%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/251.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name></first-name><last-name>petr</last-name></author>
            <book-title>Untitled</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name></first-name><last-name>petr</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>987b5de7-ee9a-4e6e-94e0-a76ab2a41514</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            <publisher>Merz, spol. s r.o.</publisher>
            <year>2003</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<empty-line /><p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>belgarath the sorcerer</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Copyright © 1995 by David Eddings</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><emphasis>All righls reserved, </emphasis>which includes to</p>

<p>reproduce this book or portions</p>

<p>any form whatsoever.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>AND CLASS1C, 1997</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>Translation © Martin Tkaczyk, 1997</p>

<p>Cover Art © by J. P. Krásný</p><empty-line /><p>ISBN: 80-85782-99-5</p>

<p>Distribuce - LA, spol. s.r.o.</p>

<p>Čestmírova 27, Praha 4  140 00</p>

<p>tel: (02) 691 3357</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>David a Leight </strong></p>

<p><strong>Eddings</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Čaroděj Belgarat </strong></p>

<p><strong>SOUMRAK</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>část</p>

<p>první</p><empty-line /><p><strong>POLGARA</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>1.</strong></p>

<p>Strávili jsme noc v Hatturkově domě a druhý den rá­no jsme sešli do přístavu, abychom se nalodili na loď plující do Kotu při ústí řeky Mrin. „Rád bych ti podě­koval, Hatturku,“ řekl jsem klanovému náčelníkovi, když jsme spolu stáli na molu.</p>

<p>„Bylo mi potěšením, Belgarate,“ odpověděl.</p>

<p>„Rád bych ti něco poradil, pokud máš zájem mne vy­slechnout.“</p>

<p>„Ale jistě.“</p>

<p>„Možná si budeš myslet, že si mám nechat své názory na vaše náboženství pro sebe, ale stejně bych ti něco rád řekl. Medvědí kult kdysi způsobil v Alorii pěkné potíže a alornští králové ho zrovna rádi nevidí. Král Algar je trpělivý muž, ale každá trpělvost má své meze. Kult byl v minulosti mnohokrát potlačen a já mám po­cit, že se proti němu zase něco chystá. Nechtěl bych, abys byl na špatné straně, kdyby se opravdu něco semlelo. Algar Hbitá noha umí být velmi neústupný, když si něco vezme do hlavy,“</p>

<p>Díval se na mě dost zasmušile. <emphasis>Skutečně jsem se sna</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>žil </emphasis>ho varovat, ale řekl bych, že on se rozhodl, že mne nebude poslouchat.</p>

<p>„Ví Dras, že přijedeme?“ zeptala se mne Polgara, když jsme se nalodili.</p>

<p>Přikývl jsem. „Mluvil jsem včera s šereckým kapitá­nem. Už je na cestě do Boktoru. Má válečnou loď, tak­že se tam dostane mnohem dřív, než dorazíme do Ko­tu.“</p>

<p>„Jsem ráda, že zase uvidíme Drase. Není tak bystrý jako jeho bratři, ale má dobré srdce.“</p>

<p>„Ano,“ souhlasil jsem. „Myslím, že bych si s ním měl promluvit. Řekl bych, že je čas, aby se oženil.“</p>

<p>„Na mě se, otče, nedívej,“ opáčila škrobeně. „Mám Drase ráda, ale tak ráda ho zase nemám.“</p>

<p>Kotu teď patří mezi největší přístavy světa hlavně proto, že tam končí Severní karavanní cesta. Když jsme tam ale připluli my dva, byl obchod s Nadraky v plen­kách a Kotu bylo sotva větší než vesnice a jenom pár mol zabíhalo do zátoky. Trvalo nám dva dny, než jsme se dostali přes Šerecký záliv z Darine do ústí řeky Mrin. Dras nás už očekával. Bylo s ním spousta jeho poddaných, ale ti tam nepřišli proto, aby viděli mne. Zajímala je Polgara. Bylo zřejmé, že se v mnoha alornských královstvích roznesla zpráva o krásné dceři Pra­starého Belgarata a mladí Drasnijci připluli až z Bokto­ru, aby ji spatřili.</p>

<p>Jsem si jist, že nebyli zklamáni.</p>

<p>Když jsme se vydali na Větrný ostrov kvůli Beldaranině svatbě, bylo děvčatům šestnáct let a byla poprvé venku z Údolí. Polgara mi tenkrát dala pěkně zabrat. Ale teď už byla starší a dávala jasně najevo, že se o sebe umí postarat, takže jsem se mohl dívat na chlapce, co se kolem ní rojili, s pobaveným nadhledem. Pol jistě těšil jejich zájem, ale neudělala nic nevhodného.</p>

<p>Naše loď přistála odpoledne, najali jsme si pokoje v poněkud omšelém hostinci a plánovali jsme, že rá­no vyrazíme vzhůru po řece, abychom dorazili do vesnice Braka, kde žil mrinský věštec, co nejdříve.</p>

<p>Hovořili jsme s Býčí šíjí dlouho do noci, což dalo Pol dost dobrou příležitost zlomit pár mužských srdcí.</p>

<p>Dras se zaklonil na židli a zvědavě na mne pohlédl. „Algar se chystá oženit. Víš o tom?“ zeptal se.</p>

<p>„Je zvláštní, že se o tom nezmínil,“ odpověděl jsem. „Byl s námi u Rivy na Větrném ostrově.“</p>

<p>„Víš, jaký je Algar,“ řekl s jemným pokrčením ra­men. „Mám pocit, že bych o tom měl taky pouvažovat.“</p>

<p>„Chtěl jsem o tom začít sám,“ přisvědčil jsem. „Obyčejní lidé se mohou oženit, kdy chtějí, ale králové mají jistou zodpovědnost.“</p>

<p>„Nepředpokládal jsem…“ zarazil se a ta slova zůstala viset ve vzduchu.</p>

<p>„Ne, Drasi,“ odpověděl jsem stručně. „Polgara nepa­dá v úvahu. Stejně mám pocit, že bys ji nechtěl za ženu. Má příliš ostrý jazyk. Vyber si pěkné alornské děvče, se kterým budeš šťastný.“</p>

<p>Vzdychl. „Ale je zatraceně pěkná.“</p>

<p>„To je, ale Pol má ještě jiné věci na práci. Možná se někdy vdá, ale to bude záležet čistě na jejím rozhodnutí a ještě to bude pěkně dlouho trvat. Jak daleko je Braka?“</p>

<p>„Asi den cesty. Cestou musíme překonat několik mo­čálů.“ Poškrábal se ve vousech. „Přemýšlel jsem o tom, že bych dal ty močály vysušit. Mohla by tam být dobrá půda, kdybychom ji zbavili vody.“</p>

<p>Potřásl jsem hlavou. „Je to tvoje království, ale mám strach, že by se vysoušení močálů mohlo změnit v pěk­nou dřinu. Máš nějaké zprávy od otce?“</p>

<p>„Asi před měsícem jsem dostal vzkaz. Jeho nová žena bude mít další dítě. Doufají, že to bude tentokrát kluk. Já myslím, že by moje nevlastní sestra klidně mohla used­nout po otcově smrti na jeho trůn, ale Alornům se nápad s královnou moc nepozdává. Připadá jim to nepřirozené.“</p>

<p>Nemáte ponětí, jak dlouho mi trvalo, než se mi poda­řilo změnit přístup právě v této otázce. Porenn patří mezi nejlepší vládce v celé historii, přesto ji prostí Drasnijci stále neuznávají.</p>

<p>Příští den jsem si trochu přispal, a tak jsme vyrazili na cestu až kolem poledního.</p>

<p>Řeka Mrin je při ústí poměrně líná, což má zřejmě ně­jakou souvislost s těmi močály, Močály se rozkládají mezi Mrinem a Aldurem. Jestli chcete znát můj osobní názor, je to jedna z nejhnusnějších oblastí na severu. Nemám prostě rád močály jako takové. Smrdí a vzduch je tak vlhký, že mám pocit, že už se nikdy nedokážu na­dechnout. A pak je tam samozřejmě spousta havěti, která se dívá na lidi jako na zdroj potravy. Zalezl jsem do ka­biny a zůstal tam skoro celou cestu. Polgara vyšla na pa­lubu a přilákala tam pěknou řádku nápadníků. Vím, že z toho měla legraci, ale já bych se nechtěl stát terčem ko­márů v širokém okolí, ať už by tam mělo být cokoliv.</p>

<p>Kapitán za soumraku spustil kotvu. Cesta sice byla značena bójkami, ale stejně by nebyl zrovna nejlepší nápad plavit se v noci rozlehlými močály. Je tam spousta příležitostí vydat se špatným směrem.</p>

<p>Seděl jsem po večeři s Drasem v kabině a za chvíli se k nám připojila Pol. „Drasi?“ začala hned po vstupu. „Proč si tvoji lidé stále mezi sebou něco ukazují ruka­ma?“</p>

<p>„To je tajná řeč,“ odpověděl.</p>

<p>„Tajná řeč?“</p>

<p>„Přišli s tím kupci. Zřejmě si občas potřebují při smlouvání obchodu domluvit něco soukromě se svým partnerem. Tak si vyvinuli tajnou řeč. Ze začátku byla poměrně jednoduchá, ale teď je čím dál složitější.“</p>

<p>„Umíš tu řeč?“</p>

<p>Ukázal svou obrovskou tlapu. „S těmahle prstama? Nedej se vysmát.“</p>

<p>„Mohlo by být užitečné to umět. Co myslíš, táto?“</p>

<p>„Máme jiné možnosti komunikace, Pol.“</p>

<p>„Snad ano, ale stejně bych se tu řeč ráda naučila. Nemám ráda, když si někdo šeptá za mými zády… a to i v případě, že k tomu používá svoje prsty. Drasi, myslíš, že je na lodi někdo, kdo se v tom vyzná?“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Moc se o to nezajímám, ale mohu se pozeptat.“</p>

<p>„Byla bych ti vděčná.“</p>

<p>Další den jsme vyrazili brzo ráno a kolem poledne jsme byli v Brace. Vystoupili jsme s Drasem na palubu, hned, jak jsme k ní připluli. „Tohle místo není nic moc, co?“ poznamenal jsem, když jsem se rozhlédl kolem a viděl ubohé rybářské chýše na bahnitém břehu řeky.</p>

<p>„No Tol Honet to není ani při hodně bujné fantazii,“ souhlasil Dras. „Když jsme toho blázna objevili, chtěl jsem ho vzít do Boktoru, ale on se tady narodil a hrozně se vzpouzí při každém pokusu o přesídlení. Tak jsme se rozhodli, že bude lepší, když tady zůstane. Zapisovate­lům se to moc nelíbí, ale proto je taky dobře platím. Jsou tu proto, aby zapisovali, co říká a ne proto, aby se kochali scenerií.“</p>

<p>„Jsi si jist, že zapisují přesně, co říká?“</p>

<p>„Jak to mám, Belgarate, vědět? Vždyť víš, že neumím číst.“</p>

<p>„Chceš říct, že ses to stále nenaučil?“</p>

<p>„Proč bych se tím trápil? Od toho jsou písaři! Když jde o něco důležitého, tak mi to přečtou. Ti, co jsou ta­dy, si vypracovali systém. S tím bláznivým chlápkem jsou vždycky tři. Dva zapisují, co říká a třetí ho poslou­chá. Když skončí, tak si porovnají zápisy a ten, co po­slouchal, rozhodne, který je lepší.“</p>

<p>„To se mi zdá trochu moc komplikované.“</p>

<p>„Ty sám jsi říkal že to má být zaznamenáno přesně. Jestli máš nějaký lepší návrh, budu jen rád.“</p>

<p>Naše loď doplula do doku a lodníci ji připoutali. Okamžitě jsme vystoupili na břeh a vydali se za mrinským věštcem.</p>

<p>Nejsem si jist, jestli jsem kdy viděl někoho tak špina­vého. Měl na sobě akorát dlouhou košili z hrubého sukna a jeho dlouhé vlasy a vousy byly špinavé a sle­pené. Kolem krku měl kovový obojek, od kterého vedl řetěz ke kruhu před špinavou boudou, ve které evident­ně přespával. Je mi to líto, ale nemám lepší výraz pro ten pelech. Seděl nedaleko kruhu, rytmicky se pohybo­val a vydával zvířecí skřeky. Oči měl hluboko utopené pod hustým obočím a nebylo v nich ani stopy po nějaké inteligenci a dokonce se v nich nezračilo ani nic vlast­ního lidské bytosti.</p>

<p>„Opravdu musí být připoután řetězem?“ zeptala se Drase Polgara.</p>

<p>Býčí šíje přikývl. „Je prostě posedlý,“ odpověděl. „Dřív byl zvyklý utéct každou chvíli do močálů. Byl pryč týden nebo dva a pak se celý vysílený vrátil. Když jsme zjistili, co je zač, rozhodli jsme se ho radši kvůli jeho bezpečnosti připoutat. Močál je plný děr a teku­tých písků a ten blázen nemá dost rozumu, aby se jim vyhnul. Nemůže nám přednášet nějaké proroctví, když bude pět metrů pod pískem.“</p>

<p>Pol se podívala na tu nízkou chýši. „Musíte se k ně­mu chovat jako ke zvířeti?“</p>

<p>„Polgaro, on je opravdu zvíře. Je v tom brlohu, proto­že to sám chce. Když jsme se ho pokusili přestěhovat do domu, tak měl vždycky hysterický záchvat.“</p>

<p>„Říkal jsi, že se tady narodil,“ poznamenal jsem.</p>

<p>Dras přikývl. „Asi před třiceti nebo čtyřiceti lety. To­hle patřilo k otcovu království, než jsme se vydali do Mallorey. Řekl bych, že ta vesnice tady může být tako­vých sedmdesát let. Většina obyvatel jsou rybáři.“</p>

<p>Přešel jsem k místu, kde ve stínu stromu seděli tři pí­saři, kteří měli službu a představil se jim. „Říkal něco poslední dobou?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Poslední týden nic,“ odpověděl jeden z nich. „Možná reaguje na měsíc. Mluví při různých příleži­tostech, ale <emphasis>vždycky </emphasis>při úplňku.“</p>

<p>„Řekl bych, že by pro to mohlo být nějaké vysvětlení. Nemohli byste ho alespoň trochu umýt?“</p>

<p>Písař zavrtěl hlavou. „Párkrát jsme na něj vylili vědro vody, ale vždycky se hned zase vyválel v bahně. Mys­lím, že se cítí nejlíp, když je špinavý.“</p>

<p>„Dejte mi okamžitě vědět, kdyby promluvil. Potřebuju ho slyšet.“</p>

<p>„Mám pocit, že tomu, Belgarate, nebudeš moc rozu­mět,“ poznamenal druhý písař.</p>

<p>„Snad to přijde později. Mám takový zvláštní pocit, že strávím spoustu času tím, že se budu snažit rozluštit, co říká. Mluví někdy o obyčejných věcech? Třeba o počasí nebo o tom, že má hlad?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl zase první z nich. „Pokud jsme schopni to rozpoznat, tak moc neumí mluvit… i vesni­čané to říkali. Začal s tím teprve před nějakýma osmi nebo deseti lety. Tím je to pro nás snazší. Nemusíme ztrácet čas běžnými hovory. Všechno, co řekne, je dů­ležité.“</p>

<p>Tu noc jsme zůstali na palubě lodi Býčí šíje. Potře­bovali jsme, aby s námi vesničané spolupracovali, a tak jsem nechtěl, aby jsme je nějak dráždili tím, že jim pře­vrátíme příbytky vzhůru nohama.</p>

<p>Kolem poledního příštího dne přišel do doku jeden z písařů. „Měl bys raději jít se mnou, Belgarate,“ volal. „Začal mluvit.“</p>

<p>Pol zatím učil jeden mladý Drasnijec znakovou řeč a ten se věru netvářil příliš šťastně, když jsme mu ozná­mili, že byla lekce přeložena, protože Pol půjde se mnou a Drasem za věštcem.</p>

<p>Bláznivý muž seděl před svým doupětem a škubal řetězem. Přesto se mi nezdálo, že by se chtěl osvobodit. Spíš jsem měl pocit, že ho cinkání řetězu fascinuje. Byl to ostatně – kromě chýše – jediný jeho majetek, a tak měl asi pocit, že si s ním může hrát. Když jsme přišli až k němu, vydával pouze zvuky podobné zvířecím.</p>

<p>„Už skončil?“ zeptal jsem se písaře, který pro nás při­šel.</p>

<p>„Začne znova,“ ujistil mne písař. „Přeruší svou řeč mnohokrát a různě mezitím vyvádí, ale vždycky se zase vrátí zpět a mluví dál. Když už začne, tak mluví celý den a přestane až při západu slunce.</p>

<p>Blázen si přestal hrát s řetězem a podíval se mi přímo do obličeje. Oči byly najednou zcela jasné a velice pro­nikavé. „Slyš!“ řekl mi dunivým hlasem, který byl vel­mi podobný hlasu Bormika. „Dítě světla bude při jeho úkolu doprovázet Medvěd, Průvodce a Muž dvou ži­votů. Ty, Prastarý a Milovaný, také budeš na jeho stra­ně. S vámi půjde ještě Pán koní, Slepý muž a také Královna světa. Připojí se k vám i ostatní… Rytíř ochránce, Lučištník, Lovkyně, Matka vyhynulého ná­roda a Žena, která vidí… ty všechny znáš z dřívějška.“</p>

<p>Přestal mluvit. Začat se válet po zemi, vřeštěl při tom a hrál si s řetězem.</p>

<p>„To sedí,“ řekl jsem Drasovi. „To jsem potřeboval vědět. Je to skutečný věštec.“</p>

<p>„Jak to můžeš poznat tak rychle?“</p>

<p>„Protože mluvil o Dítěti světla, Drasi. Bormik v Da­rine mluvil o tom samém. Měl bys to vzkázat otci a bratrům. To je klíč, jak poznat věštce. Jak se někdo zmíní o Dítěti světla, dejte k němu raději písaře, proto­že bude říkat něco důležitého.“</p>

<p>„Jak jsi na to přišel?“</p>

<p>„Pokud si vzpomínáš, tak jsem při cestě do Mallorey strávil nějaký čas s Nezbytností. Ta mluvila o Dítěti světla s velkým důrazem.“ Pak jsem si vzpomněl ještě na něco jiného. „Je to možná nepravděpodobné a ne­vím, jestli se to vůbec může stát v naší části světa, ale měli bychom najít i někoho, kdo mluví o Dítěti tmy. Lidé by měli zjistit, co říká.“</p>

<p>„Jaký je v tom rozdíl?“</p>

<p>„Ten, kdo mluví o Dítěti světla, dává pokyny <emphasis>ná</emphasis><emphasis>m. </emphasis>Zmínky o Dítěti tmy jsou pokyny Torakovi, co má dě­lat. Hodilo by se, kdybychom něco z toho zachytili.“</p>

<p>„Chceš tu zůstat a poslouchat?“</p>

<p>„Už to nepotřebuju. Zjistil jsem, co jsem chtěl. Mys­líš, že by písaři mohli dělat kopii záznamu a posílat mi ji do Údolí?“</p>

<p>„Dohlédnu na to. Chceš se dostat zpět do Kotu?“</p>

<p>„Ne, myslím, že k tomu nemám důvod. Podívej se, jestli bys tu nenašel někoho s lodí, kdo se vyzná v mo­čálech. Mohl by nás dovézt do Algarie a odtamtud už bychom se dostali domů.“</p>

<p>„A co mám dělat já?“</p>

<p>„Vrať se do Boktoru a ožeň se. Potřebuješ syna, abys mu mohl předat korunu.“</p>

<p>„Já žádnou korunu nemám, Belgarate.“</p>

<p>„Tak si nějakou sežeň. Koruna sice sama o sobě nic neznamená, ale lidé rádi vidí symboly moci.“</p>

<p>Polgara na mě upřeně zírala.</p>

<p>„Co je?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Ty močály, otče. To skutečně chceš, abych se trmá­cela močály?“</p>

<p>„Dívej se na to jako na zkušenost, která se ti možná bude hodit, Pol. Musíme pohnout naším úkolem. Chci se vrátit do Údolí.“</p>

<p>„K čemu najednou ten spěch?“</p>

<p>„Asi mě přepadl stesk po domově.“ Obrátila oči v sloup a pak mne počastovala jedním ze svých oblíbených trpitelských pohledů.</p>

<p>Vezl nás chlapík, který se jmenoval Gannik. Byl to dobrosrdečný, upovídaný chlápek. Jeho loď byla úzká a dlouhá, takže vypadala skoro jako dlouhá kánoe. Občas pádloval, aby loď popohnal přes močál, ale většinou loď odstrkával bidlem. Moc se mi nelíbí, když někdo na tak úzkém plavidle stojí, ale zdálo se, že Gannik ví, co dělá, tak jsem se mu do toho nepletl.</p>

<p>Chtěl jsem se vrátit do Údolí, ale hlavní důvod, proč jsem tak náhle opustil Braku byl ten, že jsem chtěl pře­rušit hodiny tajného jazyka, respektive oddělit Pol od jejího mladého učitele. Mohl jsem se usmívat pod vou­sy, dokud byla Pol v obležení mnoha ctitelů, ale takhle o samotě s jedním z nich… to je jiná. Pol má sice neob­vykle vytříbený smysl pro povinnost, ale…</p>

<p>Jsem si jist že mi rozumíte.</p>

<p>Přemýšlel jsem o tom skoro celou dobu, co nás Gannik odstrkoval tím hnusným kouskem země a vody směrem na jih. Polgaře bylo osmnáct, a to mně připadalo jako nejvyšší čas, abych si s ní pohovořil. Ona s Beldaranou vyrůstaly bez matky, a tak nebyl po ruce nikdo, kdo by jí vysvětlil jisté věci. Bylo zřejmé, že Beldarana <emphasis>ty věci </emphasis>chápala, ale u Pol jsem si tak jist nebyl. Vnoučata jsou jistě miloučká stvoření, ale když se nějaké objeví neoče­kávaně, tak to až taková radost být nemusí.</p>

<p>Hranice mezi Drasnií a Algarií je v močálu těžko ro­zeznatelná. Drasnijci tomu místu říkají Mrinská blata a Algarové je znají pod názvem Aldurské močály. Ale furt to byla ta samá hrůza plná havěti. Byli jsme asi tři dny od Braky, když Pol spatřila nějaké větší zvíře.</p>

<p>„Je to vydra nebo bobr?“ zeptala se.</p>

<p>„Je to ondatra,“ odpověděl Gannik. „Jsou jako vydry, ale trochu větší. Jsou to hravé potvůrky. Někteří lidé je chytají kvůli kůži, ale já bych to nedokázal. Rád je pozoruju, když spolu dovádí.“</p>

<p>Když jsme zvíře míjeli vydalo podivný zvuk. Gannik se zasmál. „Upozorňuje nás, že je tady ryba,“ řekl. „Někdy mám pocit, že skoro umí mluvit.“</p>

<p>Vordai, čarodějka z močálu, dospěla o několik let později k podobnému názoru a přiměla mě k tomu, abych se tím zabýval hlouběji.</p>

<p>Konečně jsme se dostali do té části močálu, kde byly různé kanály ústí řeky Aldur a Gannik přistrkal loď ke břehu, kam jsme s Pol vystoupili. Poděkovali jsme mu a rozloučili se s tím dobrým mužem.</p>

<p>Byl jsem rád, že stojím zase na pevné zemi.</p>

<p>„Změníme zase naší podobu?“ zeptala se mě Pol.</p>

<p>„Za chvilku. Nejdřív bychom si měli o něčem pro­mluvit.“</p>

<p>„A o čem?“</p>

<p>„Už jsi velká holka, Pol.“</p>

<p>„Myslím, že máš pravdu.“</p>

<p>„Jsem rád, že se mnou souhlasíš. Jsou jisté věci, o kterých bys měla vědět.“</p>

<p>„Jako například?“</p>

<p>A to byl přesně okamžik, kdy jsem tu pevnou půdu pod nohama zase ztratil. Pol tam stála a dívala se na mne s předstíranou prostotou ve tváři a já upadal stále více do rozpaků. Polgara umí být velmi tvrdá, když si to vezme do hlavy. Po chvíli blekotání jsem zmkl. Její vý­raz byl stále příliš prázdný. „Ty už o těch věcech něco víš, co?“ napadl jsem ji.</p>

<p>„O jakých, otče?“</p>

<p>„Nech toho. Jak přicházejí děti na svět. Proč mě ne­cháš, abych se tady tak znemožňoval?“</p>

<p>„Chceš říct, že je nenajdeme pod zelnou hlávkou?“ Přistoupila ke mně a políbila mne na tvář. „Vím o tom všechno, táto. Copak si nepamatuješ, že jsem pomáhala Beldaraně při porodu? Porodní báby mi všechno vy­světlily. Musím přiznat, že mne to trochu zajímalo a je­jich odpovědi mi stačily.“</p>

<p>„Doufám, že tě to nezačne zajímat až moc, Pol. Ob­vykle se vyžadují jisté formality, než v této oblasti za­čneš experimentovat.“</p>

<p>„Ach? Ty jsi těmito formalitami prošel v Mar Amonu před každým pokusem?“</p>

<p>Něco jsem zasakroval a radši se proměnil ve vlka. Vlk alespoň nemůže zrudnout, a to mi můžete věřit, že jsem rudnul pěkně.</p>

<p>Polgara se zasmála hlubokým smíchem, který u ní moc často neslýchám a proměnila se v sovu.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>2.</strong></p>

<p>Beldin se vrátil z výletu do Mallorey zrovna v čase, když jsme se s Pol dostali do Údolí. Byl jsem trochu překvapen, že se vrátil tak brzo. Normálně tam vždycky strávil pár století. Příští ráno po našem návratu se hnal po schodech vzhůru do mé věže. „Kde jste byli?“ vyba­fl na nás.</p>

<p>„Jen se, strýčku, nezlob,“ odpověděla klidně Pol. „Museli jsme něco zařídit.“</p>

<p>„Jsi zpátky nějak brzo,“ poznamenal jsem. „Děje se něco?“</p>

<p>„Nesnaž se být příliš chytrý, Belgarate. Nejsi na to stavěný. Mallornští Angarakové jsou nervózní, ale nic nepodniknou, dokud se Torak nevrátí ze svého dobro­volného vyhnanství v Ašabě.“ Najednou se zašklebil. „Zedar je tam s ním, a to přivádí toho křiváka Urvona k šílenství.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Urvon je od přírody pěkný patolízal a to, že je Zedar teď Torakovi blíž než on, je víc, než dokáže unést. A aby to bylo pro něj ještě horší, nemůže za ním do Ašaby, aby chránil svoje zájmy, protože se bojí vytáhnout paty z Mal Yasky.“</p>

<p>„Čeho se tak bojí?“</p>

<p>„Mě. Řek bych, že má stále noční můru z toho háku, co jsem mu ukázal.“</p>

<p>„To snad není možný. Vždyť už to je, Beldine, dob­rých pár set let.“</p>

<p>„Je vidět, že to zanechalo dlouhotrvající dojem. As­poň to drží jednoho Torakova pohůnka mimo hru. Pol, co bude k snídani?“</p>

<p>Podívala se na něj dlouhým, chladným pohledem.</p>

<p>„Zdá se, že jsi trochu ztloustla,“ poznamenal a jeho oči po ní klouzaly sem a tam. „Měla by's s tím něco dělat“</p>

<p>Její oči se nebezpečně zúžily. „Nepokoušej štěstí,“ varovala ho.</p>

<p>„Měl by sis na ni dát pozor, Beldine,“ radil jsem mu. „Začala se učit a je to velice schopný žák.“</p>

<p>„Myslel jsem si to. Kde jste vy dva vůbec byli? Dvojčata mi říkala, že jste odjeli na Ostrov.“</p>

<p>„Rivanský trůn má následníka,“ řekl jsem mu. „Jmenuje se Daran a ukazuje se zatím docela slibně. Orb našeho mistra byl velmi spokojen, když se sezná­mili.“</p>

<p>„Možná se na něho taky zaletím podívat,“ zamyslel se Beldin. „Nejsem sice jeho přímý příbuzný, ale když Beldarana vyrůstala, tak jsme si byli docela blízcí. Jak to, že vám zpáteční cesta trvala tak dlouho?“</p>

<p>„Plavili jsme se do Darině a pak jsme to vzali přes Drasnii. Chtěl jsem se podívat na ty dva věštce. Teď už nemám o jejich pravosti sebemenší pochybnosti.“</p>

<p>„To je dobře. Torak má s jeho věštbou trochu pro­blémy.“</p>

<p>„Jaké problémy?“</p>

<p>„Nelíbí se mu, co věštba říká. Když se probral z tranzu a přečetl si, co mu napsali Urvonovi písaři, rozmetal vzteky několik hor. Zdá se, že ho ašabská věštírna po­pudila.“</p>

<p>„To vypadá slibně. Myslíš, že bychom mohli nějak získat kopie těch zápisů?“</p>

<p>„To není moc pravděpodobné. Torak zcela jistě ne­chce, aby ty záznamy někde kolovaly. Urvon měl ko­pii, ale Torak opustil jenom kvůli tomu Ašabu a spálil je.“ Podrbal se ve vousech. „V Ašabě je Zedar a toho známe oba dost dobře na to, abychom si byli jisti, že on kopii má. Kdyby ho Torak nechal jít, tak ji určitě vezme s sebou. Já osobně bych řekl, že to je jediná kopie, co není přímo v držení Jednookého. Jednou si Zedara podám a pak z něj bude pouhá mrtvola.“ Smutně na mě pohlédl. „Proč jsi ho nezabil, když jsi měl tu možnost?“</p>

<p>„Bylo mi řečeno, abych to nedělal. Ty si taky nech svoje vražedné choutky radši zajít, protože ho budeme ještě někdy potřebovat.“</p>

<p>„Asi bys to nemohl trochu upřesnit, co?“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou. „To je všechno, co vím.“</p>

<p>Kysele se usmál. „Možná bych mohl získat kopii „Malloreanského písma svatého“… kdybych ovšem objevil způsob, jak se dostat do Kellu a potom zase zpět a nepřijít přitom o kejhák.“</p>

<p>„Co je to „Malloreanské písmo svaté“?“ zeptala se ho Pol.</p>

<p>„Další sbírka věšteb,“ odpověděl. „Jsou ale asi dost obskurní. Sepsali je Dalové a ti byli vždycky naprosto neutrální. Ale, Belgarate, teď jsem si vzpomněl… Ktačik se pohnul.“</p>

<p>„Jo, slyšel jsem o tom. Je teď prý na místě, které se jmenuje Rak Ktol.“</p>

<p>Přikývl. „Na cestě domů jsem nad tím místem přelétl. Není to bůhvíjaké místo. Je postaveno na vrcholku kopce, který se rozprostírá uprostřed pouště. Pověst o proroctví se už rozšířila všude. Někteří Ktačikovi Grolimové s tím začali taky. Vzal je všechny na Rak Ktol a k nim umístil písaře. Mám velké pochybnosti, jestli je­jich proroctví budou tak přesná jako Torakova, ale i ty­hle kopie by se nám mohly hodit. Ovšem rozhodnutí nechávám zcela na tobě. Mám pocit, že bude lepší se držet od Ktačika pěkně stranou. Párkrát jsem na něj zaměřil svou mysl a mám pocit, že mě ucítil na sto mil. Chceme informace a ne pěstní zápasy.“</p>

<p>„Asi víš, že se dali na cestu Murgové,“ řekla mu Pol. „Směřují do jižní části kontinentu a chtějí si zotročit západní Daly.“</p>

<p>„Vždycky jsem si vážil Dalů pro jejich inteligenci,“ odpověděl, „ale myslím, že nemají moc ducha.“</p>

<p>„Myslím, že je to jenom trik,“ uklidnil jsem ho. „Nemaj vůbec potíže držet Urvonovy Grolimy v uctivé vzdálenosti od Kellu.“ Protáhl jsem se. „Mám takové svrbění podívat se do Rak Ktolu a navštívit Ktačika.“ Zasmál jsem se. „Koneckonců je v této části světa no­váčkem, a tak by ho měl někdo přivítat… nebo se aspoň podívat, jak vypadá, když není pes.“</p>

<p>„Byla by to sousedská záležitost,“ zakřenil se Beldin.</p>

<p>„Vrátíš se do Mallorey?“</p>

<p>„Teď určitě ne. Nejdřív si chci prohlédnout tvého vnoučka.“</p>

<p>„Nedohlédl bys na Polgaru, zatímco budu pryč?“</p>

<p>„Nepotřebuju žádnou chůvu, otče,“ ohradila se.</p>

<p>„Já bych zase řekl, že jo,“ nesouhlasil jsem. „Jsi teď ve velice nebezpečném stádiu výuky. Máš pocit, že umíš víc, než odpovídá skutečnosti. Nechci, abys začala s nějakými experimenty a nebyl tu nikdo, kdo by na te­be dohlédl.“</p>

<p>„Dohlédnu na ni,“ slíbil Beldin. Pak se na ni podíval. „Nezapomněli jsme na snídani, Pol? Jenom proto, že ty ses rozhodla dávat si pozor na váhu, nebudou všichni hladovět.“</p>

<p>Ještě to ráno jsem vyrazil na severovýchod. Změnil jsem podobu, až když jsem opustil Údolí. Nerad na sebe beru vlčí podobu už v Údolí, protože bych zbytečně způ­sobil rozruch mezi králíky a jeleny. Jsou to všechno pla­chá zvířata a člověk by zbytečně neměl trápit sousedy.</p>

<p>Přeplaval jsem řeku Aldur a příští ráno se dostal na Východní svah. Šel jsem po něm dost dlouho, až jsem dorazil k jedné z těch strží, o které nám vyprávěl na Ostrově Algar. Východní svah je důsledkem toho, co vytvořil můj pán a Belar, aby zastavili moře, když Torak zničil starý svět. Výsledkem byl impozantní asi míli vysoký útes, který tvoří přirozenou hranici mezi Algarií a Mišrakem ak Thul.</p>

<p>Rozhodl jsem se, že zůstanu ve strži a slezu útes až v noci. Hbitá noha nám říkal, že Murgové někdy využí­vají těch strží při svých zlodějských nájezdech za koň­mi a já se s nimi nechtěl setkat v úzkém údolí. Zvlášť jsem nechtěl, aby se Ktačik dozvěděl, že se k němu chystám. Zedar věděl, že se nejradši přeměňuju ve vlka a já si nebyl jist, jestli to neřekl i svým kolegům. Ušel jsem asi míli po útesu a lehl si do vysoké trávy.</p>

<p>Jak se později ukázalo, moje rozhodnutí bylo moud­ré. Kolem poledního jsem zaslechl jezdce, jedoucí po úpatí útesu. Nastražil jsem uši a ještě víc se ve vysoké trávě přikrčil.</p>

<p>„Doufám, Rašagu, že víš, co děláš,“ zaslechl jsem, jak říká jeden z nich. „Už jsem slyšel, co dělají cho­vatelé koní těm, co se pokoušejí jim ukrást jejich zví­řata.“</p>

<p>„To by nás, Aggo, museli nejdřív chytit,“ odpověděl jiný hlas.</p>

<p>Velmi opatrně jsem zvedl hlavu. Vítr vál sice trochu jejich směrem, ale já si byl skoro jist, že nedonese můj pach až k jejich koním. Upřeně jsem se díval směrem, odkud zaznívaly jejich hlasy. Konečně jsem je spatřil. Byli jenom dva. Byli oblečeni do drátěných košil, na hlavách měli kónické přilby a u pasu meč. Murgové nijak nevynikají krásou a to, že si na zna­mení dospělosti rozseknou tvář, jim moc nepřidá. Ti dva, co jsem viděl, byli v podstatě typičtí představi­telé svojí rasy. Měli široká ramena – aby taky ne, když stále cvičíte s mečem, tak vám nějaké svaly na­rostou. Kromě udělaných ramen byli jinak docela štíhlí. Měli snědou pleť, výrazné lícní kosti a úzké, šikmé oči.</p>

<p>Okamžitě jsem zjistil, proč riskují sestup příkrou str­ží, která dělila útes. Jejich koně nebyli nijak dobří.</p>

<p>„Viděl jsem z vršku útesu velké stádo,“ oznamoval svému parťákovi ten, co si říkal Rašag.</p>

<p>„Bylo to stádo krav nebo to byli koně?“ zeptal se Agga.</p>

<p>„Těžko říct jistě. Útes je vysoký a ta zvířata byla ve vysoké trávě.“</p>

<p>„Netrmácím se sem dolů, abych krad krávy, Rašagu. Kdybych potřeboval krávu, tak ji seberu Thullům. Ti se tak nevztekají jako Koňští lidé. Co chtěl ten Grolim, co jsi s ním mluvil?“</p>

<p>„Co asi? Hledal někoho, koho by mohl podříznout. Jeho oltář pomalu usychá a on potřebuje čerstvou krev.“</p>

<p>„Nevypadal jako thulský Grolim.“</p>

<p>„Taky to nebyl. Je to jižní Grolim z Rak Ktolu. Ktačik je rozstrkal podél celého útesu. Nestojí o žádné překva­pení a ví, že Koňáci o těch stržích dobře vědí.“</p>

<p>„Ty zatracený Alornové!“ zasyčel Agga. „Jak já je nenávidím!“</p>

<p>„Myslím, že oni nás taky zrovna nezbožňují. Ten Grolim mi řekl, že se máme všichni držet stranou pus­tin, kde žijí Murgové.“</p>

<p>„Kdo by se tam taky hnal? Stejně je tam akorát černý písek a smradlavé jezero.“</p>

<p>„Jsem si jist, že Ktačik nějaký důvod má. Stejně mu ale moc nedůvěřuju. Koneckonců jsem toho chlapa ni­kdy neviděl.“</p>

<p>„Já jo,“ řekl Agga a otřásl se. „Jednou jsem nesl vzkaz na Rak Ktol od svého generála a Ktačik se mě pak vyptával na situaci u nás. Vypadá jako člověk, kte­rý už je aspoň týden mrtev.“</p>

<p>„A jaký je Rak Ktol?“</p>

<p>„Není to místo, které bys chtěl navštívit dobrovolně.“</p>

<p>Už se dostali skoro z doslechu a já se rozhodl, že je nebudu následovat. Bylo zjevné, že nezaujímají nijak vysoké postavení, takže by mi jejich rozhovor asi ne­přinesl žádné extra informace. Položil jsem hlavu na přední tlapy a usnul.</p>

<p>Stejně jsem je ale ještě jednou viděl. Už se stmívalo, když jsem se probudit a začal se protahovat a zívat.</p>

<p>V tu chvíli jsem uslyšel, jak se ke mně blíží koně. Ra­šag s Aggou se vraceli a neměli žádné algarské koně. Jediní algarští koně, které jsem viděl patřili Algarům, kteří se řítili za dvojicí prchajících neúspěšných zlodě­jů. Algarští koně byli – a stále ještě jsou – mnohem lepší než koně Murgů, takže se dal výsledek honičky celkem snadno předpovídat. Rašag a Agga se už do Ktol Murgosu nevrátili.</p>

<p>Počkal jsem, až se Algarové vrátili ke svému stádu a pak začal průrvou stoupat vzhůru. Stoupání mohlo být obtížné pro koně, ale pro vlka to tak zlé nebylo, takže jsem se před úsvitem dostal nahoru. Čichal jsem kolem sebe, abych zjistil, zda není nikdo v dohledu a pak se vydal na jihovýchod směrem k Ktačikově pevnosti uprostřed Murgské planiny.</p>

<p>Hory v jižním Mišraku ak Thull a severním Ktol Murgosu jsou velmi skalnaté, takže je tam velmi řídká vegetace, kde by se dalo skrýt, a tak jsem putoval hlav­ně v noci. Vlci vidí dobře i ve tmě, ale já se spoléhal hlavně na svůj čich a uši, že mne upozorní na přítom­nost lidí. V téhle pustině není celkem nic ke koukání, a tak je velmi pravděpodobné, že by tam vzbudil vlk ne­patřičnou pozornost. Ale Thullů jsem se moc nebál. Jednak nebyli příliš bystří a jednak vždycky na noc rozdělávali velké ohně. Ani ne proto, že by byla taková zima, ale protože se báli tmy. Když se to vezme kolem a kolem, tak není příliš věcí, kterých se Thullové nebo­jí.</p>

<p>Ale jakmile jsem překročil hranice Ktol Murgosu, začal jsem být velmi ostražitý. Murgové jsou pravý opak Thullů. Dávají najevo, že se nebojí vůbec niče­ho… a to dokonce i u věcí, kterých by se obávat měli.</p>

<p>V těch horách bylo ale velmi málo lidí –  ať už Thullů nebo Murgů. Občas jsem zahlédl předsunutou hlídku Murgů, ale neměl jsem sebemenší problém se jí vyhnout.</p>

<p>Na Murgskou planinu jsem se dostal o trochu poz­ději, než kdybych cestoval územím obsazeným přáteli, protože jsem se přece jenom musel trochu skrývat a občas nějaké místo obejít oklikou, abych zůstal mimo dohled. Byl jsem si jist, že by mi obyčejní Murgové nevěnovali žádnou pozornost, protože Murgové se zajímají jenom o lidi a zvířata je nezajímají. Hrozilo ovšem nebezpečí, že by se nějaký Murgo zmínil o tom, že viděl vlka, prvnímu Grotimovi, který by se tam nachomýtl. Někdy i ta nejnevinnější poznámka vzbudí nežádoucí pozornost Grolima. A já skutečně nechtěl, aby mi někdo zkazil překvapení, které jsem plánoval pro Ktačika.</p>

<p>Konečně jsem sestoupil z hor a dostal se do míst, kte­rá se trefně nazývají Murgská pustina. Ještě dnes je zřejmé, že to místo bývalo kdysi velkým jezerem nebo dokonce mořem. Dokonce i já si ještě pamatuju, že na západ od angarackého města Karnat ležela velká vodní plocha předtím, než Torak zničil svět. Tahle pustina, krytá černým pískem, byla stále dál vysušována. V pís­ku se povalovaly kostry obrovských vodních příšer, ale jediné, co z vodních ploch zbylo, bylo zatuchlé baži­naté Ktolské jezírko západně od Rak Ktolu. Trochu jsem se obával, že mé stopy budou v černém písku zřetelně vidět, ale neustále vanoucí vítr je prakticky hned zametal, takže mne zbavil i této starosti.</p>

<p>Konečně jsem se dostal na dohled ke strmé hoře, na jejímž vrcholu postavil Ktačik svoje město. Zvolnil jsem, abych mohl přemýšlet. Vlci ženoucí se horami Ktol Murgosu nebo pustinou nejsou příliš častým zjevem, ale vlk běžící ulicemi Rak Ktolu by zcela jistě vyvolal mi­mořádnou a nežádoucí pozornost. Potřeboval jsem prostě nějakou jinou podobu. Protože úzká cesta vedoucí k vr­cholu byla zcela jistě pod dohledem a u městských bran byly stráže, nebyla jiná volba, než se přeměnit v ptáka.</p>

<p>Bylo už pozdní odpoledne, vzduch byl pořádně ohřátý a černý písek se také činil. Zalezl jsem za skaliska, abych se trochu zchladil ve stínu. Přeměnil jsem se zpět do lidské podoby a po chvíli uvažování jsem se vzhledem k okolí přeměnil v supa, kterého jsem jenom trochu uzpůsobil svým potřebám. Jsou jistě hezčí ptáci, než je sup. Ale kolem hory jich kroužilo dost, a tak jsem si byl jíst, že budu nenápadný.</p>

<p>Po chvíli jsem se vznesl do vzduchu a podél západní strany Ktačikovy hory kroužil vzhůru. Slunce už zapa­dalo, takže se zdálo, jakoby se vrcholek hory koupal v krvi. Vzhledem k tomu, co se tam dělo, to bylo celkem vhodné přirovnání.</p>

<p>Už jsem se zmínil o tom, že nejsem zvláštní letec, ale nejsem úplně neschopný. Koneckonců vznášet se vzhů­ru není zas tak obtížné. Musíte akorát roztáhnout křídla, pevně je držet a nechat se unášet. Jestřábi, orlové a su­pové to dělají celou dobu.</p>

<p>Kroužil jsem výš a výš, až jsem se dostal nad město. Pak jsem se snesl dolů a usadil se na zeď, abych se roz­hlédl. V té době byl Rak Ktol ještě ve stádiu výstavby a nebyl ani zdaleka tak rušný jako později. Ale hnusný byl už tenkrát. Mám pocit, že odrážel stav Ktačikovy duše. Ačkoliv k tomu nebyl sebemenší důvod, zdálo se, že se Ktačik snaží věrně kopírovat vzhled Ktol Mišraku. Samotnou práci samozřejmě vykonávali otroci, protože Grolimové i Murgové se nad to cítí povzneseni. Viděl jsem ze svého místa na zdi, jak jsou otroci zahá­něni do svých cel v tunelech pod městem a jak jsou zamykáni na noc. Pak už jsem jenom klidně čekal na tmu.</p>

<p>Bylo zřejmé, že budu potřebovat nějaký převlek, ale ří­kal jsem si, že mě časem něco napadne. Nakonec se uká­zalo, že to bylo ještě snadnější, než jsem si myslel. Na pevnostní zdi stále procházela hlídka. Murgové se na hlí­dání mohli klidně vykašlat, protože pod zdí byla mílová propast, ale oni byli tradicionalisté. Hlídkovali na zdi v Ktol Mišraku, tak museli hlídkovat i tady. Pomalu jsem se znovu proměnil do své podoby, abych neupozornil Ktačika, že jsem ho přišel navštívit a pak jsem se schoval do výklenku a čekal na hlídkujícího Murga.</p>

<p>Je zřejmě spousta způsobů, jak jsem to mohl udělat, ale já se rozhodl pro ten nejjednodušší. Počkal jsem, až hlídka projde kolem mne a pak jsem ji praštil kamenem do hlavy. Bylo to mnohem tišší než spousta exotických způsobů, pro které jsem se mohl rozhodnout a bylo to stejně účinné. Zatáhl jsem Murga do svého úkrytu a stáhl jeho černý plášť. Drátěnou košili jsem se nezdr­žoval. Je dost nepohodlná a navíc při pohybu chřestí. Chtěl jsem shodit Murga ze zdi, ale pak jsem se rozhodl opačně. Neměl jsem nic proti němu osobně a pak jsem taky nevěděl, jaký by způsobil hluk jeho pád do hlubi­ny.</p>

<p>Ano, vím, jakou mám pověst, ale opravdu nezabíjím lidi, pokud nemusím. Vždycky jsem si myslel, že ob­časná vražda kazí povahu člověka. Přemýšlejte o tom, když si budete myslet, že je vražda jediné východisko.</p>

<p>Dal jsem na sebe Murgův plášť, stáhl si kápi do obličeje a vydal se hledat Ktačika. Nejjednodušší by bylo se na cestu zeptat, ale měl jsem strach, že by mě mohl prozradit můj ne zrovna dokonalý přízvuk. A tak jsem naslouchal náhodným rozhovorům a je­nom zlehýnka zkoušel číst myšlenky hlídek. Polgara je v tomhle mnohem lepší než já, ale i já vím jak na to. Byl jsem velmi opatrný, protože v Rak Ktolu byli všichni – ať už Murgové nebo Grolimové – oble­čeni do černých plášťů, a tak je nebylo možné od se­be rozeznat. Je docela možné, že se Murgové pova­žují za nižší kněžstvo, nebo že jsou Grolimové sku­tečně potomci nějakého murgského kmene. Nechtěl jsem zkoušet myšlenky nějakého Grolima, protože ti mají tolik nadání, aby přinejmenším rozpoznali, že se o to někdo pokouší.</p>

<p>Konečně se mi podařilo spojením obou způsobů zjis­tit, kde by mohl být. Ktačik byl někde v Torakově chrámu. Víceméně jsem to očekával, ale malé ověření nikdy nezaškodí.</p>

<p>Chrám byl úplně prázdný. Byla skoro půlnoc a Grolimové museli někde spát. Ktačik ale nespal. Cítil jsem, jak jeho duše pracuje, jakmile jsem vstoupil do chrámu. To mi hledání usnadnilo. Šel jsem podél zadní stěny až k balkónu, který nesmí chybět v žádném grolimském chrámu, a který označuje ty pravé dveře. Ty byly přiro­zeně zamčené. Mohl jsem je snadno odemknout jedi­nou myšlenkou, ale tím bych pravděpodobně na sebe upozornil Ktačika. Murgské zámky jsou většinou dost jednoduché, takže jsem se rozhodl pro další možnost. Nejsem tak zkušený zloděj jako Silk, ale mám i v tomto oboru nějaké zkušenosti.</p>

<p>Za dveřmi bylo schodiště, které vedlo dolů. Šel jsem po něm a dával si zatraceně pozor, abych nedělal něja­ký hluk. V patě schodiště byly černě natřené dveře, u kterých kupodivu nestála žádná stráž. Myslím, že to nebyl od Ktačika nejlepší nápad, že nechal ty dveře bez dozoru. Otevřel jsem je a vstoupil dovnitř.</p>

<p>Pocit Ktačikovy mysli přicházel seshora, tak jsem se nezdržoval zkoumáním dolních pater věžičky. Naše mysli pracují podivuhodně podobně. Všichni se nejlépe cítíme ve věžích. Ktačikova věž ale visela na straně hory.</p>

<p>Šel jsem po schodech nahoru. Nevšímal si druhého patra a mířil až na vrchol. Dveře nebyly zamčené a já za nimi jasně cítil přítomnost majitele věže. Měl jsem pocit, že něco čte a že není nijak ostražitý.</p>

<p>Pořádně jsem se soustředil a otevřel dveře.</p>

<p>U stolu nedaleko kulatého okna seděl vychrtle vyhlí­žející Grolim a četl si něco ve svitku v ubohém světle jediné lampy. Ten Murgo, co jsem ho viděl ve strži – myslím, že se jmenoval Agga – popsal Ktačika jako člověka, co už je týden mrtev. Myslím, že to Agga trefil přesně. Neznám nikoho, kdo by byl tak mrtvolně bledý.</p>

<p><emphasis>„Cože?</emphasis><emphasis>“</emphasis> podivil se, odložil svitek a vstal. „Kdo ti do­volil vstoupit dovnitř?“</p>

<p>„Už je pozdě, Ktačiku,“ řekl jsem mu. „Nechtěl jsem nikoho obtěžovat, a tak jsem si dal to povolení sám.“</p>

<p><emphasis>„TY!“ </emphasis>Jeho zapadlé oči žhnuly.</p>

<p>„Nedělej žádnou hloupost,“ upozornil jsem ho. „To je jenom společenská návštěva. Kdybych měl v plánu něco jiného, tak už jsi mrtev.“ Rozhlédl jsem se kolem sebe. V jeho věži nebyl takový nepořádek jako v mé, ale on tu nebyl ještě moc dlouho. Trvá to století, než si nashromáždíte skutečně pořádný bordel. „Co tě přimělo postavit si krám na tak skrytém místě?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Vyhovuje mi to,“ odpověděl stručně a pokoušel se dát dohromady. Zase se posadil a vzal si svůj svitek. „Ty se vždycky snažíš objevit tam, co jsi nejméně oče­káván. Co, Belgarate?“</p>

<p>„To je dar. Máš teď moc práce? Můžu přijít jindy, až nebudeš mít nic důležitého.“</p>

<p>„Myslím, že si pár chvilek s tebou mohu dovolit.“</p>

<p>„Dobře.“ Zavřel jsem dveře, obešel stůl a sedl si na židli přesně naproti němu. „Myslím, že bychom se měli na něčem spolu dohodnout, Ktačiku… aspoň pokud budem žít tak blízko sebe.“</p>

<p>„Ty jsi mě přišel přivítat ve svém sousedství?“ Vypa­dal stále překvapeně.</p>

<p>„Ne tak docela. Přišel jsem, abychom si dohodli ně­jaká pravidla, to je všechno. Nechtěl bych tě přistihnout při nějaké chybě.“</p>

<p>„Já, Belgarate, chyby nedělám.“</p>

<p>„Skutečně? Mohl bych ti jich vyjmenovat aspoň tucet. Pokud si vzpomínám, tak ses asi ještě nevzpamatoval z té slávy v Ktol Mišraku?“</p>

<p>„Víš dobře, že co se stalo v Ktol Mišraku, bylo roz­hodnuto dávno předtím, než ses tam dostal,“ durdil se. „Kdyby Zedar udělal to, co měl, tak ses tak daleko ne­dostal.“</p>

<p>„Je pravda, že je Zedar někdy nespolehlivý, ale to jsme se dostali někam, kam jsem nechtěl. Nejsem tady kvůli tomu, abychom vzpomínali na staré dobré časy. Jsem tady, abych ti dal malou radu. Dávej si větší pozor na své Murgy. Teď není čas na nic velkého a my oba to víme. Ještě se toho musí spousta stát, než se dáme do pořádné práce. Drž Murgy stranou západních králov­ství. Začínají pěkně štvát Alorny.“</p>

<p>Zafrkal. „No tohle. To je ostuda.“</p>

<p>„Nesnaž se být vtipný. Nejsi připraven na válku, Kta­čiku… a vůbec ne na válku s Alorny. Ocelový stisk má Orb a ty jsi viděl u Ktol Mišraku, co s ním dokáže. Jestli se ti nepodaří srovnat Murgy do latě, mohl by si vzít do hlavy, že tě navštíví. Jestli se opravdu naštve, tak ti z té hory udělá hromadu štěrku.“</p>

<p>„On není ten, kdo má pozdvihnout Orb,“ namítl Ktačik.</p>

<p> „Já se vyjádřil jasně. Nepokoušej tady štěstí. Nedo­stali jsme ještě všechny instrukce, takže nevíme přesně, kdo má co udělat. Když naštveš Alorny, tak ztratí Ocelový stisk trpělivost a udělá něco nepředvídatelné­ho. Jestli se to stane, tak bude celé dílo zmařeno a na­stane chaos. Mohli bychom všechno skončit tou třetí možností, ale myslím, že bychom dva zbývající moc nepotěšili. Nekomplikuj věci ještě víc, než jsou.“</p>

<p>Škrábal se ve vousech a přemýšlel. „Možná máš pravdu,“ souhlasil neochotně. „Máme dost času, takže není třeba nic uspěchat.“</p>

<p>„Jsem rád, že s tím souhlasíš.“ Podíval jsem se na něj pozorněji. „Snažil ses dostat nějaké svoje lidi do domu v Ašabě?“</p>

<p>Jeho oči najednou vypadaly překvapeně.</p>

<p>„Bylo by logické, kdyby ses o to pokusil, Ktačiku. Zedar tam hltá každé Torakovo slovo. Jestli se tobě ne­bo tomu poďobanému Urvonovi nepodaří tam dostat svoje lidi, tak bude mít Zedar navrch.“</p>

<p>„Už na tom pracuju,“ odpověděl stručně.</p>

<p>„To doufám. Jeden z vás by se měl snažit získat kopii Ašabských věšteb, než je Torak předělá nějakým nepředvídatelným způsobem.“</p>

<p>„Urvon už má jednu kopii. Mohu si ji od něho kdy­koliv opatřit.“</p>

<p>„Torak Urvonovu kopii spálil. Copak spolu vůbec nemluvíte?“</p>

<p>„Nemám Urvonovi co říct.“</p>

<p>„Soudím, že ani Zedarovi. To vaše hašteření mi můj úkol značně usnadňuje.“</p>

<p>„Ty nejsi důležitý, Belgarate. Ty jsi měl svou šanci jako Dítě světla a já myslím, že jsi ji propásl. Měl jsi zabít Zedara, když se ti ta možnost naskytla.“</p>

<p>„Ty opravdu potřebuješ instrukce, Ktačiku. Zedarův úkol ještě není u konce. Kdyby ho nesplnil, tak se zase dostaneme k třetí možnosti. Někteří z tvých Grolimů byli zasaženi Nezbytností. Měl bys zapsat, co říkají a nesnažit se to nijak upravovat. Torak vymazal z Ašab­ských věšteb celé stránky, takže proroctví tvých západ­ních Grolimů může být všechno, co budete mít k dispo­zici. Tady není místo pro experimenty. Jisté věci se prostě stát musí a my oba to víme. Nemám čas sem chodit každé století, abych tě poučoval.“</p>

<p>„Znám svou odpovědnost, Belgarate. Ty dělej svou práci a já budu dělat svou.“</p>

<p>„Já to dokážu,“ řekl jsem. Vstal jsem a slabě se na něho usmál. „Bylo skutečným potěšením si s tebou poklábosit, Myslím, že bychom si to měli někdy zopako­vat.“</p>

<p>„Potěšení na mé straně, starý parde,“ odpověděl se slabým úsměvem. „Zastav se někdy.“</p>

<p>„Asi jo, Ktačiku. Zastavím se. Když už jsme u toho, nesnaž se mne sledovat ani za mnou nikoho neposílej. Alespoň ne někoho, na kom ti záleží.“</p>

<p>„Mně doopravdy na nikom nezáleží, Staříku.“ „Někdy bys to měl zkusit, Ktačiku. Mohlo by ti to ukázat i jiné stránky života.“</p>

<p>Potom jsem vyšel ven a zavřel za sebou dveře.</p><empty-line /><p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>3.</strong></p>

<p>Z Rak Ktolu jsem letěl na západ, pak jsem se promě­nil ve vlka, překročil východní hranici s Maragorem a Tolnedranskými horami jsem se dostal k jižnímu konci Údolí. Celkem jsem byl sám se sebou spokojen. V Rak Ktolu se mi docela zadařilo.</p>

<p>Zkraje večera jsem se dostal do své věže.</p>

<p>„Tak jak to šlo?“ ptal se Beldin, když jsem k němu dorazil.</p>

<p>„Docela dobře,“ řekl jsem velice neutrálním tónem, protože chvastounství moc neuznávám.</p>

<p>„Co se stalo, otče?“ zeptala se Pol svým podezíravým tónem, který nasazuje vždycky, když jsem z jejího do­sahu déle než pět minut. Přál bych si, aby mi Polgara alespoň jednou důvěřovala. To by se ovšem asi zasta­vilo i slunce.</p>

<p>Potřásl jsem hlavou. „Došel jsem do Rak Ktolu.“</p>

<p>„No… ano, to víme. A?“</p>

<p>„Mluvil jsem s Ktačikem.“</p>

<p>„A   ?“</p>

<p>„Nezabil jsem ho.“</p>

<p>„Otče, tak to, prosím, vyklop!“</p>

<p>„No, po pravdě řečeno, provedl jsem ho květinovou zahradou a řekl mu spoustu věcí, které už znal, abych zjistil jeho schopnosti. Není tak dobrej, jak jsem si myslel,“ Přešel jsem ke své oblíbené židli a posadil se. „Bude něco k večeři?“</p>

<p>„Ještě se vaří. Mluv, otče. Řekni nám konečně, co se opravdu stalo.“</p>

<p>„Vplížil jsem se do Ktačikova města a navštívil ho uprostřed noci. Udělal jsem velký humbuk a řekl mu, že jestli nebude držet Murgy stranou západních králov­ství, může se stát, že naštve Alorny tak, že Riva proti němu použije Orb. Samozřejmě, že to se nestane, ale mám pocit, že ta zmínka Ktačika docela polekala. V jistém směru je to velmi lehkověrný muž. Jsem si jist, že věří tomu, že jsem starej páprda, co obchází země a každému vykládá obecně známé pravdy. Pak jsem na­stolil problém, že jestli někdo udělá něco, co nemá, tak uvrhne celý svět do naprostého chaosu.“</p>

<p>„A on ti věřil?“ ptal se nevěřícně Beldin.</p>

<p>„Vypadalo to tak. Alespoň se zdálo, že o tom pře­mýšlí, jako by ho to trápilo. Potom jsme mluvili o Ašabských věštbách. Jak Ktačik tak Urvon se snaží na­sadit své lidi do domu v Ašabě, aby si získali kopie pro sebe, ale nabyl jsem dojmu, že je Torak střeží velmi žárlivě. Zedar se vší silou snaží zabránit, aby se jeho bratři ve zbrani dostali do Ašaby. Ti tři se nenávidí sko­ro svatou nenávistí.“</p>

<p>„Jak Ktačik vypadá?“ zeptal se mě Beldin. „Toho strakáče Urvona jsem párkrát viděl, ale Ktačika vlastně nikdy.“</p>

<p>„Vysoký, vyzáblý, s dlouhým bílým vousem. Vypadá jako chodící kostlivec.“</p>

<p>„Zvláštní.“</p>

<p>„Co je zvláštní?“</p>

<p>„Že si Spálená tvář libuje v ošklivosti. Ktačik podle tvého popisu vypadá hrozně a ten flekatý Urvon by taky žádnou medaili za vzhled nedostal. Snad jen Zedar ne­vypadá tak hrozně… pokud ovšem nepočítáš jeho hnus­nou povahu.“</p>

<p>„Ty zrovna nemáš moc co říkat, strýčku,“ připomněla mu Pol.</p>

<p>„To jsi neměla říkat, Pol. Tak co teď, Belgarate?“</p>

<p>Poškrábal jsem se ve vousech. „Zavoláme dvojčata a pokusíme se spojit s naším Mistrem. Angarakové musí dostat nezměněné kopie Věšteb a Torak se všemožně snaží tomu zabránit.“</p>

<p>„Smíme to udělat?“ zeptala se Pol.</p>

<p>„Nejsem si jist,“ přiznal jsem, „ale řekl bych, že se o to musíme pokusit. Zedar má možná jednu dobrou ko­pii, ale já bych nerad, aby osud světa závisel na něja­kém 'možná'.“</p>

<p>Za chvíli se ukázalo, že bylo velmi jednoduché spo­jit se s Aldurem. Možná to bylo tím, že jsme se na­cházeli v přechodném stavu mezi časem, kdy nás vedli bohové a časem, kdy měla převzít vládu Pro­roctví. V každém případě stačilo prosté  'Mistře, po­třebujeme tě' a byl mezi námi. Sice trochu nezřetelný, ale byl to on.</p>

<p>Okamžitě přistoupil k Polgaře, což mě zřejmě nemělo překvapit. „Moje milovaná dcerko,“ oslovil ji a pohla­dil po tváři.</p>

<p>Věřili byste mi, že mnou v tu chvíli projela vlna žárlivosti? Polgara byla moje dcera, ne jeho. Myslím, že jak stárneme, tak se všichni trochu měníme. Musel jsem opravdu dost silně potlačit svůj instinktivní protest. Myslím, že žárlivost je symptom lásky… si­ce primitivní, ale je. Skutečně jsem miloval svou černovlasou dceru, a protože láska a s ní i nenávist je prazákladem všeho, co jsem, Polgara už tenkrát na celé čáře vyhrála. Sice se hádáme nějaké tři tisíce let, ale to už je z mé strany pouze slabý pokus o boj. Prohrál jsem dávno.</p>

<p>„Ty víš, co dělá Torak v Ašabě, že ano, Mistře?“ ze­ptal se Beldin.</p>

<p>„Ano, můj synu,“ odpověděl Aldur smutně. „Můj bratr se chová jako smyslů zbavený a myslí si, že udělá něco jiného, než co mu bylo předurčeno.“</p>

<p>„Když zajde příliš daleko a změní úplně Věštby, tak jeho Angarakové nebudou vědět, co mají dělat,“ řekl jsem s obavou v hlase. „Máme snad v tom něco udělat  my?“</p>

<p>„Ne,  můj   synu,“  odpověděl   Mistr.   „Pravé  kopie existují, i když by si můj bratr přál něco jiného. To by Nezbytnost, která ho řídí, nikdy nepřipustila. Belzedar je u mého bratra, a i když to neví, tak je stále ještě pod vlivem naší Nezbytnosti, Musí zajistit, že jsou slova té druhé Nezbytnosti v bezpečí a že jsou úplná.“</p>

<p>„To jsem si oddechl,“ řekl Beldin. „Kdybychom se měli starat o instrukce pro obě strany, tak by to byla příšerná práce. Myslím, že budeme mít plné ruce práce s naší částí.“</p>

<p>„Jen se uklidni, můj synu,“ řekl mu Aldur. „Kroky vedoucí ke konečnému střetnutí je však potřeba bez­chybně splnit.“</p>

<p>„Už jsme poznali dva věštce, kteří nám dávají naše instrukce a pečlivě zapisujeme vše, co řeknou,“ ozná­mit jsem mu.</p>

<p>„Výborně, můj synu.“</p>

<p>Pol vypadala trochu zaraženě. „Jsou snad ještě nějací další?“ zeptala se. „Alornové vědí, jak jsou ta proroctví důležitá, ale nejsem si jistá, jestli to vědí Tolnedřané nebo Arendové. Možná přicházíme o něco důležitého. Jsou ještě další věštci?“</p>

<p>Přikývl. „Jsou ale méně důležití a je možnost si jejich věštby ověřit i jinak. Klidně to pusť z hlavy. Kdyby selhalo všechno ostatní, tak můžeme požádat o pomoc Daly. Proroci z Kellu sledují všechny věštby – mají pohromadě instrukce jak naší Nezbytnosti, tak i Torakovy.“</p>

<p>„To mě opravdu překvapuje,“ řekl Beldin. „Tak Dalové skutečně něco dělají pro změnu.“</p>

<p>„Ano, Beldine. Dělají, protože také mají v celé téhle záležitosti svůj úkol. A to dokonce úkol nesmírně důle­žitý. Nesmíme jim v tom nijak překážet. Jejich cesta je možná podivná, ale až se čas naplní, tak je přivede na to samé místo jako nás. Všechno probíhá, jak má, děti moje. Jen se ničeho neobávejte. Ještě si o tom pohovo­říme.“</p>

<p>Po těch slovech zmizel.</p>

<p>„Zdá se, že si počínáme dobře,“ řekl Beldin, „alespoň doposud.“</p>

<p>„Ty si to moc bereš, Beldine,“ řekl mu Belkira. „Já myslím, že nemůžeme chybovat.“</p>

<p>Beltira ale zíral na Pol se zájmem vepsaným ve tváři. „Drahá sestro,“ oslovil ji.</p>

<p>To na mě skutečně těžce dolehlo. „Prosím, nedělej to, Beltiro,“ řekl jsem mu.</p>

<p>„Ale vždyť ona je, Belgarate. Je jednou z našeho bratrstva.“</p>

<p>„Já vím, ale to mě dostává do poněkud zvláštní situa­ce. Já vím, že jsme s Pol příbuzní, ale tenhle vývoj situ­ace to velmi komplikuje.“</p>

<p>„Jen neměj strach, bratře,“ řekla mi Pol sladkým hla­sem. „Já ti to později vysvětlím… samozřejmě pokud možno jednoduchými výrazy. A teď, pánové, kdybyste byli tak laskaví a opustili kuchyň. Ráda bych dodělala večeři.“</p>

<p>Dalších několik let proběhlo v Údolí v poklidu. Polgara pokračovala ve svém vzdělávání a mám pocit, že nás všechny překvapila tím, jaké dělala pokroky. Pol se k nám sice připojila pozdě, ale dělala všechno proto, aby dohnala ztracený čas. Některé věci zvládla přímo zázračně rychle. Sice jsem jí to nikdy neřekl, ale byl jsem na ni patřičně hrdý.</p>

<p>Myslím, že bylo jaro, když nám přinesl Algar Hbitá noha kopii teď již úplného Darinského kodexu. „Bormik zemřel loňský podzim,“ oznámil nám. „Jeho dcera strávila zimu tím, že dávala všechno dohromady a pak mi vzkázala, že je kodex hotov. Stavil jsem se tam pro něj a přinutil ji, aby se vrátila se mnou do Al­garie.“</p>

<p>„To už se jí v Darine nelíbilo?“ zeptala se Pol.</p>

<p>Pokrčil rameny. „Možná, že jo. Ale udělala pro nás kus práce a Darine asi nebude letos v létě zrovna nej­bezpečnější místo na světě.“</p>

<p>„Co je?“ podivil jsem se.</p>

<p>„Příznivci  Medvědího  kultu  se  začínají  vymykat kontrole, tak si myslím, že je potřeba jim pár věcí vy­světlit. Ten Hatturk mě už skutečně štve. Ach, abych nezapomněl… Dras posílá tohle.“ Sáhl do brašny a vy­táhl svazek svitků. „Ještě to není celé, protože mrinský věštec ještě stále pokračuje ve svých řečech, ale je tam všechno, co doposud řekl.“</p>

<p>„Na to jsem čekal,“ zvolal jsem netrpělivě.</p>

<p>„Jen  v to nevkládej moc nadějí,“ řekl. „Párkrát jsem se do toho po cestě podíval. Jsi si jist, že ten chlapík připoutaný řetězem je skutečně věštec? Ty papíry, co teď držíš v ruce, obsahují samé bláboly. Skutečně bych nerad viděl, jak posloucháš nějaké instrukce, ze kterých se nakonec vyklube blouznění úplného blázna.“</p>

<p>„Ten mrinský věštec neblouzní, Algare,“ ujistil jsem ho. „Neumí mluvit.“</p>

<p>„Napovídal toho dost, že to stačilo tady na ty svitky.“</p>

<p>„V tom to právě je. Všechno, co je v těchto svitcích, jsou čisté věštby, protože ten chudák není schopen říct nic jiného, než slova, která mu vloží do úst naše Ne­zbytnost.“</p>

<p>„Věřím ti, Belgarate. Půjdeš letos v létě na alornský sněm?“</p>

<p>„Já bych byla ráda, kdybychom šli, otče,“ řekla Pol. „Neviděla jsem Beldaranu pěkně dlouho a ty by ses as­poň mohl podívat, jak roste tvůj vnuk.“</p>

<p>„Asi bych se měl spíš věnovat tady tomu, Pol,“ poký­vl jsem směrem ke kupě svitků.</p>

<p>„Tak je vem s sebou,“ navrhla. „Vždyť nejsou nijak těžké.“ Po těch slovech se otočila k Algarovi. „Vzkaž Rivovi, že přijedeme,“ řekla mu. „A teď mi řekni, jak se má tvoje žena.“</p>

<p>A tak jsme se vydali na Větrný ostrov na sněm Alornů. V té době to bylo spíš rodinné setkání, než že by to bylo setkání hlav států. Nejdřív jsme měli krátké pra­covní setkání a po něm jsme se mohli věnovat příjem­nějším věcem.</p>

<p>Byl jsem poněkud překvapen, že je Daranovi už sedm let. Když se zaberu do práce, tak přestanu sledovat čas a roky letí jako splašené.</p>

<p>Vyklubal se z něj statný chlapec s vlasy barvy písku a s vážnou povahou. Strávili jsme spolu pěkné chvíle. Miloval vyprávění příběhů a já – i když to trochu smrdí sebechválou – patřím mezi nejlepší vypravěče.</p>

<p>„Co se skutečně stalo v Ktol Mišraku, dědečku?“ zeptal se mě jednoho deštivého dne, kdy jsme sami seděli v komůrce vysoko na věži a pojídali koláčky, které jsem nepozorovaně sebral v kuchyni. „Táta mi to začal už několikrát vyprávět, ale když se dostane k tomu nejzajímavějšímu, tak má nějakou neodkladnou práci.“</p>

<p>Natáhl jsem se v křesle. No,“ začal jsem rozvážně, „jak bychom to tak…“ A potom jsem mu všechno řekl, jak se to skutečně stalo. Jenom jsem semtam něco upravil… čistě z uměleckých důvodů… však mi rozumíte.</p>

<p>„Tak dobře,“ řekl vážně, když se Rivův hrad zahalil do tmy, „Mám pocit, že budu celý život dělat obdobné věci, o kterých jsi mi vyprávěl.“ Vzdychl.</p>

<p>„Proč tak vzdycháš, princi Darane?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Bylo by to pěkné být obyčejným člověkem,“ řekl vážně větu,  která rozhodně nepříslušela jeho věku.</p>

<p>„Takový život, kdy můžeš ráno vstát a jít se podívat, co je za dalším kopcem.“</p>

<p>„Není to tam tak moc odlišné od toho, co je tady,“ ře­kl jsem mu.</p>

<p>„Možná ne, dědečku, ale chtěl bych to vidět na vlast­ní oči… aspoň jednou.“ Díval se na mne těma svýma vážnýma, modrýma očima. „Ale nebudu moct. Ten kámen, co ho má můj otec v držadlu meče, mi to nedo­volí. Že mám pravdu?“</p>

<p>„Obávám se, že máš, Darane, pravdu,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Proč zrovna já?“</p>

<p>O bože! Kolikrát jsem musel slyšet tuhle otázku? Jak jsem měl vědět, proč zrovna on? Já za to nemohl. Ale přesto jsem se toho chytl. „Má to co dělat s tím, kdo jsme, Darane. Jsme svým způsobem zvláštní druh, a proto máme také svoje zvláštní odpovědnosti. Jestli ti to pomůže, tak věz, že po nás nikdo nechce, aby se nám to líbilo.“ Říkat tohle sedmiletému chlapci bylo trochu kruté, ale můj vnuk nebylo žádné obyčejné dítě. „My to prostě dělat musíme,“ řekl jsem mu po chvíli. „Teď se půjdeme vyspat a ráno vstaneme brzo, abychom se mohli zajít podívat, co je na druhé straně kopce.“</p>

<p>„Prší. Zmokneme.“</p>

<p>„Už jsme zmokli i dřív. Nejsme z cukru, a tak se ne­rozpustíme.“</p>

<p>Snažil jsem se zabránit, aby se moje dcery dozvěděly o mém plánu.</p>

<p>Oba jsme si to s Daranem užili, a tak nás výčitky, kte­rými nás počastovaly po pár dnech, tak nebolely. Vy­stoupali jsme na strmý kopec na Větrném ostrově. Spali jsme venku, chytali ryby v divokých horských bystřinách a hodně jsme si spolu povídali. Mluvili jsme o spoustě věcí a já se ho snažil přesvědčit, že úkol, který před ním stojí, je velmi důležitý a nezbytný. Alespoň mi přestal po každé větě metat do tváře to vyčítavé 'proč zrovna já?' Mluvil jsem za poslední tři tisíce let s pěknou řádkou chlapců s vlasy v barvě písku. Za ta nekonečná staletí jsem měl hodně důležitých úkolů, ale vysvětlit naší situa­ci těmhle chlapcům považuji za nejdůležitější.</p>

<p>Alornský sněm trval několik týdnů a teprve pak jsme se vraceli do svých domovů. Plavili jsme se s Pol a Beldinem přes Větrné moře do Camaaru, kde jsme se ubytovali v tom samém hostinci, kde se prvně Beldarana setkala s Rivou.</p>

<p>„Kolik je teď Beldaraně let?“ zeptal se po večeři Beldin,</p>

<p>„Pětadvacet, strýčku,“ odpověděla Pol. „Stejně jako mně.“</p>

<p>„Vypadá starší.“</p>

<p>„Byla nemocná. Myslím, že jí tamnější podnebí moc nesvědčí. Každou zimuje nastydlá a je to rok od roku horší.“ Podívala se na mě. „To, jak jsi se vytratil s Da­ranem, jí nepomohlo.“</p>

<p>„My jsme se nevytratili,“ namítal jsem. „Nechal jsem jí tam vzkaz.“</p>

<p>„Tohle Belgarat skutečně umí,“ poznamenal Beldin. „Nechávat vzkazy, když se chce vytratit.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Tím se vyhnete dohadování. Potřeboval jsem si s Daranem popovídat. Dostal se do věku, kdy ho napadají různé otázky a je lepší na ně rovnou odpovědět. Myslím, že jsme si to vyjasnili… as­poň pro tuto chvíli. Je to dobrý kluk a teď, když ví, co se od něj očekává, to určitě zvládne.“</p>

<p>Vrátili jsme se do Údolí v pozdním létě a já se hned dal do práce na Darinském kodexu, protože ten byl kompletní. Rozhodl jsem se, že se do Mrinského kode­xu pustím později, protože byl zcela zjevně složitější. V souvislosti s těmito dvěma dokumenty je dost těžké říct, který je složitější, protože potřeba pochopit věštbu přesně z obou činí záležitost dost obskurní.</p>

<p>Po několika letech intenzivního studia jsem si začal dělat hrubou představu o tom, co je před námi. Moc se mi to nelíbilo, ale aspoň se v nejasných obrysech zje­vovala budoucnost. Darinský kodex je mnohem obec­nější než Mrinský, ale i z něj vyplývá několik varov­ných signálů. Vždycky, když se bude schylovat k něja­ké důležité události, bude ohlášena něčím pro ni velmi specifickým. Tak budeme alespoň trochu dopředu va­rováni.</p>

<p>Bylo to asi tak o deset let později, když Dras Býčí šíje poslal zprávu, že mrinský věštec zemřel a zároveň nám poslal kompletní Mrinský kodex. Odložil jsem Bormikovu věštbu stranou a zahloubal se do výkřiků blázna, který strávil většinu života přikován ke svému brlohu. Už jsem se zmínil o tom, že mi Darinský kodex poskytl hrubou představu o tom, co nás asi čeká, takže na základě těchto informací byl Mrinský kodex alespoň trochu smysluplný. Ale stejně to byla strašná práce.</p>

<p>Polgara byla zabraná do vlastního studia a Beldin se zase vydal do Mallorey, takže jsem se mohl plně sou­středit. Jako vždycky, když se zaberu do práce, tak i tentokrát jsem ztratil pojem o čase, takže vám nemohu přesně říct, kdy za mnou přišel můj Mistr, aby mi dal zcela jasné instrukce. Musel jsem bohužel odložit svou práci stranou a vydat se druhý den ráno do jižní Tolnedry.</p>

<p>Zastavil jsem se v Prolgu na kus řeči s Gorimem a pak se vydal do Tol Borune, abych si pohovořil s vévodou. Když  jsem mu nastínil, co plánuju pro jeho syna, moc se mu to nelíbilo. Naznačil jsem mu, že by to přivedlo jejich rodinu Borunů na císařský trůn v Tol Honetu a on mi slíbil, že o tom bude přemýš­let. Měl jsem pocit, že není nutné, abych dodával, že se tak stane za pět set let. Skutečně věřím tomu, že není nutné rozptylovat lidi zbytečnými detaily, nebo snad ano?</p>

<p>Pak jsem se vydal do Lesa víl.</p>

<p>Znovu <emphasis>bylo přesně to období </emphasis>a netrvalo dlouho, když mi zastoupila cestu zlatovlasá víla jménem Xalla. Jako obyčejně její šíp mířil přesně na mé srdce. „No tak, dej to stranou,“ řekl jsem jí naštvaně.</p>

<p>„Nepokusíš se utéct, co?“ vyzvídala.</p>

<p>„Jasně že ne. Potřebuju mluvit s princeznou Xorií.“</p>

<p>„Viděla jsem tě první. Xoria může počkat, až s tebou skončím já.“</p>

<p>Jak už jsem vám řekl, na cestě do Tolnedry jsem se stavil v Prolgu. Můj hovor s Gorimem se týkal hlavně víl, takže jsem byl připraven. Sáhl jsem do brašny a vytáhl čokoládový bonbón. „Tady něco máš,“ řekl jsem a podával jí ho.</p>

<p>„Co to je?“</p>

<p>„To se jí. Ochutnej to. Bude ti to chutnat.“</p>

<p>Vzala si bonbón a nedůvěřivě ho očuchávala. Pak si ho strčila do pusy.</p>

<p>Nevěřili byste tomu, jak reagovala. V čokoládě musí něco být, že to dělá s vílami takové divy. Už jsem viděl hodně žen ve spárech rozkoše, ale Xalla vyváděla tak, že to překvapilo i mne. Nakonec jsem se otočil a kou­sek poodešel, aby měla trochu soukromí.</p>

<p>Myslím, že nemusím zacházet do nějakých větších podrobností. Jsem si jist, že si uděláte sami obrázek.</p>

<p>Ať už v tom bylo cokoliv, když čokoláda přestala účinkovat, byla Xalla velmi pokorná. Měli byste na to pamatovat až příště půjdete Lesem víl. Já vím, že vět­šina mladých mužů pociťuje zvláště v oblasti sexu velkou hrdost na svou sílu, ale to jsou mladí muži, kteří nikdy nevkročili do Lesa víl, v <emphasis>tom pravém ob</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>dobí.</emphasis></p>

<p>Jen si s sebou vezměte čokoládu. Věřte mi.</p>

<p>Moje zkrotlá přítelkyně mne zavedla Lesem víl ke stromu, kde sídlila princezna Xoria. Xoria byla ještě drobnější než Xalla a měla ohnivě rudé vlasy. Když o tom tak přemýšlím, tak byla velmi podobná její vzdále­né prapravnučce. Ležela pohodlně rozvalená na svém lůžku asi pět metrů nad zemí. Pozorovala mne a v du­chu mě oceňovala. „Oceňuju tvůj dárek, Xallo,“ řekla kriticky, „ale není trochu starý?“</p>

<p>„Má v tašce nějaké jídlo, Xorio,“ odpověděla Xalla, „a po tom ti bude <emphasis>velmi příjemné.“</emphasis></p>

<p>„Nemám hlad,“ řekla princezna neurčitě.</p>

<p>„Opravdu bys to měla zkusit, Xorio,“ naléhala Xalla.</p>

<p>„Zrovna jsem jedla. Proč ho nevezmeš do lesa a ne­zabiješ ho? Je pravděpodobně dost starý, aby z něho byl nějaký užitek.“</p>

<p>„Jen zkus jeho bonbón a uvidíš,“ naléhala dál Xalla. „Bude se ti to líbit.“</p>

<p>„No tak jo,“ souhlasila Xoria a slezla ze stromu. „Dej mi kus,“ přikázala.</p>

<p>„Jak si vaše výsost přeje,“ odpověděl jsem a sáhl do tašky.</p>

<p>Reakce princezny Xorie byla ještě silnější než Xally a když se konečně vzpamatovala, po jejích vražedných choutkách nebylo ani památky. „Proč jsi přišel do na­šeho lesa, starče?“ zeptala se mne.</p>

<p>„Mám ti nabídnout sňatek,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Co je to sňatek?“</p>

<p>„Je to formální akt, který v sobě zahrnuje i páření,“ vysvětloval jsem.</p>

<p>„S tebou? To snad ne. Jsi sice hodný, ale určitě jsi i hodně starý.“</p>

<p>„Ne. Se mnou ne. S někým úplně jiným.“</p>

<p>„A co ten sňatek obnáší?“</p>

<p>„Nejdřív malý obřad a pak spolu budete žít. Přitom ale budeš muset odsouhlasit, že už se nebudeš pářit s nikým jiným.“</p>

<p>„To je pěkná nuda. Proč bych měla s něčím takovým souhlasit?“</p>

<p>„Abys zachránila svůj les, výsosti. Když si toho mla­dého muže vezmeš, tak jeho rodina zabrání dřevorub­cům, aby vykáceli váš les.“</p>

<p>„To dokážeme samy. Už se snažilo mnoho lidí vstou­pit do našeho lesa. Jejich kosti zde stále jsou, ačkoliv sekery už sežral rez.“</p>

<p>„To byli jednotlivci, Xorie, Když sem přijde celá tlu­pa, tak budeš ty i tvoje sestry za chvíli bez šípů. Taky mohou rozdělat ohně.“</p>

<p>„Ohně?“</p>

<p>„Lidé mají rádi oheň. Je to jedna z jejich zvláštností.“</p>

<p>„Proč mi to děláš, starče? Proč se mne snažíš přinutit, abych žila s někým, koho jsem nikdy neviděla?“</p>

<p>„Nezbytnost, Xorie. Ten mladý muž je z rodiny Borunů a ty s ním máš mít potomka, protože za mnoho let jeden z vašich potomků má splnit velmi zvláštní úkol. Bude to družka Dítěte světla a bude nazývána Králov­nou světa.“ Pak jsem si vzdychl a<emphasis> </emphasis>řekl jí to rovnou. „Máš to udělat, Xorie. Můžeš se se mnou hádat, ale nakonec to uděláš, protože je ti to předurčeno… stejně jako já musím dělat to, co je určeno mne. V tomhle směru nemáme ani jeden žádnou jinou možnost.“ „Jak  ten Boorun vypadá?“</p>

<p>Když jsem hovořil s jeho otcem, tak jsem si mladého velmi pečlivě prohlížel, takže jsem byl schopen zobra­zit jeho podobu na hladinu jezírka u Xoriina stromu a princezna si mohlo svého budoucího manžela prohléd­nout.</p>

<p>Zírala na něj svýma zelenýma očima a po chvíli si bezděčně prohrábla své rudé vlasy. „Nevypadá špatně,“ řekla. „Je silný.“</p>

<p>„Všichni Borunové jsou silní, Xorie.“</p>

<p>„Dej mi ještě jeden bonbón a já o tom popřemýšlím.“</p><empty-line /><p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>4.</strong></p>

<p>Syn borunského velkovévody se jmenoval Dellon a byl to milý chlapec, kterému se nápad se svatbou víly zdál poněkud pletichářský, nicméně ne nemožný. Vrátil jsem se do Tol Borune, abych nabral víc čokoládových bonbónů a abych si s ním popovídal o samotě. Vykres­lil jsem mu podobiznu princezny Xorie na hladinu kaš­ny a on se o ni začal zajímat ještě živěji. Pak jsem se vrátil do Lesa víl, abych zase trochu nacpal Xorii slad­kými bonbóny.</p>

<p>Když krmíte víly čokoládovými bonbóny, musíte být opatrní, protože při větším množství se u nich projeví závislost. Já ale chtěl, aby byla Xoria povolná a ne aby se z ni stala bezduchá oběť.</p>

<p>Největší překážkou mým plánům se ukázala Dellonova matka, velkovévodkyně. Ta dáma pocházela z Honetské rodiny a hlavní důvod, proč se provdala za borunského velkovévodu, byl ten, že její rodina dou­fala ve snadnější přístup právě ke dřevu  Lesa víl. Samozřejmě, že v horách na východ od Tol Honetu a kolem Tol Rane, byly lesy, ale to bylo samé měkké dřevo jako jedle, borovice a smrk. Jediný zdroj tvrdé­ho dřeva v celé Tolnedře byl Vordunský les na severu a Vorduvané si za kácení účtovali horentní sumy. Honetové proto již celá staletí pošilhávali po dubech v Lese víl.</p>

<p>Můj slib, že by se sňatkem mohl borunský rod do­stat na císařský trůn, získal na mou stranu velkovévo­du, ale když jsem se zmínil, že má zároveň zabránit kácení Lesa víl, velkovévodkyně vylétla, jakoby ji píchla včela.</p>

<p>Byla však dobrou příslušnicí svého rodu, a tak se po prvním výbuchu zlosti dala dohromady a tvářila se klidně. Věděl jsem zcela jistě, že proti svatbě nemá jiný důvod než čistě ekonomický, ale ona začala předstírat, že jí to vadí z náboženského hlediska. Náboženství je vždycky poslední útočiště darebáků… a tahle velkové­vodkyně byla potvora jako vyšitá. V jejich rodině to už tak chodilo.  Ještě před rozpadem starého světa se bo­hové stavěli nepříznivě ke sňatkům mezi příslušníky různých národů. A tak si Alornové nebrali Nyissanky a Tolnedřané se zase nedávali dohromady s Arendy. Torak to samozřejmě dohnal do úplných extrémů. Můj návrh byl ovšem z tohoto hlediska ještě horší, protože šlo o sňatek mezi příslušníky různého druhu, a tak s tím Dellonova matka zašla ze knězem boha Nedry. Kněží jsou většinou velmi bigotní, a tak ho poměrně snadno přetáhla na svou stranu.</p>

<p>Tím se všechno dostalo do mrtvého bodu. Já jsem byl ještě na cestě mezi Tol Borune a Lesem víl, a tak měla spoustu času slídit okolo a získávat podporu pro své názory.</p>

<p>„Mám svázané ruce, Belgarate,“ řekl mi velkovévoda, když jsem se vrátil z Lesa víl do Tol Borune. „Kněz každopádně ten sňatek nedoporučuje.“</p>

<p>„To tu hraje politickou hru tvoje žena, výsosti,“ ude­řil jsem přímo.</p>

<p>„Já vím, ale dokud bude na její straně Nedrův kněz, tak se s tím nedá nic dělat.“</p>

<p>Zamyslel jsem se a pak jsem přišel na jisté řešení. Když chtěla velkovévodkyně hrát politickou hru, tak jsem se rozhodl, že jí ukážu, že to umím hrát taky. „Budu nějaký čas pryč, výsosti,“ řekl jsem velkovévodovi.</p>

<p>„Kam jdeš? Zpět do Lesa víl?“</p>

<p>„Ale ne, potřebuju navštívit někoho v Tol Honetu.“</p>

<p>Bylo to zrovna v prvních letech druhé Vorduvské dy­nastie a já přesně věděl, koho mám navštívit. Když jsem se dostal do Tol Honetu, zamířil jsem k císařské­mu sídlu a tam sehnal několik úředníků, kteří mi zaří­dili soukromou audienci u císaře Ran Vordua II.</p>

<p>„Jsem poctěn, Věčný,“ přivítal mne.</p>

<p>„Formality vynechme, Ran Vordue,“ řekl jsem mu. „Nemám moc času a navíc máme v tomhle okamžiku jeden společný zájem. Co bys dělal, kdybych ti řekl, že Honetové jsou na nejlepší cestě získat přístup ke kva­litnímu tvrdému dřevu?“</p>

<p><emphasis>„Cože?“ </emphasis>vybuchl.</p>

<p>„Myslel jsem si, že takhle zareaguješ.  Štěstí celé tvojí rodiny záleží skoro plně na Vordunském lese. Jestli Honetové získají přístup ke dřevu z Lesa víl, může cena tvrdého dřeva klesnout někam na úroveň sklepa. Sna­žím se dát dohromady sňatek, který by udržel Honety stranou od Lesa víl… a to navždy. Borunská velkové­vodkyně pochází z Honetu, a tak se snaží té svatbě za­bránit a ohání se náboženskými předsudky. Není náho­dou vrchní kněz Nedry tvůj příbuzný?“</p>

<p>„Je to můj strýc,“ odpověděl.</p>

<p>„Mám pocit, že by to mohl být dobrý spojenec. Potřebuju od něj svolení, aby si směl syn borunského rodu vzít za ženu princeznu víl.“</p>

<p>„Belgarate, to je šílenství!“</p>

<p>„Já vím, ale je to nezbytné. Ta svatba prostě být mu­sí.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Trochu pomáhám historii, Ran Vordue. Ta svatba se moc nedotkne toho, co se děje v Tolnedře. Je namířena na Toraka a nezasáhne ho dřív než za tři tisíce let.“</p>

<p>„Ty opravdu vidíš tak daleko do budoucnosti?“</p>

<p>„Ani ne, ale můj Pán ano. Tvůj zájem v téhle záleži­tosti je poněkud okrajový. Máme pro to různé důvody, ale oba chceme držet Honety stranou od Lesa víl.“</p>

<p>Zíral chvíli do stropu, „Pomohlo by, kdyby můj strýc navštívil Tol Borune a oddal je osobně?“ zeptal se mě.</p>

<p>Ta myšlenka mě vůbec nenapadla. „To asi jo, Ran Vordue,“ řekl jsem s úšklebkem. „Myslím, že by to šlo.“</p>

<p>„Zařídím to,“ zakřenil se zpět na mě. „Jen pěkně na Honety,“ řekl.</p>

<p>„To by se mělo zapít.“</p>

<p>A tak si Dellon vzal Xoriu a dům Borunů byl spjat s vílami.</p>

<p>Teď jsem si vzpomněl. Ženichova matka se svatby nezúčastnila. Necítila se příliš dobře.</p>

<p>Celá ta záležitost mi zabrala skoro tři roky, ale když uvážím, jak byla důležitá, tak mám pocit, že to byl dob­ře využitý čas. Cítil jsem skutečně řádnou porci uspo­kojení, když jsem se vracel do Údolí. Ještě dnes, když se ohlédnu zpět, mě svrbí dlaně a mám chuť se poplácat po zádech.</p>

<p>Do Tolnedranských hor jsem se dostal až v zimě, a tak jsem většinu cesty uskutečnil ve vlčí podobě. Vlci jsou na zimu přece lépe vybaveni než lidé. Změna do této podoby se mi už kolikrát vyplatila.</p>

<p>Když  jsem se dostal do jižní části Údolí, vrátil jsem se do své normální podoby. Ještě mi pořádně nezmizel ocas a už se mi v hlavě ozvaly hlasy dvojčat. „<emphasis>Neřvěte!“</emphasis>okřikl jsem je.</p>

<p><emphasis>„Kde jsi byl?“ </emphasis>naléhal Beltirův hlas.</p>

<p><emphasis>„V Tolnedře. Vždyť to víte.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Už se tě snažíme zastihnout aspoň týden.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Musel jsem přes hory, a tak jsem se změnil na vl</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ka.“ </emphasis>To byla potíž, když jste změnili podobu. Zabraňo­valo to dálkovému přenosu myšlenek. Když bratr, sna­žící se s vámi spojit, neví, že jste změnili podobu, tak vás vůbec nezastihne. <emphasis>„Co se děje?“ </emphasis>vyslal jsem otáz­ku.</p>

<p><emphasis>„Beldarana je těžce nemocná. Polgara se vydala na Větrný os</emphasis><emphasis>t</emphasis><emphasis>rov, aby zjistila, co se děje.“ </emphasis>Odmlčel se.</p>

<p><emphasis>„Měl by sis tam také pos</emphasis><emphasis>píšit, Belgar</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>te.“</emphasis></p>

<p>Ledový pařát strachu mi sevřel hrdlo. <emphasis>„Vezmu to přes Zemi Ulgů do Camaaru“ </emphasis>řekl jsem jim. <emphasis>„Vzkažte Polgaře, že lam budu co ne</emphasis><emphasis>j</emphasis><emphasis>řív.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Možná se s tebou budeme potřebovat spojit. Promě</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>níš se zase ve vlka?</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Ne. Tentokrát poletím… asi jako </emphasis><emphasis>sokol.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ale vždyť ti létání moc nejde, Belgarate.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Třeba se to tentokrát naučím. Už se měním na so</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>kola.“</emphasis></p>

<p>Strach o Beldaranu mne pohtil natolik, že jsem ne­myslel na věci, které mi brání ve schopnosti dobře létat, takže jsem letěl skutečně jako sokol a za nějakou ho­dinku jsem se řítil oblohou jako šíp vystřelený z luku.</p>

<p>Dokonce jsem se pokusil za letu o spojení, ale to mi nešlo, protože jsem ztratil smysl pro orientaci a našel se vždy o několik kilometrů dál, než bych si byl přál.</p>

<p>Když jsem se za dva dny dostal do Camaaru, byl jsem dost vyčerpán, ale přesto jsem se přinutil přeletět Větr­né moře.</p>

<p>Dostal jsem se tam velmi rychle, ale přesto pozdě. Baldarana už zemřela.</p>

<p>Polgara byla hořem bez sebe a Rivův stav mi připo­mínal můj vlastní, když zemřela Poledra. Nemělo smysl se snažit s nimi mluvit, a tak jsem šel za svým vnukem.</p>

<p>Našel jsem ho na nejvyšší věži zámku. Zdálo se, že už se zcela vyplakal a teď stál se zarudlýma očima zcela klidný na cimbuří. Stačil jsem si uvědomit, jak je vysoký.</p>

<p>„No tak, Darane,“ řekl jsem tvrdě, „koukej odtamtud slézt.“</p>

<p>„Dědečku!“</p>

<p>„Řekl jsem ti, abys odtamtud slezl.“ Rozhodl jsem se, že mu nedám žádnou jinou možnost. Vlna náhlého zou­falství ho mohla přimět, aby udělal nějakou hloupost. Neměl jsem čas podlehnout vlastnímu zármutku. Teď jsem se plně soustředil na jeho.</p>

<p>„Co budeme dělat, dědečku?“ štkal.</p>

<p>„Musíme žít a nést náš úděl dál, Darane. Tak je tomu vždycky. Teď mi řekni, co se stalo?“</p>

<p>Dal se trochu dohromady. „Maminka byla každou zimu nemocná. Teta Pol říkala, že to oslabuje její plíce. Tuhle zimu to bylo mnohem horší. Začala kašlat krev. Tak táta poslal pro tetu Pol. Ale stejně nic nesvedla, i když zkoušela všechno možné. Maminka byla moc sla­bá. Proč jsi tu nebyl ty? Ty bys s tím něco udělal.“</p>

<p>„Já nejsem doktor, Darane. Tvoje teta ví o těchto vě­cech víc než já. Když s tvojí maminkou nesvedla nic ona, tak už by to nesvedl nikdo. Má tvůj táta nějakého předsedu vlády? Někoho, kdo se stará o státní záleži­tosti, když má tatínek moc práce?“</p>

<p>„Myslíš Branda? To je rivanský správce. Stará se tá­tovi o administrativní záležitosti.“</p>

<p>„Měl bys s ním promluvit. Budeš se muset postarat o spoustu věcí, dokud se tatínek nevzpamatuje.“</p>

<p>„Já? Proč já?“</p>

<p>„Protože jsi korunní princ, Darane. Ty máš na bed­rech zodpovědnost. Tvůj otec teď není schopen cokoliv rozhodovat, tak ho musíš zastoupit.“</p>

<p>„To není spravedlivé. Cítím se nejmíň tak špatně jako táta.“</p>

<p>„To není pravda. Ty můžeš aspoň mluvit a přemýšlet. On ne. Já ti s tím pomůžu a Brand ti řekne, co je potře­ba udělat.“</p>

<p>„Tatínek se ale zase dá do pořádku, ne?“</p>

<p>„Můžeme akorát doufat. Bude to ale chvíli trvat. Mně to trvalo dvanáct let, když zemřela babička.“</p>

<p>„Ale, dědečku, mě nikdo neposlechne, když mu řek­nu, aby něco udělal. Vždyť ani nemám pořádné fousy.“</p>

<p>„Už je ti dvacet let, Darane. Už jsi vyrostl. Pojďme za Brandem, aby nám řekl co a jak.“</p>

<p>Uznávám, že to bylo kruté, ale někdo prostě musel ří­dit ostrov a Riva to zcela zjevně nebyl. Někdo musel Orb chránit. Kdyby se Rivův meč dostal do rukou Ktačikovi… no radši ani nemyslet.</p>

<p>Brand byl jeden z těch pevných zodpovědných mužů, které svět tolik potřebuje a pochopil situaci okamžitě. Na Alorna byl neobyčejně chápavý, a tak pochopil i věci, které jsem mu nechtěl před Daranem říkat. Existovala možnost, že se Ocelová pěst nikdy nevzpamatuje a  Daran bude muset sloužit jeko regent. Potřebovali jsme mé­ho vnuka zasvětit do situace natolik, aby ho jeho vlastní zármutek nemohl přemoci. Nechal jsem tam ty dva, aby si to vyříkali a odebral se do Polgařiných komnat.</p>

<p>Zaklepal jsem na její dveře. „To jsem já, Pol.<strong> </strong>Otevři.“</p>

<p>„Jdi pryč.“</p>

<p>„Otevři dveře, Pol. Potřebuju s tebou mluvit.“</p>

<p>„Jdi pryč, otče.“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou. „Jsou to tvoje dveře, Pol. Jestli je hned neotevřeš, tak budeš muset nechat udělat jiné.“</p>

<p>Když otevřela, až jsem se lekl, protože měla tvář úpl­ně strhanou zármutkem. „Co se děje, otče?“</p>

<p>„Na tohle není čas, Polgaro. Můžeš se vyplakat poz­ději. Teď tě potřebuju. Riva není schopen vůbec mys­let, a tak musí Daran nastoupit jako regent. Někdo na něj musí dohlédnout a já mám práci, kterou musím zcela nezbytně udělat.“</p>

<p>„Proč já?“</p>

<p>„Nech toho, Pol. Proč se mě každý na tohle ptá? Tebe jsem vybral, protože jsi jediná, kdo to zvládne. Zůsta­neš tady a pomůžeš ve všem Daranovi. Nedovol, aby podlehl stejné melancholii jako jeho otec. Angarakové mají oči všude a jakmile zpozorují nějaké známky sla­bosti, tak tu můžeme očekávat Ktačikovu návštěvu. Teď se koukej dát dohromady. Vysmrkej se a namaluj si trochu tváře. Daran zrovna mluví s rivanským správ­cem. Vezmu tě k nim a pak musím odejít.“</p>

<p>„Ty nezůstaneš ani na pohřeb?“</p>

<p>„Já mám pohřeb ve svém srdci, Pol. Stejně jako ty. Jakákoliv ceremonie na tom nic nezmění. Jdi se trochu upravit. Vypadáš hrozně.“</p>

<p>Je mi to líto, Pol, ale musel jsem to udělat. Chtěl jsem vás oba s Daranem dostat ze spárů beznaděje a jediný způsob, jaký mne napadl, bylo navalení zodpo­vědnosti na vás oba.</p>

<p>Nechal jsem dceru a vnuka v hovoru s Brandem a udělal několik kroků, které by ukazovaly na to, že jsem opustil ostrov. Ve skutečnosti jsem ho ale neopustil. Odešel jsem do hor nad Rivovým městem a našel si tam opuštěné místo.</p>

<p>Tam jsem se stočil do klubíčka a brečel jako malé dítě.</p>

<p>Ocelová pěst se ze ztráty své ženy nikdy zcela ne­vzpamatoval. Samozřejmě, když Beldarana zemřela, tak mu bylo skoro šedesát, takže by stejně pomalu pře­dával vládu Daranovi. Já měl aspoň důvod nechat Polgaru na Větrném ostrově a dal jsem jí nějakou náplň. Když má člověk smutek, tak je velmi důležité, aby se měl čím zaměstnat. Kdybych měl něco důležitého na práci, když zemřela Poledra, tak se věci také mohly vy­víjet trochu jinak.</p>

<p>Myslím, že jsem si to samé podvědomě říkal, když jsem se vrátil do Údolí, a tak jsem se zavřel do studov­ny nad Mrinský kodex. Prošel jsem ho z jednoho konce na druhý a snažil se najít nějakou nápovědu, která by mě varovala před tím, co se mělo stát Beldaraně. Na­štěstí jsem nic nenašel, protože jinak by mě pocit vlast­ní viny snad zahubil.</p>

<p>Přešlo asi šest nebo sedm let, když do Údolí dorazil posel od Darana se zprávou, že Riva Ocelová pěst ze­mřel. Medvědí šíje zemřel zimu předtím a Býčí Šíje i Hbitá noha byli již dost staří. Jedna z nevýhod dlouhého života je to, že postupně ztrácíte mnoho dobrých přátel. Někdy mám pocit, že můj život je jeden velký pohřeb.</p>

<p>Polgara se vrátila rok nato a přivezla s sebou celou hromadu lékařských knih. V těch knihách nebylo asi nic, co by pomohlo Beldaraně, ale Pol chtěla mít jisto­tu, že nic nezanedbala. Nevím, co by dělala, kdyby na­šla nějakou metodu, o které nevěděla, ale měla stejné štěstí jako já.</p>

<p>Dalších padesát let šlo v Údolí v poklidném tempu. Daran se oženil, měl syna a pomalu stárl a my s Pol jsme se oddali svým studiím. Společná bolest nás sblí­žila. Protože jsem byl plně zabrán do studia Mrinského kodexu, nevnímal jsem zcela situaci kolem, ale pokud mohu soudit, tak jsme udělali všechno proto, abychom byli připraveni, až bude potřeba.</p>

<p>Beldin se koncem jedenadvacátého století vrátil z Mallorey, ale neřekl nám příliš novinek. „Jsem si jist, že se nic nesemele dřív, než Torak zanechá svého roz­jímání v Ašabě.“</p>

<p>„Tady je to stejné,“ přikývl jsem. „Tolnedřané se do­zvěděli o zlatu v Maragoru a vybudovali město na místě zvaném Tol Rane u hranic s Maragorem. Snaží se přimět Maragy k obchodu, ale zatím se jim to moc ne­daří. Je Zedar stále v Ašabě?“</p>

<p>„Mám pocit, že Spálená tvář touží po jeho přítom­nosti,“ potvrdil.</p>

<p>„To teda nechápu proč.“</p>

<p>Schválně jsme nemluvili o Beldaraně a dalších přá­telích, kteří nás opustili. Byli jsme hluboce spřízněni s rodinou Šereka Medvědí plece, a tak jsme ztrátu členů jeho rodiny pociťovali silněji než ztrátu jiných přátel.</p>

<p>Náznaky obchodu mezi Drasnií a Gar og Nadrak vzaly za své, když Nadrakové začali s nájezdy na města a vesnice ve východní Drasnii. Syn Býčí šíje Khadar z toho vyvodil důsledky a zahnal Nadraky zpět do lesů.</p>

<p>Konečně v roce 2115 Tolnedřané frustrovaní ne­zájmem Maragů o obchod přešli k akci. Kdybych to­mu věnoval větší pozornost, tak jsem se do toho mohl trochu zamíchat, ale moje mysl se zabývala jinými věcmi. Obchodně zdatná princezna z Tol Honetu za­čala po zemi rozšiřovat zvěsti o údajném rituálním ka­nibalismu Maragů. Každým dalším převyprávěním zís­kávala historka na hrůznosti. Myslím, že kanibalismus neschvaluje nikdo, ale kdyby v maragských potocích nebylo tolik zlata, tak by si maragských stravovacích zvyklostí všímal málokdo.</p>

<p>Bohužel byl Ran Vordue IV na trůně teprve první rok, když všechno začalo, a tak se tomu neuměl pořád­ně postavit. Nedostatek zkušenosti pak vyústil v to, co se nakonec stalo. Uměle vybičovaná hysterie ho koneč­ně zahnala do kouta a on udělal tu fatální chybu, že vy­hlásil Maragům válku.</p>

<p>Tolnedranská invaze do Maragoru patří k nejčerněj­ším kapitolám lidské historie. Tolnedranské legie, které překročily hranice, nešly trestat, ale spíš vyhladit celou maragskou rasu, což se jim skoro podařilo. Jatka to byla příšerná a úplnému vyvraždění Maragů nakonec zabránila jenom hrabivost, která je vlastní skoro všem Tolnedřanům. Ke konci tažení začaly brát legie zajatce – převážně ženy – které prodávaly nyissanským ot­rokářům. Ti se vždy jako supové pohotově potloukali kolem každého bitevního pole.</p>

<p>Celá záležitost byla příšerná, ale alespoň v jednom si generálové zaslouží poděkování. Kdyby neprodávali své zajatce, nikdy by se nenarodila Taiba, a to by byla skutečná katastrofa. „Matka národa, který vymřel“ – jak ji nazýval Mrinský kodex – se musela objevit na scéně, když přišel její čas. Jinak by všechny naše pečli­vé přípravy byly k ničemu.</p>

<p>Jakmile legie zatočily s Maragy, vtrhli do Maragoru jako ničivá přílivová vlna tolnedranští hledači zlata. Mara o tom ale měl svou vlastní představu. Nikdy jsem Marovi úplně nerozuměl, ale v tomto případě jsem ho chápal, protože se Tofnedřané skutečně k jeho národu zachovali hrozně. Schvaloval jsem, co udělal, i když nás to dostalo na samou hranici další války mezi bohy. Stručně řečeno se z Maragoru stalo strašidelné místo. Hordám hledačů zlata, kteří vtrhli do míst, kde býval Maragor, se před očima začínal objevovat duch Mary ve svém nesmírném žalu a předváděl jim obrazy plné neskutečné hrůzy. Většina se prostě zbláznila. Mnoho z nich spáchalo pod vlivem šílenství sebevraždu a těch pár, co se dovleklo zpět do Tolnedry, strávilo zbytek života v blázincích.</p>

<p>Duch Nedry nebyl vůbec spokojen s chováním svých dětí a promluvil si skutečně velmi důrazně s Ran Vorduem. Výsledkem toho bylo založení kláštera v Mar Terrinu. Já měl ze založení kláštera obzvláštní radost. Protože nenasytní obchodníci, kteří s celou záležitostí začali, byli posláni do kláštera, aby sloužili duchům po­ražených Maragů. Přinutit Tolnedřana, aby se vzdal svého majetku, je pravděpodobně ta nejhorší věc, jaká ho může potkat.</p>

<p>Bohužel to tím neskončilo. Belar a Mara si byli vždy velmi blízcí a akce dětí Nedry Belara hrozně popudila. Proto šerecké loďstvo kroužilo kolem tolnedranského pobřeží. Válečné lodi vyrazily jako smečka honících psů z Velkého západního moře a města podél pobřeží byla se železnou pravidelností drancována a vypalována. Šerekové, kteří zcela jistě postupovali podle pokynů Belara, věnovali zvláštní pozornost Tol Vordue, prastarému místu Vorduvanské rodiny. Ran Vordue IV mohl pouze lomit ruka­ma nad tím, jak je jeho město ničeno pravidelnými nájezdy Šereků.</p>

<p>Konečně se do celé záležitosti vložil můj Pán a zaří­dil mírovou smlovu mezi Belarem a Nedrou. Naším úhlavním nepřítelem zůstával Torak a Aldurovi se skutečně nelíbily rozmíšky mezi zbývajícími členy ro­diny, které by celou záležitost mohly zkomplikovat.</p><empty-line /><p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>5.</strong></p>

<p>Po zničení Maragoru a odvetných nájezdech šereckých vojsk na tolnedranské pobřeží byl podepsán křeh­ký mír a v západních královstvích válka skončila… kromě Arendie samozřejmě. Ta únavná válka se táhla stále dál a mnozí už si začínali myslet, že je to hlavně proto, že žádná ze zúčastněných stran neví jak přestat. Nekonečná série různých ukrutností zasela nenávist i do náboženství a tamější rodáci byli všichni zbožní.</p>

<p>Pol a já jsme strávili několik dalších staletí studiem v Údolí. Moje dcera bez zjevných potíží a komentářů ak­ceptovala fakt, že stárne. V jejím případě bylo ovšem zajímavé, že vlastně nestárla. Beldin, dvojčata i já jsme dosáhli jistého stupně stáří. Objevily se nám vrásky, vlasy zešedly a celkově jsme vypadali úctyhodně. Pol ne. Oslavila tří sté narozeniny a stále vypadala, jako když jí bylo pětadvacet. Měla trochu hlubší a moudřejší oči, ale to bylo všechno. Mám pocit, že by čaroděj měl vypadat úctyhodně a moudře, a to předpokládá vrásky a šediny. Ženě, která má vrásky a šediny, se říká stařena, a to by se Pol moc nelíbilo. Možná jsme všichni vypa­dali tak, jak jsme si mysleli, že máme vypadat. Moji bratři a já jsme si mysleli, že máme vypadat moudře a ctihodně. Pol se nepříčilo vypadat moudře, ale slovo ctihodný neměla ve svém slovníku.</p>

<p>Myslím, že bych se na to měl někdy zaměřit a vy­zkoumat to. Představa, že můžeme sami sebe nějak dotvořit je vzrušující.</p>

<p>Mám pocit, že to bylo někdy začátkem pětadvacátého století, když se Polgara začala osamostatňovat. Snažil jsem se zprvu do toho zasahovat, ale odbyla mne zhur­ta. „Pán mi řekl, abych se o to postarala já, otče,“ sdě­lila mi. „Pokud si dobře vzpomínám, tak tvoje jméno během našeho rozhovoru vůbec nepadlo.“</p>

<p>Zjistil jsem, že na to vůbec nejsem připraven.</p>

<p>Počkal jsem půl dne, co vyjela na svém algarském koni z Údolí a pak jsem ji sledoval. Nikdo mi neřekl, že to dělat nemám… a koneckonců jsem stále její otec. Věděl jsem, že má obrovský talent, ale stejně…</p>

<p>Musel jsem být samozřejmě velmi opatrný. S výjim­kou její matky mne Polgara zná ze všech lidí nejlépe. Měl jsem pocit, že vycítí mou přítomnost na vzdálenost několika mil. Překonal jsem se ve změnách podob. Řekl bych, že jsem cestou k hranicím se zemí Ulgů měnil podobu v průměru tak jednou za hodinu. Jednou jsem se dokonce proměnil v polní myš, abych se dostal do blízkosti jejího tábora. Však také mou kariéru málem ukončila lovící sova.</p>

<p>Moje dcera nedávala nijak najevo, že by o mně vě­děla, ale u Polgary si člověk nemohl být ničím zcela jist. Překonala hory k Murosu a pak zahnula na jih smě­rem na Arendii. To mne znervóznělo.</p>

<p>Jak jsem víceméně předpokládal, tak ji cestou do Vo Wacune začali obtěžovat Wacité. Arendové jsou větši­nou k ženám poměrně galantní, ale tihle zapomněli dobré mravy doma. Vyptávali se jí dost neurvale na všechno možné a pak prohlásili, že pokud se nemůže prokázat nějakým dokumentem, že ji budou muset za­vřít do vězení.</p>

<p>Nevěřili byste, jak elegantně se z toho vyvlékla. Byla zabrána do vlastní obhajoby, když je jen tak mezi dvě­ma slovy uspala. Nebyl bych si toho ani všiml, kdyby neudělala rukou malé gesto. Už jsem s ní o tom několi­krát mluvil, ale ona má stále pocit, že Slovo neuvolní její Vůli dostatečně. Vždycky k tomu musí přidat ještě nějaké gesto.</p>

<p>Wacité okamžitě usnuli, aniž by se namáhali zavřít oči. Pol uspala dokonce i jejich koně a potom klidně odjela. Když byla několik mil od místa činu, uvolnila znovu svou Vůli. „Probuďte se,“ řekla a zase přidala to gesto.</p>

<p>Wacité neměli ani tušení, že si na moment schrupli, a tak se jim zdálo, že prostě zmizela. Kouzla nebo magie – říkejte si tomu, jak chcete – Arendy znervózňuje, a tak ji nepronásledovali. Stejně nevěděli, kterým smě­rem se vydala.</p>

<p>Neřekla mi nic o povaze své mise, a tak jsem ji chtě nechtě musel stále sledovat. Po tom intermezzu v lese jsem byl spíš zvědav, kam jde, než že bych se o ni tak obával. Věděl jsem, že se o sebe umí postarat.</p>

<p>Dorazila do Vo Wacune a když se dostala ke strážím u brány, dožadovala se vehementně, aby ji zavedli do paláce vévody.</p>

<p>Ze všech měst v prastaré Arendii bylo Vo Wacune zdaleka nejmalebnější. Dobytčí trh v Murosu vynášel wacitským Arendům pěkné peníze, takže jich mohli spoustu vrazit do architektury. Na všechno použili mramor, který toto město povznesl nad ostatní postave­ná z jiných druhů kamene. Vo Astur byl vystavěn ze žuly a Vo Mimbre z nažloutlého kamene, kterého je v jižní Arendii plno. Ale to nebylo všechno. Vo Astur a Vo Mimbre byly pevnosti, které taky jako pevnosti vy­padaly. Mramorové Vo Wacune ale vypadalo jako ztě­lesněný sen. Mělo široké třídy a mnoho parků a zahrad. Kdykoliv čtete nějakou pohádku, která popisuje nějaké mýtické město nevyslovitelné krásy, buďte si jisti, že základ popisu tkví ve Vo Wacune.</p>

<p>Zastavil jsem se v březovém hájku před branou města a sledoval Pol, jak vchází do města. Pak jsem po chvíli uvažování zase změnil svou podobu. Arendové mají rá­di lovecké psy, a tak jsem na sebe vzal podobu psa a následoval ji. Vévoda předpokládal, že jsem její pes a  ona si zas myslela, že patřím jemu.</p>

<p>„Výsosti,“ pozdravila vévodu a vysekla pukrle. „Musím s tebou mluvit mezi čtyřma očima bez přítom­nosti ostatních.“</p>

<p>„To není příliš obvyklé,…?“ nechal nevyslovenou otázku viset ve vzduchu. Skutečně ho zajímalo, kdo je ta tajemná návštěvnice.</p>

<p>„Představím se okamžitě, jakmile budeme sami, Vý­sosti. Nepřátelské uši jsou v Arendii všudypřítomné a já nechci, aby se má slova donesla do Vo Mimbre nebo do Vo Asturu. Tvoje království je v nebezpečí a já tě chci před ním varovat. Nechci, aby se o tom dozvěděli a už jenom moje jméno by je uvedlo do stavu velké ostražitosti.“</p>

<p>Kde se tak naučila mluvit?</p>

<p>„Mám pocit, že bych ti měl věřit, a proto tě vyslechnu o samotě,“ prohlásil vévoda. Vstal z trůnu, nabídl jí rámě a odváděl ji ze sálu.</p>

<p>Běžel jsem za nimi, jak jsem uměl nejtiššeji. Arendští šlechtici nechávají psy volně pobíhat po místnostech, a tak mi nikdo nevěnoval pozornost. Vévoda mi ovšem zavřel dveře komnaty těsně před nosem. Nebyl to moc velký problém, protože jsem se natáhl na podlahu a hlavu přitiskl až na dveře.</p>

<p>„Tak teď mi, dámo,“ začal vévoda, „prozraď svoje jméno.“</p>

<p>„Moje jméno je Polgara,“ odpověděla a její hlas zněl zase normálně. „Možná jsi už o mně slyšel.“</p>

<p>„Dcera Věčného Belgarata?“ jeho hlas zněl překva­peně.</p>

<p>„Přesně tak. Dostal jsi v poslední době několik špat­ných rad, výsosti. Tolnedranský kupec ti řekl, že mluví jménem Ran Vordua XVII. Není to pravda. Vorduové žádné spojenectví nenabízejí. Jestli poslechneš jeho ra­dy a vtrhneš na mimbratské území, legie ti nepřijdou na pomoc. Jestli porušíš spojenectví s Mimbraty, spojí se okamžitě s Asturijci a ty budeš smeten.“</p>

<p>„Ten tolnedranský kupec mi ukázal dokumenty, paní Polgaro,“ zaprotestoval vévoda. „Byla tam pečeť sa­motného Ran Vordua.“</p>

<p>„Pečeť lze snadno napodobit, výsosti. Můžu tady vy­robit jednu přímo před tvýma očima, když si budeš přát.“</p>

<p>„Když ten Tolnedřan nemluví za Ran Vordua, tak za koho tedy?“</p>

<p>„Mluví jménem Ktačika, výsosti. Murgové se chtějí dostat na západ a Arendie, oslabená občanskou válkou, je nejlepším místem, kde zasít další ohně sváru. Dělej si s tím zrádným Tolnedřanem, co chceš. Já musím dál do Vo Asturu a do Vo Mimbre. Ktačikův plán je velmi složitý a jestli vyjde, tak bude válka mezi Arendii a Tolnedrou.“</p>

<p>„To se nesmí stát!“ vykřikl vévoda. „Jsme teď tak nejednotní, že by nás legie snadno smetly!“</p>

<p>„To je pravda. Potom by se do toho ještě zamíchali Alornové a byla by z toho všeobecná válka. Nic by ne­posloužilo Ktačikovi lépe.“</p>

<p>„Zakroutím tomu Tolnedřanovi krkem, paní Polgaro,“ řekl vévoda. „Děkuji za upozornění.“</p>

<p>Dveře se otevřely a vévoda mne překročil. Když jste stále obklopeni psy, tak už je prostě nevnímáte.</p>

<p>Polgara mne ale nepřekročila. „No tak to by stačilo, otče,“ řekla kouzelnickým jazykem. „Vrať se klidně domů. Já si tady poradím i bez tebe,“</p>

<p>Byla to pravda, ale já ji stejně sledoval. Šla do Vo Asturu a hovořila s asturským vévodou a stejně potom i s vévodou z Vo Wacune. Potom šla do Vo Mimbre a taky je varovala. Touhle jedinou cestou rozmetala vše, co Ktačik vymýšlel možná deset let. Nikdy se s ní ne­setkal a už měl důvod ji nenávidět.</p>

<p>Vysvětlila mi to všechno, když jsme se vrátili do Údolí… poté, co mi dovolila, abych se k ní připojil. „Ktačik tady v západních královstvích získal nějaké li­di, kteří nevypadají jako Angarakové. Někteří z nich jsou přeměnění Grolimové, ale někteří s nimi nemají nic společného. Slyšel jsi někdy o Dagaších?“</p>

<p>„Musím přiznat, že ne,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„To je banda placených vrahů někde na jihu Nyissy. Jsou to velmi schopní špióni a taky trénovaní zabijáci. Ať je to jak chce, Murgové našli zlato v těch horách mezi Urgou a Goskou, takže si Ktačik může dovolit najmout Tolnedřany.“</p>

<p>„Každý může uplácet Tolnedřany, Pol.“</p>

<p>„Asi jo. Každopádně jeho špióni vytipovali různé Tolnedřany, kteří navštívili tři arendské vévody s údaj­ným poselstvím od Ran Vordua. Ran Vordue o tom samozřejmě neměl ani ponětí. Nápad spočíval v tom, že když legie nepomohou lidem, kteří to očekávali, Arendové napadnou na oplátku severní Tolnedru. Severní Tolnedra je vordunské území, a tak by vládce odpověděl tím, že by zničil vévodství jedno po druhém. Jakmile by se to Arendové dozvěděli, uvěřili by, že chce rozšířit svá území a museli by podniknout nějaké kroky v tomto směru. Musí se uznat, že to byl chytrý plán.“</p>

<p>„Ale ty jsi ho překazila.“</p>

<p>„Já vím, otče. Měli bychom na Ktačika dohlídnout. Mám pocit, že kuje nějaký plán. Nesnažil se o celou tu­hle operaci jenom pro legraci.“</p>

<p>„Já na něj dohlídnu,“ slíbil jsem jí.</p>

<p>Krátce poté se Beldin vrátil z jedné ze svých pravi­delných návštěv do Mallorey a hlásil, že tam není nic nového. „Kromě toho, že Zedar opustil Ašabu,“ utrou­sil na závěr jakoby mimochodem.</p>

<p>„Máš tušení kam šel?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Ani náhodou. Zedar je slizký jako úhoř. Všechno, co vím, je, že se ukrývá někde v Kellu. Jak to pokračuje s Nadraky?“</p>

<p>„Nerozumím ti.“</p>

<p>„Když jsem opouštěl Malloreu, tak jsem je viděl, jak se shromažďují asi deset mil od hranic s Drasnií. Řek bych, že mají za lubem něco většího.“</p>

<p>Začal jsem nadávat. „Tak tohle se teda děje!“</p>

<p>„Mluv jasně, Belgarate. Co se děje?“</p>

<p>„Už nějaký čas se přes ty hranice trochu obchodova­lo, ale potom se Nadrakové začali chovat bojovně a udělali několik nájezdů do Drasnie. Syn Býčí šíje je za­hnal zpět do lesů a chvíli byl od nich pokoj.“</p>

<p>„Mám pocit, že to tam může za nějaký čásek být pěk­ně divoké. Nadracká města jsou skoro vylidněná. Všichni muži, kteří se udrží na nohou, jsou schopni vi­dět světlo blesku a slyšet zvuk hromu, jsou soustředěni v táboře asi den pochodu od hranic.“</p>

<p>„Měli bychom Rhonara varovat.“</p>

<p>„Kdo je to?“</p>

<p>„Současný král Drasnie. Vydám se tam a dám mu vědět, co se děje. Zašel bys do Algarie a pokusil se na­jít Cho-Dana, nejvyššího klanového náčelníka? Ať se aspoň nějaká algarská kavalerie vydá na sever k jezeru Atun.“</p>

<p>„Algarové už nemají krále?“</p>

<p>„Ten titul zapadl, protože se tam příliš nehodil. Alga­rové jsou kočovníci a klan je pro ně víc než národ. Pů­jdu do Boktoru a potom se vydám přes Val Alorn, abych varoval Šereky.“</p>

<p>Beldin si pohrával prsty. „Už jsme neměli dost dlou­ho žádnou válku.“</p>

<p>„Ani mi nijak nechyběly,“ podrbal jsem se ve vou­sech. „Možná, až budou Alornové připraveni, bych se měl vydat do Rak Ktolu a trochu zase zašpásovat s Ktačikem. Třeba by se mi to podařilo zarazit dřív, než se to vymkne z rukou.“</p>

<p>„To je asi zbytečná námaha. Kde je Pol?“</p>

<p>„V Arendii… myslím, že ve Vo Wacune. Ktačik tam rozehrává svoje hry. Pol na to dává pozor. Tak pojďme varovat Alorny.“</p>

<p>Král Rhodar vyslechl moje zprávy s velkým zájmem. Byl ještě bojovněji naladěn než Beldin. Pak jsem se do­stal přes Šerecký záliv do Val Alornu a promluvil si s králem Bledarem. Ten byl ještě horší než Rhodar. Jeho flotila se vydala do Kotu hned příští den. Doufal jsem, že Beldin udrží Alorny na řetězu, až se dostanou k nadrackým hranicím. Strávil jsem s Pol několik staletí tím, že jsem se snažil držet nepřátelství tady na západě pod pokličkou a teď to vypadalo, že otevřený boj naší po­kličku pěkně poodkryje.</p>

<p>Pak jsem se dostal do Rak Ktolu.</p>

<p>Zastavil jsem se v poušti několik mil od té hnusné ho­ry a promýšlel možnosti. Moje poslední návštěva je ne­pochybně přesvědčila o tom, že by nemuselo být na škodu mít ve městě víc hlídek. V tom případě by mohlo být docela těžké projít městem nepozorován. Konečně mi s jistou dávkou nevole došlo, že se možná vůbec nemusím trmácet městem. Věděl jsem, kde je Ktačikova věž a ta přece měla okna.</p>

<p>Měl jsem štěstí. Ktačikova hlava i ruce ležely na psa­cím stole a jejich pán spal. Vynechal jsem všechny ce­remonie a zatřásl jím, abych ho probudil. Léta mu nijak na vzhledu nepřidala. Stále ještě vypadal jako kráčející mrtvola.</p>

<p>Zvedl se, zíral na mne překvapeně a pak se vzpama­toval. „Rád tě zase vidím, starý brachu,“ lhal.</p>

<p>„Jsem rád, že tě to těší. Měl bys radši ztratit slovo se svými Nadraky. Řekni jim, ať odvolají plánovanou in­vazi. Alornové vědí, že se na ně chystají.“</p>

<p>Jeho oči se zúžily. „Jednou mě pěkně naštveš, Belgarate.“</p>

<p>„To doufám. Bohové vědí, že ty už jsi mě naštval.“</p>

<p>„Jak jsi to zjistil s těmi Nadraky?“</p>

<p>„Já mám oči všude, Ktačiku. Přede mnou svoje počí­nání neschováš. To ti nestačilo, jak dopadl tvůj plán v Arendii?“</p>

<p>„Divil jsem se, že to tak neslavně dopadlo.“</p>

<p>„Tak teď už to víš.“ Nechtěl jsem se chlubit Poliným peřím, ale chtěl jsem uchovat její podíl na celé akci před Ktačikem ještě chvíli v tajnosti. Pol byla skutečně dobrá, ale nebyl jsem si zcela jist, jestli je schopna po­stavit se Ktačikovi. Navíc jsem nechtěl, aby o ní zatím cokoliv věděl. Dalo by se říct, že jsem ji chtěl držet v rezervě.</p>

<p>„Je mi hrozně líto, starý brachu,“ řekl se slabým úšklebkem, „ale obávám se, že ti s těmi Nadraky moc nepomohu. To nebyl můj nápad. Pouze poslouchám příkazy z Ašaby.“</p>

<p>„Nesnaž se mě přechytračit, Ktačiku. Vím dobře, že si můžeš promluvit s Torakem, kdykoliv potřebuješ. Měl bys to radši udělat i teď. Ty jsi u toho nebyl, když se to semlelo u Korimu. Věř mi, že Toraka hodně vza­lo, když zjistil, kolik Angaraků to tam odskákalo. To, co se teď chystá u drasnijské hranice, může vymazat Nadraky úplně. Já už viděl Alorny válčit. Je to ale sa­mozřejmě zcela v tvých rukou. Já to Torakovi nebudu muset vysvětlovat.“ Potom, abych ho ještě trochu zne­jistěl jsem přidal: „Ty opravdu potřebuješ Ašabinské věštby, starý brachu. Mně můj Mrinský kodex dělá vel­kou službu. Věděl jsem o těch tvých hrátkách hezkých pár set let dopředu a měl čas se připravit.“ Pak jsem se na něj usmál. „Vždycky je příjemné si s tebou trochu poklábosit.“ Stoupl jsem si do okna a skočil dolů.</p>

<p>Ta trocha teatrálnosti mě málem stála život. Než se mi podařilo vytvořit všechna péra potřebná k letu, byl jsem jenom pár desítek metrů nad zemí. Měnit podobu, když padáte, je velmi obtížné. Z nějakého důvodu je těžké se zkoncentrovat, když se rychle blížíte k zemi. Kromě toho, že jsem trochu naleptal Ktačikovo sebe­vědomí, byla moje návštěva Rak Ktolu pouhou ztrátou času. Měl jsem vědět, že Torak nezastaví nic, co dal do pohybu bez ohledu na to, kolik věcí se mu staví do cesty. Jeho ego mu to prostě nedovolí. Nadrakové pře­kročili drasnijskou hranici dokonce ještě dřív, než jsem se vrátil z Rak Ktolu a – jak se dalo předpokládat – Alornové je na hlavu porazili. Jenom pár se podařilo utéci a trvalo staletí, než zase začali Nadrakové před­stavovat nějakou hrozbu.</p>

<p>Torak si všechno přebral tak, že to nebyla jeho chyba, že neposlechl mé varování. Na památku té událostí při­kázal svým Grolimům, aby znásobili oběti. Za všechna ta staletí jeho Grolimové zabili víc Angaraků než Alor­nové.</p>

<p>Poté, co se ti, co přežili válečný debakl, vrátili do Gar og Nadrak a skryli se v lesích, vydal jsem se do Arendie, abych se porozhlédl, kde je Pol. Konečně jsem ji našel ve Vo Wacune, kde žila v krásném mramorovém domě. Byl to velký dům s mnoha pokoji a velkou zahradou. „Co to má všechno znamenat?“ zeptal jsem se, když mě k ní po jistých obstrukcích zavedl jeden ze sloužících.</p>

<p>Seděla ve zdobené židli nedaleko krbu z růžového kamene, který vydával skutečně namodralou záři. „Vydala jsem se do světa, otče.“</p>

<p>„Ty jsi někde našla zlatý důl?“</p>

<p>„No řekla bych, že ještě něco lepšího. Mám velké a značně úrodné pozemky.“</p>

<p>„Ty máš pozemky?“</p>

<p>Ano. Severně od jezera Medalia… a druhé straně řeky Camaar. Mám tam i svůj šlechtický dům. Máš tu čest být v přítomnosti její výsosti, vévodkyně z Eratu.“</p>

<p>„Mluv vážně, Pol.“</p>

<p>„Já ale mluvím vážně, otče. Starý vévoda byl tak nad­šen informacemi, které jsem mu poskytla, že jsem vždy byla váženým hostem v jeho paláci.“</p>

<p>Tvrdě jsem na ni pohlédl. „Dal ti titul za to, že ses ří­dila Mistrovými instrukcemi? A ty jsi to přijala? To je velmi neslušné, Pol. Nemáme přijímat odměny za to, že posloucháme pokyny.“</p>

<p>„To nebylo jenom za to, Starý vlku. Udělala jsem mnohem víc. Znáš situaci v Arendii?“</p>

<p>„Naposled jsem slyšel, že Wacitové a Mimbraté uza­vřeli spojenectví proti Asturijcům. Ta aliance vydržela déle než všechny předchozí.“</p>

<p>„Stále ještě funguje, otče. Když zemřel starý vévoda, dosedl na trůn jeho syn Alleran. Znali jsme se velmi dobře, protože jsem pomáhala jeho matce s výchovou. Časem jsme ho oženili – já dokonce přesvědčila jeho matku, aby si nebral svou sestřenici – a jeho žena mu porodila syna. Vévoda z Vo Asturu v tom spatřil šanci, jak zkalit vody v Arendii a poslal partu darebáků, aby chlapce unesli. Současný vévoda z Vo Asturu je velmi drsný muž a jeho příkazy byly víc než jasné. Přikázal těm darebákům, aby chlapce zabili, pokud Wacune ne­zruší smlouvu s Mimbrany a nezůstane stranou všeho dění. Vydala jsem se do Vo Asturu a zachránila chla­pečka z jejich spárů. Taky jsem dala asturskému vévo­dovi lekci ze slušného chování.“</p>

<p>„Co jsi mu udělala?“ zeptal jsem se trochu s obavou. Náš dar v sobě zahrnuje i dodržování jistých pravidel. „Snad jsi ho nezabila?“</p>

<p>„Samozřejmě, že ne, otče. Znám pravidla a napadlo mě něco lepšího. Vévoda z Vo Asturu má pěkné pro­blémy se svým žaludkem. Řekla bych, že s ním má zá­bavu celý den a nemá čas na nějaké pletichy. To se stalo před pěti lety a od té doby, co jsem tady, nebyla v Arendii žádná bitva.“</p>

<p>„Ty jsi zařídila mír v Arendii?“ Byl jsem omráčen.</p>

<p>„Přechodný mír.“ opravila mne. „Bylo by asi před­časné domnívat se, že bude trvalého charakteru. Klidně bych ale zařídila vředy v žaludku celé Arendii, kdybych věděla, že potom přestanou se svými rozmíškami. Vé­voda Alleran mi byl velmi vděčný, a tak mi udělil titul vévodkyně z eratu.“</p>

<p>„Proč mě to nenapadlo?“ podivil jsem se. „Vždyť je to tak jednoduché. Ukončila jsi arendskou občanskou válku střevními potížemi.“ Uklonil jsem se jí. „Jsem na tebe hrdý, výsosti.“</p>

<p>„Nu, děkuji ti, otče.“ Pak ale sešpulila přemýšlivě rty. „Gratulace ale může být trochu předčasná. Jakmile se dostane ve Vo Mimbre nebo ve Vo Asturu k moci nový vévoda, může se staré nepřátelství zase objevit. Mys­lím, že zůstanu radši zde ve Vo Wacite. Tihle Wacité jsou ze všech Arendů nejméně agresivní a já mám – díky svým vztahům s vládnoucí rodinou – aspoň něja­kou autoritu. Snad je mohu aspoň trochu vést správným směrem. Někdo v Arendii na sebe musí vzít úlohu mírotvůrce. Dej mi trochu času a možná se mi podaří za­vést nový zvyk. Třeba přiměju Mimbraty a Asturiany k tomu, aby posílali své zástupce do Vo Wacune kvůli rozjímání a ne kvůli výzvám k boji.“</p>

<p>„To doufáš na Arendii v příliš mnoho, Pol.“</p>

<p>Pokrčila rameny. „Stojí to alespoň za pokus. Zkus se na to dívat také z té lepší stránky. Dnes je ve vévodově paláci velký bál a my jsme tam byli pozváni… no teda… pozvali mě, ale mohu s sebou přivést svého hosta.“</p>

<p>„A co má být?'</p>

<p>„Je to velký ples, otče. Hudba, tanec, uctivé řeči a ta­kové ty věci.“</p>

<p>„Já netančím, Pol.“</p>

<p>Sladce se na mě usmála. „Jsem si jista, že to ve chvil­ce pochytíš, Starý vlku. Jsi chytrý chlapík. Teď se jdi vykoupat a uprav si vousy. Ne abys mi udělal na veřej­nosti ostudu.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>6.</strong></p>

<p>Potuloval jsem se nějakých šest set let po celém kon­tinentu, ale Polgara zůstala celou dobu ve Vo Wacune. Je třeba uznat, že měla v zásadě pravdu a pod jejím ve­dením zachovávala Arendie mír.</p>

<p>Zjevné zničení Nadraků přinutilo i mrtvolně bledého Ktačika, aby zadul do svého rohu a nesnadný mír byl dosažen i podél východní hranice.</p>

<p>Jak jsem slíbil Dellonovu otci, někdy kolem roku 2537 dosedli Borunové na trůn v Tolnedře. Do té doby se dělili o trůn Vorduvané a Hontové, takže když ze­mřel Ran Vordue XX a nezanechal po sobě nástupce, Honetové předpokládali, že je zase řada na nich. Hned několik honetských knížat mělo pocit, že jsou těmi vy­volenými, což mělo za následek to, že se museli obrátit na Nejvyšší sbor poradců. Zaslechl jsem, že úplatky byly skutečně astronomické. A tak se stalo, že poradce z jižní části spíše ze vzteku navrhl velkovévodu borunského. Vorduvané a Horbité, které netěšila představa dalších staletí pod honetskou vládou, stáhli své vlastní kandidáty a podpořili Boruny. Protože Honetové byli stále ještě roztříštění a neměli svého vlastního kandi­dáta, připadla koruna spíše z nouze Borunům.</p>

<p>Ran Borune I byl velmi schopný vládce. Hlavním problémem Tolnedry v té době byly nájezdy Šereků na pobřežní města. Ran Borune začal jednat okamžitě po své korunovaci. Vytáhl legie z kasáren a posla je budo­vat silnici, která teď spojuje Tol Vordue a Tol Horb. Legie tím sice nepotěšil, ale dostal je do formy. Získal tím dobrou silnici, ale hlavní byl ještě jiný zisk. Hlav­ním cílem této akce bylo rozmístit legie podél celého pobřeží, takže Šerekové nikdy nemohli věděl, kde na ně narazí. Je třeba říct, že to zafungovalo dobře. Strávil jsem spoustu času ve Val Alornu přesvědčováním růz­ných šereckých králů, aby s těmi nájezdy přestali. Všichni se svatosvatě dušovali, že jenom poslouchají příkazy, které jim dal Belar, když Tolnedra napadla Maragor. Snažil jsem se je přesvědčit, že už Tolnedra zaplatila dost, ale odmítali mne poslouchat. Měl jsem podezření, že jejich svatý zápal podporuje výpalné, kte­ré v napadených městech získávají. Když nájezdníci naráželi stále častěji na odpor legií, jejich pieta začala ochládat, až ustala úplně. A začalo být živo v jiných částech světa.</p>

<p>Myslím, že to bylo v roce 2940, když jsem se vydal do Vo Wacune navštívit Polgaru. Dostal jsem se tam v pravý čas. Její výsost, vévodkyne z Eratu, byla zamilo­vaná. Já věděl, že je v Arendii příliš dlouho.</p>

<p>Když jsem k ní přišel, byla ve své zahradě a stříhala růže. „Hleďme, Starý vlk,“ přivítala mne. „Co se děje?“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Nic moc,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Svět je stále na svém místě?“</p>

<p>„Víceméně, Občas jsem tomu musel pomoct.“</p>

<p>„Podívej na tohle,“ řekla a podala mi jednu ustřiže­nou růži. Byla celá bílá jen konečky byly levandulové.</p>

<p>„Pěkná,“ řekl jsem.</p>

<p>„To je všechno, co k tomu řekneš, otče? Pěkná? Je krásná, otče! Ontrose ji vypěstoval pouze pro mě.“</p>

<p>„Kdo je Ontrose?“</p>

<p>„To je muž, kterého si hodlám vzít, otče… jakmile ztratí nervy a požádá mne o to.“</p>

<p>Co to má znamenat? To chtělo opatrnost. „To je za­jímavá myšlenka, Pol. Pošli ho sem a promluvíme si o tom.“</p>

<p>„Ty to neschválíš.“</p>

<p>„To jsem neřekl. Promyslela sis to ale pořádně?“</p>

<p>„Ano, otče. Promyslela.“</p>

<p>„A ani nevýhody tě nepřinutily, abys o tom přemýš­lela trochu víc?“</p>

<p>„Jaké nevýhody to mají být?“</p>

<p>„Za prvé… pokud se nemýlím, tak tu musí být velký věkový rozdíl. Jemu asi nebude moc přes třicet a tobě – pokud si dobře vzpomínám – bude devět set padesát.“</p>

<p>„Přesněji řečeno, devět set čtyřicet. Co to má s tím společného?“</p>

<p>„Přežiješ ho, Pol. Zestárne, než se naděješ.“</p>

<p>„Mám pocit, že si zasloužím trochu štěstí, otče… i když možná ne nadlouho.“</p>

<p>„Plánujete i děti?“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Je velmi pravděpodobné, že budou žít normální lid­ský život. Ty nezestárneš, ale ony ano.“</p>

<p>„Nemluv o tom, otče.“</p>

<p>„Nebudu. Jenom ti chci připomenout, jaká je realita. Pamatuješ si, jaké to bylo, když zemřela Beldarana, ne­bo ne? Chceš, aby se to všechno opakovalo? A to kdoví kolikrát?“</p>

<p>„Myslím, že to riziko podstoupím, otče. Možná, když se vdám, tak začne být můj život normální. Možná do­konce začnu stárnout.“</p>

<p>„Na to bych nevsadil o moc víc než zlámanou grešli, Pol. Máš před sebou ještě spoustu práce a jestli jsem četl Mrinský kodex správně, tak si tu ještě pěknou chvíli pobudeš. Je mi to líto, Pol, ale my nejsme nor­mální. Ty jsi tady bezmála tisíc let a já už se tu potlou­kám skoro pět tisíc.“</p>

<p>„Ale ty jsi byl ženatý,“ odporovala.</p>

<p>„Já jsem se ale oženit měl a tvoje matka byla velmi zvláštní. Žila hodně dlouho.“</p>

<p>„Možná se svatbou Ontrosův život taky prodlouží.“</p>

<p>„S tím bych nepočítal. I když jemu se to možná sku­tečně delší zdát bude.“</p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>„Že nejsi zrovna člověk, se kterým by se dalo snadno vyjít.“</p>

<p>Oči jí zchladly. „Mám pocit, že jsme téma rozhovoru vyčerpali, otče. Vrať se do Údolí a přestaň strkat nos do mých záležitostí.“</p>

<p>„Nevyhrožuj svými záležitostmi. Znervózňuje mě to.“</p>

<p>„Přesně to udělám, otče.“ Vstala a vztekle odešla.</p>

<p>Zdržel jsem se tam stejně několik týdnů a dokonce se seznámil s Ontrosem. Byl to příjemný mladík, který – jak se zdálo – chápal situaci lépe než Pol. Miloval ji, to ano, ale zároveň si byl vědom toho, jak dlouho už je ve Vo Wacune. Což bylo šest set let, jestli se nepletu. Byl jsem si skoro jist, že žádná nepatřičná otázka ne­padne, ať by si to Pol přála sebevíc.</p>

<p>Nakonec jsem se začal chystat zpět do Údolí. Měl jsem dostatek indicií k tomu, abych věřil, že k Polině sňatku nedojde. Byla několikrát zmiňována jak v Mrinském tak i Darinském kodexu a nikde nebyla tak časně zmíňka o žádném manželovi. Buď měla přijít zase ke smyslům nebo měl Ontrose žít životem svobodného mládence. Buď jak buď se nic neočekávaného stát ne­mělo.</p>

<p>Vrátil jsem se zpět ke svému studiu, ale bylo to o ne­celé tři roky později, když mne Pol sama zavolala. Vzbudil mne její hlas jedné bouřlivé noci. <emphasis>„Otče!“ </emphasis>Její hlas zněl zoufale. <emphasis>„Potřebuju tě!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co se děje?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Astruřané nás zradili. Vytvořili alianci s Mimbraty a táhnou na Vo Wacune, Pospěš si, otče! Není moc ča</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>su.“</emphasis></p>

<p>Vyskočil jsem z postele, oblékl se a popadl svůj ces­tovní plášť. Před odchodem jsem ještě nahlédl do Mrinského kodexu. Ta pasáž mi dřív nebyla jasná, ale Polino zoufalé volání mi ji jednoznačně vysvětlilo.</p>

<p>Osud bájného Vo Wacunu byl zpečetěn. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo odvézt odtamtud Pol dříve, než bude dílo zkázy dovršeno.</p>

<p>Spěchal jsem tou hnusnou nocí směrem na západ a raději jsem se rychle vtělil do kůže vlka. Nemělo smysl se pokoušet o ptáka, protože té větrné noci bych toho stejně moc neuletěl.</p>

<p>Teprve za dva dny, když jsem byl někde uprostřed Země Ulgů, vítr polevil. Pak jsem se teprve odvážil na­sadit křídla a cesta začala rychleji odsejpat.</p>

<p>Druhého dne odpoledne jsem se dostal k Vo Wacune, ale nešel jsem hned do mramorového města. Obletěl jsem blízké lesy a nedalo mi moc práce objevit tábor Astuřanů. Byli pouhých několik mil od bran Vo Wavcunu. Mohli tam dorazit příštího rána a nikdo jim v tom nemohl zabránit. Zasakroval jsem a odlétl do města.</p>

<p>Obvykle se měním do své podoby, když přicházím na obydlené místo, ale tohle byl stav ohrožení. Letěl jsem přímo do města a usedl na strom v Polině zahradě.</p>

<p>Byla v zahradě, ale nebyla sama. Ontrose byl s ní. Měl na sobě drátěnou košili a kolem pasu pás s mečem. „Musí to tak být, má drahá,“ naléhal na ni. „Musíš opustit Vo Wacune a uchýlit se na bezpečné místo. Astuřané tu mohou být každou chvíli.“</p>

<p>Změnil jsem se do své normální  podoby a slezl ze stromu. „Má pravdu, Pol,“ řekl jsem. Ontrose na mě koukal trochu překvapeně, ale Pol byla na podobné věci zvyklá.</p>

<p>„Kde jsi byl?“ vyptávala se.</p>

<p>„Dostal jsem se do větru. Sbal si svoje věci. Musíš se odsud dostat pryč:“</p>

<p>„Nikam nejdu. Teď,  když jsi tady, tak můžeme Astuřany zahnat.“</p>

<p>„Upřímně řečeno, Pol, nemůžeme. Je to zakázané. Je mi to líto, Pol, ale to se musí stát a my se do toho ne­smíme plést.“</p>

<p>„Je<strong> </strong>to pravda, Věčný?“ zeptal se mě Ontrose.</p>

<p>„Obávám se, že ano, Ontrosi. Říkala ti Polgara o těch věštbách?“</p>

<p>Smutně přikývl.</p>

<p>„Pasáž v Mrinském kodexu je podivná, ale teď není sebemenších pochyb o tom, co znamená. Asi by sis měl promluvit s vévodou. Když si pospíšíte, možná se vám podaří odvést ženy a děti do bezpečí, ale město tady za několik dní nebude. Zahlédl jsem Astuřany, když jsem se sem blížil. Dali proti vám dohromady všechno, co mohli.“</p>

<p>„Bude jich mnohem méně, až se vrátí do Vo Asturu,“ prohlásil slabým hlasem.</p>

<p>„Já nikam nejdu,“ trvala na svém Polgara.</p>

<p>„Myslím, že se mýlíš, drahá,“ řekl poměrně pevným hlasem. „Měla bys opustit toto místo se svým otcem.“</p>

<p>„Ne! Já tě neopustím!“</p>

<p>„Jeho výsost vévoda mě pověřil velením  obrany města. Je v mé kompetenci rozmístit naše síly. V nich není pro tebe místo. Přikazuji ti, abys odešla. Odejdi!“</p>

<p>„Ne!“</p>

<p>„Jsi vévodkyní z Eratu, Polgaro, a tedy jsi součástí wacitské šlechty. Je naprostou samozřejmostí, že všichni poslouchají rozkazy panovníka. Nezneucti své postavení svým nevhodným odmítáním. Připrav se na cestu. Přikazuji ti odejít během jedné hodiny.“</p>

<p>Vysunula bojovně bradu. „To bylo, pane, řečeno velmi neslušně,“ řekla uraženě.</p>

<p>„Pravda je velmi často taková, má dámo. Oba máme svou zodpovědnost. Já svou nezanedbám. Nedovol, abys zanedbala ty tu svou. Teď odejdi.“</p>

<p>Její oči zaplnily slzy. Prudce ho objala a utekla do domu.</p>

<p>„Děkuji, Ontrosi,“ řekl jsem pouze a potřásl mu ru­kou. „Já bych to tak nesvedl.“</p>

<p>„Dávej na ni pozor, Věčný. Je mi příliš drahá.“</p>

<p>„To ti slibuju. Budeme na tebe vzpomínat.“</p>

<p>„To je pravděpodobně to nejlepší, v co může člověk doufat. Musím jít zorganizovat naši obranu. Sbohem, Belgarate.“</p>

<p>„Sbohem, Ontrosi.“</p>

<p>Tak jsem odvedl svou plačící dceru z města, které mělo podlehnout zkáze. Mířili jsme na sever, překro­čili řeku Camaar a putovali Murosem směrem k ho­rám, kde byla hranice s Algarií. Dával jsem celou cestu na Pol pozor, protože jsem se nechtěl dožít ně­jakého neočekávaného překvapení. Asi jsem se obával zbytečně, protože – jak jí připomněl Ontrose – byla součástí šlechty a rozhodně se nechtěla stavět proti rozkazům.</p>

<p>Odmítala se mnou mluvit, ale to se asi dalo pochopit. Co jsem neočekával, bylo to, že se odmítla se mnou vrátit do Údolí. Když jsme se dostali ke zbytkům rodné chalupy její matky, zastavila se. „Dál už nejdu, otče,“ řekla mi.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Slyšel jsi mě, otče. Zůstanu tady.“</p>

<p>„Máš ještě plno práce, Pol.“</p>

<p>„To je zlé. Budeš se o to muset postarat. Vrať se do své věže a vrtej se ve svých proroctvích, ale mě už do toho nezatahuj. Je konec. Jdi pryč a už mne neobtěžuj.“</p>

<p>Viděl jsem, že nemá cenu se s ní přít. Zažil jsem sám pořádný smutek, a tak vím, jak jí asi bylo. Musel jsem ovšem na ni dohlédnout, ale z většího odstupu. Strávila spoustu let v Arendii a mohla si osvojit některé tamější zvyklosti. Některé arendské ženy pomýšlí na sebevraž­du, když ztratí klobouk. Jakmile se stane nějaká nepří­jemnost, arendská žena začne přemýšlet o noži, jedu, řece nebo nějaké vyšší věži, odkud by šlo skočit. Pol se z toho dostane, ale zatím bude potřeba na ni dohléd­nout.</p>

<p>Vrátil jsem se do Údolí a požádal o pomoc dvojčata. Řekl bych i Beldinovi, ale ten byl zase v Mallorey. Za­řídili jsme si pozorovatelnu v křoví nedaleko Polgařiny chajdy a pozorovali ji odtamtud nějakých pět šest let. Zprvu moje dcera se svým zlomeným srdcem jen tak živořila v rozvalinách a až po dlouhé době začala s drobnými opravami. Cítil jsem, že je to dobré znamení, a tak jsme trochu s dvojčaty polevili v ostražitosti. Ale stále jsme nad ní bděli.</p>

<p>V Tol Honetu byla stále na začátku čtvrtého tisíci­letí u moci prví borunská dynastie a ta vytvořila pro­fesionální diplomatickou službu. Zejména proto, aby udržela běh věcí v Arendii tak jako doposud. Tolnedra zcela jistě nestála o sjednocenou Arendii na severu. Tolnedranští vyslanci se usadili ve Val Alornu a Boktoru a brzo se rozběhl obchod. Drasnijci začali zase s ne­smělými kontakty s Nadraky a obchod s kožešinami začal vzrůstat. Šerekové se k tomu dostali z nutnosti, protože to byli jediní námořníci, kteří byli schopni si poradit s Šereckým vírem.</p>

<p>Nedostupnost Ostrova větrů začala z nějakého důvo­du lézt Borunům na nervy. Byli si zcela jisti, že šerecké loďstvo střeží na ostrově nějaký poklad a oni zoufale chtěli alespoň část získat. Protože už s tím začínali být až hysteričtí, rozhodl jsem se, že jim dokážu, že na os­trově není nic cenného. Taky mne začínala trápit izolo­vanost Rivanů. Pamatoval jsem si až příliš dobře maragorskou lekci.</p>

<p>Vydal jsem se do Val Alornu a požádal Šereky, aby trochu uvolnili blokádu. Tolnedřané chtějí na všechno nějaké smlouvy, a tak výsledkem byla dohoda z Val Alornu 3097..,  alespoň mám ten pocit. Skoro okamžitě zamířila k Ostrovu větrů a Rivovu městu flotila tolnedranských kupců.</p>

<p>Předpokládal jsem, že šerecký král oznámí Rivanům, že nová dohoda vstoupila v platnost, ale on měl právě plnou hlavu klanových válek v Šereku, a tak to přehlé­dl. Rivané nikoho neočekávali, a proto neotevřeli brá­ny. Tolnedranští kupci chtěli otevřít stánky na pobřeží, ale vítr jim odnesl stany do moře a Rivané odmítli vyjít z města.</p>

<p>S borunskou dynastií to šlo poslední staletí z kopce a poslední borunský vladař byl skutečný idiot, který se rozhodl řešit nedorozumění s kupci vysláním legií na Ostrov větrů, aby přinutily Rivany otevřít brány města. Nejsem žádný expert přes obchod, ale zdá se mi, že hnát zákazníky do obchodu pod meči, není nejlepší způsob.</p>

<p>Rivané odpověděli celkem očekávaným způsobem. Otevřeli brány města, ale ne za účelem nákupů. Vy­hnali pět tolnedranských legií a potom systematicky zapalovali každou loď, která zakotvila v přístavu.</p>

<p>Ran Borune XXIV byl zdrcen. Byl připraven vyrazit s celou armádou na Ostrov větrů, když ho navštívil šerecký velvyslanec v Tol Honetu s krátkou depeší.</p>

<p>Zpráva se stala klasikou, proto ji zde uvádím doslova:</p>

<p>Výsosti, vězte, že Alorie nedovolí žádný útok na Rivu. Šerecká flotila, jejíž stožáry jsou pevné jako stromy v lese, napadne vaší flotilu a tolnedranské legie se sta­nou rybí potravou od pobřeží Arendie až po nejvzdále­nější zálivy Moře větrů. Drasnijské oddíly se vydají na pochod na jih a za nimi bude jednou spoušť a trosky vašich měst. Jezdci z Allgarie přelétnou hory a promění ohněm a mečem vaše království v pouhou pustinu.</p>

<p>Vězte, že v den, kdy napadnete Rivu, vám Alornové vyhlásí válku a vám stejně jako vašemu království hrozí zkáza.</p>

<p>A tím víceméně skončila tolnedranská hrozba severu. Borunští právní experti začali studovat Dohodu z Val Alornu a hledali v ní nějaké díry, ale našli pouze podiv­nou klauzuli, kterou jsem tam vložil. Praví se v ní: „… ale Alorie bude spravovat Rivu a držet nad ní ochranu.“ Šerek a Drasnia souhlasily, že nevyhlásí Tolnedře válku, ale<emphasis> Al</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>rie </emphasis>nic takového neslíbila. Vždycky jsem byl pat­řičně hrdý na ten malý právnický trik.</p>

<p>Poté, co jsem vysvětlil situaci rivanskému králi, zmírnil trochu zákazy a povolil obchodníkům postavit si na pobřeží vesnici. Příliš nevynášela, ale odrazovala Tolnedřany od zbytečných násilnických choutek.</p>

<p>Poslední borunský vládce zemřel bezdětný, a tak za­čal běžný cirkus a v Tol Honetu vzplál boj všech proti všem o trůn. Bohužel si asi většina velkých rodů zajis­tila dostatečnou zásobu jedu z Nyissy, a tak se velký počet uchazečů i někteří členového poradního sboru přesvědčili o jeho účincích.</p>

<p>Nakonec zvítězili Honetové – asi proto, že měli nejvíc peněz, aby si koupili dostatečný počet hlasů, nebo snad proto, že mohli Nyissanům zaplatit nejvíc za jejich velmi účinný jed. Honetská dynastie se vy­značovala téměř absolutní nekompetentností skoro ve všech směrech, a tak bylo dobře, že zůstala u moci pouze asi tři sta let. Potom se zase dostali k moci Boruné. Druhá borunská dynastie nezůstala u vesla také příliš dlouho, ale alespoň po nich něco zbylo. Zdoko­nalili v Tolnedře systém silnic a umístili dvacet legií jako „výraz dobré vůle“ na území dnešní Sendarie, aby tam budovaly silnici, která spojila město Sendar a přístav v Camaaru s Murosem ve vnitrozemí a Darine na severovýchodním pobřeží.</p>

<p>Šerekové tomuto záměru nevěnovali příliš velkou po­zornost, i když to umožňovalo tolnedranským kupcům, aby se vyhnuli Šereckému víru a posílali zboží z Kotu do Darině a potom po souši do Camaaru, aniž by se ho dotkla ruka Šereka.</p>

<p>Poslední vládce z borunské dynastie, bezdětný Ran Borune XII, si sám vybral svého nástupce a předal vládcovské žezlo do rukou Horbitů. Sbor poradců ne­dostal žádné úplatky a Honetové ani Vorduové neměli příležitost kalit vody svými jedy.</p>

<p>Ukázalo se, že Horbité byli šťastná volba. Ran Horb I byl schopný chlap, ale jeho syn, Ran Horb II, byl prav­děpodobně největší vládce tolnedranské historie. Dosá­hl neskutečných výsledků. Ukončil válčení v Arendii tím, že se spojil se slabší frakcí, Mimbraty. Ani já ani Polgara jsme nijak nelitovali, když v roce 3822 zničil Vo Astur a zahnal Astuřany zpět do lesů. Oba jsme měli v živé paměti, co Astuřané udělali s krásným Vo Wacune.</p>

<p>Při tom ale nezůstalo. Ran Horb II vybudoval Vel­kou západní cestu, vedoucí Arendii, která spojila se­verní Tolnedru s přístavem v Camaaru a celým silničním systémem v Sendarii. Ustavil tam také v roce 3827 krá­lovství, protože se systémem silnic bylo snadnější celou Sendarii ovládat. Podepsal dohodu se Starým Cho-Dormem, klanovým náčelníkem Algarie a vybudoval Velkou severní cestu, která vedla z Murosu severozá­padní Algarií k umělé cestě přes močály do Boktoru, kde se napojila na Severní karavanní cestu do Gar og Nadrak.</p>

<p>Na sklonku svého života podepsal smlouvu s Murgosem, která měla za následek vybudování Jižní karavan­ní cesty do Rak Gosky.</p>

<p>Ve Val Alornu bylo z toho všeho dost mrzutosti. Ran Horb II jasně viděl, že pokud Šerek kontroluje moře, je Tolnedra závislá na jeho blahovůli. Jeho silnice ale Šereky vyšachovaly. Tolnedřané už moře nepotřebovali. Mohli posílat své zboží vnitrozemím, že ani nemuselo ucítit pach slané vody.</p>

<p>Nechci tím říct, že všechny silnice byly vybudovány za života Ran Horba II. Ten úkol vystačil celé dynastii, ale v průběhu toho se začal vytvářet moderní svět, tak jak ho dnes známe.</p>

<p>Silnice samozřejmě usnadnily cestování, ale mou úctu si Ran Horb II zajistil nejvíc tím, že založil Sendarské království. Mrinský kodex i jeho slabší doplněk z Darine mi zcela jasně řekly, že budu Sendarii později potřebovat.</p>

<p>Vzhledem k jejich zásluhám je zvláštní, že horbitská dynastie vydržela pouze sto padesát let. Syn Ran Horba VI zahynul při lodním neštěstí a jeho otec byl příliš stár na to, aby zajistil jiného dědice trůnu.</p>

<p>Potom se dostala na trůn chorobou zatížená rodina Ranitů. Ranité za své devadesátileté vlády nic kloud­ného nedokázali, protože je sužovala dědičná choro­ba. Za těch devadesát let se na trůně vystřídalo sedm panovníků a někteří byli nemocní celou dobu vlády. Nebyli ničím jiným než pouhými správci.</p>

<p>Potom se v roce 4001 dostali k trůnu Vorduvané, a protože je Tol Vordue přístav, nechali okamžitě skomí­rat důmyslný silniční systém Horbitů. Nevím, kolik vorduvských lodí bude muset být potopeno šereckým válečným námořnictvem, než Vorduvané dostanou ro­zum.</p>

<p>Nikdy jsem se o Vorduvany příliš nestaral a tahle pi­tomost mne úplně znechutila.</p>

<p>Něco mě ale začalo trápit. Měl jsem pocit, že to má co dělat s jednou podivnou pasáží z Mrinského kodexu. Vrátil jsem se do své pasáže a vyhledal ji znovu. Jedna z potíží s Mrinským kodexem je v tom, že nemá žádnou kontinuitu. Minulost, současnost, budoucnost, všechno je smícháno bez ladu a skladu. Nedá se zjistit, která událost přijde dřív a která bude následovat. Zapisova­telé se o žádný pořádek nesnažili a tak, když chcete ně­co najít, musíte se prohrabat celým tím nepořádkem.</p>

<p>Skoro jsem to přehlédl. Možná, kdyby mě ti Vor­duvané tak nenaštvali, tak se to i stalo, ale já zrovna myslel na ty silnice, když jsem se k tomu znovu do­stal.</p>

<p>„Slyš,“ pravilo se tam, „když to, co bylo přímé, se za­čne hroutit a to, co vypadalo rozumně, se mění na nero­zumné, budiž ti to varováním, Věčný a Milovaný.“ To okamžitě vyvolalo mou pozornost. Tolnedranské cesty byly přímé a teď se bez údržby hroutily. Smysluplné se měnilo v nesmysl. Začetl jsem se netrpělivě do Mrin­ského kodexu, „Dej pozor, protože za hranicemi číhá had a ten strhne Strážce dolů.“ To nedávalo žádný smy­sl. Potom jsem vzal svitek k oknu a tam bylo v plném slunci vidět, že místo „ten“ bylo původně napsáno „ta“. Zřejmě se písaři nemohli shodnout a toho, kdo chtěl napsat „ta“ přehlasovali. Ale co když měl pravdu? Když se mluví o hadovi ženského rodu, tak to může být jedině Salmissra.</p>

<p>Četl jsem dál. „Ke strážci se připlíží had nepozorovaně a hadí jed zmrazí jeho srdce a všechno ostatní. Pospěš, Věčný a Milovaný. Život posledního výhonku linie Strážců je ve smrtelném nebezpečí. Zachraň ho, protože jinak bude vše ztraceno a svět zahalí navždy temnota.“</p>

<p>Zíral jsem na to s hrůzou v očích.</p>

<p>Moudrý Gorek, král Rivy a Strážce Orbu, byl velmi starý muž, tolnedranské cesty se drolily na kousky a Salmissra nepatřila mezi ty, kterým se dalo příliš důvě­řovat.</p>

<p>Je to možná divné, ale věřte mi, že mi ta slova vyvo­lala v hlavě takový zmatek, že jsem bral schody dolů z věže po čtyřech.</p>

<p>Naprosto nezbytně jsem se potřeboval okamžitě do­stat na Ostrov větrů.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>7.</strong></p>

<p>Začal jsem v mysli utvářet obraz sokola ještě dřív, než jsem se dostal k úpatí schodů a hned jak jsem byl venku, začal jsem mávat křídly. Sokoli jsou rychlejší než ostatní ptáci a křik v mé hlavě mě utvrzoval v pře­svědčení, že teď byla rychlost naprosto nezbytná. Ne­měl jsem létání rád – pořád ještě nemám – ale už jsem za ta léta dělal mnoho věcí, které jsem neměl rád. Děláme to, co dělat musíme, i když se nám to třeba ne­líbí.</p>

<p>Nemyslím, že by mě vůbec kdy napadlo <emphasis>nevzít </emphasis>Polgaru s sebou. Věděl jsem, že měla udělat něco velice dů­ležitého, až se dostaneme na Větrný ostrov. Nevěděl jsem přesně, co to má být, ale <emphasis>věděl </emphasis>jsem, že by byla naprostá katastrofa, kdyby nebyla se mnou.</p>

<p>Myslím, že se možná vydám do Rivy a promluvím si o tom s Garionem. Začíná se mi v hlavě rýsovat jedna teorie a rád bych ji s ním projednal. Ten podivný hlas s ním strávil mnohem víc času než se mnou a je tedy s jeho vytáčkami seznámen mnohem lépe než já. Tu a tam mám ale silný pocit, že si se mnou ten hlas zahrává. Trmácím se v polospánku a pak se najednou něco stane – a ne­musí to být vždycky ani něco mimořádného. Ve skuteč­nosti ani většinou není. Většinou je to něco tak běžného, že si toho nikdo jiný ani nevšimne. Ale <emphasis>když </emphasis>se to stane, něco se mi v hlavě propojí a já se dám do pohybu dřív, než si to vůbec uvědomím. Mám takové podezření, že mi během mé cesty se Šerekem a jeho syny do Kthol Mišraku byly určité věci zakódovány do mozku. Ani si je neuvědomuju, dokud se nepřihodí ta nepostřehnutelná událost, a pak okamžitě vím, co mám dělat.</p>

<p>No dobře, odbíhám od tématu. A co má být?</p>

<p>K Poledřině chalupě jsem se dostal za chvilku. Bylo teprve časné jaro, ale už bylo celkem teplo a Polgara venku ryla svou zahrádku. Pol má velice světlou pleť a poměrně snadno se spálí. Proto si nasadila takový směšně vypadající slaměný klobouk, aby jí chránil nos před sluncem. Asi bych to neměl říkat, ale vypadala v něm jako nějaká houba.</p>

<p>Spustil jsem se střemhlav, připravil jsem si pařáty a začal jsem se přeměňovat ještě dřív, než se dotkly ze­mě. „Potřebuju tě, Pol,“ řekl jsem jí.</p>

<p>„Já tě taky jednou potřebovala, pamatuješ?“ odpově­děla chladně. „Nevypadal jsi moc zaujatě. Teď mám příležitost ti tu laskavost oplatit. Běž pryč, otče.“</p>

<p>„Na tohle teď nemáme čas, Polgaro. Chytré poznám­ky můžeš dělat později. Právě teď musíme vyrazit na Větrný ostrov. Gorek je v nebezpečí.“</p>

<p>„Hodně lidí je v nebezpečí, otče. To se stává pořád.“ Odmlčela se. „Kdo je ten Gorek?“</p>

<p>„To jsi měla hlavu po celá staletí vypnutou? Ty ne­máš žádnou představu co se teď děje ve světě?“</p>

<p>„Pro mě svět skončil, když jsi dopustil aby Astuřani zničili Vo Wacun, Staříku.“</p>

<p>„Ne, to jsem vlastně neudělal. Ty jsi pořád ty a pole­tíš se mnou na Větrný ostrov, i kdybych tě měl popad­nout do pařátů a <emphasis>odnést </emphasis>tě tam.“</p>

<p>„S tvým mizerným létáním? Nebuď směšný. Kdo je ten Gorek, o kterého se tak bojíš?“</p>

<p>„Je to rivanský král, Pol, Strážce Orbu.“</p>

<p>„Vždyť Šerekové pořád křižují Větrné moře. Oni ho ochrání.“</p>

<p>„Ty jsi vážně byla úplně mimo, Pol. Šerekové teď pouštějí lidi k ostrovu.“</p>

<p><emphasis>„Cože? </emphasis>Zbláznil ses? Proč jsi to dovolil?“</p>

<p>„To je dlouhá historie a nemáme dost času si to ob­jasnit. Tentokrát neztrácej čas sovama, Pol. Změň se místo toho v sokola.“</p>

<p>„Ne bez nějakého dobrého důvodu, to by nešlo.“</p>

<p>Odolal jsem nutkání začít jí nadávat. „Právě jsem po­chopil význam jedné pasáže z Mrinského kodexu. Salmissra bude usilovat o život rivanského krále – a celé jeho rodiny. Jestli se jí to podaří provést, Torak vyhra­je.“</p>

<p><emphasis>„Salmissra? </emphasis>Proč jsi to neřekl hned?“</p>

<p>„Protože jsi mě nepustila ke slovu.“</p>

<p>„Musíme sebou hodit, otče!“</p>

<p>„Počkej ještě chvilku. Musím varovat dvojčata.“ Soustředil jsem se a vyslal jsem svou myšlenku. <emphasis>„Bratři!“ </emphasis>volal jsem je.</p>

<p><emphasis>„Belgarate?“ </emphasis>ozval se Beltira trochu zaskočeně. <emphasis>„Co se děje?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Bude spáchán útok na život rivanského krále. Pol a</emphasis> <emphasis>já tam právě vyrážíme. Budeme sokolové, kdybys nás potřeboval Dej vědět Beld</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>novi. Řekni mu, ať se hned vrátí domů.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Hned, Belgarate. Spěchej!“</emphasis></p>

<p>„Dobře, Pol,“ řekl jsem potom. „Vyrazíme do Rivy.“</p>

<p>Oba jsme vklouzli do formy těch nebezpečných drav­ců, zakroužili jsme vzhůru a vyrazili jsme na severozá­pad přes zemi Ulgů. V jednom místě, pár mil na východ od Prolgu, jsme potkali hejno harpyjí. Mám určité pode­zření. Cestoval jsem těmi končinami mnohokrát a tohle bylo poprvé, co jsem tam viděl harpyje. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdybych zjistil, že nám je někdo schválně poslal do cesty, aby nás zdržel. Harpyje ale koneckonců nelétají zas až tak dobře – určitě ne dostatečně, aby do­hnali dvojici pruhovaných sokolů. Pol a já jsme jim pro­stě střemhlav unikli a pokračovali jsme dál, zanechávají­ce je daleko za sebou bezmocně poletovat.</p>

<p>Ten incident by sotva stál za zmínku, kdyby to ovšem nebyl jasný signál, že <emphasis>někdo </emphasis>brousil kolem a snažil se ze všech sil nás zdržet. V tu chvíli jsem začal dávat po­zor, jestli se někde neobjeví drak. <emphasis>To </emphasis>by byl problém.</p>

<p>Naštěstí jsme nic nezahlédli a dostali jsme se k hrani­ci země Ulgů bez dalších potíží.</p>

<p>Čím dál víc se šeřilo, ale my s Pol jsme stále letěli. Byl jsem hladový a unavený, ale ten naléhavý hlas v mé hlavě mě hnal vpřed. Pol létá líp než já, ale jsem si jist, že ji naše šílené tempo vyčerpávalo stejně tak jako mě. Letěli jsme ale dál.</p>

<p>Obloha před námi už začínala blednout s příchodem rozbřesku, když jsme minuli Camaar a vyrazili jsme přes tmavé vody Větrného moře.</p>

<p>Muselo být kolem poledne, když jsme na západě před sebou spatřili Větrný ostrov. Začali jsme dlouhý po­zvolný sestup a přístav v Rivě se řítil směrem k nám, jak jsme se blížili k městu.</p>

<p>Málem jsme se zničili, abychom se tam dostali, ale stejně jsme přiletěli asi o deset minut pozdě.</p>

<p>Právě když jsme přelétali nad kalnými vodami přísta­vu jsem zjistil, proč se mnou Polgara prostě musela. Ani jsem nezahlédl malého chlapce, který se plácal v ledové vodě zálivu, ale Pol ho spatřila. Museli jsme být tak třicet stop nad hladinou a řítili jsme se vpřed, jak nejrychleji jsme dovedli letět, když najednou zatřepala křídly a přímo ve vzduchu se vtělila do své podoby. Bez námahy se předklonila a po hlavě se vrhla do vody s rukama nataženýma před sebe. Viděl jsem mnoho mladíků vrhat se po hlavě do jezera či řeky a někdy i do moře – většinou aby upoutali nějakou dívku – ale ni­kdy jsem neviděl skok jako tenhle. Zařízla se do vody jako nůž a připadalo mi, že je pod vodou věčnost. Na­štěstí je přístav v Rivě velice hluboký. Určitě byste ne­chtěli takhle skákat, kdyby pod vámi nebylo opravdu <emphasis>hodně </emphasis>vody.</p>

<p>Konečně se vynořila nad hladinu asi deset stop od zápasícího dítěte a několika tempy se k němu dostala.</p>

<p><emphasis>„ANO!“</emphasis> ozval se mi v hlavě hlas, který byl předtím zticha.</p>

<p><emphasis>„Ale, sklapni!“ </emphasis>řekl jsem mu.</p>

<p>Na pláži u obchodního sektoru vládl naprostý chaos. Jediný pohled mi prozradil, že Gorek i jeho syn a ostat­ní členové rodiny byli všichni mrtví. Rivani měli přiro­zeně plno práce s masakrováním skupiny nyissánských obchodníků. Spustil jsem se dolů, zatřepal jsem křídly a proměnil jsem se. „Zadržte!“ zahřměl jsem na pomstychtivé Rivany.</p>

<p>„Zabili našeho krále!“ ječel na mě jeden hromotluk. Slzy mu stékaly po tvářích a choval se úplně hystericky.</p>

<p>„Nechcete vědět proč?“ křičel jsem, ale hned jsem viděl, že by nemělo cenu se vůbec pokoušet na něj mluvit – ani na ostatní, kteří měli na starost ochranu krále. Byl jsem vyčerpaný, ale ještě ve mně trochu sil zbylo. Sebral jsem Vůli a kolem posledních dvou Nyissánců jsem rozprostřel neproniknutelný štít. Pak jsem si ještě vzpomněl a oba jsem je uspal. Znal jsem Salmissru natolik dobře aby mi došlo, že její vrazi měli ur­čitě rozkaz se zabít jakmile jejich úkol bude splněn. Byli vyzbrojeni otrávenými noži a nepochybně měli po kapsách dávky jedovatých látek.</p>

<p><emphasis>„Polgaro!“ </emphasis>vyslal jsem svou zprávu. <emphasis>„Je ten chlapec v pořá</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>ku?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ano, otče. Mám ho.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Drž se mimo dohled! Nesmí tě nikdo vidět!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobře.“</emphasis></p>

<p>Pak už k obchodnické části přibíhal Brand od městské brány, Nikdy jsem zcela nepochopil, proč se rivanský správce vždycky pojmenuje Brand. Než jsem měl čas se na to někoho zeptat, byl už dávno původ této tradice za­pomenut. V Arendii, kde jsou hrady obvyklé, by rivanskému správci říkali senešal. V nějakém jiném západním království – a snad i v některých semiautonomních královstvích Malloreie – by ho nazývali prvním minist­rem. Jeho povinnosti byly přibližně stejné, ať už mu ří­káme jakkoliv. Měl na starosti administrativní záležitosti a chod království. Jako většina mužů, zastávajících tuto funkci, i tenhle byl důvěryhodný kompetentní muž s vel­kým smyslem pro loajalitu. Byl to ale pořád Alorn a zpráva o zavraždění Goreka ho úplně zdeptala. Z očí se mu valily slzy a hřměl vzteky. Měl tasený meč a vrhl se na mou neviditelnou bariéru se vší vervou. Chvíli jsem ho nechal sekat a pak jsem mu odebral meč.</p>

<p>Ano, <emphasis>mohu </emphasis>to udělat, když musím. Když je to nezbyt­né, umím být nejsilnější na světě.</p>

<p>„Gorek je mrtev, Belgarate!“ lapal po dechu.</p>

<p>„Lidé umírají. To se stává pořád.“  Řekl jsem to bez­barvým, nezúčastněným hlasem.</p>

<p>Prudce zvedl hlavu a nevěřícně na mě zíral.</p>

<p>„Dej se zase dohromady, Brande,“ řekl jsem mu. „Máme spoustu věcí na práci. Nejprve: nařiď svým vojákům, aby <emphasis>nezabíjeli </emphasis>ty dva vrahy. Potřebuju pár odpovědí a ty nemůžu dostat z mrtvol.“</p>

<p>„Ale…“</p>

<p>„Tihle jsou jenom najatí. Chci zjistit kdo je najal.“ Už jsem samozřejmě měl jakousi představu, chtěl jsem se ale přesvědčit. Víc než to jsem ale potřeboval, aby se Brand zase vzpamatoval.</p>

<p>Zhluboka se nadechl. „Promiň, Belgarate,“ omlouval se. „Asi jsem ztratil hlavu.“</p>

<p>„Tohle je lepší. Řekni svým mužům, ať ustoupí od těch dvou. Pak sem zavolej někoho, kdo bude bezpečně plnit tvé rozkazy. Chci ty dva plazy dát na nějaké bez­pečné místo a pořádně je hlídat. Jakmile jim dovolím se probrat, pokusí se zabít. Raději je prohledej. Jsem si jist, že mají někde u sebe jed.“</p>

<p>Napřímil se a měl tvrdý pohled. Otočil se. „Kapitáne Vante!“ řekl ostře blízkému důstojníkovi. „Pojďte sem!“ Pak se přiblížil a uslzenému důstojníkovi dal ně­kolik rozkazů.</p>

<p>Vant zasalutoval a shromáždil kolem sebe oddíl vo­jáků. Pak jsem krátce promluvil k vojákům. Musel jsem na ně udělat dojem, protože udělali přesně to, co jsme  jim řekli.</p>

<p>„Dobře, Brande,“ řekl jsem pak. „Trochu se pro­jdeme po pláži. Nechci, aby někdo slyšel, co ti teď budu říkat.“</p>

<p>Přitakal a šli jsme na jih. Pobřeží u Rivy je štěrkovité a vlny dělají dost hluku, když se rozlévají po štěrku. Zastavil jsem na kraji vody asi čtvrt míle od ostatních. „Jak se jmenuje Gorekův nejmladší vnuk?“ zeptal jsem se. „Princ Geran,“ odpověděl.</p>

<p>Jsem si jist, že to jméno poznáváte. Pol a já jsme ho během staletí udržovali živé.</p>

<p>„Tak,“ řekl jsem, „teď se drž. Nechci, abys začal tan­covat radostí. Lidi se na nás dívají. Princ Geran je naži­vu.“</p>

<p>„Díky Bohům!“</p>

<p>„No, spíš bys měl děkovat mojí dceři. To ona ho za­chránila. Je to velice statečný chlapec. Uprchl útoční­kům tím, že plaval do přístavu. Neplave až tak dobře, ale utekl jim.“</p>

<p>„Kde je?“</p>

<p>„Má ho Polgara. Drží ho z dohledu.“</p>

<p>„Pošlu vojáky, aby ho odvedli zpět do Citadely.“</p>

<p>„Ne, to neuděláš. <emphasis>Nikdo </emphasis>nesmí zjistit, že je stále naži­vu. Pol a já ho někam ukryjeme a ty mi slíbíš, že tohle nikomu nepovíš.“</p>

<p>„Belgarate! Rivanský král je strážcem Orbu! <emphasis>Musí </emphasis>ta­dy<emphasis> </emphasis>zůstat.“</p>

<p>„Ne, to právě nemusí. Každý na světě ví, že je Orb tady a dokud tu bude i rivanský král, každý ví kde ho hledat. Proto je musíme rozdělit.“</p>

<p>„Než chlapec dospěje?“</p>

<p>„Možná to bude trvat trochu déle. Ten čas ale přijde a rivanský král se vrátí a pak teprve začne legrace. <emphasis>Příští </emphasis>rivanský král, který usedne na trůn, bude Dítětem světla a to je ten, na kterého čekáme.“</p>

<p>„Boží vrah?“</p>

<p>„Musíme doufat.“</p>

<p>„Kam chcete prince Gerana odvézt?“</p>

<p>„To nemusíš vědět, Brande. Bude v bezpečí. To je všechno co potřebuješ vědět.“ Podíval jsem se na šerou oblohu. „Za jak dlouho bude tma?“</p>

<p>„Za  pár hodin.“</p>

<p>Zaklel jsem.</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>„Má dcera a tvůj král jsou v zálivu a voda je velmi studená. Omluv mne na chvilku.“ Zase jsem napřel svou Vůli. <emphasis>„Polgaro, kde jste?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsme u konce mola, otče. Je bezpečné, abychom vy</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>lezli?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ne. Zůstaňte tam a držte se z dohledu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tomu chlapci začíná být hrozná zima, otče.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tak ohřej vodu kolem sebe, Pol. To přece umíš. Hřeješ si vodu na koupání celá staletí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co máš za lubem, Starý vlku?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Chci ukrýt rivanského krále. Pomalu se to uč, Pol, protože to budeme dělat docela dlouho.“ </emphasis>Pak jsem svou mysl zase trochu vypnul. „Tak dobrá, Brande,“ řekl jsem hlasitě, „pojďme do Citadely. Chci si pořádně promluvit s těmi Nyissánci.“</p>

<p>Vrátili jsme se k ostatním na pláži a potom s nimi zamířili k bránám města.</p>

<p>„Kdo bude hlídat Orb, když odvedeš našeho krále, Belgarate?“ zeptal se mě Brand, když jsme kráčeli po schodech nahoru.</p>

<p>„Ty.“</p>

<p>„Já?“</p>

<p>„Samozřejmě. Ty přece zastupuješ krále, když je pryč a také budeš muset předat všechny své povinnosti na své nástupce. Odteďka bude rivanský správce jediným žijícím člověkem, který ví, co se děje. Pol, já a moji bratři nepatříme mezi normální lidi. Spoléháme na tebe, Brande. Nesmíš nás zklamat.“</p>

<p>Hlasitě polkl. „Máš mé slovo, Věčný.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Párek nyissanských „obchodníků“, který vylákal Goreka a jeho rodinu na pláž slibem, že přináší dary od královny Salmissry, byl stále v bezvědomí a kolem nich postával hlouček zamračených Rivanů, brousí­cích si nože. „Já se o to postarám,“ oznámil jsem jim. Řekl jsem to velmi důrazně, abych zarazil veškeré protesty.</p>

<p>Jsem první, kdo je ochoten přiznat, že nejsem tak dobrý při výsleších jako moje dcera. Jestli vás skuteč­ně zajímají její metody, promluvte si s králem Anhegem z Šereku. Byl přitom, když vyslýchala hraběte z Jarviku. Zdá se, že jediné co dělá, je to, že někomu něco ukáže. A to něco musí být natolik hnusné, že dotyčný začne okamžitě hovořit. Moje metody jsou trochu méně přímočaré. Vždycky mám úspěch, když způsobím bolest. Jediný rozdíl mezi mnou a katem, který láme v kole je v tom, že já lidem nezpůsobím fyzické zranění. Mohu držet člověka v agónii týden, aniž bych ho zabil.</p>

<p>Jak se ukázalo později, tohle mi ani týden netrvalo. Jakmile přestaly účinkovat různé drogy, proudící v je­jich krvi, začali být velmi poddajní. Je jistě dost nepří­jemné, když člověka zbaví jeho oblíbených drog. Přidal jsem ještě další nepříjemnosti a oni začali mluvit.</p>

<p>„Byla to královna!“ prohlásil jeden z nich. „Přišli jsme, protože nám to přikázala královna.“</p>

<p>„Ale nebyl to její nápad!“ prohlásil jeho parťák. „Do Sthiss Toru přišel nějaký cizinec a ten mluvil s věčnou Salmisrrou. Potom nás povolala do trůnního sálu.“</p>

<p>„Máte nějakou představu, kdo by ten cizinec mohl být?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„N..ne!“ kvílel. „Prosím, neubližujte mi už.“</p>

<p>„Klídek,“ řekl jsem. „Chcete mi ještě něco říct?“</p>

<p>„Jeden mladý princ nám uprchl,“ dušoval se první. „Plaval k přístavu.“</p>

<p>„A utopil se?“ zeptal se jeden z rivanských vojáků, než jsem tomu mohl zabránit.</p>

<p>„Ne. Zachránil ho pták.“</p>

<p>„Pták?“</p>

<p>„Já bych tomu moc nevěřil,“ řekl jsem rychle. „Nyissánci vidí věci, které se nestali.“</p>

<p>Rivan na mě podezíravě pohlédl.</p>

<p>„Byl jsi někdy skutečně opilý?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Jednou nebo dvakrát ano.“</p>

<p>„Nyissánci našli způsob, jak se do takového stavu do­stat, aniž by pili pivo.“</p>

<p>„O tom jsem už slyšel,“ připustil.</p>

<p>„Teď jsi to viděl na vlastní oči. Ti dva byli opilí, ještě když jsem je vzbudil. Pravděpodobně by viděli i modré ovce a fialovou krávu.“ Podíval jsem se na Branda. „Potřebujeme je ještě na něco?“</p>

<p>„Já ne. Co ty?“</p>

<p>„Ne. Myslím, že mi to stačí.“ Mávl jsem rukou a oba Nyissánci opět usnuli. Nechtěl jsem, aby zase začali vyprávět o ptácích.</p>

<p>Jisté verze Knihy Alornu tu historku s ptákem zmi­ňují. Teď víte, odkud se vzala. Zesměšňoval jsem tu pověst, kdykoliv na ní přišla řeč, přesto jí někteří Rivané stále věří.</p>

<p>„Co uděláme s těma dvouma?“ optal se chlapík, co měl vždy po ruce rychlou otázku. Potřásl jsem rameny. „To je plně na vás. Já jsem se od nich dozvěděl, co jsem potřeboval. Půjdeme, Brande?“</p>

<p>Zamířili jsme spolu přímo do Brandových soukro­mých komnat. „Uvědomuješ si, Belgarate, že to zna­mená válku?“ zeptal se.</p>

<p>„Asi jo,“ přikývl jsem. „Asi by to vypadalo podezře­le, kdybychom nesvolali odvetnou výpravu proti Nyisse. Nemůžeme si dovolit dělat něco, co by odporovalo normálnímu postupu. Zrovna teď nepotřebujeme, aby si lidé kladli podivné otázky.“</p>

<p>„Pošlu vzkaz do Val Alornu, Boktoru a Algarského panství.“</p>

<p>„Tím se nezdržuj. O to se sám postarám. Teď musíme vylovit moji dceru a vašeho mladého krále ze zálivu. Potřebuju loď na konec mola. Potom musí lodníci vy­stoupit a odejít na břeh. Nechci, aby byl někdo na palu­bě. Pak si my dva uděláme menší výlet.“</p>

<p>„Belgarate! Já teď nemohu odejít!“</p>

<p>„Musíš. Já neumím ovládat loď. Musíme dostat Polgaru a prince Gerana na pobřeží Sendarie a nemůžeme potřebovat, aby o tom věděl ještě někdo.“</p>

<p>„Já umím loď řídit, ale budu potřebovat nějakou po­sádku.“</p>

<p>„Však už máš. Já s Pol se postaráme o vesla. Zakot­víme pár mil severně od Camaaru. Pol půjde ukrýt prince, já se vydám do Val Alornu a ty si seženeš v Camaaru posádku z první rivanské lodi. Co nejrychleji se vrátíš sem a začneš s mobilizací. Pojďme do přísta­vu.“</p>

<p>Když byla loď připravena a lodníci odešli zpět do města, zahleděl jsem se na moře. „Pol,“ řekl jsem tiše, „jsi tam?“</p>

<p>„A kde bych asi měla být, ty starý hlupáku?“</p>

<p>Nechal jsem to být. „Zůstaň, kde jsi,“ poradil jsem jí. „Brand už přijede s loďkou.“</p>

<p>„Proč to trvá tak dlouho?“</p>

<p>„Museli jsme počkat do tmy. Nechci, aby někdo vi­děl, co se děje.“</p>

<p>„O čem jsi to mluvil předtím? O tom, že schováme rivanského krále?“</p>

<p>„Nemáme jinou možnost, Pol. Ostrov větrů<emphasis> </emphasis>není pro chlapce bezpečné místo. Musíme ho dostat pryč od Or­bu. Torak přesně ví, kde Orb je, a kdyby chlapec zůstal tady, tak by sem začal proudit dav námezdných vrahounů, aby ho dostal.“</p>

<p>„Myslela jsem, že ty vrahy poslala Salmissra.“</p>

<p>„To taky jo, ale někdo jí to nařídil.“</p>

<p>„Kdo?“</p>

<p>„Nejsem si jist. Až ji příště uvidím, tak se jí na to ze­ptám.“</p>

<p>„Podle stávajících podmínek bych řekla, že budeš mít potíže dostat se do Sthiss Toru.“</p>

<p>„Nevím, nevím,“ ušklíbl jsem se. „Vezmu si s sebou pár Alornů.“</p>

<p>„Pár?“</p>

<p>„Šereky, Rivany, Drasnijce a Algary. Až půjdu, tak si s sebou vezmu celou Alorii, Pol. Myslím, že nebudu mít vůbec žádné potíže dostat se do Sthiss Toru.“ Oto­čil jsem se a pak zase pohlédl na moře. „Už je tady Brand s lodí. Dostaneme vás s chlapcem do lodě a pak se vydáme na cestu.“</p>

<p>„Na cestu? Kam?“</p>

<p>„Do Sendarie, Pol. Musíme si rozmyslet, co budeme dělat, až se tam dostaneme.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>část</p>

<p>druhá</p><empty-line /><p><strong>TAJEMSTVÍ</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>8.</strong></p>

<p>I když bylo zavraždění Goreka a jeho rodiny předpovězeno a asi se mu nedalo zabránit, stále mám pocit vi­ny. Možná kdybych byl trochu pozornější, kdybych in­terpretoval správně tu pasáž z Mrinského kodexu o ho­dinu – nebo snad i o půl hodiny – dřív, tak jsme se s Pol mohli dostat do Rivy včas. Možná kdybych se s Pol nedohadoval tak dlouho…</p>

<p>Kdyby, kdyby, kdyby… Někdy mám pocit, že když se ohlédnu za svým životem, tak je plný samých smutných kdyby. Co z těch kdyby skutečně vyplývá, je to, že se nedokážu vyrovnat s předurčením. Cítím se bezmocný, a to já nemám rád. Vždycky mám pocit, že jsem mohl udělat něco, co by změnilo výsledek. Tuřín si může říct: „Co bude, to bude.“ Já jsem přece jen trochu pře­mýšlivější.</p>

<p>Nu, co…</p>

<p>Trvalo nám dva dny, než jsme se dostali k sendarskému pobřeží. Brandovi se trochu rozšířily oči pře­kvapením, když poprvé sledoval, jak ovládám vesla, aniž bych se hnul z místa. To se stává docela často. I když jsou lidé intelektuálně připraveni na kouzla, tak jsou přece jen vyvedeni z míry, když se to děje přímo před jejich očima. Nevím, co očekával. Sice jsem mu řekl, že nám Pol pomůže, ale princi Geranovi bylo teprve šest a viděl na vlastní oči vyvraždění celé rodiny, takže potřeboval Pol víc než my. Řekl jsem tehdy Brandovi, aby nedělal ukvapené závěry, co je možné a co nemožné.</p>

<p>Měli jste někdy ten zvláštní pocit, že to, co se děje teď, už se někdy stalo? Jeden z důvodů, proč si to mys­líte, je skutečnost, že tomu tak skutečně bylo. Přerušení Smyslu světa uzamklo všechno v jednom bodě a čas a události prostě přešlapovaly na místě. To by mohlo vy­světlit ta „opakování“, o kterých jsme mluvili s Garionem. Ale v mém případě to bylo ještě něco jiného. Já jsem neměl jenom pocit, že už se něco stalo dřív, ale také trochu jiný pocit, že se něco stane zase v budouc­nosti. A tenhle pocit jsem měl, když jsme se dostali k sendarskému pobřeží.</p>

<p>Bylo časné ráno v počínajícím létě, kdy si slunce hrálo s mraky na schovávanou a Polgara zrovna vyšla s mladým princem na palubu. Nebylo nijak teplo, a tak si Pol přitáhla chlapce k sobě, zpola ho zahalila svým modrým pláštěm a zrovna v tu chvíli vykouklo slunce. Tenhle obrázek se mi jasně vryl do paměti. Mohu si ho kdykoliv vybavit do nejmenšího detailu… i když to nepotřebuju. Viděl jsem Polgaru, jak zakrývá dlouhou řádku chlapců s pískovými vlasy nejméně jednou či dvakrát v každé generaci v posledních třinácti stoletích. Ochrana těchto chlapců, nebyl jediný důvod, proč se Polgara narodila, ale byl určitě jedním z nejdůležitějších.</p>

<p>Spustili jsme kotvu v malé zátočince asi pět mil se­verně od Camaaru a na jednom záchranném člunu jsme dopluli ke břehu. „Camaar je tímhle směrem,“ řekl jsem Brandovi a ukázal k jihu.</p>

<p>„Ano, Věčný, já vím.“ Brand byl natolik slušný, že se neurazil, ani když mu někdo vysvětloval něco naprosto samozřejmého.</p>

<p>„Sežeň posádku a vrať se na Rivu,“ instruoval jsem ho. „Já půjdu do Val Alornu a řeknu Valcorovi, co se stalo. Dá určitě dohromady pořádnou flotilu a vy­zvedne tě s tvým vojskem na Větrném ostrově. Řekl bych, že mu to pár týdnů bude trvat. Promluvím s ním, až se dostanu do Val Alornu. Pak si půjdu pro­mluvit s Drasnijci a Algary, Ti přijdou po souši, za­tímco ty s Valcorem popluješ na jih. Chtěl bych vtrh­nout do Nyissy z obou stran. Dostaneme se tam někdy v půlce léta.“</p>

<p>„To je dobrý čas pro válku,“ poznamenal mrazivě.</p>

<p>„Ne, Brande. Žádný čas není dobrý pro válku, ale ta­hle je nezbytná. Salmissra musí dostat na srozuměnou, aby držela zobák stranou od věcí, do kterých jí nic ne­ní.“</p>

<p>„Bereš to velmi klidně.“ Znělo to skoro jako obžalo­ba.</p>

<p>„Zdání může klamat. Ještě se mohu naštvat později. Teď se musíme připravit na naše tažení.“</p>

<p>„Popluješ dolů s Valcorem?“</p>

<p>„Ještě jsem se nerozhodl. V každém případě se se­jdeme znovu v Sthiss Toru.“</p>

<p>„Tak se tam uvidíme.“ Odvrátil se ode mne a poklekl před Geranem. „Myslím, že už se neuvidíme, Výsosti,“ řekl smutně. „Sbohem.“</p>

<p>Chlapec měl oči zarudlé od pláče, ale napřímil se a pohlédl zpříma Brandovi do tváře. „Sbohem, Brande,“ řekl. „Vím, že se na tebe mohu spolehnout, že se postaráš o můj lid a ochráníš Orb.“ Byl to statečný chlapec a byl by to dobrý král, kdyby se věci vyvíjeli jinak.</p>

<p>Brand vstal, pozdravil a zamířil po pláži k jihu.</p>

<p>„Půjdeš do matčina domu?“ zeptal jsem se Pol.</p>

<p>„Asi ne, otče. Zedar ví, kde je a určitě to řekl Torakovi. Nestojím o neočekávané návštěvníky. Stále mám ten šlechtický dům v Eratu. Teď by měl být dostatečně bezpečný, než se vrátíš z Nyissy.“</p>

<p>„Nebyla jsi tam dlouhou dobu, Pol,“ namítl jsem. „Ten dům se pravděpodobně už před lety rozpadl.“</p>

<p>„Ne, otče. Přála jsem si, aby se to nestalo.“</p>

<p>„Sendarie je teď úplně jiná země, Pol. Sendařané si ani nepamatují wacitské Arendy. Opuštěný dům určitě někoho zlákal, aby se do něho přestěhoval.“</p>

<p>Zavrtěla hlavou, „Sendařané ani nevědí, že tam je. Moje růže se o to postaraly.“</p>

<p>„Nerozumím ti.“</p>

<p>„Nevěřil bys, jak může vyrůst růžový sad, když mu trochu pomůžeš. A já tam mám růží plno. Věř mi, otče. Ten dům tam stále je, ale od dob Vo Wacune ho nikdo neviděl. Budeme tam s chlapcem v bezpečí.“</p>

<p>„No… snad jo. Na tu chvíli určitě. Stavíme se pro vás, až to vyřídíme se Salmissrou.“</p>

<p>„Když to je bezpečné místo, tak proč ho stěhovat?“</p>

<p>„Protože rod musí pokračovat, Pol. To znamená, že se musí oženit a mít syna. Mohlo by být docela obtížné nutit nějaké děvče, aby se k němu prosekávalo růžovou houštinou.“</p>

<p>„Ty nás opouštíš, dědečku?“ zeptal se mě Geran a jeho malá tvář byla velmi vážná. Z nějakého důvodu mě tak nazývali všichni ti malí chlapci. Asi to mají v krvi.</p>

<p>„Ano, Gerane,“ řekl jsem mu. „Budeš v bezpečí s te­tou Pol. Já teď musím něco zařídit.“</p>

<p>„Asi by to nepočkalo, co?“</p>

<p>„Co máš na mysli?“</p>

<p>„Rád bych šel s vámi, ale jsem teď ještě dost malý. Kdybyste mohli pár let počkat, tak bych zabil Salmissru já sám.“</p>

<p>Byl to Alorn, to bylo jasné.</p>

<p>„Ne, Gerane. Já se o to raději postarám hned teď. Salmissra by mohla třeba zemřít přirozenou smrtí dřív, než vyrosteš, a to bychom nechtěli, nebo snad ano?“</p>

<p>Vzdychl. „To ne,“ souhlasil neochotně. „Mohl bys ji praštit jednou dvakrát za mě, dědečku?“</p>

<p>„Na to ti mohu dát své slovo, chlapče.“</p>

<p>„Pořádně,“ dodal vztekle.</p>

<p>„Ti muži,“ huhlala si Pol.</p>

<p>„Zůstanu s tebou ve spojení, Pol,“ slíbil jsem jí. „Teď raději zmizíme z té pláže. Mohli by se tu potulovat ně­jací Nyissánci.“</p>

<p>A tak se Pol se smutným princem vydala směrem k Eratu a já změnil zase svou podobu a vylétl směrem k Val Alornu.</p>

<p>Za těch sto sedmdesát pět let, co Ran Horb II založil sendarské království a bývalý farmář Fundor se stal králem, se Sendařané činili. Hlavně káceli lesy. Nemo­hu říct, že bych s tím plně souhlasil, protože si nemys­lím, že něco, co rostlo tisíce let musí padnout jen proto, aby se tam mohl pěstovat tuřín, ale Sendařané za to úplně nemohou. Jsou prostě od přírody velice pořádkumilovní a milují rovné linie. Když Sendařané budují silnici a v cestě jim stojí hora, tak je ani nepadne ji obejít. Prokopou se skrz ní. Tolnedřané mají stejný pří­stup. Asi to má jistou souvislost. Sendařané jsou zvláštní směsí všech ras, takže součástí jejich povahy je i část povahy tolnedranské.</p>

<p>Chtěl bych, abyste mě pochopili správné. Já mám Sendařany rád. Někdy jsou trochu těžkopádní, ale jsou to nejslušnější a nejcitlivější lidé na světě. Jejich pomíchaný původ je uchránil před vrtochy ostatních národů a ras.</p>

<p>Jak jsem se k tomu vůbec dostal? Neměli jste mi do­volit, abych se tak vzdálil od tématu. To bychom se tím mohli taky zabývat pořád.</p>

<p>Ať je to, jak chce, když letíte nad Sendarií, tak toho moc zajímavého nevidíte. Přelétl jsem nad hlavním městem Sendarem a pokračoval k jezeru Seline. Pak se objevily hory, Sendarie náhle skončila a objevila se Šeřecká úžina.</p>

<p>Šerecký záliv bouřil, když jsem letěl kolem a Velký vír se radostně vrhal do hlubin a snažil se ze dna vyrvat nějaké obrovské kameny. Víru stačí ke štěstí skutečně málo.</p>

<p>Pak jsem letěl podél východního pobřeží poloostrova kolem Eldrigshavenu a Trellheimu, až jsem se konečně dostal k Val Alornu.</p>

<p>Val Alorn stál už hodně dlouho. Mám pocit, že na je­ho místě stála nějaká vesnice ještě předtím, než Torak rozbil svět a vytvořil se Šerecký záliv. Šerekové z ní vytvořili skutečné město krátce poté, co jsem rozdělil Alorii. Myslím, že to Medvědí plec dělal proto, aby se něčím zaměstnal a nemusel stále myslet na to, že jsem ho připravil o velkou část jeho království. Popravdě ře­čeno musím přiznat, že mi Val Alorn připadal vždycky dost smutný. Nebe nad Šereckým poloostrovem je sko­ro stále zatažené a šedé. Museli proto ještě postavit město ze šedého kamene?</p>

<p>Usedl jsem jižně od města a zamířil k bráně, která vedla k přístavu. Pak jsem se vydal úzkými uličkami k paláci, kde jsem byl okamžitě přijat. Našel jsem krále Valcora, jak sedí mezi svými hrabaty v trůnním sále. Trůnní sál šereckého království vypadal jako velký sál někde v hospodě. Naštěstí jsem přišel v poledne, tak­že se Valcor ještě neměl čas opít. Byl hřmotně veselý, ale na tom nebylo nic divného, to byl vždycky, ať už opilý nebo střízlivý. „Zdar, Belgarate!“ pozdravil mne z trůnu, „přidej se k nám!“ Byl to velký chlap se špi­navými kaštanovými vlasy a neupraveným vousem. Jako většina svalovců, co znám, začal trochu ochabo­vat, když na něj dolehla střední léta. Nebyl ještě tlus­tý, ale už na tom zdatně pracoval. I když byl král, měl na sobě obyčejnou košili s nějakými fleky, asi od pi­va.</p>

<p>Prošel jsem kolem ohniště uprostřed místnosti a došel k trůnu. „Výsosti,“ pozdravil jsem oficiálně, „potřebuji si s tebou promluvit.“</p>

<p>„Kdykoliv si budeš přát, Belgarate. Přitáhni si sedač­ku a vem si pivo.“</p>

<p>„Soukromě, Valcore.“</p>

<p>„Před svými šlechtici nemám žádné tajnosti.“</p>

<p>„Za pár minut mít budeš. Zvedni se, Valcore, a pojďme někam, kde si budeme moct promluvit mezi čtyřma očima.“</p>

<p>Vypadal trochu překvapeně. „Myslíš to vážně, co?“</p>

<p>„Válka mne k tomu nutí.“ Volil jsem pečlivě slova. To je jedno z těch, které upoutá pozornost Alornů, i když jsou pod parou.</p>

<p><emphasis>„Válka? </emphasis>Kde? S kým?“</p>

<p>„Řeknu ti to hned, jak budeme o samotě.“</p>

<p>Vstal a odvedl mne do vedlejší místnosti.</p>

<p>Valcorova reakce na novinky, které jsem mu přinesl, byla poměrně předvídatelná. Trvalo mi chvíli, než jsem ho uklidnil, aby přestal nadávat a sekat mečem do ná­bytku a vyslechl mne. „Jdu si promluvit s Radkem a Cho-Ramem. Dej dohromady flotilu a svolej klany. Buď se sem vrátím, nebo ti pošlu zprávu, kdy to spus­tíme. Musíš se zastavit na Větrném ostrově, abys vy­zvedl Branda a Rivany a vzal je na jih.“ „Vyřídím to se Salmissrou sám.“ „Ne, nevyřídíš. Salmissra urazila celou Alorii a celá Alorie s tím musí něco udělat. Nechci, abys urazil Branda, Radka a Cho-Rama tím, že to vyřídíš sám. Máš před sebou dost práce, Valcore, a tak se koukej sebrat. Jdu do Boktoru. Budu zpátky za pár týdnů.“</p>

<p>Za rozbřesku dalšího dne jsem byl v Boktoru. Protože tam bylo jenom málo lidí, přistál jsem rovnou na ná­dvoří paláce krále Radka. Hlídka na mne koukala dost překvapeně, když jsem se před nimi objevil. „Potřebuju mluvit s králem,“ oznámil jsem. „Kde je?“</p>

<p>„Myslím, že ještě spí. Kdo jsi? Jak si se sem dostal?“</p>

<p>„Říká ti něco jméno Belgarat?“ Zíral na mě s otevřenou pusou. „Zavři pusu a zaveď mě k Radkovi,“ řekl jsem mu. Už mě moc nebaví, když na mě lidi civí, když mám na­spěch.</p>

<p>Když jsem přišel do ložnice, král Radek chrápal ze všech sil. Královská postel byla celá rozházená a stejně rozcuchaně působila dívka, která okamžitě zajela do dek, když jsem vstoupil. Rozhrnul jsem závěsy na ok­nech a otočil se. „Tak dobrá, Radku,“ oslovil jsem krá­le. „Koukej se probrat.“</p>

<p>Jeho oči se zvolna otevřely. Radek byl poměrně mla­dý muž. Vysoký a štíhlý s nosem jako skoba. Drasnijské nosy představují celou škálu tvarů a směrů. Silkův nos pod určitým úhlem vypadá jako zobák čápa. Porennin manžel má zase nos, který není větší než knoflík. Neměl jsem příležitost prohlédnout si, jaký nos měla ta mladá dáma, která zajela do dek, když jsem vstoupil. Byla pěkně rychlá a já měl jiné starosti.</p>

<p>„Dobré jitro, Belgarate,“ pozdravil mne král Drasnie nepředstíranou radostí. „Vítej v Boktoru.“ Naštěstí to byl rozumný chlap, který se hned tak nerozčílil, a tak nezdržoval kletbami, zatímco jsem mu líčil, co se stalo v Rivě. Samozřejmě jsem se nezmínil o tom, že princ Geran přežil krveprolití na pláži. O tom nikdo kromě Branda nemusel vědět. „Co s tím uděláme?“ zeptal se, když jsem skončil.</p>

<p>„Myslel jsem, že bychom se mohli vypravit do Nyissy a pohovořit si se Salmissrou.“</p>

<p>„Proti tomu nic nenamítám.“</p>

<p>„Valcor dává dohromady flotilu a vezme cestou na palubu i Rivany. Kolik jsou schopni ujít za den tvoji kopiníci?“</p>

<p>„Když je to nutné, tak asi dvacet mil.“</p>

<p>„Je to nutné. Dej je dohromady a dejte se na pochod. Jděte dolů přes Algarii a Tolnedranské hory. Ale vy­hněte se Maragoru. Stále tam ještě straší a tvoji vojáci by nám byli k ničemu, kdyby se cestou zbláznili. Pro­mluvím s Cho-Ramem a ten se k vám připojí cestou na jih. Znáš Beldina?“</p>

<p>„Slyšel jsem o něm.“</p>

<p>„Je to trpaslík, na zádech má hrb a má pěkně divokou náturu. Nemůžeš ho přehlédnout. Jestli se vrátí z Mallorey dřív, než se dostanete do Údolí, tak se k vám při­pojí. Odsud je to do Sthiss Toru takových pět set mil. Měli byste se k hranicím Nyissy dostat za dva měsíce. Ne, aby vám to trvalo déle. Na podzim tam začíná ob­dobí dešťů, a to by nebyl žádný med brodit se tam mo­čály.“</p>

<p>„Bože chraň.“</p>

<p>„Beldin a já budeme ve spojení a budeme koordino­vat akce. Chci udeřit na Nyissu z obou stran ve stejnou chvíli. Nechci, aby uprchlo příliš <emphasis>mnoho </emphasis>Nyissánců, ale rozhodně nezabíjejte všechny. To by rozesmutnilo Issu skoro stejně jako Maru a já nechci riskovat žádnou dal­ší válku mezi bohy.“</p>

<p>„Issa přikázal Salmissře, aby zabila Goreka, že jo?“</p>

<p>„Ne, on to nebyl. Je zmrzlý, takže nemá ani ponětí, co Salmissra udělala. Buď velmi opatrný, Radku. Issa je hadí bůh. Když ho urazíš, můžeš po návratu najít celou Drasnii plnou jedovatých hadů. Teď seber své kopiníky a vyrazte na jih. Já si jdu promluvit s Cho-Ramem.“</p>

<p>Zamířil jsem ke dveřím. „Už můžeš říct té dívce, aby vylezla, Radku,“ řekl jsem přes rameno. „Jestli tam zů­stane dlouho, tak by se mohla udusit.“ Pak jsem se za­stavil. „Nemyslíš, že by bylo načase přestat s těmito hrátkami?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„To snad nijak neškodí, Belgarate.“</p>

<p>„Ne, pokud se to nevymkne z rukou. Myslím, že by byl čas se oženit a usadit.“</p>

<p>„To mohu později,“ odpověděl. „Teď mám něco na práci v Nyisse.“</p>

<p>Letěl jsem na jih do Algarie, kde mi trvalo dva dny, než jsem našel nejvyššího z klanových náčelníků Cho-Rama. Byl to hodně starý muž, takže jeho vlasy a vousy byly skoro stejně bílé jako moje. Starý nebo ne, rozhodně byste si nepřáli si to s ním rozdat. Stáří nijak nepoznamenalo sílu jeho paží ani jeho mrštnost. Jsem skutečně přesvědčen, že byl schopen useknout chlapovi uši tak rychle, že si toho dotyčný ani nevši­ml.</p>

<p>Sešli jsme se v jednom z těch přenosných domů, kte­ré vymyslel Hbitá noha, a tak jsem si byl dost jist, že jsme sami. Cho-Ram a já jsme byli sousedé a staří přátelé, takže jsem nemusel chodit kolem horké kaše jako s Valcorem a Radkem. Poslouchal pozorně, když jsem mu říkal o vyvraždění Goreka a jeho rodiny a o tom, co chystáme.</p>

<p>Když jsem skončil, zaklonil se a protáhl, až jeho jez­decký plášť zapraskal. „Porušíme suverenitu tolnedranského území, to si uvědomuješ?“ prohlásil.</p>

<p>„Nemůžu si pomoct,“ řekl jsem. „Někdo do toho Salmissru zatáhl a já musím zjistit kdo, ještě než mi to přeroste přes hlavu.“</p>

<p>„Že by Ktačik?“</p>

<p>„Je to možný. Uvidíme, co řekne Salmissra, než ob­lehneme Rak Ktol. Radek bude za chvíli na cestě. Při­dej se k němu, až se tu objeví. Já jdu dolů do Údolí. Jestli se Beldin vrátí včas z Mallorey, pošlu ho s vámi. Jestli ne, tak pošlu dvojčata. Jestli je za tím Ktačik a je stále v Nyisse, tak byste měli mít s sebou někoho, kdo bude schopen odvrátit útoky z jeho strany. Já pojedu radši s Valcorem a Brandem. Rivané jsou pořádně na­štvaní a víš, jací jsou Šerekové.“</p>

<p>Zasmál se. „To jo,“ souhlasil. „Celý svět ví, jací jsou Šerekové.“</p>

<p>„Dej dohromady svoje klany, Cho-Rame. Radek už bude na cestě. Kdyby bylo potřeba, tak mu trochu s tou jeho infanterií pomožte. Chci se dostat do Sthiss Toru před obdobím dešťů.“</p>

<p>„To oceňuju, Věčný. Brodit se močály v dešti je pro koně hrozný.“</p>

<p>Pak jsem se vydal do Údolí.</p>

<p>Měl jsem štěstí, protože se Beldin vrátil přede dvě­ma dny. Mám opravdu rád dvojčata, ale jsou příliš jemní na to, co jsem plánoval v Nyisse. Beldin dokáže svůj jemnocit velmi dobře skrýt, když to okolnosti vy­žadují.</p>

<p>Něco si teď musíme ujasnit. Nemá cenu nějak skrý­vat, že mě zavraždění Goreka a jeho rodiny velice roz­zuřilo. <emphasis>Byli </emphasis>to koneckonců příbuzní, ale kampaň, kterou jsem vypracoval, neměla téměř nic společného s po­mstou, zato silně zaváněla úmyslným terorem. Dění ve světě bylo už tak dost komplikované i bez toho, že by Nyissánci fušovali do mezinárodní politiky. Na můj vkus měli přístup k příliš mnoha jedům a narkotikům, takže alornská invaze do té bažiny měla v podstatě pře­svědčit Hadí lid, aby zůstal sedět doma a hleděl si své­ho. Asi to svědčí o nějakých mých nelichotivých vlast­nostech, ale tomu se nelze vyhnout.</p>

<p>„Co chceš dělat, když se Murgové taky rozhodnou zapojit do hry?“ zeptal se mě Beldin poté, co jsem mu vyložil svůj plán.</p>

<p>„Nemyslím, že bychom se toho museli obávat,“ od­pověděl jsem s jistotou, která neodpovídala mým skutečným pocitům. „Ktačik kontroluje Kthol Murgos, ať už na trůně v Rak Gosce sedí kdokoliv, a ví, že ještě nenadešel čas k měření sil s Alorny. Musí se to­ho ještě hodně stát, než k tomu dojde.“ Chvíli jsem zachmuřeně zíral na podlahu Beldinovy věže. „Raději bys ale měl zůstat mimo murgské území, abys byl v bezpečí.“</p>

<p>„Máš podivný názor na „bezpečí“ Belgarate. Když nemůžu jít přes Kthol Murgos, budu muset projít Tolnedrou, a to se jejich legiím nebude moc líbit.“</p>

<p>„Stavím se v Tol Honetu dřív, než se vrátím do Val Alornu. Vorduvani už jsou zase u moci, ale Ran Vordue První je na trůně teprve rok. Promluvím s ním.“</p>

<p>„Nezkušení lidé dělají chyby, Belgarate.“</p>

<p>„To vím, ale než je udělají, tak chvíli váhají. Budeme v Nyisse hotoví dřív, než si to pořádně rozmyslí.“</p>

<p>Beldin pokrčil rameny. „Je to tvoje válka. Uvidíme se v Sthiss Toru.“</p>

<p>Pak jsem letěl do Tol Honetu a šel jsem do císařské­ho paláce. Několik padělaných listin mě označovalo ja­ko zvláštního vyslance alornského krále, a tak jsem se k císaři dostal bez prodlení.</p>

<p>Císař Ran Vordue I ze třetí vorduvanské dynastie byl mladší muž s vpadlýma očima a vyhublými tvá­řemi. Seděl na mramorovém trůnu v tradičním pozla­ceném plášti. „Vítej do Tol Honetu, Věčný,“ přivítal mě. Měl nějaké ponětí o tom, kdo jsem, ale stejně jako většina Tolnedřanů si myslel, že mé jméno je nějaký dědičný titul.</p>

<p>„Přeskočíme oficiality a půjdeme rovnou k věci, Ran Vordue,“ řekl jsem mu. „Nyissané zavraždili rivanského krále a Alornové vyrážejí na trestnou výpravu.“</p>

<p><emphasis>„Cože? </emphasis>Proč mi o tom nikdo neřekl?“</p>

<p>„To jsem právě udělal. Dojde k formálnímu poruše­ní vašich hranic. Velice bych vám doporučoval to prostě nechat být. Alornové jsou teď dost podráždění a v bojovné náladě. Jde jim o Nyissánce, ale jestli se jim tvé legie postaví do cesty, tak se do nich pustí. Algarové a Drasnijci budou na jihu pochodovat přes Tolnedranské pohoří. Předstírejte, že o nich nevíte.“</p>

<p>„Nedá se to vyřešit bez boje?“ ptal se opatrně. „Mám u sebe několik výborných vyjednavačů. Mohli by Salmissru přemluvit k zaplacení reparací nebo tak.“</p>

<p>„Obávám se, že to nelze, výsosti. Víš, jací jsou Alor­nové. Polovičatá opatření by je neuspokojila. Radši zů­staňte stranou.“</p>

<p>„Nemohli by Alornové místo toho projít územím Murgů? Jsem na trůnu nový, Belgarate. Když <emphasis>něco </emphasis>ne­udělám, budou se na mě dívat jako na slabocha.“</p>

<p>„Pošli tedy protestní dopis Alornským králům. Při­nutím je, aby se omluvili, až bude po všem.“ Pak mě něco napadlo. „Něco ti navrhnu,“ řekl jsem. „Jestli chceš udělat něco pořádného, abys oslnil Honety a Horbity, pošli svoje legie k jižní hranici a uzavřete je. Nenechte <emphasis>n</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>koho </emphasis>projít.“</p>

<p>Mrknul na mě. „Velice chytré, Belgarate,“ prohlásil. „Ty mě chceš využít, že ano? Když <emphasis>já </emphasis>uzavřu hranice, nemusíte to dělat <emphasis>vy.“</emphasis></p>

<p>Zašklebil jsem se na něj. „Něco budeš muset udělat, Ran Vordue. Politická situace to téměř vyžaduje, Když <emphasis>někam, </emphasis>svoje legie nepošleš, začnou tě Honetové nazý­vat Ran Vordue Zbabělec. Zaručuji ti, že Alornové ne­překročí hranici a ostatní mocné rody by si mohly myslet, že je zadržela tvoje ukázka síly. Takhle z toho můžeme těžit oba.“</p>

<p>„Dostáváš mě do složité situace, Starče.“</p>

<p>„To vím,“ já na to. „Je to ale na tobě. Víš, co se chystá a víš, co bys s tím měl dělat. A ještě jedna věc. Kdo je nejvíce zapojen do obchodu s Nyissánci?“</p>

<p>„Honetové,“ odvětil krátce. „Jsou v tom až po uši. Mají tam v tom miliony.“ Pak mu přes pohublou tvář přeběhl zlomyslný úsměv. „Rozkol v nyissánské eko­nomice by Honety přivedl na pokraj bankrotu.“</p>

<p>„Nebyla by to škoda? Chápeš, Ran Vordue? Každý mrak má kolem sebe stříbrný obal. Jediné, co musíš udělat, je ho hledat. No, máme oba co dělat, takže tě nebudu dál zdržovat. Promysli si to. Jsem si jist, že dojdeš ke správnému řešení.“ Pak jsem se poklonil a nechal jsem ho v jeho zábavě.</p>

<p>Od Velkého západního moře se k pobřeží přihnala další letní bouře, takže mi trvalo skoro týden, než jsem se dostal do Val Alornu. Než jsem se tam dostal, Valkor už svolal flotilu a shromáždil armádu. Kon­taktoval jsem Beldina a ten mě informoval, že se algarské a drasnijské jednotky spojily u algarské pev­nosti a pochodují na jih. Zdálo se, že všechno klape, takže jsem dal pokyn k vyplutí Valkorovi a jeho vá­lečníkům.</p>

<p>Bouře už přešla a my vyrazili z Val Alornu pod jasně modrou oblohou. Chvíli jsem měl nahnáno, když jsme proplouvali Šereckou úžinou, ale jinak se během plav­by k Větrnému ostrovu nic nestalo.</p>

<p>Setkání Valkora s Brandem na molu bylo dojemné. Brand ztratil svého krále a Valkor přišel o svého pří­buzného alornského vladaře. Valkor navrhl pár žejdlíků k uctění památky, ale to jsem rychle zavrhl. „Už jsme trochu pozadu, pánové,“ řekl jsem suše. „Radek a Cho-Ram už jsou v Tolnedranském pohoří a k ústí Hadí řeky je to daleko. Můžeme to pití odložit, až bude po válce. Nalodíme Rivany a vyrazíme.“</p>

<p>Plavili jsme se na jih kolem Arendie a Tolnedry a za­kotvili jsme u ústí Lesní řeky. Ať už byl důvod jakýko­liv, Ran Vordue uposlechl mou radu a jeho legie hlí­daly severní břeh řeky.</p>

<p>Čekali jsme tam pár dní. Do delty Hadí řeky to už bylo jenom kousek, ale nechtěl jsem Nyissánce varovat zakotvením u jejich břehu, když jsme ještě čekali, až Radek a Cho-Ram zaujmou své pozice.</p>

<p>Právě jsem vyšel třetího dne zrána na palubu, když mě do hlavy udeřil Beldinův hlas. <emphasis>„Belgarate! Jsi vzhů</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ru?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Neřvi. Slyším tě.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsme na místě, ale dopřejme drasnijským kopiníkům ještě den, ať popadnou dech. Dost jsme je prohnali, když jsme se valili přes hory.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Stejně nám pár dní bude trvat, než se dostaneme do ústí Hadí řeky. Drž se stranou od tolnedramké hranice. Ran Vordue ji obsadil a</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>nemůžeme potřebovat nějaké spory s legiemi.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Jak  jsi to</emphasis><emphasis> dokázal?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Poukázal jsem na některé výhody. Vyšli úderné síly na sever, aby zablokovali všechny únikové cesty. Já se postarám o tuhle stranu a až se ty dva proudy potkají, můžeme to spustit.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobře.“</emphasis></p>

<p>A tak jsme to víceméně i provedli. Jako první uzná­vám, že tolnedranské legie byly velice užitečné, ačkoliv nedělaly nic kromě toho, že tam tábořily.</p>

<p>Nyissánci vždycky věřili, že je džungle ochrání. Tentokrát se přepočítali. Prohnali jsme Radkovy kopiníky na pokraj vyčerpání, ale dorazili jsme do Nyissy dřív, než začali deště. Bažiny skoro vyschly a stromy byly vyprahlé. Nyissánci se stáhli do lesů a my jsme je prostě pod nimi podpálili. Dostal jsem zprávy, že<strong> </strong>ohromná mračna kouře valící se na sever dost Honety obtěžovala. Jako by cítili hořet své peníze. Vorduvani, Boruni a Horbiti ten problém brali spíš filozoficky.</p>

<p>Válka nikdy není hezká, ale tohle alornské tažení v Nyisse bylo obzvlášť nechutné. Algarská kavalerie hnala Nyissánce před sebou jako stádo vyděšeného do­bytka, a když se Nyissané pokoušeli uprchnout na stromy, napochodovali drasnijští kopiníci a sráželi je z větví. Šerekové a Rivané zapalovali ohně a když Nyis­sané v panice prchali, Valkorovi válečníci je prostě za­hnali zpět do plamenů. Z téhle práce se mi dělalo zle, ale stejně jsme v ní pokračovali.</p>

<p>Byla to krátká, zlá válka a z Nyissy zbyla kouřící pla­nina. Splnilo to ale svůj úkol. Trvalo celá staletí, než Nyissánci vylezli ze svých úkrytů a zabránilo jim to v míchání se do mezinárodních záležitostí.</p>

<p>Nakonec jsme obklíčili Sthiss Tor a po několika dnech jsme město obsadili.</p>

<p>Snažili jsme se dostat k Salmissřininu paláci před rozzuřenými Rivany. Nestáli jsme nijak o to, aby někdo zabil hadí královnu… nebo aspoň ne dřív, než jí polo­žíme pár otázek. Hnali jsme se chodbou směrem ke trůnnímu sálu, vnikli do obrovské, spoře osvětlené místnosti a pečlivě za sebou zavřeli dveře.</p>

<p>Salmissra byla sama bez ochrany. Palácoví eunucho­vé samozřejmě přísahají královně věrnost, ale zdá se, že to pro eunucha tak moc neznamená, když hrozí krveprolití. Hadí královna byla na svém obvyklém místě. Povalovala se na trůnu a prohlížela se v zrcadle, jako kdyby se kolem nic nedělo. Vypadala najednou velmi zranitelná. „Vítejte ve Sthiss Toru, pánové,“ řekla za­sněným hlasem. „Nechoďte příliš blízko,“ varovala nás a ukázala na malého, zeleného hádka, který se nervózně komíhal u trůnu. „Moji sluhové mne opustili, ale má malá zvířátka jsou mi stále věrná.“ Slova vyslovovala jasně, ale oči měla rozostřené.</p>

<p>„Tady asi moc štěstí mít nebudeme, Belgarate,“ za­šeptal Beldin. „Je tak zfetovaná, že je skoro v bezvě­domí.“</p>

<p>„Uvidíme,“ odpověděl jsem stručně. Přistoupil jsem kousek blíž k trůnu a zelený hádek výstražně zasyčel. „Věci se nevyvíjejí tak dobře, jak by sis přála, Salmissro,“ oslovil jsem ji. „Mohlo tě napadnout, že to Alornové provedou. Kdo tě najal, abys zabila Goreka?“</p>

<p>„V té chvíli mi to připadalo jako dobrý nápad,“ za­huhlala.</p>

<p>Ozvalo se zabušení na dveře.</p>

<p>„Drž ty nadšence trochu stranou,“ požádal jsem Beldina.</p>

<p>„Dobře,“ vzdychl, „ale nemysli, že to dokážu celý den.“ Cítil jsem, jak začíná vyvolávat svou Vůli.</p>

<p>„Víš, kdo jsem?“ zeptal jsem se mátožné královny.</p>

<p>„Samozřejmě. Mám knihovnu plnou knih o tobě a tvých činech.“</p>

<p>„Dobře. Tím pádem můžeme vynechat nudné před­stavování. Mluvil jsem s dvěma najatými vrahy v Rivě. Jeden z nich mi řekl, že celá ta šílenost nebyla tak úpl­ně tvůj nápad. Mohla bys mi to trochu osvětlit?“</p>

<p>„Proč ne?“ Její nezájem mne trochu zarazil. „Asi před rokem přišel do Sthiss Toru jeden muž a měl pro mne takový návrh. Jeho návrh mi připadal velmi zají­mavý, a tak jsem ho přijala. To je asi všechno, co se se­běhlo, Belgarate.“</p>

<p>„Co tě mohlo přimět k tomu, aby ses vystavila nebez­pečí odvety Alornů?“</p>

<p>„Nesmrtelnost, Věčný. Nesmrtelnost.“</p>

<p>„To ti žádný člověk nemůže slíbit, Salmissro.“</p>

<p>„Ten návrh nevzešel od obyčejného člověka… proto jsem tomu věřila.“</p>

<p>„Kdo to byl, co ti dal tak směšnou nabídku?“</p>

<p>„Říká ti něco jméno Zedar, Belgarate?“ Podívala se na mě konečně trochu se zájmem.</p>

<p>Napadla mne v tu chvíli spousta věcí… včetně příka­zu, že nesmím zabít Zedara. „Proč nezačneš pěkně od začátku?“ navrhl jsem jí.</p>

<p>Vzdychla. „To by byla dlouhá a nudná historie, staří­ku.“ Její oči se zavřely.</p>

<p>Začal jsem mít jisté podezření. „Takto tedy shrň.“</p>

<p>Znovu vzdychla. „No tak dobře,“ odpověděla. Podí­vala se okolo. „Nezdá se ti, že tu začíná být zima?“ ze­ptala se a otřásla se.</p>

<p>„Nemohl bys s tím trochu pohnout, Belgarate?“ ze­ptal se trochu naštvaně Beldin. „Neudržím ty Alorny dlouho v šachu, aniž bych je nezranil.“</p>

<p>„Myslím, že už to moc dlouho trvat nebude,“ řekl jsem mu. Potom jsem se zase podíval na hadí královnu. „Ty sis vzala jed, co Salmissro?“ zeptal jsem se jí.</p>

<p>„Přirozeně,“ odpověděla. „To už je náš způsob. Vyřiď mé omluvy Alornům. Umím si představit, že jsou děsně zklamaní.“</p>

<p>„Co ti přesně Zedar řekl?“</p>

<p>„Jsi už únavný, Belgarate. Tak ale poslouchej pozorně. Nebudu mít čas to zopakovat. Zedar ke mně přišel a řekl, že mluví jménem Toraka. Řekl, že rivanský král je jedi­nou překážkou mezi Torakem a něčím, co Torak chce. Že Torak nabízí <emphasis>cokoliv </emphasis>tomu, kdo rivanského krále od­straní. Ta nabídka byla velmi jednoduchá. Když zabiju rivanského krále, tak si mě Torak vezme a budeme spolu řídit tenhle svět… navždycky. Zedar mi taky slíbil, že mě Torak ochrání před tvými Alorny. Viděl jsi dračího boha na cestě do Sthiss Toru?“</p>

<p>„Musel jsem ho nějak minout.“</p>

<p>„Zajímalo by mě, co ho tak zdrželo.“</p>

<p>„Snad jsi nebyla tak naivní a nevěřila tomu?“</p>

<p>Trochu se narovnala a zaostřila. Byla to neobyčejně krásná žena. „Kolik myslíš, že mi je let?“ zeptala se.</p>

<p>„To nemohu uhodnout, Salmissro. Ty drogy tě drží věčně mladou.“</p>

<p>„Možná to tak vypadá, ale není tomu tak. Je mi ve skutečnosti padesát sedm a ani jedna z mých předchůd­kyň se nedožila o moc víc jak šedesát. Někde v džungli už připravuj dvacítku mladých dívek na okamžik, až zemřu. Věřila jsem Zedarovi, protože jsem mu <emphasis>chtěla vě</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>řit. </emphasis>Zdá<emphasis> </emphasis>se, že stále věříme pohádkám. Nechci zemřít a měla jsem pocit, že mi Zedar nabízí věčný život. Chtěla jsem to tak moc, že jsem uvěřila tomu, co říkal. Když se to vezme tak kolem dokola, tak je to tvoje chyba.“</p>

<p>„Moje chyba? Jak jsi přišla na tak šílený nápad?“</p>

<p>„Kdybych nevěděla, že můžeš žít milion let, tak by mě to nikdy nenapadlo. Když může jedna osoba žít navždycky, tak můžou snad i ostatní, ne? Ty a tvoji bratři jste žáci Aldura<strong> </strong>a ten vás udělal nesmrtelnými. Zedar, Ktačik a Urvon slouží Torakovi a taky žijí stále.“</p>

<p>„Kdyby záleželo na mně, tak nebudou,“ prohodil Beldin přes rameno.</p>

<p>Lehce se usmála a oči se jí rozzářily. „Issu nenapadlo udělat své služebnice nesmrtelnými, a proto budu žít už jen tři roky. Zedar to samozřejmě věděl, a tak to proti mně využil. Přála bych si, abych mu to mohla někdy oplatit. On ode mě dostal, co chtěl a já od něj jenom šálek toho hnusnýho jedu.“</p>

<p>Rozhlédl jsem se kolem sebe, abych se ujistil, že se nikdo neskrývá v rohu. „Zedar nezískal nic, Salmissro,“ řekl jsem jí velice tichým hlasem. „Tvoji vrahové totiž na někoho zapomněli. Rivanský rod pokračuje.“</p>

<p>Chvilku na mě zírala a pak se rozesmála. „Jsi sen­zační mužskej, Staříku,“ řekla překvapivě milým hla­sem. „Zabiješ Zedara?“</p>

<p>„Asi jo,“ odtušil jsem.</p>

<p>„Prosím tě, řekni mu, než ho zabiješ, že ten chlapec, co přežil, je můj poslední dárek pro toho, kdo mě pod­vedl. Je to sice chabá odveta, ale na víc už se umírající dáma nezmůže.“</p>

<p>„Řekl ti Zedar, co Torak plánuje, až bude rivanský král mrtev?“ zeptal jsem se jí.</p>

<p>„K tomu jsme se nedostali,“ zahuhlala, „ale nebude těžké to uhodnout. Teď, když si myslí, že je Strážce Orbu mrtev, tak tě určitě navštíví. Přála bych si být u toho, až uslyší, že ten Zedarův plán úplně nevyšel.“ Hlava jí poklesla a oči se znovu zavřely.</p>

<p>„Je mrtvá?“ zeptal se mě Beldin.</p>

<p>„Skoro, řekl bych.“</p>

<p>„Belgarate?“ Její hlas už přešel v šepot.</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Pomsti mě, prosím tě.“</p>

<p>„Máš moje slovo, Salmissro.“</p>

<p>„Prosím tě, neříkej mi tak. Věčný. Když jsem byla malá holčička, jmenovala jsem se Illessa. Tenkrát jsem byla hrozně šťastná. Pak přišli do naší vesnice eu­nuchové z paláce a podívali se mi do tváře. Pak mě vzali od mé matky a řekli mi, že od teďka je moje jmé­no Salmissra. Vždycky jsem to jméno nenáviděla. Já nechtěla být žádná Salmissra. Chtěla jsem zůstat Illessou, ale neměla jsem na výběr. Buď jsem se mohla stát jednou z dvaceti dvacetiletých Salmisser, anebo jsem mohla umřít. Proč mi nenechali moje pravé jméno?“</p>

<p>„Je to krásné jméno, Illesso,“ řekl jsem jemně.</p>

<p>„Děkuji ti, Věčný.“ Dlouze vzdychla. „Někdy si přeju…“</p>

<p>Nikdy jsme nezjistili, co si přála, protože umřela dřív, než nám to stihla říct.</p>

<p>„Nuže?“ obrátil se na mě Beldin s otázkou.</p>

<p>„Nuže co?“</p>

<p>„To ji ani nepraštíš?“</p>

<p>„Proč bych to dělal?“</p>

<p>„Copak jsi to neslíbil princi Geranovi?“</p>

<p>„Některé sliby se nedají splnit, Beldine.“</p>

<p>„Měkouši!“ zavrčel. „Vždyť už by jí to nevadilo.“</p>

<p>„Ale mně jo.“ Odhodil jsem malého, zeleného hádka stranou, přistoupil jsem k trůnu a naaranžoval tělo mrt­vé hadí královny do důstojné polohy. „Spi sladce, Illes­so,“ zašeptal jsem.</p>

<p>Potom jsem odstoupil od trůnu. „Jdem odsud, Beldi­ne,“ vyzval jsem ho. „Nenávidím zápach hadů.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>9.</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>Jste asi dost zklamaní, co? Jen se přiznejte, že jste se těšili na krvavý popis toho, jak jsem se pomstil tělu mrtvé hadí královny. Nu, zcela beze studu přiznávám, že jsem docela dobrý vypravěč a kdybych věděl, jakou zkazku přesně chcete, tak vám ji připravím podle vaše­ho přání, ale až se trochu uklidníte, pak se možná za sebe i trochu budete stydět.</p>

<p>Popravdě řečeno, ani nejsem moc hrdý na to, co jsme v Nyisse provedli. Kdybych byl naplněn hněvem a tou­hou po pomstě, tak by to snad bylo pochopitelné… ne­říkám nějak zvlášť ušlechtilé, ale alespoň pochopitelné. Ale já všechno udělal s chladnou hlavou, a to je dost hrozné, nemyslíte?</p>

<p>Asi jsem měl od začátku tušit, že za tím vším byl Zedar. Všechno to bylo příliš lstivé, než aby to vzešlo od Ktačika. Kdykoliv mne přepadnou výčitky nad tím, co jsem udělal Zedarovi, objeví se mi v hlavě seznam jeho činů, které všechno ospravedlní. Skutečnost, že přinutil Illessu k vraždě Goreka, a pak ji nechal samotnou tváří v tvář alornské odplatě, je v tom seznamu na hodně vy­sokém místě. Trochu to skutečně pomůže k sebeospravedlnění.</p>

<p>Když jsme vyšli z paláce, Alornové spokojeně plenili město. Většina domů byla postavena z kamene, protože dřevo podléhá v močálech rychle zkáze. Alornové pálili všechno, co mohlo shořet a zbytek aspoň rozbíjeli. Všude bylo vidět ohně a ulice byly naplněny čadivým dýmem. Smutně jsem se rozhlédl. „To je přece nesmy­sl,“ vzdychl jsem. „Je po válce. Tohle vůbec není nut­né.“</p>

<p>„Jen je nech,“ řekl Beldin neurčitým hlasem. „Přišli jsme zničit Nyissu, nebo ne?“</p>

<p>Odfrkl jsem. „Co je nového s Torakem?“ zeptal jsem se. „Co jsme opustili Údolí, neměl jsem možnost se tě na něj zeptat.“</p>

<p>„Torak je stále v Ašabě…“</p>

<p>Kolem proběhl rozesmátý Šerek, navzdory podnebí oblečený v drátěné košili, a mával pochodní. „Měl bych promluvit s Valcorem,“ zahuhlal jsem. „Medvědí kult se snaží dostat do jižních království už pěkných pár století. Teď, když jsou tady, by se mohli rozhodnout rozšířit nepřátelské akce. Je v Mal Zethu klid? Chci říct, jestli něco chystají?“</p>

<p>Beldin se zasmál svým hnusným smíchem a poškrá­bal se na předloktí. Zavrtěl hlavou, „V armádě to vře. Mluví se o tom, že nový vládce chystá změny, ale To­rak nemobilizuje. Nic o tomhle neví.“ Podíval se dolů ulicí, kde se z oken jednoho domu vyvalila oblaka kou­ře. „Doufám, že Zedar našel pěkně hlubokou ďouru, kam se schová. Až se o tom doví Torak, tak určitě ne­bude mít radost.“</p>

<p>„Řekl bych, že tím se můžeme zabývat později. Chceš odvést Alorny domů?“</p>

<p>„Ani ne. Proč?“</p>

<p>„To ti tolik času nezabere a já mám něco jiného na práci.“</p>

<p>„Tak? A co?“</p>

<p>„Chtěl bych se vrátit do Údolí a pořádně se začíst do Mrinského kodexu. Jestli se Torak rozhodne využít stá­vající situace, měli bychom vědět, co chystá. Bude to jedna z Událostí s velkým „U“ a v Mrinském kodexu by o ní měla být zmínka.“</p>

<p>„Asi jo, ale nejdřív si to musíš všechno utřídit v hla­vě. Proč nenecháš Alorny, aby se vydali domů sami?“</p>

<p>„Chci mít jistotu, že půjdou domů. To znamená, že chci, aby někdo odvedl Medvědí kult pryč z jihu. Řekni Brandovi, co jsme se dozvěděli od Illessy. Naznač mu, že se my dva postaráme o Zedara. Nijak neupřesňuj, jak dlouho nám to zabere.“</p>

<p>„Chystáš se podívat za Pol na zpáteční cestě do Údo­lí?“</p>

<p>„Umí se o sebe postarat sama. Líp než kdokoliv jiný.“</p>

<p>Pohlédl na mne s přimhouřenýma očima. „Jsi na ni pořádně pyšný, co?“</p>

<p>„To teda  jsem.“</p>

<p>„Uvažoval jsi o tom, že bys jí to řekl?“</p>

<p>„Abych to pak měl tisíc let na talíři? Nebuď bláhový. Zastav se v Údolí, než se zase vydáš do Mallorey. Mohl bych mít tou dobou už něco vyluštěno z Mrinského ko­dexu.“</p>

<p>Nechal jsem ho stát na schodech paláce a opustil ho­řící město na kraji džungle. Vylezl jsem na výstupek nahoře a proměnil se v sokola. Tahle podoba se mi za­mlouvala čím dál víc.</p>

<p>Let štiplavým kouřem nebyl nic příjemného, ale brzy jsem vystoupal tak vysoko, že mi přestal vadit. Ale i pak bylo všude vidět ohně. Až z té výšky jsem si uvě­domil rozsah škod. Měl jsem pocit, že celá Nyissa hoří.</p>

<p>Když jsem se vrátil do Údolí, musel jsem vyprávět dvojčatům, jak všechno proběhlo. Když jsem jim líčil poslední hodinku Illessy, koulely se jim po tvářích slzy jako hrachy. Dvojčata jsou opravdu někdy moc senti­mentální.</p>

<p>No tak jo, já s ní také sympatizoval. Chcete snad z toho něco vyvozovat? Zedar  Illessu podvedl a ta to po­tom naplno odnesla. Samozřejmě mi jí bylo líto. Jen se nad tím taky zamyslete.</p>

<p>Několik dalších týdnů jsem strávil trápením nad Mrinským kodexem. Jsem docela hrdý na to, jak se umím ovládat. Nevyhodit ty zatracený svitky z okna totiž vyžadovalo pěknou dávku sebekontroly.</p>

<p>Celá potíž s Mrinským kodexem tkví v tom, že pře­skakuje z události na událost bez jakékoliv časové sou­vislosti. Myslím, že jsem se už o tom zmínil. Mrinský prorok nebyl rozhodně žádný velký řečník. Ať je naše víra v sílu Nezbytnosti jakákoliv, proroctví bylo filtro­váno myslí věštce a ten mrinský neměl žádné ponětí o čase. Žil pouze přítomností, a tak slova Nezbytnosti ja­ko „teď“, „potom“ a „někdy příští týden“ smíchal do­hromady jako špatnou omeletu.</p>

<p>Bylo skutečně pouhým štěstím, že jsem našel nějaké možné řešení. Odložil jsem znechuceně Mrinský ko­dex a sáhl po Darinském jen proto, abych si trochu pročistil hlavu. Bormik byl sice blázen a chápal rozdíl mezi „včera“ a „zítra“. Myslím, že jsem to ani opravdu nečetl. Jen jsem tak rozbaloval svitky a prohlížel je. Bormikova dcera velice pečlivě přepsala své původní zápisy a měla skutečně velmi pěkné písmo. Písaři Býčí šíje měli zajet do Darině a vzít si od ní nějaké lekce. Mrinský kodex byl plný škrtanců, přepisovaných slov a pomotaných řádek. Dvanáctiletý školák by to snad napsal lépe než oni. Najednou se moje oči samy za­stavily a povědomá pasáž sama zaujala mou pozor­nost. „Nelekejte se, protože se rivanský král vrátí.“</p>

<p>Rychle jsem na svitek naskládal několik knih, abych to místo neztratil. Tohle je jeden z důvodů, proč ne­mám rád svitky. Jestliže je odložíte, svinou se okamžitě zpátky a vy ztratíte přehled.</p>

<p>Vzal jsem znovu Mrinský kodex a rychle jsem otáčel, až jsem se dostal k místu, které mě právě zaujalo. „Hle,“ psalo se tam, „ač se zdá, že je vše ztraceno, neupadej v zoufalství, neb rivanský král se vrátí.“</p>

<p>Nebylo to přesně stejné, ale bylo to hodně podobné. Zíral jsem na ty dvě věty a naděje mě rychle opouště­la. Rýsovaly se přede mnou poměrně děsivé vyhlídky. Už jsem věděl, jak z Mrinského kodexu vyždímat souvislosti, ale už při pouhém pomyšlení na rozsah toho úkolu mě opouštěly síly. V těch dokumentech byly odpovídající pasáže. Mrinský věštec neměl pojetí o čase, ale darinský ano. Stačilo srovnat shodné udá­losti, abych v Mrinském kodexu získal souvislý časo­vý úsek.</p>

<p>Pak jsem si v mrinském svitku přečetl další řádek. „Měl jsem v tebe plnou důvěru, Věčný a Milovaný, vě­dom si toho, že tě napadne řešení… případně.“</p>

<p>Tohle teda bylo <emphasis>skutečně </emphasis>urážející, ačkoliv to potvr­zovalo můj objev. Nezbytnost znala minulost, přítom­nost i budoucnost, takže <emphasis>věděla, </emphasis>že nakonec rozluštím její tajenku. Tahle chytrá poznámka tam nebyla kvůli ničemu jinému, než aby upoutala mou pozornost a já tak neprošvihnul tuhle důležitou informaci. Zjevně si myslela, že jsem natvrdlý.</p>

<p>Jen tak mimochodem, Garione, až se u tebe příště staví tvůj přítel, tak mu vyřiď, že jsem využil jeho ma­lého triku. Proč bych <emphasis>si  já </emphasis>měl namáhat mozek nad tou kompletní slátaninou, které říkáme Mrinský kodex, když ji protkal těmi jasnými signály? Nejsem proti to­mu, aby někdo pracoval za mě. Pak se ho můžeš zeptat, kdo se smál naposled. Určitě mu to nebude vadit. Má úplně báječný smysl pro humor.</p>

<p>Vyhledal jsem v Darinském spisu místo, které více­méně souhlasilo s varováním v Mrinském kodexu, které mě a Pol přinutilo letět na Větrný ostrov; pak jsem se dal do práce. Šlo to hodně pomalu, protože jsem si v podstatě musel pamatovat Mrinský kodex. Darinský obvykle krátce událost shrnul a Mrinský se šířeji roze­psal. Určitá klíčová slova je spojovala a poté, co jsem si poskládal několik odstavců dohromady, jsem se trochu zlepšil v hledání těch správných slov. Vypracoval jsem si systém značek, které jsem si poznamenával na okraj, abych spojil patřičné části. Když už jsem je jednou na­šel, nechtěl jsem je zase ztratit. Čím víc jsem na tom pracoval, tím jsem se utvrzoval v přesvědčení, že Da­rinský spis je o něco víc než jen mapa a návod k tomu Mrinskému. Žádný z nich sám o sobě nebyl moc plat­ný, ale když jste je spojili, začal se vynořovat smysl. Bylo to lstivé a velice komplikované, ale v podstatě to zaručovalo, že se nikdo nepovolaný nějakou náhodou nedostane k informacím, do kterých mu nic není.</p>

<p>Lopotil jsem se tak po většinu roku a pak se do Údolí vrátil Beldin. „Dostals Alorny tam, kam patří?“ ptal jsem se ho, už když stoupal po schodech nahoru do mé věže.</p>

<p>„Nakonec jo,“ řekl. „S tím medvědím kultem jsi měl úplnou pravdu. <emphasis>Vážně </emphasis>chtěli zůstat na jihu. Raději bys měl dohlédnout na Valkora. Není přímo vyznavačem kultu, ale rozhodně se nedá říct, že by s ním nesympatizoval. Radek a Cho-Ram ho nakonec přece jenom přivedli k rozumu.“</p>

<p>„Členové kultu žádný rozum nemají, Beldine.“</p>

<p>„Ale nejsou to úplní sebevrazi. Radek a Cho-Ram zabásli všechny členy kultu ve svých řadách a zamířili k domovu. Šerekové jsou rváči, ale nechtěli tam nechat své legie samotné. Jakmile Drasnijci a Algarové odtáh­li, nezbylo jim, než také zamířit domů.“</p>

<p>„Na čí stranu se postavil Brand?“</p>

<p>„Jednoznačně souhlasil s Radkem a Cho-Ramem. Má velkou zodpovědnost doma, a tak rozhodně nestál o prodlužování války na jihu.“ Pohlédl na svitky na mém stole. „Pohnul jsi s tím trochu?“</p>

<p>„Trochu jo. Ale jde to hrozně pomalu.“ Vysvětlil jsem mu, k jakým závěrům jsem došel.</p>

<p>„Chytré,“ poznamenal.</p>

<p>„Děkuju ti“</p>

<p>„Ne ty, Belgarate, Nezbytnost je chytrá.“</p>

<p>„Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Nevěřil bys, jak dlouho mi trvalo se těmi pasážemi prodrat.“</p>

<p>„Mluvil jsi o tom s dvojčaty?“</p>

<p>„Mají jinou práci.“</p>

<p>„Možná by to mohli odložit. Tohle je skutečně důle­žité.“</p>

<p>„Já si s tím poradím, Beldine.“</p>

<p>„Cítím v tom správně trochu profesionální žárlivosti, starý brachu? Věštba ti je k ničemu, pokud ji nerozmotáš, není to tak? Dvojčata mají za všech okolností vlastně jenom jednu duši, ne?“</p>

<p>„Řekl bych, že jo.“</p>

<p>„Když se tím zabýváš ty, musíš se stále vracet sem a tam. Oni by nemuseli. Beltira by četl Darinský kodex, zatímco Belkira Mrinský. Jakmile se dostanou k části, které spolu souvisí, okamžitě jim to zapálí. Bude jim trvat minuty to, co tobě zabere dny.“</p>

<p>Zamrkal jsem. „To by skutečně mohli! Mě to vůbec nenapadlo.“</p>

<p>„To jsem si všimnul. Jen jim to svěř. Aspoň se budeš moct věnovat něčemu užitečnějšímu. Třeba štípání dře­va nebo luštění hádanek. Podíval ses za Pol?“</p>

<p>„Měl jsem plno práce. Skutečně trvalo celý rok dostat Alorny domů?“</p>

<p>„Ne. Stavil jsem se krátce v Mallorey, abych se podí­val, jestli je tam něco nového.“</p>

<p>„A je?“</p>

<p>„Ani ne. Snad by tě zajímalo, že se události v Rivě zatím k Torakovi nedostaly. Pojďme za Pol. Myslím, že bychom mohli jít oba, než se zase vrátím do svého stá­lého bydliště v Mal Zethu.“</p>

<p>„To není špatný nápad. Při svém listování kodexy jsem pochytil pár zajímavostí. Sice si myslím, že se příštích několik století nic zvláštního nestane, ale bude užitečné, když dáme hlavy dohromady a popřemýšlíme o tom společně. Někdy mi něco unikne.“</p>

<p><emphasis>„Tobě? </emphasis>To je nemožné.“</p>

<p>„Nesnaž se být moc vtipný, Beldine, nemám na to náladu. Předám záležitost s kodexy dvojčatům a pak se vydáme do Eratu a pohovoříme si s Pol.“</p>

<p>Dvojčata pochopila smysl dvojího čtení kodexů oka­mžitě. Beldin měl zřejmě pravdu. S dvěma páry očí zvládnou úkol asi mnohem rychleji, než bych to zvládl já sám. Potom na sebe vzal Beldin podobu jestřába, kterou má tak rád, já se proměnil v sokola, a tak jsme zamířili na severozápad za Polgarou.</p>

<p>Existuje pohádka o princezně uvězněné v zakletém zámku, úplně zarostlém křivinami. Polin venkovský dům ve střední Sendarii byl skoro jako ten zámek z po­hádky, akorát že byl zcela zarostlý růžovými keři. Ty nikdo neošetřoval po celá staletí. Měly kmeny jako vzrostlé stromy a trny byly dlouhé několik centimetrů. Byly tak spletené dohromady, že se tam nikdo nemohl dostat, aniž by si úplně nerozedřel kůži. Protože byl dům zcela zarostlý, nikdo se o něj nezajímal a nemohl tedy působit Pol nějaké potíže.</p>

<p>Přistáli jsme na zápraží, změnili podoby a zabušili na dveře. Bylo slyšet ozvěnu v celém domě.</p>

<p>Po několika okamžicích jsem zevnitř zaslechl Polin hlas: „Kdo je tam?“</p>

<p>„To jsem já, Pol. Otevři.“</p>

<p>Měla na sobě zástěru a kolem hlavy uvázaný šátek jako turban. V ruce držela koště.</p>

<p>„Co to, Pol, děláš?“ zeptal se Beldin. „Uklízím dům?“</p>

<p><emphasis>„Rukama? </emphasis>Proč to neuděláš jinak?“</p>

<p>„Je to můj dům, strýčku. Budu si ho uklízet, jak uznám za vhodné.“</p>

<p>Zavrtěl hlavou. „Jsi zvláštní člověk, Polgaro,“ po­znamenal. „Strávíš celá staletí, aby ses naučila všechna kouzla a pak je nepoužíváš.“</p>

<p>„Je to otázka principu, strýčku. Ty žádné principy neuznáváš, tak tomu nemůžeš rozumět.“</p>

<p>Uklonil se jí. „Skóre je jedna nula pro tebe, Pol,“ ře­kl. „Budou tak hodná a poskytnou pohostinství dvěma uondaným poutníkům, milostivá paní?“</p>

<p>Ignorovala jeho pokus o žert. „Co chcete, vy dva?“ Moc milá zrovna nebyla.</p>

<p>„Máme malé rodinné sezení v Údolí, Pol,“ oznámil jsem jí. „Bez tebe by to nebylo ono.“</p>

<p>„Nepřichází v úvahu.“</p>

<p>„Nedělej těžkosti, Polgaro,“ ozval se zase Beldin. „Je to důležité. Potřebujeme tě.“ Snažil se projít kolem ní do chodby.</p>

<p>„To jste se prosekali skrz růže?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl. „Přiletěli jsme rovnou sem.“</p>

<p>Rozhlédl jsem se kolem. Světlo bylo rozptýlené, protože okna domu byla zakryta růžemi, ale bylo jas­ně vidět, že je podlaha z leštěného mramoru a dřevěný nábytek se také leskl jako zrcadlo. „To stále leštíte všechno dokola, Pol?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Ne. Děláme to celou dobu, co jsme přišli. Teď jsme zrovna ve třetím patře.“</p>

<p>„Ty jsi udělala z prince Gerana uklizeče, Pol? Je to sice demokratické, ale není to trochu nepatřičné?“</p>

<p>„Neublíží mu to, otče. Navíc potřebuje nějaký po­hyb.“</p>

<p>Na schodech se objevil Geran. Na sobě měl zapráše­né šaty na hraní a v ruce držel meč. Nebyl to nijak vel­ký meč, ale držel ho způsobem, který naznačoval, že ví, co s ním. „Dědečku!“ vykřikl, když mne zahlédl. Zby­tek cesty dolů už běžel. „Zabil jsi Salmissru?“ zeptal se netrpělivě.</p>

<p>„Když jsem ji naposledy viděl, tak byla mrtvá,“ od­pověděl jsem vyhýbavě.</p>

<p>„Praštil jsi ji, jak jsem tě žádal?“</p>

<p>„Přesně tak to udělal, chlapče,“ přispěchal mi na po­moc Beldin. „Praštil ji.“</p>

<p>Geran se trochu podezíravě podíval na přihrblého tr­paslíka.</p>

<p>„To je strýček Beldin, Gerane,“ představila je Pol.</p>

<p>„Nejsi zrovna vysoký, co?“ poznamenal Geran.</p>

<p>„Má to i své výhody, chlapče,“ odpověděl Beldin. „Skoro nikdy se hlavou nepraštím o větev.“</p>

<p>„Geran se zasmál. „Líbí se mi, teto Pol.“</p>

<p>„To tě brzo přejde.“</p>

<p>„Jen mu do toho nemluv, Pol,“ napomenul ji Beldin. „Nech ho, ať si udělá vlastní názor.“</p>

<p>„Myslím, že bychom měli na poradu přizvat i Branda,“ řekl jsem. „Máme toho plno, co musíme probrat a Brand teď musí dohlížet na Orb, tak by měl vědět, co se chystá.“</p>

<p>„A <emphasis>víme, </emphasis>co se chystá, otče?“ zeptala se Pol.</p>

<p>„Tvój nepochybné chytrý otecko našel zposob, jak čisť Mrinsky kodex, miláčik.“</p>

<p>Geran se zachichotal. „Opravdu se mi líbí, teto Pol.“</p>

<p>„Bála jsem se, že k tomu  dojde,“ vzdychla Pol. „Nenech si ho přerůst přes hlavu.“</p>

<p>„Ty se vrátíš s Pol do Údolí,“ řekl jsem Beldinovi. „Vy dva to zvládnete, i kdyby se Torak o něco pokusil. Ale ten asi bude sedět v Ašabě. Já se stavím pro Branda a pak se dáme do práce.“ Vyšel jsem ven, proměnil se v ptáka a zamířil k Větrnému ostrovu.</p>

<p>Trvalo nám s Brandem tři týdny, než jsme se dostali z Větrného ostrova do Údolí. Hlavní příčinou toho byl fakt, že nikdo se zdravým rozumem nejde přes Zemi Ulgů. Když jsme dorazili do Údolí, zjistil jsem, že za­čali bez nás. Dvojčata začala tam, kde jsem já skončil a projela několik století. „Zdá se, že se nic zvláštního ne­stane, Belgarate,“ oznámil mi Beltira. „Zatím ti může­me říct jen tolik, že se věštby soustřeďují na události v Mallorey. Nemáte hlad? Kdybyste měli na něco chuť, tak to s Pol připravíme.“</p>

<p>„Jenom něco malého, abychom vydrželi do večeře.“</p>

<p>Pol vstala a odešla do kuchyně. Rozhlédl jsem se kolem, kde je princ Geran. Seděl tiše na židli v koutě. Všímal jsem si stále té samé charakteristické vlast­nosti v celé rodině. Některé děti se snaží být středem pozornosti. Celá dlouhá řada chlapců v Garionově ro­dině byla tak klidná a ostýchavá, že jste si jich sotva všimli. Dívali se, poslouchali a měli pusu pěkně zavře­nou. Je to velmi dobrý přístup. Těžko se něco naučíte, když nezavřete sami klapačku. Měl na sobě prosté šaty. Polgara se snažila udělat následníka rivanského trůnu co možná nejméně nápadného.</p>

<p>„Ach, ještě něco,“ dodal Belkira. „Třetí doba skon­čila. Jsme teď ve čtvrté době. Je zřejmé, že Dal vkročil do Ašaby a ve chvíli, kdy pohlédl na Toraka, skončila Třetí doba.“</p>

<p>„To je úleva,“ vydechl jsem.</p>

<p>„Jak to?“</p>

<p>„To znamená, že jsme získali všechny instrukce. Třetí doba byla Dobou věštby. Jestliže skončila, tak to zname­ná, že nám bylo řečeno vše, co se má stát a co s tím má­me podniknout. Teď už nemůže celou záležitost nic zpo­chybnit. Co se má stát tak zajímavého v Mallorey?“</p>

<p>Sáhl po Mrinském kodexu a hledal znaménko, kte­rým si označil patřičnou pasáž. „Darinský kodex jenom upozorňuje, že vládu nad Malloreou získá jediný člo­věk. Mrinský kodex se o tom rozepisuje mnohem šířeji a uvádí: 'Jedno dítě bude vyměněno mezi královstvími na východě, a to dítě se dostane na královský trůn jed­noho z království a získá nadvládu nad druhým hrozbou síly. Udělá jedno z toho, co bývalo dvěma. Spojení těch dvou přiblíží UDÁLOST, která se stane v zemi býčího boha.' Až sem jsme se dostali.“</p>

<p>„Co to má znamenat?“ vyzvídal jsem. „Týká se to mladého Angaraka jménem Kallath,“ vy­světloval Beldin. „Jeho jméno je hodně známé v Mallo­rey. Angarakové a Melcenové se k sobě chovali dlou­hou dobu velmi obezřetně, protože Angarakové měli početnější armádu, co se týče lidí, ale Melcenové měli sloní kavalerii. Nikdo z nich nechtěl válku. Výměna dětí byl nápad Melcenů. Mělo to posílit větší porozu­mění mezi oběma národy. Když bylo Kallathovi asi dvanáct, poslali ho na Melcenský ostrov, aby vyrůstal v rodině ministra zahraničních věcí při císařském dvoře.</p>

<p>Seznámil se s dcerou melcenského vládce a pak se vza­li. Tím se stal Kallath vlastně následníkem melcenské­ho trůnu. Byl velmi ambiciózní a byl Angarak, a tak není divu, že ostatní kandidáti trůnu postupně měli růz­né tragické nehody. Byl zároveň nejmladším členem angarackého generálního štábu v Mal Zethu a guverné­rem delchinského okresu ve východní Mallorey. Měl něco jako hlavní město v Maga Rennu, které <emphasis>náhodou </emphasis>leželo u melcenských hranic a zároveň už měl i moc na angarackém území. Jestli mohl někdo sjednotit Malloreu, tak to mohl být právě Kallath.“</p>

<p>„Promiňte,“ ozval se uctivě princ Geran. „Co se má stát v Arendii?“</p>

<p>„Nějaká UDÁLOST, výsosti,“ řekl mu Beltira.</p>

<p>„Ale jaká událost?“</p>

<p>„Mrinský kodex užívá ten výraz, když hovoří o se­tkání Dítěte světla s Dítětem tmy.“ „Bitva?“ Oči mladého Alorna se rozzářily. „Někdy ano,“ řekl jsem mu, „ale ne vždy. Jednou jsem byl přímým účastníkem takové UDÁLOSTI a byli u toho jenom dva lidé.“</p>

<p>Polgara byla sice zaměstnaná v kuchyni, ale přesto jí skoro nic neuteklo. „To je zajímavé, jak se ten Kallath rychle vyšvihl,“ divila se a utírala si ruce do zástěry. „Řekla bych, že to není náhoda.“</p>

<p>„Není to moc pravděpodobné,“ přikývl jsem.</p>

<p>„Promiňte ještě jednou,“ ozval se tím ostýchavým tó­nem princ   Geran. „Když se dostaneme k nějaké UDÁLOSTI, o které se zmiňujete, nedozví se o ní také Torak?“</p>

<p>„Zcela jistě,“ zahučel Beldin.</p>

<p>„Tak ho tedy moc překvapit nemůžeme, co?“</p>

<p>„Moc ne,“ řekli Beltira. „Všichni se víceméně řídíme svými instrukcemi.“</p>

<p>„Víte, co si myslím?“ řekl Geran. „Mám pocit, že to, co se přihodilo mojí rodině, nemělo nic společného s Orbem… kde je a kdo se o něj má starat. Ten Kallath dělal něco, co chtěl Torak. Věděl, že o tom víme z těch věšteb. Pokusili bychom se Kallatha nějakým způsobem zastavit, a tak Torak poslal Zedara, aby od­vedl naší pozornost. Všichni jste spěchali do Nyissy, abyste potrestali vyvraždění naší rodiny a tím poskytli čas Kallathovi – nebo tomu, kdo by přišel místo něj – aby dokončil svůj úkol, jak to potřeboval Torak. Zabití mojí rodiny byla…“ Zarazil se a hledal vhodné slovo.</p>

<p>„Diverze,“ doplnil ho Belkira. „Mám pocit, Belgarate, že ten chlapec udeřil hřebík na hlavičku. My známe Zedara a on zná nás. Přesně věděl, jak budeme reagovat na zabití Goreka a jeho rodiny. Něco velmi důležitého se mělo stát v Mallorey a ty, Beldin a Alornové jste byli v Nyisse, když k tomu došlo. Všichni jsme se dí­vali jedním směrem a Torak využil naší nepozornosti a udělal to za našimi zády.“</p>

<p>Beldin zaklel. „To sedí, Belgarate,“ řekl mi. „Sedí to přesně na Toraka i na Zedara. Jak jsme mohli být tak hloupí, že jsme si toho nevšimli?“</p>

<p>„To je zřejmě naše povaha,“ odpověděl jsem naštva­ně. „Asi už jsme takoví. Gratuluju ti, princi Gerane. Našel jsi odpověď, s kterou jsme si lámali hlavy týdny. Jak jsi nato přišel tak rychle?“</p>

<p>„To není moje zásluha, dědečku,“ odpověděl skrom­ně. „Moji učitelé mne začali zrovna učit dějiny, když vyvraždili mou rodinu. Vyprávěli mi o tom, co se stalo v Tolnedře. Jestli jsem to dobře pochopil, tak na tyhle věci byli velmi šikovní Vorduvané a Honetové.“</p>

<p>„Ten kluk má ale úsudek,“ zahuhlal obdivně Beltira. „Dal si to dohromady aniž by mrkl okem.“</p>

<p>„A my ho musíme chránit… a všechno, co přijde po­tom,“ prohlásila Polgara a oči se jí zaleskly. „Zedar mohl doufat, že vražda zahubí rivanský rod, ale Ašabinské věštby řekly Torakovi opak.“</p>

<p>„Znamená to, že se můj princ musí i nadále skrývat?“ zeptal se Brand.</p>

<p>„Nic nenaznačuje opak,“ ozval se Beldin.</p>

<p>„Kdo ho bude chránit?“</p>

<p>„To je moje záležitost, Brande,“ řekla mu Polgara a utáhla si zástěru.</p>

<p>Pak se udalo něco, co se stávalo velmi zřídka. „Přijímáš tu odpovědnost dobrovolně, dcero má?“ To byl Aldurův hlas. Všichni jsme se rychle otočili, ale byl tam jen ten hlas a pak podivná namodralá záře.</p>

<p>Polgara okamžitě pochopila, co se za tou otázkou skrývá. Volba určovala většinu toho, co jsme potom dělali. Přiznávám, že sem tam váhám, co dělat, ale pak vždy přijde okamžik rozhodnutí. Pol byla postavena tváří v tvář jednomu z těch rozhodnutí a ona to věděla. Přešla místnost a položila ruku chlapci na rameno. „Dobrovolně, Mistře,“ odpověděla pevným hlasem. „Odteďka budu chránit rivanský rod.“</p>

<p>V tu chvíli jsem ucítil v hlavě podivné cvaknutí. Po­lina volba byla jedna z těch věcí, co se musela stát. Ne­vím přesně proč, ale ucítil jsem ohromnou chuť zařvat radostí.</p>

<p>Když se na to teď dívám zpátky, tak mi dochází, že Polina volba byla jednou z těch UDÁLOSTÍ, o kterých mluvíme. Její volba vlastně vedla ke Garionovi a ten zase k Eriondovi. V té době jsme si mysleli, že to Ne­zbytnost nějak popletla, když souhlasila s oddělením Gerana od Orbu. Teď mám pocit, že jsme se mýlili. To oddělení bylo vlastně vítězství a ne prohra.</p>

<p>Netvařte se tak překvapeně, já vám to vysvětlím… až přijde čas.</p>

<p>Potom, co přijala svobodně svou odpovědnost, začala Pol udělovat rozkazy. Ostatně to dělala celou dobu. „Mistr, vložil ten úkol na moje bedra, pánové,“ řekla nám jasně. „Nepotřebuju žádnou pomoc a nechci, abyste se mi do toho pletli. Já ukryju Gerana a rozhod­nu, co bude potřeba. Nesnažte se mi radit, co mám dě­lat. A <emphasis>prosím, </emphasis>nepostávejte kolem mě a nezírejte tak na mě. Prostě se do toho nemíchejte. Rozumíme si?“</p>

<p>Samozřejmě jsme tomu rozuměli. Co jsme taky měli dělat?</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>10.</strong></p>

<p>Nemělo moc smysl neřídit se Polinými rozkazy, a tak jsem ji příštích pět století moc neviděl… nebo aspoň ona si to myslela. Snažil jsem se sledovat její stopy, i když se dost pohybovala. Obvykle se snažila s násled­níkem rivanského trůnu ukrýt někde mezi obyčejným obyvatelstvem, většinou v Sendarii. Sendarie je asi nejlepší místo, když chce člověk zůstat v anonymitě, protože tam díky směsici ras nikoho nevzrušují rozdíly ve vzhledu a Sendařané jsou příliš slušní na to, aby se zajímali o něčí původ. Ale i ten nejslušnější Sendar se začne zajímat o někoho, kdo vůbec nestárne, a tak sama Pol nemohla nikde zůstat déle než deset let.</p>

<p>Tenhle zvyk mi zabral spoustu času. Najít někoho, kdo se chce ukrýt, nebývá zrovna nejlehčí a Pol se stala mistrem v kličkování a uvádění na nepravou stopu. Jestliže řekla sousedům, že má nějaké rodinné potíže v Darine, mohli jste vzít jed na to, že zamíří k Murosu nebo Camaaru. Jednou jsem ji ve třiačtyřicátém století hledal plných osm let. Musím říct, že mě to nijak netrá­pilo, protože, když se dokázala skrýt přede mnou, tak to znamenalo, že ji nenajde nikdo.</p>

<p>Nařídila mi, abych se držel stranou, a tak jsem se do­cela vypracoval v používání různých masek a převleků. Nemusel jsem používat paruky a falešné nosy. Člověk, který se dokáže proměnit ve vlka nebo sokola, nemá moc problémů s přeměnou obličeje nebo postavy.</p>

<p>Většinou jsem to dělal tak, že jsem nejprve zjistil, kde žije. Navštívil jsem to místo, chvilku se tam potu­loval a pak se zase vzdálil, aniž bych s ní vůbec mluvil.</p>

<p>Vždycky jsem měl velké uznání pro tolnedranský systém silnic, protože nesmírně usnadňoval cestování a já se v průběhu prvních staletí pátého milénia nacestoval ažaž. Ale nijak se mi nelíbila Ran Horbova smlouva s Murgosem, která otevřela Jižní karavanní cestu.</p>

<p>Zpočátku byl obchod mezi Tolnedrou a Murgosem jednostrannou záležitostí. Tolnedranští obchodníci došli po karavanní cestě do Rak Gosky, uskutečnili svůj obchod a vraceli se domů s peněženkami až po okraj plnými načervenalého zlata z dolů v Kthol Murgosu.</p>

<p>Po alornské invazi Murgové rozvinuli svou vášeň pro obchod a po nějakém století nebylo možné najít místo v Tolnedře, Arendii nebo Sendarii bez toho, abyste tam narazili na zjizvenou tvář nějakého Murga.</p>

<p>Tolnedřané skoro nábožně hovořili o „normalizaci vztahů“ a „civilizačním vlivu obchodu“, ale já věděl svoje. Murgové šli na západ, protože jim to nařídil Ktačik a obchod s tím neměl co dělat. Skutečnost, že rivanský rod pokračuje, byla zaznamenána ve všech věšt­bách, a tak Ktačik poslal své Murgy, aby hledali Polgaru a následníky rivanského trůnu.</p>

<p>Konečně se jim dostali na stopu na začátku pětačtyřicátého století. Polgara žila s následníkem a jeho ženou v Sulturnu ve střední Sendarii. Jméno toho mladého muže bylo Darion.</p>

<p>Předpokládám, že jste si všimli té podobnosti. To je skutečně Polina chyba. Polgara zbožňuje tradice, a tak prošpikovala celou rivanskou linii opakováním a růz­nými variacemi asi půltuctů jmen. Polgara, když na to přijde, má velmi dobré nápady, ale je radši, když se může novotám vyhnout.</p>

<p>Darion byl truhlář a to velmi šikovný. Měl prosperu­jící živnost na ulici u jezera a žil v prvním patře nad dílnou se svou ženou Selenou a se svou tetou.</p>

<p>Připadá vám to povědomé?</p>

<p>Byl jsem zrovna ve Val Alornu, když jsem se dosle­chl, že starý Gorim z Ulgu zemřel a v jeskyních pod Prolgu byl ustaven Gorim nový. Usoudil jsem, že nastal vhodný čas, abych navštívil zemi Ulgů a představil se mu. Vždycky jsem byl rád s Ulgy zadobře. Jsou trochu zvláštní, ale já je mám rád.</p>

<p>Byla zrovna zhruba polovina podzimu, když jsem se to dozvěděl, a tak pokud jsem se chtěl dostat k horám před prvním sněhem, měl jsem nejvyšší čas vyrazit. Nasedl jsem na první loď, která mířila z Val Alornu do Sendarie. Ta loď mířila do hlavního města Sendaru a ne jenom do Darine. Mohl bych to nazvat štěstím, ale mám pocit, že jenom štěstí v tom nebylo.</p>

<p>Počasí bylo hnusné, a tak jsem až za čtyři dny vystu­poval na kamenné molo v sendarském přístavu pod še­dým nebem. Koupil jsem si koně a zamířil po tolnedranské silnici severovýchoním směrem na Muros. Asi na půl cesty mezi Sendarem a Murosem jsem musel „náhodou“ projet kolem Sulturnu. Někdy mne už una­vuje cestovat jen tak za nosem.</p>

<p>Když už jsem tam byl, rozhodl jsem se, že si na dva dny odpočinu od sedla, změním podobu a porozhlédnu se kolem. Zajel jsem do háje kousek od Sulturnu a změnil svou vnější podobu tak, aby byla co nejvzdále­nější mé vlastní a pak do ní skutečně vklouzl. Kůň vy­padal zpočátku trochu překvapeně, že je jeho pán na­jednou vysoký, černovlasý muž s hustým, černým vou­sem.</p>

<p>Vjel jsem přímo do Sulturnu a ubytoval se v zájezd­ním hostinci na západní straně, začal slídit okolo, dávat nevinné otázky a hlavně měl oči pěkně otevřené. Pol a její rodina byly stále ve městě, všechno se zdálo být v pořádku, a tak jsem se vrátil do hostince.</p>

<p>Společná místnost měla nízký strop a po stěnách byly rozvěšeny louče. Dřevěné stoly a lavice byly velmi pro­sté a uprostřed místnosti čoudil krb. V místnosti bylo asi tucet lidí. Pár místních popíjelo pivo z dřevěných korbílků s měděnou obroučkou a několik cestujících pojídalo poměrně nechutné dušené maso se zeleninou, jaké bylo možno dostat v hostincích po celé Sendarii od Camaaru po Darine. Sendarie má obrovskou produkci tuřínů a já musím přiznat, že dušené maso na tuřínu ne­patří mezi moje zamilované jídlo.</p>

<p>První tvář, které jsem skutečně věnoval pozornost, patřila jednomu Murgovi. Byl oblečen podle západního stylu, ale jeho šikmé oči a zjizvená tvář jasně prozrazo­valy, co je zač. Seděl nedaleko krbu a společnost mu dělal poměrně neinteligentně vypadající přiopilý Sen-dar, se kterým vedl debatu o počasí.</p>

<p>Protože jsem si byl jist, že mne nemůže v žádném případě poznat, sedl jsem si k nejbližšímu stolu a požá­dal číšníka, aby mi přinesl něco k večeři.</p>

<p>Poté, co Murgo vyčerpal veškeré možnosti hovoru o počasí, přešel k tomu, co ho skutečně zajímalo. „Zdá se, že se tady dost vyznáš,“ řekl podnapilému Sendarovi.</p>

<p>„Řek bych, že jestli tady neznám deset lidí, tak to je moc,“ odpověděl Sendar skromně a vyprázdnil korbel.</p>

<p>„Murgo mu koupil další. „Tak se zdá, že jsem kápl na toho pravého,“ prohlásil Murgo a pokusil se o úsměv. Murgové se ve skutečnosti neumějí smát, takže jeho výraz připomínal spíš masku bolesti. „Jeden můj krajan tudy projížděl minulý týden a padla mu tu do oka jedna ženská.“ Murgo, který se dívá na ženu, která nepatří k Murgům!! Absurdní!</p>

<p>„Máme tady pár skutečných krásek,“ prohlásil Sen­dar.</p>

<p>„Můj přítel spěchal, a tak neměl čas s ní promluvit, ale když zjistil, že tudy bude projíždět, tak mě požádal, abych se poptal, jak se jmenuje, kde bydlí, jestli je vda­ná a tak.“ Znovu se pokusil o úsměv, ale nedopadlo to o nic lépe než prve.</p>

<p>„Popsal ti ji aspoň?“ zeptal se Sendar. Skutečně hloupá otázka! S tím nemohl být sebemenší problém, protože jim Ktačik určitě vštěpil obraz Pol přímo do oka.</p>

<p>„Říkal, že je vysoká a velmi krásná.“</p>

<p>„Takový popis se hodí na spoutu žen v Sulturnu, pří­teli. Nepopsal ti ji nějak blíž?“</p>

<p>„Má prý velmi tmavé vlasy,“ řekl Murgo, „ale jedna věc je skutečně zajímavá, že prý má jeden bílý pramen přímo nad obočím.“</p>

<p>Sendar se zasmál. „Tak to je jednoduché,“ oznámil. „Tvému příteli se zalíbila slečna Pol, teta mašeho truh­láře Dariona. Není první, ale bude muset zkusit štěstí jinde. Slečna Pol nemá o muže zájem a dává to pekně najevo. Dokázala by sloupnout kůru ze stromu na půl míle daleko, kdyby se to dozvěděla.“</p>

<p>Tiše jsem zaklel. O tom si s Pol budu muset promlu­vit. Co to má za smysl se skrývat, když nedokáže změ­nit vzhled, jméno a ani nedokáže potlačit svůj temperament?</p>

<p>Už jsem tam nemusel dál setrvávat. Ten Murgo se dozvěděl, co potřeboval a já taky. Odstrčil jsem misku s tuřínovou nechutností, vstal jsem a vyšel ven.</p>

<p>Ulice Sulturnu byty skoro prázdné. Byl již pozdní podzim, a tak se ulicemi proháněl kolem kamenných domů chladný vítr. Měsíc zakrývaly mraky a těch pár čadivých loučí ulice moc neosvětlilo. Já si počasí ale moc nevšímal. Spíš mne zajímalo, jestli mne nějaký ji­ný Murgo nesleduje. Párkrát jsem se otočil, zabočil za pár rohů a pro jistotu došel k Darionově dílně ze vzdá­lenější strany.</p>

<p>Byla už skoro noc, takže dílna s krámem byla za­vřená, ale světla z obytné části jasně naznačovala, že je rodina doma. Nechtěl jsem bušit na venkovní dve­ře, abych nevzbudil pozornost sousedů. Místo toho jsem si odemkl zámek, vešel dovnitř a chvíli se roz­hlížel tmou, než jsem spatřil schody. Vyšel jsem je po dvou, rozhlédl se kolem a pak otevřel dveře vedoucí do kuchyně.</p>

<p>Polgařinu kuchyň poznám kdykoliv, i kdybych ji vi­děl na odvrácené straně měsíce. Pol umí své kuchyni vždy vtisknout takovou příjemnou, domácí atmosféru. Pol a její malá rodina seděli kolem stolu a večeřeli. „Pol!“ sykl jsem ostře. „Musíme okamžitě odsud!“</p>

<p>Vymrštila se a oči jí žhnuly. „Co tady děláš, starouši?“ vyzvídala. To jenom k těm mým změnám podoby.</p>

<p>Darion také vstal. Neviděl jsem ho od chvíle, kdy byl ještě malý chlapec. Byl vysoký a jeho ramena mi něčím připomínala Býčí šíji. „Kdo je to, teto Pol?“ ptal se.</p>

<p>„Můj otec,“ odpověděla stručně.</p>

<p>„Svatý Belgarat?“ jeho hlas byl plný překvapení.</p>

<p>„To 'svatý' je skutečně s otazníkem,“ prohlásila suše. „Říkala jsem ti, aby ses mi do toho nepletl, otče.“</p>

<p>„Tohle je skutečné nebezpečí, Pol. Musíme opustit Sulturn ještě teď. Napadlo tě někdy si aspoň zamaskovat ten bílý pramen vlasů? Víš dobře, že tě dělá pořádně nápadnou.“</p>

<p>„O čem to mluvíš?“</p>

<p>„Ani ne půl míle odsud je jeden Murgo, co se na tebe vyptává. A co je horší, dostává i správné odpovědi. Ví zcela přesně, kde jsi. Sbalte to nejnutnější a vypadneme odsud! Nevím, jestli je sám, ale i jestli ano, tak ne nadlouho.“</p>

<p>„Proč jsi ho nezabil?“</p>

<p>Darionovi se rozšířily oči. „Teto Pol!“ vydechl.</p>

<p>„Kolik toho ví?“ zeptal jsem se a ukázal na Dariona.</p>

<p>„Ví, co potřebuje.“</p>

<p>„To je trochu mlhavá odpověď, Pol. Ví, kdo je?“</p>

<p>„Obecně vzato ano.“</p>

<p>„Myslím, že je čas na trochu podrobností. Sbal si ta­ky věci. Zbytek koupíme v Kotu.“</p>

<p>„V <emphasis>Kotu?“</emphasis></p>

<p>„V Sendarii už se to příliš hemží Murgy. Je čas pře­sídlit do některého z alornských království. Zapakuj vě­ci a já zatím vysvětlím situaci Darionovi.“ „Stále si myslím, že jsi toho Murga měl zabít.“ „Tohle je Sendarie, Pol, ne Šerek. Tady mrtvé tělo vzbudí nežádoucí pozornost. Jakmile budete připraveni, půjdu koupit nějaké koně.“</p>

<p>„Sežeň, otče, radši nějaký vůz, Selana je těhotná. Asi by se neměla trmácet v sedle.“ „Gratuluju, Výsosti,“ řekl jsem Darionovi. „Co jsi to řekl?“ „Gratuluju.“</p>

<p>„Ne… myslím to druhé… výsosti nebo něco takové­ho.“</p>

<p>„Ach, <emphasis>Polgaro!“ </emphasis>řekl jsem naštvaně. „To je přece směšné! Co jsi mu vlastně řekla? Začni balit a já mu vysvětlím, o co jde.“ Otočil jsem se zpět na následníka. „Dobře, Darione, poslouchej pozorně… a ty taky, Selano. Nebudu mít čas to opakovat.“ Projel jsem to bleskem. Jak jste si možná už všimli, ta historie je docela dlouhá. Po nějakých patnácti minutách měl ale Darion a jeho žena zhruba představu, že je potomek Rivova trůnu a věděli, proč se mají vyhnout Murgům.</p>

<p>„Nemůžu tu jen tak nechat dílnu, Věčný,“ protesto­val.</p>

<p>„Jakmile se dostaneme do Kotu, tak ti tam zařídím novou. Obávám se, že tuhle tady musíš nechat.“</p>

<p>„Dojdi pro vůz, otče,“ ozvala se Pol.</p>

<p>„Kde mám asi koupit teď v noci nějaký vůz?“</p>

<p>„Ukradni ho.“ Její oči ztvrdly.</p>

<p>„Mám dvoukolák,“ řekl Darion. „Používám ho na rozvážení nábytku. Je trochu roztřesený, ale má dva oje. Myslím, že by do něj šel zapřáhnout kůň. Bude tam trochu těsno, ale měli bychom se tam všichni vejít.“</p>

<p>Najednou jsem se rozesmál. „To se skutečně hodí,“ prohlásil jsem.</p>

<p>„Nerozumím ti.“</p>

<p>„Jeden můj velmi dávný přítel cestoval v roztřeseném dvoukoláku.“ Pak jsem dostal nápad… a to velmi dobrý, i když to musím říct sám o sobě. „Myslím, že by nám tady pomohl oheň.“</p>

<p>„Oheň?“</p>

<p>„Musíš odsud, Darione, tak jako tak, ale hodilo by se mít nějaký důvod. Hořící dům vyvolá paniku a přitáhne pozornost davu čumilů. To by mohlo odvést pozornost toho Murga abychom se nepozorovaně vypařili.“</p>

<p>„A co všechny naše věci?“ vykřikla Selana. „Všechen nábytek, povlečení a prádlo.“</p>

<p>„Máme pádný důvod opustit město pěkně rychle, drahé dítě,“ řekl jsem jí vážně. „Pořídíš si nové věci, až dorazíme do nového domova. Až se dostaneme do Ko­tu, tak ti koupím, co budeš chtít. Upřímně řečeno, spálil bych celé město, kdybych věděl, že se tak zbavíme toho Murga.“</p>

<p>„Myslím, že to nepůjde, Věčný,“ ozval se pochybo­vačně Darion. „Jsem tu docela známý a někdo by si mohl všimnout, jak odjíždíme.“</p>

<p>„Schovám vás tři vzadu na vozíku,“ řekl jsem mu. „Jediné, co lidé uvidí, bude neznámý muž na kozlíku rozvrzané kárky.“</p>

<p>„Myslíš, že to půjde?“</p>

<p>„V minulosti to vždycky vyšlo. Jdu pro svého koně a vy zatím dokončete to balení.“ Sešel jsem dolů a venku se vydal směrem k hostinci. Na cestě ke stáji jsem mrkl do jídelny. Můj Murgo tam stále byl a ten užvanený Sendar mu stále něco vykládal. Bylo zřejmé, že si Mur­go aspoň do rána tu informaci nepůjde prověřit. Vyví­jelo se to lépe, než jsem čekal.</p>

<p>Zatímco jsem byl pryč, Polgara můj plán ještě vylep­šila. Počínala si velmi opatrně, protože jsem o tom ne­měl ani potuchu. Když jsem ji neměl já, tak ji patrně neměl ani ten Murgo – nebo Grolim, nebo kdo to vlastně byl. U jednoho z oken byly naskládány tři lid­ské kostry.</p>

<p>„Pěkná práce, Pol,“  pochválil jsem ji.</p>

<p>„Jenom trochu víc nejistoty pro toho tvého Murga. Jestli uvěří tomu, že Darion, Selana a já zahynuli v ohni, nebude nás třeba ani hledat.“</p>

<p>„Jsem si jist, že Ktačika by taková zpráva potěšila… alespoň do chvíle než si znovu přečte věštbu. Pak mož­ná našeho Murga roztrhne na dva kusy.“</p>

<p>„Nebyla by to ostuda?“</p>

<p>Pak si všichni tři vlezli na kárku a já je přikryl různými přikrývkami a vyjeli jsme po opuštěné ulici.</p>

<p>Počkal jsem, až  jsme se málem dostali k severní brá­ně a pak teprve založil oheň v Darionově dílně. Ne­byl to žádný velký oheň – spíš takový ohníček v zadním rohu. Ale bylo tam spousta dřeva, takže měl z čeho růst a sílit. Chvilku to potrvá, ale určitě vy­roste.</p>

<p>Brány Sulturnu byly prázdné, takže si našeho odcho­du nikdo nevšiml. Byli jsme už dost daleko od města na cestě k jezeru Medalia, když náhlý sloup ohně zvěsto­val, že můj ohníček dospěl a prorazil střechou Darionova domu.</p>

<p>Už jsem se zmínil dřív, že byla větrná noc s oblohou plnou mraků, když jsme mířili na sever k Medalii a dál do Darine, kde jsme se chtěli nalodit na loď do Kotu v Drasnii.</p>

<p>Tady vidíš další opakování, Garione. Pamatuješ si na tu noc, kdy jsme opouštěli Faldorovu farmu? Až na ty tuříny to byla téměř stejná anabáze.</p>

<p>Do Darine nám to trvalo skoro dva týdny, hlavně proto, že jsme se vyhýbali hlavním cestám a také proto, že jsem nespěchal. To jsem se naučil od svého Mistra. Když chcete zůstat nenápadní, nedělejte žádné rychlé pohyby. On sám použil přestrojení mnohokrát a jsem si skoro jist, že si ho stěží kdo pamatoval deset minut po jeho odchodu.</p>

<p>Když jsme se dostali do Darine, Darion prodal koně a vůz a pak jsme se nalodili na sendarskou obchodní loď, mířící do Kotu.</p>

<p>V Drasnii nebyli žádní Murgové, ale obchod po Se­verní karavanní cestě měl za následek, že – jakmile se vzpamatovali ze své zničující zkušenosti na hranicích v pětadvacátém století – se občas v Kotu začali objevo­vat nadračtí obchodníci. Nadrakové mne nevzrušovali tolik jako Murgové, nicméně člověk se musel mít i před nimi na pozoru. Darionovi se moc nelíbilo, když jsem mu doporučil, aby místo truhláře začal v Kotu s živ­ností řezbáře.  Musel jsem mu to trochu vysvětlit. „Když jsi schopen vyrábět nábytek, tak jistě taky umíš něco vyřezat, Darione,“ řekl jsem mu. „Ten chlápek, co vás vypátral  v  Sulturnu,  určitě všem  známým řekl všechno, co se o tobě dozvěděl včetně toho, čím se ži­víš. Za nějaký čas budou pozorovat nepřátelské oči každou truhlářskou dílnu ve všech západních králov­stvích. Pro bezpečnost tvé ženy, tety Pol i tvojí bude lepší, když změníš profesi.“</p>

<p>„Asi máš pravdu, Věčný,“ souhlasil smutně.</p>

<p>„Podívej se na to z té lepší stránky, Darione,“ radil jsem mu. „Dobrou řezbářskou práci můžeš prodat skoro stejně draho jako nábytek a nepotřebuješ k tomu tolik dřeva.“</p>

<p>Změnil jsem jim také jména a přinutil Pol, aby si na svůj bílý pramen dala nějakou barvu, i když se ho stej­ně nepodařilo úplně zakrýt.</p>

<p>Pak jsem usoudil, že je čas, abych opustil Kotu, pro­tože by bylo dost obtížné najít nějaký důvod, proč zů­stávám tak dlouho v řezbářské dílně. Rozloučil jsem se a plul zpět do Darině. Zamířil jsem do Murosu, kde jsem strávil zimu, než jsem vstoupil do Země Ulgů. Chtěl jsem se setkat s novým Gorimem, ale ne za cenu, že se budu brodit čtyřmetrovými závějemi sněhu.</p>

<p>Vyhnul jsem se nepříjemným setkáním s různými druhy příšer v Zemi Ulgů, tím, že jsem se zase promě­nil ve vlka. Asi jsem se místo toho mohl proměnit v so­kola a doletět tam, ale já nijak zvlášť nespěchal a v kůži vlka se cítím mnohem pohodlněji.</p>

<p>Když jsem se dostal do ruin Prolgu – i když Prolgu nebylo nikdy zničeno, ale jenom opuštěno – zašel jsem do určitého domu a oznámil svůj příchod. Ulgové mě potom vzali dolů do svých spoře osvětlených jesky­ní do domu svého nového Gorima. Tradiční domov Gorima se nachází v temné jeskyni. Je to dům prazvláštní­ho, pyramidu připomínajícího tvaru na malém ostrůvku uprostřed mělkého jezírka, do kterého stále ze stropu jeskyně dopadají kapky vody a jejich ozvěna nese ob­rovskou jeskyní zvuk věčné lítosti. Myslím, že je to lí­tost samotného ULa. Ulgové žijí v temnotách tak dlou­ho, že je denní světlo děsí a slunce pro jejich oči před­stavuje hotovou agónii. Ten ostrůvek s mramorovými kolonádami a bledou pláží, na kterou nikdy nedopad­nou sluneční paprsky, je spíš místo vhodné pro duchy než pro lidi. K tomu ještě musíte připočítat skutečnost, že všudypřítomná ozvěna nutí Ulgy mluvit velmi poti­chu. To všechno vám z výletu do Země Ulgů udělá ně­co jako prázdniny v mauzoleu.</p>

<p>Ale nový Gorim se mi líbil. Byl to jemný, nábožný muž, se kterým jsme si hned padli do oka. Ukázalo se ale, že nejsem jediným návštěvníkem v Prolgu. Těsně předem mnou sem dorazil muž jménem Horban, člen tolnedranského diplomatického sboru. V Tol Honetu byla zrovna u moci druhá Horbitská dynastie a neustálé pověsti o tom, že v Zemi Ulgů žijí kromě příšer i lidé, podnítila zvědavost Ran Horba XVI natolik, že vyslal svého bratrance Horbana, aby prozkoumal možnosti obchodu. Však víte, jací jsou Tolnedřané.</p>

<p>„Je strašně nevzdělaný, Belgarate,“ řekl mi Gorim. „Nemá vůbec ponětí, co se děje ve světě. Představ si, že vůbec neměl ponětí o existenci ULa. Je to vůbec mož­né?“</p>

<p>„Tolnedřané jsou světští lidé, Svatý Gorime,“ vy­světloval jsem. „Jejich Nedra je nejsvětštější ze všech bohů.“</p>

<p>Gorim souhlasil. „Pravda,“ vzdychl. „Co máme udě­lat s tím člověkem, Belgarate? Jediné, o čem umí mlu­vit, jsou bezcenné cetky. Nazývá to obchodem, což je asi jediné náboženství, které vyznává.“</p>

<p>Zasmál jsem se. „Myslím, že bys mu mohl vyhovět, Gorime. Když to neuděláš, nebudete mít od nich po­koj. Řekni jim, ať jednou za čas přijdou do údolí na úpatí hor, že tam tvoji lidé sejdou a smění nějaké cet­ky. Jestli rozumím dobře věštbám, přijde čas, kdy bu­deme bojovat s Angaraky. Tolnedranské legie se v tom boji budou angažovat, a tak bude dobře, když si zvyknou na myšlenku, že jste tady. Objevení nějakého nového místa, kde ještě není obchod, by je mohlo zbytečně rozrušit.“</p>

<p>„Aha…“ zamumlal. „Ještě než zapomenu, mám pro tebe vzkaz.“</p>

<p>„Vzkaz?“</p>

<p>„Od proroků z Kellu.“ Trochu se usmál. „Mysleli jsme si, že jsou všechna spojení s našimi dalskými brat­ranci dávno zpřetrhána, ale Dalové nejsou jako jiní li­dé. Od našich posledních kontaktů uplynuly celé věky, ale oni nám stále připomínají, že jsme příbuzní.“</p>

<p>„Chceš mi říct, že věštci přišli do Prolgu? Vždyť Kell je odsud vzdálen přes půl světa.“</p>

<p>Zavrtěl hlavou. „To bylo jenom zjednodušení, Věčný. Věštci mají schopnosti, které si ani neumíme předsta­vit. Jednou ráno jsem se probudil a u mého stolu seděl slepý muž a za ním stál druhý, němý. Ten slepý mi řekl že tě mám upozornit, že bylo skoro dokončeno sjedno­cení Mallorey. Vládci jsou Angarakové a jejich sídelní město je Mal Zeth, ale kontinent je spravován hlavně úřady v Melceně. Dokonce i Dalové se podílejí na cho­du Malloreanského císařství. Věštec mi kladl na srdce, abych tě upozornil, že se blíží čas, kdy Torak opustí své vyhnanství a ujme se zase své vůdcovské role.“</p>

<p>Přikývl jsem. „Došli jsme k víceméně stejným závě­rům, ale je dobře mít to potvrzeno. Byli jsme překvape­ni, že Torak neudeřil hned po zavraždění rivanského krále, ale jednooký bůh má dalekosáhlejší plány. Vyu­žil svého pobytu v Ašabě k tomu, aby si Angarakové vybudovali pozici v Mallorey a jakmile toho bude do­saženo, dá povel a zahájí invazi.“</p>

<p>„Udělali jste nějaká opatření?“</p>

<p>„Drahý příteli, já se chystám na Toraka od chvíle, kdy rozbil starý svět. Mám pro něj připraveno pár pře­kvapení.“</p>

<p>„Věštec mi také řekl, abych ti vyřídil, že Ktačik opustil Rak Kthol. Co asi může mít za lubem?“</p>

<p>„Hledá Polgaru. Jeho Murgové to už dělají celá sta­letí. Teď se o to pokouší Starý pes zjevně sám. Ty víš, co Pol dělá?“</p>

<p>Přikývl. „UL mne průběžně informuje.“</p>

<p>„Mohl jsem si to myslet.“ Odfrkl jsem si.,“Proč nám Dalové najednou pomáhají? Byli striktně neutrální od začátku věků.“</p>

<p>„Musíme předpokládat, že je to jejich úkol. V jistém směru se budou podílet na poslední UDÁLOSTI.“</p>

<p>Zamyšleně jsem přikývl. „Víc nepotřebuju… někdo jiný kalí vody. I když ty už jsou kalné i tak dost.“</p>

<p>Zůstal jsem v Prolgu asi měsíc a potom jsem zašel do Arendie, abych se podíval po pár rodinách, které sleduju už staletí. Proroctví je pěkná věc a já bych se tím asi ne­musel obtěžovat ale já si vždycky všechno rád ověřím na vlastní oči. I ten nejlepší stroj se občas porouchá a já jsem jediný mechanik, který ho umí opravit.</p>

<p>Po zničení Vo Asturu se mimbratský vévoda prohlá­sil za krále celé Arendie, ale jeho samonastolení ne­mělo moc co dělat s realitou. Mimbratští „králové“ byli sotva víc než loutky, protože jejich zahraniční politika byla diktována z Tol Honetu a jejich silnice byly pod dozorem tolnedranských legií. Stejně neměli moc času se tím zaobírat. Ačkoliv byla asturijská města zničena, asturijská šlechta zůstala prakticky nedotčena. Prostě se vrátili do svých lesů a sáhli po luku pro zábavu i pro užitek z<emphasis> </emphasis>lovu. Stříleli do stromů, stříleli po jelenech a hlavně stříleli po mimbratských výběrčích daní. Jeleny snědli, ale Mimbraty nechali ležet tam, kde je zrovna skolili. Jak správně předpokládáte, Wildantorova rodi­na se na tom všem s chutí podílela.</p>

<p>Trochu jsem se poohlédl kolem a když jsem zjistil, že Lelldorinova rodina byla na svém místě a dělala více­méně to, co se od ní očekávalo, koupil jsem koně a za­mířil na jih do Vo Mandoru.</p>

<p>Byl začátek léta a cestování lesy severní Arendie bylo velmi příjemné. Velká západní cesta usnadňovala cestu, jak to jen šlo a musím zde vyzdvihnout, že ti šikovní Tolnedřané dokonce postavili most přes řeku Mallerin, takže jsem se dostal na druhou stranu a ani jsem si nezamáčel střevíce.</p>

<p>Arendský trh se rozprostírá na křižovatce Velké zá­padní cesty a silnice, která vede ze západního koutu Země Ulgů. Trh je tam už od doby první Horbitské dy­nastie a jeho poloha u Velké západní cesty znamená, že je pod dohledem tolnedranských legionářů, kteří zabrá­ní jakémukoliv krveprolití. Tolnedřané nedovolí niče­mu, aby narušilo obchod a to ani v případě, že by to byla pokračující občanská válka. Usoudil jsem, že bych se tam mohl na pár dnů zastavit, abych dal odpočinout koni a trochu se rozhlédl kolem.</p>

<p>Arendský trh vypadá jako shluk barevných stanů, ale je tam už asi tisíc let a úspěšně konkuruje dobyt­čímu trhu v Murosu v Sendarii. Protože jsem chtěl in­formace, šel jsem se porozhlédnout po Drasnijcích.</p>

<p>Drasnijská výzvědná služba byla založena krátce po alornské expedici do Nyissy a i dnes je pevně spjata s obchodem. Kdykoliv uvidíte drasnijského obchodníka za hranicemi Drasnie, může vsadit na to, že má nějaké kontakty s výzvědnou službou. Samozřejmě chce vy­dělat peníze, ale má taky zájem o informace. Drasnijští králové chytře prosadili názor, že je shromažďování informací drasnijská národní povinnost, takže mistři špionáže nemusí mnohdy v Boktoru za informace vů­bec platit. To se docela hodí při sestavování vyrovna­ného rozpočtu.</p>

<p>V mnoha směrech připomíná Arendský trh skutečné město. Jsou tam obchody, hospody a dokonce i zájezd­ní hostince pro ty obchodníky, kteří s sebou nechtějí ta­hat stany. Ovšem má i nevýhody měst jako jsou prašné ulice a také, stejně jako Muros, různé části. Tolnedřané, kteří dohlížejí na pořádek trhu, byli dostatečně chytří, že oddělili různé rasy. Obchodovat s někým, koho ne­návidíte, je jedna věc, ale bydlet vedle něj, je druhá.</p>

<p>Drasnijská enkláva ležela v severozápadním kvad­rantu trhu, takže jsem zamířil tam. Nevypadal jsem jako kupec, takže to <emphasis>vypadalo, </emphasis>že si mne Drasnijci nevšíma­jí, ale těm ve skutečnosti uteče máloco. Procházel jsem se drasnijskou částí a šířil kolem sebe signál, že stojím o informace.</p>

<p>Konečně vyběhl ze stanu malý mužík s výrazným no­sem a s výrazem překvapení ve své tváři. „Garate!“ vy­křikl. „Jsi to skutečně ty? Neviděl jsem tě aspoň deset let! Co děláš v Arendii?“ Jeho prsty se míhaly ve snaze dát mi najevo, že je spíš špion profesionál než amatér a že je jeho jméno Khaldan.</p>

<p>Zarazil jsem svého koně. „Ať mě raní slepota, jestli to není můj starý přítel Khaldan!“ řekl jsem s jistým nadšením. Nikdy jsem se s ním osobně nepotkal, ale znal jsem jeho otce, protože jsem měl jisté plány s je­jich rodinou. Svatba mezi Khaldanovic rodinou a královskou rodinou měla mít za následek jistého ma­lého chlapíka s ostrým nosem a velkými schopnostmi. Když o tom tak teď přemýšlím, tak mi ten malý chla­pík silně připomínal Khaldana… což jistě nebyla je­nom náhoda.</p>

<p>„Pojď dovnitř,“ pozval mne Khaldan. „Dáme si pár žejdlíků a ty mi řekneš, co jsi celá ta léta dělal.“</p>

<p>Sesedl jsem z koně a následoval ho do stanu. „Garat?“ vrtěl jsem nevěřícně hlavou. „Jak ses mohl dozvědět to jméno?“</p>

<p>Dotkl se jedním prstem lehce špičky nosu – což mu­sel být rodinný rys. „Státní tajemství,“ odpověděl. „Tajná služba toho o tobě ví spoustu, Věčný. Jak ti mo­hu pomoct?“</p>

<p>„Nechci nic určitého, Khaldane,“ řekl jsem. „Jedu na jih, a tak jsem se tu stavil, jestli se nedovím něco, co by se mi mohlo hodit.“</p>

<p>Pokrčil rameny. „V Arendii se neděje nic zvláštního, Věčný.“</p>

<p>Pohlédl jsem na stěnu stanu.</p>

<p>„Žádné strachy, Garate,“ ujistil mne. „Ve vedlejším stanu nemůže být nikdo, kdo by tam neměl co dělat. Můžeme hovořit úplně klidně.“</p>

<p>„To je možné, ale stejně by si mohl vynechat toho Věčného. Děje se něco na území odsud po tolnedranské hranice?“</p>

<p>„Možná pojedeš kolem panství Vo Mandor,“ řekl. „Baron má zrovna teď nějaké potíže se svými sousedy.“ Zaklel jsem. „Co se děje?“</p>

<p>„To je právě ten člověk, kterého potřebuju vidět.“ „Tak tu zůstaň pár týdnů. Moc času mu to nezabere.</p>

<p>Rodina Mandorů má tady v Mimbre dobrou pověst. Měli doposud to štěstí, že si nezačali nic, co by nedo­kázali zvládnout,“</p>

<p>„Já vím,“ souhlasil jsem, „a ani se to v nejbližší bu­doucnosti nijak nezmění. Je tady na trhu hodně Murgů?“</p>

<p>„Zvláštní, že se na to ptáš. Zrovna bych s tím sám za­čal. Před několika dny přijel na trh nějaký šlechtic a musí být z vyšší šlechty, protože se ostatní Murgové mohou přetrhnout, aby splnili jeho přání.“</p>

<p>„Nezaslechl jsi náhodou jeho jméno?“</p>

<p>„Zaslechl a nebylo to náhodou. Já jsem profesionál. Říká si Ašak, ale já za tím cítím nějakou levotu.“</p>

<p>„Jak vypadá?“</p>

<p>„Vysoký, hubenější než většina Murgů. Má bílé vlasy a dlouhý nažloutlý plnovous. Myslím, že není zrovna dvakrát nejčistší, protože, co jsem slyšel, tak dost zapá­chá.“</p>

<p>„Dobře,“ pokýval jsem hlavou. „To se výborně hodí. Aspoň ho nemusím hledat.“</p>

<p>„Ty ho znáš?“</p>

<p>„Znám ho už staletí. Gorim Ulgů mne varoval, že opustil Rak Kthol. Byl jsem zvědav, co dělá.“</p>

<p>„Rak Kthol? Nechceš snad říct, že ten chlapík Ašak je Ktačik, nebo jo?“</p>

<p>„No, ještě jsem to neřekl, ale časem by to ze mne možná vypadlo.“ „To je teda jméno!“ Oči se mu rozzá­řily. „Co bys na to řekl, kdyby ho někdo zabil?“</p>

<p>„Na to zapomeň, Khaldane. V jeho okruhu bys žád­ného vraha nesehnal, ani ho tam nedostal. Navíc ho možná budeme ještě potřebovat. Dělá ještě něco… kro­mě toho, že prohání ostatní Murgy?“</p>

<p>„Má se všemi dlouhé porady. S Murgy, Nadraky i pár Thullů tam bylo. Co tu dělá?“</p>

<p>„Hledá něco.“</p>

<p>„A co?“</p>

<p>Lehce jsem se dotkl nosu. „Státní tajemství,“ oplatil jsem mu jeho mincí. „Kde je čtvrť Murgů? Možná si půjdu pohovořit se služebníkem Toraka.“</p>

<p>„Pošlu s tebou někoho, aby tě chránil.“</p>

<p>„To nebude nutné. Ktačik tu není proto, aby se s ně­kým pasoval… a už vůbec ne se mnou. Myslím, že až zjistí, že jsem tady, vrátí se na Rak Kthol, kam taky pat­ří. Přijel sem sám?“</p>

<p>„Ne. Je s ním grolimský kněz… nějaký patolízal. Kdyby se ale rozhodl Ktačik být protivný, tak tam bu­deš sám proti dvěma. Dej na sebe pozor.“</p>

<p>„Počty tak moc neznamenají. Kde jsou ti Murgové?“</p>

<p>„Na západní straně trhu. Murgové mají černé stany, tak je nemůžeš přehlédnout.“</p>

<p>„Dobře.“ Postavil jsem se. „Za<emphasis> </emphasis>chvíli se vrátím.“ Vy­šel jsem ven, nasedl na koně a jel směrem na západ. „Ty tam,“ oslovil jsem prvního Murga,  kterého jsem zahlédl. „Potřebuju mluvit s Ašakem. Kde ho najdu?“</p>

<p>„Ašak nemluví s cizinci,“ odpověděl nepříjemně.</p>

<p>„Se mnou mluvit bude. Řekni mu, že se za ním přišel podívat Belgarat.“</p>

<p>Obličej mu viditelně zbledl a už uháněl k velkému stanu uprostřed enklávy. Za okamžik byl zpátky a jeho způsoby se diametrálně změnily. „Setká se s tebou,“ oznámil.</p>

<p>„Myslel jsem si to, ukaž mi cestu, příteli.“</p>

<p>Udělal to, i když se mu ten nápad moc nezamlouval. Vypadalo to, že by byl nejradši aspoň pět mil od Ašakova stanu, ať už se v něm stane cokoliv.</p>

<p>Ktačik skutečně nebyl sám. Grolim, o němž se zmi­ňoval Khaldan, se vyskytoval v příšeří stanu se servilním úsměvem na rtech. „Jsem strašně rád, že tě zase vi­dím, starý brachu,“ prohlásil Ktačik a jeho příliš úzkou tvář přelétl jeden z jeho slabounkých úsměvů. „Už je to pěkná doba, co? Začal jsem si myslet, že jsem tě nějak urazil.“</p>

<p>„Celá tvoje existence mne uráží, Ktačiku. Co tě při­mělo k tomu, že jsi slezl ze svého kopce? Snad tě neza­čal konečně obtěžovat smrad ve tvé věži?“</p>

<p>„Rouhání!“ zvolal Grolim.</p>

<p>„On je tady za nějakým účelem?“ ukázal jsem prstem na Grolima.</p>

<p>„Je to můj učeň, Belgarate. Zaučuju ho do řemesla.“ „Nepřeceňuješ se trochu, starý brachu? To už máš své vlastní žáky? Torakovi by se to nemuselo líbit.“</p>

<p>„Je to spíš sluha než žák, Belgarate, a Torak nám dá­vá víc volnosti, než si myslíš. Uvažuj o tom, až zase do­staneš nějaký nepříjemný úkol. Kdybys chtěl změnit Mistry, tak za tebe ztratím slůvko.“</p>

<p>„Jedna změna v rodině je až dost, Ktačiku. Přece na­víc nebudu měnit strany, když vítězíme.“</p>

<p>„Vy vítězíte, Belgarate? To je zvláštní, že jsem si toho nevšiml. Mohl by ses taky seznámit s mým sluhou. Mys­lím, že ho odteďka budeš občas vídat.“ Pohlédl na Gro­lima. „Chamdare, to je Belgarat, první učeň boha Aldura. Nedej se zmýlit jeho vzhledem. Umí dělat pěkné potíže.“</p>

<p>„Každý dělá co umí,“ řekl jsem s úsměvem a prohlédl si blíže toho Grolima. Měl zjizvené tváře jako Murgo, ale bylo na něm i něco zvláštního. Byla v něm jistá ve­likost a jeho oči prozrazovaly ambice, kterých si zřejmě Ktačik nebyl vědom. „Ztrácíš čas, Ktačiku,“ řekl jsem po chvíli. „Nenajdeš mou dceru, i když sem pošleš ještě víc Murgů a sám ji taky nenajdeš. Mohl bys to najít i ve svých instrukcích.“</p>

<p>„Uvidíme,“ odpověděl odměřeně. „Bylo od tebe hez­ké, že ses zastavil, starý brachu. Mohl bych ukázat Chamdarovi tvůj obrázek, ale znáš to. Obrázek nikdy nevystihne zcela skutečnost.“</p>

<p>Opravdu jsem se zasmál. „Posíláš chlapce, aby dělal chlapskou práci, Ktačiku,“ upozornil jsem ho. „Já tě k Polgaře nedovedu.“</p>

<p>„To taky uvidíme. Dříve nebo později se stane něco, co tě přinutí ji vyhledat.“</p>

<p>„Ty se s mojí dcerou nesejdeš, Ktačiku. Věř mi, ona se o sebe postará. Proč nesebereš svého Grolima a nejdete domů? Soudný den se blíží a ty s tím nic nena­děláš.“</p>

<p>„Tahle UDÁLOST ještě nebyla rozhodnuta, starý brachu.“</p>

<p>„Ale bude, <emphasis>starý </emphasis>brachu, a já myslím, že se ti to ne­bude moc líbit. Jdeme, Chamdare?“</p>

<p>„Jdeme?“ jeho hlas zněl překvapeně.</p>

<p>„Nebuď dětinský. Jakmile opustím tenhle stan, tak ti tvůj pán poručí, abys mne sledoval. Bude jednodušší, když pojedeme spolu.“</p>

<p>„To musí rozhodnout můj Mistr,“ řekl chladně.</p>

<p>„Zařiď se podle svého. Pojedu odsud na jih. Kdybys ztratil mou stopu, tak budu za pár týdnů v Tol Honetu. Poptej se kolem, až tam budeš. Nemělo by být moc těž­ké mě najít.“</p>

<p>Pak jsem se otočil a opustil stan.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>11.</strong></p>

<p>Polgara se dívala na staletí, která musela strávit v di­vokých alornských královstvích jako na období exilu. Pol má ráda Alorny jako jednotlivce, ale jako rasa jí le­zou na nervy. Toužila po návratu do Sendarie. Sendarové nejsou tak galantní jako wacitští Arendové, ale jsou slušní a civilizovaní lidé a civilizovanost je pro mou dceru velmi důležitá.</p>

<p>Já strávil plno času tím, že jsem se staral o zábavu Chamdarovi. Čas od času jsem vyrazil z Údolí do něja­ké obskurdní vesnice v Sendarii nebo severní Arendii a zabil tam pár Murgů. Chamdar samozřejmě došel k zá­věru, že jsem je zabil proto, že se přiblížili příliš k Polgaře. Přihnal se tam a pět šest let slídil v okolí po faleš­ných stopách, které jsem tam zanechal. Potom stopy zmizely a my začali zase někde jinde. Jsem si jist, že věděl přesně, co dělá, ale neměl jinou možnost, než to prověřit. Skutečnost, že v průběhu staletí nestárl, pro mne bylo jistým znamením o jeho postavení v grolimské společnosti. Nebyl to učeň, ale byl hned o stupínek níž.</p>

<p>Mezitím byla Pol v bezpečí v Šereku, Drasnii nebo Algarii. Její běžný postup byl ten, že mladého násled­níka dala do učení k řemeslníkovi v nějaké zapadlé vesnici nebo městečku a když vyrostl, založila mu živ­nost… podobně jako Darionovi v pětačtyřicátém století. Nikdy jsem nezjistil, kde na to všechno brala peníze. Vždycky se vydávala za rodinného příslušníka dotyč­ného mladíka, ať už jako starší sestra, sestřenice, velice často teta nebo dokonce jako jeho matka. Rodina, kte­rou takto vytvořila byla něco tak běžného, že si ji ná­hodný poutník – nebo náhodný Angarak – ani ne­všiml. Jsem si jist, že jí to všechno muselo připadat velmi nudné a únavné, ale vzala ten úděl na sebe dob­rovolně a měla velice silně vyvinutý cit pro zodpověd­nost.</p>

<p>Můj příspěvek k ukrývání rivanského následníka spo­číval v tom, že jsem držel v uctivé vzdálenosti Chamdara, a byl jsem tudíž poněkud odstrčený, ale stejně bych si rád připsal alespoň nějaké zásluhy. Čas od času jsem se ale zašel podívat, jak se rodině daří a zrovna tak jsem se šel podívat do Kthol Murgosu, jak si počíná protivník.</p>

<p>Společnost Murgů není podobná žádné jiné, protože je postavena na vojenských principech. Není stupňovitě rozdělená směrem dolů, ale každá oblast má svého ge­nerála. Protože se Murgové striktně snaží o rasovou čistotu, drží své ženy pěkně stranou. Na ulicích praktic­ky neuvidíte žádnou ženu. Pouze muže – všechny v drátěných košilích. Za ta staletí se na trůnu vystřídali různí velitelé, a tak jsem zaznamenal dynastii Goska, Cthan, Haggfa a v poslední době dynastii Urga. Moc jsem nedbal o to, kdo zrovna sedí na trůnu v Rak Gos­ka, protože jsem věděl, že stejně všechno řídí Ktačik ze své věže v Rak Ktholu.</p>

<p>Dvojčata pokračovala na své práci s kodexy a Beldin se zdržoval v Mallorey. Do půlky devětačtyřicátého století se nic nedělo. Občas se takové období v historii najde. Pak bylo na jaře 4850 úplné zatmění slunce. Nejdřív jsme tomu nevěnovali žádnou zvláštní pozor­nost, protože takové zatmění slunce není nic zcela ne­obvyklého. Ale tohle zvláštní bylo, protože po něm do­šlo ke změně podnebí. Věřili byste, že pršelo skoro pět­advacet let? Skoro vůbec jsme neviděli slunce.</p>

<p>Několik let po tom zatmění se vrátil z Mallorey Bel­din s novinkami, na které jsme už čekali. Vyběhl scho­dy do mé pracovny. „Mizerné počasí,“ nadával. „Poslední tři měsíce jsem prakticky neuschl. Nemáš něco k pití. Jsem na kost promrzlý.“</p>

<p>„Zrovna teď tu nic nemám,“ odpověděl jsem. „Proč nezajdeš za dvojčaty?“</p>

<p>„Možná později.“ Přitáhl si židli k ohni a sundal si promočené boty. „Tak už k tomu došlo, Belgarate,“ ře­kl mi a cvičil s prsty u nohou.</p>

<p>„Došlo k čemu?“</p>

<p>„Spálená tvář opustil Ašabu.“</p>

<p>„Kam se vydal?“</p>

<p>„Do Mal Zethu. Kam taky jinam? Sesadil současného vládce a převzal malloreánské impérium pod své osob­ní velení.“ Ušklíbl se. „Ty jsi znalec starých Angaraků. Co znamená slovo 'Kal'?“</p>

<p>„Král a bůh. Celkem běžně ho používali Grolimové v Korimu. Pak zapadlo v zápomnění  asi proto, že se Torak zahrabal skoro na tři tisíciletí v Ašabě.“</p>

<p>„Spálená tvář má tedy dobrou paměť. Sám sebe na­zývá 'Kal Torak' a snaží se dělat vše proto, aby každý v Mallorey to slovo znal.“</p>

<p>„Mobilizuje?“</p>

<p>„Ještě ne. Teď má spoustu práce s tím, aby dal Malloreu dohromady. Urvon pořádá manévry. Jeho Grolimové masakrují každého, kdo se jim dostane pod ruce. Chrámy od Carnatu po Gandahar jsou zaplaveny krví.“</p>

<p>„Musíme si promluvit s dvojčaty. Měli bychom zjis­tit, co o tom říká Mrinský kodex.“</p>

<p>„Měl by ses rychle připravit na cestu na sever a varo­vat Alorny.“</p>

<p>„To chvilku počká. Nejdřív se chci podívat na ten kodex.“</p>

<p>„Nemám moc času, Belgarate. Musím zpět do Malllorey. nechci, aby vás Kal Torak s miliony Malloreánců zastihl nepřipravené.“</p>

<p>„Jsem si skoro jist, že ho uslyším přicházet.“</p>

<p>„Kde je teď Pol?“</p>

<p>„V Aldufordu v severní Algarii.“</p>

<p>„Měl bys jí říct, aby se vrátila domů.“</p>

<p>„Uvidíme. Nechci udělat nic, dokud se nepřesvědčím, co na to Mrinský kodex.“</p>

<p>Jakmile dvojčata zaslechla, že Torak konečně opustil Ašabu, posedla je horečná činnost a okamžitě se dali do práce. Beldin přecházel kolem nich a dával najevo stoupající nervozitu.</p>

<p>„Bratře, prosím,“ řekl mu Beltira, který vzhlédl od své kopie Mrinského kodexu, „sedni si někam. Snažíme se soustředit.“ To byl jeden z mála případů, kdy dal ně­který z bratrů najevo své rozladění.</p>

<p>Asi za hodinu ukázal Belkira triumfálně do svých svitků   Darinského   kodexu.   „Tady je  to,“   vykřikl. „Myslím, že jsem si to i pamatoval.“</p>

<p>„Co je tam napsáno?“ vyzvídal Beltira.</p>

<p>„Je to v té pasáži o zatmění. 'Slyš! Slunce ztmavne a nebe bude plakat bez konce. To je znamení, že se král vrací a bůh také.' Tak to tady stojí.“</p>

<p>„S tím pláčem nebes je to teda pravda,“ poznamenal Beldin.</p>

<p>„Četli jsme to špatně,“ přiznal Beltira. „Hovoří pouze o jednom z nich. Ne o obou.“</p>

<p>„Vysvětlíte to konečně?“ vybuchl Beldin.</p>

<p>„Dívali jsme se na to špatně,“ vysvětloval Beltira. „Mysleli jsme si, že ta pasáž znamená, že se rivanský král vrátí na trůn a současně Torak opustí Ašabu. Ale s rivanským králem to nemá nic společného. Mluví to pouze o Torakovi, protože ten je v Angaraku zároveň bohem i králem. Zatmění a špatné počasí nás mělo va­rovat, co se děje, ale my jsme si říkali, že když je po­tomkovi Ocelového stisku skoro padesát, tak že by to bylo možné. Omlouváme se, Belgarate.“</p>

<p>„Já bych se asi spletl, Beltiro, taky. Nijak se neobvi­ňuj. Co je v odpovídající pasáži v Mrinském kodexu?“</p>

<p>Belkira zkontroloval své svitky a jeden z nich mi po­dal a ukázal na patřičnou poznámku.</p>

<p>„Slyš!“ četl jsem nahlas. „V den, kdy se slunce zatmí a oblaka začnou plakat, vrátí se král k moci a odstaví toho, kdo byl na jeho místě.“</p>

<p>„To celkem chápu, že jste se, bratři, spletli,“ řekl Beldin dvojčatům. „Je to natolik dvojsmyslné, že by to klidně mohl být rivanský král. Co je dál, Belgarate?“</p>

<p>„Bude se radit se svými podřízenými králi,“ četl jsem dál, „dávat jim pokyny, co mají dělat. Bude sbírat síly na konfrontaci s jiným Dítětem. Padne rozhodnutí, že to budou děti býčího boha.“</p>

<p>„Arendie?“ podivil se Beldin. „Proč zrovna Arendie?“</p>

<p>„Už předtím jsou o tom zmínky,“ řekl Beltira. „V Arendii se stane <emphasis>něco důležitého.“</emphasis></p>

<p>„Co je tam ještě?“ dorážel na mě Beldin.</p>

<p>Podíval jsem se na další řádku a začal jsem nadávat.</p>

<p>„Co se děje?“ vyzvídal Beldin.</p>

<p>„Prostě to tím končí. Teď už mluví o 'Matce vymře­lého národa'. To je všechno.“</p>

<p>„Budeme na tom muset s Beltirou ještě trochu zapra­covat,“ upozornil mne Belkira.</p>

<p>„Už víme dost, abychom mohli začít něco dělat, Belgarate,“ prohlásil Beldin. „My dva máme co dělat a dvojčata mohou pokračovat, aniž bychom jim koukali přes rameno. Já jdu do Mallorey. Ty bys měl varovat Alorny a najít bezpečnější místo pro Polgaru. V Aldufordu není beztak nic jiného než řeka a plno pastvin.“</p>

<p>Přikývl jsem a vstal. „Asi máš pravdu,“ souhlasil jsem. „Klidně bych se ještě chvíli zdržel, kdyby mi to něco napovědělo, ale zdá se, že už tam nic není.“</p>

<p>„Budeme vás informovat,“ slíbil Beltira. „Dáme to­bě nebo Pol vědět okamžitě, jakmile se něco dozví­me.“</p>

<p>„Budu vám vděčen, bratři,“ odpověděl jsem.</p>

<p>Letěl jsem na sever do algarské pevnosti, kde jsem se dozvěděl, že je Cho-Ram XIV, současný šéf klano­vých náčelníků, někde u jezera Atun poblíž hranic s Drasnií.</p>

<p>Jsem si jist, že je vám to jméno povědomé. Královské rodiny často opakují jména. Je to hloupý zvyk, ale as­poň neunavuje něčí obrazotvornost.</p>

<p>Trvalo mi dva dny, než se mi podařilo čtrnáctého Cho-Rama najít. Byl to docela mladý chlap, oblečený v oděvu typickém pro koňáky, s vyholenou hlavou, až na dlouhý pramen vlasů na temeni, který připomínal koňský ohon. Když o tom tak teď dumám, tak měl hod­ně společného s Cho-Hagovým adoptivním synem Hettarem.</p>

<p>„Už bylo načase,“ bylo všechno, co řekl na mé ozná­mení, že se na ně Torak chystá. Byl to zcela jasný po­tomek málomluvného Algara Hbité nohy.</p>

<p>„Nejde na zdvořilostní návštěvu,“ poznamenal jsem kysele.</p>

<p>„Já vím.“ Pak se na mě zašklebil jako vlk.</p>

<p><emphasis>Tihle Alornové! </emphasis></p>

<p>„Měl bys možná shromáždit své klany,“ radil jsem.</p>

<p>„Kolik máme času?“</p>

<p>„Nejsem si jist. Mallorea je pěkně rozlehlá, tak to bu­de Torakovi chvíli trvat, než shromáždí svoje síly. Na­víc je tam Beldin a ten vás upozorní trochu v předsti­hu.“</p>

<p>„Víc snad nepotřebuju, nebo jo? Svolám klany a všichni se shromáždíme v pevnosti. Budu tam, až mě budeš potřebovat.“</p>

<p>„Je králem Drasnie stále Khalan?“</p>

<p>„Ne. Zemřel vloni na podzim. Jeho korunu teď má jeho syn Rhodar.“</p>

<p>„Raději se vydám do Boktoru a pohovořím s ním. Dávej pozor na Jižní svahy. V Arendii se má stát něco důležitého, a tak je možné, že se Murgové pokusí slézt útesy, aby vás trochu oslabili, než se sem dostane To­rak. Sedíte přesně na logické trase, kterou se vydá při své invazi.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p><emphasis>„Dobře? </emphasis>Co tím myslíš?“</p>

<p>„Že ho aspoň nebudu muset hledat.“</p>

<p>„Nebyla tvoje babička náhodou z Arendie?“</p>

<p><emphasis>„Belgarate! </emphasis>Co mi to chceš podsouvat!“</p>

<p>„Ale nic. Dej se do práce. Jdu si promluvit s Rhodarem a potom se vydám do Val Alornu a podívám se po Eldrigovi.“</p>

<p>Musím přiznat, že mám někdy sklon k unáhleným zá­věrům. Jak Mišrak ak Thull, tak Algarie jsou otevřené travnaté pláně a Torak měl vést mohutnou armádu. Vů­bec mě nenapadlo, že by se pokoušel tu armádu převést přes Nadracký les.</p>

<p>Rhodar I z Drasnie byl skoro stejně korpulentní jako jeho jmenovec o pět století později, ale stále byl poměrně statný a při síle. To se ostatně u potomka Býčí šíje před­pokládalo. Pěknou část z jeho nadváhy jsme z něj za ná­sledujících dvacet let vytřásli. Upozornil jsem ho, co se děje v Mallorey a poradil mu, aby vypracoval se svými generály strategii pro obranu a vydal se do Val Alornu.</p>

<p>Král Eldrig ze Šereku rozhodně nebyl tím, co byste nazvali typickým reprezentantem své rasy. Za prvé se raději držel vody než korbelu s pivem a za druhé byl dost vzdělaný. Byl v mnohém podobný Anhegovi a tím rozdílem, že Anheg se občas napije.</p>

<p>„Arendie?“ zeptal se, když jsem mu řekl, co se chys­tá.</p>

<p>„Tak je to v Mrinském kodexu.“</p>

<p>„Jsi si jist? Torak snad půjde pro Orb na západ, ne? Orb není v Arendii ale v Rivě.“</p>

<p>„Dvojčata stále studují Mrinský kodex. Možná na­jdou nějaké vysvětlení. Doposud víme pouze to, že se má nějaká UDÁLOST stát v zemi dětí býčího boha. Pokud se nic nezměnilo, tak by to mělo znamenat Arendii.“</p>

<p>Eldrig se poškrábal v šedých vlasech a zíral do své mapy. „Je možné, že by mohl Torak projít Mimbre a pak zamířit skrz Arendské pobřeží na sever, aby napadl Větrný ostrov z jihu. Kdybychom mu stáli v cestě, tak by mohlo k nějaké potyčce dojít.“</p>

<p>Také jsem pohlédl do jeho mapy. „Myslím, že nemá smysl se někam vydávat, dokud se nepohne Torak,“ ře­kl jsem. „Měl bys možná dát zprávu Brandovi. Řekni mu, že se zanedlouho podívám i na ostrov. Musím ještě vyřídit pár věcí.“</p>

<p>„Máme Větrný ostrov úplně izolovat?“ zeptal se.</p>

<p>„Časem to možná uděláme, ale neměli bychom vy­plašit Tolnedřany tím, že hned zavřeme jejich krámy na pobřeží Rivy. Budeme potřebovat jejich legie a tak by­chom neměli Ran Boruna moc naštvat. Máme plno ča­su zaplnit Moře větrů válečným loďstvem, jakmile se Torak pohne. Beldin nám dá vědět, až se k tomu bude schylovat.“</p>

<p>„Doufám, že budeme mít víc práce.“</p>

<p>„Já taky, ale něčím musíme začít. Taky bys mohl va­rovat Ormika ze Sendarie.“</p>

<p>„To nemyslíš vážně!“</p>

<p>„Sendarové tu přece taky žijí, Eldrigu.“</p>

<p>„Pěstitelé zelí nám v boji moc nepomohou.“</p>

<p>„Možná, že ne. Ale jestli se všechno bude vyvíjet tak, jak předpokládám, tak budeme potřebovat občas projít Sendarií, a proto bychom měli být s Ormikem zadobře“</p>

<p>„Asi máš pravdu, Věčný.“ Natáhl se pohodlně ve své židli. Král Eldrig měl sice šedé vlasy, ale najed­nou se na mě zakřenil a jeho tvář vypadala v tu chvíli mladistvě. „Na tuhle záležitost jsme čekali, Belgarate, ne?“</p>

<p>„Ano, řekl bych, že je to jedna z nich. Budou ale i další.“</p>

<p>„Jedna je pro teď akorát. Nechci vypadat příliš chti­vě. Je to jedna z příležitostí, na které jsme čekali od dob Medvědí šíje a tak mi to stačí.“</p>

<p>„Počkám si, co mi řekneš po válce, Eldrigu. Jak si vzpomínám na tu poslední, tak to moc velká paráda ne­byla. Začni chystat lidi a podívej se do pokladnice, jestli budeš mít dost peněz na stavbu lodí. Možná bude potřeba doplnit válečné loďstvo.“</p>

<p>Trochu sebou cukl. „Možná bych si mohl půjčit od Ran Boruna.“</p>

<p>„Moc bych na to nespoléhal a když, tak by se ti určitě nelíbily jeho úroky. Začni, Eldrigu. Zůstanu s tebou ve spojení.“</p>

<p>Opustil jsem Val Alorn a zamířil na jihovýchod do Aldufordu v severní Algarii, abych si promluvil s Polgarou. Její dům byl poblíž samotné zátoky, proto jsem se vyhnul městu a přistál na břehu řeky. S výjimkou pevnosti je Alduford prakticky jediné město v Algarii a je to vidět. Algarové mají skutečně podivnou představu, jak má vypadat město. Je zjevné, že je ještě nenapadlo, jak vypadá ulice, a tak staví své domy, kde je napadne. To s sebou přináší problém, když něco potřebujete na­jít.</p>

<p>Konečně jsem našel Polin dům a zaťukal na dveře. Dveře se otevřely skoro okamžitě. Jako obvykle byla Pol oblečena celá v modrém a – také jako obyčejně – mne hned sjela. „Kde jsi byl?“ vylétla. „Už tě čekám dva týdny.“</p>

<p>„Musel jsem si ještě promluvit s některými Alorny.“ Podíval jsem se za její záda do kuchyně, kde seděl u stolu asi jedenáctiletý chlapec. Nebylo těžké ho poznat, protože potomci Ocelového stisku si byli podobni jako vejce vejcí. Měl stejnou barvu vlasů i stejně vážný vý­raz jako jeho předkové. U stolu s ním seděla smutná algarská žena s dlouhými černými vlasy a přebírala hrách. Nikdy jsem si nebyl jist, co Pol jednotlivým dě­dicům řekla, takže jsem usoudil, že by bylo rozumné si s ní nejdřív promluvit trochu o samotě. „Pojďme se tro­chu projít, Pol,“ navrhl jsem. „Musíme se na něčem dohodnout.“</p>

<p>Ohlédla se, přikývla, vzala si šátek a vyšla ven.</p>

<p>„Co se stalo s jeho otcem?“</p>

<p>„Zemřel,“ odpověděla stručně a v hlase zazníval ten starý smutek.</p>

<p>„Jak se ten chlapec jmenuje?“</p>

<p>„Garel. Je to dědic.“</p>

<p>„To je zřejmé.“</p>

<p>Viděl jsem, že se jí nechce mluvit, a tak jsme kráčeli mlčky. Šli jsme podél řeky, až jsme za sebou nechali poslední domy. Mraky, které měsíce zakrývaly oblohu, se na chvíli rozestoupily a bylo skutečně alespoň na moment slunečno. Vánek čeřil hladinu řeky a já zažil jednu z chvilek, kdy se mi zdálo, že jsem je již prožil. Byl jsem si téměř jist, že to bylo na protějším břehu ře­ky, kde mi legrační stařík s dvoukolovou károu dával rady k rozdělení Alorie poté, co jsem se s Šerekem a jeho chlapci vrátil z Kthol Mišraku před nějakými de­větadvaceti staletími.</p>

<p>„Co se stalo?“ zeptala se zvědavě Pol.</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Nic důležitého. Asi jsem tu už byl, to je všechno. Předpokládám, že víš, co se stalo?“</p>

<p>Přikývla. „Dvojčata mi to už řekla. Nemohli tě najít, a tak mi pro tebe nechali nějaké vzkazy.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Snažili se získat víc informací z Mrinského kodexu. Během této UDÁLOSTI má být Dítětem světla Brand.“</p>

<p><emphasis>„Brand</emphasis><emphasis>?“</emphasis></p>

<p>„Alespoň to tvrdí kodex. V té pasáži se praví: 'Nechť ten, kdo zastává místo strážce Orbu, potká se s Dítětem temnot v zemi býčího boha.' To je přece Brand, ne?“</p>

<p>„Nevidím jiné vysvětlení. Zřejmě došlo k jistému prohození rolí… alespoň takovému, aby Brand mohl použít Rivův meč.“</p>

<p>„To dvojčata neřekla. Ještě stále na tom pracují. Je tam ještě něco.“ „Určitě tam ještě něco musí být. Podej mi, Pol, ruku. Mám pocit, že bych si měl hned promluvit s dvojčaty a takhle to uslyšíme oba.“</p>

<p>Přikývla a podala mi ruku. Z nějakého důvodu jsme se za ta léta jen málokdy dotkli a ještě méně často jsme k něčemu společně napnuli naše duše. Znovu jsme byl překvapen šířkou a hloubkou duše mé dcery a zároveň její citlivostí. Co mě ale zarazilo nejvíc, byla hloubka jejího smutku. Myslím, že jsme všichni přehlédli, že úkol, který na sebe vzala, sestával s opatrování neko­nečné řady chlapců, které viděla růst, ženit se, potom stárnout a nakonec umřít. Její duše odrážela nekoneč­nou lítost, kterou snad nic nemohlo rozptýlit.</p>

<p>Jakmile se naše duše setkaly, vyslali jsme společnými silami vzkaz. <emphasis>„Bratři.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Belgarat?“ </emphasis>ozval se Beltirův hlas. <emphasis>„Kde jsi?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsem v Aldurfordu. Pol je se mnou. Můžete nám ně</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>co obja</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>nit?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Samozřejmě.</emphasis>“</p>

<p>„<emphasis>Zjistili jste, jak má Brand použít Orb?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ne. Je to velmi obtížné, Belgarate, Já si myslím, že to má být hlavní UDÁLOST. Mrimký kodex začne být vždycky hodně zvláštní, když se k něčemu takovému do</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>staneme.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je tam něco o tom, co mám dělat já?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ty a Pol máte jít do Rivy a setkat se s alornskými králi. Ach, je</emphasis><emphasis>š</emphasis><emphasis>tě něco. Než půjdete do Rivy, máte vzít dědice do pevnosti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To nepřipadá v úvahu!“ </emphasis>překřičela mne Pol. <emphasis>„Pevnost je přesně Torakovi v cestě.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jenom říkám, co je v Mrinském kodexu, Pol,“ </emphasis>od­pověděl Beltira <emphasis>„Stojí tam: 'A Strážce se má ukrýt jako uprchlík v pevnosti Koňských lidí, protože se Dítě tmy nedostane přes její zdi.' Asi máš pravdu, že Torak ob</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>lehne pevnost, ale nedokáže ji dobýt.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Mně se to nelíbí,“ </emphasis>namítala Pol.</p>

<p>„Ale dává to smysl,“ řekl jsem jí nahlas. „Ty a já máme jít do Rivy, a to není bezpečné místo pro Garela a jeho matku. Celý vtip je v tom, že se osm set let sna­žíme držet Rivova nástupce a Orb odděleně. Kdybychom vzali Garela do Rivy s námi, musel by pozvednout meč on a na to je příliš malý.“ Pak jsem zase vyslal myšlen­ku směrem k dvojčatům. <emphasis>„Podařilo se vám zjistit něja</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ký časový rámec celé téhle UDÁLOSTI?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Z Mrinského kodexu? Přece sám dobře víš, že se tam žádné č</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>sové údaje neobjevují.“ „Slyšeli jste něco od Beldina?“ „Jednou nebo dvakrát. Torak je stále v Mal Zethu a Zedar a Urvon jsou s ním.“ „Tak to máme stále spoustu času.“ „Uvidíme. My se zase dáme do práce, ale vy dva byste měli raději začít jednat.“</emphasis></p>

<p>Pol a já jsme se pomalu vraceli po břehu řeky zpět do Aldurfordu. „Mně se to nelíbí, otče,“ řekla mi znova.</p>

<p>„Mně osobně taky moc ne, Pol. Ale hrajeme hru, aniž bychom znali všechna pravidla. Myslím, že teď musíme prokázat svou víru. Musíme věřit, že Důvod ví, co dě­lá“</p>

<p>„Stejně se mi to nelíbí.“</p>

<p>„Někdy musíme dělat věci, co se nám nelíbí, Pol. Za to jsme placeni.“</p>

<p>„Placeni?“</p>

<p>„Obrazně řečeno.“</p>

<p>Garel a jeho matka o své skutečné situaci moc ne­věděli a Pol si myslela – a já s tím souhlasil – že za dané situace bude nejlepší, když to tak zůstane. Dědi­ci Rivova trůnu byli všichni více či méně – jak jsme si zvykli to nazývat – „talentovaní“ a je velmi ne­bezpečné, když poskytnete začínajícímu kouzelníkovi příliš mnoho informací. Garion, který je mnohem víc než jenom trochu talentovaný, si pravděpodobně vzpomene na situace, jak jsme se s Pol vyhýbali jeho otázkám, když vyrůstal na Faldorově farmě. Bylo to samozřejmě Polino rozhodnutí, ale já, když jsem o tom přemýšlel, s ním z celého srdce souhlasil. Tím se předejde celé hromadě nepříjemností.</p>

<p>Rozšířili jsme mezi sousedy historku o rodinných problémech a v několika dnech opustili Alduford a s Garefem a Adanou zamířili k pevnosti. Když jsme tam dorazili, promluvil jsem si s Cho-Ramem a potom jsme všichni tři zamířili do Rivy.</p>

<p>Počasí je na Větrném ostrově tak hnusné, že jsme si sotva všimli změny, která nastala po zatmění slunce. Když jsme tam dorazili, déšť bičoval přístav a schody k zámku připomínaly vodopády. Chrliče zaplavovaly uli­ce spoustou vod z okapů. Skutečně to bylo značně de­presivní.</p>

<p>Eldrig a Rhodar ještě nedorazili, takže jsme se s Brandem sešli jenom my tři. Několik let jsem na Větr­ném ostrově nebyl, takže jsem vlastně nového rivanského správce ani neznal. I když není post správce dě­dičný, existují jistá kritéria, podle kterých se nový správce vybírá. Rivané nejdou do takových extrémů ja­ko Nyissánci při výběru Salmissry, ale když se jedná o Branda, tak vybírají velmi pečlivě. Rivanský správce musí být pevný, citlivý muž, na kterého je spolehnutí za každých okolností. Tenhle byl ale skutečně pozoruhod­ný muž. Předpokládané Dítě světla byl skutečně velký chlap, ale Alornové jsou velcí. Tolnedřané, kteří jsou od přírody menší, se snaží dávat do protikladu velikost a chytrost, ale já se tím neřídím, protože už jsem potkal dost chytrých obrů. Tenhle správce byl inteligentní, přemýšlivý chlapík s hlubokým, klidným hlasem. Lí­bil se mi na první pohled a za ta léta, kdy se blížil jeho úkol v Arendii, jsem ho měl čím dál raději. „Jste si jisti, že bude král Garel v pevnosti v bezpečí?“ zeptal se.</p>

<p>„Tvrdí to Mrinský kodex,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Neboj se, Brande,“ ujišťoval ho Cho-Ram. „Nikdo se nedostane přes hradby pevnosti.“</p>

<p>„Mluvíme o mém králi, Cho-Rame,“ řekl Brand. „Nebudu se o jeho bezpečnost sázet.“</p>

<p>„Půjdu tam sám, Brande. Stoupnu si na hradby a bu­du tam stát dvacet let a nechám Toraka, ať vyzkouší všechno, co umí.“</p>

<p>„Ne, nepůjdeš, Cho-Rame,“ oznámil jsem mu jasně. „Nedovolím, aby ses zavřel v pevnosti. Tu dokáže ubránit každý plukovník. Potřebuji alornské krále tam, kde je budu mít po ruce.“</p>

<p>„Stejně bych se cítil bezpečněji, kdyby byl král Garel tady,“ ozval se zase Brand.</p>

<p>„To by nebyl nejlepší nápad. Jakmile se dostane blíz­ko Orbu, Torak se to okamžitě dozví. Když zůtane v pevnosti, bude v anonymitě a Torak vůbec nebude vě­dět, kde je.“</p>

<p>„Stejně sem bude muset přijít, Belgarate.“</p>

<p>„A to proč?“</p>

<p>„Aby získal svůj meč. Jestli se má utkat s Torakem, tak bude potřebovat svůj meč.“</p>

<p>„To trochu předbíháš, Brande,“ řekla mu Polgara. „Garel není ten, kdo se setká s Torakem v Arendii.“</p>

<p>„Je to rivanský král, Polgaro. <emphasis>Musí se setkat s Tora</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>kem.</emphasis>“</p>

<p>„Ještě ne,“</p>

<p>„Dobře. Když ne on, tak kdo tedy?“</p>

<p>„Ty.“</p>

<p><emphasis>„Já?“ </emphasis>Musím mu přičíst k dobru, že nedodal to oče­kávané 'Proč já?' Jeho oči ovšem získaly trochu divoký vzhled.</p>

<p>Odrecitoval jsem mu patřičnou pasáž. „Zdá se, že jsi byl vybrán ty, Brande,“ dodal jsem.</p>

<p>„Ani jsem nevěděl, že jsem kandidát. Co mám dělat?“</p>

<p>„Nevíme jistě. Ale až přijde čas, tak se to dozvíš. Až budeš stát tváří v tvář Jednookému, vezme to do ruky Nezbytnost. V takových situacích je tomu tak vždyc­ky.“</p>

<p>„Cítil bych se mnohem líp, kdybych věděl, co se sta­ne.“</p>

<p>„To my všichni, ale tak to prostě nechodí. Neboj, Brande. Zvládneš to.“</p>

<p>Eldrig a Rhodar se k nám připojili asi za měsíc a pak jsme začali připravovat naší strategii. Beldin nám dal vědět, že si Torak dává s invazí na západ na čas. Zatím se soustřeďoval na upevnění svého postavení mezi li­dem Mallorey. Nijak jsem se neobával překvapení. To­rak je příliš arogantní, než aby se nějak skrýval. Chtěl, abychom věděli, až se rozhodne přijít.</p>

<p>Po několika prvních sezeních se k nám připojil král Ormik ze Sendarie. Ormikova matka byla Alornka, tak­že mezi nás vhodně zapadl. Skutečnost, že jsme spolu strávili spoustu času, neprošel bez povšimnutí. Ran Borunova výzvědná služba nebyla tak dobrá jako Rhodarova, ale i ten nejpřitroublejší špion by asi nepřehlédl fakt, že <emphasis>něco </emphasis>visí ve vzduchu.</p>

<p>Torak strávil tucet let vytvářením absolutní moci nad Malloreou… přitom vůbec netušil, že se Garel v roce 4860 oženil s algarskou dívkou Aravinou a o rok poz­ději se jim narodil syn Gelane. Na podzim roku 4864 uzavřeli Murgové a Nadrakové karavanní cesty na vý­chod. Do Tol Honetu se donesla ozvěna stesků od džunglí Nyissy po severní pláně Morinlandu. Ran Borune poslal diplomatické nóty do Rak Gosky a Yar Nadraku, ale zůstaly nevyslyšeny. Ad Rak Cthoros, král Murgů a nadracký král Yar Lek Thun dostávali rozkazy od Ktačika a ani jeden z nich nechtěl popudit tu chodící mrtvolu jenom proto, že se Ran Borune cítí uražen. Zajímalo by mě, jestli se Ktačik vůbec obtěžoval říct Gethel Mardu z Thullu něco o invazi na západ, protože Gethel pravěpodobně ani netušil, která cesta vede na západ.</p>

<p>Uzavření těch obchodních cest jasně signalizovalo, že se Torak chystá na pochod, proto Brand vyhlásil Rivu za zavřenou z důvodu obrany a Eldrigovy válečné lodi to oznámení začaly uplatňovat v praxi. Pro obchodníky v Tol Honetu začaly skutečně zlé časy.</p>

<p>Po uzavření Větrného ostrova jsme se ještě jednou sešli na hradě v Rivě. „Události dospěly ke svému vy­vrcholení, otče,“ prohlásila Polgara. „Myslím, že nade­šel čas, aby sis promluvil s Ran Borunem.“</p>

<p>„Asi máš pravdu,“ zahuhlal jsem.</p>

<p>„Proč tak otrávený obličej, Belgarate?“ zeptal se Brand.</p>

<p>„Setkal jsi se s ním někdy?“</p>

<p>„Nikdy jsem neměl to potěšení.“</p>

<p>„To není to pravé slovo, Brande. Boruné jsou paličatí a svárliví a absolutně odmítají věřit čemukoliv, co se vymyká trochu normálu,“</p>

<p>„Neměli bychom taky upozornit Arendy?“ navrhl Cho-Ram, celý oblečený v kůží.</p>

<p>„Ještě ne,“ odpověděl jsem. „Asi by to bylo trochu předčasné. Jestli je Torak vzdálen od jejich hranic víc, jak dva dny pochodu, tak to stejně zatím zapomenou.“</p>

<p>„Tak hloupí Arendové nejsou,“ protestovala Pol.</p>

<p>„Opravdu? Cho-Rame, zkus se spojit z Gorimem a zjistit něco nového. Ormiku, co takhle kdybyste přesu­nuli nějaké zásoby dolů na severní břeh řeky Camaar? Jestli bude v Arendii válka, tak budeme potřebovat jídlo.“</p>

<p>„Můžeme žít z toho, co najdeme na daném území, když bude potřeba,“ prohlásil Rhodar.</p>

<p>„Ale jak dlouho? Za týden budeme muset začít vařit vlastní boty a o to asi nikdo nebude stát.“</p>

<p>Další den jsem zamířil do Tol Honetu, kam jsem do­razil za dva dny. Ran Borune IV byl mladý chlap, který byl na trůnu pouze pár let. Třetí Borunská dynastie byla ještě v plenkách, a tak bylo ve vládě ještě pár Honethitů a Vorduvanů. Zvláště Honethové byli velmi rozčilení kvůli uzavření karavanních cest na východ a Rivy. Den bez výdělku je pro ně důvodem k velkému zármutku, a tak byla každý den u panovníka dloubá řádka všelija­kých stěžovatelů, kteří žádali, aby s tím něco udělal. A do této atmosféry jsem dorazil já.</p>

<p>Za ta staletí si různé vládnoucí rodiny v Tol Honetu vytvořily teorii, která jim vyhovovala. Pokolení po po­kolení se ujišťovali o tom, že jména Belgarat a Polgara jsou dědičné tituly. Snažit se novému vládci namluvit něco jiného by znamenalo velké obtíže, takže jsem se o to nepokoušel. „Slyšel jsi, co se děje v Mallorey?“ ze­ptal jsem se ho.</p>

<p>„Pochopil jsem, že je tam nějaký nový vládce.“ Jako většina členů jeho rodiny, i Ran Borune byl malé po­stavy… zřejmě to bylo dědictví po vílách. Císařský trůn Tolnedry byl konstruován tak, aby působil impozantně, takže byl velký a Ran Borune IV na něm vypadal jako dítě, sedící na nábytku pro dospělé.</p>

<p>„Co víš o tom novém vládci v Mal Zethu?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Nic moc. Ostatně Mallorea je dost daleko a mnohem blíž se dějí věci, které mne znepokojují.“</p>

<p>„Asi by ses měl začít strachovat Toraka, protože on sem zamíří.“</p>

<p>„Proč si to myslíš?“</p>

<p>„Mám svůj zdroj informací, o kterých ty nic nevíš, Ran Borune.“</p>

<p>„Máš ještě něco jiného než tyhle staré výmysly, Belgarate? Tím možná udivíš Alorny, ale určitě ne mne.“</p>

<p>Klidně jsem to přešel. „Není to žádná stará historka.</p>

<p>Jsou to zprávy od Rhodarovy výzvědné služby. Nikomu se ještě nepodařilo nic utajit před drasnijskými špiony.“</p>

<p>„Proč mi to neřekl Rhodar?“</p>

<p>„Však ti zrovna vzkazuje. Proč myslíš, že jsem tady?“</p>

<p>„Ach tak. Proč jsi to neřekl? Pošlu do Mal Zethu emisary, aby se zeptali, jaké má malloreánský vládce úmysly.“</p>

<p>„Neztrácej čas, Ran Borune. Za pár měsíců bude u tvých dveří a budeš si s ním moct promluvit osobně.“</p>

<p>„Co je to za člověka? A proč si vybral zrovna tohle jméno?“</p>

<p>„Je arogantní, nesmiřitelný a ovládají ho naplno jeho obrovské ambice. Slovo Kal znamená ve staré angaračtině bůh a král. Stačí ti to, aby sis o něm udělal nějakou představu?“</p>

<p>„Je to blázen?“ Ran Borune se tvářil překvapeně.</p>

<p>„On si tak asi nepřipadá… a Angarakům zcela jistě taky ne. Přesvědčil je, že je skutečně Torak a to hlavně tím, že Grolimové popravili každého, kdo tomu nevěřil. Míří na západ a před sebou požene celou Malloreu.“</p>

<p>„Nejdřív bude muset přejít Murgos. Murgové opovr­hují Malloreánci a jistě se neskloní před malloreánským vládcem.“</p>

<p>„Murgové udělají všechno, co jim řeknou Grolimové, Ran Borune. A Grolimové už přistoupili na to, že Kal Torak je pravý Torak.“</p>

<p>Začal si okusovat nehty. „Možná opravdu můžeme mít problémy,“ připustil. „Zjistili Rhodarovi špióni, proč nás chce napadnout?“</p>

<p>„Asi proto, aby ovládl svět,“ řekl jsem s pokrčením ramen. „Ještě nic nevíme úplně přesně, ale určitě míří do Arendie.“</p>

<p>„Arendie? To už nedává vůbec žádný smysl.“</p>

<p>„Já vím, ale drasnijská výzvědná služba to tak zachy­tila. Když nepodnikneme něco, co by ho zastavilo, tak budeš mít za chvíli na severní hranici celou nepřátel­skou armádu.“</p>

<p>„Aby se dostal do Arendie, bude muset projít Algarií.“</p>

<p>„To si myslíme taky.“</p>

<p>„Jsou na něj Algarové připraveni?“</p>

<p>„Algarové jsou připraveni na angarackou invazi již tři tisíce let. Stejně jako Šerekové a Drasnijci. Alornové a Angarakové se nikdy neměli rádi.“</p>

<p>„To jsem už taky slyšel. Možná nařídím legiím po­hotovost.“</p>

<p>„Radil bych zajít trochu dál, Ran Borune. Cestou sem jsem se podíval na tvoje legionáře. Jsou úplně z<emphasis> </emphasis>formy. Měl bys je trochu prohnat. Teď se vracím do Rivy. Mu­síme promyslet obranu Algarie. Budeme tě informovat o nových zprávách Rhodarových špiónů.“ Po těch slo­vech jsem se uklonil a odešel.</p>

<p>Tuhle povídačku jsem při jednání s Tolnedřany pou­žil často. Předpokládaná jasnozřivost drasnijské tajné služby byla v té době dost pádným argumentem. Bylo to rozhodně mnohem snazší, než kdybych se jim snažil vysvětlit, odkud mám skutečně svoje informace.</p>

<p>Na jaře 4865 vedl Kal Torak své Malloreánce přes most do Morinlandu a potom začal podél pobřeží smě­řovat na jih. Poté, co překročil hory Gar og Nadraku, jeho celá armáda zmizela v tom obrovském lese, co po­krývá celý sever.</p>

<p>Za celé věky jsem se účastnil mnoha válek, a to mne asi trochu zavedlo na scestí, když jsem se snažil před­vídat, kudy se bude Torak ubírat. Každý lidský velitel vede své vojsko nejkratší a nejsnadnější cestou na bi­tevní pole. Nechce hazardovat se životy svých vojáků a nechce, aby byli vyčerpáni ještě dřív, než dojde k boji. Torak nepochybně nebyl lidský velitel. Životy jeho vojáků pro něj neznamenaly zhola nic a měl své způsoby, jak je přimět bojovat, i když byli sebevíce unaveni.</p>

<p>Na každý pád byli alornští králové stejně jako já pře­svědčeni, že Torak povede svá vojska po pobřeží do Mišrak ak Thull, že jsme byli všichni opravdu překva­peni, když začátkem léta 4865 vedl svou armádu sever­ních Murgů, Nadraku, Thullů a Malloreánců přes hory Gar og Nadraku k vřesovištím východní Drasnie.</p>

<p>Torak sám cestoval v podivně vyhlížejícím kovovém zámku s neužitečnými věžičkami a ostentativním cim­buřím. Sice byl celý na kolech, ale stejně bylo potřeba obrovského stáda koní a asi tisíce Grolimů, aby se to vůbec hnulo. Nechtěl jsem ani pomyslet na to, kolik dalo asi práce prosekat tomu směšnému monstru cestu skrz lesy Gar og Nadraku.</p>

<p>Byl jsem si okamžitě téměř jist, že Kal Torak nepři­chází jako dobyvatel, ale jako ničitel. Neměl zájem okupovat Drasnii a zotročit obyvatele. Chtěl je prostě všechny zabít. Ti Drasnijci, kteří byli chyceni, byli okamžitě obětováni grolimskými knežími.</p>

<p>Když se dívám zpátky, chápu, co vlastně dělal. Potře­boval se samozřejmě dostat do Arendie, ale udělal si čas na to, aby vyvraždil Drasnijce ještě předtím, než se dostane do Algarie nebo Šereku, aby tam udělal totéž. Arendie byla v jeho uvažování druhořadá. Nejdřív chtěl z povrchu zemského vymazat Alorny.</p>

<p>Náš špatný odhad jeho strategie nás úplně odklidil z cesty, takže Torakovy hordy zničily Boktor dřív, než se nám podařilo zformovat na severu síly a začít alespoň trochu klást odpor. Protože jsme byli pod obrovskou přesilou, ani jsme se nepokoušeli předstírat, že válčíme. Místo toho jsme spěchali na sever jako záchranná vý­prava, která se snaží najít co nejvíc uprchlíků. Eldrigovy válečné lodi posbíraly značný počet vystrašených drasnijských civilistů z ostrovů v ústích řek Aldur a Mrin a algarská kavalerie sbírala ty, co přelili na jih směrem k jezeru Atun a dopravila je do relativního bezpečí v algarské pevnosti. Velké množství uprchlíků z Boktoru se vydalo na vpravdě ohromující cestu z ho­řícího města do údolí řeky Dused, která tvořila hranici mezi Drasnií a šereckým poloostrovem. Pro zbytek obyvatelstva bylo jedinou možností vydat se do močá­lů, kde jich přežilo jenom pár.</p>

<p>Jakmile bylo zřejmé, že se nemůžeme postavit armá­dě Kal Toraka, usoudili jsme, že je Drasnie ztracena. Abych zachránil zbytky drasnijské armády, musel jsem občas dělat skutečně brutální věci. Ani jsem se nesnažil hádat s žalem přemoženým Rhodarem. Prostě jsem od­vedl jeho i jeho kopiníky na jih na pláně Algarie. Byl jsem si jist, že je budeme později potřebovat.</p>

<p>A tak byla Drasnie v létě 4866 dobyta. Nám vyvstal problém uhádnout, co bude dál. Stočí se na sever a na­padne Šerek? Nebo se vydá na jihozápad a pokusí se přes Sendarii dostat do Arendie? Nebo povede své hor­dy na jih do Algarie? Nejhorší možností – vzhledem k velikosti jeho armády – bylo to, že rozdělí své síly a vydá se všemi směry najednou.</p>

<p>To by nás pravděpodobně srazilo na kolena. Jsem do­cela překvapen, že ho to nenapadlo taky.</p><empty-line /><p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>12.</strong></p>

<p>Král Eldrig z Šereku byl starý muž s bílými vlasy i vousy. Stál u okna a pozoroval deštěm bičovaný přístav v Rivě. Bylo to asi dva týdny potom, co jsme se poku­sili zachránit poslední drasnijské uprchlíky. „Ty ho znáš, Belgarate,“ řekl. „Jak vůbec myslí? Co udělá příště?“</p>

<p>„Myslím, že se neptáš toho pravého muže, Eldrigu,“ pronesl hořkým tónem Rhodar. V mnoha směrech teď Rhodar z Drasnie vypadal jako zlomený muž, který žil jenom pro pomstu. „Svatý Belgarat neměl poslední do­bou ve svých předpovědích moc štěstí.“</p>

<p>„Tak to by stačilo, Rhodare,“ řekl Brand pevně svým hlubokým, klidným hlasem. „Nejsme tu proto, abychom ohřívali starou polévku. Jsme tu proto, abychom se rozhodli, co uděláme dál a ne proto, aby­chom se dohadovali, co jsme udělali špatně minulý měsíc.“ Předurčení, že má být v nastávající UDÁ­LOSTI Dítětem světla mu přineslo velkou vážnost a alornští králové na jeho slovo velmi dali.</p>

<p>„Víme, že skoro jistě míří do Arendie,“ prohlásil Ormik ze Sendarie. Ormik vypadal jako úplně obyčejný člověk. Jsem si skoro jist, že ani ti, co ho znali, by ho nedokázali v davu rozlišit. „Z toho vyplývá, že jakmile přeskupí svoje síly, zamíří k jihu.“</p>

<p>„A nechá si odkrytá záda?“ zabručel Eldrig. „To není příliš pravděpodobné. Myslím, že než se nadějeme, bu­de u bran Val Alornu.“</p>

<p>„Neočekávejme od něj nic rozumného,“ řekl jsem jim. „Mám pocit, že to, co se stalo v Drasnii, to víc než potvrzuje. Neměl žádný důvod, proč projít nadrackým lesem, ale stejně to udělal. Nepřemýšlí způsobem jako normální lidský generál.“</p>

<p>„Proč zničil Drasnii?“ dožadoval se vysvětlení se sl­zami v očích Rhodar.</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Asi to byla odveta. Drasnijci skoro vyhubili Nadraky v průběhu války ve třetím tisí­ciletí.“</p>

<p>„Ale vždyť je to skoro dva a půl tisíce let za námi, Belgarate,“ protestoval Rhodar.</p>

<p>„Torak má dobrou paměť.“</p>

<p>„Teď je hlavní otázka, jestli rozdělí nebo nerozdělí svou armádu,“ ozval se Cho-Ram. Cho-Ram si po­malu brousil svůj meč a ten zvuk mi pronikal do morku kosti.</p>

<p>„Tohle řešení je zcela cizí jeho charakteru,“ pozna­menal jsem, „ale tentokrát si ani tím nemůžeme být zcela jisti.“</p>

<p>„Nejsem si zcela jist, že to chápu,“ opáčil Cho-Ram a položil meč i brousek před sebe na stůl.</p>

<p>„Torak nemá rád, když se mu jeho lidé vymknou z rukou. Kdysi dávno ještě před Válkou bohů, byli Angarakové nejvíce hlídaní lidé na celém světě. Od těch dob se ale svět přece jenom trochu změnil. Torak má teď učedníky a nechává na nich některé věci. Ktačik by mohl navrhnout rozdělení sil a Zedar by to udělal zcela jistě.“</p>

<p>„Myslíš, že by je Torak poslechl?“ zeptala se mne Polgara.</p>

<p>„Tím si právě nejsem jist. Jsem si jist, že se mu ten nápad nebude líbit, ale možná usoudí, že je to nezbyt­né.“ Pohlédl jsem k oknu. „Je to jenom odhad,“ připus­til jsem, „ale myslím si, že Torak svou armádu neroz­dělí. Kdyby to chtěl udělat, tak to udělal, když sestupo­val do drasnijských vřesovišť. To byl pravý čas pro od­dělení jižní větve do Algarie, ale on to neudělal. Má sklon myslet jednokolejně. To umanutí lidé dělávají a možná se stejně chovají i umanutí bohové. Myslím, že svoje síly nerozdělí. Ať už se rozhodne pro jakýkoliv směr, vezme všechny své lidi s sebou. Není tady proto, aby vyhrál bitvu, ale aby ničil. A na to potřebuje spoustu armády.“</p>

<p>„Pak je tedy jediná otázka, kdo je další na řadě,“ řekl Eldrig. <emphasis>„Já </emphasis>myslím, že napadne Šerek.“</p>

<p>„A proč?“ vyzvídal Cho-Ram. „Všichni tvoji muži jsou na válečných lodích, kam se stejně nedostane. <emphasis>Já </emphasis>myslím, že příští bude Algarie. Musí se dostat do Aren­die a pak jsem první po cestě já.“</p>

<p>„Nebo já,“ dodal Ormik tiše, „a moji lidé nejsou pří­liš bojovní. Jestli se potřebuje dostat rychle do Arendie, tak půjde přes Sendarii.“</p>

<p>„Není to všechno trochu zavrženíhodné?“ ozval se smutně Rhodar. „Vy jste, pánové, viděli, co se stalo <emphasis>mému </emphasis>království a teď se hádáte o to, na čích hranicích má stát celá naše armáda.“</p>

<p>„Alorie je jedna, Rhodare,“ řekl mu Eldrig, „My všichni pláčeme nad tím, co se stalo v Drasnii.“</p>

<p>„Kde jste tedy byli, když jsem vás potřeboval?“</p>

<p>„Byla to moje chyba, Rhodare,“ řekl jsem mu. „Jestli chceš po někom házet kamenem, tak ho hoď po mně a alornské krále z toho vynech. Mrinský kodex řekl, že Torak oblehne algarskou pevnost… někdy. Není tam ani zmínka o tom, jestli někoho napadne před tím.“</p>

<p>„Kdy má být v Arendii?“ zeptal se Eldrig.</p>

<p>„Nevíme,“ odpověděl jsem nevesele.</p>

<p>„A on to ví?“</p>

<p>„Asi jo. Jediný, kdo je na tahu, je on. My děláme akorát protitahy. Když jsem byl s Šerekem a jeho ho­chy v Kthol Mišraku, věděli jsme, kdy tam máme být. Tenkrát jsme měli výhodu plánování my, tentokrát ji má on.“</p>

<p>„Pak tedy můžeme jenom čekat,“ řekl Brand. „Musíme ho sledovat a být ve střehu. Jakmile se pohne, musíme být okamžitě schopni reagovat.“</p>

<p>„To není žádná zvláštní strategie, Brande,“ namítl Cho-Ram.</p>

<p>„Budu jen rád, když uslyším jiné možnosti.“</p>

<p>„Můžeme něco udělat,“ prohlásila Polgara. „Myslím, že je čas obrátit se i na jiná království… zvláště na Tolnedru. Budeme potřebovat jejich legie.“</p>

<p>„Ran Borune nemá rád Alorny, Polgaro,“ řekl jí Eld­rig. „Myslím, že naše diplomaty ani nevyslechne.“</p>

<p>„Možná že ne, ale myslím, že vyslechne mne a mého otce. Musíme také promluvit s Arendy… a s Nyissánci.“</p>

<p>„S Nyissánci bych vůbec neztrácel čas,“ pravil zne­chuceně Cho-Ram. „Jsou většinu času zfetovaní a v boji k ničemu nebudou.“</p>

<p>„Nebyl bych si tak jistý, Cho-Rame,“ oponoval jsem mu. „Kdybych dostal dobrého nyissánského travi­če k Torakově polní kuchyni, tak by mohl zabít víc Angaraků než celá tolnedranská legie.“</p>

<p><emphasis>„Belgarate!“ </emphasis>vykřikl Cho-Ram. <emphasis>„</emphasis><emphasis>To je hrozné!“</emphasis></p>

<p>„Přesně to se stalo v Drasnii. Torak nás přečíslil a my musíme najít způsob, jak síly vyrovnat.“ Vstal jsem. „Mějte se na pozoru, pánové. Polgara a já zamíříme na nějaký čas na jih.“</p>

<p>Trvalo nám s Polgarou celý týden, než jsme našli tábor asturijského vévody a jeho lučištníků. Částečně za to mohlo počasí. Nekonečný déšť znesnadňoval viditelnost a rozmočil vše na zemi. Když jsme se na čas vraceli do svých vlastních podob, Polgara smrděla jako pytel mok­rého peří a já si umím představit, že pach mokrého psa není o moc lepší. I když jsme o tom nikdy nemluvili, se­děli jsme večer každý na opačné straně ohně.</p>

<p>Skoro se stydím to přiznat, ale nakonec jsme našli vévodův tábor jenom náhodou. Na chvilku přestalo pr­šet a rozjasnilo se, takže Polgara zahlédla proužek dý­mu, stoupající k obloze.</p>

<p>Asturijský vévoda se jmenoval Eldallan a byl to vy­soký, mladý muž oblečený – stejně jako jeho muži – celý v zeleném. Lidé, ukrývající se v lese, asi preferují tuto barvu. Asturijské ležení bylo dost velké. Bylo tu několik stanů, ale většina lučištníků žila v chatrčích, které připomínaly obydlí trpaslíků. Mám pocit, že je v tom trocha spravedlnosti. Eldallanovi lučištníci byli většinou šlechtici a teď měli příležitost poznat, jak žijí prostí lidé.</p>

<p>Eldallan byl proti jakékoliv spolupráci… alespoň ze začátku. Jeho muži mu vyrobili prostou židli, ale on na ní seděl, jako by to byl skutečný trůn a u něj si hrála s panenkou jeho osmiletá dcerka Mayaserana. „To je alornský problém.“ Odmítl můj návrh. „Můj problém jsou Mimbraté.“ Aby se odlišili od svých rodáků z jihu, hovořili jako o „nich“.</p>

<p>„Jsem si jist, že změníš svůj názor, až ti, Výsosti, dva nebo tři Gromlinové začnou rvát srdce z těla,“ řekl jsem vážně.</p>

<p>„To jsou jenom povídačky,“ zavrčel. „Nejsem takový trouba, abych uvěřil nějaké alornské propagandě.“</p>

<p>„Proč, otče, nenecháš mne, abych si s ním pohovoři­la?“ navrhla Polgara. „Znám Arendy trochu lépe než ty“</p>

<p>„Budu jen rád,“ souhlasil jsem vřele. „Jeho skepti­cismus mě stejně míchá.“</p>

<p>„Prosím, odpusť mému otci, vévodo,“ začala na vé­vodu sladce. „Diplomacie nepatří mezi jeho silné strán­ky.“</p>

<p>„Nebudu naslouchat tvým hororovým historkám o nic víc než jeho, Polgaro. Tvoje dávné spojení s Wacity je dobře známo, nemáš žádný důvod milovat Asturijce.“</p>

<p>„Nechci ti vykládat žádné horory, vévodo. Chci ti je­nom <emphasis>ukázat, </emphasis>co udělali Angarakové Drasnii.“</p>

<p>„To jsou jenom chiméry.“ Odmítl mávnutím její ná­vrh.</p>

<p>„Ne, vévodo. To je skutečnost Mluvím s tebou jako vévodkyně z Eratu a skutečný gentleman by nezpo­chybňoval slovo šlechtičny… nebo snad mám předpo­kládat, že v Asturii žádni gentlemani nejsou?“</p>

<p>„Chceš zpochybnit mou čest?“</p>

<p>„Stejně jako ty jsi zpochybnil mou.“</p>

<p>To jím pohnulo. „Tak dobře, madam,“ souhlasil ode­vzdaně. „Jestli mi dáš slovo šlechtičny, že mi ukážeš, co se skutečně stalo, tak to nemohu odmítnout.“</p>

<p>„Vaše Výsost je příliš laskavá,“ zahuhlala. „Vraťme se v čase a pojďme se podívat do severní Drasnie. To se skutečně stalo, když Kal Torak vstoupil na vřeso­viště.“ Cítil jsem, jak její Vůle roste a pak udělala malé gesto před jeho tváří a všechnu ji uvolnila.</p>

<p>Já to neviděl, ale vévoda ano.</p>

<p>„Co se děje?“ volala jeho dcerka, když viděla, jak ta­tínek výkřikl hrůzou.</p>

<p>On ale nebyl schopen odpovědět. Polgara ho držela jako zmraženého ve své moci asi čtvrt hodiny. Oči se mu stále více rozšiřovaly a tvář byla úplně bledá. Po několika minutách chtěl, aby přestala.</p>

<p>Nepřestala.</p>

<p>Začal křičet a jeho dcerka ho nevěřícně pozorovala. Jsem si jist, že by si rád zakryl oči, ale paže měl ochromené, že se vůbec nemohl hnout. Zachrčel. Pár­krát zavyl, ale Pol nepovolila. Držela ho v šachu, aby si tu hrůzu mohl vychutnat.</p>

<p>Když ho konečně pustila ze své moci, svezl se ze židle na zem a nekontrolovaně štkal.</p>

<p>„Co jsi to udělala s mým tatínkem, zlá paní?“ vyzví­dala dívenka.</p>

<p>„Za chvíli bude v pořádku, drahoušku,“ řekla jí Pol jemně. „Měl jenom noční můru. To je všechno.“</p>

<p>„Ale vždyť je den… a on ani nespí.“</p>

<p>„To se někdy stává, Mayaserano. Bude v pořádku.“</p>

<p>Eldallanovi trvalo asi půl hodiny, než se vzpamato­val. A když se tak stalo, byl ochoten poslouchat.</p>

<p>„Nechci navrhovat, aby ses přímo sešel s mimbratským králem,“ řekl jsem mu. „To by zřejmě bylo pří­liš.“</p>

<p>„On není žádný král,“ namítl takřka nevědomky.</p>

<p>„On si myslí, že je, ale to je teď vedlejší. Půjdeme s Pol do Vo Mimbre a pohovoříme s ním. Dohodneme podmínky příměří mezi vámi dvěma a pošleme nějaké Sendary jako prostředníky. Sendarové jsou neutrální a jsou to důvěryhodní lidé, takže nehrozí žádné nebezpe­čí, že by došlo k nějakému podrazu. Neplýtvejte už šípy na Mimbraty. Budete je potřebovat, až se tu objeví An­garakové.“</p>

<p>„Stane se, jak říkáš, Věčný.“ Najednou z něj byl chá­pavý chlapík. Bylo jasné, že už nestojí o to, aby mu Polgara cokoliv ukazovala.</p>

<p>Já s Pol zamířil do Vo Mimbre, města se žlutými zdmi. Koluje spousta nesmyslů o městě ze zlata, ale pravda je, že okolní půda je zbarvena do žluta. Není na tom ani nic mystického ani zrovna důležitého.</p>

<p>Po zničení Vo Asturu v roce 3822 se mimbratský vé­voda začal nazývat „králem všech Arendů“, ale to byla pouhá fikce. Autorita jeho trůnu ve Vo Mimbre končila na kraji Arendského lesa.</p>

<p>Arendové nejsou tak paličatí jako Tolnedřané co se týče neuvěřitelných věcí, a tak, když jsme s Pol dorazili do Vo Mimbre a představili se, byli jsme okamžitě uvedeni do trůnního sálu „krále“ Alodrigena XII. Aldorigen byl trochu starší než vévoda Eldallan a byl také trochu statnější. Mimbraté začínají nosit brnění už jako děti a ta spousta železa jim pomáhá pěstovat svaly. Ni­jak ale nezvětšuje mozkovou kapacitu.</p>

<p>Znovu se bráním použít slovo „náhoda“, ale „stalo se“, že Aldorigen měl také asi osmileté dítě. Byl to chlapec jménem Korodullin.</p>

<p>No není to zajímavé?</p>

<p>Aldorigen byl stejně umíněný jako Eldallan, a tak mu­sela Polgara zopakovat svůj výstup. I zde se král přidal na naší stranu velmi rychle. Asturijci a Mimbraté stále zdůrazňují, jak jsou rozdílní, ale abych vám řekl pravdu, já nejsem navzdory jejich mluvě schopen je rozlišit.</p>

<p>Když přivedla Pol Aldorigena ke zdravému rozumu, promluvil jsem se sendarským vyslancem a zařídil spojení mezi Mimbre a Asturií. Potom jsme s Pol zamí­řili doTol Honetu.</p>

<p>Pochybnosti Ran Boruna o tom, co má Torak za lubem, se rozplynuly hned, když viděl viděl, co se stalo v Drasnii, a tak byl alespoň ochoten nám naslouchat. „Předpokládám, že mají Alornové nějaký plán,“ řekl, když jsme mu vysvětlili situaci.</p>

<p>„Zatím provizorní,“ odpověděl jsem. „Invaze Kal Toraka do Drasnie nám jasně ukázala, že nic není zcela jisté. Víme, že určitě potáhne do Arendie, ale nevíme, kterou cestu si vybere. To, co provedl v Drasnii, nás přesvědčilo, že chce zničit Alorny dřív, než se dostane do Arendie. Eldrig si myslí, že napad­ne Šerek, ale já si tím nejsem tak jist. Víme s velkou pravděpodobností, že bude obléhat pevnost v Algarii, ale nevíme, co udělá předtím. Může se dokonce poku­sit napadnout Větrný ostrov. To je jeho hlavní cíl a Torak se může pokusit získat Aldurův Orb ještě před­tím, než potáhne na Arendii.“</p>

<p>„Myslel jsem, že dokážeš vidět do budoucnosti, Belgarate.“</p>

<p>„Jenom něco,“ odpověděl jsem s kyselou tváří. „Známe věštby, ale jsou poněkud zvláštní.“</p>

<p>„Myslíš, že budou chtít tvoji Alornové pomoct na se­veru?“</p>

<p>„Myslím, že by se to hodilo. Jestli se Torak rozhodne, že zamíří přímo na Větrný ostrov, tak se požene do ná­ruče šereckého loďstva a celá válka by se mohla ode­hrát ve Větrném moři. V tom případě si umím předsta­vit, kdo vyhraje. Žádné loďstvo se nemůže rovnat Eldrigově válečné flotile.“</p>

<p>„Jak dlouho tady chcete zůstat?“</p>

<p>„Jak bude potřeba.“</p>

<p>„Potřebuju se poradit se svými generály, ale měli by­chom vzájemně prodiskutovat naši strategii, a tak bych vám rád nabídl pohostinství ve svém paláci.“</p>

<p>„Oceňujeme tvou nabídku, Ran Borune,“ řekla mu Polgara, „ale nechceme ti působit problémy. Honethové a Vorduvani by mohli ztropit křik, že se radíš s pohan­skými čaroději.“</p>

<p>„Já jsem tady vládce, Polgaro, a já rozhoduji, kdo ta­dy může být a kdo ne.“</p>

<p>„No, není to statečný muž?“ obrátila se na mne moje dcera.</p>

<p>„Má pravdu, Ran Borune,“ řekl jsem vládci, „Máme už tak dost problémů s Torakem. Není potřeba dělat si zlou krev mezi dalšími významnými rodinami. Zůsta­neme na šereckém vyslanectví. Vyslanec má k dispozi­ci válečnou loď a já potřebuju poslat alornským králům zprávu, jak jsme v Arendii pořídili. Kdo je současný nyissánský vyslanec?“</p>

<p>„Takový úhořovitý chlápek jménem Podiss,“ odpo­věděl Ran Borune se zjevným despektem.</p>

<p>„Potřebuju si s ním taky promluvit,“ řekl jsem. „Chci vzkázat Salmissře, co nás čeká.“</p>

<p>„Proč ji do toho zatahovat?“</p>

<p>„Má jisté věci, které by se mohly později hodit. Kdy­by se něco dělo, tak ti dám vědět.“</p>

<p>Slabě se pousmál. „Ke mně máš dveře vždy otevřené, Belgarate.“</p>

<p>Polgara a já jsme odešli na šereckou ambasádu, kde jsem sepsal zprávu pro alornské krále. Pak jsem přešel přes město do nyissanské rezidence.</p>

<p>Když jsem se vrátil, v klidu jsem s Pol povečeřel a šel si lehnout. Skoro okamžitě, jak jsem vlezl do postele, dorazil ke mně Beltirův hlas. <emphasis>„Belgarate!“  </emphasis>Zněl sku­tečně vzrušeně.</p>

<p><emphasis>„Ano, tady jsem. Co se děje?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Torak se pohnul! Míří na Algarii!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Má s sebou celé vojsko?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vypadá to, že jo. Malá okupační armáda zůstala </emphasis>v <emphasis>Drasnii –</emphasis> <emphasis>evidentně aby mu kryla týl… alespoň si to myslíme. Zbytek jednotek směřuje na jih.“</emphasis></p>

<p>Ulehčeně jsem vydechl. Myšlenka, že zvolí nějakou jinou možnost, mne více než znepokojovala. <emphasis>„Kam až pronikl?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Až k jezeru Atun. Jde jim to dost pomalu. Algarská kavalerie se jim postupně zahryzává do boku.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobře.  Dávejte na ně pozor a dejte mi vědět, kdyby</emphasis> <emphasis>nějak měnili směr. Nechci tam štvát armádu, pokud si nebudu jist, že to není jenom léčka.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nemyslím, že by to byla léčka, Belgarate. Mluvili jsme s Beld</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>nem a ten nám řekl, že je to jenom polovina Torakových sil. Vytvořil velké loďstvo v Dal Zebra na západním pobřeží Dalasianských prote</emphasis><emphasis>k</emphasis><emphasis>torátů. Tu má pod svým velením Urvon a Beldin si je jist, že má pře</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>vézt vojsko přes Východní moře, aby přešlo přes jižní Kthol Mu</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>gos a</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>napadlo nás z té strany. Pochodují na nás dvě armády.“</emphasis></p>

<p>Začal jsem nadávat. Torak tedy skutečně svou armá­du rozdělil, ale udělal to ještě dřív, než vůbec opustil Malloreu. <emphasis>„Ozvu se ti zpět,“ </emphasis>řekl jsem Beltirovi. „<emphasis>Zajdu s Pol do paláce a řeknu Ran Borunovi, co jsi mi řekl.“</emphasis></p>

<p>Přešel jsem chodbou ke dveřím Polina pokoje a za­klepal na ně. „To jsem já, Pol,“ ozval jsem se. „Pusť mě dovnitř.“</p>

<p>„Koupu se, otče. Jdi pryč.“</p>

<p>„To můžeš udělat později. Torak zrovna napadl Alga­rii.“</p>

<p>Slyšel jsem nějaké cákání a za chvilku nebo dvě Pol otevřela. Měla na sobě šaty, ale vlasy měla ještě mokré. „Co udělal?“ ptala se.</p>

<p>„Však jsem ti to zrovna říkal. Torak se hnul na jih.“ „Garel je v pevnosti, otče. Měla bych ho přestěho­vat.“</p>

<p>„Je tam v bezpečí, Pol. Víš dobře, že pevnost nepad­ne a Torak tam nemůže zůstat věčně. Musí se dostat do Arendie. Mám ještě jiné špatné zprávy. Beldin řekl dvojčatům, že Urvon velí druhé malloreánské armádě. Plaví se přes Východní moře. Potáhnou na nás z jihu z Kthol Murgosu. Torak nás chce dostat do kleští. Měli bychom se vrátit do paláce a upozornit na to Ran Boruna.“</p>

<p>„Obléknu se.“</p>

<p>Než jsme se dostali do paláce, byla skoro půlnoc a pak ještě chvíli trvalo, než jsme přesvědčili sloužící, že mají skutečně probudit vládce. Byl viditelně rozespalý a zíval na celé kolo. „Copak vy, lidičky, vůbec nespí­te?“ ptal se udiveně.</p>

<p>„Jenom když nemáme nic lepšího na práci, Výsosti,“ odpověděl jsem. „Torak napadl Algarii.“</p>

<p>To ho probudilo úplně. „Pošlu okamžitě na sever le­gie,“ prohlásil.</p>

<p>„Já bych ještě počkala, Ran Borune,“ podotkla Pol. „Možná je budeš potřebovat jinde.“</p>

<p>Řekl jsem mu o druhé armádě v Dal Zerbě a pak jsem měl jednu z těch mála příležitostí slyšet Ran Boruna nadávat. „Kolik lidí má vlastně ten blázen?“ ptal se.</p>

<p>„Však také neříkají „Mallorea bez hranic“ pro nic za nic,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Co budeme dělat?“</p>

<p>„Myslím, že máme ještě trochu času,“ řekl jsem. „Urvon nebude schopen převézt celou armádu přes Vý­chodní moře za jeden den a pochod přes jižní Kthol Murgos jim také něco zabere.“</p>

<p>„A co Kal Torak? Může být na mojí východní hranici za týden.“</p>

<p>„To není příliš pravděpodobné, Ran Borune. Musí nejdřív přejít přes Algary.“</p>

<p>„Drasnie ho moc nezpomalila.“</p>

<p>„Mezi Drasnií a Algarii je obrovský rozdíl,  „řekla mu Pol. „Za prvé Algarové nemusí bránit skoro žádná města a za druhé mají nejlepší koně na světě. Myslím, že Kal Torak zjistí, jak draho mu přijde ta algarská zkušenost.“</p>

<p>„Asi si uvědomujete, že existence druhé malloreánské armády znamená, že vám nebudu moct v Arendii poskytnout ani chlapa, co?“ zasmušil se. „Musím poslat své legie k jižní hranici.“</p>

<p>„Mysleli jsme si, že to tak rozhodneš,“ zamumlala Pol.</p>

<p>Já se škrábal ve vousech. „Ještě stále to není žádná tragédie,“ řekl jsem jim. „Asi bychom mohli použit slu­žeb legií v Arendii, ale budu mnohem raději, když udrží druhou malloreánskou armádu stranou od bojiště. Jak už jsem řekl, ještě máme čas. Urvon se sem nedostane přes noc a Kal Torak bude mít dost problémů v Algarii. Myslím, že se s Pol vydám do Sthiss Toru a pohovořím si s hadí dámou. Nechci, aby otevřela hranice Urvonově armádě a stála stranou, zatímco tam potáhnou. Chci co nejvíc zdržet Torakův harmonogram.“</p>

<p>„Mnoho štěstí,“ řekl vládce. „Radši svolám své gene­rály. Máme před sebou plno práce.“</p>

<p>Trvalo nám dva dny, než jsme se dostali do Nyissy a byli jsme tam mnohem dřív než vzkaz od nyissánského vyslance, takže jsme museli chvíli čekat, než se nám dostalo slyšení od hadí královny. Její odpověď na moje informace byla prosycena zjevným nezájmem. „Proč bych se měla míchat do vaší války s Angaraky?“ ze­ptala se a ani nevzhlédla od zrcadla.</p>

<p>„Není to jenom <emphasis>naše </emphasis>válka, Salmissro,“ řekl Pol. „Týká se to nás všech.“</p>

<p>„Mě ne. Jedna z mých předchůdkyň se přesvědčila na vlastní kůži, jaké to je míchat se do vašich soukromých pří. Nehodlám opakovat tu samou chybu. Nyissa zůsta­ne neutrální.“</p>

<p>„Nezáleží to pouze na tobě, Salmissro,“ upozornil jsem ji. „Urvonova armáda se za nedlouho objeví na vašich jižních hranicích a Nyissa stojí mezi ním a Tolnedrou.“</p>

<p>„No a?“</p>

<p>„Bude chtít pochodovat přes tvou zem.“</p>

<p>Pokrčila rameny. „Tak ho nechám jít. Nic proti němu nemám, tak mi nic neudělá. Nebude opakovat to, co udělal Kal Torak v Drasnii.“</p>

<p>„Ale jo, udělá to,“ nesouhlasila s ní Pol. „Issa se zú­častnil války bohů, což si to nepamatuješ? Torak má dobrou paměť a má pomstychtivé choutky. Urvonova armáda nepotáhne nepovsimnutě Nyissou, ale cestou zničí celou Nyissu. Ty jsi Issina nevěsta, takže pro tebe najdou extra trest. Grolimové ti vyříznou srdce z těla.“</p>

<p>Salmissřiny bezbarvé oči se začaly plnit děsem: „To by neudělali… určitě ne, když jim slíbím volný prů­chod.“</p>

<p>„Je to tvoje srdce, hadí ženo,“ odpověděla Pol chlad­ně.</p>

<p>„Co uděláš, je tvoje věc, Salmissro,“ řekl jsem jí. „My jsme ti řekli, co tě čeká. Rozhodni se, jak se ti zdá nejlepší. Ale kdyby ses rozhodla bránit, tak se spoj s Ran Borunem. Bylo by pro něj výhodné držet Urvona co nejdál od svých hranic, a tak by ti mohl poskytnout nějaké legie.“</p>

<p>„Udělal by to?“</p>

<p>„Určitě tě neukousne, když se zeptáš. Teď nás, pro­sím, omluv. Máme ještě nějaké jednání v Maragoru.“</p>

<p>Ukázalo se, že to byla pouhá ztráta času. Letěli jsme s Pol do Mar Amonu a já doufal, že Torakova invaze vy­trhne Maru alespoň trochu z jeho žalu, ale zdálo se, že nás naříkající bůh ani neslyšel. Odmítl nás poslouchat a ozvěna jeho nářku se nesla horami, obklopujícími Ma-ragor.</p>

<p>Konečně jsme se dostali do Prolgu, abychom poho­vořili s Gorimem. „Je skoro jisté, že bude muset přejít vaši zemi, aby se dostal do Arendie, Svatý,“ řekl jsem mu poté, co jsme mu vylíčili situaci. „Já vím, že jsou tvoji lidé velmi zbožní a mohou odmítnout prolévat krev, ale tohle je velmi zvláštní situace.“</p>

<p>„Proberu to se svatým ULem,“ slíbil. „Okolnosti ho mohou přimět, aby odložil svou nechuť k násilí.“</p>

<p>„To je zcela na něm, Gorime,“ řekl jsem se slabým úsměvem. „Rozhodně nechci radit ULovi, co má dělat. Budeme vás informovat, co se děje. Kdybyste se roz­hodli zůstat stranou, dáme vám včas vědět, abyste mohli uzavřít vchody do svých jeskyní.“</p>

<p>„Jsem ti vděčen, Věčný.“</p>

<p>Pak jsme se s Pol vrátil jeskyní nahoru do ruin Pro­lgu. „Co teď?“ zeptala se mě.</p>

<p>Uvažoval jsem. „Když už jsme tady… co kdybychom se zaletěli podívat, jak daleko se dostal Torak, než se vrátíme do Rivy? Stejně bych se rád podíval, jak velkou má armádu.“</p>

<p>„Jak si přeješ, otče.“ Vždycky trochu znervózním, když se mnou Pol souhlasí bez jakéhokoliv odporu.</p>

<p>Nad Algarií bylo zataženo, ale alespoň nepršelo. Ne­máte představu, jak je těžké létat s mokrým peřím a já se nikdy necítil zvlášť dobře jako kachna. Kachny možná nejsou hloupější než ostatní zvířata, ale vypadají tak legračně.</p>

<p>Beltira mi řekl, že se Torak dostal k jezeru Atun, ale to už bylo týden a za tu dobu se dostal dál na jih. Pře­kročil nad Aldurfordem řeku Aldur a teď se jeho armá­da roztáhla po pláních střední Algarie. Nebylo moc těž­ké je najít, protože jich bylo plno.</p>

<p>Nepostupovali ale příliš rychle. Viděli jsme pod se­bou řadu půtek a srážek. Jak už říkal Beltira, algarská kavalerie zasazovala té obrovské armádě rány z boku a nedá se říct, že by to bylo jenom nějaké drobné obtěžo­vání. Algarové jsou nejlepší jezdci na světě a dlouhá staletí věnovali šlechtění svých koní. Navíc měla Tora­kova armáda ve svém středu kromě Malloreánců i Murgy, Nadraky a Thully a ti měli odrážet největší po­čet algarských nájezdů.</p>

<p>Co jsem mohl posoudit, tak se jim v tom příliš neda­řilo. Střední Algarie je pahorkatina s mnoha kopečky, takže se tam může kavalerie velmi dobře pohybovat. V mnoha případech Angarakové viděli Algary, až když byli těsně u nich. Torakova armáda se sunula zvolna k jihu a za ní zůstávali její mrtví. Samozřejmě to pro Kal Toraka nic neznamenalo, ale zajímalo to jeho generály. Nepostupovali příliš rychle a před nimi a po stranách se pohybovali celé čety stopařů a zvědů. Z toho, co jsem viděl, asi moc informací svým generálům neposkytli. Jako každá jízda na světě, i Algarové měli kromě mečů krátké luky. Jezdecký luk nemá takový dostřel jako dlouhé luky asturijských Arendů, ale jezdec na rychlém koni nepotřebuje dlouhý dostřel. Může se dostat dost blízko, aby mohl střelit, kam potřebuje. Moc angarackých zvědů se rozhodně nevrátilo.</p>

<p>Jak jsem to mohl seshora pozorovat, zatím to byl poměrně jednostranný boj. Angaracká armáda měla značné ztráty, ale Torak ji hnal tvrdě vpřed. Kromě zvědů měla angaracká armáda i honáky dobytka, kteří se měli starat o přísun potravy pro vojsko. Honáci měli ještě horší časy než zvědové. Na každém stádu krav, které hnali, byl nalepen alespoň tucet algarských lučištníků. Algarové také s oblibou splašili stádo a hnali je do pochodujících formací, a to je pěkně zpo­malovalo.</p>

<p>Usoudil jsem, že to Kal Torakovi potrvá, než se do­stane k pevnosti.</p>

<p>Plašení stád bylo velmi účinné, ale přinutilo Torakovy generály k činu, který znamenal pro západ téměř katastrofu. Ze začátku totiž každé stádo, na které narazili, hnali s sebou jako živou zásobárnu. Potom, co Al­garové začali nahánět stáda proti vojsku, vydali rozkaz, aby zabili každý kus dobytka, na který narazí. Trvalo spoustu let, než algarská stáda dosáhla aspoň zlomku množství, co měla před válkou. Hovězí patřilo mezi drahé lahůdky na západě ještě mnoho let po válce.</p>

<p>Když jsme viděli dost, zamířili jsme s Pol na západ směrem k Sendarii a pobřeží. Chtěl jsem zpět do Rivy, abych si pohovořil s Cho-Ramem. Mrinský kodex jasně tvrdil, že pevnost nepadne, ale opatrnosti nikdy nezbývá. Zvláště, když tam byl Garel.</p>

<p>Když jsme se dostali na Rivu, tak tam pršelo. Nepře­kvapilo by vás to? Hnusné počasí bylo od toho zatmění leckde, ale na Rivě pršelo prostě pořád.</p>

<p>Ran Borune poslal alornským králům zprávu o Urvonově armádě a ty to samozřejmě velmi zajímalo. „Kde jsou teď?“ zeptal se nás Rhodar, když jsme s Pol vstou­pili do zasedací místnosti.</p>

<p>„Nevím jistě,“ odpověděl jsem. „My se s Pol rozhlí­želi kolem. Dvojčata jsou v Údolí, takže Beldin podává hlášení jim. Já si s nimi později promluvím, ale teď by­chom měli projednat pár věcí. Potom se zajdu podívat, jak je to s obranou pevnosti.“</p>

<p>„Pevnost je v bezpečí,“ ujistil mne Cho-Ram. „Tam nemusíš chodit.“</p>

<p>„Je to jenom opatrnost, Cho-Rame. Jaké síly máš uvnitř?“</p>

<p>„Tři klany a drasnijské kopiníky, které jsme zachrá­nili. Uvnitř je spousta lidí, ti pevnost udrží. Navíc jsou zdi třicet stop široké a žádný žebřík nedosáhne až nahoru.“</p>

<p>„Asi proto ji Hbitá noha tak pečlivě projektoval,“ po­znamenal jsem. „Ale my víme, že se na ni Torak chystá a vydrží na ni útočit několik let, než to vzdá. Tím zís­káme čas, než se zase pohne. Mrinský kodex tvrdí, že závěrečná bitva má být v Arendii, takže by nemuselo být od věci, kdybychom pořádali tyhle porady v Tol Honetu.“</p>

<p>„Proč v Tol Honetu?“ zeptal se Brand.</p>

<p>„Za prvé je to blíž k bojišti a za druhé jsou tam tolnedranští generálové.“</p>

<p>„Tolnedranští   generálové   nám   moc   nepomohou, Belgarate,“ namítl Eldrig. „Ran Borune se soustředí na svou jižní hranici. Nepošle legie do Arendie.“</p>

<p>„Plánujeme válku, Eldrigu, a tihle tolnedranští gene­rálové vědí o taktice a strategii skoro všechno. Jejich rada by nám mohla pomoct.“</p>

<p>„My přece nejsme úplně neschopní, Belgarate,“ opo­noval. „Vyhráli jsme každou válku, ve které jsme byli.“</p>

<p>„To bylo pouhé štěstí, Eldrigu. Nechci se vás nijak dotknout, ale vy, Alornové, bojujete, jak vás napadne. Pojďme to jednou udělat skutečně profesionálně… ale­spoň pro ten prvek překvapení.“</p>

<p>Trvalo nám s Pol nějakou dobu, než jsme přesvědčili alornské krále, aby se sešli v Tol Honetu a vyslechli tolnedranské vrchní velení, ale konečně se nám to po­dařilo. Pak jsme opustili Větrný ostrov a přes Sendarii a Ulgoland zamířili k algarské pevnosti. Tentokrát jsme neměli jinou možnost, než se přeměnit v kachny.</p>

<p>Slyšel jsem, že je pevnost něco jako hora, vytvořená lidskýma rukama a musím říct, že se to blíží pravdě. Zvenku to vypadá jako město obehnané hradbami, ale není tomu tak, protože uvnitř nejsou žádné domy. Algarové, žijící v pevnosti, postavili své příbytky a všechno ostatní uvnitř těch zdí. Otevřené prostranství uvnitř ne­ní nic jiného než propracované bludiště.</p>

<p>Stejně se ale přihodila tragédie. Jedna z těch pito­mých náhod, které se občas stávají. Garel, dědic rivanského trůnu si vyjel na koni a jeho kůň se splašil. Dědic Ocelového stisku si při pádu zlomil vaz. <emphasis>Taková pito</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>most!  </emphasis>Co – u všech svatých – měl co jezdit na koni?</p>

<p>Naštěstí po sobě zanechal následníka, takže rivanská větev mohla pokračovat. Ale malému Gelanovi bylo teprve pět let. Ale to bylo v pořádku. Každý vyroste… jednou.</p>

<p>Promluvil jsem si s tím chlapcem a zjistil jsem, že ja­ko všichni ostatní, byl neobyčejně bystrý a chápavý. V tom jsme měli štěstí. Kdyby se v rivanské větvi objevil nějaký hlupák, tak jsme mohli mít pořádné potíže.</p>

<p>„Nemohl bych něco dělat, dědečku?“ zeptal se mne ten malý chlapec. „Je to nakonec moje odpovědnost.“ To mne překvapilo.</p>

<p>„Co jsi mu řekla, Pol?“ zeptal jsem se podezíravě.</p>

<p>„Všechno,“ odpověděla. „Má asi právo všechno vě­dět.“</p>

<p>„On ještě všechny ty informace nepotřeboval! Myslel jsem, že jsme se na tom dohodli.“</p>

<p>Pokrčila rameny. „Trochu jsem změnila svůj názor, otče. On je rivanský král. Kdyby všechny naše plány ztroskotali, tak může použít svůj meč.“</p>

<p>„Je to ještě dítě, Pol. Vždyť ten meč ani neuzvedne.“</p>

<p>„Máme dost času, otče. Torak ještě své obléhání ani nezačal.“</p>

<p>„Mrinský kodex tvrdí, že se Torakovi postaví Brand. Gelana se to nijak nedotkne.“</p>

<p>„Mrinský kodex je podivný, otče, a občas se věci vy­víjejí jinak. Chci být připravena na každou eventuali­tu.“</p>

<p>„Skutečně si myslím, že to zvládnu, dědečku,“ ujiš­ťoval mne Gelane. „Mám kamaráda a ten mě učí, jak zacházet s mečem.“</p>

<p>Vzdychl jsem a pak si na moment zakryl rukama obličej.</p>

<p>V těch dnech jsme neměli v pevnosti nic na práci kromě toho, že jsme čekali na Toraka. Mohli jsme s Pol klidně odejít, ale chtěl jsem si být naprosto jist, že Jed­nooký zase nezmění své plány. Invaze do Drasnie byla pro mne velkým poučením, že nic nesmím nechat na náhodě, ale musím mít všechno přesně ověřeno. Taky jsem chtěl vidět, jak obránci odrazí první nápor. Chtěl jsem se ujistit, že vědí, co mají dělat.</p>

<p>Jezdci z okolních klanů pravidelně přijížděli, aby nás informovali o situaci. Torak se stále blížil, ale nebyl vi­dět.</p>

<p>Potom jednou k ránu, když rozbřesk barvil déšť z černé na stříbrnou, přerušil můj spánek Polin hlas. <emphasis>„Myslím, že bys měl za mnou přijít, otče.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Kde jsi?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nerozumím ti, otče. Přijď za mnou na vršek severní zdi. Je tu něco, co bych ti ráda ukázala.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>

<p>Trochu jsem se posbíral, pak se zvedl a vylezl z po­stele. Skutečnost, že mi nerozuměla, naznačovala, že změnila podobu. Vyšel jsem z pokoje, chodbou došel ke schodišti a po něm vystoupal na vršek pevnosti.</p>

<p>Tam seděla na cimbuří sněžná sova.</p>

<p>„Žádal jsem tě, abys to nedělala, Pol,“ připomněl jsem jí.</p>

<p>Ošila se a proměnila se zpět. „Promiň, táto,“ řekla. „Nechtěla jsem tě rozčílit. Jenom se řídím instrukcemi. Myslím, že by ses měl podívat támhle,“ řekla a ukázala směrem na sever.</p>

<p>Podíval jsem se přes cimbuří. Mraky nad námi byly šedé a rozbřesk teprve začínal. Déšť trochu polevil, takže to nebyla ta ocelová zeď, do které jsme zírali po­sledních čtrnáct dní. Nejdřív jsem neviděl nic, ale pak moje oči zachytily nějaký pohyb na pláni ve vzdále­nosti asi jedné míle. Když jsem se zahleděl pozorněji, zdálo se mi, že z mlhy vystupuje neosobní lidská masa, která se táhla od horizontu k horizontu.</p>

<p>Torak se dostal k pevnosti.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>13.</strong></p>

<p>„Jsi si jistá, že je Torak s nimi?“ zeptal jsem se a zíral na tu pomalu se přibližující armádu.</p>

<p>„Ano, otče. Byla jsem se tam podívat. Jeho ocelový pavilón je uprostřed toho davu.“</p>

<p><emphasis>„Co jsi to udělala? Vždyť je tam Torak!  </emphasis>Teď ví, kde jsi!“</p>

<p>„Jen se nerozčiluj, Staříku. <emphasis>Bylo mi řečeno, abych to udělala. </emphasis>Torak nemá žádnou možnost zjistit, že jsem tady. Je uvnitř toho svého pavilónu a Zedar je s ním.“</p>

<p>„Jak je s ním dlouho?“</p>

<p>„Asi od té doby, co opustili Malloreu. Měli bychom varovat Algary a potom si dát něco k snídani. Jsem ce­lou noc vzhůru a mám opravdu hlad.“</p>

<p>Během dopoledne Angarakové dokončili obklíčení pevnosti a kolem poledního se pokusili o první útok. Algarové a drasnijští kopiníci nebyli nikde vidět, a to asi trochu znervóznělo Kal Torakovy generály. Povolali na místo obléhací stroje a pokusili se vrhnout první balvany na město. Moc to nešlo, protože zdi byly příliš vysoké. Viděl jsem jejich techniky, jak seřizují katapulty, aby dosáhly jiné balistické křivky.</p>

<p>Potom – a myslím, že spíš, aby otestovali obránce, než že by věřili v úspěch – zahájili první útok na hlav­ní bránu. Použili na to útočná beranidla, ale to ani ne­bylo potřeba, protože brána nebyla zamčena. První se do brány hrnuli Thullové. Zdá se, že Thullové dělají v angaracké společnosti vždycky špinavou práci.</p>

<p>Nevím, co ty Thully napadlo, když proběhli branou. Jak už jsem vám řekl, pevnost není skutečné město. Všechno, co je potřeba k životu, je ukryto v těch ohromných zdech a vnitřní prostranství v pevnosti je bludiště. Thullové vběhli dovnitř a viděli před sebou pouhou zhmotnělou geometrii. Viděli chodby rovné, chodby zakřivené, chodby tak složité, že je vracely zase nazpět, ale neviděli nic jiného.</p>

<p>Obránci nechali Thully pobíhat uvnitř bludiště asi hodinu a pak vylezli ze svých úkrytů na vršcích dvacet stop vysokých vnitřních stěn a pobili je.</p>

<p>A malloreánští generálové a králové západních Angaraků zatím stále ještě neviděli jediného obránce. Ovšem už nikdy neviděli ani útočící Thully. Poslali branou ně­kolik tisíc mužů dovnitř a neviděli pak už ani jednoho… tedy alespoň ne vycházejícího branou.</p>

<p>V průběhu noci však spatřili muže, které poslali do pevnosti. Algarové začali vystřelovat pomocí katapultů mrtvé Thully doprostřed anagarackého tábora. Je dost obtížné spát, když z oblohy kromě deště prší i Thullo­vé.</p>

<p>Další den začalo i druhé obléhání. Tři algarské kla­ny byly uvnitř pevnosti, ale ostatní byly venku. Kal Torak obklíčil pevnost a volní algarští jezdci obklíčili jeho. Nezaujali pevnou pozici, protože tak jízda neútočí. Algarové byli ve stálém pohybu, takže angaračtí generálové ani nižší králové nikdy nevěděli, odkud zaútočí. Bylo stejně nebezpečné být uvnitř jako být venku.</p>

<p>Po pár dnech jsem usoudil, že Cho-Ramova taktika funguje bezvadně, a tak jsme s Pol řekli sbohem Gelanovi, jeho matce a veliteli pevnosti. Letěli jsme na zá­pad tím hustým deštěm, který snad nikdy neměl přestat. Museli jsme se zaměřit i na jiné věci.</p>

<p>Když byl Torak pevně vázán v Algarii, měli jsme čas pracovat na našich plánech. Přesunuli jsme naše porady z Rivy, abychom mohli využít výhody expertů z místní válečné akademie a generálů z generálního štábu. Díval jsem se na spolupráci s profesionály jako na příležitost ke zlepšení našich znalostí. Navzdory své pověsti jsou Alornové spíše nadaní amatéři hlavně díky svým před­kům. Muž, který se narodí jako generál, nemá stejné znalosti jako ten, kdo se musí vypracovat přes různé nižší stupně. Tolnedranští důstojníci umí vypracovat plány, ve kterých má místo i prvek překvapení. Když se normální Alorn dostane do situace, že musí bojovat, promění se ve vzteklého bojovníka, který musí zničit vše, co mu přijde pod ruku… včetně stromů a keřů.</p>

<p>I když Ran Borune musel neochotně uznat, že máme s Pol jisté schopnosti, kterým on sám nerozumí a není ochoten se s nimi v normálním životě smířit, snažili jsme se s Pol, aby jsme je příliš nedávali najevo. Jak jsem řekl vládci: „Není důvod rozptylovat generály věcmi, které nemohou pochopit. Když se dozvědí, že se chystám oslavit sedmitisící narozeniny, budou pátrat, jak je to možné a nesoustředí se na to, co po nich chceme. Nechme je při tom, že Pol a já jsme význační Rivané.“</p>

<p>Nejvíc ze všeho nás znepokojovalo to, že se Urvon se svou armádou nehýbá z místa. Přeplavil svou armádu přes Východní moře, ale pak seděl ve vojenské okrsku Hagga na jižním pobřeží Kthol Murgosu, jakoby tam chtěl zapustit kořeny. Konečně jsem se rozhodl a požádal dvojčata, aby vzkázali Beldinovi, že si s ním potřebuju promluvit. Na větší vzdálenost ani nic jiného nezmůžete. Můj bratr se dostavil za několik dní a pak jsme se se­šli v mém pokoji na šerecké ambasádě. Nebyl to nijak velký pokoj, ale já nejsem nijak náročný člověk a nepotřebuju honosné apartmá. Moje první otázka byla jednoduchá. „Co ho tam drží?“</p>

<p>„Murgové,“ odpověděl. „Co jiného? Murgové a pak ještě to, že nedostal od Toraka povel k pochodu.“</p>

<p>„Co má Ktačik za problém?“</p>

<p>„Nemá rád Urvona.“</p>

<p>„A kdo má? Myslím, že ani Torak ho nemá zrovna v lásce. Ale Urvon musí poslouchat rozkazy a Torak by asi vyrval Ktačikovi srdce z jeho ubohoučké hrudi, kdyby se do toho pletl.“</p>

<p>„Ty jsi mne neposlouchal, Belgarate?“ podivil se můj malý bratr. „Já jsem neřekl, že je to <emphasis>Ktačik, </emphasis>kdo zdržuje Urvona. Jsou to Murgové… a abych byl přesnější, tak jsou to hlavně Grolimové.“</p>

<p>„Jaký je v tom rozdíl? Ktačik snad vládne v Kthol Murgosu, ne?</p>

<p>„To je pravda, bratře, ale on je takový typ, že se dokáže dívat stranou, když se mu to hodí. Já ti to zkusím vysvětlit. Když Urvon dojde se svou armá­dou do Arendie, Torak ho jmenuje svým nejmilejším učněm, nebo jak tomu chceš říkat. Ktačikovi se to moc nepozdává, ale nemůže proti tomu nic dělat… nebo alespoň ne okatě. To ještě ale neznamená, že nemůže tahat dráty ze zákulisí. Strávil staletí tím, že Murgům vštěpoval pocit rasové čistoty a Malloreánci nejsou žádní čistí Angarakové. Průměrný Malloreánec má v sobě část Angaraka, část Karanda, část Melcena a možná i kapku dalské krve. Murgové se dívají na Malloreánce jako na parchanty, i když to neřeknou nahlas.“</p>

<p>„To všechno vím, ale Murgové dostávají rozkazy od Grolimů a ti neudělají nic, co by bylo proti Torakovi.“</p>

<p>„Vidím, že toho o Grolimech moc nevíš. Grolimská politika je velmi složitá. Ať si Torak myslí, co chce, v angarackém náboženství je velký rozkol a ten vyplývá z nenávisti mezi Ktačikem a Urvonem. Poté, co Urvon při­stál v Haggě, Ktačik utrousil před svými Grolimy pár po­známek a ti teď roztrubují mezi Murgy divoké zkazky o tom, jak opilí malloreánští vojáci přepadají domy Murgů a znásilňují jejich ženy. To je jedna z věcí, která vybur­cuje každého Murga. Ktačik oficiálně podporuje Urvona, jak může, ale divoké zkazky Grolimů už vykonaly své. Murgští generálové jsou velmi zdvořilí ke svým malloreánským protějškům, ale jen ve dne… v noci neorganizo­vané hordy jejich vojáků zmasakrují každého rnalloreánského vojáka, který jim padne do rukou. Ktačik sedí jako neviňátko ve své věži a předstírá, že s tím nemůže nic dělat. A všechno, co může dělat Urvon je, že sedí v Rak Hagga a lomí rukama, když dav venku lynčuje jeho vo­jáky. Je to sice zvláštní, ale za této situace může být z Ktačika náš nejlepší spojenec.“</p>

<p>„To ale všechno skončí, jakmile dá Torak Urvonovi povel k pochodu, nebo ne?“</p>

<p>„O tom pochybuju. Ktačik dá pravděpodobně na oko povel jižním Murgům, aby provázeli malloreánskou armádu, ale to jenom poskytne lepší příležitost Mur­gům, aby se dostali blíž k Malloreáncům… se svými noži. Ta cesta přes jižní Kthol Murgos může být zají­mavá a Urvon bude rád, když dostane k jižní tolnedranské hranici alespoň nějaký pluk.“</p>

<p>„To je paráda.“</p>

<p>„Já věděl, že se ti to bude líbit.“</p>

<p>„Vezmu tě s sebou do paláce, abys to tam řekl ostat­ním. Mimochodem, Pol a já jsme zatím moc neroztrubovali, co jsme zač. Řeknu jim, že jsi drasnijský špión. Nemusíme generály hned znervózňovat.“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Mně je to jedno.“</p>

<p>Náčelník tolnedranského generálního štábu se jme­noval Cerran a byl členem Anadilské rodiny z jižní Tolnedry. Anadilové nikdy neměli dost pozemků a vli­vu, aby aspirovali na královský trůn, ale většinou slou­žili v armádě. Byli těsně spjati s Boruny, takže když ti byli u moci, většinou to byl někdo z Anadilů, kdo velel armádě. Generál Cerran byl profesionál každým cou­lem a táhlo mu asi k padesátce. Byl to Tolnedřan, takže nebyl tak vysoký jako Alornové, ale byl to pěkně sta­věný chlap s pořádnými svaly a rameny. On a Brand se k sobě dobře hodili.</p>

<p>Nejsem moc honěný v drasnijské tajné řeči, ale doká­zal jsem Pol a Rhodarovi naznačit, že se Beldin bude vydávat za člena drasnijské tajné služby a Rhodar ho vřele přivítal jako „jednoho z nejlepších agentů“. Pak Beldin zopakoval to, co mi řekl v soukromí.</p>

<p>„Jak dlouho myslíš, že to bude Urvonovi trvat přes jižní Kthol Murgos, Beldine?“ zeptal se generál Cerran, když můj bratr skončil svou řeč.</p>

<p>Beldin pokrčil rameny. „Aspoň půl roku, Počítám, že bude muset každou chvíli zastavit, aby potlačil nepo­koje.“</p>

<p>„Tím se tedy vyjasňuje jedna otázka, na kterou potře­bujeme znát odpověď. Tvůj přítel a jeho dcera nám řekli, že Kal Torak musí do Arendie k určitému datu. Jestli jsem to dobře pochopil, tak to má něco společné­ho s angarackým náboženstvím.“</p>

<p>„Dalo by se to tak říct. Co má být?“</p>

<p>„Nevíme, kdy ta doba nastane, ale Kal Torak to ví.</p>

<p>Chce jistě taky, aby tam v tu dobu byl i Urvon. Z toho můžeme usuzovat, že až dostane Urvon povel k pocho­du, tak máme zhruba rok na to, abychom byli připrave­ni čekat Angaraky někde v Arendii.“</p>

<p>„To je trochu nepřesné, Cerrane,“ namítl Ran Borune.</p>

<p>„Je to mnohem přesnější, než co jsme byli schopni doposud odhadnout, veličenstvo,“ odpověděl Cerran. „Král Cho-Ram nás ujišťoval, že je jeho pevnost na­prosto nedobytná, takže bude Kal Torak čím dál víc v presu, jak se bude blížit čas, kdy má být v Arendii. Na­konec bude nucen vzdát obléhání a vydat se na západ. Angarakové berou své náboženství velmi vážně.“ Cer­ran vstal ze své židle a přešel k velké mapě, která visela na zdi. „Armáda velká jako je ta Kal Torakova se ne­může přesouvat příliš rychle,“ poznamenal, „zvláště když se dostane do hor Země Ulgů. Z pevnosti do střední Arendie to je nějakých sto padesát mil. Myslím, že by jim to mohlo zabrat tak pětačtyřicet dní. Přidáme jim patnáct dní na seskupení a máme zhruba dva měsí­ce. První signál dostaneme, až se Urvon dá na pochod. Druhým signálem bude, až Kal Torak přestane obléhat pevnost. To je všechno, co potřebujeme, nebo ne? Murgové se mohou, ale nemusí pokusit zastavit Urvonovy Malloreánce, ale my to zkusit musíme. Spíš bych vsadil na to, že se generál Urvon dostane do Arendie pozdě. Kal Torak je cizinec a neví, jak bojují legie. Mám v úmyslu ho o tom poučit. Zastavím Urvonův po­chod na tolnedranské jižní hranici.“</p>

<p>Teď chápete, proč jsme s Pol chtěli přibrat k pláno­vání tolnedranské generály.</p>

<p>Když jsme zjistili, že se můžeme spolehnout na ně­které varovné signály, začali jsme se věnovat přípravě bitvy v Arendii. Mančaft generála Cerrana vypracoval podrobný plán obrany každého místa v zemi. Promluvil jsem si o tom soukromě s Brandem. Jenom velmi málo bitev se vyhrává z obranné pozice. Metodičtí Tolnedřané, ale usoudili při porovnání našich počtů s počty Torakova vojska, že bez pomoci legií nepřichází ofenzivní taktika vůbec do úvahy. A legie měly být zaměstnány jinde.</p>

<p>Tolnedranští generálové nevěděli, proč se alornští králové podrobovali Brandovu úsudku, ale nebyli žádní hlupáci. Vzali na vědomí existující úctu a po několika měsících strategického plánování uznali i Brandovu taktickou genialitu. Tolnedřané normálně moc Alorny neuznávají, ale v Brandovi viděli jiný typ člověka. Jeho genialita spočívala ve schopnosti odhadnout sílu a sla­binu jednotlivých částí, které se měly stát tváří v tvář Kal Torakovi.</p>

<p>Naše rozhodnutí neříct tolnedřanským generálům, že spousta našich rozhodnutí je založena na blouznění šílence, měla své opodstatnění. Vše, co alespoň trochu zavání mysticismem, Tolnedřany znervózňuje. Někdy jsme museli mluvit velmi rychle, aby nepojali velké podezření. Věděli jsme, že se některé věci stanou, ale nechtěli jsme Tolnedřanům říct, jak to víme. Většinou to na sebe musel vzít Rhodar. Schopnosti drasnijské výzvědné služby byly téměř legendární a po několika letech museli tolnedřanští generálové nabýt přesvěd­čení, že je drasnijský špion v každé angaracké jednot­ce. Vždy, když se objevila otázka 'Jak to víte?', se Rhodar zatvářil tajemně a s naprosto neměnným výra­zem položil na stůl kus papíru. Z toho bylo zřejmé, o co jde.</p>

<p>Ovšem i Rhodarovy schopnosti přesahovalo, když dvojčata po nekonečném šestiletém obléhání pevnosti rozluštila, kde se má konat rozhodující bitva. Ten od­kaz byl poněkud obskurní, ale to už jsme si u Mrinského kodexu zvykli. Bylo tam řečeno, že se 'Dítě světla a Dítě tmy střetnou před zdmi zlatého města'. Těm, kdo znají žluté zdi Vo Mimbre, bylo vše hned jasné.</p>

<p>Od té chvíle jsme opatrně naváděli tolnedranské ge­nerály, až konečně Cerran vyřkl to správné jméno. Rhodar předstíral, že dostal zprávu od svých špionů o předpokládané Torakové invazní cestě a my ostatní jsme navrhovali různá nevhodná místa, kde by mohlo dojít k bitvě. Konečně Cerran přistoupil k mapě se vztyčeným prstem. „Tady to bude,“ zapíchl prst do ma­py. „Měli byste připravit vojska k Vo Mimbre.“</p>

<p>„Okolí města vypadá, že by to tam mohlo být,“ řekl Eldrig a snažil se, aby jeho hlas zněl pochybovačně.</p>

<p>Já na jeho hru přistoupil. „Není to tam příliš rovné?“ namítl jsem. „Nebylo by výhodnější bojovat v trochu zvlněném terénu?“</p>

<p>„My to vlastně moc nepotřebujeme, Věčný,“ řekl mi Cho-Ram. „Město samo je dost vysoko, aby zpoma­lilo Kal Torakovu armádu. Přijdou dolů údolím řeky Arend a zaujmou pozicí k obléhání kolem Vo Mimbre. Potom na ně udeříme ze všech stran a přišpendlíme je ke zdem města. Generál Cerran má pravdu. Je to per­fektní místo pro bitvu, jakou potřebujeme.“</p>

<p>Eldrig a já jsme vznesli ještě pár planých námitek, ale když se Brand a Rhodar přidali k Cho-Ramovi, bylo rozhodnuto. Byl to sice trochu těžkopádný způsob, ale jinou možnost jsme neměli.</p>

<p>Několik dní poté přišla Pol do mého pokoje na šereckém vyslanectví a našla mne, jak vztekle přecházím sem a tam a nadávám směrem ke své kopii Mrinského kodexu. „Co se s tebou děje, otče?“ zeptala se. „V po­sledních dnech vypadáš jako medvěd, probuzený před­časně ze zimního spánku.“</p>

<p>Praštil jsem pěstí do Mrinského kodexu. „Tohle se děje!“ zaječel jsem. „Nedává to prostě smysl!“</p>

<p>„To snad ani nemá, ne? Celý vtip je v tom, že to má vypadat jako blábolení. Proč mi<strong> </strong>neřekneš, co se děje? Třeba bych ti mohla pomoct.“</p>

<p>Vzdychl jsem si. „Dobře. Brand má být – alespoň při této UDÁLOSTI – Dítětem světla. Jestli to ale čtu správně, tak má být na několika místech najednou.“</p>

<p>„Přečti mi to,“ vyzvala mě klidně. „Takhle tomu vů­bec nerozumím.“</p>

<p>„Nu dobrá, podíváme se, jak tomu budeš rozumět ty.“ Rozbalil jsem svitek, našel svou poznámku a přečetl jí tu část. „A Dítě světla vezme drahokam z určeného místa a zařídí, aby se dostal k Dítěti světla u bran zlaté­ho města.' Z toho jasně vyplývá paradox a paradoxy se nestávají.“</p>

<p>„Já to tak, otče, nevidím. Jak dlouho má ta UDÁ­LOST trvat?“</p>

<p>„Asi jak dlouho bude potřeba.“</p>

<p>„Staletí? Nebo roky? Nebo dny? Nebo snad minuty či dokonce jenom okamžik. Jak dlouho to trvalo, když  jsi uspal Zedara v Morinlandu? To byla přece jedna z těch UDÁLOSTÍ, nebo ne? Jak dlouho to <emphasis>doopravdy </emphasis>trvalo?“ „Řekl bych, že ne moc dlouho. Kam míříš, Pol?“</p>

<p>„Mám silný pocit, že ty UDÁLOSTI jsou okamžiky. Myslím, že Nezbytnosti jsou příliš silné pro tyhle kon­frontace, než aby mohly trvat příliš dlouho. To by mohlo roztrhat svět na kousky. Věštba nám říká, jak se máme připravit, a to může trvat třeba tisíciletí, ale sku­tečná UDÁLOST je něco tak jednoduchého jako roz­hodnutí… nebo jako jedno slovo. Třeba 'Ano' nebo 'Ne'. Mrinský kodex říká, že konečná konfrontace se uskuteční jedním nebo druhým způsobem a rozhodnutí trvá jenom okamžik. Já myslím, že poslední UDÁLOST – a ne jenom tato  – je otázkou volby. Myslím, že jsou takové všechny. Když ses setkal se Zedarem v Morinlandu, rozhodl ses, že ho nezabiješ.</p>

<p>Myslím, že to byla ta UDÁLOST. Všechno ostatní byla příprava.“</p>

<p>Teď už možná chápete, jak jsem to myslel, když  jsem hovořil o jemnosti Poliny duše. Možná to trochu zjed­nodušovala, ale rozhodl jsem se, že jí budu věřit a tím se i naše malá konverzace stala UDÁLOSTÍ, ne? Z to­ho také vyplývá, že UDÁLOST nemusí být jenom sou­boj dvou Nezbytností… Teď už je zaděláno na skoro nepřetržité bolesti hlavy mých čtenářů.</p>

<p>„Musím do Rivy,“ oznámil jsem jí,</p>

<p>„Co? A proč?“</p>

<p>„Musím přinést Rivův meč. Brand ho bude potřebo­vat. Mrinský kodex tvrdí, že Orb je určující faktor, a to znamená meč.“</p>

<p>„Z toho tedy vyplývá, že podle té pasáže, co jsi mi četl, máš ty být Dítětem světla, které přinese Brandovi Orb.“</p>

<p>„Nebude to poprvé, co budu pověřen takovým úko­lem.“ Pokrčil jsem rameny. „Když se ukáže, že jsem se mýlil, tak nebudu schopen sundat ten meč ze zdi. To je to pěkné na zacházení s Orbem. Nedovolí ti udělat nic, k čemu nejsi určen.“</p>

<p>Rozhodl jsem se, že o svém plánu nebudu radši nic roztrubovat. To není otázka volby, o které hovořila Pol. Všechno vyplývalo z toho, že jsem se nechtěl znemož­nit. Kdyby se ukázalo, že nejsem schopen sundat ten meč, bylo by trochu hloupé, kdybych předtím hlasitě oznamoval své úmysly. Marnivost je směšná, ale každý jí občas podlehne.</p>

<p>Promluvil jsem s šereckým vyslancem a rozhodl se, že popluju příští kurýrní lodí na Rivu. Mohl bych se tam dostat sám, ale kdyby to dopadlo dobře, tak bych měl vézt zpět něco dost těžkého.</p>

<p>Nebyla to nijak příjemná cesta. Nemám rád šerecké válečné lodi a  to mizerné počasí, které nás poslední ro­ky věrně provázelo, neudělalo cestu příjemnější.</p>

<p>Přistáli jsme v přístavu a já už spěchal po schodech nahoru k zámku.</p>

<p>Brandův nejstarší syn Rennig zastupoval otce po do­bu jeho nepřítomnosti. Postavení rivanského správce nebylo – přesně vzato – dědičné, ale tentokrát bylo dost jasné, že přejde na Renniga. Byl stejně spolehlivý jako jeho otec.</p>

<p>Přesto, když jsem vstoupil do Brandovy pracovny, vypadal trochu zmateně. „Díky bohu!“ vykřikl a vstal. „Dostali jste mou zprávu!“</p>

<p>„Jakou zprávu?“</p>

<p>„Chceš říct, že jste ji nedostali? Tak jak to, že jsi přijel?“</p>

<p>„Mám tu něco na práci. Co se stalo, Rennigu? Nevi­děl jsem tě tak vzrušeného od dob, kdy jsi byl malý chlapec.“</p>

<p>„Pojď se mnou a podívej se radši na to sám, Věčný. Mám pocit, že mi nebudeš věřit, dokud to neuvidíš. Za­volám stráž, co tam byla, když se to stalo. Budeš asi s nimi chtít promluvit.“ Vedl mne chodbou k sálu rivanských králů. Trůnní sál nebyl od doby zavraždění krále Goreka příliš používán, proto vypadal dost ponuře a nebyl ani příliš dobře osvětlen. Rennig vzal jednu z loučí, co byly u dveří, a vedl mne kolem vyhaslého oh­niště k trůnu. Když jsme přišli blíž, viděl jsem zřetelně Rivův meč viset na zdi. Ale zároveň jsem jasně viděl, že s ním není něco v pořádku.</p>

<p>Chyběl tam Orb mého Mistra.</p>

<p>„Co se děje, Rennigu?“ ptal jsem se. „Kde je Orb?“</p>

<p>„Je támhle, Věčný,“ odpověděl a ukázal na velký kulatý štít, opřený asi tři metry napravo od trůnu. Byl to běžný, alornský válečný štít. Velký, těžký, kulatý štít s kovovými pláty, kterými je Alornové zpevňují. Co tedy rozhodně nebylo běžné, byla skutečnost, že přesně uprostřed byl zasazen Orb mého Mistra.</p>

<p>„Kdo to udělal?“ Můj hlas setřásl.</p>

<p>„Nevíme. Strážní, kteří tu noc hlídali tvrdí, že ji nikdy předtím neviděli.“</p>

<p><emphasis>„Ji? </emphasis>To udělala žena?“</p>

<p>Přikývl. „Měl jsem, Belgarate, také pochybnosti, ale znám oba strážné od dětství. Jsou to čestní chlapi a ni­kdy by v tomhle případě nelhali.“</p>

<p>„Nikdo se nesmí Orbu dotknout mimo...“ Zarazil jsem se a hlavou mi běžela příslušná pasáž Mrinského kodexu. „A Dítě světla vezme drahokam z místa, kam patří…“ Myslel jsem si, že tohle Dítě světla sundá meč a dopraví ho k Brandovi. Myslel jsem si, že ta pasáž dává pokyn <emphasis>mně… </emphasis>že jsem to já, kdo ho má sundat ze zdi a dovézt do Tol Honetu. Ale ta pasáž nehovořila o meči. Ta žena – ať už to byl kdokoliv – přemístila Orb z meče doprostřed štítu. Pol měla pravdu. Nikdo se nesměl dotknout Orbu kromě Dítěte světla a tahle role se předávala z osoby na osobu… ale žena?</p>

<p>V tu chvíli přišli do sálu strážní a ostýchavě kráčeli směrem ke mně. Až budu mít čas, budu něco muset udělat se svou pověstí, která ze mne dělá vzteklého chlapa. „Ach, pojďte sem,“ vyzval jsem je. „Já vás neukousnu. Nemohli jste jí v tom nijak zabránit. Kdy se to stalo?“</p>

<p>„Před týdnem, Věčný,“ odpověděl ten vyšší.</p>

<p>Jaká náhoda… a jak předvídatelná. Stalo se to skoro přesně v tom okamžiku, kdy jsem se rozhodl jet do Rivy.</p>

<p>„Byla to kouzla, Věčný,“ doplnil druhý strážný. „Stáli jsme venku na stráži, když chodbou přišla ta žena.“</p>

<p>„Věděli jsme, že se stalo něco zvláštního,“ pokračo­val ten vyšší, „zvlášť kvůli tomu ohni.“</p>

<p>„Ohni?“</p>

<p>„Spíš by se dalo říct, že záři. Ona zářila takovou mod­rou září.“</p>

<p>To mne zaujalo.</p>

<p>„Byla to pěkná ženská,“ řekl ten menší. „Nebo by byla, kdyby nebyla celá modrá. Otevřela dveře do sálu a vešla dovnitř. Šli jsme za ní k trůnu. Když tam došla, vztáhla ruce a řekla: 'Pojď ke mně.' Znělo to skoro, ja­ko kdyby volala psíka.“</p>

<p>„Bylo to pěkně divný,“ přidal se vyšší, „ale viděli jsme to oba. Kámen z meče se uvolnil a plul vzdu­chem k její ruce… a taky zářil. Potom přešla k tomu štítu, který jsme tu nikdy předtím neviděli, a zasadila kámen doprostřed. Roztavila ocel a zasadila do ní ten kámen.“</p>

<p>„Ona pak odešla?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Něco nejdřív řekla.“</p>

<p>„Co? Řekla, kdo je?“</p>

<p>„Ne. Jenom řekla: 'Někdo přijde a bude vědět, co dělat.' Potom se usmála a vyšla ven. Šli jsme za ní, ale než jsme vyšli na chodbu, tak zmizela. To je všechno, co jsme viděli, Věčný. Nemohli jsme ji nijak zastavit.“</p>

<p>„Počínali jste si dobře. Nikdo by ji nemohl zastavit, ať už byla kdokoliv.“</p>

<p>Popadl jsem ten těžký štít oběma rukama. „V jednom měl ten duch pravdu. Vím, co s tím mám dělat.“</p>

<p>„To je Orb, Svatý Belgarate,“ namítl Rennig. „Má zůstat na ostrově.“</p>

<p>„To ano,“ souhlasil jsem, „ale jen do doby, než ho budeme potřebovat. A pokud se úplně nemýlím, tak ho bude tvůj otec brzo potřebovat.“</p>

<p>Cestou zpět do Tol Honetu jsem se zabýval myšlen­kou, proč je teď Orb součástí štítu a ne meče. Zcela jasně z toho vyplývalo, že Brand nemá zabít Toraka. Štít je zcela jednoznačně obranná výstroj. Díky tomu jsem se začal dívat poněkud jinak na taktiku tolnedranských generálů, kterou připravili pro bitvu u Vo Mimbre. Mož­ná můžeme zvítězit i s obrannou taktikou.</p>

<p>Během plavby zpět jsem udělal ještě jednu důležitou věc a to tu, že jsem se spojil s dvojčaty a informoval je, že Orb změnil své místo. V tomto bodu jsem zcela jas­ně potřeboval poradit.</p>

<p>Angaracké obléhání pevnosti trvalo další rok. Po­tom pozdě na jaře v roce 4874 přišel Beldin z jižního Kthol Murgosu se zprávou, že Urvon shromáždil svou armádu na pláních u Haggy a zahájil pochod na zá­pad. Jestli měl generál Cerran pravdu, tak nám zbýval zhruba rok na přípravu. Budeme to vědět přesněji, jestli Torak ukončí obléhání pevnosti a také se vydá na západ.</p>

<p>Většinu léta jsem strávil tím, že jsem se přesouval z místa na místo a ujišťoval se, že je všechno připraveno, anebo se připravuje podle plánu. Naneštěstí zrovna v tu chvíli propukalo nepřátelství mezi znepřátelenými frak­cemi v Arendii a Pol a já jsme museli vždy spěchat na místo sváru, abychom všechno dali do pořádku.</p>

<p>Ačkoliv dvojčata pracovala jako divá, stejně jsme z Mrinského kodexu nedostali kloudnou informaci. Tr­valo mi to pěkně dlouho, než jsem si plně uvědomil, že souboj mezi Brandem a Torakem se bude odehrávat zcela bez mého přispění. Napadlo mne to až na podzim, když jsme si všimli změny v Brandově chování.</p>

<p>„Potřebuju si s tebou, Belgarate, promluvit,“ řekl mi jednoho deštivého odpoledne o přestávce mezi jedná­ními s tolnedranslkýrni generály.</p>

<p>„Jistě,“ odtušil jsem.</p>

<p>„Pojďme ven,“ vybídl mne. „Je to spíš osobní pova­hy, a tak bych nebyl zrovna rád, kdyby nás poslouchal nějaký tolnedranský špeh a donesl to, co si budeme po­vídat, Ran Borunovi. Myslím, že je to vcelku dobrý chlap, ale znervózní, když se jedná o věci, kterým nero­zumí.“</p>

<p>Pousmál jsem se. Slovo znervózní v sobě skrývalo značnou dávku pochopení a tolerance. Vyšli jsme s Brandem z budovy armádního velitelství a přešli tráv­ník až na kraj parku. „Ty už jsi někdy dostal pokyny od Nezbytnosti, že ano?“ zeptal se mne, když si byl jist, že nás nikdo neslyší.</p>

<p>„Nejsem si jist, jestli ti dobře rozumím, příteli?“ po­divil jsem se. „Strávil jsem celý život plněním takových příkazů.“</p>

<p>„Mám na mysli něco jiného. Pokud jsem tomu dobře rozuměl, tak jsi byl ve spojení s Nezbytností, když jste se s Medvědí plecí a jeho syny vydali do Kthol Mišraku“</p>

<p>„Ano. A co tím chceš říct?“</p>

<p>„Mluvila s tebou?“</p>

<p>„No… mluvila.“</p>

<p>„Jsem rád, že to říkáš. Měl jsem pocit, že jsem úplně zvláštní případ. Má trochu zvláštní styl hovoru, co?“</p>

<p>„Jo. Má skutečně zvláštní smysl pro humor. Co ti ří­kala?“</p>

<p>„Nic moc konkrétního. Byl jsem trochu vyplašený z toho, co mám udělat v té bitvě u Vo Mimbre, a tak mě uklidňovala, abych si to tak nebral.“ Zarazil se a pohlédl mi zpříma do tváře. „Věděl jsi přesně, co máš udělat, než jsi to skutečné udělal? Chci tím říct, jestli ve chvíli, kdy jsi to měl skutečně udělat, ti něco v hlavě řeklo co a jak?“</p>

<p>Přikývl jsem. „Ano, tak přesně to chodí,“ odpověděl jsem. „Přítel, který se ti usadil v hlavě, se většinou nezdržuje tím, že by ti věci vysvětloval, ale prostě ti v hlavě vytvoří správnou odpověď. Nemusíš na to vůbec myslet. Co máš teď udělat?“</p>

<p>„Mám přesvědčit tolnedranské generály, že hrozba ze strany Urvonovy armády není příliš velká. Budu prý potřebovat legie u Vo Mimbre.“</p>

<p>„To může být sakra těžký úkol. Generál Cerran je zcela přesvědčen, že nejdůležitějším úkolem legií je střežit jižní hranice.“</p>

<p>„Prý zjistí, že to nebude nutné. Urvon a Ktačik prý udělají chybu a vůbec se nedostanou ani do Nyissy.“</p>

<p>„Jakou chybu?“</p>

<p>„Nemám tušení. Problém tkví v tom, že to Cerran zjistí, až bude Torak skoro u Vo Mimbre. Nebude mít dost času, aby legie od pochodovaly z jižní hranice Tolnedry na bojiště.“</p>

<p>„Nebudou muset pochodovat,“ řekl jsem.</p>

<p>„Jak se tam teda dostanou?“</p>

<p>„Šerekové je převezou na lodích.“</p>

<p>„Jak to víš?“</p>

<p>Zakřenil jsem se. „Náš společný přítel mi tu myšlen­ku vložil do mozku před několika tisíci lety.“</p>

<p>„Chceš říct, že jsi to věděl celou dobu?“</p>

<p>„Stále ne. Však si na to zvykneš, Brande. Pokyny tě nezdržují, dokud je nepotřebuješ. Myslím, že je to ta­ková dohoda mezi naší Nezbytností a tou Torakovou. Jakmile jsi řekl, že Urvon s Ktačikem udělají tu chybu, tak jsem věděl, jak dopravíme legie do Vo Mimbre.“</p>

<p>Usmál se rovněž s úšklebkem. „Svým podivným způ­sobem to do sebe zapadá. Je zjevné, že náš přítel ne­chce zahltit naše mozky věcmi, které nebudeme ne­zbytně potřebovat. Jenom doufám, že se neopozdí s informacema, až začnu souboj s Torakem.“</p>

<p>„Na to vsadím krk. Máš nějaké vysvětlení, proč je Orb na štítu místo na meči?“</p>

<p>„Já jenom vím, že se ho tím nemám dotknout… nebo čímkoliv, co je s tím spojeno. To má udělat někdo jiný. Já mu to mám jenom ukázat.“</p>

<p>„Ukázat mu ho? Vždyť už ho předtím viděl, Brande.“</p>

<p><emphasis>„No</emphasis> <emphasis>tak, Belgarate, nestrkej do toho nos,“ </emphasis>samozřej­mě jsem ten hlas hned poznal. <emphasis>„Ty si dělej svou práci a tuhle nech Brandovi.“</emphasis></p>

<p>Překvapený výraz Brandovy tváře mi prozradil, že ta­ké slyšel, co náš přítel řekl. „To s tebou mluví vždycky takhle?“ zeptal se.</p>

<p>Otráveně jsem přikývl. „Stále. Asi se mu na mně ně­co nezdá, že ho vždycky naštvu. Asi bychom ho měli začít přesvědčovat, aby začal s plánováním počtů a pře­sunů.“</p>

<p>„Proč mu prostě neřekneme, jak to je a odkud dostá­váme naše instrukce?“</p>

<p>„Ne, Brande. Ještě ne. Chci mít jeho legie u Vo Mimbre dřív, než na něj vybalíme nějaké překvapení. Generál Cerran je schopný, spolehlivý chlap, ale stále je to Tolnedřan. Řekneme mu, že v ústí Řeky dřev bude pro všechny případy kotvit šerecká flotila. Až se čas naplní, tak pochopí, proč tam je.“</p>

<p>Na jaře 4875 Torak konečně ukončil obléhání pev­ností a vydal se se zbytkem své armády na pochod na západ. Algarové a odplaty chtiví Drasnijci mu šli v pa­tách. U každé pochodující armády se najdou nějací opozdilci, ale v tomto případě se těm, co se zpozdili. nikdy nepodařilo dostihnout hlavní sled.</p>

<p>Když se Kal Torak dostal do Ulgolandu, jeho situace se ještě zhoršila. Ulgové vylézali každou noc ze svých jeskyní a jako divoké kočky útočili na krajní hlídky. Několikrát dokonce vnikli doprostřed ležení a pobili větší množství Torakových vojáků. Torak tyhle inci­denty příliš nevnímal, ale jeho vojáci byli den ode dne nervóznější a většina z nich po několika dnech nemohla vůbec usnout.</p>

<p>Znetvořený bůh hnal svou armádu, jak to šlo, bez ohledu na ztráty, až konečně dorazili k řece Arend.</p>

<p>My jsme s alornskými krály rozdělili vojska kolem Vo Mimbre, jakmile nám dvojčata dala vědět, že se To­rak hnul a všechno bylo, jak mělo být… až na to, že jsme neměli tolnedranské legie.</p>

<p>Torak se zastavil, aby seskupil armádu a my stále ne­věděli, co se děje v jižním Kthol Murgosu. Jestli se ně­co nestane velmi rychle, museli bychom bojovat bez pomoci legií. V tomhle směru se to zrovna nejlíp nevy­víjelo.</p>

<p>A pak jedné noci, když jsem upadl do sna, probudil mne Beldinův hlas. <emphasis>„Belgarate!“ </emphasis>volal vítězně. <emphasis>„Můžeš se přestat bát Urvona! N</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>dok</emphasis><emphasis>á</emphasis><emphasis>že to!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co se stalo?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Murgové stále napadali jeho armádu, až se rozhodl, že se s nimi utká v otevřeném boji. Zavedl vojsko do Velké aragské pouště a Mu</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>gové táhli za ním.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Oni se navzájem pobili?“ </emphasis>zeptal se s nadějí v hlase.</p>

<p>„<emphasis>Ne, stalo se něco jiného. Prší tam ještě?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Beldine, tady prší nepřetržité snad od roku 4850. A snad nikdy nepřestane.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Teď asi přestane. A důvodem bude to, co se právě stalo v poušti. Posledních pět dnů tam řádila sněhová bouře. Nad Urvonem a jeho armádou i nad Murgy, co je pronásledovali, je nějakých pět metrů sněhu. Nikdo se z toho nevyhrabe. Torak se do vás bude muset pustit s</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>tím, co má sám.“</emphasis></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>14.</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>Sešel jsem dolů, vzbudil Pol a sdělil novinku Pol.</p>

<p>„To je skutečně štěstí,“ poznamenala a napila se čaje. Já osobně čaji nikdy neholdoval, ale Pol si ho oblíbila v době, kdy žila ve Vo Wacune.</p>

<p>„Já myslím, že je to něco víc, Pol,“ nesouhlasil jsem. „To mizerný počasí, co jsme museli snášet čtvrt století, byla příprava na sněhovou bouři, takže to stěží můžeme nazývat pouhým štěstím. A i kdyby, Urvon by šel těžko do pouště a pohřbil tam svou armádu, kdyby Ktačik nehrál své hry.“</p>

<p>„Jak velká je ta poušť?“</p>

<p>„Velká aragská poušť? Asi jako Algarie. Urvon se odtamtud nemůže dostat, aby nás ohrozil u Vo Mimbre.“</p>

<p>„Pokud se Torak nerozhodne zastavit a počkat na něj.“</p>

<p>„Nemůže. Ta UDÁLOST se musí odehrát v určité chvíli.“</p>

<p>„Stejně máme ale problém.“</p>

<p>„Jo? Z místa, kde sedím já, to vypadá docela dobře.“</p>

<p>„Nemluv takhle, otče. My víme, že je Urvon ze hry, ale jak přesvědčíme Ran Boruna a generála Cerrana, že se nemusí obávat, protože hrozba u jejich jižních hranic pominula? My takový vývoj věcí chápeme, ale oni ne. Ta bouře pro ně nebude dostatečnou zárukou, aby pře­sunuli své legie.“</p>

<p>Polgara prostě umí udeřit hřebík na hlavičku. Chvíli jsem zamyšleně hleděl na dveře. „Měli bychom si pro­mluvit s Rhodarem,“ rozhodl jsem. „Zpráva od jednoho z jeho špionů, by mohla věcem prospět.“</p>

<p>„To by bylo příliš nápadné, otče. Ran Borune i Cerran vědí, že chceme legie u Vo Mimbre a takováto „náhlá“ zpráva by vyvolala jejich podezření. Neměli bychom jim říct pravdu? Ukázat jim Mrinský kodex a doložit, kolikrát měl v minulosti pravdu?“</p>

<p>„Já myslím, že by to nevyšlo, Pol. Možná bychom mohli přesvědčit Ran Boruna, protože ten už si za ty roky zvykl, že se dějí i věci, které není schopen pochopit. Ale když to řekneme generálům, tak to bude pro Cerrana pří­liš rychlý skok, který nestráví. Věřím, že bych ho za pár měsíců přesvědčil, ale my ty měsíce nemáme. Torak po­choduje s armádou údolím řeky Arend k Vo Mimbre zrovna teď. Šereckému loďstvu bude chvíli trvat, než do­praví legie do severní Arendie. Cerran se přesvědčil, že Rhodarovi vyzvědači mají pravdu. Nejdřív bych to zkusil takhle a až potom bych přešel na něco exotičtějšího. Chci ty legie u Vo Mimbre a nechci strávit měsíce poučová­ním tolnedranského generálního štábu.“</p>

<p>„Stejně to nerozhodnou armády, otče. Brand má s Torakem vybojovat zápas a to bude ta UDÁLOST. Armády a všechno ostatní jsou jenom přípravy.“</p>

<p>„Ale nezbytné přípravy, Pol. Když nebudeme mít le­gie, tak nás Torak<strong> </strong>přečíslí. Nemá žádný důvod přijmout Brandovu výzvu, pokud k ní nebude donucen. Nejdřív musí dostat pořádně přes nos, aby vůbec vylezl ze své­ho ocelového pavilónu a utkal se s Dítětem světla. To­rak je možná blázen, ale určitě není tak hloupý, aby ris­koval něco takového, pokud ho k tomu nedonutíme.“</p>

<p>„Stejně to musí schválit generál Cerran.“</p>

<p>„Já vím. Musíme sehnat Rhodara a jít do paláce. Myslím, že s tím musíme začít“</p>

<p>Jak jsem víceméně očekával, Ran Borune byl ochoten přijmout verzi se zprávou od špiona a uvěřit jí. Za léta spolupráce se mnou a Pol si ověřil, že i když věcem ne­rozumí, dáváme mu pravdivé informace a nesnažíme se ho nějak oklamat. Nicméně generál Cerran se zasekl a nechtěl povolit. „Velmi se omlouvám, veličenstvo,“ ob­rátil se na svého vládce, „ale prostě nemohu nechat na­še jižní hranice bez ochrany jenom na základě nějaké neověřené zprávy. Neber to nijak osobně, králi Rhodare, ale jistě pochopíš mou situaci. Všechno se zakládá na této šifrované zprávě od neznámého muže, kterou ani nejsem schopen přečíst. Jeho zpráva mohla být ně­jak upravena, nebo dokonce mohl být přinucen nepří­telem, aby ji sepsal a oklamal nás. Myslím, že by se Urvonovi velmi hodilo, kdybychom stáhli legie z již­ních hranic. Jestli je ta zpráva z nějakého důvodu ne­pravdivá, bude se Urvon<strong> </strong>rozvalovat v ulicích Tol Boru­nu dřív, než znovu zaujmeme pozice.“</p>

<p>„Jak dlouho by trvalo, kdybychom tu zprávu chtěli ověřit?“ zeptal se Ran Borune.</p>

<p>„Aspoň dva týdny, Veličenstvo,“ odpověděl gene­rál. „Mám tři legie na severním břehu řeky Borgasa v jižní Nyisse. Jsou to převážně zvědové, kteří nás mají informovat, až se Urvon přiblíží k nyissánské hranici. Kdybych jim dal rozkaz, aby obhlédli situaci, tak se jízdní hlídka dostane přes jihozápadní výbě­žek Gosky k poušti a zpět za sedm až deset dní.“ Rozhodil bezmocně paže. „Je mi to líto, ale víc udělat nemohu. Informace nemohou být rychlejší než jezdec na dobrém koni. To je nevýhoda velkých tažení. Přál bych si, aby existovala nějaká rychlejší metoda, ale bohužel není.“</p>

<p>Samozřejmě se mýlil. Je rychlejší způsob, ale já mu ho nedokázal vysvětlit… nebo alespoň ne v termínech, kterým by rozuměl.</p>

<p>„Myslím, že se trochu mýlíš, generále,“ ozvala se Pol. „Jestli je zpráva nepravdivá, tak sice může Urvon přijít z jihu, ale jestli Kal Torak zvítězí u Vo Mimbre, tak bude na vašich severních hranicích a mezi ním a Tol Honetem nebude stát nic než pár neozbrojených sedlá­ků. V tom případě se můžeme dočkat opakování drasnijské tragedie.“</p>

<p>To ho trochu postrašilo, ale Ran Boruna to postrašilo mnohem víc. Tvář malého vládce se zachmuřila. „A co takhle kompromis?“ zeptal se konečně.</p>

<p>„Poslouchám, Ran Borune,“ opáčil Rhodar.</p>

<p>„Co kdybychom poslali půlku legií na sever a druhou půlku nechali tam, kde je?“</p>

<p>„Bude to stačit, Belgarate?“ zeptal se Rhodar.</p>

<p>„Bude to takové jo a ne,“ odpověděl jsem vyhýbavě.</p>

<p>„Je to tvoje rozhodnutí, Veličenstvo?“ zeptal se gene­rál Cerran. „Sice tím budeme chránit obě hranice, ale…“ Nechal otevřený konec viset ve vzduchu.</p>

<p>„Nevidím jinou možnost, Cerrane. Musíme se chránit z obou stran.“</p>

<p>„Nenávidím dvojí frontu,“ huhlal Cerran. Chvíli zíral do stropu. „Velikost armády záleží hlavně na tom, jak velká se zdá protivníkovi,“ řek zamyšleně. „Většinou se stejně bitvy zúčastní necelá polovina. Zbytek se drží v rezervě… většinou tam, kde je nepřítel může vidět.“</p>

<p>„Tak to skutečně obvykle chodí,“ přikyvoval Rhodar.</p>

<p>„Mám k dispozici ještě nějaké síly,“ řekl nám Cerran. „Nejsou dobře vycvičeni, nejsou v dobré kondici a já bych se je neodvažoval s klidným svědomím poslat do skutečné bitvy, ale na Kal Toraka to zapůsobí.“</p>

<p>„Kde jsi vzal tuhle armádu duchů?“ zeptal se překva­peně Ran Borune.</p>

<p>„Máme tady osm legií přímo v císařských kasárnách v Tol Honetu, Výsosti. Jsou líní, tlustí a většinou jsou to Honetité. Nikdo nedokáže z Honetita udělat pořádného vojáka, ale alespoň posílí naše šiky u Vo Mimbre.“</p>

<p>„To by mohlo zabrat,“ přikyvoval Rhodar.</p>

<p>„Možná bych mohl zajít ještě trochu dál,“ dodal Cer­ran. „Nedaleko Tol Honetu máme výcvikové středisko, kde je dvanáct legií a dalších sedm je v tom samém za­řízení u Tol Vordue. Jsou to rekruti, kteří ani neumí po­chodovat ve vyrovnaných, řadách, ale mají uniformy. Tím získáme dvacet sedm legií, které budou vypadat jako naše rezerva. Když přesuneme polovinu našich elitních legií od jižní hranice a promícháme je s těmito pseudovojáky, Kal Torak uvidí nějakých pětasedmdesát legií… a Eldrigovy rváče na pravém křídle… to by mohlo zapůsobit.“</p>

<p>„Generále Cerrane, jsi génius,“ vydechl nadšeně Ran Borune.</p>

<p>„Já myslím, Belgarate,“ obrátil se na mne Rhodar, „že by to mohlo vyjít. Kal Torak je asi blázen, ale Ad Rak Cthoros z Kthol Murgosu ani nadracký Yar Lek Thun žádní blázni nejsou. Myslím, že nenechají vyhla­dit své armády, pokud jsou na tomto kontinentu nějací Malloreánci. Možná se Kal Torakovi klanějí, ale nejsou tak hloupí, aby mu důvěřovali. Jakmile to začne vypa­dat, že by se mohli dostat pod značnou přesilu, budou se snažit boji vyhnout, nebo se dokonce pokusí uprchnout. Promluvím o tom s Cho-Ramem. Jestli se Murgům a Nadrakům začne stýskat po domově, tak bychom jim asi v cestě na východ neměli překážet.“</p>

<p>„A co Thullové?“ zeptal se ho Cerran,</p>

<p>„Thullové bez průvodce ani nenajdou cestu domů, generále,“ zasmál se Rhodar. „Thullové mají velice omezený smysl pro orientaci. Upřímně řečeno, Thullo­vé mají dost slabý smysl ve všem. Průměrnému Thullovi zabere půl dne, než si zaváže tkaničky.“</p>

<p>„Pánové, uvědomujete si, že se tady jedná o osud světa a vy tu chcete zkoušet nějaké triky?“ ozvala se Polgara.</p>

<p>„Je to hazard,“ přiznal Rhodar vesele, „ale to je ně­kdy docela zábava a čím vyšší jsou sázky, tím víc je to vzrušující.“</p>

<p>Vzdychla a protočila panenky, ale neřekla nic.</p>

<p>„Nic lepšího asi nemůžeme udělat, Belgarate,“ omlouval se Ran Borune. „Legie jsou rozestavěny po­dél celé Řeky dřev a ty, co jsou daleko na východě, by se k Vo Mimbre stejně nedokázaly dostat včas, protože to mají k ústí, kde jsou šerecké lodě, příliš daleko.“</p>

<p>„Převezmu osobní velení nad našimi silami v Arendii,“ dodal Cerran. „Možná se mi podaří přinutit Honety, aby přispěli na přesun.“</p>

<p>„Dobře,“ prohlásil jsem. „Jestli je to to nejlepší, co můžeme udělat, tak to musí stačit.“ Jsem si jist, že to znělo trochu pochybovačně, ale ve skutečnosti jsem byl docela rád. Cerranova výpomocná armáda by mohla přesvědčit Toraka, aby přijal Brandovu výzvu, až přijde čas.</p>

<p>Torak se neposouval příliš rychle. Počasí se zatím moc nezměnilo a armáda se ploužila v blátě, které do­sahovalo do půlky lýtek. Také často zastavovali, aby zlomili odpor každého opevněného domu, zámku nebo vesnice. Zajatce okamžitě předávali samozřejmě Grolimům. Zdržovaly je i jiné záležitosti jako Algarové, Drasnijci, Ulgové a asturijstí lučištníci. Okolí horního toku řeky Arend je hodně lesnaté, což dává dost příle­žitosti k náhlým přepadům. Abych vám řekl pravdu, měl jsem o zájmu Asturijců v této válce jisté pochyb­nosti. Nakonec Kal Torak chtěl vtrhnout do Mimbru. Ale jen zahlédli Eldallanovi lučištníci některé angaracké ukrutnosti, jejich luky okamžitě poznaly, kde mají hledat cíl a od té doby si nemohla být žádná jed­notka jista, odkud bude zasažena. Kal Torak z Mallorey skutečně cestou do Vo Mimbre utrpěl obrovské ztráty.</p>

<p>Beldin odlétl od Aragské pouště na sever a byl s krá­lem Eldrigem a jeho flotilou v ústí Řeky dřev. Tolnedranské legie se posouvaly směrem k nim, ale zdálo se, že dost pomalu. Přesto jsem u generála Cerrana nijak neintervenoval, protože jsem ho potřeboval a nechtěl jsem působit příliš agresivně.</p>

<p>Když se v Tol Honetu objevila dvojčata, aby nám řekla, co objevila v Mrinském kodexu, chyběl z králů akorát Eldrig, který byl se svou flotilou na jihu. Nicmé­ně my ostatní jsme se sešli na šerecké ambasádě, proto­že jsme se chtěli poradit o věcech, které nemusel Ran Borune vědět a tam jsme si mohli být jisti před nepo­volanýma ušima některého z jeho špionů. Musím také přiznat, že mi alornský styl ubytování vyhovuje víc než tolnedranská mramorová okázalost. Židle jsou z hrubě opracovaného dřeva, pokrývají je ale kožešiny a v krbu hoří oheň i v letních měsících. Šerekové jsou přesvěd­čeni, že vynalezli oheň a hořící krb je pro ně něco jako náboženství.</p>

<p>Jakmile jsme se sešli v zasedací místnosti a vyslanec poslal do všech chodeb ostré hochy, mohli jsme se dát do práce. Beltira rozložil jeden svitek Mrinského kodexu a začal nám předčítat. „Slyš!“ četl. „Stane se, že dračí bůh bude zaměstnán před zdmi zlatého města tři dny, když mu Dítě světla pošle svou výzvu. Třetí den se vše rozhodne touto UDÁLOSTÍ.“</p>

<p>„Aspoň to nebude nějaké dlouhé obléhání,“ pozna­menal Cho-Ram.</p>

<p>„Já doufal, že by to tak mohlo být,“ řekl jsem. Přešel jsem k mapě a přeměřoval jisté vzdálenosti. „Možná bychom mohli přestat napadat jeho zadní voj a místo toho je zatlačit trochu dozadu. Když je budeme stále tlačit dohromady, tak možná nezastaví, aby se přesku­pili. Zrovna teď spěchá k Vo Mimbre a začne útočit na město. Ať se nám to líbí nebo ne, bude to první den z té třídenní bitvy u Vo Mimbre, o které hovoří Mrinský kodex a já bych chtěl, aby v tu dobu byl Eldrig i Cerran co nejblíž.“</p>

<p>„Možná půjde vpřed a zaútočí stejně, Belgarate,“ po­chyboval Rhodar. „Jedině on má v hlavě datum, kdy tam má být. My ne. Jestli spěchá vpřed, tak se nezasta­ví.“</p>

<p>„Logika velí, že si nechal ještě spoustu času, Rhodare,“ nesouhlasila s ním Pol. „Před tou UDÁLOSTÍ se ještě musí stát spousta věcí a Torak to ví… možná lépe než my. Předtím, než Brand pošle svou výzvu Torakovi, se toho ještě musí mnoho odehrát a kdyby se to To­rak pokusil překazit, tak bychom měli zcela jinou UDÁLOST, o které nehovoří ani Mrinský kodex ani Ašabinské věštby. V tom případě by ale <emphasis>nikdo </emphasis>netušil, co se může stát.“</p>

<p>„Můžeme se snažit naklást mu do cesty nejrůznější překážky,“ navrhl Rhodar. „To by ho mohlo zbrzdit.“</p>

<p>„Možná. Ale taky je možné, že by se tím bitva mohla přesunout někam jinam,“ namítl Brand, „a my víme, že se UDÁLOST musí odehrát u Vo Mimbre.“</p>

<p>„Nuže, otče,“ obrátila se na mne Pol, „neprovedeš je­den ze svých velkých pokusů víry, o kterých tak často hovoříš?“</p>

<p>„Nejspíš budu muset. Asi bychom se spolu měli vydat do Vo Mimbre a dát Aldorigenovi nějaké in­strukce. Nechci, aby se mimbratští rytíři začali cítit příliš silní a nepostradatelní. Jakmile by opustili hradby města předtím, než se tam dostanou legie a Šerekové, tak budou zničeni. Myslím, že budeme mít pouze jedinou šanci, a tak byste měli, pánové, opus­tit Ran Boruna a zaujmout místo u svých jednotek. Všichni známe signály a víme, co máme dělat. My s Pol půjdeme do Vo Mimbre a ohlídáme Aldorigena. Pak budeme pouze vyčkávat šereckou flotilu. Neprovokujte žádné srážky a nenechte se Torakem vy­lákat ze svých pozic.“</p>

<p>Všichni jsme vstali. „Hodně štěstí, pánové,“ řekla vážně Pol. Pak schůzka skončila. Králové zamířili k vládnímu paláci, aby oznámili Ran Borunovi, že se vra­cí ke svým jednotkám a pak Cho-Ram a Rhodar zamí­řili na západ, aby zaujali postavení v horách na levém křídle Torakovy armády a Brand a Ormik ze Sendarie zamířili na sever, aby zaujali pozice u svých na kraji Arendského lesa.</p>

<p>Pol a já jsme se ještě chvíli zdrželi, protože jsem si potřeboval promluvit s dvojčaty. „Snažte se udržet Ran Boruna na uzdě,“ řekl jsem jim. „Jestli ztratí nervy, tak budeme mít velké starosti.“ Potom jsme s Pol opustili vyslanectví, přešli most přes řeku Nedrane a zašli do lesa, abychom změnili svou podobu.</p>

<p>„Teď udělám něco, co se ti nebude líbit, otče,“ varo­vala mne Pol. „Musím na sebe vzít matčinu podobu. Jenom poslouchám příkazy, takže neplýtvej časem na nějaké moralizování.“</p>

<p>„Pokusím se ovládnout,“ slíbil jsem. Věděl jsem to­ho asi mnohem víc než Ran Borune, ale stejně jsem nevěděl všechno. A to bylo asi dobře, protože kdy­bych věděl všechno, tak bych asi ztratil nervy já.</p>

<p>Počasí se pomalu vracelo k normálu. Síly, které se probudily, když Torak opustil Ašabu, dosáhly vr­cholu v okamžiku sněhové bouře, která pohřbila Urvona, ale stále ještě to mělo k úplnému normálu da­leko. Nebe nad severní Tolnedrou a jižní Arendií bylo zatažené a přesto, že se blížilo léto, žádné zvláštní teplo nebylo.</p>

<p>Dostali jsme se do Vo Mimbre uprostřed noci a snesli se přímo na cimbuří Aldorigenova paláce. Počkali jsme, až kolem nás přešel ozbrojený strážce, pak se vrátili zpět do své lidské podoby a sešli ztemnělými chodbami do trůnního sálu.</p>

<p>„Proč mě, otče, nenecháš, abych to vyřídila?“ zeptala se mne Pol. „Znám Arendy mnohem lépe než ty a do­kážu to Aldorigenovi vysvětlit, aniž bych ho tím urazi­la. Ty budeš prostě jenom sedět, tvářit se důležitě a necháš mluvit mě.“</p>

<p>„Rád,“ souhlasil jsem. „Když se snažím mluvit s ně­jakým Arendem, tak z toho mám bolení zubů.“</p>

<p>„Ale, otče.“ Znělo to skoro afektovaně.</p>

<p>Do oken se pomalu začal vkrádat rozbřesk a za chvíli bylo v trůnním sále světlo. Krátce nato vstoupil do sálu Aldorigen a jeho sedmnáctiletý syn Korodullin. Seděli jsme s Pol v rohu, takže si nás nevšimli. „Je to velké nedorozumění, pane,“ říkal vzrušeně Korodullin, „vždyť je to psanec. Jeho přítomnost pošpiní jedno z nejsvatějších míst v celé Arendii.“</p>

<p>„Já vím, Korodulline, že je to psanec, ale já mu dal své slovo. Nesmí se k němu mluvit nijak přezíravě, ani ho urážet, pokud jest on na území Vo Mimbre. Jestliže se nedokážeš ovládnout, zůstaň ve svých komnatách, než odjede. Bude zde kol poledního a jest nám dvěma pohovořit o nastávající bitvě. Bude zde na čestné slovo a tedy nižádný člověk – tedy ani ty – nesmí na něj vztáhnouti zbraň a tím mou čest zhanobiti.“</p>

<p>Korodullin se zarazil. Charakterizoval bych ho jako mladého, krásného ďábla, ale jeho tvář byla naplněna vztekem a bylo zjevné, že má daleko k tomu, aby doká­zal pochopit to, co káže zdravý rozum. „Stane se, jak poroučí můj král,“ řekl a bylo takřka cítit, jak skřípe zubama.</p>

<p>Co se to tady bude dít?</p>

<p>Byl bych ještě chvíli vyčkal, ale Polgara už k nim zamířila. „Dobré jitro, Veličenstvo,“ pozdravila Aldorigena s velkou úklonou. „Můj starý otec a já jsme do­razili z Tol Honetu do tvého krásného města, abychom s tvou laskavostí projednali záležitost, která se nejby­tostněji dotýká tvého udatného království.“</p>

<p>Jak může takovou větu vůbec vyslovit?'</p>

<p>Aldorigen se jí také hluboce uklonil. „Moje ubohé město je poctěno tvou přítomností, božská Polgaro,“ zapěl, „protože ty, stejně jako samo slunce, vnášíš jas a radost, kamkoli vkročíš.“ Jakmile Arendy trochu po­chválíte, začnou hovořit pouze v superlativech a chvála plyne ze rtů hodiny a dny. Jakmile se Pol doslala do této mluvy, její zdravý rozum odplul oknem a ona se stala Arendem do morku kostí. Věděl jsem, že bych je­nom marnil čas, kdybych se to snažil změnit, a proto jsem ze své tuniky vyňal svitek papíru, sedl si a začal vypadat učeně. Asi po hodině a půl, kdy moje dcera a arendský král nazývali sami sebe vzájemně sluncem, měsícem, duhou, letním ránem, hvězdou, orlem v letu, řvoucím lvem a jemnou holubicí, přešla konečně Polga­ra k věci. Vyjádřila nezbytnost toho, aby král Aldorigen vyčkal na signál k útoku. Zabalila toto prohlášení do mnoha lichotek a zopakovala ho tolikrát, že by jiného už rozbolela hlava. V tu chvíli se v Aldorigenových očích začalo objevovat světlo poznání.</p>

<p>„Ctihodný králi,“ začala se omlouvat, „nikdy bych si nedovolila dávat rady nejudatnějšímu ze všech…“ A tak to šlo zase aspoň půl hodiny. Oba se opět předháněli v ujišťování o své dokonalosti, až to začalo uspávat i pře­sýpací hodiny. Pak se Pol odhodlala zeptat, o čem se dohadovali se synem, když vstoupil do místnosti.</p>

<p>„Ten opovážlivý Asturijec Eldallan mne přiměl, abych mu dal své slovo a on se mohl zúčastnit naší po­rady, týkající se chystané bitvy. Tváříť se přitom, že jest to zájem nás obou. Ale já vím, zeť to věc pouze na­še, protože naše taktika dávno jasná jest. Tuto poradu shledávám zbytečnou.“</p>

<p>„Ten vyděděnec chce pouze využít příležitost a pro­zkoumat naší obranu,“ vyjel Kordullin. „Je to Asturi­jec, a proto jest bídákem. Jestliť nás bitva oslabí, on vtrhne se svými hordami na Vo Mimbre. A navíc, ja­kožto Asturijec může některé tajemství vynést a vyzra­dit přímo Kal Torakovi v nejdůležitější moment bitvy.“</p>

<p>Okamžitě jsem vyslal ke své dceři myšlenku.<emphasis>“ Skonči to, Pol. T</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>hle aliance je potřeba pro udržení rovnová</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>hy.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Máš pravdu,“ </emphasis>odpověděla. Pohlédla na oba muže v předstíraném úžasu. „Nemohu věřit svým uším,“ zvo­lala. „To jste skutečně tak bojácní? Legendární odvaha Mimbratů není nic než klam? Snad vás tolik netrápí ne­přátelství několika asturijských vyvrhelů? Hanba, pá­nové, hanba! Taková zženštilá nedůvěra  nevrhá na vás nejlepší světlo.“</p>

<p>Div jsem se nezakuckal. Určitě to nebyl způsob, jaký bych zvolil já. Jestli to byl Polgařin způsob, jak urov­návat spory, tak si s ní zřejmě budu muset promluvit.</p>

<p>Světe div se, ono to fungovalo. Ještě chvíli jim spílala, až se červenali jako párek prvňáčků, a potom ne­chala celou záležitost plavat.</p>

<p>Kolem poledního přijel vévoda Eldallan a s ním i jeho dcera Mayaserana. Vévoda nabídl sebe a svou dceru jako důkaz dobré vůle, který Aldorigen přijal. Mayaserana od doby, kdy jsem ji prvně spatřil pořádně vyrostla. Bylo jí skoro osmnáct a byla neuvěřitelně krásná, čehož si Korodullin okamžitě všiml. Její krásu jenom trochu kazilo to, že její oči byly tvrdé jako dva acháty.</p>

<p>„Byl bych rád, kdybychom si to hned vyjasnili, Aldorigene,“ začal zostra Eldallan hned, jak je silná stráž přivedla do trůnního sálu. „Ty a já se zrovna nemiluje­me, takže to nemusíme protahovat. Dal jsem své slovo vévodkyni z Eratu, že ti přijdu na pomoc, když bude tvoje město napadeno Kal Torakem a své slovo dodr­žím. Na oplátku chci ovšem tvoje slovo, že až bitva skončí, budou se moji lidé moct vrátit do Asturie, aniž by je obtěžovali tvoji rytíři.“</p>

<p>„Asturie už neexistuje,“ neudržel se Korodullin,</p>

<p>„Pojď k nám do lesa a zopakuj to tam, hlupáku,“ řekla mu Mayaserana. „Leží tam už dost mimbratských kostí, tak ty tvé k nim mohou přibýt.“</p>

<p>Prostě se takhle pěkně častovali navzájem.</p>

<p>Polgara jim připomněla jejich slovo. Eldallan slíbil, že zaujme místo mezi Sendary a Rivany na Torakově severním křídle a Aldodrigen potvrdil, že jeho rytíři nebudou obtěžovat Asturijce na cestě domů. Celá zá­ležitost byla domluvena sendarskými prostředníky, ale Eldallan měl ještě jeden dobrý důvod, proč přišel do Vo Mimbre. Zmínil se o tom, když si s Aldorigenem vyměnili slovo. „Zdá se mi, že máme dobrou příleži­tost, kterou bychom neměli propást,“ řekl drzým tó­nem.</p>

<p>„Rád vyslechnu tvá slova, Eldallane,“ Aldorigenův tón byl chladný a útočně nadřazený.</p>

<p>„Celé generace musely čekat, než se vládci Mimbru a Asturie dostali k sobě tak blízko, nemáš pocit?“</p>

<p>Aldorigenovy oči se rozzářily. „Jak bystré, můj pa­ne,“ odpověděl. Bylo to poprvé, co spolu mluvili s ná­dechem úcty.</p>

<p>„Proč ten den hned neurčíme, můj pane?“ navrhl El­dallan. „Jakmile odvrátíme Torakovo nebezpečí, mohli bychom si najít nějaké místečko, kde si v soukromí vy­jasníme nějaké rozdíly.“ Popleskal jílec svého rapíru. „Mám pocit, že některé z nich shledáte velmi pádnými.“</p>

<p>Aldorigenovu tvář přelétl téměř laskavý úsměv. „Jaká to krásná nabídka, pane,“ prohlásil vřele.</p>

<p>„Takže na shledanou v onen den,“ pravil s hlubokou úklonou Eldallan.</p>

<p> <emphasis>„Nepleť se do toho, Pol,“ </emphasis>varoval jsem svou dceru. <emphasis>„To se má stát.“</emphasis></p>

<p>Odpověď, kterou mi vyslala, nemohu opakovat na ve­řejnosti.</p>

<p>„A ty, mladíku, se drž radši stranou, až se naši otcové střetnou.“ radila Mayaserana Korodullinovi. „Jsem z Asturie, což značí, že to umím dobře s lukem. Tvoje kosti mohou stejně dobře tlít tady v Mimbre jako v Asturii.“</p>

<p>„Přijď se svým lukem za mým otcem, psanecká dě­venko,“ odpověděl Korodullin, „a můj meč si pochutná na tvém krčku.“</p>

<p>Potom stráž odvedla Eldallana a jeho krásnou dceru pryč.</p>

<p>„Teď je můj den zcela bez chyb,“ vydechl Aldorigen. „Bylo to tak krásné, že jsem málem toho chudáka El­dallana objal.“</p>

<p>„Ti Arendové,“ vzdychl jsem si pro sebe a sroloval zase svůj svitek.</p>

<p>Torakovi trvalo další týden, než se dostal na pláň, ob­klopující Vo Mimbre, a pak začal přeskupovat svoje síly. Začal jsem být pořádně nervózní. <emphasis>„Co vás tam tak zdržuje?“ </emphasis>vyslal jsem otázku Beldinovi.</p>

<p>„<emphasis>Deset legii, ještě nedorazilo,“ </emphasis>odpověděl.</p>

<p><emphasis>„Beldine, Torak je skoro na dosah! Nemohli byste poslat aspoň ty, co už máte?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Cožpak jsme se nedohodli, že to tak neuděláme? Toraka. asi moc nepostraší, když se mu tam budou legie posílat po částech. Celá síla musí dorazit najednou.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak dlouho vám to bude ještě trvat, než vyrazíte na moře?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dva dny. Pak Eldrig naloží posádku vládních kasá</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ren a školní legie z Tol Honetu a Tol Vordue. Dej nám týden.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Jestli Torak zaútočí v příštích dvou dnech, tak dora</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>zíte, až bude po všem. Mrinský kodex tvrdí, že bitva bu</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>de trvat tři dny. První dva dny budou zřejmě jenom slabší potyčky, ale je naprosto nezbytné, abyste dorazili třetí den.</emphasis>“</p>

<p>„<emphasis>Tak už víš, co musíš udělat. Musíš ho držet stranou od zdí Vo Mimbre ještě pět dní. Potom s ním vybojujte první dva dny bitvy. Třetí den se tam objevíme a zapo</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>jíme se do hry.“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Nezpozděte se.“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Věř mi.“</emphasis></p>

<p>Vyšel jsem ze dveří mého pokoje v Aldorigenově paláci. „Potřebuji velkou mapu jižní Arendie,“ řekl jsem hlídce na chodbě.</p>

<p>„Hned, svatý Belgarate,“ vykřikl a udeřil mečem o prsní pláty brnění. Ti Mimbraté jsou tak hluční!</p>

<p>Když se vrátil s mapou, rozložil jsem ji na stole a sklonil se nad ní. Čím déle jsem tu mapu studoval, tím víc se mi líhl v hlavě plán. <emphasis>„Polgaro,“ </emphasis>zavolal jsem ti­še. <emphasis>„Přijď sem. Potřebuju tě.“</emphasis></p>

<p>Trvalo jí to jenom pár minut. „Ano, otče?“ ozvala se.</p>

<p>„Chci, abys pohovořila s Eldallanem,“ požádal jsem ji. „Potřebuji asi tisíc jeho lučištníků. Beldin tu bude za sedm dní, a tak potřebujeme na pět dní zdržet Toraka.“</p>

<p>„Myslím, že to tisíc lučištníků nezvládne, otče.“</p>

<p>„Ale jo, když střílí na lidi, co stojí uprostřed řeky a snaží se postavit most.“ Ukázal jsem jí mapu. „Řeka Arend má dvanáct přítoků,“ vysvětloval jsem, „a pěta­dvacet let skoro nepřetržitého deště s nimi udělalo svoje. Chci poprosit Aldorigena, aby poslal svoje lidi strhnout mosty. Chci lučišíníky na západním břehu těch řek. Je velmi těžké stavět most v dešti šípů. To by mohlo Toraka o pět dnů zdržet.“</p>

<p>„Tomu docela věřím. Umíš být pěkně nepříjemný sta­řík, když si něco vezmeš do hlavy.“</p>

<p>„Pokouším se o to.“ Zadíval jsem se ještě chvilku do mapy. „Měla bys zůstat s těmi lučistníky a já budu s Mimbraty. Je potřeba jejich činnost koordinovat a asi by nebylo nejlepší, aby spolu komunikovali přímo. Dej se do toho, Pol. Vysvětlím ten plán Aldorigenovi.“</p>

<p>Stalo se ale to, že velitel asturijských lučištníků byl mladý šlechtic baron z Wilandtoru a muž, který velel mým mimbratským sapérům byl baron z Vo Mandoru. Garionův přítel umí být někdy velmi nápaditý. Pol a já jsme se trpělivě snažili držet Mandorallenovi před­ky od Lelldrorinových. Věnoval jsem těm dvěma ro­dinám příliš pozornosti, než abych si přál nějakou ne­hodu.</p>

<p>Naše strategie nebyla nijak složitá. Šli jsme tak dale­ko na východ, až jsme narazili na zvědy Kal Toraka. V tu chvíli začali Mimbraté hlučet a zvědové se stáhli zpět, většinou jsme ještě od té chvíle překročili pár mostů a teprve potom jsme narazili na první známky odporu. V tu chvíli se do hry zapojili lučištníci, zahnali obránce a Mimbraté postoupili dál.</p>

<p>Nezní to příliš složitě, ale přesto jsme se s Pol zapo­tili! Musel jsem stále dokola přesvědčovat mimbratské rytíře, že nepřítelem nejsou Asturijci, ale Angarakové. V tu samou chvíli musela Pol vysvětlovat, že tam lučištníci nejsou proto, aby stříleli Mimbraty.</p>

<p>Konečně jsme se dostali k širokému přítoku, na jehož východní straně tábořilo několik tisíc Murgů. Svolal jsem malou poradu s Pol a oběma barony, abychom si probrali strategii. „Myslím, že dál na východ už jít ne­musíme,“ řekl jsem jim. „Zboříme západní stranu mostu a stáhneme se k další říčce.“</p>

<p>„Já zdržím jejich postup,“ prohlásil Wildantor.</p>

<p>„Ne, nezdržíš,“ řekl jsem mu pevně. „Nezačneš s tím, dokud nepřekročíme dvě řeky.“</p>

<p>„Přísahal jsem, že je zdržím!“ Ten baron měl rudou kštici… a to snad vysvětluje vše.</p>

<p>„Poslouchej pozorně, barone,“ řekl jsem mu. „Pro tuto chvíli ani nechci, aby Murgové věděli, že jste tu byli. Mandorovi Mimbraté zničí mosty na této řece, potom se stáhnou k další a udělají tam totéž. Pak to zo­pakují do třetice na další řece na západ. Murgové si mezitím vypracují postup a potáhnou s sebou spoustu dřeva na stavbu mostu. Když přijdou ke čtvrté řece, tak budeš mít plno cílů v řece. Chci, aby byla hladina řeky plná mrtvých Murgů. Potom už budou velmi opatrní, když přijdou k nějaké řece.“</p>

<p>Zamračil se a přemýšlel. Chvíli mu to trvalo. Potom se mu rozzářily oči a tvář se roztáhla k radostnému úšklebku. „Líbí se mi to!“ řekl.</p>

<p>„Stala se mi podivná, takřka nepřirozená věc, milý lorde Wildantore,“ prohlásil baron z Vo Mandoru. „Nalézám v tobě stále větší zálibu. Tvá divokost jest nakažlivou.“</p>

<p>„Ty taky nejsi tak špatnej, Mandore,“ přiznal Asturian. „Co kdybychom se dohodli, že se přestaneme zabí­jet, až bude po všem?“</p>

<p>„Nedotkneme se tím nějak pilířů naší víry?“ řekl Mandor s vážnou tváří. Wildantor se bouřlivě rozesmál.</p>

<p>Nebylo to ještě nic moc, ale byl to první krok správ­ným směrem.</p>

<p>Můj prostý plán fungoval kupodivu velmi dobře… i když hlavně díky omezenosti murgské mentality. Ani nevím, proč jsem byl tak překvapen. Murgové, ukolé­báni lehkostí, s jakou postavili mosty přes tři řeky, při­šli bezstarostně ke čtvrté a nesli s sebou spoustu sta­vebního dřeva. Wildantor držel své lučištníky na uzdě, dokud Murgové nedosáhli půlky řeky. Pak zatroubil na roh a dal signál svým lučištníkům.</p>

<p>Asturijské šípy se nesly vzduchem jako hrozivá duha a Murgové doslova zmizeli ze svého rozestavěného mostu, aby zaplnili řeku mrtvými těly.</p>

<p>Potom Wildantor čekal, čímž prokázal na Arenda ne­bývalou sebekázeň.</p>

<p>Murgové se objevili na břehu řeky velice opatrně se štíty nad hlavami.</p>

<p>Wildantor stále čekal.</p>

<p>Murgové konečně usoudili, že se lučištníci stáhli a že mohou pokračovat ve stavbě mostu.</p>

<p>Druhá duha šípů opět zcela vyčistila mostní kon­strukci.</p>

<p>Murgové na východním břehu začali řvát nadávky na dosud nespatřeného protivníka s luky.</p>

<p>V tu chvíli dal baron z Wildantoru ječícím Murgům na protějším břehu lekci z dostřelu dlouhých asturijských luků. Třetí šípová duha pokryla mrtvými těly Murgů i východní břeh, a to byla řeka dobrých dvě stě kroků široká.</p>

<p>„Vynikající!“ křičel Mandor. „Skutečně úžasné!“</p>

<p>Potom jsme se zase stáhli k pátému přítoku řeky Arend. Wildantor a jeho lučištníci zůstali vzadu, aby každých několik set kroků vystřelili na postupující Murgy salvu svých třiceticentimetrových šípů a tím dali mimbratským rytířům dost času na to, aby strhli všechny mosty kromě jednoho. Potom Asturiané zasypali Murgy delší zásilkou šípu a ustoupili po jediném zbývají­cím mostu.</p>

<p>Asi jste uhodli, že Wildantor zůstal na východním břehu do chvíle, kdy jeho muži byli v bezpečí na druhé straně. Jeho ruce vířily vzduchem a z jeho luku sršel šíp za šípem na postupující Murgy. Když mu došly šípy, otočil se a vydal se na druhou stranu.</p>

<p>Mimbraté nařezali dřevo až po mez, kdy by ho zbo­řilo pořádné kýchnutí. A někde v horách na severový­chodě skutečně Garionův přítel kýchl v podobě jedné z posledních přehánek z celé pětadvacetileté doby dešťo­vé. Náhlá sprška zaplnila najednou koryta potoků a ty se přihnaly dolů v podobě třímetrové nárazové vlny.</p>

<p>Most zmizel Wildantorovi pod nohama.</p>

<p>Běžel jsem na západní břeh a začal alarmovat svou Vůli…</p>

<p>„Nech toho, otče,“ okřikla mne Pol.</p>

<p>„Ale…“</p>

<p>„Už se o něj někdo postaral.“</p>

<p>Baron z Vo Mandoru skočil na koně, odhodil zbyteč­né brnění a hnal se k dalšímu mostu, kde se po zbytcích mostu dostal co nejdál a napřáhl ruku do hučících vln. <emphasis>„Wildantore!“ </emphasis>zařval hlasem, který musel být slyšet až do Vo Mimbre. <emphasis>„Sem!“</emphasis></p>

<p>Rudovlasý Asturijec byl unášen obrovskou rychlostí, ale přesto se mu podařilo dostat proudem na stranu ke zbytkům mostu. Ruce obou mužů se k sobě přiblížily a stiskly v jeden okamžik. Mimbrat s sebou trhl zpět a doslova vyrval Asturijce z proudu. Pak ho chytil za tu­niku a vytáhl do bezpečí.</p>

<p>Wildantor ležel asi minutu tváří dolů, plival a kašlal ze sebe bahnitou vodu. Pak se mu tvář roztáhla úsmě­vem. „Máš teda sakra stisk, Mandore,“ řekl. „Mohl bys lámat skály a ani bys k tomu nepotřeboval kladivo.“</p>

<p>Posadil se a masíroval si ruku, kterou mu Mimbrat div nezlomil a rozhlédl se kolem sebe. „Asi bych měl rozmístit své střelce,“ prohlásil, jakoby se nic nestalo. „Zdržíme Murgy a vy se můžete dát do dalších mos­tů.“</p>

<p>„Dobře,“ souhlasil Mandor. Vstal, postavil Wildantora na nohy a přešel ke svému koni.</p>

<p>Ani jeden z nich se nezmínil o té události, ale ozvěna stisku těch dvou mužů mi dosud zněla v mysli a dávala mi naději do budoucna.</p>

<p>Pokračovali jsme v našem pomalém ústupu, ale po pátém přítoku, kde si Wildantorovy luky opět vybraly svou daň mezi Murgy, zjistil murgský král Ad Rak Cthoros, že jsou jeho vojáci urgentně potřeba někde jinde a na stavbu mostů byli posláni Thullové. Takhle to chodí v angaracké společnosti vždycky.</p>

<p>Je pravda, že to nebylo příliš složitě vymyšleno, ale zdrželo to postup Kal Toraka o kýžených pět dní. Vždycky se snažte najít co nejjednodušší řešení daného problému. Jakmile se snažíte o něco příliš exotického, většinou se něco pokazí.</p>

<p>Ten den, kdy Thullové postavili mosty na posledním přítoku do řeky Arend, vítr začal rozhánět mraky. Pol i já jsme usoudili, že nemá smysl riskovat životy kvůli dalšímu zdržení Angaraků, protože jsme už vlastně do­sáhli svého. Stáhli jsme naše síly do Vo Mimbre a za­vřeli za sebou brány.</p>

<p>Západ slunce byl toho dne úžasný a sliboval pro první den bitvy u Vo Mimbre slunnou oblohu.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>15.</strong></p>

<p>Jižní zeď městských hradeb Vo Mimbre vyrůstala přímo z řeky Arend a nekonečně dlouhých pětadvacet let dešťů tak řeku rozvodnilo, že bylo nemožné zaútočit z této strany. Zbývaly tedy ještě další tři strany, které bylo nutno bránit.</p>

<p>Procházel jsem se za soumraku po opevnění, abych se přesvědčil, zda je vše v pořádku. Jsem si jist, že Mimbraté věděli, co dělat, ale je lepší být vždy opatrný, zvláště když máte co do činění s Arendy. Zjistil jsem, že oba baroni, Mandor a Wildantor, stojí nad hlavní branou a sledují pomalu tmavnoucí pláň. „Hýbá se Jed­nooký?“ zeptal jsem se jich.</p>

<p>„Jenom pár skupinek postupuje vpřed,“ odpověděl Wildantor, oblečený v zelené tunice. „Asi čeká až na tmu, aby pak zaujal pozice. Jestli bude dneska svítit mě­síc, tak mu ukážeme, že u zdejších zdí je lepší netábořit.“</p>

<p>„Šetři své šípy,“ poradil jsem mu. „Ještě budeš mít spoustu cílů ve dne.“</p>

<p>„Šípů máme dost, Belgarate. Mandor zařídil, že nám tady udělali spousty zásob.“</p>

<p>„Všiml jsem si, že Asturijci mají mnohem delší šípy, protože mají hrozně dlouhé luky,“ poznamenal Mandor a posunul si brnění. „Myslím, že když jsme teď pře­chodně spojenci, že bychom mohli přátelům pomáhat.“</p>

<p>„No není to příjemný chlapec?“ prohlásil rozšafně Wildantor s nakažlivým úsměvem ve tváři.</p>

<p>Mandor se zasmál. Ten rudovlasý mladík ho zřejmě okouzlil natolik, že byl ochoten zapomenout na dědičné nepřátelství, které se táhlo přes dva tisíce let. Mně se to líbilo. Jejich přátelství bylo dobrou známkou pro to, co mělo přijít. „Měli byste si jít raději, pánové, lehnout,“ řekl jsem jim. „Zítra nás čeká dlouhý den.“ Potom jsem je opustil a sešel do svého pokoje.</p>

<p>Polgara seděla u ohně a čekala na mne. „Kde jsi byl?“ zeptala se.</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Byl jsem se podívat na obranu.“</p>

<p>„Mimbraté se na obléhání města chystají dva tisíce let, otče. Vědí, co mají dělat. Jdu se rozhlédnout ko­lem.“</p>

<p>„Dávej na sebe pozor.“</p>

<p>„Jistě. Půjdeš si lehnout?“</p>

<p>„Asi ne. Stejně bych nemohl usnout. Zkusím si pro­mluvit s Beldinem. Nebuď venku celou noc.“ Kolik ot­ců asi tohle říkalo?</p>

<p>Trochu odměřeně přikývla a odešla.</p>

<p><emphasis>„Beldine,“ </emphasis>vyslal jsem myšlenku. <emphasis>„Jak  postupujete?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsme v Tol Honetu,“ </emphasis>odpověděl. <emphasis>„Ráno vyplujeme dolů po řece. Jak jdou věci u vás?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Podařilo se nám zdržet Toraka. Teď jsme ve městě. Počítám, že zítra poprvé zaútočí. Myslíš, že to stihnete včas?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To by neměl být problém.  Je to čtyřicet mil po řece a dalších čtyřicet k Tol Vordue. Měli bychom se dostat k ústí řeky Arend někdy pozítří.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Až poplujete po řece, tak už nebudete mocí spoléhat na vítr.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tak budeme veslovat. Udělej mi laskavost a snaž se udržet T</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>raka venku z města. Máme dost napnutý pro</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>gram, tak nebudu mít dost času, abych ho vyháněl z města, A už mě, Belgarale, nezdržuj. Mám plno práce.“</emphasis></p>

<p>Vstal jsem a zamířil chodbou dolů, abych si promlu­vil s dvojčaty. Neměl jsem nic důležitého na srdci, ale byl jsem napnutý a potřeboval jsem něčí společnost.</p>

<p>Bylo hodně po půlnoci, když se vrátila Polgara. „Má s sebou obléhací stroje,“ oznámila nám.</p>

<p>„Myslíš, že zdi vydrží?“ zeptal se mě Beltira.</p>

<p>„Snad jo,“ odpověděl jsem, „Vo Mimbre není tak ne­dobytné jako algarská pevnost, ale není moc pozadu. Myslím, že jsme v bezpečí… pokud nezačne Torak s něčím úplně exotickým. Kdyby opravdu chtěl, tak sem třeba svrhne horu.“</p>

<p>„To je zakázáno,“ ujistil mne Belkira. „Na tom se Nezbytnosti dohodly.“</p>

<p>„Myslím, že z tohoto pohledu jsme docela v bezpečí, otče,“ řekla Pol. „Kdyby chtěl Torak strhávat hory, tak už to předvedl na pevnosti. On ostatně neopustil svůj ocelový pavilón od chvíle, kdy překročili ostrovní říši.“</p>

<p>„Jak to víš?“ zeptal jsem se jí.</p>

<p>„Mluvil o tom dneska se Zedarem a já tam naslou­chala.“ Lehce se usmála. „Teda určitě bych nechtěla být v Urvonově kůži… nebo Ktačikově. Torak je roz­hodnut se s oběma vypořádat. On <emphasis>skutečně počítal </emphasis>s Urvonovou druhou armádou. Zedar je ale docela spo­kojen. Teď, když jsou Urvon i Ktačik v nemilosti, tak je na koni.“ Odmlčela se. „Měli bychom, otče, dávat na Zedara pozor. Torak možná bude dodržovat zákazy, ale Zedar asi ne. Jestli se to nebude pro ně vyvíjet dobře, Zedar by mohl porušit nějaká pravidla.“</p>

<p>„Já s bratrem ho ohlídáme,“ slíbil Beltira.</p>

<p>„O čem ti dva ještě mluvili?“ zeptal jsem se Pol.</p>

<p>„Většinou o jejich instrukcích,“ odpověděla. „Je zřejmé, že Ašabinské věštby daly Torakovi mnohem podrobnější návod než Mrinský kodex nám. Ví, napří­klad, že Eldrig přiveze legie a že s tím nemůže nic dě­lat. Ví, že se má UDÁLOST odehrát třetí den bitvy. Ví o tom dlouhou dobu, ale nechce se s Brandem utkat. Je zjevné, že jsou ve věštbách pro něj nepříznivé zprávy. Když se vydal na cestu, neměli jsme možnost zjistit je­ho počty, ale tažení v Drasnii, Algarii a Ulgolandu ho stálo aspoň půl armády. Myslím, že se Zedar vydal ven, aby zjistil, kolik jich vlastně je. Jestli se sem legie sku­tečně dostanou, tak budou počty zhruba vyrovnané. V ten moment nebude mít Torak jinou možnost, než při­jmout Brandovu výzvu.“</p>

<p>„Nuže, dobrá,“ řekl jsem. „Není to zajímavé?“</p>

<p>„Jen si nebuď moc jistý, otče. Torak poručil, aby vrhl na Vo Mimbre všechno, co najde. Jestli dobude město, bude výhoda na jeho straně a bude se mocí vykašlat na Brandovu výzvu. Jestli nějakým způsobem ten třetí den promarníme, tak se dostaneme k úplně jiné UDÁLOSTI. Torak ví, co to je, ale my ne. Dělá kolem toho hrozné tajnosti.“</p>

<p>„To by znamenalo, že jestli bitva vydrží do čtvrtého dne, tak Torak vyhraje,“ řekl Belkira.</p>

<p>„A také, že třetí den vyhrajeme my,“ dodal Beltira. Zamračil se. „Pol, nehovořili o tom, že by zdrželi lodě na jejich cestě sem?“</p>

<p>„Zedar to navrhl,“ odpověděla, „ale Torak řekl ne. Nechce tříštit síly. Chce Vo Mimbre a potřebuje k tomu každého muže. Jak dlouho zbývá ještě do rána?“</p>

<p>„Tři nebo čtyři hodiny.“</p>

<p>„Tak to mám čas se vykoupat. Pánové, omluvte mne.“</p>

<p>Ta noc trvala snad věčně. Vyšel jsem na hradby a zí­ral do tmy. Hvězdy svítily jasně, ale měsíc nevyšel. Básníci opěvují třpyt hvězd, ale ve skutečnosti při něm není nic vidět.</p>

<p>Konečně se po čase, který byl pro mne věčností, nad východním horizontem objevil slabounký odraz světla a hvězdy začaly pohasínat. Nejdřív jsem na pláních ko­lem Vo Mimbre neviděl nic než tmavé masy. Daleko na kraji Torakovy armády bylo vidět ohně. Torakovi gene­rálové prošli Ulgolandem a báli se Ulgů s kočičíma očima.</p>

<p>Připojil jsem se k Mandorovi a Wildantorovi u hlavní brány a pak jsme všichni tři čekali.</p>

<p>„Vypadá to, že bude pěkné počasí,“ prohlásil Wildantor  klidným hlasem, kterým muži hovořívají časně po ránu.</p>

<p>„Nebude-li pršet,“ dodal Mandor. Jsem si jist, že to nemyslel jako legraci, ale Wildantor se rozesmál.</p>

<p>Rozbřesk sílil a nyní již bylo možno rozeznat detaily. Obléhací stroje, o kterých se zmiňovala Pol, vypadaly jako podivný hmyz s dlouhýma, tenkýma nohama a malými hlavami. Stály v kruhu kolem města ve vzdále­nosti asi sto padesáti kroků a kolem nich se hemžili Thullové.</p>

<p>Wildantor se rozesmál.</p>

<p>„Děje se něco legračního?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Myslím, že Thullové se smát moc nebudou,“ odpo­věděl. „Rozestavili ty stroje v dostřelu luků. Zdá se, že tihle Thullové mají značné problémy vzít si poučení z vlastní zkušenosti, co? Když sem táhli údolím, tak jsme je sundávali i z větší vzdálenosti. Řekni slovo, Belgarate, a my jim dáme další lekci.“</p>

<p>Uvažoval jsem o tom. „Počkej s tím ještě,“ rozhodl jsem. „Až začnou na město metat kamení, tak se za ni­mi začnou řadit útočné jednotky. Tím uzavřou Thullům ústupové cesty a vznikne zmatek.“</p>

<p>Ohloha stále měnila svou barvu, až se ustálila od vý­chodu na západ na modré.</p>

<p>„Na co čekají?“ zeptal se Mandor.</p>

<p>„Čas je v UDÁLOSTI důležitý prvek,“ vysvětloval jsem. „Torak čeká na určitou chvíli, kdy má začít. Vý­střelem prvního kamene začne bitva a on chce začít na vteřinu přesně, aby ji neztratil předem kvůli nějaké hlouposti.“</p>

<p>„Ztratí ji stejně,“ prohlásil Mandor.</p>

<p>„Doufejme.“</p>

<p>V tu chvíli, zrovna, když se slunce vyhouplo nad hory svatého Ulga, zazněl od ocelového pavilónu, kde měl Torak velitelství, hluboký zvuk rohu. Obléhací stroje vypustily proti zlatým zdem Vo Mimbre první spršku kamení.</p>

<p>Bitva začala.</p>

<p>Samozřejmě začal trochu zmatek. Lidé křičeli a bě­želi se schovat před létajícím kamením. Pár kamenů nás skutečně přeletělo a spadlo do města, ale to bylo spíš náhodou a špatným nastavením katapultů. Torak se ne­snažil zabít těmi stroji lidi, chtěl rozbít zdi. Po první spršce, strojníci nastavili znovu cíle a celé to začalo znova. Bylo to hlučné, bylo kolem spousta prachu, ale zdi držely.</p>

<p>Jak jsem předpokládal, za katapulty se začaly chys­tat útočné jednotky s beranidly,  pojízdnými věžemi a žebříky ke slézání zdí. Bylo asi čtyři hodiny po začát­ku odstřelování, když jsem se otočil na Wildantora. „Myslím, že teď je vhodná doba dát našim thullským přátelům lekcí z dostřelu vašich dlouhých luků,“ na­vrhl jsem.</p>

<p>„Už jsem myslel, že to nikdy neřekneš.“</p>

<p>Skutečnost, že asturijští lučištníci stříleli seshora, do­dávala ještě dostřelu potřebné metry a střelba měla na Thully, obsluhující katapulty, zničující účinek. Bom­bardování skončilo takřka okamžitě. Prostor mezi námi a Thully byl skoro celé dopoledne plný kamenů létají­cích naším směrem. Teď byl naplněn svistotem šípů, letících směrem opačným. Ti, co přežili u katapultů, se snažili prchnout, a tím narazili do postupující armády a vnesli do jejích řad zmatek. Torakova útočící armáda se tak sama stáhla o dobré čtvrt míle vzad. Útočné stroje připomínající hmyz stály opuštěny a kolem se pouze válely mrtvoly nešťastných Thullů.</p>

<p>„Jaký předpokládáš další krok, Věčný?“ zeptal se mne Mandor.</p>

<p>„Budou se znovu snažit uvést do chodu ty katapulty,“ hádal jsem. „Nemohou zbourat městské hradby holýma rukama.“</p>

<p>„Taktéž jsem si to myslel,“ souhlasil. Potom popadl roh, který stále nosil u pasu a mocně do něj zadul.</p>

<p>Hlavní brána se se skřípotem otevřela a z ní se vyří­tily dvě tisícovky mimbratských šlechticů na svých vel­kých koních.</p>

<p>„Co to děláš?“ vykřikl jsem.</p>

<p>„Angarakové ve zmatku ustoupili, Svatý,“ vysvětlo­val nevzrušeným tónem. „Jejich obléhací stroje tam stojí bez dozoru a já je shledávám velmi pobuřujícími. Myslím, že je to nejlepší příležitost k jejich zničení.“</p>

<p>V jeho zdůvodnění jsem nenašel sebemenší chybičku, ale byl bych si býval přál, aby mne informoval do­předu. Stárnul jsem a moje mozkové závity už nebyly to, co kdysi.</p>

<p>Mimbratští rytíři byli vyzbrojeni velkými sekerami a vyřítili se z brány jako dvě obrovské kosy, jedna sekala napravo a druhá nalevo. Nerozsekali angaracké obléhací stroje na třísky, ale nebyli od toho daleko.  Potom se s jásotem vrátili do města a zavřeli za se­bou bránu.</p>

<p>„Dobrá práce,“ pochválil přítele Wildantor.</p>

<p>Mandor se skromně usmál.</p>

<p>Ale Kal Torak se asi neusmíval. Jeho ocelový pavilón byl nějakou míly od města, ale jeho řev bylo slyšet až sem.</p>

<p>„Co udělá?“ zeptal se mne Wildantor.</p>

<p>„Nejspíš něco hodně hloupého,“ odpověděl jsem. „Kal Torak nepřemýšlí příliš jasně, když je vzteklý.“</p>

<p>Po ztrátě obléhacích strojů neměl Torak moc mož­ností, jak ztéci hradby. Musel vzít město čelným úto­kem. Proto se proti nám pohnula beranidla, pojízdné útočné věže a hordy Murgů, Nadraků a Malloreánců se hnaly vpřed se žebříky. Asturijští lučištníci je při tom běhu vpřed sundávali svou střelbou a když se útočící přiblížili, přidali se k nim i Mimbraté se svými kratšími luky. Když se Angarakové dostali až k hradbám, začali na ně obránci házet kamení, hořící smůlu a odstřelovat je hořícími šípy,</p>

<p>Bylo to velmi drahé odpoledne pro Kal Toraka z Mallorey a jeho demoralizovaná armáda se stáhla z bo­jiště, když západ slunce zbarvil nebe.</p>

<p>Přežili jsme první den. Torak ztratil tisíce mužů a byl stále před branami.</p>

<p>Každých pár metrů jsme na vrcholku hradeb zapálili otep suchého dřeva. Kouř byl sice trochu nepříjemný, ale ohně zajišťovaly, že nás nezaskočí nějaké nepří­jemné překvapení.</p>

<p>Potom jsme se shromáždili v korunním sále. Král Aldorigen zářil štěstím. „To byl den!“ volal. „Zdravím tě, barone Wildantore. Tvoji lučištníci nám zachránili tento den.“</p>

<p>„Děkuji ti, Veličenstvo,“ odpověděl Wildantor s úklonou, „ale větší díky by měly patřit zde mému příteli Mandorovi. Moji muži akorát zahnali Angaraky od je­jich strojů. Mandorovi muži ty stroje zničili.“</p>

<p>„Myslím, že uznání zaslouží všichni vůkol, páno­vé.“ To byl Mergon, tolnedranský vyslanec u dvora ve Vo Mimbre. Byl to hubený chlapík, jehož nevy­soká postava naznačovala, že je Borun, čemuž na­svědčoval i modrý plášť, prošívaný stříbrem. Tolnedřané si vypracovali řád barev k označení jednotli­vých rodin. „Vzato kolem a kolem, byl to úspěšný den,“ pokračoval.</p>

<p>„Je to teprve první den bitvy,“ upozornil jsem. „Nezačnu se radovat, dokud za námi nebude stejně úspěšně zítřek.“ Rozhlédl jsem se kolem. „Kde je Polgara?“</p>

<p>„Odešla krátce po západu slunce,“ odpověděl Belkira. „Říkala, že by mohlo být moudré poslechnout si, co si bude povídat Torak se Zedarem.“</p>

<p>„Abys slyšel Toraka, můžeš zůstat stát na hradbách, bratře,“ řekl jsem. „Když je rozčilený, tak je hrozně hlučný. Když jsme s Šerekem a jeho syny sebrali Orb v Kthol Mišraku, bylo ho slyšet na deset mil.“</p>

<p>Mergonova tvář se svraštila bolestí. <emphasis>„Prosím, </emphasis>takové věci neříkej, Belgarate,“ žádal. „Víš, že poslouchat ta­kové řeči je urážkou mého náboženství.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Tak  je neposlouchej.“</p>

<p>„Co můžeme čekat zítra?“ zeptal se mne Wildantor.</p>

<p>„Nemám potuchu,“ přiznal jsem. „Asi bychom měli radši počkat, až se vrátí Pol s informacemi a neztrácet čas nějakými divokými dohady.“</p>

<p>Krátce po půlnoci se Pol vrátila a my se zase shro­máždili v trůnním sále, abychom vyslechli novinky. „Zdá se, že Zedar trochu ztratil na oblibě,“ oznámila nám se slabým úsměvem. „Měl včera dobýt město, což neučinil. Torak na jeho adresu pronesl několik značně zlostných výtek.“</p>

<p>„Nebyla to jenom Zedrova chyba, Polgaro,“ prohlásil Mergon. „My jsme k tomu taky měli co říct.“</p>

<p>„Torak nemá sklony ke shovívavosti, Excelence,“ připomněl Beltira. „Dává okamžitě najevo svou nevo­li.“</p>

<p>„To teda ano,“ přidala se Pol. „Udělal scénu z toho, jak Zedar chyboval minule. Připomněl chybu v Morinlandu, kdy umožnil otci, aby získal Orb. A to už je tři tisíce let stará historie.“</p>

<p>„To je sakra dlouhá doba na to, aby si jeden pamato­val svou nevoli,“ poznamenal Wildantor.</p>

<p>„To je celý Torak,“ vzdychl jsem. „Pochytila jsi ně­co, co by se mělo dít zítra, Pol?“</p>

<p>„Torak neřekl nic konkrétního, otče, ale mohla bych se pokusit o odhad. Řekl Zedarovi, že by byl rád do soumraku ve městě, a že Zedar může použít jakýkoliv způsob, aby mu to umožnil.“</p>

<p>„Kouzla?“ hádal Mandor.</p>

<p>„Torak ta slova nepoužil, ale dalo by se na to usuzo­vat. Myslím, že můžeme očekávat, že Zedar použije svůj dar k tomu, aby se pokusil dostat dovnitř. Zítra je jeho poslední šance. Když se nedostane do města, tak ho Torak asi zničí.“</p>

<p>„Já bych si troufl odhadnout, že něco takového udě­lá,“ řekl jsem. Pak jsem se podíval na Beltiru. „Bylo by to proti pravidlům této UDÁLOSTI, kdyby Zedar pou­žil kouzla?“</p>

<p>„To není zcela jasné,“ odpověděl. „Jisté je, že Torak kouzla použít nesmí, ale o jeho učednících Mrinský ko­dex nic neříká.“</p>

<p>„Kdyby ten zákaz platil kompletně, tak by se mohl Zedar dožít pěkně nepříjemného překvapení,“ dodal Belkira. „Nejsem si jist, co by to udělalo s někým z nás, kdybychom vypustili svou Vůli a nic se nestalo, ale jsem si jist, že já bych to zažít nechtěl.“</p>

<p>„Zedar je asi zoufalý natolik, že je schopen se o to pokusit,“ řekla mu Polgara. „Torak mu dal jasné ulti­mátum.“ Zívla. „Všichni známe Zedara natolik dobře, že víme, že nebude riskovat svou kůži. Ale má tam dost Grolimů a jim může nařídit, aby použili Vůli a Slovo proti nám. Kdyby se pár Grolimů proměnilo v kámen, tak to může Zedar použít jako omluvu při závěrečném účtování s Torakem.“</p>

<p>„Můžeme o tom spekulovat celou noc,“ řekl jsem jim. „Bude rozhodně lepší, když budeme počítat s tím, že se o to pokusí a že jim to vyjde. Když ne, bude dobře a když jo, tak budeme alespoň připraveni.“</p>

<p>Merganova tvář vyjadřovala velké utrpení.</p>

<p>„Jenom tak plácáme, Veličenstvo,“ řekla mu Pol. „To už je takový rodinný zvyk a tebe se to nijak netýká. Jsem si jista, že Nedrovi nebude vadit, když uslyšíte nějaké věci, které byste možná neměl.“</p>

<p>„Ale mému bratranci by to vadit mohlo,“ odpověděl.</p>

<p>„Myslím, že Ran Borune není tak úplně nechápavý, Mergone,“ ozval jsem se já. „Za poslední dobu se stalo plno věcí, kterým nerozuměl. Pár navíc ho už nezabi­je.“ Rozhlédl jsem se kolem. „Myslím, že jsme zhruba probrali všechno. Asi bychom se měli pokusit trochu vyspat. Zítra musíme být všichni čilí.“</p>

<p>Sám jsem se samozřejmě svou radou příliš neřídil, ale já se už naučil obejít se i beze spánku, když bylo potře­ba. Dostihl jsem Pol ve ztemnělé chodbě vedoucí z trůnního sálu. „Myslím, že bychom měli začít rozmís­ťovat svoje lidi,“ řekl jsem jí. „Půjdu říct Cho-Ramovi a Rhodarovi, aby zmenšili vzdálenost mezi ni­mi a Torakovým východním křídlem. Potom se stavím u Ormika a Branda, aby se přiblížili ze severu. Chci mít tyhle čerstvé vojáky po ruce, až se pozítří objeví Beldin.“</p>

<p>„Mám to zařídit?“ nabídla se.</p>

<p>„Ne. Postarám se o to. Stejně bych dneska neusnul. Dávej radši pozor na to, co se bude dít tady. Zedar by mohl začít brzo ráno.“</p>

<p>„Dám pozor. Neurazil by tě jeden návrh, otče?“</p>

<p>„Podle toho, jaký návrh by to byl.“</p>

<p>„Vezmi na sebe podobu sovy. Ten tvůj sokol nevidí v noci tak dobře jako sova a Zedar by mohl nařídit vojá­kům, aby dávali pozor, jestli se někde neobjeví vlk.“</p>

<p>„Budu o tom přemýšlet. Budu se snažit tu být do rá­na, ale kdybych to nestihl, bude to hlavně na tobě. V žádném případě nedovol Mandorovi, aby zase otevřel bránu.“</p>

<p>„Dohlédnu na to. Přeju ti příjemný let, otče.“ Mys­lím, že Polgara je jediný člověk na světě, který to může říct, aniž by to přitom nevyznělo legračně.</p>

<p>Dal jsem na její radu a změnil se v sovu. Nevzal jsem na sebe ovšem oblíbenou Poledřinu podobu, ale pro­měnil se v obyčejnou sovu. Jakmile jsem se dostal za angaracké linie, tak jsem se proměnil ve vlka. Sovy nelétají moc rychle a já měl dost naspěch.</p>

<p>Vzbudil jsem Cho-Rama a Rhodara, a ti poslali pro Brasu, Ulga, který velel Gorimovým jednotkám. „Nesnažte se o kontakt s Torakovou armádou,“ varoval jsem je. „Ví, že jste tady, ale nepodnikne nic, pokud ho nepřinutíte.“</p>

<p>„Udrží se Vo Mimbre?“ zeptal se Rhodar.</p>

<p>„Já myslím, že jo. Mrinský kodex hovoří o tom, že se Torak zdrží tři dny <emphasis>před </emphasis>zlatým městem. Neříká nic o tom, že by se dostal dovnitř.“</p>

<p>„To nechává poněkud volnou interpretaci, Belgarate,“ namítl Cho-Ram.</p>

<p>„Všechno, co je v Mrinském kodexu ponechává vol­nou interpretaci, Cho-Rame, ale myslím, že kdyby mělo Vo Mimbre padnout, tak o tom bude zmínka. To by byla asi UDÁLOST a ty Mrinský kodex většinou neopomíjí. Svolejte svoje lidi, pánové. Hněte se hned za rozbřesku, ale zůstaňte aspoň pět mil od Torakova levého křídla. Mimbraté budou muset udržet ještě den město sami.“</p>

<p>Pak jsem se hnul na severozápad a k místu, kde roz­bili tábor Rivané, Sendarové a asturijští lučištníci, jsem se dostal až k ránu. „Je čas k přesunu, pánové,“ oznámil jsem Brandovi, Ormikovi a Eldallanovi. „Chci, abyste se do večera dostali k týlu Kal Torakovy armády. Ale nijak ho nenapadejte. Budu potřebo­vat každého chlapa.“</p>

<p>Brand držel štít s Mistrovým Orbem uprostřed a ne­přítomné hladil zářící drahokam, jakoby to byl nějaký psík. „Nehraj si s tím, Brande,“ varoval jsem ho. „Jestli na tom budeš mít ruku moc dlouho, tak ti to může po­divně změnit duši. Řekl ti už tvůj přítel, co máš dělat?“</p>

<p>Zavrtěl hlavou. „Ještě ne. Myslím ale, že bude poblíž, až nastane ten pravý čas.“</p>

<p>„Zdá se, že to bereš příliš klidně,“ napomenul ho Ormik.</p>

<p>„Nijak by mi nepomohlo, kdybych byl rozčilený.“ Brand na mne pohlédl. „Ty jsi byl jednou nebo dvakrát Dítětem světla, Belgarate, ne?“</p>

<p>„Jednou,“ přikývl jsem. „Alespoň jednou o tom vím. Tvůj přítel si mne mohl vybrat ještě párkrát, aniž by se obtěžoval mi o tom říct. Proč se ptáš?“</p>

<p>„Necítil ses nějak… jak to říct… nezúčastněně vůči tomu, co se mělo stát? Já se cítím poslední dny, jakoby se mne to ani netýkalo. Jako kdybych to neměl být ani já osobně, kdo se postaví Torakovi.“</p>

<p>„To pracuje Nezbytnost. Máš aspoň částečně pravdu. Jakmile k tomu dojde, tak to vezme do ruky ona.“</p>

<p>„A u Toraka tomu bude stejně?“</p>

<p>„To nevím jistě, Brande. Ty dvě Nezbytnosti jsou různé, a tak mohou řídit věci různě. Naše v pravý čas převezme zodpovědnost. Torakova to tak dělat nemusí. Uvidíš, až k tomu dojde. Začněte stahovat vojska k ji­hu, pánové. Já se raději vrátím do Vo Mimbre a podí­vám se, co provádí Zedar.“</p>

<p>Zedar evidentně nedělal pro nás nic dobrého. Kolem města bylo rozestavěno mimo dosah asturijských šípů několik mangonelů, které – zrovna v okamžiku, kdy jsem letěl nad nimi – začaly střílet na město obrovské balvany. Mangonel je obrovský katapult, velký asi jako dům a může vrhat klidně pětisetkilogramové balvany. Včera ještě žádné takové katapulry vidět nebyly, což jasně naznačovalo, že měl Zedar v noci napilno. Nepo­užil ještě Slovo ani Vůli přímo proti městu, takže jsem si nebyl jist, zda porušil pravidla nebo ne. Ale rozhodně se hodně přiblížil k hranicím únosnosti. To mi ovšem vnuklo nápad. Když to mohl dělat on, aniž by přitom explodoval, tak proč ne já.</p>

<p>Na cimbuří jsem na sebe vzal svou podobu a zašel za dvojčaty. „Kdy se objevily ty mangonely?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Těsně před rozedněním,“ odpověděl Beltira. „Dělají pěknou škodu na opevnění, Belgarate. Na několika místech už zdi začínají praskat. Měli bychom něco udělat… a to hodně rychle.“</p>

<p>„Zrovna jsem se k tomu chtěl dostat. Slyšeli jste Zedara v noci pracovat?“</p>

<p>„Zcela jasně,“ odpověděl Belkira. „Dost spěchal, tak se ani nesnažil zakrýt skutečnost, že použil svou Vůli. Co budeme dělat?“</p>

<p>„To co on. Postavíme si vlastní mangonely.“</p>

<p>„U nich trvá hodně dlouho zaměřování, Belgarate,“ namítl Beltira. „A pětisekilové balvany budou i pro nás problém.“</p>

<p>„Ale tisíc půlkilových zvládneme, ne?“ řekl jsem já. „Nebudeme střílet na zdi, ale na obsluhu jejich katapultů. Nemusíme být ani příliš přesní, protože jedi­né, co potřebujeme, je zaplnit nebe šutry, které zaženou Thully od těch strojů. Jakmile si budeme jisti drahou střel, budeme tam vrhat zapálenou smůlu. Myslím, že je to přestane bavit. Jdeme na to.“</p>

<p>Mám určité výhrady k tomu, co dělal za Války bohů Belsambar a skutečně nerad pálím živé lidi, ale potře­bovali jsme zneškodnit ty katapulty. Kdyby padly zdi Vo Mimbre, Torak by vyhrál, a to jsem nechtěl za žád­nou cenu připustit.</p>

<p>Nedalo nám s dvojčaty moc práce vyrobit naše mangonely, protože Zedarovy stály na pláni přímo před námi, a tak jsme je okopírovali. Zaměřit je, taky nebyl žádný zvláštní problém. Belmakor byl i matematik a za těch několik staletí dvojčata ledacos naučil. Trvalo jim asi čtrvthodinku propočítat trajektorie pro danou zátěž. Naše první zásilka hromady kamenů velkých jako pěst dopadla přesně na první Zedarův katapult. Druhá ho podpálila.</p>

<p>Věděli jste, že lidi se vždycky snaží ohni utéct? Moc to sice nepomůže, ale dělají to stejně. Hořící Thullové vlétli mezi další čekající jednotky a vnesli do jejich řad zmatek. Za hodinu jsme měli po problému. Zedar ne­spal celou noc zbytečně.</p>

<p>Za této situace neměl jinou možnost, než zvolit další frontální útok. Věděl jsem, že něco chystá, protože jsem jasně cítil jak posiluje svou Vůli, i když se oddíly chystaly k útoku. V momentu útoku uvolnil svou Vůli a na Vo Mimbre zaútočila kromě vojska větrná smršť.</p>

<p>Ne, nechtěl tím zbořit naše zdi. Chtěl odklonit šípy našich lučištníků. Nechci ani pomyslet, kolik ho to mu­selo stát úsilí, protože zvednout takovou masu vzduchu je skoro jako přesunout skálu.</p>

<p>Dvojčata podnikla okamžitě protiopatření, aniž by se se mnou radila. Pracovali vždy v tandemu, takže jim to šlo rychle. Postavili asi míli od města bariéru z čisté Vůle a tím odklonili větrnou smršť mimo hranice měs­ta. Vzduch kolem Vo Mimbre byl bez hnutí a Asturijci svými šípy sundali celé pluky Malloreánců. Útok zavá­hal, zastavil se a konečně se útočníci dali na ústup.</p>

<p>V tu chvíli za námi přišla Polgara. „Koukám, že vy tři máte dost práce, co?“ poznamenala. „Děláte takový randál, že se nemohu soustředit. Asi tušíte, že je Zedar na pokraji vyčerpání.“</p>

<p>„Dobře,“ vzdychl jsem. „Už mě nebaví se s ním stále přetahovat.“</p>

<p>„Jen se ale ještě neraduj, otče. Zedar není jediný na protější straně. Mám silný pocit, že tam pracují spousty sil. Zedar asi zavolal na pomoc Grolimy.“</p>

<p>„Máš potuchu, co by mohli chystat, sestro?“ zeptal se Belkira.</p>

<p>„Nic jasného,“ odpověděla. „Mám pocit, že uvažují o nějaké špíně.“</p>

<p>„Špíně?“ podivil se Belkira. „Co s tím má společného špína? Tady je akorát všude bahno.“</p>

<p>„To mohou vysušit. Zedar požádal Grolimy, aby se soustředili na vysušení vlhkosti.“</p>

<p>„Ale proč?“</p>

<p>„Na to neumím odpovědět, strýčku,“ řekla mu. „Zedar se mi z nějakého důvodu nesvěřuje.“</p>

<p>„Zedar byl vždycky takový slizký chlapík,“ řekl Bel­kira. „Nechci nijak urazit tvé city, Belgarate, ale já ho nikdy neměl moc rád. Jsi si jist, že jsi při jeho výchově nic nezanedbal?“</p>

<p>Beltira by tohle nikdy neřekl. Tím jsem zjistil, že ani dvojčata nejsou úplně stejná. Ovšem je velmi snadné takovéto malé rozdíly přehlédnout. Dvojčata vypadají velmi podobně, ale dva lidé nejsou nikdy úplně stejní.</p>

<p>Pol zdvihla levé obočí a pohlédla na mne. „Ano?“ podivila se. „Je něco takového?“</p>

<p>„Na tom nezáleží,“ řekl jsem. Nejsem si jist, jak hlu­boko do mých myšlenek Pol dohlédne, ale myslím, že bych si přál, aby to zůstalo, jak to je. Durnik možná před Pol žádné tajnosti nemá, ale já mám pár takových tajemství, že je nechci odhalovat ani sám před sebou. Když si chcete zachovat nějakou sebeúctu, měli byste mít taková tajemství.</p>

<p>Pozdě odpoledne jsme zjistili, proč se Zedar snažil vysušit bláto. Větrná smršť, kterou vyrobil dopoledne, stále proudila bezzubě po obou stranách, ale pak se za­čala točit nad plání nyní na troud vysušenou a zvedala velká mračna prachu. Po několika minutách nebylo vů­bec nic vidět. Tahle prašná bouře nepochybně před­znamenávala další útok. Wildantorovi lučištníci mohli střílet pouze poslepu, což není nijak moc efektivní.</p>

<p>„Musíme něco vymyslet, Belgarate,“ snažil se Beltira překřičet vítr.</p>

<p>„Už na tom pracuju,“ odpověděl jsem, ale ať jsem přemýšlel, jak chtěl, nemohl jsem na nic přijít.</p>

<p>Polgara mne naštěstí předběhla.“Máme tady řeku, ot­če,“ prohlásila, „a Zedar je polomrtvý snahou poslat na nás tu větrnou smršť. Co ti z toho plyne?“</p>

<p>„Nic zvláštního. Co tobě?“</p>

<p>„Otče! Copak ti mozek usnul navždy?“</p>

<p>„Nebuď tajemná, Pol, Ven s tím.“</p>

<p>„Potřebujeme, aby se ten prach usadil, ne? Já myslím, že průtrž mračen by asi to zvládla. Co ty na to?“</p>

<p>„Ale Pol, to je vynikající nápad! Řekni dvojčatům, ať ti pomohou. Oni si vyzkoušeli všechny druhy hnusného počasí v průběhu Války bohů.“</p>

<p>„Možná bys taky mohl přiložit ruku k dílu, otče.“</p>

<p>„Dočkáš se, Pol.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Myslím, že bratr Zedar potřebuje rychlou lekci z dobrých mravů.“</p>

<p>„Chceš říct, že ho najdeš a zastavíš mu srdce?“</p>

<p>„Ne. Bylo mi řečeno, že mu nesmím způsobit žádnou trvalou újmu. Ale mohu ho vystrašit a ukázat mu, že nejde jen tak porušovat pravidla.“</p>

<p>„Užij si to,“ řekla mi, obrátila se na dvojčata a pak všichni vyšli na vršek zdi, tyčící se nad řekou.</p>

<p>Uvažoval jsem o různých možnostech potrestání, ale pak se rozhodl pro jednu, která nepatří mezi nejhorší, ale přitom mu ublíží. Začal jsem ho pomocí duše hledat a našel ho, jak sedí na kopci, nějakých pět mil od bo­jiště. Věřte tomu, že se Zedar vždycky bude snažit držet co nejdál. Posbíral jsem svou Vůli a pak ji velice opatr­ně vypustil. Nechtěl jsem, aby věděl, co chystám až do doby, kdy bude příliš pozdě.</p>

<p>Pozoroval vír prachu se zjevným uspokojením a při­tom se nevědomky škrábal na nose.</p>

<p>Potom si zabořil prsty do předloktí. A postupně se začal věnovat různým partiím těla. Když sledoval, jak Polgara s dvojčaty poslali část jeho větrné smršti do ře­ky Arend, stávalo se jeho škrábání stále intenzivnějším.</p>

<p>Tak jsem toho využil a proměnil jeho nehty v ostré drápy. Po pár minutách už poskakoval dokola a drásal si kůži tak silně, že krvácel z mnoha míst.</p>

<p>Když se vítr, co si Pol a dvojčata půjčila od Zedara, zvedl od řeky, nesl s sebou tuny vody, které bohatě sta­čily usadit prach, co Zedar hodiny pracně vysušoval.</p>

<p>Útok tentokrát vedli převážně Murgové, a když se prach usadil a Wildantorovi lučištníci viděli terče, od­váděl si král Ad Rak Cthoros z bojiště mnohem menší armádu.</p>

<p>Polina dešťová přeháňka brzo skončila, ale zapadající slunce ozařovalo mokrou trávu a Torak stále nebyl ani zdaleka ve městě.</p>

<p>Přežili jsme další den, a když půjde zítra všechno dobře, tak se dočkáme i konce bitvy.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>16.</strong></p>

<p>Jsem si jist, že jste si všimli, že Zedarovi jeho kouzla moc nevycházela. Vždycky jsem – si o něm myslel, že všechno dobře plánuje, ale Zedar v nebezpečí zmatkuje a má tendenci se přiklonit k prvnímu řešení, které ho napadne, aniž by domýšlel jeho důsledky. Když k tomu ještě připočtete skutečnost, že Torak nechal všechno na něm a očekával výsledky, zjistíte, jak to bylo. Zedar nepracuje dobře, když je pod tlakem.</p>

<p>Ať je to, jak chce, přežili jsme první dva dny bitvy. Vo Mimbre zatím přečkalo vše, co mu Angarakové při­chystali a jestli jsme četli Mrinský kodex správně, tak se měly události pro nás vyvíjet k lepšímu.</p>

<p>Za Aldorigenovy vlády byl na mimbratském dvoře básník, kterému se říkalo Chromý Davoul a ten praco­val na svém epickém díle s názvem Poslední dny domu Mimbratů. Začal na něm pracovat, když Torak napadl Arendii a ta invaze mu dodávala důležité myšlenky, které ve svém díle shrnul. Byl vždy po ruce a stále re­citoval ze svého díla. Já se o něj moc nestaral. Celé dílo bylo psána ve „velkém stylu“, pompézně, bylo plné vzdušných obratů a podle literárních měřítek bylo k ničemu. Mimbraté ale takový styl milují a proto byli kdykoliv ochotni poslouchat a dokonce i recitovat celé pasáže z jeho díla. Mám kopie té hlou­posti a mohu vám je půjčit, ale na vašem místě bych tím neztrácel čas.</p>

<p>Večer byli všichni na svých místech a jediné, co jsme mohli dělat, bylo čekat na Beldina. Pol ho letěla hledat a vrátila se před rozbřeskem třetího dne, že Eldrigovy lodě k nám míří proti proudu řeky. Řeka Arend byla po dlouhotrvajících deštích rozvodněná a proud lodě pěk­ně brzdil.</p>

<p>Rozhodli jsme se s Pol a dvojčaty, že nemá smysl zů­stávat ve městě. Mimbraté věděli, co mají dělat a nepo­třebovali naše vedení. Beltira zamířil na východ a při­pojil se k pochodujícím Algarům, Drasnijcům a Ulgům, zatímco Belkira se vydal do hustých lesů na severu, aby se připojil k Brandovi.</p>

<p>Ty lesy už nehledejte, ztráceli byste čas. Už tam ne­jsou. Museli jsme je z velké části vysekat hned po bi­tvě. Nesouhlasím v zásadě s kácením velkých lesních ploch, ale tenkrát jsme potřebovali rychle hodně dřeva na pálení.</p>

<p>Nebyli jsme si stále jisti, jak striktní jsou zákazy Nezbytností, proto jsme se radši nepokoušeli překra­čovat jisté meze. Byli jsme si samozřejmě vědomi, že by nám asi neprošlo, kdybychom proměnili všechny Angaraky v žáby, ale tak daleko jsme ani zajít nemu­seli. Dokud jsem byl schopen komunikovat s Beldinem a dvojčaty a vzájemně koordinovat naše činnosti, byl jsem spokojen. Třetí den se stejně mělo rozhod­nout na zemi, a tak nebylo potřeba předvádět celou škálu našich schopností, aby se věci ještě víc nezamotaly.</p>

<p>Spolu s Pol jsme letěli na sever a usadili jsme se na strom na kraji Brandova lesa, abychom dohlíželi na Angaraky, zatímco všichni toužebně očekávali ráno. Když se na východním nebi zvolna ukazoval rozbřesk, mohli jsme stále lépe pozorovat, jak Zedar rozvinul své vojsko. Celou noc je totiž přeskupoval. Torak věděl, co se má třetí den stát stejně dobře jako my, ne-li lépe a Zedar se na to chtěl připravit.</p>

<p>Ad Rak Cthoros, tlustý, podmračený král Kthol Murgosu byl nyní na levém křídle. Mnoho vojáků nosí drátěné košile jako Murgové, a tak Ad Rak Cthoros po­ručil, aby všichni jeho muži natřeli ty svoje načerveno, aby se na bitevním poli rozeznali. Vypadali sice jako zamazaní od krve, ale svému účelu to asi posloužilo.</p>

<p>Malloreánci, kterých bylo ve vojsku zdaleka nejvíc, byli usazeni uprostřed a podléhali generálům z Mal Zethu, ačkoliv všechny rozkazy vydával vlastně Zedar. Ten zase dostával rozkazy od samotného Toraka. Torak sám sebe považoval za strategického génia, ale kolik inteligence je  zapotřebí k potření mnohem slabšího protivníka?</p>

<p>Na pravém křídle byli Yar Lek Thun z Gar og Nadraku a Gethel Mardu z Thulldomu. Mám pocit, že já bych tak vojsko nerozmístil. Z té strany měly přijít legie a Eldrigovi Šerekové a i když byli Nadrakové poměrně dobří válečníci – až na to, že jsou dost netrpěliví –Thullové nejsou v boji příliš spolehliví.</p>

<p>„Proč je neprobudíš, otče?“ navrhla Pol.</p>

<p>„Asi bychom mohli,“ souhlasil jsem. <emphasis>„Belkiro,“ </emphasis>vy­slal jsem myšlenku. <emphasis>„Spustíme to.  Řekni Brandovi, aby zatroubil na roh.“</emphasis></p>

<p>Neobtěžoval se odpovědět, ale jsem si jist, že můj vzkaz dostal, protože za chvíli se lesem rozlehl hluboký zvuk rohu. O minutu později se ozvala z východu Cho-Ramova stříbrná trubka a k ní se zpoza zdí Vo Mimbre ozval Mandorův roh. Pol i já jsme ještě něko­lik minut pozorně poslouchali, ale Beldin se neozval. Ještě nedorazil.</p>

<p>Jeden učenec z univerzity v Tol Monetu napsal dlou­hou disertační práci o mýtickém významu zvuku rohu, ale ve skutečnosti ten zvuk znamenal pouze to, že jsou vojska na svém místě. Nic nemohlo začít, dokud se ne­ozve Beldin. Bez něj by to rozhodně nešlo.</p>

<p>Jsem si jist, že Zedar věděl, co ty zvuky rohu zna­menají. Užívali jsme jich dost často ve Válce bohů. Ty zvuky, nesoucí se rozbřeskem, ale znervózněly ně­které z angarackých velitelů. Malloreánci začali bušit meči do štítů a zpívat válečné písně. Myslím, že měly asi vystrašit nepřítele. Mně ovšem připadaly zoufalé. Zvuk rohu většinou ohlašuje útok, ale žádný útok ne­přicházel. To asi musí zahrát na nervy každému, ne­myslíte?</p>

<p>Čekali jsme další půlhodinku, až vyšlo slunce. Pak jsem opět zavolal Belkiru. <emphasis>„Řekni mu, ať to zkusí zno</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>vu.“</emphasis></p>

<p>Brand zadul do rohu a Cho-Ram a Mandor odpově­děli. Pak jsme zase čekali. Od Beldina ani pípnutí. Zku­sil bych Beldina zavolat, ale Zedar by mou myšlenku jistě zachytil a z odpovědi mého bratra by dokázal určit jeho polohu. Kdyby byl ještě několik mil vzdálen, mohl by se Zedar pokusit o útok na východ nebo sever a tím by všechno začalo dřív, nežjsme byli připraveni.</p>

<p>Jak už jsem uvedl, Nadrakové jsou dost netrpěliví válečníci, a Yar Lek Thun dosáhl bodu, kdy <emphasis>nezbytně musel </emphasis>vědět, co se děje. Vyslal proto oddíl jízdy smě­rem k lesu na severu. Jezdci projeli asi půl míle od místa, kde jsme seděli s Pol.</p>

<p>Za chvíli se stejnou cestou vracela většina koní, ale žádný Nadrak. Není zrovna nejlepší nápad poslat jezd­ce k lesu, kde číhají asturijští lučištníci.</p>

<p>Po chvíli – snad aby si nezadali, protože si moc Nadraků neváží – vyslal zvědy Ad Rak Cthoros. Murgové odcválali východním směrem k úpatí hor.</p>

<p>Zpátky se také nevrátili. Hnát se do chřtánu algaracké kavalerii je skoro stejně hloupé jako v případě asturijských lučištníků.</p>

<p>Stále jsme čekali. Za další zhruba půlhodinku jsem to zkusil znovu. <emphasis>„Belkiro, řekni mu, ať ještě jednou  za</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>houká.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zahouká?“ </emphasis>podivil se trochu uraženě Belkira, ale Brand to zkusil znovu.</p>

<p>Cho-Ram a Mandor odpověděli okamžitě a po chvíli, která mi připadala jako roky, ze západu odpově­děly trubkové fanfáry. Bylo to trochu přehnané, ale ně­které z legií měly mezi sebou přehlídkové oddíly z Tol Honetu a k nim jistě patřila i posádková hudba. Na to jsem čekal, „Seď tady, Pol,“ řekl jsem. „Přesvědčím se na vlastní oči, jestli je Beldin na místě. Nerad bych za­čal a byl potom nepříjemně překvapen.“</p>

<p>„Nebuď tam moc dlouho, otče. Už je ráno a já mám pocit, že nikdo nechce, aby Brand začal svůj souboj až po západu slunce.“</p>

<p>Roztáhl jsem křídla a nechal se vzdušnými víry vy­nést do výše. Když jsem se dostal několik set stop nad povrch, měl jsem všechno jako na dlani. Eldrigovy vá­lečné lodi byly necelé dvě míle od Vo Mimbre. Zved­nutá hladina řeky Arend sice zpomalila postup, ale zá­roveň umožnila, že se dostaly přes mělčiny. Kdyby o to stál,  mohl  Beldin  s  loďmi  doveslovat až k jižním hradbám Vo Mimbre.</p>

<p>Legie, jejichž prsní pláty zářily v ranním slunci, po­chodovaly v perfektně vyrovnaných útvarech směrem k Nadrakům a Thullům. Eldrigovi rváči nepochodovali. Ti se hnali před legiemi. Šerekové se nechtějí o pořád­nou bitvu s nikým dělit.</p>

<p>„<emphasis>Tak je to tady, Belkiro,“ </emphasis>poslal jsem vzkaz. <emphasis>„Řekni Brandovi, ať dá signál.</emphasis>“</p>

<p>Tentokrát se Brandův roh ozval dvakrát a Cho-Ram odpověděl stejným způsobem. Mandor si ale div nevyplivnul plíce. Zvuk jeho rohu se nesl dál a dál a dál.</p>

<p>Potom se brány Vo Mimbre s rachotem otevřely a ven se vyřítili mimbratští rytíři.</p>

<p>Bitva mimbratských rytířů je snad nejznámější jez­decká bitva v historii, tak ji snad ani nemusím popiso­vat, nebo ano?</p>

<p>Stejně bych vám to moc dobře nepopsal, protože mne zaujalo něco jiného. Černý, ocelový pavilón Kal Toraka byl uprostřed válečných hord a mé oči najednou při­poutal havran, který vzlétal z jedné věžičky. Byl jsem si jist, že to není obyčejný havran. Buď se Zedar chtěl na vlastní oči podívat na Mimbraty, nebo měl stejný nápad jako já a rozhodl se řídit bitvu z výšky.</p>

<p>Ale čekalo tam na něj překvapení. Vysoko nahoře na něj čekala bílá tečka, která náhle zaútočila dolů. Takový útok je pro sněžnou sovu velmi neobvyklý a žádná  normální sova by taky nelovila za denního světla…</p>

<p>Vmžiku bylo vidět chomáč černého peří a pak Zedar ulétl, zděšeně přitom krákaje.</p>

<p>Kal Torakovi Malloreánci byli dobří vojáci, to jim musím uznat, ale nikdo by neodrazil útok mimbrat­ských rytířů. Já bych odhadoval, že jich bylo aspoň de­set tisíc. Přední řady byly vybaveny dlouhými kopími a jejich úder byl zdrcující. Mám pocit, že ani nezpomali­li, když se pod nimi octly první řady Malloreánců.</p>

<p>Strávili jsme na vojenské akademii v Tol Honetu mě­síce vypracováním taktiky pro tuto bitvu. Útok mim­bratských rytířů měl mít jediný účel. Měl udržet Malloreánce na místě, aby nemohli jít na pomoc armádám na některém křídle. Mimbraté ale byli plni enthusiasmu a Mandor, který útok vedl, dával nepokrytě najevo, že je připraven dojet až k ocelovému pavilónu a zabušit na jeho dveře.</p>

<p>Rytíři samozřejmě měli ztráty, ale ne tak velké, jak byste očekávali. To brnění na celém těle má asi své vý­hody. Navíc si myslím, že prudkost útoku demoralizovala Malloreánce. Nečekali ho, protože k tomu útoku vlastně nebyl žádný důvod. Vo Mimbre odolávalo jako skála dva dny vzteklým útokům a nebyl žádný důvod se domnívat, že třetí den bude jiný. Však jsme také prvek překvapení zahrnuli do našeho plánování. Překvapení Malloreánci nebyli schopni útok zadržet a Mimbraté pěkně jejich řady pročistili.</p>

<p><emphasis>„Otče!“  </emphasis>Rozezněl se v mé hlavě Polgařin  hlas. <emphasis>„Zedar zase n</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>co zkouší! Znovu opustil pavilon!“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Jakým směrem míří?“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Na východ. Vzal na sebe podobu jelena.“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Zaženu ho nazpět.“  </emphasis>Podíval jsem se k řadám Murgů a viděl Zedara, jak svižně utíká červeně natřenými od­díly. Nikdy jsem nepochopil, proč na sebe vzal tuto po­dobu. Věděl dobře, jaká je moje oblíbená podoba a proto jelen rozhodně nepatřil mezi nejlepší možnosti. Dostal jsem se o kus před něj, usedl na zem a proměnil se ve vlka. Když se dostal k místu, kde jsem se skryl, běžel už pěkně rychle. Když jsem se vynořil z křoví, prudce zabrzdil. Snažil se mě oběhnout, ale nevyšlo mu to. Byl jsem příliš blízko. Zedar prostě neměl nejlepší den.</p>

<p>Nechtěl jsem ho opravdu zabít, i když jsem asi měl. Párkrát jsem ho kousl do citlivých míst a on se obrátil a utíkal zpět směrem k Murgům. Není zrovna nejchytřej­ší otáčet se zadkem k vlkovi. Běžel jsem snadno za ním a přitom ho kousal do svítícího pozadí. Až se vrátí do své normální podoby, určitě se mu nebude dobře sedět, tím jsem si jist.</p>

<p>Když jsem byl asi sto metrů od Murgů, nechal jsem pronásledování a vrátil se zpět k úpatí hor. <emphasis>„Beltiro,“ </emphasis>zavolal jsem to z dvojčat, které bylo s Cho-Ramem a Rhodarem, <emphasis>„Mimbraté už bojují. Radši sem už přijďte a zaměstnejte pořádné Murgy.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jak si přeješ,“ </emphasis>odpověděl a o chvílí později Cho-Ramova trumpeta ohlašovala útok. Ozval se dusot ko­pyt, jak algarská kavalerie zkracovala vzdálenost mezi svým výchozím postavením a Murgy. Schoval jsem se mezi kameny a pozoroval, jak Cho-Ram povede své jezdce.</p>

<p>Mezi taktikou Algarů a Mimbratů je rozdíl. Těžká kavalerie nepřítele drtí, ale lehká útočí postupně a ničí ho po částech. Ad Rak Cthoros měl samozřejmě svou vlastní jízdu, ale ta se s algarskou vůbec nemohla měřit. Za chvíli byla bitva před murgskými liniemi v plném proudu a Murgové v ní rozhodně nebyli nejlepší. Když byla jízda Murgů rozprášena, dorazil Rhodar se svými kopiníky a Brasovými Ulgy. Tohle spojení se náramně osvědčilo. Když proti vám stojí chlap s šestimetrovým kopím a snaží se vás propíchnout, musíte mu věnovat celou pozornost a nemůžete se moc rozhlížet kolem. Ulgové jsou malých postav a umějí se velice rychle po­hybovat, o čemž se během dne přesvědčil značný počet Murgů. Ulgové mají velice nepříjemné zbraně. Patří mezi ně různé háky a pily. V řadách Murgů se rozléhal křik, protože nože Ulgů nejsou konstruovány tak, aby zabily člověka okamžitě. Ulgové asi nenávidí Angaraky ještě více než Alornové, takže si dávají se zabíjením Murgů načas. Přesto zabíjeli Murgy víceméně náhodně. Brasa dal svým lidem pokyny, aby se přes linie Murgů dostali co nejrychleji a věnovali svou pozornost Grolimům. Navlékli jsme Ulgy do černých plášťů s kápěmi, takže se mezi Murgy mohli pohybovat, takřka jak chtě­li. Kdyby se totiž cítil Zedar příliš v úzkých, mohl se pokusit povolat na pomoc Torakovy kněze, aby mu pomohli porušit pravidla. Brasa se měl postarat o to, aby mnoho Grolimů toto volání nevyslyšelo.</p>

<p>Pozoroval jsem vše z velkého kamene a když jsem viděl, že mají Murgové plné ruce práce, začal jsem se shánět po Beldinovi. <emphasis>„Kde jsi?“ </emphasis>zavolal jsem.</p>

<p><emphasis>„Asi půl míle od nadrackých linií,“ </emphasis>odpověděl. <emphasis>„Šerekové už na nich pracují.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Už můžeš použít i Cerranovy legie. Mimbraté při</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>špendlili Ma</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>loreánce a Cho-Ram a Rhodar zaměstná</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>vají plně na své straně Mu</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>gy. Je čas dát se do Nadraků a Thullů. Zjisti, jestli by Cerran nemohl postrádat nějaké legie. Mám pocit, že by Mimbraté uvítali p</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>moc.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jdu na to.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„ Polgaro!“ </emphasis>zvolal jsem.</p>

<p><emphasis>„Mám práci, otče. Nezdržuj.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Co děláš? Říkal jsem ti, aby ses držela stranou!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsem v Torakově pavilonu. Musíme vědět, co se Zedarem chyst</emphasis><emphasis>a</emphasis><emphasis>jí.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Okamžitě jdi pryč, Pol! Je to příliš nebezpečné!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Vím, co dělám, otče. Jen se nerozčiluj. Co jsi to udělal Zedar</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>vi? Přechází tu dokola a nadává.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Párkrát jsem ho kousnul. Už lituje toho, co udělal?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ne. Snaží se přesvědčit Toraka, aby vyšel ven a pře</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>vzal velení armády. Nemá ale moc štěstí. Torak se od</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>mítá hnout.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Zřejmé čeká na Brandovu výzvu. Asi se mi nepodaří tě přesvě</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>čit, abys odtamtud odešla, co?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Je mi fajn, otče.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Torak tě může slyšet.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Torak mě nemůže ani vidět, ani slyšet. Dám ti vědět, až se ro</emphasis><emphasis>z</emphasis><emphasis>hodne vyjít ven.“</emphasis></p>

<p>Zahuhlal jsem pár nadávek, ale nešly mi od srdce. Skutečnost, že byla Pol v jedné místnosti s Torakem a Zedarem, nám dávala velkou výhodu. Zalezl jsem zase za balvany a proměnil se opět v sokola.</p>

<p>Nevěřili byste, jaká je to pohoda, řídit bitvu seshora. Teď jsme tlačili“ Toraka ze všech stran… kromě severu. Nechtěl jsem prozradit naše překvapení, dokud Zedar nepovolá svoje zálohy. Chtěl jsem, aby se celá angaracká armáda zapojila do bitvy a až potom přivolat Rivany, Sendary a Asturijce. Situace angaracké armády už byla vážná, ale zoufalá začne být až Cerranovy legie prorazí skrz Nadraky a Thully k malloreánskému pra­vému křídlu.</p>

<p>V každé bitvě je plno zmatku a tohle asi byla největší bitva v historii. Roky našeho plánování a příprav se teď zúročily. Angarakové byli zmateni, ale my přesně vě­děli, co bude následovat. Angarakové se mohli pouze snažit co nejlépe reagovat.</p>

<p><emphasis>„Belgarate!“ </emphasis>To byl Beltira. <emphasis>„Ad Rak Cthoros je hotov.“ </emphasis></p>

<p><emphasis>„Je m</emphasis><emphasis>r</emphasis><emphasis>tev?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ještě ne, ale má na kahánku. Má v břiše nůž něja</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>kého Ulga.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobře. Dávej pozor na jeho Murgy. Bylo by dob</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ře je zlomit, aby se pokusili utéct. Kdyby se ti to po</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>dařilo, bylo by to skvělé.“  </emphasis>Pohlédl jsem na západ. Legie se metodicky propracovávaly nadrackými ši­ky, zatímco Thullové již prchali. <emphasis>„Legie už skoro prorazily,“ </emphasis>hlásil jsem Beltirovi. <emphasis>„Jestli zlomíš Murgy, bude Zedar muset povolat zálohy, a to je chvíle, na kterou čekám.“</emphasis></p>

<p>Nejsem asi nejlepší vojevůdce na světě, ale u Vo Mimbre jsem měl určité výhody. Byl jsem vysoko na obloze a měl přehled, co se dole děje. Byl jsem ve spojení se svými bratry, takže jsem mohl na situaci dole okamžitě reagovat. A navíc mě mohla Polgara informovat o všem, co Torak se Zedarem chystá. S těmito výhodami by mohl bitvu u Vo Mimbre řídit kdejaký seržant. Myslím, že jsme bitvu vyhráli ve válečné akademii v Tol Honetu dlouho předtím, než se armády vydaly na pochod. Plánování – to je zá­klad. Pamatujte si to, než někomu vyhlásíte válku. Však jsem se to snažil po staletí vtlouct do alornských hlav.</p>

<p>Útok mimbratských rytířů se zatím zvolna zpomalo­val. Malloreánci se vzpamatovali z překvapení, jejich odpor vzrůstal, a když se několik oddílů Malloreánců dostalo Mimbratům do týla, situace se zcela změnila. Mimbraté se dostali do obklíčení a jejich koně byli na pokraji vyčerpání. Rytíři už dávno odhodili kopí a teď používali meče a sekyry. Jejich počet pomalu klesal a Mandor byl nucen svolat své muže do kruhu, který ob­vykle signalizuje to, čemu se romanticky říká  „poslední postavení“. Arendští básníci milují popis takových po­sledních postavení. Dává jim možnost popisovat bez­břehou odvahu jednotlivých rytířů. Výsledek je skoro vždy týž. Postavení je smeteno. Z hlediska básnického je to možná to pravé, ale z praktického hlediska je to zbytečné plýtvání lidskými životy.</p>

<p><emphasis>„Beldine!“ </emphasis>zařval jsem. <emphasis>„Potřebuju ty legie! Hned teď! Mimbraté jsou v obklíčení. Jestli je smetou, tak budete mít co dělat s Malloreá</emphasis><emphasis>n</emphasis><emphasis>ci!</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Už jdeme. Dávej pozor.“</emphasis></p>

<p>Nikdy jsem zcela nepochopil taktiku tolnedranských legií. Často mi připadalo, že změny jejich formací by se spíš než na bitevní pole hodily na přehlídku. Cerran postupoval na široké frontě s asi čtyřiceti legiemi. Vy­dal několik rychlých povelů, které seržanti silnými hla­sy předali dál a jeho síly se změnily v pořádně pevný hrot kopí. Štít na štít, rameno k rameni postupovali vpřed a Nadrakové nebyli schopni na změnu tvaru dost rychle reagovat. Legie projely nadrackou formací jako nůž máslem. Jakmile prošly skrz Nadraky, vpadly Malloreáncům do zad, protože ti se soustřeďovali na mimbratské rytíře. Za několik minut se legie spojily s mimratskými rytíři.</p>

<p>Toho dne nebylo žádné poslední postavení.</p>

<p>Aby se situace vyvíjela pro Kal Toraka ještě nepříz­nivěji, využili Šerekové koridoru,  který vytvořily legie, prošli nadrackou armádou a připojili se k silám upro­střed Malloreánců.  Na Torakově levém křídle se začali hroutit Murgové.</p>

<p>V tu chvíli neměl Zedar jinou možnost, než povo­lat zálohy. Na tu chvíli jsem čekal. Počkal jsem asi čtvrt hodinky, aby měly angaracké zálohy čas se­stoupit ze svých pozic na severu na kraj hlavního bojiště. Chtěl jsem, aby měl Torak jenom slabě chráněný týl a zároveň jsem chtěl dát Rhodarovým kopiníkům čas, aby prorazili liniemi Murgů a spojili se s našimi hlavními silami. Smrt krále Ad Rak Cthorose podlomila bojového ducha Murgů a jejich odpor byl čím dál slabší. Konečně Drasnijci prora­zili a algarská jízda se postarala o to, aby se za nimi murgské šiky zase nespojily.</p>

<p>„No <emphasis>tak, Belkiro,“ </emphasis>vyslal jsem myšlenku. <emphasis>„Můžete se k nám př</emphasis><emphasis>i</emphasis><emphasis>pojit.“</emphasis></p>

<p>Brandův roh zazněl jednou dlouze a já čekal… musím přiznat, že trochu netrpělivě. Potom se na kraji lesa za­čali hemžit Rivané, Sendařané a asturijští lučištníci. Blížili se velmi rychle a na celé pláni nebyly žádné an­garacké síly, které by je mohly zabrzdit.</p>

<p><emphasis>„Otče!“ </emphasis>Polgařin hlas prozrazoval obavu. <emphasis>„Torak jde ven!“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jasně že jo, Pol,</emphasis>“ odpověděl jsem. <emphasis>„V tom je celý vtip.“  </emphasis>Snažil jsem se to říct klidně, jako bych o tom neměl žádné pochybnosti. Samozřejmě, že to byla je­nom póza. Byl jsem vysoko nad bitevním polem, takže mne nemohla vidět. Nebo alespoň ne tak ostře, aby si všimla mého vítězoslavného výrazu. Byl jsem si také jist že nerozpoznala v hlase stopy triumfu. Naše strate­gie fungovala!</p>

<p>Zedarovy rezervy se ještě ani nezapojily do boje a už se hnaly zpět, aby se pokusily udržet svoje původní po­zice. Mezitím se ovšem lučištníci dostali tak blízko, že byli schopni je zastavit hradbou svých šípů a Rivané a Sendařané se hnali dolů, aby se s nimi utkali muž proti muži.</p>

<p>Kal Torakova původní strategie spočívala v tom, že nás chtěl rozdrtit mezi dvěma armádami. Teď se ovšem situace zcela změnila.  <emphasis>Jeho </emphasis>armáda byla upro­střed a <emphasis>moje </emphasis>přicházela z obou stran. Malloreánci byli v pasti, Thullové prchali pryč z bojiště a Murgové a Nadrakové byli tak demoralizováni, že byli v tuto chvíli k ničemu. Měl jsem ho! A najednou jsem věděl, co mám dělat.</p>

<p><emphasis>„Hej, Pol,</emphasis>“ zavolal jsem svou dceru, <emphasis>„už jdi odtam</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>tud pryč.  Je čas, abychom se my dva připojili k Bran</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>dovi.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Cože?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Máme byl během té UDÁLOSTI s ním.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Nikdy jsi mi to neřekl.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Až doteďka jsem o tom nevěděl. Neztrácej čas, Pol. Nesmíme přijít pozdě.“</emphasis></p>

<p>Letěl jsem na severní stranu bitevního pole, usedl na zem a proměnil se do své vlastní podoby. Tím jsem velmi šokoval četu nějakých Sendařanů. Neměl jsem čas jim něco vysvětlovat, a tak o tom asi pět set let ko­lovaly po Sendarii hodně divoké historky.</p>

<p>Trvalo mi chvíli, než jsem Branda našel, a tak u něj byla Pol dřív než já. „Víš, co máš dělat?“ zeptal jsem se rivanského správce.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl stručně.</p>

<p>„A víš, kdy to udělat?“</p>

<p>„Dozvím se to, až přijde čas.“ Ten klidný, takřka ne­zaujatý přístup Dítěte světla – ať je jím kdokoliv – mne vždycky překvapí. Asi je to pochopitelné, když je dotyčný pod přímým vedením Nezbytnosti, ale mně se to zdá nepřirozené. Garion mi řekl, že on se cítil stejně za oné noci v Kthol Mišraku, když se konečně utkal s Torakem. Pokud si dobře vzpomínám, tak já se tak při setkání se Zedarem v Morinlandu necítil. Ale to bylo asi tím, že jsem vůči němu zároveň cítil i obyčejné lid­ské nepřátelství.</p>

<p>Potom se Brandův výraz změnil. Jeho nezúčastněnost vystřídal výraz takřka nadlidské rozhodnosti. Napřímil se, a když promluvil, tak ani jeho hlas nezněl nijak po­vědomě a věty, které mu vycházely z úst, rozhodně ne­připomínaly běžnou rivanskou mluvu.</p>

<p>„Jménem Belara tě vyzývám, Toraku, zmrzačený a zatracený,“ řekl. Jeho hlas mi nepřipadal nijak silný, ale pak jsem se dozvěděl, že mu bylo jasně rozumět i ve Vo Mimbre. „Ve jménu Aldura,“ pokračoval, „ti vyjad­řuji své pohrdání. Zabraňme dalšímu krveprolévání a utkejme se spolu – muž proti bohu – a já nad tebou zvítězím. Házím ti rukavici. Buď ji zvedni, nebo se ukaž jako zbabělec před lidmi i bohy!“</p>

<p>Teď už Torakova pozornost patřila jenom jemu. Torak se před odchodem ze svého ocelového pavi­lónu oblékl do toho samého brnění, co nosil ve Válkách bohů. Obrovský štít měl připoutaný ke zmrzačené levé ruce, vysoká helma kryla masku chránící jeho spálený obličej a v pravé ruce držel svůj černý meč, který nazýval Cthrek Goru. Brandova řeč ho tak dopálila, že nejprve roztříštil asi tucet balvanů a teprve potom se trochu uklidnil. Angarakové v jeho blízkosti se stáhli několik desí­tek metrů zpět a Zedar se třásl jako králík.</p>

<p>„Kdo ze smrtelníků je tak hloupý, že se opovažuje vyzvat krále světa?“ řval Torak. „Kdo z vás chce sou­peřit s bohem?“</p>

<p>Musíte ocenit vychytralost, jakou Nezbytnost vložila Brandovi do úst, aby Toraka vyprovokovala. Torak odmítal souboj s Brandem, ale vztek překonal jeho ro­zumější úsudek. Vždycky byl hrozně zahleděný sám do sebe a takové urážky nemohl nechat bez odezvy.</p>

<p>„Jsem Brand, správce Rivy,“ odpovědělo Dítě světla, „a vyzývám tě na souboj, ty hloupý a padlý božíčku a vyzývám i všechno tvoje hnusné vojsko. Přiveď si na pomoc, koho můžeš. Buď přijmi mou výzvu, nebo se kliď odsud a už se nikdy neopovaž vrátit do západních království.“</p>

<p>To teda skutečně věci urychlilo. Torak byl stále ještě bůh a zákazy nezákazy, tahle řeč ho mohla dohnat k tomu, aby překročil hranice. V tu chvíli se mi vybavil obrázek, že se znovu rozpadá celý svět. To tedy znovu neudělal, ale zopakoval si svůj kousek s balvany a pěk­ných pár jich zase roztřískal.</p>

<p><emphasis>„Slyš!“ </emphasis>zařval hlasem, který asi rozbil okna v Tol Honetu. „Já jsem Torak, král králů a pán pánů! Nebo­jím se žádného ze smrtelníků ani žádného z dlouho za­pomenutých bohů! Přijdu a zničím toho rivanského hlupáka se silným hlasem. Moji nepřátelé uprchnou před mým hněvem. Cthrag Yaska bude znovu můj a s ním i celý svět!“</p>

<p>Navzdory všemu, co ho před tím varovalo, Torak přijal Brandovu výzvu.</p>

<p>Rozhovor těch dvou měl za následek téměř hrobové ticho na bojišti. Mnoho vojáků, ať již mých nebo Zedarových, bylo úplně paralyzováno těmi hromovými hla­sy. Boj ustal a jedinými zvuky byl křik raněných a umí­rajících. Teď už celá tíha bitvy u Vo Mimbre ležela na bedrech vyzyvatele a toho, kdo ji přijal… na Brandovi a Torakovi.</p>

<p>Torak zamířil na sever a jeho Malloreánci mu mizeli z cesty. Brand kráčel stejně odhodlaně k jihu, aby se s ním utkal. Já se změnil ve vlka a kráčel mu po boku, Nad námi se vznášela sněžná sova.</p>

<p>Brand byl vysoký muž se širokými rameny a silnýma rukama. V mnoha směrech mi připomínal Drase Býčí ší­ji, i když nebyl tak vysoký. Štít nesl v levé ruce a přes něj měl přehozený šedý plášť, aby zakryl Orb mého Mistra. Meč, který nesl v pravé ruce<emphasis> </emphasis>nebyl tak velký jako Rivův meč, ale byl dost velký, aby jeho švih vyvolával obavy.</p>

<p>Přibližovali se k sobě, až ve vzdálenosti dvaceti met­rů zastavili. Bylo zjevné, že oba poslouchají instrukce. Brand se ozval ještě jednou. „Jsem Brand, správce Rivy,“ představil se takřka normálním hlasem. „Já jsem ten, kdo se s tebou, Toraku, utká. Dej si na mne pozor, protože je se mnou duch Belara a Aldura. Já sám stojím mezi tebou a Orbem, který tě přivedl ve zlém úmyslu na západ.“</p>

<p>Torak neodpověděl jemu, ale místo toho oslovil mne. „Kliď se, Belgarate,“ řekl mi. „Uteč, dokud můžeš a zachraň si život. Zdá se, že budu mít brzo to potěšení, dát ti lekci, kterou ti už dávno slibuju. Mám ovšem po­chybnosti, jestli ji vůbec přežiješ.“</p>

<p>Nebyl jsem si nikdy jist, proč tím ztrácel čas. Přece mu muselo být jasné, jaká bude moje odpověď. Vycenil jsem zuby a zavrčel na něj.</p>

<p>Potom promluvil ke sněžné sově nad Brandovou hla­vou. „Zřekni se svého otce, Polgaro, a pojď se mnou,“ pravil podivně nasládlým hlasem. „Vezmu si tě,“ po­kračoval, „a učiním tě královnou celého světa. Tvá moc bude druhá největší po mé.“</p>

<p>Ta nabídka sňatku způsobila Polgaře noční můry, trva­jící pět set let. Zároveň pořádně zmátla Grolimy, kteří od té doby opatrně Pol obchází, protože se nechtějí nějak dotknout potenciální Torakovy nevěsty. Mám podezření, že ten nápad dostal z Ašabinských věšteb a to z té samé pasáže, která vnukla Zedarovi nápad zatáhnout do svých kousků ubohou Illessu.</p>

<p>Soví křik je prostě soví křik, ale Polgaře se do něj podařilo vtěsnat tolik pohrdání, že i Torakovi muselo být jasné, co si o jeho návrhu myslí.</p>

<p>„Tak se připravte všichni na svůj konec,“ zařval To­rak a zamával svým černým mečem.</p>

<p>To mě trochu znervóznělo. Však jsem před chvílí vi­děl, jak tím mečem drtil obrovské balvany.</p>

<p>Jestli jste někdy viděli, jak bojují dva muži s těžkými meči a štíty, tak si asi umíte představit, jak jsou štíty těžkými ranami poničené. Brandův štít však nevykazo­val žádné poškození po těžké ráně, kterou mu zasadil Cthrek Goru. Torakova hrozná rána nepoškodila do­konce ani šedý plášť, který jej kryl. Bylo zřejmé, že Orb mého Mistra začal působit.</p>

<p>Torakův štít takovou nedotknutelnost při Brandovu výpadu neprokázal.</p>

<p>Torak sekl podruhé, ale se stejným efektem jako po­prvé.</p>

<p>Potom byla řada na Brandovi a jeho meč tentokrát zanechal v Torakově štítu pořádnou díru.</p>

<p>Tak to šlo nějakou chvíli. Utočili na sebe svými velkými meči, dělali přitom obrovský hluk a každý úder provázel roj jisker. Ustupovali  zpět, snažili se najít rovnováhu a znovu útočili. Brand si stále za­chovával svůj nepřirozený klid, zato Torak byl stále zuřivější. Utočil, na klidně se tvářícího Rivana stále rychleji. Navzdory obrovské váze Cthrek Goru s ním Torak mával jako algarský jezdec svým krátkým me­čem. Urputnost jeho útoku pomalu tlačila Branda zpět.</p>

<p>Potom změnil Torak v půlce švihu trochu směr a za­sáhl mečem Brandovo nechráněné levé rameno.</p>

<p><emphasis>„No konečně!“  </emphasis>ozval se známý hlas. <emphasis>„Myslel jsem, že to takhle půjde celý den.  Belgarate, dej signál.  Ať už to skončí.“</emphasis></p>

<p>Udělal jsem to, aniž bych přemýšlel. Vůbec jsem myslet nepotřeboval, protože mi ty pokyny táhly hlavou nějakých tři tisíce let. Protáhl jsem se na všech čtyřech, zvedl jsem hlavu a zavyl. Přesně v tu chvíli zahoukala sova.</p>

<p>Brand skočil zpět a špičkou meče odstranil ze svého štítu plášť.</p>

<p>Kal Torak uskočil, když na něj zazářil Orb svou mod­rou září. Ten malý ohníček, který vždycky zářil za le­vou oční dírkou v jeho masce najednou zazářil jako malé slunce.</p>

<p>Torak zařval a Cthrek Goru mu vypadl z třesoucí ru­ky. Odhodil štít a snažil si zakrýt tvář. Pravá dlaň mu kryla pravé oko, ale levou dlaň neměl, aby si kryl i dru­hou stranu.</p>

<p>Pak se Brand nachystal k poslednímu úderu jejich souboje, ale nebyl to švih nýbrž bodnutí. Uchopil ru­kojeť meče oběma rukama a bodl vpřed. Nemířil ale na prsa nebo na břicho.</p>

<p>Výpad mířil přímo na Torakovo levé oko.</p>

<p>Brandův meč strašně zaskřípal, když prorazil oční štěrbinu helmy. Ještě hroznější zvuk se ozval, když pro­razil to žhnoucí oko a vnikl do mozku zmrzačeného bo­ha Angaraků.</p>

<p>Torak znovu zařval, ale tentokrát to nebyl výkřik bolesti, ale spíš obrovské ztráty. Vytrhl čepel, která mu trčela z oka a odhodil ji stranou. Potom odhodil helmu a strhl si masku, která mu kryla obličej.</p>

<p>Bylo to poprvé, co jsem viděl jeho tvář od doby, kdy zničil svět. Pravá strana byla stále nepoškozená a pěk­ná.</p>

<p>Levá strana byla příšerná. Odplata Orbu byla příliš strašná, než by si někdo uměl představit. Byly tam stále vidět jizvy, ale v některých částech bylo maso úplně spálené a trčely tam kosti.</p>

<p>Jeho levé oko už nezářilo. Místo toho se z něj řinula krev.</p>

<p>Většina veršů Chromého Davoula je dost špatná, ale závěr není tak zlý, takže ho ocituju:</p>

<p>…zdvihl ruce, které se téměř dotýkaly nebe a znovu vykřikl. A vykřikl naposled, když spatřil drahokam, který nazval Cthrag</p>

<p>Yaska a který ho znovu zničil. A potom jako když padá strom,</p>

<p>pa­dl na zem a ta se zachvěla.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>17.</strong></p>

<p>A to<emphasis> </emphasis>se skutečně stalo u Vo Mimbre. O té bitvě byly popsány celé knihovny, ale až na pár výjimek – větši­nou psaných alornskými učenci – pomíjejí skutečně důležité události, které vedly k souboji Branda s Torakem. Všechno, co jsme vymysleli, mělo přinutit Toraka, aby přijal Brandovu výzvu. Ve chvíli, kdy neměl ji­nou možnost, byl výsledek nevyhnutelný.</p>

<p>Pád jejich boha rozvrátil úplně řady Angaraků a když se k tomu připočte to, že Ulgové i další naši bojovníci pozabíjeli krále a generály nepřátel, nezůstal skoro ni­kdo, kdo by dával rozkazy. Angarakové nepatří mezi ty, kdo se umí rozhodovat nezávisle. Někdo moudrý jed­nou řekl: „Je velmi pěkné dát vládu do rukou perfektní­ho člověka, ale co když ten člověk zemře?“ To je snad nejpádnější argument proti jakémukoliv absolutismu.</p>

<p>Malloreánci byli samozřejmě zničeni. Byli ze všech stran obklíčeni lidmi, kteří měli všechny možné důvody nenávidět je. Odpuštění a milost nedávaly armády zá­padu nijak najevo a vrhly se na vetřelce jako supové na mršinu.</p>

<p>Murgové na levém křídle necítili žádnou potřebu jít na pomoc svým malloreánským bratrancům. Murgové Malloreánce nijak nemilují, a když už nebyl Torak,  kte­rý bratrství stále proklamoval, pominul i důvod k němu. Dále nebyl nikdo, kdo by takový rozkaz vůbec dal. Murgové se prostě otočili, běželi směrem k řece Arend na východní straně města a snažili se ji přeplavat. Proud byl velmi silný a řeka byla hluboká. Přes řeku se pár Murgů dostalo, ale určitě jich nebylo moc.</p>

<p>Thullové se už o totéž pokoušeli na na západ od Vo Mimbre. Thullové nejsou chytří, ale jsou silní a navíc je netížilo žádné brnění, tak se jich na tolnedranskou stranu dostalo překvapivě velké množství. Nadrakové se pokusili je následovat, ale Nadrakové nejsou žádní dobří plavci, a tak se jich nezachránilo víc než Murgů.</p>

<p>Vyhlazovací akce pokračovaly až do setmění, kdy Alornové zapálili louče a pokračovali v zabíjení Malloreánců.</p>

<p>Konečně přišel generál Cerran k Brandovi. „Nestačilo by to už?“ zeptal se ho tichým hlasem.</p>

<p>„Ne,“ odpověděl pevně Brand a srovnal si obvaz na levé ruce. „Oni přišli, aby nás zničili a já chci udělat všechno proto, aby to nemohli opakovat. Tomuto čiště­ní nesmí uniknout žádné sémě, které by mohlo zapustit kořeny.“</p>

<p>„To je barbarské, Brande.“</p>

<p>„Stejně jako to, co se stalo v Drasnii.“</p>

<p>A po půlnoci, kdy louče dohořely, procházeli po bo­jišti Brasovi Ulgové a dobíjeli raněné. Neschvaloval jsem to vraždění o nic víc než Cerran, ale držel jsem se od toho raději stranou. Brand měl velení a já po něm ještě něco chtěl. Tyhle věci byly dost důležité a on by se mohl začít stavět na zadní, kdybych mu začal dávat rozkazy, které by se mu nelíbily.</p>

<p>Rozbřesk příštího dne byl naplněn kouřem a jediní Malloreánci, kteří zůstali na bitevním poli, byli jejich mrtví. Malloreánci, Murgové, Nadrakové, Thullové a Grolimové v černých róbách bylí naskládáni ve velkých hromadách. Brandovo čištění bylo ukončeno.</p>

<p>Rivanský správce spal po té hrozné noci nějaké dvě hodinky, ale jen vyšlo slunce, vylezl ze stanu a přidal se k nám. „Kde je?“ zajímal se.</p>

<p>„Kde je kdo?“ zeptal se stručně Beldin.</p>

<p>„Torak. Chci se podívat na Krále světa.“</p>

<p>„Můžeš ho hledat, jestli budeš chtít“ řekl mu Beldin, „ale nenajdeš ho. Zedar ho proměnil v noci v ducha.“</p>

<p><emphasis>„Cože!?“</emphasis></p>

<p>„Tys mu to neřekl?“ zeptal se mne Beldin.</p>

<p>„Nepotřeboval to vědět,“ odpověděl jsem. „Kdyby to věděl, mohl se pokusit tomu zabránit.“</p>

<p>„Vždyť by nemohl… stejně jako ty nebo já.“</p>

<p>„Vysvětlí mi to někdo?“ Brandův hlas zněl značně netrpělivě.</p>

<p>„To byla součást dohody mezi Nezbytnostmi,“ řekl jsem mu. „Tyhle smlouvy jsou někdy dost složité a často připomínají dohadování koňských handlířů. Poté, co došlo k dohodě, že ty vyhraješ, pokud se souboj uskuteční třetí den, byla naše Nezbytnost nucena sou­hlasit s tím, že si nesmíš ponechat Torakovo tělo. Přece víš, že to nebyla poslední UDÁLOST. Ještě jsme nevi­děli Toraka naposled.“ „Ale vždyť je mrtev!“</p>

<p>„Ne, Brande,“ oznámila mu Pol. „Ve skutečnosti mrtev není. Přece sis skutečně nemyslel, že by ho tvůj meč mohl zabít? Jediný meč, který to dokáže stále visí za trůnem rivanského krále. To byla další část dohody, a proto také Orb nezůstal tam, kde je normálně. Ty ne­jsi ten, kdo má použít ten meč.“</p>

<p>„Počkej, Polgaro.“ vylétl. <emphasis>„Nikdo </emphasis>přece nepřežije, když mu meč protne hlavu.“</p>

<p>„Torak ano… a taky to přežil. Tvoje rána ho přivedla do komatózního stavu, ale přijde čas, kdy se zase pro­bere.“</p>

<p>„Kdy?“</p>

<p>„Až se vrátí rivanský král. To je osoba, která smí po­užít meč. Až se vrátí, Torak vstane a pak budeme svěd­ky další UDÁLOSTI.“</p>

<p>„A to bude poslední UDÁLOST?“</p>

<p>„Asi jo, ale úplně jisti si nejsme,“ odpověděl Beltira. „V Mrinském kodexu je pár věcí, které do sebe neza­padají.“</p>

<p>„Dokáže s ním Gelane zacházet?“ zeptal se Brand. „Nezdá se mi příliš svalnatý a Torak je skutečně silný protivník.“</p>

<p>„Já jsem neřekla, že to bude Gelane,“ upozornila ho. „Jestli rozumím dobře signálům, tak to spíš nebude. Mů­že to být jeho syn… nebo někdo v dvacáté generaci.“</p>

<p>Brandovi poklesla ramena a on se chytil za zraněnou paži. „Takže tohle všechno bylo na nic?“ vzdychl.</p>

<p>„Tomuhle bych neříkal nic, Brande,“ nesouhlasil jsem s ním. „Torak si přišel pro Orb a nedostal ho. To snad něco znamená, ne?“</p>

<p>„Snad jo,“ pokýval hlavou. Pak se podíval na bitevní pole poseté mrtvými těly. „Asi bychom se měli zbavit těch mrtvých Angaraků. Je léto, a jestli je tu necháme jen tak ležet, tak tu máme hned nějakou nákazu.“</p>

<p>„Chcete je pohřbít?“ zeptal se Beltira.</p>

<p>„Ne. Myslím, že bychom je měli spálit. Nebyl bych moc oblíbený, kdybych vojákům sebral meče a dal jim místo nich lopaty.“</p>

<p>„Kde chceš vzít tolik dřeva?“ zeptal se Beldin.</p>

<p>„Na severu je velký les,“ ukázal rukou Brand. „Myslím, že bychom odtamtud mohli vzít dřevo.“</p>

<p>A tak skončily ty lesy. Měli jsme tam spoustu mrt­vých Angaraků, takže jsme potřebovali spoustu dřeva.</p>

<p>Trvalo několik dní, než se bitevní pole vyčistilo a<emphasis> </emphasis>za­tímco jsme se soustředili na tuto nezáviděníhodnou činnost, našli si Aldorigen z Mimbre a Eldallan z Asturie čas na soukromou diskusi, kterou navrhl Eldallan před bitvou. Ani jeden z nich tuto diskusi nepřežil. Symbolickým výsledkem toho zbytečného setkání ne­byla jen smrt obou šlechticů. Arendské občanské války se táhly už tisíce let a kdyby mohly pokračovat, bylo by velmi pravděpodobné, že své vládce bude následovat skoro celá Asturie a Mimbre.</p>

<p>Mandor a Wildantor vedli velmi podivnou deputaci, která přišla za Brandem. „Naše nenávist už je příliš hluboká, Brande,“ poznamenal smutně Wildantor. „Mandor a já jsme zjistili, že spolu vyjdeme, ale my asi jsme trochu neobvyklí chlápkové. Netroufáme si dou­fat, že by náš příklad následovali ostatní Arendové, ne­bo že by akceptovali naše vedení.“</p>

<p>„Během bitvy jste spolu dobře vycházeli,“ řekl jim Brand. „Nemohli byste vyjít z toho?“</p>

<p>Mandor vzdychl a zavrtěl hlavou. „Už teď se obje­vuje v našich řadách napětí,“ řekl. „A nějaká malá křivda zase může vyvolat bouři.“</p>

<p>„Náš problém je docela jednoduchý,“ usmál se hořce Wildantor. „Arendie by se měla sjednotit. Ale když bu­de jednotná, tak kdo nás povede? Žádný Asturijec se nebude klanět mimbratskému králi a Mimbraté si myslí to samé o nás.“</p>

<p>„Kam tím míříte, pánové?“ zeptal se Brand.</p>

<p>„My potřebujeme krále, který sjednotí Arendii, můj pane,“ odpověděl vážně Mandor. „A naše dávné ne­přátelství jasně naznačuje, že král nemůže být z Aren­die. Tak jsme po dlouhých debatách přišli nabídnout arendskou korunu tobě.“</p>

<p>Brand zamžikal. Naštěstí byl natolik moudrý, že se nerozesmál. „Jsem velmi poctěn, pánové, ale já mám své povinnosti na Ostrově větrů. Nemohu řídit Arendii z Rivy.“</p>

<p>Mandor vzdychl. „Pak je tedy ubohá Arendie předur­čena k věčným občanským válkám,“ zahuhlal.</p>

<p>Brand  se  poškrábal  na tváři.  „Možná  ne,“  řekl, „neměl Aldorigen syna?“</p>

<p>„Ano, prince Korodullina,“ odpověděl Mandor.</p>

<p>„A neměl Eldallan dceru?“</p>

<p>„Mayaseranu,“ řekl Wildantor. „Teď když je její otec mrtev, stala se vévodkyní z Asturie. Je to velmi stateč­ná dívka… ale krásná.“</p>

<p> „Řekli byste o nich, že jsou patrioti?“</p>

<p>„Každý v Arendii je patriot, Brande,“ odpověděl Wildantor. „To je právě náš problém.“</p>

<p>„Nenapadá vás, jak řešit ten problém? Král, který bu­de buď z Asturie nebo Mimbre, nebude schopen vlád­nout, tak co společné vládnutí? Kdybychom přesvědčili ty dva mladé lidi, aby se vzali a vládli spolu…“ Nechal tu větu viset ve vzduchu.</p>

<p>Oba Arendové se na sebe podívali a oba vybuchli v chechtot, který se postupně rozšířil i na zbytek Arendů.</p>

<p>„Řekl jsem něco směšného?“ zeptal se Brand.</p>

<p>„Vy ty dva neznáte, můj pane,“ řekl vesele Wildantor.</p>

<p>Mandor se stále smál. „Ten návrh má něco do sebe, můj pane. Svatba Korodullina a Mayaserany by mohla uklidnit zbytek Arendie, ale občanská válka bude po­kračovat, byť bude zuřit v jedné domácnosti.“</p>

<p>„Je to tak špatné?“</p>

<p>„Ještě horší,“ ujistil ho Wildantor. „Možná bychom jim mohli zabránit, aby se navzájem pozabíjeli, když je připoutáme k protějším zdem ložnice, ale nic méně drastického asi nepomůže. Jejich otcové se právě teď navzájem pozabíjeli, nepamatujete si to?“</p>

<p>„Proč sem ty dva nepřivedete? Já si s nima promlu­vím. Možná se mi podaří je přesvědčit, že to není tak špatný nápad.“</p>

<p>Wildantor se tvářil skepticky. „Co myslíš, Mandore?“ zeptal se svého přítele. „Stojí to za pokus? Než je sem přivedeme, tak je prohledáme, jestli nemají nějaké zbraně.“</p>

<p>„Měli bychom zkusit vše, co by pomohlo naší ubohé Arendii,“ souhlasil neochotně Mandor.</p>

<p>„Chytrý chlapík,“ zahuhlal Wildantor.</p>

<p>„To je ten nejsměšnější nápad, jaký jsem kdy slyše­la,“ křičela Mayaserana, když Brand přednesl ten nápad jí a Korodullinovi. „Raději zemřu, než bych si vzala mimbratského řezníka.“</p>

<p>„K tomu ti rád pomohu, ty čubko,“ nabídl se Korodullin.</p>

<p>Pro ně to bylo dost rychle vyřízeno.</p>

<p>„Myslím, děti, že byste si o tom ještě měli popře­mýšlet,“ řekla klidně Pol mezi jejich výkřiky. „Měli byste nejdřív trochu vychladnout a potom si o tom někde v klidu popovídat. Řekni mi, Mandore, je tu někde klidné místo, kde by si ti mladí mohli spolu po­povídat, aniž by byli rušeni? Možná někde na věži?“</p>

<p>„V jižní věži paláce je taková místnost, Veličenstvo,“ odpověděl trochu pochybovačně. „Kdysi sloužila jako hradní vězení.“</p>

<p>„Jsou tam zamřížovaná okna?“ zeptala se Pol. „A pevné dveře, které se zamykají zvenku?“</p>

<p>„Ano, Výsosti.“</p>

<p>„Proč se tam tedy nejdeme podívat?“</p>

<p>„To nám jistě nijak neublíží,“ prohodil Brand.</p>

<p>Chytil jsem svou dceru za paži a odtáhl ji kousek stranou. „Oni se navzájem pobijí, když je zavřeme v jednom pokoji, Pol,“ zašeptal jsem.</p>

<p>„Myslím, že tak daleko nezajdou, otče,“ ujistila mne. „Mohou na sebe křičet, ale nemyslím, že použijí násilí. V Arendii přece jen platí jistá společenská pravidla, a ta zakazují násilí mezi mužem a ženou.“</p>

<p>„Ale ne mezi Asturijci a Mimbraty.“</p>

<p>„Však uvidíme.“</p>

<p>A tak se Korodullin a Mayaserana octli v jednom po­koji. Nejdřív tam samozřejmě bylo spousta křiku, ale toho jsme si příliš nevšímali. Alespoň jsme věděli, že jsou oba naživu.</p>

<p>Vždycky jsem se chtěl zeptat Pol, jestli to byl její nápad, dát ty dva do jedné místnosti, nebo jestli jí to poradil Garionův přítel. Soudě podle jeho smyslu pro humor by to mohl být on. Na druhou stranu se Pol vy­zná v různých srdečních záležitostech a mohlo ji na­padnout, co se stane mezi dvěma mladými lidmi, když budou dlouhodobě zavřeni v jedné místnosti. Polgara zařídila pěknou řádku svateb a je v tom skutečně dob­rá.</p>

<p>Ať je to, jak chce, když jsme je zavřeli ve věži, za­čali jsme se věnovat jiným věcem. Žádná válka nebo větší bitva se neobejde bez mírové konference, když je po všem. Byli jsme trochu překvapeni, že se k nám připojil i vládce Ulgů Gorim, protože většina jeho předchůdců nikdy neopustila jeskyně. Ran Borune měl jednání v Tol Honetu, takže ho zastupoval Mergon a za Salmissru se na sever vypravil Podiss.</p>

<p>Použili jsme pro konferenci Aldorigenův trůnní sál, k čemuž nám ovšem dal souhlas Mandor. Nejdřív jsme strávili několik hodin tím, že jsme se navzájem chválili a pak teprve přešli k vlastnímu jednání. První promluvil vždy prakticky král Sendarie, Ormik. Ormik vypadal ja­ko obyčejný, nepříliš nápaditý chlapík, ale byl mnohem chytřejší, než vypadal. „Pánové,“ oslovil nás, „a samořejmě paní Pol… zdá se mi, že se naskytla jedna z velmi vzácných příležitostí, které by bylo škoda propásnout. Většina králů západních království je tady a prožitá ne­bezpečí nás postavila do jednoho šiku. Možná bychom měli využít této krátké chvíle pocitu bratrství a pokusit si vyjasnit některé záležitosti, které nás roky trápí. Jestli dojdeme ke shodě, tak bychom za to mohli Kal Torakovi poděkovat.“ Lehce se pousmál. „Asi by to znělo trochu ironicky, kdybych řekl, že sem přišel, aby přinesl válku, ale místo toho je výsledkem jeho vpádu mír?“</p>

<p>„Stále máme ještě pár problémů, Ormiku,“ řekl Rhodar. „Angarakové stále okupují Drasnii a já bych je rád přesvědčil, aby se sbalili a odtáhli.“</p>

<p>„A já mám zase kolem pevnosti usazeny Murgy,“ přidal se Cho-Ram.</p>

<p>Potom si vzal slovo Eldrig a všechno dost zamotal. „Alorie se umí vypořádat s angarackými krysami, které se usadily na jejím území,“ řekl nám. To mi málem utrhlo uši. Já sám vždycky používám výraz Alorie, když myslím na všechny Alorny a potřebuju je k něče­mu přinutit, ale když to slovo, které od dob Šereka Medvědí plece nic neznamená, použil tak lehce Eldrig, hrozně mě to znervóznělo. Když některý Alorn začne mluvit o Alorii, znamená to, že je členem medvědího kultu a na to byla u hranic Tolnedry usazena příliš vel­ká armáda Alornů.</p>

<p>„Měli bychom zde probrat něco mnohem dlouhodo­bějšího,“ pokračoval šerecký král. „Byli jsme svědky něčeho, co se nikdy v historii neodehrálo. Bůh byl svr­žen přímo před našima očima. Jsem si jist, že v tom měli prsty ostatní bohové a Brand byl jejich nástroj.</p>

<p>Nevím jak vy, pánové, ale já v tom vidím něco navý­sost zajímavého. Moje kopie Mrinského kodexu hovoří o muži, který přemůže boha a stane se vládcem západu. Tak dobře. Viděl jsem na vlastní oči Branda, jak zabil Toraka a jsem připraven podniknout další krok. Šerek uznává Branda jako svého vládce. Když budeme mít jednoho vůdce, tak všechny třenice, o kterých mluvil Ormik, samy zmizí.“</p>

<p>„Dobrá myšlenka,“ prohlásil zamyšleně Cho-Ram. „Brand a já jsme spolu dobře vycházeli, takže si mys­lím, že se Algarie připojí k Šereku. Uznávám také Brandovo vůdcovství.“</p>

<p><emphasis>Ti idioti! </emphasis>Mrinský kodex přece nehovořil o Brandovi ale o Garionovi a ten se ještě ani nenarodil.“</p>

<p>„Já myslím, že můžeme postupovat jednotně,“ zahovořil Rhodar. „Syn medvědího boha promluvil za nás všechny. Brand je vládce!“</p>

<p>„Nejsme trochu příliš rychlí,“ zaprotestoval Ormik. „Jsem také částečně Alorn a myslím, že já osobně bych byl více než ochoten přijmout Branda za vládce. Půjdu rád, kam mi řekne, ale rád bych totéž slyšel z Tolnedry, Arendie, Nyissy a od Ulgů, než začneme dělat plány na sjednocení. Máme tu všechny armády západu. Jestli ti z nás, co patří mezi Alorny, udělají něco unáhleného a nestravitelného pro ostatní, může­me tady mít druhou bitvu u Vo Mimbre dřív, než oschne krev z té první.“</p>

<p>Potom vstal slizký vyslanec královny Salmissry. „Král Sendarů promluvil moudře. Moc bych se divil, kdyby se králové vzdali svých práv ve prospěch něko­ho, kdo ani nemá žádné předky. Vždyť Brand není ani král samotného Větrného ostrova. Je to správce. Já o tom nepošlu do Sthiss Toru zprávu. Věčná Salmissra by se nevzdala svých práv ve prospěch bezejmenného alornského řezníka.“</p>

<p>„Se mi zdá, Podissi, že vy Nyissánci máte sakra krát­kou paměť,“ řekl vztekle Eldrig. „Jestli s sebou nemáš knihu historie, tak já ti pro nějakou pošlu. Možná by ses rád podíval na kapitolu, která pojednává o tom, co se stalo v Nyisse potom, co Salmissra zavraždila krále Goreka.“</p>

<p>Pak povstal Mergon. „Jen si, pánové, nezačněme na­vzájem vyhrožovat. Tohle měla být mírová konference, nevzpomínáte si?“ Na chvíli se zamyslel. „Nijak nepopírám, že velmi oceňuji rivanského správce. Zdravím lorda Branda jménem svého vládce a rád bych mu tlu­močil jeho pozvání do Tol Honetu, aby ho Ran Borune mohl vyznamenat jako nejstatečnějšího válečníka zá­padu. Nesnažte se nás ale vmanévrovat do nezvratného rozhodnutí, které vzniklo v první vlně radosti a ocenění. Jsem si jist, že lord Brand by byl první, kdo uzná, že umění válčit je na hony vzdálené od umění vládnout v míru a zřídka se v něm vyzná jeden člověk. Bitva skon­čí zakrátko, ale otěže vládnutí v míru jsou rok od roku těžší.“ Znovu se odmlčel, ale pak už mluvil přímo. „Jsem zděšen vašimi řečmi o Alorii, pánové. Slyšel jsem o Šereku, Drasnii, Algarii a samozřejmě o Větr­ném ostrově s Rivou. Ale kde je Alorie? Kde má hrani­ce? Kde je její hlavní město? Od dob Šereka Medvědí plece takové místo neexistuje. Jsem překvapen náhlým znovuzrozením země, která zmizela v mlhách historie. Tolnedra se musí potýkat s každodenní realitou. Nemů­žeme vyslat vyslance ke dvorům králů z pohádek. Ne­můžeme podepsat smlouvy s vládcem měsíce. Můžeme pouze obchodovat s pozemskými královstvími. Mýty a legendy, jakkoli velké, nemohou zasahovat do záleži­tostí<emphasis> </emphasis>států, pokud chceme zachovat stabilitu.“</p>

<p>Díval jsem se, jak Eldrigova tvář stále víc rudne. Mergon rozhodně pokoušel svoje štěstí.</p>

<p>„Jsem překvapen ještě něčím jiným,“ pokračoval mluvčí Ran Boruna. „Proč jste se všichni najednou roz­hodli zrušit všechny naše smlouvy a dohody? Podepsali jste je s naším císařstvím a teď z nich děláte cáry papíru, které vyhodíte z okna? Je skutečně moudré urážet Ran Boruna? Zvláště s ohledem na velikost jeho armády?“</p>

<p>„Poslouchej mě, Mergone,“ zahřměl Eldrig bojovně. „Alorie je tam, co říkám a já mám s sebou taky dost velkou armádu. Jestli chceš jít hlásit do Tol Honetu, co se tu děje, tak můžeš rovnou vyrazit. Moje bitevní lodě jsou dost rychlé na to, abych tam byl dřív než ty. Když budu muset, tak vysvětlím situaci Ran Borunovi sám. Potom se podívám do Sthiss Toru a udělám to samé se Salmissrou.“</p>

<p>„To by stačilo, Eldrigu,“ ozval se v tu chvíli Gorim. „Mám pocit, že začínáme zadělávat na druhou bitvu u Vo Mimbre, o které hovořil král Ormik. Nemyslíte, že jedna bitva stačila? Vy, alornští králové, chcete ustavit Branda vládcem západu, protože je Alorn. Tolnedra a Nyissa mu nechtějí upírat jeho zásluhy, ale nechtějí se mu podrobit… také proto, že je Alorn. Snažme se od­vrátit nebezpečí další války, už jsme zabili dost lidí. Holou skutečností je, že jeden člověk nedokáže řídit celý západ, tak toho teď nechme. Myslím, že znám Branda dostatečně dobře, abych věděl, že by stejně takto nabídnutou korunu odmítl.“</p>

<p>„Dobře jsi to řekl, svatý Gorime,“ souhlasil vřele Brand. „Nechci tě zklamat, Eldrigu, ale já nejsem váš vládce. Zkus najít pro to místo někoho jiného.“</p>

<p>„Přece to nemůžeme nechat jen tak a neudělat nic!“ protestoval Eldrig. „Ty jsi zabil Toraka a my musíme najít nějaký způsob, jak tě odměnit! Co kdybychom všichni přispěli ze svých pokladnic?“</p>

<p>„Mám nápad,“ ozval se zase Gorim. „Což takhle na­bídnout mu císařskou princeznu z Tolnedry za manžel­ku? To by mohla být největší odměna.“</p>

<p>„Já už mám ženu, Svatý,“ řekl mu Brand, „a jenom blázen by chtěl víc než jednu. Já nepotřebuju korunu, nepotřebuju princeznu, nepotřebuju ani vaše poklady. Co by s nimi Rivané dělali?“ Položil ruku na štít. „Pokud jste si nevšimli, tak my už jeden máme a náš národ ho střeží víc než dva tisíce let. To byste chtěli, abychom hlídali ještě jiné poklady? Kolik máme živo­tů? Gorim má pravdu. Nemohu sedět v Rivě a řídit svět. Když se něco stane v Nyisse nebo v jeskyních Ulgů, bude trvat měsíce, než se o tom vůbec dozvím. A to ne­ní všechno. Já sloužím Belarovi, Myslím, že bych mohl urazit Nedru, Issu a Chaldana, kdybych přijal nějaké vládnutí nad jejich národy, a to už nemluvím o ULovi. Jestli má být někdo vládcem, tak to musí být rozhodnutí bohů a ne lidí.“</p>

<p>V ten moment jsem se rozhodl, že se pro dobro všech zapojím do diskuse. Vstal jsem.</p>

<p>„Rádi vyslechneme názor Věčného muže,“ pravil Go­rim.</p>

<p>„Rádi neradi, budete muset,“ řekl jsem jasně. „Co tě to u všech svatých, Eldrigu, napadlo? Brand není ten, kdo se má stát vládcem. Snad si to uvědomuješ.“</p>

<p>Eldrig vypadal trochu zaraženě. „No, vždyť porazil Toraka, nebo ne? Myslel jsem, že by mohl následovat i další krok, to je všechno.“ Potom zvednul ruce. „Dobře, asi jsem to uspěchal a příliš naléhal, přiznávám. Doufal jsem, že to byla závěrečná UDÁLOST. Chtěl jsem, aby se to událo za mého života. Trochu jsem chtěl oklamat proroctví. Asi jsem udělal chybu. Lituju toho. Ale Mrinský kodex mohl mít na mysli Branda, nebo ne?“</p>

<p>„Zcela jistě ne,“ řekl mu Beltira. „Vládcem má být rivanský král a ne rivanský správce.“</p>

<p>„No,“ zahuhlat tiše Eldrig, „myslel jsem, že je Brand skoro jako král.“</p>

<p>„Mně to tak teda nepřipadá,“ řekl mu Brand.</p>

<p>„Tak prostě zapomeňte, že jsem s tím vůbec začal,“ vzdával to Eldrig.</p>

<p>„Na to se můžeš spolehnout,“ řekl jsem.</p>

<p>„Ten vládce ale stejně přijde,“ připomněl mi Gorim.</p>

<p>„Já vím.“</p>

<p>„Ty ho povedeš?“</p>

<p>„Asi jo. Necítím jakékoliv příznaky, že by se mne dotkla smrtelnost. Pol a já se o to postaráme, až přijde čas. Chystáme se na to už dost dlouhou dobu.“</p>

<p>„Asi víš, že Mrinský kodex praví, že si vládce vezme tolnedranskou princeznu.“</p>

<p>„Vím to, Gorime. Však jsem to byl já, kdo zamíchal větev víl do rodu Borunů, aby byli připraveni.“</p>

<p>„Co je to ten Mrinský kodex, o kterém to hovoříte?“ vyzvídal Mergon. „Já si myslel, že Mrin je řeka v Drasnii.“</p>

<p>„Je to svatá alornská kniha, Excelence,“ řekla mu Polgara. „Předpovídá budoucnost.“</p>

<p>„Je mi líto, Polgaro, ale nic nedokáže předpovídat budoucnost.“</p>

<p>„Doposud se nemýlil,“ nesouhlasil s ním Beltira.</p>

<p>„Asi ne, protože je tak povšechný, že se z toho dá vy­vodit cokoliv,“ zkoušel to Mergon.</p>

<p>„Ne, je velmi přesný. Je těžké ho číst, ale jakmile se v něm vyznáte, tak předpovídá vše, co se má stát.“</p>

<p>„Pouze v případe, že tomu věříte, Beltiro. Viděl jsem už mnoho svatých knih různých národů a nikdy mne nepřesvědčily.“</p>

<p>„Za to asi může Nedra, Mergone,“ poznamenal jsem. „Nedra nemá rád ani špetku mystiky. Máte velmi prak­tického boha. Měli bychom se pohnout dopředu, páno­vé. Jestli chcete podepsat nějaké dohody či prohlášení, měli bychom se do toho dát. Pokud ovšem nechcete podepsat prázdný pergamen, kam bych já později do­psal text.“</p>

<p>„Pěkný pokus, Belgarate,“ zasmál se Beldin. „Co by mělo být v těch dohodách?“</p>

<p>Obrátil jsem se na dvojčata. „Vy jste odborníci. Co říká Mrinský kodex? Nakolik máme jít do detailů a co by mělo zůstat spíš otevřené?“</p>

<p>„Měli bychom potvrdit svatbu krále a princezny,“ odpověděl Beltira. „V tom musí být shoda.“</p>

<p>„A také o vládci západu,“ dodal Belkira. „To musí být obsaženo v dohodách, aby nebyly žádné pochyb­nosti, až přijde čas. Rivanský král bude muset vydat jisté rozkazy a ostatní králové je budou muset poslech­nout, jinak Torak příště zvítězí.“</p>

<p>„Budete už konečně mluvit rozumně?“ vyletěl Mergon. „Žádný rivanský král není. Ta linie zemřela s Gorekem.“</p>

<p>„Tak mu to řekni, Belgarate,“ řekl odevzdaně Rhodar. „Jinak se o tom bude ještě celý týden hádat.“</p>

<p>„A nechat ho, aby tu informaci rozšířil po celém Tol Honetu. Mluv vážně, Rhodare.“</p>

<p>„Jsem diplomat, Belgarate,“  prohlásil Mergon uraže­ně. „Umím zachovávat tajemství.“</p>

<p>„Jen mu to klidně, otče, řekni,“ vyzvala mne Polgara. „Jinak se bude stále vyptávat a nikam se nedostaneme.“</p>

<p>Rozhlédl jsem se po shromážděných králích a vyslan­cích. „Potřebuji slib vaší diskrétnosti, pánové,“ začal jsem. „Ti z vás, kdo jsou vyslanci, informujte své pa­novníky, ale nikoho jiného.“ Pohlédl jsem na jednoho po druhém a oni huhlali svůj souhlas. „Zkusím to vzít rychle. Rivův rod nevymřel smrtí Goreka. Jeden z jeho vnuků přežil. Rod stále pokračuje a jednoho dne se vrátí do Rivy, aby se ujal svého úřadu. Tato informace nesmí opustit tento sál. Máme dost práce ochránit ná­sledníky i bez toho, že o tom ví veřejnost.“</p>

<p>Nejsem si zcela jist, zda mi Mergon věřil, ale Eldrig a ostatní Alornové se tvářili tak silácky, že se aspoň tvářil, že věří. Neměl ostatně, co ztratit. Pakliže by Rivův rod vymřel, tak nebylo nebezpečí, že by nějaký rivanský král chtěl za ženu tolnedranskou princeznu a zrovna tak to bylo s vládcem celého západu. Takže se tvářil, že vě­ří, zřejmě hlavně proto, aby uklidnil Alorny.</p>

<p>Podiss byl ale trochu jiný případ. Nyissánci jsou velice hákliví na to, že jejich království jako jediné řídí žena a jakýkoliv náznak zpochybnění role Salmissry v nich vyvolává odpor. Ale abychom si to řekli na rovinu, tak Nyissa neznamená v rodině národů příliš mnoho. Je to kousek země převážně pokrytý smrdutými močály s malou populací a kromě otrokářských trhů, nemá ani velký význam z hlediska obchodního. Když bylo stále více zřejmé, že ve smlouvě nebude Nyissa ani uvedena, Podiss ztrácel nervy. „A co moje královna Salmissra?“ vyptával se. „Jaký bude mít hlas při řízení světa?“</p>

<p>„Určitě ne příliš silný,“ ozval se Eldrig, „alespoň po­kud do toho budu moct mluvit já. Nebude mít jiná práva, Podissi, než podepisovat dokumenty… to ji aspoň naučí nestrkat nos do cizích záležitostí.“ O Eldrigovi se skuteč­ně nedalo říct, že by měl smysl pro diplomacii.</p>

<p>„Pak už tu nemám co dělat,“ prohlásil Podiss a vstal. „Nebudu urážet svou královnu takovými nesmysly. Na­pište si, co chcete, pánové, ale Salmissra to nepodepíše.“</p>

<p>V tomto bodě ztratil Chromý Davoul rozum úplně. Podle jeho básnických obrazů Polgara vstala, promě­nila Podisse v hada, sama se proměnila v sovu a od­nesla ho do nebes. Polgara sice <emphasis>něco </emphasis>Podissovi udělala, ale nic takového, co naznačovala báseň. Možná to bylo ještě horší, ale nikdo to neviděl. Prostě přistoupila k Podissovi a pravděpodobně mu udělala to co Eldallanovi v Asturijském lese. Nemám ani tušení, co mu uka­zovala – Podiss nekřičel – ale ať to bylo cokoliv, tak výsledkem bylo to, že zbledl a byl velmi ochotný.</p>

<p>To také přesvědčilo Mergona, aby se zdržel svých výtek.</p>

<p>Trvalo nám asi den, než jsme dokončili Dohodu z Vo Mimbre a další den trvalo mimbratským písařům, než jí dali konečnou podobu ve „velkém stylu“. Protože byli Mimbraté našimi hostitely, bylo slušné nechat koneč­nou formu na nich. Když byla hotova, povstal Gorim a začal číst.</p>

<p><emphasis>Toto jsou Dohody, kterých jsme dosáhli ve Vo Mimbre. </emphasis></p>

<p><emphasis>Národy západu se připraví na návrat ri</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>vanského krále, </emphasis></p>

<p><emphasis>protože se v</emphasis> <emphasis>den jeho návratu probudí Torak a</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>znovu nás napa</emphasis><emphasis>d</emphasis><emphasis>ne. Nikdo kromě rivanského krále ho </emphasis></p>

<p><emphasis>nedokáže přemoci a ochránit nás od trapného zotročení. </emphasis></p>

<p><emphasis>Proto se podřídíme všichni velení rivanského krále. On </emphasis></p>

<p><emphasis>se ožení s cí</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>sařskou princeznou z Tolnedry a bude mít </emphasis></p>

<p><emphasis>Králov</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ství západu. Kdok</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>liv by se protivil těmto doho</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>dám,</emphasis></p>

<p><emphasis>bude proti němu zahájena válka, jeho lid bude rozprášen, </emphasis></p>

<p><emphasis>města zbořena a půda ponechána ladem. Vzdáváme zde </emphasis></p>

<p><emphasis>všechnu čest Brandovi, kte</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>rý porazil Toraka a uspal ho </emphasis></p>

<p><emphasis>do doby, než přijde Ten pravý, kdo jej může zničit. </emphasis></p>

<p><emphasis>Tak se staniž.</emphasis></p>

<p>Eldrig se pohodlně natáhl na své židli. „Nu,“ řekl, „tak je to dobře. Myslím, že se můžeme vydat na cestu domů.“</p>

<p>„Ještě ne, výsosti,“ nesouhlasil Wildantor. „Ještě máme v plánu královskou svatbu.“</p>

<p>„Skoro jsem na to zapomněl,“ připustil Eldrig. „Ještě ti dva na sebe stále pokřikují?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděla Pol. „Křik před několika dny ustal. Když jsem naposled poslouchala za dveřmi, tak tam bylo slyšet chichotání. Mám pocit, že je Mayaserana lechtivá.“</p>

<p>„To by mě zajímalo, co dělají,“ pravil tiše Gorim.</p>

<p>„Asi bychom mohli nařídit vojskům, aby se vydaly na pochod k domovu,“ prohlásil Rhodar. „Řekl bych, že řadové vojáky královské svatby moc nezajímají a já bych měl rád svoje kopiníky na drasnijské hranici před koncem léta.“</p>

<p>„Mohu je vzít loďmi do Kotu, kdybys chtěl,“ nabízel Eldrig.</p>

<p>„Děkuju, Eldrigu, ale Drasnijci nejsou příliš dobří námořníci. Jsem si jist, že moji vojáci půjdou raději po svých.“</p>

<p>Potom poslal Brand pro Korodullina a Mayaseranu. Oba se červenali, když pod eskortou vstoupili do sálu. „Dohodli jste se vy dva  na něčem?“ zeptal se jich.</p>

<p>„Měli bychom se omluvit, lorde Brande,“ řekl Maya­serana s rozpaky a ještě více zrudla. „Chovali jsme se oba hrozně.“</p>

<p>„To je v pořádku,“ odpustil jí Brand. „Věřím, že vám jde změna od srdce.“</p>

<p>„Sladké světlo nám oběma otevřelo srdce, lorde Brande,“ ujistil ho Korodullin, také celý zarudlý, „a povinnost vůči Arendii zvítězila a zaplašila naši vádu. Ačkoliv jsou mezi námi stále jisté rozdíly, jsme ochotni je pominout a sloužit naší vlasti.“</p>

<p>„Byla jsem si skoro jista, že tomu tak bude,“ řekla Pol s úsměvem.</p>

<p>Mayaserana opět zrudla. „A kdy byste chtěli, aby­chom měli svatbu, lorde Brande?“</p>

<p>„Ach, ani nevím,“ odpověděl Brand. „Co třeba zítra? Máte něco důležitého na práci?“</p>

<p>„A co je špatného na dnešku?“ zeptala se ona. Uka­zovalo se, že trpělivost není Mayaseranina silná stránka a že už má něco za lubem.</p>

<p>„Myslím, že to můžeme zařídit,“ řekl jí Brand. „Někdo by měl zajít pro kněze Chaldana.“</p>

<p>„To může být problém, lorde Brande,“ ozval se po­chybovačně Wildantor. „Naši kněží žijí stejně jako my jako psanci. Kněz může odmítnout vykonat obřad.“</p>

<p>„Ne na dlouho, příteli,“ nesouhlasil Mandor. „Ne po­kud si váží svého zdraví.“</p>

<p>„Ty bys udeřil kněze?“ podivil se Wildantor.</p>

<p>„Moje služba vlasti by mne snad ospravedlnila,“ od­pověděl Mandor. „I když by mi samozřejmě krvácelo srdce.“</p>

<p>„Samozřejmě. Pojďme nějakého najít. Snad ho ces­tou přesvědčíme.“</p>

<p>A tak se Korodullin s Mayaseranou vzali a Arendie byla technicky sjednocena. Mezi Mimbraty a Asturijci bylo stále ještě spousta problémů, ale otevřené boje ustaly.</p>

<p>Po svatbě se králové začali loučit. Nakonec jsme byli všichni dost dlouho pryč ze svých domovů. Pol a já jsme jeli s Brandem na sever k arendskému trhu, kde jsme se rozloučili a zamířili k hranicím s Ulgy. „Vezmeš Gelana zpět do Aldurfordu?“ zeptal jsem se, když jsme ujeli pár mil.</p>

<p>„Ne, otče. Myslím, že by to nebyl nejlepší nápad. U Vo Mimbre nás vidělo plno algarských vojáků a někteří z nich byli jistě z Aldurfordu. Někdo by si to mohl dát dohromady.  Myslím, že bychom měli začít někde úplně znova.“</p>

<p>„Máš něco konkrétního na mysli?“</p>

<p>„Asi půjdu zpět do Sendarie. Po Vo Mimbre by tam neměli být žádní Grolimové, kterých jsme se obávali.“</p>

<p>„To je na tobě, Pol,“ řekl jsem. „Gelan je v tvojí kompetenci a jakkoliv se rozhodneš, máš můj souhlas.“</p>

<p>„Děkuji ti, otče,“ řekla se značnou dávkou sarkasmu v hlase. „Ještě něco.“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Drž se stranou, Starý vlku. A tentokrát to myslím</p>

<p>vážně.“</p>

<p>„Jak myslíš, Pol.“ Neměl jsem to v úmyslu, ale radši jsem to řekl. Bylo to snazší než se s ní hádat.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>část</p>

<p>třetí</p><empty-line /><p><strong>GARION</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>18.</strong></p>

<p>Skoro každý, kdo si říká historik, zná tu podivnou rozpolcenost duše. Každý z nich vás bude svatosvatě ujišťovat, že říká naprostou pravdu o tom, co se stalo, ale když se na to podíváte blíž, zjistíte, že každý histo­rik je také vypravěč příběhů. A mně můžete věřit, že každý vypravěč si svůj příběh trochu přikrášluje. Při­počtěte k tomu fakt, že každý z nás je ovlivněn politic­kými a teologickými předsudky, které ovlivňují vše, co napíše, a začnete si uvědomovat, že žádná událost ne­může být popsána zcela objektivně. To, co jsem vám právě vyprávěl o bitvě u Vo Mimbre, je víceméně pravda, ale úplné oddělení pravdy od fikce nechám na vás. Tím si člověk cvičí mysl.</p>

<p>Když se dostanete na kořen věci, zjistíte, že dohody,  které jsme ve Vo Mimbre dosáhli, byly důležitější než bitva sama. Válka s Angaraky byla vyvrcholením určité řady událostí a „vyvrcholení“ znamená zároveň i „konec“.  Dohody z Vo Mimbre načaly novou řadu událostí, takže jim můžeme říkat začátek.</p>

<p>Formální shrnutí dohod, které nám na závěr konfe­rence přečetl Gorim, bylo skutečně pouhým shrnutím. Skutečná podstata věci se skrývala v určitých článcích, které mimbratští písaři nezahlédli ani koutkem oka. Za<emphasis> </emphasis>ta léta jsem viděl mnoho absurdit, které se dostaly do různých zákonů či nějakých smluv jen proto, že tam napůl spící písař zapomněl opsat větu, nebo naopak přidal pár slov. Tyto dohody byly příliš důležité, než abych riskoval něco podobného. Články, které jsme chtěli utajit, obsahovaly způsob, jakým rivanský král vyzve národy do zbraně, jakým způsobem budou rea­govat různá království a další organizační záležitosti. Musím přiznat, že přítomnost Branda, který zrovna po­razil Toraka a ohromil tím celý svět, mi mnohé usnad­nila. Ty věci musely být v dohodách ustanoveny, ale vysvětlování, proč tam musí být, by zabralo roky.</p>

<p>Byla to Polgara, která nadiktovala jednotlivé podrob­nosti a odmítla jakékoliv opravy nebo změny. Mergona, tolnedranského vyslance, na konci čtení div neklepla pepka a nemohu vyloučit, že totéž skutečně nepotkalo Ran Boruna.</p>

<p>„Tímto způsobem se bude odteďka postupovat,“ pro­hlásila a já si nebyl jist, zda je to nejlepší způsob, jak uvést jakýkoliv bod na mírové konferenci. „Od této chvíle se v budoucnu objeví tolnedranská princezna přesně v den svých šestnáctých narozenin ve svatebním úboru v sále rivanských králů. Bude tam čekat tři dny. Když se v průběhu těch tří dnů objeví rivanský král a po­žádá ji o ruku, bude svatba. Když ne, může se vrátit do Tolnedry, kde jí otec vybere ženicha, jakého bude chtít.“</p>

<p>V tu chvíli začal Mergon se svými námitkami, ale Pol je všechny odmítla a Alornští králové ji podpořili a začali vyhrožovat invazí, vypálením měst, rozpráše­ním tolnedranského obyvatelstva a dalšími extrava­gancemi. Rozhodl jsem se, že příští rok navštívím Ran Boruna a omluvím se mu za její chování. Přítomnost legií u Vo Mimbre v podstatě zvrátila průběh bitvy a Polgařino ultimátum vyznělo trochu neuctivě. Vím, že se řídila pokyny, ale její nediplomatický přístup tak­řka podsouval myšlenku, že je Tolnedra poražený ne­přítel.</p>

<p>Když konference skončila, zamířili jsme s Pol na se­ver a k hranicím Ulgolandu jsme se dostali koncem lé­ta. Tam nás už čekala skupinka do kožešin oblečených Algarů, které poslal Cho-Ram, aby nás doprovodili přes hory Ulgo. Nechtěl jsem ho urazit tím, že bych je odmítl, a tak jsme se ploužili přes hory s Algary místo toho, abychom to udělali jiným – mnohem rychlejším – způsobem. Neměli jsme moc naspěch, takže to tolik nebolelo.</p>

<p>Když jsme se dostali z hor na pláně Algarie, rozloučil jsem se s Pol. Ona zamířila s Algary do pevnosti a já zamířil na jih do Údolí. Cestou již dozrávalo v mé hla­vě přesvědčení, že bych si po čtvrtstoletí mimo domov zasluhoval nějaké prázdniny.</p>

<p>Beldin měl ale jiný nápad. „Co bys řekl malému vý­letu do Mallorey?“ zeptal se mne, když jsem dorazil domů.</p>

<p>„Když chceš slyšet pravdu, tak zrovna nejásám. Co je v Mallorey tak důležitého?“</p>

<p>„Ašabinské věštby, doufám. Myslel jsem, že bychom mohli jít do Ašaby a prohledat tam Torakův dům. Možná tam někde nechal ležet kopii Ašabinských věš­teb a ta by se nám mohla hodit, nemyslíš? Zedar, Urvon a Ktačik to nenechají jen tak být, Belgarate. Pěkně jsme jim to spočítali u Vo Mimbre a oni se nám to pokusí oplatit. Když budeme mít kopii těch věšteb, tak budeme vědět, co můžeme od nich čekat.“</p>

<p>„Ty mu přece můžeš prohledat dům i bez mojí pomo­ci, bratře,“ řekl jsem mu. „Nemám moc chuti se trmácet do opuštěného zámku v Karandeských horách.“</p>

<p>„Ty jsi líný, Belgarate.“</p>

<p>„To ti trvalo takovou dobu, než jsi na to přišel?“</p>

<p>„Tak ti to musím říct polopatě. Já tě potřebuju.“</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Protože nedokážu číst starou angaračtinu.“</p>

<p>„Jak víš, že jsou v ní psány Ašabinské věštby?“</p>

<p>„Nevím to, ale tahle řeč je Torakovi nejbližší a taky proto, že byl takřka v deliriu, když k němu ten hlas při­šel. Jestli jsou věštby psány ve staré angaračtině, tak mohou ležet třeba na stole a já je stejně nepoznám.“</p>

<p>„Já tě to mohu naučit číst, Beldine.“</p>

<p>„A Urvon se dostane do Ašaby první. Jestli chceme jít, tak musíme jít hned.“</p>

<p>Vzdychl jsem. Vypadalo to, že budu muset svoje prázdniny odložit.</p>

<p>„Slyšel jsem dobře, že tvoje srdce začalo bít v jiném rytmu?“</p>

<p>„Nehoň mě, Beldine. Nejdřív se potřebuju pár dní vyspat.“</p>

<p>„Staří lidé musí hodně spát, co?“</p>

<p>„Jen na chvilku odejdi, bratře. Zdržuješ mne od spán­ku.“</p>

<p>Nakonec jsem spal jenom dvanáct hodin. Možnost, že by se někde povalovaly Ašabinské věštby, mne vzrušo­vala natolik, že mi nedopřála dlouhý spánek. Vstal jsem, udělal jsem si snídani a zašel k Beldinově věži. „Tak pojďme,“ zvolal jsem.</p>

<p>Byl natolik chytrý, že si odpustil jakékoliv chytré po­známky. Přešli jsme k oknu jeho věže, proměnili se v ptáky a vyrazili. Letěli jsme severovýchodním směrem a brzo přeletěli Východní zlom do Mišrak ak Thullu. Thulldom byl zničen za války, ale ne naší zásluhou. Kal Torakovi Malloreánci zničili Thullům jejich města a vesnice a ti pak měli jednoduchou volbu, buď se přidat k armádě nebo hladovět. Ženy, děti a starci zůstali na pospas hladu v zemi bez domů a bez jakýchkoliv zásob. Nikdy jsem neměl o Torakovi valné mínění, ale když jsem viděl, jaké utrpení způsobil Thullům, moje zášť ještě vzrostla.</p>

<p>Když jsme se dostali k pobřeží, zamířil Beldin na se­ver. Jestřábi a sokoli mají velký dolet, ale ne takový, abychom si troufli přeletět Východní moře na jeden zátah. Gar og Nadrak nebyl tak zničený jako Thulldom, ale podmínky tam také byly mizerné.</p>

<p>Letěli jsme na sever podle pobřeží Morinlandu a pak zamířili přes moře k Mallorey podél řetězu ostrůvků, které tvořily pozemský most. Potom vedla Beldinova cesta přes Barrens ke Karandským horám a od nich na jih do Ašaby.</p>

<p>Ašaba není město v pravém smyslu slova. Ve skuteč­nosti je to velký hrad, který v přilehlých lesích obklo­pují vesnice Karandů. Vesnice zde jsou proto, aby zá­sobovaly Grolimy, kteří žijí na hradě. Torak sám asi jíst nepotřeboval, ale Grolimové čas od času hlad dostali. Půda kolem hradu, stejně jako v Kthol Mišraku, byla mrtvá a neplodná, i ona odmítala Toraka.</p>

<p>Hrad v Ašabě byl vystavěn z černého čediče. Však to byla Torakova oblíbená barva. Stál na východní straně planiny, na které nerostlo nic jiného než ubohý lišejník a semtam nějaká muchomůrka a která byla ohraničena zvolna klesajícím útesem.</p>

<p>Celý hrad byl ohromujících rozměrů a ze všech možných i nemožných míst vyrůstaly k šedavému ne­bi nehezké, těžkopádné věže. Kolem celého hradu byla samozřejmě zeď. Byla to typická angaracká stav­ba a Angarakové stavěli zdi kolem všeho… i kolem prasečího chlívku. Nejjednodušší by bylo tu zeď pře­letět, ale Beldin přistál ještě venku a to přímo před hlavní bránou. Podivil jsem se, ale přistál jsem vedle něj a oba jsme se vrátili do původní podoby.</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>„Měli bychom to nejdřív prozkoumat, než se vydáme dovnitř. Torak tu mohl nechat nějaké překvapení.“</p>

<p>„To celkem dává smysl.“</p>

<p>Beldin se soustředil a jeho ošklivá tvář se zkřivila úsilím. „Nikdo není doma,“ oznámil po chvíli.</p>

<p>„Žádné známky po psech?“</p>

<p>„Podívej se sám. Porozhlédnu se kolem a mrknu, jestli na nás nečekají nějaké pasti.“</p>

<p>Já také necítil vůbec nic. Uvnitř nebyly ani krysy. A pokud mohu soudit, tak tam nebyli snad ani brouci.</p>

<p>„Tak co?“ zeptal se Beldin.</p>

<p> „Vůbec nic. Našel jsi něco?“</p>

<p>„Ne. To místo je bezpečné.“ Postavil se proti bráně a já cítil, jak vyvolává svou Vůli a pak jí uvolňuje. Ob­rovská ocelová brána se s rachotem svalila.</p>

<p>„Proč jsi to udělal?“ divil jsem se.</p>

<p> „Jen mi tak napadlo, že bych tu po sobě moch něco ne­chat na památku,“ řekl starým wacitským slengem, který měl tak rád. „Starej spáleňák se tu může někdy objevit a já bych chtěl, aby mu bylo jasný, že sme se tu stavili.“</p>

<p>„Myslím, že se z tebe stává pomalu senila.“</p>

<p>„Možná. V tom se vyznáš líp ty. Pojďme dovnitř.“</p>

<p>Prošli jsme pobořenou bránou, přešli nádvoří a přišli k obrovským pokovovaným dveřím, na kterých byly leštěné, kovové masky. Bylo zjevné, že se Torak snaží udělat z každého domu, ve kterém žil, chrám.</p>

<p>„Buď mým hostem,“ prohlásil Beldin a ukázal na dveře.</p>

<p>„Nebuď směšný,“ zarazil jsem ho. Popadl jsem velké kovové držadlo a otevřel dveře.</p>

<p>Vstupní hala Torakova domu měla rozměry slavnost­ní síně normálního hradu a naproti dveřím stoupalo mohutné schodiště.</p>

<p>„Začnem tady dole?“ zeptal se Beldin.</p>

<p>„Ne. Pojďme nahoru a pak to pěkně vezmem dolů. Poznáš staré angaracké záznamy, když je uvidíš?“</p>

<p>„Snad jo. Vypadá to jako nějaký hmyz, ne?“</p>

<p>„Víceméně. Tak se rozdělíme. Podívej se do každé knihy, kterou najdeš. Ty co budeš schopen číst odlož a dávej stranou ty, o kterých si budeš myslet, že jsou psány ve staré angaračtině. Já je potom proberu.“</p>

<p>To místo bylo skutečně ohromné… myslím, že proto nebylo žádné opodstatnění. Mnoho místností nahoře nemělo vůbec žádný nábytek. Stejně by nám trvalo týdny všechno pořádně prohledat, protože hrad byl nejméně tak velký jako Anhegův palác ve Val Alornu.</p>

<p>Ze začátku byl Beldin nadšený z každé knihy nebo svitku ve staré angaračtině, ale ukázalo se, že většina z nich byla kopiemi nebo fragmenty z Knihy Toraka. Většinu obyvatel Ašaby tvořili Grolimové a každý Grolim vlastní kopii Svaté knihy Angaraků. Poté, co se několikrát nadšeně přiřítil za mnou, mávaje něja­kou knihou, jsem ho posadil a dal mu základní kurz staré angaracké abecedy. Potom byl alespoň schopen rozeznat kopie Knihy Toraka a vyřadit je z dalšího bádání.</p>

<p>Konečně jsme objevili ve druhém patře Torakovu knihovnu a tam jsme strávili většinu času. Je možné, že na univerzitě v Tol Honetu nebo Melcenu měli víc knih, ale určitě ne o moc.</p>

<p>Dvěma normálním smrtelníkům by prozkoumání ta­kové hromady knih trvalo roky, ale my s Beldinem máme naštěstí ještě jiné možnosti, takže nemusíme každou knihu otevírat a prohlížet, i tak nám to chvilku zabralo.</p>

<p>Konečně jsme se dostali k poslední polici v rohu. Beldin pak pohlédl zpět na tisíce knih a dobrou čtvrt­hodinu nadával. „To je směšné!“ vrčel. „Přece to tu ně­kde musí být,“</p>

<p>„Mohlo by to tu být,“ souhlasil jsem, „ale já mys­lím, že to nikdy nenajdeme. Nezapomeň, že tu s Torakem byl celou dobu Zedar a to je mistr v ukrývání vě­cí. Vše, co víme, je to, že jsou věštby ukryty v nějaké knize nebo dokonce různých knihách. Pěkně stránka v jedné a další stránka v druhé. Dokonce někde může být i celá kopie, ale já si myslím, že se nebude válet zrovna na očích. Může být schovaná někde pod pod­lahou nebo ve zdi, kde už jsme prošli. Myslím, že tady moc nepořídíme, bratře. Můžeme prozkoumat příze­mí, ale já bych řekl, že je to jen ztráta času. Jestli je tu nějaká kopie a schoval ji Zedar, tak ji nenajdeme. Zná nás oba příliš dobře, aby dokázal vytušit naše kroky a předejít jim.“</p>

<p>„Asi máš, Belgarate, pravdu,“ souhlasil nabroušeně. „Vykašleme se na přízemí a půjdem domů. Tohle místo smrdí a já potřebuj u čerstvý vzduch.“</p>

<p>Tak jsme přestali s hledáním a vydali se domů. Zatím jsme měli naše vlastní proroctví a museli jsme se obejít bez pomoci těch Torakových.</p>

<p>Vzal jsem si volno, jak jsem si slíbil, ale asi tak po měsíci jsem se začal nudit. Vydal jsem se do Sendarie, našel Pol a řekl jí o naší výpravě do Ašaby. Usadila se, v Seline v severní Sendarii a Gelane se vyučil bedná­řem. Většinu času strávil vyráběním beček a když měl čas, tak si vyrážel do okolí s dcerou místního kováře.</p>

<p>„Jsi si jistá, že je to ta pravá?“ zeptal jsem se Pol.</p>

<p>Vzdychla. „Ano, otče,“ odpověděla s útrpností v hla­se.</p>

<p>„Jak to můžeš vědět, Pol? V Mrinském ani Darinském kodexu není o těch děvčatech nic napsáno… ales­poň jsem to nečetl.“</p>

<p>„Dostávám svoje instrukce, otče.“</p>

<p>Dalších pár let jsem cestoval po západních králov­stvích, abych se poohlédl po vybraných rodinách, o kte­ré jsem se zajímat už po staletí. Angaracká invaze do Algarie, která s sebou přinesla vybití prakticky všeho hovězího dobytka, uvrhla západní království na pokraj ekonomické zkázy. Trvalo generace, než se vše zase srovnalo. Tolnedřané byli zoufalí, ale vždy praktičtí Sendařané si věděli rady a vrhli se na chov prasat, což bylo alespoň částečné řešení krize. Já osobně si mys­lím, že vepřové má před hovězím dokonce jisté výhody. Například tu, že je můžete udit. Možná by to šlo i s ho­vězím, ale Algarové se o to nikdy nesnažili. Snad proto, že nemají v Algarii dostatek stromů. Sendařané takové problémy neměli, a tak bylo při tolnedranských silnicích možno najít hostince s uzeným nebo šunkou a klobáskami.</p>

<p>Navštívil jsem Arendii, kde vládla podivně nervózní atmosféra, zašel do Tol Honetu a omluvil se Ran Borunovi a generálu Cerranovi za nevhodné chování Pol. Do Vo Mandoru jsem se dostal na podzim 4877 a strávil tam příjemnou zimu se svým přítelem baronem. Měl jsem ho opravdu rád. Měl velice zemitý způsob humo­ru, který je v Arendii tak vzácný, a taky moc znameni­tou kuchyni. Za tu návštěvu jsem přibral pěkných pár kilogramů.</p>

<p>Na jaře se objevil host z Asturie, baron Wildantor. Přátelství těch dvou mužů, které vzniklo za bitvy u Vo Mimbre, se ještě prohloubilo, že byli jako dva bratři. Příchod chlapeckého, rudovlasého Wildantora změnil návštěvu v jednu velkou oslavu a já se cítil skutečně znamenitě. V tomto rozpoložení mne také zastihl Beldin.</p>

<p>Jednou večer jsem seděl na posteli ve své ložnici ve třetím patře, když se v okně objevil známý jestřáb a proměnil se v mého ošklivého bratra. „Všude jsem tě hledal,“ vydechl.</p>

<p>„Jsem tady už půl roku. Stalo se něco?“</p>

<p>„Akorát jsem zjistil, kam Zedar ukryl Torakovo tělo.“</p>

<p>„Akorát? To je přece úžasné, Beldine. Kde je?“</p>

<p>„V jižním Kthol Murgosu… asi padesát mil jižně od Rak Ktholu. Je tam v horách jeskyně, kam ho Zedar dal.“</p>

<p>„Tak blízko Ktačikovi? Je snad blázen?“</p>

<p>„Samozřejmě, že je blázen. A vždycky byl. Ale Ktačik neví, že tam je.“</p>

<p>„Ktačik je Grolim, Beldine. Může vytušit Zedarovu přítomnost.“</p>

<p>„Ne, nemůže. Zedar používá pár triků, které <emphasis>jsi ho ty naučil, </emphasis>než se od nás odtrhl. Proto je taky Zedar tak ne­bezpečný. Je jediným z nás, kdo dostával instrukce od dvou bohů.“</p>

<p>„Jak jsi ho tedy našel?“</p>

<p>„Měl jsem štěstí. Vyšel z jeskyně pro dřevo a já zrovna letěl okolo.“</p>

<p>„Jsi si jist, že je Torak uvnitř?“</p>

<p>„Samozřejmě, Belgarate! Byl jsem uvnitř, abych se přesvědčil.“</p>

<p>„Co jsi udělal?“</p>

<p>„Jen se nerozčiluj. Zedar neví, že jsem tam byl. Byl dokonce tak hodný, že mne tam sám donesl.“</p>

<p>„Jak jsi to zařídil?“</p>

<p>Zakřenil se. „Proměnil jsem se v blechu. To je oprav­du něco! Nevěřil bys, co takové zmenšení udělá s tvými vnitřnostmi. No… Zedar teď není zrovna nejčistší, je pokousán od blech a má dokonce vši. Zatímco sbíral dříví, skočil jsem mu do vlasů. Vzal mne dovnitř a tam jsem viděl Toraka, jak leží na ploché skále a je celý obložený ledem. Zedar mu zase nasadil na tvář masku… zřejmě se mu z pohledu na jeho tvář dělá stejně špatně jako všem ostatním. Zůstal jsem tam, dokud Zedar neu­snul. Pak jsem ho párkrát kousnul a vyskákal z jesky­ně.“</p>

<p>Najednou jsem se rozesmál. Nemohl jsem si pomoct.</p>

<p>„Co je ti k smíchu?“</p>

<p>„Tys ho kousnul?“</p>

<p>„Za těch okolností to bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat. Nebyl jsem dost velký, abych mu mohl poškodit mozek. Ale hlava ho bude chvíli svědit. Čas od času se v těch horách stavím, abych se přesvědčil, že tam stále je. Víš, že se Mallorea rozpadla na malé kousky?“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Když se tam doneslo, že se Torak nevrátí, celý kontinent zachvátila vlna nezávislosti. V Mal Zethu je zase jeden ze starých vládců, které Torak vypudil. Moc mu to vládnutí asi stejně nejde. Má ale vnuka… myslím, že se jmenuje Korzet… a starý vládce doufá, že on se stane sjednotitelem Mallorey. Chtěl jsem to­mu spratkovi zakroutit krkem, ale Mistr mi to velice tvrdě rozmluvil. Asi se má v tom rodě narodit někdo důležitý. To je, Belgarate, asi tak všechno. Řekni to Pol a dvojčatům. Já se zase vydám do Kthol Murgosu. Možná si ještě zařádím na Zedarově hlavě.“ Zase se proměnil v ptáka a zmizel.</p>

<p>Příštího rána jsem se omluvil svým hostitelům a vy­razil na sever do Seline, abych řekl o novinkách Pol. Neušel jsem ani pět mil, když jsem zaslechl dusot ko­pyt. Byl jsem dost překvapen, když jsem zjistil, že jezdcem je generál Cerran.</p>

<p>„Belgarate!“ křičel už z dálky. „Dík Nedrovi, že jsem tě ještě chytil, než jsi mi zmizel někde v asturijském lese. Ran Borune tě žádá, aby ses vrátil do Tol Honethu!“</p>

<p>„To už nemáte žádné kurýry, Cerrane?“ zeptal jsem se trochu překvapen, že tolnedranský generál v nejlep­ších letech zastává roli poslíčka.</p>

<p>„Je to citlivá záležitost, starý příteli. V Tol Honethu se děje něco, na co by tě bylo potřeba. Vládce dokonce ani nechce, abys přišel do paláce. Mám tě dopravit na určité místo a tam tě ponechat o samotě. Jeho výsost si myslí, že je to jedna z těch věcí, kterým normální Tolnedřan nerozumí, ale ty bys mohl.“</p>

<p>„Skutečně jsi podnítil mou zvědavost, Cerrane. Mů­žeš mi říct nějaké podrobnosti?“</p>

<p>„V rodině Honethitů se objevil jeden pořádný dare­bák.“</p>

<p>„Myslel jsem, že jsou takoví všichni.“</p>

<p>„Tenhle je takový, že se ho zřekla i vlastní rodina. Jsou jisté věci, které nejdou pod vousy ani Honethitům, ale tenhle chlápek – jmenuje se Olgon – udělá za pe­níze všechno. Svoje kšefty provozuje v jedné hospodě, kde se často scházejí kapsáři a námezdní vrahové. Chceme ho mít pod dohledem a tak se mezi návštěvní­ky vždy přimíchají i naši agenti. Jsme si skoro jisti, že tam má svoje lidi i drasnijský vyslanec.“</p>

<p>„Asi jste na něco kápli, ne?“</p>

<p>„To je pravda. Abych to vzal zkrátka. Před několika týdny toho Olgona navštívil nějaký Nyissan, který mu řekl, že jeho šéf by mu zaplatil hodně peněz za to, když zjistí, kde jsi… a ještě víc za to, kde je Pol.“</p>

<p>„Pol není v Tolnedře.“</p>

<p>„Byli jsme si tím také skoro jisti, ale Olgon najal lidi, aby prošmejdili západní království a ti mají známé mezi všemi vyvrheli na téhle straně světa.“</p>

<p>„Proč by nás měl nějaký Nyissan hledat?“</p>

<p>„Ten šéf není Nyissan. Jeden z naších agentů byl dost blízko, aby zaslechl, když ten Nyissan říkal Olgonovi jeho jméno. Ten chlap, co vás hledá je Murgo jménem<strong> </strong>Ašarak.“</p>

<p>„Nikdy jsem o něm neslyšel.“</p>

<p>„To je falešné jméno. Naše tajná služba má o tomhle Murgovi dost bohatý záznam. Používá asi půltucet jmen, ale před nějakými dvaceti lety si říkal Chamdar. Říká ti něco tohle jméno?“</p>

<p>Chvíli jsem na něj zíral a potom jsem otočil koně a rychle zamířil na jih k Tol Honethu.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>19.</strong></p>

<p>Málem jsme s generálem Cerranem zničili naše koně, jak jsme se hnali do Tol Honethu. Jsem si jist, že si Cerran myslel, že jsem blázen, ale když jsem mu řekl něco o Ktačikově služebníkovi, leccos pochopil. Když jsme se dostali do Tol Honetu, okamžitě jsem zamířil na drasnijskou ambasádu. Tajná služba Ran Boruna byla asi dobrá, ale nic se nevyrovná Rhodarově. Drasnijský vyslanec byl obtloustlý chlapík jménem Kheral, který nevypadal příliš překvapeně, když jsem se u něj v doprovodu prýmkované služby objevil. „Myslel jsem si, že by ses tu mohl zastavit, Věčný,“ řekl mi.</p>

<p>„Přejděme k věci, Kherale,“ uťal jsem jeho uvítací tirády. „Co mi můžeš říct o Murgovi jménem Ašarak?“</p>

<p>Kheral se natáhl v křesle a spojil si ruce na břiše. „Před válkou byl tady v Tolnedře docela aktivní, Belgarate. Všechny ty normální věci… špionáž, uplácení vládních úředníků a podobně. Tenkrát tady pobíhalo aspoň tucet Murgů. Rutinně jsme je sledovali, ale ten­hle Ašarak nijak nevybočoval z řady.“</p>

<p>„Nesnažil se ho kontaktovat váš nadřízený úřad v Boktoru?“</p>

<p>„Zjevně ne. Ašarakovo jméno bylo v našich zprá­vách, ale smícháno s ostatními jmény murgských špió­nů, takže asi nevyvolalo žádnou zvláštní pozornost. Potom Kal Torak napadl Drasnii a úřad v Boktoru se musel narychlo stěhovat. Založili kancelář v Rivě, ale všechny svazky byly přeházeny. Tím se snad dá vy­světlit, že zprávy o něm doposud nevyvolaly žádnou odezvu, Murgové jako agenti byli zde v Tolnedře ak­tivní i po zavření Jižní karavanní cesty, ale když začalo s válkou přituhovat, tak opustili zem.“</p>

<p>„To můžeme být rádi,“ poznamenal Cerran.</p>

<p>„Ani ne, generále,“ nesouhlasil Kheral. „Murgové jsou snadno rozeznatelní. Ktačik teď místo nich použí­vá Dagaše, a to dá mnohem víc práce je odhalit. Přesto se nám podařilo jednoho z nich před měsíci objevit, a tak jsem na něj nasadil svoje lidi. Asi tak před dvěma týdny hovořil tenhle Dagaš s někým, kdo vypadal jako Sendar, ale asi ve skutečnosti nebyl. Jeden z mých agentů byl dost blízko, aby zaslechl, že hovořili o něja­kých rozkazech od Murga Ašaraka. Poslal jsem o tom zprávu do našeho přechodného velitelství v Rivě a úředník, který byl trochu pozornější než jeho předchůd­ce našel starší záznam. Zkontroloval záznamy, které máme o Ašarakovi a z nich se dostal k tomu, že se asi jedná o Chamdara. Šéf mne na to upozornil a já zařídil, aby se ty informace dostaly k Ran Borunovým špió­nům. Věděl jsem, že jsi, Belgarate, nedávno navštívil palác a napadlo mne, že by vládce mohl vědět, kde jsi. Napadlo mne, že by bylo snazší – a levnější – nechat jeho lidi, aby tě našli.“</p>

<p>Cerran se podíval se zájmem na Kherala. „Mám ta­kový zvláštní pocit, že jsi muž více tváří, Kherale,“ ře­kl.</p>

<p>„To jsi nevěděl, Cerrane?“ zeptal jsem se. „Každý drasnijský vyslanec je zároveň příslušníkem tajné služ­by.“</p>

<p>Kheral se zašklebil. „Ale to je z důvodu rozpočtu, generále,“ vysvětloval. „Král Rhodar je velmi šetrný člověk a tímto způsobem platí místo dvou platů jen je­den. Úspory časem docela narostou.“</p>

<p>Cerran se usmíval. „Typicky drasnijské,“ mumlal si.</p>

<p>„Jak do toho všeho zapadá ten Honethitský odpadlík Olgon, Kherale?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Zrovna jsem se k tomu chtěl dostat, Věčný. Ten Dagaši, co ho sledujeme, se najednou začal strojit jako Nyissánec… oholil si hlavu, začal se oblékat do hedvábí a tak podobně. Začal se objevovat v té samé hospodě co Olgon. Mám na Olgonovi pověšených pár agentů a jsem si jist, že i tolnedranská tajná služba. Tohle byl právě ten tak zvaný Nyissánec, který se Olgona vyptá­val na tebe a paní Polgaru.“</p>

<p>Vstal jsem. „Možná bych se měl vypravit do té hos­pody a podívat se na Olgona. Kde to najdu?“</p>

<p>„Na jižním konci ostrova,“ řekl mi Cerran. „Ale bylo by to rozumné? Jsi tu docela známá postava a já jsem si jist, že tě pozná i ten Ašarakův Dagaši.“</p>

<p>„Umím se změnit, Cerrane,“ ujistil jsem ho. „Nikdo mne nepozná.“ Pohlédl jsem mu přímo do tváře. „Asi nechceš vidět, jak to dělám, nebo ano?“</p>

<p>Zatvářil se rozpačitě. „Ne. Asi ne.“</p>

<p>„Myslel jsem si to. Kherale, půjč mi jednoho ze svých lidí, aby mi ukázal, kde to je. Vy dva počkejte tady. Já se za chvíli vrátím.“</p>

<p>Když vstoupíte do Tol Honethu, získáte pocit, že je složen ze samých krásných domů a vládních budov, ale není tomu tak. Jako všechna velká města, má i Tol Honeth svou odvrácenou tvář. Hospoda, do které mne Kheralův špión zavedl, byla nepochybně zaplivaná špeluňka, která měla nade dveřmi znak hroznů. Mám pocit, že všechny hospody na západě mají stejný znak nade dveř­mi. Ve chvíli, kdy jsme docházeli k hospodě, slunce zrovna zapadlo. Špión mi hospodu ukázal a pokračoval v cestě dolů ulicí. Ustoupil jsem trochu do stínu a vytvořil si v mysli obraz vysokého, trochu sehnutého chlápka, oblečeného v hadrech a pak se v něj proměnil. Pak jsem přešel ulici a vstoupil do hospody. Sedl jsem si na lavici u jednoho ze stolů a zvučně zvolal: „Dal bych si pivo!“</p>

<p>„Nejdřív chci vidět prachy,“ prohlásil znuděným hla­sem hospodský.</p>

<p>Vyndal jsem na stůl pár drobných. Hospodský si vzal jednu minci a přinesl mi korbel dost špatného piva.</p>

<p>Rozhlédl jsem se kolem. Olgona nebylo možné pře­hlédnout. Byl to zdaleka nejlépe oblečený muž v hos­podě a ve tváři měl ten přezíravý výraz, s jakým se rodí všichni Honethité. Seděl na lavici u zdí obklopen růz­nými zloději a hrdlořezy, Ve tváři měl vepsánu únavu, která se získá po letech hýření. „Všechno, co musíš udělat je to, že řekneš, žes ji viděl na ulici, Stragu,“ vy­světloval trpělivě divoce vyhlížejícímu chlapíkovi s na­fialovělou jizvou na tváři.</p>

<p>„A k čemu to bude dobrý?“ divil se Strag.</p>

<p>„Jestli nedostane aspoň nějaké informace, že je stále v Tol Honethu, tak vezme prachy do Tol Borune… nebo dokonce do Arendie. A přijdeme zkrátka všichni.“</p>

<p>„Nevím jak ty, Olgone,“ odporoval Strag, „ale já si svou kůži docela cením. Nebudu lhát tomu Dagašimu a pak si od něj brát peníze.“</p>

<p>„Jsi zbabělec, Stragu,“ zaútočil Olgon.</p>

<p>„Možná že jsem, ale jsem naživu. Já už viděl, co udělali Dagaši lidem, co se jim pletli do cesty. Sežeň si na tu lež někoho jinýho… nebo mu to řekni sám.“</p>

<p>Olgou zafrkal. „Dobře,“ otočil se k ostatním. „Chce si někdo vydělat stříbrňák?“</p>

<p>Žádného zájemce nenašel. Zřejmě byla v jeho okolí pověst Dagašů dobře známa.</p>

<p>Olgon se rozhlédl po svých spolustolovnících a pak nechal dalších pokusů. To, co jsem zaslechl, mi ukázalo dost o jeho charakteru. Nikdy nepochopím, jak by mohl ten Dagaši důvěřovat něčemu, co mu řekne takový darebák.</p>

<p>Asi o deset minut později jsem s odporem popíjel zteplalé, vodnaté pivo, když se otevřely dveře a do hos­pody vstoupil muž s vyholenou hlavou, oblečený v nyissanské, hedvábné róbě. Šel rovnou k Olgonovu stolu. „Máš pro mě něco?“ zeptal se ostře.</p>

<p>„Poslal jsem spoustu lidí, aby je hledali,“ odpověděl Olgon poněkud vyhýbavě. „Stojí mě to plno peněz, Saressi. Nemohl bych dostat nějakou zálohu?“</p>

<p>„Ašarak neplatí dopředu, Olgone,“ odpověděl s úšklebkem muž v hedvábné róbě. „Platí až při dodání.“</p>

<p>Olgon něco zahuhlal a příchozí se naklonil přes stůl. „Co jsi říkal?“ zeptal se. Jak se naklonil, viděl jsem, že má pod róbou na zádech připevněný malý trojúhelníko­vý předmět.</p>

<p>„Řekl jsem, že ten tvůj Ašarak je pěkná držgrešle,“ odpověděl Olgon.</p>

<p>„Řeknu mu to,“ zasmál se Saress. „Jsem si jist, že ho to potěší.“</p>

<p>„Nechci všechno, Saressi,“ řekl Olgon pokorněji. „Potřebuju si ale pokrýt vlastní výdaje.“</p>

<p>„Dívej se na své výdaje jako na investici, Olgone. Jestli najdeš tu ženu, co hledá, tak z tebe Ašarak udělá boháče. Když ne, tak prostě zůstaneš chudý.“</p>

<p>Něco mi tu nehrálo. Byli příliš nápadní. Věděl jsem, že moje přestrojení je dokonalé, ale Olgon nebo ten chlapík v nyissanské róbě mohli poznat některého z tolnedranských nebo drasnijských agentů a hráli to, aby je o něčem přesvědčili. V tu chvíli jsem se na ce­lou záležitost začal dívat s podezřením. Počkal jsem několik minut, pak jsem vstal a vylil obsah, korbelu na podlahu. „Už toho svinstva bylo dost,“ oznámil jsem hlasitě. „Když se budu chtít napít vody, tak si zajdu do přístavu a budu to mít zadarmo.“ Pak jsem vyšel ven. Zůstal jsem v přestrojení, dokud jsem si nebyl jist, že mě nikdo nesleduje, Pak jsem zalezl do stínu, vrátil se do své podoby a šel zpět na drasnijskou am­basádu.</p>

<p>„Viděl někdo z tvých lidí Ašaraka?“ zeptal jsem se Kherala.</p>

<p>„Zatím ne, Věčný,“ odpověděl vyslanec. „Snažili jsme se sledovat toho Dagaše k jeho zaměstnavateli, ale podařilo se mu nás setřást.“</p>

<p>„To mě nepřekvapuje. Ten Dagaši není žádný zelenáč. Nosí s sebou zmijí uštknutí. Naklonil se přes stůl, takže jsem to jasně viděl pod jeho oděvem.“</p>

<p>Kheral hvízdl.</p>

<p>„Co je to hadí uštknutí?“ zeptal se Cerran.</p>

<p>„Trojúhelníkovitý vrhací nůž,“ odpověděl Kheral. Je dlouhý asi patnáct centimetrů a je ostrý jako břitva. Špičky jsou obvykle napuštěny jedem. Používají je pouze elitní Dagašové.“</p>

<p>„To mi moc nehraje,“ namítl jsem. „Tihle skutečně dobří Dagašové jsou pěkně drazí. Proč by Ašarak platil takové peníze, aby si tu najal poslíčka? Začínám čuchat nějakou levotu. Někdo platí pěkný prachy za to, aby­chom si mysleli, že je Ašarak tady v Tol Honethu. Do­kud ho ale někdo skutečně nezahlédne, tak o tom nebu­du přesvědčen.“</p>

<p>„Proč by si Ašarak přidělával starosti a platil peníze za něco takového?“ ptal se překvapeně Cerran.</p>

<p>„Asi proto, abychom si mysleli, že je tady a on je zatím někde úplně jinde,“ odpověděl jsem. Nevyslovil jsem to nahlas, ale byl jsem si skoro jist, že vím, kde je. „Nu, tuhle hru mohou hrát dva. Já hledám Chamdara a on hledá někoho jiného. Myslím, že to dokážu sehrát tak, že se vrátí do Tol Honethu a bude to ne­rozhodně.“</p>

<p>„Co chceš dělat, Věčný?“ zeptal se mne Kheral.</p>

<p>„Chamdar najal lidi, aby hledali Polgaru. Já se posta­rám o to, aby věřil, že ji našli… a to dokonce víckrát za den a ještě k tomu tady v Tol Honetu. Pojďme do palá­ce. Potřebuju si promluvit s Ran Borunem.“</p>

<p>Všichni tři jsme zamířili k paláci a téměř okamžitě byli vpuštěni do soukromých komnat Ran Boruna.</p>

<p>„Dobrý večer, pánové,“ pozdravil nás panovník a vstával z lehátka, na kterém ležel. „Copak máte na srd­ci?“</p>

<p>„Potřebuju laskavost, Excelence,“ řekl jsem.</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Ten Chamdar, o kterém jste slyšel, je grolimský kněz, který dělá spoustu špinavé práce za Ktačika.“</p>

<p>Oči vládce se zúžily. „Pak je ještě mnohem důležitěj­ší, než jsme si mysleli. Co ale dělá v Tolnedře? Myslel jsem, že to, co se stalo u Vo Mimbre, Grolimy kom­pletně demoralizovalo.“</p>

<p>„To asi ano, ale Chamdar není obyčejný Grolim. Ktačik s ním kdysi uzavřel smlouvu a povýšil ho a Chamdar je jako slídící pes. Moje dcera chrání něco velmi důležitého a Chamdar se ji už roky snaží najít. Je tím tak posedlý, že si nejsem jist, zda vůbec zazname­nal bitvu u Vo Mimbre.“</p>

<p>„Tak proč hledá tady? Vždyť tvoje dcera není v Tol­nedře, nebo snad ano?“</p>

<p>„Teď ne, ale já myslím, že tu není ani Chamdar. Tahle záležitost s Olgonem je jenom zastírací mané­vr, abych si myslel, že tu je. On prostě chce, abych zaměřil svou pozornost na Tol Honeth. Teď je čas, abych ho sem přilákal, protože tady mi ho může Kheral ohlídat.“</p>

<p>„Jak to chceš zařídit?“</p>

<p>„Kheralovi lidé pustí nějaké falešné informace Olgonovi. Byl bych rád, kdyby tvoji agenti udělali to samé. Řekni jim ale, aby byli opatrní. Chamdar teď nepoužívá Murgy, ale Dagaše. Murgové nejsou příliš chytří a na­víc je lze v davu rozeznat. Dagaši jsou velmi chytří a prakticky je nelze rozeznat.“</p>

<p>„Kdo jsou ti Dagaši?“</p>

<p>„Jsou to členové polonáboženského řádu z Aragského vojenského okrsku v severozápadním Kthol Murgosu. Jsou to hlavně námezdní vrahové, ale také jsou dobří špióni. Mohou způsobit dost potíží, protože nevypadají jako Murgové.“</p>

<p>„Jak to dokázali?“</p>

<p>„Mísením ras. Nyissánci jim prodávají otrokyně z celého světa a synové těchto otrokyň jsou pak vycho­váváni v oddanosti řádu. Jsou oddáni starším a jsou velmi nebezpeční. Teď se dostávám k té laskavosti, o kterou tě chci požádat.“</p>

<p>„Co pro tebe mohu udělat, starý příteli?“</p>

<p>„Chtěl bych, aby se do módy dostal jistý dámský účes.“</p>

<p>Zamrkal. „Co tak náhlá změna tématu?“</p>

<p>„Žádná změna tématu. Ty jsi se setkal s mou dcerou. Snad budeš souhlasit s tím, že nevypadá tuctově.“</p>

<p>„O tom není sporu.“</p>

<p>„Čeho si na ní všimneš první?“</p>

<p>„Toho bílého pramínku ve vlasech.“</p>

<p>„Přesně.“</p>

<p>Najednou se zašklebil. „Ty jsi ale liška mazaná Belgarate,“ řekl uznale. „Ty chceš, aby se po Tol Honethu začaly procházet kopie Polgary, co?“</p>

<p>„Pro začátek ano. Chci, aby se Chamdar přihnal zpět do Tol Honethu a chvíli tu pobyl. Pak to trochu rozší­říme. Chtěl bych, aby se PseudoPolgary začaly objevo­vat na různých místech. Začneme v Tol Honethu.“</p>

<p>„Když chce Polgara zůstat nepozorována, proč si neobarví vlasy?“</p>

<p>„Zkoušela to, ale nějak to nejde. Barvy na tom bí­lém pramínku nedrží a při mytí se vždy smyjí. A to si Polgara myje vlasy alespoň jednou denně. Protože nemohu zařídit, aby vypadala jako ostatní ženy, tak se mohu pokusit, aby ostatní ženy na západě vypadaly jako ona. Protože je Tol Honeth centrem módy zápa­du, tak jsem si jist, že do půl roku budou nosit bílou loknu ženy ve všech západních královstvích. Na za­čátek tak dostanu Chamdara do Tol Honethu a potom se začne štvát po všech královstvích. Doufám, že se mi tímto malým trikem podaří zabavit Chamdara na ně­kolik let. Bude muset cestovat od Morinlandu až po Nyissu. Aby to pro něj bylo ještě horší, mohu tě ujis­tit, že si Dagaši za všechno nechají zaplatit. Chamdar bude platit za každý falešný poplach. Když nic jiného, tak ho zničím finančně.“</p>

<p>Zůstal jsem asi měsíc v Tol Honethu a sledoval, jak se ta móda ujme. Nijak jsem ale nechtěl prozradit, že tu jsem. Kdyby Chamdarovi agenti hlásili, že jsem v Tol Honethu, bylo by dost nepravděpodobné, že je tu i Pol. Nerad přiznávám, že mě to s těmi vlasy prvně napadlo, když jsem slyšel mluvit Olgona s tím divoce vyhlížejí­cím Stragem. Ale já to vylepšil. Vždycky aspoň trochu přikrášlím nápady jiných lidí. Někdy se tomu říká umě­ní a jindy plagiátorství.</p>

<p>V té době jsem se také rozhodl pro převlek, který mne provázel nějakých pět set let. Stal jsem se vy­pravěčem. Vypravěči byli v dobách před rozšířením literatury všude vítáni a v té době literatura skutečně příliš rozšířena nebyla.</p>

<p>Lidé, kteří mne za těch pět set let potkali, soudili, že můj zanedbaný vzhled je výsledkem celkové nedbalosti o sebe sama, ale nic nebylo vzdálenější pravdě než tato úvaha. Strávil jsem nad návrhem svého kostýmu pěknou řádku chvil a ušil mi ho nejlepší krejčí v Tol Honethu. Moje šaty sice vypadaly, jako by se měly zrovna rozpad­nout, ale to bylo jen zdání, protože ve skutečnosti byly prakticky nezničitelné. Roztřepení na kolenou je čistě kosmetická úprava, protože pod nimi nejsou žádné díry. Roztřepení bylo na různých místech uděláno ještě před prvním oblečením. Provaz, kterým jsem se pásal, byl uměleckým dílem a kápě mi dodávala nezaměnitelný vzhled a zároveň mne dobře chránila. Přidal jsem k tomu ještě šedý rivanský plášť a vak na nezbytné předměty. Celý den jsem se dohadoval s ševcem o botách. Vůbec nemohl pochopit, proč nechci, aby byly do páru. Byly to velmi dobře udělané boty, ale vypadaly, jako bych je na­šel na smetišti. Celý můj kostým mi dodával vzhled va­gabunda a za těch pět set let se prakticky nezměnil.</p>

<p>Opustil jsem Tol Honeth po svých. Ubohý vypravěč si za prvé asi koně nemůže dovolit a za druhé kůň je na obtíž, když má člověk k dispozici jiné možnosti trans­portu.</p>

<p>Nedělal bych z toho takovou vědu, ale chci uvést na pravou míru široce zakořeněný omyl. Navzdory tomu, co si o mně lidé myslí, nejsem žádný špindíra. Moje šaty tak vypadají, protože chci, aby tak vypadaly.</p>

<p>Překvapuje vás zjištění, že ve skutečnosti nejsem žádný tulák? Život je plný zklamání.</p>

<p>Cestou na sever jsem se zastavil ve Vo Mimbre a byl jsem překvapen, že královna Mayaserana okamžitě po­chopila můj záměr. Někdy máme sklony podceňovat Arendy. Je snadné je označit za hlupáky, ale není to pravda. Jejich problém netkví v hlouposti, ale v zaníce­ní. Jsou to velice emocionální lidé, a to někdy zastiňuje jejich soudnost. Mayaserana pochopila můj záměr stej­ně rychle jako Ran Borune a ještě před západem slunce měla na hlavě bílou loknu. Byl jsem velmi spokojen s tím, že všechny tmavovlasé dvorní dámy ji spěchaly napodobit. Pokud si dobře vzpomínám, tak ta móda vy­volala hodně zármutku mezi blondýnkami.</p>

<p>Cestou na sever jsem objevil něco o ženské povaze. Ať jsem zastavil ve městě, na vesnici nebo na farmě, všude se mne dříve či později začaly ženy vyptávat na poslední módu u dvora. Jak jsou dlouhé sukně, jaké barvy letí a jak se dámy češou.</p>

<p>Samozřejmě mi to velmi vyhovovalo. Nechával jsem za sebou ženy s bílými loknami asi jako šerecká loď brázdu v moři za příznivého větru.</p>

<p>Pečlivě jsem se vyhýbal rodinám., které jsem staletí vychovával a opatroval. Napadlo mne, že by mohl Chamdar být tak mazaný, že by se pokusil zkřížit plány udávané v Mrinském kodexu tím, že by zabil některé z klíčových osob. Nejdůležitější ovšem zůstávalo chránit Gelana, a proto jsem se vyhnul Seline tak daleko, jako­by tam řádil mor.</p>

<p>Ukázalo se ale, že Gelanovi nehrozí nebezpečí fyzic­kého rázu jako spíš psychického.</p>

<p>Byl jsem zrovna v Medalii ve střední Sendarii, kde jsem vyprávěl historky a radil dámám v poslední módě. Spával jsem ve stájích za městem. Byl jsem tam asi tý­den, když mne uprostřed noci vzbudil Polin hlas.</p>

<p>„<emphasis>Otče,</emphasis><strong><emphasis> </emphasis></strong><emphasis>potřebuju tě.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Co se děje?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Máme tady problém. Měl by ses sem doslat, co nej</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>dřív to půjde.</emphasis>“</p>

<p><emphasis>„Co je?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Řeknu ti to, až tu budeš. Někdo by mohl poslouchat. Změň svůj vzhled.</emphasis>“ A hlas byl pryč.</p>

<p>Asi bych se měl zmínit o tom, že pokud Pol neztratí nervy, je tou nejklidnější osobou na světě. Skoro nic ji nerozhází, ale tentokrát zněl její hlas skutečně vzruše­ně. Vyskočil jsem, vytřepal slámu z pláště a okamžitě opustil Medalii.</p>

<p>Před svítáním jsem byl u Seline. Probral jsem si v hlavě sbírku svých převleků a změnil se v plešatého muže. Pak jsem se vydal k dílně, kde vyráběl Gelane svoje sudy.</p>

<p>Polgara venku zarputile drhla schody, přestože bylo časné ráno. „Kde jsi byl?“ vyptávala se, když jsem k ní dorazil. Nějak vždycky odhalí moje přestrojení.</p>

<p>„Uklidnise, Pol. Co se děje?“</p>

<p>„Pojď dovnitř.“ Vedla mne do dílny. „Gelane ještě spí,“  šeptala. „Chci ti něco ukázat.“ Vedla mne dozadu, kde byla skládka dřeva. Otevřela dveře a ukázala mi kožešinovou tuniku. Srdce mi spadlo do kalhot.</p>

<p>Ta tunika byla vyrobená z medvědí kůže.</p>

<p>„Jak dlouho to už trvá?“ šeptal jsem.</p>

<p>„Nevím to jistě, otče. Gelane byl posledních šest mě­síců odměřený a zamlklý. Myslela jsem, že má problé­my s Enallou.“</p>

<p>„To je jeho žena?“</p>

<p>Přikývla a vrátila tuniku zpět. „Pojďme ven,“ šeptala. „Nechci, aby nás tu našel.“</p>

<p>Vyšli jsme na ulici a zamířili k rohu. „Gelanova mat­ka byla poslední dobou nemocná, tak jsem se jí musela trochu víc věnovat. Teď už se dala trochu dohromady, tak jsem ho mohla včera sledovat, kam jde. Sešel do dílny a strčil si tuniku do vaku. Potom zamířil k jezeru a podél něj došel k háji asi míli východně od města. Tam už sedělo asi tucet Alornů kolem ohně. Všichni měli na sobě medvědí kožešiny. Gelane si taky oblékl kůži a připojil se k nim. Je zřejmé, že se stal členem medvědího kultu.“</p>

<p>Začal jsem nadávat.</p>

<p>„To nepomůže, otče,“ napomenula mne Pol. „Co bu­deme dělat?“</p>

<p>„Nevím. Kdo to včera řídil?“</p>

<p>„Objevil se tam nějaký vousáč, oblečený v róbě jako Belarův kněz, a ten mluvil nejvíc.“</p>

<p>„Říkal něco podstatného?“</p>

<p>„Ani ne. Opakoval dobře známé slogany jako 'Aloria je jedna, proklety budou děti dračího boha, Belar nás řídí, ' a tak dokola.“</p>

<p>„Pol, měla jsi na Gelana dohlédnout. Jak jsi to mohla dopustit?“</p>

<p>„Vůbec jsem to nečekala. Vždycky byl tak rozumný.“</p>

<p>„Je ten kněz nějak ve spojení se zdejším alornským kostelem?“</p>

<p>„Ne. Pokud mohu soudit, tak vůbec není ze Seline.“</p>

<p>„Jak vypadá?“</p>

<p>„Je docela statný, ale to může dělat ta róba. Neviděla jsem mu moc do tváře. Má vousy skoro až pod oči.“</p>

<p>„Je světlovlasý? Chci říct, jestli vypadá jako obyčej­ný Alorn?“</p>

<p>„Ne, je černovlasý. Má vlasy a vousy černé jako uhel.“</p>

<p>„To nemusí nic znamenat. Plno Drasnijců a Algarů má černé vlasy. Chodí tam Gelane často?“</p>

<p>„Skoro každý večer.“</p>

<p>„Tak se tam s ním dneska vypravím. Radši se nebudu ukazovat v dílně, aby nepojal nějaké podezření. Členové kultu jsou podezíraví a on by se pak mohl rozhodnout, že tam zrovna dneska nepůjde.“</p>

<p>Potuloval jsem se celý den po Seline, oči a uši ote­vřené, ale pusu zavřenou. Věděl jsem už, co hledám a to pak není příliš těžké. Členové medvědího kultu, stej­ně jako většina hlupáků, co mají nějaké tajemství, pře­hánějí svou opatrnost. Stále šilhají kolem a sem tam pokukují přes rameno.</p>

<p>Na celé záležitosti mne nejvíc trápila skutečnost, že se medvědí kult uchytil i v Sendarii. Vždycky jsem si myslel, že Sendařané, ať už jakéhokoliv původu, jsou natolik rozumní, že nepodlehnou takovému fanatismu.</p>

<p>Jakmile se začalo smrákat, ochomýtal jsem se kolem Gelanovy dílny a krátce po soumraku jsem se dočkal. S pytlem pod ramenem zamířil k jezeru. Já se vydal na opačnou stranu. Věděl jsem, kam míří, a tak jsem ho nemusel sledovat krok za krokem.</p>

<p>Vyšel jsem z města jinou branou než on a proměnil se v sovu. Letěl jsem napřed a do hájku dorazil asi čtvrt hodiny před Gelanem. Členové kultu, kteří už byli v hájku, chodili kolem ohně tím směšným kolébavým krokem, o kterém se domnívají, že jím chodí medvědi. Viděl jsem za svůj život mnoho medvědů a žádný tak nechodil. Ostatně medvědi toho moc na zadních nenachodí.</p>

<p>Alornové vykřikovali unisono známá hesla, která jsem už slyšel mnohokrát. Idiotství je asi větší sranda, když je skupinové. A věřte mi, že medvědí kult patří mezi idiotství prvního řádu. Nikdy jsem nepochopil, co je za krásu ve sborovém pokřikování hesel, ale fakt je, že se k němu uchyluje každá skupina fanatiků.</p>

<p>Když na místo dorazil Gelane – teď už v medvědí kůži – začali se mu všichni klanět a zase unisono kři­čeli: „Zdravíme tě, rivanský králi, ty zabiješ boha a sta­neš se vládcem západu. Půjdeme, kam nás povedeš.“</p>

<p>Ztuhl jsem. Tajemství, které jsme s Pol devět století chránili jako oko v hlavě, bylo vyzrazeno. Začal jsem nadávat a přitom vztekle klofat zahnutým zobákem.</p>

<p>Když jsem se konečně zase začal ovládat, začal jsem si pozorně prohlížet členy kultu, kteří se shlukli kolem svého hrdiny. Většina z nich byli přitroublí Alornové, kteří se vždy v takových kroužcích nacházejí. Dva z nich ale byli jiného zrna. Zaslechl jsem v jejich myš­lenkách slovo Kahsha, a to jsou hory v Aragské poušti, kde sídlí hlavní stan Dagašů. Chamdar mě konečně doběhl. Začal jsem znovu nadávat.</p>

<p>V tu chvíli dorazil Belarův kněz. Jak mi už řekla Pol, rozcuchaný vous mu zakrýval skoro celý obličej, ale nezakrýval jeho oči… ty šikmé oči, tak typické pro Angaraky. Jak mohl být Gelane a ostatní Alornové kolem tak hloupí, že si toho nevšimli? Když se dostal kněz k ohni a já si ho mohl lépe prohlédnout, ještě jsem své nadávání zdvojnásobil.</p>

<p>Belarův kněz, který vedl kroužek pomatenců kolem Rivova následníka, nebyl nikdo jiný než sám Chamdar.</p>

<p>V tu chvíli mi to celé došlo. Ten Dagaš v nyissánském úboru v Tol Monetu přesně věděl, co dělá. Chamdar se nemusel honit do Tol Honetu či jiného města na západě kvůli mé pečlivě připravené módní kampani, protože dobře věděl, kde se Pol a Gelane právě nacházejí. Ztratil jsem dobrého půl roku pře­svědčováním dam ve všech městech západních krá­lovství, aby napodobovaly Polino charakteristické znamení, a ono to vůbec k ničemu nebylo. Tentokrát Chamdar převezl <emphasis>mě!</emphasis></p>

<p><emphasis>„Raději bys sem měla hned přiletěl, Pol“ </emphasis>Poslal jsem tu myšlenku jen šeptem – zejména proto, že Chamdar byl sotva dvacet stop od stromu, na kterém jsem byl usazený. Naštěstí v té době hovořil s členy kultu, takže mě nemohl slyšet.</p>

<p>Právě pronášel chvalozpěv na rivanského krále, „který nás povede do jižních království, kde všechny, které potkáme, obrátíme na víru Medvědího boha.“</p>

<p>Pak začal mluvit Gelane a v jeho projevu jsem nelašel ani nejmenší známku oné příslovečné skromnosti, která byla charakteristickým povahovým rysem jeho rodu od časů prince Gerana. Gelane dokázal zjevně myslet jenom na sebe. „Pohleďte!“ zvolal. „Jsem vrah boha, o kterém mluví proroci. Já, Gelane, jsem rivanský král, všemocný pán západu a vyzývám západní králov­ství, aby se podřídila mé moci. Kam vás povedu, tam mě budete následovat, a všichni Angarakové se budou přede mnou třást.“</p>

<p>Takhle to ještě chvíli pokračovalo a stále ještě si li­chotil, když dorazila Pol.</p>

<p>Jen tak pro pořádek je třeba upozornit, že Gelanův přechod k idiotskému chování nebyl jeho nápad. Garion by vám mohl velice dobře popsat, jak jemně dokáže Chamdar ovládnout něčí mysl. Když vyrůstal na Faldorově farmě, vídal patrně Ašaraka z Murgosu skoro kaž­dý týden a nemohl to nikomu říct. Tenhle proces je sta­rý grolimský trik, který se v angaracké společnosti vyu­žíval už před rozpadem světa. Absurdnosti, které jsou obsaženy v angarackém náboženství, téměř vyžadují, aby Grolimové měli <emphasis>nějaké </emphasis>prostředky ke kontrole smýšlení ostatních obyvatel. Když tak teď o tom ale přemýšlím, <emphasis>všechna </emphasis>náboženství tohle používají – kromě mého, samozřejmě.</p>

<p>Polgara si chytře zvolila podobu hnědě zbarvené skvrnité sovy a zalétla ke mně do mlází. Bílí ptáci přece jenom <emphasis>jsou </emphasis>vidět ve tmě. Posadila se na větev vedle mě a naslouchala bez jediného slova Gelanovu obšírnému sebevychvalování.</p>

<p>„Ten samozvaný Belarův kněz je Chamdar, Pol,“ po­šeptal jsem jí.</p>

<p>„Tak <emphasis>takhle </emphasis>to tedy je,“  odpověděla mi a klapala při tom ostrým zobákem. „Co teď, otče?“</p>

<p>„Doufal jsem, že by <emphasis>tebe </emphasis>mohlo něco napadnout. Tentokrát jsem s nápady v koncích. Teď má Chamdar Gelana úplně pod kontrolou. My ho <emphasis>musíme </emphasis>té kontroly zbavit.“</p>

<p>„Možná mě napadlo něco, co by <emphasis>mohlo </emphasis>zabrat,“ řekla po chvilce. Seděla a zírala na Gelana svýma velkýma nemrkajícíma očima.  „Chceš riskovat?“</p>

<p>„Celý můj život je v podstatě risk, Pol.“</p>

<p>„Jo. Toho jsem si všimla. Jednou ve Vo Wacunu jsem takový trik použila, když si asturijský špeh prohlodal cestičku do vévodovy důvěřivosti. Chamdar je ale Grolim, takže by mohl znát způsob jak tomu čelit. Jestliže je Gelane úplně pod Chamdarovou kontrolou, asi nebude věřit tomu, co mu řekneme o jeho pánovi, že?“</p>

<p>„Pravděpodobně ne. Copak máš na mysli?“</p>

<p>„Pak se tedy musí Chamdar odhalit sám.“</p>

<p>„Jak toho hodláš dosáhnout?“</p>

<p>„Jediné, co potřebuju  udělat, je, aby Chamdarovy myšlenky byly slyšet. Tak jsem přesvědčila wacitského vévodu, že jeho nový přítel není tím, za koho se vydá­vá. Ale znovu opakuju, že ten asturijský vyzvedač byl ale jenom obyčejný člověk. Možná to na Grolima ne­bude platit.“</p>

<p>„Asi bys to měla stejně zkusit, Pol. Jinak hrozí ne­bezpečí, že budu muset Gelanovi provést něco dost vážného.“</p>

<p>„Jak vážného, otče?“</p>

<p><emphasis>„Nemůžeme </emphasis>nechat následníka Ocelového stisku pod Chamdarovou kontrolou. To je prostě nemyslitelné. Pravděpodobně bych musel vymazat většinu Gelanovy mysli. „Nemohl by sice vládnout, ale pořád ještě by mo­hl mít děti.“</p>

<p>„To vážně <emphasis>můžeš </emphasis>udělat?“</p>

<p>„Ano, můžu. Moc by se mi to ale nelíbilo.“</p>

<p>„To by bylo trochu příliš, otče.“</p>

<p>„Nemáme moc na vybranou, Pol. Už jsme dědice ztratili i dřív. To linie je důležitá, ne jednotlivci, a ten­hle rod nesmí být ovládán Grolimem.“</p>

<p>Myslím, že právě <emphasis>tahle </emphasis>poznámka přiměla Pol, aby se soustředila ještě víc. Jsou určitá omezení co se týče činností, když nejste ve své podobě, takže Pol slétla za strom, na kterém jsme seděli, a proměnila se zpátky.</p>

<p>Obvykle mám sklon být trochu hlučný při použití Vůle a Slova – nejspíš z pouhé arogance – ale Pol je vždycky velice jemná. Přestože jsem zhruba věděl, co se chystá udělat, uslyšel jsem sotva víc než jen zašeptá­ní, když vypustila svou Vůli jediným zamumlaným slo­vem.</p>

<p>Gelane stále ještě chrlil nesmysly, povídal ostatním členům kultu, jaký je báječný chlápek, když ho přehlu­šil nový hlas. Zakoktal se a pak přestal mluvit úplně.</p>

<p>Hlas, který se ozval, patřil Chamdarovi, ale Chamdarova ústa se ani nepohnula. Zdálo se, jakoby ta slova vy­cházela odněkud zpoza jeho hlavy a on si vůbec neuvě­domoval, že jsou jeho myšlenky slyšet. „Když zabiju to­ho hňupa, tak mě Ktačik určitě odmění,“ premýtal na­hlas, „ale jestli moje plány vyjdou, tak mě Torak odmění mnohem víc. Jakmile toho zblblého Alorna dostanu úpl­ně do své moci, vypravím se s ním do Rivy, kde se zmocní Cthrag Yasky. Potom ho spoutám a dopravím k potrestání k dračímu bohu. Na znamení úplného podro­bení předá Torakovi ten kámen. Tak velká služba musí být po zásluze odměněna a já se stanu čtvrtým učněm dračího boha. A to učedníkem nejmilovanějším. Já budu prvním učedníkem a Ktačik, Urvon a Zedar se mi budou muset klanět. Torak se stane díky mému daru pánem ce­lého světa a já budu navěky jeho pravá ruka.“</p>

<p>Úplně jsem slyšel jasný zvuk, jak Chamdar ztrácí kontrolu nad Gelanovou myslí. Už jsem měl z minulosti pár důkazů, že je Gelane docela talentovaný, takže teď stačily Chamdarovy hlasité úvahy k tomu, aby se mu vrátil zdravý rozum. Se značnou bolestí Gelane uvolnil svou mysl a zároveň mu došlo, co provedl. Zvuk, který přitom vydal byl strašný.</p>

<p>Co se stalo potom šlo poměrně snadno předpovědět zejména z toho důvodu, že byl Gelane Alorn. Přistoupil ke zkoprnělému Grolimovi, oči mu plály a v srdci tepala pomsta, žádající krev.</p>

<p>„Co to děláš?“ zeptal se vřískavě Chamdar.</p>

<p>Gelane mu odpovědět pěstí. Srazil Ktačikova nohsleda ranou, která by porazila vola.</p>

<p>Často jsem přemýšlel, co by se stalo a jak by změnilo historii, kdyby měl s sebou Gelane tenkrát sekeru. Z dlouhodobého pohledu se ale zdá, že se stalo to nejrozumější.</p>

<p>Chamdar odlétl zpět, oči mu žhnuly a jeho Vůle mi­zela. Těžce se začal sbírat a v tu chvíli přiskočili svému chlebodárci na pomoc dva Pseudoalornové z Ašaby. Chystal jsem se podniknout jisté kroky, ale členové kultu mne předešli. Přísahali věrnost Gelanovi, a to je u členů medvědího kultu svaté. Vrhli se na oba Dagaše. Ta chvilka zaváhání ale poskytla Chamdarovi čas, aby se vzpamatoval a uprchl. Podařilo se mu dostat na kraj hájku, proměnil se v ptáka a odlétl do noci.</p>

<p>„Byli jsme podvedeni!“ křičel Gelane. „To nebyl žádný Belarův kněz!“</p>

<p>„Co budeme dělat, vůdče?“ ptali se ho ostatní zoufa­le.</p>

<p>„Už mi tak nikdy neříkejte!“ okřikl je Gelane. „Nejsem vrah boha! Nejsem vůdce! To byl všechno podvod! Zneuctil jsem své jméno!“ Sundal svou med­vědí kůži a mrštil jí do ohně. „Medvědí kult je lež a podvod! Už se na tom nebudu dál podílet!“</p>

<p>„Najdeme toho falešného kněze!“ křičel jeden statný chlapík, a protože to byli Alornové, tak se o to pokusili. Běhali asi půl hodiny po lese, ale Chamdar už byl míle daleko.</p>

<p>Konečně toho nechali a vrátili se k ohni. „Co budeme dělat. Veličenstvo?“ vyptával se ten hromotluk.</p>

<p>„Ze všeho nejdřív zapomeňte na nějaké veličenstvo,“ odpověděl Gelane. „Nejsem rivanský král. tak mě tím titulem nenazývejte.“  Napřímil se. „Na to mi musíte dát svoje slovo. Ani zmínka nesmí proniknout mimo naše řady. Od teďka jsem Gelane a nic víc. Budete přísa­hat?“</p>

<p>Jasně že přísahali. Co taky měli jiného dělat?</p>

<p>„Teď se vraťte ke svým rodinám,“ nařizoval. „Zbavte se těch smradlavých medvědích kůží, žijte své normální životy a zapomeňte, co se stalo.“</p>

<p>„Co s tím Grolimem, co předstíral, že je Belarovým knězem?“ ptal se zase ten velký chlápek.</p>

<p>„Moje rodina se s ním vypořádá,“ odpověděl Gelane. „Teď jděte domů.“</p>

<p>A potom, když byli všichni pryč, padl následník Rivy tváří na zem a začal nekontrolovaně kvílet hanbou nad svým pomýlením.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>20.</strong></p>

<p>Když se Gelane vzpamatoval ze svého poblouznění, byl velmi zkroušen pocitem viny. „Jak jsem mohl být tak hloupý, dědečku?“ naříkal. „Jsem k ničemu! Nezasluhuju si nosit svoje jméno! Zničil jsem všechno, za co jsme trpěli.“</p>

<p>„Nech toho!“ řekl jsem mu. „To ještě celou věc nezhatilo.“</p>

<p>„Kdo to byl, dědečku?“</p>

<p>„Jmenuje se Chamdar a je to grolimský kněz. Což si podle jeho očí nepoznal,  že je to Angarak?“</p>

<p>„Tohle je Sendarie, otče,“ řekla mi Polgara. „Lidé si tu tolik nevšímají, kdo je jaké rasy.“</p>

<p>„To je možné, ale Gelane si měl uvědomit, že někdo s –angarackými předky nemůže být knězem Belara.“ Po­hlédl jsem na něj spíš překvapeně než přísně, „Jak nad tebou mohl získat takovou moc, Gelane?“ divil jsem se.</p>

<p>„Lichocením,“ odpověděl lítostivě. „Někdy si přeju, aby mi teta Pol nikdy neřekla, kdo jsem. Tím získal ten Grolim tak snadno moc nad mou duší.“</p>

<p>„Co s tím má tvoje osoba společného?“ vyzvídal jsem.</p>

<p>„Tady v Seline, dědečku, prakticky nic neznamenám. Lidé, co si přicházejí ke mně do dílny koupit sud, se ke mně chovají jako k nějakému sluhovi. Tenkrát za války, když jsme byli v pevnosti, se ke mně chovali někteří li­dé velmi uctivě, protože věděli, že jsem rivanský král. Tady v Seline jsem jen řadový obchodník. Kdo si váží bednáře? Když se nade mne nějaký hospodský zkouší vyvyšoval, mám chuť mu říct, kdo jsem. Tím se trochu bráním pocitu, že jsem nikdo. Tak mě ten Grolim do­stal.“</p>

<p>„Ty jsi mu to ale neřekl, nebo ano?“</p>

<p>„On to už věděl. Jednou přišel ke mně do krámu, po­klonil se mi a zdravil mne jako rivanského krále. Řekl mi, že je Belarův kněz a že mu věštby řekly, kdo ve skutečnosti jsem. Od chvíle, kdy jsme opustili pevnost, mi nikdo neřekl 'Výsosti' a tím mne taky dostal.“</p>

<p>„Tak to obvykle chodí, Gelane,“  řekl jsem mu. „Na pýchu už doplatilo víc lidí, než si umíš vůbec předsta­vit. To začne tím, že jsi sebou tak omámen, že ti přesta­ne pracovat mozek. To, co jsi říkal večer v hájku, tomu zcela jasně nasvědčovalo. Nejsi první a asi ani ne po­slední, kdo tím byl zasažen. Jak tě Chamdar dostal mezi členy medvědího kultu?“</p>

<p>„Pracoval na tom postupně. Nejdřív mluvil o tom, jak bych měl jel do Rivy a uplatňovat svoje právo na trůn. Tvrdil, že na mě čeká celá Alorie.“</p>

<p>„To je asi pravda. Gelane,“ řekla mu Pol, „ale Alorie neví, na co čeká. Už držíme tvou rodinu dost dlouho v ústraní.“</p>

<p>„Zdá se, že o tom ví všechno.“</p>

<p>„Přirozeně,“ odpověděl jsem. „Grolimové mají svoje vlastní věštby. Mohli jsme ukrývat tvou rodinu, ale ne­mohli jsme udržet v tajnosti vaši existenci. Chamdar už hledá tvou rodinu po celém světě dobré tři staletí.“</p>

<p>„Já ho zabiju!“ řekl Gelane vztekle a ještě to prohlá­šení doplnil sveřepým gestem.</p>

<p>„Ne,“ odporoval jsem mu, „nezabiješ ho. To je moje starost, ne tvoje. Ty máš zůstat stranou. Teď se musíš vrátit do města a začít balit. Vezmeš svou ženu a matku a přestěhuješ se do nejzastrčenější díry, jakou s Pol najdeme.“ Chvíli jsem o tom přemýšlel. „Asi do Val Alornu.“</p>

<p>„To nemyslíš vážně!“ namítla Pol.</p>

<p>„Val Alorn není tak špatný, Pol. A rozhodně se Chamdarovi nemůže mezi světlovlasými Šereky podařit zatajit svůj původ. Jeho černé vousy a šikmé oči určitě přitáhnou pozornost celé ulice. Navíc král Eldrig vypsal odměnu za každého Angaraka, který se v jeho králov­ství objeví. Je to pěkná suma peněz, takže se Šerekům vyplatí dávat si pozor na cizince. Promluvím si s Eldrigem a vybereme nějakou vesnici, kde nejsou usazeni veteráni z války v Arendii.“</p>

<p>Gelane vypadal překvapeně.</p>

<p>„Tvůj dědeček a já jsme byli za bitvy u Vo Mimbre trochu moc na očích, Gelane,“ vysvětlovala Pol. „Někdo, kdo tam byl by mne mohl poznat a Šerekové si pouštějí hubu na špacír, když si víc přihnou piva… což se děje prakticky denně, jak jsem si všimla.“</p>

<p>„Teď se trochu vrátíme zpět,“ řekl jsem Gelanovi. „Jak tě dostal Chamdar mezi příznivce medvědího kultu?“</p>

<p>„Začal s tím., že mne varoval, abych byl opatrný, že mne hledají jistí lidé, kteří přitom vůbec nevypadají jako Angarakové. Říkal, že mohu důvěřovat jedině Alornům. Pak řekl, že existuje náboženský řád, který přísahal, že mne bude chránit a postará se, abych za­sedl na místo, které mi patří na rivanském trůnu. Já jsem tak zblbnul, že jsem mu to ještě usnadnil. Řekl jsem mu, že bych rád poznal tak oddané lidi a on na to, že členové kultu se nemohou přiznat před někým, kdo k nim nepatří. Věřili byste tomu, že jsem sám žá­dal, abych se mohl stát členem kultu?“</p>

<p>„Počínal si dost opatrně, Gelane,“ odpověděl jsem. „Vždy, když jsi přijal za své něco, co ti řekl, získal nad tebou větší moc. V tom jsou Grolimové skuteční mistři. Ve chvíli, kdy jsi se stal dobrovolně členem kultu, tě už měl prakticky v hrsti, že bys udělal cokoliv.“</p>

<p>„Byli ostatní Alornové ze Seline skutečně členové kultu?“</p>

<p>„Asi si mysleli, že jsou, ale já pochybuju, že o tom skuteční členové kultu vůbec věděli. Tady v Sendarii nemá kult silnou podporu. Ta vaše malá skupinka ze Seline žila ve vakuu, oddělená od zbytku kultu. Jsem si jist, že Chamdar přidal pár věcí, které nejsou sou­částí standardních dogmat. Budu si muset pro jistotu pohovořit s alornskými králi. Je zřejmě nejvyšší čas, aby se kultu zase srazil hřebínek.“ Rozhlédl jsem se po hájku. „Máme dost co dělat. Měli bychom se vrátit do města.“</p>

<p>„Za chvilku, otče,“ řekla Pol. „Chamdar měl Gelana pod svou kontrolou několik měsíců. Chci se ujistit, že to skutečně pominulo.“</p>

<p>„To je dobrý nápad, Pol.“</p>

<p>„Nebude to bolet, Gelane,“ ujistila ho. Pak vzala jeho pravou ruku – tu, na které měl znamení – a dotkla se jí své bílé kadeře ve vlasech. Její oči v tu chvíli vypa­daly velmi vzdálené a Gelane se příšerně rozrušil. Zís­kal jsem pocit, že se jejich duše nikdy takhle nesetkaly. Potom ho Polgara lehce políbila na tvář. „Bylo tam ještě pár zbytečků, otče,“ oznámila mi, „ale už jsou pryč. Jsem si jist, že by teď Gelane pro Chamdara ani nehnul prstem.“</p>

<p>„Dobře. Tak pojďme do města. Musíme začít balit. Ráno vyrazíme do Sendaru. Najdu nějakého šereckého kapitána co by nás vzal do Val Alornu.“</p>

<p>„Přes Úžinu?“ zeptala s odporem Pol.</p>

<p>„To je nejkratší cesta, Pol, a já chci, abyste tam byli co nejdřív. Chci, aby se Chamdar honil po všech čer­tech a dal vám pokoj na vždycky.“</p>

<p>„Ano!“ souhlasil Gelane vroucně.</p>

<p>Samozřejmě, že to tak zcela nedopadlo. Murgo Ašarak musel ještě něco důležitého vykonat. Jeho smrt byla příčinou, která otevřela Garionovu duši a postrčila ho na dráhu, kde teď je.</p>

<p>Tím nechci říct, že jsem toho prašivého Grolima ně­kolik let nehledal. Konečně jsem toho nechal a vrátil se do Údolí. Pol, Gelane a jeho rodina se usadili v malé vesničce asi deset mil od Val Alornu, kde byli poměrně v bezpečí. Pokud vůbec někde může být v bezpečí dě­dic Ocelového stisku.</p>

<p>Beldin se vrátil z Mallorey, zatímco se já marně honil za Ktačikovým nohsledem a stavil se u mě ve věži hned, jak jsem se vrátil z cest. Když jsem mu řekl, jak mne Chamdar převezl, řekl mi pár velmi nelichotivých poznámek, ale já to nebral jako urážku, protože jsem si nadával ještě hůř. Nechal jsem ho řádit do chvíle, kdy se začal opakovat a pak jsem ho přerušil. „Co se děje v Mallorey?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Pamatuješ si na toho mladého muže z Tol Zethu, o kterém jsem ti říkal?“ odpověděl otázkou. „Vnuk bý­valého vládce, kterého sesadil Torak.“</p>

<p>„Matně. Jmenoval se Korzem, ne?“</p>

<p>„Tak ho pojmenovali, když se narodil. Teď mu spousta lidí v Mallorey dává zcela jiná jména. Když mu bylo čtrnáct, sesadil dědečka z trůnu a nasadil si jeho korunu. V jistém směruje stejně krvežíznivý jako Torak. Nechápu, proč tak toužil po trůnu, když na něm vůbec nesedí. Je stále v sedle a snaží se sjednotit Malloreu. Celý kontinent je po kotníky v krvi. Korzeth se ani nezdržuje, aby se lidí zeptal, zda přijímají jeho vlá­du. Prostě každého zabije. Bude mít velké království, až skončí. Sice tam nebude moc lidí, ale rozlohou bude ohromné.“</p>

<p>„Taky způsob, jak zmenšit malloreánskou hrozbu,“ poznamenal jsem. „Je Zedar stále s Torakovým tělem v jeskyni?“</p>

<p>„Když jsem se tam byl naposledy podívat, tak tam byl. Letěl jsem tamtudy cestou domů.“</p>

<p>„Podnikají Murgové něco, co by stálo za zmínku?“</p>

<p>„Opevňují svá města. Asi očekávají invazi.“</p>

<p>„Proč bychom to dělali? My jsme si prakticky všech­no vyřídili u Vo Mimbre.“</p>

<p>„Murgové se neobávají nás, ale Ran Boruna. Po tom všem, co se stalo, moc Murgu nezbylo a stále mají zlaté doly. Mají obavu, že se bude Ran Borune snažit získat nějakou část území uprostřed Klhol Murgosu.“</p>

<p>„Máš tušení, co dělá Ktačik?“</p>

<p>„Nevím. Pokud je mi známo, tak sedí na Rak Ktholu. Urvon se vrátil do Mal Yasky a sedí tam. Myslím, že Vo Mimbre přesvědčilo Angaraky, aby dali chvíli šanci míru.“</p>

<p>„Dobře. Stejně si potřebuju odpočinout. Máš nějaké plány?“</p>

<p>„Myslím, že se zaletím podívat zpět do jižního Kthol Murgosu a mrknu na Zedara. Kdyby se rozhodl pře­místit starou Spálenou tvář, rád bych o tom věděl.“</p>

<p>Když Beldin odešel, dal jsem se ve věži trochu do uklí­zení. Přeci jen se tam za desetiletí usadilo trochu prachu. Když nemám žádný určitý plán, většinou se dám do uklí­zení a pak si rychle najdu něco zajímavějšího.</p>

<p>Byl jsem doma asi měsíc, když ke mně jednoho rána na sklonku jara přišla dvojčata. „Našli jsme v Darinském kodexu něco podivného, Belgarate.“ oznámil mi Beltira.</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Je tam zmínka o „pomocnících“. Nebudou tak důle­žití jako Průvodce nebo Pán koní, ale budou se nějak podílet.“</p>

<p>„Přijmu jakoukoliv pomoc. Co je na tom tak podiv­ného?“</p>

<p>„Pokud se nám podařilo zjistit, tak by to měli být Nadrakové.“</p>

<p>„Nadrakové?“ To mě překvapilo. „Proč by nám měli nějací Angarakové pomáhat?“</p>

<p>„To už Darinský kodex neříká a v Mrinském kodexu jsme odpovídající pasáž zatím nenašli.“</p>

<p>Chvíli jsem o tom přemýšlel. „Nadrakové nikdy ne­byli nadšení z Murgů ani Thullů,“ řekl jsem. „Možná, že když teď Torak spí, tak se chtějí osamostatnit. Stejně teď nemám nic důležitého na práci, tak bych se na to mohl podívat.“</p>

<p>„Tihle „pomocníci“ se ještě neobjevili,“ řekl Belkira. „A my zatím ani nevíme z jakých rodin by měli pocházet.“</p>

<p>„Asi máte pravdu,“ uznal jsem, „ale když tam budu chvíli okounět, tak třeba trochu pochopím nadracké po­city.“</p>

<p>„Řekl bych, že to nemůže být na škodu,“ souhlasil Beltira.</p>

<p>„Čas od času se s vámi spojím,“ slíbil jsem. „Dejte mi vědět, kdybyste něco našli v Mrinském kodexu. Pár podrobností by mi mohlo pomoct najít příslušné rodi­ny.“</p>

<p>Protože tenhle projekt nijak nepospíchal, tak jsem se cestou na sever stavil v pevnosti a koupil si koně. Člověk přece jenom musí při chůzi vydávat víc energie a já byl trochu líný.</p>

<p>Trvalo mi několik týdnů, než jsem se dostal do Boktoru, a zjistil jsem, že tam mají Drasnijci plno práce s budováním nového města. Kal Torak svým způsobem Drasnijcům posloužil tím, že jim zničil jejich města. Alornská města byla vždy stavěna trochu podle hesla 'každý pes, jiná ves', což nebylo zrovna hezké ani pře­hledné. Teď měli Drasnijci šanci postavit město podle nových plánů. Zastihl jsem Rhodara, zrovna když se radil s architekty. Pokud si dobře vzpomínám, vedli zrovna vzrušenou debatu o velikosti ulic. Jedni upřed­nostňovali široké, rovné ulice, zatímco druzí je chtěli úzké a křivolaké a oháněli se přitom 'útulností'.</p>

<p>„Co o tom soudíš ty?“ zeptal se mne Rhodar.</p>

<p>„To záleží na tom, jestli chcete postavit nový Tol Honet nebo další Val Alorn,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Myslím, že Tol Honet,“ řekl Rhodar. „Tolnedřané se na nás vždycky dívali svrchu kvůli tomu, jak vypadají naše města. Už mě to docela unavovalo.“</p>

<p>„Měli jste od války nějaké styky s Nadraky?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Nic oficiálního. Podél hranic se trochu vzmáhá ob­chod a v Nadrackých horách jsou vždycky nějací hle­dači zlata. Zásoby zlata tam nejsou tak velké jako v již­ním Kthol Murgosu. ale stačí na to, aby přilákaly blázny z různých zemí.“</p>

<p>To mi vnuklo nápad. „Mám pocit, že jsi za mě vyřešil jeden problém, Rhodare.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Potřebuju se trochu rozhlédnout po Gar og Nadraku a nechtěl jsem přitom vzbudit pozornost. Nadrakové jsou asi zvyklí na cizince v horách, tak si vezmu krum­páč a lopatu a budu předstírat, že hledám zlato.“</p>

<p>„To je dost namáhavá práce, Belgarate.“</p>

<p>„Ne při způsobu, jakým to budu dělat já.“</p>

<p>„Tomu zcela nerozumím.“</p>

<p>„Já žádné zlato hledat nebudu. Já se budu potulovat kolem a klást otázky. Ty nástroje budu mít, aby si mysleli, že vědí, proč tam jsem.“</p>

<p>„Hodně štěstí,“ popřál mi. „Teď mne omluv. Musím postavit město.“</p>

<p>Koupil jsem si nástroje, nákladní mulu a vyrazil přes vřesoviště k nadrackým hranicím. Byl začátek léta a vře­soviště byla v květu, takže cesta byla velmi příjemná.</p>

<p>Angarakové byli tak těžce poraženi u Vo Mimbre, že jejich společnost prakticky přestala fungovat a na hraničních přechodech nebyly žádné hlídky. Jsem si jist, že mne někdo viděl, ale moje nástroje a nákladní mula dostatečně vysvětlovaly, za jakým účelem přicházím, takže mne nikdo nezastavil.</p>

<p>Sledoval jsem Severní karavanní cestu a první město, do kterého jsem dorazil, byl Yar Gurak, což není město v pravém slova smyslu. Je to spíš zlatokopecký tábor, který se rozkládá na obou stranách potoka a stavby v něm jsou napůl sruby napůl stany. Za posledních pět století jsem jím procházel několikrát a musím říct, že se za tu dobu prakticky nezměnil. Silk tudy prochází dost často a já tam šel s Garionem na jeho cestě za Torakem do Kthol Mišraku. V Yar Guraku nikdo nebydlí natr­valo, takže se nikdo neobtěžuje stavět trvalejší příbyt­ky. Postavil jsem svůj stan na konci prašné ulice a za chvíli se bez problémů vmísil mezi místní obyvatelstvo. Zlatokopecké tábory v horách Gar og Nadraku jsou velmi kosmopolitní a osobní otázky tam považují za nezdvořilé.</p>

<p>Samozřejmě tam občas vznikla nějaká třenice. Pro­šli jsme nakonec obdobím válek, ale kromě pár hos­podských pranic tam vše probíhalo poměrně mírumi­lovně. Lidé v Yar Guraku hledali zlato a ne rvačky. Za pár dní jsem se tam stal poměrně známým, protože jsem trávil dost času v hostinci, který byl centrem spo­lečenského života. Vydával jsem se za Sendara, kteří jsou tak rasově pomíchaní, že můj vzhled nevyvolával žádné podezření.</p>

<p>Mezi hledači zlata v Yar Guraku bylo celkem běžné, že se dva až tři dávali dohromady a potom spolu vyrá­želi do hor. V těch částech světa nemělo právo zrovna nejsilnější moc, a tak bylo bezpečnější mít kolem sebe přátele – zvláště ve chvílích, kdy jste skutečně našli zlato. Vždycky a všude se totiž najdou lidé, kteří si myslí, že krádež je snazší než pracné hledání a kopá­ní.</p>

<p>Já se dal dohromady s drsným, ale dobrosrdečným Nadrakem jménem Rablek. Rablek se vrátil do Yar Gu­raku pro zásoby a pak se stavil v hospodě, aby se napil piva a s někým poklábosil. Rablek strávil předchozí rok s jedním Tolnedřanem, ale jeho přítel zabloudil do Morinlandu a narazil na tlupu Morindů, kteří ho připravili o hlavu. Když jsme se lépe poznali, udělal mi nabídku, na kterou jsem čekal. Seděli jsme naproti sobě v hos­podě, popíjeli nadracké pivo, chutnající trochu po ovo­ci, a Rablek mne upřeně pozoroval. Byl to statný čer­novlasý chlapík s tmavými vousy. „Vypadáš jako ro­zumný chlapík, Garate,“ řekl. „Co bys řekl na to, kdy­bychom se poohlédli po zlatu společně?“</p>

<p>Všimněte si, že jsem se vrátil ke svému původnímu jménu. Čas od času jsem to dělal. Vymyšlená jména s sebou nesou riziko, že zapomenete, které zrovna použí­váte. Pohlédl jsem mu ostře do tváře. „Chrápeš?“ ze­ptal jsem se ho.</p>

<p>„Nevím to jistě. Vždycky nejdřív usnu. Ale zatím si na to nikdo nestěžoval.“</p>

<p>„Tak bychom to mohli zkusit,“ řekl jsem. „Když se ukáže, že to nebude fungovat, tak se vždycky můžeme rozejít.“</p>

<p>„Umíš se prát? Ne, že bych vyhledával spory, ale sem tam je potřeba ubránit to, co najdeme.“</p>

<p>„Většinou se o sebe umím postarat.“</p>

<p>„To mi stačí. Stejné podíly?“</p>

<p>„Přirozeně.“</p>

<p>„Tak to by bylo. Zkusím to s tebou. Stavím se zítra ráno u tvého stanu a pak můžeme vyrazit. Už jsem se civilizace nabažil až až.“</p>

<p>Během hovoru jsem něco o Rablekovi pochytil. V prů­běhu poslední války byl přinucen vstoupit do armády a byl jedním z mála Nadraků, kterým se podařilo prchnout z krvavé lázně u Vo Mimbre. Nepatřil k těm, co si ne­chávají své názory pro sebe. Po pár dnech v horách se rozpovídal a já se od něj dozvěděl mnohé o jeho povaze a povaze Nadraků obecně. Ujišťoval mne o tom, že on i ostatní Nadrakové opovrhují Murgy a stejný vztah mají i k ostatním Malloreáncům. Vždycky, když zmínil jméno Kal Toraka, začal strašně nadávat. Neřekl mi to sice pří­mo, ale získal jsem dojem, že měl v minulosti nějaké ne­dorozumění s Grolimem a Rablek byl sakra rychlý v po­užití nože, když ho někdo naštval. Ktačik mohl zastrašit Murgy a Thully, ale Nadraky museli Grolimové skutečně pořádně zmáčknout. Z toho, co mi Rablek řekl, jsem usoudil, že by se samotný Grolim měl Gar og Nadraku zdaleka vyhnout. Rablek jasně prohlásil, že osamělého Grolima může v horách a lesích v tomto koutě angarackého království potkat celá řada nehod.</p>

<p>Čím víc jsem s Rablekem hovořil, tím víc jsem rozu­měl oné podivné pasáži v Mrinském<strong> </strong>kodexu. Angaracká společnost nebyla zdaleka tak monolitická, jak se zdálo, a jestli se někdo od ní mohl odtrhnout, tak to byli v prvé řadě Nadrakové.</p>

<p>A potom – jestli tomu vůbec budete věřit – jsme opravdu našli zlato. Byli jsme nedaleko hranic s Morinlandem a kráčeli podél bystřiny, která se divoce mlela kolem velkých balvanů, aby vzápětí vytvářela hluboké tůňky plné ledové vody. V tu chvíli jsem si uvědomil další rozměr toho, čemu jsme s mými bratry říkali 'talenť. Já skutečně dokázal cítit přítomnost zlata!</p>

<p>Rozhlédl jsem se kolem. Bylo tam. To jsem věděl jistě. „Už se stmívá,“ řekl jsem svému parťákovi. „Co kdybychom se tady utábořili a před setměním ještě prohlédli trochu štěrku?“</p>

<p>Rablek se rozhlédl kolem. „Moc nadějně to tu nevy­padá,“ prohlásil.</p>

<p>„Nikdy si tím nemůžeš být jist, pokud to nezkusíš.“</p>

<p>„Dobře. Proč ne.“</p>

<p>Nechal jsem ho, aby první nugety našel sám. Našli jsme poměrně rozsáhlá ložiska, která sem přinesl dra­vý proud z hor a teď ležela na dně tůní s ledovou vo­dou.</p>

<p>Tam jsem udělali štěstí. Poprvé v životě jsem byl skutečně bohatý. Postavili jsme tam tábor a probrali ten potůček od jednoho konce k druhému. Přišla zima, ale my se odtamtud nehnuli. Nemohli jsme sice nic moc dělat, ale nechtěli jsme nechat to místo bez dozoru. Za­padali jsme sněhem a Rablek se stal v průběhu těch týdnů vůči mně ještě otevřenější. Přes zimu jsem od něj získal pěknou řádku informací, a to zlato byl bonus na­víc.</p>

<p>Přišlo jaro a s ním se objevila i parta dotěrných Morindimů. Měli jsme kolem ležení samozřejmě značky proti zlým duchům a kouzlům, ale Morindimové s se­bou měli mladého šamana, který si s nimi poradil.</p>

<p>„Nevypadá to moc dobře, Garate,“ prohlásil vážně Rablek a díval se dírou ve zdi, jak se k nám blíží asi dvacet Morindimů. „Za chvíli budou ti lotři u nás.“</p>

<p>Oba jsme měli luky, ale dlouhá zima a nutnost obživy nás připravila o pěknou zásobu šípů.</p>

<p>Začal jsem nadávat. „Jaké máš pocity, když  je vidíš, Rableku?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Nijak nestojím o to, mít dvacet Morindimů na návštěvě.“</p>

<p>„Snad si s tím poradím, ale budu muset udělat něco neobvyklého. Snad se potom dokážu ovládnout.“</p>

<p>Neměl jsem čas mu něco vysvětlovat ani skrýt před mým partnerem, co chci udělat. Vytvořil jsem ve své mysli představu středně velkého démona a pak se v něj proměnil.</p>

<p>Rablek vyskočil, oči navrch hlavy.</p>

<p>„Zůstaň, kde jsi!“ zahřměl jsem na něj mrazivým hla­sem démona. „Nechoď ven a radši se ani nedívej. Bude to ještě horší.“ Potom jsem vyrazil ze dveří vstříc Morindimům.</p>

<p>Asi jsem už řekl, že morindský šaman byl nezkušený mlaďoch. Možná byl schopen zarazit<emphasis> </emphasis>skřítka velikosti myši, ale všechno ostatní bylo nad jeho síly. Na jeho obhajobu musím říct, že jsem se zatím zvětšil do veli­kosti pána démonů.</p>

<p>Morindimové prchali v hrůze pryč. Jak jsem si všiml, ten šaman prchal v jejich čele. Protože byl mladý, byl velmi rychlý.</p>

<p>Potom jsem na sebe vzal opět svou podobu a vrátil se do chaty.</p>

<p>„Kdo jsi, Garate?“ ptal se třesoucím hlasem Rablek.</p>

<p>„Jsem tvůj parťák, Rableku. Víc snad nepotřebuješ vědět. Přišli jsme sem, abychom zbohatli. Proč se do toho nedáme, než se setmí?“</p>

<p>Začal se třást. „Kam jsem dal rozum? Měl jsem to jméno znát. Ty nejsi jenom Garat. Ty jsi Belgarat, že jo?“</p>

<p>„Není v tom velký rozdíl.“ Snažil jsem se ho uklidnit. „Je to jenom jméno. Snad jsem ti za celou dobu neublí­žil, nebo ano?“</p>

<p>„No… zatím ne. Alespoň jsem si ničeho nevšiml.“ Neznělo to ale moc přesvědčivě. „Slyšel jsem o tobě spoustu příběhů.“</p>

<p>„To si umím představit. Většina z toho je jenom grolimská propaganda, kámo. Měl jsem několikrát příle­žitost jim překazil jejich plány, a tak si vymýšlí divoké historky, aby omluvili svoje selhání.“</p>

<p>„Jsi tak starý, jak se říká?“</p>

<p>„Možná ještě starší.“</p>

<p>„Co děláš v Gar og Nadraku?“</p>

<p>Zakřenil jsem se na něj. „Snažím se zbohatnout. Proto jsme tu snad oba, ne?“</p>

<p>„To máš pravdu.“</p>

<p>„Jsme tedy stále partneři?“</p>

<p>„Asi ano, Belgarate. Nevyčaroval jsi ale tohle zlato?“</p>

<p>„Ne. Tohle je přírodní zásoba zlata, která tu ležela a čekala na nás.“</p>

<p>Zakřenil se na mne. „Tak v tom případě, parťáku, proč už nepracujeme?“</p>

<p>„To je pravda. Proč ne?“ souhlasil jsem.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>21.</strong></p>

<p>Zlato má v sobě jisté neodolatelné kouzlo – a to nemluvím jenom o načervenalém zlatě Angaraků, kte­rým Grolimové uplácejí muže, jako byl hrabě Jarvik. Uprostřed léta jsme měli s Rablekem víc zlata, než mohli naši koně unést, a přesto jsme nepřestávali těžit z divokého proudu. 'Už jenom jeden den', bylo naše heslo.</p>

<p>Konečně jsem zasytil svůj hlad po zlatě a rozhodl se skutečně přestat, ale trvalo mi ještě další týden, než jsem přesvědčil svého partnera. „Měj rozum, Rableku,“ říkal jsem mu. „Máš už víc, než budeš schopen utratit, a kdybys na tom byl opravdu někdy špatně, tak víš, kde to místo najdeš. Můžeš se sem vrátit a znovu něco na­brat.“</p>

<p>„Já to prostě tady nemohu jen tak nechat,“ odpově­děl.</p>

<p>„Vždyť ti to nikam neuteče. Bude to tu pořád, když to budeš potřebovat.“</p>

<p>Vím, že to bude znít divně, ale měl jsem svého nadrackého parťáka opravdu rád. Byl to sice drsný chlapík, ale já taky nejsem žádný anděl, a tak jsme spolu dobře vy­cházeli. Nebál se práce a když slunce zapadlo, lehl si na trávu a hodiny vyprávěl. Já ho zase rád poslouchal. Po příhodě s Morindimy byl sice trochu vyplašený, ale po nějaké době se uklidnil a zase z nás byl párek hledačů štěstěny. Zapomněli jsme na to, že jsme vlastně přirození nepřátelé a místo toho jsme se oba snažili zbohatnout.</p>

<p>Začali jsme skládat nástroje a začali se chystat k ná­vratu do Yar Guraku. „Co budeš dělat s penězi?“ zeptal jsem se svého partnera noc před návratem do zlatokopeckého tábora.</p>

<p>„Asi se dám na obchodování s kožešinami,“ odpově­děl. „Dá se na tom vydělat spousta peněz,“</p>

<p>„Vždyť už máš spoustu peněz.“</p>

<p>„Peníze neznamenají tak moc, dokud je nepustíš do oběhu, aby pro tebe pracovaly dál, Belgarate. Nejsem ten typ, co by se chtěl jen povalovat a tloustnout. Navíc znám pár chlapíků, co obchodem s kožešinami každých pár let zdvojnásobili svůj majetek.“</p>

<p>„Když už jsi vydělal víc, než dokážeš utratit, tak proč by ses měl tak trápit?“</p>

<p>„Je to hra, Belgarate,“ řekl s úšklebkem, „Peníze ti pouze ukazují, jestli jsi úspěšný. Chci se pustit do ob­chodu s kožešinami kvůli vzrušení z rizika, ne kvůli pe­nězům.“</p>

<p>To mi otevřelo oči a dalo nahlédnout do charakteru Nadraků. Tím jsem asi pochopil, proč Nadrakové ne­mají rádi Murgy.</p>

<p>No, nechme toho. Je to dost složité vysvětlit.</p>

<p>Rozloučil jsem se s Rablekem na dohled od Yar Guraku. Neviděl jsem žádný důvod, proč znovu navštěvovat to nevábné místo. Navíc jsem měl při sobě dost zlata a netoužil jsem po tom, aby mi ho nějací mizerové zkou­šeli vyfouknout, zatímco budu spát.</p>

<p>„Byla to docela legrace, co, Belgarate?“ řekl Rablek trochu zajíkavě, když jsme ráno sedlali koně.</p>

<p>„To ano, příteli.“</p>

<p>„Kdyby ses někdy nudil, tak dej vědět. Hory tu jsou pořád a já budu připraven, jakmile se ozveš.“</p>

<p>„Měj se dobře, Rableku,“ řekl jsem a vřele ho poplá­cal po rameni.</p>

<p>Nadracké hranice byly stále bez dozoru a já při ná­vratu, do Drasnie pocítil jistou úlevu. Bylo pro mne překvapením, že ze mne nenadálé bohatství udělalo nervózního člověka, který se obává, že by o ně mohl přijít. Skutečně zajímavá věc! Když jsem byl chudý tulák, byl jsem ochoten se vydat kamkoliv, aniž bych o tom přemýšlel. Teď, když jsem byl bohatý, se můj pří­stup úplně změnil.</p>

<p>Projel jsem Algarií na sklonku léta a do Údolí se do­stal, když začalo zlátnout listí. Ta barva mi připomněla, co mám za náklad. Dávali jsme s<emphasis> </emphasis>Rablekem zlato do  pevných pytlů a já jich měl celkem čtyřicet. Trvalo mi  hodiny, než jsem je vytahal do své věže.</p>

<p>Příští den jsem si vyrobil kovářskou výheň a přetavil své zlato do cihliček. Čtyřicet pytlíků zlata vypadá jako velké množství, ale zlato je dost těžké, takže ty cihličky nebyly ani moc velké a vešly se mi do jednoho kouta a ještě tam z nich byla dost malá hromádka. Díval jsem se na ni se smutkem a přemýšlel, jestli bych ještě ne­chytil Rableka v Yar Guraku. V tom potůčku bylo ještě zlata dost.</p>

<p>Byla to chamtivost, to uznávám. Ale říkal jsem vám, jaký jsem byl člověk, než jsem vstoupil do služeb svého Mistra, a některé věci se nikdy nezmění. Od té doby jsem měl často cukání vrátit se k tomu malému potůč­ku. Pak si ovšem většinou ráno říkám, na co člověk v mém postavení potřebuje zlato? Když skutečně něco potřebuju, tak to mohu získat… nebo si to udělám. Z dlouhodobého hlediska je to snazší než dobývat v ho­rách zlato. Jenže zlato je hezké na pohled a je vzrušují­cí ho nacházet.</p>

<p>Za ta léta jsem pár cihliček utratil… ale ne moc. Vět­šina  jich tu někde je.</p>

<p>Omluvte mne na chvilku. Půjdu se podívat, jestli ho najdu.</p>

<p>Asi rok po mém návratu z Gar og Nadraku mi Pol po­slala zprávu, že Gelanova žena Enalla konečně porodila syna. Byli spolu skoro dvacet let a Gelanovi bylo přes čtyřicet. Už jsme byli trochu nervózní z toho, že Enalla stále neměla děti. Ve světle důležitosti této rodiny asi chápete proč. Sice jsem asi nemusel mít žádné obavy, ale přesto jsem se vydal do Šereku, podívat se na svého nového vnoučka. Když jsem ho uviděl, došlo mi, jak je podobný svému otci, když byl malý. To mi připomnělo síly, které tuto rodinu ochraňují.</p>

<p>Jsem si jist, že jste si už všimli, že ve svém vyprávění vynechávám předpony pra, pra… Pro mne byla řádka těch světlovlasých chlapců prostě mými vnuky. Měl jsem je taky všechny stejně rád.</p>

<p>Polgara je ale milovala každého trochu jinak. Jedno­ho víc, jiného méně. Z nějakého důvodu ji byl Gelane velmi blízký, a tak byla úplně zničená, když zemřel roku 4902, přesně devět set let po zavraždění krále Goreka. Dvojčata se domnívala, že je ten rok z nějakého důvodu velmi důležitý, a tak pečlivě pročítala Mrinský kodex a snažila se najít zmínku o něčem zvláštním. Garionův ti­chý přítel, ale zůstával skutečně tichý.</p>

<p>Myslím, že si nikdo z nás neuvědomoval, jak Pol těmi ztrátami trpí. Já se zajímal o rod a ne o jednotlivce. Měl jsem je všechny rád, ale jejich smrt se mne příliš ne­dotýkala. Mohl bych na to téma napsat filozofickou úvahu, ale domnívám se, že by byla nudná. Prostě jsem si zvykl na to, že se lidé rodí a umírají a když žijete dost dlouho, tak zažijete v rodině nějaká úmrtí. Polina situace ale byla úplně jiná. Ona byla s těmi chlapci od nejútlejšího dětství a jejich řada byla za těch devět set let ohromná. Na smutek si člověk nikdy nezvykne.</p>

<p>Když Gelane zemřel, vydal jsem se znovu do Šereku a pořádně si jeho syna prohlédl. Pak jsem vzdychl a odešel. Nebyl to ten, na kterého jsme čekali.</p>

<p>Následující roky byly na západě klidné. Zdrcující porážka u Vo Mimbre Angaraky těžce zkrušila, že nám dávali pokoj. Chamdar sice někde stále pátral, ale nedělal přitom žádný hluk, takže ani nepřilákal mou pozornost. Byl jsem si skoro jist, že se neobjeví v Šereku, aby dělal Polgaře nějaké problémy. Šerekové byli nejblíž starým Alornům. Drasnijci si pomalu vytvořili nějaký přístup k Nadrakům a Algarové se snesli s Thully. Ale Šerekové měli neochvějné před­sudky vůči všem Angarakům. Občas jsem se snažil některému  Šerekovi vysvětlit, že předpojatost není vždy nejlepší přístup, ale myslím, že mě ani nepo­slouchali. Hlavně asi proto, že byl pro ně na prvním místě Belar. Nechci, abyste mi špatně rozuměli, pro­tože já měl Belara rád, ale on byl skutečně paličatý. Někdy mám pocit, že je šerecká předpojatost vůči Angarakům božské vnuknutí. V těchto letech nám ale posloužila, protože zcela jistě držela Chamdara stra­nou od Pol.</p>

<p>Třetí Borunská dynastie stále pokračovala, takže se dalo usuzovat, že je všechno v pořádku. Mrinský kodex byl v tomhle velice přesný a určoval, že manželka bo­žího vraha bude Borunská princezna.</p>

<p>V Arendii trochu přituhlo. Mír, který jsme ustavili svatbou Mayaserany a Korodullina, se začal trochu drobit. Hlavně asi proto, že Mimbraté nechtěli uznat některé asturijské tituly a vznětliví Asturijci si to ne­chtěli nechat líbit, takže jsme se v padesátém století do­čkali několika nepěkných srážek.</p>

<p>Do Sendarie se pomalu vracela prosperita, když se objevila první algarská stáda hovězího dobytka. Na Větrném ostrově se zvolna objevoval obchod, ale cizin­ci stále nesměli do Rivy. Ulgové se neměnili, ale Ulgové se nikdy nezmění. Tolnedranští obchodníci si mys­leli, že se něco změní, když se Ulgové zúčastnili války proti Kal Torakovi, ale nic takového se nestalo. Ulgové se vrátili do svých jeskyní v Prolgu a zabouchli za se­bou vrata.</p>

<p>Nyissánci začali strádat protože jejich ekonomika je založena na obchodech s otroky a kde nejsou války, tam nejsou otroci. Proto začínají být Nyissánci vždycky při dlouhém období míru pěkně nervózní.</p>

<p>Korzeth dokončil spojení Mallorey… svým způso­bem. Přenechal svému synovi prakticky sjednocenou zem, ale zároveň vše leželo na melcenské byrokracii.</p>

<p>Kell, stejně jako Ulgoland, se nijak nezměnil.</p>

<p>Protože se tedy vlastně skoro nic nedělo, mohl jsem se vrátit ke studiu. Přitom jsem objevil něco, co mě vždycky překvapí. Trvá to docela dlouho než se mozek po dlouhé zahálce zase přinutí ke studiu. Studium je velice náročná činnost a člověk se jí po každé přestávce musí znovu učit. Ten časový úsek relativního míru mi poskytl zhruba tři sta padesát let nerušeného studia, takže jsem si zase zvykl.</p>

<p>Myslím, že bych tuto část života nemusel více rozvá­dět, abych se nedočkal kritických poznámek o zásadách literárních žánrů.</p>

<p>Myslím, že to bylo v roce 5249 nebo 5250, kdy jsem dokončil něco, čemu jsem věnoval dvacet let života, a rozhodl se, že se trochu rozhlédnu kolem. Vydal jsem se do Kthol Murgosu a podíval se na Ktačika.</p>

<p>Skutečně jsem se jenom podíval, Zdál se být plně za­ujatý svými zálibami – zpola obscénními a dost zvrh­lými – takže jsem ho nevyrušoval.</p>

<p>Pak jsem zamířil na jih od Rak Ktholu, jestli by se mi nepodařilo najít jeskyni, kde Zedar ukryl tělo svého Mistra. Nedalo mi to moc práce, protože Beldin seděl na vršku protějšího kopce. Vypadal, jakoby se už ně­kolik desítek let nepohnul. „Zabil jsi už Ktačika?“ ze­ptal se, jen jsem složil křídla.</p>

<p>„Beldine,“ řekl jsem s bolestí v hlase, „proč vždycky začínáš takhle?“</p>

<p>„Jsem jednoduchý člověk, Belgarate,“ odpověděl, vymrštil překvapivě rychle ruku, chytil ještěrku a začal ji zaživa pojídat. „Zabít<emphasis> </emphasis>někoho je vždycky nejjedno­dušší řešení jakéhokoliv problému.“</p>

<p>„Jenom proto, že je to nejjednodušší, to ještě nemusí být nejlepší,“ řekl jsem mu. „Abych ale odpověděl na tvou otázku, tak ti musím říct, že jsem Ktačika nezabil. Dvojčata našla v Mrinském kodexu zmínku o tom, že ho ještě budeme potřebovat a já se vždycky snažím řídit tím, aby všechno bylo, jak má být.“ Pohlédl jsem přes strž. „Je Zedar stále v jeskyni s Jednookým?“</p>

<p>„Ne. Odešel před několika lety.“</p>

<p>„Tak proč tu sedíš? Chceš tu zapustit kořeny?“</p>

<p>„Ne. Ale je možné, že Torak bude vědět ze všech první, až se objeví jeho vrah. To by mohlo být jediné upozornění, které dostaneme, až se tak stane. Já ti dám vědět, až pukne ta skála naproti.“</p>

<p>„Máš tušení, kam šel Zedar?“</p>

<p>„Nemůžu vědět všechno. Já hlídám Toraka. Zedar je tvůj problém. Co jsi dělal ty?“</p>

<p>„Ověřil jsem si, že tři a tři je šest,“ řekl jsem hrdě.</p>

<p>„To ti trvalo tři století? Já bych na to přišel za chvíli a stačili by mi na to fazole.“</p>

<p>„Ale ne matematicky. Empirická zkušenost vlastně nic nedokazuje, protože ten, kdo důkaz provádí, mů­že být blázen. Jistota existuje akorát v čisté mate­matice.“</p>

<p>„A kdybys to teď postavil svými rovnicemi na hlavu, tak by to znamenalo, že všichni začneme létat tváří k zemi?“</p>

<p>„Asi ne.“</p>

<p>„Tak to promiň, bratře, ale já radši věřím empirii. Možná jsem trochu blázen, ale viděl jsem některá řeše­ní, zatímco ty sis hrál s čísly.“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Nikdo není dokonalý,“ odpo­věděl jsem a v tu chvíli se otočil vítr a šel od Beldina ke mně. „Kdy ses naposled koupal?“</p>

<p>„Nevím. Asi když naposled pršelo.“</p>

<p>„Ale vždyť je to, Beldine, poušť. Tady nemusí pršet roky.“</p>

<p>„Tak? Já stejně vždycky myslel, že moc koupání škodí zdraví. Jdi radši domů. Mám tu ještě nějakou práci.“</p>

<p>„Ach? A copak?“</p>

<p>„Snažím se zjistit rozdíl mezi 'správný' a 'dobrý'.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Prostě mě to zajímá. Aspoň mám na co myslet, zatímco čekám na další koupel. Jdi hledat Zedara, Belgarate, a nezdržuj mne. Mám plno práce.“</p>

<p>Upřímně řečeno mne Zedar příliš nezajímal. Když byl Torak v takovém stavu, tak byl Zedar celkem neza­jímavá figura. Místo toho jsem se toulal po králov­stvích západu a kontroloval rodiny, jejichž osudy jsem sledoval už dávno. Lalldorinova rodina byla ve Wildantoru a všichni byli zapojeni do nějakých složitých akcí proti Mimbratům. Baron z Vo Mandoru, Mandorallenův dědeček měl plno práce v půtkách se svými sousedy o kus půdy. Hettarův klan dál pěstoval koně, které chystal – aniž to tušil – pro budoucího Pána koní. Durnikův dědeček byl venkovský kovář a Relgův byl náboženský fanatik, co se věnoval pouze uchování své čistoty. Neměl jsem tušení, kde je rodina Taiby, a to mi připravilo nejednu bezesnou noc. Věděl jsem, že někde její rodina být musí, ale úplně jsem ztratil jejich stopy po tolnedranském vpádu do Maragoru.</p>

<p>Než jsem se vydal na sever do Šereku a Drasnie, za­stavil jsem se v Tol Honetu. Vždycky jsem se rád po­ohlédl po Borunech. Vládcem byl v té době Ran Borune XXI, který – jak se později ukázalo – byl pra­dědečkem Se'Nedry. Už jsem se zmínil o tendenci Tolnedřanů brát si své sestřenice a tenhle Ran Borune XXI nebyl žádnou výjimkou. Vliv víl se v Borunské větvi projevuje tím, že mají dokonalá děvčata a jejich muži jsou vždy zcela okouzleni vílami. Mají to prostě v krvi.</p>

<p>Když jsem se zastavil v paláci, bylo Se'Nedřinu pra­dědečkovi kolem čtyřicítky a jeho žena Se'Nella měla rusé vlasy a tvary, které stály za nejeden pohled. Mys­lím, že si s ní vládce dost užil.</p>

<p>Tolnedřané udržovali stále při životě teorii, že je moje jméno nějaký alornský titul a jejich učenci do­konce hovořili o jakémsi „Bratrství proroků“. Základem toho byla zřejmě nějaká zmínka o Beldinovi nebo dvoj­čatech. Myslím, že nás měli za nějaký náboženský řád. Jeden učenec šel tak daleko, že dokazoval, že naše dlouhověkost je důsledkem schismatu v řádu v dávné minulosti.</p>

<p>Nikdy jsem se nesnažil tyto chyby napravovat, proto­že mi pomáhaly mít přístup k vládcům, ať již byl na trůnu kdokoliv a šetřily mi spoustu času.</p>

<p>Do Tol Honetu jsem dorazil v zimě a okamžitě se hlásil u dvora. Zimy nejsou v Tol Honetu nijak kruté, takže jsem se nemusel prodírat závějemi.</p>

<p>„Tak ty jsi Věčný Belgarat,“ prohlásil Ran Borune, když mne uvedli.</p>

<p>„Říkají mi tak,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Vždycky mne ten titul zajímal,“ řekl. Jako všichni Borunové, to byl malý muž a na velkém trůnu vypadal trochu směšně. „Řekni mi, Věčný, je Belgarat dědičný titul, nebo byl tobě a tvým předchůdcům vybrán na zá­kladě věštby?“</p>

<p>„Je dědičný, Veličenstvo,“ odpověděl jsem. Mám po­cit, že je to aspoň částečně pravda. Záleží<emphasis> </emphasis>na tom, jak se díváte na význam slova dědičný.</p>

<p>„To je zklamání,“ huhlal. „Bylo by mnohem zajíma­vější, kdyby všichni ti Belgaratové byli vyvoleni na zá­kladě nějakého znamení shůry. Mohu očekávat, že jsi mi přinesl nějaké důležité zprávy?“</p>

<p>„Ani ne, Veličenstvo. Byl jsem nedaleko, a tak jsem se rozhodl, že se zajdu představit.“</p>

<p>„Velmi zdvořilé. Jeden z mých předků se znával s jedním z tvých. To bylo ještě za války s Angaraky.“</p>

<p>„Také jsem to slyšel.“</p>

<p>Natáhl se pohodlně na trůnu. „To muselo být něco,“ povzdychl. „Mír je fajn, ale války jsou mnohem víc vzrušující.“</p>

<p>„Je to všechno nadnesené,“ řekl jsem mu. „Když jsi ve válce, tak strávíš většinu času buď pochodem nebo čekáním na něco, co se má stát. Věř mi, Ran Borune, jsou lepší způsoby, jak trávit čas.“</p>

<p>V tu chvíli vlétla do trůnního sálu jeho žena. „Co je to za idiotský nápad?“ křičela, že ji bylo určitě slyšet až v Tol Vordue.</p>

<p>„Jaký idiotský nápad máš teď zrovna na mysli?“ ze­ptal se jí vážně.</p>

<p>„Neříkej mi, že chceš vážně poslat mou dceru na Vě­trný ostrov uprostřed zimy!“</p>

<p>„Není to moje chyba, že má narozeniny v zimě, Se'Lanno.“</p>

<p>„Je to stejně chyba tvoje jako moje!“</p>

<p>Zakuckal se a tvářil se zaraženě.</p>

<p>„Rivané mohou počkat do léta!“ pokračovala rozhoř­čeně.</p>

<p>„Smlouva hovoří o tom, že tam bude o šestnáctých narozeninách a Tolnedřané dohody neporušují!“</p>

<p>„Nesmysl! Porušuješ dohody každou chvíli.“</p>

<p>„Ale ne tuhle! Svět je teď zrovna v míru a já chci, aby to tak zůstalo. Řekni Se'Bronně, aby se začala ba­lit. Mimochodem, tohle je Věčný Belgarat.“</p>

<p>Mrskla po mně letmo okem. „Okouzlující,“ pravila stručně. Pak pokračovala ve své tirádě, proč je pro její dceru, princeznu Se'Bronnu, nepřijatelné, aby se vy­dala na Větrný ostrov.</p>

<p>Rozhodl jsem se, že se do toho vložím. Věděl jsem, že princezna Se'Bronna není ta, na kterou čekáme, ale nechtěl jsem, aby si Boruné zvykli, že mohou ignorovat jeden z klíčových bodů dohod z Vo Mimbre. „Jedu také do Rivy, Veličenstvo,“ řekl jsem rozvášněné ženě Ran Boruna. „Doprovodím tam vaši dceru a dám osobně pozor, aby se jí nic nestalo a byla přivítána s úctou, ja­kou zasluhuje.“</p>

<p>„To je od tebe velmi šlechetné, Belgarate,“ řekl rychle Ran Borune. „Tak to vidíš, Se'Lanno. Naše dce­ra bude v dobrých rukou. Alornové si Věčného Belgarata velmi váží. Já všechno zařídím osobně.“ Byl velmi obratný, to mu musím nechat. Žil už se svou ženou dost dlouho, aby věděl, jak na ní.</p>

<p>Tak jsem měl příležitost doprovázet princeznu Se'Bronnu k jejímu rituálnímu obřadu v trůnním sále na Větrném ostrově, jak to vyžadovaly dohody z Vo Mimbre. Se'Bronna byla stejně prudká jako její matka a zároveň lstivá jako její praneteř. Co nezískala křikem, dosáhla lstí. Mne se docela líbila. První dny na lodi byla velmi mrzutá, ale pak jí to přestalo bavit. „Co tě trápí, mladá dámo?“ zeptal jsem se jí u snídaně čtvrtý den po odplutí z Tol Honetu.</p>

<p>„Nechci si vzít toho Alorna!“</p>

<p>„Toho se neboj,“ uklidňoval jsem ji. „Ani nebudeš muset.“</p>

<p>„Jak si můžeš být tak jistý?“</p>

<p>„Rivanský král se ještě neobjevil. Bude to ještě něja­kou chvíli trvat.“</p>

<p>„Může se tam objevit jakýkoliv Alorn a vydávat se za následníka Ocelového stisku. Mohou mne nutit, abych si vzala někoho obyčejného.“</p>

<p>„Ne, drahoušku,“ ujistil jsem ji. „Za prvé by si to žádný Alorn nedovolil a za druhé by neuspěl ve zkouš­ce.“</p>

<p>„Tam je nějaký test?“</p>

<p>„Jedině skutečný rivanský král dokáže sundat ze zdi Rivův meč. Jakýkoliv náhradník by padl mrtev k zemi. Tohle Orb dokáže.“</p>

<p>„Už jsi někdy viděl ten kouzelný kámen?“</p>

<p>„Mnohokrát. Věř mi. Nikdo tě nebude nutit, aby sis vzala Alorna.“</p>

<p>„Protože nejsem dost dobrá?“ urazila se. Uměla změ­nit názor mrknutím oka.</p>

<p>„To s tím nemá co dělat, Se'Bronno,“ řekl jsem jí. „Prostě ještě nenastal čas. Ještě se toho musí spousta přihodit.“</p>

<p>Její oči se zúžily a umím si jasně představit, že v tom, co jsem jí řekl, hledala nějakou urážku. „Dobře,“ řekla konečně trochu neuctivě, „asi se nedá nic dělat. Ale vezmu tě za slovo, Staříku.“</p>

<p>„Jinak bych to neříkal, princezno.“</p>

<p>Tak jsem ji dostal včas do Rivy, kde ji přijali se vší pompou a ona čekala předepsané tři dny v trůnním sálu. Pak jsem ji zase odvezl domů.</p>

<p>„Tak jsme tady,“ řekl jsem, když se objevil přístav v Tol Honetu, „a ani to nebolelo.“</p>

<p>„No, asi ne,“ odpověděla. Pak se rozesmála svým perlivým smíchem, chytila mne kolem krku a políbila mne.</p>

<p>Počkal jsem v Tol Honetu na příchod jara a pak se svezl šereckou válečnou lodí na sever. V Trellheimu jsem se podíval na Barakova dědečka, který byl stejně velký jako rudovousý „Děsný medvěd“ a skoro stejně inteligentní. V Trellheimu vypadalo všechno v pořádku, a tak jsem zamířil za Pol, která dávala pozor na Garionova dědečka, jímž byl jeden z celé řady Geranů. Pol dává tohle jméno skoro v každé druhé generaci. Snad to má co dělat s jejím smyslem pro pokračová­ní. Tenhle Geran se zrovna oženil s<emphasis> </emphasis>blonďatým šereckým děvčetem a zdálo se, že vše jde správným směrem.</p>

<p>Poté, co jsme oslavili společné setkání, měl jsem pří­ležitost promluvit si o samotě se svou dcerou. „Mám pocit, že až se naplní čas, tak budeme mít problémy s tou vílí princeznou,“ upozornil jsem ji.</p>

<p>„Tak? Jaký problém máš na mysli?“</p>

<p>„Nejsou zrovna poddajné. Tihle chlapíci jsou zvyklí si brát alornské dívky a ty jsou docela tiché a skromné. Víly v Borunské rodině jsou všechno možné jen ne ti­ché a poddajné. Jsou divoké, ukřičené a lstivé.“ Řekl jsem jí, co se mi stalo cestou do Rivy.</p>

<p>„Postarám se o to, otče,“ ujistila mne.</p>

<p>„Tím jsem si jist, Pol, ale chtěl jsem tě na to upozor­nit. Myslím, že se ti bude rivanská královna líbit, ale neudělej tu chybu, že jí budeš všechno věřit.“</p>

<p>„Až ten čas přijde, tak to zvládnu, otče. Kam se od­sud vydáš?“</p>

<p>„Do Drasnie. Chci se podívat do rodiny Průvodce.“</p>

<p>„Myslíš, že se už blížíme k rozhodujícímu momen­tu?“</p>

<p>„Dvojčata si to myslí. Mají pocit, že vidí jistá zname­ní. Mají pocit, že to, na co čekáme, se má stát v příštím století.“</p>

<p>„Pak už moje práce skončí, ne?“</p>

<p>„Myslím, že ti něco najdeme, Pol.“</p>

<p>„Děkuju mnohokrát, Staříku. Protože se blíží čas, tak bych měla uvažovat o přestěhování do Sendarie, co ří­káš?“ Pohlédla mi přímo do očí. „Umím číst Mrinský a Darinský kodex stejně jako ty, otče, a vím, kde se má narodit ten, který zabije boha.“</p>

<p>„Asi bychom o tom měli začít přemýšlet,“ souhlasil jsem. „Až to skončím v Drasnii, vrátím se do Údolí a promluvím si s dvojčaty. Možná zatím najdou něco konkrétního. Teď není čas na chyby.“</p>

<p>„Kdy chceš vyrazit do Drasnie?“</p>

<p>„Zítra to bude stačit, Pol,“ řekl jsem s úsměvem. „Co kdybys zítra udělala k snídani ten třešňový koláč? Už jsem ho neměl dobře sto let a stýská se mi po něm.“</p>

<p>Dlouze na mne pohlédla.</p>

<p>„Ty tvoje jsou opravdu nejlepší, Pol,“ řekl jsem váž­ně. „Mám nápad. Až bude rivanský král na trůnu, tak by sis mohla otevřít pekárnu.“</p>

<p>„Ztratil jsi rozum?“</p>

<p>„Říkala jsi sama, že se budeš muset po něčem poroz­hlédnout, Pol. Tak ti jenom předkládám návrh.“</p>

<p>Dokonce se zasmála.</p>

<p>Příští ráno jsem vyrazil do Drasnie; Silkův děda pra­coval v obchodu s dováženým zbožím a spolupracoval s drasnijskou tajnou službou. Na tom nebylo nic zvlášt­ního, většina drasnijských obchodníků si tak počínala. Tady také vypadalo všechno podle plánu, a tak jsem se vrátil do Údolí.</p>

<p>Byl jsem překvapen, když jsem nenašel dvojčata do­ma. Místo toho mi nechali trochu tajemný vzkaz, že je povolala Pol. Snažil jsem se s nimi spojit, ale z nějaké­ho důvodu se mi to nepodařilo. Tak jsem se začal chystat na cestu do Šereku. Už mě to cestování začínalo unavovat.</p>

<p>Koncem léta jsem se dostal do Val Alornu a zamířil do vesnice, kde bydlela Pol s rodinou. Ta tam ale ne­byla. Místo ní to tam vedla dvojčata. Když jsem se jich zeptal, kde je Pol, začali se vykrucovat. „Žádala nás, abychom ti to neříkali, Belgarate,“ odpověděl s bolest­ným výrazem ve tváři Beltira.</p>

<p>„A já vás žádám, abyste ji neposlechli,“ řekl jsem jasně. „Nemám čas, abych převrátil svět na ruby a hle­dal ji. Kam šla?“</p>

<p>Pohlédli na sebe. „Má před ním velký náskok,“ řekl Belkira bratrovi. „Myslím, že ji nedokáže chytit, tak mu to můžeme říct.“</p>

<p>„Asi máš pravdu,“ přikývl Beltira. „Je v Nyisse, Bel­garate.“</p>

<p>„V Nyisse? Proč?“</p>

<p>„Pol dostává své informace a instrukce. O tom víš, ne?“</p>

<p>Už jsem věděl dost dlouho, že Pol dostává svoje in­strukce. Nikdy mne ale nenapadlo, že je dostává z jiné­ho zdroje než já. Přikývl jsem.</p>

<p>„Pol dostala upozornění, že Ktačik pokračuje v ně­čem, co začal začátkem pátého milénia. Začal jednat se současnou Salmissrou a snaží se jí přesvědčit, aby se s ním spojila. Pol dostala instrukce, aby jí to rozmluvila.“</p>

<p>„Proč Pol?“ zeptal jsem se. „O to jsem se mohl posta­rat já.“</p>

<p>„Pol nám žádné podrobnosti nevykládala,“ odpověděl Belkira. „Víš, jaká někdy je. Asi je to něco, co vyža­duje ženskou ruku.“</p>

<p>„Nejsme jediní, co mají proroctví,“ připomněl mi Beltira. „Salmissry mají svůj způsob, jak vidět do bu­doucnosti. Bojí se Pol daleko víc než tebe. Mám pocit, že Pol byla pěkně hnusná k jedné z hadích královen a teď se jde Pol zeptat té současné, jestli chce, aby si to s ní zopakovala. To by mohlo stačit na to, aby přerušila kontakty s Ktačikem.“</p>

<p>„Dobrá, ale co znamená tahle konspirace kolem toho. Proč mi to všechno neřekla? Místo toho to dělá za mý­mi zády.“</p>

<p>Belkira se zasmál. „Tohle nám vysvětlila,“ řekl. „Ty asi nechceš, abychom ti opakovali, co řekla, že ne?“</p>

<p>„Snad to přežiju. Jen mi to řekněte.“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Jak chceš. Říkala, že jsi únavný tím, jak ji chceš chránit, kdykoliv má něco udělat. Že se s ní celé dny dohaduješ a přesvědčuješ, aby to ne­dělala. Taky říkala, že všechno půjde mnohem snad­něji, když do toho nebudeš strkat nos.“ Zakřenil se na mě.</p>

<p>„Mně se to tak srandovní nezdá, Belkiro.“</p>

<p>„To říkala ona. Opakoval jsem pouze její slova. Ta má někdy ale slovník.“</p>

<p>Tvrdě jsem na něj pohlédl. „Proč toho prostě nene­cháme?“ navrhl jsem.</p>

<p>„Jak chceš, bratře.“</p>

<p>„Až s ní budete příště mluvit, tak jí řekněte, ať se cestou domů zastaví v Údolí. Řekněte jí, že se těším, jak si popovídáme.“</p>

<p>Pak jsem se otočil a vrátil se do Údolí.</p>

<p>Asi tak za měsíc skutečně Pol dorazila do mé věže. Já zatím vychladl, takže jsem jí nic nevyčítal… nebo aspoň ne moc.</p>

<p>„Zdá se, že to neseš statečně, Staříku,“ poznamenala.</p>

<p>„Nemá smysl dělat kolem toho rozruch, když už je stejně po všem. Co prováděl Ktačik?“</p>

<p>„Obvyklé věci,“ odpověděla. „Snažil se přesvědčit lidi na západě, aby se přidali k němu, až přijde čas. Murgové znovu otevřeli Jižní karavanní cestu a zase míří na západ. Asi bychom se měli pořádně začíst do Mrinského kode­xu. Zdá se, že Ktačik si myslí, že věci spějí k vyvrchole­ní. Dělá, co může, aby západ rozdělil. Určitě nechce, abychom spolu drželi tak jako u Vo Mimbre. Angarakové spolu jakž takž drží a chce, abychom se rozložili my.“</p>

<p>„Jsi skutečně dobrá, Pol.“</p>

<p>„Mám dobrého učitele.“</p>

<p>„Děkuju,“ řekl jsem a pocítil skutečnou hrdost, že mne moje dcera ocenila.</p>

<p>„Nech toho.“ Zakřenila se na mne.</p>

<p>„Tak proč nejdeš zpět do Šereku a nepošleš dvojčata sem? Jestli se někdo vyzná v Mrinském kodexu, tak to jsou oni.“</p>

<p>„Jak myslíš.“</p>

<p>Nakonec jim to trvalo až do konce století, než to z Mrinského kodexu dostali. Na jaře v roce 5300 přišli ke mně do věže a nadýmali se pýchou. „Tak je to tady, Belgarate!“ prohlásil Beltira. „Vrah boha se objeví v tomto století!“</p>

<p>„Už bylo načase,“ řekl jsem. „Co vám na tom trvalo takovou dobu?“</p>

<p>„Neměli jsme to najít dřív než teď,“ odpověděl Belkira</p>

<p>„Můžete mi to vysvětlit?“</p>

<p>„Nezbytnost má mnohem přísnější kontrolu, než jsme si mysleli,“ řekl. „Pasáž, která nám říká, že to bude v tomto století, je zcela jasně na téhle stránce. Četli jsme ji mnohokrát a nikdy nám nedávala smysl. Včera v noci nás to ale oba napadlo. Mluvili jsme o tom, a usoudili jsme, že nezáleží na tom, kolikrát příslušnou část pře­čteme, ale že ji pochopíme, až nám to Nezbytnost umožní. V jistém smyslu je pochopení součástí UDÁLOSTI.“</p>

<p>„To by byl pěkně těžkopádný způsob,“ namítl jsem. „Proč by s námi Nezbytnost hrála takovou hru?“</p>

<p>„Mluvili jsme o tom, Belgarate,“ řekl mi Beltira. „Je skoro jasné, že se tak Nezbytnost snaží zabránit <emphasis>tobě, </emphasis>aby ses do toho nepletl. Máme dojem, že tě má ráda, ale zná tě příliš dobře a ví, že když budeš mít dost času, tak se budeš snažit běh věcí nějak změnit.“</p>

<p>„A ty víš, že to často skutečně děláš,“ křenil se na mne Belkira.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>22.</strong></p>

<p>Asi jsem se měl cítit uražen tím, co mi dvojčata sdě­lila, ale ve skutečnosti jsem ani nebyl. Znal jsem Garionova tichého přítele docela dlouho a věděl jsem, co si o mně myslí a taky jsem se párkrát pokusil plést do vě­cí, do kterých jsem neměl. Měl bych se vrátit k tomu, co jsem už řekl: nejsem z těch, co by seděli na zadku a čekali, až jak rozhodne osud. Ať už si o sobě myslím, kdoví jak jsem chytrý, Garionův přítel je vždy dva kro­ky přede mnou. Asi bych si na to měl zvyknout, ale… stále jsem si nezvykl.</p>

<p>Částečný důvod, proč jsem se tak moc nerozčílil, bylo to, že mne skutečně vzrušily informace, které jsme dostali. A hlavně to, že jsme se konečně dostali do sto­letí, kdy se měl narodit vrah boha. Obtěžoval jsem v prvních třech dekádách čtyřiapadesátého století každé dva tři měsíce, kdy jsem přicházel zjistit, zda není žena rivanského následníka těhotná, protože jsem nechtěl propást narození potomka.</p>

<p>Pol žila v Medalii ve střední Sendarii a jméno sou­časného následníka bylo Darral. V roce 5329 jsem byl velmi zklamán, když Darralova žena, Alara, porodila syna a jeho narození nebylo doprovázeno žádnými známkami, že by to byl vrah boha. Pol mu dala jméno Geran a mně se to tentokrát zdálo velice případné.</p>

<p>Protože byl Darral kameník, přestěhovala se celá rodina v roce 5334 do hor do vesničky jménem Annath  na sendarské straně hranic s Algarií. V té oblasti byly rozlehlé kamenolomy a Darral tam našel trvalou práci.</p>

<p>Měl jsem o tom místě jisté pochybnosti. Jméno Annath ve mně vyvolávalo z nějakého důvodu mrazení. Nebylo to v tom, že by Annath bylo nějaké strašné ne­bo ošklivé město. Byla to horská vesnice jako každá druhá. Měla jednu ulici, táhnoucí se úzkým údolím a nově příchozí si museli stavět své domy na obou kon­cích, takže za čas byla docela dlouhá. Ale to nijak ne­vadilo, protože lidé v horách jsou zvyklí chodit. Obě strany údolí byly osázeny osikami, což dodávalo Annathu světlost a vzdušnost. Byla to prostě pěkná ves­nička, ale stejně mi z jejího jména běhal mráz po zá­dech.</p>

<p>Nemohl jsem se tam ale příliš dlouho zdržet, protože jsem musel do Boktoru, kde se narodil jeden z členů rozvětvené královské rodiny v Drasnii. Pojmenovali ho princ Kheldar, i když byl dost vzdálen v dědičné linii, jeho narození provázely znamení a předzvěsti, které jsem tak postrádal při narození Gerana. Mrinský kodex ho označil za Průvodce, ale pro zbytek světa bude znám přezdívkou, kterou mu dali jeho spolužáci na akademii drasnijských tajných služeb, když tam studoval. Ta pře­zdívka zněla prostě – Silk.</p>

<p>Dalších několik let jsem byl v pěkném trapu. Průvod­ce se narodil v roce 5335 stejně jako Slepý muž – Ulgo Relg, fanatik. Potom se v roce 5336 narodil syn hra­běte Trellheima. Pojmenovali ho Barak, ale Mrinský kodex o něm mluví jako o Hrůzném medvědovi. Příští rok se narodil Pán koní, Hettar, a rytíř protektor, Mandorallen. Společníci se už rodili, ale kde byl vrah boha?</p>

<p>Na jaře 5338 jsem dostal od Pol naléhavou výzvu, abych za ní přišel. Přihnal jsem se do Annathu a myslel na nejhorší, ale tam jsem žádnou hrozbu nezpozoroval. Když jsme se setkali na kraji lomu za vesnicí, zdála se mi Pol celkem klidná. „Co se děje, Pol?“</p>

<p>„Nic se neděje, otče,“ odpověděla s lehkým úškleb­kem. „Potřebuju prostě někoho, kdo by mě tu na pár měsíců zastoupil. Musím něco zařídit.“</p>

<p>„A co?“</p>

<p>„Nemohu o tom mluvit.“</p>

<p>„Snad se mnou zase nechceš hrát tu starou hru, Pol? Už mě trochu unavuje.“</p>

<p>„To není hra, otče. A jestli tě to unavuje, tak mohu zavolat dvojčata.“</p>

<p>„Teď je nemůžeš vytáhnout z Údolí, Pol! Děje se to­ho příliš mnoho, než aby mohli zrovna teď nechat Mrinský kodex.“</p>

<p>A strýček Beldin zase hlídá Toraka. To je taky důle­žité. Takže je to stejně na tobě… ať se ti to líbí nebo ne. Ty teď nic důležitého neděláš, nebo ano? Porodní báby si s těmi dětmi dokážou poradit i bez tebe. Dohlédni mi na Darrala a jeho synka, Staříku. Jestli se zeptáš 'Proč já?'… tak ti snad vytrhám vousy.“</p>

<p>„Nejsem tvůj sluha, Pol.“</p>

<p>„Ne, to nejsi. Jsi sluha něčeho mnohem důležitějšího, stejně jako já. Mám svůj úkol a ty ho převezmeš za mne, zatímco já budu pryč.“</p>

<p>„Ale náš Mistr mi o tomhle nic neřekl.“</p>

<p>„Má plno práce, takže já ti dávám instrukce místo něj. Udělej to, prosím tě. Nehádej se se mnou.“</p>

<p>Než jsem se zmohl na nějakou odpověď, přeměnila se v ptáka a zmizela.</p>

<p>Chvíli jsem nadával a pak sešel do vesnice. Geranovi bylo asi devět a stál před kamenným domkem, který postavil jeho otec na východním konci vesnice. „Ahoj, dědečku,“ vítal mne. „Mluvila s tebou teta Pol?“</p>

<p>„Hučela do tebe by bylo blíž pravdě,“ řekl jsem ky­sele. „Zmínila se ti, co chce dělat?“</p>

<p>„Pokud vím, tak ne. Ale na tom není nic divného. Ona málokdy řekne, co dělá nebo proč.“</p>

<p>„Vidím, že sis toho všiml. Kde je maminka?“</p>

<p>„Zašla si do pekařství. Teta Pol říkala, že s námi chvíli pobudeš a maminka ví, jak máš rád koláče.“</p>

<p>„Každý máme nějakou slabost.“</p>

<p>„Maminka bude za chvíli zpět,“ řekl, „ale ty bys mi zatím mohl něco vyprávět.“</p>

<p>Zasmál jsem se. „To bych mohl. Tvoje teta mne sem stejně na nějaký čas přikovala, takže budeme mít dost času na spoustu příběhů.“ Podíval jsem se na něj zblíz­ka. Tak jako jeho předkové, měl i on pískové vlasy, ale teď začínaly tmavnout. Byl drobnější než Ocelový stisk, ale jisté společné rysy bylo možno nalézt.</p>

<p>Teď  jenom slovo bokem, jestli dovolíte. Když víte, že se má něco stát, tak začnete vidět známky, že se to blíží prostě ve všem. Snažte si zapamatovat, že většina věcí, co se na tomto světě odehrají, žádné známky neprozrazují. Prostě se stanou a jejich jediná důležitost tkví v je­jich důsledku. Zbláznili byste se, kdybyste se snažili po­chopit, co ohlašuje každá změna větru nebo déšť. Nebu­du tvrdit, že nemohou existovat jisté signály, které byste nechtěli přehlédnout. Ale poznat rozdíl dá docela fušku.</p>

<p>Vždycky jsem byl rád ve společnosti svých vnuků. Jsou totiž velmi rozumní, což na nich zejména oceňu­ji. Tím nechci říct, že čas od času nedělají věci, které jsou trochu hloupé a někdy dokonce nebezpečné – mám teď na mysli zrovna Garionův zápas s divočákem v lese u Val Alornu – ale když jste ochotni vy­slechnout jejich zdůvodnění zjistíte, že pro to mají většinou nějaký důvod. Potomci Ocelového stisku a Beldarany byli vždycky velmi vážní chlapci. Možná u nich budete postrádat smysl pro humor, ale nemůžete chtít všechno.</p>

<p>I přes to, že mě Polgara tak bezostyšně uvrtala do hlí­dání Gerana, musím přiznat, že jsem si ty měsíce s ním opravdu užil. Nikdy jsem nebyl takový rybář jako je Durnik, ale základy rybolovu chápu… tím chci říct, že vím, jak navléknout háček. Ale Geran byl zrovna ve věku, kdy je pro chlapce chytání ryb velkou rozkoší. Léta pozorování mě naučila, že tato vášeň předchází poznání, že jsou na světě dva druhy lidí – chlapci a děvčata. Většina chlapců na to časem přijde sama.</p>

<p>Prostě jsem s Geranem strávil jaro a léto chytáním pstruhů. Jsou samozřejmě i jiné druhy ryb, ale chytání pstruhů je snad nejvíc vzrušující. Navíc přitom nemů­žete být příliš hluční a než vám ryby začnou brát, tak si přitom můžete vážně popovídat.</p>

<p>Zvlášť si pamatuju jeden den, kdy bylo mizerné po­časí a my jsme chytali ryby z ručně sbitého voru upro­střed malého horského jezírka. Neustále drobně pršelo a ryby braly jako divé. Nechápu proč, ale ten den jsme nachytali víc ryb než jindy za týden.</p>

<p>Odpoledne, když jsme byli oba promočení až na kůži a velký košík, který jsme s sebou vzali jen pro strýčka Příhodu, byl plný stříbrných pstruhů, se Geran na mě otočil a povídá: „To je skutečná zábava, dědečku. Přál bych si, abychom to mohli dělat častěji.“</p>

<p>„Gerane,“ odpověděl jsem, „chodíme na ryby celé tři týdny. Častěji už to snad ani nejde.“</p>

<p>„Ale dneska je konečně chytáme.“</p>

<p>Zasmál jsem se. „To se tak někdy stane,“ souhlasil jsem.</p>

<p>„My nejsme stejní jako ostatní lidé, co?“ zeptal se po chvíli.</p>

<p>„Protože oba rádi chytáme ryby? Na světě je plno ry­bářů. Gerane.“</p>

<p> „To jsem nemyslel. Mluvím o naší rodině. Zdá se mi, že jsme něčím odlišní… že je na nás něco zvláštního.“ Zamračil se a utřel si vodu z nosu do rukávu. „Neřek jsem to zrovna dobře, co? Nechci říct, že jsme nějak důležití nebo něco takového, ale že nejsme úplně jako ostatní lidé… aspoň se mi to tak zdá. Teta Pol se mnou o tom nikdy nemluví, ale někdy v noci slyším, jak mlu­ví s mým otcem dole v kuchyni. Ona zná hodně lidí co?“</p>

<p>„Tvoje teta? Ale ano, Gerane. Tvoje teta Pol zná lidi ve všech královstvích na západě.“</p>

<p>„To teda nechápu, jak může znát všechny ty krále a šlechtice. Vždyť skoro nikam nechodí. Víš, co si mys­lím?“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Myslím, že je teta Pol mnohem starší, než vypadá.“</p>

<p>„Ona je, jak se říká „dobře udržovaná“, Gerane. Ale já bych z toho na tvém místě nedělal žádnou aféru. Že­ny jsou trochu citlivé, když se hovoří o jejich věku.“</p>

<p>„Ty jsi starý a přitom ti to nijak nevadí.“</p>

<p>„To je proto, že jsem vlastně nikdy ve skutečnosti nedospěl. Stále vím, jaké to je mít z něčeho radost. Tím se člověk udržuje mladý. Tvoje teta si myslí, že mít z něčeho radost není důležité.“</p>

<p>„Ona je hrozně divná, že jo? Někdy si myslím, že je ta nejpodivnější žena na světě.“</p>

<p>V tu chvíli jsem se začal smát.</p>

<p>„Co je na tom tak legračního?“</p>

<p>„Někdy ti to vysvětlím. Ale máš pravdu. Naše rodina je skutečně zvláštní, ale je pro nás důležité chovat se jako ostatní lidé. Teta ti to vysvětlí, až budeš trochu starší.“</p>

<p>„Máš z toho radost? Z toho, že jsi zvláštní, myslím?“</p>

<p>„Ani ne. Musíš se ještě starat o něco navíc. Ale není to tak složité, Gerane. Naše rodina musí vykonat něco důležitého a na světě jsou lidé, kteří nechtějí, abychom to udělali.“</p>

<p>„Ale my to stejně uděláme, že jo?“ Jeho dětská tvář byla velmi odhodlaná.</p>

<p>„Myslím, že jo, ale bude to ještě chvíli trvat. Vytáh­neš tu rybu z vody? Nebo ji chceš celý den držet na háčku?“</p>

<p>Můj vnuk zatáhl a vytáhl pstruha, který mohl vážit dobře přes dva kilogramy.</p>

<p>Často na ten den vzpomínám. Když se to tak vezme, tak patřil mezi ty lepší dny.</p>

<p>Byla skoro zima, když se Polgara vrátila. Listí změ­nilo barvy, začalo padat na zem, obloha zešedla a ve vzduchu byl cítit sníh, když kráčela jedinou ulicí v Annathu, zabalená do modrého pláště s výrazem uspoko­jení ve tváři. Vyšel jsem jí naproti. „Co tak brzy zpátky, Pol?“ udeřil jsem na ni. „Ani jsme si nestačili všim­nout, že tu nejsi. Doufám, že teď mi řekneš, kde jsi byla a cos tam dělala.“</p>

<p>Pokrčila rameny. „Musela jsem znovu do Nyissy, abych se tam s někým setkala.“</p>

<p>„Co? A s kým?“</p>

<p>„Za prvé se Zedarem a za druhé se současnou Salmissrou.“</p>

<p>„Pol, drž se stranou od Zedara! Jsi dobrá, ale ne tak dobrá, aby ses mu mohla postavit.“</p>

<p>„Byla to nutnost, otče. Zedar a já se musíme poznat. To je jedna z <emphasis>těch </emphasis>věcí.“</p>

<p>„Co s tím má Zedar společného?“ vyptával jsem se.</p>

<p>„Nevím, proč jsi z toho Zedara tak vedle. Ve skuteč­nosti nevypadá dobře. Je strašně zpustlý, nejí dobře a vypadá hrozně nezdravě.“</p>

<p>„Dobře. Přeju mu všechna potěšení z choroby. Mám dokonce v plánu vymyslet nějaké nové choroby, které by ho začaly sužovat.“</p>

<p>„Ty jsi barbar, otče.“</p>

<p>„No když myslíš. Co dělá Zedar v Nyisse?“</p>

<p>„Co já vím, tak se z něj stal vagabund. Putuje po světe a zoufale někoho nebo něco hledá.“</p>

<p>„Musíme doufat, že to nenajde, ať už je to cokoliv.“</p>

<p>„Naopak, musí to najít. Kdyby to nenašel, budeš to muset najít ty a ani nebudeš vědět, kde začít hledat.“</p>

<p>„A on to ví?“</p>

<p>„Ne. To, co hledá, si ho samo najde.“</p>

<p>To byla první zpráva, že přichází Eriond. Jednou jsme o tom mluvili s Beldinem a shodli jsme se, že Torak a Eriond jsou zrcadlové zobrazení jednoho a totéž. Torak na jedné straně a Eriond na druhé. Každý z nich byl přesný opak svého protějšku.</p>

<p>Někdy přemýšlím o tom, jestli Torak věděl, že je omyl.</p>

<p>To by zdůvodnilo celou mou existenci.</p>

<p>„Proč jsi potřebovala mluvit se Salmissrou?“ zeptal jsem se.</p>

<p> „Abych ji varovala,“ odpověděla moje dcera. „Ona za několik let něco udělá a já jí to budu muset oplatit. Ne­bude se jí to moc líbit… a mně taky ne.“ Polgara vzdychla. „Obávám se, že to bude dost hnusné, ale ne­budu mít na vybranou.“ Z ničeho nic mne objala a za­bořila obličej do mé náruče. „Ach, otče,“ štkala, „proč to budu muset udělat zrovna já?“</p>

<p>„Protože jsi jediná, kdo může, Pol.“Pak jsem jí začal hladit ramena. „No tak, no tak.“</p>

<p>Několik dalších let bylo velmi pokojných, což mne znervózňovalo. Největší okamžik v historii byl na spadnutí a já chtěl, aby už se stal. Na čekání mne zrov­na neužije.</p>

<p>Potom se v roce 5340 Ran Borune XXIII stal vlád­cem Tolnedry a zanedlouho nato si vzal za ženu svou sestřenici, rudovlasou vílu jménem Se'Vanna. Dvojčata v tom spatřovala velký význam a ujišťovala mne, že z tohoto manželství vzejde královna světa, Jestli měli pravdu – a oni ji většinou mají – tak to znamenalo, že až se Geran ožení, tak že se stane otcem toho, na ko­ho čekáme.</p>

<p>Krátce nato se vrátil Beldin do Údolí. „Koukám, že už tě přestalo bavit koukat na tu jeskyni,“ řekl jsem mu poté, co vystoupal schody v mé věži.</p>

<p>„Ani ne,“ odpověděl. „Něco se stalo, nebo ne?“</p>

<p>„Něco jo. Už se blížíme k době, kdy se narodí vrah boha.“</p>

<p>„Myslel jsem si to. Před několika měsíci jsem byl naléhavě vyzván, abych odešel ze svého stanoviště a trochu se porozhlédl kolem. Murgové mají nového krále. Jmenuje se Taur Urgas a je to stejný blázen jako ničema. Na tom by nebylo nic divného. Všichni Urgové byli blázni. Ale Taur Urgas to přehání. Jednou jsem ho viděl v Rak Gosce a mám pocit, že se zúčastní událos­ti.“ „Objevil se nějaký jeho protějšek v Mallorey?“</p>

<p>Přikývl. „Jmenuje se Zakath. Ještě nebyl korunován na vládce, ale myslím, že to nebude dlouho trvat. Jeho otec je nemocný. Na Angaraka je Zakath velice civilizovaný muž. Je velmi inteligentní a co jsem slyšel, tak jeho uči­telé přesvědčili jeho matku, aby ho dala na univerzitu v Melceně. Učený malloreánský vládce bude skutečně no­vinka. Kolik se nám už narodilo společníků?“</p>

<p>„Já vím o šesti. Průvodce a Slepec se narodili v roce 5335, Divý medvěd v šestatřicátém, Pán koní a Rytíř protektor v třicátém sedmém.“</p>

<p>„To je jenom pět.“</p>

<p>„Myslel jsem, že už o Muži dvou životů víš. Ten se narodil už v roce 5330. Je z něj kovář v Eratu ve střední Sendarii.“</p>

<p>„Nějaké náznaky o dalších?“</p>

<p>„Dvojčata myslí, že současný tolnedranský vládce bude mít dceru, která se stane ženou vraha boha.“</p>

<p>„Tak se nám to blíží. Jak se má Pol?“</p>

<p>„Má potíže… jako obvykle. Vydala se před několika lety do Nyissy a setkala se tam se Zedarem.“</p>

<p>„Tys ji nechal jít?“</p>

<p>„Výraz 'nechal' bys mohl v souvislosti s Pol vyne­chat. To už bys mohl vědět, Beldine. Ani se neobtěžo­vala mi sdělit, kam jde. Až potom mi řekla, že ona a Zedar se museli seznámit. Dostává instrukce ještě odji­nud než z Mrinského kodexu.“</p>

<p>„Asi jo. Ach, málem jsem zapomněl. V Gar og Nadraku je také nový král. Jmenuje se Drosta lek Thun a je na trůnu od dvanácti let.“</p>

<p>„Viděl jsi ho?“</p>

<p>„Ne. Slyšel jsem o něm, když jsem byl v Rak Gosce. Udělají něco Algarové se svým korunním princem?“</p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>„Je to mrzák, ne? Myslím, že Algarové nebudou chtít mrzáka za krále.“</p>

<p>„Asi bude v pořádku. Jakmile je na koni, tak je stej­ně dobrý jako jiní Algarové.“ Podrbal jsem se ve vou­sech. „Ale mám s tím také starosti. Mrinský kodex tvrdí, že Pán koní bude jeho syn… ale ten už se naro­dil v jiném klanu. Dvojčata na tom pracují. Mrinský kodex je v tomhle bodě velmi paličatý. Zdržíš se ně­jaký čas?“</p>

<p>„Ne. Myslím, že se zase vrátím do jižního Kthol Murgosu a dohlídnu na Spálenou tvář. Blížíme se k na­rození vraha boha, a to by mohlo Toraka probudit.“</p>

<p>„Tím si nejsem jist. Jestli jo, tak můžeme mít potíže. Myslím, že dítě nemůže být pro Toraka žádná hrozba.“</p>

<p>„Já zas myslím, že bychom měli být připraveni… pro jistotu. Jestli to Toraka probudí, tak můžeš vzít dítě ně­kam do lesa a ukrýt ho tam. Kde je Chamdar?“</p>

<p>„Teď zrovna je v Tolnedře. Drasnijská tajná služba na něj dává pozor.“</p>

<p>„Myslel jsem, že je to tvoje starost.“</p>

<p>„Takhle je to lepší. Chamdar mě zná až moc dobře. Mohl by vycítit, kdybych se dostal do jeho blízkosti.“</p>

<p>„Je to na tobě, jak to zařídíš. Promluvím si ještě s dvojčaty a pak se vrátím do Kthol Murgosu.“ Po těch slovech se otočil a sešel dolů. Až po jeho odchodu jsem si uvědomil, že si ani neřekl o nic na pití. Blížící se rozuzlení na nás všechny působilo, že jsme se chovali trochu divně.</p>

<p>Následující rok se chromý Cho-Hag stal šéfem kla­nových náčelníků a přidělal mi tím starosti. Věděl jsem, že se na to místo má jednoho dne dostat Hettar a neměl jsem tušení, jak by se to mohlo stát… když nepočítám další klanovou válku. Klanová válka byla ta poslední věc, kterou bychom potřebovali.</p>

<p>Všechno se teď hnalo dopředu a události se kupily jedna za druhou, jenom já musel čekat, až Geran vy­roste a bude mít syna. Čekání mne moc nebavilo, a tak – i když jsem k tomu neměl žádný důvod – jsem vytáhl svůj oblek vypravěče a vyrazil na cesty.</p>

<p>Moje první zastávka byla samozřejmě v Annathu. Geranovi bylo asi dvanáct a rostl jako z vody. Vlasy mu ještě víc ztmavly a hlas mu přeskakoval jako mla­dému krocanovi.</p>

<p>„Už si začal všímat děvčat?“ zeptal jsem se Pol, když jsme byli chvíli sami.</p>

<p>„Jen mu dej ještě čas, otče,“ odpověděla, „Ildeře je teprve devět. Nesnaž se to uspěchat.“</p>

<p>„Ildera?“</p>

<p>„Děvče, které si vezme za ženu.“</p>

<p>„To není sendarské jméno.“</p>

<p>„Není. Ildera je dcera algarského náčelníka, co má pastviny hned za hranicemi.“</p>

<p>To mě překvapilo. „Jsi si jista, Pol? Vždycky jsem si myslel, že matka vraha boha bude Sendařanka.“</p>

<p>„Jak jsi na to přišel?“</p>

<p>„Nevím. Asi jsem si myslel, že protože se má narodit v Sendarii, tak jeho matka bude Sendařanka.“</p>

<p>„Tak ses mě mohl zeptat, otče. Mohla jsem ti říct, že to bude Algarka už před dobrými šesti generace­mi.“</p>

<p>„Jsi si jistá, že je to ta pravá?“</p>

<p>„Samozřejmě si jsem jistá.“</p>

<p>„Už jsi to řekla Geranovi?“</p>

<p>„Ne a ani to neudělám, otče, A ty bys měl vědět proč. Jakmile budeš mladým lidem vykládat, koho si mají vzít, tak se začnou stavět na zadní.“</p>

<p>„Ale vrah boha to bude vědět.“</p>

<p>„Dokud to já neuznám za vhodné, tak to vědět ne­bude.“</p>

<p>„Vždyť je to, Pol, psáno v dohodách z Vo Mimbre. Je tam černé na bílém, že si vezme za ženu tolnedranskou princeznu.“</p>

<p>„To mu nic neřekne, otče.“</p>

<p>„Jak mu to chceš zatajit?“</p>

<p>„Nebudu ho učit číst. To je všechno.“</p>

<p>„To nemůžeš udělat! Přece musí umět číst! Jak by mohl vykonat, co je mu určeno, kdyby nedokázal pře­číst Mrinský kodex?“</p>

<p>„Naučí se číst později, otče. Já jsem se taky začala učit číst až po Beldaranině svatbě, pamatuješ? Jestli to bude takový člověk, jak doufáme, tak s tím nebude mít žádné problémy.“</p>

<p>Měl jsem o tom jisté pochybnosti, ale nechal jsem si je pro sebe. „Kolik jsi toho řekla Geranovi?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Moc ne. Nechci ho zbytečně rozrušit. Nechci, aby lidi v Annathu věděli, že je mezi nimi král. Darral to samozřejmě ví, ale ten už umí držet jazyk za zuby.“</p>

<p>„Kde je chlapec teď?“</p>

<p>„Je s otcem v kamenolomu. Učí se řemeslu.“</p>

<p>„Práce v kamenolomu může být nebezpečná, Pol,“ namítl jsem.</p>

<p>„Bude v  pořádku, otče. Darral na něj dohlédne.“</p>

<p>„Radši se tam zajdu podívat.“</p>

<p>„Proč?“</p>

<p>„Chci se podívat, jestli by Darral nedal potomkovi na zbytek dne volno.“</p>

<p>„Proč to?“</p>

<p>„Abychom si mohli zajít na ryby.“</p>

<p>„Ne, abys mu tam začal vyprávět věci, které ještě nemusí vědět.“</p>

<p>„To jsem vůbec neměl v plánu.“</p>

<p>„Tak proč s ním chceš jít na ryby?“</p>

<p>„Chci s ním chytat ryby, Pol. Nechodí snad proto lidé na ryby?“</p>

<p>Zavrtěla hlavou. „Ti muži!“</p>

<p>Strávil jsem odpoledne s Geranem u prudkého po­tůčku, který vytékal z jezírka, o kterém jsem již mluvil. Neměli jsme moc času mluvit, protože ryby braly jako divé.</p>

<p>Příští ráno jsem se rozloučil a zamířil do Eratu. Chtěl jsem se podívat na Durnika. Věděl jsem, že to má být Muž dvou životů, ale nevěděl jsem přesně, co to má znamenat, ani jak důležitý pro nás bude. Teď je z něj můj zeť a nejnovější učeň mého Mistra. Není to zvláštní, jak se věci vyvinou? Durnik byl o rok mladší než Geran, ale už byl velmi silný. Byl učněm u kováře jménem Bari a kovářská pec je jedním z míst, kde se dají nejrychleji vypěstovat svaly. Durnik byl už teď velice vážný mladík a bylo jasné, že z něj roste typický Sendařan: střízlivý, pilný s pev­nými morálními zásadami. Skutečně pochybuju, jestli měl Durnik vůbec někdy nějakou nečistou myšlenku.</p>

<p>Zlomil jsem si přezku u svého vaku a zašel do Barlovy dílny, aby mi ji spravil. Barl zrovna koval koně, tak­že mi přezku spravil Durnik. Chvilku jsme spolu mlu­vili a já pak šel dál svou cestou.</p>

<p>Opravdu pochybuju, že by si můj zeť tu příhodu pa­matoval, ale já si ji pamatuju, protože mi těch pár vět o Durnikovi řeklo to, co jsem potřeboval vědět.</p>

<p>Po návštěvě Barlovy kovárny jsem se stočil dolů do Arendie, abych se podíval na Wildantory. Nejtypičtěj­ším představitelem rodiny byl mladý Reldegen, který – jak se zdálo – měl v plánu prožít svůj život s rapírem stále napůl taseným. Byl to typický představitel toho, o kom by se řeklo, že má horkou hlavu. Neměl takové sklony ke katastrofám jako jeho bratranec Lelldorin, ale byl mu velmi blízký. Přesto mi byl sympatický.</p>

<p>Z Arendie jsem zamířil do Údolí, abych zjistil, co nového našla dvojčata. Události se teď řítily a nebyl den, aby nenašla nové upozornění v Mrinském kode­xu. V roce 5344 se vyřešil problém s Algarií. Hettar jel s rodiči podél Východního zlomu, když je přepadli Murgové. Zabili chlapcovy rodiče a jeho tam nechali napospas smrti. Cho-Hag ho tam našel o několik dní později a adoptoval ho. Hettar se tak mohl stát příštím šéfem klanových náčelníků, aniž by musela být kla­nová válka. Skutečně se mi ulevilo.</p>

<p>Na jaře příštího roku mne dvojčata velmi důrazně žá­dala, abych seznámil Polgaru s těmi mladými Alorny, kteří pro nás měli být v budoucnu důležití. „Skutečně by ji měli poznat, Belgarate,“ přesvědčoval mne Belkira. „Blíží se doba, kdy spolu budete muset vykonat důležité věci, a tak by měli být schopni ji poznat na první pohled. Alornové mají zvláštní předsudky vůči ženám, tak bys jim měl vnutit představu, že to není obyčejná žena, do­kud jsou ještě mladí. Půjdeme s tebou do Annathu a dá­me tam na všechno pozor, zatímco budete pryč.“</p>

<p>Nemohl jsem jejich slova nijak zpochybnit, zvláště proto, že byli sami Alornové. Navíc Pol v Annathu jistě neměla moc příležitosti k zábavě, takže by nebylo na škoduji někam vytáhnout.</p>

<p>Nevěřili byste, jak rychle s tím nápadem souhlasila.</p>

<p>Nejdřív jsme vyrazili do Algarie, protože byla hned vedle, a konečně našli Cho-Haga. Algarové skutečně hodně cestují. I když bylo Hettarovi teprve osm, byl to podmračený chlapec, který trávil každou volnou chvilku cvičením se zbraněmi nebo jízdou na koni. Jakmile před ním někdo vyslovil slovo „Murgo“, jeho oči ztvrdly a šlehaly z nich blesky. Bylo zřejmé, že už ví, co bude v životě jeho hlavním posláním. Já sám nemám Murgy rád, ale Hettar je nenáviděl do hloubi duše.</p>

<p>Všichni Alornové slyšeli o mně i o mojí dceři, a tak nás Cho-Hag královsky přivítal. Pol využila příležitosti a dost dlouho si s Hettarem povídala o samotě. Když jsme zamířili do Drasnie, vyjádřila svoje pochybnosti. „Mám dojem, že už teď balan­cuje na pokraji šílenství,“ řekla mi. „Až vyroste a bude z něj král Algarů, tak bude úplně hrozný.“</p>

<p>„To je hlavně problém Murgů, ne?“</p>

<p>„Já bych to tak na lehkou váhu nebrala, Staříku. Het­tar má už teď všechny rysy rváče a mám obavu, že nás možná všechny přivede do nebezpečí. Ty víš, že je Sha-Dar, že?“</p>

<p>„Ano. Uvědomil jsem si to hned, jak jsem ho spatřil. Ví to on sám?“</p>

<p>„Možná ano. Určitě cítí, že je blíž koňům než ostatní Algarové. Možná mu to ještě nedošlo. Jsou ti další dva Alornové stejně divocí?“</p>

<p>„Už jsem je dlouho neviděl. Kheldar by měl být dost civilizovaný. Nakonec je to Drasnijec. Co se týče Bara­ka, tam ti nic slíbit nemohu. Je to Šerek a ti jsou všichni divocí.“</p>

<p>Princ Kheldar, bratranec Rhodara, korunního prince Drasnie, byl malý, živý chlapec s dlouhým, ostrým no­sem a značnou dávkou inteligence. Byl v deseti chytřej­ší než mnoho dospělých mužů. Okouzlil Pol okamžitě a získal si ji za necelých deset minut. Líbil se jí moc, ale byla natolik chytrá, že mu zcela nedůvěřovala.</p>

<p>To musíte mít na paměti, když máte se Silkem něco do činění. Klidně ho mějte rádi, ale nedopusťte se té chyby, že byste mu plně důvěřovali. Teď už je ženatý, ale jeho žena je stejně mazaná jako on, takže bych ne­doporučoval důvěřovat ani jí.</p>

<p>Po návštěvě Kheldarovy rodiny jsme s Pol zamířili do Kotu a nasedli na loď do Val Alornu. Tam jsme si půj­čili koně a zamířili do Trellheimu. Barakovi bylo devět a jeho bratranec, korunní princ Anheg, byl zhruba o rok starší. Anheg byl u svého bratrance na návštěvě a oba byli statní jako dospělí chlapi. Barak měl rudé vlasy, ale Anheg měl vlasy silné a černé. Byl to párek skuteč­ných divočáků, ale to jsme očekávali. Však to byli Šerekové..</p>

<p>Představil jsem je Pol a ta nějak zařídila, aby setrvali na jednom místě dostatečně dlouho, aby si s nimi mohla popovídat.</p>

<p>„Tak co jim říkáš?“ zeptal jsem se, když jsme se vrá­tili do Val Alornu.</p>

<p>„Vypadá to dobře,“ řekla. „Jsou sice divocí a nevycválaní, ale jsou oba inteligentní. Z Anhega bude dobrý král. Myslím, že už teď má vliv na Baraka.“ „Chápeš, co má znamenat ten „Divý medvěd“? „Úplně ne. Má to něco společného s vrahem boha. Mám pocit, že se Barak změní ve vzteklého rváče, když bude vrah boha v nebezpečí, ale možná to zajde ještě dál. Možná to bude jasnější, až Barak vyroste.“</p>

<p>„Doufejme. Rád bych věděl trochu dopředu, jestli má dojít k nějaké změně.“</p>

<p>Z Val Alornu jsme vypluli do Darině a odtamtud zamířili do Annathu. Dvojčata se pak vrátila do Údolí a já se rozloučil s Pol a zamířil po Velké severní cestě do Boktoru. Chtěl jsem se setkat s Kheldarovým strý­cem, korunním princem Drasnie, Rhodarem. Promlu­vil jsem s ním a rozhodně jsem nebyl zklamán. I<emphasis> </emphasis>když byl mladý, byl to velmi rozhodný chlapík s obrovskou vůlí a zdravým rozumem. Ti tři, Rhodar, Anheg a Cho-Hag, byli na nejlepší cestě stát se skvělými králi a já si byl jist, že budeme jejich schopnosti po­třebovat, až se čas naplní.</p>

<p>Byl jsem stále na cestách a neměl moc příležitosti vracet se do Údolí a promluvit si s dvojčaty. Byli jsme ale stále ve spojení.</p>

<p>Tak mi také na jaře v roce 5346 sdělili, že se Pol vy­dala na jednu ze svých tajemných výprav a oni za ni za­skakují v Annathu.</p>

<p>Hnal jsem se zpět do Údolí, abych si s nimi stačil ještě promluvit. Naše spojení je velmi pohodlné a dob­ré, ale nebezpečí představovali Murgové, kteří se začali objevovat na západě. Kde jsou Murgové, tam jsou i Grolimové a ti byli schopni nějakou konverzaci na dál­ku zachytit. Já rozhodně nechtěl, aby se jim podařilo zjistit, kde je Pol, nebo co se děje v Annathu.</p>

<p>„Skutečně bych si přál, aby mi řekla, co chystá a ne, aby se vydávala na cesty takhle narychlo!“ vylétl jsem, když jsem dohnal dvojčata. „Kam má namířeno tento­krát?“</p>

<p>„Gar og Nadrak,“ odpověděl Beltira.</p>

<p>„Kam že jde?“</p>

<p>„Do Gar og Nadraku. Tentokrát jí řekl Mrinský ko­dex, kam má jít. Pamatuješ si na ty 'nadracké přátele', o kterých jsme ti říkali ve čtyřicátém devátém století? A ty ses tam potom vydal?“</p>

<p>„Ano.“ Samozřejmě jsem si to pamatoval. Tenkrát jsem tam našel to zlato.</p>

<p>„Ti 'přátelé' se teď objevili a Pol se vydala do Gar og Nadraku je hledat“</p>

<p>„To jsem přece mohl udělat já!“ zařval jsem v náh­lém návalu vzteku.</p>

<p>„Ne tak dobře jako Pol,“ nesouhlasil se mnou Belkira. „Na nás nekřič, Belgarate. My jsme jí ty pokyny pouze vyřídili. My je nevymýšlíme.“</p>

<p>Vzpamatoval jsem se. „Kde je přesně?“</p>

<p>„Ona a její majitel jsou v Yar Nadraku.“</p>

<p>„Její <emphasis>majitel?“</emphasis></p>

<p>„Ty jsi to nevěděl? Ženy jsou v Gar og Nadraku cen­né zboží.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>23.</strong></p>

<p>V tom samém roce 5346 vypukla v západní Drasnii morová nákaza. V té části světa je to endemická choro­ba, takže si myslím, že má co do činění s těmi močály. Je to velice virulentní choroba, která většinou končí smrtí. Ti, co ji přežijí, jsou nadosmrti zmrzačeni.</p>

<p>Protože byla Pol v Yar Nadraku, byl jsme nucen strá­vit asi rok v Annathu. Dohlížel jsem na Gerana, ale je­nom velmi zřídka jsme měli příležitost si zajít na ryby. Geran si zrovna začal stavět svůj dům a kdykoliv byl Ildeřin klan poblíž hranic, strávil všechny volné chvíle s ní. Ildera byla vysoká blondýnka a byla velmi krásná. Vypadalo to, že je do ní Geran celý blázen, ale ne pro­to, že by byl nucen. Vypadalo to, že Nezbytnost dokáže takové věci zařídit, i když není Pol zrovna přítomna, aby zařídila svatby těch mladých lidí.</p>

<p>Někdy v létě 5437 za mnou přijel do Annathu se zprávou hubený Drasnijec jménem Khendon. Mám pocit, že byl Khendon markrabě, ale on si na to moc nepotrpěl, protože měl jiné věci na práci. Protože je špionáž v Drasnii takřka národním bohatstvím, vět­šina členů drasnijské šlechty navštěvuje akademii tajných služeb a Khendon nebyl žádnou výjimkou. Tam také většinou mladí Drasnijci získávají své pře­zdívky, které používají nezřídka celý život. Kendon si odtamtud přinesl přezdívku Javelin – Oštěp – pravděpodobně díky své hubené postavě. Ačkoliv nebyl nijak starý, už patřil ke špičkám tajné služby. Mně byl docela sympatický. Byl to jeden z mála lidí, co dokázal vyvést Silka z rovnováhy, a to už bylo co říct.</p>

<p>Posadil se pohodlně na židli v Darralově kuchyni, za­tímco Geranova matka připravovala večeři. Darral s Geranem ještě pracovali v kamenolomu. „Byl jsem teď v Yar Nadraku, Věčný,“ oznámil mi Javelin, „a tam jsem se sešel s<emphasis> </emphasis>tvou dcerou, která mi dala pro tebe vzkaz.“ Sá­hl do svého pláště a vytáhl listinu opatřenou pečetí. „Říkala, že pochopíš, proč využívá tento způsob, místo, aby se spojila  jako obvykle. Co tím myslela?“</p>

<p>„To je jedna z věcí, o kterých nemusíš nic vědět, Oštěpe,“ řekl jsem mu.</p>

<p>„Já musím vědět o všem, Věčný,“ oponoval mi.</p>

<p>„Zvědavost ti může přinést spoustu potíží, Oštěpe. Existují dva světy, které spolu koexistují. Ty se sta­rej o svůj a já se budu starat o ten můj. Musíme se snažit, abychom si moc často nepřekáželi. Je to nej­snazší cesta, věř mi. Jsem už na světe dost dlouho, abych věděl, co dělám.“ Zlomil jsem voskovou pe­čeť – o které jsem si jist, že ji Oštěp pečlivě opravil poté, co si vzkaz přečetl – a přelétl očima těch pár řádek od své dcery.</p>

<p>„Otče, už mohu zpět domů. Přijď do Yar Nadraku a přines dost peněz. Můj majitel na mě asi vysadí slušnou cenu.“</p>

<p>„Kolik se v YarNadraku platí za otrokyně, Khendo­ne?“ zeptal jsem se hubeného Drasnijce.</p>

<p>„To záleží, jaká ta žena je,“ odpověděl, „a jak umí kupec smlouvat. Měj na paměti, že se na smlouvání po­dílí tři strany,“</p>

<p>„Jak  to myslíš?“</p>

<p>„Žena je na ceně také zainteresovaná, Belgarate, protože dostává půlku a protože výše naznačuje její hodnotu. Je to otázka cti a v tom případě bude cena tvé dcery pěkně vysoká.“</p>

<p>„I ode mne?“</p>

<p>„Je to velmi vžitý zvyk, Svatý. Chceš ji zpátky, ne?“</p>

<p>„To záleží na tom, kolik by mě to mělo stát.“</p>

<p>„Belgarate!“ Vypadal skutečně šokován.</p>

<p>„Jenom jsem žertoval, Khendone. Řekni mi zhruba nějaké číslo. Mám tu někde desetiuncové zlaté cihly. Kolik bych jich měl s sebou vzít?“</p>

<p>„Aspoň tucet. Menší počet by vypadal jako urážka.“</p>

<p>„Tebe to baví, co?“</p>

<p>„Ty ses ptal, Belgarate. Já se snažím ti říct svůj nej­lepší odhad.“</p>

<p>„Děkuju,“ řekl jsem suše. „Jak se jmenuje její vlast­ník?“</p>

<p>„Gallak, Svatý. Je to kupec, který obchoduje s kože­šinami. Fakt, že vlastní tvou dceru mu hodně pozvedl prestiž, takže ji určitě nebude chtít dát levně. Dej na mou radu a vem s sebou hodně peněz.“</p>

<p>Vstal jsem. „Dohlédni tady na všechno, Khendone. Já sem pošlu dvojčata, jakmile se dostanu do Údolí.“</p>

<p>„Jak si přeješ, Belgarate.“</p>

<p>Vyšel jsem z Annathu, proměnil se v sokola a letěl rovnou do Údolí. Tam jsem krátce promluvil s dvojčaty a pak začal hledat to zlato. Konečně se mi podařilo je najít za policí s knihami. Vzal jsem jich dvacet, což bylo nějakých jedenáct kilo, dal je do sedlové brašny a vyrazil na sever, abych našel nějaké Algary a koupil od nich koně.</p>

<p>Přešel jsem sendarské hranice a za pár dnů se dostal do Aldurfordu. Pak jsem použil Velkou severní cestu a po ní přešel močály a dostal se do Boktoru. Zastavil jsem se tam jenom krátce, abych si koupil drasnijské šaty. Potom jsem vyrazil přes vřesoviště k nadrackým hranicím.</p>

<p>„Za jakým účelem jdeš do Gar og Nadraku?“ vyptá­val se mne podezíravě jeden ze strážných u brány, kde jsem zastavil.</p>

<p>„To je moje věc, příteli,“ odvětil jsem. „Je v tom ob­chod. Chci v Yar Nadraku něco koupit a pak se s tím vrátit do Boktoru a tam to zase prodat. Jestli chceš vidět dokumenty, tak jich mám s sebou dost.“</p>

<p>„Ocenil bych trochu lepší přístup,“ pravil s nadějí v hlase. „To je tady zvykem.“</p>

<p>„Nejsem otrok zvyklostí,“ oznámil jsem mu. „Možná by tě zajímalo, že je král Drosta můj přítel.“ Ve skuteč­nosti jsem Drostu nikdy neviděl, ale bývá užitečné, ohánět se známými jmény.</p>

<p>Bylo vidět, že to strážnému vrtá v hlavě.</p>

<p>„Zajímalo by mě, jak se bude tvářit, až mu řeknu, že pohraniční stráž vymáhá úplatky,“ dodal jsem.</p>

<p>„To bys mu neřek, že ne?“</p>

<p>„Ne, když přestaneš zdržovat s těmi nesmysly.“</p>

<p>Okamžitě zvedl bránu a nechal mě projít. Mohl jsem mu zaplatit, ale přece jsme se Rablekem nedřeli proto, abych pak takhle rozhazoval.</p>

<p>Pokračoval jsem po Severní karavanní cestě na vý­chod a asi po týdnu se dostal do Yar Nadraku, což je obzvlášť ošklivé město. Rozkládá se po obou stranách řeky Cordu a okolí města je jeden velký močál, plný spálených větví, protože Nadrakové si dělají místo v le­se tak, že ho zapálí. Nejvíc ovšem kazí vzhled města to, že všechno uvnitř hradeb je natřeno dehtem. Asi to zabraňuje tlení dřeva, ale rozhodně to nepřidá na kráse.</p>

<p>Jel jsem přímo na kožešinový trh a ptal se po ob­chodníkovi s kožešinami jménem Gallak. Poslali mne do nejbližší hospody, což bylo pravděpodobně poslední místo, kde bych Polgaru očekával. Bylo to drsně vyhlí­žející místo s nízkým stropem, který držely dehtem na­třené trámy. Tam jsem uviděl něco, co mě skutečně překvapilo.</p>

<p>Polgara tam tancovala.</p>

<p>Možná, že nebyla úplně tak dobrá jako Vella, ale rozhodně nebyla o mnoho horší. Měla vysoké, kožené boty nadrackého stylu, ze kterých vyčuhovaly rukojeti dvou dýk. Další dvě dýky měla za pasem. Na sobě měla tenoučké šaty z malloreánského hedvábí v modré barvě, které se při každém kroku všelijak otevíraly a leccos naznačovaly.</p>

<p>Štamgasti v hospodě jásali při každém jejím kroku, a to způsobilo, že jsem se začal cítit bojovně. Někdy to vypadá, že jsem strávil v podobném rozpoložení tisíce let, když muži projevovali o Polgaru zájem. Ale řekněte mi, který otec se tak necítí?</p>

<p>Svůj tanec zakončila svůdným úklonem, jakým tra­dičně končí tance nadracké ženy a opilci odměnili její výkon bouřlivým aplausem a hvízdáním. Pak se vrátila ke stolu, kde seděl její vlastník, na kterého teď dopadla část její slávy. Byl to Nadrak s podlouhlým obličejem ve středním věku, jehož šaty prozradily, že se jedná o člověka v jistém postavení. Všiml jsem si, že se snažil držet ruce co nejdál od ní, když si sedala. Zřejmě dobře věděl, jak umí ty dýky používat.</p>

<p>Protlačil jsem se davem k jejich stolu. „To je ale ženská, příteli,“ řekl jsem mu. „Prodal bys mi ji?“ Bylo to trochu neomalené, ale věděl jsem, že Nadrakové mají sklony jít rovnou k věci.</p>

<p>Prohlédl si mne od hlavy k patě. „Ty jsi Drasnijec, co?“ usoudil dle mých šatů.</p>

<p>„Správně,“ odpověděl jsem.</p>

<p>„Nevím, proč bych ji měl prodávat Drasnijci.“</p>

<p>„Obchod je obchod, Gallaku,“ řekl jsem mu, „a moje peníze jsou stejně dobré, jako každé jiné.“ Nadzvihl jsem sedlovou brašnu.</p>

<p>„Jak to, že znáš moje jméno?“</p>

<p>„Poptával jsem se kolem.“</p>

<p>„Nejsi trochu starý, aby sis kupoval ženu?“</p>

<p>„Nekupuju si ji pro sebe, Gallaku. Chci ji dát princi Rhodarovi jako dar ke korunovaci. Pro obchodníka je vždycky dobré, když má očko u panovníka.“</p>

<p>„To je teda svatá pravda,“ souhlasil, „ale Rhodar je Alorn. Proč myslíš, že se bude zajímat o nadrackou že­nu?“</p>

<p>„Vidím, že neznáš Rhodara. Ten má chuť na ledacos.“</p>

<p>„Možná ztratí chuť na Polannu, až mu ukáže, jak umí zacházet s těmi, co se s ní chtějí sblížit až příliš důvěr­ně. Umí pěkně rychle zacházet s dýkama.“</p>

<p>„Ona se jmenuje Polanna?“</p>

<p>Přikývl. „Jen tak pro zajímavost. Kolik bys za ní na­bídl?“</p>

<p>Sáhl jsem do svého vaku, vytáhl jednu cihličku a po­ložil ji před něj na stůl.</p>

<p>Polgara nás pozorně sledovala. „To vůbec nepřipadá do úvahy,“ vyprskla. „Potřeboval bys aspoň dvacet ta­kových kousků. Řekni mu, ať vypadne, Gallaku.“</p>

<p>Gallak ale docela zaujatě zkoumal zlato. „Nebuď tak hr hr, Pol,“ řekl jí. „Je to velmi dobré zlato. Řek bych, že je skoro ryzí.“ Zašklebil se na mne. „Kde jsi ho vzal, příteli?“</p>

<p>„Před pár lety jsem chvíli prospektoroval,“ odpověděl jsem. „Našel jsem s parťákem potok, který byl plný ta­kového zlata.“</p>

<p>Oči mu zazářily. „Ten potok bych rád viděl,“ řekl za­sněně.</p>

<p>„To by chtělo hodně lidí. Mám pocit, že si to ale ne­chám pro sebe. Nuže? Máš nějakou nabídku?'</p>

<p>„Už ti ji řekla Polanna. Dvacet cihliček.“</p>

<p>„Pět,“ kontroval jsem.</p>

<p>„Možná bych mohl slevit na patnáct.“</p>

<p>„To je směšné!“ zasmál jsem se. „Za patnáct bych si mohl koupit celou tu hospodu i se všema, co jsou uvnitř. Musíme se držet trochu reality. Vždyť je to je­nom ženská.“</p>

<p>Dohadovali jsme se asi hodinu a Pol žhnuly oči víc a víc. Nakonec jsme se dohodli na dvanácti. Pak jsme si plácli na znamení uzavření obchodu a já vstal. „Tak jo, děvče,“ řekl jsem své dceři, „vyrážíme do Drasnie.“</p>

<p>„Musím si ještě vzít svoje věci,“ vyhrkla a sbírala svůj podíl na zlatě.</p>

<p>„Nech to tady.“</p>

<p>„Ani náhodou, Staříku. Koupil sis mě, ale ne můj majetek. Do Gallakova domu je to jenom kousek. Bude to trvat chvilku.“</p>

<p>Otočila se a vyšla z hospody sledována všemi páry mužských očí. „Ta má jiskru, co?“ řekl jsem.</p>

<p>„To teda jo,“ souhlasil Gallak. „Abych ti řekl pravdu, příteli, jsem docela rád, že jsem se jí zbavil. Znáš svého budoucího krále líp než já, ale možná jsi měl vybrat jiný dárek. Možná že po pár týdnech s Polannou jeho vděčnost poklesne.“</p>

<p>„To bude v pořádku. Bylo mi potěšením s tebou ob­chodovat.“ Popadl jsem svou – o mnoho lehčí – sedlovou brašnu a vyšel na ulici.</p>

<p>Když Pol přišla, měla oči chladné jak led. „Moc jsi mě teda nepotěšil, Staříku,“ řekla. „Bylo to velmi urážlivé.“</p>

<p>„Já měl pocit, že jsem si vedl docela dobře. Vrátíš mi to zlato?“</p>

<p>„Ale kdepak, otče. To zlato je teď moje.“</p>

<p>Vzdychl jsem. „Tak jo, Pol. Když myslíš, že je to tak správné, tak si ho nech. Měli bychom najít nějakou stáj. Koupím koně a vyrazíme na cestu zpět.“</p>

<p>Když jsme vyjeli z Yar Nadraku, mohli jsme mluvit trochu otevřeněji. „Našla jsi lidi, co jsi hledala?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Samozřejmě,“ přikývla. „Kdybych je nenašla, tak bych pro tebe neposlala.“</p>

<p>„Kdo to je?“</p>

<p>„Jeden z nich je samotný Drosta lek Thun.“</p>

<p>„Nadracký král?“ To bylo skutečně překvapení.</p>

<p>„Ano. Drosta je dost rozporuplná osobnost. Zdá se, že se tím chce vymanit s područí Grolimů, protože by rád změnil svoje království na světskou společnost, kte­rá nebude tak svázána náboženskými pravidly a před­sudky. Je velmi lstivý a nemá žádné zásady, ale chce pro svou zemi to nejlepší.“</p>

<p>„A kdo dál?“</p>

<p>„Chlapík, který se jmenuje Yarblek. Mám pocit, že je to potomek někoho, koho jsi znával.“</p>

<p>„Myslíš Rableka?“</p>

<p>„Samozřejmě. Nic se přece nestává jen náhodou.“</p>

<p>Povzdychl jsem. „Už mě to někdy skutečně una­vuje.“</p>

<p>„Myslela jsem, že sis už na to zvykl. Yarblek je něco jako obchodník. Je mladý, ale neústupný, takže si už vybudoval značnou pověst. Myslím, že až přijde čas, tak nám pomůže…  za správnou cenu. Máš ještě nějaké zlato, ne?“</p>

<p>Putovali jsme po Severní karavanní cestě směrem na západ k drasnijské hranici. Byl podzim a listí stromů se barvilo do zlatava. Je to vždy velmi pěkné, ale zároveň to s sebou přináší předzvěst zimy a my ještě měli před sebou hory kolem Yar Guraku.</p>

<p>Spěchali jsme, co jsme mohli, ale když jsme dorazili do hor, viděli jsme, že nás štěstí opustilo. Z Morinlandu se přihnala sněhová bouře a navála všude pět stop sněhu. Vyrobil jsem provizorní přístřešek, který nás ochránil před bouří. Ta zuřila tři dny a potom jsme se znovu vy­dali na cestu. Šlo to velmi pomalu a Pol za chvíli ztratila trpělivost. „To je směšné, otče!“ vykřikovala. „Jsou pře­ce jiné způsoby, jak se dostat, kam potřebujeme.“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou. „Jsme teď na angarackém úze­mí, Pol, a to znamená, že tu mohou být Grolimové. Musíme být nenápadní, pokud to jen jde. Myslím, že to projdeme… jestli vydrží počasí.“</p>

<p>Ale samozřejmě nevydrželo. Zanedlouho se přihnala další bouře a já stavěl další přístřešek.</p>

<p>Během příštího dne jsme měli návštěvu. Sníh sypal tak intenzivně, že nebylo vidět na tři metry. V tu chvíli k nám dolehl hlas. „Ahoj v táboře,“ pravil hlas. „Jdu k vám. Nelekněte se.“</p>

<p>Byl to starý chlápek. Vysoký, hubený s vlasama bí­lýma jako sníh okolo. Byl po uši zahalený v kožeši­nách, tvář měl zvrásněnou, ale oči tak staře nevypadaly. „Dostali jste se do maléru, co?“ ukázal na sníh kolem. „To jste tu bouři necítili?“</p>

<p>Pokrčil jsem rameny. „Mysleli jsme, že tomu uteče­me.“</p>

<p>„V těchhle horách moc šancí nemáte. Kam máte na­mířeno?“</p>

<p>„Do Drasnie.“</p>

<p>„Tam se už nedostanete. To jste vyrazili pozdě. Bu­dete tu muset zůstat přes zimu.“</p>

<p>„To není možné,“ vyhrkla Pol.</p>

<p>„Já znám tyhle hory, děvče. Do jara se tam nedosta­nete.“ Pohlédl na nás a vzdychl. „Nedá se nic dělat. Radši pojďte se mnou.“ Neznělo to příliš šťastně.</p>

<p>„Kam jdeme?“ zeptal jsem se.</p>

<p>„Přezimuju v jeskyni asi mílí odsud. Není to nic moc, ale lepší jak tohle. Myslím, že tuhle zimu vydržím s vaší společností. Aspoň si budu mít s kým povídat. Můj osel poslouchá docela dobře, ale nechce se mu odpovídat.“</p>

<p>Jsem si jist, že si Garion a Silk na toho chlapíka vzpomenou. Potkali jsme ho, když jsme šli přes ty samé hory o několik let později cestou do Kthol Mišraku.</p>

<p>Nikdy nám neřekl, jak se jmenuje. Jsem si jist, že měl nějaké jméno, ale je možné, že ho zapomněl. Napovídal toho za té nekonečné zimy spoustu, ale jenom málo z toho byly nějaké aspoň trochu užitečné informace. Myslím, že strávil celý život hledáním zlata v těch ho­rách, ale získal jsem dojem, že se ani moc nesnažil. Prostě se mu v horách líbilo.</p>

<p>Zdá se mi, že jsem nepoznal nikoho, kdo by toho to­lik poznal jediným pohledem. Takřka na první pohled poznal, že já s Pol nejsme obyčejní lidé, ale co si o nás myslel, si nechal pro sebe.</p>

<p>Mně byl sympatický a myslím, že se líbil i Pol. Ale nelíbilo se jí, že je jeho osel a naši koně s námi v jesky­ni. Dohadovali se o tom celou zimu.</p>

<p>Jak předpovídal, z Morinlandu se přihnaly další sněho­vé bouře a sníh nás zcela uvěznil. Na cestu nebylo ani pomyšlení. Chodili jsme na lov a musím přiznat, že už mi začala lézt zvěřina krkem. Pol se ujala vaření, ale ani ona už koncem zimy nevěděla, na jaký způsob má maso upravit.</p>

<p>Přestože Pol osla příliš nemilovala, on si ji velmi ob­líbil. Dával jí svou náklonnost najevo tím, že ji olizoval hlavu, zvláště když to nečekala. Asi si myslel, že je to velká legrace, když ji překvapí.</p>

<p>Potom, když už jsem myslel, že zima nikdy neskončí, vylezl náš hostitel k ústí jeskyně, nadechl se a povídá: „Tak je po zimě. Z Drasnie už sem vane teplý vítr a ten rozpustí sníh dřív, než se nadějete. Sice se na čas roz­vodní potoky, ale koncem týdne už se budete moct vy­dat na cestu. I když mi s vámi bylo dobře, naše cesty se rozejdou.“</p>

<p>„Kam se vydáš ty?“ zeptala se ho Pol.</p>

<p>Podrbal se na hlavě. „Ještě jsem se nerozhodl. Možná na jih nebo do Morinlandu. Možná půjdu, kam povane vítr, nebo to nechám na svém oslovi. Je mi to skoro jedno. Hlavně, když jsem v horách.“</p>

<p>Ukázalo se, že měl s předpovědí počasí opět pravdu a za necelý týden jsme se s ním s Pol rozloučili a vy­dali jsme se na cestu. U stromů byly sice ještě závěje, ale cesty už byly schůdné. Zhruba za čtyři dny jsme byli na drasnijské hranici a za týden jsme dorazili do Boktoru.</p>

<p>Mor, o kterém jsem se už zmínil, si v Drasnii vyžádal své oběti. Mezi nimi byl i Rhodarův otec a Silkova matka. Král zemřel, ale Silkova matka ne. Choroba ji ovšem hrozně poznamenala. Zároveň ji ovšem zbavila i zraku, takže se nemohla vidět v zrcadle a Silk ani jeho otec se o tom nikdy nezmínili.</p>

<p>Pol a já jsme zůstali v Boktoru na Rhodarovu koru­novaci a potom jsem koupil loď, abychom pluli dolů po řece Mrin mezi močály. Močály nemám opravdu rád, ale na Velké severní cestě je v tuto dobu příliš mnoho poutníků.</p>

<p>Zimy jsou hrozné, ale jaro umí být někdy ještě horší… zvláště v močálech. Začalo pršet den potom, co jsme vyrazili z Boktoru a pršelo aspoň týden. Začal jsem přemýšlet, jestli nebylo zase nějaké zatmění, co změ­nilo počasí.</p>

<p>Většina z vás asi už někdy musela překonat močály, protože jinak se do Boktoru ze západu nedostanete, ale pro ty z vás, co tam nikdy nebyli, stačí, když budete vě­dět, že se rozkládají mezi řekami Mrin a Aldur. Leží v nich spousty tlejících stromů, větví a jiných dřev, které hrozně ztěžují pohyb. Obě řeky způsobují, že tam není zcela stojatá voda, ale proud je tak slabý, že ho skoro nevnímáte. Jediná pomoc je odstrkovat loď bidlem. Veslování moc nepomáhá, protože jsou některé kanály příliš úzké. Já se bidlem oháním velmi nerad, ale tam není jiná možnost.</p>

<p>„Mohli jsme jet s nějakými kupci,“ řekl jsem jednoho deštivého rána Pol. „Už jsme mohli být na půl cesty do Darine.“</p>

<p>„Teď je dost pozdě na to, abychom se vraceli. Jen po­řádně odrážej.“</p>

<p>Nebudete tomu věřit, ale jednoho dne jsme narazili na dům, který stál na malém ostrůvku, obklopen těmi spoustami vod.</p>

<p>Když jsme se přiblížili k ostrůvku, vyšla ze dveří že­na a vážně hleděla do deště. „Vítejte v domě Vordai,“ řekla mé dceři a mně, ale v jejím hlase moc vřelosti ne­bylo.</p>

<p>„Jsem skutečně překvapen, že si někdo postavil dům na takovém místě,“ zavolal jsem.</p>

<p>„Mám pro to svoje důvody,“ odpověděla. „Můžete jít dovniř… aspoň dokud nepřestane pršet.“</p>

<p>Už jsem zažil příjemnější pozvání, ale něco mi říkalo, že bych ho měl přijmout, i když nezní bůhvíjak přívěti­vě.</p>

<p>Přirazil jsem loď ke břehu a vystoupili jsme s Pol na břeh.</p>

<p>„Tak ty jsi Vordai,“ řekla Pol ženě ve dveřích.</p>

<p>„A ty budeš Polgara,“ odpověděla ona.</p>

<p>„Asi jsem něco nepochopil,“ přiznal jsem.</p>

<p>„Známe se z doslechu, otče,“ řekla mi Pol. „Vordai je známá jako Čarodějnice z močálu. Tohle je pro ni jedi­né bezpečné místo v Drasnii.“</p>

<p>„Asi proto, že je tu tak mokré dřevo, že na něm ne­mohou nikoho upálit,“ dodala majitelka chalupy s hoř­kostí v hlase. „Pojďte z deště dovnitř, vy dva.“ Vordai byla hodně stará, ale v jejím obličeji byly ještě stopy po bývalé kráse. Život se ale s Čarodějnicí Vordai zřejmě nemazlil.</p>

<p>Každý, kdo žil aspoň krátký čas v Drasnii slyšel o Čarodějnici z močálů, ale já si vždycky myslel, že to jsou jenom báchorky. A většina těch příběhů asi je­nom takovými pohádkami skutečně byla. Určitě to nebyla čarodějnice, která by lákala pocestné do beze­dných tůní a ať už byla v mládí jakákoliv, teď se lidí spíš stranila.</p>

<p>Vnitřek chaloupky byl velmi útulný. Nízký strop měl ozdobené trámoví a dřevěná podlaha byla vydřená až doběla. V krbu visel kotlík, v oknech byly záclony a na stole váza s květinami.</p>

<p>Vordai na sobě měla prosté, hnědé šaty a lehce kul­hala. Vypadala dost unaveně. „Tak ty jsi ten známý Belgarat,“ řekla. Vzala naše mokré pláště a pověsila je k ohni.</p>

<p>„To je zklamání, co?“ ozvala se Pol.</p>

<p>„Ne,“ odpověděla Vordai, „opravdu ne. Vypadá tak, jak jsem si představovala.“ Ukázala ke stolu. „Posaďte se. Mám jídla dost pro všechny.“</p>

<p>„Ty jsi věděla, že přijdeme, že ano, Vordai?“</p>

<p>„Přirozeně, přece jsem čarodějka.“</p>

<p>Do dveří vstoupila potápka a vydala ten směšný zvuk, co potápky vydávají. Stála tam na jedné noze.</p>

<p>„Ano,“ odpověděla Vordai. „Já vím.“</p>

<p>„Tak je to pravda,“ řekla Pol tajemně a dívala se na potápku.</p>

<p>„Mnoho neobvyklých věcí je pravdivých, Pol,“ od­pověděla Vordai.</p>

<p>„Neměla sis s nimi zahrávat a ty to víš.“</p>

<p>„Nikomu jsem neublížila a taky jsem zjistila, že za­hrávat si s lidmi je mnohem nebezpečnější. Když se to tak vezme, tak dávám přednost společnosti potápek před lidskou.“</p>

<p>„Alespoň jsou čistší,“ souhlasila Pol.</p>

<p>„Protože se mnohem častěji koupají. Za chvíli přesta­ne pršet, a tak se budete moct zase vydat na cestu. Za­tím vám mohu nabídnout snídani. Tak daleko moje po­hostinnost ještě sahá.“</p>

<p>Mnoha věcem jsem v té situaci nerozuměl. Bylo zjev­né, že se Pol ve svých studiích dotkla oboru čarodějnic­tví, kterému jsem se já nikdy nevěnoval. Mezi Pol a Ča­rodějnicí z močálů probíhala jistá konverzace, která šla mimo mě. Jedné věci jsem si ovšem všimnul a to té, že s tou ženou někdo kdysi velice ošklivě zacházel.</p>

<p>No ano, Garione. Je mi Vordai líto… asi jako mi bylo líto Illessy. Nakonec nejsem žádný nelida. Proč myslíš, že jsem udělal to, co jsem udělal, když jsme jeli přes močály cestou do Kthol Mišraku? Určitě to nebylo proto, že bych neviděl jiné řešení.</p>

<p>Jak Vordai předpověděla, před polednem bylo po dešti. Oblékli jsme si suché pláště a vyrazili na cestu. Vordai se ani neobtěžovala s námi rozloučit.</p>

<p>Odrazil jsem loď od břehu a za chvíli už byla cha­loupka z dohledu. Oči Pol se zaplnily slzami. Nezdálo se mi vhodné se jí ptát proč. Když to situace vyžaduje, Pol dokáže být velmi tvrdá, ale rozhodně není nelid­ská.</p>

<p>Z močálů jsme se dostali někde u Aldurfordu a po­kračovali jsme po svých podél východní hranice Sendarie, až jsme se dostali na cestu, která vedla do Annathu. Když jsme dorazili, do vesnice, čekal nás Geran s ote­vřenou náručí. „Díky bohu,“ řekl s ulehčením. „Už jsem se bál, že nestihnete svatbu!“</p>

<p>„Jakou svatbu?“ zeptala se Pol ostře.</p>

<p>„Moji,“ odpověděl Geran. „Příští týden se žením.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>24.</strong></p>

<p>Svatba Gerana a Ildery se uskutečnila na jaře v roce 5348 a zúčastnila se jí celá vesnice Annath. Aby se síly vyrovnaly, přes hranici přišel svatební obřad navštívit i celý Ildeřin klan.</p>

<p>Příprava obřadu s sebou přinesla těžkosti. Protože IIdera byla Algarka, Belarův kněz, který se staral o du­chovní záležitosti celého kmene, předpokládal, že ob­řad vykoná on, s čímž zásadně nesouhlasil sendarský kněz z Annathu, který předpokládal, že obřad povede on. Do celé záležitosti se musela vložit Polgara, která situaci zachránila návrhem, že se místo jednoho obřadu budou konat obřady dva.</p>

<p>Další potíž se objevila ve vztahu Geranovy matky Alary a Ildeřiny matky Olany. Ilderin otec byl klanový náčelník, což se rovnalo postavení šlechtice v sendarské společnosti, a tak se Olana netajila názorem, že se její dcera vdává pod svou úroveň. To se samozřejmě Alaře nelíbilo a Pol s ní musela velmi důrazně promlu­vit, aby nikomu neprozrazovala pravý původ svého sy­na, protože ještě nedozrál čas. Myslím, že tyhle mateř­ské ukřivděnosti dávaly Pol za ta staletí do těla víc než skutečnost, že ji sleduje Chamdar.</p>

<p>Vesnické svatby bývají většinou poměrně neformální události. Ženich se na ně připraví tak,  že se vykoupe a vezme si čistou košili. Alara si ale vzala do hlavy, že její syn musí mít něco extra. Proslídila celou vesnici, až našla u místního kupce na půdě pod vrstvou prachu sta­ré šlechtické šaty. Hučela do kupce tak dlouho, až je Geranovi půjčil. Pak je Alara prala dostatečně dlouho, že se daly obléci.</p>

<p>Geranovi ovšem nepadly a on si je odmítal obléci.</p>

<p>„Jen si je vem, Gerane,“ řekl mu jeho otec. „Však to tu chvíli vydržíš.“</p>

<p>„Nevím, proč bych na sebe měl brát tu 'maškarádu',“ stěžoval si Geran, „Košile by mi stačila.“</p>

<p>„Tvoje matka chce, abys před těmi Algary vypadal dobře,“ vysvětloval Darral. „Ne abys ji zklamal. Má teď s tou svatbou trochu problémy, tak ji to ještě neztěžuj. Udělej to k vůli svému starému otci, Gerane. Ty se teď odstěhuješ, ale já budu muset jíst, co tvoje matka uvaří. Ty to chvíli vydržíš a mně tím usnadníš život.“</p>

<p>Geran chvíli brblal, ale pak se do šatů oblékl.</p>

<p>Bylo už hezké počasí, a tak se měl obřad konat na rozkvetlé louce za vesnicí. Když nastal čas, doprovodili jsme s Darranem Gerana k oltáři, který byl vztyčen uprostřed louky a u něhož postávali oba kněží. Z jejich výrazu bylo zřejmé, že Polina diplomacie přece jen všechny vrásky nevyhladila.</p>

<p>Nejbližší příbuzní ženicha a nevěsty seděli na lavi­cích, ostatní svatebčané stáli za nimi. Sendařané byli oblečeni do střízlivých, hnědých šatů a stáli na jedné straně. Algarové byli v černých jezdeckých úborech a stáli na straně druhé. Všiml jsem si, že na sebe vrhali velice zarputilé pohledy. Bylo zřejmé, že nevraživost Olany a Alary rozdělila svatebčany na dva nepřátelské tábory.</p>

<p>Většina obyvatel Annathu se živila již po generace v kamenolomu, takže o nich nelze říci, že by byli nějak muzikálně nadaní. O Algarech je všeobecně známo, že nejsou schopni zazpívat čistě ani jednu písničku. Z těchto důvodů Pol rozhodla, že se obřad obejde bez tra­dičního svatebního pochodu, aby pak nějaký kritik zbytečně ještě nepřidal na beztak již napjaté atmosféře a nezačal rvačku ještě před obřadem.</p>

<p>Ilderu doprovázel k oltáři její otec Grettan, jehož tvář prozrazovala přání, aby byl již dnešní den za ním. Ne­věsta byla celá v bílém, na hlavě měla věneček z čerst­vých květin a celá zářila. Nevěsty vždy září… všimli jste si toho? Zatímco ženich je nervózní, nevěsta září. To člověka přivádí k úvahám, kdo řídí tento svět.</p>

<p>Polgara – samozřejmě celá v modrém – šla hned za Ilderou a Grettanem. Ačkoliv to měla být šťastná a ve­selá událost, Polgařina tvář byla naprosto vážná a sou­středěná. Ve vzduchu bylo příliš mnoho potenciálního násilí a Pol chtěla, aby všem bylo jasné, že ona nic ta­kového nepřipustí.</p>

<p>Měl jsem pocit, že se dvojitý obřad táhl hodiny. Geran by měl ten pocit, i kdyby obřad trval podstatně krat­ší dobu. Algarský kněz chválil Belara dost dlouhou do­bu, načež si vzal slovo sendarský kněz a blahořečil šest zbývajících bohů. Zatrnulo mi, když se dostal k Torakovi. Myslím, že i kdyby byl vzhůru, neměl by Torak žádný důvod k radosti nad tímto sňatkem, jehož vý­sledkem měl být jeho konec. Sendarané jsou ale velmi ekumeničtí a vždy vzývají všech sedm bohů.</p>

<p>Naštěstí všechno má svůj konec, a tak i obřad skončil a ženich s nevěstou si mohli vyměnit první manželský polibek. Potom přišla na řadu hostina, kterou chystala sama Pol. Při západu slunce doprovodili ti, co ještě mohli chodit, novomanžele k domu, který pro ně posta­vil Geran.</p>

<p>Když na Annath sedl příjemný večer, vypukly první rvačky.</p>

<p>Kolem a kolem, byla to poměrně úspěšná svatba.</p>

<p>Strávil jsem noc v Darralově domě a druhý den ráno se mě Pol ptala: „Co to bylo v noci za křik?“</p>

<p>„Svatebčané trochu oslavovali.“</p>

<p>„Opravdu? Mně to moc oslavně neznělo.“</p>

<p>„Svatba je velice emotivní záležitost, Pol, a včerejší noc propukaly nejrůznější emoce.“</p>

<p>„Já bych řekla, že to znělo jako frontální útok, otče.“</p>

<p>„Žádná pořádná svatba se neobejde bez rvačky. Pak si ji lidé aspoň pamatují.“</p>

<p>„Je mnoho mrtvých?“</p>

<p>„Pokud vím, tak nikdo. Ten Belarův kněz si nějakou chvílí odpočine od kázání… aspoň pokud mu nesroste čelist.“</p>

<p>„No, asi je to normální. Co máš teď v plánu, otče?“</p>

<p>„Myslím, že se vrátím do Údolí. Tahle svatba byla svým způsobem UDÁLOST a mohla by o ní být nějaká zmínka v Mrinském kodexu. Radši se teď budu chvíli držet stranou od Annathu. Chamdar je sice v Tolnedře, ale Grolimové by mohli slídit kolem a já nechci přilákat jejich pozornost k tomuto místu.“</p>

<p>„To je moudré rozhodnutí. Pozdravuj ode mne dvoj­čata.“</p>

<p>„Budu. Díky.“</p>

<p>Oblékl jsem se a posnídal. Pak  jsem se vydal jedinou ulicí dolů, abych pozdravil novomanžele. Geran měl ten překvapený pohled novomanželů a Ildera se červe­nala, jak to novomanželky dělávají, Usoudil jsem, že je to dobré znamení pro budoucnost. Potom jsem opustil Annath a zamířil do Údolí.</p>

<p>Ve skutečnosti jsem neměl doma nic moc na práci. Mělo se udát něco velmi důležitého a já se nemohl do­čkat. Bylo pro mne skutečně obtížné soustředit se na něco jiného. Navzdory úsilí nebyla dvojčata schopna něco z Mrinského kodexu vydolovat. Garionův přítel – tak jako většinu života – prostě zahálel.</p>

<p>Někdy se mi zdá, že jsem strávil většinu života vy­čkáváním a zahálkou.</p>

<p>Uprostřed příští zimy se Beldin vrátil domů. Já nerad cestuju v zimě, ale Beldin si ročních období prostě ne­všímá… mám pocit, že je to důsledek jeho podivného dětství. Zrovna jsem v té době četl pro ukrácení času prastaré melcenské příběhy o objevení Melcenských ostrovů.</p>

<p>„Belgarate!“ křičel můj nevychovaný bratr. „Otevři ty svoje pitomý dveře!“</p>

<p>Zašel jsem ke schodišti. „Otevři!“ řekl jsem obrov­skému balvanu, který chránil vstupní prostor před roz­mary počasí. Odkulil se na jednu stranu a můj bratr vstoupil do věže. „Proč máš furt zavřeno?“ rozčiloval se a oklepával se od sněhu.</p>

<p>„Zvyk,“ odpověděl jsem. „Pojď dál.“</p>

<p>Vystoupal po schodech nahoru. „To tu nikdy neukli­díš?“ rozhlédl se po nepořádku, který jsem už ani ne­vnímal.</p>

<p>„Někdy jo. Co tě sem přivádí z jižního Kthol Murgosu?“</p>

<p>„Zemětřesení. Stalo se vloni na jaře něco podstatné­ho?“</p>

<p>„Geran si vzal Ilderu.“</p>

<p>„Jestli mají dvojčata pravdu, tak je to nejdůležitější událost od Vo Mimbre. Soudím, že to taky vysvětluje to zemětřesení.“</p>

<p>„Probudilo Toraka?“</p>

<p>„Pokud vím, tak ne. Neporušilo nijak jeho jeskyní. Jaká byla svatba?“</p>

<p>„Docela dobrá. Samotný obřad byl poměrně nudný, ale rvačky večer byly opravdu vzrušující.“</p>

<p>„To mě mrzí, že jsem o to přišel,“ řekl a zasmál se tím svým odporným smíchem. „Je Ildera těhotná?“</p>

<p>„Neslyšel jsem o tom.“</p>

<p>„Co jim to tak trvá?“</p>

<p>„Asi Nezbytnost, řekl bych. Narození vraha boha je jednou z nejdůležitějších UDÁLOSTÍ a u nich je čas vždycky hrozně důležitý, Ildera neotěhotní, dokud Ne­zbytnost neusoudí, že je ten pravý čas. Vrátil se někdy Zedar do jeskyně?“</p>

<p>„Zatím ne. Stále se asi potuluje po světě. Zjistila už dvojčata, co to vlastně hledá?“</p>

<p>„Ne. Nebo mi to aspoň neřekli.“</p>

<p>„Jsi si jist, že má být Geran otcem toho, na koho tak netrpělivě čekáme?“</p>

<p>„Dvojčata si to myslí. Má se to stát v tomhle století.“</p>

<p>„No, už je na čase!“</p>

<p>„Trpělivost nikdy nepatřila mezi tvé silné stránky, bratře. Jak to, že ti to trvalo z Kthol Murgosu tak dlou­ho?“</p>

<p>„Trochu jsem se cestou porozhlédl. V Mallorey jsou potíže.“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Zakat byl korunován na císaře, a to z<emphasis> </emphasis>nějakého dů­vodu rozčílilo Taur Urgase, že se rozhodí podniknout jisté kroky.“</p>

<p>„Proč se Taur Urgas obává Zakata?“</p>

<p>„Taur Urgas je blázen a blázniví lidé nepotřebujou pro svoje jednání žádné důvody. Ale Zakat je velmi ambiciózní mladý muž a Taur Urgas má v Mallorey svoje agenty, aby na něj dávali pozor. Mallorea je skutečně velká země, ale Zakata z nějakého důvodu láká titul Král všech Angaraků a zprávy o tom se do­nesly do Rak Gosky. To asi Taur Urgase znervóznilo. Mallorea je aspoň dvakrát větší než Kthol Murgos co do rozlohy a pětkrát v počtu obyvatel. Kdyby se Zakat rozhodl, že bude vládnout všem Angarakům na světě, tak by se měl Taur Urgas čeho obávat.“</p>

<p>„Když budeme mít štěstí, tak budeme svědky opako­vání toho, co se stalo v Aragské poušti těsně před Vo Mimbre.“</p>

<p>„Na to bych, Belgarate, nespoléhal. Torak se má pro­budit dost dlouho před UDÁLOSTÍ a i když je Stará spálená tvář alespoň takový blázen jako Taur Urgas, má dost dobrou paměť. Určitě nedovolí Taur Urgasovi a Zakatovi, aby zopakovali to, čím Ktačik a Urvon pře­kazili posledně jeho plány.“</p>

<p>„Říkal jsi, že Taur Urgas podnikl nějaké kroky. Co udělal?“</p>

<p>„Mám pocit, že jsem ti říkal, že se Zakat vydal do Melceny studovat universitu. Byl Melcenou velmi okouzlen. Když se nad tím zamyslíš, tak je to poměrně jasné. Mal Zeth není o moc víc než vojenský tábor, ale Melcenaje velmi civilizovaná a vzdělaná. Zakat je ko­runní princ z Mallorey, a proto byl zván do nejlepších rodin ve městě. Byl představen dívce z vysoce postave­né melcenské rodiny a ta mu prostě učarovala.“ Vzdy­chl. „Kdyby to pokračovalo přirozenou cestou, tak to mohlo změnit historii. Ta dívka byla krásná a ušlechti­lá. Měla na Zakata obrovský vliv.“</p>

<p>„Co se stalo?“</p>

<p>„Zrovna jsem se k tomu chtěl dostat. V tu chvíli se do toho vložil Taur Urgas. Jeho agenti mu hlásili o vztahu mezi Zakatem a tou dívkou a zároveň mu oznámili, že patří do vysoce postavené melcenské rodiny, která je ovšem po krk v dluzích. Taur Urgas je blázen, ale není hlupák. Odhadl své možností okamžitě. Poslal rozkaz, aby jeho lidé v Melcene skoupili dluhy té rodiny. Jak­mile držel v ruce jejich dluhy, pokusil se na rodinu té dívky zatlačit.“</p>

<p>„Co si od toho sliboval?“</p>

<p>„Zakat se dostal na trůn zhruba v osmnácti a všem bylo jasné, že ve vzduchu visí svatba. Taur Urgas je Murgo, takže je mu melcenská povaha naprosto cizí. Murgské ženy jsou vychovávány v naprosté oddanosti rodině, takže udělají, co jim rodina poručí. Poslušnost jejím vštěpována už od kolébky. Murgská dívka by si podřízla hrdlo, kdyby jí to otec přikázal. Melcenské dívky jsou samostatnější, ale Taur Urgas o tom nevě­děl. Předpokládal, že dívka udělá, co jí řekne rodina. Poslal rodině přesné pokyny, co má dělat i s pohrůž­kou, co se stane, pokud neposlechnou. Rodina se sna­žila sehnat peníze, aby se mohla vyplatit, ale potřebo­vala na to víc času, takže začala předstírat, že na do­hodu přistupuje.“</p>

<p>„To začíná jako špatná arendská tragedie, Beldine,“ poznamenal jsem.</p>

<p>„Bude to ještě horší. Taur Urgas měl velmi prostý plán, jak se zbavit svého rivala. Poslal do Melcene svého synovce s velmi účinným nyissánským jedem a přesnými pokyny. Ta dívka měla při první příležitosti odlákat Zakatovu pozornost a podat mu ten jed. Hod­ná murgská dívka by to jistě udělala, ale melcenská dívka to odmítla. Taur Urgas to ovšem nepochopil. Rodina dívky stále hrála o čas, takže předstírala, že souhlasí. V každém stádu se ale najde nějaká černá ovce, a tak se jeden mladý příbuzný rozhodl, že z toho něco vytěží.“ Beldin se zašklebil. „Těžko teď najít vhodná slova.“</p>

<p>„Myslím, že tuším, co se stalo.“</p>

<p>„Já to věděl. Prostě ten bídák prodal informace o připravovaném útoku někomu z vlády, a to se hned doneslo k Zakatovi. Navzdory jeho civilizovaným způ­sobům zůstal Zakat stále Angarakem, takže byl oka­mžitě oheň na střeše. Bez dlouhého přemýšlení přikázal celou tu melcenskou rodinu vyvraždit. Jeho podřízení – samí Angarakové – ho poslechli do písmene. To děvče přišlo na řadu mezi prvními. Když se později proslechlo, že v tom byla úplně nevině,  Zakat se div žalem a výčitkami nepomátl. Zavřel se na šest měsíců ve svém pokoji, a když vyšel ven, tak to byl úplně jiný člověk. Před touhle událostí se zdálo, že to bude ro­zumný, osvícený chlapík, ze kterého by mohl být dobrý panovník. Teď je z něj úplná příšera, co řídí Malloreu ocelovou pěstí a je posedlý udělat něco co možná nej­horšího Taur Urgasovi.“</p>

<p>„Jen tak dál,“ pochvaloval jsem si. „Kdybych neměl zrovna nic na práci, tak bych mu šel pomoct.“</p>

<p>„Umíš být pěkně hnusný, když tě to popadne, Belgarate, ale Zakatovi se nevyrovnáš. Když se vzpamatoval ze zármutku, poslal Taur Urgasovi dopis, který se v ko­piích šíří krajem. Dokonce i mně se dostala jedna do rukou.“ Sáhl do záňadří a vytáhl zmačkaný papír. „Chceš si přečíst nejurážlivější dopis, jaký kdy poslal jeden panovník druhému?“</p>

<p>Vzal jsem si ten papír, rozbalil jej a četl…</p>

<p>„Jeho Výsosti Taur Urgasovi z Murgodomu,“ začínal.</p>

<p>Byl jsem skutečně roztrpčen tvým posledním pokusem míchat</p>

<p>se do malloreánských záležitos­tí, ty murgský pse. Kdyby nebyly</p>

<p>světové pod­mínky tak napnuté, přitáhl bych s celou svou si­lou</p>

<p>a zaútočil na tebe.</p>

<p>Abych se ujistil, že v tom nebudeš pokračovat, vzal jsem všechny</p>

<p>Murgy, nalézající se na mém území jako rukojmí do vězení. Tím</p>

<p>si snad zajis­tím tvoje dobré chování. Upozorňuji tě, že někte­ří z nich jsou ti blízcí. Jestli se budeš  snažit zasa­hovat do mých</p>

<p>vnitřních záležitostí, vrátím ti tvé  poddané kus po kuse.</p>

<p>V minulosti jsi ve svém šílenství viděl svět plný nepřátel. Vzpamatuj se, Taur Urgasi, protože teď máš jednoho nepřítele, který</p>

<p>je horší než všichni ti fantómové, co jsi si kdy vyfantazíroval.</p>

<p> Buď ujištěn, že jakmile to mezinárodní podmínky umožní,</p>

<p>přitáhnu se svou armádou a vrhnu se na tebe i na celou tvou</p>

<p>ubohou zem. Je mým výsostním posláním zničit tebe i celou tvou</p>

<p>rasu. Bude mým největším potěšením vyhladit po­sledního Murga</p>

<p>z této planety, aby po nich ne­zbyla ani zmínka v historii lidstva.</p>

<p>Koukej dobře kolem sebe, ty šílence, protože až jednou vyjde</p>

<p>slunce, budu tam já a se mnou při­jde odplata, jakou si zasluhuješ.</p>

<p>Zakat</p>

<p>Hvízdl jsem a podal mu dopis zpátky. „To se velmi blíží otevřenému vyhlášení války,“ prohlásil jsem.</p>

<p>„Kouzelné, co?“ zašklebil se Beldin. „Asi si to zarámuju a pověsím na zeď ve své věži. Slyšel jsem, že Taur Urgas začal pěnit a žvýkat koberec, ještě než to dočetl do konce. Zakat ovšem nezůstal jen u hrozeb. Skutečně poslal do Rak Gosky pár rozsekaných Murgů, aby přesvědčil jejich krále, že to myslí vážně. Urvon se pokusil mezi nimi dojednat jakýsi smír, ale moc se mu to nedaří. Zakatovo srdce se proměnilo v kámen a Taur Urgas je minutu od minuty větší blázen.“</p>

<p>„Vzkážu to Rhodarovi,“ řekl jsem. „Drasnijská služba by mohla udržovat tenhle hrnec ve varu. Co dělá Ktačik?“</p>

<p>„Ktačika máš na starosti ty, Belgarate. Slyšel jsem, že založil Radu starších. Myslím, že to nebude k ničemu, Grolimové se nezmění. Když jsem přilétal, viděl jsem několik murgských karavan na jižní cestě. Co to má znamenat?“</p>

<p>„Táhnou na západ a předstírají obchodní zájmy. Je to asi Chamdarův nápad. Umí číst znamení stejně jako my, takže ví, že jsme již blízko. Je zřejmé, že potřebuje pomoc.“</p>

<p>„Kde je teď?“</p>

<p>„Co jsem naposled slyšel, tak v Tolnedře. Drasnijská tajná služba ho sleduje za mne.“</p>

<p>„Ty si to umíš zařídit, aby každý na západě makal za tebe, co?“</p>

<p>„Tomu se říká delegovat pravomoci, bratře. Děje se toho teď spousta a já chci být připraven na vše.“</p>

<p>„Věděl jsem, že najdeš výmluvu pro své lelkování. Jen si nezvykni moc na pohodlí, Belgarate. Až přijde čas, tak možná budeš na roztrhání, protože budeš muset být na šesti nebo sedmi místech najednou. Pojďme se podívat za dvojčaty. Ta situace mezi Zakatem a Taur Urgasem by se nějak mohla odrazit v Mrinském kode­xu.“</p>

<p>Myslím, že nikdo z nás ještě nevyjádřil dvojčatům plné uznání za to, co v průběhu staletí vykonala. Tahle dvojice laskavých alornských pastýřů se pro nás vlastně stala průvodci historií. Létali jsme po světě podle toho, co objevili. Nezbytnost se většinou nezdržovala tím, že by s námi mluvila. Místo toho mluvila s dvojčaty. Za ta léta prošli Mrinský i Darinský kodex tolikrát, že já ani Beldin bychom na to neměli dostatek trpělivosti. Když mi dvojčata řeknou, abych skočil, už jsem ve vzduchu a teprve potom se ptám, kterým směrem. Takhle si to asi představoval i Aldur, když pro ně prvně poslal. Náš pán je stejným otrokem Nezbytnosti jako my všichni.</p>

<p>Beldin zůstal v Údolí asi týden a pak se vrátil do již­ního Kthol Mišraku, aby hlídal mistrova spícího bratra. Nedlouho po jeho odchodu jsem se vydal do Boktoru, abych informoval Rhodara o situaci mezi Zakatem a Taur Urgasem. Král Rhodar rozhodně nezhubl, ale jeho bystrost a rozum bytněl rychleji než jeho břicho. Když jsem mu řekl o posledních událostech v Mallorey, za­myšleně na mne pohlédl. „To není normální, Belgarate. Murgský král se přece nebude zajímat o to, co se děje v Mallorey. Jen by si tím přidělával starosti. Mezi jejich krajinami leží celý oceán. Asi se blíží nějaká UDÁLOST, co? Zprávy, které dostávám, naznačují, že je něco ve vzduchu.“</p>

<p>Neměl jsem důvod před Rhodarem něco skrývat. Je­ho špióni byli skutečně dobří a jeho uvažování velmi bystré. „Co kdybychom se shodli na tom, že prostě ži­jeme v zajímavé době a nechali to tak být, Rhodare?“ navrhl jsem. „Ty se staráš o normální svět, tak mi přenech starost o ten druhý.“</p>

<p>„Schyluje se k válce? V tom případě bych začal po­volávat do armády další muže.“</p>

<p>„Nedělej žádné unáhlené a předčasné kroky, aby si všichni nezačali myslet, že se blíží válka. Soustřeď se místo toho na vyostřenou situaci mezi Murgy a Malloreánci. Kdyby náhodou došlo k válce, nechci, aby si Angarakové příliš rozuměli.“ Potom jsem změnil téma. „Kdy se oženíš?'„</p>

<p>„To jen tak nebude.“ Jeho tón byl vyhýbavý a výraz trochu zaskočený. Když si na to tak vzpomínám, tak je možné, že už se zakoukal do Porenn, které v té době bylo nějakých třináct let.</p>

<p>Potom jsem se vydal do Val Alornu a na Větrný ost­rov. Neměl jsem k těm cestám nějaký určitý důvod, ale chtěl jsem se podívat na Alorny. Měli vždycky sklony k různým potížím, jakmile byli bez dozoru.</p>

<p>Potom v roce 5349 můj vnuk Darral zahynul při sesuvu skalního masívu v kamenolomu, kde pracoval. Spěchal jsem okamžitě do Annathu. Samozřejmě jsem s tím nic nemohl dělat, ale chtěl jsem tam být. Úmrtí v rodině není věc, kterou by mohl člověk jen tak přejít a Pol to vždy velmi těžce nesla. Možná byste si mohli myslet, že už by mohla Pol začít brát lidskou smrtelnost trochu filozofic­ky, ale nebylo tomu tak. Já jsem měl Darrala rád už pro­to, že to byl můj vnuk, ale smířil jsem se s tím, že jednou zestárne a zemře. Když se to stane, nedá se s tím nic dě­lat. Polgara to ale filozoficky brát nedokázala. Možná to mělo co dělat s jejím studiem medicíny. Lékař asi vždyc­ky bere smrt jako svého osobního nepřítele.</p>

<p>Snažil jsem se jí pomoct, ale ona o to nestála. „Nech mě být, otče,“ řekla mdlým hlasem. „Já se s tím musím vyrovnat sama.“</p>

<p>Tak jsem zašel dolů, abych si popovídal se Geranem. „Co se stalo?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„V té skále musela být nějaká skrytá prasklina, dě­dečku,“ odpověděl smutně. „Vždyť jsme to s tátou pro­hlédli odshora dolů a nic jsme tam nenašli. Dělníci za­čali odlamovat kameny seshora, když se celá tabule zřítila. Táta byl zrovna dole a neměl vůbec šanci, se odtamtud dostat.“ Jeho tvář se zachmuřila a zaťal pěst. „Vůbec to nedává smysl, dědečku! Ta přední stěna vů­bec neměla důvod spadnout! Já to tam celé rozbiju na kousky, abych na to přišel.“</p>

<p>Já vím, co se stalo a kdo za to byl zodpovědný. Proto jsem také cítil takové uspokojení v tom, co udělal Garion Chamdarovi v Lese víl.</p>

<p>Polgara nebyla k utišení. Nic ji nemohlo pomoci. Za­vřela se ve svém pokoji a odmítala s kýmkoliv komuni­kovat. Měl jsem strach, aby se žalem nezbláznila.</p>

<p>To totiž postihlo Darralovu ženu.</p>

<p>Na první pohled to nebylo tak zjevné. Po prvním ná­valu žalu, vypadala neuvěřitelně klidná. Dva týdny po pohřbu se vrátila ke své normální práci. Uklízela dům i zápraží a dokonce si při vaření zpívala svoje oblíbené písničky.</p>

<p>Jsem si jist, že existují lidé, co si myslí, že je to nej­lepší způsob, jak se vypořádat se zármutkem, ale tak tomu nebylo. Smrt manžela nebo manželky dřív jak za rok nepřebolí. Věřte mi, já to znám. Kdybych sám ne­byl zasažen Darralovou smrti tak hluboce, byl bych si všimnul, že něco není v pořádku.</p>

<p>Alara vařila jako vždy a vždycky přichystala příbor i pro Darraia. Potom přešla k oknu a dívala se na ulici, jakoby někoho očekávala. To byly jasné příznaky po­matenosti. Jen se divím, že jsme si toho s Pol nevšimli.</p>

<p>Kdybych dával víc pozor, mohl jsem rozpoznat, kdo je zodpovědný za Darralovu smrt a Alařino šílenství. V tu chvíli bych obrátil svět vzhůru nohama, abych našel toho Murga Ašaraka a až bych ho chytil, tak bych mu podřízl hrdlo tupou pilou až na kost. Možná by to chvíli trvalo, ale užil bych si každou minutku.</p>

<p>Samozřejmě, že jsem mstivý. Vy jste si toho ještě ne­všimli?</p>

<p>Nechci říct, že byla Alara nějak agresivní nebo vzteklá. Spíš byla apatická, což je možná ještě horší. Když se Pol vzpamatovala ze svého zármutku, musela se dost věnovat Alaře, což – jak se později ukázalo –mělo docela vážný dopad.</p>

<p>Já jsem si vzal svou bolest s sebou na cesty. Třicet mil denně utlumí jakoukoliv bolest a já usoudil, že to je lepší než opakovat svou Camaarskou anabázi. Vrátil jsem se do Údolí v pozdním jaru 5351 a tam už na mne čekal Oštěp. „Ztratili jsme ho, Věčný,“ oznámil mi s jasnou známkou hanby v hlase. „Měl jsem lidi všude, kde by se mohl objevit, ale on prostě zmizel. Chamdar je Murgo a ti by neměli být takhle mazaní.“</p>

<p>„Umí pěkně klamat tělem, Khendone,“ vzdychl jsem. „Vypadá to, že se zase budu muset vydat na cesty. Měl bych ho radši najít.“</p>

<p>„Nejsi už na to trochu starý, Svatý?“ zeptal se mne překvapivě upřímně. „Já jsem na něj měl dávat pozor. Proč to nenecháš na mně?“</p>

<p>„Možná jsem starý, ale na tebe ještě stačím. Nepleť se mi do toho, nebo poznáš, že nemluvím do větru.“ Nenávidím lidi, co mi předhazují můj věk. Copak jim není jasné, že to není všechno?</p>

<p>„Stane se, jak říkáš, Věčný,“ odpověděl s hlubokou úklonou. Alespoň měl tolik rozumu, že věděl, kdy přestřelil.</p>

<p>Odebral jsem se okamžitě do Tol Honetu a začal tam pátrat. Podle dvojčat se narození vraha boha blížilo a já si dobře vzpomínal, jak nám Chamdar zavařil, když zatáhl Gelana do medvědího kultu. Ktačik nařídil svým přisluhovačům, aby zabili potomka Ocelového stisku, ale Chamdar vymyslel něco jiného. Chtěl se stát učed­níkem Toraka a přeskočit Ktačika. Proto chtěl Orb i vraha boha dopravit rovnou k Torakovi. Od počátku jsem věděl, že je velmi ambiciózní. Skutečně jsem pro­hledal Tolnedru kousek po kousku, ale Chamdar se ztratil jako pára nad hrncem. Nechal za sebou pár fa­lešných stop, které mne honily z jednoho konce Tolnedry na druhý. Až do tragédie v Annathu jsem nezjistil, jak to udělal.</p>

<p>Lelldorin, Lučištník z Mrinského kodexu, se narodil v roce 5352, ale já se neměl čas podívat na Wildantorovu rodinu, protože jsem byl příliš zaměstnán naháně­ním svého grolimského soka. Po nějakém čase mě to skutečně začalo štvát.</p>

<p>Oštěp se vrátil do Tol Honetu, aby mi pomohl. Na­vštívil drasnijského vyslance s opatrnou prosbou, zda by nám nemohl pomoct otec Se'Nedry. Tolnedranská tajná služba se nedá s drasnijskou srovnávat, ale ales­poň by bylo v ulicích víc očí. Ran Borune XXIII ale na­še prosby nevyslyšel. Zrovna se věnoval nějakým choulostivým vyjednáváním se zástupci Taur Urgase a nechtěl žádným způsobem tato jednání ohrozit. Mám Ran Boruna rád a zbožňuju jeho dceru, ale v té době mu představa rudého murgského zlata zamotala hlavu, že jsme se s Oštěpem žádné pomoci od tolnedranské tajné služby nedočkali.</p>

<p>V létě v roce 5354 jsem toho konečně nechal. Bylo zřejmé, že se honím po celé Tolnedře na základě faleš­ných stop. Tentokrát mne Chamdar doběhl. Bylo takřka jisté, že Chamdar není v Tolnedře, takže mi nezbývalo než se odtamtud stáhnout do Arendie.</p>

<p>Grolimové v Arendii se činili stejně jako ti v Tolnedře. Musím Chamdara ocenit. Vzal si ze všech lekcí, co jsem mu za ta staletí dal, dobré ponaučení. Kam jsem se vrt­nul, slyšel jsem stále divočejší příběhy o Murgovi jmé­nem Ašarak. Grolimové jsou velmi schematičtí, ale v je­jich schématech není žádný nápad. Vždycky jdou do ex­trému. Myslím, že to má něco do činění s jejich rasou.</p>

<p>Jel jsem severně od Vo Mimbre, když jsem potkal pěkného mladíka v plné zbroji na koni vystrojeném jak do války. Podle znaku na štítu jsem poznal, že se jedná o člena rodiny Mandorů. „Jsemť rád, že po­tkávám tě, Věčný!“ pozdravil svým hřmotným hla­sem. „Juž dlouho tě hledám!“ Mandorallenovi bylo tou dobou teprve sedmnáct, ale již byl pěkně sval­natý.</p>

<p>„Co se děje, Mandorallene?“ zeptal jsem se,</p>

<p>„Byl jsem, jak nepochybně víš – protože víš vše – ve Vo Eboru, kde mne můj přítel a ochránce baron, je­muž tam vše patří, učil všemu, čehož jest zapotřebí rytí­ři pravému a…“</p>

<p>„Mandorallene, k věci.“</p>

<p>Zatvářil se velmi bolestně. „Tož krátce..,“ řekl, jako­by mohl Mimbrat něco říci stručně, „bratři tvoji. Belkira a Beltira, přibyli do Vo Eboru s žádostí vyhledati tě a zprávu ti předati. Sedl jsem na koně a vydal se směrem poledním, domnívaje se, že v Tol Honetu ještě přebý­vati ráčíš. Chtěl jsem zprávu předati, kterouž bratří tvoji za důležitou považují.“</p>

<p>„Co? Jaká zpráva to má být?“</p>

<p>„Přiznati musím, že té zprávě zhola nerozumím, ale byl jsem zpraven, že jistá královská žena jest s dítětem a dcera tvoje, kterouž jsem ještě čest poznati neměl a před ní pokleknouti…“</p>

<p>„Díky, Mandorallene, pochopil jsem tu zprávu.“</p>

<p>„Ta novina má jistou důležitost?“</p>

<p>„Zcela jistě, pane rytíři.“</p>

<p>„Mohu její důležitost poznati?“</p>

<p>„Ne, nemůžeš. Nepotřebuješ vědět, co to znamená. Otoč se a vrať se do Vo Eboru. Vykonal jsi svou po­vinnost a já ti děkuji. Teď se vrať domů.“</p>

<p>Rád bych se touto cestou omluvil Rytíři protektoro­vi za svou hrubost. Chtěl jsem jenom, aby nebyl svěd­kem mého nekontrolovatelného výbuchu štěstí. Ildera byla těhotná! Vrah boha již byl pod jejím srdcem!</p>

<p>Zanechal jsem svého marného hledání Chamdara, protože bylo jasné, že ho nemohu najít. Místo toho jsem se stavil v Asturii a podívat se na Lelldorina. Bylo zřejmé, že je to Wildantor, na kterého čekáme. Všech­no vycházelo podle plánu, a tak jsem se vydal přes Ulgoland do Údolí.</p>

<p>Když jsem přišel domů, oznámila mi dvojčata, že by Ildera měla porodit někdy v půlce zimy.</p>

<p>„Polgara chce krátce po narození dítěte rodinu pře­stěhovat,“ řekl mi Beltira.</p>

<p>„To je asi docela rozumné,“ přikývl jsem. „Byli jsme za posledních patnáct let docela často v Annathu a Chamdar má špehy všude. Asi bude bezpečnější, když se Polgara přestěhuje. Zlepšil se trochu stav Alary?“</p>

<p>Belkira smutně zavrtěl hlavou. „Stále odmítá vzít na vědomí, že její manžel zemřel. Polgara vyzkoušela všechno možné, ale nic zatím nepomohlo.“</p>

<p>„Změna místa by jí mohla pomoci,“  řekl jsem.</p>

<p>„Těžko říct.“ Neznělo to moc nadějně.</p>

<p>Probrali jsme s dvojčaty situaci a usoudili jsme, že bych se měl vydat do Sendarie a ukázat se na pár mís­tech vzdálených od Annathu. Grolimská proroctví i Ašabinské věštby patrně prozradily Ktačikovi, že se má vrah boha narodit v Sendarii. Byl čas zmást Chamdarovi stopy. Vzal jsem proto na sebe vypravěčský převlek a vyrazil na cestu.</p>

<p>Stavil jsem se v Sendaru a pozdravil nového krále Fulracha a jeho prostou ženu Laylu. Jenom pro pořádek. Já mám Laylu rád. Má asi největší srdce na světě, ale je hrozně naivní jako malá holka a… je skoro stále v jiném stavu. Někdy mi vrtá hlavou, kde ještě bere Fulrach čas na panování.</p>

<p>Potom jsem se vydal na venkov, kde jsem prochodil kdejakou vedlejší cestu. Zabil jsem tak celý podzim a začátek zimy. Jsem si jist, že mě Chaindarovi Grolimové pozorně sledovali a já se nesnažil jim to nijak ztížit.</p>

<p>Už se blížily Erastide a moje nervozita stoupala. Erastideje hlavní sendarský svátek, protože dobře vy­hovuje sendarskému ekumenismu. Erastide se slavily uprostřed zimy a jejich den byl vybrán víceméně ná­hodně. Svět nebyl vytvořen za jeden den, a tak si kněží asi jeden den vybrali, aby ho mohli každoročně slavit. Jak se svátky blížily, přesouval jsem se z Darine do Eratu a Winoldu a stále ve mne sílilo přesvědčení, že se letošní Erastide stane něco mimořádného. To by přesně odpovídalo Garionovu příteli.</p>

<p>Byl jsem samozřejmě úplně bez spojení. V minulosti jsme se zcela jednoznačně přesvědčili, že jsou Grolimové schopni naši zvláštní komunikaci zachytil. Nad­cházející UDÁLOST měla mít ovšem tak zásadní vý­znam, že jsme nechtěli dát Chaindarovi žádnou šanci. Zpětně mohu říct, že naše přehnaná opatrnost byla pravděpodobně chybou.</p>

<p>Mnohokrát jsme s Polgarou prošli to, co se stalo v zimě v Annathu a už teď víme, kde se stala chyba. Darralova smrt nás měla varovat a uvést do stavu nejvyšší ostražitosti. Jak si správně Geran myslel, sesun skály skutečně nebyl pouhá náhoda. Nikdy nebudeme schop­ni přesně určit, jak Chamdar objevil, kde se skrývá moje dcera s rodinou, kterou chránila třináct století. Vražda Darrala – a nebojím se ten výraz použít – byla pouze prvním krokem jeho promyšleného plánu.</p>

<p>Alařino šílenství bylo druhým krokem a i to jsme s Pol oba přehlédli.</p>

<p>Moje dcera mi řekla, že se stav Alary toho podzimu zhoršil a že se vydávala do hor hledat svého manžela. Jsem si zcela jist, že v tom měl Chamdar prsty taky, protože Grolimové jsou schopní ovládat myšlenky li­dí.</p>

<p>Ať to bylo jakkoliv, den před Erastide měla Ildera pocit, že se porod přiblížil, i když to byl jen falešný po­plach. Polgara se k ní vydala, aby ji prohlédla a po­mohla. Tím, že se byla daleko z Darralova domu na druhém konci vesnice, vycítila Alara příležitost a vy­dala se – na Chamdarův pokyn – do hor hledat svého manžela. Pol se vrátila domů a zjistila, že je Alara pryč. Nestalo se to poprvé, a tak ji šla hledat.</p>

<p>Tím odstranil Chamdar Pol z cesty. Sama si to potom roky vyčítala, i když to nebyla její vina.</p>

<p>Jsem přesvědčen, že i Ildeřin falešný poplach byl Chamdarův trik. Mám skoro chuť vyslovit mu uznání, jak pečlivě ty dva hrozné dny naplánoval. Jakmile byla Pol z vesnice, začala Ildera skutečně rodit. Ve vesnici byly i jiné ženy, které věděly, co dělat, a tak se Garion narodil v pořádku krátce po půlnoci na Erasti­de.</p>

<p>A Polgara, pátrající po Alaře, byla na míle daleko!</p>

<p>V tu chvíli mne zburcoval známý hlas v mé hlavě. <emphasis>„Belgarate!“ </emphasis>skoro řval.  <emphasis>„Jdi okamžité do Annathu! Dítě světla je v nebezpečí!“</emphasis></p>

<p>Nemusel mi to říkat dvakrát. Byl jsem zrovna v Murosu, a tak mi trvalo asi čtvrt hodiny, než jsem se dostal za město a vzal na sebe podobu sokola. Div jsem si ne­urval křídla, jak jsem se snažil letět co nejrychleji, ale dostal jsem se tam příliš pozdě.</p>

<p>Po porodu zařídila vesnická žena vše, co bylo potřeba a šla domů. Konec konců byly svátky a na ni čekala spousta vaření. Vidíte, jak pečlivě Chamdar všechno naplánoval?</p>

<p>Kolem rozbřesku jsem byl stále na cestě z<emphasis> </emphasis>Murosu. Geran, Ildera a Garion byli sami ve svém malém dom­ku a v tu chvílí Chamdar udeřil.</p>

<p>Zapálil jejich dům.</p>

<p>Byl to kamenný dům, ale Chamdar byl Grolim… a i kámen hoří, když je pořádný žár.</p>

<p>Do dnešního dne si nejsem jist, jestli Chamdar vě­děl, co Geran udělá, když mu došlo, že on ani Ildera se z domu živí nedostanou. Je docela dobře možné, že se vzdal svého divokého plánu doručit rivanského krále přímo Torakovi a místo toho se rozhodl, že se bude řídit Ktačikovými pokyny a potomka Rivy za­bije.</p>

<p>Dveře i okna domku již zcela pohltily plameny a Geran si asi uvědomil, že pro něj a jeho ženu už není šance dostat se ven. Ale existovala malinká možnost, že by mohl zachránit syna. Byl kameník a měl s se­bou nářadí. Vzal kladivo a majzlík a vysekal malou díru nízko nad zemí. Potom, zřejmé již v agónii, vzal zabalené novorozeně a prostrčil ten uzlíček dírou ven.</p>

<p>V tu chvíli jsem se tam krátce po rozbřesku objevil.</p>

<p>Buď Chamdar věděl, co se stane nebo využil situace, když už se naskytla. Přiblížil se k domku, popadl zaba­lené dítě a zmizel z dosahu plamenů.</p>

<p>I když jsem přímo na ulici měnil svou podobu, viděl jsem všechno, co se stalo. Málem jsem udělal to, co je absolutně zakázáno. Byl jsem velmi blízko pokušení zničit Chamdara pomocí své Vůle. Myslím, že mi v tom fatálním omylu zabránilo jen to, že jsem chtěl toho Grolima zabít holýma rukama. Hnal jsem se k němu sněhem a zařval jsem vzteky, což ho varovalo a po­skytlo mu tu vteřinku, kterou potřeboval. Kolikrát jsem si pak přál, abych držel hubu.</p>

<p>Chamdar se otočil a oči se mu roztáhly děsem. <emphasis>„</emphasis><emphasis>Ty!“ </emphasis>vykřikl, jak jsem se na něj hnal s vraždou napsanou ve tváři. A potom udělal jedinou věc, která mu mohla za­chránit život.</p>

<p>Hodil mi to dítě.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola</strong></p>

<p><strong>25.</strong></p>

<p>Chamdarova zmatená reakce na mé objevení změnila celou historií. Aby zachránil svůj vlastní život hodil novorozeného Gariona do bezpečí. Kdyby byl trochu víc oddán své věci, mohl se otočit a hodit dítě do pla­menů.</p>

<p>Moje vlastní oddanost věci byla větší. Nechal jsem stranou své vražedné úmysly a chytil letící balíček. Tím jsem poskytl Chamdarovi čas, aby zmizel. Musel jsem se snažit abych Gariona pořádně chytil, a tak jsem upadl do sněhu. Když jsem se vzpamatoval, byl Chamdar pryč. Můj výkřik zklamání probudil pravděpodobně celou vesnici.</p>

<p>Mám ověřeno, že právě v tu chvíli se Barak v Šereku poprvé proměnil. Byla to jenom chvilička, ale on se na ni proměnil v Hrůzostrašného medvěda. Garion byl v té chvíli v nebezpečí a on – úplně nevědomky – reagoval tak, jak měl. Byl zrovna na lovu divočáků a celou noc popíjel se svými přáteli. Byl stále dost opilý, a tak jediné, co si pamatuje, bylo to, že se probudil sto­jící nad napůl snědeným kotlem s gulášem z divočáka.</p>

<p>Několik jeho přátel bylo ale střízlivějších. Slyšel jsem, že mnozí z nich si z té podívané vyvodili ponau­čení a od té doby nepili.</p>

<p><emphasis>„Otče!“ </emphasis>dolehl ke mně Polin hlas.</p>

<p><emphasis>„Radši se sem, Pol, okamžitě vrať!“</emphasis></p>

<p>Klečel jsem na zemi a konečně se odhodlal rozbalit ten uzlíček a prohlédnout si dítě. Pokud jsem mohl po­soudit, byl Garion v pořádku. Ani neplakal. Jak se tak na mě díval, byl jeho výraz naprosto vážný. Když se naše oči prvně setkaly, cítil jsem ve svém nitru takový nápor, že jsem neměl sebemenší pochybnost, že to je ten, na kterého jsme tak dlouho čekali.</p>

<p>Potom jsem se podíval na dům. zda ještě neexistuje možnost záchrany pro Gerana nebo Ilderu. Bylo to zcela beznadějné. V ohni nebylo ani známky života. Neudržel jsem se a začal naříkat.</p>

<p>Pol mne našla klečícího v slzách vedle dítěte. „Co se stalo, otče?“ ptala se.</p>

<p>„Byl to Chamdar!“ téměř jsem vykřikl. „Koukni na to! Co myslíš, že to je? Jak jsi mohla odejít?“ Tohoto výbuchu bezmoci nikdy nepřestanu litovat.</p>

<p>Poliny oči ztvrdly, jak se jí dotkla moje výtka. Podí­vala se k domu. „Je nějaká naděje?“ zeptala se mě.</p>

<p>„Žádná. Oba jsou mrtvi.“</p>

<p>A potom se zhroutila Polgara. „Selhala jsem, otče!“ naříkala. „Měla jsem nejdůležitější úkol v historii a takhle jsem selhala!“</p>

<p>Potlačil jsem své vlastní hoře. „Na to teď není čas, Pol!“ řekl jsem ostře. „Musíme to dítě dostat odsud! Chamdar zmizel, ale může být kdekoliv.“</p>

<p>„Proč jsi ho nechal utéct?“</p>

<p>„Neměl jsem jinou možnost. Musel jsem zachránit dítě. S tím nic nenaděláme. Musíme pryč.“</p>

<p>Sklonila se a zdvihla dítě s něhou, s jakou se starala o celou řadu nešťastných dědiců rivanského trůnu. Na­rovnala se a její oči byly tvrdé jako ocel. „Chamdar bu­de mít co vysvětlovat.“</p>

<p>„To máš pravdu, Pol. Doufám, že to vysvětlování za­bere aspoň týden. Co se stalo s Alarou?“</p>

<p>„Spadla ze srázu. Je mrtvá.“</p>

<p>Můj hněv opět vzplál naplno. „Za tohle přidám Chamdarovi další týden.“'</p>

<p>„Dobře! Já se postarám o chlapce. Ty jdi po Chamda­rovi.“</p>

<p>Zavrtěl jsem hlavou. „Ani náhodou, Pol. Nejdřív vás odvedu do bezpečí. Náš hlavní úkol je tohle zabalené děťátko. Pojďme.“</p>

<p>Opustili jsme s Pol vesnici a zmizeli v lese. Snažili jsme se vyhýbat cestám, abychom nezanechávali stopy. Nebyl to díky počasí zrovna příjemný výlet. Krmení Gariona jsme vyřešili tak, že jsme v osamělých farmách vždy kradli mléko.</p>

<p>Konečně se nám podařilo dostat do Polina domu v Eratu. Pak jsem se vzdálil několik desítek mil a po­slal šifrovaný vzkaz dvojčatům. Doufal jsem, že po­chopí, co myslím opisem, že je potřebuju v „domě růží“.</p>

<p>Pak jsem se vrátil zpět k Pol do domu. „Měli by tu zanedlouho být,“ řekl jsem. „Do té doby tu počkám.“</p>

<p>„Já to zvládnu. Nenech Chamdara upláchnout.“</p>

<p>„Mnohem důležitější je, aby nenašel on mne. Zůstanu tady. A nehádej se se mnou.“ Pohlédl jsem z okna na zasněžené růžové keře. „Mám pocit, že je tvůj dům pří­liš o samotě, aby byl úplně bezpečný. Měla by sis najít nějakou vesnici poblíž a vmísit se mezi Sendary. Snaž se neupotávat pozornost, dokud si to nevyřídím s Chamdarem.“</p>

<p> „Jak si přeješ, otče,“</p>

<p>Dvojčata pochopila můj vzkaz a objevila se příštího rána. Krátce jsem jim vylíčil situaci a pak jsem zamířil z Eratu na sever do Boktoru, abych si promluvil s Lov­cem. Toto místo teď zastával nevýrazný úředník jmé­nem Khonar. „Potřebuju sehnat prince Kheldara,“ řekl jsem mu ostře. „Kde ho najdu?“</p>

<p>Khonar se zahleděl do lejster, která zrovna studoval. „Mohu se optat za jakým účelem, Věčný?“</p>

<p>„Ne, nemůžeš. Kde je Silk?“</p>

<p>„V Tol Honetu, Svatý. Teď zrovna pracuje pro Oštěpa.“ Sešpulil rty. „Je to první Kheldarovo nasazení v te­rénu. Není ještě moc zkušený.“</p>

<p>„Je dobrý?“</p>

<p>„Vkládáme do něj velké naděje… až se trochu otrká. Jestli je to důležité, tak s tebou mohu jít já. Koneckon­ců jsem skutečně nejlepší.“</p>

<p>„Ale ne. Tebe budu ještě potřebovat tady. Potřebuju Silka a mám pro to svoje důvody.“</p>

<p>„Aha. Jsou v tom ty vaše záležitosti, co?“</p>

<p>„Přesně tak. Zaslechl jsi v poslední době něco o Ašarakovi?“</p>

<p>„Ani ne před týdnem byl v Arendii, Věčný. Jeden náš agent ho zahlédl na Velkém trhu.“</p>

<p>Ulehčeně jsem vydechl. Alespoň se Chamdar nepotloukal po Sendarii. „Kterým směrem se odtamtud vydal?“</p>

<p>„Jihovýchodním… k tolnedranským  hranicím.  Náš člověk hlásil, že vypadal nějak nervózní.“</p>

<p>„To si dovedu představit,“ řekl jsem s úšklebkem.</p>

<p>„Udělal něco, čím mě pořádné naštval. Chci si s ním o tom popovídat a on se snaží z toho hovoru vykroutit, Ani se nedivím, protože mu ukážu, co ještě dokážu s mečem.“</p>

<p>„Zní to slibně.“ Lovce skutečně nic nerozhází. „Kdyby ho někdo z našich lidí objevil, má ho zabít?“</p>

<p>„Ne. To udělám sám. Jenom ho najděte… jestli to půjde. Vaši lidé jsou dobří, ale s Ašarakem se měřit nemohou.“</p>

<p>Jeho výraz prozrazoval překvapení. „Mluvíš trochu rozporuplně, Věčný. Nejdřív chceš dvacetiletého kluka, sotva rok po akademii a na druhé straně tvrdíš, že moji nejzkušenější agenti nejsou dost dobří, aby se vyrovnali chlapovi, po kterém jdeš.“</p>

<p>„Jednoduchost je vlastnost slabochů, Khonare. Jenom dej vědět svým lidem v Arendii a Tolnedře. Budu tam dřív, než dostanou tvou zprávu, tak se po něm také po­dívám, ale bude se mi hodit jakákoliv informace,“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Jestli si to tak přeješ, tak to tak udělám.“</p>

<p>„Ano, přeju si to takhle. A ještě něco… neplýtvej čas a nesnaž se mne sledovat.“</p>

<p>„Proč bych to měl dělat?“</p>

<p>„Protože děláš dobře svoji práci, ne?“</p>

<p>Ještě to odpoledne jsem opustil Boktor a zcela bez skrývání se vydal po Velké severní cestě směrem na ji­hozápad. Jsem si zcela jist, že mne aspoň jeden z Lov­cových špiónů sledoval. Ovšem se soumrakem mou stopu ztratil… pokud ovšem neuměl létat.</p>

<p>Ačkoliv byla půlka zimy, vzduch byl klidný, takže se letělo poměrně dobře. Přeletěl jsem jihovýchodní cíp Sendarie a zamířil do Prolgu, abych Grolima informo­val, že se narodil vrah boha. Pak jsem zalétl na Velký trh na mimbratských pláních, abych pohovořil s míst­ním šéfem Lovcových agentů, což byl vysoký chlápek jménem Talvar.</p>

<p>Možná bych měl na okraj podotknout, že Lovec vždycky patřil k nejlepším drasnijským špionům, který měl často svou vlastní síť agentů. Byla to taková tajná služba uvnitř tajné služby. To jsou celí Drasnijci. Oni prostě milují tajnosti.</p>

<p>„Máme dojem, že ten Ašarak jenom odchod předstí­rá, Věčný,“ oznámil mi Talvar. „Odsud totiž zamířil na jihovýchod k Tolnedranským horám, máme ale zprávy, že se jeho stopy objevují všude ve Vo Mimbre.“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Je tam silná murgská komunita obchodníků, která vydává pěkné peníze na uplácení různých mimbratských knížat. Mimbraté nejsou zrovna nejchytřejší a jsou schopni nasekat spoustu dluhů, aby se vytáhli před přáteli. Ašarak vždycky uměl pustit zlato na pravém místě. Když začneš podezřele často vídat mince z načervenalého zlata, hned víš, kolik uhodi­lo. Může to být akce, kterou rozjel už dřív, ale já osobně tomu nevěřím. Ten náhlý objev murgských peněz, znamená nějaké spiknutí. Sleduj ty peníze, Věčný. Tam je větší zdroj informací než kdekoliv jinde.“</p>

<p>„Jsi Drasnijec až do morku kostí. Talvare,“ řekl jsem mu.</p>

<p>„Proto mě sem taky Lovec nasadil, Věčný. Všechno to podplácení směřuje ke zničení korunního prince, kte­rý je v dluzích hlouběji než kdokoliv v Arendii.“ Za­šklebil se. „Kdybych tu nebyl vázán prací pro svou vlá­du, tak bych tam dole zkusil štěstí. Někteří z těch mim-bratských idiotů jsou ochotni platit šílené úroky, jen aby se zbavili svých dluhů.“</p>

<p>„Jen se drž toho, co máme dělat, Tavare,“ řekl jsem mu. „Nenech se rozptylovat. Vydělávej si peníze ve svém volném čase. Už se začal Ašarak ochomýtat ko­lem korunního prince?“</p>

<p>„Asi ne. Princ Korodullin má navzdory svým dluhům stále smysl pro čest. Zatím Murgům a jejich svodům odolává, ale nevím, jak dlouho vydrží. Potřeboval by nějakou oporu.“</p>

<p>„Myslím, že bych o někom věděl. Talvare, řekni mi nějaká jména hlavních dlužníků. Potřebuju vědět, kdo jsou ti mimbratští rytíři, co se dali koupit. Pošlu toho muže co jsem měl na mysli do Vo Mimbre, aby to tam vyřídil.“</p>

<p>„Teď už chápu, proč ti říkají Svatý Belgarat,“ opáčil.</p>

<p>„Nemíchej dohromady slova „peníze“ a „svatý“, Tal­vare. Jinak se dostaneš do potíží.“</p>

<p>Vydal jsem se do Vo Eboru, kde se Mandorallen cvi­čil pod dohledem barona z Vo Eboru. Ten se zrovna oženil s mladou šlechtičnou jménem Nerina. Baron měl tolik povinností, že se své ženě nemohl příliš věnovat. Po ruce byl ale mladý, pohledný muž, který některé z jeho povinností lehko zastal. Nemyslím tím skutečně nic nečestného, ale byla to zajímavá situace.</p>

<p>Hned po příjezdu jsem šel rovnou k věci. „Jak si vede tvůj žák, barone?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Překonal naše očekávání, Věčný,“ odpověděl baron. „Pochybuji, že by se mu mohl rovnat nějaký rytíř z celé Arendie.“</p>

<p>„Dobře.“ Pohlédl jsem na Mandorallena. „Chci, aby ses vydal do Vo Mimbre. „Jsou tam lidé, kteří potřebují dostat na vyučenou. Berou peníze od Murgů, aby vedli prince Korodullina do záhuby. Musíš to zarazit. Drasnijský vyslanec bude vědět, o koho se jedná. Podej si je a zlom pár rukou nebo nohou. Snaž se ale, abys je ne­zabil. Máš před sebou ještě nějaké úkoly a já nechci, aby stála v cestě nějaká krev, až na ně dojde.“</p>

<p>„Udělám s největším potěšením, co mi přikážeš, Svatý Belgarate,“ odpověděl mladý muž. „Moje kopí, můj meč i moje paže jsou ti kdykoliv k službám. Protože jsem vázán rytířským slibem, můžeš se plně spoleh­nout, že těm proradným rytířům se nestane větší újma než zaslouží. Rozhodně nepovedu své kroky tak, aby došlo k nějakému vážnému či trvalému zranění.“</p>

<p>Panečku, ten Mandorallen se ale umí rozpovídat.</p>

<p>Pokud si dobře vzpomínám, tak se tvář baronesy Neriny rozzářila při jeho skromné poznámce o vlastní neporazitelnosti. Arendské dámy už jsou takové.</p>

<p>Nikdy jsem  zcela nezjistil, co to Chamdar vlastně ve Vo Mimbre chystal. Možná to nebylo nic víc než zá­stěrka, aby mne trochu zdržel od hledání jeho samého. Chamdar mne viděl v Annathu a já jsem si zcela jist, že netoužil nijak po tom, aby mě zase spatřil z takové blízkosti.</p>

<p>Zpráva od drasnijského vyslance ve Vo Mimbre, kte­rou jsem dostal za několik měsíců, potvrzovala, že Mandorallen nezklamal svou pověst. Ať už byl jak chtěl upovídaný, jakmile zavřel ústa a dal se do díla, byl Mandorallen podoben přírodní katastrofě. Pěkná řádka rytířů, se kterými se setkal, musela být po tomto setkání ošetřena.</p>

<p>Než se Mandorallen vypovídal a dal se do práce, tak já už byl u drasnijského vyslance v Tol Honetu.</p>

<p>„Jaký je?“ zeptal jsem se Oštěpa a ukázal na Silka. Pravděpodobně to nebylo nejslušnější ptát se na jeho kvalily přímo před ním, ale rychlý sled událostí na­hlodal mou vrozenou náklonnost k dobrým mravům.</p>

<p>„Ukazuje se slibně, Věčný,“ odpověděl Oštěp. „Má ovšem trochu sklony k postranním úmyslům. Poctivost asi nebude jeho nejsilnější stránka. Má duši zloděje a já si myslím, že neodolá pokušení sem tam něco ukrást.“</p>

<p>„Oštěpe!“ protestoval Silk. Princ Kheldar měl na so­bě typickou drasnijskou černou kazajku a kalhoty. Byl to hubený, malý chlapík s dlouhým, ostře zahnutým no­sem. Bylo mu dvacet, ale v jeho očích se zračil cynis­mus a inteligence mnohem staršího muže.</p>

<p>„Dobrá, pánové,“ řekl jsem, „dejme se do práce. Existuje jeden Grolim jménem Chamdar, který se po­tuluje někde kolem a vystupuje jako Murgo většinou pod jménem Ašarak. Nedávno se objevil v Sendarii a provedl něco, čím mě skutečně hodně naštval. Pokud mohu soudit ze zpráv, které mám k dispozici, prochází zrovna Arendií a je na cestě sem. Chci ho. Najděte mi ho.“</p>

<p>„Jde rovnou k věci, co?“ otočil se Silk na svého pří­tele. Pak se na mě zašklebil tím svým neuctivým způ­sobem, který mě vždycky z nějakého důvodu naštve. „Jenom tak pro zajímavost, Věčný, proč jsi vybral na tenhle důležitý úkol zrovna mě? Vždyť jsem teprve no­váček.“</p>

<p>„Protože mne Chamdar dobře zná a zrovna tak doká­že rozpoznat Oštepovy zkušené agenty. Ty jsi v branži nový, takže tě nikdo nezná. Proto jsem si tě vybral. Doufám, že ho dokážeš najít také díky svojí anonymi­tě.“</p>

<p>„Chceš, abych ho zabil?“ zeptal se Silk s pozdviže­ným obočím.</p>

<p>„Ne. Chci, abys ho našel. O zbytek se postarám já.“</p>

<p>„Tím se to celé zkazí.“</p>

<p>„To je vždycky takový?“ zeptal jsem se OŠtěpa.</p>

<p>„Obvykle jo. Někdy je ještě horší.“</p>

<p>„Na kolik by sis cenil informaci, kde ten Ašarak je, Věčný?“ zeptal se Silk potutelně.</p>

<p>„Silku!“ okřikl ho Oštěp,</p>

<p>„Jenom jsem žertoval,“ zašklebil se ten malý chlápek. „Znám se se Svatým Belgaratem od dětství. On ví, že ho občas rád poškádlím.“ Podíval se na mne. „Popravdě řečeno je Ašarak zrovna teď v Tol Rane. Když budeš chtít, tak li mohu říct jméno hostince, kde se ubytoval. Mohu pro tebe udělat ještě něco?“</p>

<p>„Jsi si jist, že je Tol Rane?“ vyhrkl jsem.</p>

<p>„Tak jist, jak to jen v tomhle povolání jde, Věčný. Tolnedranská tajná služba sice za moc nestojí, ale mají na ulicích spousty lidí a jsou zvyklí dávat na toho Ašaraka pozor.“</p>

<p>„Jak jsi to zjistil?“ zeptal se ho Oštěp.</p>

<p>„Mám v tolnedranské tajné službě svoje kontakty,“ řekl Silk pyšně a zastrčil si prsty do kapes ve své ka­zajce. „Navíc Ran Borune zrovna jedná s Murgy ohledně obchodu a murgská delegace posílá zprávy rovnou Ašarakovi. Za posledních čtrnáct dnů je docela čilý ruch mezi Tol Honetem a Tol Rane.“</p>

<p>„Jak ses to dozvěděl?“ opakoval svou otázku Oštěp.</p>

<p>Silk se na něj zaculil. „Mám své zdroje,“ odpověděl.</p>

<p>„Tak se zeptám ještě konkrétněji. Proč jsi mi to ne­hlásil?“</p>

<p>„Ještě  jsem si chtěl něco upřesnit, než ti položím svou zprávu na stůl. Vždycky máš plno otázek, Oštěpe. Měl jsem to plně pod kontrolou a ty jsi měl hlavu plnou ji­ných starostí.“</p>

<p>„Jsi hotový zlatý důl na informace, princi Kheldare,“ řekl Oštěp sarkasticky, „Alespoň ses mohl zmínit.“ Pak rychle přešel k dalšímu tématu. „Co chce Ran Borune prodat Murgům?“</p>

<p>Silk pokrčil rameny. „Trochu tohohle, trochu tamto­ho.“</p>

<p>„Mohl bys to trochu upřesnit?“</p>

<p>Silk ustoupil. „Když jdeš na to takhle, tak dobrá. Ran Borune má synovce, který se angažuje v obchod­ní enklávě na Rivě, Tenhle synovec má na dosah uza­vření obchodu s výnosem jarního stříhání ovcí a mohl by vydělat na tom, kdyby se mu podařilo tu vlnu pro­dat Murgům. Mám na ostrově přítele, co se snaží toho synovce předběhnout. Takže když Ran Borune ten obchod uzavře, tak vlastně místo jeho synovce vydělá můj přítel.“</p>

<p>„A ty od něj dostaneš provizi, co?“ zajímal se Oštěp.</p>

<p>„Jasně. Vždyť jsem mu poskytl informaci o tom ob­chodě. Je to zcela fér.“</p>

<p>„Když se tvůj strýc dozví, že využíváš tajné služby k vlastnímu obohacení, tak ho klepne pepka. Je ti to jas­né?“</p>

<p>„Tak to musíme zařídit tak, aby se to nedozvěděl. To snad zvládneme, ne? Oštěpe, můj strýc je král Drasnie a má dost starostí i bez toho.“ Pak se ten malý podvodník podíval na mne. „Chceš, abych šel s tebou do Tol Ra­ne?“</p>

<p>„Asi jo. Předpokládám, že tam máš kontakty?“</p>

<p>„Starý příteli, já mám kontakty všude. Chceš vědět, co měla Salmissra dneska k snídani?“</p>

<p>„Ani ne. Proč si nejdeš sbalit pár věcí? Odjíždíme zít­ra ráno.“</p>

<p>„Nepotřebuju si nic balit. Já mám vždycky sbaleno.“</p>

<p>Druhý den ráno přišel Silk na dvůr ambasády oblečen do hnědého, sametového pláště, s černým, sametovým kloboukem naraženým šikmo přes jedno ucho.</p>

<p>„Není to trochu moc nóbl oblečení pro delší jízdu na koni?“ zeptal jsem se ho.</p>

<p>„Člověk musí vypadat patřičně, Věčný,“ odpověděl Silk. „V Tol Rane mne znají jako Radka z Boktoru, protože se tam občas vypravím za obchodem a nechci používat své pravé jméno. Ten princ v mém jméně ně­kterým obchodníkům dodává pocit, že jsem snadný terč k oškubání. Věř mi, nikdo se nepokusí ošidit Radka z Boktoru. Už jsem tam uzavřel několik dost dobrých ob­chodů.“</p>

<p>„Tím jsem si jist. Tak jdeme na to.“</p>

<p>Zamířili jsme na cestu vedoucí do Tol Rane a zhruba za týden dorazili do toho sněhem zapadaného města. Protože leží Tol Rane skoro na hranicích s tím, co bý­valo Maragorem, je vysoko v horách, a proto je tam skoro stejně sněhu jako ve Val Alornu nebo Boktoru. Zamířili jsme do hostince, kde Silk obvykle přespával a najali si tam komfortní apartmá pod střechou, „abychom si nezadali“, jak řekl Silk.</p>

<p>Krátce po našem příjezdu se objevil drasnijský agent a měl se Silkem dlouhou rozmluvu v jejich tajném ja­zyce. Nebylo to snad ani nutné. Mám spíš pocit, že se Silk chtěl trochu ukázat.</p>

<p>Poté, co druhý Drasnijec odešel, seznámil mne Silk s podrobnostmi jejich rozmluvy. V jeho výkladu bylo několik mezer, ale já ho nijak neopravoval. Nemusel vědět, že tomu jejich mávání prsty rozumím.</p>

<p>„Ašarak tu určitě je,“ řekl, „ale už ho nikdo pár dní neviděl. Poohlédnu se kolem a zkusím zjistit víc po­drobností.“</p>

<p>„Dej se do toho,“ řekl jsem. „Já zůstanu tady. Není důvod, aby se vědělo, že jsem v Tol Rane a Chamdar mne hned pozná. Jestli mne tu spatří, tak bude za hrani­cemi Kthol Murgosu dřív, než slunce zapadne.“</p>

<p>Silk přikývl a odešel.</p>

<p>Jakmile za ním zapadly dveře, změnil jsem svou po­dobu, aby mne nikdo nepoznal a vyrazil za ním. Nedě­lal jsem to proto, že bych mu nevěřil, i když Silk jistě není nejdůvěryhodnější postava pod sluncem, ale proto, abych ho viděl v akci. Ještě to nevěděl, ale Průvodce bude jednou z nejdůležitějších postav v příštích letech a já se chtěl ujistit, že to zvládne.</p>

<p>Nezklamal mne. Princ Kheldar byl skutečně tak schopný, jak jsem doufal. Týden se na cestě neholil a teď mu strnisko na bradě dávalo vzhled muže staršího, než ve skutečnosti byl. Silk dokázal předstírat všech­no takovým způsobem, aby vypadal v očích ostatních tak, jak potřeboval. Jsem si zcela jist, že kdyby princ Kheldar chtěl, tak mohl být skvělým hercem. Já už se v nějakých rolích za ta léta pohyboval, tak mi můžete věřit.</p>

<p>Silku, ne aby ti to stouplo do hlavy. Dobrovolně při­znávám, že jsi dobrý, ale proto jsem tě snad taky najal.</p>

<p>„Radek z Boktoru“ se sunul ulicemi Tol Rane a ces­tou si rozjednal pár obchodů. Nebyl jsem dostatečně blízko, abych slyšel podrobnosti, ale mám pocit, že „Radek“ prodal několik věcí, které ten den jistě ne­vlastnil. Snadno slíbil jejich dodání a jistě většinu z nich splnil. Silk rozhodně není proti tomu, někoho pří­ležitostně natáhnout, ale pracoval tvrdě na tom, aby získal jako „Radek“ dobrou reputaci.</p>

<p>Konečně se propracoval do čtvrti, kde obvykle přebý­vali Murgové a v pivnici se pustil do práce. Poté, co zase prodal pár věcí, na které skutečně neměl právo, začal s opatrným vyptáváním. Seděl u stolu se třemi zjizvenými Murgy, natáhl se pohodlně na lavici a pohrával si se svým korbelem. „Kdyby někdo z vás potkal chlapíka jménem Ašarak, tak mu vyřiďte, že by pro něj měl Radek z Boktoru zajímavou obchodní nabídku,“ prohlásil.</p>

<p>„Proč bychom se měli snažit, aby Ašarak ještě víc zbohatnul?“ zajímal se jeden z Murgů.</p>

<p>„Protože Ašarak platí dobrá procenta,“ odpověděl Silk. „Jsem si jist, že vám to bude stát za to. Bude to velmi lukrativní nabídka.“</p>

<p>„Jestli je to skutečně tak dobré, tak bych o to měl zá­jem sám.“</p>

<p>„Nechci tě urazit, Gračiku,“ řekl Silk s jemným úsměvem, „ale na tenhle obchod nemáš dost peněz. Jedná se o zboží, které je pěkně drahé.“</p>

<p>„Jaký druh zboží?“</p>

<p>„Radši bych to řekl Ašarakovi mezi čtyřma očima. Nechci, aby se to dostalo mezi lidi, protože mám také konkurenci, co nespí. Kdyby zjistili, že se o to zajímá Radek z Doktoru, mohli by vyhnat ceny nahoru. To by ani mně ani Ašarakovi určitě nepomohlo.“</p>

<p>„Ašarak není v Tol Rane,“ řekl mu Gračik. „Odjel před dvěma dny do Tol Borune.“</p>

<p>Jeden ze zbývajících Murgů kopl upovídaného Gračika pod stolem.</p>

<p>„No,“ opravil se hned Gračik, „aspoň jsem to zasle­chl. S Ašarakem člověk nikdy přesně neví, na čem je, Má rozdělané obchody v celé Tolnedře. Co vím, tak by teď mohl být v Tol Horbu.“ Bylo to velmi prů­hledné. Gračik prokecl něco, co si měl nechat pro se­be.</p>

<p>„To znám,“ souhlasil Silk. „Vím, že Ašarak často mění své plány. Už se ho snažím dva měsíce dohnat. Ten návrh, co jsem s ním chtěl projednat, je skutečně velký obchod a Ašarak je pravděpodobně jediný člo­věk, který si ho může dovolit. Kdybyste znali někoho, kdo by mu mohl vyřídit, že se za den či dva vrátím do Tol Honetu, tak bych byl rád. Vyřiďte mu, že obvykle bydlím v hostinci nedaleko drasnijské ambasády, a že jestli chce zdvojnásobit svoje peníze, tak by mě měl vyhledat. Já už přestanu ztrácet čas tím, že se za ním budu honit.“</p>

<p>Silk mluvil s Murgy ještě asi půl hodiny a potom odešel. Já zůstal tak dlouho, abych slyšel ty dva Mur­gy, jak špitají Gračikovi, že si pustil jazyk na špacír a jak Gračik zkusil odčinit svou chybu tím, že poslal dva přisluhovače, aby zabili mého malého přítele. Bylo zřejmé, že jsou Murgové schopni takřka všeho, aby uchovali místo, kde je Ašarak, v tajnosti.</p>

<p>Párek nájemných vrahů dostihl Silka na tmavé, za­sněžené ulici. Silk si počínal tak, že bylo jasné, že vě­děl, že je sledován. Byl zřejmě také přesvědčen, že se s těmito dvěma ničemy dokáže vypořádat. Já si tak zcela jist nebyl, a tak jsem zůstal poblíž, abych mohl v přípa­dě potřeby přiložit ruku k dílu.</p>

<p>Nebylo to potřeba. Neviděl jsem nikoho, kdo by byl tak rychlý a mrštný jako tenhle hoch. Ti dva vrahouni byli těžkopádní Tolnedřané, kteří se s mým malým přítelem vůbec nemohli rovnat. Otočil se, vytáhl jednu dýku z boty, druhou z pouzdra za krkem a zabil ty dva za necelých pět vteřin, Pak na ně nahrnul sníh a pokra­čoval v cestě. Ten chlapec byl skutečně třída!</p>

<p>Zařídil jsem to tak, abych byl v našem pokoji dřív, než se vrátil. Když vstoupil, seděl jsem u krbu. „Tak co?“ řekl jsem. „Zjistil jsi něco?“</p>

<p>„Slyšel jsem, že je Ašarak právě v Tol Borune. Je to asi pravda, protože se ten Murgo, co mi to řekl, snažil svůj omyl hned napravit. Poslal na mě dokonce nějaké pronásledovatele. To je snad všechno, co jsme potřebo­vali vědět.“</p>

<p>„Snad jo. Měli bychom se radši vydat do Tol Boru­ne.“</p>

<p>„Měli bychom vyrazit hned. Ten upovídaný Murgo asi zítra zjistí, že ti zabijáci selhali a já bych se nerad otáčel celou dobu, co tu budu, jestli mne někdo nesle­duje.“</p>

<p>Do Tol Borune nám to trvalo čtyři dny, protože Silk navrhl, abychom se vyhýbali hlavním cestám. Myslel jsem si, že znám všechny polní a lesní cesty ve všech západních královstvích, ale můj malý přítel mne vedl po cestách, o kterých jsem neměl ani ponětí. Těsně před Tol Borune zastavil a převlékl se. „Potřebuju  novou identitu,“ vysvětloval. „Myslím, že se Ašarakovi už do­neslo,  že ho hledá Radek z Boktoru.“</p>

<p>„Kdo jsi teď?“</p>

<p>„Ambar z Kotu. Ambar ke trochu méně nápadný než Radek a pohybuje se v trochu jiných kruzích.“</p>

<p>„Kolik vymyšlených Drasnijců máš ještě v rukávu?“</p>

<p>„Nepočítám to. Nejbližší je mi ale Radek a Ambar. S nimi jsem strávil nejvíc času. Teď zaměním jedno­ho za druhého hlavně proto, abych nevyšel ze cviku.“</p>

<p>„Tohle vás učí na akademii?'</p>

<p>„Něco ano, ale většinu už jsem znal předtím. Já se pro tuhle práci narodil, Belgarate. Jdem dál?“</p>

<p>Protože byl Ambar z Kotu o dost níže postavený chlapík než Radek z Boktoru, ubytovali jsme se v oby­čejném pokoji v jedné z horších čtvrtí Tol Borune. Silk okamžitě vyrazil do ulic za svým posláním. Vrátil se pozdě v noci a byl trochu rozčilený. „Něco není v po­řádku, Belgarate,“ řekl mi.</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Jsi si jist, že Ašarak ví, že po něm jdeš?“</p>

<p>„To ano. Jsem jako pomsta bohů a budu hledat, ať se skryje kdekoliv.“</p>

<p>„Tak proč se neskrývá? Našel jsem ho za dvě hodiny. Jsem sice dobrý, ale tak dobrý asi zase ne.“</p>

<p>Ostře jsem na něj pohlédl. „Možná se na toho chlapí­ka radši podívám sám,“ řekl jsem. „Myslím, že tě znám dost dobře, abych mohl důvěřovat tvým instinktům. Když se ti zdá, že to nějak smrdí, měli bychom se na to podívat spolu.“</p>

<p>Uklonil se s přehnanou grácií. „Vždy k službám, Věčný,“ řekl.</p>

<p>Byla skoro půlnoc, když jsme vyrazili na větrnou uli­ci. Silk mě vedl k hostinci, kde většinou přespávali Murgové. Nejprve jsme ho obešli a pak zamířili k oknu, udělanému z laciného skla. „O támhletom mi řekli, že je to Murgo Ašarak,“ zašeptal malý zloděj a ukázal na zjizveného chlapa, co seděl v rohu.</p>

<p>Ten muž vypadal jako Chamdar a musím přiznat, že i já jsem chvíli pochyboval, zda to není on. Když jsem ale opatrně vyslal svou myšlenku, abych se přesvědčil, srdce se mi na moment zastavilo. Ten Murgo určitě ne­byl Chamdar. Začal jsem nadávat.</p>

<p>„Co se děje?“ zašeptal Silk.</p>

<p>„To není muž, kterého hledám.“</p>

<p>„Belgarate, ve městě jsou lidé, co ho znají a všichni tvrdí, že je to Ašarak.“</p>

<p>„Je mi to líto, ale nemají pravdu. Honili jsme dvojní­ka.“ Zase jsem začal nadávat. „Musíme zpět do Tol Honetu. Chci o tom říct Oštěpovi. Ten chlápek, co ho všichni hledají, není Chamdar.“</p>

<p>„Jak si můžeš být tak jistý?“</p>

<p>„Chamdar je Grolim. Ten chlápek u stolu je obyčejný Murgo. Vzhledem se mu velmi podobá, ale není to ten, koho hledám.“ Přemýšlel jsem o tom cestou k našemu hostinci. To překvapivé zjištění vysvětlovalo spoustu věcí. Zahanbeně přiznávám, že je ostuda, že mě to ne­napadlo dřív. Měl jsem vědět, že se Chamdar na chvíli stáhne do pozadí. Můj mozek asi pospával.</p>

<p>„Jak jsi poznal, že to není ten pravý Murgo?“ zeptal se Silk.</p>

<p>„Jeho myšlenky ho prozradily. Rozpoznám Chamdarovu duši, když se s ní setkám. Jenom jsme ztráceli čas. Chci být na cestě do Tol Honetu hned po rozednění.“</p>

<p>„Oštěpa to bude hodně mrzet. Už na sledování toho dvojníka vyplýtval hodně peněz i času.“</p>

<p>„To není jeho chyba. Asi jsem udělal chybu já. Podle toho, co jsme teď viděli, se může po západě motat klidně půl tuctu takovýchto Ašarakových dvoj­níků. Chamdar pracuje pro Ktačika, a ten je asi scho­pen změnit něčí vzhled, aby nás svedl z pravé stopy.“</p>

<p>„Co má ten Chamdar dělat?“</p>

<p>„Někoho hledá. Snažil jsem se trochu od toho odra­dit.“</p>

<p>„Co hledá?“</p>

<p>„To nepotřebuješ vědět, Silku. Až se vrátíme do Tol Honetu, tak chci, aby ses vydal do Šereku.“</p>

<p>„Do Šereku? Teď v zimě?“</p>

<p>„Na období nezáleží. Znáš Baraka, ne?“</p>

<p>„Hraběte z Trellheimu? Samozřejmě. Trochu jsem se spolu napili na minulém Alornském sjezdu. Trochu di­voch, ale mám ho rád.“</p>

<p>„Tak se snaž ho mít rád i nadále. Vy dva spolu budete docela dlouho spolupracovat.“</p>

<p>„Jak to víš?“</p>

<p>Nemohl jsem tomu odolat. „Mám svoje zdroje.“ Vrá­til jsem mu jeho vlastní repliku. „Chci, aby ses vydal do Trellheimu a trochu si vzal Baraka na starost. Nikdy z něj nebude pořádný špión, ale chci, aby věděl, jak to chodí ve světě. Je mu teprve devatenáct a potřebuje tro­chu vyškolit.“</p>

<p>„Nejdřív si to musím vyjasnit s Oštěpem.“</p>

<p>„Oštěpa můžeš vynechat. Já mu to řeknu. Odteďka budeš pracovat pro mě. Když tě zavolám, tak přijdeš a když ti řeknu, abys něco udělal, tak to uděláš. Bez vy­ptávání. To, na čem teď budeš spolupracovat, je nej­důležitější událost od rozpadu světa a ty v tom budeš až po ten svůj zahnutý nos.“</p>

<p>„Tak dobře,“ řekl. Pak na mě zkoumavě pohlédl. „Takže se to konečně blíží, že jo?“</p>

<p>„Ano, můj mladý příteli.“</p>

<p>„Vyhrajeme?“</p>

<p>„Určitě se o to pokusíme.“</p>

<p>V Tol Honetu už na mě na drasnijské ambasádě čekal Beldin. „Co tu děláš?“ vyptával jsem se ho. Asi to ne­bylo zrovna nejslušnější.</p>

<p>„Jsi v nějaké kyselé náladě,“ poznamenal můj bratr.</p>

<p>„Zažil jsem před pár dny pěkně nemilé překvapení. Ktačik poslal obyčejného Murga, aby předstíral, že je Chamdar. Spoléhal jsem, že ho za mne ohlídá drasnijská tajná služba, ale asi to byl omyl. Strávili staletí tím, že hlídali špatné lidi.“</p>

<p>Beldin hvízdl. „To jsme tedy skutečně nečekali. Říkal jsem ti, aby sis všímal své vlastní práce. Je ti jasné, že jsi dal svou leností Chamdarovi volné pole působnosti.“</p>

<p>„Tak se už nerozčiluj, Beldine. Přiznávám, že jsem chybil a mrzí mne to víc než kohokoliv jiného.“</p>

<p>„Měl by ses radši vrátit do Sendarie. Pol je tam úplně sama a ty nemáš ani potuchu, kde je Chamdar.“</p>

<p>„Kde je Pol?“</p>

<p>„Zrovna jsem ti to chtěl říct… proto jsem taky tady. Dvojčata mě zavolala zpět do Údolí a poslala mne, abych tě našel. Pol minulý týden opustila svůj dům v Eratu.“</p>

<p>„Kam šla?“</p>

<p>„Jižně od Eratu je vesnice Horní Gralt. Pol je tam na farmě u farmáře jménem Faldor. Je to asi deset mil západně od vesnice. Pol pracuje v kuchyni a chlapec je s ní. Jdi za ní a upozorni ji, že nevíme, kde je Chamdar.“</p>

<p>„Máš pravdu,“ souhlasil jsem zamyšleně. „Udělal jsem v tom všem asi zmatek, co?“</p>

<p>„Zcela jistě si za to nezasloužíš příliš slávy. Je ten Průvodce tak dobrý, jak říká Mrinský kodex?“</p>

<p>„Skoro jo. Budu mu muset trochu srazit hřebínek.“</p>

<p>„Ví, co bude dělat?“</p>

<p>„Zeptal se na pár věcí, ze kterých soudím, že toho dost tuší.“</p>

<p>„Ostatní jsou na místě?“</p>

<p>„Stále ještě nemám Matku mrtvého národa, ale jsem si jist, že se objeví, až ji budeme potřebovat.“</p>

<p>„Optimismus je dobrá vlastnost, Belgarate, ale nesmí se přehánět.“</p>

<p>„Vrátíš se do Údolí?“</p>

<p>„Ne. Radši půjdu zpět do jižního Kthol Murgosu. Torak by se mohl vzbudit a pak by ho někdo měl sledovat.“</p>

<p>„Tak dobře. Já se vydám do Sendarie.“</p>

<p>„Šťastnou cestu.“</p>

<p>Oprášil jsem svůj převlek vypravěče a opustil Tol Honet, jakmile se ráno otevřely brány. Prošel jsem už Horním Graltem několikrát, a tak jsem přesně věděl, kde se nachází.</p>

<p>Pátrání po Chamdarovi bylo sice obrovskou ztrátou času, ale vedlo k tomu, že jsem odhalil jeho lest, díky které se mu podařilo tolikrát mi upláchnout. Snad i to je k něčemu dobré. Neměl jsem ani moc vztek, že mi ute­kl, protože jsem si byl jist, že si to s ním jednou za všechno vyřídím.</p>

<p>Teď jsem všechno hodil za hlavu a vydal se po cestě na sever do Sendarie k Faldorově farmě.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Epilog</strong></p>

<p>Kapitán Greldik byl opilý jak zákon káže, když ho jednoruký generál Brendig a jeho muži konečně našli v jedné z krčem v Camaaru. „Zdar, Brendigu!“ pokřiko­val Greldik. „Pojď ke mně a dej se do díla. Mám před tebou pěkný náskok.“</p>

<p>„Jak ho nejrychleji probereme, aby vystřízlivěl?“ zeptal se Brendig svalnatého seržanta, stojícího hned za ním.</p>

<p>„Asi bychom ho mohli hodit do zátoky, pane. Je zima a voda je pěkně studená. Mohlo by to zabrat.“ Seržan­tův hlas prozrazoval, že tomu sám moc nevěří.</p>

<p>„Ale neutopte ho.“</p>

<p>„Dáme pozor, pane.“</p>

<p>Seržant a jeho muži přistoupili ke Greldikovi a nic nedbaje jeho protestů, vyvlekli ho z hospody. Pak ho donesli na konec mola, přivázali ho za levou nohu a hodili ho do ledové vody.</p>

<p>Greldik se po chvíli vynořil a z jeho úst se linuly šťavnaté nadávky. Brendigovi připadal stále dost opilý. „Nechte ho ještě chvilku zaplavat,“ radil seržantovi.</p>

<p>„Ano, pane.“ Seržant byl veterán z bitvy u Thull Mardu, praktický, schopný muž, na kterého bylo v těchto věcech spolehnutí.</p>

<p>Nechali Greldika zaplavat asi pět minut a potom ho vytáhli ven. „Co to, Brendigu, děláš?“ prskal Greldik. Rty měl promodralé a zuby mu drkotaly zimou.</p>

<p>„Snažím se upoutat tvou pozornost,“ odpověděl Brendig vážně. „Zítra plujeme do Rivy a já chci, abys byl natolik střízlivý, abys udržel správný kurz.“</p>

<p>„A proč jedeme do Rivy?“</p>

<p>„Princ Hettar z Algarie přivezl před několika dny nějaké dokumenty od Svatého Belgarata z paláce v Sendaru. My je máme odvézt králi Belgarionovi.“</p>

<p>„To jsi nemohl najít nějakou loď v přístavu v Senda­ru?“</p>

<p>„Princ Hettar mi řekl, že si Belgarat vybral zrovna te­be. Není mi vůbec jasné proč, ale jemu se zdá, že jsi dost spolehlivý.“</p>

<p>Greldik se třásl na celém těle. „Nemůžeme jít do­vnitř?“ zeptal se. „Dneska v noci je docela zima.“ Z vousu mu kapala voda.</p>

<p>„Dobrá,“ souhlasil Brendig, „ale už žádné pití.“</p>

<p>„Jsi pěkně tvrdej chlapík, Brendigu,“ napadl ho Greldik.</p>

<p>„Říká se to o mně.“</p>

<p>Trvalo celou noc, než sehnali Greldikovy námořníky, ale většina byla stejně opilá jako kapitán.</p>

<p>Loď byla ošumělá a ne příliš čistá, plachty byly roztřepené, ale generál Brendig rozhodl, že je schopna plavby. Byla to šerecká válečná loď, ale byla trochu přestavěná, aby mohla dopravovat náklad. Brendig měl jisté podezření, jak Greldik ten náklad získává, protože Šerekové byli od přírody piráti. To ráno nebyla sice po­sádka v nějaké růžové náladě, ale dokázala připravit loď k vyplutí. Greldik sám, se zarudlýma očima, stál na můstku a udržoval potřebný kurz, i když se řítili vstříc rozdivočelým živlům.</p>

<p>Generál Brendig byl Sendar a jako takový uznával profesionalitu, když ji viděl. Byl nucen přiznat, že na­vzdory drsným způsobům je to pravděpodobně nejlepší námořník na světě. Sendarští kapitáni by v tomhle po­časí neopustili přístav, ale Greldik prostě živly ignoro­val.</p>

<p>Po třech dnech plavby dopluli do přístavu v Rivě. Greldik hladce zavedl jeho ošumělou loď k jedné z pří­stavních hrází. Rozkazy dával ovšem posádce takovým způsobem, že i otrlý voják Brendig rudnul. Potom oba dva zamířili z přístavu k příbytku rivanského krále.</p>

<p>Nikdo se nemůže do Rivy dostat nepozorován, a tak, navzdory ošklivému počasí, je už král Belgarion a jeho drobná žena Se'Nedra očekávali v předsálí trůnního sálu. „Brendigu!“ vykřikla radostí Se'Nedra a běžela přivítat starého přítele.</p>

<p>„Vypadáš dobře, Výsosti,“ odpověděl a objal ji ko­lem ramen.</p>

<p>„Brendigu, copak se nikdy neusmíváš?“</p>

<p>„Já se usmívám, Výsosti,“ řekl s absolutně vážnou tváří.</p>

<p>„Zdar, Garione,“ řekl vousatý Greldik rivanskému králi. Kapitán Greldik si zřejmě na formality moc ne­potrpěl. Nikdy nepoužíval tituly, ať mluvil s kýmkoliv.</p>

<p>„Greldiku,“ odpověděl Garion, když si potřásali ru­kama.</p>

<p>„Vypadáš starší.“</p>

<p>„To doufám. Kdyby tomu bylo naopak, tak by lidé začali mít nějaké podezření. Co tě přivádí do Rivy v tomto období?“</p>

<p>„Brendig,“ opáčil Greldik a pohlédl ostře na sendarského generála. „Vytáhl mne z útulné krčmy v Camaaru, hodil mne do zátoky a poručil, abych ho zavezl do Rivy. Brendig si moc zvykl dávat rozkazy. Kdyby se se mnou napil, tak jsem souhlasil, že ho sem dovezu i bez té koupele.“</p>

<p>„Kapitáne Greldiku!“ řekla ostře Se'Nedra. „Jsi střízlivý?“</p>

<p>„Víceméně,“ odpověděl Greldik s pokrčením ramen. „Venku je trochu větrno, tak jsem musel dávat pozor na cestu. Koukám, že jsi trochu přibrala, děvče. Vypadáš dobře. Předtím  jsi byla moc hubená.“</p>

<p>Rivanská královna zrudla. Ten prostořeký Greldik ji nachytal nepřipravenou. Greldik, volný jako pták, říkal vždycky každému, co si myslel bez ohledu na dvorní způsoby.</p>

<p>„Co je tak důležité, že tě přimělo k cestě přes Větrné moře v tomhle ročním období, generále?“ zeptal se Garion sendarského vojáka.</p>

<p>Princ Hettar přinesl nějaké dokumenty z paláce v Sendaru, Veličenstvo,“ odpověděl Brendig. „Jsou od Svatého Belgarata a ten chtěl, aby byly ihned doprave­ny sem. Taky jsou tam nějaké dopisy,“</p>

<p>„Konečně!“ vydechla Se'Nedra. Myslela jsem, že to bude tomu starému drahouškovi trvat věčně. Vždyť už je to skoro rok!“</p>

<p>„To je to skutečně tak důležité, Výsosti?“ zeptal se Brendig Gariona.</p>

<p>„Je to historická kniha, generále.“</p>

<p>„Historická kniha?“ Brendig se tvářil překvapeně.</p>

<p>„Pro naší rodinu to má zvláštní význam. Mojí ženu to hrozně zajímá. Je z Tolnedry a víš, jací jsou Tolnedřané. Pojďte dovnitř.“</p>

<p>„Řekni mi, Garione,“ ozval se Greldik, když přechá­zeli chodbou, „nebylo by tu někde něco k pití?“</p>

<p>Belgarion z Rivy, vrah boha a vládce západu, dočetl poslední stránku toho, co napsal dědeček a zachvátila ho vlna silného poznání, že se toho stalo tolik, o čem neměl ani ponětí. Pamatoval si skoro každé slovo z rozhovoru, který vedli s dědečkem o „možném“ a „nemožném“ a nyní se mu některé věci zcela vyjasnily. Belgarat klidně mohl vzít svět do svých rukou a zatřást jím do kořenů, ale především to byl vynikající učitel.</p>

<p>Garion byl nucen si přiznat, že nebyl zrovna dobrý žák. Belgarat mu trpělivě vysvětloval, co a kdy se stalo, ale on nepochopil to nejdůležitější. „Možná jsem se měl víc věnovat svým studiím,“ huhlal si pro sebe a dí­val se kolem sebe na police plné knih a svitků. „Možná budu potřebovat trochu víc místa,“ dodal a najednou mu vytanula na mysli Belgaratova věž. Potřeboval místo, kde by měl soukromí a mohl se věnovat studiu. V citadele byla jedna nepoužívaná věž, kde by se dala taková studovna zařídit. Byla tam samozřejmě zima, ale šlo by zařídit, aby tam bylo útulno a kdyby se spravil krb, tak by tam bylo teplo.</p>

<p>Pak ale vzdychl. To byl jenom nesplnitelný sen. Měl ženu, rodinu a musel řídit království. Neměl tolik času na studium jako první Aldurův učedník. Garion ovšem musel zároveň přiznat, že nikdy nebyl zvláštní student. Kdyby měl trochu víc času… třeba pár století…</p>

<p>To ho přivedlo zpět k realitě. Text, který zrovna četl ho odvedl od reálného vnímání času. Pro Čaroděje Belgarata byla staletí totéž, co pro smrtelníka rok. Strávil čtyřicet pět let studiem trávy a kdoví kolik času mu za­bralo studium vzniku hor. Garion si uvědomil, že ani nevěděl, jakou otázku se zeptat, tím spíš najít nějakou odpověď. Věděl ale, že první otázka <emphasis>byla Proč?</emphasis></p>

<p>V tu chvíli sáhl po dědečkově dopisu, který nebyl příliš dlouhý.</p>

<p>„Garione,“ četl. „Tak tady to máš, když  jste o to tak s Durnikem stáli. Je to začátek a prostředek. Konec už znáte, pokud může mít vůbec takováto záležitost konec. Až budeš mít čas, tak se zastav, popovídáme si o tom. Teď se asi vrátím ke svému studiu hor. Belgarat.“</p>

<p>Garion vztekle pohlédl na dveře, které se rozlétly. „To jsi ještě neskončil?“ ptala se Se'Nedra. Ačkoliv už byli nějakou dobu svoji, Gariona vždy znovu překva­povalo, jak je jeho žena drobná. Měl pocit, že když spolu pár hodin nejsou, tak v jeho představách roste. Byla krásná, ale byla hrozně malá. Možná to dělaly ty její  rudé vlasy.</p>

<p>„Ano, drahá,“ odpověděl a podal jí pár posledních kapitol, po kterých lačně sáhla.</p>

<p>„Konečně!“</p>

<p>„Budeš se trochu muset učit trpělivosti, Se'Nedro.“</p>

<p>„Garione, byla jsem dvakrát v jiném stavu, takže vím o trpělivosti úplně všechno. Teď kušuj a nech mě číst.“ Přitáhla si židli a zabrala se do četby. Se'Nedře se do­stalo nejlepšího vzdělání, jaké mohl tolnedranský dvůr poskytnout, ale Garion byl vždy překvapen, jak rychle dokáže jeho žena zhltnout daný text. Trvalo jí asi čtvrt hodiny a byla se čtením hotova. „Vždyť to nijak nekon­čí!“ vykřikla. „Nemá to konec.“</p>

<p>„Já si myslím, že to prostě ještě neskončilo,“ řekl jí Garion. „My všichni víme, co se stalo na Faldorově farmě, takže to už pro nás dědeček nesepisoval.“ Natáhl se pohodlně ve svém křesle. „Stalo se toho spousta a nikdo z nás o tom neměl ani potuchy. Dědeček žije v úplně jiném světě než my. Přál bych si mít dost času, abych si mohl zajet do Mal Zethu promluvit s Cyradisem. Existuje ještě další svět, o kterém nemáme ani potuchu.“</p>

<p>„To je jasné, hlupáčku. Neobtěžuj s tím Cyradise.</p>

<p>Promluv si místo toho s Eriondem. Ten o tom všem ví.“</p>

<p>To probudilo nějaký zvon v Garionově duši. Se'Nedra měla pravdu. Eriond byl ve středu jejich dění. Torak a Zandramas byly chyba. Eriond byl pravda. Souboj mezi těmi dvěma Nezbytnostmi byl tak jedno­duchý. Torak byl výsledkem chyby. Eriond naopak byl opravou této chyby. Se'Nedra to instinktivně vycítila. Vrah boha si toho nevšiml. „Někdy jsi tak chytrá, až mě z toho jímá děs,“ řekl své ženě se špetkou závisti. „Ano,“ odpověděla mírně, „ale stále mne máš rád, ne?“ Usmála se na něj způsobem, po kterém se mu vždy tro­chu podlomila kolena.</p>

<p>„Samozřejmě,“ odpověděl a snažil se, aby vypadal pevně a panovnicky rozhodně. „Co ti napsal dědeček v dopise, který adresoval tobě?“</p>

<p>„Nejdřív jsem si myslela, že je to úplný nesmysl, ale když jsem dočetla jeho poznámky do konce, tak vi­dím, kam míří. Tady to je.“ Podala mu složený list papíru.</p>

<p>„Ano, Se'Nedro,“ stálo tam, „já vím, že ten příběh nekončí. Ale to vy jste se spojili a nutili mne, abych to sepsal. To je vše, kam až jsem ochoten zajít. Jestli chcete ještě něco, tak budete muset přesvědčit Polgaru. Přeju vám v tom hodně štěstí, ale ode mne žádnou po­moc nečekejte. Jsem dost starý, abych věděl, kdy skon­čit. Belgarat.“</p>

<p>„Asi začnu balit,“ řekla Se'Nedra, když její manžel dočetl dopis.</p>

<p>„Balit? Kam pojedeme?“</p>

<p>„Za tetou Pol samozřejmě.“</p>

<p>„To je na mne trochu rychlé. Snad to nehoří. Copak se musíme hnát do severního koutu Údolí v takové zi­mě?“</p>

<p>„Já chci znát i zbytek toho příběhu, Garione. Upřímně řečeno mne moc nezajímá, jak se Belgarat opil, když mu zemřela žena. Chci vědět, co se dělo s Polgarou. To je ta část, kterou tvůj ctihodný dědeček zamlčel.“ Ukázala na Belgaratův rukopis. „To je je­nom polovina. Chci i druhou polovinu a dostanu ji, i kdybych to z ní měla vyprosit.“</p>

<p>„Máme tady svoje povinnosti, Se'Nedro, a teta Pol má dost práce se svými dětmi. Nemá čas psát svůj pří­běh jenom proto, aby tě pobavila.“</p>

<p>„Ale to by bylo špatné, ne? Je Greldik ještě střízlivý?“</p>

<p>„To pochybuju. Však víš, jaký Greldik je, když se dostane do přístavu. Neměli bychom si o tom nejdřív promluvit?“</p>

<p>„Ne. Jdi najít Greldika a zkus ho probrat. Já jdu balit. Chci odplout za ranního přílivu.“</p>

<p>Garion vzdychl. „Ano, drahá,“ řekl.</p><empty-line /><p><strong>Zde končí kniha Čaroděj Belgarat.</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><emphasis>Další osudy těchto hrdinů však pokračují</emphasis></p>

<p><emphasis>v knize</emphasis><strong><emphasis> POLGARA,</emphasis></strong></p>

<p><emphasis>kterou David Eddings nyní dokončuje.</emphasis></p>
</section>

</body><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/AABEIA
iYBTgMBIgACEQEDEQH/xAB/AAACAwEBAAAAAAAAAAAAAAAEBQADBgIBAQEAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAEAACAgEDAwIEBAQFAgQGAQUBAgMEEQASBSExE0EiUWEUBnGBMiORQlIVoWJyMyS
xweGCkkPR8aKyU2MWJTXCgzQRAQAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAD/2gAMAwEAAhEDEQA/AN/qan
z0t5W1fR4q3GhXssfJLnrtgX9XfpuY+1c/9tAy1NK+N5QNWLX5RHIZHCLKvhkCBsLvU/zY+
GrW5aNbGxonFTAH1v8A7XkJ/SfgO3u7Z6aA5shTjqcdBr0dtKjzm6ysdarJPWMqwm4pUR7m
OPZ1y+098dO+qv7vK917EcjNxdfakqiFiWdzIhZWAJYKVX9I7HQOteaUr9y0T7jDaWLusxr
yeNl7bwQp9v46nIfcEdZYjTgbkS+S6VzueNBj3MoB+Ogb6mghzHFnBNuJOmdruEP8Gxrl+b
4pVYrZSXaM7YsyMfwCZzoD9eaTvz1hGSZuOs/RyeyM7B5zKev+1uyFI9T66JHOcfglzJER3
WSGVD0/FNAfnrjH5690sPP0BnallwMEFa8xBz8PZqyHmaMpwxkgP/74nhHT/NIoX/HQHntq
DoNA3uWq1MRrus2n/wBurBh5W+ePQY9T01wOTspH5LVCeFDjqm2dlz/UkRLfwB0DHU0OnIU
n/TYjzjJUsFYfirYI0rt87PLalq8QI5/pIzNbnbLou3r4U2d3b8emgeamk6c5c2LJJxVgxy
AGJ4THKGVuxPuUr0103JctPhaXGPGx7yXHWNFH+mMux0DXr8de6XvT5Kwq77zV22gOtdExu
9drSq5xqgcJbUHHL3NxOckxED/y+PQN9TSU8fz0EblOWMqqGZQ8EZcnGQN34/LXNfkuXlUW
UreerGkaSRjCTvKV3SuoZgAEJxtPz0DzU0k4qLmkhsybiqSTM9Wtb6usZOSGdCSuT274GiQ
vOTzhnaKlCisuxD52kZsYYllQLt0DLU+Ws7LynJUbk1OEHkceOKJpGSNhakVpNrbQvs2DPb
p/0Ki5fk0kWvb45ja2NK4rurIIwQo2lyuW6/p0Dg6mljc0+P2+OuOcZ/2gv5e910P/AHDmm
uwwtFDWFpXaCCXdI4EQBYyPGdq7t3zx89A71NLW5O/DtFjjZmJ/mrMkyf8A1GNv4jVJ5blp
UDVOIl6kj/kyRw9B64y7f4aBxn01D20kFL7hvqTeuLx69NsNIZbp6tLIM/kNcWOHNCnNZ+u
5Gw0Ks5RJsu2B2VduNA+1NZO3ZvU5IUh5CSSCVVswTSbXLPI8cCxSbQA0Y37umD89Nfo+av
wNFesLTRmdWSqvvaMe1f3HLY3Dr0GR8dAznnhrRNNPIsUSfqkc4UZOOpOualyrdhE9SVZoi
SAynIyNJbXGf8mpxU9qZ+NmSRY4g21t0YUiN5FwXXbnAPX4k6OfgqipF9I0lOaugSKWJj+l
ewdWyrj/AFDQMSQO5A9Br3WZ5LhucnMNieyLr154mhrIvgi6N7pJerZx8tOOHmglpr49qyh
n+ojU52Tbj5R1LEe/ONAdqampoF3M8svGQIVQyWJyywIMY3KCxLEkDAAzjuew13xIrSVfq4
JjaNr3vYboWI9uNv8AKF7bfT8dFzQQWFCTxrKqsHUOAwDL1DDPqNJllTiOe+l27KXK5ljPX
C2hhWUenvGD+OgeaE5OqblM1wqyBnjLxt+l0V1Z1P4gaL1NAt5nEdWvHGxgDWIYlMftIV22
MF+HtJGj4okhjSKJdscahUUegHQDXTxo+A6htpDDIzhh1BGfXXug8IzlSMqR1B9dLoYJRz9
iwYtkP00UayAYDtvdj1+K6Zamg4khjlIMih8dgwBH49ddKoXooCj0A6a91NBPXXg69de6As
87w9Vgs1uMOSRsU72yPiqbjoD9U2VlatMsP+6UYR57bsHbn89V0eTpcgHNSQyCPG4lGUdc4
wXUZ7emiSAQVPY9P46DN/aFelHJempj2v4QDkkr+2GdDn1Dk51pdIvtyjFStcrFANsC2VWN
MnCgRq3qT/Vp3IheNkDFSykbh3GR3Ggotcfx904tV4rDJ0/cVWK5/HVkFaCtEIa8awxjoER
Qo/gND8MzHjYEclmhHhL/ANZiPj3jOejbc6NOgE4+Garx8FedlMsSBCVPQ46DGcemiVzjqc
69+evdBPlpZa5WzTuRQ2Kh+lml8a2kbcACuV3JjduJGPh89M9ZrmF45SEt2rAdp0ZIbDOkR
xIMhWVAO2cddA9rXqVzP0s8c2M5CMGIx06jVXGABLPzszH/AOrVtbj6NTH01eOHaNoKKAdp
OcZ799e1aoreUBi4llebrj27+pUaC/XnUa91NAl8cLfdmfGBIlPyeT1dmfxj/wBKgj89OtU
GlWa4l5kzaRDGsmTkIxyV1foIBoOWgZOVg5AydIIZIhFt7mQqS27P+XRmvDoIdT1ydeg51V
WtV7cXmruJI8su4dsodrD8iNBbjU1NQ9NAi5biTZuRw1x4g9eRUfbmNHSaGdeg7ZwdPc6Dn
pSy8nVurIFjrpKjx4yW8u3GDnpjbownGgX8mv8AyeOb6U2Ntj/cGf2cow8nt9PTrphqamgm
kVmlVofcVPkIlMTXzLBYYH2u5QPHkfE7Dp7rP8zNysnIRw14RJXrywSABC0jNnduDZARcZX
J+B+Og0GpqamgmkP3NEZrPDxJ/vG6jKfQKgLuf4DTyRxHG8jZIQFiAMnAGeg0ngmpc5ZiM0
VirZqjzQwy5hfa/tEo2nqDjHy0DrQXJyyRGoyOVU2Y1kAPV1cMoX/1EE/LRul/MHbHWk6DZ
ahO5jhVBOwlvybH440DDU1NU27S1K72HR5ETqyxKXbHxCjqcaC7U0FQ5njORH/EsI7esZO2
QH4FGwdG6DMXIORs/cN6TjbBhs1IIPHGxzFLvLMUdTnAIHf46tm5t7lniFqSGFpbLx3a56M
pjQs8b5Hof466t85UgvGOpAF5SWxDVlEyMhkj3EblYdGAB6ddGW/t+pPyVflIj9PahcPIyg
ESjG3DA+uPXvoGbBdp3fpI657Y0jP26OPmN3gSleZgA8Eg3wyKOuAf1J+I/hor7lbZwN852
/ssM/j00sscPer36EfDTzVaciP5ipMsUbKAykpIxXDdsDQOKF63PI9e5UerPEqsWBDwvu/o
kGP4Y0dpVwNvkbCWYuQ2GSrMYBIg2lyozuZewyCMY003ru25G74eugA4sp5+RGVMwskyBTk
gFE2bs9jtGmBwNcJBDG8kkaKrzEGVgMFiBtBb49NdnIBIGTjpoF/DM5qy7nDFZ5lCDH7Q8j
YjOPhphoPia8tbj4Y5xtsY3T9QcyMdzEkdySdGaCaW8zZkrQSyRyzQskTOrpGJIgVzjf7GO
j5pUgiaWTOxBltqljj5KoJOs7yXL0bFiSGKVpAqYnhksCpHg5DLh13E476B5Wksy8dFIwAt
PCrENjAkK567fnpBfPJ14q0XJObFewiGxEyBybIZcxxPDt257pn4Y1pYEVIY0RdiKqhUBzt
AHQflpPaS61qIUxcQ+dTLvZDB4tw8n6yxxt/Tt0DvU1NTQTOvMDOfXXupoJqampoJqampoJ
pZwMYigswxjEEdqdYR6hd2SD/5icfLTPS/iQQ17d/ufVSb8fp7Lsx6foxn59+ugYampqaCa
mpqaCaA536g8VZNeTwuqbxIG2kbCGYbvTKgjR+gecEbcRcEgLKYm6L3z/L/AI6AmtZjtVor
MOfHModNwKnDDPUHrpfAGt85anEmIKkaVjEB0eRsTEsT/TkY/PTKHy+GPzbfNtHk2Z27se7
bn0zpfxA22+VU9/q935NDERoGepqamgmkMrS3+VkelHHNFVxG8ySGBjKM5hldVZnVc5wuBn
vnT7SWy39q5qGwqhafJkQTgdAtnqY5CO3uHtOgMrLyiOqOkCQAkuRJJK5z/TvVca55hd4px
kB0e1GHiPZ1AZuuf6cbvy0w0v5cFvokBKlrceHXoVwGY/xA2/noGB6ddcvJHHtDuFLHau4g
bj8Bn111oTko+Mkr45QRGAMGHmIChh2ILeugzd7i7PJc0aPItHUh6vSlghG+VAxZkEx/S4H
Uj89aejTjo1UrRvJIqZ98rF3JJz1Y6R2uAocnDv4e+0LRuHAjmaWIMOx27/afgQRp9TjsxV
Y47UgmnVcPKo2hiPXGToMz9x2bPILTrtxlqMi0rCRdnk2qDv8AGyM2049TgaO4WfnEtNWs1
5pKBY+KzZZFmjXGQrhGbf16Z76tu/cLcbZ8d+nJFXeURw2lKvGynrubHuXHwxqm5yFXlb1S
jTtArMksiWa0uJI5YgNu4DoVIJ6MNA05W1TqcfNPeTyVVAEibd+4MQuNp79TqqhzfFXSIq8
6rLjH07/tyD5bGwf4apvUORm4L6N3W5dyhZyBEr7JFf8AAdBo+xRpWh/yYI5SRjLqGOPkSM
6DmpRhqPYeIsTalM8m45wzAKdvy6aJxqinSrUYzFWQpGWLEFmbqfmxOr9BNTU1NBNDW+RqU
igsOQ0mSiqjOxC43HCKxwM6J0r5zdH9HahOLSWYoouuAyzMFkRviCvX8s6BjDPBYQSQSLKh
7MhDD/DSa7yM0XJyVRHE7sI/pxOQiABJJJG3YJyduNG2+OIdbfHqkNuNtxAG1J1P6o5Nvx9
D6HrrqCajelBeHbbgXrHNHiWMP0OCRgj5qSNBdQuRX6cNyIERzqHUN3wdZ6GtarV53qQvZs
Qzy+C1DJln2yE+KdXZcgdVPf5a06qFAVQFVeigdAAPhrK1KxlsXXq3UURMwpxSF4nhmeRpX
8kRxkEn17roNJUtfVRFzDLAQdpjmXY2cZ+YI69xq/XisGUEEH5jtr3QTUJwCfgM9Op1NTQC
2byV56kDKSbjmNT2ClUMnXP+nRWk/wBzAfSVpGQyLHbgZol6O/uwFT55I040E1MampoJpXw
UnmitzIV+ne1MYQM5wG2sWPzYE6aa5jiiiXZEixrknaoAGSck4Gg61NTU0E1NTU0E0v8AuB
iOFu7WCkxMuT/m6YHzOcD56YaD5hXfi7SJD9S7RkLD/UT2/h30Fr2K9Sn55z4IYowzbyMoo
HY9T10r+2p5rv13KOhjguzBqyt0JjjURhsfPGiLn9upCFrdZrMrqI/MIDO/7Y7uVVsaE+3b
Mc9vkBUbdRDIYdjMYoy2SyBHAKtnqwHTQPtTU1PTQTSz7lhWXhLTE7GgTzxP/TJF71P8Rpn
pLzM/nuRcLZQrUugHyp73cowZkZR+hT2LH8NA2qyNLWhlf9TorH8SAdWaiqFAUDCgYAHpjX
m737MdcZJ9NB7pJx9aO7zHJXbKrN4JFrV1YbhGqIGfAPbcW070tk46zBem5Dj5RvsAeerL/
tSMg2qwZQSjY/HOgX/dNBa9f+80Sa96pt2lOgkVmC7XUfq76fwPJJBG8i7JGRWdP6WIyRpZ
JV5Hk5IU5CGOvUgkWZkjkMjyvH1Rf0KAueum2gUc9CtyrF9POi269hJKwLDa88eT4T82GdB
U7Ffl+bqWqUIiWlHI11im11llXxrCxwMsuCTrj7h46OvyfG2+OWOC/PaKliCVclDlnQd+3U
jr1014nlluPNVsRfS8hXI+ogJBz/8AsQj9SnQMJfJ428W3y4Ozfnbux03Y9NZuP7wYW5qct
J5pa7MHaq3lG1ThnAKqcDTzk4rk9CaGk6x2JFKK75wobox9vrjtoKf7eqijXhp4r2aOGqWA
Oocd9/xD/wA2gM43koOTrfUwLIibiuJV2NlflosDQ3Hz256qvdg+msglZIwQy5U43KR6N3G
idBNTU1l7/IrV5aOWO3IWSSSNq1iKTxruXOUZEywJQbf1fHQajvpXz421ILA/VWtQSIPQku
I8H8n1dxPKLydYz+GSuVbayyqVBI9ULAbh+WveRjr3q0tATKs8q7o8MN6uvvRwO/RgDoDdC
XqBsvDPDKa9quSYpQNwwww6OuRuVv8Ax11RtrcpRWl6b19w9Q49rD8mBGlPHfcchhii5CGX
66VmGyOJlCjPs8hbopZevfGgOi5aOISR8kyVpYpfCWJxG2VDq4J/TuB7E6W8bTp3JYJ6sMn
hheUC+zxymyN22RZgepDke0+mPTRc9yFbBv13WRERUvw91EQOfKrD2kpuOfiM/DRsHG0oLT
3a6bJJlAfYxEbfBtgO3PzxoCIoYYQRDGsYJyQgCgn49Nd6HngtmQSVrHjx+qJ1Do3/ANrL/
HRGgmpqamgTfc/vqVqvuU2rcEXkTO6P3b96kdiNunI+Hw1NTQTU1NTQTU1NTQTU1NTQDyXo
o70FEhjLYR5FIxgLHtzn/wBWiNLeSj3cjxpU+KQSP+8O5QJloev9eP8ADTLQTU76mQBk9AO
5OhG5bjEmSubUXmlIVI94LMT2HTQF6TcCVlv8vZ6bja8Iwu32xIoH+JOmU96lWcJYsRxOwy
qyOqkjOOgJ0u4pPHy3ImErJUslJ1kV1IEuPHIm0HP8uc6BwM+pzqampoIRkEds+o76zNusO
PuwVFkaWayc1Z7EcbgSL1xNPICzH1ULg602kn3N7/7XAv8AuyX4So7nCZZj+Q0DiESrEgnY
PKAN7KNqk+uFJOP4671NTQTSL7nU1qx5SK3PBZgXZBFGwMcjsegaJgQ3/wANPdAScSs/Kry
NiUyrCmyvXIASNm6PJ82I0Ca5Lzdn7cexJLDJDNV8zSx74JYiE8oIwWDdR8tOavLVJBWg8v
lsyqu9YwX2tt3HyFchfz0un4nl1qnhoGjk4uUiMTk7Z4YD+tNuMOcdFP8AHRtbhhQ5BrNBh
HXsf/8AXXbqpZR7ZI8fpb4+h0ATcNW5ab6kcpYm+nmcqqMg8L52lVITIx20bRocNxFlK1WM
RWrSsQTud5FjxuJZs/1Z0q4fiKE5nBeSry1eeUWJIXaORlZ2aNmU5Uqy49MaJrRzSfcSbrX
1i0a7iRyqKY3mZQqEx4G7Ck6Ar7knsw8cPpZjBLJNDGJBjIDyKpxnQS81y1W3brS115COgF
aWaAiOXDruH7TEgn44Om/JcdFyMCQys0YjlSZWTAO6M7h3B13LWiCWHjRUnnQh5FADtgELk
+uPTQecdfh5GlFdgyI5RkBu49MHROs19kR2a/ETxSwFHjmf2k4Zm2rlWDfpI0543la/IowQ
GKxEds9aTAlib4MAT+R0BmkcF3kZJI5LBjFKxJ/w5ygZkJyqrKuVwW9CPwPXTzWSMULzeAW
Iq0EVg/8AEe3JHJGUkJVwrKwzn3Adu2gY87Ukvxx8e8cVmbZJOpcvECUwoVCjdG9/fr+Gu+
HqCvWhujwpXMIcqYUWZPbk5ljIB+ft0a3FVpYhFYMljaxZHkc713LsO1k2kDGhufjih+37N
eICNTEIYUHTqcIiroCOIiaPjovJ+ubdM49A0zGUgD4DdoWj9s8dU370WwWBAMi5IBOTjJPy
x8NdrctUbMVO2pmindYq9nKBidhZtyA5OCvcD10ykkjijaWRgkaAs7HoAB1JOg92Ls2YymM
be4x8NKY0fhbCQRR7uLsyYBBJatK/QDr/AO0x6D+k/LTJbVZq4tCVDXI3CXcNm347u2uWWp
frMmVnrzKVJVsgj5Mugv1NLa89mhNFRulpopPbXunuSO0c3+c+h/m/HTLQTU1NT1/7aCamp
qaCampquaeGBQ0ziNWZUUscZZztVfxJ0FmpqamgmpqamgXcgR/c+MV8OheXEeMneI/bJ+Cj
Iz8xpjoV6Eb8lHyJc74omhVOm3DsrFvx9uitBlOZ+1pjZa9TZ7iM5km4+WRgr59EYEds9Ad
GcHL9vORFXqR0bqN1rzIFnDd8ru6sPhjXK/eFZZ51tVpYasUzQLbA3xFl9GwAVP8AHTGGXh
OVnitQtBanr58Tghnjz3x6jQEW56dcLJZwMnCHaXOe+BtBOlvG2a1nnrzpHmRYoljnClR4u
5Q7sHO75f8ATTrSdi0X3WgLBls02Cg4BXxOpwv47s6BxqampoJpNytiKtzfFy2ZBHDtsKhP
rKwQKv4kZxpzpRzchsWK3FRV4bEs4eVhYBMaRxfzZXqCWIA0DGpcrXYvPVkEsW5k3gEDKnD
Yz89XaE4ynLUq7JmVppGaSXxjbGGc/pQfBR0Gi9BzJLHFt8jBdzBFycZZugA+Z0ivLYt/cs
VIWZa0cdQzKYG2nf5AvvBypH5aL+4g39vVojiws8JrseiLL5FCF/8ALk9dGrTri0bpjX6to
xE0oz+kHdtH56BG3K89xlCK5ySQzRGVY5FAaOZQX2BumVb49Ma0elvP0p73GtBXUPOHikjV
jtGY5FbqfwGmQ0Gf5Ctblsb7nHtIASI7XHzGOUR+iyKxjJ/idFcBZ4J4mg4fauz3yx4YOCe
mX39Semh+V5OSxaj4etI1IzsyTWplKAoowyQF8bmbPQjTipUr04Er1kEcUa7VA+A+Ogu1NT
U0CzhmZ5eReQ/u/VOrIP0KEChMfMpgt89GrTqpae4sSizIoR5QPcyjsDoPh12S8inbFt2Ef
crvVWyf9ZO4aZaCaU8snIJG81GdJJwwIrvGjFlyPap9pyPTOm2sfzgZLE9tH4ywscg/47x4
slwQAm4HcXyPloNh6aRnkK93lI/Jv+lrzbK7BT42nCuC7swxgdkx65Pw0RyZ+i46U1F8Nm9
KiAjv5rDLGW6+oHX8tFycdTlqJSmiWWvGFCo4z+gYB/HQLXnPI8hVko74ZYcmZpYyB4NyEq
Mrg+QHoQ2jbcrzfUUJa+RNG4rsfdHL7eqvj9HU+vf0OjVVVUIowqjAA9APTXM0STwvDJnZI
pVsEg4YYOCOo0CDjftuZawXkXUOrZjii98USjsI1lB2/lq/kk/tVB46p8aTOW+pllCrA/t2
ZJy7jI7dT6dtH8ZITAa8k/1FioxhmkwVOR7l3Z9dhGT66s5GCWzSmhgYLM6ERscgbvxHUfi
NAqqTXeXqePkIWSOxlCsUZj8e05SXySPnuMjC6OpXJUm/t98gWhuMMmAosRrj9xQOzDPuX8
+2kVpDxNiG9DHHUiR986Sv4lDNEEZI5BlpVJwcbD1HTTeWO7f4yKxGFj5KE+WuzK0aFh/Lh
/cFdTtOfx0DXU0NRurbi3bTHMh2TwkgtHIO6nH8QfUddE6CampqaCaX86itxc7Ee6LbLG39
DxsGWQ/JcZPy0w0BzuP7TZB6kqFUehdmAQN/lLd/loDUOVUlg5wPcOx+f56614obau4ANgZ
A7Z+WvdBNTU1O3bQTU1NTQJoftusvGWuMnkaWvZmeYEAKybiGAB69QR30v+5KdJeT4YogWd
7AVgmFeRF2nqwx2P8A11oYL9KxLLBBOkk0LFZYwferL3yvfQ3LTUa8tGa1XE0rWFhgkwCYm
k/myfw0AXFcxy3Lz74oIatSGVksCRy8/t/l2DbtP46unhjsfc1UkHNOs8uQce6VvGoPx6Bt
Mfoav1n1wjAs7PGZASMrnOCB0P56Dpbf77yZP+5srgAn+Ta/Uf8AmzoGepqamgmlPHEz85y
k7j3QeKtF8k2eU/xZs6baz9qS3Q+6IFpoJIuUTNqMnG0we3yg+ntI/HQaDU1NTQK/uARtRR
JUMsLzwrLCv6pFZwNo7euDpppfysck81CuNwjawJJXXuBCrSqM+mWUaYaADmLc1asPpmxak
YJBGE8hkcgkLjIwOmS3oNCUrnLrchrckYo5JQxKiNsMVGf2ZVYqfiQwB0dyL041je47xruI
VkMi9SP5jF2HzPTQ3D2IYqriS2liEWGirztIXZt2CiMzfz9cdNB5JynB355eLubfKjFWhsp
tDEHuhfofiMHRVTjlqS7op5jDtKrXd98a9e6lst0/HVN+7wcperdaKw0f+5Ds8xU9+qqrFd
c8RX485tcdLOIMGPwO0njz0OQkwyPy6aBpqH5dD6aAqcqJrbUbED1biL5Nje5HTONySL0I/
ho/QB8XQ+greN38tiRmksT4wZJGPVj3/AaM0u5OWaSzU4+B2i+pZ3nkToywxDLbW9CzMo/j
q48XSY52uGH8wkkU/wAQ2g9tX0glSvGhntSgskCEBtq92JYgAfjqh5bLPvbiyzr1icvFkH5
ndlfyzoutTrVQ3gjCs/V36l3PxZmyx/PQnJclepyKtfjpbiNgb42UdT6Y7/memgkVO1asJa
5HYohbfWqxncsb4K73cgbmwenTA/x0x1lRzHP1+VDz0nEF8LHWrSzIqpKgy2HAON2Ox0Za5
jn4YZJxxSxRwqWd5rCYwoycbdBRydi1S5vwcYsYmtrHJKnvLvtfDPt/QfaMH3Dp30fRl+4E
g/5VeJmOAoD5cbnG4uT0wFPp16Yxr3g+UblKn9xsVRVAGI5GOdydyQSq4XR8duvLL4Y3DPs
EoK9VKMSuQR8xoKLNezBM9yiollkCrLA77EYL/ODtb346fD46IrziVBuXxTAKZYCVZoy3o2
0kat0utV3q3jy0W908Jjs1413NLtOY2UZHuXLfloBeboLELHJrMIyyBZVkhWx3xGviDFSp+
WcE9xrrh+QrxOnCmKSCWumxFlZZGYRqrHJRj6MCPQ+nbR6PS5WiHXbYp2F7EdGGfUHr0I0i
5OvPVv8AlrWpJL8cZetWigD4gU9Fmf8A3GUkY/Vn4DQMuVrNXlXmKcebMJAtKn6pq3864/m
Ze6/hjTKCaKxCk8LB4pVDow7FWGQdV0rK26kVhSD5FBO3OA38w92D0PTroU8VJE7PRuS1Vb
J8ICyQgnqdqOuVyfQEaBjqaW/V8nSDG/ELUIxtnqI2/wCe+Elj+ak/hq6vzHH2ZFhSYJO3a
GUGKQ474SQKT+WgM0u56KzNREMCs4kliWdU/UYS6+TH/l0x1NBAMYA9NTU66mgnTU1NTQTU
1NTQAXOD4q7J5rFZTP8A/mXKSfjvQg6Q89xnJVvoStyW7WW5EVhkQPIrZ6HeoyRjOc6Ycny
XLcNK1mYRXOPllVIYlzHYUv0Cjuraq5D7n2PWr10avcksxRy17UZVjExwxU/p/MHQOL/I1u
PjSSxvIkcRosaNIxY/5UBOguLeK/fs8ngxyR4qrEdyOqJlszI2OrbsjI6DR01qaKRkSpLKA
AQ6GPaxJ7Dc6np69NA0yZefuOMwmOGFZogUbyMd5V3xlgVHQaBvqampoIc+n56QzM8X3dD7
yRLVctuVSqRoeyMpDL7upLd+g0+0i5+GuvIcbbtgNV3yVpgygoPMh2Mx/wBQx8OugatyFBF
3PZiVT2JkUD/rrity3H3LBr1ZhLIqlztDFcA4/Xjb6/HXjUqNKvI9etBGUUtkqEXoM5ZgpP
56T3Oenn4639EqmSOFpfJE7RuqD/3VSZEJXp3B0Gk1NcQyLNDHKpysihgR2IYZ1zDagnkmi
ibc9dgkowfaxAfH8DoAuWeDy1o7U3jrEuZIwzqzkDCn9vrtXPX07aq+3v7gYJVtnyV1f/iS
MyuzJ1/mQtlR02k9fjqj7isGlar3oHYWYIpC8QRZA0BaPeWyyEYbb2OreEWwkcssXikgsTu
7oN0Jgborp4yH6gqc9R10AquLNiGaZI4RcmkgSWqzxWY3j3nEpU+/9HXPbTVGn46vNLfsmz
GrDwtsCyYbCqh2dGYscDoNS8aHHRyck0CmYdAUVfJI7naqKfixONAcpasCxxta5GFE1uMgo
S0bYVzsfOOqttI+OgP+vtZ//t0+7sCTDjr8T5emvHj5mVt6zw1QMbYghn3fHexMf/0/x0fq
iG9XmsT1VJWauVDqw25DjKsue6ntn46CupR8E0lqaQz2pQFaQjaqqvZI0/lH/X1OllL7prE
LFe3LYeSVI9kZYOIn2e3YXycd8fPTufzeCTwY821vHu/Tvx7c/LOl/A8SvG0I0lRPq2y9h1
6gyN1OM/8AbQGVLkVxHkiDBFcoGYbd23GSueuNX6mpoAObr1LHGTC2/hjjXyLODhonXqrqf
iDpDw8k33RIJOSYCtR2f8MAjyyFciWUHup9BprJwli5yjWeTseejGQalJQVQH4yj+cjRqcZ
XTkTyUZZJniEMiKcIwU+0svxXsNB7fgifjpq5gMsTRlPBFhCykY2r1UDSKtX4fkuRMEda1x
1utEclMV+m5QOsTe8/wAR8dN7dmO9RtR8dbj88a4Z0cezrkhmU+3IBGfTQvEQ2Dflm8M0FR
YgiR2iruJWO5vE+XbZgdct37aCzmrZ4yjAySs0kUkeFLDyzqpAZANp3lhrmvz8liREShMVk
QOrKyNt3KSocK3tyRjJ6fPTOxUrWggsRrJ42DpuH6WU5BGu0iij/Qir/pAHc59PmdAPT+p8
k4kXFcsr1j0B2uo3KVGMYbPf46X3Pt6IyrYqeQzAlRG1iSOEI53MPZltuf5RjRXMO1aJORR
ypqHLoThJI3IVlf8A6g+mNCXLXJVKw5BLUdtWbEdSNBslMh2xpHIuWzkjroBeP5SjWaKo8z
vCkoxPXjMVKFz7RD5P5gzH+YnrojmuctcZyVeJIhLWkhkeXOQE2Ff3GZVdgq+vT10UOOo3Z
5JJ5WsmN1DVS+YYZFw2PGuBn192dMtqFt2AXA27vXB9NAAt7k3VSvH4LYJYzJs2k9SCPcen
Ue3Rbww2YlFiFWyAdkgVtp/xGR8tW68V1cbkIYdeoOexwdAqiaxw7eGw3l46SXbXnLEvBv8
A0xy7u67ugbPwB021zJHHNG0Uqh43GGVhkEH4g6Xtxc1eaOfjZ2iCZWWtMzyRSqf9TMUYeh
H8NAy1NC0b31QkSSMwWYW2zQMQSvX2sCO6sOoOitBNTU1NBNTORkeuh+RiWahZhZzGskTqZ
F7qCpGR+Gq+Jy3E0967SYIwVznptH/bQZ+49v7juGbjCVq8S4eFm6JZsq2So+QUYz89dWOT
rfcV3i61IEvDN9VcRxgwrF0KN8yx6aOh57heNY8dKj8csBKIsqFUYZPuRxuBB76a13pzZnq
tG+/G6SMqc/DJXQX6UIpH3VKygbWooXIH8wlYLk/hnTfSrhW89jkbp/VJZaFR3wlceIfxOT
+ega6mpqaCaWc4++OtQUgPenRCP/1x/uyn/wBK4/PTMaWiOOfn2l3ZanWChPRWsMST+O2Ma
ArkGQULJaMzoIn3xJ+pxtOVHzI0l46UQL9Rbr3Jt1dIkMkCtiAZYKRCWyxz7sj8tP55kghe
ZwSkYLMEUs3T4KuSdLq3PQXJNlWvPIQdrblEe3r1LCRlYfw0DKJlaNGQbVZQVBG3AI6DHpp
VT/b+4+QQv4xLFDIsPpIRlWm/EYCnTfSnj8vzvKyDGxPp4TnvvVC5x8sOPz0BPIVrEvurCu
0jI0TrYUncjd13ocgfEY0PwPir8WI5FFZ4ZJEnVmYgSBiSd8vVs986H5yXP7rx1bdKuf8Ak
BsmauCdrvhT1wPTofx13U4830q3LAjNZFH01RlMiJEQdrZc9ZCNvUjp2+egr5HlKk9ykqbp
adewr2LKf7aSFWSFS3r7jk47dM66tyNz0ElSBTAmxZ45Zk6uVf8AbaPDjHVOpPXr208wMY9
NU21stA30jiOYYKll3A467SMjv2zoBuL5Vb4eKSJq12DH1FaQYZSfVT/Mp9CNLOQ4XlLnLW
JY7KxRPEiRuY92xTkP423ZEg25z89FXRKJYOYrR77NVfHcqoQzGKTazple7xn3Aev56Y1L1
S7EJa0okUnB9GDf0sp6g/I6BTLxnLUOHljqcnJJPErOjSIjEhQx2A9/d8cnXEFrloI4fG5s
wvS+qMthe8g2kx+SPaF6H1Gn79VIzt6dx6fPSHi7003JPx7Wm5GqYC0jPD4njYkALL7VzuG
cdNA5pWRbpwWgNonjSTb8N4DY1drKLyEHFzxwUJ5rKQTSxWKcrgSDKqI0QTYYhSOhX00yg+
4ZJkZhxtveDgKqqykY3Z8m7b/joHOlH3BxtzkUgSmwhlRmP1HkeMxggdlj/Vu+emcEonhSU
IyBxu2SLtcfJlPbVmgz3DUuSqcVbr8n+0Fi2RybkeMIFZdwVFBHxO7Odc8TJItpLsvIV3WY
OliFJ96KqKghEecdR7i346c35YhWmiaYQyPG5XBXyYAOWRW740s4ClXaNpkqCvVmjTEJZJo
3IGBIGX+bb0bI76B6CCAR1B6g6osW4YHihZsTWWKQrgtlgC2SF9BjqdIn5H+x8u8Nix9TTv
uWBLgyVXxgJs/owOmi/rK3nh5PkIXqSkvXopJuMjK4DMWRAQpOz+GgMWormNORmWzPv8sSE
CNQVGPZHk5A79SeupW4qtXnewC0jsSUWQgrFuYuRGMdOp0lNWDn70d5b3jjaAAUQ+ZFY5Em
5VZcdOh+OnFfh6laytmJpt6rt2vNI6EYx1V2I6aAmSpVkmSw8StOmdsmPcMjb3/A6pbiePa
u1dYRFG+3cYiYmyvVTvjIbpoCf7mrUeQsUuQHiCHNeRRkOoQOQR1w2TgfHR8fLVJJFjAlG8
AhnikRckhQpZlHXJ0HnH2PfNx8jtJPS2K0j43SI67lfp+YPzGlf9nvxctNNV8kMUzM/kSx+
2S36g8LIcdyRj17kab2qbySCxVkWvZACNKY1k3RjJCNnBxk56HXcVpDYNNziyiK7DaVVgeh
ZM9wD3+GgHevcFSwtmT6zfHtWKIeA9FOdrBidzH59NZ/hEmjmp+QwBo2YTV5l8VuPf7Uy8i
/u4+KgZ+OtPbaJonrsS0jxs6xRvskYLj9JBUjqQM50pqzSrEEmivBzIjxvbhSx4sEZAaL5e
p6jvoGluhHZZZkYwW4wRFYTG4A/wArA9GX/KdU1Ls6Wzxt7BsBPJDOo2pOgOGO3+VlyMjPz
Gg4rvKRcrNRRDPX8hP1EikGLyDyIgCn3IO270PTV9yG8J6/IOgdqTuDHBlmkglXDYVgPcGA
OM+mga6mq69iCzCs8DiSJ/0svb4as0FdkMa8oVd7bG2r/Ucdvz0LwYUcPSCOXHgj9xOT+kZ
H5dtEXU8lOxH5PDujceX+jKn3flqnhzniqZ2CIeGPCA5AG0Y/joLbVmpXieS1IiRoMuXIAA
/PWe4bjIb/ACjc8K/0dZTinAo8ZlOCDNIox3z0GjOV+1OP5GyboZ69zKnypggsmNpKNkemr
pLPO0zErVk5FGO15YG8Tr/maOQkfwOgbaRQF+P+42qGdhVvJJYiiKrtM5YbwGxnOBn89PdJ
eXiM/OcNGpwY2nnYjvtRVGPwJbQOtTUHUfDU0E0tpMf71yinr0rsD8ijDb/hn89MtI5QZOf
YcdKK9gxf84yKSJFXpHsjbbuI/qBwB066A/lfqTVVa5dQ0iCZ4v8AcWIn3lO/XQ1SiJ5mls
h5DWdfpLci+KwQB7wxVUynp1HXrom66R1Fr25ZHksHxK0GY5Hbq3s2H29B8dD8LB9PLbjie
R625Cnnd2lVyD5FYSdQOxH46BrrxURSxVQCxyxAxk4x117pZyjyS26XHK7JFbMjTtGxV9kS
hsBh2DMQDoCLHHcZK/1FivCzJljI6LkepJJ0PTt1KHGVFsyrEHQCIHpuHcBR8gRq2Lh6UJI
jDiFgVauXZoW3DBzGxI0jnoc1S5Bb4DNUO9Pp60oPhUkNv3WvaA2OoXtoH3L2pqnHyTwFBM
u0IJCApLMFwSzKB3+Og6n3FFNXVjFNPPtUuteGRlBf0DMADgdz2+GmdmvFbrS1phmOZCjj5
MMdNdV4UrwR1487IkVFz3wo2jQBQxo883I1o5o5cNG8DjxLYKD2OQ4/IN0+elxkaKx//IKs
DiJ0MXJ1CCsqNGf9wL2Zk9fiO2tDoORrD3J6xQtA8AZGI9m/Lq6bh8RjQWS3IVoPeRi8AiM
yug3Ert3ZVfXppBQvRHlFuTrdmsvWAizCio0JIYsohJ3dSPw0d9uu5+26whUSzRxGPxudo8
iEqUJwcDIxofhoa0XLPBJTkq24IS8KNKJYEjkbDCuBjCkjr0+WgbT8Xx9uxFbsQK80IOwsO
27HceuMdM9tF9tTS/np0g4qd3iEyMAjK2QgDkIWcjrtXOTjQGPZrxsFeVFY9AGYAkn8dWHo
M/DWU4mg6wCWlVqW1gneN1dQD7H6SQzlWJGP6s/6umtXoEnK0uYvWRHHFR+jGCss6NNIB0y
NhwOvyOkPDcHJLe5Hi570lYV5FYwViIxIGy24DrhcHtrXw34bFyWrDmQ1xieQfpRzjEfzbH
Xp21nKHHx8xy/L3WdobNaysdWxEcFPEpXqOzA9Nw0DP/8AiPBrUlgSuDJIjL53y8gLD9W5v
UaE4h7XIcFUlZYXvcdMyF7JcBWi3RliU67tp9dEPY+74MwipWtsf0WVkMSj/XG3X+B0K/Gp
xnDxVLViJ7DzvbmEoPgmZcySI+AcL+XcDpoGXGyw1Ks31VdKH0jsJHyTEd/7hdJHAJBL/wA
emmMFiGzEJoGDxnOGGfTp66ytviORscXXkoyRTlG8wkglcDaH3CGFX3IVX0Lnv6a0nHNO1V
fqFkSQFv8AeKNIRnoSYsL/AA0HMfFU470t9UPmnAEgJypI6b8Hs2On4aM1XPPFWhksTtsii
Uu7H0VRknpqqpyNC60i1J0maIgOFOdueo0Ak3P1aduavfBqxRlVisSdElyoc46enbXs/J8Z
ZJqxXPFZYqiMg/cRmIIHuU43fPvq2fh6Ni/9dYjWZxGIlR1DIACxzgjv7tGRxRRKEjRUVQA
FUAAAdgMaDNitydy1dNm2YJ6kLQO4RTEyTZfKqvv/AEBT1OQflq37dMn1kywy1DTEY3Q1HZ
h5c9H8bdY8r3+Oi+PucebFqaHestkyTSmQ+3FVhWJ6HoPboejZ809rlpIFingrbW2yEI69Z
FLB4kcdB0Y+mgfamqq9mKxDHLG6sJACNrBhkjdgEd9C8zyf9qpm4YvNGhHkG9YyFx3Xd+o/
LQV0StG1NRkRkWeV560h6o/k/cdAfRlbPQ+nbTPSHg5/79x8k15XkSZjhGVVjQK7bfE6YYk
Du3x7aJhfkeNJrvA92kn+xPGweZU/plRyC2PQrnI9M6BlMVWGQspdQpJQDJYY7AfPQ3EJLH
xdVJxiQRLlT3UY6Kc/0jpoitYhtQJYgbdFIMqcEfI5BwQQdWaDJcZHyliXlrtO88ckdqULX
dRLE6p1UbT1XPb2nV9T7l5JYaU/JU1EF9lSKaBiSGY4AeNuo/jp3Q4yrx4nFcMPqZWnk3HP
vfvj5aG56hbvR1BV2loLMczhzgbUz8joGml1fxWeZs2OjNTRaykHOC/7sn/+OvOTg5VJVu8
XJvdcLLSlIEUqAn9LfyP17/x0vr8c8f3UZPKxj8TXGiPZJJv2dvToei/4aDRampqY0E0qvQ
tPznHNCp3VfK802MhUdNgjJ+LHr+Wmus/agnP3KrQmOnM0JaCXaXFrG0SJMAV/2x29dAy5c
VvBC85kDJNGYPCAZPKTtUDcMdc+uqKdW2bklpbEqh9izRWIUG5U3YCsm0Z69+uveUMicfDV
mZZ5rUkdfyumFDv7vIUUjtjp1746644W75bFujMSbVNgjkM7KyfyuFkZiuf/AB0DfSlB9X9
xtMoJj4+Aws3p5pyrlfyRR/HR9u7XpxiScn3sEjVQWd3bsqqvUnVXF15IoZJp4/FYtSNNMm
c7c+1FyMjoigdNAYSFBY9gM9Ous3BR4qeCbiI5rKTzpIz5WZPY7HDFJPZ07Z9daGZnWF2iX
fIqkon9TAdB+eknG32t8jAJWSeZYpP3Ig8bxE7N8c0bZH6u3X8tA6rwmGFYjI0u0Y3vjcf/
AEgaF5uazX4qzPVJE8SbkIAOCDnse/4aO1NBn4Oa5q2R9DSWaFcZnmJhMnQElY8HZ36Bjoz
fyU89O0IHr+OR4rVdpF2mN16SAqcNtIGPxOmmuJ4Y7ELwSjdHKpR17ZVhg9tBn6/JwcHFeq
SofJFZZq6scK4snyIPJ1C/qOc6Ko2ZPJPBdlataVBKrSGORRDu9zRzBF3J6HcMjQ7xR07kc
0khsRIo47kjKB1R8NXkYevV9pPz1XyEP29x0y0FrlZrCKAI2y2wSB9ihyw6lc7f5u3fQaOK
WKaNZIXWSN+qupDKR8iNUci5jqORYjqE4AmlAZBk4wQzL37d9J6FG1HMP7d5a1LCojvtIKR
qT7oZEDgszfH49tX8j/cYuEYWttqVmT6gJEHKRMyiTZH7g5Udsj8tAPw33A9iw/HJUUiu2w
vAyINu7b5BEx/T69CdaLt1PbWY4atx1u/Zj8KyfSFHhuLE1WXLFso4URgsMdwOvw0z5/k5e
PrKIQBLY3pHK+diOFJXoqtlmPRR6nQE8XMLNKK0Y1hewPKyL8W9T2yca44niYOKilihd5PN
I0ztIQTuf8ANXV7FdwsQkQzRqN8QK70OBkMo7HXtG5FeqRW4ciOVdyhu49MHGgv0m+4jWhN
K3ZmeCKGbDuqh12sOocZyM47gHGnOs1yvK1H5GNGEUEldWMM16OUIZCTHsjT2jr/V16dtA1
42xxoZ69SRi0rvPsdWT9Z3Nt3Kox10w0NWFalDDTLJEyplYt5OAO+0v1Kr6aukbdGRHIEeQ
ERP0PuIJBA9fjoB+T4yrydY17Khhg+Nj12MQVDgfEZ0mr8X9r8DPH5nxbG0xSTbs5zgbMAL
374/PXNOp93RcgQ1iM1Fd8ySLkSBuu7xK2V69sMNV/cpe2lioOQql1KFKUgVJFb2/plL5Bb
Pw7HGgP8AuD7jPCmHFZpg7YYnKqcgnCN1y3TtphQvtapizPBJTIGXSbAx0ySMHt+Oh+K47k
Km437gtJ3jjKACL/S7Esfh10TyUldKbi0hkryFInUeolZY/iOnu66ACtxXHX6otCOaD6hpZ
V97K6rP0cDHZZAN23/vqyPg/G8rG1LMslY1FWTacLkkEsqjdjPTOmgZB7ARlcAqPT4a96aD
N8f9nwxVYob0rSNFllELyRqrsTvIw2Oox6DTG9SSpxMi0Ki2ZYf3YIJcy7pF9fec5x89W3O
a42hKIrk4hcgMNwOMHIznHy17yNqr/bJJmBsQSBUAibBfyMI1CuCMdT3zoEtaPkeNtQypxk
kUM7MbcdeXzoSVLLtjkK+P3n01o4JRLEsiqyBuu11KMOvqp7aTcHA0fJXXjSRK5WNPHLKzv
DKo98ZVmboQQwYab24ZLFd4opmrSNjbMgBZcHPQOCNABchn4wSX+PBeIuZrlQ9Q6t/uSRZ/
Sw/VjsfhnTOKRJo0ljO6ORQyMPVWGQdZ3j+H52DkHmmuOahaVzCWDbznbHkYx7gMtjHy054
jH9rqY/8Awx//AGjQF6ml39/4kXHoyWBFZjbaUlBjBP8AlZwAfy0eGQjKkEepBzoOtKRiL7
obcT/yaY2ZPTMUhyB+T502zgZPQD11nIOUr8t9xVDVU7akVhjIxA3qxWMFAOvcevp10Gj1N
TU0E+elF9J5+Zq/S48lGKSZy4/bPm/bSMkdi21jn0xpvpUIEn56SSNmRa0aecIzKJZWyUDg
HDBEH+Ogsk5OuWaKzVmDQspb9lpVVv1KwaMN/HRVWapZQ2qpRxJ0aRR1JXphvXI+B7aBICc
pLcmnStXrlYiv6fK7oCPIxbBxu9oxob7gll41muwsY4bMMsM7DO1Zin/HlIHrkbc/hoDONE
V2eblCTJl3irFv0pHGdjGMf52BJPr00tT7ksx8tboSRrYWGXbGImUSlSMqoV2Xcc9D16fid
OeN8EVWOnEVD1UjjkjU/oOwHB/HVsdKnHM88cEazS/7kgUBmz8WxnQCzyclaqzwx1zWkkic
RTmRfa5Hs/T7h/21Xxi8uzpPcJCS+QyV3KZhIYCLYUHXK9+ujLNuvWHjaaOCaRWMQlO1SV/
h2z10n4SrBMVsRPI0boWlbzZWWRmz5PGj+wn0+XTQT7h5XlOMu13qwmxDJFKoiXrulXDZIx
n2jr076MrXOenjLtQirkqCqyTEnODkEIh+Wu+RhkiWGaskUklUO6LMrSy429fEd2d3prvjL
l23Ck9iKKOKRAyNFKZMk+hGxcfx0BcLySQo8kZicjLRkglT8MqSDoSrzNGy0qbjDJXLCWOX
CMuzbuJ64x7h10dpHX+0+NivT3JlWwJm3rCyKEQ7i3QDv0ONBfyUHF2IZbruDGkeLLRYfyQ
EH2uBnIwdwPp3Gk4467cNjjTLE1kRRQWpJQdzRxsWgtQ4zklThh09w760pp14a0sNaNIFdG
G1AIxkjGfaNBHjrctCrI7rHy9aMBJ0JKswA3I+f1I+Ov8AEddAYl2A3G48llsIgdQwwJE/q
Q/zYPQ6G5xkio7iIiTIu1ZQ5DMegCiEFy3wxrj66CeDj+UESKZZFiLOBujEuUZVb/WANFcj
XmnijMCq00MqyoHcxrlc/wAyqx9fhoFXE2Jrcw8EcQSFx5x5bCSIDu67JUAbqNM7y1prNKv
OrMxkM8eDhQ0IyC3xHu/joD7fD/Wcl9TGIrgkXyR7zJtRtzptYgDYSWIx886LgtQWZbF2RF
EVFpIY5ckt7ceclR07rgdz00CqZHu8jE0T070YmMdkRQjzRJ2D7zJu6Y2lgf8A4aLatyXDf
bLQ03Sa3VRmDsDjbuLtgH1C9tLqEhtR1qEFupLZryBq88bOkyQq25h42T3ZT298H11rCAQQ
RkHuNBj3P3FZ4H+6w8sZB4/MYo4UjbC/7i7x6rg+mjq3DpylOOyvK25oZ1DoHZDtJ6j+ToV
I119tVbfG2L/EyoWqQuJa0xB2lZf5cnv/APPTj6nj62YPLFD4l3GPcqbV7529MDQZZuJu87
G9WxbYXePsGOxI5O3btwjRouMb0OSfjrQcbRh4bj1jnsFxGB5JpWIXPboHYhB19New8a8XL
z8kkw8VqNFkh292j6KwbPw+WjpI45EMcqh0boVYAg/iDoFafdPBPZ+n+qUMGK7z0jyP/wBn
6Ovp10m565Zk+qWfxLHFY8cRKASQBESZJo3J9zkZ2r0z20/HAcP9QbP0kZmLb8kZG4djt7f
4aS8xNM1qTx/VZjsxK1eWETQTKCpzATG4RvXr89Aw5zieR5KOstS60KggTjACshBDPgDJPX
G3ONSlxzV0r0OSsSXZWYzozH2L9O6snzP6h3zqix90z1+Vmpf2+aaFGRFkjU7gz9gyt09x/
T1HTTS1YhhlSZ4JJJoomZVjG5wrMisAoPX0/hoFXKfaIv2RYS5LFsVQoJaQ7gxbcWZs9j0x
20+ghWCJYlZ3C/zSMXc/izaTcT91RctMIq9OcgHEkoClI8npuO4ar5fheft2xNS5LwxjdtH
VCu7Hs/bHuA+J66C+/wDanF37CTy74wu4ukZA3sxySzEFv8dEcglHjeFnVaympChzXX2rgn
r27fHOr6y26dJjcmN2aNS25IwjMAP0hATlumkM33XXu2DxB4ueeSXcr1pNqN0G4blY9sdT1
6aC7hrUVxb8VESCxL7xZslpkkQEwr7lKei9s5+eu/tyh9xVnD8nYzBsI8LOZXLZ9uSf0YHw
Jzrri+F5GFGS1aeOPIeBK0jAQg94drgqVX0OnrLuUqcjIxkHB6/hoKG5CikphexGsodY/GW
Abew3KuPiRoXgdy1Z0Zs7LVhQp7ovlYqv8Oul0/2jRa9JftW5Wh2KrLIwPtXG4PK+SVOP/H
TDhQxS5aA/ZtWHlrj4xhUjDf8Am2ZHy0BluvWnhYWK62VUFhGyq+SB2G7pnWW4TjxydxOVq
AcXRhcqKsDHySOh6+YfpH4Y7ad2eGnew1mryNipJIdzoCJIicbf9uQED8tCcdw/N0eVe01q
CavYI+qQIYixAwHCrkb/AI9eugeStAVaKRlAZSGUkA7SMaVfbkirDPRWVbMdF/DBYUg7osA
qhI9UztOr+Q4WG/MszPsIUKR4oZN2DkZMsbnQnA1WS7cksRpFagxX2xoqhocmSOQsgCksD6
Adu2ge6mpqaDxiFUsewGT+Ws7Q5ivW421zTJLItyWWdBsPtSPbEqs4yq/p9TrQTjdDIp6ZV
hn8RpDwysn2jAI1hkO1iFsHbEf3GOGOD+Xz0HNf6P7i46xejrNWsOCUeUsYy6rsWQYIVsAY
zjI0PyG7mOB5DkZMriIeGAOzIhi/cLHspLZ+HppinJb61iFmjimihkJqsnjcAKTlcSMrJ81
0uipVzwlqwxkY1Ip0VQx2uJYIydy+ugLpSURzteeOSUWeQpJIYlA8LKo6Mx77sdtaDWY4WW
mOS41fC/1svGR7pN42qiYwNnxOO41p9BnPue1bqWa07s68af25FjCM8kpO9VG8ewYXq2e2r
4K/NeY2qkPH14ZMHagbfIpHTfKqj1Of06dPDFIyu6KzJnYSASuehxroAKAAMAdAB2A0CLnR
LJNXSWCxIixO++pGJNsvtwrb1OQ3w/jojiaviprckgWlZaNt0QZliUdwzxZ2qfU/D46559q
v7EViS1Ez7/E1VinUAZDdQD+evYKNyxwbUbWI5cbY2ZvIXRGDI0nVurY9wydAJFyvISTJJa
mWOoZFCTU0E8Egzja8pLFOvQ+0fjp+7bEZ8FtoJ2r1Jx6AfHQdCKdZZ7ViFarTBAYlYP8A7
YOXYjA65/gBoXkJn5CrDPx9ta8UU6/uSLhZdrAe1mKgr3PwbGgIavNydWNbymvG7CR6yncX
jAyI5Wx8f1Bfw0wAx09NLONHJiecTWFs1vICkrIFLKUX9BQ7ejd+mmegWcZGBSmrlFletPM
FDDALbzKh9cfqGrTO13iBYjiLNPEG8KyeJssOqiUYwR8dV02MfL8jCRhGWGx/5mUxt0//AN
Y6674+Kna4qsBABWKK0cL+/aCOmc6BfxMm+3LXV7lSWDxyzxWjHKpjG9QqyHc20/HPpo2vc
hXiZb7oK0TCWYmIDqpLbZAMdWYYPX11y1OpQsxRUq0YkvMVsFskeGMFm6HPxwB266v5V4IO
NlSRSIpFECpGFzmX9pQofC929emgB4lLT3zJyLv9bFFtiV0RVMLsCWVo/wBTZUBvh8Ounek
HHVOX3oWkkjetEYoxbiRxhyOu+vKNxwg76fLu2jcQWx7iOgz8tB7pBzUNdrfhtceHj5Ix1f
rVddy/q25V19pGTgjT/Wdm+om5ZvBK8sgnBjHkXwCNNqyRyxOSdyFSQUXOT376B7XrQ1YhD
Au2MdlyTj/1E6W/cXH8pfrCOhYEXVcxkYJYOrBxJ3XbjTfU0CfguK5SgrG/fe1nO2H9Srn1
3uN5P+Gld6WfjBbsSwS17AsvJTuJ745lc9I58H2r6e7GB2661XkTfs3DfjO3Izj440gWHmG
szw1yYjDK8hd3UxT+WRWGU97YWLIx066B7AYHBmh2MZMF3Qg7iB0yy9+mh4Ja8vJWwseLFd
Y43lJ/UrgyKoHpjOio4oosiJFTccttAGT88aBc1qnKKWQh+THjaUsdu+BcomOwypb+GgJ8t
SCTwBo4nIDBOiZBJAx+er9ILv2dx1q1BKrGGGIYkgXJ8g3burlsjTUcdRSm1JIV+mPUxdwe
u71+eg6hv0p5PFDYjlkA3bEdWOPjgHQHJ8LZtedqVr6Y2Fw6GNCuSNpYOoWQEj/NpbwXE8B
DfbHk+viCsYbSiMqzEnciYA9P5cjTXn+RvcfSkmqV/KVRmaYkbYyuMZTO5s59NBReg5WDjH
jo140sEZzVk2NvBCqVV0wRj9Wfw139tx83HU28qe2Qiud8ucncWdem3+n1+evft/mLnLRPN
PTNaJTiOTd0c+uFYA9PjojkWkmlh42KRoWsBnlkTowhj2hgp9CxYDPpoKlH90vyGQZo0JPG
sZwVmnABZ2+UecAfHr6DTT/triCCKvEsMKiOJBhVHprs4PQ6DOUoeX5qNuRkvyUondvpIIA
u0RqxUGTcPcWxozj7t+C7/a+VZHnZPJVsxjaJlX9YZf5WXVX27aStXk4i0wis0JHTDnbviZ
maORd3cEa9sNHd+4aArMHFFJZZ5FwwHlAjRCfiep0DvSuhgc3yoKFGIrkE/wA67GG4fmMfl
poOulEkbn7phdDhVpP5vgwMgCD8jnQN9Trqamg8YblK/EY1mOKihf7YFSyWRqNgo+1DKUki
m3rujAJK9s/LWo1nFkk4O/egBEwuRy8gkrDBVkKq6OB3UA5GNATxENaeK5HDJA0Eh2iGAHb
EzqQ+VYZUt326G4qtXt14xKSksMKoo3bQWli+mdXHTJzFomFbjf3KOpLGvISNFMsoGYSrKF
RtvUjKocjJ/HVCLWrcrKLxHhBaUSye1VkjZZlbv/8AvONBT9vXmX+0VGrpvkqyo1g/7i/Tv
s2duxxnXj2+Zi5zko6ERtjdCw3SERRjZsKYweuW3NjrgavqTX6waKpEZ0rchLHYiAG7wTny
q6k/07wfnrQgAZwMZ6nHx0C3jm50ysOQSERE53K+SOnZFCDpn+o50y0q+4OZbh68U4jWQSS
eNtxKhcqTuJAPbHXVT/c8IkdI6dqVYUMs0gj2AJjO5RKykg6C7k5nr3oJQI5I5EeOaKRtrF
cqwZPaR0PfONV8K12CDY0KtVeV3jeOZZI4Yj+lQT1IH+HbtrrkprieDkaMLSjxN5MOigRsA
/uV++Mfyn+OgaX9t5KrV4yvYQbH+pvVlJZn6l2RiAnTyMN3T5aBtbsGadOOSBpkmU/UydVj
jhYEfr9Wb0A/HXHKSmnVrxQQxNEXWI+bIiiQKdpbAOBlQufTTEAAYHQaV803JR/TyUVMisx
hmjGDgS7QJdrdG2YPT56BTHyb8Z9vxNV2kyeYwVyS7qocgeIouHRM5yQOmNG/act2am8luV
5t4R0aSVJW9w69IwNo9cHTWiLfhK3FRZEZlQp2aMHCMR6EjuNSpx9GkXNSCODynMnjULuPX
vj8dANyKirYi5XJ2RqYLIH/AOFyDv8A/I3X8M69W3R4yI1H3ww1Y0KOwLB06INpXO45OCO+
i7UcUtaaOfAhdGWTPQbSMNn8tIYrUM/HcVPPtliiMcVqFyejsFWOR1PfBAbr6HOgPXlJ0mh
NqArDZISuwUiRXLsu10c7sFQGzjp66OuIHqyoYRZDKR4CQA/+XLdNJbfILycCGgJo+RSV46
6j2EKSFaZ93Qx7fd8+2msnJ069j6WeZVdIw8juQiruIRMk4HvOcfhoAIgKsEyQULVZ5QAe1
hRjp7V8zfH5aq4rg+aqMDNyjeMHHhCiQeMMSF3S5IyD6DTduS49WjQ2Yg03+0u9cv8A6evX
V8ckcqLJGwdHGVZTkEH1BGgoa/SSwtWSdFsMAVjY4ZsnA2576z6wcXT5SerZsPHO80dmsrI
AMI0kuFdd24Fnbvg9NXX/ALS4ppjd8crRxgE04cASHJY9WweufiNeQSU5OQah4vpA5jMSSR
t5WECrgrKJMJt9P++dAIeTtW/uCCGaUfRoiYkWV6sUz7lO5Q2S5B6bc/nrXaolt0Y2xNNEj
L6O6gjP4nVcXLcZPJ4obcUsvUiNHVmOPgoOToE/Kfa9KfkF5KzflroCAqmTbg5LFUkc5XJP
YflrizQr8lyZswzSxyxMsMEgR0iZYiRIjTI25i3xz6a7l+6asvJNxctCWZNyqSULEblz74m
XI0zr8Nx9ewtukGr9y0cTFYpNwx74/wBJxoCqlY1ojF5pJhuJVpW3sAf5d3cgfPrqm4bjzw
Q1kVUDCSazIAVVVP6EX1dv8B10nHPcZFz7wJ9Q0kntPjZ5I3baD/s9cEdummL0J7Vq072ZE
rSrEIo42KspCuGDqR0zuB/66BidssZCP0dTh0Iz19VOs0PtWwl+a6/IvHAX3jJZpAoAJbyM
wCt074xjRXE/atPi7InWxNM6qFjRm2KAP8qYz+fTTXkI1mo2ImdYxLGyb2/Su8bQTn8dAll
+3Ybl+WazYmsQeKNoyswEm9S5HRFXp19p/HRdTmbNqQxV6e0RkK6WJRHOFHQsYtrH8OvXQc
HG8jRFm/G8MvJfTy+WOJSS8rEPCvXuEVcLrvj0htXooxKeQiiQTNYlGJq82RtTyKF/V7sp6
fh00DR+Y4xLCVWsoJn/AErnpjG7Oe2NDqxs/cL4GEo19hYeslhg+PyWMfx1xJ9q8I9xbZg2
sv8A7SnbEf8AVGOh66s4wL/cuWbtIZowR67BDHsP/XQM9TU0Fxt57iz+VVjlgnkiaMHqqq3
sLZ/qXDaAe1a4C7YkpXxEZYD0SygXOfWMyABh/p11ZtxcbZ4+nXroIbsjR5TCKm1d4ICjBz
pT973UNP8At8SLLM2JJ2xuNeIMvvP9O5sDXHJ8TU421xclR5RmyreFpGeEJGpeSQK24ghR6
aDUySLFE0r52oCzbQWOB8FXJOlnHzx2OXtylXicxQrEkqlHaMFyXCt1xubGqq3M8hyksZ42
oYqTBmN2yPawHbZGrhjk6srRKPuGVp8Pc+lQiQdECF2BCIxYj9Iyc6BvqamBkH1GpoJpFbk
WXk+QlhCTmlRERQjcu+VndlYD/KoyNPdJG2w/dLlEZDLSy+xcmRhJgOf9A6dfjoF9deMqVp
uTiWCeOsiyI1CSSMOU7LLArMBj4k4+WiYL0V+9XuwqyxSiOVElTacHdXk79x70OR8NV150p
XJ3swB6qV3b6l6wgkX3D9l22qhDemvZeSrc3XSzxysphLwbXXb1ZPJF8QR5I16Z0HkyfV8h
NEnlirc3XOxyDE6WKvQH0YZXB054aS3JxsLXZI5bGCHkhbcjYJAO4evTr89LeT5BmqRcp4W
jipyV545iQRJFOAsoUemFfHXXdCvarVpaPHXIXnpyyM0JT27ZmMqRyddy9z1H8NA1uUal+L
wXIlmiB3BW7ZwRn/HXu6rVgK5SKGBOq5ACIo/6Y0OJOWlsohhjr11w0su/yM+V6oigLj3fz
H+GlVrluI4h/paEcQukmN2n3RdstuklZCzgsPn10DY3nmgY0oJGchliZ0MaZwCrHftO3r3G
s9Rg+nqR7PKOfEzzNDjBLze51YMygxER/qz/AI9NaqCRpII5GxudFYhTlckZ6E+mqTWf+5J
cBUIIWiYfzEl1ZfyGDoF/KX+Qr8gIKzqPJXDRRshdTNv2/uMvVFwfz0PyLc1coCK3Vr1Yy2
2zJJJvCjdtEkOOzeq51osDOfX46X8rR81eeVWnd1XfHBHIUBeP3Jt6HByNAPwXG1IYt8Mpn
WKRxDMrvlkPpKM7WYZx2+GmduY16s06rvMUbOEHrtBbGkdb7w4rYsUgn8qDawKNI3sA3sSo
67T0P8dOal6reVjXJdAFySjKCHG4Y3gZyPhoFwpSXOMW3NZaaaSDyKrH/jB2Xcp8S/qUH45
15JJ9VDRvQxiC1ajzFP8AzCQpuSOQKPdGwzn4at46RaNReOdZDNX3qqpGzApubYVbG3G3Hr
rynFEYqVSm7baEmLBbCyLtjb2urf1lvT07aAyneFgCKaNq9sLukgcdRg7WKt2Zc+o0LynE2
L9iNo7X08IGJkEcbmQj9Gd6nt/8saunYvytWOM9YUkkmA9EcBEz+Lf9NHaAAcFxPi8T1InD
LtdjGoZhnPXYB66XzfdVCjej441pUjKJ4iqFSCTtC+JgrAaf648UXk8mxfIehfA3HHbroJD
MJoxIqsoORh1KN0OP0tg6V3vtXhL9lrU8BE7nLujMhY/E4OrLv3Jw1GyK1myFkwd20FwhBx
h9mdp/HXs/OQrRF6lDLyETNsH065PTu3ux0/DQBSfa/wBt0Ypbc9cPHEu9jKxYAJ19Trz7X
4ajHSj5FqypYssbEYZQTCjZ8ap8PZpbZ5tuasLVuwWKXE4zMvikaSdgekZMYO1dNo/uzhRi
NRMiKQgPgkCqB0H8ugceKKNpJo0USyAF3wAW2jC7m+Wszx/FVb3ISSTRQfTGNt0dV5/Ezlx
7w21Ez3B2nrp7JyUUlay1ArZswiQLBnBMkY6oQevcj+OlP264+sZIp45YXh8rJXDRpHIzAM
rwsWVG/wBOD3yNA9ipVIZWnjhRZnADyADeQo2jLd+g1Vx1UwrNPJIss1uQyvIn6cYCxqvfo
EA1daG6tMu8R5jYeQ9lyD7j+GknMV+SWhXWlfiheJIyqORHvaIdXSQn16e0jGg75vgL3KTw
yRXzAsTMVAQbkDBQQjJtb09ToierV4/jZ4rk9i1HYxE5kYySM0v7YWMAdMltV8E9mQsbXKJ
esKoMsMITxR57e5Vye3/hphyEKTU5EaJp+zCNCFfcpDKVLEDIIzoAOO4qujzT0pp6qyMoEI
BQKFRQFKTq3z7acaA4q0JxPGTYMsL7ZBZRUYEjI2+MAYxoLmeQ5+rbjTjqQsw4bOCTuBAwW
O0bSDn+Y50Fc3F/csnJNLHyKx0yUO3ackpj+QdAPQjd10dxkXktW+REgeOxsiTb2YV9yGQ/
NmJ/LGvJOQuxcMbNuARXpF2RV423kyye2Nc4HUk9fhorjapp8fWqNjdDEiMR2LAe4/x0BOl
XBhlm5NZF3SC25acdpAwUqv4xrhTprpXwoYm/7tsJtS+OLOXTr7yx/wA7ZYD4EaBbXt/aZl
5GMzbHvO6WJJyQJO6nxu3t2gnR9Tgq6WILklqa4K6FaolZSiKy7SRsUbsj1Ol9b7esW/tn+
22P+NP5nlQuN5UeUsOgPqNe3qMXEcpxb0BJFHaseOzCjv436e07Sdox1Ogb8bxZ415I68p+
gb3RVmyxicn3bXJ/Sf6deJCsnOS2lcfsV1gZB/U7GXJP4Y0ezKilmOFUZJPoBpP9sWPrq1r
kScm3ZdgPgiBY0H/pXQOdTU1NBBpJeAXn4lgxFbkp2PC7dA8hMe1T8duM4070k5KGSfn6n0
shjsQQSSOzKHRY2OwBVbs7N/N8B66CVbHI2yqW65kpzk1Zo5IwrqUj98rNnayM+5e3wI0Vd
FWlTxAiRJFJFI0cYC+3yKHO0fLSbiaV1ooPpeRDEyP9fBXlXZGGPt8O5Hxt9R2Ppq6b7bEF
jkeVmsvJvhkEadsDZ3cj9R6aCq2t5+Au03iQU61aVFl3ZkEtZztUrge3aoxovijRgvXLjW/
3p46zWYWXaImdRsO713btcTy2v7bbkRE+jeKy9ot/uBmiVl2KOh6k51Rx8FOatc4+Bnbkbd
GB5hIcJ/shE2sPx66DTsyqNzEBR3J6DSDluLqR269iOGWxeszMEkFho2jGx3OwnIAAHbXFf
7XuSRxDkuQlm2qpaPowVx3Cs3p/5dNeT+lWGBZlkdjKqVxExSTyFWAw25f5c9zoKKd3kDyM
taetKsCRwhSSjAMS4Zi+Ruzga9kmj4mC1yl+bzeRl90a+1Ys7Y0VcntuyT669+38/QspcuF
nmAL58oHkb2y7v5wehx01WeJkf7ffjJdsjhXWMIxVThmMe4/wyNA2Rw6K69mAYZ6HB1HVZE
KHqrgg4OOh6dxpDT+2mI8tyeWJ5VQzV4J5DHvTp0Zju2lemD/HTWnTq8fGIImIVv0LI5bCr
2Vdx6BR8NBKfG0qKstaIIrOXA77SwCnb8Og0SSqqWPQKM9PgPw17rxgSpAO0kEA/D56DP2O
UKWoBx98MbUhRobQHjiJBbqMJMCeyjtru3VYci1nlIFs1fDHHHJEoyZRnfvTO8/5QM40HW4
4zpBUsRQWJVcLbkFgSrKq9HbY4LK3r0x19dGcvQS5M1KJ0d4qbCKrIx3ZZ02vk5/UEKls5H
56C3iYkqX5RFGYqt+NZoEkysiPH7JIire4AAggenXThiQpIxkAkZOB+Z0hMb1avF3ZCDaWW
GGTa5kVkl3Q7VPXONwOfXGmtTk6N13jrTB5Iv8AdjIKumf6lYAjQI+K5i5y/KSOrSx14JFT
wRNCYsbWy7uwDsGI6bfTWm0s5KPhaMi8rdhRZYyqifbll/lB6fDOr6PLcfyDyR1Jg8kOPIh
BVhn/ACuAdBxY4PiLM4sz1I3mBzvK4ye+WA6N+ejwAoCqMAdAB21NTQTXEsSTRNE+djjDbS
VOPxUgjXepoEFX7Vo8dPYvRvK7ne8casVCg+4L7fc3b17+uu+C5Hkpkq170XvkgM5sAe2RT
s2dsAP7juGPnptcEhqTiEsJTG4jKfqDbTjbn1zpDxNo05KcL1bVRZY9k8Txu8Pn9uGVhv2k
nOew+PXQPrgVqk6u3jUxuGkIyFG0+7Hy1n/uOpDPRoZmKtWCyRzGFnRgoXq0iq3jzjOT0+I
015SzWkH9pM/hs3lMalV3lQyt1PoMgHGdL7F/batQReWCDjxFHLLFKC6hlBDiB1ZCgz19en
bQXcbJyNf6l5iXrrF5UWZol2t1IVZIQIyhHXcwBGqeL5uzy/JkQM0NSJVLxbI23Ehst5C2d
pIwNo+fTV7NZr2pKKpDcu24/IXZPAnij/b/AHyC+/8AVgAL/DUaDk4rMdyxRqWjAoWN4NyT
xr2YIJAQcA9tw0E5axyPHzva4/jzaaQIsrhyd2MhMRrk+0nr0/PR3F2btqss1yt9I7AYjLZ
bt13DHt69hnQsf3RwjxlzZCOv6oHVlmB/p8eNxP4arcc9fLXKcwoxKv8Axqs0fWQ+rT/zLn
0A6/HQX2d03O1IG/2YYZLG0/zSZWJT/wCUMf46Z6QxT35vuCqnIRJUMcEpiCMZBOzbA4DYX
AXGdp0+0E0Bx9R6ktppiHmuTvNuX/8AGAqop/0qMaP0Ndq0bEWbqI0ceW3uduzIwx3dMdNA
Toa3x9e3LWmmDFqknliwSBuxjqB311SihhqpFXkMsKjEbFt/t9AG9QB21foK7EQnrSwE7RK
jJn4bhjOs99qx2eIkk4O/gTNmxXKncjx9EbB7jr1wdHztyLW3XdZSszhQY44MKOmSrs+/b8
9udLKBXkuagkpyTyR8Y0gsS2GRwfIu1FjZM5z/ANPnoNTqampoJrPcbWblm5G7JNLB5p5K6
+JgpEMOIwpyGHfcfz1odZj7dsInG8wsikxV7Ng7M7TtI3Fdw7eugZUuLbjYHUubaQxeOqAi
pYSMf+0JQVznpjtpLU5bkLdHk671pI66o6pZZ3k9xbx+MF856f0k6Y8escd76TL1Jo1Eu2G
VnryL7WZCsu7G0MMkAZz01dNyVDla01WnMDJHNFFIuCGGJUDEA919M9tAByRuLxNx45F+kn
aWusQX3l3n8MZVv6dvTTHiHpWb16avWSJ6zCmZs+9/EBkbf5VHTGlzxxnj6M5LyNYtV1kj3
syKPKZARHnAJ+ONNOOsWpb/ACVeaMrDFIphk2bNwdeuGwN2Md9Az0t563Vp0knuReWBZU3N
1Hj7kSAjqDnoPx0E33hx9e5ZqXY5K7V5DGjYMgkx8No6enTV168nK0pKfGtJ9TLGsiOUeNV
UsOpd1A7A9PXQE8LL5KrL9KanjdgU6lXLYkLqzAFs7up+Odd8RXanTWnI6PLEzltpz7ZHd1
znr2OgIqf07R173IWJZbEjJWmSR1yFG8K4X2bsZ9OuNMLq166HkSheWojEEMVLAD9L4/V+e
gM1nOZjnv2KVytH56QV4sCRomMkzrFkFVLDaAc56Y045JN1dX8EVjxsHCTNsUemQ21hnr66
D4KCuIpEFT6aSrK6bS/k6sBJlWwBjD9NBWnGc+0oLciK8Oz9ES+VvJ6+6fccY/8AlplRrWK
0RSxae25Od7qq4GOwCAaJ1Dg9D66DLJZis21qKYrJkJkrS2auxXG5v0zRMMdQQDt6/PV/N/
RwT/U3FmNh64QmsfdAofYzo3tY5aUDHr8NcrVWpytCnLBIkSbkr2fKvjkWMtJFG6hc7kz7R
0/PR3OpiPzmk1qNIpBI0UgSREO1jtU/q/SCOuQR00HCxwtBxlWCZZEgiNiOUjCkRII43YD0
3OD+Wu34sXlFhbCiSaKITTwAFZJYWEiPjOGXv0PpoSgRDIXrReRYOOg2LNIoJ8jyOQ8mCvY
dToeKBm5qKzPVkrVGCCo1JgYC/cmdofiexPTHfQPOS4mjyaRpcTeI2DKfXoQSue+Gx1xruj
xdDjkKUoFhDfqYdWb8WPU6H5nlZuNrNLHVknIRn3qB40K4/wBw7gQOvpobg/uC3y07qePeC
so/32boGx+khguc/L89A7OcdOh9DrNS/b/PtyPnXlmSByjTFMoxZRg7YwCg6f8AjrS65aWJ
XWNnVXkzsUkAtgZOB640HNeJoYlRpXnIz+5Jt3HJ9diqP8NWamMDHppRzn3FHwxTfWlmViN
0ijCDOcDeehPTtoG+cDJ6D10DHzfEyTPXW3GJoiVdGYKcg4/mxn8tV8TzFfmq7MkEsalRuE
yEIwbIIVv0t20Ov239v0ZpeQliXaNzt5iDFGD1O1D7RjQEy8ZHJy0d/GUCbnXccGVfbE+zt
kKWGc6Scpa4BOTtU5a0Yb9trUqyGOZ3kK9UA/Xs6Fhn8tP+PgVpJuR3FvrRG0asu3xxKvsT
GT8SdJuUd15aHAaVWsRxtDYqB49rYy8MwQfp+baA1YjW56pGJJJy1acO0hDMFDxsuWAHTOv
eY+4k4lsSVJpEDBTKAFjywyNrH9R+Wu6mf7/yPm/X44DAT1/awwbb/wCcHOmTxxSgCRVcKw
ZQwBww7EZ9dADxdynysQvQ12ikKgeWSPa3Xp7XI935aAHCc4OTMo5SUUgcgFg0hJX+kp4/1
fLTLmLdqlx8tinCJpI1JwTgKACd2OmcfAaE4PmOS5MbrPHtWhx/vsxG7p/KjKD+egL5WvPJ
WSaqokt1XWaEN0Lbf1oD6b1yNeT2obfCy2opWgjkgdxKPa0ftPX8VOstEYP7/OTylqqlQjf
FLvkLFejhpMsm04/h89N+JvSWOOs0pa4+rZbMkUJ6RzKXfIXPUDcwBDfEaBxxryycdVecES
tDGZA3fcVGc6nI+P6GfyRxyoEJMcxCxNjr7y2QBqcZDLX46rBMSZYoUSQnvuVQD215ydVbv
H2KrKWEqFdoIU59MMQcddBnIOIggpRz8XObLRhzfSnM0bSb/dmJUbAZP5Qe46a1cZBjQjOC
o/V+rt6/PWXonkpeYqQcjmvah3yB1iCmaJRs2NJHIyMMnPbPyGtToPf+mk6LHD90bI1VFlo
5IUAdUlx1x8jpwNKosT/cs8gHSpVSEt8WmYydPwC6BrqampoJpBGgocnzKIglazALiR4yGI
DxshX5sP8AHT8aS8jGx+4uMNeRo5XSX6kL1DQR4dQ/w9576CjjLlexfjC14ZEnh8AniU4Ag
RHZT3XZl8Ad+nXPoYOLocXBurx7WkniaWTu7FpV7n4AnsNMkhSKLxwKsQ67QqgAE9c4GPXW
ag4TnRPflnsL9PMJPHACWJYEvGyAkhMsd3f5aCuwasPCQSxlTarzVpLWzHkKxzeMFsfmNPe
P/uQuXxc61zKppnKn2beowvUdfjoCL6e/Sn41UZlvCR/Kq5SPzKJ13n09znH4ap4OtYNmDm
ZZ0UWIBVsxN3aaE+Pcp7ZOzQOYOLpwWZrUanfYIaQE5XepJ3gH+br3/DVXI0L92OeBbaw15
VCqqxZcds5feO/4aNmeRIXeJPLIqkpHnbuIHRc+mdCQ81xssMUxsJEJlLKJSEPtOxh7sdm6
aALk/t+Tk6dau8sdd4pPJM8Ee3cdpX2dfafxzq+nwFKjEwjBsSBCiGwd4x1IXHbHXR8NurO
xWCaOVl6sEYMQD8cHVugSWrcN+nQsEGOQ2VAryqcGRQ6uj/Jep3de2euieFiREsPE8RhllL
pDC29IsqoZQ3TuRu7Y66GvRPb4O3JyIZSrSzRKT4niSMsI8MuepUf4417xt3dMxjo2o3kEK
OshjCxoF9rD35xgnrj5emgW2uXnvcwlHyCOGFWYvDYMCSMHUdXZMnbjqozrWaqlq1pnR5ok
kePPjZlDFc98Z7a9lsQQFRLIqFzhAT1Ykhen5kaBRZuQryJqXbaeFpUZIJ4GXqAGTwzAhW9
2PifTVfL3biTzILS0/poFmjjKh0ssxYMp3DJHQLheuTn4aJucTbtGzm0Ja9jaY68inbEVAw
8bqQysGGdMKySLBHFYcTTxKqySbcBnA6sPx0GdeOO1BytOFXiCmtAI4EErRosatsCEr+lie
ujOFJrPd8kplnkxN9P4Xr42KFYhGyMue+3pqt3RLPJ1vEssty3FEVkYom14EYZI69ArdPXX
vBSRTvO8bzwtSkeOSsJGkhcdQrKsm4jOM4z0OgKq8xAv01azIZJ541czBMRBpdzIhI7EhSB
+Hx1anO8XK/jrymxJkApCjSEbv6towv56XUPAb1irJRgjsbUvR7AQWkwcZVvVS3f4515xtM
3bX1FiWw00axSeZ0NeRJMsZIDhVDoSP09cfHQaLWL5SzHR+9ord2TbWSMEMQfYrIy9Plu+G
tppR9wcO19IbdcKbtJjJArgFJPjE+fQ40Erfdf2/ZxtuJGx/llzGf8A68DRF2zDaoTilYRp
/EzwtGyuwYKSGUddA8Vd4XlFMM1SGvfTpPTljUOpB/zKMjVl+pwHFRNyJggrTQh3idQEcuV
Iwu3Gc/DQX/bl2W9wtWzM26ZlIkYDGWUle35atsO73DXniX+3pD5JZZACjSb/AGr7ug27c/
w0N9rQPBwNRHBV2UyMpGCPIzP/AN9XV68snIXbEwVq0qxRQrkOrLGGZ2I7D3PjHy0HEH3Jw
09w0UsAThtgDAqrN22qxGCdJ3hF8yqkluu3ISS/S2WlzCzpnETRKTtA2HGRk/H009qcLxtO
1LbghAsTMWeViWI3dSF3ZwPw0CKVitzdeTxRyQzvK29BIoibbkuU3Mm5x7d3T/HQeWBZr81
w3ml888i2IZnRfGHTaHBK5PYgaGu/Z8lq4LK8jMpGCzP7pCwPTBUoBgdummVAi/em5Nl/bg
L1aefgpxNJ/wCZ12/gPnobl/uYcbbirrVknViyuwVl9wXcBGWXa/5HQNcxUKhaaZjFCpZ5p
W3NjuSTqmLluLtgxwXImZxgBZAG9w6Y9c64pWoeapM09OSOFyB47CjDgdQQMn1GueM+3uK4
os1WHMjLtaRyXYj8+g/LQBVaDeJYq0JpT00f6W2kqWGlDnMgYNjduPX3Dv10RHx6mjVgjma
vyNcCdGlZXlDyZLiUKfcrkkHH5dtLuLWnPy9e3DBFTUeXwukTxi0jAgbSfb88d/y1bd+zKl
3kfrTaljXcG8S9SOu5trsSwyevTt6aB5RtNbqpMyeOQllkTOQroxRxn16jVljaYJd4Vl2Nu
V/0EY7N0PTS7j3Wjem4hwViP79Jj2ZHOZE3Huyvk/HB0ddjgmqTR2V3wFD5FGclR1P6Ov8A
DQZziY6svLV7FKGOuI1fyI0kh3K46NDFKiHP+YdMa1WfXWIgaSKOkbF9Zahlhc12XFmmwcb
VQSHeVz7G+XprbH4aCi1yNKmVFqZYi2SoJ6kD4DSdbwf7iibjis8VuAi0MlNvhYbZPd3OHx
jT78u3rpNTqVh9xzyRDb9LXVdrEtlrDmRmXcTt/TjpoHepqamdBNKuLtC7ynJy4GK7pVQ9M
7UBZuvzZjprrNrXsUOT5OnTdYpeRUW6bEdDIuRKg7DOev56BnLz3HQyyQzNJG0TbWLQybSf
8rBMEaUyczyUrWk4dvrZobSN43TZ/wAeRP04badquMbtMatu1xnGRyc7MJLUj7QIlyxZzlY
1VP1H8BoNrKWeVa7UYwchHTkjShYjaOSY53ofdjKg/DQdxCfj7bLViE8spMJi3bACrfUL7i
Om2OV8fIDVT0Rcn5fhZpfCheO5VkHePf7mZe3Z1/x1XDZ5WFkvcnCkEs6LIypnI8DFWLBtw
VvDKT3/AJdH2asiclx8kspk8sc1SeUhVL718qdF6fyHQMUVn48IspnYxbROhALnbjep7ZOl
/D/b1SlRiisRieXbmRZcSKrt1fYrZC59cd9E8JBXq8elOvP9THWZot/TIKn9B2+q6P0FaRV
60Z8aJDGoydoCKAPwxqwEMAVOQeoI+GhuTRpOOtRqCzPE6qqjcSWUgAA6znDUBDV893kZas
gKxSVo7G5YpAfEq49+M9Oh7aBreh5I3ZpuN8Mgkg8E0cjkFZerRyY2sOgbt66v4YXxXb65Z
VmyARK0b9h1KNEB7Sfj117FHW42cK8sskl5woaQ7gXRDjqAMZVdA/cN2/DYpwUA7zSliYY+
hcKUPVj0Ud+v+Gge6Sfc1Ce5FW+mrCxOsoXybtjQoerOjZ9pyo64OrPN90BXf6aqSN4WLyM
D2Gw78YPXOeg0zrtK1eN512TFFMqDsrY9w9ex0CyD7aqRJtexakDE+QGeQCQN6OFIH8MabA
AAKOgHQa4r2YLMYlgcSRsMhlPp2/7as0CevAtmxyUq7DYSygj8i7lRoY02NhSD/MeuddcFk
rcaSvDWt/UMtgQ59zgKQ7bv6gcjQ9dpF5XmqRDguI7UJiIWRgybDtY9O6Y1dx0wkSytcSR8
kyqzi7GUbA9ib/GFVh0I3LoLKH1x5Gb+4wwiVYwILMCth4ixypZicEHHTTTWZpXhxdfkXmp
tVNJFZoPqGm37idjRh/aFY9Mj+HTTThuRFmGOvMJI7iRJJJHMVLlG7PlMA5/AfhoGR1NTXM
kkcSGSVhGi/qdiAB+JOgX8n9v8byjCSzGROows8Z2SD8x3x89CVvs/iYZVmm8tt0IKCd9yj
ByPaMZ/PTSlegv11s1juiZmXr3yjFD/AIjV8jFI2dVLlVJCLjLYHYZ+OgHtOJt1CGwYLciF
gygMyJkAtg9B8Bn/ALatrV4qteOtEMRxKEXPU4HqT8dLqcTvf5IiKSs0ywN9QerElDlE3Ar
7Pz6k6Bh+2LMXKNyLcpKqbnfaoAPuPXO7Kdu/t0BPO8nzVAeSnUWWBWQbstI8m4HcBHGMrt
+Odd8RyvIScbLe5iutRYwWUjKsyj4xt1Hy69dMoLFaSuJYp1mhUYMwZWB29yWXp+Ok8cv97
SlDZdfEEW1bRCQHLHNdD17HBbHrgaA7g60lbjY0lx5naSWQDrteV2kKH5ruxo0NFIw2lXZe
oIIJH8uhatOxFWmjklKSyzSyiSPBKq8hdQN6kfp6dtZ6t9qxcfcDTcs8Pk37YI28TtGGMmA
27OB+o4Gg1jh9jBCA+DtJGRn0zpDCfu08s0UhhFBdu6bYApwvXxrvL9T8TryxzFfjrFSyJZ
rFSesykEOxPj98cuCB1cbhn179te8Y967ZtSzSLWtRJFkxHyQlJF8qK8bnG5M43KRnQVzwl
rLU0kthK0hs7IlrFd6/vDaB+57m7AjRnKS8xV4xpqWbFgjcXdB5EXuFEca+5vTSbLLyytWs
Q3FjmEztHGqWGeXc+Edd2YsfqPw01blOXcnx1mQeiiCSUgfNpHgX+GgDSTm+V4uzJyNMVjE
GsUpNxWVZY/fGNmM/LPTI9NaCOxHJRW1IdsbxCRm7YUruOkl7leSSjYeVJVIiY4ECRn9OOu
+d8jJ/lB0RYT6iCjwq9SvhN5V/9uKJd+1vhvZQuD6aBXDx7R8jSvRVuQlqRKWAnMczbjjZt
V2LKMd+3pptByvJ2GkjjoRyGPa2VsDbht3t3bMbxjqB0+ejuR5CGhB5G90z5EEI/VK4GQi6
XVft+WGtFDLdk3gdQjOFB/VhQHHQaAxORE5EDBqFokbUsKvu/wBBDbW/I6BjjkP3QpujEqQ
OackZ2rJGCA4kHdmBboOw799cTwcpWQ1rgXkabHO6RC4wD2fG50Yeje4f6dDwPQs8txxotL
9RE8hdJJWlRYRHtfad7juVxoNTqampoJpJ9xPamaGnRqJcsRss7hyFEaZKjBOP1dR07DOne
lImNf7leKQ+25WQwHH88LPuTd+DZ0FHIU7UB4iwytcXj2P1JGWf3Js8oXu20/nqrmOU4+9W
RONlFjlVdWpLGCZEkBGS2R7RjO7d6a7k5b7gi5CVW44GkkflLFgNoUHcBKPaScdsaup8vfu
V0t1uLLRzruR/NEMr6Z9dARzEYetHvOHyyA+mZY3jx+e7SxrVM8ZXnrkeWOzTmthcnEk3jD
HJ+Kto/kZZpOOhaxF4ZjPDvhDB8fujpuHxA0tnecfbMSSIIIR9EsMgbcXUtEWJGPbg6BtxC
8ejXVou7YsyGwj5wkx/UFyB01xB9x8ZLLPCztHLWkeN0Ks3RDt3+wH2nVnFHjzNfFJWRxYb
6rdnBmwNxXJPTVEP2zxqXbN2QNM9l/IUY4RfXAC4z1ProDavK8fcmeCtOsk0YDPGP1KD6kH
SH6SpyF94Mx3Ktss08kcIimgcDdE/k74YLtDeutBLXrR/8oQK00MbBCoG8rj9APzxpVwdym
858TyMlgeOoZSrArX/AFopUZ9pf+br/DQHCtUNmCkqvikBZjO8lcsXQBixJPr30fjQUliCD
loonj2yXIiqT56MYTu8W38GJ0boICD29O+oc4OPh6ax9aH7n8/JxULKFY5+7gESOcM6rIxY
qQpA6509qVudj2GxcikQMCyGL3eM/qUsH/UPQ/x0CynwfNAmX6pqhkzJ4g28IwZsROQfcCG
3Z+OmdVrPH2Iadud7f1W8pYZQoV1CnxnB9epHpq3mbMtXj3mhkETl4kEpAIUSSKhPu6djoS
nyLRXbMM9p7ddViMMqxbxuO4SLugTGe2gtdEf7iKlchqJD/wCYGXoP+uqlXhePksIzyMERY
p95klSGN8sqFjnaDu1xb5KunJQW4EeR/HJA6FWRipKuNqMu9sFfRdA8jNFaEqyq/GT2lWOW
wAQHTr7HE4hBOOxGgYWeN4tuKlkgcitN45ppgTM0sUTBwuXJJXAx+GquU5Xi681iS2MCB4I
42gLCaSVQZtvtK+1Q/b5nR0NmqlSOsI5ZERFjIWBgrDG3ptXb1+Wkgh42pVVbVx5L8Fh5YZ
Kw88yFxsRHUK4zsUA7h6aBovI/WTrC2+OpyddhV8i+N1lTcJFIPuyVIYfh00NxnOQnj54L2
0y8dD454m6vK0IKyMA3QqSO/wDHGrZDdsVahipyWfCySK9oiKXyLn9w4YY/DHy7ahr3Q7SR
8dCJNzyKzBXPklG2Q9ZBjcO+gv4nkkeSShaevHfjIYwwnAZXUSZUE9SM4OPx0sS7y8tu68E
dpjDHJHURzHsMwBYmVFI+QX0/joqpx3LISEENSMbtiqqAAuQSQsS5Hb/8nXSi4lHjeTee5y
Ea8hE3kaTwymeRXTaE9koG0Dtj4ddAVbm5CCnyo800cZhSSpLMSjmYDdMF3e4ZPoBt+GqId
stOSaIsteZoZJKUm/M6ICZXdlD4aViCfiAM99N6PFUZkE1pXWa6h3VpWCvtH6lO0lyPUgse
+NW3oft7i6o+prQJEARGvjXc20Z2r06nHz0ChV31ppQasn1Vhp3qmcJGieNY4TJuAztIywx
11RDXisfUwftSSQb0qJvABkSOCOF4y23dja3XTHirn25ysn09USrIn6I3Mg6KN2V9xAA1dB
Rq8jcvI/kkpRbIFBkkKmZNxlIy3plR+I0BSxcknH3oxk2mknNcs2dyuSyYOenQ4Hw0ur8Mk
1iG1JXapSqQyRxx2n3SK+dwkPucFfcejN/hoiX7fsBGgrcnLFFJ1EbDccA9VG1k6enbXK/b
kgULY5CR4EYuqbQAgP8AKpcuAB6dMj46AGoYVC1qStykkUgmjb3rFGNpiCojPgLtJ/UwB9M
69nrz0Kbi8tXjK9uRY5DXUun+XcoRe4GDubHy0y5OaPhONDcf4kkkf2JKHkadypOBsJZnOO
50v4HmWelNY5T9xVJad9xlaMqzdHrAZiAx0IHp10DhoJONpt/bYDZmdsvvcKxJGN5Yg9sD2
gdug0s4Plfua1Osd/j9sDAFp2zDtwME7SDkk9caviv2eLis3OTsGzxrujU5UTdJsl93u2fy
r+GmZspa4/6irMIlsR5gmcYClx7GKtj1PbQLr8UV69VjlrGObzvGXfGZK0IErFcZ9rPs+eg
q/K3a0tu4lYyccLcv1EvQNJkrDF4tzKDt2+7XUs9wTSjyGe7Xhj4+GQDar25x5JZAB22qFJ
0fy9aOr9uS10HsrxLg9v8AbKtu/iM6CmtQscpF9bcsMqy+RoIF8bokUo2qDlDn2/qByM6or
8nPw9qKly6GOCXMde1uLxZX9IDH3AMD2bt8SOwxntqnHV6V9Y5PH42pMSgZsuAfMqPtJx0D
d8dNOEWraqR8Zy6p9TKrMaskolkIBOGVuhP4jQMZX8UbSBGk2jOxACzfgDjSOrcmfnvqLdN
qcMsf01RpR+5JJkyN+jcBkL6/DVRj5jgnjWOSS3xiyouCBI8cLHbsI/Xlc9Cuc/Aa55zkUM
0HJce5tPx487wKwMbwsGjeTpkhlJwfX5aDT6mq688dmvHYiOY5kV0PyYZGrNBNKvuJVFOOY
EpYiniFeVf1RvI4iLAdj7WPQ6a6VfcADxUoCcea5AP/AEt5D/8AboGIhJr+CVzNlSju2AWz
0OdoA/w0m4/l/t3iqycYl9W+l3RkvnOQSSCQuOmr+Wbn1tQPxcSSRAkSh3AUqdv6lIGD8CC
dL+X5CAMnCPJXqWrOWuzrhY4Ub3NtLY97jtn8dAxt3at+pFNTlWaMWEGR2LJ7tvbQFhJV+3
awndHgkkpbFC7dkZaLKt1OeueuiLEnExcWa/GyQuKYSx4YnVm8cbB5D7T6rnroa5REn2/Oi
ys9l418UTPuUtS7eFP86pk40DHiZOOa5ycdNHSZJ/8AlFzlWkYfqTqemruR5epxslZLJKi0
5RHHZSB3b5fPQsXIcdXmp2xAIjzIXdYGMeTbuRH+ZzgaI5HihyFqpNLIBDVZmaAoGEpYbeu
75fLQVSfdHBRNEGuJtmVmSQHKe04IJHY/jpX9vNcu1BLDPBDDDvKOK6+SNnZt65D47DJO0Z
+GtDHx9CJAiVolRQAAEXsO3ppbzHCz3Wf6Ix1HlC+W0rOJGKk4XYm0EY9SdBdFOL/E/U0pD
ZsQhvBZkiCs0iDG5VZVHu7ZA0dFaikEYYiOaRA4gcgSAEZ6r36azpmbjft8UbUrC2GjSTbM
ZCql0U4kGPGNucD01fytSGK9SiAaFZpd4uFTM7WANkcbu7ZClc/+GgfO0UCNI5WNBlnY4Uf
Mk6U2+Xew6VeOyzy9BIv69uP1BSpCr/nfp8A2rBwfkdHuWDKVIbCKIwWB+JLt/A6nC2JZJ+
RryQiMVrJSN1UjyIQCCS36m+J0C/kuOatXbkLk48rSQrKFQSKkbOqt1kV3boe/T8NcXYbc4
tT8dE1qKFodkFjybZhhvKsYcjHdeuNRplg51oY7VRZZLKtkuwslW274HVVw2f5cnp0035W7
fqPGYK4esR+7YO5zGfnFGNxX5jt8NBRJHUpy0ZakUcQWx4LCxbSVMyFdrEf59um7KrAqwDK
ehB6g6zElOIVLHIizHJ/cLFZ28J/ZQxyplwT13bR7tPn5OklAcj5N1QhWWRAW3BiFXAHXqT
oFtzjOPoV5JkoC3J+46nxx4TALAN1Tp/job7c+4477NVg41q8akHdAFMSh+ql+iYz+Gnla9
XtvLEgcPEF8iSIyHDjIO1wOhxq9URTlFC5AHQAdB2/hoOtIH4f7iqsW47lfKpYkxXF3jHw3
jJ0Na537gr8yKcdESpJ4/wBsEsFznJEoVQM/5h01pIHmePdNH4nz+jcH/wARoEqz/ea+xq1
KTH/uB3UH8tDLxPKXJ93LUqrV/wByV44GKmabbiLyFuvtGQOutPqqzagqQmaxIsaDoC7BQT
6KCxAydBm5avKWA6wP9NyUabbFlyfBWiZMivA5GSexZx+Z7DTHjOQh5FrUDbZK9ZFjQMGMs
qMvum690fsuO+qq33JwXLlaMhx9QmTHMAqsc/7ZOcEn4aluFuMtfXoxkVmAf3bQu7McKuFH
tgiBJ9evXQXbKfFcT5OKriF7GxYUZSrNJKQkfk3Zbpu650RLF9Hxy1oY5pAFwXr7RID+ov7
mHVj10ql5KW7BHJMqlKfIwRmaHJimBIUlc9cKz/4ab3uQ+kmrV1RS9ksqF38aAoAducN1Po
NAoofUSWeLuxWZrVRmmh2zxgTJlWJMjr/mj9euqOahlm5SWN5zArCNYIbQJhnY9WEL4ZE3D
29QTn00/wCLpGnFLuJ3WJnsOpIOxpDkqCoGQNJJuRhmmt15Z3e59V4oKoVnikjUouwpjYQf
dknqOvw0DA8rHWmj47wsLCIpVrDhEbpj2Stnew+Q0wrxgxM0sEcUkuTKiEMGz6ltq7sjSex
WtT2nr2Yppi1lWT1qmoSMq6n2dFzkY3Z6jTyGGKCNYYUEcSDCoowAPloM/wAhy3G/b15gyS
eO2FMkSqRGmxSAYgcId3ZgDrgQR8gs/JRk2KNxEkTjbWIhmIoBMrdSqqvXoOutDNWrWQFsR
JMFOVEihsZGP5vlrP8AP8hRXi+RkSBo56gNGORl2f7oXIib+nH/AE0HHD2Kbck1q3bXfdlk
l4yqeh2P+15D0/UwTA+X46cfcBxwt3oG/aYYPbrqvgoIJeF4yRo1ZooUMbEAlW24JU+ml12
nydHi5K9q0b8NixFGHcBWgieVcsSernJxoAK/CC1XrR1rCLKbj3LkbPiQDcRGFVevZemfjn
XUdtYOIbmVKycvds/TtM4DtWZnKeNQf07E9PXV9KxCTToW6UVuzKklisylRIkZkZh/ubcHr
n2nXNS79nS2ksvEacquSgmDLEZEON/QmMsPieugacbauVuUm4e/Y+qfxixWmwFYx52skgTp
kHt8tHX1rQULkrIqoYpGlIAywCnOfjr2vHxs1h71YRSWGUI88ZVmK+ill/DVHPFW481W73H
SsMdf91gDn/y50HfBwNX4elCxJZIIwc4znaD6aO1AAAABgDoBqaCaU8k5k5viao6hWmsSfI
RpsU/xfTbSP7hpzPYoXogCtd3jnBXyERTAKz7MjIXHX4d9A81RMaSgtP4hn9RfaM+nXdpNX
4xbI8kMkMwU4PkisKpHcYV58MPn20PesQcVZjrWrLRlozJmrUj2qgO3qW8rDroH1aLi9ptV
Ug2kEGaMJjH83uX8NI6Fmpxz4Km1E5f6Rok8p3rJ4HWM9e6FCcfA6IrTcdekWKtzMzysNwj
DRqWGP6DEM/hol+MueIQmylmAdksIFYfDbLAU2/8Ap0FXFxBq9ziiFJoTMsBkUSAK48sJ2n
+ndj8tWUeadam7lomq2UkMO3a2J2X+aBBlmB0vRv7XysgLNWnsqruZWa1A8cfs/wBz2yR7d
383TRMdE2ORaK1J5HkH1UzxMQDGWKQQKf1bAAWPbcdBdZ55lBSCrJ5j/tJKMM5/yxJuk/iF
Hz15Hx/LTe+za27gD1yzL8QI02Rj89/46vv2qnCV1sLWGx5UiYRKA3vO0MfjjXcPN8VMpZb
UagOY8uwXLLjON3fv30FR46jx9KxM8f1IRHdw4XqApyFACquR8tCUrPHQW0hanKkoZIoZ3Y
2IxvXemx2ZiuV+Q0y5WytekztCLEblYnQnau2UhCWOD069dAxNPesR0pKf0q0JIpCwlVsBV
JjCgL1B7emg8j5qWTkGp2Jq9FkYERMfI0kf+WTcqAkgjGMjRK1+Qj5xrLWA3HTRBFgZiNso
9UXGDkDVMHBeKeuG8TVqvlCjZ+5IkgwscnoQv+OBri+kF/m6dWOfE3G5tPAEJByNqbpM4Xv
8DoAOfuTs8jftx14JirOBidWgVLGVlz0Zh0UY7aI5ymj2nszW0jAWJ4EeYwMm0uJNuO2/cD
n4jHbXnN2Lcdp4KssrzFUmWt9PHPFuHRQP0uCSvc5xqzlZOYklqGgyQ2JoWkNeSNWkBj2sy
bycd2x+ProLoo43XjFkeN9ivanlTAjkeNPG0nYfzSbs68mhiqV4aNSj9dxllm8njZSUeR94
bBwNnU9QenTVNty9Or9bPt+rhswPNNGISpkTeA0fXG3ZjXXCx8dD4X4yaKStEjxWpAcZdis
q4PyOfwGgv4+lO1qOxNKsi1VkiilRgzS+9gvlKgZKpgY+OTpbyH3XyVbkxUi49mBVSY26yA
lsbsxll2kfHREVmlxfILDxqGxFfs/8vYSywO6+0oANu0kHPXT2xPFWhksSnEcSlnYDJCjqe
2g6jd2QGRPG5GWXO7B+GRrrQHLsJOFuNE2Q1eRkdT3GwnoRrOQ15Kn2ynNUr1pJUhDiIyB4
c5ww2OCMZ0Gy1xLFHMhjlUOp9DpPx8n3DNTgtJYq2FmjWQB0aM5brjchI6f6dKZ/vHlksSV
I6KvYiLRSqm5wJFJAZSvcH4EDQaCn9vcNRm89WqqSY2g5LfDsGJGenfRFqjRtnbZiSRmGMH
oxUehx1K9e2u6ctiatHJZh+nnYZeHcH2/LcNZ3lvtG5f5H6pOQZUIwd4yy+4namzYNoB6aB
lzaxpxkdWJAiTTwQIqjAXMq9gPTA0TyaTSRrHEtaTOSY7QJDYHTbjQvJ1ZYOLidXktycfIl
nMhBeURElgSAOu0nHT4a65iNbEUE0d2GqVBdPOkciSBgP/yYI/EHQW8FLHY42OykSQGbc0k
cZyqupKED8NulvNJaj5DMPISUYpYtwRcy+SVTjCxKGZV2/qI+I9dH8JZnucXXmZgkiswl2x
7EcIzKQgP8p9Dr3kqUc5FuB2S3EpUPHL4cxkhmVm2v7fXtoLeI2tSWVZGl8xLlmd5AD+khT
KqsB07Y0D9w8fzt5AnHWY4YwVYL7o5N6k5PkU9vljVnA2mcS09jFK+0ix5msrIZMsR5WVcs
PhonluWr8VX88wZ2OdkSAlmC43Y6Y6Dr10FHDU+Yo1GHIWvrZApKRgdQRk48rYLZ+Y0PNYf
kOR4ynag8J2PdnruQ5Up+3GpI6d2zrzj/ALoi5gTwcfG0doIzVzMCYmIzjeY87fw1Qk9iHk
+T5bwNbessNV44jjaqp5Zmj3fqwzdu+gN4R/pZ7fDOCDVcy189jWmJZNv+g5XXX3FIFqQJt
DeW1COvYBG8xP8ABNCXeRiMHGfcaRNGgfxyhsbvp58rltpIwGCton7gYeOkR7ladsEY7mCb
Yf46AT7akovHH+wRLOXkjkmZZJA0OI3ToMpsB9o+GreM+3UFGnHyaBpaUs0kSKcpiRmI3/1
dNe1OO4uuom42FP7klcExLJsbEqjqc7gGOOhI1TNFy/C0Wtyct5YoxuMVqISMWPRYw8bKxJ
PTQEcdBBV+478NeJYYmrwPsRdqbsuCegAzrvmcvyvDQbsIZ5JGUepijJX/ABOieHs8nareX
kqq05CRsjDbiVx3Yfy/hoOYvd+5oI0KKnFIZJASd8hsqUwBjsuP8dA71NTU0E0i+5VWabj6
gsNBLLNuIDbUMSdZN+Pl0A+enulXLzNJcocWp2i47NMwOG8UA8jIP9ZwD8s6AfkOH/u9uOx
X5R4/ETuEO0kL02qCmOxBPuzrqbgZJ+RmeSQ/Ry0fo87i02WbcSSw/wATq6PmuGrXE4qErH
7V8RjA8WW3YQFOx6arN7mPrLq1oY7EVaVV8Dt45NhiRgY2wV6kn9Wg85GgK0HEx1ozKadmF
EOMsE2sjMxHYY6nRfJV6XJq3GSzlJRtlaONwJNqnIOOvTOh050zW6dVYZK8s7uJYrEbKwRE
Z8o36T1A9ToyGLjZ7b34BFLaQGB5kIZgFOShI0FNzC8xxp/mZbCE47jarYP/AKdCcbtj5yz
WRsrBGUVe+xC6yov4fuED8NFXgDzHF9OoNg/l49A8ZLjmuTvWJQsJCouSAqqjvCPl1Megb8
nRXkKE9Jm2CdCu7vg+hxkaqp8RXqxCMvLOfH45DK7MHB6ElM7f8NExW6sxCxTRyMRkBWDHA
/A6t0AN9Vp8VJHWhUxxoIxFt3KsZIRiV9QqnONVcMsMPnrQeF402P5oAQrM4OQ2WfLAKPXt
jTCeLzQvFvaPeCN8Z2uufVT8dCUq96vZljmnexVKIYXcRhg+SHU+NVz6HtoDEkjkG6Ng65x
lSCM/lpLYatQ+568hrny8nGYjZ8h2gxjO3x9vQddBcXwnKpJLD5WoV4JHaB4/eXdnYs53/w
BSkdx/DTS7HyNXj5p1237cJElUNFlgcgMoCn4dsaCizVr/AF14PNCUmEUs8ViM4jO3xIyyh
l7lO2uJ05xaletTRbJQIDyCyIjPEMbwN+8hmx+rrqcy5iHH8q1WUzboxLBGy7jn3JGUb9RD
npjr30x4mVGrLHFBJFCBuR3ZXDbyWO1lZj6+oGgWcvJZp8bVuSwnx0pY5ZFkl8kwIYxn3dQ
2Vf4jQQiy0kPIJEpuSJ9WkkQavFlH2TR+NgP3T7d5I7YOnP3FGs9GOo/VLVmCF1JxlWkUsM
j5DSalF4uUrRRST1471YLHJEd6RvAz7oiJxL0A/h+egacTXml4lgJpkFiN44kdiRHgsiSRu
R5AGGCAScauZBLwMtSzYRpYoPFbli/c2sq+/oeu7Hx1xQ+4K9rlbfGEgNWYLHIP0yYGGB+D
Bs/j6aHmSrw19lkhM0PO2AkjYAiibbhVK9SS5znQE8dxitwj1JkaFbiuzRZ6xCUYCj5gd/n
nXnB8TLT4g8ZyAjnRWdQAMq8bHcNwI+fbTfU0HgAUBVGAOgA7ADSDh5Nn3LzVdcbWMUp/1F
cHWgyPy+OkyCNPuYyVlRls12Fpx3DwOqjPz92NAztWY6sYlkV2BIUCNGkbLf5UBOs9w/3ke
QtJUalIzklWkh9yr1xuZWwVX49emtDDcqTuY4J45HX9SI6swwcHIB0FFeeDlpOPmriGtIFN
KdVwsjlS0iEjoD6jtoGRAwcjIx1Gs8nJWa1PjRLTWSsyReS87Axw7umNqgsPQZ6DTWTl+Ni
nkrz2EgmiGWSU7CVIzuXd+ofhoJav09qeCFPPCI3s1K+/bGTJlZYiP0lS2CMjpu0FzkczFY
rRzTUnqztFJ4iA7BR0zkH2tnOlvH/ZaVLEc816WUxABQn7R6dNu9WJ2Y/l0Vxv3FBesxxx0
pVlmyssihGEZjyNsrI2Vwe2dc8591wcVL4Uhaw46OQdiqw2ttyV6+056aBdUg5WvdpX0ew7
XCY7id1MyykOZEf9K+POCvbHz1rJoYp4nhmUPFICroexB7g6o43kK/JVI7dcMEcZw6lSCR2
/+WknIcx9zVuTEEHHrNC4wijLgjeyiQyKAE3DHRu2getDJFCkdQR11Rh7QmV8YPuUKu3BI0
u4GZbNSKby7XsyT2TD7cvG0jKNwIz7cr20TYjlNVLtsbLNSOWTxxSN4slCMHIXd0+I1n69O
EUuGnO+SRajK0Vd9llVlw4liUFWbaQc/j2OgdT8FWe7Dag2osUZrSViuYmgbOVVQRtbB/8A
DS2dLFGxU4qyWmrLL5aVhh/II5VaFz8YwRtPqPw0x4CpbhNu1ZL5tyho1lAEnjRRGrSBABv
YDrrj7mZhBCF6lTI4HzEbRr0H+aQaBTGXXkAtC+Elklgdq7AxozqkaTKZGGJQqAe1eoJ0Zc
47mxysV6ZU5WtXLtXgVhA0ZY9GKn2uyjoOugUkr8hyUHC3jZgeo3/HmcRxNMqFTsk77vcg2
snfVvC8hyNabkzFRe5W+tl3eOQeWM56jxyHcQe+gecfzAu2XrNUs1ZEXf8Avx7VIzjowJGl
r3vL9zcfN4LFbek9ZvOgRZAB5Bs6k911aPuF5+WoUoIZIVn8v1MViJo5AFXchUnp3+GdE/c
SIlFL2My0Zop4/wAmCsPzVjoGupqamgmk3Lloeb4e0wJh3y1yQM7XmTCfxxpzpN9zicV6c1
cZeC3E5ckhEHVdz4z7ctg6Bh/bOP8Aq/rfp0NrofMRlhgbBg+nTQN+Dkad5uT46P6pZlVLV
QsFYiPOx4mPTIz1B0fW+vaFhc8Ucx6KYCzLjHf9xR1zpJT5fmUuWqmxOWiplBLNDtily47B
CdjbcHPUaC6P6prR5vmgtCtTQrWrlw5Xye15JWXpk9gBqmThqbxTTcS9mGOeP6pHhkJryyZ
yAU3biW/hjRUfKV5Baj5MqsL2VqwRSJknfHG4jZRnJyx1xznKTca9cU5oPYyI9Aj9x1c7Rt
K5KgfJdBKqt/d6gl3iZq81yVHbd43mMKGNfgq4OND8XdevFydvYvstGICWQRIVDFt28j/Pq
bH5HmYZZ4npzz8e+0E/uQusow3THxzoipTTi5zGth5lvSS+d8KVWw6hl/bXoudrf99BT9vx
JXmsTCrEK0m6aO1G8c8pJb9xN0XuYA9v4aZU+Zr8hMYqscjxoSrzYCqjDrhlZg4z6e3SytY
uW0v0qlpLM8So0FpEEJUM3vgfaPa/s7/POOmiuO4jfYa7dhZJFcNVSSQySxqB13yK3uBPUK
S2NA51VNarwSRRzSKjztshUnq7Yzgat0k+4+Lu3Xp2qSpLLUZiYpDtBDY6qcHDDb00DvS/n
0sycPbjqHFh02xneI+pIH6yRjSuykvD8U121YmG4xmWvEwUiRmHQOFb9IPXAGcaL5qOpyPD
SVEuRRhkikEsrA4TcrB3656jQS/cetVjiFaWa1WERWZonliViNjSbl6ttUnV1Z5adVZIYXu
xzs8ztEojKlznpDK+evwz+Wi57lanVFmeT9kbRvUFs7iFXATPcnQ1fl1nu2aZhkjeBkCnYx
3JIMhz7faM5HXQeczn/wDp4Hc3YenyG46omlsw36wqWzZgNgx264EbvEGDHOUXcqq2M50Dy
fJTTvfrpEbMnHWa00SxjDrGux3YY/VtOf46qtcvSnsWZIvp3rKI0ESqUs2hPgv4pFKtnd0w
B1x10Bf9srJzUzSz4sMx5Btg2exP2oVbvuVfdu+JOhxzN2zI8U0bV77IFpQlSIhlS7W3Min
AG3pnqO3c69EaX/uO7NL5WagqV6yQEq6b+rOX6fM9T21dOlh4rpCmQeUw3pwfe1WCPy7QnQ
bn3bPb8c6BhxvJZr1IeSmhTkp4w/jRxhwSdrJ165Hw13y1u3VWq9ePyo9iOOwMA4ic7SepH
qRpKnNyy2VkjWraq1oGsWFiXc1ZEGUVJGYbnbGMYGNGJz3HvYSWT6iItE1hEwzo8Kf+4Y13
bfUjoO34aBhx0UlUy0th+miIarITkeN8nx/H2Hp+GNL0pJU5eWtI4krct5ZngcfzIE7HPf3
H8gPhnV8NaZrMdiO7NZ8sTZYuiJEsg3RSCBUAYnsM6Fs11Sgkv3LIkjVJ2+nsKGVSGBWN5R
EPb/07aCzj/tDiKFt7aK8jk5RZCCsfXd7cAf466l5aAfca1JCRHXgJLkHYs0jKBlsYHt6A/
PGu6/KwVeMp75XvWZosxeJHd7DIBuIyOgJPdsa55L+8XHSrWSKvXmizI1hPMWY9WiKrlVAH
cnv6aATmftrgkjl5OxFKywruaGJj7iGLE9ckk51bdPHk03gQS1GqziKCI7BJH+0WUY+C5OP
lome/yFbkEjeOueNlYRpMJRHIjAe7cH6N8guhbsNQ2kqwMIpuOgLUvdhvNjewGf1ftqN2fR
tB3wlmWKhLIsES11Rpa6V4/EG2tIoXu24sqA5x66KWDjebWvbnhLSVyT4ZRho3dRuSRD+R/
wAdKIW408pI0aP9VCkkcHmnMs0kxAdWWF9xUdTtbIH8dGcFZu1nFDlo2+tsEyrYCnbL7FZg
xHZk/T8Omga271LjoVktSCCHIQMQdoJ7DoOnbXlHk6PIKXpzLKFJBAPu9p25x3wfTSrma9e
xzFWC7x4sVbKeH6oH9xZMs4UYYHaApz+OmtHjKPHRmKnCsKkknHUnJz1Y9dAB9yo0fHWray
yAiBq6wBsRM05EYZh8RnSm9ViaeWtTkiewyRQqtnfCYpq6hUkrzYw23d1UeunHLwRSLt8rO
bNmrG8RbcibHV8Kn8u5R11Ubgt2kgn+nv8AF2ZHjX2nyQyqrOEdGzn9JwemgcxK6xIsjbnV
QHftlgOp0l+5HCy0sg4ZsH8PJDnTmvDHBCkMQIjQYQEkkD4ZbrpJ93BlqQTgdEd1JHcF4nC
f/Xt0FSvLPydKry0IsLfiknCSoB9NJH7gI+m4e3GcnOeuqY2lgt3rH9wr1OQicJZGA0M6dP
FJJFkMjjdtJB0Xtux85VeCeaevIGaykrx+OMSLlNnZ/wBXpoX7qT7bmhsTTSwjk4YysZWTE
vkAyqlVPX89A2ocQ8ds8lyE31XIFdiuBsiiQ/yxpk4z6nU51wY6lU9RbtQxsP8AKp8rf/Zo
P7f5TkLU7V5AblNVBTkdnhy2BmNkP6v9S6u+5Vljip8hCoeSjYSTxfzSK4MTInxY7umgc6m
vEbegcAjcM4YYIz8Qde6Cd9LPuKWSPjCsODLNLFEiN2cvIo2Z9Mj10z0p+4jtgpOeyXqxJ7
9N+P8AvoCz9fYoSAqtK26sqEN5RGT0VsgLnSuP7el4vxWeFdfqlTx2VnJ2WQTkuxGSGDdcj
8NOLgrPXeK04SKUFGJfx9/gwIOkFTlv7bbuLYsNc4xHiUW2kV2iLqMKVX9S/Ejr8dAbxzRU
7CcbflWflbJe4xVDsz+nK9OmFGBr37iVkrCxHcenKD7QibxKy5cK+xGk24U52ntoqpydW7b
aOujOqxLILQUeJ1k7BH9dXWoYnCzSRGaSDc0ajGSWUoyjJA6g466Bddv04lpc2GEilXiRo8
kOJV3qo6Z6vGANQcfXoVH5OauJr8QlsN4uhLsXfoD0JUOVBIzoFBBJxs/HVKj0bPHFLlevM
wLHa3lDDDMNpIK99aKCZbVaOeI4WaNXQnrgONw/66BJxVif62WRq00tieKF2kLwhWhJbYy+
PYGx179dM+QvS03rqkJkSRm8r+iIils/iTgDQXE17FPkrFaaGIBoldLEKOokAYjbtZmVNpP
6R8dML/G1OQVEtqXjQlhHnCliMAn5j00An/8AJuGWV4JZzFLHjKOjAnd229Ov5aY17ENmFZ
4HEkT52uOxwcakVevCgSGNY0BLAKAACxyT0+Ouo5I5U3xsHQ5AZSCOnQ9RoFP3DdMJp1RG0
4uStHLCmNzxbGDYz6gkHSmaD7fFMR2pd1R3E9eVFdpUrnERWZiCQu72jPy+Gm/3K1Wvx78j
Ko+prKy1ZM4ZHmHj9vxPXQfIJDNxEVjiaSchHYiSswbO7xKD4g2GU+1+/qNARxt2m4n4Gu7
pJQjURzS7JN0ZAKSj0O3I7j4as4+W5BcljuWlt1ZEV4LQEaBSDgxts7k5yDoShNcHOR12qp
FXNYxSlIsjyQnbt8pGdmMbQdXV/t2NOUN2WGosQDARRREbskFGfeSoK4/lGgFlSzxPKtYgV
7T3LWZ4/wBC+OVdsaR7ujOuzJx6d8aZ0lFe0ePshW2FpaEjAZMZ/VGP80ef4Y+egZ+Tlj+5
pYXiezXrV0dEhUO8bSHDPt6E5HTpn/HTWzWrcnXjkR8MP3K1lP1RsRgOp/PqPXsdAFEKf27
BYuchLl7VhmecB3L5LGJSADjC9PhpJxdnl5Ld7la8ixU5g1s12UtuUKViw23bk7MN1yNNOW
eXkuEv0miJ5GsFDxJ13NkOkkfxVgDj8xrzjRZHCU+HkiaO3PEyyBv/AG4QcO7/AAyGwo+P5
6BxLRq2Y5BPCu6eLxTY/UUPdN4wcddLudgqU+NtzxxfvTRJVCrnLJnaI0H4MdDcjcvQ/c9Z
KWGHhVLEDHG6Nmc7x/ox39M6OvS0rvDDkpkbwxxNZiV+mDsO0sucHv00FtKNFjl5GsjObaR
NFAQIyqImET3Hp3J0Lx0XKwsY7jfsz2WZfK6vL4ihbYR1Xq3YL2GqPtC5yk1UV+RUARxRvX
YjDmNi6DeP/J0+WrTWlH3OkxsNPmN2NfH7deIqqKfXDOyn8evw0FjrykoQQNJELFpxKxABi
qoGXChv07toxj4514y8hFGI57BiV1nrwy53P5JZAlZiB3ITrn+Omdq3XqQGzOxWFcBmALY3
HHZQTpPyIm5URSOs1GjV32GsttSQPGP23RQWPTr0Ze2gFP29I7QLdpJLWij8BhgmKjO7yNP
htn6z+oE56d9exfRyy0K12uXmuGW7HMmdySbtq5HQ7djAflo82rsXFLHM4a9aEiVWI2nbhm
R5Qvbagy2BobnbUNLhKljcosxeF64bG5/HtZ1Gf8mdAJ5bkXlmhtutytCosVkhjdQ1f9s72
x5Cj43DHYHOmtb648hNP9RHdhjhLRxiMJIrS4dI1k7FSF9flnQFyPjb8tfl3gYQPGotq+Y5
PFP7YpAY29OzDPbv21YtCzQtC4zmJPrEiARgEamV8UMezsNrkfPvoDGtTSxrZmpCtejJjop
YkUb5ZFO5QU3dOn5/DXUfJX61VZOVqnzvIUVKStOAuMhm9Rof7kpWLH09hWC1qYlmkO/YyS
qmYpAcHO0+mj+J5FeRpR2VVkYgB1cbTuKq2fwIbI0Ad2amiVrZRqonnM0xZCsv7cMnuZACc
gKNecZSimury8E8VyvJGRHOYwtgHt1kTaG6dPcuR21dYSWO9SM0vmD2pGjyAvjUwSYT298d
e+uphapXKi0oQaErSC1HGoBV5Pesvp0znP46A2GzBOZFikDNExSRfVWHoRoD7jZE4mWRmVW
hKTJuI6tE6vjr3zjRiwUpp0vIqPMgKLOh647FSV74+B7aUXkrP9y1lcxO5hAkisBCvjLSbT
Du6+Qt36dtAnsxJJap3poIIJ52inTkIvNIWCFf1RpHs3N8T0GnPI0ONAuVoaKG9eSTZKVB3
SOrYJcklevr2zq6oJOKvjj3YvTuM7UgAoMTDdLLGduPb6qfy0D95Va80ddYYg/MWGENNwSr
qqnexzkdB/30DiOxHxvH1BcPjIEMBA9wEjAIBkfP10J9yw3vpY7lOSNfoS87rIMg7Y2AYdD
7lzkZ0hkk4/8AseF5SaOzEoElCZwzGzH1VAjguP3AO2tNzXkfgLh2kSGs5ZR3/RlhoCqEks
tGvLP/AL0kSNJgY9zKCemr+uqKUkctOvJF1jeNGQ+mCoxq/QTS/n42fh7ZT/cjjMqH4NF+4
v8AiumGlX3BNItMVFQhLzfTNZ6bYfL7AzDuc5wMevfQERLR5ijWszwpPHIqzIsihgrMvwb8
dCVftrjYrFmaevBN5ZfLCDEo8S7VGz+I1dySS0eCmj48MJIINkAQZYbRtyB8QNC/bd6/JAt
LkUcWY4/Isr9GeIsURpFPuVjj1/HQHeazVltGWGOPja8QeFkPvO1dzjZ2AHpq6pcr36sdqA
74J13KT8D0II/w0PPV5Gyl+vJNHHBYQJUdFJkjDLtffnAPXtqr7fpQU6ckdb/YMzCMfKMCE
n8WKEn8dAuqQycXalarSsMzWGEwUftPXydhTeR1UYAA+ej+Paw3FWqkAMVuqZoYg2MqcF4T
6j9LrpTyLX+Q+5pePhdYUig8aSMhkCtIvk3ZV12P0O0/LRdZzQ5W5ZmdnjaSCrZkPRQ3hj2
TMvpljtP+rQX8ZByNfkxlZDRnqxs3kbd451/VkMSdzZ64076aF5T/APt1obzHmJ8SKCWU46
EBOufw1neEsfct2ohkfEbhvGzgxs3j2qN0oD4z1/lznPXQawgHoeuems5wFilxd2z9u+VjI
khkg3LtBEi+QouM/p0xrVOWjiZWsxh2lV8kSS4jA9yZkfOT8en4aEijhrfcQgmm3zT+W3Hk
dTkLEsefgi7sDQAfcP193mUgrwG1UpIDNXHZ2mDL7s4HQfPpnOuIfqeP5G5xlZZEq2Y1LNA
uPpLE3tjEYzg+3aWGfidPOY5lOKMKmIyNYDiNshEDoAQrs3QbtLOD/cejYsSK732nu5AK7p
cKiphif0IxxoI8TO9irDyNxLAlEMUrOPHHNsV9rLu3lXPqRjrgae8fJaepH9aEFpRtnEbbl
3j1H4/DS6V+Ei5l5JKoFuIx+W5tGEeYbIgxznqBjOMav4WktVr0ok8jWbUjsdpULg7dvXvj
46ACvxLU+Zvc9ycoEYLCv16hCAozj5e0D4/lpzxiNHx1ZGXawiTKkYIOOxHx0h+7rNhbFCC
Asnjf6kygBlVkZY0LjI9u5+um/G8tHbkmqyhYbldzHJDuHuKgEvGDhipz0JGgoux2o+YFup
7nWuPJB6TIshyP9S7sr/D10dUFeVpL0EpmFkLg5yqqgxtUenXJPz0PM7pyc5Bxsphk/He+f
+g0q4fkn5BIZ4AafISL5HgdcV7gHRnQ+hyO46j1BGgK+47lDjIhNNEfJeYQyzRj9wRge/Dd
/wBPYDTKOPj7tKNIdktMbPGEOUxGQVHT4Y7H89LL1R+dWvLEEVIjLBcrzj3rv2q4UrnDrty
p/A6I46rHVvPBQXx0YIxHMucgzDBXb67gp95Pfp8NABPftJ9xixCokqqVoMi/qldg0xZCSE
/bIwevTrqcHzck/M3qE9RopDKzeUDJAUYVJSPkvt9NGcq1PhOPkt14I/qN7fTBhk+aw2T1P
UZPU9dLeKp27fEPK1sxci84e1MyqslcRuXK4x1z393Tr8NBqegHXSprEF957MxB4iovRif2
5nHudj6MiAYHoTn4aH42zJ9wVyshBpQyNHK4yrWtoDLlV6KjBssPXt20xsU3szxRMAlCDa/
jX/3HU+xSuMbFxnHqcfDQL5oZJqyM/W5yziPfg5hrH9xox8AIwc/Fjq+/xE1+7E07otKq0c
kMag7mZT7kfPTHQYI/DRVjceTpgdgkzN/BFH/3ar5u+lDj5HJ/em/ZrrkAtK4woBbA+egDr
3KfJcjydBGDCONK+3Htyok346ehb/DVdiCzy/A1FknNfxsp5CXOHH0+RJjAPXeudDvBJws1
WHj+ipHPbsxynoI1VARleuS2SNxODnrjRtS7XaVZoU/4PIlRNE64aKxIm9SynptkXH54Pro
LqjuOBaTlgZ40SRn8ijdJChLIXXtuKAZ0Rxkcor+acr5rBErpH+hAVCoi/goH4nQH3O8j10
oJMIVsBzM2CW8aDJAC4JXPRtvUDrjXXFxGnehpxORA9QzGISPLGGDIo8TSe7GCdB3yElOrZ
jMO1bJswTWFH6tsp+lDkfnjQEtLlkvWbtWWxXoxNtWqjBnbaPfMscu5cZ7L/MPhov7laNak
6LCwnkheYWkXov0pWZVdx1BP8uq4oORFuKStHFtkseaSwr/ufTyKXZJkI6/q2rg+gOg74+g
alGe9xU4ke3GJo0mzHWDt7mkEY6pu9RoOxV+4OTryyuKfkRFlpS1juk80bB0Ad+m1uunUXJ
VrHI2+JdcTV1RirYIkjkXuB8ux1mjXih5SaazQuS1XJEccMLQiFQepIrsBIvwOc/LQNuLlj
uczYuGF1bwIqtMoDI8bPHKsfU7R0G7RnJNx9Fl5i1EzywL4kdFaRkWQ9cKPj8dAXStHkob8
L4isbZGjOQGXKxStg+pWRG/8ujea5eTjGqJFXFh7cvhVd+zBIyPQ6AQfcf2vLKHmdIp/6p4
WRgR29zrp4ypIhVgGRxgj0II1n1+6YpagvTcZYNLrmcCORV2HBLDduGCPhp59ZVEcUryqiT
gGIuQm7I3DAbHpoFn2t5U46StIxcVLEtdCfREb2j8tOdK/t5Sac1nBVLdmaxGrDDCN2wuR8
wM6aaCaS/ciThK9gWEjrxTQn6d0yJZPINu5twOF/VgfDTrS/naEF3jphLHvkijkeA5IKybC
ARgjQVKvNq0sz36zKnVoBAdqKOp9wl3Zx8dW8QtiSN71hkc3QkibEKFU2+1Tl2/HSqflOLW
PjOOYJWg5KNZp9gCJsK9EYjGA56E/DWkRURFVAFRQAoHQADtjQJeTe3xXH8pea085mP8Axo
wMeDI8YCYz2zn8tH8RLQl46A8ewasFAT4/Pdnruz3zpTLw8dnhpYuGtb2sWvqPqC+7a3k9+
xh2240R9vw1a0/I1aibIa8yRgj+YrEm7J9W3d9BxepzR8nWjpMYzasG1YlBBcmNVQrgj9Gz
p+JGuq5ptPyMFsbkv22rqrDIYrAmVJ/BTjVNPkZ5/ui3E0BMKbaqWAeiFFMzL8Pdn/DQfMC
JeJ5CZ1Zp4OQLwbGKkSnYsbdPgGzj10Dzi5bERbjbmTPXXMU3cTQZ2o+f6l7P8+vrqrluXs
cfepRRw+avMT9UVGWRSyRow6/1v10D9dyEtT6y3CIuR4pUsNGpyXilUiRGX+UlVJx6HGnst
eC4sLtkrG6TxkHGSvVc/LQXn+Gsfa46w/K2ZpGSS/Iu4SM2IuPjyyxOH6bnIHYD56J4afkJ
bNyC0whi5J7D1DuJkUxkREop7LjqPw0Vw/FGqyUpJxZFP96dmyS9iYllY5P8ijpn1OdARx/
Io3FPY5GVWiid42syJ40lQHCyBT6MNIeQD81cNwwyf2miu6uFRkksk5TbEy+jOF/660nL8N
T5iuILW4bTlHQ4ZSe/yP5jXLzvVkrcTRTfJ4sh5GO2OKPagZvViSeg0CSZp46sEd13mKb9t
jypHu+lZXCOWR0aTcpxnoQNNOJvVIZY+O3yma1GbsbzgDyeYmR1G3AyueoxopabVePjqwql
ho8A+c7Vck7ndsK/XPXtpBb5+SKdrlirHMacgHj7vV3O0D4kC93UbgMaBonCTHnZOSlmDV9
wkiiJYkMI/FjB9oHUnppbYqrxnIxzXXM8nIWvM7wRs8kaQjciDqzbN2M4025nloqcG145fF
YjbZZjj8qKxHtVlX3dR/8APSihxhqVpIYI5YLXKbIjBIdzQRJ/vMrqzewK3tz1zgaBzflVb
NGyoD17JarKw/pnAaNvw3KB+el8d7heP5WHi2cwLx0YWupDbS8o97MQPRfU9Op0Vz8whWnC
gHjjnimm/wAsMTovb/Uy/wCOh+Xr0eLFzlLJE0150hQlRujjcCNkQ9/05J0BM00kfPtBG3j
FyphH25Xzoz7CfTOzP440woU0pVY66e4qMyP6yOeru2c9WPXSvkArWq01UpJHOgSswPsFiu
WmiUsPR13Lq+3es3uImfh8fXY2mJyFkiYnawIbGGHXHpoF33FHLy9+pxtMSAVpfJZsoDsiY
r7U3Ajrjvg9NdcpDU43jL1cH6uzbxKazZZio2Ifam1tq/Hv6nVP22XpWYKRTE8iEW0k3Ryq
yZbyYOY5MnpuU5IxntqwcfAfu1/q6pZ5ALVO4HP/ALQVChUdOhOgIXkF4zkxXaI/T3kSdtg
BFZvbB7/8hwvX0/DT7WX5S3wzWLNP6WW9atkO0asVEvg9vjVtw6IR1UA/ho6G/aHAWTKhht
04jERned4jVlOfj7hn56Ct52Foc64IrpJ9KB1OKxJRpsD4y4P+kadtFFIys6KzLnaSASM98
aHhFaNIeNYhnEH6D/NGgWNj/jqriZHVJaMrb5aL+LeT7mjKh4mPz2nH5aCv+1yyPcmuThja
IT2gr4qyZ/bV8g9Qck/HQyATcdyNsIfHLL562QQWSBYxGyjvgmPpo3kPNbb+3QHYrBWszg9
UjLfoA7kybSPkNMAANAut8Yt67HPYO6vHEVEIJG52YElh2IwNKbK3r33Mw422tdKMSR2Tjd
0YtJjaRtPUAHroznrdiSWDh6UjxWLmd8yLuEUYHu3dQVyOx17HxcHC8aVhJYnYLDBf3LB/2
1X9WFLbsbvz0HSXZeT4nzgR/TzxTpMwJzhQ6KYxj+bGSD21npK0wHFW68Di08dUm5XjkYqg
UBvJtPjk6DGOhx8daWPjSsMKywo8jSSMxjOxa4mR1bYP5sA7fzzrNu1+pVhZYrMlpERKcsJ
bxxNXIgeGVMhcPt3fPPy0D3k6EY5yhfEvjmkYQAdAdqLJI2G9dw9uNKfPx1FkSSGvNZrvjz
SmapI7hsBvfGVZvj7tNeTRLt+OnMiRWF2tXlZ8HwvgTsi//kG3b8s50FyluyRaq8i0eYpPL
BWZWi8kUbCSN4bC7vcMYOR36aBrz1Xz1FnCFzVYyOg7vEyskyL89jEj5gaHlrnmqlNN6pNS
nilmD+7cI+oIKkdJB1B04hkE8Mc20r5FVwrd13DODrP3KjcNfgtUywgkZwIc5VTjyyRDPZX
Cll/pYdOjHQNeUqg8PcrVYhukhlCRIANzsD6dupOlHJcVG4442kWQSwx0pazErIoxvaSN1P
Qx4Jb5aIrRX4uWEpvCYWJZGeu0gKmqy7oWjj/lZW6dO/fRPO8S3ICvKkqxGqzF94LK8Trtk
RsEdCNAyhjjihSOL/bRQqdc+0DA6670r+2Ymj4auWBXy7pVTPRFkYsiqPRQuMDTTQT5aH5C
1HTpT2ZTtSJCScE9fTtn10RoPmGVeMshv/cQxD190v7a/wCLaDLf2SLkZqcdlR9LFUrrNY8
i5iKKSU6N0LM2Ooxjsc6d8VJPThurPAIqNf31oo2aZwmDlR8c43AD+rGmUdCpHW+lESNEUC
OpUYcAY9wx10tpTS1qt6+qy2x5dkMEagBhDtg/aQdgWB/IaA/j/pJOPiNOM1q8qlkjC+Nk3
dT7fQ51nkr3uM5Ey02aOLYyirIGKShXEMO9yf8AclkYnPoO+tX3AJGPl8NAQB+RkW1I4+kj
kLVY1HR9ntErse/XJUD5HroFnIrLVuV4eGhiN6WZrlxGkz12FSGz7sMGOOnpr2WzXReQvyx
BkhSDkYUOceVomjG7HfGwaYW1isW/pK4AmfrcnQe+OPb0XeOzOOg+XXS+fh4+Vs26/kaGpD
NBFJGhIEkcUO7x9D06yd9Az42OnLQMtd1sC0C80wwfKzD3bv8Apj07ao+3LDvQWCRiz11QI
zfqaJ1DRk/4r+WquIIo35eNYqPKnnWvGuUr4OwKWUfzKAfd3OdUVWarRpX4yQarmpeT08Qk
MZLD4xt7vwz8dBOKrXDyNnkuTQNbiRisa4YxK5O2Nduf5EB/83z0BwEVkyzfcMreGW/OIoa
5PVkaZRIGB7soUgfhrU1KiVRLtZneeRpZJHwSWb06Y6KAAPloSv8A/wBQvC4vsq0zJFB0wZ
ZD7JJP9I6qPj1OgYu6xozuQqKCzMegAAySdZKr91wHnpXnruledY4YJiDuVFJIYrj9Ll86Z
fc8XJW1g4+nkQ2lmFh1UnGxNyKzegY9Pnpa8EnEcLL5pCHsmJKNSRsMqqUZ1IJIDHqW2nHT
QaTlPD/b52sV/q40Xea4G4vt6gYOl/CWYEgs04ScwDyxQoVlEcUgJVY3X9QDA4B6jt2xplR
vx3YywR4ZUwJYZBh0LDcM/iNKq9mSa7dp199ey3lIciJvcvsRn2qrjOQVznI9dARx3JTQcF
De5glJse/KbXYltqDxj+Y9Og0v+2+ej5C3aktK0dl3CRbs+MRZbZGOmFbIOc9Sf4aaUK9qx
wkUF8NHb8ex2k2yssgyok67gT6jQk/HxUYI4ID5ORtSRBZsDJMLZM7L1HsRuvx6D10HF9TK
3Muclh9PVRQN3osnQfNpdFcnxC2r9fkrFpooKA3pGoAAYHczszZ9BjtpmkMUbSPGgVpW3SE
d2YALk/kNZzmvuGqbdenH+/TSeMXnjOcHO6NB8RuXLfLp66AqGOU1jK0bRxS34560bj3hJH
QsWA/TlizYPUA9dUV7T3ZbZjBbleJkZFlUbPqYVJ/bfpg5xg/A4I00sqblissLZignL2SDg
qY1JRSO/ViD+Gh+LqR1r88Xk3SxRJu69WaZ5JnkP4toGVaxFarxWYjmOVQ6E9Dhh66s0FxM
ZiryxAFUjsTCMEEe0yM3T5demrrl2rRgaxakEUSjuT3+Sj1OgT8Zx/iu3K8SwIKspKWGjD2
f31836jjsXIB66aO8PFUS7CWZVOW2IZJXdzksVQdyTqjg2SzU/ueQ0t/EkmD7VCjYqD/SB1
+edM9BnYLvJ2OXTkV4+WOlt+lYSDbMFYhxLs/p3DBGi7/L8TxLTyLiW5McvBD75XdFwNwXO
3AHrovlOVq8XX81gks52QxL1eV/RVA1neJ4WvFFUe9FNU5aWWQBoZMuWOZfK46r0Xp1z3+e
gZ8JynHWzLb+qU2bRQNC37WzYNqoiuct1J6+unWkfM16tPjdgXyy+WOeT2qZpVjlRpWOxRn
ancgdtOK9mvahWevIssL9VkQ5B0FmkHOTWeQspwlcBIJiotWuhZCP3Asa5GSNvU/y5Gqeb5
nkpJ34/jlSv7xC8825ZMvgboVwNwG7+XJ9ceuiqVXi6kB5OzTip2aKuksiHeBgDcQ/TcSPU
jPpoCoKSWaUtCxNLOkcoXyl8SnZskGXXH83/wANJLBNq6yQIrwyyGxELKZTxMfp7bbHK/7Z
UMOvYnXX299yq6lb0LxLancwTqGdXeRtwiYKCQ20jHxGmnKwXp54rVURyRUw0iBesskgOyS
H+na8eR/qxoFP0nEyQRW57yclLw8L5jiKkSKTmLcCXPy0U3HcsL8KqXjjsQQx2bkbL5IhCr
7o137v1OynIHx11z0NB+Hn5SCMLIK5jj2jaf3HToyjHuVlGB6HR/GXbck70rux5kijnEqKY
8pIWVQ8b5Kt7eugKpGyacP1gC2di+YA59+OvbQf3IoPDzSZw0JjlQj0ZHU6vocrXvT2qyBo
56chjljcYOP5XH+VtXXY3mpzxxgeQodmQCNwGV759dBl1o0rPGVZ5bgr2EepYWSQYVWEaxC
PJx3EZPy1oOccDhbhU9HiZQw//YNuRj8dIKa1ZojZ2Sz2I/IK8EJLIySiTY0sYxho97Rk+h
H4aJnsyTfbcsMdGatFVroT5MKN0BUtGoYlyPb30GihiWGFIU/TGoRfwUY13rmKRJY0ljO5J
FDKR6hhka60EwM59dK/uEsKcDD9C26xl/0eZP8AvjTTSv7ktw1uJlEyb1sEQDcDsUye0PIf
RV750BnIWXrVi0W0zuVjgV/0mRztXOPTrk6oFa7S4+OChsmsIwLtMSobe++Vvb2PU4GkvJ0
b893hqIvrJJXCyzIPY7BDgzrjOenT/wCemNPkb/IxwT0vGYktSw2y4I3Qxs6ho/n20Af3dz
FmBF4iiv8AyrqH9wkABCdhVcke5vTR327cuT0GgvKBfpt4ZkGB2AZCcZHVSNL+Q4ixe+51e
5XMnGyRBFkU+0eP9zbIB/U3x/LrqxXkoclNdnmWnxsTR1PeheS0wX2sz9/aW2qeucddA34y
q9eBnnAFqyxms7TkeRgBtBPooAUfhofh94/uJxu/5kxX0JwEHr/DRV7katBYmssVE0iwphS
3vft20DxNjZduVXV2aWzNKj7SY1VfGu0t2Bz2GgKo1Gh8l2wCbtlVM/qECA7Ykx6Lk/j30u
js18TzrFOa3LRNKsGzEvlRfHIoRsdWTDfkTrvj+Tptz1+kLUrzAqEhlIMYKqWcQ4Hp650Vz
RMcdSyG2iC1CWbvhJD4Wz+T6ChL11uNEYgea4kn0ljxMEaM9vPls9NuG/PV1eGSOSCHjJ4R
x9YvHZiIMkhfuRv3dDk5OddWGelfFnbmpa2Rzkd45Qdkch/ytnafh09M6RcEnI0pmkMP09e
Sbw2o5jkzztIV8sPqMKevodBoXuWl5GOotR3rum9rgYBEPu9pU9c9P8dcQR2Hu2Z7lWPMJ2
0ZlILvGVyw6/pOdH6hIHU/gPz0CDwQQKeduF+MuTugmDsZQoH7Sx7V9vuGND89Ler2K6vaj
mmYMK1SMyV3kckbZCyuVyh/q6HqNSzzHIcnalg4ohq0LNDJ4tnn3qM+XE3t2A9Pn8R00ypF
b5MPK1IjyEMQWfbtlQLIf07vQnbnboBohHx5i5q7NLXknVIbsBUtG0zAIGCddnuHcaZ1qck
duxbnk8kkpCRADAjhXqqD5k9WPr+WlPI8fwnHeGOeuxr3rSb5DKwSOVVbxEgt29MaZ2KnJP
RSCC9sshgZLRjUllzkgIMKDjQXXIY7cT0nmaIyr7vGwWQp2bHcgemRpVa4qnx6wTQeR7CmO
vUjZiY9/uETOvQN4wxOTpqaFVrqcg67rccZhWTJ/QxyRt7d9LRUjtco8lRmeNZ0ltzMxZVl
gXasMIPQd/cfTt37Ab4U4ylPLBG9mbBkf+aWeTHqf8PkNZnj6fKyzzcmUl/uTbpSyjxqpXC
/Rus4G5cfpIONaKKrytbjrES2xavMXaCWVQqqW/QpC56DUtScjXo15nliV4Sjcg5Bw0aj9z
xAepPbQecJeuXajNeh8FmGRopAMbWI9Rgt8evz0g5iT/8AkPJniQEj+llOxZFYNLtXMh8qf
oUg9Md8ddPigsn6CWrNWSVDPNJEwWMs5O6NpEIO7rk41xVr1uO4+2sEH9uSuZPFNMfIvRek
wyxO35aDP1Jea+3kjklSMLbnEMfGs6hmAG0Osgwqn2gdvd3PXWj/AL0g46S88EoeEuktdQH
dHj7qzISo+Oc9uuqBHNco1OQrwQWuRAjVp50MYKZ/cZMjI+I1VdhPF2LVyhDKrOosTMW3QT
uz7WiKMSQ/XII/8NAJDAv3DL/cBIJJo1AWFlzVjw+TFu7lunVh8sdNPLL0uPVr1sqh3ZDtg
kM4VNkZwD7to0ZGY9uI9uwEj24wCD1HTS7luLtclJGonjjqx4ZoXhWbe4OcneemB2xoFtp+
R5aSq/0MtYwvIWilyrAjZ43SaP8AQ2C3xH8rd9E8fSih5dvpHASGI/WtF7UlsyEY3oDsDBV
3HA9dWLHZiStw0dl5WRGe5aOTIsefaoJJ2l84XOTgfnplFDWpwbIkWGCIE4UYUAdSf/joFr
U/7fXexJJ9ZcL5r+XCqZ39ie1egJzjPw0u+4a96Ph4eIrB7Vu5KXsOg6dWMrkj+VS3QfIaJ
oclS5e+LEu8RJIV43yDbFIyKN7qPV+pxn07eum60K63XvYLTuoTLHIUDvsz+nPrjQAVpa3H
8dNKUbwV22RQupDeVfYFjVuwdsbcfHXHD0pZ+Ek46/0UM0ReNirHPuf3A/qWQsufXGdH8rZ
p0qbXra70qkSKAMnf+lcD4+7Wd4DnuWFZ3tUWlqHyWfqE9oSNj5SPd0b9WRg/46A+tbr1uX
mqRy+WlM4ikV1P7NzaGC7m6ESAE/6vx15yFG1Hyr368uLdwRV6aDOEEZ8srS+hXaD0/wC+i
+eWtb4rwCURvdZBTlxnM/8AuQ4Ppkr31bRki5KOrcZv+RV3JLGCPZOV2Sqw+K9dAIksEX3O
1aNEru8JllfIzZMhAUY75TYfy070lmSi/wBxRQBlScL9XKO7yuoMUS7j2CqWOB/8dOtBmed
ganyMElT9n60SJKU6DewVGkOMfytk/wCkav8At+teaFmsQrVo2YiGq75HcTElXb90ZXI9M6
YczRa5VAiAM8LeSIE7d3Qq6bvTchK5/PWeknsXbVOrbmKrCXijlkiyZLDACNZ4OhVgm73Dp
/Mp0Df7XSaChNRlYsKNiWvGx7+NSGX8ejac6XcFxkvF0mgmk80ryvK8gzglz/nJPQDTHQTS
7npEHGTVyU8ltTXhWQ7UaSQEKpbBA+WmOl3Oy1I6G22jOs0iRxhSVxKzftNvH6cNjroDURI
0QsACibd3wAHXr8NKOHtQwMlaGCRa92SaeqVTMaR9/ew6LvbLKPgdcWePsxVqlWe7YsWLMi
wSsHCKUIZ5cKAP5VPU9dNL09ipU8lSubUqlFWIHbkFgpOfkOug5S41mxbpJHLA8CqFsMvsY
yKesZPQ7dDW/JxfC/uzfVTRlF+osAH3vIqh29AF3Z/76a68kjSVGjkUPG4KsrDIIPcEHQZ7
heT5KxyEkEyLPxzyTfS2SR5P2ivUr8Du6dB/DVsNqzF9VFWTfLJfdSBjcsWIzI6Z6Ejdnrr
3k7fE8HZpEhYPLMxcIMYR02M5A9MhP4aoldJbkHJ8c0bcXWMtu5OrHcZCjKwUZ9Vxn00HfB
cTBBMk1cs6xGUz2XXDTzOcHb/lj6jPbr09dO7VdLVaWu/6ZVKn8+x/LXHHj/g18jBMaHHwy
M6ssNOsEjVkV5wD40c7VLemWAOgGozDkaBWyv7g3QWo89pE9rgEfxGhub4qe/LUkhkI+lZ3
8W4orPsIjJZfcCGx1/HS7kOR+5aNZpLBowPI2IY497yyOegVEPQk/H00945rooQtyW0W9mZ
9v6Qf+nbQW1o5Y68Uc0hkkRFV5D3ZgMFvzOrSMjGs7x8nN8zDJyEN76KCSRhWh8KSftKdoY
luuTjTTjoOWhaReQtR2o+niKReJ/nuwxGgGqV5QxpUohUpVW8f1BJaaTPvcR7x23HG4n8NM
69aKuhWIY3Es7HqzMe7Mx6k6QfcXOWeOtVK1XpFEUmvPjdtgLiIDr8cnTblOWp8VSNyy3s6
BFXqzsewXQUfclqSpxUksCeS1uVay+Py/uE9DtwfTPXRVi2afHvbsKWMMXklRBliQMsANcQ
mXkK1O2zSVQQszwqRlsjKo7Y7fHQ93nq8Ft6Edae7LGgadIED7FbtuyR30HlvlUmq05YJ46
ta7gtZkdVZFIzsRT3c9vgvfTKvDBBCkNdQsKj2KvbHf/HWXoR/bkt2OsOOt7mZvFDZjcwQ5
6sVVyUUdNatVVFCIAqqMKo6AAeg0HulvLS9adYMfJNYjJhXqzxodz/gq9CT+XrploeClFDN
LYLNJNKTmR8EqncRr0GEHw0BGs3y/JXbPLRcRx5jG0/8gSDcTlfWMld0YyCceutJqlKsKWJ
LKg+WQAMSxIAH9IJwvzxoPataKrAleBAkMYwqjsPU6V/dFvw8eteMBrVuWNK6HoGZXVv1Ho
O3rpzpVyMUT3oY4EVuQlyyyye8VokG1pURsgHrgfE/gdBIoxZ4uSPh3PHTs5Z96ZeOUtvkD
o/qc/8AcaKnk5BLUIijjensc2JWJDqyj2bV7HOrq9WGsrCIe5yDI56u7AY3Ox7nS/nrNlac
tenk2Sm99v6khBw7AZyWIyFx6/DQU/a5mkoPZMkE4sEOGiDBzJj3iYsT7s9Pw0Uh5c8ODYg
il5FhiSDdiNgXwRn/AEaXUqmYUu8R40CiGJkrN+3IUdRLvVvVF3DO4k/w1ovw0CvlKNhq0c
VNo4K1eNz4yuWDIv7BjP8ALsYa9rWLc/GS3qci25LC+WojYVFJUYjyD6MDnOqeb+4+K4+Ce
GSZXtbSor9SdzDA3D0Gl32nftw8QqSxCxSrllSeDqygMcgxdGI9QcZx6aBrcNgrSaeaavLZ
KwywwKJEDspY5JB24I/V2+I1Y9eiqSUlljWXxqbCsE3NXB9wZE2YU+7r6Z0bBPDZhSeBxJF
INyOpyCDpfzkVSDj799okFj6WSPzbfeVKkBc98Z0HfDV4l42HEe2Lc0leN+pjjZiYgM5xhC
Pw0HLP9FyFjkPpnq1lkSG5I2Nk6sNqWFAPdGO0/I/LU4S1T5DiploTSwSy+xpZMlkmMY/29
5wdoHYaOt07kvHx01kjlc7I7Mk65EkfaX2r/M3poB7/AAMdzloeUksNH9OhVUQBT/N7vIOv
rovibE9ni6883+9JGGJxjPwbHzHXSyS1Zm4S3x4ikm5CLNFgvTczrhJS3opQhidE07z0Xr8
Zy00P1LxAwyKdgkK4VlIbsc9v6vl20FyVOWetssXlWcsD5YIVGFx1UCQv3+OlUta1B9xUkr
2GtWTGWsyWUQhK27BEbRou1iTrS6Rcq0tDneP5GPJhtH6Gwg6kliWiIB+BzoHup66mpoJoD
nVVuGu7jjbC7An0ZRuU/kRo/SX7is++jxa9786K5z2ijZXf+PbQJuQ+47Fb7mTbC01euiwO
m0ltz+9ni+ZHb4ga15kaSv5a2GZ03Q7shWJGVz8BpTNxdoWLVuxOrwiOXwAIRIqup6MwYbg
u44Uj4EYOiPt/kK/I8RXlrnqiLG6HujooBB0BHFnkWpRnk1Rbhz5Fj/T3O3/DXnJzzwVh9N
jzyyRxRkjIG9gGbHrtXJ11x8d2Gmq8jMs9kFjJKg2LgkkYHyHTWL5P7unHPpNWxNSpsUihH
/vEjY7BgO/XpoGj/bVm7cEvIBpEO8PK03vZCxG0qqbR09w24x2+emNunDVg4vjKy5r+dUaI
9d8SI7tv+I3AE6u4vnafKRP9MwNmIe+uThg2PTOMjPTONW0aciO9y22+5MAGGcpEncRR/Ie
p/mPXQGjS/luZqcVErTktLLlYIV6tI3ToPh376YaGucdQvbRcgSfZ+neoJGe+NAsoVALQ5L
mp4ZORkPjrxhh44A3/ALcWT1Y/Hvq37mvpT4uSMvslt/8AHhYnADSdNzN6BR1OiIuC4aCVZ
oqUKSIco4QZU/EaLmSCVPHOqujdNrgEE/DB0Cbh+PrcdLBXTl3sBUKxVC8ew9M5CqN3Tv30
90EKHEUQLIrwVxBlllCKmzd0Y7sDGdWQ8nx06hobMThiVXDjqV7gaBLxdevzjcpfmBateP0
sSnuIoRjcPxY5Gg7/ANvVfqKHFeea1O7iRnnfd4qsI9yqvYbui9ta1AiqBGAF9Avbr8MaoX
jqaX35FYwLciCNpOv6R8u2gtnmiq15J5TtihQu3yVRnWX4OjzzNLy9Z68a8o4mZJldpFj3E
qAVwP0nWg5Xjk5SjJSeRoklxlkxn2kNjrpN/wDw544/HV5e5AgAAUPlR+Q26DS6muUXYipk
ttAG49zj1OutBNC8pcFHjrNsnHhjZge/uA9vf56K0s+4+On5LipK1ZsSgrIqnoJNh3bCf82
g8+2orcfEQvckaWxPmaQuSSPJ7gvu+A1VHyVu19xNRrEfRUY/+YxA98rj2KD6Y0NY5b7hsQ
S16vEyV7Gw/vO6bFOP5P6j/To37ZoyUuHhjnjMdl90ljdguXZj1Yj5aBrpFxduzc+4+TYgC
rVVKydBkuCWPuAz8emivuDlo+I455zgzSftwKTjLsOhJ+C9zrvgqsNPi4K0ciSlVDSyIQwd
29zNnrnJ0B50hlv8dbtyxUuObkpVYeedQgjV1GAvlkIBIx6aP5+axBwtyWspaZYmC7e4z0L
D/SDnVvFRVoeOrJU2mARrsK9QcjJbPrk6AfhOUrchHOkFdqr1pDHNC4AxJ3P6Mg6Z6Wwc3x
0nKS8SgZLaEkgptVyAGJVvXpqj7ind4YuIgJ+p5NvECDgxxD3SyfkugE+8LVmtDB4aUdlZN
yvM8Xn8Zx0AX0z8dVcVw1heJNytEKlyzWkSSoRtQysNqS5bJQ4647fIa0M89fjaLzSZFerH
k+p2oOg6+ug/t9+TmqyW+RLBrMhkggYAGKI/oXp8uugW8fxa8dyVYUjJDWiY17YZ2KTytDv
DKpbHRu/TudWfdcjXKs/E1jiZYxYmLdF2KfanXuzsOmM/PTHmbEVUUp5smJbKhgqlySySKu
AvXoxHbVoocXZlTkFhjlkI3JLjIOf5vgT89BmOWikj+2eNrIki3JZI8sisZVKKwZmAAf26e
8Ldi3zcVJbNm5SIVi42uVCrkjqdwDE9dX3JaFa9WmlXdem/49cA+4qxBY7c9h3JxpfV4WtR
5KrNJ+5bsyTTTS9TmbaSoGeyhWb/AA0B5CQc2pyAbsBXH9T12z/9sn+Gl1nhJ+Qv225FFaB
lj+mYBGICPu2BmG5T8enXPy0x5mnNYrrPVwLtNvPWJ7FgMNGfk65XVXLcstfgn5GAF/LGvi
29cGXCgnHwzoOPttrZrWPqGV4hYkFdk3bdufcqbv5FbKr+GuOcaSpyFDlJV8nH1vItgAFvC
ZANs+PguMZ9M6r+3Ld6OGnxtqDb+w0iMTiRYUKrGZUAwGbd2z6HRHNzz+KStJT81WcpEjJO
I5HdyMKqlemD8+3XQNUkSRFkQ5RwGU/EEZGutB8VBegq7b8vmnZmYeuxW/THuwN23440ZoJ
pJ9y1gfoORBw1GzGT8DHI6o3/AGOneg+YiEvFXIz6wSfxCkjQV8jy3G1X+jtWPDNOjbcBmI
H6d3tBxrLcPNJXt0bNOE7HDxTV4wEM+1MPLErY3AGMH9WOvTqdX87NDyw4OuAH5GbxTNCwI
Xwypuck9Mj29gc6cNFBFybVhmrBBR8cM36VRXYhvG57Fdq57+nb1AO41y99viK3aavNJNss
4j2OiOSVjdfkCMkdCPXHXQljEfAXZLKxT8hWeEySbEKvGGjZQpjUe3v8+/46nLR3aPMcevH
P9Rdr1WBac7nsAttCtjue/X079tOONho24raGKBLLjw3Yq5HjYlc/p6jI3YzjQK+bocbWqr
z0M8rnbtgUN+syf7fvUB/YTnqfTGtA9t4f7fGhEy2mEbSscMQImk3j5nbrP1wsfEV4Mhvob
0LeGT3SCMyCMZHyZu46fh20yuOicdxlglSYLFcEk/zMfA/b1G86B3rHrT5cczyfIFpaVaMv
KjF9qTlFCxqV6jHTJOthrN83b/uHJQ8Eit4pQxmLRybSyMjD3KU6AZ69VzjOgY8Pz1XllIR
XgsJnfBKMNkdG246MATqBF5HkvKSTW418RgDo9krhmz6hA238c/DS3lqVbhov7spELUUFej
HGe8b9GVg/dvcSP46acJPQk4+EUN4gUYKyA+QM3vy+71bOc+udAF90R/W1WqKliZIwXmSuB
nO0mPcW74PXaAdAU+KgSQS8lVaGKVIttmMBEdgd6+WIZaN+wPpnt31q0ijjLsi4Mjb3PxbA
XP8AADXWgz6cbbqPNc4aSSCFWZjx86/syDbuzEAdyZ9Pn6ac0bS3acFpQVEyK4UjBGR89C/
cFsVOItPkiSRDFCFGWaSQbECgdzk6nCWZpKgr2YhBaqqiSxA5UAqGQj8v8dAXbt1aUDWLci
wwr3du2TqyN0kRZEOVcBlPxBHTSr7kq8fZqQLyFk1YlnQowGQ0nUKp6HvpvoJqa8Z0XO5gM
Ascn+UdzrOcVzbDlLkd+UQ17Ll6SzMFKBFUFSD23rhh+froNJqa8jkSRA8bB0bqrKcgj5Ea
X8PyP1VONrMiiyUaVx+nEe91Rj6dl0BklmtFIkUkqpLJ+iMkbmz06DVuc9uo+OsnApt/cUv
LbkTj5Ih45WX3uFDwjxPjKt03YHUgjprRcXJNJx1d508cpjXcnUY+Hfr20F80EM67Jo1lX+
l1DD+B0Av29w6WY7cVZYZom3qYsxgn/MqYB0y0v5y9PQ495qqq9lmWOEOQF3OcZJOOgHXQM
OhH+GlT/bvGBjLAJajd2NaR4gfU+1Dj/DQ/29ClSituzYbfPtRxJhVEjN1/SdrFnb9Xf0zp
7oMt9s0jLduc5Y8oTLQ1jZJMojX9TsWx+Hy66ZX6fIR8kvL8ekdlvB4HrSNsO3dv3RyYIB+
I1OYu3IpGigQvAsJecKu9jvPjVV9w93qB64x00BwXN8ktSKC7QkMMGIZLgIAAUhAzxv7vUZ
/joL247muUvQScr4oOPrsJRUicuZJB+nyEqAQDp/qa8JCgljgDqSfgNAPcgVzBO7bVqOZmG
3duAR0x/wDVnppBwlqSnXSWLeeNeVYykrBpFaZujqF6r1Ybk9O49daGxWq8hX8UyrNXkwxX
urjuP/jpfFdr3bdQR4WnAnk9w2lZifBHG2egOC3TvoKObhks81xUEUav4mM8zYIeNEK7TvH
YM3p64/HVfMvaikTlri+Kvx1lfBAjBmlRz4mkb54b2r/8daLWRvRcjy5mie2TDHZxXjhTxt
GwfbE7tjDqp77T8/loNNTvVLsflqyCRex7hgR6MrYI0FIo4ewskS44+1Jidc+2vI/aRfQIz
dGHx6/HQcNGrBy5uXbDTWascfnsMdq+Sb9qOMKgAAx1x8WydP5YkmjeKQBo5FKup7FWGCNA
PTrTRyWLFhlaad8gLnCRKNqICe/xPzJ0BzJV+X4WCX/baeSTHoZI4yY+v4nTaCFYIY4VZmW
NQoZjliFGPcfU6F5aq1mmxiGbMBE9U/CaL3IPz7H5HQG6mhOK5CPkqMVuMbS4xImclHHR0P
4HRegmlnOTSrAtcBlr2BIlmdEMrRpsPRVX+Zuw0z1XYgWxBJA7MqyqULISrAMMZVh2OgGrU
+OlrU5EVbCV0T6WZgGcALhWDfhq3kKVfkKctKznxTja204bGc9NL6HG8olc07Fha9WEGGBa
yhZGjXortI2cMR32jVo+2+GODLAZ5B3lmd5HPzLM2golkjFqxHOEkSttmou77ArxIBJGZPT
bgE/InSnj0p8XjkIUmv3LMoeeatE7xqrk+RY32qGXJzp4n27QVq+8vNHWMjLFMRIrPKcl33
gliPTOmnbtoFNXl+DvmRH2wzyFY5YLKCKVieiKVf8AV17d9D89TSNY5KyhTJbhmsKSQjMmd
mR2Xe4Clsd8Z02uUK12MrMg37WWOXALxlhjcjEHB0qo8E/172eRUWVRIjWeVvJKki72fJwq
kAt06aBrHyFOSvJZEqrFCSsxc7fGy/qV89iNDLzdBpoEIkQWW2VppIyiSNjOFLdeo7eh1xY
+36trkGuWHeSJzG5qE/tGSIbVZh/N09DqzkuNazJVtQeMWaTFoRKpaMhhtYEDsenQjtoFHJ
VOW5L7gTwqYqtUBCZo8xupKu7xsQy7j+keoxpxEK3HTWC5SvVcRshYhEDBShVc47Kg1V5fu
KVwgr1qyE9ZWkaYgf5UCJk/nquL7ZoszTckzclYfu9g5VeucJGPaugZ17Ne1H5a0qTRnoHR
gw/w0NdvvFZipV1RrEo35lJVFXO3rtByWPQDVbfb3EjDQQ/Syg7hLXJhcH/yYz+B6ai8HB9
VBbmnnnlrZEQkcEDPx2qu789BPqMzwR8lVxZRwIZUBkh3OG9yuQMHpjqM/DV1CJy89yUFXs
t7UIIKxx5WPIPXJHU/jru5x9O94/qo/J4iTHkkYJ9faR11SOIijP8AxrFiuo/9tJNyf+mUP
oPebpVb3GTw2yywqvkLp+tDH7ty/Pprkcvx9etSM9jAtoogeQYaT2hst8Cf+urnpSSwvBNY
aWORSjh0TqpGDnCjQlT7do1rUVt3ksz14xFA0xBEaKMDaqqoz89APPyMc/JpLXUWaccGy0y
e87LD7QVRcn2mL3A+h+WgrdXhL08XiryzyRSyS2oEh3tum7rPuKlD/T11p44IImd4o1RpDu
kZVCl2+LY7nXQVQSwABb9RA6nHx0CaC3xnHhzDG9NpVxHRaMx75FzgxqBgs2cdNB8FFYjgZ
nG6/wAahr2IIxkyof3lTL7RnOdp7ddabU0Cqq0CTCSXjpaxb3o7BZEXcBnpGzbD069NeXOV
qeWnNBZEiCx4pY42znejD3KOvs/UdNj8u+q5IIZkKyosisCGDKCCD376CzWb5zlEl5CLj6N
f+520DFq+4CGMt7GMp/0kjB6DOmZ4SsThZ7KRdhAk8ixgfAYOQPz0RS42hQUrTgWHd+pgPc
3+pj7j+egU2hy3KRNx8lEVYCY1eYOCY3UiXyR5ADKMAdPXTEJzX7YMtcnYfK3jf9fTAUeTt
o7U0CKaXjYZprHK54+9IviNkOwRlHZoG/SPwxn4/PtOVjnrCtQWTmWYFJZsKkXu7+WTaqdj
2UE6cSRxyoUlUOh7qwBB/I69Cqowo2geg6aBUo5+rTAjirStEoWOurSZIHQZlk+A+I1VJy1
+Ww/FCCKLkGGQGkLJ4SnWUEJk+/pjTvXHiiMomKL5QNokwN209cbu+NArrw8rRj/t9KBGrx
7VgszSk7VCrndGq7j7s46/4aHk4LkvpmjNwS+KRZ4IAgRXeOQzfuNlj7icfLpp/qaAAc3RR
AbbGnIf1RzgoQfhu/S35HXCczDYfZxsElxR+uWMBIlPw3yFQx/DOmRx66mgzwqWb1aTj4K8
tGFz5bVuxt87zBg6lNjMCcr3PQDoBouD7grSVEZVea5tG+pEhMgfsQR/KM+rY021MfloFkK
c5ZHlsSx0cnpXjUTMB/nkfAz/AKRjQVXmb1yexx0BWZ1kMcd2Me2NFwJHkGSN4Jwo/m1oNe
KiJnYoXcctgYyT6nQUUaMHH1Y6tcYjjHc/qZj1ZmPqSep0RqamgmpqamgmvB3Pr166mpoPd
TU1NBNTU1NBNTU1NBNTU1NBNTU1NBNTU1NBNTU1NBNTU1NBOufl66mpqaCHtqampoPD2+Wv
RqamgmpqamgmpqamgmpqamgmpqamgmpqamgmpqamgmvD+GpqaD3U1NTQf//Z
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAImAUcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7KoorzPTLj4geItW1bVNL
8R6RbaHHdyQWEb2LTNKI22MzOHXjcrfdoA9MoridQtPiTqVjElnq+k+H7mL/AFkkMDXi3Df
R9vlr/wB9NVWXxxeQXr6ZO+kw3SzLatNI9x5Hnt/yz8zytm7/AGd1AHoFFcpu8f28jyY0G/
XZ/qE863bd/vnf/wCg1ktrfxC1tNQ03TPDFv4cvYNu2/1Gfz4Wz/FGqD950/iK0Aeg0VxkM
XxKS1hSa88OySqnzSeRP+8b1xn5auxSeOkg23FroUsu7/WJPNGu3/d2H/0KgDpfmo3VyF1b
/EG7guYIdQ0Ww8xGWOVIZpJIs/xcsAzCsrTPDnxMsbjdc/ES0v4jtXbcaQvb/dkX5j3oA9E
+VKp6jqmn6RYvfapeQ2dqv3pZX2qM9K851r4Z6xrWo6fqk3jq8ubiyuFuJLO7h/0KZl5QeS
jLtx/vNUOreI7XUtJu7HXfEnhb7BvZGa4SeOPcrfwyFxuYN/dNAHo2la5pOu2r3Oi6pb38S
NtZ7eRZAjehxWnXj/gnwT4S1XS768GsSapq8t28s2rWjy2tyu7lE35DlQn97733q6s/DuxZ
0/4qTxNtX+H+2Jvm/WgDta5/UPGnhHSh/wATDxPpltt6rJdRhv51jL8MPDDjbeSatqMSjas
V3qlxImPpvqr4o+HFneeFI9N8H2+maDeWt5Df2siWi+X5iNn5wPvZoA7DR9c0bxDp41DRdT
gv7Utt823fcuR2rS3bR81cDpOh+JvD9jfro+n6Y97eTfbLie7vpGWWUqAzbFiAX7v8NRasn
iybSvtnifXoPDVlbK0s02jTlnkP8KfvI+3t96gDsbjXNLtNastHuLyOLUL5ZHt4G+9KE5fH
0q+zf7fy14PpNj4Xe2tde1yXxhpt1czLPaeKNXeOOTldoTK5EMRX+F1VWroP+Ed02a0a4t/
jdrWGff5/9q27KB3XhcUAetM+wbnO1apXOraZZQedd6naQp/elmVVrzWz0v4U+Ir1FuNTn1
i4b/VpqmoXDLN7oJGCP/wGuntPhl8PLGZLi38IaYjxPvUtArbG/vc0ASt8RvA/9q2+lx+KL
Ca9uHWOKKGbzN7E4AyuRXW14j4l17wXdXOkIvh+/h0uCWWew1rSdqeVKGEbNFGvLjL7d22u
k0PwLYrp8mo+F/HWvw2+pnz5pUuY5lnctkviSM7G9du2gD0qiuKfwC80aLdeOPFUzf3k1BY
f/RaLUEPgDVLGST7D8RvEsML/ADeXLJDc7T7GWNjQB2F1qFhZvsuruCFtjSbZXC/KOrc0km
oWMNubi4vIYYl2sZHkVV56c+9cZP8ACfwrqF1c3viKOfxFfzxeR9p1Fwzxp6R7Aoj/AOAiq
d98HPB1/pc1jML8rLbLa/PfSN8i/wCq4JwfL/goA6NPHPh+bxevhm0vEubr7M91JLE6tFCq
sBtc5+Vua6j/AHq8Z0z4F2NloD6Dda3PNZ/a2k/dQrG0tu+wyQyEH5txiX5v4a6+X4Z+Gbq
Bre//ALTv7T+GC51S4kjixx8oL0AdxTWZY03v8qrXluo+GfAnhZhcad4mv/D95s2qtpqEk0
ko648ht+//AL5rLj060uY92taZ498TWC/Mx1HasT/W2BQsv/AKAPS9E8V6B4ka7TQtUt9R+
xuIp2t33KjH3rlNC+LWmaxZzXNx4e16wSKaSLzf7OkuI22NtLB4gwrL1HSvhjNdXVpb6HfN
dfLFdWWhwXUO75coJFh2pkf7VdJpusJ4e0ay0238Ea9Z6VaxLFEyxxzbEHqiSM//AI7QBNc
/EnwjZx+dc3l3DF93c+nXKr+P7upE+InhGa3Saz1CS/V/u/ZLWabd9NqGkHxH8EJKYZvEcE
cu7YyTbo2VvcEDbXVxMkkaOn3P4aAPLdG+MWnaj4r1bT9Vto/Dml2MStHPq032e4nYt2gYB
ttd1ZeLPDOqRp/ZviPTLlpPu+TdRs2fpmqviKS4spLbUrfwsmu+XuE2wotxFH/0zDD5/wDd
3LXH+KYPBHjD4TeINa0vT7C4P2SZfPW1VZYJU9eN6sjUAVdN8aePh4hcXWlW+qaRpiCDV5b
KPDJOctvgwx81AmzK/er1HTdW0/WNJh1TS7uO4sp03Ryp0NeaaX4g0P4WfCTQxNq8niOxLe
Rb3NikfzKdznHP3VXNa+rX/h2wudVuNHuv7O1+d2tiLe1aaS6lRVbd5A/1uA/3v/HqAOT/A
GmHd/2XvGG5txD2nPr/AKZBRXMfGbxZa+LP2S/HF3a280Jtby2tJRIrLukW6tiWUNggc9CA
fYUUAel/EfxNJp1/ofhmOxvbmLWmmWb7F/rXSNc+Wvpuz/3zmszxL8VtH8J/DS31DQtGkS6
ab+zrfS5oTD9llUZKSKPu4H516hNY2k17DfPawPe2yssMzp80Yb72D74rx7wP4otLXxXeaJ
q8ckb6pqNwJPto3/Z76L76JKcebGV2bP4l+7/EtAB4msfEl9JqE3h6TWtX8QxJapeNb6j9h
is1K7ykMe4DeVb+Ld9+vRodOVvAiWEGjwWkk9uGlsL5/MXc3MiSOM7j1y3415Zc/Db4gaL8
W4fHWn6x/akF3qiy31pFM0J8gttC4PysqJXu0rW7L5MzofN+Xaf4qAPJvBniZPEfijXPD/h
XxNqclno6KkM93BHcQv8AMQ2JPvyY7bmrrovFFzotx9h8ZQraNtHl6jboxtbn+flN/st+DN
WKuteF/Bkdz4e8BeHU1S8gQ3NxYaTtzEBwTI5P3vRfvVveItY1a4+H1zq3gS3TVNQnt91n8
6qOf4ufT0oAx/E3xBitdA1u78JW6a5LpcTNcTJOot4G2njf/Gw/uCsSHT/F+heCdBl0vVZ5
PEery26Xy3r+dEGf5ppQjfd2D+78v+zUXwrh1bTPBOkeH9Y8P/aXlhm1O+Z42Vosyb4Q6sP
3krH/AL52V2GlWsqrJ408WS/YLnyWaOCaQeVpcH9303/32/4D0oAh1LV9U8C2s2oazc3mta
BGhllvfLj8+z9d6Lt3p/uruFc54p8XeNr/AMOafNoXhv7BYazcw2qT3E/+lxpK2Nwi6Kcf7
fy1z3xD/wCEk+Jt/wCFLDw/aT/8IjdXn7y7b7tzjne6f88tivt3feavXfEGq2Gg6armzN5c
IubKwt0zLK4GAqAfX738NAHDaqNUttN1Twp8P9U1PU9T2x2rNc3SyRaSvdjKw379n8O5vWu
h0/QDpejaB4Khjg1jT7VP9Ok1F1mk2BSUYIfV+n93ZXi/gnwX8UZ/i5B4t1TT59Ohe+klvZ
XkVd6nOV2Z+ZcfLX0LpWjrpeo6pqU11JeXWpT+Y0siAGKMcJCMfwqP5se9AHKfE7W9I8E6D
/wlbSfZdYiXybQxbd10e0Tj+JO5/u9qf4e07xRrXh3T/FF34insdcvLZZ/syHdYx7lyqmHg
9P8Aa3f7VeLXDX/xf+Mmp6Pb28c9nYXy7dSJ3fY7WFiCqKfkZpH/AM7a+rQu1NtAHNeH/EM
mozXOj6vaDT9csQrXNupykiH7s0TfxRnH/AfutXTV5x8UfCuo61pdtquhS3kOo6c6s0VjOY
JbyAsDJCHH8XG5f9qrPhTxQ/nPomtXF2k0bYtbvUbWS1a8Q/w/MqjzV+6dv3vvUAdne3cNh
pt1fXPyxW8LTSf7qrk188af4l0b4vSQw+IfFF5pcsbtLb6Xp8LQrayeYkcLySHO99zpt+7X
e6prL/EjUtc8C+H9QgttOtUjj1DUkk82R9x5jiQfTaXNZfhz4C6Z4e1621KPxPf3UVrdx3U
cTwxq25f4Xkxll/2aAO1WDTPh74L1i71jWLvUrJWkupGvpFZtpXAhToP4doWoNHsvBfiaXe
3g+3tL+wCbra+06OOaAMvy+ox/u1y2sWOkfF7xTrnhq61a7h0vRdtukdpMsf2i4/5au3Xes
eYl/wB6uq17VPCnw+0Sx1zXDtNhDHYQz53TuhwvTjPrQBf8Wat4X03SY7bxFbR3kU/yxWSW
jXUk23n5IlBbj/x2vHNJ8XaDr3iTT/BM17fjQ7+53Wumw3XzRR7dyJcvy7K5V/3at+7XYrf
7PV+DV8QX3xEvfFTyyaja6lI0EMs8fkpYWadI9uSVlZ/+Wfy/3n+batd7b+C/D9l41uvGVt
YomrXNv5Dyjof9rp949zQBfbw9orahYX/9mW/2jTkaKzk8vm3RsBgnp90VwMunanefEORvA
8jaVaW8kn9s3rszW0sp/gjg+40o/jkG3b/tNXbeLINeuvDlxaeHGSG/uSsHnO+3yEY4eQdf
mC8is7xBrGj/AA68Az3S+Wkdjbt9ltmkVWncL8qj+8xNAEMmvX3hczN4vMb2SL+71mJNse3
dwkqc7G/2vut/s1wuqeMvH3jPwXHrfgfR0/sq8vvI2wzst6sCSbXZj0Tdjt8yqa5Gx834sR
6ZZx/Fe4s3urZvt2lvu8yWf/lsojyqeUO3+zXpup3X/Csfh3a+GfD9jqWp6jb23lWUv2Vmi
aRm+/I6qUXB+b5qAKms3194d8Q/2D4Nk1O+vbpVS6lvLqS8ttJ38RylTufd8vH8PrWzongA
2OlQXdzd/ZvFH/LfVLF5Ga4O7/lp5pPmL/vf8B21V+G99FeeG5vEet+H7TQrqJmga+lTy5L
hAq7ppCUTbuat+TVtX13RHvfBywIZZWiW61FJAm0f8to0H+sX0+7uoA5O4tNc1Lx/baD4u1
iRZhZteaTPokjW4V42xI80Zdvm+ZNu75PvLW6PFmn2ljNofjd/KuizWsz/AGSTyLpCv3wQC
NpXrzXZww7QjzbJbpV2tNs27vWpv9ugDm/DeieD7O0hv/Cen6XDDOn7u6sYY/nX/fH3qq6n
8RNC0lX+0W2rMIztLf2dMsec4/1jKE/8erH+Ieiz6T4G8Ta34amu9NvGtPNkjsZNqsysGMq
gfdkxu+Yfe/irnNM/4S7xBBA+p31wlldQf23fWjWsd0vlMw+z2kW4Y3bItz/79AHW6h/wkf
iOxRZPAuly2qHzbddW1D5tw+6+I43C8f7VVtW8WeNrSRLebwvHpFu27fqDeZqUa49I4FD/A
PfW2uEh13xc/gma9TWNfttWv7v7Z9i/se48uKIKf9Cgfy28v/rpWqj+LtX8bvDBeeJraf7S
qNBLH5dpBZ+RyxfGGcu3G07vkoA7yZtY8iHZ4uKTzzfZY2fTN0ZlGc/LwdvH3t3/AAKuQfX
fEkdtqNx4i1i//suwlWJrvSbX7GzyGRY1QRzxlm+ZvvI+2ptA8M+PrHQornWLy4v9akt5Wu
Ik1Dy49+1YYYgeRgJvkLbf9ZXMvovxG0fQLS0m0T7bqFi8movcwu1y100a7LcSbj88u92lb
H9ygDqLfxRcWniTU/DMt/dxaZolwi6lq2p7SZhNGvkwxuoX5y8n+d1cDqGg6x4SnvfDb6Rd
pYXOnRwXcmhyK0l7axy7ZLjyeNs5V4k3f77V0y+F7zVPAscK63q+p6kuux36x+IZ1t/7Rkh
bJhCAnyl/2dv8H3as/DHSPEE3jvxB4j1LWLS6ggabTGihjb/W+d574c/eRXldaALPiPRI/w
DhE9J0W18Jm50hHW+t1sPJtbuwZG3LsgfIlZR1/vVdmtG0fx14Mk0/zLy8v0vIr0XG1ZTFJ
slkmbaMBldEXb/wGofFP2Q+MpdVj0/RfE1vKkemNYy30cd3Fcxs7bYd/wAu4rJyu5WqW40v
7d8eNMvLBpVt9J0lkvlhnZdru37qOTnDZ+dtv/AjQBzn7SFlbWv7MXjVoYI42mntZ5Nn8bt
dwZc+/FFT/tLbf+GXvGO3pvtP/SuCigD3CvDtWsrS51bxHqU1p9ptZ/EtrZwwL8zXGYY4Lp
QP4vl3/wDfn/Zr1rxHcapZeGtQvNDsvt2pRW7tb22/b5sgHC14v4R8L2Hiay0mxttfv7m20
60+2TW3neXcWFzOriSJ5IyG3s+9ju+7s2/xUAeoaHqsuj+Err/hJbyNH0R2tri7c4WVUVSs
n1KMvH96uF8badrXiDwprniy/wDDkc8VraONI0+aTbJFEy5luXx92Ur91V+Zf96s2OzHjKP
SPD+oax9j/tP+ztYYy/ev2gVYrmEH++jQI3y/369b8W6PfeIPCt/oun6p/Zct4nlNc+X5jI
h+/gZHagDgvg5ANWgu/HTaNb6LDqEENhZWlu+5RBBv+b8XZv8AviqXhXVfEXiHxX4p1TwLc
QWvh+zvvKWwvU/d3tyP9eyOvMWf+BfN822vT7PQotN8HQ+G9Nnktkgs/scUy43Jhdu//e/i
o8M+HNN8J+GrPQtKh2Wtqu3P8Ujd3P8AtE0AO0bW7XWreby42iubaXybi3l+/C47H+jd65r
4seHtb8WeApNA0OOBp7q4i8xpZfLVEVt2f/Ha1dS8Prd+IYNf0jUjY6jbr5NwQgkjuYt2fL
kXI6dm/hzWJrPi7VbfWrLwnYm1m16eZTNJDC0lvbRFv4wWHzkfw5+7uagBnwk8LeIvBvgMa
R4hnjmmS4keGGL5hChb7u/+LJ+au5/s+xOtLrH2WP7csP2b7QfvCMtu2fnXmXiD4s3GiTaX
oL+HZH8T3t2tq9phjFsLY85HA+dD2/Wu20LXrrUL+/0nVLSOw1Sxdd8UUheOWJ/uSoSB8p+
Zf95DQB0tJ/HS15Ze+LbPxxq2p+CvD3iS1sDLDJB9rh/fTMwbbJ5YBAGP71AEFnq3gbwhqt
7eeEdAnuH1a5ht7qW03LbPMZGjUI74Rjvds7KgtW+IXinxpJpGrx6hpXhmDzJZriFfssk0n
mHy4o5A2/YP73y7vpXZ2HhFUtNGi1q4j1G50SZpbNoYPssS5Xav7tSR8qmut/8AQqAOFht/
iDoR+zW8lj4m06Nvla7ma3vdn93ODHIw/vfLXnvxY+KWl/2anhNdMneW93JqS3EO2awi6bk
RvlaT+42dv8Ve46lqNppOl3OpX8nk2ttE0ssn91RXG3Vl4J+I2j2XiDULeRBpz+aslwGt5r
VlwxWQN93/AHWoA4bwJ8Mfhrqlra+IPC+pas8sUkbb0virRP5atsfb8rY3ZP8AtcV7NothN
pmhWenXF/PqMtvEsbXdx/rJSP4mridB+H+n2Vta3Gl69I1q98b/ADabY0aLzDKlum37sW9t
x/vd69CeVIo98p2IvVmoA8z1bR9E8F6pPceHrcv4j8UX3+hQSuWiim2sZJsdkAZ5H/vV4l4
w8Z+I4/io+vRz/abeK7/suF5rJZIYk8xQdm4FNz7Wb5Wr6KsLDwn4h8ZyeJrXVINY1DTkFs
ixTrItgxzvwF+6zd66ya0tbiJIZ7dJYlYMqsoIBHSgB0McUUeyGNEX721fl+Y81NRSN0oA5
3xT4x0HwfpX9pa7fC2ib/Vx9ZJT/dUV8++HfiNrWufF6a+tY9F1i6vLn+zrGym8xWgthvbz
Y5MFNv8Afb7zf3a9v8SfDTwn4v1pNX8Q2k99KkPkJEbqRYkXdk4VSOTU2g/DfwT4c+xNpXh
+0juLNmeG5ePdMGOcneef4qAN6xia30yB7+C1hnVN032f/Vq3fGf4a8x0X4qav4z8R6zpXg
nw/b6hZ6Yd39oXdy0cco6beEPzN82P9mvU9R0+x1fSrrTdRgFxZ3MbRSxn+JT1HFVtD8O6H
4c07+z9D0u3061/55wx7c/X1oA45PBesa/4tsPEni+8V7K3h3R6CsnnW8Fx2bdsXfx/e/ip
+pfFDQ9Pvtcs7eOS4XQEja/lV0RYlb7oj3H52rM+Kl58SWjttL8HaL52mzGP7VeROrTMpbB
RUyu3/eqfwzYeC7jZo994FtNH1S8SOWa0msVVJWEe/g42syq3O37rUAcheeNNe8bfEix0XS
NTfSLGyeZ7/TYZvLurpFUFVVwdjM/ZUf5f4mrtdTn1jwTBa3cHiQXWmyTRwW+k6mm6eRz0h
jnB3bvTeG92q5pPhzwVrmt2WvWGmC0ufDs1xZx2yJ5KwS9CTGPlzjlW/wBupdb0Pwn4w8XP
oniDw/8AbpdMtI7qOZ3YKglZ12jaR/zyoA1YfElnJrMWg6pYTaddXSMYI7ry2S5A++qFSQz
DutZWgS/8Ixqk3hbULnZaSytLpEk0gx5W3cbcH/pnzhf7mPSug1O30d7GysdSjjeDzo0t1l
7yjmPB/vfLWP8AEXRn1rwZcW8No15LBNDcrAn35fLkV3Rf9pkDr+NADoPF8c2mw6lDot/fQ
XjyfZ5LGHzN0SnCOxONu/tT9SuvFN9avDpuiS2KN/y2e9hjuF+b+AbJE/76qL/hKvOhtIfD
Xh2/1GKSFJYpURbe1VSOP3jY6egFSzXvjq2jeb/hH9Ju12bvIi1GRZC3oC0WKAOXe00Tz0t
/Gdt4muJd6mOTUHkmgLdtptvk6/3hXXwaBaeHYbq80O3uJJvJKpaNeyeU3fgOxVP96s7R9d
8TawXR7K10u9iRXktLmC4+X/tphUb/AIDuqp4g8V+INC0vT7STw5DqGs6jdtBFZ2k7SRmJV
3PLyqnhf4KAPNfE2iOkeoaxZ7/tuh3f9qQ6bqkHkNpsTTebM6Om7zd7r95f4flr0j4Q2ej2
PwxsG0eO4VJd0txJcIyyTT9JHwfVl4rhtOk03/ip9Ftorm31WHSvPs57zz2WOBZNxhSOXBj
2Ptyu5uq/NXrHnX9j4XdfE2uWNpeurx/b4v8AR40Y52kByfmoA8k0/TvDHiTxzodzHJr1jY
3Woya1pMM1rGkEtyjZnbf8z84+6+2vSPC0ph8WeNdNmcG7/tCO8ACKG8iS3QIf9r5o3WuW+
GkOm6lqkV1rGn31h4ps4Wlkt5Xb7NKW/dveQj/V/vO+2t7XNkPxq8KTQ7ElutPv4Jtv3pYx
5TBT9GoA5H9pb/k17xj/AL9p/wCldvRTP2k1x+y94xP+3af+ldvRQB7nXiun6Dqdl8SviFb
+EtSFpfb7XUltLlP9EnaZH3CTA38lD92vaq898IP/AGl8TvHetQ/NaLNa6XG3rJDGxk/Jpc
UAcfYpqVj4Uj0Vo/7Sv/A+qQ3EHkwbZLu0X5ZPLQfxDMq/7Wz/AGq9osru31DTrW+s5xNbX
CLLHIv8SkZFedahptrqHxB1yxv/ADLOe8ghk0t0do2kliU+ZNHIPusNyKV/uoM1yEWm+JNV
jhbwtboniqxsLWW41K71FreOV2jVhi1i/dyL95fmCrQB79XmXxg+IL+AfDCf2dGH1fUWaK1
/6ZfLzKR/Fiqui/FKa20tF8a6XJY3cL+XcXNohaCLCr5jSZx5ewtyvzf3l3LXFfETwv421z
46+HddsLP7ToaT2qW17b4kWJQ252f8d3+zQBB/ZVl4c/Z7vPEWu/2Zq+v6m7Pa38W5ZJJZ2
7yHDM4+dvwra/Z6028TwU2uakIPs73E7xzSxt57SHaJJGkY/dwm38K9D8XfDfQ/HGraTfa9
cXclvprM62CuqwS5/vjGT+dXbjVvBGh2A8M3msaTYQwW6xfYbi6jVli24xsJz92gDyv4V+K
JfF/xk8X6g9j9psm2yWN5s+WBY/3YUZ+6zo9ekeOrFYNDufE1neCw1TSYWliuN+3eg+Z4W7
Mrbf8AvrFSeBtH8DaToZbwJHYnT5G2yTWj+ZuYf3nyelbmp6Hp+sSWcl/G8os7hbmNN52eY
B8rEfxYoA5DXNd0/wAVeFdT8OxanP4T1W5s9qrqafZ5IlbuM/eH8J2msP4R/CjUPh5qGp3t
5rVpfpewxpGtvDt2YYnqa9antbe5j2XFvHMn92RN3865jQdP1Dw7rVzo6/vtCl3XFgw/5c/
m+e3P+zzuT/gS/wAK0AdJc3FtZ2kt3cSJDBEjSySP91VHJauB1D4grrVjb23w+WTWJbyZbd
tUhgaS00/PWSQ8btv93860fH/gVvHelW2ly69d6VYLL5lzDabf9KX+6xNHhfw/4d+GXhd9K
j1vy7JpmlWXUZ41+ZscZ+WgDynxZo7weJPDvw40m/vNV1K5db3XJJb2SFr+Ld8zNyQv3d3y
/d+Wl+KOpW+o/GXwr4G0iMfaJbm3fUnR2ZrhA2RFN/fUIu75q9kl8X+EYtQjSLVLS7v5f3a
x2X+kTf8AfMe5sVmpr2gxX7w2PhS7k1gK14lt/Z6xTNltpfe2F5b+LdQBojwuthdJd+Hrpt
IJuPPuoETdBcZ+/wDu/wCFj/eX/wAerGvL3RvH+oWGlWMNxqej2d2bi7uTC32SYx71EW5v9
b8/zfLuX5Knk0zxt4jtXs9curDRdNuP9dDp7yTXJQ9Y/OO0L/vKv0rc1Gy1Gw8Ivp3g2Kwt
by3hWKyW53eRFjjnHPC0Ac5/wn3h/RfENh4Vh8OatZXd9cNDBFFp6rGwBwZeD/qx/ersbfV
tKuryeyttStJrq3/1kMU6s8f1X+GvOPCfg7xnpuga7Z61Lpj6tqFm6f2xFdTSXM87bgC25B
sjHGFWuZ0rwBdWngq/srfwjq0PiR9J/s37bd6hEyjeQsiRbX+7gF/u0Ae0tr+io7I+r2SPH
MsDK0y/K5/g6/ermfGUmoz6lZWOleMrHQZbpGgmjuJFEzoWB3wc/fAV65zVPhyl54wDWmgw
RaZBaWNjDINq/uxcedO+Ou7CIv8AwOqF98NpH8Ta5qureDLfxTJf332iGcao0C+X8uyKWM8
bUx/tUAei3Gg31j4bstH8H38eiRWu1FZ4PtX7v+6Nzjn/AGmrhtM17UNHstM13xf8QbuRrq
a4aDTE0+H/AE2JZNqKqKpfdyjfK3evQ9Zt9Xu/CN5Z6JJa2mpy2xiiabc0MTFcdvSsTSfBf
2PxnZaxcSJNaaTpcenaXHzvi/56u3+0dqCgCPWviboOjzywm01K9Fp5LXr29tlbESY2ebux
tPP3fvVLpevW+qeJNc0gaxJHLLJNBZxpHho1gWNJnU4xxJLWZYfD3VYYn0/UdbgudKW9a+W
GG12y3cnnean2iQk7sN/d21V0nwX4w8O39tfabqGk6letYta3Ut8kkf75ppJpJF25zveTn/
coA6P4faba6Z4JtFtNcv8AXYpWadbvUHJkbLe/3fpXW/I7o/8AF/DWRpVrD4Z8IW1pe3qFL
G3/AH10/wC7XgZZz/d9a8ntPi/faz8V5NE8N2h1bRo7f9zCsapJebf9ZLHI7qPl7f3vn/2a
APS9b8OtcyzapoN1/Zet4Ui5G4xzlfupMg4df4f7y9qw/Cl5can8QPEt5qemf2ddWlpZ20k
Lssn/AD1k3hx1T5uPxp9j8QJotOm1LxRpH9iabG7K1ykjTfZ2HWOcbFKN/tDcv+1VPxBb6F
rWv6ZqVxN9o0XXbSbRbmSGRo+S3mR7nGCv3JU/3n20AVtV+NXh1I7FNEt7vUZdSuPstjcva
yLbSuJBGx34ywDN/CK6Hw9deJNLvrbRvFmp2Wo3V6sklvc28Pk8o3zx7PZTw1P1T4beDtXe
ze50uTfp0K29r9nupIfs6D+FNjDbW7rMr6d4b1C8tUTzbW0klhX/AGljOKAOd+H9wIPhhZX
LRyvHCs21VTdIyLK+3gdSVq8viLX5ijW/gm/8h/4pbm3jf/vgvUfhi70rQfAnhy0vNUgti1
jD5f2mZUaU+WCfvVs32n6brunrDeKLuybbIqo7bX9Pun5hQBz8vxH8P2epDTdUjv8AT74qz
rbvZySsyhsf8sd9UP8AhPLvVNMk1jwz4TOq28at5Uk19BA24dcgkmP8fm/2a6e3vvC+l3Q0
u2vNMsbj7v2ZJI45P++OtWrvR9K1GN1vNPtLlJfvebArbvrmgDyC48Sza8mszJLYPdXlh9s
0uK+Ty5P7MkhUTxRsnzeZ5qc/8Bq5aaCviB9P0u20fW/DPh3S7eaWOK+jjk23XmDlxN5nmL
tZsf8AA61fEuh6HrfiyHwXp+k2No1zaPdape20MazxQcRrEhx8rSev91Grft/Amll4X12+v
vEDQbTENRdWjj29P3aKqZ9ytAHA6Dqd34d8SXum6FNY6vYXzr/pcMBs7DTmTIdn5KM0nyfc
+9XZeHtJ1DUPEM3iTxC+n6jPbfuNKu7EbY/s8iqXYLvbqf8Aa+7XaS2lrNGsM1vG8S9FZVK
1yHw98l9D1a78vybifV7z7RHs27WWZo0X/vhEoA4f9pbd/wAMveMc/wB+0/8ASuCim/tJf8
mt+Mf9+0/9K4KKAPT/ABp4gfwt4M1LXo4PtEtrD+7jb5VdywVM/wDAmFVPh3a2Fl4GsobHV
oNXdi0t1fW7hluLhm3SN/30a1fEOjjXdNSxOoXFgVmjnWe227tyNuH3gR/DXH+C4v7L+Kfj
/Rbf/j1aa11RV/uyTRkSf+i6AOl8WaFe61ZRzaPfjT9Zsy0llcum6NHK7SHX+JSDXD6Vdaf
qelQ3dpAbbVPCepw6H9uBUNdIskcci7v7j7vun+KvUZreWWeGRLuWFY2yyJt2y/XI/lXk3i
648L/Dy/ktrzT7rStL8SXLX82swz7vIvUbzV/dtnb93P8AdoAr3GnHxj481C/03SNNj1CKG
aKOS+3XEcW2YwefJDnYznypQn+z1ajwn4n1Xw54ZcSR6N/Z2n3DedZfaJIZ7BSvmG1jR1/e
Mg3sOfu/KKh8N6smq6boGveDNM1BPttvcWf9pXbr5aYmyXugpxxmVk/2vlq4vgm38QP410L
VrLzda8lYra+vU81Wgkjwkm/++WR9/wDd+6vy0AWfjJ8RJvDHgG2m8OX2zUtWKm1nVN+yHq
ZR2/u9f79c/wDAD7Prtvr/AImuvtEt5dXK+ctxH5io21cfvWG+Q/xf3V31r/Ckarb+JPEnh
2+0v+z9IgjjazsnvmvvIAkeI4ds/KTF93/Yr1LSdG0rQ7Sa20ixjs4JZpJ5I4htVpHbLtQB
558TtU0nwHYx+KrKYWOtvKqxWsI2rqh7xSqOG4/5afw1a8O6h4p8SeGofE2g+M7O+E771tG
0/wAuAesO7/WcdN1M8Y/CHT/Hfij+2PEevX72sUXlWtjb7Y1g9W3c7mJrqbf/AIRj4d+C7K
zmv49N0mwi8qOS6k+b/wCyNAFnQvEC60kyNp15p11ausdxbXabWjYjPDcq4/2lNcxa65rHj
PWb6Pwvfx6XoGmTG1k1HyVma9lX76xZ4Ea/3v73Skj/AOEz8aaM639unhXSLx8NEjsb9oP9
7gRM/wD30v1qrq/gjWdYutP8I2kdrovgKwSNpEtJ2+0Xm3kRdPlj3df71ABq1t4H0y+so/F
er3fiTV77c9rE+6aSVR/zzggATaP92sO1tbhtZvLzSPh/pHhzw3p1vI0moeIbXbJcMP7gzl
I9v8TV2Gl/Cvwfo/jZ/GFhp7w6k3+rVH2wwZXadkY+Vflqr42+Hd54y8S6ZqU3iiSz07T/A
J1037KskM0m7O6TJG7/AHaAOYs9YPieyvPEWn3EXhnwVpiyS3F9o8ypLqUqr82DtBVB/tDc
1SeGbvUviF4QttbhP2n7DJJFa3cU7Weoow6q52mNiR97+Fq6/wAaeG/C3iHR9N8M+JLie2i
vLsJClk7Q+fKI3faduf4VZua3PDvh/TPB/heDRdHgk+y2yNtVzueRjzyf7xoA4OTXr608OJ
rFx4+vIAtzHZ/YpdMgku1nLY+zuF+9J9P96rZ1+Zt6av8AE6DS1iZV8pNOWyutzfd3i43/A
KJXAzeFPHni/wCMGm+KfEvhi00vSbW+Q7bieMSeUu4xr8pO5vm5r0Dxh4A1jxN8SvC/iOPW
oE03RrhZfsnkbXyOSRJ3zjG2gDptOf8AsDTJr7XfGialZyurQ3N35MKou3oGTarZqHQfiH4
L8SXX2PR/EEFxPv2Km1o97Dsu8Dd+Fczrvwq0fUtatp9N8Salot3BM19a2ts8bQwOeHeOFl
+XJbms/V/EHw08D+EbfwX4m12O+ls9qstvB/pCyDlZf3f+rcf3qAPWry8tNPs5ry8njt4Ik
3SSyvtVAPU1R0nxJoGu710XWrO/dEV2W3mWRlU9CQK8C8eeK7vxPqGk/Dvw3Hf+IbVYWuNS
gu/9Emv415RN7op/h3HavzV33gXw/wCIdS8MaTP4it7zRdSs4m8i7Sf/AEnyyxHkyhwd3yq
jc/7P92gD1X+Clrk9N1LxHp+v/wBh63ZS6hbyq0trq9tDiPA/5ZzKPuP/ALX3W/2eldZQAV
XuWuEs5ZLSNJbhUPlozbVZu2TViigDyC98G+PvFsZsfHv9kXmlvMu6HTr64tfKjHVsBf3j/
wC822vSLfw/o1rDpiQ6ZABpKeVZHZ80C7dvyn/drL8aeNtH8F+H7rVNQkR5Igm2Df8AN8zb
VY/3Vz/FXM33irxboVhZ3eu614Sg/tOZltWZ5Y4Yk25Dbyf3v8PZetAHpE1vDdW80N3GksU
q7ZI3+ZcHqK4qx+Htjp7fZFu5L/S7m3+z6jZ30fnLdkKBHL22uAuC38X+9WD4M8D2ur6bf6
rrnimPxTeXd20sOpadNJGLUj+GMiQ7cGtK98eal4T8QWXh/wAQeH9VvluZRBb6raRrJHOTy
NyjG1/Vf++aAL9tHfeDdftLGJ3u/DepzeRCJHLyafMVJABP3om2/wDAWPpXXahZ22o6ZdWN
8M2txE0Uq/d+Qrg1i/bND8baZdWNhqsnyFfMa33Q3Fs4O5DhhlW+oqo2r3fh+9ksfFt7b3G
n3EMksF/5Pl/cXLxyJyN23kbfvfN8vFAHl1jpN7rt/wCHbjT59B1WWfRpIP7N1yBpPtlrDO
yxT5VCEbDJ+dexXvhyz1LSLPT7iW4soIEVWt9PuZLeNl242fJg7K8pudOuJIPCeiWun6vHr
+n6TJcounXSWLQWrtsSJ5GBy3yqu3H3q9MgsU8SeHtKvLPxFq0Ns1upDxTRq84IHMh2n5v9
3FAFmHwb4Sg0/wCwL4c0w2zfeje1jYO3qcjk1zOpTaf4Tml8O+A9JjfX73y2+zosjQWiFiB
NLziNB8/yjG6ruqG18DwQ3smua7fie4WCDT3kW4a5lbog3Lu/8erS8G6brFhpt7d+IfL/AL
X1G7kuplifcsSniOIH+LaiqtAE/hvw5HoMd5NJez6jqN9N513ez7VeU4wFwPuqF6L2roqqz
WkE08EzpueAs0bbvu5XFWqACuD8JtCnjTx5Dbb/ACE1GFmif7vmtboXK/Wu8rzfQ75pvjF4
xisZI7jTltrX7Sy/MYrwZXZ/3xsoA5f9pVlb9lzxiy9N9p/6VwUUftLf8mveMf8AftP/AEr
t6KAPcK828HiV/jF8Rbi5bZPvsYo4/wDpkISVb8Tvr0mvIE1r/hDPiTrL+JoUub3xFKrWKa
dI0s3kRKRHF5eF+b77fLuoA9fri/iBpmn32gWs2pJG9pZ30Mkyzf6sxM3lSb/9nZK/0rQ0f
xdaazdfZ4NK1q3+Ut5t5p0sEfHbLCt6aGG4t3hmjWWJ12srfMrKaAPBNYt9U1jStN+G/wBj
u4ZIL5or7Zas0F1ZyyMscu9Bs3eU3mfP/EnzfNXU6DrUmneN0hsms9V07xJqU0cM6zOtzZ/
Z4NpiaNh91fL9f4/9quFudE8U+FvjhYeHbPxN/ZmgajNHeWxldtrRQscWg+m7aF3f3au/YP
GHhu9vrG30ewuNZt7h9RsJ4PMZr2f5ElllH/TRJtp2/dZKAN/4Wst78TPiFeae2dLW8WLzN
+5biXe7ZH93bu28V7NXmHwntbfRf+Er8Px/JLY6u26LC7tphi2vx13/AHq7LWvEFro09nZv
FPd6hfsy2tpAFLylV3HrgBRj7xoAreN/FVv4M8G3+vTbJJYIv3EH8U8p4RB9WrnNB0PRb/w
UmveJNRi1LUby0kiu9Uu4/L8oyfK6Rh/9Uob5dtYdnoN98RPH8Gu+LLfZp3h+Zlt9NifdDF
chv43/AOWzDbzt+VW+X5vmpLbTbfUvi3D5kb3du+o31y0Tzs0OIY7dA/l52bhPu/8AHqAO1
8I6nfar4WVfEc8D3ElxcWsbonk/aokkZA4Un+JRu4rzu4u7fRfFviC08OahHpGn6pcWelrq
XnL5Nq8ccs1y4LnZ5mxkUf7X+7XsOsaDo3iC2S21vS7a/ijbeq3EYfa3qKYlloOg6B9mSzs
9P0i1TcY9ixwxKOc+lAHlr3GualNpuj+H9e1eGyutfkjiv/MaZ/skVr+8+dgflMvTd+Fa3j
Bdc8O3fhOw0HUNWmF89xprTyu1xsllj/dzTZ/ubXaszUvjS1xpumXPhDQHv4dU1RdMs7u4f
ZDK3GeB86+3Fa3jP4mt4V0q2hvNHnsNWvnWOJrkeZaxfMod2kU42puz/DQBn+MbrVPDOpeG
tL0fT9Qvl0+2kaTWbhJLoWW7EX2iQD5pW27/AJf/AGWrXiLU7nT7DQ9KsfFX2i08rzLqSXU
Y7W+vFYfu3hkfCH5uv3aLzxB43+y6ZrGg6hpur6BKzfaL2KykabaGZR+5D/Mmf4k+b/ZrR1
n4jeFvD9okPjto9N1IfdtGTzTL/txcfMn+TQBy+r+J2aPwlNpdpd+IP7MtLrVZV1CZYZNsK
+UJ5Dgjqz4Zfvdq6LVPH2reTPLoGl2nk6fp8epahNqVy0aQ713CAYH39v8AwGtqy1/wRq2s
vaCSzTV7u3ELQXcYjmnh5IQbv9YnzH7u5ea0tQ8I+GtU1GDUtR0S0ubuDbtkdP7v3c/3sds
0AcRrviCxuV1TWP7b/wCEcdLG1sY754fOa3lnPmvFsH8e3yq5PwVH4W8K6VrdmlrrXjXVZJ
/tGrNc6d5e1V+ZHdZ8KPlbd13NXtt1oOj309vNdWEMkttcrexuV6Thdof3OKrt4Z0xtL1XT
jv8jVZZJbohvmctgHn/AHQFoAljsdH1mWw8QNp8Et0kW+2uZYV82JXX+E9VrYpPuinUAN+8
KWiigApu759uPxp1FAHztpug+LNN/aMvNS8Uav5GlSo1w0yTtHBPEzFYLX5vvYb/AJZ1Cuu
+AfiPrAt/Gmh619vuJmt7Jkhm8mBN3yCNk/vr85bH/jtdX4/srbx94isdLsNT122fw/ffvZ
NP0/zI1nKgg+YSNpQN+tbWg+CZvD3jWbxPq/jq4v7yeFvtFpNtjt8naN6Jn5AMbaAN7RPBG
laC+mDS7i/htdOt2t4bP7U32c5Yne6fxP8AN96ujmt45tiyxI6owdd3zfMOh/CqN3rdjZX0
1veSfZ7eK3W5kupnVYUUttALE96E1i1vLW1utKkj1K1updnn28ybFXnL7s84x2oA5ZRrOrr
c211bjSPFunq3k3yQs0Fwm75GB/ijbaN8f3l/8erM8S6guteBLbxBqGk7Lrw7fQ31/pdx8x
i8tsTD/awjPIjfxfLXoFprmj38kMdjqdpcNNF50axzKzNH/fA9KyfG11pZ8Kaho99rlppEu
rW01nby3Eyxje8bDv6UAYHi6TUH1JLhPD+hbURvsupX2rtayOpXLqmxN6/99V2OgRW9v4b0
+G2jtUiW3QKto+6H7v8AAx6rXjr+CdF8c2Xh3xZpd3aWOpwNH/aBuJvtUcXyeWVEb7o/vrx
/er2Gwm+2eG0ksJT5vlNEkksDQ5cfLnZxt5FAHO+HZv8AhJfGeq+IpZHaz0uZ9LsIWH3HX/
Xy/wC8zfL/ALqf7Vd1XDfCvy/+FW6Nt8x50Ei3TTfee5EjiZvxl31cvPFz2up3NmPDGu3Nt
brta7t7VmV3H8CDq3+993/aoA62iuIh+ICf6N9s8L+IbZHh3TO2nyMsEv8AzzOBz/vL8tWf
DPjrR/EgS0/eabrIRnm0m7+S6gw2DlT2/wBqgDp7iBbm2lgfeiSKVLI21ufQivOvhzBY6Hq
niXwhBpkdi9hd+fFu/wBZdW7rlZWfq/zb13NXplcHqky23xp0JBF/x9aNeIzf7skLAUAcZ+
0xtH7MHjFV6b7T/wBLIaKT9pdg37MPjJlbcN9pz/2929FAHuFecrDY+IvjLqdtfQJeQaDaW
rwxy/MttcuztvQfwttVPmr0avOfh8nmeOfiRcyPudtZjj+irbx4oA9GooooA5Xxv4I0fx34
f/snV0dNr+bBPF/rIH/vLXB6DovitPGulaT4gkuDLB4aurH+0oX3Lu89VSXP8MhTY1ezVle
IdSj0fw3qerSPsWytpZ2b/djJoA+bPhzqen+G/i3rttpXhvU7jUokmsjHDukW6lVoRjniFd
yStudv469RFlqf/CSPBLd/afGupWzeZdonmQaDat/DH05z0/ikb5m+Vat/CWGy0XwVplhc3
6PrmrQtrl5HNJ+9bzmyXx/dHyrUWgav9i0fVfGdzbve6l4kvmNlZW5+eWKP91Ao/wBnYvmF
v4d5NAFDU9TuNI3eCfDdxeW0UH+g262NqJ7y8l8kSzP5jMEjwrp+8b+J66/wX4Sj0Cxjvbu
3jj1OaFYWSJ2kjtYhysMZP8I7n+Jvmri/C8tjo9nq3xB124jmtLKKaVtQV/3dxPKwNw0P+w
NkUSf3tlbMPizxhbeBk8aahZaTLZS2n2w2LvJazQqeVTzG3Bjj/ZWgBPiD8RIvDWu6Z4etd
Qgs7qdJLy8uHj84WdrEpbds4+Z8bRWZceFde8T3Gn+MbDxlaeKbNP3kOl3MPlWE68/3S3zj
+8wavHvD+pr4k+Mera34j0ufWL9LyOCH7JNDNaxRtJ5XkOGBEi4bhl/3q9i1z4k+Hvh9a+J
vDmk6IllcaJFC1nbQhVS6luNxXYg9G60Ab3h3wTZGTSNXuNJ/shLBZZrXR22utncSsTJIXU
kO3p/drrdf0a08ReHb/Qr7P2W+haCTb1wah8OtrMnhqwbxF5A1doVa6WFdqK56gA5raoA8t
+Fmk3vhSGbwzrto6ayf3n2tEzDcwJ8kaq4/urj5W9a7vXtA0rxNotzpGsWiXFpco0bBuq5H
UehrS+0W/meT56b/AO7v5rzfxt8Z/Bngq9m028knvtUiO1rS0TLKSueScDvQB1EHhHSP+EL
svCeoQf2jp9rbx2qmb7xVFwG4xtb3Wt63hS2gito95SNdq7vmPHua8zh1v4ya7/pOm+GNB8
P2UsSvH/a11JNNz6iL7tTeF/FnjSH4gjwV44s9M+1T2LX9td6Y7bXVW2lSGoA9NqteXtpY2
7XV9cw20CfelmkCKv4mvP8A4walrFj4Y0m10LUJ9OvNT1e2sPtNv/rESRvmxUy/B3wLLdfb
NV0+71u6/ik1S9muN59SC239KAO4S+tJtMGpRTxPatF5qzq/yMm3O7PpXNfD3xonj3wt/by
WH2FPtEkCp5nmbtv8WcCp/F08Phv4Z61NYRwW8Vjp8vkx7P3aYjwq4FeN+BP7W/4V34V8A+
HLj7Be6tDJqmr3qfNJZ2sjHDD+68n8NAHqei+LdX8RePtSstLtIP8AhGdL3QS35LM1zc90j
7fJ3ruqyND0TTfDeh2ukaVb+TZWqbY1/i+p/vE1ozTQ21u9xcSLFFGu5mb5VUCgCXdS151q
HxV0L+1U03Q7iw1Hcm5r2a9+z2f+4J9rIz/7NeZQ3nxBuvjTNpfi3R9Nv4dU0/yoYEmK2n2
bzA7eWf8Alo/H+9u/2aAO98P+E/E2j+J9Q1JdUgubqe7muJLR9Um8nbI3DGER43badpfwo0
9LbTJ9etbHV7+Nri4v5rmPzPtUsueMt/CueK6C28D6JDYw3Gl6f/wj+qbd32m2CtPGzL8wd
znzf+Bbq5Dw/qmvXeu3XhHWdc1LTfGOnQtPHO+2Syv06eaI8D5fVf4f4WoAqX3w48UNoWkW
cl3DqMOnPbr5MV1JbyNHCs2zEhDfMjypj+9srd0fwXqNvdaTdJZtZC3e9uLgXd8bid7mZBG
khZRtb5d3+7V3XPiUvhSCy/4Sbwxqds11N9mWW38uaDcfu4k3Dr/tba3LDxtol5dLZXEsml
Xborxw6inktKp7oc7X/wCAmgDlvDXwttfDN/4TuLEWgl0m3nW+ukj/AH1zLIijr/c+98v+5
Vj4hyQWmq+H9Z1K0uH0nTHmluHt7L7Vu3R+UYnH8KMr9cdq9IrA8YrE/gTX/Pj3x/2dcbl7
48tqAPHNM0TwjqV34i0LT3vvD8+uajHcadLd2XkwpLbsrbIozt+dH3/K1e36empw2TnV7y3
uZV+bzLeBoVxj0LNXltvjVfgT4gvtU/0a6i86983+KKeNQ6OP+BrXY+Jteu7bQbDTrP8Ad6
3ru2ztBsZlhkZMvI3+yi5agCv8Klh/4VvYS2o2WE81xcWa/wASwPcO8ef+AtXdt0rK0DR7f
w/4b0/RLMf6PYwrBH/tAL1/GtagAqFoYvMWUpl1XarfxVNRQAV4bqX/AAlunftDXV5B4dk1
v7TY/wCgu2o+XDa23yLMcEHa2+vcq87tZnvPjhqyWcoiSy0y3S9jlO5p97OYvLH8AT59397
fQByH7SLMf2WvGGefntOf+3uCipP2l8/8Mv8AjLd132n/AKVwUUAex3+oWOl6e99qN1Ha20
X+sllfaq/U15p4Z1GxuPjRrl54WubTV9K1a0hlvp7a5Urazx7lXj+PcPSvVHRZEZHTerfKy
tXmWn+G9JsviTb6XY28sK6T52pw+W/kJAlxtTykVP8AWIXSVjn7tAHqFFYPiDQ7vW4oYLfx
Bf6REhbzfsPlhp1Pbcynb+Fc0/wximjdJ/G3iqTfbrati+Vd0Q6DhPvf9NPvf7VAHodQTQw
3MDQzRo8TrtZW+ZWB7VxcngnWYtWh1ez8dan/AGhFF9m3XcMUsTwbt20xgL82f+Wn3q7pel
AHi/iDVtB17XdX0Lw/pjxat/aNhoV7dxwL+/g3NJLEG7KkSS5pvxItfsfiPU7maOT7E2kWr
xrF8v8Ao0F5/pcQx/CYpU3f7Nasfhnw9pP7QVndWNhGlxeaXdX82HY/v/ORfO5ONxV3Wqmu
S3fjTXmsY828FxLeaDahx90D/j7mfHqibI199xoA5f8AaEh8RTW/hzTdLgeLwy0yputkVt1
yeIU2cfL6fw13On/C6K6+F2leEPEd5JebLlb7UPm+WeQszvHx0Xc1dzqOgaVqsOnxX1t5q6
dcR3Vt85Xy5I/uNxWvQBzbWfhfwb4a+0NaWmnaXpMO/wA3y1xEqrjPrmvG9Q+I3gvV9fs/i
Dqnw78RTafp37q31fyFa32+ZjeRns3Suy+PEqp8OI7e489NLuNRtYtSnh+9BbeYC7VsxeNP
hXeeH4NN/wCEi0F9LnRYI7SWePaw/u7DQB12k6tY63pVtqum3CXNldRLLDKn8SmvnX4b+B1
+IniHxT4g8U3+rvpsGrzxWtkt6yxs27L5wc8fd4r6BzpeieGHfTYoIdPs7dpI47fasaoq54
xxXjfwP8P+Nv8AhEtJ1r/hKoLbRb24kv2037EsjyrI3OZD8y5oA9T0PwD4L8OXwv8ARPDdp
Z3ezb56R/vNp/2jzXkv7RnlLceCYTafaTLqjSSRQpullA2Davr97FfQdeL+NrH+3v2jvA2m
lHmi063k1GZf4Uw3yt/32iUASwfHK31u7udL8JeDdb1fV7f5WtpUjt/Kbp8+58rW/wCBvBu
qadquoeLPFl+l94o1FFSRIv8AU2cQ5EMf/wAVWX4o8NeB/F2rXGptqcnhvxDp92tjDrFvML
aRp9isqDnEv+s6Vc+HjeKYtV1i08Q+INN123gf7Kt4lr9nuWlixvV1xhlG771AGT8YF1DWP
E/gPwvo159k1K61Fr+OfZ5iwLDHneU/i+9Xpeg2ep6fo8FprOrtrF4m7zLx4Vh83LcfIvHS
vLvij52m/EHQNaXx5B4WeS0ksLXfpzXTSs8ib/b+5R4fsru0+J1npuvfFTWtd1CLzPLsorX
7Pasyrlg5XKMwVvu0Ab/xw1A6f8FfEbrIElliWCP/AGmeRRt/KuF8PeCfHfw3sLfXfAaR63
aX1vDJqGk6j+7n3hf+Wbj/AD/vV0Xinxhbx+MbzR9etY5tB0uEX81tcaRJI8rJwnlv9z5nK
Y/75rqfDHjF/E2rPs0u/wBIggsVnmttRg8mTdJIwRvyiegCfwf45tPFv2m1k0u+0fVrP/j5
02+hZZIs9Dnoymue+IPw98TePtSS0m8WJpXh2JFeO1t4GaSWX1k5AZf9mr8PxQ099Dtdbm0
e/t7G8eQ27P5e6WCON5Hnxv8AuBU/8fWq2rfEC3vFjs9NtL+G1lm2y6p8sccHlL5064zvZg
iup2r975aALnh7wjqGg3fn3tjoV1t3Kr6batZNt2949xRulQat4quF8R2ekrpdodQa8tEtY
J4/MkgR42ed+D/Aiv0ra8KeM7fxbJcmxsJ4re1ihLzO6svmyLvaL5c/Mg2Z/wB+szxFZeEd
L12813W3kk1LWbP+zFhiRpJnjG/KwooL87uaAID8S4b6O/j0zT54p4LyxhgkuUzHeRXM2xJ
o8H7pAetTx34u0/wTp1nrl5aRzSyXcdmu51RkR2+ds+gVd1cHp3hu10u2s7zzPE12yXtpKy
30MELYtFxGu1inlod//jlXPEmj2XxA1idby2XTL19LmsNPTUYFkVpTIG81HR2STaF+6rbvv
UAd5fa/oFy9xYag9rLpf2H7ZLdzOjW3lFtvzZ4qvDqXw9s/CllAl9oqaBsZLVXeP7PtTqFz
xxWXr3gOXUNJmsNK/s20iEVn9ng+zbYQ8NwZnyi/wvUH/CuDea7oeq6uLC5WzvrrU7u2WH9
3LcyKixMgP9xV/i/i+agDWuPGvgrwro9sh1OOO1WzW6ghgR5X+zf89Agy2z/arq/3F9Yf89
bedP8AvpSteVeOtGt5tT16JdUjuNW8RpZ6Zb2UJjM8UEbM8i/M6/K/z5rp73xPr0fmabb+E
LuPVH2C28xt1rtdsF3lThdn3iv3v7tAHmnhmG51Lw+nhCaOR7LUbuxs2Z3+VUhhMkjD/aKW
6rXofiYeZ8XPAaQ4mmi+3SyR/wDPKIw7fN/762J/wOuOl0vWvClh4f0q/wBH+2S2+v2LQaj
aeXGkuVER+Rn37tm/Ndx4Kjuda1C/8cX2wHUP9F0+Ly8GCzSR9uT/AHpD85/4DQB3FFFFAG
Fq3iOLR7lLaTS9WuSybvMtLGSdf93K96wrH4reAbzTXvn8SWtjsbZJDeHyZomDYwyHmu231
Xt7GxtrdILezhhiX7saRqq/lQBwN944m8QXy6F4MuEhmd1ebVpUjaGCAcu6oWyW7Dcu2tDw
bZ+Hbm41DW9P1qfxDqP/ACDrzUZpN2/Z8+wBcIo+f+EV0uqeH9B1jyf7X0ezv/I+aP7TCsm
z865HS9KmtPjHr89jO9ppjadayTWSIuyeZ96CVf7uEiC0Acl+0su39l7xiP8AbtP/AErgop
37TGP+GYPGW3pvtP8A0rgooA9c1z+1v7Bv/wCwfI/tXym+y/aP9X5m3jNcH8M5tW1+N/E3i
e/Q+IrdH0y60+GNYxZ4k3bWHXcRsb+VenV53YfZx+0Dq6WZ2t/YNu12q/xSec+wn32UAei0
lIG3UtABWR4h8QaV4V8PXWu61cfZ7C1XdJJt3Y7dBWxXLePPDjeLPAOs6BH5H2i8t2SFrjl
ElHKMcejUAeaeOfE9hD8R7K6/e2lzpNvaS2N3byNJJexXFwgnh8nB3/ul3f3q7LUPDtt4it
/7c8MzWc9pqhjuJYrjzI0lccLcI6YdJQvy/wC13ri7rwj4g8EaF4g1a0vI59VvtI07TLOd5
v3kV3t8iTa7fdX7jVWXUPDXg3wxa22u2HiLTdUvLNbObT98nk+f5Z/e/ujs3SP/ABbv97bQ
B0jofBOuW9xbSWq28726XnleZ5c8Usvk723u/wA6OysG/iXfmvVJfO+zOISPN2/KzfdzXk3
ibSTpWgaTo6Rxwy2emQ3Frk7o/NsWWYwt/suP4v8AYr1LTbxNS0q01BU2pcwrKv0ZQ39aAP
OfBPxI0/xPZ3XhzxxHY6R4ktpmtbzTbj5Vn/2kD/eU1jeOofgz4cgmtv8AhFNE1HX7qJltd
Ns7VWmuH7L8n3fmr0nXfBPhHxNOs2veG7DUZlG3zZoVLgf73WjRfBPhDw5cPcaD4bsLC4b5
WnhgXef+BdaAOS8HeCte034A/wDCH3V0kOq3NlNHl/mW3aUHCcem6qfhPwb8TtN8IaZ4euP
FGmaDa2EIiX+zrL7RMyj+88vy/wDfK165XLp468LyeIrnQBqP+m2zrFISjCJZTz5Xmfc3/w
CzmgC34b0S70HS3tr7xBf63O8rSNc323dz/CAoAVaxfE3glNSk1jW9BuDY+I9QsVsFvHkba
sYbdtGPuZ/vCu23rs35+X1rynxh8QtU+w/Z/B2m3l1FLqUOnTaxCiyQwZkCyFeT8w3bd2Nu
6gDKn+H9v4d0EahqV3DAztJBHp9vH50aS3FwMJA8nKyH5E8zb/tUlx4afWNWsrFvtum6m19
NJqVlNIoWW1mmWeUwyceYv7qKPcnzf3ttee+LPF7at8WbbwprfiOeC20i8W1tdShj/wCW+4
b3mRVwzFMxcbVXO6vefGGtw6JbWaQ29m08UM17HcXaM0NtFCo8x/l53bX4VaAMLx5p9vrni
uw0u10+e71d4o1ZpY2+zWdq82+SRmGPmPkbdu6quiyeG9I8c3N74l1SfS/EEX2jZZ3N1i0d
JpMtNArf3tvrWVeanffbv7R1rxRBoupHyWX9zumZQxZIUtYnLMp3872Ztv8ACtd1pPhWK+u
5/Eer6leXd/fQxqrJ5liYIBysflg5XktndQBy9ro3wtt5NZvLjxq98+sPvuvO1rqwbcmApX
lO392tOPUPA81095oel3niTUnRYJmto3Ysnl7P3kkpVNu3+81XvEVr4W8P/wCk6hqWrQstt
NdeXBfXDNLHFjf/AB/7aVpyWHhGe+t9JvnS7vZE8+Oyv7qS4cqP4vLkY0AcFqt1Y63BYWEv
hfQZoNK2/Z7RHnvmtMY+U/ZomRPup8uajt9U0K28QTapb2vhe31adWWT/iYzSHdKcvi38nO
9j1r0uy1/wpBPe6Vp9/YQyaYnm3MEO1fIXu2BVa+8d+GLPRI9Zh1FNQt5XaOFbH9887AZZU
A+9hfmNAHP2Osalpmmpp2g6J8sf+rstO0Ga3jRf9+Z40qSw8KapdC5vtevrixe6/10sU6/a
5YhzseZAoiQf3Yv++mrU8L6zrd18LLDX5rf+19VubNr2OFXWMy78uiZ6L8pVa828T+Gfi74
g8BS2KKn9papN9svg175fkJuwlpHg42hfvt/FQBvvdfCvR9Fk8R3PhGM2TIzw339n/bPtSD
+MON3/j+2tOw8OeDfE2l/2j4RNnaW8rLujhgZIXYLlN0Py7XG7cJF2tXOeF9R8YeE7nQPCe
qeDL//AIRl7aHTpJ3kW6ZLkjlvlJ/cfw16JdeE4UWGXw9fSeH7iGNYl+xxo0TIowiNGwwQO
cY20Acx/wAIb4rubf7HfXkF3bqy7ftGqXMigepRQhbj+89Xm+HlvaWL7L+3jjXc33Jo0Uf8
AmWqPhPV/iZa+I73w/4s061vVjfdBfQ/ufNg3Y3rgFOM/cba3+9UfjTVdQ1fWpdAs1kfT7e
a3s3tgdv9o3Eq+Z5bv1WKOL532/M33aAOYsvFdp4T8ZpqFzHY/YvEuorteWGSO8/1O03CJ8
x8p/LTCt838Vejf8JV4nvz5uieBLqay7TajdLZs/8AuxkM/wD31trE8EaJar468Qmb/TJdH
mhijuGT79xJH5k83++fN8v/AGY0Ra9QoA8e1SfxBq2geJ/Gl1Aljqmi29za6dZrKs62Uir+
9m3AcyHt/dX6tXqOiW1naaBp9rpw22kVvGsP+5t+WvLC1xrmo+I/h3p0j+bdapNLq1yiMq2
1nKobah6b5F+T/vtq9dhijggSGJNkca7VX2FAE1Y2u6NNrVrDDb65qWkNG+7zLF1Vn/2W3K
3FbNFAHDW/gCW2Nr5PjbxEqWe77Orzxtt3dd+Y/wB5/wAD3U7TPBl/pEdrFY+MtXa3tfM8u
G58mZW8xsnzDsDPz05rt6RvvCgCKISJEiTSeZKF+Zvu7q4bw/eT3fxZ8dwTSeYtpFYxR7P4
IzG7bP8Ae3Mx/Gu/rgfBOz/hMfiFcyf8fDavHEy/7C2sOz/0KgDjf2lmz+y94x/37T/0rgo
o/aW/5Ne8Y/79p/6V29FAHuFebaw1n4a+OGh6ikiQ/wDCUW8thdb/AON4VDQke/zMtekM20
V5n4sa5vvjH4P01PIt3tIZr63e6gaSO5bhJI1IxtkVPnFAHptFFFABRRRQB8+69NcaD8RPE
Wm6tJO0F/C2rXlyk7SQy6Zu8p4HhP3XC/KjJ/E9aF1b6hZ32jWHi67kliv9Rt7PT7nDTL9j
hYSB5MDZHJK3lI1bPxrt/wDin9KMNjDdNdajHb3CeTukkg2u78gjhNvmf8Arll07UL74kPP
Dqmp20M+uKmpaTJ5n2e42yHy/LyO0UHnM38W+gD0nx3psM13pWo3Mf2m1/eaTdQL94xXjJD
uX/aDbP+A760PANxNN4B0lLiTzZbdGs2lXo/kyNFu/HZVTxzMrzeHLGOfybqXVoZ09NkP72
Un22Ka86vvihaeBPhjocVhZ7tU1nzrqzglPywRSTOwlf/Z+cfLQB6feeP8AwrY+ILnRbvVN
lzaqrXDeWxitw3TzJANif8CNMh8c6Vc2L6lZ6fqd3pqbj9ris2ZGUdXXuy/QV4trfw98feG
fhRrOh6dbp4jvfEF291qlxaJubytv3BuIeRmP/fNVvilceI/AfwP8E+FptTuE1B/kuJbeby
22xx58rI+8o3/+OUAXPiT8bNT03xIn/CLz+Zocti0UN9s/0eect80qPj5/L+78v8Va+n+A9
d8K/Dd/C+j28fiR/E93u1DVIZlVIrZ9gZvmPzNs3Yao/hDqWga78OtG8Aa1ofnLeW15Ltl+
ZHWOYA+4b952/uV0Pxo8R6f4G+Ej6LYx+TNqMP8AZtjHD8vlIFwzf8ASgDB8caha+Hz/AMI
V4F8TaXYN4gY2r2s0zNFp+f449ufL3fd8v3ytWn8IeKPA/wAP/DHhzwPZvrEYvPtWsNaXS2
7Tp1YI5I2g9tv9yuX0f4YfETUvEP8AwkEsmg6I9hp8dvpdzabZrbAXbnYP9lnbd/er0XS/F
s2l+HNM0Pwzp8+pRQWaxWc0qSSzXUUa7PP8tB8qErwzuu7tQAzx98MdP17S/DlrouhwW0Nr
q8Nxcwwosf7o8Sk/3uKueJNX1O716fTdIs08yxb7Db71DBrqa3LgsOixRxfMf71OstF8dau
ZrzVdTvLNm+7H9qW3X8I4d21f96Vmp2n6RpXgm4jv/EGt6ZYQReZLFG87KZZCv72aSSVy8r
7eKAL2taXrst/pP2cyXK6bpl3L5/CNLeGNYo+PXa0tcgvgO60Xwp4c+02t9qWpTbU8QXsUz
SXbxGPc8S/P90vsQ7f4aq+MfiRdeMlTw78K7d/EGNsupz2knk7YA3MSO2P9Z93ctaniTWLn
4R6dZjRtOk1LT9Qk8i00RHZpbWXbk+Wed0X95f4f4aAKmneB9dn/ALQtrnSRZ6ROsdvYWby
KzWttLeebOjcn+BE/3fur92s6GxvNS8eaja2PiDRnv8ahdQ6nFdeYwnuFaG3jx95JIkRvu/
w1reH59V+HifYfFXj+wvFaZr26gexmZrVZW3MzTK58td7cb121xL+JNH8dfEDSjYaXaK+r6
p5dnJp21by3tYWLSXbuOY5JGVP9pY0/2qAO/s/hrrF5YawdQu7LSWv9Li0e1gsw1wtnbBsz
fM23e0n+d1auueBNSvNfEuj6taWOny6WukvE8Jaa1h3HcYDuwpYfLyv8FcjqHiXxVp/jO8+
E2j6/HqWsaisktnql47eZpcZj3bH2p+8bA+Vv++qs6j4h8Q/DTQtJm8ZfECDVdRnmWBbRrN
VjlG7BYyKPMG3vJt/4DQB6PpN1ovhxNG8FTa5HNqaWipbxzOqzXEca7d+BXSquK8s0X4Zfa
/Eeu+IPHUOk65NfzLNZukbtJZoFwI0c/wAI7YrJ8R6/rnhj4aP4t8Cao+qaGxDyLqQaaezT
dtYx7iC2Pu+W/wB3FAHtVMkZI0Z2baq/MxrzXwv47mm8OWWtX10dU0O8m8tdUW1+zyWzdNs
8fT73y+Yny/8AoVeg6hNDBpN3cT/PFHE7Sf7SheaAOBm+Il7qbJH4Z0V5YbtFlt7uZGk3xF
tvneUgJ2nadm8x7qteG/D1xp8x8Qa7PIiWcMpt4rgq0i7uZbiUrx5r/wCz91flrP8AhTLI1
tDayDdLa6HpqzN0++sskaf8BRlFS+JtU1LxL46uPhxpd1/ZEUdkt5qF8ybpZYXbZ5cA/nJ/
DQBqfD+0mTTdW1iWN7eHXb6TVLe2f5miikVQufdtvmbf4d+2u2/gqG3hggtY7e3QRxRKFVV
/hA7VPQBnRWWmaWb28ht4LY3L/aLqX7u9tuN7H6CsO9+I/gewury1vPFFjFcWcayTR+ZuYK
3TGPvfhXTTww3Vu9vcxpLFIu143TcrKexFZ9j4b8O6dBDbWGh2NrFBnykitlVUz1xxQBkT/
EXwTby30MniOyb7DafbLhkk3KkXTqM8/wCz96ultLy0vrSG6tJ0mhnRZY3X+JT0aqM3hvw/
ceX52iWEpjcyJvtkbax/iHFUNP8AAvhHSNa/trS/D9pZ3+xk86FNp2nqMdKAOmoorM17W7D
w5oF5rmqO6WVnE0szIm5go9qANL5q83tNSvtJ+IlxollYWN/FqF211fXNpPuurZTGPLMyEY
Vfl2/e+791a762u4bywgvIv9VOiyru/ulc1xXhBf7S8d+L/EQtY7NGmj0ny8fO727PmRvqJ
UxQByH7TH/JsHjH/ftP/SyGinftN/8AJsXjL/ftP/SyGigD22vPWEh+PdtDcyedb/2G09pG
yfLBIJlSRk+qlK9CrgLd01H48agySbv7G0OO3kT/AG55vM/9BiWgDv6Wo0kVy+3+FtpqSgB
KWiigDx/4+SR2fgbTdUTz/tNvqMaQrH91/MVldXH8SlNw/GuV8Barr03xM8O+Dbizk/sPQo
biS1vbi1kt5rhxCEdTu/uNLt+WvoOWKGWPZMgdfvfNz0rxCPxjd3PxAtrjXNPSHWtGSSU2l
jDM1zFaPJ5UkTjnzePKl3J/coA3/ipdwQ3izyf8uGj3zMP77T7LeJPxdqp6x8DNF8R6dZy6
pqd/Dq8VtbwSTxurR/uo9uAhH3a6fUtPk8YQaX4q8L3lhLHNbNG0V9B5kF5bvhtjjqCCork
PEel6x4YtI9XuPL0tInZY9Q0Oab/RXb7nnwvuEsRfAP8AdoA7/wAJ2/iixh/s3xBKt4sEMe
2+Z1Mk8pyZPlUAKg6LS+N7Hwdd+F7uXxrbWsulwJukkuByn+6Ryrf7tZf/AAkms+I/hQ+t+
C7eKXXZrfaltM+37PcdJEfd/EjbvlavIvCPgb4pfaprzxn4Yg8TWU77mtNX1T94kgz86D5k
WgDq/BWt+G7yO11rwT8NTLp+medAsttewtdWqs2X/cF87n+u6p9cuPhL8Vtas7bVL+7uZbB
vIQ/vreJZJf8AlkWwBv8Al+7Xqei6Jpei2AttL0e10tH+Z47aNVXd+HWqkPhLw7DqWp30ej
26S6sireLs+W4x/fXpu5+9QBzvijStO8G/A/WtH0KN4rW1sZoo1dyzKH68n/fp2g6hpfh6L
xZqGqXcdjZ2OoLaq0r7Vigigi8tB/31/wCP1B46t9L0n4cXvhaC4KS6n/o9rBNcmST55Pnx
ubOxF5/2VFaHgWL+07HV9eubeP7PrGqSXlqrJ/ywRUhhfn++sXmf8DoA422tNY+Mb6Z4gmv
bzw54YsbvdDp+xlmv9jcu7gqUXsMVE/wq8cv8QYfElx4vsLy0idoI4L21a4aOzLZ2Dfn95/
tV13j34hxeD9J1F9L086xf2ESy3EKybUtVbhPMb+8x+6v3mqDQtC1m58N2fiDSfGV22sX8S
3U0ly/2i0lZlzs8rdiNR0Gw/wDfVAHSXFr4Y8I2Gq+Ik0u105PK827ltLdVkkVfXb1rwux1
nWLG78TfG7xObjTt1vJZaBpt9u+bd9zj+78v/obV7n4W8SL4gtbmG6i+yatYP5GoWBfc1vJ
/VG+8jfxLXnvjn4Y+KPiJ40guNY1e0sPDlhMot7KENJJKnG9z0Csfu/7tAHE32i/Em68E2X
hqz024vLvxVKuoa3q00C+WnmbdsJx/CqqM/wDfNe76L4N8P6RqR1q30u0TWZYViuLuGHyvN
woH3ei/drpV27dtcFqfja+/4TIeGfCOkQa7c2aeZqn+lrD9lU8IuTn5/wDZoA6CTQ/DWnal
c+Km0uzt79Y2ebUPLUSbNvzZb6LXKXvjH4T+I9LstS1K40zVV87yrWK4tfOnLt2SEqZOf92
uF+K/j7UNa0xPhzoVhd23ijU5VgvLB1XckRXO3zFOPn/vL/DurvPCfhH+0vhrpOm+PtAtP7
Vjtvssv3d6IjYj/eLyrbQn3TQB2Wj63pmuWP2vTrjzERvLdCjRvHIOqOjYZW9jXHeI9JsbC
XVbPUNLebwv4ihf7b9nh3fY7jbgykKN211/i/hZP9qtDxFpd9pEKeI/C2n/AG3VLFNk1p52
xtRhC42OxzuccMrN/wCzVV8HePv7d0uyuNZs49Hl1Dm1/eM0UjbmHk7iB++UoVZPyzQBN8M
9F0zTfhbpmj215BqdusLLM6OJo5Gbl1+nzfdrnPEF4nhjSdX8L2129polrbxvNPKjXE0EVx
IY0t4FH3uVbDOfl3rXRaj4l8N+Hb3Up9OtLee/eWNdQeJ44Y4pNvyGeRsBTz/ve1c6bDVPF
fiXztQj3pcPbpMLeGZbaC1gkMuzznRTM8ku37o27R/30AdT4Q0ibQtOv9U1KOOzuL9/tEse
4H7LBHGI4oiw+9tjTlv71ReCYE1uW48f3CP9p1ddlmzja0VgGzCuP9r/AFn/AAOmfFjVpdH
+FmsvDcRxXN2i2MLv93zJm8vn/vquw0yzh03SrPT7f/VWsSwJ9FXFAFykx826looAKQbt/w
Ds9qWigAopFbcKWgArF8UeH7TxV4WvfD93NJFbXihHaL72NwP9Kfd+INFsru6s7jVLeK5tb
Q300W/544B1fH93ivPo/G/xE1Gw0zxR4f8ABCXmg3Vo0zWlxcrFe/6xtjr22um1guKAPS7G
60+6t/8AQLiC4iiYx/unVlVl4K8elcFqaax4f+JOh2mgalG9lr13NcahYXKbmVVjzJNG/Vf
4F21F8EpEuPAV5qSWf2YX+r3t15X93dLU01wy/tFw219GGSXQW+wMn8P779/n/wAcoA5v9p
v/AJNg8X/79p/6WQ0U39pldv7L/i8BsgPaf+lkNFAHt9eTeCb6eD42ePNEuLbzrp5o7yS+D
r8sHlosEOPb569Zrw3UotW0T4j2WpeL54Pkl8/7boKMtxPAm/Yt1AHy0SbvvKjf8BoA9yoq
hpGradruk22r6VeR3ljdJvhmj+661foAWkpaSgArxn4oaTqqeMdM1rw5E41y60u7srVoZPL
LSq0cyLu/3Vl/3q9mrB8SeHbPxJpkNnc3E1pJBcR3MFxbvtkhlVvlI/lQBy/h/U7nwprVl4
Q1PTI4U1S7vZ7e7hnj8vc0jz7PL4Zflau61PT7XVdKudNvY/Nt7lGikX1U1826zfXGn/tBW
Daho95aalFqzStq00n7v+z2kRUbjjZt82P5vu12XxE8W+KdS1e20vwRqkVjbwTSLcyb186d
UjJkaMEH5EHG7/np8tAGlJ4F1ZL/AO26nb6bqNwX+bULG6uNNu52C4EhRD5bS09dW8UeHtb
itZb7U9Ttm+X7HqkEKzTjk/6PPF8jyDb/AKt/vV59oOn63b+G9Dm1Kw1OTULy+ukhvdXuvL
urSJY/OheDe7Rx/KnzfL/eWpGu/HOseJbC01jxpaXNra39inm6W8dxD88jmPzAEAZxLEmfu
/LQB7LeePdEi0LSdTsxPqJ1tvLsLa3QedO2Mn5Wxt24O7P3a5K1j8f+KbWa9e4nhtbh28qC
xulsbfy+x87a87/7y+X/ALPFZF94WuLDx5onhzVdat7y11R7hY0tg0VwkTtJc3HychUkfZG
W3fd+X+Jq7jxBdaL4k0u88FWmuXGkTXU39mLJaQncGWPzXRCRj/V9f7tAHl+pXHhLQdF1bU
dcvJPEHkTNa3Vvp1rMyyy7h+4nu5dxZN38O9V/2a9b0DxFpPjb4df2rpt8dOt57dllaGRVe
wbb8y56KyVz2sfD34f2/hvwz4R1q1up7GCZoLNUmkXfKY3ld5NmOyO1dB4J0TwXb+FjceD9
JjttJ1X960YRlWcbdudreq0AcH488CaL4c+F3jC/0RdTu59Yht/MU3LTNLKknySbmyd3zc1
6n4Z0kaJ4T0rR1jEYs7SOAovOCFweeKs3FjC1vbW8cklpHC8bRrbt5eQv8H+7/s1LJqFjBd
Q2c15BFPL/AKuJ5FVmx6CgDkvGVvLoup2fjqxt5JpdORor+GLlrizbl8D+Jo8eYv8AwNf4q
dqPxE0a38KaZrui28+vNrDCLTra0X5p5Cudpz9zGOd33a7evMdL8Gav4OfULrwnFBJbm6kl
GkPNtjukb5t2SP3Uo3Mv91l25oA4rXf+FzfbtRvJrPU01DVJIIdKh0m5WS205N37xps/LyP
4iteheDvA6+AfDGoT2ccmteILzddXU8037y6l7JvP8Nb/AIc8SW/iC3uf9HnsL6yl8i8srj
b5sD++MhlP8LD71dFQB4r8Mvh94it/G2p+P/HcezWrrKQweeswiz1PHyj5QqitbxT8WLLSf
Hum+DdHt/7T1OV91wvmbVRdu7YmM7pW7Kflqz4t8D+KPF3i2ynn8UJZ+GbJopf7NhjbddMG
/eLKcj5Sv/6qr+Ffgl4U8K+K/wDhJo5J76/WSSSFJdqxW+8/wIBxgcCgDppvGmkt4En8XaY
DqNrFD5uxDtbd/cOfuEd8/drmobfxLrUmp20d75L6fN81lpaR2tr9pO2QoZ3R5Gb59xZUWu
jufBGkz6tq9wMxWetWzW+pWSj91csePO46Sbfl3f8AxNcTdyXvhb4g2dnb3kl9d77COa5mK
r9qtp5nhVJ8YDSx7NySfeb7tAHV+HfA72Nympa19mluIP8Aj1tLfc0Frn7z5fmSVv4pW+au
2qSigDzb4urJf+F9N8Ow2++bW9UtbVWcfu48Sead34Ia9IXpXmfxnk8nwTZtZySLrY1O2bS
ki+/Lc+Zwv/fO+vSo2dkUuNrfxLQA+iiigAorPvtZ0fS2RdS1S0sWf7q3E6x7vzNcd8Q/FG
taPJ4c0nw8IIrnxDfCxW8n5W1ypbeE/iNAHa32oWmmadc6hfTC3tbZGkklf7qqK89i8b+PP
ENnbav4K8FQTaRN88cmrXn2eWdf7yIM7R/vVzXjn4f6npXwt8R3B1/U/Ed7dTW91fm4+9Lb
wtl4o0XheNzV6FY+PPBP/CEQeILTV7G20hbcMq+YqtEoX7mz+8Om2gDx74yNcWXxM0Vmt7h
4fEelrpuoW1pH50zwLMJJEjA9R8tep+EviV4P8WXiaD4fuJ7a8ih3fZJbVo2jReMc8VBNpc
3j5PA/ja036Jc6fL9t8uZN0jQSLhouP7y135trf7QZvJTzWXaZNvzEfWgDkPhv4b1Xwp4HT
QtVkhlnhu7h42h5Xy3mZ16/71Zfh29t5/jN4uttR8wa2kMP2WN0+RLAL8rI3+1Kz7q9Krzu
3uLrSfjDqEGqWEZt9eijXTr9WX/ljH89uw65++4oA5T9pn/k1/xf/v2n/pZDRR+0xu/4Zg8
Y7uu+0/8ASyGigD2t3EcTN8zBVz8vLV5T4Tsrf4h614i8Va3pELaReeXp1naXkf79VgZ97O
P4GLv932r1qvKPANjH4X+JHjLwxcQ7LjULn+2bSdnaT7Rbt8u3nvG/86APStO06w0nTYdN0
u0jtLKBNkUMSbVRfauP1Pxp4mh1a9sdI+HmrXyWMv764d44Y54tv3oCT+8b/ZrvaKAPNbnx
x45igbZ8LdTa4kfdbql1CyGLdz5jZ+R8fw/+PVNL8UrexnD6t4R8S6dprBfLvZdPZtz9wY1
y6/8AfNeiUtAFDTNQg1TSLbUrTzPIuUWWPzUaNsH1VuRV6iigDkvEXg+x1bUf+Ehig36xb2
NxZxb/APVzpIp/dSA/eXNeR6HomvDwH4d8Rw+I10GyttMm06+j+wx3MsrfaSEi8tQFPXb8t
fRNfOmoaDeaDcWelXn2i5v9JsWljitn3LdLdaiVeLBwGyjqvzUAQeMNYudd1XQPDfhm3/ti
w0TT3e8s7gtbzT4jeN4pnIxH9zayttZt9dVonh/xHquraNDqniOe30trdr5bGz8ncjxMio3
mKmF5dv3afKv96uMj0O717StZXwteal/ZN4mnxTfZp/3ct0Jgt62yXLsyr8zNXp3hm11PTv
HNloskdhbRaXpkyNHabmX7M0yragl+d/7qVnoAxrJNUk+JWkWOp62JruObULaGaK18u5ntY
40OySYHH33RvlWsO88OyaBPDrF1Dq1o0H2f/TpZ5pVtbm6md7qbAPzbVCJ/d/vVe8BvLffF
e9168uEdF0WS6ZpX+WJbm8kdP939zElXr34taxJHDd6PpFhPbanczWWlLcXfkzXIjU5ufmG
zysj1oApT3HiK+0XWfFmlT6lrOnad9q/syK6RVklb7P5XmKNgfaXeX/viiy8PeNbnwTZWtj
HrVno7Jb2b2D3qx38lssbAyoW+SBiWT93u+6n96ua1Hwt8VLP4PanrC+L7i/vtRuFvLqOxu
mm3WxVeYXUZVv8Ac+XbXq/hTW5NP1FPCes6tJqMs8X2zR72b/WXtrtXIcgAeZGzc/7JVqAO
Tj+H+iQLpNx4k0+XTvC+jadJcLaXuoNNILp23SNJtPzbUTs22m/YtHvfidZ6xDq51G1uLuP
VmnlsWVYoBbsI9t19zyg3/LP725/mrhvi54jsvE3jTRX16OT/AIQSwluN01jJumnZWMbvjP
3d6bR/wOuo8S+BrXTfCPh3xr4JsJG0/SUhv5tCuN0kd3FtyZCmceeEY/71AHr+s+JbLRTpj
3Ucj2moTeR9rTmKAlcozt/Cp6bqzPFWranpOreHdYtZA/h/zpItT27TtR1xHN/uq/X/AH6z
PDtxZeHfEzeF12R6HrcTX+iQMm1V+XM9uB+PmBf9t/7tWdS8GalYW1z/AMIXqYsYpUk3aTd
/NZPvBzsx88P/AAH5f9mgDtbn/j0m8qRImZW2yf3fl+9XO+ANb1DxD4A0nVtUjRL2RGWVk+
VZWViu9fZtu78a5u41s6x8D/Is7e4nv9RtG0dYN+2RLra0Lq7fw4dWy1Wda8R/2Po03gfwa
n9o+K7LT1S3sYiv7gbQiSOWwFUUAdY3inw4mqLpb63Yrel9vkGZd270+tUn8beGotcl0V7/
ABdRTLBI3kyeVFIVzsaTGwN/s7q+e/D3inVPAfwF1zTfE+l7NUlvmitLbUbXc1xJIqySNIh
+9jdurf8AhRouq2Fjoc0el3d14Z8XW0yapY3hWZYpgvy3O7+5Ii7dtAH0Ujq6bkfcvrXjHx
Qe1tdcvZbe88pm0hrq8dP+XWWBt1jKP9szMyrH/F/wGuf8H6fefCnx94s0q3knn8MQPa3Rg
m3Nst5cg3CHp+7b5X/vL/u11PibTLrSr9tS1XUZotPtdRbVrLWflnitWdfL8u4hP/LMZ4kX
7v8As0AepaXNc3Oj2dxeW32a6lhjeWL/AJ5uVG5fwq7/AB1g+Gtc/tjTmW4WOHUrN/s97Ch
3eVMFB4/2SGDD2NbTSbEdn+RV/iagDyv4ryLp/iv4e61qVxHDodlq7fajK+1UkMLeXIT/AL
O166nT/G1pqXxB/wCEWsYBcwtpa6ouoQzK8bKZNgXiuc8L2k/jzxBL471uN/7KtJWi0C1d/
k8sZV7l16Mz9v8AZrlvB+u+F/Dfjy8Hg7wRqc2ka9qMdl/bNvta0Vxn5YwB8sQO6gD2/UtT
0/R7CTUNUu4bOziG6SaZ9qrXn9z4k8TeO/DMj/DyN9FVrlYf7T1a1aPdBtyZ4EP3v7vzVyP
je7srP9oOyGo6Xf8AiGX+yFutL0lDuja68x03YPyJ8it8zV7FYrdaz4XjTXtO+w3F5b7bqy
WbzPK3L8ybxigD5ms7XSde8GjSJNIg8TfEjWLy4sJLy73TSW0SyMhuH3f6tQg4r0b436fZ6
f4I8LTfbL62XTNUt4lns9zTrGUZWZMfxYHFc54W+Belp4s8U2GqR69YWsFwv9n3dpdtDHPb
OudmerMvevW/A2i6P4ftNQ0aw8T3fiCWC63XBvroXElu5UYT/Z4oA5LwLL4z1afTItG0STw
p4IsXLKupu0t9frtP8LZ8tSTurq0+FXw5TVf7STwZpn2rf5u7yFxu+nSu2rzLU9b8QeMvh7
4il8KfaNG13Sr6e1hXerNK8Dfd9PnFAHf3WpafYSW0V5eQWz3L+VbrI4XzX/urnrV6vDdY1
i18ceIPg7cxRpJdXVy+qMv/ADyWKH5//H69yoAjRt275NlcJ4uSGL4i+A7+4j3QLcXVqrfe
CyyQ/J/6Aa7+uA+JTyunhKxhj3y3XiKyx/uxsZXb/vlKAOR/ab/5Nf8AF/8AvWn/AKWQ0U3
9pj/k2Dxj/v2n/pZDRQB7fXlvxEmm074k/DbVbXZ5ralJYSKfvPFNHg/lt3V6lXifizxEda
+O/grSND8x20e+uEvZ/L+TJhUvGG9k60Ae2UUUUAFFFFABRRRQAV5J8aEbR9Ei8ZQQRzLYw
zWN1Fv8tpYrjCjBAPKybH/CvW6ydf0e38QeG9R0e4/1V5C0W7+6ezfgeaAPme38Oanomhp4
y8GWc+q3Gm6pNa6eljukiltpLdv9ICnncjvtf+9s+au9/tPUIfBKaqv2uHUv+EMb7RLff65
5d2EZs87g3mt/wOse6k8faT4rvNF8R+KP7BbVLZryzvtGtVkhnni2Jt2EF9z7vmVV+b5dtd
BqWsjxTOmjxCdL26tJtDvZri2ktf8ASGg8+F0R+dpeKUUAR3Xhy2bTbma41az0jw1YX3kaz
FKjbry2toUihi3gj5fl3bf9uuRh+G+p/FbxRYeJNXvLCHwd9m8uxg0ydfOtbbrCmNhG71rv
PCMug+OJ9d0XWtLgvbCcWevRxXCfKrTw5PHs6PVnxtF4N+GGh3vjLR/Ddhb+IZ3aK0aKD5p
J5eO3b1xQB0tvJovw58K6NoLTXdxGgWztERGmnnYKTwFrh9Y+Illr82n2ej6HJE+qXM2l2O
s3aKrWcx/dyP5f31wzbf4dzVnWPhn4jeKdS8IeLvEN5eadebLmO4gsTHG2nJIn7twjg/Mf4
/vN9yu1tvhR4X0qSyvtHtNmqadE32aa4dpEafGPOlUY3v70AeceGfCvhz+2bLwLe2+k+I/E
mhJ++u9RndrdFMjuLeCLPzMq/MePl/ir1EeODa6ZcxXOiyRatY3ltYvpqzKS3nSKsckb/wA
SFW3f8AZe1cV4A+D+seGfilqfjHxBrFvqhm8xraSJGVjLK3zsyHp6fers/Gej2t54k8IX8M
EZ1a31SPbLj955G1zJ/wAB/wDQaANnxd4d/wCEg0dVtpBDqNnMt5Yzt/yynQ5T/gJ+6f8AZ
Nc/4M+IF34gktrPXtE/sW8ukme3HnrJHO0MnlyoOh3hv4f7tehrt7Vi3nhjQNQtILO70uF4
Ybj7ZGqrsMc27dvBXGGzQB4zqfia08N3/iqQxyTWGg+Iv7Uki8zbt8y3HyZPHzzPu2/7zVj
Q+Edc8LfGXw1461DXo76HxJqLRNNYx7lieVfkTLfejK/LuFdrrnhvQda+KereD/E8E7WWvQ
w6tZ/Z5GhWWSBfKkQ7fvMPkeui8QeIvCPww0Xw5oNzZ3FzFK8dnptpCizSblwAfmI9fvUAc
jrnwtHjvxvdeLvG5GkaVafuYbJGVXnijb/WTydF3en92vXdKfSEtI9N0ee3eGwRYljt3VvK
ULhV/KvKvH9/rPjrSrnwtb6H4i0/TZZPst7Jb2UMzbgyn7/nfc9flqDxX4S1fSNL8J6B4N0
WSGZpIbXUNd0/baMIhhXVwnzfP/479aAPapIYpo3jljR1f5GVh94elea6T4etfhj4Z1Qalr
CXXh6Tz5ZLS4+95kkh2RQ5P8aMieX/AHvu/eqvrXiGbwXLdaJpGri5bylnaTVZ5LhdNBfav
TMszP8AwRf+PbaTRPCGsavfweJtXuJLOZ/3kMt5AtxfoCv3hnMdt/1zRPl7tuoAvfDDTLq1
h1C6fMMXk2tg0TfeWe2jMUjZ/iX7i/8AAKl+KVvca1Y6F4RSTybfXdTjt7qT+HyI1Mrp/wA
D2ba7XStMt9G0m206zMhigXYrSvvkbuSSepNcT4+aJvG/w+t13zXh1dpY7b+Fo1hfzJD/AL
m5cUAdvv0+zhttPZ4LZX/cQwblXdhfuKPpXky6J8Qvh74CuLLTvFHh220PSUmlhubqykaZI
tzOA3z7M816N4s8HaL410YaXr1vI8aOssUkL+XJE4/iRx92uZk+Eun38cFnrnijxFrGlwOs
ken3d6rQnHTeQgeT/gTUAc9eWPj7Wtd8D/ETQtEsE1KXRpIb6K7maNLdpVVxn+IqG/hrs/C
fg/VtJ1e58QeI/FF5res3SeU3/LO1gTdnZHF/7NXYyPDawNJK6RRIvzM3yqqivMYvjFo+o/
EfSfCPh+zk1WK8eSOTUkfbCrRqS3lnH73HfbQB6Dq2taXoNol5rF/BY27SLEskz7VLscBa8
+1HT7j4a+GfH/jLT7iC8vL+8/tMLLDtRFARdhwef4vm964f9oe8i1DxJ4Z8OGSdJY4bi/h+
zQNNI844hTYPVlreh1fxh4++CvibWNbtdOs9MvNImWzgty0ku9Vbc7n/AHl+77UAezW9wky
7l+58u1vqua4jwaWs/iF8QNIz+7F9b36L/wBdrdd3/j0dc/4M8Q+OfFOlaBFo2jyaFokFvB
9q1LUV3TXWFGUhj9/+ejV6lDp9hDqU2pRWsaXtwixyzBPndV+6CfbNAHnPhv4aXeg/F7VvF
r36XOlTxTfYbZ9261eaQSSADoq7t1ep0UUANZ0SPc52rXDwTRal8XNSh1CTbJolpE9hb7/4
ZlbzLjH4eX/s/wDAq63UdPsdUsHsb63FxA5Vmjbvtbcv6rXnF59vT9ozRZr+zSOGXSbq3s5
IZdzNhkZzJwPwWgDE/aZbd+y/4vb1e0/9LIaKd+01t/4Zf8X4/vWn/pZDRQB7VJJsjdv7q7
q8y+CoW+8Av4juPLmvtW1G6vJpvLVW3GTZ/JBXpdwnnWs0X95WWvL/AIE3SL8Mv7Efel1ol
9cWFwrptZXEhb/2egD1WiikfZs+b7tAC0VWW7tZXRUuI3Zk3qu8fMvrVmgBaSiigAooooA4
Tx94N/4SRrDVbc/6fpK3LQJt/wBbvhZQmf4W37GDe1cr4X0ayh1HwTHeXs93qf2eSfUHu7p
rqT7ZDEo8osXO3yzPK22vYJpY4IHll4WNdzfQV80/D7ULi+n1DVtEkt7mJ7/UNRs1R185Xn
tnbyiD95xsizt/v0AdNpemSaD8XPC1zp0kd5BPLqejyYTaywRsZozx97y2/d1rWXjXxN4v8
bataeHPDWk32i6NNJHDf3s21vtK8FRtyyZ+bDba8p8W+IJfCfhcf2R9vNzdaLZR2d78221s
5V8yeXzP+ess3ymvVfhn4B8LTWmg/ETT9Dn0HUrm281rKK6kaH5l25YN1/vCgCfU/itCus2
vh+xjt9P1dYZLrUl1bcsdgka9CRjzCT02/wC9XN+D9Q8UfEn7R8RNK1a+0S8s1+ywaau2Sy
uVX5thzz83dsfL/DXpnjKy8H22n3PiPxNocGoeXb/Y2ZrXzpZI3bAiQe7NXm3iLSvFPh3wl
YQ6It34X0+5vxFJbaHBHJ9ggI+/KTzJK3yjdnatAHRax8Q9cvNSh0fQrOPSrh7ePzp76PzF
hun/AOXfeHEe6P8Aj+Zv9lWqzomg6tpl0HHjLRLzVg7W9xdy2LTXDybdzJkzfu/73lgVyOk
eGvE3iDwPZ2dtpsFtNp2qXdrHc6mNsksEgeKa4dFJ/fh23dfmatGy+F3in/hHHsL6/wBPiu
HRdNV7aST5Ld5N13c5blrmcfe/9CoA7/TdGeHXI77V/Flxq1/sZreBXW3hRD1IhT7/APvNu
rUfxJ4dS3juH1ywWCWXyI5ftMe1pP7gOfvV57deA9V83xNbW1nZpLqMa2dhqIm/48rNY1Vb
fbgPGvynOw/x7qzfEXgvxBNbGTUW8NWmlxWMNr5m94YNOQTb5xHHg/M+1F3bv4KAPTvE3h+
LxBpRiSeSzv4f3llexD95ay9nX+q/xLxXG+HNF8N+KPEj+KNY04nxho832K7jaaR4bedV+/
GhO3aww4+v96sC21D4jeLvFcfjHwbqOPCkrPBbW00yqpaJiplkQpny3ZWX5W3fxVoWOvDSP
Hmp+JLuxn02C9W1s9atph81hcDKxTZ6PA27b5i//sgGnp/wb8NWk1tc3eoatqVxBeNftLcX
X+tnbqzBcfL/ALNVvEXj++vr59F8Jx3Ai2bf7Qt4fPmnbdjbaxnhveZ/3a/7Veo3EYngeF/
uyLt/OvIvhLcW8Ou39h5ey4n0mwlXf/rNsKvauh/u7Hi/8foA2vBPge80+4j1XxEqC5RvNh
tBM1wUlK4a4mmYAyzkfLuxtVflWvSKKKACuG8SWsUvxS8DXLfP5X27bH6Ewj5//Zf+B13Ne
X2F9L4m+Pl1JaI/9m+GNOazmZxt/wBKmZW+X/gC0AeoUUUUAYPiLw3pnibT4bHV0lms4pVm
aBJGVJcfwyAfeT/Zry7wfrmgt4s8R+O9YubDSNAs5F0TRPM2xxrGjfvDGP8Aaf8Au163rmn
zar4e1LTLW8eznureSBJ0/wCWRZcBvwrz3wL8EvDPhGK2lv5JNdv4P9XJdndFbnr+5jOQtA
DPBPgldB+MXinUvs9/LbLaW8Vve30jTNM7bmkw7enyCus8I+DofCCavb2uoT3FhfX0l5DbS
/dtd/3kX/Z3c11tJn5ttAC0V5leaT8ZJvEJvrbxB4dtrK2lk8i08mZluY2+753+0P8AZqS3
0v4wpPpjXPiDw9Mlr5n2hfJkX7bu+7nj5NvbbQB6TRXGeHB8R7a8hsfE6aLfWaqd1/aTSRy
t6ZiKY/8AHq7OgArzO8i+1/tIae6/OmneH5JWz/A0s20Y+u2vTK8q0q6k1z42XN9LZyaFe6
Pp/kTWkpV5b6CVsxudrFVRWV/9qgDF/aY/5Nd8Xf79p/6WQ0U79prn9l/xef8AatP/AEsho
oA9rd0RHdztVerV5p8O/st1418c6to7+dol/eW8sNwn+rlnEe2fY38QyqVr/FSdrP4S+Jbh
J5LZ0s2KyxHDD8q0/CfhvS/DGgpp2jeelj96OOWZpFiz2TP8NAEFp488OXGma1qc159js9F
u2srue7/dqki4z1/3qf4u8R+G9H8MtN4hv/s2m6iPsolVGfdvU/3Qe1eKWuj3Xjj44eKfCc
1wH8I2eqLq2oQKm37ROI0VEJ/u7l5/3K6Pxze63q/xa0ay8P8Ahh/EGn+E9t1dW0M8cC/aZ
FIiG5uPkHzbaAML4QH4c+FfEEEMPjefXdZvUXTrLzLOaJIYwxfyk3Dv96vbY/GnhGaf7ND4
o0l592zy0vYy27061o2Zkms7ae9tFt7sqGaHcH8pyOV3d68k0fwp4M8a/FXxNqz6Hps2m6S
g0lUW1VVnuT+8nkbj5mHyLuoA9S1DxH4e0l7dNU1ywsnuv9T9ouVj83H93JqfS9X0rWLf7R
pOp2t/EvymS2mWRc/hXz58WdY+HVhrPhTwPNp8dtFol9C87PattgtduTEn9/f/ALNdB4Gtb
HUvijZeJvAPhyfRfCS2M0F5M0P2aK/ct+78uP8Aix/eoA9zorwXx5feMdS+Jb6v4NgOoxeC
fJ+1aekzK11JMpZ1wCFbamyl8OeILH4r/Fq18WWcd3baB4Ysd26Zmj3XUn3lZf8AYWgD0rW
LXxpfeMtNj03UItL8PWuLi6kQCSe8fd/qcEfImP4q8vtvB+q+CvF2o6lqD2gt9Z8V2c+mNb
u27dJJIJFYfw/undayfAU/hb4ieMNZu/ET+Iv7U1m7nfT9k91DbpZquECOhCfdrpfHEun+E
rvwn4IvpH/4Rm9iuNt9cPJNc2d1HteGcSdV2k0AVzolnd+I08G3kfk6fraa3pci7/uKtwtx
AyD+8nmvivaNMsYtH0a106J/3VnbxwKzf3UXFeAWHjXQdYv/AAb4n1G4/wBIju765W2tz5k
s86W8cARVHP7w/vBXUjWLO6gubvxXf33iG7bczaJph/0KyT/nlJICsbsv8bSv/wABoA2pbz
/hMNeGqXk6WHgzRLhZ4Ll5No1C4T/lpuPHkI3T+8w9KqeLfGGj6xbxWNiz3ulpcRvNJD92/
dW3JaQf89Xd9u/Hyqv3qwJJbHxdq9pqGpXNpaaXYSqjKu2e202JPkESSbfKaeWV0X5N21U2
rWjF428GaFP4gudH8OX8t74fhaXULm+3RtFn7qb5iX+fsq/LQB2SX9x4N+GE2sa8n2i7sre
S8ukt/mV5WZpGVP8AgbYrxbxt8R/G1z8MND1r/S7OHXXkW4gs7by/KhVsbUm5O5/4W+Wuv8
Lax46vtP1L4h6lHJaaVLMt7DZfavtCy6cY/mCIv3ZV27h/e+6a3tQ1rRr61tvENnq2rTaZL
bzXc0cM0kMdvFDDuYFRgxtnZ8rUAcZrOqt4N+H8HjzwPdeIr211jy4l02/eS4jt18twXO7L
pjb/AHv/AB2uJu/Cvi3xBpXg+1tPAurQrbeXcX938qtfyllYOcuB/wACf5q9J1Hxz8TtQi0
Ow0XRNF07UtaVb2BLi63eVbDHyvuC7pD/ALH3aoXHi7xRreswweFdc+a8uLdF/ijt83E0hY
p/d+zwcr/t0AezeG49Yi8L2A8Q+R/a/lK119n/ANX5nfbWF4ns18SpLbaRqlrNeaazRXmny
vvguI5I/mhnA6ZXkN/DXn1x4s+J+qXHgzVbG3nh0G5s47q+n0+x+0NcS7juj2E/IrKox/v/
AHq2Vbx7rOtvEt5qOmaZPql5JcSpbRrKlrCsSwxR5B5d93zf71AGloWraj4TWw03xBby22h
zokdvc3c4klsJT922nfJ3L/clz/st81c98On0y8+J9y1neR3L2NjdBtibVR5tRlZ8/XYmKs
+HoPiQtobjxlNJq+izaHNJNp81rCrLKG/dxPjlnKfe/hrP+GOoeHbfx1Z2uieIDexaj4dg8
u0aTd9jMDY8pf4v+WjttagD3OiiigCC4uIba2kubiRI4YkZ3dv4VHWvPPhH9o1DRta8XTRm
KLxJqk1/axt95IOI48/VU3fjTfifqiXFvo3geK5T7V4iv4bW4jV/3iWg+eZsdeVXb/wOvQk
tltLD7NYxRwpEmyGILtjTC4AwP4aALVFec3GgfE7VI5ppvGen6JdSxeR5NjYtNHEN2fNBdg
fM/wDHaSXw38Toogtv47sbmT7N9k/0jTyu3/p5+Vz+9/8AHaAPR6RV2ivLfsnxj0/UY9Xmv
dJ1e1s4vIbSbbdG16v/AD28x/uS/wCz92vQ9LuJb3Toby4sZLCeVFZ7abb5kXsdpIoA0KKK
8pvPipdxfFGDw7Y6Gl3of26PS7jVEk+5dPHv2D6d6APVqKKKACiiigArzPWN9j+0H4Wu0jC
QX+kXVl5m377KyyhP/Zq9Mrz3xd5WpfEXwTpUP/Hxa3FxqUzxP+8iijh8vaf9l2lRTQByP7
S23/hl3xht6b7T/wBLIaKP2lmz+zD4yx93faf+lcFFAHrXiLTE1vwvqukMm8XlpJAVb/aXF
c58Ldb/ALa+Gmks42XtjEtheRN96KeL5HDfzrua8z8ICPT/AIyfEDS7abMEq2WotAP4JpEd
ZCPrsSgDtNJ8P6Xol1qdzp9vsm1O5N5dM3JdyoH9K4S4+BvhC5v9QvJNQ11Gv5muLhU1FlV
3LZ3celepblpaAMeXR9nhRvD+n389nttPssN1u8ySL5dqvlurVU8G+FrLwb4TsvD9i3mrbp
+8mf707nl3P1NaFxrmk22v2mgz30aajeI0sNv/ABOq/eNX2liRkjaRVZ/uj+9QByVl4B0eD
XfEOsag/wDa8+usqzLeIrrFAFwIUH92m+CvAdr4HfUodL1O7m0y5lElvYTPujs/VUrp7zU9
NsXRb3Ube1dvurNMqbvzqaa4t4U3zTJEvTcz7etAHPeFPCcfhWDU2OoSX91qN9JfT3EqKrF
n/h47AVhRfDVYfAHiDwtba5PbT67cz3NxfQwqrKZWyyhM9Nvy1W+IPxG1LwZ4i0nTbHw/Jr
I1O2m8mO3y0jXCsgRP935ua7Xw9/bn/COWR8RtB/azJuuFtf8AVqxOdoz6dKAON8M+FfiRo
V/plneeOLDUtBs08poP7LWKZ0C4UbgflrvrvclnNNHH5s8cTeWv+1t6Vcrz7x748tvD0F7o
enyFvEs1mktpFs+X95MsCN74d87aAPO4PsOvfDLwNoGnWcb+K/scep2a/ZUkiTa3lSNP22f
vOf71afh/xj8Lob+GG1P9pag32h9Qubl/MWzih3b5n3HZGpxwqf360odH8DeCLW58L6L9su
/FGowtZyT26LNfTNIpkLM7YRe79VWpoPDeja/LMuhyPomraXaQ2LWF5ar+6xNHMHkRT+8Vv
KUfK21qAJPEPiT4X36eGfE2veJPs1pZ3cj2K75I43lj4bfHj+E/3qfq2i/DxLvU7TV9N22H
2iHUbjLSNHe3dxvjVTGMl2+VcL/t1xv9jaVpcllHP40sE1bS5rq1udS1bS/MsGkmuGmdY2c
gLOn+/Xfal4V/4Sh4vEGi+LIPO+1w3lncwwJcQEpC0XzDPz/fdvvfLQBfs/GfgXRbbR9Bsb
xbZLiL/QbKG1l3eWr7Pubcrhuu6qiw+CPE3jK5+wXs666sT7nt3mjjl8pvL344jm8t2287q
E8Maf4ZvLrWrzxBuuG0n7BG1w6W7bg0k0kof+8Wfd/s1x3wkmt7fU4dRuvtH2PU9PtrPRLm
7njkby4dxkhJjUBXLfPt/ioA9C0S+vbXXT4d8TXlreXvlfaLC6EXltdRjiTKdA6nrjs4rVn
1/wAL6XezWVzq+m2V1EiySwyTRxyKp6MRU17dedo1xqGkJBqF1FDJ9lCSKwkfb93P1r5h1D
4ffEa4+Fd/a32gXdzr+s+IGn1H545JHURjyzu+75W+gDvvHXxS1lLGytPDsEVuNekWDTLiO
ZvtcqFsCdI9hCoxPy7q9E8O/wBtaTr0vh/W9Xk1dWtFurW+mRY5H2/JKhCgdDsb/gdcr8NP
AZXwnpOqeNNLkPiSzuGaOW4+aaKONmWNN3PyBfmC11Hjg2mlw6Z4on1L7DJpVz+7VE8xrxZ
Pla2C92k+Xb/tYoAj1zx9pkOk6ydDk+33+nboJGUbILeXp+8mbEa4PX5q81kstL0vTbDxLq
9xBpWro9va+HJbhWTzVgjy+7/nmk7NLnd/C6s1dP4A8KxyT+drNhb3H9kLHFEryeckV8zPN
dOB037pVXd/eSuZ1W4m8U/ER5rm4nuNPl8uPQJYtP3fZbnzPKnSTKfLjbL5kbn5loA9j8Pa
9a+IdNa6iSS3lgmaCe2m2+ZBKvVWwSPcY7EVU8c+K4/B/hSXVvs4ubt3W3srTft+1XDnEcf
4msfwXDFpvxC8c6b+7i/e2dzDbRJtVYjbqgYD/ejZf+AVW8QSXfiz4j6Homm2m+x8O3y3+o
3r48tZBG3lwp/ef5tx/u0Abvgzwr/YVlPf6klvN4g1KVrrUbpE+9K38CMedi/dWuuoooARW
zS0UUAFcfd/ETwpaX9zY/2obm6tX2TRWlrNcNu252fu1I3Vx2tzx/ETx1P4emWRPCnhaXzN
Xn85o1vJ/L+WEbcfKn3mp+i+LLEXEfgv4c+EJ9NlS3+2brqBYbeKI/dlKBw7NJt4Vtu77zU
AN1y21a61S88VeIPHep+CPDzeXa29i8kcbSqFy5O7dtdvmxt+as1bb7V8LYNLg8JwaDpd2V
vNKvIpmkjtZd/mRvcNt3xsf4pPm+/Vy+8Fap4y8ITah8StXk0B7qaO4urK3kX7PBBDu2IWb
dtyx8xm3f8AoNdS3jbTYh/Zd14b1a2sItsF1LdWXk29qjfKhcucMh/2d23+KgCz4J8faf4v
gmtpI49N1qzeRLvS3mVpbfa23dx2rem8Q6Dbar/ZFxrdhDqHyt9medVk+bp8mc8153f6G2h
3FmLy8v7OGJ2s9M1jSUaa5SJvmFvPH5biRfl2q3zf8Baq2p/Dbw54q8DPeeH7iDVNea5W/t
9bvhumadZM7XYAFV+XZtx8v92gD2OivNx8S7qzkn07V/BOvLrNsqvJaafa/a42U/xpKMJt+
uGrpdB8Y+GvE9l9p0fV7e5/haIPtkViudjKeVagDo6868C6fptv4l8c6hbR41SXWWiupH/u
iNGjx/s7Xr0HP/TOvP8ASV/sv4z+KrCb7mrWNrqkP/bPMMn/ALJQByn7TG0fsweMVXpvtP8
A0shopP2lc/8ADLvjHKsvz2nB/wCvuCigD3CvPNNs5tH+NGrrNcPdprenLdQtN9638mTaYl
P9z97ur0OuMtrpr74vXscbZi07SI0fP3lkmlLbfb5Y1oA7OiioLq2+1WUtv5kkXmKV3xNtZ
c+hoA+cdQ8UeMJvjNdeNfDnh19eswLjw/ZRQ/dYxYbzHfHyrvNWdDfW5vHXiLx18RNQtL9v
Bdn+7htPlht7lo9zoB/Fj7u7+9Xumg6Dp3hnQ7bRdIt/KsbVNsa9W9SSe7E1zkPww8PR+Dd
c8MS3F9cW+t3El1eXM0+6d3Zs5347YoAwNH+FeieJLRPE3xA0/wDtrX9Tt42mW5dvLswVz5
UIH3MVxulNon/CkfGX/CRx/wBteFtE1O5i0Zbl2Yusfyx4cY3De22u7T4ceLpoo9N1D4rat
c6SiiNoIbWGGaRPQzAbulbuofD7RrnRtD8P2caWOi6TeR3Rskj3RzquSEbP+2d1AHz34e/s
fSPDGh/8K48Salf+P7x4/tEVo8klsu5l3idGGPLT7u6vePiV4m1jQ9H03TfDckEeva3fR2N
q0ybgmeZJdn8W1az9Q+Hep6H43s/E/wAOJLPSxPMser6bKNttdRf3wqjiQVyXjXQ9e1P4pz
6l4m8Aaj4k0GzhWDSo9NulXaSVLyv86ndmgD0TS9O+KEWo27av4k0K7sVf99HDp0kcjJ7Hz
PlavNtW1C4134mXdvq+lWNvqXh/xFZwWN+1rub7NPHJ5eefm+f5q9y0q9m1DRra7uNPn02W
VNzWtxt8yL/ZOMivHdY8a39/4ofQo9PgvHs9fha4gtEb7UkEUyCP5P48srSbvurHQBpax8K
fAyXEN34h8UalDK25pmuNUW3+1O7He79OobZ8v8Py1kx+PpfF/wAWE8F+EtQtdG0iyRornU
kkj8+8VcqIoCc9G/8Aiq6Kz+G+rXnxW1nxZ4p1O01SwurOSytbEI37qJ2+7z93j+Jf771ta
F8L/AXhHVG1fSNBgtZ1X/WyyNIIFHdN5O2gDFh+FL3PgnU/BGu62+paIzhtNkddt1av8zF3
f/lo29quSeD/ABPoPh938G6xZprhtFgl+02ojtrmRePO2J9x8Z/vds1e1D4r+BNKeD7ZrYS
KeZYI50gkaFmPOfMA2bfxrS1jx94P0GOzfUtetE+2PGkIik81n3tgNhc/L/tUAfJnxBu7qH
wXpfh/WtQt9S8XPd3H9pyS7pp7fym2xr5jE+Wp+98u3dX0j4Z8N+E/FXwM0bSP7N8vRbmxj
kVG+WSNuvmhv7275t1dNaa/4V1bUp9Ptby0uLv+OIp/rcemR8+PauW8XW39patbaRq+ma2P
D0CFvs2mQmW3v/lGFk8v54wv9xvlagDlvDn/AAjPgW4h8P8AhvxBcXN5paf8TOSxtVmglh8
z700av/rQvWRPm/vf3a9Mv/GOmPoup3fhzUdN1i60+Hz5IYbpWwg5Oduf4a838DeAPAPg/w
AYW3iDSta1Owlt4ZLOS01lPJaVn24I3ov/AI7W9NoGlnxbquneEfDNnDf7i9/qdwWWKF5o/
mREX7zFCGZflXnd96gDt/EGsTaV4YudTsYPtlw21bWH/nrK7BY1/wC+iK840DwzN4p1bVdW
1jW7+5itpmsre9SRVZpF+WdoBg+Qm/KDZ+84+9XY+K/smk+HNJtvtEaG1u7UW7XD/L+6+d9
30iR2p/w5sptP+H1hDLbPb7pJpoYX/wBZFFJM8kav/tbGXNAFTxPYyeHvhhc2fhK3jt4LXa
rJDB522DzP37KmRvfZvP8AvVh/B/TrGG01zUrA3ASW8aB9l99otLhoxjzoMkuu4Y+81cr4j
zeeM7K20PwpqVncW+tSW8i/apLSxuJJFc7/AJcHeUTzPMRW/wBr71exqug+DfCzuwj0/TLB
N7t0+pOOrE/99NQBwmveKNO8P/EHxNrjZmu9P0m0062tk5a4uZpJpUiVR1Y/JXWeA9Bk8Pe
Dba3vN51G8P23UJHfczXUvMn/AI9xXP8Aw88OW9/Je+Otc0Ty9a1TUZry1a7j/wBIt7f/AF
cK8/d+Qf8Aj9emOisPmoAWik+X7lLQAUUUny/coA8q+G7rZ/ET4kaJ5nnbdVTUVnRty/vo/
uEj+Ibfu16bHbW8dw9ykKLcSqqySbPmbHTJrybXvC2seDbXWNWsPFCLYanrMd/JaMn2eeWS
SRF8kXAkG1T/ALtM1i48P+G777d8PtUivPEzpIklmnmajJeZ5HnfvQU+Zf8AWMaAK3xE0+4
8Z+KZfDcMXiXUNO0wwvqVpp9xbwQbZOcHd88rbfmx/WuktfHN1qWh6zcT+DZE0Oxkks90tz
DIt0yy+SU2DPy1mx+DvGuqX2n32r3Gi2F+rxyXGs6dHJDeugOfJ2D5P+mfzM3y/wANGk/DH
WIfBOu+E72TRNPt9Tt1i+16ZBJ9olkz80srMfmY0AZkvi+z8OWiXfhi3tNLttS1S4sLZbue
WSyaKDO64jjQErlxsCp8v8VS6x4k8XeGNVntreTwlZStYyaxqTFJfL3fdT5i6/NLt29P4K6
D+wdJ1TxdJoml6nrGiy+HdPhtVFi8McPlTc7RlGO791zVrxF8M9K1zW18Rx3k9t4ht/L+y3
7osxg2Z42sMFTuOaAMS2+K1xeX/iDTf7LjsNSsLG1vLWC5dm3NLGm9JMd43lRW21g+MF0m+
ur/AOIs2jwQy+Ftft7Vr2B2WR7aJk852x97DSP/AMBSu01Hwj4Pe+ebVNX2Xcuqf2ipkulj
kEhWMGEf9MzsTK1q654MtbzwNqvhnSoordb/AMyT/SN0iNJJJ5j7+/JoA6pJYp4Emik3xMu
5WX+IGuK+zR6l8Znv4pIymiaT9mkVfveZPJu2n6JF/wCP1f8AA/iCXxL4bkuZrCPTri1uZr
GaBH8yNHhbyzsPHy8Vy3wpe+v/APhKdd1K4g+23+qN9osokZWsJI1EflOW+821UoAxP2lc/
wDDLvjHPZ7Qf+TcFFN/aSx/wy34x2tuG+05/wC3uCigD3KvM/hFJc32m+Jtavp/Our/AF26
3f7KxYiRf++Ur0yvIvhre23hrxZ4q+Ht9c/6f/ak2o2Sum1p4JVEmQenDZoA9dqGYypbu0M
fmSdlZ9v61KvSloAKKKKAClpKWgBKKq/aP+Jg9v5L/Kiv5n8HLEY+tWqAIZvN8h/s+zzdp2
7vu7q8Y8PanqnhPWJrjxprMeu6ytqq6qkDxs2mRmY+QQMKzI+/mvba8c/snUIrnxZfeO7CG
3065tLqfULi3mWRTFtiSLy0H7xcJBu5/ioA3fG3xR03wl4f1adYHutZ05EaSyTcyxNI2I/M
ccKpryv4YC4+MniDxdrXi62RrGeCGzH2WeWJoPvfJHtP3cfezXbfBy40HxB4RvLa50hHvGm
jvLqS7/fNf5/1N024t8x2fd/hYV6Jq17o/g3w1qWsSW0dpZ2yNcyrbosfmN+H8RoA8s8PfC
6bRYPFHhvxMYJvAazLf2FzPdN9pgdVHzAjAj2bazNU8P8Awkv/AB9YfESHxNaabZ2r/ap4R
C0cN5JH8yujnA/75+9XM+B9c8TfGiXxT4X13xldWEV1CskFvFDG0YjMnzp0B6fL96voLwt4
U/4R7wknh/U9Un8Qp90yXqLgr0CBOiqAOlAHIaV4X8Gw6tdXE1vqdrN4nmj1G3F4/wDqLkb
2DRSDJjl2vu2k/wDs1S6JrXxah8TXWn614atrjS7NdqXMLqs18u7AlB3BFfA3GP5a6lvBOk
fYrzTLcPZ6fdDeba22osU+7PnIcZVxhcfw/J92sQeO7fwjqieHvH2oR29zPMFsb9YWWK8Q8
ZOMiNweH/h6HjdQB0MWr6P4gnu/Deo2YF15QafTr2NdzxHjd3V1+lYfhNYfD3jPXvBq+Y6u
I9YtWeZpGEUn7oplv7rRcf7NbWqWviNdWS+0y00S7xmKOS7MkMsEZxlQ6h92SP8AZrnby4v
dN+JWjX2sJDLO+jX26OxRv4Ht325c/l935qAMX45xyto2jvDJs8iS7uGXy9yui2kpbP4cfj
XX+O7qCTwjNpccl2bjVVMEK2Mix3H3dzNHnG5gPm2964vUDqHj7xeNOnsNsdmjW91Aj7ksN
2x3EkvRpZEHl+XHu2q7bmqLVPElx4o1610XVtBdXhdrO606K9VcylopRPbT/KskkO3mP5ZF
30AM8E6brdv4r8O3kkdpqmjXUVw2nmzjuGj0tTGu+XfJ9zzD8vkt8y9m+9W9q2rWvxC8Sab
oGhRG80rStRW81PUhG3kBoeVgjf8Ajcvtzj+Gqd5o1zrVoPhz4bju7fw5aXG3VdYlucyT7n
82W3T+Jmfcdzfw5r1OxsbXS9OgsLC3S3tIEWOKKMbVRRQBbooooAKKKKAEbpS0UUAeReONJ
HiD4seG9E8UfvvCl1bzfZbVf+W94FyfM+kedv8AjXM6h8MNUm8e3s7+CdPk8MLc28sa2M0a
3cvkr8rbn9WPz/Nuaut8ZeJLSX4v+DfCSRu89tM2qTNCjSyL+7eJE+X7ud7MWP8AClW7DXP
iHrmq6zpU3h6DQDpyq8F85aaC8fdny+QvyEdWWgDNm8HyTfEqbxbrcGpzNDeRy2ssU0EdpB
EiYXzMtv8AlZnyKw7T4e+JtB0vT9Rt9QuH1h9Ouor29bUN3zyNGkMSbjj5E37P9qtbXtWsN
a8Y6ZbeOPs+jabo2lrql7pd9PG0dxcS5VEx92VY9j/8CdK5K4XyNF0Cx1TRryfUtESS4sND
u7OWW31AzN5kOwpkbovufP8AdoAdNp7eE7G6h03UP+Eb1C/1GRo9Pt9Xt/tCMI0jtVm8wtu
U/NI6/N9+r8+rap4q1e50vV/GeiWepvtsbHS4r5pIEmHEk0jR7d8ufuQs1d5o+kSXnxY1Px
FfaBHpstrp1varL5C/v5ZPnldZMfPswiVx+l+F/Fr63Z3/AIg0yS90PU9Uk1BtIhMcP9m3P
mboXn/57INifdPyt/C1ADfBfhTwj4c17xZpWu+MNJ16Od/O+wXc6zvAsa/vJZt//LT1/u16
N4Y+06dq194futVtr2CBI57BfO3XMVuwxtkX+6GXh/4q870DwvNrFnoHh6fw5d6VFpv2xtV
ubuHCyzTwyROkJJJl+aXdu+7tSuv+Gega1puk3WqeJkjTXL3y7eRB92OG3Xy4u568v/wOgB
fh2rWF54w0e5Li5ttcnn2v8x8qfEkbcetL4B0e30y+8ZLp8Dw2Uuss8cbuzfN5MW9h9X30/
wAMwpY/EnxlZ+f573X2TUWl37mTdGY/KP8Adx5XC/3XrR8Glf8Aipl/iXWrjd/3yhoA88/a
UCr+y74xUf37T/0rgop37S+f+GX/ABlu677T/wBK4KKAPb68Cs/Eseo/EfxFrF34j/4Q69t
zHpjQanDDKy7WY/u3OECHcjfxNXvteUfCcl7vxpYReYdIh1mRbW3l/eqn/PQrL0dS/wDD/D
QBb0WTxmLq31WHVLTxhpcku1bmzvVt18stgt5Wwo23/fr0ys6z0fStPv7q9sbCG3uLoKszx
IF37emfzrRoAKKKWgBKK5/xTJ4si0hH8G2um3Oo+au5NRdlj2fxfd/irgpNH+OPk3TQeItA
+06gY5fmjkVdNZfvJGNjeYpHy7moA9doryu4sfjjcRSNDrHhqCR7iOdVRZCsUa/eh5X5g39
6u18Oy+K5rSZ/FlnptpP5n7lNPmklXZt/iLqvOaAN+vOtc03w5pPxIh17WNYdZvElv/YS6b
KvmQznO5f93v8A9916LXl/xZuNH0228P67q+i/2k+nah58Mn237KtuwUt1/iY7NoX+JqAOZ
+H2ia78PL7T9Nv9LE11c6HcKttbzL80sN28ixqSccpcVoXfw18Q+N/FVzefES9jm0Brdvse
k2l1Iv2OU4xuwB5jBf4qz/EE3hCTxX4g1HxKbjVdKRFvJrTY27S5BFDHHKm0ho/MSX/xzdX
U2XxB0/RPhLD4o1rU47zy/Oghl3ruv2jmeONk/wB/bmgDM8PfBe28M2Tx2Piu/S6/eJHPEk
cW3dkBvl5YhGbq3vWtqniLU7rxZa+F/D93PZwJugkv0thcN50aguvzsAqoGTLfN8z7f71cf
YWvxZ8Y6jeNaeO9EPhjUZminm0mfz5LJQvzRwtsHzfw/wDj1bd98MU8MeH8eAPtn22SaP7V
vuvMkuIFzvTLnHJbcV/ioA6Wz13xDpN5Bb+JLeHVNLndVt9csfund9zzov8Aln/10Xcv+7W
/rfhrRfEP2P8AtmwS7+xzLPEXH3W/wPcVF4e0l4fBVhpOqwR+b9m2XUCf6vLL86fT5q4jRP
h/4k8Dazq174O1xLnRrja0Oiai8jKjDrtlydn/AHz9aALK+EV0rxvZWtvLrwsZ7ZlsbiC6k
aPS3jOTDt5TYynjeG+5trB+IepXOg+NraPULiS5gvtJjs/PZP8AURfaB9tlO0YXKeVXslq8
81nC9zD9nlZFZ4927Ye4zXNeNNHm1Tw+81nJFDqWn7rm1kuF3KGCkFX/ANh03KfrQB5zpni
qG18L6G8utJYt4ue41W91GGTbHZyBV/dxcHc+/Yvln73z0lxpes6WuueI/EHiHTRZ6JM2ox
Na7fJur8QtGrOpJaJuUzGv3mPFQ+AtA1Lxj4Ij137fYrZahaWsX9nf8fEE8kS7JZJxtUrKQ
qfcbcuyrvgezt7/AMb/APCI3miNZr4OWSdv3jSQ3NxO7bJjvyxbZ8y7v+ejUAeleDdOfTfB
WlW80bpctCs9zv8AmZp5P3kpPvvZq6OiigAopG6UtABRRXCeOfFOq6bLZ+GfCVvBeeJtR+e
NZv8AV2sAbD3En+yP/QqAO5dd6MtOrzvwfqXiKy8Yal4K8Q6gmtNZWVvex6okKxsd7MpSRR
wG+Xj/AGa9EoA8+8aeG9Rl8U+HfGGg2Ed3qGlSyLPErrC9zbyRsNm88cNhuasr42urK9srb
xT4avNAW+mWCC4aaO5hMp6I7IfkY9s/LXcVla3ouleItJm0jWrSO7sp/wDWRvyOOQfagDlt
c8UeEj4vj0VtGk8QazYr50q2dmlxJYIcfM+eVz7c1maf8S38SfEKbw54fjgS3s7b7TIt6kk
dzc/7EcbbdmP7zVDpngfxd4YvL/TPCd9pltp146yf2tqHmXWorhVGxs4EmNvy7m+7WvceAb
5btddtPF+pyeJIrfyIbu78todvXY8Kqo2Fv+Bf7VAGH4b8X+PPEvifVtD1CC08J3djtlW0m
sZLpngPAfzfMVOtbEPjy50jWZfDPiOykvtbiQTR/wBjWckyzxHIV2XnyjwflZv+BVG/gvxv
rHz+JviJdpEz/NaaHAtnHs9PM+aT/wAersNC8O6V4bsXtdJtPs6yNvkYu0jyt/eZmyWNAGE
3j6KU+TpfhTxFf3S/ei/s5rfb9Xm2J/49VGbxL4014/2b4f8ACt54elx+/wBR1lI/Lg/65o
jnzW/8dr0OigDnfDfhy08N2E0MLvc3V1M015dzY8y6lbq7Y/Rf4VrP8HQp9o8UXYkG661qb
dD/AM8iipF+oTzP+B12VeceG3e0+M3jfS/+XeeKz1Ff99o2jf8A9ASgDlv2ltv/AAy/4w29
N9p/6WQ0Un7SqsP2YPGef+etp/6VwUUAeva9pt1q/h+902z1SfSrieLZHd23+sgb+8teZeE
/FEvhiGHwjfodeg0jdBe6xpMMkkdq33kWVAD+8O7nZu/2q9gryLXlX4T+ID4nsA//AAjeu6
jGuq2ap/x6zScC4jx6t99aAPWY5FmiSWP7jLuXtUlFFABRS0lABRRRQAUUUUAFcR8UfC8vj
D4Z6toltJ5d0yLPC3+3G28dPXbXb0UAfNst3oHiI+GtY1Cwu75vFGmLavYtO0K6lfxyJD+9
VSB+6G9j/wDY16N4B8H2kngn7LrWn2N5ptzJ59naPH5i26GNVONw43sGf/gdc/4gfRdB1u5
jsNMlibwnfQ+IGG7zFkiu2dLnYo+7t3M9U/D/AI20nwpetJDeQQaNcXclm1n58kkYkDP5d1
alid0Un3XVfutQB63pWleH/B+kW2kaVBb6XZNNthiDbVaRmzjn+I1xPxG1r4if2lbaL4L8L
381r8rXl/DJDGzKf4Imdvl92Za4rUPE138Qf+Edm1jSILa11TUptMtdPuI/OaylELh5puV+
cP8AcX+7/tVc8D+L7fwnPrmlxT3Go+HIJmtdNu7m6aSSe+SOLfAN3/PUvuT/AIHQBpT+Cvi
RdeOfD+rN4qu20mGLZJF9qWG5tVK/xhQY5zu6t/FU8lx4xutTms/GfijTPDd1Pbyf2RZ2mo
eTI8o482T/AJ6L/s5/4DXM+ENS8Ua18XfEt/a63pO7a2nXU323d9lCYbdFAfvKm51DN8rfe
/2a6Xw/4NPiSCXV7mYTadeJIkUuqQrdzaiDwlzJuCiP/pmqfwvQBUsfBfjjwj4We+n8f/YZ
Labz9SnO67W4gX5nf98CVl/3flqOz8ZeKPHXjbW/BNobO106ext5WljkV3s7eT/W5I+9K6s
oGPlWszSirxt/bc95JZaLbyefqt9dC8sti/J51ru6vIfl+b5Y9j7a9I+F/hOx8M+CtNH9mR
2mpS20YuJDGqzFeqpIR1IBoAtX3w+0t7z+0vD95d+HNSSHyEn059sbAfd8yI5STH+0Kf4D8
JzeFdCnj1K/j1LWL64kutQvfL2+fIzfyC/LXY0n8dAC0UUUAFIV3JS0UAYPifxHY+F9IF/e
l3LOsFvbJjfdTNwkSZ/iNc74Y8N61balrPjLxD5E3iPUU8mCCJ8x2duvMcIP+98zNXOeKLP
Wdc+PNnD4f+zpd6NorO13fI0kNrJNJhHSP+J8I/etmx8G65p5vvEmteK/tPiFlZDdrG0dsk
AXhPJ37f8Ab3f3qAH/AAesYR8OLPWm/faprLNeajcv9+W4LENn/dxtH0r0euC+DsizfBvwz
J5Hk77T5v8Abbccv/wL73413tABRRRQAUUUUAFFFFABSL0paT7ooAY/+rrz7wPp9hF4u8Z3
L3E9zrraj5d20yL+6iK74UjP/PPY3/fW6vQW+f7tcH4L1b+3vEuv6va+H76zsLryo4r+4dV
W88reh2p1XFAHI/tMBV/Zg8ZKP79p/wClcFFL+03uH7MXjJT2e0/9LIaKAPba81+LNqNe03
QvBquwm1vVIQ2zqsMR82V/wC12evawmjaV9p8vzp5XWC2hXrLK33ErjvAlz/bGo3N94ikmX
xpZRLb3tjMm2OwDc/uRyNjbf9Zubdj/AIDQB1+uWup3ukvaaJrP9kX25fLufJWbbjsUb1ri
18CeOYirwfFe/Yed9qaK4so5FaXunUHyv+mdem0UAeT3Xg34rqZYrL4lQtFPcLdNLNYlZIm
X/llGA+3yj6Guu8Lw+Porm6Txhd6Lc2+1fs8mnJJHJu77w3FdNLIkMTzSuERfmZm7AV4z4g
8VxeIzdXtn4gksfCkVva3V95ttNHO8S3Bw9rgZZZdvlmgD2qiuJ/4WT4fayubyOz1p47dPN
kzpFwvybSd3zIPl+Wr6eMdL/tBLO9t7rTZZLWS9RrqParRJt3nIJ6bvu0AdN81LXLaD4+8I
+JEmfR9YjuPKh8+TfHJDsj/vHeBWzp2taTrGnDUdL1S0vrM/8treZZI/++hQBoUtU0vbOS9
mtFuI2uIFVpo93zRq33cj3xXnXxT8VwW/hSwttJ177HLqd5bqL60fc0Vt5yeZKpXt/D+NAE
HxS0bxTp80XxA8FXsFvqGnWc0d9HMqlbi1/wBZ36su3ivNNGi13R/BuunV9Q1O5gtbhb7Td
ZtI47j7BeFN+wIN33vN8t/l27t619QFVePa3zq1fLz+D4/BfjrVdBvdSuLXS9eaPTrDT4YW
b7fBPJ+82uPkSWL/AD8tACah4Tm0fxJrSXMmp20v2STxBDrL/wCs80WbieIEY/jdGP8A3zX
RQ6xY6l4k0+5n8K32m2G2OLT4WELQwXo/0X7Q6B/lVd8MY/8AsaxbS61nQfirq+j61/xUt3
FDHpy3NxdL9pl0yT/llBCv+sn/AInb/Yrc8O+FPDMOgTQWHiG70/QLS+h8RWdxb/614pFdI
on8xCcpKj4WgDOfXtPhvNF0qVPJlXQI9LafyNsNrLuxe5k/ilEUXCr81at1r2vPDqNtFf3b
S6nY3UTaXD5fk6DEdi2zTuAPIYJvZ9zf+g09Z/GdhPHp17L4i1J9Wmk1G4u5LLabKLbiC3j
OPLgkb+Nv+WdYyaxNqHiSw+GHh/8As26DYvNUuxG32W62/N9lUpl2Qd5H+93b5qANjRdLvt
Y+MUM50vPhSe0jks7Ge4aP7PFbBRFL5C8fM77kV/8Aer3quZ8L+H59Fk1O/wBRuI7vVtWuB
c3U0SbU4UIiLkk7VVRXTUAcVrP/AAsyTXP+Kfbw9DpCbXVrvzmml45Q4GF/3qw/snxst/sU
v9q+GtQ8iaR5odskH2pG+6mdrbdv94V6jRQB5zol98TrHUk0/wAR+HrPVYru5LtqVjeLHHZ
xN/AY5BvbZ/49Xo1FFABXJ+OPFk3hPRre4s9Lk1S9vbyOxtbZH275ZPu5b+EV1leM2+saNq
vxAvL/AMQaxd39nFq7Wuj2qn/RIJLW3EskhxjLhvN+9/coAyLa78b2eqXNrJoery6jqz+bq
2uxHdHa28LHMVrGU+X+NY93zc76bp/iPXLb4bXPjLXLPXoJYlurO4ttUb935ZiLRPs2fdD7
I/M2/wB/dXayfE6xvvF9n4X8OJBf31/bQ3kMrTBUSJsmTeOqsqLu2/e+etr4jX1pYfDXxA9
40YW4sZrdEl6SSSIVROM9SaAJPhxp66Z8L/DVmu9tmnQ/f9Suf611lcr4ElnfwPpNtc2d5b
SWtpDCzXaeW0rCNcttzn866qgAqjqeo2+k6Rc6ld7/ACLaJpZPKRpGwPRRyavUUAeSr8YYZ
rzUJrfwpr95psaL/Z13b6fN/p8m3mPBT5fm/iq3/wALU1A2/mp8N/FXzW25d1k3zXP/ADxx
/d/6afdr0+igDyz/AIXBBZtbHW/BfiXTUaHdczPpsjR28v8AcyB8y/e+au50HXtN8T6LDq2
kySS2U+4KXRo2yDggq2DW1RQAUUm6j+CgBjhtnyvsrkvBKfYINW0Hy38rS76RLeV33ebFLi
dW/Dzdv/AKxNY8UfEeztdWvE8CWH2W1Rvs+/UWkml7D93HG3X+7uqz8KNL0rTfAFr/AGZby
QyTszXSTR+XJ5vTDpltmB/DQByf7TH/ACbB4x/37T/0shopf2mP+TYPGXy7fntOP+3uCigD
1DxFoLa7Z2sMd/NY3Npcx3UVzEqsyMvHRgRyGauHvdPn8I/FPw/d6PbT6o/iJG069a6vWZ0
WP9753zZ6Lv8AlWu98Tayvh7wjq2ueX5n2G0kudv97Yua4fwb4d8TahPo/ivxr4gg1eSKH7
ZYxW9r5HkPNEA+ecNhen1agD0yZZTHiGTY/wDeZd1S0UUAcv4rOvR2CSaPp8eqQKHW9013C
vcxGMjbGx4DbvXrXkVxo/jIeCbbR9N8O68LRL+3it5rj7K2owWcH70IcvskAlX5N38NfQtJ
uoA8816Lxjqnw00+x0Ezpq960cFxJqkce6JP+WjTLHx/Dt+T+/XLata3994Q1u41HT/ETa7
cvDpd9ttfMa1t5GXzvsoT5GTZn5h/wL+7XpGteIJNM8TeH/D9vZ+dLrEkwaTft8iOOPcz+/
8ACPxriLTVNWf4LSazoupyadN500q6lrN75mI45iPOc+WRtfZ/q1X+PigCDVJdPj8M+E7G8
bWz4XN3J/aDanbSeZtijby4ZlCZ2F9vbb8lT+Kr7T9Y8CvD8P8AT7e/udd1SOLciNDBcPEo
ldmbj5dkGzdWl4H8R+JpLTQNK8TadcSavqUNxeXE7uqrBErKEfaFG3eWXEf3l/irWs/G9ld
fDabxulpIlmsM0qQsy7m8t2UD/gW2gDkrPUreTwPDF4Q1BZte8RXklncXeo7o7kXW1jJvTB
2+WA/7v7qqPlqp8M/C1rrfwtm026sP7Nnif7Auo286yTP9nuHKN0+RketjxN440Xwzq2i2q
2elR6zqN3DLfb5I82cZZY5pWfjc3zbP/rV6ParaG1E2m+SIZ/3qyQBdr7ud/H3s0Aec6x4u
8S+FLl7CW4sPFV/s3W+l2FrNHeTc/ecrvRPxCrV3xbeQ3Emn2GutosV1byx6jAj6o0Msckb
ZDDMfT+Hms7wnb658PtGurvxpNo1tab2kutSSaSS5vJ3fhmyo9duwf8BrJlgfWtQ8RyaNPf
XdrfXf+lSadDH9pi3W4ie1uIbjafLx86NQBV/4RnTrWXx/4gt7ee3sJbTzbrSYUzd2F/H+8
E0ZDY53eYGU1geHPtGhabC+ra1aa3LpaWM+mWMW1bm9upI38mFlLfdV5mb/AHvm/hrr7q11
DRLV76+kk0iPVU23ENvN5j2+n2lq7bA4/wCWrd2X8Pu7qoafbwz2X2G30fTo1jm+yrp7aXG
tkZBg/Z0n/wBZ5n/TY/LuoAdB4E+LjaWmlX/iaxuodXu/tuqyXDySeQvGbWNO6HvjbXouja
NpPh7VJi+sR3mv3cSx+ZduiSMi5KRxxrjYg/uqKxLG41zStDtNd8P3kd5oDQrLJp+sz+XLa
r3CXBz0/uy/99Vy8/l+KtUkOl+Bf3Mt9FfXl/b3trdXEskewhEcS/ul+T+9937q/NQBr+Mt
P1zw34Cv/Flz4u1KXXrALdL5UjJaO4Zf3IgHGxvu/N81eq28jTWkUrx+U7KrMn92uNTw7qv
iW/ttQ8YRQQ2dnMtxZ6Rbv5irIvR53/jYdlX5V/2q7igAooooAK4/xN8RPDPhO/TTdSnuJd
Tlha4jsrSCS4lKD+LaoOK7CvD2vtJ8U3vjbxDovhW6e7tbiHSZtSt42ae9tRsFwsI/vqu/7
v8AsUAanhPSpvHFvJ4jvviHqE1zcurT6do2oLHb2a/eSH93k7gG+Zt3zU/WPAGoX9qlhDYa
bpumwRNYW8Fu7NsglkDXMnKffeJNm3/bb5q4m8t4J4tRvrPRL/T783UMVr4cGn3Nv9qtYFZ
YY3ePbtYu/mbt21fk3Vo+KvEGp2+ja7rukavrV1dXmrtp2m2VjO3yeXGvnvGnPmbGSX/ZoA
j17WLr+0B4qm0S/wBN1FruOzsoLi1a3azsFbzbiXf/ABF4ovm/ur8taEPibxdrWnatDpXiB
H8+zvtYtbvyVXZAtx5dtEMdFKIzbvvfPWdqE3iq6iS7s76xlspdLmvJBcv/AGhJaWnl/wDP
c4H74rjav9yqlr4mur+zsrbwDo+ibNRdfD7SOkjR+R++MMQTP/LOH95J/v0Ae3+Ddf8A+Eq
8EaT4j+yfZP7Rt1uPJ37tmfet+sPwr4etPCfhXTfDlhI72thD5MbS/eatv/eoAWiiigAooo
oAKTYN+/8AipaKACio23NUlACf3q4H4drcQr4jhST7VpS6tM1hcP8Aelz803P8SiVnUNXW6
5Lc2/h/U7mzH+kxWsjQ/wC+FbH61yXwc2/8KT8LbejWKufqSSaAOP8A2mP+TYPGP+/af+lk
NFL+0wS37MHjJm677T/0rgooA9g1bTodW0a90u5GYbyF7ds+jLiuF+C+oXE3w2ttF1CT/iZ
aDLJpd0j/AHl8psJn/gGyvSK8t+H9tKfiv8TNShidbCW8toFY/wAU0cP7zH/fSUAeoIqJ93
+KnUUUAFN27fu/lTqKAPP/ABX4T8Rap4sttY0HULS1SXTptLuPtG7zII5HVjLDj+P5e9ZWo
eH/ABiviGG00rR9MufDOlW8MOm2dxe+VGzj/lrIixNnZ/Av/Aq9VooA89v9L8W6kfGUsEcN
he3ltHp2mSvNhVQL88uVyV+eV8D/AGBVDW/hnH5nh6HwwqWGn2t5C2o2SuY4byCL5xvQDG/
eifNXqNFAHlZ+HcyeC5Vex0y+8RalqNvqF/JPAvlO32hGkjHH3FRSo/vf8Cr0Zvs2laU7RW
+2C2i+WC3j6Kq/dRB/Kr1N+Ztwb8KAPLvEGoXHiXxH4T1Lwvpkmsf2TNNeXEFyjW8aZhaNc
l0+WXc3C/71aWs2VquveF9HTTY7C11a6mutQt4Qq+bIkO8Byv3vm6/3q1dQ/t2z8ZnVIbe6
1HSmsfIW0t3j/dy7yS5Viu7I2965PXNRI8Y2set6wdL1q+t5LHQrC0jFxPD5rAPcv/Du+X/
dVd3vQBl3Wh3ui2y3finVLHS7uL9xYf2dayXEc8g8wmWS2RB8vlP5ZX+7/F92n6Z8OdUa4h
vbDU7G30658u6VreeS4/edUlj3pnaPvIruyq3zVW+F50weOtT8N6bc3+pReH4pkvL6+27ri
8mm+eUEMeqpgVgeCdcvbPxfrPw/sriTTr2XS5LC3a4T939st18tHRx/Fs6/7iUAej6/oNtZ
x6DbafHPqFjo9vJavZwzb7mLcqqlyqn/AFjr/tf391M03wtca1aas80mp6cxlzpWoXG2O9t
xtHXHLKH6K/8AD8rVy58NXWm2M99b6Pd2MVjb3F1NJfJbr9nnSPdG0EifvJDvTlmb5l+9Xs
ttdXD6FDfTW/8ApLW6yNAv9/bnaKAOY+HPim78S+H7mPVBAmtaTdy6dqCw/d82NsbwP9ofN
XZQp5UWwyO/+0/WvGtE8M6FqfwbtvEPiq6u7ZprKbUdTl065aH7QkjvM6ybPv43V2v/AAm2
h6auoW8STJp+j2NvPJKsfH73/VQqDyzkKP8AvtfWgDtaK5238Rs1pd3eoaHqOl2VrbtOZrz
y/mA6/KrsfzqT/hJrFfBI8X3Ec9tYCy+3NHJH+9WPbu+7nrigDXlmhgheaaQJFGu5mbhVA7
15FZ/bvhVqcl4LyDUfAOrXfmxum1ZdOlnkB3ls/vIjn+Guv1bxV4duNE1aHWJLiw01VWxur
h0KqjzL9zcM4K7uW+6tVm0zSvF/hGHTdHuZrePRLxY7G62LIBLbcB8Hh1yNtAGZr/xZtLGz
nfRtD1DUZFuVs4rjyWW2lbzER2DjJ2rv+9trK8O+M9Z1j4gPo13Zx6baWLyRWktlpckkN7K
d4Zi5H7pQV3f7X96ur/4R/wCJDoiP8QrGH+95OiL+m6Q1WvbH4pJoN9pNrf6JqlzLDJHb6p
LJJZyxbuNxjRGBI/2WWgDirbUt3j2+0uTwTY6lqkHlxQto3mx2tyu4yb5nz5cexi/ysGbd9
2uw8G/Dv+xdStNa1OSCOeyhkisdNtN32WwWRsyMC3zyO/eRq7PQdJi0Hw3p+kQn5LO2jh+T
+LavJ/GtagAooooAKKKKACmuyIju/wAq92p1QXNtBeWs1ncxiWCdGjkRujKRgigCk+vaIlw
kMmrWiyNC1yq+cvzRL95/90UsOuaPdeT9m1S0m+02/wBqh2zL+8iH8Y/2f9quWi+D/wAM4b
UW6eDbARr/ALDbvzzmkPwk+HjW4h/4Re3RV3bWR5FZFP8ACDuyq/7P3aAOzs7q2vrOG7s5o
7i2lRWjmjfcrqfQ1Z+8K5bQPA3h/wAL30txoUdxaRSReV9k+0yNbLzn5I2JVf8AgNdSu3Hy
0AM2/f8A/Zq8++GlxbW1v4j8L2nmCLQtXmt443/giZvMRV/2fmxXojfKleU+DdPlt/jT4/n
hFvDZlLVGS0Ty43lKl2Z1/wCeuG+9QBj/ALTG7/hmHxjnb9+06f8AX5DRTv2m/wDk1/xf/v
Wn/pZDRQB7bXjl1qlh4B+NGoQw6TqF8/ie3jlhttOh3ZnVnMxbc4XcR81euXEqwWk0zPtWJ
WZm+grzb4d2Fr4t8I+GvHWvW/23X/J8xbyV2GOWXesY+ReP9mgDYbxR4ua/t1h+HN99jldU
aeXULdWjUnlzGGPSu4oooAKWkooAKT/d+9S0UAFFFZ+razpOg6XNqmsahBY2UH+snmfaqUA
X/wD0KvI5fEXj3xB8X9Q8J6P5fh3R9Ptml+2XFl5kl0eBuTdxt3t/45WzqHxFGp6XeR+BNP
vtavW/cWt5Fas1n5x9ZDgbV710eg+G49HP2u5vJ9U1aSJYp7+6fLSYyeF6Iu5j8q0AeL6h4
3+IHiLxPbeFdKt5NE8XaI8V1NA8yi0uovLTz/O5+7ub5Nv8NUNW8NeLkvLDxTovji01vUPE
8Lac1zvWFkjeQbfsvDFVGfmrvfi5oVtYeDPEHiizuruzlnjhXUls3XdfwAhGj+YHadjHG2t
7wd4Z0fwt4U0zVb/9zfWmmR28t3fSYaCILnyueEUe1AEHwt+H5+H+gXttM6S3l9ctPIUfcF
UcRpu2rnC+1Q6jY6R4e+Jum3uo6aPsep3Ly2t2wyLO/Mexuf4RLEP++kroNK8c+HNYvJrO1
v8AybiN9qx3f7hp1K5DxhseYh/vLU/jLQU8VeDtT0XIjmuYv9Hl/wCeUo5jf8HxQBjeNrjU
dRvtP8IaQ+y4v4Zry4kb7vkw7Pk/7aOyL/u76saXqnirVPE8El5ol3pGlJbstzDdvC2Jtw2
eWyElqwoNR1RofDXj5NLklU2MljqtpF80sGWUu6D+PbKjZ/2at+NPF8s3w41a48Jtd3OqTv
8AYbNYYXjkadv7u4DomW/CgDYvvCOn2/gXxDoWl27+VqMN03kltw3zKcqoPRc/w1xE3g/xN
q/wztvtWlxprWr3lvfaxYi6+ztsiUBIo5ADtYeVF/49V/T/AB9f3lzq+u3WmX9hoOj6StxH
bXYWK4vXkZir7D93/VbQrf36h8B+KPGcuseJh4q0O8SFLlpPM8yFobBRCr+Tw+5uGXtQBs6
zYeJZvhBqWj2uhumpNbtZx2z6h9okeI/KW86TG5thb71QeIrXxT4q8BXvhq00EeH5bzy7NW
u5o5NkH/LR8ISOF6LUPgOxvrzQrbXfGNnqdjqMEKztdXOrsyy5+cny0k2Io/ustaGg3urS/
DO612bVY7TUdZ868s3vn/d2pl/4905/hA2UAWvCGm32m+FH8O6n4Xt7dbSJoQY7hZre+znL
Zb5/m/j3r3/irS8FaL/wj/gzStJNrHaPFCGkt4vuxO3zOi/7IZq5DwjfyNpet2evaprthq9
paQyaitzdRzCD5X/fQOuRtfaf/iVqhq183h/4aaN4g1fxhrSNeTQPIyOrNKsrBimNnaLd93
b/AHqAPYqK8j08eMpYNNsJtbu7QaxqMl55cskc1xZ6ckf3PMGeWOz5v4d/3qf4m1fxd4c0a
507QbyfWNTXVoUsxcbd80Xl+fJCzY/uI/zfeoA9ZoryXQ/E/iDxf8SNDv7bzNO8LS2NxdQ2
z7lmnxsj3zD+Fdz/ACL/ALG6vWqACiiuL8ZeOo/CF7ZWr+G9a1VbxHYSaba+cqMv8LemaAO
0pP4vufjXltv8S/Ei+QuqfC3xFC6I32xoY/MWKT+BY8f6xT/e/hpi/Fq7sXtn8TeB9e0W1+
z77y5e2aaO1l3YVNyj5gf71AHq1FZOi69pniTRodX0a4+0Wc27y5djL0bB4ODWtQAUn8dLR
QAUUUUAFcJ8OXivrHxBqiD95ea5eb/+2cnlD/x1K7r+CvOPBeqG0+IXjDwbJb+T5Fz/AGtb
v/C8U6jP/j++gDmP2mOP2YfGK/7dp/6WQ0U79pv/AJNg8X/79p/6WQ0UAeteIbee88LatZ2
3+vuLSaKP/eKECuM+Cd2lz8GvDyJ961ha1kU/eR45GUqa9GrzDwzaSeFvjF4j0FPl03XYV1
mzXskobZOv5sjUAems6xx7mfavq1ZFr4n8PX2Ws9btJsXbWPyTKf369Yv96rWqaTputabNp
msWcd9ZTjEkMyblauel+GPw/mdHm8H6SfLVVXFqq4x9KAL0PjTwvcSWSQa3aO1/NNb2/wA/
+tkiz5i/htrbhuLe43/Z50l2/K2x922ua/4Vr8PtjJ/wheiYZNv/AB4x9PyrT0Hwz4e8MQz
Q+H9ItdNinfzJFt02h26ZoA2aKKjeWOGN5pX2Iq7mZv4QKAJK8Q8eyXmqfFWz0lmtNa0iO3
aL+z13M1ncuv8ArZEAIkYx/c3fd+9Wro8vjL4l6Q+tNrg0Dw1cvIlrbaYm67uYlYruM7fc3
bf4RXQappureGPAElp8PNDSfUnH7uK5mVSrt96aR2PzsPrQBJpVxbeAfhdBeeJ547RLC3a4
vNvzbGZizgY+98z7a4Lx38Zr3RPBml3SaDeaRf635bWs0xjkWKBlDNKD0MgDf6utHQvhNaa
14EgsfiRo8D61vZpLu0upGmf/AGnkz8zHv/DXaQ+BdD/4RG28NalFJrFvBFJFFNqG2aZVZS
vD9vlO2gDF0Hxhbm3h/tbVYNT0C+jWTT9dZPLjlbcQYpf4UkG3/Z3f71cjrV3qvxw0y/0/w
dqH9laRplzsa7lcj7ZOhVkIVRnyx9fvf7temeGvCdh4Y8E2fhOa4/tK0RWixdop81Tk7NvS
uS0r4cXPgh9cl0XxqNF0i9me5igkgUrauYyo+Zm27RuHGP4FoAm8HaBr2oeF7nQfilpNjq/
2G48uG7uR9oa9Xdu83DfdHzbR9K3/AA9aal4c1JvDMlrPcaKvzabdL8wt4s/8e8mTu+T+A/
3f92ui0u6sruxV9P1CHUEj/dtNFIrbmHXO3jNaFAHIfDuT7R4Gs7x9/nXU1xcSb/77TOSK6
K40+3vLuzu5huezdpYfRWKlc/k1ed6fJN4K+MM/h6STzNG8V+dqNnvfH2a5Tb5sY9n3bq9R
oAxJfDOi3F3qF1cWUdw9+8Mk6zfOrNF/q+D0xQvhzSwdaRo3lTWn8y8jd22t+7WPj+78qCt
rdS0Ac5a+DPDFjp17YWmj21ta6inl3MUSbRKpXbg0/S/B3hfRbC6sNK0S0trS6x50Pl7kkx
xyDXQUUAYcfhbw9b+H7rQbLSLSz028Ropre2Ty1dWXB+7jtUl14f0i6uNMkuLJJP7M3fZQS
dsWYzGeOh+Rsc1sUUAcUfh5oEPltosl5ocsVw9xHJp823YzgB1CNuTYdq/Lt28VbsPBOj6f
Npc6yXctxp001ys0s2555pU2O8n95sV1VFAGRHodrH4om8Q+ZI91NaR2e3d8iIrM3A9y1a9
FFABRRRQAUUUUAFIzbRS0UAIrq/SlqPZibcP4vvU/+OgBaKKKAEbpXm/hGVJPi38QvO/4/I
ns1j3p92DyeMH+7u316Q3SvNbe3l039o68c/6rWdAVo2/6aQTYP/jsiUAc7+01/wAmv+L/A
JdvzWnH/b5DRR+03/ybB4v/AN+0/wDSyGigD2l3SGN5JX2ovzMzdBXn+n3um+Jvi899p06X
kXh/T2tZJYj8izzSAlM98IlZ+r/FPTrm+bw/4cs59Ru55vsAvbi1b+zYpd2HWSQ4zgbvu/e
qXw5rei+GfCkfhvwjaP4tu9MXypxpMMccfmHn53JEa5/3qAPT6Kr2skk1pDNLCYZWQM0bdU
z24qxQAUnzUtFABXE+MfEFza39h4Q0OOGfXNbWTyzcJuitYVH7yZx/F7L/ABNXbV5n4Vkh1
r4g+JvHzMiaWsMek2Nw3yrKkTMZpQT/AA722/8AAKAOv8L+HbDwn4U0/wAPWMjva2KbFeU/
M3zZLH8ayvFnjfS/DN/YaW0lpLql+/7qG4ult1VByzux+6PT+81cB4++OVtocmoW/hU2GpT
WG2KZndm/fSdFj28Nsxuesf4e+AtO+IngODX/ABbo9wniDcyx6ldvJJ9qxnZKY2ba2N3pto
A9OsvGmqnxQ2k694Pu9ItXkjit75pFmjeVlyFJX7ufuhv73y13W6sifQ9PuvD/APYk8P8Ao
XkrBt3tuVVHHPqP71eC+IfGPij4e6fpvhnx5Jd3mm3t9c+ZqsM6tc3VmOif7LHcv8X3f7tA
FnVbqP4veKLpPDfjv+x9a8O3jPpFps2rKF2h5ierZ+df9lf4a1/iDe3+i+KfBVrq+qW+twa
heKh02+tY5PKfgGXcoUbVDv8AMy/3aq+HfB3wh8SXFt4p8KefbeVeRqttG/krFPs+Vcff/w
BrarV2Xj/4R6L4+nTUrnUb6x1SBBFDPFJvVFG7jYeOd3NADr2283w/N8QPA8UljqE9ktz9n
mh2x36Iu5Fkj/hYjoy/NzWnZ/E3wbdPaRLrSI1zFDJuwzRxmVcojyAbEc/3WNbnh7RV8PeG
7XS/tMl40C/vLmb70rHkua4Vfhr/AGZ8ZbbxHoNvHZ+H7mzmXVLKKTbHcT/wMYvut1oA2fi
P4bm8SeFEu9I/5DekSrqOmSL3nTlU/wB1vu1p+FfGOj+KbV/sNxt1CBI2u7J42jmtmb+F0b
kdK5Oz8faT4T8Qz+BNYsLiwSwRpre5+X7P9j3fIRk5+QHa2B8uyk+Ik7eG1tfin4fj+0y2q
xw36Q/Ml3ZM33uP7udwagD1SiqdjfWup2EN9YXCXFrcIskcqfMrqauUAFFFFABRRRQAUUUU
AFIvSlooAKKKT/ZoAWiiigAoopF6UALRRRQAUUVVu7yzsYDcXl3HbQr/AMtJnVV59zQBarz
C6N1D+0bpn9pOn2SfRpk0tYvvLIGQzB/+A9K73+19LFpPeDUIHt4F3ySpIrKoHPauB8MprP
iH4j3/AIsvJNml2sLWulwOqpNsk2MWkH30/wBXxuG756AML9pvd/wzD4w3dd9p/wClkNFO/
acbP7MHjD/etP8A0shooA9c1TSdM1jS5tL1WygvLKf5ZIJk3K9cF4bWx8N/EHxHotzZ2Oi2
GopHfWNskybZdv7qSTHG3P7r5a7XxHqsmieFtV1iGJJ3sbWS5WN22q2xd2M/hXm/gjwpL4o
nl+IHirTrEjxBDG/9lzQrcpFF5fyHdINyMd3zKvy0AetROskauj70b5lZalqraWltY2sVnZ
wRwW8CLHHGi7VRR0Aq1QAUUUUAcR8SdYWx8Nx6LD8+oeIpl0m1j3beZeHf6Im5q5nx58MfE
viy3tdL0vxRaaLoNg8bWumpY5X5em9t3OOy7a09g8d+PtM1K3DpoHhuaR47gp/x+3nzRfK3
/PNB/F/E3+7XSeLfFuneD9Ge+uo7i9nC/ubK0TzJ5/8AcX+ZoA2bfTbO3tRF9kgP3d+yFVD
sO+KmuLi3s7Sa6uJBFBCjPI7fdVRya4HT/ivo+t+GLjW9P8P+IpoYt6+WmnSMzOvVPlzXmt
j4+g8R6nLYfE231rRNP1aOSKNTNJb2kA5zDJlUO/au7dlqAPZfDnxB8GeLG2eH/EFpezf88
N+2Xj/YbBrav9L0zV7V7fUbCC7idWXZNGr9evWvIvCXwhXw9PcSaH4mjv8Aw7qm2TcfluYG
GdksE6d+f+BVc8B+HfFfhfTdVtbezjnnsLxoGjlJjXVohh0uAeRHKQ+0/wALfxUAa+mfC+x
0TX9F/si4+z+HdJea8TTm3Mz3b/KJS5/hRPu13er6pY6JpF3q+pTi3srSJpZpf7qiotG1W2
1vTo762jkjVjtkimTbJE44ZHH8LCvn3xp460fxR8YpPAPiKO4k8NK62O6K9a1VJ/45pP7+1
vlH8NAHqTfFHTodQ0fTdQ0DVbO91i3+0Wiv5OyQYzt8zzNm7/ZrD07xx4yvPGOoaFevYaHf
tPIdP0rVbVlae2UAB0nSQhmLH0rXs/hv4L1z4UaT4WmnuNb0OJPPsbl5/wB5tOSjI4x/C20
f7NTfET4f/wDCX+DotP027+x6vpTrcaXeZ+a3lTp83J5oA0op/Dni68fSte0e3k1bS3WSS1
u4dzRN1EkRYfMn+0taukeHtO0SO9trFHFpeStK1q/MUZb7wRf4VPXbVDWNAuNS8OWhmZZNb
sljuLe4V/LP2lQD1H8L42n/AGSa57Q/iNrOta/qGm/8IZJYPp+3zrS7vY1vX3LndHH9xl/4
HQAz4c27eGfEXivwM+9LWzuVv9Ljfd/x6zc/L/srLvWvT6871Ky1DX9e8OeNPCL2cjWUVxa
zpeSSQ743wNhCofmR0+7XSpF4uZP317pMbH+5aytt/wDIg3UAN8U+JrXwvoj30g+0XD/u7S
0i5lupTwqIv8Vch4OHjjRfE9laeNfEUGovrdrcXX2ZI1VbOWN0/dRsPvLsf/xyt/Q/A1rpu
sPr+q6hca9rTZC3t50t1P8ABBGOIl/3an8XeGZvEFvpk9jqH9n6lpN9HeW0+zcpYcFGAI+V
1baaAOqorjvAHiHVPEnhP7XrUcEOq293cWt1BbhlWNo5GUDByfu7T+NdjQAUUUUAFFI3Slo
AT7w+YUtFJtoAWiiigAoorB8SXXiS1sYm8M6Xaajceb+9ju7o24VPUMFNAG9RXmdu3xntwY
5oPDt80lws4kaeSMRRHrb4EfzY/wCen/jtE0fxkWCHbd+GvN+1/aJPmkX9z/z6/c/8i/8Aj
tAHplU77TrDU7V7PUbOC+gf70NxGsi/kazvDN94gvtLebxNo9vpV4JWVYbe5+0LsHRt2BW5
toA8e1j4K2+vWb2eq3mnw26v5sa6NpENlLx0UvlqvfBPRW0vwJJcXXkNe313M80sfzSFkby
tsjknc25G/wBn0r1Jm2/jXC+A5pf7S8ZWCSZsLPWpFtz/AHd0aSSIPo7PQByH7T3/ACbF4w
/3rT/0shopv7TW7/hl/wAX5/vWn/pZDRQB13xia4Pwh1y2tA/2i8SOzjCfezLKkf8A7NXbW
tslnYwWcKfuoEWJV/2QuK4f4p2OozeFLTV9NhN5JoN9DqzWf/PykWSyfXv+FdfoesWPiHQr
LW9Nk86yvYVnhf1U0AaVFFFABXlGqSal8QvH194ZsdUuLDwpo6fZ9Va3xHJdXJw3kh+uzZ9
7bW38SNa1Kz8PpoPht3bxLrJ8ixWL70Q/5aTc9Ai5rY8I+FdN8H+HIdG0vLj/AFs07/NJcy
n78rk/xGgB11Y6ppulafpPg+202zt4B5WLgNtgjC8bEX73515fqHwq+INj4oufGXhz4hfa9
clTbIl5a+XHLHuz5XBIVfl/u17lRQBzHgy48YXWjTzeNtLsNNv/ALQ3lw2MnmL5e0ck5Pzb
t1HjPwjpfjbwvc6LqMCPu+eCU/8ALCXb8jiunooAwvC+iN4b8MWGjvcC5a1iCGRY1jXPsig
BRW7RRQBy914Xf/hJl17SNYn0yWV1+3wInmRXqgYGQfutj+Jao6p8Kvh7rV9Nfap4Tsbi6n
bfJLsZWdvU7SK7XctLQBh+G/DOg+FtPk07QdPSwt5H8xokdm+bp3J9K3KKKACuT13wuL7xL
o3ifTY7aLV9Ol8kzSg/NatxJHx+YrrKT+CgDFttEhs/EN1rFvM8S3keJ7ZfuSyjbiX/AH9q
7a2vuilooAKKKKAPN/G/h++0u4/4TjwbZy/23DNC1/Bbvj+0bVW+eNlPys+z7rferudG1ay
17QrPWNOk820vIlljb1U1ebpXk3h/xDd+DdN03w7f+H79DJrM1nu8ho4LeCW4lML+ZyjZ3I
v3qAPWqKTdx/dpaAE+8KWuV8WP46ZLa38Fx6SPM3LcXOovJmD0ZEUfNXO2Wi/FqxtLC3bxJ
ot+9ju8ye4gkVtRB6CTb/q8f7O6gD0yivI72y+OCQNaWmoaFNLJdreLd72jjiiHW02FCzL/
ANNN26uz8MXvje4nvE8W6Lptgibfs8ljdNN5vrkEDbQB1NFFFABRRRQAUUUUAFFFFACN0rz
fwDeR2Hibxh4WuZP+JjBq01+qv96S2nw6OP72D8tdVrtl4hvPI/sHXLfStu7zmmsftDP6fx
rtri/h5pUq+M/Ft9qkEep39tdrax6+6Ks10PLBki2jhFjb5floAx/2nWz+zF4w/wB60/8AS
yGij9p1dv7MXjAf7Vp/6WQ0UAex3c0FtYz3F0dsESM8h6/KBzXk/wAG9Rtvt/i3w5oupQar
4e067jn024h+5Es+6Qw/8Ab+dewV5n8M7Sx07xN4/wBM0uzjttPg1pWjVeu97eNn/wCA7ul
AHplc/wCLPFWleD9Am1fVHyF+SGBP9ZcyHpHGP4mNdBXmfjiytJPin8Or8x+dereXMUcDpl
fLNuzPJ9V2rQBY8F+HvEE/iW98e+Lv3Op31uttbaarbl063+9sz/fLfer0SiloAKKKSgAoo
ooAKKKKAE2/PupaKRmxQAtFFFABRRRQAUUUUAFFFI3SgBaxfEmmR6x4U1PS5k3pc28ke1Pv
btvGPfNbVFAHkvhfxJ4t8TeEdG07w/5lnfwWkaanqmrWUjKsoXDIgO3zJN3Vvu10/gPXNR1
TSptL8Qv/AMVJpb/Z9RXyfLV23NslT/YdfmWuzrgfEU2o+HPG6eK49Ou9R0mTTHtr6KzRWl
iMTebE+CRuGGlX8aAO+oqlpuoW2raTa6lYyeda3cSzwt/eRlyKu0AFFJtpaACiiigAooooA
TdS0UUAJupaT5qWgArzr4XyrqSeJvEltvTTtY1eSW1hf+FY1WJn/wCBujNXotef/C7fD4c1
LTfLCQWGtX0FvIv3ZYvtDNkfixWgDlv2n93/AAzF4wy2fmtP/SyGij9p7H/DMPjDb03Wn/p
ZBRQB7TXnPwd33Pgu916Qh5NZ1a8vDJ/eXzmjX/x1BXojJvR0b7rV5V8L9Ws/D/wQgvdSk2
WenXF1ErJ83mqLp1TZ/ez90f3qAPTrq7t7OxnvLmQQwW6NJJI38Khck15LpXiHVvEfxq0Kb
VtEGn6Ymm3l1o8rSZkukZoV3uv8Dbf4f9ut64bUPiNFc6WbO50nwzv8q7a5Ro7u7ZWG+FU/
gj42s38X8P8AerR8bQ/2bHpPjCGTZ/YM2+ZV6NayYWf/AL5X5/8AgFAHaVy/jbxjY+CfDv8
Aal3bz3kssqwWtpb/ADSXMrfdRa3ri7gtrCa8mkRLeJGlaU/dVQud1ec69pKfFjwj4c8VeF
dVk0q9tJhqOmz3MG5d3T95HQBmahqvxyTSbvxKtn4a06ztbZrr+yZvMmuMKu7Yzj5d30r0b
wzr0Wv+DNM8SPEbRL20S5aOX5TFlcmuHfx14u8M/wBnwePvCKeRdXMdi2q6XdLJEzs2EYxn
DqprY+Kmp3ml/DbULfThu1LVNumWaL/HLM2xf0oA5zSfjFrXiMXlz4Y+Guraxp0ErxR3kV1
DGsuP7u7FdZ4c8V+JtW1n7BrXw/v9Bi8oyC7muoZo9w/g+Q5qh8M7XxBo/h+28Oax4Qj0S3
0+3VIp4r2O4Wd/4+BypJ+au31O+t9L0q61K7fZb2sTTyN/sqM0AcZP8TdLT4v2/wAOFs53u
5YfMa5V18tG8tpNmOu7atd2uz5NlfOPgn4b3njbwdq3jy/vH0/xXrt3/aOl36feslDfu9v+
y33T/s1ran8X7iH4WazZ6vH9j8bWr/2S9kn3nnfhJkH90j5qAPUvD/jSx8TWutXGk2d28el
XclnvdFVbqSPr5Zz83Py1wdx8cTpXiS20fxJ4I1fR2lh+0SM7pM0EQ/5askeTtHeut+Gvhy
TwP8L9N0fUtkdxbxNPePv+VXZi78+1ch8KNPfxL4s8TfFO+jR01S4az0vcn/LpG23d+O2gD
1bR9c0nxDpqalomoQX9lL92e3fcpqHxB4g0rwvodzrWt3iW1lAvzMx59lA7k15V4bt7XQfj
t42s/B1uktr/AGTHc3Wnwv5cS3275Uz0VmWuE8R6h4x+L9+dStvC8E3h3w150d1aPqP+jz3
IU/OHAHmbP9n/ANmoA+jvDOvW/ibwvp/iCzjkit7+FZ40kxuVT64rn/EHxX8D+GdRn0/VtW
eO4ttqzKltJIsWfUgYrmvgvqHi4eBvDmn3nheG20VbENHqX9oK0kvdf3O35c/71Zn7QGuaL
DpXh3w/rEsn2K81GO6vktxuk+yxcvx9aAOph+L+hXEAmh8PeKXhYbo5E0WZllU9xgV0nhnx
noXixLmPS7iRbq1IW4tLmFoZ4M9N6NyM1zdr8UrHWNI+0+DfC+va7uRlt9lk0NuzLxtMkmA
tW/BHhO60e51bxd4meBvEes/NeNE/7m2iX/Vwof7qj+KgDrv7W03+1l0f+0IP7RaHz1tt6+
Z5ecb8elV9Y8R6B4ct45te1i00yKVtkbXMixqze2a4f4e2smva9rvxKvLfadWcWumMw+ZbG
P7jf9tD81cjL4z8OeJPjjO+pJcalpfh9fsunx21jJcRtcycTO+1D0+6KAPRF+LXw7mWFo/E
8D+a6rGFSQszHpxtruqYkaxoqKiqq/dX0p9ABSN0paKAPP8A4bPND/wlOlKR/Zem61La2C9
FiiEaExD/AGVYtXoFcb8OYY4/CMxXzPObVL9pmf7zyfapASa7KgAooooAKKKKAEd9qbqWo2
fbvd/kVf4q51vG/hFJ9MhXxHYTS6nN5FmsMyyec57DbmgDpqKy4dd0e43+TqlpJsufsTbZ1
4nH/LL/AH/9mp7O/sb+N5bC7guYkdo2aJwyq46rxQBdooqGZGfYqvtO7d+VAEj7tjbPvV59
8Jj9k+HVrodz8mpaXLNbXkP8UcvmO36htwrsdY/tT+zZv7G+xrffL5bX27yvx281xXw8tdb
/AOEh8aalrdtaQ3VxfxxFrTd5UhihQbgG5oA539p//k2Lxh/vWn/pZBRR+0/uH7MXi9T2+x
/+lkNFAHs7rvQr/erxr4ZeH47439hqGpvq+l+E9Uaw0yPZ5UQMaq290H+skUtjc3+8K9nrz
b4aIv8AwkHj+5hkj8i41+TbEPvKyxorsR7tQB6TVLUbG11PSrnTr+PzrW6iaCaP+8rLgirt
J/vUAef+CJV+w6l8PtaXz7vQkW1/ff8AL5ZsuIZfxX5T/tJWTo3gHxp4Ij+w+CfFFpcaN5r
NHp2sWrMturc7UkQ7ttdF4utb7TZofGHh/TUvNTswsd3Ev+tubHdukROQPMH3l/75/irptJ
1bT9d0m11bS7lLmyuk8yGVOjrQBwb+CfE3ifW9L1Hx1rdq1npdwt1DpWlxssLTL915JH+Zs
f3ab428N+O9Y8b6Hqnh59F+waP5kscWovJ+9nddu4hB/COlembaWgDjdJb4mrqMP9u/8I01
lu/ffY/tHmbfbdxWb8V9E8ReJvClt4c0L5IdQvYotSlR1VorXq55xXolFAFa0tbeysobO2j
SGCBFijRP4VHAFeda18P31r436N4wvbG0bTtNs22ursJmuA3ybxj5lGeK9OooA828f+HPiF
4n03U9E0LVtFs9Lvoli82ZJluEX+MZXjms/T/APjz/AIRuy8N3Pjq00SwtbeO38rQ7HbIyK
Mf6yQnbn/dr1mkbpQB4v4s8DavonhGz8C/DPS/Ji1iZv7V1SabdJEnG6RnJ3MxrubHwpa+G
PhhN4Y0GP/UWMkcZVfmllMZ+f/eJrsKKAON+GFvd2fwo8NWt/ZyWd1FYxrJBN8siMPWuU8J
aDrmvfFHxN408X6QbS3MTaTpdrPt+a2DEuzD/AGq9dooA8oh8F694B8T2tz8ObdJvDt9Nt1
HRri62rb/9NoC2ce61r/Fm/wBWt/A32DQ7Oe5utYuI9O3W6MzRRycO/HtXeMi70b+792pKA
OB+IX9raF8Kryx8G6VPc3qwrZ2sVom5okPy7gPZa80+GfjLTfAPgm28N3ng/wAUvrXmtLcx
ppbN5sz+h+mFr6JooAx/D+sS65odvqM+k3mkPNuzaXybJUw2OR71sUn3RR81AC0UUUAeTeA
W1Dwz8TPE3gfVdQvL6Kf/AIm+nz3CbY9sjZmSPk9HevWG6V5d8Rnh0rx34A8Qwyul/wD2p/
ZnlJ/y3gmXDjHs2xq9RXpQAL0paKKACiio1Zt+3y/loAc6pIjI33W+U1w8fwj+GsXnbPBem
J533iI+fw/u/hXdUUAect8Ffhy12blNDktx8pWO3upokRx0lAVvv/7VTaH8JfCPhvWoNX0X
+0ra4gdpdv8AaEzRysVxl0LYavQKKACiiigDkvGnhGXxlYf2Rc6/d2GlSrtura0SPdPhgw+
dlJXp2rzq38WR/CnX9P8AAH/IWtmmjXd9lkjuP38hw7ycxyEd/u17lXnFmJvFnxO1Vr99+k
+F7iGK0tcYD3hj8wzN67Q+B/31QBzv7T7Z/Zj8Y/71p/6WQ0UftP8A/JsXjD/etP8A0sgoo
A9prwLxVpfizxr8S7218Ja+1i+iXC/aku4Ft41Vo/lUFP3s6P8AP975fSvfa4Xww7at488T
+JI4xFZReXo0PrK8DOZZP++32D/coAo6TpfxH0XSv7L03TPCtsq/P5/n3Uis56tsIz/4/Xe
2X2tbGD+0TG13sXzjFu2b8c4z2q3RQAVxGiR6f4f+I2saBbP5CapDHq0Nvv8Al8zcyT+WP+
/TH/frt65fxn4ZfxHoW2xnWz1mzb7Tp17jPkTjp/wE/dP+yaAOoorE8May/iDw1Z6pNa/Zb
iVds1s33oJVbbIn4MprboApXFnFNeQXjb0lg+6y/wB09Qau0UUAFFFJt4/vUALRRRQAnzUt
FFACfeFIqbERF+6tOooAKKKKACiikXpQAtR/N5n+z/FUlFABRRRQB5N8Rbu3tvin8MP3iQy
/brj95L8sflmHay88bju4r1muQ+IWg2/iTwLqGn3OoSaaiotz9rjh8ySDy28zcg/vfLS/Dq
/1TWPhnoGp61JJNfXVssskjoqtKp+45A45Xa1AHXUUm2loAKKKKACiokhjTeU+Xc25vrUtA
BRRRQAUUU3ndnfxQAv+7XnPwsa5vLLxHrd5DHFdajrlz5scL7liMWIduTjd/q/SvR64P4Ys
v/CP6rDLJG1+mtX/ANsVP4JTOzbf++GSgDlP2ov+TZPGH/bn/wClkNFN/afbd+zD4vb3s/8
A0shooA9nbagZ64L4SKsnw7i1SPhNVvLrUVi/55LLM7BPwrv68f0P4PR2PiO9bWv7N1TR3m
uLi1XyGjuInmkV+Tnb8vz7cCgD2Ckd1UfNXn9lZ/ELw/c/2NZSW/iPS/J3Qahq115U8D7v9
XJsRvN/3sLVe6+GNzrFnYJr3jbXrm4guVvX8mdY4zIM8KAuVUbuOaALHwlutQuPBc8eoXE9
w1rql5axyzuWdoo5mC5z7V6DXndj8PdT8P2klp4R8Z3el2rKv+jXFvHdL5v8UpLYfcx5b5q
vaP4DeGwkh8TeJNT8TXErszS3EzQptP8AAI0IXbQA3weqaf4r8Z6P5vz/ANorfxx/3UmhQn
H/AANZa7iuVf4e+CXj48LWETDpJDD5cn/fa4auD8Uf8JZ8O9Y0nWtM1DWvFOgL5kEmlyzLJ
M80uBEqNt3so/2t1AHs1FeX3un/ABi12ztrm21/RfCco+drSKBrxjn+B3b5eP8AZWqumeH/
AI6WEw+0+O9Bv4iDu+0WLdfbbt/nQB61RXCy698Q7Hetx4EtL/Zj95Yaov7z6CRFNNh8d60
++Gb4Z+JobpP4f9HaNsf9NPNxQB3lFeeSfEv+zp/J8TeEdb0EP925uEWS1HpvmiLKlebWlh
4tm1vR/itoU98x1i7DanpunK00Edsvyv8AKxBlf5P4R/u0AfRlFeXWtn408b6vqX9r31/4f
8MxzK2nC0RrO9ufl583OWVR/wAB3VpS/DODy0WHxv4utmVNu5NYkb8fmzQB3bPsdE/vfxVJ
XnUXgPxaifY2+K+tvZ7t237Nb+ft/u+dszVpPhwif67xx4um/wB7VGX/ANBAoA7pd2PmrD8
S+JLLwtov9r6hHPLB50NvshTc26WRY1647tWDf+B7630528M+K9Xs9Vi+aGW+vZLqF29JI3
zlT7VF4p8JeIPHHhRND1e803S45tr3S26SXTblbP7t2Kbf++aAL/hnx9oninxDr+g2MdxFf
6JcmC4juI9u7Dbd6f7OVrsa8/sfAP8AYfiDWdY8LS2GntqNlHaxr9lH7hkz8+VI35Lbuabp
ngfxhFGkOr/FPV7+BU+7Da29vJu932saAPQqK8u1Dw78U9L1FD4T8V295pKbZTBrP7y5lYf
ejEgThTitn7d8T7xP9H8N6DpR/vXmoyXDL+CRj/0KgDuKK4Kbwv431RH/ALV+IU9gzfdj0a
yjhVPxk3s1VZPCvj68spNB1DxhBcaVKyhtQhha31Dyu6ZX5Nx/56f+O0AdH4furjxL4Uuf7
YgjRpZrqzkSLcqlEmeLvz0WsL4RXUr/AA3ttLuZN9xodxNpEjf9cJCqf+ObKraNovj7w5Nq
ekaVLp+oaS9w09rfatdSNcL5nzyBlRfm+fd/EtT2Xw1eF764ufF2tLLqNzJeXEWnz/Y4fNd
VBYBfn/h/v0Aeh0V51J8ONU85PsnxM8VW9t/FC1zHMTn/AG2TdT5PhjsEklt488YxTt/y0/
tTf+jDFAHoKsp+7TG/u/w14rZfCXxTo/iH7H4f8X6pp3h2fy5b6X7buuLqXc5mbBT92z/J8
ytXZQ/CTwFCnz6PJNL8265mupmmfPJy+7NAHeUVw83w+igIfQfFPiLR3X/VrFfNcRL/ANs5
961Nbw/ETTQFkv8ASfEcG75jNC1jMF/4DvRv++VoA7KiuNbxJ4zVnVvh3OcfdZNUt8N+ZFY
E2o/EnxB4q/sqws5fBVnBZefJc3MMV558xbCorglPr/FQB6jRXn+g+C9bH2q+8aeIJ9R1GW
bdH9guri2t4ogBhFjVx/FmsnQW+JHh6713TY/D761pq6izabPd6uqyLblR8nzBjx23UAerV
5r9n/4R/wCPaPa/JaeJ9MkaWP8AhNzbsmH/AO/bVffQvFeu6ibvW9fuNGsUTbFpukTbWPq8
s+3cW/2U21zvgHwrrUfxA1/xRrl5qVxa2zyado39oTeY3kbl8x+Rn7ycf3loAp/tP/8AJsX
jD/etP/SyCim/tO/8mxeMM9d1p/6WQ0UAe2UUUUAFFFFABRRRQAUlFFABS0UUAJRRRQAUbR
6UUUAFLRRQAlFFFABRRRQAUUUUALSUUUAFFFFABRRRQAUUUUALSUUUAFFFFABRRRQAUbR6U
UUAFFFFAHjP7Uf/ACbH4u/7c/8A0shooooA/9k=
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAH4AcYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7KpaO1cL47j1LVv7M8J6Z
eS2L6o8j3VxbvtligjXcwU9izbVz2zQB27sqrlhnkcAU7vXkHgnxJr3h/QYtE1XQda1STTW
db68klSaWLLHbtRSXkX3HNbo+LHhy7v00/wAP22o+Ib0RmSa3sLcl7bBxiQNjYc8YNAHoVJ
Xm7/Ea91aRdK8J+H5bvXoXBvbG83QpaqPvq0uNu/kAAE8mm2/ir4o21y0+sfDmAaamS7WOo
pLOq9iFP3zjsPwoA9L4o7153/wtfw0xaaKy1iTT4sie+GnyeVA39xsjdn6Aimj4v+GBBH5l
hrqXTqHW2/syYuwPA5A28/WgD0aivOIPiVqM9zGG+H2u20Lk7fPaKOZgOpWItub8OaW0+Ln
h67eSOLSteklDEQxpp8jtcKP4kx269aAPR6SvPD8YfBKOsUzanBL/ABxyabOGi/3vl4ptx8
XPDJhX+yYr3Uppm2W0Yt2hW4YEAqskgC8ZoA9Fo4rzW3+K1udOk1vVPDOrafoO0mK/Efn7m
BwyskeWTBB5PBq/b+ONZ1HTYdU0bwDqtzaTf6t5ZYYXdSMhtjNkA0Ad1xS8V5trPiL4kW+k
zaxaeG9P063sxma2vpTPLNyAWQxEgKAc8+lZsnjrXPEniHTbLwXfRSW0+I7iV9NmaKJgCXY
SNtDLnAGOaAPWziiuNuvFmrabdvaT+CdZvJFOPPskR4ZB/eB3cZ9DzVc67401m9iGg+HDpV
rEC08mtjyzKf4URUJI9STxQB3VHFeeXPjDXJZbrwy3h57LxJLAzwRx3kW148EGZHP91sfKR
modD0/4taP4W06O41PSdav1jP2lL8ujq2ScCRAQxxwSR24oA9I49qWvL7nRfi34ivcX/iSw
8K6aGDGHS1M1ww7jzGAA/AVoak3i3wbYrqkmtR69o1nHuvEuYQl1sH8SuuAxHoRzQB39LXm
Wp/E+60tL77d4aubCUwBtMgunXzL2YsF2bVJxkkY9RmrFjffGBdNinv8ARvDkssiBjEl1LE
0R/wBrgg49qAPRqTivLNZj+LweHXEutIitdPkE8ulaerySXifxIWYAZxyMd6vWPiX4gmyi1
PWfBcMFksfmTRWd151w6t08tOOVH3lPPpQB6LRXlml2nxWux/blrq1naDUnkkaw1O3Zls4x
/qgqqwO4j73OKvXmrfFr7fa6XZeFtI3feuNUkvGNswHZYwN4J96APRaDXCP4d8ba5LJH4i8
TRaZYHG230INHI/8AvSt8w/4Dj605vCvivR7XyfCni53UHPk64hu1+gcEOB+JoA7iobi7tb
RA91cw26no0rhQfzrz6Ox+Jz38Gh3muwRwPuuptXt7Zc+0CIxOMHnJzkUy/wDBPiTxBqtp/
wAJJJ4ev7a2O1rr7G5nkj3Z2hGJRc9CefagD0lXR0DoysrDIYHIIpJpoLeF5riVIoo13O7s
FVR6knoK4ubwTLpKNceA79dCuScm0kBls5j/ALSZ+U+6kfjWR4g0z4ieJtMk0O/0HQljLJI
Lk3sjQOVOdrxbNzKe4zzQB6XHLDNEksEiSRuAyshBDA9CD3FPrhtE8Gato2lb4fEUi6s8ZV
vlZrJWJyAkBOFVRwMEcVELX4v4aM6t4WxkYlFrPu2/7u7GfxoA72lry7xBafEDTb7Q5Lfxm
bqe8vPs7wPpyC1wY2bDY+YZ24Bz3rCg0PxFFb6Nc6TeeIo/t9xdGaFr/KWkg37EYMG4LcBs
49RQB7fxik4rzqDRvijHpFhcQ+LbZ7xIVae0vrJCHkxyvmRkED3wTxUEa/Gaa3Om3UPh+F5
m+bVIJH/cr6CIjlgM4OcdKAPTKRnjjQtI6oo6ljgCvOtN+HGo+bcrr/jTXdRtllP2ONb1om
jjP/PRlxvbOfaqcHw90668VzaTrdpqGq6Jp9usljLfXBZUkkY+YoYHc54B+bOM0AepKyt91
geM8elNkYKN2AQOSScYry7xF8P7PR9CkuPDZ1eK+8+COE297ITbx7wMKpJBVQScEHrVm++G
2s3moW1vL481e78PFt17p14Vka59F8wYYKe45oA9GW4t3iaVJ42jAyWDAgfjSrLE8fmJIjI
P4gQR+dcDqPwh8G3lobeztbjRUcjzhps7QrMuclXXkMD3yKsn4W+Ed3lw211b2WMPYQ3UiW
0p9WjBwaANybxd4VguTaT+JNLjuByUa6jDD8M1l+IvH2laJp8V9axrrUDkhjZXMLeXge7DO
enFXLfwP4Os4xHb+FtMRen/AB7Kx/EkVJD4P8Kwyxzw+GtNieJtyEWygqfUccUAc/H8U9Et
JRD4i0vVPDjvjY99aHypAehEiZX88Vfn+J/w9t7bzp/GGlqhO35Zgxz6YHOat+J9ZuNPhtN
J0u0S91jUyyWsMqnyl2gFpJD2Vcj3PAFUdB8G+FdNFvBdabpN3rtvCsk84tUEhLE5YDGQM5
x9KAK8fxO0a+RW0PR9b1dXbaj22nsEftnc2Bj3o0v4maXqfhzUtYXS7+3fTwzNZzRgTSgAn
5ADhuATgcjFdzjagWIAKOgUY/CvJPGXhXw3oml6i3hlYtD1ubypHvBufyI5phG7qCSATlhx
2oA2rf4z/D+Zir6pPbkKHzPZyp8p6N93p79Kkk+M3wyjlMcniy2UjrlHA/8AQa3LOTTZNGn
1a3tUeS3hktfPkjXdIsWRjj+HcpNZ4uJZbvwzp89jYvd38TTX4ECkKix5OOOAXKgUAc54e+
L1tq2oam9xYpJotq7BdSsFeeOP5iFEmFzlgMjGcd67jw/4u8OeKJLldD1GO8a22+ZhGXAPQ
jcBkdefap7W5sYdauNBtLIW5ggS4bYgWMq7MuAB3+U/nXKeMtb0/wAIeJ9E1YRmSeaOW3mt
odq7rYYdpDkgfIefU7jQB6E3Sio/NjkgSRJfkYBlcHhgRxRQBKfunHXFeRNFcP8AtAa1HDf
TXon0byGgWNo2sBjcCkv3PnOPcH6V672rglupLH4q+I3hgaWJdFt7lkHAaRXkAGfUjH5UAc
l4M8Sa7pXinTPA7eHfKEqPNd3M9ubdzjncrD5ZCvygnqxORxXXeOvFkXgOy/tSz8KXepTXb
FZZrGAHyyBw0pHzEZ+vevPbLW9Q+IFtqH/CJ+IGTxZHBI8iX1lJDCsbgDy4cnjGMFu5OfSv
XvD/AJ2l+GNF0zWbsNqZto45BJIGeSQL8315zzQBmeHtU17xR8PItTtbeHRNWukDK8yLNGW
/56YU8g+hOR3rC8D6X8ULTxtrM3i/WLS5047FjEcOFl4ODHz8mO4I54o+IfjnWPAdoltoXg
e7voCjOLyBQYIMcnKL83T6Cut0+WTxd4KR763u9IOoRZ2xXAEyKejK69Mjn2zQA3xJPrd9o
17a+C9T01NatmAZblfNRcgnawB+UnjrWL4Eh+IGk6ZqUnj/AFW3vikjyRmKLDBRySCDgpjo
MZrD8G+ANJ+Ft5qGq614weSO6kZo2vLnyg3HO9ScSOMDDda6e98XaTrHh6xm8O6lFeLqd3F
ZxvGwYjcSX3DqPkVvzoA5B76bzdM1i/06a+FwbjW7qAlCbOJ4/LhGWIwAMcKc9TXMeFbyfS
NNvtI02HUdNjhtwEhv7cobCKW4G8h+s4JJKkdBjNdlZabfNC7WCWs1rYx32i3Mt4cp5CZaF
nHfBwD7Emua8M3d7ZaBr7eLIdTvnj0uK3gvVjIWQSMwSGAdGIYrhsnIx6UAe2X9zDptjqGp
bWme3gaR41OWYKpOMVy6aRfa14I0LzJku5nnivpnmOcI+WZVOOoV9o+leeaxb6zd+MrHRI7
u+t9atbG0e/vLORPPYYIYqpI39DnqK6jRVufDNl4pkGqzavZ6PaC3glkIXMnzOYsLxlSyLn
3HpQBf0Oxk0Ow8J+GVt5rFpJ52mCvvEgQMx3tnndkGrV5puo+FdVF/4dma5tLosZNCklAEj
4yWgZv9WfVfukelW5dJnXwl4fSbUo7K402S3nkuZjxhcb0yf7wJXPvVa41SxvPizplkt/DP
FBYTbIo2DhJywzuI6HYDgHrz6UAdFoOu22v6b9rt4ZraWNzHPa3ChZbeQdUcZOD/ADFavGS
BwB6VyOs+Hbz+2m8Q+E7q3tNax5dxFMSYLtQOFkCnhxxhuo96qQfEFbSGJ/EHh7UNNLSGKa
6iQT2sZDbdxlU/dzxkigDuqzde1BtJ8PajqSIrvbW7yKr9GYDgH2zVu1v7G/iEtjeQXUf96
GQOPzBrJ8YWkt/4J1qzgLCWWzkCYYL820kcngdKAJbHS4rmHTtS1eztX1iOFGkniX7sm3DB
T128mtjAVQOwrK8NXn9oeE9JvtwYz2kTkgY5KjP606TXbGHxJF4fl3reT27XMWVwkiqQGAP
dhkHHpQBk6v498KaLdfZtS1aKN8upA5IdBkoR/eI6DvWvD5GuaCv26wZYLyL57a4AJ2ns2C
RXFfEX7bJqGm2Nn9ilN4k2LaexjuWdlUHeFcjcAOqggmul8FzahN4I0uTVbU214Idskfl+X
0JAOz+HIAOO2aAGeJtLmuYNPk0+wSa5hvLcluBsiVstyewGeK6RmVVJPAHUniua1DRvFd5q
U0lr4uXT7FivlwR2CO6DuC7HnP0qtpdza+MtC1rQrxp7i2tZm02e6SQJ9rKqpZgU+71wfxo
Ao6dfX3jDxRFrdpqE1l4X0iSRIwjbRqUo4Mh/6ZLzj1PPSq2j+PrrxB8SE03T7eNfDLWspj
vJRhryZJApMXqgzjPftWv4i8LX2rafp3hzT7qHSvDir5d9FACJZIlxshjPRVOCG746Vw3jW
z8SD4reFdM8K6ZbQ29tZTQwzRuMWquArOyY+UIANvqaAPUdM8Q6fq2qanY2TPKdMcRTTBf3
W8jJVW7le/pVz+1NML7P7Rtt27bjzlzn0615j4itdK0O+8LeBJ7z+zvD9ytxdX05k8proxK
CVdwRy7Es3c9Kz7Hwj4NvrS98b634ctdM0C1t5PsVokYVnh6/aHI53tj5B2B96APaNwzjvQ
0iICXYKBySTgCvOLSb4k3ukLrQvNF0Gy8rzoLC5haZ0iAyvmy7gAxGCcDj8K0dP8S6frvwm
TxD4os0srO6tm+0wMTgjJXC5wTuI+XucigC54702xvvDE13d2d7ctYZuY/sN19nmTH3mV8g
cDJwetcV4L8QawdAvNYvPEpg8M3EWzRbrXURLpnOfmc5+ZAemeSOafYeCdJvtK0lbrxT4gs
tHvU+1N4e1O6DPKirkRnPzhRwSoPsarX3jLT9V8deGP7A8MXuqW8C3MCrLZ+RGAEU74TJgF
htwOBwTjrQBt+Evipo+s6fb2F9crLr6XC2U1vaJu85+nnIOvln72ewr0S5vbOzj8y8u4baP
ON8rhBn0ya8y8DPaXnjLU9Y1nRb638WzxEbZ7Ixpa24PywpJyrHkZIPJPtWdY33g/WbG+8Y
fEHULS7uY3kh/sm5IcWARyojSHq0h4ycHd24oA9ggube5gSe2uI5onGVeNgysPUEdal3cH2
rx3Qm1Twx4duLXQ9MSDWfEd01zpmjNuMOnRn+OT+4uPmI45OBXod/qw0fS9PtdVvoxqd8Ra
ROsRKyTlSSdo5CjBJ9AKANS3vrLULGO+s5kuIHyySLyGwccfiMVy3wyn1K68EJfalJHJJdX
dzNGsYx5aGZtqHPcc1a+Hv/ACT3R8R+UwiYFT0JDtkj2J5Hsa2tJ0iz0Oyks7EMsDTPPhm3
YZ2LNj2yaAND19Kb5kYcoZFDAbtuecetEkixRPI5wqAlj6Cvn/W73wn4i+IK2Wg6sl1qWpX
cLM0zyQyQKoDM0b5AaLC48sj7xPrQB9BjkVy/jHXbrRItIWxK/aL/AFGC1w6nbsJ+fJ6D5Q
cZ78V06H5a4n4iM/2PQlDOITrVqJUC/LIu48E/wjODn2A70Adtj8KKWigBaSgkUmcf560AD
EKu5jgVBeXdvZWM15dSrFbwoZJHboqgZJrM1jxV4d0WVbfVNWgtrhk8xIC2ZXX1CDJP5VxF
xCPHGrWEPiCynGlajHMbTTy7RNFCo/18qj+Mkjap4X3NACz6hqmp2+s+LJ7K4sbKbThY6PD
MyrNK8p4k2/wFiUwCQcCoZDdWOi6p4hfxJPpKxvBYJdLai4MS24ZHLqclgzls/Sn3M17a2F
3oN5I99d+E5bfUoH2ZN3bAEKrDqZANw9yAab4o0yZ7mdor7Q47WS7t9Rgt9XkUR5KMsyMh7
MACD67jQB0PgbWfE2t6Pb3uqxWk9pOJPKvYFeBnUNhWMTjjcBnijR7aTXJfEWtXAhmS8kNn
aRsmVRIchSc9cvlq1/CUkcnhmzWKOxiWMFPK0+48+FMHorf07ZrD8EajGNU8ReG0jKwades
9vJniSOQ5P5PuFAHP3es6VD8GtMszNPZLeSJp8+1G3owk/wBIz3HRzn0Oa7CKJbD4jK3lho
L/AE5YbdwpJjMTElc9AGDA/wDAaqeJbeLUPFnh3RIbaORTLLeXa7RgQ+WUO7/eLYqLV/7R8
PeBbDQLTUvP1iRobO2lz+8YbwC+OvC9TQBc8LGS81XX9cuk2STXbWUSg52QwEqufQli5/Gs
b4mR+H7c6JqutaXHqg+0/wBn/ZHXeZI5sB9q9yNqt9Aa6m008aPrWoXKTILXUXWQQKnzCb7
rv9CNuffJ71zfxC12PQ5tNvY7O6nvrTfcI8MHmxxxcK3mDsGzgMMkEZoA7hoo4rVIlthJGm
FWNAMKB06+3FFPNyn2aOZcbXAIPbkZooAm7V5bo/iXw9qnj/xXpV5NPFe3k7aeu6MiMJBH8
w39A3zO2PTFep15d4p8K6L/AMLZ8P6xffaDFqUc9j9nicpH55jY+awHVim5c9enpQBB4Tb4
jan4ruGbWbD/AIRGzfy4LhLHZNeBccAHoOxboe1R3vwf8/4r2fi6PWruWwy73FpLdyBkkJy
vlMDwueqniuUhsPsPxgs9D1zx34ntbSF3+x2c0bRxOkY3RkTj5WXbuBzyQOa9q1XxFbaTbW
94bC91C0m5M1hCZxGMZDELzg+ozQAa7pesX0QbSNa+wTqjKIpYVmgmz/fU8+3BriPEUPj3x
V4FMHha+s9C1CMSWl9YvHklhwRHJn5MjleOjDpWnZ+H9E197u503xjrtxBK7Ga1h1JlERbq
u3hk69O1CeBZfDQl1LwRfXEN64DXFrfTvcRXwUcBi5JRscBh+INAFuy8LNrPgG00b4jWthq
lwIQsrCPCp8oGckkhh6g8ms3VvC+j+DfAFv8A2BZpF/Yc8d7EXOHmKnGGYDLEqxUZ9q53xT
4d1r4jTabrHhvxVc2E1hcRpfaPckKlsQQWymOWHUbuGFdt4sH2fwfFcXF69+NHuIbm9KKu6
ZUOWDKvTrux7UAReJrdrwXQ0fVLi21j+zXnWwLKbeVScHzEYYPORwRmuA8L2k7+EPElzp95
cG1s/s89o7JJHCkkX7xo0jZ2VdpGCUOOa6XxKpvpvE8MmnG9iuEt4ZWju0t5IbPZvDqW4P7
wsCuRmuf8HrpFr4Y8XXukJd3089uI3iOnmxgA2lQEBOwsckkqeeKAL0moWuoeN7e3n0270v
7MYbm3lvLEX8EpdicpIMtGT2O7HtXWaPo8MMnizwlcW5NjcSvdJIxwJFuAS659VYHn3HpXm
WoabpMF3ZX7eJ9Q0jLWkMkF209tdgRFEMccf3XVsfgecmvSpdUW68B+KNV1iSaLT3kukiba
WdIF/d7gBg/eVjQBD4i8PzRfDm3k1W4vdQvNHtPnispNq3ZAAIYMpDDA7iuN+Et3pcfia/8
ACdq1sltpiLfLG5juGEshwGW4QgNgErgqCMgdquaf4gv9X+H2q+Fb69sxdQaUGju45XtpvL
BCh3jlAMfY7iSDUHhyRb3WNI02/vLS2ngu4JHlgtkt5LzaGaMOY2aN1YrwQQcg8UAdt4fju
p9I8Ta7ZPum1W5ne2UkjHlr5a/jlSaYt9a2XwZW70i3kMP2EIkcgy6sx2MW65IJJP0NVm0y
4s/FumaDHdqsL6pJrEUERK+VAqEMreuZHzirRsoF8Vx+FbCOQWNvptxNPucld08mAp9f4z7
AUAPm+H3gyZYI3tFtLxYlZ5rGZrWSRVAG4mMg4z/OsWyi1rSNEste0PVpdT024HltpWsXQc
kMxVPKmIzuJwNrZBzjNTaLoeqPc3Gn3V0rPpegjSGuFyS07/MSM8kBRH+Jqa1ljufBPgr7U
EhtFuYEuNnCB4wwQYPT94q0Aavg7X/Cz2kWhaWsmlXaF2/sm8BSeI5JYBT1UEnkZFcj8UNZ
H9rw6amm2sjQwyEyXduxkcsvy+QUIbbkYZlzjjIro30Wz8S+JvEMWo3Ewls3t1tjG22S0wu
4SIeoLEnPY46Vgara6xaeLoNMuNL0jxtcSwNIJLpktru3gVgCvQq33uo2k85zQA/xFcSXGk
eF47/TtMfNsjzR3qu88EhUbdpUl41OCC4Bxxmuv8CT31z4F06bUrT7JcENmHcx2qHIXk8nj
HJ61554o/4RfxO2nrc+IoPC0mkSKradfWypMpVvub8hijdDtJBFekeELnTZtAih029tLlLd
zG4tZWkVG67ct8w69DQB0lcJ8P1SLU/GFtHEII49YfZEkflooMachfc5yeh613JPoK5Tw5Y
SWHjHxV+5uGguZoLhZ5+dzlCrKp/uqFXHpk0AdYw+U1w5mA+NKwG4tRnSWbyYj++PzjmT1X
+7j/aruTyKxdT8P22oazperK4t7zT5vMEqKN0iFWUxk/3TkH8BQBF4o8J6J4y0j+y9csxLG
rCSKRTiSBx0dG7EVmXnhDU9R+Hl74Y1LXft93KD5N88IjYbWBj3heGxgAnv6V2A+XAH3aXP
JoA4CTwv4q8SS20PjLUrKLSYcNJpumK4F0w6eY7YOz/YA54rA8dRahM1zrmr3k2g6RoEqR6
TaRQrL9vuP4XKdxkhVT8eK9dPXt06etQSR2tw6wzRxSvEwkVHAYqR0OOx96APOPBGieLf+E
mk8RePLOxutTltFSG8hkx9jHeARH7p7lgTnp2pus2U2g/FLwzc2usX2pS6hPNH/Z91iRbaF
lzJIhwCgGFHOfSum8UeG9W1a+0/VNB8QNomo2geLe8AnjljfGVZCQCcgEGsdfCet6GJ9W02
9Gv+LNQK20mp6kyotrD1JjjAwFHXYOpxk0AdTceJNLg8T2vhvznm1K5jM3kxKW8qMD7zn+E
HGB6mpX8N6DLqg1SXRbF75WDi4+zr5m713Yzn3rzrwroZ8O/Fy7sdN1i+1Uy2JutcuL0h98
zMPK2n+A4DfKOABUvib4ialLq9lpnhGFXtDqUNldao+DGzM+GihHWRgAckdKAIvEvgGO1tP
EvjDxB4j1q9uJIXkMGnzG3URJkxxBV5OOO/WrPwy8P6xN4YsPEXissdSOni3tIGJc2kJHJO
esj9SfQAV6iyhkKMAQRjkZpAuBgcDGOOKAOZ8AyiXwJpfyGN40aN0IwVKsQQR2Pt71v313H
YafPeTLI0UKF2EaFmwPQDk1Dp+mW2lrd/Zt5+1XD3T7mz87dceg46VamkSKJpHYKigsWJ4A
HegDznTviems+IrTw9Y6a1vfyzHc95mKJoAM749wBdj/dHI71X8eWviqfXoIdJs7F7dZIZ7
eUpCZwVJ3RqrcnJIYsOig96xLrW9SvfG1lqmneIb3U9Ok1RIoLRbZUi2sMFNzANGRywYcOO
lTeOZtH1K8i1+1hvCxll0+eUWbTmDyGL70CsGjbO4Z78ZFAHsynK5rjviNEzeGre43z+XbX
9tLIkRAV1Eoz5n+wM5P0rq7e4Wa1inQOUkQONwwwBGeR1BrC1nVPC+oWV5ol74gsIHvIntm
X7SgcblwcZPUZoA6TOeRyDRn8fpXN6h4o8P+F7G0s7y/M0/lBYLeEGa4uAoxlVXJP1rEuPE
HiTxFbGLRtO1LwoYW33F9qdmjhYwM4RNx3E+3SgDvN6OzKjAsp5ANcRr3iYaprOn+FvCmtR
nUbici8ntQsxs4UBLFuqqScKM+tUGsNe1XWbbStb8XTNb39q83kaTALXEYCgM8hJf5t3QEd
62Stp4dvrbw/4W02zgf7HNO8SphyEXEZJHJyxHJzQA7wt4f0Sxnv9WjnvdQvZZGhnvdTYSS
/u2K7QcAKuc8ACrE8L2vxEstQWFpYr+xa1LqMiNkbeuT2BDN+Qp/hWKC78EWIlL3C3EJaf7
Qu1mdiS4YduSRiszxL4OT/hDW07wv8AZ9OlhnF3Cs5YxFx0Dc8D9MgcUAJaS2KfFW6vVuix
1Ky+yqpU4EsD5dR77XBrDubfXrseIZtHg0+81iK+IurS6Tc7xDHkopOQqmMnqOpasy41u4s
vDdv4w1S1iubq21z95BYyecN4iMWFfAHJ+8QMflUGnXGufEDVdZiGm6RYW8wjFxc2uomfzJ
YeY4nUbSUIZgcDt7UAeh6JJLY+HNUSPRdP0m6tDIxtLBw6htm4E4AwTxxiqui3Vno/w0tLy
zuI3mexaaOaTnzJCpkbJ/3t35Vl/DfR20XWfFEL2EWnbpIGltUvTdBJNhJYE8qpBXAPpS3N
vbx+Cb/w3p9xJHC+qf2eZWTYIxJIC6r7AMVzx1oAt6hqC6Tc+H/GmotFAt3bw6feAthYxKQ
ylfo+B9DTfFFxo9n4s8OeLJ54Atndvpcsr/8ALMzLtGD2+YL+dS+J20eLX9Ng16GP+xtNtH
vAZAWUyBljXI77Q2fxqXVHsL7xtbWuqTQpp1hDHPHDJjFxNKxRMg9QMcf7RFAFi8a8uPHPm
WFqJW0iwkJBfaJZZSCkee2AmSf9oVh6DeeLl+JBbxdY2dnFqViY7K3tbnzvJ8ohnDEgZLb+
vtXQ2Mklj481SwmOxNRhS6tmJySyKI5F/D5D/wACrzr4gXHjTwnLFrbeLJb0W6SC1VdMiO+
aRgkcJI65PX0AoA9pYZXAzxjpRVHSJNRbw/YSaqANRaFDciNeBJtG7jtzRQBpVwPi2WRfiL
4Qa4uIYNLs1u72d3OCGWMKv4fOa73tXnes6fF4j+LEWh6paCTSrfQ5JQckNI0kqqcEHIwFH
50AM1jRZfiQJNI1vy9N0HKyx2wIF9cYOdxzzEvsOSMg9cVsLDD4G0qz0Xwr4Svb+2UMVS2l
XbGf9ppG71wXhOHwP4YvNf8AFV1qN3qOtWcrWcl9fzGU5z8tvCTjc33QeM5Iya9Ou/FOk6T
plldeIb2DRpbpVxBPKpdXIyU4649RxQByWsXMs1xDqjeHtV8O67EC8d2kAuIpB3hlMRO5Wx
jkcdQah0GYf2HqzaLrOqaQYoPMawvbFpmspSSS6BxudT82FBPHTFT+N9F8f6ht1bwn40+y2
UWJ/sC2g3SgYIVWHJ3c9cVN4t0y6uvB9tea94vfSYoI45JZRZgMs+4FGXDZVgSBt5BoAw9L
uNT1zXWvptOvJpYlS1Gv6KTbeeGGf3kEmM7T9cdK6/UPD2tW9s76FfQ3ReErdWd7EuzUWIw
WdwNyuVGM9OnFV/CFpr9rr+ot4m1211C6ngie1jttyKIRkFzGejM2ckVteLNV0HRvDd1ceI
tS/s3TmXy5JhKY2/3VI5yfbmgDidR1T4c+IvC0us65Es9lbRJYXunK3mNCwlACuqnJ2vwD0
wc1q3WmeFfB+gXFneeILm2s9VU21tHqF40sMTFeBHuzsHTv2rDv5fB/iD4Q3d14J8Oabr9t
tRRYkmMnkH94V+fIB3Y6mofhtf2DRazot9Z6dHpdtbw3saJeNfQ7W3ByDJkoAVxsIBFAE19
4V8YNa2+qaPrNteTXi2f2neBPseMBWeHdlFUj52wM8cV1BsfEFroXiHT0V5FErPpzosbtIj
/MUKudpAYsPm6g1wUes+C4by4bwnofjA2fmsZG0eGRLaR+pKhjjH+7iotUu/EMMU19o9zqu
g6dtWS5l1a6EjPGx+cCN+FcDOAOpoALHwpqF1pM99Gun22pWskccMllqbXkdqDKGkjaJ+Bj
rtJK9R0rUl8QeDfDtrPb61f6beOt1HNHJodn5b+ZGdw3kHYCMdARxnjmuS0628KeKtY0dNK
UXcdrCRLc2JFsj2YJD/aYiOJQQSNuc4PSuk0fxb4Z8L6HqFxN4PTSJvsZv4RLMJmuVLFY0Z
jyrNjIX05oA0rX4heEde8WWOvWdxJZNp6yW9xJex+WvlSAMMEZBwyjuOprYl8QeE7fx4mvR
+KtLWKex+zXK/aQdxVt0ZA6cZb865/UNXl8ReJbXQ77w9otxbSRP5kMjlZoCkakyFxjYvmM
qAdTzU3h3w3Y6hY6ib/SJI5bG9Ni5tNUm8lkUAs43nOF3Y564oA07jxh4Z0fxLqOtw+Iba8
srm1j862syJHEqtgPkHAG04OSOgrK1jxnresWptdP8BT3+lsyTRywzPhirBlIITb1A6E1F4
Z/si6tZNQ8GeCrzULqV5I4b3Vp91uFVyu4MS3BIJwoz71r2vijxJfTWuntqWk273s81pE9h
aTyMjxDLn58AY6AnjOKAI1h+IOuyC7QxeFVnj/f3HkpvGB8uckliO2SoHpWLpurDwfNLPaa
lY+LpPtROpXtvbO94YifmYsmU+X04GB61ow6HNrF1Y29zpcs96Y3k1GHVNUeU2hIPkM0S4S
QMRkjGB0roY/AUGqaXaR+LZ/tswsvsdzbWbvbWUo3htwjU8HgDr0zQAf8JJc6oouNO+HmpX
T4Hly3ywwKw7fMzFgPwrlbjTPFOi38eoX/AIgh0aXxDfrHNDpVskrRylQsS7pPvKAOSADzV
OXxR4u8LWNh4btdLj0mze+bT9OvtSO93QMAn7te2GAHOcDNdb4ZsNZk8Tk6/wD2hdf2UkiQ
XVxhI5ZHY7mUD73y4AJ6CgC2/hbxeo8+L4hXb3KcxrJZxeS3s6gZI+hBqMa1450WYzeIfDl
rqNkBxLobM8qH3ic8j6E4rD8b/EDxBpZm02x8K3yB3kgNww5mXZkPAQcFuejY6Gu+8NyXVx
4X0ya/CfaZLdGk2bsbsf7WDQBzn/CWeMLueO80vwJO+kldpW8uFtrsv6iM5AX6nPtU8mv+O
p1eC08EJa3D48qa6vkaFB3L7Pmz6AdfWuzKLwcdOlHAHpQBxM//AAsm1VdRebR79EI8zTba
F0MiZ52SM33sdAeDWZ4g8d+LtHtTqaeDIYNNBWPN5fKJwzHClkQMFUd+ScUnjT4o6DolsYL
PV7Sa5kEsWIZlMySg7QFHIzu65xxWX46sfDeoaHpXiW6ZdN1O/MUIuWnUJNkf6uU8pg8jdg
4PPFAGvFqfijx1Y20NlHaaTpMrMt5qFjfrctIo4McJABUk8EnBH1qfVPh54OtNIkupLK5SS
zjMn2mO+kS4kwOjSbsnPvVHwrear4a8Jx6faeGLi5R3llhktUhWONMnb5hV8FjjJIznIrH0
vUNY134Z6p4s1W6Nvqsc8ptFcMBCDhRC0bDDBsj5ec7hg0AUNMl/s3xHN/wit1rVvcahbCy
hstSaSZoLksGaV1ckbRHyGB2nGM1vWOhfEXT/ABRfahdC212+kAt7PU7mfyoILfqQbdAPnJ
HJHeqfw+ig/wCE2uZobCzto0t5U86AyqZsFMvsl/1agtt2j5Qc4rorz4iwW/jHQ/D9pZvLZ
X8hUatIymB/lPCNnlsjFAGDdGS0bWtK8Yix8HRa2VmfVdPu2Y3ZBCyKWdf3eUwPYE4roLfw
203jbQprWztoPC+hWO/TzE4PmzyDbnA7BOh7lqW88QyzXds+qeTbaMNVuLOSRhw4VSsatn+
8xP4getSz6FdeHprOz8P+JLnTrW5f7PFZy263UcR5bKZIKgAepHSgDt2kCgnK4HUk9K871v
4sabpoK2WmzTlnMcVzdyJZ2kxBw2yaQ4b8BzUeraHbR2eoL4w8T3HiC2srRrxbGdBAoAzhn
8vG/ngA8fWofF0qx+BvDunNHbWc9+USNHEKxIfLLbMSgqPQYHXFAGg+vfEfV1/4kvhTT9Mt
2wY7rUr0SnHr5cWevb5qgvvE/jC0sB/wkngtIdOQMmoXlndiVVjbjzIkxuIHBbPIGetVdLh
0/wAF6dZGys20hprKa61CCSXzWKxrhW+U7QdzD7o5q2l9470ey/5Ap1fT4YrUo4dWuZwR+/
8AlJHIyMZoAx9C8E/2ZcaP451XxWJINN07ypvN2zwmMEkMjn7o2njHIzgVBJp1z448SyJZ6
Z/wjPmwCaS9iuXaWaMnKCSIAJlgN2GycVVuorzevh/w1Y3psPEbYaG6jFvFaShjJJIiNyMK
mCg4JII71tfEe38J295HNI8lp4ru9lvaXUd09scnKhi/3MAE574oAyYfEmreIfEh8Bf8Jk5
uN81tctaaP5chjT77lyxVVP3cqOp4rdTwn4Zh8e2Hh/TfD2nGwtdPaW/ElqkjMSQIdzkZ3c
MevNct8LdOvpfHF1fXsuoWB0u2MaWVw6zrMjsdzCYqCyllDDr1HNdxpesRjxjp2rCyeCDxT
beUu4gmOSHcVB/3kJIoA6PRfCHhvw7NJNoukQWcsv35FGXI/uhjkgew4q7qdjHqGnXOmvdy
W/2mJk3xth1B4JHvVqWZbeCSad1SKJS7seiqOTmvOfFfiLVLzSND8QeHtcNh4ZuZCLu/itg
0satxG+1/+We77x64INAGn4s0dJtQ8PRWa4uWnWzcgkMbYYd+R6FF/wC+qYupSaZ8RJbB7d
J9R1S4QRueCtksecj/AHX3Z/3hWZFquv2vjHRtH8XT20F3HcN9g1KBCINSjKENEw/5ZzdGx
0OOK6FWUfFeRLoZc6YDZE46eZ++x7/coAu6LJDBrms6RbwukcTrdtK0m/e825mAHbBHT3rl
fGXhDwXHNNqOtNqgOrSNHL5V/IkX+rYnILBVGFP44xXR+CsT6Ze6hNIXv7m9lN2rdY3Vtoj
9gqgAUz4gNMvg+VreyguQJovMaa3+0C3j3DdKI/4io5xQB514eN3J8ItBtNOsZI7mPV41t7
edyxVAxkQFsf3MZJ555oWPULrTbi/8TeCFukint1a5itfs8yI5bzyohYlxHgYYdc1THijWd
GlsNQvBpWo6fJqE08JgWW2nvikODIiPkdOAo6kcVpaH4ksPC/izWLBteuPsFpFPcpYXl5EZ
Nx/efJEF3beSB81AGt8P5mtZ/E80mlT2l9HbwzKs149w5h2OYUcMMo4A5X3Fa9voUOo/CJ7
KG6ku5r23a8FwpzI1w37wMPcPjH0q/o9xb6VYaNLqMJfVte2JNOsYDSyCIuN+PRQVFY2tW1
94d+FmuabDCIHaeSDTY4JCWCyyAR4PUHLE47YoAd4j0/8A4SZvCWkXkc0V44F1dnfsZIVVT
IjDvubaMe1Xda0+21j4o6BAC0baXbvfTAHAlUsFjQ+uH+b8Kv63a31pqWgarYRzXMtvKLS5
RBnfDIMMxz/dYA1LrVnew6/pOt6bb+dMj/Y7lBjL27kZOT/dYBvzoAZMbO++IVtCbYtc6XZ
tcC4EmNnmts2kdDkITz6Cuf8AilPatZ+HNNN7BFdz63ZyRJIwBYLINxGa2/D0aw+LvFFvcz
LLeSTxzqT977OYwEXHoGDiuV8TXl5rvg3W51dBZ/2xFZRySRjMEIlRJJFPrnODQB6p90k+t
FRvHuiCbsAY7e1FAEvavL/C2q+JtY8e6vrHibS7PQrTSYZLRYmkLTvGzK6yOc7QpC5HvXqP
avMLDw3J4i8VeMh4puy8rbLG1t4G8vyrT78cnHJctnk/3cUAYmuXGm3HxF0PXh4Z1C60a5n
jjjunwtn9pY4W4MTEHKrkBsck/St3xD8PvAfxTt/7Z8xjdbTAL60fa6leCrA8ZB4xgGszQB
4n1HxVqHgPU73S9T0TSbdUu5JVkkubsurEb2PAIJUnHIxxV3wXZ+IPC+h/2Ho+igiwlke8g
vWZGmdyWDQSjKuuOMMMjuaAOk0+/wDCng0af4PsZlFyx2x2sH7yTk8uwH3Rk+wqfxw1hH4N
vhfWc95ESirDbvskLlgE2t0UhsHJ6Vwy+Bvhv4o8RnWre3/svWhKBf2UrlHYnqjoW6nsy/W
u38YTzWfhWWz03SYNWuJFWJdPmlRPOiyA3LsM/L79aAOb8FyTDx3eWmr2uuHVotPUi41WSF
gIt5+SMxAKwzyW616DfWNhqljJZalZw3lu/DxTxh1b6g8Vyvg/TtM86fUobfWbe7SMWyQ6p
uJtYzztiJ4Ke4J6da4u18K6/d3yaFD4ja50SaS5ivpdMnZQVOS7yvzifcVAC8AA+tAHW6z4
C0XUfB9t4f8ADstto1laXSzrJboHMRUknaQRhhng9q8w124htrY2elQ376bIFkutZu4xJJM
2cI7RoAzqxDBS3QsW7A12/hvw8PBsFx4G8IajNe3DObm6vbxvMWwjbgADoznBwv4muaCTaH
Fd+CvMgi1KzuD9hmuiFW/Nw3lxSOEJLFFLkjA7cCgDvtG8E2T6NZ3Xiuf+1LsICN0pS3gBH
3I0BAwP7xyx7mtuw8M+EIUEmm6NpxAcPvjRXww7555rF1r4a6T4q8LabpniCa6N3aWscH2i
1uXjKsqgFgOhyR3FS+BdD8J+F31Dw54ddje2flG+Lkl2JX5GPbOM9KAMq++G4v5tUvoPsem
6heTzussUf31aPy0yRjAALEjuTW6dH8KeDvCboNHt/s6tGHjWIO08vCr16nJ49K67ArA8Ua
ZcalYWLWkPn3FnfQXUaF9oO1xuzn0XJoAnk8O+H5jfCbSbUtqabLomMBrgY6MeprnPFmg6f
Y/DzUNJhisdO0OO2xteFpPLfePmKg/N9O5rSZpLz4iM8kyx2uj2e4IeC0kvV/8AdCrj6k1h
3txfa58O9Q1d3a5tZ7xby2hkTZ/oqyJhT9dpbn1oAdqum6X4f+DdvYa5qjaTY6fFAZbrTI2
j2lXU/KgyQGPb3NWo9Tih+IUtxdyeVZSafbJY8YEzSyHcceudmfan6hfavdeJNcgsb22gsr
XSY2Q3igwpcOzMrN7BVGfqKnuIW1DxH4XhvDbSSRwSXTzRr8srBVG2P2y278BQBTXWNL8O6
l4r1rU1ne5W4hjkFvG0z+UUHkgKoJxy1YOi/EO98SfFO30exkgbSE85j8skE3yLja6uPn+Y
/wAPTjNdlpXn3XjnW713UQWkcVnFGvBJxvdm/MAewqxc+GobjxpY+Jo7p4ZrWCS2aFVBSVX
IJJ7g5HUUAYE3juH+1rzTv7MttSmsp9pit7pPNjAOAzJLt5/3c1k+JPEHjhdbubXR/wCz5L
VlELQwXSi7hBIPmojgZcIcYBIzg1u/ECBzZQS28MkkvzphYYJEPGV8wSYJXP8AdORmuL8Qa
haQa2LXxJb3llK2mQ3gXMdxbSyEhHjjjcZ3KecKckUAeq3q6V9igs9WkjZLofZkFwQWlLLg
qPUkZzir1jYw6fZRWkLSNHEMKZJGdse7MST+NeJavo/xKbxPo0kupW8KDUQkd59kaTcFGVD
IMrEhG4BuT6kZr0rxdr2q+Gxp2rpFHPo0cmzUwB+8ijOAJV9Qp6j0oA6yq95NJb2E88Nu9z
JHGzLCnDSEDhR7muX0fxRdeI/FlxDoogm0DTsw3N6Tnz5yMhIscYUdT7gVlePrjxxC0Fn4X
ty9pck/arjzUDrnjYgc4HyhuccHFAGvqng7QfFHhs2t9o0Fr9qUTSReUuRIRnD4+9hjyM4O
K5Px9PJpfh7QvD91c3do4kjAurGyX7PcEZBt+QwjLDpxjtWx8Ptcjs/hbp954h1WFVhikKz
z3Ad3hQnBY4GWAGCB6VVutL034m73udY1LT7W2uAkdpBcqIroLtdJCuOc5B/LPNAFv4V3UU
/hC5hgZvIivJEjjliWKVAedrhFC5yTyorn/iB4isUd/CljbQhbqQ3NzGvP2tF5LRmM5Dq6q
Dj5gdvBGa7fVtQ1vwtosEtvpt54n2MxuZFeOORE67tvG7HTA7Vylxb6HqXiSLUPCcNsdf1a
zWXz1AeGJAw/fuMYDq3yjGCT16UAbXgNWu2vby++0S3kUcNo73ZVpU+XzGjZlABI3jOPT1F
Jqnw50cXVlfeH/J0K5hv1u5ZYowfNXG1kAOQuR6YrrtJ0230jS4LC2BKRjl3OWkY8szHuSe
SanuI7eaLbcqjoGDfP0yDkUAcDNJp7eH7S11OPba6dqxF55n9+MvKje+WCVf1LWLGHW9F8Q
3Uc01lNaD7GVU5EkrKOR6lWH5GqOvPo/iK21jw5Y2cbT3t3Fa3Mr5VWfbuL+pwi8Hua2PEd
ta3WqeGtIaMiP7aLhCOAnkoSB+o/I0AP0uwt7/UvEdzeR+e1zcC1aGYBlWONBtBHoSxb8RX
IeItSu4dLttG1LRLw7bxEuNSNitzbHcSPkViSRnAwMY7V2drdQp401xLWP5YLaKW6A6vKQ2
3H/AFI/KuWvbXXrrwRpTWOqs99Lef2hLFbTJFLPEzM2yMvxlcqfQ7aAF2aHqmmJY+ZJdpqN
gLGC4htPJRD5jA4Un5cNgkegFXdV16/vfhqNSsNRXT9RgMYunjKF48SbXADfLkkHAPUcVDo
tpq9zP4ZtvE9y0+oW81zfMWKblKjaiNs+UkLJzjuKqXUc134G8V65YRmeTVLgi3ityFPlxM
I/TPVZGOBk9qAOfsJPFWpT6fqM3ixn1JNRcRJcWSxiOBt0YlWM8lGLKpz05xWJfa3r0jpL4
w0+DxJZWbzC3zACv2mVV2KynjYNx29yO9aGiySHwabPTr2K5s7eVrVppZ2mm3FldPLdgGEQ
B5UjIYYqrpemXkmtwWqwuwgv1hmvdPmK3KquFC7uQAMbmBxlW4oA7LUPCT+H/CFrqmjWcOk
ahaQObuKCZ2jjRoyJFjyTgA4YDpxXcudC0bSdLa6aJbeDy7e1lkG4hmAVcH1PrXE2+oPqHh
rX1iWZ7jW9RNvHGM5jhk+QNk/7Cs3HTirdxp9zYt4M8J6rKLu3FzI5uf73kAtAhz3Ixk+q0
AehPHG8TxyhXRhtZW5BGOh9q4B/hjYS2X9lL4j1geHWOf7JW4BhK5zsDbd/l+2aveNPEM2n
x3unwxCRDpF1dylSQ67dqLj8XP5V0+jxiLQbCNSG228YyO/yigDlPEWs6o2sweGPC2k2V7q
MMS3ck+oZ8i1XOE6c7zzjHpWYuq+LNF8S6PN450rRp4bmb7HbajpjvutpJBwrK/JViMZFbm
ueGdSuNdTxD4b1ldJ1XyBay+dB50U8YbIyuQcgk4Oe9VYfCMD69pt/wCLPEsutanAxks7aT
ZDBHIBy6RKOSAepzigDqLHS49PvtRuYnOL+YTMgXhG2hTj64yao+MLb7V4K1eATrbE27FZn
ZlETAZDHbk4BAPHWvLfEGrePPEN1rN9Ffyaf4S0e/ks7yzsAYL6SNQN0okb+HDZwMZA4r1a
8upbfwiLjRLWbVv9HXyI4pVEkqEABgz8Zwc80AeTaf4qufFGkJY6hrfhjWdQsbU39lJYGXz
2lhwxyjqMBhkHp1rSs5dVkufPvtM8Lad4Z1GaFPMh5mMcqEbDhcqzZBBOMUnhOWPWfHFst5
Za8t/o5YOt/FaRmPemMv5YDsD2JyM07S/B0beFtQtxrc9pY3F3LHqNgluszSlGwBGcbwxRV
PGevFAGz4Pa41TU9F/tGY7tK0xmijZSu9mkaPeQfREA/wCBVs/EGZdP8Nwa3NzbaTfQXtwB
yTErYbj1AOfwqTVbVbXUtL8RW1vdzPYW8sK2ttEWkuI2UYTkjGCAee9cj4P+Kz+NvGV/oH/
CJX0FrCgD/aVQeWMkMzgnkZGOAaAPQtYuNYbQ2uPDKWc18wVoRdswiYH1K89K4T4Wy/E+R9
Xb4gLGqCdigcYcHjAXHy+VjPvmoviJ8YNM8Eahb6Ja2k0+pmSPchhYRCPcN2G4BO08YzXQ+
KJ9E13wRENcg1W3hv8AHl2UW+G7kbnCBV5+vb1oAXUNc0l7K61vwzPY3OpPNHpRvCcpEd3O
49wmWNcVNceItatJvA/gubRZ47eGVru7uZ/tO5mf5X+TG1ySz45A4FVtC+Hen6PbyeB9Hu7
uVp5xf390xMc1jCRhItwypkOWHHUZz2rV8d2raM+ieHfh/pBj8UNbutnNEqKkduoCOZHJHq
CDzzigD1K0jvBpdtFeyJNdJGolkTKq7AcsPYmimWccq6NaR3JaaZYkEhZwWLbeST35ooAv9
q5O8t4IviXpV6kYinuLKeJ5UX5ptpUqrewyxFdZ2rxnxfJfad498SanJqTNOmk28WmW54SJ
ZZdk23sZGKjH1FAE1za38fi+98WeFU1TxLZWU7tLpzXIihknPDNbtxvK4wQ3y+nNdfqHinW
9N006ld+FxHbgLiM3y+c5IHyKm3lucbc1JpXinwZAlnoen6varskayhgDdZI8bk9zz9DzVn
xB4dOsXdvfDV7nSzbowMkIXeFPUqWyFPqcZxQBg6rYT+K9O+0eItLt9A0lYy0st0Ua9A6/K
44hx6gk1j33h7TdW8E3iwxXl7aW8sUtpPr8oAkRWG6ON2w6KwGMtjJNSWmiaDd6u1/e6teX
2gaQ+97zV70yQ3Fx/DtyQpVOuQOSR6V0fjttP1LwZ5cltcX1rcFZo57O2+1JGV+dHZAfmXI
6c5oA5qwaw8LXMmvTLceHNBnjhtpLe7la6BJ3YEWxnCLyPm7kelYPh/QYbbxBbabF4x08aX
d3jPDJpV0UnuD5W0Qsi5wcfMzZ7etdH8L00q9u9V1rShpCWc0cUbR2Fx5i+YpYlthAMIOfu
EdQTW1YeJfhxqfjuW0sLjTJvEFkmwzqiBgp6qsn8R45AzQBZuo28P8A2Lw94S02G3ub92ka
ZhlYVAG+Z8nc7dAM98Z4rldB0ePUviLPE91JMujTGaSWZVaW5lzjfn+HLqeBxhFHrXS2txq
GsSX3ikYt7GOylh09B8zuOpmY9slRgenPesb4Xrax6NfX+oeRFdJKjmZ2GQjxKVJY+uT170
AdP4x1jWtD0j+1dL/soWluDJdy6jI6LGgH8OwHJrzrwXrvjnWPGmra/ZeDlttP1P7NGby6m
McJWPIMiKwDtkHjgCut8ZfFHwf4Wv30PWFuby7aNHe1gtjKNjnClj90DPqa8++K/ji6i8YW
VhoWpanYCxgdNRMaSBZY5NuVhAUhpQuSG6DnvQB75DLDOhkglWRc43KcjjqKkP3T2rh/h1r
fhLUNEXTfBlvdrptmoImmt3jSYnOWDMPmbOcn1ruaAOavfD7XXja21qMKIXsZrK7G4gyKSC
gx7fNz71D4Odbjw1Nod5suJNImbTJWZMLIEAKnH+4y5981ta3qseiaJdapLbXVykCbjFax+
ZI30XvXn/w/+LVp421q50uPQbywn3M6l4SAExwZDjhj6UAbGqqINc8Qabc6X/amm3+mC5+y
IuTKyfu2i/4ENuPoa0NP05dR0fwxfw6edGex2yrZyj5oEMZUxH8x+VbupRLNpd1C0kkO+F1
EkP30yDyvuK8j1Lxx4j8O/DLSLvwh4f1LxDbiF45NQ1UFJk2BvnkQ/Memc9D0oA9Bv9Ov9P
1vUfEGjWq3txc2iQtZmXyhLIrHaxY5A+U4rzXxD4i8baXNoUmrafe2Bmv4rd3S4WdJA0gJx
tAC4zgbjyK9Z8M6hf6p4ZsdQ1KzW0uZ4lkaNXDjBHDZHr1x2rSmiimXy5o1kTIO11BGRyDQ
B4p4judN1b4w6jpuuahfWS6eIo7My2v2uyLyxgsGUqQjdMZP410d6fG1rrlxbT6TBqelDUL
ZLGWOBPMs0OzfJg9UGGBx8y59K39U8TeGfD2uLG6q+oanLHHKYsHkMIwXOcAjcOOuKn8V6x
4j0WOO80fRbfUbJEka6Z7oQyR4Hy7c8H8aANyB7431ytykKwBh5GxiWZcclh2OelZfiTwz4
e8RWBXxDZi4gtwzgmRk2Aj5j8pHb1ri/hhrWv61rviR/EWkSWN/CYYp/MlVgsgX7iAE4Uj5
vxNavxO8K+IvEvh7/im/FE+iXNskjPGmTHdKV5R8c/THrQBJ4L8F6f4cS0n8MeJL+Xw80ZM
OnSOssGGydysRuHr1ruWA28jOK8g+D7aSILW1bUPENtrVvYqs2larIwjVeB5kSEAFc9COgP
NesX8lxDp1xNaW32m4jjZo4d23zGA4XPbPSgDl/E3gez1mSxu7OK0hu7DzFhjngEluyv8Af
DR9/qO9c1q/hWx8N+FLafUpbDVNQjuspdahG8Mce/8AhXyf9WBjg9PWtn/hZekDwu2qC1uj
qSzCzOjMu26+0E4Ee0+/8XTHOaz/ABMniLxLr9vY6VBbSwaXGst/YT3Utu8jSodgDpxlSp5
6cUAQx+PtN0LwHps9vZzWtxeswijumknSH58ea7jLGPONp754rW8F2MsGteJN12szteQzC4
iiVA8bRAhAo6KCTjvzzzXLeIra9s/F2k6rMdPtJbHR8Np17cO6PiQ5ZZP4nTIIyCTkjvXX/
DXSI9N8NyXSW9zAt7IHjjuRiQRqAqEr/Dnk49CKAO1HsDiuMu7bSfiZ4Omt5murGNLp4m8t
9ksUkTlT09cd+xqXUvh/pOoahcanHqWsaffXDbjPaahImD7Lkrj2xVnwl4bt/C9he2kWrXG
qPcXb3Ms906s/mNjcDtA5oA4fRPhvrWh/23aW17ut7gW91ZPPKZXhuY3yFL/eKYAHPYmu68
SW02oWK/2fITqunTRXaRROAxIPKnPQMpYVsahb3N1p01vaXj2M8ibVuI1DNGfUA8H8a828O
eBNX8I+J9Q8UeIPHV3qdqVy0kqqhKgn5ZcD5lGeMYxQB2v2W4g8bpfQWf8Ao15ZFLmUMMK6
MNgI7kgsM+1cHr+gahpOl2MDeGbPxIlulwIHSJmlileTMKgggqgBOSOmK6Xxxp3jPW9Dktf
B2uWFmk8JUtKreY+f7sin5eO+K0PA0OsQ+D7OLXJGa/VcNGY9ghA+UKOcsOOGPJ60Ac9oWj
X0Wk6d5Ompb3+l6w3nG3ZxFKrArIw3kkrhh+K03WdJvbPw/wCJ7KZZRZG7iutNaO6S2eNmI
ZhG7cKQ4JAPXPvWV4ul+LUfxI0pdJW2Tw5JMi+dCrOqdR++XIOMkdOOnpWl421yWWS78MRX
B0+XZDMblolaG4Rs74tzgojHGRv4OKAONv8AWdNnt4ry40zWtQ1eK4FhJe3MMakoHO9DsOw
kfeOOSOahuIv7B8SaHrdrbaFDaS3nmXVxONtwy7zGQDklu2CF/GtLUG1K20rQI2u7KFIMl9
NtII1EXD4mOwkDKEcDjIOKr6baw6zqBg8QXlrY6alt9qhk24ka13hgrncMKcgYI5bNAHot1
Y3dx4e1DS9JjuY7zR7oTWbO2PNYHzAAf7pBKfQ1r+ItGuNbsLIQXAs7i3u4LsOwzt2NllyP
UZFZl1eav4o0CO88C63BpodXXN5ZMxz0X5SQVHGeRzms/wAB6f440TTZv+E61qymhRnwFBy
xLZ8wyM3TkjbjjAoA17eNX+IGu2epbJReWMTWqEZPkDKyL/32QT9RV3wlY6tpnhi20/W5o5
rq3LxiRCSHjDHYfrtwKLTUPDuqa21xbTWs+pWoa1EqMpbaQrsqHPI6Zx0xXHappnxbk8e2N
xY61piaCJH3KkJyqkH/AFiE5fp1B680AemytDHEZJWCIvJYnAGK4/W9Hm8RT6V4s8KavaJq
Fori2ndfOt7iJ+GRsc446r3FT+L/AAnovjSzOkapeXMMoXcFt7ko2M9SmcMM+opvgPwTB4G
8OppEOoT3pDEtJIxAIySAq5wnXtjNAGVfaX8RNc0+fS9Xu9B0nT7hTHdT2SyPK8R4ZV3YCk
jjJzird7Mum6n4Y8IWgibRNQt7izcKx3hY412BWB4OM5q18RNF1HxB4IuLDTI1uZfNile0a
TYt1GjgvEW7bgCK8t0bw/b+JvE1teeBdKfwW2i3LfaPtcxaRZGXa6i1yQOvDnAOO9AHpmnf
Drw5ouqjUNFW90+UuJJfJunIm29FfdksPbNcB4j0y0vPjJrMd5r2paNawWUGpLNaS4Ecq7g
5CkHkqByBnivWtPgt/DujxQanrslyd3N3qEqB5GJzjPA9gBXG+JNNkj+Kun6vpMVt/bp05/
JWYEC6RHHmRk/wna3B7UAUPBPxa8Larrw8H2N1qt/JCRHDfXal3ujzuZsKCoHqcV22qap4T
0PWbG41W4s7PUbs/YrdnIEj5Odg9s80aFbaBJfX2o2NhbWuqqRDfBAN0UmNxUkdT83XvmuV
8QfDfwP4w8fLqkrn+19MZHvIY8mOUEZVZAeOR6c0Ad1rFvosmny3Ot2trLawRszPcRqwVcc
4J6ZrjJ7lGmXxt4gu00HQLeCNog0p8x0ySu4jhVOQdo5PGTXOatPf3viXXtIOl6a9pZMtrb
TahqQSG1TywVYwsTvYsTyRxgV6B4c1Tw9q2lHQrSazuW06GOG6trdvPihJXhd2MHpQBB4X0
mzkvbrxdb6/caourYmj2tttlQgBSqeuFHJ5qDxtdQ6BqmheLmjaQW9x/Z8qIRkx3DKufwYK
fzrjJ/iZ/wAK3srjw1r2iym6s9semQxnP26LdgPvxtB5+6Oa6jxNLb+INT8EWcyg2s2omee
EOG2SxRM6xsV4yrdR/s0Ad+xxGMhj9OtFObJHQH2ooAdXCWum6f4n8aeIry/iivNPto4tKF
vKoZWZP3rt9QXUf8Bru68m8OeJdN8O/EDW/CF7qP2qWaafU5pRZvD9lLYYhzjaVK42tnkjF
AGH4i8B6f4B8VJ408JWMME7r5StfSM1rBIzrktnlNy5UNyATXc3njqzXSLGRNS0P7TcqyS2
j3hcs4GDGhQHcdxx05qzY2tx4o1GPWdThCaTEjraWM0fzyhwB5sqnoSM4UjgHPWuNsPhr8P
9P+MUV5ommpDd6fD9rurcSnyYXckROFPAb7xwPWgBfF8nhXxDoq6B4+sYNMt4pAtpc6beiY
RSHgHauGXH+0uK6Sw8G6d/wr8aJ4R8RyWdtKoWS9t2ExkwMMOThSe+MV1dvomjW15Jc22kW
UFwx3GVIF3Pnqc4zXIeK9Ig0OaPUvC9y+ka7fsLOKC2jDxXLMc7niPy/LyS+BgZ55oA19E0
1vC2k3f9uXujRWYUAS29oLUFQMHzMsdx965NPDehSay2t6NZ2fhK3vwLdb141WW93f8APKN
uEOOjEE4PArqLHwDoEMBfV4m1u8m5nutQcy72PXapO1R1wAOK5eH4b+GvGtvomuapJPdnTp
ZFiYzFhcwozKgbnqBj5hgnAoA9PtLSG00+Gyhj2QxRiNU6gKBjFeM3egX+rXfiDw7YtA89q
wNvHKmEnihnWWOB/YBiu7/aHpW/q3iT4k6X4/07RNO8I2TeHZpPIivXuGYMMdWwCUOB3GD6
1L4JYf8ACwvETzCQXLhjJu+6HEz7gPovl49iKAOU8ReJbjVLrUNN1rStA8H3t7afZbm4vLl
b26MR6KIohn1IJPHWvSYNW0zRfhiusWd2uvWelafuWeNg7TiNME555OOa4yx0/wAdeFfEOr
2mk+D7HWZNU1CW7TXbm5WMIjjISRQC/wAv3eO1dh4M8Hy+HvDV7p+qS215PqVxLdXUcEXl2
6mQAMiJ2Xj8c0AcBpPiBrjxh4I8LwaFqPhOITXGoSWrSbo58ozKEdTtdCXJI7ccV7akkci7
o3Vx6qcivEpvAenaN/al748vNTvNB0Jt2iN9tOFjcf6tVTDbwfl56jbXYeDPE2g2v2TwtH4
f1DwvI0Zks7XUI9v2herFHyQzc5K5z7UAd/XL+J/F/hnwNZNqGtTfZjIvAihLPLjtwP511H
X1qGe2guoGt7qBJopBho5FDKR6EGgDm/BfjfSfHGkyX+lLPGEPzJOhBXOcHPQ5x2qbwzeXE
2h3Q1rW7DVriC5mhnntlCRoA3CMDxlRgGtjT9NsNLs1s9NtUtbZSdsUYwq564HavOPE/gbW
vHdtqWj3kq+GbK3vfMtZNPl3G+Rh8zTIMc56UAdzrR1a48NzSeE7izF6Y91vJMm+NuOMYI/
A9K89+HmifE2HVdZbx5cW0lveIpkaMnfJ8pACMpAXGSCMeldj4T0nT/AfhPT9AutWU4kMcT
3E/MjE8Ku72/hFYXxR+IOreCNJMmk+Gb2/mkAC3mzNtCT/AH8c/hgfWgDnta+DVvpeoQa/4
Va7mmtL5L0ac9xlZBxvAMmRuPzck161cahp8MVvHqU8FtJdYRIJpFy7H+AD+I544qloWoan
rHhW3vLyxOlX1xEd0e9ZhG2OGBHDA9RXi/jzwz4ostQ0DWvEOuWd2qX8CtMluYVQq3DPKP8
AVKRjoOoxQB7tBptjb6hc6hb2McV3dYE0ypgybRxu9cetc94v8S65otzp2neHtETWNQvBJJ
5ck3lKscagtzg/Mc4A9a6xZFZE3EEn06VxHjjwrdeJdf8ADDQ/ao7O2uJftctndG3ljQxna
Qw5I3AcCgBmj+N5fFXirTLfw/Yxzaelq0+qXMvD2jsCEgH+3uHzDsBXc3MazWzws7KsilSV
baeR2Pb61wPgn4c3Xg+Z5E8V310ktxLc3MDomyd3/iY43ZAA5z1FegSxpNC8Ui7o5FKsPUE
c0AeEar4Z+F+g+LILy/8AHmtR65DbtJFdNqHnyhQduwHaxLc8L1xXpE3hPQ/Ebw6611febN
ZJDHcRTvBIF+8H4x8xzzmuEm+Ft74J8c6d4g+HWlQ3kLLP9osr6YBELAHKOcsGJGB1HrXst
u0sltHJcReTI6hnj3btjdxnvj1oA8+1l/Den+NINR8Q6lH5XhvTQYmum3uZJWwXI6s2EAHf
JNdF4R8WWviyHU7i0VRHaXjW6ujbllXAKtn3B5HbpWHpFvpuv3niXxFqKWx017tBZ3UiggC
BNnmgnph92D0ra8L+FY/Dl1q0trfme01CVZooCgUQYTBwR97PWgDi9Q1jwa3j2/stM+It94
e8Ql8SW0shNs7jA/1co2H/AICRXZ+DdB1DRbXUptS1iLVbnUrtrxriGIRpgqqgBcn+7ng1y
3ie11K/E1h40+Hlv4k0wytsvtMYGWNCflPlth8jp8rHpmtT4X6bdaX4bvrRrK/sNOF9J/Z1
vqDEzRwYGM5ORzuOD0oAseOviToHgOzDakZJruQDyreND82eOWxhe9Ymu+GtL+LXhYahp+q
X+mXOBGrt5qxgjllMTFQynOM4rWvPGXgbXtXl8I3Vxa3scgaOVpceT5mQNiseGfJ/hyRXWv
JZaVphM0yW9naxYLzPhURR1JPbA60AU9D0nTvDOiW2mWyx28QwMKTtaRuuNxJ5PQVxXi3Sv
ipdeKrCTQ9X05NGWbLKImV4vmGGYbv3mOc9K5/XPCM/j7X11DQ/HOs3FnZTLK1sytDCQW6Q
y4HIGf731rvdY8T2nhWTRtAtzLqN9OFVY3LPKYVIVpDgcnJA5wPwBoA6uLzfsyi4ZXk2gOy
jaGPfA7DPauP8W3+m+GdHs7G2FvbpcyGPyZLJ7mOWJRudW28qoB+8c49K5v4kaX8Sr/UrO5
0WZDoNu6SvbWvy3O7IOWGcSBSM7RjPNS+J7+zv/E2maLqtxcRS2EKOutadnzLS8f5dkiLkI
jLz8w2npmgDnJ79p/P8zw7pujeZAh0+SwmWZLpCdyyZUDC7Y2HtmusvNEvLHwZpOtrAW1G0
08RXsEQXzJ7c8sFJ6NGTuU+ox3rlvE0lq3ixTc3X9nPAv9lxRBl8tkJA85wgxG2S2Bxgc96
6OL4ZzWnxFk1weOdUe0ulPmabLNlpACDtU5/1fHK46GgDF+Huv6ja61HDbWV5c+Hr5v8AkJ
XqR23y7cwyBPvvu6Mzc55716l4mm8PR+G7xvFLQf2Ts/fpccqy/TqfwryDVYdT07xz/wAIf
Ms0uiQIbi1uoLNZ545H+ZFAIPChSOOoHqK3PFumeBfHfhHT5vEGpPd6nbL5MUunK4uDMB86
rD1z3KkcD0oA3vCPwy8F+B7u61rSVdTMu9ZbpwywKeTsJA2gg81rWPjrwjrmqTaHp+vQTXW
0qRHJgk5K4U9z34qt4H0Q6X4Wk0efRZLS1VyoW7uPtEl0pAzI4yQpb+7k4rmIvB3hXwt46u
b7wjo4uNfuQztG5H2WxDEDex/5Z9OFHJycDFAD9K+D7aT44bxGPFmrXEbEZRpj5rBSCqM5z
uXrnpmrnxQ174haPp7r4O8NrfW0kTedeRvvmhOD92PuR2PNa00cPhWKbxNr+qXWraoyC3RE
yqOxPyxRQjgEnvyfU102mz31xpltPqNmLG9dA0lv5gfyj6bh1oA5Pw14pubf4b2Ot+LIBZz
mNUCiXzZLg469AQ5OcjtVSa38Xa3O+t6Joei6HfTRCGLVLmb7RP5JweURdpPA4LECs34haj
FJ410nQ/EFtpjeGYVW/nmubxY3DqxHKH5iBkYUfezg8Zr0fSb2wv8ARLW800/6HLGGg/dmM
Fe2FIBA/CgDy7V/CfgLw/pryfELVLvxRqt3xm5Zppmb/phCn3PbA445rS8M+H9e1L4b6Q14
8+n67p00kumzXnzSJFuIRJgOSGjwGHXp6Vt+Ko08MR6j400DwjJr3iCZI4GSA/vGRcgYJ6A
d8cmuFsvFEeparpN74/17VtNuDdJ9n0yDTprS2WYn5UaQjMuPcge1AHcaVeX0Pi2CfVNIGl
T6vbtDMu9WDTwn5SCODuQnHfC+1cjeeJPD/hn4rXF0dc1GL7RdfZJdIWRXSSUqGa5ZR8yIq
8ZPXtXp+uaLaa/pb6feb4+RJHNC22SBx92RD2INcBrXhrw5qXh/VW8WxW66/pULTXGp2I8m
4ZNpCzAj+8owRyM5FAG7quieAfiLp07yW+l62yKVE0Tqzo2Dt+ZTkfjXOaXrWk+AvhVoFtp
drBZTXMXKzFBtdT+8d8spfnIznOcVJ8IfD/hTw9YX8GmzSS6wjRxalNLwrybA4VOxADdqg8
afA3QvFD3Wo/2pqsd0Fke3gScPCjsSxCowwAT2z3oA7hD4T8f6JNC62ms2yN5cowHEMmOQD
zhh7HiuQ1Pw7deDvAWlD+0p7/8AsnWYLtrholSRomk8tlOOpCvy3U9a8w1m71rRYfDvhTTf
AWt6XoVpstFumla3kMsjgGUPHkA5z1zxXd6z42PipX+HXhu3V9WJaKddRmIcJEeTkD7x2jk
kYzzQB7Tnr/Sio1DCMZ4bjOaKAJO1eM6bbat4s8deLbfTfs8/g65eS2u7q5O+VrpUUYiHXY
rAcHj5a9n7V5npU9h4V8V6n4B00XZkv/M1K3kiXzVtTLnd5hH3Rv5GaAOU0LxgPhwdZs/FU
ZuoF3Sf20Jju1O53YKIh+7jIBA4X6Vo/EDwra+J9Ds/GdpHqlmkvky6nZWfEt7bDna2w8lR
0wemar2c2kapY6b8KfiF4ZdtfET+TN5PmwyMMkTJJ1GcZPuCDVvwX401n+2/EsfiLRJdHOj
WMKyQM52zyKWVWjBG0BwBgDuaANz4efEBPHVqbnS9HfTtHsY2ine6Y7lkU4VF7HCgFiemQK
p+KfBviK1sbrVPhnd2ltqVwxkka8LTST5OSI5HYiMewGKvaX4Vu7y3g0fV7P7FosSfabiCG
XAv7mVt779vPlqSQR/ET6CmzTaxcfGDT7DRrC0l0bTLQJczeYwFmxydgQfKWK7cdcDNAFPR
ZvGEngbRNF1vUTJrWryFbiQx+VLaW65MvrlhwobvuBpnjHwJ4xvrrS28M+M5NK0uzmRmsI0
WIRRgY3K+PmI5OG4Na62/9m/E19U1PWPtDLYi3jEmI0R5ZjsiUDudo9zWDoHjL4iat8Tbzw
/q/hGLTtMt4z5iM+QyE8SK+MOcfwigDtbTxPoUGkXccPiC31ebSbcG5kEqs7Ng4LbeMsR27
1z/AINjv3tdR8VzWMs0sokKWsRGZ5GIMjKScY4VBnsme9ct4z8GeFvDV5NN4b06O31HVpo5
JYYolZIlU4LAdV3FgMdz9K6Y+O4tK8S6b4G0nwpqpnXy4yzWxWBYQdruG7gdc980AV/AHxB
8VeJfGmsaH4g8KSaFHbR+bCJfvY3Ywc/e+o4r0q8vbawsZ728lENvAhkkkboigZJNPMSecJ
tgMgUruxz9M+lfPWrap40ufAnjC+vPF6LqFtNc2F1o9/HHFF5POPKPDbjGQR1z0oA9Q+JMZ
1D4bT6np86s1k0OpwSbd6sI2D5x3GMmsPVfBzeIE0++8QfEO4a9cC80opGltFC6gPvCdWIX
rk9DzXSeCfFHhfxJ4et9L0TUodQNnZxJOiqSF+UDByMduRXF/E/wn478T61b/YbXTbvQdOV
biC2MnlSPIPvB+M7SMjA9aAPV9H1TT9Z0qLUdLvor61kyFniOVcg4JH4g1YvLhbWzluHV3W
JS5WNSzEAZwAOSfauS8G63dzWFvHf+FoPCunyRr9hgedFeRj1XywBtPfFdpQB5f4W+LMXiX
x3deHf7B1GxhRMwvcWzq7HceXX+FcAcnvWxbSaDpHjXxVqKJqMV2IIZ72W6LLabFU48pjxk
c5xXYtbQfa/tf2eMz7TH5u0btp5xn0riNa0XS/GHibVPDOva1DfWQtIpV0iMGOa1Y5Hm71O
SD6HigDK1j4d+CfiXLZeK4dRuJjI0dwHiuWMUijsUz8ufUYNekW9pb2tjFYxJ+4RBGquS3A
HA568VgeC/BOj+BtBGmaWA7c77hkAeQZJG7HBxmuEbwT8SJPivDrWpeMLifSVLrbm1UKIVx
nDxH5eeVzye9AG78VviJP4B8PLJYaVcXVzNhY5hEfIgHTczDuOw710Om6oviDwOl9/Z81w8
kA3QXVuEMr4HOxuCCeRW1eTabiKx1BrdvtRMccM2D5xHOAp61xfxL8TeLfCvh5bnwr4Z/tJ
ApE04fP2ZccEIOTj8qAONtdY8Ua18QbLw5400ltATVLWVJILa8LrdqFIyMEGMgdwTzV2fRv
iBaeELyG4lvLuw0/U4ntLNJ8Xs9ghwytIv3mPUDqcYNdT4WhuPGOgaFr/iKztotQs2Se1u7
WYSGUbMM2cDaGJOVrr9WfU4NIuZdGtILvUFQmCGaTy0duwLYOPrQB5HfXF//wAJV/wncj6v
pTy6nZ2Fhp905T7TAwVZQYckHqzA9RivZnmhhheWSQJHGCzMxwFHqfSuCuNT8fyCCa6+Hdp
LNFkrJDqUbvCxGNybl68mqsuk69f+ItK0XXPEbatp5ga4vbNrRIVKjATzCpO75+wwDtOaAP
RLa9tL61jurK6iubeUZjmhcOjj1BHBrkPG3iixt7A6LY6jH/at7LHaFYXy9ssjhTI2M7cAn
k0lt4fsr1ftXhLxJJpmlTFlnt7FUMUhU7W2Z/1RyCDtrA1aztLfxDP4d0uOOx0v7D5dzeFl
CxXjOph8wn5pZG47ngn1oAzviF4T8XSaOgsmsf7D02RHS0tZJYnaFWHyMOVYnqT9eDXpuq3
UkfhW4uP7Nm1Ddb82lo2JJAR8wQ8dj7dKp6F4phv520XVmgsPENvhbix8wEnj78f95WHI9O
/SuR1f4jtpfxTNhP59v4X06HyL+9FvvhS6bDIHccoAvU9MmgDH8Navrf8Ab99pPw7v/t2m6
dZxyNpeuu4limZj+63n5lwBnncOa9isJLqbTbeS/txbXbxgzRI+8RtjkBu4zWDJ4X8L61fQ
eIba3j+1SSJdLf2khV5sDAy6n5lx26VD461TULfRf7J8O4k1/UT5dpDnbuA5di38Chc/N2O
Mc0AVdJ8NeCLvxne+JNJsVbUraYwSzRjEQkwN20fdLcDJHcVU8aa1b/8ACVaTot3btcWyqb
trQEF76TO2KNU6nDfMScKBjrUdvYeOvCfgXUpop7HVL6OHNpp1nb+UkPPzEOxJkbBJ5xkj3
rlfh348tptX8RSXmix2Om6VALifV7oubm4BPLtuH3c7uBwO1AHpVgPFiabf6tqgge8eDNtp
EJHlwsoJAMnVieM9h2rkLLxp4I8IzWV14j19Jdc1qPzprp13eVxxHxny1HQL3wTXqEM0N1a
RXNrIJYpFDo69GBGQRXiK+EfDsfxf1u+0zwv9otbFUe7Ei+ba+ay7naNOczYwoTpyScUAen
2vjTw/qfhq61/T7uSeytoTMzGF4+ACf4gPSvINFjF3qd8t7q9xb3fiKf7NqcFrDturSV1JV
FKkgRY58zJPGK6zx1c+JtU8FakzWLaFo1vEjvGgWe5uELAENGOEQLkkZzx6Zq54Ft7271a5
1Sxk0e10OS2ES21harHK8gwFmLYyQRuwD7UAcvoOmW82o3NvETcN4gsZbuPzyNzOVwoGe+2
Ifmav6P4OuPEXix/Gml+MrqBnU21zBLGHubBwBuhQtwgz14yc5zVrxJpNx4T1LQL6zRrq10
6GKG2LdWkTcCjHtvRmwf7ygd60fEerQeBfEMvi1bC4urXWbURyQWyDJuI8ujH0LIWBJ/uCg
C74g02xufFsemTyywXGr2Pl290vWOeBt6Ef7QznHcA1y2vDXtc8YWB8J6bY6ve6ZE0barKG
hgt7r7sjvj/WnjhQcDvXd6RPZ+N/CWh+ILq1e1kOLyFEly0TjI4YdQRkGuD+Gur6ofEEuna
1460WWJGkhs9FsVTe4DH95IeofqSB1OaAPQ9FtdU0DSLy88UeJm1Z8ec8rQpBHAAOVUD+H6
muO0bwTZ6/4suvEmr3csNsXFwmgi63JG7YIlnx1YjBCHha1fibH4in0azsNHt7KayvJ1tb1
bliGKOQBjnpnrg54o8F6PoOm+GtWtfB2tjUdQZmW51Bn852uQmBuyccAcDpQBU8c6zr9r4z
8O6f4c0Cz1y4VmdkluCrW5K7RIwAO1QM/MfoBXokXnizVrry1l25k2n5Acc4z2rzTwDrzWX
hnxBq/iDQn0BrG6Mcv2mQvPMcD55HPXcx4xwM9hXpcM32q1jeSEx+YgZonwSMjoaAPNjL4U
1HW08aeKLvSmtoJfs+lZjVigZjGspfq24ggZ4H1r008ISfuhea8V8feDPAXhnxBpPia7s7m
ws/tBlvBBvNsyxqWVWQcAs4XHTmug8P6/b/ABWee5tZZY/D1mfL3Wly0b3UhGcNtwyqq9Rn
qTQAzw/8QrvXfG39m2kJv7OZ2Q/Zk3JYqn8UkuMF2P8ADn5feotW8DeOPEnxIbXLzxJbabp
OnErpkMUXnspIw0hVvlD+hOcdq6NbfxJp8zaP4W8N6TpWkRZC3E8h+Y45YRIP5kZrf0ez1D
T7Jo9U1d9UuHkMhmaJYwoP8KqOgH1NAGVoHgrTfD2oz6pHd6hqGpXS7Zrq9uWkL/8AAfur+
ArO8aQpYalp2sR2SX7Xh/sm4sn/AOXqGTcdozxuBBPPUZHeu3LBVZmOFA5JryK18YR+IvG2
kaHqVxZnUtL1mZXjtH3pInkuYJB6jBOfQigDEX4cz6n4Qms/h94gtIdKErAaZf2IEttIGDG
Iyr86sOnOeMdqr+AvDFl4L8OWfivx54sv1uJ7gLBZx37m3jKsQAFz8/vnivUZ93h/xx9s8p
jpeuKsc7RRZEdyvCu2OgZeM+qivPtG+E2geK9Xu9R1jWL7XdEsLlrXT7SWUCMBCNxyvUBty
j1xzQB6baah4d+IHhGRrO6F9pl4DEzISjBh1AI5VgfTpXD6P8M9B8BfEDStV0i4u3XUJZY5
nupPMIbYSo3HnnnPrgV0kMmqaoTpng+2g0DRbdjEdQ8kZkIPIgi6YzwXbj0zUXxHspL+Pwx
Yyah9is31qD7RKvEhIDMgU9ssoB9jQB3p5FFNZdwKlmGD2NFAEmeK8xuPEOn+GPiF4zvNQt
5BGljZ3RkQZZxlo9o9ADj2Gc16dXlk+pzS/EHxjrF95MemaHpiafCJEBE0sgEh3DuM7QB70
AaHgPWNC8T61qutW2oRalqqEW8ktujGC2iGdscTsAG9SV6n6VQ+LXhdry1sfFVvqVxZy6TN
FJMY4vOXyg+S5TuVBLc56Vl6YPE3w0j0W+1e8Fx4ZuFS3u7ZYFDabM+NpGwAMgbg4Gea6v4
i6tPZ+G7Ga30p9ahnvYo5LO3uNjXIbICg45XOC3sKANfw94itvE/hb+2tFZrmM70t5JhsW4
K8BwR/CxwePX2rzXwX8T9Ls78+HdYhSPxA1xdXGsTiYCK38s43lmxuyoAAXPSu/wDAvhp/D
+m3Xmxi2e7mMwso5TJDZJ/DFH0AAGScDqazviJ4Kj1zT/t9lpWm6hd20chWxvIBsuWbH8YI
ZWGODnHJzQBk6pq1hb/EDw6+h6E+uDXGN6LqNt0Z4CeZuOQAic49+Oa7bXdfXRp9Ptx5RNx
L+8kmkCJBCv3nJ74JAA7k1wHhXw9rd58HtLj0LVhoV3DHcrHGY/OiiViR5ZJ5wpHDA5rmI9
Nt/EPwh0pp76a7vtLmddXvLMmaWBXJMvDDDDCruHUAZHNAHYa1nU/jjpcel4uDYrG19GMEK
AGZXf0wHG3rksPStvX/AIoeEfDOqR6bqtzLFdOzooMLY3ADC7jx82cA9CawvC+seGtF17xb
eXd9Ct6ZRLIxH73ygxUcdcAbT9CDU3xHj1jUL+wt9JvpGgntZC1rbWsdw0nK4dgwzs5xlTl
SQaAIvHXhf4j+IL+1vvD/AIqNnpLIrS6UirFMOOQJOQx57kDik8U+F/DWj6zpnxE8ValZRt
awi11E3FrujvB/AQmTscHuM8VNd6p4k1LQbvXodSutI0rT8QrZW0KGW5dCFdjIQdqbsjK/w
qTTdK0nwt8RpLmbWtdTxVJZTYe2gZktLNyMbUAxv+pJNAFbw/4/v/FPi1tD8B6Jp1tpFjNu
ub+c4WeDOA0KLgnJyMngYr0TXtJutY00Wdnrd5pD7wxntNvmMo6rlgcZ/SvNvFXw3+Hmmpp
NlY3EPh3Ubq5SCzUTyL9oG7LQ4Vs4PPPbNReH/iNNH4nX4d+F/A91bS2Em2RdSvAhEIbDuu
clzjkcnigDkl1DwPp/xqElna6lrJ0aHEQh82/mv71jy24kquwepHJNfRVhcvd2EN09tLbGV
A3kzriSPPZh61Dp+kabpayLptjBZrI5lcQRhA7tyzHHXJq8flyeT7daAOM+Ien+O9Q0aNPA
2sW2nzgkzCVPndewRucH8Kg8I2niizv7NdetLK4J05PP1TAS7ll3f6tlGflA7561p3XjXR4
ZdQVfNng09f39xEuY/NJwsKn+KQ56DpWeraZ/wsTRdSuNE1SDWdQsJFEmSYbdVIYxyAHaH5
60AYD+CfiDN8U7bXr7xkZdDt5WkihhHlvGpH3CmCpU9Cetek2Op2OpLM+n3cdysMjQyNE24
LIv3l+ornPGn27UbeHw/pcyw3FwwmuZHYrEluDh95BB5zgYxnB5FVfDGn3159iuf7SNnpNj
ujt7O1VIxd4+XzZdueCQSFHYjPNAHPeKvhLdax43sPFdn4ivppIbhXe0ubhlWJM8mFl5Qgd
u/evV412xKu8vgAZbq3HesHxnrU+heGLm9tVU3LFY48/eLMcfIv8AG3oveqOj2+uaL4HucW
sIuIIHeztHYlh8pP71yeWY5JxgDOBQB1sSLGgSNFRRyFUYFVY9W06TV59Iiuke9gjWWWFeW
jVvuk+mccV5v8P9Q1++0nXLrTtPMOl7GksL27LPPqNwRlpiCeE3AgKBUnw38YeH9UubjSdN
0jW4r0MWvr3UbfaXuBwyyPk4bH3R0I6UAQr8VPETeK7jw5J4Pt9NvYnKxxalqQgN0vPzxHY
VYY565rrbzStR8U+FZYNR83w1qN0uySTT51lkCAn5RJjkEHpjvXI/ELwF458baxHbw61pVv
4dg2MtnNAztO4OcuwOcZHYiu08K2Piqxhlt/Edzpc0MaqtqunxPH5agYKtuJz7UAcX4e0e8
+F3h3UPD2n3bavqd9dSS6TaSPuLrgZdgANoBJLHOOlN8T2HiHSdN0M6HcW9/wCJWnNxJp96
vmLdSttDygg/L5YGATwB74pvxC1LUvCPjK08SNdRiwu4/J3eUTJGUUsIiw+7G7EFu5xgVte
GfEfhvxdfJqtjrcD619h+yO1s+6KFydzBFcA5yB1HIFACavp8WpePrXT75Rb3V1pq3MF1FG
C9vcRS5JVvo+MdxXbx6bYolyv2ODF2xe4XyxiZiMEsO/HrViNTGqIxLuqgGQgDca43V9e1S
78aL4M0e+g064+zi5lu5IzM+zp8i42gg45Y/hQBLBb+Gfh9DPa6ZbzCTUrgywabAxkLSEcr
EmcIvc9AOazPBl5cT+O/FFvqltA2p25ilaeNyxhSQEi3yeCFCjJXjmqosbjS/HEKaZ4h1LX
NeZU+2JOEEEcJzhpCFG0DnCqck0/xP4f0Pw1dat4sg+128utPBb6jJD8wSIH5sA8Lu6E+/a
gDR8R63Y61oLwafdO5a7MXkJlWv0iO6ZIiOoKhgCOpGM1wfiDX/hf8TPI0hb+4sZbeSK2id
f3Bd34FvJEcMyDADAjAzwa7DwPdaI+tX0UcEtvdAD7F58JjVLQcLFFnj5DkNt6k5yQaj8aa
R4U0vxrofjG60Y3OqWzyFzbwb28nbzK4A5CEg+vPfFACTeIPFFn4U1Sy1jQJ9Jm05o4zc6S
rTxvbHq8PQ7lUcjBI96q6X8SPCGmeC7bVvD1jPd6EiF2aF1Nyh3EMzxsd5PGSTV3wv8XPD2
vC/W+uLWxNud0beduWeMjIIyAd2AcrjNcpd6LZa1rFpp7aPY3cd08UtlrlsRbXIt3ywcx/L
5m18DoRjqKAOv8AF3hJtatb/XLWa+uZJbEeRpsbeWPOx+7c9CCNxODxml01W8Mv4o1WXwy9
tqV5dRQxNHL5n9puIlVXVeAgzkED0JrmLjRPijpnxV0/xNqNxHf6J5xjuE01mDLDtIUPGfv
AMc8ZPJrXt/Dnhvx14f1JrPxLqkkjas19HcSSFJLOZcKFCNj92MfdI5zQB1j+H9SvfC02na
lrLT38zea03lApEx/gVf7nbB5wTzXBWl9dPY3vgjVNYi094Wby3kiLmJVQkxx/MD8uA6k5y
pxzg103gjxFrl1rGoeGfEk1jLqGmoNskAdJLhclfMZCMAEAdCe9Yfj65htPHdk94ILG3Edv
IbmSPPnqsxL5452DHA5xIaAOg+FlxbnwUlpb69DrzW8rb76BCiTF/nBAzgcHoMAdMVwvjG1
8N+G/H3/CQaF4Rt9X1LTojdPHpcvky2hG4vJNjhlIPTrkdKjsvFWoabp95o76noGiS3Tptu
bFoykcIYrLcAJ3I2ooPzbsnFdTJJob+DdW0Dwzpd9bCGEXF151nIrXMe4M/wA7Ab3ZQ3OT1
oA1dD8Ox+JfhhpVl4ttJvOnAvJojMyOkjMWAyDkY3YxXG2XgeHw98RNN8P2Hi3WbLw7Agmh
0xp8LM5JIjRl+ZkG1i27noM816No/jLQtU0m6urNpQlhErTxeWWaJSCQPlyCcDoCa5fVVdv
Go8Y+GbbTtRvRaNp7x3V0YJg4OR5YYFc4POcZoAyvHHhnxgnjPSrvR/Egi8P6pqcX2yyZBn
cevY71Kp0NdJr3ifU9H8ZWsvk3SaJHKtrfFo18qMOPlnLfeUBvl7g57Vj6F4h8QeKbyfwn4
98O3XhvU12TWV1asSspXOWVwCqsPr3rkvGPwq0fTtVtLy8+IWovPPKnk22sXWIbhQ2WiMoH
Ge3pQB71cSWM6tZ3DQSrKMeS5U+YMd1PWvE9UtfF3hbw8NA8N+A7mSIXUtzJfaNeKreYSdr
RrzgY4KsMdq5/WV+IHiDV5JfDHiPw9d35cmGGwvU8+3CE4Qb1zhRnnPPWqV9rHxS0C7lurn
wFe20MoC3t1byPcyOOCXRs4Q5GelAHqWnfFTTLDwTaDxHqsVj4lW1xNBfQyRhZwDhX2rgZ9
qyvCnxj+1Satc+K7zRbfStO8mIX2nPJIk0smSANwzgAHPFbHg/Q9a1i2sde1DxSt/ZTpvMa
pmQgHKo0nQgd+Bzmt7Xfhl4F8SXDXWreG7aW4ZNhljBjJHb7uOnrQByl23gHXlvfGMmrX/i
2GW5S2t9OjnYxLKQAIo4xtBJzk7s1Mlj4xsWt9U034d+HLS2sz5kVkLjbdH5SDhwuwNgnj9
a4r/hUum6vr1lD4d8bahZaDpbvDFL5iMIp93EULcFiDnLEE9ga7qHwh45jsvsOt/ExrHT7d
RHE9jAkcskY6mSSTJDe4oA7rw5rNr4k8N2WuWcbxQ3abvLlHzIQSGU/QgivC/iBbXXgQalZ
2lk09hfbVsMQTLbwoXZzbhomyJWc8E9RwTXrXhTX/BUMsPgvwxqaXT2MJOyLdIAM5JMmMEk
kk89ah8bW+uQ3mma7oeiJrktiJS1g8/l7iyjDrkYLDpz60AWPAOma/Y+Gkn8S3AOo3QWRrS
EYhslAAESDrwOvvmqHxSa4Gg6a8Gm3l81vqVveMLZARGkThmZyfujbnmm/DLxb4r8W6Tf33
iXw/FpKRXDQwbGIaXaSHyp6YI696pfEjSrjxF4n8L+GZdYu7DR9S+0C7jtW2m4KIrBGP90j
dQB6Sz7k3clcjG0Z7UVGlnDFaR2saYiiVVUEnoBgUUAWa8/i0my1fxn460i9bdBdR2cjAcG
NvLIBHuCgNegV49b+ItOgvPiTeX+oi31FrtbJbZEZ5UjCCOE7QMneSTketAGd4f8A+E10qf
UF8ReK4tQg1u6Fnps11taNIow2+4yPlBZeAvc4rqPE3hH/AIovTZPC3iWfRG0K3YWs8GyRZ
VIAYHdxuOOD6mqHii80/UPh0+jCxngXTriztbi3k0+WSNzhW8sEDcUzjMi9OaXQbDwb4d0/
xH4f1C8uINL+ypeX9ndSNJZWiyZB8mYgccdMnB5oA6P4f61q+raTNbaxpmpW89k3ktdX4iV
7lgeTtjOBjj68GnfEfUI9N8HN9qLR6fcTxwXtwFZhBAzfOx28jjjPbNZ3w88PXXhu71RP+E
rl1fTrp/OghuSHkRMDY6vkkptwvP8AdFdX4m06fV/CuqadasiTXNtJEjP90Erxn2oA5fTfC
Oqab8QDrei64R4avrd2m09nLCOUqoRouwXHP1+tUvA/imxg1W7+G11b+RrWkqxJYZW8Ukky
DHqCCc85Jq34H8VeR8PbK78WahaWt3FbSTspcbxbxkoXIHXG3qBzxVS11bwVaeNrjX7XVrR
LaXTf7SmkaFwqq5C+asmMBWAAKnnIBoA8/kkmGry6fB4ftYtV0MXbX+sXDK0FyZU8sbs8nd
kDB4XGOK0dl1ougWF3faFb2jW15Klo4+0JLLGdoBRo2dY2Y54bKnA6V0fhvStL1bXPED32p
BRqZZRFHP5byJ5zudvQkFdoOPeofF2g2tvHDo0Omzx+GIlS609NKiZl+1DeNkm05AJKEHpx
QAeB9ZPh3WLfwHNpt5K9w81w01zJlkDs7Dkna64+X5eQeoqt/wAJL4o+HjzQzeFoNT8K2xk
MN9pTIXmZnJXzB/CV+6cZz1pNS8M6voOnxXiw2Wt2pghuL3Q7uQrNFccebNbSZ/dlmJJ6Lk
HpVbT4ZrjTiYdG1TwzJpBub61uL+68yBgRlkYbsupHdc49aAOj8RaVeeJvFOkeJfC91ZxeI
9BiAkstQQtC8cybim4fdcDncucU+HRvHXiLxXo2oeJtO0XSrbSLg3SPYzvNPK2xl2ZIACnP
P0rnPCq6fY/EJPHHifUG03VdTtorSSyZy0ZumVTlVGdg27ANx5JNe1yMscTM8gQIu5m7Aet
AGXruuR6LZJItu93ezyCK3tIzhp3PYE8AAZJJ4GKyPHmuWmk+DZBqE8tvc35W1t47YkySTN
jCKR2z1PpmsbSvDMPizxbJ481OS++xSwrBYadM5RPLDZ81l/2iAQPTBPtP4vuBJ4y0SK3sT
q0mlB7+SyiYRvHn5EkBPDHlgE79e1AEGkw3UM1vY64dP0uw8PIlzOtuDHA8zglAC3VEH8RO
Sw9q159Z+2T6R4ksfEcNr4cEE0s9vJCQ94MfKUzzgck4HORVO5urDxX4r0azcb9PtIDqMkc
6bRJI2UhjZW5yMO2D/dFS+PtDGv2lppsehy3NzMk0dvqMTiM6axThieoyQBxQBg67HoGtav
a6v45ul0fS7krDZ2MsjRG9UHINwRxtzyEOB61sD4ZaHD4x0bxR4fmk0Z7DcsltaEiC7jI4U
rnA55yK5Kw8Xalb6xpPw3vvCK2TBfJkXVZDcRXSEfeWUZG44Jww+boMV6roujW+h28tvZz3
MltJJvjimkLrAMY2JnkLx07UAcX8Qk8Qafr+i+KLGGC60XTCWvY/JaeaNc5Zo06EkADPVao
6t4tg8T/DfQ/EsGlX/wBgvL1VawGTJPncsaNgjCl9pJJxgV6H4he8Tw1qL6fzdi3k8rH97b
2rz/wn4y8KeMxP4Et4XNoNPC+XIjRyFcbW3rxtJ+8CDyDmgDrfA9z4gvPDUd7r6aZHcTMfL
g0xt0USDgLu7nOc4rmb/N18cbWBfC0k0ttbxym/L+XEsRz87Y++4PyquOMk1H4RXxR4S8XW
vw+bSbefwtBaPJZamsh80KDna47tknp25o+I2i6lBqln4ut9f1Gz0+1ZEv7WyGHkQZ2lD/v
Ngg5HPSgD1EngfMOTTY2VidrBsEg4PQ1zK+JNLutKs7bUbwaPf6rm1S0eZTPHMVz5fyk/vA
OcV55ofiHx1HrFqp8RaD/wj1vejTGl8l3NwwO0BXBOZTj5s4ANAHst5a2t7ava3tvHcW8g2
vFKoZWH0NeMaF4H8K3vxT/4SvQ7FNN0bRnkt2imTZFc3Q4MkPPRTwc8ZPFel2/jbwvcwwSj
WIY1nvW0+ETZjMlwpwUUEZJ+leceMPhx4FfW7bxlcfbZ9Mt5ZX1C0tZHniJGWztUkr8/UDi
gD0rxfdaxa+CdXutBg8/U47V2t0UgFmx2J4z1qh4JtWXwPa7oo9N1S6gE9yFk890kcZDOTy
xwQeayfh58TNJ+IsV/Z2GjXlrHZ/u2Mq5iZOgAYd8fw9a5bVfDy/DXx/ZeIdFury6XXCmmy
Sag7Sw2A3LhmYcnjKqD09aAPU9I0m08O6S8cl08xLGa6vblx5kzd3duPT8AAK4xL6Hxdrsn
/CQWrnwwbj7PpwLbbe+Y8BiPvOcg4HC8Z5rd1iez8X2V9o2h6lZyajptwhuILhC0Ydedkq8
EqfUdxXM+DbfzfEE8njXxBHd+KIbmQQad5myCzUAAeTGcZyCCG64b2oAij+G+rWnxG0K6ju
LXUPC+mb1gtJSYnsupG0Dh/mxz6DFbej+KYNc+KetWNrDL9n0SAW1xM6GNEcncc5657Y4wM
16BtGOmK8z8XeH/ABDZapf+IvDuoahcxX0Qhu9MtxG2wcBpo1b7zbeNpPuKAL+s/DX4deNH
uL650W1uJ5MxG7tmKMGHuDjI9cVV1TwAln4W0zT9Ks1106ZbNbJDqU5RpFJDAiQDKuCowRj
jivOde+Juk+D9AsbfSvEOrSTmFke0W3igkglB3B5FaPv0ODivS/BXjiK70bTovFWsW1vrWo
R+fBBMggLxNyoHJVjjrg+lAEPhjxpa6doFhpOvQahp2qxziwkiv5BPJHIQSjO46ow6PjtzW
J4i8H33jj4fDWJ9U+2au6FPO0CTy4ruHzcgYY/MVGT16iuo8aeAtM1y+g8VW8NyuvaWu62a
1lCGcr8yxvuBUgnjJ9a4u98f6/4b09F0vw3ZaRb2ckUM2kS20rOC5BcpJGNhwGz70AWtB0V
PE2k2Vna+OLq01/RPLhu3gDRyzwI+VWeNxnJ7kHHJqx4umTxr40XQbO4jtrbTQ0Ul60ijZM
WGVAbvwFHrl/7tenw2thJeprC2kX2x4RGJ9mHKEg7T36jpXl9msOkeKPEOn6ra2+oWTebct
MLff5ToVkRmA5J/fAcc5BNAC2PgC+HhrxHY+LvDWh648oSa3NhCLdryUJks54Icv36VwukW
HibT9HfQrPxJJpwS5iP9g63eCO9SXcroYZVJyjdADkcV3vw21fXrrwdrt55drcakjO0NpFK
xDSDOCAzttUnHHHcYrjdT8RfC3U1sLTUNJ1W91tLkvdalbWrteWdymG3EYLbM5AGCBjpQB6
nq3ww8N6xHIytqOjS3J8yZdLvHt1ZzySQvyk5Jycc1xd3+zf4Zk2mz8Sa5anO5y1wJPMPqc
10R8ZeLI/FkVjJo9rJZvamVG+2IgYZDB2B+ZGCdQwA561q3Pj6zvdA1OTwy8N7rVrHhLGRs
bZWbYgcrkAE989KAM74fwX/hzVdS8K6r40m1wW0ayW8V5amKWKMdSJPuuvTHp3rsp28P64z
aXdiy1L90JjDKqyjYxwG54wcda5lvGmnyeBbXVtWtZRLewSRypDGzIsq5V4t+Dt+YEDPFcx
8OYLC8LW2g68NUtbDS2sraTyHQxhn3bJ5AeXU9lxgc0AdNrfg74e6PPbeIpvDcFve2rolvL
ZL5cuc4VRgjPWsnVPFHi7xAktrouly6LpyOd+pNcQtKwTDGNAGIV2+783TNeY6nZveWz6gv
iQanIA9mjz20k4son3IhjaQjeGf5d20spI5rodC03WNSSRGi0l4rKye00+W8CSlZ48CRvsu
0EtkMMhjkigC9oni6OPW9IOmR6xqV3NObeSK7ummZMtiTIRRHkY78elbnj6e58N6hZTafq2
rW0c3mXMyi6HlyLHhjCm5Th27c+tU/DdxeW2p6Re+IbnxjdXLssKxf2b9mskZgRlkQZ2gf3
icUnjbV7u48RERazYm2tjJC1jBqhsrh2+UhhvGwuCMc5BDUAN8VeE7Gw8ReGfiHoXhmW5ji
nM99ZRTeSB5i/LMUY7dyscn1rU8Z+EtJlvZJh4P1PxJe6mkg837WDFZZGMgSNtTrkYU9K3v
HEdzdfDG+ULbwuYEeRL6TauAQSrMvc4xkd65fw7cfFW3+GGt+IdWKXevTv9qsNOkQYiiBB8
vAwckbsA8jigCb4bax4w1CIaXfaZpGnJoUn2DUYwxNxI6qCrKFAUAgg98816fL5n2aQx8yF
TtGcZOOK880HxtrfiS1Gr+Gfh/LFa3i7/tl9dRweaR8vIXLcYI5Hau40mTVpNPDa1a2ttd7
jmO1kLpt7HJANAHiOi+PdQ8GeObXQ/HWn6xpsEluIbYeaLiB3J+/hVyWJBGATivVPFU0MOp
eFb2RhFjU1iVn4x5kTrt+pOKp+OtU0vw7PoXiHWb22tbGzuX3+cuSxaNlXb6EGuM8dXniuy
tYvHWl+INN1vSYpYpLDR7i3AxNJhE/eKeSN2RnFAHtLDjjj3oqtateHTbdrwKt0Y1MwUZUP
j5gPbNFAFvtXlWtRw6H4kk1XwdEl5fz3EiXkMe3l44D8rE8kruD4z2Feq9q8s8HeF9FXWvE
3i67e4e7OoXsM8TykwLhiGZV6AlBgmgB3w98RWba1qGjR+ItSvyS0kNrqdsySkgkvKkh4Mb
E/KvRccVa8AXOi6zpOsWzXCXEl1eT/bNIuFAFowcq0flnkKRg+hznvWP8O1itddsp9D16fU
NF1G1YvpolFxHpjZ3RbW6opUMMHuK2dFtND0/46eJZHAi1bUrO3khQrjzI1B3sPU7sZ/CgB
/i7w7p63Ucy6KJbDVo49IvzZq0dwkRb92ysp4VT1HvmtdfA2kDXjqpnvnJ0/wDsxrVrljC0
WMA7f72P4utdWc7vakPb+QoA4/Q/DdhpOpTacdEtl0zS7VINNnkj3MkLL+8jLsST8wz6YNd
L9n066sGgWC3mtWHlGPYpQgHG3HTHtXnfiT4Z63rmp6rqUHjy/sTdDNvaxLiGMhcDcufm4+
lX/AEGq+G/hQLXVtpbTIZvLnWUyNOqljvII4Oe3P1oAoeENB0vUvGGs6rd2FtO9m8ttZuVB
aKJ5JNwH93OfyNaNn4a8EQ61baTpd9LbXFppsllHY2964RIZGJY7c8v1weoxVD4f+HzdfB3
ytP1KeyuNaD3TXy/NKvmH7wPrtAx6VgeGfh7r1j8TrDUdV1S+mh0iOQ28l1Gr/aYzuQKzp/
Eud3PJDdODQB3U3gHS4LBm0lQmorpy6XHc3ZacPCGzskBPzA9CTzg1h+H7G+1fWoU17w3om
kS6ZYTWMNujmWVQzbdyLkAwMuMZGeMV6eOnvXJ2awzfErU7iXwm1vcW1pFFHrTAf6SjHJiX
/dNAHGXWiaaPFGjweJZ9KuNRslE17frIbGaWRPmgCrna69j6YrpJPEy+INH0zTb/wANaxaR
+Ilmt2ZFDi0AyAzupIXPUEV0viDw3ovifSJtL1vT4ru3ljKZdRuXPXacZU/SsXwXoGpeFlu
dDX7G2gxYawaJSswznckg6ccYIoA4DwrDf+F/FFzqs+qeJdQ0q4vG002l1bu8nm7gBM/YRh
QNrL1HWtbxbocHi5Drd/4TvrO80rUPsyuL4WbXFsrD98XHJQfeC9TW34/0fxaRF4k8EXWNX
skEbWUjfu7qIEsVGeN1XNFvLX4k/DZZNY02Wzi1GJ4bqzYsrxMGIIzwRgjINAGH4k8F32v6
5ca5NJYxSaZLDPp8lqJHmlCD5lnXOHOMhfQ/WotB1m0+IEviGLT/ABpq1kXuIkSyaJbW4sP
LALBc8sG7/Wsnw/4O1T4a/EX7XBLqPiHSteK2YkZmeWwI+bdJnhlIGC3Wup8S+HbjTvFln4
38L6Na3erEraXyFMPPbswyyn+Fl657jigDL8b+H54obvW9X1BLmy+0xL5arJGkdr0Pm7Mlm
Q5KPjIJrfh8W6pNbzzad4cOpWkV7FaW8lnexy+fC33pjj7u3up5rptVsYNQ0q5s7p3jilj2
tIj7GXuGB7EEZ/Cue8BwSQ6bdSx/ZJbOe4Z4bqG2EElyAcb5AOGJx94Y3de9ABN4g166laz
TwPePbHUTp8zzTIim3I5uV7le2OtYujWOsaXqEHh+PWbK21OK7Nxulh86W70xWIWMuQPmGQ
O+Biu01jXtH0CKJ9V1CG1M7FIklkCmVgM7VyRzXJeCNdv/ABR4j1q91W0shDZyL/ZU1syy7
YXX5gZFPLEjkdqAI/EHheaztf7Ym1nVb0WusJqaKsnz28ZwrxLgcx98fWt2HwTorR6j9oa5
vrfU75dSeO4nZlSQEFdv91QQPlqvrfjzT9JuNRsBDcLd2cBkDywMIZHxkIp6u2OSFBxWV8K
9VutYsNW1K9v0uZr28NwE3MHhXG3bsb7qAr8vqPpQA3wrDpOn+O9a8OapdfatVkum1Szhub
dAwjwAZlYD5jkkFic8Cum8T+HptQ8N3Fpod9Not4pM8EtltjJlAJG7IIIJPNb/ANngNwtwY
Y/OVdgk2jcAe2euKloA8r8Ja7rniHxNHoviDwhHAulRCf7Vdx/voZgNocfLsJc5IKnp1rr0
8L+G7drSys7cWP2W7OoRw20pjzIc7iQDyDk5B4rV1gX39jXP9lMi3ojJg3ruXeOQCMjP514
po1r4qsPiPpd14rv7Wx1OeYx28t0NzXFuVLPANrbNwJ44JA70AdHq+oWHw+totH1PxwdJl1
G/+3RXk1mnlbN43WwC8cjv1rq9Q/t86Zr12sVt4isriNG07TogIWZSBuDSHg56g9q1Ne8N6
P4n0d9L1ywS8tnPRgMp7qex+lasMUdvbxwwqEijUIqjooAwBQB5X4S0SPw/8Udbv5tTv5ID
YW8EsmqSbvLlZ9yxJKcbwBx35qn8T/D3hfV/G2iw6xHNa3t9bPFaX9shDQSo6uGZ8j5Qu7i
uq8eaJrF9HHqui29pqclog8zSr9SYbkBg4KkfckBHDYPpWRbx3/izwtA+paVHqWm6pdzPqM
V1cCRrCIIQBBtAPDDGCAwJ5oA9C0q8gvtHtbq1uBcxOi4lAIDY4JwfpXOeNNSkgt7PS9PW4
ur66uUdra2AMrwo2X9Ao4AyTVT4fXM1r4Yjt9sUXh6zgCWNzP5kVw0aZB81HGVIx179aoWG
o+IJtY1XxDoXg0X41EolveXN6sIkgQYUgYLAEkn3zQBqX2h6t4u8Pyprmn2Om3DSLJbxGNb
rYF6LLnhs9wuMeteV6pa20OpSeF9VkiS3tpYZIrnyWu7KB1fd5cWf3kBGOQC6Ada6bUNZ1r
QHvR4q8RaVoBukNzqFws8k0qxn5I47dSAAcdwCQQT3q9ZeF9L1zTYV0nSbXT/DJi82PVY5m
W+mHU4LKGiJPJbOSM+tAG/q19ear8PdU/tTUYvCombyLbUoblZUKFgElVhjG7OMHnmoPEPg
TUNWjF/o3jDU9D1b7MsDzwPmG42gDc8fr7571yuk6bcWd5HNbw6t4m8I6jdR262uoIriNl+
YXKcZ8tdmOQMkgj3vW/xw8Kw6tqdnrd0LBLdgISyOs0g7homGVI/UdqAO88JafrmneFrOy8
SaiNR1OEETXStnzeThug7Vxnidm8L/ABAsNYikKW95MJ5ArbdgJjil3j+JSpRh6Muehr0jT
7y2v9PhvLOYTW8yLJGwGMqRkcHkVw3xKurFZtLtZLJ7m8YSsrRH5kjICFcDlt7Mi46c57UA
ZGgR3OlfG7WNPs4rZbGWJne3Eq7oQx3h1wckuxbKkALjg81c0W+1r/hdOtafHosNpbFBcXt
2yEmZMbYAhHGT85Yn0rndBspNG+Lum6dY24t9RNlHJqk0NzmG5/dYYMr5zIrAEbOoPOK1Tr
XiLT/itP4e0Hw7PfzXsyXWoanfuBHDa/dVI9vTAztB5JJoA6e78DxzeLF1yHVGgjN0t1PD5
KMZCF2lQ/3lVgOV6GuDFhdW/iXU4ZtGsdOuriRg9zZ2wiEKCZfJYsG2ybhzg4K1e1K0jf41
3O2ZftXmWtxFFcXj2sjIFILQ8lZUH8SEde9cnqVxaw3usW2meJLPXNSvr3dcJbWIjkQCVN4
8wE5UccH8KAO++Gc01x4W163W9kiRZ5DHNK/mBCwJaVc/wlssAelc94Z1T7N4mvb29vtNFk
NPWO7l04LcSztGwDTsUXIEmQMEZHrW14Rn332qWsMcNumraW96sDRbljcSyRkMB1GMce9cx
4P0OLW9CEh1+fTNc06w2xb7Jobq1YMPnYgAzx/L8oOcA460AaOm6J4e1s31j4X1q00ddVzN
bSaZNIJIhG4OTbuCqNnGSMe1OsYv+EL1eyuvEmjvoun2Mr/6TApuLeeSTjzNwUmPPUg45PU
1f8C2+pXfi+01iW9spZktntbuKBkw0YVSk2zAaN2k3ZB7cV606hhgqCD1z6UAeOaXpGl6t4
kebw38ZdVmtLqSR1062vI2CnOSqAjIC5z06VZ1/RvGy3otodFt9W0iW4G64lmjubu1XozRC
RQPmHUc4zxV/wAZ+Cbq31FvG3gicaVr8MPkyrFZpMtzFuy2U7uBkjBBPSsvXPFXjLSr7SpP
7V0pLKRIXukkLR3MkZYDzFjZcI5yQVJ+nSgDpPHl42kWOh6lNZy6jY2t0qyWSME8xyuI3Zj
hQFPODx+Vch4Y+I2s+MvGFtJo1tfz20Ny0N2iQBbeCPPSRixBcYyGU8jjHNd18QNaTSPCPz
Qsft8yWYYWZuliDnktGM7hgHj1xWx4W8P6X4Y8M2mj6RbmG1jXdhhhmZuSze5J/DpQBzD6v
4R+G2o3NpdSahax6rNJqDMYZJbeFicMAVBCAnnHuaXRfEi+J/iLfXek6r9o8P6VZJD5kUoM
E9zKdx+pVQPxauq1601i90uS30PVItMu3YDz5bcTqF7jYSBn61wei/BPw1pt2L/UL7UNTu5
LgXUwMxht5ZQchjEmF4NAHT+OrzTrfRILTUdLtdS/tG6jsoYbxQYjI54LcHgYJ4rg9f8ABW
ieCPhPZ6ZaypGItYtbuRpHwJZTMMqu7PGM4X0FbfxSj8S6fb6f4n8PSRzf2c+ya0lXl1dlX
er9EK92I4FWvFdkbn4RG412VZ7uwgiv/M+VgZoiHBB6Nk8cdc0AeglVZcMuR2oqC0uFurCC
6AZVmRZAGGCMjNFAFjtXG+ExFaeKvGOhs/mN9uW/2leBHPGDj3+ZXrsu1cSbdbL41C7W5z/
aeisjwj+9DKCHP4SEUAc98MNQEPiDXPDJm0qzbTnf/iWWVq0ckQaRiJJHIAO7PAHFd1rGm6
PHq1n4r1KYWr6RDMBOzbUVHA3bvYYFU7mCOw+IVhqKWoDalayWlxOoAGUw8eT68uKu65rnh
7T4PsevXcEdtdK0bLNgoVI5DegI9eKAMnxp4hjsdAt5NN8Wadol5d4ksri9w0FxgbthJwAG
HfNWfAfiqTxh4Wi1a402XT7gMYZY2U+WzL1aJj9+M9m71wlv4V8LaSmqaxf6Zf6xoenXCNo
umDN1CA6L80MfIbLMQCeF56Vt3N1q0Vja6/451uHwlpVu4aPS7SXBbH3VkkxluP4FHXuaAP
SaxvFlo1/4M1mxjbY89nKin3KmoPCHiiHxf4ai1+3sZ7O0uHf7P9oxuljBwJMDoDjoead4v
kv4fB2rzaXayXd59mZY4Yl3OxPBwO5wSRQBnfDqWG1+G+iWckoU2kP2UlzjJjJT+ldVPNHb
QTXE8gjhjUu7HgIoGSTXzrr2leOl8LW9ndaLcb4IlmtYYXjbzHJBclgwKEs2ec/pXrOp+H/
EniLQ9MZdcu/DV1FErz2tvsm3yAcqzn7w7ehoA1tF8X+H/EOq32m6RfJdS2KxySsv3WWRcq
ynuD6is/wvc6ZqHinxPeWGqahcyRXCWlxbXAZYbeRF6Rg+vUmuc8KeG9a0LxrHNrF2jZsnQ
SR2sSI8YbKxl1A27M5967Tw3Fqlnorya/qllqF3LM8n2q2jEUbIW+Qe5C4GaAN+g46ZrgtX
+JOn6bpUt9FpOrPGu4faZLJ44EIbbuZj0UHn3HNbnhHUNQ1jwxa6nqnkGe6HmAQRsihT0Hz
cn69xQBi678U/CmjXN1p0d99r1K2Qs1tGpBB5xknHcc4zWr4U8Sr4m0GbWYWtprbzCIntCz
bwAM/eA+bORU2veE9H15re4u7K3a7gcMkzwq5xnJU5HQ1m+B/Cdx4JsLzTFv4bnTDMZ7dVi
KPHn727nB6dhQByPi/4xw6VDdWMOn3+l3Kxgi4vYNoQnsVGdvGMMflNdz4D1mTxB4LsdUnl
aSaQHzN67XU/3W4HOMcgYNaM1to3iXSIpGjhv7G42yKy/Msqg5H1FQ+F/Dtn4V0iTSrCWVr
NZnkiSU7jEGOdoPUgHpQAazoX9ow3v2W/udPu7uIR/aIpN23GcDY2VxzzgAn1rkfhto154T
m1Lw/f3yGL7QxtUki8p5+AWkT5zlOSMADGK6HWPFkei+JtNtL5ETSL/dCL8PlYrkHiN+yhh
0J710bW9rNPFcyQo8sWfLkIyVz1wfegClq2g6Nr1p9l1nS7a/h7LcRh8Z64J5H4VyXg/wAH
r4Z8Y+Irm30eKztbry/szwhAnlqOFAHK++ep5r0DtS0AQNBDJKkskKNKoIVmUEqD1Arm9F8
J2PhOXWrvQVmkm1FjcfZppAUDheFU4+Ve2O2a6hpoo9pkkVNzbV3HGT6D3pWCk5xyOM0AeA
+LvG2qatd6dFrXhfxF4cfTryHm2mUxzyNIowcYDp2znjNezeINetvDuhy6pdpI6IVRYY1Jd
3Y4C8Z5J4q5qOnafqljJZ6jaRXVvKpRklXcCDj/AAH5VU02TTrdn0GydnOnJGrKxLiMEZUF
j1OOfXFAHnWj/E+71fx5b6OY3isi+CVsZMOrr8isTyrAjrgqR3r1OWytLi4huJreOSaAlon
ZAzRkjBKk9OPSsifwtp8nim08SW7TQX9uXDbG+SZWUKVYHtwMEelY/j3S/GN+LGTwbfy2d3
kpI73CpCqcH5kKkscjHGCMmgDp7XWNNvdUvNMtbkSXdkE89FyQm4ZAJ6Zx261w/j7wV4u8U
K/9j+N5dPtwT/xL1iCo/wAv3WdTuOTis34dxzaR4q8Ti51a3leQefJZQ2/l7pF4kkBwN3zD
b07elbOn3+vad8OBf+G9Nt/EWqSySzyRi6CIjMSxUN/FjhcD0oAvWmrL4H8B2t3461zZMsY
82VkBCPt5jXaOQCOCetHgTxd4X8UWt7L4YhuYI/tDSymaBkErscs6k5ByeuDVbwDqvijxX4
VLeN/DUdn5qsNsrKTL8xBUxY+QDgc9evetCa40TwnbPoHh2whTUZ900OnWi5wzceYyj7qZ6
npxQBkeLtLtfFPiu30uwZV1S2tZVurvcxFrE4BVGTod7Y4PO0H1re0XVprW/PhnVIZmmsLW
Fn1NoRBbXLtxtj5xnj7tcPB8QdM8J+J7bwYmi6rfarNI817MLZi9w+CWdB/H82AOwFeg63p
ejeJfDix6/A0VlujuisshiaJkw43EHggjn6UAch8UNA0SWbQ/F2peHLvW7jR7jcILJPMdlP
OCn8ShsH8Km8I6ofiRoNzca1HZyaa0mILGNnSaILkH7QoPBP8AdrZ0DXNS/tSXTfE13pUVx
eTSSaPHZyljcWqgHcc9xkV554t8ReGvh5rV3rv9hMfEEt+52pMbb7QjY2u/8MqgZ65waAPR
b+W0fxjoOgWutz6dc20L3v2CGP5LmBcIFY9gCRxXm3jrT77Q/EjNrHha38aaDq7y+XBFaqt
3ay8Hlh8zqB3BBAr0fRb67uNd1jWL690yfTESOO0+zgNNbkLmaN27/MQcUye+8DePs6MmqQ
31xEPPEcMzRTQ9t4xhhQBxvwqXQYfFWtx6B4p+1wzKHk0q5jdLq0lBwxO7qpGMZGat6lNa2
XxZlvNd3pDE6OJiSFSLYoiJ9UEnmZx0Ygmm6fpHjHSfizDZabqNpqOhR26G/lu4I1vEjbd5
aeYPmk5XqateLZo9R+Jmm6NeqkdrHFEWkJ28PIznJ/un7Oq/VjQBW8LeDb6x+JkniJ9NsW0
lo5WtLi3fYoD42MqZ5YrkEn8Kv6NqD+HvGvjGfxBr1nHpkl5brbsyCMxySLwjN36ADPHNTe
Cr/XLjxnr1pqFjd2WnxOTZK8pkhkjzgMhK4AI7BuPSuf8AF/hDRfizrAjsbQRWNrJ5d3rkU
jK0xQ/6mNekmDkFz93tQBn+NtXm1/VLi2jhSKe0kexh3W8cqifzAUZXcDkoc5VgVPY0+whu
r3xXr2la5ZWlpPbwPFFqC6ayy6pJwVO/H8AQAgHDE5rtNM1L4d+E7BtD0u4iKW75eKFXuG8
wcEkgH5sjnnrUusfEnRdLtGna3uioTeJbiM28X/fb45+gNAHLeHtTs9O0/UNYt7WXWLZbRE
drOPz3gEhaR0YcE7WbBXrgCrHw8urnVLzUNW0d7caU9gEt4EMyxySZO1wsgwg6ghSR+VZ39
oaJ4wePR/CvhLVIdP1G9+1XOqW0hso923l2I5bI429DXb6f4R1jSNOOl6X4ra1sFYeUkVhC
rRDuoI459StAHJ+C49X0bxZHL4o8N6il5dQeVHeRMZbeEs+WhAySqggEMT37V6zNcwW6PJc
zxwxou52kcKFHqc9BXD6r4Z0LSrZ77xH4z1iC0P3mn1V4EJ/4CV/IVjFPhc8K/wBm+HZvFJ
Ybt9vbSXm703O3Bz9aAPU0ljnhSaGRJYpBuV0bIYHuCK8F8SazrV1rk/8AbHhu8nxey2cc9
nC6QxBJAyrOUJMsZTD9BzwOtejR6L4l1zToY9R1IaDpZ4/s2wi2S+V2jaTPy8ddoH1qOx1r
wj4cjuNJ8JWMmo3nnbZLXTw0reZ0JkkPA6ckmgDN+KkP9peGtPXTdevNO1st5mnW9lIVe8c
rjaU67cdW/h61jXuseKPCfg6x0fU7M6VcXp8i3TTZpL+8ZhhnKu4wXbOOeBgntVrTvE3h7w
7pur+N/GP2Ow1S5up0iiE/nXConAiXPQnbnAwOc962NW0uH4tfC6xv1TUdEuLiM3lmBKYZY
nKkLuI7EH8jQB6BanNnBkOp8teJDlhx396lrh/hkvidPCslt4o0gaTLa3DW9rbK4cLAoAU7
urZIJyeTmu4HQdqAKt9b/a9MubVWUGeFowWGQMgjpXz7ep44bSZdN1Tw7qOsHRilta/2Rcx
NEJFQDcQcHsrbSDtOa9u1/XLXw94Z1HVdcuFsoIgQssbc88LjPRskVxnwhSN9JublfEN3rT
lzulaHy7dCTkhCBiRs/ecdT0oA2/h5qGsar4ae71jxBbav84jSSG1NtJEyjDpIrfxA+w4oq
j4C8zVvEXijxkbhobK9ujY21qvEbLASpmP+2zFufQCigD0TtXAa9psumfErRfF1vqCk3YTR
ZrKflWRnL74/Rhj8QK9ArkPEFtBL8QPCD3S71R7pogegl8rg/UKGoAn11m/4SDw5YcyGW9k
uM7eFRIm4/NlrE8d+FtX1eZLrRTaqTEyz+daRSkgAkctyx7BeB6mptY1iS28Y63IsyRDTNG
jeNn6CSSR/57VFb+k67HemdJ5o1Y3kttbAnBmCAZx687vyoAw9M1q08P6fdfbII43hmghuE
tDkws0SgFkzhRx91fSq1hYeC9Y8U3viC3P9uXDw/aI55JvOSHadpSKM8KePTOa3fFGh3Wra
S8ej3MVjdtMkskjQK4lVeCGBHJx0NcTHPrPh/Tfsf9pTXVzNp000Si3ELLulULkYIBXJ496
AINAt/Gdh8OLW+1fzNL07R4ZLpdOtOLq9CszqsrEfuwRjKjJPc9q6zwj47i8QXEemalpr6X
qr2wvIow3mw3ERx88Ug4bGcEdQe1cdpmueKr7R9J17TlXVZYW26jplrJ++ngUumMP8uQ2Cc
HmtDwhokejw6l4l8SacuhaZZXs19pcNzMDJp8TxgSq2CQAWyQgz1oA9VZVb7y5GPSq02pWV
tqFpp80wS5u95hTB+baMtz+IrP8ADmvx+ItKOpRadd2dqzkQG7TyzPH2kC9Qp7ZwazPEF3e
WvjDRW03TTqVw9vcKYvOEYjUmP5yTnAyAPxoA1fE0wt/Cuoyf2TcasnksrWNqP3k6ngqvPX
BqHTtA0SXwXZaEdI8rShbqi2VwCTGuPunnrWBrB8XHSbq41DxLp3hae5mhgs9v72NDvyQS2
NzOPlwOld2OBgZ6nJJoA4fxL4BOqrO2lahcWXnQvHJb+ewjkOwKvc4Ax6Gug8LabcaT4YsN
PuYjFLCn7xTMZsN3+Y9f6dK2TIucZ59O9V7vUrCwtbi5vLyKGK3jMkrO2NijqT7UAWTg8ZO
favIfHXirxxo9xq9jHphW2MbSWd5Zk/6Oo27ZJmYbcZyNoyfavQNB8Uab4lvL+PSvOltrMo
puSpVJWYbvlzyQB36c1tzRLNG0ckayI3VWGQaAPPvgvetc/C3T1l85pbdnikeSRX3OGO7bj
ooJIwcEVs+LNB1nUrjTta8M6kttq2lSMyQzMfs90rDDRyAcjjow5FQa5ofio2eqW/hy/wBP
tIrr/VxpCYJIyR8zeYvVie5FY3wb+26f4FbS9cuM6lb6hcwt5sgaRyrc5PUnn+VAGPf+B/C
+lQ6hrnxM1hbttSuFnfTYHdLTzf4VSEHMj8Dk9cdBXa6H4nDho7/Q5vDummSO001r5xHJdM
V4UR9V9AD1o8RweGfDpv8A4gXeki+1CGFI1kHzuRuwipk7VJZhyMe9cB408TeLLGLw5qHiz
wrbWFnFq9tcC5t7oTJAMkFZQQDuwcgjI4NAHtw6CqOr3N/baRczaVY/br1V/dQFwm8/UkCq
uheItJ8SQT3Wjyyz20EnleeYyqSkdShP3h7jitnigD578aah8QLm98PXF3DFp8FhILzzbmV
LfeyHDYjJYbiCQoLc+gr2vVdetdH8Pvqt0rEJGJPJyokfgEgZIBIBzVnU9H03WbCSx1Sziv
LeQYaOVQR0xkeh+lV9Q8N6Nqlla2d9p8VzDasrQrJyUIGBg9enX1oA5Cx8T6n4z0rxHZWVu
2mXFsirbhXYSqSNysW27RkYOBnjr1rK8L2PjKz+Kc66rrGn38FxbLcSCHfbyGPlULpgq5yM
ZyCPxrpvC/g2z8J+J9VmsYIobPUNrxbZSDv53KydDjqCO3HatrXtd0Tw3ptxrOrzLAkCAO4
TfJgngAAZOT0HegDQu7+z02wmv7+5itrWBS8krthUA61YjljmiWWJg6MAykdwa+ZtZ1jxH4
+8T33hxboy6VHA9z9vWxPnNCrD5DEDtyGyBkZODX0NoL3EvhvTpLyWGSUwKWeIFUYYGCAeR
xg0AVNS16wsG1jy7N57jTLX7RKsUOS24EhQe5OM496j8EaW2i+CdOsZ1gWby2nl8g5Tc7F2
wfT5qytOvtP8Pv4hutdnC3Mt6WeU8/aUZQIkjHfC4XA7g1lmy8WXfhWPw7oHhaPRdNZihfU
b8tIISclQEyRkHGN3A4oAt654u1C806a80PT9Sm0ZJPJa9063E1xMR94wqeNgwQZDnvgd6g
8C6/o3/CLXOuf8I3qOiKq7p5r9C0ly2SMK7fM5zxg457Vs6f4PuLfT1hfxXqQ2Haq2bJDDE
o4EaIAcAdOTmsjU4fCej6xH9quL3xJ4ktkLW9lLcGaQsBuBKjCL/vNwKANeSPxbrE2+KzsN
BhCgx3k2Li7Uf7hXap69ScelcX4m8K3njK4PhPU/G00eppC01tdWsgEdzHyrCW3Hy7hnkjq
PSrk2v6lqNtHfeIbS8uNMm05p2tNJYeVu3hSjMWDu3PVcL1rZ0u38M+JI9QtdJ0r+x7zTJY
1FyIBFNBMU3YPHO3gEZINAFiPw+bLwba6FL4imsdZuIvJtb+Rlklgk2jIi3DgYX7vpVmKys
fGfhm50nxN4fuJIYX+yudRiVGn24/fJgnAJGQRivOfEngnTZPG2n3fjTxHJp583fHOszpBf
En5oyC37k+u0gGu/1zRbAwf2vplhcarLNaLpa21vqHlx/ZmYbmXJwWAyc9aAOM8XeE/Gkmk
WWqabqd3pkyTLv0nSII5E64MjMSC5KhTya5b4cab4sm8aahBrHia70ryw0zwz2SQ3U4ByxQ
nO2Lpnnr+deq2keuafp1ub65tfDuh6LdsuDJ9o+2WSphN7t90569elcJcw6lpukaz4lktb2
7Gs3BWxv48PfPbuwIh8hvl2NggbcHByaAOu1vTofHdrBr3hHUv7N8R6XKpt7l84KE5KSKPv
IwzjNZHxPlE+u6XZW/z6jDAJJdi/fXzFcA+qgRSsR6D3o8EafLJ8PtU1zw6IvC1tflZre1g
g8yS0MWRKrE/eLFSMdsmqWhQeIdcXWPGVrJpt7qCBYoft2RGmcGfkfwiIhFHqCT1NAFa11T
wxo6eJNe028v7G2lsFEkUsjpbyPcPhJUjkAaMAkcjjH0rpvAHiS88QfC2+k07R4T/ZgksLO
O3mH+lGNMbs8bdx5H1pJ1uNbvNT8T6L4e0nxAlpZxQ6TBJc4YNn94jpgqgxyOp6dKg8P60n
hG+1bwlFBpiXTSNdafaxXaBpZ5F8w2xQcqVPc8EYoAoeANQ0/ULSz0/Vru90i+guDDZWMt+
sZuZEBL5ijx908HOc+pqPRbjxYvjq6sdW8PeH5IbFvOv726uzc3TqV3Fol7YBGF2gCrWsfD
aDVNRtfEmk+HW8Oa/PavdSX0FzlrW5I3bGj6Pk5BYEfjWD4j07U2k0b4gWNxb+GtUWQaVqM
1yuyS+Ziq7leMMBkjg4+uKAO58O+L7/AMeRrceDkGlaHazBJbq+tSHnIOWSOPgBcfxE8HtS
+Ntb1KK5WCz12Dw9pdg4Oo3tywG8FcqkZ5OR34H1rmfN+KHw/J0fQNMtPGmlwSMzM9zi+Xe
dy+YOAO+COvWsRLrwl8TfFlq3ibSbvwv4gsWb7fZTzmEXaD5UjycBgT3HNAHoH/CJfDO88P
N4n1OGPV9NaM3ZvNRnedduOXG84GR6CrGkeJL7ULr+xfCuj6bY2trBG4juJiHgRvuZiRcLk
c7Swb2rM1rxRp+u+GdW8I+H9Iu5tUtLZVuNKNvsKRbgGRWPybtudvPNYnw/8RahYxxPfabo
ngTwyGZre1vJs3N2MnLEsQQRgcnOaAO6hj8ba1YBNRubHw+iyskptAZpXQHG5XJwm4eoJFY
I1u30LRvsvhu60nRPD8UkipqeoTNM88m4+YY4xgv8xI3Fuvaui8Svoun+Br+OKFZItSVlhg
hY5uZpR8u057nBz0FZ/hrwReaP4PC3F9HceKntRGdRnjDi2fB2hF6Kq57YyRk5oA898aeAf
C/ii6geHV7LXvGM0yPPHLcG3FxEBkxlEBEfAXk4PvUHw/8Aih8Q2+IH/CDa54YW4eORlkSJ
fJaxiGApyeGjAwATya9S8A6VrWmaXPb654f03TZ432pNaTGV7sHlpJGIzknJ6muB+K194ls
9c1HUPB88V0LW0jGqQ2Y2Xtug3FCHxynO4r14oA90HT/Cl6Vz3gmzFh4B0O1F9LfBbONvtE
wIeXI3ZOee9bdxcRW9u80zbI41LsxHAAGSfyoA5Px99ln8MTabe31taW13lLmW5IwLcZaUq
D1baCBjkZrb0WPTE8O2K6MiRaX9nX7OkYIVYtvy4H09a4S3ttH+Lhmu9TkjufDVrM0VvYAc
zPjHnO45HU7VHTqaXwb4H1nwTr+rQ2/iqa88OmMyWun3S73jJz0bso4Ax1oA3vhjaLZ/DTS
7aH5VVpiCeSczOefeip/h5EyfDjRUdi7ND5jE8fMzMxH5k0UAdZXH+LWaPxL4MlHH/E0ZCf
TdBIMV1/auG8dXECaz4Mt2y88mtI0cYOCQEfc30ANADta0aHVPH9pbq6eXJapNfofvMsMu6
D8N5bPsKqaVdLd33hiztwN8U97LckDlSjFTn0JLV09rorQeMNQ8Qtc7xeW0NusW3/VhCxzn
vktWZp9qbX4lX0Mdt5Ns2nrMhAwHdpSZD9eFoA4qPxJrGteLNRs3uxJpNzbyP9jMm2RWjcA
CNgBj1Yk16zIivbOz26zfuyChAJcY+7z/AFqhqujQ3FnfTWlpaG/uYPKD3KZUgcgNjnH0qp
ocuoW/iPV9M1CYSI3lXlr8x+SNl2smOwDocezCgCLwpBptxYWOraKpsrCS3ZFsAigRv5jFs
nrkMSMdK8g8baVreufEu68Jw6JdTW32z+2I54blUDP5IWPO/jarLlhg5xXoNxdaxomgSahp
s1tDHbazNJdW9xIsQlhLHMaseA2SCPWsua8HiH4r+DNYtV+yo9pJI8bspf8AiG0kZ/SgC54
f17xxb2k+pfEBrPQbDSZBaziOEy/bjwBKH6IpyOAOua6pYfL+JMl15ok+0aWqKh6xbZDkg/
7W4f8AfNeSazLfeJPCN/qGsfEa4sNSkuZbIaJaQo6eZG5xD5eN7E4U7vQ5r1vwnea9qekxX
evaEujymKLZEZA0v3csHwPl57ZNAEPiWOa81zQdMk8LxaxpklwZ7i6mkAWyaMbkcKeSc+lT
eItS8T6ff2LaNosWoWHzteuZgroAvy7R1JzWd4vXSrTxT4V1m80vVb68juza2xscskJkXBe
UDjaPWu2wc+9AHiPw21W91T4iT3V/9ye0K28t42bqZkbDEKp2qgHGTjJrpvFfwwk13xOfE9
h4lvbDURCIVThowM+npjqOQe9dLbeENLs/GjeJ9OJs7mWFobqGJQI7nJBDMP7wI6iujPTri
gDzD4VadrHh06voGqaVfxhZ2niupgDCyn+BH3EnuegArqtc8ceHdBv00++vsXZTzmiRSxjQ
fxvj7q+9dJjpz+VYepeEPC+sSXEmp6HaXL3DKZXeMbpNvTJ7j26UAcL4P8TX/wATn8Q2+o2
6RaJE3kWktq5xI6k5cSAhjj5SOMVS1zRz4cbw59u8XQX2uWE8kyz6hD5X2iBmAcM6AhDjC7
j1zzXT+H/BqeFfHuo3ujabHDo19ZRoscJVFt5EJyu3r82c59qpa87a9Lp+qSal/wAItd2Zl
gNnrNshiut4wUPzDcpAHQnFAHQWekWd58Ok0PVpILizuLZ4pjDLmMRnPCv/ALI6H2rzTwr4
c0+bxlJoHim0ufFjvA8lprF1MZbZrZDtWMJ0WUZweOcZBrsY/Buj+I/hzD4bhns7RbKVoid
PzLDbvnLCMP7N3zjPFcdpHw68TeFPF2p6F4d1DU4dJ1LTfKj1OQpNHHN3Z0GCH+9gjjkUAd
Pd/EaGTxKfAPgHTE1HVbaNQZ3YLZWqggMCw5YqP4VyelemIX8tfNxvwM7eme+K8nf4NTzaR
pdifGt7ZnS/3lp/Z9tFbiOQ/eckAsxOTnLc55q14b8RfDvwvrX/AAjOl+LLvV9V1G78popb
l7txKByT2QZ69qAPT93Sue17xZZaLHfwxqbrUbO2W7a0U4YxM+zd9M5rJ1G4ns/i9pTR297
P9t02SJhvAt4lSQMX935HGOneue8U6bbnxva+Lri9vUmubMWFppEMQ869Vt/mxsp5HBB3Eg
LigDR8ca/DaeI9Gj2RmPTJodQlblpWR2aPESryxxuJ46YrEhcyatPNrk7/AGs/ZxFHZbrqe
VIp2mR5ABtTIIXaTmug07wv4jurS0tLy8j0q1t4RCs0Un2jUSn903BGFz/sg+xrtNL0jTtD
sVs9MtUt4Qc4Xq7HqWPVie5PNAHn9hocN/rd5q/hfwtL4cu7tmFzq98pSUhxljFFuIJzzzg
DmtPWvC2g6doJvtZ/tHWZYAqA3F/IpmZiBjAYLyT0xXd46evvXIePnW10fT9UuYZZtP0++i
urqOMclFzhiO4DbSRQBm6iugafq+l2vh3S7FNX/tGGykaKBS0MYXzZBuI/55g/nXdzzJb20
tw33I1Zzgc4A/8ArVwPhW1bV/BjNdWrrrttfyXc8d0xjMV1ncAWXPy7WA4zwcVA3ivxWdes
9B13RtOsYbvUHtftUV2HSaIRFiqK2G3Zx2oAzYfC3jPVNBsJYtWhksru3E8llLcS22HkZnJ
Z4xub7wHUdKTwRqXhfQtSfRtR8KyeGdY+ys9xPelnS6Ck79krEmQADPPauk8O6neaLc2/hf
VZluWiZLG2MCFizBWclz2xGEz7mtzxPDZ33hnVLaaQFhbufkYB48jg5wdp98UAcNfLoP8AY
174i0LxDFex28bW9qXmWI6f5nDeWxH/AHyrDHoa0Phfe6lq+n3N9qGpSXBVYrdYZbeSMoYw
QXLMP3hbPJXI4rH8B6lDqYvtVhn1DWNVht47eSwv7aOByof7+9VCSZ/hPtXotr4g0251ltH
X7RFdoGKxywMgIU4OCRgigDUmtoZ4DDcRJPGeqyruH5GvHdb8L+F4vEHiDSbyE6Wb97YabP
CjSNEZSFbyo87VG8cnHG6vUPEHifQ/C+lNqWvahFY2w43OcknsAByfwrA1+zv/ABJFpOr+E
NS05JInYi9Y7yIyM7UxkHJAyp7ehFAGeJdFuPFdh4MstMuprTRX866JiPkrIyEpuJPI6nuM
kVa0Kbw9qfxJ1hY5dWvNY01U8xL8Zgsd/RYuMAsOe5x3rzn4hf2FJf6b461Dwrf6xcQgWWp
2kF75KxTLxh4vvNjJIxxjBrutQ8K3moxQ+JPh14iTRbqcxzTxALLa3xUAASkZOQPlyD2oA5
nxB4b+IFn8QrSO0Bu/C2oXjCVreVl8iORwz+anrkcMOman8P22pS2fivwZocsUMqxyRiRx8
pmWQxu4HbeoHsGBr0jwrd+JLvw7DP4v02DTdWWR0kjt5N0RAJwwPoRzXnfw9ntv+Er1/WoY
HtdORZ5nuJhjfG85eIk9Ogkb1wy0AY3g/wAaw/DjQZbXxlZXo1jUdZliMCRo84QBVjdgvUE
YAPernxi0+Pwtc2vxK8NeGDPr8W9bi8RMiJGj2h5F7kdjVHxVYaV4oltfF+tTQwXum31ne/
ZoYSXt7FnCqsrjkk/6w5zgdK7Ky+JFj4407xHaeD1nT+z7dmXUrqFfsrPk/L83Xgd+xoA7z
Rbpr7w9p987I73FvHKzIOCSoORXn8mt+GfDvxjj8Nzw3kVxqsKLbQBWNqWJZ3ZV+6CcDOBw
frWv4N8YW95o0q69cafYXlt95BNGi+X/AAsV3EL/AC9K6TUI7G4NvJ5tpFfdLOd1RmUkZOz
PXI9O1AHhupahe3Xxe1vwGq2vla1eRw3F5bStHqMUIj8xW3DjCkcZ5xkVd1Cz8S2OutZ+MP
FB1W7SCSS1shpsNxbzQhsRq2cSCQ4GSOOeK6q++xxfG2ykWzVrry1+0zx2zAruU7AXVvm78
suB61i/FDStQuPGtpKlnpcNlNbLG9xqILR3bBj+6zjbG4zlWJHPegDY8GQ6j4TtdLt9W8Jw
wan4hum85tKjby7KNV3IJiSeQMj0rivEXgbw1pvi/UPEuieGl1abT5lt47C8upGju76Qhgs
fXbs6nPHJ9K67TdO0uLwFosj+ONa0rTp7232fbJw0jOrEeRvHZmHqR6V0HhjVbVb3xJdatc
JaX3215ZbOQhTBEo2RuB33KMkjqTQBV8VeHfEviHwtoF/Hpuk/8JBpM6Xv2Gcs1uXCkGNXH
T647VxrfEjxlpA0/R9R0+aw1iR2Qvr0ax287swwqzR/KAOcZwTkV7Tp+oWeqadDfWE/nW06
7klXjI/Gm6ppOn61o1xpep2yXlncIY5I5FyGB/r70AcxqM/irX/D9tq3gfxJp8U+wqYprcy
W88ikhgGOGAyCM47Vymi+L/HGjeKdO034haGLX+05fs0dzYlHgmkYkqTxuG0AD/gVclrvgP
4t+GJIbzSvFFzrGiWJEptbGQW1wY0Xaq4wQcLgcdcetZ/w18ReKrzxXd694vm1y/0PSBIkL
GJn+zTNzmVMbiQrYzigD6dBC/IFAA6Y6V5Z4m8XaNcavqdnr3iD+y9H02YW8tjDn7TqLFVy
MdfL+cABeSQa7HUvGOj2Pg+TxLDcJdWZUGDadvnOTtCjOOSx/DmuBsfBeh+Nr2W88S6bJrd
wULPrLS+WkchP+ptgoBKIejHv3NAHo1teaBpmi232O4tbTTUZLeIRsAisTtVPrnjHXNReLN
afw/oMmowad9uujJFbQwBwu95HCKCewyRk15v4H8E6pZ/EnW21fXj4i0izaOSF5iOLkcLuG
MF0TuOASO+a9a1LTbfVNMudPudwjnQx7kbDr6Mp7EHkH1oA5f4a3GoHwPFZalYiy1Gxnlt5
rYyB9mJGI5HbBGPpRWL8MdEXQdU8ZySanLqEj6mls08yhXfy4hy2OCfnOT3ooA9R7V5B430
fR7z43+EZbzX3tryW0uIEtVnMTKNp2yxns+Tj3r1/tXk/xA8IWutePNJuriKwlfUof7Phe6
Ri1syFpTIhB+/gYFACafpviTQ/ireWsup3F/o2qSxSJNLdruhKRvviKE7izfKflHSq/hebW
pviHLJbeJYL3TLOWWD7PLcefOsRzvJbap2q4AH3sc1mS2/h/wAN/FL+2YvEuoveQu1jNFqa
/aUjLRqI5sjDIoO1NxHOSPetOCzksbTXbyGGeOyktnRJI5Y5reR5yoaSI/6yEkvuKHj8qAL
0DahrY0rRbrVLiGDVvt94Hi++qrNugcHsACvHfpU51q4s/FFg+tJ5erWUy6beNGCsVzbzAs
k4z2DIc+h3e1bkSWukeOtG0pLd1jbSXgt3HKp5bISvsSP5Vn+PNG0O71rw5qGtx+RbRXDRT
XZk2Js2ttik5wUZsdeOPegDAeO+vPBFmqTaXe2j3DXEyXkjQTkm4OyeOTd8mByCQc4rKbT4
bL4leB7fTLgTMFMs0vnm4aUszlmMmBu4HXA4rqPiToGi3OkRXz+GtNv8hUuLmaHzBb26jO7
arAsoOOM8ZzXG+CtaTT/H1/f6s08VlZ6LC8EEm6R1zIUDICA/zAfKDzjFAHplx4C07/hYtt
44024Fjf8AlmC8jESsl0h5ycjKv0+Yc44rEHi3xRqi6tqul3Oh6Noen3MlpDLqgdjdNGcM+
Qw2rnIHU10/hG91bVLXUNR1SG4t457yT7FBcxCN0gUAKSvUEkE8+tcPp/hLTdG+Llxb61ot
zqlvqMkl9pV3JmS2sn+9JFs+6jE5bdjmgBk3xB0nxR4ct7fVdQ1XwrfR3UUn+iROftaCQLu
jO3LRMevGR3r1i4v7SzVmu7iK3VEMhMjhcKOrfQd653xlO9vDo/2bxBaaHcy38UaSXMIkMy
k/NCnoWAxmuL8QaNr83xIjiSObVLS+82KQzwmSGyhePGdxwNpI5QZzxQB67G6yRrKmCrjIK
8gg9KZczC3tJpz0iQufwGabBELe2jhUALGoUBeAAOOB6VyXjzWdSt9HbRdCsZL/AFfUVKRw
QuqOkP8Ay0k3NwMDIHqSKAMnS9U+KmtaRa3scOgWkN/ELmK4XzHMKkZWMoT8zHj5sgDnitj
w/wCLdTvte/4RzXtBfStUWyW8ys6zJIu7ac7fuHPY9u9UbDxxYW+nwWekeFtfubW0jSCTyb
Mj7PgYC4cqWIxyVyK0/CNlNNcap4mvrWWC71WUCKKePbJBboMRoR2P3m/GgDl/Ffxbh0jSJ
VtdD1aLU/NaFRc6e5jRlYDlhwQR0IJHrVNPEnh7x9omlSapcLoviK2aQRpe2xMSP91433KF
KsMZGc+lemX1vYa9pt7pLzxyoy+XKEcOYyeRx2PQ15bqBvfDfi/VtPsf7Q1TRlMFzd6e0CX
EeJWPmsV+8FCqCAAeQaAOz+HGn2Wm+Gbq3sbiyliN9MzLYKwhibgMi7iTgEep611yXMMkss
ccivLFgSKpBKZGRkdq85t5ZdT0lbH4R3tho0OnXbC8hurB1iYsu7aFIUg8gnHrXK+BpNY0P
4zXWkavO093qULSXJS8BUTBd/8Aq8ZI2kAN2xjtQB3Xi3xY/hjxr4eOp3/9n+HriOcXFwYt
0bTfKI1dsHYOSc8Zrnte034R2miXpt9SsNOvNQuW1CC60+UPcLdY4kiC5Ofbocn1r0nWtQ0
nTtKkn1qWCOybEbCZdyuScBcYO4n0A5rHbTvAPgxZNY/s/R9ELcm48tIiT6A9c+woAp2dv4
n8QeFfD93d3KaNqJt83swt8zqGXH7vdwhOATkHFQXFpovw90y88T6hNf6xqKxbGuL2bzbmR
MjKRjoB3IUdqo+E9W1K48bajFpUGrah4XvS1x9svlaIWc3dY9+GaNuowODWF4w+Gusy6fea
toHi7WNRZEeS3g84PISV5VH75OfTA4oA9Y0fUhq2kW2oJayWyzr5ixylS209D8pI569azfF
njLSvBthb3mrpdOlxL5SC0gaVs98gdB71T+HUZt/A9lZNDqEItv3Ih1CBYpI8AfLheCB2Pe
uma7tFvo7GSZRcTIzpF1LKuAT9BkUAeU23xbt9U8f6LZ2s0sOjakTCqS2hVjJg43MeADxjF
dB4h1Jr/VLnT7pTHoum6haJcSIDySPMIY/3OY8/U1q6t4Nj1DxDp+sQ6ldW62ksUj2akGCU
R7tvykcH5uoxXOeOmXS7m/tYrsr/AG8sclxAqklLeLi5kHoSjIv4UAdroGo/2zp/9sLay20
Nz80aS4yyjgNx0zXnd9pvhr/hYU0v27VAsF/HNIXiEllbXTspKg9VdsKOeBnHeuuuvF2m6X
olu2jadc6qv2ldOtorQKPMYLnhiQNoA615/feILDWNas9T0jwhqE1zeRRXU9ul+sInIk2gv
Dn97sKZLL0x3oA1bASXnxC1LR5by80+6aGdFu4QBsnaXedmcgsYQnPYA1nWXwx1fwjJ4n12
8+IGoXMN1bs5ONjuwVgDK3OQMjlcd6u694os/CdjqGszeG9S1zVotRmkVoo9yW8m0KmW/hU
oVxwc5Nb9n4tGqfD+K61tptCv7yEqiXDx2skzBQS0W8kAHtmgCt4Nt9VutPvPt12LjTLmzj
CxW+p/ah52Du8p8BkU8YB79Kr+D9UvZPEdpaXeqX8MdxHI0WmTzrcvEUADLMSgZCOo5IPqa
z/DOgWt7ba/G2li10m4t45FvxJGZ2uV3c7oGw20bW6A+1Hw6nu5fFUai4u5xFZNHdTXd1v+
0sNu10VlVwMhs56ZAoA7Dx38P/DnjrSFt9fWSI253x3ULbJIh3APp61zM0ehafcWGj6f4dv
gmhyx3ekrp0qhdVkMZEh4+UqM/MW4yRXZa7eX17eQ6NodxpslwsiPqVtdElhaNkNhR3PbPF
eY3niLwx4E8Yx2skF/oVnpFtLbWVmkLR21wgHmHdMwI+Zuir3GT0oA6q1tdYTXpfFfjG403
QrQ52WzSJI8abcbS5AUMerFck4ABxxXH6TY+MPDs9nr2i6ze6h4I00uv9mtZrBJNb4Zi6KP
v4J6kKSPWuw8B6pL8R9Dm1/xDpmnSacbwtpdqyCdrcKNu5mPBYnJBwMCn/EDX9G07UtF0fW
tVutPsb1neRbdGJuQoAEWVBIB6kDqBQBF4B+JVl8SItZjttKmtLSzHlm4eQHzNwP8PVTjNc
t4b0W88SfC7VtLs2ks7+C5hurWKSTiYoimPzMf8s5NuCvbp2r2LTLXSooPtWk2sEEd0FkLx
RCPzBj5SeB29a838J2dvcfFfWbzRIZbaytpZorrnMc33QqDP+2JX46Z96AMbQPixd6VPZ6D
478P+R4t1O/Fq9lYQgERnAjkbJwwwcDnoK2NV8P6xo/jySHT9Purzwvr0ii6trOOMQ2rYKy
70OCRJkEkdMVn+IfDMXifx8vxD0XT5mfQPmaeQsV1AxZzFFF145G/u3QGs7wr8cL5tB1vVv
F2kyx21hqKW5eOPyjDFJkr5qnuoGOOtAHPD4Q2usfFadr/AFK+tNL0+xj+yvK0LXUrJ/AUw
flUcgkZPFdxcw6d4m8KXfiS51i2uNRhSKG2eFg/9kpvwJOOfM7sfUYAxVi11Wxf4mJ4g0XT
tSvItZggmiure4jNtcxldheRSN0ewdPWtrxn4X0izsZNetcaUkWxL5beNVjurcyAurqB9fm
6jJoA53xNpd1H8aYNeMmnXlvaafE00NyzwS2cQk+adXUYc8Ebc9OvFaPxGga18R6Nqdhc6m
93cwSWi20CxSW7R/eLPHLw56YAwxrHM+i+J9f0ix1kyaMy7vKtdWO6S6XziHjV8qRkgYHIZ
ccVH8VdVktNXkjsbjUbx08kXOlXGmNc2ciE48yNsfu3XrkN2oA7DR7m61zwXoiyaZaX/l3q
w3sd1b/ZhAI3PzrEfusCFIX371L8RfAcHjXw/JCt5NZ6hbqxgmhk8suSM+W5xnYSF9xjiqU
lnokfw+sJRpP9tRzX0Fxs0t5CHmMg/eEkk/L1bJ4xW5471a80jws1xZTyRSTXEVs00CeZLE
rsFLRp/E/PA/HtQB4gnij4gaH8UtGg8TpeeHNGitxGbC0lWeKby0ONzE8F2GMnGeK+jNL1K
DVtGs9UtFPkXcayxhuCARnBHrXAQ+HLrUPh/wCJbFdCmW91FHjjfWJ1knvcLhXlx9z2A6Vy
Hgy98eSx+L9L8T6knh57C2RbC2jdBHbeWu75B1KbQAx75oA9X8beJrfwf4Q1DXrnjyYysYw
fmkPCA4HAz3rE+HfiLwZeWDab4f1221LUNwlvZd/7y4mYZZ8nG/0z2xVPQLG08cfDOHwv4m
uLn+0vs8cuowpORLC0nzr83oRyAe2K8pvNO0X4P+LXm1XwybuKwfz9G1QK6CdWHzxSFflMg
P3SwGaAPR/iNfaKfENpaeNLe5g8PWjpcwPFas0dzKASwkkXO1RwMYGfXFdZ4F8Uaf4s8Mfb
tFsfsljbytbQhWXawXuuOg9qwPhP401rx94b1HUdbs7Q23neTC0PAkXb8ysuTjGcc9a8u8Y
aX8RPCejz6JDNJb6OsTJZXGgwtGk7seEmRcsr/wAW/oQD60AdL4+XxD8NfEF14v8ADNi/9h
X5RtQeE+c1uysxOI24VXZssRz9K7jwP8Qj4p8DXnjC/so7Kxtt+AH3OVjX94xGcDkHAz+Jp
PBPjjSvFV/qfhNrWWW50aNIriSQLJFcLtA3bu5Jzwa8/wD+EN17wr48kfWJ0m8DXUd3CsWm
wMBbrLk+W0agnqfvc0Adt8M/EejeLG8S3+lpcmO5v1u1ju4TE2x4lAYKe3ynmipvhzZaZNA
/jK3ur6SS9totP8iZWCQrAWT5FxkAkZ5ooA9H7Vw/jfUdOt9V8K2txeQR376vA0ELSYcjlW
KjvwSK7ntXj/jK+nt/jx4ViPhc60BaObeVUANvIX+eQueu1FJC0AT+K7My+Jp5YXvZL25aM
Q202lxzwFk+4rOuGCk85Y4Gc1mxSaG3jPVPD+kXdw19NYn7XYSXii2EioBEkSEZLBlxgHIA
5zVjxE2g6P8AF6TVry7a0uLhrWBoprJnSbpiVJFYFcfdYnjJAIq64u4/iXeXRWKYWEr3Mtz
I+UWAR58tUx8sg67geh5oA67S/FFhe6HLrV9ELK2tZBD5r4baSq7uR0wzbT9KtXt4LzXY/D
91pAvNOurR5pZ5FDxAhlAjIPByGyPpXKRaVD/wqXTLW3aKxN+UuDHJKymSWUmQoMEbizMQF
Jwe9Znw9SSPUtLiumu7t7Vb23iuZHVIwm+NvLVQT5gHTcOmCKAOZ17w7eX/AImvNEEen22n
6NcQwWVteXBiW8ilzI0KEH+6cFcHoMVV8AR614k1mw1C5VDLNFCJJGOAlvbyHlePnbOEJ6f
ka6TxZrNhovxp03WtSitprBLDahBVnO9todRnLSB1Cjb0UmsXRtb1zw34k1LXtJ8H3Wu6dq
AZrxLNFjSwZXIKQE/6xepbH8WTQB9AKBijaG+XsO1c14Z8b+HfFFnBNpt6Ippc4tLn91MCD
yNh5/KuiMsUcqxtIis+dqlgC3+NAHLeOre+bRrO80230mS5s72KYvq2PLijDYdlJ4D46Guj
nvbW2snvJ7iOK1RDI0rNhQOvX6VyXj/UtDk8OX+g3lnDr15dQ/JoytmS57gYXlRxndXP3eo
eHXu9Om8cWi6dZvGkOlaRdAliwxvd0BwcHAXPTk96AI/E3xA8R2k1q8OjXenaRdh3tb2NY5
ZJtoBAZXIVA2cgZyQO1cJrHii11f8AsmUzx6tqWqxLcm9vpBaW8Pl8G2TkAsNzN8rZ3c12n
xGvotTl0q3065MImspLyJZbUTxyqCMDyXYK57hQCw6iud8RC0hEFu2lpD4YFk19bz6YokSH
ITE8lu2VClgw4GVx70AerfDm1ez+HmkWszyvLFG24zfeyXJ9T69c5rL8UaR43kvp9S03Wo2
s1VlW0V2tmhUryxYBhIfTIB9KwrXx1pnhHSHt0tbXzftnmXFrFN5bRI6qQyo+Dzz8o6Gu+8
O61ca1pd5eSJEzRXUkSxr8pVRggNnPzYPNAHzx4Z8WeL9G+Hn2qytriWG+1Mg3FvIGuIkjT
lZcoWBKqDuKnPtXtOg+K/C/9if8JJearanU0s1W9YSo05VSxAKr15J6DvWf4+05bXVtK1bQ
7BoNVWf97fWhKlPkIVZAqOCCCR8wwB3qHRfCfh/xt4dfUdW0+G71RZ2Rr2WzjjclH3BcoAH
TIxkY3DrQB1fgnxBpfivSbnXtKsxFbXFwUEpA3T7VHzH88fhWz/ZWnrrY1ddNtmvjH5LXZQ
ebs/u5xnFcd8N9D8UeHE1HTNbhiNqZfMt5YGVIhzgrHEv+rXHOPrV2+vNZ8T6pLpvh++fTN
JtmaK81JEBklcdY4CeBjnL9iMDmgB05XXviNDb+Ss+n6BGZJWkGU+1vt8vHYlE3HPYtVnxj
a+G7HT5PF+t6ImqTaHA80OY/MdPXYDxk+uK2dG0bT9D0xNP02IxwglyXYs7serMx5Zj3JrQ
YKyMHUFccgjIoA+WdU+I1/wCLFg8TPrt9a6MzC31DQdJErultk7naXZtV+hIBzjjNey+CfG
/g2/8AsHhzwrY6jFZrCTayPZyLAyDriQ9fxrp9H1fQdX0+6k0B4bu3gZkkjgQAM2M7ewryX
xb4s8Xf2P8A2L4W8DazoNlayoJ5FhCAJ5mSsZQnOf8AZ55oA9W8TXnii0s4W8LaTaajdM+H
F3c+SiL+RJJ6V5FoOpeLbj402N5qmm3YVhPa/vp1jVlG0nZ0Dquc/dBPvivdLaYXFrFP5bo
JEDbZFIYcdwelUb7w/pep6xpmqX0BkuNLZ3tjuICFlwSR3OBQBpk5Hyt2/GuJ+IitZWFr4g
sLdZ9XtBJHBEwOJ43U+ZGfQYG76qK4n4l+MvEUdvfaf/wjOr6Z9guEks7+NFlt7xhyoYgjH
Pb866fWtZ+z3+i+I9UR0sf7KnlhikOyM3TIDsfPcruCj3NAF6Hwr4Y1zwjY6DbXE0EWlmKQ
fYLgwyQyFN2dw9Q+fxrnNe8OwaT4g0rT9H8K6b4hFlAvk29xKsVzaRh8tIszMWJLEnoPrWp
p4h8G/CybUtPvBdajfr50LyHzBNcSf6uIY6heFA9FrkNf1CG/8cyalqOq23h2DyJNJk1B1E
nnAYL5BA8sn5sEMRxyM0Ab2lS6pf8Ajix1q11WVbbV7uaRrJCNgtrdTGrN3JLcfiK7rxXAl
1oUttJ4eOuRygxSQKyKyqwwSC3f6V51GslnLqPiPQNUN1bWOqw2tih+aMwy7fPiXH3ss+7P
Yj2rqdU03TfH2lS6XrMhs9Q067PyQzYKMp+Vip+8rDnB4NAGJ4H8Jz22t31ve6RLbaSltB9
lLwrbMZEZuWCMdzgYG8YyOta02n6T4d1m01SCbWdbvLmVtOjfzftS2e/lmYdgCBnNZ2iPHo
Vrc+HtM8Q+Hf7c8ljbXALNuSNvnaZQ2BjPYj8qtwaxoHhGwvLfw1ZtrGrahu1GeDTmadGlc
cuSSdqFhwBzjtQBGNRvvDN7Z6Xczadq/jC+UJNqEq/ZlaEOxTIUEsQM4UDnHOKz7dtR8Uaz
YrrPhe917TBK6vdXsKWtpbggjcluxLyY6bj65FUPDfjCwufG2qzaj4fv7jxFBCsdvcXMBWR
ycnyoosExR+rZ56nmuh020+IKa1a+JtUlS/jmTy5NMEhtRZITksF5EpHq200Ac34h8N6b8O
vFth4g0PVL3w/pU7brqG2Uy20ezG7fF2VgQNw5B+ten+ItB07xV4em0+7jikSZC0MrxhzEx
HDrnuK8svviLpfib4f63deILQaLeafM0dt5N0vnt82wSKp+YcHkEHIzjNZuh+KfFfgSy07S
bXR5/Edhdz+ZNrN7d7QQ5A5XJ8nb3DfhQB0Pwyh8VWnj7xPba94mXVbWJvJijlmUSK6kHcI
c/IpU9uKi0i+fSdR8VaNJHe213fPMlq0Sk4cb2VR6FlIKt0PI6rW3rul+HfE3ibRNS0GTTp
NZt74ST31pMvnRKqnIYA5kB4XB9azfiLdDwf4w07xhO7PBM8MEa78KjLvDKy91KSM2eqlfe
gCt4U8caDrXw8S315xpjlzHa6Rp87m8EcZC7WCkOWJzkcdea5rx/wCGda8VRQx6fZJp0Wno
k+taakhIaJT+5Ge83lBsjsOOtdbYaV4Vb4823iyxWWEalpwa1njj/wBHvZGzuYMB94KOc9c
1xWt2/wARrvxHNpK6e32W01X7ReyWkxM06vICkwjB3bFQbRwRkGgDrr6HTo9U0NptPttFtb
Cdls7q5tfNgmhAV0RHQgoMHOGBGVOc16/cwW97YyQTKJreaMqwPIZSMH9K8m8V+F9UsIbdd
F1q+0bQQWmjkiiaR7NypzGyE8xuT6fIfrXY6pN4mg8D2P8AYlxH/aypDvEsQZpVABk2qxHz
7QSAT2oA8nbxDoDa1BYW3xC+33WmS29oljJYNN5wSUn5VIJMgUYLLjBXJruNZ1L4ieHdAh1
K+ns7mO31PdP9njBY2Of48kfMM5JX0FefQ+FPCulX9xr3i5ry71fWLxDBe6kpsUiyNzsQpw
mACOvzcDua9A+Jk9nf+CNHk0W4s53kvofsUhbfEwGcnADBhjPUEUAMuPFlve/DzVdcfxDPp
WlQagv2fUbe2+eSLep8sJ3ySUz6c1Q+JWo+LdB1W08WaVY6frWnIii1tLmVla3c9XWID52w
evVQDVSXUNU8L+Er3T7qxsV1Nby2uWsUhicGF5ArOqxggng4JA6V0WmtZ6p471r/AISe13T
Rl7WxkuJP3bQNwVhj9wcM/U59BQBJH8So18WaX4fbT47qe9b7O8ttcKTDOqhnBRvm2c8N3r
N+JXguSNdW8caDeWtrfiyMV9BeW4mhvYV/5Zk9UJHGV68VneIPhT4X8KXEHinwpu03WllEF
qsha5jaV/kXhiTlckj0xXSeI9T1aOyutFtZRqMunWMX2pjCHa5uHYCNMdBnDMfYigDzbxV4
b+IHhvQ7DU/CutJp9te/Zp7gT32JLebGBEjv9+L5ujE4x6V7tp/2LVvDcEF5cWmuKYhHcSL
skilcAbiQMjrWVq1np/ibWrXw9rWjx3lilv8AbG835ojJ9wJtxhsZJ9jivKfhppvibTfHln
o2mSXkGh6VNdjUbaS3MMEcjH5QjdZcgqRn7uDQBc1/4d/ErQ7bXoPh7rVnHpepTi4hsYv9H
kszkE+Wcbe3frWt8Odc8UeItYttL8XwXsF/oFuz3XnQ7BLcM+FO5flYCMggD1r0HxPrkui2
lutnBHcajezCC1ikkCKWPVmJ7AckdTXLmy1rwRfnU7cS65BqUvnaqYrYtIHxzKCCTtCgBYw
v40Ac5r+s+DPhZ8WrN7Pw9Olz4gtfLmSy4V3MvyHZ0JPzZPbiuv1jRfFDWt3dXPxEl07ThG
8ji3sIxJCmCeHyc4Ht2qXWPC/gv4maFZ6leWQuBNDutL1N0c8Snn5T1XntXPr4hufANpdeF
dY+wSi2sd2itK7L9sRFw3ms3G7JyQO1AGh8Kvsp8DPdLb6lZLPdMxku53ka5OP9cm7kI45A
wB1orc8EuLPwpaWFzq1tdX8SK06rOHEO/wCYIp/uAHC+1FAHWdq8x1zWvEE3xDks9Gsl1BN
OVCqqufIJRi7ZyNzHKLtzxnNendv8K8TvtevtW+KL6b4T8W/2Jpd3Mbe9mmt1xNdRrgpbMw
wz4Chs8ccc0Adr4UMnivw9b6hr+JZfNdJ7KSNQIJEkyEP+6QO/pT9N0exufHev3P2YIiqkU
ihm/fNInzMwzg8YA4qxoUNxpvivV7FkLWc0MF5HchMLLIQUkJI43EqCQPWpYFOnfEO6jaVv
K1a1WZUI4EkR2sB9VINADrjwxE1no1hF5Rs9Ou0uFinXeVCg7VU+oJ61ieLNV8P6Rq+n2ur
aU0iSI1tFNGpVY/NYBlwMDnA6U7XfE91/amr+G59Munims2ezvLJsBm2HcjPn924xwTxUXi
DwbHrg0e/mvEs7e2VJ75y2JpSiAx5kzhQCOfXOaAOMsZNL0e4sfDMWnxwDyvOlguYSszOZD
hUWZSPLJ2n5W61paPqng3RbzRBFpjxanNayPFPbjaXZwXcKmcbeGGT0xWfc6t4Lszb6p9t1
Sz8SxQrDvmefavz/AOqJ2kHfg4A4Y45pjNo8t5eWuqW/mXNhPPcWf2TTpJpPIl3hUk2jKBW
3ZXPzDpQBd+Iml+HtMtbTxFf29tbieEr5gkWK6ikJDCSNTgSEd1yCetN8RSY0vQJNX0uS8u
pYpYfJltnWSeJQG++HJRs/N8pOR2rpdZ8beBj4b06bUJdO1fTmlW3ndlDrbHAUsVILKQe2M
1ymvabqmoaJps3hS1lh8OfN9pjS6E8hUMclIpud69R8wPOKALfimXWtY0yK08P6JqUy3djH
C19AsK28qOP4pT+8wo4wMCoBoep6loDx+ItCg1qPw35UtiZ4s+bhBkRbDhtu0+ufSk1yfTd
I0XVn0PWbibUZ7Wzun06+d447eMqVHlL/AAOSM7OeRjpWRN4km8F+DLJ9Vvtb0a8vLqR7eW
xiWaIR7VZRIsmB/F935TQBLf3Ulzo11eeG7DStci0e9ikWF5TJEkMkXzIpc/K+7jA5FXNPt
vC/ijWYhf21vaeKH2JbWU8cga1URhmQoCPkBU43fKTjrXeeEtOutR8Dz22tPciW/mlkkaa0
jt3Cs2eEG5cY7nNeXaWmn+E/GIs9Ent9W8R3FxugsbS4M+5QJFHmyYxEi7xkf7PrQBJdS6x
fXxtfE0Npc6rZTpHGlz5fmI7AbcxjOVbkAk45xxkV1Xgu68TT6JqWpWdppwuVvGlu7a33rL
cMAAVw3yxkgY6Hpjg5qK6+Gd9/b6eJL/WdMvdfuLeRLq4uoigjPGxoQpGAnQZ5756Vi6Pq0
em+MJvsmuT3FlqWntDc31tKsrw3qEZ7bM5HB7mQ0Ab1nNJ4n8SaPc6pZm1+1mWM/Zm8uVmR
Syxy7XypTntya9IutGtLyO3juXnmWCQuu6ZuW/2sEZryfwTqf9vePIrqyu9YuhZArdPd6Zb
wyKXUgCVgd3b0zkCvWNY1ey0HS5NQ1GRhChVQEXczsThVA9SaAG/2DZyalHqNxJLcXUY2q5
kKgY6fKDjvUq6a1pog0/RZksDHny3Me8A5ySQeuSST9awrrxVc2fhC78QXmg3FkUcJb2dw6
iWbJCrkDO0kn7vJqt4Q1rVNS1fUI9Xmme78qOWW0WALDpxP3Yt3JZ2HzHPQY6UAdDoX9uLa
Swa+YZLlJWVZoflSVOzBex9RU2oaVY6tHFFd7z5EgkXypWQg/gefoawdb166ur5/D/hoq2p
M3lTXkhxHZcAnr9+TBBCj15xU8VhaeDfDepajbQXWoXAja6uJGYvNdyKvX/6w4HpQBDD4R8
GaRqOIbWC1udRkZxCZmUTPjLMEzycdaxtQttB1bxHbaJFpsd2Yjske7vmjSPHXykBy8g9eM
etY9iVtNXuda1KZ3vdOaGTUP7PBuZnknI2xqGyY4lBAO3G7BPSobvwvf+HdW1Lxpp+irHfp
qH7uOV/tYuYST8+4gtBksSdoOMUAb2o3PiTS/HWmaDY6rbwaPLDm3tjslnmWNcuPnIPPAzk
1c13xR4k0/wAJ3Xiaz8Pm5gS3V107n7Ur7jvyVJXAXkYpmlaLZ3nw0kj1rw7d2DyxzyS2n2
gz3EO8ksIpPvDPYceleZaZqB8G+CfFFto9nrGkSaUtpfm4v51kup4TMAytGCVj+QEY6nvQB
6FfT+CdT0K08XeKU8qcWsVyLa4laU2/mD5P3Q4LE8DI61zepeKLOLwlNrXhfwtd6mC3kzXG
qgRw2siyBdzRsc78kYCgUugePNN1Tx5rWoeIrGTwxE+jQzxm+K/NAJGKzBvow+lYuiWN1qn
w08WJ4bvJ7TTpNXjvrPVNdYgTxDYZJCTyw3KcHvkUAdr4tt28P6np2qf2ddHSIrc/bEsLMX
IdhyFEZP7vqTvAz7ik8L33h3xJ4Ps7nT4lkv47eaXTF1FIopHVsgMEBIK543EVc8O6rb6f4
Ovb3xJrGrapa3M2x729szGrqy4/dIo3CPryQK4XxV8OvAus6TY6n4N1Iae93IVt54ZC9rCq
jMjkEgxgY7HOfrQAQeFPiN4pP2e+ltNLj05RJCJ9L8pJ7o8FtqtzgAYkHHtXW3HgGJvh3p4
1q1VtWslW4vXtE82S528tGrEg89B6V5rpPi34geCtPu47S8uPG8NtsjSdJBLZWqnBDSS43h
gOqnIAYE9K9z8J61rWr6ObrXtPt9OcnCNBKdsgPVl3c7eRg9+tAHDeJ9JtT4Ms9d0XSrTR9
GmjSW9gudOAlhVmBMkgA3kD+Jc8jmsvwLPe+JvHVle6R4btoPCVnCH+2vAIftEyggSRKBwC
cnHbNb8WqNY+Ernw74UfU9R1MajNZqNTO6aXnMjKzcFACBuPAH5Vv+AjoenabFo0VxokWs/
M11a6ZMJNrAnrzu49T+lAGx4i8YeGvCjwf29qUVnPcIxhVly8oXkhQOT9K0tJ1KHWtHt9Ti
triCG4TesVzGY5AD6qeleU6z8GdWutWudc0nx1djU2uVvIWv7dJxDIpO0I3VUwT8o610lre
ap4V1Nj4q8eDVEeyluvso08RuFjwWkUpnIGeh65FAFb4q6fCvhGW7tYdES4+7El/aBzNIfu
qhHO/qB9a4jX4JPC5e6+IWkWo0i/jSMX+kWu0W8h+7HJGTtAVudzZBrR+H/iZ/iH4/u/FME
t2LezieBLOe1U28HOUYSk5EjDk4HT6V6Fa+G9S1Jpp/F2pC/SdSh0yJQLSJT2IxmQ+5oA8/
17wb4Ss/D+heI/C2l2NzZJtWSeJijTpnIbcp65BGe2a0NXbTtT8dQWGrXVt/Z32WK6tNNnt
jLcXm2PcUj3cYHt8xOR2rN1Hwr/AGPq9t4L8K+elrHcfbYLeScusLyKQzHPSJFDEDnLEe9J
a6tEfHWraf480lLOw0r/AE+PUr6Rk2iOTbD5GPlVeO3LZOaAN3wv4w8M+KPGCW51O1jvrVW
/s/SVjZWgAGGc5UAvjgqPuismy8aR6747W10+6jtb3VHFuYHTfKtvEW3gOMYzycHBBIxmtT
VrjTtJt9P+JHh2K61bSPMea6isokmzC6ndKm4Bkw2CQp9ar2Xi+7t7+ysLXw3pDQfaI3iuV
kZEhSbMnBZT+8KndgHk0AbGuXFr4GuIB4fsxd312p32s15IZGjHO5V5J+bAzjis+Txtqsep
aNHqklvpVxeaUb6e2uLcvHEwcqdrZDBvmHGKi8bW+h/Enw5Z32k+M7KHTorkQbhbiQyT7ht
RXI3o3bj1qja6FLp/i60sdYljsTPLb/ZtMSFb2KUqmHZGc71A2jJ6D3oAzNcebT/E2l+D9f
8AB1xrFncyxSt9i2tCZf4Z2B6ENkBOBgd69JvvAHh86Bc6fZ6esIbMwSJtgMoB2kc4Xk84w
K5aWS1bVNO0bUJLmPxrYzzxabfMriO5KqZEWRhwUZWGQfQ4rf07wfq2pSxa94p1Ka31q40t
9PvbSwnYWoLE/vEB5DAdDQBwHhyz8Sap4e1zSde8KajpV5p0UZmv42Ez3kiZIjjBOGXYeAO
AT6mukfw7ca5rFiL3Q5/7H1KzQ20jExz6NJHGMKy5x83qO/FZ3iXV/C/wz1Dw6l1rHiDULr
RbNo47GOUyLOsjYDzE8FuuM9xWVL4r8MaL4d0XVLjUfFtmL3U5dWhjcgtMCSDE+Wx5XQbe2
aAOy0Sa4u/FFno9zG8WraRtl1N2yUdQpSF0zx8/J454OatazBqGl/E3R7qx09nsr0lbmfyW
dFlICg7lPynaOCwK9elcLpOsX+p2nirxkPFOo6LDutTBJqFlGZ4oslzCqL99WztUnk5ra8H
6hZfEaTX1u7rxBcaVLepcWq3MYt0tzHt+VXQ564O09gKAOmGveDdKuksdLvJHuvti6Uwska
UW0zkvhh0XJySfepo5fFD/ANpQ6bYQaElrqYLXN8fNW7t8ZeRcEbT254q8Nb8H6T4rk0O3u
bOLW79hNLBCuZHOMbpCBweO9c/8XTpd34MbTb7xRH4em8yO4WV8sGVWwQVXllOcY70ARpP4
R8bvN4d1HxPbeJ9l756RRwKPLC8hNyjHH94Gt7x3rOj+HfBs+oa1Zy3dmjpGIYiR85ICZYE
FRnHPavL5Fvvhn4T0688Oz2Ooanrcht47m7iNpDbqF3DahxheCfm9a3/hrq2ueONKv/7d1O
z1zTUVYmiewxFJJ/vt9/GOcDHTBoAt/D3xtq/iS4msIvC8Gn6Zp4EbPFdmQqeoXGOfQj3rn
4PE2leNNQg0fxhocUk2m6ku+S4tji0DFvKDFgCuWCD0Nez2NjDp9ilra28NrFGuEigjCov0
ArgfH1jca1rmm+ENLSO0l1f/AEm/1IoC6wQMrbAe5LEAZ6UAdHqvgzw5rEy3Oo6VCZkURq6
DyztGcKdpGQO1FbqFvJIZzkED5Bk/jRQBacM0TKhwxUgH0OK+WdC8NWeo+CI7jUfHd1o2ps
9wsEd5ar9mUmcvkEr83zDlgQTX1R2rybR/D7atJ4n0m38Z6la3C3rqtrGUKWSLMWBjUrgBh
waAMTSLXX/DM1xqXh+6Gs6asQWIxXZliLjl3kiXIXex+VVAIOcnArqrDxVpeveJvCglvrSH
Vo7aaaa1QuQS6BSI2IAYBgefaszxPpMnhvWrrW9Q1K7ew1FoLOzXT7IGS0dvlfftADRNxnI
JGeDWfp+oWfgpbzR7jz9W1u4lWC3t48fa5VHAEU5OGVV6Lwwwc0AdX4i8Ez6jqF/e2k32aG
SB3MUUgjNxKUIMbkD5Ub+I5JPYitHUvEOn6D4Vs7e6givbmbybJdOtpEcvIwC+WNxxtB4ye
1cf4kvv7e0fSF1/T7M6pLqSCx0b7R5kjIRtYT7TgkDJPYGpfh3DoWsarLcR+DtD02WzQOrQ
5e4hk3sMMHUEdM5GQexoAwpPhXrxjlu1ey0S0kmFwCLyd59NVGLqQQxSVgckZGBnisvwhrX
iex1XXvFmmR6bd+Hhtgj1O+uZLeO8XOQ6kqSWzuycY3E4r3jXb2TTdA1DUIbGW9e3t3kW2g
5klIUnavvXhGjeE9P03RNB8aTeNJL6xguEvpNHLJcQpJK4U7QduCu7njgg8UASrd6p4w+IV
1F4T1G1vLdbh47iO/tbc2u3YCQCoEpIOACRnitDXNI1ya5tF1XwjqrajZfure4010u7ecZy
D+8wUxknnv3qxJYXEOsaxqUHje20e2nE2oG7tWRwiBwEOwp8vICvk/Nzj22PCvxZ/tHxVbe
FdUht7y6nUmPU9JDvaNgdG3DKN7cj3oAkhl8WPdDS38HXd5BFaQwJHqBgW3Dp/wAtTKpLMT
/dA4NOvtX17StLu4dV8B2cAvpmcsLg3cUrkfNuRVLZIHAxj3FeoDpXD/ELwhdeKNLMkOsal
bCygmkSyspfLF3LtzGGPXhgOO+aAOAupdctPC1tpcPhq3axvJPMk0qdmhMLs3yQAK7Ozvgn
B2qF6iu+0jRY/BPhye/XTY7/AFi5xK6QIkTSykBVhTsFAwv0GTXIXnhHxBpmkR+IohKL57O
K5v5rORYbgXKj944jcFGJT5eSMY4HNP166ms9LtPEnh+0tfE2l319Ffi6vr52axmxjzNqjA
jReqjkEnigClfLDqV1czalLYeIdU1ZpbNbd7zy7CHacvbb87nkCgnA4B5rBu9U8BzNaaP4R
0todQmtQiMJd9rbBd7nLZ+d8biTz27itu68aRQWa6r8PLTw7runnUvJa0eL7O0d26sX8qQg
KSwB5PJyB3qz46e+vtQ0nw7Y2Mui2o08ajdPaxxx/ZowfmSWR/kVAewBJIoAsaPfXmqWK+I
9P8KQXviDS7GCManPcCGOdjkSqxHZV+bJ65rQ86bxV4ogniu9B1OWOWG6s7aUzHbY5xJLsP
ymTeDtfHQCvP2utBikEmj6ot+13aY1A6fN5kIVyVjdnCqoBbBKgYBAxwxrpofGV14f0SbWr
/xHb6jPa2UtoLD7CsbvNEyln3Lw2FYcKdp7UAdfrlvrtu0fiLWLrSEg0rUDPHKYXcpZEAFc
ZwJc4+bpWJofii3mn1jQ/DXirw62orqhmSKaJ4/9HLAyAknMj8n5hxXReDPE1n8RPCly99p
8MkBPkTxkEpNxkjYwyB9RV23+HXga1RY7fwnpaAHIPkAkfj1/WgDg/GmkaRoWtv4y8STaTp
l2b5Rpmoi2klWNcBm89QQpc7SFf3rT0/UNB8baxfaRH4tvdXstWVb+zNpiFbFYmAMauOSS3
Jz70njTxFq1za+J7DSNL0efR9BtwL3+0o3lWdim7ylVSMYUjk+tc9F8PZtV+LWm3M+lzWXh
mHRozYtpt0YFtXwN8ZC8nJb24FAE/j6bXtA1t3vvHB07SrxzcR/2bYk6k2z/AJYgAFXQDPz
N05re1rxZ4kvNR0LS/B89pDDf6S+qvf3sW91VNuBsBAyxPPpVbRJdUu/Bvj7T7We41mLT5L
m00q6kPmzSjyeYw5+9hyVFaOk+F76fxDo2rCSOGztvDh0wx5BkjmYruyBxxjmgDqfCuty61
4G0vxBdrGkt1arcSrECQDjnb3+leaaPpOh+MvEXjK003RbjQrDVdOWG7e5Ty57iVnYibyyd
wGOhOM129lDF8N/AukaRHFPqq2yi2AiH76ZsE5VfUn3AAye1cPoWi61dapL4sMsmj+L9WvJ
lj3zJNE1mpGxJ0DHIVegU5BI6UAdn4htPCOmWcd3faVHqV/p+lyRW9uITLLLAFAZNvQg4A5
rkptH0dvhzJr0sjaxM9ukUa2hjjGloxBCRR5CgqccHkkVV+HHjFrfxnr+j+LtQnufE9xPKY
lWzZUaKMnCRnqR1wDjqOprIn1/wpqV3FfajqNt4d1jVZXAvdMId0iQ/LFLE68O3OSVOD3oA
7SPX72L4SapPcDXLu906ESPLcmOCeTnIw0YKgAdeOBXB3eoJeeDpfDWueF4Nbee78uK7tL4
XDPdyJvLL5YU8JnO3uOa6nTkh0XwdqvinRPH1zrltJMo/c28JUsGCtGVOFySQCxxgelUodR
EC/adS02w0vU7W7Pkotj5TaVG8ZMt0Vy24uMDcCRz7GgDmNQ+Mfh/wnZv4N0jw7bPoamSzZ
S0iOFACsJAByzEtzn603WfAviXRbDQmsdKfWtEkuklMsskhmgSRgSJIuxAx8yn8K1LWw1rS
vCzXXhf4e2t9oOq3n7221TNxNg4UyjHSN+ueSM56V77awfZbG2toYY4EjRVESfdQAY2r9KA
POvE/hPVfFGmaraprFpd3lpeFrGO1nNu8EGwfuJGXPJIz8wIrivhlrcnh59em1+wstJubNF
VoRDGlzeksQGllGAWB+XAUDvXq3hq20mDxV4qntPDEukXklyn2q9kXC6gdgxKpz0HQ1x3iS
O18bQSTW3hJWu90iadqsF7DHO4Q4LoCckEgjBBznOMUAN8XeJLbWLrwjNeeJrzwtoV+lxJP
JbXAjLSJgIhkwe+T74rB8LeKtEtviBrF94j8eQapBpunrZ6demA5kjkbe7MQMM67VU11ej+
E7DxR8L9P0xbhIZ9PvFnhmNp5bQTRvkrJGTgt1Bxweoq/ceIPEN9rmraZ4S8K6bNb6NIsNx
PeyeULiQqGMcQUHBwRy3HNAHGeKPh5Y6ZZ2OuaTqlxF4Se5iv9V0+1ty3nHaR56gDPOQCvQ
A5HIrrvhV4+0PxbY6jaaDpMumaZpMiW8LTN94EEgcnII549607P4i6TcaFqlzcWN1a3+jqD
qGlsoM1sucFsdGUDnI6gGvNfil4f1yxudQ1jQJdJuNGkeO4utPEJhkjaQCMTs6cuB1/pQB1
d7cS2HxsW41RmVZE8q0kjXKxoYm2l/X5vMGPVlpdcj0XxroWn/wBu2csd3FdC1h1KxYEWrS
L8k6k8GN/lHIPJx2ostLsIfibodpqEou7uy05PssjyEl8I3zYPXnd+VUdbi+F9jrusQw67c
eHdbVkWYWksoBc4ZCYxlWGW9B3oAm8IeIBomjWHhy4ntbm20tptO1RDH5UkLcmF2QgZDhWB
I4yRisPT/A+seJNAF3qtnp8FlcGQW91dzSR3MFsWLwEhDskwGx82MD6V0evQ2/iHTrrQNct
YYdWlvbOzvrq14NxBu8xHU9VBwRjtk1J8QojcXXhbwPaTfZdPvrgR3MakZECDCqD1A4oA4m
FSnh7X5tGktNOm0SW0+y3+lQs0KYDr50ivncoXO7AJwc812+uWdxbeMfCnjibVybeVYtPmj
sokfzi/KlXPJRm6gdsUfD/XtFgvLvwbHocWlXUd/cwC1jUktAi5WWXdz8wOPTPArjY9e1aw
8Vr4q1rw5eaxZ6es0Ahs2jEOkusoQYTIwShByeecjFAHbeBYZV8T3+sw2msSWPiAPeF9TX5
7OaNynlbT91dv3cdqx/jkmpfYNOkk8QSWWivKEnsrYMLi4cHI8srjdx1UkDv2qjqHiS0ktt
emsdZ13S7i7vBe3UUsJZ4bdcQERjnBDlGKg5496qx+H/Dev/D3UrjWviFcmytr9tQOpxO0U
sZkQK4ZHHyq3ICjj0oAzPHGk+E/CfhbwzrNjpIe+u5fs73a6pJEkXybmEjqX46g46ZNP1yT
xF8TvCWka/4V023lvNI82CbSluleIblChxnkgrnrg8D1rc0L/hWmj+FdT0yLXLjxhpMDRRp
pzQrKkLscKE4A3Enkk8d6zptUuIPhlq11oPh9vh/p41O3t5HtgGuZYi2xyCucOCRjFAFi60
HX77wvFD428LRz3l0EtJrS3u1Vr50V3hYbP9Xs27R6hjnpWR8JvGviaztbXwr/AMIuLeykm
ltoJxFJ+6nOW/eu3B29PU44rR8A6fp2j3GgeLp9anurG/mn89zMzwW0hULD5oOdshG4Fjxk
1715sEaKzPGiNyCSACT6UAfNPgfQND074iX+t/EDULN9RjZsS3m/a8oYgurY2PyPXI4Hap/
HngnVbbx5rXijUWubnQbmP7VFeWvlyzhSoDWyrIfQErtHHJrode+EuijUL/xGnidB4XuZZL
u+sp5n8hEP33R1bghskcdTXMeKPEWrPZppOn6kl54bs40Fi80yeXfomNxlnbHz4PCqQRjmg
DtdK+J3gHxdc6f4S1Dw/PHBOqpB/acKNEBtwgyT95hwB1r161tbWws4rOzgjtbeFQscUSBV
QDoABwBXjPwu8LeDtahh8R2Zv5pNNutsayXIntRIq/8ALI/xqu44Y8g8dqsfF3UvHHh+5/t
TSNbez0K7tPsbKtqkwhuicIzM3KKwbBYZxgUAeupqWnyaa2pR3sMlkqs7Tq4KbRnJyOOMGv
KvGmp6o2i2XxD8E3sesx2Jn27YQRHA4XJA4LBdmeezZrX8I6L4q0rwlH4O1jR9Ll02GyW3j
ubO5IEgbh9yMvXBLZHBrkNE+HniLwbB4qtrfxRbaxpd1YyILaXImQCMqmVX5c8bc+lAHsGj
3V1feHbC8vIhHcXEEU0iocgMy5OPail0S8N14a068aNYfOt4n2j7oyoOBRQBrdq5fw1bpDq
/iYRtHIH1LfvTrzEhIPuDmunk3CNti7mwcAnGTXC/DSW+utG1bUNU8iPUrvU5pLm1gOfszD
ChDnvhQfxoA7kghOpB9q8u8caJv1aysdECQXd28lyq2cZW7W4bapuRLnCKFyGB+9wK9SLZ4
Gc9K4fxFfReGPFr6/ct5cV5YfZFuJyRbxyoxZVfAJXdnGcdqAKvh7UPC+m6rpug6XoVxDrE
kflSvcWXlTLGik+ZJJjDZ9jzms3wFqE9l4qvvD7XNzNaiS4MMd4qm4hZZMkNwCEO4lOTx3r
kdH1LxFr3iN4Yb/UL0wzXF4bC4keJThSFijk2DjJGDnGOoyK6P4Y3c+p69LPqMGoabe2VvJ
btp99qDTyR/OATtZRkccNuPagDv/GNvdXXgjWLexvo7C7e1cRXMknlLEcdS/8ACPftXj2my
w6x4k0nZ8K7VZJdQjU6vCFuYZIgh3zCaMgb94BBI5r1H4m2sV78MtetpZ47dGtiWllBZEAI
OWA5xgcj0ryefwz428K6uNQsX02TSbyeOW2sNGY2yyXZTajGM9VAO4oCAcZoA6g+D/CfhiX
xDJZ/EK/06S5xJqQaeOaZG6hvmUsOvYYxVrR9f06HUNKmsPijJrVnLcpa/YFggaR3cEDcQA
yjueKbrH2rTX1mbVda0pPEOn2KXFjrd7p6qIEdijAhScrkAf8AAq5vwrfa/rfxOgsPGtj4f
tdVsHSaEHTyJbg7CxaCZTggDaefWgD33t60jMFQsxAAGST0FKOgqpfahYafbGbULuG1hORv
mkCg8e/WgDyTxt46t9f8OXk2g6nFF4ct1KXmpyIGR5dwCRBTztznJIA46msbx4ZdNPhPTfC
+l/ahp0n2v7fuADPIdufKXG4t1DcDsDXS3Ol6d4y1Qf2HoL6bojxSQ3mqeWsMV7CfvRrFwW
O7GHI4565qjod/put/EXTpbVTJbtlbaDUbeSGe3WBNhaCRTtMZIBMbHOTnFAEniH4OSXlja
roWoR28WxGvtLmjK215KoyJcKf3cu4feGa6DWNc03VtCuZ7fULy3utMFzEIbZVdrsxoBIEV
siVVJ9Otdpq17/ZujXd6rW4aGNmUTzCKNmxwGc8Lk96+d9UtPsSXmsaJLJ4e1T7LK0+j3kp
kRI5XUyzWUy8Ekc4Hr2oA1NBls/8AhE9W1KTxYuvXkqLbtpVvGscMG7GN4KAsRjr044FWfC
Otabpd9f6VJ4ltbSCxdbq90m9gEkiqyMZAmeRuyhwOh470aTBc6rHq9r4Xubq60aSUmyne0
HmQXEa5kidjhuRuwWz94VDqpsfE2i6H4st7CCDX4rp7K5clYbi5eNSVQbvkYEqGZScnAAPF
AHqfhHSPCtp9r1zwvELUa0sdzLEPlGMYDeWeUz3rfXVbIau2kmdFuxEJhE3BZScZHY9O1eG
T+EPFkd62u+EdQkg1KPT7SHUNNtH2MH5fKSMCrjBORnrxVmbV/E+veH9QuNYkWLVfDWpRXC
40xleODaSZGQt8465wcfLQB1+q+G0hl8X2eqeIrXTLbxVcRrZtvCuXMIjZMN97kdBU3i/wt
4cOn6beazfalbTWkSafEdPuWge6BwPKIB5yRn2HeuBl1i48TavpEt/ceGvFV9YzLcWNrdRz
6Vdg9zEr/K5xyBXdfFjSnv8Awb/afmvbG1RlmPkeeY4ZQFlIUEfMo5BHTB9aAIL7xF4XsvC
lv4e0yB9NsbizdrMCYWiyIjhdqN1ywBPHJHuat/Da+s7zwxe3mn64+uFZMMI7Y20KSKvKRB
gCRn+I5JPWuR1Lxh4V8XeGIvANgiWuvMiwWNr4l050+0FFHKjsSB1BGM1Y8IXvizX/AATq3
hS68Hp4en0f93HNaShY2mQrIsaoCSMjGTnHNAC+GviZqE1zfx+MfCerW0E17JD53lefDaN9
0QEKNw4PLYIO70rlLjx54k0O4tv7H8K+HrO0tbkLa24QsTHI+3Pm/wALZ6gDjpXWeJtD8Pf
ELQdW8Q2+sanoEliu64ltbgrG0giUsJEHUr90/wC7WL4Rbxb4N+Gkr6ZpsHjvM5urhPOKNa
OcMVCsPn45yvegDt/H2l6lfal4Nu7e9tLDU1vkR1CkySKRukWNxyFAU5yMHvVLxA2l+JrF/
GPh/W7e2tbWb7LcTSwhMMjkbkZlPOWIIwQwNXNWgj+IHw0sfFH9lX1hrEcJnthby+Xc2xJ2
yKrepXPBHNcbpMdrrPwS1jStLa1Fjot351rc6nAqGYo5f99FkbGDfLuOAetAFxNRs9Ph8Re
H9UjtbKW5tG8x4bVd8kqkBVKINsgdXVhtUHGc9M1g61L4TsNF8OeJ9a8DGxn+1iNo5LsGO5
BjyNsgLAwjJO085AAHWrd7a6lr2teGLnXrOPR9a1d4Lp/s8xKJs/duFdc4DKsWMev1r1Ow+
H2jW3hm48NX011q2kyf6uC+Kv8AZ+c/IQB/FyDQBx3gLxZ468VfEnVpvs4g8HwriHzIwctg
YEb4B5znp0rom8XTT+NVtbHUYpbGVrUQxqoJlVmkWVlPfawGcdK5myj+I+j+IdXv7K8n8T6
PZsfs32qRI3chdrxAcDg4IY9SrVZRtD8LS+BLLUrqK51DTLW5vJTEplcRtCxd129RuOKALe
s3yro/j+OLxtNcTl1hitUUb9PkMYCwICPmLk/rXHXR8U6DeaC2lT+HWlMccJtJpleKxxhGI
bcGyzEZCqeRj1rodam8Vazez3nhO10q6u4Q2pWpMbQyeXJDsiMu4cyglyAf7ozjNcPHpmta
dP4e8Qa9p2l2Oty3McksN5ZbZrdUlPmygwqchgcjJ4x70AekfDq3+Jdhq2sr43ubU2Pneas
juWZiw48tsgBB0wRkU9NG8dxfEXxFb6NrEel6PcmK+jaexE6ySOoWRdxIwQVHHvUnxR8It4
p0u3lPjObw5ZW7eZKCwEM3O4bgcHcMAjn8K1NW/tvwx8KJrrRr2TWtTsIBcLNc/vGuFBDOB
9Vzj04oAyrPwT4stfiBb+JNQ1uy1qO5hksb9Psa2x8gjK4xneQ2Bz2NY1zpniK0vtZ8MWoj
SWKyjudJ1C6y8UyQylhE57FQcHPYCl8RfFTQdc0nUdG07VbrSWudOE9rqkccgxPnPkY25Dd
PqCaTxB4w8UXvg3S9TsFTTdM1TTlD3NxatKyXLfLsYAjYD0yRjJ5oAtRzTaxqPgPxPqlv9l
1iaNFnQIVCkuAw557n8DUvxUtbjR/snjDRdRNjehvsc8XlkreBwVQMcgLsJJBPcYqnPZ69a
eDrPXBq0GoW+lzbrO8YiR2t2A25I4LpJ8vutR6v4yvdQ8L3en6vf6HbXE9mJ9iQyv8ANwwj
+ZSu7aG9SODigDRhhnu/iP4Vlt5UubS+09bi9nYgl5bcYTGCRkmQkj/Zqn8OdGh8SXGpeMN
YuJp7lNXuIYoC+U/dykRlu7EZ4HQemaz/AA7rElvp+n6k/wBmg0/RI7q/SNWXcYpFCRRs6q
q7ixOSBjpXVfDXSLtPhvMsjT6bLqFzLcpJGVZ49xGXXjoSCfoaAOa8K2d1pOo+KoU8QPdat
Zx3Dn7LJ5zcyF1UQyrnIzgHcVNY/h7QfHGl6Nq3jCTXtN1uDUrRWKypt+1MWAPnK2AWRMqO
Rk8VZ8B3UmqeKzJc3I1HU5oL2K2mUSRG0OT8+0jG2TAO8Hr2FdJea1o1n8J7jSdVSwF9bxF
JNLguU1B3O7G7acl89eRxQByUH9qWnhrWbK4utMs7XyJ7i30SC0MTXMYeMrOhkO4AtkHPHI
rI1WxjbSNWvrrSb/QJ4TBNEsETS/Z8kxraETfu2++WyvyjPar8em3mn6Pe32nata6xocNkY
2RFEC2khuIykCh/niUrknJxn6V03g7w5o/iCz8S+H9Z8Qy6uk7JJdae52y2zEl1lZgxG4jA
yp24XpQBxniq48PWfwss9F03w5fQXUGqJHdm63LNHc7fvsyZWQOmR8pwB+Vd/odv8O9V+DF
rpr3EKaDNOls77DGZbnzB6jJJeqkfhTwD4F1GBdc8U3l1Dq220h0+9umlt96ENuXk7CuOuR
itPx9eaJY+HU8NWFpaqmp7ryE+UJIX2yKz4I4VzklWJAz3oA5+P4f6n4P1DUNJ0vWf7bj16
1lt4dPuIETauMGSWQcFEBHAGTxW38RLPQ9N8C6NpmtwahdLp/ktFPb2zTJuQBTvA6ggkleM
joc1d8PeH7rxF4N0i9vL+70fVrFpltbu3uFlfy2bHzEllYEBcrk4IrI1jXvEEmg+ItE8Trc
iwskMcusaUux0KlSCRnqwbOF6bT60AaXhHw/Zav8AAldBvpjbWF7BPGzRkJ5UbOxBAyduBj
g8joa4Dw7Z614S8U3Ok/2ho3ifw/mO2uLK1MAZ024R/KLBd4PBOSW9K7y38OPefBjUtAttf
ttYjvS/+l2yZVUZgzZAJJOMkjrzXPeAfh3NfaNb3lxfLp1iJDm2tNLS0mcg7RudgWKkDOeD
QB6bc2ul+DfDGr6poehwxCGF7pra1QJ5zKvp68V57q3inw/eeENLh+JLQ68b5l1IW+kQM0M
NvwA0uTyiluScc9uK9Fv/ABRpdj4osPCTQXV5e3cJkYRxb0hiGRvlbsCQR71weo/DXQtQ02
XT/h8ul2Wm6pIYtZvoZjLI8Ktu8lOSBuPB6YFAHYzS2HgP4ZSSQ3lxdWWnWrGB3lDSyD+BQ
zdevGfavFtB0nxFHY6PaaLNdaVreutd6pdXH+suUt0xhE3EqDIxxluh7CvR/ih4RuNc8M6R
HY6lZWUmmSeZDY3cm23uWVflRuRnbjIrJ8ES+M9P1bRbrxXDBFY3AaxglNys8kjyDzEVCvH
lrsbG4k4PWgDtPh/F4ktfAlrb+JbSWK9jkdI4nZHlWEE+X5hB2lsdcUV1/CqSyjBPrRQBI3
IrgbrxRp/hnxnqtnNp88zXTRXB+yoruAY9u7Znc3KEEgGu8kdY4Xkf7qqWP0Aryrw8vhnx9
r/iLxN5tlrVlEY7aATWawtAVXdtMh+bILEc4xQBDB8X/DeofEfT7XT9XuZ7GW1khkt0tXLR
3PmKF3gLleCetdR4i8W+E1up/DesQXlzJMrJJCllLIrqBkkEDHGRyOnFc3/wmPgbTfBl1al
F8L6g8j2cllZIDeQSltu4Ko3MOhyOorT8MT6p4p0/wzql1J/Z+qaRI63cU6HzLiIqY94Xqo
fAYE0Ac9ba34oTwtNqegajqlzFC0ghjurNDFDGnG2SSTY7Nxyc55xzWNH458SwXtsJ/FsQk
vb23jV5bSLyZIXIJCFTuiK8j58g44Neq6h4D0HVNYbUNQW5njkYSS2JnY20sgGA7R9CR+Ve
T6foPhnWvGM3h1NHsdiahJK1o0Md1auinlkdDvgb/ZbjPagDrPF0vii11jW01eGS4+H1zp7
tdTxvGJrX93yIgOTk8cg9a4+Lwta6jL4clj8WwXOkavqQ1EaZrbBbtsxbNqMhwTgAjgHOOe
1dzBZaxLNeaJ4V8TPPplpmNhqNitxaoO9v5mVZ+ODydo4rDsPCHhrW5xpsPhuy8P6oZYL1b
q0YzxXECPktBIOE+bjHBGaAK2qDwZNo3iHw7D4tubrWbhYrWaTXWcFYUk+6G2AbT8wz3OOa
29J8PeLtE8e6DpNncy3vgi1E89vciQM8YZPkhkJyWRcnaRzjAPSu08TeHZtZtHm0y4Sz1Ty
XhSWWPfG6MOUkX+Je/wBa0tC0+TR/DWn6XcXAuJbS3SJ5QNoYqMZx2FAGhu6V5n4ou/CPij
X4tPXT77VNb0ObzIbiwTP2SU+pJ2n0IIPcVY1/xLb68/2DR9Wa20e2cHVNZtZdoiG7AhR/7
zNgEjoM15VPb3l1cya7Z2drowkaG0tLKFxJcyzBywVHOBhgAxbLd8dTQBfTxN4g8X6xBo3i
uVbXSY5Z5VEFi8hzGQsYuVHyMjckbTyQORXQeCdV8J+GorddWtbiDWw8/kzS28kSyRM+Q67
zgZG0cnd61O1wnw/8U6LJq2pXs11fwhrhCWdEyQjgBcgKCUwB/d9zVvWNW1bx/qkWj6FAtn
oYjaebUry1WTBHA+VxgfQ8n2GaAE8T2+tePr3RLvQ9JhvfDttFNeS2+oHbDezA7EjIGefvE
NyM9a5zwlH4u0/wG82vWunaXp2kvLaQaddKVmt9z/f8wq+ch9gAGMAc1T8X2003ifQBoPxF
kHhyKWOO/g0x022DKMiUonyrGW25zwCazU0PXZfiDqs0njnTr+9uYZ2eKeHC3ix7SNyBsRg
FSVK4IK570AdXaePk8DeGdLtLfSNPWxuZpImnjv4yY5Fb58qiLuYA5OBn1rNgFvY+DvEnhD
VtLlvNPs5m1CLUxh1uXkcOfuqxBAYEnHAODWHeWGqXPhlkivY7O4vWdbe7ulfYDjzPOy+4o
0rZQH+LnGaTw3HaLot5eWs90zmNo7p1kkllnlP+t85Cy+Wr4AwNpyvOMigDuNKlvP7F0CO5
h1VpZYXtrFtOYxqkEpCh2UgBjGu1t+B16V2F/o3iixsJ4LLWrTVbX+zPsUFnqsfzXVx03SS
jkhhkYx7157Zy/Y9AsrG7tbmDT2jlNvc6fJJ50CtHtKIC74PAyucrjkVJq/g5fFUWheNL3x
ZeaTpawxGazvbvy5bcquAUdCQH7kEHJ7igCxNDJoOr3dqLmazutNe3ns7S/mjuo5g4HmLbt
KAUC8gYfPtXba74reK01q2k8GavqVtaNFARHGrJeRy8FoznkAHmsDWvGfw71bSpvDGvR319
CIvLbzrRml4GN/Tcp/2sCsbwTqmh6D4jmNhq95c6WImVYiZGEXQjKLuQseg+4fY0AT/2drm
n+Jr650PXtVubLRrqGFNOvtOS9Yb1A/dTbvMCDPPdfem65oFjqPj+31LSdd8T6BNPq5tbqK
2hYQXFwsYPm89EwNu7kGk8Yy+EfEt3b3A0DVotZjkDC4QSWUuf7uACZjj+EKx9cdad4huNU
vPDNjZz+E9cto7EiSzv7a4lSe0cDCk7ly3XHzDHrQBraT4m8MWKa9amee3j1jWGs4Vn091J
uJIxnK45UkE7uhrjfDV94q8L3VlpHh7W9C1HR5Lt9OUusxdLmNcGM5OVX6AgZ9K6fw18QoI
LiVvEtrco15KnlXTx5GEQLuI2gjkEkgECrHxG8b+ENB0e3srhb/8A4mLrKlxpB8kqGPMgmG
Bn1wcmgDooPFWq3dnpr6T4akuHN4bbUUlkEBtAv35UDDMiBjgEda49J/Dlv40l8O+I78r4i
urwSzrYWvlx6vFg7EmTBDIoYKScZINZt/4UisWs/iJp/ivxDqdvbIRC13ITJaAnAk2MAXQH
7yMORyDW14msdRvYfDfiCe9iuLMxJHfXn2d7d4mzlJIyv7yIEkgjJXpkd6AOcA07W76K10O
61K61DQjL9rsmjbzrFXk3RheBuRdpUAZIBBGcV2HhVNN16OOG18Q6vaXMGmNYtYvdl8r0Fw
pIBZh69QeCBWd4+s/HNh4ottW8PX0cuj3bxm9iEIiaFIwuWacHPIyVzjqRXTeJPBCaik2qa
Lc/Yr3mX7m9JWx94EEFHP8AeUjPfNAGB4qsIfBWmaRrmoLqOu6Tp9pLp2qNJJvlaCXrKy5A
Yg9eM4NS+Fdcsjr3hnT7yEW+bGWKwmjtTHDcp8pjKt/DmMH5CeoqpZ3EnivwTdeC7vVLmO6
v4TNp2oT/AL7cow5jdh1kRtwZDztx1rQvpNS074U2On65aRQeJIZAtjb6e3E00b/u3QDopA
BYdgSKAOW1rQ/E3ii2vtP8Lalf6ZqtwBqV9cTbhBfDLRpAjg/IUC8qAOvNXtd/tnSLHwvdS
Ca/1mzhRbmOMSG4QEqWhzCdmDjA3jBx1qdBry382lQ+KYPCevSTzGLTsrdQ3LzRiQ4yAeCG
I9Kxz4X1DT7jQ5NekW28T3KlZdTubl2Fy6yKVHmxhcHHRGHIOOvNAGx4lTwP8XNQTw9cXGq
2l5p0sqCRUKJvCnepzwTjnpnAq98NfGvha61WbwH4egvGGmW+XublGHmuG2tw2SOgI7c1z5
g+Jllrl3eaHDo+uz/arhrS5aZceVMRtfahyCm0qd3Y4Bro9W1bWfCXhM+LJPA0OoeKbkeVI
NLjbhcA5lP3u3bNAGvq9n8RI9Uvryx1nw5a6RF88EVzZyO6KF5LsGA/KsjRbLxR8Qvh5djx
XdadBY6vAGs4rKF0aPDZDPk/MDhTt7jvVm8Gu/FH4bbNNuZPChvwBK8iLOZYivzoACCvPHP
PFaWn+EvFFpbWdvcePJ0trRURYbSxhhUouMKSQTjAxQB5cZrjw9oGu+ArNbm63XRaHeIrdF
kXEjJFEGLLEduQx4BrW8FeGbrxFpEjajAGt0kaFZHvJBc2ytGfu7RtYjeQH/iU9cVueMtW8
xbbxZ4Yhur+BIXt7ma1jgMQjD7WDmUEgg5BwM4zXK6hGbfS7jVfDl3e6IiTwW2qWNnfrOiI
xURPEcbcYONoIxkelADfEmjnRdfh8J2dxcSadObG0mnvHMm5VKgqueORJnjgYFeo2Hi5pdS
g8Pr4fkgu45fJkjhmjljt4QDiQlScDheCM815d4YttS1zV9VvrW/ilk0mSeXyBFtYXKphQA
eT8wBY42jAAq0vh3xHawr4gTSrrTbq7xcO0NzGyrJPsWX5iolj4z8oyARkUAX/AAzJrcel+
IPDVrDqFvdvZzXMIuSRHaSlzmPzCi4zkEAEjGelQ6F4f8D+JvhfY38drpGnX1nIjSTTKgAk
DEKkpDEhX3HjdnkEVi32q6l4J0vWPDvivU5X1PUpYXBW6e5e5hMkm9k4yuIwqngevvXUy+E
9G0n4O6xd6Day6zHfW63bWomLxl8hiyBeQR7dMCgDIufCuqW+ieK7i8tmJubQrbCC9Nza2k
UcisYyThixIJ+nFP8AEXgDUPCvgSWPQdXu0t7m7SSS202MWoiiZdrhTuzjBJwzHk0nhyTQ4
fC2sWuh22tfZ/s95N5nzSWrM0SMwZu7g5x6nNZcOn6d4q8ZaxpHhjxi95cSJLdvHJ5kgYfL
iJtzbCgbOGXnkg0AWdM+DqXXhG0utN1r7PqCSefJBbTK0JHaIuM7Wxglx1PUV1tjHN8LfBG
n6TDZv4jcSMZliCh4EfJBKqMkFlC5x1rzuS48beCra+0C0tbTw210h1IrbMpix8oYRE/dfI
+6WIwTjnFdNrGpTWvgnSTfX082ragFkhkmhz5ED7iBLNlMkZI+8CC3SgC/J4r1S+0gWvg7R
F0i10+EXesW0JSOeFWZt0cHGwv8rNu6fia1F1nQ/B3hKx1yxTUlsdStw8VvNGZYWlf5t8zK
rMrtnk5IPpUOsaLrz6Tpur+E4sm5sobPULVX8qeSFTndE5JAfG7qeQetLPqnh2z+Etxpmj2
bwpp7izFjqZeOWGQHdzzu3AHcpU844NAHU+BdZstd0F72y02109fPZZI7WVJI2k4JIK9+eh
AI703R/C83h3xBqWo2N2ktlqUz3N1HOCZlc8/Kw6j2IrL+F9i0enavqkksjtfXfUqBG4RAo
dflUkt3JGSeuetdZresaXo9pbnVJ/IhvLhLJH6fO+QoJ7Z9aAOP8Z+FBql1/wAJPB4ofQbR
7L7NqTiMfvrXdv4bqh68+hqh8JbbT9O0fxJqdjbLp3hm61BptOL/ALtGtxGq+Zz2JBOT161
bjs9c8C362aLdeJPCV5IsXlSZnudPZjjnPMkRJ5zyv0rsfEGgWfiLwxf+H7pdlrewGFvL42
DHBH0wKAPDrjQL/wAd/EZW1DTLyWJZd6zm8efT/IIzlAu0YZRsK7sg8kEV3mvahpmua9oHh
Pwpq2nRXNldC8kMRD/ZUh42BRwCwZlx7mvN5NL1T4U6jBbeHtYtRe28Aa8tpZpGilgwQJTG
2QkjFcZXj2GM12cdvcXMHgnX/ElvbWMc92rzrYxG1b7Q/wDqGcY3EdQVJ7g0AewEMV+XafY
9qKXaMHGKKAHV4zqErabpj2Nj4Xe90q01iS3uLaykWIzyM6mMyeq/P83XkDtXsvavNb2FYR
rOgSWf9pPq2sER5dokhLRLJlpF5XGDjHJOBQA7xu0NnpttrGgLpumazcahBp82rT2iyG2Un
ax3MB04APTpXM+E/E8emfFXxMnijWLTVNVa2tbeCbSomcTRgt1Rc4cE5PYZrrfCvgXTbPwz
qWl32vXfiay1Eus0VzcCaFATnanUjHqTnjsay7TxN4J+HvhydFtyG0a6TTLhzbxwz7WI2yH
oWTBHzDrjNAHqO7dkIecdPSvJbfQ9LHjWCHT7DXtOht76W+kSSwVIS4ViSs2MhWJ6A85q94
b8YLq3hvxFaeJprl9P09mH9tCJ4Irq3cnDIwAIK5wSPTNUj4KsG15ptM8XXeoW91bGFLa8v
JJ1tHZN0bhg+RkDADDnJ5oA5vR5fE17Zzz2+lT3Wl29tJZ2ZsXeNbmR5CSroQBnaSGk6Buh
5rr7VtR8SeCYptJ0Yab4g0iMizeJ/Jt0mOR5a9Q6gYDdQTkZrDtfH3iqw1CeTUbXSI/DUEY
j8iJmhmVFyrPCTxN0OBxTvAtrqd541s9ZHia21rwtYWUkNuFiFs9k7Y+WVOOcD7x60Aej+E
9em1aykstSQ2+t6dthv4WXaRIRnevYo3UEVmeIv+J54zsfCtzfzx6fcWsss0NjJscspAxKw
5VCCceprkPEPiJp/EOua7p+qz2dvpFtEkUmnLHKt3vfaS0jAglSQAnXg+tdJokh8G3UNjrm
lpuvX8oeIIsEXTnked/FGxPTquemKAIfHtvbeHPCmmNpdnJbWenTJHutpjEtvGRgsQAQ3IH
3hjJya5/SbnQbfxfoNw2qJdW+nrfSoY7ZbePBCgShF4JOGUMuM/jSfFWSPwyb3UrzWn+zaw
UVrCOPMzGNcDa2cCEfeYEcnjvWDpmna54xv7rxDPoFwiCNPs1ukPkRwW65AhwcbnZSTxwvG
OeaAPa2s9A8T2Nvfy2ttqELqGhldM8ZzxnpyPzFcFq+j2vg7wZrtt4n1TUbvw3qFwkbPZ7j
LbRN97ec/Kh4BKjpV/Tfid4esv7N0bUtOutImuHW2hh8ligcnAU8bh9cH61R8SXPibxdbT6
h4R1Jv7Dt5XtL2z8lfPuRG2He1dsgN1UZHJHFAHJeIdJTwFpWnXGk2Ol31ubqD+xbyFVWaa
Jvv28wUDzU2EndzwBkZpINBuNB0vwdf3cVvJd3c1/FcSyxbmcToVUbM/M3yrlc8ZNadxpvg
fR/BeiWWn6oot7y58y0i1eUGayQowdYwQHUeYqhsZ5z2rYudH0eLwvex69bRaXBcSpdaba2
Monlim8sBpIgOMHrjpgkkjNAGL4N0iSx+GfiGTWrF7G4XT9slvJaSK1sIt5TYzkghfvKB0J
rCjlSzsLTxXc3lxDcyW0S6jElq1wLoPyJpEXj98mFbjG/B61a1rxJ4jX4f3nhnUtZ0iC0e1
l8u782SVp41Uf6PvxgyNnqCSAPxr0m80HUm8G6Ff8Ahu1tbbXrC1h8tZWO14wgLQsR94EgY
J6HkYoA88eRdLfQ5ZLP7FpWsXMMk2n6gxjltDyhweoYFl2twxB9qW+tdB0aQWHiLx3p2j6w
bmUxwQwRz+Uu87GLYyp24y3UEmqF5pzXFsqy/btQ1hpJJwl8rpLpqhT+7weJPnJVXJJwBjF
elaPZ+Ap7Kwtb/QYtJvP7QlltbbUTsuGnDbmkQ5yQx564I4oA5XSry3k1rRdB1Dw54ZeSa6
aK5tlt2kumTaxS4BflkOAxc564q58Qv7S0t5ItE+FbXtmsYb+0NNuBbPgHJGI8NgDoOhqay
3at4ysrzw74ojvkj1R7qa3u0ZJIoOVZYGYDcmDgqMjjjFSXdj8Z1+IEEx1fT30Bp28tLeE4
iQr8vmrkMfqD17UATah9p8K+HLDxB4a+GUd1qBhJdVlVpbQH3wWcnqSOa39D8X3Vt4JTXvH
i2miMiBmkE25JVwDvAwCOuNuMjFUvF3izxtpPiGz03QvBM+oWkzKZL+ORSAoPzKFOMN2GT3
zWX4+uPB+u20Npqvh+XU9ShUlRG+x7RyMmMuucv/sAN7jFAGNdahrUgt449Q0F/CiXBuTJe
FvOuIZmzDsI5DckfLzlKp2P9nmW+0/Q7rULrTuAlpJaC7aN1b7jwdNpHO5irAkVLYeDtX8W
znxLf6fPollp9i9pY6VbqIXnABIO7AKck/MACcnpVaDRvFNxo/h7RNQGoRC/uoTDG0q2s0C
ou+4d/KwMNwApye/egDbu9Y+KV+ksGl/2QkYYKxuREnljH3XUsxU54xzzSrpPjvxHHNa+Kv
FWlWE0DrC1vZXGYwzj5FdBjLHsCeeMVdl+GOpRaLqmnabdaXYjVrhWuCLbzvKhyTJsLjJdj
g88A9MVtaT4PhmTVhqeqQXN/LFHZ+ZZxhDbLGD5Z5z+9AOdx5HagDziLQrBdbuNN1n4iRah
p9tCxuJJVVoLRi2Fjfc+3ex3YXnoa09M0Zf+EkOmeHfidaSXcke6CBC6uUA7BX2MAO4FaVr
8NdFiu7rQ/DevTwz2tzFdXjXNulzkmIoq5IA3gZYZBwWz6Vuad4Y0PwLrK3a6pOw1DZpthb
NEr/Z85IEZA3AZ3MSTQBz9poels86N4js01+C7EU2b5iRLnKuAApWQ5xyCMEii+1PWbpf+E
d8QSXEGuWjiay1SyjLvC38LPGv34yOCwBB5BUEVQ1r4X6hYeG5beTWvt89yfKnuBbBJWTfv
B3DJDA7nL8nIUDFJq/ibRoNKsryOyn1O0vYhY+HrSO2eQylPvzbl+aMuSFDZBAGaAE0vxJq
mqarf6ncWuj2d08MTNfTXCyfZljjZZZ4xtyCMqdpx1I7VmX9v4n0T+z7TXPFkmpXb3IulvL
ZZZmlaTHluYFAAVMcYJGOoqa909tVgvNRExSy0ueHTrhrlRK0YkVRMRKpUsib9uTkEAnNSQ
6XNZTW+j6hZSWFxtdVubi4kuUcKcRpHGZdqsQB14+ZfWgDpfFcNtaWl5B4FnsdP1KVDFdvY
WbSSnPO3cmFj9ee9ZCeMPE2maJ4fuo/EUF7BaXD2+ppcLDFNIpUeWAN5Bxg8kgnr7U7wPqP
9r6td6ZffD7UoGilMCtf7Xjh6nzHi4VQSOqg/WtPXtA1TQdBmM0a6lFfuiXsNrLHZxWi52h
o1KEbfm+YtnHWgDqNH8TXd3f22j3GjyW1w0W6adcBI5CuTgDI7+tc14guI/DNykPiH4yXen
yTjdHC1vCHxng4Ck47VT8O6LqWueINB8SaX4yutO022RoP7D+0JMAkfytsdeJASB8xBx2Na
99o/iHQfHer+ItN8L2viS21QReYXnWO4ttg2mNd4IKn72MjmgDmdLtL6PRry68I/ESDVtGn
nnuNTupWigFtKy9SApIz1I4/WsXSrW9ufAeu6K2saLeLBaKiTWlxHKZSZFKyvGoGChzy3Jy
B2rvNHjlfxlf8Aii48PyeEdKNh9muDdiNDczmT5XKqSPlGRk9dwqnceG4PDmkas0WsXmtLe
xzNcytBCVWUfPuldQCOgAXp0oA5yWwbwnrEuk3EsmrarLcLNHc2+21nS4kKb2R8H5GLjKNk
fLXZmx+J8dpJILrdKMbEN1EWHqT+72n6VzHi2WVPjJpNwyokc1xarI7LwvCHGfXOK9C1jVd
A163it7TxhDZtb3iCRrW7UOzZI8o/UkdqAPOLfVHu/EGn67cqPEut2crQxbZoQhVgUZAI+A
w3A5bqMgVUk1A6ejaadQg0q408uYrvTL1NsbyODJugQhCqE/dPPf1qn4e0zTNZ1CT+wjq1v
qelwy2kumT7HjMfmZYJOo+90Kbuh4rUlVtStZdN02aWCbU5JFn09zHHa3Mu3LMPMUlXYEho
xjkN0xQB0N/p1h4W0+/l1Lxnd3LzT3NwIcKiztJbf6pwowRhdwPHNYfhXxG8S3XjG4v4L/w
1bOXW4ji2XMG6JEFs6FQVUN82c45qSW4tYvAEqeFfDklvZvJG2qfb/MzbsGVQsW/IcZDKAp
wM1teMfCulSajfNBp72kmo26LNJCTGtwzNghmDdgF4x0FAGT8U7mPXNK0LVrHSLjV9Nt5nL
LZwbpYpQMoWyMbAeo6Gubj8XeI/EVqbvXNB1HRb2zto2YRKwS+jXJlco/7oIF7HJ3ECug8C
Sa5Drlja6de+Il0+OFvOsLy02W8LhcczPlmUsO394Y4pmneJPGOt+J9Q8O6xY2mqR2i+dc2
fllIoo4znIYD53ZxgDpgcigCTXPH3irRrTTrDw3YWr6dbxCSS8vdsMtzGkfmP5cQGF+XGP5
U7xT/Zb+Dr3UvHn2qzvvE6o1tY6fJjYI4z5cO/IV2O4sQeucdq57SvF3hW41nUNe1PwwhOp
7ra8FveSySq0i4IET4H3QAWTAGa1fFk3inVfDf9k6X/AMTFtGYrd20kIeWSF0DwSMAcghMg
kHlh3FAHX/CDVL2/8MyxPpklrbQOoinkVR9oBXBwEG35SMH3Bqx4zttY8bWd/wCGfDt7oUt
ky/Z72WaRnns5dwIKqvGQORnHNJ8PvFQvPArh9CvbS60uH95aCxa3LgjI8tT17j6g1wdvea
v478WzeLPhRZWugXFk/k6lPqeUa+bH+rkgXoB/eOD6UAemeDdQ8SRyz+G/FVjM2oaeo2arG
n7i/i6K2f4X9V/GuxVlIBBVs8ZB6/Sua8TX/iCw+HV5qFqIotahthJiICRVYY3bQ2M8Zxmv
H9GsNYn0jVbjR7l08SXFoJrC6iuD5TFmPmosZOyOfgjHPTPFAGr8brC8bWNH1WHQZp0gwft
1krPMu0lmjdcEbDx155NVbm61D4pan4ItLmT+zbCC/uLpvIjZPtH2fYVwrcqATtOe+cUeEd
f8Yaf4tttHuINTsy6KHs9YuknnuAo+8jFsLnJJ7nt7el+IEtbPx74RvUJWeSW4shEvR0ePe
zEexRefegDriXaIMoZWJ5GOaKdjJYrnt3ooAc4YxsEIDY4J7GvN/COh3etfDzUj4rmiu77V
rqa4maPKLCwOxACOQV2DkdK9KrlfB4xZa0rOGA1e8AX+6DKaAPOvhfp8On+LWhsf7QEEdo0
W24tflYZG1lnQ7HBwT8w3c1Y8WePvAMOp319ZaPDqnjCzTyRDc2L71jV8M7cfcUEncK1de0
W78P8AiO21nw7q2qSw26u8nh+0uI9sxOCuEfBwSMEA59K1/B+q6RrsUviW80P+ytcaJbbUH
urZocMoP7oNIBuA9uKAOF13xBrfjbVbi88G6nqK6TpdhG0ZtIWW3urx5QNjBh86BM5HTFW7
7SdN8PfE5tfv9WgluUf7RBpNjYm5nlDIocsF54YHYTkKDXeXfjnwvp9uqWN2uoSMXWG202M
zMzKcFQE4Xk4ycCmeCvD93pU2qald28dh/aUolj05GEn2XruzJ1YsTkjoO1AGHb6H4hvtTf
xBpGh6Voi3SFTDemQyMp/jliX5N2e2c+p7VqWfw/JtxBrHiC81C2Zt8tkkUMFvKc5wyouWG
fU13NFAHF+JvDGjeK9Bm8JwXy2UFtIjz2lkyxkgDcqNgZVSccipdCi0vXPBY8P3ttI6Wq/Y
ry0uXaR0dR0LHk9iG+hq7ryeG7GeHWNXt1hmXKJeJExaPIx8zKOPbNeUeCb+4m8aavZaX4i
n1LTptHdTqbStJ9ndGIRnVgCrhW5GT07UAds3hnVdB1i6uNF0u2160vURXXU7tjNBsGAqs4
bcnU44wat6p4q8SaVFDdXfhNIbLzY45Ha/jLjewX5AvU81l/DrUJ7nUb62bxB/aEMdpbukL
3DStk5zKNyghX7Dn612+u6Tb67oN5plzbwzrPGVVZ1JUNj5Scc8H0oAzfFXijQ/C1hDqGrK
9xLLIsFvFbw+bPK7dFQDnPU15pHp/i/w7J/YvgfWhqGhTyfY9ihHudEllk8x5JVHLbQWAzj
BPNbXh7RbnxV4NuPCHi1kF7oMy266np1yVkEqDKyKcbkbB6c8VjeFNC1L/hL9XtfCFinhXT
FsYrMzXSE3VxhmJulTPLMSRub0oArLpULeLpf7W8QWGr2txA2mw6hq1uRG04bc6p823dycE
Ecg+lRmxm0NdOs7xbZ7/Ti6/ZRbFI79QMq4XpINvdTkEZIOKi8RQR2miQ+Emk1uzh0rzrqQ
38MTs4dzsmEuGQIG3cEA8+1esx2uk33g3S7HxDPbsxt4nDmYIQ4UYdG4IPoRQBRivfC3jTS
U0iaJI55IxNHaTRhZICON6djg91/rWDo2s6l4L17/AIRvXmZtNkkCWkyRnAycZU/3CSMr/A
fVTxBrnhHVNDUX9nJNqUMLGT7TD8t3FkYyQo+YAH7ygNjqG6Vhah4uu7+wj0DUtUtLmNNrr
qTgrIh6MGAXJO0kfcXnvQB0njuOYeObK6ku5vISxaXyYRkkxtv49chSMH1NWdE0rwn4n8R3
upX10viHVNKuhcwzXFt5bWccyCSOIHo6gdD1FYNleTeOb2yjXWrm1tdGjlDazaSIv23aMYK
tiRCOpIGM5AqnoGseLfIi0ez1K4upnMZlka0WOWKCNQSylc7g6kNk8jdgcmgC3p+veGE1a5
lsoNThuNG824trN5d9i8jsVykoBPJY/Jnv904qHxToPxD8U6KLmfxD/YWLpHRrkpbpbIR98
bTvDZIADE5z0HSta31zXNS8RXuj3cutafp11I0dndWejmKKMH7jeYw3Ky/xbhisy1+Hx0/4
deK9NuvEX/CXQP5kq21zOPL85Tv3M4+ZHyBxuwMCgDZ07wp4rtNMstHs9fswtmrpfol5P++
ZsESFuXBIzkbgPSmeE9S8CaR4vh0C116LVtekQx+chHkxdW8tACQrHBz1Y9ya5fwp470/wf
4JvvEniKHVr271G6WHf5Ik37I8Iu5ScADjLcmuw8H6B4L1jUbTx5puhnRNSjybmHyDEjSOg
yCGADEdmX1oA57SbFW8f3trD4j8r+z9YNzetc3rxzTADIUxHKunKgMMcDkVp3Fn8WX+Iceo
X2u2OnaHarJIxjQNatEGHysrYYOVzliSB2qt4lnsPFXiJ4fC95pttqpVQ017K8MqLu2vmJ0
w6kAjIOc1avfiJoviHxVc/D++8P3NxYtHLDdCWNzLKVIGFjUbguTncxHGKAPQPD3iXR/EiX
E2kzCWOFygfI/eAfxrzkoezd621jjQsUjVSxyxAxk+prhtD+GHhHQYryzsrdsXUvnZ8wrLG
nGIww+YoCOAeldvBGkMCQx52IoVckk4A96AFSCGN5HjhRGlO5yqgFzjGT68DFOaKN8b41Yq
cjIzinUUAIVU8FQR0rJvdFtZ9EfR7UnT4Cnlp9lAQxKeoTjjIz+da9JQB554msJvDml2cei
RQyaddX6xX+nyKCbi2ZNhii9wBkL1Ned29zotpBNpupXdlpy30ctzbteI5uJIot0ccLjOVO
0Drksp9RXq3xCaI+FZrabw1c68JslIYoy6o6jKlsEMBnuK8W8R6PBfeCG1UWJ8PxQMttNdC
3ka63qd9uQHbLBXJBGSR2z2AOmkl8RaxYm0ufFSaVaaVCn2mAp5QvbcYLlpfvqQCORjIIPf
iCa5tkttc886tpqjTnS1VZpLp7aITJtLLIAMucMPmIK5zWdILPxFp9zqLNqunapNZ7728vm
+TzI4xG8cSnrtUs554BPXNb9rfaDaeHm0nR21LRBd2qrBe3glMN4FI3PCm4lm5BHABU+lAF
ZNH+HPiO70a41nVrfT/ELXTebFau9u1xtzuRkLHy16McHGeh5rq/iRDeaWuh+KNE1ZdKayn
FlPcyRmaNbeXC5KZw2G28+9cvHomi3eli61DRrTxbeQKPJ1P7J9m85MfdKouDjJzkjPc1v/
APCReJLXS49Nm8PpZwpGI44zYb4yB93axmK4HHWgC1qmm/EWTT3tNR1/wxfafcL5U4vLSSE
SIeDgq5AJFN17wzpOkaRqN5Ya/PZ2klukbaZFKhglIUJ3BYsRgZz2FcvLFeXWqR2ureJF1m
/kZRZ2cVwzmNn4xI6IVjXrkgEnGM1LL8O/GFpcpcwrp32a1jkkWKJw0jPsbAyUXPJyM9CBQ
BY+xx+JviZpWqNC0KM7MkDOrBfIKkSKR13qY8A8DnvSSJF4n8WSX+m29pcFLuMR20kkKPaP
FIVlWWJuTnG4MuTyKk0GU69r0Wp+Bb2Pfo2nw20kN9I5V3K4McgUYBAUZIzyK3bXQvFdrcS
3Vn4Z8MWkjzG4BnmknlEjH5m37RgewoA5vwYpHxTuLcR3FnZ2DyC0thH8m2RTuzIQGKhgSA
cj0q74ysWs/FN8PJjurbUYkuRBPEDErIeWLHGOeGI5xLnsa6MeFNe1e4udQ8Rav9g1HYkVq
+jTSIsIGTuIfh2JY8EYxU0vw/t7i3t1uvE2v3E8DeYJXvT8z46lcYx/s9KAOA8XtZ3kemLY
WN/pMqC2s3s8L9l8lpRK2NpKlgUUEg8Bq7DxpN8PdeVNK8QeJLW1ubQsFEdwA8TMu05/MU+
x8AzjXPtertpV1aPayW08UFk0LXAcj73zlQBj+EDmuts/D+h2Fklla6TapAi7QvlKeO+SeT
+NAGP4e8L2WleDZdBttQa9SeNg12X3PJuGA5OTkgY9uBXnOnyeIPAPxFt7XV7S9v8AT7mCG
GbWJrrFvnkDOU5Yc8E4Ga9Bn+GngW4uDO/h+NWY/MI5HVW+oVsU1vA7abGP+EX1i7sNhyLS
6ka5tHH90xsePqCCMUAYviyw8G+HruK+j8K6ZNql2HdJZh5UfBwS7AHO4uAAByTXLPY32l3
N/rk1zObUBYF1LTHLTWtwYwxbZwHhJKqEPA2j1p+veHPHOueLGjvoJZJbOA3Sz2DGOB3DYh
ijL52lcs568gc1o6DoevP4e1C20XSIJtJvS1vJZ6pO8bJs/uYU56ld3rGDQB33hTxCmv6Sp
mdP7RtsJdRo3IPZ8Dsw5H19q4fWJtM1bxzDqfhLQ9bl1ayn8iXUtMCRWlxg5eKZ2+VwMYJw
SDXKXum65pOpXtrBoWramln5P22wsZgBPDIN3lxkYZl3Bs56Hp1r3fQ7OysNBsrXT9NXTLZ
IlK2oUL5ORkqcd+efegDlW8U+JZLy30WXwZc2V/dMNs7stxaInVmZ06Y9D1NZN9ottD4n0/
WPEXhryru1uN0WraS58lQMkeZEeRnJB4Oc9a9RpKAPn/x2vhvxn4is9Rtbm/sXjxG95e2Uk
dksmcJvk4ZJBnCkcZ6112lprieKfBNv4seBtTtob5I2glMvnLtjCyk+pAOc9zXa+LLy50/w
lqF3a6HJr8yQnZp0ahjcH0IPGK85+HdrfHxDDMPDmn6TJawlL2D/AEiOWLzcMDEkg6ZGDzj
jigD2E8RjHFFKyrtwelFACnp+FeQxz6vrHxR1u88N6TdbtNlFkbma4EFlJIF+fzEX5pSMjB
4r1+uX8PrFa+KPE2moMZuI73r3kQZ/VDQBkr8PEvtXm1TxNqZ1aWeEQyRC2SFOG3Kdy/N8p
+6c5q23w70OS6tPtV1qF9aWchljsbu4M8IcgjJDAk8E9TXXTyLFbSyuMqiliPYVy9540trD
wnp3iZtHvpbG82NL5Ue5rWNhnzHA52j2oA3LHRNH02c3Gn6Xa2kvliAvDCqHYOi8dq0OxrN
s9e0e+vIrO01CKW4ltlvI4x95oScB8dhmrN+szadcrbPsn8p/LcclXxwfzoAs9hS14hY/GO
10/wABW1rqV1NH4kisJ3lk1KBokE8QyAxwAd3bFevaFfHU/Dem6kwQG7to5zs+7llDHHtzQ
BPfOI7C6k3OuyF23RjLjAz8o7mvG9C8WRLbaNNcNZNFqdv5UmpKu69lTdws0eMgnDAkZIOD
jFeyXjRpZztI7ogjYkp97AU5x715L8P2+0W0l1oVzpF/Ne2oufNuLJobyWMsy5mIJG7IPpn
qaANP4bPDBcraaXdSXWmfY1khP25bmOJS5wBlRIueflPAr1DtXmfgbTNRtPFmp3l34ZOmi6
gVJJxGIdxQnau1WKk4P3lxXptAHnviK31Tw7qUmuaNDPd6bfMBfWNtGzyrLghZ4wD/ALoYe
grU8HeErHQdPh1BrZjrVzbot3cuzMzfxbcMTtGT0HFL4N1bUNVn1v7XI81ta3rWtvLLB5Mr
bR84YdwG4B7iusPTrigDyn4j3Ett4o0xlsFhgktJI5dVAncxKW+aFliB+Vh0J7itDXvB76x
d6ffaRp2j31odO+xMmqJIfLTIZXUYznqOxrnvFmri28aX2uWFzfWesWKHS3sotspuLYgSNc
hCRt28/Nz6d69htV2wRjcz4RRvf7z8dT70AcH4bm8b6R4gtvDuq6S95pXkEjU43BSEj7qjJ
3EY4wRkeprrtWs457CeddPtru8WJvJE0atubHyjkdM4rVqC5iSe3khkLBJEKttOCAQc496A
PHbq51DxZ4Zu7bWvCJ0fxCmnSz215aXULPPKilWRCpLY5wQeBn1rP0Px54V8PWUOlaZeWce
vasd7XDQTSRQjaPLRzjc+AAoC1R8G6aLXxBe65otlp1lY6RYXf2W5WZDeXvUYmiDHABUHdw
TgZro7Xx38NYYvDWl6zewXmpafDDN9raPAtpWTgk4+82fugHrQBveLPE1/bXMGgtb2GpC9t
ljuLGN5o7iUv8p8o4IA69eRWD4T8F3Xhvw7qeiaR4XvI0lL+Yt/qARCx5RkKA7iBgFvlPFS
eKJ/GVnJqVxP4p0hEexadrOGGYSmANjfGRykhDBc+pzirmqeKNc3abF4VdblG0+KVbcRrO5
c9FlJYNtKn7wBwQc0AcpoXxB0Dw7HrF14tWAzy+VCBa3YvRcuisCACAUwQQCR3+8a2vEvh3
TfHmhafrWm+KrrTtO0/wAtLixjuMwRYIPb/lquRg8jNctp+o+CY/FRtfE1lMskdvNEJFbbB
bbZCfkRhu3F/u7S4ya63xVH4i8aeBLG5+F/iSEWKopuLYqpnmwQcFs/KwA5U4JoAg8RNqku
oW8fhnXtF1S4jiijii1KSOS8d48nyWB/vEhmbgjHTNdBqHxG8C6TfafNq81smvPEqsI4yzw
K7bXOcZChl59gK4u68I6J4tj0nVvC/iKGXW1vEm1QC1ULeOp2SvJDghJATgkHgV6PC/gmBd
IjvL7T57uWVxZyygCVmDsSB3AGcc8UAZGmfDK0j8fz+Mo/EeqXlvdqs0cTXTDa2cjkcNGR0
QjivSxjqO9eVLH8Xj8VLSGebT18OrExeaCA+UwLZ2lS27fgABuleqjPNACimsVQM7kBRyST
wKWuT8Xwv4o8La94b8P6xHBqyRhJAjfMmfm2N3AdcjPvQBs6JrmmeItMTUtInNxZO7Iku0g
OVJBIz1GQea0+AuMZxXnXhPx9ojeEby6udHk8NaZoci6ey3GAFlUANGijJ4Yge/Wuv1jTf7
X0O4tYiVkmQGNvNaIhhypLLyBmgDmL7xJb+JvDur6ZHp91ZNcQTxI96u1HiGUaYFSeAeq8N
yOK5Pwtol7f/DrVfD4ktbx0gjltJvNjMRmUZDZjAdeV6sMj3rTi+G+vTaJrVtqWrac2o33+
ovYYZFeJi2WZsMAW4HzAAnHOa1rfSPE3hzwNfL/bFn/aojRft1xK7xnAAaQhh8rdcAZGaAO
B0f7BqFrc6STBqg1RTqcFib77aBcQAb9zdR5i5+Vum0A967STXYfE0elaPoGl6tb2LzIklx
BB5MKwhf3ibzyu37uABkjjiuT8FWd9L8RIreeY332a4kvBdWM8LWnlbNqiRY0BEmSepr3RB
gcLtHtQBxrfDPwhLbLa3enXF5bqgjWGe8mZQM5xjdj86ls/hr4JsZJHTw/BKGxhLhmnRMdl
DkhR7CuvoLYHvQBWstPsdOh8mws4LSM87IYljH5CrPeuS8TeOLPQbldPttLvdZ1KQhVtbJA
Tk9AWPC/jW/pM95caRbT6lZCwu5UDSW3mB/KP93PegC4sUaE7EVd3XAxmndvSlooAT6cGil
ooAaGJQZG0+nWnUh4601nVY2kZwqAZLE4AHrmgBSRvFOrjNZ8bw2aBdF0W78QP5yQSfZsLG
rMcD52wpPI6Vj6tqHxS1K4lsdJ0mx0C3WNWkvbiYSYyeQpHGQM84IzQB6RLNDEF82ZE3HA3
MBn6U4EEDFeLeN9S+H/hvQbrVLyxXxdqqqsJ8+4MuM9/M+5H+GDXTWl54s03SrbUdE0O31X
QZoY5YLBbhkvIFZQSN0hKvjsMigD0PC7t2Bnpmiue0HxfoviCeewtZJLfU7dQ9xYXMZjnh7
cqeoz3GRXRUAFJmlpMCgBa4fWLW4034k6LrsOoXBj1A/2ZNZfKYyNjyK/rkFT+ddvXFa+n2
r4oeEraZv3EEd3eBdp+aQKqLz0yA7GgDtW6UU1mXHXvRQA49PSuR8Pz2F5428Vajb3sdyY2
t7RvLbcECR7scd8ua64gMpUjIIxiuM8A6PpWg2ur6NpdtFF9mv5PNeLrKWw4LE9wGx+FAG1
4qaH/AIQzV2nCNF9kk3B920/Keu3nH0pfDsckXhTSYpVO5bOFSCQedgyOOKsa3YzaloN7Y2
9zNbTTQsiSwsFZTjsSDimaFbXVp4Y02zvIo47iC1jikSM5QMqgHHtkUAef/Ebwzr97fHVPD
F9plrdTaZLpzxXMxt5GVmDBkdem0jge9VI/GPifw4NR1rxJ4e1KDSbHT7WJo3micSTh9rNC
VJ3lgQfXgDvWz8VIPCsPhj+2fFPhk67JbBktokRmwzDoSv3V45JrI+F2leFrSztoY/Ff9s6
xJBvmspLxpY4vm3DZE3TZwA2O1AGHc/ELxHqGlxa5/ZGl6ppOuXL6ZpummEG5trgkrGZ9xx
jIO5R0GK9r0mG4t9Es7e7MRuI4lSTyU2IGCjIUdhnoK8TuvD/htPEviea08LalraW+ofanv
dNCwPp8xQF1jYuDIw68DjOK9p0O6sr3w/YXWnXT3dpJCrRTSElnXHBYnnPrQBzniDwzrzX9
9rHhvXJbSa5hQSWOF2TOrD5g5yUJUbeOKoeBdGuNH8U+I/O08QSXflXUsuAVWVyxaJWwNyq
NvI7k16HSc/SgBcCkIyCD3ooPKke1AHIeAbqS+0jULqa4juJn1GcPNEhRXIbHCnkYAA98Z7
115GQR0rlvBcU0VrqyzTTzH+05/nuMeYcEDnHGOOPbFdXmgDI1jQbDW7CezvoRiZQjSRgK+
0MG2huuDjmtVRgYxS9aOnWgApr8rtOMHg59KdnNVb554rSea1t/tE8cTNHDnHmMBwufc0Ae
CaHcaJHea7a6Rb6jDasLm2kS6VcFfMCuFZY+hJIGXzW/pvjv4d+IfHVvokPhS6k1DT5BFBc
ixDGNkO3nHzBQB1PFczo0Mnk6lZOiRy3Vjc3FyrajORZux+ZXhfhSC2c9CAcV3fjez8SeTE
/w7m0JNd8orcmYKLmVdn8J+hzz7UAQ65a+JZvH1tb3ljourtGpurQrJJZz+WsgxHuyVkwec
HArz9vFPgO4l8PaZ40XVjqtjcPHJbxOY4rEiRsSO64JOMD5SQfSvQ/EFr4mk+F2j3V5b295
rdvJE004tZJJbdTwzoituMgXGecHk1laRrnhjw54Ye+8bXVtc/Y7rdZzLp80UwHDgMJBuJ3
ZyScUAS6/pngiTSH1G7sbAS3MAuIpNVVp5JYtxJXeWymQflAOckfSt6XTL/RfANrH8JbXSN
s4EivMD86EcMpX7zAdzVbyPC/xo8IW2rFb+xFpMZLa4G6JomGQWGQA6kdan8F6r8PNDu4/B
fh3WbWe7ceeyRT+YjScAhSSQDn+Ae9AGVpvh+4j8HaXd+MoRP4gimI046cXtJi74yH5GWJU
lieMCrMnwh8J/wBox+JNajSO6iUzXe1z5UhyXZmz9evHAFTah4u8P+IvGFvpGn6y8WoadJc
ILUW7mRpvKKrIMDhAGPzdM8VVsV/4WB4dm8HeMwttfGBWikSOaCSUjhpAsigNg4zjI596AP
S9LvrHUtKtr7TZRLZzIGhcdGTsR7VcJxWN4a8O2XhfRY9LsVAjX5mI43N647fQcVF4s1q70
Dw3PrFnp/8AaAtWWSaJWw3kg/vGUd2C5OO+KAMzVvH9lZ+IX8OaLptz4g1mGMTXFpZMo+zo
ehdmICn261y0+rxSa/L430/Q7zTdb0sLba1ps6fvZ7M8h1C5EhXqpGeNwq03hrSPD2k6b4y
8E2jzywv58zxgyzajbSnLqT1ZuQy56bcVraWi6t8W9T1y2LC006wTSy2eHmL+Yw9DtBAPua
AJT4B0S/8AGEXi5priRJNlytiWxbmcLgTlP7+3j8K7XIzjkmqepanY6Ppc2o6hMIbaAZdiM
98AAdySQAPeuUm0++8aXzvqlve6ZocK4htvMME9xIRy7FG4TBwF9aAHX3iDV9ckfTfCVlcK
jyeW+tShRBEAcOUB5ZuoHy4zWhY+D7O21JdU1G8utZv4gViuLsruRf7uECqfxFbljYW2m2E
FjYwrBbQRiOONeiKOgqyehoA4WLx94QtzF9k2WlvePLDDcNCYI5bhDgxE4BDe569q7Kxnku
bGGeVFR5EDMqtuUE9ge9Oe0tZShkt4pNh3LuUHafUelSnCLnnHoKAHVwF18RfJ8R3mjx+Hr
uUW/KXfmRrDjO0l2J+Tnt1PatDWviN4S0DXBo+p6i0N0ACxWJmRCfuqzAEKT6GsGws4Rd+H
tVvPNe41S6cvB5ymNcb3XgZzjjj1+lAFfSdbsdFvLy6eRL/UrgqXkjkVY5HYlnZQfmz0XGM
4QYrVt/G2rWMrHxT4WvLe2zugu7GB5kP+yVA3g474xXZPp+nG8S+lsLd7tOFnaJTIPo2M1F
qGt6No3ktq2qWth9obbH9olEe8+gz1oAvxTJNDHMmdsihgCMHBGenan7gO9cvf+OvD9pbzy
208mpeQjSSGyj81UA6ln+6uPc5riF+IfjbxNFu8F+Dpgg4kku/3WGOcYZwARgckA0Aeqzal
p9uJjcX0EIgAaTzJAuwHoTnpmqem+JdA1eZ4dN1a3uJUYqUVsMSOuAev4V5z4i8BaBYIfFO
qXl/FrU8awyX05N7DbyHozxkbdinoSMAHtVCw8R3y6Zp8nxC8IpdWt1Jttde0mLIAb5VdkX
548+oyMYoA9luTN9jm+yeX9oCHyzLnaGxxuxzjPWvIdTh1zULwW+p+NLHWZW+U6ZY6a08Ub
jkZCyDP/A+K35IPDEfiiDwfq3i7VLy7+zm4j066uG2yR/7bADfjHQmuv0KLQY9JT/hG47Fb
BzlWsguxj65XqaAPLtL8C/Ee4u45bzxMtvYoojW3uF3MmG3B/KRimc9PmGB1Br0JvB1jeq/
9u3l5rBdtxS5lxGPYRphcfUGukHtg+4p1AGYdG01baKzXT7cWqAqLdYh5eOP4cY7V55d6L4
2fWdR1LwD8Rbe6hMzJNpupoJ47aQf8s1K8oPbtXqjdq8A8WeOLPwt411HX7fQNW0PULaYRX
XmWxNrrUI/i3KCFcfwsffNAGzotj8VtW+KOh6v4r0LS9Lg0yGeK4vLOTcbpHHEZGTxuAPtz
Xs46V5l8PtVn8bai3jafV44oXg8mz0aCcObWInl58HmRiPoBivTe1ADqSkpcUAFeYfGK/wB
U0fQdL1zTJ2jmsb5CqIRukkf5EU56qckEe/tXp9cP8TtEk1rwaJIWRZdMu4dSVWHEgibcy/
8AfO7igDr4xPJZRG4RUmKqXXG4K2OR+dFOhlhuraO4hYSRSqrqw6EEZBFFAE9cFoOvaXpXi
vW9E1CZrPUL7U3lt4JI2zKhVVDggYwSp713b58tsHBx19K4PwDpOvRXut614q0mxs9VurjZ
HJaMWEkIUYbknGTk4FAHZ32pWOmWb3moXUVrBHjdJK4UAnoKy9E8XaJr808NjcOk8LY8q5Q
wyOvZ1VsEqexxzVHxdZ3qzaZrVrYNqyaXI0kmnqBvl3YXemeCyjJAPX2rmbmS6+ImtTWFnZ
zaFDp0IaSfUNMzcCck4WNmIwAOdyk0AbXj7xRf6I2kaXpcthZ3WqzNGt9qbYtoAq7juGRkn
oBkVi+G/F9x4h8YWekR6JYw6xpyyHWLkRhljjziPynHXzOGHPABBqz4pj0fQNF8I2PjF4tY
to7xYZL6/k2IjeW2HdeQ2emD61oaN4H8ExainiLwpIbMM4kf+y7siC4x0V0UlSOTxQBxdv4
mn0D4geJtO0LUtLurWa5M0unarP8AYZbW4bAd42YYljbrx3r07wbpMmh+DdO0ua4juZIlZm
kiOUJZi52+w3YH0rznxh4V8a6l8QdP1260PRtY0axeRTFAi/aZ4GHMTiT5W554r1PQYbWDQ
LSOz0t9KgCZWzddrQ/7JA6UAaQYEkd6r3N/Z2XlfbLqG2ErCOMyyBN7f3Rnqa4PxpfeI4r2
5t52v7Lw+ypm50q1NxMV43gkMGjJ6ZCtxzVK78M/DyXwtc639re4hETQpc3lzNdfZ3PA2oz
ZDg+gDUAeo9RmgnjrjNc74L1S71bwhZXl5YPZMQY1SQtuZFO1XO7kbgM4PNY/jzxRqWkmy0
vS7PUo3u2DTala2X2mOziB+bI/vHoOuM5oA7G0tLW0WT7NAsIlkMr4/ic9WqznPTketeOza
bYeJPK0DR9a8RambuRZNRup5pYUijz82eFAcjhVUYr1PR9Is9C0a10nTxILW2TZGJJC7Y9y
eTQBoCqOtO8eg37xypDItvIVkfO1DtPJxzge1Xqzdekmi8O6jLBG0kqW0hVEkCEnaejHofe
gDC+GTyP8LfDrzXDXMrWis0zMW8wn+LJ5wa0fFdteXnh64g0+1uLm6JVo0t7v7K4IbORJg4
6elQ+A41j+HugomNosogCFI/h966OgDySOP4jQW2p3vimz07yo7Aw27xSiRppCw2LMm0Bix
wnHGCfWqU3hGxj8VWevTaBoZ8QovnvbWt/NFO5G0NtJO3IyBtI54r0fxthfA+sTbwhgt2nB
xnBT5xgeuVFchb/Drw39pj8eaToz3mrTwm7itLmceW8jqpzuIO2gDc1C91DxZouq6HZ6fq+
g3MtsTDe3CCIA57MrEjn9K53/AISi/wBN0pr7x5p7QaJb6atvcJMqzrc3O48xkZ3hkA5OKT
RPG3iyyn1zUviDojaToscojjABmaNtoyqhFJdDyd5x6VkeA9Y8L+JrzUI/DE2q/Z4fMiji1
S68y0Yvyv7ljuxycAdKAOn0fx94FsPh/NqWmxmLTNM/dT2drGZvszHnb8uQRyeRxWb4Ruvh
vrEt94y8L6Tb2eo20MiyEQeWqgMSjOMAAtjPHODW7pdp4psbKfTbXwro1lbSNJI+68Zon3H
kBQmQD6HgVHpPhk6hMftGlw6To7yLdSWlpdCVL2YADLbRgRjbnA+8etAHGReGPCPgy8uroW
083iS5SK/m1aSPzorOWVyqOE3Ald2cjnpzUvgm51Kw+Jxtdeje4vJbi9t45vsUkeMFW35LF
FD4PC9cCuuk8EahN46GtSXlodOWUyG0uITdPIDz8rP/AKrB5AXj2rGj0XR/BPxDbVNY8bxN
b3haWG11S5bzYWJOSrbtu3JxyOnFAHd6v4q0XR9X0vRby4kN/qjlLeGKIyMR3ZsfdX3PFcL
Br/xLsfE1z4Nns9H1K6Ktc2uo3czQLcQE9PLUHcyZAbHbFLqd3feGfi0mpQWMeqp4pENta3
kz7EsVT76bsHhgdygfePFdPrH2XxV9pt/DuoRLrmg3Ksk5UmOKXvExHUFeGA6ZGaAMjwLoH
izQxrPhvWYbZNFlBmsJ7CYkW+/O+JQ3zcE5B967DQNB03wvoVroulQuttbr8pdtzuT1ZmPJ
Y9zWnG0vkr5iqJdo3beme+PauT1TVLjxFd3PhzQWdI1/d32pIflt/WNP70hGRx93PNAFDVL
q78Z6rFpvh8Qf2dpV9FLdahN86SOhDGKNR948jLHgfUV3+0k5z+lU9K0ux0fSrXTdNt0t7W
2QRxoo6AfzPqavDgUAJmk7UtFACADAFDLkY96WkDZOMf8A1qAPNI7ea7Hn3MMCWerag1vKI
8Zk+fHzgjk7Ux6V2Vt4b0SxvI7qz0uCCVCfL8tcLGT1IXoPqBmuPtta0Wz8I6ZPql04dtQe
eKCFTJMTvcjCDLY49O9WLzxf4nv7lbbw/wCCb4w3KER3t6fIVSQcMRyQOnUdaAOj1jW5red
dL0i1+26tIuVhzhIQf45D2HfHU44rltT0WzM2l21/d2+sXwv4H1M3EayEo27YAp4RN2MD2q
uuk+NY7WKO08Pw2UqyNNJcRaoWkncqQd+QNw57njjHSsa68L6xa28d1eW+pC+3RPcXJmWYu
qjkOwI+QMAwyBt5oA9gjsrWK0+yQ2sMduF2iFIwqAfTpU+0cZGcHiuX8H69Nr0WoTTNGwSY
GNoZPNi2leiuAAwBzXU0AeD/ABk1HTb3xJ/wj58WXeh6pDpxkt0W68q3uWkk2+XIPXHPPGK
3fDvhn4m+EdRt2tNR0jW9HkVEnso91uE6fvY85APqo4PtVnUbfwv4k+LGqeHdU8K6beSJbQ
/abu7nUSyAhmQRx9SBnBINZ3gOfwhf+KLrT/h94u1S0TTJsXemTsZoZ1VsHy/MJKjPGVNAH
b3/AIH0Cbx3B4+ukmfUrC2aOMBsoBg/Nt7tgkV57pesfDvxBfSXHgXxKfB+t2zsTbyr9nin
J/56Qt8rg+owa9ub7pryrULP4ZfErWLnRfEOifY9ctnKeXdxfZbmQA4DRt/y0T6ZFAHY+E/
EM+uQXcGpWqWeqWEgiuI45N8bgjKSI3dGHI+hrpciuU8F+B9F8D2d1aaObmRbmQO8lzKZHO
BhVBP8IHQe9dVx6UAIxCqSxAAHJPYV5Z42+Kvhq28M6lHoOrG8v4F+X7PavPGSrDchbaVyR
kda9SkAKbWAIPBB6EeleHfEL4dX3hrwpr2peBNWfT9NuImkv9GlBkglBOWMXeNz7daANXQ7
LwTq3jTTdc0PwHrmlXqku17FaNZw8jpKMjePwNeur3+tcN4I8f6R4oiGky28+k6xaRos2nX
48uYfL95QfvD3Fd0OlAC0nNLSHgUALXnfjDw7D4u8YWGhXl9d21pHp88223mMeZGIRWOPvb
Rng8c16HXGa0Ui+KXhGYSFZpYbyExj+JNqNk/QgfnQB1FhYppukWmnQufLtYkhU4AyFGB/K
irbdKKAEkQSRNG3RlKn8a5vwVftd+HFsriYPfaZK1hdYGMSJ/iCp/Gul7VwXg8eb8Q/HV7b
eYLFrq3gwcbGnSPEjr+ag/SgDvcVk+INaXw9o76nJYXt/FG6iRLOLzHRSeX29SB1OK16q6h
Y22p6dPp94rNb3CGOQK5QkH0I5FAHE65qvhDxVD4blGsJcQPqieR5EYmSSUKx8qQEHbkZ64
PFb1n4Q8M6fro1rS9Ljs7zYVJtiURgfVB8pPXtXH6r8MfCOiaZbw+HL6HwrfPfQ3ENw7eZ5
syZwpVz8xIJ96raP4T+IGm+I9Gh1C6sdS0i31G5vZLm2leGT94rYVkOQQGPABoA9YVeP88U
4cChenr70tADflDdwetY0nhXQZvEcfiCSxU6hGuFfcQpPZiudpYdmIzTPFlxc2/hHV5LRWa
dbZ9gRdzDIxnH5/lWjpMMdvoljBE5eNIEVWZtxI2jnPegC5igD3NLRQAhTJzk+uKWimO3lo
zMQABkk9BQA+q1/ZQalpt1p90paC5iaGQDurAg/wA65VfiN4fDxrOt/bmW4e3jE9o6Ftq7i
+Dzs44Y9TUvhvxvF4m8Q6hptjouow2tlGrNe3MXlozn/lmAecgYPNAHQaRpsWjaJZaTBLLN
FZwrCjynLsFGBk+tXqKKAILoR/ZZjLGskflncr4wwxyDntXjML/FSHTtAg0GytrfSG8l0li
fzsq7FmWXOGVQD/ACMYr2qSKOaNo5UDo6lWU9CD1FcJNot14Gik1Dw/JNPokUTNdWFxcO3k
KOd8Gc4wN2V6HigCj8QPD/AMQNXu9Om8M+KY9NtrYK1zYQx/PMdwywJ+8P9k4Fc98Rr/Q/A
t9Dq1t4VF74hntA66iLdVghdOPMPbfznbWp4e8Gx+GPEl34+ufGF7qOlXFp5m+Z2d2DHcC2
OCoHQACtPS/H3hH4gXGr+HLOM3oijIRJFx9qBTLFcj5cZAycGgC1ewy+PvBU+npqkmjag6k
r9nuQXU4BQyBexyMr2zio4bDxR4R+HDjQ9PGra6iBjaT3bGPcBhvLz0B6hOBk1x3g74c+Jv
DvxDudSXVrq00KQecyvcLNIzZybdmI6ZwSw68DtXtMFzb3kfmWs6TR5I3I24ZB5GRQBx3w6
1LxNqHgqG68XLD/AGncySSRxhtrFcnClSBtK9Mc9M1w6xSeA9RvdY8fWiarB4nUmeUxCYW0
4zstQSMlHXCr23Z9a6D4y6RbT+H9K8S3F7e2MehXizzXFi22WOF/ldh9OGI74rL8NaxqXiO
zu/CHxEnBfWITJo8xtxGLmDaSsgPaYcMV7YBFAEXhGb/hJPAVn4D1jw74i0+Zo3dLy4tdsd
mQxaPZIT1TgKfavUdB0HTfDWiw6VpkOyGIbmYnLSOfvSOT1Ynkk1ny69p/h22g0q+vrnVNT
tbZN6wW7zTS4XG5ggIUsR3rPj8LXnie3Fz4yvbiWGXMiaVCxhit89AzLhnYD1PWgB+qeKRq
jf2H4RM13e3BMbahBFugsl7yM5+Ukc4Azk10Xh/RbPQdBttJsSzQwA/NJyzsSSzN7kkk/Wr
lraW1lZxWdpCsNvEoRI0GFUD0qwvAxQAoGBgUhOKKpapZvqOkXdhHdS2jzxNGs8Rw8ZI4Yf
SgC2Cx7U71r5fuNF8feEbqKTxBLcSeXMEg1mTVWZW2NuyNxCRlx8uHBGc13+j/ABK1DT721
s9dvPtnnSKshe2EPkBz8i+YpKu2OewYcqaAPYD0rivEXhTxF4i1OVf+E1vNI0kptW106JUk
bjndIc9/QCu17etGMUAcLcN4Q+G9nYRrpm3MZTz4o/MmCgfM7H7xySM47mut0y+tdW0y31K
0YvBOodCylWx7g8g1xfxK0qYWUXim1hN3PpcUi/Z9xUMj8Fsjnjv7Z9K3PAiyL4H01ZEEbh
WBQAgJ8545546c+lAFnxH4m0vwtYJdaiZ5GlbZDBbxNLLM391VH/6q4qbxdpGpyJP4m1L+z
7OKUY0oxPGzc5DTEj5wOPlHy8HOa9RxyOKZLHDJGUmRXTuJBkH86AOS8C6vpt1ps2mWup2N
3JbyPIkVq4JjhdiUyo6cHpXYZHSqlvp+nWjs9lY29u78MYY1Qtj1IFMub+zt9LudQmmX7JA
jvK46BVBLfyoA8m8ZaLoOseMEb4gaa1nArldP8Q6bM0aeXn/UTsPuHtk8HsRWzp/h3QbD4q
aPH4Z0QWUOmabILm6ijKxSJJt8tA38bZBYnmvM/wDhD9B1DSBrk2h+MNP0DU8yrc22pfaQs
bnIkkg6qhHOMNivVfhp4aTQdNj/ALF8cXOv6EVYRQTKrCNs8YfqMD+GgD0RjtRmxnAzgV4P
feMNN+L+ty+E9L+y6CLUDzL7U49t8j7iCtshxgjH3s9+le89q4LxT4F8C/EKSSO6WF9Ts2K
/a7KULPbOf7xU5/OgDe8L6HqWg6e9nqHiS810Db5cl4qiSNQMYJUDdn1NdBXE+AfDnijwvZ
3mk654hGuWUbD+z5pFInVOcrIe/bFdYb+0XUDp/wBrh+2BBL5JYbthON2PTNAFPxNqUmjeE
tW1aFVaWztJZ0D9CyoSP1FeaJqVx4A/sbxBrviG6vdA1e1J1J7yXzlt7nYHVo/RW5TaO+K9
O17S49d8Oajo00hjW+tpLctjO3cpGce2a8i1T4J6haadZQ+FfGM8cVpNFcR6bqn7+0kmQcH
B5AJzwKAOy8P6Ve+JtSh8ZeKNMs4WBWXSLYQ/v7OMj7zycEswOSvQV3vSuF0fxF40g1y30P
xV4QKiYYXVdNl862yBzvU4aP8AWu5Xofc54oAdQeRS0lADW3bDtAJxwDxmvK9Pt9WuPjTp+
seIvDUGl3P2GaCC4jv2nWUAj5Qu0AMBz7g+1eq1574i1K1tvin4cht9OuNVvFhkEkVugb7G
rlQsz5I2j7w6ZIoA9CbpRQ3Tgc0UALXBfDm8tYrO70SW1lsNYjuJrq5huE2vPvkP75eeVPQ
H2rvO1cToQnm+KPiWe81BDPDDBDFaJDjbbnLJIX6kli4I6DFAHbH71FFYWh6zcavqmsr5Si
xs7gW8EoyDIQv7zIPoxxQBU8deHW8TeHPsEel6XqMokDrHqYfy17Egp8ytjuK4PQPAHxK8O
XclxpHinTrCxZ1YaOyy3MCj+La7ncuevFey0CgBsf3fmwT3xTjQSBTJJY4kMk0ixoOrOdoH
40AY3i20mvvB+q2dvEZJZoCioM5YntwQa1LRPJsLeLbtKRqpXHTA6Vhaj4y0eyuBZ2btquo
uMpZ2A81z25I4Ue7EVky2HibVkuZfGmpW+jaPHllt9MuGRnQ9RNIQOAP7uM+tAG7c+L/Dtr
qdnpkmqRPd3snlwxw/vDu567c46HrW3uGdufmxnFeLQ3kk0y2/h+BrG5sWMsVvFCSsMG0rE
+1iF2kZbzG6nOBTdUuvBLaHbeJbnxBc3jXhkSTXLieSJoI1+9GqptCnnhMc5zzQB13jD4kW
/h68n0jTbGTUNXijWVo3HlwxKx43P6+y5Nctr2qXHifUbq3ljW/jRVjj03zZonjlCgsxjQh
nQk/KzYHFdR4EPw71COW+8G2kcvlKFa8aB/nPfDMOT64qHxIy32s3PhzQ7yys5poXedPuPd
3BAZYnYfMAVBLY5xigDlbiabT/AA6/iGazuGuDixE94FuLcEKEM+1QSeflwSRwa9W8L6S+h
+G7TTZbtbuWNMvMkSxB2PJIVeAO1Zfgjw5daJY3suqSSSX2oSiWaN5jLHHtG1Qmegxzjpnp
xXXAAdBigBaKKKACmlVIORkHrnvTqKAOI/4Q/V9IeX/hE/Ej2Nl8zx6XcwLNArEkkBj8yqS
TxzjtVa28RW/h+/uZPEHhObQZLrBmv7ZPtFvM4GMnYMj8RXf4HpRgYxjj0oA8ttvBuseIPF
Nr4i1LxhFrugNmSO2VCImXPyjarbT7k5r06G3t7aJYbaCOCJeiRqFUfgK46+0O78P6uNe8J
2W9ZZC2padFJtS4XH+sRTwJAfTG7vW3oPifSfEYm/s2WUyW5CyxTRNE6E56hgM8g8jigCXx
JoOn+J/Dd9oOqRs9peR+W4Vip9Qcj0OK5jUobi3tfD/hXTo4NS1iCMMt7doG+xoi7TOQBw5
zgDvz6V3FxMlvay3EmdkSF2x6AZNc14RW8vhe+JL+zgtjqpjkt0jbewgC/Jub1Oc4HAoA1N
E0S00S1lht3lnmmczT3M7bpJnPVmP8gOAOK0JZobWPfPLHEn952Cj9alPY9D6muD1P4X6Lq
Gu/22t7qC3quZFE108sSk+iE/L+BFAG7P4x8K2krxzeILJXXG4CUN29qiXx14VaTZHqwlPp
HBI/8lrnJPCPixHKwT6VNFnIL3F3Gx+uGNMHhXxio5j0tsdv7WvhmgDrf+Et0QpuEt0R6iy
m/wDiKxtb+I+haTb8fa3uZPlhia2dNzE4z8wHyg8k9gDWSvhXxQJDu0rT2QnPy67e5P6VV1
PRPHFtZyT2YFpBGS88cOoPdMydyokjLbsfwggGgDCn8beLp4bB7yzhuoWhmL3MUO21vccr5
CufnIC5BbHf1rEm8HeMvEGlXV5ZaHM8kyolvO17Hbx3qghopHj2kpsXgY961JJPF09xY2c1
9eX0zwyNY77YWxt1LgIxwBvJUHIwMYPY1LKbDRdPS717wbqk97cNLIzWesNITtG5mOHVQD2
AoA9HsNa8VrZW0Nz4Pne4RFjlkN5EFZgOWHqM1dXVPFDg48KJEc9ZL9MfoK5eHw1ayW8cqe
DtVVWG5QdaYNzzz+961Vfw3ZyExz/D/WmXOCTrBYH/AMi0Aas3iLxIb6+s9S0O1urFIds8O
l3Hm3MBYkDcGAB4HQciq/hLUr7TdEt9I0nwvqd2iF2a6uZ1RBliQN7Eljz6VkWHhvxJa6tL
b+F11DwhozwtJdi4EV1vk7GLJLbsdcnGOlVNP8O+OL+3k1TQfFAe1kkKrA8jRlMADMbKWQg
nJ5XrQB3WoeJvEWmwie48F3U6bgAbO5Sbk8AkcED1POBXAanJbeIJpo9d8T6zYW8e6eeO0W
QJOMcsnyfLEnQNnJIPar03g/4mT6rZ63BrFjbXVpIjiO4u55vOQcMjbQqKG9lP6Vgrq7C6u
9N8T6tqS3oM0USWV8p8lQcm3kDj5h0IkIPBGCMUAdT4JktPC/iiPw3bX1/qWm61Cbuxv7iT
cu9B88WOobBDHPWu68QXvh2y0xrLxDdW1pY6iTZ4mbYspcEFM+pFeYeGYJPEHjuxu7HSm0j
S9L8yS5muLsy3FzdyxbcA5JOEAPPTjiuhuotK062m8M/EfXtM1TTLjDWLakyrcSDPIfjB25
GHGDQBytrdeOfhIp0+00efxj4LUGS2ntmBns488of7yjtW74N8Tab4q8fvqnhPT72209rNl
1T7RAYEabcvlYU9XxvyfTFQJ4f1DwlJDH8N/FttLb3TsItF1Wfz4HO3diJ1yycDvxXReCdT
8VatqmsTeJfDs2hJF5UcNu7q8bsAd7oy9QeOtAHY6hK8GlXk0RxJHC7KfcKSK8R0h9P0j4f
+H/HnhJre61VbZLO/hDjN60rYIkx1dZTnnnGRXuk8QuLaWBmKiRChK9RkY4ryFvg34B/0Oz
0LVZNM1qwdZBc210rTPIvIaSMnaT+GaAO0tPCt2/gi90XVtau7jUNRRjdX0TlGWRhyYwPuK
vQAeleH+GtC0nwv8Tr3QfiXc3OqSsYI9N1qaaZYgw+YRliRhjkccjivoPw3Z+ILLSFh8S6r
Dqt8rN/pMMPkh0z8oK9M/Sp9c0DR/EWlNpmtWEd5aMyuY3HG5TkH8CKAKfiyx8Qaj4Xurfw
xq0elaqcNDcuodVIOSDkdD0rwuXVfEd5rGheGfEnivVtK8SLqdvvs7i2ieKT737+J1ADJx0
J4zXv+r61o/hzTFvNXvo7G0DLEryZwSeijqSawvGXgvQ/iFo1na6g7pBHMlzHcQfLJjGcK3
VQeKANDR7HxTa30p1nxFbana7SFVLIQOGzxkhiOldD0rzvwjJ470bxC/h3XAuvaB5bPY66j
LvUL/wAs5gOrdgR1xzXog6UALRRS0ANrkbyzt9I+Itlr3kxD+14Rpk8ucNvXdJH9cgMPwFd
fXA/EjVtM0+10eO4vYobyHUIL2OKRWJeNHAcjAOMBjyaAO+I4oqGRw0QZJMA4IYc5GKKAJq
5DR7NR8TvE+oFsyPb2kIGeihXP8zXX1yXk3lj8TIpIZ4hY6paOZ45PvmWLaE2H02s2R7UAd
Wy/Kece57VyfgIXK6NfrePNJMNRuMtcACUjdxvxxnGPwxXWN908ZrB8L6TcaRbaik8axLc3
811GgcuVR8HknvnJx2zQB0FFJuXdt3DOM4zziqOr6hbaVpF1qF1MkMUEZYs/TOOB75PagDK
8V6hdQW9ppemvOl9qcvkrJAgZoI+PMm54G1f1I6150nhzw3q+q2t6sdlHo9uzNdxaneSSzX
WTtWR03bUOehf16Cu+8NaNMrxa9rF7cX2r3FuM+d8qW6thiiIOFHTOeeK4rxxp114e11NS0
trSwsNZu4pdTnlhd0mZRtKybVICsp/iwMigCTQtWWx8XaTo58Oy2rzO8cdtbOsMNqiqSJNo
/wBapX+PPU9K0NTvtT15NR1CbSZ7jT9HuDBDpiruW7nUj97Ic/NGvBAHcEmptS1DRD4kh0/
wzqUbaxeQmALCwMNsiqd0vAwrhRtAB9OK5Q3uvakulf2ROdDmsy8SxySb4I4C2POnDkearp
0IHDUASeKNQuvFGvs2h3VlaSJY21xp7F8Lq0nmEtA399AUOMdCfQ1tL4b07w5b/wBlXF1F9
kvk+3arPqH7x5VQBRFHHjA44yOQB361qeAdP8MiwmutC1D+1rOzupY4pZo1K20v/LbyWx8q
EnoOPTirXxA8P2viPwyJhoq61cWZ8+2hS4MDtxyY5B0bHTtnFAGRe6hqFl4ksdUt9It5vC8
MXmxXyT4ihj29IoU5MjE4BPFanhvwnp1xq0fjjVtKRPEdxvkEmWzBG4wqYPGQuAT65rIm1Z
vFXiSw8O+HLq40uXR1hurm6AZkTI+aDI+RmxwcnjPtXpo69O3WgBaD2paa3bjNAHJaxdapc
ePtA022kuLOxiEt3NMpxHd4XaIfw3bv+A113YVxtzJFF8XNPBRleXTpUD+bvDjcDjy/4MY+
/wBD0rsV79+aAHUUUUAFFFFACHpWFrXh1NTmF9a391p+pxxmOO4tpNuRnIVx0Zc9jW9UfnR
GZoBIplVQxQN8wB6HH4H8qAOb0jxBJdXyaLr1jJpuqlDhJMGK6C8MY2HDdc46jNZvhprvw3
r0vhm+0829nfTzT6c0cwkiRBgmPnDA85xjHPFdNrOh6br1mLXU7YTIjbo3BKvG395GHKn3F
cPceFfE2k+JtKuNGL61YR3gnaTU71jNaAqUkC8fMpBBA7FfegD0oc0ucUL69M0vFACBgwyO
RR82/wBqRI1jXbGoVfQU6gBar3E8NpbzXdw4jhhRpHY/wgAkn8qnqG4hhubeS2uIhLDKpSR
GGQyngjFAHz/4g8cXfjFo59P0m0S1tZiYJpL0q5UYLEmNwQSmWC9xmtDwvoviTxFHaxt4fh
stNOIjfTR7FFuH3bYI2Jf5xxufkV6TD8NvAdvMk0PhTTleNg6/ushWHQgdM11tADUChQoXA
HAHoKcenApD05Fc5L428HRvcwTeJtOikt5hbyo9wqskh4C4JzmgDH8b+JGsra50SFkF1PCX
LsSFjhwclyAcZwRntWh8PRIPh/pLTQwwSGNi0cWAine33ccY9KqeIfDegeNLqEQ64Iby2jK
k2kiO2wn+IHPHX866yws4bDT7eytcLDAgjXjHAGKAOf8AFXjK38LXunxXmj6ncW12xVru0t
zNHCR2cD5ue2B2NYWq3Ph3xvaKreBW8TRRynEsyRIqMPVmYEHHbGa9HyeMfmK47xN4V01hN
q9jqA0G/RHY3CtiJ/l6yJnDY9eooAzfCeni6u7OeHwrH4d0nTmlkto45UcXMjfJvO3kYAbr
/eqz438I+CvH6xaJrk1u2owZNuYplFxAT1wPT2xUngvXrPWPh0t3b2rQWdmj24YMWEojXBd
CQCQSOuK8d8M614D1jTRpfiawl8M+KLyVry01m+jKvLIzFo5ElPYDaME4I4oA5q+0JPhV4w
06z8V6V9t0a3WWa31LSi0VwysQMuQR90np+VfSngebRbnw8LrQvElzr9rO3mCe6uvPdMj7p
J6Y9Ky7XxPoOpfDUal41eyiiZHtb6OcAq8iMUdVXqckZAGeoo+GXhTQfDei3d5oOm3+nQ6p
L5/kXp+ZAOFwOwxyAeaANvx1dXtj8O/EF3pzMt5FYytGVOCG2nke9cR4J0j4e+MvAOlXXhy
GC0uoYw4uYCFu7a4AwWY5yWzknPBr1ggOpDDIPY968z1P4K+CbvVZNY077ZoN7IQWl0u5MA
4HOAOB70AdT4M1S+1TQD/aciS39ncTWdxLEpEcrxuV3rn1wD+ddLWR4d0bTdA8P2ml6Tk2c
CYR2feX7li3ck85rVbOOKAOA+K2l65d+HNP1bw3B9p1LRL5L9LbtOigh0x3ODxUmheOPCPx
C0K40211I2lzNA0N1YyN5NxBuBUjB6Ec8it3W9a1LSbiCSHw5danYkHz5rR1MkOP+mZwW/D
muJvvBHws+KMr6rEoTUD/AKyWzka2uVb/AG14IPHcUAZ50O78I+OdL0T4Z6pbwRXFnLLdaZ
fTPPb/ALvbtbglo2bccsOuK9dsWvW0+Br5Iku9g81YmLIG7gE8kVx/gv4Z+GfAEl1No8dzc
Xd3hZLi6lMsuB0Xd2FdwvSgBfrRRRQA1mVELuwVVGSScACvN/ECR+LPFy6Hayk2Etk8dxd2
N7Hv8tyCMAZIGVKn1DV2OvW2tXmkvDos9lBdPwTewmWJk7qVBHWuK+G+nR2niHxAt1aWFjq
VpItp5On2rW0LQjkSBT97LFvmyfSgD0S2tYrWyhsoWby4EWNOedoGBk96Kst0ooAO1ct4ol
tYdS8NNK226fU0SDHU5Rt4+m3NdT2rz3VTpl/8XvD7Tao101isypYxEMtvOV/1jgfMCVJAz
xQB6F1obsO1FIxGOuM0AeZfEbUU03UrSRNFuZLzyS0eowTmIqwPyoAD+85xlMHIrN1ye7sd
S0GbUFm8TXjokiaZfxGIJK+35kYIU3jnhj8o6V2Mc2m618Q5DF5N62l2o2OvzrDKz/Ng9A+
B25wa5vx9DpqeNdGuby9+xSPDtSW6tDdWbbXyVYDHlvzw/wCHagCr4sl1vWNW06Cwh1Dw7r
aI0ha3CzTyRoQSEO4RuuTjDDJrtYYZPEXh/S5IdWM1lIoa6kaII10oGNpA+583X6EVz3jW9
07UtQ0rTrWGw1Z1Z2uLZLtYLtE2DDQkkHPI4BGRXUOkmh+D4ofD+luJEjWO3tWJPlsx/j69
CSSfagDlNcuI5BPrFrH5Gl+HLgxJHbIPMaRV+cxgdSchMY6bjWH/AGTr1qlpqiat4f1a1vp
2nH2hzFFCCPmZSCSd5xvQfLnnjFcVNoup2XifWobq61/T9cTUYza3iKzW127PuWRh0weFwv
IwScjivYbvwTbL4BOk2+i2lzdlzdNDdXD7XnY5kzKBuGeeQPwoA52x8M65D8PYG0zRrHQru
3vWupNPt5vNs7pT96RR2BHzKOgI6Ve07XNc1rw7Z+G9Omtb/VJLcPfXsIMMNrGz42rgEb9u
RgHtmo9OtXuNG0vwTYeGzo7RmK61C3e5MkVvEHIKgk7n3bcAehBr0q10+0sIvJsbSK1i3Fi
kShQT64FABYafaabaJZ2NtFb28f3UjUKB78dzVukoBBOKAFpD0pcUYoA5a+8OXUvxC0jxHZ
tBDFBbywXjYPmzqcbF9MA5NdSvAxRQaAA0lLWH4r1qXw74WvdYt7L7dLbhStvuC7yWC9T9a
ANyimRszQozrtYqCV9D6U7pQAHoa5bR2Wfx/wCJJWiw8Mdrbq7JtO3Dtgeoyevrn0rqT0Nc
loXmRfEDxPHOhR5ktpo8zGTcm1lzj+EZB+X6nvQB11FFFABRRRQACg0UUAFLRRQAlFFFAC1
zmp+CfCer3ButS8OafdXLctM8C+Ye+dw5z710dNb7pyKAPKI5dItdRXQbfz7G8sr1oYb9Zl
EuzcuYyzAkjDjg5zxU+taR8ULe5tzY+In1LT43eS4+zrHBcyRkcIoYFdw65yM+1Sa/4ft5v
iE66jcW9vpmpW4uCZlGVmiG35GPCsBsbP8AsmtG28Q6xNplzNY3GiamtgoErJcurSj+90wm
R7kE0AY2knwxrl3FbLrXih71tnn2k1zIjWrHPyyBQNvIxnpVjxBoXhzVxoWlx6Y1w+oXg3N
ds8jJDFl3PzkkZ2hc/wC1XWapoel+J9OinmXy5HRXhu4TtljPDKQw5/Doa4+PUL3wv4rtW8
YSm8VIZkt9ThgZ3ui7KcFEXCbQuMenOeaAO9ntobLQ57a1a1sESFlQyKPKjJHUg9Rk9PSuP
0mXSvFli3hHxroFimr2KBGtnjBinTGFmtz/AHDjoOV6dqTxr4m8M6n4fOjXFnPrum6mjxXi
WDZlt4wu7cU4YZryKTQJbiO3k+HXxEZmtpFez0zXwUuLV+gEUj8gHpt+6fegDoLb4S+MfBe
pyeIvCtzpesvBO72+j3asY44mbJEbsTtfHfvXtXh3Ur7V9AttR1LR7jR7uVcyWdwQXiPTqK
8Ub4reMV1NfCvjCaz8B3zR7F1C4tmmWd+haM5CLxyM5Fe72EsbWqRrefa3iRUkl4yxwDk49
ev40AZ3ijT9a1TQJbXw9rP9jagWVkujF5gGDkgg9j0ryzUvF3xQ8O+HtVsfG3g06rFJDJDF
qmiYbAZSoZ4+o5I6V6d4usvEl94dnj8JavHpmrghopJYw6Nj+Agg4z614hoPxC+Lln8RR4V
8Vf2XHepbu0cF4Rbx3bZGCsig7j6dBQB7n4Rthp/gnQ7MxGExWUSlCPunaM1u9vaobZp3hi
a5jWOYoDIincqnuAe9S7/m24P5UAeXeKPjX4Z8Ka9qGg6rY6il9alVgAjwl0WGflfoAO5PS
q6+F9V+JD22va1qdlpFqGDWy6E6yXK47PdD+SjFdxqun+DvFDNp2sQaXqjQnDRTFHeM/wAx
XB3nwjh0HUIbr4e+LbvwlcyyEiyaTzbadsZx5bH/ABoA77w74fuvD8csEviHUNYgbHlrfsr
vF/wMAE/jXQ1wng+b4mw3n9m+NLHSrm2RWI1Oym2s57AxY7+oxXdLnFAC0UUtADa881vVho
vxW0mTVJryKzvYRa2rQW+6HezY2TP2JbBX616HXM+N7UXfhC7I3b7Z4rpMdmjcOP5UAdK33
etFGfl3BeTjNFAC9q4fQZorb4qeJ9Jks4xcyQwX0dwsagvEyhCpPXhkPHTmu5riLe7TTfFO
tajLp93e3F1qEGnqbeLeYY/KUhm9EBZiTQB2rHC54GOufSvMfHPivWrPUbjREjGi6XKkUf8
AbUyglzISHWJTwSq8n0HNdVL438NjTLm8h1S3KxXD2SlywV7hRygOOfcivGb6HV9WvrpdTW
a/vLzyru2kt5vPt4GkGzch42gAEbcdyTQB7tomkafoehWul6XGsdpAgC7R97/aPqT1J715T
q2va9bePAYfFyzC2uG06a0k0oug3gSKW2MAVAXBbqPTmvTLTUNK0fQol1HWbQG1t40nneZQ
OBjJJPc15d4mg1HVHm0WL7H4ls57kSReZewWMquwyPKkjO5nwcYYcigDf8UW+oarY6Rq2n+
HdJ1SWe2lV5vIVxHKQNhJYhggIOSMkYrp9G1JdP8Ah3p2oSWo3i1jcQQMSHdgMKpPPLHv61
ymoeF7i58L6JYxW8VvJp8EkX9nXupFHViR+9EseMuOecY+Y1reHbK+106Z/a1x9pttCVVEk
Y2xXV2owXH95UHAPQnJoAmfQPGupNDql7ren213Fma3szYrNHbOeNvmHDHjIJGDycGrS2vx
EmL2819odpGW4ubeGR3VfQIx25+tdgOQDnNFAGD4e8PNotrObrUH1K/upmnuLyRArSE9Bgd
FA4A7VvUUUAZPiXVl0Hwrqests/0O3eUB/ukgcZx2zirOkzzXWj2V1cBBNNAkjiM5UMVBOD
6Zqt4jYR+FNVdo55QLaQlbeMSSH5T91TwTUfhlpP8AhFtJ80Yf7KmRuzj5R19//r0AbdJmg
n2pOpoAU0UtFACVw/xQtre48HI05UeRfW0yM0xjKMJRggfxn0U9a7muQ+IsNy/gm6ltlVzD
JFI8Zh8xpEEg3Ko7Njo3agDrhyAaQ80RnMSHBGVHB60tACbVI71zUHh66t/iPceI4Zoks7r
T1tp4uS7yq+Vb0ACkj8a6aigAopT0pKACjFApaAEpRSUUAB60tJS0AJiiloxQAUhPHFKelJ
QBQ1LSNM1i3W31XT4L2JG3qk6BgG9ea8v+LVhDA1g9osyTXFrParBbHYJgqhgh9fl3bR64x
Xr9c/4r0I63YWsttDbvqOn3CXdmbjOwSL6455GRQBztjrOraLoWk6RJbWlksESRG/1CbCTK
EyDGincxx1B245rU0/xpp8iEapd2kG3IF3BMGtpOcY3n7rf7LY/Gue8TSeJIdOHiHWdDska
y+aN9PkaW6s8kfPkgKy/3hx8ufSuistH8L+K9Gh1S50Oyl+2KrSqY15bqQ+OGwfWgDSn0vw
54jgeZobS+D5Q3EJBY9vvrzx9awpPAAt7IQaVq0i+XMs8SahEt2sbqcjGcNj8a62w0+x021
Frp9lBZwAk+VBGEUH1wOM1aoA8+106pc2cll4y8BW3iDTgDmbTmEzfXynww/wCAsak0XX9Q
urC5j8OeHZ5385trXyGzijXoqtuG8kLgcKR713m3B4ox+IoA5KTTPGTxT3154ut9OZELLDa
2atBGAMksXyzfUFa5PXbfSPEOlwHxDJ4Z8RwyDbHdwXAtbhADndGxLDIPYEV611GDyK5DUv
AOky3x1XRoLXS9SwAXW1jaOYDna6Y5z6jBoAoWPxN8JWrxaZqV9Lp7xhY1mvCGSQ4/56oSp
P411un69ourtt0rVrS9YDdiCZXOPXivO9V8VWWl2s+ieJtBtNG1OTbFDcCNfslwrttLRyEd
QDkqeRSWvjn4dx6lPod3pp0SEA29vqTwiO3ukHG5J04HQ9SOlAGT40+BlnqGvSeJ/DN0tvq
rzG5ktLss0Fyx5wSpBUfnXDxWei3fxS0LR9ettZ8D6nAlxKzvqLGDz8AIbZ3JGCM/yr3aDw
7LaWlv/wAI54nvYYfvIs7i7ikU8/xc49wa5nxRokPii5n0vxZ4b03xFLawExnTrgpdQIxGc
I/AJwMfN2oA6/w/o2t6VcSSal4uudbtWjCwx3EESlP9osgBY10ynIryb4X6b4g0q9uNNi1j
U7nw7aoUjtNbszHd2zk5ULJkh0xkd69ZB4oAKKWkoASuH+Kmq/2T8Pp2UHfdXEFqmD/fkUH
9M13Nee/ErTJ9W1LwTaqhkthrkUk6DoQqMwz7fLQB6Dt+QDJGO9FBOBRQBh+KvEH/AAjXh2
fVRbpcNGVRVeURJljgFmPAGeprgdK8YTa14/lu/C9rJqCG0hTVIxcK0FkVZyy8felIAAxxy
M16nd2drfWc1pdwpPbzLtkjcZVh7155d+EXsdZ0+ea2afT7K9ivIp9OHlXTPgoBOqjEqBW6
8HA70AYlvN4k1iDfeXiaTa2k7X19L+7RNNQqwNoGGcsFOWYcgt7VhaWuj3Ek15DYrqdrZQs
91qEkDTG2AQn9yMAbQduwHcX5ziulbxV4T/4SnVtShsvEEllo5a0uPs0bSWLSNjcPJXOWJ/
iI610Q8bXalk0v4d69Pa43LIII4VfP+yzA/pQBm6Z4Hi1vwOrR6tJ5uoBbiC7uNNijmgjZR
lNgxgkZ56jPFdLD4B8LJoUOkXWj2t5HHAIDNLEvmOB33DBB46g1l23jbWrC2/tDxZ4RudJ0
+UsYntybl4VBwPOVR8pPtkVkyfHLwqupmzt9K166RRua4j02TYB68gE/lQB1ln4B8HWMflw
+HbOTK43Tx+axx6l8nNbduLOyWDT7cRQqsf7uBMKFQeg9BXGf8LJ0vUtLtks9F1uW81JCLe
0Fm0cjKeN+5vlUD1J4qhp9rrnhia31O50PV9cuJrWO1RTcxzSWmCdyHAA2kAHdzzxQB6ap+
UUteZap448fS6mln4V+G93dQBQzXWqSi2VvYD1+tXI/HXihbizgu/htrETsSLsxskixDHBR
gcP9ODQB6DRXMXXjnw9b6TPqK3f2gQSLC9vEMzrIWChDGcHdk9Kj/wCFh+D0MEdxrttbXEq
7zbytiSLsQ6/wkHjnvQB0V/apfaZc2UhYJPE0ZKsVPIx1HIqrodjc6boVjYXk63E1tCImkU
YDY4H6VmReP/BM1y9tH4p04yJ979+AB+PTNZsvxO8JzXk2naJeS+IdSjGWtNKjM7fifuqPc
mgCHxreLJ4x8G6MLue38y/NzIIW271VGCq3PKknn6V3i/nXm2o69q2r31jc6d4H1S2v7a58
u2ub9ESMMV+dXwSwTGfmA6gYp3/CaeMNL1G7g1TwFqt+jOXgaxVHCpwCu7dgjuCcH2oA9Ko
rgovE/wAQL8+fp3w+S2tT90alqCwzH3KKrY/Op4/EfjexjWTWvA4mT+NtKvFnZf8AgDBSfw
zQB2pJzWdper2Gt2b3enyGaFJpICSuPnRirDn3Brnrz4heHjpU8ljetPfcxJZKuLgS4JClG
xg+pPArH8MatP4RgsNF193mtr9fPg1AR7wkrndIs7qNinexwRxigD0sdKMVRg1jSrlWa31O
0mCHaxSdW2n0ODXK6h8UvCdpqLaTp91Lr2qq21rLSYzcSIf9rHC/iaAO3pcVxjfEXR7ML/b
Wn6ro7ucIl1ZuTJ9CmRVa6+L3gC0+VtbMswGTBDbyPKv1QLkUAd4elJXE6b8VfAuqJGY9cS
1eT7sd5G8Df+PAV1UOp6fcpvtr62nUdTHMpA/WgC0zBFLHAA6k8AUobcMjp2rzn4gePPDFn
pF14b+0Nqep6lbywR2dh+9kBKHDNtPyjPetWz8XeFfD+haLp+pa/axTvaoqgvvY7VAJOM4A
9TigDsqKx/8AhItMm017vTL611I7S0ccFwmZPYEnArkLn4oK8d1p9hot0PEUSLJHpku12kT
cNzAoxHAz3zx0oA9HozXFXnjG9v5obHwdZ2t/dON0k93MYoIP9hsAs0n+yBx1OKn0mfx//a
PneJB4ettMUEuLR5Xk6ddzYUDPWgDr6TNV0vLeW3FxFPE8B5EquChGfXpUpYYPIOOtAFe81
KxsWgW8uo4DcSrBHvON8jZ2qPc4NWhnvXm3iJdFtPiZpj6pcR29vcql1M87YQTwnEIB6Anz
DweuOK6Wbxz4SinSH/hIbKSVphblYpRIUcgn5tp4HHXpQB0tFcfB8TvANxqTafD4s05pw2z
Hm/Lu7jd0z+NdJPqmnW2nvqFzf28VmilmnaVQgA77s4oAsSRrIjI4DKwwQeQR3rhP+Fdz2d
xMPDfiu90GxmbLW1rDG2B3ClgcfXGferviTxdYxeHbW40PVrWa71GRI7Fo3EizfMC+MdgoJ
J7Vo6X4x8N6vfCy0/VI5p2BKIVKmQDuuRgjg9KANu2h+zWkVv50k3lqF8yQ5Zsdz71Nis86
zpsdzPbXF5FbywY3iZgnBGQRk9Kjg1yxuNTawiuI3ZYhNvV1KkE4xwetAGmeKQHPTBrnfFP
iS30PRxfGZGgaQQyMh3sm7IXAHUlsCq/gX+zbfwlbWVn5sZtlzcw3DMZIpD8zBt/I5OaAOs
pMBuD0rk7f4geH7uYpZtd3ESgs9wlpJ5Mag43M5GMe/pzTNc+Jfgrw3qD6fq2uxR3keBJDG
jSNHkZG4KDigDqZrK1ulVbq3inCsHXzEDbSO4z0PvWNqng/QdTy0toIJDkF4MJvB67lxtf6
MCKyrX4sfDu8UGPxXYxsf4Z2MTfkwFbNn4w8LakxSy1+wmI+8POA/nQBkrofi6GKPSbbxJa
waai7RcRWYW5Rf7oH3On8WOPSug0jRdP0W0aCxi5dt0szndJM3dnbqxqj4j1m407w1c6to/
2W8e0AmkiaQAPEDlwDnAO3OCeOKwfD3j3RFF3Y6/r9raaos0k7WtzMFNvEzfu1LfdPy4PB5
zQB3pHvRjGcVj6b4q8N6zJ5ela9YXsn9yGdWb8s5rX+bO7n6GgBwPFFc9rPjTw3oNxbW+qa
pHHNckiNIwZG46khckD3NYv/AAtnwTJfCzs9QuNQfGWaytJZkj/3mC4FAHd1wGtnVJvilou
nLriw2u0XkNmtqHOUysm985UMHwD6g1sN4/8AB6S2sEuvW8M90u+OKTcr49WBGV/HFcyPG3
h+X4k2tzpiXF/BcQ/2ddXkFuzRwOJT5QLdCCxcZGR60AemN0opHIC5NFACnJAwcUbeMf1oo
oAasccefLjVM9doxmnMqtnIzmiigBNgxxxShcACiigA2qVKnp6UbR6A0UUALjjGOKTaPTNF
FAFGXRtInuvtU+l2ktxnPmvCpbI6HOKo6P4S8P6Dcalc6bp0cdxqc7XN1K/zNK7dck9vbpR
RQBdl0PRp7RrSbSbOS3c5aJoEKk+uMdaj0jw5oGgLKNE0i00/zTl/s8QTd9cUUUAaeMd6UD
k0UUAGBkn1oxRRQBk6z4a0DxDB5Gt6Pa36ZB/fRgnP1605fDuiJ4dPh1dNgXSDGYfsYX93s
PVcUUUAc5J8JfhxJax2v/CI2KRR8qsalPzIIz+Nb+g+F/Dvhi2a38P6Pa6dG5y/kRgF/qep
/GiigDXx71WXT7FNQbUFtIVvHUI04Qb2UdietFFAEk1pa3AxcW8U3/XRA3865nUPht4F1S7
e7vfDNm8zjDMgMe767SKKKANHRfCPhjw6m3Q9CsrDjG6KIBj/AMC61ci0TR4b2W+h0y1juZ
oxFJKsShnQZ+U8dOTRRQBjan8PPA+sEtqHhfT5WIxuWIIfzXFS6Z4E8HaM1u+l+G7C0kt38
yKSOIb0bpnd1oooApQ/DTwbBqF7qMelkX16/mS3JmcyB927cpz8pz3FZGpfDfVNSeaO8+IW
tXFhLIpaxlMflMgIzGxADEEcdaKKANS++F/gm/EqTaSUglIZ7eG4kjiJHQ7FIGeKJfB+uM6
x23j7VLWzH3IUjhLKvZd5XJ+vWiigCTw/8PdB0F9Qm8y71WbUirXb6lN9o81lzhsNwDz2rZ
g8MeG7W4S4ttDsIZUUorx26KQpGCOB0oooAVfDfh5NP/s9dDsBac/ufs6beevGK5y7+E3w/
vZo5JvD0WyNgwhSR1iJznJQHb+lFFAG3ZeD/DWm60+safo9vaXjxmJmiXapU4z8o4HTqBWZ
4i8CprmvWOuWviDUdJvbGPZCLZ1MQ68mNgRn5j+lFFAFLSfhjo0NzPqXiiQeKdYnfLX1/Gu
VQfdRVHAAq/dfDTwHeTNNN4YsxK2NzRgxk/8AfJFFFACQfDLwHbPG8Hhq1Ro5FlXBbhlOQe
vY81r6z4c0zXI1W8WaN1/5aW8zRORjGCykEj2NFFADNR8M6bqfhhfDk0lzFYoixAQXDI+xR
gKWHOMcH1qbSfDuj6LYi0sbNduSzPL+8dyepZjyT9aKKALMmk6XM4ebTLSRhyGaFSR+lRXm
haLqEDQX2k2dxG3VZIVP9KKKAOdl+Ffw9m37/C1nh+GVdyqw9CAcVs33hPwzqVlBZahoVld
W8DRvHHJECFKDCfl2oooAh1DwR4R1QxtfeHbCSSJt0ciwqjqfUMuDWTJ8L/Cs2Vm/tKVCMb
G1Gbb+W6iigDX0HwX4W8MSSy6FotvZSzDEkiAl3HuxJNbkUEEGfJhSIHqEUDP5UUUARGxs2
llla0haSZQkjlAWdR2J7iq2j6Jp2gacNO0uHyLVXd0j3ZCbjuIX0GSeBxRRQBoN0ooooA//
2Q==
</binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/AABEIA
iYBswMBIgACEQEDEQH/xACPAAACAwEBAQAAAAAAAAAAAAADBAACBQEGBwEBAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAABAAAgEDAgUBBAYGBQoEBQIHAQIDABEEIRIxQSITBVFhcYEykaFCIxQGscHRUmI
V8HKyMyTh8YKSQ1NjczQWotIlNcKTo1Umg0Xi8rNUZKQ2EQEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA/9
oADAMBAAIRAxEAPwD39TjUpLy+Vk4uC8uLGXl0Fwu/YCepyo1NhQA8p5/E8dIINrZGU2ogi
F2A9vpWZJ538xhBOuAojtfti7t8drX+qr+NxcLsnKw5jO0zFpMhtXZh8wP7vurVR7kBBa9r
6WoMzC/OOHK/ZzY2xJeG49SA+3gR9FegjdHQOjB0YXDKQQfaLVlZ3hMPyUf+Ij2yjRZFNnU
e/nWPFieZ/L8hOFKmRiMwBhkO3V9BoeB9oPwoPX1Kxf515a+0+Jbd6d5Kn858va58Q4F7f3
yUG1UrE/nXlybDxLez75P2VB5ny/8A9pN/+en7KDbqVi/znzF9PEnTj9+n7Kr/ADvzHLxDH
/8AXT9lBuVNKxj5fzQ//aGsf+On7KqfMeaB/wDaDb17y6X9dKDaN7aV2sM+Z84DY+IPC5tO
p/8AhqDy/nTYfyjU/wDHX9lBuVz2Vi/zfzn/ANnP/wA9P2VB5jzbcPDm3r3l/ZQbdSsT+b+
ctceINv8AnL+yufznzv8A9nP/AM5f/LQbdSsX+bec5+Jtf/jr+yufzfzdtPE634d5f2UG5X
L1jfzTz2pPihYW/wBuv7K5/NPO8vFC/p31/ZQbVQ1ht5fzsdt/i16mCAideLcBwro8v5wm3
8p+idf2UG3Xawx5jzVyP5VqOI76/sqN5nzK8fFaDjaZTw+FBt1OdYf8582SbeMWx+X75fr0
qg8v+YL/APtsenpKP20G/UrFHl/OcP5UL/8APX9lVPmPOXP/AKWDt/4y/soNw8K7WEfNeat
ceMH/AM5f2VF8x51rH+Ui3M95f2UG7UrCbzPnV/8A2n/6y/sqHzPnbC/iRr/xl/ZQbtSsIe
a822g8Trbh3lro8z5u9j4k/CZTrQblSsI+Z87x/lGnr3l/ZU/nHnv/ALT8DMP2UG7XDWD/A
Dj8wKx3+KBXlaQXpdPzN5iaV4ofGjuR6PGWO9T7rDSg9PXGIRSzEBQLsToABXm/57+YdT/L
V2jiSxAAHHW9ZPl/zBl+WC4MC9tCbOqEt3CPbb5R7qBzyf5xleUY/iRu1P3pXcWI5Inp76p
j/mzyuIwHk8YvGTYvsMTD3X6TVvGZreMxRHh+ImkyP9pMwtv9t9t7egomXn/mbPiaE4EcML
g7hJZtPe5/VQb0PmvGy4P48TqsGoJbQgjipXjf2ViZX52iV+3h4xlA+1I229vQLesjI8Lmx
QfiJwMgJxgiO2ygcfl/QK1vE5Hi5IgcCNInA+8Q/wB4p4ak8RQO+I/NON5GdcWaI4+Q2i3N
0YjkDprW7XifMY6P5rBhx7DKZk7jAWHzbgT7bCvbX0uaCDWpS0GZHkNN2yrLDoxB03am1/d
ah4+dLk4rzxRgspsAxIBsASeF+elA7repQcWZ5oFkkUI5JBUHcBY240agl6lSpQSpap6VKD
B8rhv42b+bYK2iv/j8dRo6H/aBR9pafhZZ1SaI3jZQysvMEXvTzqrqVYAqwIIOoINYvhlGJ
k5XjD8uK14db/cy9SD4aig0d3PgQNb8TSmfkboF26Wki0GtwZFptkG4sFubWArJzVVcmNQb
PuiIsTp1rra/6qDWDq1yOJ1PrV0QA6cL89aqBYaemvsrgLEjjoddKCzaGwNhfX3VwlTqQDf
QVJDZSeYH6KAS7AbdAOHx5fXQGJRQDdbjS3sqxK7SNBYjhzpGVJyy3tuuQTqNPUUtJNLjjr
cm3L48QaDU7osdfeKneU3W4BtqKxRlyyvtj3OV4gEA8PW/EeldjyLPsbd3Pso4IJoNlpols
rDUWJtwoq7doI+WsnuGQHeQhUbSeY+mqHPlxoWlBDlCt09UvZj7xQbQMY+0AT/S1JRSS/jp
QWJjUEoCLAai+3TW1Lhkk8hDIGILojMoJ2ndcj7P6TRo/wDrpEsD0udd99SulmG36KC+BkS
TK7ylWKkbdtvlI9lO9DXrMwbwCYSaPuvyNxbjdQo9wHCmXmNxxUAgnTWgbIU/TQcbKgyQ5i
JIibYxII1FcmnULa5tzI4j2is/xWQu2ZHZiTIdWGw8NdDQaq6gkeyhyTqg11sOR1oTZFm04
D7Vja9ZG9D5VS6sYZQVJsbMykcTbW1vooHZvI4pEZeRRZwxudRxqzZUs0pigTuiNQzsCANb
2FzxpmZom2KLEbhuA5Ag+lQzQJA8sS2CAswAtw1oM6CbIOW8cwVAgBUAagm9+rnTlluLaaX
J5A0rikTOZ7/3tiNPlXkOHtp4Jf3nWgGV3fLrb9FXSNQCTe+mnAUXaFF+fPTjQybBiwtbWg
gQW46ngOPOhhekt6NYtU7l9Li6k3/TV03G92uSb2+PDhQCGwXI1HHhztRAQo0PTwJ9Bxq7X
aO1tp5gVUKCtiDYCxP6aDq2XadCSP6GuC/E8uBt/kogEbEHj6+4UNQCCfsE2I+FBy3DlbRe
XHjUS53Cw9L+29dcWPS1gNPS/rUiJDAsLbr6jUH20BFuLk/X7uVUeRRGOd+A50UfKWHzcSa
GRYDbrI1gDw6eNANpCz7CrL9Y9t6TzMaHJYAkxZEXyTJcOnu9Qa0mARLO5N+QF6S2xzycSH
jBW4vcDXiD60HnfKRfmFz+FkY5EJ+V4lC7wP37cK0fD+IXAjMkvVlOOpxwUfuimMlsqCZwC
dhVewxU7S/NCeV7VIMvJtFK0f8AekAIQRblfh60Gd+Y/LZWIUxcVjHcdySUaMeICgilLfmb
DjTL3PNFYSbSe8Np6uoG5tWv5rxi+RhXZZciMHYTwPqprH8d5zI8Y/4LMVmgQlSDffGPZ6r
/AEFBs+N8rj56qykLkLq8F9R7V9RS/lPERu38xwm/C5EYZ2Kjpa2tyBwP9DVPIeKjyVTyPi
HVJ77h2zZXtzB4A1SLzv4jAy8XKBhzVicbbbQ5Cm5tyb2UFvy3l4b+WeXNuM+ZQInYjtsTo
dnoWH+SvYkAqQeB0rw3nxhJ43xSwMoyEiFwp6lG0Nr6dVet8XlS5HisfKlF5HiDNbmbfroA
+PURfjHLDt7yBbdZdtxbqH6L1SLaMKYI3aDSBAw2oBcKCT7PXnU8fJP28yeWJoHPXYozXNj
qq7VLe7jRcFu3iTyMDoSxVlI4KtgF19OH66A/j1tjKobeFZxuA0PUeFM0HFnEyXClLH5GXa
VvqARrrRqCVKlSglSpUoJWJCLfmTPPIQwfoNbdZOOq/wA78iftbYBf2bGoNHaAd2nCsjPEX
4xRutKWhJXbyEifaFbGljppWPnlDkkKCbNC27lbegsPooNJH6TcXW2luHurqnXU3HL1ItQd
Fa/wC30+NVGSgLITewF19LnlQMMTY8hyqhJ2tuOg0svIml58qyErZhYDZ79KquQGKlDuBUn
jw0/XQNkLoW4+3X9FByjCm1ZGUbiLK3E30sB8aEmWN25gbNqDfX104Upn5ET5WKN9jvBI4n
itr6G1BXI8UpnDxADb1BbdNyNvAW99SLFIZi9mnIG5yDcgcvZWhE8TXs3Xbq9w5WohgEasy
Nf0oM1Y40XaQ6vGQwePiyAD5hwa3CkcmaN0kgLbpBcxllOvO4H1fprYlif+8W8T7bF72t+2
lJsQSyiKRvvXG8Kp7blb62ZRwuNaA2JlxbEBkQEIqgllBJtb9NdxXk/Fybixja4RiCBcm7b
epvpsKDPD2jIXhEymxOmqep6uPrVhA24MjNFpqb3DBR0/NcUAnSRMPJWWwup29snXaOWxAe
X7tL+OWQRyQwxt3pH3iN3JZQQNXbb9VM5S5MmE7QqXklj6FXjY8xbnzo/hYwMeUwM5JlI3z
/3rWUcRYbdeR99B2bEF7zzMk/EOt9q3FtqX/TS8CyY8Q3p245GIJYglbXAJIJB3W51qgZLH
tzbffwqksOvZsjxldV4Ai+t73oEoXkyJPwwLRHYH3RkFrG1rkiy1bswYss7s+9yF2bwN5IH
V1c70ONJo81girEwiANyCum3ba2v6vZSXkp1RWKyB5SerZcnUbePKgfhz8MPoCJ96kxsbcQ
eF+VTKyDLvxIgFVwDJb7KMxB225msyFHiaN3a7MdF+0Sfr/VWtiYh56E6s3PceI9woGsTHK
RqlgFtcD0FMFNouOQ99SOIBNL8LD4UQW+W+p1sedAJ7ga/TQZGctbcAvu48aO5UWLaE6f56
GVBsba8D/loKsi210vc3vRVj4BjrxNjXAgtdvS/00JWdWNiSRa9/81AdwLEWJ/aKFKGHA2v
qbelJCWT8czFRdVZd4PDgPlJ50dpTfU9LchQRsiBW7bEdzQW0udbcKMqaAAD1JA5WsKzJGl
OZjl/lD7r8QRp7NNa01YadVjxPwoCKlvm1Oh4ca5tFgRz421qrObEg3B+Pv1oUWTDKzol1K
Eqx1A9fSgKp6SLkeltdKspKrdtX4AmqRWOgO6+hPuozICL66etAFpVa6pclftfXXIrN1JZg
dL8SbUJ1cY7bb7gLlfUBgT9VUhmjxULKSI9TtJJseOnvoHXjVl2st1OpHoazc/EcRI4kMcU
LFxY8b2AWmsDysGbAZh0gaG9uNvWgnKjZJC6hlRwI+JueVqC0QdoiZDZtCRfUe4Un5LxmP5
JQr3WRf7uQWuL8j6imHKJHuewABuGNjaqY7F1aS4KHRWv+i3Cg8zE/k/AZPbYb4WNymvbkH
qp5NWrnDxvk8KTycB++x4n3HgwupG2Rfjoa08zFiyIDHNH3EbUgG5B4BhXl83x2Z4xmkhPc
xpAUZraWb7Eo4fGgfw/ydlZDpNkZCrjSBWIS5chgDt1AtXsYokhiSKMbUjAVQOAA0FZP5f8
AO4nkYExwOzkxIAYSeIUWuhPEVs0AWlWOOWQtuVbkBbEiw4fTSMQyJfHZAyC24X6el+kKNO
rcKvhpE75kbxBdx+8GvXfdzIF/hVIsmGTx+RJBEYI77QscYLXsLkql6BjxKquDGFdnW7EMw
CsbseIXSnKU8Ub4MZsy6tpILOOo8RTdBKlSpQSpUqUErDGQsPnM+9rssFlPOytW5WImLFk+
c8kH4hIADYc1a9A3+ORg29ghB0H6b0nkZWLM2xCGdHj3Mp1tvVjf6KMvisZ4NyqAxFjcc10
N7e6szOxlSzQntMroGChToWHqPbegZbKlaRlDbbagA2IHMnWgqcmeRli0VtCxS7FvUXPAUU
JjxtyDXsSxFrn0+FNx+RxYJO0V2qBu7psq+29An/LsmFLyMz20A3Wb4bAProcJeSNe2u4MS
NQV1XQkjXnT806vB3EPcjdWYGPqFje3ClvH5CDx4lmuNhYWGp6TtFj7aDgx8pktI4Di1goG
3/xa0lnLkRzwlo9d62JN1Jvy5KbDhzp6NM2RGnbRToEXgQx+bc1uHCkcxcnLyxE5EZjWVli
+ZwAoGouBrwB9aA5nKvaNGc8WUW3WOu6xtoffTEPkIlHZmPZdgSFbp3C/Imq4eLBipFJM7t
JtGjG4W+pUelHaXGlJbtB7A2uL2+BFAPzOQDghSvBgQ+jajhcE+2izLu8tjEWsIzc3sb9Wn
u9lJ5kDPHG2NuAlYAxCxQ34sQdpsLa2qkWYZM5pHjP4eIAPLYFYiotbcCOfsoPQiCM3JHsB
51leWhixIo3xyInWRTtvtXW/zW+ySLU6Mq0e5TuPIUv5OSObGW6XZmGoW+mo+Y6L7zQBfHc
4c8bKEQKxVW3OACd20hNbA34UHxIcYzSxHY0jlt8YcKwCjUrKLmtqWKHIieJxdJAQ1iVOvo
RY0HHxIMDGaKBTtF2UHXj7tf0mgEuUVW+TEHI/2qW+XjexN/ors0AKLl48jOgFwqde4NzHO
uQxpkokqra5IYXOluPKuyQ9pQIS0W4WIjNgfbbhf20GLmtLDlxqxQpOw+YFLAsOAb5mPO1N
ZEeJDKUTZkSGxWKMjcLfab0A9tOnDR9u9TIRw3kuw5HiaZTCUC7j2gLp9QoMyLHWIbynU7q
CeJ4aD3U92X7EsgADBTa9wCOfy61x+2jJGf8AeA/2v2UaaVZcaRVbaxUkFbcQOGoNBXxQYY
ahtTdiePM/xa1fPmeDFeeJQ8sYuinmbgEXHCl8CYRYkak3JufTmbj4UPyGRfDyVYjaV6tzF
FtfW7LqPhQd8flSZ0BmlVVkDsgVWDjp/iUnWne4oXaeJvw9BwrJ8PKwxrkpsDNsCElQL2Cr
c12N528iFJPb2NuQ3AuSLEjhe1BpSsCvpxv7vSqBlVj6+h4++kY/IAvMZQGMB2KiN1MDzs1
uFEvlPaZYgFcXKlusA8L8BwPCgVM3Y8h2mUObFhKqgMC9jY6/oFG78UnTES78Ao4gjX7Vrc
ao+Pmzqs1hcSblhJVQgP22f7R0+WjTK8I3l4lLCxdmsL/ve4UCDyCXNhZo2Aj4KoDvu+0Tt
vcD2VowZuLNE5SXuKnz2uxX4WpcRRsySssTbbbHlO4hbfZsCi+p468aHJGHTJkaYGCQBo7G
43g8VuFA9PbQOnJVZEjQ7t63AU8AANTe3GgYtvxGS7R7VZwbMCp3WvwNrV2RXaSF1VWQoLt
fVeniPYfcaIUih6YkVAfmC/0tegZQqCtgWU+mtvbTLCT4D9tJ47NvBXXmB7K0QOf1UC7wks
ot0m+p148qQyscLK0ch+7cagHT/PWu2xbFtLcKQzC0jkhTtFgunofmoMqSKXEmjXFUDGiVw
sJ0A3WNmPHU605FHM2OuRMkdgNyhGa6/wCsK60Ls7WFywHwp7EgK4YjfqJuSPYTe1BgM+Rk
lZZNpFtNpG1T7tarjRy977hSHA3NrYbuF2B04VsQ+JCLqLFDZSSTcciRTOPjhVI2kFj7L0C
cckthvQqdAf3bUl5aR4vG5Lo1msLEcrsB9dbjLEnU2pPL0A5Vj/mFQPEZLhdug93zrQZPmP
H/AMkz8PMwyVSRlKrf5WW29R7GBr25IAJOgGprzXnoz5HyfjPGx9W37+Yj7KdOv1V6RioUl
tFA1v6UGdjs8cuVMADDYubaFtW+W7W99A8W3c8ZluHC7mY7lYOF6F+026msf8LIk8GCFjKg
BmUMBc32nTbf4GpBA8WHOmRkhnlLAzkFbFht+Vmtp6C1ATxUbRYMSNbcL3tYi5JP2abpXx0
Bx8ft94TICdjKLWB+z8zX1pqglSpUoJUqVKCVk4X/AL75Q2sduOL8vlatasjBN/O+UF7aQA
D/AEDQMGZ45HQm+u+/8LD9oNY+TlzzElgqx91Nm4dX94tia18jH+9Q3LA3RyfaLj66x86Io
6gDYVkjK8/tjjc0C2RkFCsaBTLfdY8LMbblOmp9L1YxLPHO396H7e1dwVrBl477qv0UExSM
siOxMIazRxbnfcb6H3UeGCJ8KWQq4BIi7SRhpiSQvUkl1JvQN+KX/CkE9ssX3BG1QkniyhQ
DpyFLSlIwmOJBJjOwUhk03Br7twNyW9ac8ZAo8OsUSlHYspD232ViNQCdbcqWjx2EKSyxku
s6qDyAVrdVri+tBsm5iZbDUWCsAV+isJjKiNNG9xLJ2pI7b2sUF9dPZW7Mlo5WuLLuK6n09
eNZmX45YfETNNIsc0hMoNyoW6gdu7buQoDTwMY4oy3VtHT8uoF/XiPfWJJPIw2SDoBsfm3d
JNyLG5B4CtoxXhwskK/TEpYC7KQU9lxelMXDeYl52fGjSTcm7pYm/Czakn/NQMYCPmMAjdv
HgswuDuLEaW1sLe2/6atiIFypoQPu0CoBcXIAOpq+A4OTMi9IRRZbEG3Eb932r3q3jj95PM
wFmlYfBem9BU+NRAzQSNEzcAnUD71a4+iuxy5OOBHPCTASFMy2I15leIp3erMdp6eVHjWwG
mnP01oE/wAQF+8jIYMb6a2PCuZGTeNtwaxFum4IN+OltBQszFyoslZsNFdXP3qFto/rVSVc
kpIYpklkFy6EBUX1UOP10BcPMgx/H9yZtih2W595AOlPKySqG0t9m3A3rz7zK/jlRAO4ZL9
F9pPzGxIP9OdaWNkRSKFgdZDYHajBrEcdL340E8Zl5eTlv3WxzCqsAITue6tt69en3W+NPZ
MzIvTa7cPWsTxeShypo43Q2ViqRhTs6/tvtBLH0vYU1mTsllALPINiIvFtL/VegQzPIiNFa
MnZuJafaWRSNBb/AHmp1Aq8OW8qxpPEySS2NgAAG+e4GvC3pVM+Aw4mLjN29gZ+4JWex2qT
bbH1NbjpV8LCO8NDOVj7KE9o3vcNorP1W99BzH8hjsFUMSzo7LuUKhb7SjhqCf8APRMwWxJ
JTIWQgbhILKLlR80dmX4Un48AdkvivHkOpHdkXpITqCpdjbj6U1kszKMQBkMqX33sAb68Or
6DQBikc4UkkbIydw9UbvuuSFuHk1NN42M2Tku8xYKsdo+rcvVwHTY3W1zfjSj9wQJjbDk5q
kLePdFHY8S7A8bfXTsWPlyJuyJTBENv3cAsbEWZS5ub+6g5jYqtBO4h2PI/bDABXFztLKbX
HG9aBVMWFmckqt+ptTcngBz91YWHjtvEsczx48bMZJAd6uY7hSA68bcTytpWrGmO6jJDvkX
UNHI7XGvAhdFH0UFWhXJYyZv9woHbxbA7TbVntoW9ByrsmHiY0bPFBGIygFiq2LX53rrKXF
7kez19tK5CFcaSPVkKMGRD1G4OgvzoCPBjG8JURl0JOy6g34fKRSqMYIVxMsm9tqybjZwDY
An+nCgeO2R95e1ICpDIHC9wcNOiwC66U0c5JQpeEv8AwAAnnQNwquwFOpdoBsdNOQIohTpv
xOug4Ur2sVn7kW+IroClwumhFheuy4Mox5MjDleScXsshuG1+Ug8KBnHsoCX0vfT266U6k3
T7efwpDFljljEnDfwvyI6SPgRajRSAudvO5I9DQNktx3cfmPL0ockRZLL8w48j9NdHUunLg
KsLqt73oA4kTLI5YH3H1ptbcPprgvxtYV0MCdPpoIQb+o9Kr1g30K24VYk7uPvFDe5HGw9m
lALKJt08SOHsrL8+d3g8g8wqj/xLT7qxPbYaN03/prSH5hXZ4HJOt7Af+MUBfy1hyLinyOW
3czM0B2c8owOhR6aVsnRSeNhwoWIoXFgUCwEaCw/qiisAVIIvpw9aDM8bDIs00zAxk3Pave
+87tzdKnThUTJnl8fkM5RZEYjVCBYgMbKStyb6V3FyMQRZiY0K45x+mQJtHVY8SvpXIY7YO
SjyKTHc7omawIQEdQsT7aAvhWv46PUEgtu2gKASxNtqkgaGn6T8SFGEhBLElruxJY6niW1o
ubO0EQdNtywHVfb8dtzQHqULuTWv2xfbe277V+HCpQFqG9tONSpQSsfx5J855W/rCBbiOg1
sVjeNAPm/LgjnD/YNA9lIoAINizr8TcVk5wdwNtw4lQC4vbrFa08Uv3apLa7cxe9gaVzIZk
ZJCoLd2Gx9esUCceJK13lDqzMNjhNVC8QLX4n1ouRiCSI47ggttdjezWQqTe3DcRWkXuB3E
Meosyn9lVaPGbjuZuG69ibUCCY7w4bJDeNXd5JJD892N7340H8P3cZGaQlwxYMSdGHTf2ht
taRdMZLLdYxa5Op19lIzFoJGkymvEAAlltc8bBQNBQEV5JoirtsLXVNbMR62quZO90SOQCM
gq6OeJYXB4evtqrCODHhnVVFmG0sTdBbUXHH2UXNggMQk1V3swKgbyPiDpQNYGYuRiJItr7
fTaNw0+GtI+FzJcqSVsoh26RHIAqi+u9F2s2gI0POqiaFYZ5IxdXkNyxO27pc+4aaikfDyG
OLLljQDYU3bH3lmALj+nwoH3YQZebM3yMm4MQNQPS2v00GHHWObGid3DGMFtsjKdx3M2gPD
31M84osyII+6yEnbbcrNexPOiy/ghmLI0oRmQyaXA0BW5YAq3HhxoLZK5EUTNHI10JdSLEM
NbI6/Hjwoq+Rl3ovY2yMLsSy7dtwpfTkKEkzfihjwp8wYiXdcDbx6RxpmLFUIbyNs+YqbAA
cxw4X9tAJlzMgIZyEDsyIhNgQdQzKPReV/fVcZfHyzvAizdUZ7hbfHHtBCbQOkH4U4JYzIk
aOGmUkkX4KeNZfiYZFzpGCWQRlWDMSAS97R9TArYfqoGYPD4Ld1YvulWUXCDb0rtOwggjaa
LP4zCkHbWIKbaMgCkehBFqsZY489bIQZV2tLbp6dVUt8SBRHy4jkNjgN3FQyE8FsB63oMDF
iyZcplgnaNlUjcYBGNHGm69n4/prSx8Axzq+TO00ovtLmwBPHavKh4RxMSP8VkTNCpdoYYp
GBALNvNiqgtuPrVczHMnmsciRmEbI7rHt6dSFvucafvWU/XQD80VlWOwDxqHKyRMd6uvyg7
AxAYjjbjXFxoJFxd8fZvGGiiZupXjXcB/FoTQvJP46aUz4mNHKbsMpwl3VtUTo94ub/TVYW
labDiMMad/HaJYgGCoVBdiptazC46T8aAHilgxcjHyZlIWSMnescgCNcDaSdwa41uK0/Iyh
MyBl2s0qjtBtynbtNyTttYcdt7mk/E4uNPKse5LOsidEz94BeHcivYEeytM+LSPe5d37aPs
VmLBS667d1Ar42aCWJxFI0sgO+VuoJvYbrJvUaVcTtlOmJseMW+/YWUohDEm+vMAV3x0ZMb
uTI7Dbq2wAafZEbObe80KAP/MMgsNu6ElZHulgX1+ZeGuulAWJ7xSOwLQRMVjUcFVBpa1qY
w2DYatdmZieo2P2jp8KGMeODCdPlJVgbG/U/tUcPhR/HoDhxgAA2NxfdzPOgsQNSvE3AH7K
XzUf8JN09wmNrgfMdOA0IP0U6IxusBcm9iOAqvkYkfx84fRTGwcAG/DltBNBieNh7cMlkKR
liBcoSRYc0UA1SVmigAjViQ+u6+9FY6AacqcwcWJ8WdpUaNt250JAZbKNtwqIoNuNh8aSyw
I5W3hgCOlr/NfjtPKgvE3ZeTICEQTkXubASDS+ny0/hZbpGGe9jqBcaG/PnWJiupDQnWImw
YqC3UeLG5sdKbQsp/DsQQCdsqkfKP3x/S9BppFCwkYb4yxvsRiNf3to0vQT5BMaQxTMQyEB
ZApIZeNyVFq7jyXAtoTwBvu/eplGVvmsLA3/AEG1B1MtJTeOQOhN7gggA+6rtk7GS5utze/
1Upl+Px3ZZo2MEpPXIp2719DXRgGMM0MxLFSdshLXb3k3FBpDI6Tci451zeNhYG248jyFZO
NnGUlG/vEusiHQhh+o04HQoQx6BxbjxoHYyGWx4j429K6RtW+pJ4Ec6TSfbfTS9vqsKIkrl
zexS3Pjf9dB2/ynR/Xh76R/M2ng8k/wqB/rCnbADQ6HTbwpD8zJ/wChZDDQWW44/aFBsYn/
AEsH/LT+yKKSFBPLiaHif9LD/wAtf0CisAwIPAixoMzxbbny2A3I7bo2urI6sWsVK30qY88
k3j8hioj23Gy1htCgm1tmppyDHx4mk7MYjJsrkabto0P18az8CCPLxplWV7blVlOxgrJ1aD
qBvfnQNeIXbgoO32upzsPK7H2nT41fPjmkiCxBeNyzG1uVh76JhxLDAqK/cW5YMQF+Y34KA
PqqmfOsEIdk3gsAFvbW9xwv6UB7H6rVKncHp9nd/kqUFqlSpQSsXxYJ855cj96IH/VNbVYv
iiP575gX1vD/AGTQNZjzpkRKi3UKzXLbRe20DgfWlcqXKZEcx7kEsV1R9xJ3DgCBWpJrKoK
3Uhrt6cNLe2lPIRJsjMbbSJohYcPmFqCRSQyyFcec91bB4ZNGXnYq2tElyIInEOQpXfwktd
dP4qFlBWAGXAshBGxxo3vVl1Fc+9O9o2MiWt+GkAuDfUh2t9dADPkcrZlLR/OjLdtV4BgNa
GMrvdsth90bRuckjQLc6Ea2ocz5kGkSuAQTsT7xUvwDLq66elAXJGUkkMa2yolvvUlHtexL
I1BoK0csK/iI5AEboDqytuY9IG3jpRcoiMwiU/eKSq8DuXSsuCNJpkX8UhdbncwGlrA7W3+
22lHM08WVty9kkBUgSICQGA3X14UDeTHLL45nVSr7zI97XAFzfX0rM8HaX8QdiOhCAukfZ2
nW4tz5U/hw5uPjSRK8aiMuLsSwtqRdbe2l/CY8hhmIMd1IUqjKZAV49whVIvyUjSgcysWGS
HY7XW1nseF/rrHZIoYmx3cNCnSs8dwVuODhdT/S9bEkki36VJ12MTfUcPfSE+JipjDuRt3N
pDSowV5CBr06nX2UHMXM7GRAiMpDxhmY6AAC1trWNzWoPKRFSLCRjwXmR7qxDtwUaaGEJGg
G9id7p6fKbML8QxrYRXljV8h4QfsBUK7Q3Ldu9KAYaE+YZt2w7NotqLgagjla4pXw24Z0wt
ZnDlpDJHJvZXGgK9QAB4HhRHRBn7BEoDjcZUZrsTbjodLn3UxieMxMNmlgj7Msq7WaV+5bn
0jd+ugHIGkyZH2WftkhH0W6Mut/heuWkTyc5kKjdCx3LccANupvyqr+M8hFLLlQSxZMjKwR
HHbFzyNiQwqsU+Tno0SQyFNlu8SoUHTuhV1IYEWUXoOjEjzPBzWVZZ1EgjPNWGthcmxuPWs
3HyBDJCXwoTNPInamMZV0lY2ZiupO3+Fv01q4WJAsUAnaXIaUdxlmbb27m6kxg/6JrUUwLs
SNB0k7Qo0W+t/ZQeQyVxV82e53gdzDLMSmPZr/AHi9sm68zTgxZsQoomWdWjMrZ4ZmaHHVx
0xIOF9OHtvRvKxSYyPNlSGNJJVeOaAXaFrdRBe1i/pw0tQlbMPjYfIgNt7LwzI/Epc7Ztps
deJHtoLYMkMk+NlRMcbBn3IQVW6TqL7VkYXCsOPtFehmKPiuyWYMjEG9gbj1ryPjd3kcSHx
jRAYmM4kyXtcbFJbb/WctXqssf4KURbQFjaynRbBeB9lBk/l2NdmQgUCMlXRgyMCGvxKe6+
tEaOKHOne6rjmIowCLoyjdqw14Ne1JeJyFxsXJnJWKMMGMRZr6LzMnV1e6omaZz2VhZ+6od
pH3R2ksblbC+lxa1BtYM0EmJHwKAWLcQdptfWjjYuse22ugtbWsP8PmMfvcpwLXi2gRqwsb
3uL7tPo1o0WF5GRN0eYwBGpKI1xxHpQaztMAbLcDjtOtKeQeZ8SZFBdmjYCJDZybcjyNJvi
eZCgNlhjcf7IftrhwO4xM88srLYglygv/AAqmlB3x0exJQkbJAZSyyktvYEC+7eA3suapmY
/GRRaRR83EMo/h+NWdM7FXvQM88QH3kT9UmnoeNDXyeBMyl7wuB8j9B9nzUCywTyguhCyKh
KNHa7Ea7deR4URFSbGG9mUAESNfb1X1G069Ncnysa0rI+5wjAJGC+vHit1tpXJmZhIv4SUC
RA9yovdCQSBfmGoNPHhWNFQOX2aBja5B4HTSutEkpDMdky8QNFf3ilMHzWI0S79yHhYr7PU
U4ubhZHTI2xvs7wUY+4MBQUd5FB76MF4BhwFhe9SGRHO5JFI42vcWozS9mwAXIiY2IUi4/w
BGq/g8KTojWRLA3CNbjrQDbHhmlNpCsmoBQgHjwvauL42RbiFyWNtwmBa494tS08E3jJYzu
abFlJAJF2jYHmVpzElQo0oJEadTOxJv6++gWmGViurzx9yEMAHQnQHmVN/dxq65sVh7ASdL
ge8i/I1pGeGVmjRlm2rdlBBIB9lUx1gRyFiWNWFz/lFAqMmORQ8bAqTYEWsfdSX5hl3+GyV
VukgaX/iFauX4qHJcujGJ/wCDp4HnasLzuHlY3iZwz9yPS9wLgFhbWg9Rha4WP/yk/sijW0
tQME3wsc/8JP7Io54aUGfHLOUykMru0QspCKXB1+VQADU8YJYcSR5kZZLlirABtBp8qqP0+
+q4ixhsvuuBqRJIu6Mabtx3X+mx0qvjHMmBkHuNKNzbWLFjbaOZNA9jS9yEMVVCLqVU3AIN
rX0pby7ouJvLWBNgTcrexI4UCYQx+J2TbnVmO20e9j1XHSL61aVWPiIAo6gqaNZCBbmP1UD
9/wD+nepXdp9fsW4GpQEqVKlBKxPEkHzvmALE7ov7JrbrC8SQfzB5f1vHw91qDZcDehtwuL
+lxSvkB93EV0PeiNvbvFNOtypOpDetrUj5OfYqAEWWWMm/9YUDTxpOnblHSeBBPH2GvP4K+
YeV2jmMg2BVMyCNVG7jYXJNuZrUx8l3fbe4Iut/6cKzvAQXzpuhYWSOzCNy267C25WuV4aD
20GrMAZjHMhDADtzodr/AE+/lQ53zIpBII1yALbSgHcAbQhr8vcfhTkmMs4tLy+VlNjalov
DrGxtkS7DwUEAgf1uNAi2MsiqwxciDbcgJsAHO3WdL+yjhY5IlilARAvCd+q50sVS/wDap7
KiC47qEDIFNwTfgPbxpTxUUD4u7shuom7Dibct16ADYuMA6/iCYmUIY+raqj051UeNigW2P
KVCJoqsyk8husCPqpqaHE3deML+0kfRal2wlabuwTy45OhUjdz9TQLfhpXkBSd2cgkggOq2
HAm6nX3U0mNNMyCTc5t1OQFVR+5ZDr9NqG8BbJEcki7yNyttIBtcemhpyLHjuQzkE6blbQ3
+NAllRLsALyRk6LuVza5t8igKKynwBBKgknmbH+wwXZtJ4Dqv0/DSvQo0uLMVkfuwqOojUj
03DlXMmbESB2ey6FgG4XPtoMiDGZJ2y8gDFx0QqHkNnubWGh1HpzNSJc7LPcxB2YbjbIRuL
kHjtblpUhwckscoBklb5CyDcsY+Vju4NbhfgNKe8YZfw7RbT21LLdrHQHQ3FAPCjgyrx+QY
5E63V950F+FlSw2nlT2SJMeARRERoSqEDTjoFX2kVmTxTY8n4pRYJ8wtow1uPjTWNmLlSxh
7gq/cKAHXTaATz20F8SIxDdMHSRyTuItYE6DieApybMhxotzSC1rhuVhzrmV5LCijYzyKoX
iDxFYq48XkJe+wKQXvHFfqP8bD9VBeTLzfImNkl7UW87AEux6WN9dKOuHn2I/GTe0NGjL9H
OoqLHPEse8IG4C/JWHppWh+Jk3jtRlk9WuDpQY5xs/AgVYMhTjXvpGLXY3v0++qyY3mJopO
3NGyMtiqizFTxte61xRnY2ZAjSXR5W3RxdSFLmSW8Zv1bmtccK2p4kQXjl7FgCLgFfoNBiY
uBDD1ZcL9xdDK12K2BHBt1a0XkMNQEBcqdCSDx9vOrTibsgCbc5OjqBoOWm6rdsFiDHG77b
7T0k++gsZcWYlA+5kO6x4gjgdaUWOJ2WMyGGaM2cxE7ASA1gjgix9lNQxknecVUYaXAX36E
VTIniWaMSIeyVKSXO1FPSVJv9FAu+Tl424Sr3IxYLJHqCD+8p6lNFaecRmTt2sRsTi23mbV
fLxvGyR7JLC9uDH0rPeHyWPOkeJA8kS3ZSWAQ39SfloHIM5OyFe99TckNe+vwqxXFyo+52x
vW12cA/DWqvE0yRJlRreQbVKkXViOqxtyoZL4lo77gAQp1AK/XrQdjn8cx2OO1JwUi4vf2i
iAMvbeG08aXUxiyOFOt0JNtDyNZWRBFIwljF0A3Ax2NrmzaA+tFgxspUWRZ9qngrD043oO5
A7Mu5GZFfqKToU2e57FfrpmRRGlpsYSQsLm+1tDzuL3rt86ylZFfXVVt+u9ExWdGeGO6Rm5
SEgMik+nDQnlQKyePxiqz+OkOLOCGVLnt3/iX48qvHH5HJkEOS3YVRp2Okv6MW1sPZRcmFX
2mcnFkvfenVFJbX7XD3cffQTJmSR93BmjykUlWU9JHIjU8aAsc2bhS/h543nxz/dSjqYcNH
FDyvJudjPjyLFusSwAJ46gcapgeTnEskE6ScOnepDAe8fqrSBDJ1IZApIB14fCgUj874+Id
Mm4k2CBW3m38IF66/nPGujNuYPcKE2neSeAAHGnVx8YRhuwqk+i2Iv9dKxYcAyDKCO6QbFl
AvrfjYHS9AL8floSUxJGS19WVT8AC1Z3m/JNkeIyIXimic7LiRekag/PwrckkkHSygDhuIB
41m/mIIPAzEqNzbAH5nqFBt4H/Q4//KT+yKM3AnnagYBvgYxGt4o/7Io5uAedqDKxBHImRO
g7su06puIJYG4FxHrRMBJVwpzNG0DMSdrkuQAoA6mZt3D2e6i4OZNkiQyRdrZYbb3Ot/YLV
bvwyYkz3ZYxuuzdJ+FjQJzvFF4sxk2DuyoGJLFtxYD7vUnTlR58NpcaAMY/uk62kBJ4agby
T79164pOL4vfGdrRgkM6niW5hgvH4VM+aVsKKSOMSh7MSzGMA2/hufroHN8Xqv8Ad3/0fX3
VKp21tbc393+83C96lAxbUG9SpUoJWD4Y38/5g+jILe69b1qwPD3/AO4PMf1o/wBBoNuYEq
LDdYg+nA1jeQbdbUXaWOxPpuHpWpnuqYzBlZ9/QFXiSffWDmSM5j3K4ZZEurbf3gOTfCgYx
m7c246D5RbmT8Kp4CRxkyRjaivGJY40LsG3Md8hLnjfTSqRPKXIaJgGu19oBBX/AEqd8UsE
HckTHaMOF1F205ADcbDXhagP5DzGP4+XtSRyM7J3F7aFhxICkjgTTeFkHKxIcnbs7yLJsJv
bcL2uK8951JnlO+ZGjZWUP2ZN0fyuiFom4seBtTUeQ0cMMQftARoohXp2naG2EXuCKDZnv2
XAFyQRb1pTw8XZw9oDBSzMga24KeA6dD8KzJpyqo6nckrrG9xf5jYrWhg5cEESYxURpEAke
3hYabfZQNRZePkNIsZ3GFtj9J0PpcirGQKSDx9RSXj2Yyzll2l3JW5BuATcHbexW9rXpsoe
5fbpz99BmOHPll36qQWjvbp0YX01t76etvj4KwUWNxQGKP5JNrDaisGIvobHQm1udNLNCOl
JFN9eINAlhuVyMpm6EWxsxBAv7uHCl8ZDm5xYhdinuyIuvyaIt/Rjrb2UTuQ2yZnYmG7SBQ
AwkAvZeF9KUSLJiOOSZEknAmmRO5xvtRGdOCheOmp52oNvJbajMw0tY+6kfERBcQPM1hICd
eW5idPhTPkZtuNLYiwBueAFD8XhKuNDJOS7bV2buAHKy0EycQMHVLEfKt/UjVr/ABpJfDfi
As7SNFI66mJiq68vbW3Iy32C1+NjpSuR4uOdeiZ4x6A3FvS3pQIw+D8fCxaa88v78gDW15c
qeWODHBEVhYm5PK9IT4GVAo7ZaSMWILEsVI5etrUp/M5oJBFHA00vD5Gvu+g0GvM07mFYwu
jXF7i/S3KqjL7LlJZ0UoAWFgFA95paOHzE0iNkbYLv0gXNhsamIPB4OPOcqTdPkm13c/DRR
yoPPrP46LMjmhnZz3SyQbQAH6hvbaTfQnX3XrVl8osqCFBKWA6jsJVvZQcLJyVzIUix0OI8
jKvajUBRuYXLi9tttQda9AZJAbbRYc70Hnz5GKM9p427lrg7CLH2VwyFPv4g0RX+8ja519i
k3FbzSuW6RdbX3Hh9VV7is3XGpTmTa5t7+NAj+LyGF8VDIxAOlrE/xe6i9zNyI2iyMZY9ys
drWccNNffRi8OPeSGEAH5ioANv6GixyNMN3921iAw1oE4+1lY8UskV+V1NjuHSxt8K6wlv/
h5im3gsinqPHjxq+ATGZsOZbFWLggHYVbkPdR2womFw7A3uGvrQKbn7fYyCHWQWNhwvQmVP
w5GRaQqxSS+ouvM+8WNdycfLx0I/vozwcDqFvZSzujtHHvdGkcXA+Rio4PbWx5+tqAL4GMp
vAWCupv1HpA/h4VfF8dAQ67pTqCwDaf6JpmXHhaNVZEALWLRlhwubGrReP7UwYT7bEta5ck
kW4toPooKr4rDx1EjySXXi+5gb8OC8aqXwwe3HPIzm2xkBLC5FtwIq8KLLmmMrJHKRZ3L71
YJ8tw4I1vyqQNDlZHaiWaOWEmRZZFAQENsO1ftA+740FpI/JxoRIyzY9rs+0ksONjHxHwpN
I8jdIMUGMy/eBZB23b7JIc/aB0Proa2fwSFV7jyM4OrbyC/M7wpAt7KHlYMaw9yGId2O5VR
oWH2l+I+ugQXK8rAn/qGIZoQCDJEVZvgg/VamI3Vis2FMV3ADY4tccbdWooseGG7c0MzRpt
AIGquttL7r61dsMSoRKEYg9J27WU8OINBQ+TEFlyo3XW2/buAPw/TVmmSQ3XZMo4kCzA/Cq
T4bbleKZodv2bBlPssaGFZztaJZCeMqjZwPG4vQF7oQWjPQeMcnpz6qzvzJIp8ROGXS6WYH
mT+ynXijLCJmKNzBXkfQgUh+ZsNIfDzMhYaoLE6HWxoN7x3/ALfi/wDJj/sijk2BPprS/jf
/AG7E/wCTH/ZFMHUajSgzPEkSPlTgKO8ytZWViAdx6trH1qYW+TGlGQwliGpCkhty2b1/RR
cbJx5FnTFiaIwqBfZYsbHbZTYn41MaKRcWbemxnuSCoBI2jjbn8TQDzGjHijs+7QEACRtdG
GgbuDXTTqqTFUwsaadXkZV4h3VrkcTs3X4cb13Hxw3j1Jdo2jZ3DR2JFi1wA4YfVRMvDjkw
o4hIY4022YjcbnpUn4mga3exvkvxP0e+pXOyfX7Gz4+tSgLUqVKCV5/wxv8AmHzH9ZPqvXo
K834U/wD5P5awNuZ9oYUG5kpv5/KL24C5rA8iGGQjtcfeIoAF7NuHUfhXopAzA6WFrX+NZH
klKmIk2JljFrgL8wPOgyBEpz98ouokSSOWWUpJtsN6IgurAUTyGRNFNJJiTSK6JGXCISo1O
ze5uNQToR6a0JU7/mH7ju0QlEm147M7wj5YpDx2/oomVIEzFlcgSNGEiZJ1x3VgzXV+O4f1
qDQ8zmR96CF5BFeN3ZZJXgA5KxaIEngbVxTG+NCxG/7oE6kkm1r3fabkczS/kzjHPXvucVD
jkq+jWILKyslmuGDcAa0cfGXJwseTEkLII1USP9tVAseZBoMqKNFgQMrptksDco2zcbHaDb
jTkEE0s2yKRiCb7WsyheZ3WvTEHjxmLHkFypW+3ehWRSCRw3U1h4M2NOXZw6FSL2seOn1UC
8uKcKZXTNXGSVzaJgAsjHl1HieZokuHlZDb3CpJY6iRyobhbaLXFqX/ADDvbsoiFmcSKxFx
aMgb7nY4A+F/StSJgsSAGwCgAcrW9tBlZmLNjxpLkZB2dERWJWAZb7iLF7DUfNRpPDRCInv
GEAh9ygfKuu0lr6e2uedUzQRoHTYzhTu5NrbUcPSqZU+TJP8AhwhkQot4Li44ghyLi2lADF
xIpMkCMISSXDjVzAeBJCra5FrG9E8rj7s3HkKveNV7WyNGDOX1UlkbbYG/EVoYeN+GiLysX
lI3SNq3D7K31sOVZvkp+/lY6rrFkKoVGd4+oPxdB0kHlegW81kZEX4iBpGeBkuhNj1EqACQ
L6a8a2rO2IpxpAzqtwL6E++sfyKl80xNCOzLIFcBXUWDcbMu03txFaT48ONtIRrMAPUcKBT
IlyAC2RjyKQBvYDd/4l5UzheQiljAvuAJBN/TkRyon4uSRNsDjuC/za8DbWl3eOOe+TjW3W
++jB10N9V/XQMtNJihd13iPyn9340Vc1CwUC5OotzrsYh7QjVjIrKdobqJFSIYkbMUAEh1Y
c9PZQdZ3doenaC5vf02tRjHu4/NyNLyybmx2VtpLAgEaG6NpejMZWjIB2ORo1twB92lB5vD
GzLijM0w3zyBQsiiJ5ASx3QjVQfbXorELca+vOsTFbIj8hAciXHWSaR0do4zvmKaW3/Kvrb
j61uk7FNgNNaBOXMijnSBo3VpTZTYFDoTx+FBjy2fJfEMEqBdxExH3ZtrobW1oM53+Yx9/B
CTGbAEdLc76j9FVwkg/nszXbe/c6CykdNgXZAAy3v0k8RQaESlmJIIN7HXTjVZslsbIjiCh
u+dqtusb6A3W2vwq084SGSSEFmhYKwI9tj9WtWbFM0hlV7OAoHSpF11GpBbnyoMuWR45lyG
bfLFMERd9t6uCGG423bfSttZdDz9KzTBEsM342IrE7XbdZrHXrXZu2jXjV/HStuEEp7qMGM
Uu3aCinbtP8QoHJMi4sDa+nvvWLmM5mgVD1h/lXQ2HJvo0rZmXt32+/2gVkZIAmWUqSdtww
Jsu3iSAedBV+8rK4ACgdcV7gHj83OjwbVNibtfW5t9NLKVkUyKQLAKdbiw566k0QAIGJ0J0
01J4UBY8eWPM77TBkFwq26hu9t9eHD6K54iZmzZVKtYByHZnIA3203uym45qBUggczDhuJN
yx5Wt8aB40WzHunaEi7jK7h3ks5XpNtFX929B6Av0lhrblQ0mFuBBvpeqXCR7SRw6iP1Uu+
VENQwVAOeg+NATuDEeXdc4zXdCNe2x+ZbDW3MfGmEmikhWVGDo1mVxqCL0hkyCTE0IDbht1
sNxpXMjyIZm3ybMZm0EbMHZnP2hbpv/CaDXUI1je+vxrskKkadK21sNfprM7WTEAYJGdL/A
N253HQW+bj9NR8zycqKqRpERa7SEsTr+6l6A2RJBAQy7nkchFFzbcOH6KyPP5eTN4yaGbHa
MBk6/mj0b96tJMbcwmfqlUW3Mfkvp0ilPzKCPCS7h9tLfToaDd8Z/wC3Yn/Jj/simeHGlfF
/+2Yn/Jj/ALIpo2tryoM/FbxzPltAeOuRJcgG+77V6pgybsKcx7nG5gu97mxA5ndbTlVsN+
4+X2yS9+k7rrqWK206TbjRI43kgmWyw7raM2/Sw1Yq3Me2gFASnjDsk7JViAxsNtm57lt/4
a7Pkzx4MMgCylgCztqCbXBAC63q0qiHAIkZHAN1YWCqL3G3ex5e2h5rgePiVg/WAegEiwHB
iF0v7qB7uP6f7Pd8alVsP3P9lbgeH7v+SpQHqVKlBK854I//AJD5kfxj9LV6P215zwQ//If
Mf1h/aNB6A2L2vrb5fjxpDzCqIogBqZotbX+2KckyIopFSRgrP8g5m3Gsvz2RE+FGUmkgZ5
UWOQXjCljbc5ZeA9KDIycyNM9t0W6aORY44ZSWsraGWBANNdT7KD5Vpu7tkWINJGpbtsyiR
N+0KVbV9p1sOVXkmZvICf8AGXMM8ePGll+/iuEkcAfxGi+SZIM5is+1VRbEFj2SCesbUZer
UDhQdzZMjKyJovHyuDjp25YY7RuXJYHjxF9fdpRMDyM65L4SSd2JcdZJFXVo5rhXQOPp51n
SxkRiXuLieQ7jRSO0ih2hf7UoFtbHjWhgR4scDweNkDogvPPvuDIQdoGtt2nLhQbPhGV8eV
lYOO4dQLfZXTgKdOTAGdTIoMYu9za19Nb0h4xhHjSqFVCWJKICPsgaX91JOzvHn7A7XCgs1
lN9zfvBefGgJ59lkOMyo86MGYJEu8Nw27ra7eftp8NcIbmwAJWw004WpCWHFbAxMjMCuUiU
BmuTcgE7BzJtRoRl5SquP/hscWG83aRlA+zu4e+gp5F5pCmPB8/UWGmnpuFm0+imfHxH8JH
JjOmyQ9x3MbBpL8zua4PvpPKMvj8pI8ZoFaXtmSWdgZiu7aQqki+lbgoFJ0yhC2+VWG03Cx
nX04Fjp7qUg8fE8OO8zNJLGtiqgqHCsWUFdNAeF6clzohLLBfqjjLs17W99D8bmQyY0bNIN
8h2qHPUxAvbq1JtrQIZUeTHnY8hVXdpLyPtCswUEKGCk/KDprWwkqONrCxHEGs3yeQq5+Kh
YLGz7WcNqCwsBpqOHG9PSKY1LM149usptuQAcW/evQUmxMbd3QSjHiynjb1FCbuRHuw3nI4
x32s30m1MSKViDA7wBp7b0kyDIikRTsybXiJ01GvKgHmySrJHLsMSWtcWurehIvoa0cScSg
AqNxF9451njyEuNGiZUUlztUsUJFyba7fbRXlxGayP+GkU3DAXF/aKB5oUXtLGSiq9wBw1D
etWYzI4OjxnQ8mX2+2lIMmUiFcgAOz2JQ3Xg3PTjam5jIyMuOV7tukuNyg+0Aig84ZsQeYi
WPuNEcgv2Sy7UlYlO6q2va4a+ulejmUsttPfXmcQSzeRx1nmgGRG8hlVVbfIDxUMekm3ob1
6dVMQtcuvt1YfHnQZoxpHz0NrKilwQpC3FlILX4+gtSeJu/nuQwmfY3cCxng5UhWuN5I230
6RevQgqwuLEeykMbxjQZk2W0u8zFiV2INCbqN+3ebD20GayvEXgSExCRi7B7BV0+yVuDwrX
jzYDHuDhb8C4KfRutVpoe9EyKxXmGU2Nxy+mgDxlgt5HkAIJSQ3Q6Eaj40CMs0SyTjvKkWx
kjTfv22IDErrarsGi8ZFMU6sfbLqQNQeNxpqDTsXjoo43XcTI4UGRgCFIFropFhSzYmRDA2
PtWeOQlLIDFZXPopNgPZQM5cmzGMwKsqjc2426bcuVYc2SztCHPajnBLKBcjVtQ232Vo5OP
mY+OBJKk2PGNzF9qPZNb3a6/SKBiri5EqmIh2hGkchs6Fhb5AoA429LUFGZShjD6i9itiD6
13ELzxhxqdxU8Bpe32Sw4UWSN4hu27NeocBYcSaFgttD7pUEcjhlAZbjffTp435UGlDCWue
CnkB+usWCbHwZppXdJpZRpGsqyPfdt0tGu33XrVyMv8ACQkhwGNtqnUnnp8KzcWM5ZTKyQq
tbcoUbb8Tc7RxoC7MmeRZJJmS9iFSwVD6a3vRVwISQX3SMtyd7E7h7Re1F0xxvcGygsQbk7
VFzVEbJyESZCkG+z7QxZjcaKbi1AnPjPCxXHBMUgbdGx0W/Je5fnqKNE+RmZO6VT2I1sqkG
5e9juvb0oseRseWFySF223gknS7EELttemIXhLFo9u19bAj4UFbnZtOlvlvVl1HUtmA0vpX
JRt0HEe2491dBLFSDr6UBht4my3I+HC311l/mqx8VIpNgXThxPVWg4sRysfWsn8ySH+VSAg
2Dobjlrw1oN7xP/teH/yI/wCyKaPA0p4n/wBrw7f7iP8Asim+VBm+JDlppHVlLEWLp2yw16
ttzah4ErDEyZLsd0m1S7CTjZdApJ58PqrRaXakjraQqCVUanQcNL8TWf4piMTIYIu4SklQL
cgddwXUf0tQHQNFhbl+8dGLdaEX1twbbb313IEE+LHNlqbAbrAsoDEc7H9NR8mZ8Jp47Akn
aQQQqg+qb76+lBynlbxkTv1Odpe4PGx42Glj7NKBzcP/AKV/nPD+nOpVd0v7w/uL8ft+vGp
QM1KlSglec8B/795kkf7Tj/pNXo6814AX8/5knjvsNf4moPRXu504DQ1n+YeMYbJNF3YpCq
Mml9rHiL8xypuObdNKlxZCAvIk2BP6a8/Pl+QlOX4+Z42yEkikVnYRCNG6+k8wtrXoLYbeJ
zYFCquGPHyRjHkVlOrC4G9hYkm9xr60LLgylkbJOI+PF2x3liyFiW+8/NtXqJvTMeNDi4uX
HnAw47ALvlk/EqN1xuHSLcedZjYsbwSYGT5INgYYV0lQhmmVzdY2F9dpX66DTSCLKy5J7Cf
vKpQOEbYEZgpGgNuNqz58bGMskUJ/DyGxaNVupsWsSo1uf89anlfHxDFTJhSSNo1iQRRlgF
VTdNyoCW2E1V41OBFHkQncUu7PqysB9o6MdaDMgy0jnVZwqG3bZd2jDQbhY6cqbSOJ4pAFm
AdoysY3Kzs5a4BcgFfbSM8LhV3Iqx7iIi1txFzs2lb30Ogp/AVoptzHtySEsIiTYH146t62
oNHAw4zkOZAJex047tdtovZrbidacGYpzRiKoJKFtwI5ezjSH4uLDxY8qS5kIKycQSzEEgK
L6lqpjeRgn8mZtIwqmNrg3vpx0FteNATzEmyUWkkS4RSI+0LkvoNz9Y+Fa9+VYufjrP5WCc
Y34iEKt5UK7kdXLA9TjTXUWN6Z8uIZILmTqXXYGsGAvxXgdaC2XjFpmnmCNEI2QKNwdrlSq
nUg6igpF+BSAjR5mAYP1bCQfl9utNyZESMjSuqxxrckkAbzw4+yszN8rE2RDIVYYym3ccFI
7k8dw1P6KAM2Mj9+SXaI5JFHcACXO4m499+NN/ic3CYI9pMci0bnj7KW8jmeOaH8HDJvmfZ
tQszq23gm7UU7iKrY6wTWeCRbozG7rfire6gZxmx8mHbG7KOosm7Xq4j1A93ChNiQxyiwMm
0rZVbrUDS53N1cPf76y8jDyMRgI2aQA9JU6/VrWnjPK0KixaReDvxv+ugJIrOzEJIL34kFb
D3G+t9K5HMtxsiuDoZFW6/Fr8qgYxyM0jEFh0k8BqaHK+PBIgkhVkYksbdIca3twoF8qYxP
DKkiAF9wVSHLWDL0KtyePCjRZOYhbux7dx6AFJJPra/Cm1GPaNolUdXSRyuDwpPzDGSeHFa
R4oiksxaKwkdotpCIx4HnpQZOFl4RfGOXl7ZopJJIcFbELJc6FyL636RetlvLSbrR40hdgO
2rFUDeupOm2kfF5+Esb4sx7s8cq9hZECTOJbOt1IGqsTc/GtDP8fDMe69yFWwjXQae7XnQA
73kXlM0KwoQOqFXu5U8yfk3AjSmoc9xtTISzm5JAKnaBfdsbU/6Jas5ERdxQk94AuNVBCHg
dKPBGZrbWDQMW3xSXkAN7DaGoNWORJUEkbBkYXVhwIpfNyJIBFs+3Iqm/Cx0PMVnNFJjSdy
KB8dh0gq3ciIubdO7ifoq0k2Z3I48h1MZYhpRbadrAhSpGj0D8Ekpmmhc7u2QVJFjY0RmUI
SxCheJJsB7zWfAuWxkfHCDuXBktbXiNWZvXhahPjPPLJ+JVsnaVDKbjGG08kv1H1oD5Hk/H
bzBJIHcA2jADb7/AGV5GkZvxM+SmXCGwY40Jlkc9ZABFhFw6RzP108scrwR3H4YgkOkdhcX
6bW9lcSKKEM0Q1cDUm+qigy5SsjKyrJNFcETSkAkgWJA0Jv9FWheOKOOSaJdj2ExAtw0uAN
Br+yj5TpYo1+5IwQ7RewJvf3Cs6eUhnCqWFyLkhl/q6Ei9BfK8dFG3fYmfDf5Qu5zGOVq1c
Q4ssamF91hqOBHvrP8fmyr/hmQNzZib3vb93SnXgkkmkMMmx2XpJXcLj0+mgckKlS7DcwGv
p7qQw8mHFhWCZHMgJsgQsbXIFuVqvjzuzNjzXE0dtRoGuOI1o0sIZCoB2E30J5aUCkuXOsy
y9iMY6G5IP3qg6bunTTmKJ5D7iMZMYu0fXbQaH59TbiProphUR7Qtwbgr63FiNaUnxSMZlT
d2lsBHuuNDfo3XsaDQUpLCrjq3WIPOzf0FdCWAAtsNrMeOgoPj3lMBMoKsCQGIILIvykjka
bUAhV4Em/x91BTahut9Cb68x8ayfzMCviZb2F3juDz15VuMiqthx5WrC/MKHJXD8eurZWQA
208FUWb6N1Bt+HP/pOHf/cp/ZFO1WKNIo1iQWRAFUewCwqxoMzGCQjMMPQEGjbd+q7tbL83
uFV8fAiYWV0mISkswsYyOgC9mZ7Xtz+imoYkghb7zguu0L07b6gKtz8aUwppXxMuRHkm+8I
j7wI0sL7QNdvHlQEx9o8Yss4EgBLrcsRqbLYsAefpRnjWbCQf3CWGgFyt9NPppbDjfI8dEJ
AIyjncrKGFgSPlOnOmMicY2GpVlJGgutg1vRV4a0BPwr2+Zb9rtcDwvx+b0qVbuzeg/ut/D
7f01KA+tSpUoOcR768t4WYR/mHzBb5dxuLX+0a9VXlfCAN5/wAwxF0VmuBe/wAx+nhQbyvE
0ZyUBuGJsedjb9VZudhxyzrkTosuNkGNHidQb66Pv+YWBtamoUeCEIu6U23gGwZQ5vYi9Iz
echaVcZTaSOZA0bDaRY62oO/g8gRTwQ5OjMDEjIXVEIs0Z3NcqQfWl18X49YxuxlndYgjSN
o7Efa5C/trSkyISbnQEi68Oo8NedXGTBLMYpTskboAtodL8fWgvHkdyLbE+2QAAFteVZMj5
He2ltxVrPLa66C9tt+NcyMGXByzJH3XxHTgrsTG40Nxfgwpn/BsBtjDkbVO22g9KBbNwsb8
KZFQyM/7xDG4YaDcQov7BRZLx4kc7rZ9q9tTazMR8txUlgjnV4Wk6QQVXZc7uSaj9FRMTLM
G8rsjCtEibjIVUDUm9tSR+igmc5ODA7KpO+JnCnQda3t7KZEEWX5ARzIWjCM21wCCbjqU3v
xpPMxtvhElDbhtW3PQH151peNVWkfJjKMjWFwlm3HVyW+1xHuoMzx2Es2bNju8ahFJEcBkV
hrtHc3H9Aq/kMGCXGBRZJmO6xuLo3yi4bU666GjeGOx8iRACLSOkSsWZyW+ZyGYXPLTh9FV
ytskGPEsQVpHd23DawA102jU7j9GtBoY3hsGDY/bEkq692S7NuP2tedOSQxSoY5VDowsVIu
DSfjvL4+c0kaAI0Ng3WjfRsY04sqPfYwaxsbG9j7aDB8tjw4bYwNuykl1LCxBtZetfT+K9P
yzwRTBpIvupFsZVNxc/vAUt5fe2VDEFD7n1U2sdLcGo6gwxqkkNoibLbVkudd3qKAyY+EpU
xka6i3UDXYGImKbRqdD7LUnNC0IJRjJALs1j1ptHI8xfjUxzlRxhYCzq3UZbB9WNybn9HKg
1ZFhljaORQyEWYH20jJFHu/Dxc1A6yXVdbL7bm5+Fdjfsoscu8sxJYt6mrIBcyBdru63ubh
VTQXNB1cHtLGFsLODZSRpY8zeqeQ8dFm45gytxW90kX5kIHEG1OSMCY1Jsd2g4X0aiAtutb
T1oMfHbxQnx4DDIZILQY88iEhmhvwf1GtNeakljxA8JfdvUXRlQi/tkBFvZasXFZP5nGits
Z8h9VklO4gte6MxU6jX00rW85i5GRgduOP8Q+8ExqQlxqL3e4oM3EV5VhQxOCili7OS24kn
aTYX1OulMxSHHz0ZnIgnFlXjtccvYDXI4pcPx8YddrRoWOObEjj03XpqJFjZeGJX6E1JsSC
NNU430oNPvpOrqNLevA29KtFFC8LR26CxLA8zfcb1nqdse/cFUbbXAJty+W9LrmZMvi3lMq
7txUsCQwswVbEW/VQaGRJH42KOOKMBXfaqC4Xq53rkZlM+QGJKLtCpcEKeJ4WOtJyYSyY20
yktKVkkEi7+uwGmosRb3U3jQrGJAch2R9LXVWHuKAUAMnyMkcgiWEgEWu1hwOui3OlCjnui
rOwJkJVQD03GgG4evpxrUiOPExSMBeFzzJ9p4mgSwQTISlg6fMbaMp4g2+o0CUjWBAQCQKA
CSdulZ0scjQvC9xKCGkKKdijdf7PxrUTHksVmcbrkRptIFgdNedVk8c8oGzcEuCdh23I9fW
gyYGjZx2WUKBsWQKbezmOPwrTw5dsY4FlOgNweGvGo/ioli+Y/LZ0Nju1v1cjw41YYm2MXc
dJ42ufqNBbOx5bLkR6snWF4g8fX2aUXHyUlhDRG8Z4X/RVoJMYQbQysq6DS9ieXE1nwJFhZ
kmMhtDKvcjB5G9nF78OBoNTb168OQ9lV7dozuGlwPjeiqQ8IJ6mPH1qsahlN2uDY/toOHpA
UAnU/XVkdlOgsCONcZT0lr3HH3VyVN+oNuI9lAcOptbqPrrxrL6ZfzNhoR/cQSyD+sx2Vok
MwAXT9VZmG1/zZKpN+3iAfEsp/XQehqVLCpQJR48Ub5T7u93hd4gNbdWmnrwoXjyXxcgohL
sxshuDYgWF2Y/q91Wxo1Y5SxDZuuoYAAaFhoVsamPjHFwplYbrktsjZjYjjZpWvyudaDjLL
H4mYZSkNZroHLkC/SN5ueHOqjt5XjkiSJpVF0shUAMgtfqK3HpVFyFj8M0jvsJLLGWcHW9l
G8EDlV3yJB4qF7u8kiC7R2cm49Tca0DPal9P9hs/0vTjUqmxv/wDWty4/RUoHalSpQTWvHe
LmZPM+ZCKWeRmUbDqOthce6vY15X8ut/8AkXlb21LW/wDmGg0D5eJbM0EqMAAS6NfS/wDDS
+dnYWRCBJF80idzQ6gHTUCt+RAym1tw1Ukc6z8ySJ0jS1pBLHuAvYHd+jSgwDlxQZOwyGfG
cjYWa5Xnte/ED1rsrBm3LMYUaxCyXdNDpaVepfjW1J+EmNmQakhlKjlxpBsDFEn4eIdtZF3
IVNupD6HQ6NQWg80cecJnt27jQtYqw5FZF0YUbLfxssLduMdzIJW6cLnXdppWbLjyRxSRPC
rQvq4UXB2jTo5G/MVUQYMkMccJaJ1brAbpAte9pOofCg04MhoVJMSo6npcG4YD95vW9UnyZ
ZblniZbFlha7KH+zfbr8aTleSKENIVcXsTI2g2k67AFvQznsZA+MDMVDpuVbIxf9FrcqDRf
IafHfGPUdhaPc3EDTjRPyw5bA2lgWVijdV+pbCxrKixsibIMWUxh6S+2PS6N03Xjra1H/Cq
vjGfe8EcMyMvbIjU2Zep7qbWbUm16DR8fjHE/EZMqQ44e4V4zue5N+qw2/QKJi47SKu5mDp
tLMALMetipve6kEXtXPARIuJOvTJumZnKyLMjMwBJUoAB7rClvF+Z72THijGaIO0pZyRtAC
7wFtz27aDvhclRJJCwll7aXkkbY6gg2t92oa59tON5Tx8s7Qrfcu1HlHRt3C6i9waS8KRLJ
lF2dwsaqveQxqiG/TtMjXGnEj40KaOCSDIPYMDB1VzCx2uLcTra2tBbyXfbyEaxbQ4W43G4
GvttxFNxZOWoaN3V5Pso42XudNrA/pFY8+XLFnw9G6Pt9W06hbXHHStA+UwpdsnYYsnC4sf
8ANQN5KTPGkkYAAurpqx5EXABFZ8c/lPwzHDiMLK3ExkmQcN3VtBv76Pit405LSxSSd1rER
yM2zjuDKGpgeQdMgRSEdVrNfTW9uWlAovk8yCYLklWJHysoVZNPsOOfspn8f4+WUwuTjzqu
8M9guvtvaq5qweRiOO/RkKbqCLMrW5+w0GDwgDh8iQG6gC2rC2hCltLfCgcSe00avaQCQLc
W6Lq1uHrTOQY54nieRscNZRIrBWvfTaaQnwYMYRiOIIu8hZATe8gN72ta/wDS1MpNg4kf4m
UNuVVSSQhnKqOBPE29tBiRZafzSJCcttk7brk7Bq20FCoY3C3Nq9DIcx42OP0sflM1gOOug
BPCvO4s0knl8NBO2UBI8ly7bVBVunaygm3LlXrBQZeYuc8iRtEsqs9g6PtKr++wOnwpJYi0
8jxhlcaFHUdLe3aW119OFbeVJ2YTJbhz9KwJY45d8wJIICOU0kYA9JBuPlv+ygsrOkReZO7
2jfouhvyUgj0/eoEMbHFKtMIw7G8bi4umpv0kfGqpmzs0mLIQq7QYywbcQF6ffcj26aVGle
XGYykgG5mAIUgDXXcptQaahikaqwYsBtBvY+825VbIxY5FVchhHGRYJddW/eDHQacqBFnYx
juMhdFAte+tr8aJkzpNiRwqdyTEbyLFrDht3Mo+agGuNCmWqRkqEAkVyUZXuQwAAIblf0q8
2IyktJMOojV2KqGJJHQo+FLoiHyMa3ZdkI2XN72XqGl+HvquXmo0r5EpEcON93HoSxkvYlr
qdBQHOO6wpindN1W6X2C+rW2kW+mhSSLjRBJkmRU4lXcHXgDZiB9NVGRixYrOZA8pXuSWsB
fW1rC+hNAx4sryCCTNc9tgGEA6QH9W1J+FBTExfI5ILSzSRKSbKCNPSza3po+LsgRpZZd19
xMlvhpTUhjxcZZNFVBbX5QOHBeQoAz+2VjykMLNoGPUh9qv6UCr+IRCvaZoidNyMdze8jU2
oy4Ey5McxlMgRCiKQNFPE+2njlYsYELuO6ACEsSbtw0F64kwkKlbdV7g6FdbG9AzExU2P0e
yrldoA9xtQ127LrqTprpf3UTddSAb2tpz0OtBJAAo2++16q97XBI01tVoxcG+g1oSE2uTwO
gvQFU7VN+IPD1JrCwMi/5znUkENG0a2/hVG/VW5cCRgTYake3SvH/iBB+bRO3y/idp9zjZ+
ug9/UqVKBDxtzNO20pcjoI2lRc6bbCiQzNJFkFioC3ttvpcX6r865jthxd1YBrDcSC9z06/
aP10CCQDDyWYuihrggl2seFtu76BQDgVv5SFmeWOznuMgBew5G27aPr91MyxifBjKysqAAh
toJYHQXDUrj/ih4bYEBmZirLZxYE6kDYGvz4UwZJoPGRMOiQBQ1+r3/MB9dqBv8MnoP7vtf
KOH7PZUofcyP3f9ju+z/eenH/JUoGalSpQSvJ+BLr53y9iLb29/wDeNXrK8Z4Vree8o9+nc
5uP+YTQeqjla1hrbjfSkPIQtuimvZlkSxPCxb7QW2nOmYpOm5sCBrel8uV5QASAN6kL62oA
GWQZBWQCxAKSqbruOhS3I6UOdT22ULvdhuUGw2kEWII4WvTaohXrAI5A8/s0uVeKQDcWVvl
Y8VOtgfZ7aBeZmVbLeWNibpxPw50pA0L5EkOQm+NlugfUAgWtzp5YzLCgOjqLFjY6nibelL
LiiLJTSwIYaX0PPnbhQVyMPHVI+zEAd1uq56SrDp3Xt60z4/pTG16WUi3tXgBb+GlYu42IW
3EGElxxO4DQ+03F6N3lghjYm6q1xtIv66Di2hoCCYyeUaICypEd1rg2cgeyiSxjHxpYolhd
m2SRwy36lUr3CdzDd7KWxGE+dNkpMGUhbbFG6wY2B3D0FN5ZLYkm5kkVALiZUI2gqSQzWF9
NPbQX8dlStgSmyxyyT9tLbdw32+Yxi1xy9lr0n4SQzeVH+GVdiOGkRSqRkj5Qx+Y3uOfspv
xgSfHkyN4WJ8juQrHsBsANvcWMEbtP6GlfEuzTw40M0kcdnZQGRyCRcmWMpdGvyJNBq4GBJ
48TNPlCTuWEbNcbOOnW7DU60vlYUiQmKM9xWYs76IQ23Qi2g1HIWqvkxMziD8WbKytttHfh
xGl6NlCaBDfIeTgSpWO1h6gLzoMWPIeDPvkKWCxIpI1toK1cJ8TKPdXetyVsylQ308qzsXJ
jbyUkjbmuAN3AC1l9w4VsLlRTOFjPUb6Gx5aFaADxRJkMJrqouVkUcOdxWZvyGd2SZch4xc
kr1Fb63ueOvu5caeg8qmLK/wCKNwekKANHv6cuFMtLFmNugZN6G4uA2q+tvbQZffizkMEt8
bMj0imPzj6LaeymcObzCqIpIFcr0rKXCqw01PP6qeyBBkxmLMCk8irANYfXRMdseKMK0jSD
l3AC31UAWOUrRIzqqh1B29Wlm4FgBThgXeHSYoPtRpazezUH6qSyMnx7mMsygBxqGtwDDhy
4VPJMMfx8s+AR3pSq93cLqrEKWBbTS9AnAudJk48gaTMxjkFmIbpiILqwcGzDbcae8Vr+TD
JhydsupII3Rkhh8dbe+vP4mTBHnRnCjbGVciOCUs5bv9wHeXsWUkGxBBrf8g5bH2KC24gEK
QCQPQsVoOYeV+NwlaQBZCoLx31F6xPKYshWQlu2p4KdAw4rrY7a1kEIxkQqCyLtUhQCOYsF
J2/TSMspZL5Syxlde5u3qAoHp8w9Ragy8VsfILRwqFQwDuAElyR81uehHLSjqY45HjWZ5ET
pULtVlYjVto+f40LPRyqPGxuo27IzoA9yX0s1iORoJxnmkjdpdbauCq7AumoHv0oNn8Liri
CVZnAjILOyrZrHXpKi3woB3RZONHE7S9sKVRwEW7cGAVNdvx0rsM8rY5g3B47sLXIJJ/isa
tBiiWQnIfYAix/MLMvCxYNex5i1ASdsWC+T3NrgWkYOBx019PhSebm4mzuoQ7MjdqG21WJs
AwOmv6aen/BrKAsKCSJLLZQxIsDt2gXtrWakEc2VKwGwRWMMbXX5h8yg/Lc+goLQYczsJp1
BmkPU2tjfiFHAD3Vt40HbuW043+qlY7RKoY7bAXXg17H9lH7pMQDdJubg+v2fjQAzpsYw7Z
3CIQbXtfmKynmmtEhIVpFVGgI3KxsF0P6a2MNRI8ym7sWIPK20AUF0hjnLqo3AFTbiCefs4
0HI1/CxmLFjCGQbgbm99P3r26aE0EuLPBCJd6y75JE2gBb62Xn8xruNH2cYmV2LoHCHUiMA
HqIGl+f6KVxe+0Usjys+RGo7ZkuAqkbtpLbhZj7ePGg9BjlHQC1zY3vQ73ZgR6X+mq+NlEq
l2G1nVSU9Li9GKruve5Frj/JQQNZWVuBOh091AjDWuDZTxtxverabjqAL7vr9a4CI42cto4
BHKgPI6izDja+mvH0FeD80SvlMp0uLS3X2EAG9e6BTcVHIfqrxPn0I8vkAfasw+Kig+gYM/
wCJw4Mi9+7Grm3qQCaOeFY35TyBN4WFR80BaJvgbj6jWzegysALDNnBZS5Q3YyAGx6uLKoL
fTpVvGquVjTAsQJGsTGWU2sNQT1C9E8f+FORlNA8jSMwMqupUKSSbLdRf66viTSskrSEkoT
tuQdLfw0HJcCKXCGPFI8EYJIdNu4cbgXH+Wg5UTw4cGPCjzKo4qAOA0JCrajplPJgvPojgN
xBABHqGANCyZ8hcGOaJruLb9wsWPt4bfo+FAz976t/c/un5vXjx9lShXyPUf8ATX4f7T14/
wBPWpQO1KzjmZmMm6dBLEpsXXRrHgzchb7X00r5TKmSNs/DkMUuPYZOO9iGTk239BHEUG3X
h/Bn/wBV8iOALNf4SNWrj/mTOcEvjK40sUJHH142rPw4Tj5k+Ujh1yCSVta1232vzoNbIZo
4d4OpIHrYE2NUylsUfipkQX+PD66HPLLIiiIDq+bdpa3DjbnRcnaUiVdd8iXAHt20FpZxGo
NhxANr86HMwOrC9wSBpqPTjaqZESlxqbLfptpc+vuoAZRN29x3enIm3EeygrBJIZXDXQhrF
W1s3HbfhqNffer5LEOjKvWzBWALWA5k7dLa86pIsJ22dY5AbMSLtf5tBfifbVY276qXBsy7
7OCAR62P9BQXy0gSNhrHuW1l48QCdNtU7W3sBwFZQNt2CNfdxbd1Wt8b0aVO4UYFiyDcoHy
Hb1lT7TYWrmSrzrjyDfZyrgFb7OoaXBseHpQTCQr5Obt/3MoKkXS6yi7a7ToSPjVG8t4/Ii
THnlEEkpNzp9yYm3ANusLnlyq+R3YH7sSNIe6Jk+VRdSbqLA3LD6qVPj/NYghyokhy1lDqg
A3bDO24XJ4hW4UBMfLXIxi2OZBM+QyqBKsZcqF1V0jERJ9OPpVsfNiSRcqeUmNAzXbIWcB7
bVLRxIpvfQE1Q7FdZ4scPk4RV8rGVlZZSw292PbdA911Fr0PBfChkGSQ8MbwntJOivHK9wR
95HYMbqOnjeg0nkjlEeQ7icSLGBrsV2PUSNpG63oeFXlDRz5LiMqGKAOSdTa1x7qmHiZg8a
rudsis8hgUhER2fcU3EMejUaVVZCDk3Sy7kkJPHUHj6igT8W0m/JcAOHciw0+XTT33pztq+
2aLcjxk9PLXTnS/hdrQublWMjX9Pp5UfLhyQUWJhHGBrfmPdrQDTxPjsidpJNxJN2RiNp5f
ZH66HleHlxclJcLZAdrWbcdtgOLA3sPfVo4psdGb8dGWYiylfZ7GFGjfOmdd8a5AVgBLE2i
87sjC9qCk82xFPkICHAF8hB03/eUi9qFHkvlsox5FQc2Bs20ctRatKSHLjs6HdGSS0Li51H
DdroDSU8OICfxmOio5skiBl6jxBtpQcmQo6JkIALg7yCVPSToRxrRxsTBy4SylWQja3bPTw
+0OHD2UkmMiGL8JNuXuAWPWvAi2povkTPjHGzIpxDFE6xyRWtCxkbaWe3ACgWw8pIc2LxcG
KUiSQrsKm6KCWE1/ltfl7ta086Iz4xhALdQ3rdVuBr0khqz8eDOlnhyG2sRNeaSKd2svHZs
PRYC3D31tSxwhes3I4W0NBmvMcfER2iPQi3SPqPIHbwvQoZVy8Yl4tqlrCN9WIBsDYcL2rv
kk3YMtmYqVtZVux6hoq+2h+Oi244DlkZWN0H2b67dEUaewWoJMO4d0ZKTKOn105cqXGM/ba
d4Qp+w1gLBgLgi/T16j30zMNjELxFhcXY6/XXcjJi7DbSrmUGKzErY2NiLi9ADDgiDMYjtB
brD3Boj4rK902yMqsAuqt1fxC/D3UTJbEjgDCUvJkdKhLXDkcAL8azsCEzorurRSKx6gzI0
ycCz67rH30HceLJyGaRpXjUOUREJ4KdQzceXrTYx8bFK7mLPIbDcSWAB5egpuHFSEAQrsVr
E6czxoOfjdx1kGvb3uWJA2lRwv6GgUlljyBK/B4ZFRPmAIJ3H9NMbpi0rOQwLbk00toOPwq
kfamDSFAJXfeQvEFukX+AppFOo29FrG/Kgr4yQS7zJo5Zw6AWsb/spSWGViIlt3Jm3EEHpC
kpqfh61SDKMAmJVhNvMioynYulhucW425U3DMcrtTiAOHdt72B7fVfgRfT2UHMhmEUtjtRI
yrqdCCtze+vC9LeOfHyYZUAVtxG9g0j6lefcC68rCmcyI9tma62Vtkg1I0PSyn5hrWdjz28
dK8LRmVxfbDGqNHbTq2E30OlBqeJLJELkvsLBWF9QGsNaesvduovY/poWBEi467NFUWW3C1
tKbWDcN1zcUC/a67HhwI19apmKpXYddDofQH2U32WOh+UfEfXQxB3SpI6RcfXQDhRFAvwvZ
j7Dp+uvK/muCSLyUcgB2yRjb7dp28vfXsJmhj1k0VeLchSOZJ42aWLIezvA5Ebfusw14elq
Cv5RxZsPxkhyQIzJIZNp4hdoHV6cK3A6sgdTuUi4I4EHnXm28qoyXx4juBSVG424BlPLWnv
D5w/DY2MbEpFEGBOo3LpegJ4xj+LzImYFw132gqLktqLs1XxGYw5TFdgBaxvuLWX59eF/Si
Y+Ptysh1lB3nrUKQRf5erceHuokeGY4ZIlkJZzfuPdm/wBLXX6qBOIk+Jk7kiWe4S+i39N3
vqrt2fFxmNQJZbNsVjYngbNrYWpx8FnxDjGQXJBL7AeHsfdr7a7Lhb4o4ww+7Futd6nS17b
uPoaAXZ/hX/pdn2vo48PrqUz+G/4jf3fa4/8Ai99Sg89B5nLgAm8igTGmkaIptbcnHqbdxB
tWu+PhZyJKjmxXaGU3BT0I1BsaxvzJkDKiHaI7EUi7WGm9iCrfNbgKJ4/IlgiEaFT2tNt+l
ierX0I9lA6vjIsBFm3B41FpC2hty1Fh9NCGXDnCTHx4rxow3yOvTuH/AMVJ+a8tvxjDELNI
djoepDutqLVzxE5jx/wzJaWEneLg7je+8G/toGp/GjtRxQITGb9xSxU30K9Vjzo+VjbY42Y
byHj6uAvupuKYyIq31BsfXT1rmWRtQA67kNj/AFqDOmiLSfKTpb6eAArPzFERaQl1aMWBS5
Nz61vtZSWIuTrc/RSmRjxuhkAvc6IRdSf4hQZKKrHHV9wM4A3NqCyi+79tMZUfYKiViQ401
G0Pwbb7+dJAZJyVRJWLQsCEK2S4+U8bWrUhnmv95jKSWJDk8z6X4UFYsE4+E13MkYN4y19y
g+tuNUinhhh7RhSSbF29gvZVO4LcKzaKQpt9dFdPJSwn70RKLkdrja9+LH9VJ5WEzxySs3c
kZetSpfcRYAso+ZtKDWAizsMTbVXa7DdG6y7bDiGFhz1pWLykmNgQRYsIyHZHZQH0VQ9h8o
JI15UlhQ5RxixlMCWZuwnRtPFrgsba66/VQJ4GggxkWcCO8jdqRmRelgB8gY8fbQafkohiz
QP45ocXIcvLKZB0O5Wy7vadbUr4UTzZEy5Aide8GysHbtMUinSeO5seoa2quWJBIsuQ/dWJ
P7kIWU3uwJLa3BXT0o4cTTvm97dF2XBCgRyRKwXS5tcC1x7aDaA7sEyK+771tLbQpDbivt4
8aSkxuwrszljMoCXa9iAxtr63pSHyariST47GW7jtmS7dPStj2wze3hTEMzZGF/iNrNJfQB
lHE20YK2nuoE/HrBs7Yf7wayRg2c68bGtILivbcxY8GUcR7KwI8GCWR0nBMrSb0nVrs176a
/opgYnlMSJpVbuqt+iTVrfZ2sLnWg138V4uS5dDrxIJH6DQnw1xwv4KdkK9QDHduFqF47yM
eQCAbta7LruUjjf11okschusZEasN2+3Cx1U+/lb20AlymlmSGWRpJAGuIyVS/oQL/ppx3k
2biCoNgNouNNLUhkeREKjFwIwZBrM17bC/wBpieOtC/x0C915fxQS7EDSxA1sed+VAy8caS
JJjWTdIC209NyDy5H3U3tGTG+JkybA5DI62Bup3bgbW5VmS508yx7cQgl1PUQhJPH0+miRz
TRuWycaZYuJNw4HtFrmg0Y/H4sOYs+LJ24lB7kCDpdjrdtbfVTTSgtcNu105VjyfmHBgh/w
6mR2B2rtIZjwA4GhiTzVu4+PBtIB7StZ9fbQOeQRZsZowRubUBr7dGDWa2ttKV8fGyR7JCq
tr8hIU359Xv4ULflQnbkwsb2IdLsNp15DlVly8dgysWRhpqrX1P6aBiQ9xWVCBxCm5A9PQ0
s0JjjsoN4t8iGMlrWXaAxO1ju3UWKSVkXsQ7kt1SNdf9XcASfhQmTyUkrbfultZHU7iNOJo
B48WOPLZbWZh0kyOdxD24rWrHjxKwe5LgD239tKePwFxUKsxkaQ3d24k8Pb61qrEkdmY29f
bQXWEfNy0ufgKy86E5E3ZjYqRdTe4BDGx4f1TWvIQ6Ffs2Ivz1pDHSEOO4fv9o3DcDwPtoF
lgGOMmaMEIrK1rFvlSxFhrTMK3RJXUgsNzKDuHs1oeNbKgeF5Wf71iHB6lAOi634U8qKAiH
5VGhGnD3UGfmY8Qx5XLMBYgt7zzNqAPHfdARyPHJLYlo3Nib68yNabzbSYzIGALGzbiVHt6
rG1NYaJ+HiOlyvFW3j3hiATQIL4gmZVORKVQbVFwD7dRVcnxeObAAxi/UYyVZ/YzcWFa42I
24DXjXX2sB7aAWJGiKBcM3A2P6qbChRw5VnZWPIsy5cDFZl6XTlInoR6rxFNQZG+IMrB1to
y+zTUHhQHAFtBb4Vx0uptobHUacaGZhYXBB9LGp+JOllPvOlB5Hy2TnRZqw5d1iU9wRj/AG
uvTci/MUNGMkwZX2xtZiQQyni7tYi/AfCtTzUAySJmK92P+5jA3bhfUOPtX9KxMaMSZKwyX
bc97lb2VQ1xrwvQMFT+FymhYvIY3eWUm7hdHdP9UgU7Ephyy3FJY4ZICvKOIher6b1SCGPJ
xM52dtigpEwOrdu7XNuIvpaiYM+P2cOWRgDsaKItqoBHVuJ9GFBq4MyRZzxKfu3uqtxuw6h
r7r1rV57Fy4Yc2KSZym7uKQPlJB0ufjXoaCVK5eu0EqVKlB4RcfFYCKDyqEhizK0UrKQfsh
WBBpiHEgW189V2sWJ2Sqtz9qzr6H961J4scKSKoJSWMul2+cg82W42kXNvZR8mf8NiuBKjn
dxFmQNJdhtuCDoKCTY2LlZaiPyMN0NyhWQNb/Vp2PCRMuMpmwmXUMLMu5OOmmp0rO8LD3Mb
IyWuVWSNbk9Q0N+r40xISoZRa6nfEx1syjS442oPS42PFGpKupBtrXZoUlZUV13gq5BuOlS
L0hh+cgaJEmcJKdHWxFmHEaVoRsJMlSpuDE1z7dy0BZhFbaWUW0seFKT/AIawHejHopPOmJ
Yi7KymxHze4VieZkhRms26U3CKOZ9y/RQE8biRnKkljnimV23MUa5twI22v9dassOMW+dVI
OoNuJrK/L8KqpZgA54nnubU3rb7Kkkstj60CrJGqbFmjBPG59lqSz4ozjPH+IiV31s0gQdJ
DN1aHQU7kwRqVAsL/XSc0WO9t4DAa9QB1+PtoArgxQ40ixSxRhy+wmQHoY33H4G9K5Hj2ft
wd7HZlDjVkLjqVhtLcOmieTkAgUhEfXaI2upJ9QwI+Iq8njseLJ/FEki+4oApF9my3Ddb2X
oO9hpskJHNFIii0n3q71Ovpr9NVzPHQ9Vp4gDoymZU+F24D2VTDx0iaVl7ZL7e9tYlt2p13
Bbe6u58Me0MYlIYEKHW9j7DrzNAtN4iRcbSaCNtLt3VAAvfjdarD4/N7cUf4nHdE1dVnAJX
966ketX8l43uvGscCMtmAIsCGutibsLrYG9X8hgYH9+gEcth1qulwLMGGumlASLwzyhg0yx
hjcvFKtgQWKke2t7GxhHAI5HDkAKWuNbC16x/E4ca4x6hIW+VtvLX1AJ+NaEhsG4BQOGh4U
C2b4XHZzNBIMeW2rBgBf1OopF8Ty7CSGKaCUOpVXEoVx6np46U5JEsm4uot66W1peHxeOJe
6saqxtuIAvzoC43gxCouVJ01LDU+p9aejwn3i5XbwNmHCkzBsUDaOPSSATaiRKELMq62uQP
afZQMZWE0jJ2nQFGVipI+UUZsUsgXcARyuPprM2xDMZjYnYOX8R04UUBZZbPa1gNuvGgdGC
DYEIQvyHQ291GOMDpew5HSl0jCklgCRpfnb4CrqqFTYDn7/WgtNilwoQgFf0VExH2WZuq/r
ypHJhBcjiptrwsBTOxSi2tY+nHT0oCnCbcrbr7ao2HKSbAWvoedqC0KiW/I6EA/qoJiC9Ju
NTzPD2UDSYUtiGA+mmOxIVUNYka/X61nKhZrAta4udff+mnFClRa4YejUBuy4Fjre5ty9Kz
B4zJSaTIkW5cGMFGJIUnp6bcqbmi7kJV921tDY2/XQFxezFZGZVLadRtr8aC2L46bH1A4ks
xvc68eApowSXDE6C5P+ahQK1x1m1tDuJ93OrhTd7s3V7T6e+gBmYc7RMIho7AamxsT/Vai4
sbQYypNbdGDcKS3D00FLy4JeQP3ZFOgsJHVdD6A2o3cmvZWN+eulAY7bbi1hzFtf0VxnS19
17e/wB3pUYuLdTAn2mwqpEu4OJGsPsk0HZdrbQDcPx46WHOlFx5seTvRSKVmNpI7nabD5ho
dp/TUyjm3Ag3ODYkdy1vopODJ8i8jPHG+5W7csZmFrKdQFPBvQ86DYMqr8ze8gEj6aXkyIG
6Ul3MNNuovpx91Ehl7iLJG7lTcG5N/iORHOq5CymJiGkLAX2qxBOvLUUGe2OzyjbIshcdSi
4CqP3jxNqy8zEy5JjIjANGNsKA7dCLliV/RT48hOXYWyRoWFipFl48GrJx/IZ7CF2y8h1ka
7IGI1senf7TQO4GDlRSopkV4wjLIoYkm/E7R6UHF8QVQGWcLGGYRAG+1b7vp4aV3xnkfJ5f
46Jsh0m2FoV36qR9lb1WHzGc/jJ5hkyLJGiNcsWYHeL8eRBoGvwU00MSSFC0CFWu4sWuNRb
lpW5/NcWCEdyRSVAU2IOoAv8AXSXjX8hlyLMs7GFXVmGlihA6fhW6VU8QKBOHy/j5lvHMp5
stxcD21ZPKYLlVEy7mtZbi+tM9tOO0fQK52Yr/ACLpw0FBzvi19rfR7alX2r+6KlB4iTKja
cCVUaOSIEsyEOpYnp3XDAWFM4mIkzrK1lRAex2z0rqQdvLq9eNajflTxpkEgaQW+yWuLemu
tqsfGQY6gY24KL6cbm/IcKCeOxI+zKqrtjmLMVF9SDsJ1vxrPyYZoOiQbiCbN/vF5G4+sVv
Yy9sRqSAUQFhw+a9/rpTysOqEH7lieka2ksbEfCgxmx0lx7bOoWKlQNyn1Bp3xmeseUIZV2
MIzqeDXYWINdTE2xX3W3Nb0HwpfLxLzx7bJNEm9LHbwbh7iKD0LyJGCxNt2gPKvMZbbvKQl
NWkjYsRwGv+Si5XkJEwpNeqMEqjcNKL4vEdm7jALJJYMOrSw5bv1UDuCFDIbkm5/oL1rJuO
p4UCOFUO0ACx+umBoLegoE8kEyCw0t+vlQRjkuSpJB9fd+umJ3swQ2vowJ9lDB23JF786BW
fCjnABLIovcLpx4X43t7akwsrKq7l9Tx0psIWvY+lcMdgbm9+H0UGXhY0qmRZF2hiGjJKkn
3lVFyKalw4siNVkFzyW5svPdYWHLjTax2W0lgeRHK5ouxNbECxA9deVAs+KsibvThYaUln4
P3JES/Pa+u3jx1sforcjCgAfGuSxhhw9lBjeMi2Y8cTDaV0v7jRchLgksbW0Nrjhe/1U+sA
B4C3oPWgyRkvt2gg8bmwF6DPiSXbfWzWtzFG/DmNTqbm+6/00+I0AUX1Fhf4aVZor3AsCQf
f8KDMkxjuJ9mmnM+lFTHCi5O0EXI48D7aeWFOeptbXSutETZeI5c/roMtorZbaH+6ADAc9z
fsoscI3AKCRuFuPH/JRF7cma5jkBURKpKkHXe96YSNgxBOhHoOVBXa+7S/tYeyrKqsqi4N+
FuZHGqZuUcTHecJ3Fh6pVB6gnMj3V3x7LNgwyKblhckep1NBZ8YNcDW4/pa9VEAK+luXt+q
m7DhVW0Hs4GgW7PVuA143v6mgZEehY3PEVobbacqGQD9FqBRI2ALMDe/D2VdSLkHQA2o32S
ANBr9PrXY4wSTe6tQUkiAQ8/ZeqhOnq9TYfCjziyn0A4VVlYoo4dWvOgEkXr0n7VvbpV0Ri
x1GhFh6i3OuqjLGBxIt7Nb1I2VZCL3Ol/20FjFvAINqr2ANR77DWjg+hqECxtxoBGIWvz/A
E13taen6KIouo9bCrWoACPUD4jnWHkPB4vyOVNPJ24J0VwAL7nB2tp62r0VqBmY8MkbSPGr
OisVJAP2TQIQrKNk+M4KSWLo99rA8G9Q39DTEjzOmzRDwuBfX3Gr4hhkw4pI7FCihSB6C3O
iNtA3NoCNfeaDz3lWbHh2SRiV5jtEgbYWFtb7ufsrEhC4eSkOWjIVfdEpYC9wbDdqONq9pl
x48qgSxq7IQylwDrbiKxc3NxYc9fH5calXVW3tZkDsTtU7uAPrQZXj5In8wcmd1x03s7IeR
9Aa044RJnFJIl++LREAWViCVtoLHps1DysUx+bRcpEjWUf4Zox0vtHs520rV8HGJoCzyCWU
T9yQDTaQuxfptegY8H4uTxcUuO0ndQsGRjodV6h9NadSu0HKlSpQSpUqUEI00pcYzMoWVyA
Bbah2jjx3fNTFSgzczJEGDkKg2vHFZOZ6tyjj7RWH4DMmzfHpjvd/wbm5OpswOwC3HnWz5N
AryM4urQS7T/Ei9wfrrD/Jqh4cj7I3xr/4TQehxo0O1JL7hwU+3/NQ58YNmbVuSsJNr8ev2
0+USPXgeR9npScjbsxmU2PZsvP7XGgxvwJaeOV7Kibw7MRsXdYfaPK9bODE8QF/vI2UAPfd
8ul9wJGtBhO15Hdgm9CNzHVd1gpK8ONVw8p8ePExwokUqRIIwT9qwK8iPWg17dW7meNdNQG
5rtxQByI1ZQTfpOg9ffQAN2gFxf3CmSu5ib/CuqgAOlqAe1L+0V0pcMLA3Gl6IV+iuKgTnf
30FWiUi5FzwIqosZCBoLUUmwPxrI8fsfys0kfyOhcFT0neVbVT1BvUcqDXAseNdv61njyJk
zo4ItrxsOr5gyaNfdpblpRcjM7E8URjZxJYBgVGpa3BmB9tA3b6qC4vpbQUcVSxubaUCrKd
GsCD6/VRlJYHW3pyqFAx15n2iuqgsBfQa0Fwv+WrewG1cC20qG4oM3xsfblkFraXItbUu9+
NaRRTb2CkcOOSNpGa+4qpCnkNzU3LNHBH3ZW2oBqf8lAj5fBwpsYmbpJuO4DYi4P0+413xW
PJiYIxzJ3CGbqGhAJ4a8xSXk/JrlJNhRQsXZSFfTaCQVBbbe2huKY8HI0iSHfvj3MEYcLCw
NvZe9BrA31BqrgaD21AQug5agVy26x4Gg4SATxJqm5kC31vf4VyzCQru4g8TzoUkgjKi4LX
oDKzbCSup5X5cKICLD2cKDu3yAAixGluB9aBNI3dIDHYvED1NA6WRlNjXCAQBzvelQzLfjq
D9NFUuycbMBcD6qAwAK2pUggkngw1PPSmgdCT7qyZsxGleOO4ZCdw10ubfqoNRGNgCdfWo7
KOok6f5qUTLA2G/KxF7DT/AC1meLebuPE6yKm0uncl3hryH5EAsAPfQehjYFQQbjhVI8uGX
eEJ3R33KRY6G3P3VnwTyfzARbwY0vdQDxK824e2jYZjD5BTdqCTGyhdpu3OwLX9b0DsMqzJ
uW9tNCCOIvzq9qQ8Q++GU7O2O4bKSGtoPtqTu/oOVP0EIociXVha4Iol6qSToP0UCbozlgC
b30rwfnpGk8tlkm9pNo9LILV9BkIDEew8L6X91fNvIy78zIk4gyPr69R1oPR48jt4bw6GMy
Wdpe58xQRswsOfA/RW/wCOjbG8e7aAHc6AW0W2hJPHhekPF+LUw+LZ2YGLH3bRoLkh9f8AW
rZlRY8R0UaJGQBx0C0CsOROMAys7SyliEIQAkbtBtXThzplJW/DJJIwR2AJLaAHifqpGBZV
8T1ojlWYmM7SrDceJ0HtqZ5hbx8Hci1YCyIB0i1zYMQLCgZzsueFoRBE0vcZblbHo+1pxrs
+ZLHmQwLExRzZ30tYjTnfjQfJRvIcfqgRAykNMxDE8wgta9qtlOB5HGV4Ee99kxYBkPu4+v
CgfqVKlBKlSpxoFPJRK+FOxF2SKXb8UINea/Jqt2ZieHdW+nMLXqM4E4WQBxMT/wBk15f8p
sV8bkJchnlsPZ0rzoPUTsqpd7beZNYk2eBlFojeYoUC6jUvbX3WpnPmWSHtsASRtAvYFrW4
1bCg7c95EW/ZUqDxUbj60APxk0Ks01llQkEjS3c0Dc/SiK+U+Ri5I2vEEsXWw3MQbm16u2M
s2V3Yn2zoLSiwNufD361V3fHv3gWXiWUE+zVeP6aDRhkFruTfpHsuaMSLAjgedZiZKlFZCr
Le4N9Pq406k4ZFf1vc+lAxxNvSu0GJyx/oaKNNKDt6hrhAqWb4cqCpZUQuT0KLk+ykMXIXI
zmiAUiDcQ6EgdRtqPU/040+VLIyfvAgH30p47CkxlAawAXYV2qGJBADXSwOg9L0AFfHGeJJ
mkhm0HbdQYySGHTJt5++pnFZMxERwGiZO5GbXNyjbhoTbUelOvgxPkjJuQ23a6C21xa1muL
/AAvVnxcd5BK6BnFiCeRXUEUBR/nrh1uB6Vaq2F6CvK5GoFVWxcjmPrvRCL2F9P1VywFz/Q
0HVvXTVFsTf1/RVzrpQBA/xMhvp20Fvi9B8rtGGV0DsVWMsbDexst70dT/AIpwf3E/S9cy8
c5MWxX7bqQyOAG2sOB2tcGgxWkw/EYcyOxfMc7GLcXklBIbpv03P6qb/L7q/jA6AhAdgU/M
NihGBv8AxA09j4OPjw9oDfu/vGfUueN2+JrjGKBe1FtW92KAgHU3JtxoBFnjdSy31IPLiaK
k40J52FqTyckuQBfexsFUX4C54CuMMnbYRkX5uQoFha9uNA07v3XsdOR9vpWc8y/i2B1Nr+
zbz+mijGyyerJVSx3NsXW3oC37K4visXc29u6eBDm+hN7WFqDqZcYU8+QAIt7hUkmRlDfKu
2w4jhQJfF4cqkLGtwbgW/Yb1RPDuHH+IdVNrKSSATwsGvQPwzRuptcaWsLWsdRxq/c7bALr
ew0twt/lrObxk2MwkiyH3LoVYAoRbha1BhzZVd4ZkKZC6pFclXT1UmgezsrLjCNG4WK/3i2
G7be11N/b6Ulg/f5eRJDL/eMQ8+3QKu7bt0C3+mjtjHLBLgb01RwxDIeNwefxqkRzoJFWNY
5o7XnZiVd/3du4kDSgjRxROQks4VyOt7MN1+PUul6V8RBO2dkGNAkovrONGFz8m2Ndvt1t7
+Nawy8AhVkiOO3ABl6L6fbF1NZnjoGwnlnkSaDGl2rG0jblUk6DZ1Mo9pNA5AYlzN0iPDlH
Uhr7WsNvTYlTTOCk/wDid4a7DoLEnju0A3PShn++/A5gKSu47BbVX9sb+o5U147JYo0Ep+/
iuJDa1xya3toGfGxyJG5kG0s5Ntgj5AcAT+r3U5VUa44EHneumx0oKkkX9edcSS+mt7XPsq
3EWOl+VVC8+RFqCkmoLWJt/nr5i0TZGX2gbtNJt4fvNavqC9Rb05fRXz/8v4xyPPwowuI3a
Rr/APDuR9dB9ChiWKNI14RqEB9gFqHnRNLiuiuE4FiwLDaDdgQpU6j20egZyhsSW7FQEJJU
2OgvagVDS4/jiInV2jYjeAyKvVcBV62I+zx+ND8hKzYOPFLrJMAWN7dSjU6i1hfnXcfZD4i
IyrGdpO1dGXVj8u0kXsfWmHM/4WB8e8Zst0UbhYj0IPCgD5RZHkxgELorg7gxBvfmoU8vbQ
shI/55AykdxtWVit+lfs2Bbh601m4k2RLCd6iONlba1iSy8uB9/wCymTsSYWCq0nznQM1hp
76AlSu1KDlSpUoF88kYWSQN33UnT69Jryf5YYfgZY0XfIZdxQegVeNeq8mSvjcthxEMh/8A
CaxvyUgHi5WAteY689FSgdhwJJJVmyFFk+Uan32Fha9FmJXOIvr2RbkPnbjTtyLk8hSaMJc
1g/OBDcf8x6DNVj3e/HfuhjFNY2N+dxz4VaPNl7pGSw2cgbXubWuRrQ/ILNi5smVgshWUBn
jcXN06G2/RSsm2UrJJFsj2bmYm+03sP9ag0pcAm0+C4EhO51NrMDbRtvGhDImx3Ec5CFBxA
6WB5rV8DIVGJQntl9hFrWItxv7Ktl5cEmYMELvyHPSLoeki5YqzDhfhx9KBvGlNu4uqkjhf
U2p5Tp7edYz4udhgdg92NTcRn0HHa36j9NOYufDkFit1YAXBBBA4cDQPgaV2qK27T09PZXe
7Hu2bhv8A3b60FqlSpQSuevKu1yg7bnVDfW2hOtdIuLX41FCjQcedBUsw1sTQp5JAoZRt1t
qPWjjW9LZLAOlzZQQSbXP9L0DEZugOvx41bdrtNIyZvZbt8dp19oIuvChRTZ+U5eFAsQYgs
7aXGnSF1IoGe4i5chvxjjt8C9MowYX5UgfHGWd2kncMEQdBCi925WNdyVnw17iuzwJ9m2qg
D1GpoG5smGH+8YL6biB+msGfNt5SR7MoKdSm2oAW1iL/ANDVfKeSR4CoUS7tTYgmzCy6Wub
0XF8bLkuHIaOEENdxZ3PzHjc2HK9qB7ChMUYldd2RkdTHkq8l15Cjt1Nx1JtwvXHG6Qge4D
lXY4gpLAXI56gk++g6yDRmNrcORFcjQ/MOoAWBvrUnkRNofUnhYXrvcIUgW4W+qgjzRRssZ
t3JNFHu1pV8iOTGM8fS0bFHvpwNri96owZsuORg26E7nY32FSpGh4cfWk4YGbCyZQO6J2bs
wXW7gHjpu1F6AmTnSbYnhkCk23KCLEArpezUbIxYsqAZCBklQbk2mxVjWZjxPEkSMGCo+5U
ZT03fQaaVobpIz24vkItx+Ui9AHA8ioc4+SymdgQ9jbUcT7Kh3RvdQVZC3UF3K6PyLLqGvX
cnHxskhXUo+hBW9/fehY0mRjTCJ7yQEnY/MBeIYH3cqDXfBheIFRZiBr7DxpSdXw4Vif7zH
I2yxOAwVSbKwIHKnny4xHvDXXmQDcfCl8mUTRBJ4JBHIRHc2F9/T63FAqjxQJHDITNt6oyR
uZW1tf8AdPo1AjZTOEuGyVBeKTbtZo24o3t5GpkwZccYgZwXuBBMdL2PyP8AxEfKaWgkmOV
+GkQ95WLq7jcC9rbb6+tB6bDcPCCOdj68ReiM1uqlPEjbhoCCPUEagjje3tpkkNYDkbfXQW
NzYcfU+lWW2oPG3Ohm++wBIH6aKBQcUWNraV5L8pY3/rOfMf8AY7kU/wBdyf8A4a9fXnvyz
EE8h5j1E9gTxtdz+ug9DQM1mXGcq5jPAuEMlhz6VINMUDNNsWYcyjAaE6kHjagUgRJMDHbv
s6hixmKbWbcWX5HVran0q2W6fgoijNsNgGsVYix+z08fdQWkJ8MkmkaW61JJ03Wtu6Le+r5
AaTFxY0jLRkIxKhm2gD33+mgPl5YgaJAqsxZdGJWwJ2XGhHOgzv3PJwjt6RNYuV4HaxFj/F
f6qt5JWL423W0gO3TXVRfUjhV5pJB5GGPe4QjVRt2End8xJ3cqBypUqUEqVKlAp5UE+MzAO
Jhkt/qmsr8nWHhmI0Hdc3PG1lrYzgDhZA5GJ7/6prD/ACvf/t1rMY7vIQwtfl+9QbuPIskS
up3qwvu11HrrSET/AIXybpKRtaFduvLe9uNF8dKU8ZA5FyFtp6XIpHKYSZ03cAGzHje5B5O
53Lb2UCMk+VJ5OSIAzIZAeofIkn73oAK7lhWnRlKllFkAbpCjj7zcVabfFJBmlxaYmBtLbl
UEhtNb3NBy3UBI9p7cjXvysLX091BMJUWaZmVk6gRG59l9LUSOVG8vBE0zu6lSqkKI/k4/N
u9utchw+4TK7jaCWLA3YWttUbfr1rkOTMfLxx7mF26lIawXZc89lrm9+NB6iKWOVCTY/ZPw
pDyMUICokqxzk/dhrXJPs4mpl5ZwscywKslvmBuDc+gAqvkJN8+DwYsysy6BgCy2NuOhvQT
AzDvaObolsDsJuByuDRCVPmIiOptpuVHy6N8x9tEzfFQ5REg6ZlvtYaG54nSs3HzWxM38Pm
LukJG2dSQu+xXa44XsBQbkmTBE+ySRUa17MbaXtVY82GSdsdSe4guwsQB8TWb5JlyHRNhMh
Fw4AuADrx1rsDxfzKR0tYhwbg7+llB5ai/O9BsX5VL0HvRspYG4Xj8KFl5iY0XcbqJ+QX2g
2140DJvXQwBtcXPAUtlZRgiEoTeOJAIFrj1akI3GR5LEnewJTeg2i43K3TvvrxoNilclLsW
I6QONMswUXvpWZneRgjUrJJYG3AFmuTwAFArGZ2yRHDHeU3bc19qg6bmPG/srahiXHgCDUK
NbDUn3Cs3wzyvNkiVGjsIyqtxKsGIP6a0pZB2iQTQSJlMj2PJeP+lSvkJmeSPEQXErKHe+g
t1FTp6ClsefLyt3ZTsW272Y34buBPOm3hXcREXLy9LtchBcAM/v2ryoKxeMxHIyGiAkbe1x
zD6a+thwpjHbfCNTuF0YkWuynaTRlACgDQAWAHpS2PiQqXcDaS7m6sRe5560Be2Q19xIP2a
m3UaCq7Z4gLHuoL3DfOfQA6D6aE8qdL7ioOpQizW93GgpldsRnuEXuCBzudNKD3HRlhI3Fj
ZraWOlFyYoZwN5Yc9y+nxoEcDJkh4eu9yL6krwoHVjVwdw6uZP66A2NhJ25CFSWIkpKoAtu
+f2dXOizbjEUHTK/wAoHEepPGs+ffuXsgzupB69qKhIDBnYAX9lAaVN8TEx8PlOihhflfUX
pKNgqgAkAHaQWVi3LlyphoMhpRJPKrEpYIOF7/MPgAKWfHCSI7NuC9WhtqOP00FkljuvbUR
treZNTb0O+4+mocaWeTvLOx9dkaevO+435aUik8kc86ICgJDLbaVYcbMeVaOJN+JftIxiQ3
DPbr38diDUaW1oBzSNg2aZrwE9bEllFx9sEE+yuplwMVx/xIEIYsqFSRx+VZPZy1quRC2US
pjYqCQsk1mN106Fta1+NxTEOJPj4A7IWRjcPCRYdWnOg03x4ciM3Fw4swvoazWvjOI5gzx2
vGLDd3FsosV9Qdb0fCyRFhgkE9tRv013KNf0VZslJNssimNb2G+w48DpegYwo9kCp6cb3HH
WiaKwX15ipGtjdT0+g4fGrWAaw40HQeI+urjhXALH31BcaH4UHaxPDDteb8xCRYs8cqj1DK
a268/JKcX84R7jZM3H2W5Flvb+zQegpPyskEeE5nBKkgCx22Y8De4p2quQqlmIUAXueAoMy
RIf5PHD302MAFlPUrdV/SrZTOMXHhgcK+0ESBgq7QNulyL8dKJ5Ttt49llewfapYEC5B1tu
Kjl612RoY8aGQr3CyqiFlLk3Gl1QNz40A/IqJZoIyj3R0ZXW+0dQJ3HafT/NVp2VvJwAG+3
lqbGzcLaCw439RRchcvvQtAxEZIEqjaRYH+IaUMQhfJGaSYb20jhFz0lef0GgeqVKlBKlSp
6UAM7/AKLIP/Cf+yawvyxv/wC3GCAlt7i20txsDoK3c0f4LIH/AAn4/wBU1ifloEflsBfmL
SDjtuSfW9Bp4MTjAhjPFUttN9NdAaWeEHPkZ9XigjAuOKlpNw+iu4eaxiEUspXIBuO5Yk62
2krpV2KvmzxM33jY6hQdDfdIKDNMEcuIYWZVOOwdGfmwJG3X94GhljPAIkW7s92Aa7LbqIB
94qLhSTeDADg5kBViCL7jETce24H01IyrkzotoXAJKfML6209DQCiWYmTtsO6r7V3NwHHq2
huJ5GrB50zVaV1bq2jHiccdvV8x6jflp7qJEFGRdBdWj0A4LY8W+FLkn+ZsSp2qWYAAhVsu
3vElbHd8oF6BvyEqy4Z2MyMliAwZFv6HcLXB/yGn5gjz4ZlkKEBTHYXUyCw6j82t/dWZkyR
FFaSJpmF7rcgi32lt6UTaYMmJ13mEAHYoGjIQVFmvq3Cy21oPTDhrxrJ8viYjRSElhlTW2F
dX0sNoB0t/TjV1y86QWQJBc/7TrkA9ydI+k1SKGBcKXMkkZp9rsciR+pDYjRttlA9i0CMOB
5zp7qwstmNnG9ludI2NxfT7VqbOB5OYFpJBCeSR8B7y3Gg4Xkso40krZSyv3RGGKNLFbaW6
e0iN7ybitXx0skuBBLMxaRkDMxXYSf6vKgycnGy1WRXzWdkjclAB6ahiv7KyZYPJxQSmI93
GEi7XOh6dwXXTTWt7dLkTSTRqrCVo4kIYW7andLYi/Ic6dHj8ayq6l9vAuxaxtxFzp8KDHy
vIZMkBEySY4j1aRFD2AHGwOovVfH5KymF4BJKYQAUVCL3W1t27aB9daPkpu3G0SWCpGzyHi
1hYDb7azcURD8vXYuFd+6e2SG+fULtDGg0Ex/J5JLSlMVNdqA9w68z8ork2LFgRSZUpMk+0
hG/dJG2yLfSr+EkQeNiVTc3aw3bm6iW6ybdXrQcrMhyisJkRlZimwE6kH5k233cLa0BvHs5
yvvnLTdhSwI9WPE2A0/XRMuZllGPCQhYbmfjtTgbD212KbHiyJDLOBIyR3RiAFG4qvxJNqP
LCHnjlBK7b7iLcPQ0CTvNjpO8aGaZBGIwbHczE9IBK/TeqR+QycnFYsFWRNwdo77N19hVd2
ptfjSvlZCwysft97WFkQkkOb3t0lfqNH8WhTxohli/CksxMViNoL7uB1+NBoeNlaTGsde2d
t9bm3vomKWMJuALu5FvQsdaT8dlwSS5KxX2x2LEi1Mpm4scSlnCi3K5AJ1tcaUDAuL3+mk8
tsdSGmZFYaLuYK2voTR97z/3d0jPGQixP9UH9NcOJBsKhRc67yNzX/rNegWvFGgUOsiIo27
SDJu9vr8NaWQM7d27WuVMYaxAGoZ1Gt/UGny0sSkbA7IL7uAI9lLZUEb5MeQGMZ1LsujEKB
b36nnQLZSM0kWMgMMJUOZk+ViRY6jXcLcPbTeNDiQA9gj7zQq2p9bD2eylMzvRTose4bmHs
jfXiGb5WHMfRWiDJuVWVDzsNCPQi/GgxPGwrHnzGCP70o3e3MSVPcO3aWHUG46aCi5MTOoE
xcXPSFF29Lil/HM2JmT5UuMwjRG7XyuwDyXKoUUcT+8161Um72MZdlpzZ2t8111C/C9Bky4
/byI4miKSOC7TvYNZSSQBru+NBdXMgOS+yMbhGik7l10ZmIOp5n6KY8lJO22SRv7kjao+1u
NuPH6aA6pJueU7Rt2ob63vYHnoTQaDZkEOMJJ22xxW7hAvYk7R+mmIfIL2VfD/AMQrm1xf3
el9KxciX/0+QlibMqgBdvBh6C2nuprxeRK0SM0neDAlpLG1rm3EC/v0oHMGWBhKgO7rbuKV
I2lyTaxpn8I0uM0Pdultqhxdl9NQfooEuA2T99A5R2ALEGx04A8iK5FkT4JSPKe/dfbHkAD
axt8rDkaDWjj2x7dd1rE86hBVgfpPrXUO9A3A/ovUOrEKfloL310qA3rnPXQ8q4rXPpQWNe
Z83r+ZfE3Olx9T16c66V5rzQ//ACbxPv8A/iNB6WgZyh8WQFmUAXOziQOXA0eh5IUwuG4W9
L/VQZ8sUjYGPFArvodoUgD2F2cAD/VPuofl0aOOAkrtUKn3jLcke9dT8acM0MGArbiUtZSg
Ck6/ZWqZ+WIkja8W2S1klBJN+Shb3J4UEz2P4zEjFwGa9wTY2K6WBrkjRv5aIdJZVNjc3Fg
1wAP6w40LyMzRZGK8vSpILixKrYruG4cf6GjBIU8io3tue8iRbVtuYHc262/l7taB+pUqUE
qVKlAHN/6Of/lP/ZNYX5cLR/lsGwba0m8ElRtv1cjyrdzf+jyP+W/9k1h/llXk/LqKiq7M0
gKsbKQWINrXoCrj42VEhRey42lSRwubgNp60KaSfHyJSQJl7abjGOoWZ9QDRExVVEidHUov
Xrcae1gLV3GMiZDQybZR2k7Uh1+0+l6BbttDkpl4ZsJ/7/HPMn/aLYG1+dFTAjgmkMO4BiX
G0khXJufmPA0bJy2xYx3Md5YSpEm1d1iON/VSKVlz8KeIti5UiyAj7hY+4D7NmmntvQLtMI
8jZokpBs1yx3DkCy3t7AaAk+S+e0bZPdjBctFZo7FVC6nbawvwBp1oZhIJGjSbiXlhk4abf
kYi3CuY/jszvQzySLHiAsUjL3cow0UKoYaew0FUx5ppF39u1j0ndw+Itw51fs5shiiKsD1d
uRjZiF+ZyE58gPT20yxRnbHxlYzA2JPFStxvccvZp760USTHRpNokawMpAs7EC3xoF8TEkV
lCHaiDabm5rjrKMLKQBVMRkVCNz/1emzX4+hq8vmY0WKSFO5HMwUtusQSOanXSi5IH4PNAK
m+7gpbiBoyqCTQYPeI8U0mU6O3e6WVFA0W2okWK7eprZx5xB4mJon3BYgI2Yhrm2mq3BrLx
l2wrHMz4oMzNG2MrRbgI7sGEqqbL621rWZMfLwYBHM+xkDJLzYW0LcONATHlJmQSqBIYhuY
cN/Fl99rUXJy4scEyGxCllB+1t5Cl4XVpHZTZUkAW3pbtHj7avmYcOQ0bTE/dsGUcrDUg39
aDMy024kk5DAylZXViCUVevbp6talMgyr4mKGCSyhEMjBtuwk7i5Kqx05055qM4mFN1qRJv
IDX5gmlcbGm/lsSt93KzRmN+MfQNwvY3t60BMOHKi8Uk8U7BH4RSAE7GNrhgob2jhTEEGPj
Adq3bAP3mu9iovf6aDhNF+EfChe8kL3JOm8OfmH7o9B6UY5LHPgwyhdO3cyC2oPVrw+igy/
Nx4+9jGN7iDuSd2QBbXK/dK4JLC509t+NbuDIxY4xO2NI0aFSCCF9pNY3lYvxWcYMUSyyRq
CsYEe2NjwciUX2kc19OFXiyM0RR5iMWOPI0EskikCVAdqtawt6UDGbG+SMjEePc5eFwDtsw
B3OoJIF7CiYqzYsaiWOyOzvKqlQIEW+25HToOPtq2LmCfJyIyio5WPaHJ2ggXPy8ONNiJZG
LTHfGALKLdpba32jjw0vQVg3E20EcgBjXjoSQS/qx091Opu3Er8luH8X+SgtCrJ2QpGgJYc
eN+PrXBFlwjuo4mv8yW2lteI9tqBzgKlvSgCQgl7Fl23Itrf3UZJFkUMhuDQdZQ3EXpYYpV
tosYyGFiPluQaaqUCM+GZ8YxM21tNrgAkWN/tX5UuySdpFa6tFcBFHFl+0jacfQ1qkA/pvS
WRZ3COLpuYyIeBBGhIFBj4ccfj5pJReVHUtksVQAGPqUXRV1JHCtJYYZQMvHl2xyISR9jqt
fhqKrPjR/iY3iClJf7wAdOwKRu9npXIoBjYsYjjbYpuYmA4342W96BTIWSZo4Hi7aMpDBSd
72GiiwK29b0PJxljIUgyHYXTcR9ga39tCnymHkIS69yMb7pcgqTcgG+23uptyXcyR7CkSsj
urBm2OBuJUC9xQZMr3xTsZlViBYm5tu22XRtTw14V3BypVhEYUdwlk222kNc6EADhzIqSSK
m3FdAQ6gsG5hW4/ZYGmIBj3XHkAWKOxXaCRqdT68eNBqGdsDH3Lq7WFuVz0qKPh4FlMjs0m
RaxkfU3/h5Ae6kXkiys5EUnsxdTGxA36Af5q3lAUWA0oKBSu1OOmtcVh3mF/S366uwAO/0o
IP3osNeF/ZzoD7eoegrhQhgwOgqw+mu0E415rzV/+6fEgen62r0htwrznlSG/M/ivssATtP
pdqD0tL5thiyMTtAGrWBsOfG9HoWVGJIWUyNEOJdDtIt7fSgQyCsnjoY1uXkHQVsWtz27Ra
9vSq+TCxwYa2VWYiMliqHbt+UNJ/n9KNk48EmJEJJAmOnzEA2b04kjl9oGuZwypzEsCN2Ra
TuoQpIt8tjrc39PbQcy5AfIwJvUMrAds8SDY3Huq0OJkfzB8mULbcwRi5LBLdIVLbfromS4
TMhUJH1kbnYdfGw28KGF2+XsZGKlCwRmutzfgNnL+tQaFSpUoJUqVKAGbphZB/4T/wBk15z
8v+Vx8TxMEDE9y7m3Dixr0ecL4WQOH3T6/wCiawfy74vEyvCwSSoO5d+qwLfMRxoHDn4E46
wNh/eYi5Gup51IZMQZrski6xoACwtxdTSXk/BxIyQ4zSRqysdsaBhxW9yWFvhXX/Lwad1Qn
pWM3B6vtc/hQa69Eqqo3pa+4t6DiPXjXBjYCxuMftwE/wB6VUA24kGsR/H+TxZA8cgIUdAU
lHtx1HCmU81l4qh8/GKq2gl0uLeulA02NHK4tFdrhWlddibSeS2u+nrpVMw5WPZcbDaRz8p
UAIgvwNrE/TVl83gEmQs+9TrHttc2sBqeVVl8rAwYyTNErWITb1L9JtQUgk8zGxlkhUGSxK
uyjUC3BKaaTyskT2iiN1+VXNw3puFZM3lEYBoodyR7W70h048fSiQ5flRIRGsa7blltrtJ6
eCjjQQdeLC+TGFLOZFYbk4dHyu1ydK1ZWjlXJxYmVHkQMpO4fMNt22lW5eys5PL+TiBGRAG
ZG5KedrEFdOfpQ5PO5W95Thnpjtba2pBuL+ooLN4zKXxy4xnjZ97s7ugnVyV6bdy9repvWi
mVgYyRxyPueNFBJ6jcD2DibVmL555HawSNmjVhG+ihierU8aOmXjHqzcZU4HuJqhPG1xfhQ
aEU2PIrkkAtc9s8rkafTR9x7xQ6xMt0/XWecPxeVHuhftk2UgEXUk3Cn0NXycTyaJuwMhWA
B2xuo48juFBl+dx5oceURSd6EgkRsblbhuF6SjmeTxjyI5iiQKioTuAa+u9eNrUfyfkchsY
RZ8TYs5OwzKAUa+lyvx9aE0SCBoMxu1j5br/AImCxjYrbbu6TtOg40DsXiMTFxmyASGktYL
9ksPsjSkoJTgZ8L5Hdey3UKWcuDu6lHs4VzsmOVY/KjuY1x+Hyu4QjFeoXtpf305l+Sws7J
gEEgEkTdd+Fgpa9/ZzoAeRkgWWTMjyIXZo1URmWVJXAJ0URFda0MeZNyeJmfduikaY7GAa5
6Y1LcNo19azZXy8HK/C42TGsOYN+KzAMA5O7tb1N014X01p2+dLlJl51sKKEFxjs4Y9yT7r
fv2gAegvQZxVsDPEeZN27dIduJTaNrdPKtuFrLFiQyK6yKPvRqtz8pFvSs7FkXImyMbMmjc
wNvIe1goUASI44XvT2JitsK40qWLb1Ia6qhGgAXWg1FeRo4mY7XuN9rWNtOfC9ESUO7KCOn
iDcNf3GlImyFYiZbTqpAcaROeVr1VZpcgMCvZyY9VvqD63GlAzLMsIMh6UL2d7XA4KL+w+t
FRgultNaSwZW68eZbSbmYr9lwxJJFFye7BH3YLuqcY+Jtz2+6gbIupF7X5iu0riZqZK3U2c
aMnA/QaZB1tQd50KaMNZToGBUnn7KLXHVZFZGF1YWI99Bms3lIwkcUKOiCzb3Chhb1tf6qp
KJlcd5e3EpuL9Wp10IOlPGeLHgJyW2CMdbNw05/GlTl4uXC5x5llhPQSpuyN7B8aDBywVnA
sGDDd3mY3c2OjdO244XoM0mTFIJobqZdHKtvFtPsgVpZfjELSSY6voRuQ8G09vLnWYYVYtG
6CIoFJQix0vb00PrQSbIMku6TYg+V+k8Ad2jaa0SAy9JOwrIm7cV6gB6i/spYsUO99tlPNd
Bu9T7aNAs5ULqkf2GN24/vWBNqB7BO3LmgZwU7m5eQIIBBHH0r0kMgdbjW2hNYv4BZsaNWI
ieOxV0+ww4bd2tvfTvjchBjBpbRPco4J+0ptxNBoHh7KGAN+vKkszPkGTixQNaOZwDJYMrC
66A/G1Phbmx4DhQW5aCui9teNcsb+z0rtBw153ygt+bPF/1G/+OvRGvO+SF/zX4ojQbH+nr
oPR0p5USHBl2Mi6de9dwK8xbcutN0t5Ev8Ag5QilmYWFiBqeGtxQKdtJfF4yGRY12g8dsbW
H8Qb6KYnyoIVgjkZmY7CgQXueA+BoUYY+KiM26+0EBFBZR+7Y3BIq3kCAuOdxVSba8Te3T8
ym5oLZEifj4BcM63UDcBYta5ItfgaHuH88tt6jF82h6Re3FLjW/2qNMyJmRqIldpLbnt1Cx
0JPs5UFhJ/O16Pu+1rJ7fS9BpVK5UoJUNSuW9KAWXb8JPf/dv/AGTWZ+UrDwONbXV9f9Nq0
8wXxJwf92/9k1m/lPTwONf+P+21AP8AMKMzRuYzJFGpYjQoGuDdwVa9gDbletOBt2TMeWyI
i4sdd9ZvnYe5lYxOMJwQVD7iCrblK2F9bWudDetIFhkZJBAYIlieF7PQMEKeOtY3kvI4+Ln
JiSYrlJIy/eVWK3HABUVifb6VneJ8hJi5IV8sTYIjkkcmN1UAEWZd/qW5G1P+SyV8lhQyYU
wgl72xFmvG28grb1DAG4oL4WFh+QwkysnGCSm9wV16SVuLqpsbc6MvhcBgAsSBLgjS5IAqn
5beU+MjSaTukM4jbie2GKruPwrRSNIrpHpuJa3LX0oADxmKoI27gfmB50HCi7Mxi2HbFdVe
1l2m3SST1eop/wC8HEg+y1JPKF8pZmuojPToSB6+ooDSPC0ktwHRE++sN1j6H22rN8c3jzi
MGdRIzltygXI0sbNfTlqKpDJN+OeNV2LInfkjRNys52i7kC7Ej21XGvMwxwGJeWQsQn3abN
t1PAbjfnQVbHiUs7XaNFLE23rs3BRaMD38PhQymP2BNjymBWZiBIp2nYSmqcgSK1vIwbcF3
jR5ZlAKBWIYm4Om39QqnioRkYF5UkhaR2Lxu5Zwb67twH6KDEaRAD0xglRslT5Lni2ltRai
vkZ8EyNjT91FCtZSWWVOFjf7WhJNPNCJMiRY9jMOlmKHftU6fMdpGvL41mTQZuEk7R7Wjvt
UDafm5hQTY0An8imZOxnjLYa3EoNyFJuBqf3eOlMtjN48AwWyPFz/AN7C43MiH2cSP0Vnd6
WB9+Ai2ddk8bqWEmvEjXW/OmMBc2PcYImOM5DFeHbY8SpuTagZVDFjMMN0ysU9P4WVhdVP2
Vk4Eac6pjRYbZKLjoILKwOPJYPGzDabX+YH/LSUMHkPxWUmNJGUJJkjUroS1jYW4/VeutiP
+IQys/cUspR7u6sVJJUW9BQdi8cixtkNgq0KHsZUEjBZN0ai8kL34lvs16NHxJ8KB9ZhHGX
jdwGK7Qtiw9bVkS5fhvwgxmlYNASVZUlDI3FmHTfcb63rQjERxklSLtYrQsgQm5VGCqrEH6
6DsscLT5EoISbYm07b7kCjl609hwwyRKxjUgpYkqLkH1NtazMSeKWOWCf7vIQqwaxBYbAN4
/hNafjYtsZOqkk3W4I48qDsvjo2haKImJdu1FHUi+0IaUOL5Dx6loF/GR7bbCbSD2APpb41
sVKDHi8iroqPC8czsWRLFWALH109+tFkmkhIAkH4diFWTiUfmG9hpjOwFyoyoOx+R4g+8Uk
uMyL25UMehUpu3Ry6aWdtVPvoDTYRZhkxBUydCxT5ZbfRr7amN5BpG2OCHW5dRxt7KWx/xc
U6QlrKwa0chCsw0vtKmx+H0U/+DiklGSFaGXg4B4i3O1AjN5Sdu6mOWDRqSd0e30A1ksOda
eHMZsaN2vuI6uevvGlY2TgywpkSyNG8Mq9u7Psbbu0B3LtJ0ovj8eROzMqsZEi7fcLN27Hr
/uwdTQOebkMfi8hlAY7LAHhc+tA8X2cZDjJ2+5G15BGWYIAAde6bjjwFdzWVsOeRnUyRqzI
z8FJFjZLNrY24GlPEC2JuYpHJE7pII127VIFgylUP9a4+qg1FyYmdotI3XWx4MDwt76Xyca
AuJHjsxGpWxWw48SCKWkDLkQ2OwxArG2ux9xt7eB9asmRGzLIxDRRtJGrE367nXj+mgx8uO
KKdVM7rCV6XUAsACSb2o+H43HmTodzu/u2Dk21+baWoGdjt3Luo3vc3uQpX2dVEZEbxpMl3
VGTuKl1fQhtoCgm5oNeDBMAAYMY9rqRe/O4Li+p0tpSGKJIJMvGkjeQud8UbjWUMBuK33cD
TXi0ibx0EaB0gG9jGpNzZte4Sqkn10onl0KCLLXVInvJYa7GFj8BzoA4+KyfhEdgiwuH7cl
lYb36QtrE/ordBAPtpWIwZC2kQNbhflw4Gml4a8TQd43FdqVKDhF/fXnvIkn81+L/qPoR7H
r0Vefzxf82eN14RyH6noPQUvnG2M5KLIg+dHvYj/RB/RTFKeUQPgyDUEWYEXuCCP3Sp+ugB
k48smFFHE0ePGE1HUNptcbdwU8LjW1EmjkeSLZGJbIoVlYBY9blrE3IPK16Wz0ePxkCpIyE
BUAU7b3HE7bm9h60xmxYzyY4kZFlQgrv4sLjhprQEMAGW0zSWuylU2qdLbeJXcNfQ1QdlvK
bikqzhCoJH3ZW+uo+H9L1TIji/m2OzbjIQxXq6RYWtwJ+GlDVAvnj1sx7ZNmINg3Ia6Ae74
0GtUqVKDlSpUoA5gP4ScDT7t9f9E1lfleZI/B46MG3LuuNrHizH0rVzf+jn/wCW/wDZNZX5
cilfw+I4lZFKMNo4k72uTegY8lgx5pEoV2ZRtVVCDcNwa4aRW2/C1Gim3ZOUPkcLHYsNASr
W9+tdONlKzMk5YgME33sCxW1wONrGg5H4+NnONFHkOdgnR2KXFjqpsaDE8TEzw5mLkOVXtS
iZXljMCOzfMEQbk9aWnmGTHF45x/MZLl4snEa0ugCEyIwtwsKN4ibDikyJWDQwxY7M26RZV
jjdgxRRt1u371Ei8BmZpgyYBH4qFOqLYD+I113PtsNfTlQamEUwvGDuxyQMm47ZNu5mYliT
29NSajeRe/cKspFiUbpNz7xwoJhy1yY0ypDPsBtKQEBcaqSt7cK0jjF1LOAxtfXUcPSgHF5
LHA2li0lr7ba29lqUz8jJyIW7aBBINkTkbmN9PlXgNaa8ZArQb5gjzEm5VVFvQC1TyMO9oF
WIsEdWDhQyrY/a9lBhdrPx8iRvw7CMxdpzGGIO224jbwHpWp4jKgWEY4azlyUQ6dN9NbD9t
akM8UwdluAhsxYFeAvzrO8jHhogzEaMbSvVcBSTwufjQH8kO9gvGUMlyt0G7cQrAtbZrwHK
s6H7nCxoVisVnaSNBujG1WPU+qkangfjUeTyGTgq4OPNFI6hRucKqbtpJa4JAPpTXjI40wo
oXVMie7udvWl2ct85LD66ASIxdGEu0tkWYfKxXdut02DD38KPios2dKJbyCPrC7bIjtoOZ6
rD+l6pPLDC0yq6P2B3ZMeGysLaWYlrjjcnSr+NmEgabGhVIi3bniRlazrb7xXGjDbYGgcyo
k7RcLcpqFA4j0rPwFCZU+ti7hVQagLYPe1hbSjZ/k1XEdsWVY5lAP3iMWXqC2MVt5vwoOBk
lcNMmefvd19ocJtQ6/ZCqLLtHPmKBbAxGbyE9wQgRxsJPTukLDs6kbW4mlBH+I8kI3XZIpD
K5v0ngBpbS1dwI8jCycueODtIwLSXuLxljYqW9Pfrf2UXAyYiytNIuzKYqsZJ3EKNBcettP
WgH5fJL5caPkLjuBGSu50MUhPzWQbZd3oTwrTWWNiGyFtKHeGUa26wQNo9GrFyJcNcuSNWz
BI8kSGJi4Jj0I0ZSCLk8T62rYe0iSPOGQptYqCCQY209L6UC4Ijgyu9bbA6G/Ebdq3rXx9i
rEbbQQLD1uKyQs8rZ3jRZWdEMUrDoJAHFqLD5Hu7IJUZcmNtrJtvtZNOI/pag2zQu/8A4k4
5Qjo3h76Hlarxksik6NbWl0Zmz21NlQgrYgCxBBvaxvegLHMzzyxbbCMLZtddw91vroWLkP
LkZMT3Ijey6CwFhpcVXGdXy8lwF0CroQWIW46gL2omIpvIxdXLNfcnD0t8x9KAeXhM6E45V
W0Ko4um4cDpqD7qR356xRROrQTMdgu4bbt/db7Y9h1ratQp4EnjaNueoPMNyYe6gRQ5uTjA
ssUoDXVtxF7c7FdCKLG08Ue1k23ZtRZh7NBypBpJIZQksXdmWfrIBIKFBqDyo+VHjmdNoBg
2k7EJVgf3htINAXyUbHBnMoDEp+4XI+CWY/Cszwe1MOTcxEpaRgObaDjdmb4MadhlyF2jHn
M0Udw6vtZiOVzo1DyFGUq2XtPu3GSI2ItqOl9DwoD44lIdMgbUj6A4BsTaxa3KlseNMdjCy
h8KaTbG662Yk6PzBvRnzp1CxygPdSSltrMON7ceHpSK5pxlkiW02KwaSAsNbDUo547lPrQc
8jgvDK4LkY51Zm4lzwC25VaXHiTxu4BpLlGVEZlZje+0FFZqiYs8yq/fG4g7g67lKm5C2Y0
Ngxi7Ul2MckMj9u6uUVtdgQ8rcqBrx06Y2Ljq0Wy91RbktcsSS1wup91MOzZkGTFxUtsTTa
bf56VfGkfGjYY7KrMHAdt0iWfcAxkudRx19lN+LiLpkbpBJvk3XXUagae/1oBePlEMox5RZ
lUAPuvuA6b62PLWtgEWG3UGsjJxWjH4gf7NizcjYjX307hzadtmuAbA+zlQOW1BrtQVKCaC
vP55H/d3jRw+6c+/R69BXn8z/wD7DAvwGO5/t0HoKR8wZBhMEXeCQGAsDqbLa5H2rU9SflI
55cftwxJNuNnSS2y1tCQ3GxoEfILIvjMZtUAVVaEgk7iNOfK2tOZa7pItujKU7h0+UnTj7u
VL5sJTx+Mkg+TYroWCDQcrKRe/oPZTGfLDHLisYBLI7hY5SoYxliBu1158qCkzMPMwCw2mM
i9wf3jw2kj33rqSF/LsAH2qliTdUuNOBXU+29qvOsP8ygZkcyhSEkCgotw2jNxHCl8UTP5e
WSR3ZFDIm6PYNDwGutv3ra0GtUqVKDlSpUoBZeuLP/y3/sms/wDLGngcS37rf2mp/L/6ab/
lv/ZNZ/5ZIPg8Sx02ken2moNXnQtO5NqVsouw5aHWsmXLyh5tcdJgIQ9jDvActs3fKYz0+4
/HlRDlZc2UYEx1VnKjMjd7OsVioeMra49tB5mOKcQ5gjnaQtGGaFVZzkAMFJYuoIBvyre8o
2T/AC3DC9xssujJEFsXZBu2uqnkOPKs1ZsnCjkhBGN2lZEM0xmcuWBSMQqRtJ5WFO5+PNPl
Qv8Ag4sqQIquGmaKVdwYjp3ADXn8KBnxys3hoochWjns4sykbAWY7df3aYx8xJsYw5Lp3Vs
CwuF3X6Dpa2utDwcebCw40yXj6VJkFy4DE3IUnU8aSyMuNN8sSPBuOxMgoVjJ9DvAHVQa2N
jscZlRxvLln13KW5i6m9vrq+HIyl4JFKOmu35lHubnVPFhVwNhXtsNxezFtTxYHQ1SEZYM0
iuWIfbY2JAXnbn8aA0BJjyJApTexYbtCQQNax8yWNfHL3WQRpIGcACQHU8VYoL8zrW1FaXF
cRDY5JDAk6N9oa3IrE8hFNAxCuscQK6RkbizFtq75dqC4GpOtA3HCkvh0lhcGHtGysu0FRe
2gY7fpruRn5mDNHGI+9js1u4urKCbhCq67v8APR/GCL+UxrG25e2dXNiSb33X040vPkQHJg
ecdsJGJJHGtzb5bKGvb1+igzHlK5GQe26p99KSyswAfb96tkXfuv8ALv0rZ8XODh7oVdzJK
yp3SQxI+ZnuzWFweH0Uhj40+RmkqJYsc72iyBuUoHsQULyOp3f1BWjiYz4X4mVpJckjVd5G
5jYFrBQo9nCgD5jvjFHdEO+R1VQBuPzcN0ll+nSkldT46CBVVWimL7UAK2VyOR2311tpTnk
DbBeSbt/i5NsZMhVUtvuAd24bf01mRzS/hUhwGBeJmIULGUlG4q3yKVBueX0mgAJFiXPbHj
SMSN2lYFz3G3EcXUH7dOeRxVTFxMeFWVZSWtC3bZ5olHbCl9L8W9tqHkTHIlwQUCo0hvG4s
wVEvbW2qk2v8a05ZvHZ+K2EwKhCvciPS67Te6kc/drQZU4y0wsVs95IPIQkpEdwtK7EdLAf
N06XppneKU4E6sxTqSS9+5E11FyTxHOuYPiMWOUSZOR+KmLEKMgGTbEbbVXcbBtPmq2euK2
QiyhoXjYiMPrG4HFAfb6XoCY4IjyseO0mXHteJSTd0VU4n1PCmVU5EUeZCduSg6xa5I/dYa
XZaQw4RC8+TDIzjHYMAdSUaNbp8PfWnLDkQOZcVFKSm88JO03NruhH6KC+FnQzxgKbSC5Kn
Q6c7Gmw90BHUx5A158YC5+WcqE5GDkxalXSyG4sSoI19tOTeRnwIFLDvPezMUKDXmLaWoNY
KtyQNTxPOqRxJEzlb3kbcb8ifSkk83g9tWlftljaxF9fhRnz4wgZCCH+TXjzoGzXGIt76xp
c9c89nHeSKVNTJGLp7Q1Ghn8moRJkWVjcl0YAbQfT20B5mTq7m9kL8f3dBw9lJbpLH8KUD8
A9gWUf1SRTLGWSR0WQxF0G3W9trcba8b2qj+Oxsj/qIIpFHB0ujA89VtQK3VcOQ7RLmKfmu
IrlmC9RUWHGhY6ZGVh7zKFmdmV4wbr0abQ17X50fyatFiyM3WtgNrcrEWIcWPTxoODDH+BE
ojCFyzuZHYEkni8nBr0Fh5HEjVcKZnWWNdux1O4e39hFCbFMUU2RCWVZh1yOQVv8t2Xkfb9
NSRMfIjCiFJ4mu10mJkQjmm65HDlQUhyINIHeePkkjASWOtjyagZ8b3ZoIXSwsCrr6EG1vq
qmb30zYZYVHckuGitY7UFz1X5HhpVIspsTu5OKyvEDukg0B/i229Byp+eRJ8uCSGz3UlVva
910b2+lARPIwaY094pL2AcFb68vWtCLb2rpz1+Jrz+Ws6YYx2ivkTE9pQQACNVJZiR9Fa8M
jJiIHILEdQ4anjQW7gcNGVN7XsfSs5ZGwZRDPYxSMDDIBy/db9VNPKwAGwm/Mj6qpkQnKxL
MASo+Y6201t7jQakbbkDcKtSXipnlw4y46hdWPqVNqdoJWHPr+b8a/LEe3xY1uc6xJrf93Y
2upxH0/wBI0G3QsqRI8d2kvstZrECwOl9aLSXlZJFxwsQLO7DaBxuOr2nl6H3UAs2F8lsdk
WyWu5MjLYaEKEVlDE+pOldzd7ZmOEQkRsCStjbcwv8AbB5ehofk4A2LjdJ3BkUsfnC23enq
NdKdlxkM6ybnG4i6KbISut2FvZQCleZfJQxh27TqSyabbgG32b+3jTAlTvmINdwoO2xsNeN
+FKfh5j5TvlGES6KxkJButulL2Uf56rGpXzLAaRmMsABxbp3EnjQaVSpUoJXGYKCTwHsv+i
u1zW/6KAWT/wBNN/Ub+yaQ/LWvgsO/NCf/ABGn8v8A6Wa/+7e/+qaR/Lf/ALHh2H2OH+kaB
RnJ/Mahp4yFawhK/ej7u42nZw4njrQ/NnHjzDMJBjZsW2TGlNwrkC7RuRfRhVmlWPzrSPMS
iyGMY+5i1+3u3BNRtH9NaL5fB/Gx5IgiWaaN4jGCQLEKC192mooEPH42MZ8fOyJDlZ+SC77
WXdD07jdP4dBU8lgrlYa58Uc80pYIZrHeI1JO7tKw+VhpWknhcKGUT4ynGLxNFIsdyG3WI1
voRaiR4+VBGMeRDLjKOmWNuse9dPqoKeIjyEwoRPE0T2LOZWW53akniefOjZePLN0CJZEA6
ZN12BI5bqFIrCMtDGJCz2keS/A8QbnSqJJiylFwshseVBYAA9lteaE8DyNBQPkYjBTfZbSN
hYMANQPbb0rQwMvHnjtETe5uGPVe+oNyTpQt0rWV0VcxflJLGJhz2t+2lBuxskSrGeom8fA
qTyUW50G00iAXvoeBrz+bNIO+ruMdDMu6YjgpBPL3WBNMwmeQNjwXWXe0jK97BSed6YfxG+
B177pkStueZNORGwD92x+nWgVwgmXLjRlN0UUXcVi5ZXNwF3BhdvWndj4rrEukZPQ5PSF1Y
q3pbl9FZzLPhyERKMiRVMTsWA6R1Rk9R10trTnivICdRBI2+RVB3bStwfW5NA4GhfWJlkLX
ACm6m3rb0oeSyY0Sm0hC3G1FL3BFzcelHncwQSSRoGKKWCXC3I5X5UDAycjLikbIhEBVyEQ
NvO0WIJIAGvsoM/OkUeMdzKGCyItk0uhI2pcBiptpcVbxsOQfHxNeOVXBYMgKMCT67VJtwv
bWjY7QDycyRvGYgBvi47ZUI1Gmlg1MNnRY0nZmJ3MbxaX3g/ZX1IoMSfHmzhLJuMTQuxRyL
nTaptcfu8arLjZlu5JZZGUL3VjV1dORcj6jWlhNux8iRztHfkUk9Bs1l6S3Ou42ZjwTtAAF
jsOyRfh823X0v7qDDzMDyOPjhpmRkFjHMq9dj/VcA+4igv8AjiESdUdpepFfdaTgLDVlPH4
V6XPmxpYQZC2xCdwQgGzDbxuPWsnzeOBjY8cE8wgANo0QOeAI3G4/pegzIJ5cVZGBYY7Nty
IuLiws1vhW5F5Z3kj3/eQy6qygldSNL0BMSH8JIFs19sgJBYlTGu6wI9KX8TeKSbGA3AOSy
DRiulmQ3sD6+tBt5R7A3rmMiFgSt0awPADfy9KPJ3HQLE24t9mRDt+NgLVheQwIY8mORLbp
O0Y5mIJWQvfr3MpAtwsK3MmKUIZO842AkADd8bDWgXfxvdRosuLHCMdO3uU35cRQJvDY0Fp
4pZTLDdgpcWAAvt1Xgaq/kc7ZjvF22hlftuZFO4AEA6e2qeVUSRRuWLIr/eSKLMA41f8A1a
BiKeZ2ieBVOJOoaRAu1lJ5qNCQ/rXIZ4ZHtkSBF3AAK5AcAWHTV0UQKMaZ2lhUbo3IOgB4b
teVFixURLjHhkyUYhWYBfc17Em/soFVkEWRI+HHv7abyirtb5jw06vdVYPORl2Ro2Yk7miK
dSA8gFF+PrWhH+J/EdvJKDfECFQdO5T1EE+8Vn+Rg/ETBZEkkliHTJDZHsfb6UBsqJ8uF0g
bZu1Ebxhbqp1279PTiKp46eKKNsaRO2jFm2yKAxc9RO2wWw9lKR4ODG0ZN8MoSwcyBnbdoQ
242sRTrLPHkpJEe/gnSykBkI0HyjqFAs8GI2R21hEUwF2ZBtJDDduVl5GloRlZV4pZFMtyH
jB2MddS1jra2lPZkneDFe7FPCt1dIyx2Dhf1+FKZGXHktBPGAJFUSSAqTdSbOoYD2X1tQLR
LBtjxMi4yY22PIt1cC5AdWOjK2l6fMU2P0dxU3m0VroC59liutq7+D/EZ0bOrnZvfgNrCwQ
LZCRbnVmwpZcjITvtNizALJA3TJCw6lMW6waxoOZBVimPmMI2BBWRSAytwIsaKcDLMYQZUm
1b2sqXF/bak8wZsZSOWP8AEwRaCVLlxbj3E1I9/wBdanjs6N5BjsylypZADe4HH23oF44fK
QAqJBkIxuY3vvI4aNw+mriXLXcrYvRJqbOCVJ/e/wAl62Nikg21HA++qGEBSE0PG9Al4qOS
HHigcgsga9r8yTzrRpZIWR9wGo4UwPU8fSglYclz+boSdLYbf2jW4DfhWK1j+bY/UYbf26D
bpTyWU+LjF0DFyQF2qX587cqboGaWWEuoDbTcqy7wfhQLZOPPlxQkMhXarMkg0ZjY3FtQRy
5eoo2XLKk0Cpus7WYjgBcfNUyJ5YYoiiBixUMCLW09KplQlsqKRptirYrHrYkHjxtztQHaV
BOkZB3nh6a//wAtLwxTjyDSFGWEhgpZri9xr87cfcKFNEZfJRo7XW24gEoQFuQNDrrVo7/z
eTq02Gya8ejqP9P10GjUqVKCVKnuqe6gFlD/AA8v9Rv7JpH8u2Hg8QnQCPX6TT2V/wBNN/y
2/QaxfAeQEPisaKZCEWP5xrzPEUGz2oJJO8EQyAbd9he3pekUhlXOy2Q2UvGSBrpsHL4U1j
Y+ON0+M1hKB8p004aUrDH5D8ZlBJFKkr81jbo5AUEOVjNkdqCYQSXNkb5XH8Ptq8v8xRQyT
wqn2QwJLf6Wg+qjxYMN0knRXyFGslhx4VeSOEttaHctrFrAgeygBHPK6nvwjttxeNg9/ayi
lreLmmKRsWk5Rx7xa371uFHkhwYY90UnaB+TYefsFVXKdEEcMbTOBrKRYa+trUAXwXiQTY+
Q+OoHCWzr8TxFWkkebtmRUZoTueZOAsL2Utbjerfh8vJH30gEZJsgGpHrzp+KBI4xENVHEH
W9Bmb8iCWPNlAdXYpIyWPTwW9jb21ovl4gcQNMglcBgm4biG0BHvoksMc0bRyC6NxHCvN5P
j5VYfik3bGWKKS/+zJ4XFrUGjnwqsUrsbgMGEZAATpYbhtsTuOpuazcHeM5eFnRVDAj50Nz
obk299EmypUyVxMk9xIie1MGAc8Vs9+am2tKtJ2pVy11bHZRuAtxNjpbnwNB6bPBbBnVQGY
xsACNwOnprSXgNMOS2xlEh2tHtu2g+YoqKTfmBTWewfxk5JChozxBYG44WXU39lLeDeSTGk
J2Bd/3QTftUKqjaN4HAi2nDhQZ+RIGd5XLqiSsLMvSobcNb6X3WPPhQlyGze3FLtaGLolUs
DovBhuU3J52tamjBNkxZID7FWQtKL3AbU/MrmsmB3iXaIBKURezuJAddxDMOS8qBgzH8PLj
drQuygL1EnpZBcXF7ak1M8rHCpF9I1IXcT1oLsHAPUNfqoU7p2e6YUWWWRu3Kdqsq8FW52+
nCrvKqL94gEoTUHpDX2owJJ9BQEmzolxlEdy1j3LkkkixO07uVJz5f4pFxyxjVBtDl+yrKd
tlvte9CXHSbaFCbhuCdQK29bR8bE1abAlcxpCqnZ828D0UdKvpqRpQajZbJiS90rItkXcfX
ag+NZ+O5gyo5xd1cmI210XRRry/ZXds7x3hAXZuR2sCA1gDccr+tqu8DtitAZBLPGNylSSW
YG4vexvxBoHc/a3kseU40Tqe0n4knqQ7iRZS68PS2vwr0M6NJC6RkK7AhSRe1/fevO+Mxsf
J7c2VDeaIJ25dQRbqHP1r0BkOlmCqNCDQZj4TwLjxuqlVkZy/2FuQQo58tKGzYCo4jjCg7n
677WkDX9dNTpWnkS44Cl2BseHGsjNzMQNqy7lNwlxcDnz9KA3jcps2Is0vaU8V5qVtcdVPQ
9pWUGS55Pyb2Vj45iWSZ0ZGRlvsUEP8Tw1vRjJHPCZImumNHI8l9TfaQq0BMyebNmWHEUoV
a4ydNFsbhFPG9Mr43GYKXQuwuWkZmub8SxvUwoCqxi+oA158BWgi2oM/+X4qurdlbm9+kH2
+lVGEyEiCQwM+rBQGXThYMpArTKj6aCY2vcGgQCZYZn740HShQKl+d7dXH20s8Ma9xvw5Du
vbbt32OGNrst+mwrTkQ/OosbamoIwBuDdPH6r0GXG2Q+WRjt2DELAi7b7BhtK2Atz40xIub
JG6M0c+4XtIm25tw3KRaiYUEiszOCykgldykgm/UAmnOrTyHEu5YSQE2dmtdBrfUWoM9lyV
Mc8RMCaHZLJc2vY9TAkX9/tqyCPEUTMpllYEiSwUta3EnhetCeSFscGUB4ghZuJVhb0HH2U
LHhxisZjJJCbYyTuuL9Qb20HIvLSWWZomOK1rOvUwudvUthw5+laqsGUMuoOoNZk8EaRrES
YxHue4NlNzfidL++m/HBlxlRhZluD+3ibXoGDXDcX/AF1bjVSAw10PO1BavKefzJcD8w4+b
EpdYYQZ1A/2Rcq36a9WKwcuNJvzOmPILxzYTq49hag24Zo54kmiYPHIAyMOYNA8i7pikoxR
iVG4G1rn1rE/KWS0T5XiXfeMZiYb/u7irfXr8a2fKEDFJY2W4BG0Ncnh82g99APNVjHA+8h
rqDcjb7zpeiTh5MtQUZkiKkMALAk6k3cenpQp5onixtvWWsRZS17dJ1II0+miZmQY8rGhuA
sxIa5YHQi1tvtoBhAfKb2njYi4WG33ijb7/wBVTHct5OTrDja1gvyixUfvHXl+yrSd0eUhu
CYWUgHkGAY+vpVsaKOLNk+93SsGJTaFsLg6W9+p50DtSpUoJXOfoK7UoBZP/TSj+Bv0Gszw
WPHL4XEDqDaMWPxPCtPK/wCmm9djfoNJ/l7/ANkwr/7paAb48uCe5jsSpNyhtx9ulFx8uJX
yZm0JZAyjju2DSnJtgQs9goHE1nYuNG+Tkt9kFLC9xbYD+ugYHkGdC0EW8H5STYHW171XtZ
siktJYm/SOH003FEES1tauBagUx8NABJKe5ITe54AegFdWeMyvisjIVt1CxU7uY26j4irzR
SSHbtG0G4a/Dne3rQgyP5BoiqmyEDQhrG3tsRQVwvu58lnuFuqhmFt23cL6U/pypPBgdFk7
g0YjYQNugvz3sabVdqgDlQdvzOlI5sb5BgaNSyo27dblw4aG/pTpG4WNJ4JRpp3jZSpPI3s
bnjrQYefCZZ8gA7mMwRL36fmLfopeCW00yoAyE7Q32WfierU6XrZzPFSz9xoSYpPnubEM+t
7cSAb1kiNZJo02tDMbiaFvm5WAB00oNwPJkeM7Vl7zxhQsigr/AKS+lq74/HbxuFKMgpozy
N21CJt9gFC8eJUeVGUlSSQeAvwso1q8zT5skuGtkiUASEnrYE66W4UGZjzeQmx5FSKNEydL
INuxWHTewIOnpTEGMkeS0T3YQ4wCggAEdOmth9NbaRIibBwAsB7PSkgY455m6u5sJ4JtAuL
WI6jQB8dihsLmQCy7bg3t/VLCmP5diyMHMQDqLXt+u16NhNI0N5SC+4hiBbn6WFHtegTbAw
wtmhQnm2wA/Tasx/ExKQYy8RF7qny3/qm4rfK3GtDaBW04A8aDz6Yx70qqAdsg11A4KRTMH
jVLmTaA9+S34cbk8fop6OC80nAqJNT7Ai8acRdtxbT19aDHXw4e5WWRSGup3fLbkB8trURf
FZQuDlFhwB2AH6Sa1VFlrv6KDPj8ThiM70MrcbykudbeunKjDFiA2pGigfuqB+imiAR+quA
WA9lAgMDGEhd4lLEjXaL6UI+OxVclYlUE3IUbQfeBa9aLBSddDxobAFrjWx1JoJApUDbwvw
50xyrigAaaV2gnCq8Bpxtwq1cAA+NBwopUjkapsXZ0i97XB9PSutPAlt8irfhcgX5c6600K
WDOq34XIFAh4qEQd+6mJWYMEa4txvqQL0fIkjjikLAANw/i9pq0kcsrh4ZUEYGgK7+r1uGF
K5eOqo02WxlCWO35VLexRe/u1oPM5mUTIkQLokrkKgO6MXOy6Kth6n/JXqOwXhxmD/3TWDq
RwtsPwNZeTmZFlKY6iOMgorjc/pcDQKRx50fwmYZkGMYxtCAldRtO5twO43veg1poknh1Fy
QAOdUhLx5UilAkRAIIOl/dRAdsQZD0rcG+nAkc65EzMCz2N+NAxyqc65YjX2WFdoJXmPOZ6
eN83+N3K8q43ajhvqWYk7m9APronnvzSmIWxMEh8kfPKdUj93q1Y3hfFDyWep8izfeKZ+2b
75VBtuduSk/TQOfkyCabMyfINfYFKbrfM7Hc30V6TycgSCxcR7joWJAJH2dAeNMwQxQRLFC
gjjTRUUWAFLeTmw4IQ+UiyLfpVk7lz7AaAOZGpOKzpMVG3aImUIr3Bu6MfrqvkWZfJ4PVtD
GwsSCddb+o4UXLaZEgKmOxsDGyFrnT5bNoLe+pmSwplw96Iuw1iKvY8vsXG435a0EIgXyao
XkMrAuqmQlACCDZL6WqYUM/4h8iZCGkBBYleR0AUKCNB61IsSRc9slynUzWuWL7SOkfNt/8
NDxMqSbyUyFSipeyOtmA0BO4OeJt9nhzoNOpUqUEqVKlALL/AOlm/wCW39k0n+Xb/wAkwri
33Q41PPZX4fxkqg/fTjswqOLPJ0i3001gY34TCgxr37MaoT7VFjQWyQTA9gWNtADY8feKW8
eLTZYtazxj/wCklNZDiOFnI3AcvXWlvH7e/mbRb7xL2Nx/dR86B2pUqUEoP4dFlM0fS5vu9
G/ZrrpRqlAphNIXmMlwu7oBvYDXm1N1wm1KrNFPOyF7hNAoNtV1J468aAtu4WO87VNrDhcf
XSGPDkRLIOlWlfcNo2bVHAG1tNKYw55TJOklu1F8tgRbj8xsBw9KHk5DzRGTFYdtH2nh1te
3EsosKAnjYiFfILbjObiwtZRe3HU1fJ8di5RDTJdhwYGzD2gijQMWhRmsWKi5Hrb2USgxsz
xbxFMnHeSSSI32s1yB/D7vSmPEQhYe8eqWW5dzxNmNq0bVLUHLak+tCixY4pHlBYs973JI1
N9BRqWzpjFFYbtz3ClBc3AvwANAySBqTYCuBlcdJBHqPppfHaSTCvMbyMGvoBzIGnuoXigo
gcqu0M9/l2n5VGvSv1fTQGxsp55JVMRRI2Kq5v12JFxcCmKzvH3/ABeSdoAJN7bSb7jxKsT
9IFGE8v8AMDDvUxlb7LWYaDUeooCwfNN/zD/ZWjUHHPVPf/eG3+qtGoJUqVKCVKlSg4V1vQ
xCbcdSb0Wpag4oIGvGu1KlBKU8rO+PhSSoLsOAtf6RTdVkQOhUi4Itag8M3jMrKzWmzlYBg
r7ZCR3BcBtvH5b8NK1PGgYpOBKjuy7jFI17SKDe+vVpurI8n5PyEk4DntvAx2Mosf3bn10F
qt4nyWe86s8RyXLqq5FjdA5AYPbQrb66DV/C480hUTDFylXWJD0leR2G1x7aP40Fsk42ah7
ijejrIzRleFwpJ21XNz4ILzGPa+qxR2Bdr23bbX0oHjxmgsWkRTlHcHUXN7dK66cPfQW8u+
HE3UFKqSQgtcttIXdrSWA5i/DMdAWM5cnqCqWYi/oaaz/DwTBJe/IkhIG4nfdj/CQOHsoUe
AuNiBWJkKKYnYA6tNIgK6i/y0G6+X2dhlPS7yIE4naBuWmsdlJZb3PEG9YUWQ2RlTFlsIZG
ljVtehk2A34cQa2oG6VuOB1Pw1oGd6rGXchVUXYk6ADjXj/OfmiTKb8H4wkRP0tKvzyEm1o
+dv00v5byud5zM/BYIY4+4hIl0324u59K3PE+Bw/ERHKynSSdQWaVtFjH8N/00CPhfyu0ar
l+RUFgCUgIvtJ+0/I1STyqJ5hs3CtkdvFkRU1AZ43uyjS5sDQfMefyfKyjx/jFfssbdOjzf
sX+hqx8ZL4KLDzZLv8Ah8jfOVHSqSAI9j6C1BreJ/NEWdkDEyoTi5J0UMbhm/d1AIPvp7za
lsFgup3KSOrgD/wyG+isH8xlMrzfjocQg5JKsXXkCwZb29gJr0mVh489pJk3slgLc9bjTnY
60AsuIyRRLtk3JtZSlwAdNG1FCy5VPlMdAFJT5ibdNzpY9xTf/RNW8nPJA2NEgO2R1QnQ9J
0OlwdKKcO+eMl3G37EYQXvYAsztc8uVqAN5X80LF+yqHQghN4BB4rqeFta5hq/82zH6ShAW
4YFgRt0IsCKi5Mh8sceOWQpa7I0f3YtxAc2Nzyt9dU8bJHN5LJmQtqg3hvlBv8AY0uQPWg1
qlSpQSuMyopZjZVBJJ5AV2sX8wY+dLsJBm8Wtjk40PTOwHO/2lHoLUA8WNvNeRTycilcDGu
MJTxla+stuQ9K3hblSuBlYORjKcB1aFQAFXTZ7COVGMsaDqcX5/Gg5kq7wOqaNbp94N6W8a
CJsy993dS9+NxFHxq2b5XBwYw+TKEvwXix9yjWvOR/meYZWRF43EM75EvcXdcm21V+VPd60
Hr6lYaZ35pdb/y2IXHOUKf0mr/jfzMBr42In0E4oNmuMSFJGpHKsgZ35kHHxcZ906/sqfzD
8waA+JX2/wCIT9lAYzxyse6bE2CxWN2Op+jShwY88mW0xh2gdKsWCjbYchc1T8d5kG58NqO
Ynjrv8184P/2ZvhPH+ygtDDJMuQncfpTaEDdO47vTX6TRhjJi+P7RuFDAksbnU8STupFPKe
WiZtvhZbtbd98rcPfVn8x5VhZ/CTEX4dxf2UGxBbsx24bRb6PbRKwx5zyo0/ks4A/jB/VUP
nfKW08Nkf6w/ZQblSsL+feVt/7Lkf6w/wDLU/n3k7/+y5FveP8Ay0G7QsnGTJQI9rA8wGGu
h0PsrI/n/k//ALLk/T//AA1P5/5Dn4bJ/p8KDWMAjx+zDew4Am5Ive25r+6gY0c0QlFuzEb
lSQoKkAa9JK2/oaQP5hzdb+HyrD2f5Ko35lnA6vE5foQV/wAlBoeNO95ZCSzXsSdntb7DMf
6aUcYYScTI5BudykkjaQelRoB1a1gxfmnHhBCeNyV0sWK9RtwuTqeNGX83Qta2Blm/CyA/r
oNjDNzkeyZh9S0wBYetecg/M8EYkJw8s75GcWjHD040Q/m7GGjYeUCOXb1/TQb4INSvOf8A
eWL/AP2mR/qip/3phCxOLkD2bR+2g9HUrzv/AHr4/njz/wCqv/mrv/evjOcU4HLpXX/xUHo
aled/728Za4hm0GvSv/mrg/PHjf8AczfQv/moPR1K85/3v43/AHM3t0X/AM1d/wC9/Gf7qb
6Ft/aoPRVK89/3t4r/AHU/+qv/AJqh/O3i+UU3+qv/AJqC35j8LHkwvlQjbOCN4HBxw+mkP
y3KqhYCnXEHRtl7trxPpRcr83+MyIzGBPH7QqEn/WJFJL5r8vRuHihyInA2bkYar7eqg9ZD
DhTIXWNXDXBYi506SNfdV1xMaMdEYFgALezhXn4fzl4mCFI44JQqaBQFt9bUT/vfxR4xzD/
RX/zUGjlQhpEjIIWQm5Gmo1rmU2Pj4sj5BEEAIsxO0jaND7SWrMl/Ofi9jbIpXe1lBCgH47
tKyG8t4/yEn4nzDyuVNosWIWiRffuBJNA3/wB14cMpONhkoQELswDFR/DY+vrXoPHZ2NnYz
PGwZSLMOak/ZYcjXm8nyv5cyIey0LoACEKRKCntWzXpPEypfB5wdG7mPKA1/szQt8rr7RQM
wjL/ACx5N3eAz48gKrKNLrxAB1AI53quVmeW/MuUuNjRmLHBB2H5V/ika1Py+c8/NO34DDW
eBbFHQM4ZTwO66/RyoyfmfMxNv818dJjqdO4o6fob9tBpeJ8NjeJhCqN8z/3sxGrevuX2Vl
eY8+mTJ/LfFgTTOdrSkXRbHWwOhtbjwFC8h5TL83OmD4xlTHk+aTftZhz3KbED2c6fi8Ri+
LxXMZ12/ezOQCfbfkPZQc/K2FgLHLmRSHJyy7RzTMCLEcQoOtj6861fJGVYLxuY9bErtDaj
kX0rz/5PyQ2f5CGM3iciVPgdpPxvW75Rpyiw46bpGu5a9tqrxOv9agF5MOWw1RQzbgTcrwG
256wb/A0bIy5UzYYVToYgM7C99wPy9X6qHlYk02RjyhkMcezYrsfmvdjtsQTt4Xrskm/yiR
3AKcBt3XAG46/ZOtBwbW8ybMbonybW26jiG+W/11fByDLlZEXeMqxHaAShtbQ3CqCNfU0CJ
EPnZGjCjahMgAIYMbAMxtbq/wAtFwmRvIZgBu4IBFydPbfQUGhUqVKCVKlSg855KLwEuW6x
zvj+R5yYiyM1/wCNYlI+ms+TE8yqt/jpJIyNTsnVhrx0jNSpQJQYXjO/u8p5E7hq8aRTdw+
zc6X+qvZeK/lX4f8A9M2GPnt+a/8AFfq+mpUoHqlSpQSpUqUEqVKlBKlSpQdrlSpQSpUqUE
qVKlBKmlSpQSpUqUEqfpqVKCVNKlSg4dltbWrn3V/s3+FSpQQ9q2u23wqh/Dc9nL0+FSpQT
/C/wfVXP8H/AMO/+jUqUE/wf/D/APDXD+Avr2r21+XhUqUHD/L7i/Zvyvtqn/pP/wDj/wDg
qVKAbfyLTf8AhfZft1Rv+3b9X4O/t7VSpQDP/a3P8D/9Ko3/AGtYbvwVuX91UqUFD/2lbX8
Fb/8AToPk0/LMnjVRpIYYTu/DyRDcVN+ooEBJF+NSpQef8Snno5JF8M7SwKTdwLQsfW0wUb
qeeL8yzZcQ8lOcaHizFQ8VuYKxBkv/AFjUqUC3lMX8uSSF/H5qwyDjFskaMn+BlQ2+F6yJB
khAJi7Qg6E79h924CpUoPRfkuHGTKnk/ELJkNGPuUVxsS4uSzKBxtwr0+Z+D2r+LtbXbe/+
lw5evKpUoDN2+ndbj0e+3KhL+D/FPbb+K03X+fhyv7PSpUoOQfg+6/Yt3N7dzbf5/tbvbVM
L+X9yT8J/ead2+6/E2vvqVKBupUqUH//Z
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/AABEIA
iYBSwMBIgACEQEDEQH/xAC7AAACAwEBAQAAAAAAAAAAAAADBAECBQAGBwEAAwEBAQEAAAAA
AAAAAAAAAQIDAAQFBhAAAQMDAgMFBQUFBgUBBwUBARECAwAhBDESQVEFYXGBIhORobHBMtF
CIxQG4VJyMyTw8WKCQzSSslNzFcKi0mNUJTUW4oOThFUmEQACAgEDAQcCAwUGAwkBAAABAg
ARAyExEkFRYXGBIhMEkTKhsULwwdFSI+FicoIzFPGyY5Ki0kNTcyQ0BZP/2gAMAwEAAhEDE
QA/AMrKc71pQpTc740AEqilO+i5ZInkv991vZQQEap1NaCGarkQ2HCjxxk6lAONDx2LfgNT
TjGlxCaDQUwhlGtJsFAqwiIsVXgOJrQiwJ1B9Fyn6QWn2m1EOI6ME6u4nnTioDMwxFCHFDw
AoUjS0IlPvsoIQ8KVlNj86xEwibw7nQzua1OLtT2UZ6EjlqaDIS5xTjUyNY/SUBK3XbQ3br
3NqLZCD/dQn2Uap8KEU7Sm48zUFzg6pHdxriPZWiGRvPM1wc4nUmo7zfsrg69qMElxKqqLw
qu48zV0W2qVQgXrCYiTuIupqQvEm3bUcB8a4AovvrTSxkcCDe/Gq+o5pBBNc4VB0t7a0Ost
6j+dcHOIuStVqWEh3urQDeTucLKRXeoT9RPZUEX1U1yJQmnblJQnvqQStya654pXbeetGap
y9pqNzuC1O1QulRoO2hDUsC46k1znkFVv2Go4VwAuHcuNaCS1zinmN6je5dV8am5Ro9lcGp
38KM2s4v8AMQFC8F4VUuQ3UpVnFLAX41Q343rQGTucv7agucupqW6njwFQSQSqBK00s2R6O
buIDtR3VG8qm41ASuQKioK007c7UuNE9V21Nx+nb4LVXNFr9xqyNTUfTy4rWm1jWUUnm7ZH
D4UIK9wCXFhRMs/1MvY9x+FVjIa0vOug76UmUEYaQEY3Qa99PY6EjkLmsyNzkVadhdZo/eK
HuFYbxqnthkSjGwy1zhvjVx52bzqM+NkuIMkABwKPQIqlKVZm9Okgx4xkhpx2bXAMcVsBY2
5ULP6tjmAY2MT6Yu5x1NNrc1TJySAS37w0pfHigne4TTiBrQq7S9ziqbWtGpquVOXOB4imu
i5eNjyZJmeIZJIy2Cct3em89y05Ok1QXUulHGxI82KUyY8jtiSMMUjXIdWnurIeTp8q3+pZ
+NL0UYv5t2VlNn3vc8OChCPKXcAtYExAdUz4Q61vG+ndKd1CLIMcrWSwMMgjLVL2gX20s/D
c3p8We94DZpHRsi23IZq5eV6a6L1BmB1DHyJP5SuZL/A8IT4a1XrmViSSx42C8uwsZm2E3C
l53vdftNCYzNIA00JrWwRlnoPUTE+NuOxzPXjcxXncgbtdWS24IW4CjtrWwMnGj6F1LGklD
Z8gx+kwgqdh3G6JWizGKKqCmMDBm6hlMxcdoMj1ubBoFy4nkKWRO2tf9O9Rx8DPL8nywyxu
ic8BSzcnmHsoxR3zRxcTHxeidajjyI8pzWs3GNpDGlTo52vhXlnJcjj4V6LHf03B6T1PDGa
yabKa0RFrXBp2KUUjW9ecRW66VpjtIAtVi4oAbltqgM3VcICLKmtaACURa1MTpONkMgEmbH
FNOu2EMfI5vmLRvLPpWs46A8Dyr0mNn4jOnYIxMxuCYj/Xta0iaUqLgtb5uPGtrGAEwOoYM
3T8yXDnT1Ijci4IIUEd4pdSDWt+psvHzOszZGM8Swvaza4KNGgHVOVZJvWimc67ifGuFx41
JCAHVbVA41pp6Lox/wD+a6uRqzZsPFu6xTvrz4FilbvRZ8RvROoYc+THBLlFgiD9yeXUna0
0lkYODBiSSDOjnydzRHFEHJtP1Fxe1taN2TOp7B6XJmQzZLniDFx09SZwLvM7RrWtu40jW9
0PqrI+mZHTHZBwpZH+rj5QUAPQAteWqQDtrTCZ3UulTdNfF6j2yR5DBLDIxQHNPY4BDSgUp
pWj1d8jo4fzHUBnzgu8rHOeyNlvvOAuTWZWgImrityT+n8wxmMYzZY/UDmrLuKJtdyrLKg2
Nq18WfGj/TudjOlaMiaSN8cRXcQwjdwrI4itMRC4eFlZ+S3HxmF8j/YANS48AK0Jv08YsLJ
y2ZsE7cQgSti3ORzigaHFoHGifprMx8bJyY8hxjZlQPhEzRu9JfvHspyDEix/031aGLJjyn
h0TnmFSxrQ4J5iByPdW1m4ip5g8q2v0e1snXI2vaHNMcitcFB8vbWKbVr/AKWycbE6uyfIk
bFE1jwXO5uCAVoo3kS9Bc3CnyociHIGK4DIbHuVm61nOADh3VlbENbfTMnGh6P1fGkmY2ac
NbC1frLNxKViF1aEgTkQX9lddPD51HbU7ht8PnRixvK/3M/8Z+VDdZoYSiXPjRskfjznm9P
bQHeaQgUp3lhtCBzdWglB4UwJNrouwD30qH7bA3TaRRQ6QOZJF9TR7DSjeOP2qNslex5sfZ
UOkeqofZWlATJCxxCFzQSKebiYjYI5sjLjg9RUa4cvGnq+s7W+LjRAz5eKtt6e2eZc97iTt
PsNSjto8p9lek9LpP8A/pQ/28aHLHiBBjZUeS8lNjPq8Bxo66Sa4Pjs3EZ9W/uETzhBIsFN
Ula8u+k6Dh2Vt9UhiwMnG/LtLfVYHTNN1Jch10oqCsdZvj/FXKG9ZBU0fT/bPNua7Y2x48K
GBfzaC6V7WXAxISGy50Ub3DcGv8pT20rkdLa6Mylkc8I/1YyHj2tuKFGYfGxOaTOpbsZeNz
ygUO8guNDUEHceFa2V0stY44x3cfTOtuRrLupadeI5JrQkMuB8ZpxV9ehkBjkVF5VXY7kU7
q0+kZEnqmAn8MguA5EVu40HrzMi3Bpf943S1ES2L4iZMXue4VAvl6ezfrPIFjgFRK5gs4Hg
F9lezfh4e4sZnY7pAU2OdtKjhek8vpDGfz4QzeLPaiEdjm2rUYB8NH/0syuewjjPKhV7qlR
T+X0t+Or2kvi5gXHf2UmGXRONCc74nxtxcUZVDyKcKgh3I1v9MlfNAQ+5jO0dyVpx4uHNiZ
MmaXNgiaC4ssUo986T8RBg973DVXXHy7Z4zaSFAtXbTyNbHTshn5p8ELS3GcXOja9C4d5rU
2jVLVhNg+EuVA4yV0I49frPJp5QKgLWv1DphBMuM22rox8RWUl60582B8T8WHgehE4B3KoR
y16Lp07sjGD5ANwJaTzSrddx8CHEgkf6hypWExNBG1uik20rSuX4yJiXIHLc9hxr66zzdSA
otRsXFkyZPTZ3ucdAO2t7C6XExzWRx+pMbAopJ7Bwrb7QYPiPl9VhEH6jPOiKU6NJ8K4scP
qBHeK9v/4xsUe/KnZA0fvfbalzDgzeSHMgmf8A9IkNJ7t1q1GP/t/j3xGcX/h0+s8edVqCK
3cvpMcoWAenLoGjQnklY8sUsEjopmmORpRzXWIrSWf474WAatdiOsJgdQyOnyukh2ubI0xy
xvbuY9h1a4cqYm6zPLiPwsTHjxMeQgzMga5ZCNNznFxTsovTumRuYJ5xu3Xaw6JzNehxulL
AJXuZBFq1RqBxQVhKr8SkD5cgxKdtLM8QY5OLXeINQQRXtXR9MCt/8jDv0Q6e0E0nl9Ngeg
kaxwcFZLGQQRzDm0amHw8WSxizBm7GHGeVshJ14VFwadzemzYnnIL4CUbIll5HtpPabE6cK
043xsjFWFMu84EmxqUt4fOuAU9tWS3h860So7MP6qRf+r8qWcCZCSVSy01N/upP+4fe2lCN
SSlyE40vXylRsPGWY1zztHE0w4+mPTbZbucdTQ8d4aHuX6W/GhOlLippKJPhKAgDvM9Fjf7
eL+EfCq9Z9WbFxGYwLnxb/UAHNEqcQrixEfuD4U9NJ07Ex8eTKbK504cnp3+mqdB4T0/k+3
7OP3CwFiuG91PMtxM42MC9pQfOnh0mQRPljUmJhkeW2DEStM9Q6GGq5s4PK321aCaGTpnUZ
4JA9giexDZ4soVvaKFA7H6TkI+OMbkFi9Dj7n7qmBk9Qyc2eJ2S/e9hDQUAsq8K2uFebjX1
IzwLm38a9JRXW50f/n7ZPFYj+rSDnxAa+i1fa6smDInxy2SGR0bxoWlK1v1Yo6ixbH0GfF1
Yv3W0DvPMm9gZpy2O9RBK0+ZAgIPFKHn9OErJJoR+M0b3Affa36vEC9KdHJ/MOA0LCp8RW/
hguyogBuBKEdhF/dR3E9Rf6vwzz1Kqdf8ADtPOdIU5gPDa6vTdPP8AWRd5+BrCx4WwdZnhb
ZsbpGt7gbVvdN/3sXG5+BrDYxfj/wD08ng/5TyOb/u8j/uv/wCY1fF6hl4oPpSHYdYzdh8K
rmhcuf8A7j/+Y0EAJc0J5osGxpPS488eTA2QaOFxyPEVmdSwPQaMmIfgl21w12u1HgaY6MS
cZy6bynsFaT8duR0/OY8WEW9pPBzDuFHcT08/9T4gyMPUAD+4zM6PeGQ/4h8K1ZP/ALN1Ls
jHxrJ6KEgk/i+Vasv/ANn6j/2x8aI2gf8A+h5D/mnnukH+tb/C6vSCV0PTM+VoDixjXAOCh
Qa810n/AHzf4XV6GU//AEbqI/8Aht+NAdZLGSPguRoQ4/MRbEyosqPeyzh9bDq39lKdQ6Y2
QumgCSaubwd+2siOWSF7ZI3FrhoRW7g9RjyxscjJhq3g7tb9lHeUxfIx519rP93Ru/8AjB9
HaW4rgQQQ9yg6jSifqn+V07/su+IpoNDVQItzSv6oT0unp/0XL7RQ2EHzU4YMSXfFq/Cd0z
HEGK0ked/md46Vrsyo+l9OkzngGR6siB1J4D5ms+BzXQRuboWj4UP9QSbumYbRoJHh3eBb4
0dhH+X6PioqfaeKnwqYmZm5ObMZsh5kefYOxo4UBRytXE0xgvibMGzRh7HkNvwJ4ilnmIAW
AJqzuZ6LpXVunwYcmZMnqxIyGHcshty+dee6jnzdRyTkToHFA1rdGtGgrbGBikp6TblNKR6
/03HwZmiOdr5H6wtamxqWJKnWibnT8vE6ENkcOzaADsE0MaRsmPG5n07R7rGqdV/OZ2PDjt
eBHCvluNy6L3Vi4PUX4cqub6kJ+thKW5tI0NeghzejZQVmScZ/GOdv/qbR6ToHyfj5kCZgV
I/PuqedfgZjLGJx7W3+FNdGzIcXJbDmDbjvcsjiqhB2V6IYDpG7saaLJHKJ4Lv+E0pPiNJM
eRH5hq1wuK1QJ8VCeXx83qHn/wAIt1z9SjJY7CwWhmKhY9yDzj/CDoK88SDzFP5/THQLLCC
6EXdxLOF+ykEShPPy43Ryr7iSx7mFWHabhe+1SlvD3LVNdBU8NeHzrScczD+PKE++fgKWLr
3VKazP5838fyFKordNKEaSC02HG164Ru3bAPMqJVflRotj3tDj6bR9b9fGtCBZAm9iBMWIa
o0fCp6/KYsDAIRT6nyprC6fPNjRPx2rEWjYXFCQLLeizdGyshrWyxiRsf0guCNXVKYi1qer
nOPJjRVy41KEHVu6p40vkfqavC175WsaNxJCDh416kfp1yf7ZntFEj6DkRFY4GtOigtX40O
JnMPjJY5Z8VdfVPO5MMcOYxsZ2g7SW9tbVG6n05sPT4XZDWxyfmAN4AL3WO1ii96M3pGe5o
IjReBc0H41lFWLnT8Z8SHL60VS/p9Q2ExP1Zu/8ixf+iz4urIDC4taxXOOjRXsJ+g5eS/1M
iISuAADnOaSg0GtTH0GeO4ZHEDqVHyrUZyj42MH1Z8VdxszI6dhugaXP+t3DkK28KP8vDJ1
CUJHG0kLaw+o/ZXTRdOwGiTKyGSOH+mP/duTWD13rsnUQIIWmLEZo3QvTRU4dlbQCo+b5CD
F7OG+OxbugMGR0/UX5Dk3S73n/MVrf6cozIuanTuNYfRcb1pwIzvnIIbGBwt5ia9C3pfUmO
D2M2uGhD2qPfWXYyuAoPjsjOiFw1Ww6itZ4/MC5c/bK/8A5jVGQyzPEcTS46dnjXrD+nJi4
udjtL3EkkltydeNGi6LKzyu9OFg4r8m1uJkB8fEPvz46H8pszMw8f8ALwtiFzqe0mn+oP8A
/G9GmbJaXKGwD+IfJtFfmdI6S7c+UZE4u1rUcV7BoPGvLdV6rk9SyTNMNrRaOMFQ1v29tY0
BUPyfkqyjFjFY1rXtraN9G/kv/i+Var1/8P1L/tj40n0TDdPE5uL+KRd/3Q0kfSrq0Z+n9R
GDlQMhDvXj2puCqCoS9YbSrsn+09vmnLiNOQ7bnmOkBM0Hk11ehkH/ANG6kP8A4bfjWR0fF
/qvTv8AmlLPQIIcE1JXStyfA6g3AyomQ7hPHt+oKoKhL1hsZNeP+zZOSBmPKuQurE8a8eZO
VQwlrtwO0gqCNVFXka5j3NeNr2khwOoI51RBYUJw9Z6Hp+Q/Ixg+S7gS0uHFOJ7ar+pl9Pp
6f9I/EUbpGEX4+3FPrNafM/6RuPC9D/UmJnejjufCkeO1zHPad2pCFyaUek7/AJLA/Hxjmr
MlcgGBO0V6TltLBjPs4fQTxHKm8+F0+I6Jty072D/ELe8V54F7SosRoa2+n9WxpWthzXGF4
CCcDc13Le0XHeKw7IMPycbY/ZzbbBvy+kxHtLSjgQeRtVoAPWj/AIm/GvVP6S3NZvY2PJal
nMcCU9xpX/8AHtjg9sMo2kEIpFq1GIPijkCmXG4v+aj9Iy36h3/Osv8AUjN/W3s3BqtYNzt
BbjWy3Dy7EQv14hPjWL+o48n/AMgZ5ojGJGtDTqCg/erNK/8A6BB9sgq3G7F9sPjdMx4PMR
6j/wB52g7hSPW8PFw8hjMaQyCRgkeoCAuOjUo3TOpMH9Plv2t+5Kbgcg5OHbWrN0c5DRIYR
Mxw8skZDrd7a3hM64c+NBjZMRX9Lab988m172FWEtI0Isa3umZeZksccmR8rWI2MvKkc0ca
YZ0BodbFeTwDg5PfWjD0iYI1+2CMeKeAo6zYMK4HGTJlQcb0BuVwsZuS6RrwsXpubIuiOCJ
Xi3AKUr1/Vup42FiyYWC4PmkBa+VfpXUrxPdXkXMTRwPYtAzk+VmGXIWA9NUPAShsoIvzqf
KmnD3LXOBHjU7baHT51pzxrOLvzEtrbvkKVIKKKbzE9eXsefgKVuNNDQjVI7qkIbjXjXWF6
hVC+yjBCjJma0NbI9EsA4hKL+ayIQCZXmTlvKN99Aa9wCa6WobydxupJ1oecN1GHZuW4kmd
4/zGoOVlD/Wk1/fd9tUijc8oPEnQd9F/Di1O5w05UC1aRwpIsyZ5sgBgfK94IDgHOJ2nxqr
c3MP+vIv8bvtoT3eo6qAkFeVYXBevdHI8zKVznTSFrQPvu1PDWhPycmZ53yPK6q4mqizAE7
e80bHxnyG1l1NDlVm41E0IHbe16IIJCNLdtPjGjYjWlTxNEEQB0pDk7J0Y/jk6mIRsnhO6N
5jdorSlqIcnM1E8v/Gftpt0A5UvJGipSjITGbBx6QL8vO/+YlH+d320KSaYtO+Rz+9xPxq5
BtVCF1FjbsqgYyBUeEET/dXEkBDV3MQKOFURyohPsoxSCJaPInhaRDK+MEqQ1xCnwqx6h1A
aZMv/ABu+2g6dlcVS9MDEMluRO2UytkcJSqvBO6+t6O3qOen+5lv/AI3fbSqKUFWKcNBWuY
DtkvLnvVx3FxVxNyap96p4E8TpUGtNGYcnKhaWxTPjbrta4gL4VL8zMkaWSzyPa6zmucSD3
0BrrfKoLuyhrGsVcso5LXEgCwSqrUqDWgkslkY7dG4sI0LShppvW+qxja3KkTRCV+NJuqEH
jRizR/8AP9ZIT80/2N+ylcrNzMpBkzOlDSoDioBoVgicagm9a5iJQkrRsfOy8UrBK6M/4Sl
COpSoI40Yus0f/wAi6wifmnewfZXNzs7M3Oyp3ysbowmxJ7BWcOJ4U/hhvoKbkEmgTCos6x
Wd7i4g8KD3eNGyB59EI1vQCaIiNuZKpRUamvD3LQVon3f8v/qowRrMtkS8t/yFLE8QEpvLt
kS/xfIUtr2CllRKgLc1JaoUVJXuFTpQuEASgHCiCJm0ySFGiwA1JqAN1VeHODf3bp7a34Q1
XS5JlICN8reVVQm5UmrNYeGvYFIqCx6qhraQa9ZdrEaDxNU2qbDTWjkJiMcbO3EDuqGCMNR
SvNKAPWOQNBtpcth45yclrPufIamtiCAOkIaEaNB2VHTMfbjPmQLL5WH/AAt199OdPb5zzq
WQmWxKACYq+EtlIS4rg07qeyY2h7nnlakZDtIBtxJNRvWd+Ijhch3KhSRr31Z2RE3Vw+NLv
z4QeJA5UwU9AYMmTH+phBSR3oDmoaca71Qu0tHDdaufjkglR4VQEzjcKdQYmAHNI0oBVdp4
cabe0Rna6xItQXgbl4HjTgyTDTeBOoQoBUEDhapc0grqDUhq9lNJ1Ia0gblCVQg+2rvI0Gg
0FVC6nwoxT2TkBOthUo3hXC1SAEWsYwE5CLipCamuU1C0JjpJTxAqUqgXmlStGAyHAVCd9S
6+lSCAO3nWg0nFqBCaghvFa5SarejATIsDXJa9clTWgldO40ziTbAYyUuoXTtoLXlhVoBUE
XC61APtowXRhMlqOBGhoG21F9R33rpUqy6NQnnWgOplGsWibAngnvqXAggA6gadtW228PnR
iwmYv5qUcN3yoLgCLWHAUbNtkSn/ABfIUEcUpTLAaSDYaLUEBE48alSKlgW50FCNU76G9pq
0QUBvBKo8lyFNdKsqkEailO0Yb+E71FJaLNFkFdEx73lSjG/U7s7O2riFXuOjRc+NDlkLzt
b5WDhW8INtW7dB2y08vqODQEjZYDsq0UT3lrW6O0oDRc3rT6ZAZc2MAWYAPE1ttBGQcjZ6m
b3oiDBhZyaGoObv76Sm6hFgl4+qQ/S0fOtDLlDpAAdkcanxA+Q+NeYczIzMgxRtDipcToi8
XGjkQGj2QjIV0AskzQlyc2Xd6jhHtCkNubhdaSnfG542PdJYbi4GzuVa+P0SKJn9RK6QkKg
8ras7p2DE3dIA1pVPvVIULrXwltWA5HjW9n9wmJI5jizbHsACPPM86pEIpMwA/wAsk7e0gW
99a0sHSR5TrzA99Bd07ClZuxyvcUcCOyib3II8IBiB0VkOt0d/DaDe4BC3ghvqvHxrjO0t2
tbYWOqJQXCZjtryH8twv7q4+oRtDQOy9LU1HqIHJcDGV5gjv40JAQAwrYE9hpl2DLKhcLaA
mwFS3p7mtehXaFIB4DjVBtJMp5XEwwuNr/M1ZzUG0f5u00cMQWCdvKgPF0GtEGAiCIJ7uNS
Gh1Wc4NRrbgarzrgxTuZr+7RuLXnI2HjUFu020q7XA24jhUp7KFxqEoi13p+XnViEqQU/bW
uCu2U2G1q4sdxqxfUF3KtZmIEjYEqu0DgtWVbVCc6aLQnNapTjUFFqwPmTWucF+daLUo1Lr
XbW8a4/313CjARICAry9lQSCdE7BVrFECJqedQQh7qMQztRzqwatc0D+6jRs3EN07aNQGVY
1TfSibSnh86uYw0oLpx4GrJbTh86bj0ggc0H8zLy3D/lobUDbG/Gj5YXJlB03D/lFLFp4a1
I7y42kEqUq7ig2gX1NVYA0q7XUCrdp460DGA/GQinb8OFX2J9OnOrR+Vq6uNQVLg1fquUpb
jgdZ0oIisVJ1oJCPAFNTAtbusdqKO+l0aXtI0NEHSB1pp0QVz69D0WBkcDsh9t2nsrBgYXS
OYLbiAPGvRk7cjHwW2ia1Ze5KO58I2OgPHT6yPUM87mOCtMbnm6I0aBe+pbAItrmjaHXI1u
b1o+hG9okajXvicE0tVM2JImuAseWgRKXKeWMns/dK4lCZgD1/fBzzBoa3srPmDXEvmd5eR
NPCMOY1y6hKVnw2Sxq3zOb/pm5SoAnYfhOoKgGwYqTvt5zMyMvFAVrC9LB10t20g6UA7og6
LkRWzkukbEIy1pYNGuBHZZKrjSZGTH+TZGz0dHAAnxLjVEIAvWc2VGZ6JSulLFMI5GRIryX
iMKpGnfXZ2VJDLsj8pAG41vw4UWLiyRtHmLQ5x7VFYfUWOjymzNCuc2y8xagD6wa6RmUjAQ
G/WLPdUQ/MzvKPc5CdBxpmCdol2AODnqxzXf4rVzX5MkgkcwbwhDg3lx5VedpEsczzuk3Dc
ed1qnIWO3unPwYKx3HeJDiQEIvyoLxtsPqPHlTmW0MnfzUho7KXEZJLjqa2kNHaLhiWNRsL
Sopr0Odqkxt4G9blBwi/llC6PHGqhW2cPGjOiW4KGqlw+h9+0VrmI7dD+coi6canaq2qTG5
oUeZvvFWY4EA2XhWg8YItCWFRsAvrRnAoOyqIdKwMxEoWL2VVDobpVwDqCortTRuLUqhPyq
dhsmvtq6DWuaFBThrRuCtYMhSvtFRtstXK8ahSbcKIMUjSUDC6/tqdt040RoNGjiD5AHWBN
6YAmIRAxsO4EBe+mWwP5U76boYi7HiPEFzr2pF75d53kryqvELvJ3e0s6NzUDvL31ysTjon
v1okUEk/4j12N1cfgKvtg5HVPDnWm7olmNXIlI1UW/yilweB1prMUZLzwVT/wilHHcU4njU
DvOhdoRzWuPI1QxlrgNV8akNe26bhV2u3PBOiEUtx6B33kBw3I5RVogsjnHQVcxh3fUek4A
jQGljAEEd0sHOLTuFnX7qXYza6+g50cOkha4uu0CyjjwoTYpHje/v8x2jwojr2QPqRVkgRv
pMYdmji1yfaa0mlzsuWYkHzJ4CsTDbIzIa6J2wtK3Nj2VsMY521jfK6UknsX+6nQbneDlYA
OlEzVZKDHBkMPkILf+JVo2T5sOMKqP17CFrOw5I/yDxO/8RrmuAbo1ujAUtrWhCPwtsv0gq
eZvZKGMXyXvlMjfY3UARSKYRvdE8oB8aJLjbwHwu2u43ofUcQxAzH67F4GioNPbQ8TLIaQ7
hcVzcabXoZ2h+YDodSNeyKTR5EkvovtzQrWjAIsODRC7hQ8faXPlk71+VCk9fLmIibuDbpw
AoE66bCHiK9fmf3R1r5DjyPe36xYnlWF1IKIzyUL7K0WDq5ZtlYPS0F7+w0DIwM2VrmljQ0
gJe/7KIBBB/bWI7Icbi9S2g8JlDJfGESuh3zSPc7QNKDgtdIxwVrwjmlDV8RpBcOa/KroBc
43LUBdiN5EKzkm5IaSvdQ0WzbAamnM4JIORaKUQ6CkbczoAAAgkABc49hJqpkaBYE91XkaX
vDTcBDVjEBoKOnXrEokkDQDSB3tc0kctKCG7mrxNNOhB7Kp6RAFCx0gKnrAtc5o7OIqNgcV
ZY6pwormE2qjmbHhNCPfTAybKfKQ1xCh2oqUFWAa8I76h7aoVjKE2OlCHp3TiiVUsW9Etwq
D76NwcYMqB21ZlvGpLVATU0RjNSmlG4vGBcAlQyMiiuCu7Ks1qkNGptRi1KhtwKbigjiAll
cCfuxbkPjS3qBibPqH3uVV80jlJLnHiaspA7zItZMayMuaVGBGsbo1vbQ4saWR4ACl1aWHg
A4MsobvnUAAj6QeNAeZsRy7gHdnCqEE6ttJWNQKuMzQQ42GyKV6SPJcWtQpyWs9Yu3lQ5JC
8km57aohTTh863IXtpDxNHXWUzrTPPb8hSosC7jTWYFyZAdAQfcKXDdxU2aK5jOhNhIG9tw
UWreVziXeXuq+4EIluVcxgc8j40tyvHpvLN9QDynePfUGZLObtrnROAUCqb5BYXB4EUBCbH
aPxhfX2sO3zFLA391LML5H+bznlRmuYXeZniKiP6nOFtrtOxaI0uIwJK66SnpSMe0hhbcVu
QEtEkhP8uMtHeQlZkp2ueeJuK0mHdixhusoC9pWqYje8zLRIEsIJGTNgb/KnDGFdfIjynjW
ozMhgZ6jxue0pHG3982F+1aQzC5mTiiIbnhzynYLfbTGfJjwiF5a12RI4v8trfK9OFAPfEJ
JEZEL8mMl+rhtcdQCVNqy5YXwyFgtyrZwsuN0bYWFXtH4juAd49lDzGwsR7grl8vZrUsuPl
tvL/HzcDR2mbDFLK4RMsTr2VtshiwcNzvpI1PFxpbFaImhAss3nN9AlhSXWupAH0Yyu0IBz
cT5j7KVMNamNm+QX7gNhHTnR7RuQaFy2QuNhQx1CIvQkImnZWCxs+Y9oK3VBzdxWi5fTpcd
jZGOJUo4GqadkiCauanUenMyITLCBvAJAGpSsbDYBkBp0CrTvSc9zHbZD5Woo1CHy1bNhjg
y2ZMX8t7keOTtDQVQp06xibAPYYfLjBAI1Ss4tThWtI0Ojte1qzpGAEkew1Fp3KAQDFwAQe
JGlQRVpXNDfMQAKF6jnfQ23M0NZNiAalg1NRaoK8LVBbK773hVWROfqfKLE9tGu+LrsFMso
WqvaXtTQ8+2pELCVDiQK70iFR57KF983E1qN++CdGCN4+oapUBwcNr7V0bXv8wcgoxjVt9e
dNJhSdQP7YuWPYV4cKsAD30QAtG0hRXGI6ijBxrb6SoaV0q5ajQG+FXYLBRV2RncXHQVpqF
adYNrEF9flQ3K1ys15/ZTD0S1uyoihc5wQKaogvWTykAUIBuO8s3pbia0Om4sTWHIl8236W
Gy0Ta2GIGZS3X0x86DNkvlYGRN9OPiNb1cALqZyMSRUNN1nIdGYmNEYJXyhNKz3epKS5xLi
dSabx8CSTzEEg0/H0+FrFmcGt70HdRpm7hELKu28yocWSVwYwK46U1/4efTc3XZr97Wn35O
JjeTGAUfeHPxoP/k5eXHd40eC1XWLze7rSYGYvryd4QeApbzAJTeSD+YkPaPgKXLb1zGdiX
U5jiulS02cdboK5sahTYVwsL86QywvrCBxaFLqgybk8qduhNUDVu655UaJpc8EBQKWNZ26S
0cTpnhjbl2h5AcaDMwQ5U8YKhVHdY1sY+McaIySWe/UDUN5VmZ7Uy127d8YIHtogEHxERjd
eMrPr2FtaXTELYnkK2JqkdvCs6YeRp7ErU6UWtwwdUarh2qUp8OpqDLuTJEnodTge5TtanM
q5TbxpjreM2BkT37W5ErybIgalB2NfnxOf9NvcKN15sZxWyA7n7wN6goSCUHYlWf7trqSH2
3cpjObFsduaNuiHyknivE0QSOyMpH/AMqJXu7+CVmQ7WyPcSSGsBbe5J5Uy17osIudaSYhf
4eArb9IY67M9P1ZCbuajP8ACHWH21hhrp5d5V26/s1pp73PL2NCBSE8A1tVx4fMjigCafKs
RtANTNDBxS6VrR9QF9uje+ncjGEjCwlPKn7aY6bE1QGtAjAJXUnvNMTxK2w5/wB1ITREYE6
zynoOhkc4hQQQUqTPvjex/IvHfYmtHJhIs24cCi3F+2sXJBY88Ozxomt5gTNnFk9TGAN3Nt
9lLZDEcrfZROmEOi38yicrXomTFuXbrSMt6zqxZNKmW6Nj3F7lXlwrtqdnZRJGPZc6dtcxo
KOcE7Ki0sq3fae2DLVHIVI8o2tuBV3tS5IReNAllDXbWjcaFEzGl1JqSSaqp76pumcbIBUf
jA668xWrvEmX7mkgiMhoGpowB8OVBjY8yK7hTDL/AArGNj79OycY1F65se0XorW1LlcUGtY
XC5A1MDtBNrc6sqtT7vAURsJ2oLk603Bglxv5WHVxqii5yZHq+nbE48d8jgGtJXRK0o8JkD
N8ztzj/ptsn8TvsrQhihiYjLBPqS/99SHKEbGE/efcmrih9JyMSZkfksjLkVPKLLo0DspqP
p2PiN3zkPefpb291EycmKNxL5L/ALjKSk6oxpPpNR/75uaN9YlE6Q8k0wCsYGM4E2+NZs0g
Ulz97jy0FDlypJXEvcSvspd16ByaUIVxi7hxNZGoBz1NRvKann76ExryUCnlRPQkTQ6L76X
kY9CLTBZ5eahPYKFt4n2UeUfjSHtHwFBOtTY6zpxj0iVcSdfCqa0RFtx0q8WM6Q2PZotACM
buCbHI4oBbnWvg4YjZ6kwQC/bV4MXGxWgyo6QojaeiWYh70aOA4BKoqdYCa33gnMfI0veEW
zW8z29grN63B6T8cqpLXA+41rRl2XkBjP5Dbn/EBx7lrP8A1GVdHoNr0TjpWZbF9kmW185m
uvCw1odLvhSHiu2s8I6BoXStHo18eVvJ60uD7jGy7CEmCTRgFHK0k8iQlR114GPHFEwtjY4
FzjqXc66Ugz+bQkAEd32mr9YMrsAGdw3jaGtHIak1R/u8ogHpPjMvGcG210B4qvAUzlybw1
jSqf8AppCBwaQeAuCaZx3B7wHFQqm16KnSoJeBsmxt0LuJ7Kdgx9z3OCubxPbwAqjTEDtIM
hVAxtgO8pTcErm2BBQqg0rGMomthF0cYa4X48O4AUw4gNB0INKYshei3cSvjwpp92kHXlSN
vc0zMmJWKLDX21idQi9MqSq62r0MwJbbxB5Vi55YhYEXuNYGAiV6TO1kbwdSUYO00/I82cn
lKr2GsfBe+PHyHM+pjmuaUXRftrRxZfVYWuf6jnq4lEBXhRHfHBNadJDmEtLgVbxHKgPJ4p
3i3uo290chjOv3TxIoU/pnyuVrqV0nVjy6d8Snlc52wfSOfOoY1L1LmbSh8w51zXAu28amd
NIu55Md9pKcV8KnadTrUlG9td43pKj2BvKsUuuL8fCjxtJ10FViYAaZYFQcKPXSYGhZlRVm
RON9AONGjiHeulHjiDvqPso2Omsg7MTe0jHhamm7nWpHA36nAFOBsB4Uux0MTdoIHMqPfS+
Znh0fpQKbqvPtpwa0Ok5nOsYys/GgVu7e4cBpWZP1Z7mlsStU3NUbg5E7lSx40zF0uJnmyC
EHDchPwpg3ZEqZZ9R54k8Uq7MKd9w1B22p9+ZjQKyKKMJ95dx9woDupTr5XgfwtApWJ7YRX
ZKs6c8/UgHbVvyWOxTI8dy0tLmZDz5nkpQmGRxt5uyk16mPp2TWhdixhImqdN5rvXj5t1pF
sEzgryjRwq/otTR30pp763ua7xuJ3qISj8WQ9vyFLvIaCfZTE52vlJ52/wCEUjeRyupyLMZ
WpQOtQ7H7kUqtg0WJp1s7McKTulREGjeykh+EAR9R49ldAx2TMn3BqewURQm5kadZo4qzu9
aUq1ePHmlOZGS16RgbYkswWLv2Ug6eOK4sGhA34VbFa6ZxmkJDdb6mrKwqSJmtDkNxcdyn8
aVN2221o0aK851PK/MZDi0Wag52FOZ0hjY55PndZo5VlxMIgmkN7fOs7acRADZuFiV0RS6K
a0OjPQys03XrPwrq395fhTXTXiOd4P7p9tRxGsku+qXGp2pko4o3eL9lr1HVyGYZjAJkDvx
nqoRfKlWme17mvcAgILlNrBaH1ZkDMLfEf5pHlXc1ByqjgcooB4GZLSoAvenuno2Qn7xGpt
31nB5ISnopELS1RtHHu5UV38JOPSvaXbb7QpKcTz0qcdjvUAcVW6DjQ2t37Q6zEBPMmrtfI
HkN8gIDSde9fbStcohAm1iRND2I7zONzwvpWhIAGuIK351lYcpJaAFeSA1eAHE1p72mNOJ0
7axqtIGu4tMUaoChFSsjKEcgUBP7eNakznNZuF9t/ZWXlPBlLj9LhpWG0BieGCHTxOKb/Ne
rQ4krImuY7Ubg0fdQ0IOXJc0hCWbeXFQe61Ggmc6F0JcGuZcOK6E8aBGsANXCeq2ZpjmG2R
ouLg94obyyRnpvKu+68cew0jkuLX+oNRrwpmNxfEHfUOfEd9Dle8rjOsqWOb5XjuqjowKO9
x2heSX+NCKntpG30l9KqUaxy660djAL0Ow4qaIwFxpSSZgFWE1P2UZgaCCffUNYxou7TlXG
RgKIo50uuwiO4uzDtnRQwbjwGgqTHkzDTaBcClxlPb9Nu4Xq4yp3Bdx71oG+2pzNksw7cFr
GrM9Owa1AmxYioa4g91BLZni7gDyc6uEABV8jfAg0biamGf1NwBbFGG6odaUfNlSuXaO9AT
76ZDIBYq7xqzXQtPlaB4rQ9ytKjjGYgYMl9i0kOKi3GiR4L9XhO80616koaFL6ridtA5CdB
pGCga7wJxI2/Uh7qgemyzR4CoJfcGxqo9QlBW16mbl2CFV7+Y8UrvQk7dKtBHI52hA503sc
mvClvWpSjx5TzWUf6h4XiPgKpAE87h3dpomQwOyXkmwI+AqzS0Du0FdTGRQSoiMjkcS5x0A
50clmPB6UaBx+t41tVRIyMK3VNaWllLtCiXpNSdY5IrTec1k2VlMgZq74DUmtKeePFBjZ9D
bL+8f2Uv00GHHlyfvyHYxx4DilAyXKTxFVXQSRnZMrpWNAKqTftovo7emyvIuUDe4caThcC
WsdoNe7WtN+0YXpnRCaYaxTpEME+YCjROEeWV0IIPcaVw3bXpTExLcndzX3iojTJOnfFDNm
G14eVFx7kpXMlBhawIE5WWnMSFsk7A8bvvOB0vzpTq8cMMrY4ltcqVqhvlELAJXdUUHBDTs
T0a0uUqnjSDLkXpuCXapS440QdYg2mnA8yIrtNbpY+NMQ+m4ELr9J4oLLSERL2oDZym3Hxo
kBPqICGH4AUT9Yy2JpY8o9d7gUU+VO7ansvWnHKHAqfKNDWFG0hObiCTTuPMjQXaOcvgtCo
x1jkkxa1FVzgoKcTZKzcwSHzDzNX6TZw7qs7KCgAhQqA8qHO979z2gqArowUX/FTAemL1mX
v2Zrd2jgSnaNas6QxZDX97XDmKVzMkvma/i11jr3ijPIewOH3Txpb0ineRlygKzUHQnlXYk
z2KAddO+gZJVGi/YflQY97NpDiCTpSEWIUNGbmPJHkj05PLIiKmtUnjfETGQhGvb20pDlEP
8AxG3bbcLGtSXbkRRyKpbb/Kbik8fKdAc1EGtcdNKYiBCDQVPpuVGiitx5TwTvpGM11OJa4
IXoOJqWNxw5V3JzWrtwnuIphmABqamXUdYhUtvANdEtme6rHIsQxqd1M/lIwdFqzImjhSFx
F9uZ5he8qh76s3ElPZWggAvw40OSeNtD3CdAJRMBO1xf8m9LO9td+TcT9QJNW/MjtqfzLAi
2o20f/bONwRJZiFrvM40yI2Dl40qctoFzpQ/z7DxWlIc9Iy4lG5qOuijJUoeVqF+G0mwoH5
sHjagvygp19lYK0BXGDGPXDFHKq/mjSjpC/QJVVcn9udPw+sNiu6Izn8aQdvyFC321omR/u
JLLcfClXfHSuxhrOJTpLvfzOlUIUD/EQD86hsbnHSulcjkaVDAnidaAjE1HnvIgYwfS0lB4
ftpHetjyorZN8K8dfbSy/iL7aYRWIJsbQmN/NJI8pCU3JkOLXR81IFJwpfmhqz33a/lTAxZ
SAlsvjTWSSJGuPMUqoEp7UNOZY/Da7kL1NvuEsmqMI5gygTuA1PHjaszqTy/MkPAWHdRcSY
tlBN9y0HJb/UO8KY/dfdJDU1BRxufINqAABStgBTIijI2+oNxPlFwF7yKXdujsD5TqKuJN1
jdRfjQs7yooadYziSPDvRI2JrfiKYDS13lCjUk8qQVwaJWuC2D+aprTGPkg2eb8OVUB5CCO
Qva5297iQDy1Ogppnm37LbEtzCoKQaWgMc1ykXA5E10eQIy8cXW7qwo7zXGpGuJcjVLbEd3
fQH5DtpDm3Hl1QoKqM1ga8OK+oAD2AG9CnDHDcOOhNAmoVUttM6cELRmSLH2kA+yhzXBKr2
1GO5R2j4caXpEcUYTIAI3DsNqG4+VnZxosjQIyPZ3UvuVra0TrGiRvaOZBPgK1MI7mgKUcC
dvBVtWM53mB/wANa/TXt3MYe33BtIdvKdGPUmaTI3AK1QtGbG7j76KC0NCCoc6yi1cTMSZc
JJa1DfhV9wAsaUkyomFHuJI5UL88D9DSRzocW3qHiOpjykk0KbJihXe5HHgLms2aad7luE0
pTJWKN0rnX07Vp1xWRZ36CCtCQNB1mjJmCQeV1qXfO1OZpPE/EjF0Sxpn0WU5VVNTtwFjjB
QAX1lX5K+Vqg86CSXfUSe+mfSZyqdg5VgwG0LYcjn1EGKq42JJFXY1VVAKPsFcI2rR5ybfF
IFiWidEzVSR2Vf1YnaNqNjQNV5VyMGgC+2lNd8mMR7JYGM6NXsSr7Qn09lC38yEqfUanD+x
oVG9vpUxcxxGVIBoot/lpcPU3VBpR87/AHMnh8KXa3zNbzufGu4zyLlnSuKAFGkoedDTUcj
XH6G99WI/Ec3gb0NoLuUZIWgLpoRUE+e1qrzFcdaM1wsbtrhyOtXPmaR3igkogqwd5q0Mhx
JeD2D2inpXb4GgfuhaQceHbTsTXSQgNvwNI/QyuLqO2KRSFr2nkaLMQZ3XW+tUONOHfQ4Ie
VNshPq+oWqRoui91FmHbAiNyqj9JBxzKz6T2HtobMV265CcRxp4ue5wBl2kdlQ4yNCuLZWD
6k1FSDHadJRL1Bi4bFFKwvG6J4RzQdP2igSxmCXaHBzD5mOHEUzO1rm72/y3cf3Tz+2hRsj
3/l8hyabZQVA/YaoG6937GSyJ0HboZ0LwG2eG96/KuypS4NuEW5b+2rx4+x+0guRQxzGqHJ
2mr5WKGhr5WuhjTcdw8xGlPYreajwI0gcSCRwM5ZujB2sB+84XT2U0r5jukKLyHuoTchWj0
/LGFZG0atZ95x7TUvV9lRg+rtPLuqTGzrpHx+kaayC3FcoeU4fUnwBrPUxykC4B91aQjYW2
YA01n5bNkxSy0yHUiTzg0Gje0uhQXKeUjjSCkHupzCk9QekfqH00vkN2TOaNNR4047JzyXO
8ze5K0cB4blRrohrLJu3upqCQ+qq3AtSMJZDX1nqWyuc0IbHQ6VR7Q+7lJ76UinJjb3L7as
ZbKTflXEykMZ6uNAyBu2GMbRcJ3J9tVRo1dagPnTS60M5PMeyiEaEqo6gRnfE36W35m9Zmf
KJ4dzdGOId4UZ+SrSAEtrxrMa92yVn3Tw7VquNKN9khmyCuN8gymMYIIlHAIVoz8xrcoNXy
AI499LQnzANN70ORWzu3cBTlQWN9kRcrJiAX+e7/AHTTnyBHsIP1OAPdxoqt/eFZcro5RHt
JUFD7KeZjtLATewqZUACdeLO7u/EAjStYR8zGWVT2VQZDeAvVxDHolWEbBoKW17JUjMT9yq
IEzufYDwqwD3DRKYDAmiVwbyaTW5DoIoxNds9wPpuS9dsKacPnRw137pq21yacPnQ5w+0t7
zAzj/WPHaPhQWoZgVKA2NHzLZrjwBH/AC0swHcTyruM+ekOIS371Q96SKnYTVnD6R20N6Fx
76wgkvQOtx0qh1FS67Wnlaq8VozSy27qlmvfVa08LB2tE8/H6GfbQZgBKY8bOaEFidPdO4O
k8sXPie6tKeSCGL040a0aUOXJ2Da36jpWdNM58m0KSeP2VHVz2Cdg4YVNepzpcYdlITf21A
mkeQW328r1VnTZXD1ZCWtPDjXHZDGY281XjRpdhqYobJu3pX8YxE7eplHc1pqrZGxS+QqDz
5HhSYmka47alji9yuvxXkK3DrB7l0K16x0Bu+SMfSfMBw1ocsLGja77zgjtNtRCQS5w5J7a
NMAWAkKmtLZsSoUMh02nRRTNRrnuja3+WRYEcwaJLCJEM0r3bdC4qgpR+VNFC6NrljNkNyO
6nZoYpMP1WKXoN7ezj3rVRqCaFyZyIo48eR74B53pKQG77ADk0WpWZ+0oDT2QwCBu24YFA7
EvWXKVeSLChx1HhBl9Og61HG5Xl2EoOB4pSmU/1L6hpse+hbiBUhXAg61goBuSfIWXjKQyG
KQOGopzOaHNbOzR1I8abxn+pG7Hdo76e+nM54sLltGhKPJ7DQULXkGxC0SNRfmtYjSOpmvj
uLomO4EJ4ijCg4SOwx+8x3uNMNAXWubIKM9P4r2gHZKkKEShiMuaoFNNaBXQ7fSaf7a1PlU
6SoYi+wzOmcIyA4G/GlSC3cDoRr40z1RRI0g2IpV+4NuVUVdNge2efm0dh/LtKvcWhu0pql
cNsiAnzOutXfsG0ICdqeNVxmMLiXXSmvS4lW1WDc5ofHbUcFrUw5TLEqEbSin5Vln6kGgtf
vpiLLMWM6No85NjyWkcFh3y/wAbIMbkk+niZp1ZgU91AxnufC1z/q4+FGEm0IAq1zkEaT0w
wZQR+oXCqRpUqedC9Q8qkPNCoOMKFqbJ4fOg7zU7yn9udCpuMxM4D8w483Ae4UsNU4mmc9f
zB/i/9IpXd5+7U16Jnzc4kepbQUMkEqNa4FXLVTrRgk8CKqt6kOv2VArTQsLd8rGalxA99b
ZJmIYw6FAByrK6czdkL+4CflWlC4xguFjw/t4VHKdand8RdCe0/lGT03Y0Pe4NPBedUGRC0
j1ACnlI7f3m/GrZDppAw3co99LtxnlyhwaSu+xVi8Ctr1MC9eyXb0+mtW02+nnKTZZc4sYN
ztABSj2ShxdMzaEtxrXjbjYrTsAJIN+K81rMzMtj9zW3U8LotMps0B5yeZaF5G16AbRZBuU
EHxSpaCiNueyujDFG4gl3DspiZzWFzWDa1GiqE9JBVsFr26ToS6MFw2+Xi69HdM4t8wa5p4
tCG/ZS2NIkhRCXA60SWZrRZAR9J+NTI12lVNLd1AzxoTxa4Wq+POdoZuKGxFSz8SHmQvxoU
TNsocAlMDpr0ikepWHWagKNDeCUnNgbyXQnX7vCmGuteuDg008s6Kw1ma7DmBuETtoZZtcm
uh9ta8rmGMu5Ag+ysp13kaCy+y1N17ZzZcarVdYCUbX9966NxabVeYKBxRQtDSmnMRqYaYi
QCYC+j0586q13Bba1MbkN9HWIqHR7HJ903aaWoAaj2DNsejijeI4U+1xB2rppWLE5DetTHk
Du+o5V6zs+Jkp67YwXENJ7DVMYh2Oy9iKnJIGNI7k39lKGVzMCJDqUPdepAWP81Tvd+D668
cRb6mVzz52jhrSzle5QbAoOac6tLIZCqcLVMTUAWx3aVYaAThc83J2BlJR5mgk8danGb9Vt
KvKAS3xqYm7XOaOz31r9MwHr/bsgwASRtFlupropGOY6ORebSL1O0eY9hqIGhzjayCtpRgF
2O+5p4Lg6HXQpTCcqVwS1rXMbwK04q1zv9xnrYG/pL2gV9IOWRkSbvvFBVmoQCLg1nZr3HJ
2nRqbe6m8FxMCOKoSKxSlBi4/kFszY60G3lDpVuHh86lEqUt/bnSS16iYPUT/UHsPyFJhVK
8qZ6if6p47R8KA1qr2V6M+ZMHXBpPdrV3AjVDVHNIvwrTSqEGuWpPYKkNJNgqVppo9OZsgd
JxcbdwpkPFx3WqGR+nDFHqgU+N6s1ofMBwCONczGyTPVwoQigeHmY3jPLGgvutwKXyssetv
Nho8cCPdpVxukkJBRjSldIyJh3PAPfQRqMtlx80oaAacj+cTZHLkuJcdsXs3Cq5j4I4/RjA
FktRJ8kuBDPK0cqy3vc5246reqKpY2dAOk4c2RUHEHmzaFzCQqCqa8TRZXB6IUJA9ooEU2w
+YbgbEcEriXX2+ZvLjTkSKuAK3ucfUa7UhK5ofI4C7jUidyAG/DzBal0jy3aCGg6gWra902
nafCP4gY1paT9IRefOqyx7JN33ToRSLZHttc8kojJpQNCew0hUywyjiBW0ebcINaG5sjTQo
8tzU3RnvFHOdCW38RoaFNKckI+6jKNcQSD9JsRSk8UkTi5VaU8w+dMPy4z9Lb0tNO8u18p4
VRb6yGYggUdpR14140MXFXLm7Sluyhi1OJztv5SzSaYjSRjoj9WrD28qXqzHEEOGtaJOCin
saba4LpxpeQB49RvH6h210RRDSsLEfG1G5p57nfk3bQqpuTgKSXdiRNPBx9lORn1ISw3BBC
UlA0PYGk2bZO+oqKHg1zuyOXYEH78fGvA3Ia3zdgvauIKF3E2FFLdrkGlUPm2i9+FNdxKqS
Bta0nQKapHJ9bz4VaZXFDZKoAiLxOlbp4zE0fCWYwXXiDauhZtenMWqQb9htXRuLZEN008a
HbNsR4y/rmCSxuaZOe10RQefiKRnCyl3ZUJdQSDQKqaJjrmyIWUHQw08glex40QA0zDMGRO
G7aSVvypHfoCLrqKKOPG3GsV0rshTKQxYbmORybiHKt6d3W8PnWVG7yBdVPup/db/8Ab+dT
K+oToXIfac9RRmTmMa7KfushCeyguhftVpCEoOZoueSMp/aR8KGSNwBNmhAnbc11m54/jKM
xXvuXNaBdxOgFccZ5KNKjsohmDEDhuYXXAtYWSrRSqTGxhLXXaBwrXQJMdUBNXBiCAHV5LB
ukDhtFuA76OXbXRxFu226RoCAE/SFHCgztm2yequ4prqgqN/4glvtc0B48E9xoE3HA4mqj5
cXCx/uqWuc1u37zzfuFLiQDa0nRSTUmcNubvqHEzsGQb30j4c2KPc4p9tITTmUlSjRr2UKS
d8hR7g1vInSl5ZwR6cf0DU/vGmTHr3xc/wAkFQo0UdOph2uDml2l7ClXD6hxWmccLG4rpQ3
MRXFLlE46a1RdCZx5NVUwZa1upv2V25oFgtF/LvewyNSym5vagIhvzuKaLdbCpbfyAU1ILt
V8BTDPybgQ9hao8rhdCOYqjQ0RhyUp0jrZ6yNrkXcey1XEMqBwLtv7yW8KaggPpmWQW4A6C
nYBK5xL37Au0J9QHeamXqWCbXesyxjTXILkHNpC10sOREnqAIQoJFj41vyY7I2F4neo1Kgi
kmFzZXRbxLC/zFrhbttQDHsmodsxnKRdidoqhAcO2tjqXT247fVg/lOG7aNWrw7qz2RwOY4
uPnAs02HtqiGxYk3WtDUUI2rVauQo5jjVKpINLCpBtVeFWbWgl4pNpIN2nUUUNLSmrToaCA
eNHhKjY7wNAiYRzHf5S3iQU70pCE7ZFIsV91ORK116pDEH425Lse41Mmr750KC3GjqtmWcA
iixI0W1Qxqa68KO2JWm2h/uqrmhgBJRSi0l9J08TvBBvqEnh21Qgh4HLlTewNAAFCDFV1a5
jj27esG8BQBZDVZAkijilXcDv7DVJTdD4URFbr4yXgbyOYtUBPSJGoriQdpHLTleo0jcvEr
763SDqfOCKgjvvRlI2lEBtUFgkuLEVYXDAbIStEmBR/ZLx/QAOBPsp5Amv+knvpSJgPYNaZ
W2n3E99TP3CdCisT/3gB9JnZwXMdx+n4UEN3PcQePspjLH9cf8vwNKqh8RXSZ5Y74XfG1zd
3EOvx1KV2NkiAuLRddaWlLgWk8vmalsTtu4ePZQNVrHRiDoNoxLkueRvu02K8VtS4JCs4tu
B361AjLnEEompqXjaQFu3Q1gBtGZmOpktkIATXnUOepRutVW/lHhwojGHWw7qNRC5qrgTYn
sruIPOpeEea7gOymk45h+Zrx2aUCX+YnDWjYJ/EQ8bUOVt15VMfcZ0PriXxgwSCRwTTnVdx
4a8+Nc7+xrixzQHGwdpTyEhSPnTWIN8rV8zW3TS6Us5Nab6e8NeS4Kv2Ur7GUT7gJq5k640
ULGoqkpyVAKuxpj/p42tc5gBle9SAtKyTNE8bkQDag7qvFkhr5nEK9ziAT9I4XFc4Gn4zpJ
PIC4+7HbtDjsRyA2cnxocmK1rTG6NrfUB9KRlvMLoaoMmBkYYiAXDhqvOgz5m8NuXXaQf8Q
OtYcoWUXr+cn806WJgfdFjk7bVhSkhxaOCg1pNlDjIBYF6is2crK8/wCI1XGKJks7WFPXrI
bK5rdo0Ooqgrh8K6qzmMsNKltQBXNFaCEHI+FEYL1QA60ZlaECHY5RfUVbp7wjoz+8UoYBH
hXYlnEjXcSKR1sVLYm4sGjrjsYXnQAg/wCWkHPfN53H6neRUQAVoZLQ/EeRdAT9tZ7InyRM
9OMkMVSO3lU8dak73U6MxbRVsgry0hmTlrtkpVbg0VrfIO2k5IJydrWeZpBJVDTzVQLY8jW
yADUdY/x2Y2r36e2BeHbQeVqHMNzA4atuRTTwpNu2glvldbspAY+RNxFmKXKNNakbtpTTSp
Y1xXvqwaGnbwdT3IgaSsRLR2irPud3PhUuYY3n90+2u2+Xu0oX1jAECj0hIioHZTPDw+dLR
gi440xutpw+dL1lRftkRLMH9W5x0sPdShJsbLbhTmZfIeO7/lpIA2PbXSZ5YlJioZ3X9tSX
PaweYX4CokRGLonzqvD4UamBq++WcjbNcpNzVUJ1qzwgaeJF/bUHWsBATZkN7KYYQWrx0NA
aL1eJd6c60BlZR5qhuhHjV5RcGqN1TnRmENjOSVp41eYmN4fydQof5je+mMxgC+BqZ++dA1
xHuMWewteRrxHcbiq8OHdRG+Zq6ltiew1D472v3U8j1gyeVEx37XgHQ1Voc4hnHSjPhkjaH
OQs0UGgeyMo1vshZi5wDuLdRV/5o3x6lN7BqvMd9L73KAvm+NMQxtdtev8AGF2oakdBOlPU
fzlNsio4OB00NQ9WIT4N4rTb3MaPvaa7re1aRepcp46VlN90Lrw2NzmkjU9ppZykkmjPVLH
9tQYZS0vCOA1AK06znfXygQONQFqbrUrTyU4VZovXNAq4aVoTS7G8KKGEXFRG1EKV35hrQr
teQrRgIYApUYybnjXzFKrFOwu2k+UixPOrwOZ+M7g1y+1aBMcDWEmmMWM9oP1WQ8jrS2Ply
RjYo2t4HUpyoORMZSGjnehEAFUHzpQuhvrHOU8hxOiio7+Y3uc8Loq91HjyonANe6/7wpFs
hc0koECCojDdSB43oFRUZcrA3e81bOTaVB5VWYbQnMUKByODuGiU29rHBvEkpUToZ3J/UU1
oYqxiFdARUOH4jU0ozxtKcAKrIBtCaqgo3FKUCP5ZWRHGoa26Coa1ykHWi7UK8RWgFnUiQw
I4jhrRNhTwT31XR6pqKJ6gTTh86FmPxFVfWI5h/Hemtv8AlpVqlqAkU1lj+peTpb4UohAJr
rM8gQTvurpce+oKFNtqtIDtbyU1VjSTREWWlF2gG4AUVBHOueFl9lS6tNKx6miCzhy1qkep
FEcETuvQmkyjQ0IC9FlCgJ2UMW7qImEuz6wRzpvLarV4EClGm4I48acmYTCHa1J9GE6MWuN
h5xGFWuI4OsfGrBzmOKFDVdvHRKsbo5NfjVJEShDy7d461KlyDcgOv7alUFmqasGZLvpYU7
koGOFvaz4CVDS4cV4BKI31GIWlwKXtVds7XhhBDjpeiuxclm3cfq7aU+UqqncBtPKVcNwBI
R3FG2oblOpJ4kaUw/DyI2lxeEHfVPQyU3tAI1N/tpbHaIzY3vVW7YN72uanAaHnQ90jQWtN
iLpTHoZRbuMRc03UBaC4AHzNLT7KYaSbg9QR4ipWKQR6tD+w1UKasWtdoaq1aYSJBl2KqUZ
ovQ4mndTTWqRRmEvG2xJ4CkjEHq5QF4U7KCWiMauIB7qLmYEEEEZQ+o4XKm9TJoywXkBpMz
0xt2gqatjzPheWpua6zhzqXsLCE1rvS3xPkaLsufnTdNYhsHQUVi+5XFOdhRQz7x8rTx7aG
1A4HSjOft8pKt/teiYEA3MqhGhB51LHFduidlcSN4IAHfz51Uk7yRZb+2gNYx02PWMtc5kX
qoo3BpOhvxtWhA9Wt7DWW5zXY5aXKRcU3gP3NvyqWRdL751fHyU9DqI3NfTXjUMarRdahCh
ShzyuiiAbZzrCpAbATqLi2dhpUMWDePdUEXrNjzJ45FdcLetIPEgDwLEUWUrvFx5kyXQog3
U5rdxFTtt/bnVox5qIgT+3OlvWV4+kGZmYR+Yk7APhShPbYUxmn+qeOYHwpV967Z4Vyrz5G
jiCahgKhPGpchaOd1qIwdwSiJjON5j31LxyqoXcvjV3fKtBIioj9KrE29Fc1QlaYwbj+EDy
51UFdPGiEKwtOov7aG3+6tDJbwPKtEAuxu+9Z7SEv/Za0sYb8W+mlSy9D3zp+N+odqmZZUE
0Rl2OBF2la6Roa9zTwJFVjID76Gx8ap0EgdyJeJ+x24X7KajzIyblFpRw2kjlVSNzmgW3Gl
bUVK48jIdI1O4PlY9twK0GiOVrS4qRWVPjPx9oc5rtwVW8KmMuRGuKnhSVQnUmYqzclstuO
+aGdaIgcftqkbR6QHEg0i+Wa7HebsNEblOaELUCUvE/jcc/IUuWII9PGaGF/KAJsahA6eUH
QACgYmZG1ux3hRYpAZJD+8bd1Ox0MrjdWGMXdb/SBOPG9rlbpYVnFm1xadRWvCVLm8VpPNh
2PUaOplnH8hBQYecDGL021qtBpaIaU80IwJTCcso1rvzkW3Uiu6tOXubG1RttV4XsGY0vcG
hjSVPNKRypmuyHHUCwpDvLA0ldsFt2BT9S+6i4jgCQfpdqO+l3P1POw7hVo3bS06A1jtFUg
MKlZGelK5p0W3ca5yOtz076LlN3tDxq3XuoDEc5HHxojUXFIpivQ7Tg8gbTw0rvO9ya2v4V
MjA1+1vmXSpBdGFA+oIvCjAbuj0neXY5dRoafwQkajVazlXx1rVwh+EicaTL9tS/x/uJHQR
gArprS2WWepFu0BIIq+VN6QAVCeFZL3lziQpvqdaRMd+q5XNnocK7I1mubcAJcBtM9OcsKE
rdEpD03yAEoU1omPI+F5YLcSulOUtakkzccvOtDpU149e0VZWpQGyFwBsp1I0q/Dw+dc/E3
PR9wcNtN5n5n+7f3D4Usbj40zmg/mnnsb8DSZNdk8TrOdZo7zUMVe6pcfIAl1NQPvO0tRgk
sbUmpj+moPGtNLQi5o5FqFA25ozmqlGtIDvAnXsSh8L2orwhB4XFB1JB4VoRJBA+ytPp3mh
cAdD8azAAHVpdJN3NOhI0qOb7Z0fG+/xBiM6eq7vqluFNdQjbHkvA0pQCnQ2oksgpj4wj/M
wP5WNUaA6x8KJGUKH6XWNUc0seg4aVjMDrOe0O1cf8wq8TpIiHscCW6XptzhJADqdD30xDB
FI3zsabC6Urggds7cWHkw4tR3BmXI98ry94QnUpV8eWFu4TBV0rSkwMctJALSBZDSf5Ivar
HB3MOHzpQ190OT4uVGH2vdnxihexfKONl1SjxertLow4tbq7UCpdgvHmcwtHMXFVaZ4WObG
7yusR+yjoZDi6HUERiKZoergQeNEy2tfEJGlUPxpOMlGt5lFNNTwiF4Y2QPDhworodoxe0I
Ot/WCijVKZ2hrb1SEDSjSMVvfVdKucpu4sYWvikyC9EKNAaCvtrOebk6c6PLkOMIi0LVpYk
nU1MXHYjQCcb6acBVgbDsqgqwIRKJgUxgEPbtNt1qV9NweW6Htoyo1dENQ+ySu0dw5Uo0ju
AQO78o1jCFn1AF3BxpWdzZJSRZp5VR73tci2NwRRIA1x8wVNBwPfRVdb7ZnewEAoCc2IRkO
P0HQ8zyrUwUcHAfdNZmRK95Y1wDdlwgQa05g5AjD9110pMoNaS3xWUNR2guptb6ziCVCW5E
0g1wBvV8iV0sjnu1JKihgNp1FKAeyc+RuTlh1NwpkIXbVWuKg6rrRWMaWsLbklD7KFMm9W2
5pRBvSYihdzUxHqA1VKfGmuH9udZmA8hwB/sK1FCeHzqPH+oBOoZL+OT2aTPzV/NO7m/OlC
L99NZv8Au3c0HzpYgKKvOGCd9I7zXA+VKlyg2rgPL2rREENGBt+FUNlorANoqjhejAJaBPM
Vs0KT2UcFrwC07vjQseJ0jtjWlxPAVSbGia5WTCJ7dWly37wqUde7zjAA3Ya+0awk7RGge4
Ncbhp19nClyLnnTOPj4kbTPI8ZMgvsboO+hzTGaVzyADogHKiVAFlls/pGuneYnKzxCMFG7
NpZ7h++CGorQ6V/McO1aQGtNYErYpi5xDQmpKCoZRamdPxjWRYXqzUnJHH7KQStLqcuPOWu
ika8oFAOiCs8NrYb4C4uceozhoKum4A/eb8KqiC5Qdtd6kYcocPbTkRBZ6Q0TkYeXKtLGI2
gjkKyWyxB1nhDrWh0+aJ59MPBJ0C3rHVSJ2/DyccgDaDvj5arSOyloIUaL86cay16HHx7Cf
jQVRWonpuAXXzhceNWOHIClJ8Zkj0cL8xY042SOJpdK8Rs03OKUhJ1TAEiiQuAsoB50Aupu
ScoCVcrVjQxaXAkZcfiN56GhCMjS6e0VpQ5+HMQ1ko3HQO8p99HkxGyiw2vHH7aIEhk+LjY
FsLA913+Mz4mMMar5xoKa9MmMHsocjWYrgcg7ASioSD7KK3qnTAwD1ey4PwSqEipwFCDR0q
Ly4ML3eZqF4+oarSL8eGFskcgImA14O42rYb1HpriFnb2KCPlVsiOKfHfK0tewAo4IffXOx
IPdKKgO1bTyrtSakFK5wvUWFVnMLuSZASjinIUUys2NDtOVDY6E2kCj2H20XHi6eu6eV20a
RoV/wCIVlTkasDxNCO2TgpbizabKOR+kG3zAoDsXykjjRYDtd2HUdlNz9Sx2w+jigIiBQgQ
9lJCTa4hw8wsR3U7qqmlbn2kDS5LE7sOT4/a/lUmzXeOkjJP4vcAvK/Cpie4KB30GRVX969
WjkDTrfSpnWUU+qEyI2vYJmdzhS2hpyJwkkdEy+4ElvcFPspN7dryOFZb2mzVYYecYgIAA/
xfKqSXCiyGugG5QqcagkFrgeGlbrDdr5RjAB9VeArUW3h86z+mOapHHUVq7bf5fnUif6onQ
qD/AGrNfZ+czc1RluPBB8KV1Sm80/1bhyA+BpdBarzjgn6J21HDxq7tfGu26URAYZo0FWjh
dNK2MIC5Vc6zWgBST2AVLG6VaV3p4U7x9byyIdgcrnJ4NpukC7xPJzC/+nxgWwg2/eeebk1
7BTEXSXemH5Enpl2jAFPjQukRNfl73aRAu8dBWo9xedx8KpjReHNxy5GlHTTrpJZcjnJ7eM
8AihmYCzrsov8AGY+ViPxvPHJvYuoBa4d9djOkyC5iFzwC4pxA1p3KiMsTowQCSCp7KsHwY
kIixbvcAXycaUIpJJIRQOm/gIzZXCBVByOxrXYd7ERKh5TgA1gsUV3edKYa0amwF3HsrunR
/mc5ryNwZ5yDz4CpqpZgo/UalGcY0ZzsikxXFlEM8cjrtB8wP7p1p6WP05XNH06tPYbhKV6
ljjHzJGAHYfM3ud+2mon+tiRyEq+M+k7u1aaZaKkb16gR+Mz2GRiK5ehgeh3H8Jzo2vahuK
zADvTtStVorMsJLnj86VukZOs0pOkY8btr8hwOoG2lMrEOMjg8SMJQOAIIPbWplyROlBEjS
A3UEHnSGbOx0YiadxUEnuqub2wzKqqKOhBP8ZH4pylEd3clltgQAPwAmj0LNkmLsWUlzmhY
nanVNp+VOZWRHiQulde6NHNxrL/T8L/zBlAQBGtPaSDXfqKVctsQ+loLk4eY/ZSlaxo381/
hPQ+P81/66Xfs8Ap7C4NjyqJuflZ+QB9T3aD7oH2VpRdCYWgyPcTdUsPBb1b9OYomLnEXcU
J47WhTXoJ4QgQIBwo+jGillDvk112A/tnNhTJ8rO4ORsWLEeJZa5u9WdTdATy+Z0WWGMywE
vY27mn6h22onRusHHkbBlEugdYPNywnj3V6WOHyoa8X1LG/LZ80A+lrrdxuPjUmIuwAO4Ts
yYvZr23Y9Lar/Cev6tjRS4E24Bwawvae4KCK8VA0SSxxuVHuAKa3Nes6dknI6DMxyl8cL07
g0j5V5TFH9TEf8bfjTFayAHUEr5gzkbKXxF9mAYHuZdDNd/6ckczdA83uN6InhWbIM7p0pY
d0TiLj7r2n4ivZwWij7W/bWL+pAHQ45RU3X48KXMy+6yBFADEad3bcHx1b2UyNkZi2NWPID
cjpVTA2uc0vAsE3di1R1xRsR4bkN3hY3HY8c2utU5WOYJXxHQHynsOlHj6OQ7aP7ovIDLw7
RyHh1+k7p+KzKnMchIAaXeXVQRTZwumAlplerShvxH+WksPK/KTGXbuUFqEprXPyg+R8iIX
klOSmnGRFxilVns3yHTpJtiyPmYnI6Y+K8eBA9XWXzIMaNzBiyF9/OHcKd6rDGsWxoBduJI
QbrA0nhYxy/Uau1zUIJ4arQ3SPeWh7i4NsFJtTFqxtaAe7XEjYcTrE4A5kAyMx+PfINuQ49
N7SriXDkG0GXQEUwdxaVsAqDtpZ6Jeozp/UO+bXQQ38rM4gK54BJTQN099Z+a9kkxkY0Mad
GjkKf6EP6af+Mf8ALWXLqlXyGsOEDrzJ+s5EF/I+SSTY9tRrptcpuSjQAOeAeNAW9Ghcj15
VzttOnGfULhMV/pSgngUNb++NNR9O7wWvPy2dvbx+Naau2/8A9ZffUmHrVvGdmM/0cuPp6T
fnA5l8t47G/A0DlR8spmPPY350Ac6sJxyjghNWa0qONQ76u+ixhSKYQHaFaEFCzb4bxxa5r
17LtPxFHAtVZYxI0tOjgRTERV3ivRpA3KMZ/wBVhaO8XrUQ6VglsmNMPuvYVa4e4itnEz4M
gDe4Ml4tOh7QaKOOIU6cSa84GxnkWGvIC67RJe2knBHmtKVrSpUILqoSs9pbkzPbjguDAql
Ao5pWYa1UKEUSTQHUwWQ7bCn3pCAO4XNCxnZsQL8YPG6xc1qgp4VbIBkyBC0rtIjCcyb++t
TId6DY4YiWtjAoKo4s5JUJQHHckwO55JiChjktjy2Cr1P4TKyBmzD1MkPOwI0lpHHmlX6ZI
BM6J/0zjb3O1bXqG47ciD0XaSDa499eQkY/HndGfrieQva061HFlQtaA0u4adGXC/Eq5W2G
hX8PpNRrCCQRccKyCCXaamtsPErWTDSVu4j/ABD6qxV8y9vzquQUa/auknibkOVUTuO/qI5
ldKfjwmQSB5Fy1EstLYvomdgyLxEoUPsr0r4w8Am4RPCvPZ+GcWctvsddhPLl4U+dFR7VRS
nbfaR+M7ZMI5seTruNCL7KnpcZjYQPSaGhugAtWN+o49vUA8fTJG0jwtTvQsz12flnn8WMe
Un7zP2U51jpTs3E9SELPErmt4ub95v2Vsrcxy7tPDslPjAY0bEB+rk3W27b74H9Io7eziN3
v216SeIIqca8H0jqT+mZjZkLmKkjNCRoa9uzrPSMmEOZlRgEhQ87HDwdXPla+B/lXifKdHx
v6bODs2Tn9QL/AClxGgArwvWZWy9UyXt0D9oP8I2/KvS9W/UuHBC6PCkE2Q5QHNHlZ2qda8
riYz8qZPuqsjuQ4+NZAzEACydhGz51ClmNKnqJnoOisLOk5K8caR3tUivN4h/qIv42/Gvbx
Yv5fo2S8jaXwvI7GBpDfbXiIC1uRE5UAc0knherZCvvAA2MfFL/AMM48AY/GLEUcpyZK7nN
ie6xo92PGewfE1j/AKibtbGOA3J4gWp6HrnS4caNj8hpc0Xa0Fx1PIVg9b6wzqEobCzbEy4
cfqcU5cKhls53PTm2vnOnAAPj4gd/aQEeUy42OfKxjdXOA99aHWWfiCTsATxNd0rDcXjJeE
a3+WvE86r1WT1CU+kIAe7X2108eHx7bQ5XHEdy9Zyc/c+YAuq4Mbcj/ef9P4QXSo4pcktka
HAMNnXCqKNNk4sb3sGLGQ0kKnIpyoHS5WQ5JdK4NaWkKeaihzOYZpCti5xB53rB+OFeJXly
a9ATA2Ln8l+Qcr7acTZAvW6qN9Plx4pZXu/DEg8o1AThWeSNasS1Ahqs0EzImSkfhyCzhz5
VMuzKFrRLOg/mlfaRMhe9cvFdTvxHSc9oQEElrgooLl17a0TlxO6aIA0eqEBUcB94Gs9wGl
ZlAqm5WoPh3TYyzFrQpxYqL6gdZr9CIOPP/EPgay3Fa1ukxuiwpJHhPUJcCf3QKyCDVsorF
hB7GP1M5sTXn+SRqOSDzC6zm7SbiijY0KAhNBTW9XVbnhXOZ1qZcncK2doTT/RT31is+oLo
oWt31ok1+4unBak33r5zpxkezmN60n5xLMA/Myc0bQhd1HygTlv/AIW/OhNbergTlMo4eei
RtKrUOHmorGkNUBbac6YCYnSWFSRpUbpP+kfaPtqN0g/0j7RRMVd4U4sWQ3ZKFA0I1FLP6B
JcwyAjgHBPhTsEkoISEn/M2mmyT/8Ay5/4m/bThVP3C/rAxYfaa/bvmEejZoKHYg/xUeDDm
w2SkTMbI9u1oAVK0ZpJiD/Tkf5m0hKZCv4R9ooEImoU33kxfW+jMK02A1rxuLs6aQQ9uQxr
gQQUKg01lXQ7/UcR5iiXFDa56fQfaKq5z1CsI8RUnYceIUC66n+McKQ4YuWruXr5T0UAdJC
0Ru2l7bO/dJGtYc/RpWzukyZg/c5XEAgu+ytPAnn/ACzAyAu2/e3tFTmfmXBy45Fl+tp+dc
mA8XIIDAk6X/Cdmcc0DKWRgBqB/ETJixXwwviGQPNdlj5Tx9ooDulEROk9UHa3cQAeAWtAN
JaFCE8KuHNiY57grWi4F1rv9B3UaCtz/GcQVwNMjWTZ0X6bSmJFMY4n485kd5RKx58gB1HM
JRc3GGdlNw2o0RtMr3kaLZo8aDkY0UEMWbjO9N52ua1VBLuA7q0Iz6PVpWv8oyIh6Z5uYbt
oXYo/3b1vzgArUG/uI0qu7TsmQ3pU8WZHFHJ6crwXRPHEt1GtbeE/Jn/PTmV7WwMMTGB1vU
a1XPHJCKo8er1jFjZf8u10sh5A2Aq3S5I2YvUsd7g2dr5nFhKOILdUpWIAIA/V3xgGJBLE6
V0+sSzenQTdHx+ouV2ZMWh7yf5he4jzdtZX/j37WSAhzZA02+5uf6YXxFekjHqdI6REL75o
v/Zc51ByenPwsLqcjmFrDPEYSeLA/db/AIqlfbLanUeczIegTjObhTB297DI1AhKW+9Wx0H
p7fWycaZoJw3AINHF1/MndTHVcT8/13GhEjozJiuc17ChUbiPCifp9+PB0mZ7vLNjvk/NL9
Rc1Sp8KPvFQSg4E9h1oxPZDkDKfdAo0wFWNboTL6u/K6h1D8qJ3Q4ckhx2pdhkjAUbbak1n
T9ClxJYoch2z1w8h5At6Y3HjWjPgdRi6XH1F0rXRtkGX6Aajml5Uu3ca0OtRwdQzOktJJhy
N5KFFaQ1yL7qAYAVQPeYxDE2GZe4VRvx7Jg4v6eyMnGjmChkiliAKW8HFTZaPL0NmBC7Inj
LhGNx3EHin0itbo73Y8uR0yQ3xn7oAeMTr29tR+qJwzpxat3kN8F3fKmXNxIAx4z3sCf3xX
+PzBLZcoHVVIUfUC/xnmp+pPlOxg2R8RxNAcGSvbvfsaSmioOdXhx8R7A+TLEbzqwsc5PFt
MwdKjyATDk72ixcIpEB762TIWPNzfjoIcOEInt4lCg9m/jFxiYPHKv/AA1H5PB/+a/9mmJe
lxw/zcjYOZhkA9tB/K4S3zm//wAT6cZUO2PGfNv4xDgyjfNkH/8AP/wyfyeGG/7m38NXypM
b8i3Hjl3bSOanWrx4WE8xA5rbm49J9aY6L0hrTuyQT/C+lPyVQEBFXmOOl7eZj/7F8jKxyZ
HGJg4BA3/yrPOx48Eh803pkfvBR7aex+k4oYZ5ZRIwBbWbb312X0zEgeVzWlh+k+nIbcqa6
fDgyQPgOa0kKbRv0NuNYZlRQfbV+8k/8Jm+PkyMVOXJiB6Jxv8AK4pm9QjewwY/0mzn6BOQ
rNe0AArry4U7JgYkUhY7Oao/+E/SiyYXTzAx/wCdaU4+nIPlRyZmyNyY9wraomL4q4kKKKr
U2dSe0zK22trwrrgIRTpxcNjXOZmNkeNGCN4XsU2piaGI4JKDcGgi1SZ6IFbyyYCwJuuIuZ
kbHOKNCmtP8vPtRL+lt8d1KdPYsoNa101/stAt/UAjqn/x3btofjATNXKf3N+dUaxSTTIZu
ypO5vzqwiFdKLYBnKzamKOYpHdTMcSgd1W9I2tR42I0VRV1is3pmbl9RhhnfE2B4a0nbvcA
SOBsKCeqx/8AQI/zfsq3X2pNj9sR/wCd9X6TjwS4znSRte4PRSAbIKQBi7Lyqr3HZGLKqK3
Gy1Cr7ZRnWw0gCEdvmrWwuoY+YojVsgClh1TmOdKZnTsV2NLIyNscjGlwcLfTesjBe9mZA5
lnB49nGtbK6rYYN3VAaKM1cSoPW9p6DqMzseIyiIyoUIBRBz0rJd1WNx/kHt8/7K3c4Liyk
8WE+6vK4rWuyYQbgvaEPJaOXlzCg76bQYyvEtV0OW8Zb1FiD8LjfzcPZV29QiI80JJHEP8A
/wBNaToYmuP4TEW3lFByMeF7PTLWMc/6UADtdRSugF+uyP7syZC3EnHQav19sLjZuRB0781
BEHgOLnt/dbovuoMn6jyJighaCbAKTranIcYQdLniBJHpuIJ8V+Necxv58X8bfjUvbQPS0b
4676kC/wAZZcjnGWaxq1DUekE8dO8T0UbHPY1z27Xuu5qqh5UdsALOdFEahpA4CjRR2Q1Vi
oYgbA1r3SOMsUVmq2AbTbXWKwdOxYpRK1iubdocS5rTzANqR6v1bDKwNj9d7T/MVA0/4SL0
Xr+a/FjbjxHa+YElw4NFYvT8M5cyOB9Nv1JqV0AoC2IRALaFiqqcjn0oITF6xl4q/lwxpcV
eS3c53YXGmB1eDJmD+pYrZOBkiJjcnbdDW9jdMx4mAFo7WtsP21m/qDBxo8eOWGItlL9pLR
Yg86Vwg0D8yO7TyMbGzsLbH7YPa1t5j+2beBB0vLxseTGc50eM7fEN7lY8+ZHBa08jFgzsd
2PkAmNxG4AlpUFRcV5n9OYc+M8vBQuA9YH6QOA/ir07HJ5joajmxtjKhiLI5V1HjKfHyLlD
FAeKtx5dG8Jj/qB+N0dkGdCHOzWpDAXvc5oY0IVC8jXnsfrgkzJDkxNbDmkMy/TLmq0nUea
xon6szjl9T9Bh3R4w2NA/fP1fZWRk47seYxOKkIVHFaKqePIi+0+MJKhuN6myB4b/AJz6QM
bFyensxkJxnMa0eYgloRAXCgZPSIBDE6BrjkYbCMTc9yB31NW/P3Up+ls4ZPT/AEXL6kR77
VtO50mX0Ma+06jwO0bEeaAkDkPS3iNDPAS9bzououyZYmNy4yY3A7kCDaW7dyULP63mdRY1
s7GhrTu8gI7L3NC6z/8Adcv/ALz/AI06Z5YcfH9JEcwKo5AVfEispZjxCKDoL30ksuV1ZUV
eZyMRq3EaC9dDMr1AAiC9ep6HPiuwQyCz4/5jXaqfvdxrKmxhk9NmzpA1pjcAxzQm6+0g89
aU6RM+LOYWcQQR2IvyqT4hmPto36qBrr3iWXM2BTkdRovIgG/SOwz2KqDvAcOR+FeP6lGIs
6doCDeSB2G9ewY6xQagFO8LXl/1CAMxrkQuaN3gSK5PjWuVkPh5idXyKfGrjbRh4GZzcqSJ
zCAPLdqhb1vRzCfHZOz6XBHDk7iKw58V7MePItsfp2cl76e6DPvEmI4hDdq9v7a7TgDWCCH
4ck7+v4icyfLOMqysGxnJwydwviT/AJTv3QPU53iX0LbEDvGlYZp8c+sxvAhSCRetuTAifk
tyHruaiNttKc6WzMtzvUhb/L2ODiRfclDCMTYiS9EacKsmH5nv4/kKFxclfX3C1BaO2x1mX
LlyzvaXgE6BBzrjPNHGYi3ax3EtPxNdgr+dh/jFbeZ+IHQPQteBrzNVGNPaLseIVuIAF6zm
bNk99cSqGLpzZi1aXXnM2LEc/D/MNuATvBPI8KdJBxVVQWpQsZ7fyMmPcSN3HmtSxDiFTba
al8gJ/TKG7Ucu4y/wzlPvB140zBNKtekX6aPxD3WrUsnh86z+ntZdw10p+ya8PnU//NEuB/
8AFb9usJAFyZf8vwNMNZag4oJyZu9vwp5kVu+vSwj0CeVkPqMB6dqI2M7QKMY1A41f00A4d
lUUaybnSea/UYSfHHH0iv8AxupHEzcrGYWQgFpKlWretH9St/qYGn/pn/ndRv09G18EoIBR
y+6ubjeZwCV32l+XHCh4hvtFNMyXqmfLG6GR22N/1N2gBwBVCddaa6HBiyZDd8g9ZCQw2/4
TxNeh/JwStLJGNcxw8wIslePyo/y2XJHGf5TzscDolxWP9Ng4PP8AxdPxhr3UONhwvfgdx2
bT1eewDFm5bD8K8dHvEjDGu8EFiarXrfXOT0d0z/rMfn7SmteXxbZESfvt+NbKPUvSzNiI4
MRrp+V6Rsy9YNyHof8ACKrjvnk6jGchfUBQh1igFq9MyJU7h8KifChkkbKWAytFn8f7XoMU
XILLHi+vLXYxRzbE1BBzxHjwFUSNJTIVuHMh/wBJw91eSx/58f8AE34167MVuJPchGOvrwr
yGOnrR/xN+NRSuWn88u32Uf5J7WJqsaOwUwECIKFEPw2nkBVnua0BSBe62qT5P6rj/qN+cG
Nf6OM/9NPynlv1E9zupvBKhrWgdyLT36ZY1wc4/U0k+wAD40L9S4xc6PNj8zE2SOFwP3TQP
05mthzPSedrZvKCdN3D21bG9ciNzjZR41FypyVf7uRGI7g2v8Z6rSsjP6zPhTuhkxmuiddj
i4+ZvvrZcAAvZevO/qf6sdD+9XNiyBjU63Wh+Eb6V15ss3oflxFChLngkpa3CvQZmUzFw5M
h9hE0nvPD315H9Msack70IUWI5Bxp79WZ+3Hjw2m8p3u/hbp76tmUXiJLF8nJ2J2oGv3SGF
yPdUBVTEVRQBrZFny1nn8aRjsz18hwFy9xN1dr8af67P0qeDGdhyb8iMFkvlI3A+ZbgcaH0
zo356IPJIcVOoA2gpyPGnT+liQUk8yWKhF/4as1qgRmxpy/qUzAMb2uRVlbKcirlcqPatUJ
UUdai36Z6h+VzwwuSOXykV7xyIK+WH1Mea9pInI4drTevoXTs5uVgwzB2rRuXVRXL8n/AEl
cfoPE+B2l8emUr0yDkP8AEuh+o/KeI6yF6vlgf9V3xqJcx5hjj2gemEXnUdYeP/LZbucrvj
WkzHfN0pr4gx3lAMZs53a3uq+IXjYluC8FvTfUUPrFyGnxgJ7js5C67aGz9JlyZuXkQR4Lf
5TT5Y26uOt+daPSemSsf6kg/FcEDddo4kmsfzxSA3a9h14givYdIzIcrDa9qNlbaVo1JH3v
GimVMKNk4l3X7R+nX9Ri5sL53XEXGPE+jn9Rr9I7LjkYS3gvhXjeq5P5rPkc534bXbGn/C0
16XqeY3GxJZN3mLUb/E6wrzPTsJuU57pV9NtrFCXGuX4eJsuVm3Zjpf1M6/nZUw4xZ4qq9O
zYR7IzenSYMuPvIcWj0vKbFtwPGsjEn9DIZL+6b9x1rSjw+mzHawvJFzc/ZSGbjjHndGy7L
FpOqGu7KWD+4ciFrFKjfbXYOycOFVOL21x5QlNbZFrly3s9us9RNIwsDgPrG4Vg5JG+U893
vFN4U5mwGhzvNCUd3afZWfkuBe9HKL6VzNiCZW4/a45r4N08tp2j5DZPj4w+r4m9t+9l6+e
8Xwf93D/GK2pj/UEcg0jxrFwU/Nxfxi3jWpmSPjyiQbOaK6GF/Fb/AN1fynGpr5yX/wCg3/
MIKO00o4X99RGduK5h1C1T1A1z3OXc6hPlVpSuWr/Cd3MLf+YfWNYJRiDmtOLbw+dZcWSIw
Dw0Ipv80xNfu7vfW4nncwyr7JXrNXAYuTKeCtt4VrMi1QLWd0wLPN3t+FbLGLXfiNKJ57rr
A+gLUYwNazc7RoU+FGDL0XaC1EUcaYvJFbng/wBTTRSZ7GxuBMTdr2/uuLnOT30DpnVT09j
2env3lVVK9bk9B6ZPK6V8IDnFXbUAXnQD+nOmt/0rcKnxPIuHUE93bK8hxCe2xC1rfZMOT9
TzlpbHC1pOhJVPCsuOLIzZyQrnPKveeBJuTXsW/p/pgdaL4fZT2L03ExvMyME8F4eGlYqpN
u/KuiipiclEY0Ck/qc3/G5k5DYsDozo5nbC5nlB102tHea8jHJ6cjH8WkFO6vpGViY+VEY8
iMSNBJBcFQ8wtZx/T/TRpELWNh9lK7BmssE7NLmRTjQIFL6UTdTAH6mkDQBA21vqPC1RN+p
ciSMtbE1i2BUlPbW8ehdNABMQ9g+yqno3Th/pBO4fZU2bFdnJrv8AbCC4AAxaDT755/BzBF
0/L9VxPqK1vElxbastjtj2uAXaQQO6vXvxOnwgtMbdp1BAKH95E1oD4Omt0gXkUH2UDkw2K
YihuF3MoiZiGPC+TbF9hWwmeP1NktYGthYgsqnhSmf1fJzmiN4axgvtbz8a0pzgtsyFvcgP
yoDnwgbjFGB/CCaAXDyL89WJN8OphrMAFGIUooDn2eUbw5Yz06KKcbo3sALTyrHyenmKQnH
Pqxm4H3h2EU1LmqwBjg1reACVRriUJc0HiaDlPcJX7NNNumsfFjYYwH/1PUTre5NTsfrmfj
j03O9VjbbZNR460LqHUn5/p7mBmxdCSq99NNmj0ka2TtIBPvqXPwwV9BinsFZUw3Ybie9f4
TM2YCuHMDscfvqU6HlRY8z/AFChILh27WupPqWac3LMxX0wjWjsFaDZ4B9MTQewD7Kg5USq
ImBV+6ONUY4iVHO+KlbCna7klTMObDGBzcNxL91XYHcI/iZbGY0boFDXWHc2yVd3VJLoAvM
6VnHOGwsawAdgoX5rcdAO+ofIrJlL/dda1x6dk6/if0cC46CEFtL5bm7uI9RmbLlvlCK4+Z
NN3E0/0rqksWK/GY4gtWQfwgeauZkRglQ0k/4V91XblgFdrG8NEqqe1wpmIsUV434TnyDP7
gZERuLclb3OPjpRmPkSmad8p++4kk9tauNkxuwo2gkGLynhfWjtmjIUBhBJKoONS6doaQ1o
A4oK3PEMbLzNstVx7Navyje1n95H4IQjk8vc6HQnjXYYjmhsjBI0+ca9rf2UHDy58R5fGbO
CFPaD4U9+bjNg3ceQFXbPOiCMNHDdU8TKDTkoPDl5VK/IRmF4gMrdRfHbrdGZuZm5GTaR1l
UhONNYEzWdOmEdpGKXLx3WHuoxkzC4O2xqAQLc/wC6jMkeYy14aHEHcALVfHkw4rKZN1Kik
7fOcuXB8nPxD4RoyueWT+U7bRHBUB4BQgCg9Qfuc1ty4ansNFZG+N5a0+ZCDZdKs0vjeJEJ
cLi1QFF7JoTq1GLiBZF+cW6dOIZix4JjlAY4DtOtGyjHFvYhLrtFGf1N7U8o3cQlLzZsszw
4gBAlhVsgxlFAcuVOnprQzmxHKuRi6IiuNabn6htpQikP4UzJUJ2uDtvYDWhnyPfK17AjHs
a5q61A6lO0AbW2QKlBnzZchoa8NG0qCAlOTj9ooHJshq41rJj3PfXIcYWlZCQ96HXapR0hT
zBaCSqparhjSNalsY8OyoChLkM0EA4ir32/5fnRPSCcanYE04fPStYi8G2qep6WPx515t+F
bcYtYLWL0s/jz97Pga2IjtNzV0PpmK3DtGiCrmwKVVl29hq1zx0rFooTWCJtVQOdS4XSoCr
bjQ5QlaktHKrDSwRapuQVO9rWqNR8aTI1AzKLMsXXRLcTS88zItShPCgdU6gMWAOB8ziidn
OsOXOEjy90oJOpWucueg850JgvUnTsmtJnxkkBpcBdbUpJnyPLg1GjgKy3540YS4aL9IFQy
aMMJe9CRcgE++lIYjUSgTGDprDTSPcVBueP99LyOeGklwI4k0N8u4owf5jQ3yxMsTudwaKI
BjWo/jLtKo4oBwBq/q9tJOEj7kp2DhUbJTqbUeIO5i8yNljE0uOQQUXspLcQUBtV/QcSiir
tiDD5kNMKA0NxGDsbI498mNNXFO6jepCBYfOhLANQp5CqktJ8qsHEc6G/bGvjtxMZ3mQIiN
qzY2gXAJ7aXEsbBx7qqcok+UkeNDiekb3FH3amOucxou1e6lpRC64QGgmaQ6k0MuK0QldYr
5gdK0745FG1rVCjtaftq482kpHgKUD3bdoJA5LUGQptaUHKsVPbCMqgAAft5RpzmNBDpb9g
+ygSShP5hceWgoeyQ6Be2paQ3Vl+JJogAd8UsW6cR5y7cktFgF7BU/mZ3fTpwtVS4vKNYB2
8aLH69gGgp20DXYPOEFjpyau4SRLlhNzC3koSiD8ydR3rVnTPASfaWcjc+FUdPCGkMcTay0
mp6DylBpux85fI8jw4WH2iliZnFG/A1V+U6QNadRxo8b/3VKcR86YgiIhD6WavpFnwyF3mV
aj0S3UiivZIXBAXd9VLHEq5qdtMG74pQWdD5ym0tCr4VQ61clg7aG56nyimERqE4lK4PQ2q
hveovTVIloX1jV/UKeC++gIasrk8PnWoQ+43bPY9MDRPOQdy7VAWyCtVu0k7rWst66uph5x
126RpibQutWOlriurqVtv1QwB1ulQUXgldXUg85Myji77osvCsrOd1VzvwGljGm1wd1/dXV
1Z/wB3WUxb9Jn9SfO5jBkRCOVbODl79KyZA0lykA8K6uqePy8pVtpSP6gShuLUWfeXjf5Tw
RT8K6upzvEG3WD2s3XcpF7rc8hagOALzvKOW6rXV1MNoh3h442Efzk5o1x+VEMUKhJyTwVr
vsrq6pm76/hOheNfp/70p6cW68oHOzl+Fc+PCQJKV7nfZXV1HX+95TGqP+n/AJuU5seOh2S
he4/+7VQxi/zPc77K6urfWLpp9vldSj2sW7x7D9lD2s4OB9v2V1dTiSarO0ug5j31IEa3I8
Vrq6tMN4RjYTq5oPcTVyzG2kbwB+9dfYldXUn/AGpYbfog9gU+lIre4/ZUva/aN7mpwVfsr
q6j2fsYvb93ltOa1nF7P/a+QpyBoACP3BNLge8V1dSNtKY5EvpLf0/dS0giMbtjmi3D9ldX
Vl6Rcl67RNrQoRwXx+yiBgT+ZddEcnwrq6rGcy7SQ1v3XX4pu+yqltvqt/m+yurqWP0ldrf
3wvj9ldtav1D3/ZXV1NE+kgtF/MPf9lS1rVs4L4/ZXV1GAyQAt3NRb6p7hRvRg2r68a7VRH
/Uqbfo5Xrq6tE6z//Z
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0