%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/0/245.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name></first-name><last-name>@surdak</last-name></author>
            <book-title>Kniha</book-title>
            
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name></first-name><last-name>@surdak</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>16.8.2019</date>
            <id>351a1ad0-4cb4-441c-9742-953872946d90</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>2002</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<empty-line /><p><image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>GUARDIANS OF THE WEST</p>

<p><strong>Book One of The Malloreon</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Copyright  </strong>1987 by David Eddings</p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis>Allrighls reserved, </emphasis>which includes</p>

<p>to reproduce this book or portions</p>

<p>any form whatsoever.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>AND CLASSIC, 1995</strong></p>

<p>Traslation <emphasis>O </emphasis>Zdeněk Hofman, 1995</p>

<p><strong>Cover </strong>Art by Jan P. Krásný</p>

<p>ISBN 80-85782-44-8</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>David Eddings</strong></p>

<p><strong>První kniha MALLOREON</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>STRÁŽCI ZÁPADU</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>Prolog</emphasis></p>

<p><emphasis>Záznam o událostech, za nichž nastoupil Belgarion na rivanský trůn, a o tom, jak zabil prokletého boha Tor</emphasis><emphasis>aka.</emphasis></p>

<p>- z úvodu k <emphasis>Alornským legendám</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p>Praví se, že poté, co sedm bohů stvořilo svět, dleli společně s rasou li­dí, kterou si každý z nich vyvolil, v míru a harmonii. Ale UL, otec bohů, byl osamocen, až Gorim, vůdce těch, kdo neměli žádného boha, vystoupil na vysokou horu a naléhavě ho vzýval. Teprve pak se srdce UL obměkči­lo, pozvedl Gorima a slíbil být jeho bohem i bohem jeho lidu, Ulgů.</p>

<p>Bůh Aldur zůstal v ústraní a učil umění Vůle a Slova Belgarata a ostatní své žáky. A pak přišla chvíle, kdy Aldur uchopil kámen ve tva­ru glóbu, ne větší než srdce dítěte. Lidé nazvali tento kámen Aldurovým Orbem a tou byl obdařen nesmírnou mocí, neboť se stal ztělesněním Nutnosti, která existovala od počátku času.</p>

<p>Torak, bůh Angaraků, prahnul po vládě a panství nad veškerým stvo­řením, neboť k němu přišla protichůdná Nutnost.  Když se dozvěděl o Orbu, přepadly ho obavy, neboť měl strach, že se postaví proti jeho osu­du. Proto šel za Aldurem žádat, aby se kamene zbavil. Když však Aldur odmítl, Torak ho srazil a s Orbem uprchl.</p>

<p>Nato Aldur svolal své ostatní bratry a společně s mohutnou armádou jejich následovníků se vydali utkat se s Torakem. Leč Torak, vida, že jeho Angarakové musejí být v tomto střetnutí poraženi, pozvedl Orb a použil jeho moci k rozlomení světa a vytvoření Východního moře, jež ho odděli­lo od nepřátel.</p>

<p>Ale Orb zachvátila zlost nad tím, že byl Torakem zneužit k tomuto účelu, a udeřil ho ohněm, z něhož utrpení nikdy nepomíjí. Oheň upálil Torakovi levou ruku, jeho levá tvář byla sežehnuta a spálena na uhel a le­vé oko zachváceno žárem; od té doby provždy planulo ohněm pomsty Orbu.</p>

<p>Torak v agónii dovedl svůj lid do pustin Mallorey, kde mu jeho lidé zbudovali v Kthol Mišraku město nazvané Město Noci, neboť ho Torak ukryl pod nikdy nepomíjející mračna. A tam, v kovové věži, Torak zá­pasil s Orbem, marně se pokoušeje zkrotit jeho nenávist.</p>

<p>A tak tomu bylo po dva tisíce let. Pak Šerek Medvědí plec, král Alornů, sešel do Aldurova údolí a řekl Belgaratovi Čaroději, že severní cesta je volná. Opustili potom Údolí společné se třemi mocnými Šerekovými syny, Drasem Býčí šíjí, Algarem Hbitou nohou a Rivou Železnou rukou. Vedeni Belgaratem v podobě vlka, překročili hranice a přešli do Mallorey. V noci se vkradli do Torakovy železné věže. A zatímco se znetvoře­ný bůh zmítal ve svém bolestném spánku, vstoupili do krypty, kde ucho­vával v kovové schráně Orb. Riva Železná ruka, jehož srdce bylo bez zlé­ho úmyslu, Orb vzal a všichni prchali na Západ.</p>

<p>Torak procitl, shledal, že Orb zmizel, a jal se je stíhat.  Ale Riva po­zdvihl Orb a jeho hněvivý plamen naplnil Toraka hrůzou. Tak unikli z Mallorey a vrátili se do svých zemí.</p>

<p>Belgarat rozdělil Alorii do čtyř království. Nad třemi ustanovil jako panovníky Šereka Medvědí plec, Drase Býčí šíji a Algara Rychlou nohu. Rivovi Železné ruce a jeho potomkům daroval Aldurův Orb a poslal ho na Větrný ostrov.</p>

<p>Belar, bůh Alornů, seslal na zem dvě hvězdy a Riva z nich ukul velký meč a umístil Orb na jeho jilec. Pověsil meč na zeď trůnního sálu Citade­ly, kde po věky bude strážit Západ před Torakem.</p>

<p>Když se Belgarat navrátil domů, zjistil, že jeho žena Poledra mu po­rodila dvojčata - děvčátka a pak zemřela. V hlubokém žalu pojmenoval dcery Polgara a Beldaran. A když dospěly, poslal Beldaran Rivovi Želez­né ruce, aby se stala jeho ženou a matkou Rivova rodu. Ale Polgaru si ponechal u sebe a učil ji umění magie.</p>

<p>Ve vzteku nad ztrátou Orbu Torak zničil Město Noci a rozdělil Angaraky. Murgy, Nadraky a Thully poslal osídlit pustiny podél západního pobřeží Východního moře. Malloreánce ponechal, aby osídlili celý kon­tinent, na němž se nacházeli. A nade všemi ustanovil grolimské kněží, aby hlídali a trestali ty, kdo by ochabovali, a aby mu přinášeli lidské oběti.</p>

<p>Uběhlo mnoho staletí. Pak  Zedar Odpadlík, jenž sloužil Torakovi, se spojil se Salmissrou, královnou hadích lidí, a vyslali své lidi na Větrný ostrov zabít Goreka, potomka Rivy, a celou jeho rodinu. To bylo učiněno, i když někteří lidé tvrdili, že jedno z dětí uprchlo, ale nikdo to nemohl říci s jistotou.</p>

<p>Povzbuzen smrtí strážce Orbu shromáždil Torak svá vojska a napadl Západ, hodlaje zotročit tamní národy a získat zpět Orb. Na arendských pláních u Vo Mimbre se angaracké hordy střetly s armádami Západu ve strašlivé řeži. Zde se také Brand, rivanský Správce nesoucí na svém štítu Orb, utkal v souboji s Torakem a znetvořeného boha porazil. Když to Angarakové viděli, opustila je odvaha a byli poraženi a zničeni. Ale v noci, mezitím co králové Západu oslavovali, zmocnil se Zedar Odpadlík Torakova těla a uprchl s ním. Teprve poté nejvyšší kněz Ulgů, jenž se stejně jako všichni jeho předchůdci jmenoval Gorim, zjevil, že Torak ne­byl zabit, ale uvržen do spánku trvajícího až do té doby, než na trůn v sále rivanských králů opět usedne král z rivanského rodu.</p>

<p>Králové Západu byli přesvědčeni, že to znamená nikdy, neboť všichni měli zato, že rivanský rod jednou provždy zanikl. Ale Belgarat a je­ho dcera Polgara znali pravdu. Neboť jedno z dětí <emphasis>skutečně </emphasis>uniklo vyvraždění Gorekovy rodiny a oni ukryli je i generace jeho potomků ne­známo kam. Ale dávná proroctví jim zjevila, že čas k návratu rivanského krále ještě nenadešel.</p>

<p>Uplynulo mnoho dalších staletí. Pak v jednom městě  kdesi na konci světa nalezl Zedar Odpadlik nevinné dítě a rozhodl se je vzít s sebou a tajně proniknout na Větrný ostrov. Doufal, že nevinnost dítěte mu umožní vzít Aldurův Orb z jílce meče rivanského krále. Ukázalo se, že usuzoval správně, a Zedar prchal s dítětem i s Orbem na Východ.</p>

<p>Polgara Čarodějka žila s mladým hochem, jenž jí říkal teta Pol, v ústraní na jednom statku v Sendarii. Ten hoch byl Garion, sirotek a po­slední člen rivanského rodu. O svém původu však nevěděl.</p>

<p>Když se Belgarat dozvěděl o krádeži Orbu, pospíšil do Sendarie a vy­zval svou dceru, aby mu pomohla při pátrání po Zedarovi a Orbu. Polga­ra trvala na tom, že na této cestě je musí doprovázet i onen hoch, a tak Garion cestoval se svou tetou Pol a s Belgaratem, jehož znal jako barda, který občas přijížděl na jejich statek a kterému říkal dědečku.</p>

<p>Durnik, místní kovář, trval na tom, že pojede s nimi. Brzy je doplnili ještě Šerek Barak a Drasnijec Kheldar, jemuž se přezdívalo Silk, to jest Hedvábný. Postupně pak při jejich pátrání po Orbu ještě přibyli Hettar, Pán koní z Algarie; Mandorallen, mimbratský rytíř, a Relg, ulgský zélot. A zdánlivě náhodou se princezna Se'Nedra pohádala se svým otcem, tolnedriánským císařem Ran Borunem XXIII., uprchla z paláce a připojila se k nim, přestože o cíli jejich cesty neměla ani ponětí. Takto bylo završe­no společenství, předpovězené proroctvím Mrinského kodexu.</p>

<p>Pátrání je zavedlo do Lesa dryád, kde se utkali s grolimským Murgem Ašarakem, jenž dlouho potají sledoval Gariona. Pak hlas proroctví uvnitř Garionovy mysli k němu promluvil a on napadl Ašaraka rukou a Vůlí. A Ašarak byl zcela zničen ohněm. Tak Garion poznal, že vládne magickými schopnostmi. Polgara se zaradovala a sdělila mu, že od této chvíle bude slout Belgarion, jak se sluší na čaroděje, neboť nyní již věděla že všechna ta staletí čekání jsou u konce a že Garion je tím, kdo má podle předpovědi nastoupit na rivanský trůn.</p>

<p>Zedar Odpadlik kvapně prchal před Belgaratem. Neprozřetelně vstoupil na území Ktačika, nejvyššího kněze západních Grolimů. Stejně jako Zedar byl i Ktačik Torakovým učedníkem, ale vládlo mezi nimi mnohasetleté nepřátelství. Když Zedar překročil pusté hory Kthol Murgosu, Ktačik jej přepadl ze zálohy a odňal mu Aldurův Orb i dítě, jehož nevinnost mu umožnila disponovat s Orbem a nezemřít.</p>

<p>Belgarat postupoval vpřed a pátral po Zedarovi, ale Beltira, další učedník Aldurův, mu sdělil, že nyní má dítě i Orb Ktačik. Společenství dorazilo do Nyissy, kde dala Salmissra, královna hadích lidí, unést Gario­na a přivést ho k ní do paláce. Ale Polgara jej osvobodila a změnila Salmissru v hada, aby v této formě vládla hadím lidem navěky.</p>

<p>Když se Belgarat opět spojil s ostatními, vedl společenství na nebez­pečnou cestu do temného města Rak Kthol, vybudovaného na vrcholu hory v pustinách Murgosu. Podnikli obtížný výstup, aby se utkali s Ktačikem, jenž o jejich příchodu věděl a již je i s dítětem a Orbem očekával. Poté Belgarat přinutil Ktačika k magickému souboji. Ale Ktačik se v tísni pokusil o zakázané zaklínadlo a to se obrátilo proti němu a zničilo ho tak, že po něm nezůstalo ani stopy.</p>

<p>Následkem otřesu při jeho destrukci se zřítil Rak Kthol ze svého hor­ského hnízda. Zatímco se město Grolimů v troskách hroutilo, Garion za­chránil bezelstné dítě držící Orb a odnesl ho do bezpečí. Pak všichni pr­chali, stíháni hordami Taur Urgase, krále Murgů. Avšak když překročili hranici Algarie, zaútočili Algarové na Murgy a porazili je. Tak mohl Belgarat konečně zamířit na Větrný ostrov a vrátit Orb zpět na jeho pravé místo.</p>

<p>Zde, v trůnním sále rivanských králů, předalo o slavnosti Stvoření dítě, jež nazvali Dejruk, Aldurův Orb do Garionových rukou a Garion usedl na trůn a umístil Orb na jeho předepsané místo na jílci velkého meče krále Rivy. Jakmile to vykonal, Orb se zažehl plamenem a celý meč se rozzářil studeným modrým světlem. Z těchto znamení všichni poznali, že Garion je skutečně pravým dědicem rivanského trůnu, a prohlásili ho za rivanského krále, Nejvyššího vládce Západu a Strážce Orbu.</p>

<p>Brzy poté v souladu s dohodou podepsanou po bitvě u Vo Mimbre chlapec, který přišel z bezvýznamného statku v Sendarii a stal se králem Rivy, byl zasnouben s princeznou Se'Nedrou. Ale ještě předtím, než mo­hla být vystrojena svatba, mu hlas proroctví v jeho mysli přikázal jít do knihovny a otevřít kopii Mrinského kodexu.</p>

<p>V tomto prastarém proroctví se dočetl, že je předurčen vzít Rivův meč a vydat se s ním na střetnutí se znetvořeným bohem Torakem a buď ho zabít, nebo být sám zabit, čímž se rozhodne osud celého světa. Torak se při korunovaci Gariona totiž začal probouzet ze svého dlouhého spánku a jejich střetnutím mělo být rozhodnuto, která ze dvou protichůdných Nut­ností převáží.</p>

<p>Garion věděl, že by mohl sebrat armádu a zamířit na Východ v jejím čele. Ale přestože jeho srdce bylo naplněno strachem, rozhodl se, že se do nebezpečí vydá jen on sám, Doprovázeli ho pouze Belgarat a Silk. Brzy zrána se vykradli z rivanské Citadely a zamířili dlouhou severní cestou k temným troskám Města Noci, kde spočíval Torak.</p>

<p>Ale princezna Se'Nedra šla ke králům Západu a přesvědčila je, aby ji podpořili v úsilí odvrátit pozornost Angaraků, a Garion mohl bezpečně projít.  S Polgařinou pomocí pochodovala Sendarií, Arendií a Tolnedrou a shromáždila mocnou armádu, která jí následovala a zaměstnala hordy z Východu. Ke střetu došlo na planinách u města Thull Mardu. Se'Nedřina armáda, zaskočena mezi vojsky malloreánského císaře 'Zakata a šíleného krále Murgů Taur Urgase, čelila hrozbě naprostého vyhlazení. Ale Čo-Hag, vůdce kmenových náčelníků Algarie, zabil Taur Urgase a nadracký král Drosta lek Thun přešel na jejich stranu a přikázal svým vojskům se stáhnout.</p>

<p>Avšak Se'Nedra, Polgara, Durnik a dítě Dejruk byli zajati a posláni k 'Zakalovi, jenž je poslal do zničeného města Kthol Mišraku Zedarovi, aby rozhodl o jejich osudu. Zedar zabil Durnika a když dorazil Garion, našel Polgaru naříkat nad jeho tělem.</p>

<p>V magickém souboji zaklel Belgarat Zedara do skály hluboko pod zemí. Ale pak plně procitl Torak. Dva osudy, které spolu od počátku času soupeřily, se tak ve zničeném Městě Noci utkaly tváři v tvář. A tam v temnotě Garion, Dítě Světla, zabil Toraka, Dítě Temnoty, planoucím me­čem rivanských králů a temné proroctví s nářkem prchlo do prázdnoty.</p>

<p>UL a šest žijících bohů přišli pro Torakovo tělo. A Polgara je naléhavě požádala, aby přivedli Durnika zpět k životu. Ti posléze neochotně sou­hlasili. Ale jelikož nebylo přijatelné, aby Polgara svými schopnostmi tolik přesahovala Durnika, dali mu dar magie.</p>

<p>Pak se všichni vrátili do města Rivy. Belgarion se oženil se Se'Nedrou a Polgara si vzala Durnika za manžela. Orb se opět ocitl na svém místě, aby chránil Západ. Válka bohů, králů a mužů, jež trvala sedm tisíc let, skončila.</p>

<p>Alespoň si to všichni mysleli.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><emphasis>Část první</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><strong>ALDUROVO ÚDOLÍ</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola první</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>jaro zvolna KONČILO. Deště přišly a opět odešly a na zemi se již pře­stala objevovat námraza. Vlhká hnědá pole zahřívaná nesmělými paprsky slunce se prostírala otevřena k nebi, pokrytá jen nazelenalým odstínem prvních něžných výhonků vyrážejících ze zakletí zimního spánku. Brzy ráno jednoho krásného dne, když vzduch byl ještě mrazivý, ale obloha slibovala krásný den, opustil hoch Dejruk spolu se svou rodinou hostinec v jedné z klidnějších čtvrtí jinak rušného přístavního města Kamaaru na jižním pobřeží království Sendarie. Dejruk nikdy předtím neměl rodinu a pocit, že někam patří, byl pro něj něčím novým. Právě tento pocit, že nyní patří do malé kompaktní skupiny lidí, jež k sobě pojí vzájemná láska, způsobil, že všechno kolem mu připadalo skoro až nepřirozeně barevné. Účel cesty, na niž se toho jarního rána vydali, byl velice prostý i hluboký zároveň. Jeli totiž domů. Tak jako neměl předtím rodinu, neměl Dejruk předtím ani domov. A přestože nikdy dům v Aldurově údolí, který byl je­jich cílem, neviděl, toužil nicméně po tom místě, jako kdyby každý ká­men, strom a keř byl hluboce vtištěn do jeho paměti a představ již od jeho narození.</p>

<p>Okolo půlnoci se od Větrného moře přihnala krátká přeháňka a ustala tak rychle, jak přišla; zanechala šedé dlážděné ulice a vysoké, taškami pokryté domy Kamaaru čistě omyté, aby tak mohly pozdravit vycházející slunce. Jak pomalu jeli ulicemi ve svém pevném voze, který kovář Durnik po dlouhém a pečlivém zkoumání před dvěma dny koupil, Dejruk, za­hrabaný mezi balíky potravin a předmětů zaplňujícími vnitřek vozu, cítil jemný slaný zápach přístavu a viděl modravý ranní přísvit ve stínech do­mů s červenými střechami. Durnik přirozeně řídil, jeho silné opálené ruce třímaly opratě tím samozřejmým způsobem, jakým dělal všechno, a nějak těmi koženými popruhy dával ostatnímu osazenstvu vozu najevo, že má nad vším plnou kontrolu a přesně ví, co dělá.</p>

<p>Nicméně statná flegmatická kobyla, na níž se vezl Belgarat Čaroděj, zcela zřejmě nesdílela pohodlnou jistotu tažných koní. Belgarat, jak býva­lo jeho zvykem, se předchozí noci poněkud zdržel ve výčepu hostince a toho rána se v sedle lehce kymácel a téměř nevěnoval pozornost tomu, kam vlastně jede. Kobyla, rovněž zakoupená nedávno, ještě neměla čas si přivyknout na vrtochv svého nového pána a jeho téměř agresivní nezájem ji znervózňoval. Často po něm pokukovala, jako kdyby se pokoušela zjistit, jestli ten nehybný balík na jejích zádech po ní doopravdy chce, aby šla podél vozu.</p>

<p>Belgaratova dcera, známá celému světu jako Polgara Čarodějka, sle­dovala polokomatózní jízdu svého otce ulicemi Kamaaru vyrovnaným pohledem, ponechávajíc si komentáře na později. Seděla vedle Durnika, za kterého se před několika týdny provdala, oblečena do prostých šedých vlněných šatů a zahalena pláštěm s kápí. Odložila své modré sametové roucho, klenoty a bohaté, třásněmi zdobené peleríny, které nosívala v Rivě, a přijala téměř s úlevou tento jednodušší styl oblékání. Když situace vyžadovala, neměla Polgara ani tu nejmenší averzi vůči luxusnímu oble­čení, a když se nastrojila, vypadala vznešeněji než kterákoli královna světa.  Nicméně měla vytříbený cit pro přiměřenost a tak se nyní téměř nadšeně oblékla do těchto prostých šatů, jelikož se hodily k tomu, co chtěla udělat už po nespočetná staletí.</p>

<p>Na rozdíl od své dcery se Belgarat oblékl nanejvýš nenuceně. To, že jeho boty spolu neladily, nebylo znamením ani bídy ani roztržitosti. Jed­nalo se spíše o záměr, neboť levá bota z jednoho páru mu vyhovovala na levou nohu a její družka ho na špičce dřela, zatímco pravá bota z jiného páru seděla velice uspokojivě a její kolegyně ho dřela zase na patě. A se zbytkem jeho oděvu tomu bylo nejinak. Nezajímaly ho záplaty na kole­nou punčoch, nestaral se o skutečnost, že je jedním z mála lidí na světě, kteří používají provaz místo opasku, a byl naprosto spokojený s tunikou tak pomačkanou a špinavou, že i osoby jen mírně decentnější by se s ní štítily drhnout podlahu.</p>

<p>Mocná dubová brána Kamaaru byla otevřená, neboť válka na pláních Mišrak ak Thullu stovky leguí východně skončila. Ohromné armádní sbory, sebrané k této válce princeznou Se'Nedrou, se vrátily domů a v královstvích Západu opět zavládl mír. Belgarion, rivanský král a Nejvyšší vládce Západu, seděl na svém trůně v síni rivanských králů a Aldurův Orb byl opět na svém místě nad jeho hlavou. Znetvořený bůh Torak byl mrtev a celé eóny trvající ohrožení Západu navždy pominulo.</p>

<p>Stráže v městské bráně věnovaly projíždějící Dejrukově rodině jen letmou pozornost, a tak opustili Kamaar a vjeli na širokou a přímou císař­skou silnici, táhnoucí se na východ k Murosu a dále k sněhem pokrytým horám, oddělujícím Sendarii od zemí koňských klanů Algarie.</p>

<p>Jak vůz a mírná klisna stoupaly povlovným svahem za Kamaarem, ptáci kroužili a kličkovali v průzračném vzduchu okolo nich. Zpívali a trylkovali téměř jako na pozdrav a zastavovali se s třepotáním křídel nad vozem. Polgara zvedla svou dokonalou tvář a s prozářeným výrazem jim naslouchala</p>

<p>„Co říkají?" zeptal se jí Durnik.</p>

<p>Něžně se usmála. „Jen tak švitoří," odpověděla svým sytým hlasem. „Ptáci už jsou takoví. Většinou říkají, že jsou šťastni, že je ráno a že svítí slunce, a taky že už postavili hnízda. Většina z nich chce vyprávět o svých vejcích. Ptáci vždycky chtějí povídat o svých vejcích."</p>

<p>„A pochopitelně jsou šťastní, že tě vidí, co?"</p>

<p>„Podle mne ano."</p>

<p>„Mohla bys mě jednou naučit rozumět tomu, co říkají?"</p>

<p>Usmála se na něj. „Když budeš chtít. Ale není to nic kdovíjak prakti­ckého."</p>

<p>„Možná mi neuškodí znát i <emphasis>pár </emphasis>věcí, které nejsou praktické," odpově­děl s naprosto vážnou tváři.</p>

<p>„Ach, můj Durniku." Zasmála se a šťastně položila ruku na jeho. „Ty jseš můj poklad, víš to vůbec?"</p>

<p>Dejruk, sedící za nimi mezi vaky, truhlami a nářadím, které Durnik tak pečlivě vybral v Kamaaru, se usmál a těšil se z toho, že je součástí vřelého citu, který mezi nimi panuje. Nebyl na něco takového zvyklý. Vychoval ho, jestli se to tak dá nazvat, Zedar Odpadlík, muž, který vypadal jako Belgarat.  Zedar prostě hocha potkal v úzké uličce jednoho zapomenutého města a vzal ho s jistým záměrem s sebou. Hocha živil a šatil, nic víc, a jediné, co mu tento společník s pochmurnou tváří řekl, bylo: „Dej mi ru­ku, chlapče." A protože to byla jediná slova, která slyšel, bylo jediné, co dokázal říci, když ho ostatní našli: „Dej ruku." A protože nevěděli, jak by mu měli říkat, stalo se oslovení „Dejruku" i jeho jménem.</p>

<p>Když dojeli na vrchol toho táhlého kopce, na chvíli se zastavili, aby dopřáli koním trochu odpočinku. Ze svého pohodlného místa ve voze Dejruk přehlédl ohromnou plochu čistě olemovaných polí, svítících v dlouhých kosých paprscích ranního slunce sytou zelení. Pak se otočil a pohlédl zpět na Kamaar s jeho červenými střechami a najiskřící modroze­lený přistav, zaplněný loďmi z půltuctů království.</p>

<p>„Není ti zima?" zeptala se ho Polgara.</p>

<p>Dejruk zavrtěl hlavou. „Ne," řekl, „děkuju." Slova mu teď plynula  z úst daleko snadněji, přestože i nadále mluvil jen málo.</p>

<p>Belgarat si v sedle udělal pohodlí a mimoděk prohrábl svou krátkou bílou bradu. Oči měl ještě trochu kalné a mhouřil je, jako by pro něj i ranní slunce bylo příliš ostré. „Rád vyjíždím na cestu za slunka," řekl. „Připadá mi, že to je dobrou předzvěstí i pro celý její zbytek." Pak se za­šklebil. „Ale nevím, proč musí slunce zářit zase tak jasně."</p>

<p>„Necítíme se snad dnes ráno trochu choulostivě, otče?" zeptala se ho zlomyslně Polgara.</p>

<p>Otočil se v sedle a zazíral na ni strhanou tváří. „Tak jen do toho a řekni to, Pol. Jsem si jist, že nebudeš mít klid, dokud to neuděláš."</p>

<p>„Ale, otče," opáčila a její krásné oči byly rozšířené předstíranou nevin­ností, „proč si myslíš, že bych měla něco říkat?"</p>

<p>Jen zamručel.</p>

<p>„Jsem si jistá, že teď už víš sám nejlépe, že jsi to včera v nocí s tím pi­tím trochu přehnal," pokračovala. „Proč bych ti to měla říkat ještě já?"</p>

<p>„Teď opravdu nemám chuť v tomhle rozhovoru pokračovat, Polgaro,“ odpověděl stručně.</p>

<p>„Ale, ale, ty můj staroušku,“ řekla s předstíranou účastí. „Nechtěl bys, abych ti připravila něco, po čem by ses cítil lépe?“</p>

<p>„Děkuju, ale nechtěl,“ odpověděl. „Pachuť po tvých lektvarech přetr­vává několik dnů. To ať mě raději bolí hlava.“</p>

<p>„Když lék nechutná odporně, tak nemá účinek,“ poučila ho. Pak si stáhla s hlavy kápi. Měla dlouhé, velice černé vlasy, až na jeden sněhobílý pramen nad levým obočím. „Já tě ale varovala, otče,“ pokračovala neod­bytně.</p>

<p>„Polgaro,“ zasténal a otřásl se, „nemohli bysme přeskočit to tvoje 'já ti to říkala'?“</p>

<p>„Durniku, že jsi slyšel, jak jsem ho varovala,“ obrátila se Polgara na manžela.</p>

<p>Durnik se marně pokoušel zachovat vážnou tvář.</p>

<p>Stařec si jen povzdechl, pak sáhl do tuniky a vytáhl malou láhev. Zuby ji odšpuntoval a dal si dlouhý lok.</p>

<p>„Ale, otče,“ ozvala se Polgara znechuceně, „to jsi toho neměl včera dost?“</p>

<p>„Neměl, pokud se bude konverzace držet tohohle tématu.“ Pak podal lahvičku svému zeti. „Durniku?“ pobídl ho.</p>

<p>„Děkuju, Belgarate,“ odpověděl, „ale na mě je trochu brzo.“</p>

<p>„Pol?“ zeptal se pak Belgarat a nabídl i své dceři.</p>

<p>„Nebuď absurdní.“</p>

<p>„Jak chceš.“ Belgarat se ušklíbl, zazátkoval láhev a zase ji schoval. „Tak pojedeme dál, ne?“ navrhl. „Do Aldurova údolí je ještě daleko.“ A pobídl svého koně.</p>

<p>Těsně předtím, než vůz začal sjíždět z kopce dolů, ohlédl se Dejruk zpět na Kamaar a spatřil, jak z brány vyjíždí oddíl jezdců. Záblesky odra­žených slunečních paprsků zcela jasně napovídaly, že přinejmenším ně­které části jejich oděvů tvoří leštěná zbroj. Dejruk uvažoval, že to řekne ostatním, ale nakonec se rozhodl mlčet. Znovu se opřel dozadu a hleděl na modré nebe s roztroušenými bělostnými chomáčky mraků. Dejruk měl rád ráno. Ráno byl den vždy plný příslibů. Zklamání se obvykle dostavila až později.</p>

<p>Vojáci, kteří vyjeli z Kamaaru, je dostihli dříve, než ujeli další míli. Velitelem oddílu byl jednoruký sendarský důstojník se zahořklou tváří. Když jeho muži dojeli vůz, zůstali s odstupem vzadu a on sám zajel k postranici. „Vaše Milosti,“ pozdravil ze sedla strohou úklonou formálně Polgaru.</p>

<p>„Generále Brendigu,“ odpověděla mu pokývnutím. „Dnes jste vzhůru brzy.“</p>

<p>„Vojáci jsou téměř vždy brzy vzhůru, Vaše Milosti.“</p>

<p>„Brendigu,“ ozval se Belgarat s nádechem podráždění, „je to snad ná­hoda, anebo nás sledujete schválně?“</p>

<p>„Sendarie je velice pořádkumilovné království. Pradávný,“ odpověděl neurčitě Brendig. „Usilujeme o to, aby se náhody nestávaly.“</p>

<p>„Myslel jsem si to,“ řekl mrzutě Belgarat. „Tak co Fulrach zase chce?“</p>

<p>„Jeho Veličenstvo mělo pocit, že by byla na místě čestná eskorta.“</p>

<p>„Já znám cestu, Brendigu. Koneckonců jsem ten výlet už párkrát v minulosti podnikl.“</p>

<p>„O tom nepochybuji, Pradávný Belgarate,“ přitakal nevzrušeně Bren­dig. „Eskorta je tu kvůli přátelství a úctě.“</p>

<p>„Mám to chápat tak, že se nedáš odbýt?“</p>

<p>„Rozkaz je rozkaz, Pradávný.“</p>

<p>„Nemohli bychom vynechat toho 'Pradávného'?“ zeptal se Belgarat trpitelsky.</p>

<p>„Na otce dnes dolehly roky, generále.“ Polgara se pousmála: „Všech sedm tisíc najednou.“</p>

<p>Brendig se málem usmál. „Zajisté, Vaše Milosti.“</p>

<p>„Ale proč jsme dnes ráno tak formální, můj milý Brendigu?“ zkouma­la. „Známe se přece dost dobře, abychom mohli vynechat všechny tyhle nesmysly.“</p>

<p>Brendig na ni nejistě pohlédl. „To jste zapomněla na naše první se­tkáni?“ zeptal se.</p>

<p>„Pokud si pamatuju, tak jsi nás tehdy zatkl, nebo ne?“ vmísil se Durnik s potlačovaným úsměvem.</p>

<p>„No...,“ Brendig nejistě zakašlal, „to není přesné, mistře Durniku. Ve skutečnosti jsem jen tlumočil pozvání Jeho Veličenstva, abyste ho navštívili v paláci. V každém případě paní Polgara, tvá budoucí žena, vystupovala jako vévodkyně z Eratu, jestli si vzpomínáš.“</p>

<p>Dumik přikývl.“Ano, bylo to tak.“</p>

<p>„Měl jsem možnost podívat se do nějakých starých knih o heraldice a objevil jsem něco zajímavého. Věděl jsi, mistře Durniku, že tvá žena opravdu je vévodkyní z Eratu?“</p>

<p>Dumik zamžikal. „Pol?“  řekl nevěřícně.</p>

<p>Polgara jen pokrčila rameny. „Už jsem na to málem zapomněla,“ pro­hodila. „Je to tak dávno.“</p>

<p>„Nicméně ten titul je stále v platnosti, Vaše Milosti,“ ujistil ji Brendig. „Každý nájemce půdy v okresu Erat platí každoročně malou daň na vaše sendarské konto.“</p>

<p>„Jak únavné,“ poznamenala.</p>

<p>„Počkej okamžik, Pol,“ vpadl ostře Belgarat, oči měl pojednou převe­lice jasné. „Brendigu, jak je asi velké to konto mojí dcery - jen tak za­okrouhleně?'</p>

<p>„Pokud tomu rozumím, tak několik miliónů,“ odpověděl Brendig.</p>

<p>„Výborně,“ zvolal Belgarat a oči mu mohly vypadnout z důlků. „Výborně, výborně.“</p>

<p>Polgara mu uštědřila přímý pohled. „Copak se ti teď asi rojí v hlavě, otče?“ zeptala se ho kousavě.</p>

<p>„Jen to, že mi děláš radost, Pol,“ pronesl blahosklonně. „Každý táta by přece měl radost, kdyby se dozvěděl, že si jeho dítě vede tak znamenitě.“ Otočil se zpět k Brendigovi. „Řekni mi, generále, kdo vlastně pečuje o ten majeteček mojí dcery?“</p>

<p>„Je ve správě Koruny, Belgarate,“ odtušil Brendig.</p>

<p>„Ale to musí být pro nebohého Fulracha hrozné břímě,“ poznamenal Belgarat zamyšleně, „zvláště když uvážíme všechny jeho další povinnos­ti. Možná bych měl sám -“</p>

<p>„Zapomeň na to, Šedivce,“ řekla pevně Polgara.</p>

<p>„Já myslel jen na -“</p>

<p>„Ano, otče. Dobře vím, na cos myslel. Těm penězům je dobře tam, kde jsou.“ Belgarat si povzdychl. „Ještě nikdy jsem nebyl bohatý,“ posteskl si toužebně.</p>

<p>„Pak ti to ani nemůže chybět, nebo ano?“</p>

<p>„Jseš jako křemen, Polgaro - když necháš vlastního ubohého starého otce takhle deprimovaného.“</p>

<p>„Tisíce let jsi žil bez peněz a majetku, otče, A jsem si téměř jistá, že to nějak přežiješ i dál.“</p>

<p>„A jak ses vůbec stala vévodkyní z Eratu?“ zeptal se Durnik.</p>

<p>„Prokázala jsem laskavost vévodovi z Vo Wakune,“ odpověděla. „Něco, co nemohl vykonat nikdo jiný. Byl mi velice zavázán.“</p>

<p>Durnik vypadal ohromeně. „Ale Vo Wakune bylo zničeno již před ně­kolika tisíci lety,“ zaprotestoval.</p>

<p>„Ano, já vím.“</p>

<p>„Asi budu mít ještě problémy, než si na to všechno zvyknu.“</p>

<p>„Přece jsi věděl, že nejsem jako jiné ženy,“ připomenula mu.</p>

<p>„To ano, ale...“</p>

<p>„Opravdu tě tolik zajímá, jak jsem stará?  Změní to snad něco?'</p>

<p>„Ne,“ pospíšil si, „ani nápad.“</p>

<p>„Tak se o to nestarej.“</p>

<p>Cestovali poklidným tempem jižní Sendarii a každou noc se zastavo­vali v solidních a pohodlných hostincích, řízených tolnedriánskými legio­náři, kteří střežili a udržovali císařskou silnici, až třetího dne odpoledne po svém odjezdu z Kamaaru dorazili do Murosu. Obrovská stáda koní z Algarie doslova zaplňovala akry a akry ohrad na východ od města a oblak prachu, zvířený jejich kopyty, zakrýval oblohu. Muros nebyl během se­zóny tahu koní příjemným městem. Byl dusný, špinavý a hlučný. Belga­rat navrhl, aby jím jen projeli a na noc se zastavili v horách, kde nebude vzduch tak prosycený prachem a okolí bude příjemnější.</p>

<p>„To nás chcete doprovázet celou cestu až do Údolí?“ zeptal se generála Brendiga, když minuli ohrady s koňmi a zamířili Velkou severní cestou k horám.</p>

<p>„Ee... ve skutečnosti ne, Belgarate,“ odpověděl Brendig, zíraje kupředu na skupinu algarských jezdců, která se k nim blížila po silnici. „Ve sku­tečnosti se někde tady rozloučíme.“</p>

<p>Velitel algarských jezdců byl vysoký muž s tváři podobnou dravému ptáku, cestoval oděný do koženého šatu a jediná havraní kadeř na vyho­lené hlavě za ním vlála. Když dojel k vozu, vztyčil se v sedle. „Generále Brendigu,“ pozdravil tiše sendarského důstojníka a pokývl na přivítanou.</p>

<p>„Můj pane Hettare,“ odpověděl Brendig srdečně.</p>

<p>„Hettare, co tu děláš?“ dožadoval se Belgarat</p>

<p>Hettarovy oči se údivem rozšířily. „Jen ženu stádo koní přes hory, Bel­garate,“ řekl nevinně. „Hned se zase vracím a myslel jsem, že bys mohl uvítat nějakou společnost.“</p>

<p>„Zvláštní, že ses zrovna teď objevil právě tady.“</p>

<p>„To ano, že?“  Hettar pohlédl na Brendiga a zamrkal.</p>

<p>„Na co si to tu hrajete?“ zeptal se jich Belgarat. „Nepotřebuju žádný dozor a už vůbec nechci mít vojenský doprovod, kamkoli se hnu. Jsem dokonale schopen se o sebe postarat“</p>

<p>„To všichni dobře víme, Belgarate,“ namítl Hettar smířlivě. Pohlédl k vozu. „Je milé tě znovu vidět, Polgaro,“ řekl srdečně. Pak se zlomyslně obrátil k Durnikovi. „Usedlý život ti svědčí, příteli,“ dodal. „Myslím, že jsi přibral hezkých pár liber.“</p>

<p>„A mně se zdá, že i tobě dává žena na talíř nějak větší porce.“ Durnik se na přítele zakřenil.</p>

<p>„Copak je to už poznat?“ zeptal se Hettar.</p>

<p>Durnik vážně přikývl.“Pomalu, ale jistě,“ ujistil ho.</p>

<p>Hettar se zatvářil smutně a pak zamrkal na Dejruka. Dejruk a Hettar spolu vždy dobře vycházeli, možná proto, že ani jeden z nich necítil něja­kou potřebu zaplňovat ticho zbytečným mluvením.</p>

<p>„Zde vás opustím,“ řekl Brendig. „Byla to příjemná cesta.“  Uklonil se Polgaře a pokývl Hettarovi. A pak se svým oddílem, řinčícím v jeho sto­pách, zamířil zpět k Murosu.</p>

<p>„Tak o tomhle si s Fulrachem promluvím,“ pohrozil Belgarat Hettaro­vi, „a s tvým otcem jakbysmet.“</p>

<p>„To je jedna z cen nesmrtelnosti, Belgarate,“ opáčil Hettar mírně. „Lidé k tobě prostě cítí úctu - dokonce i když nechceš. Tak pojedeme?“</p>

<p>Hory na východě Sendarie nebyly tak vysoké, aby jim cestu nějak zvlášť znepříjemňovaly. Obklopeni divoce vyhlížejícími algarskými jezdci putovali poklidným tempem po Velké severní cestě hlubokými le­sy a míjeli zurčící horské potůčky. Na jednom místě, kde se zastavili, aby dopřáli koním odpočinku, seskočil Durnik z vozu a zašel k okraji cesty, zamyšleně zíraje na tůň pod malým pěnícím se vodopádem.</p>

<p>„Máme nějak zvlášť naspěch?“ zeptal se Belgarata.</p>

<p>„Ani ne. Proč?“</p>

<p>„Jen mě napadlo, že by tohle mohlo být skvělé místo, kde bychom po­obědvali,“ pronesl kovář neohrabaně.</p>

<p>Belgarat se rozhlédl. „Jestli chceš, tak proč ne.“</p>

<p>„Výborně.“ A s týmž mírně nepřítomným pohledem zašel Durnik do vozu a z jednoho vaku vyndal klubko tenkého voskovaného provázku. Pak na jeden konec opatrně přivázal háček s pestrým kouskem příze a šel se poohlédnout po nějakém tenkém a pružném prutu. Pět minut nato už stál na balvanu vyčnívajícím z tůně a nahazoval udici do bublající vody pod vodopádem.</p>

<p>Dejruk slezl dolů k potoku, aby se díval. Durnik nahazoval doprostřed hlavního proudu tak, aby rychle plynoucí zelenavá voda zanesla návnadu do hlubin tůně.</p>

<p>Zhruba po půlhodině je Polgara zavolala. „Dejruku, Durniku, oběd je hotov.“</p>

<p>„Ano, drahá,“ odpověděl nepřítomně Durnik. „Hned.“</p>

<p>Dejruk se poslušně vrátil do vozu, ale zrak mu neustále zalétal zpátky k čeřící se vodě. Polgara po něm střelila krátkým vědoucím pohledem a pak mu dala maso a sýr na chleba, aby si mohl svůj oběd odnést zpátky na břeh.</p>

<p>„Děkuju,“ řekl jí prostě.</p>

<p>Durnik pokračoval s výrazem krajního zaujetí v rybolovu. Polgara na­konec také sešla dolů k tůni. „Durniku,“ zavolala. „Oběd.“</p>

<p>„Ano,“ odpovědět, ale oči od vody neodtrhl. „Už jdu.“ A znovu na­hodil udici.</p>

<p>Polgara si povzdechla. „Tak dobře,“ rezignovala. „Každý muž asi musí mít minimálně jednu vadu.“</p>

<p>Uběhla další půlhodina a Durnik se začal tvářit zmateně. Seskočil s kamene na břeh a zůstal tam stát, škrábaje se na hlavě a zmateně zíraje na bouřlivou vodu. „Já přece vím, že tam jsou,“ řekl Dejrukovi. „Prostě je cítím.“</p>

<p>„Tady,“ řekl Dejruk a ukázal na hluboký, pomalu se otáčející vír poblíž břehu.</p>

<p>„Určitě budou někde dál, Dejruku,“ zareagoval pochybovačně Durnik.</p>

<p>„Tady,“ opakoval Dejruk a znovu ukázal na totéž místo.</p>

<p>Durnik pokrčil rameny. „Když jinak nedáš,“ prohlásil skepticky a na­hodil svou návnadu do víru. „Ale stejně si myslím, že budou spíš v hlav­ním proudu.“</p>

<p>A pak se najednou jeho prut ostře napjal do vysokého, chvějivého ob­louku. V rychlém sledu vytáhnul čtyři pstruhy; velké, robustní pstruhy se stříbřitě kropenatými boky a zahnutou tlamou s jehlovitými zuby.</p>

<p>„Proč ti trvalo tak dlouho najít správné místo?“ zeptal se ho Belgarat později, když už byli zase na cestě.</p>

<p>„Takovou tůň musíš pročesat metodicky, Belgarate,“ ochotně vysvět­loval Durnik. „Začneš na jedné straně a postupuješ kousek po kousku, hod za hodem na druhou stranu.“</p>

<p>„Aha.“</p>

<p>„Je to jediný způsob, jak si být skutečné jistý, že nic nevynecháš.“</p>

<p>„Ovšem.“</p>

<p>„Ale stejně jsem si byl už předem jist, kde je najdu.“</p>

<p>„Přirozeně.“</p>

<p>„Ale chtěl jsem prostě postupovat tím správným způsobem. Jistě to chápeš.“</p>

<p>„Dokonale,“ zakončil rezolutně Belgarat.</p>

<p>Když přejeli hory, obrátili se k jihu a projížděli obrovské travnaté pláně algarské roviny, kde se na nezměrném zeleném moři trávy, čechraném a rozvlňovaném neustálým východním větrem, pásla stáda koní. Ačkoli Hettar silně naléhal, aby se zastavili v Pevnosti algarských klanů, Polgara to zamítla.  „Vyřiď Čo-Hagovi a Silar, že je navštívíme někdy později,“ prohlásila, „ale teď raději pojedeme rovnou do Údolí. Zabere nám asi celé léto, než dáme matčin dům natolik do pořádku, aby se v něm dalo bydlet.“</p>

<p>Hettar zklamaně přikývl a pak jim krátce zamával na pozdrav a spolu se svými soukmenovci zamířil na východ přes vlnící se travnaté pláně k hoře podobné Pevnosti svého otce Čo-Haga, vůdce kmenových náčel­níků Algarie.</p>

<p>Domek, který patříval Polgařině matce, se nacházel v údolí mezi oblými vršky, označujícími severní hranici Aldurova údolí. Chráněnou mýtinou protékal zurčivý potůček a podél údolíčka stálo několik stromů, břízy promíšené s cedry. Domek byl postaven z kamenů; šedých, naru­dlých a hnědých, které byly napasovány jeden na druhý. Bylo to široké nízké stavení, značně větší než to, co označuje slovo „domek“. Nikdo zde nebydlel už víc než tři tisíciletí a došková střecha, stejně jako dveřní a okenní rámy, již dávno vzdaly marný boj se živly a zanechaly čnít k nebi jen holé stěny porostlé ostružinami. Nicméně toto místo bylo prodchnuto zvláštním pocitem čekání, jako kdyby Poledra, žena, co tu žila, vložila do samotných kamenů vědomí, že se sem jednoho dne vrátí její dcera.</p>

<p>Dorazili sem uprostřed nádherného odpoledne a Dejruk, ukolébaný skřípáním kol, se propadl do spánku. Když se vůz zastavil, Polgara ho lehkým dotykem probudila. „Dejruku,“ řekla mu, „už jsme tady.“ Ote­vřel oči a poprvé spatřil místo, kterému bude už navždy říkat domov. Uviděl větrem ošlehanou skořepinu domku, zasazenou do vysoké ze­lené trávy. Uviděl lesy všude kolem, spatřil bílé kmeny bříz stojící mezi temně zelenými cedry a také potok. To místo slibovalo ohromné možnosti. To si hned uvědomil. Potok se pochopitelně hodil k pouštění lodiček a házení žabek a když už mu nespadne shůry žádná inspirace, tak tam alespoň může spadnout sám. Několik stromů vypadalo jako stvořených k lezení na ně a jedna obrovská bělostná bříza s větvemi nad potokem slibovala fascinující kombinaci: vylézt na strom a sou­časně spadnout do potoka.</p>

<p>Vůz zastavil na táhlém kopci mírně se svažujícím směrem k domu. Byl to takový svah, po kterém by se ideálně běželo v takovýto den, kdy je obloha jasné modrá a posetá chomáčky bělostných mráčků unášených větrem. Tráva až po kolena by zářila ve slunečním svitu a země pod jeho nohama by byla pružná a pevná a sladce vonící vítr, běžící dolů tím tá­hlým svahem, by byl omamující.</p>

<p>A pak zcela zřetelně ucítil přetrvávající pocit hlubokého smutku, smut­ku, který zde nezměněn přetrvával století za stoletím; ohlédl se na Belgaratovu věkem poznamenanou tvář a zahlédl osamělou slzu, stékající po starcově vousem zarostlé tváři, jež zmizela v jeho krátce zastřižené bílé bradě.</p>

<p>I přes Belgaratův žal pro ztracenou ženu byl Dejruk s tímto malým zeleným údolím, s jeho stromy a svěží loukou nadmíru spokojen. Usmál se a řekl: „Domov,“ vychutnávaje to slovo. Jeho zvuk se mu zalíbil.</p>

<p>Polgara mu vážně pohlédla do tváře. Její oči byly veliké a zářící a jejich barva se měnila podle nálady, přecházela ze světle modré tak jasné, že byly oči téměř šedé, až do temně levandulové. „Ano, Dejruku, „odpověděla svým výrazným hlasem. „Domov.“ Pak ho objala a jemně přitiskla k sobě a v jejím něžném objetí byla všechna touha po tomto místě, která ji provázela neklidnými staletími, v nichž se svým otcem pra­covala na jejich nekonečném úkolu.</p>

<p>Kovář Durnik zamyšleně hleděl na mýtinu, rozkládající se v zářivém slunečním světle pod nimi, a v duchu všechno zvažoval, plánoval, zaři­zoval a předělával. „Chvíli nám zabere, než to dáme do pořádku, Pol,“ řekl své nevěstě.</p>

<p>„Máme na to všechen čas světa, Durniku,“ odpověděla Polgara se za­sněným úsměvem.</p>

<p>„Pomůžu ti vyložit vůz a postavit stany,“ řekl Belgarat, probíraje se zamyšleně bradkou. „Odpoledne bych pak asi měl zajít dolů do Údolí –  promluvit si s Beldinem a dvojčaty a podíval se do své věže -<emphasis> </emphasis>a podob­ně.“</p>

<p>Polgara mu věnovala dlouhý upřený pohled. „Jen odtud tolik nepospí­chej, otče,“ zarazila ho. „S Beldinem jsi přece mluvil před měsícem v Rivě a svou věž jsi často nenavštívil celá desetiletí. Už jsem přišla na to, že pokaždé, když je potřeba něco udělat, máš najednou nějaké zařizování někde jinde.“</p>

<p>Belgaratova tvář nabyla výraz dotčené nevinnosti. „Ale, Polgaro…“ za­čal protestovat.</p>

<p>„Ale teď ti to nevyjde, otče,“ oznámila mu rázně. „Když budeš dva týdny - nebo pár měsíců - pomáhat Durnikovi, určitě to na tobě neza­nechá trvalé následky. Nebo bys nás chtěl tady nechat napospas zimním vánicím?“</p>

<p>Belgarat pohlédl s určitou nechutí na kostru domu stojícího na úpatí kopce a zvážil ty hodiny dřiny, které si vyžádá, než bude opět obyvatelný. „Ale to ne, Pol,“ pospíšil si až příliš horlivě. „Rád tu zůstanu a přiložím ruku k dílu.“</p>

<p>„Věděla jsem, že se na tebe mohu spolehnout, otče,“ řekla sladce.</p>

<p>Belgarat kriticky pohlédl na Durnika, pokoušeje se odhadnout rozsah kovářových záměrů. „Doufám, že nechceš všechno dělat jen rukama,“ navrhl pokušitelsky. „Myslím tím… no, my přece máme i jiné možnosti, však víš.“</p>

<p>Durnik se zatvářil trochu rozpačitě, na jeho prosté přímé tváři se ob­jevil výraz mírného nesouhlasu. „No… ee… já vážně nevím, Belgarate,“ protáhl pochybovačně. „Nejsem si jist, že se mi to líbí. Když všechno udělám rukama, hned poznám, jestli jsem to udělal dobře. V tom druhém způsobu, jak dělat věci, se ještě tak dobře nevyznám. Připadá mi spíš jako podvod - jestli mi rozumíš.“</p>

<p>Belgarat si povzdechl. „Bál jsem se, že se na to budeš dívat takhle.“ Zavrtěl hlavou a napřímil se. „Tak dobře, pojďme dolů a začněme.“</p>

<p>Vyčistit pozůstatky, které se za tři tisíciletí nahromadily ve všech kou­tech domu, znovu zabudovat rámy dveří a oken a vztyčit kostru střechy a pokrýt ji taškami jim zabralo asi měsíc. A trvalo by to dvakrát tak dlou­ho, kdyby Belgarat pokaždé, když se Durnik otočil zády, zuřivě nepod­váděl. Vždy, když u toho nebyl kovář, se nejrůznější druhy nudných úkolů udělaly nějak samy od sebe. Jednou například Durnik odjel s vo­zem pro další materiál; jakmile byl z dohledu, zahodil Belgarat sekeru, s níž klopotně přitesával trám, pohlédl vážně na Dejruka a sáhl do kazajky pro kameninovou butýlku s pivem, kterou uzmul z Polgařiných zásob. Dal si dlouhý lok, pak soustředil sílu své vůle na vzpumý trám a uvolnil ji jediným slovem, které zamumlal. Na všechny strany se rozlétly bílé plát­ky dřeva, bylo to hotové krupobití. Když byl trám dokonale hladký, po­hlédl stařec se spokojeným ušklíbnutím na Dejruka a spiklenecky mrkl. Dejruk mu s dokonale vážnou tváří mrknutí oplatil.</p>

<p>Hoch viděl už předtím, jak se čaruje. Zedar Odpadlík byl čaroděj a stejně tak i Ktačik. Čarování tedy bylo samozřejmé, protože skoro celý život se o hocha starali lidé s tímto zvláštním darem. Ale nikdo z osta­tních neměl onu auru nenucené pravomoci, onu vervu, s níž Belgarat prováděl své umění. Téměř mimovolný způsob, s nímž stařec dělal ne­možné, se zdál tak snadný, jako by ani nestál za zmínku, což je znak pra­vého virtuóza. Dejruk pochopitelně věděl, jak se to dělá. Asi nikdo ne­může strávit tolik času s různými čaroději, aniž by nakonec neměl něja­kou teorii. Snadnost, se kterou Belgarat prováděl věcí, ho někdy téměř ponoukala, ať to zkusí sám, ale kdykoliv o tom uvažoval, zjistil, že vlast­ně není nic, co by chtěl udělat tak naléhavě.</p>

<p>Věci, které se hoch naučil od Durnika, byly sice mnohem přirozenější, nicméně téměř stejně pronikavé. Dejruk skoro okamžitě přišel na to, že neexistuje v podstatě nic, co by kovář nedokázal udělat vlastníma ruka­ma. Uměl zacházet snad s každým známým nástrojem. Dokázal pracovat se dřevem a kamenem stejně snadno jako se železem a bronzem. A se stejnou zručností uměl postavit dům jako vyrobit židli nebo postel. Jak ho Dejruk pozorně sledoval, naučil se stovky malých triků a grifů, kterými se odlišuje fachman od amatérského břídila.</p>

<p>Polgara se starala o všechny domácí záležitosti. Stany, ve kterých spali během rekonstrukce domu, byly stejně čisté jako každá domácnost. Lůž­ka se denně větrala, pravidelně se vařilo a vyprané prádlo se rozvěšovato kolem, aby uschlo. Při jedné příležitosti se Belgarat, který přišel vyžebrat nebo ukrást další pivo, kriticky zahleděl na svou dceru, spokojeně si broukající a vyřezávající z kotlíku kusy právě dovařeného mýdla. „Pol,“ oslovil ji kysele, „jseš  nejmocnější žena na světě. Máš víc titulů, než mů­žeš spočítat, a na světě není král, co by se ti automaticky nepoklonil. můžeš mi laskavé prozradit, proč proboha pokládáš za nutné vyrábět mýdlo tímhle způsobem? Je to těžká a nepříjemná práce a ten zápach je příšer­ný.“</p>

<p>Klidně pohlédla na otce. „Nejmocnější ženou světa jsem byla celá ti­síciletí, Šedivce,“ odpověděla. „Králové se mi klanějí stovky let a všechny své tituly jsem už zapomněla. Ale tohle je poprvé, kdy jsem se vdala. Vždycky jsme na tyhle věci byli příliš zaměstnaní. A já se opravdu chtěla vdát - a zatím jsem celý svůj život strávila jen přípravou na to. Znám všechno, co má dobrá žena znát, a umím dělat všechno, co má dobrá žena umět dělat. Tak mě, otče, prosím tě nekritizuj a nepleť se mi do toho. Ještě nikdy v životě jsem nebyla takhle šťastná.“</p>

<p>„Jako když vyrábíš mýdlo?“</p>

<p>„Ano, to k tomu patří.“</p>

<p>„Ale je to taková ztráta času,“ namítl. Udělal nepatrný pohyb a tabulka mýdla, která tu předtím nebyla, se připojila k ostatním, které vyrobila</p>

<p>„Táto!“ rozzlobila se a dupla. „Okamžitě s tím přestaň!“</p>

<p>Zvedl dva kousky mýdla, svůj a její. „Můžeš mi říct, Pol, jaký je mezi nimi rozdíl?“</p>

<p>„Ten svůj jsem udělala s láskou a ten tvůj je jen trik.“</p>

<p>„Ale šaty vyperou oba stejně.“</p>

<p>„Moje ne,“ řekla a vzala mu jeho mýdlo z ruky. Zvedla je a podržela na dlani. Pak ho v jediném záblesku spálila a ono zmizelo.</p>

<p>„To bylo trochu pošetilé. Pol,“ poznamenal.</p>

<p>„Myslím, že občasnou pošetilost máme v rodině,“ odpověděla klidně. „Jen se vrať zpátky ke své práci, otče, a nech mě s mojí.“</p>

<p>„Jseš skoro tak špatná jako Durnik,“ obvinil ji.</p>

<p>Přikývla a spokojeně se usmála.  „Vím. Asi proto jsem si ho vzala.“</p>

<p>„Dejruku, pojď pryč,“ řekl Belgarat chlapci a otočil se k odchodu. „Tohle by mohlo být nakažlivé a nechci, abys to taky chytl.“</p>

<p>„Ach,“ vzpomněla si. „A ještě něco, otče. Drž se dál od mých zásob. Když budeš chtít pivo, stačí říct.“</p>

<p>Belgarat beze slova s urazeným výrazem odkráčel. Ale hned jak byli za rohem, vytáhl Dejruk zpoza haleny hnědou butylku a beze slova ji podal starci.</p>

<p>„Výborně, chlapče,“ zakřenil se Belgarat. „Vidíš, jak je to jednoduché, když to jednou zkusíš?“</p>

<p>Celé léto a značnou část dlouhého zlatavého podzimu, jenž následoval, pracovali všichni čtyři na opravě domu, a mohli v něm tedy přečkat zimu. Dejruk dělal co mohl, aby byl také užitečný, i když častěji jeho pomoc spočívala především v dělání společnosti a vyhýbání se tomu, aby ho nezašlápli.</p>

<p>Když přisel sníh, celý svět jako by se změnil. Ještě více než předtím se osamělý domek stal teplým a bezpečným přístavem. Hlavní místnosti, kde jídávali a sedávali o dlouhých večerech, vévodil obrovský kamenný krb, který jim poskytoval jak teplo, tak světlo. Dejruk, trávící svůj čas až na ty opravdu nejmrazivější dny neustále venku, býval během těchto zla­tých, ohněm ozářených hodin mezi večeří a večerkou většinou již ospalý a často lehával na kožešinové předložce před krbem a hleděl do tančících plamenů, dokud se mu oči pomalu nezavřely. A později se probouzel v chladné tmě svého pokojíku, teplé, pod sebou zmuchlané přikrývky měl přitisknuté k bradě a věděl, že ho sem odnesla Polgara a uložila ho. Vždy se šťastně usmál a znovu usnul.</p>

<p>Durnik mu pochopitelně vyrobil sáňky a onen dlouhý táhlý vrch, spa­dající dolů do jejich údolí, byl pro sáňkování jako stvořený. Sníh nebyl natolik hluboký, aby do něj sáňky zapadly, a tak Dejruk dokázal ujet díky ohromné rychlosti, kterou měl nahoře, překvapující vzdálenost z louky na vršku až k patě kopce.</p>

<p>Absolutní vrchol celé sáňkářské sezóny nastal jednoho třeskutě mrazivého podvečera, právě když slunce zapadlo za hradbu nacho­vých mračen na západním horizontu a obloha ztmavla do bledého zimničného tyrkysu. Dejruk těžce vystupoval zmrzlým sněhem na vrcholek kopce a za sebou táhl sáňky. Když se ocitl až nahoře, na chvíli se zastavil, aby si odpočinul. Jejich dům s deskovou střechou byl hluboko pod ním uhnízdčný ve sněhových závějích, zlatých díky světlům v oknech, a sloup namodralého kouře se zvedal z komína rovně jako šíp do mrtvého bezvětří.</p>

<p>Dejruk se usmál, zalehl na sáňky a odstrčil se. Podmínky pro sjezd byly v ideální konstelaci. Nebyl ani nejmenší vánek, který by brzdil jeho prudký sešup, a tak postupně nabral úžasnou rychlost. Prolétl loukou a pak mezi stromy. Bílé břízy a temné stinné cedry se jen míhaly, jak se řítil lesíkem. Mohl dojet ještě dál, kdyby v cestě nebyl potok. Ale i takovéto zakončení jeho velejízdy bylo nádherné, protože břeh byl vysoký několik stop, a Dejruk se sáňkami plachtili vzduchem nad temnou vodou dlouhou krásnou křivkou, která najednou skončila dramatickým praskáním ledu a žbluňknutím.</p>

<p>Polgara s ním měla dlouhý rozhovor, když se poté vrátil domů, celý se klepal a na šatech a vlasech se mu začínal tvořit led. Všiml si, jaký má Polgara sklon dramatizovat věci — zvlášť když se naskytne příležitost, aby s někým hovořila o jeho omylech. Dlouze se na něj zahleděla a oka­mžitě mu připravila odporně chutnající medicínu, kterou do sebe velkory­se obrátil. Pak z něj začala stahovat zmrzlé šaty a přitom neustále pronáše­la komentáře. Měla krásný hlas a nádherně strohý jazyk. Její intonace a modulace vydaly za celé knihy. Ale Dejruk by koneckonců dal přednost kratší a poněkud méně vyčerpávající rozmluvě o své poslední nehodě - obzvláště s ohledem na to, že Belgarat a Durnik se marně pokoušeli za­krýt široké úšklebky, když s ním Polgara mluvila a současně ho drhla velkou a hrubou osuškou.</p>

<p>„No jo,“ poznamenal Durnik, „aspoň se už nebude muset tenhle týden koupat.“</p>

<p>Polgara ustala v sušení hošíka a pomalu se otočila, zrak upřen na man­žela. Netvářila se nijak zvlášť výhružně, ale oči měla jako dva kusy ledu. „Něco jsi povídal?' zeptala se ho.</p>

<p>„Ee... ne, drahoušku,“ ujistil ji spěšně. „Vlastně nic.“ Trochu nejistě se podíval na Belgarata a pak vstal. „Asi bych měl dojít pro nějaké další dře­vo,“ pronesl.</p>

<p>Jedno z Polgařiných obočí vylétlo vzhůru a její pohled se přenesl na otce. „Noo?“ protáhla</p>

<p>Zamžikal a jeho tvář mohla sloužit jako přiklad naprosté nevinnosti.</p>

<p>Její výraz se nezměnil, ale ticho se stalo tíživé až zlověstné.</p>

<p>„Ostatně, proč bych ti nepomohl, Durniku?“ navrhl nakonec stařec a také vstal. Pak oba vyšli ven a zanechali Dejruka s Polgarou o samotě.</p>

<p>Otočila se zpět k němu. „Tak tys jel až z vrcholku kopce a přímo přes louku?“ zeptala se poměrně klidně.</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„A pak lesem?“</p>

<p>Opět přikývl.</p>

<p>„A potom přímo přes břeh do potoka?“</p>

<p>„Ano, prosím,“ přitakal.</p>

<p>„A předpokládám, že tě nenapadlo skulit se ze sáněk ještě předtím, než přejely břeh a sletěly do potoka?“</p>

<p>Dejruk opravdu nebyl příliš hovorný hoch, ale cítil, že jeho role v celé té aféře potřebuje malé objasnění. „No,“ začal, „moc jsem o seskočení neuvažoval, ... ale asi bych o něm stejně neuvažoval, i kdyby mě to na­padlo.“</p>

<p>„Tak to máš pro to jistě nějaké vysvětlení.“</p>

<p>Dychtivě se na ni podíval. „Všechno až do té chvíle šlo tak nádherně, ... no, prostě se mi nezdálo správné sesednout jen proto, že pár věcí začlo jít špatně.“</p>

<p>Následovalo dlouhé ticho. „Chápu,“ řekla nakonec a zatvářila se váž­ně. „Takže to bylo v podstatě morální rozhodnutí, ta jízda na sáňkách přímo do potoka?“</p>

<p>„Myslím, že se to tak dá říct; ano.“</p>

<p>Ještě se na něj chvíli upřeně dívala a pak pomalu schovala tvář do dla­ní. „Nejsem si úplně jistá, že mám sílu tohle všechno snášet znovu od za­čátku,“ pronesla tragickým hlasem.</p>

<p>„Co všechno?“  zeptal se trochu poplašeně.</p>

<p>„Vychovat Gariona bylo málem nad moje síly,“ odpověděla, „ale do­konce ani on by nemohl přijít s nelogičtějším vysvětlením něčeho, co udělal.“  Pak se na něj podívala, šťastně se rozesmála a objala ho. ,Ach, Dejruku,“ vzdychla a pevně ho k sobě přitiskla; a všechno bylo zase v po­řádku.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola druhá</strong></p>

<p>belgarat čaroděj byl muž s mnoha skvrnami na charakteru. Nikdy mu nevoněla tělesná práce, zato možná až příliš mu vonělo černé pivo. Sem tam byl na štíru s pravdou a měl dosti značnou nejistotu, co se týče některých jemností osobního vlastnictví. Společnost žen pochybného charakteru nijak zvlášť neurážela jeho jemnocit a jeho volba slovních vý­razů se často lišila od náležitých norem.</p>

<p>Polgara Čarodějka byla ženou téměř nadlidské vůle a strávila několik tisíc let úsilím změnit svého toulavého otce, ale bez nějakého viditelného úspěchu. Nicméně v tom pokračovala i přes téměř nepřekonatelné pře­kážky. Staletí za staletími bojovala statečný partyzánský boj se špatnými zvyky svého otce. Jen s lítostí se vzdala, co se týče jeho nedbalosti a ošuntělosti. Vztekle ustoupila v případě klení a lhaní. Ale přes opakované porážky zůstala jako křemen ohledně pití, krádeží a ženských. Z nějakého podivného důvodu cítila, že je její svatou povinností bojovat s těmito špatnostmi na život a na smrt.</p>

<p>Jelikož Belgarat odložil cestu do své věže v Aldurově údolí až na příští jaro, mohl Dejruk sledovat z první ruky tyto nekonečné a neuvěřitelně spletité potyčky otce a dcery, jimiž si vyplňovali občasná období klidu. Polgařiny komentáře o starém lenochovi, povalujícím se v její kuchyni a spotřebovávajícím teplo z jejího krbu, jakož i dobře vychlazené pivo z jejích zásob, byly dobře mířené a Belgaratovy umné výmluvy prozrazovaly staletí přímo umělecké vybroušenosti. Ale Dejruk toto kousavé popicho­vání a dobromyslně prostořeké odpovědi prohlédl. Pouto mezi Belgaratem a jeho dcerou bylo tak výjimečné, že překročilo vše, čemu by ostatní mohli porozumět, a proto během těch nekonečných let uznali za vhodné skrýt svou bezbřehou vzájemnou lásku za nikdy nekončící fasádu škorpění. To neznamenalo, že by Polgara nedala přednost ctihodnějšímu otci, ale zase jím nebyla tak hrozně znechucená, jak naznačovaly některé její poznámky.</p>

<p>Oba věděli, proč Belgarat trávil zimu s dcerou a jejím manželem v Poledřině domě. Přestože o téhle věci mezi nimi nikdy napadlo ani slovo, uvědomovali si, že je třeba, aby se starcovy vzpomínky na tento dům změnily - ne ztratily, protože nic na světe nemohlo Belgarata donutit, aby zapomněl na svou ženu - ale spíše aby se jemně změnily tak,  že mu tento domek s deskovou střechou bude připomínat i šťastné chvíle v něm strávené; nejen ten zoufalý a hrozný den, kdy se vrátil a zjistil, že jeho milovaná Poledra zemřela.</p>

<p>Když byl sníh spláchnut týdnem teplých jarních dešťů a obloha se opět zaskvěla blankytem, rozhodl se Belgarat konečně, že je čas na odloženou cestu. „Sice tam opravdu nemám nic neodkladného,“ připustil, „ale rád bych viděl Beldina a dvojčata a možná je rovněž příhodná doba, abych dal trochu do pořádku i svou věž. Trochu jsem ji posledních pár set let zanedbával.“</p>

<p>„Jestli chceš, tak můžeme jít všichni,“ nabídla Polgara. „Koneckonců jsi nám <emphasis>trochu </emphasis>pomohl s opravou domu - ne sice s nadšením, ale po­mohl. Zdá se mi jen spravedlivé, když ti teď pomůžeme s úklidem tvé vě­že.“</p>

<p>„Srdečně děkuju, Pol,“ odmítl pevně, „ale tvoje pojetí úklidu je na můj vkus příliš drastické. Ve smetí by se mohly ocitnout věci, které by se poz­ději mohly ukázat důležité. Dokud je uprostřed místnosti nějaký volný prostor, je pro mě uklizená ažaž.“</p>

<p>„Ale otče,“ rozesmála se, „ty se nikdy nezměníš.“</p>

<p>„Ovšemže ne,“ odpověděl. Pak zamyšleně pohlédl na Dejruka, který mlčky snídal. „Ale jestli to půjde,“ navrhl, „vezmu s sebou chlapce.“</p>

<p>Rychle na něj pohlédla.</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Bude mi dělat společnost a možná uvítá změnu prostředí. Kromě toho jste s Durnikem neměli od svatby prakticky možnost být spolu sami. Ber to jako dodatečný svatební dar, jestli chceš.“</p>

<p>Upřeně na něj hleděla. „Díky, táto,“ řekla jen a oči měla najednou velmi zjihlé a plné citu.</p>

<p>Belgarat uhnul pohledem, jako kdyby ho její výraz uvedl do rozpaků. „Chceš přivézt svoje věci? Myslím ty z věže. Nakupilo se tam za ty roky pěkných pár vaků a truhel.“</p>

<p>„Dobrá, to budeš moc hodný, otče,“</p>

<p>„Spíš potřebuju místo, které zabírají,“ opáčil. Pak se na ni zakřenil.</p>

<p>„Ale dáš mi na hocha pozor, ano? Vím, že jak začneš šmejdit v té své věži, na všechno ostatní zapomeneš.“</p>

<p>„Bude se mnou v pořádku, Pol,“ ujistil ji stařec.</p>

<p>A tak příštího rána Belgarat nasedl na svého koně a Durnik vysadil Dejruka za něj do sedla. „Přivezu vám ho za pár týdnů,“ řekl. „Anebo se vrátíme až v půlce léta.“ Sklonil se, potřásl Durnikovi rukou a pak pobídl koně směrem k jihu.</p>

<p>Vzduch byl stále chladný, přestože ranní jarní slunce jasně zářilo. Ve vzduchu byly cítit mladé výhonky, a jak postupovali hlouběji do Údolí, Dejruk, pohodlně jedoucí za Belgaratem, vnímal sílu Aldurovy přítom­nosti. Pociťoval ji jako klidný a jemný druh vědomí s převládající neu­kojitelnou touhou poznávat. Přítomnost boha Aldura zde v Údolí nebyla nějakým neurčitě duchovním vyzařováním, ale spíše ostrým pronikáním téměř na hranici hmatatelnosti.</p>

<p>Sestupovali dolů do Údolí, jedouce poklidným tempem vysokou trávou ještě zahnědlou od uplynulé zimy. V otevřeném prostoru sem tam stály mohutné stromy a pnuly se korunami k obloze, zdvihajíce vzhůru konečky větví nalité rašícími pupeny, vstříc něžným polibkům sluncem prohřátého vzduchu.</p>

<p>„Nuže, chlapče?“  řekl Belgarat, když ujeli něco přes legui.</p>

<p>„Kde jsou věže?“ zeptal se Dejruk zdvořile.</p>

<p>„Trochu dál. Jak vůbec víš o věžích?“</p>

<p>„Mluvili jste o nich s Polgarou.“</p>

<p>„Špehování je ošklivý zlozvyk, Dejruku.“</p>

<p>„To byl tajný rozhovor?“</p>

<p>„Ne, myslím, že ne.“</p>

<p>„Tak potom jsem tedy nešpehoval, nebo ano?“</p>

<p>Belgarat prudce otočil hlavu a pohlédl přes rameno na hošíka sedícího za ním. „To je velice pěkné rozlišení na někoho tak malého. Jak jsi nato vůbec přisel?“</p>

<p>Dejruk pokrčil rameny. „Jen mě to napadlo. To se tu vždycky takhle pasou?“ Ukázal na asi tucet rudohnědých srnek, klidně se popásajících opodál.</p>

<p>„Co pamatuju, tak ano. V Aldurově přítomnosti je něco, co zabraňuje zvířatům, aby se napadala.“</p>

<p>Minuli dvojici ladných věží spojených zvláštním, téměř prů­hledným mostem a Belgarat mu prozradil, že patří Beltirovi a Belkirovi, čarodějům dvojčatům, jejichž mysli jsou tak propojeny, že neustále dokončují věty toho druhého. Chvilku nato projeli okolo věže postavené z růžových krystalů s takovým vkusem, že téměř vypadala, jako by se vznášela v jiskřícím vzduchu jako rů­žový drahokam. Belgarat ho poučil, že tato věž patří hrbáči Beldinovi, který obklopil svou vlastní ošklivost tak vytříbenou krásou, že až brala dech.</p>

<p>Konečně dorazili k Belgaratově vlastní věži, podsadité a funkční, a se­sedli s koně. „No,“ řekl starec, „a jsme tu. Pojďme nahoru.“</p>

<p>Místnost na vrchu věže byla prostorná, kruhovitá a neuvěřitelně zabordelená. Belgarat, jak se tak po ní rozhlížel, dostal štvaný výraz. „Bude to trvat celé týdny,“ mumlal si.</p>

<p>Spousta věcí v místnosti Dejruka zaujala, ale byl si vědom, že v sou­časné náladě starec není nakloněn ukazování a vysvětlování. Došel ke kr­bu, našel tam zašlou bronzovou lopatku se smetáčkem a poklekl k tunelovitému očouzenému otvoru.</p>

<p>„Co chceš dělat?“ zajímal se Belgarat.</p>

<p>„Dumik říká, že první, co by se mělo na novém místě udělat, je při­pravit krb pro oheň.“</p>

<p>„Aha, to říká?“</p>

<p>„Není to bůhvíco, ale je to začátek - a jak prý jednou začneš, všechno zbývající se už nezdá tak hrozné. Durnik je v těchhle věcech moc chytrý. Nemáš někde kbelík nebo odpadkový koš?“</p>

<p>„Na tom čištění krbu asi trváš, že?“</p>

<p>„No - jestli ti to moc nevadí. Je přece hodně špinavý, nebo ne?“</p>

<p>Belgarat si povzdechl. „Pol s Durnikem tě už zkazili, chlapče,“ řekl.</p>

<p>„Já tě chtěl zachránit, ale špatný vliv jako tenhle vždycky nakonec vyhra­je.“</p>

<p>„Myslím, že máš pravdu,“ přitakal Dejruk. „Kde jsi říkal, že je ten kbelík?“</p>

<p>Do večera uklidili polokruhovitý prostor před krbem a našli přitom dvě pohovky, několik židlí a robustní stůl.</p>

<p>„Asi tu někde nebude nic k jídlu?“ zeptal se Dejruk toužebně. Žaludek mu prozradil, že se nevyhnutelně blíží večeře.</p>

<p>Belgarat vzhlédl od svitku, který právě vylovil zpod jedné pohovky. „Cože?“ zeptal se… Aha.  Málem bych zapomněl. Zajdeme ke dvojčatům. Ta mají určitě něco navařeno.“</p>

<p>„A vědí, že přijdeme?“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Na tom nesejde, Dejruku. Uvědom si, že od toho jsou přátelé a rodina - aby byli využíváni. Jedno z nejdůležitějších pravidel, které se musíš naučit, chceš - li proplout životem bez přílišné námahy, je, že když všechno ostatní zklame, spolehni se na přátele a pří­buzné.“</p>

<p>Čarodějové dvojčata, Beltira a Belkira, byli jejich příchodem nad­šeni a z „něčeho navařeného“ se vyklubalo pikantní dušené maso, při­nejmenším tak dobré jako to, co vařívá Polgara. Když se o tom Dejruk zmínil, Belgarat se zatvářil pobaveně. „A kdo si myslíš, že ji naučil vařit?“ zeptal se.</p>

<p>O pár dní později dosáhl úklid Belgaratovy věže stadia, kdy podlaha zažila po zhruba tuctu staletí své první drhnutí a tehdy se konečně objevil i Beldin.</p>

<p>„Co to děláš, Belgarate?“ dožadoval se znetvořený špinavý hrbáč od­povědi. Beldin byl velmi malý, navlečený do ošuntělých hadrů a ošlehaný větrem jako starý dubový kmen. Vlasy a bradku měl rozcuchané a na nej­různějších místech z něj trčely větvičky a sláma.</p>

<p>„Jen trochu uklízím,“ odpověděl Belgarat a vypadal skoro zahanbeně.</p>

<p>„A proč?“ zeptal se Beldin. „Vždyť se to stejně zase zaneřádí.“ Pro­hlédl si množství prastarých kostí, složených podél kruhovité zdi. „To, co bys měl opravdu udělat, by bylo otevřít si tu vývařovnu polívky.“</p>

<p>„Přišel jsi na návštěvu, nebo dělat potíže?“</p>

<p>„Viděl jsem kouř z komína. Tak jsem se chtěl podívat, jestli tu někdo je, anebo jestli tu nechytlo samo od sebe všechno to smetí.“</p>

<p>Dejruk věděl, že se Belgarat a Beldin mají velice rádi a tohle vzájemné škorpení je jednou z jejich oblíbených forem zábavy. Pokračoval tedy ve své práci a přitom poslouchal.</p>

<p>„Dal by sis pivo?“  zeptal se Belgarat.</p>

<p>„Jestlis ho vařil ty, tak ne,“ odpověděl Beldin nezdvořile. „Jeden by myslel, že když někdo pije tolik jako ty, tak by se už pomalu mohl naučit ho vyrábět.“</p>

<p>„Poslední várka nebyla zase tak špatná,“ zaprotestoval Belgarat.</p>

<p>„Už jsem se brodil bažinou, co chutnala líp.“</p>

<p>„Neměj strach. Tenhle soudek jsem si vypůjčil od dvojčat.“</p>

<p>„A vědí, že sis ho vypůjčil?“</p>

<p>„Co by v tom bylo za rozdíl? Stejně sdílíme všechno dohromady.“</p>

<p>Jedno z Beldinových huňatých obočí vylétlo vzhůru. „Oni sdílejí jídlo a pití a ty hlad a žízeň. Myslím, že to funguje spíš takhle.“</p>

<p>„Pochopitelně, že ano,“ Belgarat se s ukřivděným výrazem obrátil. „Dejruku,“ řekl, „opravdu to musíš dělat?“</p>

<p>Dejruk vzhlédl od dlažby, kterou pilně drhnul. „Ruší tě to?“ zeptal se.</p>

<p>„Ovšemže mě to ruší. Copak nevíš, že je hrozně nezdvořilé takhle pra­covat, když odpočívám?“</p>

<p>„Budu si to pamatovat. A jak dlouho myslíš, že budeš odpočívat?“</p>

<p>„Prostě už odlož ten kartáč, Dejruku,“ řekl mu Belgarat. „Ta podlaha je špinavá už desítky staletí. Další den ji nezabije.“</p>

<p>„Je hodně jako Belgarion, co říkáš?“ poznamenal Beldin a rozvalil se na židli poblíž ohně.</p>

<p>„Asi to má nějakou spojitost s Polgařiným vlivem.“ připojil se Belgarat a načepoval ze soudku dvě holby piva. Podepíše se na každém klukovi, kterého potká. Pokouším se sice zmírnit následky jejích předsudků jak jen můžu, ale… “ Pohlédl smutně na Dejruka.  „Myslím, že tenhle je chytřejší, než byl Garion, ale zřejmě nemá jeho smysl pro dobrodružství - je až příliš dobře vychovaný.“</p>

<p>„Určitě s tím dokážeš něco udělat.“</p>

<p>Belgarat se usadil do druhé židle a natáhl nohy k ohni. „Co se s tebou dělo?“ zeptal se hrbáče. „Neviděl jsem té od Garionovy svatby.“</p>

<p>„Řekl jsem si, že by někdo měl dohlídnout na Angaraky,“ odpověděl Beldin a zuřivě se škrábal v podpaží.</p>

<p>„A…“</p>

<p>„A co?“</p>

<p>„Tohle je hnusný zlozvyk; bůhví, kdes ho sebral. Co teda dělají ti Angarakové?“</p>

<p>„Murgové se pořád nemůžou probrat ze smrtí Taur Urgase.“ Beldin se zařehtal. „Sice to byl totální šílenec, ale aspoň je držel v jednotě - až do­kud ho Čo-Hag neprošpikoval šavlí. Jeho syn Urgit není žádný král. Sotva si ho kdo všímá. Západní Grolimové dokonce vůbec nefungují. Ktačik zemřel a Torak zemřel a tak jediné, co teď můžou všichni Groli­mové dělat je zírat do zdi a hrát si s prstama.  Myslím, že celá společnost Murgů je na pokraji totálního kolapsu.“</p>

<p>„Výborně. Zbavit se Murgů byl jeden z mých hlavních životních cílů.“</p>

<p>„Moc bych si zatím nebahnil,“ řekl Beldin kysele. „Když se doneslo 'Zákalovi, že Belgarion zabil Toraka, odhodil všechny zábrany ohledně proklamované jednoty Angaraků a přitáhl se svými Malloreánci k Rak Gosce. Moc toho z ní nezbylo.“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Stejně to nebylo moc hezké město.“</p>

<p>„Teď je ještě mnohem ošklivější. 'Zakat si asi myslí, že ukřižovávání a narážení na kůl působí výchovně. To, co zbylo ze zdí Rak Gosky, vy­zdobil názornými exponáty. Pokaždé, když se v Kthol Murgosu někam přesunuje, nechává za sebou šňůru křížů a kůlů a ani jediný z nich není prázdný.“</p>

<p>„Myslím, že neštěstí Murgů nesu s velkou zmužilostí,“ prohlásil Bel­garat zbožně.</p>

<p>„Asi by ses měl začít dívat na věci trochu realističtěji, Belgarate,“ zavrčel hrbáč. „Síle Murgů bysme asi přece jen dokázali čelit, kdyby ne­bylo zbytí, ale o 'nespočetných hordách nekonečné Mallorey' se nemluví jen tak do větru. 'Zakat má opravdu obrovskou armádu a ovládá už větši­nu přístavů na východním pobřeží, takže může převážet tolik vojska, ko­lik chce. Jestli se mu skutečně podaří vyhladit Murgy, utáboří se nám na jižním prahu se spoustou nudících se vojáků. Pak by ho mohlo napadnout něco nepříjemného.''</p>

<p>Belgarat zavrčel. „O to se budu starat, až to bude aktuální.“</p>

<p>„Jo, a mimochodem,“ změnil pojednou s ironickým úšklebkem Beldin téma, „zjistil jsem, co znamená ten apostrof v jeho jméně.“</p>

<p>„V čím jméně?“</p>

<p>„V 'Zakatově. Věřil bys tomu, že zastupuje slovo 'Kal' ?“</p>

<p>„Takže <emphasis>Kal Zakat!“ </emphasis>Belgarat na něj jen nevěřícně zíral.</p>

<p>„Není to k zbláznění?“  uchechtl se Beldin vítězně. „Myslím, že malloreánští císařové tajné toužili po tomhle titulu už od bitvy u Vo Mimbre, ale vždycky se báli, že by mohl Torak procitnout a vzít to osobně. Ale teď, když je mrtev, spousta Malloreanců začala nazývat svého vládce 'Kal Zakat' - teda ti, co si chtěj uchovat hlavu na krku.“</p>

<p>„Co vlastně znamená to 'Kal' ?' zeptal se Dejruk.</p>

<p>„Je<emphasis> </emphasis>to angaracké slovo a znamená 'Král a Bůh',“ vysvětlil Belgarat. „Před pěti staletími Torak sesadil malloreánského císaře a osobně vedl je­ho vojska proti Západu. Angarakové - všichni: Murgové, Nadraci, Thullové a také Malloreánci - ho nazývali Kal Torak.“</p>

<p>„A co se stalo?“ zeptal se Dejruk se zájmem. „Myslím, když Torak napadl Západ.“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „To už je hodně stará a otřepaná historie.“</p>

<p>„Jen<emphasis> </emphasis>pokud jsi ji neslyšel,“ řekl mu Dejruk.</p>

<p>Beldin ostře pohlédl na Belgarata. „Ten je ale bystrý, co?“</p>

<p>Belgarat se zamyšlené podíval na Dejruka. „Tak dobře,“ pronesl. „Velice stručně: Kal Torak rozdrtil Drasnii a osm let obléhal algarskou Pevnost, potom přešel zemí Ulgů až na pláně Arendie. Západní království se s ním střetla u Vo Mimbre a tam byl v souboji s rivanským Správcem poražen.“</p>

<p>„Ale nezemřel.“</p>

<p>„Ne. Nezemřel. Rivanský správce ho zasáhl mečem přímo do hlavy, ale Toraka nezabil. Jen ho ponořil do spánku trvajícího do té doby, než znovu usedne král na trůn Rivy.“</p>

<p>„Belgarion,“ řekl Dejruk.</p>

<p>„Správně. A dál to znáš sám. Konečně, byls u toho.“</p>

<p>Dejruk si povzdechl. „Ano,“ pronesl smutně.</p>

<p>Belgarat se obrátil zpět k Beldinovi. „Tak dobře,“ řekl, „co se tedy děje v Mallorei?“</p>

<p>„Všechno zhruba při starém,“ odpověděl Beldin, dal si dlouhý lok piva a hlasitě říhl. „Byrokracie pořád stmeluje všechno dohromady. V Melseně a Mal Zetu se pořád kujou pikle a intrikuje se. Karanda, Daršiva a Gandahar jsou na pokraji otevřené vzpoury a Grolimové se pořád bojí přiblížit se ke Kellu.“</p>

<p>„Malloreánští Grolimové tedy pořád fungují jako církev?“  Belgarat se zdál trochu překvapený. „Myslel jsem, že obyvatelé mohli něco podnik­nout - tak jako v Mišrak ak Thullu. Tam přece, pokud vím, používali Grolimy jako topivo.“</p>

<p>„Kal Zakat poslal zpátky do Mal Zetu pár svých rozkazů,“ řekl mu Beldin, „a jeho armáda rázně zatrhla vraždění. Koneckonců, když chceš být Král a Bůh, budeš potřebovat i církev. Zakat si asi myslí, že bude snadnější používat tu, která už existuje.“</p>

<p>„A co si o tom myslí Urvon?“</p>

<p>„Je teď pěkně potichu. Než zasáhla armáda, Malloreánci si udělali z věšení Grolimů na železné háky velkou zábavu. Urvon se zdržuje v Mal Yasce a je jako myšička. Podle mě si myslí, že fakt, že zůstal naživu, mů­že být jen dočasné přehlédnutí ze strany Jeho Povýšeného Veličenstva Kal Zakata.  Urvon je sice slizký had, ale není blázen.“</p>

<p>„Nikdy jsem se s ním nesetkal.“</p>

<p>„O nic jsi nepřišel,“ opáčil Beldin kysele. Podal mu svůj korbel. „Nechtěl bys mi dolít?“</p>

<p>„Vypiješ mi všechno pivo, Beldine.“</p>

<p>„Ukradneš si zase další. Dvojčata nikdy nezamykají. Takže, Urvon je žák Toraka, jako byli Ktačik a Zedar. Ale postrádá jejich dobré vlastnos­ti.“</p>

<p>„Ale oni přece <emphasis>neměli </emphasis>žádné dobré vlastnosti,“ řekl Belgarat a podal mu naplněnou holbu,</p>

<p>„Ve srovnáni s Urvonem měli. Je to řiťolezec od přírody, podlézavý a hnusný hmyz. Dokonce i Torak ho nesnášel. Ale hned jak získal drobet moci, úplně ho posedla jako každého, kdo má takové přednosti. Už mu jako výraz úcty nestačí poklony, chce, aby se před ním všichni plazili.“</p>

<p>„Opravdu jseš z něho pěkně znechucený,“ poznamenal Belgarat.</p>

<p>„Ten strakatý zákeřník se mi prostě hnusí.“</p>

<p>„Strakatý?“</p>

<p>„Má na obličeji a na rukou bílé skvrny, takže vypadá celý flekatý jako kdyby měl nějakou hroznou nemoc. Mě někteří lidé pokládají za ošklivého, ale Urvon by vyvolal hysterický záchvat i u trolla. Tak jako tak, Kal Zakat chce změnit církev Grolimů na státní náboženství se svou<emphasis> </emphasis>tváří na oltářích namísto Torakovy a nejdřív se bude muset vypořádat s Urvonem, jenže Urvon je zalezlý v Mal Yasce a dokonale chráněn grolimskými čarodějníky. Zakat se k němu nedostane, dokonce ani já k ně­mu nepronikl. Zkoušel jsem to každých sto let nebo tak nějak a doufal, že někdy snad někdo přestane dávat pozor a já budu mít štěstí a nabodnu ho na zvlášť velký a ostrý hák. Moc by se mi taky líbilo přitisknout ho na pár týdnů tváří na rozžhavené uhlí.“</p>

<p>Belgarat vypadal z výlevu mužíka trochu překvapený. „A to je všech­no, co dělá? Schovává se v Mal Yasce?“</p>

<p>„Ani náhodou! Urvon pletichaří a kombinuje, i když spí. Za poslední rok a půl - už od té chvíle, kdy Belgarion proklál mečem Toraka - dělá, co může, aby zachránil alespoň něco, co zbylo z jeho církve. Existují nějaká prastará, moly prožraná proroctví - Grolimové jim říkají Orákula - pocházející z místa zvaného Ašaba v Karandských horách. Urvon je oprášil a tak překroutil, až se zdá, že předpovídají Torakův návrat - buď že není mrtvý, anebo že bude vzkříšen z mrtvých či znovuzrozen.“</p>

<p>Belgarat jen odfrkl. „To je nesmysl!“</p>

<p>„Ovšem že je, ale něco dělat musí. Církev Grolimů se zmítá jako had bez hlavy a Zakat má pravdu v tom, že všechny drží pod krkem, aby se ujistil, že pokaždé, když se nějaký Angarak bude klanět, tak jen jemu. Urvon zajistil, že existuje jen pár kopií těch Ašabských orákul, a tvrdí, že on objevil všechno sám a že mu to bylo sesláno v proroctvích. To je asi jedi­ná věc, která ještě zadržuje Zakata, a ani ta by nefungovala, kdyby císař neměl tolik práce se zdobením každého stromu, okolo kterého projede, jedním nebo dvěma Murgy.“</p>

<p>„Neměls nějaké problémy s cestováním po Mallorei?“</p>

<p>Beldin jen zamumlal něco sprostého. „Jasně že ne. Mrzákovi se nikdo nedívá do obličeje. Většina lidí by ti vůbec nedokázala říct, jestli jsem Alorn nebo Marag. Níž než můj hrb se nikdo nedívá.“ Vstal ze židle, pře­šel k soudku a dolil si korbel. „Belgarate,“ začal pak velice vážně, „říká ti něco jméno Kthrag Sardius?“</p>

<p>„Sardius? Nemyslíš snad sardonyx?“</p>

<p>Beldin pokrčil rameny. „Malloreánští Grolimové mluví o Kthrag Sardiu. Jaký je v tom rozdíl?“</p>

<p>„Sardonyx je drahokam - takový oranžový s mléčně bílými pruhy. Není ani moc vzácný - a vlastně ani moc hezký.“</p>

<p>„Tak to moc nesouhlasí se způsobem, jak o něm mluví Malloreánci.“ Beldin se zamračil. „Podle toho, jak používají jméno Kthrag Sardius, jsem pochopil, že jde o jediný kámen - a že se mu připisuje jistá důleži­tost.“</p>

<p>„A jaká důležitost?“</p>

<p>„To nedokážu přesně říct.  Byl jsem schopen zjistit jen to, že naprosto každý Grolim v Mallorei by dal svou duši za možnost ho dostat do ru­kou.“</p>

<p>„Může se jednat jen o nějaký vnitřní symbol - o něco, co má vztah k boji o moc, který tam zrovna probíhá.“</p>

<p>„To je možné, ale proč by potom jeho jméno bylo Kthrag Sardius? Aldurovu Orbu říkají přece 'Kthrag Yaska', vzpomínáš si? Skoro jako kdyby měla vládnout nějaká spojitost mezi Kthrag Sardiem a Kthrag Yaskou, co říkáš? A jestli to tak je, potom bysme se na to měli podí­vat blíž.“</p>

<p>Belgarat ho chvíli upřeně pozoroval a pak si povzdechl. „A já myslel, že jak bude Torak jednou mrtev, tak si konečně odpočineme.“</p>

<p>„Odpočíval jsi rok nebo tak nějak,“ pokrčil rameny Beldin. „Ještě chvíli a začneš měknout.“</p>

<p>„Jsi velice nepříjemný společník, víš to?“</p>

<p>Beldin se krátce ušklíbl. „Jo,“ souhlasil. „Říkal jsem si, že si toho jed­nou asi všimneš.“</p>

<p>Příštího rána začal Belgarat puntičkářsky třídit ohromnou kupu šustí­cích pergamenových svitků a snažil se vnést jakousi podobu řádu do staletí chaosu. Dejruk starce chvíli tiše pozoroval, pak přešel k oknu a vyhlédl ven na sluncem prozářenou louku Údolí. Asi o míli dál se zdvihala jiná věž, vysoká štíhlá stavba, která působila podivně uklidňujícím dojmem.</p>

<p>„Nevadilo by ti, kdybych šel ven?“ zeptal se Belgarata.</p>

<p>„Cože? Ne, to je v pořádku. Jen nechoď někam moc daleko.“</p>

<p>„Nepůjdu,“ slíbil Dejruk na cestě k točitému schodišti, vedoucímu dolů do chladné tmy přízemí.</p>

<p>Časné ranní slunce šikmo svítilo na orosenou louku a skřivánci zpívali a třepotali se v provoněném vzduchu. Hnědý králík hopkal ve vysoké trá­vě a zvědavě Dejruka pozoroval. Pak sedl na bobek a začal si zadní tlap­kou zuřivě drbat dlouhá ušiska.</p>

<p>Ale Dejruk nevyšel z věže, aby si hrál, ani aby pozoroval králíky. Měl někam jít a tak zamířil přes ještě vlhkou zelenou louku k věži, kterou za­hlédl z Belgaratova okna</p>

<p>S rosou jaksi nepočítal, a než došel k osamělé věži, měl nohy nepří­jemně promočené. Obešel kamennou stavbu několikrát dokola a chodidla mu čvachtala v nacucaných botách.</p>

<p>„Už jsem si říkal, jak dlouho ti bude trvat než přijdeš,“ zaslechl velice tichý hlas.</p>

<p>„Musel jsem pomáhal Belgaratovi,“ řekl Dejruk na obranu.</p>

<p>„A opravdu potřebuje pomoc?“</p>

<p>„Měl trochu potíže s tím, jak začít.“</p>

<p>„Chtěl bys zajít sem nahoru?“</p>

<p>„Jestli smím.“</p>

<p>„Dveře jsou na druhé straně.“</p>

<p>Dejruk obešel věž a objevil velký kámen, který byl pootočen a odhalo­val vchod. Vešel do věže a vystoupil po schodech.</p>

<p>Jedna věž se vždycky podobá druhé, ale mezi touto a Belgaratovou byly jisté rozdíly. Podobně jako u Belgarata i tady byl krb se šlehajícími plameny, ale ty nešlehaly z ničeho konkrétního, co by mohly spalovat. Pokoj sám byl až podivně uklizený, neboť majitel <emphasis>této </emphasis>věže uchovával své pergameny, nástroje a nářadí na nějakém nepředstavitelném místě, odkud si je vyvolával, když je potřeboval.</p>

<p>Vlastník věže seděl u ohně. Jeho vlasy a vous byly bílé a na sobě měl modré volné roucho. „Pojď blíž k ohni, hochu, a osuš si boty,“ řekl mu svým jemným hlasem.</p>

<p>„Děkuju,“ odpověděl Dejruk.</p>

<p>„Jak se má Polgara?“</p>

<p>„Moc dobře,“ řekl Dejruk, „a je šťastná. Myslím, že se jí líbí být vda­ná.“ Zvedl jednu nohu a podržel ji u ohně.</p>

<p>„Nespal si podrážky.“</p>

<p>„Dám pozor.“</p>

<p>„Chtěl bys něco k snídani?“</p>

<p>„To by bylo fajn. Belgarat na tyhle věci někdy zapomíná.“</p>

<p>„Je na stole.“</p>

<p>Dejruk se podíval na stůl a uviděl misku kouřící kaše, která tam před­tím nebyla.</p>

<p>„Děkuju,“ řekl zdvořile, přešel ke stolu a posadil se na židli.</p>

<p>„Chtěl jsi se mnou mluvit o něčem konkrétním?“</p>

<p>„Vlastně ne,“ odpověděl Dejruk, zvedl lžíci a pustil se do kaše. „Jen jsem si myslel, že bych se tu měl zastavit. Údolí vlastně patří tobě.“</p>

<p>„Polgara tě naučila zdvořilosti, jak vidím.“</p>

<p>Dejruk se usmál. „A spoustě ostatních věcí.“</p>

<p>„Jsi s ní šťastný, Dejruku?“ zeptal se pán věže.</p>

<p>„Ano, Aldure, opravdu jsem,“ odpověděl Dejruk a pokračoval v pojí­dání kaše.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola třetí</strong></p>

<p>jak pokračovalo léto, Dejruk si uvědomil, že je naprosto přirozeně stále víc a víc ve společnosti Durnika. Brzy zjistil, že kovář je neobyčejně trpělivý muž, který všechno dělá po starém, ani ne proto, že by měl něja­kou morální zaujatost proti tomu, co Belgarat nazýval „alternativou, jež nám je k dispozici“, ale spíše proto, že nalézal hluboké uspokojení v díle svých rukou. To neznamenalo, že by Durnik sem tam nepoužil nějakou zkratku. Ale Dejruk zaznamenal v kovářových „prohřešcích“ určitý sy­stém. Durnik absolutně nepodváděl v čemkoli, co dělal pro Polgaru nebo pro jejich domov. Ať už to bylo jakkoli pracné nebo únavné, Durnik to dokončil svýma rukama a svými svaly.</p>

<p>Ale některé další aktivity už nebyly s Durnikovým smyslem pro etiku svázány tak těsně. Například jednoho rána se pozoruhodně rychle objevi­lo dvě stě metrů plaňkového plotu. Bylo zapotřebí, aby tam ten plot byl, o tom nebylo pochyb, protože stáda algarského dobytka cestou k napajedlu s přímo hovězí tvrdohlavostí dusala přes Polgařinu zahradu a muselo se jim v tom zabránit. Jenže ve skutečnosti se plot zničehonic začal zjevovat těsně před zmatenými kravami. Zhruba prvních padesát metrů plotu po­zorovaly se zmatkem a potom, když celý problém za několik minut řádně promyslely, vydaly se okolo zátarasu. Ale do cesty se jim postavilo dal­ších padesát metrů plotu. Tehdy se krávy zatvrdily a dokonce se pokusily i běžet, zřejmě se v jejich těžkopádném mozku vylíhl nápad, že toho ne­viditelného stavitele oplocení předběhnou. Jenže Durnik se malebně usadil na pařez, ve tváři měl výraz krajní rozhodnosti a před stále podráž­děnějšími kravami úsek po úseku svůj plot rozšiřoval.</p>

<p>Jeden temně hnědý býček už to nakonec nevydržel a ze vší té frustrace dostal hysterický záchvat; sklonil hlavu, několikrát zahrabal kopytem a s velkým řevem na inkriminovaný plot zaútočil. Durnik udělal jednou ru­kou podivné krouživé gesto a býček najednou útočil směrem <emphasis>od </emphasis>plotu; nějak se v půlce pohybu otočil a ani si toho nevšiml. Cválal ještě několik set metrů, než mu došlo, že jeho rohy ještě pořád nenabraly nic hmotné­ho. Pak zpomalil a užasle zvedl hlavu. Zmateně pohlédl přes plec na plot, otočil se a pokus zopakoval. Durnik ho znovu otočil a on znovu zuřivě útočil opačným smčrem. Při třetím pokusu se vyřítil až za vrchol kopce a ztratil se kdesi na druhé straně. Už se nevrátil.</p>

<p>Durnik pohlédl vážně na Dejruka a pak zamrkal. Z domu vyšla Polga­ra, utírajíc si ruce do zástěry, a všimla si plotu, co se nějak sám postavil, zatímco myla nádobí od snídaně. Šibalsky pohlédla na manžela a Durnik se zatvářil trochu zahanbeně, že ho přistihla používat čáry místo sekery.</p>

<p>„Krásný plot, drahý.“ řekla mu povzbudivě.</p>

<p>„Nutně jsme ho tu potřebovali,“ namítl omluvně. „Tyhle krávy - no, prostě jsem ho musel udělat co nejrychleji.“</p>

<p>„Durniku,“ řekla laskavě, „na tom, že používáš svůj talent i pro tako­véhle věci, přece není nic morálně závadného - a skutečně bys ho měl trénovat co nejčastěji.“ Pak se zadívala na zkřížené plaňky, které vytváře­ly půvabný vzor, a její tvář dostala soustředěný výraz. A postupně byly průsečíky tyček jeden po druhém pevně svázány silnými šlahouny růžo­vých keřů v plném kvetu. „Tak,“ řekla spokojeně, poplácala manžela po rameni a zašla opět dovnitř.</p>

<p>„Je to skvělá žena, uvědomuješ si to?“ zeptal se Durnik Dejruka.</p>

<p>„Ano,“ potvrdil Dejruk,</p>

<p>Ale Polgara nebyla <emphasis>vždy </emphasis>potěšena manželovými exkurzy do této nové oblasti. Při jedné příležitosti, za horkého a prašného sklonku léta, když jí rostliny na zahradě začaly osychat, věnovala Polgara celé ráno nalezení malého černého dešťového mráčku kdesi nad horami země Ulgů a citli­vému přitažení tohoto nacucaného chomáčku k Aldurovu údolí, přesněji k její vyprahlé zahrádce.</p>

<p>Dejruk si zrovna hrál u plotu, když se mráček vynořil nízko nad kop­cem na západě a pak se zastavil přesně nad domem a dychtivou zahradou. Durnik vzhlédl od postroje, který opravoval, popatřil na hrajícího si blonďatého hošíka, pak na ten ošklivý černý mrak přímo nad jeho hlavou a téměř nevědomky soustředil svou vůli. Pak udělal drobné gesto, jako kdyby něco odháněl. „Kša,“ řekl mraku.</p>

<p>Oblak se zachvěl, téměř jako by si škytl, a pak se pomalu odporoučel na východ. Když byl pár set metrů za Polgařinou vysušenou zahrádkou, začalo z něj pršet - krásným, mírným, jemným deštíkem, jenž velmi uspokojivě zavlažil několik akrů širé louky.</p>

<p>Durnik nebyl v nejmenším připraven na reakci své ženy. Dveře domku se rozlétly a Polgara vyběhla ven, oči naplněny vztekem. Zle se zadívala na spokojeně cedící mráček, a ten šťavnatě vyhlížející nebožák si znovu jako by škytl a opravdu se mu podařilo vypadat provinile.</p>

<p>Pak se Polgara otočila a zabodla mírně nepříčetný pohled do svého manžela.  „Tos udělal ty?“ chtěla vědět a ukázala na mrak.</p>

<p>„Proč - no ano,“ odpověděl. „Asi jsem to byl já, Pol.“</p>

<p>„A můžeš mi říct, <emphasis>proč</emphasis> jsi to udělal?“</p>

<p>„Hrál si pod ním Dejruk,“ řekl Durnik, stále soustředěný na spravová­ní. „Napadlo mě, že bys asi nebyla ráda, kdyby promokl.“</p>

<p>Polgara se znovu zadívala na mrak promarnivší všechnu vláhu na trá­vu, která byla stejně tak houževnatá, že by snadno přežila i desetiměsiční sucho. Pak opět pohlédla na svou zahrádku, na ovadlé košťály tuřínů a na žalostné fazole. Pevné sevřela rty a zaťala zuby, aby snad nepronesla něco, co by mohlo šokovat jejího poněkud úzkoprsého manžela. Pak jen pohlédla tváří k nebesům a zdvihla ruce v zoufalém gestu. „Proč zrovna já?“ pronesla tragicky hlasem velikým. „Proč zrovna já?“</p>

<p>„Ale drahoušku,“ pravil Dumik mile, „copak se stalo?“</p>

<p>A Polgara mu řekla, co se stalo - a byl to dlouhý projev.</p>

<p>Další týden strávil Durnik budováním zavodňovacího systému, ve­doucího z horního konce jejich údolí k Polgařině zahradě, a ona mu jeho chybu odpustila téměř ihned, jak práci dokončil.</p>

<p>Zima si toho roku dávala na čas a v Údolí stále vládl podzim. Dvojčata Beltira a Belkira přišla těsně předtím, než napadl sníh, a sdělila jim, že po několikatýdenních rozhovorech s Belgaratem a Beldinem oba dva opus­tili Údolí a každý z nich se vydal jiným směrem, na tvářích výrazy věštící, že někde jsou nějaké potíže.</p>

<p>Dejruk tu zimu Belgaratovu společnost postrádal. Dobře věděl, že se starému čaroději spíše dařilo než nedařilo dostávat ho do problémů s Polgarou, ale Dejruk nějak cítil, že se od něj ani nečeká, že bude problémům unikat opravdu <emphasis>celý </emphasis>den. Když přišel sníh, věnoval se opět sáňkování. Poté, co ho Polgara párkrát viděla řítit se z kopce a přes louku, prozíravě požádala Durnika, aby na břehu postavil mantinel a zamezil tak opako­vání loňské nehody. Když kovář připevňoval zábranu ze spleteného proutí, která udrží Dejruka na suché zemi, pohlédl náhodou dolů do vo­dy. A jelikož zamrzly všechny většinou bahnité stružky, které se do jejich potoka vlévaly, voda byla nízká a křišťálově čistá. Durnik naprosto jasně spatřil dlouhé úzké stíny, vznášející se nad štěrkovým dnem.</p>

<p>„Zvláštní,“ zamumlal a jeho oči dostaly zase ten zvláštní nepřítomný výraz. „Nikdy předtím jsem si jich nevšiml.“</p>

<p>„Já je viděl skákat,“ řekl Dejruk. „Ale většinou je voda moc zakalená, než aby se daly zahlédnout, když jsou u dna.“</p>

<p>„Myslím, že to je správné vysvětlení,“ souhlasil Durnik. Přivázal konec proutěné zábrany ke stromu a zamyšleně kráčel sněhem ke kůlně, kterou přistavil za dům. O chvilku později se znovu objevil s klubkem voskova­ného provázku v ruce a za pět minut už rybařil. Dejruk se usmál a znovu se jal plahočit do táhlého kopce, vleka za sebou sáňky. Když dorazil na vrcholek kopce, očekávala ho tam cizí mladá žena s tváří zastíněnou kápí.</p>

<p>„Mohu vám nějak pomoci?“  zeptal se zdvořile.</p>

<p>Mladá žena sňala kápi a odhalila tak, že má přes oči pevně zavázán pás tmavé látky. „Jsiž ten, jehož Dejrukem zovou?“ otázala se. Měla hluboký zpěvný hlas a v její archaické mluvě byl zvláštní rytmus.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Dejruk, „to jsem já. Poranila sis oči?“</p>

<p>„Nikoli, šlechetné dítě,“ odpověděla „Musím patřiti na svět ve světle jiném, nežli jen běžného slunce.“</p>

<p>„A nechtěla bys sejít dolů do našeho domu?“ zeptal se jí Dejruk. „Mohla by ses ohřát u ohně a Polgara by měla ze tvé společnosti radost.“</p>

<p>„Ačkoli vznešenou Polgaru ctím, čas pro naše setkání ještě nenadešel,“ řekla mladá žena, „a tam, kde jsem, <emphasis>není </emphasis>zima.“ Pak se odmlčela a mírně se nad něj sklonila, jako by si ho skutečně prohlížela, ačkoli látka přes její oči byla dost silná. „Tedy<emphasis> jest </emphasis>to pravda,“ zamumlala tiše. „Na tak velkou vzdálenost nemohly jsme si býti jisté, ale nyní, když ti stojím tváří v tvář vím, že nemůže býti pochyb.“ Pak se napřímila. „Opět se setkáme,“ řekla  mu.</p>

<p>„Jak si přeješ, paní,“ odpověděl Dejruk, rozpomenuv se na své dobré vychování.</p>

<p>Usmála se a její úsměv byl tak zářivý, až to vypadalo, jako kdyby v tom mlžném zimním odpoledni náhle jasně zazářilo slunce. „Jsemť Cyradis,“ pronesla, „a přináším ti přátelství, šlechetný Dejruku, byť může nastati chvíle, kdy se rozhodnouti budu muset v neprospěch tvůj.“ A pak zmizela, náhle se ztratila, v jednom okamžiku tam byla a ve druhém už ne.</p>

<p>Trochu zmatený Dejruk se podíval na sníh, kde stála, a uviděl, že tam nejsou žádné stopy. Posadil se na sáňky, aby si všechno promyslel. Nic z toho, co ta podivná mladá žena řekla, mu nedávalo moc smysl, ale byl si docela jistý, že až přijde opravdu vhodný čas, smysl to mít bude. Po krát­ké úvaze dospěl k tomu, že kdyby se Polgara doslechla o takovéhle zvláštní návštěvě, jen by ji to zbytečně znervóznilo. A protože si byl jist, že ta Cyradis nepředstavovala žádnou hrozbu a nechtěla mu ublížit, roz­hodl se, že o celé příhodě pomlčí.</p>

<p>Pak, protože mu na vršku kopce byla stále větší zima, odstrčil sáňky a sjel dlouhý svah i louku pod ním a zastavil se až pár metrů od Durnika, který rybařil s tak naprostým soustředěním, že byl ke všemu ostatnímu hluchý a slepý.</p>

<p>Polgara byla vůči Durnikovu koníčku tolerantní. Pokaždé náležitě užasla nad délkou, váhou a stříbrnou barvou úlovku, který donesl domů, a musela sáhnout hluboko do svých nesmírných vědomostí, aby dokázala nalézt vždy nové způsoby, jak smažit, péct, grilovat, dusit a dokonce i vařit rybu. Ale neoblomně trvala na tom, že je bu­de čistit on.</p>

<p>Když znovu nastalo jaro, přicválal na temperamentním hřebci Belgarat</p>

<p>„Co se stalo s tvou klisnou?“ zeptal se Durnik starce, sesedajícího na prahu domu.</p>

<p>Belgarat udělal kyselý obličej. „Byl jsem v půli cesty do Drasnie, když jsem zjistil, že je březí. Vyměnil jsem ji za tohohle vzpurníka.“  A za­mračil se na podupávajícího hřebce.</p>

<p>„Vypadá spíš, že jsi na tom vydělal,“ zamudroval Durnik a prohlížet si Belgaratova koně.</p>

<p>„Ta klisna byla klidná a rozumná,“ odporoval stařec. „Tenhle naprosto postrádá mozek. Pořad se chce jen předvádět - jak umí cválat, skákat, couvat a vzpínat se a hrabat kopyty.“ Znechuceně potřásl hlavou.</p>

<p>„Odveď ho do stáje, otče,“ navrhla Polgara, „a vyhřebelcuj. Přijel jsi akorát na večeři. Mohu ti nabídnout pečenou rybu. Vlastně když budeš chtít, můžeš dostat i několik pečených ryb.“</p>

<p>Když se najedli, Belgarat si otočil svou židli, opřel se a natáhl nohy k ohni. Se spokojeným úsměvem se rozhlédl po vydrhnuté kamenné podla­ze, nabílených zdech s vyleštěnými hrnci a konvicemi visícími na háčcích a na tanec světla a stínu, vrhány ohněm v krbu. „Odpočinek je skvělá věc,“ prohlásil. „Mám dojem, že od chvíle, kdy jsem odtud minulý pod­zim odjel, jsem se nezastavil.“</p>

<p>„A co bylo tak důležitého, otče?“ zeptala se ho Polgara, sklízejíc se stolu nádobí.</p>

<p>„Měli jsme s Beldinem dlouhý rozhovor,“ odpověděl stařec. „V Mallorei se dějí jisté věcí, které se mi vůbec nelíbí.“</p>

<p>„Copak by, otče, ještě něco mohlo pohnout se světem? Náš zájem o Malloreu skončil v Kthol Mišraku, když zemřel Torak. Nejsi přece žádný permanentní strážce světa, to víš nejlíp sám.“</p>

<p>„Kéž by to bylo tak jednoduché, Pol,“ řekl. „Říká ti něco jméno 'Sardion'? Nebo snad 'Kthrag Sardius'?“</p>

<p>Nalévala horkou vodu z konvice do velkého kastrolu, ve kterém umý­vala nádobí, ale zarazila se a mírně zamračila „Mám dojem, že jsem jed­nou slyšela říkat nějakého Grolima něco o 'Kthrag Sardiu'. Blouznil a blábolil ve staré angaračtině.“</p>

<p>„A nevzpomeneš si, co říkal?“  zeptal se Belgarat se zájmem.</p>

<p>„Je mi líto, otče, ale <emphasis>neznám </emphasis>starou angaračtinu. Copak si nepamatuješ, že ses nikdy nedostal k tomu, abys mě ji naučil?“ Pohlédla na Dejruka a kývla na něj prstem.</p>

<p>Dejruk zoufale povzdechl, vstal a chopil se utěrky,</p>

<p>„Dejruku, přestaň dělat obličeje,“ napomenula ho. „Neubude tě, když mi pomůžeš.“ Jak se pustila do nádobí, otočila se zpět na Belgarata.  „A co má být s tím 'Sardionem' nebo jak mu říkáš?“</p>

<p>„To nevím,“ odpověděl Belgarat a nervózně si mnul bradu. „Ale jak tvrdil Beldin, Torak říkal Orbu našeho Pána 'Kthrag Yaska'. Myslím, že je možné, že 'Kthrag Sardius' s ním může být v nějakém vztahu.“</p>

<p>„Ale, otče, tady můžeme najít spoustu možností, domněnek a různých kdyby,“ namítla.  „Divila bych se, kdyby ses nehonil jen za neškodným stínem - nebo proto, abys měl co dělat.“</p>

<p>„Pol, znáš mě moc dobře na to, abys věděla, že zase nejsem <emphasis>tak </emphasis>nadše­ný, když mám něco dělat,“ pronesl sarkasticky.</p>

<p>„To jsem si všimla. A co se jinak děje ve světě?“</p>

<p>„Tak poslouchejte,“ Belgarat se opřel a zamyšleně zíral na slabě ozáře­ný strop. „Velkovévoda Noragon snědl něco, co mu vyloženě nesedlo.“</p>

<p>„Kdo je velkovévoda Noragon? A proč se zabýváme jeho zažíváním?“ zajímala se Polgara</p>

<p>„Velkovévoda Noragon <emphasis>byl </emphasis>kandidát rodu Honetů na císařský trůn Tolnedry jako nástupce Ran Boruna,“ ušklíbl se Belgarat. „Byl to napro­stý a dokonalý hlupák, a kdyby nastoupil na trůn, byla by to absolutní po­hroma.“</p>

<p>„Řekl jsi  <emphasis>byl“ </emphasis>poznamenal Durnik.</p>

<p>„Správně. Noragonovy zažívací potíže se ukázaly jako osudné. Všeobecně se předpokládá, že nějaký ctihodný přívrženec Horbitů použil jisté exotické koření z džunglí Nyissy a vylepšil velkovévo-dovu poslední večeři. Podle toho, co vím, byly příznaky obzvlášť malebné. Honetové jsou v naprostém zmatku a ostatní rody předou blahem.“</p>

<p>„Tolnedriánská politika je nechutná,“ prohlásila Pol.</p>

<p>„Náš princ Kheldar je na nejlepší cestě stát se nejbohatším mužem světa,“ pokračoval Belgarat.</p>

<p>„Silk?“  Durnik vypadat trochu překvapeně. „To se mu už podařilo nakrást <emphasis>tolik?“</emphasis></p>

<p>„Myslím, že tentokrát je to svým způsobem zákonné,“ řekl Belgarat. „Nějak se mu s tím lumpem Yarblekem podařilo získat kontrolu nad ce­lým nadrackým obchodem s kožešinami. Neznám všechny podrobnosti, ale vzteklý řev ze všech velkých obchodních domů v Boktoru naznačuje, že si naši přátelé vedou celkem dobře.“</p>

<p>„To rád slyším,“ řekl Durnik.</p>

<p>„Možná proto, že sis už dlouho nešel na trh koupit kožešinovou čapku.“ Belgarat se uchechtl. „Mám dojem, že ceny dost poskočily.“ Stařec se zhoupl na židli. „V Kthol Murgosu tvůj přítel Kal Zakat metodicky masakruje na cestě podél východního pobřeží vše živé. Na seznam měst, která dobyl a vylidnil, přidat Rak Kthan a Rak Haggu. Nemám moc rád Murgy, ale je dost možné, že Zakat už zašel příliš daleko.“</p>

<p>„Kat Zakat?“  zeptala se Polgara s pozdviženým obočím.</p>

<p>„Trochu afektované,“ pokrčil rameny Belgarat.</p>

<p>„Spíše jde o symptom,“ poznamenala. „Angaračtí vládci byli vždycky nějakým způsobem vyšinutí.“ Pak na otce zpříma pohlédla.  „Nuže?“</p>

<p>„Nuže co?“</p>

<p>„Slyšels něco o Rivě? Jak si vedou Garion se Se'Nedrou?“</p>

<p>„Ani slůvko - no, jen pár oficialit. 'Rivanský král má čest oznámit jmenování knížete Jaksejmenuje vyslancem v království Drasnie.' Tako­véhle věci, ale naprosto nic osobního.“</p>

<p>„Jsme si přece jisti, že umí psát, že ano?“ dožadovala se podrážděně. „A určitě není tak zaměstnaný, aby neměl čas napsat za dva roky alespoň jediný dopis.“</p>

<p>„Napsal,“ řekl Dejruk tiše. Možná se o tom dopisu neměl zmiňovat, ale pro Polgaru se zdál tak důležitý.</p>

<p>Ostře se na něj podívala. „Cos to řekl?“ zeptala se.</p>

<p>„Belgarion ti vloni v zimě napsal,“ řekl Dejruk. „Ale ten dopis se ztra­til, když se loď, na které byl posel, potopila.“</p>

<p>„Když se ta loď potopila, jak potom můžeš...“</p>

<p>„Pol,“ vpadl Belgarat pro něj netypicky kategorickým tónem, „přenech to radši mně.“ Pak se obrátil k Dejrukovi. „Říkáš, že Garion napsal Polgaře minulou zimu dopis?“</p>

<p>„Ano,“ opakoval Dejruk.</p>

<p>„Ale ten dopis se ztratil, když se loď s ním potopila?“</p>

<p>Dejruk přikývl.</p>

<p>„A proč tedy nenapsal další?“</p>

<p>„Nevěděl, že se ta loď potopila.“</p>

<p>„Ale ty ano?“</p>

<p>Dejruk znovu přikývl.</p>

<p>„A nevíš náhodou, co v něm bylo?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A myslíš, že bys nám ho dokázal odříkat?“</p>

<p>„Myslím, že dokázal, pokud budeš chtít. Ale Belgarion stejně asi tak za týden napíše nový.“</p>

<p>Belgarat na něj podivně pohlédl. „No a proč bys nám neřekl, co bylo v tom prvním? Tak alespoň o nic nepřijdeme.“</p>

<p>„Dobrá,“ souhlasil Dejruk. Pak se zamračil, jak se silně soustřeďoval. „Začínal oslovením: 'Drahá teto Pol a Durniku!“ Myslím, že je velice pěkné, ne?“</p>

<p>„Dejruku, prostě nám jen odříkej  ten dopis,“ řekl Belgarat trpělivě. „Komentáře si nech na později.“</p>

<p>„Dobře.“ Dejruk zamyšleně hleděl do plamenů. „Je mi líto, že jsem Vám nenapsal už dříve,“ recitoval, „'ale měl jsem spoustu práce -  učil jsem se být dobrým králem. Je dost snadné stát se králem - všechno, co k tomu potřebuješ, je narodit se do správné rodiny. Ale být dobrým krá­lem je těžší, i když mi Brand pomáhá, jak může stejně ale pořád musím rozhodovat o spoustě věcí, kterým ve skutečnosti nerozumím.</p>

<p>Se'Nedra se má dobře -  alespoň si to myslím. Teď spolu už sotva promluvíme, takže to nemohu říct najisto. Brand je trochu znepokojen, že ještě nemáme žádné děti, ale já si myslím, že si nemusí dělat starosti. Protože nakolik můžu říci, nebudeme mít nikdy žádné děti, a možná je to tak lepší. Vážně si myslím, že ještě předtím, než jsme se vzali, měli jsme se trochu lépe navzájem poznat. A jsem si jist, že by se našel nějaký způ­sob, jak bychom to včas zarazili. Ale teď už je příliš pozdě. Právě jsme se dostali až na dno. Pokud se moc často nevidíme, obvykle se nám spolu podaří civilizovaně vyjít - přinejmenším tak civilizovaně, abychom za­chovali dekorum.</p>

<p>Barak sem minulé léto připlul na té velké válečné lodi a byla to moc dobrá návštěva. Řekl mi všechno o…'„</p>

<p>„Počkej chvíli, Dejruku,“ zarazila Polgara jeho recitaci. „Píše ještě ně­co o problémech se Se'Nedrou?“</p>

<p>„Ne, nic,“ odpověděl Dejruk po chvíli, za kterou rychle proběhl v mysli zbytek dopisu. „Je tam o Barakově návštěvě a pak ještě nějaké no­vinky, které dostal od krále Anhega, a o Mandorallenově dopisu. To je zhruba všecko. A píše, že tě má rád a moc mu chybíš. Tak končí.“</p>

<p>Polgara a Belgarat si vyměnili velice dlouhý pohled. Dejruk cítil jejich úžas, nicméně nevěděl přesně, jak by je ohledně této záležitosti mohl uklidnit.</p>

<p>„A jsi si jist, že ten dopis zněl takhle?“ ujistil se Belgarat.</p>

<p>Dejruk přikývl. „Napsal přesně tohle.“</p>

<p>„A tys věděl, co v tom dopise je, hned jak ho psal?“</p>

<p>Dejruk zaváhal. „Nevím, jestli to bylo přesně tak. Takhle to nefunguje, víš? Máš o tom sice nějaké ponětí, ale nepřemýšlíš o tom blíž, dokud se na to nezavede hovor - jako třeba teď, když o tom začala mluvit Polga­ra.“</p>

<p>„A hraje roli, jak je ta osoba vzdálená?“ zeptal se Belgarat zvědavě.</p>

<p>„Ne,“ odpověděl Dejruk, „myslím, že ne. Prostě když chci, je to tady.“</p>

<p>„Táto, tohle prostě <emphasis>nikdo </emphasis>nedokáže,“ prohodila Polgara ke starci. „A <emphasis>nikdy </emphasis>toho nikdo nebyl schopen.“</p>

<p>„Tak se očividně změnila pravidla,“ řekl zamyšleně Belgarat. „Myslím, že to prostě musíme přijmout jako fakt, co ty na to?“</p>

<p>Přikývla. „Nemá žádný důvod, aby si to vymyslel.“</p>

<p>„Mám dojem, že od nynějška budeme spolu vést dlouhé hovory, Dejruku,“ prohlásil stařec.</p>

<p>„Možná,“ vpadla Polgara, „ale ne teď.“ Obrátila se zpět k chlapci. „Mohl bys mi zopakovat, co Garion napsal o Se'Nedře?“</p>

<p>Dejruk přikývl. „'Se'Nedra se má dobře - alespoň si to myslím. Teď spolu už sotva promluvíme, takže to nemohu říct najisto. Brand je trochu znepokojen, že...'„</p>

<p>„To stačí, Dejruku,“ řekla a zvedla lehce ruku. Pak se mu zadívala do očí. Po chvíli zvedla jedno obočí. „Řekni,“ zeptala se a přepečlivě volila slova, „víš, co je mezi Garionem a Se'Nedrou v nepořádku?“</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Dejruk.</p>

<p>„A  řekl bys mi to?“</p>

<p>„Když chceš. Se'Nedra udělala něco, co Gariona opravdu moc roz­zlobilo, a on pak udělal něco, co ji ponížilo na veřejnosti, a to rozzlobilo zase ji. Myslí si, že se jí dost nevěnuje a že veškerý čas věnuje jen své práci, protože ho nechce věnovat jí. A on si zase myslí, že je sobecká a rozmazlená a že nemyslí na nikoho kromě sebe. Oba se mýlí, ale už se tolikrát pohádali a tolikrát si moc ublížili tím, co jeden druhému řekli, že už nechtějí s tím druhým žít. A jsou hrozně nešťastní.“</p>

<p>„Děkuju, Dejruku,“ řekla Pak se obrátila na Durnika. „Potřebujeme sbalit pár věcí,“ poručila.</p>

<p>„Cože?“ Vypadal dost překvapeně.</p>

<p>„Jedeme do Rivy,“ oznámila kategoricky.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola čtvrtá</strong></p>

<p>V kamaaru, v jedné přístavní krčmě narazil Belgarat na starého přítele. Když pak přivlekl vousatého a do kožešin oděného Šereka do hostince, kde se ubytovali, Polgara po kymácejícím se námořníkovi jen střelila zkušeným pohledem. „Jak dlouho se už zpíjíš, kapitáne Greldiku?“ zeptala se odměřeně.“</p>

<p>„Jakejenesden?“ Jeho odpověď byla stěží srozumitelná.</p>

<p>Pověděla mu, co je za den.</p>

<p>„Fáántastický,“ škytl. „Ale, prooňte,“ omlouvaj se. „Asi mám okno, ztratilo se mi několik dnů... Nevíte někdo náhodou, jakej je <emphasis>tejden?“</emphasis></p>

<p>„Greldiku,“ pronesla, „to se pokaždé, když jsi v přístavu, <emphasis>opravdu </emphasis>mu­síš opít?“</p>

<p>Greldik se hluboce zamyslil, probíral se vousem a zíral do zdi. „No, když o tom teď mluvíš, Polgaro, tak mám dojem, že opravdu musím. Ni­kdy předtím jsem o tom sice takhle nepřemejšlel, ale když ses teď zeptala, tak -“</p>

<p>Mrazivě na něj hleděla, ale pohled, který jí vracel, byl drzost sama. „Zbytečně marníš čas, Polgaro,“ ujistil ji. „Nejsem ženatej, nikdy jsem nebyl ženatej a nikdy taky ženatej nebudu. Tím, jak se chovám, neničím žádný ženský život a je absolutně jistý, že žádná ženská nikdy nezničí můj život.  K věci: Belgarat říká, že chceš do Rivy. Seženu svou posádku a za ranního přílivu vyplujem.“</p>

<p>„A bude tvoje posádka dost střízlivá, aby trefila ze zálivu?“</p>

<p>Jen pokrčil rameny. „Možná cestou narazíme do několika tolnedřanskejch kupců, ale nakonec cestu na otevřený moře určitě najdem. Ať stří­zlivá nebo opilá, moje posádka je prostě nejlepší. Pozejtří odpoledne vás vysadíme na nábřeží v Rivě - pokud nás zrovna nechytne bezvětří, v tom případě by to trvalo o pár hodin dýl.“ Znovu škytl. „Prooňte,“ za­mumlal, zakymácel se dopředu a dozadu a zacivěl na ni kalným zrakem.</p>

<p>„Greldiku,“ pronesl Belgarat obdivně, „ty jseš ten nejstatečnější muž na celým světě.“</p>

<p>„Nebojím se moře,“ odpověděl Greldik.</p>

<p>„Nemluvil jsem o moři.“</p>

<p>Následujícího dne okolo poledne už Greldikova loď brázdila pod svěží brízou zpěněné moře. Pár posledních indisponovaných členů posádky se potácelo po palubě v marném úsilí o rovnou chůzi a jejich více či méně bystrý zrak sledoval záď, kde se opíral o kormidlo očividně zbědovaný Greldik s krhavýma očima</p>

<p>„Nechceš trochu skasat plachtu?“ zeptal se ho Belgarat.</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Protože když necháš v tomhle větru plnou plachtu, přijdeš o stěžeň.“</p>

<p>„Belgarate, starej se o svý čáry,“ odsekl mu Greldik, „a plachtění nech na mně. Děláme dobrej čas a dlouho předtím, než by se zlámal stěžeň, za­čnou se lámat a trhat prkna paluby.“</p>

<p>„Jak dlouho předtím?“</p>

<p>Greldik pokrčil rameny. „Skoro minutu nebo tak nějak - aspoň větši­nou.“</p>

<p>Belgarat na něj jen němě zíral. „Asi půjdu do podpalubí,“ bylo nako­nec jediné, na co se zmohl.</p>

<p>„Skvělej nápad.“</p>

<p>K večeru se vítr utišil a Greldikova loď pokračovala celou noc klidněj­ším mořem. Hvězdy sice zahlédli jen tu a tam, ale to jim stačilo, když příští ráno vyšlo slunce, bylo mrtvé bezvětří, přesně jak jejich vzpumý kapitán předpověděl. Později odpoledne se nad západním obzorem vy­nořily tmavé útesy a rozeklané vrchy tvořící pobřežní linii Větrného os­trova a jejich loď opět poskočila pod zářivě modrou oblohou přes zpěně­né vlny jako jankovitý kůň. Jak se loď zdvihala a propadala, probíjejíc si svou cestu dorážejícími vlnami a chrlíc pokaždé, když do nějaké narazila, závoje pěny, usadil se na Greldikově vousaté tváři široký úsměv.</p>

<p>„Je to hrozně nespolehlivý člověk,“ řekla Polgara a vrhla na kapitána <emphasis>velmi </emphasis>nespokojený pohled.</p>

<p>„Ale zdá se, že je opravdu skvělý námořník, Pol,“ řekl Dumik mírně.</p>

<p>„Ale o tom přece nemluvím, Durniku.“</p>

<p>„Aha.“</p>

<p>Loď hladce proklouzla mezi dvěma skalnatými výběžky a vplula do krytého přístavu města Rivy. Jeho šedé kamenné budovy se postupně zdvihaly až k ponurým a hrozivým hradbám Citadely, která čněla nad městem a přístavem.</p>

<p>„Tohle místo vždycky vypadá tak pochmurně,“ poznamenal Durnik. „Pochmurně a nepohostinně.“</p>

<p>„Právě o to jim šlo, když ho stavěli, Durniku,“ odpověděl Belgarat. „Nestáli tu o žádné návštěvy.“</p>

<p>Pak, na konci pravobočního obratu proti větru, Greldik prudce otočil kormidlem a jeho loď, přídí rozrážejíc temnou vodu, zamířila přímo na kamenné nábřeží vybíhající z města. V poslední možné chvíli znovu prudce stočil kormidlo. Za plácání zplihlých plachet loď urazila posled­ních pár metrů a jemně dosedla k solí pokrytým kamenům mola</p>

<p>„Myslíš, že nás někdo viděl připlouvat a řekl to Garionovi?“ zeptal se Durnik,</p>

<p>„Určitě ano,“ odpověděl Belgarat a ukázal směrem ke klenuté bráně, která se právě otevřela a odhalila široké kamenné schodiště stoupající vzhůru mezi mohutnými hradebními zdmi, chránícími Rivu od moře. Branou procházelo množství oficiálně vyhlížejících mužů a uprostřed této skupiny kráčel vysoký žlutovlasý mladík s vážným výrazem na tváři.</p>

<p>„Pojďme na druhou stranu lodi,“ navrhl Belgarat Durnikovi a Dejrukovi. „Chci ho překvapit.“</p>

<p>„Vítej v Rivě, kapitáne Greldiku.“ Dejruk poznal Garionův hlas, přes­tože teď zněl dospěleji a mnohem jistěji.</p>

<p>Greldik ho zpoza postranice přimhouřenýma očima odhadoval. „Vyrostls, chlapče,“ řekl králi Rivy. Muž tak volný jako Greldik téměř nikdy necítí potřebu používat tradiční uctivé tituly a oslovení.</p>

<p>„To se tak už stává,“ odpověděl Garion suše. „Skoro každý v mém vě­ku tím prošel.“</p>

<p>„Přivezl jsem ti hosty,“ řekl mu Greldik.</p>

<p>Belgarat s úsměvem přešel přes palubu k postranice a Durnik s Dejrukem mu šli v patách.</p>

<p>„Dědečku?“ Garionova tvář dostala naprosto užaslý výraz. „Kde se tu bereš? A  Durnik - a Dejruk?“</p>

<p>„Ve skutečnosti to byl nápad tvojí tety,“ řekl mu Belgarat.</p>

<p>„A teta Pol je tady taky?“</p>

<p>„Ovšemže jsem,“ odpověděla Polgara suše a vystoupila z podpalubního otvoru u stěžně.</p>

<p>„Teto Pol!“ vykřikl Garion a vypadal velice hloupě.</p>

<p>„Garione, nezírej tak,“ napomenula ho a povolila si límeček své modré halenky. „Je to nezdvořilé.“</p>

<p>„Ale proč jsi mi nedala vědět, že přijedeš? Co tu všichni vůbec dělá­te?“</p>

<p>„Přijeli jsme na návštěvu, drahý. Lidé to přece čas od času dělávají.“</p>

<p>Když vystoupili na molo a připojili se k mladému králi, nastalo obvy­klé objímání a potřásání rukama a dojaté hledění z očí do očí, jež provázívá shledání. Ale Dejruka mnohem více zajímalo něco jiného. Když za­čali vystupovat vzhůru šedým městem k Citadele, vypínající se nad ním, zatahal Gariona za rukáv. „Co kůň?“  zeptal se.</p>

<p>Garion na něj pohlédl. „Je ve stájích, Dejruku. Bude moc šťastný, až tě uvidí.“</p>

<p>Dejruk se usmál a přikývl.</p>

<p>„To mluví pořád takhle?“  zeptal se Garion Durnika. „Jen jedno slovo a dost? Myslel jsem si, že... no...“</p>

<p>„Většinou mluví už normálně -  na svůj věk,“ odpovědět Durnik, „ale na to hříbě myslí od chvíle, kdy jsme odjeli z Údolí, a někdy, když je vzrušený, vrátí se opět ke starému zlozvyku.''</p>

<p>„Ale aspoň poslouchá,“ přidala se Polgara, „a to je víc, než bych do­kázala říct o jiném chlapci, když byl v jeho věku.“</p>

<p>Garion se rozesmál. „To jsem byl opravdu tak nesnesitelný, teto Pol?“</p>

<p>„Ani ne nesnesitelný, drahý. Ale prostě jsi neposlouchal.“</p>

<p>Když dorazili do Citadely, vyšla je pozdravit až před vysokou masivní vstupní bránu rivanská královna Se'Nedra byla přesně tak nádherná, jak si ji Dejruk pamatoval. Měděné vlasy měla přichyceny k týlu párem zla­tých hřebenů a prameny jí splývaly na záda v bohaté zářící kaskádě. Zelené oči měla obrovské. Byla malá, ne o moc větší než Dejruk, ale přesto byla královnou každým coulem. Všechny je obřadně pozdravila, objala Belgarata a Durnika a lehce políbila Polgaru na tvář.</p>

<p>Pak napřáhla obě ruce k Dejrukovi a on ji za ně uchopil a pohlédl jí do očí. Byla v nich bariéra, jemný náznak obranného napětí, za kterým se skrývala její poraněná duše. Přitiskla ho k sobě a políbila, a dokonce i při tomto gestu cítil nešťastné napětí, kterého si už snad ani nebyla vědoma. Když oddalovala své měkké rty od jeho tváře, Dejruk jí znovu pohlédl hluboko do očí a nechal ze sebe vyprýštit všechnu lásku, naději i soucit které k ní cítil. A pak bez přemýšlení natáhl ruku a jemně ji pohladil po obličeji. Oči se jí rozšířily a rty roztřásly. A ten lehký rys kamenné nepřístupnosti se začal rozpadat.  Z očí jí skanuly dvě velké slzy a pak, se srd­ceryvným zanaříkáním, se obrátila a naslepo zatápala rozpaženýma ru­kama. „Ach, paní Polgaro!“ zakvílela.</p>

<p>Polgara štkající malou královnu konejšivě objala a přitiskla k sobě. Avšak přitom hleděla upřeně do Dejrukovy tváře a jedno obočí měla tá­zavě pozvednuto. Dejruk jí pohled oplatil a klidně přikývl v odpověď.</p>

<p>„Dobrá,“ řekl Belgarat, trochu rozladěný Se'Nedřiným výbuchem pláče. Poškrabal se na bradě a rozhlédl po vnitřním nádvoří Citadely a po granitovém schodišti vedoucím k masivním dveřím. „Nemáš tu něco, co by se dalo pít?“  zeptal se Gariona.</p>

<p>Polgara, stále ještě objímající plačící Se'Nedru, na něj úkosem pohléd­la.  „Není na to ještě trochu brzy, otče?“ namítla.</p>

<p>„No, myslím, že ne,“ odpověděl smířlivě. „Trocha piva po plavbě na moři udělá žaludku dobře.“</p>

<p>„Vždycky se najde nějaká výmluva co?“</p>

<p>„Vždycky se mi podaří něco vymyslet.“</p>

<p>Dejruk strávil odpoledne na výcvikovém hřišti za královskými stájemi. Oříškově hnědé hříbě už nebylo žádné hříbě, ale spíše napůl dospělý mladý hřebec. Temná srst se mu leskla, a jak klusal v širokých kruzích po cvičišti, vystupovaly pod ní svaly. Jediná bílá skvrna na plecích se v jas­ném slunci zdála přímo zářit.</p>

<p>Koník nějak věděl, že Dejruk přijel, a celé ráno byl nepokojný a napja­tý. Podkoní o tom Dejruka informoval. „Buď opatrný,“ řekl mu. „Dnes je z nějakého důvodu celý rozdivočelý.“</p>

<p>„Teď už bude klidný,“ odpověděl Dejruk a klidně pootevřel dveře ko­níkova stání.</p>

<p>„Já bych tam radši...“ vpadl kvapně štolba a napůl zdvihl ruku, aby chlapce strhl zpět, ale Dejruk už byl uvnitř u nepokojného zvíře­te. Koník zafrkal, nervózně poskočil a zadupal kopyty o slámou po­krytou podlahu. Pak znehybněl a jen se třásl, dokud Dejruk nenatáhl ruku a nedotkl se jeho prohnuté šíje. Pak už bylo mezi nimi všechno v pořádku. Dejruk otevřel dvířka stání dokořán a spolu s koníkem, který se mu vytrvale otíral o rameno, vyšli ven a prošli kolem pře­kvapeného štolby.</p>

<p>Pro tuto chvíli jim oběma stačilo jen to, že jsou spolu - že stále sdílejí pouto, které bylo mezi nimi dříve a jaksi existovalo dokonce i předtím, než se setkali, které existovalo dokonce jakýmsi podivným způsobem, ještě než se narodili. Později jej ještě prohloubí, ale pro tuto chvíli byli spokojeni.</p>

<p>Když se na východní obloze začaly sbírat červánky, Dejruk hřebečka nakrmil, slíbil mu, že zítra přijde zase, a vrátil se zpět do Citadely, aby se podíval po ostatních. Našel je usazené v jídelně s nízkým stropem. Byla menší než rozsáhlý hlavní hodovní sál a mnohem méně formální. Nejví­ce se blížila pocitu domova, pokud to v této ponuré tvrzi vůbec bylo možné.</p>

<p>„Strávil jsi hezké odpoledne?“ zeptala se ho Polgara. Dejruk přikývl.</p>

<p>„A měl koník radost, že tě znovu vidí?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A<emphasis> </emphasis>předpokládám, že máš asi hlad?“</p>

<p>„No - trošičku.“ Rozhlédl se po místnosti a všiml si, že chybí rivanská královna „Kde je Se'Nedra?“ chtěl vědět.</p>

<p>„Byla trochu unavená,“ odpověděla Polgara. „Měly jsme dnes odpole­dne hodně dlouhý rozhovor.“</p>

<p>Dejruk na ni pohlédl a porozuměl. Pak se znovu rozhlédl. „Opravdu mám <emphasis>trošičku </emphasis>hlad,“ řekl jí.</p>

<p>Srdečně a láskyplně se rozesmála.  „Všichni kluci jsou stejní,“ prohlási­la.</p>

<p>„A chtěla bys, abychom byli jiní?“ zeptal se jí Garion.</p>

<p>„Ne,“ ujistila ho, „asi opravdu nechtěla.“</p>

<p>Časně zrána dalšího dne seděli Polgara a Dejruk u krbu v kom­natě, která odjakživa patřila jí. Polgara seděla v křesle s vysokým opěradlem a na stolečku vedle ní kouřil šálek čaje. Na sobě měla opět své modré sametové šaty a v ruce držela velký slonovinový hřeben. Dejruk seděl přímo před ní na podnožce potažené kober­cem a procházel částí ranního rituálu. Mytí obličeje, uší a krku moc dlouho netrvalo, ale z nějakého důvodu česání vlasů zabralo dobrou čtvrthodinu. Co se týkalo úpravy vlasů, byl Dejrukův osobní vkus naprosto minimální. Dokud mu nelezly do očí, bylo všechno v pořádku. Naproti tomu se zdálo, že Polgara nachází v pročesávání jeho měkkých zářivě světlých kudrlin velké potěšení. Tu a tam v nejrůznějších částech dne se jí do očí vkradla zvláštní něha a její prsty téměř jakoby proti její vůli zabloudily ke hřebenu a on hned věděl, že jestli okamžitě někam nezmizí, bude beze slo­va usazen na židli a česán a česán.</p>

<p>Na dveře někdo opatrně zaklepal.</p>

<p>„Ano, Garione?“ zavolala</p>

<p>„Doufám, že nejdu moc brzy, teto Pol. Můžu dovnitř?“</p>

<p>„Ovšem, drahý.“</p>

<p>Garion měl na sobě modrou halenu, kamaše a kožené boty. Dejruk si všiml, že když si může vybrat, oblékne se mladý rivanský král vždy do modrého.</p>

<p>„Dobré ráno, drahý,“ řekla Polgara a její prsty pokračovaly dál v česá­ní.</p>

<p>„Dobré ráno, teto Pol,“ řekl Garion. A pak se podíval na hocha sedícího a mírně se vrtícího na podnožce před Polgařiným křeslem. „Dobré ráno, Dejruku,“ řekl vážně.</p>

<p>„Belgarione,“ opáčil Dejruk a pokývl.</p>

<p>„Dejruku, nehýbej tou hlavou,“ napomenula ho klidně Polgara „Dal by sis trochu čaje?“ zeptala se Gariona.</p>

<p>„Ne, děkuju.“ Přinesl si další křeslo a usadil se naproti ní. „Kde je Durnik?“ zeptal se.</p>

<p>„Prochází se po ochozu,“ řekla mu Polgara. „Durnik je rád někde ven­ku, když vychází slunce.“</p>

<p>„Ano,“ usmál se Garion. „Na to si pamatuju ještě z Faldorova statku. Je všechno v pořádku? Myslím, co se týče pokojů a tak.“</p>

<p>„Tady se cítím pokaždé pohodlně,“ řekla. „Svým způsobem to vždyc­ky bylo místo, které mi nejvíc připadalo jako stálý domov - alespoň do nynějška.“ Spokojeně se rozhlédla po temně rudých drapériích a tmavém koženém čalounění křesel a blaženě zavzdychala.</p>

<p>„Tohle jsou tvoje komnaty už hodně dlouho, že?“</p>

<p>„Ano. Beldaran je pro mě připravila po své svatbě se Železnou rukou.“</p>

<p>„Jaký byl?“</p>

<p>„Železná ruka? Velmi vysoký - skoro tak, jako jeho otec - a měl hroznou sílu.“ Obrátila svou pozornost zpět k Dejrukovým vlasům.</p>

<p>„Byl tak vysoký jako Barak?“</p>

<p>„Ještě vyšší, ale ne tak hřmotný. Král Šerek měl sedm stop a také všichni jeho synové byli velicí. Dras Býči šíje byl jako kmen stromu. Vy­padal, že by mohl dosáhnout až do nebe. Železná ruka byl útlejší, měl hustý černý vous a jasné modré oči. V době, kdy se s Beldaran brali, za­čínaly mu už vousy i vlasy šedivět, ale i tak z něho vyzařovala nevinnost, všichni jsme ji cítili. Hodně se podobala nevinnosti, kterou cítíme tady z Dejruka.“</p>

<p>„Zdá se, že si ho pamatuješ velice dobře. Pro mě vždycky byl jen ně­kým z legend. Všichni víme o činech, které vykonal, ale nikdo neví nic o něm jako o skutečné osobě.“</p>

<p>„Musela jsem si ho dobře zapamatovat, Garione. Koneckonců tu přece jen byla možnost, že bych si ho mohla vzít <emphasis>já</emphasis>.“</p>

<p>„Železnou ruku?“</p>

<p>„Aldur řekl otci, ať pošle jednu ze svých dcer Železné ruce, aby se stala jeho manželkou. Otec musel zvolit mezi Beldaran a mnou. Myslím, že se Šedivec rozhodl správně, ale pořád hledím na Železnou ruku v tomhle světle.“ Povzdechla si a pak se trochu smutně usmála. „Stejně myslím, že bych mu nebyla dobrou ženou,“ poznamenala. „Moje sestra Beldaran byla sladká a něžná a moc krásná. Já nebyla ani něžná, ani nijak zvlášť přitažlivá.“</p>

<p>„Ale teto Pol, vždyť jsi ta nejkrásnější žena na světě,“ namítl Garion rychle.</p>

<p>„Je od tebe hezké, že to říkáš, Garione, ale když mi bylo šestnáct, vět­šina lidí by o mně neřekla, že jsem hezká. Byla jsem vytáhlá a vyzáblá. Kolena jsem měla věčně odřená a tvář pořád špinavou. Tvůj dědeček ni­kdy příliš nedbal, jak jeho dcery vypadají. Někdy uplynuly celé týdny bez toho, že by se hřeben dotkl mých vlasů. Stejně se mi moc nelíbily.</p>

<p>Beldaraniny byly hebké a zlaté, kdežto ty moje jako koňská hříva - a navíc ještě ten ošklivý bílý pramen.“ Mimovolně se dotkla bílé kadeře nad levým obočím hřebenem.</p>

<p>„A kde jsi k němu přišla?' zeptal se zvědavě.</p>

<p>„To se mě tady dotkl tvůj dědeček rukou, když mě poprvé spatřil - když jsem byla ještě úplné malá. Ten pramen pak ihned zbělal. Všichni jsme nějak označení, tak nebo tak, však to víš sám. Ty máš znamení na dlani, já mám tenhle bílý pramen, tvůj dědeček má znamení hned nad srdcem. Máme  je všichni někde jinde, ale znamená to samé.“</p>

<p>„A co tedy znamená?“</p>

<p>„Má to co dělat s tím, čím jsme, drahý.“ Otočila Dejruka kolem dokola a špulíc rty si ho zálibně prohlížela. Pak ještě jemně poopravila kučery nad ušima. „Prostě, jak jsem řekla, když jsem byla mladá, byla jsem divo­ká, svéhlavá a vůbec ne hezká. Aldurovo údolí skutečně není ideálním místem pro dospívající mladou dívku a spolek podivínských starých ča­rodějů není ideální náhražkou za matku. Pořád mají sklon zapomínat, že tam vůbec jsi. Vzpomínáš si na ten obrovský prastarý strom uprostřed Údolí?“</p>

<p>Přikývl.</p>

<p>„Jednou jsem na něj vylezla a zůstala tam dva týdny, než se vůbec ně­kdo začal zajímat, jestli nejsem mrtvá. Díky podobným věcem se pak dívka cítí opomíjená a nemilovaná.“</p>

<p>„A jak jsi to nakonec zjistila - víš, že jseš doopravdy krásná?“</p>

<p>Usmála se. „To je zase jiná historie, drahý.“ Pohlédla mu přímo do očí. „Nemyslíš, že bychom už měli přestat chodit okolo horké kaše?“</p>

<p>„Jaké kaše?“</p>

<p>„No té záležitosti s tvým dopisem o tobě a Se'Nedře.“</p>

<p>„Aha, tohle. Teto Pol, asi jsem vás tím vůbec neměl obtěžovat. Koneč­ně, je to můj problém.“ A v rozpacích odvrátil pohled.</p>

<p>„Garione,“ řekla pevně, „v tak podivné rodině, jako je naše, neexistuje nic jako soukromý problém. Myslela jsem si, že to už víš. Tak jaká je ta pravá potíž se Se'Nedrou?“</p>

<p>„Prostě to mezi námi neklape, teto Pol,“ řekl bezútěšně. „Spoustu věcí prostě musím zařizovat sám, ale ona chce, abych s ní trávil každou minu­tu - no, alespoň dřív chtěla. Ale teď se už nevidíme třeba celé dny. Už nespíme ve stejné posteli a…“ Náhle pohlédl na Dejruka a rozpačitě za­kašlal.</p>

<p>„Tak,“ řekla Polgara Dejrukovi, jako kdyby se nic nestalo. „Myslím, že jsi už dost zušlechtěný. Co kdyby sis nasadil támhletu hnědou vlněnou čepici a šel se podívat za Durnikem? Pak byste mohli zajít dolů do stájí a navštívit koníka.“</p>

<p>„Dobře, Polgaro,“ souhlasil Dejruk, sklouzl ze stoličky a šel si pro če­pici.</p>

<p>„Je to hodný a poslušný chlapec, že?“  zeptal se Garion Polgary.</p>

<p>„Většinou,“ odpověděla. „Když ho dokážeme udržet od řeky za do­mem. Z nějakého důvodu je celý nesvůj, když nemůže tak jednou dvakrát do měsíce spadnout do vody.“</p>

<p>Dejruk políbil Polgaru a vydal se ke dveřím.</p>

<p>„Vyřiď Durnikovi, že máte dnes ráno volno,“ zavolala za ním. Pak pohlédla přímo na Gariona. „To je, myslím, na pár hodin zabaví.“</p>

<p>„Dobře,“ řekl Dejruk a vyšel do chodby. Problému, který panoval mezi Garionem a Se'Nedrou, už věnoval jen minimální pozornost. Polgara se té záležitosti ujala a Dejruk věděl, že dá všechno do pořádku. Ten pro­blém ostatně nebyl nijak vážný, jen se jaksi díky hádkám, které vyvolal, rozrostl do poněkud monstrózních rozměrů. I to nejmenší nedorozumění, řekl si Dejruk, někdy může zhnisat jako skrytá rána, pokud neuváženě a v hněvu vyřčená slova zůstanou viset ve vzduchu bez omluvy a odpuště­ní. A také pochopil, že Garion a Se'Nedra se mají rádi tak, že oba byli těmito neuváženými a hněvivými slovy extrémně zranitelní. Že mají ne­obyčejnou moc tomu druhému ublížit. Jakmile si to oba uvědomí, celá záležitost bude moci být vyřízena.</p>

<p>Chodby rivanské Citadely byly osvětlené loučemi zasazenými do železných kruhů, vystupujících z kamenných zdí. Dejruk scházel dolů širokou chodbou, vedoucí na východní stranu pevnosti, a po schodech k parapetu a baštám. Když došel k masivní východní zdi, zastavil se, aby vyhlédl ven jedním z úzkých okének, kterým dovnitř padal bledý paprsek ocelově šedého světla z jitřní oblohy. Citadela se nacházela vysoko nad městem a šedé kamenné domy a úzké dlážděné ulice hlu­boko dole byly dosud ponořeny do stínu a ranní mlhy. Tu a tam, v do­mech ranních ptáčat, už svítila okna. Čistá slaná vůně moře, přinášená větrem, se vznášela nad ostrovním královstvím. Již v samotných pras­tarých  kamenech Citadely dlel pocit bezútěšnosti, který pociťovali lidé Rivy Železné ruky, když poprvé spatřili tento skalnatý ostrov, ponurý a bouřemi ošlehaný, jak se tyčí z olovnatého moře. Ale v těchto kame­nech dlel i silný smysl pro povinnost, díky kterému Rivané vyrvali skále tuto pevnost a své město, aby zde navždy stály a chránily Aldurův Orb.</p>

<p>Dejruk sestoupil po kamenném schodišti a našel Durnika, jak stojí na baštách a hledí na Větrné moře, bez konce se valící a rozbíjející v dlou­hých němých vlnách o skalnaté pobřeží.</p>

<p>„Vidím, že už s tvými vlasy skončila,“ poznamenal Durnik.</p>

<p>Dejruk přikývl. „Konečně,“ řekl trpce.</p>

<p>Durnik se rozesmál. „Oba dokážeme leccos snést, když jí to udělá ra­dost, co?“ řekl.</p>

<p>„Ano,“ přitakal Dejruk. „Právě teď mluví s Belgarionem. Myslím, že chce, abysme zůstali tady, dokud neskončí.“</p>

<p>Durnik přikývl. „Tak to bude opravdu nejlepší. Pol a Garion si jsou velice blízcí. Když budou sami, tak jí řekne věci, které by v naší přítom­nosti neřekl. Doufám, že to mezi ním a Se'Nedrou dokáže dát do pořád­ku.“</p>

<p>„Polgara to dokáže,“ ujistil ho Dejruk.</p>

<p>Odněkud z louky vysoko nad nimi, kde se slunko již dotýkalo smarag­dové trávy, zaslechli nějakou pastýřku zpívat svému stádečku. Zpívala o lásce čistým, neskoleným hlasem, vznášejícím se jako zpěv ptáka.</p>

<p>„Taková by měla být láska,“ pronesl Durnik. „Prostá, nekomplikovaná a čistá - jako hlásek toho děvčete.“</p>

<p>„Já<emphasis> </emphasis>vím,“ řekl Dejruk, „Polgara říkala, že bysme mohli jít navštívit ko­ně - až tady skončíš.“</p>

<p>„Ovšem,“ řekl Durnik, „a možná bychom se mohli přitom stavit i v kuchyni a dát si nějakou snídani.“</p>

<p>„To je taky náramně dobrý nápad,“ řekl Dejruk.</p>

<p>Den se nadmíru vydařil. Slunce bylo jasné a teplé a koník na cvičišti dováděl jako malé hříbě.</p>

<p>„Král nám na něj nedovolí sáhnout,“ řekl jeden z čeledínů Durnikovi. „Ještě nikdy mu nikdo nenasadil ohlávku. Jeho Veličenstvo prohlásilo, že to je velmi zvláštní kůň - vůbec tomu nerozumím. Kůň je přeci jen kůň, nebo snad ne?“</p>

<p>„Souvisí to s něčím, co se stalo při jeho narození,“ vysvětlil mu Dur­nik.</p>

<p>„Všichni se přece rodí stejně,“ řekl čeledín.</p>

<p>„To bys musel být u toho,“ poznamenal Durnik.</p>

<p>Toho dne při večeři na sebe Garion a Se'Nedra tázavě hleděli přes stůl a Polgaře pohrával na rtech tajemný úsměv.</p>

<p>Když se všichni najedli, Garion se protáhl a poněkud teatrálně zívl. „Nevím proč, ale dnes se cítím hrozné unavený,“ prohlásil. „Jen zůstaňte sedět a klidně si dál povídejte, ale já asi půjdu na kutě.“</p>

<p>„To není špatný nápad, Garione,“ ujistila ho Polgara.</p>

<p>Vstal a Dejruk jasně cítil jeho rozechvění a nervozitu. S téměř zoufale předstíranou lhostejností se obrátil na Se'Nedru. „Půjdeme, drahá?“ zeptal se a vložil do těch dvou slov celou na­bídku míru.</p>

<p>Se'Nedra k němu vzhlédla a v očích se jí zrcadlilo celé srdce. „Cože… … ano, Garione,“ řekla a maličko se začervenala. „Myslím, že tě dopro­vodím. Rovněž jsem dnes poněkud unavena.“</p>

<p>„Dobrou noc, děti,“ popřála jim Polgara tónem plným vřelosti. „Dobře se vyspěte.“</p>

<p>„Cos jim řekla?“ zeptal se své dcery Belgarat, když královský pár ruku v ruce opustil sál.</p>

<p>„Strašnou spoustu věcí, otče,“ odpověděla samolibě.</p>

<p>„Jedna z nich asi padla na úrodnou půdu,“ poznamenal. „Durniku, buď tak hodný a nalej mi ještě.“ Podal prázdný korbel Durnikovi, sedící­mu vedle soudku s pivem.</p>

<p>A Polgara byla svým úspěchem tak potěšená, že to dokonce ani nijak neokomentovala.</p>

<p>Bylo už hodně po půlnoci, když se Dejruk náhle probudil.</p>

<p><emphasis>„Jsi velmi hlasitý spáč,“ </emphasis>řekl mu hlas, který byl jakoby v jeho mysli.</p>

<p>„Něco se mi zdálo,“ odpověděl Dejruk,</p>

<p><emphasis>„To jsem si </emphasis><emphasis>všiml,“</emphasis> řekl hlas suše. <emphasis>„Obleč se. Potřebuji tě v trůnním sále.“</emphasis></p>

<p>Dejruk poslušně vstal z postele a natáhl si svou halenu a nízké měkké sendarské boty. <emphasis>„Potichu“ </emphasis>napomenul ho hlas. <emphasis>„Neprobuď Polgaru a Durnika.“</emphasis></p>

<p>Tiše se vykradli z pokoje a sešli dolů dlouhými pustými chodbami k Síni rivanského krále, obrovskému trůnnímu sálu, kde před třemi lety Dejruk vložil Aldurův Orb do Garionovy ruky a navždy změnil mladíkův život.</p>

<p>Ohromné dveře jemně zaskřípaly, když je Dejruk otevřel a zaslechl, jak zevnitř někdo zavolal: „Kdo je tady?“</p>

<p>„To jsem jen já, Belgarione,“ odpověděl mu Dejruk.</p>

<p>Velká hala byla osvětlena měkkou modrou září Aldurova Orbu, zasa­zeného do jílce obrovského Rivova meče, visícího hrotem dolů nad trů­nem.</p>

<p>„Dejruku, jakto že se takhle touláš po nocích?“ zeptal se ho Garion. Rivanský král seděl rozvalený na trůne a jednu nohu měl přehozenou přes opěradlo.</p>

<p>„Řekl mi, abych sem přišel,“ odpověděl Dejruk.</p>

<p>Garion na něj podivně pohlédl. „Řekl? <emphasis>Kdo </emphasis>ti to řekl?“</p>

<p>„Však víš,“ opáčil Dejruk, vešel do haly a zavřel za sebou. „On!“</p>

<p>Garion zamžikal. „Tak on mluví i k <emphasis>tobě?“</emphasis></p>

<p>„Tohle bylo poprvé. Ale stejně jsem ho poznal.“</p>

<p>„Když předtím nikdy…“ Garion zmlkl a rychle vzhlédl se zmateným výrazem k Orbu. Měkké modré světlo kamene se náhle změnilo na tem­nou vzteklou červeň. Dejruk naprosto jasně uslyšel zvláštní zvuk. Celou dobu, kdy nosil Orb, mu zněl v uších křišťálový zvuk jeho písně, ale nyní jeho hlas jako by nabyl ošklivý kovový podtón, jako by se kámen setkal s něčím nebo někým, co ho naplnilo zuřivým hněvem.</p>

<p><emphasis>„Pozor!“ </emphasis> řekl jim hlas, jejž oba uslyšeli naprosto jasně, tónem, který nemohli ignorovat. <emphasis>„Pozor - Zandramas!“</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola pátá</strong></p>

<p>hned jak se rozednilo, vydali se oba za Belgaratem. Dejruk cítil, že Garion má starosti, a sám věděl, že varování, jehož se jim dostalo, se týká záležitosti takové důležitosti, že všechno ostatní musí jít ve srovnání s ní stranou. Ve skutečnosti o ní v oněch temných a ti­chých hodinách, kdy seděli v Sále rivanského krále a čekali na první přísvit na východním obzoru, ani moc nemluvili. Místo toho oba pečlivě pozorovali Aldurův Orb, ale kámen se po tom zvlášt­ním okamžiku rudého vzteku opět navrátil ke své obvyklé azurově modré záři.</p>

<p>Nalezli Belgarata sedět v jedné nízké hale poblíž královských kuchyní před čerstvě rozdmýchaným ohništěm. Na stole měl po ruce velký kus chleba a silný plátek sýra. Dejruk si při pohledu na chléb a sýr náhle uvě­domil, že má hlad, a zamyslel se nad tím, jestli by se s ním Belgarat o svou snídani nepodělil. Starý čaroděj se zdál pohroužen do myšlenek a zí­ral do tančících plamenů, silný šedý plášť měl přehozen přes ramena, přestože se v místnosti nezdála být zima. „Jste brzy vzhůru, vy dva,“ po­znamenal, když Garion s Dejrukem vešli dovnitř a přisedli si k němu ke krbu.</p>

<p>„Ty taky, dědečku,“ řekl Garion.</p>

<p>„Měl jsem podivný sen,“ odpověděl stařec. „Teď se z něj pokouším už pár hodin probrat.  Z nějakého podivného důvodu se mi zdálo, že Orb zčervenal.“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl mu Dejruk klidně.</p>

<p>Belgarat na něj prudce pohlédl.</p>

<p>„Ano. Viděli jsme to oba dva, dědečku,“ potvrdil Garion. „Před pár hodinami jsme byli v trůnním sále a Orb najednou zrudl. A pak ten hlas, co ho mám tady -“ poklepal si na čelo - „řekl: Pozor, Zandramas.“</p>

<p>„Zandramas?“ pronesl Belgarat se zmateným výrazem. „A to je jméno nějaké osoby nebo věci nebo co vlastně?“</p>

<p>„To vážně nevím, dědečku,“ odpověděl Garion,  „ale slyšel to jak Dej­ruk, tak i já, že ano, Dejruku?“</p>

<p>Dejruk přikývl a stále hleděl jako uhranutý na ten chléb a sýr…</p>

<p>„A co jste vůbec vy dva dělali v takovou dobu v trůnním sále?“ zeptal se Belgarat s očima planoucíma zájmem.</p>

<p>„Spal jsem,“ odpověděl Garion. Pak se trochu začervenal. „No, skoro jsem spal. Hodně dlouho jsme si se Se'Nedrou ještě povídali. V poslední době jsme toho spolu moc nenamluvili, a tak jsme si toho měli spoustu co říct. Tak jako tak, <emphasis>on</emphasis><emphasis> </emphasis>mi řekl, ať vstanu a jdu do trůnního sálu.“</p>

<p>Belgarat se podíval na Dejruka. „A co ty?“</p>

<p>„Taky mě probudil,“ odpověděl Dejruk, „a řekl…“</p>

<p>„Počkej,“ vpadl ostře Belgarat. <emphasis>„Kdo </emphasis>že tě probudil?“</p>

<p>„Přece ten, kdo probudil Gariona.“</p>

<p>„A ty<emphasis> </emphasis>víš, <emphasis>co </emphasis>je vlastně zač?“</p>

<p>Dejruk přikývl.</p>

<p>„Už s tebou mluvil někdy předtím?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„A ty jsi ihned věděl, kdo to je a co je zač?“</p>

<p>„Ano. Řekl mi, že mě potřebuje v trůnním sále, tak jsem se oblékl a šel tam. Když jsem tam došel, Orb se zbarvil do ruda a ten hlas řekl: Pozor, Zandramas.“</p>

<p>Belgarat se zamračil. „Jste si oba naprosto jisti, že Orb změnil barvu?“„Ano, dědečku,“ ujistil ho Garion, „a taky zněl jinak. Obvykle si tak pocinkává - je to jako zvuk zvonku, když s ním zatřepeš. Ale tohle bylo něco úplně jiného.“</p>

<p>„A jste si jisti, že ta barva byla červená? Víte, že nešlo o nějaký temnější odstín modré nebo něco takového?“</p>

<p>„Ne, dědečku. Byla to určitě červená.“</p>

<p>Belgarat vstal ze svého křesla a jeho tvář náhle nabyla pochmurný vý­raz. „Pojďte se mnou,“ řekl stručně a zamířil ke dveřím.</p>

<p>„A kam jdeme?“  zeptal se Garion.</p>

<p>„Do knihovny. Musím si něco ověřit.“</p>

<p>„a co?“</p>

<p>„Počkej, až to najdu. Tohle je důležité a chci mít jistotu, že se nemý­lím.“</p>

<p>Jak procházeli okolo stolu, Dejruk si odtomil kus sýra, nacpal ho do pusy a pospíchal za Belgaratem a Garionem ven z místnosti. Rychle prošli temnými chodbami osvětlenými loučemi a vyběhli po příkrém a úzkém kamenném schodišti, kde jejich kroky za sebou zanechávaly ozvěnu. V posledních letech měla Belgaratova tvář většinou rozmarný výraz se stopou lenošivého požitkářství. Nyní bylo všechno toto pryč a jeho oči byly jasné a velmi bystré. Když došli do knihovny, stařec vzal ze zaprášeného stolu pár svící a zapálil je od louče, zasazené přede dveřmi do železného kruhu. Pak znovu vešel dovnitř a jednu svíci postavil na stůl. „Zavři dveře, Garione,“ řekl a druhou svíci držel v ruce. „Nechceme, aby nás někdo rušil.“</p>

<p>Garion beze slova zabouchl masivní dubové dveře. Belgarat přešel ke stěně, zvedl svíčku a začal očima přejíždět po řadách zaprášených knih v kožených vazbách a po úhledně srovnaných svitcích zavinutých do hed­vábí. „Tady je to,“ řekl a ukázal na nejvyšší polici. „Podej mi ten svitek, Garione - ten v modrém hedvábí.“</p>

<p>Garion vystoupil na špičky a sundal svitek.</p>

<p>Než ho podal dědečkovi, překvapeně na něj pohlédl. „Jsi<emphasis> </emphasis>si jist?“ zeptal se. „Víš, tohle není Mrinský kodex.“</p>

<p>„Není,“ opáčil Belgarat. „Pravdaže není. Nesmíš se na Mrinský kodex upínat tolik, že bys opominul všechny ostatní.“ Odložil svíci a opatrně rozvázal stříbrnou, střapci zdobenou šňůrku, omotávající svitek. Sundal kryt z modrého hedvábí a začal rozvinovat šustící pergamen, kvapně pře­jížděje očima po prastarém písmu. „Tady je to,“ prohlásil konečně. „'A hle,'„ přečetl, „'v oněch dnech, kdy Aldurův Orb zaplane rudým ohněm, bude zjeveno jméno Dítěte Temnoty.'„</p>

<p>„Ale Dítětem Temnoty byl přece Torak,“ zaprotestoval Garion. „Co je to vůbec za spis?“</p>

<p>„Darinský kodex,“ řekl mu Belgarat.  „Není sice vždy tak spolehlivý ja­ko Mrinský, ale jako jediný se zmiňuje o tomhle případu.“</p>

<p>„A co to znamená?“  zeptal se ho Garion a vypadal zmateně.</p>

<p>Je to trochu komplikované,“ odpověděl Belgarat, Špulil rty a oči měl stále upřené na inkriminovanou pasáž. Jednoduše řečeno, existují dvě proroctví.“</p>

<p>„Ano, to přece vím, ale myslel jsem, že když Torak zemřel, to druhé prostě... no...“</p>

<p>„Ne tak docela. Myslím, že to není takhle jednoduché. Takto se spolu utkávají dlouho, ještě předtím, než vznikl tenhle svět. Pokaždé je zde Dítě Světla a Dítě Temnoty. Když jste se střetli ty a Torak v Kthol Mišraku, byls Dítětem Světla ty a Torak byl Dítětem Temnoty. Ale nebylo to popr­vé, kdy se spolu obě síly utkaly. A zřejmě to nebylo ani naposledy.“</p>

<p>„To chceš říct, že ještě není po všem?“  vysoukal ze sebe Garion nevě­řícně.</p>

<p>„Podle toho, co jsme slyšeli, není,“ řekl Belgarat poklepávaje na per­gamen.</p>

<p>„Tak dobře, jestli je ten Zandramas Dítětem Temnoty, kdo je potom Dítětem Světla?“</p>

<p>„Z toho, co vím, ty.“</p>

<p><emphasis>„Já? Pořád?“</emphasis></p>

<p>„Alespoň dokud neuslyšíme něco jiného.“</p>

<p>„Proč já?“</p>

<p>„Neměli jsme náhodou tenhle rozhovor už někdy předtím?“ zeptal se Belgarat suše.</p>

<p>Garionovi sklesla ramena.  „Tak mám zase na krku <emphasis>tohle - </emphasis>jako kdyby toho už nebylo dost.“</p>

<p>„Ale no tak, Garione, přestaň se litovat,“ řekl mu Belgarat drsně. „Všichni přece děláme, co musíme dělat, a pofňukávání na tom nemůže nic změnit.“</p>

<p>„Nefňukal jsem.“</p>

<p>„Jak myslíš, ale přestaň s tím a dejme se do práce.“</p>

<p>„A co mám vlastně dělat?“ z Garionova hlasu stále ještě prosakovala beznaděj.</p>

<p>„Můžeš začít rovnou tady,“ řekl starec a mávl rukou: jeho gesto obsáh­lo všechny ty zaprášené knihy a svitky v hedvábných pouzdrech. „Tohle je asi jedna z nejlepších světových sbírek proroctví - alespoň západního proroctví. Nejsou v ní samozřejmě Orákula malloreánských Grolimů, sbírka, kterou měl Ktačik v Rak Ktholu, nebo tajné knihy těch lidí z Kellu, ale pro začátek to stačí. Chtěl bych, aby ses tady tím nějak pročetl - opravdu vším - a zjistil, jestli by ses nedokázal dozvědět alespoň něco o tom Zandramasovi. Udělej si poznámku o každé zmínce o 'Dítěti Temno­ty'. Většina z nich se asi bude týkat Toraka, ale můžeš najít i něco o Zan­dramasovi.“ Ušklíbl se. „A když už se do toho dáš, hledej i všechno, co by se mohlo týkat něčeho, co se jmenuje 'Sardion' nebo 'Kthrag Sardius'.“</p>

<p>„A co je to?“</p>

<p>„Nevím. Beldin se s tím názvem setkal v Mallorei. Může to být důleži­té - anebo taky ne.“</p>

<p>Garion přelétl pohledem knihovnu a pobledl. „Chceš říct, že <emphasis>tohle všechno </emphasis>je proroctví?“</p>

<p>„Ovšemže ne. Spousta toho - možná i většina - je jen sebraným blábolením vybraných šílenců, arci pečlivě zapsaným.“</p>

<p>„Proč vlastně někdo vůbec chtěl sepisovat, co říkají blázni?“</p>

<p>„Protože i Mrinský kodex je přesně tímhle, blábolením náměsíčníka. Mrinský prorok byl tak šílený, že ho museli držet v okovech. Když ze­mřel, tak se mnoho velice pečlivých lidí vydalo do světa a sepsalo žvanění každého blázna, kterého jen mohli najít, v naději, že by se v tom ně­kde mohlo ukrývat proroctví.“</p>

<p>„A jak ho poznám?“</p>

<p>„To s určitostí nevím. Možná, že až je všechny pročteš, dokážeš najít způsob, jak ho vyčlenit. Jestli se ti to povede, dej nám vědět. Mohlo by nám to ušetřit spoustu času.“</p>

<p>Garion se konsternovaně rozhlédl po knihovně. „Ale dědečku,“ zapro­testoval, „to zabere celé <emphasis>roky!“</emphasis></p>

<p>„Tak to abys raději začal hned, co říkáš? Zkus se zaměřit na věci, které se mají stát<emphasis> po </emphasis>Torakově smrti. S tím, co k ní vedlo, jsme už obeznámeni ažaž.“</p>

<p>„Ale dědečku, já přece nejsem žádný učenec. Co když něco přehléd­nu?“</p>

<p>„To nesmíš,“ řekl mu Belgarat nekompromisně. „Garione, ať se ti to líbí nebo ne, jsi jedním z nás. Máš tu samou zodpovědnost jako my všichni. Možná ti pomůže myslet na to, že teď na tobě závisí celý svět -a taky ti pomůže, když zapomeneš, že jsi někdy slyšel slova 'proč já?'. To jsou dětské námitky a teď jsi muž.“ Pak se stařec obrátil a velice tvrdě pohlédl na Dejruka. „A jak ses do toho všeho vlastně připletl <emphasis>ty</emphasis>?“ zeptal se.</p>

<p>„Nejsem si jist,“ odpověděl Dejruk klidně. „Asi budeme muset počkat a uvidíme, ne?“</p>

<p>To odpoledne strávil Dejruk sám s Polgarou v teplém pohodlí jejího pokoje. Seděla u krbu ve své oblíbené modré róbě a nohy měla nataženy na čalouněné podnožce. V rukou měla rámeček s vyšíváním, a jak se jehla blýskala ve zlatavém ohni, tiše si pobrukovala Dejruk seděl naproti ní v koženém křesle, ohryzával jablko a pozoroval, jak šije. Jednou z věcí, které na ní zbožňoval, byla schopnost vyzařovat jakousi klidnou pohodu, když se zabývala běžnými domácími pracemi. V takovéto chvíli byla už jen sama její přítomnost uklidňující.</p>

<p>Krásná Rivanka, která sloužila jako Polgařina komorná, tiše zaklepala a vstoupila do pokoje. „Vznesená Polgara,“ pronesla trochu škrobeně, „můj pán Brand tě prosí o krátkou rozmluvu.“</p>

<p>„Ovšem, drahá,“ odpověděla Polgara a odložila své vyžívání. „Uveď ho, prosím, dále.“ Dejruk si všiml, že má Polgara sklon oslovovat všech­ny mladé jako 'drahý' a většinou si to už ani neuvědomuje.</p>

<p>Komorná uvedla do pokoje vysokého šedovlasého rivanského Správ­ce, opět se uklonila a pak tiše odešla.</p>

<p>„Polgaro,“ pozdravil ji svým hlubokým hlasem. Byl to velký a statný muž s ostře řezanou tváři a unavenýma smutnýma očima a byl posledním rivanským Správcem. Během mnohasetletého bezvládí poté, co vrahové vyslaní královnou Salmissrou zabili krále Goreka, spravovala Větrný os­trov a lid Rivy řada mužů zvolených pro své schopnosti a pro naprostou oddanost své povinnosti. Tato oddanost byla tak nesobecká, že se každý rivanský Správce vzdal své totožnosti a přijal jméno Brand. Nyní, když Garion konečně přišel a nastoupil na trůn, tato staletí trvající potřeba správcovství pominula.  Ale dokud bude tento velký a smutný muž žít, zůstane naprosto oddán královskému rodu - snad ani ne tolik konkrétně Garionovi, jako spíše ideji královského rodu a jeho trvání. A s touto myšlenkou, která ho plně ovládala, přišel toho tichého odpoledne za Polgarou, aby jí poděkoval za to, že dala záležitosti mezi Garionem a jeho královnou zase do pořádku.</p>

<p>„Jak se vůbec mohli navzájem tak odcizit?“  zeptala se ho. „Když se brali, byli si tak blízcí, že nemohli být ani chvíli jeden bez druhého.“</p>

<p>„Všechno začalo asi tak před rokem,“ odpověděl Brand svým dunivým hlasem. „Na severu ostrova byly dva mocné rody. Vždy spolu přátelsky vycházely, ale dostaly se do sporu ohledně majetkové smlouvy při svatbě mladíka z jednoho rodu a dívky z druhého. Lidé z jednoho rodu přišli do Citadely a předložili svou při Se'Nedře a ona vydala královský dekret v jejich prospěch.“</p>

<p>„Ale jaksi o tom zapomněla informovat Gariona,“ nadhodila Polgara.</p>

<p>Brand přikývl. „Když to zjistil, rozzuřil se. Nebylo pochyb, že Se'Nedra překročila svou pravomoc, ale Garion její dekret zrušil veřejně.“</p>

<p>„Už chápu,“ pronesla Polgara.  „Tak <emphasis>proto</emphasis> všechna ta hořkost. Nemo­hla jsem z nich dostat přímou odpověď.“</p>

<p>„Asi se oba příliš styděli, než aby to přiznali,“ řekl Brand. „Veřejně ponížili jeden druhého a nikdo z nich nebyl dost dospělý na to, aby dru­hému prominul a přešel to. A tak se hádali a tahali o každou maličkost, až se jim celá záležitost naprosto vymkla z rukou. Někdy jsem měl sto chutí s nimi pořádně zatřást - nebo jim raději přímo naplácat.“</p>

<p>„To je zajímavý nápad,“ rozesmála se. „A proč jsi mi nenapsal a nedal vědět, že mají problémy?“</p>

<p>„Belgarion mi to zakázal,“ odpověděl bezmocně.</p>

<p>„Někdy takové rozkazy nemusíme uposlechnout.“</p>

<p>„Je mi líto, Polgaro, ale to není <emphasis>můj </emphasis>případ.“</p>

<p>„Ne, myslím, že není.“ Otočila se a pohlédla na Dejruka, který pozorně zkoumal nádherný kousek foukaného skla, křišťálového střízlíka sedícího na větvičce v rozpuku. „Dejruku, prosím tě, nedotýkej se toho,“ varovala ho. „Je to křehké a velmi drahé.“</p>

<p>„Ano,“ souhlasil, „já vím.“ A aby ji uklidnil, strčil si ruce za záda.</p>

<p>„Dobře.“ Otočila se zpět k Brandovi. „Doufám, že už je s tou jejich po­šetilostí konec. Myslím, že jsme královskému rodu Rivy opět vrátili klid a mír,“</p>

<p>„Upřímně v to doufám,“ řekl Brand s unaveným úsměvem. „A byl bych moc rád, kdyby královská kolébka nezůstávala prázdná.“</p>

<p>„To může ještě nějaký čas trvat.“</p>

<p>„Ale začíná to být velice důležité, Polgaro,“ pronesl vážně. „Všichni začínáme být trochu nervózní, že trůnu chybí následník. Nejenom já. Už mi o tom psali Anheg, Rhodar i Čo-Hag. Celá Alorie čeká se zatajeným dechem, až Se'Nedra otěhotní.“</p>

<p>„Je jí jen devatenáct, Brande.“</p>

<p>„Většina alornských děvčat má už v devatenácti minimálně dvě děti.“</p>

<p>„Se'Nedra není Alorn. Dokonce není ani zcela Tolnedřanka. Původem je dryáda a ty mají jisté zvláštnosti, co se týče dospívání.“</p>

<p>„Ale to se bude těžko vysvětlovat ostatním Alornům,“ odpověděl Brand. „Na rivanském trůně by <emphasis>měl </emphasis>být dědic. Rod <emphasis>musí </emphasis>pokračovat.“</p>

<p>„Dej jim ještě trochu času, Brande,“ pronesla nevzrušeně Polgara. „Však to zvládnou. Nejdůležitější je dostat je zpátky do společné ložni­ce.“</p>

<p>Den nato, když sluneční paprsky jiskřily na vlnách Větrného moře a čerstvý větřík potáhl vrcholky zelených vln pěnovými čepičkami, se těž­kopádně prokolébala mezi dvěma skalnatými výběžky objímajícími pří­stav Rivy obrovská šerecká válečná loď. Její kapitán byl rovněž obrovský. S ryšavou bradou, povlávající ve větru, stal Barak, hrabě z Trellheimu, u svého kormidla a ve tváři měl výraz plného soustředění, s nímž se pro­pletl mezi zrádnými víry u jednoho z výběžků a pak přes přístav až ke kamennému molu. Málem ještě dříve, než jeho námořníci přivázali loď, Barak už vystupoval po dlouhém granitovém schodišti k Citadele.</p>

<p>Belgarat a Dejruk byli na ochozu na vrcholku hradeb pevnosti a sledo­vali příjezd Barakovy lodi. Proto ještě než obr došel k masivní bráně, už na něj čekali.</p>

<p>„Belgarate, kde se tu bereš?“ zeptal se statný Šerek. „Já myslel, že jseš v Údolí.“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Připluli jsme na návštěvu.“</p>

<p>Barak pohlédl na Dejruka. „Ahoj, chlapče.“ řekl. Je<emphasis> </emphasis>tady taky Polgara a Durnik?“</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Dejruk. „Všichni jsou v trůnním sále a sledují Belgariona.“</p>

<p>„A co dělá?“</p>

<p>„Kraluje,“ utrousil Belgarat.  „Viděli jsme tě vplouvat do přístavu.“</p>

<p>„To byla podívaná, co?“ nafoukl se Barak pyšně.</p>

<p>„Tvá loď se pohybuje jako těhotná velryba, Baraku,“ řekl mu Belgarat neomaleně. „Zřejmě ti ještě nedošlo, že větší neznamená nutně lepší.“</p>

<p>Barak se zatvářil uraženě. „Hele, Belgarate, já o <emphasis>tvým </emphasis>vlastnictví taky nežertuju.“</p>

<p>„Ale já nemám žádné vlastnictví, Baraku. Co tě přivedlo do Rivy?“</p>

<p>„Anheg mě poslal. Bude to Garionovi trvat ještě dlouho?“</p>

<p>„Myslím, že bychom to mohli jít prozkoumat.“</p>

<p>Ale rivanský král již ukončil formální ranní audienci a ve společnosti Se'Nedry, Polgary a Durnika právě kráčel temnou soukromou chodbou, vedoucí z Velkého sálu rivanských králů do královských komnat.</p>

<p>„Baraku!“ vykřikl Garion a rozběhl se chodbou vstříc svému starému příteli.</p>

<p>Barak mu věnoval zvláštní pohled a uctivě se uklonil.</p>

<p>„Co je to s tebou?“  zeptal se ho Garion se zmateným výrazem.</p>

<p>„Máš přece pořád ještě svou korunu, Garione,“ připomněla mu Polgara, „a slavnostní roucho. Vypadáš v tom velmi oficiálně.“</p>

<p>„Aha,“ zarazil se Garion a zatvářil se trochu zahanbeně, „já zapomněl. Tak pojďme dovnitř.“ Otevřel dveře a všechny je vedl do pokoje.</p>

<p>Tam Barak se širokým úsměvem obejmul svým medvědím způsobem Polgaru.</p>

<p>„Baraku,“ vyrazila ze sebe bez dechu, „přece jen bys byl v osobním kontaktu mnohem příjemnější, kdyby sis potom, co sníš uzenou rybu, ne­zapomněl umýt vous.“</p>

<p>„Měl jsem jen jednu,“ namítl jí.</p>

<p>„To je obvykle až až.“</p>

<p>Pak se otočil, položil své ohromné ruce na Se'Nedřina ramínka a mlaskavě jí políbil.</p>

<p>Malá královna se zahihňala a v poslední chvíli zachytila korunu, která jí sklouzla s hlavy. „Máš pravdu, paní Polgaro,“ prohlásila, „nepochybně se kolem něj vznáší nějaká vůně.“</p>

<p>„Garione,“ zabědoval pak Barak, „umírám žízní.“</p>

<p>„Copak se všechny sudy na tvé lodi rozeschly?“ zeptala se ho Polgara</p>

<p>„Na palubě <emphasis>Mořského ptáka je </emphasis>zákaz pití,“ odpověděl Barak.</p>

<p>„Vážně?“</p>

<p>„Chci, aby mí námořníci byli střízliví.“</p>

<p>„Neuvěřitelné,“ zamumlala.</p>

<p>„Tady jde o princip,“ objasňoval Barak svatouškovsky.</p>

<p>„Opravdu potřebují všechen svůj důvtip,“ přitakal Belgarat. „Tak velká loď je všechno jiné, jen ne ovladatelná.“</p>

<p>Barak na něj uraženě pohlédl.</p>

<p>Garion poslal pro pivo, sňal se zřetelnou úlevou svou korunu a ceremoniální oděv a vybídl je, ať se posadí.</p>

<p>Jakmile Barak uhasil tu nejpalčivější žízeň, dostala jeho tvář vážný vý­raz. Pohlédl na Gariona.</p>

<p>„Anheg mě poslal, abych tě varoval, že je zase slyšet o Medvědím kultu.“</p>

<p>„Já myslel, že všichni zahynuli u Thull Mardu,“ poznamenal Durnik.</p>

<p>„Grodregovi nohsledi ano,“ řekl mu Barak. „Naneštěstí Grodreg nebyl celý kult.“</p>

<p>„Nevím, kam míříš,“ namítl Durnik.</p>

<p>„Je to trochu složité. Víš, Medvědí kult tu vlastně byl odjakživa. Je to základní prvek náboženského života nejodlehlejších končin Šereku, Drasnie a Algarie. Jenže čas od času někdo, kdo má víc ctižádosti než zdravého rozumu - někdo jako Grodreg - nad ním získá kontrolu a pokusí se zavést Kult taky ve městech. A města znamenají moc, proto se někdo jako Grodreg pokaždé automaticky pokouší použít Kult k jejich zí­skání. Ale problém je, že ve městech Medvědí kult nenachází oporu.“</p>

<p>Durnikův výraz se stal ještě zmatenějším.</p>

<p>„Lidé, co žijí ve městech, pořád přicházejí do styku s novými lidmi a novými myšlenkami,“ vysvětloval dále Barak. „Na venkově můžou projít generace a nikdo se nesetká s jedinou novou myšlenkou. A Medvědí kult nedůvěřuje novým myšlenkám, proto přirozeně přitahuje venkovany.“</p>

<p>„Ale nové myšlenky přece nejsou vždycky jen dobré,“ namítl Durnik škrobeně a jeho vlastní venkovské založení až bolestně vystoupilo do po­předí.</p>

<p>„Správně,“ souhlasil Barak, „ale proto ještě nejsou ty staré nutně jen dobré; a Medvědí kult se zabývá tím samým už několik tisíc let. Totiž tou poslední věcí, co Belar řekl Alornům, než bohové odešli, bylo, že by měli vést království Západu proti Torakovu lidu. Všechny ty potíže vyvolalo slůvko 'vést'. Bohužel může znamenat mnoho věcí. A členové Medvědí­ho kultu mu vždycky rozuměli tak, že úplně prvním krokem při uskuteč­ňování Belarových instrukcí by měla být kampaň, která by donutila osta­tní západní království podřídit se alornské nadvládě. Správný fanatik z Kultu nemyslí na boj s Angaraky, protože se všechna jeho pozornost soustřeďuje na ovládnutí Sendarie, Arendie, Tolnedry, Nyissy a Maragoru.“</p>

<p>„Ale Maragor dokonce už ani neexistuje,“ namítl Durnik.</p>

<p>„Tahle novinka se Kultu ještě nedonesla,“ řekl Barak suše. „Konečně, zanikl před pouhými třemi tisíci lety. Prostě a jasně, za Medvědím kultem je už strašně unavená myšlenka. Jejích prvním cílem je znovu sjednotit Alorii, pak si podmanit všechna západní království a <emphasis>teprve potom </emphasis>za­čnou myslet na nějaký útok proti Murgům a Malloreáncům.“</p>

<p>„Tak to jsou <emphasis>opravdu </emphasis>trochu pozadu, že ano?“ ujistil se Durnik.</p>

<p>„Někteří z nich ještě neobjevili oheň,“ odfrkl si Barak.</p>

<p>Jen opravdu nechápu. Baraku, proč je Anheg tak znepokojen,“ vmísil se Belgarat. „Medvědí kult přece na venkově nevyvolává žádné potíže. Při letním slunovratu poskakují okolo ohně, nosí své medvědí kůže, v největších mrazech se v procesí potulují sem a tam a v začouzených je­skyních recitují ty své litanie, dokud nejsou tak omámení, že už nedoká­žou ani stát. Ale kde je tu nějaké nebezpečí?“</p>

<p>„Už se k němu dostávám,“ řekl Barak a tahal se za bradu. „Kdykoli v minulostí byl venkovský Medvědí kult jen nádobou živelné hlouposti a předsudků. Ale během posledního roku nebo tak nějak se začalo dít něco nového.“</p>

<p>„Vážně?“ Belgarat vypadal překvapeně.</p>

<p>„Kult má nového vůdce - nevíme ani, kdo to je.  Dřív fanatici z jedné vesnice nevěřili ani těm ze sousední, proto se nikdy nedokázali zorgani­zovat tak, aby mohli představovat nějaký problém. Ale tenhle nový vůdce to všechno změnil. Poprvé v dějinách poslouchají všichni členové Med­vědího kultu rozkazy jediného muže.“</p>

<p>Belgarat se zamračil. „To je <emphasis>skutečné </emphasis>vážné,“ připustil.</p>

<p>„To je sice velmi zajímavé, Baraku,“ řekl Garion trochu zmateně, „ale proč tě Anheg poslal, abys varoval právě mě? Podle toho, co vím, se Medvědí kult nikdy nedokázal tady na Větrném ostrově uchytit.“</p>

<p>„Anheg chtěl, abych tě varoval a abys podnikl nějaká předběžná opa­tření, protože hlavní nepřátelství Kultu je namířeno především proti <emphasis>to</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>bě.“</emphasis></p>

<p>„Proti mně? A proč?“</p>

<p>„Protože ses oženil s Tolnedřankou,“ řekl mu Barak. „Pro fanatika z řad Medvědího kultu je Tolnedřanka horší než jakýkoli Murgo.“</p>

<p>„To je nějaká novinka,“ ozvala se Se'Nedra a pohodila kadeřemi.</p>

<p>„Takhle ti lidé prostě myslí,“ obrátil se na ni Barak. „Většina z těch za­bedněnců ani neví, co to Angarak je. Ale všichni už viděli nějakého Tolnedřana - většinou obchodníka, co z nich sedřel kůži. Tisíc let čekali na krále, co přijde, zvedne Rivův meč a povede je do svaté války, kterou zničí a podmaní si všechna západní království - a když se nakonec opravdu objeví, první, co udělá, je, že se ožení s tolnedřanskou imperiální princeznou. A podle jejich přesvědčení bude příštím rivanským králem něco jako míšenec. Nenávidí tě jako smrt, zlatíčko.“</p>

<p>„To je ale naprostá pitomost!“ vybuchla.</p>

<p>„Ovšemže je,“ souhlasil velký Šerek. „Ale pitomosti vždycky byly pro duše ovládané náboženstvím typické. Byli bysme na tom prostě všichni mnohem lip, kdyby tenkrát Belar držel hubu.“</p>

<p>Belgarat se najednou rozesmál.</p>

<p>„Co je tady k smíchu?“ zeptal se Barak.</p>

<p>„Říct Belarovi, aby držel hubu, by byla asi ta úplné nejmarnější věc na světě, co by si mohl člověk jen vymyslet,“ prohlásil starý čaroděj, stále se otřásaje smíchem. „Vzpomínám si, jak jednou mluvil bez přestání jeden a půl týdne.“</p>

<p>„A co říkal?“ zeptal se dychtivě Garion.</p>

<p>„Přesvědčoval rané Alorny, že není dobrý nápad vydat se na cestu na dálný sever začátkem zimy. Když jsi chtěl v těch dobách nějakého Aloma o něčem přesvědčit, tak to dalo skutečné nějakého mluvení.“</p>

<p>„Zase tolik se to nezměnilo,“ řekla Se'Nedra a pohlédla se zdviženým obočím na svého manžela. Pak se rozesmála a šťastně ho pohladila po ru­ce.</p>

<p>Příští ráno bylo jasné a slunečné a Dejruk, tak jako obvykle, zašel hned po probuzení k oknu, aby viděl, co mu nový den slibuje. Podí­val se nad město Rivu, spatřil nad Větrným mořem jasné ranní slun­ce a usmál se. Nikde ani mráčku. Dnešek se vydaří. Oblékl si kazaj­ku a kamaše, které pro něj připravila Polgara, a šel se podívat za svou rodinou. Durnik s Polgarou seděli ve dvou pohodlných kože­ných křeslech, každý na jedné straně krbu, tiše spolu rozmlouvali a popíjeli čaj. Dejruk tak jako vždy šel k Polgaře, objal ji kolem krku a políbil.</p>

<p>„Dnes sis přispal,“ řekla a odhrnula mu rozcuchané vlasy z očí.</p>

<p>„Byl jsem trochu unavený,“ odpověděl. „Minulou noc jsem toho moc nenaspal.“</p>

<p>„Slyšela jsem.“ Téměř mimoděk ho vzala do náručí a chovala ho v měkkém hnízdečku své modré sametové róby.</p>

<p>„Na chování je už trochu velký,“ poznamenal Durnik a šťastně se na oba usmál.</p>

<p>„Já vím,“ odpověděla Polgara. „Proto ho také chovám, jak nejčastěji můžu. Brzy už vyroste z chování a mazlení, proto si to potřebuji ještě co nejvíce užít. Sice je dobře, že vyrostou, ale budu postrádat to potěšení z děťátka.“</p>

<p>Ozvalo se zaklepání a vstoupil Belgarat.</p>

<p>„Aha, dobré ráno, otče,“ přivítala ho Polgara.</p>

<p>„Pol,“ pokývl „Durniku.“</p>

<p>„Podařilo se ti včera v noci dostat Baraka do postele?“ zeptal se Durnik a zakřenil se.</p>

<p>„Uložili jsme ho někdy kolem půlnoci. Pomohli nám s ním Brandovi synové. Zdá se, že jak stárne, těžkne.“</p>

<p>„Vypadáš až překvapivě dobře,“ dloubla Polgara, „zvlášť když si uvě­domím, že jsi strávil celý večer u Garionova sudu s pivem.“</p>

<p>„Nevypil jsem zase tolik.“ řekl jí a přešel k ohni ohřát si ruce.</p>

<p>Mlčky na něj pohlédla se zdviženým obočím.</p>

<p>„Měl jsem spoustu starostí,“ pronesl. Pak se jí podíval do očí. „Je mezi Garionem a Se'Nedrou už všechno v pořádku?“</p>

<p>„Myslím, že ano.“</p>

<p>„Raději se přesvědčme. Nechci, aby tu všechno začalo znova. Musím se vrátit zpátky do Údolí, ale jestli si myslíš, že bys tu měla zůstat a do­hlédnout na ně, můžu jet napřed.“ Jeho hlas zněl vážně, dokonce energi­cky. Dejruk pohlédl na starce a znovu si uvědomil, že se v Belgaratovi někdy skrývají dva různí lidé. Když nebylo zrovna nic důležitého na prá­cí, změnil se v lenocha se zálibou v pití, podvodech a drobných kráde­žích. Ale když se objevil nějaký vážný problém, šlo všechno tohle stranou a ustoupilo téměř bezbřehé soustředěnosti a energii zaměřené na jeho vy­řešení.</p>

<p>Polgara klidně položila Dejruka na zem a pohlédla na otce. „Takže je to vážné?“</p>

<p>„To ještě nevím, Pol,“ řekl, „a nemám rád, když se děje něco, o čem moc nevím. Pokud jsi splnila to, kvůli čemu jsi sem přijela, myslím, že bychom se měli raději vrátit. Hned jak se Barak dokáže postavit na nohy, zaveze nás do Kamaaru. Tam si seženeme koně. Potřebuji si promluvit s Beldinem - a zjistit, jestli o té záležitosti se Zandramasem neví náhodou něco on.“</p>

<p>„Kdykoli budeš chtít odjet, otče, budeme připraveni,“ ujistila ho.</p>

<p>Později téhož rána sešel Dejruk ke stájím, aby se rozloučil s roz­pustilým koníkem. Byl trochu smutný z toho, že odjíždějí tak brzy. A měl moc rád Gariona a Se'Nedru. Mladý rivanský král byl pro Dejruka v mnoha směrech jako bratr a Se'Nedra byla prostě nádher­ná - pokud se právě nerozhodla dělat potíže. Ale ze všeho nejvíc bude přece jen postrádat koně. Dejruk na koníka nedokázal myslet jako na zvíře. Oba byli mladí a z celého srdce sdíleli potěšení ze společ­nosti toho druhého.</p>

<p>Chlapec stál uprostřed cvičiště a dlouhonohé zvíře v jasném ranním slunci poskakovalo kolem něj. Náhle však zachytil koutkem oka nějaký pohyb, otočil se a uviděl, jak se blíží Durnik s Garionem.</p>

<p>„Dobré ráno, Dejruku,“ řekl rivanský král.</p>

<p>„Belgarione.“</p>

<p>„Vypadá to, že se s koníkem máte moc rádi.“</p>

<p>„Jsme přátelé,“ řekl Dejruk. „Jsme rádi spolu.“</p>

<p>Garion pohlédl téměř smutně na ořechově zbarvené zvíře. Koník přiklusal k němu a zvědavě mu ňuchal v šatech. Garion ho podrbal na špiča­tých uších a pohladil lesklé a hebké čelo. Pak si povzdechl. „Chtěl bys, aby byl jen tvůj?“ zeptal se pak Dejruka.</p>

<p>„Přátele nemůžeš vlastnit, Belgarione.“</p>

<p>„Máš pravdu,“ přitakal Garion, „Ale líbilo by se ti, kdyby se s tebou vrátil do Údolí?“</p>

<p>„Ale tebe má taky rád.“</p>

<p>„Vždycky tam můžu přijet na návštěvu,“ řekl rivanský král. „Nemá tu moc místa na skotačení a já mám pořád tolik práce, že se mu nemůžu vě­novat tolik, jak bych měl. Myslím, že by pro něj bylo nejlepší, kdyby jel s tebou. Co si o tom myslíš?“</p>

<p>Dejruk se zamyslel, pokoušeje se brát v potaz pouze dobro mladého zvířete a ne své vlastní přání. Pohlédl na Gariona a viděl, kolik tato šle­chetná nabídka jeho přítele stála. Když konečně odpověděl, zněl jeho hlas klidně a velice vážně. „Myslím, že máš pravdu, Belgarione. V Údolí mu <emphasis>skutečně </emphasis>bude lépe. Nemuseli bychom ho ani zavírat do ohrady.“</p>

<p>„Ale musíš mu dát řádnou drezůru,“ nabádal ho Garion. „Ještě na sobě neměl sedlo.“</p>

<p>„Budeme se oba snažit,“ ujistil ho Dejruk.</p>

<p>„Tak ať tedy jede s tebou,“ rozhodl Garion.</p>

<p>„Děkuju,“ řekl Dejruk prostě.</p>

<p>„Rádo se stalo, Dejruku.“</p>

<p><emphasis>„Dokonáno jest!“ </emphasis>Dejruk uslyšel ten hlas tak jasně, jako kdyby pro­mluvil přímo v jeho hlavě.</p>

<p><emphasis>„Cože?“ </emphasis>zazněla překvapeně Garionova neslyšná odpověď.</p>

<p><emphasis>„Výborně, Garione. Chci je mít pohromadě. Mají na práci jisté věci, které vyžadují, aby byli spolu.“ </emphasis>A pak byl hlas pryč.</p><empty-line /><p><strong>Kapitola šestá</strong></p>

<p>„nejlepší způsob,<emphasis> </emphasis>jak začít, je přetřít ho po zádech halenou nebo ka­bátem,“ řekl Hettar svým klidným hlasem. Vysoký Algar měl na sobě svůj obvyklý kožený oděv a stál s Dejrukem na pastvině západně od Poledřina domu. „Ať je to něco, na čem ulpěl tvůj pach. Chceš, aby si na tvůj pach zvykl a aby si zvykl i na to, že když má na hřbetě něco, co voní jako ty je to v pořádku.“</p>

<p>„Ale on přece už zná můj pach, nebo ne?“  zeptal se Dejruk.</p>

<p>„Ale tohle je něco trochu jiného,“ namítl mu Hettar. „Musíš na něj pomalu. Nechceš ho přece polekat. Jestli se splaší, tak se tě pokusí sho­dit“</p>

<p>„Jsme přátelé,“ snažil se mu vysvětlit Dejruk. „Ví, že já bych neudělal nic zlého jemu, proč by tedy on měl dělat něco zlého mně?“</p>

<p>Hettar jen potřásl hlavou a raději pohlédl stranou na vlnící se travnatou pláň. „Dejruku, prostě to udělej tak, jak jsem řekl,“ zkusil to po chvíli tr­pělivě. „Věř mi, vím, o čem mluvím.“</p>

<p>„Když si to tedy opravdu přeješ,“ opáčil Dejruk, „ale myslím, že je to hrozná ztráta času.“</p>

<p>„Důvěřuj mi.“</p>

<p>Dejruk poslušně položil jednu ze svých starých halen několikrát na koníkův hřbet a on ho zvědavě pozoroval a očividně se divil, co to dělá. Dejruk si přál, aby ho Hettar pochopil. Už skoro celé ráno promarnili opatrnou přípravou algarského bojovníka s jestřábí tváří na koníkovu drezúru. Dejruk věděl, že kdyby se do ní pustili rovnou, tak by už dávno spolu cválali otevřenou krajinou přes hory a doly.</p>

<p>„Stačí?“ zeptal se Dejruk poté, co několikrát položil halenu na koníkův hřbet. „Už na něj můžu nasednout?“</p>

<p>Hettar si povzdechl. „Nejspíš si budeš muset nejdříve vyzkoušet ten bolestivější způsob učení,“ prohlásil. „Tak běž a nasedni, když chceš. Ale zkus si najít měkké přistání, až tě shodí.“</p>

<p>„To neudělá,“ odpověděl Dejruk přesvědčivě. Pak položil ruku na oříškový krk a jemně ho zavedl k bílému balvanu, vystupujícímu z pů­dy.</p>

<p>„Nemyslíš, že bys mu měl nejdřív nasadit uzdu?“ zeptal se ho Hettar. „Alespoň se budeš mít čeho držet.“</p>

<p>,Nemyslím,“ opáčil Dejruk. „Mám dojem, že by se mu uzda nelíbila.“</p>

<p>„Je to na tobě,“ řekl Hettar. „Dělej, jak myslíš. Jen se pokus nezlomit si toho moc, až spadneš.“</p>

<p>„No, myslím, že nespadnu.“</p>

<p>„Řekni, víš vůbec, co znamená slovo 'sázka'?“</p>

<p>Dejruk se usmál a vylezl na balvan. „Tak,“ řekl, „a jdeme na to.“ A přehodil nohu přes koníkův hřbet.</p>

<p>Hříbě sebou trochu cuklo a zůstalo stát, jen se maličko třáslo.</p>

<p>„To je v pořádku,“ chlácholil ho Dejruk klidným hlasem.</p>

<p>Koník otočil hlavu a pohlédl na něj s lehkým úžasem ve velkých vlh­kých očích.</p>

<p>„Raději se chytni,“ varoval Hettar, ale v očích měl podivně zmatený výraz a hlas zněl méně jistě než slova.</p>

<p>„Je v pořádku.“ Dejruk se usadit tak, že se koleny téměř nedotýkal oříškových boků. Kůň udělal zkusmý krok vpřed a pak se tázavě ohlédl.</p>

<p>„Ano, o tohle jde,“ povzbudil ho Dejruk.</p>

<p>Koník udělal několik dalších kroků, pak se zastavil a znovu se tázavě ohlédl.</p>

<p>„Dobře,“ pochválil Dejruk a poplácal ho po šíji. „Opravdu moc do­bře.“</p>

<p>Koník nadšeně poskočil.</p>

<p>„Pozor!“ vyštěkl Hettar.</p>

<p>Dejruk se naklonil dopředu a ukázal k travnatému vršku několik set metrů na jihozápad. „Pojeďme támhle,“ řekl do dychtivě vztyčeného ucha.</p>

<p>Koník se nadšeně zatetelil, zadusal a rozběhl se ze všech sil k vršku. Když na něj za pár okamžiků dorazil, zastavil se a hrdě hrabal kopyty.</p>

<p>„Výborně,“ řekl Dejruk a šťastně se rozesmál. „A co kdybysme teď jeli k támhletomu stromu na tom protějším kopci?“</p>

<p>„Je to proti přírodě,“ prohlásil zachmuřeně Hettar, když toho večera všichni seděli u stolu uvnitř Poledřina domu ozářeni zlatavou září ohně.</p>

<p>„Ale zdá se, že si vedou dobře,“ řekl Durnik klidně.</p>

<p>„Ale on dělá všechno špatně,“ zaprotestoval Hettar. „Ten kůň měl na­prosto zdivočet, když na něj Dejruk bez nejmenšího varování jen tak prostě nasedl. A koni se přece neříká, kam chcete, aby jel. Musíte ho vést. Od toho je uzda.“</p>

<p>„Dejruk je výjimečný hoch,“ řekl Belgarat, „a ten kůň je výjimeč­ný kůň. Dokud spolu vycházejí a rozumějí si, jaká je v tom potíž?“</p>

<p>„Je to proti přírodě,“ opakoval Hettar a tvářil se zmateně. „Čekal jsem, že se ten kůň splaší, ale jeho mysl zůstala naprosto klidná. Vím, co si kůň myslí, ale když mu Dejruk sedal na hřbet, mělo to hříbě jen jediný pocit, a to zvědavost.  Zvědavost! Nejenže neudělal, ale ani si nemyslel nic, co by měl.“ Potřásl nespokojeně hlavou a jeho dlouhá černá kadeř švihla sem a tam jako vykřičník. Je to proti přírodě,“ zavrčel, jako kdyby to bylo to jediné, co ho v dané situaci mohlo napadnout.</p>

<p>„Hettare, mám dojem, že to opakuješ už poněkolikáté,“ řekla mu Polgara. „Proč tu věc prostě nenecháme být - když se zdá, že tě tak</p>

<p>znervózňuje - a proč mi radši nepovíš něco o Adařině dítěti?“</p>

<p>Na Hettarově divoké, dravému ptáku podobné tváři se usadil zhola potěšený výraz. „Je to kluk,“ prohlásil s nebetyčnou pýchou čerstvého ot­ce.</p>

<p>„To jsme už pochopili,“ ujistila ho trpělivě Polgara. „Kolik měřil při narození?“</p>

<p>„Noo -“ Hettar vypadal zaskočeně. „Řekl bych, že asi takhle.“ Uká­zal rukama asi půlmetrovou vzdálenost.</p>

<p>„To se nikdo neobtěžoval ho změřit?“</p>

<p>„Myslím, že něco takového dělaly. Matka, sestra a ostatní ženy s ním po narození prováděly spoustu věcí.“</p>

<p>„A obtěžoval by ses odhadnout jeho váhu?“</p>

<p>„Asi tak jako dospělý zajíc - tedy jako pěkně vypasený zajíc - ane­bo jako bochník toho červeného sendarského sýra.“</p>

<p>„Aha. Takže asi půl metru a osm až devět liber - tos chtěl říct?“ Měla výraz nebeské trpělivosti.</p>

<p>„Myslím, že asi tak nějak.“</p>

<p>„Tak proč jsi to neřekl rovnou?“  vyčetla mu podrážděně.</p>

<p>Zmateně se na ni podíval. „Je to opravdu tak důležité?“</p>

<p>„Ano, Hettare, opravdu je to tak důležité. Ženy tyhle věci vždycky za­jímají.“</p>

<p>„To si zapamatuju. Já si všímal hlavně toho, jestli má správný počet rukou, nohou, uší a nosů - prostě těchhle věcí - a taky jsem pochopi­telně dohlédl, aby první, co dostane k pití, bylo kobylí mléko.“</p>

<p>„Pochopitelně,“ opakovala kysele.</p>

<p>„To je velice důležité, Polgaro,“ ujistil ji. „Každý Algar pije jako první kobylí mléko.“</p>

<p>„A to z něj, myslím, udělá napůl koně.“</p>

<p>Zamžikal. „Ne, ovšemže ne, ale ustavuje to pouto s nimi.“</p>

<p>„A podojils tu kobylu vlastnoručně? Nebo jsi ho nechal dolézt k nějaké a vybrat si?“</p>

<p>„Polgaro, ty to všechno bereš nějak moc podivně.“</p>

<p>„Možná si myslíš, že je to mým věkem,“ pronesla hlasem věsticím ne­bezpečí.</p>

<p>Téměř okamžitě si to uvědomil. „Ne, tak to rozhodně není.“</p>

<p>„Moudré rozhodnutí,“ zamumlal Durnik. „Říkals, že míříš do hor ze­mě Ulgů.“</p>

<p>Hettar přikývl. „Vzpomínáš si na hrulgin?“</p>

<p>„Na ty<emphasis> </emphasis>masožravé koně?“</p>

<p>„Dostal jsem nápad a chtěl bych ho vyzkoušet. Dospělý hrulga se po­chopitelně zkrotit nedá, ale možná, kdyby se mi podařilo chytit jedno z jejich hříbat.“</p>

<p>„Hettare, je to velmi nebezpečné,“ varoval ho Belgarat.  „Mláďata bude bránit celá smečka.“</p>

<p>„Znám několik způsobů, jak oddělit hříbata od zbytku stáda.“</p>

<p>Polgara na něj nesouhlasně pohlédla. „Dokonce i kdyby se ti to podaři­lo, co bys chtěl s těmi bestiemi dělat?“</p>

<p>„Ochočit je,“ odpověděl Hettar prostě.</p>

<p>„Nedaji se ochočit.“</p>

<p>„Nikdo to ještě nikdy nezkusil. Ale i kdyby nešli zkrotit, mohl bych je možná zkřížit s normálními koňmi.“</p>

<p>Durnik vypadal zmateně. „K čemu by ti byli koně s tesáky a drápy?“</p>

<p>Hettar hleděl zamyšleně do ohně. „Jsou rychlejší a silnější než nor­mální koně,“ odpověděl. „Lépe a dále by skákali a…“ jeho hlas postupně umlkal.</p>

<p>„A hlavně nedokážeš snést, že existuje něco, co vypadá jako kůň, a ty na tom nedokážeš jet,“ dokončil Belgarat za něj.</p>

<p>„To k tomu taky patří,“ připustil Hettar. „Ale poskytli by jezdci ohromnou výhodu v bitvě.“</p>

<p>„Hettare,“ řekl Durnik, „pro Algarii jsou nejdůležitější věcí stáda, ne­mám pravdu?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„A to bys vážně chtěl začít chovat stádo koní, co by asi pokládalo do­bytek za něco k snědku?“</p>

<p>Hettar se zamračil a poškrabal se na bradě. „O tom jsem nepřemýšlel,“ připustil.</p>

<p>Nyní, když měl koně, se Dejrukův okruh působnosti ohromně rozšířil. Výdrž mladého hřebce byla prakticky nevyčerpatelná a dokázal cválat bez únavy skoro celý den. A protože byl Dejruk pořád ještě hoch, jeho váha neznamenala pro nadšené zvíře skoro nic, takže svobodně cválali přes povlovné vršky jižní Algarie a stejné tak i širými prostorami Aldurova údolí s řídce rostoucími stromy.</p>

<p>Každé ráno hoch brzy vstal a netrpělivě snědl snídani, protože věděl, že oříškový hřebeček již celý nedočkavý podupává před domem, a pak, hned jak dojedl, vyběhl ven a oba hned cválali orosenou, jasně zelenou a šťavnatou trávou, zářící v šikmých zlatavých paprscích ranního slunce, vyjížděli táhlé svahy vršků před nimi a chladný voňavý ranní vzduch jim šuměl v uších. Polgara, jež zřejmě instinktivně vytušila, proč oba tolik touží po rychlé jízdě, nechávala raději bez komentáře jeho hltání snídaně, při němž seděl na samém krajíčku židle tak, aby se v tom okamžiku, kdy vyprázdnil talíř, mohl vrhnout ke dveřím vstříc dni, jenž ho čekal. Pozo­rovala ho s chápavým výrazem a úsměv, kterým reagovala na jeho po­zdrav, byl vševědoucí.</p>

<p>Jednoho oroseného slunečného rána ke konci léta, kdy byla vysoká tráva zlatavá a ztěžklá zralými zrnky, vyšel Dejruk ze dveří domu a po­hladil jemnou a starostlivou rukou křivku krku čekajícího přítele. Koník se zatetelil rozkoší a párkrát zahrabal kopyty, jak se nemohl dočkat, až vy­razí. Dejruk se zasmál, přidržel se hřebečkovy hřívy, švihl nohou a vy­skočil jediným plynulým pohybem na silný lesklý hřbet. Koník se rozběhl téměř ještě dříve, než se hoch usadil. Vylétli na známý táhlý kopec, kde se zastavili, aby se rozhlédli po prosluněné prérii, rozkládající se všude kolem nich, a pak objeli údolíčko, kde stál jejich kamenný dům s doškovou střechou, a zamířili najih, dolů do Údolí.</p>

<p>Ten den jejich vyjížďka nebyla, tak jako mnoho jiných předtím, jen pouhým výletem nazdařbůh, bez nějakého určitého cíle a záměru.</p>

<p>Už několik dní měl Dejruk pocit podivné jemné přítomnosti, vyzařující z Údolí, jež ho jakoby zvala, a když ten den vyšel ze dveří, rozhodl se ná­hle, že zjistí, co přesně ho tak jemně vábí.</p>

<p>Jak sestupovali klidným Údolím a míjeli poklidně se pasoucí jeleny a zvědavé králíky, Dejruk cítil, že tato přítomnost sílí. Byl to prazvláštní druh pocitu, v němž především dominovala neuvěřitelná trpělivost - schopnost čekat na odpověď na tyto příležitostné tiché výzvy zřejmě celé eóny.</p>

<p>Když vyjížděli na vysoký zaoblený vrch několik leguí od Belgaratovy věže, přelétl po vlnící se trávě prchavý stín. Dejruk vzhlédl a spatřil jes­třába s modrými letkami, kroužícího na nehybných křídlech ve stoupavém proudu sluncem ohřátého vzduchu. Jak hoch pohlédl nahoru, jestřáb sklopil perutě, pootočil se a krásnou strmou spirálou slétl dolů. Když byl jen par palců nad zlatými klásky zralé trávy, roztáhl křídla, přistál na drá­patých nohou a jako by se v ranním vzduchu zatřpytil. Když záblesk skončil, jestřáb byl pryč a místo něho tu stál po pás ve vzrostlé trávě hrbáč Beldin, jedno z obočí zdvižené v údivu. „Co máš za lubem, že se ženeš až sem, kluku jeden?“ zeptal se bez nějakého úvodu.</p>

<p>„Dobré ráno, Beldine,“ řekl Dejruk klidně a zaklonil se, aby dal koní­kovi najevo, že se tu chce na pár minut zastavit.</p>

<p>„Ví Pol, jak jsi daleko od domova?“ vyzvídal ošklivec, zcela  ignoruje Dejrukovo vstřícné gesto směrem ke zdvořilosti.</p>

<p>„Asi ne tak úplně,“ připustil Dejruk. „Ví, že jsme někde venku, ale možná netuší, kam až dokážeme dojet.“</p>

<p>„Mám na práci důležitější věci, než trávit den za dnem tím, že tě hlí­dám, jasné?“ zavrčel popudlivý staroch.</p>

<p>„Nemusíš to dělat.“</p>

<p>„No, abych se přiznal, tak musím. Tenhle měsíc jsem na řadě já.“</p>

<p>Dejruk se na něj zmateně podíval.</p>

<p>„Copak sis nevšiml, že pokaždé, když vytáhneš paty z domu, tě jeden z nás hlídá?“</p>

<p>„A proč to děláte?“</p>

<p>„Pamatuješ si přece na Zedara, ne?“</p>

<p>Dejruk si smutné povzdechl. „Ano,“ řekl.</p>

<p>„Neplýtvej na něj sympatiemi,“ řekl Beldin, „dostal přesně to, co za­sloužil.“</p>

<p>„Tohle si nezasloužil nikdo.“</p>

<p>Beldin se jen nehezky uchechtl. „Má štěstí, že s ním skoncoval Belgarat. Kdybych to byl já, udělal bych mnohem víc, než ho jen uvěznil do kamenného bloku. Ale o to teď nejde. Vzpomínáš si, proč tě Zedar našel a odvedl s sebou?“</p>

<p>„Aby ukradl Aldurův Orb.“</p>

<p>„Správně. Protože pokud víme, jsi kromě Betgariona jediná osoba, kte­rá se může Orbu dotknout a zůstat naživu. Tohle vědí i jiní lidé, takže je i v tvém vlastním zájmu, aby tě někdo hlídal. Rozhodně tě nenecháme po­tloukat se někde samotného, aby tě někdo zase unesl. Tak, a teď odpověz na mou otázku.“</p>

<p>„Na jakou otázku?“</p>

<p>„Co děláš takhle hluboko v Údolí?“</p>

<p>„Potřebuju se tu na něco podívat.“</p>

<p>„A na co?“</p>

<p>„Nevím. Je to tam někde vepředu. Co je tím směrem?“</p>

<p>„Vůbec nic, jenom ten strom.“</p>

<p>„Tak to musí být on. Chce mě vidět.“</p>

<p>„Vidět?“</p>

<p>„Možná je to nesprávné slovo.“</p>

<p>Beldin se na něj zamračil. „Víš jistě, že je to ten strom?“</p>

<p>„Ne. Vlastně ne. Všechno, co vím, je, že mě něco z tohohle směru...“ Dejruk zaváhal. „Chtěl jsem říct, že mě něco pozvalo, abych přišel. Je tohle to správné slovo?“</p>

<p>„Mluví to k tobě, ne ke mně. Používej takové slovo, jaké chceš. Tak dobrá, pojďme tedy.“</p>

<p>„Nechceš se svézt?“ nabídl Dejruk. „Kůň unese nás oba.“</p>

<p>„Ještě jsi mu nedal žádné jméno?“</p>

<p>„'Kůň' stačí. Nevypadá, že by potřeboval jméno. Chceš se svézt?“</p>

<p>„Proč bych se měl nechat nosit, když můžu létat?“</p>

<p>Dejruk pocítil náhlou zvědavost. „Jaké to je?“  zeptal se. „Myslím lé­tat?“</p>

<p>Beldinovy oči se náhle změnily, dostaly vzdálený a téměř zjihlý výraz. „To si vůbec nedokážeš představit,“ pronesl. „Sleduj mě. Jak se dostanu nad ten strom, budu kroužit, abys věděl, kde je.“ Přikrčil se do vysoké trávy, roztáhl ruce a prudce vyskočil. Jak se ocitl ve vzduchu, zajiskřil, pokryl se peřím a odlétl.</p>

<p>Strom stál ve své jedinečné mohutnosti uprostřed rozlehlé louky, jeho kmen byl širší než dům, široce rozepjaté větve zastiňovaly celé akry a ko­runa se vypínala do výše několika set stop. Byl neuvěřitelně starý. Jeho kořeny snad sahaly až do samotného středu země a jeho větve se dotýkaly nebe. Stál tu, osamělý a mlčící, jako kdyby tvořil spojnici nebe a země, spojnici, jejíž účel je nad síly pochopení člověka.</p>

<p>Jak Dejruk dojel k ohromné zastíněné oblasti pod větvemi stromu, Beldin slétl dolů, přistál a přeměnil se. skoro jako by vskočil do své přiro­zené formy. „Dobrá, tady je,“ zavrčel, „a co dál?“</p>

<p>„Nejsem si jistý.“ Dejruk sklouzl s koníkova hřbetu a vydal se po měk­ké nakypřené prsti k ohromnému kmeni. Nyní byl pocit přítomnosti stromu velice zřetelný a Dejruk se k němu přibližoval se zvědavostí a stále neschopen přesně určit, co od něj vlastně může chtít.</p>

<p>Pak natáhl ruku a dotkl se drsné kůry; v tom okamžiku, kdy se ho do­tkl, porozuměl. Náhle jasně spatřil celý život stromu. Zjistil, že může přes milióny a milióny rán dohlédnout zpět až do doby, kdy se svět čerstvě vydělil z prvotního chaosu, ze kterého ho zformovali bohové. Vše v jed­nom okamžiku; poznal neuvěřitelnou délku času, během něhož se země tiše otáčela, očekávajíc příchod člověka.  Spatřil nekonečné střídání roč­ních dob a ucítil kroky bohů na zemi. A dokonce, tak jako samotný strom, pochopil i Dejruk klam zkreslující lidské chápání podstaty času. Lidé si potřebují čas členit, rozbíjet ho do uchopitelných úseků - eónů, staletí, roků a hodin. Ale tento věčný strom chápal, že veškerý čas tvoří jen jediný úsek - že není jen pouhé nekonečné opakování týchž cyklů, ale spíše se pohybuje od svého počátku ke konečnému cíli. A že všechno toto příhodné členění, užívané lidmi k lepšímu uchopení času, nemá žád­ný skutečný význam. A že ho strom povolal k sobě proto, aby mu sdělil tuto prostou pravdu. Když si to uvědomil, strom mu to potvrdil vlnou přátelství a lásky.</p>

<p>Dejruk pomalu sklouzl prsty z kůry, otočil se a vracel se zpět k Beldinovi.</p>

<p>„Hotovo?“ zeptal se hrbatý čaroděj. „To je všechno, co chtěl?“</p>

<p>„Ano. To je všechno. Můžeme se vrátit.“</p>

<p>Beldin na něj pronikavě pohlédl. „A co ti řekl?“</p>

<p>„Taková věc se nedá vyjádřit slovy.“</p>

<p>„Zkus to.“</p>

<p>„Dobrá - něco v tom smyslu, že věnujeme až moc pozornosti ro­kům.“</p>

<p>„To je přímo neocenitelný poznatek, Dejruku.“</p>

<p>Dejruk se upřímně snažil; pokoušel se zformulovat slova tak, aby vyjá­dřila to, co právě zažil. „Věci se přihodí vždy ve svůj čas,“ řekl nakonec. „Nezáleží na tom, jak moc - nebo málo - mezi těmi věcmi uplyne to­ho, co nazýváme roky.“</p>

<p>„A o jakých věcech vlastně mluvíme?“</p>

<p>„O těch důležitých. Opravdu mě budeš sledovat celou cestu domů?“</p>

<p>„Musím na tebe dohlédnout. To je všechno. Vracíš se hned?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Tak budu nahoře.“ Beldin mávl směrem k modré kopuli nebe. Opět se proměnil v jestřába a mocnými údery křídel se vznesl do vzduchu.</p>

<p>Dejruk vyskočil na koníkův hnědý hřbet.  Jeho melancholická nálada se nějak přenesla i na zvíře; kůň se obrátil a namísto cvalu se vydal krokem zpět k domu, ukrytému v údolí.</p>

<p>Jak hoch pomalu jel zlatavou a sluncem vysušenou trávou, přemýšlel o poselství věčného stromu, byl ponořen v rozjímání a věnoval okolí jen minimální pozornost. Proto si povšiml postavy v plášti a kápi, stojící pod košatou borovicí, až když byl skoro u ní. Byl to koník, kdo ho varoval polekaným zafrkáním, když se postava pohnula.</p>

<p>„Arci tys ten vyvolený,'' zavrčela hlasem, jenž jen vzdáleně zněl jako lidský.</p>

<p>Dejruk pohlazením po chvějící se šíji uklidnil koně a pak pohlédl na temnou postavu před ním. Cítil, jak z té bytosti ukryté ve stínu vystupují vlny nenávisti, a věděl, že ze všech tvorů, s nimiž se kdy setkal, právě to­hoto by se měl bát nejvíce. Ale sám byl překvapen, že zůstal klidný a beze strachu.</p>

<p>Postava se zasmála, byl to nehezký a zastřený zvuk. „Věru jsi blázen, chlapče,“ řekla „Měl bys cítit hrůzu, neboť přijde den, kdy dozajista tě zničím.“</p>

<p>„Ne dozajista,“ odpověděl Dejruk klidně. Pozorně se zadíval na bytost obklopenou stínem a náhle si uvědomil, že - podobně jako Cyradis, s níž se setkal na zasněženém kopci - i tato zdánlivě hmotná postava ve skutečnosti není zde, ale někde jinde, a vyslala svou zlovolnou zášť přes vzdálenost mnoha mil. „Kromě toho,“ dodal, „jsem už velký na to, abych se bál stínů.“</p>

<p>„Však se střetneme tváří v tvář, chlapče,“ zavrčel stín, „a bude to zna­menat tvou smrt.“</p>

<p>„To ještě nebylo rozhodnuto, nebo snad ano?“ namítl Dejruk. „Právě proto se přece setkáme - aby se rozhodlo, kdo z nás má zůstat a kdo odejít.“</p>

<p>Postava v temném hávu se sykavě nadechla.  „Užívej si svého mládí, chlapče,“ zavrčela, „neboť jediné jest to období, jehož ti dopřáno bude. Já věru zvítězím.“ A pak temná postava zmizela.</p>

<p>Dejruk se zhluboka nadechl a pohlédl vzhůru na kroužícího Beldina, Uvědomil si, že dokonce ani ostrý jestřábí zrak nemohl proniknout pro­pleteným větvovím až k místu, kde stála ta podivná zahalená postava. Beldin tedy o tomto setkání nevěděl nic. Dejruk pohladil strakatou hřebečkovu srst a mírným poklusem vyjeli zpod osamělého stromu do zlata­vého slunečního světla a zamířili domů.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola sedmá</strong></p>

<p>léta, která následovala, byla  pokojná, strávená v jejich domě. Belgarat s Beldinem často na dlouho odjížděli, a když se ošuntělí a utr­mácení vraceli, jejich tváře měly obvykle nespokojený výraz lidí, kteří nenalezli, co hledali. Přestože Durnik trávil mnoho času na břehu říčky a věnoval tam veškerou svou pozornost problému, jak přesvědčit nějakého neopatrného pstruha, že kousek zahnutého kovu o velikosti nehtu s něko­lika vlákny červené vlny povlávajícími v proudu je nejen jedlý, ale do­konce neodolatelně chutný, zdržoval se jinak doma a tato jeho usedlost za oněch navýsost poklidných podmínek dávala najevo jasněji než jakákoli slova, že každý Sendařan je od přírody hospodářem. Přestože ploty již svou podstatou jsou nerovné a mají sklon vlnit se v závislosti na pokle­sech půdy, Durnik nezlomně trval na tom, že<emphasis> </emphasis><emphasis>jeho </emphasis>ploty budou dokonale rovné. Zcela jasně byl naprosto neschopen jakoukoli překážku <emphasis>obejít. </emphasis>Když se například stalo, že jednomu plotu vstupoval do cesty balvan, okamžitě přestal být stavitelem plotu a stal se z něj kopáč.</p>

<p>Polgara se pohroužila do domácích prací. Vnitřek jejího domu zářil čistotou. Práh nebyl jen stírán, ale často drhnut. Řádky fazolí, tuřínů a okurek na její zahrádce byly tak přímé jako Durnikovy ploty a plevel byl absolutní tabu. Když se lopotila s těmito očividně nekonečnými úkoly, měla výraz zasněné spokojenosti a při práci si pobrukovala či pozpěvova­la prastaré písně.</p>

<p>Avšak chlapec Dejruk měl tu a tam sklon k potulkám. To neznamena­lo, že by byl líný, ale mnoho z celého spektra farmářských povinností bylo nudných a skládalo se z opakování týchž úkonů pořád dokola. Sbí­rání dříví nebylo jedinou Dejrukovou neoblíbenou kratochvílí. Pletí za­hrady mu připadalo naprosto k ničemu, protože přes noc stejně vyrostl další plevel. Utírání nádobí už byla naprosto bláznivá činnost, protože kdyby se nechalo být, uschnulo by bez jakékoli pomoci tak jako tak. Vy­naložil nemálo úsilí, aby Polgaru v tomto ohledu zviklal a ona se ztotožni­la s tímto názorem. Vážně vyslechla jeho nevývratně logické argumenty, naprosto souhlasila s jeho závěrem, pro nějž využil veškerou svou vý­mluvnost, že nádobí se ve skutečnosti nemusí utírat, a když skončil a shrnul všechny své argumenty do oslnivého výsledku průzračné jasnosti, jen se usmála, pronesla: „Ano, drahý,“ a neodvolatelně mu podala utěr­ku.</p>

<p>Ale i tak nebyl Dejruk svými povinnostmi nijak zvlášť přetížený. Ve skutečnosti neuběhl den, aby nestrávil několik hodin na hřbetě oříškové­ho hřebečka a neproháněl se svobodně jako vítr prériemi kolem domu.</p>

<p>Za hranicemi neproměnného a zlatavě zasněného Údolí se však svět měnil. Přestože jejich dům stál daleko od civilizace, návštěvy nebyly ni­jak výjimečné. Často samozřejmě přijížděl Hettar a někdy s ním i Adara, jeho vysoká krásná žena, a jejich malý synek. Podobně jako manžel byla i Adara Algarkou až do morku kostí, stejně doma v sedle jako na pevné zemi. Dejruk ji měl velmi rád. Přestože měla její tvář vždy vážný, dokon­ce i zachmuřený výraz, hned pod tímto nepřístupným zevnějškem se skrýval ironický a pronikavý důvtip, jenž ho naprosto okouzloval. Ale bylo toho ještě víc. Ta vysoká černovlasá dívka s dokonalými rysy a ala­bastrovou pleti vždy okolo sebe šířila jemnou a velice příjemnou vůni, která pokaždé jako by přímo rozehrála nejvnitřnější struny jeho duše. V té vůni bylo cosi prchavého i podivně vábícího zároveň. Jednou, když si Polgara hrála s děťátkem, Adara vyjela s Dejrukem na vrchol blízkého kopce a tam mu řekla, jak vznikl parfém, který používá.</p>

<p>„Víš, že je Garion můj bratranec?“ zeptala se ho.</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„Jednou jsme si vyjeti z Pevnosti - byla zima a všechno živé bylo zamrzlé. Tráva byla hnědá a bez života a všechny listy už dávno z větví opadaly. Vyptávala jsem se ho na magii - co to je a co všechno dokáže. Tehdy jsem v magii doopravdy nevěřila - chtěla jsem, ale prostě mi to nešlo. On vzal klacík a omotal kolem něj kousek suché trávy a pak ho změnil přímo před mýma očima v květinu.“</p>

<p>Dejruk přikývl.<strong> </strong>„Ano, takovéhle věci Garion dokáže. A přesvědčilo tě to?“</p>

<p>Usmála se. „No, moc ne - alespoň ne úplně. Chtěla jsem, aby udělal něco jiného, ale řekl, že to nedokáže.“</p>

<p>„A co to bylo?“</p>

<p>Zčervenala jako růže a pak se rozesmála. „Pořád se ještě za to stydím,“ řekla, „ale chtěla jsem, aby použil svou moc k tomu, aby mě Hettar milo­val.“</p>

<p>„Ale to skutečně nemohl udělat,“ řekl Dejruk. „Hettar tě měl přece rád odjakživa, ne?“</p>

<p>„No - potřeboval trochu pomoct, aby si to uvědomil. Ale tehdy jsem se hrozně litovala. Při návratu zpátky do Pevnosti jsem na tu květinu za­pomněla a nechala ji na kryté straně kopce. Asi tak za rok už byl celý ko­pec zarostlý nízkým křovím s těmihle nádhernými levandulovými kvítky. Se'Nedra tu květinu pojmenovala 'Adařina růže' a Ariana si myslí, že by mohla mít nějaký léčebný účinek, i když jsme nikdy nedokázali objevit, co by mohla léčit. Ale líbí se mi její vůně a když se to tak vezme, je <emphasis>moje, </emphasis>proto si její lístky dávám do truhly se šaty.“ Zasmála se trochu zlomyslně. „Hettar je díky ní <emphasis>velmi </emphasis>vášnivý,“ dodala.</p>

<p>„Myslím, že to není jen tou květinou,“ poznamenal Dejruk.</p>

<p>„Možná, ale rozhodně s tím nechci nijak experimentovat. Jestli mi ta vůně dává jistou výhodu, tak ji budu používat.“</p>

<p>„Myslím, že je to rozumné.“</p>

<p>„Ach, Dejruku,“ rozesmála se, „jsi ten nejlepší hoch na celém světě.“</p>

<p>Návštěvy Hettara a Adary nebyly ovšem jen společenskou záležitostí. Hettarovým otcem byl král Čo-Hag, velitel kmenových náčelníků Algarie; a Čo-Hag, nejbližší z atornských panovníků, cítil, že je jeho po­vinností informovat Polgaru o všech událostech, které se dějí ve světě za hranicemi Údolí. Čas od času poslal zprávu o tom, jak pokračuje krvavá a nekonečná válka v jižním Kthol Murgosu, kde malloreánský císař Kal Zakat pokračoval v nesmiřitelném tažení přes pláně Haggy a ve velkém jižním lese u Gorutu. Králové Západu se marně pokoušeli nějak si vy­světlit Zakatovu očividně nesmyslnou nenávist k jeho murgským příbuz­ným. Šuškalo se cosi o osobní urážce kdysi v minulosti, ale to by se týka­lo Taur Urgase a Taur Urgas zahynul v bitvě u Thull Mardu. Ale Zakatova nenávist k Murgům nezemřela spolu se šílencem, který jim vládl, a nyní vedl své Malloreánce v barbarském tažení, jasně zacíleném na vy­hlazení všech Murgů a na to, vymazat všechny vzpomínky z paměti lid­ského rodu, že někdy nějací Murgové vůbec existovali.</p>

<p>V Tolnedře císař Ran Borune XXIII., otec rivanské královny Se'Nedry, viditelně slábl, a protože neměl syna, jenž by po něm mohl nastoupit v Tol Honetu na císařský trůn, mezi významnými rody impéria vzplál nelí­tostný boj o následnictví. Z ruky do ruky přecházely ohromné úplatky a nočními ulicemi Tol Honetu se kradli najatí vrazi s nabroušenými dýkami a lahvičkami smrtících jedů tajně kupovaných od hadího lidu Nyissy. Avšak prohnaný Ran Borune, mimo jiné i proto, aby zklamal a rozlítil Honety, Vorduy a Horbity, jmenoval svým regentem generála Varanu, hraběte z Anadilu; a Varana, jenž téměř absolutně ovládal legie, podnikl rozhodné kroky a velkým rodům jejich výstřelky při tahanicích o trůn rázně zatrhl.</p>

<p>Nicméně bratrovražedné války Angaraků a jen o něco méně barbarské boje velkovévodů Tolnedriánského císařství se těšily jen okrajovému zájmu alornských králů. Panovníci severu byli daleko více zaujati zmrt­výchvstáním odbojného Medvědího kultu a smutným, ale nepopiratel­ným faktem, že drasnijský král Rhodar očividné rapidně schází. Rhodar, král Drasnie, se přes svůj obrovský břich překvapivě projevil při váleč­ném tažení vrcholícím u Thull Mardu jako vojenský génius, ale Čo-Hag smutně referoval, že obtloustlý drasnijský panovník se v posledních le­tech stal zapomnětlivým a v jistých ohledech dokonce zdětinštěl. Díky své obrovské váze se už nedokázal postavit bez cizí pomoci a často upa­dal do spánku, dokonce i během těch nejdůležitějších státních povinností. Jeho krásná mladá královna Porenna dělala, co mohla, aby mu co nejvíce ulehčila v břemenu, jež na něj naložila královská koruna, ale všem, kdo ho znali, bylo naprosto jasné, že král Rhodar už nebude schopen moc dlouho vládnout.</p>

<p>Posléze, ke konci kruté zimy, jež uzavřela sever ve sněhu a ledu více, než si kdo kdy pamatoval, dorazil do Údolí posel od královny Porenny s pozváním pro Polgaru, aby se přijela do Boktoru pokusit svým léčitelským uměním králi Drasnie pomoci. Posel dorazil pozdě odpole­dne, kdy se matné slunce téměř unaveně potápělo do shluku purpurových mračen, těžce visících nad pohořím Ulgů. Byl sice celý zamotán do dra­hocenných sobolích kožešin, ale dlouhý špičatý nos, vyčuhující z teplého úkrytu kapuce, okamžitě prozradil jeho totožnost.</p>

<p>„Silku!“ vykřikl Durnik překvapeně, když drobný Drasnijec seskako­val na zasněženém zápraží. „Co děláš v těchhle končinách?“</p>

<p>„Abych řekl pravdu, tak mrznu,“ odpověděl Silk. „Doufám, že u vás najdu slušný oheň.“</p>

<p>„Pol, podívej, kdo k nám přijel,“ zavolal Durnik a Polgara otevřela dveře a pohlédla na jejich hosta.</p>

<p>„Tak co, princi Kheldare,“ řekla a usmála se na sporého muže s krysím obličejem, „tos už totálně vyplenil celý Gar og Nadrak, že ses přijel pooh­lédnout po novém jevišti pro své loupení?“</p>

<p>„Ne,“ řekl jí Silk, podupávaje napůl zmrzlýma nohama. „Ale udělal jsem chybu, že jsem se na cestě do Val Alornu stavil v Boktoru. Porenna mě hned pověřila touhle zajížďkou.“</p>

<p>„Pojď dovnitř,“ řekl mu Durnik. „Postarám se ti o koně.“</p>

<p>Když Silk svlékl svůj sobolí kožich, přešel celý roztřesený hned ke kr­bu a ruce natáhl k plamenům. „Už týden se nepřetržitě klepu zimou,“ po­stěžoval si. „Kde je Belgarat?“</p>

<p>„Jsou s Beldinem někde na Východě,“ odpověděla Polgara a připravo­vala napůl zmrzlému hostu pohár kořeněného vína, aby mu pomohla se zahřát.</p>

<p>„Vlastně to nevadí. Ve skutečnosti jsem přijel za tebou. Doneslo se ti, že to se strýčkem nevypadá dobře?“</p>

<p>Přikývla, zdvihla rozžhavený pohrabáč a ponořila ho s bublavým zasy­čením do vína. „Hettar nám o tom na podzim přinesl nějaké zvěsti. Už konečně doktoři našli pro tu jeho nemoc alespoň jméno?“</p>

<p>„Stáří,“ pokrčil rameny Silk a vděčně si od ní vzal pohár.</p>

<p>„Ale vždyť Rhodar není zase tak starý.“</p>

<p>„Ale nese velkou váhu navíc. To člověka dokáže unavit. Porenna je zoufalá. Poslala mě, abych se tě zeptal - ne, vlastně <emphasis>poprosil -</emphasis> jestli bys nepřijela do Boktoru a nepodívala se, jestli není v tvých silách něco udělat. Řekla, abych ti vyřídil, že jestli nepřijdeš. Rhodar už neuvidí vra­cející se husy.“</p>

<p>„To je vážně tak zlé?“</p>

<p>„Nejsem doktor,“ odpověděl Silk, „ale opravdu nevypadá moc dobře a zdá se, že přichází o rozum. Dokonce už ztrácí i chuť k jídlu, a to je u ně­koho, kdo hodovával sedmkrát denně, špatné znamení.“</p>

<p>„Pochopitelně hned vyrazíme,“ řekla rychle Polgara.</p>

<p>„Ale nejdřív mě nechte se zahřát,“ zabědoval Silk plačtivě.</p>

<p>Několik dní se zdrželi jižně od Aldurova Brodu, protože se přes Sendarské pohoří přihnala divoká vichřice a zuřila na otevřených pláních se­verní Algarie. Naštěstí právě když bouře propukala, dorazili do tábora nomádských pastevců, a tak několik dní proseděli v pohodlných vozech pohostinných Algarů a kolem svištěl vítr a zasypával je sněhem. Když se počasí konečně uklidnilo, pokračovali k Aldurově Brodu, překročili řeku a dostali se; na širokou dlážděnou cestu, táhnoucí se přes zamrzlé močály až do Boktoru.</p>

<p>Královna Porenna, stále krásná i přes temné kruhy pod očima, vý­mluvně svědčící o tom, že je ve dne v noci na nohou, je přišla přivítat až k bráněl Rhodarova paláce. „Ach Polgaro,“ dostala ze sebe jen, překonána vděčností a úlevou, když objala čarodějku.</p>

<p>„Drahá Porenno,“ opáčila Polgara a pevně k sobě přitiskla usouženou drobnou drasnijskou královnu. „Byli bychom tu dříve, ale zdrželo nás špatné počasí. Jak je Rhodarovi?“</p>

<p>„Den za dnem slábne,“ odpověděla Porenna a z hlasu jí zazněla bez­naděj. „Dokonce i Kheva ho už unavuje.“</p>

<p>„I tvůj syn?“</p>

<p>Porenna přikývla.  „Příští drasnijský král. Je mu teprve šest - je příliš malý, než aby nastoupil na trůn.“</p>

<p>„No, tak se podíváme, jestli bychom to nemohli nějak odložit.“</p>

<p>Ale král Rhodar vypadal ještě hůře, než podle Silkova líčení jeho stavu očekávali. Dejruk si pamatoval drasnijského krále jako tlustého žoviálního muže s pohotovým vtipem a naprosto nevyčerpatelnou energií. Nyní byl apatický a popelavá kůže na něm visela v záhybech. Nedokázal ani vstát a možná ještě vážnější byla skutečnost že si bez bolestného a namá­havého sykání nedokázal ani lehnout. Jeho hlas, kdysi dost silný, aby probudit celou spící armádu, se změnil na slaboučké naříkavé sípání. Když vešli, krátce a unaveně se na ně usmál, ale po několika minutách hovoru opět upadl do dřímoty.</p>

<p>„Myslím, že bych s ním měla být chvíli o samotě,“ oznámila břitkým a energickým tónem Polgara ostatním, ale rychlý pohled, který si vyměnila se Silkem, nevěstil pro uzdravení chorého panovníka nic dobrého.</p>

<p>Když opět vyšla z Rhodarovy komnaty, tvářila se vážně.</p>

<p>„Tak co?“ zeptala se Porenna, oči naplněné obavami.</p>

<p>„Budu mluvit na rovinu,“ řekla Polgara.  „Známe se už příliš dlouho, než abych před tebou něco tajila. Mohu mu trochu ulehčit dýchání a ulevit některým potížím. Mám prostředky, které mu pomohou zbystřit mozek - na krátkou dobu - ale musíme je použít opatrně a asi jen v případech, kdy by potřebovat učinit nějaká závažná rozhodnutí.“</p>

<p>„Ale nemůžeš ho vyléčit“ Porennin tichý hlas balancoval na pokraji pláče.</p>

<p>„Není ve stavu, kdy by mohl podstoupit nějakou léčbu, Porenno. Jeho tělo je už prostě obnošené. Celé roky mu říkám, že se ujídá k smrti. Váží jako tři normální muži. Lidské srdce prostě není stavěné na takovouhle zátěž. V posledních letech neměl vůbec žádný pohyb a jeho jídelníček snad už ani nemůže být nezdravější.“</p>

<p>„A nemohla bys použít magii?“ zeptala se zoufale drasnijská královna.</p>

<p>„Porenno, to bych ho musela přeměnit od základu. Nic v něm už ne­funguje, jak má. Tady už žádná magie prostě nebude působit. Je mi líto.“</p>

<p>Z očí královny Porenny skanuly dvě velké slzy. „Jak dlouho?“ zeptala se hlasem, jenž byl sotva víc než šepot.</p>

<p>„Několik měsíců - maximálně šest.“</p>

<p>Porenna přikývla a pak, přestože její oči byly plné slz, statečně zvedla bradu. „Až budeš myslet, že je dost silný, byla bych ráda, kdybys mu dala ty léky, co mu pročistí mysl. Musim si s ním promluvit. Potřebujeme ještě zařídit mnoho záležitostí - kvůli našemu synovi a kvůli Drasnii.“</p>

<p>„Samozřejmě, Porenno.“</p>

<p>Kruté mrazy té dlouhé a tuhé zimy pár dní nato zcela náhle polevily. V noci zavál od Šereckého zálivu teplý vítr a přinesl prudký déšť, který proměnil závěje, nakupené na širokých ulicích Boktoru, v hnědou bláti­vou břečku. Dejruk a princ Kheva, následník drasnijského trůnu, zjistili, že jsou touto náhlou změnou počasí uzavřeni v paláci. Korunní princ Kheva byl statný hošík s tmavými vlasy a vážným výrazem. Jako jeho otec, nemocný král Rhodar, dával i Kheva přednost červené barvě a oby­čejné nosil v tomto odstínu sametový kabátek i kamaše. Přestože byl Dejruk o dobrých pět let starší než princ, ti dva se téměř okamžitě skamarádi­li. Společně objevili, jaká je náramná zábava kutálet pestře zbarvený dře­věný míč po dlouhém kamenném schodišti. Ale když poskakující míč vy­razil vrchnímu sluhovi z rukou stříbrný tác, bylo jim rezolutně doporuče­no, aby si našli jinou zábavu.</p>

<p>Nějakou dobu se potulovali po mramorových sálech paláce, které měly skvělou ozvěnu, Kheva ve svém křiklavě rudém sametu a Dejruk v hrubé obyčejné hnědi, až nakonec přišli do velkého tanečního sálu. Na jednom konci obrovské haly vedlo z horních pater paláce široké mramorové schodiště se šarlatovým kobercem uprostřed, které ohraničovalo naleštěné mramorové zábradlí. Oba chlapci se zkoumavě zadívali na dvojici mra­morových křivek a shodně si okamžitě uvědomili ohromné možnosti, kte­ré jim všechen ten hlaďounký mramor nabízí. Podél obou stěn tanečního sálu stály řady lakových židlí s polštáři z červeného sametu na sedadlech. Chlapci pohlédli na zábradlí. Pak se podívali na polštáře. Nakonec se otočili, aby se přesvědčili, že se v blízkosti velkých dvojkřídlých dveří na konci sálu nenachází žádná stráž ani sluha.</p>

<p>Dejruk prozíravě dveře zavřel a pak se s princem Khevou dali do prá­ce. Židlí bylo mnoho a mnoho bylo i červených sametových polštářů. Když byly konečně všechny polštáře navršeny do dvou hromad na pod­lahu pod zábradlí, vytvořily dvojici pahorků celkem úctyhodných rozmě­rů.</p>

<p>„Tak co?“ zeptal se Kheva, když bylo všechno připraveno.</p>

<p>„Myslím, že už můžeme,“ odpověděl Dejruk.</p>

<p>Společně vystoupili po schodišti a pak každý z nich nasedl na jedno chladné a hladké zábradlí, prudce klesající hluboko dolů k bílé mramoro­vé podlaze tanečního sálu.</p>

<p>„Teď!“ vykřikl Kheva a oba se rozjeli dolů, nabrali postupně ohromnou rychlost a s měkkým žuchnutím přistáli na hromadách pohos­tinně čekajících polštářů.</p>

<p>Oba chlapci s nadšeným smíchem znovu vyběhli po schodech a opět sjeli dolů. A celé odpoledne probíhalo naprosto uspokojivě až do té chvíle, kdy se potah jednoho z polštářů protrhl a naplnil stojatý vzduch velkého tanečního sálu pomalu se vznášejícím husím peřím. A přirozeně přesně v tom okamžiku se tam po nich přišla poohlédnout Polgara. Prostě zákon schválnosti. Vždy, když se něco rozbije, vysype, rozlije nebo převrhne, objeví se jako na zavolanou někdo dospělý. Nikdy není dost příležitosti to uklidit, a proto takové situace vždycky vypadají horší, než doopravdy jsou.</p>

<p>Zkrátka, dvoukřídlé dveře na opačném konci tanečního sálu se otevřely a Polgara, královsky krásná ve svém modrém rouchu, vešla dovnitř. Když spatřila provinile se tvářící duo ležící na svých hromadách polštářů u paty schodiště a hotovou chumelenici peří, poletujícího kolem nich, dostala její tvář přísný výraz.</p>

<p>Dejruk sebou škubl a zatajil dech.</p>

<p>Velice pomalu za sebou zavřela dveře a pomalu zamířila k nim, její podpatky zněly na mramorové podlaze až zlověstně hlasitě. Po­hlédla na obnažené židle lemující stěny sálu. Zahleděla se na mra­morová zábradlí. Pohlédla na dvojici chlapců pokrytou zvolna se usazujícím peřím. A pak, naprosto bez nejmenšího varování, se ro­zesmála hlasitým srdečným perlivým smíchem, který naprosto vy­plnil prázdnou halu.</p>

<p>Dejruk se cítil její reakcí jaksi zmaten. Spolu s Khevou sešli s pravé cesty, dostali se do průšvihu, a jedinou její reakcí je smích. Žádné hubování, žádné štiplavé komentáře, vůbec nic, jen smích. Jasně cítil, že toto zlehčení není na místě, že je příznakem toho, že tuhle záležitost nebe­re tak vážně, jak by měla.  A pocítil přitom i trochu hořkosti. On přece přímo <emphasis>toužil </emphasis>po tom hubování, které mu odepřela.</p>

<p>„Určitě to tady dáte zase do pořádku, hoši, nemám pravdu?“ zeptala se jich.</p>

<p>„Ovšem, paní Polgaro,“ ujistil ji pohotově Kheva. „Právě jsme se na to chystali.“</p>

<p>„Jak ušlechtilé. Vaše Výsosti,“ pronesla a koutky úst jí stále škubaly. „Snažte se vysbírat skutečné všechna peříčka, do posledního.“ Pak se otočila a vyšla z tanečního sálu, zanechávajíc za sebou ve vzduchu dozní­vající ozvěnu smíchu.</p>

<p>Po této příhodě byli chlapci sledováni již poměrně svědomitě. Nedělo se to nikterak nápadně, jenom byl vždy, než se věci úplně vymknuly z ru­ky, náhodou někdo nablízku a zavelel stop.</p>

<p>Asi za týden, když deště přešly a břečka na ulicích konečně roztála, se­děli Dejruk s Khevou na koberci a stavěli z dřevěných kostek pevnost.  U stolu poblíž okna Silk, oblečený do nádherného a drahého černého same­tu, pozorně pročítal zprávu, kterou ráno obdržel od svého partnera Yarbleka, jenž zůstal v Gar og Nadraku a staral se o obchodní záleži­tosti. Okolo svačiny přišel dovnitř sluha a krátce promluvil s drobným mužem s krysí tváří. Silk pokývl, vstal a přešel k hrajícím si hochům. „Pánové, co byste řekli na to, nadýchat se trochu čerstvého vzduchu?“ zeptal se jich.</p>

<p>„Samozřejmě,“ odpověděl Dejruk a vyskočil na nohy.</p>

<p>„A ty, bratranče?“ obrátil se Silk na Khevu.</p>

<p>„Zajisté, Vaše Výsosti,“ pronesl Kheva</p>

<p>Silk se zasmál. „To musíme být, Khevo, pořád tak formální?“</p>

<p>„Matka říká, že bych měl vždy používat správné oslovení,“ řekl mu vážně Kheva.  „Myslím, že mi to má pomoct ve cviku či něčem podob­ném.“</p>

<p>„Ale tvoje matka tu není,“  ponoukl ho Silk potutelně, „takže to může­me trochu ošidit.“</p>

<p>Kheva se nervózně ohlédl. „Opravdu myslíš, že bychom mohli?“ za­šeptal.</p>

<p>Jsem si tím jist,“ opáčil Silk. „Podvádění ti jen prospěje. Pomůže ti uchovat si zdravý odstup.“</p>

<p>„A <emphasis>ty</emphasis> podvádíš často?“</p>

<p>„Já?“  Silk se rozesmál. „V jednom kuse, bratránku. V jednom kuse. Vezmi si kabátec a projdeme se trochu po městě. Musím zajít na velitel­ství tajné služby, a protože dnes vás mám hlídat já, bude lepší, když půj­dete se mnou.“</p>

<p>Vzduch venku byl chladný a vlhký a vítr natolik silný, že jim při chůzi po dlážděných ulicích Boktoru zaplétal kabát mezi nohy. Drasnijské hlavní město bylo jedním z největších obchodních center světa a ulice se hemžily lidmi všech ras. Na nárožích rozmlouvali draze a teple oblečení Tolnedřané s věcně se tvářícími Sendařany ve střízlivé hnědi. Okázale odění a bohatě zdobení Drasnijci smlouvali s Nadraky v kůži, ba dokonce si všimli i několika černě oděných Murgů, proplétajících se hlučnými ulicemi a následovaných jejich širokoplecími thullskými nosiči obtíženými těžkými vaky se zbožím. Ti byli pochopitelně z bezpečné vzdálenosti sledováni všudypřítom­nými špehy.</p>

<p>„Starý drahý Boktor plný tajemství,“ zadeklamoval Silk teatrálně, „kde přinejmenším každý druhý, koho potkáš, je špeh.“</p>

<p>„To jsou všichni ti lidé špehy?“ zeptal se Kheva a překvapeně na ně pohlédl.</p>

<p>„Ovšemže jsou. Vaše Výsosti,“ rozesmál se znovu Silk. „Každý v Drasnii je špeh - anebo alespoň chce být.  Je to naše hlavní zaměstnání. Tos nevěděl?“</p>

<p>„No - věděl jsem, že je pár špehů v paláci, ale nemyslel jsem si, že budou i na ulicích.“</p>

<p>„Proč by měli být v paláci špehové?“  zeptal se ho udiveně Dejruk.</p>

<p>Kheva pokrčil rameny. „Každý chce vědět, co dělají ti druzí. Čím jsi důležitější, tím víc špehů tě sleduje.“</p>

<p>„A tebe taky sledují nějací špehové?“</p>

<p>„Šest, o kterých vím. Ale je jich asi ještě víc - a pak ještě pochopitel­ně špehové, co slídí za jinými špehy.“</p>

<p>„To je ale divná země,“ zamumlal Dejruk.</p>

<p>Kheva se zasmál. Jednou, když mi byly asi tři roky nebo tak nějak, našel jsem si skrýš pod schody a usnul jsem tam. Nakonec do pátrání po mně zapojili i všechny špehy v paláci. Divil by ses, kolik jich vlastně by­lo.“</p>

<p>Tentokrát se už Silk rozesmál na celé kolo. „To je ale opravdu zlozvyk, bratránku,“ prohlásil. „U členů královské rodiny se nepředpokládá, že by se měli schovávat před špehy. Ti jsou pak hrozně nervózní. Už jsme ta­dy.“ Ukázal na velké kamenné skladiště, zastrčené v tiché uličce.</p>

<p>„Vždycky jsem si myslel, že je velitelství v téže budově jako akade­mie,“ řekl Kheva.</p>

<p>„To jsou jen <emphasis>oficiální </emphasis>prostory, bratránku. Tady se <emphasis>opravdu </emphasis>pracu­je.“</p>

<p>Vešli do skladiště a prošli rozlehlou halou, zaplněnou do výšky truhli­cemi a žoky, až k malým nenápadným dvířkám, o které se opíral rozložitý muž v pracovní haleně. Chlapisko střelilo po Silkovi rychlým pohledem, uklonilo se a otevřelo jim. Za těmito poněkud ošuntělými dvířky se na­cházela velká, dobře osvětlená místnost s nejméně tuctem stolů rozesta­věných podél stěn a pokrytých listinami. U každého stolu sedělo čtyři až pět lidí zabraných do dokumentů před nimi.</p>

<p>„Co dělají?“ zeptal se Dejruk zvědavě.</p>

<p>„Třídí informace,“ odpověděl Silk. „Ve světě se stane jen málo, co by nakonec nedorazilo i do tohoto pokoje. Kdybychom to opravdu potřebo­vali vědět, asi bychom se mohli někoho zde zeptat a dozvědět se, co měl dnes arendijský král k snídani. Ale my jdeme do dalšího pokoje.“ Ukázal na masivní dveře na opačném konci místnosti.</p>

<p>Pokoj za dveřmi byl strohý, dokonce holý. Stál v něm jen stůl a čtyři židle - víc nic. Na jedné židli seděl muž v černé kazajce a perlově šedé vestě. Byl vychrtlý až na kost a dokonce i zde, uprostřed svých vlastních lidí, působil dojmem pružiny, stlačené až k prasknutí. „Silku,“ přivítal ho a krátce pokývl.</p>

<p>„Oštěpe,“ odpověděl Silk. „Chtěl jsi mě vidět?“</p>

<p>Muž za stolem pohlédl na oba chlapce. Khevovi se krátce uklonil. „Vaše Výsosti,“ pronesl.</p>

<p>„Markrabě Khendone,“ odpověděl princ s uhlazenou úklonou.</p>

<p>Sedící muž pohlédl na Silka a zdánlivě ničím nezaměstnané prsty se daly do nenápadného pohybu.</p>

<p>„Markrabě,“ ozval se téměř omluvně Kheva, „má matka mě učí tajné­mu jazyku. Vím, co říkáte.“</p>

<p>Muž kterého Silk oslovil jako Oštěpa, přestal s téměř žalostným výra­zem komíhat prsty. „Vidím, že mě doběhla moje vlastní chytrost,“ po­znamenal. A pak pohledem odhadoval Dejruka.</p>

<p>„Toto je Dejruk, hoch, kterého vychovávají Polgara s Durnikem,“ oznámil mu Silk.</p>

<p>„Aha,“ řekl Oštěp, „ten nositel Orbu.“</p>

<p>„Jestli chcete mluvit v soukromí, tak můžeme s Khevou počkat ven­ku.“ nabídl Dejruk.</p>

<p>Oštěp to zvážil. „To nejspíš nebude nutné,“ rozhodl se. „Myslím, že se můžeme spolehnout na diskrétnost vás obou. Pánové, posaďte se.“ Uká­zal na tři zbývající židle.</p>

<p>„Vlastně jsem už mimo. Oštěpe,“ řekl mu Silk. „Právě teď mám růz­ných záležitostí až nad hlavu a nevím, kam dřív.“</p>

<p>„Ale já ani tě nechtěl požádat, abys něco dělal sám osobně,“ opáčil Oštěp. „Všechno, co od tebe chci, je, abys v jednom svém podniku našel místo pro pár nových zaměstnanců.“</p>

<p>Silk na něj zvědavě pohlédl.</p>

<p>„Vozíš zboží z Gar og Nadraku Severní karavanní cestou,“ pokračoval Oštěp. „U hranic je několik vesnic, kde jsou místní lidé vůči cizincům, kteří nemají k pobytu tam vážný důvod, hrozně podezřívaví.“ „A <emphasis>ty </emphasis>chceš použít <emphasis>moje </emphasis>karavany k tomu, aby tvoji muži měli důvod k pobytu v těch vesnicích,“ dokončil Silk.</p>

<p>Oštěp pokrčit rameny. „Nejde o nic neobvyklého.“</p>

<p>„A co se vlastně děje ve východní Drasnii, že tě to tolik zajímá?“</p>

<p>„To, co vždycky v odlehlých okresech.“</p>

<p>„Medvědí kult?“ zeptal se Silk nevěřícně. „Ty chceš marnit čas kvůli <emphasis>nim?“</emphasis></p>

<p>„Začínají se chovat nějak divně. Chci zjistit, co za tím vězí.“</p>

<p>Silk tázavě zvedl obočí.</p>

<p>„Jestli chceš, pokládej to jen za přehnanou zvědavost.“</p>

<p>Pohled, kterým ho obdařil Silk, byl velmi pronikavý. „Ne, kdepak. Takhle lacino mě zase nedostaneš, příteli.“</p>

<p>„A nejsi náhodou přehnaně zvědavý pro změnu ty?“</p>

<p>„Ne. Když to uvážíš, tak ne. Žádný sebelepší podnik mě neodláká od mých vlastních záležitostí na nějakou z tvých dalších bláznivých výprav. Mám moc práce, Oštěpe.“ Oči se mu zúžily. „Proč nepošleš Lovce?“</p>

<p>„Lovec má na starosti něco jiného, Silku, a přestaň vyzvídat, kdo to je.“</p>

<p>„Za pokus to stálo. Vlastně mě to vůbec nezajímá. Ani v nejmenším.“ Opřel se ve své židli dozadu a rezolutně zkřížil ruce. Ale jeho dlouhý špi­čatý nos sebou škubal. „Co vlastně myslíš tím, že se 'chovají nějak div­ně'?“ zeptal se za chvíli.</p>

<p>„Myslel jsem, že tě to nezajímá.“</p>

<p>„Taky že ne,“ odpověděl Silk kvapně. „Nezajímá a basta.“ Ale jeho nos se chvěl ještě víc. Pak vztekle vyskočil na nohy. „Dej mi jména těch mužů, které mám najmout,“ vyštěkl stroze. „Uvidím, co se dá dělat.“</p>

<p>„Zajisté, princi Kheldare,“ řekl Oštěp mírně. „Velmi si cením tvého smyslu pro loajalitu ke svému bývalému zaměstnavateli.“</p>

<p>Dejruk si vzpomněl na něco, co Silk řekl ve velkém vnějším pokoji. „Silk povídal, že zde shromažďujete zprávy skoro o všem, co se ve světě stane,“ oslovil Oštěpa.</p>

<p>„To je poněkud přehnané, ale snažíme se o to.“</p>

<p>„Pak byste možná mohli něco vědět o Zandramasovi.“</p>

<p>Oštěp na něj zaraženě pohlédl.</p>

<p>„Něco jsme s Belgarionem o něm zaslechli,“ vysvětloval Dejruk. „A Belgarat se o něj taky zajímá. Myslel jsem, jestli jste se třeba o něm něco nedoslechl.“</p>

<p>„Nemohu říct že ano,“ připustil Oštěp. „Ale není divu, Daršiva je od­tud pěkně daleko.“</p>

<p>„Co je to Daršiva?“ zeptal se Dejruk.</p>

<p>„Jedno z údělných knížectví bývalého Melsenského impéria ve vý­chodní Mallorei. Zandramas je daršivské jméno. To jste nevěděli?“</p>

<p>„Ne. Nevěděli.“</p>

<p>Ozvalo<strong> </strong>se lehké zaklepání na dveře.</p>

<p>„Ano?“  zavolal Oštěp.</p>

<p>Dveře se otevřely a dovnitř vkročila mladá dáma, přibližně devate­nácti - až dvacetiletá. Její vlasy měly barvu medu a oči byly teple, zlatě hnědé; na sobě měla prostě vyhlížející šedé šaty<emphasis>. </emphasis>Tvářila se sice váž­ně, nicméně na obou tvářích měla náznak dolíčku. „Strýčku,“ pozdravila ho a její hlas měl takové zabarvení, že zněl téměř neodolatelně vábivě.</p>

<p>Oštěpova přísná kostnatá tvář znatelně zjihla.  „Ano, Lisello?“ řekl.</p>

<p>„Tohle že je ta malá Lisella?“  vykřikl Silk.</p>

<p>„No, už zase ne tak malá,“ poznamenal Oštěp.</p>

<p>„Když jsem ji viděl naposled, měla ještě copánky.“</p>

<p>„Před pár lety si ty copánky rozpletla,“ řekl Oštěp suše, „a podívej, co se zpod nich vylouplo.“</p>

<p>„To teda koukám,“ prohlásil Silk obdivně.</p>

<p>„Tady jsou ty zprávy, které jsi chtěl, strýčku,“ řekla dívka a položila na stůl svazek listin. Pak se otočila ke Khevovi a s neuvěřitelnou grácií se mu uklonila. „Vaše Výsosti,“ pozdravila ho.</p>

<p>„Hraběnko Lisello,“ odpovědělo princátko s uhlazenou úklonou.</p>

<p>„A princ Kheldar,“ řekla posléze dívka.</p>

<p>„Dokud jsi byla dítě, tak jsme vůbec nebyli takhle formální,“ zaprotes­toval Silk.</p>

<p>„To bylo tehdy, ale teď už nejsem dítě, Vaše Výsosti.“</p>

<p>Silk jen pohlédl na Oštěpa.  „Když byla malá, tak mě ráda tahala za nos.“</p>

<p>„Ale vždyť je to takový dlouhý a zajímavý nos,“ řekla Lisella. Usmála se a její dolíčky ihned ukázaly, co umí.</p>

<p>„Lisella mi tu pomáhá,“ řekl Oštěp. „Za pár měsíců vstoupí na aka­demii.“</p>

<p>„Ty se snad chceš stát špehem?“ zeptal se jí Silk nevěřícně.</p>

<p>„Máme to v rodině, princi Kheldare. Můj otec i matka byli oba špehy. Tady můj strýček je špehem. Všichni moji přátelé jsou špehy. Tak jak bych mohla být něčím jiným?“</p>

<p>Silk vypadal trochu vyvedený z míry. „Z nějakého důvodu mi k tomu prostě nepřipadáš vhodná.“</p>

<p>„Což zřejmě znamená, že bych mohla být docela úspěšná, ne? Ty, princi Kheldare, <emphasis>vypadáš </emphasis>jako špeh. Já ne. A proto při tom nebudu mít ani zdaleka tolik problémů, jako jsi měl ty.“</p>

<p>I když dívčiny odpovědi byly obratné, dokonce snad troufalé, Dejruk zaznamenal v jejích vřelých hnědých očích něco, co Silkovi zřejmě uniklo. Přes zřejmou skutečnost, že hraběnka Lisella je dospělou že­nou, ji Silk stále pokládal za malé děvčátko - za to, které ho tahávalo za nos. Ale pohled, kterým se na něj dívala <emphasis>ona, </emphasis>rozhodně nebyl po­hledem děvčátka a Dejruk pochopil, že mnoho let čekala na příležitost setkat se se Silkem jako dospělá s dospělým. Dejruk si musel zakrýt ústa, aby skryl úsměv. Prohnaného prince Kheldara čekají <emphasis>velmi </emphasis>zají­mavé<emphasis> </emphasis>časy.</p>

<p>Dveře se znovu otevřely a vstoupil nějaký nenápadný muž, rychle pře­šel ke stolu a něco Oštěpovi zašeptal. Dejruk si všiml, že tvář muže je bledá a třesou se mu ruce.</p>

<p>Oštěpova tvář ztuhla a pak si povzdechl. Nicméně žádnou jinou emoci neprojevil. Vstal a obešel stůl. „Vaše Veličenstvo,“ oslovil formálně prin­ce Khevu, „myslím, že byste se měl neprodleně vrátit do paláce.“</p>

<p>Silk s Lisellou okamžitě zaznamenali změnu v oslovení a ostře po­hlédli na velitele drasnijské tajné služby.</p>

<p>„Myslím, že bychom měli krále do paláce doprovodit všichni,“ řekl Oštěp smutně. „Musíme vyjádřit soustrast jeho matce a pomoci jí v této hodině žalu, jak jen budeme moci.“</p>

<p>Drasnijský král hleděl na svého velitele tajné služby, oči měl vytřeštěné a rty se mu třásly.</p>

<p>Dejruk jemně uchopil hošíka za ruku. „Raději pojďme, Khevo,“ řekl. „Tvoje matka tě právě teď bude moc potřebovat.“</p><empty-line /><p><strong>Kapitola osmá</strong></p>

<p>alornští králové se shromáždili v Boktoru k pohřbu krále Rhodara a následné korunovaci jeho syna Khevy. Takové shromáždění po­chopitelně patřilo k tradici. Přestože se severní národy za<emphasis> </emphasis>ta staletí poně­kud odlišily, Alornové nicméně nikdy nezapomněli na svůj původ z jednoho království krále Šereka Medvědí plece pět tisíciletí v temné minulosti a vespolek dorazili v těch smutných časech, aby pochovali svého bratra. Protože byl král Rhodar milován a ctěn i u ostatních národů, Anheg z Šereku, Čo-Hag z Algarie a Belgarion z Rivy se setkali s Fulrachem ze Sendarie, Korodullinem z Arendie a dokonce i s výstředním Drostou lek Thunem z Gar og Nadraku. Navíc byli přítomni i generál Varana jakožto zástupce císaře Ran Boruna XXIII. z Tolnedry a Sadi, vrchní eunuch paláce královny Salmissry z Nyissy.</p>

<p>Pohřeb alornského krále byl vážnou věcí a zahrnoval jisté obřady, jichž se účastnili pouze alornští vládcové. Ale žádné shromáždění tolika králů a vysoce postavených hodnostářů nemůže být dokonale ceremoniální. A tak se nevyhnutelně dostala na pořad tichých diskusí v černě potažených chodbách paláce politika.</p>

<p>Dejruk tmavě oděný a vážný, pendloval ve dnech před pohřbem od jedné skupinky ke druhé. Všichni králové ho znali, ale z nějakého důvo­du nevěnovali jeho přítomnosti žádnou pozornost, a tak vyslechl mnoho rozhovorů, které by asi býval nevyslechl, kdyby si uvědomili, že už není více tím hošíkem, kterého znávali během tažení u Mišrak ak Thullu.</p>

<p>Alornští králové - Belgarion ve svém obvyklém modrém kabátci a kamaších, hrubě vypadající Anheg v tradičně zmačkaném modrém rou­chu a s notně pošramocenou korunou i tiše hovořící Čo-Hag ve stříbře a černi - stáli společně v černě potaženém výklenku jedné z širokých chodeb paláce.</p>

<p>„Porenna bude muset vládnout jako regentka,“ říkal Garion. „Khevovi je pouze šest a někdo bude muset vyřizovat nejrůznější záležitosti, než bude starý natolik, aby převzal vládu.“</p>

<p><emphasis>„Žena?“ </emphasis>ozval se Anheg konsternovaně.</p>

<p>„Anhegu, to už zase budeme probírat tuhle námitku?“ zeptal se Čo-Hag pokojně.</p>

<p>„Nevidím žádnou jinou možnost, Anhegu,“ řekl Garion co možná nej­přesvědčivěji. „Král Drosta se při vyhlídce na dětského krále na drasnijském trůnu přímo zalyká nadšením. Pokud zde někoho hned neustavíme jako vůdce, začnou jeho jednotky ukrajovat kusy pohraničí ještě dříve, než stačíme dojet domů.“</p>

<p>„Ale Porenna je přece tak drobná,“ namítl nesmyslně Anheg, „a tak pěkná. Jak by vůbec mohla zvládnout řídit celou říši?“</p>

<p>„Nejspíš docela dobře,“ odpověděl Čo-Hag a opatrně se postavil na zchromlé nohy. „Rhodar jí naprosto důvěřoval a koneckonců to byla ona, kdo stál za plánem, který odstavil Grodrega.“</p>

<p>„A zřejmě jediný, kdo by byl jinak v Drasnii dostatečně schopný pře­vzít vládu, je markrabě Khendon,“ řekl Garion šereckému králi. „Ten, kterému říkají Oštěp. Opravdu bys chtěl, aby na trůně seděl náčelník drasnijské výzvědné služby a vydával rozkazy?“</p>

<p>Anheg se otřásl. „To je hrozná myšlenka.  A co princ Kheldar?“</p>

<p>Garion na něj zůstal zírat. „Anhegu, to nemyslíš vážně,“ pronesl nevě­řícně. „Silk? A regent?“</p>

<p>„Možná máš pravdu,“ připustil po chvíli rozvažování Anheg. „Přece jen je <emphasis>trochu </emphasis>nespolehlivý, co?“</p>

<p>„Jen trochu?“  rozesmál se Garion.</p>

<p>„Takže jsme dohodnuti?“ zeptal se Čo-Hag. „Bude to Porenna, pla­tí?“</p>

<p>Anheg sice ještě chvíli reptal, ale nakonec souhlasil.</p>

<p>Algarský král se obrátil ke Garionovi. „S tím vyhlášením budeš muset vystoupit ty.“</p>

<p>„Já? Nemám přece v Drasnii žádnou autoritu.“</p>

<p>„Jsi přece Nejvyšším vládcem Západu.“ připomněl mu Čo-Hag. „Prostě vyhlaš, že uznáváš Porennino regentství, a dej na vědomost, že pokud to někdo zpochybní či napadne její hranice, bude se zodpovídat přímo tobě.“</p>

<p>„Tak tohle by mělo udržet Drostu na uzdě,“ uchechtl se Anheg. „Má z tebe skoro stejnou hrůzu jako ze Zakata. Počítám, že mu v nočních mů­rách zabodáváš svůj planoucí meč mezi žebra.“</p>

<p>V dalším koridoru narazil Dejruk na generála Varanu a eunucha Sadiho. Sadi měl na sobě pestrou měňavou hedvábnou róbu a generál byl oděn do stříbřitého tolnedřanského plašte se širokými zlatě vyšívanými pruhy na ramenou.</p>

<p>„Takže je to už oficiální?“ zeptal se Sadi svým podivným kontraaltem, hledě na generálův plášť.</p>

<p>„A co jako?“ opáčil Varana. Generál byl statně vyhlížející muž s kovo­vé šedými vlasy a mírně pobaveným výrazem.</p>

<p>„Ve Sthiss Toru jsme zaslechli pověsti o tom, že vás Ran Borune adoptoval za svého syna.“</p>

<p>„Jen praktické opatření,“ pokrčil rameny Varana. „Nejvýznamnější ro­dy v císařství pustošily při svém boji o trůn Tolnedru. Ran Borune prostě podnikl opatření, aby situaci trochu zklidnil.“</p>

<p>„Ale vy přece nastoupíte na trůn, až zemře, nemám pravdu?“</p>

<p>„Ještě se uvidí.“ odpověděl Varana vyhýbavě. „Modleme se, aby Jeho Veličenstvo žilo ještě mnoho let.“</p>

<p>„Ovšem,“ zamumlal Sadi. „Ale stříbrný plášť korunního prince vám opravdu sluší, drahý generále.“ Pohladil si rukou s dlouhými prsty ohole­nou lebku.</p>

<p>„Děkuji,“ řekl Varana a mírně se uklonil. „A jak jdou záležitosti v Salmissřině paláci?'</p>

<p>Sadi se sardonicky ušklíbl. „Stejně jako vždycky. Intrikujeme, pletichaříme a spolčujeme se jeden proti druhému a každý kousek jídla, který je připraven v naší kuchyni, je otrávený.“</p>

<p>„Slyšel jsem, že je to místní zvyk,“ poznamenal Varana.  „A jak se člo­věk cítí v takovém nebezpečném prostředí?“</p>

<p>„Nervózně,“ odpověděl s kyselým obličejem Sadi. „Všichni máme přísnou dietu. Už ze zvyku užíváme každý známý protijed na každý zná­mý jed. Některé z jedů jsou ve skutečnosti celkem chutné. Ale protijedy chutnají všechny odporně.“</p>

<p>„Myslím, že to je cena moci.“</p>

<p>„Máte pravdu. A jaká byla reakce tolnedřanských velkovévodů na to, že vás císař vyhlásil svým nástupcem?“</p>

<p>Varana se rozesmál. „Ten řev byl slyšet od lesa dryád až na arendské hranice.“</p>

<p>„Až přijde čas, budete asi muset srazit pár hlav.“</p>

<p>„To je možné.“</p>

<p>„Ale legie jsou vám přirozeně všechny věrné.“</p>

<p>„Legie mě velice uklidňují.“</p>

<p>„Myslím, generále Varano, že se mi líbíte,“ pronesl vyholený Nyissan. „Jsem si jist, že společně budeme rozhodně schopni dojít ke vzájemně prospěšným dohodám.“</p>

<p>„Vždy jsem rád v dobrých vztazích se svými sousedy, Sadi,“ přitakal Varana s drobnou úklonou.</p>

<p>V jiné chodbě našel Dejruk podivné uskupení. Sendarský král Fulrach, oblečený do prosté praktické hnědi, tiše rozmlouval s purpurově oděným arendským králem Korodullinem a s nevábně vyhlížejícím Drostou lek Thunem v oči drásající žluté kazajce, bohatě poseté drahokamy.</p>

<p>„Už někdo z vás zaslechl něco o rozhodnutí ohledně regentství?“ ze­ptal se vyzáblý nadracký král svým pronikavým hlasem. Drostovy vyva­lené oči divže nevypadly z neštovicemi poznamenané tváře a neustále se ošíval.</p>

<p>„Řekl bych, že mladého krále povede královna Porenna,“ odhadoval Fulrach.</p>

<p>„Ale určitě nenechají vládnout ženu,“ ušklíbl se Drosta. „Jak znám Alorny, dívají se všichni na ženy jako na něco méněcenného.“</p>

<p>„Porenna není tak docela jako ostatní ženy,“ poznamenal sendarský král. „Je mimořádně schopná.“</p>

<p>„Ale<strong> </strong>jak by mohla žena bránit hranice tak velkého království, jako je Drasnie?“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo má zkreslenou představu,“ pravil Korodullin s pro něj netypickou strohostí Nadrakovi. „Pochopitelně všichni ostatní alornští králové budou jí ku pomoci, a především Belgarion z Rivy ochráncem jí bude nadmíru zdatným. Mám za to, že žádný živoucí panovník nebude tak pošetilým, aby se Nejvyššímu vládci Západu postaviti odvážil.“</p>

<p>„Riva je odtud pěkně daleko,“ namítl Drosta a oči se mu zúžily.</p>

<p>„Zase ne tak daleko, Drosto,“ připomněl mu Fulrach. „Belgarion má velmi dlouhé ruce.“</p>

<p>„A jaké zvěsti donesly se vám z jihu. Vaše Veličenstvo?“ zeptal se Korodullin nadrackého krále.</p>

<p>Drosta vydal podivný zvuk. „Kal Zakat se brodí v murgské krvi,“ řekl znechuceně. „Zatlačil Urgita do západních hor a masakruje každého Murga, který se mu dostane do rukou. Pořád doufám, že se do něj někdo trefí šípem, ale nemůžete se spolehnout, že by nějaký Murgo udělal něco pořádně.“</p>

<p>„Uvažoval jsi o alianci s králem Gethellem?“ zeptal se Fulrach.</p>

<p>„Aliance s Thully? Fulrachu, to přece nemyslíš vážně. Nespojil bych se s Thully, ani kdyby to znamenalo, že musím čelit Malloreáncům sám. Gethell má ze Zakata takovou hrůzu, že si nadělá do kalhot, jen když za­zní jeho jméno. Po bitvě u Thull Mardu řekl Zakat mému thullskému bratranci, že až ho příště zklame, dá ho rovnou ukřižovat. Pokud se Kal Zakat rozhodne táhnout na sever, Gethell se nejspíš schová do nejbližší hromady hnoje.“</p>

<p>„Byloť mi řečeno, že Zakata nad vámi rovněž nižádné nadšení nezachvacuje,“ pronesl Korodullin.</p>

<p>Drosta se pronikavě zasmál, hlas mu zazněl poněkud hystericky. „Chce mě opéct na mírném ohni,“ odpověděl. „A možná si z mojí kůže navíc udělat pár bot.“</p>

<p>„Jen mě překvapuje, jakto že jste se vy, Angarakové, navzájem nevy­hubili už před dávnými věky.“ Fulrach se usmíval.</p>

<p>„Torak nám to zakázal,“ pokrčil rameny Drosta. „A taky poručil svým Grolimům, aby rozpárali každého, kdo by neposlechl. Možná jsme zase až tak Toraka nemilovali, ale vždycky jsme ho poslechli. Jenom úplný idiot by jednal jinak - a obvykle mrtvý idiot.“</p>

<p>Následujícího dne dorazil z Východu Belgarat Čaroděj a drasnijský král Rhodar byl uložen k poslednímu odpočinku. Drobná světlovlasá královna Porenna, oděná v nejtemnější černi, stála během obřadu po bo­ku malého krále Khevy. Princ Kheldar byl hned za mladým králem a jeho matkou a v očích měl podivný, skoro štvaný výraz. Když se na něj Dejruk podíval, jasně mohl vidět, jak drobný špeh tu křehkou ženu svého strýce už celá léta miluje - a také že i když si ho Porenna váží, jeho lásku neo­pětuje. Státní pohřby jsou stejně jako všechny státní obřady zdlouhavé. Jak královna Porenna, tak i její mladičký syn byli sice během nekoneč­ných ceremonií velmi bledí, ale ani na chvilku žádný z nich navenek ne­projevil sebemenší známku žalu.</p>

<p>Okamžitě po skončení pohřbu následovala korunovace Khevy a nově korunovaný drasnijský král oznámil sice pisklavým, leč pevným hláskem, že ho v příštích nelehkých letech bude vést jeho matka.</p>

<p>Na závěr celého obřadu povstal Belgarion, rivanský král a Nejvyšší vládce Západu, a krátce oslovil urozené shromáždění. Přivítal Khevu do výlučného bratrstva vládnoucích monarchů, pochválil ho za moudrou volbu Královny matky za regentku a pak oznámil všem přítomným bez výjimky, že královnu Porennu plně podporuje a pokud by se někdo vůči ní dopustil i sebemenší urážky, najisto by jí trpce litoval. A jelikož se při tomto prohlášení opíral o masivní meč Rivy Železné ruky, vzal je každý v drasnijském trůnním sále převelice vážně.</p>

<p>Pár dní nato všichni hosté odcestovali.</p>

<p>Na pláně Algarie zavítalo jaro a Polgara, Durnik, Dejruk a Belgarat se v doprovodu krále Čo-Haga a královny Silar vydali na jih.</p>

<p>„Smutná cesta,“ prohodil Čo-Hag k Belgaratovi. „Rhodar mi bude chybět.“</p>

<p>„Mám dojem, že nám všem,“ opáčil Belgarat. Pohlédl dopředu, kde pomalu za ostražitého dohledu algarských jezdců postupovalo ohromné stádo dobytka na západ k Sendarskému pohoří a dál na velký dobytčí trh do města Muros. „Trochu mě překvapuje, že byl Hettar v téhle roční době svolný odjet s Garionem do Rivy. Obyčejně je v čele dobytčích stád on.“</p>

<p>„Adara ho přemluvila,“ vysvětlila starci královna Silar. „Chtěly být s královnou Se'Nedrou nějaký čas spolu a neexistuje skoro nic, co by Het­tar pro svou ženu neudělal.“</p>

<p>Polgara se usmála „Chudák Hettar,“ politovala ho. „Když jej začaly zpracovávat jak Adara, tak Se'Nedra, neměl žádnou šanci. Je to dvojice neobyčejně rozhodných mladých žen.“</p>

<p>„Změna prostředí mu udělá jen dobře,“ poznamenal Čo-Hag. „V létě je vždy hrozně neposedný a teď, když se všichni Murgové stáhli daleko na jih, nemůže se uklidňovat ani pronásledováním jejich loupežných tlup.“</p>

<p>Když dosáhli jižní Algarie, popřáli jim Čo-Hag se Silar šťastnou cestu a zamířili na jih k Pevnosti. Zbytek cesty na jih do Údolí se nic zvláštního nepřihodilo. Belgarat několik dní zůstal s nimi v domě a pak se vypravil k návratu do své věže. Téměř jako kdyby ho to napadlo až doda­tečně, pozval Dejruka, aby mu dělal společnost.</p>

<p>„Trochu jsme to tady zanedbali, otče,“ řekla mu Polgara. „Potřebuji dát trochu do pořádku zahradu a Durnik má před sebou spoustu práce jako rest od minulé zimy.“</p>

<p>„Pak  tedy bude nejlepší, aby se vám hoch nepletl pod nohama, ne?“</p>

<p>Věnovala mu upřený pohled a nakonec to vzdala. „No tak dobře, ot­če,“ svolila.</p>

<p>„Věděl jsem, že se dohodneme, Pol,“ prohlásil.</p>

<p>„Jen ho tam nedrž celé léto.“</p>

<p>„Jasně že ne. Chci si jen trochu poklábosit s dvojčaty a podívat se, jestli je už zpátky Beldin. Asi tak za měsíc jsem zpátky. A přivezu ho s sebou.“</p>

<p>A tak se Dejruk a Belgarat znovu vydali společně dolů do nitra Údolí a tam se opět zabydleli ve starcově věži. Beldin se z Mallorey ještě nevrátil, ale Belgarat měl i tak mnoho co probírat s Beltirou a Belkirou, takže Dej­ruk a jeho hnědý hřebeček byli ponecháni sami sobě a svým potěšením.</p>

<p>Jednoho jasného letního jitra zamířili k západnímu okraji Údolí, aby prozkoumali vršky ohraničující zemí Ulgů. Několik mil jeli přes oblé, stromy porostlé kopce a pak se zastavili v široké plytké strži, kde přes mechem porostlé balvany zurčel prudký potůček. Ranní slunko nezvykle pálilo a ve stínu vysokých voňavých borovic bylo příjemně.</p>

<p>Jak odpočívali, z křoví na okraji strže tiše vyběhla vlčice, zastavila se a posadila na zadní tlapy, aby si je prohlédla. Vlčici obklopovala zvláštní modrá aura, jemná záře, která vycházela jakoby z její husté srsti.</p>

<p>Normální reakcí koně na přítomnost byť i jen pachu vlka by měla být slepá panika, ale hřebeček klidně pohled namodralého vlka opětoval a neprojevil sebemenší náznak strachu.</p>

<p>Hoch věděl, co je ta vlčice zač, ale překvapilo ho, že ji potkává zde. „Dobré ráno,“ pozdravil zdvořile. „Krásný den, není - liž pravda?“</p>

<p>Vlčice se jako by zamihotala, stejně jako Beldin, když na sebe bral po­dobu jestřába. Když vzduch kolem ní opět zjasněl, stála na místě zvířete žena s popelavými vlasy a zlatavýma očima a na rtech jí pohrával lehce pobavený úsměv. Přestože na sobě měla prosté hnědé šaty jako obyčejná prostá žena, nesla je s takovou grácii, jako královna drahocenný brokát vykládaný drahými kameny. „To vždycky zdravíš vlky s takovou zdvoři­lostí?“ zeptala se.</p>

<p>„Mnoho vlků jsem ještě nepotkal.“ odpověděl, „ale byl jsem si jistý, že to jsi ty.“</p>

<p>„Ano, tak trochu jsem s tím i počítala.“</p>

<p>Dejruk sklouzl dolů z koníka.</p>

<p>„A <emphasis>on </emphasis>ví, že jsi dnes ráno tady?“</p>

<p>„Belgarat? Nejspíše ne. Mluví s Beltirou a Belkirou, proto jsme se s koníkem vydali podívat se někam, kde to ještě neznáme.“</p>

<p>„Nejspíš by bylo dobře, kdybys do Ulgských hor nejezdil o moc hlou­běji,“ poradila mu. „Žijí tu různí tvorové a jsou hodně divocí.“</p>

<p>Přikývl. „Budu si to pamatovat.“</p>

<p>„Udělal bys pro mě něco?“ zeptala se najednou zpříma.</p>

<p>„Pokud budu moci.“</p>

<p>„Promluv s mojí dcerou.“</p>

<p>„Samozřejmě.“</p>

<p>„Řekni Polgaře, že ve světě povstalo velké zlo a velké nebezpečí.“</p>

<p>„Zandramas?“ zeptal se Dejruk.</p>

<p>„Zandramas je jenom jednou jeho částí, ale v centru zla je Sardion. Musí být zničen. Pověz mému muži a dceři, aby varovali Belgariona. Je­ho úkol ještě neskončil.“</p>

<p>„Řeknu jim to,“ slíbil Dejruk, „ale nemohla bys to říct Polgaře přímo ty?“</p>

<p>Žena s popelavými vlasy pohlédla stranou na temnou rokli. „Ne,“ od­pověděla smutně. „Vždy, když se před ní objevím, způsobí jí to příliš bolesti.“</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Připomínají to všechny ty ztracené roky a znovu jitří všechnu úzkost mladé dívky, která musela vyrůstat bez matky, jež by ji vedla. Pokaždé, když mě uvidí, všechno tohle se jí vrátí.“</p>

<p>„Takže tys jí to nikdy neřekla? O té oběti, o niž tě požádal a kterou jsi musela přinést?“</p>

<p>Pronikavě na něj pohlédla.  „Jak je možné, že znáš i to, co neví dokon­ce ani můj manžel a Polgara?“</p>

<p>„Tím si nejsem jist,“ snažil se vysvětlit. „Prostě to tak je - stejně tak jako vím, že jsi vlastně nezemřela.“</p>

<p>„A řekneš to Polgaře?“</p>

<p>„Ne, pokud nebudeš chtít.“</p>

<p>Povzdechla si. „Někdy, možná, ale ne teď. Myslím, že bude nejlepší, když o tom ani ona ani její otec nebudou vědět. Mám svůj úkol stále ještě před sebou a je to něco, čemu bych měla raději čelit bez nějakého rozpty­lování.“</p>

<p>„Jak si přeješ,“ pronesl Dejruk zdvořile.</p>

<p>„Znovu se setkáme,“ řekla mu. „Varuj je před Sardionem. Pověz jim, aby se nesoustředili na hrozbu, kterou přináší Zandramas, natolik, že by ztratili ze zřetele hrozbu z této strany. Je to Sardion, kde má všechno to zlo původ. A dej si trochu pozor na Cyradis, až ji příště potkáš. Nechce ti ublížit, ale má především svůj vlastní úkol a pro jeho splnění udělá všechno.“</p>

<p>„Dobře, Poledro,“ slíbil.</p>

<p>„Ach,“ řekla, jako kdyby si dodatečně vzpomněla, „o kousek dál na te­be někdo čeká.“ Ukázala k dlouhému výběžku skalnatého hřebene, vy­čnívajícího z trávou zarostlého Údolí. Ještě tě nevidí, ale čeká.“ Pak se usmála, změnila zpět do podoby modře zářícího vlka a bez ohlédnutí od­běhla.</p>

<p>Dejruk zvědavě nasedl, vyjel z rokle a zamířil ke skalnatému hřebenu na jih okolo stále vyšších kopců, postupně přecházejících až k horám s bílými vrcholy na hranici země Ulgů. Pak jak zrakem propátrával skalna­tý jazyk, zachytil uprostřed křovím zarostlé plošiny na půl cestě k úbočí okamžitý záblesk slunce, odrážejícího se od něčeho lesklého. Bez váhání tím směrem zamířil.</p>

<p>Muž, který seděl mezi hustými křovisky, měl na sobě zvláštní zbroj, složenou z překrývajících se kovových šupin. Byl malý, ale měl mocná ramena a jeho oči byly zakryty pruhem tenké látky, jenž nesloužil jako slepecká páska, ale spíše jako záštita před jasným slunečním světlem.</p>

<p>„Dejruku, jsi to ty?“ zeptal se muž se zakrytýma očima chraplavým hlasem.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Dejruk. „Dlouho jsme se neviděli, Relgu.“</p>

<p>„Potřebuji si s tebou promluvit,“ řekl zélot chraptivě. „Mohli bychom jít někam pryč ze světla?“</p>

<p>„Ale jistě.“ Dejruk seskočil z koně a následoval Ulga praskajícím křo­vím k ústí jeskyně, táhnoucí se do nitra hory. Relg se pod převisem na okamžik zastavil a pak vešel dovnitř. „Myslím, že jsem tě poznal,“ řekl, když k němu Dejruk došel do chladné jeskynní temnoty, „ale v tom hroz­ném světle jsem si přece jen nebyl jist.“ Pak odvázal látku, sundal ji a za­hleděl se na hocha. „Vyrostl jsi.“</p>

<p>Dejruk se usmál. „Přece jen už uběhlo pár let. Jak se má Taiba?“</p>

<p>„Dala mi syna,“ prohlásil Relg s něčím, co připomínalo úžas. „Velmi zvláštního syna.“</p>

<p>„To je skvělá novina.“</p>

<p>„Když jsem byl mladší a prodchnutý svou vlastní svatostí, promluvil ke mně v mé duši UL. Sdělil mi, že dítě, které se stane novým Gorimem, přijde k Ulgům skrze mne. Ve své pýše jsem si myslel, že to znamená, abych po tom dítěti pátral a objevil ho. Jak jsem jen mohl tušit, že má na mysli mnohem prostší způsob? Mluvil totiž o mém synovi - o <emphasis>mém </emphasis>sy­novi!“ V zélotově hlase zazníval úžas a hrdost.</p>

<p>„Cesty UL nejsou cestami lidí.“</p>

<p>„Jak pravdivě mluvíš.“</p>

<p>„A jsi šťastný?“</p>

<p>„Můj život došel naplnění,“ prohlásil prostě Relg. „Ale nyní mám další úkol. Náš starý Gorim mě poslal za Belgaratem. Je důležité, aby se vydal se mnou do Prolgu.“</p>

<p>„Je<emphasis> </emphasis>nedaleko odtud,“ řekl Dejruk. Pohlédl na Relga a viděl, jak dokon­ce i zde, v této temné jeskyni, zélot mhouří oči a má je skoro zavřené, aby je chránil před světlem. „Mám tu koně,“ řekl. Jestli chceš, můžu se vrátit a přivést ho zpět za několik hodin. Tak, abys nemusel vyjít na sluneční světlo.“</p>

<p>Relg na něj krátce a vděčně pohlédl a pak přikývl. „Vyřiď mu, že prostě <emphasis>musí </emphasis>přijít. Gorim s ním opravdu potřebuje mluvit.“</p>

<p>„Spolehni se,“ slíbil Dejruk. Pak se otočil a vyšel z jeskyně.</p>

<p>„Co jenom může chtít?“ zajímal se podrážděně Belgarat, když mu Dej­ruk sdělil, že ho Relg chce vidět</p>

<p>„Chce, abys s ním šel do Prolgu,“ odpověděl Dejruk. „Gorim se chce s tebou setkat - ten starý.“</p>

<p>„Ten <emphasis>starý“? </emphasis>Copak už je nějaký nový?“</p>

<p>Dejruk přikývl. „Relgův syn,“ řekl</p>

<p>Belgarat na Dejruka okamžik zíral, a pak se najednou rozesmál.</p>

<p>„Co je na tom k smíchu?“</p>

<p>„Vypadá to, že UL má smysl pro humor,“ pochechtával se staroch. „Nikdy bych to do něj neřekl.“</p>

<p>„Nerozumím ti.“</p>

<p>„To je moc dlouhá historie,“ řekl Belgarat, stále se zajíkající smíchem. „Myslím, že jestli mě chce Gorim vidět, raději se vydejme na cestu.“</p>

<p>„Chceš mě vzít s sebou?“</p>

<p>„Polgara by mě zaživa stáhla z kůže, kdybych tě tu nechal samotného. Pojďme.“</p>

<p>Dejruk dovedl starce zpět přes Údolí k hraničním hřebenům a k jeskyni, kde čekal Relg. Pár minut zabralo vysvětlit koníkovi, že se má vrátit zpět k Belgaratově věži sám. Dejruk musel dlouho a dlou­ho mluvit, než konečně usoudil, že zvíře alespoň částečně pochopi­lo, oč se jedná.</p>

<p>Cesta temnými koridory Prolgu trvala několik dní. Dejrukovi připada­lo, že převážnou dobu putovaní jen slepě tápou, ale pro Relga, jehož oči byly v denním světle prakticky nepoužitelné, tyto temné průchody zna­menaly domov a jeho orientační smysl se ukázal neomylný. A tak nako­nec dorazili do slabě osvětlené jeskyně s mělkým, křišťálově průzračným jezerem a ostrůvkem zdvihajícím se v jeho středu, kde je očekával stařič­ký Gorim.</p>

<p><emphasis>„Yad ho</emphasis><emphasis>, </emphasis>Belgarat,“ zavolal starý světec v bílé róbě, když došli na břeh podzemního jezera. <emphasis>„Groža UL.''</emphasis></p>

<p>„Gorime,“ odpověděl Belgarat s uctivou úklonou. <emphasis>„Yad ho, Groža UL.“  </emphasis>Pak přešli přes mramorový můstek a připojili se ke Gorimovi. Bel­garat a starý muž si srdečně potřásli rukama. „Uběhlo pár let, že?“ řekl ča­roděj. „Jak se ti daří?“</p>

<p>„Cítím se, jako bych omládl,“ usmál se Gorim. „Teď, když Relg nalezl mého nástupce, konečně dohlédnu na konec svého úkolu.“</p>

<p>„Tak 'nalezl'?“ popíchl šibalsky Belgarat.</p>

<p>„Vyjde to nastejno.“ Gorim hrdě pohlédl na Relga. „Měli jsme sice mezi sebou jisté neshody, nemám pravdu, synu?“ řekl. „Ale nakonec se ukázalo, že všichni směřujeme ke stejnému cíli.“</p>

<p>„Mně toto zjištění trvalo o něco déle, svatý Gorime,“ odpověděl Relg s trochu nuceným úsměvem. „Jsem přece jen o něco tvrdohlavější než vět­šina ostatních lidí. Někdy se až divím, že se mnou UL neztratil trpělivost. Teď mě, prosím, omluvte, ale musím za svou ženou a synem. Byl jsem od nich pryč mnoho dní.“ Obrátil se a rychle přešel zpět přes můstek.</p>

<p>Belgarat se zakřenil. „Je z něj až pozoruhodně jiný člověk.“</p>

<p>„Jeho žena je poklad,“ přitakal Gorim.</p>

<p>„Jsi si jistý, že jejich dítě je tím vyvoleným?“</p>

<p>Gorim přikývl. „Sám UL to potvrdil. Vyskytli se sice i pochybovači, kteří měli námitky, protože Taiba je Marag a ne dcera Ulgů, ale hlas UL je všechny umlčel.“</p>

<p>„O tom nepochybuji. Hlas UL zní velmi přesvědčivě, jak jsem se o tom sám ujistil. Chtěls mě vidět?“</p>

<p>Gorim se zatvářil vážně. Pokynul směrem ke svému pyramidovému domu. „Pojďme dovnitř. Je tu něco naléhavého, co potřebujeme probrat.“</p>

<p>Dejruk následoval dva staré muže dovnitř. Pokoj byl matně osvětlen zářícím kulatým krystalem, zavěšeným na řetězu od stropu, a stal tu stůl a nízké kamenné lavice. Posadili se ke stolu a starý Gorim se slavnostní vážností pohlédl na Belgarata. „Nejsme jako ostatní lidé, co žijí na povr­chu ve slunečním světle, příteli.“ začal. „Oni naslouchají větru ve větvích, zurčení potoků a ptactvu, naplňujícímu vzduch svým zpěvem. Ale my zde ve svých jeskyních nasloucháme pouze zvukům země samé.“</p>

<p>Belgarat pokývl.</p>

<p>„Země a skály promlouvají k národu Ulgů zvláštními způsoby,“ navá­zal Gorim. „Může se k nám donést zvuk i z opačné poloviny světa. Tako­výto zvuk nám již několik let mumlají skály a s každým uplynulým měsí­cem je hlasitější a zřetelnější.“</p>

<p>„Nějaký zlom?“ nadhodil Belgarat. „Nějaké místo, kde se kamenné podloží kontinentu začíná zdvihat?“</p>

<p>„Myslím, že jde o něco jiného, příteli,“ odporoval Gorim. „Zvuk, který slyšíme, není pohybem nepokojné země. Je to zvuk způsobovaný procit­nutím jediného kamene.“</p>

<p>„Nejsem si jist, že ti rozumím,“ řekl Belgarat a zamračil se.</p>

<p>„Ten kámen, který slyšíme, je živý, Belgarate.“</p>

<p>Starý čaroděj pohlédl na přítele. „Gorime, existuje přece jen jediný ži­voucí kámen.“</p>

<p>„I já jsem si to vždy myslel. Slýchal jsem zvuk Aldurova Orbu, jak se pohybuje světem, a tento nový zvuk je také zvukem živoucího kamene. Procitá, Belgarate, a je si vědom své síly. Příteli, je zlý - tak zlý, že sama země sténá pod jeho tíhou.“</p>

<p>„Jak dlouho už ten zvuk k tobě přichází?“</p>

<p>„Začal nedlouho po smrti prokletého Toraka.“</p>

<p>Belgarat našpulil rty. „Víme, že se něco děje v Mallorei,“ řekl. „Ale ne­tušili jsme, že je to takhle vážné. Mohl bys mi o tom kameni říci něco víc?“</p>

<p>„Jen jeho jméno,“ odpověděl Gorim. „Slyšíme, jak je šeptají jeskyně, ochozy a štěrbiny země. Nazývá se 'Sardius'.“</p>

<p>Belgarat prudce vzhlédl. „K<emphasis>thrag Sardius? </emphasis>Sardion?“</p>

<p>„Už jsi o něm něco slyšel?“</p>

<p>„Beldin na to jméno narazil v Mallorei. Bylo ve spojení s něčím, co se nazývá Zandramas.“</p>

<p>Gorim zalapal po dechu a jeho tvář smrtelně zbledla.  „Belgarate!“ vy­křikl šokovaně.</p>

<p>„Co se děje?“</p>

<p>„To je v naší řeči ta nejstrašnější kletba“</p>

<p>Belgarat na něj zíral. „Myslel jsem, že většinu slov ulgského jazyka znám. Jak to, že jsem nikdy nezaslechl tohle?“</p>

<p>„Nikdo ho před tebou nemohl pronést.“</p>

<p>„Měl jsem dojem, že Ulgové neznají žádné kletby. A co vlastně zna­mená - v obecných termínech?“</p>

<p>„Znamená zmatek - chaos - absolutní negaci. Je to strašlivé slovo.“</p>

<p>Belgarat se zamračil. „Proč by se mělo slovo pro ulgskou kletbu ob­jevit v Dairšivě jako jméno něčeho nebo někoho? A proč ve spojení se Sardionem?“</p>

<p>„A není možné, že používají k označení téže věci obou dvou slov?“</p>

<p>„To mě nenapadlo,“ připustil Belgarat. „Myslím, že by to tak mohlo být. Významy se zdají podobné.“</p>

<p>Polgara přepečlivě instruovala Dejruka, že když rozmlouvají dospělí, nesmí jim skákat do řeči, ale toto se zdálo být tak důležité, že měl pocit, že toto pravidlo musí být porušeno. „Nejedná se o totéž,“ řekl dvěma sta­rým mužům.</p>

<p>Belgarat na něj vrhl zvláštní pohled.</p>

<p>„Sardion je kámen, mám pravdu?“</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Gorim.</p>

<p>„Zandramas není kámen. Je to osoba.“</p>

<p>„A jak to můžeš vědět chlapče?“</p>

<p>„Setkali jsme se,“ řekl mu Dejruk klidně. „Ne sice tváří v tvář, ale… no…“ Byla to těžká věc na objasnění. „Bylo to něco jako druh stínu - až na to, že osoba, co ten stín vrhá, byla někde jinde.“</p>

<p>„Projekce,“ vysvětlil Belgarat Gorimovi. „Jedná se o poměrně prostý trik, na který jsou Grolimové náramně hrdí.“ Obrátil se zpět k chlapci. „A ten stín ti něco řekl?“</p>

<p>Dejruk přikývl. „Řekl, že mě zabije.“</p>

<p>Belgarat se ostře nadechl. „Pověděls o tom Polgaře?“ zajímal se.</p>

<p>„Ne. Měl jsem?“</p>

<p>„A nemyslíš, že to bylo hodně důležité?“</p>

<p>„Myslel jsem si, že je to jen hrozba - co mě má polekat.“</p>

<p>„A co?“</p>

<p>„Jestli polekala? Ne, ani ne.“</p>

<p>„Dejruku, nejseš až trochu moc blazeovaný?“ zeptal se Belgarat. „To tě lidi kolem tebe straší, že tě zabijí, tak často, že se ti to už omrzelo či co?“</p>

<p>„Ne. To bylo jen jedinkrát. A stejně se jednalo jen o stín a stín přece nemůže nijak ublížit, že ne?“</p>

<p>„A s kolika dalšími takovými stíny ses ještě setkal?“</p>

<p>„Jen s Cyradis.“</p>

<p>„A kdo je Cyradis?“</p>

<p>„Nevím jistě. Mluvila podobně jako Mandorallen - 'arci' a jest' a podobně - a přes oči měla slepeckou pásku.“</p>

<p>„Vědma,“ zavrčel Belgarat .“A co ti řekla ona?“</p>

<p>„Řekla, že se ještě setkáme a že se jí svým způsobem líbím.“</p>

<p>„Tak to tě určitě uklidnilo,“ pronesl Belgarat suše. „Dejruku, takovéhle věci nezatajuj. Když se stane něco neobvyklého, prostě to někomu  <emphasis>laskavě </emphasis>řekni.“</p>

<p>„Promiň,“ omluvil se Dejruk. Já si jen myslel, že… no… ty a Polgara a Durnik máte na starosti tolik jiných věci, to je všechno.“</p>

<p>„No, zase <emphasis>tak </emphasis>moc by nám tvoje vyrušování nevadilo, kluku jeden. Snad by ses v budoucnu s námi o podobná drobná dobrodružství podělit mohl.“</p>

<p>„Když si to přeješ, tak ano.“</p>

<p>Belgarat se otočil zpět ke Gorimovi. „Mám dojem, že se začínáme někam dostávat,“ řekl, „zvláště díky tady našemu diskrétnímu přítelíčkovi. Víme už, že ten Zandramas, omluv mě za to slovo, je osoba - a osoba nějak spojená s tím živoucím kamenem, který Angarakové označují jako Kthrag Sardius. Před Zandramasem jsme už byli varováni předtím, proto mám dojem, že musíme předpokládat, že Sardion je rovněž přímou hrozbou.“</p>

<p>„Co tedy musíme teď udělat?“ zeptal se ho Gorim.</p>

<p>„Myslím, že bychom se měli všichni soustředit na to, jak přesně zjistit, co se vlastně děje v Mallorei - i kdybychom to místo museli prosít ká­men po kameni. Až doteď jsem byl pouze zvědavý. Ale nyní to vypadá, že bych měl raději honem začít brát celou věc vážně. Jestli je Sardion skutečné živoucím kamenem, pak je jako Orb a já nechci, aby se něco s takovým druhem moci dostalo do nepovolaných rukou - a podle toho, co jsem byl schopen zjistit, je tenhle Zandramas zaručeně tou <emphasis>nejhorší </emphasis>variantou nepovolaných rukou.“ Pak se otočil k Dejrukovi a zmateně na něj pohlédl. „A jaké je tvoje spojení s tím vším, hochu?“ zeptal se. Jak to, že každá osoba a každá věc spojená s touhle záležitostí se u tebe musí zastavit na zdvořilostní návštěvu?“</p>

<p>„Nevím, Belgarate,“ odpověděl Dejruk podle pravdy.</p>

<p>„Možná že bychom měli začít odtud. Kdysi jsem si uložil, že si s tebou musím pořádně popovídat, asi k tomu právě nastal vhodný čas.“</p>

<p>„Jestli chceš,“ řekl Dejruk. „Ale nevím, jestli ti nějak pomůžu.“</p>

<p>„To právě musíme zjistit, Dejruku. To právě musíme zjistit.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong><emphasis>Část druhá</emphasis></strong></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><strong>RIVA</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola devátá</strong></p>

<p>belgarion z rivy vlastně nebyl připraven usednout na trůn. Vyrostl na usedlosti v Sendarii a prožil dětství jako obyčejný vesnický synek. Když poprvé usedl na bazaltový trůn v hale rivanských králů, znal toho mnohem více o selských kuchyních a stájích než o trůnních sálech a sně­movních místnostech. Státnické umění bylo pro něj hlubokým tajem­stvím a o diplomacii nevěděl o nic víc než o algebře.</p>

<p>Naštěstí nebyl Větrný ostrov žádným obtížně zvladatelným králov­stvím. Rivanský lid byl poslušný, střídmý a měl silný smysl pro povinnost a občanskou zodpovědnost. To všechno jejich vysokému světlovlasému monarchovi během prvních let, kdy se pokoušel zvládnout nelehké umění moudré a spravedlivé vlády, mnohé usnadnilo. Pochopitelně se dopouštěl chyb, ale následky těchto počátečních omylů a špatných úsudků nikdy nebyly nijak zvlášť hrozné a jeho poddané potěšilo zjištění, že tento dychtivý a upřímný mladík, který se tak překvapivě dostal na trůn, nikdy neudělal tutéž chybu dvakrát. A když se konečně zabydlel a seznámil se svým povoláním, dalo se poměrně s jistotou říci, že Belgarion - či Garion, tomuto oslovení dával přednost - téměř nikdy ve své hodnosti rivanského krále nemusel čelit větším problémům.</p>

<p>Avšak měl i jiné tituly. Některé z nich byly čistě čestné, ale jiné už tolik ne. Například „Bohobijce“ zahrnoval určité povinnosti, které se pravdě­podobně nevyskytnou příliš často. „Pán Západního moře“ mu rovněž ne­přinášel přílišné vytížení, protože poměrně brzy přišel na to, že vlny a přílivy vyžadují jen pramalý dohled a že ryby, alespoň z větší časti, jsou naprosto schopné postarat se o sebe i samy. Většina Garionových migrén však byla přímým důsledkem velkolepě znějícího titulu „Nejvyšší vládce Západu“. Zpočátku sice předpokládal - neboť válka s Angaraky skonči­la - že i tento titul bude stejně jako ty ostatní jen čirou formalitou; něčím sice působivým, ale v podstatě prázdným, co se jen připojí k tomu ostatnímu jako shrnující pojem. Koneckonců s tím nebyly spojené žádné daně, speciální koruna nebo trůn a ani žádný administrativní apa­rát, řešící každodenní problémy.</p>

<p>Ale ke svému zděšení záhy zjistil, že jednou ze zvláštnosti lidské povahy je sklon obracet se s problémy na svého nadřízeného. Kdyby zde žádný „Nejvyšší vládce Západu“ nebyl, naprosto nepochyboval, že by si jeho královští kolegové našli způsob, jak zvládnout všechny ty překvapi­vé obtíže vlastními silami. Ale od té doby, co se ocitl v tomto výsadním postavení, jako by měli všichni až dětinské potěšení v tom, že mu budou předkládat co nejspletitější, nejmučivější a zaručeně nejneřešitelnější problémy a pak se spokojeně usadí s důvěřivými úsměvy na tvářích, za­tímco on se s nimi bude potýkat a hmoždit místo nich.</p>

<p>Jedním z případů byla situace, která nastala v Arendii během léta. Garionova dvacátého třetího roku. Až do té chvíle ten rok probíhal celkem dobře. Nedorozumění, které tak uškodilo jeho vztahu se Se'Nedrou, bylo zapomenuto a Garion žil společně se svou komplikovanou žínkou v ně­čem, co se asi dá nejlépe popsat jako rodinná pohoda. Tažení malloreánského císaře Kal Zakata, jehož přítomnost na tomto kontinentě vzbuzova­la velkou pozornost, ustrnulo v horách západního Kthol Murgosu a vyka­zovalo jisté slibné známky toho, že se bude táhnout celá desetiletí a pěkně daleko od hranic všech království Západu. Generál Varana, vévoda z Anadilu, fungující jako regent churavého císaře Ran Boruna XXIII, na­prosto nekompromisně zarazil výstřelky mocných rodů Tolnedry v jejich nemístném boji o imperiální trůn. Zkrátka, když se to všechno sečetlo, Garion se těšil období klidu a míru, jenže pak jednoho letního dne přišel dopis od arendského krále Korodullina.</p>

<p>Garion se Se'Nedrou trávili poklidné odpoledne v pohodlných králov­ských komnatách a tlachali o drobných a bezvýznamných věcech - spí­še jen pro potěšení ze vzájemné společnosti nežli z nějakého vážnějšího zájmu o daná témata. Garion se povaloval u okna v prostorném křesle z modrého sametu a Se'Nedra trůnila před zrcadlem se zlaceným okrajem a pročesávala si dlouhé vlasy barvy mědi. Garion zbožňoval Se'Nedřiny vlasy. Jejich barva byla tak vzrušující. A nádherně voněly a byl tam i je­den skvěle neposlušný pramen, který vždy jako by přímo toužil po vyzý­vavém splývání po její hebké bělostné šíji stranou od ostatních. Když slu­ha přinesl onen dopis od arendského krále, diskrétně položený na stříbr­ném podnose, Garion odtrhl od své překrásné ženy zrak téměř s lítostí. Rozlomil bohatě zdobenou voskovou pečeť a rozvinul šustící pergamen.</p>

<p>„Od koho to je, Garione?“ zeptala se Se'Nedra, stále si pročesávající kartáčem vlasy a pozorující se zasněnou spokojeností svůj obraz v zrcad­le.</p>

<p>„Od Korodullina,“ odpověděl a pak začal číst.</p>

<p>„Jeho Veličenstvu, rivanskému králi Belgarionovi, Nejvyššímu vládci Západu, zasíláme pozdravení,“ tak dopis začínal.</p>

<p>„Jestiť naším vřelým přáním zastihnouti Tebe i Tvou královnu při do­brém zdraví a pokojné mysli. Kterak rád nechal bych své pero líčiti toliko úctu a náklonnost, již má královna i já cítíme k Tobě a Jejímu Veličenst­vu, leč zde v Arendii povstala vážná krize, a jelikož původ její činů jis­tých přátel Tvých přímým jestiť důsledkem, dospěl jsem k rozhodnutí, při jejím řešení Tvé pomoci si vyžádati.</p>

<p>K našemu nezměrnému zármutku náš drahý druh, baron <emphasis>z </emphasis>Vo Ebor, posléze podlehl oněm přetěžkým zraněním, utrženým na bitevním poli u Thull Mardu. Jeho skon tohoto jara zarmoutil nás více, nežli mohu vypo­věděti. Byltě řádným a čestným rytířem. Nástupcem jeho, neboť s baron­kou Nerinou dětmi obdařeni nebyli, jest jakýsi sir Embrig, vzdálený to synovec, rytíř poněkud prchlivý a, obávám se, zájem více mající o titul a pozemky svého příbuzného nežli o skutečnost, že hrubě ruší truchlící ba­ronku. S kvapností nejvýše nevhodnou pro člověka urozené krve přichvátal přímo do Vo Ebor, aby ujal se nových svých statků, a s ním přibyla i nemalá družina dalších rytířů a nohsledů, důvěrných přátel i povýtce kumpánů z rozličných krčem. Když tě dorazili na Vo Ebor, sir Embrig a jeho družiníci oddali se krajně pohoršlivému hýření; a když tak nemírně popili, jeden z oněch neotesaných rytířů vyslovil uznání osobě čerstvě ovdovělé Neriny. Bez rozmyšlení či zvážení smutku nebohé paní slíbil sir Embrig neprodleně tomu zpitému kumpánovi její ruku. Nuže, v Arendii dle jistých našich zákonů měl sir Embrig vpravdě toto právo, leč žádný rytíř hodný svého titulu by nikdy tak nechutně netrval na splnění své vůle ze strany vlastní příbuzné, jež navíc v čase smutku se nachází.</p>

<p>Zpráva o této potupě bryskně se donesla k siru Mandorallenovi, zdat­nému to baronu z Vo Mandor, a tento přesilný rytíř neprodleně sedlati kázal. Co médle se odehrálo po příjezdu jeho na Vo Ebor, zajisté dokážeš si představiti, neboť se zdatnosti sira Mandorallena ve zbrani i hloubkou jeho citu k baronce Nerině obeznámen jsi. Sir Embrig se arci pokusil se svými věrnými postaviti se mu hrubě do cesty, a jak jsem vyrozuměl, vý­slednicí bylo několik smrtelných případů a značný počet vážných zranění. Tvůj přítel poté převezl baronku do svého vlastního sídla na Vo Mandor, kde ji pod ochranou vlastní drží. Sir Embrig, jenž se - možná až polito­váníhodně - ze svých zranění zotavil, dal vyhlásiti, že od oné chvíle stav válečný mezi Eborem a Mandorem zavládne, a za tím účelem shromáždil nejrůznější šlechtice. Ostatní se seskupili pod praporem sira Mandoralle­na, a tak jihozápadní Arendie se nyní na pokraji všeobecné války nachází. Byl jsem dokonce informován, že Lelldorin z Wilandoru, odjakživa to prchlivý mladík, sebral armádu asturských lučištníků a v tomto okamžiku v jejím čele již směrem jižním směřuje, by svému starému bojovému dru­hu ku pomoci přispěl.</p>

<p>Takováť zde situace. Věz, že nejsem nikterak nakloněn vmísiti se do této záležitosti z moci arendské koruny, neboť pokud bych byl k rozsou­zení této záležitosti vyzván, musel bych dle zákonů našich ve prospěch si­ra Embriga rozhodnouti.</p>

<p>Obracím se k Tobě, králi Belgarione, bys přibyl do Arendie a svého vlivu na byvší druhy své a předrahé přátele užil a odvrátil je od propasti, na jejímž pokraji nyní vpravdě se nacházejí. Obávám se, že jen Tvé zpro­středkováni může hrozící pohromu nyní odvrátiti.</p>

<p>S důvěrou a přátelstvím Korodullin</p>

<p>Garion na dopis chvíli nevěřícně zíral. „Proč já?“ zeptal se bezmyšlen­kovitě.</p>

<p>„A co nám píše, drahý?“ otázala se Se'Nedra, odložila kartáč a uchopi­la slonovinový hřeben.</p>

<p>„Píše, že…“ Garion se zarazil. „Mandorallen a Lelldorin…“ vyskočil a začal klít. „Tady to máš,“ řekl a hodil jí dopis. „Jen si to přečti sama.“ Za­čal sem a tam přecházet po pokoji, pěsti za zády zaťaté a pořád ještě mumlal nadávky.</p>

<p>Se'Nedra během jeho pobíhání přečetla dopis. „Ach miláčku,“ řekla potom zmateně. „Ach miláčku.“</p>

<p>„No, myslím, že to přesně vystihuje celou situaci.“ A zase se dal do klení.</p>

<p>„Garione, prosím tě, nepoužívej tyhle výrazy. Mluvíš jako nějaký pirát. Co hodláš podniknout?“</p>

<p>„Nemám nejmenší představu.“</p>

<p>„No ale <emphasis>něco </emphasis>přece podniknout musíš.“</p>

<p>„Proč já?“ vzkypěl. „Proč se vždycky každý s takovýma věcma obrací zrovna na mě?“</p>

<p>„Protože každý ví, že tyhle drobné problémy zvládneš lépe než kdokoli jiný.“</p>

<p>„Tak to ti teda děkuju,“ opáčil suše.</p>

<p>„Nebuď ošklivý,“ napomenula ho. Pak našpulila rtíky a začala se za­myšleně poklepávat slonovinovým hřebenem po tváři. „Budeš pochopi­telně potřebovat svou korunu - a myslím, že by ti slušela modrostříbrná kazajka“</p>

<p>„O čem to vlastně mluvíš?“</p>

<p>„Musíš se přece vypravit do Arendie, abys to dal do pořádku, a myslím, že bys měl vypadat co nejlépe - Arenďané hodně dají na vzhled. Proč se nezajdeš poohlédnout po nějaké lodi? Zabalím ti pár věcí.“ Vyhlédla z okna do zlatistého slunečného odpoledne. „Myslíš, že je na tvůj královský hermelín příliš tep­lo?“</p>

<p>„Se'Nedro, já si nevezmu žádný hermelín. Vezmu si svou zbroj a meč.“</p>

<p>„Ale no tak, Garione, nebuď tak dramatický. Všechno, co budeš muset udělat, je zajet tam a říct jim, ať toho nechají.“</p>

<p>„Možná, ale nejdřív budu muset upoutat jejich pozornost. Mluvíme přece o Mandorallenovi - a o Lelldorinovi. To už jsi zapomněla, že ne­budeme jednat s nějakými rozumnými lidmi?“</p>

<p>Po čele jí přeběhl mráček. „To je vlastně pravda,“ připusti­la. Ale pak k němu vyslala drobný povzbudivý úsměv. „Ale i tak nepochybuji, že to zvládneš. Mám v tebe naprostou důvě­ru.“</p>

<p>„Jseš úplně stejná jako ti oslatní,“ řekl ještě trochu mrzutě.</p>

<p>„Ale ty dokážeš všechno, Garione. Každý to říká.“</p>

<p>„Myslím, že si raději půjdu promluvit s Brandem,“ řekl nevrle. „Jsou tu ještě nějaké záležitosti, které potřebují vyřídit, a pravděpodobně mi za­berou několik týdnů.“</p>

<p>„Postarám se o ně místo tebe, drahý,“ prohlásila přesvědčivě, natáhla ruku a poplácala ho po tváři. „Musíš vyrazit co nejdříve. Až budeš pryč, dokážu tu všechno zvládnout i sama.“</p>

<p>Hleděl na ni a žaludek se mu svíral stále silnější nervozitou.</p>

<p>Když  za několik dní přibyl jednoho mlhavého rána do Vo Mandoru, situace se ještě zhoršila. Vojsko sira Embriga bylo v poli, utábořené nece­lé tři legue od Mandorallenova hradu, a Mandorallen s Lelldorinem vy­táhli z města, aby se s ním utkali. Garion přiburácel k bránám přítelovy mohutné pevnosti na válečném oři, kterého si po příjezdu do Arendie vy­půjčil od jednoho pohostinného barona.  Měl na sobě plnou ocelovou zbroj, dar od krále Korodullina, a obrovitý meč Železné ruky cestoval ve své pochvě na jeho zádech. Brána se před ním doširoka otevřela a on vjel na nádvoří, kvapně seskočil se sedla a poručil, aby ho neprodleně uvedli k baronce Nerině.</p>

<p>Nalezl ji, jak se bledá a celá oděná v černém, smutně opírá o cimbuří a pozoruje zamračenou oblohu na východě, vyhlížejíc výmluvné sloupy kouře oznamující, že bitva započala. „Veškerá vina spočívá na mně, králi Belgarione,“ prohlásila téměř morbidně. „Jen svár, konflikt a muka ne­změrná šířím kol sebe od toho dne, kdy jsem se vdala za svého drahého zesnulého pána.“</p>

<p>„Není třeba, abyste obelhávala sebe samu,“ řekl jí Garion. „Mandorallen se obvykle dokáže dostat do potíží i bez cizí pomoci. Kdy s Lelldorinem odjeli?“</p>

<p>„Přibližně okolo včerejšího poledne,“ odpověděla.  „Domnívám se, že bitva bude svedena zanedlouho.“  Truchlivě pohlédla na dlažbu nádvoří hluboko pod nimi a povzdechla si.</p>

<p>„Pak tedy bude nejlepší, když ihned vyjedu,“ prohlásil ponuře. „Možná, že kdybych se tam dostal dříve, než začnou, dokázal bych to za­razit“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, právě jsem se zabývala nanejvýše skvělou myšlen­kou,“ oznámila a krátký nevýrazný úsměv na okamžik prozářil její bledou tvář. „Mohuť splniti váš úkol mnohem snadněji.“</p>

<p>„Doufám, že se to alespoň <emphasis>někomu</emphasis> povede,“ opáčil. „Podle toho, jak se věci jeví právě teď, čeká mě nejspíš hodně špatné ráno.“</p>

<p>„Inu, chvátejte tedy, Vaše Veličenstvo, na bitevní pole, kde možná právě v této chvíli již zuří lítý boj, a sdělte našim drahým přátelům, že příčina této zničující bitvy již odešla z tohoto slzavého údolí.“</p>

<p>„Nejsem si jist, že vám rozumím.“</p>

<p>„Kterak prosté, Vaše Veličenstvo. Jelikož já jsem příčinou celého toho­to sporu, na mně spočívá i tíha jeho ukončení.“</p>

<p>Podezíravě na ni pohlédl. „O čem se to tady bavíme, Nerino? Jak byste asi chtěla přivést všechny ty hlupáky ke zdravému rozumu?“</p>

<p>Její úsměv vpravdě nabyl zářivosti. „Stačí mi jen vrhnouti se z výše to­hoto opevnění, můj pane, a provázeti svého manžela do klidu hrobu, abych skoncovala s hrozným krveprolitím dříve, nežli započalo. Chvátej­te, můj pane. Sestupte po tomto schodišti na nádvoří hluboko pod námi a sedněte na oře. Já použiji této kratší a šťastnější cesty a budu vás očeká­vati dole na oněch nelítostných kamenech. Pak ruče zaneste zvěst o mé smrti na bitevní pole. A jelikož mrtva budu, nebudeť pro mne prolito ni­žádné krve.“ A položila ruku na drsný kámen parapetu,</p>

<p>„Tak dost, nech toho,“ ohradil se znechuceně, „a běž odtamtud.“</p>

<p>„Ach nikoli, Vaše Veličenstvo,“ pronesla neoblomně. „Totoť jest ta nejlepší možnost.  Jedním rázem mohu hrozící bitvu odvrátiti a sebe své­ho břímě jen přinášejícího života zbaviti.“</p>

<p>„Nerino,“ pravil dočista vyčerpaným tónem, „já tě prostě skočit nene­chám a tím to hasne.“</p>

<p>„Zajisté byste nebyl tak hrubým a nevložil za tím účelem na mou oso­bu ruce,“ ohradila se šokovaně.</p>

<p>„To ani nemusím,“ poučil ji. Pak pohlédl na její bledou nic nechápající tvář a uvědomil si, že ona nemá ani nejmenší představu, jak to vlastně myslí. „Ale když tak přemýšlím, možná to nakonec nebude zase tak špat­ný nápad. Let dolů na nádvoří ti pravděpodobně zabere asi tak půldruhé­ho dne, takže budeš mít dost času si všechno pořádně promyslet - a kromě toho ti to zabrání v dalších pošetilostech, zatímco budu pryč.“</p>

<p>Její oči se začaly pomalu rozšiřovat, jak jí pomalu začínalo docházet, co tím míní. „Přece byste k překažení mého nejvýše brilantního řešení nepoužil <emphasis>magii“ </emphasis>vydechla</p>

<p>„Tak to zkus.“</p>

<p>Zůstala na něj bezmocně zírat a z očí se jí vyřinuly slzy. „Tohle je od vás nanejvýše nerytířské, můj pane,“ obvinila ho.</p>

<p>„Byl jsem vychován na statku v Sendarii, má paní,“ připomněl jí. „Nedostalo se mi výsady vznešené výchovy, proto mám občas takovéhle malé výpadky. Ale jsem si jist, že mi prominete, když vám nedovolím spáchat sebevraždu. A nyní, pokud mě omluvíte, musím zastavit tamtu nesmyslnost.“ Obrátil se a odřinčel ke schodišti. „A ještě něco,“ řekl jí přes rameno, „ne aby tě napadlo skákat dřív, než si zase budeme stát tváří v tvář. Mám dlouhé ruce, Nerino - opravdu dlouhé ruce.“</p>

<p>Zírala na něj a rty se jí roztřásly.</p>

<p>„To už je lepší,“ uspokojil se a seběhl po schodech.</p>

<p>Mandorallenovu služebnictvu stačil jediný pohled na Garionův za­chmuřený obličej, když se hnal přes nádvoří, a prozíravě se mu klidilo z cesty. Pracně se vyškrábal do sedla statného válečného hřebce, na němž přijel, povytáhl obrovský meč rivanského krále v pochvě na zádech a rozhlédl se. „Přineste mi někdo dřevec,“ poručil.</p>

<p>Přinesli mu jich hned několik a zakopávali jeden o druhého, jak spě­chali vyhovět. Vybral si jeden z nich a pak za hřmotu kopyt odcválal.</p>

<p>Obyvatelé města Vo Mandor, rozprostírajícího se hned za hradbami Mandorallenovy pevnosti, byli stejně prozíraví jako sluhové uvnitř. Jak zuřící rivanský král projížděl městem, dlážděné ulice zely prázdnotou a městská brána byla rozevřena dokořán.</p>

<p>Garion si byl vědom, že musí získat jejich pozornost a že Arenďané jsou těsně před bitvou jen krajně obtížně vyrušitelní. Potřeboval by je ně­čím zaskočit. Jak se řítil zelenou arendskou krajinou, úhlednými vesni­cemi s doškovými střechami a bukovými nebo javorovými háji, padly mu pátravé zraky na šedé bouřkové mraky nad hlavou a v duchu se mu zača­ly vynořovat první obrysy jeho plánu.</p>

<p>Když dorazil na místo samé, našel obě armády zformované na opač­ných stranách široké otevřené louky. Podle prastarého arendského obyče­je došlo k množství osobních výzev a tyto záležitosti byly právě v proce­su vyřizování, jakožto jakási předehra velké všeobecné mely, která měla následovat. Několik rytířů v plné zbroji z obou táborů se potýkalo upro­střed bitevního pole a obě armády znalecky přihlížely. Tupohlaví, v oceli zakutí mladí šlechtici na sebe s velkou vervou najížděli a rozhazovali po zemi třísky z polámaných zbytků svých dřevců.</p>

<p>Garion jediným pohledem zhodnotil situaci a téměř ani nezastavil, jak se rozjel přímo doprostřed vřavy. Je nutné přiznat, že přitom trochu pod­váděl. Jeho dřevec sice <emphasis>vypadal </emphasis>stejně jako <emphasis>ty, s </emphasis>nimiž se Mimbrati po­koušeli jeden druhého zabít či alespoň zmrzačit, ale na rozdíl od nich se nemohl zlomit, ať se dělo cokoli, a navíc jej obklopovalo cosi jako aura čiré energie. Garion nijak netoužil nikoho proklát ostrým ocelovým hro­tem dřevce. Chtěl je jen shodit s koní. Na své první cestě středem překva­pených a ustupujících rytířů shodil v rychlém sledu ze sedel tři z nich. Pak obrátil koně a srazil další dva tak rychle, že hlasitý hřmot, se kterým dopadali na zem, se slil do jediného zvuku.</p>

<p>Nicméně bylo zapotřebí ještě něco, něco patřičně spektakulámího, aby to proniklo až do dubových palic, které mají Arenďané místo hlav. Téměř nedbale Garion odhodil svůj nepřemožitelný dřevec, sáhl vzad a vytáhl mohutný meč rivanského krále. Aldurův Orb se rozzářil svým oslepujícím modrým světlem a sám meč se hned nato rozžehl plamenem. Meč v jeho ruce jako vždy přes svou neuvěřitelnou velikost nevážil téměř nic, a tak jej ovládal s oslepující rychlostí. Rozjel se přímo na jednoho poleka­ného rytíře a porcoval překvapenému bojovníkovi jeho dřevec na sáhová polínka. Když mu už zbývalo jen držadlo, srazil ho Garion ze sedla úde­rem plochou čepelí planoucího meče. Pak se otočil, čistě rozsekl napřa­žený palcát na dvě poloviny a srazil jeho majitele k zemi i s koněm.</p>

<p>Mimbratští rytíři, ohromeni prudkostí jeho útoku, se vzápětí s vytřeště­nýma očima stálili zpět. Ale nebyla to jen jeho omračující zručnost v bit­vě, co je přinutilo k ústupu. Zpod zaťatých zubů rivanského krále se totiž draly strašlivé kletby a nad jeho volbou výrazů i ti silní mužové pobledli. Rozhlédl se kolem, oči mu planuly, a pak soustředil svou vůli. Pozvedl planoucí meč a zamířil ho na převalující se mračna nad hlavou. „ <emphasis>TEĎ!“ </emphasis>vyštěkl hlasem, jenž zazněl jako prásknutí bičem.</p>

<p>Mraky se zazmítaly, téměř to vypadalo, jako by ucukly, když do nich udeřila plná síla Belgarionovy vůle. Syčící blesk, silný jako mohutný kmen stromu, udeřil do země s ohlušujícím zahřměním, které otřáslo okolní krajinou na míle daleko. Tam, kde udeřil blesk, se v půdě objevila velká kouřící jáma. A Garion znovu a znovu sesílal blesk za bleskem. Zvuk hromu trhal vzduch a převaloval se okolo a kouř ze spálené trávy a spečené hlíny se vznášel jako mrak nad nyní opravdu zděšenými armá­dami.</p>

<p>Pak udeřila strašlivá řvoucí bouře a v ten okamžik se mračna rozdělila, aby zaplavila obé vojska tak intenzivní potopou, že množství rytířů tím nárazem spadlo s koní. Avšak i nyní, když bouře zuřila naplno a bušila do nich záplava vody, klikaticí se blesky dále bily do pole, které obě strany oddělovalo, hrozivě syčely a naplňovaly vzduch parou a kouřem. Přejet na druhou stranu louky bylo nemyslitelné.</p>

<p>Garion seděl zachmuřeně na zděšeném koni přímo ve středu této pří­šerné podívané a blesky tančily okolo něj. Nechal několik minut smáčet obě armády, až si byl konečně jist, že si získal <emphasis>opravdu </emphasis>jejich pozornost; pak ledabylým mávnutím svého planoucího meče celé nadělení ukončil.</p>

<p>„Už mám téhle vaši pošetilosti dost!“ oznámil a jeho hlas zazněl stejně silně jako hrom. „Okamžitě odhoďte zbraně!“</p>

<p>Zírali nejprve na něj a pak podezřívavě na sebe.</p>

<p><emphasis>„OKAMŽITĚ!“ </emphasis>zaburácel Garion a podtrhl rozkaz ještě jedním bles­kem a nervy drásajícím zahřměním.</p>

<p>Zařinčení najednou odhozených zbraní mu konkurovalo.</p>

<p>„Chci sira Embriga a sira Mandorallena. Pojďte <emphasis>sem,“ </emphasis>řekl pak Garion a ukázal špičkou meče na místo přímo před svým koněm. „Neprodleně!“</p>

<p>Pomalu, skoro jako vzpuní školáčci, se k němu oba ocelí odění rytíři opatrně přiblížili.</p>

<p>„Co si vlastně vy dva myslíte, že děláte?“ udeřil na ně Garion.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, jest to záležitost mé cti,“ prohlásil třesoucím se hla­sem sir Embrig. Byl to statný čtyřicátník s odulou tváří a nosem protka­ným červenými žilkami, příznak to těžkého pijáka. „Sir Mandorallen unesl mou příbuznou.“</p>

<p>„Tvůj zájem o onu dámu týkáť se pouze tvé autority nad jejím osu­dem,“ opáčil rozzlobeně Mandorallen. „Usurpovalť jsi její statky a ne­volníky s neotesaným nezájmem o její city a…“</p>

<p>„Dobrá, dobrá,“ uťal Garion, „to stačí. Vaše osobní řevnivost přivedla půl Arendie na pokraj války. To jste chtěli? To skutečně jste dvojice ta­kových dětinů, že chcete zničit svou vlast jen proto, aby bylo po vašem?“</p>

<p>„Ale…“ pokoušel se vpadnout Mandorallen.</p>

<p>„Ale nic.“ A Garion jim pak vylíčil - poměrně podrobně a rozsáhle - co si o nich myslí. Jeho tón byl pohrdavý a volba výrazů značně expresivní. Oba při jeho řeči střídavě bledli a rudli. Pak zahlédl Lelldorina, jak se opatrně přibližuje a snaží se naslouchat.</p>

<p>„A ty!“ obrátil Garion svou pozornost na mladého Astuřana. „Co děláš <emphasis>ty </emphasis>tady dole v Mimbre?“</p>

<p>„Já? No - Mandorallen je můj <emphasis>přítel, </emphasis>Garione.“</p>

<p>„Požádal tě o pomoc?“</p>

<p>„No…“</p>

<p>„Myslím, že ne. Prostě jsi to podnikl na vlastní pěst.“ Poté zahrnul do své promluvy i Lelldorina a často přitom gestikuloval svým plamenným mečem, jenž svíral v pravici. Jak jim mával kolem obličejů, sledoval troj­lístek meč vytřeštěnýma očima se zřejmou hrůzou.</p>

<p>„Tak, a je to,“ konstatoval posléze Garion, když jim řádně propral hla­vy, „a teď postupme dále,“ S dravčím výrazem pohlédl na sira Embriga. „Chceš se se mnou utkat?“ vyzval ho a výbojně vystrčil bradu.</p>

<p>Tvář sira Embriga dostala barvu čisté běli a oči mu div nevypadly z hlavy. „Já, Vaše Veličenstvo?“ zasípal. „Žádáte po mně, abych se střetl s Bohobijcem?“  Začal se nekontrolovaně třást.</p>

<p>„Vidím, že ne,“ zavrčel Garion. Je<emphasis> - </emphasis>li tomu tak, vzdáš se ihned všech nároků na autoritu vůči baronce Nerině v <emphasis>můj </emphasis>prospěch.“</p>

<p>„S potěšením, Vaše Veličenstvo.“ Embrigův kvapný souhlas se málem slil v jedno slovo.</p>

<p>„Mandorallene,“ řekl pak Garion, „chceš se utkat se mnou <emphasis>ty?“</emphasis></p>

<p>„Jsi mým přítelem, Garione,“ zaprotestoval Mandorallen. „Nechť ra­ději bídně zemru, nežli bych ruku proti tobě pozdvihl.“</p>

<p>„Dobře. Pak zase ty převeď všechny územní nároky baronky na mě - s okamžitou platností. Nyní jsem jejím ochráncem já.“</p>

<p>„Staniž se,“ odpověděl smutně Mandorallen.</p>

<p>„Sire Embrigu,“ pronesl pak Garion, „uděluji ti celé baronství Vo Ebor - včetně statků, které by jinak měly patřit Nerině. Přijímáš?“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„Sire Mandorallene, nabízím ti ruku své schovanky, Neriny z Vo Ebor. Přijmeš ji?“</p>

<p>„Z celého srdce svého, můj pane,“ div se nezalkl Mandorallen a oči se mu zalily slzami.</p>

<p>„Skvělé,“ poznamenal pochvalně Lelldorin.</p>

<p>„Lelldorine, ty sklapni,“ usadil ho Garion. „A je to, pánové. Vaše válka skončila.  Podejte si ruce a jeďte domů - a jestli začnete znovu, vrátím se. Ale až sem budu muset přijet znovu, budu už rozzlobený <emphasis>doopravdy. </emphasis>Takže rozumíme si?“ Beze slova přikývli. A to byl konec oné války.</p>

<p>Avšak baronka Nerina, když byla po návratu Mandorallenovy armády na Vo Mandor informována o Garionových rozhodnutích, vznesla hned několik horlivých námitek. „Zdaž jsem nějaká sprostná služebná, bych věnována byla komukoli, kdo pánu mému se zalíbí?“ dožadovala se s vytříbeným citem pro velké drama.</p>

<p>„Zpochybňujete mou autoritu jakožto svého ochránce?“ zeptal se jí Garion přímo.</p>

<p>„Nikoli, můj pane. Sir Embrig s tím souhlasil. Nyní jste mým ochrán­cem vy. Musím učiniti to, co mi nařídíte.“</p>

<p>„Milujete Mandorallena?“</p>

<p>Kvapně pohlédla na mohutného rytíře a pak se zarděla.</p>

<p>„Odpovězte mi!“</p>

<p>„Ano, můj pane,“ přiznala tenkým hláskem.</p>

<p>„Tak kde je problém? Máte ho ráda už celá léta, ale když vám nařídím se za něho vdát, máte námitky.“</p>

<p>„Můj pane,“ promluvila škrobeně, „jsou tu jisté důležité věci. Dáma přece nemůže být takto bez okolků provdána.“ A s tím se obrátila a prchla pryč.</p>

<p>Mandorallen zasténal a unikl mu vzlyk.</p>

<p>„Co se zase děje?“ chtěl vědět Garion.</p>

<p>„Obávám se, že se s mou Nerinou nikdy nevezmeme,“ prohlásil Man­dorallen zlomeně.</p>

<p>„Nesmysl. Lelldorine, copak <emphasis>ty </emphasis>rozumíš tomu, co se tady vlastně děje?“</p>

<p>Lelldorin se zamračil. „Myslím, že ano, Garione. Jsou celé série velmi delikátních vyjednáváni a formalit, které jsi tímhle přeskočil. Je tu otázka věna, formální písemný souhlas ochránce - v tomto případě pochopitel­ně tebe - a možná to nejdůležitější, musí dojít k formální nabídce - a před svědky.“</p>

<p>„Tak ona odmítla kvůli formalitám?“ zeptal se nevěřícně Garion.</p>

<p>„Garione, právě formality jsou pro ženy velmi důležité.“</p>

<p>Garion si jen rezignovaně povzdechl. Přece jen to bude trvat déle, než doufal. „Pojďte se mnou,“ poručil.</p>

<p>Nerina se zamkla a odmítla na Garionovo zdvořilé klepání reagovat. Nakonec se zadíval na masivní dubová prkna bránící mu v průchodu. „Pukni!“ rozkázal a dveře se prolomily dovnitř a zasypaly polekanou dá­mu, trůnící na posteli, třískami. „Tak.“ prohlásil Garion, překračuje tros­ky, „dejme se do práce. Jak velké věno by bylo podle vašeho názoru vhodné?“</p>

<p>Mandorallen byl ochoten - ba více než ochoten - přijmout jen něco symbolického, ale Nerina tvrdošíjně trvala na něčem skutečně cenném. Neuroticky pomrkávaje, Garion konečné učinil nabídku, jež se uzdála dámě přiměřená. Pak poslal pro pero a inkoust a napsal - s Lelldorinovou pomoci - vhodnou svatební smlouvu. „Výborně,“ obrátil se poté k Mandorallenovi, „teď ji požádej o ruku.“</p>

<p>„Takováto nabídka se obyčejně nečiní v takovémto nevídaném chvatu, Vaše Veličenstvo,“ zaprotestovala Nerina. „Pokládá se za vhodné dopřáti šťastnému páru nějaký čas, by se mohl vzájemná poznati.“</p>

<p>„Už jste se dávno poznali, Nerino,“ připomněl jí. „Jen do toho.“</p>

<p>Mandorallen padl před svou paní na kolena, zbroj zařinčela o podlahu. „Rci, Nerino, zdaž chceš mne pojmouti za svého chotě,“ zaprosil úpěnli­vě.</p>

<p>Bezmocně na něj hleděla.  „Neměla jsem dosti času, můj pane, zformu­lovati příhodnou odpověď.“</p>

<p>„Nerino, zkuste 'Ano',“ navrhl Garion.</p>

<p>„Je to rozkaz, můj pane?“</p>

<p>„Pokud to tak chcete brát.“</p>

<p>„Pak tedy musím uposlechnouti. Sire Mandorallene, přijímám - ce­lým svým srdcem.“</p>

<p>„Skvělé,“ vpadl bryskně Garion a tlesknul. „Mandorallene, vztyk a jde se dolů do kaple. Najdeme kněze a do večeře bude vše oficiálně stvrze­no.“</p>

<p>„Můj pane, zajisté nehodláte použít takového chvatu,“ zasípala Nerina.</p>

<p>„Abych řekl pravdu, tak hodlám. Musím se vrátit zpět do Rivy a neod­jedu odtud, dokud vy dva nebudete bezpečně svoji. V Arendii má vše sklon vyvíjet se špatně, pokud na to někdo zvenčí nedohlédne.“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, nejsem vhodně oděna,“ protestovala Nerina, hledíc na své černé šaty. „Přece byste mne nenechat vdávat se ve smutku?“</p>

<p>„A já,“ ozval se i Mandorallen, ,jsem stále ve své zbroji. Muž by ne­měl přistupovat k ženitbě zakut do ocelí.“</p>

<p>„Ani v nejmenším mě nezajímá, co máte na sobě,“ oznámil jim Gari­on. „Důležité je, co máte ve svých srdcích, ne na sobě.“</p>

<p>„Ale…“ Nerina se zarazila. „Nemám dokonce ani závoj.“</p>

<p>Garion jí věnoval dlouhý a upřený pohled. Pak se bleskově rozhlédl po pokoji, zvedl z blízkého stolu krajkovou dečku a elegantněji umístil na hlavu dámy. „Vkusné,“ zamumlal. „Napadlo ještě někoho něco?“</p>

<p>„Co prsten?“ váhavě navrhl Lelldorin.</p>

<p>Garion se otoěil a zabodl do něj pohled. „I ty?“ pronesl.</p>

<p>„Garione, vážně by měli mít nějaký prsten,“ řekl Lelldorin na obranu.</p>

<p>Garion to okamžik zvažoval, pak se soustředil a vyčaroval hladký zlatý prsten přímo ze vzduchu. „Bude stačit tenhle?“ zeptal se a podal jim ho.</p>

<p>„Nemohla bych mít svědky?“ zeptala se Nerina třaslavým hláskem. „Pro urozenou ženu jest nemístné vdávati se bez přítomnosti dámy vhod­ného postavení, jež by jí byla oporou a dodávala jí odvahy.“</p>

<p>„Běž pro někoho,“ poručil Garion Lelldorinovi.</p>

<p>„Ale koho mám vybrat?“ zeptal se Lelldorin bezmocně.</p>

<p>„Na tom nesejde. Prostě přiveď do kaple nějakou paní vznešeného pů­vodu - i kdybys ji měl přivléct za vlasy.“</p>

<p>Lelldorin odchvátal.</p>

<p>„Ještě něco?“ zeptal se Garion Mandorallena a Neriny krajně nebez­pečným tónem, naznačujícím, že jeho trpělivost dosáhla své hranice.</p>

<p>„Garione, jest zvykem, že ženicha má doprovázeti nějaký blízký pří­tel,“ připomněl mu Mandorallen.</p>

<p>„Bude tam Lelldorin,“ řekl Garion, „a taky já. Nenecháme tě upadnout, omdlít nebo utéct.“</p>

<p>„A nemohla bych míti několikero drobných kvítků?“ zeptala se Nerina zbědovaným hlasem.</p>

<p>Garion na ni pohlédl. „Ale zajisté,“ odpověděl zdánlivě mile. „Nastavte ruku.“ A pak začal tvořit lilie - velkou rychlostí - sbíral je z čistého vzduchu a strkal jednu po druhé překvapené paní do ruky. „Nerino, mají tu správnou barvu?“ zeptal se jí. „Můžu ji změnit, jestli chceš - třeba na červenou nebo světle zelenou, anebo by ti možná sluše­la zářivě modrá,“</p>

<p>A pak si konečně uvědomil, že se tímhle způsobem nikam nedostane. Že budou dál a dál předkládat nejrůznější požadavky, a to tak dlouho, jak to jen půjde. Oba tak přivykli životu v samém centru vlastní tragédie, že se prostě už nechtěli - či dokonce ani nemohli - vzdát svého bahnění se v truchlivosti. Rozřešení této situace spočívalo nutně zcela na něm. Jsa si vědom, že je to trochu předramatizováno, ale uváživ duševní schop­nosti obou zúčastněných, tasil posléze svůj meč. „Nyní všichni půjdeme přímo do kaple,“ oznámil, „a vy dva se vezmete.“ Ukázal mečem na roz­tříštěné dveře. „Tak hybaj!“ rozkázal.</p>

<p>A tak se stalo, že jeden z největších tragických milostných příběhů všech dob nakonec vyústil do šťastného konce. Mandorallen byl oddán se svou Nerinou ještě téhož odpoledne a Garion stál za nimi doslovně s planoucím mečem, aby se ujistil, že se na poslední chvíli nevyskytnou žádné zádrhele, které by mohly vše narušit.</p>

<p>Když se to vezme kolem a kolem, Garion byl na sebe a na to, jak tu záležitost zvládl, docela pyšný. Když se následujícího rána vracel na Rivu, div si sám nepoblahopřál.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapit</strong><strong>ola desátá</strong></p>

<p>„jenže,“ vyprávěl garion, když se Se'Nedrou večer po jeho návratu na Rivu odpočívali ve svém modrém pokoji. Jakmile jsme se vrátili zpátky do Mandorallenova hradu a řekli Nerině, že by bylo pro ně dobré, kdyby se vzali, přišla hned se spoustou námitek.“</p>

<p>„Vždycky jsem si myslela, že ho miluje,“ namítla Se'Nedra.</p>

<p>„To ano, ale byla po všechny ty roky v samém centru té velké tragédie a nechtěla, aby to doopravdy skončilo. A ještě doteď si nedokázala od své duše to vznešené strádání odpárat.“</p>

<p>„Garione, nebuď vulgární.“</p>

<p>„Z Arenďanů mě už bolí zuby. Nejdřív se hádala o věno - chtěla ho mít hrozně veliké.“</p>

<p>„To zní rozumně.“</p>

<p>„Ani ne, když si uvědomíš skutečnost, že ho musím vyplatit já.“</p>

<p>„Ty? A proč bys ho měl platit ty?“</p>

<p>„Protože jsem její ochránce, tos už zapomněla? Přes všechno 'alébrž' a jestit“ a bolestné vzdechy dokáže smlouvat jako drasnijský koňský handlíř. Než byla konečně hotova, pustila mi pořádně žilou. A pak muse­la mít písemnou svatební smlouvu - a závojíček a družičku a prstýnek a kytici. A já byl minutu od minuty vzteklejší a vzteklejší.“</p>

<p>„A nezapomněls<strong> </strong>na něco?“</p>

<p>„Myslím, že ne.“</p>

<p>„A nemusel ji Mandorallen požádat o ruku?“ Se'Nedra se naklonila kupředu a její tvářička dostala výraz intenzivního zájmu. „Jsem si jistá, že na tom měla také trvat.“</p>

<p>„Máš pravdu. Na tohle jsem skoro zapomněl,“</p>

<p>Zavrtěla hlavou, téměř smutně. „Ale Garione,“ pokárala ho.</p>

<p>„To bylo ještě předtím - hned po té záležitosti s věnem. Ale to je jed­no, prostěji požádal a já ji donutil říct ano a pak…“</p>

<p>„Počkej chvíli,“ uťala nekompromisně Se'Nedra a zvedla ručku. „Zrovna tohle přece nemůžeš jen tak přeskočit  Když ji požádal o ruku, tak co přesně řekl?“</p>

<p>Garion se poškrabal na uchu. „Nevím, jestli si vzpomínám,“ přiznal se.</p>

<p>„Zkus to,“ pobídla ho. „Prosím tě.“</p>

<p>„Tak dobře,“ protáhl a zdvihl pohled k umně vyřezávaným strop­ním trámům. „Nejdřív namítala, že by nabídka neměla přijít dřív, než projdou záležitostí nazvanou 'poznat jeden druhého'. Bál jsem se, že tím míní všechno to plížení se okolo, aby mohli být sami ně­kde v ústraní - a milostné veršíky a pugéty a ty neustálé telecí po­hledy.“</p>

<p>Se'Nedra mu uštědřila krátký tvrdý pohled. „Víš, někdy dokážeš být naprosto nesnesitelný. Máš přesně tolik citu jako dubový špalek.“</p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>„Ale nic. Jen mi pověz, co se dělo potom.“</p>

<p>„No, řekl jsem jí na rovinu, ať s ničím takovým prostě nepočítá. Že se už poznali ažaž a ať to přeskočí.“</p>

<p>„Ty prostě úplně hýříš šarmem, co?“ poznamenala sarkasticky.</p>

<p>„Se'Nedro, co se zase děje?“</p>

<p>„Ale nic. Jen pokračuj. Vždy, když mi vyprávíš o něčem podobném, hrozně to odbýváš.“</p>

<p>„Já? To ty mě pořád přerušuješ.“</p>

<p>„Garione, prostě pokračuj.“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Už toho moc není. On ji požádal o ruku, ona řekla ano a pak jsem je dotáhl do kaple.“</p>

<p>„Přesně, Garione,“ žadonila.  „Chci to přesně. Co přesně řekl?“</p>

<p>„Ale nic světoborného. Něco jako: „Nerino, chceš mne pojmouti za chotě svého?“</p>

<p>„Ááách,“ vzdychla Se'Nedra dojatě. Byl překvapen, když uviděl, že se rozslzela</p>

<p>„Co se děje?“ zajímal se.</p>

<p>„Ale nic,“ odpověděla a osušovala si oči zmuchlaným kapesníčkem. „A co mu odpověděla?“</p>

<p>„Odpověděla, že neměla čas připravit si vhodnou odpověď, a já jí po­ručil, ať řekne prostě: 'Ano'.“</p>

<p><emphasis>„A…?“</emphasis></p>

<p>„A tak odpověděla: 'Sire Mandorallene, přijímám z celého srdce své­ho.'„</p>

<p>„Ááách,“ vzdychla opět Se'Nedra a kapesníček se opět vydal k slzami zalilým očím. „To je ale nádherné.“</p>

<p>„Když to říkáš,“ pronesl. „Mně se to zdá trochu přemrštěné.“</p>

<p>„Někdy jsi nemožný,“ odsekla mu. Pak si trochu smutně povzdechla. „To já nikdy žádnou formální žádost o ruku nedostala,“ poznamenala.</p>

<p>„Ale určitě dostala,“ ozval se rozhořčeně. „Copak si nevzpomínáš na tu ceremonii, když jste s tolnedřanským velvyslancem vstupovali do trůnní­ho sálu?“</p>

<p>„To jsem ale předkládala formální žádost <emphasis>já, </emphasis>Garione,“ připomněla mu a pohodila zářivými kadeřemi. „Došla jsem před tvůj trůn, představila jsem se a požádala tě, jestli jsi ochoten pojmout mě za manželku. Tys to odsouhlasil a to bylo všechno. Nikdy jsi nepožádal <emphasis>ty mě.“</emphasis></p>

<p>Zamračil se a zamyslel. „Ale já tě přece někdy požádat <emphasis>musel.“</emphasis></p>

<p>„Ne, nikdy.“</p>

<p>„Tak dobrá, ale když už jsme manželé, tak to snad nehraje zase takovou roli, nebo ano?“</p>

<p>Tvář jí zledovatěla.</p>

<p>Včas to zaznamenal. „Anebo je to opravdu tak důležité, Se'Nedro?“ zeptal se dodatečně.</p>

<p>„Ano, Garione. Je.“</p>

<p>Povzdechl si. „Dobrá tedy. Myslím, že to raději udělám dodatečně.“</p>

<p>„Uděláš co?“</p>

<p>„Požádám tě. SeNedro, chceš si mě vzít?“</p>

<p>„To je to nejlepší, na co se zmůžeš?“</p>

<p>Věnoval jí dlouhý pronikavý pohled. Musel přiznat, že působila na­prosto rozkošně. Měla na sobě jasně zelené šaty, celé nabírané a tu a tam lemované krajkou; seděla upjatě ve svém křesle a vypadala vzdorovitě a nespokojeně. Vstal ze svého křesla, přešel k ní a dramaticky padl na kole­na. Uchopil její ručku do obou svých a pohlédl jí úpěnlivě do tváře, snaže se napodobit výraz fatálního zbožňování, který druhdy nasadil Mandorallen. „Bude její Imperiální Výsost ochotna pojmouti mne za svého cho­tě?“ otázal se jí. „Pravda, kromě poctivého a milujícího srdce a nekončící oddanosti nemám mnoho co nabídnout“</p>

<p>„Děláš si snad ze mě legraci?“ zeptala se ho podezíravě.</p>

<p>„Ne,“ odpověděl. „Chtěla jsi formální nabídku k sňatku, tak jsem ti ji učinil. Nuže?“</p>

<p>„Nuže co?“</p>

<p>„Vezmeš si mě?“</p>

<p>Uštědřila mu mazaný pohled a zamrkala. Pak natáhla ruku a šťastně mu vjela do vlasů. „Buďu o tom uvažovat,“ odpověděla.</p>

<p>„Jak to myslíš, že o tom budeš uvažovat?“</p>

<p>„Kdo ví?“  prohlásila drze. „Možná dostanu nějakou lepší nabídku. Garione, vstaň už, jestli zůstaneš ještě chvíli takhle, vytlačíš si na kama­ších kolena.“</p>

<p>Postavil se. „Ach, ty ženy!“ zadeklamoval dramaticky a rozpřáhl ruce v teatrálním gestu.</p>

<p>Nasadila onen bezbranný ukřivděný výraz, při němž se mu kdysi, nežli si uvědomil, že se jedná o čirý podvod, pokaždé podlomila kolena. „Ty mě už nemiluješ?“  zeptala se třaslavým a falešným dětským hláskem.</p>

<p>„Hele, neslíbili jsme si náhodou, že tohle už jeden druhému nebudeme dělat?“</p>

<p>„Ale tohle je výjimečná příležitost, drahý,“ opáčila.  A pak se rozesmá­la, vyskočila z křesla a vrhla se mu kolem krku. „Ah Garione,“ smála se. „Mám tě moc ráda.“</p>

<p>„To doufám,“ odpověděl, objal ji kolem ramen a políbil nabízející se rty.</p>

<p>Následujícího rána se Garion oblékl velice domácky a pak zaťukal na dveře Se'Nedřina pokojíku.</p>

<p>„Ano?“ ozvala se.</p>

<p>„To jsem já, Garion,“ zavolal. „Můžu dovnitř?“ Jeho dobré sendarské způsoby v něm byly natolik zakořeněné, že i když tu byl králem, nikdy nikam nevstoupil bez vyzvání.</p>

<p>„Ovšem,“ řekla</p>

<p>Stiskl kliku a vstoupil do jejího vyparáděného soukromého budoáru, pokojíku potaženého růžovými a bledězelenými kanýry a mnoha sáhy šustivého saténu a brokátových závěsů. Se'Nedřina oblíbená dvorní dáma Arell poněkud zmateně povstala a pozdravila ho dvorskou úklonou. Arell byla Brandova neteř, dcera jeho nejmladší sestry, a byla jednou z několi­ka vysoce urozených rivanských dam, dělajících královně společnost. Byla to téměř archetypální Alornka - vysoká, světlovlasá, urostlá, se zlatistými stočenými copy, pronikavě modrýma očima a mléčně bílou pletí. Byly se Se'Nedrou prakticky nerozlučné a strávily spoustu času vzájemným šuškáním, špitáním a pohihňáváním. Kdykoli Garion vešel k Se'Nedře, tak se z nějakého záhadného důvodu Arell začervenala. Vůbec tomu nerozuměl, ale měl jisté podezření, že Se'Nedra své dvorní dámě vybreptala něco, co <emphasis>zcela jistě </emphasis>mělo zůstat tajemstvím - něco takového, že pokaždé, když se na něj Rivanka podívá, vžene jí to do tváří ruměnec.</p>

<p>„Zajdu dolů do města,“ řekl Garion své ženě. „Nechceš tam něco?“</p>

<p>„Raději nakupuji sama, Garione,“ odpověděla Se'Nedra a uhlazovala si předek svého saténového župánku. „Nikdy nedoneseš ty správné věci.“</p>

<p>Chtěl něco odseknout, ale pak si to rozmyslel. Jak chceš. Uvidíme se u oběda.“</p>

<p>„Kterak můj pán poroučí,“ řekla Se'Nedra s předstíranou ponížeností.</p>

<p>„Nech toho.“</p>

<p>Zašklebila se na něj a pak k němu přiběhla a políbila ho.</p>

<p>Garion se obrátil k Arell. „Paní,“ pozdravil ji a zdvořile se uklonil.</p>

<p>Arelliny modré oči byly plné potlačovaného veselí a nacházel se v nich i jakýsi odhadující výraz. Zčervenala a opět se mu uklonila. „Vaše Veli­čenstvo,“ pronesla uctivě.</p>

<p>Jak Garion opouštěl královskou komnatu, marně si lámal hlavu nad tím, co asi Se'Nedra napovídala Arell, že to zapříčinilo všechny tyhle ru­měnce a postranní pohledy. Nicméně byl světlovlasé dívce povděčen. Její přítomnost poskytla Se'Nedře společnost což mu umožnilo věnovat se ji­ným věcem. Od té doby, co zasáhla teta Pol a odstranila odcizení mezi nimi, jež jim zapříčinilo tolik bolesti, stala se Se'Nedra velmi náročnou na jeho volný čas. Úhrnně vzato měl pocit, že manželství je celkem obstojná instituce, ale někdy má Se'Nedra sklon věci tak trochu přehánět.</p>

<p>Venku na chodbě čekal Brandův druhý nejstarší syn Kail a v ruce držel nějaký pergamen. „Myslím, že toto vyžaduje vaši neprodlenou pozornost, sire,“ pronesl formálně.</p>

<p>Přestože byl Kail mužem meče, stejně jako jeho otec a bratři vysoký a se širokými rameny, byl mimoto i vzdělaný, inteligentní a rozvážný a vě­děl toho o Rivě a jejím lidu dost na to, aby byl schopen se prokousat ne­spočetnými peticemi, apely a návrhy podanými k trůnu a oddělit důležité od nevýznamného. Když Garion nastoupil na trůn, bylo mu až bolestně jasné, že potřebuje někoho, kdo by zvládl všechen administrativní aparát, a Kail byl pro toto místo jasnou volbou. Bylo mu asi čtyřiadvacet a nosil elegantně přistižený hnědý vous. Díky hodinám, které strávil studiem, neustále mírně mhouřil oči a měl mezi obočím permanentní vrásku. Jeli­kož trávil s Garionem několik hodin denně, stali se z nich brzy přátelé a Garion si Kailových rad i úsudku velice cenil. „Je<emphasis> </emphasis>to vážné?“ zeptal se, vzal pergamen a pohlédl na něj.</p>

<p>„Může být, sire,“ odpověděl Kail. „Jedná se o spor o vlastnictví jedno­ho údolí. Zúčastněné rody jsou stejně mocné a myslím, že bychom tu zá­ležitost měli urovnat dříve, než zajde příliš daleko.“</p>

<p>„Má některá ze stran nějaký hmatatelný doklad o vlastnictví?“</p>

<p>Kail zavrtěl hlavou. „Oba dva rody tu zemi používaly po staletí spo­lečně. Ale nedávno se spolu rozhádaly.“</p>

<p>„To vidím,“ poznamenal Garion. Zamyslel se. „Ať rozhodnu, jak chci, stejně bude jedna ze stran se mnou krajně nespokojena, nemám pravdu?“</p>

<p>„To je velmi pravděpodobné, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„Tak tedy dobrá. Ať jsou tedy nespokojené obě. Sepiš něco, aby to znělo jako oficiální prohlášení v tom smyslu, že to jejich údolí patří od nynějška mně. Pak je necháme asi týden podusit ve vlastní šťávě a nako­nec rozdělím to území napůl středem údolí a každý dostane polovic. Bu­dou na mě tak naštvaní, že úplně zapomenou, jak se nenávidí. Nechci, aby se z našeho ostrova stala druhá Arendie.“</p>

<p>Kail se rozesmál. „Velmi praktické, Belgarione,“ řekl.</p>

<p>Garion se na něj zašklebil. „Vyrostl jsem v Sendarii, na to nezapomí­nej. Jo, a necháme si proužek toho údolí - asi tak sto sáhů široký - přesně uprostřed. Nazveme ho nějak jako 'korunní země' a zakážeme jim tam vstoupit.  To by jim mělo zabránit ve vzájemném rozbíjení hlav podél hranice.“ Vrátil pergamen Kailovi a vydal se dolů chodbou, spokojený sám se sebou.</p>

<p>Pochůzky po městě ho toho rána zavedly do krámku jeho známého skláře, skvělého umělce Jorana.  Jeho návštěva měla zdánlivě svůj účel v prohlídce sady křišťálových čiší, které objednal jako dárek pro Se'Nedru. Ale pravým účelem bylo něco daleko závažnějšího. Protože se na trůn povznesl z velice prostého stavu, měl Garion více než ostatní panovníci pochopení pro nálady a problémy obyčejných lidí, jež se jinak jen zřídka dovolají svého krále. Měl neodbytný pocit, že potřebuje mít ve městě pár naslouchajících uší - ne snad aby špehoval jemu nepřátelské názory, ale aby mu spíše zprostředkovaly, jasně a bez předsudků, jaké jsou opravdo­vé problémy jeho lidu. A pro tento úkol si vybral Jorana.</p>

<p>Když skončili s prohlížením číší, přešli do malého odděleného pokojí­ku za Joranovým krámem.</p>

<p>„Tvou zprávu jsem dostal hned po návratu z Arendie,“ začal Garion. „Je to opravdu tak vážné?“</p>

<p>„Mám dojem, že ano, Vaše Veličenstvo,“ odpověděl Joran. „Myslím, že ta daň byla velice tvrdá, a vyvolala hodně nespokojených řečí.“</p>

<p>„A všechny byly zaměřeny na mě, že ano?“</p>

<p>„Koneckonců, králem <emphasis>jste</emphasis> vy.“</p>

<p>„Díky,“ řekl Garion suše. „A s čím jsou nespokojeni nejvíc?“</p>

<p>„Všechny daně jsou nenáviděné,“ vysvětloval Joran, „ale jsou únosné, dokud je mají platit všichni. Nejvíc lidi pobouřila právě ta výjimka.“</p>

<p>„Výjimka? Jaká výjimka?“</p>

<p>„Že obchodní daň nemusejí platit urození. To jste nevěděl?“</p>

<p>„Ne,“ přiznal Garion. „Nevěděl.“</p>

<p>„Vysvětlení znělo, že urození mají jiné povinnosti - vytváření a udr­žování vojenských jednotek a podobně. Ale to už teď neplatí. Nyní si ar­mádu zajišťuje přímo koruna. Ale když se dá urozený na obchod, nemusí platit obchodní daň. A přitom jediný rozdíl mezi ním a jakýmkoli jiným obchodníkem je ten, že má titul. Jeho obchod je přitom stejný jako můj a věnuje tomu přesně tolik času a práce jako já - ale já daň platit musím a on ne.“</p>

<p>„To skutečně nezní příliš spravedlivě,“ souhlasil Garion.</p>

<p>„A co je ještě horší,<emphasis> </emphasis>protože platím daň, musím nasadit i vyšší ceny, zatímco urozený má výdaje o to nižší a může mi tak přetahovat zákazníky.“</p>

<p>„Tohle musí být napraveno,“ řekl Garion. „Tu výjimku zrušíme.“</p>

<p>„Ale urozeným se to nebude líbit,“ varoval ho Joran.</p>

<p>„Ani se jim to líbit nemá,“ ujistil ho otevřeně Garion.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo je velmi spravedlivým králem.“</p>

<p>„Spravedlnost s tím nemá zase tak moc co dělat,“ namítl mu Garion. „Kolik urozených se tady ve městě věnuje obchodu?“</p>

<p>Joran pokrčil rameny. „Myslím, že pár tuctů,“</p>

<p>„A kolik je tu ostatních obchodníků?“</p>

<p>„Stovky.“</p>

<p>„Tak ať mě raději nenávidí dva tucty lidí než několik set.“</p>

<p>„Tímhle způsobem jsem o tom nepřemýšlel,“ připustil Joran.</p>

<p>„Ale já musím,“ řekl Garion trpce.</p>

<p>Následující týden se z Větrného moře přihnala hotová série bouří a za­sypala kamenitý ostrov mrazivými vichřicemi a přívaly vodorovných deš­ťů. Rivanské počasí skutečně nepatřilo k těm, které by se daly označit ja­ko dlouhodobě příjemné, a tyto letní bouře se staly již tak běžnými, že je Rivané přijímali jako součást přirozeného běhu věcí. Avšak Se'Nedra vy­rostla daleko na jihu v nekonečném slunečním svitu Tol Honetu a vlhký chlad, jenž pokaždé, když se nebe potáhlo šedí a začalo sesílat vláhu, prostoupil celou Citadelu, u ní vyvolával deprese a stávala se podráždě­nou a nesnesitelnou. U krbu obyčejně čelila těmto náporům špatného po­časí schoulena ve velkém křesle ze zeleného sametu a s teplým plédem, šálkem čaje a tučnou knihou - obvykle šlo o nějakou arendskou milost­nou romanci, plně soustředěnou na šlechetné rytíře a uvzdychané paní ve stadiu stálého balancování na samém pokraji neštěstí. Nicméně pokud se toto  omezení protáhlo, nakonec musela vstát od svých knih a jít hledat ji­ná povyražení.</p>

<p>Jednoho dopoledne, kdy meluzína sténala v komínech a déšť narážel do oken, vstoupila do studovny, kde se Garion poctivě prokousával vy­čerpávající zprávou o produkci vlny v korunních zemích na severu. Královnička byla zabalena do šatů ze zeleného sametu lemovaných hermelínem a tvářila se nespokojeně. „Co to děláš?“ zajímala se.</p>

<p>„Čtu o vlně,“ odpověděl.</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>„Myslím, že bych o ní měl něco vědět. Každý okolo mě mluví jen o vlně a všichni se tváří tak věcně.  Zdá se, že je pro ně hrozně důležitá.“</p>

<p>„A to tě opravdu tak zajímá?“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Pomáhá mi to pokrýt naše výdaje.“</p>

<p>Přešla k oknu a zahleděla se do padajícího deště. „Copak to nikdy ne­přestane?“ozvala se po chvíli.</p>

<p>„Myslím, že nakonec ano.“</p>

<p>„Asi dám poslat pro Arell. Možná bychom se mohly vypravit do města a trochu se podívat po obchodech.“</p>

<p>„Se'Nedro, venku je ale hrozně mokro.“</p>

<p>„Vezmu si plášť a trocha vody mě nerozpustí. Dal bys mi nějaké pení­ze?“</p>

<p>„Přece jsem ti nějaké dal už minulý týden.“</p>

<p>„Ty jsem už utratila. Teď potřebuji další.“</p>

<p>Garion odložil zprávu a přesel k těžké skříni u zdi. Z kapsy u kazajky vytáhl klíček, odemkl a vytáhl svrchní zásuvku. Se'Nedra přišla blíž a zvědavé nakoukla dovnitř. Zásuvka byla napůl zaplněna mincemi; zla­tými, stříbrnými i měděnými, všechny promíchané dohromady.</p>

<p>„Odkud to všechno máš?“ zajásala.</p>

<p>„Čas od času mi je dávají,“ odpověděl. „A já je hážu sem, protože je nechci tahat s sebou. Myslel jsem, že o tom víš.“</p>

<p>„A odkud bych o tom měla vědět? Tys mi nikdy nic neřekl. Kolik tam asi je?“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Nemám ponětí.“</p>

<p>„Garione!“ Hlas jí zazněl šokovaně. „Tys je ani nespočítal?“</p>

<p>„Ne. A měl bych?“</p>

<p>„Ty prostě nejsi Tolnedřan. Tohle ale není celý královský poklad, že ne?“</p>

<p>„Ne. Ten schovávají někde jinde. Myslím, že tohle je jen na osobní vydání.“</p>

<p>„Garione, musíme to spočítat.“</p>

<p>„Ale, Se'Nedro, já teď opravdu nemám čas.“</p>

<p>„Nevadí, udělám to já. Vytáhni ten šuplík ven a zanes ho ke stolu.“</p>

<p>Učinil, jak chtěla, a trochu přitom brblal nad tím, jak je to šuple těžké, a pak už jen se spokojeným úsměvem stál a mlčky sledoval, jak se posadila a šťastně pustila do počítání. Netušil, kolik naprosté rozkoše jí dokáže to třídění mincí a vršení do hromádek přinést. Jak jí veselé cinkání peněz naplnilo sluch, doslova se rozzářila. Několik mincí bylo zašlých. Nespo­kojeně na ně pohlédla a přestala s počítáním, aby je mohla lemem šatů pečlivě vyleštit.</p>

<p>„Tak půjdeš do toho města?“ zeptal se a znovu se usadil na své místo na druhém konci stolu.</p>

<p>„Myslím, že dnes ne.“ Zabrala se do počítání. Přes tvář jí spadl jeden neposlušný pramen vlasů a ona ho čas od času odhodila, když jí vadil v soustředění na její úkol. Vytáhla ze zásuvky další hrst cinkajících peněz a začala je znovu pečlivě třídit na stole před sebou. Vypadala přitom tak vážně, že se Garion rozesmál.</p>

<p>Rychle vzhlédla. „Co je tu k smíchu?“ chtěla vědět</p>

<p>„Nic, miláčku,“ řekl a vrátil se zpět ke své práci a Se'Nedřino počítání mu k ní tvořilo cinkající doprovod.</p>

<p>Jak léto pokračovalo, novinky z jihu nepřestávaly být potěšující. Král Urgit se stáhl z Kthol Murgosu hlouběji do hor a tažení malloreánského císaře Kal Zakata se ještě více zpomalilo. Malloreánská armáda utrpěla při prvních pokusech pronásledovat Murgy do této skalnaté pustiny zdr­cující porážky a tak nyní postupovala s maximální ostražitostí. Garion přijímal zprávy o téměř patové situaci na jihu s velkým uspokojením.</p>

<p>Na konci léta dorazila z Algarie novina, že Garionova sestřenice Adara obdařila Hettara druhým synem. Se'Nedra se nadšením div nepomátla a sáhla velice hluboko do zásuvky v Garionově pracovně, aby nakoupila pro matku i dítě vhodné dárky.</p>

<p>Avšak zvěsti, které přišly počátkem podzimu, již nebyly tak šťastné. Ve smutném dopise jim generál Varana sdělil, že Se'Nedřin otec, císař Ran Borune XXIII., kvapem schází, a doporučil jim, aby se co nejrychleji vypravili do Tol Honetu. Když loď s rivanským králem a jeho drobnou ženou, tonoucí v hrozných obavách, letěla na jih hnána příznivým vě­trem, zůstala naštěstí podzimní obloha čistá. Během týdne dopluli do Tol Horbu v širokém ústí Nedrany a pak za pomoci vesel zamířili proti prou­du řeky do sídelního města impéria, Tol Honetu.</p>

<p>Neupluli ani pár leguí a setkali se s flotilou zlatých a bílých člunů, kte­ré se kolem nich zformovaly a provázely je do Tol Honetu. Na jejich pa­lubě byl sbor mladých tolnedřanských dívek, které na rozlehlou hladinu Nedrany sypaly květiny a zpívaly chorál ke slavnostnímu uvítání imperiální princezny.</p>

<p>Garion stál na palubě vedle Se'Nedry a nenápadně se ošklíbal nad tímto sborovým zpěvem. „Je to vůbec vhodné?“ zeptal se.</p>

<p>„Jde o zvyk,“ odpověděla mu. „Členové císařské rodiny cestují do města vždy s doprovodem.“</p>

<p>Garion se zaposlouchal do slov písně. „To se ještě nedozvěděli o naší svatbě?“ zeptal se. „Zdraví imperiální princeznu, a ne rivanskou králov­nu.“</p>

<p>„Jsme jen panovníci odněkud z provincie, Garione,“ vysvětlila Se'Nedra. „Podle Tolnedřanů je imperiální princezna daleko významnější oso­ba než královna nějakého vzdáleného ostrova.“</p>

<p>Jak pluli proti proudu, zpěv pokračoval. Když se objevilo zářivě bílé město Tol Honet, pozdravily je z hradeb halasné fanfáry trubek. Na mra­morovém přístavišti je již očekával oddíl naleštěných legionářů - šarla­tové praporce jim ve větru pleskaly a chocholy přileb se otřásaly- aby je doprovodil širokými ulicemi k císařskému paláci.</p>

<p>Generál Varana, mohutně vyhlížející profesionální voják s krátce za­střiženými kudrnatými vlasy a znatelně kulhající, je přivítal v bráně palá­ce. Jeho tvář byla zasmušilá.</p>

<p>„Přijeli jsme včas, strýčku?“ v Se'Nedřině hlase zaznělo zděšení.</p>

<p>Generál přikývl a pak malou královnu objal. „Se'Nedro, musíš být sta­tečná,“ řekl jí. „Tvůj otec je velice, velice nemocný.“</p>

<p>„Je vůbec ještě nějaká naděje?“ zeptala se zadrhávajícím hlasem.</p>

<p>„Naděje nikdy neumírá,“ opáčil Varana, ale tón, jakým to řekl, hovořil o opaku.</p>

<p>„Mohu ho hned vidět?“</p>

<p>„Ovšem.“ Generál vážně pohlédl na Gariona. „Vaše Veličenstvo,“ po­zdravil ho a pokývl.</p>

<p>„Vaše Výsosti,“ odpověděl Garion vzpomenuv si, že Se'Nedřin pro­hnaný otec před pár lety Varanu „adoptoval“ a že je generál následníkem císařského trůnu.</p>

<p>Varana je vedl svou kolébavou chůzi skrze mramorové chodby gigan­tického paláce do tichého křídla ke dveřím, stráženým párem obrovitých legionářů v naleštěných krunýřích. Jak k nim došli, mohutné dveře se tiše otevřely a objevil se lord Morin, hnědě oděný císařský majordomus. Od té doby, kdy ho Garion viděl naposledy, Morin zestárl a veškerá starost o umírajícího císaře byla jasně vepsána do jeho tváře.</p>

<p>„Drahý Morine,“ vzlykla Se'Nedra a vrhla se do náručí nejbližšího přítele svého otce.</p>

<p>„Se'Nedřičko,“ pronesl šťastně. „Mám takovou radost, že jste přijela ještě včas. Stále se na vás ptá. Myslím, že jen to, že přijedete, ho ještě drží při životě.“</p>

<p>„Je vzhůru?“</p>

<p>Morin přikývl. „Bere velké množství léků, ale většinu času je přesto vzhůru a při smyslech.“</p>

<p>Se'Nedra se napřímila, zatáhla ramena a pečlivě naladila tvář do záři­vého optimistického úsměvu. „Dobrá,“ pronesla pak. „Pojďme dovnitř.“</p>

<p>Ran Borune ležel pod zlatem vyšívanou pokrývkou v ohromné posteli s nebesy. Nikdy nebyl moc veliký a nemoc ho vysušila téměř na kost. Nebyl ani tak bledý jako spíše našedlý a jeho orlí nos se tyčil z vysušené tváře jako kloun lodi. Oči měl zavřené a vyhublý hrudník se v zápasu o dech div nerozpadl.</p>

<p>„Otče?“ řekla Se'Nedra tak tiše, že její hlas byl spíše jen šepot.</p>

<p>Císař otevřel jedno oko. „No,“ poznamenal nedůtklivě, „vidím, že sis nakonec přece jen udělala čas.“</p>

<p>„Nic mě nemohlo zadržet,“ ujistila ho, naklonila se nad postel a políbi­la jeho zbědovanou tvář.</p>

<p>„To mi stejně nepomůže,“ zavrčel.</p>

<p>„Když už jsem tady, tak se podíváme, jak tě dát zase do pořádku.“</p>

<p>„Nedělej ze mne hlupáka, Se'Nedro. Mí lékaři už se vzdali.“</p>

<p>„Co oni vědí? My, Borunové, jsme nezničitelní.“</p>

<p>„To někdo prosadil takový zákon, když jsem nedával pozor?“ Císař po­hlédl za dceru na svého zetě. „Garione, vypadáš dobře,“ řekl. „A prosím tě, neztrácej čas frázemi o tom, jak dobře vypadám já. Asi příšerně, co?“</p>

<p>„Ano, přiměřeně příšerně,“ odpověděl Garion.</p>

<p>Ran Borune mu věnoval kratičký úšklebek. Pak se obrátil zpět ke své dceři. „No, Se'Nedro,“ pronesl přívětivě, „tak o čem se budeme hádat dnes?“</p>

<p>„Hádat? Kdo řekl, že bysme se měli hádat?“</p>

<p>„Vždycky se přece hádáme. Moc mi to chybí. Opravdu dobře jsem se nepohádal od toho dne, kdy jsi mi ukradla mé legie.“</p>

<p>„Jen jsem si je vypůjčila, otče,“ opravila ho upjatě, téměř jakoby proti své vůli.</p>

<p>„Takhle tomu tedy říkáš?“  Nápadně zamrkal na Gariona. „Měls být u toho,“ uchechtl se. „Dohnala mě k záchvatu a pak, když jsem měl pěnu u pusy, mi štípla celou armádu.“</p>

<p>„Tak<emphasis> štípla?“ </emphasis>zaječela  Se'Nedra.</p>

<p>Ran Borune se rozesmál, ale smích se hned změnil v dávivý kašel, po kterém jen zoufale lapal po dechu a tak zeslábl, že nedokázal udržet hlavu zvednutou. Zavřel oči a upadl do chvilkové dřímoty; Se'Nedra nad ním zůstala starostlivě skloněná.</p>

<p>Asi tak za čtvrt hodiny dovnitř tiše vešel lord Morin a nesl malou flaštičku se stříbrnou lžičkou. „Je čas na jeho lék.“ řekl tiše Se'Nedře. „Mám dojem, že mu ve skutečnosti moc nepomáhá, ale stejně ho podáváme dál.“</p>

<p>„Morine, jsi to ty?“ zeptal se císař, nechávaje oči zavřené.</p>

<p>„Ano, Ran Borune.“</p>

<p>„Přišla už nějaká zpráva z Tol Rane?“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„A co je v ní?“</p>

<p>„Obávám se, že i tam je již po sklizni.“</p>

<p>„Přece musí být někde na světě alespoň jedno místo, kde ještě roste ovoce,“ rozzlobil se vyhublý stařík na císařském loži.</p>

<p>„Jeho Veličenstvo projevilo touhu po nějakém čerstvém ovoci,“ vy­světlil Morin Se'Nedře a Garionovi.</p>

<p>„Ne po <emphasis>nějakém </emphasis>ovoci, Morine,“ zasípal Ran Borune. „Po třešních. Chci třešně. Právě teď bych klidně udělil velkovévodství komukoli, kdo by mi přinesl zralé třešně.“</p>

<p>„Otče, nebuď tak obtížný pacient“ plísnila ho Se'Nedra. „Čas třešní skončil už před několika měsíci. Co takhle pěknou zralou broskev?“</p>

<p>„Já <emphasis>nechci </emphasis>broskev, já chci třešně!“</p>

<p>„No ale ty mít nemůžeš.“</p>

<p>„Jsi nehodná dcera, Se'Nedro,“ obvinil ji.</p>

<p>Garion se naklonil a tiše něco zašeptal Se'Nedře. „Hned jsem zpátky,“ řekl pak a vyšel společně s Morinem z komnaty. Venku na chodbě po­tkali generála Varanu.</p>

<p>„Jak mu je?“ zeptal se.</p>

<p>„Je vzteklý,“ odpověděl Garion. „Chce třešně.“</p>

<p>„Vím,“ řekl Varana kysele. „Chce je už několik týdnů. Borunové vždy žádají nemožné.“</p>

<p>„Rostou zde v paláci nějaké třešně?“</p>

<p>„V jeho soukromé zahradě jich je spousta Proč?“</p>

<p>„Myslím, že bych si s nimi mohl promluvit,“ pronesl Garion nevinně, „vysvětlit jim pár věcí a dodat jim trochu povzbuzení.“</p>

<p>Varana mu uštědřil pohled plný zřejmého nesouhlasu.</p>

<p>„Nejde přece o nic nemorálního,“ ujistil ho Garion.</p>

<p>Varana jen zdvihl ruku a odvrátil se. „Belgarione, prosím tě.“ zastavil ho zmučeně, „nechtěj mi nic vysvětlovat. Nechci o tom slyšet Jestli to chceš udělat, tak to prostě udělej a vyřízeno, ale nezkoušej mě, prosím tě, přesvědčit že se jedná o něco přirozeného nebo dobrého.“</p>

<p>„Dobrá,“ souhlasil Garion. „Kde jsi říkal, že je ta zahrada?“</p>

<p>Pochopitelně nešlo o nic opravdu obtížného. Garion několikrát viděl Belgarata Čaroděje dělat totéž. Neuběhlo ani deset minut a byl zpět v chodbě před komnatou nemocného a v ruce měl košík s temně rudými třešněmi.</p>

<p>Varana do košíku opatrně pohlédl, ale neřekl nic. Garion tiše otevřel dveře a vešel dovnitř.</p>

<p>Ran Borune ležel podepřen polštáři a jeho vyzáblá tvář byla pokleslá vyčerpáním. „Nevidím jediný důvod,“ říkal právě Se'Nedře. „Hodná dce­ra by obdařila svého otce již půltuctem vnoučat.“</p>

<p>„My to zvládneme, otče,“ odpověděla. „Proč se o to všichni tak zají­mají?“</p>

<p>„Protože to je důležité, Se'Nedro. Dokonce ani ty nemůžeš být tak po­šetilá, že bys…“ zmlkl a nevěřícně zíral na košík v Garionových rukou. „Kdes je sehnal?“ chtěl vědět.</p>

<p>„Nemyslím, že bys to opravdu chtěl vědět. Ran Borune. Patří to k těm věcem, které vždy z nějakého důvodu Tolnedřany vyvádějí z míry.“</p>

<p>„Přece jsi je jen tak nestvořil, že ne?“ zeptal se podezíravě císař.</p>

<p>„Ne. To by byl mnohem složitější způsob. Prostě jsem jen trochu povzbudil stromy ve tvé zahradě, to je všechno. Byly velmi vstříc­né.“</p>

<p>„Se'Nedro, vzala sis naprosto skvělého muže,“ vydechl Ran Borune a žárlivě sledoval třešně. „Polož mi je sem, hochu,“ poplácal postel po svém boku.</p>

<p>Se'Nedra poslala manželovi vděčný úsměv, vzala od něj košík a položila jej otci po bok. Téměř mimovolně si vzala jednu třešni a vložila ji do úst</p>

<p>„Se'Nedro! Ihned přestaň jíst <emphasis>moje </emphasis>třešně!“</p>

<p>„Jenom zkouším, jestli jsou zralé, tati.“</p>

<p>„Každý idiot přece vidí, že jsou zralé,“ řekl a přitiskl si košík vlastnicky k boku. „Jestli chceš taky nějaké, tak si je sežeň.“ Pozorně vybral jednu z měkkých a lesklých třešní a vložil ji do úst. „Báječné,“ řekl šťastně a žvý­kal ji.</p>

<p>„Neplivej pecky na podlahu, otče,“ napomenula ho Se'Nedra.</p>

<p>„Je to moje podlaha,“ odsekl. „Starej se o své věci. Plivat pecky patří k věci.“ Snědl pár dalších třešni. „Necháme stranou, jak jsi k ním přišel, Garione,“ pronesl pak velkomyslně. „Technicky vzato je praktikování magie kdekoli v císařství porušením tolnedřanských zákonů, ale nechme to být - jen pro tentokrát.“</p>

<p>„Děkuji, Ran Borune,“ řekl Garion. „Vážím si toho.“</p>

<p>Když snědl asi polovinu třešní z košíku, císař se usmál a spokojeně si odfoukl. „Hned se cítím lépe,“ poznamenal. „Se'Vanna mi nosívala čer­stvé třešně v podobném košíku.“</p>

<p>„Moje matka,“ vysvětlila Se'Nedra Garionovi.</p>

<p>Ran Borunovy oči posmutněly. „Moc mi chybí,“ dodal tichounce. „Sice se s ní nedalo žít, ale každý den mi chybí víc a víc.“</p>

<p>„Skoro si na ni nevzpomínám,“ ozvala se toužebně Se'Nedra,</p>

<p>„Já si na ni vzpomínám velmi dobře,“ řekl její otec. „Dal bych celou říši za to, abych mohl ještě jednou spatřit její tvář.“</p>

<p>Se'Nedra vzala jeho zuboženou ruku do svých a pohlédla prosebně na Gariona,  „Mohl bys?“ zeptala se a oči měla plné slz.</p>

<p>„Nejsem si moc jistý,“ odpověděl trochu zaskočeně. „Myslím, že vím, jak se to dělá, ale nikdy jsem tvou matku neviděl, proto budu muset…“ Zmlkl, pokoušeje si to ujasnit. „Jsem si jistý, že teta Pol to dokáže, ale…“ Přešel k lůžku. „Zkusíme to,“ rozhodl se. Uchopil Se'Nedru za druhou ruku a pak vzal do své i Ran Borunovu, takže se všichni tři spojili v kruh.</p>

<p>Bylo to nesmírně obtížné. Ran Borunovy vzpomínky byly zastřeny vě­kem a dlouhou nemocí a Se'Nedra si matku pamatovala tak útržkovitě, že se jen stěží dalo hovořit o nějakých vzpomínkách. Garion se soustředil a napřel tímto směrem veškerou svou vůli. Jak se pokoušel zaostřit všechny ty prchavé vzpomínky do jedné konkrétní představy, vyvstaly mu na čele kapky potu.</p>

<p>Světlo pronikající tenkými závěsy na oknech potemnělo, jako by slun­ce zakryl mrak, a ozval se slabý zvuk, připomínající cinkot malých zla­tých rolniček. Pokoj se náhle naplnil jakousi lesní vůní - jemným odé­rem mechu, listí a jehličnatých stromů. Světlo ještě více pohaslo a vůně zesílila.</p>

<p>A pak se v patách lože umírajícího císaře zjevila neurčitá mlhavá záře. Jas byl stále silnější a náhle byla zde. Se'Vanna byla sice o maličko vyšší než její dcera, ale Garion ihned pochopil, proč Ran Borune na své dceři vždy tak visel. Vlasy měly přesně tentýž temný lesk, pleť stejný zlatavoolivový nádech a oči dokonale shodnou zeleň. Tvář pochopitelně vyjadřo­vala svéhlavost, ale oči měla naplněny láskou.</p>

<p>Postava nehlučně obešla lůžko, když míjela Se'Nedru, krátce ji po­hladila dlouhými nehmotnými prsty po tváři. Garion náhle spatřil zdroj onoho cinkání. Se'Nedřina matka nosila pár zlatých náušnic ve tvaru ma­ličkých žaludů, které tak zbožňovala i Se'Nedra, a dvojice drobných kuli­ček uvnitř nich vydávala jemné libozvučné cinkání, kdykoli pohnula hla­vou. Garion si bez nějakého zvláštního důvodu vzpomněl, že tytéž náuš­nice leží v Rivě na toaletním stolku jeho ženy.</p>

<p>Se'Vanna natáhla ruku ke svému manželovi. Tvář Ran Boruna byla naplněna úžasem a oči slzami. „Se'Vanno,“ pronesl třaslavým šepotem, pokoušeje se zvednout z polštářů. Osvobodil svou třaslavou ruku z Garionova stisku a vztáhl ji k ní. Vypadalo to, že se jejich ruce na okamžik setkaly, a pak Ran Borune vydal dlouhý chvějivý povzdech, klesl zpět na polštář a zemřel.</p>

<p>Se'Nedra seděla dlouhou dobu, držíc otcovu ruku, zatímco se lesní vů­ně a ozvěna zlatých rolniček zvolna vytrácely z pokoje a světlo od okna opět jasnělo. Nakonec položila zuboženou ruku něžně zpět na pokrývku, vstala, rozhlédla se po komnatě a téměř nepřítomně nabrala vzduch. „Bude se tu muset řádně vyvětrat,“ pronesla zasněně. „Možná by ne­škodilo pár čerstvých květin kvůli vůni.“ Uhladila pokrývku na boku lůž­ka a smutně pohlédla na otcovo tělo. Pak se obrátila. „Ach Garione,“ zanaříkala a vrhla se mu do náruče.</p>

<p>Garion ji objímal, hladil po vlasech, cítil, jak se její drobné tělo chvěje, a celou tu dobu hleděl do tiché, klidné tváře tolnedřanského císaře. Mož­ná to byl jen optický klam, ale skoro mu připadalo, že na Ran Borunových rtech spočívá úsměv.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola jedenáctá</strong></p>

<p>státní pohřeb císaře ran Boruna XXIII. ze Třetí dynastie Borunů proběhl o pár dní později v chrámu Nedry, lvího boha impéria Chrám byla gigantická mramorová budova nedaleko císařského paláce. Za<emphasis> </emphasis>oltá­řem se tyčil obrovský plát ryzího zlata s uprostřed vytepanou lví hlavou. Přímo před oltářem spočíval prostý mramorový katafalk s ostatky Se'Nedřina otce. Poslední císař ležel s výrazem věčného klidu, od krku dolů zakryt zlatým plátnem. Sloupová vnitřní krypta chrámu byla zaplně­na k prasknutí, jak členové významných rodů mezi sebou soupeřili ani ne tak o prokázání poslední pocty Ran Borunovi, ale spíše o to, aby ukázali nákladnost svých šatů a váhu šperků a ozdob.</p>

<p>Garion a Se'Nedra, oba oblečeni do nejhlubšího smutku, seděli během smutečních proslovů po boku generála Varany v čele ohromného sálu. Tolnedřanský zvyk vyžadoval, aby představitel každého z významných rodů říše při této smutné příležitosti pronesl řeč. Garion měl podezření, že ty proslovy byly připraveny již dlouho dopředu. Všechny byly značně květnaté a patřičně únavné a všechny se zdály být zaměřeny na to, že přestože Ran Borune zemřel, císařství žije dále. Mnoho mluvčích se zdálo být na tento fakt patřičně hrdých.</p>

<p>Když smuteční proslovy konečně skončily, povstal Nedrův velekněz v bílém rouchu, kyprý, silně se potící muž s mimořádně nápadnými rty, a vystoupil k oltáři, aby připojil i svou smuteční řeč. Soustřediv se na vý­znamné události v životě Ran Boruna, přednesl dlouhé kázání o tom, jak je výhodné mít bohatství a rozumně ho užít. Garion byl zprvu šokován veleknězovou volbou tématu, ale zaujaté tváře davu v chrámu mu jasně sdělily, že kázání o penězích je pro tolnedřanské věřící velmi přitažlivé a že mu toto téma umožnilo zformulovat nekonečné množství pochvalných zmínek na adresu Se'Nedřina otce.</p>

<p>Když všechny ty únavné chvalozpěvy skončily, byl drobný císař ulo­žen k poslednímu odpočinku pod mramorovou desku do borunské časti katakomb pod chrámem vedle své ženy. Takzvaní truchlící se pak vrátili do hlavní chrámové lodi, aby vyjádřili soustrast nejbližším pozůstalým. Se'Nedra se držela dobře, přestože byla smrtelně bledá. V jednom okamžiku se nepatrně zapotácela a Garion k ní bez přemýšlení natáhl ru­ku, aby ji podepřel.</p>

<p>„Nedotýkej se mě!“ zašeptala ostře a prudce zvedla hlavu.</p>

<p>„Cože?“ zeptal se Garion překvapeně.</p>

<p>„V přítomnosti našich nepřátel rozhodně nesmíme projevit žádnou slabost. A já se rozhodně nezlomím pro potěšení Honetů, Horbitů nebo Vorduů. Kdybych to udělala, otec by se obrátil v hrobě.“</p>

<p>Šlechtici ze všech význačných rodů pokračovali v defilé a jeden po druhém vyslovovali svou naoko upřímnou, ale ve skutečnosti falešnou účast drobné, smutečně oděné rivanské královně. Garion shledal jejich jen napůl skrývané úšklebky urážlivými a kousavý posměch nechutným. Jak plynul čas, nabývala jeho tvář stále kamennějšího a nesouhlasnějšího výrazu. Jeho hrozivá přítomnost brzy začala zchlazovat potěšení velkovévodů a jejich manželek i nohsledů. Tolnedřané měli velkou hrůzu z toho­to vysokého a tajemného alornského panovníka, který se zjevil odnikud, aby nastoupil na rivanský trůn, a pod jehož kroky se otřásal celý svět. Již jak se přibližovali k Se'Nedře, aby jí sdělili své jedovatosti, jeho chladná a zachmuřená tvář jim vzala odvahu a mnoho pečlivě přichystaných impertinencí zůstalo nevyřčeno.</p>

<p>Nakonec, znechucen natolik, že ho dokonce i jeho dobré sendarské způsoby opustily, položil pevně ruku na rameno své choti. „Odcházíme,“ pronesl hlasem jasně slyšitelným všem v obrovském chrámu. „Tohle místo začíná poněkud zapáchat.“</p>

<p>Se'Nedra mu věnovala udivený pohled, ale pak zvedla hrdě hlavu, na­sadila svůj nejnepřístupnější a nejmajestátnější výraz, uchopila nabízené rámě a vydala se s ním k titánským bronzovým dveřím. Když procházeli krokem králů davem, zavládlo mrtvé ticho a otevřela se před nimi široká cesta.</p>

<p>„Udělal jsi to nádherně, drahý,“ pochválila ho Se'Nedra od srdce, když se poté vraceli zlatem vykládaným císařským kočárem zpět do paláce.</p>

<p>„Zdálo se mi to vhodné,“ odpověděl. „Dosáhl jsem stavu, kdy bych musel buď říct něco hrozně urážlivého, anebo jich většinu proměnit v žáby“</p>

<p>„Miláčku, to je ale vynikající nápad“ nadchla se. „Jestli chceš, tak se můžeme ještě vrátit.“</p>

<p>Když se asi o hodinu později vrátil do paláce i Varana, téměř překy­poval škodolibostí. „Belgarione,“ řekl se širokým úšklebkem, „víš, že jsi naprosto skvělý mladík? Jediným slovem jsi smrtelně urazil prakticky celou šlechtu severní Tolnedry.“</p>

<p>„Jakým slovem?“</p>

<p>„'Zapáchat'.“</p>

<p>„To mě mrzí.“</p>

<p>„Ani nemusí. Perfektně ji to vystihuje.“</p>

<p>„Ale je to trochu hrubé.“</p>

<p>„Ne za těchto okolností. Ale jinak se ti skutečně podařilo udělat si po­zoruhodný počet nepřátel na celý život.“</p>

<p>„Přesně tohle teď potřebuji,“ odpověděl Garion kysele. „Pár dalších let a budu mít nepřátele na všech koncích světa.“</p>

<p>„Když nemá král žádné nepřátele, není doopravdy králem, Belgarione. Proplout životem bez toho, že by někoho urazil, dokáže kdejaký osel.“</p>

<p>„Díky.“</p>

<p>O kurzu, který nasadí Varana po smrti Ran Boruna, vládly zpočátku jisté dohady. Jeho „adopce“ posledním císařem byla očividně jen lstí, kte­rá měla jen velmi málo co dělat s nějakou ji zaštiťující legalitou. Kandi­dáti na trůn, zaslepeni svou touhou po císařské koruně, přesvědčovali sami sebe, že bude vystupovat jen jako jakýsi prozatímní místodržíci, než bude obvyklým způsobem rozřešena otázka nástupnictví.</p>

<p>Tato fáma se udržela v platnosti až do jeho oficiální korunovace, která se uskutečnila dva dny po pohřbu Ran Boruna. Toto škodolibé nadšení mezi uchazeči o trůn bylo téměř slyšitelné, když generál vkulhal do chrámu Nedry oblečen ve své uniformě, a ne v tradičním zlatém plášti, který bylo dovoleno nosit jen císaři. Tento muž přece dozajista nebude brát svou korunovaci vážně. Možná jeho podplacení přijde trochu dráže, ale cesta do císařského paláce zůstává otevřená. Proto když Varana, zářící ve svém zlatem vykládaném krunýři, došel k oltáři, zavládly spokojené úsměvy.</p>

<p>Kyprý velekněz se na okamžik naklonil vpřed, aby se ho šeptem na ně­co zeptal. Varana odpověděl a klerikova tvář náhle smrtelně zbledla. Za­chvácen nekontrolovatelným třasem, otevřel skříňku ze zlata a křišťálu spočívající na oltáři a vyňal drahokamy posázenou imperiální korunu. Varanovy nakrátko zastřižené vlasy byly tradičním způsobem pomazány a velekněz pak pozvedl třesoucíma se rukama korunu. „Korunuji tě,“ zakvičel a hlas mu hrůzou téměř přeskočil, „… korunuji tě na císaře Ran Boruna Dvacátého čtvrtého, pána celé Tolnedry.“</p>

<p>Chvíli trvalo, než to všem došlo. Pak se chrám naplnil vytím a vzte­klým protestováním, jak si tolnedřanská šlechta uvědomila fakt, že Vara­na volbou svého císařského jména dal jasně na srozuměnou, že si korunu hodlá ponechat. Protesty byly však rychle umlčeny tolnedřanskými legio­náři, kteří tiše napochodovali podél kolonády ohrazující hlavní chrámo­vou loď a za ohlušujícího kovového zvuku tasili meče. Pak zářící meče pozvedli k pozdravu.</p>

<p>„Ať žije Ran Borune!“ zaburácely legie. „Ať žije císař Tolnedry!“</p>

<p>A nebylo co řešit</p>

<p>Později večer, když Garion, Se'Nedra a nově korunovaný císař spolu seděli v rudě čalouněné soukromé komnatě osvětlené zlatavou září tuctů svíček, dal se Varana do vysvětlování. „Belgarione, moment překvapení je v politice stejně důležitý jako ve vojenské taktice. Jestli tvůj protivník netuší, co uděláš, nemůže si v žádném případě připravit nějakou protiak­ci.“ Generál nyní již otevřeně nosil zlatý císařský plášť.</p>

<p>„To dává smysl,“ odpověděl Garion a usrkl doušek tolnedřanského vína.  „To, že sis vzal svůj krunýř místo císařského pláště, je udrželo až do poslední chvíle v nejistotě.“</p>

<p>„Měl jsem pro to i mnohem praktičtější důvod,“ rozesmál se Varana. „Mnoho z těch mladých šlechticů má vojenský výcvik a my naše legioná­ře učíme i házet dýkou. A protože jsem k nim musel být otočen zády, chtěl jsem mít mezi lopatkami plát solidní oceli.“</p>

<p>„Tolnedřanští politikové jsou velice nervózní, že?“</p>

<p>Varana přikývl. „Alespoň je legrace,“ dodal.</p>

<p>„Máš zvláštní smysl<emphasis> </emphasis>pro humor. Párkrát už po mně někdo dýku hodil a nenašel jsem v tom nic zábavného.“</p>

<p>„My Anadilové máme stabilně zvláštní smysl pro humor.“</p>

<p>„Borunové, strýčku,“ opravila ho Se'Nedra upjatě.</p>

<p>„Cože, drahá?“</p>

<p>„Teď jsi Borune a ne Anadil - a měl by ses začít chovat jako jeden z nás.“</p>

<p>„Myslíš tím být podrážděný? To opravdu nemám v povaze.“</p>

<p>„Jestli chceš, tak by ti Se'Nedra mohla dávat lekce,“ nabídl Garion a šťastně se zazubil na svou ženu.</p>

<p><emphasis>„Coože?“  </emphasis>zavřískla rozhorleně Se'Nedra a hlas jí stoupl nejméně o ok­távu.</p>

<p>„Myslím, že by s tím neměla nejmenší problémy,“ připojil se poklidně Varana. „Vždycky v tom přímo vynikala“</p>

<p>Se'Nedra si úpěnlivě povzdechla, hledíc na párek uculujících se monarchů. Pak nasadila pečlivě nacvičený tragický výraz. „Co si má ubohá maličká dívka počít?“ otázala se třaslavým hláskem. „Sedím zde, týraná a vysmívaná jak svým manželem, tak i svým bratrem.“</p>

<p>Varana jen zamžikal. „Víš, to mě vlastně vůbec nenapadlo. Ale teď skutečnější moje sestra, že?“</p>

<p>„Možná zase nejsi tak chytrý, jak jsem si myslela, drahý bratříčku,“ zavrněla na něj. „S jistotou vím, že Garion rozumu zrovna nepobral, ale o tobě jsem měla lepší mínění.“</p>

<p>Garion a Varana si jen vyměnili ztrápené pohledy.</p>

<p>„Tak co, pánové, ještě si chcete zahrávat?“zeptala se jich Se'Nedra, oči jí jiskřily a na rtech pohrával samolibý úsměv.</p>

<p>Ozvalo se lehké zaklepání na dveře.</p>

<p>„Ano?“ řekl Varana.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, přišel za vámi lord Morin,“ ohlásil strážce přede dveřmi.</p>

<p>„Pošlete ho, prosím, dále.“</p>

<p>Císařský majordomus tiše vstoupil dovnitř. Jeho tvář byla poznamená­na prožitým žalem nad ztrátou člověka, kterému sloužil tak dlouho a tak věrně, nicméně i nadále plnil své povinnosti tiše a účinně, což bylo jeho charakteristickou vlastností.</p>

<p>„Ano, Morine?“ oslovil ho Varana</p>

<p>„Venku někdo čeká na slyšení. Vaše Veličenstvo. Je to osoba tak ne­chvalně proslulá, že jsem usoudil, že bych měl s vámi nejprve promluvit o samotě, nežli ji k vám uvedu.“</p>

<p>„Nechvalně proslulá?'</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, jedná se o kurtizánu Bethru,“ oznámil Morin a střelil mírně rozpačitým pohledem po Se'Nedře. „V minulosti byla., ee… řekněme, užitečná Koruně. Díky svým profesionálním aktivitám měla přístup k cenným informacím a byla dlouholetou přítelkyní Ran Boruna. Čas od času jej zpravovala o činech jistých nepřátelsky naladěných šlechticů. Proto učinil jistá opatření, aby mohla vstoupit do paláce nepo­zorována a… ee… hovořit s ním, kromě jiného.“</p>

<p>„Podívejme, ten prohnaný starý lišák.“</p>

<p>„Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by její informace nebyly podložené, Vaše Veličenstvo,“ pokračoval Morin. „Říká, že vám musí sdělit něco velmi důležitého.“</p>

<p>„Tak ji tedy raději hned uveď dále, Morine,“ řekl Varana. „Pochopitelně pokud souhlasíš, drahá sestřičko,“ dodal k Se'Nedře.</p>

<p>„Ovšem,“ souhlasila Se'Nedra a oči jí planuly zvědavostí.</p>

<p>Morin uvedl ženu dovnitř; měla na sobě lehký plášť s kápí, ale pak se objevila hebká krásná paže, rozhrnula plášť a sňala kapuci a Garion jen zamžikal. Znal ji. Vzpomněl si, jak s tetou Pol a ostatními projížděl při stíhání Zedara Odpadlíka a ukradeného Orbu Tol Honetem a táž žena oslovila Silka a jak se mezi nimi rozvinul rozverný dialog. Když si plášť rozepjala a nechala ho téměř smyslně sklouznout ze zářivých ramen, zjistil, že se za těch skoro deset let, co ji neviděl, skoro nezměnila.  Třpyti­vé havraní vlasy byly naprosto nedotčeny šedinami, dech beroucí krásná tvář byla hladká jako tvář dívky a oči s hustými řasami byly pořád plné oné žhoucí vyzývavosti. Měla ostře levandufové šaty střižené tak, že spíše zdůrazňovaly než zakrývaly její bujné, téměř přebujelé tvary. Bylo to tělo, které přímo vyzývalo každého muže, s nímž se setkala Garion na ni zůs­tal nezastřeně zírat, dokud nezachytil pohled Se'Nedřiných zelených očí, nyní achátově tvrdých, které se do něj zabodly; rychle pohlédl jinam.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo,“ pronesla Bethra hrdelním kontraaltem a ladně se novému císaři uklonila, „počkala bych nějaký čas, nežli bych se vám představila, ale doslechla jsem se pár věcí, o kterých byste se měl podle mého názoru neodkladně dozvědět.“</p>

<p>„Oceňuji vaše přátelství, paní Bethro,“ odpověděl Varana s vybranou zdvořilostí.</p>

<p>Zasmála se, teple a ironicky. „Nejsem paní, Vaše Veličenstvo,“ poop­ravila ho. „Docela určitě nejsem paní.“ Pak se mírně poklonila Se'Nedře. „Princezno,“ zamumlala</p>

<p>„Madam,“ odpověděla Se'Nedra s jemným ostnem v hlase a nepatr­ným pokývnutím.</p>

<p>„Aha,“ pronesla Bethra téměř smutně. Pak se otočila zpět k Varanovi. „Dnes pozdě odpoledne jsem ve svém domě přijala knížete Ergona a ba­rona Kelbora.“</p>

<p>„Dvojice mocných šlechticů - Honetové,“ objasnil Varana Garionovi.</p>

<p>„Pánové z rodu Honetů jsou více než zklamáni volbou oficiálního jména Vašeho Veličenstva,“ pokračovala Bethra.  „Hovořili ukvapeně a v hněvu, ale domnívám se, že byste měl brát to, co řekli, vážně. Ergon je velkohubý hlupák, rád vyhrožuje a přehání, ale baron Kelbor nepatří k mužům, kteří by se měli brát na lehkou váhu. V každém případě se shodli na tom, že s legiemi všude okolo paláce by bylo krajně nepravděpodobné, že by vás dostal nějaký atentátník, ale pak Kelbor řekl: 'Když chceš zabít hada, usekni mu ocas - hned za hlavou. Nedostaneme Varanu, ale <emphasis>mohli </emphasis>bychom dostat jeho syna. Bez následníka vymře s Varanou i jeho rod.“</p>

<p>„Mého syna?“ vpadl ostře Varana.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, jeho život je v nebezpečí. Myslím, že byste to měl vědět.“</p>

<p>„Děkuji vám, Bethro,“ odpověděl vážně Varana. Pak se obrátil k Morinovi. „Pošli ihned oddíl třetí legie k domu mého syna,“ řekl. „Nikdo ne­smí vejít ani vyjít, dokud nebudu mít čas podniknout jiná opatření.</p>

<p>„Hned, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„A rád bych si také promluvil se dvěma pány z rodu Honetů. Pošlete nějaké vojáky, ať je pozvou do paláce. Nechte je čekat ve sklepení, v tom pokojíku, co sousedí s mučímou, dokud nebudu mít čas na rozmluvu s nimi.“</p>

<p>„To neuděláš,“ zasípala Se'Nedra.</p>

<p>„Nejspíš ne,“ připustil Varana, „ale oni to přece nebudou vědět, že ne? Tak hodinu, dvě jim zabrnkáme na nervy.“</p>

<p>„Ihned na to dohlédnu, Vaše Veličenstvo,“ řekl Morin. Pak se uklonil a tiše vyšel ven.</p>

<p>„Bylo mi řečeno, že jsi znala mého otce,“ oslovila Se'Nedra ženu s bujnými křivkami, stojící stále uprostřed místnosti.</p>

<p>„Ano, princezno,“ odpověděla Bethra. „Abych pravdu řekla, tak doce­la dobře. Dlouhé roky jsme byli přátelé.“</p>

<p>Se'Nedřiny oči se zúžily.</p>

<p>„Váš otec byl pěkně čiperný muž, princezno,“ prohlásila Bethra chlad­ně. „Prý mnoho lidí nevěří, že by jejich rodiče mohli dělat takové věci, ale stále znovu a znovu k tomu dochází. Měla jsem ho velmi ráda a myslím, že ho i citelně postrádám.“</p>

<p>„Nevěřím ti,“ řekla Se'Nedra odměřeně.</p>

<p>„To je pochopitelně vaše věc.“</p>

<p>„Můj otec by nikdy nic takového nedělal.“</p>

<p>„Jak myslíte, princezno,“ řekla Bethra a kolem rtů jí pohrával úsměv.</p>

<p>„Lžeš!“ obořila se na ni Se'Nedra.</p>

<p>Bethře se zablesklo v očích. „Ne, princezno, nelžu. Někdy můžu prav­du zatajit, ale nikdy nelžu. Lži se až příliš snadno prohlédnou. Ran Borune a já jsme byli blízkými přáteli a měli jsme potěšení ze společnosti toho druhého na mnoho způsobů.“ Dostala lehce pobavený výraz. „Vaše vý­chova vynechala některé skutečnosti, princezno Se'Nedro. Tol Honet je mimořádné zkorumpované město a já jsem v něm stoprocentně doma. Tak se podívejte holé pravdě do očí. Jsem děvka a nevím, proč bych to měla omlouvat. Je to snadná práce - někdy mi dokonce přináší i potě­šení - a výdělky jsou skvělé. Jsem v nejlepších vztazích s mnoha muži, kteří platí za nejbohatší a nejmocnější na světě. Rozmlouváme spolu a oni si mé konverzace cení, ale když přijdou do mého domu, není to konver­zace, co je zajímá. Na povídaní dojde až později. A stejné to bylo i s va­ším otcem. Skutečně jsme i rozmlouvali, princezno, ale obvykle až po­tom.“</p>

<p>Se'Nedra byla ve tváři rudá a oči třeštila v šoku. „Takhle se mnou ještě <emphasis>nikdy </emphasis>nikdo nemluvil,“ zasípala.</p>

<p>„Což byla nejspíše chyba,“ dodala Bethra klidně. „Nyní jste mnohem moudřejší - ne šťastnější, ale moudřejší ano. Teď, pokud mě všichni omluvíte, bych měla asi odejít. Honetové mají své špehy všude a mám dojem, že by nebylo nejlepší, kdyby se o této návštěvě dozvěděli.“</p>

<p>„Chci vám poděkovat za informaci, kterou jste mi přinesla, Bethro,“ řekl jí Varana.  „Dovolte, abych vám dal něco v náhradu za vaše potíže.“</p>

<p>„Není zapotřebí a nikdy nebylo, Vaše Veličenstvo,“ odpověděla <emphasis>s </emphasis>po­usmáním. „To, co prodávám, <emphasis>není </emphasis>informace. Nyní půjdu - pochopitel­ně pokud si nechcete promluvit obchodně.“ Odmlčela se, jak si opět ob­lékala svůj plášť, a pak se na něj zpříma a výmluvně podívala.</p>

<p>„No - tohle asi není ta nejlepší chvíle, Bethro,“ řekl Varana s náde­chem lítosti v hlase a s rychlým kradmým pohledem k Se'Nedře.</p>

<p>„Tak možná někdy jindy.“ Opět se uklonila a tiše vyšla z místnosti, ne­chávajíc za sebou ve vzduchu vůni pižmového parfému.</p>

<p>Se'Nedra byla stále krvavě rudá a oči jí planuly vztekem. Otočila se ke Garionovi a Varanovi. „Ať se nikdo z vás <emphasis>neopováží </emphasis>něco říct,“ varovala je. „Ani slovíčko.“</p>

<p>O pár dní později jejich smutná návštěva v Tol Honetu skončila a Garion se Se'Nedrou opět vstoupili na loď a vydali se na plavbu zpět na Vě­trný ostrov. Přestože Se'Nedra jen tu a tam dala najevo svůj žal, Garion ji znal natolik, že si uvědomil, jak citelně ji otcova smrt zasáhla.  A protože ji miloval a byl k jejím citům citlivý, několik příštích měsíců se k ní cho­val s obzvláštní něhou a ohleduplností.</p>

<p>V polovině podzimu téhož roku přijeli do Rivy alornští králové a královna Porenna, regentka Drasnie, na tradiční setkání Alornského sněmu. Toto setkání s sebou neneslo žádnou naléhavost, která vládla při sněmech minulých let. Torak byl mrtev, Angarakové se zmítali ve válce a na rivanském trůnu seděl král. Celá akce byla téměř vý­lučně společenskou událostí, nicméně králové vznesli požadavek, aby se zasedání odehrávala v modře čalouněné sněmovní místnosti vysoko v jižní věži Citadely. Zde pak vážně rozmlouvali o patové válce v jižním Kthol Murgosu a o problémech, které měl Varana s ro­dem Vordue v severní Tolnedře.</p>

<p>Vorduové, možná varováni neúspěchem Honetu při jejich pokusu o atentát, se rozhodli zkusit odštěpení. Krátce po Varanově korunovaci na Ran BorunaXXIV. vyhlásil rod Vordue, že jejích velkovévodství již na­dále není částí Tolnedry, ale odděleným a nezávislým královstvím -přestože se ještě nedohodli, kdo z nich nastoupí na trůn.</p>

<p>„Varana bude muset proti nim poslat legie,“ prohlásil král Anheg, utí­raje si rukávem z úst pivní pěnu. „Jinak se odštěpí i další rody a Tolnedra se rozpadne jako domek z karet.“</p>

<p>„Ono to není zase tak jednoduché, Anhegu,“ namítla přátelsky králov­na Porenna a odvrátila se od okna, kde pozorovala dění v přístavu hlubo­ko pod nimi. Drasnijská královna stále ještě nosila hluboký smutek a čer­ný šat jen zdůrazňoval její světlou krásu. „Legie budou s radostí bojovat s kterýmkoli zahraničním nepřítelem, ale Varana po nich nemůže chtít, aby napadli svůj vlastní lid.“</p>

<p>Anheg pokrčil rameny. „Mohl by použit legie z jihu. Ty jsou tvořeny Boruny, Anadily a Ranity. Ti nebudou mít vůči Vorduům žádné skrupule.</p>

<p>„Ale pak se do toho vmísí severní legie, aby je zastavily. A jak jednou začnou legie bojovat mezi sebou, císařství se <emphasis>opravdu </emphasis>rozpadne.“</p>

<p>„Myslím, že z tohoto úhlu jsem o tom zatím neuvažoval,“ připustil Anheg. „Víš, Porenno jsi mimořádně inteligentní - na ženu.“</p>

<p>„A ty<emphasis> </emphasis>jsi mimořádně bystrý - na muže,“ opáčila se sladkým úsmě­vem.</p>

<p>„Jedna nula pro ni,“ tiše poznamenal král Čo-Hag.</p>

<p>„Budeme si vést skóre?“ zeptal se Garion mile.</p>

<p>„Alespoň neztratíme přehled,“ odpověděl s nehybnou tváří algarský vůdce kmenových náčelníků.</p>

<p>Uplynulo jen několik dní a na Rivu dorazila zpráva týkající se Varanova naprosto nového přístupu k jeho problému s Vorduy. Jednoho rána připlula do přístavu drasnijská loď a agent drasnijské tajné služby přinesl královně Porenně svazek depeší. Když je pročetla, přišla do sněmovní místnosti a na rtech ji pohrával samolibý úsměv. „Myslím, pánové, že o Varanových schopnostech nemusíme mít nejmenších pochyb,“ prozradi­la alornským králům. „Zdá se, že nalezl řešení problému s Vorduy.“</p>

<p>„Vážně?“ zaburácel Brand. „A jaké?“</p>

<p>„Mí zpravodajci  mi sdělili, že udělal tajnou dohodu s arendským krá­lem Korodullinem. Takzvané království Vordue náhle naprosto zaplavili arendští bandité - většina z nich v plné zbroji, skutečně zvláštní.“</p>

<p>„Počkej chvíli, Porenno,“ vpadl král Anheg. Jestli to byla tajná doho­da, jak ses o ní potom dozvěděla?“</p>

<p>Drobná světlovlasá královna Drasnie upejpavě sklopila oči. „Ale, dra­hý Anhegu, copak ses ještě nesmířil s tím, že já vím všechno?“</p>

<p>„Další bod pro ni,“ prohodil král Čo-Hag ke Garionovi.</p>

<p>„Řekl bych, že ano,“ přitakal Garion.</p>

<p>„V každém případě,“ navázala drasnijská královna,“ „teď ve Vordue operují celé oddíly přihlouplých mladých mimbratských rytířů a chovají se jako bandité; plení a loupí po libosti. Vorduové nemají nic, co bychom mohli nazvat armádou, takže škemrají o pomoc legií. Mým lidem se po­dařilo získat kopií Varanovy odpovědi.“ Rozvinula dokument. „'Vládě království Vordue,'„ začala číst, „'Zdravím vás. Vaše žádost o pomoc mne velice překvapila. Zajisté by vážení šlechtici v Tol Vordue nechtěli, abych porušil suverenitu jejich nově založeného království tím, že bych vyslal své legie a ty by překročily nové hranice, aby se vypořádaly s ně­kolika arendskými lupiči. Udržování veřejného pořádku je výsostnou zodpovědností každé vlády a mne ani ve snu nenapadne, abych svými armádami zasahoval do tak zásadní oblasti. Kdybych to učinil, vyvolal bych v myslích rozumných lidí celého světa pochybnosti o životaschop­nosti vašeho nového státu. Nicméně vám zasílám srdečné přání úspěchu ve vašem úsilí zvládnout to, co je koneckonců striktně záležitostí vnitřní politiky.“'</p>

<p>Anheg se rozesmál a rozjařeně bouchl do stolu. „Myslím, že tohle bysme měli zapít,“ zařehtal se.</p>

<p>„Mám dojem, že bysme měli pro nějaký ten soudek poslat,“ souhlasil Garion. „Můžeme připít na úsilí Vorduů při zachovávání pořádku.“</p>

<p>„Jsem si jista, že mě teď, pánové, zajisté omluvíte,“ ozvala se královna Porenna. „Pouhá žena nemůže ani pomyslit, že by se mohla srovnávat s alornskými králi, když dojde na opravdu velkou pitku.“</p>

<p>„Zajisté, Porenno,“ souhlasil velkomyslně Anheg. „Vypijeme tvůj díl za tebe.“</p>

<p>„Jste laskavost sama,“ zamumlala a odešla.</p>

<p>Většina z toho, co ten večer následovalo, byla pro Gariona zahalena v mlze alkoholového oparu. Matně si vzpomínal, jak se s Anhegem na jed­né a s Brandem na druhé straně potáceli chodbou. Drželi se kolem ramen a ve vzácné sladěnosti vrávorali. Také si nejasně připamatoval, že zpívali. Garion ve střízlivém stavu nikdy nezpíval. Ale tu noc mu to připadalo ja­ko ta nejpřirozenější a nejnádhernější věc na světě.</p>

<p>Nikdy předtím se neopil. Teta Pol nikdy pití neschvalovala a on, tak jako ve většině jiných záležitostí, přebral její názor i v tomto případě. Proto byl naprosto nepřipraven na stav, v němž se následujícího rána oci­tl.</p>

<p>Se'Nedra byla, velice mírně řečeno, krajně nevstřícná. Jako každá žena, která kdy od počátku světa žila, měla z manželova utrpení samolibou ra­dost. „Říkala jsem ti přece, že piješ přes míru,“ připomněla mu.</p>

<p>„Prosím tě, ne,“ zanaříkal, svíraje si rukama hlavu.</p>

<p>„Můžeš si za to sám,“ ušklíbla se.</p>

<p>„Prosím tě, nech mě být“ žadonil. „Chci umřít.“</p>

<p>„Ale, ale, Garione, nemyslím, že zemřeš. Přát si to můžeš, ale stejně nezemřeš.“</p>

<p>„Musíš mluvit tak nahlas?“</p>

<p>„A jak se nám líbil ten tvůj zpěv,“ poblahopřála mu pohotově. „Víš, myslím, že jsi dokonce objevil nějaké noty, které doposud neexistovaly.“</p>

<p>Garion jen zasténal a znovu si roztřesenýma rukama zakryl tvář.</p>

<p>Alornský sněm trval zhruba ješté další týden. Možná by se ještě protá­hl, ale prudká podzimní bouře a vyjící větry oznámily, že pro shromáždě­né hosty nastal nejvyšší čas k návratu domů, dokud je Větrné moře ještě splavné.</p>

<p>O pár dní později si Brand, vysoký letitý rivanský Správce, vyžádal u Gariona soukromé slyšení. Venku hustě pršelo a přívaly vody neúnavně bušily do oken Garionovy pracovny, když se ti dva usadili v pohodlných křeslech na opačných stranách stolu. „Belgarione, mohu mluvit na rovi­nu?“ zeptal se ten mohutný muž se smutnýma očima</p>

<p>„Víš přece,  že se na to ani nemusíš ptát.“</p>

<p>„Tahle záležitost je osobní. Nechci se tě nijak dotknout.“</p>

<p>„Řekni prostě, co chceš, aby bylo řečeno. A já slibuji, že se neurazím.“</p>

<p>Brand pohlédl k oknu na šedou oblohu a na větrem hnané přívaly deš­tě. „Belgarione, je to už téměř osm let, co jsi ženat s princeznou Se'Nedrou.“</p>

<p>Garion přikývl.</p>

<p>„Nechci zasahovat do vašeho soukromí, ale fakt, že tvá žena doposud neporodila následníka trůnu, je koneckonců i státní záležitostí.“</p>

<p>Garion našpulil rty. „Vím, že to dělá tobě, Anhegovi i ostatním velké starosti. Ale myslím, že jsou předčasné.“</p>

<p>„Osm let je dlouhá doba Belgarione. Všichni víme, jak moc svou ženu miluješ. A všichni ji máme rádi.“ Brand se pousmál. „Přestože je sem tam trochu náročná osoba“</p>

<p>„Tak sis toho všiml.“</p>

<p>„Ochotně jsme ji následovali na bitevní pole u Thull Mardu - a nej­spíš bychom to udělali znovu, kdyby nás o to požádala - ale myslím, že bychom se raději měli zabývat možností, jestli není neplodná.“</p>

<p>„Jsem si jist, že není,“ odpověděl Garion pevně.</p>

<p>„Tak proč nemá děti?“</p>

<p>Na to Garion odpovědět nedokázal.</p>

<p>„Belgarione, osud tohoto království - a všech ostatních alornských - visí jen na tobě. Ve všech severních královstvích se nejspíše nemluví o ničem jiném.“</p>

<p>„To jsem si neuvědomil,“ přiznal Garion.</p>

<p>„Grodreg a jeho nohsledi byli u Thull Mardu prakticky vybiti, ale Medvědí kult se znovu v odlehlých částech Šereku, Drasnie a Algarie začíná šířit. To přece už víš, ne?“</p>

<p>Garion přikývl.</p>

<p>„A dokonce už i ve městech existuji jisté kruhy, které s cíli a názory Kultu sympatizují. A tihle lidé vůbec nemají radost z toho, že sis za ženu zvolil tolnedřanskou princeznu. Objevily se dokonce pověsti, že ne­schopnost Se'Nedry mít děti je znak Belarova nesouhlasu s vaším sňat­kem.“</p>

<p>„Ale to je nesmyslný předsudek,“ ušklíbl se Garion.</p>

<p>„Ovšemže je, ale jestli podobné názory naleznou živnou půdu, jistě to povede k nějakým ošklivým koncům. Jiné vrstvy alornské společnosti - ty, které jsou ti nakloněny - mají o tebe velké obavy. Abych to vyjádřil jasně, všeobecně převládá názor, že máš nejvyšší čas se se Se'Nedrou rozvést.“</p>

<p><emphasis>„Cože?“</emphasis></p>

<p>„Víš přece, že takové právo máš. Všichni se domnívají, že nejlepším řešením by pro tebe bylo zapudit svou neplodnou tolnedřanskou královnu a vzít si nějaké pěkné a plodné alornské děvče, co by ti porodilo tak tucet dětí.“</p>

<p>„To naprosto nepřichází v úvahu,“ odpověděl prudce Garion. „To ne­udělám. Copak ti hlupáci nikdy neslyšeli o Souručenství z Vo Mimbre? Dokonce i kdybych se chtěl se Se'Nedrou rozvést nemohl bych. Naše manželství bylo sjednáno před pěti sty lety.“</p>

<p>„Medvědí kult tvrdí, že ta smlouva byla Alornům vnucena Belgaratem a Polgarou,“ odpověděl Brand. „A protože jsou ti dva věrni Aldurovi, prohlašuje Kult, že se to mohlo stát bez Belarova souhlasu.“</p>

<p>„Nesmysl,“ odsekl Garion.</p>

<p>„V každém náboženství je spousta nesmyslů, Belgarione. Ale tak jako tak, Se'Nedra má ve všech vrstvách alornské společnosti jen pramálo přátel. Dokonce i ti, kdo jsou nakloněni tobě, nejsou příliš nadšeni jí. Takže jak tvoji nepřátelé, tak i přátelé by rádi viděli, kdyby ses s ní roz­vedl. Všichni vědí, jak moc ji miluješ, proto ti to asi nikdo neřekne ote­vřeně. Ale místo toho by mohli podniknout nějakou přímější akci.“</p>

<p>„Jako co?“</p>

<p>„Protože vědí, že tě nikdy nepřesvědčí, aby ses s ní rozvedl, může se někdo pokusit ji odstranit jednou provždy.“</p>

<p>„Toho se nikdo neodváži!“</p>

<p>„Alornové jsou téměř tak emotivní jako Arenďané, Belgarione - a někdy i stejně zabednění. Všichni si to uvědomujeme. Anheg i Čo-Hag mě oba nabádali, abych tě před touto možností varoval, a Porenna na tu věc nasadila celé pluky špehů, abychom byli alespoň s předstihem varo­váni, kdyby někdo začal proti královně něco chystat.“</p>

<p>„A jaký je tvůj názor, Brande?“ zeptal se Garion tiše.</p>

<p>„Belgarione,“ řekl mohutný muž pevně, „mám tě rád, jako kdybys byl můj vlastní syn, a Se'Nedra je mi drahá jako dcera, kterou jsem nikdy neměl. Nic na tomhle světě by mě neudělalo šťastnějším, než vidět pod­lahu dětského pokoje vedle vaší ložnice hemžit se dětmi. Ale trvá to už osm let. Věci právě dospěly k bodu, kdy musíme začít něco dělat - kromě jiného i proto, abychom ochránili tu drobnou statečnou dívku, kte­rou máme oba rádi.“</p>

<p>„A co můžeme udělat?“ zeptal se bezradně Garion.</p>

<p>„Oba jsme jen muži, Garione. Jak můžeme my vědět, proč žena má či nemá děti? A to je klíč k celé téhle situaci. Zapřísahám tě, Garione - snažně tě prosím - pošli pro Polgaru. Potřebujeme její radu a pomoc - a potřebujeme je teď.“</p>

<p>Poté, co Správce tiše odešel, seděl Garion dlouhou dobu nehnutě a zí­ral ven na déšť. Nakonec se rozhodl, že bude moudřejší o tomto rozhovo­ru před Se'Nedrou pomlčet. Nechtěl ji děsit vyhlídkou na vrahy plížící se temnými chodbami a jakákoli zmínka o politické situaci vyžadující zvážit možnost rozvodu by zcela určitě <emphasis>nebyla </emphasis>dobře přijata.  Po pečlivé úvaze došel k závěru, že nejlepší bude prostě mlčet jako hrob a poslat pro tetu Pol. Naneštěstí zapomněl na jednu veledůležitou maličkost. Když vstoupil večer do pestrých, svícemi osvětlených královských komnat, na­sadil uvážlivě vybraný úsměv, mající svědčit o tom, že se za celý den ne­stala jediná nepříjemnost.</p>

<p>Vítalo ho mrazivé ticho, a už to ho mělo varovat; i když dočista pře­hlédl tento příznak věštící nebezpečí, rozhodně si měl všimnout škrában­ců na rámu dveří a střepů z několika váz a z vybraných porcelánových so­šek, nahrnutých do koutů při jakémsi kvapném úklidu, následujícím po něčem připomínajícím explozi. Ale rivanský král byl občas mírně nevší­mavý. „Dobrý večer, drahoušku,“ zacukroval poklidně na svou drobnou ženu připomínající ledovou sochu.</p>

<p>„Vážně?“</p>

<p>„Jak ses měla celý den?“</p>

<p>Obrátila se a zabodla do něj pohled, jenž se doslova ježil dýkami. „Jak můžeš vůbec mít nervy se mě takhle ptát?“</p>

<p>Garion zamžikal.</p>

<p>„Jen mi klidně řekni,“ začala. „Jedy mám být odstrčena, aby se můj pán a vládce mohl oženit s nějakou blonďatou plodnou prasnicí, co mě na­hradí v královské posteli a naplní Citadelu až po půdu jedním vrhem usmrkaných alornských spratků za druhým?“</p>

<p>„Jak…?“</p>

<p>„Můj pán a vládce zřejmě zapomněl na dáreček, co mi přikoval na krk při naší svatbě,“ řekla.</p>

<p>„Můj pán a vládce zřejmě zapomněl i na to, k čemu vlastně Beldaranin amulet slouží.“</p>

<p>„Jej,“ řekl Garion, který si právě vzpomněl. „Jejda, a sakra.“</p>

<p>„Naneštěstí ten amulet nejde sejmout,“ pokračovala Se'Nedra kousavě. „Takže ho nebudeš moci dát své příští ženě - pokud mi neplánuješ useknout hlavu, abys o něj náhodou nepřišel.“</p>

<p>„Tak už dost!“</p>

<p>„Jak můj pán a vládce poroučí. Hodláš mě poslat lodí zpátky do Tolnedry - anebo mě jen dáš vystrčit před hlavní bránu na déšť a necháš mě vlastnímu osudu?“</p>

<p>„Slyšelas přece ten rozhovor s Brandem, takže víš, co si o tom všem myslím.“</p>

<p>„No jistě.“</p>

<p>„I kdybys vyslechla jen část, tak jako bys slyšela celý. Brand mě jen zpravil o hrozícím nebezpečí, vyvolaném absurdními názory skupiny vzteklých fanatiků.“</p>

<p>„Neměls  to vůbec poslouchat.“</p>

<p>„Když se mě pokoušel varovat, že se tě někdo může pokusit zabít? Se'Nedro, to nemyslíš vážně.“</p>

<p>„Jednou je ten nápad tady, Garione,“ řekla obviňujícím tónem. „Teď už víš, že se mě můžeš zbavit, kdykoli se ti jen zachce. A viděla jsem, jak vrháš zamilované pohledy po těch přihlouplých alornských holkách s jejich dlouhými blonďatými copy a přebujelým poprsím. Teď máš, Garione, příležitost. Kteroupak si vybereš?“</p>

<p>„Už jsi skončila?“</p>

<p>Oči se jí zúžily. „Chápu,“ řekla. „Teď nejsem jen neplodná, ale navíc i hysterická.“</p>

<p>„Ne jen sem tam trochu pošetilá, to je všechno.“</p>

<p><emphasis>„Pošetilá?“</emphasis></p>

<p>„Každý je čas od času pošetilý,“ dodal nevzrušeně. „Patří to k lidské povaze. Jen mě trochu překvapilo, žes nerozbíjela věci.“</p>

<p>Vrhla rychlý provinilý pohled směrem ke střepům v jednom rohu.</p>

<p>„Aha,“ řekl, zachytiv ten pohled. „Vidím, že k tomu už došlo. Mám radost, že jsem u toho nebyl. Těžko se s někým domlouváš, když se při­tom musíš vyhýbat poletujícímu nádobí a někdo na tebe pořád křičí na­dávky.“</p>

<p>Se'Nedra mírně zčervenala.</p>

<p>„Tys i nadávala?“ zeptal se jemně. „Někdy si říkám, odkud znáš všechny ty výrazy. Jak vůbec můžeš vědět, co znamenají?“</p>

<p><emphasis>„Ty </emphasis>nadáváš v jednom kuse,“ obvinila ho.</p>

<p>„Vím,“ připustil. „Je to hrozná nespravedlnost. Já můžu a <emphasis>ty </emphasis>ne.“</p>

<p>„Ráda bych věděla, kdo <emphasis>tohle </emphasis>stanovil,“ odsekla a pak se jí oči zúžily. „Ty se pokoušíš změnit téma,“ osočila ho.</p>

<p>„Ne, Se'Nedro, už se dávno stalo. Nikam bychom se nedostali. Ty <emphasis>nejsi </emphasis>neplodná a já se s tebou <emphasis>nerozvedu, </emphasis>ať už má kdo copy jak chce dlouhé nebo… no, na tom nesejde.“</p>

<p>Hleděla na něj. „Ach, Garione, ale co když jsem?“ zeptala se tenounce. „Víš, neplodná?“</p>

<p>„To je nesmysl, Se'Nedro. A už o tom nebudeme mluvit.“ Avšak přetrvávající pochybnost v očích rivanské královny jasně ho­vořila o tom, že i když o tom nebudou mluvit, obavy ji neopustí.</p><empty-line /><p><strong>Kapitola dvanáctá</strong></p>

<p>díky ročnímu období bylo Větrné moře neobyčejně hazardním mís­tem a Garion musel čekat celý měsíc, než mohl vyslat posla do Aldurova údolí. Poté zase přišly jako vždy ke konci podzimu sněhové bouře, které uzavřely průsmyky v horách východní Sendarie, a královský posel byl nucen se doslova přebrodit přes algarské pláně. V důsledku všech těchto zdržení dorazili teta Pol, Durnik a Dejruk do zasněženého přístavu v Rivě až těsně před Slavností Stvoření. Durnik přiznal Garionovi, že jen díky náhodnému setkání s paličatým kapitánem Greldikem, který se nebál žádné bouře, co ho jen na moři mohla potkat, se jim vůbec podařilo při­plout. Než začali dlouhý výstup k Citadele, Polgara s divoce vyhlížejícím námořníkem krátce promluvila a Garion si s jistým údivem všiml, že loď ihned zase zvedla kotvy a vyplula zpět na moře.</p>

<p>Polgara jako by si vůbec neuvědomovala závažnost problému, který donutil Gariona pro ni poslat. Jen párkrát s ním o tom krátce promluvila a položila mu pár přímých otázek, po nichž mu zrudly uši. Její pohovory se Se'Nedrou byly o trochu delší, ale opravdu jen o trochu. Garion měl pocit, že než začne něco podnikat, na někoho či něco čeká.</p>

<p>Slavnost Stvoření stála toho roku v Rivě poněkud stranou zájmu. Přes­tože bylo velmi milé, že přibyli i Polgara, Durnik a Dejruk a na slavnosti se k nim připojili, tanul Garionovi na mysli Brandem nastíněný problém natolik, že mu potěšení ze slavnosti zcela zastínil.</p>

<p>Několik týdnů nato vstoupil Garion jednoho usněženého odpoledne do královských komnat a našel Polgaru a Se'Nedru sedět u přívětivého krbu, srkat čaj a tiše spolu rozmlouvat.  Zvědavost, která v něm rostla od příjez­du jejich hostů, se už nedala ovládat.</p>

<p>„Teto Pol,“ začal.</p>

<p>„Ano, drahý?“</p>

<p>„Už jsi tu skoro měsíc.“</p>

<p>„To je už tak dlouho? Jak ten čas utíká, když jsi s lidmi, které máš rad.“</p>

<p>„Ale pořád tu máme malý problém, to přece víš,“ připomněl jí.</p>

<p>„Ano, Garione,“ odpověděla pokojně. „Vím o něm.“</p>

<p>„Takže konečně něco podnikneme?“</p>

<p>„Ne,“ řekla flegmaticky, „zatím ještě ne.“</p>

<p>„Ale, teto Pol, je to důležité. Nechci vypadal, jako že tě nějak pobízím nebo něco podobného, ale… “ bezmocně zmlkl.</p>

<p>Polgara vstala ze svého křesla, přešla k oknu a vyhlédla ven na jejich soukromou zahrádku. Tu pokrýval sníh a dvojice srostlých dubů, které zde Se'Nedra zasadila při jejich svatbě, se pod vahou příkrovu mírně ohýbala. Jednou z věcí, kterým se naučíš, až trochu zestárneš, Garione,“ řekla mu, vážně vyhlížejíc na zasněženou zahradu, „je trpělivost. Všech­no má svůj čas. Vyřešení vašeho problému není zase tak složité, ale ještě k němu nenadešla ta vhodná chvíle.“</p>

<p>„Vůbec ti nerozumím, teto Pol.“</p>

<p>„Pak mi tedy musíš věřit, víš?“</p>

<p>„Ovšemže ti věřím, teto Pol. Já jen…“</p>

<p>„Jen co, drahý?“</p>

<p>„Ale nic.“</p>

<p>Téměř na konci zimy se kapitán Greldik vrátil z jihu. Bouře jeho loď zle pocuchala, a jak nemotorně manévrovala kolem mysu a zamířila k přístavišti, bylo jasné, že nabírá vodu.</p>

<p>„Chvíli jsem si už myslel, že budu asi muset plavat,“ zavrčel bradatý Šerek, když přeskakoval zábradlí. „Kde je tu nejlepší místo, kde bych mohl vytáhnout na břeh tu svoji zbědovanou starou chuděru? Budu jí muset znovu utěsnit dno.“</p>

<p>„Většina námořníků používá tamtu zátoku,“ ukázal mu Garion.</p>

<p>„Jak já <emphasis>nesnáším, </emphasis>když loď přezimuje na břehu,“ posteskl si Greldik hořce. „Kde tu seženu něco k pití?“</p>

<p>„Nahoře v Citadele,“ nabídl Garion.</p>

<p>„Díky. Jo, a přivezl jsem toho hosta, co chtěla Polgara.“</p>

<p>„Hosta?“</p>

<p>Greldik odstoupil, zamžoural na svou loď, aby určil polohu kajuty pro hosty, přešel tam a párkrát bok lodi nakopl. „Jsme tady!“ zařval. Pak se obrátil zpět ke Garionovi. „Vážně nesnáším na palubě ženskou. Nejsem pověrčivý, ale někdy mám dojem, že fakt přitahujou neštěstí - a navíc si pokaždé musíš dávat pozor, jak se chováš.“</p>

<p>„Ty máš na palubě nějakou ženu?“ zeptal se Garion zvědavě.</p>

<p>Greldik nevlídně zavrčel. „Takovou sladkou osůbku, co zřejmě čekala, že jí budeme pořád prokazovat úctu. Jenže když musí celá posádka pořád vylévat vodu z podpalubí, tak na to prostě není čas.“</p>

<p>„Zdráv buď, Garione,“ ozval se z paluby sladký hlásek.</p>

<p>„Xero?“ Garion pohlédl vzhůru do drobné tváře sestřenice své ženy. „Jsi to vážně ty?“</p>

<p>„Ano, Garione,“ odpověděla nevzrušeně rudovlasá dryáda. Byla až po uši zabalena do tlustých teplých kožešin a od úst jí šla pára. „Když jsem obdržela pozvání paní Polgary, přijela jsem co možná nejrychleji.“ Pak věnovala kysele se tvářícímu Greldikovi sladký úsměv. „Kapitáne,“ řekla, „mohli by někteří z vašich mužů přinést ty moje žoky?“</p>

<p>„Prach,“ odfoukl si Greldik. „Plul jsem dva tisíce leguí v tuhé zimě jen proto, abych přivezl nějakou holčičku, dva soudky vody a čtyři žoky pra­chu.“</p>

<p>„Hlíny, kapitáne,“ opravila ho pedantsky Xera, „je to hlína. Víte, je v tom rozdíl.“</p>

<p>„Jsem námořník,“ odsekl. „Pro mě je prach jen prach.“</p>

<p>„Jak myslíte, kapitáne,“ prohlásila Xera odzbrojujícně. „Nyní buďte tak hodný a nechte ty žoky zanést do Citadely - a ty soudky budu rov­něž potřebovat.“</p>

<p>Kapitán s reptáním vydal potřebné rozkazy.</p>

<p>Když se Se'Nedra dozvěděla, že do Rivy připlula její sestřenice Xera, propadla totálnímu nadšení. Unisono si padly do náručí a okamžitě se vydaly hledat Polgaru.</p>

<p>„Mají se moc rády, co?“ poznamenal Durnik. Kovář byl oblečen do kožešin a na nohou měl pár dobře namazaných bot. Krátce po svém pří­jezdu Durnik bez ohledu na skutečnost že je zima na vrcholu, objevil na jedné řece padající z hor velkou tůň plnou vírů a neustále utíkal z města na sever. S překvapujícím sebeovládáním nejprve nejméně deset minut onu ledem sevřenou tůň pozoroval a teprve pak se šel poohlédnout po ry­bářském prutu. A pak nanejvýš šťastně prožil zbytek dne promrskáváním temné zpěněné vody voskovaným provázkem a lesklou třpytkou, pátraje po stříbřitém lososovi, který se někde tam v těch vírech přece musel schovávat. A nejvíce, téměř doopravdy, spatřil Garion tetu Pol rozlícenou na svého manžela jednoho dne, když ho přistihla, jak si s pohvizdováním a prutem přes rameno vykračuje ven z Citadely přímo do spárů zuřící sněhové bouře.</p>

<p>„Co s tím vším mám dělat?“ chtěl vědět Greldik, ukazuje na šest stat­ných námořníků, přivléknuvších Xeřiny žoky a sudy po dlouhém scho­dišti až do ponuré pevnosti, tyčící se vysoko nad městem.</p>

<p>„Aha,“ zarazil se Garion, „ať to prostě složí támhle.“ Ukázal do rohu předpokoje. „Později zjistím, co s tím vlastně naše dámy chtějí podnikat.“</p>

<p>Greldik jen zavrčel. „Dobrá.“ Pak si zamnul ruce. „A teď k tomu pi­tí…“</p>

<p>Garion neměl ani nejmenší představu, co mají jeho žena, její sestřenice a Polgara za lubem. Jejich hovor obyčejně umlkal hned, jak vstoupil do dveří. K jeho překvapení byly čtyři žoky hlíny a dva sudy s něčím, co vy­padalo jako voda, celkem nevšímavě pohozeny do rohu královské ložni­ce. Se'Nedra neoblomně odmítla cokoli vysvětlit, ale pohled, kterým ho obdařila, když se zeptal, proč musejí být tak blízko královského lože, byl nejen tajuplný, ale i mírně necudný.</p>

<p>Asi tak týden či dva po příjezdu Xery se počasí změnilo; vykouklo slunce a teplota se vyšplhala skoro k nule. Krátce před polednem, právě když Garion rozmlouval s drasnijským velvyslancem, váhavě vstoupil do královského kabinetu vyplašený sluha. „Prosím vás. Vaše Veličenstvo,“ zablekotal ten nebožák. „Prosím vás, omluvte mě, že ruším, ale paní Pol­gara mi poručila, abych vás k ní ihned přivedl. Pokoušel jsem se ji pře­svědčit, že vás nesmíme rušit, když máte práci, ale ona…, no, jaksi na tom trvala.“</p>

<p>„Raději jděte, Vaše Veličenstvo, a zjistěte, co chce,“ navrhl drasnijský velvyslanec. „Kdyby paní Polgara dala zavolat mne, už teď bych utíkal ke dveřím.“</p>

<p>„Ale markrabě, ve skutečnosti se jí bát nemusíte,“ řekl mu Garion. „Nikdy by vám neublížila.“</p>

<p>„Rozhodně to netoužím zkusit, Vaše Veličenstvo. O naší záležitosti si můžeme pohovořit kdykoli jindy.“</p>

<p>Garion mírně podrážděn zamířil přes trůnní sál ke dveřím komnat tety Pol. Lehce zaklepal a vešel dovnitř.</p>

<p>„Ach, tady jsi,“ řekla mu rázně. „Už jsem pro tebe chtěla poslat dalšího sluhu.“ Měla na sobě kožešinou lemovaný plášť s protáhlou kápí, kterou měla nasazenou, takže jí rámovala obličej. Za ní stály podobně oblečené Se'Nedra a Xera.  „Chci, aby ses podíval po Durnikovi,“ řekla. „Asi ryba­ří. Najdi ho a přiveď zpět do Citadely. Sežeň nějaký krumpáč a lopatu a potom přijď s Durnikem a nářadím do té malé zahrady za okny vašich komnat.“</p>

<p>Zůstal na ni zírat.</p>

<p>Popohnala ho nepříliš lichotivým gestem. „Šup, šup, Garione,“ dodala, „tento den nebude trvat věčně.“</p>

<p>„Ano, teto Pol,“ odpověděl automaticky. Obrátil se a vyrazil; napůl utíkal. Až skoro na konci chodby si uvědomil, že králem je tady on a lidé by mu takhle rozkazovat <emphasis>pravděpodobně </emphasis>neměli.</p>

<p>Durnik pochopitelně výzvy své ženy okamžitě uposlechl - tedy <emphasis>téměř </emphasis>okamžitě. Přece jen musel ještě naposled nahodit, než pečlivě svinul vla­sec a následoval Gariona zpět do Citadely. Když oba vešli na soukromou zahrádku přiléhající ke královským komnatám, teta Pol, Se'Nedra a Xera tam již byly; stály pod dvojicí prorostlých dubů.</p>

<p>„Tak, teď musíme udělat následující,“ pronesla teta Pol věcně.  „Chtěla bych, abyste kolem těch dvou stromů vykopali asi tak dvě stopy hluboký příkop.“</p>

<p>„Ale - teto Pol,“ namítl Garion, „země je přece zmrzlá. Hloubit se nám bude dost těžko.“</p>

<p>„Proto máte ten krumpáč, drahý,“ odpověděla trpělivě.</p>

<p>„A nebylo by snazší počkat, až půda rozmrzne?“</p>

<p>„Nejspíš, ale musíme to udělat nyní. Garione, kopej.“</p>

<p>„Ale teto Pol, mám tu zahradníky. Mohli bychom pro nějaké poslat.“ Nespokojeně pozoroval lopatu a krumpáč.</p>

<p>„Bude nejlepší, drahý, když to zůstane v rodině. Můžeš začít zrovna tady,“ ukázala.</p>

<p>Garion si jen povzdechl a chopil se krumpáče.</p>

<p>Co následovalo, nemělo ani hlavu ani patu. Garion s Durnikem kopali a odhazovali zmrzlou půdu až do pozdního odpoledne, než konečně vy­hloubili příkop, který jím vymezila teta Pol. Poté do připravené díry vy­sypali ony čtyři žoky hlíny, sešlapali ji a černý humus hojně zalili vodou z inkriminovaných dvou sudů. Nakonec jim teta Pol nařídila, ať všechno opět pokryjí sněhem.</p>

<p>„Rozumíš vůbec něčemu?“ zeptal se Garion Durnika, když na nádvoří vraceli nářadí do zahradnické dílny poblíž stájí.</p>

<p>„Ne,“ přiznal Durnik, „ale jsem si jistý, že ví, co dělá.“ Pohlédl na ve­černí oblohu a jen si povzdechl. „Asi je už trochu pozdě, než abych se vrátil zpátky ke svojí tůni,“ poznamenal smutně.</p>

<p>Teta Pol a obě dívky navštěvovaly denně zahradu, ale Garionovi se ni­kdy nepodařilo zjistit, co tam vlastně dělají, a v příštím týdnu ho na jiné myšlenky přivedlo náhlé zjevení se dědečka, Belgarata Čaroděje. Mladý král seděl ve své studovně s Dejrukem, jenž mu podrobně líčil, jak cvičí koně, kterého mu před několika lety Garion dal, když se dveře naprosto mimo dvorskou etiketu náhle s třeskem rozlétly a dovnitř vkráčel Belgarat, očividně zchvácený cestováním a s tváří jako bouřkový mrak.</p>

<p>„Dědečku!“ vykřikl Garion a vyskočil. „Kde se…“</p>

<p>„Mlčet a sednout!“ zařval na něj Belgarat.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Poslechni mě. Musíme si promluvit, Garione - tedy,<emphasis> já </emphasis>budu mluvit a <emphasis>ty </emphasis>budeš poslouchat.“ Odmlčel se, jako by jen s největší námahou ovlá­dal stále narůstající vztek. „Máš vůbec alespoň tušení, cos to vlastně na­páchal?“ dostal ze sebe konečně.</p>

<p>„Já? O čem to mluvíš, dědečku?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Mluvíme o tvém malém pyrotechnickém představení v Mimbre,“ opáčil mrazivě Belgarat. „O té tvojí nevhodné bouři.“</p>

<p>„Dědečku,“ vysvětloval co nejmírumilovněji Garion, „oni byli na po­kraji války. A zachvátila by nejspíše celou Arendii. Sám jsi přece řikal, že nic podobného nechceme. Tak jsem ji zastavil.“</p>

<p>„Garione, nemluvíme o tvých pohnutkách. Mluvíme o tvých meto­dách. Co tě napadlo použít bouři?“</p>

<p>„Přišlo mi to jako nejlepší způsob, jak získat jejich pozornost.“</p>

<p>„A to sis nedokázal vymyslet nic jiného?“</p>

<p>„Dědečku, oni právě začínali útok. Neměl jsem čas, abych zvažoval nějaké alternativy.“</p>

<p>„A neříkal jsem ti pořád znovu a znovu, že s počasím si nesmíme za­hrávat?“</p>

<p>„Ano - ale tohle byl stav nouze.“</p>

<p>„Pokud si myslíš, že <emphasis>tohle </emphasis>byl stav nouze, tak jsi měl vidět tu sněhovou bouři, cos poslal svou pošetilostí do Údolí - a ty hurikány, co se přehna­ly Východním mořem - nemluvě o období sucha a tornádech, které jsi vyvolal po celém světě. To nemáš vůbec žádný smysl pro zodpověd­nost?“</p>

<p>„Ale já nevěděl, že můžu zavinit všechno tohle,“ Garion byl v šoku.</p>

<p>„Hochu, ale to prostě vědět musíš!“ zařval na něho nečekaně Belgarat s tváří zkřivenou hněvem. „Mně a Beldinovi trvalo šest měsíců neustálého cestování a - jen bozi, vědí - kolik úsilí, abychom dali všechno do po­řádku. Uvědomuješ si, že se ti tou svou jedinou nerozvážnou bouřkou téměř podařilo změnit podnebí celé planety? A že by ta změna byla glo­bální pohromou?“</p>

<p>„Jednou krátkou malou bouřkou?“</p>

<p>„Ano, jednou krátkou malou bouřkou,“ řekl Belgarat kousavě. „Tvoje jedna krátká malá bouřka v pravý čas a na pravém místě málem změnila podnebí na příštích několik tisíciletí - a na celém světě - ty jeden pi­tomče!“</p>

<p>„Dědečku,“ zaprotestovat Garion.</p>

<p>„Víš, co znamená pojem, 'doba ledová'?“</p>

<p>Garion zavrtěl rozpačitě hlavou.</p>

<p>„Je to období, kdy poklesne průměrná teplota - jen <emphasis>o </emphasis>trochu. Ale da­leko na severu to způsobí, že sníh v létě už neroztaje. Hromadí se tam, rok za rokem. Zformují se ledovce a ty začnou postupovat stále více a ví­ce na jih. Za pár set let tak mohlo tvé malé představení způsobit, že by se ledová zeď vysoká asi dvě stě stop posunula až do drasnijských mokřin. Pohřbil bys tak Boktor a Val Alorn pod pevným ledem, idiote. Tohle jsi chtěl?“</p>

<p>„Ovšemže ne, dědečku, namouduši mě to vůbec nenapadlo. Kdybych to jen tušil, nikdy bych to neudělal.“</p>

<p>„To by určitě dokonale uklidnilo ty miliony lidí, které jsi skoro pohřbil v ledu,“ odsekl Belgarat se sžíravým sarkasmem. „Už to <emphasis>nikdy </emphasis>nedělej! Ať už tě ani <emphasis>nenapadne </emphasis>si s něčím zahrávat, dokud si nebudeš absolutně jistý, že o tom víš všechno, co máš vědět. A dokonce i pak bude lepší, když to necháš na pokoji.“</p>

<p>„Ale… ale… ty a teta Pol jste přece přivolali ten déšť v Lese dryád,“ namítl Garion defenzivně.</p>

<p>„Ale my jsme věděli, co děláme,“ zařval Belgarat jako na lesy. „Nic jsme neriskovali.“ Pak se stařec s ohromným vypětím opět ovládl. „Garione, s počasím už nikdy nic nepodnikej - alespoň do té doby, než budeš mít za sebou minimálně tisíc let studia.“</p>

<p>„Tisíc let!“</p>

<p>„Minimálně. V tvém případě raději dva tisíce let. Zdá se, že máš ohromné štěstí. Vždycky se ti podaří být v nesprávnou dobu na nespráv­ném místě.“</p>

<p>„Už to nikdy neudělám, dědečku,“ sliboval Garion překotně, otřásaje se při pomyšlení na tyčící se ledové stěny, jak se nezadržitelně sunou světem.</p>

<p>Belgarat mu ještě věnoval dlouhý hněvivý pohled a pak to nechal být. Později, když opět nabyl svého klidu, rozložil se s korbelem piva do křesla u krbu. Garion znal svého dědečka natolik dobře, aby si byl vědom toho, že pivo starce zklidňuje, proto hned jak prvotní výbuch přešel, moudře pro nějaké poslal. „Jak pokračují tvoje studia, chlapče?“ zeptal se starý čaroděj.</p>

<p>„Měl jsem teď málo času, dědečku,“ odpověděl provinile Garion.</p>

<p>Belgarat do něj zabodl chladný pohled a Garion jasně viděl, jak mu na krku začínají nabíhat žíly; jasný to příznak, že se v starci opět začíná vařit krev.</p>

<p>„Je mi to líto, dědečku,“ pospíšil si s omluvou. „Od nynějška si na studium nějaký čas <emphasis>udělám.“</emphasis></p>

<p>Belgarat na okamžik vytřeštil oči. „Opovaž se,“ vpadl rychle. „Už jsi nadělal spoustu potíží s počasím. Jestli si něco začneš s časem, tak ani sami bohové nebudou schopni předpovědět důsledky.“</p>

<p>,Ale ne, já se asi nevyjádřil jasně, dědečku.“</p>

<p>„Tak se jasně vyjadřuj. Víš, tohle není vhodné téma pro nějaké nedo­rozumění.“ Pak soustředil svou pozornost na Dejruka. „A kde se tu bereš ty, chlapče?“ zeptal se.</p>

<p>„Jsou zde Durnmik a Polgara,“ odpověděl Dejruk. „A mě vzali s sebou.“</p>

<p>„Polgara je tady?“ Belgarat se zatvářil překvapeně.</p>

<p>„Požádal jsem ji, aby přijela,“ vysvětlil mu Garion. „Je tu jeden malý problém, který mi pomáhá vyřešit - alespoň si <emphasis>myslím, </emphasis>že mi ho pomáhá vyřešit. Chová se totiž dost záhadně.“</p>

<p>„Někdy věci příliš dramatizuje. Čeho se vlaslně ten problém týká?“</p>

<p>„No…“ Garion pohlédl na Dejruka, který oběma naslouchal s uctivým zájmem. Garion se trochu začervenal. „To… noo… se týká… ee… dědice rivanského trůnu,“ vysvětloval delikátně.</p>

<p>„A jaký je tu problém?“ zeptal se Belgarat nechápavě. „Dědicem ri­vanského trůnu jsi přece ty.“</p>

<p>„Ne, myslím svého nástupce.“</p>

<p>„Pořád v tom nevidím žádný problém.“</p>

<p>„Dědečku, žádný není - alespoň doposud.“</p>

<p>„Není? Hochu, co tu vlastně děláš?“</p>

<p>„Nechme toho,“ vzdal se Garion.</p>

<p>Když konečné nadešlo jaro, Polgařino zaujetí dvěma srostlými duby se stalo absolutním. Přinejmenším tucetkrát denně zašla na zahradu, aby puntičkářsky prozkoumala každou jejich větévku, jestli už neraší. Když se už konečky větví začaly nalévat pupeny, objevil se jí na tváři výraz zvláštního uspokojení. Znovu se ona i dvě dívky, Se'Nedra i Xera, začaly nimrat v zemi. Garion shledal všechny tyto botanické záležitosti dosti matoucími -  dokonce mu i trochu lezly na nervy. Koneckonců požádal Polgaru, aby přijela do Rivy ohledně mnohem závaznějšího problému.</p>

<p>S prvním oteplením se Xera vrátila domů do Lesa dryád. Zanedlouho poté i teta Pol chladně oznámila, že s Durnikem a Dejrukem rovněž brzy odjedou. „A vezmeme s sebou i otce,“ prohlásila, prohlížejíc si nespoko­jeně starého čaroděje, který jen pil pivo a vztekle se hádal s Brandovou neteří, červenající se lady Arellou.</p>

<p>„Ale, teto Pol,“ zaprotestoval Garion, „co bude s tím naším malým… ee… problémem, co máme se Se'Nedrou?“</p>

<p>„A co by mělo být, drahý?“</p>

<p>„Nic s tím neuděláš?“</p>

<p>„Už jsem udělala, Garione,“ odpověděla mírně.</p>

<p>„Teto Pol, vždyť jsi strávila veškerý čas v té zahradě.“</p>

<p>„Ano, drahý, vím.“</p>

<p>Garion se v tom snažil ještě několik týdnů po jejich odjezdu vyznat. Dokonce si i začal myslet, jestli snad tetě Pol jejich problém nevysvětlil nějak špatně a jestli ho vůbec pochopila.</p>

<p>Když bylo jaro v plném květu a louky okolo města se zářivě zazelena­ly, sem tam okrášleny barevnými skvrnkami divokých květin, začala se Se'Nedra chovat podivně. Často ji našel sedět v jejich zahradě, jak hledí se zvláštním a něžným výrazem na své srostlé duby, a velmi často byla úplně pryč z Citadely; vracela se navečer doprovázena lady Arellou a ověšena divokými květy. Před každým jídlem usrkávala ze stříbrného fla­kónku a dělala přitom hrozné obličeje.</p>

<p>„Co to piješ?“ zeptal se jí jednoho rána zvědavě.</p>

<p>„Je to druh tonika,“ odpověděla, otřásajíc se. „Jsou v tom dubové pu­peny a chutná naprosto příšerně.“</p>

<p>„Tak tohle ti připravila teta Pol.“</p>

<p>„Jak to víš?“</p>

<p>„Všechny její léky chutnají hrozně.“</p>

<p>„Hm,“ souhlasila nepřítomně. Pak se na něj zamyšleně podívala. „Budeš mít dnes hodně práce?“</p>

<p>„Ani ne. Proč?“</p>

<p>„Myslela jsem, že bychom se mohli zastavit v kuchyni, vzít si nějaké maso, chléb a sýr a pak strávit den někde v lese.“</p>

<p>„V lese? A proč?“</p>

<p>„Garione,“ řekla s nádechem podráždění, „byla jsem v tomhle starém strašidelném hradu zavřená celou zimu. Ráda<emphasis> </emphasis>bych si užila trochu slunce a čerstvého vzduchu - a moc bych ráda aby byla kolem mne vůně stromů a květin místo pachu vlhkých zdí.“</p>

<p>„A proč nejdeš s Arellou? Nebudu asi moct být pryč celý den.“</p>

<p>Popuzeně se na něj podívala. „Právě jsi řekl, že nemáš na práci nic dů­ležitého“</p>

<p>„To nikdy nevíš. Něco se může objevit.“</p>

<p>„Tak to počká,“ procedila se zaťatými zuby.</p>

<p>Garion po ní střelil pohledem a okamžitě rozpoznal blížící se nebez­pečí; odpověděl jí proto co nejmírumilovněji. „Myslím, že máš pravdu, drahá. Nevidím jediný důvod, proč bychom si nemohli udělat společný výlet. Můžeme se zeptat Arelly - a možná i Kaila - jestli by nechtěli jít s námi.“</p>

<p>„Ne, Garione,“ řekla pevně.</p>

<p>„Ne?“</p>

<p>„Rozhodně ne.“</p>

<p>A tak krátce po snídani vyšel rivanský král ruku v ruce se svou drob­nou královničkou a s vrchovatě naloženým košíkem z Citadely; přešli ši­rokou louku za městem a vstoupili do nesouvislého stínu stromů, příkře stoupajících k jiskřícím se vrchům se sněhovými čepicemi, jež tvořily páteř ostrova</p>

<p>Když se dostali do lesa, ze Se'Nedřiny tváře zmizely všechny stopy rozladění. Jak tak kráčeli mezi vysokými borovicemi a jedlemi, trhala di­voké květiny a vila z nich pro sebe věneček. Ranní slunce se prodíralo skrz větve a zdobilo lesní půdu pokrytou mechem zlatavým světlem a modravými stíny. Pryskyřičná vůně vysokých jehličnanů byla silná a ptáci poletovali a kroužili mezi vysokými, sloupům podobnými kmeny, zpívajíce chorál na oslavu slunce.</p>

<p>Po chvíli našli paseku, mechem orostlou světlinu obklopenou kolem dokola stromy; protékal skrz ni potůček a bublal a zpíval si, jak překoná­val ohlazené oblázky a spadal do zářivé lesní tůně; stála u ní nehybně laň s něžnýma očima.  Pozvedla hlavu od zurčící vody, která jí obtékala štíhlé hnědé nohy, bez bázně si je prohlédla a pak odběhla zpět do lesa, kopýtka jí zvonila na kamenech a ocásek jí jen jen poletoval.</p>

<p>„Ach, to je přesně ono,“ prohlásila Se'Nedra a pousmála se. Pak si sedla na okrouhlý kámen a začala si zouvat botky.</p>

<p>Garion položil na zem košík, protáhl se a cítil, jak z něj všechny <emphasis>ty </emphasis>sta­rosti uplynulých několika týdnů pomalu opadávají. Jsem rád, žes tohle vymyslela,“ řekl, uvelebuje se na sluncem prohřátý mech. „Byl to skvělý nápad.“</p>

<p>„Přirozeně,“ odpověděla. „Všechny moje nápady jsou skvělé.“</p>

<p>„No, to je zase trochu silné tvrzení.“ Pak ho něco napadlo. „Se'Nedro,“ ozval se.</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Už dávno se tě chci na něco zeptat. Všechny dryády mají jména začí­nající na „X“, že?  Xera, Xantha - a podobně.“</p>

<p>„To je náš obyčej,“ odpověděla a dále si odmotávala řemínky na opáncích.</p>

<p>„A proč tak nezačíná i tvoje? Víš, s X?“</p>

<p>„Začíná.“ Sundala si jednu botku. „Tolnedřané je jen vyslovují trochu jinak, to je všechno. Proto je i foneticky přepsali. Dryády moc nepíšou ani nečtou, proto tomu nevěnují příliš pozornost.“</p>

<p>„X'Nedra?“</p>

<p>„Skoro dobře. Ale to X je ještě měkčí.“</p>

<p>„Víš, už dlouho mi to vrtalo hlavou.“</p>

<p>„A proč ses tedy nezeptal?“</p>

<p>„Ani nevím. Prostě jsem se k tomu nikdy nedostal.“</p>

<p>„Všechno má nějaký svůj důvod, Garione,“ poučila ho, „ale nikdy ho neodhalíš, když budeš mlčet.“</p>

<p>„Teď jako kdybych slyšel tetu Pol.“</p>

<p>„Ano, drahý, já vím.“ Usmála se, odkopla druhou botku a spokojeně zavrtěla nožkama.</p>

<p>„Proč ses zula?“ zeptal se líně.</p>

<p>„Ráda cítím pod nohama mech - a myslím, že si za chviličku i zapla­vu.“</p>

<p>„Je moc studená. Ten potok teče přímo z ledovce.“</p>

<p>„Trocha ledové vody mi neuškodí.“ Pokrčila rameny. Pak, skoro jako natruc, se postavila a začala si svlékat šaty.</p>

<p>„Se'Nedro! Co když někdo půjde kolem?“</p>

<p>Uchichtla se. „No a co? Kvůli nějaké etiketě si přece nepromáčím šaty. Garione, nebuď takový suchar.“</p>

<p>„Nejsem. Já jen…“</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Ale nic.“</p>

<p>Lehce vběhla do tůně a nadšeně zakvičela jak ji zamrazila ledová vo­da. Pak dlouhým dokonalým skokem zmizela pod hladinou jezírka, podplavala je na druhou stranu, kde z křišťálově průzračné vody vyčnívala mechem obrostlá kláda, a s rozpustilým úsměvem a záplavou mokrých vlasů se opět vynořila. „Tak co?“ zavolala na něj.</p>

<p>„Jak co?“</p>

<p>„Copak nepůjdeš taky?“</p>

<p>„Ovšemže ne.“</p>

<p>„Zdaž mocný Nejvyšší vládce Západu strach ze studené vody má?“</p>

<p>„Mocný Nejvyšší vládce Západu má příliš rozumu, než aby se pro tro­chu cákání nachladil.“</p>

<p>„Garione, ty jsi už úplně zkostnatěl. Odlož korunu a uvolni se.“</p>

<p>„Žádnou korunu přece nemám.“</p>

<p>„Tak odlož něco jiného.“</p>

<p>„Se'Nedro!“</p>

<p>Opět zazněl její perlivý smích a začala kopat holýma nožkama, vysíla­jíc sprchu zářivých kapek blyštících se v dopoledním slunci jako déman­ty. Pak si lehla na záda a vlasy se jí rozprostřely po hladině jezírka jako vějíř barvy mědi. Věneček z květin, který si předtím upletla, odplul stra­nou a uvolněné květiny se rozptýlily a pohupovaly na vlnkách.</p>

<p>Garion se usadil na drn mechu a zády se pohodlně opřel o kmen stro­mu. Slunce hřálo a vzduch naplňovala vůně stromů, trávy a květin. Větřík přinášel slanou vůni moře a kýval zelenými větvemi vysokých jedlí okolo mýtiny a zářící slunce vrhalo na měkkou půdu barevné skvrny.</p>

<p>Zatoulaný motýl, na křídlech pestrý vzor modré a zlaté, slétl odněkud z větví do plného slunce. Přiváben ať už barvou, vůní nebo nějakým jiným, tajemnějším podnětem, prolétl čistým vzduchem k tůni a ke květinám, které se v ní vznášely, a každou z nich pohladil křídly. Se'Nedra, tajíc dech vzrušením, pomalu ponořila hlavu pod vodu, až nad hladinou zůstal jen její obličej. Motýl pokračoval ve svém podivném zkoumání a stále ví­ce se přibližoval k čekající královně. A pak se zatřepetal nad ní a jako v extázi ji hladil mávajícími křídly po rtech.</p>

<p>„To je pěkné,“ rozesmál se Garion. „Moje manželka mi zahýbá s motýly.“</p>

<p>„Udělám všechno, jen abych dostala polibek,“ odpověděla a věnovala mu šibalský pohled.</p>

<p>„Jestli chceš polibky, obstarám je sám,“ nabídl.</p>

<p>„To je zajímavý nápad. Myslím, že bych právě teď jeden chtěla. Zdá se, že můj druhý milenec ztratil zájem.“ Ukázala za motýlem, který odlétl ke kládě poblíž jezírka, usadil se na ní a střídavě roztahoval a sklapoval křídla. „Tak pojď, Garione, a polib mě.“</p>

<p>„Ale jsi uprostřed tůně a v největší hloubce,“ namítl.</p>

<p>„Vážně?“</p>

<p>„Myslím, že asi nechceš vylézt ven.“</p>

<p>„Garione, nabídls mi polibky. Nestanovils žádné podmínky.“</p>

<p>Garion si povzdechl, vstal a začal se svlékat. „Oba toho budeme lito­vat,“ prorokoval. „Nachlazení trvá v létě i několik měsíců.“</p>

<p>„Garione, vždyť nenachladneš. Tak už pojď.“</p>

<p>Zasténal a hrdinně vkročil do ledové vody. „Se'Nedro, jsi krutá žena,“ obvinil ji, mžikaje nad šokujícím chladem.</p>

<p>„Nebuď takové děcko. Pojď ke mně.“</p>

<p>Drkotaje zuby, brodil se vodou k ní a přitom si o velký kámen narazil prst. Když k ní dorazil, ovinula mu kolem krku vlhké ručky a přisála své rty k jeho. Její polibek se prodlužoval a trochu ho to vyvedlo z rovnová­hy. Pak se zlomyslně usmála, ucítil, jak se její rty přitiskly ještě více, a náhle bez nejmenšího varování zvedla nohy a její váha ho stáhla pod hladinu,</p>

<p>Když se vynořil, kuckal a klel zároveň.</p>

<p>„To byla legrace,“ hihňala se.</p>

<p>„Ani ne,“ reptal. „Utonutí nepatří k mým oblíbeným sportům.“</p>

<p>Přešla to bez povšimnutí. „Teď, když už jsi stejně mokrý, můžeme si zaplavat.“</p>

<p>Asi tak čtvrt hodiny plavali sem a tam a pak vylezli z jezírka; třásli se a měli promodralé rty.</p>

<p>„Garione, rozdělej oheň,“ řekla Se'Nedra a drkotala zuby.</p>

<p>„Nemám tu žádný troud ani křesadlo,“ namítl.</p>

<p>„Tak ho rozdělej jinak.“</p>

<p>„A jak jinak?“ zeptal se nechápavě.</p>

<p>„Však víš…“ udělala iluzionistické gesto.</p>

<p>„Aha, úplně jsem zapomněl.“</p>

<p>„Honem, Garione. Jinak zmrznu.“</p>

<p>Nasbíral pár suchých větví, vyčistil kousek země od mechu a soustředil svou vůli na připravenou hraničku. Nejprve začal vystupovat slabý oblak kouře, pak vyšlehly jasně oranžové plameny. Za pár minut už praskal pěkný malý ohýnek hned vedle drnu mechu, na němž se třásla Se'Nedra.</p>

<p>„No, už je to mnohem lepší,“ uspokojila se a natáhla k ohni ruce. „Jste velice užitečnou osobou, kterou je užitečné mít po boku, můj pane.“</p>

<p>„Děkuji, má paní. Zvážila by moje paní návrh trochu se obléci?“</p>

<p>„Nikoli, dokud neoschne. Naprosto nesnáším oblékání suchých šatů na mokré tělo.“</p>

<p>„Doufejme, že nikdo nepůjde kolem. Skutečně nejsme oblečeni zrovna do společnosti.“</p>

<p>„Garione, ty jsi tak konvenční.“</p>

<p>„Taky si myslím,“ připustil.</p>

<p>„Proč si nelehneš sem vedle mě?“ pozvala ho. „Je tu mnohem tepleji.“</p>

<p>Nenapadl ho jediný důvod, proč by měl odmítnout, a tak se uložil k ní do prohřátého mechu.</p>

<p>„Tak vidíš,“ zapředla a objala ho kolem krku. „Není tu o moc pěkně­ji?“ Políbila ho - vášnivým polibkem, při kterém se mu zrychlil dech a srdce rozbušilo.</p>

<p>Když posléze její objetí povolilo, rozhlédl se nervózně po mýtině. Jeho pohled zachytil poblíž břehu tůně třepotaný pohyb. Zakašlal a zatvářil se mírně rozpačitě.</p>

<p>„Co se děje?“ zajímala se.</p>

<p>„Myslím, že nás ten motýl pozoruje,“ řekl a mírně se začervenal.</p>

<p>„To je v pořádku.“ Usmála se, znovu ho objala a začala líbat.</p>

<p>Svět se toho roku při pozvolném přechodu jara do léta zdál neobvykle poklidný. Rebelie Vorduů pod nájezdy obrněných mimbratských „lupičů“ zašla na úbytě, rod Vorduů nakonec kapituloval a s přímo pří­kladnou ponížeností žadonil, aby byl přijat zpět do impéria.  Nebyli sice nijak nadšeni z Varanových výběrčích daní, ale všichni vyšli do ulic, aby přivítali vracející se legie.</p>

<p>Zprávy z Kthol Murgosu byly jako vždy útržkovité, nicméně se zdálo, že situace na dálném jihu zůstává i nadále ve slepé uličce, kdy Malloreánci Kal Zakata drží planiny a Urgitovi Murgové se nedobytně opevnili v horách.</p>

<p>Pravidelné zprávy, dodávané Garionovi drasnijskou tajnou službou, se zdály naznačovat, že znovuobnovený Medvědí kult se omezuje na drob­nou záškodnickou práci na venkově.</p>

<p>Garion tuto přestávku v ustavičných krizích velice uvítal, a protože neměl nic nutného na práci, chodil pozdě spát a někdy si dovolil přepych povalovat se v posteli ještě dvě tři hodiny po východu slunce.</p>

<p>Jednoho takového rána někdy v polovině léta měl naprosto skvělý sen. Skákali se Se'Nedrou ve stodole Faldorova statku z patra dolů, do kupky sena. Probuzení však bylo kruté, neboť jeho žena náhle vyskočila z poste­le a utíkala do sousední místnosti, kde začala prudce a hlasitě zvracet.</p>

<p>„Se'Nedro!“ vykřikl, vyskočil rovněž z postele a spěchal za ní. „Co to děláš?“</p>

<p>„Zvracím,“ odpověděla a zvedla k němu pobledlou tvář od umývadla, které si držela v klíně.</p>

<p>„Je ti špatně?“</p>

<p>„Ne,“ protáhla sarkasticky. „Zvracím jen pro své potěšení.“</p>

<p>„Hned pošlu pro nějakého lékaře,“ ujistil ji a natáhl se po šatech.</p>

<p>„Nech toho.“</p>

<p>„Ale je ti špatně.“</p>

<p>„Přirozeně, že je, ale k tomu nepotřebuju žádného doktora.“</p>

<p>„Se'Nedro, to nedává žádný smysl. Jestli ti je špatně, potřebuješ přece doktora.“</p>

<p>„Mně ale má být špatně,“ prozradila mu.</p>

<p><emphasis>„Cože?“</emphasis></p>

<p>„Garione, copak to nechápeš? Nejspíš mi teď bude špatně každé ráno, a pár měsíců.“</p>

<p>„Se'Nedro, vůbec tí nerozumím.“'</p>

<p>„Protože jsi neuvěřitelně nechápavý. Ženám v mém stavu bývá ráno <emphasis>vždycky </emphasis>špatně.“</p>

<p>„V tvém stavu? V jakém stavu?“</p>

<p>Zoufale obrátila oči v sloup. „Garione,“ pronesla s přímo demonstrativní trpělivostí, „vzpomínáš si ještě na ten náš malý problém z podzimu? Ten problém, kvůli kterému jsme museli poslat pro paní Polgaru?“</p>

<p>„No… ano.“</p>

<p>„To jsem ráda. Tak ten problém už nemáme.“</p>

<p>Zíral na ni a pomalu mu vše začalo docházet. „To jako…?“</p>

<p>„Ano, miláčku,“ řekla s chabým úsměvem. „Budeš otcem. Ale teď mě omluv; myslím, že budu ještě zvracet.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola třináctá</strong></p>

<p>nesouvisely spolu bez ohledu na to, jak dlouho Garion převracel a kombinoval smysl těch dvou pasáží, nedokázal najít jediný způsob, jak by je mohl dát do souvislosti. Kromě faktu, že zřejmě popisovaly stejné časové období, vedly obě prostě opačným směrem. Venku bylo zlatavé podzimní ráno, ale zaprášená knihovna se jevila jaksi ponurá, chladná a nepohostinná.</p>

<p>Garion se nepokládal za žádného učence a k úkolu, který mu zadal Belgarat, přistupoval s jistou nechutí. Již pouhé množství dokumentů, jimiž se musel pročíst, ho dohánělo k zoufalství a tato setmělá malá studovna se svým pachem prastarých svitků a zplesnivělých kožených pouzder na něj působila depresivně. Ale mno­hokrát předtím už dělal nepříjemné věci, takže přestože ze svého úkolu neměl žádnou radost, zodpovědně trávil v této téměř trestanecké cele nejméně dvě hodiny denně a hmoždil se se starými knihami a svitky, napsanými často jen velmi obtížně čitelným ru­kopisem. Koneckonců, usoudil, je to pořád lepší než čistit hrnce v kuchyni.</p>

<p>Zaskřípal zuby a položil si na stůl vedle sebe oba svitky, aby je ještě jednou porovnal. Četl pomalu a nahlas, doufaje, že alespoň sluchem za­chytí to, co přehlédl zrak. Darinský kodex se zdál relativně jasný a sro­zumitelný. „Hle,“ řikalo se v něm, „toho dne, kdy Aldurův Orb zaplane rudým ohněm, zjeveno bude jméno Dítěte Temnoty. Střežte dobře syna Dítěte Světla, neboť nebude míti bratra. A stane se, že to, co kdysi tvořilo jednotu a nyní je rozděleno, bude opět spojeno a po tomto spojení jeden z nich přestane existovat“</p>

<p>Orb skutečně zrudl a jméno Dítěte Temnoty - Zandramase - bylo zjeveno. To, co se odehrálo, tedy souhlasilo. Informace, že syn Dítěte Světla - jeho syn - nebude mít žádného bratra, Gariona trochu znepo­kojila.  Nejprve to pochopil tak, že budou mít se Se'Nedrou jen jediné dítě, ale čím více o tom přemýšlel, tím více si uvědomoval, že v tomto ohledu je zřejmě na omylu. Říkalo se zde jen, že bude mít pouze jediného syna. Nic se zde nepsalo o dcerách. A čím více o tom přemýšlel, tím více ho těšilo pomyšlení na celé klubko štěbetajících holčiček ochomýtajících se mu kolem nohou.</p>

<p>Ale poslední část - ta o dvou, co kdysi byli jedním - mu zatím opravdu nedávala žádný smysl, nicméně si byl naprosto jist, že jednou bude.</p>

<p>Ve žlutém světle svíček se nyní soustředil na řádky Mrinského kodexu, ukazuje si prstem. Ještě jednou, pomalu a pozorně, je četl. „A Dítě Světla se střetne s Dítětem Temnoty a přemůže ho…“ To jasně hovořilo o jeho střetnutí s Torakem.  „…a Temnota prchne.“ Temné Proroctví <emphasis>skutečně </emphasis>prchlo, když Torak zemřel. „Ale vězte: kámen, spočívající v srdci Svět­la…“ očividně Orb, „…bude…“ Na tomto místě bylo jedno slovo jakoby slité v kaňku. Garion se zamračil a pokusil se odhadnout, jaké slovo se pod tou nepravidelnou skvrnou inkoustu může skrývat. Jak na ni hleděl, zachvátila ho zvláštní únava, jako by se úsilí odstranit tu skvrnu a spatřit, co se skrývá pod ní, rovnalo úsilí pohnout horou. Pokrčil rameny a po­kračoval, „…a toto střetnutí odehraje se na místě, jež není více, a zde bude provedena volba.“</p>

<p>Nad tímto posledním úryvkem se mu chtělo zoufalstvím výt. Jak by se mohlo nějaké střetnutí - nebo cokoliv jiného - odehrávat na místě, kte­ré už není? A co znamenalo to slovo „volba“? Jaká volba? Čí volba? Volba mezi čím?</p>

<p>Zaklel a přečetl to znovu. Opět pocítil onu zvláštní malátnost, když mu oči padly na tu skvrnu. Pokrčil rameny a pokračoval. Ať už to slovo pod kaňkou znamená cokoliv, je to pouze jedno slovo; a jediné slovo nemůže být zase <emphasis>tak </emphasis>důležité. Podrážděně odložil svitek stranou a posoudil vše z jiného úhlu. Nejpravděpodobnější vysvětlení bylo, že ta skvrna stejně ja­ko mnoho jiných označuje místo, kde se prostě naplno projevila proslulá jurodivost mrinského proroka. Jiná možnost byla, že tato kopie není zcela přesná. Písař, jenž ji opisoval, možná nechtěně jednu nebo dvě řádky pře­skočil, když udělal tu kaňku. Garion si vzpomněl, jak jednou udělal něco podobného a změnil tak dokonale mírumilovné vyhlášení na hrozivě znějící notu, kde se prakticky jmenoval vojenským diktátorem veškerých království na této straně Východní pukliny. Když svou chybu náhodně objevil, nespokojil se s pouhým vymazáním inkriminovaných řádek, ale celý rozklepaný hrůzou pergamen spálil, aby se ujistil, že ho nikdo nikdy nespatří.</p>

<p>Vstal, protáhl unavené svaly a přešel k malému zamřížovanému oknu knihovny. Podzimní obloha byla zářivé modrá. Pár posledních týdnů byly v noci mrazíky a horské louky nad městem ráno jiskřily jinovatkou. Ale dny byly stále teplé a slunečné. Pohlédl na slunce, aby odhadl, kolik je hodin. V poledne přislíbil audienci knížeti Valgonovi, tolnedřanskému velvyslanci, a nechtěl přijít pozdě. Teta Pol zdůrazňovala důležitost do­chvilnosti a Garion se vždy snažil, aby byl všude včas.</p>

<p>Obrátil se zpět ke stolu a zamyšleně převinul oba svitky, snaže se na­posled rozlousknout problém odporujících si pasáží. Pak sfoukl svíčky a opustil knihovnu; dveře za sebou pečlivě zavřel.</p>

<p>Valgon byl jako vždy únavný. Garion si uvědomoval, že tolnedřanské povaze je vrozena okázalost, díky níž nejsou schopni říci to, co chtějí, bez nespočetných kudrlinek. Toho dne se jejich rozhovor týkal „priorizace“ vykládání obchodních korábů v rivanském přístavu. Valgon byl na slovo „priorizace“ nesmíme hrdý a všemožně se snažil, aby je použil v každé větě nejméně jednou. Podstatou Valgonova slyšení se zdála být žádost - anebo požadavek - aby tolnedřanští obchodníci měli vždy přednost v kapacitně poněkud omezených výkladištích zboží pod městem.</p>

<p>„Můj milý Valgone,“ začal Garion, hledaje nějaký diplomatický způ­sob, jak odmítnout. Jsem přesvědčen, že tato záležitost si vyžaduje…“ Zmlkl a vzhlédl, neboť velké vyřezávané dveře do trůnního sálu se prud­ce otevřely.</p>

<p>Jeden z obřích šedě oděných gardistů, stojících na čestné stráži před trůnním sálem vždy, když měl Garion zasedání, vstoupil dovnitř, odkašlal si a oznámil hlasem, který bylo nejspíše slyšet až na druhém konci ostro­va. „Její královské Veličenstvo, rivanská královna Se'Nedra. imperiální princezna Tolnedřanského císařství, vrchní velitelka armád Západu a milovaná manželka Jeho Veličenstva Belgariona Rivanského, Bohobijce, Pána Západního moře a Nejvyššího vládce Západu!“</p>

<p>Se'Nedra, drobná, leč majestátní, vzápětí vstoupila dovnitř, ramínka nikterak nenachýlená pod tíhou všech těch obrovských titulů. Měla na sobě zelené sametové šaty pod hrudí nabírané, aby zakryly rostoucí bříš­ko, a oči ji uličnicky jiskřily.</p>

<p>Valgon se otočil a hluboce poklonil.</p>

<p>Se'Nedra se dotkla gardistovy paže, stoupla si na špičky a něco mu za­šeptala. Voják přikývl, obrátil se zpět ke trůnu v čele sálu a znovu si od­kašlal. Jeho Výsost princ Kheldar z Drasnie, synovec milovaného po­sledního krále Rhodara a bratranec krále Khevy, Pána Severního pome­zí!“</p>

<p>Garion překvapeně povstal z trůnu.</p>

<p>Silk vstoupil navýsost vznešeně. Kabátec zářil zámožnou perlovou šedí, prsty se blýskaly prsteny a kolem krku se skvěl těžký zlatý řetěz s velkým safírem. „To je v pořádku, panové.“ uklidnil Gariona a knížete Valgona nedbalým gestem, „nemusíte vstávat.“ Pak okázale nabídl rámě Se'Nedře a společně přešli širokou, kobercem pokrytou postranní koloná­dou se třemi zářícími ohništi v podlaze.</p>

<p>„Silku!“ vykřikl Garion.</p>

<p>„Ano, jsem to já.“ odpověděl Silk s karikaturou poklony. „Vaše Veli­čenstvo vypadá dobře - když uvážíme okolnosti.“</p>

<p>Jaké okolnosti?“</p>

<p>Silk na něj zamrkal.</p>

<p>„Jsem neobyčejně poctěn opětovným setkáním s tak proslulým prin­cem a obchodníkem ve velkém,“ zamumlal Valgon zdvořile. „Vaše Vý­sost se během uplynulých let stala legendou. Vaše podnikání na Východě je naprostou pohromou pro velké obchodní společnosti v Tol Honetu.“</p>

<p>„Moje maličkost vskutku dosáhla jistých omezených úspěchů,“ opáčil Silk, dýchl na velký rubínový prsten na levé ruce a přeleštil jej o předek kazajky. „Tlumočte, prosím, ve své příští zprávě můj obdiv novému císa­ři. Jeho zvládnutí situace s Vorduy bylo mistrovským dílem.“</p>

<p>Valgon si dovolil prchavý úsměv. „Jsem si jist. že Jeho Císařské Veličenstvo zajisté ocení vaše kladné hodnocení, princi Kheldare.“ Ob­rátil se ke Garionovi. „Chápu, že Vaše Veličenstvo si má se svým dáv­ným přítelem mnoho co říci,“ řekl. „Možná bychom mohli náš rozhovor o oné záležitosti odložit na později.“ Uklonil se. „S dovolením Vašeho Veličenstva bych se vzdálil.“</p>

<p>„Zajisté, Valgone,“ odpověděl Garion. „A děkuji vám.“</p>

<p>Tolnedřan se opět uklonil a tiše opustil trůnní sál.</p>

<p>Se'Nedra přešla k patě trůnu a spokojeně se opět do Silka zavěsila. „Doufám, Garione, že ti naše vyrušení nevadí,“ řekla.  „Jsem si jista, že tvůj hovor s Valgonem byl nepochybně fascinující.“</p>

<p>Garion se zašklebil. „Co se skrývá za všemi těmi formalitami?“ zeptal se zvědavě. „Víš, za tou komedií s tituly?“</p>

<p>Silk se zakřenil. „To byl nápad Se'Nedry. Měla zato, že když Valgona ohromíme dostatečným množstvím titulů, možná ho donutíme odejít. Snad jsme nepřerušili něco důležitého?“</p>

<p>Garion mu věnoval kyselý pohled. „Hovořil o problému vykládky tolnedřanských obchodních lodí. Myslím, že kdyby po mně ještě jednou hodil slovem 'priorizace', vyskočil bych a zaškrtil ho.“</p>

<p>„Vážně?“ ozvala se Se'Nedra, oči vykulené a tvářičku nevinnost sama. „Tak ho honem zavolej zpátky.“</p>

<p>„Chápu to tak, že ho nemáš ráda,“ nadhodil Silk.</p>

<p>„Je to Honet,“ odpověděla Se'Nedra a odfrkla. „Nesnáším Honety.“</p>

<p>„Pojďme někam, kde si můžeme v klidu promluvit,“ navrhl Garion a rozhlédl se po příliš oficiálním trůnním sále.</p>

<p>„Jak<emphasis> </emphasis>si Vaše Veličenstvo přeje,“ pronesl Silk a okázale se poklonil.</p>

<p>„Ale ne, nech toho!“ zasténal Garion, sestoupil s piedestalu a vedl je k postranním dveřím.</p>

<p>Když došli do tichého a prosluněného útočiště královských komnat, Garion vydechl úlevou, sundal si korunu a setřásl obřadní státnické rou­cho. „Nemáš ponětí, jaké je v tom horko.“ poznamenal a pohodil je bez ladu a skladu na křeslo v rohu.</p>

<p>„A taky jak se mačká, drahý,“ připomněla mu Se'Nedra, zdvihla je, pečlivě složila a položila přes opěradlo.</p>

<p>„Možná bych pro tebe mohl něco najít mezi malloreánskými satény - ve vhodné barvě a protkané stříbrnou nití,“ navrhl Silk. „Vypadalo by to nesmírně zámožně, - přiměřeně vkusně a bylo by to podstatně lehčí.“</p>

<p>„Skvělý nápad,“  ocenil to Garion.</p>

<p>„A pochopitelně bych ti to nabídl za <emphasis>velmi </emphasis>přijatelnou cenu.“</p>

<p>Garion se na něj překvapeně podíval a Silk se rozesmál.</p>

<p>„Silku, ty se asi nikdy nezměníš, že?“ řekla Se'Nedra.</p>

<p>„Ovšemže ne,“ odpověděl štíhlý dobrodruh a bez vyzvání se rozvalil do jednoho z křesel.</p>

<p>„Co tě přivedlo do Rivy?“ zeptal se ho Garion a sedl si do židle na druhý konec stolu.</p>

<p>„Láska k vám - alespoň v první řadě. Už jsem vás dva neviděl něko­lik let.“ Rozhlédl se. „Předpokládám, že tu asi nikde nemáte něco dobré­ho k pití?“</p>

<p>„Něco se tu snad najde,“ zašlebil se na něj Garion.</p>

<p>„Máme tu trochu dobrého vína,“ nabídla Se'Nedra a přešla k tmavému leštěnému příborníku. „Pokoušíme se alespoň tady izolovat Gariona od piva.“</p>

<p>Silk překvapeně zvedl obočí.</p>

<p>„Má velice ošklivý sklon začít zpívat když se napije piva,“ vysvětlila královna.  „Chtěla bych tě toho uchránit.“</p>

<p>„No dobrá,“ snažil se jí Garion umlčet</p>

<p>„Ani ne tak kvůli jeho hlasu,“ nedala se odbýt. „Spíš kvůli tomu, jak hledá ty správné noty<emphasis> - </emphasis>a ne a ne je nalézt.“</p>

<p>„Necháš už toho?“ zeptal se jí Garion.</p>

<p>Perlivě se zasmála a naplnila dva stříbrné poháry krvavě rudým tolnedřanským vínem.</p>

<p>„Nepřipiješ si s námi?“  zeptal se Silk.</p>

<p>Nakrčila obličej. „Nástupce rivanského trůnu nemá víno rád,“ odpově­děla a delikátně si položila ruku na vydouvající se bříško. „Anebo ho má rád až příliš. Vždycky začne hned kopat a já bych ráda aby mi zlámal co nejméně žeber.“</p>

<p>„Aha,“ podotkl stejně delikátně Silk.</p>

<p>Přenesla poháry ke stolu a postavila je. „A nyní, když mě pánové omluví, půjdu si dát lázeň.“</p>

<p>„Je to její koníček,“ prozradil Garion. „Tráví každé odpoledne nejméně dvě hodiny v ženských lázních -  dokonce i když není špinavá.“</p>

<p>Jen pokrčila rameny. „Dělá mi to dobře na páteř. Hned tak se svého břemene nezbavím.“ Opět si sáhla na bříško. „A zdá se mi, že je den ode dne těžší.“</p>

<p>„Jsem rád, že děti mohou nosit jen ženy,“ pronesl Silk. „Vím určitě, že bych na něco takového rozhodně neměl.“</p>

<p>„Jsi odporný skrček, Kheldare,“ odsekla jedovatě.</p>

<p>„Ano, zajisté,“ zašklebil se spokojeně.</p>

<p>Zpražila ho pohledem a odešla hledat paní Arell,  svou tradiční společ­nici pro tuto příležitost</p>

<p>„Jen jen kvete,“ poznamenal Silk, „a vůbec není tak špatně naložená, jak jsem očekával.“</p>

<p>„Měls tu být před pár měsíci.“</p>

<p>„Bylo to zlé?“</p>

<p>„Ani si neumíš představit.“</p>

<p>„Myslím, že čas od času se tomu žádná nevyhne - alespoň jsem to slyšel.“</p>

<p>„Tak povídej, co teď děláš?“  zeptal se Garion a pohodlně se opřel. „Moc jsme o tobě neslyšeli.“</p>

<p>„Byl jsem v Mallorei,“ odpověděl Silk a usrkl víno. „Obchod s kožeši­nami už není tak zajímavý a Yarblek ho teď zvládne i beze mne. Ale řekli jsme si, jestli se náhodou nedá mnohem víc vydělat na malloreánském hedvábí, kobercích a surových drahokamech, tak jsem se to vydal ověřit.“</p>

<p>„A není pro obchodníka ze Západu v Mallorei trochu nebezpečno?“</p>

<p>Silk pokrčil rameny. „Není to horší než v Rak Gosce - anebo v Tol Honetu, když chceš. Celý život se pohybuju na nebezpečných místech, Garione.“</p>

<p>„A nemohls to zboží prostě nakoupit v Yar Maraku nebo Thull Zeliku, hned jak ho vyloží z lodi?“</p>

<p>„Nejlepší ceny jsou přímo u zdroje. Pokaždé, když zboží projde další­ma rukama, jeho cena se zdvojnásobí.“</p>

<p>„Myslím, že to dává smysl.“ Garion pohlédl na přítele a nemohl se ubránit závisti při pomyšlení na svobodu, se kterou mohl cestovat, kamkoli na světě chtěl. „Jaká je vlastně Mallorea?“ zeptal se. „Slyšeli jsme nejrůznější pověsti, ale mám dojem, že je v nich jen málo pravdy.“</p>

<p>„Teď tam vládne zmatek,“ odpověděl vážně Silk. „Kal Zakat je pryč a bojuje svou válku s Murgy a Grolimové, když se doslechli o Torakově smrti, se totálně rozpadli. Malloreánská společnost byla odjakživa řízena buď z Mal Zetu, nebo z Mal Yasky - buď císařem, nebo církví - ale nyní panuje prakticky bezvládí. Správní byrokracie se pokouší všechno ukočírovat, ale Malloreánci nad sebou potřebujou pevnou ruku a teď ji nemají. Začínají se vynořovat nejrůznější excesy - povstání, nová nábo­ženství a tak podobně.“</p>

<p>Garion si na něco vzpomněl. „A nenarazils náhodou někde na jméno Zandramas?“ zeptal se zvědavě.</p>

<p>Silk k němu rychle vzhlédl. „Je zvláštní, že se ptáš zrovna na tohle,“ podotkl. „Když jsem byl v Boktoru,  těsně než zemřel Rhodar, mluvil jsem s Oštěpem. Náhodou byl u toho Dejruk a zeptal se Oštěpa na to sa­mé. Oštěp mu odpověděl, že je to daršivské jméno a že nic víc neví. Když jsem se vrátil do Mallorey, párkrát jsem se porůznu zeptal, ale všichni byli najednou náramně mlčenliví a stáhli se do sebe, tak jsem to nechal být. Usoudil jsem, že to má co dělat s jedním z těch zmíněných nových náboženství.“</p>

<p>„A neslyšels náhodou o něčem, co se nazývá Sardion - nebo 'Kthrag Sardion'?“</p>

<p>Silk se zamračil a zamyšleně poklepával okrajem poháru o spodní ret. „Zní mi to nějak povědomě, ale nevybavuje se mi, kde jsem to zaslechl.“</p>

<p>„Pokud si vzpomeneš, budu rád, kdybys mi o tom zjistil co nejvíc.“</p>

<p>„Jde o něco důležitého?“</p>

<p>„Myslím, že ano. Dědeček s Beldinem se pokoušeli tomu přijít na kloub.“</p>

<p>„Mám nějaké kontakty v Mal Zetu a Melseně,“ zamyslel se Silk. „Až se vrátím, podívám se, co půjde zjistit“</p>

<p>„Vracíš se tam tedy brzo?“</p>

<p>Silk přikývl. „Zůstal bych tam, ale v Yar Nadraku došlo k menší krizi. Král Drosta začal být příliš nenasytný. Platili jsme mu velmi slušné výpalné, aby se na naši činnost ve svém království díval shovívavě. Ale on se dozvěděl, že vyděláváme mnohem víc, než si původně myslel, a zahrá­val si s nápadem, že dá všechno, co nám v Gar og Nadraku patří, vyvlastnit.  Musel jsem se vrátit a vymluvit mu to.“</p>

<p>„A jak se ti to podařilo? Měl jsem vždycky dojem, že si Drosta dělá v Gar og Nadraku, co se mu zachce.“</p>

<p>„Vyděsil jsem ho,“ řekl Silk. „Poukázal jsem na svou spřízněnost s drasnijským králem a navíc naznačil, že si náramně rozumím s Kal Zakatem. Vyhlídka na invazi jak z Východu, tak i ze Západu se mu ne­líbila, takže na svůj nápad raději rychle zapomněl.“</p>

<p>„A opravdu si se Zakatem tak rozumíš?“</p>

<p>„Nikdy jsem ho neviděl - ale Drosta to neví.“</p>

<p>„Tys lhal? Nebylo to trochu nebezpečné?“</p>

<p>Silk se zasmál. „Spousta věcí je nebezpečných, Garione. Oba jsme už byli v mnoha ošemetných situacích. Rak Kthol nebyl zrovna nejbezpeč­nějším místem na světě, pokud si ještě vzpomínáš, a Kthol Mišrak mi po­řádně pocuchal nervy.“</p>

<p>Garion si pohrával se svým pohárem. „Silku, chceš něco vědět?“ řekl po chvíli. „Nějak mi to všechno chybí.“</p>

<p>„Co všechno?“</p>

<p>„Ani nevím - to nebezpečí, vzrušení. Je tu na můj vkus až příliš klid. Asi tak největší vzrušení, co teď můžu zažít, je manévrování okolo tolnedřanského velvyslance. Někdy si přeju…“ Nechal to viset ve vzduchu.</p>

<p>„Tak jestli chceš, pojeď do Mallorey se mnou,“ nabídl Silk. „Pro muže tvého talentu bych našel zajímavou práci.“</p>

<p>„Myslím, že by Se'Nedra nebyla nijak zvlášť nadšená, kdybych zrovna teď odejel.“</p>

<p>„To je jeden z důvodů, proč jsem se nikdy neoženil,“ poučil ho Silk. „Alespoň se nemusím starat o podobné věci.“</p>

<p>„Zastavíš se na zpáteční cestě v Boktoru?“</p>

<p>„Možná na skok. Lidi, co jsem chtěl vidět, jsem už navštívil na cestě z Yar Nadraku sem. Porenna a Kheva si vedou velmi dobře. Až vyroste, bude z něj skvělý král. A taky jsem se pochopitelně zastavil u Oštěpa. To se více méně očekává. Rád shromažďuje naše dojmy z cizích zemí - dokonce i když nemáme žádné oficiální poslání.“</p>

<p>„Oštěp je velmi dobrý, že?“</p>

<p>„Je nejlepší.“</p>

<p>„Vždycky jsem si myslel, že nejlepší jsi ty.“</p>

<p>„Ne na delší tratě, Garione,“ pousmál se Silk. „Jsem až příliš náladový - možná brilantní, ale nevypočitatelný. A snadno se zaujmu něčím ji­ným. To když jde za něčím Oštěp, neexistuje pro něj nic jiného, dokud nedosáhne cíle. Zrovna teď se pokouší dostat na kobylku té záležitosti s Medvědím kultem.“</p>

<p>„A jak pokračuje?“</p>

<p>„Zatím nic moc. Už se několik let pokouší propašovat někoho do jejich vnitřního kruhu, ale zatím neuspěl. Poradil jsem mu, aby na to nasadil Lovce, ale on mi odpověděl, že ten má jiný úkol a abych si hleděl svého.“</p>

<p>„Lovce? Kdo je Lovec?“</p>

<p>„Nemám nejmenší tušení,“ přiznal Silk. „Víš, to není osobní jméno. Používá se pro naše nejtajnější špehy a ti se čas od času střídají. Jen Oštěp ví, kdo je právě v té chvíli Lovcem, a ten to nikomu neřekne - ani Porenně. Sám Oštěp byl jednu dobu Lovcem - asi tak před patnácti lety. Nemusí to ani být Drasníjec - dokonce ani ne muž. Může to být kdokoli na světě. Dokonce by to mohl být i někdo, koho známe - možná Barak nebo i Relg - anebo třeba někdo v Nyisse.“</p>

<p>„A co takhle Mandorallen?“  navrhl s úsměvem Garion.</p>

<p>Silk to zvážil. „Ne, Garione,“ prohlásil posléze, „myslím, že Mandorallen nemá potřebné kvality. Ale někdy by ses divil. V jistých situacích byl Lovcem dokonce i Murgo.“</p>

<p>„Murgo? Jak jste mohli věřit Murgovi?“</p>

<p>„Neřekl jsem přece, že musíme Lovci vždycky věřit.“</p>

<p>Garion jen zoufale potřásl hlavou. „Nikdy nepochopím špehy a špeho­vání.“</p>

<p>„Je to hra,“ řekl mu Silk. „Když ji hraješ už nějakou dobu, stane se hra sama důležitější než to, na které jsi straně. Naše důvody, proč děláme to a ono, jsou často pěkně nezřetelné.“</p>

<p>„Všiml jsem si,“ poznamenal Garion. „A když jsme to už nakousli, tak proč jsi <emphasis>skutečně </emphasis>přijel do Rivy?“</p>

<p>„To není žádné tajemství, Garione.“ odpověděl Silk uhlazeně a rozepjal si manžety šedého kabátce. „Před pár lety jsem zjistil, že obchodník na cestách má sklon ztrácet ze zřetele místní záležitosti. Jestli chceš zůstat v obraze ohledně lokální situace, potřebuješ mít na scéně svého agenta -někoho, kdo dokáže využít příležitosti, když se nějaká naskytne. Zajistil jsem si odbytiště pro některé rivanské výrobky - sklo, dobré boty, ty vl­něné kapuce a podobně - a řekl jsem si, že by nebylo marné mít zde svého zástupce.“</p>

<p>„Silku, to je ale skvělý nápad! Dole ve městě se věci moc nehýbou. Tímhle novým podnikáním bychom je mohli trochu oživit“</p>

<p>Silk se rozzářil.</p>

<p>„A já budu mít větší zisky z daní,“ dodal Garion.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Máme tu zavedeno pár poplatků, Silku - nic nějak zvlášť zatěžující­ho, ale to ty jistě chápeš. Provoz království je nesmírně drahá záležitost.“</p>

<p>„Garione!“ V Silkově hlase zaznělo zoufalství.</p>

<p>„To je jedna z prvních věcí, které jsem se naučil. Že lidem daně zase tolik nevadí, pokud mají jistotu, že všichni platí stejně. Proto nesmím při­pustit žádné výhody - dokonce ani pro starého přítele ne. Představím tě Kailovi. Je to můj hlavní administrátor. Všechno s tebou dohodne.“</p>

<p>„Garione, hrozně jsem se v tobě zklamal,“ reptal Silk a tvářil se schlí­ple.</p>

<p>„Koneckonců, sám jsi mnohokrát prohlásil, že obchod je obchod.“</p>

<p>Ozvalo se lehké zaklepání na dveře.</p>

<p>„Ano?“ odpověděl Garion.</p>

<p>„Rivanský Správce. Vaše Veličenstvo,“ ohlásila stráž zpoza dveří.</p>

<p>„Pošlete ho dovnitř.“</p>

<p>Vstoupil vysoký prošedivělý rivanský Správce. „Princi Kheldare,“ po­zdravil krátkým pokývnutím Silka a pak se otočil ke Garionovi. „Nechtěl jsem vás rušit, Vaše Veličenstvo,“ omlouval se, „ale vyskytla se jedna ne­odkladná záležitost.“</p>

<p>„Jistě, Brande,“ odpověděl zdvořile Garion. „Posaď se.“</p>

<p>„Děkuji, Belgarione,“ povzdechl si Brand vděčně a klesl na židli. „Nohy mi už tak neslouží.“</p>

<p>„Není nádherné zestárnout?“ poznamenal Silk. „Člověk moudří, ale všechno ostatní mu začíná odcházet.“</p>

<p>Brand se pousmál. „Belgarione, v kasárnách zde v Citadele došlo k hádce,“ přešel přímo k jádru věci. „Potrestal bych oba mladíky sám, ale myslel jsem si, že možná kdybys s nimi promluvil ty, předešlo by se krveprolití.“</p>

<p>„Krveprolití?“</p>

<p>„Pohádali se kvůli nějaké naprosté hlouposti a slovo dalo slovo. Tro­chu se poprali a vzájemná si vyrazili pár zubů. Tím to mělo skončit, ale začali si vyměňovat oficiální výzvy k souboji. Jsem si celkem jist, že bu­deš chtít zabránit, aby došlo až na meče.“</p>

<p>„Rozhodně.“</p>

<p>„Mohu jim dát rozkazem, aby své výzvy stáhli, ale pak tu zůstane možnost, že se někdy v noci smluví a najdou si nějaké skryté místo, kde se pak odehraje menší válka. Myslel jsem si, že kdyby s nimi promluvil král, mohli bychom to šílenství zarazit. Jedná se o dva opravdu dobré mladíky a mám dojem, že nechceme, aby ze sebe vzájemně nadělali se­kanou.“</p>

<p>Garion přikývl na souhlas. „Pošli mi oba dva hned rá -“</p>

<p>Medailon, který nosil neustále u sebe, sebou podivně zaškubal, a tak zmlkl v půli slova, zaskočen jeho třepetáním na hrudi. Amulet jako by se rozžhavil a v uších mu zaznělo zvláštní hučení.</p>

<p>„Garione, co se děje?“ zeptal se ho zvědavě Silk.</p>

<p>Garion jen zvedl ruku a snažil se určit zdroj toho hučení. Pak sebou je­ho amulet prudce cukl, téměř ho udeřil do prsou. Hučení ustoupilo a za­slechl Se'Nedřin výkřik. <emphasis>„Garione! Pomoc!“</emphasis></p>

<p>Vyskočil a Brand se Silkem na něj jen užasle zírali. „Se'Nedro!“ vy­křikl. „Kde jsi?“</p>

<p><emphasis>„ Garione,</emphasis><strong><emphasis> </emphasis></strong><emphasis>pomoz mi! Lázně!“</emphasis></p>

<p>„Rychle!“ zaječel Garion na ostatní. „Se'Nedra nás potřebuje -  do lázní!“ A vyřítil se z pokoje, popadnuv v běhu v koutě stojící meč.</p>

<p>„Co se děje?“ chtěl vědět Silk běžící těsně za ním, když se hnali chod­bou.</p>

<p>„Nevím,“ zavolal Garion. „Volala o pomoc.“ A v běhu mával mečem, pokoušeje se zbavit ho pochvy. „Něco se děje dole v lázních.“</p>

<p>Byla to dlouhá cesta dolů do lázní ve sklepení Citadely po všech těch zdánlivě nekonečných schodištích, osvětlených pochodněmi. Garion bral schody po třech a čtyřech najednou a v patách mu běželi Silk s Brandem. Překvapení sluhové a dvořané jim uskakovali z cesty, jak se řítili dolů s odhodláním v tvářích a tasenými meči v rukou.</p>

<p>Na konci posledního schodiště našli těžké dveře do ženských lázní za­jištěné řetězem zevnitř. Garion bleskově koncentroval vůli a poručil: „Pukni!“ Železem pobité dveře se vylomily z pantů a zřítily dovnitř.</p>

<p>Uvnitř se jim naskytla hrůzná podívaná. Lady Arell ležela groteskně zkroucena na kachlíkové podlaze a ze zad ji vyčnívala rukojeť dýky. Upro­střed kouřícího bazénu vysoká robustní žena v tmavém plášti nelítostně dr­žela něco pod vodou - něco, co se už jen chabě bránilo - a nad tou brá­nící se postavou se na hladině vznášel široký vějíř ohnivě měděných vlasů.</p>

<p>„Se'Nedro!“ vykřikl Garion a po nohou skočil do bazénu, mávaje me­čem.</p>

<p>Žena v plášti se po něm překvapeně ohlédla a s divokým cákáním před rozzuřeným králem prchla.</p>

<p>Se'Nedřino drobné tělo zvolna vyplulo na hladinu a vznášelo se tváří dolů, jemně se pohupujíc ve vodě. Garion s výkřikem zoufalství odhodil meč, probíjel se teplou, po pás hlubokou vodou a zoufale se pokoušel za­chytit bezvládné télo vznášející se těsně mimo jeho dosah.</p>

<p>Brand se vzteklým řevem utíkal po kachlíky pokrytém ochozu okolo bazénu a s pozvednutým mečem pronásledoval vysokou ženu, která pr­chala úzkou chodbou na opačné straně lázní, Silk byl ale před ním, rychle běžel za neznámou a v pěstí svíral dýku s dlouhou čepelí.</p>

<p>Garion konečně zachytil tělo své ženy, vzal je do náručí a brodil se k okrají bazénu. S hrůzou zjistil, že už nedýchá.</p>

<p>„Co mám dělat?“ vykřikl zoufale. „Teto Pol, co mám dělat?“ Ale teta Pol tu nebyla. Položil Se'Nedru na kachlíkovaný okraj bazénu. Žádná známka života, ani náznak dýchání a tvář měla přízračnou modrošedou barvu.</p>

<p>„Pomozte mi někdo!“ zakvílel Garion, uchopil drobné bezvládné tělo do náručí a zoufale si je přitiskl na hruď.</p>

<p>Něco se mu na prsou prudce zatřepetalo a on pohlédl do nehybné tváře své manželky, pátraje v úzkosti po nějakých známkách života.  Ale Se'Nedra se nepohnula a její drobné tělo bylo bezvládné. Opět ji k sobě přitiskl.</p>

<p>Opět ucítil to prudké škubnutí u srdce - skoro jako úder.  Znovu se na Se'Nedru podíval, těkaje slzícíma očima ve snaze nalézt zdroj toho zvláátního třepotavého pohybu. Mihotavé světlo jedné z louči, zasaze­ných v kovových kruzích do mramorových zdí kolem bazénu, jako by zatančilo na vyleštěném povrchu stříbrného amuletu na jejím hrdle. Třeba by se dalo… Třesoucí rukou přiložil prsty na amulet. Ve špičkách ucítil bolestivé zabrnění. Polekaně odtáhl ruku. Pak okolo amuletu sevřel pěst Cítil ho v dlani, třepotal se jako stříbrné srdce a v nepravidelném rytmu pulsoval.</p>

<p>„Se'Nedro!“ pronesl ostře. „Musíš se probrat. Prosím tě, Se'Nedro, ne­umírej!“ Ale jeho žena zůstala tichá a bez hnutí. Garion, stále svíraje amulet, se dal do pláče. „Teto Pol,“ zakvílel zlomeně, „co mám dělat?“</p>

<p>„Garione?“ Překvapený hlas tety Pol k němu promluvil přes vzdále­nost stovek mil.</p>

<p>„Teto Pol.“ vzlykal, „pomoz mi!“</p>

<p>„Co je? Co se vlastně děje?“</p>

<p>„Jde<emphasis> </emphasis>o Se'Nedru. Ona - ona se utopila!“ a celá hrůza tohoto faktu na něj dopadla jako těžký, nesnesitelný úder a on se znovu rozplakal hlasi­tými srdcervoucími vzlyky.</p>

<p>„Nech toho!“ Hlas tety Pol zazněl jako prásknutí bičem. „Kde?“ chtěla vědět. „A jak je to dlouho?“</p>

<p>„Tady v lázních. Nedýchá, teto Pol. Myslím, že je mrtvá.“</p>

<p>„Garione, přestaň blábolit!“ Jako by mu dala políček. „Kolik uběhlo času od té doby, co přestala dýchat?“</p>

<p>„Pár minut - nevím.“</p>

<p>„Tak nesmíš ztrácet čas. Vytáhls ji z vody?“</p>

<p>„Ano - ale nedýchá a ve tváři je celá popelavá.“</p>

<p>„Poslouchej mě pozorně. Musíš jí dostat z plic vodu. Polož ji hlavou dolů a mačkej jí záda. Zkus zachovávat stejný rytmus jako u normálního dýchání a buď opatrný, abys netlačil příliš. Nechceš přece poranit dítě.“</p>

<p>„Ale…“</p>

<p>„Garione, udělej, co jsem řekla!“</p>

<p>Převrátil bezvládnou manželku a začal jí opatrně stlačovat žebra. Z úst drobné dívky se vyřinul neuvěřitelný proud vody, ale stále zůstávala v bezvědomí a nehybná.</p>

<p>Garion přestal a znovu sevřel amulet. „Teto Pol, nic se neděje.“</p>

<p>„Jen pokračuj.“</p>

<p>Znovu začal Se'Nedře stlačovat žebra. Byl na samém pokraji zoufal­ství, ale pak náhle zakašlala a málem se rozplakal znovu, tentokrát úle­vou. Opět zatlačil na její záda.  Znovu zakašlala a pak se vysíleně rozpla­kala. Garion položil ruku zpět na amulet.  „Teto Pol, ona pláče! Je živá!“</p>

<p>„Dobrá.  Tak už toho nech. Co se stalo?“</p>

<p>„Nějaká žena se ji tady v lázních pokusila zavraždit. Silk s Brandem ji právě stíhají.“</p>

<p>Dlouho bylo ticho. „Aha,“ ozvala se konečně teta Pol. „Garione, teď mě poslouchej - a pozorně. Se'Nedřiny plíce budou po tom všem velice slabé. Hlavní nebezpečí, které jí teď hrozí, je jejich překrvení a zápal. Musíš ji proto držet v klidu a teple. Závisí na tom její život - i život dítě­te. Jakmile přestane mít potíže s dýcháním, hned ji přenes do postele. Bu­du tam co nejrychleji.“</p>

<p>Garion odběhl, sebral všechny ručníky a župany, co našel, a pokusil se z nich udělat pro svou vysíleně plačící ženu improvizované lůžko. Když ji přikrýval svým pláštěm, vrátil se zachmuřený Silk a Brand těžce supěl hned za ním.</p>

<p>„Je v pořádku?“ zeptal se mohutný Správce, tvář staženu úzkostí.</p>

<p>„Myslím, že ano,“ odpověděl Garion. „Podařilo se mi ji opět rozdýchat. Ta žena vám utekla?“</p>

<p>„Ne tak docela,“ opáčil Silk. „Běžela pořad nahoru, až se dostala na hradby. Když tam doběhla, skoro jsem ji už měl. Jak viděla, že mi nemů­že nikam utéct, vrhla se dolů.“</p>

<p>Garion pocítil silné zadostiučinění. „Dobře,“ řekl bez dalšího přemý­šlení.</p>

<p>„Ale ne. To není dobré. Potřebovali jsme ji vyslechnout.  Teď už mož­ná nikdy nezjistíme, kdo ji poslal, aby tohle provedla.“</p>

<p>„To mě nenapadlo.“</p>

<p>Brand smutně přešel k mrtvému tělu své neteře. „Moje ubohá Arell,“ řekl hlasem plným dojetí. Poklekl vedle ní a uchopil dýku, zaraženou do zad. „Dokonce i ve chvíli smrti posloužila své královně,“ pronesl téměř hrdě.</p>

<p>Garion na něj pohlédl.</p>

<p>„Ta dýka se vzpříčila v ráně,“ vysvětloval Brand a namáhal se ji vy­prostit. „Žena, co mou neteř zabila, ji nemohla vytáhnout. Proto se po­kusila Se'Nedru utopit. Kdyby mohla použít tenhle nůž, přišli bychom pozdě.“</p>

<p>„Však já zjistím, kdo má tohle všechno na svědomí,“ procedil Garion skrz zaťaté zuby. „A dám z něj zaživa stáhnout kůži.“</p>

<p>„Stahování zaživa není špatné,“ souhlasil Silk. „Anebo vaření. Vaření vždycky patřilo k mým koníčkům.“</p>

<p>„Garione,“ ozvala se Se'Nedra slaboučkým hlasem a Garion, jak se k ní obrátil, pustil hned všechny myšlenky na pomstu z hlavy. Zatímco držel svou ženu v pevném objetí, jen matně slyšel, jak Silk tiše hovoří s Brandem.</p>

<p>„Až někdo sesbírá, co zbylo z naší rádoby vražedkyně,“ říkal drobný muž sevřeným hlasem, „byl bych rád, kdyby mi přinesli všechno, co měla na sobě.“</p>

<p>„Její šaty?“</p>

<p>„Správně. Ta žena už nepromluví, ale její oblečení nám něco prozradit může. Možná by ses divil, kolik se toho dokážeš o člověku dozvědět, když si prohlédneš jeho prádlo. Potřebujeme se dovědět kdo za tím vším je, a ta mrtvá žena je naším jediným vodítkem. Chtěl bych zjistit, co byla zač a odkud sem přišla. Čím rychleji to dokážu, tím dřív můžeme začít rozpalovat olej.“</p>

<p>„Olej?“</p>

<p>„Toho, kdo je za tím, si uvařím - pomaličku, a vychutnám si každý jednotlivý detail.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola čtrnáctá</strong></p>

<p>polgara dorazila téhož dne navečer. Nikdo nepokládal za vhodné se zeptat, jak mohla ty stovky leguí, které je navzájem dělily, překonat místo několika měsíců jen za pár hodin. Ale strážce, který držel hlídku na hradbách a provázel ji do komnaty nemocné, měl v očích vyděšený výraz, jako kdyby právě spatřil něco, o čem by raději nikdy nemluvil.</p>

<p>Když se objevila, byl Garion zrovna uprostřed hádky s jedním z dvor­ních lékařů o terapeutickém významu pouštění žilou a jejich spor právě dosáhl momentu, kdy prostě vytasil meč a napřáhl ho na zděšeného adepta medicíny, tvrdohlavě se prodírajícího k loži se skalpelem v ruce. „Jestli se tímhle pokusíš otevřít mojí ženě žíly,“ prohlásil král neoblomně, „otevřu je já tobě tímhle.“</p>

<p>„Dobrá,“ zasáhla rázné Polgara, „to už stačí, Garione.“ Odložila plášť a položila ho na opěradlo židle.</p>

<p>„Teto Pol,“ vydechl úlevou.</p>

<p>Pak se otočila a pohlédla na čtyři další lékaře, kteří pečovali o malou královnu. „Děkuji vám, pánové, za vaše úsilí,“ oznámila jim. „Až vás bu­du potřebovat, dám pro vás poslat.“ Tón, jakým to pronesla, nepřipouštěl námitky a všichni se ihned tiše vytratili.</p>

<p>„Paní Polgaro,“ ozvala se z postele slabě Se'Nedra.</p>

<p>Polgara se k ní okamžitě otočila. „Ano, drahoušku?“ řekla a uchopila Se'Nedřinu ručku do svých. „Jak se cítíš?“</p>

<p>„Bolí mě na prsou a pořád bych jen spala.“</p>

<p>„Neboj se, drahá, však my se o tebe už postaráme, brzo budeš zase na nohou,“ uklidňovala ji Polgara. Pak si kritickým zrakem prohlédla její lůžko. „Garione, myslím, že budu potřebovat víc polštářů,“ řekla.  „Chci ji posadit.“</p>

<p>Garion rychle přešel ke dveřím vedoucím na chodbu.</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo?“ zeptal se gardista, když Garion otevřel dveře.</p>

<p>„Mohl bys mi přinést tak asi tucet polštářů?“</p>

<p>„Ovšem, Vaše Veličenstvo.“ A gardista vystartoval dolů chodbou.</p>

<p>„Když tak o tom přemýšlím, vezmi jich hned dva tucty,“ zavolal za ním ještě Garion. Pak se vrátil zpět do pokoje.</p>

<p>„Myslím to vážně, lady Polgaro,“ právě říkala Se'Nedra skomíravým hláskem. „Pokud dojde k okamžiku, kdy se budeš muset mezi námi roz­hodovat zachraň dítě. Na mne nemysli.“</p>

<p>„Vida,“ odpověděla jí s kamennou tváři. „A já myslela, že ses už toho hrozného zlozvyku zbavila.“</p>

<p>Se'Nedra na ni jen zůstala zírat.</p>

<p>„Z melodramatických výjevů mi je vždy silně na zvracení.“</p>

<p>Se'Nedra začala pomalu rudnout.</p>

<p>„No, to je velmi dobré znamení,“ povzbudila ji teta Pol. „Jestli se do­kážeš začervenat, znamená to, že ti je už natolik dobře, abys mohla při­jmout i pár triviálních faktů.“</p>

<p>„Triviálních?“</p>

<p>„Jako třeba, že jsem znechucena z téhle tvé poslední dokonale hloupé poznámky. Tvé dítě, Se'Nedro, je v pořádku. Popravdě řečeno je na tom právě teď lépe než ty. Zrovna spí.“</p>

<p>Se'Nedra na ni vykulila oči a ruce jí sjely ochranitelským gestem k bříšku. „Ty ho vidíš?“ zeptala se nevěřícně.</p>

<p>„To není tak úplně přesné, drahá.“ řekla Polgara a smíchávala ve skle­nici dva prášky. „Ale vím, co dělá a co si asi myslí.“ Zalila směs vodou a pozorně sledovala bublající a dýmající obsah. „Tady,“ poručila a podala sklenici pacientce, „vypij to.“ Pak se obrátila ke Garionovi. „Rozdělej oheň, drahý. Je koneckonců podzim a nechceme, aby prochladla.“</p>

<p>Brand se Silkem velmi pozorně ohledali tělo oné vražedkyně, a když se k nim Garion pozdě večer připojil, zkoumali právě její oblečení. „Už jste něco našli?“ zeptal se hned ve dveřích.</p>

<p>„Víme. že byla Alornka,“ odpověděl svým zvučným hlasem Brand. „Asi třicet pět let a nepracovala fyzicky. Přinejmenším nedělala nic na­máhavého, protože na rukou nemá mozoly.“</p>

<p>„To není nic moc,“ poznamenal Garion.</p>

<p>„Jsme teprve na začátku,“ opáčil Silk. pozorně prohlížeje lem zkrvave­ných šatů.</p>

<p>„Nezačíná se nám rýsovat Medvědí kult?“</p>

<p>„Ne nutně,“ odpověděl Silk, odložil stranou šaty a sáhl po lněném prádle. „Když se pokoušíš utajit svou identitu, najmeš si atentátníka z jiné země. Ale tenhle druh úvahy může být přirozeně pro Medvědí kult trochu příliš složitý,“ ušklíbl se. „Hele, kdepak jsem tenhle steh už viděl?“ za­mumlal, prohlížeje prádlo mrtvé ženy.</p>

<p>„Je mi velice líto Arell,“ řekl Garion Brandovi. „Měli jsme ji oba moc rádi.“ Zaznělo to poněkud nepříhodně.</p>

<p>„Velmi by to ocenila, Belgarione.“ odpověděl tiše Brand. „Se'Nedru přímo zbožňovala.“</p>

<p>Garion se obrátil zpět k Silkovi, zachvácen pocitem nespokojenosti. „Co budeme dělat?“ zajímal se. „Jestli nedokážeme zjistit kdo za tím vším je, zkusí to nejspíše znovu.“</p>

<p>„V to upřímná doufám.“ řekl Silk.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Kdybysme chytili někoho živého, ušetříme spoustu času. Z mrtvých toho moc nedostaneš.“</p>

<p>„Mrzí mě, že jsme nebyli trochu důslednější, když jsme u Thull Mardu vyhlazovali Medvědí kult,“ ozval se Brand.</p>

<p>„No, příliš bych se zase neupínal na myšlenku, že je za tím Medvědí kult,“ namítl mu Silk. „Existují ještě jiné možnosti.“</p>

<p>„Kdo jiný by chtěl ublížit Se'Nedře?“ zeptal se Garion.</p>

<p>Silk se zhoupl na židli, svraštil čelo a zamyšleně se poškrábal na tváři. „Možná jim ani nešlo o Se'Nedru,“ protáhl.</p>

<p>„Co?“</p>

<p>„Víš, je docela dobře možné, že spíš chtěli zabít vaše dítě. Na světě může existovat dost lidí, kteří nechtějí, aby na trůn Železné ruky usedl nějaký následník.“</p>

<p>„Kdo?“</p>

<p>„Hned mě napadají třeba Grolimové.“ odpověděl Silk. „Nebo Nyissánci - anebo i pár Tolnedřanů. Chci tuhle záležitost posoudit bez před­sudků - alespoň dokud nenajdu víc stop.“ Zvedl zakrvácené prádlo. „A začnu tímhle. Hned zítra ráno to vezmu dolů do města a ukážu všem ná­mořníkům a švadlenám, které se mi podaří najít. Možná se dá něco zjistit ze způsobu tkaní, a taky je tu ten zvláštní steh na lemu. Pokud se mi po­daří objevit někoho, kdo ho pozná, budeme mít něco konkrétního.“</p>

<p>Brand zamyšleně pohlédl na tichou, prostěradlem zakrytou postavu ženy, co se pokusila zabít Se'Nedru. „Musela se nějak dostat do Citadely a projít některou z bran,“ napadlo ho. „To znamená, že musela projít okolo stráže a předložit jim nějaké vysvětlení, proč jde dovnitř. Svolám všechny gardisty, kteří drželi v posledním týdnu stráž, a vezmu je sem, aby se na ní podívali. Když zjistíme, jak se přesně dostala dovnitř, možná se nám podaří vystopovat, odkud přišla. Rád bych zjistil, jakou lodí sem připlula, a už se těším na rozhovor s jejím kapitánem.“</p>

<p>„A co mám dělat já?“ vpadl kvapně Garion.</p>

<p>„Nejlepší bude, když zůstaneš co nejblíž Se'Nedřina pokoje,“ navrhl Silk. „A když bude muset Polgara z jakéhokoli důvodu odejít, zaujmi její místo. Víš, mohlo by dojít k dalším pokusům a myslím, že všichni bude­me klidnější, když u Se'Nedry pořád někdo bude.“</p>

<p>Pod Polgařiným ostražitým dohledem strávila Se'Nedra klidnou noc a druhý den se její dýchání znatelně zlepšilo. Měla štiplavé komentáře k chuti lektvatů, které musela pít, a Polgara naslouchala královniččiným rozsáhlým tirádám s okázalým zájmem. „Ano, drahá,“ souhlasila s ní na­konec mile.“A teď to dopij až do dna“</p>

<p>„Musí to chutnat tak hrozně?“ Šklebila se Se'Nedra a oklepávala se.</p>

<p>„Ovšemže musí. Kdyby léky chutnaly dobře, nemocní by mohli pro­padnout pokušení zůstat nemocnými, jen aby je mohli mlsat dál. Čím hůř chutnají, tím dřív se uzdravíš.“</p>

<p>Později odpoledne přišel se znechuceným výrazem Silk. „Neměl jsem ponětí, kolika různými způsoby se dají sešít dva kousky látky,“ bručel.</p>

<p>„Vidím, žes neuspěl,“ poznamenal Garion.</p>

<p>„Ne tak docela,“ opáčil Silk a klesl do křesla. „Alespoň se mi podařilo shromáždit nejrůznější poučné indicie.“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Jeden námořník byl ochoten vsadit veškerou svou reputaci na to, že se tenhle zvláštní steh používá výhradně v Nyisse. Jedna švadlena mi s na­prostou jistotou tvrdila, že se jedná o ulgské spodní prádlo. A jeden týpek šel tak daleko, že prohlásil, že vlastník toho prádla byl námořníkem, pro­tože tenhle steh se používá <emphasis>vždy </emphasis>při opravě potrhaných plachet.“</p>

<p>„O čem to, Silku, vlastně mluvíš?“ zeptala se zvědavě Polgara, prochá­zejíc okolo k Se'Nedřině posteli.</p>

<p>„Ale, pokoušel jsem se najít někoho, kdo by poznal steh na lemu tohodle,“ řekl znechuceně a zamával zkrvavenou látkou.</p>

<p>„Ukaž. Podívám se na to.“</p>

<p>Silk jí beze slova podal prádlo.</p>

<p>Letmo je prohlédla.  „Severovýchodní Drasnie,“ řekla mu, „někde po­blíže města Rheon.“</p>

<p>„Jsi si jistá?“ vyskočil Silk rovnýma nohama.</p>

<p>Přikývla „Tento druh stehování vznikl již před staletími - v dávno­věku, kdy se veškeré místní oblečení ještě vyrábělo z jelenice.“</p>

<p>„Nechutné,“ poznamenal Silk.</p>

<p>„Co jako?“</p>

<p>„Celý den se za tím honím a štvu - nahoru dolů po všech schodištích, vlezu do každé námořnické krčmy v Rivě - a přitom stačilo jen ti to ukázat a dozvěděl bych se to přímo tady.“</p>

<p>„To ale není moje chyba, princi Kheldare,“ ohradila se a vrátila mu lát­ku. „Pokud ses pořád ještě nenaučil s podobnými problémy přijít za mnou, čeká tě nejspíš ještě spousta podobného mrhání časem a pílí.“</p>

<p>„Pěkně děkuju, Polgaro,“ opáčil suše.</p>

<p>„Takže naše vražedkyně byla Drasnijka,“ ozval se Garion.</p>

<p>„Severovýchodní Drasnijka,“ opravil ho Silk. „Tamější lidé jsou zvláštní - skoro ještě horší než ti, co žijí v močálech.“</p>

<p>„Zvláštní?“</p>

<p>„Rezervovaní, skoupí na slovo, nepřátelští, uzavření do svých klanů. Každý v severovýchodní Drasnii se chová, jako kdyby měl všechna státní tajemství v království pod palcem.“</p>

<p>„A proč tolik nenávidějí Se'Nedru?“ zeptal se Garion a zmateně nakrčil čelo.</p>

<p>„Moc bych z faktu, že ta vražedkyně byla Drasnijka, nevyvozoval, Garione,“ namítl Silk. „Lidé, kteří si najímají vrahy, aby za ně odvedli špi­navou práci, si vždy nevybírají místní profesionály - a navíc, přestože na světě existuje pěkný houf nájemných vrahů, žen je mezi nimi jen pár.“ Zamyšleně našpulil rt<emphasis>y. </emphasis>„Ale stejně asi podniknu menší výlet do Rheonu a trochu se tam porozhlédnu.“</p>

<p>Když nadešly zimní mrazy, prohlásila Polgara konečně, že je Se'Nedra už mimo jakékoli nebezpečí. „Ale i tak tu raději zůstanu,“ dodala. „Dumik s Dejrukem se pár měsíců mohou klidně obejít i beze mne, a než bych dojela domů, hned bych se zase musela vracet sem.“</p>

<p>Garion na ni nechápavě zazíral.</p>

<p>„Přece si nemyslíš, že bych dovolila někomu jinému, aby rodil Se'Nedřino první dítě, nebo ano?“</p>

<p>Již před Slavností Stvoření hustě nasněžilo a strmé ulice Rivy se staly prakticky neschůdnými. Se'Nedřina nálada se prudce zhoršovala. Díky rostoucímu bříšku byla stále neohrabanější a zasněžené ulice ve městě ji spolehlivě nutily zůstávat v Citadele. Polgara snášela královniččiny výbu­chy vzteku i záchvaty pláče stoicky a s kamennou tváří, neměníc svůj ne­vzrušený výraz ani při fortissimu hysterických záchvatů. „Ty přece to dítě chceš donosit, nebo ne?“ zeptala se jí v jedné z podobných situací kousa­vě.</p>

<p>„Ovšemže chci,“ odsekla nedůtklivě Se'Nedra.</p>

<p>„Pak tedy musíš všechno tohle snést. Je to jediný způsob, o kterém vím, jak naplnit své mateřství.“</p>

<p>„Nezkoušej být racionální, paní Polgaro.“ vybuchla Se'Nedra. „Právě teď nemám nejmenší náladu na nic racionálního.“</p>

<p>Polgara jí uštědřila mírně pobavený pohled a Se'Nedra se proti své vůli musela rozesmát. „Jsem nesnesitelná, co?“</p>

<p>„Jen trochu.“</p>

<p>„To proto, že si připadám tak tlustá a odporná.“</p>

<p>„To přejde, Se'Nedro.“</p>

<p>„Někdy si přeju, abych mohla snášet vejce - tak jako ptáci.“</p>

<p>„Dávám přednost klasickému způsobu, drahá. Nemyslím, že máš něja­ké předpoklady k sezení na vejcích.“</p>

<p>Slavnost Stvoření proběhla poklidně. Oslava na ostrově se ode­hrála srdečně, ale poněkud stranou zájmu. Jako by celý národ tajil dech a čekal na mnohem významnější důvod k oslavě. Ale zimní počasí pokračovalo a týden za týdnem přidávalo sníh k nakupe­ným závějím. Asi tak měsíc po Stvoření přišla krátká dvoudenní obleva a pak opět zesílilo sevření mrazu a zmínilo napůl roztálé sněhové závěje v hory ledu. Týdny ubíhaly, nic se nedělo a všichni čekali.</p>

<p>„Jen se na to pojď podívat!“ zavolala jednoho rána, zrovna když vstali, Se'Nedra vztekle na Gariona.</p>

<p>„Na co, drahoušku?“ zeptal se mírumilovně.</p>

<p>„Na tohle!“ ukázala znechuceně k oknu. „Už zase sněží.“ Znělo to jako obvinění.</p>

<p>„To přece není moje vina.“ ozval se obranným tónem.</p>

<p>„A řekla jsem snad že je?“ Nemotorně se otočila a zabodla do něj po­hled. Díky její křehkosti se zdálo bříško ještě větší a někdy užuž vypadala, že ho <emphasis>po </emphasis>něm hodí, aby si s ním dělal zase on, co chce.</p>

<p>„Tohle je už naprosto nesnesitelné,“ prohlásila. „Proč jsi mě zavlekl do téhle zmrzlé…“ uprostřed tirády náhle zmlkla a ve tváři se jí objevil zvláštní výraz,</p>

<p>„Miláčku, jsi v pořádku?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Garione, neopovažuj se mi říkat 'miláčku'!  Já…“ opět umlkla.  „Jejda,“ zasípala.</p>

<p>„Co se děje?“ vyskočil na nohy.</p>

<p>„Jejda,“ řekla Se'Nedra a chytila se za kříž. „Jejda, jejda, jejda.“</p>

<p>„Se'Nedro, to mi moc nepomůže. Co se děje?“</p>

<p>„Myslím, že si raději půjdu lehnout.“ prohlásila jakoby zasněně. Vy­razila přes pokoj, pohybujíc se toporně a kolébavě. Náhle se zastavila. „Jejda,“ vyrazila ze sebe důrazně. Zbledla a opřela se rukou o opěradlo křesla, aby neupadla. „Asi by nebylo od věci, Garione, kdybys poslal pro paní Polgaru.“</p>

<p>„To jako…? Chci říct, že budeš…?“</p>

<p>„Garione, přestaň blábolit.“ napomenula ho přiškrceně. „Otevři prostě jen dveře a zavolej, ať přivedou tetu Pol.“</p>

<p>„Pokoušíš se říct, že budeš…?“</p>

<p>„Garione, nic se <emphasis>nepokouším </emphasis>říct. Já to <emphasis>říkám. </emphasis>A udělej to hned.“ Dokolébala se ke dveřím do ložnice a tam opět se zasyknutím strnula. „Ou, jejda,“ zanaříkala.</p>

<p>Garion doklopýtal ke dveřím a rozrazil je. „Sežeň paní Polgaru!“ po­ručil překvapenému gardistovi. „Okamžitě! A pohyb!“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo!“ odpověděl voják, odhodil své kopí a rozběhl se dolů chodbou.</p>

<p>Garion zabouchl dveře a vrhl se k Se'Nedře. „Co mám dělat já?“ zeptal se a lomil rukama.</p>

<p>„Pomoz mi do postele,“ napověděla.</p>

<p>„Postel!“ zareagoval. „Správně!“ Chňapl ji za ruku a začal ji táhnout vpřed.</p>

<p>„Co to děláš?“</p>

<p>„Postel,“ vyhrkl a ukázal na královské lože s nebesy.</p>

<p>„Garione, já vím, co to je. Pomoz mi. Ale neškubej se mnou.“</p>

<p>„Aha.“ Chytil ji pevněji za ruku, objal ji kolem ramen druhou a zvedl do vzduchu. Pak s ní dusavě vrávoral k posteli, oči vytřeštěny a mozek totálně vybílený.</p>

<p>„Pusť mě, ty<emphasis> </emphasis>jedno nemehlo!“</p>

<p>„Postel,“ ponoukal ji. vkládaje do toho slova veškerou sílu své výmluvnosti. Opatrně ji postavil zpět na nohy a vrhl se vpřed. „Pěkná postel,“ ujistil ji a povzbudivě poplácal pokrýv­ku.</p>

<p>Se'Nedra jen zavřela oči a povzdechla si. „Tak mi, Garione, jen uhni z cesty,“ prohlásila rezignovaně.</p>

<p>„Ale.-“</p>

<p>„Co kdybys rozdělal větší oheň?“ navrhla.</p>

<p>„Co?“ zatěkal okolo sebe bezduchým pohledem.</p>

<p>„V krbu - to je ten otvor ve zdi, kde hoři ta polena. Přilož tam víc dřeva. Chceme přece, aby dítěti bylo příjemně a teplo, ne?“ Dorazila k posteli a opřela se o ni.</p>

<p>Garion přicválal ke krbu, zastavil se a tupě naň zíral.</p>

<p>„Co se zase děje?“</p>

<p>„Dřevo,“ odpověděl. „Dřevo není.“</p>

<p>„Tak přines nějaké ze sousedního pokoje.“</p>

<p>To byl ale <emphasis>z </emphasis>její strany naprosto skvělý nápad! Ulpěl na ní vděčným pohledem.</p>

<p>„Garione, běž do sousedního pokoje,“ zopakovala velmi pomalu a zřetelně. „Vezmi nějaké dřevo. Přines ho zpátky sem. A hoď ho do ohně. Pochopils to všechno?“</p>

<p>„Správně!“ zajásal nadšeně. Klusal do vedlejšího pokoje, zvedl jedno polínko a klusal zpátky. „Dřevo,“ oznámil a pyšně zvedl polínko na odiv.</p>

<p>„Skvělé, Garione,“ pochválila ho, pracně vylézajíc na postel. „Teď ho přilož na oheň, běž zpátky a přines další.“</p>

<p>„Další,“ souhlasil, mrštil polínko do krbu a dusal ke dveřím pro další.</p>

<p>Když vyprázdnil koš v obývacím pokoji - jedna cesta, jedno polínko -začal se divoce rozhlížet a marně přemýšlel, co by měl dělat dál. Zvedl židli. Kdybych s ní práskl o zeď, uvažoval, měla by se rozbít na vhodné kusy.</p>

<p>Dveře královského apartmá se otevřely a dovnitř vešla Polgara. Za­stavila se a zírala na zdivočelého Gariona. „Co to pro všechno na světě vyvádíš s tou nebohou židlí?“ chtěla vědět.</p>

<p>„Dřevo,“ objasnil a zamával masivním kusem nábytku. „Potřebujeme dřevo - na oheň.“</p>

<p>Dlouze se na něj zadívala a uhlazovala si bílou zástěru. „Vida, tak on patří taky k téhle sortě,“ poznamenala pro sebe. „Garione, polož tu židli. Kde je Se'Nedra?“</p>

<p>„Postel,“ odpověděl a lítostivě postavil lakovanou židli zpět na zem. Pak Polgaru obdařil bystrým pohledem. „Dítě,“ vysvětlil jí.</p>

<p>Jen obrátila oči ke stropu. „Garione,“ oslovila ho, mluvíc opatrně jako k děcku, „zatím je příliš brzy a Se'Nedra ještě nesmí ležet. Potřebuje teď chodit - pohybovat se.“</p>

<p>Umíněně zavrtěl hlavou. „Postel,“ opakoval. „Dítě.“ Zatěkal pohledem a opět se sápal po židli.</p>

<p>Polgara jen vzdychla, otevřela dveře a kývla na stráž. „Mladíku,“ řekla, „víte co, vezměte Jeho Veličenstvo dolů na kuchyňský dvorek. Je tam velká halda polen. Dejte mu nějakou sekeru, a ať naseká trochu dřeva.“</p>

<p>Dnes se prostě každý vyznačoval naprosto skvělými nápady. Garion zůstal nad vynikajícím návrhem tety Pol perplex. Znovu položil židli a odcválal pryč se zmateným strážcem v závěsu.</p>

<p>Během první hodiny naštípal zhruba krychlový sáh dříví, vysílaje ko­lem sebe úplnou bouři třísek, jak se oháněl sekerou takovou rychlostí, až se zdálo, jako by byla ve vzduchu rozmazaná. Pak na chvíli přestal, od­ložil kabátec a dal se do toho doopravdy. Okolo poledne mu uctivý ku­chař přinesl plátek čerstvě orestovaného hovězího, velký krajíc chleba a nějaké pivo. Garion uhryzl tři čtyři sousta, dal si pár doušků piva a pak opět pozvedl sekeru, aby zaútočil na další špalek. Bylo docela možné, že kdyby mu došla zásoba dřeva u kuchyně, vydal by se hledat nějaké stro­my, ale krátce před západem slunce ho vyrušil Brand.</p>

<p>Velký šedovlasý Správce měl na tváři široký úsměv. „Gratuluji,  Belgarione,“ pronesl. „Máš syna.“</p>

<p>Garion ustal a téměř smutně pohlédl na zbývající špalky. Pak mu ko­nečně došlo, co vlastně Brand řekl. Sekera mu vypadla z ruky. „Syna?“ zeptal se. „To je báječné. A přišlo to tak rychle.“ Pohlédl na obrovskou hromadu. „A já zatím naštípal jen tohle. Vždycky jsem si myslel, že to tr­vá mnohem déle.“</p>

<p>Brand si jej změřil chápavým pohledem a pak ho jemně uchopil za ra­meno. „Tak už pojď, Belgarione,“ vyzval ho. „Pojď nahoru a podívej se na svého syna.“</p>

<p>Garion se sehnul a pečlivě nabral plnou náruč dřeva. „Na oheň,“ ob­jasnil. „Se'Nedra chce velký pěkný oheň.“</p>

<p>„Určitě na tebe bude moc pyšná, Belgarione,“ ujistil ho Brand.</p>

<p>Když došli do královské ložnice, položil Garion opatrně svou náruč dříví na lakovaný stolek u okna a po špičkách se připlížil k posteli.</p>

<p>Se'Nedra vypadala velice unaveně a pobledle, nicméně na rtech jí hrál náznak spokojeného úsměvu. Vedle ní, zavinutý do měkkého povijánku, si hověl nějaký neobyčejně malinkatý človíček. Nově příchozí měl rudou tvářičku a skoro žádné vlasy. Zdálo se, že spí, ale jak se Garion přiblížil, otevřel očka.  Korunní princátko vážně pohlédlo na svého otce, pak si po­vzdechlo, vypustilo prdík a vrátilo se zpět do říše snů.</p>

<p>„Ach Garione, není prostě nádherný?“ zeptala se užasle Se'Nedra sla­bým hláskem.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Garion a do krku mu stoupal knedlík. „A ty taky.“ Klekl si k lůžku a oba je objal.</p>

<p>„Velmi pěkné, milé děti,“ ozvala se Polgara z druhé strany postele. „Oba jste si vedli přímo skvěle.“</p>

<p>Následujícího dne prošel Garion s novorozeným chlapečkem prasta­rým ceremoniálem. S Polgarou v modrostříbmých šatech po boku zanesl dítě do trůnního sálu rivanského krále, kde je očekávala šlechta ostrovní­ho království. Jak ti tři vstoupili do sálu, Aldurův Orb zasazený do jílce meče Železné ruky se rozzářil zášlehem jasně modrého světla. Garion poloomámeně přistoupil ke svému trůnu. „Toto je můj syn Geran,“ ohlásil - částečně všem shromážděným, ale svým způsobem i samot­nému Orbu. Volba jména pro jejich syna nebyla obtížná. Přestože si Ga­rion na svého otce nevzpomínal, chtěl mu prokázat úctu a nic se pro to nezdálo vhodnější, než dát <emphasis>svému </emphasis>synovi jméno svého otce.</p>

<p>Opatrně podal děťátko Polgaře, pak natáhl ruku a sňal obrovský meč. Třímaje jej za čepel, napřáhl ho k zavinutému infantkovi v Polgařiné ná­ručí. Pulsující záře Orbu zjasněla. A pak, jakoby zaujat tím světlem, na­táhl Geran svou drobnou růžovou ručičku a položil ji na svítící kámen. Při infantově doteku vyšlehla z Orbu majestátní svatozář mnohobarevné­ho světla a obklopila všechny tři pulsující duhou, ozářivší celý sál. Garionovi se naplnily uši zpěvem ohromného chóru, jenž vyústil do chorálu, který musel otřást snad celým světem.</p>

<p>„Ať žije Geran!“ zaburácel Brand velkým hlasem, „následník trůnu Železné ruky a strážce Aldurova Orbu!“</p>

<p>„Ať žije Geran!“ odpověděly zástupy ohlušujícím výkřikem.</p>

<p><emphasis>„Ať žije Geran,“ </emphasis>připojil se tiše i suchý hlas v Garionově mysli.</p>

<p>Polgara neřekla nic. Ani nemusela, protože výraz jejích očí řekl všech­no za ni.</p>

<p>Přestože byla zima a Větrné moře bičovaly bouře, všichni alornští králové připluli na Rivu, aby oslavili Geranovo narození. A k Anhegovi, Čo-Hagovi a královně Porenně se při jejich cestě do Rivy připojilo mnoho dalších přátel a starých známých. Byl tu Barak, pochopitelně i se svou ženou Merel. Přijeli Hettar s Adarou a z Arendie Lelldorin a Mandorallen s Arianou a Nerinou.</p>

<p>Garion, nyní mnohem citlivější k těmto věcem, nevycházel z úžasu, kolik dětí dokázali jeho přátelé naplodit. Ať se obrátil, kam chtěl, všude byly děti a zvuk pobíhání a smíchu chlapečků a holčiček naplňoval strohé síně Citadely. Malý drasnijský král Kheva a Barakův syn Unrak se brzy stali nejbližšími přáteli. Nerininy dcerušky lumpačily s Adařinými hošíky v nekonečných hrách vyznačujících se neustalým chichotáním. Barakova nejstarší dcera Gundred, nyní již okouzlující mladá dáma, lámala jako o závod srdce mladých rivanských šlechticů, jsouc neustále pod ostražitým dohledem svého obrovitého rudobradého otce, jenž sice nikdy žádného z pronásledovatelů své dcery nenapadl, ale jeho pohledy hovořily zcela jas­ně, že nedopustí žádnou pošetilost. Malá Terezie, Gundredina mladší ses­tra, se potácela na samé hraně ženství - jednu chvíli vyváděla s mlad­šími dětmi a hned v dalším okamžiku pohlížela novým, srdce ničícím pohledem do řad dospívajících rivanských mladíků, kteří se vždy nějak vyskytovali poblíž.</p>

<p>Král Fulrach s generálem Brendigem připluli ze Sendarie přímo do­prostřed slavnosti. Královna Layla poslala nejsrdečnější blahopřání, ale výlet s manželem nepodnikla. „Skoro vystoupila na palubu lodi.“ vyprá­věl Fulrach, „ale pak poryv vetru roztříštil vlnu o zeď mola a ona omdle­la.  Takže jsme se rozhodli, že raději nepopluje.“</p>

<p>„To bylo asi nejmoudřejší.“ přitakal Garion.</p>

<p>Durnik s Dejrukem dorazili pochopitelně z Údolí a s nimi přicestoval i Belgarat.</p>

<p>Slavnost se protáhla na několik týdnů. Skládala se z hostin a formální­ho předávání dárků, čehož se účastnili jak hosté, tak i velvyslanci všech spřátelených království. A pochopitelně byl čas i na dlouhé hodiny vzpomínání a na četné pitky. Se'Nedra byla na vrcholu štěstí, protože ona a její malé děťátko byli absolutním středem pozornosti.</p>

<p>Garion zjistil, že mu účast na slavnostech v kombinaci s jeho běžnými povinnostmi zabírá veškerý volný čas. Chtěl najít tak hodinku dvě na poklábosení s Barakem. Hettarem, Mandorallenem a Lelldorinem, ale ať se pokoušet dny přeorganizovau jak chtěl, nikdy mu žádný čas prostě nevybyl.</p>

<p>Nicméně jednou velmi pozdě večer za ním zašel Belgarat. Když starý čaroděj vešel do jeho studovny. Garion jen vzhlédl od zprávy, kterou pročítal. „Myslel jsem, že bychom si mohli alespoň teď trochu pohovo­řit,“ řekl stařec.</p>

<p>Garion odložil zprávu. „Dědečku, mrzí mě, že tě zanedbávám,“ omlouval se, „ale pořád mám hroznou spoustu práce.“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Však se všechno za chvíli zase uklidní. Po­blahopřál jsem ti už vlastně?“</p>

<p>„Mám dojem, že ano.“</p>

<p>„Dobrá. Tak to bychom měli. Lidé vždycky kolem dětí tolik nadělají. Ale co se mě týká, nic na nich nevidím. Jsou hrozně uječené, skoro pořád mokré a vůbec se s nimi nedomluvíš. Nebude ti vadit, když se obsloužím sám?“ Ukázal na křišťálovou karafu s bílým vínem, stojící na stole.</p>

<p>„Ne. Jen si posluž.“</p>

<p>„Chceš taky?“</p>

<p>„Ne, dědečku, děkuju.“</p>

<p>Belgarat si nalil pohár vína a pak se usadil naproti Garionovi. „Jaké je kralování?“ zeptal se.</p>

<p>„Únavné,“ odpověděl Garion zbědovaně.</p>

<p>„No, ve skutečnosti je to dobré znamení. Když začne být vládnutí zá­bavné, většinou to znamená, že se děje něco nepěkného.“</p>

<p>„Asi máš pravdu.“</p>

<p>„A co tvé studium?“</p>

<p>Garion se tychle napřímil. „Jsem rád, že sis na to vzpomněl. Teď tu byl takový blázinec, že jsem skoro zapomněl na něco důležitého.“</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Jak byli pozorní lidé, kteří pořizovali kopie těch proroctví?“</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Myslím, že maximálně pozorní. Proč se ptáš?“</p>

<p>„Mám dojem, že něco schází v mé kopii Mrinského kodexu.“</p>

<p>„Proč si to myslíš?“</p>

<p>„Je tam pasáž, která prostě nedává smysl.“</p>

<p><emphasis>„Tobě </emphasis>možná nedává, ale nestudovals ho zase tak dlouho.“</p>

<p>„Tak jsem to nemyslel, dědečku. Nemluvím o nejasném významu. To, na co narážím, je věta, která najednou končí uprostřed a nedává smysl. Víš, chci říct, že nekončí tak jako jiné věty.“</p>

<p>„Odkdy se zajímáš o gramatiku?“</p>

<p>Garion se poškrabal na hlavě. „Je to jediná pasáž, kterou jsem tam na­šel, co končí takhle uprostřed. Říká se v ní: 'Ale vězte: kámen, spočívající v srdci Světla, bude…' A pak je tam kaňka a dál se pokračuje: 'a toto střetnutí odehraje se na místě, jež není více,  a zde bude provedena vol­ba.'„</p>

<p>Belgarat se zamračil. „Myslím, že si na tu pasáž vzpomínám,“ pozna­menal.</p>

<p>„Ty dvě části k sobě, dědečku, prostě nepatří. První hovoří o Or­bu - přinejmenším jsem ji tak rozuměl - a ta druhá o nějakém střetnutí. Nevím sice, jaké slovo se schovává pod tou skvrnou, ale v životě nedokážu přijít na to, jak by mohlo ty dvě části spojit. My­slím, že něco schází. Proto jsem se zeptal, jakým způsobem se po­stupovalo při kopírování těch spisů. Nemohl písař, který je opisoval, vynechat pár řádek?“</p>

<p>„Myslím, že ne, Garione,“ řekl Belgarat. „Nová kopie se vždy porov­nává se starou a provádí to někdo jiný než opisovač. V těchto záležitos­tech jsme <emphasis>velice </emphasis>opatrní.“</p>

<p>„Tak co je pod tou kaňkou?“</p>

<p>Belgarat se zamyšleně probíral bradu. „Nemohu si vzpomenout,“ při­pustil. „Ale je tu Ánheg. Možná si vzpomene on - nebo ho požádej, ať ti tu část opíše ze své kopie a pošle ti ji, až se vrátí do Val Alornu.“</p>

<p>„To je dobrý nápad.“</p>

<p>„Ale moc bych si tím. Garione, nelámal hlavu. Koneckonců je to jen jedna částečka jediné pasáže.“</p>

<p>„Ale dědečku, v těch spisech se vyskytuje spousta věcí jen v jediné pa­sáži a ukázaly se být velmi důležité.“</p>

<p>,Jestli ti to nedá spát, jen se za tím vydej. Tak se alespoň hodně nau­číš.“</p>

<p>„Mám v hlavě spoustu dalšich věcí. A ty jsi ten, kdo tuhle nesrovnalost objevil, proto ti přenechám veškerou slávu objevitele i úspěch řešitele.“</p>

<p>„Dědečku, nejsi zrovna moc velká pomoc.“</p>

<p>Belgarat se jen ušklíbl. „Vlastně se o to ani nepokouším, Garione. Už jsi dost velký na to, aby sis své problémy řešil sám.“ Podíval se na karafu. „Myslím, že se s ní skamarádím.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola patnáctá</strong></p>

<p>„… A jejich počet bude dvanáct, neboť tucet je číslo, které je bohům milé. Vím, že se to stane, neboť mne jednou ve snu navštívil havran a řekl mi to. A vždy jsem měl rád číslo dvanáct a z toho důvodu si bohové pro zjevení své pravdy všem národům vybrali mne…“</p>

<p>Garion nad zatuchlou knihou jen zasténal. Předchozí stránky mu přece jen připadaly docela slibné - nalezl několik obskurních zmínek o Světlu a Temnotě a elektrizujíci fragment, jasně sdělující, že „nejposvátnější ze všech předmětů bude vždy v barvě nebes, arci s výjimkou, kdy uhlídá zlo veliké, neboť pak zahoří šarlatovým plamenem.“ Když tuto pasáž objevil, dychtivě pokračoval v četbě, přesvědčen, že narazil na nějaké jedinečné a doposud neobjevené proroctví. Ale naneštěstí se zbytek knihy ukázal být absolutní blábol. Krátká životopisná poznámka na začátku knihy sdělova­la, že její autor byl ve třetím tisíciletí drasnijským obchodníkem jistého věhlasu a že tyto tajné poznámky se nalezly až po jeho smrti. Garion po­cítil údiv, jak člověk s tak narušenou duší mohl vůbec existovat v nor­mální společnosti.</p>

<p>Znechuceně knihu zavřel a přidal k rostoucí hromadě jurodivostí, hro­madících se na stole před ním. Jako další vybral tenký svazek nalezený v Arendii v jakémsi opuštěném domě. Prvních pár stran se zaobíralo do­mácími účty nějakého jen taktak urozeného arendského zemana.  Ale pak na čtvrté straně vzala veškerá světskost zčistajasna za své. „Dítě“ Světla po­zdvihne meč a vydá se pátrat po tom, co je skryto,“ přečetl Garion. Bez­prostředně následoval k uzoufání podrobný účet o koupi přibližně tuctu prasat od souseda. Pak však neznámý pisatel opět přeskočil do proroctví. „Cílem hledání Dítěte Světla bude někdo, jehož duše byla odňata, kámen, jenž je v nitru prázdný, a dítě, které bude svírat v jedné ruce Světlo a ve druhé Temnotu.“ To zcela jasně vypadalo, že se konečně někam dostává. Garion si přisunul jednu z polorozteklých svící blíže a nahrbil se nad kni­hou, pozorně pročítaje stránku za stránkou. Ale tyto dvě pasáže se v celé knize ukázaly jako jediné, jež nepopisovaly každodenní život na onom zapomenutém statku kdesi v Arendii.</p>

<p>Garion si povzdechl, zvrátil se do opěradla a rozhlédl po matně osvětlené knihovně. Vázané knihy stály vyrovnané ve svých zaprášených řadách v temných poličkách a na vrchu každého regálu ležely v plátěných pouzdrech svitky. Světlo jeho dvou svíček se zachvělo a celá místnost se jako by roztančila.</p>

<p>„Musí přece existovat nějaký rychlejší způsob, jak to všechno zvlád­nout,“ zamumlal pro sebe.</p>

<p><emphasis>„Opravdu  existuje,“ </emphasis>řekl mu ten suchý hlas v jeho mysli.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p><emphasis>„Říkals přece, že musí existovat nějaký rychlejší způsob.  A já ti odpo</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>věděl, že skutečně existuje.“</emphasis></p>

<p>„Kdes byl?“</p>

<p><emphasis>„Tak různě.“</emphasis></p>

<p>Garion znal své druhé já velmi dobře a nepochyboval, že mu řekne jen to, co chce, aby věděl. „Tak dobře,“ navázal, „jaký<emphasis> </emphasis>je ten rychlejší způ­sob?“</p>

<p><emphasis>„Nemusiš číst každé jednotlivé slovo, jako jsi to dělal doposud. Otevři svou mysl a prostě jen listuj stránkami. To, co jsem do knih uložil, tě na sebe samo upozorní.“</emphasis></p>

<p>Jsou proroctví vždy takhle promíchána se všemi těmi ostatními ne­smysly?“</p>

<p><emphasis>„Obvykle </emphasis><emphasis>ano.“</emphasis></p>

<p>„A proč to vlastně takhle děláš?“</p>

<p><emphasis>„Mám hned několik důvodů. Většinou nechci, aby ten, kdo to napsal, věděl, co chci do jeho knihy ukrýt. A také je to pochopitelně dobrý způ</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>sob, jak zabránit, aby se to dostalo do nepovolaných rukou.“</emphasis></p>

<p>„Ostatně i do povolaných.“</p>

<p><emphasis>„Tak chceš vůbec, abych ti něco vysvětlil, anebo jen hledáš záminky pro chytré bonmoty?“</emphasis></p>

<p>„Pokračuj,“ povzdechl si rezignovaně Garion.</p>

<p><emphasis>„Myslím, že jsem ti už kdysi řekl, že slovo dává smysl události. Slovo tu musí být, ale není třeba, aby bylo zjevné a přístupné, všem na očích.“</emphasis></p>

<p>Garion se zamračil. „Chceš říct, že jsi všechny ty věci rozmístil do všech těch knih proto, aby si je přečetlo jen pár lidí?“</p>

<p><emphasis>„Termín 'pár' není úplně přesný. Dosaď si místo něj 'jeden</emphasis>'.“</p>

<p>„Jeden? A kdo?“</p>

<p><emphasis>„Pochopitelně ty.“</emphasis></p>

<p>„Já? Proč já?“</p>

<p><emphasis>„Už zase?“</emphasis></p>

<p>„Chceš říct, že všechno tohle je něco jako osobní dopis - a právě jen pro mě?“</p>

<p><emphasis>„Svým způsobem ano.“</emphasis></p>

<p>„A co kdybych se k jejich přečtení vůbec nedostal?“</p>

<p><emphasis>„A proč je zrovna teď čteš?“</emphasis></p>

<p>„Protože mi to doporučil Belgarat.“</p>

<p>„A <emphasis>proč si myslíš, že ti to asi Belgarat doporučil?“</emphasis></p>

<p>„Protože…“ Garion zmlkl. „Tos mu řekl ty, aby mi to poradil?“</p>

<p><emphasis>„Přirozeně. Samozřejmě o tom neměl nejmenší tušení, ale tak trochu jsem ho popostrčil. K Mrinskému kodexu mají přistup nejrůznější lidé.</emphasis></p>

<p><emphasis>Proto jsem ho udělal tak zmatený. Ale ony osobní instrukce pro tebe by</emphasis></p>

<p><emphasis>měly být velmi jasné - pokud jim budeš věnovat pozornost. „</emphasis></p>

<p>„A proč mi to, co mám udělat, prostě neřekneš?“</p>

<p><emphasis>„Nesmím.“</emphasis></p>

<p>„Nesmíš?“</p>

<p><emphasis>„Já a můj protivník máme jistá pravidla. Nacházíme se ve velice křeh</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>ké rovnováze a musíme v ní zůstat. Dohodli jsme se, že bud</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis>me působit jen skrze naše nástroje. Kdybych osobně zasáhl -</emphasis> <emphasis>třeba tak že bych ti přímo řekl, co máš udělat - pak by mohl přestoupit hranici i můj pro</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>tivník.  Proto oba pracujeme pomocí toho, co nazývá</emphasis><emphasis>me pr</emphasis><emphasis>o</emphasis><emphasis>roctvími.“</emphasis></p>

<p>„A není to trochu překomplikované?“</p>

<p><emphasis>Druhou alternativou by byl absolutní chaos. Já a můj protivník ne</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>máme žádná omezení. Kdybychom se spolu střetli přímo, zničili bychom celá slunce.“</emphasis></p>

<p>Garion se otřásl a těžce polkl. „To jsem si neuvědomil,“ připustil. Pak ho něco napadlo. „A smíš mi něco prozradit o té řádce v Mrinském kode­xu - o té, uprostřed které je to zalité slovo?“</p>

<p><emphasis>„Záleží  na tom, kolik loho chceš vědět.“</emphasis></p>

<p>„Jaké slovo je pod tou kaňkou?“</p>

<p><emphasis>„Je tam několik slov. Jestli se na ni podíváš ve správném světle, doká</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>žeš je přečíst. A pokud jde o ostatní knihy, zkus je číst tak, jak jsem ti po</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>radil. Myslím, že bys tak měl ušetřit spoustu času -</emphasis> <emphasis>a opra</emphasis><emphasis>v</emphasis><emphasis>du nemáš za</emphasis><emphasis>­</emphasis><emphasis>se tolik času nazbyt.“</emphasis></p>

<p>„Co tím chceš říct?“</p>

<p>Ale hlas byl už pryč.</p>

<p>Dveře knihovny se otevřely a vešla Se'Nedra v noční košilce a županu. „Garione,“ pronesla vyčítavě, „copak si nikdy nepůjdeš lehnout?“</p>

<p>„Cože?“ vzhlédl k ní. „A - ano, Už jdu.“</p>

<p>„Kdo to tady byl s tebou?“</p>

<p>„Nikdo. Proč?“</p>

<p>„Zaslechla jsem, jak s někým mluvíš.“</p>

<p>„Jen jsem četl nahlas, to je všechno.“</p>

<p>„Pojď spát, Garione,“ pronesla pevně. „Nemůžeš přečíst celou knihov­nu za jeden večer.“</p>

<p>„Ano, miláčku,“ souhlasil.</p>

<p>Nedlouho nato, když jaro začínalo přebírat vládu na loukách nížin pod vrchy okolo Citadely, přišel slíbený dopis od krále Anhega. Garion oka­mžitě zanesl kopii inkriminované pasáže v Mrinském kodexu do knihov­ny, aby ji porovnal se svou kopií. Když obě položil vedle sebe, dal se do klení. Anhegova kopie měla na přesně stejném místě rovněž kaňku. „Vždyť jsem mu to říkal!“ soptil Garion. „Speciálně jsem ho přece upo­zornil, že potřebuju vidět konkrétně tohle místo! Dokonce jsem mu ho i ukázal!“ Vztekle nadávaje začal chodit sem a tam a mával oběma ruka­ma</p>

<p>Se'Nedra celkem překvapivě snášela posedlost svého manžela Mrinským kodexem velice dobře. Pozornost královničky byla pochopitelně téměř zcela zaujata novorozeným synem a Garion si byl naprosto jist, že cokoliv on řekne nebo udělá, je na samém okraji jejího zájmu. Malý princ Geran byl jejím mazlíčkem. Když byl vzhůru, tak ho Se'Nedra téměř ne­pustila z náručí, a ani když spal, tak přečasto jejímu objetí neunikl. Byl velice způsobné děťátko a jen zřídka plakal či dělal rozruch. Se stoickým klidem snášel neustálou pozornost své matky a všechno to mazlení, cu­krování a náhlé pusinkování přijímal s přehledem. Nicméně Garion měl pocit, že to Se'Nedra už opravdu trochu přehání. Protože trvala na tom, že Gerana nepustí z náručí, neměl vlastně příležitost, aby si ho pochoval on. Jednou se jí už málem zeptal, kdy konečně přijde řada na něj, ale v po­slední chvíli si to rozmyslel. Ale co mu doopravdy přišlo jako nesprave­dlnost, byl Se'Nedřin smysl pro kojení. Kdykoliv jen na okamžik odložila Gerana do kolébky a Garion se k němu konečně dostal, zamířily královniččiny ruce téměř automaticky ke knoflíkům živůtku a zčistajasna oznámila, že je nejvyšší čas, aby Gerana nakojila. Garion samozřejmě nemohl svému synovi upřít jeho gáblík, ale děťátko většinou ani tak hla­dově nevypadalo.</p>

<p>Ale za nějaký čas, kdy konečně přivykl Geranově nepopiratelné pří­tomnosti v jejich životě, se opět přihlásilo volání setmělé zaprášené kni­hovny. Postup navržený oním suchým hlasem fungoval až překvapivě skvěle. Po krátké praxi zjistil, že dokáže rychle procházet stránku za stránkou běžných zápisků a že se jeho oči automaticky zastaví na frag­mentech proroctví, ukrytých mezi obyčejným textem. Byl překvapen, ko­lik takovýchto pasáží našel utajených na těch nejnečekanějších místech. Většinou bylo jasné, že jejich pisatelé neměli nejmenší ponětí, co to vlastně sdělili. Často byla náhle uťata věta, přešla do proroctví, a pak po­kračovala jakoby nic přesně tam, kde přestala, Garion si byl při pročítání takových textů jist, že mimovolný prorok, který to tvořil, ani neviděl, co právě napsal.</p>

<p>Nicméně Mrinský kodex, a v menší míře i Darinský, zůstaly v centru celé záležitosti. Pasáže z ostatních zdrojů věc sice upřesňovaly či rozšiřo­valy, ale tato dvě ústřední proroctví vše podávala v čisté, nesmíšené po­době. Garion si začal postupně dělat souhrnný rejstřík, každou novou pa­sáž označil číslem a to pak přiřadil k souboru stránkových kódů, odpoví­dajících paragrafům Mrinského svitku. Objevil, že každý paragraf z Mrinského kodexu má obvykle tři až čtyři odpovídající či vysvětlující úryvky z jiných děl - každý paragraf kromě oné veledůležité pasáže s kaňkou.</p>

<p>„Jak ti šlo, miláčku, dnes tvé pátrání?“ zeptala se prozíravě Se'Nedra jednou večer, když se vrátil celý mrzutý a rozladěný do královských komnat. Právě kojila Gerana a tvář jí zářila něhou, jak si přidržovala své miminko u prsu.</p>

<p>„Asi to už všechno vzdám,“ prohlásil a klesl do křesla. „Myslím, že by bylo nejlepší tu knihovnu prostě zamknout a zahodit klíč.“</p>

<p>Věnovala mu laskavý úsměv. „No, to by asi k ničemu nebylo, Garione. Sám víš, že bys to tak za den dva už nevydržel, a žádné dveře nejsou tak odolné, abys je nevyrazil.“</p>

<p>„Možná, že bych mohl všechny ty knihy a svitky spálit,“ navrhl ponu­ře. „Už pomalu nedokážu myslet na nic jiného. A prostě <emphasis>vím, </emphasis>že se pod tou skvrnou něco skrývá, ale nedokážu najít sebemenší vodítko, co by to mohlo být.“</p>

<p>„Jestli tu knihovnu vypálíš, Belgarat tě nejspíš promění v ředkev,“ va­rovala ho s úsměvem. „Víš přece, jakou má ke knihám úctu.“</p>

<p>„Nebylo by zase tak špatné být na chvíli ředkvičkou,“ opáčil.</p>

<p>„Garione, vždyť je to vlastně prosté,“ řekla s pobuřujícím klidem. „Když mají všechny kopie tu skvrnu, proč se nezajedeš podívat na origi­nál?“</p>

<p>Zůstal na ni zírat.</p>

<p>„Přece musí <emphasis>někde </emphasis>být nebo ne?“</p>

<p>„Noo - myslím že ano, určitě.“</p>

<p>„Tak zjisti, kde, a pak si tam zajeď - anebo si ho nech poslat.“</p>

<p>„To mě nikdy nenapadlo.“</p>

<p>„Ovšem. Ono je mnohem zábavnější skuhrat, vztekat se a být kvůli tomu nešťastný.“</p>

<p>„Víš, Se'Nedro, že je to vlastně skvělý nápad?“</p>

<p>„Jistě. Vy muži všechno vždycky hrozně komplikujete. Až budeš mít příště nějaký problém, miláčku, přijď s ním prostě za mnou. A já ti po­vím, jak ho vyřešit.“</p>

<p>Přešel to bez povšimnutí.</p>

<p>První, co následujícího rána Garion udělal, bylo, že sešel do města a ohlásil se v Belarově chrámu u rivanského diákona.  Rivanský diákon byl ušlechtilý muž s mírnou tváří. Na rozdíl od Belarových kněží v důležitých chrámech na kontinentě, kteří se často věnovali více politice než péči o své ovečky, soustředil se představený rivanské církve téměř výhradně na péči o dobro - jak tělesné, tak i duchovní - obyčejných lidí. Garion ho měl vždycky docela rád.</p>

<p>„Ve skutečnosti jsem jej nikdy neviděl, Vaše Veličenstvo,“ odpověděl diákon na Garionovu otázku, „ale vždy mi bylo řečeno, že se uchovává v oné svatyni na břehu řeky Mrin - mezi okrajem mokřin a Boktorem.“</p>

<p>„V jaké svatyni?“</p>

<p>„Postavili jí dávní Drasnijci na místě, kde byl přikován v řetězech mrinský prorok,“ vysvětlil diákon. „Poté, co ten ubožák zemřel, nařídil král Býčí Šíje, aby tam zbudovali nějaký památník. Proto vystavěli přímo kolem jeho hrobu svatyni. A původní svitek se tam uchovává ve velké křišťálové schráně. Střeží ho skupina kněží. Nikdo se ho nesmí dotknout, ale vzhledem k tomu, že jste rivanský král, nepochybuji, že vám povolí výjimku.“</p>

<p>„To je od té doby pořád tam?“</p>

<p>„Kromě období angaracké invaze ve čtvrtém tisíciletí. Tehdy ho těsně předtím, než byl vypálen Boktor, odvezli lodí do Val Alornu, aby byl v bezpečí. Torak se ho chtěl zmocnit, proto pokládali za moudré odvézt ho ze země.“</p>

<p>„To dává smysl,“ řekl Garion. „Děkuji vám za informaci. Vaše Dů­stojnosti.“</p>

<p>„Rád jsem vám pomohl, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>Dostat se pryč nebylo snadné. Onen týden to bylo naprosto nemožné, protože pozítří bylo sjednáno setkání s představenými přístavu. A další týden byl dokonce ještě horší. Neustále čekalo množství oficiálních audi­encí a státních povinností. Když Garion vystupoval po dlouhých schodiš­tích zpět do Citadely, nezbytnou stráž za zády, jen si povzdechl. Připada­lo mu, že je na tomto ostrově snad doživotním vězněm. Na jeho volný čas se pořád kladlo tolik nároků. Vzpomínal si na dobu, a ani to nebylo tak dávno, kdy začínal každý den v koňském sedle a jen výjimečné spal dvě noci po sobě ve stejné posteli. Ale když to uvážil, musel přiznat, že do­konce ani tehdy si nemohl dovolit dělat, co chtěl. Přestože o tom tehdy neměl ani ponětí, onoho dne, kdy s tetou Pol, Belgaratem a Durnikem projeli branou Faldorova statku do širého světa, jenž se rozkládal před nimi, bylo na něj naloženo břemeno zodpovědnosti.</p>

<p>„Dobrá,“ mudroval potichu, „tohle je také důležité. Tady to může zvládnout Brand. Prostě se tu budou muset beze mě na chvíli obejít.“</p>

<p>„Co, prosím, Vaše Veličenstvo?“ zeptal se uctivě gardista.</p>

<p>„Jen přemýšlím nahlas,“ odpověděl trochu rozladěně Garion.</p>

<p>Se'Nedra se zdála být ten večer v mrzuté náladě a jako by nebyla ve své kůži. Chovala Gerana téměř nepřítomně, a když si s výrazem naprostého soustředění v tvářičce pohrával s amuletem na jejím hrdle, nevěnovala mu skoro žádnou pozornost.</p>

<p>„Copak je, miláčku?“ zeptal se jí Garion.</p>

<p>„Jen mě bolí hlava, nic to není,“ odpověděla krátce. „A jako by mi zvonilo v uších,“</p>

<p>„Jsi jen unavená.“</p>

<p>„Nejspíš to bude tím.“ Vstala. „Myslím, že dám Gerana do postýlky a půjdu si lehnout,“ prohlásila, „Možná, že když se pořádně vyspím, bude mi zase dobře.“</p>

<p>„Já ho uložím,“ nabídl se Garion.</p>

<p>„Ne,“ odmítla s podivným výrazem. „Chci se přesvědčit, že je ve své kolébce v bezpečí.“</p>

<p>„V bezpečí?“ rozesmál se Garion. „Se'Nedro, tohle je Riva. To nejbez­pečnější místo na světě.“</p>

<p>„Běž to říct Arell,“ opáčila a šla do pokojíku sousedícího s jejich lož­nicí, kde byla Geranova kolébka.</p>

<p>Garion se posadil a četl si až do pozdního večera Se'Nedřina nepokoj­ná nálada se nějak přenesla i na něj a nechtělo se mu spát. Nakonec od­ložil knihu a přešel k oknu, aby se podíval na měsícem ozářené vlny Vě­trného moře hluboko pod sebou. Jejich dlouhé pásy, pohybující se jen zvolna, vypadaly v bledém přísvitu skoro jako roztavené stříbro a ono vznešené plynutí působilo zvláštně hypnoticky. Nakonec sfoukl svíce a tiše se odkradl do ložnice.</p>

<p>Se'Nedra se na lůžku neklidně převalovala a mluvila ze spaní - napůl srozumitelně a napůl nesmyslné úryvky z běžné každodenní konverzace. Garion se svlékl a vklouzl k ní, pokoušeje se ji neprobudit</p>

<p>„Ne,“ pronesla přísně. „To ti nedovolím.“ Pak zasténala a zazmítala hlavou na polštáři.</p>

<p>Garion ležel v šeru a naslouchal své ženě, jak hovoří ze sna.</p>

<p>„Garione!“ vyjekla najednou a probudila se. „Máš nohy jako led!“</p>

<p>„Jejda,“ opáčil. „Promiň.“</p>

<p>Prakticky okamžitě znovu usnula a opět začala cosi mumlat.</p>

<p>To, co ho probudilo o pár hodin později, byl zvuk jiného hlasu. Ten hlas mu byl podivně povědomý a Garion ležel, stále téměř spící, a pokou­šel se rozpomenout, kde přesně jej slyšel předtím. Byl to ženský hlas, hluboký a melodický, a hovořil zvláštním konejšivým tónem.</p>

<p>Pak si náhle uvědomil, že Se'Nedra není vedle něj v posteli, a okamžitě byl úplně vzhůru.</p>

<p>„Ale já ho musím schovat, aby ho nenašli,“ slyšel, jak Se'Nedra pronáší podivně prázdným hlasem. Odhodil pokrývky a vyklouzl z lůžka.</p>

<p>Otevřenými dveřmi dětského pokoje se linul slabý přísvit a hlasy nej­spíše vycházely odtamtud. Garion se k nim rychle připlížil, jeho bosé no­hy se po koberci pohybovaly bezhlučně.</p>

<p>„Se'Nedro, odkryj svoje dítě,“ říkala ta druhá žena klidným přesvědči­vým hlasem. „Jinak mu ublížíš.“</p>

<p>Garion nahlédl dovnitř. Se'Nedra stála ve své bílé noční košili u koléb­ky, oči otevřené a bez výrazu, a vedle ní byla ještě jedna postava. Na židli u nohou kolébky se tyčila velká hromada peřinek a polštářků. A rivanská královna náměsíčně, ale metodicky pokládala na tvář miminka jednu pe­řinku za druhou.</p>

<p>„Se'Nedro,“ nabádala ji ta žena. „Nech toho. Poslechni mě.“</p>

<p>„Musím jej ukrýt,“ opakovala tvrdohlavě Se'Nedra.  „Chtějí ho zabít.“</p>

<p>„Se'Nedro. Udusíš ho. Teď hezky dej všechny ty peřinky a polštáře za­se pryč.“</p>

<p>„Ale…“</p>

<p>„Se'Nedro, udělej, co ti říkám,“ poručila ta žena pevně. „Okamžitě.“</p>

<p>Se'Nedra tiše zanaříkala a začala z postýlky všechno opět vytahovat.</p>

<p>„Tak je to lepší. A teď mě poslouchej. Až ti příště bude radit podobné věci, nesmíš ho poslouchat. Není tvým přítelem.“</p>

<p>Se'Nedrina tvář dostala udivený výraz. „Není?“</p>

<p>„Je to tvůj úhlavní nepřítel. Právě on chce ublížit Geranovi.“</p>

<p>„Moje děťátko…“</p>

<p>„Tvoje děťátko je v pořádku, Se'Nedro, ale když k tobě v noci zase ten hlas přijde, musíš s ním bojovat.“</p>

<p>„Kdo…?“ začal Garion, ale když se ta žena otočila a pohlédla na něj, ztratil řeč a zůstal zírat s otevřenou pusou. Žena měla popelavé vlasy a zářící zlatavé oči. Měla na sobě prosté hnědé šaty téměř v barvě země. A Garion ji znal. Kdysi ji potkal v bažinách východní Drasnie, když s Belgaratem a Silkem putovali na strašlivé setkaní do hrůzných trosek Kthol Mišraku.</p>

<p>Matka tety Pol velmi připomínala svou dceru. Její tvář vyzařovala tutéž chladnou bezchybnou krásu a hlavu nosila stejně hrdě vzpřímenou. Avšak tato tvář, nad níž čas neměl moci, nesla i pečeť jakéhosi věčného žalu, z něhož se Garionovi sevřelo hrdlo. „Poledro!“ zasípal. „Co se to…?“</p>

<p>Polina matka si položila prst na ústa. „Neprobuď ji, Belgarione,“ varo­vala ho. „Odved“ ji zpět do postele.“</p>

<p>„A Geran…?“</p>

<p>„Je v pořádku. Přišla jsem včas. Jen ji zaveď opatrně do postele. Teď už bude spát klidně, bez podobných příhod.“</p>

<p>Garion přešel ke své ženě a položil jí ruku kolem ramen. „Pojď se mnou, Se'Nedro,“ oslovil ji něžně.</p>

<p>Jen přikývla, v očích stále ten náměsíčný pohled, a poslušně ho násle­dovala zpět do královské ložnice.</p>

<p>„Mohla bys dát pryč ten podhlavník?“ zeptal se tiše Poledry.</p>

<p>Zasmála se. „To bych tedy nemohla,“ odpověděla.  „Zapomínáš, Belgarione, že tu ve skutečnosti nejsem.“</p>

<p>„Aha,“ řekl. „Promiň. Vypadáš tak…“ Odkopl podhlavník z cesty, opatrně položil Se'Nedru na lůžko a přikryl ji až po bradu. Vzdychla a schoulila se do klubíčka.</p>

<p>„Pojďme vedle,“ navrhla Poledra.</p>

<p>Přikývl a potichu ji následoval do sousedního pokoje, jenž byl matně ozářen žhavými uhtíky z dohasínajícího krbu. „Co to vlastně mělo zna­menat?“  zeptal se, když opatrně dovřel dveře.</p>

<p>„Existuje někdo, Belgarione, kdo nenávidí tvého syna a bojí se ho,“ odpověděla mu vážně.</p>

<p>„Ale vždyť je to pouhé miminko,“ zaprotestoval Garion.</p>

<p>„Jeho nepřítel se ho bojí pro to, čím se teprve může stát - ne pro to, čím je teď. To samé se dělo i dříve, jen si vzpomeň.“</p>

<p>„Myslíš, jak Ašarak zabil moje rodiče?“</p>

<p>Přikývla. „Ve skutečnosti se pokusil zabít tebe.“</p>

<p>„Ale jak můžu Gerana chránit před jeho vlastní matkou? Chci říct -jestli ji ten člověk může takhle napadnout ve spánku a donutit ji něco udělat, jak bych mohl…?“</p>

<p>„Už se to nikdy nestane, Belgarione. O to se postarám.“</p>

<p>„Ale jak? Jseš přece… ee…“</p>

<p>„Mrtvá? No, to není tak docela pravda, ale na tom nesejde. Geran je už v bezpečí a Se'Nedra to už nikdy neudělá. Musíme si promluvit o něčem jiném.“</p>

<p>„Poslouchám.“</p>

<p>„Jsi na stopě něčeho velmi důležitého. Nemohu ti prozradit všechno, ale <emphasis>musíš </emphasis>nahlédnout do Mrinského kodexu - do originálu, ne do někte­ré z kopií. A musíš spatřit, co se v něm skrývá.“</p>

<p>„Ale nemůžu přece opustit Se'Nedru - rozhodně ne teď.“</p>

<p>„Bude v pořádku a tady se jedná o něco, co můžeš provést jedině ty. Běž do té svatyně na řece Mrin a nahlédni do Kodexu. Je to mimořádně důležité.“</p>

<p>Garion se napřímil. „Dobrá,“ prohlásil. „Hned ráno vyrazím.“</p>

<p>„A<emphasis> </emphasis>ještě něco.“</p>

<p>„Copak?“</p>

<p>„Musíš s sebou vzít i Orb.“</p>

<p>„Orb?“</p>

<p>„Bez něj nespatříš, co máš spatřit.“</p>

<p>„Tomu nerozumím.“</p>

<p>„Až přijde čas, porozumíš.“</p>

<p>„Dobrá, Poledro,“ kapituloval. Pak udělal obličej. „Vlastně ani nevím, proč se vůbec ptám. Celý život dělám pořád jen věci, kterým nerozu­mím.“</p>

<p>„Všechno se objasní, až přijde čas,“ ujistila ho. Pak si jej káravě pro­hlédla od hlavy k patě. „Garione,“ pronesla tónem tak podobným tomu, jaký vždy užívala teta Pol, že zareagoval zcela automaticky.</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Rozhodně bys neměl v noci pobíhat úplně nahý. Ještě se nastydneš.“</p>

<p>Loď, kterou si najal v Kotu, byla sice malá, ale pro plavbu po řece se skvěle hodila. Byl to plochý a široký člun, který se někdy pohupoval do­čista jako plovoucí kláda. Veslaři byli statní chlapíci a dosahovali při plavbě proti pomalému proudu řeky Mrin, jež se na své pozvolné cestě močály kroutila jako had, velmi slušný čas.</p>

<p>Za soumraku již byli deset leguí za Kotu a kapitán pyšně přivázal jed­ním z podehtovaných vlečných lan svou loď k mrtvému pařezu. „Zkoušet najít cestu ve tmě není moc dobrý nápad,“ poučil Gariona.  „Jedno špatné otočení kormidlem, a další měsíc tu budeme bloudit v bažinách.“</p>

<p>„Sám nejlépe víte, kapitáne, co máte dělat,“ ubezpečil ho Garion. „Nehodlám se nijak vměšovat.“</p>

<p>„Nedal byste si korbel piva. Vaše Veličenstvo?“ nabídl kapitán.</p>

<p>„To vůbec není špatný nápad,“ souhlasil Garion.</p>

<p>Za chvíli již stál s pohárem v ruce opřen o brlení, pozoroval mihotavé ohýnky světlušek a naslouchal nikdy nekončícímu kvákání žab. Byla te­plá jarní noc a nos mu zaplňovala vlhká silná vůně bažiny.</p>

<p>Náhle zaslechl tiché šplouchnutí, snad ryby či možná potápějící se vyd­ry.</p>

<p>„Belgarione?“ Byl to sice podivný pisklavý hlásek, ale jinak naprosto zřetelný. A stejně jako šplouchnutí přicházel z druhé strany zábradlí.</p>

<p>Garion se vyklonil do sametové temnoty.</p>

<p>„Belgarione?“ Zase ten hlásek. Ozýval se někde pod ním.</p>

<p>„Ano?“ ozval se Garion nejistě.</p>

<p>„Potřebuju ti něco říct.“ Další tiché šplouchnutí, a loď</p>

<p> se mírně zakýva­la. Úvaz, který ji poutal k pařezu, se napjal, vyběhl po něm hbitý stín a plavným rtuťovitým pohybem se téměř přelil přes postranici lodi. Pak se napřímil a Garion zřetelně uslyšel, jak z něj stéká voda. Postavička byla malá, sotva víc než čtyři stopy, a ke Garionovi se blížila podivně šoura­vou chůzí.</p>

<p>„Jsi starší,“ poznamenala.</p>

<p>„Tak to chodí,“ odpověděl Garion a upřeně zíral na to stvoření, snaže se spatřit jeho obličej. Pak měsíc vykoukl z mraků a Garion hleděl přímo do chlupaté a okaté tvářičky bahníka. „Tupiku?“ zeptal se nevěřícně. „Jseš to ty?“</p>

<p>„Tys nezapomněl.“ Malé chlupaté stvoření se zdálo být potěšeno.</p>

<p>„Pochopitelně, že ne.“</p>

<p>Loď se znovu zakývala a po úvazu vyběhl další chlupatý stín. Tupik se podrážděně otočil. „Poppi!“ vykvikl vztekle. „Běž domů!“</p>

<p>„Ne,“ odsekla vcelku klidně.</p>

<p>„Musíš mě přece poslouchat!“ rozkázal a dupnul prackou na palubu.</p>

<p>„A proč?“</p>

<p>Tupik na ni zůstal zírat v očividné frustraci. „To jsou všechny takové?“ obrátil se na Gariona</p>

<p>„Kdo všechny?“</p>

<p>„Ženské.“ Tupik pronesl to slovo se zřejmým znechucením.</p>

<p>„Většina z nich ano.“</p>

<p>Tupik si jen povzdychl.</p>

<p>„Jak se má Vordai?“ zeptal sejich Garion.</p>

<p>Poppi obzvláště smutně zanaříkala. „Naše matka nás opustila,“ řekla smutně.</p>

<p>„To je mi líto.“</p>

<p>„Byla už velice unavená,“ řekl Tupik.</p>

<p>„Zasypali jsme ji květy,“ přidala se Poppi. „A pak jsme uklidili její dům.“</p>

<p>„Určitě by byla moc ráda“</p>

<p>„Říkala, že se jednou vrátíš zpátky,“ řekl mu Tupik. „Byla moc mou­drá.“</p>

<p>„To ano.“</p>

<p>„Řekla nám, abychom tu na tebe počkali a pak ti od ní předali zprávu.“</p>

<p>„A jakou?“</p>

<p>„Blíží se k tobě zlo.“</p>

<p>„Už taky začínám mít ten dojem.“</p>

<p>„Matka nám řekla, abychom ti vyřídili, že zlo mívá mnoho tváří a ty tváře často nebývají příjemné, ale to, co je zatím vším, nemá žádnou tvář a přichází to z daleko větší dálky, než si myslíš.“</p>

<p>„Asi ti moc nerozumím.“</p>

<p>„Přichází až zpoza hvězd.“</p>

<p>Garion na něj zůstal jen mlčky hledět.</p>

<p>„Tohle jsme ti měli vyřídt,“  ujistila ho Poppi. „Tupik to řekl přesně tak, jak mu to poručila matka.“</p>

<p>„Řekni Belgaratovi o naší matce,“ řekl náhle Tupik. „A taky vyřiď, že mu posílá své díky.“</p>

<p>„Spolehni se.“</p>

<p>„Sbohem, Belgarione,“ řekl bahník. Poppi vydala drobný dojatý hr­delní zvuk, přicapala a krátce se otřela o Garionovu ruku.</p>

<p>A pak se oba přehoupli přes palubu a zmizeli v temných vodách baži­ny.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola šestnáctá</strong></p>

<p>bylo to nanejvýš pochmurné místo. Vesnice se tísnila na břehu řeky na okraji ploché beztvaré planiny, pokryté hrubou temně zelenou trávou. Půdu pod ní tvořilo naplavené bahno, jílovité, šedé a nepěkné vyhlížející, a hned za širokým ohybem řeky Mřin začínaly nekonečné hnědozelené prostory mokřin. Vesnice sama sestávala z asi dvou tuctů šedohnědých chalup, nakupených na sebe okolo hranaté stavby svatyně. Chatrné pří­staviště, postavené z vyběleného naplaveného dříví, vybíhalo do řeky ja­ko prsty kostlivce a na kůlech visely rybářské šité, sušily se ve vlhkém vzduchu plném komárů a páchly.</p>

<p>Garionova loď sem připlula okolo poledne a on se okamžitě vydal přes vratké přístaviště prašnou cestou s vyjetými kolejemi ke svatyni; kráčel opatrně, aby se vyhnul uklouznutí, a cítil, jak se zvědavé pohledy otupě­lých vesničanů upírají na něj a na velký meč rivanského krále na jeho zá­dech.</p>

<p>Belarovi kněží střežící svatyni byli úslužní, téměř podlézaví, když po­sléze stanul v zašlé bronzové bráně a žádal o vstup. Provedli ho dvorem pokrytým kamennou dlažbou a hrdě mu ukázalí shnilou boudu a silný, dehtem čpící kůl se zbytkem těžkého zrezavělého řetězu, kde šílený mrinský prorok dožil své dny.</p>

<p>Uvnitř samotné svatyně stál obvyklý oltář s medvědí hlavou vytesanou do kamene. Garion si povšiml, že vnitřek svatyně by potřeboval pořádně vyčistit a sami kněží - strážci jsou zanedbaní a nemytí. Už dříve si uvě­domil fakt, že jedním z prvních projevů náboženského vytržení je výraz­ný odpor k vodě a mýdlu. Svatá místa - a rovněž ti, kdo o ně pečovali - zřejmé vždy musela nepříjemně páchnout.</p>

<p>Když vešli do sklepení svatostánku, kde osvětlen dvěma voskovicemi velikosti člověka spočíval ve svém křišťálovém pouzdru zažloutlý svitek pergamenu - originál Mrinského kodexu, nastal menší problém. Poté, co Garion zdvořile požádal, aby schránu otevřeli, jeden z kněží, fanatik s divým pohledem, jehož vlasy a vousy připomínaly stoh sena po vichřici, začal ječivě, téměř hystericky protestovat.</p>

<p>Naštěstí byl páchnoucí kněz natolik politikem, aby uznal naprosto nesporný nárok rivanského krále - obzvláště když má s sebou Aldurův Orb - prozkoumat jakýkoli svatý předmět, uzná - li to za vhodné. Garion si znovu uvědomil, že pro mnoho Alornů je svým způsobem jakýmsi svatým předmětem i on sám.</p>

<p>Fanatik nakonec ustoupil, mumlaje stále znovu a znovu slovo „rouhání“. Křišťálová schrána byla otevřena zrezivělým železným klíč­kem a pro Gariona přinesli malý stolek a židli, jež postavili ke svícím tak, aby mohl zkoumat Kodex.</p>

<p>„Myslím, že si teď už dokážu poradit sám, Vaše Svatosti,“ oznámil jim poměrně nezastřeně. Neměl rád, když mu někdo četl přes rameno, a nijak zvlášť netoužil po společnosti. Posadil se ke stolku, položil ruku na svitek a pohlédl upřeně na hlouček kněží. „Když budu něco potřebovat, zavo­lám vás,“ dodal.</p>

<p>Tvářili se sice nesouhlasně, ale šokující přítomnost rivanského krále je natolik vyplašila, že se nezmohli na odpor vůči jeho nekompromisní výz­vě. Tiše se vykradli ven a nechali ho se svitkem samotného.</p>

<p>Garion byl nadšen. Vyřešení problému, jenž ho soužil už tolik měsíců, konečně držel v rukou. Rozvázal třesoucími se prsty hedvábnou šňůrku a začal rozvinovat šustící pergamen. Svitek byl sice prastarý, ale jednalo se o skvělou práci. Jednotlivé znaky nebyly ani tak psány, jako spíše úzkost­livě a pečlivě vyryty. Téměř okamžitě si uvědomil, že výroba tohoto jedi­ného rukopisu musela trvat celý lidský život. Rukama již opravdu se tře­soucíma nedočkavostí Garion opatrně rozvinul svitek a oči se mu rozběh­ly po nyní důvěrně známých slovech a větách, pátrajíce po řádce, jež jed­nou provždy objasní celou tu záhadu.</p>

<p>A tady byla! Garion na ni jen vytřeštěně zíral a nevěřil vlastním očím. I tady byla ta skvrna, naprosto stejná jako na všech kopiích. Div nezařval zklamáním.</p>

<p>S pocitem porážky přečetl ještě jednou tu osudnou řádku: „A Dítě Světla se střetne s Dítětem Temnoty a přemůže ho a Temnota prchne. Ale vězte: kámen, spočívající v srdci Světla, bude…“ A zase tam byla ta pro­kletá kaňka.</p>

<p>Když to pročítal znovu, stala se zvláštní věc. Jako by se ho zmocnila jakási zvláštní nechuť. Proč vlastně dělá tolik rozruchu kolem jednoho slitého znaku? Copak může být jediné slovo tak důležité? Téměř už vstal ze židle, rozhodnut zastrčit svitek zpět do jeho pouzdra, opustit toto páchnoucí místo a vrátit se domů. Ale pak se náhle zarazil a vzpomněl si na všechny ty hodiny, jež strávil přemítáním nad významem této věty s kaňkou. Možná ho neubude, když si ji přečte ještě jednou. Koneckonců kvůli ní vykonal tuto dlouhou cestu.</p>

<p>Znovu začal číst, ale zachvátila ho taková nechuť, že ji snesl jen s krajním sebezapřením. Proč vůbec mrhá časem na tenhle nesmysl? Vy­konal celou tuhle cestu, jen aby si kazil oči zíráním do tohohle rozpadají­cího se svitku s pološíleným bláboleni - toho páchnoucího, napůl zplesnivčlého kusu špatně vydělané ovčí kůže. Znechuceně odstrčil Ko­dex stranou. Bylo to od něj naprosté bláznovství. Odsunul židli, vstal a připevnil si na záda obrovský meč Železné ruky. Jeho loď bude pořád ještě kotvit u onoho chatrného přístaviště. Do soumraku by mohl být už na půl cesty do Kotu a v Rivě tak za týden. A knihovnu, tu jednou pro­vždy zavře a na celou záležitost zapomene. Koneckonců král nemůže mít čas na takové prázdné a ohlupující spekulace. Už rozhodnut se obrátil ke svitku zády a vyrazil ke dveřím.</p>

<p>Avšak když se přestal dívat na svitek, zarazil se. Co to chce udělat? Ta záhada tu stále byla. A on se o její rozřešení ani nepokusil. A nějaké vy­světlení najít prostě <emphasis>musí. </emphasis>Ale jak se obrátil nazpět a znovu pohlédl na svitek, opět ho téměř přemohl tentýž nával neodolatelné nechuti. Byl tak silný, až si myslel, že omdlí. Opět se k němu otočil zády a znovu ten pocit zmizel. Zřejmě se ho něco pokoušelo od svitku odehnat, něco vázaného na sám svitek.</p>

<p>Začal přecházet sem a tam, opatrně se vyhýbaje pohledu na spis. Co mu vlastně o té kaňce řekl ten suchý hlas v jeho mysli? „Je tam několik slov. Jestli se na ni podíváš ve správném světle, dokážeš je přečíst.“ Ale o jaké světlo šlo? Svíčky ve zdejší kryptě zajisté nebyly tím, co měl onen hlas na mysli. Sluneční světlo? To nevypadalo pravděpodobně. Poledra mu řekla, že ta skrytá slova přečíst prostě <emphasis>musí, </emphasis>ale jak, když ho Kodex pokaždé, když na něj pohlédne, doslova odstrčí pryč?</p>

<p>Pak se zarazil. Co mu ještě řekla? Něco o tom, že nebude schopen nic spatřit bez…</p>

<p>Vlna nechuti, jež ho zachvátila, byla tak silná, že ucítil, jak se mu sev­řel žaludek. Rychle se otočil, aby stál zády k tomu nenáviděnému doku­mentu, a jak to udělal, jílec meče Železné ruky ho bolestivě udeřil do spánku. Vztekle natáhl ruku přes rameno, aby jej chytil a odstrčil, ale jeho ruka se místo toho dotkla Orbu. Pocit nevolnosti okamžitě pominul, mysl se mu pročistila a myšlenky projasnily. Světlo! Ovšem! Musí si Kodex přečíst ve světle Orbu! To se mu pokoušeli sdělit jak Poledra, tak i ten su­chý hlas. Neohrabaně sáhl dozadu a nahmátl Orb. „Tak pojď,“ zamumlal. Orb se s tichým cvaknutím uvolnil a zůstal mu v ruce. Náhlá váha obrov­ského meče jej téměř povalila na kolena. Překvapeně si uvědomil, že zdánlivá beztíže velké zbraně je dílem samotného Orbu. Zápolil s tou ukrutnou váhou a pokoušel se rozepnout sponu na hrudi; konečně povoli­la a cítil, že se zbavuje toho ohromného břemena. Meč Železné ruky hlasitě zařinčel o podlahu.</p>

<p>Garion, svíraje Orb před sebou, se otočil a pohlédl přímo na svitek. Téměř zaslechl ve vzduchu se vznášející vzteklé zavrčení, ale jeho mysl zůstala jasná. Přešel ke stolu, jednou rukou rozvinul a přidržel svitek a druhou nad ním přidržel zářící Orb.</p>

<p>A konečně spatřil smysl té skvrny, jež ho tak dlouho pronásledovala Nebyla to jen tak obyčejná skvrna nebo kaňka Byla tam zpráva - a celá, jenže znaky byly napsány jeden na druhý! Tato jediná skvrna obsahovala celé proroctví! V modrém světle Orbu se jeho oči doslova prokousávaly dolů, stále dolů pod povrch pergamenu a slova skrytá po eóny věků se vynořovala jako bubliny z vody svitku.</p>

<p>„Ale vězte:“ říkala ta stěžejní pasáž, „kámen, spočívající v srdci Světla, bude mít najednou rudou barvu a můj hlas promluví k Dítěti Světla a zjeví jméno Dítěte Temnoty. A Dítě Světla vezme Ochráncův meč a půj­de vyhledat, co je skryto. Dlouhé bude jeho putování a bude trojnásobné. A zvíš, že úkol začíná, když se obnoví linie Strážce. Dobře střež sémě Strážce, neboť již nebude dalšího. Střež je pečlivě, neboť padne - li toto sémě do rukou Dítěte Temnoty a bude vzato na místo, kde přebývá zlo, výsledek určí jen slepá volba. Bude - li Strážcovo sémě zloupeno, pak musí Milovaný a Věčný ukazovat cestu. A on najde stezku až na místo, kde zlo přebývá, v Mystériích. A v každém z Mystérií leží jen část cesty a on je musí nalézt všechna - všechna - jinak cesta stane se scestím a Temnota bude triumfovat.  Chvátej tedy na střetnutí, kde zakončí se troj­násobný úkol. A toto střetnutí odehraje se na místě, jež není více, a zde bude provedena volba.“</p>

<p>Garion to přečetl ještě jednou a pak potřetí, cítě zlověstný chlad, jak ta neblahá slova rezonovala a burácela v jeho vědomí. Nakonec vstal a pře­šel ke dveřím svícemi osvětlené krypty. „Potřebuju něco na psaní,“ řekl knězi, stojícímu hned za prahem. „A ať někdo doběhne k řece a vyřídí kapitánovi mé lodi, aby se připravil. Hned jak tu budu hotov, musím vy­plout do Kotu.“</p>

<p>Kněz však jen hleděl s vypoulenýma očima na jasně zářící Orb v Garionově dlani. „Tak tu, člověče, nestůj a hni se!“</p>

<p>Kněz zamrkal a odcupital.</p>

<p>Druhého dne byl Garion v Kotu a zhruba o den a půl později dosáhl už Aldurova brodu v severní Algaiii. Měl štěstí - přes toto široké a mělké místo v jinak mocné řece právě přeplavovali stádo polodivokých algarských koní na cestě do Murosu a Garion se okamžitě vydal za náčelníkem.</p>

<p>„Potřebuju dva koně,“ řekl místo obvyklých zdvořilostí. „Nejlepší, kte­ré máte. Musím být do konce týdne v Aldurově údolí.“</p>

<p>Náčelník, divoce vyhlížející algarský bojovník oblečený do černé kůže, ho odhadl pohledem. „Dobří koně jsou drazí. Vaše Veličenstvo,“ začal zkusmo a oči se mu rozzářily.</p>

<p>„Na tom nesejde. Připravte mi je tak za čtvrt hodiny - a přidejte do sedlové brašny i nějaké jídlo pro mě.“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo ani nechce prodiskutovat cenu?“ Hlas náčelníka prozradil jeho hluboké rozčarování.</p>

<p>„Skutečně ne,“ ujistil ho Garion. „Prostě je připravte a já to zaplatím.“</p>

<p>Náčelník si jen povzdechl. „Vaše Veličenstvo, přijměte je jako dar,“ pronesl. Pak truchlivě pohlédl na rivanského krále. „Doufám, že si ale­spoň uvědomujete, jak jste mi zkazil celé odpoledne.“</p>

<p>Garion mu věnoval krátký chápavý úsměv. „Kdybych měl čas, ctihod­ný náčelníku, handloval bych s vámi třeba celý den - až k poslednímu měďáku - ale mám něco důležitého na jihu.“</p>

<p>Náčelník jen smutně potřásl hlavou.</p>

<p>„Neberte to tak, příteli,“ těšil ho Garion. „Pokud vám to udělá radost, budu vaše jméno proklínat a každému, koho potkám, řeknu, jak jste mě napálil.“</p>

<p>Náčelníkova tvář se rozjasnila. „To by bylo od Vašeho Veličenstva nanejvýš laskavé,“ řekl. Pak zachytil Garionův pobavený pohled. „Člověk přece <emphasis>musí </emphasis>dbát o svou dobrou pověst. Koně budou připraveni, kdykoli budete chtít. Osobně vám je vyberu.“</p>

<p>Garion při následné cestě na jih dosáhl výborného času. Udržoval koně čerstvé a při síle tím, že přesedal každé dvě tři legue. Během dlouhého putování za Orbem pochytil mnoho způsobů, jak šetřit dobré koně, a nyní je všechny využil. Když se mu ocitl v cestě příkrý svah, zvolnil až do kro­ku a ztracený čas nahnal při cestě dolů. Náročný terén, pokud to bylo jen trochu možné, objížděl. Cestoval hluboko do noci a na další cestu vyrážel s prvním ranním přísvitem.</p>

<p>A tak rovnoměrně postupoval pod teplým jarním sluncem po kolena vysokou vlnící se prérijní trávou. Objel člověkem vytvořenou horu algarské Pevnosti, neboť věděl, že by král Čo-Hag s královnou Silar a ov­šemže i Hettar s Adarou trvali na tom, aby se den dva zdržel. S lítosti rov­něž minul asi o legui východně stojící Poledřin dům. Doufal, že později bude mít čas na návštěvu tety Pol, Durnika a Dejruka. Ale právě teď se musel dostat k Belgaratovi s onou pasáží z Kodexu, kterou pečlivě okopí­roval a jež nyní cestovala v kapse jeho kabátce.</p>

<p>Když konečně dorazil až k Belgaratově přisedlé kruhové věži, byl tak unaven, že se při seskakování se zpěněného koně pod ním podlomila ko­lena. Okamžitě přešel k velkému plochému kameni, jenž sloužil jako dve­ře do věže. „Dědečku!“ zavolal směrem k horním oknům. „Dědečku, to jsem já!“</p>

<p>Žádná odpověď. Zavalitá věž se tiše tyčila jako přízrak vyrůstající z vy­soké trávy a ostře se rýsovala proti nebi. Gariona vůbec nenapadlo, že by tam stařec nemusel být. „Dědečku!“ zavolal znovu. A opět žádná odpo­věď. Přilétl jen kos s rudými letkami, přistál na vrcholku věže a zvědavě shlížel na Gariona. Pak si začal čechrat peří.</p>

<p>Zklamáním téměř se zalykající Garion hleděl na nehybný kámen, jenž se na Belgaratovu výzvu vždy poslušně odsunul. Přestože si byl vědom, že se jedná o vážné porušeni etikety, soustředil vůli, zabodl do něj pohled a přikázal: „Otevři se!“</p>

<p>Kamen sebou překvapeně trhnul a váhavě se poodsunul. Garion se protáhl dovnitř a rychle vyběhl po schodech; v poslední chvíli si vzpo­mněl na schod, který se viklal, a přeskočil ho. „Dědečku!“ zavolal vzhůru.</p>

<p>„Garione?“ zazněl shora starcův překvapený hlas. „Jsi to ty?“</p>

<p>„Volal jsem na tebe,“ řekl Garion a vyběhl nahoru do kruhové míst­nosti na konci schodiště, neuklizené a přecpané věcmi. „Copak jsi mě neslyšel?“</p>

<p>„Byl jsem do něčeho zabraný.“ odpověděl stařec. „Co se děje? Kde se tady bereš?“</p>

<p>„Konečně jsem objevil tu pásáž“ oznámil Garion.</p>

<p>„Jakou pasáž?“</p>

<p>„Tu v Mrinském kodexu - tu, co chyběla.“</p>

<p>Belgaratova tvář dostala náhle napjatý, dokonce ostražitý výraz. „O čem to mluvíš, hochu? V Mrinském kodexu přece žádná pasáž nechybí.“</p>

<p>„Mluvili jsme o ní v Rivě. Copak si už nevzpomínáš? Jde o místo, kde je na jedné stránce ta skvrna. Upozornil jsem tě na ni.“</p>

<p>Belgarat se zatvářil znechuceně. „A tos přišel sem, abys mě otravoval kvůli <emphasis>tomuhle?“  </emphasis>V hlase mu zazněl kousavý tón.</p>

<p>Garion na něj zůstal hledět.  To nebyl Belgarat, kterého znal. Stařec se k němu nikdy předtím nechoval tak odměřeně. „Dědečku,“ ozval se, „co je to s tebou? Tohle je velice důležité. Někomu se v Kodexu nějak podařilo utajit celou pasáž. Když to čteš, je tam část, kterou prostě nevidíš.“</p>

<p>„Ale <emphasis>tys </emphasis>ji<emphasis> </emphasis>uviděl!“ vpadl Belgarat hlasem, v němž zaznívalo málem pohrdání. „Právě <emphasis>ty! </emphasis>Kluk, co až skoro do dospělosti vůbec neuměl číst! My všichni tady studujeme ten kodex tisíce let, a ty si sem teď jen tak přijdeš a prohlásíš, že jsme něco přehlédli?“</p>

<p>„Dědečku, poslouchej mě. Pokusím se to vysvětlit. Když dojdeš k to­mu místu, stane se něco s tvou myslí. A nevěnuješ té pasáži pozornost, protože z nějakého důvodu prostě <emphasis>nechceš.“</emphasis></p>

<p>„Nesmysl!“ odfrkl Belgarat. „Nemám zapotřebí, aby se mi nějaký učedník pokoušel vysvětlovat, jak mám studovat.“</p>

<p>„A nechceš se ani podívat, co jsem našel?“ zaškemral Garion, vytáhl z kapsy pergamen a podal mu ho.</p>

<p>„Ne!“ zarval Belgarat a odhodil list. „Dej ten nesmysl pryč. A vypadni z mé věže, Garione!“</p>

<p>„Dědečku!“</p>

<p>„Ztrať se odtud!“ Starochova tvář zesinala vzteky a oči mu zaplály.</p>

<p>Garion byl dědečkovými slovy tak zdeptán, že mu do očí vstoupily sl­zy. Jak jen s ním může Belgarat takhle mluvit?</p>

<p>Stařec byl čím dál podrážděnější. Začal přecházet sem a tam a mumlat si pro sebe. „Měl jsem spoustu práce - a důležité práce - a ty se sem vloupáš s touhle bláznivou povídačkou o tom, že jsme něco přehlédli. Jak se vůbec opovažuješ? Jak ses opovážil mě rušit kvůli téhle pitomosti? Copak nevíš, kdo jsem?“ Ukázal na pergamen, jejž Garion sebral se země a svíral v ruce. „Odnes mi tu nechutnou věc z očí!“</p>

<p>A vtom Garion náhle vše pochopil. Ať se už pokoušel kdokoli či co­koli zastřít slova ukrytá pod tou podivnou inkoustovou kaňkou, propadl těď panice a vyvolal u Belgarata tuto pro něj tak netypickou zuřivost, jen aby mu zabránil si onu pasáž přečíst. A existoval jen jediný způsob, jak zlomit toto podivné nutkání vyhnout se pohledu na ni. Garion odložil pergamen na stál, klidně a zvolna odepjal silný řemen kolem hrudi, sňal ze zad meč Železné ruky a opřel ho o zeď. Pak položil dlaň na Orb na konci jílce meče a řekl: „Uvolni se.“ Orb se při jeho doteku rozzářil a zůstal mu v ruce.</p>

<p>„Co to děláš?“ zajímal se Belgarat.</p>

<p>„Musím tě <emphasis>donutit, </emphasis>abys spatřil to, o čem mluvím, dědečku,“ oznámil mu Garion nešťastně. „Nechci ti ublížit ale musíš se prostě podívat.“ Pomalu a klidně vykročil k Belgaratovi s Orbem napřaženým před sebou.</p>

<p>„Garione,“ zarazil se Belgarat a ostražitě ustoupil, „buď s tím opatrný.“</p>

<p>„Dědečku, běž ke stolu,“ vyzval ho Garion hrozivě. „Běž ke stolu a přečti si, co jsem objevil.“</p>

<p>„Ty mi vyhrožuješ?“ zeptal se nevěřícně Belgarat</p>

<p>„Prostě to udělej, dědečku.“</p>

<p>„Takhle jsme se, Garione, k sobě ještě nikdy nechovali,“ řekl staroch, stále couvaje před zářícím Orbem.</p>

<p>„Ke stolu,“ opakoval Garion. „Jdi k němu a přečti si to.“</p>

<p>Belgaratovo čelo se perlilo potem. Nejistě, téměř jako by mu to působilo nějakou skrytou bolest, přešel ke stolu a sklonil se nad perga­menem. Pak potřásl hlavou. „Nic nevidím,“ prohlásil, přestože hned ve­dle listu hořela svíce. „Je tu příliš tma.“</p>

<p>„Tady,“ řekl Garion a napřáhl zářící Orb, „posvítím ti.“ Orb zjasněl a jeho modré svétlo dopadlo na pergamen a naplnilo místnost.  „Přečti to, dědečku,“ poručil Garion neoblomně.</p>

<p>Belgarat na něj pohlédl bezmála prosebně. „Garione…“</p>

<p>„Čti.“</p>

<p>Belgarat sklopil oči k listu ležícímu před ním a náhle tlumeně vykřikl. „Kde…? Odkud to máš?“</p>

<p>„Bylo to pod tou skvrnou. Už to vidíš?“</p>

<p>„Pochopitelně, že to vidím.“ Belgarat nadšeně zvedl pergamen a znovu jej přečetl. Ruce se mu třásly vzrušením. „Jsi si jist, že tohle je přesné znění?“</p>

<p>„Okopíroval jsem to znak po znaku, dědečku - přímo z originálního svitku.“</p>

<p>„A jak jsi na to vůbec přišel?“</p>

<p>„Stejně jako ty - díky světlu Orbu. Nějak tím dokáže proniknout.“</p>

<p>„Fascinující,“ řekl stařec. „Zajímalo by mě…“ Rychle přešel ke skříni u zdi, chvíli se v ní přehraboval a pak se vrátil ke stolu, třímaje svitek. Sviž­ně ho rozvinul. „Podrž mi Orb blíž, hochu,“ řekl.</p>

<p>Garion pozvedl Orb a spolu s dědečkem sledoval, jak ukryté znaky pomalu vystupují k povrchu, stejné jako v opisu.</p>

<p>„Naprosto úžasné,“ divil se Belgarat. „Je to trochu rozmazané a některé znaky nejsou čitelné, ale je to tady. Všechno je tady. Jak je možné, že si toho nikdo z nás nevšiml už dávno předtím - a jak to, že jsi na to přišel právě <emphasis>ty?</emphasis>“</p>

<p>„Měl jsem pomoc, dědečku. Ten hlas mi řekl, že si to musím přečíst v určitém druhu světla.“ Pak zaváhal, věda, kolik bolesti to, co řekne, asi starochovi způsobí. „A pak nás přišla navštívit Poledra.“</p>

<p>„Poledra?“ Belgarat se při vyslovení jména své ženy zajíkl.</p>

<p>„Někdo přinutil ve spánku Se'Nedru, aby něco udělala - něco hodně nebezpečného - a Poledra přišla a zastavila ji. Pak mi řekla, že se musím vydat do té drasnijské svatyně a přečíst si Kodex, a upozornila mě, abych si vzal sebou Orb. Když jsem se tam dostal a začal číst, skoro jsem utekl. Všechno najednou vypadalo hrozně pošetile. Pak jsem si však vzpomněl, co mi řekli, a dal jsem si všechno dohromady. Hned jak jsem začal číst při světle Orbu, ten pocit, že jen marním čas, zmizel. Dědečku, odkud se vlastně vzal? Myslel jsem, že je zaměřen jen na mě, ale zasáhl i tebe.“</p>

<p>Belgarat se zakabonil a zamyslel. „Jedná se o interdikt,“ objasnil ko­nečně. „Někdo kdysi soustředil na tu skvrnu svou vůli a dal jí tak odpu­zující moc, že ji vlastně nikdo ani doopravdy neviděl.“</p>

<p>„Ale přesto je všechno tam - dokonce i na tvé kopii. Jak je možné, že opisovač, který pořizoval kopii, všechno viděl a opsal na sebe, ale my ne?“</p>

<p>„Spousta dávných opisovačů byla negramotných,“ vysvětlil Belgarat. „Abys něco dokázal okopírovat, nemusíš ještě umět číst. Všechno, co ti­hle opisovači museli udělat, bylo přesně opsat všechny znaky na stránce.“</p>

<p>„Ale ten - jak jsi to říkal?“</p>

<p>„Interdikt. Trochu příliš honosné slovo pro to, co se stalo. Myslím, že ho vymyslel Beldin. Někdy je až příliš fascinován svou vlastní chytrostí.“</p>

<p>„A ten interdikt umožnil opisovačům napsat všechna ta slova jedno na druhé - přestože vůbec nevěděli, co znamenají?“</p>

<p>Belgarat jen zabručel, ve tváři měl zamyšlený výraz, „Ať to udělal kdokoli, je to velice silné - a velice subtilní. Vůbec jsem si neuvědomil, že si někdo zahrává s mou myslí.“</p>

<p>„A kdy k tomu mohlo dojít?“</p>

<p>„Nejspíše už tehdy, když mrinský prorok ta slova pronášel.“</p>

<p>„Může ten interdikt působit i potom, kdy ten, kdo ho vyvolal, zemřel?“</p>

<p>„Ne.“</p>

<p>„Pak tedy…“</p>

<p>„Správně. Pořád tu ještě někde je.“</p>

<p>„A nemohl by to být ten Zandramas, o kterém jsme se doslechli?“</p>

<p>„Myslím, že je to docela dobře možné.“ Belgarat zvedl to, co Garion opsal. „Teď už to vidím i při normálním světle,“ řekl. „Je zřejmé, že jak už jednou někdo interdikt prolomí, zůstane prolomen.“ Pozorně vše ještě jednou pročetl. „Garione, tohle je opravdu důležité.“</p>

<p>„Tím jsem si byl naprosto jistý,“ opáčil Garion. „Ale všemu jsem nero­zuměl. První část je docela jasná - ta o tom, jak Orb zrudne a bude zje­veno jméno Dítěte Temnoty. A zdá se, že budu muset podniknout další dlouhou cestu.“</p>

<p>„Jestli je to pravda, tak velmi dlouhou.“</p>

<p>„Co má ale znamenat ta další část?“</p>

<p>„No, podle toho, co vím, tvé poslání - ať už jakékoli - právě začalo. Začalo, když se narodil Geran.“ Stařec se zamračil. „Ale nelíbí se mi ta část, hovořící o tom, že rozhodne slepá volba. Podobné věci mě hrozně znervózňují.“</p>

<p>„Kdo je ten Milovaný a Věčný?“</p>

<p>„Nejspíš já.“</p>

<p>Garion na něj pohlédl.</p>

<p>Belgarat pokrčil rameny. „Je to možná trochu okázalé,“ připustil, „ale někteří lidé mě titulují 'Věčný muž' - a když mi můj Mistr změnil jmé­no, přidal ke starému slabiku 'Bel', která znamená 'milovaný'.“ Trochu smutně se pousmál. „Můj Mistr si občas potrpí na slova.“</p>

<p>„A co jsou to ta mystéria, jež se tam zmiňují?“</p>

<p>„Jde jen o archaický termín. V dávných dobách se používalo slovo 'mystérium' místo 'proroctví'. Myslím, že vzhledem k nesrozumitelnosti některých celkem případně.“</p>

<p>„Hej! Garione! Belgarate!“ dolehl k nim hlas zvenčí.</p>

<p>„Kdo je to?“ zeptal se Belgarat. „Řekls někomu, že sem jedeš?“</p>

<p>„Ne,“ zamračil se Garion, „vůbec ne.“ Přešel k oknu a pohlédl dolů. Na zpěněném a vyčerpaně vyhlížejícím koni vzpřímeně seděl vysoký Algar s tváří připomínající dravého ptáka a s rozevlátou černou kadeří. „Hettare!“ zavolal na něj Garion. „Co se děje?“</p>

<p>„Garione, pusť mě dovnitř,“ odpověděl Hettar. „Musím s tebou mlu­vit.“</p>

<p>Belgarat se připojil ke Garionovi v okně. „Dveře jsou na opačné straně věže,“ zavolal dolů. „Otevřu ti. Buď opatrný na pátém schodu,“ varoval ho ještě, když dlouhán vyrazil kolem věže, „viklá se.“</p>

<p>„Proč ho konečně nespravíš, dědečku?“ zeptal se Garion. Ucítil slabé, důvěrně známé zapulsování, jak stařec otevíral dveře.</p>

<p>„No, některý z příštích dnů se k tomu snad dostanu.“</p>

<p>Když Hettar vystoupil do kruhového pokoje na vrcholku věže, jeho dravčí tvář měla zarmoucený výraz.</p>

<p>„Co má znamenat ten spěch, Hettare?“ Zeptal se Garion. „Ještě nikdy jsem nezažil, že bys takhle zchvátil koně.“</p>

<p>Hettar se zhluboka nadechl. „Garione, musíš se okamžitě vrátit do Rivy,“ pronesl.</p>

<p>„Něco se tam stalo?“ otázal se Garion a jako by na něj sáhla smrt.</p>

<p>Hettar si povzdechl. „Příčí se mi, že to mám být zrovna já, Garione, kdo ti to řekne, ale Se'Nedra mi vzkázala, abych tě sehnal co možná nej­rychleji. Ihned musíš zpět do Rivy.“</p>

<p>Garion se připravil na nejhorší, napadl ho hned asi tucet hrozných možností. „Proč?“ zeptal se tiše.</p>

<p>„Je mi líto, Garione - asi víc, než vůbec dokážu vyjádřit - ale Brand byl zavražděn.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><emphasis>Část třetí</emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><emphasis> </emphasis></p>

<p><strong>ALORIE</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p><empty-line /><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola sedmnáctá</strong></p>

<p>poručík bledik byl jedním z těch prostomyslných mladých sendarských důstojníků, kteří brali všechno nanejvýš vážně. Dorazil do hostince U lva v přístavním městě Kamaaru přesně na čas a vzhůru na poschodí ho doprovodil livrejovaný hostinský. Pokoje, v nichž se ubytovali Garion s ostatními, byly vzdušné, přepychově zařízené a měly okna do přístavu. Garion právě stál u okna, odhrnul zelené závěsy a upíral pohled do dáli, jako kdyby dokázal dohlédnout přes všechny ty legue otevřeného moře a spatřit, co se děje na Rivě.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo pro mne poslalo?“ zeptal se Bledik a uctivě se po­klonil.</p>

<p>„Aha, poručíku, jen pojď dále,“ řekl Garion a otočil se do místnosti. „Mám důležitou zprávu pro krále Fulracha. Jak rychle by ses dokázal dostat do Sendaru?“</p>

<p>Poručík se zamyslel. Jeden pohled na jeho vážnou tvář prozradil Garionovi, že mladík vždy zvažuje všechny možnosti. Bledik našpulil rty a mimovolně si uvolnil límec své šarlatové uniformy. „Kdybych jel bez ustání a měnil si cestou koně v každém hostinci, mohl bych být v paláci zítra navečer.“</p>

<p>„Dobře,“ souhlasil Garion. Podal mladému důstojníkovi svinutý a za­pečetěný dopis pro sendarského krále. „Až uvidíš krále Fulracha, řekni mu, že jsem vyslal urozeného Hettara z Algarie ke všem alornským krá­lům, aby jim sdělil, že jsem svolal shromáždění alornských králů do Rivy a že bych byl rád, kdyby tam také byl.“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„A řekni mu, že rivanský Správce byl zavražděn.“</p>

<p>Bledik vytřeštil oči a zbledl. „Ne!“ zasípal. „A kdo je za to zodpověd­ný?“</p>

<p>„Zatím ještě neznám žádné podrobnosti, ale hned jak se nám podaří sehnat nějakou loď, vyplujeme na ostrov.“</p>

<p>„Garione, drahý,“ ozvala se od okna Polgara ze svého křesla,  „už jsi všechno vysvětlil v tom dopise. Poručík má před sebou dlouhou cestu a ty ho jen zdržuješ.“</p>

<p>„Máš nejspíš pravdu, teto Pol,“ připustil. Pak se otočil zpět k Bledikovi. „Budeš potřebovat nějaké peníze nebo cokoli jiného?“ zeptal se ho.</p>

<p>„Ne, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„Tak se raději ihned vydej na cestu.“</p>

<p>„Hned vyrazím, Vaše Veličenstvo.“ Poručík zasalutoval a odešel.</p>

<p>Garion začal přecházet po drahocenném malloreánském koberci sem a tam, zatímco Polgara, oblečená v prostých modrých cestovních šatech, pokračovala ve spravováni jedné z Dejrukových tunik; jehla se jí ve slu­nečním světle dopadajícím oknem jen blýskala. „Jak můžeš být tak klid­ná?“ chtěl vědět.</p>

<p>„Nejsem, drahý,“ opáčila. „Právě proto šiju.“</p>

<p>„Co jim může trvat tak dlouho?“ rozčiloval se.</p>

<p>„Garione, najmout loď zabere nějaký čas. Není to jako koupit bochník chleba.“</p>

<p>„Kdo jen mohl chtít ublížit Brandovi?“ vybuchl. Od chvíle, kdy vyjeli asi před týdnem z Aldurova údolí, kladl tutéž otázku stále znovu a znovu. Velký Správce se smutnou tváří byl tak naprosto od­dán Garionovi a rivanskému trůnu, že vlastně ani neměl žádnou vlastní identitu. A pokud Garion věděl, Brand neměl na celém světě jediného nepřítele.</p>

<p>„To je jedna z prvních věcí, kterou musíme zjistit až se dostaneme do Rivy,“ řekla.  „A teď se, prosím, zkus uklidnit. Tohle pobíhání nic nevy­řeší a hrozně všechny ruší.“</p>

<p>Byl už skoro večer, když se Belgarat, Durnik a Dejruk vrátili a přivedli s sebou vysokého prošedivělého Rivana, jehož šaty byly načichlé neza­měnitelnou vůní soli a dehtu, jež prozradila, že se jedná o námořníka.</p>

<p>„Toto je kapitán Jandra,“ představil ho Belgarat. „Souhlasil, že nás za­veze na ostrov.“</p>

<p>„Děkujeme vám, kapitáne,“ řekl Garion prostě.</p>

<p>„Bude mi ctí, Vaše Veličenstvo,“ odpověděl Jandra a prkenně se uklonil.</p>

<p>„Kdy jste připlul z Rivy?“ zeptala se ho Polgara.</p>

<p>„Včera odpoledne, má paní.“</p>

<p>„A máte nějakou představu, co se tam vlastně stalo?“</p>

<p>„Dolů do přístavu se zrovna moc podrobností nedoneslo, má paní. Ně­kdy jsou lidé shora z Citadely trochu tajnůstkáři - bez urážky, Vaše Veličenstvo. Po městě kolují nejrůznější pověsti, i když - většina z nich zní trochu divoce. Mohu říct s jistotou jen to, že Strážce byl napaden a zabit skupinou Šereků.“</p>

<p><emphasis>„Šerekové?“ </emphasis>vykřikl Garion.</p>

<p>„Na tom se všichni shodují, Vaše Veličenstvo. Někteří lidé říkají, že všichni vrahové byli pobiti. Jiní zase tvrdí, že jich několik přežilo. To ne­vím jistě, ale vím, že šest z nich skutečně pohřbili.“</p>

<p>„Skvělé,“ zavrčel Belgarat.</p>

<p>„Zase ne tak moc, otče, jestli jich nebylo víc,“ řekla mu Polgara. „potřebujeme odpovědi, ne mrtvoly.“</p>

<p>„Ehm - odpusťte, Vaše Veličenstvo,“ vmísil se poněkud nejistě Jand­ra.“Možná bych to neměl říkat, ale některé pověsti, co kolují po městě, tvrdí, že ti Šerekové byli nějací oficiální vyslanci z Val Alomu a že je po­slal král Anheg.“</p>

<p>„Anheg? To je absurdní.“</p>

<p>„Někteří lidé to tvrdí, Vaše Veličenstvo. Sám tomu nepřikládám příliš váhy, ale mohlo by jít o pověsti, kterým asi budete chtít udělat přítrž. Správce byl na Rivě všeobecně milován a spousta lidí začíná brousit me­če - pokud mi rozumíte.“</p>

<p>„Myslím, že čím dřív se dostaneme domů, tím lépe,“ řekl Garion. „Jak dlouho nám bude trvat doplout na Rivu?“</p>

<p>Kapitán to zvážil. „Moje loď není tak rychlá jako šerecké válečné ko­ráby,“ pronesl omluvně. „Řekněme tři dny - pokud vydrží počasí. Mů­žeme vyplout s ranním odlivem, budete - li připraveni.“</p>

<p>„Dobrá, uděláme to tak,“ rozhodl Garion.</p>

<p>Bylo pozdní léto a na Větrném moři vládlo jasné a slunečné po­časí. Jandrova loď pokojně brázdila sluncem prozářené jiskřící se vlny a nakláněla se na bok pod náporem příznivého větru. Garion strávil většinu plavby mrzutým přecházením po palubě. Když se třetího dne po vyplutí z Kamaaru vynořily nízko nad horizontem ro­zeklané obrysy Větrného ostrova, posedl ho druh palčivé netrpěli­vosti. Bylo tu tolik otázek k zodpovězení a tolik věcí, jež musely být vykonány, že každá další hodina cesty do přístavu mu připadala jako nesnesitelné zdržení.</p>

<p>Když Jandrova loď doplula do přístavu a přirazila ke kamennému molu u města, bylo pozdní odpoledne. „Půjdu napřed,“ oznámil Garion ostatním. „Přijďte za mnou, jak budete moci nejdříve.“ A zatímco ná­mořníci ještě přivazovali loď k úchytům, už přeskočil postranici na solí pokrytou dlažbu mola a zamířil vzhůru do Citadely; bral schody po dvou.</p>

<p>Se'Nedra oblečená do černých smutečních šatů ho očekávala v masivní hlavní bráně Citadely. Byla bledá a v očích měla slzy. „Ach Garione,“ vykřikla, když k ní dorazil. Vrhla se mu kolem krku a rozvzlykala se.</p>

<p>„Kdy se to stalo, Se'Nedro?“ zeptal se a objal ji. „Hettar mi moc po­drobností neřekl.“</p>

<p>„Asi tak před třemi týdny,“ dostala ze sebe přerývaně. „Ubohý Brand. Měla jsem ho moc ráda.“</p>

<p>„Nevíš, kde bych našel Kaila?“</p>

<p>„U Brandova pracovního stolu,“ odpověděla. „Myslím, že od té doby, co se to stalo, spal každou noc jen pár hodin.“</p>

<p>„Teta Pol dorazí s ostatními za chvíli. Jdu si promluvit s Kailem. Při­veď je hned, jak dojdou, ano?“</p>

<p>„Jistě, miláčku,“ odpověděla a utřela si oči hřbetem ruky.</p>

<p>„Později si povíme všechno ostatní,“ řekl ještě. „Právě teď ale musíme zjistit, co se vlastně stalo.“</p>

<p>„Garione,“ řekla vážně, „byli to Šerekové.“</p>

<p>„Taky jsem slyšel,“ přitakal, „a proto se musím dostat celé věci na kloub co nejdříve.“</p>

<p>Chodby Citadely zely prázdnotou a vládlo v nich mrtvé ticho. Jak Ga­rion kráčel komnatami v západním křídle, kde se Brand vždy věnoval každodennímu spravování království, sluhové a úředníci, jež potkával, se mu mlčky ukláněli a ustupovali stranou.</p>

<p>Kail byl oblečen do nejhlubší černi a ve tváři celý šedý hlubokým ža­lem a vyčerpáním. Nicméně vyrovnané hromádky dokumentů na desce Brandova stolu svědčily o tom, že přes svůj smutek se nevěnoval jen svým povinnostem, ale plnil rovněž i otcovy. Když vstoupil Garion, vzhlédl a začal vstávat.</p>

<p>„Nech toho,“ zarazil ho Garion. „Máme až příliš mnoho práce, než abychom se zdržovali formalitami.“ Pohlédl na vyčerpaného přítele. „Je mi to moc líto, Kaile,“ řekl smutně. „Víc líto, než vůbec dokážu vypově­dět.“</p>

<p>„Děkuji, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>Garion padl do křesla naproti němu, jak na něj dolehla všechna jeho vlastní únava. „Nikdo mi o tom nedokázal říct nic určitého,“ nadhodil. „Mohl bys mi povědět, co se přesně stalo?“</p>

<p>Kail přikývl a pohodlně se opřel. „Bylo to asi před měsícem,“ začal, „krátce poté, co jste odcestoval do Drasnie. Připlulo obchodní poselstvo od krále Anhega. Všechny jejich průvodní listiny se zdály být v pořádku, ale o tom, jaký je přesně účel návštěvy, neřekli nic určitého. Projevovali jsme jim obvyklou zdvořilost a oni většinu času zůstávali v komnatách, které jsme jim přidělili. Potom jedné noci můj otec probíral nějaké záleži­tosti s královnou Se'Nedrou a byl na cestě zpět do svých komnat, když je potkal v chodbě vedoucí ke královským pokojům. Zeptal se, jestli by jim mohl být nějak nápomocen, a oni ho bez sebemenšího varování napadli.“ Kail zmlkl a Garion spatřil, jak se mu čelisti pevně sevřely. Ostře se nade­chl a jednou rukou si zakryl unavené oči. „Vaše Veličenstvo, můj otec ani nebyl ozbrojen. Bránil se, jak mohl, a dokázal přivolat pomoc, než ho zabili. Přiběhli jsme mu s bratry na pomoc - spolu s několika místními gardisty - a snažili jsme se ze všech sil vrahy zajmout, ale ti se naprosto odmítli vzdát.“  Zamračil se. „Skoro jako kdyby <emphasis>toužili </emphasis>přijít o život. Nemohli jsme dělat nic jiného, než je pobít.“</p>

<p>„Všechny?“ zeptal se Garion a ucítil, jak se mu svírá žaludek.</p>

<p>„Všechny až na jednoho,“ odpověděl Kail. „Můj bratr Brin ho udeřil do týla topůrkem válečné sekery. Doposud se neprobral k vědomí.“</p>

<p>„Přijela se mnou i teta Pol,“ řekl Garion. „Ta ho už probere - pokud vůbec někdo.“ Tvář mu ztvrdla. „A až se probere, trochu si spolu popoví­dáme.“</p>

<p>„Také by mě pár odpovědí zajímalo,“ připojil se Kail. Pak zmlkl a za­tvářil se ustaraně. „Belgarione, měli u sebe list od krále Anhega.  Proto jsme je také vůbec pustili do Citadely.“</p>

<p>„Jsem si jist, že se najde nějaké logické vysvětlení.“</p>

<p>„Ten dopis mám. Je na něm jeho pečeť i podpis.“</p>

<p>„Svolal jsem zasedání Alornského koncilu,“ sdělil mu Garion. „Hned, jak Anheg dorazí, určitě to nějak rozlouskneme.“</p>

<p>„Jestli dorazí,“ dodal zasmušile Kail.</p>

<p>Dveře se tiše otevřely a Se'Nedra uvedla do místnosti ostatní.</p>

<p>„Dobrá,“ spustil energicky Belgarat, „tak se podívejme, jestli to doká­žeme rozmotat.  Přežil některý z nich?“</p>

<p>„Jeden, Pradávný,“ odpověděl Kail, „ale je v bezvědomí.“</p>

<p>„Kde je?“ zeptala se Polgara.</p>

<p>„Uložili jsme ho do cely v severní věži, má paní. Lékaři mu ošetřili zranění, ale nedokázali ho zatím vzkřísit.“</p>

<p>„Hned tam jdu,“ prohlásila.</p>

<p>Dejruk přešel pokoj k místu, kde seděl Kail, a účastně beze slova po­ložil ruku na rameno mladého Rivana. Kail opět zaťal zuby a v očích se mu náhle objevily slzy.</p>

<p>„Měli dopis od Anhega, dědečku,“ oznámil Garion starci. „Proto se ta­ké dostali do Citadely.“</p>

<p>„Máš tu někde ten dopis?“</p>

<p>„Ano, Pradávný. Je někde tady.“ Kail začal přehrabovat jednu z hro­mádek dokumentů.</p>

<p>„To mi přijde jako nejlepší začátek.“ prohodil starec. „Závisí na tom cela alornská aliance, takže to raději vysvětleme co nejrychleji.“</p>

<p>Polgara skončila s vyšetřením zbylého atentátníka až pozdě večer. Když se vrátila do královských komnat, kde stále ještě probírali situaci, vyjadřovala její tvář zklamání. „Je mi líto, ale nemohu s ním dělat abso­lutně nic,“ referovala. „Celá zadní část lebky byla rozdrcena. Jen tak tak přežívá; kdybych se ho pokusila přivést k vědomí, okamžitě zemře.“</p>

<p>„Ale potřebuju pár odpovědi, teto Pol,“ řekl Garion. „Jak dlouho bude podle tebe trvat, než se probere?“</p>

<p>Potřásla hlavou. „Pochybuji, že vůbec někdy - a i kdyby, je neprav­děpodobné, že by dokázal říct něco smysluplného. Jediné, co mu teď drží mozek pohromadě, je asi jen kůže s vlasy.“</p>

<p>Bezradně na ni pohlédl. „A nemohla bys…?“</p>

<p>„Ne, Garione. Nezůstalo mu v mysli nic, s čím bych mohla pracovat.“</p>

<p>Dva dny nato dorazil král Čo-Hag, vůdce kmenových náčelníků algarských jezdců, doprovázen královnou Silar a Adarou, Garionovou vy­sokou tmavovlasou sestřenicí. „Velmi smutná záležitost,“ řekl Čo-Hag svým tichým hlasem Garionovi, když si na molu potřásali rukama.</p>

<p>„V poslední době to vypadá, že se scházíme jen na pohřbech,“ přitakal Garion. „Kde je Hettar?“</p>

<p>„Myslím, že ve Val Alornu,“ odpověděl Čo-Hag. „Připluje sem nej­spíš s Anhegem.“</p>

<p>„To je právě věc, o které si budeme muset pořádně promluvit,“ po­znamenal Garion.</p>

<p>Čo-Hag pozdvihl obočí.</p>

<p>„Lidé, co zavraždili Branda, byli Šerekové,“ vysvětlil tiše Garion. „A měli dopis od Anhega“</p>

<p>„Anheg s tím nemohl mít vůbec nic společného,“ prohlásil Čo-Hag. „Měl rád Branda jako bratra. Musí být za tím někdo jiný.“</p>

<p>„Jsem si jistý, že máš pravdu, ale právě teď se šíří Rivou proti němu velké podezření. Někteří lidé dokonce mluví o válce.“</p>

<p>Čo-Hagova tvář dostala pochmurný výraz.</p>

<p>„Proto nám nezbývá než urychleně odhalit pravdu,“ řekl mu Garion. „Musíme se s těmi názory vypořádat dřív, než se nám vše docela vymkne z rukou.“</p>

<p>Následující den dorazil do přístavu sendarský král Fulrach a s ním na jeho masivním širokém korábu jednoruký generál Brendig, stařičký, ale křepký hrabě ze Seline a překvapivě i královna Layla, dáma, jejíž hrůza z plavby na moři se stala téměř legendou. Téhož odpoledne vystoupila na břeh z černě natřené drasnijské lodi, jež připlula z Boktoru, i královna Porenna, stále v nejhlubším smutku za svého manžela, spolu se svým synem, mladičkým králem Khevou, a na kost vyzáblým markrabětem Khendonem, mužem známým spíše jako Oštěp.</p>

<p>„Ach, můj drahý Garione,“ řekla Porenna hned na přístavním můstku a objala ho. „Ani nemohu vyjádřit, jak mi to je líto.“</p>

<p>„Všichni jsme ztratili jednoho z nejbližších přátel,“ opáčil. Obrátil se ke Khevovi. „Vaše Veličenstvo,“ pronesl s formální úklonou.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo,“ odpověděl rovněž s úklonou Kheva.</p>

<p>„Doslechli jsme se, že je na té vraždě něco záhadného,“ podotkla Po­renna „Tady Khendon je velmi dobrý v luštění záhad.“</p>

<p>„Markrabě,“ pozdravil Garion náčelníka drasnijské tajné služby.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo,“ odpověděl Oštěp. Otočil se a natáhl ruku k mladé ženě s medově světlými vlasy a něžnýma hnědýma očima, přicházející po molu. „Vzpomínáte si na mou neteř, že?“</p>

<p>„Markraběnko Lisello,“ přivítal ji Garion.</p>

<p>„Vaše Veličenstvo,“ odpověděla obřadnou úklonou. Přestože si toho pravděpodobně nebyla vůbec vědoma, náběh na dolíčky ve tvářích jí do­dával mírně rozpustilý výraz. „Strýček mě přinutil, abych mu dělala se­kretářku. Stěžuje si na slábnoucí zrak, ale mám dojem, že je to spíše zá­minka, aby mi nemusel dát nějaký opravdový úkol. Starší příbuzní mívají někdy sklon k přehnané starostlivosti, nemyslíte?“</p>

<p>Garion se pousmál. „Doslechl se někdo z vás něco o Silkovi?“ zeptal se.</p>

<p>„Je v Rheonu,“ odpověděl Oštěp, „a pokouší se shromáždit informace o aktivitách Medvědího kultu. Už jsme k němu vyslali posly, ale někdy je poměrně těžko k nalezení. Ale myslím, že dorazí brzy.“</p>

<p>„Připlul už Anheg?“ zeptala se královna Porenna.</p>

<p>Garion zavrtěl hlavou. „Čo-Hag a Fulrach jsou tady, ale o Anhegovi ještě ani slovo.“</p>

<p>„Slyšeli jsme, že ho někteří lidé podezírají,“ nadhodila drobná světlo­vlasá královna. „Ale, Garione, to prostě nemůže být pravda.“</p>

<p>„Jsem si jistý, že určitě dokáže všechno objasnit hned, jak připluje.“</p>

<p>„Přežil někdo z vrahů?“ zajímal se Oštěp.</p>

<p>„Jeden ano,“ odpověděl Garion, „ale obávám se, že nám moc nepomů­že. Jeden z Brandových synů ho udeřil do hlavy. Vypadá to, že se už asi neprobere.“</p>

<p>„Škoda,“ zamumlal Oštěp, „ale někdy člověk ani nemusí být schopen mluvit rozumně, a přesto může poskytnout informaci.“</p>

<p>„Kéž byste měl pravdu.“ řekl vřele Garion.</p>

<p>Hovor u večeře a rovněž později večer vázl. Ačkoli to nikdo otevřeně neřekl, všichni si dávali pozor, aby se vyhnuli hovoru o neradostné mož­nosti, jež se nabízela. Otevřít tento problém za Anhegovy nepřítomnosti by mohlo posílit pochyby a podezření a udat celému setkání tón, který by si nikdo z nich nepřál.</p>

<p>„Kdy bude Brandův pohřeb?“ zeptala se tiše Porenna.</p>

<p>„Myslím hned, jakmile přijede Anheg,“ odpověděl Garion.</p>

<p>„Už ses rozhodl, co s jeho úřadem?“ zeptal se Fulrach.</p>

<p>„Asi ti nerozumím.“</p>

<p>„Úřad Správce byl vytvořen v dávných dobách, aby zaplnil vakuum, které nastalo, když Nyissané zavraždili krále Goreka a jeho rodinu. Když jsi nyní usedl na trůn, potřebuješ<emphasis> </emphasis>vůbec ještě nějakého Správce?“</p>

<p>„Abych byl upřímný, vůbec mě to nenapadlo. Brand tu vždy byl. Vy­padal stejně neměnně jako samotné hradby Citadely.“</p>

<p>„A kdo vykonává jeho povinnosti od chvíle, co byl zabit, Vaše Veli­čenstvo?“ zeptal se starý stříbrovlasý hrabě ze Seline.</p>

<p>„Jeho druhorozený - Kail.“</p>

<p>„Máte, Belgarione, ještě mnoho dalších povinností,“ podotkl hrabě. „Opravdu tu potřebujete někoho, kdo by se věnoval každodenním záleži­tostem - přinejmenším dokud nepomine současná krize. Nicméně se nedomnívám, že by nějaké konečné rozhodnutí o úřadu Správce muselo padnout zrovna nyní. Jsem si jist, že kdybyste ho požádal, pokračoval by Kail v plnění povinností svého otce i bez formálního pověření.“</p>

<p>„Má pravdu, Garione,“ ozvala se Se'Nedra. „Kail je ti naprosto oddán. Udělá všechno, oč ho požádáš.“</p>

<p>Jestli ten mladík vykonává svou práci dobře, bude asi nejlepší ho ne­chat, ať pokračuje dále,“ navrhl Seline. Pak se pousmál. „Existuje jedno staré sendarské přísloví: 'Když něco není pokažené, nepokoušej se to opravit'.“</p>

<p>Následujícího rána se vkolébala do přístavu nemotorně vyhlížející loď s bohatě zdobenou přídi a zádí a s očividně nadbytečným množstvím pla­chet. Garion, stojící na cimbuří Citadely a tiše rozmlouvající s Oštěpem, se při pohledu na ni zamračil. „Co je tohle za loď?“ zeptal se. „Tuhle konstrukci vůbec neznám.“</p>

<p>„Je arendijská. Vaše Veličenstvo. Oni cítí neodbytné nutkání, aby všechno, co vytvoří, vypadalo jako hrad.“</p>

<p>„Nevěděl jsem, že Arendijci vůbec nějaké lodě mají.“</p>

<p>„Nemají jich zase tak mnoho,“ odpověděl Oštěp. „Jejich plavidla mají sklon obrátit se dnem vzhůru, když zafouká trochu silnější větřík.“</p>

<p>„Asi bychom měli sejít dolů a podívat se, kdo připlul.“</p>

<p>„Dobrá,“ souhlasil Oštěp.</p>

<p>Ukázalo se, že pasažéry na této neohrabané lodi jsou staří přátelé. U zábradlí se tyčil Mandorallen, zmužilý baron z Vo Mandoru, a zářil v pl­né zbroji. Po jeho boku stál Lelldorin z Wilandoru a s nimi i jejich ženy Nerina a Ariana, obě malebně oblečeny do bohatě zdobených smutečních brokátových rouch.</p>

<p>„Přichvátali jsme hned, jak jsrne se medle doslechli zvěst o tvém ne­štěstí, Garione,“ zahalekal Mandorallen přes vodní hladinu, zatímco arendská posádka ze všech sil manévrovala s nemotornou lodí a snažila se přirazit k molu, na němž stáli Garion s Oštěpem. „Povinnost i vřelý cit, obé vůči tobě i tvému zákeřně zavražděnému Správci, nás přivedly ku pomoci při tvé nejvýše spravedlivé touze po pomstě. Připojilť by se k nám samotný král Korodullin, ale zákeřná choroba srazila ho na lože.“</p>

<p>„Přesně tohle mi tady ještě scházelo,“ zamumlal Garion.</p>

<p>„Budou s nimi starosti?“ zeptal se rovněž tiše Oštěp.</p>

<p>Garion se otřásl. „Ani si nedokážeš představit jaké.“</p>

<p>O necelé dva dny později se zpoza mysu vynořil <emphasis>Mořský pták </emphasis>s Bara­kem u kormidla a vplul do přístavu. Zábradlí hustě lemovali statní šerečtí válečníci v kroužkové zbroji. Tvářili se ostražitě, a jak Barak přirážel se svou lodí k molu, byli zjevně připraveni na všechno.</p>

<p>Než Garion sešel dlouhým kamenným schodištěm z Citadely, shro­máždil se dole už početný dav. Jeho nálada byla těsně pod bodem varu a většina mužů, kteří ho tvořili, se tvářila výhružně a byla ozbrojena</p>

<p>„Zdá se, že teď bude velice záležet na tom, co uděláme,“ prohodil tiše Garion ke Kailovi, jenž ho doprovázel. „Myslím, že bychom se při tomto setkání měli tvářit co nejsrdečněji.“</p>

<p>Kail pohlédl na rozzlobené tváře měšťanů tísnících se na molu. „Nejspíš máte pravdu, Belgarione,“ přitakal.</p>

<p>„A budeme muset při vítání s Anhegem projevovat okázalou srdeč­nost.“</p>

<p>„Belgarione, žádáte po mně příliš.“</p>

<p>„Nerad to říkám, Kaile, ale nyní tě <emphasis>nežádám. </emphasis>Ti Šerekové podél zá­bradlí jsou Anhegova osobní stráž. Jestli tu k něčemu dojde, bude prolita spousta krve - a nejspíš začne válka, kterou si nikdo z nás nepřeje. Proto se teď usmívej a pojďme přivítat Šereckého krále.“</p>

<p>Aby dodal této události co největší publicitu, zavedl Garion Kaila po můstku na palubu Barakovy lodi, kde jejich setkání s králem Anhegem mohl vidět každý z rozhorleného davu. Barak oblečen do formálního zeleného kabátce a vyhlížející ještě větší, než jak si ho Garion pamatoval od posledního setkání, sešel z kapitánského můstku, aby se s nimi mohl přivítat. „Je to pro nás všechny hodně neradostná doba,“ prohlásil, když si potřásl rukou nejprve s Garionem a poté i s Kailem. „Anheg a Hettar jsou dole s dámami.“</p>

<p>„S dámami?“ podivil se Garion.</p>

<p>„S Islenou a Merel.“</p>

<p>„Už jste slyšeli ty pověsti?“ zeptal se ho Garion.</p>

<p>Barak přikývl. „To je jeden z důvodů, proč jsme s sebou vzali i ženy.“</p>

<p>„Dobrý nápad,“ souhlasil Garion. „Když se někdo někam vydá s neka­lými úmysly, obvykle s sebou nebere svou manželku - a všichni chce­me, aby to zapůsobilo co nejlépe.“</p>

<p>„Půjdu dolů pro Anhega,“ řekl Barak a vrhl rychlý pohled na vzrušený zástup, shromážděný kolem přístavního můstku.</p>

<p>Když se král Anheg, oblečený ve svém tradičním modrém šatu, vynořil z podpalubí, byla jeho hrubá tvář, napůl zakrytá černým plnovousem, str­haná a přepadlá.</p>

<p>„Anhegu, příteli,“ pronesl Garion hlasem, určeným i pro poslední v davu. Vrhl se vpřed a okázale šereckého krále objal. „Myslím, že bychom se měli usmívat,“ zašeptal. „Chceme přece, aby všichni ti lidé pochopili, že jsme pořád nejlepší přátelé.“</p>

<p>„A jsme, Garione?“ zeptal se nejistě Anheg.</p>

<p>„Anhegu, vůbec nic se nezměnilo,“ prohlásil Garion pevně.</p>

<p>„Tak se tedy dejme do toho.“ Anheg promluvil zvučným hlasem: „Královský dům Šereků vyjadřuje v této hodině zármutku rivanskému trůnu svou nejhlubší soustrast,“ vyhlásil formálně.</p>

<p>„Pokrytče!“ vykřikl někdo z davu.</p>

<p>Anhegovi ztuhly rysy, ale Garion rychle přešel k zábradlí, oči mu jen plály. „Kdokoli urazí mého přítele, urazí i mne,“  řekl hrozivě tichým hla­sem. „Chce snad někdo z vás říct něco <emphasis>mně?“</emphasis></p>

<p>Dav nervózně ucouvl.</p>

<p>Garion se obrátil zpět k Anhegovi. „Vypadáš unaveně,“ poznamenal.</p>

<p>„Obrátil jsem celý palác naruby - a většinu Val Alomu taky - když jsem se doslechl, co se stalo, ale nedokázal jsem najít jedinou stopu.“ Vousatý šerecký král se zastavil a pohledl Garionovi do očí. V jeho po­hledu se zračila úpěnlivá prosba. „Garione, přísahám na svůj život, že s Brandovou smrti nemám vůbec nic společného.“</p>

<p>„Já vím, Anhegu,“ řekl Garion prostě. Pohlédl na stále ještě rozzuřený dav. „Možná bychom měli raději vzít Hettara a dámy a jít nahoru do Ci­tadely. Všichni ostatní jsou už tady a chceme začít co nejdříve.“ Obrátil se ke Kailovi. „Hned jak tam dojdeme, chci, abys poslal dolů nějaké muže, aby tenhle dav rozptýlili. Ať tohle nábřeží uzavřou. Nechci tu mít nějaké potíže.“</p>

<p>„To je tak zlé?“ zeptal se tichounce Anheg.</p>

<p>„Jedná se jen o obezřetnost,“ ubezpečil ho Garion. „Dokud nepřijdeme všemu na kloub, chci mít věci pod kontrolou.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola osmnáctá</strong></p>

<p>pohřeb branda, rIvanského Správce, se odehrál následujícího dne v trůnním sále rivanského krále. Garion, celý v černém, seděl na bazalto­vém trůnu, po jeho boku Se'Nedra, a rivanský velekněz pronášel k zapl­něnému sálu chvalořeč.</p>

<p>Přítomnost šereckého krále Anhega na této smuteční slavnosti vyvolala mezi rivanskými šlechtici rozhořčené reptání a jedině díky jejich hluboké úctě k Brandovi a Garionově hrozivému výrazu nepřerostlo šuškání na okrajích sálu v otevřené obviňování. Anheg, usazen mezi Porennou a Čo-Hagem, zachoval během obřadu kamennou tvář a sál opustil ihned po jeho závěru.</p>

<p>„Nikdy jsem ho neviděl v takovémhle stavu,“ řekl tiše Garionovi po skončení ceremoniálu Barak. „Nikdo ho ještě nikdy neobvinil z vraždy a on neví, jak se s tím vypořádat.“</p>

<p>„Nikdo ho neobviňuje ani teď,“ opáčil rychle Garion.</p>

<p>„Tak se, Garione, ohlédni a podívej na tváře svých poddaných,“ namítl Barak smutně. „Každá je zosobněná obžaloba.“</p>

<p>Garion si povzdechl. „Ani se nemusím dívat. Přesně vím, co si myslí.“</p>

<p>„Kdy budeš chtít zahájit náš sněm?“</p>

<p>„Ještě chvíli počkáme,“ rozhodl se Garion. „Nijak zvlášť netoužím po tom, aby se Anheg procházel chodbami Citadely spolu se všemi smuteč­ními hosty, kterým koukají z opasků dýky.“</p>

<p>„To je rozumné,“ přitakal Barak.</p>

<p>Shromáždili se pozdě odpoledne v modré koncilové síni v jižní věži. Jakmile byli všichni a Kail zavřel dveře, Anheg vstal a obrátil se k nim. „Hned na začátek bych chtěl prohlásit, že s tím, co se tu stalo, nemám ab­solutně nic společného,“ řekl. „Brand byl vždy jedním z mých nejbližších přátel a raději bych si usekl ruku, než bych mu ublížil. Máte na to mé slo­vo - jako krále i jako Alorna.“</p>

<p>„Nikdo tě z ničeho neobvinil, Anhegu,“ ozval se Čo-Hag tiše.</p>

<p>„Pche! Nejsem ani zdaleka tak pitomý, jak vypadám, Čo-Hagu - a i kdybych byl, mám přece uši. Zdejší lidé mi div nenaplivali do obličeje.“</p>

<p>Šedovlasý hrabě ze Seline se uvelebil v křesle. „Myslím, že všechna ta podezření - pochopitelné naprosto nepodložená - se opírají o dopis, kterým se vrahové při příchodu prokázali. Nebylo by tedy nejlepší začít prozkoumáním onoho dokumentu?“</p>

<p>„Dobrý nápad,“ řekl Garion. Obrátil se ke Kailovi. „Mohli bychom se na ten dopis podívat?“</p>

<p>„Ehm… má ho vznešený Belgarat, sire,“ řekl Kail.</p>

<p>„Co - ano, ovšem,“ ozval se Belgarat. „Málem bych zapomněl.“ Sáhl do své šedé róby, vytáhl svinulý pergamen a podal ho starému sendarskému šlechtici.</p>

<p>„Zdá se víceméně v pořádku,“ zabručel hrabě, když ho přečetl.</p>

<p>„Ukažte mi ho,“ požádal Anheg. Držel dokument štítivě a při čtení se mračil. „Dobrá, je to můj podpis,“ připustil, „a taky moje pečeť, ale určitě jsem nic takového nenapsal.“</p>

<p>Garion se zamyslel. „A čteš vždy všechno, co ti předloží ke schvále­ní?“ položil otázku. „Vím, že mně někdy přinesou celé haldy věcí k pod­pisu a já jen dospod napíšu své jméno. Co chci říct: nemohl to někdo zamíchat mezi jiné dokumenty tak, abys nevěděl, co vlastně podepisu­ješ?“</p>

<p>Anheg zavrtěl hlavou. „To se mi už jednou stalo.“ řekl. „Nyní proto všechno čtu, než to podepíšu. A nejen to, každý dokument, který nese mé jméno, osobně diktuju. Tak mám alespoň jistotu, že obsahuje přesně to, co chci sdělit.“ Hodil dopis Garionovi. „Podívej na tohle,“ řekl a ukázal na druhý paragraf.“ „'Ježto je obchod pro obě naše království životně dů­ležitý…' a tak dále. K čertu, Garione! Nikdy v životě jsem nepoužil slovo 'ježto'.“</p>

<p>„Jak si s tím tedy poradíme?“ otázal se pléna hrabě ze Seline. „Potvrdili jsme pravost podpisu i pečeti. Král Anheg prohlašuje, že nejen čte všechno, co má podepsat, ale dokonce že i osobně diktuje každý dopis a prohlášení. A navíc jsme v dokumentu nalezli stylové atypičnosti.“</p>

<p>„Seline,“ ozval se kysele Anheg, „nepletl ses někdy do práva? Mluvíš úplně jako právník.“</p>

<p>Hrabě se rozesmál. „Jen se pokouším být co nejstručnější. Vaše Veli­čenstvo,“ podotkl.</p>

<p>„Já ale právníky přímo nesnáším.“</p>

<p>Onen zatrachtilý dopis byl sice po zbytek dne hlavním tématem roz­mluv, ale k ničemu se nedošlo. Garion šel té noci na lože unavený a stejně zmatený a naplněný pochybnostmi, jako když začali.</p>

<p>Spal špatně a probudil se pozdě. Jak tak ležel v královské posteli s ne­besy, stále se pokoušeje utřídit si myšlenky, doléhaly k němu ze sousední místnosti hlasy. Téměř mimovolně je začal identifikovat. Byla tam po­chopitelně Se'Nedra a teta Pol. Snadno rozpoznal podle perlivého smíchu i královnu Laylu. Rovněž Nerinu a Arianu, vzhledem k jejich typickému mimbratskému dialektu. Byly lam i další ženy, ale jejich hlasy zanikaly ve všeobecném štěbetání.</p>

<p>Garion se zvolna posadil; cítil se skoro, jako kdyby vůbec nespal. Od­strčil pomačkanou pokrývku a položil nohy na podlahu. Na tenhle den se ale vůbec netěšil. Povzdechl si a vstal. Krátce pohlédl na těžký černý ka­bátec a nohavice a jen potřásl hlavou. Kdyby se i dnes oblékl do smutku, mohlo by to být třeba nějakou pokřivenou formou pokládáno za mlčenlivé obvinění. Toho se musí za každou cenu vystříhat. Situace okolo krále Anhega byla v tuto chvíli tak delikátní, že ji i to nejnevinnější gesto mo­hlo změnit v krizi. Přešel k mohutné skříni, kde měl šaty, vybral si jeden ze svých tradičních modrých kompletů a začal se oblékat.</p>

<p>Konverzace v sousedním pokoji náhle utichla, jak někdo zaklepal na dveře.</p>

<p>„Jsem tu vítaná?“ zaslechl, jak se ptá královna Islena nejistým hlasem.</p>

<p>„Ovšemže jsi,“ odpověděla teta Pol.</p>

<p>„Já myslela, že…,“ Isleně se zadrhl hlas a začala znovu. „Když jsem všechno uvážila, řekla jsem si, že by možná bylo lepší, kdybych zůstala v ústraní.“</p>

<p>„Nesmysl,“ prohlásila královna Layla „Jen pojď dál, Isleno.“</p>

<p>Ozval se všeobecný souhlas.</p>

<p>„Přísahám vám všem, že je můj manžel v téhle odporné záležitosti na­prosto nevinný,“ oznámila Islena zvučným hlasem.</p>

<p>„Nikdo neřekl. že není, Isleno,“ odpověděla teta Pol tiše.</p>

<p>„Otevřeně možná ne, ale všichni okolo ho hrozně podezřívají.“</p>

<p>„Jsem si jista, že Garion s ostatními celou záležitost vysvětlí,“ pronesla pevně Se'Nedra.  „A pak bude zase dobře.“</p>

<p>„Můj ubohý Anheg v noci vůbec nespal,“ prozradila jim smutně Islena. „Vím, že vypadá hrubě, ale uvnitř je opravdu velmi citlivý. Proto ho to tolik sebralo. Jednou dokonce plakal.“</p>

<p>„Naši pánové a vládci pomstí slzy, jež prolil tvůj choť, na těle onoho hanebného bídáka, jenž stojí v pozadí tohoto monstrózního činu,“ zade­klamovala baronka Nerina. „A až pravda vyjde najevo, pošetilci, zpo­chybnivší jeho ryzí důvěryhodnost, budou pokryti hanbou pro nedostatek víry své.“</p>

<p>„Jen se modlím, abys měla pravdu,“ řekla Islena.</p>

<p>„Tohle je, dámy, smutné téma,“ prohodila k ostatním Garionova sestřenice Adara, „a nemá nic co dělat se skutečným důvodem, proč jsme ta­dy.“</p>

<p>„A jaký jest důvod ten, urozená Adaro?“ zeptala se Ariana.</p>

<p>„Přece děťátko, Ariano,“ odpověděla Adara. „Přišly jsme se znovu podívat na tvé děťátko, Se'Nedro. Určitě teď nespí, tak co kdybys ho sem přinesla, abychom se s nim všechny mohly pomazlit?“</p>

<p>Se'Nedra se rozesmála. „Už jsem myslela, že se nikdy nezeptáte.“</p>

<p>Koncil pokračoval dopoledne. Králové a jejich rádci se opět shro­máždili v modrém sněmovním sále. Zlatavé ranní světlo letního slunce pronikalo okny a mírná mořská bríza si pohrávala se závěsy. Na těchto zasedáních nebylo potřeba žádných zvláštních formalit, proto se králové spolu s ostatními pohodlně rozesedli do sametem čalouněných křesel, volně roztroušených po síni.</p>

<p>„Myslím, že ničeno nedosáhneme, když se budeme ještě další den hmoždit s tím dopisem,“ zahájil Belgarat. „Shodněme se, že jde nepopira­telně o nějaký padělek, a přejděme dále.“ Pohlédl na Kaila. „Měl tvůj otec tady na ostrově nějaké nepřátele?“ zeptal se ho. „Někoho, kdo by byl na­tolik bohatý i mocný, aby si najal šerecké vrahy?“</p>

<p>Kail se zamračil. „Nikdo nedokáže projít životem, aniž by přitom ne­stoupl na pár něčích nohou, Pradávný,“ odpověděl, „ale myslím, že tako­vouhle zášť k němu nikdo nechoval.“</p>

<p>„Po pravdě, příteli,“ zahovořil k němu Mandorallen, „jsou tací mužo­vé, jež cítivše, že byli uraženi, hýčkají si v skrytu svou zášť a nepřátelství své pláštíkem pokrytectví ztají, dokud příležitosti se jim nedostane, by pomstíti se mohli. Historie arendská plna jest příběhů o činech těchto.“</p>

<p>„To je taky jedna z možností,“ připojil se král Fulrach. „A možná by bylo lepší začít pod vlastní střechou, než se hned dívat k sousedům.“</p>

<p>„Byl by užitečný nějaký seznam.“ navrhl Oštěp. „Pokud si napíšeme jména všech lidí na Větrném ostrově, které mohl Brand pravděpodobně urazit, můžeme začít eliminovat. Když to budeme mít hotovo, můžeme začít vyšetřovat. Jestli za tím stojí nějaký Rivan, měl nedávno šereckou návštěvu nebo kontakt se Šereky.“</p>

<p>Onen seznam jim zabral zbytek dopoledne. Kail poslal pro určité do­kumenty a všichni zvažovali Brandova rozhodnutí, která udělal za po­sledních pět let. Jelikož Správce působil jako nejvyšší královský smírčí soudce, bylo zde mnoho různých verdiktů, a tudíž mnoho vítězů i pora­žených.</p>

<p>Po obědě začali s procesem vyškrtávání, vyřazujíce jména těch, kdo neměli dostatečný majetek či moc, aby si mohli dovolit služby placených vrahů.</p>

<p>„Trochu se nám to úží,“ řekl Oštěp, když vyškrtl další jméno. Zdvihl seznam. „Pomalu se dostáváme k téměř zvládnutelnému počtu.“</p>

<p>Ozvalo se uctivé zaklepání na dveře. Jeden z gardistů krátce promluvil s někým venku, přešel k Barakovi a něco mu pošeptal. Rudobradý obr přikývl, vstal a vyšel spolu s ním z místnosti.</p>

<p>„A co tenhle?“ zeptal se Oštěp Kaila a ukázal na další jméno.</p>

<p>Kail se poškrábal na tváři. „Myslím, že ne,“ odpověděl.</p>

<p>„Ten spor se týkal půdy.“ namítl Oštěp, „a někteří lidé se dokážou hrozně rozzuřit, když se jedná o půdu.“</p>

<p>„Jednalo se pouze o pastvinu,“ rozpomenul se Kail. „A to ještě nevel­kou. Ten člověk má stejně víc půdy, než stačí zvládnout.“</p>

<p>„Proč s tím tedy šel k soudu?“</p>

<p>„To ten druhý muž s tím přišel za mým otcem,“</p>

<p>Barak se vrátil dovnitř. „Anhegu,“ řekl svému bratranci, „je tady Greldik. Má pro tebe mimořádně důležitou zprávu.“</p>

<p>Anheg začal vstávat, ale pak se rozhlédl po přítomných. „Ať přijde sem,“ poručil bryskně. „Nechci, aby si někdo myslel, že mám nějaké taj­nosti.“</p>

<p>„Všichni máme svá tajemství, Anhegu,“ utrousila královna Porenna.</p>

<p>„Ale moje situace je poněkud zvláštní, Porenno.“ Narovnal si zprohýbanou korunu z ucha, kam sklouzla, na původní místo.</p>

<p>Bradatý a do kožešin oblečený Greldik se protáhl mezi gardisty a vešel dovnitř. „Anhegu, máš doma potíže,“ zavrčel neomaleně.</p>

<p>„Jaký druh potíži?“</p>

<p>„Právě jsem se vrátil z Jarviksholmu,“ odpověděl Greldik. „Chovali se ke mně velice nepřátelsky.“</p>

<p>„To přece není nic nového.“</p>

<p>„Pokusili se mě potopit.“ řekl Greldik. „Rozmístili katapulty na vr­cholky hřebenů po obou stranách zálivu u města. Jednu chvíli odtamtud pršely kameny jako kroupy.“</p>

<p>Anheg se zamračil. „A proč to dělali?“</p>

<p>„Nejspíš protože nechtěli, abych viděl, co podnikají.“</p>

<p>„Co by mohli asi podnikat, že to chtějí uchovat v <emphasis>takovéhle </emphasis>tajnosti?“</p>

<p>„Budují flotilu.“</p>

<p>Anheg pokrčil rameny. „V Šereku si staví lodě spousta lidí.“</p>

<p>„Sto najednou?“</p>

<p><emphasis>„Kolik?“</emphasis></p>

<p>„Měl jsem spoustu starostí, abych se vyhnul těm balvanům, takže jsem je nemohl přesně spočítal, ale celá horní část zálivu je plná lešení. Už mají položené kýly a teď pracují na žebrech. Jo, a pilují taky na městských hradbách.„</p>

<p>„Na hradbách? Ty jsou přece už nyní vyšší, než má Val Alorn.“</p>

<p>„Tak teď jsou ještě vyšší.“</p>

<p>Anheg se zamračil. „O co jim jde?“</p>

<p>„Anhegu, když si postavíš flotilu a začneš posilovat opevnění, obvykle to znamená, že se připravuješ na válku. A když se pokusíš potopit loď s člověkem, o němž se ví, že je v přátelských stycích s Korunou, obvykle to znamená, že tu válku chceš vést proti vlastnímu králi.“</p>

<p>„Anhegu, co říká, má smysl,“ připojil se Barak.</p>

<p>„A kdo teď vlastně ovládá Jarviksholm?“ zeptal se zvědavě Garion.</p>

<p>„Medvědí kult.“ odpověděl znechuceně Anheg. „Stahují se tam z celé­ho Šereku už asi deset let.“</p>

<p>„Anhegu, tohle je ale velice vážné,“ řekl Barak.</p>

<p>„A taky naprosto netypické,“ ozval se Oštěp. „Kult doposud nikdy ne­jevil zájem o konfrontační politiku.“</p>

<p>„O<emphasis> jakou </emphasis>politiku?“ zeptal se Anheg.</p>

<p>„Je to jen jiný výraz pro otevřenou válku s Korunou,“ vysvětlil drasnijský náčelník výzvědné služby.</p>

<p>„Tak, člověče, mluv, aby li bylo rozumět.“</p>

<p>„Nemoc povolání,“ pokrčil rameny Oštěp. „Až doposud se Kult po­koušel působit zevnitř - usiloval o získání dostatečné podpory, aby byl schopen přinutit alornské krále sledoval jeho politiku. Ale mám dojem, že se ještě nikdy nepokusil o otevřenou vzpouru.“</p>

<p>„Všechno musí být někdy poprvé,“ nadhodil Hettar.</p>

<p>Oštěp se zamračil. „Vůbec se jim to nepodobá,“ protáhl, „a je to v pří­mém protikladu s politikou, kterou zastávali poslední tři tisíciletí.“</p>

<p>„Lidé se někdy mění,“ řekl generál Brendig.</p>

<p>„Ale ne Medvědí kult.“ oponoval Barak. „V mysli člena Medvědího kultu není dost místa pro víc než jen jednu myšlenku.“</p>

<p>„Myslím, že bys měl radši zvednout zadek. Anhegu a vrátit se zpátky do Val Alornu,“ navrhl Greldik. „Jestli dostanou ty lodě na vodu, budou ovládat celé západní šerecké pobřeží.“</p>

<p>Anheg zavrtěl hlavou. „Musím zůstat  tady,“ prohlásil. „Mám tu právě teď něco ještě důležitějšího.“</p>

<p>Greldik pokrčil rameny. „Je to tvoje království,“ řekl, „aspoň proza­tím.“</p>

<p>„Díky, Greldiku,“ opáčil suše Anlieg. „Ani nevíš, jak mě to uklidnilo. Jak dlouho ti potrvá cesta do Val Alornu?“</p>

<p>„Tři - možná čtyři dny. Záleží na tom, jak stihnu příliv v Úžině.“</p>

<p>„Vydej se tam,“ řekl mu Anheg. „Vyřiď admirálům flotily, že chci, aby vypluli z Val Alornu a zaujali pozice u průlivu Halberg. Myslím, že až koncil skončí, budu chtít podniknout menší výlet do Jarviksholmu.  Za­pálit ty lodě by zase neměl být takový problém.“</p>

<p>Greidik odpověděl úšklebkem, který byl zcela jasně zlomyslný.</p>

<p>Když shromáždění večer končilo, zastavil Kail Gariona v chodbě u jedné z loučí. „Myslím, že byste měl něco uvážit, Belgarione,“ řekl tlu­meným hlasem.</p>

<p>„Ano?“</p>

<p>„Zajímá mě ten pohyb šerecké flotily.“</p>

<p>„Je to Anhegova flotila.“ odpověděl Garion, „a jde o jeho království.“</p>

<p>„Ale o stavbě lodí v Jarviksholmu máme jen nepotvrzené zprávy od toho Greldika“ namítl Kail. „A Halberský průliv je jen tři dny plavby od Rivy.“</p>

<p>„Kaile, nejsme až přehnaně podezřívaví?“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, plně souhlasím, že si král Anheg nezaslouží pode­zřívat ze<emphasis> </emphasis>smrti mého otce, ale tato shoda, která přivádí šereckou flotilu do bezprostřední blízkosti Rivy, je úplně něco jiného. Myslím, že bychom měli nenápadně uvést do pohotovosti naše obranné linie - jen pro jisto­tu.“</p>

<p>„Popřemýšlím o tom,“ řekl Garion krátce a pokračoval chodbou dál.</p>

<p>Následujícího dne okolo poledního připlul Silk. Drobný muž byl ná­kladně oblečen do šedého sametu, a jak bylo poslední dobou jeho zvy­kem, na prstech mu zářily drahokamy. Po co možná nejstručnějším přiví­tání se svými přáteli se zabral do soukromé rozmluvy s Oštěpem.</p>

<p>Když odpoledne vstoupil do sněmovního sálu Belgarat, měl na tváři samolibý úsmév a v ruce třímal onen Anhegův dopis.</p>

<p>„Co se děje, otče?“ zeptala se zvědavě Polgara. „Tváříš se jako kočka. co vylízala mísu smetany.“</p>

<p>„Vždycky mám radost, když se mi podaří rozřešit nějakou záhadu, Pol.“ Otočil se k ostatním. „Ukázalo se, že Anheg ten dopis <emphasis>sk</emphasis><emphasis>u</emphasis><emphasis>tečně </emphasis>na­psal.“</p>

<p>Král Anheg vyskočil a tvář mu zesinala hněvem.</p>

<p>Belgarat pozvedl ruku. <emphasis>„Ale?“  </emphasis>pokračoval, „to, co Anheg napsal, <emphasis>není </emphasis>to, co v něm stojí.“ Položil pergamen na stůl. „Podívejte se sami,“ vyzval je.</p>

<p>Když Garion pohlédl na dopis, jasně spatřil pod písmem dopisu, jenž há­zel odpovědnost za smrt Branda na bedra Anhegovi jiná rudá písmena</p>

<p>„Belgarate, co to je?“ zeptal se král Fulrach.</p>

<p>„Ve skutečnosti se jedná o dopis hraběti z Maelorgu,“ odpověděl sta­řec. „Týká se Anhegova rozhodnutí zavést daň z rybolovu sleďů.“</p>

<p>„Tenhle dopis jsem asi před čtyřmi roky <emphasis>skutečně </emphasis>napsal,“ prohlásil zmateně se tvářící Anheg.</p>

<p>„Správně,“ řekl Belgarat. „A jestli mě paměť neklame, hrabě z Maelorgu zemřel loni na jaře.“</p>

<p>„Ano,“ potvrdil Anheg. „Zúčastnil jsem se pohřbu.“</p>

<p>„Takže to vypadá, že se po jeho smrti někdo dostal k jeho dokumen­tům a ukradl tenhle dopis. Pak si dal hroznou práci s vymazáním původní zprávy - pochopitelně až na podpis - a napsal na něj to pověření pro takzvané obchodní poselstvo.“</p>

<p>„A jak to že jsme to neviděli už předtím?“ zeptal se Barak.</p>

<p>„Protože jsem si s ním trochu pohrál,“ připustil stařec.</p>

<p>„Magicky?“</p>

<p>„Ne. Ve skutečnosti jsem použil roztok jistých solí. Pomocí magie by se původní zpráva sice mohla rovněž objevit, ale nejspíš by se vymazala ta nová - a my ten dopis ještě budeme potřeboval jako důkaz.“</p>

<p>Barak se zatvářil trochu zklamaně.</p>

<p>„Magie není vždycky ten jediný způsob, jak něco udělat Baraku.“</p>

<p>„A jak jsi na to vůbec přišel?“ zeptal se starce Garion. „Jak tě napadlo, že tam bylo původně něco jiného?“</p>

<p>„Zmizík, kterého ten člověk použil, zanechal na stránce velmi slabou vůni.“ Čaroděj se zašklebil. „Teprve až dnes ráno mi došlo, co to vlastně cítím.“ Obrátil se k Anhegovi. „Omlouvám se, že mi trvalo tvoje očištění tak dlouho,“ uzavřel.</p>

<p>„To je, Belgarate, naprosto v pořádku,“ opáčil Anheg a oddychl si. „Alespoň jsem měl příležitost zjistit, kdo jsou moji <emphasis>skuteční </emphasis>přátelé.“</p>

<p>Kail vstal, ve tváři se mu zračil boj protikladných emocí. Přešel k Anhegovu křeslu a klesl najedno koleno. „Vaše Veličenstvo, odpusťte mi.“ řekl prostě. „Musím se přiznat, že jsem vás podezíral.“</p>

<p>„Ovšemže ti odpouštím,“ rozesmál se Anheg ulehčeně. „Při Belarových tesácích, když jsem si přečetl ten dopis, podezříval jsem se sám. Vstaň, mladíku. Vždycky stůj zpříma - dokonce i když uděláš chybu.“</p>

<p>„Kaile,“ promluvil Garion, „dohlédl bys, aby se zvěst o tomhle odha­lení co nejvíc rozšířila? A řekni lidem dole ve městě, ať přestanou s tím nabrušováním mečů.“</p>

<p>„Hned to zařídím, Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„Ale to pořád nechává naši záhadu nevyřešenu,“ ozval se hrabě ze Seline. „Víme, že za nitky netahal král Anheg, ale když ne on, kdo tedy?“</p>

<p>„I v tom jsme už udělali kus práce,“ prohlásil Lelldorin. „Máme přece seznam lidi, kteří mohli mít důvod Branda nenávidět.“</p>

<p>„Myslím, že jsme zde na špatné stopě,“ namítla královna Porenna. „Vražda rivanského Správce je jedna věc, ale pokus, aby to vypadalo, ja­kože je za ni zodpovědný Anheg, je něco naprosto odlišného.“</p>

<p>„Asi ti příliš nerozumím, Porenno,“ přiznal se Anheg.</p>

<p>„Kdybys měl velice blízkého přítele - <emphasis>a i </emphasis><emphasis>ty </emphasis>přece máš pár přátel, že, drahý Anhegu? - a kdyby ten tvůj přítel měl také u tvého dvora vysoké postavení - a kdyby ho král jiné země dal zabít, co bys asi udělal?“</p>

<p>„Při nejbližším přílivu by vyplulo moje válečné loďstvo,“ odpověděl.</p>

<p>„Přesně tak. Brandova vražda nemusí být výsledkem osobního zášti. Může se jednat o pokus vyvolat válku mezi Rivou a Šerekem.“</p>

<p>Anheg zamžikal. „Porenno, ty jsi naprosto výjimečná žena.“</p>

<p>„Ach děkuji, Anhegu.“</p>

<p>Dveře se otevřely a vstoupili Silk a Oštěp. „Tady náš báječný princ Kheldar má pro nás velice zajímavou zprávu,“ ohlásil Oštěp.</p>

<p>Silk pokročil vpřed a teatrálně se uklonil. „Vaše Veličenstva,“ začal, „a drazí přátelé. Nemohu s jistotou říci, nakolik to bude relevantní vzhledem k tématu vašeho rozhovoru, ale myslím, že se jedná o záležitost, která by vás měla zajímat.“</p>

<p>„Všiml sis, jak dokáže trocha prosperity udělat někoho hrozně pom­pézním?“ zeptal se Barak Hettara.</p>

<p>„Vpravdě všiml,“ souhlasil svatouškovsky Hettar.</p>

<p>„Myslel jsem si, že si všimneš.“</p>

<p>Silk vyslal směrem ke dvěma přátelům krátký úšklebek. „Tak dobrá,“ pokračoval už střízlivějším tónem, „Strávil jsem několik posledních mě­síců ve městě Rheonu na východních hranicích naší staré dobré Drasnie. Zajímavé město, ten Rheon. Velmi malebné - zvlášť když teď zdvojná­sobili výšku jeho hradeb.“</p>

<p>„Kheldare.“ zasáhla královna Porenna, nervózně bubnující prsty o opě­radlo křesla. „hodláš se ale někdy dostat k jádru věci, že ano?“</p>

<p>„Ale ovšem, drahá tetinko.“ odpověděl falešně. „Rheon byl vždy opevněné město, hlavně kvůli blízkosti nadrackých hranic. A jeho obyva­telé jsou navíc tak přehnaně konzervativní, že většina z nich je i proti po­užívání ohně. Proto je ideální živnou půdou pro Medvědí kult. Po pokusu o vraždu Se'Nedry minulé léto jsem se tam tak trochu usadil, abych nasál místní kolorit.“</p>

<p>„To je ale vznešená formulace,“ poznamenal Barak.</p>

<p>„Mám teď vznešené období,“ pokrčil rameny Silk. „Užijte si ho, do­kud můžete, protože už mě začíná nudit. Ale zpět: vypadá to, že Medvědí kult má nového vůdce - člověka, co se jmenuje Ulfgar. Poté, co se Grodregovi u Thull Mardu zasekla do zad murgská sekera, byl Kult totálně zdemoralizován. Pak se bůhvíodkud objeví tenhle Ulfgar a začne všechny sháněl dohromady. Ten člověk dokáže doslova přesvědčit ptáky, aby k němu slétli se stromů. Předtím bylo vedení Kultu vždy v rukou kněží a vždy předtím také mělo své centrum v Šereku.“</p>

<p>„To je mi novina,“ zavrčel nevlídně Anheg.</p>

<p>„Ale vypadá to, že Ulfgar vůbec není Belarovým knězem,“ pokračoval Silk, „a jeho centrem je Rheon ve východní Drasnii.“</p>

<p>„Kheldare, snažně prosím, přejdi už k věci,“ ozvala se Porenna.</p>

<p>„Už tam budu Vaše Veličenstvo,“ ujistil ji. „Během posledních pár měsíců náš přítel Ulfgar v tichosti soustřeďoval svoje věrné. Členové kultu se k němu trousili z Algarie a z celé Drasnie. všichni do Rheonu. Město teď doslova praská ve švech, všude samí ozbrojení muži. Odhadu­ji, že nyní má Ulfgar v Rheonu vojsko přinejmenším stejně početné, jako je celé drasnijské vojsko.“ Pohlédl na malého krále Khevu. „Je mi líto, bratranče.“ řekl mu, „ale skoro to vypadá, jako kdybys velel jen druhé největší drasnijské armádě,“</p>

<p>„Když budu muset, bratranče, dokážu to napravit,'' odpověděl Kheva pevně.</p>

<p>„Tetinko, udělalas na něm kus práce,“ poblahopřál Silk Porenně.</p>

<p>„Kheldare,“ opáčila jedovatě, „budu tě muset dát na mučidla, abych z tebe konečně dostala ten příběh?“</p>

<p>„Nejdražší tetinko, to je ale hrozná myšlenka. Tak tenhle tajemný Ulfgar obnovil spoustu prastarých rituálů a ceremonií - kromě jiných i označování spřízněných duší, abych tak řekl. Na jeho rozkaz má každý člen Kultu v celé Alorii na chodidle pravé nohy vypáleno znamení. Je celkem vysoká pravděpodobnost, že každý, koho uvidíte kulhat, je nový člen Medvědího kultu.“</p>

<p>Barak zamrkal. „To by mohlo celkem slušně bolet.“ poznamenal.</p>

<p>„Ale nosí ho velmi pyšně,“ usadil ho Silk, „tedy poté, co se zahojí.“</p>

<p>„Jak to znamení vypadá?“ zajímal se král Čo-Hag.</p>

<p>„Je to symbolické zobrazení medvědí pracky,“ vysvětloval Silk. „Podobá se trochu písmenu U s několika tečkami nad obloučkem, to mají být drápy.“</p>

<p>„Když mi Kheldar tohle řekl,“ navázal Oštěp, „vykonali jsme krátkou návštěvu u toho přeživšího vraha. Jeho pravá noha byla ocejchována přesně tímhle znamením.“</p>

<p>„Takže už jsme doma,“ řekl Hettar.</p>

<p>„Je to jasné,“ souhlasil Belgarat.</p>

<p>„Odpusťte,“ ozval se zmateně se tvářící Mandorallen. „Vždy bylo mi tvrzeno, žeť cílem této obskurní náboženské sekty znovusjednocení Alorie bylo, oné titánské severní říše, jež existovalať kdysi pod vládou krále Šereka Medvědí plece, nejmocnějšího to vládce dávno­věku,“</p>

<p>„A ten cíl může pořád trvat,“ řekl mu Belgarat, „protože kdyby tenhle Ulfgar uspěl a Riva se Šerekem si skočily po krku, dokázal by ovládnout Drasnii a možná i Algarii. S Anhegem a Garionem usilujícími se navzá­jem zničit by pro něj nebylo zase tak obtížné připojit i jejich dvě králov­ství.“</p>

<p>„Zvlášť s tou flotilou, co jeho lidé budují v Jarviksholmu,“ dodal Anheg.</p>

<p>„Jeho plán se zdá být současně velmi jednoduchý i velmi komplikova­ný,“zabručel generál Brendig, „a myslím, že už skoro dozrál k uskuteč­nění.“</p>

<p>„Až příliš,“ souhlasila Polgara. „Co s tím, otče, uděláme?“</p>

<p>„Myslím, že je nejvyšší čas jednat,“ opáčil Belgarat. „Ten chlapík Ulfgar chce pořád sjednotit Aiorii - ale v jejím čele by měl stát on sám coby nástupce Medvědí plece. Kult tři tisíciletí usiloval o vnitřní rozvrat. Nyní zřejmě zkoušejí otevřenou válku.“</p>

<p>Garionovi ztvrdly rysy. „Dobrá,“ řekl. Jestli chtějí válku, jsou na správné adrese.“</p>

<p>„Na to klidně připiju,“ souhlasil Anheg. Na chvíli se zamyslel. „Pokud chcete slyšet nějakou radu, tak myslím, že by byl dobrý nápad nejdřív zničit Jarviksholm, a teprve pak vytáhnout na Rheon. Nechceme přece, aby nám ti šerečtí fanatici někde ve východodrasnijských bažinách vpadli do zad, a zcela určitě nechceme flotilu Kultu na Větrném moři. Kdyby byla pravda jen polovina toho, co vyprávěl Greldik, musíme tu jejich lo­děnici vypálit dřív, než spustí lodě na vodu. Mohl bys, Garione, provést třeba i veleúspěšný útok na Rheon a pak při návratu domů zjistit, že ne­přátelé okupují samotnou Rivu.“</p>

<p>Garion to zvážil. „Dobrá tedy,“ rozhodl se. „Vytáhneme nejprve na Jarviksholm. Pak se vydáme na Rheon a trochu si poklábosíme s tím Ulfgarem. Opravdu se toužím seznámit s chlapíkem, co si myslí, že je tak velký a dorostl do bot Medvědí plece.“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola devatenáctá</strong></p>

<p>„JE mi líto, kaile,“ řekl Garion svému příteli, když seděli v Garionově studovně a ranní slunce zlatě vpadalo oknem dovnitř, „ale potřebuju tebe i tvé bratry tady na Rivě. Beru s sebou většinu našeho vojska a někdo musí zůstat zde a bránit město, pokud by se lodím Kultu podařilo kolem nás proklouznout.“</p>

<p>Kail se tvářil vztekle. „To ale není ten pravý důvod, že ne?“ obvinil ho.</p>

<p>„No, ne tak docela,“ připustil Garion. „Vím, jak jste všichni svého otce milovali, a také vím, jak velice se toužíte pomstít lidem zodpovědným za jeho smrt.“</p>

<p>„A není to jen přirozené?“</p>

<p>„Ovšemže je, ale když někoho ovládnou tyhle pocity, přestane jasně myslet. Začne jednat ukvapeně a dělá věci, které by jinak nikdy neudělal. Tvoje rodina už prolila dost krve - nejdřív tvůj bratr Olban, Arell, a teď i tvůj otec - proto nechci vás ostatní zbytečně vy­stavovat nebezpečí.“</p>

<p>Kail vstal, ve tváři rudý potlačovaným vztekem. „Bude mít Vaše Veli­čenstvo pro mě ještě nějaké další rozkazy?“ zeptal se odměřeně.</p>

<p>Garion si povzdechl. „Ne, Kaile,“ řekl, „teď zrovna ne. Víš sám, co máš tady dělat.“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo.“ Kail se škrobeně uklonil, otočil a odešel.</p>

<p>Druhými dveřmi vešel do Garionovy studovny Belgarat.</p>

<p>„Nelíbilo se mu to,“ poznamenal Garion.</p>

<p>„Hned jsem si to myslel,“ pokrčil rameny stařec a poškrábal se na za­rostlé tváři. „Ale je pro nás tady v Citadele příliš důležitý, než abychom riskovali jeho život.  Chvíli se bude vztekat, ale brzy se s tím vyrovná.“</p>

<p>„A teta Pol rovněž zůstane zde?“</p>

<p>Belgarat se zašklebil. „Ne. Trvá na tom, že pojede s námi. Alespoň os­tatní dámy měly dost rozumu a uvědomily si, že bitevní pole není vhod­ným místem pro ženu. A nejspíš bychom tu měli nechat i Dejruka. Nemá nejmenší cit pro osobní ohrožení, a to není zrovna nejlepší, když vypukne válečná vřava. Už bys měl raději skončit. Ranní příliv slábne a máme nej­vyšší čas vyplout.“</p>

<p>Když onoho slunného rána vyplul z přístavu <emphasis>Mořský pták </emphasis>doprovázený flotilou masivních rivanských lodí, shromáždili se Garion a ostatní v pro­storné, nízce sklenuté záďové kabině nad mapami a prodiskutovávali strategii.</p>

<p>„Zátoka, co vede až do Jarviksholmu, je mimořádně úzká,“ vysvětloval Anheg, „a je v ní víc zákrutů a odboček než v tolnedřanské obchodní smlouvě. Výrazně zpomalí náš postup.“</p>

<p>„A ty katapulty na vrcholcích hřebenů zatím potopí polovinu našeho loďstva,“ dodal Barak zasmušile.</p>

<p>„A neexistuje žádný způsob, jak bychom se mohli do města dostat ze­zadu?“ zeptal se Hettar.</p>

<p>„Vede tam cesta z Halbergu,“ odpověděl Barak, „ale ta prochází bě­hem asi patnácti leguí na jihu několika průsmyky. A ty<emphasis> </emphasis>jsou ideální pro přepad ze zálohy.“</p>

<p>Generál Brendig se sklonil nad mapu. „Jaký je tu terén?“ zeptal se, ukazuje na jižní stranu ústí zátoky.</p>

<p>„Nepřehledný a strmý,“ odpověděl Barak.</p>

<p>„To je příhodný popis většiny Šereku,“ ozval se Silk.</p>

<p>„A je průchodný?“ nedal se odbýt Brendig.</p>

<p>„No, zlézt by se to tam dalo,“ řekl Barak, „ale katapulty na hřebenech by tě měly jako na dlani. A než by ses dostal na vrchol, čekala by tam na tebe celá armáda.“</p>

<p>„Pokud bys to provedl v noci, tak ne,“ namítl Brendig.</p>

<p>„V noci?“ ušklíbl se obr. „Brendigu, to chceš vážně ve svém věku podniknout noční horský výstup?“</p>

<p>Brendig pokrčil rameny. „Pokud se jedná o jediný způsob, jak se tam dostat.“</p>

<p>Mandorallen rovněž zkoumal mapu. „Odpusťte, můj pane,“ obrátil se k Barakovi, „je tento severní svah rovněž povlovný dosti, by umožnil vý­stup na vrchol hřebenu?“</p>

<p>Barak jen potřásl hlavou. „Je příliš strmý.“</p>

<p>„Pak tedy způsob jiný nalézti musíme, kterak bychom katapulty na této straně z činnosti vyřaditi mohli.“ Rytíř okamžik přemýšlel a pak se usmál. „Inu, jisté prostředky k okamžitému užití vpravdě máme,“ prohlásil.</p>

<p>„Jsem velice zvědav, jaké,“ obrátil se k němu král Fulrach.</p>

<p>„Jednáť se o nejjednodušší řešení z možných, Vaše Veličenstvo.“ Mandorallen jen zářil. „Obléhací stroje na jižní svah dopraviti bylo by nanejvýše pracné - obzvláště v temnotě. Navíce byloť by to i zhola zbytečné, neboť prostředky ku zničení strojů na severním svahu jsou již v náležitých pozicích.“</p>

<p>„Asi nechápu, o čem to mluvíš,“ přiznal Garion.</p>

<p>„Já ano,“ ozval se Hettar. „Všechno, co musíme udělat, je vystoupit v noci na jižní hřeben, obsadit katapulty na vrcholu a pak začít vrhat balva­ny na katapulty na druhé straně zálivu.“</p>

<p>„A když se zbavíme tamější posádky, mohu vyrazit s rychlými čluny a vypálit loděnice,“ připojil se Anheg.</p>

<p>„Ale to pak město samo zůstane nedotčeno?“ zeptal se pochybovačně král Fulrach.</p>

<p>Garion vstal a začal přecházet, intenzivně přemýšleje. „Když začnou létat balvany sem a tam přes záliv a k loděnicím se poženou čluny, nebu­dou mít ve městě nejspíš oči pro nic jiného, co říkáte?“</p>

<p>„To mohu skoro zaručit,“ odpověděl Brendig.</p>

<p>„Takže nebyl by to nejvhodnější okamžik k vylodění a útoku na město z pevniny? Všichni budou na hradbách do přístavu. Opačná strana bude obsazena jen symbolicky. Pokud udeříme dostatečné rychle, mohli by­chom být uvnitř dřív, než většina obránců vůbec zjistí, co se děje.“</p>

<p>„Velmi dobře, Belgarione,“ zamumlal král Čo-Hag.</p>

<p>„Ale muselo by to být přesně načasováno,“ řekl zamyšleně Barak. „Musíme dokonale promyslet systém předávání signálů,“</p>

<p>„To není, Baraku, žádný problém,“ obrátila se k obrovi teta Pol. „O to se postaráme.“</p>

<p>„Víte,“ usoudil Anheg, „mám dojem, že by to mohlo fungovat. Když budeme mít štěstí, můžeme se zmocnit Jarviksholmu za jediný den.“</p>

<p>„Stejně nemám rád dlouhá obléhání,“ poznamenal Silk, zabývající se pečlivým leštěním jednoho z prstenů.</p>

<p>Dva dny nato nalezli zakotvenou šereckou flotilu u Halbergského prů­livu, úžiny vedoucí přes skupinu malých skalnatých ostrůvků, zdvihají­cích se z pobřežních vod na západním pobřeží Šereckého poloostrova. Ostrůvky byly pokryty zakrslými stromky a svou zelení ostře kontrastova­ly s vysokými horami pokrytými sněhem, jež se tyčily za nimi ve vnitro­zemí. Garion stál na palubě <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>a nasával do sebe krásu to­hoto divokého pobřeží. Lehký krok za zády a důvěrně známá vůně ohlási­ly příchod tety Pol.</p>

<p>„Je to nádhera, že, Garione?“ pronesla.</p>

<p>„Úplně mi vyráží dech,“ přitakal.</p>

<p>„Vždy to je takhle,“ povzdechla si. „Když jsi na cestě za něčím velmi ošklivým, nějak se ti pokaždé podaří narazit na podobné záblesky krásy.“ Vážně na něj pohlédla. „Slib mi, že budeš u Jarviksholmu na sebe opatr­ný.“</p>

<p>„Teto Pol, já jsem přece vždycky opatrný.“</p>

<p>„Vážně? Jako bych si vzpomínala na spoustu všelijakých incidentů, a to jen před několika lety.“</p>

<p>„Tehdy jsem byl dítě.“</p>

<p>„Některé věci se nikdy nezmění, toho se bojím.“ Náhle ho objala ko­lem krku a povzdechla si.  „Ach můj Garione, jak jsi mi v posledních le­tech chyběl, víš to vůbec?“</p>

<p>„Tys mi, teto Pol, taky chyběla.  Někdy si přeju…“ Nechal to nedopovězeno.</p>

<p>„Abychom zůstali na Faldorově statku?“</p>

<p>„Nebylo to přece tak špatné místo, že ne?“</p>

<p>„Ne. Bylo to dokonce velmi dobré místo - pro dítě. Ale teď už jsi do­spělý. Byl bys tam doopravdy šťastný? U Faldora je život velice klidný.“</p>

<p>„Kdybychom neodjeli pryč, nikdy bych nezjistil, že se dá žít i jinak.“</p>

<p>„Ale kdybychom neodjeli, nikdy bys přece nepotkal Se'Nedru, co ří­káš?“</p>

<p>„To mě tedy nenapadlo.“</p>

<p>„Pojďme raději dolů,“ navrhla.  „Ta bríza začíná být až příliš silná.“</p>

<p>V podpalubí, na úzkých schůdcích těsně před vchodem do hlavní ka­biny narazili na krále Anhega a Baraka. „Baraku,“ říkal právě sarkasticky Anheg, „začínaš být horší než stará bába.“</p>

<p>„Říkej si, co chceš, Anhegu,“ zabručel rudobradý Barak. „Ale mého <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>do toho zálivu nepoženeš dřív, než budou zničeny všechny ty katapulty. Nevrazil jsem do něj tolik peněz jen proto, aby mu někdo z těch vršků házel na palubu balvany. Je to moje loď a platí pro ni moje pravidla.“</p>

<p>Zezdola k nim došel vyzáblý Oštěp. „Je zde nějaký problém, pánové?“ zeptal se.</p>

<p>Jen tu vysvětluju Anhegovi pár pravidel,“ odpověděl Barak. „Budu pryč a on bude velet mojí lodi.“</p>

<p>„Vy nás chcete opustit, můj pane z Trellheimu?“</p>

<p>„Připojím se ke Garionovi, až povede útok na město.“</p>

<p>„Jak myslíte, můj pane. Za jak dlouho odhadujete, že dosáhneme ústí zálivu?“</p>

<p>Barak se zatahal za svou bujnou bradu. „Tyhle rivanské lodi s Garionovým vojskem nejsou tak rychlé jako naše válečné čluny,“ zauvažoval. „Odhaduju to zhruba na den a půl. Souhlasíš, Anhegu?“</p>

<p>„Asi tak.“</p>

<p>„Takže tam dorazíme zítra navečer?“ zeptal se Oštěp.</p>

<p>„Správně,“ potvrdil Barak, „a potom začne zábava.“</p>

<p>Teta Pol jen vzdychla „Alornové!“</p>

<p>Po několika poradách, pořvávaných z lodi na loď, provedla kombino­vaná flotila v sílícím větru ostrý obrat a zamířila podél rozeklaného zá­padního pobřeží Šereckého poloostrova na sever k Jarviksholmu.</p>

<p>Následujícího rána vystoupil Garion spolu s Barakem a Hettarem na palubu, aby se pokochali východem slunce nad zalesněnými horami Šereku a jejich zasněženými, oslnivě osvětlenými vrchy. Stíny v lesnatých údolích měly až temně modrý odstín a slunce na vlnách jen jiskřilo.</p>

<p>Šerecký námořník v kroužkové zbroji, jenž okázale svinoval lano, se najednou otočil od svého úkolu, a jak se král opíral o lodní zábradlí, vrhl přímo na Garionova nechráněná záda dýku.</p>

<p>Útok by skončil úspěšně, kdyby Durnik Gariona včas výkřikem nevaroval. Garion se napůl obrátil právě včas, aby zahlédl dýku, letící k němu přes palubu. Zároveň zaslechl překvapený výkřik a šplouchnutí. Otočil se a spatřil asi třicet sáhů od lodi zoufale tápající ruku, mizící pod hladinou. Tázavě pohlédl na Polgaru, ale ta jen zavrtěla hlavou.</p>

<p>„Zapomněl jsem na tu kroužkovou zbroj,“ omlouval se Durnik. „Asi je dost těžké plavat, když ji máte na sobě, že?“</p>

<p>„Víc než těžké,“ ujistil ho Barak.</p>

<p>„Myslím, že ho budeš chtít vyslechnout,“ nabídl Dumik. Jestli chceš, zase ho klidně vylovím.“</p>

<p>„Co myslíš, Hettare?“ zeptal se Barak.</p>

<p>Hettar návrh chvíli zvažoval, hledě přitom na bubliny, vycházející od­někud z velké hloubky. „Tohle jsou šerecké vody, ne?“</p>

<p>Barak přikývl.</p>

<p>„Pak bychom se měli zeptat krále Anhega na jeho názor.“</p>

<p>„Anheg si dnes ráno zřejmě přispal,“ poučil ho Barak, rovněž sledující bubliny.</p>

<p>„Hrozně nerad bych ho budil,“ zarazil se Hettar. „Měl toho v poslední době opravdu hodně a určitě potřebuje odpočinek.“ Vysoký Algar se s absolutně vážnou tváří obrátil na Durnika.  „Už vím, Durniku, co udělá­me. Hned jak se král Anheg probudí, okamžitě mu tu záležitost předne­seme.“</p>

<p>„Durniku, už jsi někdy předtím něco translokoval?“ zeptala se manžela Polgara</p>

<p>„Ne, vlastně ne. Přirozeně vím, jak se to dělá, ale nikdy jsem ještě ne­měl příležitost si to vyzkoušet. Obávám se, že jsem ho dohodil trochu dál, než jsem chtěl.“</p>

<p>„Až  získáš trochu praxe, zlepší se to, drahý,“ ujistila ho. Pak se otočila ke Garionovi. „Jsi v pořádku?“ zeptala se.</p>

<p>„Nic mi není, teto Pol. Ani se ke mně nedostal - díky Durnikovi.“</p>

<p>„Vždy je velmi užitečné mít ho nablízku,“ opáčila a věnovala Durni­kovi vřelý úsměv.</p>

<p>„Odkud vůbec ten chlapík byl, Baraku?“ zeptal se Hettar.</p>

<p>„Z Val Alornu, odkudkoli. Vždycky mi připadal jako dobrý muž. Dě­lal si svou práci a nepouštěl si pusu na špacír. Nikdy bych ho nepodezíral, že je náboženský fanatik.“</p>

<p>„Možná je nejvyšší čas se všem podívat na nohy,“ navrhl Hettar.</p>

<p>Barak na něj nechápavě pohlédl.</p>

<p>„Jestli má Silk pravdu, všichni členové Medvědího kultu mají na pra­vém chodidle znamení. Asi bude nakonec bezpečnější prohlédnout nohy než nechat Gariona, aby nabízel záda každému noži na tvé lodi.“</p>

<p>„Máš nejspíš pravdu,“ souhlasil Barak.</p>

<p>Právě když zapadalo slunce, dopluli do širokého ústí zálivu táhnoucího se až do Jarviksholmu. „Neměli bychom vyčkat a přiblížit se až za tmy?“ zeptal se Garion, když se na přední palubě <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>shromáždili všichni králové.</p>

<p>Anheg pokrčil rameny. „Dávno vědí, že přicházíme. Sledují nás už od té chvíle, co jsme vypluli z Halbergovy úžiny. Ale nevadí, protože teď, když vědí, že tu jsme, zaměří posádky katapultů tam nahoře veškerou po­zornost na lodě. Takže by mělo být pro tebe a Brendiga snadnější jim ve vhodné chvíli vpadnout do zad.“</p>

<p>„To, myslím, dává smysl.“</p>

<p>Barak s jednorukým generálem Brendigem přišli za nimi na příď. „Pokud to dokážeme spočítat, měli bychom začít okolo půlnoci,“ řekl Ba­rak. „Garion spolu s námi ostatními vystoupí první a uděláme obchvat, až se dostaneme za město. Brendig nás bude se svými muži následovat a za­hájí útok na katapulty. Hned jak bude dost světla, začne bombardovat kameny druhou stranu zálivu.“</p>

<p>„A bude mít Garion dostatek času zaujmout pozice?“ zeptal se král Fulrach.</p>

<p>„Bude na to spousta času, Vaše Veličenstvo,“ ujistil ho Brendig. „Urozený Barak tvrdí, že jak se jednou dostaneme na vrchol hřebenu, je tam terén skoro plochý.“</p>

<p>„A rostou tam taky stromy,“ řekl jim Barak. „Ty by nám měly poskyt­nout vhodný úkryt.“</p>

<p>„A kolik budeme muset překonat otevřeného prostoru při útoku na město?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„No, přibližné asi pět set kroků,“ odpověděl Barak.</p>

<p>„To je pěkný kus cesty.“</p>

<p>„Asi tak daleko jsem<strong> </strong>vůbec <emphasis>ochoten </emphasis>běžet.“</p>

<p>Večer se pomalu usadil na klidných vodách zálivu a zbarvil do ruda strmé vrchy po obou jeho stranách. Garion využil posledního zbytku světla, aby pozorně prozkoumal každou píď příkrého svahu, který bude muset se svými muži za několik hodin zdolat. Náhle zachytil přímo nad hlavou záblesk pohybu a podíval se vzhůru právě včas, aby zahledl přízračně bílou siluetu neslyšně brázdící poklidné narudlé nebe. Nedaleko něj se pomalu sneslo na palubu jediné bílé pero. Hettar k němu pomalu přešel a zvedl ho.</p>

<p>Okamžik nato se k nim připojila teta Pol, oblečena ve svém modrém plášti. „Až se budete blížit k dokům, musíte být velmi opatrní,“ řekla Anhegovi stojícímu poblíž s Brendigem. „Rozmístili katapulty rovněž dolů na pláž, aby vás zadrželi.“</p>

<p>„S tím jsem počítal,“ odpověděl s ledabylým pokrčením ramen.</p>

<p>„Anhegu, raději věnuj pozornost tomu, co říká,“ pronesl Barak vý­hružně, „protože jestli necháš potopit mou loď, vytrhám ti bradu vous po vousu.“</p>

<p>„Asi nějaký nový způsob, jak mluvit s králem,“ prohodil Silk k Oštěpovi.</p>

<p>„Jak silná je obrana na opačné straně města?“ zeptal se Polgary Garion.</p>

<p>„Hradby jsou vysoké,“ odpověděla, „a brána vypadá monumentálně. Ale moc mužů tam není.“</p>

<p>„Dobrá“</p>

<p>Hettar jí mlčky podal pero.</p>

<p>„Aha, děkuji,“ řekla mu. „Chybělo by mi.“</p>

<p>Svah hory, vedoucí k rovné plošině vysoko nahoře, byl ještě strmější, než Garion po jeho prozkoumání z paluby <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>usoudil. Pod nohama se jim zrádně uvolňovaly celé závěje štěrku, v půlnoční temnotě téměř neviditelné, a ostré větve zakrslých stromků a keřů, jež pokrývaly svah, ho při pracném výstupu zasahovaly do tváře a prsou s přímo zavilou zákeřností. Tížila ho zbroj a brzy byl celý promáčen potem.</p>

<p>„Pěkná štrapác,“ poznamenal lakonicky Hettar.</p>

<p>Když konečně ten krutý svah zdolali, vysvitl bledý srpek měsíce. Jak se ocitli na vrcholu, spatřili, že náhorní plošina je pokryta hustým lesem jedlí a smrků.</p>

<p>„Tohle by nám mohlo trvat trochu déle, než jsem předpokládal,“ za­mumlal Barak, prohlížeje si hustý porost.</p>

<p>Garion se zastavil a lapal po dechu. „Chvíli si odpočiňme,“ řekl přáte­lům. Mrzutě zíral na les, stojící jim v cestě. „Jestli se všichni začneme probíjet skrz tohle, varujeme všechny posádky katapultů na celém hřebe­nu,“ řekl. „Myslím, že bychom měli raději vyslat pár zvědů, jestli by ne­našli nějakou cestu nebo pěšinu.“</p>

<p>„Zařídím to,“ řekl mu Silk.</p>

<p>„Vezmi si raději ještě někoho s sebou.“</p>

<p>„Jen<emphasis> </emphasis>by mě zdržovali.  Za chvíli jsem zpátky.“ Drobný muž se ztratil mezí stromy.</p>

<p>„Ten se nikdy nezmění,“ zamumlal Hettar.Barak se uchechtl. „A co sis myslel?“</p>

<p>„Můj pane, kdy předpokládáte, že započne rozbřesk?“ zeptal se Mandorallen obrovitého Šereka.</p>

<p>„Za dvě, možná tři hodiny,“ odpověděl Barak. „Ten výstup nám zabral spoustu času.“</p>

<p>Na okraji temného lesa se k nim připojil Lelldorin s lukem přehoze­ným přes záda. „Generál Brendig už vyrazil,“ oznámil jim.</p>

<p>„Zajímalo by mě, jak ten výstup jen s jednou rukou zvládne,“ pozna­menal Barak.</p>

<p>„Myslím, že o Brendiga si nemusíš vůbec dělat starosti,“ opáčil Hettar. „Když se do něčeho pustí, obvykle to dotáhne do konce.“</p>

<p>„Je to dobrý chlap,“ přitakal Barak.</p>

<p>Čekali v teplé letní tmě a na východě měsíc pomalu stoupal po obloze. Hluboko dole Garion slyšel, jak na sebe volají Anhegovi muži a vrzají rumpály; to se námořníci pokoušeli udělat co nejvíce hluku, aby přehlu­šili případné zvuky, které by způsobili Brendigovi muži při šplhání po za­rostlém svahu. Konečně se vrátil Silk, neslyšně se vynořil z křoví. „Asi tak čtvrt míle jižně je cesta,“ referoval tiše. „Zdá se, že vede k Jarviksholu.“</p>

<p>„Skvělé,“ řekl ulehčeně Mandorallen. „Tedy vzhůru, panstvo. Město jen čeká na náš příchod.“</p>

<p>„Doufám, že ne,“ prohlásil Garion. „Celý náš plán spočívá v momentu překvapení.“</p>

<p>Ukázalo se, že úzká pěšina, kterou Silk objevil, je dřevařská cesta a kroutí se více či méně východním směrem, do vnitrozemí. Garion slyšel za sebou cinkot zbroje a pevný, nepravidelný krok svých vojáků, postu­pujících v končící noci hlubokými stíny okolního lesa. To, že vede tuto masu mužů bez tváře temnotou, s sebou neslo pocit neodvratitelného úkolu. Od chvíle, co se vylodili, v něm rostl pocit euforie. Jeho touha zahájit útok natolik zesílila, že se musel vší silou přemáhat, aby se nerozběhl.</p>

<p>Došli na velkou mýtinu. Na jejím opačném konci v měsíční záři bíle svítil pás dlážděné a dobře proježděné silnice a stáčel se k severu. „To je Halbergova cesta,“ oznámil jim Barak. „Jsme skoro u cíle.“</p>

<p>„Rád bych věděl, jak si vede Brendig,“ poznamenal Garion. Opatrně se soustředil, zapátral po myšlenkách oddílů kdesi za ním a ucítil známý dotek Durnikovy mysli. <emphasis>„Durniku,“ </emphasis>řekl beze slov, „s<emphasis>lyšíš mě?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Garion?“ </emphasis>vrátila se k němu kovářova myšlenka.</p>

<p><emphasis>„Správně,“ </emphasis>odpověděl Garion. <emphasis>„Už jste dobyli katapulty?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Ještě nám jich zbývá asi tak tucet. Brendig postupuje pomalu, aby nedělal zbytečný hluk.“</emphasis></p>

<p>„A <emphasis>obsadíte je, než se začne rozednívat?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Tím jsem si jist.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dobrá. Dej mi vědět, až získáte ten poslední.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Spolehni se.“</emphasis></p>

<p>„Jak na tom jsou?“ zeptal se Lelldorin. Tvář mladého lučištníka planu­la vzrušením.</p>

<p>„Budou hotovi včas,“ odpověděl Garion.</p>

<p>„Co myslíš, můj pane?“ zeptal se Mandorallen Baraka „Není - liž nejvhodnější chvíle, abychom vybrali sobě několikero přepevných stro­mů, jež posloužily by nám coby beranidla k prolomení hradeb měst­ských?“</p>

<p>„O bránu se postarám já,“ oznámil jim Garion neoblomně.</p>

<p>Barak na něj jen zůstal zírat. „To jako chceš říct, že…?“ udělal rukou rozmáchlé gesto.</p>

<p>Garion přikývl.</p>

<p>„Ale Garione, to není správné,“ namítl Barak nesouhlasně.</p>

<p>„Správné?“</p>

<p>„Některé věci se mají dělat tradičními způsoby. Městské brány se mají bořit beranidly.“</p>

<p>„Zatímco obránci na ty, kdo se jí pokoušejí prolomit, lijí shora vařící smůlu, co?“</p>

<p>„To už patří k riziku,“ vysvětloval Barak. „Bez trochy rizika by nebyla bitva tak zábavná.“</p>

<p>Hettar se tiše rozesmál.</p>

<p>„Nerad se stavím proti tradici,“ řekl Garion, „ale nenechám zbytečně pozabíjet spoustu lidí jen kvůli zachování starého obyčeje.“</p>

<p>Řídká přízemní mlha, svítící v měsíční záři, se vznášela nad širokou a rozlehlou planinou mezi okrajem lesa a vysoko se tyčícími hradbami Jarviksholmu. Na východě sametovou oblohu označil první bledý přísvit nastávajícího jitra. Na vrcholu mohutných městských hradeb plápolaly pochodně a v jejich světle spatřil Garion stát značný počet zbrojenců.</p>

<p>„Jak blízko se potřebuješ dostat, abys mohl prolomit bránu?“ zašeptal Garionovi Silk.</p>

<p>„Čím blíže, tím lépe,“ opáčil Garion.</p>

<p>„Dobrá. Tak trochu postoupíme. Mlha a vysoká tráva nám snad po­mohou.“</p>

<p>„Půjdu s vámi,“ nabídl se Barak. „Udělá to velký rámus?“</p>

<p>„Nejspíše ano,“ usoudil Garion.</p>

<p>Obr se otočil k Hettarovi a Mandorallenovi. „Tak to použijeme jako signál. Až Garion prolomí bránu, začněte s útokem.“</p>

<p>Hettar přikývl.</p>

<p>Garion se nadechl. „Dobrá,“ řekl, „jdeme na to.“ Trojlístek se hluboce sehnut vydal přes otevřené pole k městu. Když nebyli dále než asi sto kroků od brány, zalehli do vysoké trávy.</p>

<p><emphasis>„Garione“ </emphasis>přišla za rostoucího světla Durnikova myšlenka, <emphasis>„už jsme obsadili všechny katapulty.“</emphasis></p>

<p>„A <emphasis>vidíte už ty na severním hřebenu?“</emphasis></p>

<p><emphasis>„To ještě pár minut potrvá.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Řekni Brendigovi, ať začne hned jak něco rozezná.“</emphasis></p>

<p>Čekali a východní obloha stále více světlala. Pak se zpoza města ozvala série hlasitých nárazů doprovázená po odmlce zvukem těžkých žuchnutí, lámání dřeva, překvapených výkřiků a bolestného řevu.</p>

<p><emphasis>„Už jsme začali.“ </emphasis>ozval se Durnik.</p>

<p><emphasis>„Garione“ </emphasis>zasáhla ho Polgařiha myšlenka, „<emphasis>js</emphasis><emphasis>i na svém místě?“</emphasis></p>

<p>„<emphasis>Ano</emphasis>, <emphasis>teto Pol.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Právě vyrážíme do zálivu.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Dej mi vědět, až budete na dohled města.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Garione, buď opatrný.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Budu.“</emphasis></p>

<p>„Co se děje?“ zašeptal Barak, pozoruje muže na městských hradbách.</p>

<p>„Právě začali bombardovat severní hřeben,“ odpověděl tiše Garion, „a Anheg s flotilou vypluli.“</p>

<p>Barak zaskřípal zuby. „Řekl jsem mu přece, aby počkal, až budou všechny katapulty vyřazeny z činnosti.“</p>

<p>„Tak se tolik o tu svou loď neboj,“ zamumlal Silk. „Je těžké zamířit katapult, když přitom musíš uskakovat před balvany.“</p>

<p>„Někdo může mít štěstí.“</p>

<p>Napjatě čekali dál a světlo postupně sílilo. Jak si Garion obhlížel ma­sivní bránu, cítil slaný pach moře a zemitou vůni jehličnanů.</p>

<p><emphasis>„Garione, už vidíme město,“ </emphasis>sdělila teta Pol.</p>

<p>Z města zaznělo volání na poplach a Garion spatřil, jak ozbrojenci na vrcholu hradeb běží po ochozu směrem k přímořským hradbám Jarviksholmu. „Jsme připraveni?“ zašeptal ke svým dvěma přátelům.</p>

<p>„Dej se do toho,“ řekl Silk napjatě.</p>

<p>Garion vstal a zkoncentroval se. Jak se ponořil do sebe a soustředil vů­li, pocítil skoro až příliv vzduchu. Jako by se celý  rozezvučel ohromnou silou, jež se v něm vzedmula. Hrozivě vytáhl meč Železné ruky, který měl až doposud zastrčený, aby skryl jeho výmluvný modrý oheň. Orb šťastně zaplál. „Jdeme na to,“ procedil skrz zaťaté zuby. Zamířil mečem na brá­nu, stojící přepevně a neproniknutelně asi sto kroků před ním. „Pukni!“ rozkázal a všechnu nashromážděnou vůli vlil do meče a skrze jeho pla­noucí hrot vyzářil ven.</p>

<p>Pochopitelně přehlédl jednu drobnost, a to, že se Orb jen jen třese na příležitost, jak mu pomoci. Síla, jež udeřila do brány Jarviksholmu, byla - velice mírně řečeno - přehnaná. Veřeje brány úplně zmizely; kusy a třísky jejích dehtem napuštěných klád byly později nalezeny až pět mil odtud. Masivní kamenné hradby, v nichž byla brána usazena, se také roz­valily a mnoho obrovských, hrubě tesaných balvanů odletělo jako vržené oblázky a spadlo do přístavu a zálivu daleko od města.  Převážná část zadní hradby Jarviksholmu popukala a padla. Hluk byl příšerný.</p>

<p>„U Belara!“ zaklel Barak, pohlížeje na obraz téměř naprosté zkázy.</p>

<p>Okamžik panovalo užaslé ticho, poté však od lesa zazněl hlasitý po­křik, jak Hettar a Mandorallen zaveleli hustým šikům Rivanů a Šereků k útoku na šokované město.</p>

<p>Nebylo to zrovna to, co by válečníci nazvali dobrým bojem. Medvědí kult netvořili pouze silní muži. Přijal do svých řad rovněž starce, ženy a děti. V důsledku zuřivého fanatismu Kultu byli dobyvatelé často nuceni zabíjet i ty<emphasis>, </emphasis>kdo by jindy bývali ušetřeni. Pozdě odpoledne už zůstalo v severozápadní části Jarviksholmu jen pár malých ohnisek odporu a větši­na zbytku města stála v plamenech.</p>

<p>Garion, polomrtvý kouřem a krvavými jatkami, se vypotácel rozvale­nými zdmi ven z hořícího města do otevřené krajiny. Tam bloudil nějaký čas, unavený a znechucený, až posléze narazil na Silka, pohodlně usaze­ného na ploché skále a nedbale pozorujícího ničení města.  „Už je koneč­ně po všem?“ zeptal se drobný muž.</p>

<p>„Skoro,“ odpověděl Garion. „Už mají pod kontrolou jen pár posled­ních domů.“</p>

<p>„A jaké to bylo?“</p>

<p>„Nepříjemné. Bylo zabito mnoho starých lidí, žen i dětí.“</p>

<p>„To se někdy stává.“</p>

<p>„Neřekl Anheg, co chce udělat s těmi, kdo přežili? Myslím, že už bylo dost zabíjení.“</p>

<p>„Těžko říct,“ odpověděl Silk. „Naši šerečtí bratranci mívají ale někdy sklon ke krutosti. Některé věci by se měly asi odehrávat až na druhý den, protože je nejspíš nebudeš chtít vidět - jako tohle.“ Ukázal na kraj lesa, kde skupina Šereků něco kutila. Zdvihli vysoký kůl a zasadili ho do ze­mě.  K vrcholu tohoto kůlu připevnili příčné břevno a k němu byl za rozepjaté ruce přivázán nějaký muž.</p>

<p>„To <emphasis>ne!“ </emphasis>vykřikl Garion.</p>

<p>„Garione, raději bych nezasahoval,“ poradil mu Silk. „Tohle je konec­konců <emphasis>Anhegovo </emphasis>království a má právo se vypořádat se zrádci a zločinci, jak uzná za vhodné.“</p>

<p>„Ale to je barbarské!“</p>

<p>„Pro normální lidi ano. Ale jak jsem už řekl, Šerekové mají v povaze určité sklony k brutalitě.“</p>

<p>„Ale neměli bychom nejprve ty vězně vyslechnout?“</p>

<p>„O to se stará Oštěp.“</p>

<p>Garion hleděl na skupinu vojáku, pokračujících v posledním krvavém přísvitu zapadajícího slunce ve své práci. „Je mi líto,“ prohlásil přiškrceně a s odporem, „ale tohle zašlo až příliš daleko. Teď jdu a zarazím to.“</p>

<p>„Garione, já bych se do toho nemíchal.“</p>

<p>„Ale já ano - když už dává na kříž i ženy!“</p>

<p>„Cože?“ Silk se otočil a pohlédl tam. Náhle se drobnému muži vytrati­la všechna krev z obličeje a vyskočil na nohy. S Garionem v patách se rozběhl přes trávník. „To ses už úplně pomátl?“ vybafl na kostnatého ná­čelníka drasnijské tajné služby, sedícího klidně u hrubého stolu uprostřed skupiny vojáků.</p>

<p>„Co máš za problém, Kheldare?“</p>

<p>„Víš, kohos právě dal ukřižovat?'</p>

<p>„Přirozeně. Osobně jsem ji vyslýchal.“ Jeho prsty se začaly jakoby mimovolně pohybovat, ale Silk stál přímo před stolem a zastíral Garionovi pohled na ruce vyzáblého muže.</p>

<p>„Okamžitě ji dej sejmout!“ poručil Silk, ale jeho hlas jako by z nějaké­ho důvodu ztratil hněvivý nádech.</p>

<p>„Proč se nestaráš o své věci, Kheldare?“ navrhl Oštěp. „A nenecháš moje na mně?“ Obrátil se k vedle stojícímu statnému Šerekovi. „Princ Kheldar a rivanský král odcházejí,“ pronesl k němu chladně. „Prosím tě, doprovoď je. Myslím, že mají asi tak čtvrt míle odtud něco neodkladného na práci.“</p>

<p>„Já ho zabiju,“ vzkypěl Silk, když je eskortovali pryč. „Zabiju ho tě­mahle vlastníma holejma rukama.“</p>

<p>Avšak hned, jak je vojáci propustili na místě daleko od Oštěpa a vraceli se ke své hrozné práci, rozrušení drobného muže se překvapivě rychle zklidnilo.</p>

<p>„Co to mělo všechno znamenat?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Ta dívka, kterou dal právě ukřižovat, je jeho vlastní neteř Lisella,“ odpověděl klidně Silk.</p>

<p>„To nemyslíš vážně!“</p>

<p>„Znám ji už jako malou holčičku. Slíbil mi, že všechno vysvětlí poz­ději. Ať je to jeho vysvětlení opravdu dobré, jinak mu vyříznu žaludek.“ Vytáhl zpod svého perlově šedého kabátce dlouhou dýku a zkontroloval palcem její ostří.</p>

<p>Oštěp je vyhledal po setmění. „Ale no tak, Kheldare, odlož to,“ pro­hlásil znechuceně při pohledu na Silkovu dýku.</p>

<p>„Možná ji budu za okamžik potřebovat,“ opáčil Silk. „Tak spusť, Oš­těpe, a buď maximálně přesvědčivý, jinak se ti podíváme na vnitřnosti.“</p>

<p>„Vypadáš vztekle.“</p>

<p>„Ty sis všiml! Jsi neobyčejně inteligentní.“</p>

<p>„Pro to, co jsem udělal, mám velice vážný důvod.“</p>

<p>„Skvělé. A já si myslel, že se jen bavíš.“</p>

<p>„Obejdu se i bez sarkasmů, Silku. Už bys mohl vědět, že nic nedělám bez důvodu. A co se týče Liselly, můžeš se uklidnit. Už byla nejspíš vy­svobozena.“</p>

<p>„Vysvobozena?“</p>

<p>„Přesněji, utekla. V těch lesích se schovávaly celé tucty členů Kultu. Jestli sis jich nevšiml, tak už začínáš slepnout.  Tak jako tak, touhle dobou je už každý zajatec, kterého jsme ukřižovali, vysvobozen a na cestě do bezpečí v horách.“</p>

<p>„O co tu vlastně jde, Oštěpe?“</p>

<p>„Vlastně je to hrozně prosté. Už celá léta se pokoušíme propašovat ně­koho do užšího vedení Medvědího kultu. No, a právě zachránili oprav­dovou hrdinku - učiněnou mučednici pro jejich věc. A Lisella je dost chytrá, aby toho využila k proniknutí do jejich tajné rady.“</p>

<p>„A jak se vůbec dostala sem?“</p>

<p>Oštěp pokrčil rameny. „Oblékla si zbroj a já ji propašoval na palubu Trellheimovy lodi. Když byl boj skoro u konce, přidal jsem ji k ostatním zajatcům.“</p>

<p>„A neřeknou ti ostatní osvobození, že ve městě nikdy nebyla?“</p>

<p>„Ne, Vaše Veličenstvo, nemyslím,“ odpověděl Oštěp. „Řekne jim, že bydlela v severovýchodní části Jarviksholmu. Ti ostatní, které jsme ukři­žovali, byli všichni z jihozápadní čtvrti. Jarviksholm je pěkně velké měs­to. Nikdo nebude moct s jistotou prohlásit, že tam vůbec nebyla“</p>

<p>„Pořád nemůžu uvěřit, že jsi ji skutečně navezl do něčeho podobné­ho,“ řekl Silk.</p>

<p>„Však jí to taky dalo něco přesvědčování a vysvětlování, než mě pře­mluvila,“ prozradil Oštěp.</p>

<p>Silk na něj zůstal hledět</p>

<p>„Ale ovšem,“ potvrdil Oštěp. „Copak to nechápeš?  Všechno byl pře­devším její nápad.“</p>

<p>Garion náhle zaslechl duté zašumění a okamžik nato k němu dolehl naprosto jasně Se'Nedřin hlas.</p>

<p>„Garione!“ vykřikla zoufale. <emphasis>„Garione, okamžitě se vrať domů! Někdo ukradl naše dítě</emphasis>!“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>Polgara si kriticky Gariona prohlédla. Stáli spolu na otevřené louce, vysoko nad stále ještě hořícím městem Jarviksholmem a bledý úsvit stíral s oblohy jednu hvězdu za druhou. „Máš příliš krátká pera na letkách,“ upozornila.</p>

<p>Garion udělal pera delší.</p>

<p>„To je mnohem lepší,“ pochválila ho. Pak dostala soustředěný výraz a rovněž se proměnila do podoby kropenatého sokola. „Tahle tvrdá pera mi nikdy nevyhovovala,“ zamumlala a zaklapala zahnutým zobákem. Pak pohlédla na Gariona divokýma zlatavýma očima. „Zkus si vzpomenout, drahý, na všechno, co jsem tě naučila. Při tvém prvním letu se budeme držet nízko.“ Rozepjala křídla, udělala drápatými spáry několik rychlých kroků a lehce se vznesla do vzduchu.</p>

<p>Garion se pokusil to, co udělala, napodobit a skončil zobákem v drnu.</p>

<p>Snesla se zpět k němu. „Garione, musíš používat i ocas,“ řekla.  „Křídla ti dávají sílu a rychlost, ale ocas směr. Zkus to znovu.“</p>

<p>Druhý pokus byl už o trochu lepší. Skutečně asi tak padesát kroků le­těl, než se srazil se stromem.</p>

<p>„To bylo velmi zdařilé, drahý. Jen se ještě pokus sledovat, kam letíš.“</p>

<p>Garion zatřásl hlavou, pokoušeje se zbavit zvonění v uších a jiskření v očích.</p>

<p>„Urovnej si peří, drahý, a zkus to znovu.“</p>

<p>„Teto Pol, než se to naučím, uběhnou měsíce. Nebylo by rychlejší na Rivu prostě doplout na <emphasis>Mořském ptáku?“</emphasis></p>

<p>„Ne, drahý,“ řekla pevně. „Potřebuješ jen trochu zkušeností, nic víc!“</p>

<p>Třetí pokus byl zase o něco úspěšnější. Už začínal získávat cvik v ko­ordinaci křidel a ocasu, ale pořád si připadal neohrabaný a zdálo se mu, že většina jeho mávnutí je bez efektu.</p>

<p>„Garione, nezápas se vzduchem. Nech ho, ať tě nadnáší.“</p>

<p>Několikrát v zářivém jitru bez mráčku obkroužili louku. Jak Garion následoval neustálou stoupavou spirálou Polgaru, mohl vidět černý kouř zvedající se z města a vypálených doků v přístavu. S rostoucí sebedůvě­rou se v něm vzmáhalo i divoké nadšení. Proudění chladného ranního vzduchu okolo křídel bylo omamující a cítil, že by mohl takřka bez ná­mahy letět výš a pořád výš. A když slunce vyšlo celé nad obzor, nebyl už vzduch jeho nepřítelem, neboť začínal dokonale zvládat stovky drobných svalových pohybů, nutných k dosažení největší možné efektivity letu.</p>

<p>Připojil se k ním Belgarat a o chvíli později i Durnik. „Jak si vede?“ zeptal se coby divoce vyhlížející sokol Polgary.</p>

<p>„Už je, otče, skoro připraven.“</p>

<p>„Výborně. Tak ať ještě asi tak čtvrt hodiny cvičí a pak vyrazíme. Nad támhletím jezerem stoupá proud teplého vzduchu. To je vždycky vítaná pomoc.“ Sklopil křidlo a povlovným mírným obloukem změnil směr.</p>

<p>„Tohle je, Pol, opravdu nádhera,“ poznamenal Durnik. „Měl jsem se to naučit už před mnoha lety.“</p>

<p>Když vlétli do onoho sloupu vzduchu, co stoupal z vyhřáté hladiny je­zera, poznal Garion tajemství letu bez námahy. S rozepjatými a nehyb­nými křídly nechal vzduch, ať ho zdvihá stále výše a výše. Jak stoupal a stoupal, předměty na zemi daleko pod ním se postupně zmenšovaly. Jarviksholm nyní vypadal jako vesnička z kostek a jeho přístav byl přeplněn miniaturními lodičkami. Hory a lesy v ranním slunci zářily jasnou zelení. Moře bylo azurové a sněhové čepice na nejvyšších vrcholech tak oslnivě bílé, až téměř zraňovaly oči.</p>

<p>„Jak<emphasis> </emphasis>bys řekl, že jsme vysoko?“ zaslechl, jak se Durnik ptá Belgarata.</p>

<p>„Několik tisíc stop.“</p>

<p>„Podobá se to tak trochu plavání. Ve skutečnosti nezáleží, jak je voda hluboká, protože stejně používáš jen hladinu.“</p>

<p>„To mě nikdy nenapadlo.“ Belgarat pohlédl na tetu Pol. „Ta výška by nám už mohla stačit,“ řekl sípavým sokolím skřekem. „Letíme na Rivu.“</p>

<p>Jejich čtveřice rovnoměrně zamířila na jihozápad, nechala za sebou šerecké pobřeží a hnala se nad Větrným mořem. Na chvíli jim pomohla brí­za vanoucí stejným směrem, ale okolo poledního se vzduchový proud rozpadl a museli si každou míli vybojovat. Gariona bolela ramena a nez­vyklou námahou z letu měl prsní svaly jako v ohni. Ale zarputile pokra­čoval v letu. Hluboko pod sebou viděl míle dlouhé vlny Větrného moře, jež z této výšky vypadaly skoro jako čeření u břehu rybníka, jak zvrásňují v odpoledním slunci hladinu, Když se před nimi objevilo skalnaté po­břeží Větrného ostrova, slunce se sklánělo k západnímu obzoru. Letěli dále podél pobřežní linie na jih a konečně slétli spirálou k vzhůru se tyčí­cím věžím a baštám Citadely, stojící ve své šedé ponurosti nad městem Rivou.</p>

<p>Strážce na nejvyšším ochozu, nedbale opřený o kopí, se zatvářil zma­teně, když okolo něj zakroužili čtyři sokoli chystající se přistát, a oči mu úžasem div nevypadly, když se proměnili do lidských podob. „Va - Vaše Veličenstvo,“ vykoktal ze sebe, pokoušeje se Garionovi chvatně uklonit a současně i zaujmout předpisový postoj s kopím.</p>

<p>„Co se tu stalo?“ chtěl vědět Garion.</p>

<p>„Někdo, sire, unesl vašeho syna,“ referoval strážce. „Uzavřeli jsme os­trov, ale ještě jsme ho nechytili.“</p>

<p>„Sejděme dolů,“ řekl Garion ostatním. „Chci si promluvit se Se'Nedrou.“</p>

<p>Ale to se samozřejmě ukázalo jako zhola nemožné. Hned jak Garion vstoupil do modře čalouněných královských komnat, vrhla se mu do ná­ruče a zhroutila se v záplavě hysterického vzlykotu. Cítil, jak se její drob­né tělo zoufale otřásá a její prsty se mu zarývají do paží, jak se k němu chtěla co nejtěsněji přimknout.  „Se'Nedro,“ snažil se jí utišit, „přestaň. Musíš nám říct, co se stalo.“</p>

<p>„Garione, je pryč,“ zakvílela „Ně - někdo přišel do dě -dětského po - pokoje a u - unesl ho!“ A dala se znovu do pláče.</p>

<p>Vedle ní stála Ariana, Lelldorinova světlovlasá mimbratská žena, a tmavovlasá Adara postávala u okna a se<emphasis> </emphasis>zarmouceným výrazem vyhlížela ven.</p>

<p>„Udělej s ní něco, Pol,“ řekl tiše Belgarat. „Zkus ji nějak uklidnit. Potřebuju s ní sice mluvit - ale zřejmě až později. Myslím, že bychom si my ostatní zatím mohli jít promluvit s Kailem.“</p>

<p>Polgara důstojně sňala svůj plášť, pečlivě ho složila a přehodila přes opěradlo křesla.  „Dobrá, otče.“ odpověděla. Přešla k nim a jemně vy­prostila vzlykající královničku z Garionova objetí. „Všechno bude v po­řádku, Se'Nedro,“ konejšila ji. „Už jsme tady. O všechno se postaráme.“</p>

<p>Se'Nedra se k ní přimkla., Ach, paní Polgaro,“ zanaříkala.</p>

<p>„Daly jste jí něco?“ zeptala se teta Pol Ariany.</p>

<p>„Nikolivěk, má paní,“ odpověděla světlovlasá dívka. „Mělať jsem obavu, že při jejím stavu rozrušenosti léky, jindy arci mající tišící efekt, mohly by jí spíše uškoditi.“</p>

<p>„Ukaž, podívám se do tvé lékařské brašny.“</p>

<p>„Zde jest, paní Polgaro.“</p>

<p>„Pojďte se mnou,“ řekl Belgarat Garionovi a Durnikovi a v očích se mu objevil kovový lesk. „Najdeme Kaila a zjistíme, jestli se tomu doká­žeme dostat na kloub.“</p>

<p>Kaila našli v pracovně jeho otce, jak zhrouceně sedí u stolu. Před se­bou měl rozloženou velkou mapu ostrova a vpíjel se do ní pohledem.</p>

<p>„Stalo se to někdy včera ráno, Belgarione,“ spustil, hned jak se stručně pozdravili. „Muselo to být někdy před rozbřeskem. Těsně po půlnoci se na prince přišla podívat královna Se'Nedra a všechno bylo v pořádku. A o pár hodin později byl pryč.“</p>

<p>„A co jsi zatím udělal za opatření?' zeptal se ho Belgarat.</p>

<p>„Nařídil jsem uzavřít ostrov,“ odpověděl Kail, „a pak jsme prohledali Citadelu z jednoho konce na druhý. Ať už vzal prince kdokoli, není v pevnosti, ale co jsem vydal rozkaz, neodplula ani nepřiplula na ostrov je­diná loď a úředníci v přístavu mi sdělili, že od včerejší půlnoci nikdo neodplul. Podle toho, co vím, únosce zatím neopustil Větrný ostrov.“</p>

<p>„Výborně,“ řekl Garion a náhle se v něm vzedmula vlna naděje.</p>

<p>„V tomto okamžiku mé jednotky prohledávají město dům od domu a lodě střeží každý palec pobřeží. Ostrov je naprosto uzavřen.“</p>

<p>„Pátrali jste i v lesích a horách?“ zeptal se stařec.</p>

<p>„Nejdříve jsme chtěli dokončit prohlídku města,“ řekl Kail. „Pak uza­vřeme město a přesuneme jednotky do okolní krajiny.“</p>

<p>Belgarat přikývl a krátce studoval mapu. „Musíme postupovat opatrně,“ poznamenal. „Ať nezaženeme únosce dítěte do kouta – přinejmenším, dokud nebude můj pravnuk zase bezpečně zpátky tam, kam patří.“</p>

<p>Kail přikývl na souhlas. „Bezpečnost prince je pro nás na prvním mís­tě,“ řekl.</p>

<p>Do pokoje tise vešla Polgara. „Dala jsem jí něco, po čem bude spát,“ oznámila, „a zůstala u ní Ariana. Myslím, že<emphasis> </emphasis>by nám teď asi nijak nepo­mohlo, kdybychom se ji pokusili vyslechnout, a spánek je to, co nyní nejvíce potřebuje.“</p>

<p>„Máš nejspíš pravdu, teto Pol,“ souhlasil Garion, „ale já spát nepůjdu - ne, dokud nezjistím, co se stalo s mým synem.“</p>

<p>Brzy následujícího rána se opět shromáždili v Kailově spořádané pra­covně, aby znovu prostudovali mapu. Garion se zrovna chtěl zeptat Kaila na to, jak probíhá prohlídka města, když se pojednou zarazil, ucítiv náhlé škubnutí velkého meče připevněného na zádech. Mimovolně, aniž by spustil zrak ze zažloutlého pergamenu na Kailově stole, za­čal řemen odepínat. Ale ten sebou opět škubl, tentokrát mnohem naléhavěji.</p>

<p>„Garione,“ řekl zvědavě Durnik, „svítívá někdy takhle Orb, když ne­držíš meč v ruce?“</p>

<p>Garion pohlédl přes rameno na planoucí Orb. „Co to vyvádí?“ zeptal se zmateně.</p>

<p>Další škubnutí ho málem porazilo. „Dědečku,“ vyjekl trochu polekaně.</p>

<p>Belgarat se zatvářil ostražitě. „Garione,“ vyzval ho tlumeně, „chci, abys vytáhl meč z pochvy. Myslím, že se ti Orb pokouší něco říct.“</p>

<p>Garion sáhl dozadu přes rameno a tasil s kovovým svistem obrovský meč Železné ruky z pochvy. Aniž si přestal myslet, že to bude znít hrozně hloupě, promluvil přímo k zářícímu kameni na jílci. „Mám teď spoustu práce. Nemůže to počkat?“</p>

<p>Odpovědí byl neutuchající tah ke dveřím.</p>

<p>„Co to dělá?“ zeptal se Garion podrážděně.</p>

<p>„Jen běž za ním,“ poradil mu Belgarat.</p>

<p>Garion tedy bezmocně následoval mocnou sílu ke dveřím a ven do loučemi osvětlené chodby; ostatní mu šli zvědavě v patách. Cítil zvláštní krystalické vědomí Orbu a vnímal jeho všepohlcující zuřivost. Od oné strašlivé noci v Kthol ak Mišraku, kdy se utkal se znetvořeným bohem Angaraků, nikdy nepocítil, že by z tohoto živoucího kamene vyzařovalo tolik hněvu. Meč ho dále vlekl dolů chodbou, takže se musel pohybovat rychleji a rychleji, až nakonec téměř běžel, aby ho dokázal udržet.</p>

<p>„O co se pokouší, otče?“ zeptala se rozpačitě Polgara. „Nikdy předtím nic podobného neudělal.“</p>

<p>„Nejsem si jist,“ odpověděl stařec. „Musíme ho nyní jen sledovat a do­zvíme se to. Ale mám dojem, že by to mohlo být důležité.“</p>

<p>Kail se krátce zdržel u hlídky stojící na chodbě. „Sehnal bys někde mé bratry?“ požádal muže. „Ať přijdou do královských komnat.“</p>

<p>„Ano, pane,“ odpověděl strážný a bryskně zasalutoval.</p>

<p>Garion u tmavých leštěných dveří do jejich domova zbrzdil, otevřel je a vkročil dovnitř, stále vlečen mečem.</p>

<p>Královna Layla právě přikrývala vyčerpanou Adaru, ležící v tvrdém  spánku na pohovce, a překvapeně se k nim obrátila.  „Co se, proboha…?“ začala.</p>

<p>„Tiše, Laylo,“ zarazila ji Polgara.  „Děje se něco, čemu moc nerozumí­me.“</p>

<p>Garion se připravil na nejhorší a vešel do ložnice. Se'Nedra ležela v posteli; neklidně se převalovala a naříkala ze sna.  U jejího lůžka seděla královna Islena a Barakova žena Merel. Ariana podřimovala v prostor­ném křesle u okna.  Ale neměl čas oněm ženám, jsoucím nablízku jeho manželce, věnovat více než jen letmou pozornost, protože ho meč zavlekl vedle do dětského pokoje, kde mu pohled na prázdnou kolébku div neu­trhl srdce. Velký meč se sklonil nad postýlku a Orb se rozzářil. Pak svit kamene na okamžik zapulsoval.</p>

<p>„Myslím, že už začínám chápat,“ řekl Belgarat. „Nechtěl bych na to přísahat, ale mám dojem, že chce Gerana najít.“</p>

<p>„A dokáže něco takového?“ zeptal se Durnik.</p>

<p>„Dokáže skoro všechno na světě a je naprosto oddán rivanskému rodu. Garione, nech ho být. Uvidíme, kam nás zavede.“</p>

<p>Venku na chodbě se k nim připojili dva Kailovi bratři, Verdan a Brin. Verdan, nejstarší z nich, byl statný jako býk a nejmladší, Brin, byl jen o něco hůře stavěný. Oba na sobě měli zbroj, helmy a u pasů se jim houpa­ly těžké meče.</p>

<p>„Domníváme se, že by nás Orb mohl zavést za princem,“ vysvětlil jim stručně Kail. „Až ho najdeme, mohli bychom vás dva potřebo­vat.“</p>

<p>Brin se rozzářil širokým, téměř klukovským úsměvem. „Tak to by­chom mohli mít před soumrakem únoscovu hlavu na kůlu,“ pronesl.</p>

<p>„S tím sekáním hlav raději moc nepospíchej,“ upozornil ho Belgarat. „Nejdřív bych od něj potřeboval odpovědi na pár otázek.“</p>

<p>„Ať je u Se'Nedry pořád jedna z vás,“ nabádala teta Pol královnu Laylu, která za nimi zvědavě vyšla ven. „Nejspíš se někdy odpoledne probudí. Ariana ať si teď pospí. Až se Se'Nedra probudí, bude jí možná zapotřebí.“</p>

<p>„Samozřejmě, Polgaro,“ ujistila ji buclatá sendarská královna.</p>

<p>„A teď ty,“ obrátila se teta Pol nekompromisně k Dejrukovi, který zrovna přicházel chodbou. „Chci, abys zůstal v královských komnatách a dělal přesně to, co ti řekne královna Layla.“</p>

<p>„Ale…“ začal protestovat.</p>

<p>„Dejruku, žádné 'ale'. To, co děláme, může být nebezpečné a to je ně­co, co ses zatím nenaučil chápat“</p>

<p>Povzdechl si. „Tak dobře, Polgaro,“ rezignoval zklamaně.</p>

<p>Garion, tažen Orbem na jílci obrovitého meče, následoval neviditelnou cestu, kterou prošel únosce jeho syna, k jedné z bočních bran a ostatní mu kráčeli v patách.</p>

<p>„Vypadá, že se chce dostat k horám,“ řekl Garion. „Myslel jsem, že zamíří dolů do města.“</p>

<p>„Garione, nemysli,“ napomenula ho Polgara. „Prostě jdi, kam tě Orb vede.“</p>

<p>Stopa pokračovala přes louku, strmě stoupající za Citadelou, a pak do hustého jehličnatého lesa, kde se Garion se Se'Nedrou v létě často pro­cházívali.</p>

<p>„Jsi si jistý, že ví, co dělá?“ zeptal se Garion po chvíli prodírání hustým podrostem. „Není tu ani nejmenší pěšina. Nevěřím, že by tudy už někdo šel.“</p>

<p>„Sleduje určitý zvláštní druh stopy, Garione,“ ujistit ho Belgarat. „Prostě pokračuj dále.“</p>

<p>Asi tak hodinu se dál prodírali hustým křovím.  Jednou vyplašili hejno tetřívků; s hlasitým tlukotem křídel, při němž se Garionovi skoro zastavilo srdce, mu zničehonic vylétli přímo pod nohama.</p>

<p>„Tohle místo si zapamatuju,“ prohodil Brin ke Kailovi. „Mohlo by se tu skvěle lovit.“</p>

<p>„Ale teď jsi na jiném lovu. Takže se věnuj, čemu máš.“</p>

<p>Když došli až na horní kraj lesa, otevřela se před Garionem příkrá ka­menitá horská louka, zdvihající se nad pás lesa.  „Vede mezi těmi horami nějaký průsmyk?“ zeptal se.</p>

<p>„Nalevo od toho vysokého vrcholu,“ odpověděl Brin a ukázal prstem, „Používám ho, když si vyjdu na lov jelenů a pastýři tamtudy ženou svá stáda do vnitrozemských údolí.“</p>

<p>„A taky pastýřky,“ dodal suše Verdan. „Kořist mého bratra někdy ne­mívá parohy.“</p>

<p>Brin vrhl rychlý nervózní pohled na Polgaru a začal se červenat.</p>

<p>„Pastýřky, to bylo vždycky moje,“ prohodil neurčitě Belgarat. „Z větší části se jedná o něžné bytosti plné pochopení - a často bývají moc osa­mělé, že, Brine?“</p>

<p>„To by stačilo, otče,“ zasáhla suše teta Pol.</p>

<p>Projít průsmykem a dostat se na zelené louky ukrytě za horskými vrchy jim zabralo většinu dne. Slunce se již západně od ostrova sklánělo nad zářící moře, podobné roztavenému kovu, když konečně přešli kamenitý hřeben a začali sestupovat táhlým štěrkovitým svahem k pobřežním úte­sům a pěnícímu se příboji bez konce dorážejícímu na západní pobřeží.</p>

<p>„Mohla by tady přistát loď?“ zeptal se při sestupu Garion Kaila.</p>

<p>Kail byl z namáhavé cesty napříč ostrovem viditelně unavený, hlasitě oddechoval a utíral si rukávem zpocenou tvář. „Je<emphasis> </emphasis>tu pár míst, kde by to šlo, Belgarione - pokud by člověk věděl, do čeho se pouští. Je to obtíž­né a nebezpečné, ale ne nemožné.“</p>

<p>Garionovi poklesla nálada.  „Tak to mohl celkem v poklidu už od­plout,“ řekl.</p>

<p>„Mám tu všude lodě, Belgarione,“ ujistil ho Kail a ukázal na moře. „Hned jak jsme zjistili, že princ zmizel, jsem je sem vyslal. Někdo by se mohl dostat napříč ostrovem na tohle místo a odplout ještě před příjez­dem mých lodí, jedině kdyby uměl létat.“</p>

<p>„Tak to je teda v pastí,“ zaradoval se nezlomný optimista Brin, uvolnil si meč v pochvě a jal se propátrávat okem cvičeného lovce balvany po­krytý svah a okraje útesů.</p>

<p>„Počkejte okamžik,“ vpadl ostře Durnik. Zvedl hlavu a začichal ve vě­tru, vanoucím od útesů. „Někdo před námi je.“</p>

<p>„Cože?“ ozval se Garion a zvedla se v něm vlna náhlé naděje.</p>

<p>„Právě jsem ucítil slabý závan někoho, kdo se pravidelně nemyje.“</p>

<p>Belgaratova tvář dostala ostražitý výraz. „Pol,“ řekl, „co kdyby ses tam trochu podívala?“</p>

<p>Krátce přikývla a čelo se jí nakrčilo soustředěním. Garion ucítil i zaslechl šelestem energie, jak zkoumala zdánlivě pustou krajinu před nimi. „Šerekové,“ oznámila po chvíli, „asi tak tucet. Skrývají se tam za těmi balvany na okraji útesů. Pozorují nás a chystají přepad ze zálohy.“</p>

<p>„Šerekové?“ podivil se Brin.“Proč by nás měli napadat Šerekové?“</p>

<p>„Patří k Medvědímu kultu,“ odpověděla mu, „a nikdo nikdy neví, co ti šílenci udělají v příštím okamžiku.“</p>

<p>„A co podnikneme?“ téměř zašeptal Brin.</p>

<p>„Přepad ze zálohy dává útočníkovi vždy výhodu,“ odpověděl Verdan, „pokud ovšem přepadávaná osoba nic netuší. Jestli ano, karta se obrátí.“ Pohledem, nevěstícím nic dobrého, si prohlédl svah a jeho obrovská ruka spočinula na jílci meče.</p>

<p>„Takže prostě sejdeme dolů a využijeme jejich pasti?“ zeptal se dychti­vě Brin.</p>

<p>Kail pohlédl na Belgarata. „Co si o tom myslíte, Pradávný? Nyní je výhoda na naší straně. Očekávají, že při útoku mohou počítat s momen­tem překvapení, ale my na ně budeme připraveni. Než zjistí svůj omyl, můžeme jich polovinu vyřídit.'„</p>

<p>Belgarat zašilhal na zapadající slunce. „Normálně bych byl proti,“ za­uvažoval. „Tyhle drobné náhodné potyčky bývají většinou k ničemu, ale brzy nás zastihne tma“ Obrátil se k tetě Pol. „Je někde nablízku Geran?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděla. „Není po něm ani památky.“</p>

<p>Belgarat se poškrábal na bradě. „Jestli tu ty Šereky necháme, půjdou za námi a já nechci, aby se mi někdo plížil v zádech - a zvlášť ne za tmy.“ Vrásčitá tvář se mu stáhla do vlčího šklebu. „Tak dobře, trochu se povy­razíme.“</p>

<p>„Ale, otče, ať nějací zbydou,“ zchladila ho Polgara. „Mám pár otázek, na které bych ráda znala odpovědi. A pokuste se vyhnout zranění, pánové. Dnes už mám léčení právě tak dost.“</p>

<p>„Dnes už žádné léčení, paní Polgara,“ slíbil bezstarostně Brin. „Možná pár pohřbů, ale už žádné léčení.“</p>

<p>Jen obrátila oči k nebi. „Alornové!“ povzdechla si.</p>

<p>Přepad nedopadl vůbec tak, jak si ukrytí fanatici Medvědího kultu představovali. Kožešinou oděný Šerek, který s vytím skočil na Gariona, se v půlce skoku setkal s planoucím mečem rivanských králů a byl širo­kou čepelí téměř přeťat v pase na dvě půlky. Padl na náhle sytě červenou trávu, svíjel se a skučel. Kail chladně rozpoltil dalšímu fanatikovi hlavu a jeho bratři se vrhli na překvapené útočníky a divoce, leč metodicky je za­čali rozsekávat na kusy.</p>

<p>Jeden z fanatiků vyskočil na velký balvan, napjal luk a zamířil přímo na Gariona, ale Belgarat udělal rychlý pohyb levou rukou a lučištník byl náhle vržen dlouhým ladným obloukem zpět a přelétl okraj blízkého úte­su. Šíp neškodně prosvištěl mimo a on padal s jekotem do příboje, pění­cího pět set stop pod nimi.</p>

<p>„Nezapomeňte, potřebuji pár z nich živých!“ zavolala rychle Polgara, když už vypadalo, že se jim masakr vymkne z rukou.</p>

<p>Kail zavrčel a elegantně odrazil úder jednoho zuřivého Šereka. Pak se jeho obrovská pěst mihla v širokém levém háku, dopadla na Šerekovu hlavu a poslala ho přemetem k zemi.</p>

<p>Durnik používal svou oblíbenou zbraň, silný kyj, dlouhý asi tři stopy. Zručně jednomu z fanatiků vyrazil z ruky meč a mocně ho udeřil do spánku. Muži se zamžily oči a bezvládně padl k zemi. Belgarat sledoval boj, vybral si vhodného kandidáta a pak ho vylevitoval asi padesát stop do vzduchu. Ten si zprvu očividně neuvědomil, co se stalo, a dále se ohá­něl kolem sebe do prázdna.</p>

<p>Boj netrval dlouho. Na trávě poblíž okraje útesu se smísily poslední rudé paprsky zapadajícího slunce s červenou krví a zem byla pokryta zlomenými meči a kusy zakrvácených medvědích kůží. „Z nějakého dů­vodu se už cítím lépe,“ prohlásil Garion, očišťuje si meč o tělo jednoho z padlých fanatiků. Všiml si, že i ve svitu Orbu se odráží cosi jako radostné sebeuspokojení.</p>

<p>Polgara chladně prohlížela pár těch, kdo přežili a teď tu leželi v bezvě­domí. „Tihle dva si ještě chvíli pospí,“ poznamenala a zvedla jim víčko, aby se podívala na oko se skelným výrazem, obrácené v sloup. „Otče, sundej dolů tohohle,“ požádala, ukazujíc na muže, kterého Belgarat zdvihl do výšky. „A pokud možno celého, jestli to dokážeš. Ráda bych ho vyslechla“</p>

<p>„Jistě, Pol.“ Starému muži jiskřily oči a usmíval se od ucha k uchu.</p>

<p>„Táto,“ neodpustila si, „kdy ty konečně vyrosteš?“</p>

<p>„Ale Polgaro,“ namítl rozmarně, „co to povídáš za věci.“</p>

<p>Vznášející se fanatik nakonec zjistil, v jaké se ocitl situaci, a odhodil meč. Nyní visel celý roztřesený a s vytřeštěnýma očima ve vzduchu a zu­řivě kolem sebe máchal všemi svými končetinami. Když ho Belgarat opatrně snesl na pevnou zem, okamžitě se zhroutil v hromádku neštěstí. Stařec ho uchopil železnou rukou za kožešinu a hrubě zdvihl do stoje. „Víš, kdo jsem?“ vyštěkl a zabodl pohled do očí schouleného zajatce.</p>

<p>„Ty… já…“</p>

<p>„Tak co?“ práskl Belgaraíův hlas jako bič.</p>

<p>„Ano,“ dostal ze sebe muž.</p>

<p>„Tak určitě víš, že jestli se pokusíš utéct, zase tě zvednu do vzduchu a nechám tě tam. Uvědomuješ si, že to klidně udělám - ano, nebo ne?“</p>

<p>„Ano.“</p>

<p>„To nebude nutné, otče,“ vmísila se chladně Polgara. „Tenhle člověk bude ještě rád spolupracovat.“</p>

<p>„Nic neřeknu, ty čarodějnice,“ prohlásil zajatec, přestože se pořád ještě tvářil trochu zděšeně.</p>

<p>„Ale no tak, příteli,“ řekla a na rtech jí zahrál mrazivý úsměv. „Řekneš úplně všechno. Jestli budu potřebovat, budeš zpívat celé týdny.“ Upřeně se na něj zahleděla a levicí udělala před jeho očima drobné gesto. „Podívej se pozorně, příteli,“ nabádala ho. „A všimni si každé podrob­nosti.“</p>

<p>Vousatý člen Medvědího kultu zíral do prázdna přímo před sebou a krev se mu vytratila z obličeje. Oči mu začaly hrůzou vylézat z důlků, za­potácel se dozadu a zaječel. Avšak Pol udělala stále ještě vztaženou rukou děsivě vyhlížející gesto ve tvaru háku a jeho ústup okamžitě ustal. „Nemůžeš tomu utéct,“ řekla, „a jestli nezačneš mluvit - a to ihned -bude to před tvýma očima až do smrti.“</p>

<p>„Dej to pryč!“ zakvílel hlasem, v němž zaznívalo šílenství. „Prosím tě, udělám všechno - úplně všechno!“</p>

<p>„Zajímalo by mě, kde se to naučila,“ zamumlal Belgarat ke Garionovi. „Nikdy jsem to nedokázal - a že jsem to nějak zkoušel!“</p>

<p>„Garione, teď už ti řekne všechno, co ví,“ oznamovala Polgara. „Už má představu, co se stane, když to neudělá.“</p>

<p>„Co jste provedli s mým synem?“ vybafl Garion na strachem zlomené­ho muže.</p>

<p>Zajatec těžce polkl a pak se vzdorovitě napřímil. „Teď už je daleko mimo tvůj dosah, králi Rivy.“</p>

<p>V Garionovi se opět zvedla vlna hněvu a bezděčně sáhl za záda pro svůj meč.</p>

<p>„Garione!“ ozvala se Polgara ostře.</p>

<p>Fanatik uskočil, ve tváři bílý jako křída. „Tvůj syn je živý,“ pokračoval chvatně. Pak se zatvářil škodolibě. „Ale až se s ním příště setkáš, zabije tě.“</p>

<p>„O čem to mluvíš?“</p>

<p>„Ulfgar se dotázal proroctví. Ty nejsi ten rivanský král, kterého jsme všechna ta staletí očekávali. Je to až <emphasis>příští </emphasis>rivanský král, kdo sjednotí Alorii a povede nás proti královstvím na jihu. Je to, Belgarione, tvůj syn a povede nás, protože ho vychováme, aby naplnil naše tužby.“</p>

<p>„Kde je můj syn?“ zaburácel na něj Garion.</p>

<p>„Tam, kde ho nikdy nenajdeš,“ ušklíbl se zajatec. „Vychováme a vzděláme ho v pravé víře, jak se na alornského panovníka sluší. A až vy­roste, vrátí se, zabije tě a vezme si z tvé ruky uzurpátora svou korunu, svůj meč a svůj Orb.“ Muž měl vytřeštěné oči, ruce i nohy se mu roztřásly náboženským vytržením a u úst se objevila pěna. „Zemřeš rukou svého vlastního syna, Belgarione z Rivy,“ zaskřehotal, „a král Geran povede všechny Alorny proti nevěřícím na jihu, jak rozkázal Belar.“</p>

<p>„Takhle se daleko nedostaneme,“ ozval se Belgarat. „Chvílí to zkusím zase já.“ Obrátil se k rozohněnému zajatci. „Kolik toho víš o tom Ulfgarovi?“ zeptal se ho.</p>

<p>„Ulfgar je Medvědí vládce a jeho schopnosti překonají dokonce i tvo­je, starce.“</p>

<p>„Zajímavý nápad,“ zamumlal Belgarat. „A jen tak mimochodem, už ses někdy s tím velemocným čarodějem setkal - anebo ho alespoň spa­třil?“</p>

<p>„No…“ zarazil se zajatec.</p>

<p>„Myslím, že ne. Jak ses tedy dozvěděl, že chce, abys se sem vydal a unesl Belgarionova syna?“</p>

<p>Zajatec jen skousl rty.</p>

<p>„Odpověz!“</p>

<p>„Vyslal posla,“ vyrazil ze sebe muž.</p>

<p>Garionovi najednou něco blesklo hlavou. „A nebyl to ten tvůj Ulfgar, co stál za pokusem zavraždit mou ženu?“ udeřil na něj.</p>

<p>„Tvou ženu!“ ušklíbl se fanatik. „Žádný Alorn by si nikdy nevzal za ženu zrůdu - tolnedřanskou míšenku. To bys měl vědět právě ty, dědic Železné ruky, nejlíp. Ovšemže jsme se pokoušeli tu tolnedřanskou děvku zabít. Byl to jediný způsob, jak Alorii zbavit nákazy, kterou jsi sem za­vlekl.“</p>

<p>„Začínáš mi jít na nervy, příteli,“ zasyčel výhružně Garion. „To nedě­lej.“</p>

<p>„Vraťme se zpět k tomu poslovi,“ navázal Belgarat „Řekls, že dítě je tam, kde ho nemůžeme najít, ale pokud se nemýlím, ty jsi pořád tady, co? Nebylo to náhodou tak, že ten posel byl skutečným únoscem, a ty a tvoji kumpáni jen jeho poskoci?“</p>

<p>Fanatik vytřeštil oči a rozhlédl se na všechny strany jako zvíře v pasti. Nekontrolovatelně se roztřásl.</p>

<p>„Myslím, že se pomalu dostáváme k otázce, na kterou rozhodně ne­chceš odpovědět, příteli,“ nadhodil Belgarat.</p>

<p>Přišlo to skoro jako blesk. Jako nějaký druh škubnutí, jako kdyby ně­kdo vsáni do lebky, zmáčkl mozek a zakroutil jím. Zajatec zařval, upřel na Belgarata nepříčetný pohled, otočil se, udělal tři rychlé skoky a vrhl se z okraje útesu.</p>

<p>„Teď si mě můžeš vyslýchat!“ zaječel v pádu do oparu stoupajícího z temných bouřících vod, bušících do skal u úpatí srázu. Pak, když padal, zaslechl Garion jeho smích a onen šílený chechtot s narůstající hloubkou pádu slábl.</p>

<p>Teta Pol vyrazila k okraji útesu, ale Belgarat se natáhl a chytil ji za ra­meno. „Pol, nech ho být,“ řekl. „Stejně pro něj už neexistuje záchrana. Někdo mu do mysli vložil něco, co zničí mozek, jakmile mu kdokoli po­loží určitou otázku.“</p>

<p>„Kdo to jen mohl udělat?“ zeptala se.</p>

<p>„Nevím, ale určitě to zjistím.“</p>

<p>Šílený smích stále ještě padajícího muže zněl ozvěnou až k nim. A pak náhle kdesi hluboko pod nimi zmlkl.</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá prvá</strong></p>

<p>dva dny po střetnutí na útesech přišla z Velkého západního moře zuřivá letní bouře a přehnala se ostrovem jako série smrští a průtrží mra­čen. Na vrcholu jižní věže bušily kapky do oken sněmovní místnosti. Na kost vyzáblý Oštěp, jenž připlul toho rána spolu s ostatními na palubě <emphasis>Mořského ptáka, </emphasis>se choulil ve svém křesle, vyhlížel ven do zuřící vichřice a zamyšleně poklepával prsty. „Kam nakonec vedla ta stopa?“ zeptal se.</p>

<p>„Přímo dolů k jedné skryté zátoce,“ odpověděl Garion.</p>

<p>„Pak mám zato, že musíme předpokládat, že se princovu únosci povedl zdařilý únik. Načasování muselo být velice přesné, ale muži na palubách lodí, které byly vyslány hlídat pobřeží, se soustředili na pobřežní linii a loď, jež byla poměrně daleko na širém moři už před jejich příjezdem, mohla uniknout jejich pozornosti.“</p>

<p>Barak právě skládal u obrovského krbu náruč polen. „Proč ale zůstali ti ostatní zde?“ zeptal se. „To mi vůbec nedává smysl.“</p>

<p>„Ale my mluvíme o členech Medvědího kultu, Baraku,“ připomenul mu Silk. „U nich se <emphasis>předpokládá, </emphasis>že jejich činy nedávají smysl.“</p>

<p>„Ale možná v tom nějaká logika je,“ namítl hrabě ze Seline. „Jestli to, co ten fanatik řekl před svou smrtí, je pravda, pak tento Ulfgar vyhlásil Belgarionovi válku. Nebylo by docela dobře možné, aby ti muži zůstali vzadu se speciálním úkolem ho zabít? Ať už tak nebo onak, zcela jistě musel být mezi jejich pronásledovateli.“</p>

<p>„Ale pořád mi na tom něco nesedí,“ zamračil se Oštěp. „Nechte mě chvíli popřemýšlet.“</p>

<p>„Jejich motivy si můžeme třídit potom,“ vpadl Garion. „Teď je nejdů­ležitější zjistit, kam míří s mým synem.“</p>

<p>„Nejspíš do Rheonu,“ řekl Anheg. „Zničili jsme Jarviksholm. Rheon je už jediný pevný opěrný bod, co jim zůstal.“</p>

<p>„To není tak úplně jisté, Anhegu,“ odporovala královna Porenna. „Plán únosu prince Gerana jasně vznikl už před nějakou dobou a ty jsi zničil Jarviksholm teprve minulý týden. Je krajně nepravděpodobné, že o tom únosci vůbec vědí. Myslím, že nemůžeme vyškrtnout možnost, že byl princ odvezen do Šereku.“</p>

<p>Anheg vstal a začal přecházet sem a tam a mračil se jako kakabus. „Uhodila hřebík na hlavičku,“ přiznal nakonec. „Ti únosci byli konec­konců Šerekové. Je docela dobře možné, že se ho pokusili odvézt do Jarviksholmu, ale když našli město zničené, zamíří někam jinam. Mohli bychom je klidně hledat v kdejaké rybářské vesnici kdekoliv na západním pobřeží.“</p>

<p>„Tak co tedy podnikneme?“ zeptal se Garion bezmocně.</p>

<p>„Rozdělíme se,“ řekl tiše král Čo-Hag. „Anheg shromáždí všechny své síly a prohledá každou vesnici a usedlost v Šereku. My ostatní se vy­dáme do Rheonu a skoncujeme s tamními fanatiky.“</p>

<p>„Je tu však jedna potíž,“ namítl Anheg. „Dítě je prostě dítě. I kdyby mí muži našli Garionova syna, jak poznají, že je to <emphasis>skutečně </emphasis>on?“</p>

<p>„To nebude žádný problém, Anhegu,“ ozvala se Polgara ze svého křesla u krbu, kde seděla popíjejíc čaj. „Garione, ukaž jim dlaň.“</p>

<p>Garion zvedl pravou ruku a ukázal šereckému králi stříbrné znamení.</p>

<p>„Skoro bych zapomněl,“ zavrčel Anheg. „Princ Geran má stejné?“</p>

<p>„Všichni dědici rivanského trůnu mají na dlani takové znamení,“ od­pověděla. „Je tomu tak již od narození prvního syna Železné ruky.“</p>

<p>„V pořádku,“ řekl Anheg. „Mí muži tedy budou vědět, co hledají, ale budete mít dostatek sil na dobytí Rheonu? Když sečteme algarské a drasnijské členy Medvědího kultu, má Ulfgar slušnou armádu.“</p>

<p>Generál Brendig vstal a přešel k velké mapě zavěšené na jedné ze stěn. Jestli okamžitě vyrazíme do Sendaru, dám během pár dní dohromady velké vojsko. Ostrým pochodem pak dorazíme během týdne do Darině.“</p>

<p>„Budou tam čekat moje lodě a převezou vás všechny do Boktoru,“ slíbil Anheg.</p>

<p>„A já se vydám na jih a zmobilizuju klany,“ připojil se Hettar. „A vy­razíme přímo na sever na Rheon.“</p>

<p>Garion rovněž hleděl na mapu. „Jestli Anhegovy lodi mě i vojsko za­vezou do Boktoru, můžeme se tam spojit s drasnijskými kopiníky a vy­táhnout na Rheon od západu,“ řekl. „Pak se lodi můžou vrátit do Darine a nalodit Brendiga.“</p>

<p>„Ušetří nám to dost času,“ souhlasil Brendig.</p>

<p>„S Rivany a Drasnijci budeš mít dost početnou armádu k obležení Rheonu,“ připojil se Silk. „Možná nebude stačit na dobytí města, ale k tomu, aby nikdo nemohl ani ven ani dovnitř, určitě ano. Pak ti zbyde jen sedět a počkat na Brendiga a Hettara. Jak spojíte své síly, získáš rozhodu­jící převahu.“</p>

<p>„Garione, ten plán nezní špatně,“ řekl souhlasně Barak.</p>

<p>Mandorallen vstal. „A dorazivše k onomu hrazenému městu ve slati­nách severní Drasnie, ujmu se obléhacích strojů i jiných prostředků, kte­rak hradby oslabiti, takže arci mnohem snadněji úspěchu dosáhneme při našem útoku rozhodném,“ oznámil. „Rheon padne a my odevzdáme onoho hanebného Ulfgara spravedlnosti a bude následovati rychlý a strašlivý trest.“</p>

<p>„Doufám, že zase ne <emphasis>moc </emphasis>rychlý,“ zamumlal Hettar. „Průběžně vy­mýšlím něco poněkud zdlouhavějšího.“</p>

<p>„Nad tím si můžeme lámat hlavu, až ho chytneme,“ ozval se Barak.</p>

<p>Otevřely se dveře a dovnitř vešla Se'Nedra, bledá a s vyčerpaným výra­zem, doprovázená královnou Laylou i ostatními dámami. „Proč jste po­řád ještě tady?“ chtěla vědět.  „Proč neobracíte svět naruby a nehledáte moje děťátko?“</p>

<p>„Se'Nedro, tohle není vhodné,“ namítl jí jemně Garion.</p>

<p>„Je mi jedno, co je vhodné. Chci svoje dítě.“</p>

<p>„Já přece taky, ale moc toho nevyřešíme, jestli se budeme točit v kru­hu.“</p>

<p>„Když budu muset, seženu si armádu sama,“ prohlásila prudce. „Už jsem to jednou udělala a určitě se mi to povede znovu.“</p>

<p>„A kam ji povedeš, drahá?“ zeptala se jí Polgara.</p>

<p>„Kamkoli, kam odvlekli moje děťátko.“</p>

<p>„A to je kde? Jestli víš něco, co my ne, tak se s námi o to poděl.“</p>

<p>Se'Nedra na ní zůstala jen bezmocně hledět a do očí jí vstoupily slzy.</p>

<p>Belgarat zatím do rokování nijak nezasahoval, seděl v hlubokém křesle u okna a vyhlížel ven do zuřící bouře. „Mám pocit, že jsem něco přehlé­dl,“ zamručel, když Adara s Nerinou odváděly zbědovanou Se'Nedru ke křeslu poblíž sněmovního stolu.</p>

<p>„Cos povídal, Belgarate?“ zeptal se Anheg, který si právě sundal koru­nu a pohodil ji na stůl.</p>

<p>„Řekl jsem, že mám pocit, jako bych něco přehlédl,“ opakoval stařec. „Anhegu, jak máš vlastně rozsáhlou knihovnu?“</p>

<p>Šerecký král pokrčil rameny a poškrábal se na hlavě. „Nevím, jestli se můžu měrit s universitní knihovnou v Tol Honetu,“ připustil, „ale shro­máždil jsem většinu důležitých knih z celého světa.“</p>

<p>„A jak je na tom tvoje sbírka, pokud jde o mystéria?“</p>

<p>„O co?“</p>

<p>„O proroctví - ani ne tak o Mrinský nebo Darinský kodex - ale o ta druhá; o Evangelia vědem z Kellu, o Grolimská proroctví z Rak Ktholu, o Ašabská orákula.“</p>

<p>„Ta poslední mám,“ ozval se Anheg, „ta ašabská. Sehnal jsem je asi tak před deseti lety.“</p>

<p>„Myslím, že si raději zajedu do Val Alornu a mrknu na ně.“</p>

<p>„Dědečku, tohle je sotva vhodná doba pro nějaké výlety,“ zaprotesto­val Garion.</p>

<p>„Garione, víme, že se děje něco mnohem vážnějšího, než jen vzpoura skupiny náboženských fanatiků. Ta pasáž, kterou jsi objevil v Mrinském kodexu, hovořila naprosto jasně. Nabádala mě, abych hledal v mystériích, a já si myslím, že když neudělám přesně tohle, budeme toho všichni nej­spíš litovat,“ Obrátil se zpět k Anhegovi. „Kde máš tu svou kopii Ašabských orákul?“</p>

<p>„V knihovně - v nejvyšší přihrádce. Nedokázal jsem z nich získat nic smysluplného, tak jsem je tam strčil. Vždycky jsem si říkal, že se k nim jednou vrátím.“ Pak ho něco napadlo. „Ach, a mimochodem, v klášteře v Mar Terinu mají kopii Malloreánských evangelií.“</p>

<p>Belgarat jen zamrkal.</p>

<p>„To je přece jedna z těch knih, o které máš zájem, ne? Ta vědem z Kellu.“</p>

<p>„Jak vůbec můžeš vědet, co je v marterrinské knihovně?“</p>

<p>„Doslechl jsem se o tom před pár lety. Mám porůznu lidi, co pátrají po vzácných knihách. Prostě jsem za ni tamním mnichům udělal nabídku - a myslím, že velmi výhodnou - ale odmítli ji.“</p>

<p>„Jsi hotová studnice informací, Anhegu. Vzpomeneš si ještě na něco?“</p>

<p>„Bojím se, že ohledně Grolimských proroctví z Rak Ktholu ti nepo­můžu. Jediná kopie, o které vím, byla v Ktačikově knihovně, a ta je nej­spíš někde zasypaná od té doby, co jsi smetl Rak Kthol z jeho vrcholku. Myslím, že bys je mohl někde vykopat.“</p>

<p>„Díky, Anhegu,“ opáčil Belgarat suše. „Ani nevíš, jak jsi mi pomohl.“</p>

<p>„Já nevěřím vlastním uším,“ obvinila Belgarata Se'Nedra. „Někdo unesl moje dítě - tvého pravnuka - a ty, místo aby ses ho pokusil najít, se chystáš pátrat po nějakých obskurních rukopisech.“</p>

<p>„Se'Nedro, já jsem tvoje dítě neopustil. Jen po něm pátrám jinde, to je vše.“ Zadíval se na ni s velkým pochopením. „jsi ještě pořád hodně mla­dá,“ pokračoval, „a všechno, co vidíš, je jen jedna věc: že ti unesli dítě. Ale existují dva druhy reality. Garion bude hledat tvé díté v téhle<emphasis> </emphasis>realitě. Já v té druhé. Ale oběma nám jde o totéž, a takhle pokryjeme obě mož­nosti.“</p>

<p>Chvíli na něj mlčky hleděla a pak si zakryla rukama tvář a rozplakala se. Garion vstal, došel k ní a objal ji. „Se'Nedro,“ řekl konejšivě, „Se'Nedro, všechno bude v pořádku.“</p>

<p>„Nic nebude v pořádku,“ vzlykala přerývaně. „Garione, já se o naše děťátko tak bojím. Už nikdy nebude nic v pořádku.“</p>

<p>Mandorallen vstal, v očích se mu zaleskly slzy. Jakože jsem, nejdražší Se'Nedro, vaším věrným rytířem a šampiónem, přísahám při životě svém, že ten padouch Ulfgar nedožije se příštího léta.“</p>

<p>„To nás přivádí k podstatě věci,“ zamumlal Hettar. „Proč všichni nevy­táhneme na Rheon a nepřibijeme Ulfgara na bránu - a hodně dlouhými hřebíky?“</p>

<p>Anheg pohlédl na Čo-Haga.  „Tvůj syn má v téhle situaci pozoru­hodný smysl pro realitu,“ poznamenal.</p>

<p>„Je světlem podzimu mého života,“ prohlásil Čo-Hag hrdě.</p>

<p>Hádka se Se'Nedrou začala hned, jak za nimi zapadly dveře králov­ských komnat. Garion se nejprve pokoušel rozumně argumentovat, pak přešel k rozkazování. Nakonec skončil u hrozeb.</p>

<p>„Garione, je mi jedno, co říkáš. Já prostě do Rheonu pojedu.“</p>

<p>„To <emphasis>nepojedeš!“</emphasis></p>

<p>„Ale ano!“</p>

<p>„Zamknu tě v ložnici.“</p>

<p>„A hned, jak odpluješ, rozkážu někomu, aby odemkl - anebo rozštípu dveře - a nastoupím v přístavu na první loď.“</p>

<p>„Se'Nedro, je to příliš nebezpečné.“</p>

<p>„To bylo u Thull Mardu taky - anebo v Kthol Mišraku - a já to v obou případech zvládla. Garione, do Rheonu prostě pojedu - ať už s te­bou, nebo sama. A svoje děťátko dostanu zpátky - i kdybych měla po­valit hradby holýma rukama.“</p>

<p>„Prosím tě, Se'Nedro.“</p>

<p>„Ne,“ vykřikla a zadusala. „Pojedu, Garione, a nic, co řekneš nebo uděláš, mě nezastaví!“</p>

<p>Garion jen němě rozhodil ruce. „Ženy!“ pronesl rezignovaně.</p>

<p>Flotila vyplula následujícího rána za úsvitu; vydala se z přístavu na rozbouřené moře za špatného počasí a doznívajícího zuření bouře.</p>

<p>Garion slál na zadní palubě <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>vedle Baraka, jehož silné ruce pevně svíraly kormidlo. „Nemyslel jsem si, že se ještě jednou pustím do něčeho podobného,“ posteskl si mrzutě.</p>

<p>„No, plavba za špatného počasí není zase takové neštěstí,“ pokrčil ra­meny Barak a vítr mu rozevlál ryšavou bradu.</p>

<p>„O tom nemluvím. Myslel jsem, že když je Torak mrtev, budu žít v klidu a míru.“</p>

<p>„Aspoň máš štěstí,“ poznamenal Barak.</p>

<p>„Snažíš se být vtipný?“</p>

<p>„Kdykoli se někdo oddal klidu a míru, ztučněl mu zadek a v hlavě se mu udělaly pavučiny,“ pronesl obr mudrlantsky. „Chvála bohu za občas­nou válčičku.“</p>

<p>Když byli několik leguí na širém moři, oddělil se od flotily kontingent lodi a zamířil na východ k Sendaru, odvážeje s sebou krále Fulracha, ge­nerála Brendiga, hraběte ze Seline a ovšem i královnu Laylu, těžce nadopovanou uklidňujícími prostředky.</p>

<p>„Doufám, že Brendig dorazí do Darine včas,“ řekl Anheg, stojící u zá­bradlí. „Budu při svém pátrání ty lodě opravdu potřebovat.“</p>

<p>„Odkud chceš začít?“ zeptala se ho královna Porenna</p>

<p>„Kult je převážné soustředěn na západním pobřeží,“ odpověděl. Jestli únosci prince Gerana prchli do Šereku, určitě zamířili do nějaké pevnosti Kultu. Začnu tedy podél pobřeží a pak budu postupovat do vnitrozemí.“</p>

<p>„To zní jako dobrá strategie,“ pochválila ho. „Ať se tví muži rozptýlí, aby pokryli celou oblast.“</p>

<p>„Porenno,“ odpověděl ublíženě, „mám tě rád jako vlastní sestru, ale prosím tě, při hovoru se mnou nepoužívej vojenskou terminologii. Mu­sím skřípat zuby, když slyším tenhle žargon z ženských úst.“</p>

<p>Proplutí Šereckým průlivem je zdrželo dva dny. Přestože Greldik a pár dalších odvážlivců bylo ochotných - dokonce celých dychtivých - po­kusit se o Velký vír i při divokém moři a za doznívající bouře, chladnější a moudřejší hlavy převážily. „Jsem si jist, že se moře určitě uklidní,“ za­halekal Barak na přítele, „a Rheon nám neuteče. Bylo by škoda zbytečně přijít o nějakou loď.“</p>

<p>„Baraku,“ zařval nazpět Greldik, „stává se z tebe stará baba.“</p>

<p>„Anheg mi u Jarviksholmu řekl totéž,“ opáčil Barak.</p>

<p>„Je to moudrý král.“</p>

<p>„Ale tohle není jeho loď.“</p>

<p>Když překonali průliv a vpluli do klidnějších vod Šereckého zálivu, vzal si král Anheg značnou část flotily a zamířil na sever do Val Alornu. Ještě než Belgarat přestoupil na jednu z Anhegových lodí, promluvil v ústraní s Garionem a Polgarou. „Hned, jak budu ve Val Alornu hotov, vydám se dolů do Mar Terrinu,“ oznámil. „Kdybych se nevrátil dřív, než dorazíte ke Rheonu, buďte opatrní. Kult je proslulý fanatismem a tuhle válku vedou, Garione, osobně proti tobě.“</p>

<p>„Dohlédnu na něj, otče,“ ujistila ho Polgara</p>

<p>„Teto Pol, dokážu se už o sebe víceméně postarat sám,“ namítl jí Garion.</p>

<p>„Tím jsem si jistá, drahý,“ opáčila, „ale zvyk je železná košile.“</p>

<p>„To budu muset nejdřív zešedivět, než si konečně uvědomíš, že už jsem dospělý?“</p>

<p>„Co kdyby ses mě na to zeptal tak asi za tisíc let?“ odvětila.  „Pak si o tom teprve můžeme pořádně promluvit.“</p>

<p>Rozesmál se a pak si povzdechl. „Teto Pol,“ řekl, „mám tě rád.“</p>

<p>„Ano, drahý,“ odpověděla a popleskala ho po tváři, „vím, vždyť já tebe taky.“</p>

<p>V Kotu zamířila loď vezoucí Hettara, jeho ženu a rodiče na jih k Aldurově brodu. „Uvidíme se tak za tři týdny u Rheonu,“ zavolal přes vodu k <emphasis>Mořskému ptáku </emphasis>Algar s tváří připomínající jestřába. „A schovejte pro mě i nějaký ten boj.“</p>

<p>„Jenom pokud si pospíšíš,“ zavolal zpět bezstarostně Lelldorin.</p>

<p>„Ani nevím, kdo je horší,“ prohodila Polgara k Se'Nedře, „jestli Arenďané nebo Alornové.“</p>

<p>„A nejsou to náhodou příbuzní?“ zeptala se Se'Nedra.</p>

<p>Teta Pol se rozesmála, pak pohlédla na kotuské doky a nakrčila nos. „Pojď, drahá,“ změnila téma, „sejdeme dolů. Přístavy se vždy vyznačují těmi nejnepříjemnějšími zápachy,“</p>

<p>Flotila minula Kotu a vplula do ústí řeky Mrin. Proud byl jen líný a po obou stranách se rozkládaly zelené slizké bažiny. Garion stál na přídi <emphasis>Mořského ptáka </emphasis>a jen tak pozoroval, jak díky pravidelnému tempu vesla­řů míjejí šedozelené rákosí a zakrslé keře.</p>

<p>„Ach, Garione, tady jsi,“ řekla královna Porenna, objevivší se za ním. „Myslela jsem, že bychom si mohli chvilku pohovořit.“</p>

<p>„Samozřejmě.“ Měl velice rád tuto drobnou světlovlasou ženu, jejíž odvaha a starostlivost prozrazovaly velikou citlivost i železnou pevnost charakteru.</p>

<p>„Až doplujeme do Boktoru, chci nechat Khevu v paláci. Počítám, že se mu to nebude moc líbit, ale přece jen je na bitvy ještě příliš malý. Pokud nebude chtít poslechnout, mohl bys mu rozkázat, aby zůstal?“</p>

<p>„Já?“</p>

<p>„Jsi<emphasis>, </emphasis>Garione, Nejvyšší vládce Západu,“ připomněla mu. „A já jen jeho matka.“</p>

<p>„Obávám se, že Nejvyšší vládce Západu je jen prázdný a poněkud bombastický titul.“ Mimovolně si zamnul ucho. „Zajímalo by mě, jestli bych současně nemohl přesvědčit i Se'Nedru, aby zůstala v Boktoru,“ za­uvažoval.</p>

<p>„Pochybuji,“ řekla.  „Kheva by tě mohl poslechnout jakožto nadřízené­ho, ale pro Se'Nedru jsi jen manžel. A to je, jak chápeš, jistý rozdíl.“</p>

<p>Zašklebil se. „Máš nejspíš pravdu,“ připustil. „Ale<emphasis> </emphasis>za pokus to stojí. Jak daleko se dostaneme proti proudu Mrinu?“</p>

<p>„Severní rameno přetíná přibližně dvacet leguí nad Boktorem série mělčin,“ odpověděla.  „Předpokládám, že bychom lodě kolem nich mohli převézt, ale to by nám moc nepomohlo. Deset leguí výše proti proudu pak přijdou další mělčiny a nad nimi už je proud příliš prudký. Promarnili bychom skoro všechen ušetřený čas na vytahování a potom opět na spouštění lodí na vodu.“</p>

<p>„Takže bude rychlejší se hned u prvních mělčin vylodit?“</p>

<p>Přikývla. „Mým generálům zabere shromáždění armády a shánění proviantu asi pár dnů,“ dodala „Nařídím jim, aby nás co nejrychleji ná­sledovali. Jakmile se k nám připojí, můžeme vyrazit na Rheon a obleh­nout ho do té doby, než dorazí Brendig a Hettar.“„Víš, Porenno, jsi v tomhle naprosto skvělá.“</p>

<p>Jen se smutně pousmála. „Rhodar byl naprosto skvělý učitel.“</p>

<p>„Moc jsi ho milovala, že?“</p>

<p>Povzdechla si. „Asi víc, Garione, než si dokážeš představit.“</p>

<p>Následujícího odpoledne dosáhli Boktoru a Garion doprovodil králov­nu Porennu a jejího mírně zatvrzelého syna do paláce; připojil se k nim i Silk. Hned jak došli, poslala Porenna posla do štábu drasnijských vojen­ských sil.</p>

<p>„Nevezmeme si, pánové, zatímco budeme čekat, trochu čaje?“ nabídla drobná světlovlasá královna, když se všichni tři pohodlně usadili ve velké vzdušné síni s červenými závěsy na oknech.</p>

<p>„Jedině pokud nenajdeš něco silnějšího,“ odpověděl Silk s drzým úšklebkem.</p>

<p>„Není na to ještě příliš brzy, princi Kheldare?“ namítla mu káravě.</p>

<p>„Drahá tetinko, jsem Alorn. Pro mě není nikdy příliš brzy.“</p>

<p>„Prosím tě, Kheldare, neříkej mi tak. Cítím se potom jako vykopávka.“</p>

<p>„Ale to, Porenno, ty opravdu jsi - tedy pochopitelně moje teta, ne vy­kopávka“</p>

<p>„Nedokážeš nikdy brát nic vážně?“</p>

<p>„Ne, pokud je to jen trochu možné.“</p>

<p>Povzdechla si a pak se rozesmála stříbřitým perlivým smíchem.</p>

<p>Asi za čtvrt hodiny vešel do místnosti podsaditý muž s brunátnou tváří a v poněkud nevkusné oranžové uniformě. „Vaše Veličenstvo pro mne poslalo?“ zeptal se s uctivou poklonou.</p>

<p>„Ach, generál Haldar,“ odpověděla. „Znáte se s Jeho Veličenstvem králem Belgarionem?“</p>

<p>„Krátce jsme se setkali, madam - při pohřbu vašeho manžela.“ Oká­zale se Garionovi uklonil. „Vaše Veličenstvo.“</p>

<p>„Generále.“</p>

<p>„A prince Kheldara pochopitelně znáte,“</p>

<p>„Ovšem,“ odpověděl generál. „Vaše Výsosti.“</p>

<p>„Generále.“ Silk si ho pozorně prohlédl. „Není tohle, Haldare, nějaké nové vyznamenání?“ zeptal se.</p>

<p>Brunátný generál se téměř odmítavě dotkl kolekce metálů na hrudi. „Co mají dělat generálové v době míru, princi Kheldare? Dáváme si na­vzájem medaile.“</p>

<p>„Obávám se, generále Haldare, že čas míru skončil,“ prohlásila dosti odměřeně Porenna. „Předpokládám, že jste se už doslechl, co se dělo v Šereku u Jarviksholmu.“</p>

<p>„Ano, Vaše Veličenstvo,“ opáčil. „Bylo to skvělé tažení.“</p>

<p>„Nyní budeme pokračovat proti Rheonu. Medvědí kult unesl syna krále Belgariona.“</p>

<p><emphasis>„Unesl?“ </emphasis>Haldar se zatvářil nevěřícně.</p>

<p>„Obávám se, že ano. Myslím, že nastal čas zbavit se Kultu jednou pro­vždy. Proto vytáhneme na Rheon. V přístavu kotví flotila s Belgarionovými Rivany. Zítra vyplujeme k mělčinám, tam se vylodíme. Dorazíme pěším pochodem k Rheonu. Chci, abyste shromáždil armádu a co nejry­chleji nás následoval.“</p>

<p>Haldar se mračil, jako by ho něco z toho, co slyšel, zneklidnilo. „Jste si jista, Vaše Veličenstvo, že byl rivanský princ skutečně unesen?“ zeptal se. „Nebyl třeba zabit?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl pevně Garion. „Šlo o jasný únos.“</p>

<p>Haldar začal vzrušeně přecházet sem a tam. „To ale vůbec nedává smysl,“ zamumlal spíše pro sebe.</p>

<p>„Generále, porozuměl jste instrukcím?“  zeptala se ho Porenna.</p>

<p>„Cože? Ale ano, Vaše Veličenstvo. Mám shromáždit armádu a spojit se s Rivany krále Belgariona dříve, než dosáhnou Rheonu.“</p>

<p>„Přesně tak. Oblehneme město, dokud nedorazí zbytek našich sil. U Rheonu se k nám připojí Algarové a podstatná část sendarské armády.“</p>

<p>„Okamžitě se do toho dám, Vaše Veličenstvo,“ ujistil ji. Jeho výraz byl stále ještě trochu odtažitý a ustaraně se mračil.</p>

<p>„Je zde snad, generále, nějaký problém?“ zeptala se ho.</p>

<p>„Cože? Ale ne, Vaše Veličenstvo. Jdu do štábu a ihned vydám všech­ny potřebné rozkazy.“</p>

<p>„Děkuji, generále Haldare. To bude všechno.“</p>

<p>„Určitě slyšel něco, co se mu nelíbilo,“ poznamenal Silk, když generál odešel.</p>

<p>„Všichni jsme už někdy slyšeli věci, které se nám nelíbily,“ opáčil Ga­rion.</p>

<p>„Ale to nebylo totéž,“ zamumlal Silk. „Omluvte mě na okamžik. My­slím, že se půjdu na pár věcí zeptat.“ Vstal z křesla a tiše opustil síň.</p>

<p>Brzy ráno zvedla flotila kotvy a pomalu se vydala z Boktoru proti proudu řeky. Ačkoli den začal jako jasný a slunný, okolo poledne připlula od Šereckého zálivu temná mračna a zakryla oblohu; drasnijské vnitro­zemí náhle vypadalo šedě a bezútěšně.</p>

<p>„Doufám, že nezačne pršet,“ zamručel Barak ze svého místa u kormidla. „Nesnáším, když se při válečném tažení musím brodit v bahně.“</p>

<p>Mrinské mělčiny se ukázaly být místem, kde se řeka rozlévala do velké šířky a voda zurčela přes štěrkovitou naplaveninu.</p>

<p>„Už jsi někdy uvažovala, že to tu dáš prokopat?“ zeptal se Garion drasnijské královny.</p>

<p>„Ne,“ odpověděla. „Z politických důvodů nechci, aby byla Mrin dále splavná. Nechci, aby tolnedřanští obchodníci míjeli Boktor.“ Sladce se usmála na Se'Nedru. „Nechci být útočná, drahá,“ řekla, „ale tví krajané se vždy pokoušejí vyhnout clu. A nyní je situace taková, že kontroluji Se­verní karavanní stezku, a ty celní poplatky se mi hodí.“</p>

<p>„Chápu, Porenno,“ ujistila ji Se'Nedra. „Jednala bych naprosto stejně.“</p>

<p>Přistáli na severním břehu řeky a Garionovy jednotky se začaly vyloďovat „Vrátíš se zpátky po proudu do Darině?“ zeptal se Barak bradatého Greldika</p>

<p>„Správně,“ potvrdil Greldik. „Budu zpátky s Brendigem a jeho Sendařany během týdne.“</p>

<p>„Dobře. Řekni mu, aby pospíchal za námi ke Rheonu co možná nejry­chleji. Nikdy jsem nebyl nijak nadšen ideou dlouhého obléhání.“</p>

<p>„Pošleš se mnou i svého <emphasis>Mořského ptáka?“</emphasis></p>

<p>Barak se zamyšleně podrbal na bradě. „Ne,“ řekl nakonec. „Myslím, že ho nechám tady.“</p>

<p>„Baraku, důvěřuj mi, já ti ji nepotopím.“</p>

<p>„Vím, ale hřeje mě vědomí, že kdybych ji potřeboval, je tady. Vydáš se s Brendigem ke Rheonu i ty? Vypadá to na dobrý boj.“</p>

<p>Greldik se zachmuřil. „Ne,“ odpověděl. „Anheg mi nařídil, abych se po transportu Sendařanů vrátil do Val Alornu.“</p>

<p>„Aha. To je škoda,“</p>

<p>Greldik nevlídně zavrčel. „Pěkně se v Rheonu pobavte,“ popřál, „a ne­dejte se zabít.“</p>

<p>„Na to si dám obzvláštní pozor.“</p>

<p>Než se všechny jednotky a zásoby vylodily, byl už večer. Mraky stále houstly, ale zatím se nerozpršelo. „Myslím, že tu už klidně můžeme rozbít tábor,“ řekl Garion ostatním, jak tak stáli na mírně stoupajícím břehu. „Stejně bychom se před setměním daleko nedostali, a když se v noci do­bře vyspíme, můžeme vyrazit časně ráno.“</p>

<p>„To je rozumné,“ souhlasil Silk.</p>

<p>„Zjistils něco o Haldarovi?“ zeptala se královna Porenna drobného muže s krysí tváří. „Vím, že tě na něm něco zneklidňuje.“</p>

<p>„Nic podstatného,“ pokrčil rameny Silk. „Až na to, že v poslední době hodně cestoval.“</p>

<p>„Kheldare, je to generál a náčelník mého štábu. Víš přece, že generálo­vé musejí z času na čas provádět inspekční cesty.“</p>

<p>„Ale většinou necestují sami,“ opáčil Silk. „On si při těch cestách s se­bou nevzal ani pobočníka.“</p>

<p>„Myslím, že jsi jen příliš podezíravý.“</p>

<p>„Podezíravost mám v povaze, drahá tetinko.“</p>

<p>„Přestaň mi tak říkat!“ dupla</p>

<p>Nevinně na ni pohlédl. „Porenno, vážně tě to tak rozčiluje?“ zeptal se.</p>

<p>„Už jsem ti přece říkala, že mě to vážně rozčiluje.“</p>

<p>„Možná bych si to už měl zapamatovat.“</p>

<p>„Jsi naprosto nemožný, víš to?“</p>

<p>„Ale zajisté, drahá tetinko.“</p>

<p>Příští dva dny pochodovala rivanská armáda stálým tempem na jih; přes šedozelené slatiny, pustou krajinou s holými vršky jen řídce po­rostlými trsy bodláčí a ostružiním, jež obklopovaly tůně stojaté vo­dy. Obloha zůstávala šedá a hrozivá, ale déšť stále nepřicházel.</p>

<p>Garion jel v čele oddílu, na tváři výraz pochmurného odhodlání, a kromě rozkazů skoro nemluvil. V pravidelných intervalech ho zvědové přijížděli informovat, že nikde není nejmenší známka ani po ozbrojených silách Kultu ani po tom, že by se za nimi blížili drasnijští kopiníci s gene­rálem Haldarem.</p>

<p>Když se onoho druhého dne zastavili k chvatnému obědu, přišla k ně­mu vážně se tvářící Polgara. Modrý plášť jí ve vysoké trávě šustil, jako by šeptal, a vítr k němu donesl její důvěrně známou vůni. „Garione, pojď se trochu projít,“ řekla mu tiše. „Je tu něco, o čem si musíme promluvit.“</p>

<p>„Dobře.“ Jeho odpověď byla stručná až strohá.</p>

<p>Udělala  něco, co za posledních několik let téměř nepamatoval. S ja­kousi slavnostní vážností se do něj zavěsila a společně poodešli od armá­dy a ostatních přátel a vystoupili na travnatý pahorek.</p>

<p>„Stal se z tebe během posledních pár týdnů pěkný mrzout, drahý,“  řekla, když stanuli na vrcholku.</p>

<p>„Myslím, že mám pro to dost důvodů, teto Pol.“</p>

<p>„Vím, Garione, že se tě všechno tohle velice dotýká a že máš v sobě spoustu vzteku, ale nenech se tím přemoci.“</p>

<p>„Teto Pol, já nezačal,“ připomněl jí. „Pokusili se zabít mou ženu. Pak mi zavraždili jednoho z nejbližších přátel a chtěli rozpoutat mezi mnou a Anhegem válku. A nyní mi ukradli syna. Nemyslíš tedy, že by menší trest byl na místě?“</p>

<p>„Možná,“ odpověděla, hledíc mu zblízka do tváře, „ale nesmíš povolit svému hněvu, aby tě ovládl, a ty ses třeba rozhodl uspořádat krvavou lá­zeň. Máš, Garione, ohromnou moc a mohl bys ji snadno použít i k tomu, abys udělal svým nepřátelům nevyslovitelné věci. Jestli k tomu dojde, ta síla tě promění v něco stejně odporného, jako byl Torak. Začneš mít potě­šení z hrůz, které způsobíš. A za nějakou dobu tě to potěšení úplně ovládne.“</p>

<p>Mlčky na ní hleděl, překvapen naléhavostí jejího hlasu i tím, jak se bílý pramen nad jejím čelem náhle rozzářil.</p>

<p>„Jde o velmi vážné ohrožení, Garione. Svým způsobem jsi nyní ve větším nebezpečí, než když jsi bojoval s Torakem.“</p>

<p>„Po tom, co udělali, je nemůžu jen tak nechat běžet,“ řekl neústupně. „Prostě je nemůžu nechat jen tak.“</p>

<p>„To také netvrdím, drahý, Brzy už budeme u Rheonu a dojde k boji. Jsi Alorn a nepochybuji, že se do boje pohrneš hlava nehlava.  Chci, abys mi slíbil, že se nenecháš strhnout zápalem boje a nahromaděnou zlostí k ně­jakému masakru.“</p>

<p>„Pokud se vzdají, tak ne,“ odvětil odměřeně.</p>

<p>„A co potom? Co chceš dělat se zajatci?“</p>

<p>Zamračil se. O tom zatím nepřemýšlel.</p>

<p>„Medvědí kult tvoří z větší části hlupáci a lidé, které zmanipulovali. Jsou tak posedlí svou jedinou myšlenkou, že nedokáží vůbec pochopit dosah toho, co udělali. Chceš je zmasakrovat za jejich hloupost? Hlou­post je neštěstí, ale rozhodně si nezaslouží takový<emphasis> </emphasis>trest.“</p>

<p>„A co Ulfgar?“ nedal se odbýt.</p>

<p>Kolem úst jí zahrál krutý úsměv. „To je něco dočista<emphasis> </emphasis>jiného,“ pronesla.</p>

<p>Ze zamračené oblohy se snesl velký jestřáb s namodralými letkami. „Máme tu nějakou rodinnou sešlost či co?“ zeptal se Beldin hrubě, ještě se ani zcela nepřeměniv do lidské podoby.</p>

<p>„Strýčku, kdes byl?“ zeptala se ho poklidně Polgara. „Nechala jsem u dvojčat vzkaz, aby ses k nám připojil.“</p>

<p>„Právě jsem se vrátil z Mallorey,“ zabručel a poškrábal se na břiše. „Kde je Belgarat?“</p>

<p>„Ve Val Alornu,“ odpověděla, „a pak má namířeno do Mar Terrinu. Pokouší se najít stopu, která má být ukryta někde v mystériích. Slyšels už, co se stalo?“</p>

<p>„Myslím, že většinu ano. Dvojčata mi ukázala tu pasáž z Mrinského kodexu a slyšel jsem o rivanském Správci a Belgarionově synovi. Táhne­te na Rheon, co?“</p>

<p>„Přirozeně,“ odpověděla.  „Je to zdroj té nákazy.“</p>

<p>Hrbáč zkoumavě pohlédl na Gariona. „Jsem si jist, Belgarione, že jsi dokonalý taktik,“ řekl na jeho adresu, „ale tentokrát mi tvoje myšlenkové pochody unikají.“</p>

<p>Garion na něj nechápavě zíral.</p>

<p>„Chystáš se napadnout početně silnější vojsko, navíc v opevněném městě, mám pravdu?“</p>

<p>„Myslím, že se to tak dá říct.“</p>

<p>„Proč je tedy víc než polovina tvojí armády utábořena u mrinských mělčin, dva dny pochodu od tebe? Copak si myslíš, že je nebudeš potře­bovat?“</p>

<p>„Strýčku, o čem to mluvíš?“ vpadla ostře teta Pol.</p>

<p>„Mám dojem, že mluvím dost jasně. Drasnijská armáda táboří u mělčin. A vypadá to, že se v nejbližší budoucnosti naprosto nehodlá hýbat. Dokonce se tam i opevňují.“</p>

<p>„To není možné.“</p>

<p>Pokrčil rameny. „Tak tam zaleť a přesvěč se sama“</p>

<p>„Raději bychom to měli jít říci ostatním, Garione,“ řekla těžce teta Pol. „Někde se stala hrozná chyba.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá druhá</strong></p>

<p>„Co si ten chlap myslí?“ vybuchla královna Porenna v pro ni tak ne­typickém záchvatu hněvu. „Zcela jasně jsem mu nařídila, aby se připojil k nám.“</p>

<p>Silkovi ztuhly rysy. „Myslím, že jsme se měli nepředvídatelnému gene­rálu Haldarovi podívat na chodidlo, jestli tam náhodou nemá ten vý­mluvný znak,“ nadhodil.</p>

<p>„To nemyslíš vážně!“ utrhla se Porenna</p>

<p>„Vědomě porušil tvé rozkazy,<emphasis> </emphasis>Porenno, a udělal to takovým způso­bem, aby ohrozil tebe i nás všechny.“</p>

<p>„Věřte, že na to přijdu hned, jak se vrátím do Boktoru.“</p>

<p>„Naneštěstí právě teď máme namířeno opačným směrem.“</p>

<p>„Tak se vydám k mělčinám osobně,“ prohlásila „A bude - li to nutné, zprostím ho velení.“</p>

<p>„Ne,“ řekl pevně, „to neuděláš.“</p>

<p>Nevěřícně na něj zůstala hledět.  „Kheldare, uvědomuješ si, s kým mluvíš?“</p>

<p>„Dokonale, Porenno, ale je to příliš nebezpečné.“</p>

<p>„Je to moje povinnost.“</p>

<p>„Ne,“ opravil ji. „Tvá povinnost je ve skutečnosti zůstat naživu tak dlouho, aby se Kheva mohl stát králem Drasnie.“</p>

<p>Kousla se do rtu. „Kheldare, to není fér.“</p>

<p>„Život je těžký, Porenno.“</p>

<p>„Vaše Veličenstvo, má pravdu,“ připojil se Oštěp. „Generál Haldar se právě dopustil neuposlechnutím vašeho rozkazu velezrady. Myslím, že by k tomu zločinu neváhal připojit i vaši vraž­du.“</p>

<p>„Budeme potřebovat nějaké muže,“ zamručel Barak, „alespoň pár. Ji­nak budeme muset zastavit a počkat na Brendiga.“</p>

<p>Silk zavrtěl hlavou. „Haldar se utábořil u mělčin. Jestli je naše pode­zření pravdivé, může Brendigovi zabránit, aby se vůbec vylodil.“</p>

<p>„Dobrá,“ ozvala se vztekle Se'Nedra, „co tedy podnikneme?“</p>

<p>„Myslím, že nemáme moc na výběr,“ řekl Barak. „Musíme se otočit, dojít zpět k mělčinám a uvěznit Haldara pro zradu. Pak se zase obrátíme a vydáme se i s kopiníky zpět sem.“</p>

<p>„To nám ale zabere nejméně týden,“ zaprotestovala.</p>

<p>„A co nám zbývá jiného? My ty<emphasis> </emphasis>kopiníky potřebujeme.“</p>

<p>„Myslím, Baraku, že jsi něco přehlédl,“ řekl Silk. „Nevšiml sis, jak byl vzduch v posledních dvou dnech mrazivý?“</p>

<p>„Ano, zvláště  ráno.“</p>

<p>„Jsme v severovýchodní Drasnii. Zima tu přichází velice brzy.“</p>

<p>„Zima? Vždyť teprve začal podzim.“</p>

<p>„Jsme daleko na severu, příteli. Každou chvíli může přijít první sníh.“</p>

<p>Barak začal klít</p>

<p>Silk si vzal Oštěpa stranou a krátce s ním promluvil.</p>

<p>„To je, Garione, konec všeho, že?“ zeptala se Se'Nedra a roztřásl se jí spodní rtík.</p>

<p>„Však my to zvládneme, Se'Nedro,“ řekl a objal ji.</p>

<p>„A jak?“</p>

<p>„To ještě přesně nevím.“</p>

<p>„Garione, jsme velmi zranitelní,“ pronesl vážně Barak. „Pochodujeme ve velké početní nevýhodě přímo na území Kultu. A jsme široce otevření pro přepad ze zálohy.“</p>

<p>„Budeš potřebovat někoho jako čelní průzkum,“ řekl Beldin a vzhlédl od kusu studeného masa, které rval zuby. Nacpal si zbytek jídla do pusy a otřel prsty o předek své špinavé tuniky. „Když chci, dokážu být naprosto nenápadný.“</p>

<p>„O to se postarám sama, strýčku,“ řekla mu Polgara. „Ze severu sem míří Hettar s algarskými klany. Mohl by ses vydat tam a říct mu, co se stalo? Budeme ho potřebovat co nejrychleji.“</p>

<p>Souhlasně na ni pohlédl, stále ještě přežvykuje kus masa.  „To není špatný nápad, Pol,“ připustil. „Myslel jsem, že ti manželstvím změkne mozek, ale zdá se, že jediné, co ti ztučnělo, je zadek.“</p>

<p>„To myslíš vážně, strýčku?“ zeptala se kysele.</p>

<p>„Raději už vyrazím,“ prohlásil. Přikrčil se, roztáhl ruce a proměnil se do podoby jestřába.</p>

<p>„Budu několik dní pryč,“ oznámil Silk, jenž se k nim opět připojil. „Možná bychom vše ještě dokázali zachránit.“ Otočil se na patě a odešel přímo ke svému koni.</p>

<p>„Kam jede?“ zeptal se Garion Oštěpa</p>

<p>„Potřebujeme nějaké muže,“ odpověděl Oštěp. Jel je hledat.“</p>

<p>„Porenno,“ řekla Polgara, pokoušejíc se pohlédnout přes rameno dolů, „nezdá se ti, že jsem za posledních pár měsíců přibrala pár liber?“</p>

<p>Porenna se chlácholivě pousmála.  „Ovšemže ne, Polgaro,“ ujistila ji. „Jen tě škádlil.“</p>

<p>Nicméně Polgara stále ještě měla ve tváři ustaraný výraz. Sňala svůj modrý plášť. „Podívám se trochu po okolí,“ oznámila Garionovi. „Pokračujte v postupu, ale nespěchejte. Nechci, abyste do něčeho spadli, než budu mít příležitost vás varovat.“ Pak se její obrys rozostřil a velká sněžná sova odlétla na měkkých bezhlučných křídlech pryč.</p>

<p>Garion se vydal se svými jednotkami opatrně vpřed a zformoval je během pochodu do co nejlepšího obranného tvaru. Zdvojnásobil hlídky a osobně vyjížděl na každý vyšší kopec, který potkali, aby prozkoumal te­rén před nimi. Tempo jejich pochodu se zpomalilo na slabých pět leguí za den, ale přestože ho zpoždění dohánělo k zuřivosti, uvědomoval si, že nemá na výběr.</p>

<p>Polgara se<emphasis> </emphasis>každého rána vracela, aby hlásila, že před nimi nečíhá žádné nebezpečí, a pak zase neslyšně odlétala.</p>

<p>„Jak to vůbec může zvládnout?“ zeptala se Se'Nedra. „Myslím, že vů­bec nespí.“</p>

<p>„Pol se dokáže obejít bez spánku celé týdny,“ řekl jí Durnik. „Bude v pořádku - pokud to ovšem nebude trvat příliš<emphasis> </emphasis>dlouho.“</p>

<p>„Belgarione,“ ozval se svým jasným hlasem Dejruk, popohnavší svého oříškově hnědého hřebečka vedle Garionova oře, „víš, že nás sledují, že ano?“</p>

<p>„Cože?“</p>

<p>„Nějací muži nás pozorují.“</p>

<p>„Kde jsou?“</p>

<p>„Na několika místech. A jsou náramně dobře ukrytí. A jiní muži cválají sem a tam mezi městem, ke kterému směřujeme, a armádou tam u řeky.“</p>

<p>„To se mi ale vůbec nelíbí,“ řekl Barak. „Vypadá to, jako kdyby se po­koušeli o nějakou společnou akci.“</p>

<p>Garion se ohlédl přes rameno na královnu Porennu, jedoucí vedle Se'Nedry. „Napadla by nás drasnijská armáda, kdyby jí to Haldar naří­dil?“ zeptal se jí.</p>

<p>„Ne,“ odpověděla s naprostou jistotou. Jednotky mi jsou absolutně věrné. Takový rozkaz by prostě neuposlechly.“</p>

<p>„A co kdyby si všichni mysleli, že tě zachraňují?“ zeptal se Dejruk.</p>

<p>„Zachraňují?“</p>

<p>„To právě navrhl Ulfgar,“ odpověděl mladík. „Generál má sdělit voj­sku, že naše armáda tě vězní.“</p>

<p>„Myslím, Vaše Veličenstvo, že za těchto podmínek by opravdu mohli zaútočit,“ ozval se Oštěp, „a jestli se dostaneme mezi vojsko a síly Kultu, jsme v pěkné kaši.“</p>

<p>„Co by se<emphasis> </emphasis>ještě<emphasis> </emphasis>mohlo pokazit?“ vypěnil Garion.„Alespoň nesněží,“ řekl Lelldorin. „Přinejmenším zatím ne.“</p>

<p>Jejich armáda se nyní vlekla tou pustou krajinou téměř hlemýždím tempem a nad hlavami se jim stále hrozivěji stahovala mračna. Svět jako by byl zaklet do zimničné bezbarvé šedi a každé ráno škraloup ledu na stojatých tůních sílil a sílil.</p>

<p>„Tímhle tempem se tam, Garione, nedostaneme nikdy,“ ozvala se jed­noho zasmušilého poledne zezadu netrpělivě Se'Nedra.</p>

<p>„Se'Nedro, jestli padneme do léčky, nemusíme tam dorazit vůbec,“ od­pověděl. „Nelíbí se mi to o nic víc než tobě, ale ve skutečnosti prostě ne­máme jinou možnost.“</p>

<p>„Chci své dítě.“</p>

<p>„Já taky.“</p>

<p>„Dobrá, tak něco udělej.“</p>

<p>„Čekám na tvé návrhy.“</p>

<p>„Nemohl bys…?“  udělala rukou výmluvný pohyb.</p>

<p>Zavrtěl hlavou. „Se'Nedro, víš přece, že i v téhle věci existují jisté hra­nice.“</p>

<p>„K čemu potom vůbec je?“ namítla hořce a schoulila se zimomřivě do svého šedého rivanského pláště.</p>

<p>Velká sněžná sova je očekávala hned na příštím vršku. Seděla na zlo­mené větvi vyběleného pařezu a upřeně, bez jediného mrknutí je pozoro­vala zlatavýma očima.</p>

<p>„Paní Polgaro,“ pozdravilaji Se'Nedra formální úklonou hlavy.</p>

<p>Sněžná sova jí důstojně oplatila topornou úklonou. Garion vybuchl smíchy.</p>

<p>Sova se rozostřila a vzduch okolo ní na okamžik zavířil. Pak tu byla Polgara, poklidně se zkříženýma nohama seděla na větvi. „Je tu, Garione, něco k smíchu?“ zeptala se ho.</p>

<p>„Ještě nikdy jsem neviděl, jak se pták klaní,“ odpověděl. „Přišlo mi to směšné, to je všechno.“</p>

<p>„Tak jsme se zasmáli, drahý,“ uťala škrobeně, „a teď bys mi snad mohl pomoci dolů.“</p>

<p>„Ano, teto Pol.“</p>

<p>Když ji sundal na zem, vážně na něj pohlédla.  „Ani ne dvě legue vpře­du číhá v záloze velké vojsko Kultu,“ oznámila mu.</p>

<p>„Jak velké?“</p>

<p>„Asi o polovinu početnější než tvoje.“</p>

<p>„Raději to pojeďme sdělit i ostatním,“ řekl stísněně a obrátil koně.</p>

<p>„Neexistuje nějaký způsob, jak je obejít?“ zeptal se Durnik, když je Polgara informovala o nepříteli číhajícím před nimi.</p>

<p>„Myslím, že ne, Durniku,“ odpověděla.  „Vědí, že jsme tady, a nepo­chybuji, že nás pozorují.“</p>

<p>„Juž<strong> </strong>nezbývá, nežli zaútočiti první,“ navrhl Mandorallen. „Pře naše spravedliváť jest, potažmo nemůžeme nezvítěziti.“</p>

<p>„To je, Mandorallene, vskutku zajímavý předsudek,“ zchladil ho Barak, „ale dal bych přednost početní převaze na naší straně.“ Obr se otočil k Polgaře. „Jakou zvolili strategii? Víš, to znamená, jak…“</p>

<p>„Baraku, vím dobře, co ten termín znamená.“ Uhladila nohou zem před sebou a uchopila klacík. „Stezka, kterou jdeme, prochází průsmykem mezi nízkým hřebenem vršků támhle před námi. Zhruba v nejhlub­ším místě průsmyku vede vzhůru ke hřebenu několik roklí. Jejich vojsko se rozdělilo na čtyři oddíly a každý se skryl do jedné z nich.“ Vše črtala klacíkem na zem. „Očividně nás chtějí nechat dojít doprostřed a<emphasis> </emphasis>pak nás najednou napadnout ze všech stran.“</p>

<p>Durnik studoval plánek a přitom se mračil. Jeden oddíl zvlášť by­chom hladce porazili,“ navrhl, škrábaje se zamyšleně na tváři. „Všechno, co potřebujeme, je způsob, jak si udržet ostatní tři oddíly od těla“</p>

<p>„To je pravda,“ řekl Barak, „ale myslím, že se nebudou držet zpátky jen proto, že je nepozveme.“</p>

<p>„Ne,“ souhlasil kovář, „a proto budeme nejspíš muset vytvořit nějakou hradbu, která jim zabrání, zapojit se do boje.“</p>

<p>„A tebe, Durniku, už určitě něco napadlo, že?“ poznamenala královna Porenna.</p>

<p>„A jaký to médle druh hradby, ana zadržíť ty<emphasis> </emphasis>ničemníky, by nepřichvátali na pomoc svým kumpánům?“ otázal se Mandorallen.</p>

<p>Durnik pokrčil rameny. „Počítám, že oheň by to dokázal.“</p>

<p>Oštěp zavrtěl hlavou a ukázal na nízké hlodašové křoví všude kolem nich. „Všechno, co tady roste, je zelené,“ upozornil. „Mám dojem, že to nebude hořet.“</p>

<p>Durnik se pousmál. „Nemusí jít o <emphasis>skutečný </emphasis>oheň.“</p>

<p>„Dokázala bys něco takového, Polgaro?“ zeptal se Barak a oči se mu rozzářily.</p>

<p>Okamžik uvažovala. „Ne na třech místech současně,“ odpověděla na­konec.</p>

<p>„Ale, Pol, my tu přece jsme tři,“ připomněl jí kovář. „Jednu ze skupin můžeš blokovat iluzí ohně ty<emphasis>, </emphasis>já druhou a Garion třetí. Tak uzavřeme všechny tři oddíly do jejich roklí a pak, až zničíme první skupinu, přesu­neme se k další.“ Mírně se zamračil. „Je tu jen jediný problém: nevím přesně, jak se taková iluze dělá.“</p>

<p>„Není to nic složitého, drahý,“ ujistila ho teta Pol. „Za chvíli už budete s Garionem úplnými přeborníky.“</p>

<p>„Co si myslíš?“ zeptala se královna Porenna Oštěpa.</p>

<p>„Je to riskantní,“ usoudil, „velice riskantní.“</p>

<p>„Máme nějakou jinou možnost?“</p>

<p>„Nic mě nenapadá.“</p>

<p>„Takže rozhodnuto,“ uzavřel Garion. „Pokud půjdete říct vojsku, co se bude dít, můžeme s Durnikem začít trénovat výrobu imaginárních ohňos­trojů.“</p>

<p>Asi o hodinu později už rivanské jednotky ostražitě pochodovaly šedo­zelenými hlodaši a každý muž měl ruku na své zbrani. První z řetězu vrš­ků se temně zdvihal před nimi a zarostlá stezka, kterou postupovali, mířila přímo ke kameny ohraničenému průsmyku, kde číhali neviditelní fanatici Medvědího kultu, aby je ve vhodném okamžiku přepadli ze zálohy. Když vešli do průsmyku, Garion se připravil, zkoncentroval vůli a pečlivě si v duchu zopakoval vše, co ho teta Pol naučila.</p>

<p>Jejich plán vyšel až překvapivě skvěle. Když se z úkrytu v jedné z roklí vyřítila první skupina fanatiků, zbraně zdvižené a vítězný řev na rtech, zablokovali Garion, Durnik a Polgara okamžitě ústí ostatních tří roklí. Když útočníci zahlédli, že jejich druhům zabránily náhle se objevivší plameny v tom, aby se k nim připojili, zůstali stát a jejich triumf se změnil ve zklamání. Garionovi Rivané okamžitě vyrazili, aby využili jejich chvilkového zaváhání. První skupina členů Kultu tak byla krok za kro­kem zatlačena zpět do úzké rokle, kde se původně ukryli.</p>

<p>Garion mohl vývoji bitvy věnovat jen letmou pozornost. Seděl vzpří­meně na svém koni, vedle něj Lelldorin, a plně se soustřeďoval na pro­jekci obrazu ohně, pocitu horka a praskotu plamenů, aby zakryl ústí rokle ležící naproti té, v níž se nyní bojovalo. Přes plápolající plameny matně viděl, jak se členové Kultu snaží zakrýt si obličeje před prudkým žárem, který ve skutečnosti neexistoval. A pak se stalo něco, co nikoho z nich nenapadlo. Fanatici, uvěznění v Garionově rokli, začali imaginární pla­meny hasit měchy s vodou, které kvapně plnili ve stojatých tůních. Po­chopitelně tento pokus uhasit iluzi nevyvolal žádné syčení páry ani žádný vizuální efekt. Po několika okamžicích jeden fanatik, schoulen a ucukáva­je před žárem, ohněm proběhl. „Není skutečný!“ zařval zpět přes rameno. „Ten oheň není skutečný!“</p>

<p>„Ale tohle<emphasis> </emphasis>je,“ zamumlal výhružně Lelldorin a poslal do jeho hrudi šíp. Fanatik rozhodil ruce a padl vzad do ohně - a ten neměl na jeho bez­vládné tělo nejmenší efekt. Čímž byla jejich lest odhalena.  Nejprve jen ojediněle, ale pak ve stále větším a větším množství začali členové Kultu probíhat skrz Garionovu iluzi. Lelldorinovi se ruce jen míhaly, jak umis­ťoval šíp za šípem do rostoucího zástupu fanatiků u ústí rokle. „Garione, jejich příliš mnoho,“ zavolal. „Nedokážu je zadržet. Musíme ustoupit.“</p>

<p>„Teto Pol!“ zahalekal Garion. „Procházejí ven!“</p>

<p>„Zatlač je zpátky,“ zavolala na něj. „Použij svoji vůli.“</p>

<p>Ještě více se soustředil a vztyčil proti mužům vynořujícím se z rokle pevnou hradbu své vůle. Nejdříve se dokonce zdálo, že by to mohlo pů­sobit, ale úsilí, které musel vydávat, bylo enormní a brzy začal umdlévat. Okraje jeho narychlo vytvořené bariéry se začaly třepit a trhat a bojovníci, které se zoufale pokoušel zadržet, začali ta slabá místa hledat.</p>

<p>Jako ve snách - přestože zaměřil veškerou svou pozornost na udržení své bariéry - zaslechl náhlé dunění, skoro jako vzdálené hřmění.</p>

<p>„Garione!“ vykřikl Lelldorin. „Jezdci - a jsou jich stovky!“</p>

<p>Garion zděšeně vzhlédl k ústí průsmyku a spatřil, jak z východního svahu sjíždí velký houf jezdců, s nímž vůbec nepočítali. „Teto Pol!“ zvo­lal a současně sáhl za záda pro obrovský meč Železné ruky.</p>

<p>Avšak příval jezdců těsně předtím, než k němu dojel, ostře změnil směr a udeřil přímo do předních řad fanatiků, kteří se pravé probili jeho barié­rou. Tuto novou sílu na scéně tvořili vytáhlí muži odění v černé kůži, je­jichž oči byly charakteristicky zešikmené.</p>

<p>„Nadrakové! U bohů, to jsou Nadrakové!“ zaslechl Garion, jak Barak zaburácel odněkud z druhého konce průsmyku.</p>

<p>„Co ti<emphasis> </emphasis>tu dělají?“ zamumlal Garion napůl pro sebe.</p>

<p>„Garione!“ zavolal Lelldorin. „Ten muž uprostřed jezdců - není to princ Kheldar?“</p>

<p>Nové oddíly, jež podnikly onen zuřivý útok, rychle zvrátily průběh bit­vy. Vrhly se přímo na zděšené fanatiky, vyhrnuvší se z roklí, a způsobily jim strašlivé ztráty.</p>

<p>Když Silk takto nasadil do boje své jezdce, zajel zpět doprostřed prů­smyku a připojil se ke Garionovi a Lelldorinovi. „Dobrého dne přeji, pá­nové,“ pozdravil je nevzrušeně. „Doufám, že jsem vás nenechal příliš če­kat.“</p>

<p>„Kdes sehnal všechny ty Nadraky?“ zajímal se Garion, chvějící se ulehčením.</p>

<p>„Přirozeně v Gar og Nadraku.“</p>

<p>„A proč nám vlastně přijeli na pomoc?“</p>

<p>„Protože jsem jim za to zaplatil,“ pokrčil rameny Silk. „Dlužíš mi spoustu peněz, Garione.“</p>

<p>„Jak se ti podařilo sehnat tak rychle takové množství lidí?“ zeptal se Lelldorin.</p>

<p>„Hned za hranicí máme s Yarblekem obchodní stanici. Lovci, co při­nesou kožešiny za celou sezónu, se jen tak povalují okolo, pijí a hrají, tak jsem je najal.“</p>

<p>„Stihls to právě včas,“ poznamenal Garion.</p>

<p>„Všiml jsem si. Ty vaše ohně, to byl dobrý nápad.“</p>

<p>„Ano, dokud je nezačali hasit. Od té chvíle to začalo být napjaté,“</p>

<p>Pár stovkám fanatiků se podařilo uniknout naprosté zkáze tím, že vy­lezli po příkrých stěnách roklí a uprchli do pustých slatin, ale pro většinu jejich druhů už nebylo žádné záchrany.</p>

<p>Barak se vynořil z rokle, kde rivanské vojsko zahnalo do kouta hrstku posledních bojovníků z původního útoku. „Chceš jim dát možnost se vzdát?“ zeptal se Gariona.</p>

<p>Garion si vzpomněl na rozhovor, který měl před několika dny s Polgarou. „Myslím, že bychom měli,“ řekl po krátkém rozmyšlení.</p>

<p>„Víš snad, že to nemusíš<emphasis> </emphasis>udělat,“ připomněl Barak. „Vzhledem ke všem okolnostem ti nikdo nemůže nic vyčítat když je dáš pobít do po­sledního muže.“</p>

<p>„Ne,“ odmítl Garion, „myslím, že to ani nechci udělat. Pověz těm, co zbyli, že jestli odhodí zbraně, daruju jim život“Barak pokrčil rameny. „Tvoje věc.“</p>

<p>„Silku, ty prolhanej mrňavej zloději!“ zařval vysoký Nadrak v plstě­ném kaftanu a neuvěřitelné kožešinové čepici. Právě hrubě šacoval tělo jednoho ze zabitých fanatiků. „Povídals, že všichni u sebe mají fůry pe­něz a vezou náklad zlatejch řetízků a náramků. Jediný, co má na sobě tenhleten, jsou vši.“</p>

<p>„Možná jsem, Yarbleku, trošičku přeháněl,“ prohodil Silk ke svému partnerovi uhlazeně.</p>

<p>„Měl bych tě rozpárat, uvědomuješ si to?“</p>

<p>„Ale. Yarbleku,“ namítl Silk s předstíraným úžasem, „takhle se mluví s bratrem?“</p>

<p>„Ty a bratr!“ odplivl si Yarblek, vstal a uštědřil mocný kopanec mrtvému, co ho tak hrubě zklamal.</p>

<p>„Tak jsme se přece dohodli, když jsme začali naše partnerství - že se k sobě budeme chovat jako bratři.“</p>

<p>„Nezkoušej mě ukecat, ty jeden zrádnej skunku. Kromě toho jsem před dvaceti lety vrazil nůž i do vlastního bratra - právě proto, že mi lhal.“</p>

<p>Když nakonec i poslední členové Kultu, v beznadějném postavení a přečíslení, odhodili zbraně a vzdali se, prošli Polgara, Se'Nedra a Dejruk opatrně průsmykem a tam potkali špinavého hrbatého Beldina.</p>

<p>„Vaše algarské posily jsou od vás pořad ještě několik dnů jízdy,“ oznámil ošklivý malý čaroděj Garionovi. „Pokoušel jsem se je trochu po­pohnat, ale jsou moc hákliví na své koně. Kde jste splašili všechny ty<emphasis> </emphasis>Nadraky?“</p>

<p>„Silk je naverboval.“</p>

<p>Beldin pochvalně přikývl. „Žoldnéři jsou obvykle ti nejlepší vojáci,“ poznamenal.</p>

<p>Hrubě vyhlížející Yarblek se zadíval na Polgaru a oči mu zasvítily po­znáním. „Jseš pořád stejně pěkná, holka,“ prohodil k ní. „Nezměnilas ná­zor na to, že bych tě koupil?“</p>

<p>„Ne, Yarbleku,“ odpověděla. „Zatím ještě ne. Přijel jsi v nejvhodněj­ším okamžiku.“</p>

<p>„Jen díky tomu, že mi jeden prolhanej malej zloděj nakukal, že tu bude spousta lupu.“ Zamračil se na Silka a pak převrátil tělo, o které byl jednou nohou opřen. „Abych byl upřímnej, přišel bych si na víc peněz, kdybych čistil kuřecí žaludky.“</p>

<p>Beldin pohlédl na Gariona. „Jestli chceš vidět svého syna dřív, než mu narostou vousy, měl by ses trochu pohnout,“ řekl mu.</p>

<p>„Musím se ještě postarat o zajatce,“ odpověděl Garion.</p>

<p>„Jakýpak starání?“ pokrčil rameny Yarblek. „Nech je nastoupit do řady a pozutínej jim hlavy.“</p>

<p>„Nepřipadá v úvahu!“</p>

<p>„K čemu by byly bitvy, kdybys pak nesměl ani zmasakrovat zajatce?“</p>

<p>„Někdy, až zbude trochu času, ti to vysvětlím,“ řekl mu Silk.</p>

<p>„Alornové!“ povzdechl Yarblek a obrátil oči k zamračenému nebi.</p>

<p>„Yarbleku, ty jeden prašivěj pse!“ Byla to žena s havraními vla­sy v kožených kalhotách a vypasované kožené vestě. Okamžitě kolem sebe rozšířila auru ohromného vzteku a své nepominutelné fyzické přítomnosti. „Myslela jsem, žes řek, jakej zisk nebudeme mít, když oloupíme ty mrtvoly. Ale tyhle hnusáci u sebe nemaj vůbec nic.“</p>

<p>„Někdo nás, Vello, podvedl,“ opáčil smutně a střelil nepřátelským po­hledem po Silkovi.</p>

<p>„Říkala jsem ti: Nevěř tomu malýmu krysímu ksichtu. Yarbleku, jseš nejen odpornej, ale i blbej.“</p>

<p>Garion na rozzlobenou ženu zvědavě pohlédl. „Není to ta dívka, co tancovala tehdy v Gar og Nadraku v té hospodě?“ zeptal se Silka, vzpomenuv si na její neodolatelnou smystnost, jež rozproudila krev každému z mužů v oné zapadlé taverně.</p>

<p>Drobný muž přikývl. „Vzala si toho lovce - Tekka - ale před pár lety skončil ve rvačce s medvědem až jako druhý a jeho bratr ji prodal Yarblekovi.“</p>

<p>„Největší chyba, co jsem kdy udělal,“ ozval se kysele Yarblek. „Má skoro tak rychlý nože jako jazyk.“ Vyhrnul si rukáv a ukázal jim ošklivou rudou jizvu. „A přitom jsem se jen pokoušel k ní bejt přatelskej.“</p>

<p>Rozesmála se. „Pche! Znáš přece pravidla, Yarbleku. Jestli chceš, aby tvý vnitřnosti zůstaly tam, kde jsou, nech si svý ruce pro sebe.“</p>

<p>Beldinovi se, jak na ni hleděl, vkradl do očí zvláštní výraz. „Holka k světu, co?“ prohodil k Yarblekovi. „Mám rád ženské, co mají říz a ostrý jazyk,“</p>

<p>Yarblekovi náhle zaplála v očích divoká naděje. „Líbí se ti?“ zeptal se dychtivě. Jestli chceš, tak ti ji prodám.“</p>

<p>„To už jsi, Yarbleku, úplně zblbnul?“ vpadla rozhořčeně Vella.</p>

<p>„Vello, prosím tě, hovořím teď obchodně.“</p>

<p>„Tenhle opelichanej starej troll by si nedokázal koupit ani korbel ředěnýho piva, natož mě.“ Obrátila se k Beldinovi, „Viděls už vůbec ně­kdy dvě mince pohromadě, ty<emphasis> </emphasis>osle?“ vyštěkla.</p>

<p>„Tak, a teď je po všem a jednání je v hajzlu,“ utrhl se na ni vyčítavě Yarblek.</p>

<p>Avšak Beldin věnoval černovlasé ženě spiklenecký úšklebek. „Zaujalas mě, holka,“ řekl jí, „a to se nikomu nepodařilo už ani nepamatuju. Ale zkus si ještě trochu vypilovat ty výhružky a kletby. Máš ještě nedostatky v rytmu.“ Obrátil se k Polgaře. „Myslím, že se vrátím podívat, co podnikají ti drasnijští kopiníci. Nějak se mi nechce věřit, že bychom je chtěli mít někde za zády.“ Pak rozepjal ruce, přikrčil se a proměnil v jes­třába.</p>

<p>Vella za ním, když letěl pryč, zůstala jen nevěřícně zírat.  „Jak to udě­lal?“ vydechla.</p>

<p>„Je velmi nadaný,“ odpověděl Silk.</p>

<p>„To teda je.“ Obrátila se s planoucím zrakem k Yarblekovi. „Pročs mě nechal, abych si poustála hubu na špacír?“ obořila se na něj. „Víš přece, jak je první dojem důležitej. Teď už za mě nikdy neudělá slušnou nabíd­ku.“</p>

<p>„Ale sama jsi přece povídala, že nemá žádný peníze.“</p>

<p>„Jsou ještě jiný věcí než peníze, Yarbleku.“</p>

<p>Yarblek zavrtěl hlavou a odešel, mumlaje si pro sebe.</p>

<p>Se'Nedra měla oči tvrdé jako zelené acháty. „Garione,“ pronesla pode­zřele klidným hlasem, „někdy velmi brzy si promluvíme o těch hospo­dách, které zmiňuješ - a o tančících dívkách - a vůbec ještě o pár dal­ších věcech.“</p>

<p>„Ale, drahá, to bylo už dávno,“ pospíšil si s<emphasis> </emphasis>ujištěním.</p>

<p>„Ale ne dost dávno.“</p>

<p>„Nemáte někdo něco na zub?“ ozvala se Vella a rozhlédla se. Jsem hladová jak čubka, co vrhla deset vlčat.“</p>

<p>„Možná se tu pro tebe něco najde,“ ujistila ji Polgara.</p>

<p>Vella na ni pohlédla a oči se jí pomalu rozšířily. Jseš ta, kdo si my­slím, že jseš?“ zeptala se užasle.</p>

<p>„Záleží na tom, kdo si myslíš, že jsem, drahá.“</p>

<p>„Doslechla jsem se, že tančíš,“ vmísila se Se'Nedra mrazivě.</p>

<p>Vella jen pokrčila rameny. „Všechny ženy tancujou. Já to jen umím nejlíp, to je všechno.“</p>

<p>„Zdáš se velmi sebejistá, paní Vello.“</p>

<p>„Jen konstatuju fakta.“ Vella přejela Se'Nedru zvědavým pohledem. „Hele, ty jseš ale prtě, co?“ prohodila.  Jseš už vůbec dospělá?“</p>

<p>Jsem rivanská královna,“ odpověděla Se'Nedra a vypjala se do plné výšky.</p>

<p>„Bod pro tebe, holka,“ pochválila ji srdečně Vella a poplácala po ra­meni. „Vždycky ráda vidím, když je ženská v čele.“</p>

<p>Bylo k polednímu, šedý zamračený den, když Garion vyjel na jeden vršek a pohlédl přes mělké údolí na impozantní masu Rheonu. Město stálo na vrchu strmého kopce a hradby se ostře zdvihaly z hlodašového porostu pokrývajícího úbočí.</p>

<p>„Dobrá,“ ozval se tiše Barak, když dojel ke Garionovi, „tak tady je.“</p>

<p>„Nevšiml jsem si předtím, že by ty hradby byly tak vysoké,“ přiznal Garion.</p>

<p>„Však na nich zapracovali,“ řekl Barak.  „Vidíš,“ ukázal prstem, „odtud už je nová přístavba“</p>

<p>Nad městem vyzývavě vlála červená vlajka Medvědího kultu - krva­vě rudé pole s černým obrysem kráčejícího medvěda uprostřed - a ple­skala v poryvech mrazivého větru. Z nějakého důvodu vyvolala ta vlajka v Garionovi téméř  iracionální vlnu hněvu. „Chci, aby ta věc zmizela,“ procedil se zaťatými zuby.</p>

<p>„Proto jsme tady,“ připomněl mu Barak.</p>

<p>Připojil se k nim Mandorallen, zářící ve své zbroji.</p>

<p>„Tohle asi nebude snadná věc, že ne?“ otázal se jich Garion.</p>

<p>„No, žádná hrůza,“ odpověděl Barak. „Jak dorazí Hettar, zvládneme to.“</p>

<p>Mandorallen posoudil městské opevnění okem znalce. „Neočekávám nižádných nepřekonatelných obtíží,“ prohlásil přesvědčeně. „Neprodleně po návratu oněch několika stovek mužů, jež vyslal jsem do lesa několike­ro leguí směrem severním stavební dříví opatřiti, přikročím ku stavbě obléhacích strojův.“</p>

<p>„Opravdu bys dokázal vrhnout balvan dost velký, aby udělal díru do takhle tlustých zdí?“ zeptal se Garion pochybovačně.</p>

<p>„Nejednáť se o úder jediný, jenž je svalí, Garione,“ odpověděl rytíř, „alébrž o opakování úderu za úderem - to je to, oč tu běží; bušiti budu do města stroji obléhacími, jakož i deštěm kamenů do hradeb jeho. A ne­pochybuji, že v čase, kdy pan Hettar k nám dorazí, jeden či médle dva průlomy zde zajisté již budou.“</p>

<p>„A nebudou je obránci opravovat stejně rychle jako ty bořit?“ nedal se odbýt Garion.</p>

<p>„Ne, pokud máš ještě jiné katapulty, co na ně vrhají vroucí smůlu,“ upokojil ho Barak. „Když hoříš, tak se obvykle hrozně těžko na něco soustřeďuješ.“</p>

<p>Garion sebou škubl. „Nesnáším, když se zapalují lidi,“ řekl a vybavil se mu na okamžik Murgo Ašarak.</p>

<p>„Garione, jinak to nejde,“ namítl Barak věcně. „Přišel bys o spoustu dobrých mužů.“</p>

<p>Garion si povzdechl. „Tak dobrá,“ řekl. „Začněme.“</p>

<p>Posíleni o Yarblekovy lovce, roztáhli se Rivané okolo opevněného města do širokého kruhu. Přestože ani jejich společné síly nebyly natolik početné, aby jim dovolily podniknout úspěšný útok na ty vysoké, hrozivé hradby, byl jich nicméně dostatek k těsnému obležení města.  Stavba Mandorallenových obléhacích strojů zabrala jen pár dní; jakmile byly hotovy a umístěny do pozic, začalo téměř neustále zaznívat monotónní drnčení pevně napjatých provazů, náhle se strašlivou silou uvolňujících, a ostré práskání těžkých kamenů bušících do zdánlivě nezničitelných zdí.</p>

<p>„Je to smutný pohled,“ poznamenala královna Porenna, jež se k němu připojila. Poryv větru jí rozevlál černý plášť a rozhodil vlasy barvy lnu; stísněně pozorovala bušení Mandorallenových katapultů. „Rheon zde stojí už skoro tři tisíce let.  Jako skála, střežící hranice. Je hrozně zvláštní dobývat jedno z vlastních měst - a zvlášť když si uvědomíš skutečnost, že polovinu našich sil tvoří Nadrakové, tedy přesně ti, proti kterým byl Rheon postaven, aby je zadržel.“</p>

<p>„Války jsou vždycky trochu absurdní, Porenno,“ přitakal Garion.</p>

<p>„Kdyby jen trochu. Mimochodem, Polgara mě požádala, abych ti řek­la, že se vrátil Beldin. Něco pro tebe má.“</p>

<p>„Dobrá. Vrátíme se tedy dolů?“ Nabídl drasnijské královně rámě.</p>

<p>Beldin se válel v trávě vedle stanů, ukusoval z hovězí kosti velké žvan­ce masa a pokojně si vyměňoval s Vellou vzájemné urážky. „Máš menší problém, Belgarione,“ obrátil se na Gariona. „Ti drasnijští kopiníci strhli tábor a pochodují sem.“</p>

<p>Garion se zamračil. „Jak daleko je Hettar?“ zeptal se.</p>

<p>„Dost daleko, aby z toho byl slušný závod,“ odpověděl malý hrbáč. „Mám dojem, že celý podnik dopadne podle toho, která z armád se sem dostane jako první.“</p>

<p>„Drasnijci by nás přece nenapadli, že ne?“ zeptala se Se'Nedra.</p>

<p>„Těžko říct,“ odpověděla Porenna.  „Jestli je Haldar přesvědčil, že mě Garion drží v zajetí, mohli by. Oštěp si vzal koně a zajel se podívat zpát­ky; pokusí se zjistit co nejvíc.“</p>

<p>Garion začal přecházet sem a tam a ustaraně si kousal nehet.</p>

<p>„Nekousej si nehty, drahý,“ napomenula ho Polgara.</p>

<p>„Ano, paní,“ odpověděl automaticky, ponořen v myšlenkách. „Jede Hettar nejrychleji, jak to jde?“ zeptal se Beldina.</p>

<p>„Ženou koně tak rychle, jak jen snesou.“</p>

<p>„Kdyby bylo možné ty kopiníky nějak zpomalit.“</p>

<p>„Mám pár nápadů,“ řekl Beldin. Pohlédl na Polgaru. „Co bys řekla, Pol, trochu se proletět?“ zeptal se jí. „Možná budu potřebovat pomoc.“</p>

<p>„Nechci, abyste těm mužům nějak ublížili,“ pronesla pevně královna Porenna.  Jsou to mí lidé - i když svedení na scestí.“</p>

<p>„Jestli vyjde to, co mám na mysli, nikdo nebude zraněn,“ ujistil ji Bel­din. Vstal a oprášil si zadní část své špinavé tuniky. „Rád jsem si s tebou popovídal, děvče,“ obrátil se k Velle.</p>

<p>Vychrlila na něj proud kleteb, při nichž Se'Nedra zbledla</p>

<p>„Už se zdokonaluješ,“ pochválil ji. „Myslím, že začínáš dostávat ten správný grif.  Jdeme, Pol?“</p>

<p>Když Vella hleděla, jak modře proužkovaný jestřáb a sněžná sova stoupají spirálou vzhůru, měla na tváři nerozluštitelný výraz.</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá třetí</strong></p>

<p>později toho dne si GARiON vyjel, aby se podíval, jak postupuje ob­léhání Rheonu, a nalezl Baraka, Mandorallena a Durnika uprostřed roz­hovoru. „Jde o to, že ty zdi jsou tak postavené, Mandorallene,“ pokoušel se vysvětlit Durnik. „Městské hradby jsou stavěné, aby vydržely přesně to, co se snažíš udělat.“</p>

<p>Mandorallen pokrčil rameny. „Jednáť se o zkoušku, mistře, o zkoušku toho, co silnější jest - zda jejich hradba či mé stroje.“</p>

<p>„Ta zkouška ale může trvat celé měsíce,“ namítl Durnik. „Ale když místo metání balvanů na <emphasis>vnějšek </emphasis>nejbližší zdi přeneseš útok až na opač­nou stranu města na <emphasis>vnitřek </emphasis>protilehlé hradby, podaří se ti s velkou prav­děpodobností ji rozvalit směrem ven.“</p>

<p>Mandorallen se zamračil a pokusil si to srovnat v hlavě.</p>

<p>„Mandorallene, může mít pravdu,“ připojil se Barak. „Městské hradby obvykle bývají zevnitř podepřené. Jsou postaveny, aby udržely lidi ven­ku, ne uvnitř. Když zaměříš své balvany na vnitřní stranu zdi, nebudeš mít proti sobě sílu podpěr. A nejen to - zřítí - li se hradba ven, budeme mít současně i přirozenou rampu pro vpád do města. Nebudeme ani po­třebovat žebříky.“</p>

<p>Přiloudal se Yarblek, aby se zapojil do hovoru; kožešinová čapka mu trčela ve šviháckém úhlu. Když mu Durnik objasnil svůj nápad, Nadrakovy zešikmené oči se zamyšleně zúžily. „On na to kápl, Arenďane,“ řekl Mandorallenovi. „A když budeš chvíli bombardovat ty zdi zevnitř, mů­žeme přes jejich vršky navíc hodit pár háků. A jestli ty hradby už budou dostatečné oslabené, mužem je strhnout.“</p>

<p>„Musím připustiti opodstatněnost těchto nanejvýše neortodoxních pří­stupů k umění obléhatelskému,“ pronesl Mandorallen. „Ač arci oba jsou políčkem do tváře starobylé tradice, znamenají jistý příslib zkrácení únavné procedury poboření hradeb.“ Zvědavě pohlédl na Yarbleka. „Nikdá předtím jsem se nesetkal s návrhem takovéhoto použití háků,“ připustil.</p>

<p>Yarblek se zachechtal. „Nejspíš proto, že nejseš Nadrak. Jsme hrozně netrpěliví, proto taky nestavíme moc pevné hradby. Svého času jsem takhle zboural pár hezky pevně se tvářících domů - z nejrůznějších dů­vodů.“</p>

<p>„Myslím ale, že bysme asi nechtěli povalit ty<emphasis> </emphasis>hradby zase moc<emphasis> </emphasis>brzo,“ varoval Barak. „Ti, co jsou uvnitř, mají pořád ještě početní převahu a my jim přece nechceme dát žádný důvod, aby se odtamtud vyrojili - a když někomu zboříš jeho hradbu, stane se obvykle hrozně popudlivý.“</p>

<p>Obléhání Rheonu pokračovalo další dva dny, než se na zchváce­ném koni vrátil Oštěp. „Haldar dosadil na většinu klíčových míst ve vojsku své lidi,“ referoval hned, jak se všichni shromáždili ve vel­kém, pískově zbarveném stanu, sloužícím jako velitelství obléhající armády. „A všichni chodí a pronášejí řeči o tom, jak Belgarion vězní královnu Porennu. Napůl už přesvědčili vojsko, že ji táhnou vysvo­bodit.“</p>

<p>„Ještě žádné stopy po Brendigovi a jeho Sendařanech?“ zeptal se ho Garion.</p>

<p>„Na vlastní oči jsem sice nic neviděl, ale Haldar nutí vojsko k maxi­málnímu tempu a vysílá dozadu množství pátračů. Myslím, že je pře­svědčen, že má Brendiga hned za zády. Na zpáteční cestě jsem narazil na paní Polgaru a toho čaroděje Beldina. Vypadali, že něco chystají, ale ne­měl jsem čas na zjišťování podrobností.“ Zakymácel se na židli a ve tváři se mu mihl výraz vyčerpání.</p>

<p>„Khendone, jsi unavený,“ řekla mu královna Porenna. „Proč by sis ne­dopřál pár hodin spánku? Setkáme se tu zase večer.“</p>

<p>„Jsem v pořádku, Vaše Veličenstvo,“ namítl rychle.</p>

<p>„Oštěpe, jdi si lehnout,“ rozkázala neoblomně. „Když budeš usínat na židli, moc nám při další rozmluvě nepomůžeš.“</p>

<p>„Klidně udělej, co říká, Oštěpe,“ doporučil mu Silk. „Bude o tebe pe­čovat, ať už chceš nebo ne.“</p>

<p>„Silku, to stačí,“ ozvala se Porenna.</p>

<p>„Ale uděláš to, že, tetičko. Jsi široko daleko proslulá jako 'Matička Drasnie'.“</p>

<p>„Řekla jsem, že to stačí.“</p>

<p>„Ano, matičko.“</p>

<p>„Myslím, Silku, že se pohybuješ na hodně tenkým ledě,“ poznamenal Yarblek.</p>

<p>„Vždycky jsem chodil po tenkém ledě. Dává to mému životu vetší říz.“</p>

<p>Když se Garion se svými přáteli opět sešli ve velkém stanu uprostřed tábora, ponurý den pozvolna přecházel do ještě ponuřejšího večera. Yarblek dal přinést spoustu dek na rozvěšení podél stěn a několik želez­ných ohřívadel a tato vylepšení dodala jejich velitelskému stanu jistý kři­klavý, až barbarský nádech.</p>

<p>„Kde je Silk?“ zeptal se Garion rozhlížeje se po ostatních, rozsazených kolem sálajících ohřívadel.</p>

<p>„Myslím, že někde slídí,“ odpověděl Barak.</p>

<p>Garion se zašklebil. „Kéž by byl alespoň jednou tam, kde má být.“</p>

<p>Oštěp vypadal po několikahodinovém spánku mnohem odpočatěji. Nicméně jeho výraz zůstával vážný. „Začíná závod o čas,“ řekl jim. „Máme tři armády, jež sem směřují. Hettar sem míří od jihu, generál Brendig od západu. Ale drasnijští kopinici se sem naneštěstí dostanou zřejmě jako první.“</p>

<p>„Pokud je Polgara s Beldinem nedokáží zpomalit,“ dodal Durnik.</p>

<p>„Mám v paní Polgaru a mistra Beldina naprostou důvěru,“ řekl Oštěp, „ale myslím, že bychom se měli rozhodnout, co uděláme v případě, že neuspějí. Vždy je nejlepší připravit se na tu nejhorší možnost.“</p>

<p>„Pravdu díš, můj pane,“ zamumlal Mandorallen.</p>

<p>„Takže,“ navázal náčelník drasnijské výzvědné služby, „s kopiniky se doopravdy utkat nechceme. Za prvé, nejsou to vlastně naši nepřátelé; za druhé, bitva s nimi by naše síly oslabila tak, že by nás vojsko shromáždě­né ve městě mohlo pak porazit.“</p>

<p>„Kam míříš, Oštěpe?“ zeptala se ho Porenna.</p>

<p>„Myslím, že budeme muset dobýt město.“</p>

<p>„Ale k tomu nemáme dostatek lidí,“ namítl letmo Barak.</p>

<p>„A zbořiti hradby vyžádá si ještě několiko dní,“ připojil se Mandoral­len.</p>

<p>Oštěp pozvedl ruku. „Když zaměříme obléhací stroje na jedno místo zdi, mohli bychom ho prolomit za jediný den,“ prohlásil.</p>

<p>„Ale to je jen upozorní, kde chceme zaútočit,“ zaprotestoval Lelldorin. „A oni tam soustředí veškeré síly, aby nás odrazili.“</p>

<p>„Ne, pokud bude zbytek města v plamenech,“ odpověděl Oštěp.</p>

<p>„Naprosto nepřipadá v úvahu,“ prohlásil pevně Garion. „V tom městě může být můj syn a já nebudu riskovat jeho život podpálením celého města.“</p>

<p>„Ale pořád tvrdím, že nemáme dost mužů k dobytí celého města,“ při­pomněl znovu Barak.</p>

<p>„Můj pane z Trellheimu, nemusíme přece dobýt celé<emphasis> </emphasis>město,“ řekl Oš­těp. „Vše, co potřebujeme, je dostat naše muže dovnitř. Pokud obsadíme jen jednu část města a opevníme se, můžeme se tam bránit proti Kultu zevnitř i proti Haldarovi zvenčí. Pak prostě jen budeme držet pozici a če­kat na pana Hettara a generála Brendiga“</p>

<p>„Dává to jisté možnosti,“ řekl Yarblek. „Za současného stavu věcí jsme v kleštích. Jestli se sem ti kopinici dostanou jako první, všechno, co budou muset vaši přátelé dělat, až dorazí, bude vystrojit hromadnej po­hřeb.“</p>

<p>„Ale žádný oheň,“ prohlásil neoblomně Garion.</p>

<p>„Leč obávám se, že ač vykonáme, co budeme jen moci, přesto ne­vstoupíme do města, pokud neprolomíme hradby,“ poznamenal Man­dorallen.</p>

<p>„Ty hradby zase nebudou takový problém,“ ozval se tiše Durnik „Žádná zeď není lepší než její základy.“</p>

<p>„Ale mistře, to jest zhola nemožné,“ řekl mu Mandorallen. „Na zákla­dy doléhá celá váha zdi. Žádný stroj na světě je nedokáže narušiti.“</p>

<p>„Neměl jsem na mysli použít stroje,“ namítl Durnik.</p>

<p>„A co tedy, Durniku?“ zeptal se ho Garion.</p>

<p>„Není to, Garione, žádná věda,“ odpověděl Durnik. „Trochu jsem si to obhlédl. Ty zdi nestojí na skále. Je pod nimi jen upěchovaná hlína. Všechno, co musíme udělat, je trochu ji změkčit. V téhle oblasti je spousta podzemní vody. Když spojíme svoje síly, určitě ji spolu dokáže­me přivést pod jeden úsek hradeb a nikdo uvnitř si ničeho nevšimne. A jak jednou země pod zdí povolí, bude stačit pár Yarblekových háků k je­jímu povalení.“</p>

<p>„Půjde to, Garione?“ zeptal se pochybovačně Lelldorin.</p>

<p>Garion se zamyslel. „Je to pravděpodobné,“ připustil. „Dokonce velmi pravděpodobné.“</p>

<p>„A když to uděláme v noci, můžeme se přiblížit natolik, že hned jak se zeď zřití, vrazíme do města,“ přidal se Barak, „Dostaneme se dovnitř a nemusí padnout jediný náš člověk.“</p>

<p>„To je nějaká novinka,“ ozval se Silk od vchodu do stanu. „Možná tro­chu neetická, ale novinka,“</p>

<p>„Kdes byl, ty malej hade?“ chtěl vědět Yarblek.</p>

<p>„Abych řekl pravdu, tak v Rheonu,“ odpověděl Silk.</p>

<p>„Tys byl vážně ve městě?“ zeptal se překvapeně Barak.</p>

<p>Silk pokrčil rameny. „Ovšem. Myslel jsem, že by bylo vhodné odtam­tud nejprve dostat jednoho přítele, než to místo srovnáme se zemi.“ Ustoupil stranou a s žertovnou úklonou ukázal na zlatovlasou markraběnku Lisellu.</p>

<p>„To je mi ale pěkná kočička,“ vydechl užasle Yarblek.</p>

<p>Lisella se na něj usmála a ve tvářích se jí udělaly dolíčky.</p>

<p>„Jak ses dostal dovnitř?“ zeptal se Garion drobného muže s krysí tváří.</p>

<p>„Raději to, Garione, ani nechtěj vědět,“ opáčil Silk. „Když opravdu chceš, vždycky vede nějaká cesta dovnitř i ven.“</p>

<p>„Vy dva zrovna nevoníte,“ prohodil Yarblek.</p>

<p>„Díky cestě, kterou jsme pronikli ven,“ odpověděla Lisella s nakrče­ným nosíkem.</p>

<p>„Vypadáš dobře,“ pronesl Oštěp konverzačním tónem ke své neteři, „když uvážím všechny okolnosti.“</p>

<p>„Děkuji, strýčku,“ odpověděla. Pak se obrátila ke Garionovi. „Je<emphasis> </emphasis>něco na těch pověstech, Vaše Veličenstvo, co kolují po městě?“ zeptala se. „Že byl váš syn unesen?“</p>

<p>Garion zasmušile přikývl. „Došlo k tomu hned po dobytí Jarviksholmu. Proto jsme tady.“</p>

<p>„Ale princ Geran nejspíš vůbec v Rheonu není,“ namítla mu.</p>

<p>„Jsi si tím jistá?“ naléhala Se'Nedra.</p>

<p>„Celkem ano, Vaše Veličenstvo. Členové Kultu ve městě jsou zmateni. Zřejmě nemají nejmenší ponětí, kdo vašeho syna unesl.“</p>

<p>„Ulfgar to může držet v tajnosti,“ ozval se Oštěp. „Možná o tom ví jen nejužší kruh.“</p>

<p>„Možné to je, ale ani to se mi nezdá. Sice se mi nepodařilo k němu proniknout tak blízko, abych si mohla být zcela jistá, ale tvářil se jako ně­kdo, jehož plány náhle vzaly za své. Nemyslím, že ten útok na Rheon očekával. Opevnění nejsou zdaleka tak pevná, jak vypadají zvenčí. Ob­zvláště severní hradba je dost chatrná. A ta zesílení zdí vypadají jako zoufalý krok. Neočekával obležení. Kdyby za tím únosem stál on, na útok by se připravil - pokud by ovšem nebyl přesvědčen, že ho nedokážete odhalit včas.“</p>

<p>„Toto jsou nanejvýše skvělé zprávy, má paní,“ poblahopřál jí Mandorallen. Jelikož nyní víme o slabosti severního opevnění, můžeme na­příti naše síly tam. Jestli se plán pana Durnika ukáže býti správný, podaří se nám severní zeď oslabením základů o to rychleji strhnouti.“</p>

<p>„Co bys nám mohla říct o Ulfgarovi?“ zeptal se děvčete Barak,</p>

<p>„Zahlédla jsem ho jen jednou a z dálky. Tráví většinu času ve svém domě a smějí k němu jen jeho nejbližší. Ale než proti vám vyslal vojsko, měl k němu řeč. Hovořil velice vášnivě a naprosto ovládl dav. Ale přece jen o něm  něco<emphasis> </emphasis>říci mohu. Není to Alorn.“</p>

<p>„Není?“ Barak vypadal ohromeně.</p>

<p>„Podle obličeje se nedá poznat, z jakého je národa, ale nemluví jako Alorn.“</p>

<p>„Proč by Kult přijal za vůdce cizince?“ chtěl vědět Garion.</p>

<p>„Nevědí, že je to cizinec. Vyslovil špatně jen několik slov - opravdu jen pár a mohlo to zachytit jen trénované ucho. Kdybych se k němu do­kázala dostat blíž, mohla bych ho snad nenápadně přimět, aby řekl nějaká slova, co by prozradila jeho totožnost.  Je mi líto, že jsem vám nedokázala víc pomoci.“</p>

<p>„Jak pevně ovládá Kult?“ zeptal se Oštěp.</p>

<p>„Naprosto,“ odpověděla.  „Udělají všechno, co jim řekne. Pokládají ho skoro za boha.“</p>

<p>„Musíme ho zajmout živého,“ řekl Garion temně. „Musí mi zodpově­dět pár otázek.“</p>

<p>„To může být, Vaše Veličenstvo, velice obtížné,“ řekla těžce. „V Rheonu se všeobecně věří, že je čaroděj. Sama jsem sice neviděla nic, co by to potvrdilo, ale mluvila jsem se spoustou lidí, kteří byli u toho anebo to alespoň tvrdili.“</p>

<p>„Prokázala jste nám, markraběnko, obrovskou službu,“ prohlásila vděčně královna Porenna.  „Nebude to zapomenuto.“</p>

<p>„Děkuji vám, Vaše Veličenstvo,“ odpověděla prostě Lisella s malou formální poklonou. Pak se obrátila zpět ke Garionovi. „Podle toho, co se mi podařilo zjistit, je naprosto jisté, že síly Kultu shromážděné ve městě nejsou ani zdaleka tak hrozivé, jak jsme se měli domnívat. Jejich počet je sice působivý, ale zahrnuje i mnoho malých chlapců a starců. Zdá se, že dost zoufale spoléhají na vojsko, které směřuje k městu pod vedením jednoho jejich taj­ného člena.“</p>

<p>„Haldara,“ doplnil Barak.</p>

<p>Přikývla.</p>

<p>„A to nás přivádí zpět k absolutní nutnosti dostat se za ty hradby,“ připomněl jim Oštěp. Pohlédl na Durnika.  „Jak dlouho počítáš, že potrvá, než se půda pod severní zdí rozmočí natolik, aby narušila její strukturu?“</p>

<p>Durnik se opřel dozadu a upřel zamyšlený pohled vzhůru. „Chceme je překvapit a zaskočit,“ řekl, „proto bychom asi nechtěli, aby voda vytryskla až ven - alespoň zpočátku ne. Pomalé prosako­vání bude daleko nenápadnější. Chvíli bude trvat, než hlína pořádně nasákne.“</p>

<p>„A musíme být velmi opatrní,“ dodal Garion. „Jestli je ten Ulfgar doopravdy čaroděj, uslyší nás, když naděláme hluk.“</p>

<p>„Až se bude ta hradba řítit, nadělá to spoustu hluku,“ namítl Barak. „Proč ji prostě nerozmetáš, jako jsi to udělal tam v Jarviksholmu?“</p>

<p>Garion zavrtěl hlavou. „Když uvolníš svou vůli, zůstaneš poměrně dlouho naprosto zranitelný vůči útoku kohokoli, kdo má tentýž talent.  A moc rád bych byl naživu a příčetný, až znovu obejmu svého syna.“</p>

<p>„Jak dlouho potrvá, než se promáčí podloží té zdi?“ zeptal se Oštěp.</p>

<p>Durnik se poškrábal na tváři. „Dnešní noc,“ odpověděl, „a celý zítřejší den. Zítra okolo půlnoci už musí být ta zeď dostatečně narušena. Pak, těsně předtím, než zaútočíme, můžeme už s Garionem zesílit proud vody a odplavit většinu hlíny. Už tak bude prosáklá a měkká a silný proud vody ji musí vyplavit i přímo zpod zdi. Jestli ji pak budeme z jedné strany bombardovat kameny a z druhé zaúřadujeme pomocí pár háků, dokáže­me ji velice rychle zbořit.“</p>

<p>„A u těch katapultů byste mohli přidat na tempu,“ navrhl Yarblek Mandorallenovi. „Nech obránce, aby si zvykli na myšlenku, že z nebe padají kameny. Potom nebudou věnovat pozornost tomu, až začneš zítra v noci odstřelovat hradbu.“</p>

<p>„Takže zítra o půlnoci?“ ujistil se Barak.</p>

<p>„Správně,“ potvrdil s konečnou platností Garion.</p>

<p>Oštěp se obrátil na svou neteř. „Zapamatovala sis dobře rozložení se­verní čtvrti?“ zeptal se.</p>

<p>Přikývla</p>

<p>„Udělej nám její náčrt. Budeme potřebovat vědět, jak zorganizovat ob­ranu, až se octneme uvnitř.“</p>

<p>„Hned, strýčku, jen co se vykoupu.“</p>

<p>„Lisello, my tu mapku potřebujeme.“</p>

<p>„Ale ne tolik jako já tu koupel.“</p>

<p>„A ty taky, Kheldare,“ rozkázala nekompromisně královna Porenna.</p>

<p>Silk upřel na Lisellu zkoumavý pohled.</p>

<p>„Ale ne, Kheldare,“ zchladila ho. „Díky, ale záda si umím umýt sama.“</p>

<p>„Durniku, podíváme se po nějaké vodě,“ řekl Garion a vstal. „Myslím po té podzemní.“</p>

<p>„Správně,“ odpověděl kovář.</p>

<p>Měsíc pochopitelně nesvítil. Mraky, kupící se nad oblastí už déle než týden, zakrývaly oblohu. Noční vzduch mrazil, jak se Garion s Durnikem opatrně plížili přes mělké údolí k obleženému městu.</p>

<p>„Studená noc,“ zamumlal Durnik, když se prodírali křovím.</p>

<p>„Hmm,“ souhlasil Garion. „Jak myslíš, že je tu hluboko voda?“</p>

<p>„Ne moc,“ odpověděl Dumik. „Zeptal jsem se Liselly, jak jsou v Rheonu hluboké studny. Řekla že všechny velmi mělké. Myslím, že na ni na­razíme tak v pětadvaceti stopách.“</p>

<p>„Mimochodem, jak tě to vůbec napadlo?“</p>

<p>Durnik se ve tmě uchechtl. „Když jsem byl o hodně mladší, pracoval jsem u statkáře, co měl o sobě náramné mínění. Napadlo ho, že by mohl na sousedy udělat dojem, kdyby měl přímo v domě studnu. Dřeli jsme se s tím celou jednu zimu a nakonec narazili na artézský pramen. Tři dny na to se jeho dům zřítil. Byl z toho hrozně rozčilený.“</p>

<p>„To si dokážu představit.“</p>

<p>Durnik vzhlédl k vynořivším se hradbám. „Myslím, že už ani nemusí­me blíž,“ upozornil. „Koncentrovalo by se nám špatně, kdyby nás za­hlédli a začali po nás střílet šípy. Přejdeme k té severní zdi.“</p>

<p>„Dobrá.“</p>

<p>Pohybovali se nyní ještě opatrněji, pokoušejíce se v praskajícím hlodaši působit co nejméně hluku.</p>

<p>„To by měla být ona,“ zašeptal Dumik. „Podívejme se, co je pod ní.“</p>

<p>Garion nechal svou mysl pomalu proniknout tvrdě upěchovanou zemí dolů pod severní hradbu města.  Prvních pár stop bylo obtížných, až do­kud nenarazil na krtky a žížaly. Vzteklé prskání mu prozradilo, že na okamžik vyrušil jezevce. Pak dosáhl skalnatého podloží a zkusmo vyslal mysl po jeho plochém povrchu, pátraje po nějakých trhlinách.</p>

<p>„Kousek vlevo,“ zamumlal Durnik. „Není to puklina?“</p>

<p>Garion ji našel a tlačil se jí dolů. Zdálo se mu, že čím se dostává hlou­běji, je v prasklině stále více a více vlhka.  „Už je tu dole pěkně mokro,“ zašeptal, „ale ta puklina je tak úzká, že tudy voda až nahoru nepronikne.“</p>

<p>„Tak ji rozšíříme - ale zase ne moc. Stačí, aby nahoru vytryskl jen tenký pramének.“</p>

<p>Garion soustředil vůli a ucítil, jak se k jeho připojila i Durnikova. Spo­lečně štěrbinu ve skále o kousek rozpáčili. Voda pod skalním podložím vytryskla vzhůru. Společně vystoupili k povrchu a ucítili, jak začíná roz­pouštět tvrdě upěchovanou zeminu pod zdí a sákne a rozlévá se v černo­černé tmě těsně pod povrchem.</p>

<p>„Pojďme dál,“ zašeptal Dumik. „Aby se půda pořádně rozmočila, měli bychom pod zdí otevřít tak šest až osm dalších pramínků. Pak zítra v noci rozevřeme všechny praskliny naplno.“</p>

<p>„A nepodemeleme tak celý vrch?“ zeptal se šeptem Garion.</p>

<p>„Nejspíš ano.“</p>

<p>„Naši vojáci to budou mít při útoku trochu těžší.“</p>

<p>„To, že si namočí nohy, zase není takové neštěstí,“ namítl Durnik. „Pořád je to lepší, než se pokoušet zlézt zeď, zatímco ti někdo lije na hla­vu vroucí olej,  nemyslíš?“</p>

<p>„Opravdu o mnoho lepší,“ přitakal Garion.</p>

<p>Pokračovali dál mrazivou nocí. Pojednou se něco dotklo Garionovy tváře. Nejprve si toho nevšímal, ale pak to přišlo znovu - měkké, stude­né a vlhké. Srdce mu pokleslo. „Durniku,“ zašeptal, „začíná sněžit.“</p>

<p>„Očekával jsem to. Myslím, že tohle pro nás znamená velmi nepřízni­vý obrat.“</p>

<p>Sníh padal po celý zbytek noci a sněžit nepřestalo ani ráno. Přestože několikrát zavál zprudka vítr a obkroužil vírem pochmurnou pevnost, sníh padal a padal. Byl to mokrý kašovitý sníh, jenž se téměř ihned po dopadu na zem měnil v břečku.</p>

<p>Krátce před polednem se Garion s Lelldorinem navlékli do těžkých vl­něných plášťů a teplých bot a vyšli ze zasněženého ležení k severní hrad­bě Rheonu. Když byli asi dvě stě kroků od úpatí vrchu, na němž stálo město, vydali se s okázalou nenuceností na zdánlivě bezcílnou obchůzku, snažíce se vypadat jako neškodný párek vojáků na hlídce. Když Garion pohlédl na opevněné město, spatřil opět rudočemý prapor Kultu a znovu v něm vyvolal ten iracionální hněv. „Jsi<emphasis> </emphasis>si jistý, že dokážeš rozeznat své šípy i potmě?“ zeptal se přítele. „Hele, je tu všude zabodáno do země hodně šípů.“</p>

<p>Lelldorin sňal se zad svůj luk a dlouhým obloukem vystřelil ke městu šíp. Jako opeřený blesk se vznesl vysoko k nebi a pak opět klesl, aby se zabořil do sněhu asi padesát kroků od svahu. „Vyrobil jsem je sám, Ga­rione,“ řekl a vytáhl druhý šíp z toulce na zádech. „A buď si jistý, že do­kážu rozeznat ten svůj, jakmile se ho jen dotknu.“ Napřímil se a opět na­pjal luk. „Už ta hlína pod zdí měkne?“</p>

<p>Garion vyslal svou mysl ke svahu a ucítil chlad a zatuchlou vlhkost půdy pod sněhem. „Jen zvolna,“ odpověděl, sahaje po dalším šípu.</p>

<p>„Vím, jak pečlivě pan Durnik vše promýšlí, ale bude to skutečně pů­sobit?“</p>

<p>„ Za chvíli to zabere,“ uklidňoval ho Garion. „Nejdříve se musejí rozmočit hlubší vrstvy půdy. Teprve pak začne voda vzlínat a rozpouštět hlí­nu přímo pod samotnou zdí. A to nějakou dobu trvá. Ale kdyby začala z králičích děr vytékat voda, hlídky na hradbách by si hned všimly, že něco není v pořádku.“</p>

<p>„Napadlo mě, co na to králíci.“ Lelldorin se zakřenil a vypustil další šíp.</p>

<p>Postupovali dál a Lelldorin pokračoval zdánlivě náhodnou střelbou ve vyznačování výchozí linie nočního útoku.</p>

<p>„Dobrá,“ navázal Garion. „Věřím, že ty<emphasis> </emphasis>dokážeš poznat své vlastní ší­py, ale co my ostatní? Mně připadá jeden šíp jako druhý.“</p>

<p>„Je to jednoduché,“ opáčil mladý lučištník. „Proplížím se k nim a na­pnu mezi nimi šňůrku. Až k ní dorazíte, zastavíte se a počkáte, než se zeď zřítí. Pak zaútočíte. Takhle jsme v Asturii přepadali mimbratské domy několik staletí.“</p>

<p>Po zbytek toho zasněženého dne Garion a Durnik pravidelně kontrolo­vali míru vlhkosti v půdě severního svahu příkrého kopce, na němž stálo město Rheon. „Už skoro dosáhla maxima, Garione,“ oznámil Durnik s příchodem soumraku. „Na několika místech níž ve svahu už voda začíná rozmáčet sníh.“</p>

<p>„Je dobře, že se stmívá,“ pochvaloval si Garion a nervózně potěžkával svůj krunýř. V žádné zbroji se nikdy necítil pohodlně a vyhlídka na nad­cházející útok na město ho naplňovala obzvláštním neklidem - dílem šlo o strach a dílem o nedočkavost</p>

<p>Durnik, jeho nejstarší přítel, na něj pohlédl s pochopením, jež vylučo­valo jakoukoli přetvářku. Trochu křivě se pousmál. „Copak dělá párek citlivých sendarských vesničanů v bitvě v zasněžené východní Drasnii?“' zeptal se.</p>

<p>„Míří k vítězství - alespoň doufám.“</p>

<p>„Vyhrajeme, Garione,“ ujistil ho Durnik a přátelsky položil mladíkovi ruku na rameno. „Sendařané vždycky zvítězí - nakonec,“</p>

<p>Asi hodinu před půlnocí začal Mandorallen přemisťovat obléhací stroje, zanechávaje na východní a západní straně jen tolik katapultů, aby občas vypálily a zamaskovaly tak jejich skutečný záměr. Než uběhla ho­dina, Garion, Lelldorin, Durnik a Silk se už polosehnuti plížili k nevidi­telné linii šípů, vyčnívajících ze sněhu.</p>

<p>„Tady je jeden,“ zašeptal Durnik, když jeho natažená ruka nahmatala dřevo a pera.</p>

<p>„Ukaž,“ zamumlal Lelldorin, „sáhnu si na něj.“ Doplížil se ke kováři a oba si klekli do bláta „Ano, Garione, je to jeden z mých,“ zašeptal ti­chounce. „Měly by být od sebe asi deset kroků.“</p>

<p>Silk se k nim rychle připojil a tak klečeli okolo šípu už tři. „Ukaž mi, jak je rozeznáváš,“ požádal téměř neslyšně.</p>

<p>Jedná se o způsob uchycení per,“ odpověděl Lelldorin. „K jejich upevnění používám zásadně kroucenou strunu.“</p>

<p>Silk ohmatal opeřený konec šípu. „V pořádku,“ řekl. „Teď už je po­znám.“</p>

<p>„Jsi si jistý?“ zeptal se Lelldorin.</p>

<p>„Když moje prsty rozeznají čísla na kostkách, určitě rozeznají i rozdíl mezi strunou ze střívka a lněným provázkem,“ ujistil ho Silk.</p>

<p>„Tak dobře. Začneme odtud.“ Lelldorin přivázal k šípu konec velkého klubka šňůry. „Půjdu tímhle směrem, ty běž opačně.“</p>

<p>„Dobrá“ Silk přivázal k onomu šípu konec svého klubka.  Pak se ob­rátil ke Garionovi a Durnikovi. „S tou vodou to nepřežeňte, vy dva,“ řekl. „Nijak zvlášť bych tu nechtěl skončit pohřbený pod nánosem bahna“ Pak se skrčil a opatrně vyplížil hledat další šíp. Lelldorin krátce stiskl Ga­rionovi rameno a pak zmizel opačným směrem.</p>

<p>„Půda je nyní úplně nasáklá,“ zamumlal Durnik. „Když teď rozšíříme ty pukliny asi o stopu, vyplaví zpod zdi většinu materiálu.“</p>

<p>„Dobře.“</p>

<p>Opět vyslali pátrající mysl do promočené půdy vrchu, našli skalní podloží a klouzali sem a tam, dokud nenalezli první prasklinu. Garion měl zvláštní pocit, když se začal myslí protlačovat úzkou puklinou dolů, odkud z hloubky prýštila voda, bylo to skoro, jako by natahoval nějakou neuvěřitelně dlouhou, byť neviditelnou ruku s jemnými ohebnými prsty na konci a strkal ji dolů do té škvíry. „Jsi<emphasis> </emphasis>připraven?“ zašeptal k Durnikovi.</p>

<p>„Myslím, že ano.“</p>

<p>„Tak ji pojď rozevřít,“ řekl Garion a napnul vůli.</p>

<p>Pomalu a s vypětím, jež jim orosilo čela potem, štěrbinu rozpáčili. Z prosáklé půdy vrchu se vydralo ostré zdušené zapraskání, jak skála silou jejich spojených vůlí pukla.</p>

<p>„Kdo je tam?“ ozval se hlas z vrcholku hradební zdi.</p>

<p>„Je to už dost široké?“ zašeptal Garion, nevšímaje si polekané výzvy.</p>

<p>„Voda proudí k povrchu mnohem rychleji,“ odpověděl Durnik po okamžiku zkoumání. „Pod tím kamenitým podložím vládne velký tlak. Pojďme k dalšímu místu.“</p>

<p>Odněkud zezadu se ozvalo basové brnknutí, doprovázené zvláštním klesavým hvizdem kdesi nad jejich hlavami, jak se katapultem vystřelené lano s jedním z Yarblekových háků vzneslo vysoko vzhůru a přelétlo severní hradbu. Když hák udeřil do vnitřní strany zdi, kovové zazvonil, a pak se ozvalo zaskřípění, jak se hroty pevně zachytily.</p>

<p>Garion s Durnikem se opatrně přikrčeni rozeběhli nalevo, pokoušejíce se co nejvíc ztlumit mokré čvachtavé zvuky, jež vydávali při každém kro­ku, a pátrali pod zemí po další puklině. Když se k nim vrátil Lelldorin, rozšířili už dvě další praskliny, skryté pod prosáklým svahem. Za nimi se ozýval zurčivý zvuk, jak se bahno měnilo ve vodnatou břečku a stékalo v hnědém proudu se zasněženého svahu dolů. „Už jsem označil celou linii až k poslednímu šípu,“ zpravil je Lelldorin. „Provázek je na téhle straně už na svém místě.“</p>

<p>„Výborně,“ pochválil ho Garion trochu udýchaně; předchozí činnost mu dala zabrat. „Vrať se zpátky a vyřiď Barakovi, ať se vojsko přesune na označené pozice.“</p>

<p>„Dobrá.“ Lelldorin se otočil a zmizel v náhlém závanu chumelenice.</p>

<p>„Tady s tou budeme muset opatrně,“ zamumlal Durnik, opět zkoumaje podzemí. „Je tu ve skále všude spousta prasklin. Jestli tu naší rozšíříme příliš, rozlomí se celé podloží a na povrch vyteče podzemní řeka.“</p>

<p>Garion poté, co rovněž namířil zkoumavé prsty své vůle do štěrbiny, jen souhlasně zabručel.</p>

<p>Když došli k poslednímu ze svých podzemních pramenů, vynořil se z temnoty za nimi Silk jeho mrštné nohy nevydávaly sebemenší zvuk ani při chůzi bahnem.</p>

<p>„Co tě zdrželo?“ zašeptal ke drobnému muži Durnik. „Měls na starosti asi jen sto kroků.“</p>

<p>„Zkoumal jsem svah,“ odpověděl Silk. „Všude se zpod sněhu vyplavu­je bahno jako studená omáčka.  Došel jsem až nahoru a zkusil nohou je­den ze základních kamenů zdi. Viklá se jako vykotlaný zub.“</p>

<p>„Výborně,“ řekl Durnik hlasem plným sebeuspokojení, „tak to přece jen funguje.“</p>

<p>Rozsněženou temnotou na chvíli zavládlo ticho. Teprve pak se Silk odhodlal přiškrceným hlasem zeptat. „Chceš snad říct, že sis tím nebyl jistý?“</p>

<p>„Teoreticky to mělo vyjít,“ odpověděl ledabyle kovář. „Ale teorií si ni­kdy nemůžeš být doopravdy jistý, dokud ji nevyzkoušíš.“</p>

<p>„Durniku, na tohle už nemám věk.“</p>

<p>Nad hlavou jim proletěl další hák.</p>

<p>„Musíme rozevřít ještě jednu škvíru,“ prohodil Garion. „Barak už smě­ruje vojsko na útočnou linii. Nechtěl bys jít zpátky a říct Yarblekovi, aby dal signál Mandorallenovi?“</p>

<p>„S potěšením,“ odpověděl Silk. „Stejně chci odtud zmizet dřív, než tu bude bahna po pás.“ Otočil se a zmizel ve tmě.</p>

<p>Asi za deset minut, kdy už byla otevřena i poslední prasklina a celý se­verní svah hory se proměnil v ujíždějící masu rozměklého bahna a te­koucí vody, vznesla se vysoko nad město oranžová koule hořící smůly. V odpověď na tento smluvený signál zahájily Mandorallenovy stroje umís­těné jižně od města svou neutuchající ničivou činnost; vrhaly těžké bal­vany vysoko nad rheonské střechy a ty dopadaly na vnitřní stěnu severní zdi. Současně se napjala i lana Yarblekových háku, jak nadračtí žoldnéři pobídli koňská spřežení směrem od hradeb. Vrcholkem hory se rozeznělo strašlivé praskání a skřípání, jak se oslabená zeď začala kývat</p>

<p>„Co myslíte, jak dlouho ještě asi vydrží?“ zeptal se Barak, vynořivší se společně s Lelldorinem z temnoty, a připojil se k nim.</p>

<p>„Moc dlouho ne,“ odpověděl Durnik. „Země pod ní už začíná ujíždět.“</p>

<p>Naříkavý skřípot nad nimi stále sílil, doprovázený neustálým ostrým praskáním zevnitř, jak Mandorallenovy katapulty vystupňovaly tempo svého smrtícího deště. Pak se zvukem připomínajícím lavinu se jedna část hradby podivně vlnitým pohybem zřítila; horní část vypadla ven a spodní se zanořila do rozměklé země. Následoval ohromný rachot a čvachtání, jak se těžké kameny rozsypaly do blátivé břečky ve svahu.</p>

<p>„Člověk by se nikdy neměl pokoušet něco stavět jen na hlíně,“ pozna­menal kriticky Durnik,</p>

<p>„Za téhle situace jim jsem za to vděčný,“ řekl mu Barak.</p>

<p>„No ano,“ připustil Durnik, „ale věci by se prostě měly dělat správně.“</p>

<p>Obrovský Šerek se rozesmál. „Durniku, ty jseš prostě absolutní poklad, víš<emphasis> </emphasis>to?“</p>

<p>Další část zdi vypadla ven a rozsypala se po svahu. Ulicemi opevněné­ho města se rozlehly poplašné výkřiky a vyzvánění zvonů.</p>

<p>„Chceš, abych už dal povel k útoku?“  zeptal se Barak Gariona hlasem jen stěží ovládajícím vzrušení.</p>

<p>„Počkejme, dokud nespadne celá zeď,“ odpověděl Garion. „Nechci, aby útočili do svahu, zatímco se jim na hlavy řítí takovéhle kameny.“</p>

<p>„A už je to tady,“ zasmál se rozjařeně Lelldorin a ukázal na poslední úsek zdi, jenž se zrovna zřítil.</p>

<p>„Vydej povel,“ řekl stručně Garion a sáhl přes rameno po velkém meči upevněném na zadech.</p>

<p>Barak se zhluboka nadechl. „Vpřéééd!“ zaburácel ohlušujícím hlasem.</p>

<p>Rivané a jejich nadračtí spojenci se s bojovým pokřikem začali brodit proti proudu bahna a vody, přeskakovali rozvaliny severní zdi a vbíhali do města.</p>

<p>„Jdeme!“ zařval Barak. „Jestli si nepospíšíme, přijdeme o všechen boj!“</p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá čtvrtá</strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p>boj byl KRÁTKÝ A v mnoha případech  i velmi ošklivý. Každá jednotka Garionovy armády byla podrobně instruována Oštěpem a jeho neteří a všichni měli své rozkazy. Neomylně proto postupovali zasněženými a pochodněmi osvětlenými ulicemi města, aby obsadili označené domy. Ji­né oddíly se rozestoupily okolo průlomu v severní zdi, uzavřely obrannou linií část města, kterou Oštěp zakreslil na Lisellině mapě, a bořily domy a stavěly v ulicích barikády.</p>

<p>První protiútok přišel těsně před rozedněním. Vyjící fanatici, oblečeni do huňatých kožešin, se přiřítili úzkými ulicemi k obranné linii a začali zlézat barikády ze stržených domů, ale narazili jen na zničující déšť šípů ze střech a horních oken. Po strašlivých ztrátách se stáhli.</p>

<p>Když začalo na zasněženém východním horizontu zimomřivě a kalně svítat, bylo i pár posledních ohnisek odporu v uzavřené oblasti zlomeno a severní čtvrť Rheonu se stala bezpečnou. Garion zasmuši­le stál u rozbitého horního okna jednoho z domů a obhlížel vyčiště­ný prostor, označující vnější hranici té části města, která se ocitla pod jeho kontrolou. Těla členů Kultu, kteří podnikli onen protiútok, le­žela nakupena do nepravidelných groteskních hromad a již je tenkou vr­stvou pokrýval sníh.</p>

<p>„Nebyl to zase tak špatný malý boj,“ prohlásil Barak, jenž vešel do místnosti a stále ještě třímal zakrvácený meč. Odhodil do kouta zprohýbaný štít a přešel rovněž k oknu.</p>

<p>„Na tohle nejsem moc hrdý,“ odpověděl Garion a ukázal na hromady mrtvých dole. „Zabíjení lidí je velmi špatný způsob, jak změnit jejich smýšlení.“</p>

<p>„Garione, to oni začali tuhle válku. Ne ty.“</p>

<p>„Ne,“ opravil ho Garion. „Začal ji Ulfgar. Toho jediného doopravdy chci.“</p>

<p>„Potom ti ho tedy přivedeme,“ ujistil ho Barak a pečlivě si otíral meč kusem zmačkané látky.</p>

<p>Během dne došlo k několika dalším zuřivým protiútokům z města, ale dopadly téměř přesně tak jako ten první. Garionovy pozice byly příliš pevné a příliš dobře chráněny lučištníky, než aby je mohly takovéto ojedinělé výpady nějak ohrozit.</p>

<p>„Oni asi skutečně nebojují dobře ve skupině, že?“ zeptal se Durnik z výhodného místa v horním patře onoho polozřiceného domu.</p>

<p>„Nemají pro to tu správnou disciplínu,“ odpověděl Silk. Drobný muž se rozvaloval v rohu pokoje na zlomeném otomanu a pečlivě loupal os­trým nožíkem jablko. „Coby jednotlivci jsou stateční jako lvi, ale  idea jednotné akce se jim pořád ještě ne a ne zabydlet v hlavě.“</p>

<p>„Tohle byl ale parádní zásah,“ pogratuloval Barak Lelldorinovi, jenž vypustil šíp rozbitým oknem.</p>

<p>Lelldorin pokrčil rameny. „Dětská hračka.  Hele, tamten chlapík na střeše o pár ulic dál - to už je trochu oříšek.“ Založil nový šíp, natáhl a vystřelil, vše jediným plynulým pohybem.</p>

<p>„Dostals ho,“ oznámil Barak.</p>

<p>„Přirozeně.“</p>

<p>K večeru se do tábora před hradbami vrátili Polgara a Beldin. „No,“ prohlásil s určitým uspokojením drsný čaroděj, „s těmi kopiníky si něja­kou dobu nemusíte dělat starosti.“ Natáhl sukovité ruce k jednomu z Yarblekových ohřívadel.</p>

<p>„Ale neublížili jste jim, že ne?“ pospíšila si Porenna s otázkou.</p>

<p>„Ne,“ ušklíbl se. „Jen jsme je nechali trochu zapadnout. Procházeli bažinatým údolím a my jsme do něj svedli řeku. Teď je to místo jeden močál. A oni sedí na ostrůvcích a ve větvích stromů a čekají, až voda opadne.</p>

<p>„A nepostihne to i Brendiga?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Brendig projde okolo toho údolí,“ uklidnila ho Polgara, usazená s šálkem čaje u jednoho z ohřívadel. „Měl by tu za pár dní být.“ Pohlédla na Vellu. „Ten čaj je vážně vynikající,“ pochválila.</p>

<p>„Děkuji, paní Polgaro,“ odpověděla černovlasá tanečnice. Oči měla upřeny na Se'Nedřiny zvlněné měděné vlasy, zářící ve zlatavém světle svíček. Závistivě si povzdychla. „Kdybych měla takový vlasy, mohl by mě Yarblek prodat za dvojnásobnou cenu.“</p>

<p>„Spokojil bych se i s polovičkou,“ zamručel Yarblek. „Jen abych se vyhnul těm tvejm nožům.“</p>

<p>„Ale. Yarbleku, nebuď jako malej,“ namítla mu. „Vždyť jsem ti toho zas tolik neudělala.“</p>

<p>„No jo, z tebe necrčela krev.“</p>

<p>„Vello, trénovalas nadávky?“ zeptal se Beldin.</p>

<p>Předvedla ukázku - poněkud obsáhlejší.</p>

<p>„Zlepšuješ se,“ pochválil ji.</p>

<p>Po další dva dny pracovali Garionovi vojáci na vršení zátarasů okolo severní časti Rheonu podél hranice, vymezené strženými domy, aby tak zabránili protiútokům z této země nikoho. Garion spolu s přáteli to pozo­roval z velkého okna vysoko v domě, ze kterého si udělali vrchní velitel­ství.</p>

<p>„Ať už jim velí kdokoli, zdá se, že nemá moc v malíčku základy stra­tegie,“ poznamenal Yarblek. „Vůbec se nesnaží zablokovat <emphasis>svou </emphasis>stranu toho neutrálního pásma, aby nám zabránil postoupit dál do města“</p>

<p>Barak se zamračil. „Vlastně máš, Yarbleku, pravdu. To měl udělat jako úplně první věc hned, když jsme obsadili tuhle čtvrť.“</p>

<p>„Možná je příliš arogantní a nevěří, že bychom mohli zabrat víc jeho domů,“ navrhl Lelldorin.</p>

<p>„Buď to, anebo chystá mimo náš dohled nějaké pasti,“ připojil se Durnik.</p>

<p>„To je taky možné,“ souhlasil Barak. „Víc než jen možné. Možná bysme měli všecko trochu víc naplánovat, než vyrazíme k dalšímu útoku,“</p>

<p>„Než můžeme začít něco plánovat, musíme nejdřív přesně vědět, jaké pasti na nás Ulfgar nastražil,“ upřesnil Oštěp.</p>

<p>Silk si povzdechl a ušklíbl se. „Tak dobrá. Až se setmí, půjdu to zjis­tit.“</p>

<p>„Tak jsem to nemyslel, Kheldare.“</p>

<p>„No ovšem, že ne.“</p>

<p>„Ale je to výborný nápad. Jsem rád, že jsi to navrhl.“</p>

<p>Něco po půlnoci se Silk vrátil do velkého, loučemi osvětleného pokoje Garionova velitelství. „Venku je hrozně nevlídná noc,“ oznámil drobný muž; celý se třásl a mnul si ruce. Postavil se přímo před krb.</p>

<p>„Tak co, připravili pro nás nějaká překvapení?“ zeptal se ho Barak a pozvedl měděný pohár.</p>

<p>„Ano,“ odpověděl Silk. „Pár bloků od našeho území stavějí zdi, a to vždycky hned za rohem, takže je neuvidíte, dokud nejste přímo u nich.“</p>

<p>„Plus lučišníci a kotle hořící smůly ve všech sousedních domech?“ zeptal se Barak zasmušile.</p>

<p>„Nejspíš.“ Silk pokrčil rameny. „Neměli byste trochu toho piva? Pro­mrzl jsem na kost.“</p>

<p>„Budeme s tím muset něco udělat,“ protáhl Oštěp.</p>

<p>„Mnoho štěstí,“ pronesl kysele Barak a přešel k soudku s pivem. „Já boj ve městě přímo <emphasis>nesnáším. </emphasis>Raději mi dejte nějaké pěkné otevřené po­le.“</p>

<p>„Ale ve městech zase bejvá největší kořist,“ namítl mu Yarblek.</p>

<p>„To na nic jinýho nemyslíš?“</p>

<p>„Jsme na světě, kamaráde, abysme z toho něco měli,“ odpověděl mu s pokrčením ramen statný Nadrak.</p>

<p>„Mluvíš jako Silk.“</p>

<p>„Vím. Proto jsme taky partneři.“</p>

<p>Celý příští den pokračovalo mírné sněžení. Obyvatelé Rheonu podnikli pár dalších zkusmých útoků na Garionovy obranné pozice, ale z větší části se spokojovali se střílením šípů po všem, co se hýbalo.</p>

<p>Příštího dne dopoledne si našel cestu do města Dejruk. Přelezl zříceni­ny severní zdi a vešel přímo do domu, odkud Garion řídil vojenské ope­race. Když vstoupil dovnitř, byla jeho mladá tvář ztrhaná vyčerpáním a těžce oddechoval. „Jak vzrušující,“ dostal ze sebe.</p>

<p>„A co?“ zeptal se ho Garion.</p>

<p>„Uhýbání před šípy.“</p>

<p>„Ví teta Pol, že jsi tady?“</p>

<p>„Nemyslím. Zajímalo mě město, tak jsem prostě přišel.“</p>

<p>„Dostals nás oba do průšvihu, uvědomuješ si?“</p>

<p>Dejruk pokrčil rameny. „Nadávání zase tolik nebolí. A mimochodem, myslel jsem, že bys měl vědět o příjezdu Hettara - bude tu asi za hodi­nu. Teď je od nás pár mil jižně.“</p>

<p>„Konečně!“ řekl Garion a oddechl si z plných plic. „Jak ses to dozvěděl?“</p>

<p>„Byl jsem se s koníkem projet.  Když je dlouho uvázaný, začne být neklidný. Zkrátka, vyjeli jsme na ten vysoký vršek na jihu a já uviděl přijíždět Algary.“</p>

<p>„Dobrá, pojďme jim naproti.“</p>

<p>„Proč ne?“</p>

<p>Když Garion a jeho mladý přítel vystoupili na vrchol pahorku jižně od Rheonu, spatřili moře algarských klanových bojovníků na koních přelé­vat se vlnu za vlnou bystrým klusem přes zasněžená blata. Z první řady této záplavy koní a lidí se oddělil jezdec a vyjel na pahorek, jeho jediná dlouhá černá kadeř za nim vlála. „Dobré ráno, Garione,“ pozdravil letmo Hetlar a sesedl. „Doufám, že ses měl dobře.“</p>

<p>„V rámci možností,“ zašklebil se na něj Garion.</p>

<p>„Už tady nahoře sněží.“</p>

<p>Garion se s předstíraným úžasem rozhlédl. „No ne, myslím, že máš pravdu. Až doteď jsem si toho vůbec nevšiml.“</p>

<p>Na pahorek vyjížděl další jezdec, muž v ošuntělém plášti s kápí. „Garione, kde je tvá teta?“ zavolal ten muž v půli cesty nahoru.</p>

<p>„Dědečku?“ vykřikl překvapeně Garion. „Já myslel, že jseš na cestě do Mar Terrinu.“</p>

<p>Belgarat vydal jakýsi ošklivý zvuk. „Byl jsem,“ odpověděl, seskakuje se sedla,  „a šlo o naprosto jalovou cestu. Povím ti o tom později. Tak co se tady děje?“</p>

<p>Garion je stručně informoval o událostech několika posledních týdnů.</p>

<p>„No, nenudili jste se,“ poznamenal Hettar.</p>

<p>„Když máš co dělat, čas utíká rychleji.“</p>

<p>„Pol je tedy ve městě?“ zeptal se ho Belgarat.</p>

<p>„Ne. Zůstala se Se'Nedrou a ostatními dámami v táboře, který jsme postavili při příchodu. Fanatici z Kultu podnikají na naše pozice uvnitř neustálé protiútoky, takže jsem si řekl, že pro ně bude bezpečnější zůstat tam.“</p>

<p>„To je rozumné. Co kdybys všechny shromáždil a přivedl je do tábora. Myslím, že potřebujeme probrat pár věcí.“</p>

<p>„Dobrá, dědečku.“</p>

<p>Bylo krátce po poledni, když se shromáždili v hlavním stanu rivanského tábora pod městem.</p>

<p>„Tak co, otče, dokázals objevit něco užitečného?“ zeptala se Polgara Belgarata, když stařec vešel do stanu.</p>

<p>Belgarat se usadil na židlí. „Jen nějaké slibné náznaky, to je všechno,“ odpověděl. „Měl jsem pocit, že Anhegova kopie Ašabskych orákul byla kdysi velice pečlivě zcenzurovana - či spíše hned na počátku. Ty změny se zdají být složkou už původního textu.“</p>

<p>„Proroci si obvykle nezahrávají se svými proroctvími,“ namítla Polgara.</p>

<p>„Ale tenhle ano - obzvláště když některá místa v proroctví tvrdila ně­co, čemu nechtěl věřit.“</p>

<p>„Kdo to byl?“</p>

<p>„Torak. Poznal jsem skoro okamžitě jeho styl a specifickou stavbu vět“</p>

<p>„Torak?“ vyjekl Garion a ucítil náhlé zamrazení.</p>

<p>Belgarat přikývl. „Existuje jedna stará malloreánská legenda, jež řiká, že potom, co Torak zničil Kthol Mišrak, dal si vystavět hrad v Ašabě v Karandských horách. Když tam přesídlil, dostavilo se u něj vytržení a vytvořil Ašabská orákula.  Tak jako tak, legenda dále tvrdí, že když extáze přešla, Torak se hrozně rozzuřil. Zřejmě byly v tom proroctví věci, co se mu nelíbily. To mohlo velice dobře vést k oněm úpravám, jichž jsem si všiml. Vždycky nám říkali, že slova dávají smysl událostem. Torak mož­ná věřil, že když změní slova, může změnit i události.“</p>

<p>„Ty to dokážeš?“</p>

<p>„Ne. Ale Torak si byl tak jistý sám sebou, že mohl uvěřit, že to dokáže on.“</p>

<p>„Ale to nás zavedlo do slepé uličky, nebo ne?“ zeptal se Garion s po­divným pocitem v žaludku. „Chci říct - když ti Mrinský kodex poradil, abys prohlédl všechna mystéria, a když Ašabská orákula nejsou správ­ná...“ Bezmocně rozhodil ruce.</p>

<p>„Někde musí být původní kopie,“ odpověděl Belgarat s jistotou. „Musí existovat - jinak by mi dal Kodex jiné instrukce.“</p>

<p>„Belgarate, řídíš se jen slepou vírou,“ obvinila ho Se'Nedra.</p>

<p>„Vím,“ připustil. „To dělám vždycky, když se nemám čeho chytit.“</p>

<p>„A cos našel v Mar Terrinu?“ zeptala se Polgara.</p>

<p>Belgarat opět vydal něco mezi zaklením a zamručením. „Tamější mniši můžou být velmi dobří v uklidňování duší všech těch povražděných Maragů, ale pokud jde o péči o rukopisy, nejsou k ničemu. V knihovně mají ve střeše díru a kopie Malloreánských evangelií ležela přirozeně na polič­ce hned pod ní. Byla tak nasáklá, že jsem jen stěží od sebe odlepoval listy; inkoust se roztekl a rozpil. Byla téměř naprosto nečitelná. Promluvil jsem si o tom podrobně s mnichy.“ Poškrabal si zarostlou tvář. „Vypadá to, že budu muset podniknout trochu delší cestu, abych našel, co potřebuju.“</p>

<p>„Takže jsi neobjevil vůbec nic?“ zeptal se Beldin.</p>

<p>Belgarat zavrčel. „V orákulech je jedna pasáž, co říká, že se znovu vrátí Bůh Temnoty.“</p>

<p>Garion ucítil, jak mu žaludek sevřela ledová ruka.  „Torak?“ dostal ze sebe. „<emphasis>Je </emphasis>to možné?“</p>

<p>„Myslím, že by se to dalo takhle interpretovat, ale jestli je to skutečně tak, proč by si potom dal Torak práci s ničením tolika jiných pasáží? Jestli byla jediným cílem orákul předpověď jeho návratu, očekával bych, že by je celý nadšený nechal beze změny.“</p>

<p>„To ale zároveň předpokládáš, že se Znetvořenec řídil rozumem,“ zavrčel Beldin. „Tenhle rys jsem u něj většinou postrádal.“</p>

<p>„Ale ne,“ odporoval Belgarat. „Všechno, co Torak dělal, bylo dokona­le racionální - pokud jsi přijal jeho základní premisu, že je smyslem stvoření on sám. Ne, myslím, že ta pasáž znamená něco jiného.“</p>

<p>„Otče, a  nedokázals přečíst z těch Malloreánskych evangelií ani jedi­nou pasáž?“ zeptala se ho teta Pol.</p>

<p>„Jen jeden krátký úryvek. Píše se v něm něco o volbě mezi Světlem a Temnotou.“</p>

<p>Beldin si odfoukl. „Tak to je něco <emphasis>skutečně </emphasis>neobvyklého,“ řekl. „Mudrci z Kellu neudělali volbu o ničem od té doby, co vznikl svět. Sedí si ve svém úkrytu už celá tisíciletí.“</p>

<p>Pozdě následujícího odpoledne se mezi zasněženými kopci na západě objevila sendarská armáda Garion pocítil zachvěv hrdosti, když statní klidní muži, které vždy pokládal za své krajany, cílevědomě pochodovali směrem k městu Rheon; jeho osud byl nyní zpečetěn.</p>

<p>„Byl bych dorazil dříve,“ omlouval se generál Brendig, když se k nim připojil, „ale museli jsme obejít ten močál, kde zůstali vězet drasnijští kopiníci.“</p>

<p>„Jsou v pořádku?“ zeptala se kvapně královna Porenna.</p>

<p>„Absolutně, Vaše Veličenstvo,“ odvětil jednoruký muž. „Jen nemůžou nikam táhnout, to je vše.“</p>

<p>„Kolik odpočinku budou potřebovat tvé jednotky, Brendigu, než bu­dou schopné připojit se k útoku?“ zeptal se ho Belgarat.</p>

<p>Brendig pokrčil rameny. „Jeden den by měl stačit, Pradávný.“</p>

<p>„To nám poskytne dostatek času na vypracování plánu,“ řekl stařec. „Ať se tví muži utáboří a pak vás Garion seznámí s tím, jak si tady stojí­me.“</p>

<p>Na večerní strategické schůzce v koberci přeplácaném stanu nastínili v hrubých obrysech relativně prostý plán útoku. Mandorallenovy obléhací stroje budou celý příští den a následující noc pokračovat v ostřelování města. Další ráno podniknou fingovaný útok na jižní bránu, aby odlákali co nejvíce nepřátel od rychle budovaných opevnění uvnitř města Jiný oddíl se přemístí do dobytého území v severní části Rheonu a začne ob­sazovat jeden po druhém domy na jeho okraji. Další oddíl, poslušen skvělého nápadu generála Brendiga, použije žebříky jako můstky, pře­běhne po domech a spustí se za nově budovanými zdmi uvnitř města.</p>

<p>„A nejdůležitější ze všeho je zajmout Ulfgara živého,“ upozornil Gari­on. „Musíme z něj dostat nějaké odpovědi. Potřebuju zjistit, jakou roli hrál při únosu mého syna a kde teď je, jestli to vůbec ví.“</p>

<p>„A já chci vědět, kolik důstojníků mé armády získal na svou stranu,“ připojila se královna Porenna</p>

<p>„Vypadá to, že bude muset moc vysvětlovat,“ poznamenal Yarblek s ošklivým úšklebkem. „V Gar og Nadraku máme spoustu velice zábavnejch způsobů, jak někomu rozvázat jazyk.“</p>

<p>„Pol to zařídí,“ zarazil ho nekompromisně Belgarat. „Dokáže získat odpovědi, aniž bychom se museli uchýlit k těmhle věcem.“</p>

<p>„Belgarate, snad jsi nám nezměkl?“ zeptal se Barak.</p>

<p>„Ani ne,“ odpověděl stařec, „ale jestli se tady Yarblek nechá unést, mohlo by to zajít příliš daleko - a těžko se něco dozvíme od mrtvého.“</p>

<p>„A co potom?“ zeptal se Yarblek dychtivě.</p>

<p>„Co se s ním stane potom, mě nezajímá.“</p>

<p>Příštího dne seděl Garion nad mapami v malém prostůrku, odděleném závěsem od zbytku hlavního stanu, a pozorně prohlížel jednu po druhé, pokoušeje se přijít na to, jestli něco přece jen nepřehlédl. Začal mít neod­bytný pocit, že celá armáda spočívá přímo na jeho bedrech.</p>

<p>„Garione,“ ozvala se Se'Nedra, vstoupivší do jeho místnůstky, „dorazili další přátelé.“</p>

<p>Garion vzhlédl.</p>

<p>„Brandovi tři synové,“ oznámila, „a ten sklář Joran.“</p>

<p>Garion se zamračil. ,.Co tu dělají?“ zeptal se. „Přece jsem jim všem přikázal zůstat na Rivě.“</p>

<p>„Tvrdí, že pro tebe mají něco důležitého.“</p>

<p>Povzdechl si. „Tak je tedy pošli dovnitř.“</p>

<p>Brandovi tři synové v šedém a vážně se tvářící Joran vstoupili dovnitř a uklonili se. Šaty měli zablácené a ve tvářích únavu.</p>

<p>„Belgarione, neporušili jsme vaše příkazy pro nic za nic,“ pospíšil si Kail s ujištěním, „ale objevili jsme něco velmi důležitého, co musíte vě­dět.“</p>

<p>„Ano? A co to je?“</p>

<p>„Když jste, Vaše Veličenstvo, odplul s armádou z Rivy,“ začal s vy­světlováním Kailův starší bratr Verdan, „rozhodli jsme se prohledat zá­padní pobřeží ostrova kousek po kousku. Domnívali jsme se, že bychom mohli objevit nějakou stopu, kterou jsme při prvním pátrání přehlédli.“</p>

<p>„Mimoto,“ dodal Brin, „jsme stejně neměli nic jiného na prácí.“</p>

<p>„Zkratka a prostě,“ navázal Verdan, „nakonec jsme našli loď, kterou se na ostrov doslali ti Šerekové.“</p>

<p>„Jejich loď?“ zeptal se Garion a napřímil se. „Myslel jsem, že ať už mého syna unesl kdokoli, použil ji k útěku z ostrova.“</p>

<p>Verdan zavrtěl hlavou. „Vaše Veličenstvo, ta loď byla záměrně poto­pena. Naplnili ji kamením a pak prosekali do dna díry. Propluli jsme nad ní nejméně pětkrát za klidného dne a hladina byla bez vln. Leží na dně asi třicet stop hluboko.“</p>

<p>„Jak se tedy ten únosce dostal z ostrova?“</p>

<p>„Uvažovali jsme stejně, Belgarione,“ řekl Joran. „A tak nás napadlo, jestli přes všechno, co jsme zjistili, není únosce stále ještě na Větrném os­trově. Začali jsme pátrat. A tak jsme objevili toho pastevce.“</p>

<p>„Pastevce?“</p>

<p>„Byl se svým stádem na loukách vysoko na západě ostrova,“ objasňo­val Kail. „A neměl nejmenší ponětí, co se stalo ve městě. Zkrátka, zeptali jsme se ho, jestli zhruba v době, kdy byl unesen princ Geran, neviděl ně­co neobvyklého, a on nám řekl, že přibližně tehdy zahlédl loď, co vplula do zátoky na západním pobřeží, a někdo na ni nastoupil a nesl cosi zaba­leného do přikrývky. Pak loď opět vyplula na moře a nějací další lidé zůstali na břehu. Belgarione, šlo o tu samou zátoku, u níž skončila stopa, kterou sledoval Orb.“</p>

<p>„A kam ta loď plula?“</p>

<p>„Na jih.“</p>

<p>,A Belgarione, ještě něco,“ dodal Joran. „Ten pastevec si byl jistý, že ta loď je nyissijská.“</p>

<p>„Nyissijská?“</p>

<p>„Byl si tím naprosto jist. Dokonce nám popsal i hadí vlajku, pod kterou plula“</p>

<p>Garion okamžitě vyskočil na nohy. „Počkejte okamžik,“ vyzval je. Pak přešel k závěsu. „Dědečku, teto Pol, mohli byste sem na moment?“</p>

<p>„Co se děje, drahý?“ zeptala se Polgara, když spolu se starým čarodě­jem vstoupila do Garionovy narychlo zřízené úřadovny; vzápětí za nimi tam zvědavě nakoukl i Silk.</p>

<p>„Opakuj jim to,“ vyzval Garion Kaila.</p>

<p>Brandův druhorozený jim stručně znovu vylíčil, co právě řekli Garionovi.</p>

<p>„Tak Salmissra?“ nadhodila Polgara a pohlédla na otce.</p>

<p>„Ne nutně ona. Pol. Nyissa je plná intrik a královna nestojí za všemi z nich - a zvlášť ne po tom, cos jí udělala.“ Zamračil se. „Proč by měli Šerekové opustit jednu ze svých lodí a přestoupit na palubu nyissijské ko­cábky? To přece nedává smysl.“</p>

<p>„Další otázka, kterou položíme Ulfgarovi, až ho dostaneme do rukou,“ ozval se Silk.</p>

<p>Následujícího jitra velký oddíl vojska, vytvořený ze všech jednotek shromážděných k obléhání, začal přecházet přes údolí jižně od města a zamířil k příkrému vrchu, kde se tyčil Rheon. Vojáci okázale nesli žebří­ky a beranidla, aby přesvědčili obránce, že se jedná o hlavní útok.</p>

<p>Avšak v městské čtvrti okupované Garionovým vojskem provedl Silk další početnou armádu ranním šerem přes střechy, aby zlikvidovali lučištníky Kultu a vyřídili muže obsluhující kotle s vroucí smůlou, usídlené v domech na druhé straně chvatně zbudovaných zdí, které měly zabránit v přístupu do zbývajících částí města.</p>

<p>Garion s Barakem a Mandorallenem po boku čekal v zasněžené uličce poblíž hranice okupovaného uzemí. „Tuhle část boje nenávidím,“ řekl nervózně. „To čekání.“</p>

<p>„Musím arci připustiti, že rovněž já shledávám tento klid před bitvou nepříjemným,“ opáčil Mandorallen.</p>

<p>„Myslel jsem, že Arenďané zbožňují bitvy,“ zakřenil se na přítele Ba­rak.</p>

<p>„Jestiť to naše milené povyražení,“ připustil statný rytíř, zkoumaje jed­nu z přezek svého brnění. „Leč toto čekání před srážkou s nepřítelem jest protivno. Smutné, arci i melancholické myšlénky mysl od jejího hlavního poslání hrubě odvádějí.“</p>

<p>„Mandorallene,“ rozesmál se Barak, „jaks mi chyběl.“</p>

<p>Nezřetelná silueta Yarbleka se k nim blížila ulicí, až se k nim připojil. Dnes odložil svůj plstěný zimník; nyní měl na sobě těžký ocelový krunýř a třímal ošklivě vyhlížející válečnou sekyru. „Všichni připravený,“ oznámil jim tiše. „Můžem začít hned, jak nám ten zakrslej zlodějíček dá signál.“</p>

<p>„Jseš si jistý, že tví muži dokážou ty zdí strhnout?“ zeptal se ho Barak.</p>

<p>Yarblek přikývl. „Ti chlápci neměli dost času, aby ty kameny stmelili maltou,“ řekl. „Naše háky hradby strhnou za pár minut“</p>

<p>„Zdáš se na tuhle výzbroj obzvlášť pyšný.“ poznamenal Barak.</p>

<p>Yarblek pokrčil rameny. „Už dávno jsem přišel na to, že nejlepší způ­sob, jak se dostat přes zeď, je ji strhnout.“</p>

<p>„V Arendii dáváme arci přednost beranidlům,“ ozval se Mandorallen.</p>

<p>„Ty taky nejsou špatný,“ přitakal Yarblek, „ale je s nima ta potíž, že jseš přímo pod zdí, když spadne. Nikdy jsem nebyl příliš nadšenej vy­hlídkou na kameny, co mi bubnujou na hlavu.“</p>

<p>Čekali.</p>

<p>„Viděl někdo Lelldorina?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Je se Silkem,“ odpověděl Barak. „Myslel si, že se střech uvidí víc cí­lů.“</p>

<p>„Vezdy je pln nadšení a píle,“ pousmál se Mandorallen. „Nicméně musím připustiti, že oko mé bohdá nespatřilo v luku jemu rovného.“</p>

<p>„A je to tady,“ upozornil Barak a ukázal na hořící šíp, jenž se vznesl vysoko nad střechy. „To je náš signál.“</p>

<p>Garion se zhluboka nadechl a narovnal v ramenou. „Dobrá. Mandorallene, zatrub na roh a dáme se do toho.“</p>

<p>Břeskný zvuk Mandorallenova rohu zaplašil ticho. Garionova armáda se vyřítila z každé ulice i aleje a začal rozhodující útok na Rheon. Rivané, Algarové, Nadraci i statní Sendařané vyrazili s obnaženými zbraněmi z obsazeného území a hnali se křupajícím sněhem. Vpředu běžely tři č<emphasis>ety </emphasis>Yarblekových žoldnéřů v černých kožených oděvech; v rukou třímali své strhávací háky.</p>

<p>S Barakem po boku Garion přelezl přes zrádně podjíždějící trosky do­mů, stržených k vytvoření obranné linie, a přes napůl zmrzlá a šípy probodaná těla vojáků Kultu, kteří padli již dříve. Určitý - i když ne velký - počet fanatiků unikl kvapné prohlídce domů naproti obranné linii, již provedli Silkovi muži, a ti teď začali útočící jednotky zoufale zasypávat šípy. Na Brendigův kvapný rozkaz oddíly Sendařanů změnily směr a vtrhly do každého z domů, aby tyto zbylé obránce vzápětí bryskně zlikvi­dovaly.</p>

<p>Scéna za obrannou linií byla jedním velkým zmatkem. Postupujíc za zdí spuštěných štítů vyčistila Garionova armáda ulice od zpanikařených členů Kultu. Vzduch zhoustl šípy a kletbami a několik domů již zachváti­ly plameny až po střechu.</p>

<p>Přesně podle Yarblekovy předpovědi se kvapně navršené hradby, blo­kující v několika řadách ulice, snadno zhroutily, když je přelétly tucty há­ků a zakously se do jejich odvrácených stěn.</p>

<p>Jejich nezadržitelný postup pokračoval a vzduch rozechvěl kovový tře­sk mečů. Garion se v tom zmatku nějak ztratil Barakovi a zjistil, že bojuje bok po boku vedle Durnika v nějaké úzké uličce. Kovář neměl ani meč ani sekyru, ale místo toho se oháněl velkým těžkým kyjem. „Já prostě ne­rad do lidí sekám,“ vysvětlil a srazil jediným silným úderem urostlého protivníka. „Když praštíš někoho kyjem, je slušná šance, že nezemře, a taky při tom neteče tolik krve.“</p>

<p>Probíjeli se stále hlouběji do města a demoralizované obyvatele hnali před sebou. Zvuky prudkého boje z jižního konce města jim oznámily, že Silk se svými muži dosáhl jižní hradby a otevřel brány, takže vpustil do města nastoupené vojsko, jehož fingovaný útok osudně rozdělil síly Kultu.</p>

<p>A pak se Garion s Durnikem probili z uličky na široké zasněžené hlavní náměstí Rheonu. Všude tam zuřil boj muže proti muži, jen na vý­chodní straně silný oddíl fanatiků těsně obklopoval vůz s vysokými koly. Na voze stál vousatý muž v narezlém kaftanu.</p>

<p>Jeden hubený Nadrak s lehkým oštěpem v ruce se zaklonil, zamířil a mrštil svou zbraň přímo na muže na voze. Vousáč však pozdvihl zvlášt­ním gestem ruku a Nadrakův oštěp náhle uhnul vpravo, aby neškodně za­zvonil na zasněžené dlažbě. Garion zřetelně uslyšel i ucítil šumivý zášleh, jenž mohl znamenat jen jedno. „Durniku!“ zavolal. „Ten muž na voze. To je Ulfgar!“</p>

<p>Durnikovi se zúžily oči. „Garione, jdeme pro něj,“ řekl.</p>

<p>Garionův vztek na toho cizáka, který vyvolal celou tuto válku a krveprolití a ničení, v něm náhle narostl na nesnesitelnou míru a jeho hněv na­šel odezvu u Orbu na jílci jeho meče. Orb se rozzářil a svítící meč Želez­né ruky náhle zasvítil stravujícím modrým plamenem.</p>

<p>„Tam! To je rivanský král!“ zaječel čemovousý muž z vozu. „Zabte ho!“</p>

<p>Na okamžik se Garionovy oči střetly s očima muže na voze. Byla v nich nenávist a současně i úžas a zoufalý strach. Ale to se už ke Garionovi prodíralo břečkou asi tucet fanatiků s pozdviženými meči, slepě posluš­ných rozkazu svého vůdce. Náhle však začali jeden po druhém padat do rozměklého sněhu náměstí, kde se svíjeli a škubali sebou; do jejich řad se snášel šíp za šípem.</p>

<p>„Hou, Garione!“ zahalekal bezstarostně Lelldorin z blízké střechy a je­ho ruce se jen míhaly, jak vypouštěl střely na útočící fanatiky.</p>

<p>„Hou, Lelldorine!“ vrátil mu pozdrav Garion a vpadl mezi kožešinami oděné muže, mávaje kolem sebe planoucím mečem. Pozornost oddílu okolo vozu se plně soustředila na hrůzný zjev rozzuřeného krále Rivy a na jeho legendami opředený meč. Proto si nevšimli kováře Durnika, který se nahrbeně plížil podél zdi blízkého domu.</p>

<p>Muž na voze zdvihl ruku do výše, uchopil ze vzduchu kouli čistého ohně a zuřivé ji vrhl na Gariona. Garion odrazil planoucí čepelí ohnivý míč stranou a pokračoval ve svém výhružném postupu, uštědřuje strašlivé rány zděšeným mužům v kožešinách, jež mu stáli v cestě, aniž by přitom odvrátil pohled od smrtelně blednoucího vousáče. Ulfgar, jenž očividně propadal panice, opět zvedl ruku, ale náhle jako kdyby po hlavě skočil dolů z vozu přímo do hnědé břečky; to ho do týla ostře udeřil Durnikův kyj.</p>

<p>Když vůdce Kultu padl, ozval se z mnoha hrdel zoufalý výkřik. Něko­lik jeho mužů se spěšně pokusilo zvednout jeho bezvládné tělo, ale Durnikův kyj je s hvízdáním a svištěním srazil. Jiní se pokusili zformovat ži­vou zeď, aby zabránili Garionovi dojít k tělu, ležícímu tváří dolů ve sně­hu, ale Lelldorinův neutuchající déšť šípů rozpustil střed této kožešinové hradby. Garion, cítě se podivně vzdálený a nedotčený těmi jatkami, vešel přímo do středu dezorganizovaných fanatiků, kteří přežili, a oháněl se svým obrovitým mečem v širokých rozmáchlých obloucích. Téměř ani necítil odporné záškuby, jak jeho meč drtil kosti a sekal maso. Když jich pobil asi půl tuctu, jejich šik se rozpadl a rozutekli se.</p>

<p>„Je naživu?“ zasupěl Garion na kováře.</p>

<p>Durnik bezvládného Ulfgara obrátil a profesionálně mu odhrnul víčko. „Pořád je s námi,“ řekl. „Praštil jsem ho dost opatrně.“</p>

<p>„Dobrá,“ uspokojil se Garion. „Tak ho spoutej - a taky mu zavaž oči.“</p>

<p>„Proč oči?“</p>

<p>„Oba jsme viděli, že použil magii, takže už známe odpověď na jednu z našich otázek, ale domnívám se, že dělat podobné věci může být trochu obtížné, když nevidíš, na koho a kam míříš.“</p>

<p>Durnik o tom chvíli přemýšlel, zatímco spoutával bezvědomému muži ruce. „No jo, myslím, že máš pravdu. To by bylo skutečná těžké.“</p><empty-line /><p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong> </strong></p>

<p><strong>Kapitola dvacátá pátá</strong></p>

<p>pád ulfgara zlomil odpor medvědího kultu. Přestože ještě pár zuřivců pokračovalo v boji, většina ostatních odhodila zbraně a vzdala se. Garionova armáda je hrozivě obklíčila a hnala zasněženými a zakrváce­nými ulicemi na hlavní náměstí.</p>

<p>Silk s Oštěpem krátce vyslechli jakéhosi zasmušilého zajatce s krva­vým obvazem kolem hlavy a pak se připojili ke Garionovi a Durnikovi, kteří stáli a hleděli na svého stále ještě bezvědomého vězně. „To je on?“ zeptal se zvědavě Silk a mimovolně si leštil jeden z prstenů o předek své­ho šedého kabátce.</p>

<p>Garion přikývl.</p>

<p>„Ani nevypadá tak impozantně, co?“</p>

<p>„Tenhle velký kamenný dům je jeho,“ řekl Oštěp a ukázal na čtverco­vou budovu s červenou střechou.</p>

<p>„Už není,“ odpověděl Garion. „Teď je můj.“</p>

<p>Oštěp se krátce usmál. „Měli bychom ho pořádně prohledat,“ řekl. „Lidé někdy zapomenou zničit důležité věci.“</p>

<p>„A hned tam můžeme Ulfgara zanést,“ doplnil Garion. „Potřebujeme ho vyslechnout a tenhle dům je stejně dobrý jako každý jiný.“</p>

<p>„Skočím pro ostatní,“ nabídl se Durnik a sundal si svou mísovitou přilbu. „Myslíte, že je už bezpečné přivést do města Pol a ostatní dámy?“</p>

<p>„Nejspíše ano,“ odpověděl Oštěp. „Poslední odpor je už jen v jihový­chodní části města.“</p>

<p>Durnik přikývl a cinkaje zbrojí se vydal přes naměstí.</p>

<p>Garion, Silk a Oštěp zvedli bezvládné tělo muže s černým vousem a nesli ho do reprezentativního domu, před nímž vlála na stožáru medvědí vlajka. Když stoupali po schodišti, pohlédl Garion na rivanského vojáka strážícího nějaké zubožené vězně, bědně ležící ve sněhové břečce. „Udělal bys mi laskavost?“ zeptal se šedě oděného muže.</p>

<p>„Zajisté, Vaše Veličenstvo,“ řekl voják a zasalutoval.</p>

<p>„Odstraň to.“ Garion ukázal bradou na stožár s vlajkou.</p>

<p>„Hned, Vaše Veličenstvo,“ zašklebil se voják. „Mělo mě to samo na­padnout.“</p>

<p>Vystoupili s Ulfgarem ke vchodu a prošli lakovanými dveřmi. Pokoj za nimi byl luxusně zařízen, ale většina židlí byla převržena a všude se válely listy pergamenu. Velký zmačkaný balík listin byl nacpán do pro­storného kamenného krbu, vestavěného do protější zdi, ale oheň v něm vyhasl.</p>

<p>„Výborně,“ zamumlal Oštěp. „Vyrušili jsme ho, než stačil něco spálit.“</p>

<p>Silk se rozhlížel kolem. Na zdech visely bohaté, pestře zbarvené gobe­líny a zelený koberec vynikal tloušťkou a jemností. Všechna křesla byla potažena červeným sametem a podél zdi stály nezapálené svíce ve stříbr­ných svícnech. „Zařídil si to tu přepychově, co?“ zamumlal drobný muž, když bez okolků pohodili vězně v nazrzlém kaftanu do jednoho kouta.</p>

<p>„Seberme ty<emphasis> </emphasis>dokumenty,“ vyzval je Oštěp. „Chci si je projít.“</p>

<p>Garion sundal svůj meč, odhodil na zem přilbu a vysoukal se z těžké zbroje. Pak se unaveně natáhl na měkkou pohovku., Jsem naprosto vyří­zený,“ řekl. „Cítím se, jako kdybych týden nespal.“</p>

<p>Silk pokrčil rameny. „To je jedna ze slastí velitele.“</p>

<p>Otevřely se dveře a vešel Belgarat.  „Durnik říkal, že vás najdu tady,“ utrousil a odhrnul kápi svého ošuntělého pláště. Přešel pokoj a lehce na­kopl zhroucenou postavu v koutě. „Není mrtvý, že ne?“</p>

<p>„Ne,“ odpověděl Garion. „Durnik ho svým kyjem jen uspal, nic víc.“</p>

<p>„Proč má zavázané oči?“ zeptal se stařec, hledě na pásku z modrého plátna, kterou měl zajatec přes tvář.</p>

<p>„Než jsme ho zajali, použil magii. Myslel jsem, že nebude na škodu mu zakrýt oči.“</p>

<p>„To zaleží na tom, jak je dobrý. Durnik poslal vojáky pro ostatní a pak se vydal do tábora pro Pol a další ženy.“</p>

<p>„Můžeš ho probudit?“ zeptal se Silk.</p>

<p>„Necháme to na Pol. Umí to přece jen jemněji a nechtěl bych náhodou něco pokazit.“ Trvalo ještě asi tři čtvrtě hodiny, než se konečně všichni shromáždili v zeleném pokoji. Belgarat je přejel pohledem a pak se usadil do židle s rovným opěradlem přímo před zajatce. „Tak dobrá, Pol,“ pro­nesl mrazivě. „Probuď ho.“</p>

<p>Polgara si rozepjala modrý plášť,  klekla vedle vězně a vzala jeho hlavu do dlaní. Garion uslyšel tiché šustění a ucítil jemné pulsování. Ulfgar za­sténal.</p>

<p>„Dejte mu ještě pár minut,“ řekla a vstala.“Pak můžete začít s výsle­chem.“</p>

<p>„Určitě bude chtít dělat potíže,“ předpověděl Brin s širokým úškleb­kem.</p>

<p>„Byl bych příšerně zklamaný, kdyby nedělal,“ ozval se Silk, prohrabá­vající se zásuvkou ve velkém lakovaném sekretáři.</p>

<p>„Vy barbaři, vy jste mě oslepili?“ zeptal se Ulfgar slabým hlasem a snažil se napřímit</p>

<p>„Ne,“ odpověděla mu Polgara. „Máš jen zakryté oči, abychom ti zabránili v nějaké nepravosti.“</p>

<p>„Takže mí věznitelé jsou ženy?“  V hlase vousáče zaznělo pohrdání.</p>

<p>„Tady je taky jedna,“ zasyčela Se'Nedra a porozhalila svůj temně zele­ný plášť. Byl to tón jejího hlasu, jenž varoval Gariona a zachránil zajatci život. S planoucíma očima vytrhla jednu z dýk z Vellina opasku a skočila k nevidoucímu muži s napřaženou blyštící se čepelí. Garion ji v poslední chvíli uchopil za zdviženou paži a vykroutil jí nůž z dlaně.</p>

<p>„Vrať mi ho!“ vykřikla</p>

<p>„Ne, Se'Nedro.“</p>

<p>„Ukradl mi dítě!“ zaječela. „Zabiju ho!“</p>

<p>„Ne, nezabiješ. Když mu podřízneš hrdlo, tak už z něj nedostaneme žádné informace.“ Stále ji jednou rukou svíral a druhou podal dýku zpět Velle.</p>

<p>„Ulfgare, máme pro tebe pár otázek,“ obrátil se Belgarat k vězni.</p>

<p>„Tak to si hodně dlouho počkáte na odpovědi.“</p>

<p>„Jsem hrozně rád, že to řekl,“ zamumlal Hettar. „Tak kdo chce začít s mučením?“</p>

<p>„Dělejte si, co chcete,“ zasyčel Ulfgar. „Co bude s mým tělem, mě ne­zajímá.“</p>

<p>„Uděláme všechno, abysme tě přesvědčili o opaku,“ pronesla Vella hrůzně sladkým hláskem a zkoušela palcem ostří své dýky.</p>

<p>„Belgarate, a co bys vlastně chtěl vědět?“ zeptal se Dejruk a otočil se od zvědavého zkoumání bronzové sochy stojící v rohu. „Jestli chceš, můžu ti odpovědět za něj.“</p>

<p>Belgarat pronikavě pohlédl na světlovlasého hocha. „Ty víš, co je v je­ho mysli?“ zeptal se překvapeně.</p>

<p>„Víceméně ano.“</p>

<p>„Kde je můj syn?“  zeptal se kvapně Garion.</p>

<p>„To je jedna z věcí, kterou neví,“ odpověděl Dejruk. „S tím únosem nemá vůbec nic společného.“</p>

<p>„Kdo to tedy udělal?“</p>

<p>„Není si jist, ale myslí, že Zandramas,“</p>

<p>„Zandramas?“</p>

<p>„To jméno nás nepřestává pronásledovat, co?“ ozval se Silk.</p>

<p>„Ví, kdo je Zandramas?“</p>

<p>„Vlastně ne. Jeho jméno jen zaslechl od svého Mistra.“</p>

<p>„A kdo je jeho Mistr?“</p>

<p>„Bojí se pomyslet dokonce i na jeho jméno,“ řekl Dejruk. „Ale jde o nějakého muže s obličejem plným skvrn.“</p>

<p>Vězeň sebou zoufale zmítal a pokoušel se vykroutit z provazů, které ho poutaly. „Lže!“ zaječel. „Jsou to samé lži!“</p>

<p>„Ten muž sem byl vyslán svým Mistrem, aby zajistil, že se Se'Nedrou nebudete mít žádné děti,“ pokračoval Dejruk, neberoucí ohled na vříska­jícího zajatce, „anebo dohlédnout, že když je mít budete, tak nebudou žít. Za tím únosem, Belgarione, být ale nemohl. Kdyby se do dětského poko­je v Rivě vloupal <emphasis>on, </emphasis>tak by tvého syna zabil, a ne unesl.“</p>

<p>„Odkud tedy přišel?“ zeptala se zvědavě Lisella a shrnula si svůj rudý plášť. „Stále nedokážu určit jeho přízvuk.“</p>

<p>„To možná proto, že ve skutečnosti není člověk,“ řekl jí Dejruk „Alespoň ne úplně. V jeho vzpomínkách je, že kdysi býval jakýmsi zvíře­tem.“</p>

<p>Všichni zůstali zírat nejprve na chlapce a pak pohlédli na Ulfgara.</p>

<p>V tom okamžiku se opět otevřely dveře a do pokoje vešel hrbatý Beldin. Chtěl něco říct, ale při pohledu na spoutaného zajatce se zavázanýma očima zmlkl. Prokulhal místností, naklonil se a sňal modré plátno z mu­žových očí, aby mu mohl pohlédnout do tváře. „No tak, pse,“ pronesl. „Kde se bereš tak daleko od své boudy?“</p>

<p>„Ty!“ zasípal Ulfgar a tvář mu náhle zbělela jak papír.</p>

<p>„Až Urvon zjistí, jaks to tady všechno zfušoval, dá si tvoje srdce k sní­dani,“ oznámil mu Beldin mile.</p>

<p>„Ty ho znáš?“ zeptal se ostře Garion.</p>

<p>„My se známe už dlouho, velice dlouho, že, Harakane?“</p>

<p>Vězeň po něm plivl.</p>

<p>„Vidím, že pořád potřebuješ trochu společenské výchovy,“ zašklebil se Beldin.</p>

<p>„Kdo to je?“ chtél vědět Garion.</p>

<p>„Jmenuje se Harakan. Je to malloreánský Grolim - jeden z Urvonových psů. Když jsem ho viděl naposled, kňučel a plazil se Urvonovi u nohou.“</p>

<p>Pak zcela náhle jejich zajatec zmizel.</p>

<p>Beldin vychrlit proud hrubých nadávek. Pak se rovněž ztratil.</p>

<p>„Co se stalo?“ vyjekla Se'Nedra. „Kam zmizeli?“</p>

<p>„Možná, že Beldin zase není takový chytrák, jak jsem si myslel,“ řekl Belgarat. „Měl nechat tu pásku přes oči na pokoji. Náš vězeň se translokoval z budovy.“</p>

<p>„Ty bys to dokázal?“ zeptal se Garion nevěřícně. „Bez toho, že bys vi­děl místo, kam se chceš dostat?“</p>

<p>„Je to velmi, velmi nebezpečné, ale zdá se, že Harakan byl naprosto zoufalý. Beldin ho pronásleduje.“</p>

<p>„Chytne ho, že ano?“</p>

<p>„Těžko říct“</p>

<p>„Pořad se ho chci zeptat na spoustu věcí.“</p>

<p>„Můžu ti na ně odpovědět za něj, Belgarione,“ ujistil ho poklidně Dejruk.</p>

<p>„Chceš říct, že pořád ještě znáš jeho mysl - dokonce i když tu už ne­ní?“</p>

<p>Dejruk přikývl.</p>

<p>„Tak raději začni, Dejruku, pěkně od začátku,“ navrhla Polgara.</p>

<p>„Dobře. Tenhle Harakan - myslím, že je to jeho skutečné jméno -sem přisel, protože ho jeho Mistr, ten, kterému Beldin říká Urvon, sem poslal, aby si zajistil, že Belgarion se Se'Nedrou nebudou mít nikdy žádné děti. Harakan přišel sem a ovládl Medvědí kult. Nejprve rozšířil různé pomluvy o Se'Nedře a doufal, že by to mohlo donutit Belgariona ji za­pudit a oženit se s nějakou jinou. Ale když se doslechl, že Se'Nedra čeká dítě, najal někoho, kdo se ji pokusil zabít.  Když ani to, jak pochopitelně víme, nevyšlo, začal propadat panice. Měl příšernou hrůzu z toho, co mu udělá Urvon, když ho zklame. Jednou zkusil získat kontrolu nad Se'Nedrou, když spala, a donutit ji zadusit vlastní dítě, ale někdo - a on neví, kdo to byl - zasáhl a překazil mu to.“</p>

<p>„To byla Poledra,“ zamumlal Garion. „Byl jsem tu noc u toho.“</p>

<p>„A tehdy ho napadlo zabít Branda a hodit vinu na krále Anhega?“ ze­ptal se generál Brendig.</p>

<p>Dejruk se lehce zamračil. „Vražda Branda byla jen náhoda,“ odpově­děl. „Podle toho, co Harakan připravoval, se Brand jen náhodou vyskytl zrovna tam a přistihl fanatiky na chodbě, právě když chtěli spáchat to, proč je poslal na Rivu.“</p>

<p>„A co to bylo?“ zeptala se ho Se'Nedra.</p>

<p>„Zrovna šli do královských komnat zabít tebe a tvé dítě.“</p>

<p>Zbledla</p>

<p>„A pak měli spáchat sebevraždu. A <emphasis>tohle </emphasis>mělo vyvolat válku mezi Belgarionem a králem Anhegem. Tak jako tak, nevyšlo to. Místo tebe a tvého dítěte zabili Branda a navíc jsme odhalili, že není vinen Anheg, ale Kult. Neodvážil se vrátit zpět k Urvonovi a přiznat se mu, že zklamal. Pak Zandramas unesl tvé dítě a unikl s ním z Větrného ostrova. A Harakan ho nemohl sledovat, protože Belgarion, jakmile zjistil, co se stalo, vytáhl na Rheon. Takže tu byl chycen a s tvým dítětem prchá Zandramas.“</p>

<p>„Ta nyissijská loď!“ zvolal Kail. „Belgarione, Zandramas unesl tvého syna a pak vyplul k jihu a nechal nás bloudit zde v Drasnii.“</p>

<p>„A co ten příběh, který jsme dostali z toho fanatického Šereka hned po únosu?“ zeptal se Brin.</p>

<p>„Členové Medvědího kultu nebývají obvykle žádní mudrcové,“ odpo­věděl Kail. „Myslím, že tomuhle Zandramasovi asi nedalo moc práce přesvědčit ty Šereky, že se únos děje na Harakanův rozkaz, a všechen ten blábol o tom, jak bude princ vychován Kultem a jak jednoho dne vznese nárok na rivanský trůn, je jen žvást, kterému mohli uvěřit pouze takoví pošetilci.“</p>

<p>„Proto je taky nechal na ostrově.“ řekl Garion. „Počítal, že zajmeme alespoň jednoho z nich a dostaneme z něj tuhle pečlivě připravenou po­vídačku, která nás zavede sem do Rheonu, zatímco Zandramas si klidně odpluje s mým synem na jih.“</p>

<p>„Zdá se, že jsme byli všichni velice pečlivě zmanipulováni,“ pozname­nal Oštěp rozřazuje pergameny, které si rozložil na leštěný stůl. Jak Ha­rakan, tak i my ostatní.“</p>

<p>„Ale my taky dokážeme být mazaní,“ řekl Belgarat. „Myslím, že Zan­dramas neví, že Orb dokáže sledovat Geranovu stopu. Když si pospíšíme, můžeme toho zručného manipulátora ještě dostihnout a překvapit ho.“</p>

<p><emphasis>„Ale přes vodu to nejde,“ </emphasis>oznámil lakonicky suchý hlas v Garionově mysli.</p>

<p>„Cože?“</p>

<p><emphasis>„Orb nemůže sledovat stopu tvého syna přes vodu. Země z</emphasis><emphasis>ů</emphasis><emphasis>stává na místě. Voda se pohybuje -</emphasis> <emphasis>větry, přílivy a podobné záležito</emphasis><emphasis>s</emphasis><emphasis>ti.“</emphasis></p>

<p><emphasis>„Jsi si jistý?“</emphasis></p>

<p>Ale hlas už byl pryč.</p>

<p>„Dědečku, je tu problém,“ ozval se Garion. „Orb nedokáže sledovat stopu přes vodu.“</p>

<p>„A jak to víš?'</p>

<p>Garion si poklepal na čelo. <emphasis>„On </emphasis>mi to právě řekl.“</p>

<p>„To věci ovšem trochu komplikuje.“</p>

<p>„Ani moc ne,“ odporoval Silk. „Je jen velmi málo míst, kde může nyissijská loď přistát bez toho, aby ji prohledali od kýlu po stěžeň. Většina panovníků není příliš nadšena myšlenkou, že by se v jejich královstvích objevily drogy a jedy. A Zandramas jistě nechce vplout do některého pří­stavu a být zatčen s následníkem rivanského trůnu na palubě.“</p>

<p>„Ale podél arendského pobřeží je mnoho skrytých zátok,“ namítl Lelldorin.</p>

<p>Silk potřásl hlavou. ,.To mi nesedí,“ odporoval. „Myslím, že ta loď zůstane na širém moři. Jsem si jist, že se Zandramas chce dostat od Alornských království co možná nejdál - a co možná nejrychleji. Kdyby ten úskok, co nás vylákal sem do Rheonu, náhodou nezabral, vyslal by Garion každého muže a každou loď na Západě pátrat po svém synovi.“</p>

<p>„A co jižní Kthol Murgos?“ navrhl generál Brendig.</p>

<p>Oštěp se zamračil. „Ne,“ řekl. „Dole probíhá válka a podél celého zá­padního pobřeží hlídkují murgské lodě. Jediným bezpečným místem pro nyissijskou loď je samotná Nyissa“</p>

<p>„Což nás přivádí zpět k Salmissře,“ připomenula Polgara.</p>

<p>„Paní Polgaro, myslím, že kdyby se do toho zapletla tamější oficiální místa, mí lidé by se o tom doslechli,“ řekl Oštěp. „Salmissřin palác mám dobře podchycený. Přímé rozkazy by vyšly od Sadiho, Salmissřina hlav­ního eunucha, a toho neustále střežíme. Mám dojem, že tentokrát je krá­lovský palác nevinen.“</p>

<p>Dveře se otevřely a vstoupil Beldin, tváře se jako kakabus. „U bohů!“ zaklel. „Ztratil jsem ho!“</p>

<p>„Tak ztratil?“ protáhl Belgarat. „A jak?“</p>

<p>„Když se dostal na ulici, proměnil se v jestřába. Byl jsem mu už za ocasem, ale vlétl do mraků a tam opět změnil podobu. Když vylétl, zamí­chal se do hejna hus letících k jihu. Jak mě ty husy zahlédly, pochopitelně se s kejháním rozlétly na všechny strany. Nedokázal jsem rozeznat která z nich je on.“</p>

<p>„Už nejspíš stárneš.“</p>

<p>„Co kdybys, Belgarate, zavřel hubu?“</p>

<p>„Stejně nám na něm už nezáleží,“ pokrčil rameny Belgarat. „Všechno, co jsme od něj chtěli zjistit, už víme.“</p>

<p>,Myslím, že bych dal přednost tomu, aby byl bezpečně mrtev. Když už nic jiného, ztráta jednoho z oblíbených psů by Urvona rozvzteklila - a kvůli tomu bych kdykoli prošel světa kraj.“</p>

<p>„Proč mu říkáš 'pes'?“ zeptal se zvědavě Hettar.</p>

<p>„Protože je jeden z Čandimů - a to právě jsou Torakovi psi.“</p>

<p>„Nemohl bys nám to trochu vysvětlit?“ zeptala se ho královna Porenna.</p>

<p>Beldin se zhluboka nadechl, aby ovládl svůj doznívající hněv. „Nejde o nic složitého.“ řekl. „Když postavili v Mallorei Kthol Mišrak, Torak pověřil jisté Grolimy úkolem střežit město. Aby to mohli dělat, stali se z nich psi.“</p>

<p>Garion se otřásl, jak se mu s bolestnou jasností vrátila vzpomínka na obrovské psí obludy, se kterými se střetli ve Městě Noci.</p>

<p>„No a pak,“ pokračoval Beldin,  „po bitvě u Vo Mimbre, když se Torak na mnoho staletí propadl do spánku, přišel do zakázané oblasti u ruin Urvon a podařilo se mu přesvědčit část smečky, že jedná na příkaz starého Znetvořence. Vzal je s sebou zpět do Mal Yasky a postupně změnil zpět v Grolimy, i když jich přitom musel polovinu pozabíjet. Ale oni si stejně dál říkají Čandimové - jakýsi tajný řád uvnitř Grolimské církve. Jsou absolutně věrní Urvonovi. A jsou to velmi slušní čarodějové, navíc trochu fušují i do kouzel. Ale na druhou stranu pod tím vším zůstali pořád ještě psi - velmi poslušní a mnohem nebezpečnější ve smečkách než jako jednotlivci.“</p>

<p>„Jak<emphasis> </emphasis>zajímavá odbočka,“ poznamenal Silk a vzhlédl od svitku perga­menu, který objevil v jednom ze sekretářů.</p>

<p>„Máš dost nenechavý jazyk, Kheldare,“ prohlásil nedůtklivě Beldin. „Jak by se ti líbilo, kdybych ti ho nechal zdřevěnět?“</p>

<p>„Ne, díky, takhle je to, Beldine, celkem v pořádku.“</p>

<p>„Dobrá, Belgarate, co teď?“ zeptala se královna Porenna.</p>

<p>„Teď? Teď se přirozeně vydáme za Zandramasem. Tenhle podvod s Kultem nás pěkně zdržel, ale to doženeme.“</p>

<p>„Na to můžeš vzít jed,“ pronesl Garion. „Už jednou jsem se s Dí­tětem Temnoty vypořádal, a když budu muset, udělám to znovu.“ Obrátil se zpět k Dejrukovi. „Nevíš náhodou, proč chce Urvon mého syna zabít?“</p>

<p>„Jde o něco, co objevil v jakési knize. Ta kniha říká, že jestli tvůj syn někdy padne do rukou Zandramase, tak ho ten Zandramas bude schopen k něčemu zneužít.  Ať už jde o cokoli, Urvon by raději zničil celý svět, než aby to dopustil.“</p>

<p>„A co by vlastně Zandramas mohl spáchat?“ zeptal se Belgarat a oči mu zaplanuly zájmem.</p>

<p>„Harakan neví. Vše, co ví, je, že nesplnil úkol, kterým ho Urvon po­věřil.“</p>

<p>Belgarat se pomalu začal usmívat a jeho úsměv byl mrazivý. „Myslím, že už nemusíme marnit čas honěním Harakana,“ řekl.</p>

<p>„Nechat ho?“  vykřikla Se'Nedra.  „Po tom všem, co nám udělal?“</p>

<p>„Urvon se o něj postará za nás a Urvon mu udělá věci, o kterých ani nevíme, že existují.“</p>

<p>„Kdo je ten Urvon?“ zeptal se generál Brendig.</p>

<p>„Torakův třetí žák,“ odpověděl Belgarat. „Byli tři - Ktačik, Zedar a Urvon. Ale zbyl už jen jeden.“</p>

<p>„Pořád ale nevíme nic o Zandramasovi,“ řekl Silk.</p>

<p>„Pár věcí přece jen známe. Například víme, že Zandramas je teď Dítě­tem Temnoty.“</p>

<p>„Ale Belgarate, to přece nesedí,“ zamručel Barak. „Proč by se měl Ur­von stavět proti Dítěti Temnoty? Jsou přece na stejné lodi, nebo snad ne?“</p>

<p>„Očividně ne. Začíná to vypadat, jako kdyby na druhé straně docháze­lo k rozkolu.“</p>

<p>„To je vždy užitečné.“</p>

<p>„Ale rád bych o tom věděl něco bližšího, než si začnu mnout ruce.“</p>

<p>Trvalo až do pozdního odpoledne, než zlomili v jihovýchodní části na mnoho staletí propadl do spánku, přišel do zakázané oblasti u ruin Urvon a podařilo se mu přesvědčit část smečky, že jedná na příkaz starého Znetvořence. Vzal je s sebou zpět do Mal Yasky a postupně změnil zpět v Grolimy, i když jich přitom musel polovinu pozabíjet. Ale oni si stejně dál říkají Čandimové - jakýsi tajný řád uvnitř Grolimské církve. Jsou absolutně věrní Urvonovi. A jsou to velmi slušní čarodějové, navíc trochu fušují i do kouzel. Ale na druhou stranu pod tím vším zůstali pořád ještě psi - velmi poslušní a mnohem nebezpečnější ve smečkách než jako jednotlivci.“</p>

<p>„Jak zajímavá odbočka,“ poznamenal Silk a vzhlédl od svitku perga­menu, který objevil v jednom ze sekretářů.</p>

<p>„Máš dost nenechavý jazyk, Kheldare,“ prohlásil nedůtklivě Beldin. „Jak by se ti líbilo, kdybych ti ho nechal zdřevěnět?“</p>

<p>„Ne, díky, takhle je to, Beldine, celkem v pořádku.“</p>

<p>„Dobrá, Belgarate, co teď?“ zeptala se královna Porenna.</p>

<p>„Teď? Teď se přirozeně vydáme za Zandramasem. Tenhle podvod s Kultem nás pěkně zdržel, ale to doženeme.“</p>

<p>„Na to můžeš vzít jed,“ pronesl Garion. „Už jednou jsem se s Dí­tětem Temnoty vypořádal, a když budu muset, udělám to znovu.“ Obrátil se zpět k Dejrukovi. „Nevíš náhodou, proč chce Urvon mého syna zabít?“</p>

<p>„Jde o něco, co objevil v jakési knize. Ta kniha říká, že jestli tvůj syn někdy padne do rukou Zandramase, tak ho ten Zandramas bude schopen k něčemu zneužít.  Ať už jde o cokoli, Urvon by raději zničil celý svět, než aby to dopustil.“</p>

<p>„A co by vlastně Zandramas mohl spáchat?“ zeptal se Belgarat a oči mu zaplanuly zájmem.</p>

<p>„Harakan neví. Vše, co ví, je, že nesplnil úkol, kterým ho Urvon po­věřil.“</p>

<p>Belgarat se pomalu začal usmívat a jeho úsměv byl mrazivý. „Myslím, že už nemusíme marnit čas honěním Harakana,“ řekl.</p>

<p>„Nechat ho?“  vykřikla Se'Nedra.  „Po tom všem, co nám udělal?“</p>

<p>„Urvon se o něj postará za nás a Urvon mu udělá věci, o kterých ani nevíme, že existují.“</p>

<p>„Kdo je ten Urvon?“ zeptal se generál Brendig.</p>

<p>„Torakův třetí žák,“ odpověděl Belgarat. „Byli tři - Ktačik, Zedar a Urvon. Ale zbyl už jen jeden.“</p>

<p>„Pořád ale nevíme nic o Zandramasovi,“ řekl Silk.</p>

<p>„Pár věcí přece jen známe. Například víme, že Zandramas je teď Dítě­tem Temnoty.“</p>

<p>„Ale Belgarate, to přece nesedí,“ zamručel Barak. „Proč by se měl Ur­von stavět proti Dítěti Temnoty? Jsou přece na stejné lodi, nebo snad ne?“</p>

<p>„Očividně ne. Začíná to vypadat, jako kdyby na druhé straně docháze­lo k rozkolu.“</p>

<p>„To je vždy užitečné.“</p>

<p>„Ale rád bych o tom věděl něco bližšího, než si začnu mnout ruce.“</p>

<p>Trvalo až do pozdního odpoledne, než zlomili v jihovýchodní části mužů, kteří měli očividně větší zájem o kořist než o jídlo. Dva staří čaro­dějové se pohodlně usadili u stolu s výhledem z nízkého klenutého okna a nimrali se ve zbytcích pečeného kuřete. „Ach Garione, hochu můj,“ přivítal ho blahobytně Belgarat. Jen pojď a připoj se k nám.“</p>

<p>„Myslíš, že je tady někde nějaké pití?“ zeptal se Beldin, otíraje si prsty o předek tuniky.</p>

<p>„Mělo by,“ odpověděl Belgarat. „Koneckonců jsme v kuchyni. Co kdyby ses podíval do támhleté spíže?“</p>

<p>Beldin vstal a vydal se přes kuchyň ke spíži.</p>

<p>Garion se nahrbil a vyhlédl z nízkého okna na domy hořící naproti. „Začíná opět sněžit,“ poznamenal.</p>

<p>Belgarat zavrčel. „Myslím, že se všichni chceme dostat odtud co nejry­chleji,“ řekl. „Opravdu bych tu nechtěl strávit zimu.“</p>

<p>„Ohó!“ ozval se Beldin ze spíže. A triumfálně se vynořil ven, třímaje malý dřevěný soudek.</p>

<p>„Raději to nejdřív ochutnej,“ poradil mu Belgarat. „Může to být ocet.“</p>

<p>Beldin postavil štěně na podlahu a pěstí urazil víko. Pak si olízl prsty a mlaskl. „Ne,“ prohlásil, „tohle docela určitě <emphasis>není </emphasis>ocet.“  Pak se prohrabal blízkým příborníkem a vytáhl tři kameninové poháry.</p>

<p>„Nuže, bratře,“ řekl Belgarat, „jaké jsou tvé plány?“</p>

<p>Beldin ponořil jeden pohár do soudku. „Asi se pokusím vystopovat Harakana.  Rád bych ho vyřídil dřív, než se vrátím do Mallorey. Není to týpek, kterého bys zrovna chtěl mít za zády v nějaké uličce.“</p>

<p>„Takže míříš do Mallorey?“ Belgarat utrhl kuřeti na stole křidýlko.</p>

<p>„To je zřejmě jediné místo, kde můžeme sehnat nějakou solidní infor­maci o tom Zandramasovi.“ Beldin si odříhl.</p>

<p>„Oštěp tvrdí, že se jedná o daršivské jméno,“ řekl mu Garion.</p>

<p>Beldin jen zavrčel. „To by nám mohlo trochu pomoct.  Tentokrát začnu odtamtud. V Mal Zetu se mi nepodařilo zjistit vůbec nic a ti hlupci v Karandě pokaždé skoro hrůzou omdleli, když jsem to jméno vyslovil.“</p>

<p>„A byls i v Mal Yasce?“ zeptal se ho Belgarat.</p>

<p>„Ani náhodou. Urvon tam dal pověsit na každou zeď mou podobiznu. Z nějakého důvodu se bojí, že bych se jednoho krásného dne mohl zjevit a vytáhnout mu z břicha pár sáhů střev.“</p>

<p>„A odkud to má?“</p>

<p>„Slíbil jsem mu to, tak odtud.“</p>

<p>„Takže vyrážíš do Daršivy?“</p>

<p>„Hned ne - až když bude Harakan bezpečně pod kytkama. Jestli se něco dozvím o Zandramasovi, dám ti vědět.“</p>

<p>„Poohlédni se taky po nějakých čitelných kopiích Malloreánských evangelií a Ašabských orákul,“ řekl mu Belgarat. „Podle Kodexu mám v nich najít nějaké stopy.“</p>

<p>„A co zatím budeš dělat ty?“</p>

<p>„Myslím, že zamíříme dolů do Nyissy a zkusíme, jestli dokáže Orb najít stopu po mém pravnukovi.“</p>

<p>„Fakt, že nějaký rivanský pastýř zahlídl nyissijskou loď, je hezky slabá stopa, Belgarate.“</p>

<p>„Vím, ale zrovna teď je to jediné, co máme.“</p>

<p>Garion mimovolně utrhl pár zbytků z jinak obraného kuřete a strčil je do úst. Pak náhle zjistil, že má vlastně přímo dravčí hlad.</p>

<p>„Vezmeš s sebou Polgaru?“ zeptal se Beldin.</p>

<p>„Myslím, že ne. Budeme s Garionem asi těžko k zastižení a potřebu­jeme někoho tady na severu, aby na všechno dohlédl. Alornové právě teď dělají ramena a musejí mít nad sebou pevnou ruku, aby neudělali nějakou pošetilost.“</p>

<p>„To je u Alornů normální. Ale uvědomuješ si, že Polgara bude asi štěstím bez sebe, až jí oznámíš, že má zůstat sedět na zadku, že jo?“</p>

<p>„Naprosto,“ odpověděl Belgarat a zachmuřil se. „Možná jí jen nechá­me vzkaz. Posledně se moc osvědčil.“</p>

<p>„Jen se pokus zajistit, aby nebyla v blízkosti něčeho rozbitnýho, až ho začne číst,“ rozchechtal se Beldin. „Například lidnatých měst nebo hor­ských masivů. Slyšel jsem, co se dělo, když dostala ten minulý.“</p>

<p>Dveře se otevřely a do kuchyně strčil hlavu Barak. „Tady jste,“ řekl. „Venku je párek lidí, co vás chtějí vidět. Mandorallen je objevil na kraji města - je to hodně zvláštní dvojice.“</p>

<p>„Co je na nich tak zvláštního?“ zeptal se Garion.</p>

<p>„Ten muž je velký jako dům. Ruce má jako kmeny stromu, ale neumí mluvit. Ta dívka je moc hezká, ale pro změnu slepá.“</p>

<p>Belgarat s Beldinem si vyměnili rychlý pohled. „Jak víš, že je slepá?“ zeptal se Belgarat.</p>

<p>„Má pásku přes oči,“ pokrčil rameny Barak. „Takže mi to přišlo logi­cké.“</p>

<p>„Myslím, že si s ní raději půjdeme promluvit,“ prohlásil Beldin a vstal ze židle. „Vědma by se určitě neobjevila v téhle části světa, kdyby nešlo o něco velice důležitého.“</p>

<p>„Vědma?“ zeptal se Garion.</p>

<p>Jedna z těch lidí z Kellu,“ vysvětloval Belgarat. „Vždy mají pásku přes oči a jejich průvodci jsou vždy němí. Tak pojďme zjistit, co nám chce říct.“</p>

<p>Když vešli do velké hlavní síně, našli ostatní, jak zvědavě hledí na dvojici cizinců. Vědma s páskou přes oči byla útlá dívka v bílé róbě. Měla tmavě blond vlasy a na rtech jí pohrával tichý úsměv. Stála pokojně uprostřed místnosti a klidně čekala. Vedle ní stál jeden z největších mužů, které kdy Garion viděl. Na sobě měl jakousi přepásanou hrubou kytlici bez rukávů z nebarvené látky a neměl u sebe žádnou zbraň kromě silné leštěné hole. Čněl do výšky dokonce i nad Hettarem a jeho obnažené ruce byly neuvěřitelně svalnaté. Zdálo se, jako by se nad svou štíhlou paní téměř vznásel, a ve tváři měl ostražitý a ochranitelský výraz.</p>

<p>„Řekla už, kdo je?“ zeptal se Belgarat tiše Polgary, když se připojili k ostatním.</p>

<p>„Ne,“ odpověděla. „Všechno, co řekla, bylo, že chce mluvit s tebou a Garionem.“</p>

<p>Jmenuje se Cyradis,“ ozval se vedle stojící Dejruk.</p>

<p>„Ty ji znáš?“ otázal se Garion.</p>

<p>„Jednou jsme se setkali - v Údolí. Chtěla se o mně něco dozvědět, tak za mnou zašla a popovídali jsme si.“</p>

<p>„A co se o tobě chtěla dozvědět?“</p>

<p>„To mi neřekla“</p>

<p>„A ty ses jí nezeptal?“</p>

<p>„Myslel jsem, že kdyby chtěla, abych to věděl, tak by mi to řekla.“</p>

<p>„Mluviti k tobě chci, pradávný Belgarate,“ pronesla náhle vědma jas­ným čistým hlasem, „a rovněž i k tobě, Belgarione.“</p>

<p>Popošli blíže.</p>

<p>„Jen krátký čas je mi zde povoleno dlíti, bych jisté pravdy vyjevila. Za prvé: vězte, že poslání vaše nejsou ještě dovršena.  Nutnost vyžaduje si ještě jednoho střetnutí mezi Dítětem Světla a Dítětem Temnoty; a slyšte dobře - toto střetnutí bude poslední, neboť při něm učiněna bude ko­nečná volba mezi Světlem a Temnotou.“</p>

<p>„A kde se to střetnutí odehraje, Cyradis?“ zeptal se Belgarat, ve tváři výraz nejvyššího zájmu.</p>

<p>„Za přítomnosti Sardionu - na místě, jež není více.“</p>

<p>„A kde to je?“</p>

<p>„Cesta na toto hrůzné místo se skrývá v mystériích, Pradávný. A ty ji tam musíš nalézti.“ Pak otočila tvář ke Garionovi a napůl k němu napřá­hla štíhlou ruku. „Srdce tvé zkormoucené jest, Belgarione,“ pronesla s velkou účastí v hlase, „neboť Zandramas, Dítě Temnoty, má tvého syna a právě nyní směřuje s ním k Sardionu. A na tobě spočívá úkol sledovat cestu jejich až k onomu kameni — neboť hvězdy i hlasy země prohlašují, že moc Temnoty dlíti bude v Sardionu, stejně jako moc Světla dlíti bude v Aldurově Orbu. A dorazí - li Zandramas s dítětem ke Kameni Temno­ty, Temnota slaviti bude triumf a triumf tento potrvá navěky.“</p>

<p>„Je moje děťátko v pořádku?“ chtěla vědět Se'Nedrai; ve tváři byla bílá a v očích se jí usadila hrůza.</p>

<p>„Dítě tvé v bezpečí jest a v pořádku, Se'Nedro,“ ujistila ji Cyradis. „Zandramas ochrání ho ode všeho zlého - ne z lásky, leč z Nutnosti.“ Pak tvář vědmy opět získala neosobní výraz. „Leč srdce své obrniti mu­síš,“ pokračovala, „neboť nebude - li jiná možnost, jak zabrániti, aby Zandramas a tvůj syn dosáhli Sardionu, očekává tebe - anebo chotě tvého - úkol dítě usmrtiti.“</p>

<p><emphasis>„Zabít ho?“ </emphasis>vyjekla Se'Nedra. „Nikd<emphasis>y!“</emphasis></p>

<p>„Pak tedy zvítězí Temnota,“ pronesla Cyradis prostě. Obrátila se zpět ke Garionovi. „Čas můj zde se krátí,“ oznámila mu. „Pozor dej, co řeknu. Volba společníků, jež budou ti při poslání tomto nápomocni, vedena býti musí Nutností, nikoli libostí tvou. Zvolil - li bys chybně, při plnění svého poslání zklameš a Zandramas nad tebou zvítězí. A syn tvůj ti odňat bude navěky, rovněž svět takový, jak znám ti je, zanikne navždy.“</p>

<p>Garionova tvář byla jako kámen. „Pokračuj,“ vyzval ji krátce. „Řekni i zbytek toho, co máš říci.“ Její tvrzení, že by buď on nebo Se'Nedra měli za jakýchkoli okolností zabít své vlastní dítě, ho naplnilo vztekem.</p>

<p>„Opustíš toto místo v doprovodu pradávného Belgarata a jeho nejvýše ctihodné dcery. Musíš s sebou dále vzíti i Nositele Orbu a choť svou.“</p>

<p>„To je absurdní!“ vybuchl. „Rozhodně nevystavím Se'Nedru - anebo Dejruka - takovému nebezpečí.“</p>

<p>„Pak budeš jisto jistě poražen.“</p>

<p>Bezmocně na ni zůstal hledět.</p>

<p>„Musíš s sebou rovněž míti Průvodce a Muže se dvěma životy - a ještě někoho, jehož totožnost ti teprve zjevím. Později se k tobě rovněž připojí další - Lovkyně, Muž, jenž není muž. Prázdný a Strážkyně.“</p>

<p>„Tyhle jinotaje jsou pro vědmy typické,“ zamumlal kysele Beldin.</p>

<p>„Ta slova nejsou moje, ušlechtilý Beldine,“ řekla mu. „Tato jména jsou vepsána do hvězd - a do proroctví. Náhodná světská jména, jež jim byla dána při jejich zrození, neplatí v bezčasové říši dvou Nutností, jež soupeří spolu ve středu všeho, co jest či teprve bude. Jeden každý z těchto spo­lečníků má svůj úkol a všechny tyto úkoly musejí býti splněny před nad­cházejícím střetnutím, jinak Proroctví, vedoucí tvé kroky od počátku vě­ků, zanikne.“</p>

<p>„A jaký je můj úkol, Cyradis?“ zeptala sejí chladně Polgara.</p>

<p>„Takový jako vždy, svatá Polgaro. Musíš vést, učit a chránit, jsi mat­kou - stejně jakož i Belgarat otcem jest.“ Na rtech dívky se zavázanýma očima zahrál slabounký úsměv. „Ostatní napomohou ti, Belgarione, ob­čas při tvém poslání,“ pokračovala, „ale tito jmenovaní musejí s tebou býti při konečném střetnutí.“</p>

<p>„A co my?“ zajímal se Barak, „Hettar. Mandorallen, Lelldorin a já?“</p>

<p>„Úkol každého jednoho z vás již splněn jest, Strašlivý medvěde, a od­povědnost za ně postoupila na vaše syny. Kdybyste přesto ty, Lučištník, Pán koní či Rytíř - ochránce usilovali o připojení se k Belgarionovi na jeho pouti, vaše přítomnost byla by příčinou jeho selhání.“</p>

<p>„To je k smíchu!“ zaburácel obr. „Určitě nezůstanu sedět doma.“</p>

<p>„Volba tato nespočívá na tobě.“ Obrátila se zpět ke Garionovi a položi­la ruku na mohutnou paži svého němého ochránce. „Toto je Toth,“ řekla a zapotácela se, jako by ji zasáhla vlna prudké únavy. „Vedl mé klopýtavé kroky od onoho dne, kdy mi dán byl druhý zrak a já si zastřela oči, abych zřela lépe. Přestože duše moje krvácí, musím se s ním nyní na krátkou chvíli rozloučiti. Příkaz jemu dala jsem, by tobě při poslaní tvém nápo­mocen byl. Ve hvězdách sluje coby Mlčenlivý a jeho osudem jest býti jedním ze společníků tvých.“ Začala se chvět jakoby vyčerpáním. „Ještě slovo poslední k tobě, Belgarione,“ řekla chvějícím se hlasem. „Poslání tvé nadobyčej nebezpečné bude a jeden ze společníků tvých během něj život svůj ztratí. Protož připrav srdce své, neboť až k tomu dojde, nesmíš zaváhati, leč o to neochvějněji pracovati k završení poslání, jež na bedra tvá vloženo bylo.“</p>

<p>„Kdo?“ zeptal se spěšně. „Kdo z nich má zemřít?“</p>

<p>„To nebylo mi zjeveno,“ řekla. A pak se s očividným úsilím napřímila. „Pamatuj na mě,“ dodala, „neboť brzy znovu se setkáme.“ Když to dořek­la, zmizela</p>

<p>„Kam se poděla?“ vydechl generál Brendig.</p>

<p>„Ve skutečnosti tu nikdy nebyla,“ odpověděl Dejruk.</p>

<p>„Jednalo se o projekci, Brendigu,“ dodal Belgarat. „Ale ten muž -Toth - ten je skutečný. Jak to jen dokázali? Nevíš, Dejruku?“</p>

<p>Dejruk pokrčil rameny. „To nedokážu, Belgarate, říct. Ale vyžádalo si to soustředění síly všech mudrců a vědem Kellu.“</p>

<p>„Celé je to naprostý nesmysl!“ vybuchl vztekle Barak a udeřil obrovskou pěstí do stolu. „Nic na světě mě nedonutí zůstal doma!“ Mandorallen, Hettar a Lelldorin energicky přikývli na souhlas.</p>

<p>Garion pohlédl na Polgaru. „Není možné, že by nám lhala?“ zeptal se.</p>

<p>„Cyradis? Ne. Vědma není schopna lži. Sem tam může něco zamlžit, ale nemůže lhát. Co nám řekla, to viděla ve hvězdách.“</p>

<p>„Jak může něco vidět ve hvězdách, když má zavázané oči?“ namítl Lelldorin.</p>

<p>Polgara rozhodila ruce. „Nevím. Mudrcové a vědmy vnímají způso­bem, který my moc nechápeme.“</p>

<p>„Možná se při čtení spletla,“ namítl Hettar.</p>

<p>„Mudrcové a vědmy z Kellu se obvykle nemýlí,“ zavrčel Beldin, „takže bych na to moc nesázel.“</p>

<p>„To nás přivádí přímo k jádru problému,“ řekl Garion. „Musím jet sám.“</p>

<p><emphasis>„Sám?“ </emphasis>vyjekla Se'Nedra,</p>

<p>„Slyšela jsi přece, co řekla. Někdo z těch, co pojedou se mnou, bude zabit.“</p>

<p>„Ona možnost zde byla vždy, Garione,“ pronesl střízlivě Mandorallen.</p>

<p>„Ale nikdy to nebyla jistota.“</p>

<p>„Nenechám tě jet samotného,“ prohlásil Barak.</p>

<p>Garion ucítil podivné škubnutí, skoro jako by ho někdo hrubě odstrčil stranou. Pak z jeho rtů zazněl hlas, který mu nepatřil, a on byl zcela bez­mocný. „Přestanete už všichni konečně s tím blábolením?“ rozkázal. „Dostali jste instrukce. Postupujte podle nich.“</p>

<p>Všichni zůstali na Gariona užasle zírat. Bezmocně rozpřáhl ruce, po­koušeje se jim naznačit, že nemá vládu nad slovy, co mu vycházejí z úst</p>

<p>Belgarat zamžikal. „To musí být tedy opravdu důležité, když to donuti­lo i <emphasis>tebe </emphasis>zasáhnout takhle přímo,“ oslovil vědomí, jež tak náhle ovládlo Garionův hlas.</p>

<p>„Nemáte čas, sedět tu a debatovat, Belgarate. Čeká vás velice dlouhá cesta a času je málo.“</p>

<p>„Takže to, co nám prozradila Cyradis, je pravda?“ zeptala se Polgara.</p>

<p>„Co vám sdělila, je pravda. Ale ona je důsledně nestranná.“</p>

<p>„A proč sem tedy vůbec přišla?“ chtěl vědět Beldin.</p>

<p>„Má své vlastní poslání a tohle byla jeho část. Zandramas od ní rovněž musí dostat podobné informace.“</p>

<p>„Předpokládám, že nám asi nedáš žádné vodítko či stopu ohledně ono­ho místa, které máme najít?“ zeptal se Belgarat s nadějí v hlase.</p>

<p>„Nech toho, Belgarate. Odpověď znáš přece sám. Ale na cestě k jihu se musíte zastavit v Prolgu.“</p>

<p>„V Prolgu?“</p>

<p>„Má se tam stát něco důležitého. A, Belgarate, čas je proti vám, takže jím už přestaňte plýtvat.“</p>

<p>„Pořád mluvíš o čase. Nemohl bys být trochu konkrétnější?“</p>

<p>„Už je pryč, dědečku,“ oznámil Garion, získav opět nad svým hlasem kontrolu.</p>

<p>„To je celý on,“ posteskl si Belgarat.  „Vždycky, když začne být rozho­vor zajímavý, zmizí.“</p>

<p>„Přece víš, Belgarate, proč to dělá,“ řekl Beldin.</p>

<p>Belgarat si povzdechl. „Ano, myslím, že vím.“ Obrátil se k ostatním. „No a je to,“ pronesl. „Myslím, že musíme udělat přesně to, co nám Cyradis řekla“</p>

<p>„Ale přece s sebou nechcete vzít i Se'Nedru,“ namítla Porenna.</p>

<p>„Ale samozřejmě, Porenno, že půjdu také,“ prohlásila Se'Nedra a po­hodila hlavou. „Tak jako tak bych šla - bez ohledu na to, co říkala ta slepá dívka“</p>

<p>„Ale ona řekla, že jeden z Garionových společníků zemře.“</p>

<p>„Porenno, já nejsem jeho společník, jsem jeho žena.“</p>

<p>Barak měl v očích slzy. „Není nic, čím bych vás dokázal přesvědčit, abyste změnili názor?“ zažadonil.</p>

<p>Garion ucítil, jak i jemu vstupují slzy do očí. Barak vždy byl jedním z úhelných kamenů v jeho životě a pomyšlení na to, že své pátrání začne bez tohoto velkého rudobradého muže po svém boku, v něm zanechalo pocit velké prázdnoty. „Obávám se, Baraku, že nemáme na výběr,“ pro­nesl velmi smutně. „Kdyby to záleželo na mně...“ Nechal to nedořečeno, protože se mu zadrhl hlas.</p>

<p>„Tato chvíle láme srdce mé, nejdražší Se'Nedro,“ pronesl Mandorallen a poklekl před královničkou. „Jsemť rytířem tvým a ochráncem, a přesto zapovězeno mi jest doprovoditi tebe na tomto nebezpečném poslání.“</p>

<p>Se'Nedře po tvářích náhle skanuly velké zářící slzy. Objala statného rytíře kolem krku. „Můj drahý, nejdražší Mandorallene,“ zavzlykala zlo­meně a políbila ho na tvář.</p>

<p>„Pár lidí pro mě vyřizuje nějaké záležitosti v Mallorei,“ obrátil se Silk k Yarblekovi. „Dám ti pro ně dopis, takže tě poslechnou. Nedělej žádná unáhlená rozhodnutí, ale zároveň ani nepropásni nějakou příležitost.“</p>

<p>„Vím, jak se postarat o obchody, Silku,“ odsekl Yarblek. „Přinej­menším stejně dobře jako ty.“</p>

<p>„Ovšemže víš, ale máš moc horkou krev. Chci ti jen říct, že by sis měl vždy uchovat chladnou hlavu.“ Drobný muž pohlédl téměř smutně dolů na svůj sametový kabátec a všechny drahokamy, co nosil. Povzdechl si. „No dobře, vzpomínám si, že jsem žil bez všeho tohodle i předtím.“ Ob­rátil se k Durnikovi. „Počítám, že bysme měli začít balit,“ oznámil mu.</p>

<p>Garion na něj hleděl celý perplex.</p>

<p>„Copak jsi, Garione, neposlouchal?“ zeptal se ho drobný muž. „Cyradis ti přece řekla, koho máš vzít s sebou. Durnik je Muž se dvěma životy, Dejruk je Nositel Orbu a kdybys náhodou zapomněl, já jsem ten Průvodce.“</p>

<p>Garion vykulil oči.</p>

<p>„Přirozeně jedu s tebou,“ prohlásil Silk s drzým úšklebkem. „Kdybych ti neukazoval cestu, asi by ses ztratil.“</p>
</section>

</body><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAIDAcYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7CZv3YfgcDqB6VQTWNNkl
EK6pYs7HGwTxkn8M1LqCmTTbqJOXeB0UepKEAV88KdH0P4faJY3XgPUrbXLS4tvOuzpxU7x
KN2H7kjgD3oA+g5tTsLTEVxqFpAc52yyohx9CajbXNIYnOraeBkf8vEf+NeOalEt7beOfHF
14UuI7tZLeOxXUbIecFwoYKrZB6ntVBvC0q3GjxQal4Xu77V5FWGH+y4cxqVLszEHkgY4AG
eaAPcU1zRcuDrGn56D/AEiP/Gnf23pDKANX08nv/pEf+NeO6p4Q1bw5p1hdXo0S9lmk8pvs
eixeZC7H5WROWlH+yMHv2pNN8N3Oqa5qWl2EHh+WO1WJ5ryTRRGyOyk7fK6FuBxkYz3oA9h
bXNF4RdX0/IIz/pEf+NPbWtIU86tYbf8ArvH1/OvBZW0qw0i21vXI9ESCGYxTwWOjrcTRyj
P3jwE6fdINaGlx6Lc3l4mu2trplgZwbCWTQVjEw2g4Ykf6zJPyj0oA9oGu6RnnV9P7/wDLx
H6fWj+3NHb5hq+nkf8AXxH/AI15D4d0rS/EXiXXdGb7BHLp5R42bQUid43HBIb3yM4rr/8A
hWunuhQNYqSeGOlQfL244oA63/hIND3Y/tnTiO5+0x/40v8AwkGhsF26zpxz3FxH/jXKn4c
2Qcb7iybBACnS7cf+y1mt4H8PXFo91HrWltaxlonm/su22o+4DBO3gg8UAd2Ne0Hac61pwb
HX7TH/AI0h8R+H9/y69poJGT/pMf8AjXKSfDbTz8y3Nr8qlCX0u2OfwC1yWraI3h/xLbWGt
Wunf2HeZ8jUk0mEukvASF/l2qxJJBIwenagD1keI9B3f8h7TTx0+1Rf41DJ4m8P87Ne0wA8
A/aouv5158vhmzt5447yDTGupITcfPa24RUDBdxIj5OT/DwKW50HSoHa2YW0sluA0wOm26o
d7gLsYx4Yc0Aegp4o8NKx3eIdLwB3uouv50f8JT4ZV2RvEWkEj+E3cQ/rXHW/hi3ct562Ke
Y/8NpbvlQMAkeVgNnjB4GaZbeFz9kjzb2/nhRiBre0+ZiDlQRGcHgHJ4oA7T/hLPC/zKviT
ScgZ4u4sfzpv/CW+GDErL4k0oev+lR8/rXOp4PC3cMC7vLaFpHkFraBUccKv+ryT156Vcj8
EW6w/wDIQ2FlDbBZWxVT7fu6ANP/AITDwq0o/wCKj0rJ7fa4/wDGlfxh4VPC+JtKGfW5j5/
Wst/BNrGN/wDaDHK5yLG2yPX/AJZ1AvhOylgjkju55Edgq4srb5F/vH93wP8AGgDUTxj4R8
z5PEulf+BEdDeMPC4uQP8AhJdKwoz/AMfMdZMfg+GaSSMXUsWyQjmztvmH94fu+lOn8GWsK
qkmqybmO1MWNtjd2/5Z0AbJ8ZeE3cj/AISfSyA2Tm5SiTxd4TP3/FGlEqP+flKy28FxpDs/
tiUsozj7Fa//ABunDwWiwo0erSgg5bNlbfMPT/V0AXV8aeFEU+Z4o0rb/tXKGo5PGfhI3Ea
yeJ9JU5yM3CD6Vnx+FLOZRCNbLbiZVQ2ltmQDr/yz6A45qaPwtBNcPI2rtIEfBVrO3O0+n+
qoAtTeNPCscsKt4m00uw4PnowNPHjTwp5G/wD4SLTiFPOJVbn8BVBvC5MMrWurTq6Z+UW1u
iufT/Vd/Wp4fC8kNu0n9uXaM/LKsFvgH0H7v3oAnXxv4SVN3/CQ6cc88SDj9KafHHhWPbIf
EFjhmxlWz/SoIvDxjkhgOt35aUNyLeEKNo/iIj4qSPw1cHMi+Iros2TtWKEBPx8ugCMeO/B
6hSfElkwJBAUkn9BVg/EDwbkhvEFnn2DE/wAqrWuhSzIZY/Ed0GVdreXHDgNnkZ8un3OjT2
wYx61qkrqwUhY4Op7glOcd6AG/8LG8E7Pm8Q2gI7BHP/stRQ/EjwSP3n/CRW+37uBE5wT6/
LXPrB4iUeVP4iuI7gMqERW0LlmKtkABc4Dbcn2rT0aG61ASQzarq8NxGqqQVijErDIcqCnA
GMjPY0AXv+Fj+B47kbvEFvjcfuwSZ/8AQaSX4leCDMXGvxttOMC3kJ/9Bq9b+H7o3DRz+Jr
52X7qp5QOz1OE60S6BKkrMviHUwD33IOP++aAKS/E3wWYg39tZGecWkv/AMRSr8TfBfO7WN
x9Pskv/wARWm2hyLtT+3tULcH76c/+O1PHpquf+QpfDbnpIB+fFAGIfiZ4Lbdt1d2AUnC2c
px/45TX+J3glcMdTlOOcCylP6ba3Tpqoyp/a14skgO1GlA3Ade3vTFtYpPlj1G6IRijFJ8g
MOo+tAGE3xS8GsCyanLkjG02E2f/AEGl/wCFn+DVQJ9uuSVJPy6dN/8AE10UthtZIRqN2JG
HGZSD9af/AGc2zc17f+hxOaAOaT4q+EG4+1X2fT+zZv8A4moE+KfhGOYZfUidpwf7Mm55/w
B2ujms8CR1vdRmwqkRxzEHrjjPFR3FnPb2s91He3srxKWSMXDndx3oAwx8U/DEmf3OsH0zp
MvzfT5ahb4reGdx32Gu/wC0RpEuOPwqWwuGvoIYP+Eku4blomEO64J807Q3JHDFc8kYqxfN
qNnNI7zX7BQi7Uuycgk5kxkYBxgAmgCmfir4dYN/oOurx0GkS8jt2pYvid4fDyBtP1vdH95
RpEuPw4q3GLwNdIdSvo4nXzY/NnZjEnIwRnocZDE45FLJBqLMyx6teQAbQzNOWyxwcYJO0g
HkUAVR8UPD5cgaXrjAemkS8H8qU/EfSJvu6Nrybefm0mQbh7cU4yLDawM+u3rQbMyXBunV8
D+PkYPQgj6U3w8uoa5fX+oTT6tbaPhUtEuLhkklIYlpAP7hyAM9QM0AS/8ACy9HVOdG8RBU
4z/ZMh/pTz8QtLkUH+xfEALcDGlPz+ldCulwlwzXl9u6H/S5MenrUY0W0kY4vL98Pzi+kyD
3/i/SgDG07x7p2oa7baKNP1OzvrtXa3+12DRI+0Zbk1WuviZoOntqDNp+rTQae7R3Fxb6ez
wqy4DfN7f0rA0p/EN9Z+F/EWk2/wDbstjJeJLHLdKjlWOxeW78d6yrXUPFGqeDfEOhWfhq3
U31xeQtI+qxKIWdsHK5zwaAPaFkW5tEnt8PHKFkXoAVIzmiq2m25tdGtLe8Yb44IkYp0LBc
HHtRQAurO0OkXksTFZI4ZHUjqCEJFeK+H7c6lpPh+51XVvFfiW++zQ6rJawzx+Sh3/JlWK5
yV6c9K9h15mHhzUnOWH2OTAHBz5ZrwPRNY1HQ7fQ7xFaDQ/7BsrfVLuAHzrSNnkw6H0z949
qAO38SSXmtaX4o1jUW1TSoLCGMwWX2hPvLhyZEUnI3YyCc4zXP+JNQbSPDN9p0Pheygv4IY
LqDUNGIjCOxygbcA4ZhkYUsea9KvrOztvAl6fDc9nBE8Jl+0SjzElUcszsQSxKg8nODXnNl
DoGlaHcp4thu9J0rVVjazSaR59siAlJhMp4kOchABjigCDTNQ1vUPF2gpeeBHt9X09TqEyv
O/mrEQUKgyHDtyG4OB0Nb1zql9r2sajqGkalaaFqNoBDqOnzSeVdSQLyC7nIjbGcMoPB61F
oen+MfEnhCyu49VktZdLAn0i7uYP3l2ACAZSTna44ZTzkg1UtdT1nXTYeM9Y8H2mu6ZJafZ
5rW3VZJbO4UlWAQjJDMF5J+UCgCG8GoeJvhzFc+ANCeztUP9oLLdkTTvOCQfJGSGJ+Ylmx6
4q/p91L40+El/afatRvLnRLpraU2cai4vlXsFbGCyt7Hip/C+s2Njf6/qGp2smh2Or2gntb
cx7ABGpEqp5eQxHXIwWHavNfh7qcVrpuu+GrbT79Zb0O8V3LO9tHO6ZdAoHzhyh3YJ5A96A
PQvCF6tn8T7CS80240pNX002NvDdk7827ZQHPIcxkNg/hXo3i3VH0nwXq+oQswuo7Zo4SOv
mN8qY/4ERXhOn6r4a0/WvDeuaPq2uXjnUVF7eX9nI9uodduFLZ2sflAbJ4r0r4kXWp3lxb+
HdHKsYITrV5GBlpIYXXEQ92OefagCx4luNU8H/BgRi9mutXW3isFupOW8+Vgpc/QtXM/EHw
9eafotlpGi6VDcQbRLMlrJIt0ZDgSTbAcSR9M9TXpes2Om+NvBbQeefseowrLDMvBjPDI49
CDjiudl1mbUPA+orqMt7Ya1oq7b+C0H72RgOApIOUk4OR70AdPoOoQ6nodtcxNuXYI2Z42i
GVGGIDcgcd6zrHXNG8VWY0y9svNS+SWRbd1LrLCkmzzCegyRxyDXMeCdUa8+H2saPJqiXOp
wwurLHCsQiaRCUjV14kPbd1PpUvw8uLX7XZbT5KTaDaCGFjggx5WUEeoY8j3zQBau/CuraF
c/atBR9asHk3Np1xMFljXGAsUp/g9UPX1qnb+IbK31DydclbRZWTMdrewLveI8skbg4CDBA
+YnJz1xXZ+INbj0jQXvIik9yxEdvEHH7x2bav1GTz9Krav5lrp2m2N5Y2+talcSLComRRGG
xl3IIIUAA9OtAFCyuLe50xo7OWO/imDbhAwKh+u3cT8wPyr3INR27/ZLq9+y28NtIZUw6qW
JUR7gCEGG2fMMc56Vd1DwJ4Yv737ZLYyWsqfeaylaASAdmCkA/zrIvPB+taZpqnwjrIna3y
bew1RBLERtx5W/wC8BnnP5mgDora+uriNI7q3JnlfIijVkMUQJw57gkDOD3yO1XZ5Li3uFh
s7ea4WFQBmRQrFm5yTzuC815vZ+LtG1F73Tbie/wBM1WFXWSzkaSOUngnDd/nOFUH7oJHWt
OVPEV/pmraRpN8ulXyQlVe5k82MAkhiCAGBHZiTjpQB3DyLFullkCzKzRxlVJ3E+g749qmW
FVuhdfL55j2k84IzzgV478LfE1zey66dd1z+3b6zMG2WAs9ukQBTcny5VuCWzXqC6ja3N2z
WN5E0bwhuQcsTyu09uOcUAWFjCufKmuAFYygBvvHOdv8Au+1OEU4El2riCaWMbiW3BT29qw
5b26stTuJLZvMtZWjk25+fzCDuVcnAGAvHbNR6XCt3ps39qNcTylxcFn+RiSMDagOVwP4SO
vrQBrXF9CqxvDCGvnc2kO4Eq5xuwdudo+uK0QzSIYo2WOcAM3ylgo/H8aoxy28dwY7CSJ0U
brlUxubjCvu6cYOaY2oafLFG39qsI3nWGJUUKWdc/L6kNg/UDigC5H+9kW+mt/LZUaP50zI
OexHY8H3/AApJZo21SKITAN5ZkaNl5PPXNct4d8RaRqnie9WG/nkkEBurdmuN0RhdgjZXjY
VdCNrcj8a6tsI4MhVWbCDcQpY9wDnmgCS6TzJbcx3UkSoGZo0wQ4I6N7d6qWcWpMbiS/mUA
N+6hthnYAO5P3iaddNGrNPA7mSH5yttt3TbeqGnrewG9aAYS8eBZ9hTdtTpknpwaAK6lU23
U0LxxOzZjwzMAwA+YdsY69BTPs8MuowQmS5VFi3CNMrDwwwSf73FZUME01uLKSCS3vs/ark
wyEqzu3TBPKnAJHYZq5cC3RpYdYuYEt7nFtAsYdCuVJdCQe+Mg8YAoAnlvpreNFvVWzeaQR
xpGwG08kkMcAjAzx6mnyCOMWWp3t9AqCRFj3E7EZgV+Q8E7iR1zTJljupLS4s4EuYv3bLcJ
cDJTdzgHqAD+OcVHdrYabbavqN+UexYo0nkKzvGwAUnGTt7dAMUAQNZ28usG3dYzNE3nSrA
eMEHO9T03dsc8Vo+eyX89zexSQWVqiiOZWLLKX4b5B6cDPvVO1uYrqwe7sVS+kgucA3CtB5
argHJI+bC5IPerTahZGS4vIo3M1qDAhOQHduQo7EHI5oAkt/tmwXctrHa3Bys3O9gozjBHU
9DiobqaWCSFDeRSSsIlxP+7DKScsD3YjoPaltdQvJIrhH02Zbq2xmKXARnK52q/f03YqO6Z
4beebULXzrc7ZCrSK2M/eGeyqT060AWxMyIwgtmA88iQTPhhn+ID34xTrO6jnVkQSK3CyIQ
N0bEfxdunpXN6xYLZ3D3EbNFDKzyNIAzgAqAHzg9DjC/lWto8uvTWYjuo4YpIph/pHLfaI1
74OCpOePagC4t4I3a2TzJJLVvLyxDNLlM4OOVGcDJxWULzbIbbUoybdl82V2HVm58pFUfMV
6kjPvUmqWP2GRbq1tmvppG2vEIgdy7txJPXcO2euMVniW3c3MzSXaiVhtkgGfL+YxkgLxnd
94j6mgDpvPkuIhuRoZNpARwNy443Y5+tSRxyeRCs0kkskRAZyu0uQOuPes9YQ8NrLDCER4i
skjqVlHGPrmrLwlbKaBZboI6rCvzAsvbeD1z7mgCWVxITayQySRyl97dEXjnJzSRRxvGBao
I2YBcSKeVHHI9MVXK2gjDXh2sVFsqzPneCRjK9yetQTWl8lm1vAz3sk0uT5kmwRnruU9cA4
+WgCL+ybZdWW/zBHPADE87L5exT9wKOnTANJqEduYJINxWE5EyFyWYfc3dfu4zkdeelFw1/
N51rPcYmP7yONYd2z5f48/fTdzxzVaZX2O02Lm5jjE4V2OzKEgnYmcZznHc49KAI4og0ULc
rEQUkgKhpJ1x+7QqQATtHQ/jzVh7y2023aeS/UpCryO0zkZQ9x6ruO0Y+lUb/ULW3vrayaV
xcagGS0tGJaW7zhmlwCNoCjHOMGuYvYvEF94x0K01D7Naxy3O6CxkAmlEUa/PNJj5QBwFHT
Jz1oAyfG2seIfsdncLpdtDZ/bV22/ms8wUYkCzoBxvC5GD3GRXrOm61bX3ha28RXEf2eC4t
Vu3WQ/6tSuSD9K8g8VR2t241e6nktYtV1eUzKCVISILb7cDndtLHPvXsd/plpcaK+ghPLtX
ha2WNOAE27cflQBTGrXFv4Ek1q9+WUWzTYjH97Oz9CtOS50/wxocEPkyPNICyRr80lzJjcx
yePUkkgCl0nOq+FRYalZywyRobSZZFxuKjbuHqp4INc5c6Tdatoetaeb5JNTM8di1yMKwiV
ULEBjwMEk4oAvaZbWd5fQ+JPC8dnZuUeK4jMR+dyQTu2HGQQeec5ri/H2iafb2HiYXXh/Sm
uzpMl6t3aK0cnmb9uTk49/wrY+H1xbx3kENjAEiW3kgaeJBHHdeWwwSgJ2uucHrnPWnfEsC
TTPEDKnzDw9ICPpL0oA73SY2/wCEW0yLILLbQgk9/kFFSaSrS+HtPbput4m/8cFFAEPiBl/
4RrVcDOLOU4+kZry/4fw2Y04W+tNAbZ/DFjHMZHwpRmk4JPselen6+MeHdUC8E2M3P1jNeR
eG9F0LXPD8Nr4gjzpj+G7GWRxIU8sq8m1wR3B//VQBpeA5fEOmnV/Ctpodxq3h63laLTL6Z
hHE0JHKMW+ZhkkZANYUL68/hq1XVo4P7B0fUXC/2fF5t7bPESscZR8A4BPIyxGOKv2Hibxt
4OH2jxBb3WreE1V/K1C4ULcKo+4z/wB3PQZHPtSGfTdU8SajexX2p2mkOianHJY5a3STYQJ
5W5aNsggqBj5cmgDp1uLnVPD8d54N1fVGvtNkMjQ6pC6/bNw/1ThgMZH3SBwcVxOo6hpek3
TeJPDsk9hZeJcQ6vbLMEbT7gNk7ucRFgHQt3OD3rcHxC8RWvhSyuB4Y1CWX5YHvr8bobhiS
EI2YZt3GCF781jN4ftPFWk6hrup6PHpniyOZ0v7HS4RPJc8fIJIycEnqT+BxQBkWurWukeI
NE1izF+/hezumj0+yld5pWkKbZApPyjluFPJwcVkfEXxBK3j/RNattPa0vCoii8mVJIyd5R
mZl+98jEbWwV/Clj0m+s7a/Fvo9msGrzLHFp95eJD5oQYdDCGJUqRuBDDacYNRWur+KPDsk
1nc6pa6dc3DOGaZY7kLGeFeRkPyuOm7GcetAHZWupeZ8NL/Q18RafHHYqyLpVtamSVUQ5VT
IGwSQM7wK7XT9QtZPH+ga0jEQ65o/2WB3/56Rtvx9SCfrivH/DXxY0zwwJ7WLQYrmz1GJpJ
La1Lb0kIw3zuMyI2Cwx6tXUeF/ib4T8O+EtF0R9O1DVzAXmjktrfKR8lhsMhByoOPpQB0t/
480TwfqE/hzQvDuo3N3NceYkTRskEjs/7xY2bgYGWA6HNaXhvXY7TT/Guranbzma21OVrmB
RmVYtihOM9NuSMfhXlvxA8QaP8QPHfhiw0/XZbFWXbJFNG7rDcrKCiui8BjgjOTxXpkV14W
1b4i3Euk+L7J7i8szZ6lp8UmGmdB8jxtnh15H0oA4S20+DTJdTS0uLaO1sLm01CJV1F5ZXi
jkMhHlSAFCEbcTznGK9buP7L0+ezj0VbWK61S8OJ4lVzHvXzHcZzjcqg46E4NZDeD5bHU5N
QGuG30e1BaaDabuSePHzK7PuIGMjCjJryzTfFejwfGXTdL8FW81xpYnVChwSxWMpmMk5wFP
Q4+7QBVtNPtE+MreG9Pu9Tv72zaa7gj1JRGI5gwkLRgH5g4BGSB2r3bXNXtoNU0V2jlklZ9
72yLukhR1K72A/hDEDNeM3/AI1srj4manqPhe6nmmv4JIbmKaMeZbmOMrxlcgAjOQ1exaKL
ew8RXdmqETSafbyQSHlpIlBDDJ64Y5P+9QArA6x44lsXkkSz0VYroRI5XzZ3BwW9VUdvU1e
hu7u+8ZXtt5zxWumRRp5Yxid5FLbj3+UDiovss9r40g1SGAyW9/b/AGW4ZWx5RjyyMc9c5I
q1Fp89v4pu7+FA1vfwIJjnlJUyBgehUke1AFS9hXXtduNFvLO1n0mOAGcTDMhkYZUIe2ACS
evIxXC6PeatF4p1XRbOZLwWLSWccVyGguHtyATMkmNshByOQDx1r0Cay1GHWdSlt28i1u7U
N9pGGkgmQED5CPmyOR9PevAdN0nxHqmv6j4g1a8jxeJc28N1LdC2nQlNqySxs3yoccAZoAv
/AAu/4Ryy0/xKs6E3Fv5SyTzvJFHIvmMAXHQc7unBr1OwnsJ7NNQsbi2mUMkZkgYfNGCwXl
cYycEgA5B4GK+drm6uIfBusaDpsCWGoXE0KXItVxFdRqPm3MCwODg8YzmmeGfEDfC2e8tby
OW/u5Y454beKQpBEcHEuccnB4x7UAfStlINiRt5U8pO9oW8sAKRgEDJ27cfU4NVLiF5HVdn
2aaFQpLSgGHDbt+cHgsMhj9BXGeBda8ceLNCl1y3sdNSzWaRIrQq0MmCc7hJjDcFh075610
t54rv9Pd5/EPha80a3jCO03FxEAuclnj55GAARjPJoA0U1KTTLJMxRy2xJludsS75GwAV6j
rjcXIHBHHNctqmr2zWOp6DqukvamGa1Nhcw3Jh+ckgObg8JtYEAeg75rWufGHhOKwhvbzXN
LktbgtHG4cSs2MbwSBl8kqNuAcA+lQ+ILi51z4b2D6JCDF9uTzJri2Mi20asT5ixMP3ijAw
D29aAMr4aR6Ze3/iS+8OaVcNL5qRX13qMiym6mBbfFuXgIOG3Ad66X4garoMPh63udXstL1
KyZm2LdXYiAYD/lm3JLZGOKxvDepnTE1q9tdCvdZfzo4obyy0/wCzPfDbltyABflyfmxzkV
m+M5Ul8R+DNSWG6F1LJcJZ6Ytki3EYIHzBJPl3DByT1zQB0fw9W8g+GlhatqGnoZ5JBDNby
iVEDPlYsn77YyDn0rtbqE+YZvtM80tv++W3jYIT8pAX3BPODXnGgyXuj+EVt9JsNV1wtc3E
l40UUMM1rLvDHcpOPNHQBeDXXp4xt5IgJI7mzuvk2wXdnKJWHGQyqMZ69DigCe+jW8mlScK
rN5TTR5KsihSxG5eScAjGf0pbO5kkulubeCGO3ZS8jOuDLJgYHHGAnOfwNYUV54qurm+k0f
w3cQ2MW0LJqlyYpLnBO4KnO0EcAnms3QvFl1rUun2Gi2onuLq2eefzX8hbSJTsONmcneMfg
elAHbG8hty880jJ5ZaEIEDHJYHCY5Iweo6c1FFbxR6hdXVtDMiyytcMgnGLyQpt4HTbgZHP
UVgXVx4l0nUTNqHh031qzHM2lSb3jUnK4HDjB3EkAk5x0qzBr+l6hZXIg1Ao1thJrZtsMud
xGCp4C4PQDNAGjNf3M2mvBFqKOz5i3IFDRqxGHZXx8wBPA7CrjMhvzpsgMkMECvcPKrDcB9
0qwG3ORyOtZdvdSS28M0wtZYwGkllnjCsrLlSfx4AOO1Vl1qSCGMtIbeJJXVYpphH5oOGDN
nooyPUjPNAGi267tYXudXSZpYmUyW5KBlbJLbQckYHt93iqlvYx2bG4h89ZpcIyO3yzjBZm
KgE/dyVyeeM1TvLlh/aLLLBHqClUZ5AkcJXOFR2B5TazFemcVnyeLvC9lfSrZ65C4JjEY3y
FfLzgIeeQDkn0BFAHTm4nvH8i4vGSFYkuAY+GTbzuYH7yNkDHqDWXbQTz2slvJby2eyLaCF
cxfKxG1NrDbgsD0yc+1UV8TaLcRLAtz5sNyqx+TcqYWUhjtTPrkAgDGR1NbKrNIHjSQ7hvR
ZGUuFLMSGOD865XpkEYoAsxTX0Nu8f2iYLGkcPOfvAlM5wc56888DNNtbiGOCHzs2LZUqsT
opwCQV55bJ6jHJNU0lgtoby+lnMLh3LSSsEccBlZV6ZK5wWxgcHNZMPjTw6921vLqlhbRTM
VtYSyoW7mbc3G088YJzmgDpIbzWWeL7Q8aBSFxkEOQM8kfdBBHbORVm3ngeyRYTcPcwE26z
3gO9iRuIHTcenXArBm1jR7HSLW4ee2tILxhHCkMolBVmG1ht5bIHY8Z5psPijTWvWi86T7T
JkGNMhmGTsyfX5cdOjYoAvyRvHl7iQTfamG97dCrncgTkgkOAeTgjAFJbvJDDHFa3kuW/dF
pWZRGgPDAkkBmboSeQcHFYralr93c7NP8H6hOd6ASThIrVVGWG1WIK4bvtOce9XYNFvjeD/
hJfEFnZwS/u0stOxAGkfBYGRjuO484AFAF2bxFpZWa3ubuOS5QMki+WJDncFI2jlQQM1nfb
73WWggh1ZvD2nusgVnIS5uAO0IIG2MY+8w3egrrrSx0fw3o7R2sMOn2sQ3SEKBnB6knkk+p
5qp4gu5IrKNrPw5Lr8tzldsXlgICP4mcjAP50AZXhaw8K6bc3kum38moXYiWaW+u7n7Q5iI
42yHonByB6VX05oF8canr3lNNBe2MS2dyRs5jLboEzzk8H3xXmPg6S0j8N+NrC3s7HTzaSQ
pcwWL72aMSjzWJzwANy4Xj869C8calbabqugTahG40VknCzRIXVJ3j2wg45AxuwaAOP1uaX
xN4K1PWotBvtIuWlfUoZmlLxSMgCyALjKBlPcckV6pba7bzeFdH1Jo9xv1hjjhGA29sA4+h
yT7CvOfCsaaL8BNVuJ2lWKeGRlld0bztwCrt25wO2DzW/o1r9j8C+Fdeut5Gmk3DJjO2KRS
pOO+0bTnsAaAO21TWotE0+C4e3nvZLi4S2hhhXLszH37AZP4VxWuS2drcXEji1a6GsFYPtG
Pl3xx5wCRk4yO/wBK6nVIzJqvh7VPOQ2EEkmWD4X95HiNv5gfWuS8VaPqOp+IxCLMRWdreR
alHMYy4mlChfLx6ccmgDDstVfStZubaw06HT762vrqFbeJi0W6SP5CM+pCk44q945sZNK8O
65Z+a07r4bleaVjzI5l5b88/hVUf2lNfDxJdWMOyC4+3XNzblnxsGxlDHtnB2jpzWt8SFV7
fXMNmJvDVxyOhHmZBoA9H0N93hzTf+vWE/8AjgoqLQXRfC2lvtzm0hH/AI4KKAIvEGf+Ed1
bH3hYy8f9szXiuh6RrOo2nh+60OZGl0vQbK6XT5lzDfNukwjf3SOx9a9m8RPt8N6tMAWAsJ
QB6/uzXkPhrWF0YeH9ON5FYPq+i6fZxXchGYifNJ2ju3oTxnrQBvXnjDXPFGgyf8I5oVvdx
7Hi1W1nYG5tJF4ZVjbiT8a870rWPDtlp97qWheGb3ULAQJai2EjorTE4dZlHMrZzjbwAMY5
rqPDui+Grv4j3+n6pDe6Jq9tlIrLzWRb5EORM0o/1jN944wK7LxhY2GiQ6Z4hsrNIjZTi1k
ggQkSRTnbIAi/efPI7k0AcVJHZ3cAsbHxNrLMEa8udMkhEEcESIZIwqMCsalgAGzxXMWviz
/hJru91LQ7iK7ubGxybvVNkMwnZgAFEWPNAJAMjcAAcV1r2t5pcNg8VrfWKrLJAt7dsIxd2
kcLOsU0JJDAY2kkZx0rgPDGr6lruuz6ld27Saklobqx0/SrNY0jVGDMjxEAlWUAjJ55xQBs
N4a8J6HqlsvifUPt0CxPJqeo20LHzLnIZYPNz0Kk8DqKuT+HE0e0vPsHhcTw6pcLd2tzbTJ
58EakMzCIZUqq44z83cVseB9VeHw3cXV61ro2jatO93Ay2wuII5SMMshz+65X7pHHrWda61
4e0vQ9N1fR9PknmNrJZ3kUqGGCQMSXdZlGA+ecjqpx2oA0ZtW03RfFEGuWd5p3jO5vkjt7J
UCJcWjc5xGg5BUkkDBzmuY8ValpPhjT9ITQ7yKfVtOu55DaS2QgCpJHnbKrYLDGQCck1Uu/
FZmsHsdD0vU0t7Ew3+mzfZY99phfmkkmAGACT1BJA/GtrUvA+p6nNFq3iHTr7Wta1K3Z7fU
rW8C2VsNuVkc4BUYwQOR1oA43x5rsLeLdISHw5Z6PPZrDJ9nt1Ui4beGUMyn5ARt7ZHc1tH
RvBMdxPpWqJd3GqXTNc/aYp/s0kFwTgoyMB0JH3Ccik8PW2vazr5WKxgh8Twnfp2sbiPtke
f3kkwbiSEqODgHJ4r0a58EjWvEP9mar401e81CK3N081rEkcdsGO1VRx93POBzwDQBy+qx6
d4NuDLpepN4Y1SF4I5Im1Jduo4HzNsbd5YyO/wB72rzvUNQ1bwz4ym8Q6PqdrJdwSsG1GRV
L3LONzZj/ALozgNgV9GW3hrwX4WFnpMehjULu+k2h5ohdTSnPzSSO3RR3NYmvfDbwOPELws
t7aah4gaWCKO1xtiBjG59vZV2g59TQB5t4V8UXmk+HbLXdR8H6fqNluuVhu5ZlhvWU5Mu1e
684x154rrNK+IniO8k0qDR/CNvqAWJRZvf6gq3UquCVA2jABCHr0wM81p+E/D/gu08N6pFq
2k2K22kXDafJqju7LO2BudSeUO4gEjjPek8e+FdF01LTVdKuvsOrW0EVhodpaOImSQyAFie
d2dwBznAz60AY+pfFnxgY9XsYdLsNGubCIzSLcSM08UYPztGpG2XGexp8Vv8AEnXL23XRvF
mtX+g6jp73qX3kRwZkx8sAJ5UHufyrqL/wbfjxTLr1n4fsLy+jsSlu9zdEx/agu3JjK9DyM
598V2NjqN7pngqLVfE0Nrb3NvbGS9hszujQj+FPXsKAPM7PwL4od9Dj+y6rp6XkZOsyjXnc
QHkBVB+9ng/jT/8AhVWsap4VtkuLTRtK162vdwu1VpjJbBuckn77CvWtJk1G40m3utTREml
G9o41wIkblUPqQMZPrV/IVOD68/h1oA4Sx+HNjYyeIRDqEsen6qojjtYEWP7GcYLRt1ya8p
+Jmimx1LTv7P1G0eHR7ZLAzXaNczSHcG2O+GCyADIyOhr6OG0BWCgDO44r5s+L+om58dTWf
h+aXS9Ss4nN4yyG3S9AQPuLg4YheNp5PagD6HsHSS0tWVQEMa7cDGPlHT0qhr2sWmixx3Fz
a3c8c5ZQtpbNOSO+QvSrOj3EV1ounX0GfKmt45FyMcFfesvxhe31po/naXdXMF0JUKpa26S
yy88qqsQDkdcHNAHM+ALXRNWu9a1c+D7LTZINQaK0d7LyZGh2ghiGH3s9SOarfECOzX4geE
vt9vPraSxzQLosTlDK+M+djIUhRwcmrvwwvHvIPFEs91ezyjVjJi8gMDR5Rfl2Enb9P8a6f
W/C1h4hudPvmubmw1HT5Ge1vLVgHj3feXkEEHvkUAJ4YthDa3UqWep6dCzALa30wlEQ/wBj
BOFP17V5746WPQ9chtVnufEl5NJ9qtNJu7V5mgy2HaKePDIB6Zrrri9sfANvbXupXuq6nBf
3S2017dSiQWhOdrEAAKueOB3rN8SeIZNG+IsNxpqDXXOneXJpFtcotxGGfcJY1YgOGHBAOe
9AHS+EIxH4biZbOC0zIzeVCki8k9T5nzbvXNb26RQ+JCBjPJz17VyngRNZh8HwrrtvLa3Ly
yyQ28snmSwRM+UR27kA11QdfLGGIXjdnoaAIZri1srYTX11BbQs2xnkkCqScgDJ715f8N7G
2g8e6/HZyRyQ6PGLFZlUKZldvNB44OAcZ+prz74j6/4gt9ci8KeK9ea7i3NdXtva2qtsRmx
GIzjkhOSD3HXmu9+E0NnoPgLU/FOqXH2OwvpBc7peTHGg25PpzwB7UAeuSELIu5j82dxDdK
q6loGi6wi/2rpdteFeEaSMFh/wLqK808FeNNc8Y/EHV4vtNu+gaZG6wyW6bVu9zYUnJzkAe
gr0XXtTvNN0Z7myt1lvpZI4LaJz8pkdgoJ9hnJoApt4N8Nwl/stg1kwx89rPJGePXBwfyqv
b+BfCbSSSXGixXEzJhmuHeUn8WJ5PFb95ewaZYXV1cMZI4ImmfA5YgdF9yelRwy3Elgs/wB
laG4ljEnkOclWxkISPfAoA5rTvCvw/bU72PT9HsZLuylC3KlWYJJt3KCCSCQMfSp/H2vQ+E
/C8usW+nRXN8WS1so/LGWlchVUY5A9fpWF8ONatprW306ZHk8Ragkmqag8cfyozSFAHbseM
AHsKg8X65p+uaausab5lzD4U1+I3wCk7wnEhQd9u/P4UAd7LYi/8PxafrUMV15sSfaI5F3K
zY5/WvLfFcuk+CPG3h+OzE1nZawzQTxxs8uGXGzaMkjO4g+xru21m41L4iLpemyF9P0yyF1
dSRnIlkl/1ae42gtx7VwPx2jgbw3oN2NXlsZI78G1EEe8zPj1HK49aAOH0nUk0/x8+sfEDU
NPn0qa2le1s5ZjcsVD/u1VP4XPXDdRWr4mt3vP2hdHbVTY2umztam2V2SVyApKgpjKbjxxx
XO+L9Siu9K8P+HbHTZZ7tIEtpiiopmuHw0bAnLtgHocAgnmtvxhrGmL8ZfDGrMqzW1g0dhc
ySWbqkbxnDMsg+8AxC47GgD3a18K+G9Nvvt1joVtbXKbtjxx48sk87R0B9xWwGZIvvtwBk4
5xms7XNWGjaO19IN8hYLDGePNkchUT8Sf51l6o9xdeIvDWm3krRKFlupooidsroAAue4BJP
4UAX9a1iXS9Olu7e3+1zyyJBDCGwHkdtqgn07n2rxb4kWWm2nxDub7ULG61fUjpKSSIqYt7
STdsW6HOfl5JwOMDNer6+Jb3fo+moTq8Srf27dEQo3y727buRXmvxdmvv7esoY7UXElwsTW
1rGYmng27jLuDc7D8uedp2mgD1PUobe71/QrO9fzYTHJOqH7k0iKuCR3wMkVdmvz/btrptv
bNOZVM08ofCwr0BPqSRgYrn7Wyv8AxFp1jq8OtWstxaPE9o9sAYQyLtmVip5DEsDjpgVfsN
8HjTWhcLxcxW81ue+xVKsvsA2c/wC8KAPLNE8O3158TNXe18eW9vB5k8E0cUccd0p3BvLMR
XleSS3fiu80/VNevfhtHcW+k2uoXgDxRmR/s6SwglRKuQcHbg+/Ncn9k+3fEK/j8LxWqwSf
aftN1FGmdzQ4B83cWYZ/hAFdn4e1aPVPhjFf6bGvmRae8YhmXKxyxKVZWH1HT0NAHki6fd3
fwhLW17Zw21rqqzXttp+QkMewCPAYDuQx7HORXvmheTdeEtIKMJYmtIgvGQ3yAEemOteV+D
4tLt/g5qjW67XuIPOYXTIJCzcKDtJ+TIIUHHAxjiuttrgyeBPDdjGslvDqU6WxKHBEfzsQD
2Hy4HsaANa+2yeNdB0RghsY7WW88oKCrspVU/Bck4+lamvSy2/h3VJoHMciWz7WU5xx1HuM
k1m6zEthJpmuWts0q6WxjeOIEssDjacDq2ODitm+u7C2tz9vmiSGXES+Z/y0Lcbcd8g0AQa
Zp9guh2mnIiyWn2VY1XGQylec9jnJOa878cW1tZ2V/p9q26GPwvdCPc+7Chxxnvjp+Fdbcw
iOC28I6RuVXB891kybW3zyAf7x+6B6VzHjy1igkvbWGMRQx+Fr2MDsoBGBQB6BoA3+ENJ56
2kB/wDIYoo8Mnd4M0bK8/YoP/RYooAi8R7o/CmsFfmH2Cbj/tmcV5X4b8NWnizwxLo8yqH/
AOEc07yJTwYph5hVwe2DXq/iNl/4RHWBjgWMoI/7ZmvOfCM95pWi3d7pdg+o3lv4asGt7QH
5pTtkIX35oA5WC6uvFWhDwjf2/kfEDQJDZwXLbgGU87y3/PPaDnPfbiujsPFf/CV6NrHgfX
4l0/xDaRlYPtB8sSvGMiRTwVYEZz05BFa3w98R6Bq63MrSFfE9zj+0Eul2yFlHCr/sLg8e3
NZvjbwvovjvVhqmn2NzLNp0P7zU7STAnVefIjzw7nH3jwOetAEFvLb3mkLrV7Jqev6DNC8T
eZMTcaQxiKzB84BUjcN3JyR2xXnngObUNJ8RXdxo95eWtxqtgTBDcxOzWyJIBGgMg/fSbT8
oGBk4rtrHxH45utORUe3vre8tPMtHhUQPKyoRIHLZR5EI+ZG2525FcJ4Lm1rU9fvdSu5bue
8WS3ih1e7iMkCXKyAbJMHaAcjhTwVFAEdvY6LpF8954r1GXVE1C8kM1hal7e4XchIWWMYUE
nGV59aNF8LQtfuur2t7Z6ffXEkEVrp03nIhVQ4iQBjz8w3E8DB5rsNY8K6h/wAJXFpfiC7t
ptTuLZprS7a48mESswEkkgflpMAABegrpG06XwRpk8et6LZa3ol/dmaK2s1CfYnK/MQXPzK
wGSQQR70ALp9hdWGvaPpviy007T9HtYpHtESYR/aJF24aZASuQu7uQc1zk3jzS9H0uXTdN1
ES20LTm00jyd5ulkJ8pCTnEK8k856DpXM6bp8vjHWrew0WA3ELQyyXCM8scXlnJ2nJLGIHa
i7SCxDdqfpv/CK2upNqa2tt4Z06e0NvayR7biW1vFyTJKpOQvykKDxQB3DeF7zTPB0virVt
Vkv9c1P7Pa3l1CoEdpaNIoeKILwqheCR0rt1vINDtvFF/wCWnl2ciLGingxiJBF+GSf1rzw
rHFoNlpd9oEel3utW++21WbUSlsSwyQVPRjnJix3Nbl3NDp99daNqyx3NxqGli2jXTRLKsj
JgxK6nJ39cHPIz6CgDptAXVIvGE41yQXF1/ZNuVkVNqMdzeZtHsdtK2tafN8SLuxgxJew6c
0cLlflaVW3tGreuCpIHaptJaLxPZ+H/ABLb3E9jdQE743TB6bZYZAenI+uQKb4fh03ULd7e
5jifU9L1CSd1HyvFKWO1voyED0IoAreHbG3b4UW621nZ3Ju7UzyRXGTFNM2WcvjJxuz+Qrx
hRNeeLIPEMaWBvdM1JL+7W0vi0YhYL80cLc5x944HTNe6eGtGv9A/tPTWnV9Ladp7GT+KFZ
CWaIjvtYkj61wLTPB8bLHQ9Rvxq7vAY1K2UUQijdTuSViPnJBH3Tn2oA9WaewYwxGaPF3+7
hG4fvQRn5SOox39xXBaGnhST4e+KPDemLqOm2VjNLDJcamG3eY3IZSeWXcFAx16VpeGrxLr
xnMvlQx2EFtJZ6ekYKqojlIk2g/xY2/hVGO+nXxFrtrrniuw1a2h1O3mFkjDfYw84Dj03ba
AOi0G+1fUdS/02Q28djbxxTW20ZlmYZL56hcYIHufSunGTnKn1xWFJb6lbeNPtsQWXT7y2C
TBeDHKhJVvcFSR+ArdD7YsqeNvbpQAoIKbDxxg15T4o1X4Xvres+G/Eul/v5V82a5SAybm2
9Qy5KMFHoPxr1eTBGO55FeAfHrU/DsCW0Ni9svipWKPLFL5csUW3O2QjqpBHFAHsejtFPo+
nNaeabXyY/JM339u3jdXBfFm8xPbWZazubSG2a9nsbljA7KrALJDOASkobgDvXe+H1kXw1p
Hn5dzaRBivrtFcl4u8G69r3xAttVsdauNMtY9Pa2E0OxvJk3hvmVvvBv0xQBD8I43n8O6jq
rusn9o3QukJvftUoRkAAlbqGGPavSkywcA4wOK5bwn4cv/AA7HqMd/q1pqM9zIkplgsktpD
xglwnXOOprqIDuLEdCSKAM/WPtsmhzRWOk22pySHY1tcyCNGU9SSQf5V5j4h0a1v9ZsLbxp
p7aJpH7v7O9gqtGkqL8oa5UB0A7ZAFevRvhirICc4HOM157qHgjxdrms30Wt+N5D4ZnlYjT
rSAIzR/8APNn9KAOw0eKSz0m2gn1NtVaMHbdvjc654yRwcDAz3xXG/Fnxdd+E/CVrd6dcPZ
NcXiRPcpbeeYY+pODxn6+9dBqEEnhXwgln4R0ETm2CrBYxMMbSw3HLEdsmuEk+MHh3WNFuY
ZdBe4ijJae0mxJvgwfm+UFQdwAwcEdaAPGJY9YvvE/2q+vhqM98sk0s65bzoO82ONqkDhee
RivoHwT498MeILy18L+H7C68m3tyZFuUCpCi4ChuTuyT+dcz8Jbrwva6ZqviS9urSwOFiij
mcLHa25G7y488lM/Wsnwrq32/4seK9U0VIrmD+zrhR/Z/UFcbfLIUYJ6855oAt+DrnRI/2g
Na0+6ine8F5cyWEkbFIUJUb0ZcDLcZ7j2716j4t1Wy02fRVu5cOb2Oby8ZIQfKzn0Vdwrx/
wCGum29p400rUdXiYaz5MpklNxJKzuy9ZY3UeXIBwSDivYr+1jn8bxLcWaXVpd6ZJazEnJg
w275+eFYH81FAEnjjzF8NRsvMaX1p5uOuzzlz+uPwrfI2zhl+ZgTkDvx1rnrq/8ADeo+H7z
R18QWZSOARmX7SrmJlHysfUggH8Ks2uuaP9khu11iC634iEkR3b5Mc7VGT74xwKAOZ8E21r
pvxC8eQxwiOZtQhnYr3jaPI/DO786k8B2UlrH4o0GW3jH2fVp/kP8Ay0STDgnPqCRn2pj6n
oS+NU8U6d4itBbRWr2+ppHG0gdAcozMvClT3PbNX01rwguuy63aalGstxCLaW78wiFwuWVS
T8pcZPHXFAFPS1t9H8d+JNGa1Nta31pbzWQGFWRVQxsinpkccV846v4k1S20qXw22ryw2Vr
c7ltrv97IQckorFcgDA59+te7/EWO38UaBYpo9rLdXljcx39vJLbyC3kAPzoZBjHHP4V4Lr
Xh+CC4SHw/rWk6tBeylpxZnebRgclVZ+duO/4dqAPf/CXh3RfEWl2tpqmkWsqadZWyEtEBL
5rKJA28AMAqkAc9c1q6l4S8Mya4FlvbmMySC/fS0uMRSuhB81k7cgZ6ZIroLXR7iz1mO+tL
pIrV7KOK4t9n33QDY6t2wOCO4ArOj8tfiVrNtcRqJL/ToZIZSOWRSyuo+hIP40AYzC8m+H2
j+Ib1hNcSalBqdwOyxs+FAHbahX9a7HUtLW/n06++0m3urCdpY2XkMpBVkPsRWd4f0+ePwp
J4b1y384W6tZuW4S4h/hYH/cIz7g1v2kCW9jFbw5eOJBGpY5JAGB+lAGDb3CW/jC5hlcB9Q
tY3t/RwmQ65PcZzXmHxe07TYtZOoXB1OWW/s8PHapE6xiE7lZg/zYz12kcZzXstydPhRb7U
PJRLYlkllIUJkbep6E9K+ftbgtPFvi/xHaanPrGs2dtcrJa3+nlZ7e0QrlUa3HLKCDlh1oA
9S8M6vp2hactpqN1p1nFelLu3ijkx80qhnQJ165IHo1Jf3ukeMNXt9Ls7a9FxFGxa8Ja1Mc
L5jYoSMv8ATpkCuc0G90CPT7q18U7bmYX0c9rqllbtHFPLtCxpDtyyyIBtKdqp2WputpqOq
3fiDWrLxJZwuk0bwLcI0IJKx4GQzjqGbDDJoAzdDu9atBbae0eivqGnzm2sba70maKUFW2x
u8qcDI5J6V04ufEGj+N5dHh1XTbSfULRNSurueMALIMoUjUfKRnvjJFdHb+Mr600+0vPEGk
y2enSxI39pRTrcQgkALuCjcCxPpjJrhptXsNL1jU9Xn8XO+oxtHb2rz6cJIp7ZcZYqACQpY
hnUgjHNAE95qmn+KPBOvaPFb2K6hbwG+M+mEeRcGJx+KnPVWH0zXU6DFea18K9DmsGjTUbG
OOSAOcp5keQUY+4yM/jXIaTI9//AMJR4va8sWsFtGtYPsQ8qO7G3oFOWKAsSCeSTnoK19It
mu/hdaeEYGlE2qCRWnhBxFCXw0hPUZAKr3JoA7Cx1vV9X33Wj2afYraFgyTjYbi47Ir9Ni9
3xg5GKxPB+qf27qDp4iE9v4ptY3DWbrtS0XJH7oHhuMfOc5qa3u9e8K30Wm3G3VtNNt5Wn+
WALhmXASMr06dW6YGTU+vaU0nh+LUNX1GGy1+LKW93bJypf7sAHWVT93HU4zxQBnaNLrXg7
XIdD1ryb2xvpnaHVXYo8jZziQn+PJwMnHp6VD8RQzXepsF3f8UzeZGcH7wrb0fStY1e2t5/
FrQ4j2yRaeoDiORejSHo7DsOi+55rE+JG0f2y5P/ADLV5193FAHf+GT/AMUho/r9ig/9Fii
m+Hxt8J6SM4P2OD/0WKKAIvE3y+EdZIA/48pj9f3RrxseIJPD+iQXADW1tcabpdpcaggObG
J0k3SD3HAHua9j8WN/xQ2vnH3bCb/0Wa828NR6dd6PrdrrJ/4lw8PafHc8ZwDExyPf096AH
eNvBuh23hG18W+G0EE2iIl3G8Eg/wBOhHJDt/ESC3zHJOcVy+p6X4x0nQYviJ4Xmfw5BcNG
8nh/zPNQI2MOqngsTzsH4UzS7fVvh/a+Hz4va+1PwzdfvFtyeLOXdhA6912EMF7Nmuj1y/1
nStdg8a6Zeab4l066KLFazKRdxA9I4FXjcMg4xn1oAytOj1a4vns/EWn2OkWAZtSu7K8kcb
rdlPnGJAOh+VyM5DEjpTNUv/AJvUsvBE17p0dujXN6+nLIIYI8Da5iJwzbmGCMYNelalY6h
r/hyK+vNLbTtWgWZorMSJMZA6lfLfIxhwcHuM14X4d26bPPd6zY3Fw9u8E09s1vMGCBiJLJ
I2BEgUHdu6cDJ6UAejx3yWvi6HTNbL+KFTTizi9t4UuLRF+bdsJw5buwxjFct8QNR0iTRru
60lZINC1C0js4Ztj+Vu373ManjIUBcjg561zjPZW0sun31jpF/bLPJOskXmh7ZZP9XE9wuA
SQQpUEhe9WbzQdQ0W50/w/4lmmitov3ttCLsTokj52rt6KOfvDOAtAHbeCNJ1OOTULj/hIv
7FurGGCJJZVTZcxFd6PIpOAgBwoXGMHnJrlbO7jtrrRdautOtLid5ruGS6nf7Na3pkd9zOx
yFTuN2C24AdK7fT7e/sNVnsbG30jxdfx2/2q6klXawjOQkMchLb84IAOMcZrjfDiWNkkWu3
izPHZ6iZdRtghmS0iHmIEK4yXBYDAz60AdNor6fYa6da8RQ3N94baAmyu3RpbCyycOqq2WI
P/AD0bjHTitXR9SbRfD/iNPDGl3V8jXDXFpdxwMkRjYA9WwTs+YAAdFGKi8O2Z8Tx+K9Q0+
4uLNDPJCukNEBbyReXlRLAw+Qt65zVTTNP8YWq2moya/q0ulSW3mxtZQ+d5KsuDCIm5AHUO
dxoA2L2xtdH8F2+paDPdXiXkv2t9XadmNopG9pmUcumRymKhGtajNJcX9r4v0u4sZ7SKSbU
LOwBeLMmxY0IJyT2D9N1Ymm2Ml5o9zbeDPDttrmnTwmKPVNn2WQPn5mzISrkHOcY5rcv7nw
vqmlz3S6hPoOrWUJhuoECrMxwQI5EC7ZM9iB6EUAbmn6j8RZNOVn8OWQlTcPPu7vY1wAcKd
qAhSV5OeAa888XXUOl/GnSNS1HWLK0s/Nt7mW0ffgHYymTIG18f3uvQV0vh7w3YXngXSNX0
rxBfWl00KjbJqEiQtMflYOpJOevy8Vzui2J0f4jWdjazLeqgKSR6QrXCJ8xLNcecDt68FTm
gDrdB17wNp0U0k2v2jQfbXvLFpVdJYUl+YlsjO0no3Q8VW07xN4WbxR4mm1PQ9OsNKuI1C6
07Kf7TBHzIy/e49MU+O9tdE8fa7f8AinTrWzkurEfZSswmkdIwd0I7KOAwBxya8+8Ow2ujf
ES3kt1fXbvxPYFv7PlJjTyXydzSMNrPt69PagD0+68aahHYR3ej+Hn/ALOKhbWe9cr9sJOE
ihUfNuIzgt6U/VvGPizT4IZI/BLEyq3lwSXIMwCrlnZVGNo6eucVh3glj0yLw3451C90nTj
JtsDbBGaSJcFPMlUMUcdDgAcDnmr8beIrh5NW0nUbbWrPQpmht1mQma5G0CTLocEgdBjnHN
AGzpviLxBqGkf2pONAtbOKIyyTJdtMAB14UcV5LJo2uax4m1LXNU0XR4Y9bljktLbWIGKXG
IwPkuVOYunAPJzXfS2UHxCm1OGxtodK0e1zEt8LfbPJccNuwyjCjPPfNWTf6z4q+H93ZSeF
zqK3MbwrP56xRTgLhZkDfMMnB6daAO5hjZYrSNgE2oqlFO5Acetcz4/k19dLtl8Mzaml+zS
LGLGOMoW25BlMn3V9xVX4X6rqOr/DrTpNSaSaaGSS282bhpVRtoY4/Ktjxp4c0rxRpUOj6t
eS2oeUPC8EwifzFBxjP3vp3oA5v4VQ3sWk6idctJD4gVlXUL6a7S4e4fG7aNv3AoxhfevRI
gqq208iuR8H+Frrwjb31qNWiv7aeYTKPsqRSIx67ivXpxwK6xF3ZYcIGO6gBpj3HduI+X9a
eS2M5ID4IxQ/k26GWSTagBkY57AZP6V5R4j8WXOq+HLvUH1HUfD2n3SummXUahY5iRhZJJO
SgJ7DHBoA9D1LXtDsTcnUNWtYGtVDyI0o3oM8cD5uvtXkHxG03wtqHhq717QtZjsotSkjs7
pYP3EZkjDOGdSAQ3OCCORj1rZ8PWP2q28O6ta+EpZ7LSLaQSzXCIhkuMAefGWPz9G+Y15xJ
Jq/xI+LN1q/hnTbdFsUjungunBimZThGkz8oZh2Hp1oA1vDWlxyfBLVbPSdGiubyaKQz6jh
FSCNMceYckvtzwPatzw9ofiLS9U06TQURbTVbVoILyeCJLq3GwHzWEZw6rnGW5PWpLm4/sO
6s/DM51OTTb27a5utLS1KXDbiWPlFOHg3dRnNMjn04+Oor3RY7ma/mlbyfscJiltEI2eVJb
uNgHfcOfXtQB0caqy6poWoeH7jUryzXZJqUchuYzK0eVYo7AgnIOBwKy7O38LroulapJqlh
Z3dlFJb31jeyuGmm7+YQfMbGOAwKgVrbvEHhA6/4h1KS2fQ7iVJpjcsEulG3a7KUBGTwFBP
Haq2lHU7DwxqGpzNp1vYTFRYx3MCzXUsbD+N4+rnPTBPrQBDaTx6trWhap4k8M6dpGhiCSO
0llkjMRlyGjkUYGwFQcZqK71PwvZ+NvE2qXMFtqt1c28f2BoJNySHZsaHen3ZGyOvXtVweG
fFl34Hs9K8QQ2N9BaNvRVfyJ4imfKdmOUJUdVwR9ay7e68Sa7Y6eugaloGp22nXC3U1y0X2
aGSWM4KLg4kHP3sLg0AQzW0kXhC98OP4qOmieISQ6Fd6aRLDjDCNSvzOueC3P1q1fata+Jt
b0P+07W607ToozC00CCPydVYDKbSDuwmcHGBjk1X1TxUbzxtcf8ACJWuqw+IZljXzIxHNDM
VJV8g5ACqOqkcetb9v4Z1uHz49e8PQazY6hP/AGi9vaSeX9juTwVXLfMpHUg9SeKAM/V/Em
sXHgzVzLrlp/YscXkpqUlu0D3LupTy2U9AMglgOeMV4X5GjnxXpGnvajSLD7MYWutNuDK93
kMAASOrMuAD2Ndvqup2M3hCDwNawieaDVmfVopyUgh8yQrGhmznarFR7hewrkLjTJLrx1Lc
6fo/lQQuFktXzMjQRrtaRcckfIx45xjHWgD1jwH8TtY0+0s9K8R28mqtNaPNphgKtdS7Mgx
SqON42nmun1DxBO1vp/iiCTRLy9jIgt7GCYvJmZwpQsD2xkgjqprxbWvGEeoeLNGurHS4Ib
vSJ9v2jTUYJfIpyxQYG1gM8deSK9Pjlh1Dw7bRXttYjw5Kg2a/p8HmTq+fl3KBmJ17vzzQB
2M2ueJk1aeztbO21h1bynjtlMSWbEAgvI55yDyAM1Sabxb4iv8AVtLj1u10Y6YyQywWysTO
WG75nblFK4wV5HNc1NPpatrt7/wllxJr+mW4NpLFMIzNCqAh9nSZuuSRyeBVqW30u3ttH17
S9avp5biPdqF7aSLJfz+YqhN0bbvlPoACvHpQBbtVj1TW9GvLTw/dSWdlLNHeuczRytswki
Ox/eqGz27+1WdSsdF1/Tr7xFa+HlS4tLdo7e48w2kpdSQ6EoRwvXk4NUPDEulWus6y1nr19
4ftrOaOGO2uyfLmDD/WlZB1Lkg7cYxXB+KfEGpaVHd6aJriLQZluw0spjUXsZkIYorLguGZ
sAMMgDFAHSpZ2Nj/AGff+H3jtE8OlrkwajeMk2psyHcfLPAJzw/Oa37HT9WtrX7VpZk8H6B
5Lz3cGoypcR7WTJAjPMfJOcnkVJNoU3h/wxYax4c0yfXb/wCzxLm9cyG1hKjc8UTn7/A+XN
aPhz/hEfGXhPU9Kgee9S63R6hFdDZclyMFnB5B9PTtxQBQsbeLQ/Bj63p3hue/Nt5ZtIZJW
LTpgYnMeSF6kgAZAAq94M1Tw1rUU+oJrUGrXsykzz3CiMqjHiNUb7qcduves74cyeIdM1O+
8MzTjVNF0xjBb6iJAWVeCkef4iBwfSuI+J2j+Fn8RmfQNSlj1+7kjguLHT4/MicscAtjgMR
xntzQBrfEbwf4X0GaLxFocb2Wp3x+zx21o6i3bdwXC9M4OBjua6GXSbvwzdadeaVPPdanZ6
bHHqGnx5cSoDw4HQEMTwOWGcVyuiafrGleMrLQfEsMV/qtlZSXek27yfuDJj5FU9OAG+hGf
Suk0HWIvEnhXU9EsTNpfilj5mpR3OY5Gk3fNhhztP3Qw6DBoAytJ1jxx/aV/wCIxpqahCok
FwrRh3teRiCJgRlMctjkHrnFdXNLaePLOyutM1BtM1a03PbpMNyHIwSBxnpww5HNbMOv6dp
OkS/aLKXTpLJAhsSuXYnhVjx9/J43DOe9cZ4o0HVrG3s/EkEiprE10jNp0B2rvY4AiH98fx
HoeaAN/wAK67rD3TaDrkJN9ayBZHV/3i/LwW9VPZx171lfEwDyda4+X/hGrnn/ALaCuo0vR
byW5tNZ8TNb3GtW8bIn2ZNscQb0J6tx9K5b4oY+x68FyT/wjk3J6n96KAPQ9A/5FXSv+vOD
/wBFiim6G0h8MaayqA32aHI/4AKKAKniwlvBWuR44fT5/wD0Wa8otze2ej6lqtrpqX39n2W
kXklo77BLHHCSwHqfQHqa9Z8Vjd4P1qReCtlOCR/1zNeQjWP7DsRqd7pst9p9umj/AGzEm0
RR+U37wgfeCnGRQB1Z8Zy+K4V0VvA2ozRalAdyXTqixqRkSOeqrnoevHHNeM+OvBOseDdZ0
6e1upXd5VFpcwhkTdxmMnswx1/iFepa94a1vw9f3fjvwNrkt9HeL595ZzMZ0nUnhl9QB264
zipNO1yT4q6PLol5oMun2lvOpvbksGQbcMoiPXe3r/CDQBteD/H0+v8Agm912+0eVDp9t5k
s0ZHl3LKuSE75HIPoa8/vPiHdeNop3WytrBNDtheyyW955k0qSYGyJlxj5chx7AV7VLFZaT
4algtILazsrW3by4pQFiUAcB/9k968M8MtFqfxXuvDvjtNMFzPZS2tnb6MyRwKrgb0YqAxJ
AGM++KADxBpFpp/gG60VfDU41XT7eC8mvoJPMto1LA4xx15Ozb6nNRyQ6hqWoaH4p1C6Nnq
mm2+nwWp2jPlTyOplcHIPGBtOcZr1ebwTcx280Wm+JNQtvNQWz/aCJl+z4xtAIzkA8EnPWt
DXrXw/ZeGJLPU7OKSwaNbSO32FnnAGEjUjndnGPTrQB5xp2najb+ONTn8M+KdL0ya3Aspl1
RA8spVixlwuF2nqvXHSs3w2ks3hqXUYr6e4/4SPWUhZLBQpt7iN2MksQwFGdinPp61u61or
ad4Qm0Nta0m2intG8rS9Riia4icrwokGNx5xuIzWpYaJfX2kad4ctymjv4eEckuoWkIEaXO
w5REPBAByxPGaAKusWVhpfjS8vNfXUdWslt42lmtZFiCA5CrOqlTM3B24ycdqbo+l3WsWni
DR/CeuT2ugqv+ixzKyyrcMA5QlxuWIDAA96mtbDxBrmpanBHHpmsWE8cQmvZ45IojPFwrJt
OXbuWGApGBmr1tp+uaRrb7fFCx6jqgONPmDXcUQCqBNnAbjbjLELzQBj3mq6Auh3moaDPqW
j+IILdluLCwVysMi/e82NQVGOTnjg1oLEnhlrTUdL1CO+m1ALPcWswe5muSyjDQyAF1HoCM
fSuhg8Iym+utQv8AUDb3V6AHGms0EZI6yMDncx9+3FczceHbLw/e29vpGt6ze6jBF5Flp0M
yhkDEkGRgOIwSW+bp0GaACysU1ESfEDUJ4/DWctbxJBuJILKWmQ5Ej56bBnB9at3mu+Mrfw
fdaq2lWtktv8/2gfuJLlegPkkMVYkjGSee1QXvhrVdE8N2dvceK4mmglElpcTQlp4JmBykC
rw4OSNpB6+lF5F4g1eHSdG8d/ZLbTr9JWeS1kMRMygeUj843DBbg4yPagCxpcN54X8ISN4i
8Mx6lbvG0l3dWZEskq4JZpUkw2ccHHH0rhLyfxoLnQRp0mn29jBcgaPa6iyC5uFKlklYnOE
Cnb17CuyNzqlxBe6D4t8QQ6Zpyf6Kl01sUe/jK8N5pJRcjrjk/jXIavcW974t8NaJqum6fK
/2V7aLXbSFbxGQDJ2xKcIAMDOMg80Ad3rF5qmi+J9O8W+JGsrHTY7d7G4WGWSQx78MHb5Rk
AjBx0BzVO01FptUk8QWn27SvDOpxhDc2aIfNlBI85gATECMAMOveoNH0fw9f6vqekyeJzrk
Rs1t7Jbq9EnlBlYPhOu4EZJxwMCr1nq2val4OuLDRtFKwxW0kK6kZQI7gL8u6JQMszAHsPb
NAFDRZtPTxnqEeieJJ9KspNgkmuWaf+0pB1lSWTKr1xleTj2qbw3oUt14p8RNpniPU9Ois7
sRNDFMJBNKQH81gQUAIPCqOO9T6tc6ZJ4V0uUGC+8LrZKk2lpdCNmAxz83MgGCu3g5FZIk8
Or4qsbTRJrnwbpklk0tzJ5f2QXiqRhAX6EZ5bqQSKANP4dreaLrvijwhcea9ppl0s1rNKuG
ZJQSfbqM1r/Eyxj1HwosTatpmkbJlkW71AZERAyGjORtccGsbwVbJpvxB8VafZ6ib7TZoob
yGYyGXbuB+Quc7sDkc1Z+LTaQ2jaPZ6xpunXMF1dlVm1OVo4LVghIYlecnGAPWgDK+EV0+p
3Xiee819NdvDNH5uoxb1SdQny7UIwAuMcV6ruhVPLZ9pb+8cZPp9a8j+DRuRp+s6xGY7Tw3
c4miikvBMYJlyHYcDYhAGN3NddHqmn6rcDxHezvaeHtOlJtWnXC3Ux/5bAdSB0X1PNAHTyx
LPDNC/3JIWQgf3WGK8eg8K3Ueqp4f129s549Ptks4LeacwpeWxUsWQlcBweGx1AHIrT134k
eKdF0ceJI/C0VvoP2gQBdRl8u6ud3AYIB8gPXnms3xp/wnmr+CLvVfEkekaPo9oBcLpyRm6
lnAPC+Z/CWB6jpmgDmvGlxYTQDQfCKXGnzxNEJooNQa5huIWBHlqqk57cdav6XpS+Gfh9dX
d5bs2ni9T7YI4CFnm3YVGKciGM/fI6nIHAq34N8PW2sHWn0PT7fQ9QjsFNjMWEz27SEliW/
vlSvzc7c8V2/gzxJHJo0fhzXLL+ydT09RZzRSgmKVscAMeDuGTjvmgDp9C0uOzMl893/AGh
e3IVprtiDu4yFUDhEx0Arg/Gdjr3hzxBJ4r8Pa5Ju1aSKGaydVkldhwFhDcHjqvGOTT4PAt
94f8Z/2p4Za5TTyXma2FwxXIGfI2k8Kx+6f4elWPCmvaZrmoefrrPaeJYZQPs9ym0WwJwI4
89OO5+YnPagDTbUrg6eNE1hYNe1i+Uq+nW+3y4U28iRxwAM8n16CuS/4VTrnhq1i13wnr5O
tQbpGtbn57dg3GxAejBeAx6+1bniH4Y2skiT+F9QfQ7iOdrraqsU8xuGYEHKk9+o9qxtP8b
+LfDV3baD4w0e6v2kkEf2iMBpFXsygf61PUjkdxQBRufiZ4kvLL+zLP8As7QNbBU51BSEk5
I8rB/1Tk45bg561R8NnwgmvJN4l8KTWGprcNI8nml4yx5LFVOwx/TI4rvbrwrB4x1aHV9c0
VNOhEbRNG/NzdR9hIRwi98DLe4qrrV54Tg1C28GWWkpLe2AV7eLItI7PPRxK3B9woOe9AGF
DqWpfD/U7/WdsXiHwxqdw9w+pWYHmw56ByONo6DGB+NekaT4k0nW4hcaddCWMqhGOOXXeo9
zj+VZOjeGbrT5ApvYLTT/ADGmbTrGP93LI3Lb2bJYH0GB7VxfjTwrfeELv/hKPDS3k+lIUW
50+BiWtwCP3kY7qACMdgxoAtfGLSYbXwnF4g0/QorqdbnzLpVPlqwZCvmuB98jsD0615R8H
/EVp4bvrqC58y0fUmjiW/n3FbOHB3YPUM3G09OM9K7L4n63bappGn6J4q0/Wrf7PD9rN0oV
IbmVkbCEjjggEYyeaqXkGneGdA0DVLyH+1bOfT7ey1q224aPjdBIrHgOCQAD1oA2viENLtv
Bt3J4T00znSVWG81SFgZFiYneiyYyWO7LMvTPWuT8N+Ite+HdrZXcmn3ttZ6jbKqRXihY5H
AKhwv3toyhz3Gc10ekJb+G/Dtj4l8EaxbatYbVOuWTjbJMmWHmMnOzG4bgB2q1rviLTNU+K
fgiS6skj0OK1GXDK0KtPlVz1AQ4wPegCl4b+JVi2lar4i1fwyusX1oAt1e2qq/lMD8n7thm
OI4zuGeeteheFbnw6mmT+LLnVdKlkZcu1nGqRWwLE7FGNxbOeTySOBXN3nw+h8E6daaxoc8
aanHdyJNaqf8AkLWrMx+zlM/M4Q8f7tc7b3mkeA9ZXX7bw+NR8N3xD6RPFLxakk7oyp4V1J
b73PHHpQB7XY3Eusxte6hosdvBwLcXIDzFD1LKR8oPpXm/jvS9SvPHcem+HSyXk9sLu8iEn
E1ujbCI43BjEmDwcg16do+qWWsWFvf6bdJeWtwoYSxvuHrgn1rxjx3rnh6DxuNc8V2dvcNZ
o9iI9J1cm5Vc5VmjGMc9cHj0oA9fvb/+x9KsLO1hlutSnjWC1gl++Tj70mOgHVj7V5fqWja
VpnxEsV8QXN1Yz3UDefqtvN5S6pM/30cj7iqFAA69Kl0rwz4tvPC0Xi3Tb66sNdmjkjFrPN
5nn24JMKljkBwPz70/RfFFj470UeBfF9jew+IpQRM/2biGRcgSEj7jDj2PTvQB6c72WjaHP
LAiw2tjbu4WMYRVVSSR78V4JoukyaFp/wAP/HMSg3+p3ki3MUhP755S3lA9gB69s1peV8Qt
PtoPhprBtvJ1Oe4WG/nJIlt4xuKbQcgNn69qktb+71O08A2smlM8OmafdastnAvF28PyRKg
PPOc880AQ61rmsfafCmp3Ol3U/iyyup5JraNesefmAHZcBgP9013aWukeLdb0n4i+HGjGoW
avDeQH78sZU/uW54cHABPGK53TdWU+PfC3jaa/fULXXoGsJJfLMawTqzHG3sACy5PpVHw3c
Xvg/wATeI/EsqbtFudYls9Vh+6bUhx5U4H935gD9RQB1/g/xJp2uXE2q+IdljrWnStDHZ3K
7PsUZ4+XPUnoWP4V0uueGo9evINTstaubC+ghZIJ4GDqA3Xg8fj1puqaPofiS+uV3CPVII/
JkuIPvxq3IRuzA8HaawPCej3U1y90twsOnQOY99pIyx30gxl1U52png8nJBxxQBLaDx9oeo
28eo3keraa84V5YU3OiswGcHlVH1Iqn8Tsta68vQ/8I3cHJ/66V2Oq6pcW95aafYLHJqdzk
oCPkhQdZJOfu44Hqa4z4nKy6frys2ceG5QeOSfMoA9A0NM+FdLxzm1g/wDRYopmghpPCOlK
pwfssJ/DyxRQAzxGw/4RXWG/hFhPkev7s1wXhK1tNT0LV7G+lCWs2iWKSu2NqK0Dcn6V3vi
jB8I6wo4zp85/8hGvM/DkOrXmk6h/YdxDHOujaawiuI1aOceUxKNnpkCgCX4eaL42sfALtP
qSSXFrHLbaKkrERGIniSTHXOPl9B9aq+EfiF4f8N2snhnXtLfw7PaOyTMWEiSTk5YnjO5j0
PTnFb3gr4iWuraPenWjHbXenwieYRLiNoRkBgOxGNu0fh1qrby+F/Fvxbk/tCHydT0iJJLS
0uIdrXSOA3nH++FJ+UfwmgDU1q5vPFHh2TQprMWmo6gQ32cXCl7WDOUlmGenAyo55xWA3hi
aLX5tf8bW2iaHaxxSxyTafM/m37yqFyScFcYBUDJ9K6zxH4B8P+KL3+0rqOWz1RF8sX1o+y
QgcBXPRh35rznSZZ9W0TUfDHilV17wxY3r2cepRZW6spVYbJWBOQAScN7dxQBo6VJ460O2k
tTqRls7ubydLtr9N+o3EQH3gOi++7oOetd3/Z2pWaSeJNQgk1vVY0xBZWpCRwDuEDHBbrlj
z6VxFhor69qUvhfxZez2/iHQY/M07WIJMST2TdJGbowyMMPWk8NfEG60iaez8YXQSzyxtr2
QNh0ycMrHllOPrk49KAOc17TZ9W8c6/qmp+G5LGWewCW8X2uN53+ZEKsq58vIPf19ai8U3f
jPwbq9v4auIjq3hxGluo2nmKG7i6us7L8x8vp78Zpi6homr+PNf1CeKOS2uWhRJLSKSC4uf
MljCo5k4Ayoz7A4r0HRNdtLzxFc2GuOLXxjOkkK288ZkgtuCVjj7MCoBP8AeoAsS/EDT4fh
gnijQLFZrO3aOCWMKQth03MyrztQEcL1FdDoVtptjpja7/aI1CS8jFxLqcxAMqfeAyPuoAe
F7e9eVfDu8hsfiBrWjav4js7uz02ymylqhitgpky4kVh8zL0B5wBiodC0HVv+Exu/CmoWVz
ceB/EMZktYbmTypIkQDaygcgrtHy9cEHFAHp0smoeKt8xaaw8OoVKMrFJdQA+9nvHF9OW+l
chc+HpvFGsx618O79/D8DL5Vxqkb5hvQv3FEX8W0/xHHGarXepeIPA/im/tv7Su/Enhy3Fu
boSL5k+nI3GCcDdxz3wOoFXodFimmi8dfCu4RvtsipfWDkrDcJuAZtmcLIuSe1AFG8s/iVr
WrDWn0s6Z4g0GEi2KyCS01NGPzbQfuPx+uK6bwz4s0X4g2F9oGu6ba/2hbELdWcybkJ7bQ3
OR6ds8V02ra59juY9H0lFvdYlXdHa/wxrxl5WH3F/U9qwvGHgOLX5o9W0+VbHXIdoaePKC4
QfeUkcg9drdRQBUfTdHtrr+xdNjuda1GDY0dpNdSPb2mD8vmfwhVIyFOScVV1mxs9B8VeFp
h4q0/Rbye4dbhfsqxtqAP/LNcD5QOn8zUF7b+KPh5p8tzoe3WdARlkljucfaIV75YcyDJ4P
UVa8QX2ta1LpGpaN4Ktb2S1vNtwNYIja2XAy8RJ5z6+3SgA+I1zpGizafqUvhtJPtF0IbjV
I4tpshnAJZcMSScDnHrVS00jwpb+G7fT/DPiG6j1HULgvFPaOxd5FbLgxqQFQYIJ9PU112v
ajPPNJ4f0eyhvb+4UNOtypNvaxMeWlPc9cL1PsK5rwtoulajZz2vh+4/wCJJuaO6vo3xcX0
obDRqQMrEMEcdenuQDIS2ivRFNZ+AVEmn6nHMbrTlW4t7sg4f5jhzgEkehGK0VXUJvEappe
k22tzTtLM7eIIvs8sCg8IjHcWGT2GAMV2uparp/hywt7a3gQ3M/8Ao+n2MeEEjAZ49FHVj0
rMmeDwdouoeLteZ9R1J1Xz5Ihu2k8LDEMfKgJ69+poAy9J0SPwDo0sGnwpfa1q9ydiAbd8h
OdvtGg59h9axfE2keN9J8LrdG9sPETWep/bI4b1kRWjZWADM/Hyu2QB24rrPC1xp+r3kmuH
U7fUtWaII0cLYW1jzuCKp9e7dTVD4palNp3hyyEMMVzDe6hDbzWzW6zPKjZGI0bgvnkZoA5
Lwx4fttFvNbtPE2rB7LVp7O7a8kQRxXsxUl7cFflZAcdPSvXZ7u003Sri+u0AsrSMyMI03h
EUdgOwxwBXmvhbw3aappOuaFqWi/2daxmJ4ZzZyWsilTuDFWyilcfwHBGak8D+HJNUMOoXp
li022eUCEXBaPUHLsBMU/hTGML6igCxYaroHxNvdPkvLuJbG3l+0WunO/725YZHmSegHOE6
+vSus8XWM+reFb/TYIt73cawfJj5FZgGcZ7quT+FYviz4d6briC70dU03VIsMkkOEWUjpnA
wpHZv55roNFuNQm0eObWraSC6LSZWZVRkAOATjjpzkdaAPBdP8W3dp4th1DStLkisLQSTSo
o3PPbs+zbgdANgOfUV6l480W01zwZPr1jcyRP9lWV2ikEfnwjDgHPG5eq+/HQ1w/hrwzqF/
pOoJo0ccheK5sbu4kjIWMLO8ieUf42J444GetT2/iq40jwz4VuPE2k3dz4YjsYmMlmodGuc
kYmB7LgYHdj7UAejeD11E6S+ta47fbbqNGzIAm2FR+73jOEcj5mrPu7LR/F97JrGjNsurZk
Qaj5QMF2FPMJbq6g/xDlTyKxfEGo3vifOr+EtQjuru0QM3h/U49kcgzy2Dg7+w6j0rrfCfi
ax8QaNb3Nvb/YrpSI5LQqVMbKPmCjHQZ+tAGD4f8WahYahqmk+J82yWDr80zFmgV3ITe38a
HgKw9s1f8ZeDdU1i+s/EWga/cafqtlHthj3ZikXOWH+yWHGRU/xDj8P22gDVtYvP7PltGC2
d4F8x0lY4CbP4wePlPH40lha6j4k0eNdQkW20lNsaxW0+6S6x3kYfcGf+WY596AOd8M/EsL
qS6X4tENpJJkw3W8YPOAGxnJ7bhxXZ+JPDGieKNOey1GENgFobmPBeAnoyN7HHHQ1T8QeF9
A1PSPIvoobFLVd8NxsCCADp6ZU/wB3uPeud8IQ+IrnTbewtrx7TS2BRrpjlm5IP2YEblB9X
HHagCpY69rvgnxUnh3xKz32n3CqlneAfO6hsEhR3BK5XtnNdXr2oPqslzpunXk1vY2CltU1
SBuYtoyYY/ViOpHTp3rlPEfibwX/AGtaeB/7ShtHsXxPqE5JktTg5ETkf6w926DJ713UsKW
fgqePw1JZK0VqfsjSnMIbbuDSH0PU560AeJXmnad4m0u6WDxRqXiO00zR7rVoLmaQxyLM7b
YxjsVVSOetaeh2b6WumeGdYtbu98PeLIxDJHcqQ9jehRk9+pG4GvT9Dh00eAk1DVzpc7XNq
DfXdlGqQTKM9Mfw9RVSM6hqc/8AwlPhuzkVSET7JeHYt/AvR0B/1bAHCk4yOtAHmV5ZeGfD
Oo+GNG1aE6J4ou8rPrB3LCyByCHXOHMgGNp45yav+MNGtVsprax0rRY7exRbTT7nzmEfzOW
lQDnLRqN2eQueK1PiFq2nanKItQ0Uat4d02cLqpgXF1aTZBGQeQmMZIzmtzVdL0bxRYJN4I
1e203XLG0b7HLAg2QxuPuOpGOfzB5oA29Dit9Xmh8Tz3Ml8JFC2ZdGSO3TpuiDDdlv755I9
Krar/Z95p9/4U0jQ7bUpJ3Ju0ddtrbs3JeRv7x67V5z6VxvhDxNpXh+7TS9XXVbbX3VYdWt
7qUyKsmcidS3VT6rwBjpU+ueDNb0oP4l+G+r3LQzM9zNp0c25HZjkyRhs5zjlT+FAHW+G9D
0H4beF3g+1ymBpBvmcbi8hOFVFHfsAKZa+EvDutRzX2veCNMtp7iVpAjwq0pQ9GkOPvHqQK
83/tiPxx/ZVxB4huNE8bW+8WUZBME53YIaPB2txycZFdhoHxKZ9X/4RvxhbHSNfT91vKfu3
J4BU9OT07GgDoLe20TwVbTaP4asHkv7wmWHTo5mYDj7zbifLT3/ACrQ0TQI9Le71K4kS41j
UMNfXargSEcBFH91eg/M81w08/in4cy3F1dW0Ot6RLMfMvyMXDZOf3p7bTwMcfSu3tfEljr
Nne/8I/sur+BBi1lfyvmKhlBPYHP3hmgDgPEmrW8OtXXj/UoJJNO05v7K04XKsIkkfiW5cD
5gv8IwMnoOtGh61pF1e6RdaKdSvr7TjOsLTW3lC8DrhoYl/gRSFOei465qF/GMNprkdj8QL
C403WthFtLcRh9Pic5wUAPzgHHJyfpUll4zk8ByvF4y8M3SapcTOsV7Yx+fHcqeQqN2z12c
AelAHS+JvDV1qnhrS9EsbG1sjLeR3F3LE20WWG3uydyxPygdPmJq/wCPL6z07wvMtzaoLfU
JBazzNDvWJX4MjgdcDHPriibUr1VTXdTSfT7LK/Z9MABnunI4WT/aJ6KOmMk1etNHmuobi8
15RNcXsXkvaFt0cMf/ADzUdCfVu5/CgCmmjJL4G+w+Er2GIOFIuGBJudoAYOw5ywGCeorK0
/xs2nTRaH4k0OXSboMVhjRAE8kZO5SDhgAOg574rnbDRvGPhTxnLofhG4t7rTLhVuD9tG4W
ag42vzw2Onc966PxDNp+mmLw5dW7XUmrSNI+paijfZ1kYY+8OjAdFGOgyaAMe48cWWh+Jbr
UIbq21iz1ORFV4/kmgIOAjZ6oPyHOetHj2/Gp6HrF4sRjaTw1cDywwJUibB5961tL0/w34V
SOzsY317WLlNvmbVkd1/2iOEXn6n3rC8ZWH2LQNSs/sMOnsvhm5LQW7lo4z5mSAccg0Aeqe
Gyo8LaUe32OAf8AjgopPDwJ8MaXhSP9DgOP+AUUAV/FDbfCuudz/Z8xA/7ZmvFPt+saNot0
bXS5NRsBZaWmoCF9rrb+Qcj6HoSO1ezeLwyeB9ek6sdPnxjqP3Z4rxTUNR13Tbu3fRvEcej
SXA0u0l86DzIZC8H8Z6Koz360Abo8WeCbrxZYvDbxWOlajEsl3MIwDJPGypFA2OFHIbA6gA
9jXY+PPCcviCxtdX0WZYPEWlN59jdDgvxloyR2YCsRvhdcpNeWlxr1uvh57cyJaC2WMx3fU
zlvqOmenFZ3hq1+IGoeBJ9Mh8Ui3voblXg1QQ74lgHHlL3bPXOMds0AOvviR9u8C211O0cE
13Z3y3US9WZIyFwOoyxWsLxBpN94X8J6B4ntVZJtQ0kaXrQccShof3Tn/a3YGaq/ErwXqv8
AwmejxWd1bxW2sTlIYIYSD552tI8gz91mUHiuv+1ePrvSLDw752ia3q8V7t1R1gP2e3th0U
k8B8emTQBwei+I9Z8T+E77RrC6F1ez3FpbWkLHG6BIA8kRbrhtnTuSa6XX/FWg+MPh1pAkt
Vs9Q+1RWrLtyumvkAlwOfLJG0DjJwDXAeFI9Q0D4oav/YekK2n+HhcXaQyTbFfGUUlz0zzg
flXaSaRqGuC01qLwnJ4SGqW0t1rF877kVVw2wx8/K2AQ3UHkUAOvdXPhn9oC2tNW8Rtqq6g
6RyWb2eVtkPMABPAO7uORXQeGLeW1+K15o+pX1nqsoa5vLWeK53zWiFgDFMpHOCcryNtcX4
o1LwNqX2LxB4jt7Qa1e27xWcUckpM+AEhdn/gwwJzijwr4Ga21zX0k+JVo2vW+nSR35WJ91
nvA+cscbunJoAh0XXvC+kfFzxMfEVjFNEb5phflGDI2/AQjOGTPOcV7V4l8TWemxaWsf2Z7
vU5CllcTMBBEdufMLngcdB1PSvIfD+hWt14ritbq+ttX0y+tBZtb2uoCWOboRJlhlAoGQmS
xJrrvA/hW9vNJ1Xw/4kurTXPDEUxjs9ke3D72OUI6BQQPr04oA9C0vS7LTtIjsreb7dDIC8
s0hD/aS2dzMe+c/QdK5z/hFbXwfoWsjwpeR6Vc6i6m3+1/NBDKTgKo9yT9OvQV45F4s13wT
r7SadNqDaJaXTQXdtfry8KuF3FOqEbuMdeD0NemQ69H4l+IV94e1J7jRtQhhabQiEyrqyc3
IzwzgNjHYZFAFjwn4q0XSvM0DW7Q+H9ZEu25+0NlbiU5+fzDyQcDBOAegrstY1SW1igt9Pj
E9/et5VuoYDYMcyH/AGVHP1wK8gkstB1mW78C+PbNtH17gx6wHJF382EkLNxhj0U8DoMVvW
N1q3gPxCP+Et09NQt7lUs7TWLMHEUYAxCyE/L0yT/F78UAdP4o0SxvfBJ07V9emthAVkTUF
k2v5oyVyo+8M/w9xXlerSeKZvD+oeHPiTHqL6bBJFJBq2loTNKT9zH94Hqc9OldfpnjHSb7
xUG8Vn7FdxFpNLildXtVQHasiEfeJHO4/d6cVb+IPibXLWWw0fQtUtdElvnWSPWLwhrZxnD
RL1y3fnHtQBnaPqOsfDu0TT/Edml9pdywkg1e3BDyMf8An4DH5X27fyqPXdDmtbWXxr8M74
7HBa7trFgVzncxVPryy8GuwnguLPwxq154wvIdZtWgM0lvDbDygirk7ByWLcnPbiuEs9N8F
+C/BFhr0zXE51GczWwsLqRYsu25UZwcBVHBLUAb0t/4S+Ifw/j1DV3WC8tk37onxPby9MoO
D8x6L/F07VU8J+L7rR5pPDHxAna2nEavbSXUOFlQ53AnkHPAx2Py9a2PDHhXR0kbxSsdvfy
3GZrSG0YPBag87Yz3YnJyehJxiuS1Lxhpa+NLO68e+HtQ06ayLSWMckAMNqB1csD++Y9gOB
6Z5oAs+LtEi0OzsPFfhZZrcCUPBa+Xi4EjjCrGDyVzy0Z7eld6dIk8QeCYrDxxbWlzdSIrT
rbkoiuOQ6tnKkeo71xN9rWq2HiS68ZT6TF4i0M2zS6fdWMjF7JNuSjRnozDGX6jp0rauvGW
n+I7GDQdHleO+1UbGS6Hl7ICPnkHZuOAB3NAF7T/AALoVneRajY6nrDgdEfUJJopkI+6ysS
Ctc5J4ZuNL8RXP/CrZvsdwHEupQSSbrLgfLGOu1/YcAda6vxDDrFl4cs7Xwhb7oYCI5YYm2
ztCq4CxFuA3HU1T8D+KfC2pWg0fR1+w3K5LWMg+ffnLkn+I56n1oAt+CvEWp69pt3BrOm/Y
NWs5BFdwAEKSRwwB7fpVXx1BrUlpZyaTaPf6cs5n1OxSUrLdRY+6nqOuV43VrXmsKuqNY6X
bfbdUf8A1mfuQd/3rj0/u9ayLc3drqdxpGn6jHqXiKZBLqV8/CWin7h2f+gqPqaANDSvFGi
TWthbwFNO+0RhrOGQrGpAPKqPVeMg8jPeuJuNMvrDxaLOO5ju7C0u31CHQ3ABu4ZOWaMH7z
RuWwp4xjpV3VvD+mW00NtbMdY1a7mE91YzIHN05wPPyP8Aj3I4IbgexrTuIxoME2v6sI9e8
UtG0FpbxMquwzkQwg/mzd+9ADtM8T+DfF98trJZMb2OVdkU8BEuVO4MCOQARzngGodW0yG9
+IHl6HKsN28ZbVmGStuCpEci4+7Pk/iOtZ3g/wAQ6OuvXX9qo1n4nv3VLp7iPYc7sLGAPuj
09cZ5rQ1/wXN/by+L/C0zw6mkv2q5tVlPlajhcYxnG7GOehoA7W80+wv7L7DqFtHeQOgDxT
pnfjvj147V5Xf6PqvhL7VqPgfVhPp8Uqx3cB/em1O7liBwwAJyByPeq03xafUtV03wzcaZq
On3EjmHUWgUGRJAp/dL/dJ5OfyrtPD3ifQLmG00nw3pV40IOJAITGluoGWLlup5+pNAHHXu
q+I/Ed7a+IbKGC/0fSmzd6O8eZFkx/rhz+8H8QHb0Na3h34taDruqxWN1DPp1x93zJABGTu
IADdVPHQ10Oj2/hPw/Y6zqGl3MNtZeabi9m3korLw2M9h0wOM8Vx03hTT/GVtb+MdJsBoOq
XzySJa3GFGoKuRGzr/AAsR82QOM80Adb4n0HwtrtrFqGsC3iFtho78YypPr2bPpyTXIeHPA
mrXdxLqczTaXpcscsc1jG5H9q9QrGM8RKVAG3r9K4DwnfeJNH/tGZ9Ga9l0+7CtNMzTx6bI
Adw8oHqRzvr0/Rvi5pF5pu3xJG+k3bROfNB3RydcbD2J6gHuaAOWm8Qax4Z0Xwtd6/4LXTf
C9uzRDTLYszQShiFZhznrkBuM17HpmsadqmiNrVrcCewmiMiyyEqcLnIYHpjBzXIeAoPDt9
8IJJJZr680W886aaTV/wDWbcnO7PQDHFcBB4bj0PwxdalBptvqWkfbSNLXXbqS3a6V1HHyk
ADION4+b2oA1fC/jvVNY8YXXiDUNGs49IFrLBcS2sW5pdmCiEk5cncF9Mmu98LeH9O8F+Fn
lneO1a6ke8u5HICxmQ5CZPZfuivKdP1HTPDt7pmuQ6Xc3FhpduIZobUbbe0uXIlI6kYAbjt
lQa6P4i+MPD+r+DbfWND8USJe6ftvYba1iE0bMeAZ1IwAGPU9CeBQB0mraL/wnzWl7DZtpt
vZeZ9nv549txKcYUKnXys8ndyewFYPhTT/ABlpuo6vKu66i0W2+zLZQybYL+5XLDaWGQACM
j1GKXwT8StVn023bxXC+JwkscrqBKI3ztfA4deOo5FO0xtd8GeNrOOLUm1fwhrswW1dzuED
yPuJLeuTkE9aAK/hPxf4ZTxFdX/iLTbuy8V3aKt00trkpjAKhVHyKM5zySOSa6TU9AtvH+p
WWuX2+0sbCTzNOZAFmmZWBMrN/wA8+OF/Gqvi2SLSfiANf8TaTFL4d/s6S0F6gJkhd8KySA
dd2cA9qzdB8I+I9L1O88O2uqTy+Cr+xk+y3atiS1Z+UC55yASD6jFAHTyajZ6j5/inVmSTQ
bTMGmwbPmupX+V2AJ+YnO1B9TXB33gvUtP8SaQ2m7La91B2ktbdCS2neWQyh2H3o1Xg57kC
rn9h+MdcS68E65K8d9orR3ulatBHshdl4VGHTp+R5rH/ALW+KHhYDxfrKK6PNFp1xp93ENz
KWIUxupPBJBJ4560Aek6xp9rfaTB4ONnBq93cYl3XSlo4MNlpnwcgbvujPP0zWd4ksvEuh+
Jz4vtbeHxHpsEKqdNZSs1pj70kA6MSPbPoa53xFPY+Ip7TxB4P8Sf2X4rGLWS2Mvl/aFjYC
SPDfLuXnB7iup1TxVp15Joml2mtCOHWZHgbU9pCYj4eIH+GRjwPxxQA2Y6b8StDttU8O67d
aVf20LNDIrcxFwM71PUcdRyOR7VkWvjzxbodxceHvFljCdSaP/QdQVCLeVsHBYjqvAJxyPS
tbUPAcen+K9J1/wAIyDS5baXbeWq5EVxCQAwA6BuBz3610HitbG60MaVNB593d5W1hDYZG/
vhv4VUck+nFAHO+DvFWm2Uw0fVY30+/uHkmkuZpBJDeP1LpKOGX0HYACjxNrYTUHt/FUc48
LXWBDNY4eKXvidvvDPTb0xir9r8OPDMmnJHeW7zSrGrO6MyK0gXaZFUfdJ61iw+Ftd0W11L
TJdYt4tLlgCLc3CB4pT0A2Ho/fjqelAHa2M2g2WhTalpBtYbBI95aJduFA4U9wcdAa4zxxc
NqWl6leeS1u9x4XuZFin4ZVLZ5A74x9Kg8C/D6XTy99qdxcyW4uPMtraV2WSQDhTKucEDqo
PTqa0viGrM2rdmbw1edT75oA7nwyx/4RLSCOf9Cg/9AFFReG+PB2j8/wDLnAMf9sxRQBB4s
G7wZrKE/MbCcMT/ANczXBaDotn4gsvE+i3Maskllpyq7LnZILYFW+oNd94t/wCRG1th/wA+
M3H/AGzNc14HQ/2p4g3HY3kWG0qMjP2VfzoA5nTLl/G/gO98L+Itek0nXdIuhFLcRycu+cp
uU/fXkDbzT/Deu+Lm+INp4b8RXDW62EaxOIoEWKaQKxX5gejLgjHfPFHh28tNE+IV5pvjaw
tx4i1C68211FE/dzptwrAHhD245zVXVseKvi3HFp+6WwihEUk4jdGtZtr4z/e69T93tQBrf
EK21HVviP4R03SbqO0uhb3k8bupI3qq8Huuc4B6jqKn8K+LNWtr5/CE/gmS31CzjjkeKykU
RBHbly7HnJyepzg964/TdU8QWHjLQP8AhKI3luPDt09hcS797yxTphHJ7j5Qa6TSv7f8BeM
dasdShfVNHvIZtQtNQb5pAyAs0UjdvQD06UAcvomkx6jb+M549bh0y70vUxcrcT58j5d2En
U9QCc+mcGup1PxR4wn+Gj6sdKsnS8hLtNdfLHDCEAbcp+8ztu2DvkVa+FOjWV94Du9Z1CFL
uXxNcvdXsMy5QckCPB6ge/es3XdF1HwNpGraZpNuusaPqi5jGpSr5VjJuG4OzEDBXG33AoA
i+HK2cmjXWr6xoejppJs0uLaWG3QTBUdh+8jGcHgdO+a3rXT7X4gaHqeoQz2mmWWrwPbutp
Gjzyr0DTN2Ixwo/OuFiM9loFz4i8M2wuLayhhtdSW1xH5lmQZHWDGQG3E7myc+3SpHWx8It
B448Jm9h8F66og1K0gwGtGPyCRR1B7557+tAD00rwtLrGlfDHXtDSy1DT0kWx1PT5fLzI2d
rbVOQSOSCSQR9KxvDM2seHviJe6DqOna7d6rPGNKa4sX3W9tAVAjnC/3uM5OO/U16B4Xs73
wx4ltPCOtW41ywume60nVmhAkTauSJWxkyc9fT8quePrfS/+Eq8LF9a1PR9Turvyo5NPiLf
aVU58uUjjb1wfc0AZmofDnV9OvPDMmnRp4ilhlkt9XvNScB7i2cYw397Azj8Kz/G01rrCa3
aWegalpV94MhE1lqoQgTKBgxqRyVIP6V7Yy5Zvl5/Om9iG5B4KnofwoA8T8Wato/jTwZ4V0
+X7ZBr+v26GzujZsyq4wWEuPuqWGfbrXRXnjfSr/SfE3h/UdB1O/fQbUC6225xcuAOYif4s
8ivSdqhlIVQAMDj7o9vSlX5TxwKAPnux0e+uvDej6Pd+HLvUdO12Znt74R7JtHQgZdxjkk8
kcA44FbFl8PPEev6Dqfg3xK02laRbXUTWVzBKJfOCZDEKfuhsg+1ezx8HKkhs8jPGO1I+3l
VHLcGgDxfwT4tuPDV3qHhnxistnpVqsotri/BXMMXBPPUNnoO/satW8ui+E9cg0tJLbU/B3
istNb2ztvW3G3JCJ/cYkY+pFerappWm6tEINVsYb2HYy7J0DjBHPX1rNfwj4Ynm0vUX0W2+
0aYgjs2248hPRfpQB5pqP2j4Z6rJLoNwt3oUMmJLFZAy25Y7mWX+4QBhG/A1u+OLmbxb4Q0
htBfT7+yv51eSynnCTXaDqkTdmBznv6Yrq18G+F0uddkGlKZNdG3UCXJ88Yxj2/Cub8O/Cj
Q9H1sXd3CbldOuhJo7tI2bZCv3CM4OCTgnrQBx1mPCuvC6stJ8UXHghpYidR01JcJG0fyKc
ngZxhh/EKz/ABJPq0dhpVr4luraVdODX2ma3aABZyuPLRMfwngFQOOtd9efB/wLe39zefZZ
oxfSubqPziyS7uowfu89xW9qHw/8J6gugw3GlfutCbdZxJKypD3wRnnp3oA4+81/xF4o+HV
lqmj3lil9ZIs+rabJKYopwynEfm5+UHGevPTvWZbR6X440G01jw+1v4e8a6WBD5EUgTe2CR
EM/eGOh7V2x+FvhBIvEFrLazyW2vyLLeRGYhBtOQEA6c1LH8OvCv8Awk2m+IF00R3WnwiK3
RWwvy8K7erAZ5NAHCtovjLwXaw+JPDkzzwOouNX0mX5ykhUb3IzyPlycc9xmrciDxdo9v8A
Erwz5uk+ILPYb2GA7xdRjDMjgfe4yVzz2rvo/COiQa5rOqwRTJe6xF5NzL5zEBAMYQE4X8B
WFZ/CvQ9H0rRtL0vVNUtIrG9N95kU2GunOPlkPdeKAPPovFWj6ze6V4gtbybw5JqMbLq9zE
jlJ5QDsiX0fAzk9jitDxRpvijwjqc/jPw1PbX+nXiQ5na3EklkpKqdo/usOp65yTXUR+Abi
x8V+JJbUwTeHtbtS62UgwkV4DwfUDqcjvXIQ6h8SfhvoS3Gu6Pba/Yn93O9vL+6SLccbs4w
2WA9DxnpQByPiTXl1zxjrl/er9gv0uoLATWzmRUtY1JlbOOSScL3yeK9M8E6jr11LqvjC9+
22mgiFTb6cn7xlijG1EReuQOWxyW47V5hZeGNTuhr+kwaXFZW+lzPq17qMgL+e33ktlwTgb
SQccnFeteHfiFo954B0jU9PtYbC5vXktLaxaQJHHMoydzn7q989ecUAZOh+MfBPiDxYPEd7
PHY3zCNYbYxMoRicRvMehlwcAY4ya7Q6hL4okudP0C8W3061doL2+gOZPMB5hj459359qxP
HHhPSJPDo1e6MVrrqp/r7OLaLuc9EKD7wLdD1HWuY0vw1r3hu2udV1bT00vSZVWSZrGQtcW
bgDLFQcMp53fnQAvxY1ix8ProGhCwDaFahb24s4hw2HxGpPTbuHJOc896zdA8ReKdSurfxG
mgyX+valmKyu7qTbb24JyY7aLqVA+9Icf0qroHib/hKvGlxq2s2a6ndQq0MGlE+VFDbqxcS
3Gfl5JUKO5Oa7L4feMdH1bUpP7SWWy8R3LGJ4rlNiQ7Dt8iEfwqOP8AeoA6y7vG0uaK0sbG
1bxPqsYlkSFSIcgYaeRv7ijpn71cb4w+GFpF4fh1DQtQisNbtZhKsl2yrb3027I3huFOc4x
9MVU8T3Pjj4c+J9Y8TRtHrWiapOHYTKc22BgIxHKDPTt61b1LxL4K+KUHh7w9eWWrOt3dGX
MA2i3liGfnYcEHPGPagDR0fV/7b8VSeF/GCrbX2l26yDTo122962ATPkffAOcL0HXmk+JSR
2+nIdb8RCLSruULHYvp4mhkkUFgpYHcMkdql+Jvhu11nR7KTTbiW18SgmLTXt+HlG0hkY9o
8ZyT0rl/h544j1W7Twp4i0Jru/iujtQqD9n2x/MzB/RgRxzg5oA2fCuuWs3hueCDQrO6l1T
ZBYpFH5ceqosahpnU/dROQSR/D6mn+KPD3h/wJ8GNbhj06G6MyBpv4RLKzjbz2VSeB2Arn/
GOkT+FfFVrrvgvUpDfv532Oyt0EsPlKu+aIDOM5+YD6+1dNN4ssvF3wS1m8urZZrmO3e3vL
SMcxyjHz4POBkPn2NAGraaT4d8dfDPQ7qFVhC2yNaXMPD2kijaQvqAQQQeK6mxt10nw5Dag
NeLZwqm2OIbnK9ML2OfyrnPhXbxw/CfRkjKN5kbuxXoSZGOR7V2kIKqwDY6Ekjge4oA868R
ePJV1fTdA0fS21C+keN9QsZOZI4yQNrLggEhgcnoBXfyeWBGiqCM5XDABR2x+lfPH9nT+Jv
Huo6hp+o3Fqmr6pO8N/aZDpHFGyeWOR8zEHA6ECu+0TxXp2g6C2na5JfacYF8uzF66z3bKV
+88UYJTaR3FAGn4l+Knh3w1qr6TcQ3NzdRJnEQUKWxkICTy3t2rhPine6hf6VYTeIX0zTRs
edNM86VrmePj5WkT5VyTyfyrmrjwbruj258Z61atrGlz3STObKUTsELA+cM9SwwDjGKTxt4
+0XxdrUTXWjX1hDBbyQlkuzbNcxNtJU5TG0fnxQBIt/odr+zxc6bLJc/bdRuJJbVDAWWFhK
Bt83HTjlicnmvTvCHhvTda+EGl6Dq1lEsQjJzCykM+SRPGQefY9eOa8+uDpB+GvhnU7i+uF
sImdbaO3iMN3hGyuxVykhHcsOQc16z8OlsU8D2MlhcCdZHeWTMvmlXdsspOBj6AAA0AZHhX
W1tNAi0W38R6fqEGlySJc6pcS7VEatgRgMclgMAnoPfNM8H+LrC61Ga31jz11++upFUPE2x
YCT5YVmGNhA4x171n/ETSbjSvGeleJbTwjpmtW82LVLZV2TSyP3kHRwOx7d66rV/DF14i8P
2F9dQ29lr1kDLagMWRB/zwf+8vYn8RQB16KcNmT5SOMn+tZFxY+H/GdmslzGb+3tp8xTqzJ
skX+NCCOnY1yPhzWF16KfRbrxHHHawSeVcB2MNw8g+9EucHys8b+44FdF4i8T2fhaex0uLy
rMzKBFLOrLbW6A45IHJ/2cjpQBzuteF7nQLG91DSfEl00jkOtvfyk+dLnKBXX5g+egwc554
qHxNFeDTGW/jkW6PhS78xXOWV8AkE98dK63RW0XUpW1K21KPV7oNgylgfK74Rf4R9B+NYvj
0E3uooW2bvDd+obsOlAHWeGhI3gvR9vP8AocBz6/uxRUnhXyx4Q0jklBZW4H/fsUUAVfGBb
/hA9eWP/Wf2fKFPYZjrG8Esv9oattXnZZIx/vEWqYre8VNnwTrScZ+wTf8Aos1zXgnc2qa2
cbWMOnqp/vYtlzQBc8b+D7fxfoQiVVj1S1Pnafctx5MoIIB/2SRg1534Qs4J/iI+nLrkep3
2jytPqUbLLHIznnczk7X2sTwAoINeh+MfFupeFozc2vhW81e28jzGmgYbYpN2AGGc47mm3e
i6fNDZX1taW9jfa7JBHqFzbjDzIVLsm4euMZoAwfinDZxaRY6tYxodUuLmGCK4H3JIhltrY
4PQ4/AVqfE7WY9I+F17cXPmFrhIoQkfDlnx/wDX4qt8WrdoPAtvqVmAkekXkFwYoxw0QYKy
/TaaqfEqSDWY/BFvE6Pa6nq8T7gcgptJz9ADQB0+nSR+F/AdjPewuJoLdBKiDLySvyVUf3i
zVyHxajuILTTdUS7dDKrWdxp5Xek8TYZm6EKyEZLYPGa6BtV1TVtS0a+ltIodLfVisAVss0
YjcLI3b5mGQB2rG8e3/wDY3hr+zvFMdp4gmvZ3fT9lv5bW4VSxkYZOSvbHWgC38ONM1W2tt
Q/te8845W1ltkQfZiyjh4vRSu0MPUGus0XQNB0rS7rSdMtI/sc8ztNCW3qGP3hg9AD27VVs
9SWw+Gdvq1lJJeJHpyyRSS/flOz5Wb3JxWhoOmnSNEtLHd5kyIHmkbkvI3Ltn3JoA0QqquV
UHH3OOmOMCuTuL7Wb34m2dhpOs6T/AGbYwmTUbJsPdKzfd2+nauuVl4LHaFz83bmuO8FRXF
/d6p4k1TwbFoGsT3BgaQHL3UK/dYn3oA7TcQBnoO1MmYY3Kpb2Xkn6U79aTtnoV5oA5Dwn4
g1vWPEOu2mpaY9paWzKYC+CVPQocZAPfGa64tj5fUYpI44oFZoo1jDsWYKMbmPUn3pl1IkN
nPdPu2QxtI2wZbAGePegDL1rWrXw5oNzq16rvFCMlY8b29hn/wCvWb4J8WweNPC8WtRWzW0
pkdJYmB+RgxxyevGK11TSNfsLS/a3hvbeVVntzIoYqSvDKD0Pv2NS2OmWekaZFY2KbYly2S
cl2JyWJ7k+tAFyfdxJuyMfdrlPG/jS18FeG4tQuI/OklmEaQgHLg8kcdDjOPfFdXISME9Nt
UbrRNH1C6W6vdKtbm5h+WKaVAzKM7sDPTmgCv4V1aXXvDNhq9xA9tNcKWkhdCjK2T8pB6cY
raf/AFRIG329Kdx97GQev1rhfiP40vPBOl2Go21nBfRvcbJ4nl2uYgOSg7np+nrQB2UjMBw
vGMVz15O2oeMbLS/nVLCH+0LhkbaGcnZEp/DcSO+BVnw/rDeIdEs9XEflJd5ZIc5aJc4Cv6
OO47HiorzRZIvENvrOmSJDLcSLDfoxOLmIKQvHZlPSgDoWJZOPmLdfSo0KlQw/hPXHNJDgW
Q2sVK5DZ/ixTIWctsZclc4x0oAm+TeFXIbOSafK5C55B7j2qhJqlnHrEOmPcB7yVDIsYUkl
PU4+6M8VHJqivrjaTBH500cJnmbdxEpOEU+7HOBQBoBtybpGwR39cdq8t+Il9falrWkeDdL
ijlnu3FzJ5udgyf3e7HoQz46fLXfQa1Z3EmoZV4LbTyVkupMBSwGXwf8AZ6E9Oa8++GdiPE
ni3WviVerJKLiZrfTWdcKIVyN6j6Hb9d3rQB6HZabbaHpKWNjbbobaInyo1w0jYJZsd2Y/j
zXItZ/D7xNopFxb2GnXOpnKw3EaxXCTZxny2x8wI645rvGfkbs7B3PavH/HMhHxf0K3jslU
XDQT+ZDCvnXRRiCu4nJVQckDH40AUV1nxR4F8Y2dr4zttPvorh2h0qSDdlUXJfaDwrsAOta
PxH8fNP4JtrPwczXV7rKFcImZYYs4ZSOu5iSPTqe1dJ8UNV0G18NTadqdqmpX9yuLa1XPmi
Q8K6kcr7EYz09a80s/APi7wf4etZ/DGmz32v6m2ZbqR1DabAACYsnoW7t1FAHS+BfC839oW
+neJJIS1rGlw2m2sO4Cdej3Ew6sP4YyePTpU3xa8B2t5b3vjDS3a21SzjElwu8qLpE+7zkb
XHY98YrS8IeIm8Q+ENPt/DGlLpksok+1SoMxWThtrMx/jlJyQDnqCak8ZaJb+K/sfhyz1XU
LfVbA/aBdRPlYGx8rT9mLHpjnuMUATeC7/wAV69oOnLr+mwfZJISlzNdIQ95lfl2x4+VcHk
nrjpWDoYbwP4mvdO0PWrTV9GZmS20K3KG8iuGxkFv4UUAksegpfCfijxJ4f8VweC/GiS3Lz
ybLW9YkuR2wf41z36jNXtJ8C6Trumaxfan4RPhPWJryXZdW07CfaOFlDA8A9SvQigDrtE0e
6tpp9a1eaKXWrk7ZpIwfLhiBysUYPRR3PUmvPvHmlWui+L5fGGjJc2+sjTLma8e2jV0KlRG
jnceuSM4BOPpWZpPxC8TeGddg8P63bv4jNwRFALRgZW64lU4w0bY57g5rudX07UIvCniDVt
Wu7e31G6twpLEeTYQZGYgSDknHJIILEelAHM+B3YSWF9NcWC6ToVmbueZQH3zyrgBHwuPlB
zkE7iBUWm+ETZah4gk+1x2dz4qtmkjsbQFpYYySzgg8KGTjd2LGsa11jWPD1pYWHizS/s/g
xb0lruGFQsaFQYN4A5Ackk7Rlh6Ctvw3r134X8XwaHfQQ61aatMiR69aDMk3mgtGZmY9T/d
6cZHpQB1PwlkWX4W6bH5ZhSzklt0QkkhVc4Uk9SBxn2rvoXDSsvoR/wDqrzb4dm+sl1XQBZ
vJZ2t/PIt05CrGC33CBgbjyeOgIrsYNbt7q9ih0mFtSid2Et1CwEUO3jljw3P92gDxzwqi2
3xU1DS9yC0t/EUwVduGRjEXQgemd3PtXQa/bw/D/wAfv48Swhl0zUY/KuyoZriOY5LFR0AY
KCd3THFbH9m6LceMrnV/DGixX2tuzmbV5mbyIW5XB/vnrgKOOeapfEe4ivdAGkq/9pzadIt
3qUNtGocRIDvKs4KI+SDg84oA9F037FLo0DWCotpLDvjVE2DYwyOB0HPSvMPDL30+p3vg34
lW1lqL2qJLZzXqRsdjMQACfvZ7d+Dmum8H6xb2uhQ22o211orzNutU1a+SWW5XZuLDaeFC9
sCoPHFl4c1bwxbeIHXz5YCrWd1ZoGuJSxH7uHP8Tdj26igDroba1t4EtreFIoYgVSNUAC+w
HanuTDDItpaxGXaXWJQEDtjuR0zwM1wvw98cR+ILy58P3pI1mz3SGJlOfKDYCs3eRRgN711
NxqSrq8enWn+lXQP7/Zx9nQ87nPIB9F6mgDzSy+IkGk65dx+MtD1KDxAMKXWPehUn5YoFz2
zg45OCe+K9K1rVntbCG1sIfP1O9QC2tnBXBxku/wDdQZ5Prgd64yy8Q6deePns/G9qNO1ux
uCNKtJwDAEIO2SJ/wCJm5yT06CtTx54Vs9Stf7eg1mXQdTgjES3ySNtcZBEbqOSCeOOc0AR
+NNG0FdBXXNdmVNStUWEXqxZM7Ej5CnfJ6Dt1FWNL8GWF7YRtd3tzPHNlprP7V50JPB2Z74
P481iaNpd9Bocuo+Ob24bS51aJNEmxKWZjkc43E9Co6jOSRVjw74Os/Ccja5qlxPCiM32Cw
37pI95yFYg4kk/hAHT3oAg1z4arBeR6z4Uke3uLZeLYTlAcHOFb9MHil8UC8GkS/2gWF6fD
F75it1DZGc1e13VtS014rzUGu7B9VxG8ow0emxdo1XGDKx7nvmqXiyaG90i6ksWkeA+GL3Z
JMcycHHP1oA73wyw/wCEM0c4/wCXOD/0WKKj8Ohh4J0fbwPsdvg/9shRQAvin5/BWuL/ANQ
+b/0WawPBHN/rAIwohsNo9/sq5re8W/u/BWvN0P8AZs2Pb92awfBpVL/W9xAAjscljgDFqn
OaAOO+MGi3+qanpltY3ypNegRwwkEMSucjII4bI7E9eldneXH9saJcWnhcmS90C5hVTHxG0
seN0Kk9RtJBrlPidLJN488GrDdBIYZTc4lt2lgHzf6x2BwOBgZ9c12ngbTYbLwdZtH8z6g8
moSEHq0zl/5EUAbOqaausaBd6e/7j7XA0eWXPlsw4/I4/KvFfDum+ItV8Q+EtBv7fyLXw/J
d/viwcyMPlwfTDY/OvXtc8UaN4fidby6BuMLttUPzvuyBge+CM1wGgarGvxdS5gnnfTPE1m
17pysPkRtqs+P9vcrZHsKAOr03T4tc+HFppkd19nnhAjE8X3oJ4n649mXp6E1V+I0mmx+DT
e6k+mre27o1vLqFuZI/M3DdhR8xBGRx+Ndla2lnZz3EttapCk7maQqNu5+7Eepryv4v6ppF
5p9vZefZ3T2twwuoluvIuYsJuAVgCVGcZ6cYHegDf8P/AGzXvhzqulw6sb66dCYJ5LdoI08
1Q8cYB52jIHPbFdd4fvpdU0K2upraS3uSBHcQSDBhlUYYfTPSuNtr/UfBeg+EbW+uP7Xk1e
+jtrq5l+Vl8xSUKeoX5V55wK9DJ2nA+VmPQ0Act481bQ9H8HXzeIZp49NvcWjPbIWkQuCMj
HPHWtLwzpNpoPhXTtIsLiae0t4QIprhy0j9+apeKl8U3E2lQeGm0wIbvN8uoLuzEME+WO7V
0uVWRSo+Vv0oAXdwoNIAxC8Zbb+lDfeG7n6eteW/FKzvdS1fQbG1n1CzMaTzG8syzCA/KFL
KpBIB5z270Aeo5/cjHQ5208AAKrAEEc5rnNe8TaL4T0y0XXtWVJXi2x5Ul7l1XLYA7nH61u
2lxHd2UV5GGVJ0EibxyARkZFAHLeF4ru0urnSVkSTTtM3wxyAfNIzPvVf+Ag4+tdT/ABBFP
UHBzkGs3SdJOlalfeTIosbmQzRwlTujkbl+e4PXH1q/KNrx7G9cYGc5oA4/xh8RPD/hC7TT
rtpp9QbBjghT75OMLuPGTnj6GuxtS0sEcgQxsyhgrdVyOhrB1zwXouuXv9pX0cst4kkbxOz
krCyHIKp0HvW/LIlvFJcNlUjBlYAc8Ak/WgDkLzx/BpvizUtGvNDvfsmnxiae/iw6KhHDFe
uPpXUyW2m6nbRXUsEN5bSIskbsgYMDgqR+hrzfwlquj6l8StUvLVjctqcbPH54VHgUKu6Pa
Tu5OOCAMGvUyBgKVCr0CjtQBF5dtHMPLjWMZbd5eAM/41HM0cMTXDkBYQWLnpimXHl2tvcX
LqI4VDzsR2wMk/lRE9nqOkw3C5ltLpFkUkcOjDPI/GgDh9B+KHhzXvGP/CM6O0t4skcjfaF
jYBWHJDAjgeh9a7xSvmLhCM56flWVpXh7RdNuFn07T4rZkDRgooBwzZYk4ySeB9BWnGURXk
kcIijLMTjC560AYsb21rruuahcbR5EUXmHGSIhHkfruqPQ72zu9U1WeHMVxM0FwwddshiaM
eWffuK5XxZ4n8I2GsXijWpbrU76waxktbJfOXk/I7kcKRnHXvWMvjDxFqtnaLpPhG8sb9bS
OFr9oHleKM4DBBgDIPPJPegCPxFrF9rniGf4R6WrRy3d3JNqF5Dz5VqxDkH0PJB9MCvRZB9
j1PRfCmjsbKygtzdSOnXyY2VVjH+8WyfYGvKfCmrXnghtVWfwXrWpXt7Lu88K5cQgkgFimc
k5J5PUelP1r4lX39oWfiSw0KOxurRJYHgu7hsyxuASCm0HIYKwPTrQB7ZeXlvZWc13dXUVv
bwhneWZtqLjJ5/zmvB/Ect9rXiuy1650547me2ijtBBcyL5pEv7uaD5OeDyhK+pyKZr2raB
eTQal8RPFwvRNjydJ0gGSNUOAVZvu9c5P3ua39R+JV/DottB4a0y50FLOWOOW1vbcb/s7If
KdcghUyCCWoA67wp4AGh6jJr3iDUZNc1uYAmeVcrCf9n39z+FdoxjmhfOSCCp9SO9eeaX8U
tAu0i0rVLgJrCIDN9khklty4++EYA5A9envUR8feIfEl7c6b8OdCt7yOwUrNqGpyGGMMf4V
QDcfxoA5LxN4S1X4f6v/bHgmFrLw7b2pnvZXviEicNkkKTkk5GQOag0/UdV8N6Qvjvw1dTa
p4dvmL3aXDljE4YKxYnkj0btXsdlp+p3EFv/AMJBcQzmayEN1ZQxZt2fP3gDz7V5H41kmsb
mPwDrNxb2OkTKq6JJbZWWSXGAJ2I2KhJ56nigC74q+JXhHWvDkepWGmyXF/bq3k3txmGPTZ
JBt3eYfY/wg5p3gfWbfxNo8HhCbxYb3TLVhFNfXEhhuNRI+YwhTyIv9onLD8a5iL4e6tpOt
wabptl4a8UiVRcfZLi7+SIYGSsec/eB+bJH0qXxdoNzrHh7V9e8bQ2XhS+0yNVhh07aVlwc
IrkMWPoDgYGaAO00nxl4Nt/Gd5d61OdN1G1zYWtvLCVSygVtoI44L5z7D2rs/Elx4VuPB0l
74ivoJNECiQsZTsbPRcqctn+7XG6f4R8I6n4f0vQvEmrW+p+IryFL2K6jlHnOFUbSh/iQAA
c8GuZhF/4K1jWfD99JpFxY6shk0q7kG6D7SNqFDnIjcqenTIoAh0XxToGmaVrdv4kltWF9E
YYdKdyYYYvMYRxMWG4Eb92fStvWIYvBPhnSdEmsJ5vCcvlS3Gt2pFxL527KoB1RccCTqB0r
Z8JeBoP7Eu7fxboel5uleBTbqJGkgPV3k7sTjp0xxUXhHSJvCb+K7XUtTjvfCFgAEEuZCSB
8wI5xjocdTigDR1Czs/Hfg+CHwN4iWwjspfMa2Rdqzkf8sp1PzAH17n1rL8P+Po7Ga78EeN
tHFjdxRrGsdnGSkofOIwq9Cc9RxUvgfRfDukSa34+t9UjttKuLbEdsJhJ9mhHOZGB+96L2H
HNdTotv/beoReKb62VW8h10+3AAeOM4+Zj2duP93OKAOFupdd+FOnvf28VxdeEZULG1nl/f
aazcLGp549D0B60eDdbn0s/YLhGvfDd+S9tdzW7o8wI+YvkfMQeDnrnI4rc8Patb+NNYurT
xK7Weo6dOVk8Py4Ea4PyO3Xzh6Ece1dlrml2GraNNpuoR5tivLFtnkkdHU/w46jsKAPPvDO
neEvFV9MdOsrTT7Sxn2NZL8tzNg42yE/cQkfcXrxn0rfsdRt/EnjCbR7q8+xtolwGj0tV2v
Jtx5cjHAGO4CcVyw8P6skP9veHIEurhYvIub8gwtfRpJlfJXrvGPvHhucdqnvNSt9a03T/H
0du8OpaETMpSM4vIyxRo9v3i4I4U854oA0PiPpT6XYReLtHWXT72zuEuLye1wjzIWAy4x8/
XGCQOea5nw1d+JU8UR+JvDEFzceE9Yv5F+xztmTcx+aU+i7gcHJ44rrNO+JGn+IIV0fTYkO
ryqy7L5PLhUAcl89Tz9wZ5rbim07wtovmC8bUZp5Ci+ThnnlPGxVXhQOmB90daAHeOvCNp4
q0P7IyCK/t8vZ3RPMUnYE/3Sev51yGn3fifQrTQbzxppb38QQW7Moy1hICVVyvIff2ftXps
kv8Aoqz3qpbeWoklV34jwOQT3x6/4VnWc8ut217Jd2qDSJhtto2U75l6M7Z6Z7D8fSgDIv7
yTTNd/wCEjuGivtCmj2SPjL6ZhfmIA4IY/e7j6VDqGmt4ovrHxZ4d8SXANpEUW0DDyZgee/
KMR0asy1sdY8FeIFtbOQanpN2+2Oyz++w2Qfk77em48YPPNNvPDPiLw/Cuu+HRDBdmcz3Wk
2q7o9hGNqevQZH1xQBNe+KdQimubHUtD/teF2hhey27ZYWlYgIwOd4wAQwpvieztoYZrLSb
cC2bwxfJCinOMEHb+uK32uH8UMltDataxKgS+utuHxjcYIn9exYH5e3NZHjG1jtrmSG0iSK
OLw3frGi8Ko4xgUAdn4ZO3wZo5K4zZQfL6fuxRTfDYU+DNIAGf9EgP/kMUUAR+MAT4F15I/
vf2dNyf9yvMLzVJ7ex1nRrc4vtdurDTICOq+ZaRiRvoFzXpnjNlHgDW3VsYsXGSO22vLtW+
1WXiGDX4YI5P7O1qz3bztREks0Qkt2AJHPagCn4h8Lavd6/deG4Lq5iuIdHW3t5op1SO6CB
iiPGeX+XC7l6HrXq2ma5pNt4H0vV7mWOysjDDGOCQHICBAB3DcfhXMQ69oLfFaytL7w1JH4
kKC3k1Hd+5jJjLBY2Jy2QOoHPNJp3h+1t/iYdJhkkXRtJhOrLaOxZftcznn6KNxUerUAcL4
81Y+IvFS6R4k0Cy0KS1jxFd6jdSwLI+84VJoxtZSMMAcYrrddtbWHxn8MtH06KOEWjtPGbd
sxiMRgMFP8AEDg1xfxYvNU1D4kS2dhfm0GgwJeIt0wltzlcArCQcuxYKMnHWu28a5t/GPww
uXkSK4S7KNldoO5FDKAOB16UAeitqNi2tHQjM63rQm6Ea5B8vdtJz068YrkvHXhPw2+janr
E0cdjqMwhEt9g/vMSLhHAznJwDxk8VwvxO1yO3+Lfhaa3aQXFkRG0ZJhRt8oHLn7yEHtnkV
6jrcTarrmneH20+C609X+130kpyIwp/dqFByCW5B6YFAHOfFzUzYab4XjePbbza1b+dcFeI
Np3fhk1X8X/ABLutJ8X3mi6HaR30tkgieAjMl1dS/6qKMZ6KPmY+lP+M97P/wAI3pVilnBc
RXV8kkwnkEahYQZMAnuSuP071kfDjw3JdeMZfFmrW5fXRG0l5LOu0wySD93Go7ME+8x7NgY
oAiutJ0zS/Fng228VQa3qfiSeV737bZSMLaKZyNysB/AMAD2Fe0E4k+bpnr71zus2/jCTxV
oEmg3dnFoiM/8AaUUyZkkXHGw/4V0e1cbjx6fWgBZJDtVgmSe1eT/FHw3feINa02W10+yu1
tIWWUy3vkTKkjhcqARkAE8Hg+tes7tzBRwc8mvIvFXhvWLy/i8Xa9BYtDptxseG2V0mkshM
CN7BsEDAfGO1AEPxvMY8N6Ymm2v2y/sXeSJYZCZLdBHgy4VgcAdzxXq+kOz6JZTSHc720TM
cgljtH5189fE8Lrmupe+H9L0PVEuV8kX1ldO91sIwxaNSMgDPHfFfQei+WNIsY4nSSNbdFV
kj2KwC4BCnkDHagDN8VX+tWHhe+vNAgiudRgjMkUcqllIGN3A5JAycd64bwv8AEiTxT8R4t
ItPOa3W2mjuv3ZVQ6BSkwDcruyy7T6V23ia+ttM8MaldXlxdW8Sx8SWjBZtxOFCE9GJOBXC
eBtburzxkllb/wBvtsglXVrTVUiZrKUYMZaRVG4sOgGaAPXjuZtrfKMZx6VFcbZLd4fNaIt
kCRTgrx1HuKn+UrkNuLYwccV5n8StE8Qa1qOhnw3Hcvd2szSMR8sKoQVbcxOM+gwTQBVN1B
Z/He3tLe1hluVhVbi8FsfPk3J/E+4Doo5ArZl8V6rD8R5dEs7eG+0tYk894m3NaPuwQcDq2
c7c8YJNbel6NYTx2Gu6hoqR62LeOOSSdQ0sRQYwD279PWttYIYfMNtBHEZGLsUG0ux/ib1N
AGD42a8Tw1K9p5nlCRVu2hA3/ZiQJSuepx+ma3IhbxWEMFqojtRGAgj6BcDAH4Yp8iL5Yhd
AyOCG3cjGOmKbjbEIyqhFGMDgKO2PagCjqGqWOiaPeahfXCwW8KHOeST2AHcn0rzCyt9Z+L
V29xqPn6H4Stp9sFujFZb8gfeJHGM/X8al1OaT4l+PpdD0yQHw9oeRd3qnck0zjBVMdWC5X
PbJNen2trDa20NlaRLDDAvlxwqeI1Awo46UAZWi+E/D3huJotF0mG2VsFpB8zSNn7zMev0r
dmG10/jx+mfSsGzv7nU/EV+1vcJ/Zen/AOiEAZa4uONxz6L0+p9q17m7QQ3MdpsuLyCEMts
JArE4+UEnpu9TQBM8iIrZk+WMEsytkjjP8qybf+zfFXhyG4urGO5sr2AOLe5QNlTwPp3rir
/4h6brHw+8QCEPo2rRo9ubW6KiQuQA2z+8uM/N0rstPk+zapZ6HawtFZWFhFKGVupOUCY78
AnNAHzt8XfAkuj6jDfaHJLcabaW6tJG8oL6em7CnGc7STwcfjVO1t3k8H3F94k8Ti+tNSWJ
bTUi7PsaFizWbr95SwPBOQcV7D8VNHlvrCO+sNBm1q5eJrV7aK3aQyAMHRXIIwgIY9eeK8s
0fSf7B8Fza9pwi17TL/NprGlIcf2dI24Iytg4ZeATzQB6X4AudE8V+Ff7Pu7eDz9LmaG3uL
GE23lqfmCxuP48cNjqc1oXHwu8N6i8moWWtaxZXrBiLi21Es6Z7n1/GvHdFih8Ky+J9FutZ
fSfMWK0EgnIjJ3fvQHwMuqkZ6Zwea6/wpc2tlNaXHg/SZbu6luI1dVlVRdLhklbC8KgYLIc
ZPNAHRNqXjvwHrenx6vcL4g0Kdfs4n6ShwMjcTjax6AHgnjIq/fa38OfiNZ3OkSXNv8AbrN
t0SXv7qS2mHRhng7WAzyeldxd6fa6zpdxpuq2okhu4fLmizuAOOcH1Bzg14dovhfS7fVdc+
H+tvi/09WutNuliHmuhBZlxx5gYDO05zzQBw95o+peFb66udR1KOVXwJ9c0W4VpnjZjvhRc
5GW+9jpj3r0jWfC/wAOfiCZZvDOqIfFElqkiSySM6MUUDZKG+UnHUDnrXBeEW0XS50k1D4e
3uppdyyTRWkqNGU2/KSFxhhzxnGMd66nw74sg0zxZbtDZWd3aSzm1kSWD7Lc6SjEYTy1+Ux
np5gznnJoA1/Cusap4h1b+xm8K2Fr4ksLM2EmpMNjWkXRiY+wbkLjqfaupvPhV4NXw5aaWt
jdyWumTSXi28dwc3M5X5t/qTjHtWX4N8YWOn+IdT0vxjF/ZXiW8vCJ55sKtwN2IUDD+Hb93
sa763u59F0+9vdc1GC6tbYmVbuFCvyE9GUcEjjkdaAPP9Ns9UtLa2sfDWtXtpqut6fG9rYX
YV4dGiQ4LnoSeqj1JrpLLRNd0nVbTS9O17T20iPTX3afLDma4uDndMx67Sxyc/SuF1rwrHc
eFrv4keGdZu0vfNmvonkJj823J4jGfQ5Kep+tdtoTXHhvwnBrviKd9Y8TaoiKAse2abIzHA
g7YHLfiTQBxnhz4X674d1yySS50i/sNVEzavYvujDI+QfKX+6ARx2NLeXN58G9eup7W1urz
whJGjRJuMgiYyZdc9mwxwTxwBXqeiaPdI8msazOtxq8yBWMY+S3jzkQp7Duf4jV+6sLTU9O
l0++tBLZ3KGOWJh8pB6j+vtQB5p400+HxNp2meM/Cdw8WvQQJdRxRsEnuLfOSpTrkc4/Kre
oyapqD2Gn35TWF1LZcxWZLWscAAyPNwMuuc/Lkc9q19Q8BaY1u0mh3MujavFZjT7fVImLyw
xAg4GT+GevvWXd6YkPxQ0W4v8AW4rhorSKKKCeGR5HlXIaUEYRC2epzQA1deji+KN6uqS2e
mx2WnlpVa9ZyV2jLCMfKgGQcnnHpWj4Z/s/xQyeKoEhXTDO11YQocFpMbTPKP757DoBzWHP
fRweMvF+tyXmlrpqaW37y2aIvIQAuZCNzEg5XBAGfWvJ/DPiq68FabZ31hqUpnup9sumyQN
hxuI2rgbWfBGVHTjFAHsUmi6L4rjaz8LWUMUFpqIuzqrkmMS7w0oj7vuxg/w1S8E3Xg7T/F
+tRtZzaJqMtxJ5dveHbFCoJGEJOFZsFs9weKwLLUns7278S+DbeSBR5c+p6MuXMQywaSNe6
H+IDkGta7Om/FK1sL7RrJ7TUyEF7fMu6KKJedmejtz8o6jvQB1PjG51TUdMGo+Fpo9ROj3X
mXGnYIjvgqZMasOpGcjsSMVLH8Q9F1LRrhtLu47bUUicW8F8pRWkVenr14x1pda1LS/h34d
0nTrSzkSJpFtbdgCyRMf+Wkh+vPqelX/DNn4butGW90+Wy1Z5ZmlnvlRWLzn7zEfwtkYx2x
QBznwp16HXNPv/AO1VaPxTEw/tIyAq7g527FPIjHTArf8AGj+JIrC3/sWwF5ZZP9oJE/lzF
MYwh9OuSOcdKy/GWi36XS+MvC0WPENihSRFGTeQZy0ZB7jqK6nw/wCILDXtKi1CxmTzJEDS
RhsmPPbj6UAZXhbxd4e1qL+zdOjWyntFUGycbGTd90gfgfeszxwhkv7ohtrDw7fYB9Tir/i
vwPpeuTHUrWQ6XrYIMV/CvzZBG3eP4h+vNcjff2v/AMI75OrXyX2px+G9RikuByJnVsEj8B
+FAHpXhkt/wh2kNGuQbO3wPby6Kd4aZV8HaQFPAs4B/wCQxRQBS8cNs+H+vp0AsWwf+AgVk
6Taw3tj4ptLqGC4jeSKMxXBxE/+ixcMewzWr44Ab4fa8qj5fsb9O/A4rzzUru8k8RQeE7Qc
axrFubjB48iO1iZh+JAzQBhRXdtB8cYrjWNWtWvNJhlkmsooJhFbrHD0SRuvGcDp1Ndnpl5
qsHxE0PXNRgiih8S6X5TKudscqN5ka89yh/Q15zr0huvFXirRBeXsustMJLwrKv2EjcgCAM
u5QcgEZ9T0r37UNGs9Y0uDT9UtA0aGOXykcjy5FwRtI6YPH0oA8c+MGqeIINfl07TNe0Wyt
2t1la1UrHfzQry+WYYAGDtGc+lb3irVNPuLX4d+KAs40c3ER8+5XLQCQptZ8jIJwRmuc8fa
fpd94x1+5jur+6s4Ps91qElrYxzR2skX3S8jcuoGMxrz1JrvfiPp9xrfwevo7Hbcq8MNywR
dnnRrhjtHbgcCgDz74htNpfxl8NyahqcutabcS/PbqqkJiQYjCpySuQ3PUV33iPWE0JvEvj
G20wy3EMEOmW0skn7q5bcSeB2Unr9R2ryzw94IW9u7a78K+MUN7cwrPHDNbfvY/LdWkV5M7
vMDEgHup5rp9P0rT/E3iTS/C9vdXVto2lWovbmwgkyouCxZhI46ncwyPegDZ0Xwh4t8V6lp
/iT4gXaRpb7ZrfT4TwD6EYwobgnqeBz2rsfDjeX4j8TafcR7ZRereop43RyIMN7jKkfhXTZ
GxVCcLwMdB7VTn0y3n1W21Ri63NsjKpViocN/CwH3h3FAHGajbaDN8btDe412+TXIbGRodN
jVhA6c5dj0zzXfKwMm3aOBnrXGX154itfiC0yvpL6HFp0krQkqL6SUAnA77eOvSvK9e+Pl9
d2N83haGGKNoomtnuFzKJM4kTYOvXg+3SgD6JO0ZzwCOvavPPFAt9f8Wf2LdXlw9jY2oku7
C2cKsru+F35IzhQDt/OvI9J8XeKI/FkHi6Z7/E1vGZop5DJGYwuHUKoIjLOAQSM4JrvNF0n
x5qy33iBbTSYBqN0boCZpY5CNoUD6bQVGR3JNAGneWegR2E8moQW8FoiefMVX95LGPk3BwA
VIPQdc10vgWPULXRpzfQTwRed/oy3Em9zHtGH9VDHJCnpWZpPgu91RZb7xhPIZGuvNj0qKc
NbxouCinAGcHJrvSpdCN2eOeOtAGH4iS0uPC9/Hf6TJq0BhO+yhXc8/oqj1z3ryD4X3Vs/x
Ju4dG0aTwwht2N3YXmoyTSzMMANsI+8vuehr1nxXaa1c+Gb210Gd7fU2jBhkjIDD5gSFJ6M
RkZ968o0eGy1T48WWuWkmpnUFM73UF9C0X2VPLVFRc/fIIJJHHNAHvMZzz3B5pgZd21SA4b
JHrT1IGBjBIziuT8aeJLjw1pUN9BDHJam6SG9uCc/YoWBHm4Ho2ODQB1o+diNuR1x0IpPlw
SrbgO4718x6t8WfGWo6NPY3Nvbf2VcbrOS9tR5csrFDh1G7IP3WwPQ12nhK6+JereC9LsfD
ulw+H9NgtViF1fyb5Zmx88nPPJ5HGfegD1rVtSsdJs21DVLyKytYgd0szbQK8lvvGXiX4g3
Mnh/wLaG30ktsutWlP/LM8MOnAI7D5j3xW7D8JNNubqK+8X6rfeJ7scstzKRbsf8ArnmvQb
ext7PTorW1ijtYk6RQxhEz9BQBl+HvDtj4c8LxaJpaLHEiN8+MFnPVzjvmsn4feEJvBsWoW
txqUmpG4u/OWeZ2Z9pQDHPTDZx7Vt/8JDoY1MaOurWx1GSQxpbCQGQso3EY6jjnmtdNrHLD
YT69qAOL8Dulj4NvoJI/9L0+8vGuYyfm8zezn/voEH8a5231WfRfhTdeNr3Vra113xCFmin
nXdHGTxDDjB4VMj6muz8W6jFo2iXRtLRZb7VJRZW6IoXzZpBsVmPt1J9BXA6jpepj4LWeg3
2mpfXWhXSW1xbKJALsK3ymN1IK5DD5icDvQBR0DSvCWleEG1rxxqlpb3uv2xgQTTCTyI2LD
dEfvDOQT2GMcV0vgvXrq+8SotqW1PQzZpp0WqoMieeDlnYfwqQ5A68g15h8R7iPU/EHgay/
stLPTI42K+ZOtzFtH3ssuHIQjB557V1vwK8QteWWtacIneU3jXEjxJ5cECbQBtB5GSMAenN
AHqOqeHdL1i7SW+FxuQGPMFw8W9M52NtPzL7VVtvC+m2PhW58M2cflWFysyYCgGNZM8cddp
PB69K0dL1NdXtRqS2klrBJIViWUYaRc4D47ZqbUr+00jTbnUr+Ty7e2ieV2P3QqjOCfyoA+
Ybq70yx1jw/pTaVp99qz3CG+csz3Up5ikVt+EUOBwPXnrXovh/4aaeIm17wB4w1DTijSrHD
MiusMv3WR+4wQMjPNSfDTRU8TeHbzxB4q0GwuYby6kn08T24MgjYksc9cZbj6Vq6Va2fg/4
z3GlWyC103xDYrdW8efkW4iOHC5OMsOfWgDT+H/im/wBbGoaV4jijg8Q6RJ5F0sa4ST0dQP
X2rm/jRaWtv4eg8SwrNHrMEot7eS2jLPKzD5RkcjafmDdM59au+PNK1Pw5rSfEfw1LH9rgj
EWoW0pAS5h65X1fHHrXC33iOPxNqPhvxdenXNGsL4TWs8EL7rcRrnJBHR2z1OMY4zQBw3hH
xv4v8MeILXU/tMmppf7luftEhkabbw0bHqhU8j8eorvLzxBonjTX7TXL+/vvBWoRxn7FeRw
LKs0YYKTKxzv+bIx0GOal8feEdGntofGnhi9KaBcqg1GSzG97ZlwI7pR1O3GHHUjNZ89pba
XbWmieONPksNIlR7u11OxbzbWe6ccSjuqlcHy+mSaAOo8beBfF2teF57/UZNJ1LVNOi3QXV
tEUe8j6kOOmQBlSDjJrmrLxlH4p8A2HhubR795LSS1WOeyiEisQm4xuG4zkEEdxz2qt4Y8R
ePtJ1WXTfDd1HqUTzxWCW0rCWCOQYLMP4lUrz7Y9a9G/4QvXVH/CNaXc2EGkNtu7i5khcPc
XTOzPgxsCAOMD0oA5rwf430C/h0rwvq91cadZaWqp5N7GNt2+SV3tgAIpxgY649K6aXxNHo
/xNu/+E2tGsY5owuiXyMZYmiOA4AA+Vz1Y+mO1Yln4UuPHfgPVf7UeNNUtNSuFsZnBCQqmA
YwTyYjg8noapeA/A2ueJtJkTxRqV43h2BjHa2rNhy6Mdjo3VVHqPvfSgD3a1mW7tlnt5Fli
dcq6EFTnvkV4xo3xY8Sar8WLrwbbaHavaxTzRLIrOHOzOGY9AM8ZrPOmeOtB8RSeEtF1K4u
blQs1pKjbYhFtIJlHSMjPTvjivSUu9Q8IeC7jXNde31fUYIw0z20AhVj3wQCcHqSc5oAzNF
1r4kLLqDa/4VgLpLuSOO7UAoeqxHGHx/tEVneJUZPidpWqX9lqMtr9mjCwhY5IYn3c5JYbC
M8t07daz7nxn4kmMWurdRxzzzRLZ6TE4a3ZCwGJJMY3tnIY4x70a79k1jXPDH/CRW0+m6m9
y6utzGZtsauGSJzFxtLYK7ue5oAxNOe6tb34k/6NY6Kf7NLpa26iVVw2DzjGexx3OazPsr6
J8OfCmsw6xp9taQ3U2zUbm3Nwti0gBVQpAZm3L9/HB9q7/wCKt3JpVl/ZulafBBc+IUlS8u
o7VpZWEagj5Y/mwf73auR/4RNr34Q2GuW9/FY6jZXZvEN/cYsgCcOu1h93A4BGc5oA9G0/w
ezW2qazZ30VjrmtQIft1rCNsSkdVU936k8c/Sueh1zXfh7b2Wk6/oVmmlY2pc6cuUIx88hA
5DZwWJH41a0HxvrNrJaQ+IrT7VJcCOKGGyixMwYFo5FXOGjIHbp3rqYNKv7l73VtTZINZvL
d4ECHzEs4z0Cg8M3Qse54oAxNT8Xt4gjl0PRfDM17PdIESa7jzaEFQQ7OOuBzgdxjvXMT+H
dd+G5tdbttSW60lYj/AGhMkPlqZB0aVR1Un+LqB19a0PDMvxA0nUoPAf8AoM0OnKvnXgiIj
FuScOD/AM9Dj7h6fStDXvFmnweML/Q/Edhe22ladFDcRIkZkS/LHG5gOqKcDHc9aALuh+Mt
SvYIbZtLji1W6jElraPJt85e8pJ5WLnjPzHsKhj0Wbwr4qt9Tk1XbBqdziRlTZDFMVIWIIC
BsbLEE87jnvWNrOvWPjLVLTQYPB+oyXDI0kN2jLDLbFejbv4Y+mQfXgGrVr4Z+JWj2Vtp9p
q+m67Zsi+YL8ZMMiktlc5yORj0IoA7nX9SmFxFotnI0F/f5/eggfZoRw0hz9cD1J9q5Lxda
W9ik1nbJiC38MXu1c/MTwM59T3pNS8CDWraTWfiHrCmW1h3IbAeQtuBzneOX55x0yap6/Zx
22mm0hnuLqFfCt5iaYYlcEg7mHqaAPRPDSqvgzSUHQWkHX/rmKKb4fBbwhpm04/0eH/0WKK
AIPGg3eBddDHC/Y3/AEArzmQfZ/i/oV8y7YP7Re23E4AeSxjI/PFek+OIw3w+11c8NZSD65
WuRk0catYaxIssUF1pWoWt/DNKfkDxW8RO7vjGQaAONm0a11H9oTUbN9a04xXqzxXFhbwyJ
KytFjEh+6XBwQfavZtBuor7Q7Vre/S/EJNu9zEMBnjO0nnvkc14Lc6xPa+JvEvja1i8t9Qs
5J9EnukYSTKVVC0TA7QATnDDODXvvhvTItF8NafpUKgCC3UPju55ZvqWJJoA5PUfhP4Y1CO
9UXOr2iXskk0kdtfukZZz83ydK7m2gW3sILcMWEarGC/VsDHPrxVaHVFn12bSIYGcWsQeef
oqMx+VPdsc1pjGVXJx3oA+S/iBFrfhjxnqsmm2j2trdXkrSFQRlX2rjPow4+X0r3P4Y6TFp
vhiVPOt3vXl33CxuHaHKjZGx6ggdveqXxMl/sSfS/FjpFc2trNHFNbSLkt85ZWH0zn6gV1+
oaNPJN/aGg3MWl6hLJG08xtxKtxEufkcZHYnnrQBoXl3Bp9lLeS7xbwIXkKLuKgdeOpqnoX
iPSfEmgrrGj3a3FgzMomPyjKnBznp361i6jNqOklv+EjvIdV0e/naKaRlW2WwhZT1Ofm5wM
9ea8O8LaDrs+oajo3hma5j05vMWaczKbV4nyqurjGMxrtyck88DrQB0fibxJpetePby48G+
DtQ1fW5tPk0saxGxSGPcMcZ4xg53ZHapfBfw9g1jVGnvLjTY4tLj+zyLpiqH8wLtO5gCM4B
yckmm+AJVm13TfB+qu2h2otJEHh4xll1QEZa4Z/4enAPOMV1jWGn/CLQryTw9o+oXzXkokm
AJMKEuQAOuCMgY7gDNAEmvax4j8L+JtH8O+FPCyroso2NLFBuVeOWOOgGc88nFdzea1o+ls
6X+p2ts6KJNs0gDlW4HHXk1Lo16dU0y21BoTBLOm5o2ySmeqnOOmKw/E3w78M+LdfsdU1u3
mnuLKIrDsmKhTuBDHHUjqPrQB1Sn9zwT6jvSnKqCB17U/bhAu7sF3N1NJvzgLg7e4oAw/FF
9e6fpckum3ml214WHlnVJvLix3z3P0rzvSNQ1XXvi1obazc6JftYafcyLJpFw0gBYhdzA8j
PYV33ibwd4a8XxQp4l0wXy2zERZdgVLDBPH4Vzfhn4fX3gfxpPcaLPbz+Hr6ARTQTKEmttg
+QhgP3noc80AdPP4r8N2epfYLrXLKCeN1i2SShSrn7qZ6FuOnbj1ryj4iaXeR/EGbV9B1OK
2trzTpLfWFlDSxNsUFUK9NzKwC+9X/iv4U0C7ur/VJ9YNrqMtiFtrCKMN53z7nLKP73yru4
IA4NReE/AGqeI9G0251nWLm10dCZY9PiPEue4znavJwSS2PSgBfhb4BsZEg8TajbxTrbr5W
mxhvMSMDqxz1IPy59Qa9okkVY2lkbYqjcWbjaAKZa2tvYW0NnawrBa26hUjQYCKOABUWpWE
Oo6Xc6bIMJcxtG2ADwe/PegBtjfWOpRiex1CC6gTgtE4YZPY46VNIjOqr3zxjuKwvCPgnRf
BOm3Njo0LLHNL50hc5LHt09O1WPEvinSfCOlR6lrEzQW5cR7tudu44yewAoAz38F6BceKIv
FUliq6lb58uZMKd2MFjjqccc10wBJT/nm3tzUWnX1lq+k22o2EgltbpRJE54yDWB4T1/WNY
u9XtNY0f+z1sLllhlBIWaIk7WGe+BzQBg+IdUm1TRLHxFb2kiafpuuRSCReWkgRijyY9Mk4
9hmj4unWW8FeRp1m15aysVvlSLzXC4ym0Aghd2MsOQOa1/DH2W08H6hoWsQrGNKMtvcRMc5
hyWRsddrKeKbqWsag3g6yYWkukXGp3MdlCqtue2R2wrsfXaDx2yKAOKX4bt4gstA0nxB4RS
002xRlhmtdS3XNoT8ziTK4ky3pnium0nQf7C/wCEw0nTneadoo5InlVdzZhwPugZ5Uj6mtL
xhcSLDpPhqzmdLnWrpbUzIxEiQou+VwezYGPxqfQYorzVtV8QzMFeKRtPhLNjbDCf4vctub
PYGgDT0siTSNPkibKG3Q5687QK4j4o2d1rUvhLwuHP2LVtTC3if89Io18zH6V32k/2a+jxt
pMYSzZmKYUqDyckA9ic1g+LFa11fwxrbwmW3s74xyY/5ZCVCgc/RsD8aAOiihjhWNbaMRxx
KI0ULgKB0AHpWD4p0nw/qnh26XxHGsVlbHzRcFijQkHO9XHK4/WtiTULdbC6uYJFuTbLJuS
NgSzoDuUf7XGDXlzWer/EnQG8TSeILzwxoV9p7xvpk8SOqlW/1pY/wn8DQBzXijWrbxfr2m
aDqUkP/CHlkmtNcEjHeyj95u7MxHy7SBgnNU/C+n6vb/8ACUr4PktvEWkQ37wXWgTSAie2I
Bjkib++QcZ7kVoyau1hoFp4d8b+FxFoL/LZ6paxeUiuD8kyDsSOcEZPvVb4faZJ4X+IwuLf
U7ZdHvrBp1vQpWC/t0HJBz8rqckg9Oe1AFzwXJp+g+Jppo7650nSZIWSfR9VhKztwcRqOkp
GeGXqODXd2/hmPWdLtIda08w+HbJRJZ6TKdznGSHmx6Z+VB071i+JtI8WXmv2vjzw3qy63Y
pGWtbGSBd0KMBlog2N2cZzkH0q9p3xG1eP7M2oeEb+4tbh3H2+yiYrsB4cqRn1B75FAGZ8P
td8A3eq6lrVvJZ6RqN27RizfEflRBsL1wNzEZPfoK9H1WO7TQ7+SwiSWdbaVooy3DOUOATn
pnvXGeOPhn4c8Tadd61apFpV9JbtLJctHhJF253SJxhhgcjnivO/DPj7xT4IaC28TW839hT
FD9muV3TJAyH54z/EM8kHPB7UAdddeI9F0/UfDXgjV4prHRJdPilyi5huZOvlmTP3FI+buc
+ld54uuvENn4QmuPB1tDeahEFdEcjHk/xMnYtj7vasjTNM0bxZ4W1DSL7R418PWsuNPuRKS
JYiu4So55XBJBHTgiuJ8LeJPEHg3UbPRdSt7vUvD9zN5djfy5ULAgz5ijrgkgYPYZHBoA7L
4f8AijwtqemzR6TLNDfyzMbiO/b/AEiWXPc/xHjGB0wK7tYyJA3O3HO4dz0zXmnjr4ex6lI
de0KLyNRWVJ7hI1IMuOrKo6Sbc/Ue9Q+EdVubTTJfFOuarczaFYRiztZ23Mp5/eTMMZwOFy
c9DQBm+ONN/wCEL06TU5NbWXRZJJENhJCgkUsd2YyB8/zY6jjOcisS40ObUde0XxBB4sttG
by7UzaXqsxhe5MWNjfKc4ftnn1rvNN0rVvE2teIJPFej2b6bMn2e1m8wyBrdlB3Q+gJOWPX
P0ryrwz8Mb7x5ff8JBea/bONKvVsSGgOZo4W+U7s9SOM0Ae+a54a0vxMtpNfyXEdxaMz289
nM0MsRIwwDDsfSvM/ilo+o+HfCtpDZaXN4m8Om6WbUbfUblnkLcCNd38KZwTiva2AWMyeox
nHTHB4riPiddaKvgDVtP1b7TMbi3O21siTPJj5vl4PHGScHFAHP3niS00bxTp3iHUNNFxpU
9mtnbzQ4Y6W+AXgbngnHXuBgV2urTahfeGJbrwpc281y+NjZ4x/EF9Hx0B79a8r0/wbfaOu
lxrp97rOja5bAXNrIvzRlgpCP/dK9VbrwRWj4c8NeKLXxjqVjpHiWWLSUk/0u5jiUxynjaq
g5/eY+VsDjrQBueGfEkVxpTaLpdrHb66sLyQ/a2bZLPnDeZn5twJGR+XFZ1t4nHhHV7h/G2
hywXMwCy6sT5wm+bjy+MBeh2jp3q94x8L2+va7LL4dts6rYQ/6VOrNHvbaNibwf9b0OeeBz
VLRPHmj6zpjeF/GVnNPfxqkdwJIN4klJ4QgcpJnA9+tAEviC48O+Irm11Xwv4qTS/EAlC2+
1yn2rAwY2QjkkcAmuq8F+KbfxLZSrLamy1SykZLm0k4kjb+9jrg/pVHwn4HtdMvn1y+gVr1
s/ZYWALWsR5Csf4nGfvdulZXxE8M6hb6xB418Nyyx3axmDURDgNLAVILc9SOP0PagDqVgbx
JqzS3D50izkxBErHF1KvV2/vID0HrzWF46XzLrUirtu/4Rq82t3+9XOeGdZ8T6KdJt9Lm/t
zQS0cM6Mm2S0MgDKGYcfxfeGR2ODW9rd7bateS3kLMqS+HL47GHo2D+RBoA7jw9Ht8K6Yi4
IFrDj/v2KKk8L4/4RDR+OtlD/wCgCigCh44Td4E1pOfls2OfoAf6VT8NpHdTeIlkhDxy3EU
brj7wNrFn+dXvGm9vA+ubVLZs3wq9SdtU/B77rrXI+g+0xfQj7NF0oA5zXPhDocumwx+H5J
tLmtreWGBFkLxuWAI3Bs4OQOR24rtvDuqrrvh62vmUxTkeXPERgxyrw6/gwPNbe1emMU1Y4
48bcKM/TrQBz2n3VpaHxFJNKAILwySkjoDGhFYc3j3+1vD1/e+CVh1O6sAftMVxuQw/7JAB
yTg8A5xiumfSI/7VuL+ORkjvIvJuoR0kwMBgRyDg4zUum6HpOjee+mWEVo0oVZDH/wAtNow
C3q3PU8n1oA8L8bah4i8R+GPCy+LNObRFudUMl1HsO2GJdu0578EnJxXp2uePtD0eG4tbCY
6jqaL5UNvbRtJ5kmMhS4G0HHJGeKqfGG8itfh1OrhpJp5okijVN7O24dAepwKoeGrjSvAke
h+DZ9Pu11TWU8+SXG6JZCPmUt2wBigDGi8O/wDCQ6tpp+IXiZZLqSQXS6PJJ8hUkgR7R8vp
kDn1rpU0X4d2epweFbW2jiljn/5BtszBPMdC+6QA4bheM9Ko6zd+F7P4s2JvvCur3WryNGL
S9iiJgjYDkrt/8eJqa1sPA+n/ABY+ypLd2+tykzqjJKY55WUgsZDkNhSQBkAUAXb3wsf+Et
dbXQbGy0S5tWa51O3fy7sTZ42OOVGB16VV03xEtilzc6d4gl8TaPaoGuY2i8y8s/mIDZAG8
Ag5B5AGRWdqmov4d8X+I/F58K6prFvGkVpvgvRLGyEfPiDHy7cc1v8Agd/Dkfh+TV7fR5tD
OpzO0i3y7JpQThcj0IPA7UAaeuPrGs+FluvBOsRxTXQV4LjAaNlP8RyOAOvqelafh231W38
P2UOuXC3OpRqfPmXo7En5h7H0r5/ki8e/DPX9QXSri51eJIw7RRxvPbxI5fygV6hs46cAda
9V8L/EC9vrO9fxJ4fuNGk0uNBezn5497DICAZOOaAO/k+YFQcAjBPp71xmi+Gte03UbiRtc
aaz+2rPHGyDLJtIfdt/vEj/AL5rr0nimSOaFsxyAMhxjI9easMFVPlbYOvpQBE20oMLyeeO
MVyXi3xzpXhmA274vNTdMx2UZyWJ6bv7o9uSewNb2tSakvh69m0VUfUlhc26y/dZwOK89+F
9hZzSajrGpWtzLrKyZL31vtkRCM7l45JIbntjH1ALfhHwLNdxy6741ja81G/fzDaysTHCuc
jI/iPoD90cV6MirGqrGqooG0IBgL7Y9KwvE+u6hpPhKXWtH0k6pOmwrasxjLgnB7dRU/hfU
tQ1fwzaanrFqlnd3Klntuf3Qzwpz1IHWgCXTNc0vWjdR6fdeZJazGGaPHzKw9vT36VpenIx
j68+lYVn4W0jSvEVzr1ovk3NzH5cqqQE2dgAOBz/ADqLxtpWua14YNj4b1NNM1AurpcHjYB
nkYoA6Q7Wx1BYVnazoek69Yiy1iyS8ty24Rv0z64qzpw8nTrW3eXzZFQKz/3mA+Y1NIyq/w
B7ge9ADLa1t7S1itLWFYYIlCJGgwFA6Yp8ysLd/KXdIFOwds9qGdfL3ocZ6ZrkdG8UeIL7x
PrFhfeHZLSwtLiKGC4ZgQ4I+Y57+tAAvhy3tfDWpSSobzWbu1b7VdM2XuGGTtz6DoB2FW74
/wDCTeAftulMslxPAl3aE4A85cMn/jwxW7/o9unlRqIk6rg+vWotOtbGytzb2MCRQs7SBA3
AJOSQO3NAHI65HPdT+CPElxaNaXkN6iTW5OfL85Crg/Q1b8TaO1n4Q8TNYySn7Zm5aIDhT8
vmY/3gCfxPrXSX9jZ6lbJFc5KJKs4CNzuQ5H61NJJFIphdlO5TuBPUHqPyNAC25hktoDbgC
BkBjA4G3HGPwrH8Ua9oPhzQmv8AxJOkGn+YsZLIW3EngYHvz+FXNMtIdJsYdPt7iSaOLITz
W3Mq54XPoOgrgvGnw513xjfXzzeOJbbSZWie2sBbK8cToc5JPPX0oAwLrTPEfjzSv+Eih09
LLU9HvpfsMdu5jt9TgYddxxnPdu/IrCg+JNzdeIY9F8QeHzJZ2G2EWEH7pZJQDnep4O3bwv
Q9q3tJX4seDtegs762XX9JkfbJLbygrGm7OdhwU4boM9K3/iB4G0/xNBHqdh5aavancGJ2i
deu1v8Aax91ux4oA1x4o8GeKPBx1KW6hk0ufC7J12yK+TtUKed+emBnOMVT0fwbBf2Omx6n
ZvHo+lymWytLrBnmc5Jec9ByT8o/GuV0X4RW+oaSlt4kuLpi0YkiZZAk0LBic5HfBBB6g5p
9roPxA8IeJrW18OXc2s6DuWNhcTLvjGfm8wMf/Hhz7UAdf8QLHxdcaJHD4UtbW7RW33NnLI
YnuIh0jUj7o9cYJHFZGhfFbT4Zl0nxDpMugiI+UlwFJt9wAyhPVGHPBHbNek+bHkbmUIwGA
Gyc1z3irwhofim1Iu1+z3AUqt1DgPgqV2n+8CCRg/higCtrN9ba7ra+DrG+jjkeNLrUAGG8
QZyEU9y+OfatLXPC+ieJbFLLU7MPEmVjkjbY8PGPlbqD2riPFHw2tJNHsG8P3ItdcsbcWsd
2zECSPHAkIORjsecd811fgu61qTw9GviaWH+0owd8SgfIoJALEcMSMGgDh7tJPCfgv+wtO0
K7uPD+jXzpqkJYm4kgJ3oydmU7st7Aiu2i/wCEV+IfhbdbkXenq6ldh2NBImCMf3SOParkM
f2/xW+q2t032O3tmsriIjMcxJDKy+hHIPsawNN+H9lonxBk8SaTqD2NhNCzSafEf3bSMfmb
B42kduxoAtePteh0HRrCC6kmhtNRuha3F3GhbyEIJPToWxtB7E1s6dH4f1jw0tnp8UE+lOh
tzBt+URgkFCv51oXlvY39lLBfQxT28gKMj8hx6f8A165Lw/4NtfCd6LrTNbuEs9zBbWUAqY
zyEZjySGJIbr2OaAPNf+FsQ/DfWZfAWq6Q15aaXN9nju4psOICflypHJAOOvaug+FOsaXp1
1qvhNC/22XUZpIlVeDEBuEh9FwR+NWIvh9HrnxQ8Sa94s0mwudJuBGlrHMd7kKMeYMH5a0/
DPh6Wx+JmueJJbOGw0+S3WC1hLK7sBgNIMfdBCjg+lAHoqlJY8q4YZ4IPSvNfipDJpujDxd
YeIv7HvbCJ7aNyNwcSMpOF6lhjoO1d/8AbLOGEq8ipGRweMVw3xD0nWtWjXUfDt7apeWkDR
RwXkavDcFyDkZyAcDBJHQ0AQ2evar4m+FO7wffLf60sCRl55DG1wQRvIPVSw79s0um+K5Lv
wg2l+HNHTTPE0cDFNLmO3aw4fDY+/1PPJ4rBufh3rq6JLrOg6rJZeLLhYmnhWVFt9y4yq4H
GB+HrXT+JPDcuoTWOsaWwOtW7J9oEc4h+0YU8lsYyrHr3HFAGj4E1/RdW0VLPTWlgvLUH7V
a3GRMkm4hnckcktnmqXifw9rVlrY8V+F7S0vbpFUT2UsQUzBc/MrDGXzjr6cVV8WeFtVW6t
/E3hXUINN8QAx/aIpnxBebQcqSOh6+xxXZ2WoXDabBLrECWt2UDSJExkXd/sn0oAzPB3jLT
vFlpcLaJJbahaN5d1ZT/LJE3rj0z3q14j1+10eCOO7MbyXeY44W4Dcc7j/Co7muc8beF9N1
qA6tp+pPpGuJCfLu4Mr5gHISUDlhn8a2tNim1jwpbDxba2n29lKl4DuA9HQkZBOBQBd8P6J
b6fA11G0U0k8SjEHEEajosS9h7nk1zHiOztdP1WWCxtljiTw/fsEAwOSCQPxzTtE8P6zoms
/ZtPv2k0d2W4LSybXHzfOmzGORn7vtwK2dc0y81DWZLq2kiEX9l3Fnhzj94+Np+lAGv4aGP
CWkAMcfYoMHHP3BRTNHkFh4esLOaTdLbQRQuUBIyFwefwooAtXkccdpNMzuyRxl2TI+YAZx
+lcr4b1uHxPDZ3kcc1j9os49RwHHALlQp/74rp9V2/2Zd8E/uJOP+AGvKfBItp9M8PadfeZ
Gsuk2QcIdu9jLIyqfb5aAPX5ZYFZI3uPKklJVEZsFiOTj14qNLYIjRSzySbvm+9yKxWtvtP
jh7pvnmtdO/wBH3dFZ3bLfjhRVfwprEVxZRabDDPLNZwBrqV+iykkNHzzkkE+mMUAdGsNt5
jxiVi6ncy7gSM0OoKn55FAI5B61xnhmxur7wTcahDd/ZNT1lpbk3aLkpuZvLHPYDAxVnQ5I
fDttbaDrevx3OsXT73Zht3O3ZR2HoDQBX8aeNLPwpe6fayabPf3V1HJJH84VERBlmJPcda2
9RmKWUVxiBYtu6WWefasSddwOMmvOfi1qFhPf6Zo5026uNQRGnM0AXEUD/I4bJyR0Y4/u1o
XuseHNW8HWXiBbSObWtVtWsraGNJHllAJV40VDkKSCCePrQB0Oh+KdPuEu5tP3NotsrF9Yu
nKxyvnkRk9QPX8q0P7RvrnWNOTSdLF/pdzGJ5dSNyFVATj5FxljXlHhBtM1vwlBompazYWV
zoTz3stmY/Pjs4QSsan+EbDgkHJqHRdU8YXmlPpfgnxANangv1uLi/WP9w6OMtHlx6qTx/e
WgD1K48TafYNPca3dWlhbPK0drNFOZFnwcfOQMKSeMdayrjxvaS+IdN0vS1tL37blVuXu2C
RuMkpwOueMdc9q4zWNLv8AT9Fe/bw9pOhafo2rloor9jJBdRO2fPJByrB+QAOtX/FF3pX/A
Aj+j+JNNvLQapblroyacSkUsTSATy8qxwGwSfvcGgDq/DPjGx8Uatf6fZ2d1byWCst2XLBV
kDYIVvut68nOKS/8R6xpviWLSrnw288F1IotZreV3LxltrM/G1CAc4J5ANGval4b1rwOluv
iS302HVg3k3UUvkJM6kZAbGcZ/EirHhrw5q2h6Roenx+KpLrTrJC7nZua7J5VQxziMA8dSf
WgCxp2o2UniddB1KRF1eNZJkS3mZ42UMByT0fBBKnoK6iS2junLSmQY7B9oxXikgl8E+Ktd
W38VaVbJPfxak0FwrmRInIDq0hBChhwPXHbFL4vgl0TxcNX0nw/qWo/2eBfSXstw7R3TSEY
XIODsGSE4Xpk8UAe0XX2W2snmnmEVvAN7PJJtVQOpJ9K4vwn4q/4SrxBqqWdir6Vp0pjXUV
lYrcMMY2evO7P0rhvipqXjLXdT0jw1ofh2aXTZ2DSvLJthvX2b/JYqeAMHPPWu5+GfiHT9e
8H28dvZxWNzp6rBc2VvGY44H54UH6UAdbfpcPYzNaRpJdBcIs0hRDz1JHQVLHBGvyvGDgdn
J5qZvuc8+1LnDZ/vUAVprGzuo2imjLoeoDsAf1qZbaBYVtwrCONcKA56elQajdx6bYTXskL
zLD87rGMnb/gOpqvoetWWu6amoabI0lqWeNX24DbTtJHtkUAaEUUMUYSJNgHQs3TNcX4l8Y
aZ4b8U6Vot5oV9c/2l8v2mEFo4znGD/M+grs059/l3VFJDE8kcskYkeJiysedueDQBJ9isx
gCMADkDceKzhb6iIrxpIrMSkkWyK7kEf7ea1iW+VVzjrmue8QeJP7Dt1e00u71q9llRTZWW
GlVDxvI/hUdaANwWtuyjzIxkADAHAOOce1MgsoIlYLaruJ6kY4rntT0jxNq93qca+IP7O0q
7tBHarbRbbm1m4y+8/iMVk6Rp1vNeX0c2ualqemrpgsLq/nugluzLkMY9v8AH13MDgUAd4l
va84hTHpnimyGxhlRZFigeQ7U3kKXbHQepri9D0fw1d3OjzaQl/PbaJC8dneNcSGFsnBGSf
3p/wBrnFVr7w7oVvDZ6HbWs+s6hBdG+tBezPILN2P+sZ8/KoOcL36DrQBe1rxda6ebj+wor
PV7rT7hF1SM3CxtYwnJaVs+mOldJZX1lqWmR3unSQXVjOu6KaE7kkHqDXMR2dtaLfaFp8MG
p63dpv1O6uIhtAYfekx7fdT0qtJot14Lkh1TRbXVte+1CGxmsIpVjhto8/65Y8YXGegoA6f
UrfUjpk50VbU3+3dALpSYifRscj60QyQWmkWx1hbS0urgKkka8q83cL/eqSPVLG6vbux0++
tri+thsmt1l5jYj5d4GSorj/Cd219rVz/wlGn3CeIrOVo1a4xsVTggwgcKrdA3U7TQB2BkW
wt5Li9uIIoU/wCWrqI1Xnhc9z6etRXcx+wSX0V5b2iiMus86/JF/tN04+prides/FOiXQ1m
6s7TxZaR3JmVpdyyWiZJB2Z2YXpuAyOtdXpl/p/jbwm9zNp4k029WSIwXGHEqhtufdTjNAD
bbWW1K4S30izFwisgmvbgbIWGMkRjqxx+AzXRDa3yhRnPBIwAK8k8UeE7LQD5nhPxFLpHiS
6ULpdnNP5iSFVI8tFbJUEHGa9Cg1lbfT9IXVf3Wo3kQLQY5RguXZsdEGOT9KAOd8eeMrnwl
d6Sx0aV9JuJB9r1NIvNSAZwAVyDn3PAFdLol9Yag93eafqNrfQKwA+zxgNFx9xueTznoKzU
Fx4olSSQ+T4fDMpiePJ1FSCDuB6Rfz4NY+l+EbHw3qmpxaQ1zpscix3lxfk7xJCpb9yoPRl
AHzdcYFAHRw6k0fiTVY2aO002whXz2lj2CR2G4OG6bQOCPUUsniex22hghkne5QzeX5ZV4o
gOZHGOBgcdz2rnJp7zxx4el1rRjFd2EaOLSwaQbLyVT8rSnsARkRn8a5yw+Ih8Nabd2+oeE
dQh1GDbLqUssqsS7HCuzf3TyB2UDpQB2uleO9M1jT5tas7i2TR4Yzt3Sg3DuGIA8r+HOOAc
E5HFXJNamuBBb6dYGTVZoxM1rcEYtFPOZsfdPoByTXP+GfDfhW/8SXXjSKHTrnVbvY5S0Ia
O3+X5TjoznIJYj6Uvi7wdPJd3HijwlNLZ69tDTiJyq3hXGzdnjIx34waAJY/E2p23xefwtq
Dwx6bdaf8AarLbD80rj7w3Z6jDcVN4d16/1L4jeKdIuHh+w6W0SW8QTD/MoJZm79a4HX7u/
wDH3iaPw2uj3Ph/xPpW64tdTLkiIqFzkr/A5Yg+9Q6bqniNfivZxNpqWmtNZtDqjOmEuNik
o5xwAMD8CD9AD27VLr+z9NnvVsZLxowW8iBQZGHsPWuLTxRHeaJqniC5nje1so3aSwsYGeZ
CuMhi2Pn6cAd6y28QeN7v4Nz6neNHBrtyZPIu7BQ8McQbKyEgkAEAjPXNc9YaXbR/C+bxZJ
42vdC1CR2mudUmQSGGTfj5lAweCVHsfagD0fwpr0viTSrDUrOQ/wBmXKs6z3UaxyzN2CoDw
Bg8nrio/wDhK4rPQr3+1rk/arSS5gZ4octJ5Y3blQeilapaTYeGtK8ZaNHa2YFxqdg1xFeo
+yO6dQu4iLoGKnf+JrhbHxJZQ+Ibzxgu67t4NauRNDGAWtraRFi85j0A3J+IoA9K8O+IF1C
z0pbm+t7s6lGz201tj95sXLEjopHTaD2rR0a5123vL20154pLWBPOhvVQJG6lmwD6EADNcd
4JstP1Dxbq2uWAgtNG0maS2061h+WPc43Szk9Pnz26YNdNf31pqdo015LHZeGbZg8s03yrd
jsF9E3Y574xQB1KMJFyOQwyMAdPY1zUV5eyateWcMsOq2RZWt/KXaLcgHeJH6E56Y59RU6w
XOsh2vUms9NlhaEWYba0qsMGRscrx0UcjrXNXUHiLwVZu8OpLdaPFGRG00f+qAACq4HXJ/j
/ADoA7PVYdal0stot3DDfR/MnnplH9Qe4+tJcXlwg0cMYt88oguCvIyY2J2/iK5VfGmma1O
9nd3MukWsEojmidSryZ+Vdx/gRj0Peul1YLFe+H4VQIv23aqgcACJ+KAHeFdQu9U8LW99cT
IZ3eRWbZgELI6jj6CiqXgbZ/wAIJZeZkfvJs49fNeigDZ1dv+JNfk9RayH/AMcNeV+E9JbU
7TT7eBiJbbQ9OubaRjjEiySEEn0r1DWT/wASa/55Wzkz7/uzXm/gGaOO6015dQjsYYNC0/7
7KBKCZcrk0AXj9vtCnjhLuS5ubudrcWO7KTwltscKf3SGBbPpnNdRpHmtrertMvlSmSHcm7
lf3XAz+OK5m1hvIPFXhzw7d23lQWN1eXUUudy3ChPkI/7+nPuK1dYOoaT4wsdT0yJLo6qq2
M9tJJsA2fMJQe+F3A/hQBq6RYw+F9AntpbzzLO2eSaNmHMcJJYL74yaytJ8P+G7rUovEmnz
m+jljGGdjISwffuLH5tw6Bf4a3Nc0u11zSZtKmleMSjdugfaynOQw/TPaua1CT/hXngdo9M
t7/UwsjySTiISsjMeZHUYyOfujk0AeC/EDULHxR4ku9dtfDt5aC2iktxcLdjzVuFbHmSRAl
kUqMdO+a9d8P8Ag/w74l0Pw5qTxT6ff6LGLaSO2l2tvUA7WYdV6MMdQ1cf4x8N2Wm6FJr1m
ZU1HxHI00iajbRsYGxmRtxG5Bs6KMkV3fw18Rw6rdask8cVpczyJMtvG2UMar5Zdc88lec8
jIoA5bW7XULf49W24wXulXQWNtPtEK/JIv7zzFUYb+8Sx54qDS9eEHxmWXTZkj0UXT2Igec
QuHChNogXrGuMhiAfetX44W+o3Nv4ZtLO3g/fXxHnvIYismw4VmBXCEE5JPpVfTfDvh/xBo
F74q125ktr+wt/smoy283+gyvCnySZ6yKvHIPJHOaANzS9E0zxl4J8TDStQ1J01e7kP/Eyj
ybeVDgKitxtz6dj61ieDfFTav4d1vwbZaJp8mq6bGIBFagwQlWOyQktk/KxJPrV+b4hXXhz
w34as2uoNcvtShRf7YEbRWmXJEbZAxgNjI64rz+aHXPh74ssPENy9jBfT3YF5EbqNzdmXAk
Cqhzs5DKpAx60Abmg6PYa/wCKNR+HXja4utQuLG4FxHc3W2MygYDRonGFIAIYZ4B6V02m+P
tRh+KMXgqDw/LaWcJS1+zykkxqAds0WF5jIAzuNM8YaJc6N43TxrpviC105LkKZ0vHPzPGM
AqiqXkXYTlAQM96oX3xHuPEGoaf/YVvNp2lw/6Xf6jMvluYIyM9BlUJ7ck5FAFb4jW2o3Hi
3Un1mxubLQZbGVGZrhBbylFISWQAZ3biNqZzW94Cs9f8VaVHq2r6giaHc2xtEsISGjeHbtI
2/wABBySTlsjHStHxVp9v8T/DGj33hu+sRaC4MjX1xHl4YsEMyA9G4/iHSp/hfeaFcaFqP/
CPJcfZlvBI0spyJnZBukTHABIPFAGF4E1ePwz471b4d3VyqWMMyLpgKglXKljGCM/wjPPPJ
+lUYb680f40K2h6NrE8OoztDdWjxGC2tj0acEDa+7GQT0wfWqvjnQ9Y0rW7Sy8N+HZdRQMb
+N7GPEsY3fN50zHc4J3EIpHYV7HoWuR65pq3sNteWuWKNHdwmGQEdflPb8aAGeKG1SDwlqc
2gsq6ksRe3ZlyFYc9O/0rN+HmsazrfhFNR8QQtb6mZ5FlgaPZ5QBIUAemMc11LEZIPTI7c0
Nt3BgM5BYgdfrQBV1XT7fV9HvNLuv9TdxNFKB2UjBqtpGh6b4ftDZaRai1tgxfylY7VOAPl
HbPf3q/cXVpCX8y6hiEab5S0gGxB/EeeB71zmteOdI0pNIkto5tY/tKVYk/s8ebsRjjzWx0
UepoA6Ufu+TwPesDxH4kbQ7GWaw0ubXLtJUjks7F1MsYY4DMvXFc14nsNb1DQtV0nxQbe7i
vb2NNGi01njm4bIMhz0GMtjtmtLWrdfCcF34o0Pw2mpazdJFBeTxMQfLUYMjDqyr1wvNAGd
4g0l7XS/E1z4o8ZagNG1LYba2t/wB3PZleSkZXlie/41RTxZ4B02G28ZWmn3l7qkmnIguI4
JHkkgB24eTGwYI5JNb/AIah0vV5k1+51qPW9QuYiiK+FSFMkERxdUB75yx71xvxatVtYbaH
T/DbzubTbZvCsvkFxICYpEjIXbtyQW4yOaAPRfFFpqOq+HkGksssiMtwbUymMXi4J8ouvK5
45749M1w+l6zovxJ0y68EapoV54fuYSStsh8vYEOMqRxlT1Ujmu+/tixsvC9pqmoXEUMHkJ
uMXzBiV+7Hjrk8ACuG8T32q6Ra2viGDwzPYR3INtfXVswkvLeDOY8g8BiT97nb70ARWln46
8P+MpLC38TP4iWdFkjiliVUjjAxtlx/qh3BXk46VveJLGGy1/TvENjfmDxB5flx2a7pIr8Y
xgoORjnD9gean8J614XWGx0XTEeC9voXuTDKd8xKkBjK/Xfzn5uuah8Q2N14f1m78caTeiV
2jUXVldPhJ1UYAibqjew4NAHO2ses+L7iZdRtpvDPiSxby4byDIkdgu7bLj5WjwQAeenFQe
G/HHizRdWs/C3izTze3QmFrNdRuPMBOdrgdXBxzgcCu2h8Y6XqWo/8I7bXkljrl3ab4Y5Ym
AG6PcGBxg4z+lec6d4ofwnNYaD8QdAglvbO4LR3tsrSSSSE/LMpPJ3ZOSDxyKAO28TC18F6
gni3S9K0m2jupQmtXtzIY5DF2K4+82anePWtZt08QWVjb2l9bvu08St893b9SspH3d4OQP4
eKwPibpWrtfWuuRf2XqulQ7BLpepxg7cNktByNznuD6cVpQfEGDUvDd1ceGNPN5rEH3dNdg
GKqQCyjvtHO0c0AdhqWr2el2ENxfb4mmKpFABukeQ9EAHVv09ag055bPw61xfabDpDqsk8l
vbMHWIckngDLY5wO9cV4f8AF/gdNTlvLjV7i41O4lEP2zUIihBP/LOMYxGozjGB3yTXo10I
GsriO4JMDRvvZc/dwc4x7ZoA+cPB81lD8SofE1tea/qN/Jby3skN/bJKZLRkJV1ZT+7yQAB
1rtrOytPit4RutT0nxa9vqs7KZCkYH2aMci2KHkR55b+8Rz6Vxfgd/Ddn8UdGuPD4e0M91N
Yx2UomSZrfBImdmOG5AwuOM16J4k8IXWgeI/8AhO/BbWNjfthNRt7oiOC4TnJz2bnPuRQBk
adr/jLw5qdxHrDTXv2YKDpr7f8AVFSBKjYGQGHbsecV3VrqyprMF/damYV1HShdyWbgmO32
cmQN0UfMQc9cCoL7UI/EHhy71CHQriSC0UyWU8wKTStyrMi/eUYJIPf0rl/GCan4R0bQotM
0VdS8KWKA3hmnIlyDkGU9SgPPHU4zQBz/AIhOreE9O1jxT4etLu08H6zKGu445vLltlPBuI
B/AHz0Pp71s2ek+ONH0a11HwdqVp4q8P30ayyWt/botw6N33dH44wa1V8Ya9qtnaXWpeDFX
QdQQ262Ujq1zeOwAXEZ4EXrnnHOMVV8RXni3wrp9r9piZtCMebpdGKrPZDoscSkcRgfefrn
pigDhPDOqQf8JZZeI/Dlu2nLZzGHV9G5Etush2jJP3olYZ6ZXp0rutL+KGq33j2y8Jmy0gp
JKDJqFvdmSF4ypbC8ff46H0Nbng+18CaoX8ReFFUyi3NlcJkh3XP/AC1B5LZ5yetcTdfDK1
8I6E0zalcarrEqTW9raRQKTJv3ELGcZjIU/e7c+tAFX4f39pcfHzXIbMw3UbrdSrOzb3jbe
uQCvBU+nP1qxrfjKDS/H3iXxdb2ceoWOl2f2VnikGZWbagyem0HOfxrB8M6drPh9bG78T6Z
eacdRtns7m4WBFlhjix5UcTrjaXXOSRkkVDp9lo3/CP67azxTRaZqV35M17Ip8uzEbM4VBn
77HG09MjmgDN8O+ItU8K+DtU0HXIZr/T9cSVbKSynFyEKruKRqnIzuPpjFevfDNL/AFL4RP
BJMZZJGnS2kv8AEwZM/IXU54HHy1RWH/hHtAtrnwnr1hq2vatIr2P9sxJG0qKuHWJUUHdgY
PrWHY6nfeINa11bHxlqHhOe8khEdvfJuYTDlhGjfcTjHv3oAx7Px9qHibSHguLpX8ZaPcpJ
YxxR+VBcGJiJRGf7zJuBXvxRoWkaXqnjbXdR8KyT2mnHThqHlORtfeGV4JE9N2SM9DXSePh
qVroTWPiG10mSxub+JbKewzDeW8Z4acKB9/dzxxjOaw9W13w9dX9n4m0BtStLuSGTQ7u2e1
2y3qFMpMydlz/GRxuzQBu6BPp+tXeh6Gu2LTrhZ9avUh/dxpEF8mLPopYFseuK21ttTsdct
vBfiWNtV0DUQYLW6l+YHCllGR9xxgD06YrzPSLq6tXTw34G0F7xGntxqVxdttkvl3f6mHOd
sSgHJ9BnvXqMmr+P9Z1fxFoOjro1rDblfsmpCQyi3zzhwOr46Y6UAO02XxV4T8Qw6DO8uva
dfOZLS5nO11HGY2boCo59xXQeNPE9j4b0Saa4txfB1CvB97ERPzSsg58sDrgVw3iS+jt/Gv
8AZus6xf2AudPW0uZ7glbFgy/M8Cjkyk55JGK7Pw34N8JaZZ2E2kxpqMttbG0S+mmM8jRHk
ox6c56YoA5tN3jmyisdLWK40yeybyvEsRCSQzBvlj8n720dgeuKh8NaHreg+J7eLXdWvtTu
3v0Dy3B/dN+5k/eRjou7uO1bvhPwgng3xPrF1DJDb6DJDGtqpl/1XzMzhgeBgtwfSt/XGkb
UvDe1/k+3HccfeHlPjFAEXgvH/CDWJAPLSHA/66PRU/gTa3gnTwpz8r/+jHooAt6yvl+H9S
3cn7JID/37NfNvijSNF1OTRLLUnmSa40Oyt7Kbftt4ZW34aTHJ6YH1r6U107dA1Etzi0lzj
v8AuzXjWl+FW8XeHotBS6itsaTpUxlmi38K0hOOeM9M0Ac54Y8d6lps2l6J4shmTVdFuT9j
dl3PcxHMbxMe52/Mp74x1r1/WrnyfG2naiY5bgWOk3V3DaLw8jHaCMeu3ivnnVtIgl8ZnR7
KJrPRrXUpbFNSuVYwwAkE7c8gqenOM161onirw3q3jqHw4mufbzotrKU1aabzGuUYbZY3OA
FK8HPTFAC+EWm+I2rWni641M2E1o+4WVuGDCLcCiEnAIyDuxmuk1XU9evfGN9o2l6kmmQWN
nHK8v2cSB5ZM7ckqdoHHHBOTXl3hW6nXx1P4N1rWrq1hRnj8O3y3Cl4AD8qrtyr7lz14r1z
QtK/su6uLqaS5nN7LskvJSTLJIAFDYxwuF5zwMcUAeTfFS08XfaPD0epeIBe2d1cPH/qktR
Gqgby5OMk4bHYjHrWroNp4pkvLHxZbT6aNUuYTL50li8STRFcAbV4yc8kd1HFdB8QNBg8Se
Ffs15p9vPryxt9hkS5DSSQIQzOhIxkjqO/TNZXw3ubm0+HUyeKW1KI2t00awzxGN5IZSFjT
kjIB6YxigDabxXq9tpiw+L/AAmdSscIbnUII1aFATwDESSXXIyFzWVomtWdr4j1CTX/ABda
XujCA2tpYfYmjzuIB/dAYA7Y6/nXoE9s0VvNaXUsot/s6JHe3M29n2ksdyYGMccjk8VmtcL
FE9/eSShrYBkhXf5i55CKX4LNgk57Y6daAOGs/EHiC38OwDWLTSbTT7e8MdrqN3ZtHHErAi
MJbDBJOCATjnsa4TXre81jWn1C88KWuuyz7YJbuWzks3WTj5W2N8u1SDk9a7/XtG1DS7TxN
qn2+1vk1KSMRvfNtjVG+c5DAguoJC7RxtzXPaNql3Y+G4rG0s4zFc7LI3MysGgkklCh5CeG
Zgd2MdFXNACeFLi71addJWG7n1VkOlm5fiCztUyS6bslQB68scdq6G48Paf4f1G80fXPFMT
p4kj/ALN0a3miMwRFIMbZHGN2OBgGrqeC103xTrWi6Dqs+ozavYpZ6ity24WSAY85m6lmyd
qDjnnGKRdY8FWNzZeFobywSx8JIhN7fDzbl2X7yQr69AW7E8DvQAlhpPhfS4NL8EW+r6hqO
na5C8RNvMBGJ/4mOPmG4qcdhgisTwrbzWuqa1ZeHdWt9G1G9aSLT70SmW1uWULuJjKrhVYE
BgOSxHOKy7jxNZ+HfHUGsW/hmwjuWmRo1Ess0nl3LZwoXEcbbTuPPPau+8deEVVX1Kxu7uO
W6ufNuZHKxwxQRpuVXO3IQFflVcEsevNAFweINevdfgsbLWrFbTQkB12Zk+e8IX5xFGMlQC
PvdOcVHpGueLPFlrr7eHfEWnzRyMsml6h9lLJbAnmFwcFnwCT6V59J4f8AEV5oGjeKTLqcP
jG7d7iK+jhVBMvOy2kA5BKZKkg9cGum+EPi6CFdS8I6zqDxanBet5FpPB5RiRmzsLcZbJ5z
g/WgDptH1LUvEHj+ym0nxNHdaPpdq1vqcUSqI57rplec49ewqrrdjHLrut+FLfXtQu9U19B
cLHJdeSmmxj5QyEc9f4RyR19ags9M0LXvHNzq3hG8TRfLLW19Pasqvet/EET+Egj/AFn1GK
1vH2i+GdXsLawvreefWFUnT2syTdxuP4sjouepJxQBheIfDT+FYY9Zs9OvNf1G8gTT9T1ST
98YbcLgsLfo2enA9zW98PJvBtvZ3GleE4TCY2DzMyEF8k9D0x1+XjHTFVfCeveJ9M1qHwv4
u3T3MiDyrpAMMTk4VuC6gDB4yDV7Uk0z/hKWuPDumm68QB8XMltIY4FwP+Xphwcdl5YmgDI
8T3HiHw94muvFdxZRahbrtgtJF5WzhP30Zc8Mx53/AHR0JrsdL8VWOoWOm3VxBcWKajctbW
qXC8yMASGGOgIU4rj/ABDonjS3SO6urlfFmjYaW/0lF8h5CTkbMfeRMcIevcmsLUPiC+svo
upSaK9vZaJq8Utw8fz7YdrJ5hXAKKu4ZzjkUAS3HheDxJcaxrmhSRWfijTdUlUKo2LdrEQV
DAdTj+IfQ1e8Ra/quoaVZWcFxe3CtbNHq9tp3kRzq7J9xjIflIG7IUHHfGa4fwpJrmq63fW
PhO5RZ7P+0Lu4uFcEzGWf92A3O3KLw2DjNemeHtJ8H+KPDNra63omn/bbP5Li2fJa3nk+Zh
vz85bg7gTnHXtQBkjT9cvvBHhDxR4WuVeTSrYn7FKRKskZABxwAZVC9ceuK6nw340t/E2m6
lLZ6dJcXVgoWaEYCyuRkopb9c9Ks6V4i8K2fhme8tbmHS9J0qdrKQSjylt2Q4K9f/11xEPx
I8MR63rOr+DfDOo67Myp/aF3aKEgwB987u4UHkDnFAHCaPqniS0+NfinWbHQbj7WLWS4k0+
5QiRowF+QbONx6Ang44r1bUIm8cS2v9lXF1pWp6ZElytyVDw28zgZgkQ/eYDr/d+teZ6Dqn
9r/FbXfHVlpurW9n9n8+C5UKRBvj2h5Uzl14JAGele4+GbnSJNFit9H1CG/hiXdLMrBjJI3
JdsdyST+lAGDpfiq6XX00LxjYWem6kifublQfLlYvgCNiO47A1c8TLY65eW2iWtnb6lqsLC
6hkbmOwx92VyOnsv8VZ3iS+s9b8Tz+F9ZhfT7PSVj1FX275btB1MOMlQp+8RzVfxJ8PrG/s
k1PwncS6dNsSR4LWZkiv0VT5auQe2c5796AL3jvSi3gu2a+0FvF9xp00d0Ukl8g7lPzS8cf
KMnbV3TPDOkT+KrTxxpixxvc2mZEVPlk34IkH91h/ER1HWvMdbaS1+Gd5Jc3mp6x4amuyk1
k83l3lj12gSgnK7iM9eDUfhvxTfXHwr8PeGgXtDPclJ7p32/Z7JJjklu5wjD6KaAPRfHXw6
0vxcslyoFnqe0L5y8LMAc+XIB1/3uorSm1ePw94U8vVLtZb20iSO4e1jaYQMRgMyjnaOOSO
grnNc8d30eq2tnMW8P6XqjGOz1K4t2JUL95v9ktn5dw4xnvXWaBN4Zhs2h8P3lvdGfMzsk6
yySnu7HOSee/SgDxnwtqniDxT8SdHk1SK11efQzcP9tg2LHNC0fyqnPLF/y9q63w/4m0LX7
y1vfGmofY9RM7rb6ZefuoYHBBC7ejOB/EevOK5C30zwzo3xk0vWfCuvReJdQ1S+eGW0kCho
F2ne6yDABUdsHPSur+KSeAdRguINc0/z9Ss7i3tpJ4sRTwpKfllB/jUe/vQB6deWn9o6ddW
qzuI7uMxiWNuUBUgMv0zmvN9a166XRNA1VNPuNX8PWkn2e8LyeXIsqSeX50yj70fyk4zjJB
NZ/wAPNJ8TSarBJY+MvtfhnR5WgBQfJfLzldufl29KzfiXa+KLjwXZXOsPf2mn/aHe7stMs
VIRVdvnlbPKlSMLjBPWgDS1DU/FV9rur+LPDywXV74enl06bTWi3iaHh1khbszKQGx6cVgW
nxQs9c8daNqE9qdOvv7PvdOltiS6Bydyde2VIIPIqr4LvvELNr/h/wAOvJY6vqVqbiOWUAv
bzx/wED5RvjO4Y6ZFGrXnhXXfhG11Z+H4LDxDp1+IJ4TnzYJS+ZJD3IbGTmgDq/hf4ftdB8
G2Pizw7aS3eqa5bxwXFtJMBEHEh3yc8gLzkDPGK6Hw3q9lqXi7U7LQrrZHb3TvfNeqzXF3K
RgeXn7ka4wD6dKdcS6L4R+wW6Ws8o0XSpLuFxgRuXYI2ePvEtkkdATTLGXR5pL/AMa3Oof2
vrWmxky2+jsGMMeD+4AH+tHfLdSOMUATePNWVb/TPC9wuliLVUd5ZNTnMcW1CMKhHIck5B7
VyvwnuNPuI/FPhWZDIpuZG8iRw4ZMlH2sPvDkHPXnNVtKkm8fa5r+taRPYadanZbzLqtsty
JGIwGXd/qzjA2jgmvOdC8RX/h3x3B4qFnI2nRTS2GoW1laiK3jH3NqAH72FB5xyKAPbdZvG
8PXst3r2maUumaasdv4e1CVhJObhxtKt/d571514tbX9The08TW8suqBHeG9FsIvssSbmZl
xyWYKAeSPmHtWtDoHhNdH0W+XTtSutG1SGSTT1v5Tvs7oeY+WycYkJGOpyq0i61fa/b6N/Z
9++pala2Yju4nhAN+8ciHYT1CfNnj/nmc9KAOYt9Q1631Wy1CzkZLjVJpnXULyN53t2gQoF
dcZRdjbsAdxTNP02xk1PT/ABNaXVzcaY05tLqGVi0zRYRn2McMyP8ANgHsDjNWZdC8dahNr
mpaDq4maOa7a62gL5E2F80Ic5DNyOeir70usfZLrQNHv/sNpbRQaJHJJ5UzKlzMJPuJJ97z
QAdp9WNAHoDS6/4S1watBJYaro2qTxrDe28OGSLdgQkjhFAOQRx8pzya1NU+HP2XUpNW8K3
ktjePN50sHnMscp/2f7h79CKufDLT7628IfatQkkI1JhNFDKoXyl2jGFHAJI3H3NYereOPF
IbUbiztYLbTRLLFb3TJkxiGRVd3J4JckhV/GgDU0qUaj4Iu4fiIEuYYmZJRcwbHHJ2rtHVg
OjL1zWNpWs+CvBUl0umXl/fC7SDyYmXOwuxCxAnGWJbnPIxz0qGeTUbwXet+JNa/sm40SKV
R9qUGIGYfK0agjdgYCnuSRWVDLoWg2/hldS1fS5tRvdPmRJpYwY4wW82GRscMwf5cnkksaA
NTWvt3iTUNS1aS/jjh0KdbcaeJCYGUlG3SkDDjIbcO23FaUGn6npXjnw1Brmq3OoapNPK3m
yv+6eMI+NsY4UjIrk/D0/jG68PeJIbi7htCj7761Yxo+4glmyBtVXJHJ52getaPhvXNWuvH
PhvR768WeFJJWjjK/PbhIWGOeecjrzxQB6b4EYDwJp4Y7Pvn8TI/FFSeDCF8E6c20HKscHp
ku5NFAFzXGH/AAjupMeQLOUA/wDbM1w3w3Xy54zIPmTw/pykg8AfvCK7nXFX/hGdU38BbSU
4P/XM147p2sfYZbHRzqdppEWoaTp0M1zLJtkSPa/yRDrubONx4HWgDvvGfgKy8aRQxahrV5
aWKI4ktYSoinYjh391OD/OvH/h94Dn0vVtWtfEmkukKIqkCZCssTsVBXnGSAWHtnFdlrPjH
wrDqNt4Uvr640/wzBCsYZY3c6hyPlWUf8sxj5jnJOR0r0GHw/4f1DVLHxNY8yRQiKMwP+5l
jH3Qycg7e3cUAeQHwr4xbX9J8SaHpmhTaVp12LhNJ0oLbzNHyI3ZyMsWTnHAr1UvcWs+pXW
pxRQ2sOTZ28c7NNL5gwWkB4GWO0L0GM15X4+t4tFi1Mxx6pDqlyi/ZLO31WSQ3MefnMiJkq
Fzx0HQVt/C3xJHr3h61tjdRJJaReRcQwg+fu2ksSGBEmSuAR0570Ad9bh47Q6UI7eeK0SK3
cSKYmSNky/zD5SeP4fTmqmpSaha2V9rkdjp1yBDF9hcW7yz8HhXUdR3BX1q5bTvGlnDJa28
1qkbzmIxmJ4lYfuo1Q5DN1Byc57Vy3xA0m+1bw/J5eoajPBHPD52nROlqFhY5whxlpFHA5H
NAHH+IfGHiO+ayhutCufC9wJFur+5gbzCIm+RZAeSi5ADLwTnHFaPhnxPqer6/GtxqDPcOs
txc24HkCyYOPLUBwPmYDLAkjkYJrY0jwrpN54e0y2aylV9PEkgi83zZJYHdtqySZCFs8sDn
BGKwPFVnZ+Cdbi+y6hfabZ3QMTyzxm5bAQsgiTq8anggg47UAc3qHifxfaeIv8AhGfiHo7X
VtczfarKZ2ZpI0BICr5OBKxBK7OK6+S7g8QWOjWelfZJJtTWVLU3bKzosYYsCAOJOFUDPYe
lU9Ha58Satp/9salHd2ur2E1xJDayrGsa7tsYj6eWxLHcvJ9TXIeLfDPiHwle6XZQXUmq6F
dyxI8puBFhgdyRhgf3bKoOHH3s80AaN5ceMbnUNR1HSZrzR9ehlht77TkbcEbISJy/3XZh8
xGe1dPrXhvRvF3w207xBq+n/ZNcmkSFr61h2TMzP5bEr0yT1Brj9Pg8NzaP9tt9P1tbZ74v
bX8t8LeS4XhmSYMfnKnIDY5HetjUPiLP4l8bf8SvTryextoHmg0+2VTJc3cbbF87B+WJS2Q
e/WgDkdQ8MzeF/h1b+JI7GHVE1aGMo2oXJ26fIoK5WPI8xuhU/wAPNdtBq3iu68N6b4ytbO
HxRpKRRQ3dndN+8sni4eTYvDbvvEnkelYWq+H/ABEwsfBHjC3Fndywj7DqtvGbmBUj+do0X
IKSFs88k8AcVJ4F1rxV4b0/XdFsNJN1qt6q6lbK7je8ByrybSxzIcf6ugD0TS/Edh4/W0u1
tZdL1CziuFiug6smnu42pJhsbiw+6enUVwGm2moat4nXTLrR7KK80SctfeILW6WRrjaPNR5
I85kLbfqDwOlbvg6b4f3mia/dW7arZRrYoNQtJ8GSFA5cspAzndnjt7VzWs+HbbQ/jDHFpu
m6UYJWW/0iG4neEXUr9ldTyQ46HjBoA7u+0vwD4wutP1fw5qC6N4g1C1kurWQI0JmRSdzOv
GFyOvBq3qX/AAlOi2Vp450j7NqTTQRLrFouJf3SDDvDIPpnb0PPes0eLde1zweJbLSNMbxZ
9um0y4ViuIEGSY1PcsgwOxOavW1tpuneEfB914S1K+tNPSQ/ZtLDD/iYSvnMczHoqnOfTmg
Dc1PX/C/ibwzbS2N3cNd32+DT3tYs3cEhXDMgP3SoPJJAxUFjd674TsE03XNFh+wwuq/2np
8ZeN053SSr95W4BJwRnNYvhO4tPBTeX4s0JdP1/XtQkTdp6meHbxtORxFH2wfqa6PU/F+oX
kGrr4D02DxBNpo8qZxKNgnwPkUfx4HJ59BQBpaV4z0nUfDU+vXLHTrWzkaGV52UjI6FSPvA
5GMfSseJtMvrnWby90z+z9U1HT5mWzxhri1HAeUD5S5P4gHmuQsrvwF4h065sry41C21W1Z
tUdZIPLYyBBuIhA2kAA/J6d+9Z2tSX2hacPENnfGCXTpFmDRxNLFNHdZEhiJIBRsKwQnKMD
z0oAr6L4f1jTvhnaeL/DhS9E8aSahpkK+SZ7aPho0ZRncSpLeo4rpvFtv4c1HwhpniW30+/
iuNUhhs9PtrS4W3MTEllYt91SoBGT2471a8EWN9ceFbHwhb3hh0/TkKapcQnJmlf5/JibqA
A3LfhW1458LWVx4BXQtObT9Ot4LqGVLe6OyCUh8+UxHI3HuKAE+Hfh/T7fwC+mXWmySJPPJ
Jcx388d2ZnJ+8XXKkcDHfiqHiv4d+EU+xXlpZx6Ncy3kMMklvcPbB1b5cAJ8pf0yMVseA7u
1hsr/SXurKSa22XEr2MCwWoSQZXysdVG0gk85BrTt7uPxTJPG2nx3Hh7YY1e4U5uZAeqqf4
Bj7x69qAOV03wB4NuNOuLTRtH1Lw3fwEql2HeOcsM4lX5iHyR06c9qyNc0fUdC1ia6+HNyZ
tbRYzqUMce5WHGW/uqzdSnrzxXoGpadb/wBt6S8VowjME1kZkn8kW0TJ1UdySAB3FecWtx4
m8J293YeEZ49b0QXHlLe6hwYpGxlC/HmD0fpk4JGKAOh0yPQNS0a5TVmuNL11blbaS5upP9
LjmY5jw/oc8AfKRxUeq+LpJE8O3dkJYkOoXenXEGQPMkSJwAQOOSoOO2a5/XtR8O3mh3t1p
13cXnijRryLUL23v/lukWKQF0A4BVRnAGRjGK5bWNes/Eh1jWtA1MQ29nqsesW0ezEzp5G2
V0Q43EMBkfWgBdN+133wkmm13WLrT5hZqbQ2tv8AaFkswdphVeeTJgP36VZ+G/gQeJjfrq0
5Wx05VFqlu+GgmO1gdp4O3nKkYySPWtJbvQbP4FaZpul3mq6lNPMYxLoO4ypeEl9pPZAcAj
viuy+EqxnSLyZtyXZkSN0JJbGN29ierMSxPvxQBzkekfEAx+KfCestB4l83y7y1nuvkMkTE
hvKPRJFwMDoDzWb4Ubwt4UPiq50Pw5dadrulWT5guZuXjVVLH2bqc8g17yxJG1U+Xrk9Ac1
i694Z0jxBp17Y30flm7gNs9zAAJghwcB+uOB1oA8b+Gdo0PjjQ5tKj0xtMa2llnvBfJM96X
+dGERO6OUHIOO1ZXxW8G+INJnm1KSY6ho8reXFcy/M8SvJvEUjddqt90++K9+tvDeiW1xb3
Uel2jXVooWO6ECrIPl2k5A6kVNruk2mt6JfaTdLm3u4TGefunsfwOCKAOHX4fXuieOrHxN4
Pu4La2nATVdPfIhuFIGZEA4D966jTLG1l0q+8NX2orrbRM0dwspJYRSZZI5PwOPpXO/DDxX
HqPhePRdavoYvEGmSvY3UEzeXKwU4R8HrlccjrXQ6f5cfirxFbro72N3cpHN9tU70uwF2hv
RWUnBHfg0AfOfhPVn+HfxBv5ZbEPaQ3s+nFITlCOGwmSSGAVMA9RkZr034meHfDtv4avPFF
tbpBd6rLb/AGiUS+WJUIYgnsDzk+tZd94Sl1r4lTQz2eo67JYiPzb5IIbGJLjOeSV/eAKQe
M8ijUdE1u78V6R4B1PXhcWVrctcxiVRGLiIbWEHHO4KSf5UAen6Je32uXUl5LDGfD0lrGtn
5sX7y7LAlnYHouONuOetUrjwToek2HiK4tZJ7Czv7NkkhtCEEGASWiwOCeDj1rtNoUqqqFV
BhQBx/nFcv43u7W28E6v9pljiEttIsYebyi7kfKFYc5yM4HNAHz5YrDrHjCwt9G8O3+r28U
b/AG+3W4W3lvdrfu3kOcEhsdPQ0njqSzis9Tt202HwzqkElnbxaSkvmSsyszPICPvgqw5PW
tWxWTxC+mXniiPVdUSQCw0z+zUW2lvGQ5fzc4eIZ4yccDk81ympX8lj4Wu7O71awvLma/3T
WE0TT3kISTG0z9CFUDgHufWgDsNQ1bVby20qw0fUrHV55Y7J0015RGYbuEfdjzwcjBK9D61
dh0a40e60/wAQbL2/1WeSb7JBaKIYtzs/nRhc56Zbvg1oeDbrSbDxZdzWfh+W0tv7NibSLa
S3xIFOS0rlvu5cDlueQPaorvWrGLRoNPmvfsl3p5kvLi1yGu7m7PzSRwsSfKxkDcOu7GKAI
fAl9p+peCL/AEnU9ZuNGaC4e9uWtXK3t0qD968vHygsQAOpxWjq1n4JX4baTDphv7u1aOb7
Nelsy2pV9xkYEY3eZhfYGsGz1fVbnw/44a3aGyvL+bz725mTZNaQ7QpTAGZGOOMcdec1o6v
o8DRfDqyea4g0sQMJr2PPy5IJDYJxn3zjvQBN4Dn8STXeueG7DWmtLiSCSe2iybiPT3BVUZ
Zf41clsjplTU3gXxBpdx4Q8QWviy4kvbqJpb+6sZIQsSMpbesKnlsFdx9Ca6rxFqlp8P8Aw
wZvCOhR3VzeSiHdbHzRG5HyvJjJbPQDua53VNBtdQ1vT7y1e2I8m6k+0uRFFbu+ElVlGSXc
kjrgHcccUAZwvpdee40jRZLTVIbrSYUCT/I1gIiS+e5+bawPPPtWT4bll1270fTrGWOy+y2
N0kuotDm1vGLZdlbA8sgE9uDxWrZ6prml6+blGtwdP0O4JgeQIkEikLEGfo5IyVwOhFQ6to
VtZ+CrTS/F51O+0zUGafShbMbaUXE/zG3mQDCkMThjxyRQAtmtro1xqNvo0jXeheIHjj02O
AtNJNcQsolm3Mfm4BbB4NaGh20LfEzQtTt7aH7PetLLFcuWW4kbEm/ep4APb0xUUI8RWvwu
/wCEbvrfdeaReGyuLi3TaYYUTzEVXAy275ULADrT/B2o6lqWv+FLi/hImYO8bSLjETRvsT6
8HJ69+9AHrHgtFl8E6arDjyy34lmopfBJ3eC9OJUqfL5H/AmooAs69z4e1VmG7NnLwf8Arm
a8IvBCulzLe+D11+2h0fTmnk83yntQUfLKwBIP0r3bxC3l+FtYlHRbCUgf9szXz/qM3iSPX
dJh8O6xLaXVxpFlZi1RSwv5GjY7cfwhQclz0FAHU6Hq/wAPLjwlNomu6tZzaTOqiOG4Vkmt
gRkrMw4Vs/xDGaPCtzrV+D4U+HeqLbeGtLZlOtT23mmXcc7FzgEjPXHbk1S+HnhuG91nVtV
16ZRaaLcCza3mkEkc06J807luO5wvQda9Yv8AWtK0W2ijWMSzXCn7LZWiAvPxnKqOx/vdKA
Pn678I+J7TxxqU+uaXrurSiRT/AG7YSsHeD+JSo4wy8Nt5A6CvTvDvh/w1pNzBqnh+QTytm
zjhjuSYU38MAqjIPyg8856gV29lf39vpcupeJHtLIBgSsTErboeArOepGeSMCql14L8M32o
SXk2meTeXHzyPbzPF5h/vEIQGJ9etAGbDYabLp0miEW6PcSedGsdq80dvNEAXLM33mz0ziq
3xMEd18PLr7Q1vdrNPbtapcSCALIWHRiRhupHpUN0t94LMsSX9wfD00haG53A/Y5P+ecrnJ
CFyPnIPofWuQ1jVPHviTSINE1nw3ALW6TEsk9v5sBVWJa4fBypAA2quc7qAOy/4R3wu/w3t
dDV1FqivLDFLfb99wMlgzBgJMMTkZxn0rltB0i21D4f6Ja61qjXySy3DQJdux8vap4R0Y7Q
oBblmJxgGpr6w0Of4I6dd6lYW2gx2CFls5IvMSKd+ELg5YBiQxHUZ5p/hB5oPC8d9qutxSw
JPJmHh44whGJEaMDy0UZB2DBzz3oAzdA0u00W8sYYtJe2vY7lbiTU96tA8Tbl82NSS6mQY4
IxkZq744udG1HSJ9G1i+sr+4jnjuksbedEaNlKhAVfB28c465OBWn/AMJX4dFxI+nyS6mjX
TyIiRs6tKDuDJJg5Uk7QM4BryS6kuPEXjkTXKz6fPqcgSe7s2WaWSOVgqQqrDDGJlALDBBz
QB3Efh3XD8ZtMkvvEa2LSRtM1rFbH7MwwM20JbgsVALY7VQ+xWnh39pS51ueT7PZPOkA8hU
WKPzYsbHBORg4zgfxCur8b2t1oeiaToWkalfadHaWdzNHdRI0zyTqMLufacE5Yk8da4DS/h
q2teBLTxjqz6rrmrahcGZxbTblCgldz8gsBtHI56elAHrXjXx1omheHNP1dtPk1u3luxHH5
KgrC6E5Yk9CMHHrXiPhfUNNf4kX3jvwnpEiado8X2m6sJrgmQLI7K8sfYYBztNb/h0Xn/DP
+qR6bqrC80rWXkjZcORtYELtOeDzwa9L8KaVpfib4btdPpq6Rfa5b+TqMttEsczv91yccAk
0Aael6V4auvF974g0u8trmeaAQXdtCVkX5uRIw7ZGMjpXjfxZ1dZtQg8OvcWrXumai8kVzb
Rea9jDhDGjIACDu44Permhyy/Cv4gWOhy6PFI91AunRag10qrMokLCSRR8wAXjOOoNdjrXw
38D29/H4hv9Jm1kXcoivXMhff5kmVmO372DheOAKAPHfEr6bZa/pI8HyPHNd20d9frvZgbg
Pu2gAllbIIx6sPWvW9J8LaG3hKe61a+8jwpqkS3kemtIWlsLosSfKcc5OT8o5zxXB/ETwuv
g3xFYtP8Aa7bQWDGK90W3jinSVSWjRz/GRxg9+/Su18QadpN/8OIH0rRfEYu9MC6payR25j
kWfHLkMdpPJJA+ooA59vA3i3wy0tvpmrTXfhrVmQS3MwJmtIwNymdX6rn72CPl9Kdq9t4w0
h7bS/DSaf4cvVkW7VtN4tddkOASDjGQoB8s8855FdCmpeNNa+CkusTahbwEWQuVnth9omuA
ud0cikbcN0OOag8C6k3ir4YWXhbUvCz6tEsLQvPBN5cEWMtH85wynsCoOMUAZB/tvT7DVvF
WoX1nc+MzcJHHLeWjEWlm3DZVMgxkZ+cDArEvL7XLCPxH4M8KyWmr+GprQ3m8S+aERyA/kt
2wx6HpgmvdtP0/WBZadIunaZY3VvGbY+a7XDCHsocYz+NeTfE3RdQ8JTP4o0DSbTTIr+U6f
dvaPuFxHKMDdEQArZ7g9cUAYd9Pf6F4f8Ha74ZtLnSNW1pljayWTertEuA+egDfxA/WvSfE
via11/4UieCHStVnu7iG1ubXzz5XmlgrosgwVIbo3ODiodLvfh7c+E9G8F3WsR3bJBGqOeH
hkbOCXGQjE7hjNT/D3QrXSZNQ8NyT22t2Hmm5triONWRWDfOrgf6twQDg8HGRzQBz3gSTw3
/wh/iTTNP8LXiReTFHfW81w5mLOpDqWfBWNMH5hx1NP0LXo5vE9l4Ah8Zx3uhvDtgdT5k1w
Ov2cSAcFRwW44wOvNat94g/tLVtfSw0COx8ax25t1tr7LfbLJTnJI+Q7huwO1XND8O6Rqnh
zS/E3g2xs9F1O1iaKPy4xs2nhkbI4YHv2Ix0oAg8WR3XijS9X0loZdE/4Ru6jnjkiIuJLi3
CkNhVOVLLkYPNY0PhO3g1DTtIh1W91fwfqUkN1b20d0fMscYMYKj5vKz3HGeCK6zwuNa8OX
t/o+tQrNZxu00muzOkfnluhcdScjHPtjiumuNP8K6nd28slvYz3ZixC6sqzLEwx8pGCFoA8
e+JHw3GnPqWveGJJZL7Vw1rPayQNdvMzsCQjfwA9DnjHpXmFnqF/wCG/FGowax4fhs7ya3a
1uFNrg2sb4UvH8wVR05yRnOa+pfC9z9n0CDT9Qe5trm2mktUW+kBklCtlSD/ABDbjn868k+
NXiLV49bOhXum29jolzEFXU2hE0k4A3MRzxtOBj3oA3PDuuaDefBrVdDXUrrQ5tGhNreTWI
Vp0xj98gXO7PTIzVv4RTQ2PgC61+a6CafhY45J5cuUiBBZs4wxPO0815F4XsJNM8ReH7zQt
a06LWzvW6iCssdojJhftAOOOQNo4XFbXhto7XXtRs5tS0vVLZbh7kxzK39nHJIknTGSpDAI
o5BJoA9Kn+IOsR+J4LST+zNOgvLdpY4r+UKsK5Xy2kdc/O2c7DjjHNamm+Or02t5Jfae2p2
tjMY5tT03aLfaMZbYXL8E4I56Z6V5LqOiXFj8OBHqHhuHw5c38gXUNavpCVuPnYrGVAZ9rD
BzgYq/4faz028MNjqsPgbQdYt48XCQCUaiwUB2jkbiNe2CM0AfQsNxFNbLNC6yRTLuRkOQy
noQaXG+PaedvG4dM1538MNTWY6rpNrftqOj2UzR6bOWDbYVIUKSOvXj25716LgKG9AMYHTP
rQBxHjTwPp3iaxu7qKwiXX4kWS1vFG2TcvIBbv8Aj7VzVn42h1i/8JaB4ig1TRfEEd6sssL
w7FuGRDyTnDK3t3xXryR/dJ7isDWvCOj6/tuLyJ4r6JWWG/hfEsGT/Cf/AK1AHE/E7xFqXh
+3M1v4gmhguoGMFtDCgV9pAkbz+SOGJwBnisPwDqGjeKvHOma95M8TwWhgtBI/meZKi7Wlz
joExyeSTzXF/EjwrqXg29stPsdSk1eGYSahaRX8av8AZ2RSJcD6EHbjB59K9T+CEjaj4A/t
W7RWuri4lYvtQKo4BChR8oOBQB6gr71b0Pp1Fct4w0fw1rGn2MHiK+FgkN2J7eYTiFlkHTD
H9RXTyFgpwuCcjpjmuW8bO0eiWcf2UXIubpLZojbLO+HBGVVuNw680AcRqenwaBqstx4b8T
i+v9bvlsrySeNbuS3EiEkoEwRwAT6jk15l8QtCh0DxjeaWEeZ4LAXUMthbqpBULtZwMAEEZ
J54x35rb0awh1e2j03Tn01bCwvNz6bLL9kubiVUIkcyA7vLHUgdsgGk8V65qVvoGp6ncyJp
djrWmNHYW0UivvERVd/I3hXXoueg5oANV8f6XqPhbS9Psr27uNWmtlhm8R3EXkswVvMMa88
tlAAemR3pdY8FQt4BsvGUd/a6hdXiiad5AWlmkdNgEZH3pAdzf7w9q5e+s7ew0PSbfWLOAX
7Rybrg3ASNA7K5eHHysArFSmOvQ12mieH/ABNrsug6p4c1iWTw/bXc91byRpj7I6n5Y3hbq
CBxjn5qAN3xBY6Tr3wsGqWemanHb6FbeWlvqMf2V7iTjbK7H5m2nLbe5Nc5oNrp3iHw1pmi
a3qQsbe0tBcwqswTzpN0hkG1Dku3ynHOBkd69U+16T8U/DM1lDcXcGn+aq30LxeW8hAy0Xz
fd5APHTFct8SPCFrdfDyG58Iyxy3uiybYn8wSHa5Cuu4D7wyMdxQBw2l2ts97FYx3S6Jaya
c89/FHKYS5yMW8XmY2PnJySenBrVW5az8Hw65Z6Dd2cM1tcRKuoOZpngXCxshPActKWLd+1
bnh6w8Jv4dh8PX2gxXV/NfeZPb6jL5cs2ONyseHZN2NvGSTVu8t9JlsNK8M6Lo1yNJXVo7W
5+23BGxSrKAoJZiOvHGDt7UAQ6r4QsLfwN4dutNkja+e4itknvYy3m7pC6IwJwMEKCevy4F
dT40l8TW3hKyW71rR7O4lkNvf3cmYI1RsjMRbOGHr+Veda1eWl5HqMOvQ3k2kafHb20Mtu5
TaI5Ci3KscDO5hn/dNb/jDxZDqPhCytrPVJbQpKixa7dw+ba3KgbWkO1WB5z8pA5oAX+w4b
fQSdM16a80y3v3Nhcwzm6WKHyx5qysDkh2HXkrkHNM8Laloup+LtDl0oXMUoliW4gmcssRW
1ZVCZAOAOCT1PSsq61TTf+EIs9Oj1pPElnLdSh5tLsRbIkqx5EZC42jnezdwuO9b2iC1Hjn
TI4LYR3kF0be5uF/5eJUgbc2P4VycAe9AHongceX4H07YSV2sAD/vtRS+Cwx8EaadhGUJwe
v3mooAm8RceFNY3dBYzbvp5Rry/T76/wBNttUl069s7OZdO0uCOWdGkdN0Tf6pR99zngdM9
a9P8TfN4T1bb937DMGI6n90a8Zjm1zR7668T6ZpljqSabodh5kd25V4m8onfGOmcfj6UAUv
Ffh7VPC/we1TRdQec2+pTm9n1F0UmFiwxFKFOWLYGWHHOO2a6OOxvtM8KaV420fUmtdb1Cx
giXTJsXCzsFGI4u6AjPA4556VJ8Yb+/1D4NJe2cu231CKHzLQ226SQthhtPVSCPQ0afZa5o
mg6N450Qf2nAmkRRT6a1viVFRMnyOflJ79zQBy/jK8bUtejfUfEh0vU0ezk1Dwwyt5Uq5BY
swOHIHTAHPBr2G8vNR12/vdH0GX7DZ2z+TeaiPvRtj/AFcI6FgOpPAzXiXjbxNPqus2/iC2
0OGexlNq2n3Muls4jV+GZpeu5H4C+temeLPBurxXI8YeEb6SHV4gslxaPKUguyAMsVyAHIH
fg9KAOtun0Tw14d8u6wlgp8ny3UzNOz8bccl2Pcd646K3ufBZTWorE2+iXTP5ltcoJJNJds
KCHXJ8k4GV/g/CsOHXvGV/Jqfjax0MaxYKo/stHhKy2wA+cCMkbjnOWXJ9OK7Twn4603xgZ
LF7Vre6Vf3kDruSRSo3HP4kEGgBby40HT47pr9f+JZBAARIplt/O++pCkFncgjDZxgY4NeX
eJ9W07Tbew0u8tP7F0KVVlt4ZrbIkDnfM7HJeOLJA2jBbJHGKZ4k1b+zPDt1daXeG08K31+
bO2s3V5kIRj5zhhzFE2CAFzxSRW0zKJrqS6m0TxAi/b3juPtkT2xyFeKQgSRbcHjBGBQAus
a54c8aWbaZq3iaTTLfSnItGDG1TVGYHy2AXhYVYAA8njtU3wT0u41LX28Rz32HaGTzbOXDe
YAQBKhAwRv3cnBOK3tQ8J/DjT/BMXh/xV4lgutLWYXFhLlVmiiJ3BA6ZJUk98ZzXJfCrSdZ
0/4i22qadNDfW95aSvNZxzNH9miMny7gRjPOQooA+hNQumsdMuboW7XDQwtMIEGTIQM7R9e
lfM2i+PvEutXzyWmpSaNbT3TiS3uZAsFgWbKswIyUCBgUGOSK+kNK1qw1fzRplxva3kMMyS
Ao8bjqCCM/zzXnPinwE+t+N7hdMtbWHSr61ZdYkSbEkjMRhQMEKflVs8d6APPfhjFYeINM8
c+Fl/ewMwvUungVxKqFhwmQBkcjnivRPgtqllceBtUmjlEdrb30p3SIIwqlQ3IBI4571z3g
b4d+KfB8uoTzwobe7ieylt/NWNljJ+WYSFiBjP3e9cx4VgttH8TeKPCuh32qNpQ0m4Ltcpx
eTp1dVx0wccemaAN74peH7jxRpcnxC0OygkiRDE0rSjE9iq581QR8rbsgY5wak+Fvj7Q7jR
pfDOraobGO+2x2eCQluWUhkV+Npzgj612nw1nm1Hw9e6XfSDUtLiSBYluWErYeMM0bf3kBI
AJH8q8z+J3w0tvDX2nxH4duUFpcD97pLn5mcnpEOmFH5UAdD8Qb5Xs/DMukazNd6/pV3JpS
G7iBQuqYlncHgMq4YN3zSaRqFlJBp8upfEy51TTG1E2qaiJvL85EXPluFPCsxYF8fwgZ5rz
y3vta8WWMPhPSymqETtcw2zukbbEX5kc43b16dTkEdq7lrnTbP7VJP4dsNEstTihtDZAQXT
I+3aYwFYMBkduhOaAN7wzd6to2rTeH/Cpj1DStQuGnsL3Uj5ceFx50cYH3uvBwAeetcFoPi
e48G/GNptR09tG025nazu4/mEMatzuGSclX43DC4Jq94mbxZqfwy09JHvVudJkee5lkfBiY
tsihRl+cuDg4PXPJNafjfwzf3/hjRvEHii2vLnV/siWU3kvugs8cmSZo1LOScHAyAc0Aeg6
h8RPs7T3tlpqXWiQTi3luPMKyzNnB+zx4PmY9utZ/jjxP4b1j4deJNIumuLe5SxaeO3u7cw
yP/cZAeuGAFcX4fsvECeEvDt34it4ra00u4uFguftX2GeVXYBXQHBznJwcZ4zXJ+NJNfVLn
WtZW+ttQjjjtbODU5FmaUCXe8quANijaOMc89RQBT07w7e614D1XxNpNgY7KFoFvIQyETlA
GmdMj5NpGR3OeDitq6fxh4cs7nxD4Z1/T2SaaO51S/hlBWAN/qYHBB7H5sdzVnwrp8WpwWV
umr2Fr5dmkzPqBK298A52q8akD5cN8zEnGOK9Z+HMmj614PuhHaWBia7lW6igtwkBl3c4B+
92wTQByS+ONF1aHw94i8ZeH3spYi09jf2swLTmMhGG0c7C7DAPHer+qfGJFs7b/hFfDdzqN
xKWklhkGzagG4lduckjPH1ru4dC/tKz1G18VWOn3VnLMVtbUR5WK3AG0H3OMn8Ki0zwP4f0
LW01bRbP+z5Fg8jy4jlJEHQEHpjPagDx+40nxn4ilvPEGtIumaRr1lFDtuG3lJS+YQIwAV2
nvjOCa1LfwTqFt8WvCaahZ3fk2ETJ/afLm7kRS21mzxGMgLkc969zZVkP7xEc8E8Zwad8oG
Bk/wAqAPBviDpNxrWq6p44s7iK90zSSLdLeSZo2S6j+QiPOVOSy845K4qldahfT211c+MrG
DxJZMYNK/d7UK3LMBcCAkhiFwowP4ga9++xWZjeH7JAU3+YyBBtJPJYj1zzmuL1/wAC6W+g
28Wh6RB9vtGZLOVmy1sJJAZZFJ/jALEHtQBzHjT4e6AkKeONLtvsN1bypNfecDIs8HAdXQn
kjjjI5BrifA7LZ22oaha2MqWkSy2vn3unmRISCWgSHbyoxySc84r0O++GLReAdQ0jStVvDd
tFNFb7LlwlwhdmRJVbgtyQTXk1heeHLH7NcrfaymrBRavpmoKz2Vm4wjM7Z+6eqk8A9aAOt
1CYzfD27TT/ABLrepSW4tZr57uXZFnkyRRu4B3EcbcnHFXPEmkppfw70XXU1LWJZ4gV0+G2
to7sxxSoD5Ei4Csox94gfjWN4i06S5+F2panqWpajZaHFfiW0ivYgpuAzKqu4B+ZFGcKuPU
V6FqjyR/D3QtFtdR168vpIY3tr/SoRvYIoO6TdhVTnGGPNAHCfDbxVA3xKv5tSuVgt5dOSX
Fva+XGZAoydq5wxUdOASK9eh8baXPpZ1BLDVntAwjVvsDguTnkL1x79K86+HqJD4+0ez3Q7
7bRHBSBgxDFzu80rwWyOPSvalJVEbJ3f0oAzhqGpT3VxDa6TII44d8NzcMEjlfqEx94e5qt
HB4putNjFxfWOm3RfcxtIjMu30y5HvzW+MZO9eQOM9zWTrl5fWWnqul26XN9J8qZICQg9ZH
5B2jvigD5q8cWd3dfFjRlOratfadeE3FvdIgEtvGzlXjjI6jg8Hr0713vw/0nwneLpuy61U
3N096kIjuZI4wiMFMb4I+YDBGe5NYfxa1bSdSvPD2keH/E8NvDJHNBMbB2aGFgFYbhHz1zx
75ruvh+r/YLdtLt4fsZuBJK0i4bDQL8yDqPn698GgDsP+Edsmup7p7zUQ9xH5ckRvZAgUDG
VGeDx2preGdPktLG1+0ahstWZoz9qfLE5++xPzY7ZzW4nUdM47dO1Juby1+Y9aAPGfF/h3R
Le70W11tlN9Yr5dvqk8Bitpbc7i8cvlEBCMjrjP41yxj0Sx8CNpcfhuz16a9+0Rxa1aDzbf
T0YkIDI/IK+g6DFer/ABE0PVNW0Qvpc6ytaOJTps2PIuyOgc9eOvXB714MbfSr3S4bee/+x
64NcNqsdp5i2SxGQEyMgXGNwIHOMGgDTs7zwwPg9MdB067sb+1hggubyQs0LyOf3wTdkAnB
yeOvWtOx8Stf6joTNbvZeD7y8khL2W+FXnEYVBcFDkqx2HPHU1F4R1u3m8Iat4L8TalHDaa
ezJDDpUEj3MLxyFvMdgCpRvf6Vp/DbXYbCDVvEd7qj2vhv7TtW1uFV2e4cLmRsKCqqcdBgE
+1ADPDF1401rSJbTRtZiti2oSiWzijI86JABJtkYt1zgbfzrOvvGEek6BoOlQ6WmlT2moJf
GIyeYs+WZXE2MESK2crzzgVd8PWN7rtlaHT9RtY4f7blmS6sGC+UzIDtLAAfMNw+uO9aV9J
4D0vwZB4n8QeFrq9R4/7IjgEiysCjE+Y3Ty3LZJbryCetAHJeMb5tb125hk0eR765kT7TdI
jKbQeYXWQqOSAigEEZAzzk1seHrS3tdK8Ta5psenWEthJBcW9wLppbd23PhCcZGd2c5JBbr
VjT9UjvvHR1LVY59J0rxNbi3tzbTGO5hWMqoLMOeSCCPQZra0Z9Ns9LvPDmqMsWiw6u9ogu
bsSKUiUtIcbQcZI655NAGNod/pN34M8VaRr2qLem6sZbz7PtMoiCDBw/c7xnb+NQ+CvBeu+
NvAFpZ634o1vS9OJVY7GaKMRThedyjg7MY4P61v+K9R03S5b+HS3sxo8NvHCyIpVlmyYwiM
pDB8kZGCCOpFT39veaDo3hvRdNhkjntLJr67laX7Q6ggIxRicYBIJI6L0HNAC694Jk0HwdB
ZWWrNILO4aXdDCls8ccg2HcEHK56nGSBj1p3h+10vTfGVhpejvLdrDeyO97JIJBMTAQFVhw
QvT19am8T6LpOqa/o8MU0UNxqdid120zkbmYbCik/MxZmx6DJqDwtqFhqniDRLvT7NbaNLm
e3uIlGFjnjjIfaOwY4agD0nwQ27wTphZj/q/X/aaimeDG8vwRpriM4MeMf8AAmooAm8SOB4
S1rPT7BP0Gf8Alme1eOSeHfEOs30OreGdQSK+0/S7F0t51V4pWMTYYA8eYMYGeMV7L4lUf8
IlrSPgj7DMM+v7o15VYz69BYTR6HBLOhstMS8e3YC4hg8pizRDu+Py7UAZvjDxBF4o+HVvq
erNqGk6tpDFbyG1JVrW5z5fXGOhY4Jzg12NnrmqWvw/0XR9At4rnxAdMSXKtuht0C/6xiM/
MwztHc1znjTxF4L1D4N6lp+iXJRI5o1e3QhLiKUvnLK/JbjJ6msuysrv4gR20Vno+reFPE1
hp8Tf2vIpS3ucAARlVwrAg59smgDE1e509bZR4E8W3z6XdNFHJo8NuZZ1kKsX2BjjdkOTjo
R7V3tv468PeMrmDQbrU5bHRhEoc3WY5NSwmSGPRY+oJ7nirXg2LwvreojS9a8Jw6V4u0e1F
rLFJHtJiIx5kRXgo2T7jNbninQfBUeh2Gh6la/ZjFEyaabeNmni2j/lmQCeOOvHNAHR3+s6
Xougf2pM5+xQoPL+zoXLA8KqAdfauNvbGx8X2EGpLaf2HLexZvt7NDJJaBsAOwAAOf4Tzis
nTV8Q+XY2epXJltbKFbpbGOJIyhB2hJX7PgkjscV0WmLtF7a22oXEOZYw8SxrOGZ0B3MMbV
9xn3PWgBl5Hpmiz30JsvK0bTbVbiFzapLDZOFILAbt3KYG3bzye9Y2gyaQtpH4o8OyFPCkU
k9xc6dMD5kEiA5eBOSA2eY+BzW9dR69P5c1vHb/AGi4gS3m+05jWORwQxaNMnIXH3jjHpXM
fDdJNOj1LS2vV1S90aYSBmthblFbIeLDABCdu4kckYoAyNJudBATxho/hu5uvDV1c5ltbRF
LwzI/DunO8YYYXP4ZrvvFfja30fwtZ6t4f+yXc+oXC29u8vyxBzyfMPGMAEfWue8LJa2niD
XvCcOqeVb6tcHULG6s2RS4Yh8AgkkYGOgGARmrBaDSdfNvqWnRTaDfyJFfWxgWWC2vCdomL
Hg7+MgdO/NAG5Nquk+KPAE+rXlhK0tkPtEtsshhmimjGcbhzjuD3Bry3wtqnibw74pu9Y8R
asj6Vrd+6TmJgrlxGSrAkYaPb8owckgV6j4r0O10f4d6pb6Da/2fG5WSURHAA3ANv5+5tzk
DBx0ryfwtqkNl40bwTNatNplrukis7uVboWRRh+8iCgfKVc9SSKAPVNLg8EeJrGxZdam1u3
843EMd5eMWLrgHKcE49COK6LXrC8urAjShBDqUL7rdnj3D0ZfYMuVJ7ZrzO68Dx3epz32nX
89jekrfWylEeLzRhRICASqv0A9iTWzpniXxNpN5Y6fq1huS8kk2zX98qyAqOUQhQGzhiueS
KANrwfo/hXS7jUj4d3CYssN3HJKzPDtztTa3KqMnHqKp/E5vDi+DnHijR7zVLCSZUVLKPdI
rdRyOVBxjIqSPxH4a8RaLqtzo+vNpk1rta6vIotr25XpvOCGGRyMnj0rE8SfFrTPB97Z6Zf
Wra493Ak0N3YSptlJ4BZc4QE9OT3oA8M1LWNA1bxdb3ln4duNK8PWirA6WyGK7KMPmRSv3j
wTk8kEjtXUzw6XN4Ts7bULSf7GJl/snw7fwY82NziKTzlIfJyQWJIB7cUvjjXLbVfHENlba
zJY3qP8AbZZrGD7Q0V5sCR2iYG1u/J7mul0mDVmv7a68P6TJPBaqtvfX01wsp0sqNzpAkg6
5JLNzg5AoAr3+haXJ4aaTxVrN7ouoojiWw0+YSzRwrxFbvJ04PILc8jntUln4d1DQ/hzq9p
pPjYFIYzNHZrdb5m+YMeTjYev3Rmp9B1TV4dF/sWfw7qPljUV1Aaq/70XqGXexfbyp27SAf
wrpPG58N69qvhqfTNQsJtbmuVWzfakyKrgkvLGevA4zjmgDnZ9D8CXmreEI4LS412xnjkmk
meWW7l3EDbGRnKjcxYk4HFb/AMcJLWH4fWkTJbm7NysVsHj8zaSjBmA9VXnPNVjpuuL8T4N
L1Aiwm1GGRl1DRVFulz5anHnZydwznaB+NcFqXi66uPGXhTTPEyQXN9pj3FndOsxxOsgKCR
htGw9+M0AblnbzaXaaHZ3Gl2V/o1xEj6Xo1/IYXhC/ellcrtIJ+YBvUYzXoPgCTd4m8ZRTQ
28ExuoJDBbP5kKqYRtKnAHOM1xFpfXE2meGdT8UC/uNGWbZcPdwRnT44dp2MGXJIDBcMwGe
+K6r4fyWEfjHxJDovlxaI/lTWkSRsis20b3TPVSfSgD0xuZOefWlbnK9+1KfuGq1/NNbafc
TWtubqeKJnigVgDKwBwoJ9en40AWCcxg980NuwdvTNeeeE/GGu+JvGM0M+hXmk6fa2xFxHc
xkL55KldrEAkj5lIHHGa9HzhSQMbe1ADPnzhepphUsTjo3BH0p3T8eabJ/DQBznijWdZsBb
Wfh/Qm1TULtXWMyv5dvFtGcyP2z0HrXzVqXijVNd1q41S683StQuF+xyQ6ZB50d5hwMFW4I
LDBwfTrX1qxKn0NfMnjbw9J4T8canqElqYNFM32q1mWAYkeXhoxKOUIPzKO1AG14utNYu/D
39kKdRitrKCC+GnfZY5IbZipPku+SwA+Y7jnaOO2K2JJ9Q1zwH4Xs9T0+48PeD5o0+1yR3R
mlMaJkLIwGVjbGM5z61l6bp3g3wteSWHiLWLvSp57dVk23TOupqz8ThucZ3EMrDjNes2Pgf
wraaQLKwsitnKB8sdxIUkBORkZwQaAOT8KaFpMXxWvdV8LxBNCXTYo91vjyTP0wp/i+Qc47
9ea9SZSM49OfpVK6vbPSbLb5TYgwTbW0W91B6YQds96x/EHjKw8NWthPeWdw6XvyrtZEZOM
ksGIIxnn0oA29RvIbCzlubiWONQQuZXCKSeFXJ6ZOBWMNMurjTNRvta0+3uNWuLdrdra3mY
I0fJWMM3QnPJAGeKwda8Qibxlb6BqWlWMmnxr9pD3N5GvmyKA8eATwAe560j+Obp5rdYoYJ
W80rdLaxPdoFHQLICBu689PSgD568Sa3e3Pj6e20nRk0GPTUWNrSLbG1sIk+f515Y8t9fev
YPDGraJa+NbG1j1JzbyMJLW4DE/vJIgrRNn+FtqlW9ciqHiLw9aeI7q6urvRSWuriJjeakY
0uPK3EeXCi/c5GMtknOK4zQvBPjDSp21T+yUfTpLyMCMXGbkRRzb9iqTwRjGD+nWgD6l+9H
I/TAHHpSufkHbJrhLDx9d6lJFBa+FryG5uZA0P2twkRiLEb2bqDkY246/Wp5dd8WPAGTw/b
2Kq2zdNIZxK2cbMLyv1PTFAHR6vpdvrGk3em3hlW1u1MUpjbaQPXNeaHxL4n0rwb4p+332m
W95pM7W1raNahfNXgxMMY3FlPYcYrp5vGOq28Svc+D7+S3U7ZJLaRJMndt3RjOXXv2NZeqf
2n4lvbWVbGy0DIVvtM6JJdmDOCqsflUkZHcgE0AeffCnWLHwje6pcX09zNDdFEV47AqN5kb
OZe4GMYNT3q6FJ4t1qO3ha78StqaRw3ZbDQ2snDGOMjHyDK5wcbs1p2+l6u3hnVND1DVp7K
xkmLWGnQWzFyonLFvM6FZAcckYzVTU/Cup6alnrltbqRoVw89vZwkrcQqzBmt/OPBZR03DB
zxQBctNO1rwz4NuR9gg0SW016GWaaRfMS6g4CyKR8pcL944HK5Ncx44vIZ/BUC39sVurzUZ
NQhijiK2lxHKdq7psgA4XJ69a6+bxL4nu9Ff+0bG8W8tY5JEgltuGmywALjg/JIvBHJFeb+
IPD82poNUvp4rDS4oVisbBJPMBdGG7JHEcW98kHB7UAbetm4vNat/CGsW8YgtEjME0hO6Dz
AQHiYZLs2VCjnoa1LQ6K9zdeGfFfEMWIY7hWwYLoH5nwcMARsLAArkdcVk6/qDXfxNuNYja
KWIQrDZqBtxNHHiNlJByMl29doFZetRXOoeLTc3tnPbqtuXtxJGGF1cxxAMX5+6x3bv90UA
d5NDptpomo293ptv/AMJBJczQhbj54pVDoXk4P3/3mRnpkelbOj6tZ6jrM1vNaXmlXWpact
pZxXUeYbbGV2MfViFOB/Wub8O6Xr/iSMC7to45ZIdsr5GxwMFJBnneQu3I+XjJru7jw3ba3
ldRmk1yeTAW5kbYIVA+9Gq/xDggjrkc0AclNZ65qxtG1SJra+M891aXKYK20sLZEBb+HkEj
sQcVtaDZ2sE/hK8t9Pu7J7y7u7i5FyP3kjmE5ZvQE5IHatm18L2cOnMl1cXWtSbi6PegSBC
3JO08DpjPXNTTabDpfiHwvZ2tqLWCOa8YRoMj/VdfagDe8FZ/4QXSSneEEcdsmijwVIB4J0
pj/wA+6jH4migBfFJA8Fa0xbB/s+bn0/dmvKX8QXHh+eS2RZ4LK8sdPiutUjjLmyBhwOnRj
2Y8CvV/FiqfBWtqfuf2dPx/2zNeY6ffatFf3kGmJCsE9hp32qaeMSKn7kBUCng5z1IOPSgC
bUPBHg34geGrLUPCItxd6ZIPKaQHbKyHPl3A6tnu3X5s9DVSy1678Ka9ct4e0mbUvDjIEvL
W3mAitL1MeZ5DOcbeeecZ6VFa+HrjTbDUrGx8TS6bpt9PPJPHCFyZQo4RlUELwdwXnBGK6W
1t7KzhOnw6e8UdvD5XMittThpFBIOVBPGQW5wcUAYGpyeJNa1KKWfUNPs5JpV8uBE3TQ2h+
bYZUO7awxuPQkHkVrmxsmgj1Ozt3W7i2Sp5UhdSzMCio+TuBycgDnAzyKdHbxxaiDcWksN7
dzrHh9rKNjHyowwwVRRl13ddxHNa1rot9qUVvdQJErKzP5s4B3nEihn2gNvBYHjAGMg5oAg
UyrbzagsP2qRHSEo64M21iiosf8CqduSOpBo8+9Mdolha273cjD96FAUxhcvnPzKXIKgHn5
a7C10aytrN7Ywh0lQRyMWZmYYAxk8449ar2/huzjtwt4pnncq0k245JR2ZMfQsfwoArTabf
faYtTURyNGqObKMlQ7Lj5ucfNjj5u1cxBYXEfxsv7maXU5rGW0WWOJ/ntFmYYIZj06YA967
zV786Xod7qbW8lwLaMytHHyzAcnHqcdq8L8T+INP1vxdYeI7XSLxJ9NxJd2800kDTW6yoIs
pjbvLNkZ7DFAGpcap/Y/xA0fd4T0i01VJEtAbeSV5YI3Y52qFCOCCTnPy5rqPEWkXNx4R1F
NJWO5LFChhIfzXWQltrM2Q2Bye5HevRNhkCMVX5fmOV5H09K57WpTa3traiRI0mkDJstjmE
dGKsAVDEkdccE0AcR4l1PRfHWqaLa2OpGSwmt7hpLeFwJpiQF8vY33WXlgTzxgVxEWiSeHf
jHpCxWcOm6OI47lY0lWV9xTyd7nOc56gfLmvbLbw7bwXtzqTWcIkmUiRNg3sN2UBbPVeRxx
Xlnjv4feLvEPjWPVtPmS5tbcMdP8ANVYpLSVcMoOBhoiwzk0AafiSa+/sSRdLhvmlMi+bPH
MDOg2EqVKgiEHpgL0+tYmg+IP7V0+GbXrC11Gwe5WyuWvLUKIJ1ChPmUn5XyfmwORjHNeu2
Wk30UEJkvJROyNJIzv5iPM68kjAIVD90A965qPwxpU94L6LR5IpY5BM0U0hSIFAAsjxk4Vy
3zDcGzigDE1Dw62jabqupaH9usruC0aRVtXSJb07uQVOflGcAFR0968p1jwn4a1KG+8TeGJ
tQu47LyvOsbuM7JbosN8ZfgBQDk4+gr2Dxdv1Lwn4htbJ47iK4snk8i5VrUqwJy/mN1yV+6
MevQ151oaS3Hww8OaFb3BT7fbTSuImGHkWceUjZ4VSw5b72KANXwtot34fNn4utURLR7kzX
mm30kaYmIIYQKM/Mp4BY9O1bGm3OsW/h3TfDuuTXvhSwkFzdS38rIpnG5mEAJyFG1snPpxU
GpeHZ7XxHZ7vCkP2o2jSMTK14ZZGcLJICCpeRVHyqOQM1qaRHoGoXt0Yr3Xddi0q3nd49bj
/ANFhmVSMHzADu5xgZx+tAE3wvil1fwBrmk2dxJo8BkaO2uLe8FzJGGX7wbAPoRn1qK58Ma
t4T8OR6ZdXGkTaTNNFb3OoxWhivEVm5ldiSpbnO44xmtL4SWkWk+ALjUb6zttNu55jLcCO4
DxKqgbMNkgLg/hXnnhPS7rVNB8bt/bE2m6hLeIDBc34aKdNxfyy+eARwWU9KAO402yl/tS0
0/xL4gvE1m0jkk0qbzI5IoY+gk3L/rDggYk654FeGRmLUPEOsXN556zW17E5lngZJLhfO5Z
hnCYAJwO1euad4Zt/EdlrGoado2labpPkLaXUCO1zHevCSxMTqVKgH5ffH5+Tafpen3erXJ
tL2+isbqLfEZZGkljXovnY4VQ3G/0zQB6iNaFvpMEc19A8eiLJDY6VLDIz6iCwEbyRkKqLy
MHnjmuvWfWLH4reHZNcFqsmoadJABaoRGrj5mjye+cYPoDWFp+pXNk2py3FpF4vm1DT4o1n
sGY28cSLh4nLElQM7sn5mz04qtb3f/E58GzWetalrzQXggZngeG3tUYYC7mX7/RRnJK+lAH
t0bO8Cbl8vPBUnOPyrL8VahFpfhHU72WETrDbyHytxUzfL90Ec8+o5rVVcJjaQc55GKx/FW
h2HiDw/LY32mR6kF/eRwSSmLLgcfOOV+tAHlnwi1WxPiY6TBcG7lm00XMkrxzRmCQsMwAyE
7wAfvcdK9wUnp27Y4rw/wCGGm6vYeNpbbxENcsdQigeaCykuFns1t9wUbXJ3uc17goOAM5P
r60AIy5IUHGP1pGIYg9MUu0sCB/FQ2ARu4zQAxwGO/uK4Hxf8NtF8U6iuu3up6jb3dqPMja
KYtGm0do2yOlegZxztyB+teZ+Jvh7rXiO/eS+8XSSacs5MVrImPJV1w3zKRll/hz0oA8wmF
hceIJtJ+wQanp1nG8MGoSKS0lvMASAgwrbd2B3XPHSqXiXW/GFnpWg3Hh7Vbom/tVlkFpMx
ml2cKXjHAAAHzDr354rstc8HWmja5pmn3GuS3MUdu9zcwJAqhYYguOB0d9uCe/PpWVpMVpd
+MdOl0qyntrS3cy28lwxB43cuykhkDcbc5JwRxQBJ4BsZre4hm8ba5fvqmr3IEVik+5sqpY
LPzkFgTtHau/03RIbPWJWuxd6hOwa3CXwMqLEDkxqSPujIbJJ4yCTiuF+I/8AYOlS21x4cs
Gi8WW4XfLbW6tPa5OUMkhJVSenJyR6V6Jpt02r6DpuraakX+l+Sxd2Kcgt5wKthsAk4HqaA
EsNM8PJpc3kaYlysqB5Y3iBbacnepPGB6gdMVox2cFjIqwqkUSt+5RVYRFm5RcKPnIw30Jx
3qG0uVYmOBGNqYY184QFAD0I+bAQBRjrnJ9a1LGBrwlZYbmAp8yllCLG2T9wHJyR1J/nQBm
XXl3FqpkluASZJYmMbRySBcnaAMk4JJB+leRfEXwhf6Tp8PizUPEF7qsv2uO0u44o0gChm3
KImA67sAt1Ir3S50nRXiuEnbbEZGMhMxGxnXaQOfl4PT8azNU0Fb3RJdOsp1tlGPPt54kul
mRV+UEMcAnAwRzmgChomqrr3h+11iKGEF22TWMeXIZDh1cvj5lwuD2rRWZYFnNnp0qIoMrt
lTzkl4iewGcHiuX+GvhfxRpF3f3evwQx2t7H+6t9/wA8RBzgxqNoJGMkHJwBXazwq8lw0e+
cRyO0iu7IYv3f3U2jLAnGR/WgCpZxiWMWsYgPkBTJGjMTFGRuCZ4B/CrJ8iHarbNwjWNTJu
dyxUspWM5G7IPf8aqWqyT2EoDwSRiP90Z2IWJivzK4IDDk4z6DnmrEk3+jxTNLNai3CK1v9
2MNyijjLbWJzn0x0NAAsP2mMrPbCCVZPNWKSXcvmLtOdynhf9k96geaFtn2Sbzood2WlR/3
rBdyb2KknHzHI7hRTbb7VDdTJCrsrBbdFlUspcSE4Pbhf4iPT5jV6G+8q+ijmuJRcBjlJGw
XVixwV5CgAZz6DFABLFG8D2cm7aY1ZAjbnkK9SO5IyDk9DXKeJPBWk64RJF/xL763aGdc7X
L5yTHKg6q5HPXJHaupuLq2hkCkSRur+dB+63IwJ+98p+br06jg4xQ3kR6Z5NntuIm3tBv+d
5VUHIyRk/MSM9R2oA8T8ReHb7Q9Mt9PtLHzJLbVPMR5QMXAaEBYwP4Tnt6YHesTR7HWtTOm
2+oXlyYpIS9va3KkHDuFZEbHzZG9vYZH193n021jsI9Pn02O+sGi8vyi+8W4BzgDrjIGWOT
ntVqFrNZYI4WhWOPfDGHUE25Uj5V6gYzyeuMUAUNA0U6RZCNp1muSFcDYVBjEagRhe+AMn0
JrYBkWFWnttscYIY5CE9yVI7LjHv1qGWP7VbNGFnmgiUKqxHbvYn7pXjIwM5zyKeZttxNMG
+U4wVba7cnkbTg8cD0PWgCwVt2dG8xI0kDBlEagyoei9cg9SD1OKydSKr4m8IxwO7R4umzJ
1YeSOua11ia4gaMSvyin5vvLkkr82PvdsjpWZq3mf8JP4ZM6Dd/pRfa2dhEQyM9/rQBo+DR
GfBWlbh8ht0OPQ88UU3wev/FD6UYyUUwIV4yQME4ooAk8VjzPBeuonzF9OnP/AJDNebaDMz
XczRxsQttp8zja+x41tcNyPunkYr0rxJ8/g/Wj9z/iXTjj/rma838NQM95MEe53tptlOvlt
8oxAoGRjlhyy9sjmgDasWuFsktFjSB4443UOqNEcsHVcnn5MFsgsec84xVK3Jtk+0payQ27
XTYnErN5bsd28rn5izYJLcAdgeK0EgW+uvtK3D+cu2K4glhaTfIi7vLbkrGQQrEKBk4ANVJ
YhvvobC4WI3tvIAXGYAScgkAffzuLADjqTQBe8NLo2tXM2n2uqxSvp2Uvra18yNo3JBj5PJ
AA756+ld8skZaSJZFZ4wCVDAkA8jI6159rFnY6DGL+1s7i2udQt0hk12wQyiBUwY/NUcspH
VgPWmfDeCO71TX/ABMviiHxFcXsi27NbQNFFFsydoJ+8Ru69ulAHfy3MNqj3FxKsMKLuZ5D
tVR6n0qdTu5BzkZHvXiXjCXXdSv73w5F4v0aTTY5ZftrTXYSS3hkwBHJGBzsPQj1Ga9VE9w
rfYtPuEZrQJGw28SDaCQ/93jBBHrQBs9YyMA/Xp9KgNtHPnzYo3BxjegJGOR+RqCfVLOC28
5pCyCUQsVXhWPY+3bNPsdStr2IyQiRSoBdJEKsmRnB9/pQBcB2DaeDnmq8sKTNEWLr5Lbhs
baCcY5Hepmw7ng9c1n6hqKWqTJHE8tyiLKyp2Qtjdk8cdT9KALjR7onUOYwcEMvWgA5DdSx
wao2+rWNxeS2Szqs8L+XtZh87FA+V9RtOfpT5dVtLbWLXTmJ8643bccqGUZKk9jjnFAFwrk
BBwc4GRmsqazhlC/bXUXczs6AMCEbbjA6BgBzhq1ztMvoQxJNRP8AMNoC7+cHFAHk3jVo7j
wdrmntNbTXzQy+TArjBYggiLnLSkYyuMAHiuM8GXMlx4T0mOa++y3EFk32QPbHLOl0MqAAS
zkZGADjGa9D8deFpNcVtutR6S9hKb03W37RNHtxtZP+efXGD94fSuT/AOEeW18Ct4d1eS81
LV4tUaS0ubaIrMkso34GSArDnIyM5xQBrahqt54q8VCyvtLuYLe1s/7Qk0+/Z7ZrQqShdGj
GZMg57Yqra66nhHwNBa3wt9P0DUGuDAB5l1NEr5IR2UFQcnnPPasdfF13oXilNUvpJ4ry3t
Ra3BnlZ4kQnIV4yA6/Ng5UsB70ybW/C+qaHr0099p0viae6JjtYpJJLd0JynlquFdscAsB8
3WgDp/h5as/we1GHQrSxt3kmkMdzcWnl210cj59jkjHUc8Z7Vy2qT6ZdarpPiCC1fVU8OSS
HWbGWFGkR9uAFiUeUQT/ABAk+1VbO50NYdK02/bXT4W895Ly2utkdvE+Cct5RJEe4EFc9Tk
Vo6HfeD7qzm1R9Uk0rUbERNEIrfFpEiHcg2qQ0w64ZuTmgDduraysvA2u3cfiZbUXKS3y6T
pzCJYiwHy4OHz69AfSua+EehXF7Prc3h3WYtMcKsASeIPIY2HzfJnIweh6DNZPiLxPdfEiS
ws5I7dr6J0SGCGARTTzk4DZOWEfc447c11fhOw8F+AfiPdeE47rVf7d1GBLSXU2ZdglcFws
SgZHfnBAwBQBytlJa6Zr2reBFluZNHtbp5Lp4bhhLdW/G5SvIYhtv3RnGa7vxJDqw+Funa7
qHiSc26z2920LxLiJDJlPmwCNqkdOteaSTap4d+IM8kj6tpciPcW0GrzWaNM4yTux/HuYhc
n1rrNStdbg8N6ZoJ0nXrO+vLuFDa3TrLYhvvEgj5myRnbng+woA+g4GE1tDMjbldFYHscjr
WH41+wr4G1n+0ryaytDauJLiAZkjB4+UdznAx71uwRmKCKMlSUjCkjjoPSuU+I17Ja+CbmJ
fDN74iW8zbPa2ZAZQw++T1AGO1AHnfwomuZfH0v23Urm7mis5I0tBZvCNPXKfLJvJwWAUqA
T3r3TnevQKOmK+f8A4QMrePr20t7qawmtrZRe215dNcTX7EfLJ8wGCnSvf+cZK4oAUkLjHb
rVWa6t4fLS4njid87A7hS30yeabqGqabpdu1xqV9BaQc/PNIFDYGTjPXj0rzew0Gx8SGTxN
4q0ku93Jx9qbckEQOUQoR+6+XBOOpIzQBsap46W4s5rXQLW8kvJWaG1vjbhrZmVsO27PCqD
1bANU9W8OSaotvHqmsXOrQ7mxalwgVgvzElOpX7wBPfityKb7ClnBHb+Rb8BYQq7zEW+UYx
1P90dMZ7U42qwaibqeWRLeIeXLIX3LKMZDFi3yp/CRjJPNAHMabY6TY6tNELS4jE8eyd7mQ
yhn7DzGBYKgyMtj5WNasVtpkcCTWcEkaW6rbWkEUQWUFS2ABjjcMkE4GMEdaWaG4kt5LO4g
f8AeQqyzIHl8p93+rU/3ipwCfoc1K0N0txHbzXFzJFgKJUm2POwJHkqhwc7cFnHpxigCObT
PCt3p/ih7pEsLTV0CX91cyBBJ8u1WGeMDIw3cg1558PfF17cXZ8D+LJDOgYizv7mFY1lWNh
iKMEASZABG3n616Us0d+7vLpge5hWPzbYv5yYJYgNjIdlGT9TVRrjwTb62PFGta5aG9RVWH
7ZLtW0HGRErcgnucE9s0ATw295OQ4kWB42MkSzJkxghs7kThS2Rz14PetfR4beW3uVEi3Eb
MP35YlpWHB78qOBnvzmue0PXodftjqVpLOsBaSV/tilHEO4ruLJjIIGU46e9aelzRxytHp4
iuXISVyisiort0GfZRx9SetAG4LN5IrmO4WFWklL7rdMEqCNuc9Tin3NrbXFpIssKSRy/fX
++O3PXimyXEdzL5Mcpyi+Zui+6cHGMjqeOR2p9vKZLdJWheHj/Vuu0qfcUAeY/EvX/F2g2F
3JYahpdtbyqFt40jd7vZkK0nXChc5JwcV3HhDWBr3hSyvwsom8sIyyOGZ9pK+ZnAyGxkHHN
UfF3hubxLaaeLO/Fhd2k/nJKQSrxnh4mxzhh6HqBWtonhzRdEa4n0yzEM1zjzpGkeRpMdMl
iTQBdls7e4eR5oUldlMJZxnKE5Kkeh70+42rHEn2pbXcyKpwOefujPrSTXdvDCbi6njggDf
NK7hVX6k1HZXmm65aQ3to8N7aMd0MyjcpZSQSKAJ5JEijVZ2C7228E4LZ6U+S3huB5ki7jj
buAwSAc4z6fzp4PzYPzHOMkdfek2SK4JlXygpBBXHPrmgCGLTbKGV3igjV3Yvnrhtu3I/u8
YHGKgtrOW3WNldIWdlWSNSWQAA4CZ6f1q403lSI00iLG5VFxySef51HdfZWkjS6iHEgaEkZ
ywHUY6fjQBH5Nv5M1tatFEqt8xVQdrEhjke/X8azbuZ1uDKLcJ1XeRyVZui/7RwSRW5IigN
8g+Y5PufWqGrRxSfZ13SedE3nxJFGGZioIIGRgHBoAwrqGSWeCS8hy5Em5IcxiNNgAOc4Oc
dPfFaKuCiLLFcHMg3Krc7gOeOCFGAflz1NRyK5G2KZbwEOiASINjLjODt4IHBp6R/aJV8q4
RJDgSn7x2g9ADyQc43DFAEMskEkaJcTSRgYdGzIoBbJ9cr0/iGBxVbV3X+3NCy3myJBdsCD
xxEM89zV4XiyRSSSo7PC5MsXKsWPAGOhJ7DJ45rL1dWXxR4eWZWDrb3u9XYNx5a9SOtAGr4
SLt4C0VoztLWkRz7belFTeDwv/CD6LzhfsUP0+7RQAeJgP+EO1r/rwn4/7ZmvONAa1k1BLO
4LGQ2mnSRorEZ2wZwVBBYEEjHOc16N4pwvg3W33EFdOm6f9czXlNiZLOXVbqKcCT7Lp8e11
JkCtAvzoR825cEgDk0AaOqa1oulxS2yeXqmq6knl20MPCMPMC7d/BTAwAWxgr14qHQ9S1hp
5hqmktf31mymOSwh8+K1OCCrOOC6jG7BO7fnnFVdR8OXGuX+nz2mrXenSyxxuVRGeQtGeHG
cL0PSTJJ7ZqpZeD7+0vJn+0Gwtrnr/ZZZFuJAN+6RN2I8jIO3BLA0AdRq3i03ngZza/bZZt
VuFsbAQMsBmL8qFfkKuMjcRkemax/BNjrkuk+ItB8ONe6JY2vkw2322bzltLxXJnCNjLqPy
Oe1S+K7PS9K+GVhD/Zf+gy31tEIVyZTEXwpRhhg+OQevODXZeCU0G0tb/8A4R7SNT0uz83z
HF8jxqz4+ZkDkn6+tAHlDeFru812x0fWNFt3g03U7i7v5ra+iW5u4pGyrumciMHkgnoK7fx
B4gFvc3lrqd007TxHEVluERWORWBB3Z3tuRd3QDk8Vz1nHb3PiG2uYDdRaVe30l7p80mmh3
uZORsNwp4jJ/hfGRxWh4h0ZtV0h9NkgRiuw3MHnLboyg7THuQlkYsw454UZ4oAtrr2r6jMd
MtNOKawbxY5WuJA6QScuH3j5JAo4CKd2DzzWz4a1t11S60ye/sRLYXb2zxxbi8pL/wR5wgy
c9zivJLDR9V0fV5IbnV9QFlLbmMG1j+0GK3+fzBG5xslTbneBlhng10Wnp9taLTV1KxkstE
njK63b2ZWW6Z4ydoKnsp+Y8k9fWgD0XU9auLRp77UbiNLO1RZVXdt3MrMGB9OB1JI6Z61w9
943m01U1K/0dVjuIYYLc2t0rToJFOyJkwAXbrjJC9a2db0yLXdOvLRbwxeVI0sc0ilo3PmK
wXecBgQAdoBxzzXPL4Hk0+W+uJLu0EWoP8A6Tpk1s88UfQm4QFy24dNwIoA6TR9S1BdevLH
XrK2t7trdLiMW7tKYQ67NpAIIf8Ad9sls8YrWXTry9v5IrcW9xZyKVnllBIaRDtWNh1ztPU
Y5A5PNV/Cng6HT9P02K1dfKiQedNLEsrXHzFh8zfMB8xx3Fd5FDHBEkEMYjSMbUVegFADbU
lrNRJbmBlUfuic7Px79KSRjHAzLEZn2khQwXd7ZNSttUd+Mnj/AAqrc3ccEiwYZp3jZ0UZA
O3k5bGBQBzV7DYEpql/fRtwoWUOsaBzlfmYH5mAJABz0yK4/wAbalcWvhVNMsZBc+IkaNra
2LsGbyySJs9yQhyCTxxXU6xa2c6Son2ZbnY9xDKE/wBWChyAVzhhkHJHPOKxvFLKPCN89td
N5v7s6aAvLXPDcLjO7eRwccMeKAOef7D4ju4Vt76+1WGW2W51DWLWFrkQShtwijQjagIJzg
HgYIrDtfDULeHLvxfo0bw6fHceTahUxLKDJ5bG4TAURDlhgDGevFdBpOsJp93b6RLrWs6PY
raK09sto8jwzj/WKHCnylU9u+eOlA8P3Wp6brWkaLJfT6dFMJreK1usWk0bfMYjuwzMy53c
4BNADF8PeDLnVbrw3/aFloskSokd9G2bm9GM7w2fLCnJG3k8c1k3Xg2DVNFn1bU/Exm1O7n
NrpEdvhTIsZ2lNirkMQpwVGB1rqNtjH4pls/D+malFY3mTfadDbiOaGRIxhoxIAFQrwSp5I
o03S9JtdY1K30fwfqGpWN3brM6XMbwywXH3dm98YDDklehoAqLpsuoatpmkaP4Lm0ttLEdx
fnzo0u0IH7oLKSdwYbsjg/Q1zOpaTa3F0PE3h2aCz1GO9a3sdOskdbs4YLIs7Mc7hk8DAPG
DXpXh/wXq8MMl1feItVsb24kOIorpZhFCD+6jLMvzbR1PfNdlofh/TNBtUt7KAFlBWS4kAM
spJySzdTyaAPF9Q+HetW18ZNL0/U9fOoQiC7/ALWlWN7UKQytFKTgHIHBBr1XSdA1i4vNL1
LxNqZmuLKMslrDGEiRyMZbruYA4yMD2rp9i9+x6CnkbSMfWgAVSqnJz26UhJChR+dOJ3AN2
6UhIUnPagChLpOmyanDq0mnwPqMClY7ryh5qg9QGx3rK1Tx14S0fVpdJ1PW7e2vYoxI0DZ3
YPQD3Pp7itfVtRt9M0a61S5z5FpC0zgdTgZx9T0rz/R4hDZiXUrWSOa9Zrieae3V0t3YhiW
BySCcBGHA59KAJLC2m1C8udc8UaeqXUn7yJbqJWSxjwQsagnlyNrE46musMEio/8Ao88i8K
omYbAMKCAo5Kk9j0NZNvZSQWSw3Ny1tMJHTEsnmhdzEqGySTu/vcHHHGKSWVrVobOI21rZO
c+QVYt5JjzgOOAcjPByRQBay95GrwYhVgskazRvHulMmCzDqMAcc9/elaC6BVWtIVhRn/0c
J81yFyfmIO1Rj+Fh+NRWjWb2scenw72kiRLgRu9u4yBgoH55wO/QVsyWs0yhV+zmJ3dvlZl
DAqduf7x9aAMqFFgvhBJK3npgLLOFVctkop2kbhtJUDpxzW5dafaXFt9lkQpCi7UMbFGj4w
drDlfrUdrpNvCsDNGji3iWKJNuViAGTjPJ6DGauzSLA0QbeVkYRAKu7k9z6CgDk76RLeNn0
/y7lTGqxlZDGm1mAQdcMSdx3ZB/OuY8V6Re6p4UvporO3lvrSzYqJbdJHNv0by5OqudrYyT
XoGqWsq2SNYRPLNGD5VsjrGmc9eQRwM9u9c1Yz2+n3zXF1cpHbxK6NGpZihJDMcgc4yo284
ycUAcp8NtG1qy8J5UxzWNwkdxZ+VeD7QE3AEgBQFGOowcnPSvRLgLDZ3UN6YbexZ0jtWTc0
oLdQwPfJ4x0rm/Hui+JNS8Nmbwhqklnrlg2B5SCIXCEZZAceh4HTNbdpfR3dtp/wBqkii1Y
xxs9jdSqs9vuTDhQDyx560AOgjSzkMek3TC2tphC1s7ZRJONwPGe2QQeWY54qRPEMazmK6h
KNKyeRFnEjK2OoPQjqfbmkuhJp9s9usc08aQ+ZHbmLAjjBGQX53NjtnJxUEOkreFZrqOeWB
9p+ZtibWXJ25O4DIA2np9KANWLUrKadYFcsxjMibFLBwMZwencVok/IAvAzisbTdMh09o3a
F2unDM7gBVXJB2lQcZxgD6VtsM4JyAefegDN1jRtP1zRrjR9UgE9ldxmOaM9MH09COorkLW
+g+Enw6iTxLffa7CyuPs9tLawHzDCzZTePUZOT3rv2+YN6lhXM+JtI1vUbxTD4jtNP0wR7H
tLmySZJZOxJfj0wB6UALoXxC8GeIbhY9N8QWxnI/495iYpPrtbGa0Nc8T6Ho09np+qXSpca
jmO3i2kiQ9MZ6LkkDJ7mvPNYl8LyW8eh/Fax0uMzHba6vZjZFJxxgj5oW9jxXe3HhPQr2y0
7zrNL2XTI1+wzXLs+3AypZs/MMgHn0oA51vidFpumTtf8AgnxHaS2YxJALTeq47iQHaR3z2
rrPDt9q2p6BbahrVpb2d3cZlWK3m8wKh+7lu5xXGX118XLnQLzS5vDmg3NzcI8Pnx3rCMIw
IyUI9D0zWx8MdFu/DvgKw0e+1OHUpbVmTzoJfMRef9WD/s9MUAdn/Ft5I9evNZ148hvfKWM
neCmGXgjGTj1zgDnAFae3adw61Sv7M3NunlbRMjBkaRm2j5hkcGgDMtLcNuafypldcbAuWC
EkkMPfuR1xQd0dxuMzSH7qsYgBt28p2+XODjtVkvOWmVbct1jUHEbtj+L2A7YqHyWlT7Yis
J0ZmKghQ5PHIOecAH3696AIriSRZmQKqwRAHzi21Q3HAIztXgZzn2rJ1qbdrvh8hkIa0v3G
3ncNi8jHqK3Lq1kks32B1MuANqqGUcd/XjI9K57V3jj1/RI1+VWsr87Qm3C7F6j+tAHQ+Fl
KeAtDVf8Anzh/9Fiin+ElMngjRVZsYsoDx/uCigCLxcrf8IPryg/MdMm5/wC2Zrz3RraS6v
NUUmY/Jp0IHl7lx9mU5Y9Ux/f7eleheMm2eA9fYHDHT5ufT5DXN+BoUuL/AFxZtxZDYNwxG
f8ARU4OOo9jxQBPNpXiCe4S60m4tHt7mVXdN3mKcqD5u4YI5G3jnB9614fDegyWgVLcyRKq
xgM7lRsfdnk8HcSd3U981srZW0cu6OPyc7VJj+Xheg47VJOwXAHBJ6dAaAPI7/xbdQ+I9TC
XmnahpUVxG6Wl7GySu4++sTsuzIIBXnrXQfDW48Wahaazf+LLOe2S5u/MtoLoYIXbh8Lk4U
9vxo8W6f451J5LXw5/YEul3Vv5UltqkRZkJzlhjg/StvwN4Zfwj4StdGuL+S/miy0k7sSAx
6qoPRR2FAHH+FPCOreHPEksq2knktdTMj/2mRbCFzlVSADggfrXZ6zotncvHf8AlS/aIPn/
AHLFJGwcgKAcZJxyQeOK2ZFAkEituXcAFFNvN0cisqs2VJwoyOBnmgDkF02a3uvs1qnnQIk
bLFGQuwAlm8wYGSx+UbT25qrHb28Fn/Z01osZinWSC2tk2SoHJK4UnDSDcdxUnAzxXS294s
dxb26OhS4iaSIF9zHHLAk9v5Vw3jnUobrwOJ9BnisNSkL3FrL8pmiyGDFR1LPgrleaANWzW
CO4S1W22/ZVFv5tupL/ALs4PluCVGRtGOvXNbtvaaTdQBLtUneWNPONwSChB+UgsAeWH4kV
538Lo7uPwfZWN2ssOqXV1JdFZjmaJt43yFWyM8YyeeeldTuxK0l5eiSO4YRLuQOtqQd4yz4
BYHheuc0Ad9HAkat5aqrMxdyBgs3qfen9A2O/c+lZ51S2htlurppLUGEzssq8qoxuJx3FVp
9aRtPeawY/6pnS4khYxpjswHPPYDk0AaU0whg/eYVm+7uOMn69q5K4tba3uV1BX8uVpFlaK
GV9l1JJyUVicEFlXtwAanW8cAXNmZJGu98jwG6Vo0KNtd9xyfu/wjjjHWl+0tdXRtraa5RI
IkndlQCTYrYC+WwxiTDfMuDgUARyRNYGBZEjaxkZYbuNkEskrHd8pZsAoMjGMntWdfG0Oqa
DeNOLd01BWmRpG2HzAcBVbg4+XkfdPFdZa6XZW8H2a2jmihVldV8xmKEDOOSSKxta0r7Zbv
bTfNayRSvJcIi+XEwYEYO7KtxkYIGRk0AdSjDkbexyPp6+tCh2clgGj29CPXrXE2et+L7TT
o4ZdNs9TkWEyGdrjy5DHn5d6qCu8jBwDzzU3/CYalatDcazoccOmMBvu7O583yQcBXZSAdh
ORn1FAHZAbl3bjuP8XfFO24Hy8AnpQvDcjAAxS7iAF2/dNAEaxssxUnA/pUqj5iT2/Wq0js
0+AcHr/8AWqx/yzULzj1oAf0JJ/i6UHmkVg2D07baDu5UcN296AF9OKo6rq1no+nTX1/MIo
4+CcZLHqFUDkt6CuWl8Y6hqF5K3hu3tZ9Nt5fIa8nLBJpAcOEI7KcDPck+lZVh4dtdEvbW8
1g32oavLI7bixeMSkFtyKT8pA447D60AM1rxhfeIPDd1paeA9f2X8ZjhkiVDg4BBfn5ex78
VsaVYXUOh2KzweVdS2a/aLppg0YkL8x4f0JJA/DtWrpP2m1gsGn1KLZdMRIkkeXkcqPlVhg
ZyCenOaddDUNRsora1ns5VZ2lN2YBLCEV8BMbvvY789DQBVjlto4ZrOO3mtoiz75FzEIwp+
UMx5yxOeM+1EVqEjNu8BFwAN0zyF4VO8kbd/JZcjHFV7GT+1IQ9hKJ5jNIJpIVeMxI7EeYv
mcbht9/atWXSHnVFaRNsUjSLhG+cgAIzfN8xGATnrQBXjuZIkF3dWoXO+T7wQxpuGRIWJwc
5yBx0roGgh/dOqgiPmPHAXjt+dVV0yHaDtQXDZMjoCqyE43Ntzgngdc0umyXhhMd9EIpVJH
DbgV5xzgDd6gDigC0GdmbfGAnRWDc9PSlkaRYHkij8yRRlVLY3e2aeSvlk46HFKv+rHucUA
VJLhY5baOSF90zFV2DcEOMkk9h2zTJbeH7XasbENIA7LKAAIyev4n+lXMASbh1NV4beOFPK
R3C7i+Wcsck5PJoAZcm4FmVtxHLc7SUWU4Ut2BI7V5P4p8K3mpXcfiLxp4V07WFs1YPLo08
sVzCh7kH/WbRzwQeuK9fYYUDj+6Cec5rxF28E/EDWrmPUfFF3pWsJO9hNYWGoGNLuNHIT5S
Mc0Ad34IsfDcOmXFx4X1y51eG5ZWkknvWuGTC8Lz93H93rXTu7QqphhMjsw37m2hR3fJ7AV
m+G9B8P+H9JGneHLeCC1RiGMRyS44O4929c1q3LQrbn7VIgjkym1zjeSCNvXv6UAVIbiyuo
0u7W+hlgjDhnjlUx/Vj7VLpmradq1q9zp97BdwiRojJC+9Qw6rn1r5xFr8GpfDep232TX9K
vPNnCM8czMXBIwNo2Fc9M16x8K/tVt8L9Fjk8PmwcsYzDHGEyu7/AFzA88/nmgD0PaPMHbo
a8p+NI002nhz+1o72+sZL4xzadaBma4QKSWVRzuU4INeon7Q0LCOSIzKR85U7cZ9PpXJeM7
exuPEHhOVtTuLLWIL8tZpbxiQzIVxKHB6JtHLdqAOC8PaX8B7Qw63FOr3KyAC21KV5JkfoF
8k85/DFe0X8kcek3Ev2v7DGIifPAGYRjhsHjAFeTr8X/h3dfEaOzXQ/Mmab7Mmsm3THmZxg
EjOM969dvILe5sbi3vkR7WWJkm39GU/ez7YoA8S1r4pa9YWEWj2OtaHqF/e3Agj1y1YmC3j
z9+WP+FsY5BxXo3w80nTdG8JwWWkalFqtrueWW+STd59wzZkPoBmuSPxH8N2ejm38DeEP7X
sIZlsVkgWKC3Dk7QvPzfjjFd94Rt9bh0BP7dtrKzunld1tLJQI7eM/dj46kdz70AdAeaQfe
Ve3pQeTheoprq5A8tgpJGCRmgCO5DsrmNhG6Hh9m8j1AHuKyrieeO6jxcBINn8agO5YgY9Q
QD6Vfmlmt/NklbzUeRVUINhQH1JP+c1QFwjXUshIZ+YV+XDM47ZOOcd+B70AE9u88/l7ZId
sgYEZBJ/i5xjoRziuY13P/CU6M7NuMOmaiXCc8YUcGunluBcyxvDl0dShYnBjYYI4PJPHSu
V1pYo/Eljtj8pV0TUOD1IyvPH50AdX4TU/8ITou4kD7DAOP9yipfCxH/CE6INv/LlCf/HBR
QBS8YZm8CeIlXk/2fLx6/uzXMeCXmOqay8JkAMmmhtibyR9lTIOei+9dJ4uwPAHiF1JQnT5
v/RZrI+H5VbzV0U5dEst3/gKlAHd/wDLbbnJ/lTZEypH4/jTyu75u9RTfOp+YjjtQBWhYSN
9wK3ce9Ma+8vVRZ3DW8aSgG3PmkySEZ35XHAHHepARCJWWNpWT5tq/eY46D3rkvEVxcJrun
yW8kltNEVupgyFSsIXBRdoImbP8OeM0AbMt9HBeyOpmXy38uTzYyI0VQWaQY9uM9M1WuNSu
JdQieJp9hR/LXIiDKQNrAHhyOTnIx6VnFFaW5hW6HnyEuEWOMyQSbiV4ByeOfm4yRWPeXVr
pT/aNRvYoXlc27i8aYCVQoZ/mJxuKY6cbgfSgB8r2oeG9sborLte2VIzHgsuWfAXOWIy2Pu
8Ad64Xx3r32F9Otr7+zrK0mjkkWaSz+0vbSKu4KYhjYSWzuHQHHaqc3jya61mEL4lg0rTbg
Mi3L2OFW2Ukq/PLSsVAI6Yxmub8VSR6f4y1cpuvRo6pJBcXLM8t9NKowGJ6qA3CqMDvQB2/
wANNXj/AOEQn1K4ZVtvtsk8ltapKyQs+AAw+83IDDHYtXQ694vsUuTZX0jSWS2r3K6jb4n2
bQCUUnhpDnkH7oxjvXl15Jqei6jbafqtndanPBCsFrBbFoo459gJQSK2SVHJz3zjFa8OiP4
gu5YvCthYebHGk+pWeso1s0uzAIRRlUj6ZZSWbuaANJ/FXifxFFd2/grzF06GHzY5b3JT7P
kmQyPJnOeBgDjb710HhDxoPEzpF5IstVik8+eFZP3flDGJhx+8GBtAHIz3ryO78W+ItYXVI
9PuvtMWpAW+oQ29vkWceQqxW7jqmB2AHrXsXhOazUtFaabd6eNNnithcTrGZJUUD5TnGUxn
hcgEZzQB2NpcoqwSbZoLWLMQfZ5r3PmE+WSQvA5LHpg8Gt3TY7395LcRfZypEaRZU/KvG/I
/vdcHpXMafqUVjeRyz3cTo+7YYI2kdY8jeG2ZAfcQS3QnGK3k+32gFvaSy3vkjy5ROuZGkb
DK+/gFRk5AoA1JNymPy5Qo3A/MM7v9kVRltzNYu1tp8ccroyC2uGIjO5vmDhcjB5qxb3Cyz
PDJGUubZELsVIj+Yc7G79MHHpVlTM12rLJCbcAY28tnP8qAMS8tYls5rmKG4QWkZ8m0WDje
gIDqoGX6jA9qwp9Kt9RtLy3lzIZ4IhKky7XjViSJApYGMqS3UYyK7G3Vrec26rOykPN58jA
qpJ+5nr9PSsi+VpAbi8iW3MskZKy3CrGQFI2k4+YZ5K9+1AGHb654m0OwsrrVjBqejxOY7q
8WNhPEg4Ej7cq5z1xj1610MHi/wzdwpPb+I7ExuTCC8oQs/YYbBqha6baW5hEPnI9qFWRIi
VQ7QW3/AD/6xcn86x77RLHWJ5JJbC1QzI6y+bCpMG/DDduyfPALEAZFAHf5VpgYwPXcKmP5
15po+sX3hu40+PUtReXw7OnlQSXaBZ7YY/dF/wCI5wQxIGMr716JZ31nqMC3mn3cNzbklVk
hYOpPfkUATMdn70ck8fSuB1KW58VeKtR0s3d1DpujbVeC3ZUN1K0ZbkkgkDjAHBPWuw1K7u
rTR7+exsmvbqCF5IrZTgysBwue2a818KT3OtX2oalNf20mszeTIYWtzElsIxyGVhuXAJU5w
WxkcUAdHHZw6fZQ25aWxVg6W8TbVdmJBj2qoyGBXAXpjOc1asYrG+1AxgWs8mV8xo/3rthC
HDkj5epAxjvTYLU2hit7aRjGZnM1zdMHKwZ+6JQcq3zAqPQc1pXS2cN3BC+ryxSw3CssEBE
ayOwJVHwOQRnrQBNIt5Gbr7KI/tkqFbVnLNbxbB8u4Z+U8nOOuKyvDUmuad4bT/hMr6xsLv
7Y6gRbI4ZEz8ip0xnrzzWkNsjJcPaW8tvGVWJbeTcyO+RJv5wQOK86+KUiaFEjNqVrqJu5h
LbaLqdoLlUcfLvjxgogHXOR6UAenw3NtHp00OmXS372qH5BMHO45IViM4z0rye5+MTXeo+H
tL02OO21G+kiF1buDI8D7yssLrjK4HzBvSr+ia//AGF8L7nVNI0PTLq+e4aIQeHEZkEm0nd
JuGeMc/gK5bRfE2r33jfQtKi8QaReW+pJFdS6tcWqC4ZtuXtAQMZJ49QM0AfQY3CNdxBbAO
V6E+1SdEBAyaYAAoAXAHQYxilSgBMDcR2pkNxBI8saTLI0TbXUH7p6/wBafxg5GR6VX3TQO
sc4aYzSkBoo+EH+1/jQBOx5/WmMhb5s4Bo86M3Zg2tkLuzt+XrjrTn+6KAK9w8NvbS3FxJt
hhUyOxP3VAyT+leBC4+F1jpNro9/4evtXRwbufUksvLlsonclHlYHcvXhhzjBr2Lxjf29ro
TWN1pGpalDqIe1dNOh8x1DKck8jbXk+hx6bovh/XfDs15qdvr3iGMW8dx4itvISRQmxEDrl
eE7E8nFAHsHh/StF0fRLfTtDjSOwC+ZGVcv5m7nduPJJz171oT+SLR5LlFZYcy4IzjaCc1B
o9hDpuh2WnW7b4rOCOFX/vAKBmrMqxzW8sEq70kUxlQ2C3GCPyNAHiGg3PiT4gXEviTUPGj
+FtBkkMWn2lk0cZlIbBY7uTzXongPVb7U9CuDe3n29bW+ms4r4rta4RDgSEDjPbjrXKWvgX
4a+CbS7j8QzaZcxiUyxnUW3SQIR9zG7nnJGAOore+Gdx4XuvDV1feEdFn0nTHvHCiUMBKR/
GgJOFPpQB3qM3y4Ga8d+Kb2F5r9muneJtS0fXNOiaOWSysZbhVhl5bdtHHTt6V7EM4Re55r
A8Vanr2l6JHd+HbOxvLvzAJI724FurLz0Y96AOBtdC0LxJ8MtG8NeErix1ZLeaJLi+dQk1o
qtueTaRuDk8AGvV9QhtJ9Luob4KbN4mjlLPtDJg7iT24zXilronjfx94ktNea60XwvHbP5j
TaPcCa6cZ5VyvDf8AAsivRPiN5ifCbxE299yWjZY8MRjDHj1GaAOYeH4W+JLa00f+xrjTba
5AgstRFs9sspj5XZL3PGRnriut8A6pDqPhIy2Wp32rxwXM1ut1fbfMm2NgnK8Edgeteb+Id
YvPiF8K10fwn4K1Z7f9x5M8qJHHIiEZ2ksOoBH41654Vkjbw9bxw6DLoUcQ8sWUqKpjx6bS
QQfXvQBsnjGOCcZFZd1rNvDLJbrzKqFlO0mNu45rWb7nt3+lRC3t9jobeMxEBduwYI64/Og
DnYZL64uvtcmx7eSIl0WTesb5wCMjjpnPt0NS7o5L5FYxu5QNuU4IXjAJz05ByOvStuW1gK
yMYYvnHORjd6ZNcy820GKS4xGGCeSxYhJMkthsZIyRwOgFAFoTTTITsRrnzCsjqmNuONygn
p2APPfpXMa5HLFqKxuXynh2/wB25gxByOpH9K6BfJY/aDOBEPuOqDG7PL5HJX0Pb3rD8U/u
dYupHbds8NXm5u5560Adh4Y/5E/R/wDryg/9AFFR+HFP/CG6RyR/okP/AKLFFAGN8QGx8NP
EZU+W32J/mPPUAVF4LXbrHiRVG1c2Y9yRax5qP4lj/i1fiEo23/RxuPtuWrHhHd/a/ieTr/
pluv4C2joA69TmJmPamSBvsu2M/MQcMBnBx1qRPl565P5Vn/apJJ5PInhNtbsY7hCjbw/Xg
5+nagCvfXkml2JuDsnnWPO2VxGJCBzz2rnZ7yW4t7mG4GoNPO8lqjpHhoVLKRtx8u0Z4kPP
HFP8QT2Wo3FrZyXxe5S5SVYYQd8Yb7hK4PJKmsa6ePzopLhJ4UmLR2995iF1KuxDFwS2Ixk
c5zv9qAM/+3tPsJLaHUDGk7uzRJbqn7lRncGmbpwFcsfmJ+tZtj4P1jxZod5qF9qT6PdyMY
9OWMiQx22f9XKowCDx6MQc1gzt4N1bxHd2/izUrFkupgbqWYNG8W0lEgRh1JwC79Ogr0FdO
0P4T+A76+0iwvtV0+WYXNwVmV3VCOoZiMqOPc0AZa2mq2HhPWNO+KS6Re6ekA+wOWSKKVgh
+QcAqRgYPvXE+D/Dmq3fw/PjaPxDZaJf6jb+X9qvFMpSBWwxz/CThVBA4Veawdc15PiP4w0
/ULqOMxy3sdpZ6PeuVj2ADczdgzFvyHeuo0rx1baLqU/9vaVp1vqdhM9gttLfqkNomQQsMQ
UnaR1bnNAGRd69by22laTrMGha/pFhO8MtjoMjSXFzvHyyLkbtwPXB56movEdze3Wjw3Vn4
X1hPDVtA1npts9wxWF93zyTlGz3ACk8VpR6Doni7xXc/wDCGeKIbLWI5HaS6LJGhyP+PeKM
AFkyTl8c+9V9Q8QapL4TtfBupQpPcrqEsbiyxDbyKmFCsycM245wOfWgCLwt4cbT/Fmn6Ne
RfZJNNRZkCsjG4fhnk6/dUHPPGE5PNetW1sbi1W2WYSpcKZhdmEnGZNiuiMCDjCAdtuScV5
Xp/hu8t/FXh7UI/KnsZo2t3iZlS5hDhgC3YqrE8DPHUV6JoHjCz1bXDo92ZND16ymNtDuUS
RXDlCWjMi5UqT820Yxx6UAbAk0vQdXgTxNr6QTwQh0eRvJ+1yE5aRfm4QYxs4Ga7e3mhvLO
K+tZjLBOokjO4bQMcYxXOeKnaHwzq1/bR6cl9BAm281FV+yuM8qSc8Yz09RXGfCNWu7q+1R
PFmnyW5Gf7A0dv9GtGY/e+bnnHbjmgD08xx2OmXUKaZI9pECUijbeZweWGD65PWpbCGa1cw
LFEloigW4jXZ5SAABCD/SrW1d6t84wpQAHg1IvA54O3FAEM9vDcQPBcRrNGyFHTswPbFZtx
dLNpe5Ua2lij3GLy1kmtzxj5O/FX7ts24t1vGtppgUjZVBweuenoKrtcQNdsdgZ4U23LkFX
AIyDwOT0oAyLqxvoBM6zskE7lEiUq6RbuPOYNyw3EZQcCmT2bRXMsguZTb3k4YNGQZPO4Hn
ZPCKgUjBBq3qCwm3uG+3WccsCeYss0JZre3Pt35Gckdqz2m064umvpJX8+2Rld5pCwzgK6O
iggAqVbA9RQBVksdOtr1uiXt3mF5GmMzMJB98MTxzgYB6VQtf7Y8Pahfa1pWmnUdLul3XNq
rbJVdFA81SwC8qANvfFalw1iLSONVWUAmGDiS4cbSMHygBjgE57VozrdTyM6XEkZSVlZS/R
ABtVe6hjt7E9R3oAtaP4hsdchMlqZba6RQZLW5jMc0Oem5f69DXE6sreEfiFJqEJF5/wkDF
54pF/eQ7EUA7/APniSACpHHak1bQdak8RXGq2GsXmlyX6Q2jizRMsArPvQud3BwCoAzmq9w
vi7UIbCObTIrq/0+SOaHWI5FDvFn5g0PJDMAwI6Z9KAO6sZiTmVIJL1ZMeX8uxWZASkbYzg
Lk8jJq3ptyG1C+tZhH5vmedGyuCJ4jxuAyTgdD2zWXDGdQ0q7UvN5d7H89xaSE+WhUj5CRy
2Rgjkj1rB0iDUvCHg60tdGh/4SSPT7z7LLcCP9+bUkltoH3nQnoaAOq1K0Gk25urO0L2QYS
XFtAu5zjp5aYx1OT61wfjTUo73x/JpV1d6nbW1pp6SCHSoGN3dPIxwQ4GQi45GRzW54A1bx
NqPiDxSdZt7i3037Uj6f56FCFIwdqn5gpwDz3zXKfFfxBrOl619m0HxNpGnajPAiraKuy+u
E3cKJDwBnoOOpoA6D4Uw6ynw+vP7RinGpyXU43XkHlSSdkaQEfMSMZNcF4N1HWLfWNM0WO4
lvdag1Fk1LS4baNrK1gJJ81GUYQ853ZySSK9Ue8tbL4Q3l3cQahp8UVhL5sd1u+0I20hsli
STuPBzXnvhPw7P5Gh2t94csPD1zJbKi6xpGqJFcE4yC6fxlu455JoA912jPX6/So7i3juFR
ZCw2MJBtYj7pz2pYUaO3jjaRpGVQpdzlm9z70889OcUAKPvmkH3PxoXhW+tHHQdOtABmoLm
4ht0QzOF8xtqDPLnBO0epwDU/qMZPoarXIkcxGNUY7gG3kjaO5HvQBGt8raauoTJJaJ5fnM
s3yNGuP4h61836rd6v4milk1jxB4h1HwDHceZNdR6WiI0YPr94oD/EBX0I0cMVtcW100sti
yC28qaMsXLcFtw5IOcV5x4n+HK2fhbU4IfFuqRaDaWzyrorShbcquT5RcDdsJGMdeaAO88K
6Voui+G7e28PM76Y6ebAWmaUFW5BBbnFat0kklhLDbyeVcMhEbnjDEEA/niue8A6vDr/gDR
NYtbD+zoJ7ZAtoM4i2jbtBPUccVP41u7ix8Da/eWjNDLHYSlJVH3TtPOexHagDxifwVqem6
a9xo2s6X4z1WzlS+v7XZGbtZlcMzRyDlh1G0+tezp4r0aHwcPE960mm6cELslzGYnjbOCm3
+9nj3rxHwzrOi/wBteGNe8NeAtasdP0pXjvr+G1LNcKV/i28v83Oa918rw/410C3kuIU1LT
ZmEqLcIyjzFbIyp5BB7GgDzFfG3iX4mX6aJ4SCeHLVgty+pS3IeZ4Q2MJGPutxyD0re8aaH
aSeL9B1rxLY3Wt6LZW7wmGKEzCO4yCJpI1+8CPbipvEHwygvfEdr4k8K6n/AMI3rMB3O8MI
Mc2TjLKMckf/AF67efUrfSdPS41nUbe1G3bJcSuIUZxjJGemaAPJfEuo/wBqeJ9CtvAWkNp
13aXCPPrb2xtbeGEnBiJYLvz0xjr0r1nxHfaZp/hjU7vWYjNp8MDGeMLuLrjBAHfPT8a4L4
h+OtBk0K20DTbq21e81yZbS3SC4VhExYESN9COK7LxLrFt4Z8J3+sajbm8jsoQXiGMzNwAB
njk0AeS23jzV7eDTNG8N6fpXgnSjcC1FtqSE3UCMCRLsOAFJ75PXmvY/DelXukWMi6jrU+s
3Vw5lkuZVCjkDAVRwFrhfHWr6PeeH9DbXfh/da9capGzCxCgz2qhN7ZYdMZHQ103w4n0m68
DWV1olrqFnYzbnih1CQySKM46knjjigDrmGMfWh2cTAbR5eOW9DR1YAU49qAInXcGUkqGBG
4dqyrrRkuGYtdOq5zyM4PGGGMenfNa7daQ/wANAHL3st3aXImkjKR4WSdUUSSSEdgAOeMVz
3i6Dy7jU4dxdx4YuwxHBJyT0+tddqARdSZ4bbZMUObjO0Mx4VR/eP8Ak1yPjDciaqbpsunh
a4L9AScnPSgDtPDg3eE9JU8YsoP/AEWKKfoHHhXShjA+xwYGOn7sUUAcl8Uv+SS+I2Ynetu
nAH+0tXfB+TqXiQHnF5Ec9M5to6o/FaR4/hRrqq3zmOJcnuC6CtDwnhtY8T7Oq6hEpz04t4
6AOtbhMNxWbe3k/wBgu206BJrmJgFE5MUZ6ZO7HPynORnnFWL+9trLTZ7rUWCW0Ywx2lgcn
GMAEnOccVx3ii7MGj20kl4qt8sLxxZMUDBgwJjGGzjg5OB3BFAHP3Ud0xlvb69j+3XZMZk+
4ki9MqQSY+MFXA4JPODXO2eraRdT3V/cxwyw3iLJDam6+e0tYspJINpAMjthVC5yQCapXnj
PTp/tVxopG53/AH8lxGxjtwwGCwU4GXUNk5UKMD0rm11XSbnxTpuk61Ba674fvh5J1LyXg+
zyMS0skcg+8S30wAOKAPUtS8OeGbHwRe6h46gW3juIv3gPD2ER/wBXDFjJyOpHJLE12uiaV
YJ4G0jTmVr2wigj2/bUwWA5XcvY9OO1fOPiqVbe21HT9F8Zaj4j8OxqhRLzcRBMHyo8xh9e
eK9S8E3HgbTbBb2w8XXV9dtbia9FxcySQ+bgbuGGN+eAoOT2oAsyfB/wrfPIt/5lwz3FzPv
yVYGXnKkdCpXg1w3ibxNps9qPBckKC5sUEcmta1YyCdwpHK7FzjsXJ966jxF8RrC48Q6bo1
vL4h0pNx3i2sys94zLhVQMOBnkk1Nr+keOZNDV5bCDxJZSI7T6VfOq3UGBlCkyAEtjsOh4y
aAMiOHxbZ+GEuovBnhCaztovt1tqEFwSi7RkMMgMWwMjJxnrXI6bPNqEcvhqbULa1uo83dj
ezWrKd5YuVdSP3Z65YZJGK6XTrRfEXh2C8uL2JdGsz5Vjp8t4xjjYAH98VAy6uTk/wAORjv
Xsc1vcHULGSGbTWh2BfJuI9zMvGSjDrhfwoA5OXw7c39tY20GtT6ZfaXEl01+RuBwuBkH5W
Rl3jAxgDnBrK+H/iGfWPFsug2K6Amh6apnP2Szkj+1yH/lpHu4GDnJ79q7jWre4sfC+u6hp
MiT38NrKls4Xe6AKSFJ53fMSR+VeZ/DmG41vxVZwy65q82g6WFvdM86B0F3K6fvN8mMMqsW
2igDuPGGi2Wp+CdW0vWb46VosbLKLqXH7tlYME2d4/QdetYvgu60y/8AHmnal/bGkTXMumS
29pBo9uyRtGrje8ueVOcYU+9bHxenaHwVHNHa/atmo2zmFn2iUq+Qn1JxWd4J8L+LNH+IOt
eIdV0vSBaa1iWRreRjLbHHyqAR0J6/SgD0y3S4SBUupUmlX70irtB9OPpU+3cRRjvnJ7/Wl
Hy4Y9DQAjEDjpjHIH6VXc7JWBbYufvZ5+lWeM89DVZozIXWSMNjBzmgCG/ghksTNMswEB87
EBO5wvQEAZYe1YM3mRTRMq3V7IGeWOGSdbeRAVwW/wBsEkAbvu8V0d1CrW8bf6QfIkWULAd
rOR2PqOeRXM30cMEv2WYQ+coklWN43e3i3MW8xyfvNwCF9RxQBoGydXQi3RY4EjdJmnJkaV
QRiXH3sfXvVa10dYhbQ3HkOs43y7Y2l8w8lx5hOQM4IPYDFaFhHDFGdsARJGErSqpCSsw+Z
gPQ+labw+ZavbxyNBvUqHj4MfGMj6dqAOauVFpcIrwwxFHRlnjTe8zLnKxgZbcFwD7Zois7
qR0juAkShGLxwhBCqsCwV+jEKVyCOpNackbeSbLy7hAHRBcBkV5TjJZT3PGDxzmsFY0S6vL
d7ebzhJ9rkU/I8k23KKgJ+b8CADxQBpWbfZp5IJ4Yhb3LMTJGX8vbgsCpPA4HI4xWJ4u1LV
n8K2j6BFeWmqy3qRxxae6OEZs7WmOCPLIwT65rXtLVvKlkup4p5bZRMIJZmZbefb8w9du0j
jnqajvE8R6bptvbeE4ra+aVmlnvdRlOIkPIARRuf0A4wBQBy/gCDXNFPiWy1ayS88WpGl1P
N9rMn2wkN5a8gBBwRgcc1yt5pjatHqWreKtS0vw1YeIbeOZ/7RgV7mGdRteJN5BULt3Aj1r
vfhtZ3txFq/ivV7y2v7nWZQ0dxbblVYUBCptPKlTnI9a5PxZbfDjXviNqul+KY7yLVVWK2i
vUkcody8IvZWGSSPxoA9E8GTTat4Gt/wC1JFvoyrW4le2aEXMQ4DNG/PI/OptN8J+DUlh1P
TdAslkBJim8n5lIOOM8jnNQfD3UJtQ+H+n3UhuG2l4ke5xvdEcqrcAAggDBrq1GCTQAuDn3
pPvbv4af3Vu1MYNsfy/kc/dY80AGNw45BpwUAVGu5EjSRsuRyQuAze3pTskMM0ADf6wt2qM
4+bd0HWpj8y8d+lQM2APWgDgtT8Yagnj278G/ZxpT3Fnu0rUplZ1uJ8cr6cDnBNcP47ht7T
wvNpPjD4yXHm3Ufly20NpGwbGD/q0G4D6mvUPG2kTa54Vu9Nh1UaVvKlroDlIgQXAJ+5kZG
RXlEujaF4IhPjPwfr+m65penR/Z7yyu/LlkeMsOFkAyXyeC2aAPY/D0Nra+ENIhtDvtFtI1
j/dlNy7Rg4PT6Vx+qW3iLQvH174k1G4TVPCF9aeTdRTyBBp4X+LYeGU85xya9Bt3+0WUEzR
GLzI1fyjzsyM4rG8U33hqy063h8UmM2N3cx26rKu5HkJygPpyOpoA4K8+JmtahDpaeCdAtz
YalP8AYrO/vJ1jVJMHH7peVHHG7BNel6Da6tbaHaW/iHUEv9ViTM9xCmxXbPYdhXA/Enwn4
Nk02fxJeTTaVeadJG73WmMqyhyQE3L0PJGO+BXpNmsi2FtHLcNcyLGu6dwFMhx1IHAzQBW1
ZdR/sy8bR2iGp+UfsxmGU8ztn2rzpdN0DxNYaR4k+JkoguNGV7W6tNQAit/tJOS+Dw3oMZH
NeqMhZ8jGF4+teS/FjS/BN7r+m33jHWb5LaKB41sLIOzjJBE2FBKgYwSRigCpfSWeu39vYf
C3wXpkktvOj3WrXFoIobVQQfkDAF2I5Bxiuy8cax4fjsLrw94qtr220vUIgrajHCzRByem5
QdjAgEEjFcVbabbeDn0rxD4T8fLeWd8YrNLTUSLk3MbOAoRgQ2V7Z6dDXr+rXEmnaNe3cVn
LfPEjMtsg3NMey88cmgDyiLxLd6dppjsvi94du7BIyqT3tsGuEA4B+VhvI9xXoPgO10y18D
6dHpN5Nd2jhpFnmjMbSFmJZip+7ls8V5doHg7xNfav/wl/jPwXZ32qc+RbPdxwQ2kY5A8sK
RuHqTXtunXTX2nW92YDb713eUWB2e2V4NAEn2q3+2LaeaBNs8zb3K5xmp14ZhnOKiWIfaJJ
fMkJdQu0t8q49B796mC7SffkUADHioLiSOGBmk5bacKD8zD0FVrz7ZE5ZAZI9wbK8tjuCPQ
D9azLULtjtQJ7mJFXYznoB3L+/Bx1BoAkW4S+zdw3wML4ER8lWHzADapHJyRyf8ACuL8WSN
ImryblbPhm7YAMCqfOflyOuMYrrI2sxF8kZhi2gKHQARfMcDHIUgE8+nNcn4thhgi1UW8Ah
jXwvcqsaHhTvOfrzQB3+hNJJ4Z02Q8O1tCxA7fIOKKXQn2+GtNPb7JCP8AxwUUAcb8WNy/C
PX3AKFI4m6ZPEiVL4X8661bxNZlwsYv0knAysmGt4tmCOPrSfFp5E+FepNuAJeAMT/10Ws/
TfE+kaN4i8Qw32p6fYzNfbmN3c7NgMMe07T94HkdRigDe8Tawlrb3tjbzeZO4Bn86XCWysO
DjglcZJweMc4rxtvF+uCwng0yFL3SYNySNdEwxknJIaRmO5tu3Axkgg5FdRqNwt9Z6jdaPY
x65HP5skSqrG3uw2Q0aKGzuOMMTgMF968fuhNb3EV02kxz2rRu0WnzSbxBtkIkYIuGBAAC5
yQO5xQAt5pklpdRw32k3HnSWkKrHp8gk8p5XwrSk53jgEIM13mm6z4Xkt9M8G+MhcWeh2kw
Ec9zZiNL+4zlmaRfljAPGAcnvXOzNa6JphXQfGWjX91eQ5eVlk32hxh3UgEH5TsyegJxjNd
T4O8XPrnhi50LxL4VbxHoCusNpJptiBE2PlYBTgDHGD1yTQBuSeMvCN5qa+D4Li38MaG0hi
cyQeW99/1zJG1UPTeSSe1UPGdrPY3Kap4f8caYXtpBHp+h2dlHKodsY4BOX/2yOPaiHw219
oB8PNoiWPh6R3a1/tbFxcWSkE55ceWMAkJ8xGCTXQxeGdP8Mx2n9k2ROdkKta2e30IlEgwX
GMA92PPFAHHaJeXHjjU5NI+KyjTbjT4y1rdGU2UhcnDAEHa3Tk+4pbSz1DTZta8M+HPE1/q
uhOI1fUJt0iWIzuYIVOZMqMEp0HWu9TT7S7ury0uYkurdnVUMkX2mOI8sY1U8q+4BmyTk8d
qJha6bZNYebFaWKZSN4p2ghcn73yqSEB+YgD7xB6UAbOkaVBbeHDpWnW9srxQjMDxsIAZOT
23FTz7itJ3WMQW1lJYxXMTIqJN/cPVUx3IHGPTmrSXca/2dGtzbjz0O1MHMw25ynPA5zzVK
OKziEf2fTA1tppby7cW58xZAcB4ieMYJz9aAM7xXrUNx4M8SQeGZxdara2+5ktT88Zfo3A9
ATx6Grnhk69Attp93p2k2OmpBuj+yTs7OcjGFKjA65Pqa5TxhpXiKTVdWv9C8LXBkls0tlu
re+SKRgreZuWLjcQTjlhkcd6m+Hw1PW9f1HxPrOs2t1PEGtILCAlXs1ZgzrIrAFTkcA9PWg
DX+Jek6hrPhazg06VIpYtQt5yGkSNyA3Oxm43DqPpUHgjVtK1rW9QksfiFc+JJLNTE1u6JG
kfzfewqjeQRjdVb4pHSbjS7DTbjX/wCzdYFx9osUS1a6eRgpU4iXlsAnnsag8C6Tpv8AwkN
jJpN5Bt0XSRYPBJC0F1JIzAl5EIGF+XjryaAPTjwvTB749aC3zBe4FIOBs+n50qj535oARh
mMqep5akWT9yc8H1pwHy4/GoJsBQyjk8AZoAsIdy/LznkY4qk1hCItsCiHbK0y7enmHPJHf
k5q4uBGgXrjrSlcKRnJ70AZNhpsNhhY5G3FFDLztyP7oydufxq6bqNblrNdxuhEZQmMDH+9
0qTzMnc23cTx71Sayt7eywsM1x9kcyxRq+XdhnjJPPXoTigCu9nJcXEDywyRyhhdAyYlWFw
MGNQemQTyKxrjUJLURw2trcgTPJFbW7xMSpjyT8wySG6gccDir+oRiHTzb7bWGa+myzyhgi
ucY78sMDjIzisie6hgie1hsHS8mhkvJLZVYGVw65kXnhiDnH4UAXRcJoFgl0+oolnDKXnml
XzXlQ4zwBuL5+UHpgc81yHiXxI80K2vhXXnty8D2/l6p5tqpdm3JIkzLgMp4weo4rr45JtP
vbe/vJWnDyJGrTvsMaOzfNv2jd2+ToDjmsHxjb/EbV31XRI4NAh8O3J8sahdylmgiIw2U7v
nkUAdH4A0TWdE8HRw6/PBPqU80t1N9n/1aNI27aMdRz1qpqHw+8M6lJqyX8U91b6vcJdTwt
KVCTKu3crD5l4wMZxxV/wdZ2Xh/wAL2Xh6HXH1V9PP2Z5pm+dnxux+AP5VtEMWV9vyE/SgC
HQ9Gg0Hw9baNaXM09vbDZG07BmC9lyAOB0rUK/MAD9aaMBQFHFRXF5b2iBriQRrI4RSf7x6
CgCweQKTdRnnaRjFUPt7tZC4hsZ5HMmwQnarY3Y3cnGO9AE8sc7ywvHMsIVssCu7evpnPH1
qY9c1GsS/O24nJzgnhT7U8ncAOlACEnYFBwfWmsdrYxnjrS9c00MMEMM0AeZfGuy1y+8Bxw
6LZTXyx3kT3ltDndLGDnbxyVz1x2rhJPh7q9pruleLNS8FaXHpdoFnu9K0eZy74HyuY2wGZ
epA969R8ealoenRWzax41vPDFxtbyfssg3S/VMHf9K8nuviZ4k8Qa/F4IGvadoVq6+TPrNz
A8Ml0h6mNHACswPT8c0AfQthdw6hYwX9rJvhuEWSLIx8pHp2rzb44Q3l14LsNLs9IuNRF1q
MPmeUpYRop5LY5HB616Jo+m2mj6JYadYc2lrAsURzncoHXPerqs3Jzhj+RoA+dvF+j+KPD8
+s2dromo6voTanZXs11nzJHhRB+6x1IXGN3XpX0HYXUOoadb39uxNvPGske5drbSMjI7VaX
cBu4DUD7v1oAYqsF6/Nn8K8p8TXfjbTPibNF4d8Px3FpqkEW/UpLRp1iAypjOCMLk5PWvWV
/wBr5a8l8VeJ2j8VajpXhCw1+51+x2S3AtVV7YgjgSI5wyn1UAigDn9E+Hsng3x7HrniHQN
J1JLy6SKxezuTEljK3J2RSEZ554yR2r1Pxv400/wNoT6pqCPcPNKI7a1iPzzueqj09TXkHh
3UrrxJ47sj8W9UfS9UsbgSaZocsHkwSuRgSA/xY9M17/c2VnemB720hupbdi8bSxhvLbpkZ
6HFAHktvqXjrx5eS+HbzVNJ8OWl1b/aHFgxuZ5oGJVlWTO0MOjdxmvWNL0yz0fSrTS9PTy7
W1iWKNSckKo4rkdS+GHhq8ul1XSUl8P6xGzPHf6afLZGbqSv3SD3GOa7aGN4beGOaczOqBW
kYYMhxy2B60APbsVp+cA55Ipo4wMdsAetOUZTrQBE21925l+X72ew9/as+7UwbXikEceMBl
CnZxhQvHrzVloW+2N/o8RgljxK5b5mI4CkY6YPWpmiBXylbYu3aCOo7DFAHLLFDcWnnwRrb
WzMI22RbHlHXBwehOM/Suf8aTx3smrywMsqN4YuiGU5U/N29sg1o3l5qsN/b6PplnPcXdws
kfmyzpE0KR/xnAIYNkY4z61zHidrhfDvifUtTTTdPi/sSW0jS3vVkMjlieAAMduMdc0Aem6
DlvCWldj9lh/9FiinaKrN4X03apB+zQ/Keo/diigDmviJYadqHw51W31zUZ9PsAqSS3UEe9
49rAghe5zivKdc8QXemW1nqEHiPXtSkFzbq6X2gKiSwlgCN5Tk46YNev8AjjS9S13wHq2ka
XGst9NCqxK7bASGViM9uBXN+I4/HHibRNN0dvBf2MR3dtPNO+oRuFWNwxwBz2oA5PXLiLVN
Eg/4RnU9S/szVNRmtHtJYVtWtpEy+VbG5QG5PtmqOlaVJD4nlj1PR2S5SMwabPLcAsYwWVG
YD5s4J5wPvDNdc/hPxBJNeWt54YluUj1e41O1ubfVI4STJwNwIPbIpbjQfFIkF0PDOoyXB+
Viddh5X0PyUAcxceB9I095biHSG1e7hBaCWeby4YfL5RWUDgdAxOQW4rt9Ls7u0uJvstrHZ
ae7q8kcWE3N0cx4ONnKqMjkBu+DWSfD/is7VTwtqL9D83iGIbcHI6J681N/wj/ixg/meHdU
bOdxHiRMnPX+H19KANh4RdRQzW9unnpKohkuV8vLLlOcHcQQvBJyc4OBVGe7vH1e/EN7uOZ
P3a7iIAQEZwU3fMDyIxz+AqgvhXxEwhB8LajsgbfCG8RqdrYxn7voT9c81EfCOuxo0DeE72
O05faniQZZ+TuICjnJzmgDdfydPEcM0S7zho3ZlT7XMnLz7QMbwB0zlgTnGKtwrZwSq32SK
O2OZCscauAwIcMAD8qhWI+Y8Vz9r4e8SIY2bwzqGXHzD/hJD8vXoMYB/wA+tE/hrxJ5yyf8
IhNJhWXc/iV1Z93UNjrQBt6PqH2KcTLsFk1yVM8s3zSu5yUDEYUAEBVB+b1q/dayz2whvJJ
YEkeONrixYq8TH5m37uEQDaN2TnOK5aPwzr3kFG8EKwfHmZ8Sy5OPu8+1RQ+Etf3lz4G52e
X8vieX7uc4+ntQB2XiBI/GOhT2dhr+p6IsM7Az2AHmXGwYZU7kZ6471B4L8I+HfCNlctpSz
399M+y71G4/eTTSE/dY9sccVzf/AAimuQKXt/A6+cxZiz+JpgQW6kEevtQPDXiLylibwNDI
ByN/ie4OD19etAHVa94V1GfxRa+LtBuraDWLW2azWG8iLwyITngj5kOe4/Gq/hTwfr9t4vv
/ABn4u1S2udWvLdbRLezUrBBEG3YBPJOa58eGvEQB/wCKDtc9cv4luD/Woz4T8SNj/igNLb
HPz+ILhuaAPXWyJeBx6ClbCkMDyeMV5JJ4W8VOF/4oLQ8DtJrdwfypv/CKeKV+74B8Pjv82
sXB/pQB68zKAeRxgcmqjN/pIAYHB7mvMP8AhE/E2Gx4D8O8886rOefyqGXwj4qJDR+B/C0f
zAln1Cdtw7/SgD1tLm2eeSBJVMkGN6g/dyMio/7Ss5LlIElLM6swO04IU4IJxgV5a3hPxaq
YtvBHhKOU/eL3kz5HbtTR4V8bLGyjwd4PUsMMxuZsEegGOKAPRo761/tC6tVZGmgRZFUuBk
NnH06GrMV4wSBrqIRTTDDJGwkCNjJy39a8uXw543D7j4N8Eg9is0hP48c1K/hnx1vwvhXwR
tySMmU8+/FAHpF3BFMQJHgMRiKtHJ8wJzle/Y1VbTFkhG24hhuAPmOAY5Wx1IznAPOAe1cE
PDHxAY7W8NeBlGOuyQ/0qSPwv47Dof7D8DAoNqnyJOB+VAHXXKxKyTBZUk80uss02VLcllZ
RnEfy5Hvis6DTxdTSRMmnMkxluoYXmd4ZA/GWXvnqQ2eTxWZH4a+IBk3fYfBGMAfLaynp0p
zeGfiDtCrF4KicNuUixkOP8KAOoXR7VRpqnVYw2n3DzrhI/mDZ+T2ABwCOcAVes2htbJ4pt
VNz8zP5kzqCATkLx2HSuJHh34hAYU+CgMcE6fJkVG3hb4jSAKbjwWMjr/Zbn+tAHocmoWsK
KWmRuVACsCcHv1p5vrEEf6bBz/00X/GvPT4X+Iy7f+Jp4R3bhz/ZDdPT71P/AOEX+IAAWO/
8InacEHSWHHt81AHef2nYs8kYuUUx4BYuuDkdRzUcOoaPDAsUd9aJEvQCZMD9a4k+GfiAGc
tqnhQq3CqdIbj2+9UQ8K+Px8g1XwofYaMcf+hUAd0utaSRgapZ52liBcKc+/WgaxpAfadVs
wcZx9oX/GuIXwj44jV2Or+GSduF/wCJJjbn/gVRy+E/HQVSus+F1Pdv7EyR9OaAO5XWdH3b
f7WsgSM8zr/jTf7Z0UAsdXssds3CYI/OuJfwh45AzHr3hkuFx8+iDH/oVMPg/wAcYCnxB4a
8wDJX+wwV/nQB0WrW3gzXHs5dWl0y9exlFzAzzoWiYdMHP6VX8QaX4L8Z6ZLYeIX068hc4W
Qyp5kfurZyPwrFHhHxt5h2694aOByP7DH+NKvhLx0FdjrfhfB6Z0Pp/wCPUAdpaXuh2GnQW
drqNmtvbosSDz1wqgYA5NTDVdM6HU7Taeg85f8AGuF/4RHxw67v7c8MEEdDogx/OnL4Q8cl
Av8AbnhncO/9ij/GgDvV1DT9m3+0LXJ/6ar0/Omf2rpgcr/aVpgY6zL/AI1xP/CK+PNuT4g
8N7hwf+JL/wDZUf8ACI+Nd27+3vDnb/mCD/4qgDuG1LTuA2oWufeZf8aqvceHY9Qe/wDtWn
JetGImlMqByg5wTnkVyg8JeNmXLeIPDzZ6f8SQfl96mSeD/GjEt/wkmgAY6DQ1x/6FQB0Oq
23g/XHtP7Xm027ezlFzA8ky7onByCDnj6Vq/wBt6SWwNVsySe9wvP61xf8AwhXitSN3iLQ8
4A/5ASf/ABVKngnxVu+fxFou7+EjQ04/8eoA7M6to6DJ1azwf+m6/wCNTrfWQjUte2xB5B8
0dPzrhG8FeLC/PibRfp/Ycf8A8VUo8H+Kido8TaRkDtokZ/8AZqAO3+22rZK3cDDsRKvFIu
qaaFIfULVSOv75f8a4xfCXi/aV/wCEp0tf93REH/s1KPB/iYE7/Eulc+miRj/2agDq5tZ02
G4ije+t1EmSGM6gDj60i63pJRm/tK1AyRhplB69ufauaPhDxMwHmeKbHA6BdFix+rUh8HeI
vvN4qst3qdFiyB/31QBzlteaibiJvD0Gli8vX1GZrq+DO+xHA+Uqe4I56cCuN0fwrqFv8K4
vFDaH4RvY4LRrzFxZSNNLgsTlt2MnHWvWLHwfqkWuwalqXiJL9bezls1gjsVhAEmMng+wrF
Hw78TJ4SfwjD47SPTPIa2Cf2au8RnORu3e/WgD0PSJhcaFY3QiSLzreKTy1+6uVzgfTNFFr
ENO0i2s0DSi3RIA3dgq4z+lFACxfNcIG5DNz7/JTrcnLc9v6UUUASZKpE4OGbgn1pl6zAqA
xHzAUUUAVbd2zncck1dyeeetFFADHdlMYViMt/Sq1xJIyAMxI2/1oooAjWWTe6+Y2ARgZ9z
UrySBohvOMGiigCSF2+yOdxzuH8qlhkd2wzEjIoooAUSOLvywx256Ugdvl+b+I/1oooAk8x
/7xqOCR3ZwzEjaTRRQBNITtQ57VGGYq+STyP5UUUAPZmDSYOPmH8qYxPlnk9RRRQBKyhdxX
g4FKwB8wHkYoooAosPLWYp8p4poml2D94fur/6FRRQBbjdmeUFiQFppJ3Kc96KKAJHZhIyg
kDb0/Knt/qQ3fA5oooAimJSZFUkAg5piSSbgNx+7miigCaP5nO7ml67s84ziiigCr50vm48
w4zU0rMsAZTg//XoooAlAG2Q98moWdth+Y9KKKAKolk+zxfOeSc1Ym+WV2XghQBRRQAD5rg
AkkY/rSXBKPhSQDRRQAxXYryx+6f509CeOT90UUUAOjdzGPmNPViXGT1NFFACjhYvrVTzpc
Y8w4oooAuXAAgYjqMVHMzKYiCQeKKKAIJJpfOxvOMVIrv57fMelFFADld/Mf5j2p25v7xoo
oAdIx+Xk9BTn/wBWP93/AAoooArNJILiVQxwq8D0qdhi3du+Ov4UUUAUbqaVbEsHO7ziM+2
DRRRQB//Z
</binary><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/CABEIA
jABTgMBIgACEQEDEQH/xAC/AAACAwEBAQAAAAAAAAAAAAADBAIFBgEABwEBAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAABAAAgICAgICAQQBBAMBAQAAAgMBBAAFERITBiEUFTFBIiMQMiQlFpAzJjQ2EQA
CAgEDAwIEBAEJAwgHAREBAhEDEgAhBDEiE0FRYTIjBXGBQhSREKGxwdFSYjMGciQV4YKSsk
NzkzTw0lNjg9MlosKjs8M1dJQ240RktEVVdRYmEgEAAAAAAAAAAAAAAAAAAACQ/9oADAMBA
AIRAxEAAADfCJkTWwzCRs/ZeRpvZnppu5rppPZrxo/Z3povZzpovZzhpO5iRpPZrppfZeJq
PZfxqPZiJqfZmBqeZfxqJZPprPZPpq+ZbxqJZiJpi5fTk8NuccCO+UdLXmHJcgGkLpPsYk+
c4T7yJPgpBPR8ekPpzsUica8xYMVdmenCZ73uEvc8e97xzkuFRQa2pF9PitsSxW1xpb+IMm
ccSc4DLGa/BrwOnknQE20WAg58F48ri+4LpJLwTrK0i0CoMs5BmE5CR2HYnZQ8F9HxGUZGY
1OX0wTG7LHBbFcQwVeYToVizlGQWMpkYTiRZTfCR9wVWdTCPV0hY3JnuEgB7KAVhVwZ5CZF
ZuvLIa7RyfvEJwkZzTZnTHsXtccNwF0jKvaHGlXj0h9DDiciEoSbIojnlJnRH6KzJAXGYgC
bSx2BJHJj6WEUeDa0hjDMZHJcmDmIhnNLmdQSx+wyA4g8oeSJ0YZ8iWy8XQs6C6JS9El6Pj
sozJeCQlyQSE4EIxMMFI8hb3ZEgsDOTmoW8a8o6KsVLpiodKXUZbUncdsMeWybcRETdQXNH
oaonX38yjsEImm6g2SMqwDLFUf6p4Zh4JP0Rh/BaFyq0Y/ZV5C5NgnTX0aOmK+LQAPo2QpY
98ZnX5PWHMjrskWw2ACJvVRsMjfWZW1emyZa0mqyRG4QvhBFlYvxZu4G4ECHMmySh6IrJZw
JZ1TZWPL15d1YljUnxmwPI2SZRuRgWTFName1uT1h7Ja7Jlwm4IRQsM0ae9zhDQ0r9ITVFV
l87GkNPUceKOymuWk+CIF4IdEPhyJSChjKBvQiHMi4S4uEZXkQVc40VNuvZmY1eU1ZLJa3I
lsB6ApS6KrE4t543ufYOU1e1flrid50odB7hi9KlemOkKyCEU6WYxdBsKmA8LMIIgwoRMhV
JtiUbakHLcRgfoxMvssZsiWQ12VLOZAExEXLHEW6A7Zwrhkmg4Y2+rb0NxF8ki6AwW58oZ8
6tmFOq4djKYkaEiXihPLPwA3NfZk/cXDwphl9BLpTbDG7I9lNXkyzIOQeMfAqHQUBHQR4Wk
+jKe7SZOZ5mxDnreFjidZTlE125K2KNoN9rbA4URzkoQOdJ07YVcx6tiM9YLWZ2uarRTW5T
WnclrskWRYjJx6UCLypWEP0v3c/pCvp9NXgQXyBRC1lEPOUgwLOkqTN12qqC4Uvs2MtCiHH
Dgz4RCUeqh1mQgmEXheQWBfX4/YnclrMePz4YDMy52meGVqWpzJo7cTYXyoixCRIyThlxpO
/8I3uE8b/AJitIZ3uiMUBKZwfNW2IYCrYRefgbCzYquxwGm5WBtxitoSyesyg0uwIdWkiGR
sYkFbEZO1pRj1KzItnsnsTKM12pAvkWDqt+KrHfRqgHL5+UsbSPR0RPEStqhoeuyjYtRFXE
9aRGwMhrsprD2Q12QHIDZBkHAZBOYJRwZ3K6UQtdW+QI3z1MPW1BVG07VKl+vWW4RVjGGed
09QMsxZBm4mOT4EuT1DQ7zsgdTccKeuulSs2WQ153H7DIkCxOdmbgCYWQfTwAe74reWDRc4
/2lHMf6Zem7wo9BjXx+mDeFRscimMkeUJsGARZF4OVThfipuDwVZDx6IQXV43ZHcjrckHj7
xOQ5hucKc7LgHkpAed8CiygVd9zhGo0FMNuQoi8HWbYyuatrovc6CJZc90kRZkHMIB1MnSB
wxOj6kD3mA3xLI67IHGuMCUpEABfAFIqU52ZBc0gixOzFlWHj1ZEoYEfFVoVKwceuMgXC3l
y0mqwd9OBPypT3CDIdA0SQdAVf0LFbU7ltTmS+pLmpCFY8VcrE5XedEJG9IXmqyBGVU743R
ck1AkYKkHOpDPa7RlC+GJBgDYTvpnuqwHhh6GYiqFMNsq9djdidyWryAySPgdVqKw6yOxKs
NnIVvUpCa73hdcvA4fcJLm8JmLIhGYQOe0KYFe3rhpqktx1dqRXtcMLzJ0UN3wzb1VoZfYZ
DXkMhscgEMO8GCTiVpM50v1kTBmM+cvD0egO1V3XCAzKDMPEOgIMhPsSv8ANqDfZgJTl49I
8wEjRAOFdEV7aZnG7Tpl9bj9iQyGvyQWx4E5JMhYQjwMaIyfl+DflWQi0RERzCcmMI77sTs
W4lSwyoS4WYI4+nCq2BDwijjVfZESe4CMucyWxyOuIZTWZo0HCwMdad6E9FYsrD0SrmpIY9
CQL3hB4xGE4NsrzzOQEQJNF2J3suCpRugSTgLPhiFnzxa9rujsFkRTXYnbEM5pM0aUR4CVP
pqIrnIdNFHhzMMzsBGRlTw5CODmUGWBRaLAQ8oojaDig25XtgyzrRhoJQfY+CRX4Hh1gBKd
iZzWZPWHM7oc8aGBIkok4V61z4rLMZBY8+EKi6pgHmOAoMFELNW2OcL4HTXfjKSYAMN8gcE
wA9aAshfjXCpFdSKVh/oKXiGW1eS14LP39AaL0fBPDkSh7wiA9eWvK2AYchhpL+GYyEWphm
I+7ElCSxW8gQ8TnCarS5ZtIuE+c6e9yR7nYgyi6Z7U5HXEM9oc6aHkoko9rgrdNeCldc1Z5
Y8ALMADMReCeh4uijIelCmHkRFAMekd5CYP3IFi7nr0JIRDkoSPR90EWCZTazH685m9Dny/
9Lx7PaPJjzivh0IZkgsCIBZASiXwI3OFsT3BGumQDIggJ2IgZxbFycMVxjBDt0/S/FRyLgN
SMamq0VuwyWtB0Ggz5oIyiTy+mQKv0ohyplCFXgHGRYOAZj1ohck1HFTPMjcDTsfFQrfLlZ
Mi4fsYhQ8mDiSJCYHiEVlwralmUuxyOvB57Q580HvRJwJAQUu/GectuEK+yqxPQVFyerbSA
I3pHBy8Zy29XF/6MiXORE4NpnISCSKPoFWwiW04xCQ74jKPTN6nKaoHQ3tCaD3fHhmgc7Lp
6MonF2vGdeseBOd4S53x73Yke9kehLxGJOAUpjO+koM8B0WeYSLeeX4adGgdHLOkvDPaTL6
kDQ39AaD3ukYUtCbgmPaNRyPTvpeIdl0h2fDnJdI99496Mj3Y+IzioBFKJwHLMTccqCw7nB
mqn8/sTSt5fTgSxkZfV5DYAcxp8+RuM1cjyLfRZjvR3ifhzqXh7qHB7yPCw4lEdlX9H4p8H
oprj1UGRMyhyN/QWoz5foYHOjXF+h+A6CpLKnA7XPaAFQ6SBRcv+lBO88UXbzxR+vOFP634
VXrbxVctfFT63iVXrbhVRuPFNK36U8LrhTeuelH686UkLzxSeu/FFG/8Z7mj8Z9fU+M7pYS
P/9oACAECAAEFAP8Axv8A/9oACAEDAAEFAP8Axv8A/9oACAEBAAEFAMn9fmIkmZHkjOSGOW
cRLOeS47FnOdywpPJkuIkpySZGclOcnn88mZjCM87lOSRZ2LJMoyGTOduY5KM7TkEeds7nx
BnEQczEEUZ2LO0xncslhRnbIKJn5/xq9RT2V38cGu32u19CdYNKiwZ1lcS+jWjBoVufx9aJ
OjXjIpV5mNbT5KhTiY19OcLXU8jX0uZ1tKM+jRiIoVIwtfS5+jRyKVHhlahyatarIRTKIVU
wprDEFWifNVmfsVOfs1ownpjPsKLJsBMQ4c88SQujn7A4gbdl0bPbF6/s43+rpc/14TEzdq
a2zf21QkEFU5gK7xeC1dFDELCYPvxGEUBE/oMTAzM94iIz9f8ABF1GJ5j9ln3D9YNcdBapg
3NhCQTfe+U261tcdhKJAD/lnzGdv8885xGdYzoM5d8C91frbfX67YL9i2lPien71LL6uoaj
YiKwmvXdYatVR5Q2BUyXPNcqaZj2Z3kpztBQRRMQ5eFznf4lnfPJMFz/AC46hBwKv5duwRl
+0flVYMWHL3muvZTZWUSBMgR44z4wi4Hif8cxnzn75aqVLOBrboU9lr6QU/n/AAvj/r8RBY
gpAekWBVAli4FgEUGyurxAvvKwMGBEAGWI6QHJZVcziRGZIpibRWAXFsilOxWxrZGFkc92S
IB9f+RQEhUhMzJYT5CZlKg5GJ7RwPxgzzAiAEBGeExcM4nOYw+ImOvG7goj9/3QC50Iz0FS
FEQxPDGrE2nCBfXHuTHqhbw8hWB7CzhhyR4qRAoKzwk5YsgOTmOGXVrUJ1VTlUhYmZM1XDs
S4JeJvLzJiJmGtZGGk4Mm8KLjkYPIgoFYmOLVCs/14UizJ7TkcxkzzkTxG7nsuP1/ceB9bQ
ixLAfXuJubG1VeFwWpu2iTlV7DYJM6oCTWUQZWDmAVJEpsqWpJF9ivJyHMxHknvd/vq10mQ
osqURu6Q9zrbkQwFr8isI21WGmxZyuUsai81WVHNY1jfGEyzyH4jZ9o69nsPASPkTALVBfJ
TEzzObOJk/34jFlE+tupXabE/wAGnDFurAyu5p17dcLQO2Ul/ZE14JwqTETw0vAoOxCVdfL
hCYUUwIzIwVhQiQ1+qqyE1ghsnHdNtALUyQDvEVlwZLglsUZt8b5ZRBfihTMlYdp6lluSI6
SoKv1mSgYjIjDiIyIiM2EwB8ZHzkn09Up7E2Ci/F6xfJGLeOwOvD2QkJFoCZwp5MUtphlZP
SGSoUWylSxiAiu9MmVlQQViYYYRYH68KlrmrmAMCeqCJhWWpYRBFh9kmqfDVgolACwK3Xe1
MzBeQmJWu0+UhPCyoBwSp7SqQkSKRiZiciM2UlEwRcfuqP8A5otOJS1gDXazXA1kVEVaPnE
gelyfsRSAJrOS6w8VRYbC+s+cogbfKmukUMkChRVxZGLZID0PoXVgiKxPxWQOBWkl8jjFys
R8YDDQWprXGokC2PPAy4VDIk0RsnzldTQMHTCpEHI4mZGANYzEL2M9h+M4xQl/1vcFMobTs
FZo0KlQPWqTjpCjzUte5fmtmJjTk/ugJKEVEWM7ywZOAAy5GRKBEBYbCEmBMsQQcpgAnydT
Gws8WmUS41wAHMEpCkvFJEmz27+NnZAtJi5ZwTo7iBjgR2JhcK5GWlcQJhZBgxMsVswMo4+
cRAl63FqHQ59mvOynZlQ9Q2JVkMo15cy8dNgbGo4FAZQq0mvgnMsIGeM5NhNmRJqOgTXFjE
yYZ4pcqA8gTPjyIsKE1TEBEeVYgMJUSWVqr0n9aVF9Z3lURSa0yAoBspmgRgSpQkbUombvj
U6ybxYcnYJoNLWF2RspgQ4znA4H1fhcRASmbld1mzSTZ0F5lyrRo6K1YD1tthKtIlj6+vN+
8r6/S7QHCIJLIKwYTYgpWKCGTiYAlQEmXKzTLIk5WqSWl0uA6/15wXxDBIWBt9nOj09jazW
q7KvT21intvXUoTs9bYbYeutXrPGwhtPf3thFQkWLHSBlDVBUWWNCa+VUAiNmMJr/AL/uIE
z1YiWoT8Naw9q13NA38t7V7J6+O1r+smrUon1OtKdppILR0bKLuwuN/M7rT7AbaDNbm9u6U
DAtWRkwLV4AXZXCzeTFn4zz68RWFMOBi1it5pIF2Rg9hXnY0R027tUPWbty5Ooo1L+lq1bE
Rt07RV32nZl9vXwn6O1iYzyCJy7qevlbVGLe48mG4nivnxypYn61/ehZJBkXKitncL8H6sa
2A4F2XbP3GiNivH5jf0539MLFS+q/stPcMLN+i7bsiresWiq71d6IJJSQOIBFyIlLhhXWvI
SS4AQIIFZgqytK5ABZVYDRYYLBXuulNmr3us2uTsKN2t6/vmX7dqxQCIHrDkg9Z6ukie3U6
jiRXG2iWyVgy3MT9f8Af4xQxHrouaGVFK8zLA1drpnt3/tDwjVMGROImOfYqVqmx9hAUVbR
mn9Y9frj+d2uvbZVr9Ii763rm1QVr1M2Aa6/XfVZIHi/PDUTBKiBNMSqWkv+UBJpMXGGrta
uvWuLHZaxmoZbq3NPZ2UI1B3r1fR3tdF6tsK3siHeZWbFC7NeBggfbCubCaJV3wVfbwA1/w
B/jlMdvXe8BjBJAbmjO1sVdnrNLrvXyNVRKlV1x857J9g0Xw/I7yxqgZ7FoROtG/v2V2aRB
K/XUL3FSwuKTKlR1a2qLArZDyiGsbK5hReQ1YEssgxjGoMbHRQ2mu1h+Ag2Yyxt5/2K1pwg
N+wDLtxoSrbS+Ds3Smw+8BmNxoMZK5FkLjXoIE7yCir/AC4ytBf9eHljOek7uLTJ9krL1ld
iFq2N32CzXo1dgNgvY0tiKOyBG3t3Gv1rbYUvWagOn2z3RsVU+o1vBpvcjCvUrk7X2zKfJN
dwlIMeoyaFxrAI1CUKZYsGcJh2VxgZ78uYcsU9tvqQmUknOgtxrjqw1vixJSEUoXbJ1CWTG
rqqGRSM76I+t+3HzW7f9etBZK4USKtiqWVUaDabPceybBuxLSWGewezlNa+G4rg+uJIt2fZ
2Ibt2UUsoULDU3buljfXQWsA29v8r7VuVRCIeuxtU73XhYU6jaGxx0NJyBR4lqEoFiGxjOq
mOU7rJVzGB6LWiVOUsIkDZyaz7NKMcZnmpAzdHXj5HIgPJsS70uf8V1CXrnlQkAAUyFfiW7
WNbpdf600vWdJds0i0lWdTqPYNK3cmZK8Wv0mitSm1VfM10kcBAwXaR0XrR6q1EcxYBOpt+
v63v69tLNZ+rpneaqm4ryoXWNkLUK5Ja1yXUnE6SUokzWIjkSeVYZcBJJb6tev55YqmI161
65WBJQJQWR1I3WABex6fQ/bn5URB66D2Ss/IRkblymyA7a5cVRqUSfdpafbWGQy1Ggr+sa6
yCn+n65036w+v7Gn7RpbeS9PC7Cmj3nNztl6mgyLM+t60VU9VXt1re8p7a4/Z2Drhdp1xWM
+ebMoe7DFJvUFUSXEjgicZcddUhrDr2usPtKUH1+8SUyycKFGB2ViRkUTfaKquxNh0vnnn5
pzH4FjFi45mSrhAsbS+zR243LNTYTrtbQ9VpIRpNpXspiY5n+MZcEafuD9drbUD65olytCV
BEDGW6FG8N3U071f2FL7dG4MUX+sUIs+ttqk6tXFTYJbYWZWFPD7DQpxU7n4fBFGF5MKIvH
D8XBAZj3ZAhJ3LPiXYe+XtZ3OnZZ5d2wgrW2JZrOfnnKUFOhRcsGysPjEZ74fcyYsmEesqr
9V9XqbC+LmxtaaiJqYic2aDu+xdZjGWq6Ttbe3sU1AsxUj5w+cbsmbHbUVsLT6q3c2BXvYZ
1k6/VTUVUYRqs3Iqy2wxdlAhysjrKGAPA8fn+xETXOVWPsVSFlla2HIDZSmQra2uC0yTeLl
wXLtlLKvM/4plzoBfxizZyDPHgtLzNiCTsk3rFI2J9c0AOp7CYLnGOgA1lViptWJrV33z3Z
jRrQm1roa2jsHg2+ibtS7o2J03tQq1+q9f1itHq6v/wBP7M3fIVbpxAwVtE1BspBiZOYQ7g
lEEjBwTV1lpkTiMGYl8urtG6cNiFrFVB6WVbjfrqUDIFppmrxPOU1rP1+ALrC4U0oZC/IbF
E5ZlZSFiqi2zdbH2Kqm/s9U87FeBiJ2+yjV1bm/XsKdGqnVU7fsFfo+fcderfbvX3Kms2lX
aItA76+t9VvflPa0ba3X9ZK3UfulBsfZr1BaXUapBSujTl0nMgLTaTroBi7C1EhAOMFoka4
V2VoHxR1aKkQtuD9hgraLsKFmLRE1fH+KJf8ABRIvZWTIhYcxayEyJSFtTubYUqvpNZKpNl
d51L4mvj4NYMHUa1dRM/ovcUYk7lRa17r1OtcP1/WXY1d/a0NjAzGexs2Qa7X1h9a0PpNS2
7aXG65xVtklF9yKvKOtOpMrcoZeoBquBbgP7oyTBt2VMX4DPERxkU/FLyJKhYASzutULcmj
zH+KhAGksPcCHQ0kveSEQSQFjFsS/Qu9hlLYdeTZa3YNANV7Hq1Wa9bt8LcDVczj0Jsq2ek
rBvXWqq9ta0LajWbBuy2VL3Ks85t1oIjgRExOLlZ9Znr2qJ2ijxJUy7LjCdf28sLBlhYNfZ
Z4xKRKwtvFUyiuLYfkAzyzTRMklqxt7E9eNJL6mqz5xQNL17zshik+AiWIzYWYFdiwdD2m6
ulR0+uVqfXNItq1b/XfkNZVaFmttrA1dZQs0wgeeL20pUViu2lno9c2P1cTTsbXRVdnlrWb
XXAvY2JuB7Q29Z/N6yLG60i9xUpUU62hrr52qr4ZZs8wMsJHjCl5CFXnyXSuZ+uzKI8y5Sx
w6iSb0mC2HigdGgtxtpvKv1OJ4/XKkCeibScmOWSgFNjHLllB/ZyIq+tztfaduh+or65wbr
V+xsubbX1JoqtOjc7XWxGz3Oj247fXV6tWrHuz7DI9L181ddt4NQLYLFxPw2jSflvQayypY
lXsarfUWVr29pFrksrBoK9mTJNuHT2Dxii0xQ/GDKjBUocs3jUCJE5AZahcQuvcOK1rdbJA
ae8paVcxzP6UJgdE0rGAVjyS9aRsmamLUcIvwUzpwqlsPbbNbW1gCvr6Wz9jZZT+WRrfXPQ
1LGvamdH7IpyHq2frfsF3Y6yqGuodRnKNMKKewxn8ZyeInfaahdr/ANLbetrbBNkDHa+1rq
Nq2VKCYXWVSXYk1NhjXSmum6SkqWASzH1az4YEHLLDK4dGmKdFWt7vb8iv95wCYPrS7UywL
MCtzxC8t1cUkryxZWUpmqwcVRZut/7fXuLZvWX7rfb2tUzRqnR+uNK3u9P6snYoq0t9UvbL
jiRkJLrGTzxUtJthwU5cGs1T6Vmhs9GV6H2m2aQqbqzC+6mzXAMGbkOm25rE26giRLE4whZ
LCKIYaIYN1UA0TiJao1zaZZbr/nkojhJ8etviqsVVgI2vf9aebEuZ4FVD6CsWJrMVXjDubO
5TpfiEYdxKqvtm6/IrrUkI1+62r9DW0elVGivXNpc39RNPZLdsNppLdm2za7NcAoIkuSZ+c
9rTX1ftGqD0vbiVs6/k/F6J03Yoa6isLC8WhH2bMQ6vr7xrbTvxemR/lBfDIgxcsXDOuqBi
6VmD2n/4e08z+gKFvrsPYu4L61cTqqaNdIiK2OI6fRsQny2PA9hiQLgpSpt2qx1G7TWn2kv
GAilXtm9GF8adsbH3BgRT2m1qBd13oqVfiLFmrUTZ3vi1voVUyKrbjQ+xOYtSo2R7aj9YOQ
OTWmFAHaBIo4w1LnKCa9AyEShzaxJfva9ex+RaoFbFhmnZU2nvfhXxhREwhZM9cOLHSsfgs
LCuWOmDNSFllSIEQq1ziQYsEJnss5cX1l2l1aK9jY32wu7i/p9TW1NTVbU60ej11kWxqjcr
UdgNqjUbYq0aVK1vtp7xtBdapCeu9U3yGbDT3vZJd6yFANXrqwmufOcCNYE1v6ixxMgVoZ1
eT5wokmSTwb3Fjkk6VBXIp8nSNiw2UPjPnFiwtBMuGnsQSuvF6oolLsQNYznKTSOuwO+TAn
AmHhedkoYQNjySbk15pRXuhVnd611M/TCT9RpO3Psu0sOftE1jV6/6baE9fttdpNInXps63
TavZ/j/AF4KzgbbAH1dX/RqVT4yqEUDSbXEVqWZeNi2yCIsubIr81dxMRa8kd1kIIs1QplZ
tCxdnT8fBTHUGSHrQlZXKzFUqGeK0QNXxgwq6pNQCtoMlVfI6tW9IAREIutT4WNqXtfWqqs
14dRqhNv+l/r+hbp7WiAdzf8AWHJ2PrUsPW3bBM9tuDAJU4WWfY9hrqNb2OltHwOmuhbljW
qal01gsDVHFd4JQTIVxa0FVwiI4A2OlRMCojDe0D2t145XMLGh4+J444CfWxgqw1ugHtK9h
y6VitYrsLVQTdjRGBtVmsc+ZFC7A5LG1WV2MNd+qJHFCu5lc4rRYO73Uhhz+VvnW0I1tKfq
aVqbpoVtdndsFszp7yUab0uqT3e8XAXqmsr6rTa3kY8iTxySIY8FpzYCsyLFhtkYhREuxYP
7Nd4i/vK2FcGFlL9sjz0tb/8AzXGF+gV/setl65aRWrkpkWXAlQ+a6VlzmVkOgxOnr7iLNZ
7Cr2ZI3kQHYREsbXM3pttg225jLCJIQAJICtNU1pusGxbSeVwqlq/R1uuTCgta5etr0faVO
s+w+72qk1k7BLXlbYBMbNkUuiV20NClZ7JMWLKtEkLluCwB+RuW5eM1fGDlUVk0ux67n5P/
AE0eZ0xoWKdmvzbl7QVIOiLS0ueP2ZEprMTdbJzWMS8FYCTkv5ssYRl1VODE8lWSwbQlxFc
DIq9UQXXUGf7yyp1GndC9b9b21jX3Z12y1RL3PtVTXFtEnSTSStpSSJW2aXkRHHZkIcvOsr
klGETYOyYqr1iXWFqwJb1yiWAwQ+vxHB/6aEFOmYfRL2GzZ1vo2qzS19Qqv4q+UU0DE0OVO
r0K87O5rtVhJTIMJi7YlbsqYP1iuwoiGORadglNaK1wCVmm8V2l9oYmp4VDdrakyKgNKjUj
S6jT+r3lajRbS4gqymUvHXugRxEgDBB2X2EyVzAmxZE+FGEMEYYRGyuFIAWpFtg3ElXq9p4
b/wCsDMPXF3HXq1dQOf69eraTUk9l87t3a6azc229qKoezbJ1NmzVu9nqd9f2Nx6ktQAoWQ
8Mg2creu1Ap5EnSJjELOzEPQkV3gsiKjFiHMYh1ijXqEwF3KFtQ661qLuvqsRSWt7wyoxgz
W8az8dVTX8siEKlMIERqIMcMThwC+V6UVTDGiEbKOwcfL/hTIH/AK1V7MKlETZeOqPa39fr
m3G11bCo6aOymnr6wPRV18TQqTThiL7gOi1iBRfXHlkh6BFc1JNtgZ8q1NkV1lmcQYlPhgY
IIaUtasaKmrreOlF7VUtmyNJX+mp7l3aKnoW2s1j/ACpKvP3VrrgmLEKNyCrTLWrawF+Tw6
58C5UdsveSU8TliJ8DIUv19USdVeviy9akrzgYnYbTT683O1kV7O402rpf9s1RSr2ymTLns
Wro2Ubmk/aULg3ahqUwrWk4JtFYQANVM1u0KtNgghjAEa7MHsdV8kRSsWtXf7Lll6QY+ywJ
bC7KfNE2jIg84MsCddy2rkXTCqkI1CmLjU17GTVZEDUmW6/WPRO0kfHxlj4RYMv+u1XlZDT
wcUJmIjtGPt1qe6Trka3SevjZs0/UUjGkXo9kuqWs3UHsNDsajKddFSrzEZtWODLBObVYZG
6y2BKar3xacLVVWzYrQyIAnpJk9HLUtoRamQWRyRFWhhua+IUuIaaTctNkYaFWQnWzLSmWx
hcmvkcGGQwi5PalE1/3fPCbBHHri0gbNVs68VPzVyyNf2Bjmr2ZNKNtae0btmWTbsREXngL
b5hCr7yibtkM/IDKzBpJYSq+EoQm3abWELMW45MFqiCkliAlYF632F+CvYaL1uVOI6QQi6y
sCdYrto2WuiUy0Rs2m2K64CgYsYvuJGqX5MTz1GWT8jelblfOWOPAMiOg1GvH6thVerVFkL
Aa1dsfXelcFIoJMy4QgA8sRIS1mGiBXMn5QZ4QPxgEJk2CgpfKXsWgAJnBCCZ8hd+kvvIkk
1XixRz4lCx6IAFxCrD0uiw2RP8Am5Pklo8SpoRkl9WJlxJYwVLEY72ZVCCDtN2IFHxln5rh
UXd0QRA45K3rS4GRWZPnYsoW2TVNAUWp+siV2RCJgkMDgYFRIKXxIx9xT21kpStxIBKOkqU
QqaNWhUhanLL6YMVDf5oa1wMtOZbayYZa+V0baW4gRFLAZMfZUVpzVLyuhqxMYZla9I4kyl
MQLxgy8ty2qnFmS+vlqeK1MiDVNkoEA/sv14rXoiFxMrGWIqNtVlNBTV+JDIGxiQYDV9ZM+
e7azeGwDFBDjUUG4JqyqJB6wBVgXiw2DyDsFLkFLFcWB8l6HyIWlvsDFGa7+rQKolYvC2x7
I82VxlpMFDXvsHYURl5DuW2Vm3iF1i42wSOB1fGWuJra7n8cZCMGvyBsqouWb1JULnkFSf5
x3mbEcpFcDguXXCfEKvMBrfIA+SNOBDyD+ngHj5TLqFiajMIT+zI2TCyIMf5hfBRZgSvNWi
FFBQhlewLZfKCa5TiJQB4zhSRrCbSGZS1ig69DkwJNFbK6Komq8iBR8c2OYr1YYGtPiBGPk
Yko3FGRsVfry1KCrLQ2CrFHMEqYtfj0921QVEWArAPcpOWRYd5JVFWSEvhoVqypqVJMHax4
zYbYrTUbXNw2Deq9EQbRacLWUEwQSUgFeV+OWwSe7BcuHSsDCw6zsPEosBiovAroP15tWBr
1687AZhPGWP8A0VGTGr+ZBSgCIg+WJhgTr1ETal9o6jXWKZTBTjaKnyfkIXphyDUoXK5Geo
C0QOVQBSg6kMWikTVqSKs48WGqDzZaThSu0SywSsrGEgVcjxoJr1QgZHgIajXqEVKqWFGhD
zsalsZ9a1kosnYTSaGLBvef7MvfCuMszMV6PaKBTMjAzJTPGdojInnIIZKxYVXX5IyY+I55
7SMNctbha1YuUslsPvnCnBUQJsl3QZPsETPUYgSGSHL9WtUtKWU2Rt9mELWS0kS9jmwetW3
ygZSPee3knuQqM4ODECaKpLkhk5OS+NkJSn97X/5qc/7Av0H9eOZiIjOInIlXl3QtKnWYSA
Vs6piezqA2xsCsw56xOqsiNkyqIBCVvO5XymvpCzW0QIGFAyS4CIFfaZ2Eg+wsBXWZIFkGu
tlmBsFLBBmvBa0yuZIljJkLMEFjLUwzP4wf8uR+Zn9L3Hi+eLRcVqc/8dP6RHya4YMx8kJd
+JnNqKiRXKEw2FhgLk5dZkgCuA1z8nkrmHhKAG1U55rCyETHI8lgkXaCiYs2oTJpqQ6EEIr
dDbCmCbYr+MCW11mgNaUp569mQySgc6xJlxzHzHHGRM8gTJG4K1Vssx/t6U8UJLmO0DPMRM
T411NoNy3B+QNgjzQrkM7CWW0jZcvqOSwE55VEcBBNSxox06jXiQjn+wFrVkmAiexhmD5hY
p1hzT8bpqQIKUBlgtrk4mDA0WuUspIobLCmWCOF1IvjIZMSfR6ymYwpHi9MwvnLE/0a/kta
URELgygAOM3d6aqdcok2YHBlbQAWqbKmcKGJYxQOl6yiwJm1RBAA4yWB3GdasFKOg8lEQy9
svNK7ImT7JkAtroIyWMl1+zLyWB1gslw7zFYWY1iM0wsljICUGDOwrGCLrDCD+A/I2LckPb
y0uZ62J/o10casgLnmRkxIo2EzZ2Ncni+rcbAMttkV9mkwCghrnKIULlsUQw1MZP8ATEVOt
tZNVIED6w8xG1czrNBQn/awQspWNY+QW8LKzYyWKaoUj5lk+XBFqvXspO0xYVNnKwdsEAoW
CYi6Jmb9eJPZVkl9q1cZChdXGAijx8XI/wBpr+sa7yTMATO88TguW1osJofbXLQJhio/EJS
LBiXSQQAsYZFbk5EQ8fLDrGSjY4+C7H3gicdooaBZCh6CpZYK+WzMLVL5aowkiAGyMLhLLP
A5dUsasPByjWPNdK1qkGplyoYbFjFyUIDHmmTZ1+t+12eaeuj/AI+ZDtAiqIGMsobXcMPVB
k2WeNqWoj+JlycuStc1bRJkvJXdEsxbk2HyMQdKvENMO8bdho11NtZtuFE7KevaQzp1HFjV
3JOF/wAyQUDC7LICK3kXBENZBipiXlgDFpI9xB4wBGCWyAg7XwPcWcEFrqDYT0r8TxaHmtQ
go1xnPAGfcpZ22QMF1dzDwnEqRLzLjzxiFvsqT5lg3YmqWNfyyGqGBGbVZBFHHI/vtABlMV
qrBq6oWDgsiIEexydynFwO1lgqaL3C+G44SJLQIcQtiys24XWRbszMpt3GRpbULf5qYsbRQ
qmjc2yj16gQyqVK4+Lcx9WlMxrz44WSziJDtK1kt2skWzTYqR+3M1qBuiIEh2yiNyBcT48C
pExkz1bDsVqi62F0gpEObExINUk36SVTREBAeOxdYz4yyMdzFcqhajeRLiXwk1BP8m9vMqb
ToQlVdMCORA4KK4SPWZKRgbX+j9rnzUo/OvmJiI8S5gZyVn4zVLAhZQLDFeFBRLCmMuCY36
kMhsxPHEzET2mFx2keYOQWMxOXKS7qkHs9c6FBBQE5Cxg2QUQ6DEEjER17ixbiNahekiEVn
CemlrsdMxPPBcxHERE8DHEs+RsxPT44uT/tKMf8eZR1ifkJZMdoU1nBQUkYTM5BF2g5iLtT
ziMugkbsTwZLO5c8znM5z8cxnlXLCZIwM85HSGwbJOSU8LI9lVw+mLejTJn9xvA4X1ljFfa
fv9sWppixZRM855P4nbuO2ez19+9YmYkdtVmqvmcux/s6HH48+IgIiZmC7fyk5WMxACMSIz
hKgpLOIw69c8WtHMcTPEc8DOQMZPGRGHIgM/AjHxIDz04yQjnYfzw4GRKSQf8Au5mWRWiKG
5eOr1n49LfXi2VmPUXOrB6haKxPq1osP1q4yzpE3aN44ji8xjEfPN2OKdKSjXz8ZERhEK4i
3Vz7VWYEwOJEpGBPrAl0ESEejIMoOIKCz5iJGYzjjOJ56xkSMz/iY+P4IT8TlhwxY8qO1ZQ
rZZtoQOsVN25sttT1gsvVl2qtyrawrCAmJ5xd/wAt8v0Fa5YcSQ3i6J4jLnzVpTzRZEcDzn
s4GbFEhB1thrAM9opdhTpYuGsl/eMExmIOBAZ5jt89pzmMmcmeM5+TYQ524gYEZ7ROQTPJs
bMgoXrak5YCbzq9bNdr10xhnOb+o5mWZ3VJ1y7sqG7sodZeW83VVWuubehan4gZ+WTPXZx0
rfvbiZq1CeWtLX0betqbFdmzstcN0F6FqoLUXTiNdYYzqPHWJjpEx1HOIjIzrGTEc9cmBjC
WDBiOMIgWJrkhiMjhc2HQgfsHGeSHpcFjIqmVj4nPnP0g1Q1dBDqtT5z9M4mZLnh96nTLzu
VUu2tbNL97RGuvrKO7uVNfO1o0puVKe7jc6yc/M6ucjcayZ/MayI/M6zPzWrmfzWsz8vrIm
dzq8jc6qc/MavI3Os7fmdTETuNVIxt9QMRu9QWfl9VhbrWxKtlpxKx7DRWxOzrsWN+qKAuU
8Ha0eKW0osv/AJGjOReozE3aefdpTg3qcyVurORbq8jbrTJWa5YbVzuUXt7sbNm57FSzjLS
vLWqab2KqpugtRqIoe1QUVfauZr+0cQj2rPD7XxKfaoyV+1Rnj9ojID2nOPZonj2Ln/6POf
ZcgvY4yS9h4hnsPbvvony7+c59g57b7IPecd9zxM7nkvzEx/ykwa9jJ9dhMyF3kgtcCFqY8
diIlTsJZyPgniFRldtioVWrtdfUtWdtsYwuOOvJdIzrEZ1jjjjIGJjrnXjOudc44zrGdIzr
GQM5IjOdckeZkImenGeOM6cT1zrGdeYhcRnTnPHnXnJDJVznSMkPnxxnSM8ccyoeBCBwuOB
/1ft//9oACAECAgY/ADf/AP/aAAgBAwIGPwA3/wD/2gAIAQEBBj8A0Y6k+m/8nSNR79dRH5
69/wCOug1HX39NdNGBrYT/ADa6dOupjf8An103HvrcD8NbAfDW4Hxjpqdhr4+x1tEaiBP46
6CffUxqYkfjrcDUbHXbt+epgTroPjB16fmY10H8dTO3x1/y/wAnQfx1vB/DXQfx1PX3g6k7
aPvP8v3W/lG02V8yytcLHSF/5pGmo4ttoob7fdayWWu8tOE9xOvt1t1XK5fM5iM5Wu5l2r+
YnJ0AG415F+188jIrKcjLuBxPS/366kfbPuP/AOkg/wD4/TH/AIX9y/K/+j6+iB9u+6AE9R
f/APt9GeB90HTpeSD/APf9bcL7rtt23HoP/jaj9n92gepuP/zdD6H3ceseRo/jnrej7v8Ai
LHP/wB3rav7soOxJez+jLXy/d9/UPZ/brr93j0GVsa3P3gzv1t20P8A8sifSbSddz/evxJt
/qGv837zPw8xj/7Oj9f7xJ3J+v19/k1vyfvE+5F8z/4eh/vn3gD2xu/+Vpnfnfd61USxK3Q
B7ma9D/6j93Mbg4Wx/DxaEfdfuuxgfTs6/nToqPu/3QE7t9Fzv/4Ot/vX3M7z/kv/APJ0SP
vP3HfoPA3p/wDA1H/HPuC+m9BH/wCI1H/Hucf/AIE9P/g6A/4/zFHx4/59fFoT/qHmATtPG
I//ABWoH+pOQNuv7b+vx62/1NcPgaFy/nTQA/1Qwn0NSDb+Gv8A9aD0k/Sr6a//AFoE+k1V
gfnto08X/Uq3W9cErqPb74g+mktXlD923N/ajkBFkp5PFOMRq3m/8UF/hK/TehBlLBeoPx1
P6sZn06fyc79kPuv/AJh/MeNga/JO8bTol7PuXHo/bMrX8gBXJy/y+kYkemvt68bjct/t/H
41yG6xVrlHatgSzMqlSFM/DQEF2JXI/wCWo2KStbmVXs295kaDgAZDILMyhJCP/wA4DQrLG
yBBL7sQfcwNIlaSohQBACqB/QNJBATfMEEk7bQfTW2gWnchRAJ3O3poxsffQDHIgCTESfeN
BcZUgkvtAIjaOu+thr2/HXrotBMCYG5Mew0DvvvvsRrb+OgxVkJ6o0SP+iT/ACABRY1cNWH
P6h0ORn+OiQZAYoZkdwMEb6IkVu4daCXEvYpwxHa4/M9PUadQmLCWIaIUIFzTcjLulclkDR
QspFiqDXkCGFqZAenUT+W+goAFQXYyZy9BHtGimRLvL4kkmBAMfDW52+Gp3Ottf266/wAnt
roI1uAY19ucqqPHI32EjBfXbVVL18Y8Yc5ba7PIxYu9pdA+2IHvqzhlOCqWlSWruZiMGDdM
fhqPWI/k/wBQcmh/HcnLtKNAOJlRtP46ssr+7WtSqqdxSWEOUtkeLov9O2qeBTjZTxylaNa
zKzBWWtwYAUmGMCesbaJdCHrU8hWK5CtKw2CuvdLA9pxaSd9hoVgEjc+OChqU9xyDTliSBI
Pr8NJb8xSWrYGfmESI6yNYqssCm7AhWyJlUjq0Dp+Gs2qNO+waCSPQ7dPw0IjCDlMz6RHpq
SNbevQz/Zr543AlT6g/LoksIHUnaP46ByIg9BHd8Omv7dPUyMFgANIGUjfGDO2lUgnKRIBI
ECe721iTvEkfDpOuxZxHaogdBsBryW/ShcnDEQu28t021Ijxx+c/j7aVkUuLSNwclAjZuvT
b00FqKuKA7WUlM2axEFtYrkr3esj+nRDKRIOLoxftIHktavyeQZhWAAnEj3nXkqCCythY1D
MJGS1otdloMoSCSOs++iKjfYjFlVWC1qoBVDazle5lU9n94D31Pd7SwIJxMTBHrGmYAvh1C
DJp9o18P5CYJgfKBvrc/wAmxOvfW41/VqOTRXcqGVFgDAfhM6P2+7gcXlcRbXsqVrWQQzs6
9njIEBvfXKw+21cPl8e7jKj1sWkWsp2bFfz/AJfv4iS3Lt2j3ZI30LrbWS2k1vfepaslCGS
K6u5guY+VhHUjVYFbTbdgK7X6ETYqwTb3IGJJkbr+GqkrKPK2NU4yC4kH6jNVhi1hO/546r
h/P5H86MzFEKMWP0xuWxUgR01UpLtXSyFwiKuDLGNZrrMjZw3qIGlSx7Fe1cVSohqlDSG7i
IYws79PTRG25OIXLEKO1AAxMdoEx66U2KFsiWVTkAfYGBOg4BAYTDAgwfQqemgiriANgAQo
A2j2/LXlqChp3BOBY74qDMSzkddSne9YbjtYUESQtwIVDjjOzaC2sGyiHhsmZ5YDEqMe0dP
TQYjcdD7T10gRCwLQxmMVg92/XTPQU7VO1kgAyO4kegWTpmyFVJQFbHZN1OSh0Ue5x+b+nS
5ZhGJWtypRRGzeQWYw2Q0wZDaIM1wJb4Q0DSKtZZGkOwI7IG23rPw14kK1s/ZUGHblBgQI9
BothjJCVgF1FlYXJKhLHD5QGld/z0WVkrREhBQ6rYldrBUsVtk6hoPttudPjWE44JCkqgUl
HhYI9mBiR/IwOLOTFFYaGsOOePd0Ox/LfTO+NYPdYxhRPSSdAEiT0E7/AJanRkzJnf0+A1J
BBM7E/wBmoqUKrlnYgx3Ez0/xarePGpBLI47wTEbgwI9dLWTDuCVG+4WJ/p/k66P9muuvuR
HT9zwYHv8AJ76/A/yfew5gPzbA/pAL1jVlr1hAjqwsR/KULBarA5LjcLv7Ab9deBD5XdWS5
1yGUFlC2WN0VsCGxE5b6V63KC4Yhmdk3csQqs4OTBxCiBC6PJZjWLlFZuB+nXCtmysytBQq
RJCg/HTKGrBqb6VcsEQgL41xQZfK0mJGrEC14mEuXwnx+NS1ijJfxMx+qOmiSSzyzMD3KtZ
YnIlQDsogD+nroHMlG2yJ7Azt2LLb5n+76aJDDBCVtENmDOKwoHSfXQrcEWtkSmQYhFJGZ+
B2/jo1qSCAAwEDDIEh8mEGI1U2XkZ4CKQWxxhGdeggzuwHqNKldJqVSq4s3b9T5gCuROP5a
DiGEDdTkrbdVPtOlYGAJlfRp6T67aWTDMCqrJj+8dhtOrL7AF45Vm5DEEyFHSf0iBt8dLUY
OxSqpCQACwbYLn3I5h3G4G50LE3SzuDBsw+XcWUneJJ0zUEOZgBiVGxxbeNteOksEqUtZhY
ivLghFVGBBMiRMD8dC+0PmGZaZNjl0DZK3jGK/I567/jGg/n8dFlZAlkUPWWUi5SpEYT77j
8dAFIYQWTkWFj3sBUjhi0MSsgwekeupqtYscKVDAlyyuxYlMQFzVTD9NPaTY62ZvdWFRux6
4FTqjZsyRAK++sgpv7gjJXB3kK0yf09ToSAHkhSeu49Py9tNkxP92BECP599ASTA3J6n8Y0
2Tl5JImO2f0iANhpggjNi79TLN1O50jq5ABJIABDdRG/x0ag5DCGIUwwEyOnvGum+jM/jon
Q9/fX3D4czhKf4V/26Ijadv4/yfeXPT95aTMEEC1OoPXXM5vABPIpuBs4eR8d1ZRHpZQjAS
q9FmD8p0CtrWqFZobIOprfuK145+VQ0SOhgaqpFDWZgveUZ2f6SoG8Waw0K+XbBMH9WvLXd
l5kRKbV7i7FV7K3dIHcO7IH4xoWYmy5rFFVTuwPfeFTbtCqT+rfbbedNxuRUePy6CDalbME
cXPn5VNcSCVgyJ6++lKySK67LbiWBYkN3GQm1YH4n1GhZg4S1Va1M1cNlXGTgRv0+XcnU5F
rlAVmVChwYFu9SRkMTt7HRYBMbAC2RZSqD5GbeVA26Dc6NdoMKQpWzEQR3LYwn1b2P4azAK
VshQuki0TLYrPyBeu/Tppmf/MByPjJASt5X6gVipbKST/ZogHcdkZBoKiDMACfXQBMmOvx0
VxIiO49DPtp0t7ZJArBV/IBMKVaA2Q3x15kcG1ELUWdzTXa5dAGYqrk4if59FchLgFr3li2
AnAle0lQeo29NKWU4k9zSAEABOTEkbbasRHD0O1YSVDyMoMV9UAIYGxvy6TpBUXZTW1TmmT
i2ZGzFxBUn+70B/DVtSAwcmsQHMIzFAYLWSuQllEf2EAODUbAhJiBYwCo1ucF8pHyxDe+kt
xtqUrX5uNYygsC7ZB2QhpVZ2mCCNG6qt66wFrayutQ5YBXZpGe3aK239I66JuwUAM9tfajq
bDKFQ2Eqem/dPXR8wJNfbuoxySVLKR0Zp3EmBosFawj9K7k/h00DI8cEMkdTtBy/qjShwcw
rFWEiAYVu7pOnqOVyPjgFgsrEbJBO3apaT11uNv6dO3iwOylyBLgCQQRvG/roVVsXWvsliX
aR/eJ3nW+j+Wp1ygBBP3HhRtPpV/L93gwTzbRM47+VI7jtqzk8DkrWeSEa7y/7xPjxGeUht
84gKR0+XVzcu1rbrrar/HQrBCamSvsALj/ADYDmd946apt47KGoZzUlsqrnkAqlSJ2FTIO/
wAN+uuU74u/KmxaaQcWxiu0BTl8zAZsek7aKvLcdsarQsA0OqrvX35KQ2MCNiOknVFXLIbl
LVbxeXW302fBleuyD0FisY+JgaWzBWrVY8jE5IY+odmZkiMemxB06XgorhCjnrYEYqjiMmy
Ax3J/IasuesMTkSFDO8GC4n0LKqwNt9MHdkZGLmfUGAqr27pvv8dO72AKWgE4BZJxVVZwN1
InTYK2LbMr7Zs8E41sFDGB7++2lJZwDDCsKoRiy/U3XJT0MidiTHodFkaWYEq57hvJAMRIE
/w1kQT0EKCTpN2gkrAE7xO5HTprJAU622sgjLBcQrNBjr/Nrx1WqmKLjZBFlVbN5BLWHvXb
u/8AQaDVuqLYwuqqpJFfi/uqiKQQC/UDu6nRsqHnrceSuLA9duZCWjBivbX1Hp/Rqxb3a5H
CSF+S2tmFn0WrUPYFDBT/AD+usWrweLFauGQWZmTWzOp6l52PXptpTkLvK2Ds64owqBZVKP
GLE+oB6aV2sd7VFswALohVdl7Jc5KACI9NNQCSAS9jJWHrJDG2LfMxOS4xGW0jp6eUuMWSt
0LjEU2tGAqAYKxdxJE/n7pRKLS7O7oFXDxN/mJsxOStuWI+YxokB1DHIK5nZhMzHVurdd9V
/VDBWbPtAyUzivwx230rtJKHJdyIMFfTr10UB3jcDqJ1ZS5wpUYW2K2UJYAB5AQIPx3AE+u
k8qrihDVwoVQf8MQdmneBreMI265Toj3666zoyY9jr31yWYSD9z4cgbEjGnUen8n3dwNxy7
jvuNrU9DpV5CrRcEXldkJW9ZTPNGENgCq5wSfSI0rVX3hVh7K8DSQry1YZ1rzFbbn12Ak76
pX90/FodnSx0cNWoVH8SvUmQCgmDPXedUV32vwvMLeLlQVeo3CF8YaxWlWRJVRt+eoLv+5N
liWQoavKkqjioGRXl41bf+9C79PI00sEwQZTi1gEgKo8hxZsoY9s6hWcZBWW1RLIpGT52KQ
GByMAE77yTpc3fyECwp5PHkcQThl+nEZRl6w2k2IdokSO9wsHyPEOcYbt9jExpjWTgxwQo3
dZ42yHxHjAKwd29d9ZXWf5anyM5DqhgWszVEzkJgASROrrrkLljsqgO2KgJkQwP6fXbtY6a
utcSlZ8RAaoMAU+VZUDuX5THwMTp/ChIdhkyhirZDtZSRjj8RtpnezFUVy0g4hazDkmPTSJ
WM8xkrT2+hgkbg4mRtoLccmYKxPdia2sOC4DEbrsT/HVgwrNO1T8cgWFfIR8z2NsgENiNeR
XttZ0mtaxgAqFRYfHj7r8T3QNO6qmFSMgqVRgK3OSso2PT5/eNtLnW1/htPhrCuCVKq7hJ7
SFMYbgbR1Gq7XJFaswQQFruvd2VGdmyKDt6rEFu3TKzvWWsUKDIZUq8YNi2XMOxRORiTMfi
9T1saFUvejL5VKszA1lk9PGJAG4MSdM2CWhLFa5kBhuqhgs9pWBmG+PXTvdeUfYvYrtDJjv
Yi+OGwzAWBGwnfQsAgK7EJA7FZWrlq3AKh2yJK/Nt76byh0TEOK/HAyKiUp3y2I6N7gDQYs
YxgVCI6zl0n4ddPYGlQSXIJaCNm6T09tWNXXk2BZyFZif0psinLfr7DS5o1ZqClXA2SpThD
HYGuJbdpE9NtSFElIaxWJh5ydDk7fqaRGi4LQ8EK0jHaPlPTWVTApYSwYHIGesHfbRMwBuT
01MyDBEHaOupGuQdiP+KcSB+C06P4/1/wAnPEEk85wMYLT+4T5Qdp/HSrfaWpXyjjVP/k8d
bIpeGK5M5JOCgxrg/c768LuMBxObJasjJQK7Dh3ABiCNujaXi18E3c63l2h2SwpaaQfOD5K
27mAYRO22jx+PyEv+1hBYXhf3HBa0l6rZUAkZkSTuvrqx+aa6X5lo5BZGFta1BUYt6BVsNZ
Kv1BjUzlVd38jFg1cOoCrllkpIC/no8nmWK61MVezFtocNA6gQYGP8Dqt67jaqMTTYLJRiE
IaBvPznt6fHSLZdg7g1m+tcV7CCz1ozbAT/AIpGiLS1ZJcuo3crt3V/KwVWMAQSdvfQt3UP
uqGsB1CKITHq6y0mN/joqkjlMrI4FmIYnvlcAzDdYn+c6aCWR8ixC9wYnFQrGSCrE/7JGlu
QMHZUZ3qy/wAuo5wmIaTsAV9d9NWUJTcBCcC9e4GS2GMBJHx2Prr+8CoViFRVFinBdht2Be
mW2i7P2ghlZSX8jPK5QpPadjiOmlRlrFiKFrZwWC2E4tPc0yNwJn3OrLuOpsHeqwzAM4Ym0
ODIxJSBAPrpLHrZWRf89g1Vf0wHTJE2gBiN/aNBHfMMXS1ChUObkzJuCNjthAx/PSJYm1ys
rVlSzvs10VszZ9XnbpB6ahEc1KHzDsHQFBgEyfuX5ZmI1FlnylGtNzHEqETyKxrwzdgJ9R/
Rqqu6x+MxYVhGWtAyhQuLIuzr34j46Syv6buhNCZAhRORVSVxXsXt/wCTT1vWwNuf03hyO/
uJYskoAe3E7arzco4VxSXYOysfGyNW79QIG5UmTpLGU0rWisylTUF8hzYeRu/5k6QOu+lsu
BDlTXYpCTDvnaHWI3Ay2EkA6KWDO3jlGfIGJKtncjD+9PQDt9tE02FWIzFBzV8nSzJdiTkw
3UYwI209tjHKwKDWDNa4FoKg+pB7tPdbiEQsQyEt2L69Ou3QawQtVWYxZOwxs3b8NMDiUOw
EekbzqAuFZAAQrHb0grrZSIBCoQAe3Yf0bavJBDH7rxdiRt2U7a+H8nNIBJbntG+JP+8IOv
porRHHTkMvHushMFW14JdGOQesN8BLb6PGvt/a2h6WvVCMeVg5w5CZ7r3YiBPdAiNP/qXkt
D0m41UoMay5dqwVkA93Qa5H3YVi23zuLqFj6tDqPNXH55L+Eeurvt9BbkBF/c8E5M4u46ny
05B+2A3ZGuVXxMk4uZeh8MBVmoa1EWFeQ5367baL0A2MjCwB27rTXYrOuTwExVB/Qdcq4UH
g0WKDUocEG5gWd6wsAZoo3iJ399IhsxFsIxQyRiWygll9W2Kr/Vrx96IoVnCLmmUlz4y3dl
LAyfy9dCskUhksC2ZKWSFK/SnYBhDbNPvoEsHIGaZM2QYBU7gpIKrvlBifTSAqGoFiFbbHV
vIWBxK9o3+U/ieuqlurZLWmtK3YPYjDvlsXIYbKf6dOzgmyxj2lARYSmyw5JRmgT0HbpbsR
YkIp2AUMxHcYZv1+w20VPHM2SmZAioIsLiU7sSWMHYjfpqrx4i2wE5Ati2OI+op7sxWB82i
GJl7VH1WZGAMuo6wxnoB6ddUsEtXxoa/G7Kc2eIVsm7mAGUz0nSnJL0uSw22sUCWVqstWsm
VRWaDPT10Hlodl7W7GUeSETyM0EKCdv1DQLh28a4Fi7ZXBQzFAjr9Q479Nz+GqLLGD2oSoD
lwFsIFdQwAYDIP3GR7gaU1u9dxtax7ApsWwEqbFaeoJs7SOnr8uggfxXVrctQgs1jAlfJi7
EsBJIUzE9Y1U9S1v4XDoWyrIZ2KqoQHdyZ+YAH30gFYSqmwv3kOJRdg9oJMn9RYGI/DQzCd
h7TEMXzdhDMDKMN9jtG2lHkDDBG47Yxiyjx2MpAJOz9oZevw0LHVAELCsKAXRex94OWX6ig
G+2p5VSgHJhX5G7rdrog7N8siPl3GvMGPcoXHKVEbzHvvvp828QPajp3N3bBh29ZPsdQZUr
sB+lp/pjTL5A5DKmCAlgWOHp8evto3BwKwnkddnIB6NKEjoD+Og1TAZCVaJ6iQY21ylML/9
V4uJ/wCbT1/l5auAyfv2VlPqp5KSDPvoJcqWGwMgTx1hFBClkzDOfHYuPQE+vTXESyprKeE
blblOTh+3ZcN3SXlTtlHoDO+k+08bj22txr7HscLGVKszUP3Do0//AGdcisUs3BRw1l69zo
7CJdV3w7eo6euq1FuHEufzfbeXVBFdtnz0jYqVf5ln1+Ma5Jot5XK4/Csx5Nli1tUGC4fTI
EoyD5ZGMjf30lNVqNZjkigxuCqqviaWEjoAO47kCNKjY2K4ZrbOpKwUXPsXMsTt06T66XkJ
ef3F/JdeXw+7o9jKmCiMWQRKqe4aARCmJfFgpLLn82Cx7lWJaR1jTuVzdgZKViHMNhW1bQY
X0OQ31gYKmyUFgUgMs2YAj07PlALKd9blnYoFy7K7AWKjMMBPfsvTbHV+wEBjmUWGVyxbKM
QUXPpIYwdEOAoVvIXJaZLKUMEgspU4+y9NQVFVpktA7gA5xQDD5Dvv6T8dMvjRTyArZjLYW
fMM2Rgfmf8AL2nT1hExLZlXGJskTWSqbrBESw3jQrxYUwiLiQER1OOI6MB8dKFZ2+UMGbJ1
ev5yDaB2EdWAn11sTdWjqpZ4OXlKK6FcVRgV6sZMzoxUGVDWAC7WKGdyz7QwyQ/w+A14kJa
qs2eSuxvIWqMrIAyJ3EAH46Na1oJsU51Ad+MmzMWTAVm2gz7aasOy8dT2CY6MLEiG2G5VhG
+g1agSwLisCoEnKXeD3CG6fno13YvUaq0B8TNB+RgbM5YEA/NusjTuER2eHFVbZA2MHrclm
6JIgnHrPXQVditaLZiCjgqWM77Ykz09Py0paoVZgMyJgEDFFVJGJmTuOsQPTR3NMLggQiUg
GvJYGIyWNo66qSPGGYeVWBQuigTV9M91ox2K7ROlVFffIihwoEwN3siVlg0TJY/loVJWlJw
wpkzULgSgqMBYExj0n201xitaWFzBZZjWK0d0RiQFOBYGOuxnVgd3CYO3lQgYxA+lcMAWUF
QPINt+umsrcAFkZCwXtEmpHKnpi267y35aKdVrOMYhVUjYoq/MAsfq31ymJxj7txd+nRad9
fn76/q1ziVDr+9sOBgBv94XbfbfSpSRxzX9RCub+Ik/t6VUKoVk7e5Zj16b6VLABktNrNau
CqPMC6isLlLb7ZEAKJ1XTx7Rxj9wrvpd1U/JPlywy2D4tBneZ1V9q4FtXJ5HKD8i4Wg1grW
ISpMScSwkzrl/ceITVCkP9ucAePlsewhf0knrGzfMNfdlos/3qpheY+eCBlkCNx2nQ+6101
crh2VS3FsAbwXN2/SZpOGfVPT9Ptrjcnx+OvllcUTJ+OVOVZChjNToCTE4+o3GqL+XyK0v5
DIOBXjlaWsUVjKe0Qh7jvq3gckIr0stJrMVs0BK+9CScl6eskbQNQyix8cbRv1sId3LzjGK
5R/bpR5QbWKgsgIPce5wq5Kwxcb/ACz7arC4sXeGLBq6syywWV+/PJe1RoDFWPcKzaZ8iln
LFsO1gRJH8+gH7DcXKMSCGZj2s1LM23aMYMeu2s69sydleuK7LsZrD77ktl+P5artydqTIk
1seztQq6zOTNuGx6TqA61vUFVvGF8boxYVrPXaD+B0teBWtR/k5AWLX4zj5GcnuyG2J0Hvs
Ddn1CrFnrzCrWKWjfICTv115ZqK0mxigDIr2DNnJhSZCeskHfbprKv6a1OtdAC5OUKorMAA
GBbIBiekaRQLMFeo1mw2eS0FcSQkKe0kFp26kxoUtl2BVDhGeoOrrGVT9wbLpPp3Tr9ynGE
o4RaS2wDMd8hP464V1la+blvVX4g04+QZOVaN8Bvq7lH7t4vs6BByUUsFNi5AYu3ZBHtO+q
OHx+XUyIFStWbJu3plluOnU68NPKqst6YJYrGfwnVnIuONVSs7sd4VRJ1VyFVlW1FdUYQwD
CRI99LyHSrhcItjbx8w11tYBXvZVYdGOw/5dOWZu7EipscM6sRW/RiuSqVLHcDr6arTFmor
GSupCtX4yli9jQrd4gtj2/z6Whwu/lXB2LWH5Qq+SwYrkCcoHd0+OvIuZutqQW4eM2EgoAE
sEAogDA/gfWNeNwVuulvoLKrWHNliAque89Y3JHQ6YqirY0ZlSTIXtQsW3Jx665gXIkfdON
BYlmnCk+v8g31yq1xOXPZRnuu/JX5gOo99PWXRw6sQ+FqwlYVlRbqplBY+3+HYdDpnVVrLC
VUsrFnNpJFbOIi3fbLb2GuByA58K8iwPYzQmOF2RSskwoUfNMbbDT89lkAPaD3A1pHjqQ/p
6a8tCqOZTBSTj5VExW0fj2+2rLfuVR4rc64VVeTIlgoORdT8qqerfH21dw15Nlf2+11uTjo
RNdgmSrEHtPt8NJwOIC44uL1Vsd7PHMqT7sCfz1xrfvAtrs4gSmomBRmkR5FZQ6Fm99p1zP
2zVpxOFU5exgPHY6wCbH6jIiAw3ESNBXUG+mtbamlFVqjCg5+7DZ/Yg9NtIWux4wYOGyC7K
GGChD0dWB6fL8Y0WvbwWOPCHEvYhFZetqq08gBG56mdNsKrLWPzA+QA97ouO3TuBn8tVqvl
dGZCzMDnWuAKl/IAADicwJ3OhYyJ4kZRSFuVQ9K+uFYMue7YbGI0HLrQAmNWLtbaBcTuQ3b
OYX5um8xopilNZlHrsqJrIY96NHzOuL7L2mZ1NOQrpbyVWQbSbbFYYqjj5QHBlTHptvo8dx
Zevirit3Y3A2WZTYsgBUIG8kwCPTVlVgtp4l6WUihSqVYgxkJUOjWbwJO2rXQjjJehdWqUP
ailPJyMGrXZmOPUmfTV1Z3RHFZct3KeQVsZjW6EFq5UjrPw0psVQy4GzfyObXDIqgqAu4HX
p6bav+3uCy3AeK9mDrUUAcG3eQw9Y2MjfXK4fJU/uft1P7fhE9LUdsnKMdpKKFH8+jwPuFZ
CUVqo4zccolRqIAJd5DMeuuQ3Mpy/ccjkW31gFXDCwkLtDenTX2Q/cynF+3qz2VWqvjsUoc
wtztGMnbX3U8K02cK6lOVZS8sliPtYaj0BXGY9Rr7fx7Edvt/Ir8ows/bmx22RWsb5QvXf3
1R4WyrwGLZ+XYf+83y39dKVXKUdIPighmTITcf7smOh9fTVjJYVQeYtAAXJWLWnvXucBRAI
Aj1OqWrFlKJFvJ45K5KLEG9jSbCUU7BQe6BOmKYpaFCZKVsK7SVLKe6HkkmN9Lgy4g/UBEs
RH6d9t+urL6qvHyINa+UY5YE45FZOJO4/HXOJ2j7nxiR8MKNfnoe+uSkkB+ewaDB35SjY++
uRc1KIK2D2KrPU30VQpDgfUX3MD+7B14iFr+oKRePpBqy3mKJXI9e2Rueo9tcLi2s3hve7k
Y1sWVqQGAYWFQQGzAx9OmkWup/JzGxASbXxXcnuOWK+w0tlLB67AGVwZVgdwRoNbUzcWlba
EDKcMFRlaQR+pjq37Y5c1VJPD5MT9I9oRif119PiIPvrjcXm8MeW4qicmv6gdg4EOF2UlN+
u2n5KrF/HGQdfnar/ALSs+6lZ21xeD9v4wH7ho599aqqs1L+KWiOpGWuNxPsqtTe1jVm1xj
W5464NbWwyiccW239Ro2CmnkX1sK+TFpquVlJbB1dWWN9sTHtq9OKvGpNGacpLbcwonctXS
ihsQMQcvhoU89E44cOeDegiu+tBZTCCx8Ubu/Vt6azS5LmqKN2jyYqAyIsVt1Vm3MdNPXTa
mLl0V3IvQOggTl8qq/pPzQNXWmqy8XN9KmyAXIQlw2Rb5myjoOg6aaxTWeMiNm2JW5rvI7W
GtCwRT6qf6tVhMf29DKUd4sdaypXNcSuCOF2PvO2ghBapQrRTWQr+QsrA5Ftt8iB06nQAAX
kAob0VAGzKQjAOSAUEGRPTRRpexsrXVz46w9Q8TFlhWKv1kgj+bVrUCzIAOyqha6tRitZ+r
I7qus7n8dO1lZVwrqKOMxV1AlvGO8Cwd67KNm15KV7gEFYrCi1A2C2NWjkhK4A269fXTW2H
GtAWZidgAJJ0yubaqgpau+xCEsx64dTp/wBrZL1ibEcYsF/vQfTV/wC15FFprVpZmD1ow6G
wT0B1ZVy+TQr7pRxKlMMa/mtrtb5gd9tCvl21JkRilpQST0gNrECAPbTV2jtYFSRsQGGJg+
m2hyCXUVyEAJxUOvijBRuIPr8PQaNTkm6op4TgJVw2Cy6A1sy2YgzsNz7a/al1SxAqWWU97
qxKguMx3J5CwPsdhqtHKi+1SFZTKkq0MiuYJ7vhooi+JUZCLWhxYh+dVAIIPpJ19y6kj7hx
T8Pkpjrr89DV42LN9wMg/wD52o9NZOuF6qpFVVRbFFYI6CxlGSlt/TbfRP1XctWzsHFwydX
gZETguUg/hEa4fIdk3rfi8kFjYyKoawO1kAEg0nLT/c2B/acQE0AxCgjCsQfU7to8ulT+xc
/73QvSr/39a+n+MD039NBlIYEbEGQR8NQN/idC/jfvOVx7lYW0pa2FeJFkE4s2JP8AD301/
IYJU1ctPpmPl36neNOoP+9XXPVQZmDivlcE/wB1pH46WgsMftXGCog+byXQ1jN8ZcjTXcC0
8b7gqFa7l2zBEYP7j2/uncap4jM1HLRbEe0bOlpY+St4+ZZ6g6X7B9wqPFt4KwnO2xW85Wd
rdBK7ifmEgjXM+9QgamxaKqqgKEurUdwTGGSxpBUz126aY3ubf2zMH5DLFRRIeXCwcmVpZY
+YT6aCrkTX9MSCTB2p8klspcSrnp66UPanm2F6WANjbn5MkOCMwZGdVIET+emSkx4QtgILX
MvkJ+njimRGzDOcSdwNBthZWuT4AXKrxgqFZZslHt11Ub3SxnrxWxgLK2xLG6CiiMUJWSY+
HXULX5TyKzjW2DVlgSUd/GA2JAAnp0HXSipUd5qQWsBPhsINiXMZU2OVjGDEj3nXYzly6wQ
U8havGx3USED/AKdgfxjWS3qfI4ztLA5PZJAkKm220qBrkceslP3NVlalgVIkFQYPpOvtNf
KStP2TI/JqMMDghXFdoIy3OvufL4tQ4trp+04tZATy11sGtZ4j/MiF+Gq+bd9sXg00UPXbx
zhPJdhspVO3FT0La+08+6q/mWcbP9xxVcOaMh9PxLsO3131bzORTbfwryrI9dCckhViKsXB
w9QY30luD1ZgHCwQyz6Ee/8AJ4mc1OT9J1GUNB/T0O09dVclGU/u4dQM1sYMEZgizkGDdN8
QNm99JWhrrQm1RaCCvkACtlmyEGCT27A+/XSrbKSQwcuoDUhQrBmXZS2wXYkGe7fTZZuogB
1QrkjdMQSW7Rsf46+6KD2jl8ICDJAApHU666+OrREA/cIJGxj92u40rs1jcapA7K6urLWyM
PqyCbWkdOo9dLx0trHgyANpKFEYf5tZrVf0duKbDrOuLwXsbjCx7AQhDOuNU/UWYl5P4iNf
cauJJvqZkq5Lgf7zaO04wI+mT09t9cE22mzj/cKRj5CWI5AkugLejiTHuD76WqlBXUghK1E
AD4Aa6RqmriEsy3IeQtQzsSog92GQ2nVH2xrGWnigWOqkDIhA5b3DfKAR0BPvrjrzn49HA4
6E8TiZiWqrE7VwIlu4/hr/AIw5B4/3W5/Kxiawzt4GyH6T0YehI1wvtvCtNPJ5VgL2qoc11
gxJU+hb+adXcu9Bx+Uvbz1DdoaofPHSCu4PWI190v59Ievm8gEg/wB1VHjj2xBEa+2/6auR
mq/deS4xAvrZ5qYR+Pd7Ea5vGvZeRYLkZPIoYWpbWURbOkOwWMvxnrpqeOyyBY1aBdm7jnP
cmIJJVR77zqwqozFkV7k2I+C4ohsXAdpO+6z+OgFs8fICZLYtYwJudkXKxmdjmUDADfbfbT
AKOOFdwwtUk2sWf5rEgdydJEjVdIfMtK0tYrYC3DIf5SKGU5GSY/joZJgCfF8xJDVtMi35l
K4dPly9TpMFhbgXvxJD1qXmp1wD59wx2Xcb7DbSNVWUsKlHwKMslHAJWsqd2GzKVJn8tWV9
q91NboqCFsCkmpoYN49w2xIxke+i9ZNlF9i15nsCsvkWAkuY7R1PQg6PILKlbFRbZZWywps
KJSMSQ1gk/wBekr5dZq44srrZxtF4doAmclYYmfTfodJbyXsQzW9gMEKuDF8u1FxxGRxJ7v
4aap0ytLAqskSpyzwOIBC4zLH13jbSvWzLj5OkBGUfTGXlx7g24A66rNdTWiwOwcZKAK3wY
YuucgfDcyBpmFh8djP4zWMvlTHxr2Oe1gSxYddhI1ZZcrW1IXZWSMFHa9QscDaATDJMdT7a
/wB4KqShNVLZ2idzuULiyPmHqep6AacWsoKuQQGL4IK2askmd1ZPz9fjjehDA95JBYqKsmL
P0+sT6hVMbnTyDVcxOY2mVmtXKSR3BQT76+6qWBcX8Ms0R6V7x+Wj76G+nn1+47f/AKWurV
YNk/04uLVuwVyzMpTYqqttAn0J0WFVwabWWuEUzaMycx8nyxJPU76q8N4q5CWhK3UEqi3h+
PJbfuGS5fx1w/s9bmw1B+TyG2k22QgiY27dtfb/ALdcmHF5PDFK4kjx30nyqUgwGB3B0vFR
lH3k3jihSJ3kfWw/ushDfnq3juDXyuO0W1NsSPSxOso/ofy668/Lt4ycayxK6w3HNm5BCtd
ZlIiT021lZd5aU455QvK4Zj9vWpbE9J8euT9x5qg8j7tatfH9fHTScmwB6QYXXGsuoW3imq
lOVUP/AGLgK5UD1E6qrv5D2urDxWSe/jIudXQRBHUz1nSNTYaX5x8HIA6WUoJk/FZiR6GNV
tJi9mtCsMSk9mPx+XVPNqbD7gjmrisACxFoxdRPw9fQ6Ti8yxw7Upx1uYg5V2MGqzbtHYc0
mfb1OmNimzjqPKGybOz6hmK42FRbY9SemnXk2M6ERYa62DuS+VhPawgZLGPXfTcfkFXsOQt
shwlTE4PGRGeTTiPT8NGouXKLlyuOKpdq3LKrCxAR3MqwvUD120yCTmv7e69gEQ5lkZlI7S
3l2cH8hqtnsDMrl7GBVvElSSrqoyB9ACF+Vuk76GEi2tYOzBMmIbyKWdCqlgRi7bgbdd8Xp
VuMLGQ+OHEZOoAXtw8ZUGSDEkD31UMC/HIH1WApKMF+mQrR1RhWSN5221nIJcNTcrIHau7E
MtZrDHOFAy3bffbfTWWRRdDkkQbVcq8dtkLkmOzkjJRtttorXSrNJseFsQPlaUUKYADFDL/
HrK6NNZVA+ddHaM1YNdWzrWhWQwCzJ30/GVGUFu1mRSk2IvkWAsAuWJ9RPX20tr2WKVYtb5
VDEshqWxFQ1q2ED51geujTbYFsxDvZZWi1lhkvnqkyT5sOu0EfjrBUPkLEDxsMzGIUIygLX
41fuy6Dbu66FhUKpYmVUVwqqKzZizZLjkVZv0gfLow30ypRPDgyICAylHX9K7qJGLHeNeKi
xEqJytXGTkoQ1HGcSQVBM9RA0V5G9VpxNJkqWZ8qxkMTC+g9NGx8UayEL7KT1Crl19dtfdw
NwtvDB9TACevXXTb+f+Q79fuQ+P8A+9rpEqZg9hyU3z48kLwa/GRJAEldgV3O+ixlc0CrUa
xNiZlcWe8bM7WbKx21y+Mi2O/jLIoKxmil1sKoBHcm3rPwjVX3nmeP9tc6XbP3GoANWoEfA
aP/AA6psvtVxsHIEFWasDyBPXskT7jX/ErawtPFrmpCQcf0p06nIk6st4Ntf7ujOleQAHNb
yCyEH0MbjXK51vko+50GuvkUIy+MISBl3KQ9bfNkwMdPTX2e/lJNHNrPGtRmyVhWz1DIjEG
cl0vApSOJxQvGqRe0Ak98bH9RjR+3sJqNXhM77BcQdJ9u5Q83P+0uW4bKApdayTZx/iGXdP
jtrj/cTyVb7YalCUBTk6N3N3fpJMfHS1qIVAFUbmABA1xuBQosp41grbrvBD3Nt0jGJ+Ghz
BULjx5N1TAMLeO3+am/wGQ+I1av2xbrftXCqD31LZbFqsYLU94+UdB6wdVrw/NXwQ772O5r
s8YDB62Y5DfYqTG4nVaca9LbeOID9oVGDq5tdUfLFj0XpI30FqqS7C1nSquz5nVmBXtKQKy
Q7ZT6jSMBaQsZBiWI8TDdK5ls9+6ekfhqbi6VJW5dSAz2BQy4qKu6QArSP5tRYmYcVWl6y3
ibBgyVhWXtJclT7AAtpQtqC1prDOStllrwWUsvqtajcdfhrOmscYnxWVB0UKOHWy+VYZVKl
QJZfTYjS13FuRYoBAVotL9tk13uoJjIsSoEDaNEpj+3sZv2rgwpeyO+V3hmMBlkkE7671Qq
RN5Jh38EV2t4rJWfjMxiDoqpcJdgfAzEsoBk2NDH5mhSBEb+mkCAFWq8FZLB2M9wrhoIrIl
t4bbr00lodbUcspsT6cqs+rGXAUmAoP46IsuOTXG0yUwCmFdQbPnTfE9Onyzvq5mftAVbYB
P0qbwDV4smkYP1joROm4osSvlWuj2Qpb6qrmBNow7kTt/Aa87lBZjjYFds1Vclqy9G26hgC
DPvrHKWGxJ69Op0d5iAT7n4xpxJZu1mViSF9FIB2HT0193Zd/JyeKwIAAYFlxYYkzIA/r/l
KOA1bfce8N8uP7oAzrGgpDMr2FCWrShgQrkyAowTqNtUKlhWolalY25jEdy/5syzzBjeI30
cgC8L5RsxDvYLJdasfSDOuRx6e+6i39txWgwa7R5abNvas/xGhRk9POtL8hSe1kdl8eDfBl
2b8dcn7fUDxuRaXN90ZNWtFbllC+8+vprifc1DANUG59cSWRmLi2BvlXl+a/lrg3cRlhWYP
bPSqxZDqQVLYnoJ9dDjUq11H2kmsclKwuNj2LNz+igMm3VjuTA1X93QMbA5tZHsla7ZLOrK
ekN6aYUXV3MnzBGDx+OJ1ma0LzkHKgtI9Z99Qoge3QD8tEVnFoME7wfQ6fk23Le9iFScCpJ
LZM0ljqCOv8+ub9t4vJNNPjs5XItT/MSvGKuNLZD5mPT3GuIQwW9j+4psgMK2Ow9tiNmHxO
quY9fh51dxp8Fc+R7e6q3jqy90MDM/gdDl8f7fVdTC9LUNk1g1sirAAGJICkyJOkurrYUxb
miquZsB+tW2cYK3yjpPrG2mDJhhWxKKjV3zY4D4ZNDTiA39MNpm5DoqDEckHOsJSGDODVAO
LsY27R+R1ff4ynmpBa1oVytznEsVkKFk7zHr8dNWht8lRY1s7GWOQ46M7pnAGRxDKZEFumm
QeeyAzrcmaj6f0/H4wVJLAEyu07xqyhiDd0a5SiEu4VlqyeT+kL8vSPUa4/HqRaI2s465hq
yjjfxsVkYv3MSZJGx0aXKNZYjxyRW712tYclJqxQNZ27wD0J7dCAy2qbS9YfrlYq5MXlmA9
8YAMCI1XyCazyRkEKFgKgXUrgx8ZFabZEDfp020zOjoh7smVVawE2R6ArjlMYgg+p004hqB
mz7ZIcZDMffad9BKq8SUKWG9FCocWmnH0AbBgcP7A9ZclWbLJSQ+ROTSfx/m12kAyCZE7eu
mdWBKnAx6EHcR0nT+Waj3CsSMmAhckifVh16euvvBpLlf3HFyNk5eQYCz5uu49NvbR2M/yI
VTyM33EEViJc/upxBPSY9dO4Aaqh1HIrVm7SQVsq8QVtlGJABgn4aSmsqLSS1iJijEKVAuU
tkcRGP5/DTuyBmrJtyZg6VOqSyysOPmKjY7bxvpVYd3MpALgEIXq+ooXLr9Oz+bV3Lu2qoU
s2+5joB+PTX3/wC72Ki2WVMFYDdWfqqP0jHY6fnVnD7Pwa6eKaXBJIgCy713X/q65DOPJwV
IbhgEZB7GM0Af3Qdwfbb01zuRzqvGnPckcVpMISxMz75R+Gj9S2tWgwMCYXcDMpl6+szriX
cO02ndnS5ghSoY1kZqAMX2G4Jkbeugg5KVWnY02kIwPtJ7T+IOss0w6lshH8dB6XFlZmGQh
lJHXca3H8+rOY4yYdtVc/O56D+s65nP5eXk5/IQI5HzgE2M/XcSI/LXGQnCumhCxOwAC5MS
TP8ATrkf6itB432/hMuBKkm52BrUhdu4iDt8Ncj7hwUVeLfb4VqjEXOqZrn6B7BODD17W9N
cf7nxAtnH+6huPyk8ZdmKqX+QEHI4lWH9muRkcy0q5Ci0QGIqsrBQklWEYsdsfYDRf6jWok
kO4IrMtU7EHECV7h1BAO06PkKOvkQqZLJY4DOe1VxGQhZO0H30bGKjj2l2thlcP8l75FcGN
dUQRuCGHXfSvSqAeYsO1CXSWYWI2cIFDSSO71I315LSf3FaNTxVXBmCEVt22OxVyp3Bbcid
tK+7bEVMzvYiOqqQtasyZZMJFh2/jqLsklCoqDObi1RUV+OzuUM+USYJPTpqy1fJU/kezF4
reyshbHSoTNhK47ehB6E6FbO95B3qzLYV0rDFirllJnEgzk4n10lT9yqQw+ZejZr1Ynb8dY
kHIiZI229zpQGCmZO0yo6j4axc4hiGKzg0gjfaD107izLAis0yohy0fqjff/0OrCBkABio7
SW9t9tPZYCa4PmgsCqQcmmsFttfdC7q2fI4ZyU5IAwq7QY6L7+v8kHprizuH+5L/PyidLab
F+mxVLGYsYss8dieNI6GFDGdIOQpXFvOa2Idj3lEQePuVQ2Jnceh0ldeBADolilnsrZQFuZ
7SCrMGxAB6x+WkH1kEo9Fqr9SrFwM1VTObyWkjYEg+2q+F93L10qfJbzeMvkXtJRRdWPl9+
0n8tV/ZuK/7qoKedy7AR9VRBrQ4+jHH8tUVOQ1nLVuRZUY3W3aMf7sba4PAtDHjcfnUpVcd
1sosnBSf71cY/w18NdNcW/kottPMQpS5G9TgKkb7RI2/wBo6m/i1Wz1Los/xInQZeDT8JWd
/wAGkaCVIK0HREAUD8l1EzOkTl0retZyQPuASInVXHuBWuh1srFZCgMshYgRG+l+2cWytLu
Z2fVfEmtO58QAcjGuH9krY30/bSebz7YgMw+pEekLsPxGnrtMHlWvarAEMrKRg34h0nbQ+7
8RXTkVXC7l8FY3uqyrvKezlSfx20nJS1baXfLzsWUd6r4cZODW5qJMbGRGkLB3FbJLHxsVY
nIwkKtnXDIH1O22kS5wq541OmVdY71BoftIMrGJj3AOuMa2dapKqWchvKAreNgirirKpHco
g7+saZeOiDhW2upqRMQq3oi5Nt5O9pxKwsdemlUWLS7WKtdQEEW4qAjjBmaQvzEA46spqVW
rCsONW1iWq1dYqhsX3HcpWF29Tvq0wuLbUqpNduFoFi+RvmRHeZnfppWCFWIFjBWesPaVsL
hc/wDLZZmTB1+4tcmx8m8v1FTFWIBCqXUoxKwJ3G+hXYqmuA4JO+amfl+HWdBgxBUEYgwN4
3YevTbTUocrTW5rlsC7KrHFGA+YR7dNIAQgsZsBsC5ZDdgM1Zjiyhv+d6baspet7HRwKZFj
TWmNhsXLvOLL0LeuxnVaFSar17HDEonjnt3BM+h7t+o0tHHsIvvchPqFGBYN8p32+B+Ebxr
nGuzyL+84qiyBLY+HuOIX+Ea/P+TggCSfuK//AMyx157HrapSamdKigPkVQgR7CCZsnYfmd
Uo/ca8UDIQj1soz8VhUmF6CJMz+eseRnW1k0scjUC5+oPEo2JgkZD20zcla6w2JrVifIGBX
xKxBxb6k9G9tKUsCv5A7VHFgjk42N4mIAwcTIJ/V76+581cUblsXrc7fSrt+mqj0yiQPiNX
fcmdUvoWrj8Kxwe00iCm3VGUw3x/DXIowNfN4xDnjsRkl1Z8lRB9VYjZvXSWshRnUMyNsVJ
Ewfw1BGvt1FZ24avyrz6BSVFa/iWXXQE6Fdrit2VnAJ3KV7ufynfVvN4F78P7dxJIsChrOR
YC6KqblcWaO079PfVP7tg3KwXysogF47oA+Oum/vqSYA/h+euT95oP+6/Za5oy2V2y7hPpm
Jj8tfd/vnKjzc3KmrLtHewLbn47D8NcP7X9tvPHXgVm3k3J3JZZ+lP8Syd567+2r+TVWFt5
QKW8YkE0c2oBSx90ZIM+sD31xj9yZ625sMnNodqmqvt7sLoOJk/KxHXY+mk80X2K4pV2rVl
GN7Vs+K4wXKBjvsY21gKy1rq1IBY2lSVIC1pZ3EOy+vzQT6arprRYUP8AWdSKHqrqXyhcCC
Cdt4Ye2uPyC1Vat4/EhC2jHOERbalGyYnDf17umlsJNNFCVHFAsMllhy/UK4AjuUzqGxbxP
ZST8zVPk1gONC4j0M9fffScgqBcK0Q2PLM8hFUt5OwZKJHfMkTJ0QlgHIAKOwCHIsUD2NEI
1jGFMZKsRtquHFdRWy8VVHGt6i/bZDZDZY6EH4Rrzl0IrA7yR2eWMd/TKR+OrQqHzrGS4EF
kUrJUx3Bc9PyRWtiiyuuplAlS5sl8q/lyFoxbpB330tVLeUJgKjaWH+Sw8gUEDPHDcgZD23
1WX2Zu6hWgsoAkntAEtM/hE76syZSSfp7bDbbLfffVioos3xQKM/IBg2SFRKtGYHcNxtrm5
MLf9+4i5qCFY/RmAd/46O/r/Xr+jX24qASfuCbek+dz10tXIz4/IuOCrXaWx71dhlbC/M8A
jqNh7aL3iVUo71GrugZLnWi5POUbt+WkqgVFVLE1gGK6mbx1onflkgPy76ZHPjSxy7BQyOd
lsrYeQz8qYsFHX89fuWx5BZVvYujEKAVxwSWdCFBIWPm31x/9PcfxsKndQz2Yi5Kz9IKw2y
UHuXrI9tdqK37ZAoXp5LWP/wB0xnVXKaz9j9y4zeOxQyhxENZU2WzoRuP4jRPoPTTPiz4ic
VEsfgBtq7k8hf8AfOY/kt9cFAiuoR/cX+edW3+NrTUpbxoJZsRMLPrqin7cx/ZeSeTyq2UP
gAYwBOa946xvGq6WXsrdbTACeSxNwzhAAd9/x03I43Iu4vKaCbEcshjoHqs7CP4aHC+4KK+
UQTVam1XIVerJJkMPVTqzii1qUuGL2IBlj+oCfcbaH2n7Sq422Tc953KdZlR3QYjXC+z8e3
KwMp8UHyWASA3b7udM/IK13OPLynPRcR8v/NH8+vPZUq8WkB8CN2qQ9it7lid/htr71wPuo
FvFrANNG26wqeJfiSQfh10tvFDDmGba63aa+Yte7pYp7V5Cep2MjL10nLqYUBwHr5D9CHkO
11iDFWI3G0g6jjFcKcFWysPC4svhygqcbAxDBVgn120TS1i571Oqhq3jMg2+PGsIskFQd9i
TOgSqIMVOAwZWV1HhpVjIUOV+RJ3gg65LEhrK1uPKli2eQc11uRj2IS4AmdtKDZayV2ZK8h
i11xLYAHtxVBsvsZ2idM+TuVGDSxZsmNTjBQWUEbbgGW3nfTdu58i9jlmDZWCK68rJDKIMC
ep9Nl48oEGVaAIWJU9K4JUCFQAZb+o230z2PJrDuyq6YnBlzY7d/jBSDH6QJ30ymskOllKs
ZV1sS1AWLKjQ2ZnH5dhHwPDpQrYFTJc2gKpxdZjJVZi0uNz76UUIKxWxqepCGFTKflJHtq7
6kWWNFRcAKhYQoJ2AEj9XqY0wVWV61FODK1q1xLMbHsCeRDjHfuvUHca5Lovjrs+58XEEdF
ilh6mfy/k/r19urcZI/OCsvScrbRH56ssNNKUgIEGHkdA7L5B5PJiQNwSOh0lTK6cYEit9g
KzWw8c2Bx2eiqfz0gRDc9LFa6CK68jiVsA8c4NiC4Mj5oO2hYKSxZcVWBNau3hH117vpwS3
r3fDWTgN5lYNcqshKQKwlbr3H6jfMem5+OiLlW2muwr4yFP1WK/TV1dVyG9eR3y31w/szM1
lHCttsewkE2LWxFZcyJhNp9Sdc+woAOJTx6TYN28l1iwwC+oQxGmp5G3L4h8HJHuyjtcfB1
hhqBv76HINLW5OteKkKBl6uzbKPjpaPtl1lH3K0BkVazYZHcash2yf73SNHmc/CrmckJ+9t
rU4l4gCFBxA+G06NX2lT9x5r9tVdQYop97H6AD8dL9y5FlfKrQg38StR2J1PRfT4H+OuPbw
bCOdVbXdQCrDA/qzMRjjMxoWcd1awAGykkZp+XqPY6f9uFbkQfErkqmXpJXeNH7n94sW64N
mioclLx1bJRAX0A1XwODQ702nLkWKVA2PahyYeu51eft/+98PjBBzFrWPM7Tk1Rbea/QfqH
x0a+Bjyf3JrIjYSUGUkkdB10yuTVwuW6FblPdxuYkLXap9PJsJ9+vXVdbHyCjlWIQFNQsbO
yseUrIYMwHoY6HbSV3K2fHVGXlWuK7AilUYhFTILBmQIyjXjvur/cVtK2SiWKC7+JKxlGbV
N2yPedXhVVWVmd6+6tyrMRX8ghT9OMtztHrqpr7+6m052XKmGRUOuFea47QYPcMvedFa3S0
oYe35TioDFSfqQrF8g5IjpoWkKrV1+JjQ2KKa276kIhysP3RtK76a127kELWbGITDZq7DWg
yCZwpkzOmpdjVa1aXPSzNUFaD9N8B21jIesx16aepXgupRNwxdlTIZLYrkbJviCCSdttWcm
2UpY+I2EhUSsBLFtrTueA89hbc9fbS8atHcWMG5Tl8w2bG0palKgs4VSNtus9NC0W+JwUFI
W1rGdkPZXkWwYOV7jiBv1048qeJ1Cru5ztpZjYDLsfFJY+/T20YA3AuVGOUE1K9LAsne1So
2+56Tt05ENlXZ924rLH91lqI29Dv/AC/az1/+oqP/AL9Zvp0r8IasrWQlZs2dvKAei4OsGf
edLgF44tCmx1rMeWCuBrslgAzZ5H8NO9QJ5v8AmU1tWtbuwHjsAmTvjkT6CPTShw9tHkhrn
PkyRk8dgNYxgMdtgffpqm10pKklLwxVgzC1kcL3YoQGPRvcRpu/x23NZDpGADN9dEyAfLYN
MfMRBjVvPuwrs5LmjiIYBIXvcIZ7v+TX+pzyFyCFK1xHUqCtcdO7ONcX77WCiMBxPulfXDE
4pYw9626/4W+Gv7NNXYA6MIZCJBB6gg9dAtxq6bkNldZUAuKPIzVqW/2db9NCrkt+xvkjxc
iKyY9VM4sPiDo2vfWtY3Ll1j+nTtSiLddIa6uow09zdB0/LS8j7NyjQa3LKKjKIzbsvaVsQ
N6gH8tJ9q+6sbvIYW1tzvONiuAMkY9sHuB1vGmp+2UNdyeRNeaR9ND8zbx+A1ddbXPIE2WL
WCcrCAEQddh0nXI+53KQhVg1h7ZtsIZlCzuI/q032zk3Vi3kIQKCwDMp9VHWfbXJ4Rvayml
o/cMYDXQodmXJVH1DMt2ndfbSCuG8L03VYUs7VhIXLFD2VNhMfj10LOQ5Q1IUABrtRrVZVV
qQViBOILMMeh99VHlmKKlzQUNlVgQbExsclmsUhe8ds7DTcl1C3WOEsuLKXCkeK0grXErYw
hWkkjS1vx/pYKrKwNpVdmcKDX2ujboIw9InVTZGsJ5VspsZWiRX2r8HqRmxA6+2laWZq6Ud
A2NVwqsrcQtdIJ+aJVttpHTVvitawccZgWLmP24CVlk7lVSM2ILjJh8I01dNdai7taxqEVW
YA2KjhgGYA19fXKdo1S6V2WWn/e1cv3WsVgqATtGQzxykD8NLSCKRSUVrGFlKMbCa3yvrxc
mSHggCSd40qrnXZiEXwIFaz/s0pTzSVyIyJ3kCSRI1xlMft3q8b+MAgZhaMlNxK4A1tG0Gd
gcjo2UqanJC1VVItXktetvFioLfLmA6sY/V6aam1ka1PunGlqySpYrVIliWMdJP8v2xnYIg
+4SzEwseW2Z9tPXnUEwZDx6TiSkhJQIC5VFDMsEex6Tobfuanpa1bGsx49rALXQrA7DOcyP
fVYZDyWRMrS58buK8ktDhjLyGLKpGMDr01x6LGJDDGtnRq1d0LNgztONeeOAHw6jWVmZSyn
exkrtHzu3kncP+AWYI99HnVXVcfju5VWCMFdFHfcon9bg9fQDT28AFvt32KsGg7kO4dfJZ+
LjI/hrkcanK3i837hWxtAhWwsYqJA9ZB/LRDkn7d96VkZDOC8n1+Hf/AF6/bck5+BjXVbMm
yofIzfEDY/hOp6R1J+GktqYPXYAyOvQqehGtuuvFya1urPVHUMP4HSfbPt1K8cX1MytaSa5
O+VUyQUjYT10/Ap4lNv2rgUqOahqVm3IDWDaSUnf89f8AEvsNrCwAk0ghwysBupb5x/hY/w
CyRrhX8uham4g+oyHJp/8AMfK26GKog9CdAcni28WpnKfuGIatTj5AHYdDAM+2q0NyZ2gNW
pYZOD0xEydF2IVQCSSYAA6zoMpBVhII3BB3B19++6/da5DEU8KTjk0g1NWeox7dx8dHk1lT
zlve2ln3DQAjVPP6bACD/HVV3BrK8Dlv4rOGxw/b8voiuWDduf6egaCNjrxk2okgo7Mqyyd
vmNSdFkFo/UYx1U9atbZYRZFRetijkq+ddfyxJhV9e5tLycvJ5CzJ2FRg5MhnItInxgNidh
DbaBM2ccmtO5Y7KsLFLNauTt3+h9Nu7TXp2go1rUnPjva7HxeQMrPG36fmBiYnXgDE+FbGT
l7GvzZ5sFWwMSwDFQQTAy0DybDWa2da3lWYuY46vbCyzOX+fHFRtE76rrrStmxJRKzZYQGf
PyM7FlHeRZ3L8DoZMoysFjY42Iuy3K4Zg0E9qgSoPUaVr2orZVN3IUos3WNWEskIpxBE+rS
0+g0jDN24mL5hVxms45d3iUg/Jt1xDHR7VLIqjhwRuxVkk8exUAVsycJ26DXH5VzObq6H8X
Hd8gLzFKFUVQqgBm26wIOhxOQD5KvuXEdmP9+0V2Mu392demvhr7ctBTynn9nlBKZG22Mo6
jThXcM6i+xErPdi60hcbmlQVQ5QOktpcGqpdTkYyCtSvfcpZ5lQ1hK9PTTeQN4/MludkWEj
ydqL42zAJ7lnoNJdcUruTyuGRslzK557h7MWj5AP0zq/II1t7LTVZgsqWdKF8jqSodD3DH8
wI0n2ThNja1YDkH5KFEQfYvEfhq0crbzVPdyum2SRgPwXbX2+fl5n3BCrg7gULuMSB6t11b
UnbdXF3Hf1WyvuH8emqeSIItRXEdO4TrlcgkDxVOQf8REKP46q+1G1f3nHor8lPqBgOk9db
enqdFrrM3OyU1/Utc+yosnXI/1P96UVvRWRweKCD4wRC5/4iTr7hy+Qwe9sVdZBBzLWM222
51b9pJGFQF3EPvQ5PZ/8Nu38I15TFXLURXyFAJ9sXU7OvwOhw+RSH45NoS4E+FDcQC1bD5S
y7HydP72uVzq3ReTlTVwqGGad53YE5BYRf0sB11VR9zrrT7dZFXIrXpkN8y2U45DcdI6zqv
i12+exyq/QUuqZiULY9Af5vWNLx7LWqFbh1KwRIEbg9euq+JTulK/MerH5mY/idOnKtdr+d
yqTDfKyV2ZvYI9VVMT8I09ldAYnFKrVZaQprsLVNUMmKNLJ+UsV9NVl5ONUmiwmMGgWM6V4
hZetwyrl1yjR47drjsd2QXCtVG6OzKlais2Yzv26ot5YwUPZ5aq28iVubFsZ+3pgzNX0kz1
1U/EZBW5uLBCzqr5B7au1AuMrtKmd499ZzuZapnUQwsHjk+LJqmYKWBGORaDvOrRe4QYLXa
oR4CuRZZgGyNnkfYFdx+Wi7uTVWxvvsCsSJdLBX41aBJXtxy7eu+2swIWoEqvHxDixVYrk6
rguNTdnvJGlBWtFqdWLJWTUyYgAJUWAUAWd7EECeu2nEJilb03g4oyMiKyKoqyVgz2E/JAM
naNeCxC5N5ihcHN0WeV64D7K0zkQIxlusas+6c4Acb7eBAMMhNYhZbbKAMiY9vTV3PoBFV3
3TilA/aRita7xP8m+vtasSqvzgDB33st3EdNNZxUq/wC3cLdNy2r4xWWtuecXJA9YxmdHjv
y48lRSu4WogZvHU5DQAMis4t6DQZ94vd8GUNjiXId3sJZQV7ZUbTsNKQypZUtYrsqfwoMmF
iOhVwMI7FaOvpGrONxSLH47izjUV7VxQ6XeLoAz7MJU9N9H7rb9zLK7m2zi3Ahs+qqwgN2n
oCNV8bg2re33B/Gnj3JCEFhG2+WI19s+2oYp+00C+99oNlhLtsfcwNciqP8A6c7inhXAbG1
FLMpP+IAkaenyZ1m13pAHyJYc8PjBJ1X9up7+JwbBdzn/AEmxP8qke++7a+92y+ABtodNnW
2toqdCfWF29xtpLngXgY8iv/F7x7N/yajjU10qeorULP8ADXH4HG//ADi0qGaMe2v5QfWTq
zkMrLZyXnFwVYKnaP4mSNV/caVzs4ZzdQJZqG2uUfGO78RpbKyGrdQysNwVIkEaIP8ANr6v
Gqef7yKZ/iNFVpr49sQltSqhB/xACGX3B0tRtXiWUWPdYaya3Vx9J6azg5GQGQX1B01/K5S
12WM9rVXMqtUmRVVC+wA/jrktxblst/bPdWg3bFhiCR6Hfp119v4jqycuyy3k8S5e1kKOEA
Jj/tN1B940r2WBURUyNYxWyqzCtHStCjKFEh+pVvhqsu4y5GNqpk2RruIzVVizsJDDeCBMQ
NJ5EoYugWypUPiWh1FQYWqwfCEIlhP4DT22+bl2kMiVAMPpozMUsrZ07mFuPqBj82rRZYu6
1hOQcnoDw1dj4IAKmHjK7PH8dCpgvm7XFM+NlVi6WnxVuFrIzORDH3jVPIWpaa71rUEVKvb
eUq8VTkrIhDO2UEY6rRURKyisl6LnCgeJrK8snZyGVAG9fcTqvkHZVBPFTaxzi0t2bnfaQB
KRsdItYrpd1JvqSHRHQZKWwiQGRlhnj3nT3Kpq8Z8vbYoW1rQt1tePfOW59YGynSM1dPIrW
u/j/sgyqEq7XwTFeq1qMso+YDro/a+Hxzwr+RavHbjFQmK2dxYYyCH9CNcmlUilPuXDVVA2
2SrXXW2vsxJkDnLJj/3lv9GvopT+1ZkZeRXx2dJb/JIXPu+bqogbzpDWW8rNgq8lA5xUIrp
ZSjDENAfIDt9t9eZHtrrg2PdhWlt3eorBY90WMwAOPTrGgGUcd0xk1V9HqkZ0stjCFLhXRo
Hv10rV+RHrCBq2FZUsmIRWsRYOXzOwkJv01babW49QLZXvUWqKmxg1YrZi2XvtDL0gatQrT
YLaa7amQ+RcqnaqxkawZTspP9J1Zdx0Ufc/uCjjC39ZqHzev5a+2f6fsrx5HKQ2V3r/ANly
V71b3+bb+bVHD4zniW2o78+/q3GFQbyVp/iJRo/5dPSKhwuU1SmhQc/KL9hcH6swnv8AUH8
tc2yt/IDYiAlcdlWep69dPbWVr41q+ZK5g2Kf8ypQfjLL7H8dJbUweqxQ6MNwQdwdcnlJZX
jdZ2xaQPEuyArHoNVcUvkKlhnYmSepO/Qa9I9dHj1OWqzZqlb/ALNGM+Nf8K+mvSdek6366
s5FxFF1aFjyFg9id0Ov6wI9fy0wW0cbIYGzFip27mYNLJPr7b6pv4yk2VxeuLIFxU9/VonH
aDqu1KWP248ZqTtCgYkOrf3SGMR1nVnEuL1rw0QgqCK+ShvL+SxywHynuBYd0nfpqk0WpXX
b9MMwqcVgBn7N/nrXuZyxmSQNGm51GQFT2VMDY1zAqpD2kFcayo3JG+0aYNKsmdvkCqzXAM
gStVIYRvHzDcTGmCPItrmjlhw7eRWWsK6YhB8yuyiN/c6NXacUrN3iyqqY2yzPgykq4iYnu
nu20FrUQABIETj00fKRORgrMYz2zPrGu5IMzkvadxBn3kCNNfS5au4l0qhvGy1qQ2QC/wCL
ZT6iffRLS91LoXLfQm6utSgwC5k2FWCBYXf16aFqIa3ptBfMmyNscBZjkyhoyI78vgNGzmM
7rx60eioqEBUO69xBJYhhMn5p31zmHU/ceISD/s0xGvz1+Hpr7W1IetxygVNaCxxD27hOjH
4aD1mnkOrog8b9CQ46P3uEyz2I2JjppbwBXxqqXISxnUqwKvkMXdmCsArY+h9RoC0K/Gsp8
tnnV2sVuOwsaRiGgBpUHY7aKK6VrbW7hSglqvka7DNWCl+9ixmNtItFNWLglanDAzeC0qln
0z2MWs3Ptp3rvPHW41ePksrhRica8mkP3J2HP1+XSW0W+HkUHyUuSbzlYMWpzXLJV8ZGKnf
4QNV8vnWoFrRWPBLH5QJDUsBDoXEn19CNcL7txRn+yebQJkAkGTH6RG/464/L5IqR+ahNC0
yOzLGX/wBonrrg/b1Swni0ZF6xuHYBBuJ/unTcnmOGMPyX3/vfKoneTt+Z0lv3HEGyxzw+X
CharJK/t7T0Cv8Apf36+mjRy6mrRCQmR+VlOLBBt2N8w/PXJ4CjB6HKVOTK3YDvx+K+3tvq
CQCenx0wVgSOoG5H4/ye+mt47ZortWXAgErscfcT66/p9tHh8hkH7sNXXU5ALmP0g9Y1+w5
jKvILBPMXKgB5GZf+62Umdfs67TQshkDll47EloRsd18hAAaf4zotxqLuA9C1282LVJIsY0
qEqhq3jHbptq2/7hzXsd7RS1zgVqyoXVFCICAhZGPvO+nt4bOnHuDVZBSs2qr1+Pv7laPVg
VgRq3DG1rwPCLQcxVaWRdkDDwz8u3xI063MXFuQ8SA9goCZWByqnNxttsfy1FJmwtZWKm7V
sazC1XUFpcgNGUgfhA1dYj5kuVhpySAOw5fxHwOgLILbyQIHw99IVYBROaxJaRtv6QdCqO6
wEjYkdsTvEDrpq3UOjiGVhkCPY68diSzSaa61eypq1BrQcnqYL2zsNonSpk6cjNURmCKzFW
dSVR2Eoq9vy9IO51xSlrcTnFFet1Ut2AILK2qWsSs5HGfj01zLOYi1chefxVdEOSSvigrPo
Rvr89Ez6a+0Mtnjjlq3kAnEK9pPbBmAOmjSbK+OFKMpzDBFTMeSX7iFdgMYVp2BI0nHrX6a
4JUDBRq3VSzFUydQVr7ciAx6jTLTR5Fs6ZP5cvMWXvXFHys2beFHWRGk51ZFnEyZ7q1LWAY
4VbWorZt+v4nboDqeTeuSWg11of8AMvrwz8Ul5XqGyErpfGE5CoRTnSzKTXUosUP41iwlJZ
QAAJx9dY05Di1hY5O2ISXOcV2zGcExuPUnfTJayv4LXetqF8bpYwxRyK0X5iDvPWOs6fi3X
1vw7sV/cFF8zVuGYIRmqZwvd7Trij7vxnr5vDHjFxDNSoqclDNbMu2Q6jTcs2L+3VDZ5Vgq
UAmRHXXF4H21zbXyAt1hQdSxitW/PcjSfb3RXoSsVuhEhtu6Z9zq3iVl7GuX/wCnWnuNY+V
0Zup8fVZ9/hquq4Ml1zfuVt28tdh+Rwy+oH9h19u4CueN9x4odbbFE1szDLMD1RlUEj4x6a
HNanwc8E18h6ia7UtTtcFl+aCNpnaNVjnWDmfarnCfuSoW2hmPb5MIBHxjT/a+M4XhcUT9y
sB+ctsKFb0n9RGlrqRUrQY1qohVA9ABrY/lp67pPE4SWqkGCrII8i49Gz3B+A1Xbyl8nJRG
pN8Y2I4/VAMb/NHx1W/7ilbA82E5uCFPY2LDEx7aL/c+MW+58U1O91bnFak2W8NHQkntgnL
+OqqFrdnsBZO9w9a+RnNn1CI+pPx/KdPwMmZmytr8xzHkbJ1UM6497Bp9vz1U9PH/AG/Fa2
u6jsCVK71oZfLIhAc5IG2x1UP88EChLG+o2KrmH8reriyTHprBFmx67Qe4DFLM0YlPmzJGR
VP7sD428dVaytDBY+Se0wWDOgWWn5Z6yBsNNTZWIZWFibEKVJrsQknu39hpSDAUEBQdt46i
Ou2oGsWBiQe0kbgz1GsXGaEMCMiAQwxIMddAvUb3fGt3ZQxOI7HfpGIESuihRlewFXuPej4
rhmFaf0NgoY7x3dAdfcJrNMcnhMKyRNfbUMTBI2+Gvz16xr7RUIKvzEAJJX/tLd8h6jXit5
AsNIBJsKIXZWtDC2+HTNUhoP5Rq6lilWbGm2tSx/3P6iqxPcqFQJG529N9Iz+LyOXKixnVH
5OJQrkqpGKQFs6+wnVC8cPFjVovKXLuBTxu6HNjiRCrtK9dNxsnL2yLiFKpxxazK7IwO4Br
bcwdwZ20YYvYLQLnp2rWxxkpULPkb5Dl7euq7IGYUKQ6oHjtbExlgfIdq29Qd9RZSotiSfm
73V2sBjtrsMI/UCf1attFtb4qxd6gbfUQ7OX2DpZOLHY9w0fPW9b2F6qVrlycm8gRXdSGYb
vK9OgnScLiXCji8p1XkVsS9dVjO3ih4GK2Y9w9427tcHh8ThhaqvCGswyDR3F56SANydF3h
VUEkkwABudNeQf+F8EBBJjyTJ6R+sj+GoWNtonoR6a5fLEGuoOK564pFKx/Pqu5SFp5013I
f/bqv0nHxZVKn8tcnjWKStlbbjrIGSkfmNPb1te5vIT1MBYk/gdNfybFppX5ncwNcrnjjWU
1VoP2z3QjXO/asVnuA9d+uuZ9xcmLCKlb+80+RzH8Ncni2xXxrrQRtAau4yjj0+mxg/CfYa
e23tStSzn2VRJ1d9yCLXyeKxJrKkh+CzggsqkFvG6TsfQ++hVUAklEp84ZlQ2LgrgKCpJ8p
zHQEjuk6FvHUZLbYKara8TctPjBwDAeO0/KhAkqBO+jZQr4qbha2LM5Ut45zIlsVTuUdTEm
N9EW3AWVI+PlBNZVbVVb8bGaElcdt95G2rByMlEFrKsy5WwibHOIU+P9MhT129dOz8c2VU1
oPBGTGypmQFJILpXlO6+xGrnCpWhJXFHL/TrK11nxpsN5BjpodxWGB7TEx6eux1aC+yqxfB
ocBfmgzsdVUNU8Wj5vVTsSCu/QH/pDHroJxuOACWFfaUFlzNmqIhaRmhLFmj30CeOwqsIKl
QxsTISosSBie1p/KJnRrzws7RjZ2t3qjCAT/jA/HX3R8QP944W/+zh116/jo++vs9StDPyl
TKAw3a0GV9RryrXXY9ZU1qQnklyMFpDJ80L0aWCgAaRK7RXlL17Em9m2yI7diilmzJYemqw
SCtJNbuZvJuYioHFs5QsmQJMiN9K1aksO25mZcpLEeL9wHHcrkQB6SN9tKeUFfyWMthuxDe
UEZAUHsAgs07HA9J1TZySWuZVSx0CHetmVgwrA2T5Z9m+GkNdap4/pqhKI2KjIq6/N3h8Cr
dJnWGRdoxrfkEJUrsjZKDM2n09o6dNFcQq2V1Iliky4yVmXFTiApabCpIPr7aqNFl1alxuA
m36gfqpBbDrjEKOh0F5AdQ1JUJkCFyyJaFO7eMKysBJMTrjc/k2M3M+3/Quq3C+VCe4rPVp
DaP2X7aymjLx2xkGsKiXLNEYKduvXQ41EtJyssI7mJ9TGv9RchwQa7GtqQnbNi9Yj8Tjrk8
wIysirQS2Ms3zudgJ9NNxy+FpIehx8yW1nNHH4Ea/dWgVvWGXkof8As7KpFgP4Efw1yPu/2
S56qK38vJ+12gGFb5XVgN1K/n8dtHm/dQBxOEwFXG3xFsBsI9cZGR9Tt0Gk+2I5CccB7P8A
Faw7VJ9MV/p1nxCv7iqh7DIBAu3Zww91Ox/DXC/1Egy5FdS+eoSUeqzZwQPSSfy1XwmYnl2
E03/3hTX0Y/Ftl/jr7dyXUYUVijmqY3p5RGeX+y5B/jqjj1nI8LlPxxUoGTYlgHPTqjLJJ+
YD10rsQGtRUqctl5iqM+KGGLiNpWGJn20vkBxdIkF6nUKMHNuThUKoQWEywB9tWpbQhr45R
PqFMcI76nsGWIHk7U9h11fQUD0qcWOJsV1YKcj4g5XNnnDIbAR11TfiWVRWWQKfJkpcPYpL
qNzBcfx3jWIDLZUS4q+Wp66WWyw1vtl6Ylhvv1Gs6SWrW1g9SAIpez/d0socEhSpWImfm9x
q1HZWaIZGlRFhewIztS+Kt4ujE7MZPy6s5ad1DNDVFhx1WouRaGDRLM+5DQSoPQ6XyFktoQ
lsFgOsj6vGdVJcrXtsvykKffTAlX/brWgskkchWOSszPs+LQfUKT121mi20JVDDKEXysiuM
637FxBZiVQgRIG2vu1jg5fuuMBJVoUePH5Nvj+f8v2gVMUY8oFSpgyGuKjKGj+B1k3JNZfK
2q2yJYhRXkEwFjNNgAJB+Ue+ivLXcqW+qJjwhUyNuzucHHUEfMp1nWy3qlgUmtCwUu5SFhV
CEIWhevdG+0law1ZSoYWZDxxSMR9SMIYdGxx2MCdUo2LKQmShMg9YzT+9ag3YBm2/hrzsMl
tQCwMMqm8asWyfAZJgYn1YQNtPNrKtighLCtZat+02MwAKjvCn17RpFwWupkVGQocsKxhiR
GUVuQwnGVPtqyi1VrUZqEsKqbU8ma4VTWq/N12PSCeuiagbWdyfKHUKmNqN4msRu4lR2gic
dp9/2GJau4EcdKQ7HBCz2hhyOxWDAAE9JjX7zjN+zu7A1gUkMIl6rqZLF8icBsdjBjVvH4r
U8JrrSLbkUs/fOHfYzhQzDpvE6Xm8N7r61crzKizXe5Zy2TgNUBltEg6s5HGsS/7fzLAQyP
LEE+QKcdz39CurgLg/LscvbSJBrUdi9rQY+OraKnaqv7ZUwouX05Erk0bT/dI9tcxS1nAsX
jP+8rUlq3uCHMqokMroq79fXXD5YEiziHi8pZ2NVs+JzHrWxH5E6sodg19VrPYNjtbDq3xn
XI+7WVHkcq0sK1vbyK9rmQcW22/o1XymOVHMqLc9YJ8b3TjyVj07gLAPTf00nF5KJfdZe3F
WrKFPkO5JEwsN6aTjuFSx7VRKnI/RYwKN7d3pq/jsgtLVsrUSAWyUwp9p1X5Wmnk91tljAs
9jkFmYBw8rgR7kKdp1YvJBrKtawlmssCDB8GaoPuEnYbxjpaORe1dvHskOwjympQ14ACwxh
YLde5uuqbbXLIWyS9jKdO6bbId8RkAWA7Q07aQ2ObLLuOr+Mti4IZU8mJVMi0/M24gAD00H
rsRq6EKGu0lcWpIrLGwBvQIMcgG9RpanWzyEjHYyy1is9zgZKFss9GKjedttKlbFSyvc1ZD
QwsDPZlJ9cWEY7SCANDlIptrDWsyIsV3suOWQk5L9OZMkAjtIOnl1tzatPO5Q2Iy2FhZGO4
RXVSMfm9P1asdQC9jFZys8iRLWEN27HxgqFWD8o21Y/kWpLWZ1hPHU+3nC2K2R7lfIqo9N5
0a+Oy0qqrlcxForp45ishMmiT6MfQsfbX3jk1u9gfl0gWWMWLqjIAx6CT+Hw/kM+2vtDouR
F4PjP6v83pIOrDaAawCRehWmprqh2q6Wvn2ir5RsR101ldGVeAYYyLFVaTuKnmQEKwpB7jv
00r21EEMjUiXHdUd6+5pYVjLLt7uoPTTGtG5KVOGqZgALKUMZIGVl+R8Su36oXLT2tjZUrk
CayStgGL98ISqi0gbbAb+uqgiIabBQolBYpQIQrZyA5xEHaPYaWu1bXW4BbKLM3guwtsVvI
ACAGAEDYT001RRHyliiHIdoWh6WIxzfBhjkCT/DQuVV8iBVi5FNvZkt1YeApf6Yb4e0azts
epFisEhrFYkrdYUXCBAACN6b+o0LkZqQieRmdpBxCqMM/NAsDBGK9xI6arPGR6uRyGHCrac
AhJLr5AVmFX5Ss9I215LmHJqQg221ZUvXXEWuKgxU7bmPxjVQ45rK10WFSWatrqkxZGU4yh
RWAJnuX01a9dS1ci2s5WoijEMBJD7KCgYscOsDTcvjWHOm9D5a5fJ7WrruSxyACCpEDoI+G
uZdyLlva+AtgkNiCzMXB2kzr71zGIm2qytJHyi3IKR6/KsaHCsJPjD8a33E7qR+TbaB4txT
7lTNVlBELIcFtzsyWjuVNoJ2PTVWfIThVoMa+LZJYwfqlDsC3w66SitZStQir/hAxjf4a43
2ypgvF4V2HHVlAVVU+V19coxxB/DVX3nmQvGtRiQQIXkVLKkz7qJHxGuV/qhlbw22tRZTuY
pVQKWHxWzY/wC0dOvMmhuVWb3VGNadV8liBQx7h3L7HL30gyrek2urUECsoWtshmL/AKGC9
3rK9p30+WdjeN7C4kXRst7KuGaH9W/zMNttLabT4yrBOSK/MyisDIvZYoJ+kSZk9WA6aNVS
BsCVdslsZQ2Vlcwws8aFtp33naNM57Vd63Kpb5JD1KElVbNmhcVg7nugjRgtdOAFZxqye7j
uGYq/a0kSR6kkmY0m7i50i5nKh55EKrXZnqlaEDtIjR5bqcgtiytsEJWVNwUJgqtmSSw9B6
zoV4dhdWtcghWdgbHKTiSljKScBuV9jqoKL7LbD/u9yg2MhoIKVgisbYnp0iZk6VHdlIssq
Bpd8agWZlTsHc9QlVVR6jX3L9uzXHnJX4+QCSlXFXyZEsFWO4Fd/U9Tr7hbSnhpFvForqH9
2spBb/E2UnUTo6+zLcMkPKqkEgBu+z1boNPalVj1kORWuU5irKOSpVWftbdi09YGpSs2U2t
+2/cozqaEcZKUhTsQR3j27mkaPM5CECkTxkdFs5FioOjKtncq7vOx9dUU0MaxyE8fFtsszv
DqXfJRDLmufU+/zaPlxt8aKv7VL8yFRSrK2Rhm+YEKTPro/chlgnj874lHHkARqvF0rLKm8
yOhBnVFTZVWXL46kuR6zggdzWxyOEIw716x19NCbnW82MPEFxW01sG7K1V8sq2HcG/r0taE
W1IIBrV0dXE41gLjAwchSR6A76FvHqLJWuV1qAKLAqZA5qcCCR3AgdI0wtrCvWJsvUSWAxW
vdJIZnAZXw+T020TZUzAriEUFf8uxwuJYDFlawFSHGXw0GtrLOjGuw32WXGxGIqzFbmdrOn
pH97S3xnx3BuvalGYwkvmti4YqCsYsI6j01TzOTV4arBWycmsBjW9gAFrsr1hTv39kEbTqw
chr8La3YcmxfIXRWFlTUvkVVmYiV6SJ9dHj38cG21rOMLqWH+YIrko2yklv72rzXVdybHUm
186ThXSYcYiz0Y+uvuNRfx3NeXPEaA9abwWA+B9CRr7z9wtrDcNk8CWRIxX2/wCaoOqf2nH
Xk8upHsu5aL/n0oIDYf3x67ZBumuRyeUWe3hYqpYQbfIoaifUk5QfwnXJ+68lS9k4JYY+Z+
+0/wA40nBwzsvIsgb411EEv/HbXA+2cgGxfuCNS9o2CtauQfH1GTjXDtuTG7ir/wAOVK8s0
l8LbLCu67g4+gn16aWpqlNFptvte0MVZbCZBVIhsquuMfmdWV2L5LFJQtKrezNi6sprHcrP
X1K5bHbXmvcW0uWIDZBvHZb4kQqwC+EMCIgmdxqu8AtyLlCKfkyVwC9jkAP22xuQu5HppeP
dUWcUsyqUZIQN4niwtOeKbFj+oe2nZmg2+JQ5ArbFW8C0pbCTJ+Vh/XrkUWKG5L1pWHmRhd
LqAgPzI049Ai/qOvLcC1FY8/JDqDWzWsEVWMFc8Whv8Pr10yxa9bzaiJWj5wHVrk7YyfIHb
oskjffvrdFqrVuShUWypPfTCgZdvZAXtAk76BBAtDIltoatHNwxViTWMiLBjBAG4320tj2P
RQBlzhQqlWqds86wC2Q8p37us65Untfm0AeogtV7fDrrrvP9ejHtr7NQ4B8vIRSCfQm31HQ
gbj46xqt/cOqsxz2ZrkDLVbk092Bxjp7yNcVW4s08cNYi1nA02gA10CrsklGmG9dVcotXY1
a2j7dyMrHNjOzRS7MYYYjuBI36aZqzfnwbRdT48QjFFU2cWUASFPaszqwcJ14nNLowNtddX
gS6GZcmEOMv1LJJ21yeLzOWvK5Nd6C6q8Ka7aqyXmlKwe6FO25lYOr1tN3Kp49geu+pcrQl
hyPFLtLGGY5DaB16aNVDW0cOiE4tNdSuiPWgZXNhUsqGYgTO++jaEZK6wwShQqndcSFdwGB
BaIX5RGvOjPjBDHGuUcozoV9OxZXv9xqu2sZXBiEUDEoVV9wVyg+SwT6/iNtKwZHrIJtdkW
2pwTiVydt27J2/wkL11ULCAnLUIOODByitm8aOVLYxHXYERO+nsSlQoqawWsoFFdjhsWllV
vHGXUfMTqziUWcun7c2KWcbHMLVMWY5KzhQdhgSNFGcV4oBZcAPLhLuwLC3JVOOQx6dDqz7
ncHNYsssbHJWpsUlVrtVjkqKCHyWD1n01Txft961XubbKxWVPktqHZOWZBdS2THqw9tVxS+
SXGis5EXVPBzMqvkZxjMFt/iNX/b+PyGRLMvJx7VRL1UNDfUrUCWA7iVIjq2n5n261uNyq6
14rUFVBZioKO69JVe4Mux1bxfvCF6EYNyAmQlCWerkIqAbDMg7k7/DVafayv7VpZSrZSW6m
TJnX1gDQtSsBnE0V/5h7d13y1TxKrY5PEKWIhWZrcFVIf4Y76t+7JRYePa1B5NIEj92u+S9
V37RvHXbeNcni3S3INaol2TJIgNh5HyZVhC2WRBnqp01otVSv1K7xV9MOoVmL09z5I0hSTO
/Qxo8w4OmaBLG3xVUZ0/3h1MhrGO5+UEDrtp6K2bBAwK4ZCwqmKi6WYLgBJ2ALY6C0SALDZ
dVCsxsprTxMMBBVc1nt6CTpRUxAW1ksBtjN1KJ2ktYiQjAoQ0z8vXVa8ZGNQKJlUoFbK803
NWd38iKoBGW2515CP8AdbGUpirIyizxVuf3GK92UE9cvy1yEe6vCoeQKwanG9mObN4sXCus
9sk/KzDTX12Y0JLvdilq1pYhWzEP1KqoVGHzbiDpRUGrFtjWKiEFhVR2ZqUhgIRSUPXoPXQ
Z0H7e2r9sDlsVJxxRSwg2zt/caZ6atr8v7ifunHQPAWYFY7se2fQx1Ovz0d/Q6+wev+9Ifh
/22kR1e4JYGWWJYNlORJIkLP8ADXE43I4y38NksdLMm8weMjhBXcRtH8Rq63isOTZcCAZFR
TjoohUsmJyeVY++i3Fqsbk1JWLkLKpvBBTvdxuat/Y6P7RH4zVW+Na346NhWDBrBzhgrt5A
Z+IGjxuOJ5dL4Vs9avdbb3FjZARFEHIHMTp+TyPLYlfkHHpZqxU/l3fFU3JVQdmG/wCOkSt
549UCuxpVbN3gKK0lGrxEHGPTTLXsqiKSgkoQTiqTiA0sN4kfq9NVAgeJYdI7UrI7iMFAJA
TZTJ32OmqqAOA2Yn6oc4kJjEviGZocfNHTbVIrPjqJDqnQhZLwiL+r6ZCmBttM6ZghEIGXy
QRxwfk7LSMXYY7ljJ9I073ILErDLZZgMFrWRagaxYCO4Zu4kgdNS7MBeLbLXPfecQCLKz9N
O0KstiZ/n0hd0UMwrzKKyJSS11nYEwJIaDB6bHfV3G41r0VXwORxa4KvYVZVXJVZ6y6oPIB
8o9dInIrBrqqRS9oHl8Nc4XB68CFlsTJBEdO7TU18Z+P58Mqw2SXMAwsyn6hryWc+pEhdee
viH9mGkWoFYs9dlmbPSGkgfpHvu3tqjlFTzrQYaus+I3hstsgu9pYMzdRsd9xrhWuba7A7c
VkCFHXtkZH0CNHv7RqrO1raeY4W+6AKnRwF43IUL6uVOR95noNfcLjWH4q0NQCT+kxVt/tQ
2vuVvIH7u3gWU11hO0vXxpVgP9tB/HQs4qn/AIffZW/D5KqHVUvetmFweflYSsqd/UaVa6y
wRgIQeJwa7YapcVXyFRisEevTSs9lj/VDs9cK4V7M1cMUJVV7ukEGQBAnTW8hcbarlF5ZG8
locZxm/wBMvniqtA2GxiNIpduTi71jlNWDY+AYXKhXYECDk/azA9Bo0YpYtgsJbIhRTYqBF
pUyMVIUCZyMxqzj8c+M1k2AIQ55ArsCg25jD5UxnIYyJGrGvsx4YyFT7xRUVCpkMUgtke4E
R6k6HJrYeIZNbsqMErVscySyhULms9PU92hUPKa6Gq+myKFqLBUS3zMKoM9d2yWB66VgEYs
3kzrUFe0rUh8Y3b1dYEI3X4saiQjsVrukVuy5KcWtRQy/qAx7d4mdWkO6MGUWhVVVOQDsqk
ZnAq8t1GQPvpsGBrH3XjBD7oFqCnaOo1Hp+Om9Nj/Rr7DB289cx6gC3Tmh0RmLFTZ8mc92W
86TPI8W0Ys7O1a1qqszFR2dz7jYnZZ0z8Gxba2YkW1FWKuRGxiBiDA+Gk/dWJU8F1a1sWPj
3ZpneMt9XcvhWLd5B4r/ABscW22yH96PXUVqa1MkqnahJ6khepOrKjc/jtkMNgYKBAFaJGM
SNCzlWhTdYqo1m7FzICKTJ3yPTp6aqu5T2B2aUSsFmYgYuYHQHq3vqlpS1bUFfHtSlCrK+y
yp9FkttAgnbXhrq8aEKbnle9bnL4wEEYYneJO06sWol/0FXHzWBvrK1inKBB2xVTMaPiI+p
88s6AOw7cQn+WbNgAdx8SdPWLCzGohlTMml61LG1ipNgOQrU56IALvWFet1cAKvy1NZY1Zy
gk4/CIBjSvUGGThq6XL4nFgCLHAkEMuTzMAbbE6re2wS5y499zsK8lTFLHIkMCVLbR+nISd
Xu/K/4eKyp4JatV4xQLlujrsTYWLLIOlIl7DUWIdhizOGe7yuWWBsGgLKjp101fFtvcWBLq
6qrGpRxY7m6xag+SLttk3zem+rONx3Na2qRYbC9ZstuUhO24WfM4cenX9Wq77LWp5VZHk5F
IDVB1BdgQVgnIYr3Eyd+kauB5JewoK8XYMIqK2+FUVjHcRv8RA3OuV9x+2sHrxLM4YElgO2
vL4E9Pjrl8+8F7PIljVhhk1bkVowkx82X8NV/aOHcLeNzGs5VeEKyqT5KuPuevk/m7Rvrl2
C40myLODdjjV5K62rsrJQY4ssAzvBmZ1XXWAlv7dC9RByWplK1151qO5mu6emx31FKBbjWo
el+4OoCKrMEffBJRT+oiQNVihStWIp+kubFlNkBmp8RxYquW8T2kDrr9vRZXyGZpIUEK1Kt
mxVTlADKEWG33gSNIzhk41JYWVsByVptDOgrgYqMpWZGRmJ9rHrVaYpiy5nevKs+XGtfIrA
EsvexJEbLqytCtnJGIUpYwYmoOVSoK4YV5EsvzfqB6DTuharjjKxtnVTUMyQ0swfPyekFZB
PSNNZWovelErFhLK4YYXYoTkpMpio6BhM92mUqjpXYbGrKQQXxy8qsCkVzOC/MQD10wxKKl
gCkDF8UYV2BCWGC2KoYBRAG2865NZZZX7rxz2IEAyFbfKNtTpoO+J3/LX2Nq7TVYLUxsCeS
Djb+j11PIsW+5alRkCht2LIHQupXKx16nYJGm4sJWHSyurchQQhV3rrksCAwBnbqR11bwuc
DXzOPcwPHAmy4v8A5ZqUfPl6HXJ+38yyjjOLzyrBerXuLbIxprVd+wABvz1XTwOFxV4V710
14jxm2513aFPaARG+qFv4/Hqs5D4HkNYf29JM4h/1E7demvuFtnGrtt4ADB6STVaAe/Fu7c
DfbX200Ky20133ji2nGLlVXpY+6n0Ok4fI44ouqqsbmAo01WBgK4y/vLpqrNkKkAjtZdolY
6EekawyL1gBK64zLbSzHyAD6ikISo2neNAMKzaqszsyMVKgYxQVZM8iyrEgSJjedCwhXMZV
gq8Bs57XsOJ+LfoHTbTW1I9JVlzpF1hWOMQxiVBOaCBOxid51kwbJbGZuRgtQZwRWzoncDi
owHqQdp0EcGy90MuxZ1ChYKSVPTv7LAe7rG2ntIeu1WztrswbAsoBQwyxWqV9P1SG9NAEpm
ikmuwSLCSm1pzPTJF71yhTvuNNbTUFQAVBntV1Vq8LKXWfqAWBRKn0/DTS7jywjWO3ikomY
V2WHwVWhnDSWHTT3NV5jOL0Gx2yY4mdlRXWnKVPsNiDq7hrTVzuHYzP324YraYdXBVxBaSO
7od9DjClWtphS2fkiporGArrbMoiqZ6Zb+mr6Pt5ez7fZbl4BBfJM1HbJLY4mSNcfh8q8cD
kcVHqLWDJbQzeVGmIGFgmD8R665zuUNfK4tq1ld1XkIyhkU9O4jNYPSNCz7g5W6j9vyLgsS
9bgJkoAJ6RIxEGd+mmWpHGz+QYKRx7Apdcq3JcxG7WfNsR00bbB42uZGSxVRVQ4qJVHyhal
grG8ZE6utFYvtLrWlSlM8mRcxZarqMCQQdiFLTr93wDLeVl5CV7B7EP+ZFU7dxAIgA951Vx
mqVqGUsTNsrkVvNeVkDrJGYI2GR0qOQiKHW62twFrrLZ+ZadsXLImwkewM6rtax3shauWDB
a027orNbBXt7DG4J/PXZdZYzTSiUplYfIO/vbBFA8UNB+Pro82zkkG1WSzM/uBk2ByrRT4z
432ERHrpA0tdQFG4Ktkq4FrWlsnksNmI/MaciXZFzNa9zkbxCz6xtrmneT904mxHQYVRr06
/16cnriYP5a+ySR84+cB1ywtxOLEAwem+rBPmQti7WwDYHWJK9qtj2t0hd4E76ourLPcqKt
ljlmDYEJaBmC7QfVCPSRsdVc8rY3L4yvUhAIrGzOd2xBMAxB1f8AdOLdyeLyFWbxQyjy5AG
FM9SBvG+3SdcKmoW8c8S1f21ocFgyqQWllZmXLtkj8dV129yU2LbgSjLYQGxzUE9vrv8ADV
w4/Jenj8nyeb7a4UQ7jFmX9SdRtriPTxbbG4SInGvIKtgS1JDFsZxAJMj8OurjXxzX+4say
xsxYxdsizNkFldgFj31UXdkb5jgRijKjIVaGBYPlI/u6Fa1hHVNy3b3NhYV/WHl5LN1nVxx
eCXNDK+/cAK1NeLIuEn4bA76tsqeb2cMAhM9kHta0ooXDLIEDeY20iADmVIgQPl22srbgd+
IZ82Et6jbbQR+OropCLdDMGTAKv1JyDKuK9hliekDSNy3UXqZRyQT2Q+YBT6bBO4qOpEHrq
nw2eMK/kILA1YSpseWWHzWxtzifQDbVlauf3Dsjsr3E1veMFIBCdwGInpv7ddCVRiRQqtba
zSUmtwogsBlkDY3USDtpVFn7hAgUVtWATx1JYKvkTGGj+90Ckb9auItZRbVRhaqlEJFZa2x
U+cNgRX3P1I9teUIAC9dvHWF8xYBkKCGbEJ2uV9ASCeunay2uKKmo8hXNUKq3+KExwBbtx3
266TjSgNgWixWlFEDJOUvY2SugE7drdeums5dTcW9mJa1WVdy3VgwVdgYAIyMddLVU9lgfN
2QQCtu9dZeO2Vx+WfU/mP+Ica3ycnCu60lsfA9QrXbHfeH7p9tck+Ucrk1tBW9CCTWErSQA
0kCPlLbrt1OrR5BTZaK60tKo6h6ZF2cEKruIJ9cBHw1U5BChrHrE7oiHHFpBsdmZcsf/tbD
WDmuzDx1mqGcC0ZspcGxcclIlp6nujTVu5/zBCyKNgqB1UKWJzZl+DRufc3F8OPgzh1Q+MW
Akp40sYNse6eoI2OOrcybC1ahXr8dTMATYG8u3zGvEiWJENtr9nbKIWqfCopWzWuDZ3ESFA
euZQd3tq17rESu9fIzOXwYEKRVcWXsY5gZYq2wgHrp0s7CztWawMlR6yxjLeCUGTfE9Z20z
NWUIYqCYOSr0YY+hnadco2qqW/8V48hSWAAWrHuhZ21Hx/r1b69jbHp0OvsBvaKxYpIgkE+
Owr2rud/bXhqAa5wovVbMwM0IzK8jJ0CvGTY9I6xqi1TbiWAsVXW1a1UpfWXZ2OxYEiJ+b0
0orrVAohcREDrtGshsfeANVLzrUqsP+UIJIEgz2DZch66/f8AItrHGIX6xKlIDZLB+J1VyH
tReNZC0eLvyA/uY+g0WrNj8ZBNvJwK1JtspZ4JJ6ADfVK8jj38Wnlx+1vtUeOyTH6Sceujx
uTY2akCx1Qmuot8oscdCdP9sqDPdWubuFBrUQCO6f8AFqvlopRbASFJ3EEr6fhrMoMwcleA
SGgqG/IHXkpAx2Z6q/pB2w8eTLVjJX5lgg/p1jUpRya2qVSwQrVLMuORY2QvfG/SN9N+5tZ
JbBJVhsiZWOlcODlkxEjdtjqWeyj5VK+VUOIYoIyQGLGf5o36acq7MKw9lrWygxay1Wrd1N
i/oAEjtXp10CVQC0onlUv4VSE8JBbud8ejLA6g6tNkg2P4ixjzW+NWRKHsy8btMMOsxvuNB
BVQKrWeuxeQFXdRUjGrxFoVVBGJOXTfVvIW5mQFApIHkRifkoxgZ2NicWMbidVnk328bi2F
6xy7OzJRWCquNxiXEGYJxg76l3ryyYMKX8ahUcuXrNS/ISgnqTOxnQitfI6Cmyux2ARSi+c
NJZlbsAT5pJnrOm46XfUcuKrXYVjJWAV6mUFiw7cliFMz7apQXiuytfMnH2WoVkRWlwJX6v
fAk7wDq4I78l2ANb3TXKmsYhLLLOj2qMdpDTPodfVFjLfhSwVWwsBL5Tc2/dZ8kN0x9DpXa
pzAlbbrHrrbIKcfqzWQaz3SJnKBpzxna7EWBclWwAhYsYK9YBZmrYHfeZ9RprxUjGusre4K
wlKgDwwAvzocwZ2PaTA0rIaLIdg6xPnNjrVWzBQwyHcok7Hrtr6ytVQ6VjwCK3V0DoWsNJC
klWjb20L7qjTdKkqr5hfGysI/T3YDLafjoFV/cWUthjUAioyVwQTeWkSFg9xB9Y0z31Py71
dcmiwBmU1peE+VcSoX/a7vSdWJyCGpZayAWbyBlJsjtbEKrGNuo+GuUPUfdeNkTsPlq6a/q
/PVh/wNt+R19iCoWZnrQIGKli9diAZDfefTS+Sk+Ne5xsSa0dXXsUM2QKFAp+bHVQsbyuMg
1m5BIdhtIEfh6dP5CTr7zx/uiFl59QPEYobCwCwtaCPc7fEa4XH+42cijlrY/IRqKzcKiwg
5riywB7+vTXNXkUJfVQ9h+33vUKzYXDSyqVHXbePXQ43K4rBq7XNichNmbqGQP8NtcPnFH5
B41zWD7VbGKUliQEU/rHWNfdeHVx0s4/3Z/IvIscDxZdcl3Mr7fz6p5P2WwC56E4fKygdgA
UXCfURqriVma6UCLPWF2nW/T00r0tIVSzUkCLEDKbcZIJbxzA0f2pIXkIzB2rUBRY5K2FkJ
k/qUKJPU6DWg8c1dVVvIrFMlspz7q8xiW6DciYOmymkmw1G0gqZnNcbQAvdu5JnfbpqslS8
rvWEbcsUhntszXJA53326adO53sLFaWVarPC7KgsIILdxXA9DvMbDVgerxWtBSlQ8p3s75W
9pwIsBA/SDvoC5QW2awKcavqKgUUiuxivjiQ4X9LdNzpcSpa18gmGRfy/UNYliA3kVd2jE/
L10afKJggXZYVv8+Z8hdicXVXKztO3XSVcrGqq2pPClYJrOKAsHz78SzKquflboPXQtFahq
7HsStwqLjWzDxq5fBGl27urfMBI1bTa1VdeAIyZcqK37ENiNkLGDPDCf0rvJ09WLvVfS9YA
NqopZUJODJFZ8ZncET2iNVclMsa0ssYmtM8BkwxRWLBmRg2LCCcZx09gQYqprrMo5qarHsr
46dquZOPUzsdo14krJMfEoUKutRD1msFSe51nYnScYFUADsneGZBUBVCn/ANrm4yyJHx1gG
DV1hqBQ4Rq/GMbe85Eo7Tix9TBI6aYll7drqmZbHyGyswrhEMhug36nfVpNanHelVPcwx3y
nYEtpTLUtKswEE7bsnqN+m2vx0xYg1kjAAQy7byZ3+GmTAqFAIskAGZkD12jXL//AMrQD69
Fq0dh11Z6DFvx6a+xOgLsroQq5AtCWbfSltx7DRquFIRywooJM5QXbxvZ2qwR1YN12bbc6r
FhFWUeIAtiQ+1SqbADk/XHVr01imrFjRawDlShYTyV/wCzUlSD6r66NS1QXU+Jm6ziro5SV
lSrg7GQATrtWtnZh4LSrFUViqKX6sMzlHSNstDjU41W2o1tbsjMpRmirFlJQtG7em+la1qq
awA6opzNldqFlK5BIZCpkeq76rdlCoVIysABdgEeYVpBK5dsemptkEqjfUQ9uTR2ioNl8w3
mNWAPg0Lg7VMiyVBxXL5nJOw/L019WqGKpYa16qMZdSw/X0IBx6xOhYyr4s1RyZUKQAHAG7
ZFmgDcbdd9OVxVlGzOwrXcjqrnLZTPT4arr5iizkspa1Vcv3KM7PCIKhlfHEHVdShi1amyg
0nO4KrSEwbtLIuc+3Rd9VuVK4qzVWYgJXAaxWe1ZyWW2hevWSNUU1W41p28pbALfHXicqrU
rMLAad/mnrtp/GwZlc0sCw8FigsqWYk5QwygfKMfYg6R6iK6QQs4NWVEM1Zr4z/OzZbCPmB
9tNZAqoTOmpTYpQAF1syYCUBB7UUdV3MaNNVtNNhgWtsFrKU2B1VljuDjJsANp+Ov2nKU2g
zZ5K7AbDiFLKe5BWwLIQVkeg1cDxgQ3ZY576SAGuDxnnDFgRkvaJ66rYtLgotata2AewsWa
1wO6TVgizvt6aTjWIi2XsVtDBrBVCKhDJuWbN8O49S2+nxDcYVYPykkLaVk9r4lFUhArtHy
jKdzqutUPGBDLVcXFmdq3zaRY6nIsFyQEb9dtDk8iluJc8HvQtYt5RUyxDB2BHy44xBJ1Za
x/b8ta2DXKxJUv9CtAu7eNinkzb+3SJSAxtSw0VKUWspNbZUoxxcf4tth00TmzUZSyE1ZJb
S/mdfZlOQrPrIB+OmAsXyMoZCWRlcF5FeVmRzslAzbiI0711sBZmnkxEhqbGVldwf7zdgjp
M6XjkvYyICbWGzfp3YQMtp1ZVyEVqSRgJnKIbuECIbXx99K5+dJAPsG6gfw0Z9Os65BqKlL
fuvHwdehBSrcH21O0z76sn1RpP5HX+n2LFYurh1XJgStm6j30nItKmy5K5FZVq5qkq9ZTYA
5dBt199Dk8E41rYFVHlTnl4yEaxSVyIgmJj5dcm4xcj1u9lrKSrOBYII6dnyN5FEwD1OmHF
UVVqLaUDEmrBQ6N2oO9VBLL8SwnYaagAhrBZYCihsiyS3QozyV6QD03GmP/auGsQtiqLYS4
Imp9mEKjSwXp6nQqdS6ZM2FhbIBorZixZlOU7KR0kDVrH6bHIMmxsLog3sO6Ht+YgdCAemu
zuK4l1yUwsYuUwZe4BhWF/AxpGZpas5uwK15MEFbWsbCcRg4ZRA6Geuqgd0ZfHbUA3/l02O
Iac7FIHUbr0A0WWA9agwWKOK2saQgb+/gOp3+GnZqy4QszuoCWZBkDBsAVnvOXuRsNPfYEH
mJrMoXFzK5x+VpnGruY/iOkarvULYgxSVMszG0PkHoP6u6JA2Pd66W9qxSFghMBlNRKMfpM
vQdq/pBIgEydVUtSlnHLYFi3kzrKYKWChmBLzJ/T3DVnHtKWOlU3O0ixPHC7q9Ud4tP6Nge
pGmLJLklY7iyiuz6i22V5yEDfTPXc7DSfumlwtdjHDFqvCbKhb2Ln3LuhaRvtpHsbE4leQd
jY1daETQ5GdgNjiD76qrDB3dqWZS2WVd7LUcUbdcDiRMb776e1Whu2pbwHIRGBcnIhIQn5v
m36+wWrjW96kYWtOCgt48DmkZqO5ZJ3EDQ49K52KS1qslvH8mRzytAx8ZYowkT3Q3rrjHiV
PzC7+RcZURcWJNrWyccPmMyxABGrOPZYLrGVa81+pWzDBLbFW0qCVVyBj2iN99NzEFnFuwW
EyFOdiB1WDaoyEAAxv3emraeSovV2Wiqmqlpqe5HssawO0MTkZrkxpnpyCWNCK2TKAE718J
QYABIAkZT130LKBYcVHlCVq5ixV2QK+SIdslXuPvtpeWqSldTOtiwBYQVrRLPHV8wgqQD2x
66u5wVr1rgKMir41hg4wCjL6nuN5npoGsBbCAYbuVf7wOJ01lhhEBZm67Dc7DRtBJzUCJOI
Ak7L779dO1rmqsSXdSVYAbyCu40r77AxuY39x66dRCT93qxHQADxjaNf1at2/Q23v2n11/p
/jue2y1QZg7YWno0g9NNStXjSsKqEQFII/TB2jRqtGa9pA9clIZYnaZGrAtSfuDY3IKsfMt
a1lau+PI0tkZYt6biNtIL3LveikvMHIGnA4NliUNswR1iBqa6wwAVyisF8rD9Ifp2uwaUgR
76C52O1K4WWRBYmFJMjtyKEmNhs+i/HsWypWfyMjbZPNi4lS2WOf6vXdQNJWy5CsAVsxllg
RIc7z8dAXA4MqpVa4CDKz17wGD5VgY5SZnVTrLsxIQoCtjJh0LEIuWK94bbaOsaetAUUhvq
BRYxL1lnb/C75TsTK+2q35MyoZWCg2Ih8ifN5AYJdcQu8ddtTWmV9s2Uq397EOwa1mV+7JU
7t/YasosVnZRlY7oFatMMklMczuzISvcP59IiL4rCA5RgAEFQXMiA4XEdoz3knfedYGLK2U
VsjRiB4y4UMrGQitJU+xcaDK5YELQSYalnC+MorIGfFz+HzE9dY155XWCwwu8VhGfyBSzLA
GAAjuEMN9NeJWicd2CiWlGYnHtZnrUwhzB0VrFh5wyZr2htyq2ZZQohPKygfn6aHH/7LNVs
8Bb6dnHCuQrPABLKoWIH56NqWWqMUV2aDkofxtiC2TYs6jJukbE6oNjtbQtaUy+9Zealsyb
A5K6n9YmZ+XroUK1dodQbbK0F0+Sor2Iva3d/fAnYD1OlqUg1Blmx3V2uNJ8rBzi7IEClgD
0JjbRcVC1vHDNafIlZZEVltst6zIIwjL10KEpsDcarzV8SsixW7wKHSJHVZcH133GglJ/dv
8ttzK58acnKymfSVd5bETEHaNBLFW5rOOxsqtsvNgVSxDFQpKZgGTEn5Rp67cGeprGG2JKF
lVPCVWWsAxVgfgN9G+mpa3sfxXNWBZiLGVA6urTL01qQqx7/AA0y5eQVSzOq5Z3kMW8a2Ni
LQ+/SI20tL112YGuquuXJFwLXW12WFS2EKHU9CRGhyw9r02qz2cXAB6VWtbR2SCTvvgNywn
poPYQx3aVBWBMgFZPcB1+OqrQzY7WLBKTI2yHr16HQXHt/vTG/tjGvNyXC8diqKAjEq5Jlm
Kz2x/DUOcv/AKwndjiSMl6xt+Hw101cT08b/wDVOv8ATZCl38iwgIE/St9Tt00MVLSQDECA
erb+2mOROWPaeiwI2AHrq2xCyeU+QlEckMwxDJAxzB6BdzMn21XTYACgZSEJRP1K6RCPsjT
A+fH0I1491HyJY21Va5/TQCwqu393/ZHdjqp2KoqIxFdbmWJCfT9mVQV3zwB9InQ8x+o3cw
HQE+g2HTVuKtbmSzKTJAb5sfwHQDQr46+YsB5bHIxZLQLFa3YEuUr6IJBA30A0DkXM5MBV7
7DYFaTD9FxLBNxPU9DmK+RQBgrlvI5FgaxkFXYEAraQBvjtvo2ccsGVT5WyWrdFKyEiCzL3
bggR76GLVgJX9DCFJqY1sbF8mUFFTLu9fXXbXmmXiTAGQXx7EEyvkxyKgyohp30gtfB9nre
ubCQysZOzFnQBh07j10a0eyjFMMEINilA6MVYPLljX6ztA99CtbPERSaCFIsWs4ePFZCksr
Me0b7/AB2xQGo4AVICSpevZSUQE5TDRkC3Q9NGxnwS0rnerbZVlAssZB3G+SzPbJ66SjIls
injLZFc0c2V2Y2PDCNi+wPTTO7LacFBUhjWcX8dS1s64QW3LDed/l0KlbcNk9bgv5q0KJU3
YjZKs7hccdp6ajkFa34+YZWcA2Fl7WFg+di9YykjoZ2Osl7bVsVPMAK1L/IBktbBoYMdzsw
AHodLazVvdWz2E1kKgSwKpYMtcqkWSxJy2B0eIliqamwpFlgNxKjOsIylsSU6ud4PvqtmQf
t7VVw1hwPGsB2FdM5gLj0Dbg7zo20ZVVDN5qQZVKHYMyU2gvLCcoUg/p1zQF+a5GsKszGsL
k65OcAvQMVExluIOkpl8oqSLMGYEq1gvJAKmcZUp8zDfbXdZYxGCJ5gldeHId2QBMSciAqx
1HwM6PMvqdLnrQUZuT/2hTsjMo4RR5I/m30q20rgDgVKugRCWqR2wyliIFZ9sumnoLfXJNV
Aq7XZlCM3htO6pIKlmG+k5LHxoCrozxWqG3PPzorD0AWWnfcaYvXhbUxewhmCVioK8OUlzl
M4xuNKqpKgObGMV/KuRZTYwlV9dvUb7HSJyQngapDfSWzUsWxGRQlU7wQCrHeMttV4q1ar9
2r8aOZZVyXrH/pGvhq4e9bf9U6/036gP77/AOTboAg95gQCY2ncjp00yBmQECCpgiDOx15h
UGsQFSWBPYQwaFyAMT+fTTEVYpyIYjMWOCClgRlJfZcWVo3UDpqLUC8ew4G2zJvKpYBHWwZ
diCDJIU/xOksvWrMELdVAlWbuxY5CXVl3/wAJA3jWe4DAfTMSD1MnTD5QYloDQJEmGMbddZ
3VM1lFr3KtVgsVXVmQZYMNyHgL7qdeJFLKose1K2Elg9lpqTEz82x3joI30+NJWtwLXrJgQ
SazszxictvgI9tKjHOuHrDDsAeAZH6wzrPy+m2hWlYSYxsCwsJknRh1USsbjHcarfwYqoAV
Mge1Q6oqOJh4cd0gx1jT42EGwAKH61slXaX3c9w95mYIJ0TFZoAGFhUmqHy8ZCjyLWBCkNA
yOnqE5IoCMQWqRFd6YLkdqkrLGJgfNtpBWhFNUozAFDJTpju26/MWZegjrrz4AZuVVTg1dj
KphDLtAZSxI9dz16+a1VruchHbEB38aWGxEKxhurEOYlW6+mqsVKksCtuDoyBlalWVSIQ7C
VUbdem+nUlWHISoLS3ZmBK4KvkSAGaWVtzMaDSwWuFNdhKIFV/puJHzZDtx2IENqjkAOVEb
1qfPWpAstbxkuq7bhT67j21Z+7f93kLWepYetA6ZJW4CgMqxGTRv+OiSAQ1eJBi+seawtHo
+4AMbKo/joXqXzuZfGQEVQXFsTiyLl9T5dztMnVf0luvpiUsjyiussFstsOJXMdwGPvqu2s
KnirUcTBMssIztSrIZAHtmDtGJ305rICUB7cZyNRh2rfdgAGBaczHTbVe1dlUV4qlma1SK0
V6lQSoO8bRIkkaLsLAbGpR3aBazPCFwzO2O+zAbfjpLxaKK6mJl5CQdrAofoyhWGInbppga
yLqsBV8hCkKJt48L2jM934HbTWWRRWVGdcFKkKw6V3DCYhvfqY0ajeaU47EV8djk5qU+Wtl
rx7mXwkJvusk9NJx1D1MHXN1UkgqCw7tgfpkehX0MnVa0ylL1woqjxrU87M1q/UErJkZS3t
qwKAFb7tTAUQAPprGug1bA/Q0fwOv9OMi5sGEJMAzTZ+o6Mfza/LUtAaTEGdvT00Lzd41vy
QqAADClof8AwABmY9TsNXVVuq4BGrrBCNUlijLaaziiuzR+mTMmNLbYbOOtCFrLJzLIo7/8
yWIOJ6+sEAdSlmJkDdYLNscf1AHRXbcESdxphYWUI2TM3eM2DLCjKAGlWA6gyPXS3PPnClS
46AtBJVXyiGEjSghFVSXWyMRma2T/ABR77Rtpe9mfxgm1iABXSAxsxmMosyYGJH5arBtZmJ
AVVdhkjobK1bfIwAVz6k+nsb7ULUZBXNyhAiiD5GBwZnjbZd8sTMb1wcKaCLGr3BVYfy5qp
OLDIdvpsF+BQWSZUM7JKBgWrWEgwDlI3Ox9BGvDawbyqSa7FU2mWLLWNiADkVgzsRuJ1Yqg
V3WrDEs5ZkAFVbGWdB+kZNOUaHLWLGuKXAx5C6kMqOzjqVz9CCIkbbaKijwo5pCeMlhkiQC
+DyMDkSTIJg9RoXjjqyFlwRmm2yIrRl8jAqxRoPt69dCl67F5DlmIcsW8mdbg5LuGEg5bDf
f1Gq7Kg1jjBWuAIjMLUSH7ox8rEMsGPcb6ccVBiWrZ0gHEoCUDL2n+8SryRMnpqhVvapaSt
TBTlLNFeFoYLnV0lfjIJB0lHGGWAcFkYN3AMkO9i9yrvXEdu3wiWwWqooxRVM5Dt8r10n5W
CgKfQdfYLUa8UGFTIlYbC17fqd6YOmGa4+m4I9dM0irpbYlrgqFEYAGXkBkO6ESR021VQ1m
OLZilCMRkS/diiriij36EyJjVb2MGsZbLWqDDHwgNliDkSmRTYN0g7aYmaLqMma8fSyFjM7
AMocOvjTMr16dDoAtalapV46vJiqMGxtcZAElEEmCevx1Vg/kv8TKlhi1rC64sjLW2Pfmth
hSI7jqtay37qxGWurau9mrLORdKD6a9Aeh2070ubKSreWwJ5a2ZyUNgSCS4cHJVgQdNITYW
1lIWCinxqjdzEK0b4gdPTpp7dq3vI8jFjBb5VAyO3XaNWtkSv/FqQB6LHjG2v69Wbx2N/Rr
/AE8yqbCGBxHUxRdsJIGpIKkgHE/pn02nRFQCAkuwHqzGWP5nQ9j8xJ+G0aNbgMjgqw91Ig
jX7jhYKzADID59vHLMciRioEfDrpqLFbuONrAgpZkoWen+IiY6Aasdhgt5ysqL5BWBgMO1d
yOv8f5BZagF2ODMpntJVmXf0OMe8aZEOLgAhmEj/l6asof5bFKnYHr8G2/m0aosrG9RRVOL
IVDdnjEMcoVjGyiI01oZ+/EoLGLMjgTDB2hmyTsUQImeumqsLSCyLx0rUZpkR2ZLmYSJxMk
dOmktKhlcBrVQNZ0K9xzzAw8c/j109FDqqKtbEgOy4hRWuyhSGLJMrvAEROgVKI4YWOa1I8
e1bMyK0yMU+Xp+kidRZ2Ke1gDi6sihFwxAUKO4hdxJkadUr8aZSAp2Ow3gdPw1JLnN/wDag
senwX+jTB1kMpUn4HYidPdwkycvm9bDIQVCEVRj7Kev6fx1dWO1mrZHd4taYa4LYz5LsWnL
02UnTnk1CqpwM7FDAeMAiSMSGRMwuwIMljPXTOtjO9nlBosIWxUeWCItf1EJVIXfYDppBmG
tcrmaywDKSrr5MRKdiEdYb1mdN5MkZGYIHJJD3KB45X5gA0Kqdv8ADSAIp8dfHYl2LNYIiu
M2CMxaVUzsceukrotJEDF1CM5jHx4si4ibMzDdSW9NQVMGHBc5WC1lKOzD5ZIO59TOhbWEt
rtXEPA7l+Qjf02jVqOjHEqLJyxY47AbwVg7jp76P7XtLsjWNP8A2malrVVpxOI9D/zTr/eQ
Mj4g9QL4glmhEfIAlg0ZekQfSPHgw4yg1ikBu5S4pLF2IIArEjFusmDoNybcLGyGSswY2Md
sTMRgoAWJ05IUIWlcQQTt3ZT8dHJNlYiGHqvRh/VrkGO0fd6dgfhVqfXVsdcGj+B1/pyI+c
bz7026I/hoMSRj6TAO0bjUaJnpv0nUjpEgaxHUbkTuNHkXEqlexiSDkQo7R131AE9dxEbaM
GGPSdf0HTO7AIBPtAHUk6vLKzLWRb/eDqVL1pHb+uWAB3PrO2hx7UHayqVqBIIKspOB7ohe
0kmDM7DUYyiq4tLSMad/IwOxDvEZggNJO+pVa7sWGIAEbLKmzENiCwBJmIC/hpqsi8OakJK
hlasFoEBgDK+w2idJGJjckwsixc2hVClYDECOuxPTTMysqIDtEnFfURP9upTYsO3L+vQDRP
rHv8NOxZjmQYO4WBHb7afMggklMQRC+gO531dYqqPMpC1YnuUozt4yMVreU294HvpfDYmFf
+XjWjsz1BspUkBGrDiBPSV67aJYNUSWKPZkQAW8b5IcZB2gT25dNtLQv/l7NqVADEiso3is
xMDBspj9IjT2v8v1GZiqqrKZSWxGR6YwY2XKdtUmgHr43aseRCzeIBRZMp3RspxEHTcvkKp
5TVgO6E+OGbyLUm2LBP7wO3TQLrixAyUGYJ6iR10AFlDOTdIjoI+OscewCcp9Z6RpLSJeuc
DJ2y2PTQZTIPqP4aTyrNrQHFclQT8TBjRzVSiwUaZOW89RtHpob9voIMz7zPSNGNcpY/8A6
rQR19RVrp66u2/7N/8AqnX+nJHVl3H/AHFujBj3Gj6jW+w1A/hqTpkB+oFDMI/SSQu/5HRW
pgljSK8hsXxOIyG4/Ifw66/cPYSkYkHdQXCuICkblnkQsx+WiSYGWPUMfcTifWDH4aKVktY
QCygH5Q2DN/zZ/P00ubCimC5RscnAIEq4aVEScuo9tFmdblCt5FLZUBq2QZ2C0En8ugG250
a2uIkZrChSE7qohGg4qeo2BiRoshKule9VplKiimyvYY7KV9A3tq+itgtVaOrMuLFQ0vj9Q
YgtkCcu3oNOXBYVI0GzN1saCqqcVTYhhlMyYjpOm3MA4ANE7b79q7rOIiRAGvJWckkid+qn
Ejf4jTgHuU4uB6GA39B1jaQzEQ5XYb7bagDYdAdPkuENCmQQ4gdwjVtFih81ICYKW7W8bAH
IlzizELG0+mvLbZlTZmZcJio8bMGFjiz5tjJO0AfDStxqx3M3nvrYoVkhGVz2wzuxbIbds7
7aa28w1ge2xu6sqsCsoxGMnLZXK7ASffSeM5qzqrWRmwRkl6q8FMnAmGnbI76rxJDhQCK82
hXyqRWFLbFcWA3b1JI21uVDE4RDIsIMUCq7E/KPz66VsiAsgqIgz6nadtCyTmoIG+0Eg/L0
9NL4yqwwLSCZX1Ag9dMqkKzkuwAAJO0tH9elBYjFgwKkrJHoY9PhrGDMTO8fhPvphAx2xjr
8Z0AZAJMHRgz/ADav9QfutER/8LqdfHVx6xW5j37Tr/Tg/wAaR8Po262/t10/HWNi5JIaPi
pyH8CNbTPpOg2RgAgqOhmN9f4dBbyPDM25khcZEkwrDb46CWE2MEVVexWDYk/3TGHevyKYj
fptqpFGK1kVohBArStnKEb7KYAyDGTCwAdUft8l8JRypfuc+PfA9w3D7ENj6es6IrVBeUOK
AeQqyiTCAZNjkVxDbEDbQWmpfJUDTVl9RngdvcApZWQGd5Aj10gRCztIDArGLYtZlI3dgvy
x0Hod9NFrG0llDlEezJZzbv7SQFZW6+mmuSsl1JQupksGxcoEs7Wyxjt6enro1LyTfa4VjY
GaPFbHdVDFxsMR+GR99IHbMx1AI2H+2S38dd3rrr+enUgqqx3NENInb8NBlMhhkpj0PTXj+
a5gSqwzKCBkA5RWIkdPf00RU7JDO1jDIlTktWYaxhi0VYlv7xnVtTA+e9SC/dWJJLuxVWLM
R2BlHQbA6RkVWLhlsNreSys+RGtrCJkCqyAI+UjfbT1nkWNbcgIRbM0HhEq0gK5yEZQN8o0
VpUm10CLg9gZhCw7WR9Mll7iQT0nWRqquQK9ld4U9wZsqFdUw6DMRvJj1OgKVLqD5A7IqhW
JKYDHbKsDA+o0T5DYCzEE7YiflGw6aeY8cDDrlO+U+mgZPdsP6dByBkJAYjcA9d/y10j+jW
+/t76kdNA+m+myUJBIUA5EqOjenX21yK661UJ92pwVdv/ZN6fH+S0+vjb/qnX+nP9tf/wAD
bo6nczAgCeuv/T+rXc5OMkuxA/idhq2iiDVSCC/qzq0Nj6Y/HRnJQ0j1VhvH5arMuYOBCEf
LZAPUf0EHTFalrQPg5OTpivendkGZtgrQWB1XJxQFmryQRiQxaVATudt9p+UHadQjBlsYNY
w3dsWTwgLuuIUQ0+nzROgtSlyyu5sEyLEcYwuLepyHQZT0J1ijDYGwqtWTHq5jBRJZse3KY
GpYYiWVaFYqrYpmDDY/KV7ZIEdOus0sqeBhU/aysHEtI7oyzy+MbwN9PdSQ3Jf/ADGYlK13
U5QyzEEGB6dek6vFCo9taois8KMXGK9wKqIr7uyPm6TrGAUOThxP6mkAhyTMHWWXbjGHpM9
ffTeNQuTF2j1ZtydFmKqBuWPSB7zqs8YGXcAhl9CXUTvIkp7be2i1s95xqICZIrhq1RSfHY
JP6ifQe+q0Q2S0q8sqSLAaldVVmYgGW3aSROrFrK25rH02ZXsIGWJsQDxq7J1Yknpomu1S8
B2geEJXip3Qqf7oVv1b9fTQsvQp42VXAuzIw7Gc2gTkI+VTJHX1GvHZPjycW1onZa/lyDlV
7B1DZdff209niywGbGxRYC6ID3kMGybBTkVER+GmrbG1yC1JNhc2sMspYqAOnQDbS4v4yCr
NABkDqu46HShHCwwL7TK+q/CffQBIBYwsmCT1gTpSRvWZXqNyI/Prqeo05eFUfKQZkR1PSN
9LDHAlXBRsZghhuvof59KwZVRSS5b+7BmOgB/HUzM+s65DDf8A+r0EgfAVa/r1bH9xv6Dr/
TvoBYkif/dXDW2vqBVaT8pkRO3oPTTZtl3EpAiF9FPv+OkqqluReYUb7LIybYN7gfnpLwpr
W1SttZddo+VmDNl27qepy+GuoOmO4QFkbIY/KcSd/T46LItZKg5OSyrAlUpYOGKiApDfq9B
pfOfI5RyzwSQVktscHBD/ACssDf5fXSHGtEJBvSsTXi6iX2B2cIfXYY7ae+RDLsgAIBg+Q2
q5Cy25Gw6H1Oi6F7WsgIo7VUAZzbsskMwafQwNC0ixVsCdjtLo7ABWYHoQVykd20HSG1Q3H
UK7KBuGTKxgB2wIkwvRu3YbayLMr4OpEhmstVVFYrYZYk59GB3EdNX5u+ddpqrIrLM5QKr/
AKGUSBkFURpC5Dky2QJYEMZG7b9NZDqNp1kWMAQVntG85fjoChlamsv5SzOgxxKFWj5pzyX
4b7ddKiFcHnxWDKEybEguHBMNX3jpvsYnRat2YUw0IuRZe/NVZVwV1/SV6xHroNcUVS2wNk
KcWzmtZOCpiWAO56aZWWTSrrArzzdR2NjTCMfpkwYIJxEaXFXrVLB8rDxZKTUUWVBFjp6dP
Yzvp/H42txBoa3chgDYgtZZVcBkJYyT66rtaw+Is1takpXCPkLA2KlMcSLFncnfVmFapAjN
8DSoVG7WfHMus9rQQRotbYaGYBhZbWwKLCpcLYGKo2EqO05RsNAWT5F7XDYlwfTIV7CRvqt
KMFqUww3PbB+T4zpTtI3BImPw0mOOE/UmZxjbEfjrMfNGPr0mdKhIycEqvuB1/p1CwCB2zu
PhtpRYBJHdAgT69dFeOvkPRQsEOGCqrZJJQAvMx6fnqZkH7tVkxAE9ybx8dfHVnp2Nv7ba/
wBOgHrYs/H6dx0WBbcRE7fjHvrNnhAO4R/PP4aGJKwQZHU79Pz02wsRAUNdUMXEFRLLhYkF
iG3K9DoWCLBfZWAZUg1jJZxQGe31Cidj0B0Eb6qpGV4JMhlzGG0vEQeh+Gi7Vn6ZCuiEMTZ
2Eop/MiI39NJeGZ3pXtJsLLJhbfGMRnAHUjrPTSVlgEEK9DoIYMHsNZ7u4qp+I0Fsya5lSt
zUpXHND2AntWPlDAArtPro+VzdTYWVkgmQXLrWcSFzMkSTEQdVgsuCgTYc2NflOBYtkQS/6
W/AnYToWHBMWA7zmwL91qmqw7YoxO7E7mOuhkVpVMfPajQR5WTFiK/mDCAzTE7xEjVHgpCt
hjY5hQRVipR7EzBZvX4AL10FsYrWCMLNmYAvO+eQLAuA2HTp7aUsystiwxSQDOzY+uoB6a/
bKmYdSzTBDqNsIkHdoBj3230b2ydq5y2Yiwf5PkbIwz+Nttt4mTp4sIQHssJdzTnSyPkyr+
hk9CP8Rk7/ALlwa1asmyxxWJjBxapYSTDeSFkAiOunVnst7yEFiLUvlwAKorSoaYZCREkjc
6ssW0WchlD3BlyR6FyUqfItYjKQu4nZjqQyeHNSzuQWdVrsY1WCtd8bGGQ/5dVCyvsdQDUo
FX1SxbC1BAElMR1Bjc6RqLVsVFwVK+9Ulcq2ZbjL9tmTMG6DWPGetL0DS90vZic/HZ5FDCI
ygMDGktC5K5Fi2/UQVGw/Scq475sBBj9J6RpuRQws8Rx8NTsxaA1hBdm7ncoAsAkbrvpqra
0Q1Ahyn06zeSGNSMe39cSTMztqxhZ42QwWdSyoAC+bBf0lVMHodMVYMqyDBmCPQxpLhYfFa
FVEiBkxkHcZSfjp1suStqmCsC42yJC5e2UHrqxUY22q3cm+zduwLbCR8o/V6aatSDYinCEZ
WygqxWXlGOUd0GNxMaNSFXV2liAHUI7rLlneWnEnr+K+mhu1h/4tUCzmTIKKZgD2j+jXQav
kwPG8n4YnX+nAvTNTv1/ybtOCpTEwpJENsDIj+GnzAC7eMjqRG+X56nfb30S9nj5VgdVUsb
DJmV8di1jLunDH4zvqssoqaWW5CrJkVEqpbuVe1IZhsJ7eugBd4za27yFsIEYFgR8xM/Kvy
/NGg1VbuDSX44Ut4Wk4+MM3eGkju6EbgaqIl3yVFsLDIZqK1LOgAcnA5dYMazRQgchUrEAS
4JbORlJQDYqCNFkYFn3rfxqShUmstYFM95ImFkesaFfGVbMciZKhWlvHZvkWI36bYwBvpfC
FZBDrguShArMGZa26NKjY/lodUpdg3mQhyMfqt2gtn2DGQNh8NVIpggUtWtbFK29hvCBXgC
V/2Y0eMsubAWlVyLDIZOO35gSC3uRotU4OTJLBRAD/AK1K5o3duCo6r3ddTlKYwVgdZ+adA
jHCDIg5TtEH+OiSrFSyuzQ0q6uuyrZWAD8yjITHUjTVW1bBBYrJJhFOwXrlDNjtHbO+2gqG
bSc6WLI7Fn70Jcu79oqxMEz6dNLYRn5IetGLEGtF8xlGJ+aY+aJA0txLGugb37t9MfUZJrV
ZmMpH6pWNMWBscl7nyVa/JllWzlrDggGQI9ceoOltJAXEOwyt7q81EhBhDbdI7ye3bSBg1L
TLWjBCHJZVcByxXKY9faBq4IqVnByzB2eouy5OU8gdQMhjuP722hd48Hsc4lAjKA2FakOcQ
P70bk7/AIausTIOAPIS5pZ2J8Jck/TCMq7Eb+o9NWNcPLQljA2B3eACyit4grjkZbfH46dq
6xhYrMlYCnvqiqygbYlVMFW9YjVih7aJVq7pVHK5i26KjkVZhOEDfb21Uqll4BBVwHX6dbo
9ljPYqb4uFEhttpOhFv1FIJV4IVVCtZaQK1yV2MkgjJgsbmNYVCo08hXSx1ds0od0yBVozb
ErHqDkNzo8q1bFawjBVrRCDZYr15YspHZX2lmkNO28aCrWUVIVhemORyDhiJsYnCVZsZJk7
bnVhKHEhlxwF5eSPpisnJCqrP8Ad7stMAe4feK1Ysxc9rIoktudh/JyP+6fr/snX+nZHRln
/wAG3RrE5lco9ImOvTTsMniXiSxPriv9Q1mAAzASfXboD/HV6gF3FuRsfZC1k+JhIxAXIbt
sSu2+qNxdRyG+q5kSrj6SSCVxUMAcdtoG5jVtlJQoCyozyTa3iOOZx6T2RIYdTvtqzAitlC
uwDSlbpXiwzbLYsABkBGJ3jTKyFQrtWu4gLYFuRFCz1DYtj199MBZ46MmqKnttUYiwtBAiF
7ZadtKK1Rwc7TZWwXOBjll2rLYw5Ex+c6RuQa38dgPjUlsyPqp3sVnuHaF+EzjryVuHIVX9
Miq2Kc+8hPwYnf8AEaSu0rZH0rwFhWWQlp65BZbp7dPfSGkuclJqciysAk5O5Z1fFmBbCD0
29dWXJZHHZawUPfi171MGlcXY93056Rv6adxArUsaiohIck7N0b49vX30BkVgg7RvH6TIOx
1e9ZKvjCMpGWR/24X+J1ZQzeOuU8SAlTmyBMpICeTbfbrIB098FvIakIT5CV+oSsZdkA7Zd
p2B30HuGC5K61/Du7djtEj8PTY6sDMxFoIbfH9WU9Dv7+h6kToxcLaSsmqFDkrliolSrfNG
8atrtyN0KjqQWUCyJFA23JXH5vlAmdZWtLIsWGlfKotBUvYrPusIv6j2npMaKhV8oR/Hj3s
m+SspqfESxjqCY0bnGViskshQlCLjEPEMssZ9VG3U6qZkecwt1a4Qt1bycn7R3s2Ww3iOp1
QXr8rJiOwpWoZFdCiVuE7VaSPx9tIafLZdTmimTL+Q45/VJhJQhp9ttjpfETa1RZw6qtlTq
rrUwVL8THblIMZTudeS1g/jdrFK2DJ6yMjWS4SMExcwB6L7nSnxubUbGoAJWFN3kb5clEMB
JKv/ALQEasJrratyVLh1JZmQeHAtEWNmFkyNh01gWNlRDE4rIbFPJGL7VMLG7Z9teO42Fgw
tuGxsPjCo2SrtYXDKDK4+28axWzG1hmfGAAjLW2eIf5jgVHefXY7Roj6ScdEscOVAsWfplU
U9SCIOXaw/DRSsAJ/xhFUGB8rKsQPaNR/N6auHqa3j/onX+nQvoyk/h4bZ0ZP8NMrLCgDFp
HdPUR6RpcIx38gMzEbYx8dU8hB1mt8iVENHaLAezNoHQyY6aSnjhgHZlrYz481syZTkGZVb
Fp6mTG22vIanpZCbEr7Q0nf9UsM3C7QITqeujQl7wcqmqBA7lAXtD4rv1gT7n5tCxrPFbes
I6hmqLKq2tYYKbOlf6T/A6CVKFqQ4kIzATWVnFnPSekgZKdum+NtqmziqzrGQNRfGs9Dgqo
pPaQP6TphWpLytSMELGxpYY+SptwuLnYdvttqhK1yJawFFgCfE7JTsw27ehx36eunaxrK6l
RmavAs/jYT5bdgpKyDsMsoHudV2K+NjxcisoC22MjxYMVdj2evp+IjXjDMfGx8TexS3JWZD
jK9M4jf476CZFZ6EHu9/1TrqQfbTpYnkraM0Y4h1mSNg0yPSN9Ik+XlMyZHYJ40bEIFJXBI
ZSB8ZAidNya7ZoOICDqABIAMdO47g+8Hc62A+MaVZnbqTJMep0BiDXByad8toER+PrqVY12
CAtizMA5YGIOJI3GipcNyDltWphPm+aLMe8JAn1/HQoNIq7y9zqykEsCbLAOvSUcA9mW0nf
XHRSpW0KxQ54gn+7UF/VG2TDYkkaD01eItLVOpW0MQa2ZQiK26qhVSPbTi0lCGJWywbsldj
kAWuAV22M9oXcEk6wIx8b99aqTWV8uYNeTLixJHuNjGs0gSzMcwcVcHydqS2LAti2REHp6a
pa4DNHhrmLIAmTI4DOQP0ptG++m4nEqqdaSVs5bmaKbAGxNKAKGdfIwI6bAkzOpH3G79yQx
N8VwCxyYBMZCkjoG1HP4pVVBI5NCF6GgNhkO56omDIYYkjSqvIpaqXAKPkrHHJGSnNmLFmK
zPXeOmmesHi0WiuLuRX9aFVc18eRzkr1s/hGi3J8vKuZcGuttfIj27IEflo1KWcV/eUCNYZ
YyVY5H8Tr+vV3ofG+/8AzTr/AE4Pd0n/AMG3XvP/AKbaJQhlmJBBEjY/wOikRABk/KZn+zR
rs+opkMGgyD6Hpo38VirGewxCs7A5jLYY/Df46zCHowRiD9NKwO1UAfeQXQ/gDrx+B0vwLo
GkBCxwQ2msk5Pj3HoYkHc6trur8NRsZ1J2cAwVA674swyVttMlRwKHEtHRgAf1bHb10jIJK
QyqxHjOzeST3AQnoyw22k44fxM5D1+RMjEiBUqF0ZUS0qze/rGkp7VZgcF6EhesfhpkTqkB
gQY3E7H11YRYVpaxLAC7NJRksMifWCOuwiBGoWSgUKC5LPILGZJ+Pt+Ol7SxYkAgfLsTJ9g
Y0GgZLMMfSesHXjBUW2StM/3wCw9D7e2jTZx8LiSDsyK4YGh2k1LPbjuoJ/Ab6C1riVJD9N
jJ7dlX5R/hGgpMwOpO5/E6WIx3y9/hB10E6npr9umCAlXrUgsS85DAbKk4t3H131YDa6FhX
YHDdvc6quJqk7FYPoZkg6blKS8l2VEcs3jAKG5VwyzX5VHp6HfVgc1Vtx1JsGIZS1YD12E5
jADpBgk/DTQ9isWRSx+cf/w7Tl5WDE9p2367aU1KSFYLd0JTfLxBWRnJXIN7DffTWtaFlEA
rVqWsVvJDCWGJzKEmOp26jXFVE8FnNVa6LPGgZaEDG2z1ZSVAxX9JfqfRKKFCVVgKiD0A/k
9vTRdK0RvdVAP8Y0I3BnR/9P6dEn/+8Jt/zl/kv/7t/wDqnX+nVHUumx67U26/s0FgJm3au
wlt2MfHqdTt/ZoJ5Dlt9SBlsZmIjfTLJXIEZrEifUddxqFMGIzO5/E6BbYEgT8SYHTQKgHf
uBJED3EaUKpaSAYgQD6mfQazdSa4XbswJO0tIGyrn8x9THtqtmK1jtlFYSlamtR0Pv2mF/p
0SoBYA4gn1/HfQyEGN4339dOpVlwMSRs2wMr8NFxMmAd9tvhqNBmOIkKJOxLGAPzJ1tvGq7
mD1W1965ejFWQK6g/49BbkNlUVpYesqyKBjYfRLMgMjO/Tpo2iM2UKT7qCSP6dbdNeQgZwV
DeuJ3gfw1kWwVd2JIAxj1J0GAMbiQ2MBhEgHZjMQDqBjx7s1CDcFyAy1C1U9Co1emT21sBP
IIdwyKu7MUwxYYMsV+sE6pVgtddbR5LGBIYhYrQse8snbLLPXTCwG8vCIr/VLLgGVldgE2D
t3evSfTV73DzIpL2LYJZMwiqhyYePJZO3b+GvJllxzNgjFx43azKwqkEqA20gx+M6P3S9cG
uXGhACIrJya0zvla3cfhGoAO+tpnR2j4+uuhj+8NAzI/jr4jTA9P8AjNcH801121f/AN2//
VOv9OwP1IZ/+BbqD/bo7bDTZwDJxK/3fT89d1hZrtkrPRcB3YwPXqZ13sVVSGkMV+U5bsD0
230QpxyGzLBIn1E7agfnpgR69se0euhIyJgGB7+v4aJVQ8jBq2AK7nZmnrj7dPhOnqsVEJc
hIMQlmWT2RthkFBJ+AI6aRfC7LYyLXYoGJz9D6qV9ZA/n1kZAgdu0j+GtwAP0mf5N/wCbX9
R0Ntzo1hhmoDFPUAkgGPy0SFJA3Mbnb2A1v19tMygeRgJ36qpMbfiTpgVATbBgdztvIjbTL
AsrMo4O4MbMpB0QrRAMIJ32O3bvI6iPXU1oVrrIArQhlBJC2NsV6juOUkdfhqpnLnMY0sCy
MQ5yRphRkoDEiNImUEixbbvkVLGZFHwL+iSu8ddEKxsWtRk4+RsSli+6ZEHfafYaKhFWpFZ
UG5AVWCHAK2ywq5Ken8dU/b6LDYbMreTyM1Z61DMrz41A+qGxAmI9Np1VyK8QPNWjoR1rM5
hfwUaBBEMMhuPlPQ66SfbUgTHt6a/acdQnH4yrZy7W7ixsnCpBO3SSdcQ8fkniU8ctY9iyb
GY9oQD5Yieuv7dIwszPI+50XAQOzJguO3+zr+rXI9fpP/1Tr/ToB/Un81FupjRJE6iB4467
5T/ZpVVOwg5PlGJHQR6zoq0FSIII2IPXUAAfDpr4/DSkEjEzt67dDoACRPdJiB7+uhA69Z9
tS1amTkZHUxjJ99tFqwMgWQt+rrLCT8dFSCAvQnafXbU7Y/HrOvf0116a/r11/DRssbFFEs
egAHqTqd/f30CP5/jqYGUQW9Y9tbnbUz+OlFVqDBWd2J3VXRgr5gyi7HuG+izqrO8hmZVsx
l2q2RW75yxnbb5t9tXsQzOxNjqpCqwCiv5iNkX+8YafhpbFcU1VwpZ2S2xUbF1FmTYhl6qe
6duuktIe3yfTArLO9rsM0xZzXlkrbEDtjc7aLtbVxzYPqVNldBgKuLKa4x/Pc7k6PktPI5N
pBuvYQXxGKiB0CjYDR5P3u79wqsf23GqlKq1n1/UzH1OqaOZcMab3jAtkOI+/hy/2gCPbXM
v5HMOdi48SxHdWrgjDMeoAEddcj7dTyGpD08ex7O/x3Whn8rn4/D8NVX3cpLK1StLavqKps
qXFboDdzLts3XX7Dn3eUtxw3HKksr4uxuY575lnB/DYaJHX8NMrkt4/u9SLPouSkAT6CdR/
DXII6+J/+qdf6cX3ZP8A8BbrpH46Mbaydgg92MD+J21vyKyf9tf7dbchD+Dr6fnr6bBv9kz
/AEaImDGx9tAMSSBBaIk+8aiSWG2XSfjoKTJgDI+sfhokwVgREzPrO+uwSfQEwPzO+u0TuJ
k7R6xrYSfbX9ep6nX9uidFfUdfz1tt+Gv6P5JLY11LuzEmFUdSTvr4+0aamusqakKVuiL2T
iD2mWIGw2WN9N2+MA5MwFY8SljYy2qe1CjDIk7/AJnV3GFj52N5GqGI/wAwYtj4pgMV7m2g
9NBeRe6V3EulpJFoFh2wTb/JxAiCf+lo/cnpKUVhl4oeQbLH2t5GJ+XIKAu3vqn9yW+u2FS
VoXYn8Bo8RyfL4jfEHetTiTPv8NTRYHJRLCnR1SwZIWXqJGlV7EUscUBYDIn0GgR0PqIM/n
qzh01MyUf5/IJArRyMhWJMs3vHTR9Pw0lhUGxVKq8bgMRIB+Ma/r1yj1x+70zv/wB3qNX/A
BreP+idf6d2gZpHpMUW6g9Cd9GI/DVTDcrRc6LgLJatqmaFYHqs9O6OmqmH3Dh2VxGDVFoP
zFTFXd2jq3qdLbyruLZlW7JxxSQnc/02b6WSwrY7TMA6F/B4Ccccdrcr4NaWU1gHeEClbP0
knZo0lpBUWKGCsMWEidx76KYHxhQwskQWn5Y67anUjp7+miSSQoJJPX+YaDAbHca6a/o/lk
mB7nQ0JBaTj2iY+J9hrbTEDdzk34xH9WpUiD0PXTZAYCMCDuT+qQemrK6z9Q1k4AM1nd9NC
qqV/UfcfjpqeRYgqcNXBdHIWIrwdiCSShPcD3fhq1raR5WKeXGtlLAgFkFiKCdxux2naNO+
JHMD+RMYrsa6xiigBstugOJgyTo3Wnzc6zfkckjuYncqv91AegGun4a4v3Ljqbbvttnm/bx
vYrQGC/4tpGj985FIYW1OvI46AP4qUUmqpixGxY5Ow093HrrS26nj1pQa7HXkkbnxOnaCpM
b+mvvLXcMcdji9Vfjd7PILRiEK+jyco23nXA4fG41fGTx1ZW2o4rJb9CT8uPQ+ujVzaPF9v
bk3+XkFGdnsseVMr8q9wgkQdQfyGh+GjP8AX/Vrn9P/AMqccifTIVH+bX56uVVLMa3AUdSS
pgDXF4PO+x8m/wDaqoByUDJRjkO5T0OqfuP23gvVyRdW2CsRaBVbjZ1fE7A6u45ptotpCOy
WADtsnE9rMP0nVYVvHbUxZGIJBDKUZWCspgg+h0Vr/ZVAgKceKTIBnctb7idRbfxGWAJPEE
wuy9bPTVbc3kjkU1EOlC1CtC6/KzbsTj1A/PXw1IEe8a3iNQPw6aHX8ddZ+OpnY+n8n9Wvb
TVvDqwIZTuCD1B1JPT20Xcwo3J+GmUMRO0rsR+eoB399KiL2md1ACr67/jowcmNiDFiQT5G
iFnqfYaZrWeoHKxgrlFIrcmzxK+LzusH5Tv01U6fTdSljm0DkncCEJKk5idgPRjBnp4qEZS
hQYEu3kWDW2XcwUMoIGR+Mg64fHIBpTkBiRJVk4yFUJNndkrKB7dDv11PrqfT8hrbTVv8jg
qwMbgiCNV8e+0XGkYV2AQSi7Ll/ijrGup/DXrqNddVrybSrWAlFCsxIWMjCA++qOV9w+6cj
i28vJkpFKtAU9AviYjtjrpqKOVby+TyOXRda71MGMMq9MFUQo/kvcGMa2ZduhCkzrj8o/er
VN9aWFRUhUFhMCfbX26+vmvZRyeZ4H4pRccTY+ZD7nfGdc1uTaKPLVxxWz9Gx8k4nptOiTy
lhdjAP9msf3Kn4939mv8AzKn8j/Zr/wAyvX4/2aE8pAfaf+TUDlV+4Gv/ADVf4Tozy65Hud
f+br/HIAaj97UZ9nGpPMpEf4xog8ygDaO8T8ZnUHnUCRP+Yv8Abog82ggyNrVGx/PUDm0Qo
6eRfT89GOZSMSQJsUTHqN9xqTzaJ/7xf6zpceXQVJILeVBjtI/VvOrGTm0d7ZuTapGUAHq2
2w0qceym/c+QG1UOOOQKFtmnQL8usvKnKx17wyrfjmDnWFYY+u/vqH5KOUBUP5ShNbBbDiM
2K44wZG52HXQtHJrF9djmwyrOfMDHjNsSqPBE9ANALfS1mQLUiwKRmGLM0N4ySW7juJ1WFv
pFdNDSwKqcvpIA/TuAB6ba/wDNU/lYn/ran9zTP/eL/bqf3FW3+Nf7dbcmn8PIn/ra/wDMU
/hmg/r1/n1E/wC2v9uv8+r8M1/t1vfV77WL/bor5qzP+Nf7dcU1srEca+cWH9+n21weZX+1
rNi8k0KczCKVVs9+u20aqu5H7Syp7qqnCeQPFjBP1GNRq2oHA2IyBhuQWBE6r49P3etaqlC
1qaAxxHSZ9tcXhU8pV5PEv/cDkYbFsnb5Z/xakfdqSNpB4/to5fdKAfSKPT8/XUD7lxyR6n
jkH/raM/ceNB6f7udv59R+/wCJ+Phb+3QA53EYjrNLCR/0tSObw2+Hhcf/AHWhHJ4PxBrs/
wDW0f8AeOCfxrs/9bQm3gx69lu/8+j38EkbDttE/H4aCn9gR6GLdQV4DD8bR/Vren7f/wBO
z/1dGeP9vn077P8A1NGeLwY/7ywT/wDe9f8Ak+CB7+V+v5V6n9nwSf8AvX/+VqRwuCQP/et
E/wDh6OX2/gn4eU9f/D0Z4PCYegFrbfxq0cvtvDP/AMb1/wDC0P8A6XwiI3+qPf8A7rQy+0
cPb08qkf8A4LUn7LxD6x5k/rq0HP2ThsVEA+ZCQPzq1H/AuKR+qbat/wAPpa//ACDxo/72r
/5esT9g4pB2jy1dP/D1t9h4wH93y1f1V62+wcaJntspif8Aw9b/AOneOw9fqUT/ADroE/6a
qj1Bs4+382o//wBXpA/2+P8A2aP/APyyD8G4+mbi/wCnmpdhizI1Ck/9H019qccF77OOnIW
+pWRSvlYFdyY1Rxj9qtoUX02WWMyMoStwx6GdddEaj4b639Nf269xrr/HX4/lrrr31t/Voi
ddf7NfjqNQdtT/AFa2666amNdP469B8Nb66be+uka99T01ttqR1+Opgan017jW/wD6fDXSP
YjWx/EamB+Wt9/bXproNSAPy1v10dvb+T//2Q==
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/CABEIA
jABTAMBIgACEQEDEQH/xAC6AAACAwEBAQAAAAAAAAAAAAAEBQEDBgIABwEBAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAABAAAgMAAgEDBAIBBAMBAQAAAwQBAgUAEQYhEhUQMRMUIhZBNCU1NpAjJDMmEQA
CAQMCAwUEBgUIBwYGAwEBAgMAEQQhEjFBE1FhIjIFcYFCFBCRoVJiI7HB0XIzgpKyQyQ0FQ
bw4aLSU2Nz8cKDk7MlIMPTRHQ14qNUVRIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAkP/aAAwDAQACEQMRA
AAA3vMiBXlHQ18k6HMKuhp5dAyhf4YeBgP8v8MPL5GEAdBsi+CfD+CPUeL5p8Xeqks9x479
XBb6vxZHMFnE+Pd89HkT5MLOCDCZY9iiDjTMF2VHfnMCYdkUK/N0B1azkWDnnibz8YS8Ohx
f128EHtEIJe2Zogl8oBuuH4j6b9CSrSKwKkrPmmcKmp5BoEJdIjA4tHgbLgHZ1wraCYR+YD
lZ20eCljiBjaCDtR6Rh3UKOp56B1LWgIBYdidyqVGqBsqDM66tKp5XDAqFYKVbUS5TuCUT1
GM0zWoJppLBBTSCpBoBRnYoYlohCIZXX9HveELOb8+ERRoTJmdsSwjPsy2hXoTofnwrZ0Mh
KeWoG9ILQzN/npm2ofAS4UtiUbxIDl2JC0sPQg/aq0OYRINldpUc0wQZ53YrC7r+wOkRmdA
iOBHos7pRVU5zwTQ4GF2gCCLmy7xfXfYLma24V2V3DClfAU4TuCUbtKDriKi/oykfL+7Be8
D8GACOQVFqFAMalcjSEDsTKTiSm91WXe8Id3jFCB/wEXUHAB6UvoHhzAgdITAJyrNFZjZSW
tlDclI7RhWOdrjU50N2XPFIowLFPFyjTjldg0ELNMmCayc6FOhBA0ojkXHKeB/RzBQwzjsu
BI8WAClHN9qw5jQUg6pj0HBD3lLdQ3PI3qUtQn3iuHrMydndB7T5Y8awrbmdcsc4aOE7kjI
s+C00RsIzBnB1VYEZ/RlqRtnGTEBOTMhZ1SaMfQAWljJxnaRAmND5CWipqSldow4muw7nno
9E+F6nSqyuc/oy64K4skrJBlq3RnC12ANOM/WM7CVQYSi0BYvKzoya47VmcbpnBafn3x0vO
BFL4KoMV0MiWyluSjdoxnbVcdTEnve8eifA2P3CsWjtFQQ5GKLhJPFrPPOgRbpFYq0/AwMO
UGEEnrwrwhx2PndAUqdQhB9JnihwqZ50tr0GcGLVU2JRPkI1tpuO558T70HvT4j3loKr7ci
F4MoGOkW9B6tLoy+V9pwy68QpYBHlrpAajrIa0x+rzeiCYBkvRs2BXn9IgOrUjMLaqmpKJ6
iGltVp3MePTHj0UZ8Jv7aldnhQNa7CBVFhI2D6fAK1t0A8deIdIgTUg9DBUcqA64HRHlTbx
kNCSsG+cZhByC1mdtFjQlC9RjS6iws96gvVCdg72+Ty1mMCFcyVXishBy/kxL07PjJvk9MW
DXZscpgdWZkiG4fATQS+eLg2wQkCHYZo1dKhqZuGnZYzVtCUbxGM+lS4aAnMgFpMHo9SXdZ
rSHkT2BO5gEOpzfjRjK+ha2qUDRosCGILAg4Wascs9nWpyxQEjYK5KNj0VA1AY8Co+yotZr
GZKN4jBH+behsIxRovYMDLW6fkzjAFmXwnXjJe9vB2SSkZ1+GHiPtmLLkWoBM5seDNFvUZo
FwlY8V31HRK9uIX1KM1GWcWhSEpcN2S1iShfIzy1uYLXmVfBnvePCFjCbQ5BWfQxMrtTMc6
mBIC2VhlDpEaXoDgW2vcyNKw24vPS6QRaBcqNNMBBFJa4q5PEM/pBCgnL21mhPAPJRPERcz
W8jDNtgh2RjtaWAHKjN+fOjI6vLJjf3/MtodAuMINi3GSNGwz1Ro8kzrGbfKdD3P3EjYIa4
7NFPFx+eqGkMUxwRQwLVK8keHBGnkL/Pl4Lfwkq10mNIPYF1mTfhoZQRgotrOdEkempSmXi
tYtajfkO8AA12SCWyXSBALXMmj6CpExrtKaAVa8Mi/IoFQXb4QGGZs2BYZh7P6HPBhvhw/0
SR73gbG7vOlPQmlMbTpwDN6ZYyNP5F2NOsY9ATxOBoJUtHI2iWgJbekzpBDIrrT3GlX5+89
yyGFG1zWiPZpsAPChSic+/QDgKLjjym40VOW4Ol+9zINokkGrW1hjOSOjMGvcUFhtRA+yu8
Qev0pldCsqNWIJcCFU3AUvhRJLdKXsGAgl92WAKtemHhIpROc0ecDuoIFJYwpe1z9JqM9oM
mNNFnNGJQNXSUKO9AV5XTCFK2OwhgXixxQZ4bJijhTUaSX3ZHSEjLNKc9c5sd8k2CAft0Zz
lkvNKSMUezuiz4xK4g5I6gkem4BW9FF8s0oxkaoCeKDAvgdiJLiMsHM8+aaigMMFdMEA/qH
XBJJkgCzRKRoBUWIWEtgIK0ozV2iyJsCByD2e0WcGBoBBaKRQVWLBzrTrbytO2DGMCOzwV/
Bx1arOwWDIx4bakhslcgGmyp5daESLdCqpND0sgtO9Jl9APnhq2z3AzUavMGjIGvOs1pM4M
Vr7KmhMUcGarJKHTnOaI97kMMAYhkl81ieshYa6ATzOv8/SBbJQ5F67QIiX+f0BPvQeVtFg
zXDkhme0ggqLQ68xFmyyJrb6bj2a0ubH2Teqzghc2IsptOH6J6UVGpxhQcCcwr6LOnVJktg
oMCk2hVGb26J8U5rUZYcNlbMmPePLGawY5bVwZjRIuBXr6KA3K6NMaa6q09nNJmBqPajOmY
/AbZbSKTLbS48A8Cy2gOKoXvTK6mpEaT3lRf5A/KWaxoL07Dg6dKGxPvePLz1weAvYBy1r4
Sj+HAIaLTa2V2E5vSZweTHjmiww4D65PHAGA4Hhy4qmRv6JPVyuJO94jJvzzNajL6c5TM1o
ccMQLmEZ00i4kYYZrSyI3SQYoc5rQjXHOlxquueic1pc2M+O+g71VxHvABYNJJxwaQZ4sdm
I9ECCDaXjKGyz7E8XMcwSFNFTUDAY50fm1WkY/XZ4fgHBDNdWAPQxWYGG3HFC3TJjXzz0Tm
dNmBuZ3UUGe8VK+Kxgm1EAZ2ZOHHveIEVqBo2GamS0li8aZ12QZHXZPWAaxoGMCFx5VldRm
TVr2CcLKVNSpNpAA9WpNBxfeNfMSTmNPmDRijiDMbowoqtsEmlAsDFJd4qBuYCnQ+EOzoBL
q+yiBec+Gv8AIbATCnLBweOSR6vOGnWGhhCLQDgrnPmFqzRACkNoqNlMSTl9RlS5tGeCCeR
TUgpKx2auZlkSCV2JtAJX+WXm6Ry6My/HyhqYRuBbqVTYCWsMsao4MwCV6DxChwqKXedNGt
YtIMQzCOsmxCNrPvE5PV5I1Y9gRcq0XjNPFTMz/TRWaJMA/O01GkEj+wUQ0aQYYDeOMaU4P
MJu81pTP2u15Q4FJJ9HiVLZQNsw+5M9rE5xWEGYBrDl5vfRJ7KavHjxaSxL7cnogNHr0BVp
Md2FtTFwdkz9AKvBnjYfO6gSmjrjSWjSBNM88KUYDE0ffvHonxCV2mLGmU1IuvrNOM445M+
OxBNz73j2S12VANGpsNKvVeNN7NeCbQuS0tZYNVHcmj9nPDUpBJo6EfQuJtg502MaD9YJ0N
r0tg18p6Gia4MaI2opQQOUMwkrYAFDZGr97xNdvB70eOvcwdTxB3ESc82cnHNslEEwDwT4F
8VAHyf4X+YQLuWcimG/hNDiRLLnwl86gS+deEkPoFA76SyeZP/aAAgBAgABBQD/AMb/AP/a
AAgBAwABBQD/AMb/AP/aAAgBAQABBQD78vPpWZmJnrncc90RyLVnk2ryLVnncfT3RHPdXuL
TyZjncdenO/p6c93O45POo53yOTEd/fkzz1531z0jkT687nnc865Edz1PLxMTSP49Tzvmlo
q5wVvJshgznkWUozHlWHz+z4fK+RYtuV38aZ+bxrROzkxyuzj8+YyefMZfJ18qefMZU8nWy
+418nny+Xz5jIiI1My3IdRnlWl7c/YW5+wrHPzr8/OG3PcO0Takci3fO45HpyInueREzPt5
FLcmtudTPKzblu/dT7dRz055VYdA6mhjXcCysV+M9yeTmNTHxjXPjTzM2CNyM2Zn4qnXxdY
58YOeFCkI85Qbc+LHw4s5aaZwrjjMF3+HMln41TqM5LkpZMGOhiApXKyL1+Kx45GTjcnJxe
Xz/HRRGThRPxGFafisDgs/x08fEYXc4uH38RjxM5mPy+ZjVrRCqOrnZfyHPG/yfq+vOueSv
ESWnK12nbBcdmHFZaOYC4lbttn5qBFs8V0GMstLVvQpBAH+y9o0SQAkNo9lgR5FLZkU0gDf
fBnLRU+nZdZdYfHHJWqgjZbmti/vkFtPonCURx9Txp0K1hJGKx9+TFpqJLR0s6+lqYxRFGa
jTQVArkKQXuiOPaUnXaWDsRn0B7fHQrBR79OueWRNhCzc2wAe0goYVzZFnELcpBhHW7mpK4
QLCdSA8vlXez2CvXUMvpJs8759uO5qWhQy+l4/dbaSeo/jEzL5GrZ0T+n+uVRCoSdxzvjqK
zociGc/Ss6tRlvF9zCe3YVxlqSk+sYy7S6xwiYERZ3L0VEbxY+kEd/0jt1kdRjYetO5MtDc
8Z9sJ9RzrnlEer2e9MZ+stoV0sMTfEtq/wCfcjQXfSeWeX0hvh0UXl319LMq/BB0JTR8dkU
Yb1+/txp4CsromMfUwI7xXSlYfz5z2nk1NSiGkZblb0vXvrjWimpJKPu3VTWTEUoQCLmxrw
Ir+EyZpK+dhhzw55nSksokNWurnToLKMu5hgHAxTW2rBbVDn5MkE1On4z/AKLkxzyOKSVPv
8G6vRG+ex+0npZlHqpNGTzWlL4l5GrsJBvbEeCcJ6/bnfDZYCO/uMNkUSGpPccmI5Ca8NaD
g0U/GiGugzml2B5L5s87ruhGimikpWO+NuATpVMz1+ojj6C2guEyuNnlSERCjDeQEL4yFjj
SoWwFs/jzk47AksPU/UO2UZH/ABn/AEHfOueRz2YTA11HpmdCSUkTLameBRcjJ/2hGZVVXy
xa+XcgfH6UsBZoTMMFsEKjq71hwKo/SeTPHXbArE26bJbe09J8SjUdTXXV+UumOD5l/wBzC
NXTUYGk2XNbGQZqH0aUsqu1+TTOX9qJjkxE8dzZX4jpUmvrHGm3WfJb/bbEIvAZ5V9fxnr4
715688h/1a54pq1NVnePaPGmszMcYb19gedUX62TniXI4bqOPKkZFY39e1VWRNru5ab0WX0
MCUtETkE0CmKkhVWuu7VLOwc/4/Ld/ShUKzGgsjqHx1RXJYXkLllkF8fKbWjxxSZX/KpZN1
jIvWaXquq5O36ca0ALECkcp9XKMzMdzGAq1GuXXK4VBVNcbnppeMT3ndx1zd9XyDBZLDL+I
iSx9LeaeXUDiCI1zLeV0Wojnr9LrrXLraPx6K5xsDaYAuJfATLYIQri9OeTT+QmjoLZy6VG
98rz6uevkJt6zfJjuGs8uMZJsDq+uhZoUp2ezcpyM1DNUzFRjeLo2WUCrFy0HVh8xuUcqPn
j+i61o7Bsopls94A0W32dHxjqc3v6b3U6WiWx81NUyi2dR8eIyNN9Clajrq5SLnM7QbTP68
m1YgbR3TaOaHQGRx9B9hV8rSW8m1f7R3zycd63XKqbRJu6ejfM8aGuf1nnc8cbsGIm3SAb5
e33E8o5Jm9fQRXkYgiE8gNE1Un5q8tRCETJuCXEqCk1LneWvoqOjNTSzDD0LNaXjU/7dyeb
nfyu8gSiVj/qeLo3KtlrLDV3y6FilWzqCNp5odJZZsly1cX2S1rWtZiebmOTQhBsaZGM9bV
FXV0Ujrmg4PKn4mUfFEhyMQxUhxb9rrjb9QXUSgNuo4UYJmCm04CEIBL6Jja+q80pOdVOlu
vW3UQ5nrPMM5xVOMv6R8vF0fkc2wRlFRCymx4zE/Gd8nvm118syGx8ZlqGcvOomFFEDu2bJ
0/wRHrBmjN3CuIIWMJAlSztYxc3RG+B1RdoLaKdVEdL9erYU9WstTkZHjSZWpYfVWv7dN+a
DUzwVbPp2WUAtWeMuLJiGsw9PfpeCezFjYqsdlZeBgWNSrrFSMLqbC7Ce4pYGm4MiDyzlc/
NbzN2nUw3H+5+M9Rld/TZiJ2q+TEoTx4Zl21dmwPH8ltHJwLZSpc4x2RZWRoour86jjbYFq
BVQxa2WZ1Jise1vCvVnOR/RFumJsbOt2ll52kmgSPXl6CLRzxgF5V2Xkjq6CjdXs9R+gxaH
j3FHgtRorEaSzljqJeTihnmJFSVfRBoBzf2F9Oe44yqs2NPLKk3tJ20M/x7XjRUc7+T8ZiY
yf8AH8ubP/Nwmv8AieTE1LmGoFbdbE4h5QugTnj7zYFfy59pAyA/G3LCsslYMss76rOZtL6
E9cmvJ66xGkQEzlD6BdLOFogxNMgzWYLoEpWK1bTXcC/ntZLOVoRoKW69uspfL5pZ4n+dTH
PIZghPFrX+O675NKzNWCNNT1WLuXYsFOgLUzIS22+/lPG5n4jnfNaf98UC43Fs7Vmi2NSb2
juGPFGr3rh7OdPkriDc4uiktxoGlkMpOidB1HN3LAZjP1jCJHUx5Hr2BXI8WCtXSaZbdKYQ
BsID3W5sMIiWGKiVmW2CDGSiVVsWYSbevNK+3QXyL6Kd3SU8jEcxvHxmHlmMEArDZ05ZsdR
RV1FrlbUtW8TzydaGMVFmW+eN+6MnuOenNSP9/wApaqyt4i1q/b7fSfbw2HkmoiXOCVLftc
SisZ+yZ4hWFVaq00c8bwHnKZ6PjqUzBd+77KylcxLN0Ftcvp2cwgCgZNSLbK97QLVZqqmup
XuJ49q2CXMzM+pu45t6g25xoqnjiidK3cc7meaeWJ2E3jqWCzRkOkMpszJUKkPxmOsXrnfN
b18gR7lS3fdeuuo+vXrrYo3eSluUbMysxq6WT3OVo/vDmZiPKdJdm4kNna4jnp5w2WBKh0c
cWiPK12UjNaDIdEJlnAueP1rdDdZXKE4TjOxQN/JcxBFbNdbyRqMDbXqHQDciNtDKV0nEzV
vF63mtYs0w7Z3DWMviWkK4rseSPGbCbZ8W9cTrnpzU7jyFD1Tv96/b7c9fpMxzvmh+vKWWg
SQa2lsJW2dUa7CWI9p1TyM9GGGAKBXuW5ErV1Sdz3s5A9IOM1BOG/P4yzW8XpvDCzWfH3B0
W8bFRvX1hZtW1AvLqQtUViUrOc9V9PWy/wB6mLrHHVJ4OixFa1iOb6LegvrEPkZ2a+iyfxj
0xOenNT/sOf6I2jkTHXJmOekc756fTQxAM3lgT3H8bKzHl9HQLsaGkNGq6ElvatbV0M2+Xf
Pbq6n7vV7Ii+m4qBxdRuCn08eTXy981ST1x559d8rRtEqywFA+RrQfSyKSPMnvm7nUHLaZH
s/H1/z8qSl650fueUzalB56y9Njxjr4T6ac2/smf1+lbqJiPT6+3vnU89Y5PfNvPQtXSDVR
6+XrKKo5p280V2fHmImJ4S1IoK9mQKJBTEyyBQVwNalqDoOntjm1jS9UusspIbM6+lSlaU9
eaci+WQDQKX25atL1/wDlQVrkl0GggCsLBEZGlGQaBTOKM6/jHph+v00/+x50/wDwWnkT/H
n25M9cjqeTPXO+aWyNMn6ui80TPzVVH2mWNDQNo1iSJbmbhMEZydW+jTQzdNTQDr7Vc8iSS
1798njLYFRUPoaVR5iNFT+IRbiO7pZxItW0PGAg2hSwEY0ZZI7qDXuPOk5eueveKYrVms7M
BphRSUc8X7+D6+mn3HkWd1+heI5X29d867568jueXvUdHt0ZuAypOEIAApzyFUZEoXFc6hM
vBzj208ecXUzmR7WBYNc84NnNZw2swmR5EFydvV0VSZ7GGS8TMwS1IHioIoL6mUtphEVbLV
IFdm6eHQQoiIjQ8bzX+e3VwL5emHRD/hGIW8r0M/PcWxUzK6HjXfwf00f+yIdwjbuJie465
3PXpxx5RILzrbrCeQX8v3+jOgBe421XeeRBiqzMXaAXQ2Lr6aMU5JYiCs5+dUF3yX2cX9q+
JoEbFpeMAZhPZcyi6R8++YMuX49m5FWShewtHNtn+Udjrato9Y56cOEJxZGVfKMNpjRt5FV
BaT6NvkGmBHZ8Z/4L051HNGO/JM+I/RtX1/x3z149s+2ArMvup5yqnJ742WSadWrJaRkRkM
rmRRtxUTQdRcrNg46+vn5pDKq6ekwJDMlRkkxMxavfIzw0dPsZyttx/NdGfYllACSwLKlMQ
SrgHI1sChr+MNGMGThoaIjmnspZdVqTr0iK1hpcTIcoEGJmpHQd8b6jD65PXND18jQif0LR
1yIjpt1dOrxjsmXyrt3rWtK/RtSrMKoFCfQZOsGr7KbPfCDoYdYrWuhlIaVVDbmOyyveGs9
uHEnH1kQMMaexdkS4SJZeYAFNvZdNnZ6eIpMMa1qxWKzPUmej8yKX6tfvxqi1wUUPDCO+T8
YGwNj0DLJ6mr1+541E/B9c7jj09+S58zKByjDS2swxa0SM6GIut9PXl71pWl6Xr9DKk/JlL
sEY56zwzqYLQ+jNHYw36EbH4+bD1soGWdsuu8BvHzg7Ghi6CavyrySOU1jZvy1QMrOLNjab
XTAE7mtVZQCoWGV1qfIttc+KGcsdRzQylNKMsBUtDQtV3yDV90N+Of8AB+nXHup8lHqG/Si
12yDy225WTVUr1HO+e7jsFslkisXWiefbncc9OP6qyXCaTLtqZj5Q18YatX+qTaTeOmVVzG
TsaBsp2IrQCVlmfGCc1ZyHq0pAxvXz/wAZM6RWy9AWss/4+VU2JuWbs9mIaNWsZ/O4r5AYk
ENuatcrNrmq7GoDMBlpKTbW/wBX433OH7Y51xyO/JcrP+QrQYxUj0i1qUqTeUmT77BZm+qY
qc6cEyzLBPTyNL3B1M0/D62ctD+0QgFFnz3UKilnUJQlNOunNsgrxLfbnlS6ZVMjUy63Fa+
oY/jmWWyWNoTps7e+My3jEMlGOgqM/pZEqUPRfdzR9YGj+4rrfI/pp7qCPFmV2hT9gCp5Ds
0n+Lj1GnfHZ/2T6OTX+yZmgVXlNTPJVzyLgUtLainjuf2FdcFYjhb0EPxUAjLzh59SM5ry1
a/p2OjmY5ZbUb/YYhHMBmMmS8dDoGW0PHG6yUu06OJGs+q2qJac0tmM9yGZVzv34TaCocDm
Zn4wD6Jksm9fIGm4d0PmU9eugTM1Mn8cNqzzQzs7QggdHEPu6nxaaS9F1dlygBEcQYp4/HW
L/jj0d+QziBYUJRgFskK93fvz7c6ieevNRcLCHiRLGpE879XstR/hcbWUYjyfRWGPbV01Mp
crOepi/wDv8XpWrU0rMz3MNJM4N8d/Qb1Xs8bWmPVNqAaH+THzlb0Qh5c+113HOu+FTUKE+
TnGKdFNvdulpghzXuzoj2cw1phRxQK66xMGOsf6O+nkAylLDii7gSp3TczNIegv/jnrzRmf
0MzZbVwq6mq3OIWyuv6dctETGmuBVSmmVDPz9ADynino20ZsjmZr1aNNonmx4/ShaqX1NPT
M6srlbCY2RGGYevkg1A5G22BuZ4w2QjffXDvmZOkiFERDn0y5B1dB57Izm7DyU2ufvneth1
mMfq30cnrezZ/++0x24qFwAyPouqPquD59+bK9zo42YVnjHh+qKfH8nTromOIAxPJmtzfU0
meQwqp4/nQyI+C5nJ2ZYwnDIiTFTUjUss4ewZw9DMhfuOPZST0QPYxWW3AK13MedANmWpGq
mBQZCn0zhXCAW/TVuHC1lWV6TXF3/IWyAhC2dQOycRG8WOsjnrx6e92i1q1L5FlUv/ZMbrV
1MN9chGUgDMIk9RzyBDReX8aWaUpx/wAjbOe7hjxT+JPHHzOKaqP7yITWl7WYcrnJjiGXc3
MES+G0AKG8dYD+thNGfyMINn99tkw8HUiwkfKogFRLNa2sbJQyTI1XvT31N4sda6XkLyRVm
gtj3sknuCyvrZqLCunnixT029RRdCuN6ZX0ft1u1xFG1W8HUcNHhhfaTwpqeaWfCK/52czT
XZE0HvnfrqsXXzq+400qYNJtc1vFbiA73HN/BG8rqvI5uXqC96i4Ktr5vsVY3sperKxc0xj
ZKyt8XHMsVpoKQFisbFAhAsMlBlo6nQOjnbtwi7jp/NU0BT8lgaGlrgzpQoD9dG2vbx3G36
oh3rjvbIiYyuvo/MfNwxZXHzlbKqR68nmn42q0Z5KHF12n8t5XYzWptbqNFe7Wfa1Yiw7mY
vJCjVNJq5ZXTLs0N+JzK0lB5aLh8/xVq0wE1wYiygkVmAOJuriMqbIfI8p941EDZLOXqhfE
y2Z66igU199BcA8fHJ7eOMKAAe67qudpZwMfMVXVQ18IWkEah1QZNfbmd89OP/8AMudz4/S
9b05E89I59uNoqu8941nzeQujkPk5q80rrWkalDDiItfxMEzanfd4npn9Oqwp91dfrJ2HF7
VSe21ATbH0nH2vF1jVEh5SvZRjyY0K7PvKzlFV0lCO5JWddRRFRcjZeubDzSKjmokJfEdvX
HkZDC6iJMwFYGm0ZseX/wAd6c9OO9zsqxWySobor1tFqzM87+nfGTYBtIgiKOsZSLHGPGyz
VrE2qQdCaczdgqVT7NmjLadgFfab3GLtBYw/w/vzk6V0LNK+NMhExSmraahH7Da9x0/DVtJ
Z4S9yKnczxOL1YlNl/wAesvGVtaCozeQ/tMDR8adFXPLj5WAotfTbaAoNRRh4nkZKzbM6+O
7tzrvjcT8ypPamrWzBNczYAYSZ1U+441LX4VU9ozzhi10S0OZfO2AP34ejbmjk6NdADeXmt
W0cUyAV9Fc6l0kwFwn6rXA88R7Xz7UsE+YTL/rkmVa1mXqZuwBisdTGmR8aeZGbqI1PoIV0
LZ+zPjj8lHvUCu3k+Lr0jR8a90MBR0C4oQD8k8gBr0cF5Iewv1WwJZkd53XJ74567C5TNFv
66uta7TW9rMIM/wBuapU/lujFrkrQeSajnkAQg1PINHKlDTro/JKFTIIaK91k79++9aloCg
g8LQ6L2Em04UeaDKZK0fSM9mFy9BAw2l9oU5LmpkgoLE0pZhlplg5/GlCVz8j9MvpwaCwnC
SlpTKOnhtevCZyRHPF0ngFM8dtpPLRTH5LMxTNifjvX6N+uvgdXTZJItPyBesMjy8xTmHCM
kajN9+kEh08Glg73jU3uzcYyUf8AGFjiC3qePmasy0iW34WBXvNHxrKbZMgSoMO9rZ26eqK
4H86yBsvL3y5LjKL7CwWQ5ZYxyF8fMM+XpnzKKtgbFE8Z0FlrkXe0ZEIYB+nRtIdTJJ2GRY
h1PJ9bx0wzp+Uu1nV0RaIc7/j+Txr/AJfE6hdxOjgtyZNdxdncJbxfT9qnjuoB/Tcskjitg
h/xm4w8pet6fbjigXAeLsFpfqOUbCZnZyZdqLbconnTRBVmVP1m1SZrOTIyC3sruuPsVa44
go+vBNPK4/nKaQq/tYzz7H40cnWCiSJiYJNq0Bsj0CLrAVFzdJXUMmRgqm0guY+ukJFXPjp
DnfGfb8oBS1DR3MtZqThRjGKvHmP01IcaQK5ZONFPIGbPMvsKcz2rsgNoJL3Wr+n5U8e66K
I4Amo4Ru/kWdWaYbUOJK6stgUxOhRWYhl1VTj2VoWph6MaWf1McOyBajk31BL5ox21MhbRH
kal1mf8aeOs9QOnqZxJvotGCsvmJeOXZLkJ6OhjubLi7yWd/oeudzxr2zpwYYE1yWML0n6M
6dF7tLjeV2JKvGNmSWk9daj2hGjgUpXLRIvRj491zNzdAGupH5aYY61HTV00kB5Ckj3tC9X
nFvIGkbOPMtJYGjm2JE80ffivvttVRy28xw/r9PTreyZ0AYOlVoGi/VBQI/l79xzyMLrOcg
nCaTiSry7aFc5RD/Q9xye+M/8AImn8tvdPbbVVFyaJ1+UMVQ+UqVBJRce3ofwFTR2gqI7Nz
6DWUwvbLCKmmDqON5K7BwieINCrVVUfyaS++pKjL2ms6Mt5HzMcIi1tYAH4xtY4mb0oUeeK
+U3qYq+jxPSfzHgPLsT1M869IzrC1JpW0MrEwXkmRuLpsF0d81hirVlvUtuqrJqo/wCi656
cZ9NcMe3SM6qtQJqNWjGSpbZ2S0OfYdKh47ETmPrFIUSrZtPYUvBTCODxav2cZ/WWRXKAJ2
ArhKMvyQwzqHvSt6qgjO1nc8mZYCAFsyGfJr1YpoPvJfOpLvW8ibXhzemXrargM8Wsrz5HU
jldgtWo759+WKDSsswbD0fFy3hFJ9Vp6Le6PKZn8aER+l3HUx3xietVkdhj2P0SXyRUqta1
KV1zCPsUI1FPFTQXJ5Ec91YsYVDhGywoPWv+NHuI55BrZlZwKJ6K3353HNeZncJStx6eWhC
4P/wpjABoq5fk0cy77N9n151zrnXNaJnQ40cjbAFxLh8uEI9PFGWCU18NTSmyejjtaBD3zU
v9J6c79WJj5Rb0Xacr+2Mtksh1RcOU5mQpFM49UfDbf/F68uWg6ZgrXFPEJ/IwQdCDUXssv
nOmLw4HkiZOsHQH3zaLZPd+Sm2juMKH8eHEfjNYlQo7WzSMiJ0NuOd8med807TOjvax0eZr
WXFPXmsK583xwn6exeZ9x1wtC2lhpqp9wn1yeuH/AJaAuqh1nMoJAwVcdA5KI0K6RQHZpm2
8PFYWf69PDsZFRkVclITA11riA85rCXYZE+23uK12GPlb552VjZeki1RxR5IDyuWOmplMIt
IQOJgb9WLJ4eOiyjgsBaH33yZ59+dc0u/lb0oSm54+1UWJ5D7YLH7KxI0Me65JOu+5Ka+yn
KaSfX6vrz04eKS6tWXW3XmHA54qQjo30b5QPeuVhiRW8VrIxenPXjS5wrRb3c0GrDvmKMsQ
jpCbsuAK4X89V8f9VV9+Ekwihy1RZrmtL18CncUOYS4fxl3rYJkio89OTPrx+tbavXfPXvQ
Wg+hk6ZFi7FQuZHjbBGMZUldB7yqYkSv+l7+h7R+1h+mdo6KVYXe/btsKB9zxoeNpBWUtms
spsllsNgzZ56YiYSqVABya+drZ2stoV1MhbSqLR0cA4ijMPrnXDadPelmQMvk89YtfSu6oV
3LzM/yUCmCBirPP5TyedRx3r5UxQhHaGdOwgjCPXx/258lGAWdlMMuWfzNHLl1kzWYt3+v6
8+8FHP7KvvCbVttKAZBnEtFl1GK5dYWMscJ3MwTW4XHYeKheaudzy5MvyRUSagEcrHrLP8u
3UQur5TLeZo9cbvfUvTR0/H+Zeuvpj8miZxqx1Cy+sC8ePtDp41ccodTyOev0c9dnf/fWZz
NgD1Jnnrzy2tKh8dVqPV8rdbDx9wr2SCI/D1P0LMyeACvX2VtVeyo77YZvljLQwzdTszX3b
PXXGJUWOy/pB1QAEPlQn07x6R3PO+EWAW7jJ2TLrAWC0sqyKFbKldeOfGiPQ4fzBKPylfmV
n/oK8JqEHrzPtjrjXUbNoraNTHOlZHyK1uDJQtNPQKy9jkhhElBlHsVRqgL/APLnrxia/kk
gwL3LQYsyO1/vCICJ80K1EVq0g0yEoEUWy/KEsogBPbCejZnL8iXd59+dT0W4xDtdnWqusu
qFg4VhSE2tWwQ3FrZhUlI66edEkoprbDNEHgaCvL0qSD+MUCigeGkWu/mo+mpi3JGWwVbm0
0dq2G4EuJQ9d2fJKDooOOqenPXhLTa7ZLFZ2e7Z/wBPXkcOMBKs3141D9Ctq4w3FsHYvbmv
hA0K4u2YNzWP+Gj4fzjYCWO+eQV0QHy9gL9PSOeR/wDE+vNT40yqvzEBy8+ucr3PU/Z59hl
delRrsevkEz6S4Z8iygFBu5c3Lo5ubRYls3Oa0sO+eQrB2cOkdV75PfPbX316ptaC1mklGK
NLc+3NS2jcG6igxRhwhZTUAmHr08gyotGVchM7XyRO8wHiAu6ku8BnPYyIS2UXSzPfNXGup
bK34kPknU5f243KCtdDTU0DrSxK/fXC/ikRs1i2UlUUJnif7Duo6TgwbunQsu7ZhsPDBKad
hk00l9RTx3Ts4n5COgwUiev5cmed2m2lWRTS1LQCDLtffjLK6gaqoZrIc8159+zgRna6788
656c76458esUnlP6ry1ha2a5m2zGc9yjynXq/k0StqMFFHXrqvAzkldPboNNsDy/G73Gszm
6bZgTW4D/9gIyw4ZVQCY9K2hRXH2lwl+3NmlA5mG7NH/JJ91ax1X1653/Pr+IRDDTqed81G
flA4zuZSa3ratq0vXUxTpEw9oWgLn+Q7rbJPzbGtGbgCQP7fRlYLQAUtkrILnCG0RMbmdZM
vNLPHoLlr5PNMRMSWdx+jN0aAUWWH75psibNoZupIVgNrHiZ49mjZ4tpaKDOjCbgcekV3vI
uvZXvrqOffk9za1hiGbRUWVLqpjzWtgxUlkykLr49Xa5uxOdMXraI5bGsPZd8kUXY0NpHSz
svxat4oFZWgiHeLxx4akKJlqb04zogXJtVdsnMRzyVhyixwaeGniInQz5nrnX074b/ALA9n
KvDaSIjTN2Y5PXNTMpoBpjWZlNZRbyryHvnpEf45WsRYeSqmh+BSUh1K4uogqmMmavXSztF
bSX1MZXToZoSlFFD0ucNTgnxuA6SeOguRppdQNFS6HOuob0f/aojQFp75rV0bJ53kSyVNDy
GumXqY5vQh+Emd4s3CAyUV6nhjAXpo65dzigP1lr+2PInHQKVXQKQmlhSOMBkzCUx3zVfDn
K+Nos0r5BPrHO+T6cpe1uA1F6umTSfC3gvJczvJqFtPrDzieKjQ+hqDVSXUp/KOWmKxdth+
sypjZ+dr5jR6XrevrzcwIauhqMZ8kfTEra+i9N8BGVW8EGeL171D5gRaOf45TOxbMEyomY5
qZS2oOuTo5JRl99HTEBuYmgme30McCob7rehzJQbUEbVXg2vLH4+en0rNPY/lq6S9b6WDzU
fh0DQAMgQ0H0rKaB1GqaD7eiFgB45sZ99FNDyVqLKOLNi3xZCZUXNLNsh5BWYraLRq462lV
hf2mrpaudXM8hA9XfnsHpzZeVz0hZWiXmU+HRS9edc653PCT//AEu7ke3iWv7mdfTFlpqLl
1cugxjpqzEIYWiVeN31JET9J64GZuGsf+tlNZwSGUmmBzCffb/EmaziCrtTZjGNdFiqOauU
kg1NWnyRUs19dzDcUBmYdmGjLhYFsZNF2s502eRc9GBauYPQXyrmDp6GLZKtClqbr18sVYY
rXM2Uq+NgMBTnU86j6Xnryee+awaZz2ha7pu+M6Me55OwUXIIVx2vtB1Pf+O+K0gaxziWWG
Nx4sTy3Uw7izWc9b49EpL7NdvAuCEGU32yiz9xK9NHDYReA8vxp6wiJIWBfWxYcjIEUKc8n
4trT7nmvjCW0JieR7ua+muilnBIsh3HI9ed9c7nlv8AtDjtVKIpQCuidTCW0QGcSW1mcYrj
6riZWTMFa6lb3ev+eAmfwa+V8gFTe0UmFml2h82HK3AVnQezsnyS9DUvQldTIXTczpzFCO0
VurK7qJjbByZuPp48x6cfdAguvusac2yKMVXVXVH683ZiPppZ9NAekj4siuKYsOIjueuen0
caGpu41xu09eeShGXFyCWLlNqLOhqnC2yJkv42on9eY6+k8WOp76aLkBvVLQEZbQ8eaReC8
L8IpJoYiycQkZ6ufpFx2gnEwOXcsG3XZUaeiQMhPmMJ6e1h1fjNeYRsEtTB1fGkdCV9HayH
EtFR8TTglKvruXKzctFzZ2+Svj4sKXerc6nnrHPtz0nl6Vt5PUJPHtis1tXZXVbUCGgAmaM
9JkIEnOKesOgkXP8AP0uf9lsL9k2UaL00LU91c/H+Nb753y/j5CH08BVtTxsl6tE0PbvaeO
B+uTZ/O0++enNTKDoUWHIl+442ou4vfIvi6j7Gnl6bG8toE/jM+kcexRmOkVgy3rzvnpyYn
lCT/atLPpoq5es0HTcrGr5MzrUNprWXsu844Jx3PUyssiWgxbnp19uKOaGcwAbjIbPjJWH0
68nVz5582hXnzuR18zg8nXwefJeP/mrrY3PlMjnyeTPI0s+OTpJTz5JOOToqTFdBeefIB6u
6AlWGANBjMy6G+TJydJmORoPzyrulPId0uv39buHNiYo3r91X2I2Zb2Omq6BzYymrm0dq44
NdLyROF5dZ0RqtOJaINLMY6+sz1yLRyfp3HPdHXfcdV5NBTz8IZ5Kq0clNO3Izs+OTl5vPi
8zr4jLnnw+V38PlTycTI5OBizM+O4s8/rmHyfG8OeT4xhTE+LYfJ8SwbcnxDC5/T8Xn9PyY
5/UM3n9Rzuf1FKI/qS8T/Ulo5PiIOf1Okc/qNeR42GmZHjJSG5/jntnntnvq3fVuTWZ57bc
9tufy51PPbM8msxz2zz226ivr7Z79kzyYtyKzyI6nq3OpjkxaORHpFZjnrHOudTHJiefafd
PP5REzMc+/P5c7mOe7k2753blY/lE86nn/2gAIAQICBj8AN/8A/9oACAEDAgY/ADf/AP/aA
AgBAQEGPwD6Df7a107K0Nak/orjr2Xrjw4itDe9cr1xq3OuOvZpWhuOyv8AXXGrV3e36NTV
gdPo4Vqa4++uNakXrQ1xtXmrWu7vrtrXQVYWt21rwrS3srhfv/bXC16X9J/1VyrnXClmyiV
R2CDapbW1/wBVJDHIxkkYKgKMNToKfGnkZZItHAQkXIvx99fxyD3xt+yv7yDf8L/7tH+1xq
BpqG+zSv73EL+0fqq/zkOnHWvFlw/zv1VcZcP86gfm4Pc4rXLgN+HjFaZcBP74FWGVB/PFa
5UH88fpr+9wg/virnLg/nirfNwfzxXgyoCRz3r+2rjIgI5WkX9taTREdodf21bqxn+Wun21
/Fj9m8a1fqRnlcMOPZxrRksOPjX9taMtu3cK847vELVpbXvuaNrHt1q36/21oD9dcD3i+tH
wlr870QFP6K4GtQTXiWjpz0oaW7uNCv8At412VgtMQsYy0LlhddoBvcV6dLjSwlYsjfK0Yt
tTTVrDhXq+bCkeWLxdDqC6kuRHzHCgPlfTrf8ATf8AZR/sfpx/kMP+6aufT/Tn9m4fpjNG/
pmAf5Z/+lRwsj0nEhkHkd22JKP+WxjN619HxCLXUrKP/p1c+j4txwHV4/8A9dX/AMGxv/NH
+5Vj6Nj/APmr/uUuN/g0UmQ1j0o3VmCn4m8ICj20LejQd/5i/wC7WvosF+VpVt/RrZN6Vji
VhdYhIrSMO5At6Vv8EhTcL7WkS49o28a19Ehv3Sp+yhi/4Kjz38SI8bFB2vZvD76P/sI46W
ePX/arX0Jh3AxE/wDqUIW9EkErKXCAo3hBtc2lsB7aMuT6PJCvDVksTyAtNqaB/wAFnAPi5
A++8t6v/g2R3iwP/wA2j/7RkDlcgm/1S1Y+lZPtCsP/AJlbpfTsmMEhVLLLqzaALZ+Jq49P
yxy8sv8AvV48PKHtE3+8a/u2Uvafzxb7a3Qx5EqXsZF65Fx3iv4OUO8fMVwyx3Xnt/RoWOW
BbTxZHD6qI6mYpXmGn0+sUxOXloo1a7SgAdpulenGHJnlSdpAyyyF1KiMsDWRNLl5IYZMqB
UkIUBW0te/bWQju0vTyJI1ZzuNlsBqfphaOKOZpJQgEq7gNDwHbWLLk42LHBjyBnEIA3Dnu
uNfZU8MC48ONHkBGspEh6LI+u3w618p1Acjbv6fEhe+3D300+RIIolF2ZjYChlsWgxApEOO
wAeS/wDWSdg+6vvP0N6dCqv0WHXyW1EJ5rHbi5Hu7aHp3qY3ILfLZA4Og0P82lkTWNwGUjm
DqDTSzOEjQXZ2NgB7a/sCnFhJ0ypl8TL2xR/raisd3dzullc7pJG7WY08yxPOUF+nHq59l6
MMsw9LRfPuQtMdeF2Xan1GurigMZrM05O95PxM51NNkZBsgIACi5LHgBV3yBBjC14MZw0hv
/xZV4exfrrpY8axJxsotr2k861BpVjAkyJjsx4b2Ltx48lA1JqSbIk62ZOQZ5QLDTyog5Kv
Ko8mOZocqAfkkaoCDfVf1imx/WYhcaxSxf1igfDyNra86WWJtyMAVPcdfdVydKSJVM08n8O
BAC7Dt10VR2mlzM5lZ4yTjwL5Ib/Ff4ntz5cq/UaO0i9jtvwvyvU2J6zaJ2f8toTY7RwJAu
OPLmKSDPWObGIAimRempsbbRtFgdutj7qEkZuDpcdvZRmnbYvBbaszHgqqNST2ClkkjMDtr
sJuVHLd314j76yIsJeqiI4lyWNoUspuA2u9u4e81jfI+oLFNjAupjYOwDKByYEWqT5n1hsO
XqsGjXdqRoXJBA1plxsn5tGlZmltbxEC4+jU1goOJyU/RRyMpBdmdpJWkYC+5uPir5f0hTj
4xLM2UQSCSfF01k8xP3uA76+TxI2yM6XxNGp3SMT/AFk0nId591LP6k4yJkO5IgLQRn8Knz
Efeb7KaWZgkai7OdAKBAbE9PPFvLPMOW37in6/ZQgxlWOOP4B39vt76bHnF1PlYaMrcmXvq
f02d9z6DGJB6dyDscG/lbb4hyNCT17EeedGBRr3gtfjEltlxfnrQ6MyszXsp8LacfCa9taa
0FyoQ5HlceF19jDWjLilp8DhtN2MYvfxr2fiFdDJVU6gACtZ45N2lgefvr5/0kERqQZI0Pj
QC99t77kN9Qa2zhVyFJ0Tg6jg635G9JiY6iXNmBMaMdqKt7b3Y8u7iaOTMxnzHXa8zaADjt
jX4Vv/AK64VbhXRyV3Le6sp2srfeU9tS+lTMGjKmaJ7eYDatx3/epMXfunkudi+LaAL3e3l
Htp87AnfHzHuWO4sj9zD9Fvqo4nqqGPKjHjceUgttB4C4sRqKV42DowurLwINHXabebs76Z
crLGYzOSsgO4Bey/OmhnRZYnFmRhcH20seE3WOUCsIuN6AAaOG02rbze6o8jOlGTmoCA4Wy
Jfj015e3jXRgvlZJ0EUXit++3lQe2iPUZN0bW/s0V1jHczaM/2DuoRxoojXQIAAoHZaosb0
mCOWaEOJmtsjAfbxZPu2/VWNDm4uIY8h2X8sEtcKX+JbHhWQALL81NtAHl1Gld1dlenW4/N
pY1H6jh2yJIQ1sWXxIDe++Nfve33UAhImA8cZB0I0Nr181iscfPXUSISA5HAPb9NDDzozFM
gCuSbneTYXA02m4sw0pPUeiMzAgAKw6kRtzcr29ja0uRjsGRxfvB7CO2m9TwYtqY8dskMQB
kKPFZFF9VHM0mTjG8b9uhBHEEVC27pzY8iyRvrwBBZTbkbUUdQ6MLMpFwRRm9NBKcTjX4d8
THh+6dKXFkJsfCqnjG6A7o2vYjQD6Fjbc88l+lAg3O9uwch3nSlzfUG3SqSYMYG8cF/Z5n/
F9VPk+nRjdILTY1wqsCblk5BtPYalxHbcqr1E3G0iHRXjdDqLNwqLLxLpivMnWQadEsyhnX
8LDQipYDdZsVwEmA1jkssg9o1FxU2P6ldTirvkkJ3WUkAMLaspvx91BlO5WF1Yagg9lamgs
0oDtosSAvIT3IlzS7AMLHA/iEA5Jvx2cVj+010sdAicTbVmPNmbiTTSSsqRoNzMxsABzp8r
L3IhH9hAuGiXj1SPvMeR5aUIZEDpILeE2SVVbdvj10fxG4qTKlN8Qoepob7SLHTjfWkX05y
+O5LB38xN7G+g7KaD09VkmQ7ZJm0hiPefiYfdHvtTEEyTy6zTvq7nv7AOQ5V0Rky49r3MZ0
buccx76iwMuJBAxZYmjFo2HiICtyNuTa1vhbcNDbmLi+oqL07CiGTlyMOorEhVU9tu76qfH
wIS2RLdzCp3MQPvM3lUcr16fk5kg6jSSKIYyenGvTY2/E3a1T9+VNY/yqv9HpYa9vm1ueVL
uN+J4d5r57GVupMW6kcY8RZUc9VbcCPi7RUORYAyKGIHAE8bVvUiPJQFUkte6nijdx+yo29
SVo5t/SSLRmOu1FXbx0p8/BAOM7DrwE7VTcbbwfu6nTlxpC4DxsA20MSA9uDBbbrX4GpGDr
432DFDAtMSwVZHCDZCFHAUzQSLKqsUYqQQGHEaVp9EWeCY54jdip8MgsVs49/GjF6eo6Ski
TMfVAeBEQ+Mjt4e2mkLtNPLbqTyG7tbgOxR3D6NBRzBGBkFOmzjiV46/VUuW+ojGi/eY6Kv
vNTZ+UQpypnmLHRQoAX6htp8uRjExUphoDoYm1PV7ep/sjvroZNoo0YpPASWMZLNtKge0Dv
FHCzurj4krBMd8UAmXceDSNcjvtY1fEiVd3FwdzN7XNya4UGlJ3MbRxqNzu3YiDU0k3qKhE
jO6LDB3KCPK8p+Jh2DQd9a3o4+Qt14qw0ZGHBlPI1LF6mCyyTvESENnXaADbs2ChiYrnFhs
NjQ6ELxsO5udtaWHJCJjRLtjlVD0iANN5BLIxPG+h7a6MitFMfKra7rhjpb92u6mglF425j
QgjUMp5EVkSLCZ5EitHkKt1dSVVS4HNOY+rSpcp32+qZikmRxcx7tbe08/9VS4GZjiCVD+b
KoZizXteQncTf7169OCMr3kkOhB4RMKlI0ByZj/ALX0ftr0teN8tffahJMdqr9ZJNgABxJr
05VFyHldu4CMrf8A2qHp/pa8SVeWP+Hjgm7ndw3a6KKD5EmyMeFbkszEDQAcWND1HOUpIoI
xcdiD0UPxMPvtz7OFPhhOoFS87WBRd3BGvzYa+ypQJNmO8gZFkNhGWCoEUnlcaVLJhkAn8y
bFCrsySp3EObBrn20chZWdm8LQhTFFBbXppHblzNSGK/5MjRPcW8acbU8qxtMyC4jQeJj2C
pG9VmaF1JDYLbo4owDpv4Fz7dKVYgNiiyBbBQB2WrX7a1oRYydfMcflQA20vbe5+FB20N1t
1hex587Uvp8Dn/DsQ78qWM6O48qBqjxszGlj9JisiBAOnIw4F+1FHw/XQI4HUHlat/pmxpY
VYSTkeCS3lh3czfW/w1BFlRsT01EiSeYMuh773HGt4czenOSFLHyM1ztk9/Bvdxpo4chYZ2
B2GQAFTY67Wte1CP1THByHuozbs7SJqbqTfuuot7KWSMh0YXDA6Gmgx0OTkroYo+Cn/mP5U
Ht+qjkZsweW1kijusUYPG19WPefsrGxD6f85jSkGSQjcsZB42Itpxr2VYi4I4EXFqTIwjsS
ORXfEJ8Dm4H5d7bX7BwPCmEsjGMME3yAB422htko+E8fohwsaVo4cZQ+RsOh+Ihh9QrvPbQ
GPZvU1sUiQXd4ydVe3Bdb3asPKm2RvIZQuNH4ljGy7EubFmJ91ORr/aJ/6Zru+j0nau4nKG
nDsqGH1JS28/8AtuwXiXU7mb/mfoqVBfp4uOY9RYM7spe3sFgaZ4Gb5PJUtHijxXlHhIDG9
rXB+yl9V9YIMoF8fGIsIr93AH/Q60kcaGbMnO2CEc2OgZu69bp5PL4ppLXaSVzc6cSSeApM
vMTZFHZsbGY3Ksf6yUcN/YOXtrX7aWOLJfF8QLtH5mX7oJ4UHkVysruRGX3noE238bF3YXp
J4QenILrcFTx7DX5yESWsJUO2QDs3dncaeYMZcPU3Xh5t35qfDobbl99MFBVlNipI4HmLXv
T4vpydWVPDJO38GI9hPxMPur77UzljNky6zZDgbnP6lHIVkZB0ZUKoO128K295qKJxaVx1J
j+JuXuGlSHNCtjKLyCSxWw1GhrIkyneGHMQLBjqbGGIDwk/ibifqqXD9QjLnFPTxSgIMp5K
t+OhBvSNKojkZQXQG4ViNRfnRHSMkUx6csm3esSNxcrpfuqKXFkLRCPYrX3X023YH4raVuy
GaVgLAr4bEbdrX47l21J6RNI0bTC0WRGPFdy22QDgOw9+vOv8Oz416aaxzR+HqKzKm4A3uR
u8VzegyEFTwINxU2YmaJMO2xsYMW2sFA2kcBY6120sNmlyXF0x4xucjtP3V7yaGXnsryIbw
QrfpQ9+vnf8X1V18ORY8gjbIGHglXle3Bhyb3UN2hNrivU8zKjeMu22NnG26lifD7ABT48L
NgxxsBM0i7p7E28KahB3miuKoAbxM99zufvM51Pvr07xW8U3d/V02469ea38/wCn0c8/meH
uFR5U4CviXnjfhtK35/iGhqbNMZmyckBIkQktJJ55WO/yLewJ4dlMc6QSp6eLhV0jEhN9q9
wPb2VNLI4PQXe6AjdY+UW/EeFTf5gzkaSc7vlo1F9saj4F5nkP9dLLkzhsuO7Q4ouEhDDvt
vcA6nly/wDgEzxI8qiyyFQWA42BNSzqUMyAFI3NtxJAtbjXUjdXHAlSGAbmLimknb8vgVtu
LX0sq6k37KMxhlxVJPThWUr4TzO3Vd3Nb6UkMCCONBZVXQAfR6biHVJ8lS687Lb/AHqM8xv
rZEUjczdgvS5menR9PiN8fE1HUYfG/C4FPkZD2CC+zTcx5BR30PV/VAyrGb4kTaKDfQqvYO
/ida469lFSAQRYgjiDXzvpwtiFlM8ep2C5Dac1N/5NLPAQVOhHNWtqp7xQmx1By4LmK527w
fNGTyDfpqKLLXbkBVcMdWjlGoN+48ayG9RJhiinKDcpuHYKWA2jxAuTYjlUuZgm0WV+a8hY
lSNTfXhxNWwD0sUHxZZAu/aIkb+kfcDTCFSWc7ndzvdz2sxNzW52Cjs5/VUaYd/GxUta5IG
pt2XUG1Y2M/5mXJtWREIYrYeN3twArPxs2Tf0D+WtgAtnZSBYeyhiujyeoINydHwSIO+Q7V
A7j9VQ5BlD5CBlmWLVSGkDn2ka3rBTOiKtGrssm0oCxjAYbffRP/Pm/pmr1qa9G/8AyD+ha
mwYXC9GLflNcaBj4Ixf7x1J5D20vqHpp3skrrkoLCPahuLEk+Erx1PdUmdhKvXy5Wmma93W
K5H5d/iHfWBiYSssedPvlZjdysV+qzs2rG/OlSMBUQBVUaWApGa0OWzAQzgWYuPEA1vMPDX
+H+rNaVgWjmY3VvEfKx5W7eFa0STZQLk8rUjYhC4CEl57AmYjTZGPu9rfVSxzWCh1ZzYXdF
O7ZfiAayM/5ePHwlAx44pj02dY/F+Uo0ubkjlUPrmA4yA6Ariy2uisB/DPC9NEVaCVWZTHK
NpGwXuezTtq5Fq01r0/NVdxx5xdNwW97NxbQeSpPUvWslHWE7Y8ceIb+O1VBPhXt5mmi9Dx
yY18JyZBYA927w0M31CQ5eaTuu3kVj7eJ/0t9H6KWKBerlS36UfLTi7nkg5mhfXTW3CmxFB
OLlqzxDl4NbdxXh33HZXYaaGBN8MN1nmvYLIOCL949vZUGHmxGVMxtgG3co1HH3nlQhjjCR
KNqoB4bdlRyemHp5ErgnCW+2QAgsyj4LDn5aJZjvYaqXJJsNAXB43HIc6k9R2zZLblkaOK3
hKrtJJa/h01pWmyhBjvwx4N0SeFRpJM1mY7R3CuliqiIvFUtx7+/wBtB0QtD6guu0E24bjp
2MLn20EnQFh5JBo6HtVuIrquVbc7CLJCgI29fCkiDgSw9lYUUqdOeMSuyi5W23ZcE99xamN
9DPMdNPjNca7e6vRhxHXbT3Cv8SxVszIIssIfNGeDEDjamc3Pz0rjQ+LYzWbW33U51hYGOA
2ZNEDblEjatK/svp2msP06AlocPGle7G7bpm1Jtajj+nRjIlXSSVjaCI9jOOLfhFHLnkbIy
mBAd/Kin4Y0Gij7a6UnhddYpl80bdo/XUyMEEWKqrNMCdvWteRV3fCo508bShMCMjwbtrZN
zbUcRHf+dQCABQAFA0FhwtXbSTQuizQK4VZV3xkPxNuTC2hqBfSoI5RLE1mkcmaR1JLxi1w
h0uoI1pMh92PlBbFksXTcuscnENa/A0cXJ2sym5BB1juFDob8CWGnLhSTqNqyKGAPEX5GoP
T4UMuR1FkZdQOBCLcczftpZ80Cae12j4RBjqdOLe80I412INFVRYD2Cvk1a84XeyAX2jh4i
NFvyvWtDHhHWzHHghXiB9+QjyqO36qeeVutlS2Ekx7BwRB8KjkPrrjwpZ5bDoEurnTboVY/
VR+XdoMI6GcAiWXt6V/Kv4uPZ20kMK7I4xZAOQ99T+nyY5WOBQ8c5B8RNu62t9LdlRCGJui
5/OybblhH7o/SdKYozvkSayTygFpNL6OPCQOxdK53oljYDjfhQHpQLRPIGzCtvlrDQlSR57
H4PfXzeLIdyElha5N1VTcDQ+XnWS+Melk4ypJ1FW5dLtvFiDY2W9RTuQZgSkoXTxLz941p4
5VEkTghlYXBB5Vi+MywssixbzeRAqk7C3MC+hJvR/6039M/R3V6Pz/OfT3LU0ajczQtZO0g
Xt76wMSEs7wLKZ0UG4BYm380XpcmFrpIgeSeTVyFHxn8I5cq9R9QxZjA7OqRg+V4xr03I1A
sBwo4GdCmFJGQERRtWzlgvDTlxFXAv2Gjj+nMLXKzZY1SK3FU+9J9g50IFX8sAhg3i3X8xY
niTzpvlgcR28zw2W9jcBl1Ui/dQ3N1cMt/EVfyV3HUuOKforqAbJFCiVPusyhtDzHZX55ZQ
gLLMrbGj7WDcqlyMVUx5dm/5uJAZNgF2ZWHxMt9agdNmPitdocCEibJyGcaNIeR51Lisf7R
j2O4C7ROw3L7e8UJs3b1k3BUQkqzFmKqt9eFP6xnEySTOWhDeVSPCXC8O5ewV02YvkWuuPG
N8rDuRdau2707G5oCDkSe1hcRj2a07AJjwr45HJ4nmzsdSe80UwXMGIuj5Vh1JO6JT5f3iP
YKIiGr6ySMdzue13OpP0dWeQKpNlXizMeCqo4k11vURsgP8PBGq25Gf7zd3Ad9WC6U3T0kI
O2/ANbSmHq1jLvOwixJXv26ceFL8xIse6+3cbX2jc3HsFDJ9FljjZGNwpvA5PmV414E9o1o
79sUsas0+JI1yQPjia2qnt+yjEZH2Ai4RijA8ty8D7CK3QzNl44BG1CElAsR5L7D/JtXSac
M/ExTDZIL7/DYhSeXCvKI52QGWMjUi7Lx5i96mXHjP+FzjduuNqnio48QdPZRPZWAL20n0H
A+AUDfjLMSP5Zrl9Ho1h/WSfYFqTGXEd4IldZJdQQ6g9xFr1kJlxlQmLKVjkG0kaFgt+2nw
rgGaRo1IN2RCFZvDxsbn31DK8q75w8qDUb5B8HusBUGPO4GREvUjnuN6yX6jNrxXcdR2VEs
6yGJHdc5oyd2y5K7G+41x4hyq2GvSjisojsFsPw20I767voCyeN5jsjgAu0hPEAdnbyqfID
mKCXZ+UbsqsLgLGNTrfRaDZQbHwePyZNnlP8AziOC/hHvraAAtrWtpbsqHJ9H6OHLHvDkpc
HfbW3aKYPIZZ5WMk8x0Luf1DkKi9HhYiOJrOQBbcRd21+6v20keLkjD2bYojt3FvhEYtrc9
tDDy8Q4WXIbO38TqX4OZCdzA9vbWh0oxyqHVtCrC4P10ZvTXOFP+G/Tb3X091D0/wBZjvJ/
V5KcJBfiBz931V+Q92ABZT5hupUyF3FDujcaOjdqmmeRvmMIkXZfIosFBcasp04jTtobPC9
t2w8baajtGtTY0UvRllXasnCxv2jWoceeUzyxrZ5NdddOPZwrFx40kkyXZygjIF41AMqm/G
68KyM8EbM2QPGgvdERRGEYfeFtaMMykEaxyjR427VNLhzjbIEdrg+CRNbMvbbT2Vqa6WTGs
ictw4ew8R7q3xzGTFKMoSTWRCTu0f4h7akx4nMcws8ZBt4lNxe3I1skJGXBZZ1I1J4b/fz7
69P10tPyv8C0pPAyzEfz2rj9Ho6j78h+oC9LkTTPEoKTSAOAjNHbazAj8IrZiI+PDLtUPMA
GkYbmDgsQVXxHcTx+q8jYeQXyo42WS9lidb3dbm4G0cgb1BDgYEnRiAcy9JlWEW1RdB7+VQ
5SzFc2aNRHEpurRn4jbyixPtrLfNl6uHgqEVAA7cL6Hstpr+qsf1n0tZISJ9mRjqt9y7d0m
1RcCyam1P0n3iMhWI4XKh9Dz0YUIMdOvlyC6Rg2AA+KRvhX/QU+TMRPnyLZ5bWUDkiDXav/
AGmhmZ2GkhQ/km5aGIEHhsJsx+8woopCSqAShIIIPNW512VxrxWsONZ/rOXKFLO6xJfxMCd
52rxudKX1b1IFTfdh4h8sS8nI5se+ijeCVbmKYDxIxFveDzFH0j1C8eXFpHutZx2IfZqKOP
iEriKSs+UPCW7UhP6W5ctaC8gAPq9tGHIQSRnt4g9qnkajmEh6RIWDJUWZTrZJQNPfz50Jg
CrqSkgI+JeJHt40S9gtvFcaW53vSZfp+mNvUul7iJmZfF/0yNLVjo+Q0LRSCVNjAFrdxrja
sTFKorSl2TJdmj6bKvhVHFrMx7aaFgv5Erx9RGLLIRqzXPea4+ygSASt7HmL108WS2PAf7R
IoB3vyjUm40+I+6tzWAHFjYAfXRh9NAdho+S4PRT9377dw07TRk3GSeS3UnfV3twGmigcgN
Kb1ITRw4uQCsiMbFpXPlAOmp1rBH4Zz/srUV+Ty/8AqNXf2V216PcfFLz/AAigkzq7K7yYz
OjBYgLpcHbY8re/iRREk2MwYHcvTcLrqSDu43PdQyMyU5D7uoIwAkQewXdsF7myjiaIPA8f
fSyR51ukgii3R2IjXyqxB1tfsqXMiliJVCzqpcFwo1sLcSO3SsLGx8hIUAaZ3UEqm9Rsv0+
Zoeny5HVy5JmAax8WgCkn8QGlT5+KfmMSZjJPEfMhvct95h2dnspZ4m0YagG9u6tNK2enhl
9RkG9447KhjvYvJyT2jU18j6khhmjW/UZr3UaXvzFvi+uu2l9MwhuzsqyWHwK+n1nl9dRy5
5GRMmqRcY4zx0HxGl9IwiVK7XzphpsiOu1T95qaWZhHEguztoAO+oMpo2jw4QbSMCks9/hA
4hO869lC+2OJAACfCoHACmklKqiAszE2AA4k02cWaPD27MWLhvU6mVwe34e7200ciB0cWZD
qCD21JgKxkMkhkx4Y/HLtYDRgOAUjzE1u9S2pjAgphIdwa3OZ/i/dGntraV8FrbTwt2WqP1
KWc/MYRVTBEQzM97ouwDdfXlTSZaLEWYmKMasqct7cN3srHgdZ3w5EkBTHG4mcapvB+G1Rd
c/mMSTHtEYi1t01Wwta1NPM4SKMbmc8AKtKrY/pxH8Mm0s4P3reRO7iedq/sGMJWjAWOBSE
AAHfy7qMvq7SHJia0mPICIYX7FjGh9rXoFDcW07LUL/9lTFPNAwlH8k2b7DXpM51YwzBu3c
iqh/RURJ4vKbf+I1d/wBHpFzb+KR/N0FaatMxlc6Abn10A0FE25c6H0dlanjRQ4saX4NGoR
ge0Ec6kxXx+rn+ntKMeR7F3sWdPEOZHC/urH+dxngyMmUxRxgGxGnj8ViF1tTxRWXFzYy6J
zV4iLqPw2e4o4eBtedCDPIwLRwqe21rueS/XTbS0kkh3SzObu7dp/UOVdNvBKtzFMBdo2It
cfrFPkyNfpLoOG5uCj3mn9e9QYHIyNzqW0WNPva8L/YKGB6L45D/ABcph+XGvDcBzqQwh8m
ezSOxt1J5OOp+wUo9Qm25ELXGAy7Iw4Oh8Vy5Xv8Aq+h5Z2CRINzM3AChNmoYPT0O+OB9Gm
A1DzjkvML9dGPBifNkGn5K/lg/ilPgFETzJiA/Djje/wD5kgt9S0RCp3ObySMdzue12Opq3
2UcXERcjKC73uwWKFPvyvyHdxpvVVdcnJnJbrLbYC3m6Y5e/Wuz7KR8eCWSGAsDkr1IgDwJ
SRNLac1qE5EqEKrSPMG3J4mLX38+NJkzIyYindBA429QjUSyC/D7qn2nl9HCjIhEWUBYSWu
GA1CSDmt/q5VOrIUeJlWXHY32gsx0OnENcGkmjuFJ1DDgeYrKiij3ySRsqIDbcWFq9NgyFK
ylcpmU8VLbTY27qgsb3Ln/AG2q30ek8LDqn7Ki112ijcX05UAeP06/R8xAwgz08kw4Nb4ZA
OIqHP8AUU6cGE8YLXAVYxIB4dvIXr09YJUldBNIdjBrIU2g6dppsv01hjeoG50O1ZjxIYC2
vfTq6mLIgOyaJvMDbjaiTaw58BS4sUiyLCu5kUbkaRvCFuGGqrw40qZI+T9PVQqRaooUcNq
X8RtzahDjIE3cT8bkc2POmmlICrw7ST5VHeToKWYIIM4bWjlt4gRrtfbxH+go4HrLbGvaOR
zoo4C7c1PJvdRl9Vx5Hwle2Ns8UIF/DIbaO3t4chReJlljbwtzGvEMDXzPpbnHmXUwgkRPz
sPuE/VTY3qYdSoDN1FtItza5toyjtFCSBxIh4Mp00qESOqCR9niIBJINgt+d6fNh3QvK2x4
18SSM3i8VyCvDt91RI0bpFIS6RSHwShwD4HtxqPIQMgkF9rcRY2I0qbbkZOCeo5THix2lgC
k6bSu4a8ahjkd48lQsiSFenaVeBeIcr8q6OaXMUSqs2+zSK5v41ZbbkO0250GXVWFwdDcHg
aLMbKNWJNgPaTXSwLpjn+JmnQW7IAfMfxcB30wgPSygNJ2JdnPZKW1YG37KyRkjoSxSkyox
8gCL4r8LEC96sN8XpGO17r4TK68Ln/Sw76x4Y/EII5w8g1TfZfywfvAamsf2yf02rhWlelE
C9lmP+zUBHNFOpvxFH2caFXrQ+76f21P80pkgCEyxqCxKjXQDnTZPpGQIvUY7homZGDROQV
KkjQi4B771i5s2GqJjgrIWcMHkkWxsE4DTSsP1TGBi9QkivNCTdemRoJNpGoPCvmfWMmXpy
AMkCPa4bW7WFgO6r42OqkfGfE/85rmmnncJGgue/uHae6n9Vzh8vEkZEEL8Yozq7yfja3Dk
NKT1JyGx0v8pCfhYHa0r/i7Owd9dooFbJlRawyMP9hvwmm9Izh1ImTYFexs6Ah4z/N0oSqT
NgTE+EnUAC5Q3+IcV7eFKy8GAIHDQi9R4yAv6jfdjBLbk7Wkvwj7b+7WrQ5CkkENuDDzbdw
05aGky8mVpXj2sia7QycDrxqEzwvkCZtoCgGxGvOmgnW8bj2Mp5FewiujjsHWAmNttjZxq2
63PW9WLBSBe19beyky0QxiTdZWsfKSt9O21JLEVXMx7mFmGhuLFH7jUmEFMzL4IFe6hHVbl
CxF7X0vy4UU9XDmRXCLjMoXHWQkLt2gksfFxbSgALACwA0H1Cu2lw8WWOIOwORuPiZRwtYH
nUGNgIyYY8M2SmrIOfbYt97lWFDhRmFII8jwEg6WC7t3O511rHAP3z/ttV/o9LHLZNp/JNY
9z/Vp+gUb0BV67a7Pp/bTZELNHkeBtgNo3aL+GHXsDa1Jj58QlwHlXHx5ToXmUMJG8J0G5T
Y1g9SR5etKOokpXYIgLXNgDa9hrTYogDenlN0WQgNrbQVO7hqdLUi/xMidtsEIIVmb2nQAc
zUebnlcjIHijC6ww35RjmfxHWirgFW0IOoI7xRzvSwEiZlM8Wu2PX+IqjiOTD31FlBSglF9
h1trbiPZRHEcCB+usT1LGFpEkUZKjQMliof2rf6qbHyE6kTjUXt7weRFfLQRGTEhXY+WSLG
RbeBfvacW7aOd6fIcf1AW8YYhZAo8r02H6uOnOg822xuNDvA9twa0rFhgxuriy/xpdfBrYm
40FhrrRxcC646nbk5o0FuaQ9rfi4Clx8dBHGvAD9JPM0JMncmMsP5E8EfUZpB/VuVvYa1io
EMVo1PTbUrcX266861+yj6jD4RYjLT4WVhtElh8Q0v3VH6nEhGQ0Z6scfhZ0Xysl/jW1x/2
V0chhqT0ZWuA4AU7fFz1q8bBlva6m4v7qz8phpijpIRw+5+o0xkIWIA7y1gLc73pcvEjMOF
MkwhUgguQF3SKDwQ8hWOSeO8/7bVw9/0enC9/yprA8jtOtY//AEk9vlFGx5fT+uu/6PZXfz
vWlqw4ljVZuuiRotw/TLb5Nq317SayIs6UKcnxQTEOyLG7OrK4vwUPpccaVPTJbYmW8bxXb
pz7jcqrcuHG3ZQg9cRZZ1LBXBBcL8J3pwPsr5eW8uHLIBA50sm1r3PBSvs1oEag8D2+ymLk
BADuLaADnc8KjxfRh8vhjw/N20CjlCr+Yn73D210ogdTud2O5nY8WdjxJozTvsS9hoSSTwV
QNST2CtuQjYuANekW/Nn/AH9vkXuvc86WNFCIosqqLBQOQtXb3V1cYIMoK0V3uUaNwVZTbm
L3BpcYtvaBVGU4NkhW1rs3abaKNTTLPMG9IkN48cuiM20BlUoPHY8deVBIwFRRZVUWAA5AC
r21qSHBQYWTFJ+dJHP0jKp8XhVrLfXnUEce8KqAL1SGft8RXQmtaKsAVIIYHmDyNC7LBjQq
ACTYKo4C5qSSO8HpU7CYlhtlcsPGEF/Cr94vSxQoI4k0VVFgK9QzPUkOMGl3ln0uo3En62p
Z86SKL09PHj4zspaRh/WSgE6LyX66hhhlWVoYsjqAagXCC3ZWLbmG/ptVvo9OIGohm1/ktW
Pwv0kv/NFHttQ4Guda/RoPpXFhXrZ0nkhBsq/ikPIUUPhz22PNlbgywpe6qlhbX7nHgSaWX
NVsr5YmTqzfmvuNuFvdpWNiIrYx29XHd7DbIVYEut/LZtvbu4U+VmzmDO9MZEhiGolD+INc
Wvex91S46OkjvGN6Kd3TkIuv1NWPJJYSKpjYDtjOzv7KmlmH+JYuNYtHZlhiJN7Oqm1wPb3
0r45sdoJiOhUH2fqqLHUKJpwSsstxCijizFbknuFDOaf57JOqzsQVS/KJB4UH2/R+ijLkyL
FGPiY2v3DmT7KvjhsHDbQSsv8AaHHaitogPa2vdXynQRoCdzK43b2+8xPFu+pJcPKDMGvGj
jRQPh3qSQeVHF9TO5YWAmMl+qqk23IR5xVxqDwtWWc7CjyPnJPyI96PYgbbsCu9d2lQpOFh
aOMBlQkogHLc3YOdKnp8RnjDASZLHbCFv4tjHzn2ad9fL49p85/LDcAL+KVvgX/QUmR6i65
EiaxxKLQRt2qpvubvb3Wrvr9Neo4ee3zHSyGULL4vA1xt15eGhiJk9GBVZp0Y/wAIN4wIm4
km3fYc+VRyYb9QzxZLtLcPe4Q6bdLVinhcMf8Abb6Na9Ptygn9p8JrG0/qkv8AzRR4nThVx
xrjp/8AAzuQqICWJNlAHEk00cUjY+KrBXyhYNJc8I9xBUdrWv2Ur3+XUy9S0Y3GRCNPFJ4g
WHE8ePbXThQRpcmy6XJ4k9/0NkBF+aiKCCZtChZ1F93vp/TfVYutnMjviSFi+1NpITqnaza
g8R3VjepCBzJlpGspS7a23N5jYa0/y5f5DKO+OQEqHVvGBfijEaHnQx8eP5cgtaM6hiNpY3
5k7uetfP8ApIMU8fiMUY4633RjkR2c6V8mNJbllkjIuAynsYXBtany/RWcLqXxQdT+5963Y
aGNkflZagBw2gZuBAHI35GunDE0OLa8mYgEpUc9qXAHtNROs3zGWRdHyiWlva527vCP5NXv
7qcyELGAd5JsAOdzTfJTGaKZt4fcGF+FgRpW2ZQJlH5UwF2Tn7x3VHBl5MaMt+JCliWLaLq
edP8AJelrMZjufJyE6cZJ5+K7t7hQiypWyoxqsDaQLc3sI7m/duJoKBYAWAHC3ZTvtME73J
lQ8SebLwNJEWtCSFWTjDJ4mbX7ja2rcq9OZLCWK99t+BHap5GuOtZ+OGO3IQS7fxeFv1mm+
cVVCA2nuFaMcyH7KMhJbE6U6wSWK9VBtbeE7NePOsTldT/Sb6O/trA//Hmt9RrH016Sf0RR
N67fZXCu6u6jPlSBEHC/Fj2KOJNQxgFULq0OCLFph4vHI3AKCNeQ460Mn1EpLKn8GFQelET
qWG7VmJ1ufdWp1rShFZpZ2F1giUu5HC9hwHeakw8iMxy28eLMBuZDzABYEUMyNU6kJVpN2j
SIhusW4dr2qTG+etAsiBMdEJVppLs0acG8L30Og7aysXJij+UhikgmlJGkqL4W8R8zG1h33
rG9Yxz0p4WiaQHVZA21Lle3Xj2UWtztenlcLCJ23EKDukkIt4UHFjblRmnjWHGZfy4T4pQT
8TngNOQoZmJaPLWxf4RKBwFxwYcjXQlB60QIcP5vCdjKw7Rzrq4DLjyXJMR/gsSCp0HlOvE
U2FnoxWMKLX3SC/Eg/GvMU5y5NuHOoXqLfXdqpWwNDZI0iPeWNbhnkva7DboBbnwp87Kc9T
MswhudsUfwKo7bG5NSZfpMrSgkPIrAPOLclZwdw+2oxmJv3OIzOmg1DG5U9m2gQwKkXBHfX
b9DQTgPE4s6NwIrMLyA4r7Og5Oqom7Rz3XpGw7xYatdshgN0yr8MSt8J+8fdUPqE2K0rCRA
8sZsVVNVDdxoD1eIyYDDqYSx2aFxx6jffIHLl2VjzQOJIjj5JVlNwbBOysTkNhP+01fq+jC
vb+7TW7jZqxv+kns8oo13d1dv0PB6eOvkC4MliYoyAT4mHmbTyj308kUvW2XR89ww26+JYo
7BD7vDbjTNCn5kmskrau57z2dw0rWocDrMkckTyOIiFclWG3xHxWIv5daXAkeSaPIUGAn8x
oypIbqG1wp0saOQGeHI2hTJE1iQOAZTdWtfmKb1DKYT5ltiygFAkYFtoW548zXTkBKKyvYc
SUO9ftFYjHGZswDqk3tFEoYMQ7nnoL2142pMzM3DKyE3koxRC2ojYpw0W1epQeomSK8O4LK
D5y21SoPaeyosv0+LqwzWZp7bxGp57BYkn6hS5vVOXlAW6soClBwKog0XUa2+uvDQPMU2cq
7JpF2y2Oj2sQSO0W40Y3m3yHUJFeRtBfXZW1oJkyoxaNygW27QB97Dw3+rjUHpBw+q2xAG3
GQlkFtEiIN7j71RyetM7z2VYPT0IlkIUaAhBov4eHbeurkQfLE32ozAsE5b7aA91SNAGMUb
bRIRZXI47DzA7aOZhDbkhhI8JP5cpAtw+FteNTQE7ocfYsYa+5SV8SNf7pFJjFwJZFLJH8W
1eJ9laUvzBJke/TiQXZrce6hLmTI0JIZMKJgUAB06rfH7PL7aAtpwA5adlNBON0coKsvcay
P8uZ5LfLEy4koFmUA3uP5wP1ip8OfUrDkOlhZXVlQB19ttaw+3p/rNX5VrWJ/+LNf7axrf8
JLfzRRv9VDtpTO1i5siKCzu3YqjU05zi2LgIt2gvZiCdqyPtvv14oD9dI06GLEAsYnI3zC6
squqBQqIRp8R50FUBUUWCgWAHK1afVWmlIwYwzxNuimWxKm1jodCCDqKM8uQ+Q+zpoXCqQp
bfrsGutIMdBJkTSLFEr3ChmudzW1sAKhxfU2R/mbrBNGrLd7jwONRrfSuOndTRONyOCrjXV
ToRQUCyqLC2lgKUZSbmjvsYEqwv3iofTyA2MzE75SoURobMY33aDaQbHnWfn4jCWCKXcelY
lDtjlDqea3HiAqHJXhIoJsLa8G+2uvkvsS4UDmzHgFFPFD5SfDjI9ohGRbdkSLruJ4Lf3Wo
+n5E7QlbsxKtFBFoEZokF3kJ9oHOo0ghikUAXlZVZntoWLW4mpcDBjhjcuypJHoVjBILC+l
vxU+Rkygyt4sjJk5nsHP3cTQ3qYPStG2HSTJ7mXiifaaCiwUWAFrAActPolx/To1yM42Mtv
DGnIGV+0fd40zyv1sqbWacjViOCr2KOQrupxlrG0AHjMgG0Dv3V8x6KJHwwDtY+A63uIC5B
ca6X+utuWu6SIKJtNsisWZDuQ9wBoSQMGS5FiCpBHEWNYGV0d+TksccyhrWQ6cOZBNIG5Yu
Uba9iVh8LdP/ALxq99foxr8PlJgftrGPA9JLfzRTyyuI40F2ZztUVtwY9kGl8qYHawLBPyk
O25ufitfkDXTRWys+ddTe8m1lv+YXACRi/AAc9OFRTTqJMiMflrqUh7emGvqeZ/R9JdiAqg
lieFhSsrAqw3KwNwQeY7a7foc+qwz5ilt0c0DNsRb6WhRlKkDnr7aOTkePFhUxYJdSsuzcP
E6sPw6HjWmtamis08aEcVZ1B+o0HGREUPA9Rbae+lTMeCVEO5byAbSewhhWSuA8c2PlWMR3
iQADipUX7SLmoYWzI+pGt3XUFSxLbAvO17aUETbjRRpuill23WOTwtJtY+dgLKpGg1NCD5u
IEXLlnBd25s1uJp0dZZ+ndklgja6G264ZgFtak9Nw2TG9OiASTMLAl76lQy6XubWX66kXDS
PKzmNyX8IYfdB7uVRyev4srZQbwKwHRiW/njTUMfrNCTHlDrx00Ye0cRTT5LiOJbXY66nQD
TmaYxSjEwm8pjIbIcHt4iO/10sOMgjjXgq9vMk8z7aMuRIsSD4nIA+3jQHp+K20/wD3OQDH
HbtVPO32UJvUJTlspukRGyBT2iMcf5V6CjQDQCgS5SdNFmjI3jntbtHcabGyFs5jbpyKCI5
V3hri97EcxXp2EPF8uTLIRy4Px9iikJI/umVqfZHWFfh0/wBZrj77/Rjd+JL+uoYsCHe6Qp
vmkukSXFgdfE2o5ad9Hc0vqOREwYMijpK4+Fdemq9t9RSvnOMeFSxGLAzeLfYESSc9B8NFc
WFYg3m2gAn2nia5V+utdPZU6QrvkaNginXcSNBrQlMEkPyqsjKWD46kKkarCV0FtdNe+v2a
1wuK0rjY10zeXIIusCW3cL+ImwUW7a3PkC41+ShJJsbX8UZ3OUvqCQDSiD09FkcMJJsgom6
+6zdMbmBs3M8qQO2NCE1Kxw9TdbaQHZiCfLytzoE5Eady4y2146Mx499SSQ5LTSR2lSLoR+
N4gdg4VJG8uOjbdwaRCqeA3srLtK9548qD5GJBnkgb5I2tI5Fhvbqrr4RwB/TQGZBJ0CBti
0x2UooXW4Adj3PrViqxlgp25AIU28C6uSpta1RekzT9JpirxCO1ue2xAK60sa32oAov2AWr
ZntEIzrsmK2PsDV/iXoMrSY4azxLe+1Tc9I/Ev4fqqSOYJIy6SIBuRlPlJDezhXznpA2gEN
JjL4WtcX6R04/dPuo4uVpMl7SHwbrEDayHg+vClGXH1Cl9jaqy/ukUcj0+aTIjGrRX/O04W
K2DjuqRAiy7BujkPg3jqCI3HK16KY98dGI2ut0TaQtyX4nnwoQCQyMSC7EcWChf1UJpbuxN
o4gbM5/YOdH1VYWiyctdziQ3KBuQ7KAB/8As8r9EdYVwP4dvtP0ftqAA6/KS/pNK8zWwYh0
xGtwZWFi4c/cvy5mhEiqkSiyoo2qPYBXHSi7kKq6kkgAe00wxUfK2aNIgCxjn/EcgfVetsM
kULAX2xhsma9yAtlATl/pet7N6i8d+ATpeG/IJ3VEJ5fUIkYgO5QMu6w18QYgXvyrJzMHK6
1yDlLl/kKbkhSrBQu4kc6CZCSYzG2jLvXXUeOLcORr8nKic8xvFx7jrX5uQgbkoO5j7FW5p
nTdiQKSJWJ25GhXwgfBfd3nuFLBjxumOAZpHuqyPdm2ENICRf4S3i0qWXDgCtjq3ViBXqXj
JVt7Le/C96WRCGRgCrKbgg9hpTiNtxwPzViC9ct+Hq+Hh76lWQNLhqT0MmXwTMdLhkAFwDc
Xq9Y/zLdJeuAZFXcbFWvYc+FD0nFeRxjx3E7eVgura91/ZSzh9vpqE9JP/wDSRpva/wAA5D
nxrqRIcaQah4TtF/3DdT9VTNhKIjgNaJ5k2hiPCNLFb21pcPKCenliFE+2yNrx3neAD3UMz
1LJ+bZgNIySrfvP2dwtSxRqqxqAFVdAAOVqnzYoycjMZUWFP6yXXaFHIm+tIMpxJkWvIwGm
4m9h3DgKOfBsTJ8KyKW2dbUFQDp+ZcDafdRilkZ8iHzFhZipLBS2nEWtTD00L8wfvaHbz2X
03dl6+SfDmh2m8m/xyb21LSA6m5HEXoSwMHQ6X7D2W5EUTcCpcuQlsHCISFOTsNfqJ1+qrf
ZWR0huigxMmMTfC0ng3hT+HQe2sLkOkP0n6O01CDr/AGOTT3mlnx7T4siocqGK7OjhdvUA2
qB5NQT4uVGQZCBba7iEYW7VaxorghFjJ2LlzbumWsPIigsePE2FI+QxXHFz1Z1Nnvw2Y+ij
b940DPvnYC3jchbdmxNq2rbjxrGv3UAUfZ9DyMdoUEk8OArLkktK0rjqxyKbrxax3kgi7Xo
zYytiSn4sdtoP8nVfsovLBF6nCF2i0SLMAvlBUghh2ka11YIngxNrpk9NE6vEXQxSctoBay
n6qTLh/tZXVJZHMmz2J5VPdahmYMiiUKEkikHhlVTutu+E6nW1ZByVWP1D1BJWkKq0im9/N
YeRdwvpTTjYrmUhCdYolkYLuITd4Vve1L6dks2SZQrRzxp5QdCJQoAAuDY/XU2CkrSRQhmj
DR9Mp+YwKg3Nx7akkkjiiEDASYjFzkMpbbdNApuNRa4petFuhmUN05V1118S8jWW+CjTYEO
yJ41v43Y+KLqL4jGvE9+l6glMPQLoPyeAUDSw7qk+TKjI2npFvLuqMeolWydd+zhx099NFk
orwt5hJwv7Two5kOXlYcIIBjhbeGZuFg4IqP1HB6mdHMQ0rZDG6LwvtWwGumlYXqKQIkRJC
4z2vDG227uTruYX4DSjhnF/sO24yLHsvxvbjpasgzYjQxYJMl5F3X2hvLceFqyvVxuxUmkW
OUPqC6i4Khb6tfWovzo/zxuiBYXcfh7aWPMVWcX6Z3bZB27SNajWG7wSyWTIOqt1Co2TJoF
IA0Yf6q60cYklkYRxIeBJ1N7d1RokKY5cB5Yo+AkYeKsfFLtEcyTpvIguVT4tpPAtwvRX0+
whj9PyLR2sUBKCx/m1h6X/ACh+uuFcKU8AuDKT9ZFY2Vin5bOSJDHMo0J2Wu68Dx48ajxMq
ErOwUY/i37miAvIJ2vY2uQAAb8alOVulzEJbHMt2HQ0CvFcAEn4mHP6bj66tU8c8fVUIzbN
BqASCpPA99ZclpFW8SJ1G3kBUta+1eFWOvcKtw7qDSqVmXyTxnZKvsYU+RjkySHX5qF9rtb
dbqQsQjcr2pRmQI0nxK4aBr3tzDKe3SsmIL0ZxA58RDpYqd21l7OdKjxnKhjmk+ahSWxlLq
hRy9wHsPhvWU8ZfFxZlRYYwSJkZCH3hiWsN3LnzrM6f5kdlvkbGVnkDNu3br69tjagSLsvl
JGoo9h4g60+V6duOCbvJALt02A7BqU+0VP1pF+VdN8EWh0uoDKQPr1rEn+daGSDxdAH+IAb
6C/uPdWdD6cjwZWOdiNKLAte3HWx04GosL1yRmy5T4Ugs0rspO3aoFjpxPChi5MKiJfBHC5
6jCMcOoeBb2aV8lmE40OK4GLjbdqyuB4ZGPCw+EcK81crVe9GCSFGhY3MZUbb9tu2seeWEb
8WwgsSAoXUCw5CocjqOcjDQNIi+QanZvbkTc6c69SllkGdBMrHGw2ue/br3aWFYUufjvGmA
vVyYVBJV2I2khrWHl+uoAs6q+Sm+JH8LFTp7Bw50wk2TY7A77kFDbjr3VmyYjM+HkYMzY+8
WIVWF/atzoTWHz/KXX6SbXPyEnH96sDBiYohgSed10bYgUKg7Nzce6ngyFDxtb2qeRU8iO2
o8csVkW8mDlaAMUG4o1yAGY6MANRrW8ALNGdk8XNHHEew8jX6q5VcW7qyjt3flSaXtfwnma
yJgnXEDpFAxv4Ay8XNhcKas2XI72JERcoG4Cy7SLnW/uqMPfdPI0O3dY259RGJcG+21++tP
oswDDvH7ayMmLZjIVPzFowwlU+HxbbNpfiKimxlhQT5Mv5SEmFwPN+Y23ZwJFJkweV+KnQq
3NWrPXYY7bTIpbeQ5Z7jgKTDxXWICPqyyld7AE7VVR5dbc6mw5tM3GLCVQpVWVW2h13dvZ9
Czw5KYmEzl5bnb0zbUxW43t5e2sb1PGjeOKBVtkzkgSheBSJbNrfjcCmkwIBkTE6Lcafitp
uqR8lXbLbb1sl9ZF3Afl7dNoVriy0ssTB42F1YVqAmTGD0Zuwn4W7VNNgeqnYIhsDEeIPqf
E1/EpHA130mBhkCZbPkSEbhFH2dm9+Q99e2jhem2LqduRknxRwd34n7vroxxXZ3O6WV9Xkc
/Exp8XEJiw0OzIywbM7A+KOD9bfVXqMj4yJNGehI9y3VjBI8YbT4KQy44LKpRGW6kLbQC3Z
yoek4ckzY2M7TZU6kWMhAVYhpYmw91ZzTYxxRj4M0aIbjTcvaBw7qwxaw6KfTJf8A/wCdJb
+caTdxb0+Dae5Wbd+kUefCjDLcHijjzI48roeRFWMH9vTQrGDtyob8EGuvxFjwOlJLBID1A
WCk2bTRrrx0OlaVf7Kl6ckibFZisYDdQbTdGQ+YGmGNNvgLxplop2hoJF1BVr+JSD+qiYdk
6qTts1mI/dYfrpJM6F4YYBuDNYbmBbaNOOrE0ZZnWKMcXY2UXNuJoJFkRyMSQFVgSSOOl67
agXCZjGSy5UIYIHjI5k+y3vqWOfF3RxzPCmJJo5LNdA34tp4imxsRpsdcpWEEmQLIelYkOu
0ncANh7tewVkObY8SpGCwk6sTMWfxLYA/XwFJN88kWVHbpyLIFKkXtdH8J4niK/s7pIz+J5
Nwd5D95mq3pZjWcnUycbW+DiL+2mg9XxX6rg7ZJWLy/F4o3vsFjt4Co/T8aVupCLCObR2ue
I5H3VrzomaO0trCdLLIv8ofrqGOM7oWJUPY9KXdqgcfA96XeC0kjBIol87seSiupDtTMiB6
bn415xt3GovTsIXzFRFyZeKYw2i9zwL/dHvrpwi243djq8jfedjqTRgxJTHhQm2RkReaRx/
VRnkB8Te4UsUCCONOCrpUYwVLxXJyURtsrr91T2HnbWlxti4k8B6ZxuABH3b61M8/gwfUrF
JT5El4kN2ak/XUEYd4MaUn5nKQElEHBFI4F+F6jgwzGq7dyxqRe2hJOt+etZio6u0Hp8qyA
G+1mddD31h/9FP0Ve+ldtTDs9Of7WNeneoRsF6MKxz7zZTC6qSb9qkXra0rBTbpybGKSG9j
0yB4rVpObm/BH5cfhrpHLMMy+KGUo42kjUHTysONYmas954kcIQ6PHLDuVtAxDFNvvBphG4
YobOAQSpIvZuzQ1xqNMCXpMjEuNxTcLWAuKyYJ4egiuhjUkN4injIf4gTr3cK0tRhi6mHED
LGGQI8jOvDcjWKUryTMxm2llLM5Jj0Nw21e8cfbW6BtFBZLX3ixF1UgX3d9NG7K/wAvsVXB
LMQw3WcnmOBqTHDlX86MpK+NfLuI5XrHQSblWVDvkclTYrcndbw8xpTZPprKzpaQcHDR87e
6hiI/SbJki+aYr05U37g0catcWufMO0U8ceZkM6AiZOn82F/fO3Th23pcmJIsqIDesmLuhl
2HXcqpxP28qHzLNlwlbpKCizADQiRS1j3a7u0VAuZDLLKrm28bOmrEaN4rFa60GeuKLhumr
CQXXy7LHcNaTHwllghkJVXVAZ5WGhVAfL7TRlVjEzNf+8yl7WPhZgpHYa2n1GIKbDcU3sPY
di08eOX9S9WttlypT4Ib8mPwD8K61F1vzsuW6CVV2xhvvsNdBfhzpMeGbqSkdRy/hkkZzdp
CD2mmRh4XBDcRodOIpm9LyNiEhhDIzKRbkHQ/pFNi+pozCIC7PYSgAdnBxpxFCbGcSRn4h2
9hHI0fVcQ9OaKzzhb+IIQd6/iW3vFTxepRGVcVEnLKbF12lgQR8WhvSOkVseRTH0XsfCvgs
31U0PpWUURVvNItyYFJ/hFtQWPL7ayYMcWQYEha5JZ2aVLs7czWHfU9FNeXlriPZ9EzAgBf
TpC1+zcaglkaVX6cbArIxUMFHBH3LbutXTyM1GhiVhBL0wH8drqyra1rcRRHzwJ0/qgR4eH
xfX2868OXGfxMjA+zQ0kZEzNjbdspHVgYEC/gDDZtNzZhrzp3EVm5xqdoyIL/AJexbedb24
3vpwNLPCQ0bC9+BB5hhyI+jUe82rImjYI6obMTa3K47+zvptoBDgQtdUMjMSWRgpsb6Dc16
DGJX3xblI8YVCfExGo7u6kZ3N0iCo0akklQdqMRbUjnTwRb3jmjDBwRa4Cvd1+G27aO2uzv
q+HHHHlKwYHaF3jhtLDh20fTifG0BjjjTW1xsuxJ0FzzrAzlZQrwInVVSSs0Q3RnzAAcR3U
mfhynFnykV5THZo3YjxFo20J7+NN6b6dHfGxtcqd2JPVceWMai/3uQoZlz8mzE5KJYiKYjR
7G4G+wDXHfWPhSQyI8h2rNH4odzXVHSGVW8Pi1tzowRZbZGT5RBjQJvAbjdgdq6c2qTOzX6
mVMLDcQ5jXvewux52p8mckRRi7MASewae2us0pgw2AtDEw6rg6jqONU05L9dLDAgSNeCr+2
ikqiRGFmVgCD7b0V9LWSaLFAfIRfEICGDbYmPE8TtqAZp6mPKAFyfutex3jU6kj2Ve+nL/V
XTy0D7dUYaMp7VNQr/ExciTaWGiOHKrZhwV15VH8yp6Ugaz6eZLHbbvFerNiyBsII0cXElQ
EaTQ8Cvj058qgPpgHhaUTEW6u29/y76c/bSQZECpjeIu0YO9X3LdpAxJPn1rLaMhl/w9gCC
CNZVrDHH8mP+iK5ez6MknS3pz37dWNLk7bmLHVgO1ggsPrpI5CWlP5k7fekfxOfrrT7a4Uc
zHITKLB2R7tFLbk68r9ooID0poyHhlXUxuBy7uR7RWydEWaYqsmMvhWYAbRLE1rBvb77Uix
TjqSHaIm0fdYnaR26VrqOyp4kJ3MLgDXdt8Wwi40a1qkgmjSFo23uGDCZGNwsfjYXUaa11p
x1N/iJjGzc5G7bfZtDDnSTGN54oyI0Zl2EoBovUQgk91jpSt/lxXURKseQHCbdouV0ka7Nx
1vR+cLCVXdbsgj3KD4TtF+VN8u4SQghHYbwp7SvOp5MqItBv3PMGAUm9lYW11udKzfR8jcQ
Ejkx2P8ADUsN6qrfvVPgzDpyRSM4i4bVJs6r+61TSY5/PLyhSeU0krJrfsJpMeMAqB+YeJk
Y+ZmvxJrIm+UMOIk1oiCVj2yDYyBhwEinlwNqd/RMhxtuZsCT+MrAEaK1hIAeylnkG03KkE
WuV0J1771qLg1/iGAOljFlbItqEOqnw/cYNrbhVhZMhQOpF2d69q02H6Y4UKduTmDyxDmsZ
4M/6KTHg0jTt1Yk6lmPMk8af1CHahLL8xCfJNc2BVf+J2dvOo8jO3hE2vjYjNdYyqqOowHx
Ejhyr/XRkzGRYQR59QTxUKutzfhUz4wjmyoY2CCRQxjd0vtYMLi44ipsbOmKJLdRFFtLqHH
issaLbXtvUEWKWMO3epfznf4rsPfReMiPLC7RKODjjsk7R+ivVIciMxSx4igryI3oAVPAjT
SsS/Hox/0RXdXCs3S9vTWtf2mnt8OKDb91Q36qWRbkOFZT3EX+jQ3rneuzvpPmIxIYm3xsf
hP7O0VDLH00Mcig5kBsSShG1oZLWuR2AUFlbHFjtdmVrI/i8LFHYfCNRpr3GvEmPPqQBDKw
Y242WRfq7aEq9X8wyLIMiMXTqOWLIy6OQeHiuPZReSQx4UUipKqXZg7K1rKCVYgLdiBRET7
WCrsALEs7AKwTTib1NKGMZgJjaLS3j148RYrw9vbWut9Qa560/wA4YxBa7CW23TXg1KYSGj
IBUjVbEaWqL1SMNaXVwouCRZZVPtTxe0VlZeLJ1MeULliG1/GpWQsh5bguoPOokhtPkzhWi
hUhdGG4MzNootUWX6hNHJjAbjiLuZAbaKFOh7d1f2WZsZ1O5EN2RD+C+q8ORpliyg6/CzOC
O8HehanlgyIMxIztYBdoZvwlkQMB3Gvk/V4fk8ltFD6RyqdNDcj7aixIWKw5F0gmBsUjKkS
R3PxKPLQwZQrwWX5faLKy3CuRxsw47ffUeZkEqsoHSjPnZmFwoFR52bIkkiC8OPGwaKHd8V
9dz25/V9ByMaAZLKfELkbF+9Yan3UPVOvHnZ6hVx4iNqQl+LLHx5cTrWZkOskuRkyyb5EG6
zFB4msV2jXtrBwJYzF8zlFpFHjJ2hVZi5ZixN/daht0sLCmnyHVIoxdnPAeys7IlhOPG2Iv
QV/O0ZmHicDhfsrFvoejHf8Amj6NBWf3enNb6zUCsLhokDA8DdRenjlkBghYmJmPlh4gOT9
zh7KDBgQwBBHYeFf6q1+rjRvWlSR5kTvMGZDNM35abRdtpLDaBUccyidsOaPpyP4urjzttX
dobkXOuljX50Eb20BZdR7GGtbcHNlgRR4YpPzI722i19QLaV1EjjlmA/j47bJODDVXFtd3L
2UDLvxgFCokkT+HzFvzDcKBfle576TGjEedC12DxsFnJLaggk73u3dUSYEpSIg/MCNVbJQ3
5Rv8PeoNZByJ2yPTIguzMcePqvb8rwgbvqrHjkdIopHZceIC+0Gw3Oe8fs0rGkiYrCWiTI2
sFZYx4XBKX2/6CpcHBBlwQolgyHYn5fIXxLH4tQvceVNj5TE4IO1pXG7oS2u8b7eClr2/11
0oslMeaMsIpdbpf4DvtdRfhypMuTIDGDd1EWQsllHh6bfEhXW3bpTSFwIwNzMxsAO0mrRO0
Xpg0eVLq+SeaqeIj7+dKkShY0AVEGgAHIUYsmISpyB0I7weRpPS/VR1Y96n0/JcX3EeVGYf
GtdGUFXXWKVfNG/J1p8fPjEkCoseTj7R01IvbIQNpZh2WtrXzHpu6WAlXfGvuYheBhYnsPA
+6nXKLZEMaKwDedXDIkkYPau7ga6WQxw/T9pYNGwZ5wLeHqKfDcHgNaVIooDvS6hbI6qQDc
c76is+Bnhmila+Osp279wsyPquthpY182rxxOqM8WBGeoIley7t97a8bUZshwiAcTzPIKOZ
NDN9TFgDfGwmsViA4O45ufsrOUMCyYaCTtUmYWHvFYth/Ux/wBEVw+j1ENwPp/PhzqAcPy0
sP5IrH9PuBHkuWmJ5xRWZlH7xsKtjQmVJFaNhFfqIWHhdRwIHOvz2YtIQyo7MxjSwsnj4Gu
FH5RYzNy6pIT/AGdakYxyw5kZUtkyteO2odY/Dss19BawtU7dNTOGKyCRBOSUFmkcXO2wN/
CLVjRujtLBiREtchUbeXj6luPhUWHfTw7Xx8qMAvBLbdY81txFcfdyqSKPJfGixo0KmK2sj
knxhrggBeFMGRllhIjlJACuw4shBsVq8+MpfgHA2t7mWxppo75OMjBkbcVnxzooYNfaQq6f
aeFTYXrLKAFF5HsvUjfQE203g8dvtFR5/pgbOjgJM5aT+DtXwsFC7r1JiwTLAk/TMmWVLKh
AIa+8AAsSBroK/wAKWQloZC8uYAt5IV2sFAGm47gpp/UseIOdp+Zx9bSi1g42/Eo49q6VkZ
eYZcjLjk2vtkZG2SGyEa222GulR+o+nu5DqJOjKPzFIN7qV0bhzFGeWNJ8bDUF8ZdwDvwE7
KQLpe+nLnQilIimUEWv4HC2G5Dwtrwq4qR8CNXyF8qt2cyBzPdUkMjO82R48gym0ocHaGXk
u0jTbwoLlxtmxA2GRAt5Av8AzI+3vX6qjXFe3qMdzCJI3FwBdo5Ny+VhQwSp/KVmUk3K2bx
Rvc8V3CoGCq+RmeGWA+CNjpaQSnyuCB7RxpcjKlXKUkukSWMWv3j8f6KaT0x+g5BvA1+nc8
05ofsqKCSZXkxJRI0IKklgp8LqfbevUxj26aKANvAMxBYe5hSeoQKs8EC/lJt3GJvikKW19
o4U6iNXkaQJC4OlpEZlO3XcVZbV6jLnD+0ZUCTENqVvKPN2GsW3/Bj/AKIrjXGvUbm1vT+H
t3VDjRs0ePixxPO68ZJCoZY79gGre4Uu4aLASuvNnAb+iKigzI5I1jlf5VwPDMpdE2WHlNi
fETw9tJDFKYkaINGoQOC4kC+LQ3G3kLUb7DbcAGiZCStrf1h81IU6ajcC6qmu2+ouzNxppG
NlUbjennnfe4EgxSCiHZexWRFsxYDtqXrBZYhLISh1ukCiNQR2bmv31DLjOMTEuZInVNxEu
gMXEaNyBNuNSY0cvyWf5WR9Doddp0Nmty1FGPHwpsPOewjmx5GkhZibFnbd2E+YXqHHkkEj
xIELgWB291A3po3G5GBVh2gixqRHvv8AThkLjkXD71ddh4FT7Nagzp92VJkR9APGAjo+uvT
XzAKefCsnKiyAFIEMjSx7xKpG7ds8IJ5a3rFmxC8kBMkORY79pk2kNZfKN6624U2NhMUxYy
VyMscXI/q4f1t9VQN6bs2yBmET6sbbd8ZLXup4i/DU0mTCTslUMBzHaD7DpUfq2MAI5JOnm
R7bqyvxJHeB9dDJw1MnpzrvKx3Z4Q2u+Mc17V5UcaZw8yAsji35ke5kuAOy2tfJ+m7d626+
Uw3pCPuhfic9nLnTukjpkud0mQTcs+5W3FdB8PK1HIlyJcidx4yzEITa3k1rib0+ZGu2eUb
ZCCQrXtdtvC+g1qbCkj60KWEj/Bv+6rD4hx04UrYjGbBleNG0uY1LAEuvM2Ntw+iLNZAMqI
HpuDtJBFju7azpsuJoZJXUjeLX1Zjb66bD9NZR0tMnL8yp+CNfif7BSrjxKpB3b2G5y2viL
HW+tZosL/KR/wDr1i8vyY/6Irj9Hqthw9PH6DUkoBtLM517FCxj+jWI3BZhJCT+KyyL/RNY
83y8Uolba7zSFQW0AUDeo4Dj9lKkgiMgkZ8QSWBj3m6om43IBorlKPnlFvzeO8fxtu7Td1L
3tytyqIZQh3l1EQcKW338O3nxp40hjySSpMEpKq4BBPi5GpwkBgx2WR9pAPlYAKhXTwEldD
TM6hVWAlOO60srPdv3qKSKGRhZlOoI771sxJDjKCT0jd4bnmEJ8J7xSQ5158NyAhBL69sTH
UW+4fdQl9MkG6QK6NoNyHUhSwIDW5kVB8qmRJ6mJPHDkSHc8W1t43ax7O8c6QyqEdlG9A27
aeY3c6kbJVVgllBc288eQhQ37ldalyMBzDMqkpvJeNUB3uirxG+2p41Nj4QaETzRp1C4dl3
rukKkBeCjS441jYkULr6YbrO0RCm3KLdy3HiaE+PIqY0CDeBp01A4FeItS+oxZTlAvSKgfE
o8Pm1Fr8OdPBluXWSQRZJsx2T8FkJttAk/ZUuPOu6OUbWB7K/wjOa3iLYc7eSRWN9t/hYHl
WW/p8y46ZMZAFjujkJDMFPJWt7qPpufj7DCVsybR4HB8QVfMAV4/XQmxn6i/aD2Ecq1FLE7
Fpn8kMal5G79o5d5opkj5XC5wo95pe53XRV7h9dLFCqpGgsqKLKB7BX66bGx0OTkqLmNCAF
7OpIfCv6e6ny8thJmyizEXKRJ/wAKO/LtPOsqDIkJjzUD4246Hb8K3001r530c9KRTvaFDs
1+Joz39lFZkEqJIVJ2lZdotoQNL616lJAGVYoYo2DixJ6t71i6f1Mf9EVx+j1g8xgDT+Sal
iPGOUnbroJFWUf0q6TsUKuskbroyOhurC+lHE6qRRYsa5TmQj85wW2R7bjw3XWsfNwY4poJ
YVjlkdrCNlcSOpXzcrV5sRje5JjN7/vFb1j9eJTAZQ8skZDWCHfz8QHhAqbLjjMrxC4T38T
bkOJps2d7Iiz5CwIxtG5spFjx330qYuyxrHDDuL7Rbd1JGuRbXWlkjbejgFWHAg6g1rT406
7o5BY9oPIjvFZfpkzBjjOxjtYWXcVYWHDUXt3130+PGrOYtJJAPy1b7hb73spZogDPCCAjE
hJUbjG1vsqTCiVknhYRQSzKLsRxge+m+3Dt9tT7oXQYuRDJP1BZxvFnuFNtqhtCOVSHK2fL
FbSF7bCp7a60MQyPSJLbJGN0dHUjazrrpc2pYvRYTj4QO6XJmUszsbXWNSdeGrHTsqT1DDB
MwjZZogbb1t5x+Nbe+1qXFyCpydiukiG6TKR5h2N95TTY+TGHjbnzU9qnkaAyL5uAosJ0W+
REOW9B5x3jWk6oKutminQWdDx0vy7QaiRgylQ29hbp5SKb+Hse3I8+6nlWdMV2UdOWUXCk8
NOZo4udB0stmtPk33Fyx8LSE+KzX8J4eyty2sdbjWmZV3soJVOG4jgLntpofUsh8Ehipxog
Uva91eXzfooQ48YjiXgoFvf31w9xr5P09S2dhKMqOZbbTw8KtzJBBFQyZUfSmdB1IyLENUK
Yq7PVJ+DpYARDR3lHNQOHfXqESMXaSGF5ZWtukczG5I5e6sbU/wAKP+iK4VrXrVrE/Irp/J
aoMqKQWeFY8lD8e1fA69jD9FEd9RS5MQeSA7kawP8AJPaO41tiVUXjZQFH1CuNS5Ni3SW4U
aXPADu1qIeqzRNFl7gWA2JC6i4XxcVYdvOkyIYUhhx22xPHGC083CygEeTlpqadPU4VlnyW
60ynircEVW4+BdONY8HpZjkxowVf5gkv+EbhyA0H21ul2ddGaOZY77UdT5fHY8KKSzIkgG4
oTdrcb7Rc2qRSLRZyPJDIDcPuCvbs0Kn66yJ01aKN3XnqqkioUGoCKWc/ExG5mJ7SdaeRIw
uHa0Mp80pvqyjknZ20fUoI1aWMf2hDoJY+H85ON6eKfbLPEelKbhjMtvAzHgdy1P6Tl+n7p
A3SjxoyEQAfCzs1l225UkecwkjT+HhpcY8YBvYg6yHvagqgADQAaWA5UOs9pG8ka+KRz2Ko
1NS+o4uOMfewdcND+arAG0910366qOVJNJpMn5c1rDxrztyvxrThXVndY4wbb3YAX7PbTYk
OMek2vzU67ETsaNdHZuzhSyzu2VOmqyza7T+BB4V91XZQuQmsUwGoI1AbtXtFD0zOYxlUG0
SkXjYGwTdwZSLbTV9LHnRkVViywPy8gDXTk/3hTY+THYogIR9UbYsl2iYHy6LRUhjCLgBfA
pIKnxN/JNM5Chooh1pVG0sI107+VdV3MkrtKVeQk638PG+l6dfU8bqPKrF8g/xH2gtZHvtK
9wrMycZt0T48A4ag9Zrqe+sfX+qT+iK5VwvXrGmvyK3J9jUJ5WtHHGGZjroF7qWWSMwljcR
t5h2brc7cq7P01qT76kQRSzLCAZpYwCsYtu1JYaga2poGciOQAq62uLEOrDlxFRY2TltMhJ
dGZL9MX/iTWuG2/AAPbwqDNyXLxIqthY5PhjFtJGHAuR/peu321Hg4TFSYjK21IyTrbQysB
7qhKv1C5d5JNQWdmO4sDz7az8XI8EpklmYuNt4GsN3UPEAdnAVDKrIMjGIk9OkUtuKclkuL
arUsMitFOimLKgYaqWBU27qkikBEkELwuxBudgKb/YRrSRoLIoCqBpoBYUiZjEDIvGoVdx4
WJ9mtQxtLsmgEgdVFi7xFl2tc/Gut6n+YX/DshdDGU3IRx6kzA8TyKj66MecpeJDdtd0gQj
wNGeDqbcaL+iukkoP5m7zKtyPCpsN2ml6eGRWi9TJKyyT3MkpHYzcP3a1HCv8AFsdd2HkEJ
mwKODa2lHL/AE76+Z9MiXLZwCoB+Ei+4Di3srqZMjSeoIQP7SoTYWF9sUflXh7a1Ov0mTG2
rmRgqhPxoeMZP2jsNPBI+7Jx2KuGFmty0tpt8vup8qSN5FjtdVsTqbXN+AqHLnlj6MJ3RQw
m5uw16jsL2I+G1jXL218tgxmWSZ1V7ECyDU3vbQ2qHEB3GGMKxHAtxY/XRx8pN8bai+hB7V
PI16vjpMJkAgIItuW8jeF+/Ssex06Sf0RXdX6q9atywkBvxvtavT8T4XAnltzSEKQvvcrRP
f76aeQFgCFCra92IUcbAannSSZ8K42M7BOr1Q2wny7wFAAPbesjfjSzQZEhmimhAkBDKujC
9xw/ZVsjIaVdofY4H5ItdlFuQozZIMqk9aRLgKsdvyEFr3vfX39ta7URRpc2UAfZT5mOoyx
GwVxGw8N+ZIvpSQdAyR/LrLGYESYiRuO52Iso7qjlWMY0USkPGRYRlPP7tONJk50ClS2/GQ
g7ljPDdr8XEjh9AykZ8bMUWWeI2Y9zg6MPbUuNnmN42XYssV1ZwwIO5Dop9hpY8wfnR+AuC
CJAuiv3bhRf1jDjjlgmIjDjTS1mG76u+v8AE47hXsJJF80Uyfw5PY3la+lJ/iGP+eoEaZeJ
IrHc3YlwWW/KooprfLuG+XykG9Rp5k7Pxp+yiZmG3cEyYksx8RYqynmLsLGmycddmcouGvZ
ZNvwt7e2kx8iRjAxMTCW++JxfaDfXlaijgPFICGU6qymj6adzYk+6TDc/ARrJEx+1a6t+jl
ADbOvPadyh1+LWmxM8M4PBLlvD4juhJPl7q2xNdrX2nQ6gHn3Gu6tK+ex9oWdNmWp0JK6o6
258jRVwGUixB1BB7RSzYkhTCnDAI2qJIBdUPdp4aXIjBUNcMvNWU2ZTw4Gp2VmGH6epjUBr
K0rGzFrcedNLIyogHiZjtHvNAYW/Fwh5spxaWTuhRuA/EfdWbDjx7AY4GZiSxZjK5LMx1JN
Y3Z0o+X4R9GnGvWW4gYK+EfumsUng2EVTs8LIT+kU8krgLE6pJbxFWe229uHGsmBlt0XMLq
2oYFQ31ENSjxmBDuXGdi8Ibt2Nfhfhwp/TMNuisIAllTzjS+yJeWltalR5I2XotFLtRlYO0
YYHcx107BUc6ksZSxYnuYgcLDlUOTHHHO0G68Mmm7dbVG4BhbS4p8xt2PimJYnx22t1SN+p
2k2C3pmX0wzRBAsc2O+yXh5XVbeEV0shdsiQqsgW2ihgCNPw8a04cvZUkoQyOoARB8Tsdqr
7yaJyJDJkynfM5Nxut5UHJV4CmnncRxRi7ueAFL6wM4D0vpXZN3gItyHDU6340mXMpGFFZs
WF7jqN/wAaRe74QfbRSRQysCGUi4IPEGp/S8hFm9PzCvSDWNiwIRTfXgpX3CpTOjZHpslg5
v8ADwXf92RL+F+Y0NZHqWPOuVFjuk2Na6tdWG9ZR36ad16V1w8WzC4/NYcdaYfKwfNKlshI
8i24A+EtbgVI7b8q+Xh9OQxgsy/2i9txvbxDhQjXASJ1ZXSQTAlGQ3BUaUN3pajtHXTX7K6
Z9M2yKQ8UvXQ9ORfKwv8AbSPN6cZpEVderEAHVRHvHtUAUb+lSW5WljP66gxsrBlxjkNsjd
mRl3W3W8JP0z4gQS4YDJNLew6oI8Kdu3meRoxZMhMat+cWv44nLFZdL3Iv9deoSY0fXl6xa
OO4XdcaXY1/70DHnK1oYpfDDERqAqn4vxNx5VwuRbhrWZu0PSxtP/EkrGH/ACk/oiu7s+j1
sGxHySm3PyGsHNjW/wAsFWQAX/JlVUcjvXQ1lY8WfDBLlbVyYpb23R22sCPK1tDRk665Usr
F5p4yNrOAF0t2ACizEAAXJOgAHbWU8OyZGa6m/haygceetSiaIpG0JsdpAchFVTu5+HspQN
BHJItgNAL7gB3eKuPs+gKSNx1A56VJFILpKpRrdjCxqLCkX5nL8sYjO3dEth1ZC3k7+/hTy
62iaNz7FkUmv0Gm9Ly4pZS6h/yrCx4pY+7sqHe4lTDt08O3hiJ8ruT527+Hd9FqxRCoaa0O
wNoB+YznW33VNMswBjIIYNqu3ne9ZmV6TO4giAE6DcYXubbEf4re+o76HYv6Kb1DFkaJpdw
nisGR92txfVTu1qVpPUekd52Kw6gYfe/CD2VJFmZccq4qWkijuou4BVtu0X+i9q41pXpI5d
dyT7I2+hvTcRihA/teSvGJTwRT99vsGtJBCuyOMWReQFRxxLI2alrBI3ZWjY3KllUjiLisn
Elfw4hSONAuzaBuBvz5c6DuTFOg8MyWvbsa/EUAZXjci6yq35UwU7tgJ5202mssysxIjwwN
/GxDNqfi1J1qAWt+Ul/5or/S/wBHrg4/2JeH7hqKxv4FsR+6KzPUeliSQwydJ4JAOtNt8Bc
E34HuoQuVTOaJ5FhgW+0vcrtSMcFvxr5/DAO2MPIxJUzRMtnBYtpuU39tRZccEq+nToDZ7M
0TH79jz4jWpo1DsrK8qeFwEUQcG3qB5qnRb7BIpG4fEyDdw7xXZTSOSFQFmPcBc0M6df7Rk
Dfc6lI21SMdgC2v3131mTkePqmG/PZEBYfWSaaORd8bqVZe1ToRSwGVpglwjPbdt+FSedhp
epsz1fFTFeBtsEzJtcq17ou7xE+zjUnq+NAcTGkbSI6NGLg9SReAV9bjlTAeGeLSRP0OO42
+jBz5gRjGyNJ8K+dWv7nvx7aaH15JEhck48Y/uxQa3YL/ABPb9lZXykiPEiqAIyLL4l0sOF
IPwi31VI0QvIFYxjjdraD66t6n6fIwXzSwrdl/eS5+ysz1eJ/7On9njUaF7AeJhQuNe6v1/
R3V6UBx60h+qJqjijR4klIEmZt3CMMbeAcC3t+2lxsORVZgH6bG0j71D723asTfjVuHdWRF
GXD7bqIv4hKkNZe82pYiJFhzUZVM1lfehvcgd4Io68tDRhyEWSM2JVteHOvUMeOZpVU42xW
NzGLyWQnuHDuqAdkSf0R9Hf2GvXi1wRioo5aGMm9R3NvCoHLW2lZUI9NBm3uxkmsoLnTdHz
PbYU74+QuLPHjIsSqDIuUDqGDScg7FRbUc9KX5uHKxTHYv1C7xSFTvG7ploz4uArH9OeUQi
OMSzOgG9Ynv0ogHv4rg7janwMuctj5auMSVyzMjEBDG7Hldrg1MrgBxMQRx+BKvesiNCSzx
SKtu0qQKiyU1iSBXA52Vf9VL81IZMh/zJCeAZtdqjkq8BWTiM22WV/mYlPxqygNbtsym9LD
cbYwJMuV77IYzovD4mPAe+sPKwcxVwlG6VASeqCb6WFjpUeNglmysVj1Jw1oYr/Cx5vppbU
UcX1Y3jkuqORcbd8g3NfUrtsKTI9LlBx5C3QZDu4XJhYe0WFRZSCySre2vHgR9dSYs4ukgt
c/CeTD2GpfTc7+PhuYOovnXZ5HX3ad9Z+Pkah4VKutwklpEAb291KDx2i/1VOuOdsxjbpHs
a2lLlxZk0ebr1XV9pjccmU8QO/jU+QiRifqGKeaIFVmKDwvY9oNag/RpXD316T/1Jv8A0jR
RwHRhZkbUHuN6M2G5ligAMcLXMsQW+kTDiovw418rlsZk3BYsgamzG1pN2un6KIimaJZVGy
aO24BtQVuOysnJTGcLGwjgnyLSBfGTddB5t3Go5nAvLGjEd7AGg6KZZnYRwRr8cjcAe7me6
sxZH6s8ny8mRL96Rml3H2chUNv+Gn9EfRxr188P7OgJ7PyzXWc3xsHbHAvAGbaOpIe3bfaP
fWVFJJjY/wAvO6mOdQW6KqbG0nEseFqnkzNt8aKGfDbX8l5CXUKG01bzfsrInmyscL0/zMe
EBlKHzASMb7iOGlYQ9PQ4YniPUTLJK7VY7V433gsTx4Goc7NyocvFjkKNHFGLRu4IDaM5Nv
8AXWfETqmSw91hata04dtZ2JHGRiGMzwSDUKSd0kRHHjqPbQK8CLg8qjx8aNZvUJL9IEXES
nRpXPwqPt4V6hh+qYpaAvvaexR5ZFPLW7X5chwr5EM/pmJDaNMcAiZ+A8UhHgGvLXvpYcdQ
ka8LfpJPEntoJOtylyjc1JBF/t4UHadyql2VVsnic7gbjXw2oQZBvJvY7QdyqpPhC91q119
lZ2dKQsWSItirq7yKCpVUHEnS1ZUubtRpGVkgAv00LLtUtzbtpfYKeeZtkcalmbuFPmw+nQ
fLAlVLu0U0luPij0+ugMKLoLGxSWAm7I/PcTx9v0cLVpXsr0y/ENMb+yP/AF/RoProyejxJ
JNHc5liBE/MJexHU7xw51DjOb47IsZRvC0D72WzBuHf7qy40ZXURsbgg2ZPFb6xULSMGZAY
wedkNlH1UcoD+z4m6GA30dzbqSDuHlHvrK7vlhb3zVDx0jT+iPo1r/MFhb8iPTt/LalUCxW
SUN7RI16k+axpHMO7bI2OWQG2hViCLd9em5GcqXxSPmciQWYb1PTOxR5b2sx03VjnCxYHzj
KGUOFAKhWLFxx22+2ofSZDF1D05cpWJKNtIYxIOLE8e4VBmQY6tlpIiRolg7rYqUHLRfqFe
qQFOjn5Lq2NExDDfJuK3bhYXqFYVyG9YY3XryXglVf4ikoRHtt2C9FpR+Xg7VCA6HIZdznv
CBrD30QRcMLEHvp4Mt1GPA23HnZhrEfKr3tYr5e+kz53LRZEil5Y3vDIl9FvwAtwBpdgaOR
l39NxrawOh4HzUDITFOg/LmXzDnYj4h3GlxM8GXFYgI3EBRpuj/3TwpJomDxyKGRhwIOoNa
fXatafHwozlZK6FU/hof8AmycF9nGvm8t/mM4jWU+WMH4Il+FftrI7yg/21ocjYVPjwC8rb
Si3A3FWDW1qNoMhUVLj5OdCtrHVb24dhvXqM+VAceeaVSU1KbQt7q/BtSa7a7q1+j07/wAf
+gKaaZhFGguzsbKBVvFj+nMNQfDNODy01RPtPdSxQqscSCyoBYAewV81iqBliwcEgCZAQdr
X5i11NNP8vEzdVCxZSVBY7d7BLbiL86zvTMuSzLGphkjQRERuvEKOHEUHlN4vBFFkIzBQqj
gwvdSbey9Z0+Q3UczwohIsNihyLAe2ou3YvD90fT/mJ/8AlKot/wBMmsjAD9N5VORiyWB0c
WfQ8dj6+w049QypHiYhQ8AURsp0dHG0MpI4HhWPFlM0fp0USDHyQCeqCNUedfKBYaaXrJzv
SmV4Y4Y4uHUSWZ2ZVXqsd2l1vY1HH1T8wkvzDTkBi0xvuJGmhva3ZWMRkHIySzJj9UKAoYX
lc9MDdZRoKXdcdTG3FgBo8UilGG6+ovSf4lIHhxyej07q0jH45CoG3T4V0r1GBtCsyyDvWS
NbH61Na8BUuLHK7LG6lto2sCL7SNw4Glw2UfKxptKvYrtHEtehmqzx4kchfDiJDEqVCXZuO
028I7K4Ajl7aaCcAg6qxAJVhwZe8U3pmXrHI1oSo8JLE/mLfgDzHI1fsrI9NxmaOKMWny0O
iycREB8Wnm10r5CeKKSNbtDIPCHXmAy8/brTPApXba6ORu1HGwPCp/bHf2b1rkKmxMq0+Lk
s+3Iia0kRludVfkPfahHD6rkrGNFU6299NEu4zQyumRvYveS+pv2GtOP09o9ten8rLPr/AC
VpM4omVhx7diOCUhbmzrfW5Is3Kog4CZUgYmHU+Q7SQTbQ8R9MU00jOAw6MF1WMMoLuz7vP
cC1qyzAzPBDDHHvbQlmCta3dY6UmOYG+QO0yyG+2U3/AIZK8B29tZM0qohEuMoWMWUL02YA
A/vUgtayrpbururjX+Yf+kg1/wCk1Qu8YLxC8bW1Qldp2n2UY3G5WuGB1BB7RTYGOoXoqGM
aqQqhybDs17Km6aXaLbKFXn0mEhA+qkmj8SSAMp7QRcVi7v8AgT7B+LdFf7KUkeXGNm7LyD
h9VcaXOmmWAhTE5ZgqyA6qGvzXl76jkLRj0Z1H5hsQxI4LbxFieAFPlTQp6b6ffd8v5JJWB
8LTFfsQV1cpWiwlP5eI1wZbHzzDs7E+uuzsHKta5WqOSRFZ4juiYi5UnTSjgenm1tMnKGqw
j7i9sh+ylgx0CRpwUDnzJ76MWTGskZ1Ifhpz7vbRaAO2CrqMbKA231HgLXHh1sH4Gp4Zjuk
jMXj4EjdFx/nVzFPEHaMuLdSM2de9TRhxZYcuMjwzyAJIv7wvY103bfO7GSeT70jeY+yu6o
8GSExQODtyX4SPYFVQjTt40SxsOZOldtYHb08j9CUQ9ipFipFxbnXznp+5oVGiL4pIDxBj5
le7l7KUZ6LDG48E4a6sQVAFhe170JIyGRhdW5EHsNN80rY+LjAhsfqLv3qplDEKrDxCw7u2
9DLOOmPJlEyOqCwY3NmJPG4po5FDxsPEjC4PtB0rNGBb5f5mHynwbgjbtvdSX+6P0Vzrt7q
/zCbWtGgJ7+ka6srbYo03Mx7AONGdztjRS7E6WUC+or5l06cuWxndTxG7yA+xABVtPfT4bK
WgQlseTkEJ/hHW915d1Y2aQSMZmEm0EnpyjYSAOw2J7qwpm/hzLJjsexmtIn9A08sh2xxqW
Y24KouaYBX/ACX0v4GVyNDcbhYilxPU7J6lAoXHQn8lUtZegOFyo1J1qD1DFInGN4jhtYBj
zZeW62mvurpzI2LkbipRvKDrYbjbXTh21+itTf3U0srBI0F2cnQAdtbMXfi4LefJPhlmXsi
U6qD94+6lggQRxJwUa8eJv2mmnmkEcUYuznlStkK0GAdegdJJuY6lvKv4ePbRhZAYSuwx28
O21rWrMYv1MRhCINx8a2dBsPaABoauBa9S5c4PTi4geZtbAC/aa+aX04fKEFk/M2ysORUNo
aTJgJ2toVPmVh5lPsrvrY4DC4PC+o1BHeDWQJs6dtHktushCjcu9WuD7ax8hb2ljVteN7a1
gD/lZHH2JWn+qteNSP6YVALbsjGB0ZwQ4K/cc8+RqJ1N42YxyQX1QsxuLG1mDLzqTOSIwYu
SBDFI4S8ix+JtVu1yy6cqhlkYIkKdOQk2A6ehP1V0lbpenjxOm7bPOOV1Gqxn6zWRDGFSOO
XHVEAsFGxtBSg6WA/RXd9H+YiQLKqrp+GMisTBXyt+fPz/AC4rbV/lOR9VPGw0leOM94eRF
P2GrDhWnuqxqwpFnAIDqybjazqbqR31BHDEj+msv57ta/O/E37LaUvp3paJDI53zOijbAh4
uVGm9vhFRslzl4o/JkY7mYDirnnu/TUeLlSEhgVjLizK4ayxueJNtPdTTxLsyxbU6JJt4LI
PsvxFDA9RGqHpJIfMjD4JO7sNOcYKZtt4t58BPK5FdP8AzIJPmY3ZkjIPy+lipVE0a/ab0D
HIrjuI+quFR+oxsuRiw2/s7rdY34dRgPN7eVANaHINvyb3uCocFTpfQ1wqQE6GSIaf9Ra1p
8X1CREikFiGcK3aCL0IsHLxMuJBaOV79RQOG4RkqdKGPu3uzNJI/Dc76tp2VprR5dpqbGOe
8kROySc4+zHJv5TIl2A77VEiWCKihQputgOR7KwhfQQTm3fdRwr2UYMAlIFNps2wtpxSG/m
P4uA9tdLHWwJLOSSWZjxZmOpNDKxLLPvRpo2t05Qp5g8GAOjVFE7tjwqWjRIzuLiUgtGqnc
dSOXCv8GkxunhZmvULMVZzpt11HDtpMzD3yY0ZBZBcyxC1roeJXtFSSTv1X+YgUvz0jPPmd
aHcB9P+YrcTb/0z+uiDxkxF29+yQ7v6QqWGP+IRuj5fmIQ6f7QqLITwiRQ23mD8S+4/Rw1r
Z6TIgyUdeoGINkPaDwrHmz5HVomCxxxeaR3t4FXjc2psTCH9rsOoxF1xw3xORcFhyW9CGK5
13O51eRzxdzzJ+hs+BW3WtlKmpdFFw4GniX9FYsk53TPEjO1uNxekyIlX5yEgoToJFB1jc2
4Ht5UvpGWjLLGLIOOxiXbbu5grwPDlTY+Sm5Dex+JTyZTyNKd5EokLQ5C22uLh7HsYAHT6q
6MZZZlvuRht1U2sDwPur286fIw4y2KWErKt90DrfVFHwm/LhSrnWAuEjlUlgVAUbnPaSaK8
zNCBz16i1oKl9RyIUBjXxzbAz7RpbheoT6HC7eog6ZEa7Nq9jfeH71RnL2/MW/MCX27u69c
PbTiYgRlSHJ8I2ka6+yjjY/qMX+DxAksqbpOmPEULKdrfZUAxyTCI06ZbiVsNt791YnZ8tN
p/KSlXDmRY1sZMdwV6xB8rODw7qkxJsZepAATEqsCotoPDcceFOEiEUw2tGAvarE3L99qWF
AZcyRbpjqdT3seCr3mmysp+rmSCxNzsjXj04hyXv4mpsdSryL/DZSG2SrwvY6dhoxZBtmYp
6c4Pm00Vvfb66yliUIDlwsQBYFmjJvagedh9f0/5hYXuGUAdwWoPUBp8oT1Ra94XG2T6tG9
1BkIIbUMNQQeypICl8eQmWGVeCFjd429+orUU0+TII4l4ueAvwqT1WF5MibO0hgVgeozkP4
P03PAUcvMcHNZCsRQApjhuUd+J7WPH2U4e2ViFiVmtxZjxlI8QJvxN/bTRqDFOliYmNyQR5
lI4iv1VpViBatdaj9QzHWJowY0dja+/lbn3U8WTEDhsN+PNHqzIR4WIubg2PspHyINsWStz
C+unLUfWKWJN+yVgcaa9ruNfG3J7fWO+kyFsCwtIov4HA8S6gcKGlS5xa2HIXM8aD+FvI2y
KNbjQbh7xUmDJd48nLSbHYW8Ks6vp3HU1e1v9OypMqZeoFsoT77NoF1rrP6Qq4zDcRCwV7c
b7TxpMnHJeJ9QToRyIPsrTlUrxxdd1QlYvvm2i2pcmf08RQAhsjExpQGk00Yx3teo2RSiMo
Kow2lRbQFTwtWKOP9ml/pJTwenkJFH4Z8w+IK33IhwZhzPAV04RtB8TOdWdubO3Emmb05Fk
yOADG1hzIB0J7qkx58eSGQybZMhvE7PcKDPzB19nZWtZcsKbXADsYj02YgjUsliai9Pjhjj
jaAvI+1hKzKT52kCsfqrIF/EMqHnbTo8qGmlvp/zDp8QP+yatyPI9lJFEoSNdFRdAPYBV61
rM9Nw4RJPjkBxMpVG4/wAJvvA8L0qMrplwqsTvOd7pcHwX02jS2gFB1IYMNGU6EU0bqHRhZ
kIuGB5V856d1OkFt0lN2gsQd0fPaLcKWKYhcwKSRbSRVNi6/rHKtfoOJjiETgSl5Xbase0v
sG29zovirGEMy5OSpY70XYcY+Vtz+QhxTTNO2Sen0o1kUHppe5ArQ6d1NjzC6OOPYeTDsIo
l/wAzImChMWO9pJVBBKBuG4WLdlXyperkyMXlOu0E/Cg5Ko0+2iCLg6EHgQagMSH5IzRmMD
+qcuu5L8lPFffXfXRdijKwkjkFiVdeBsdD7KaFDituBXrjeja/Ft4XqOCKUZFizNIvlLE+K
3HhwrX6r1OmIxXIZGERvYhrdtWwPmV9fIXRg/U3/EHB8GzvperbqWG/bw3W1t76SHDcLkHE
m6Z8p1eMHxcrjnS42RjfLzwCz46CxVF4yBew399XhkWQc7HW+n7RXZ2a0ZYgI8oAbZLaNtO
4LKB5lv8A6qOPKjsUQtLBIbk2I3NEb+W17cu2pMuOdo5kjeJUU7TxBYbLrdhbTXvrGcSNMZ
YJWeR/OSS/mszDgO2siwt/bIh//SK1rh+36P8AMVhYXFvaENF5GCqouzMbADvoZksg+X5Ov
i3Emw2240fUwxbG27lIB3G52gWNtb1BN6UgnycghkgceIR67mKgi1iLXvUeX6kwfJUXjgS/
ShNreEX8TfiPurrwWjzFBAdr7XUi217dnI8qbEzg0YjZUZX/AKq44jtTT9dC3PUHlrV6j9S
xnEcTbvmYuBJKkXXTmdT9dLBCPmLEddk8QVeAVbeZyeAqfdIcSaBhLiEEh3ZfL4R8V7gjlx
pMzPc9Vm6hRTpIrgNZwQLa8RTlFSFCTJKRZRc8WaopoWMOChLA/HkW0U90fPtNWvShgZJpD
aGBNXc93d2k6U2XmssmW91UL5IU+5Hf7Tzrv9tCAXnyX8uPFq/tPJR3mg+WyIj5OOIoIxco
A+t303E/VWn2Vj42ExSfLlEQYGxta/HlQlx835p/CjwT+IF3O1Wi1uNTwpYMlg05ZpH28Az
ncRWv7B9Fzp2nhpX66xhx/ssv9NKtkCzqD05k8MiX+6w/7KYZJAVw6pkJpH4glt6k7kb8vv
GvKhjZ52SK/SjkI2hjyvy15dtWt9VAK/SyI7mGa19pIsQ3arcxVsmJVMGUJHV/zEkjKWbYQ
BoT21NFBH4un1V2+FYtyjcm3v4jsqe//wDtjHbwgWr1euyv8xdhbhrrdSeXtrKiyciWTFnu
X6rk7F7FPG/6aSPLAxPR4tYoZD+bLY7tz31UX+EeLtpcfFiTG9OACgyKHd0H3Ijovtb6qKY
6BQfMx1Zvaf1V/i7yOHjjKlb+AKAb3FuyuvikmPcVIYWII/7atNuSVVKJKnmCtxHYR7aTHj
HWyLBIoF8zEC12+6vaTXzOZIZcphYqnhiQE32ov/eOpqSFmKCVShZTZgGFtDUbYJfGxSgYs
pB2TRHwHa973BNPMFE+UT+dPJZmLk7ibcFOvKmnnbai8hqWPYo5k11PUU2Q3DQ4d9LDg01v
M34eA76sBYDkK+SwSkuafNuPghH3n7+xeNNM7GbKkAEs7izED4VA0Ve4VpTj011TJGouLkr
zC30B7K6cmGyuxPVlj1kd+ZkDeK9++sPFiiaKP5iNmZz4vCwtbb7a5Gsd8zIfE2TBoZkFyG
ANxwNtKDLnt1jwlaYl9Of5lIsmQMsgaTgAbl5eUm/trSjLO6xoNSzkAU3pXo6s4c/nzt4UC
fpsahx9xbpIqbvvbRa+tQm1icSS/f8AmJQLhnlc2ihjG6R27FH6+FfNeoEST2YRwr/DhR+K
D7xtxY0JcBDJEjB5MQsS1l/4JPA2+Hh2V+a/UMRVFY6Noq3D/iBNWNNkyDcb7Y0AN2cjQVP
6lnKRmZjX8WhCceHK5qft+eQW/wDASteP0/5itqQx/ostf+9F4c2M2ihdfyIwdA8ZF7/vt9
lKs0azRHxIb3481Yfqrf6fK5jBLBla0y8W2kEhZAW9/trpZi9I9QxCU+EbrAgOp1B1tXaPr
oyiILGGAWKOy7ix5cKRoN2DiOATIwBncH7i6hPade6ikCgX1dibu7fedjqxrl7qLHQAak6a
Vt9M8ER0bOceEDn0lOrHsPCmba5ij1cqC7uzcWYjmTxNDMzclPmiSsETXVIFPJS2hY829wr
chDqeBBBH1j6FzcNR8yjbpI92wSjtvybvoY2SWeKN1WVJP40W8N2m7DdzF9K+aeZVxyLh73
DdwtxPcKAxicHFPGWRR12/cja4Ud7a91SY6BleVg7zk7pWcHzFjWJJvM0oyYEDEbRtLdl+7
6EHqewwO9kMi713W56G1T5KJCgKHZJGdd9vDt2ntrFedAkpQeFRtFvhO3lca1rqe2o48ndt
jbepQ2PCxHvqKX05xlY8RbdjsFWXY9tyh9A3C4vzpXKshYA7WFiL8j30JURpmTBkZYktuYi
RdBejLLKp9QyAGYsLeH4Y49dFXhbjfU1+utTTzTMI4lBZ34f6Gmj9Cxmlt5sqbwRjuG61zU
jZ0zT5M7B5bm6Kexb02Ljg5WUouYItbfvsfCvvpjkgCc513CElR+VHYXPGwq54+z6f8xsPv
nj22agk6+IC8UotvQnmP2U0W4PEoDQm3gkCttcWvo1mHD20ohbp4A6UsmWpBk3E7o4oohrv
JA41j/4q64fq0wcxyOoUOqnwdYDQHh3ij6XMyQSjaqtNdgjMpCMpuLozKLe2nf1TF+Yy0JW
R2bdIgY2Uxow27Wv8NQnBMUvp4AGSbgujEbiDrx4cNKLQusgUlWKkGxHEaV2U2OkzQnzDb5
XIGiv+GkTMxx03IjhaPTdYsp27jta1uVLLA+9SASBxW/I0drbJZ9zPCAHi3W2b2UeJDYnVf
qqKOF2jgc+FXH5UqgliYy4HG/tpYfUB05QFHV5MSdniA8upFBlO5W1BGoPvoM35eSgtHMvG
33W7VpMHLjKPCH8CMQEcl5VeK+hVhodKhYyHIglDdKRwTHLZbIpJ8SvcAbaUTJ8tI9woY+F
mFrgMbdtYhAv/AGyC/wDO+hpshBKGO1IiBZ2PLWj6jH6XAsRF1xn3DT7yoWHH/QVHkxDYD4
WT7jLoV0q99K461yru7qhHP5N//UFPlwqTA12yIE8yk2JniHaLAkUmFkoUMig483FJVtpr2
m1NksN732xpw3Me+lPrEaSdZhMsagpsXiinXjQjjQJGosqgWAHdapt0/wAoCNJwQCD2DvPD
tro5KRxQHYCFsJIpGFryKuoV25tw50zLqrZwse28MXZXM1yrjX+YiDdS72X2b6W+mg/RRgy
EEiEH2qfvKeRFCJY1Zrq7yFQN7p5XsNAR3U65PT6BdtuVcmYQMQ3SCWtpyJ4VNh57tKuPKB
jepnaencqViMn3g2ltaAyIw5XySDR15+FhqKaWGQiC1lyFXy+K5+YHDh8VrdtqlT06Pb6hM
4ZYpDuEhsCenyPh8oqH5lViyJFBeO/xWuwHbah6flPJjYYUM7KDee/w7h5U7bcaiAVTFGAY
Hjt4OBGy3CpJMORncptBjurdt7L324V85nx6JbakguXcqLs1+8/XXSnjSWP7jAEVBskeWJy
FTFXxToqHfeP7yLzB+uiYZvmccX/soOwbiCWsXUbWHZSyxm4YcjwPMH2UQLR5KawzW8p7D+
E86X0jJhXo5O75nHkG4B1DPuW/I8iKmdR8xgyKRZgWfHN1fdfiy+G3aK9PhEjmEzxybL3Q7
muCPZwo8qwumH6aynqyIpfpg7QHIGulGVPVuqIwWZclLxkDXVtxIqWOeHpSGZpDbWJhJqpj
I4i1a/ZX6vpTX/7NuP8A1BXL21G0N3xijSSQRj83HHAyRvxRCftr0GLIcuk6hnLW8Rut7jh
rVvqo4+Eoy8m+1lU/lxX5zOOHs41LlZMnzOaCAkliEjZ2CDpIbhbX48anghx0jxvT4nZPAb
SFGDOjPtHnU9p18VIFbcB6gChJ12tHGVXj8K2Fa8K4V21/mCP7rtr/AD6M0zhY0Gp1PsAHa
ajmn34uMlmjx1a0jsDcGYrwH4frru51a1waiigjWTBS5GPK2yBH5ySnV3JvoKjx3l3dJTvc
nQa7ja/BRyrpYzGP04m089iDOo+CL8J4Fvqr5vCJ+XjZZHhBN4ip80f4QCfD9VYk3qU7Jk4
ZJgk+CdASyk9hFrntoMjLLGCelMmjI40uL60kqoGumzw/w5iCt+PlcheFvYaXIgOh8ynzKb
2sw+hcaCMz5UguqcFRfvyt8K/aeVPkzN1syb+LLyAHBIx8KD/toy4xWLJ03Ejwygcn7+xuN
BJYzE+57xkhrC9h4hx0q5FROjq+biKTdDeytddrldOegrT2Vh52NaJZMmNHgA03s27cvJeG
v0dnsqZmZXlK7UguLsz+Hh2dtY8Epu8caqzd4HCuHvrQ27q4/Qt7f3M2/wDMpQFMuRKdsEC
+Z2/UBzPKneZhNlTndkSfePDaoPwrwArGKYolhEpVLm5h33YlSwNu4U8GNN0WkAs9jYrxK3
WxAYcxQwc/FSKAn8o46gA3IA2383ffWnXHO5mlhXadDdnX9lQlCsInmkTKWBi0bOYgSruTZ
mtppp76xmHBsxD3/wAGGjYe+uVd9f5iJ0/Me/8AtVG0Uzw5MHigYE7Nw4Fh+ukw/WMdiT4V
mTi3IH7re76qE0Dh0bmDwPYew/RNhQRnJkZSs6R7WaIMPCzI5FwfsrGxVbc0ce50ksoyth4
KDqwVefBjSYfqLLdwnSkjXaELadN10sR7NKDoQ6MLq4IIINQZkUd8JpQMqIarHvIG+3JTzq
T0zCIEkJ3vFqSN1vibjyqRcwKca15N/lt23r53ADY+PJ1BjPIdTuKlRLuGgbaSu79NSvgoG
9QQAdEkbhpcuq/F7KcJIVyns87TGzu1he5a3lva3L6DkTK7ICBtjXcbn2UyenrDjWsC+S4L
69kS8frq2fPLk9q7unFf/pxW+0mulixLDGNdqAAE+6v016ep55kNvder2qOJ5XijR97iM7S
4sRtJHCpH2rJkKLpGJm3sezRjSMNAwBHvH0WtXZWmvdTZE/hjhwGdu2wkFH1J2EmTJdGA/q
VB0iA5dpPOrcB2Vk7xfYodTw8SkWrEdzdjEl789LUYMmMSRnWx5HtBGoNLjRsJEDxkynVg1
2kWOU8CRbTnalmKhWGY0TBSxuWjCudrAX4d20ViB2NvnEBP/gw0edXuPbXGvWsXJyVxWyZX
VWb2sCbUZYs7Dykh2dYIhU7WYLfdvsPbamgcx5EZHiUMGtfgfCbg0cnHvL6cSOprc7b8JB2
jgGrqwk2B2sp8yt908qMpReqy7C9tSl77fZrUuXAH+WIQSYyAsSyt4Tv1YICbkDspXy2eDL
lcDBbIGs2wbikjBV0v5CRejjzA/LsW6sGm6JlUEsBfn9RHChLCdym4vw4EqdD7KOMEI9QyE
AaULowA3Kt/YOyt3qRaCDHkIgxnQ23pa0s3YdfCLWq42ywyLofMrKf03rFeJS0CzIIpFFyq
nTpSfujRT2aGuvjkRZaqygnySKw2lX9x0PKvl5mIkh0yIXJNgFksBx0soIIpJkuUkUOt9DZ
hfWmmT+z5f/EUaE/jXn7RrSQ+qgy4stlWTdu8XC6Of6JoS4kgcHiODjuZeIoF7u8h2RRLq7
t91R/pasHNzmAmbLiSLHQ3SFCTfX4mNtT9VSvGLyKjFBxJYC4qPI9T6+VisBJJHDIOooYX8
h7PZU8eJGHYBZYTMPGgHhdfFwIbX3/Rrxr9Q+i1FJFDI+CQVOoIMmtxX5KlsTKB2jjdR4tt
/vIfsoMDdWAKntBoYeTP8ss7qFa43MQb7Ru41HDGPBGqot+xRamx/Tm2qGKZGYBdUtxWLkz
/AGCoosBQGxpFljUn+Iw825jza51POgBJkF08aIUiKda2rMQ+0X4VBE53lM4RtroSIoQf0f
R+utayOl6HHlLFMyNKNCSDz04ms919K2wlEXIxr+GLb97wnzV+RCsQfFR2CKF1ZyddoFFWW
6sLEEXBBqV8aU/Jyr/d212OD8B7LVrWlNjy5M7+mkdVULjcsoa+3cwLW7KSOAdObHTZA5J1
FvI54lTWZjyI0Tqd8sLfC7HiDUeEcMNvj8OVa7AWJOtvLy40H/hZK+WYAG4+64+Jaj9MmHg
febC5j2nxB4tNBfQ34VzrXhV79PJQERTr5hcEbW7V1qKJmu0aKpI4EqADWnLsp8fIXqROLM
Dx7iO8VjPEzdOSVFiyTYABiA8cneRe3bUuZOqTrKAuJKwO1RuH5IsfASt79v2VgwBWjnXLi
ZkOo224hv5X0Xvp7KGdht8tnx6rKB4X7pF5g86STIi6E5v1I73sQbadx41rVrVYGrW9/CnU
HQYY0/l3psZzsa4aNxxR18rCjh5ChVlfY0OpaNx4Ayk/C1gf0VDirrj+nr1JrcN9w2369o+
un9LnLYsI0N1O6cWuQGHlT7fZUbYhU49rR9O2234agxMOON5JlkkJlZlAEe3QbQe2oZJsKL
LzHdUdiT4pHJPGsSKH0o4cUE4mcq4ZSSVBOvcK46Vflx4VxrNT/Dp5+tkPIrKCBYnTka9cn
fFlgfKRTHGym50YWGgvUXzPo2S0saLHvCkaDvFtKNvScwewP/v1r6dnKvb4+P8APr+6Zw5g
fmD/AL9eKLNQdt5fr89fxcxT2lpr+zzV/fcte7fJf7RRkGflCRgFLgtcqNQL7OVD/wB2yx3
En9cdXHq+Rb2j/wClVz6xkDlrtJ935Vf/ALyY34aJ+kxUCPXpB7UQm3/l1/8AvnP8iP8A+n
Xh9fYe1I/9yv8A9/qO2KO39GtPXhft6Uf7K2yeuRulwdrQxkXBuPqp4JvWoHjcWIMS37QQd
2hBpJ19Yi6kRVgSg1KWsT4u6tPWcM95it+iSvD6rgsO0oR/8yrr6h6e479w/wC+a3fMYDey
R1/bWjYT8jaZh+lDVhFim3G2T/8Awq4xIPxAZF/+5XixI9vas4On8yn9UXFUq0Ih6XVUEWt
re1uVf/rxf/rpb+jS5I9NHzMKlYnaZNuuo3KONiLipTLhmbJyH3STdWPXsGuvOgsvpziRNY
phLGGjbky61E+PAVaO/UCyII5RuZtU4c+NR5M+G+KIoZEJZkZSzshFipJ5VDlzZsrNJmrjq
hJYLrpJqeI5VgsPUZp1nmWMq+nMdnG/099a6WNca42rjatT9tcbjtq3L6LlFv3gUPy07vCP
2VrFH/MX9leKCJvai/sokY0WvH8tf2Vc4kJv/wAtf2V/dIbdvTX9lf3ODu/LX9lXOHCf/DX
9la4kOv8Ay1/ZWuHDb9wV/c4tfw0P7GmnC1x+uv7mn1t+2r/KIPYW/bQHyoHsZx/3q/u31O
/+9WkDA90jfrNfwmF+XUatEkHsc14WmU9of/VWks4/lj/dqwnyR/4g/wB2tMvKty/MH+7V1
zMod28fsq4zcoHt3j9lf37K/nij/wC4ZOv4+VX/AMQyfrpcFMiRdk3XEwUb93uqGWX1GWYx
OJAJF3C4IOni0vatNK41rWnCriw7a0At31yNeUXrUD2VqBatQKNwK8teUVcLbtNf664XrVf
tP6K0FvfXCr7da4XPPWvLpz1rh7quB7q4H660GlcKsBr7asL1rf2A1wa1cG9tC9x2WrgTV7
NfvrUH31wa3dV7GuBPuq/iq9rECv0VbX6q/9k=
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/CABEIA
jABTQMBIgACEQEDEQH/xAC9AAABBQEAAAAAAAAAAAAAAAAFAAECAwQGAQEAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAEAABBAICAgIBAwMEAgMAAAACAQMEBQAREgYhExQVEDFBIiU1FiAjJDSQQjIzQxE
AAgIABQEEBwQGBgcGBQIHAQIRAwAhMRIEQVFhIhPwcYGRMkIFEKEjFLHB0fFSYiDhcrLSM4
KSokMkFQZTc5PTNCVjRFR0NcKz4oPD40UWNhIBAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAkP/aAAwDAQACE
QMRAAAA71h4Q6pwWA6tclI6tcox1i5KB1z8mx1zchadWuTR1j8pE6xcnWdguOuOqfk5HUrl
3Onbm3OjiAcOoFINMIkE3FIKMORvmKFHUaOf6Ay80dDBDbVE25M2kzFMJAjTZaXKTkJPlNL
O4ySG5/oOVDRCSIvJDRmxF3QzpDskJJDOnGZ2BPP9mEBvWgzoNx7KxtcMQUvq0HFrqaDmr+
tgcp1+Gg25rJktfPnCbPlBjiT4TTSGlFEmiiT5WNT5ompsEza4XabE6ItJFQfUHNHQAD4Mn
G0EmcxIHDpmwGRjcIY5sHzzOW5tFg8x5gjyWhiXQ2MSrnoKYacxVZG0EI5AGVE6wfqKRMsY
2k8xBzPjIijLUTHi6AEeBrtYOOI5iqeaJbbSwZEQYEazI0IPTtCHMW6Ab1E6DPphE1vj2D1
hwJ3MOJKHTY+S3HV1hzJLLGZoVGgpxTzFZfnrToOUJCgge5/oQdCaL8m6BATqiaCYRitraA
kzBQ7n5/pwP0GQWGpRzG7MUzlGuOYyEKN5CvQiNkHGshQamyjAjMOgrYMmQz30A6JUSEej5
zpAW7MapQtBxXILJlAtxA6P0mgFtGF5PDea6abTIUHZS3WHmEbQMjq7ObkdCN5iwIW5mN12
DeRI6EA8PQUA2JfaczcZCiA7cwV6TnejBjNabKZxKrISA+vQMLtcqCuzeEN08mgxZzNZhFn
oAqfU8+XTK1D6uVNEh/Qo5vUWBBUEZsAWraiIsleDN8hZovyYw8FjiCvQ890IM0ZnNM4Bg1
YLvGFGRxg6EZlOoqzo0B9Q4qNgTZkOhagperQTZToIBioM6Ily3UE8F0znR/Z5zOUybDE2x
GeggxzLmcRVRJyXQc90ALvouLsuysaVGMlzxAeHKsmwWoToB+7fpK8dwIkaB9eD7Zizbdmm
DDOAqc9V0nPB+/GXMM9SM2fe5glucz6MdJZcOCj76Zmg6APgvTnvLxm+AEstiLFbpM980VY
92UIDgRoz5zA8oOYbC/eqzWGmZJ4WJEcd7Avo+fvDCrwBNZbi1JCaTDATnAiL0XGw6COAzT
mc2ZkidU8ZjudCTRHdkAmKZynVCYariSBqw6BukomWxaAEPqACiXEEdOGoO5cXTk0mHSiR4
HuuFNmgeXLeg57oQXZTM016cowebk4uw9c4juPmbGUzNe+Mv0g+7BoLsQpmH9TpOP0HrzDt
jeNRoRXN0M6QydDJ0YOO6TnDXrGlCfRc50QLjIeFGD3FekQaIpRKs0qisrBicaaTZmiiXW8
10o6SANhmIDnnOletmGfjdx00ePidk/A7DsnGkhM8AAHK4iWvDrLOi53ogXi3ZSqjUjnNpb
AW15HJXjpmkUWmCi9uc13TkYup5bqhM7jJIhz3SUFkuWmdBFaTBpuRCu9GXUkMnYAD+g5kg
So2kOh5/oAXn0VFVymRaaINOJVDREra6syWx3EGmxh6jmyQUTOJJDOkZOY7GkFHAhsSSGd2
GTsOyQAHygMQElSvpOe6IEuqiajMT1WkbIyKkyIQsGl5CrQShCRTOI461V2CSQnZCSQFNZ8
IWdkOmQkkJMjkMZIeOVybyPQc90IKHEagRu0ZiNOywq0ZM4RrwyKcZLIEVRWFmCDTqrBxM0
EuaPFz1uSeKJJokgxqBj3CWC7pDJIZ0gKA6LnjWSE7i04COgquxhTjYQaaI16IFbXVkMWvE
EnhYVV6WKlOsTyzB9NmNjYXCEMsjQyyBDA28FlOeLmpYry5nQM5Hr+JDeqNpHoAR4EwspLZ
VSJ2QqLVXMVNiK6L8ptnRYWVqBFTQzxkQMBzpguWctvxZDVdkc16a8pCu4ca9jyNDxcx8n0
nMG3Xl2D9BzXSAvPpzk5Qc10WsUtKwzzdioaVxmmzFrHk6KJSgKcUQIh+hBufZoKAPUDQIU
stMZHVaZMescWojYWSBSHAaqyBOjYU9Jz3QgrNfAd42E0riNcolUp1irtrB5PnN4VVdhSk5
CcZFRkPuN0quXOkkD0B1c5vCjR58ybymMKSBnRZ76Th7N2ga+OgzdDzPTgiE4DWV2DyrkTh
SjTTEcFBcKDDdomaSQu03tVWaK8tJnhu2mnbypY2ZS1YJ1b+fLDXJHzfho1EdGoCHeavHlp
jFqKXnEw9RznRgmE85OTRJvjFG7LpIHN3Hkc5b0tYEz9BI5AkXpNilAVjxI492cE2bMQTzj
yRdKxzJeVznPGaXDmDTxRM3bMlJkUSSM58EdBc65m6wfrLJwcT5dYqbchrz2RFbmchqy2l4
A4BNaaIkyKoysKMBXIZ+q50YHKFUdMHHRMh2vQTlXIT1SIKDEOg5rpgTKFhcq6y+YzQbLcm
gjbRAusHSNkoSHy20khxkeNHTAau1FDzQ0LGEF6GRyREraDdWuBBSqHjdWRnFiuUJmPpeZ6
YE30bCGa+gCZdOo0EeaOBUCWY5rUSkD8fR5AeRkQM44mPNUoTIxt0GW7TIplYHLCPIEw3Vy
eo6mPEbTrowtKadaBdZccZWeBT0vNdKCLqdAoWyOdgVRmGGcxbtEkCnARLnPaiyObbpKQCR
31j6dSIySGToYWVQKyn0BIHUCJFUVzkhk7DJ3MA47QAOm5rpARbXpFbRMQsqOM+IgbBcTlA
F0EeaOmrHlSi+Npfj2ZzQkhJnEmQkkJ0w6aBNJCSQkmHTIZJHP8AQ870YH0ZdZRfZAbNqzm
NnuC/B9FQZiw+8EdPy+46Ku6A0YzNySEkjPj2Dx7B5YhLBSEqaJhLNXmNMstpo1Ac51EeWK
hlMjn+i5/oANoz2miVdxBlIyjS7gdRylmurKNpzlivfdeZVKJvSQmdEaqwx0aD5DokGgHUg
wYcDA6FAajom5mZ0bUaiLs4APgD4H1ZNxGUpFaqvKZNMGD+mmcaxzGU447jonHkhV25wkzo
ZOxmHG0BIHUA5mUDYS2g2BtASwugXj6BAE66IpMAOh57oATsxXG2tWmSeXQXWWQKJNMVWuk
Djzmgi8ZF1N1BuZ0MnYdkh00Cb0WgOs+iTwck0ZDskOyYTMwA6HnehBGuoEHK8mAOIHuOkr
FFSN2bQNCTiruiZnuqFCykItFElByTMhxRPIc10FFgMgV0HJkjVwG6AaQJqtFjVopFbuaJ9
hzfSgWZPEc/0D1E898iNkXKdDOVU7EZlpcyUkXB0CsgUxlASJ+Rzj9GxzsOmc5pdIjmZdIj
m10iOabpmOabp0cyumY5unqmOb6ZpH//2gAIAQIAAQUA/wDG/wD/2gAIAQMAAQUA/wDG/wD
/2gAIAQEAAQUAXC/RF871ilnLWezPZnsVcU9YpriOLikuciznnM85Lm1zkWbLFVc5azlnNM
VxExDXFcRM9waV4MKQA4kttcWUymfKYxZsREWwiJiWENU+wia+zhZ9tXJi2UAcCwguOed9g
lSIdRLd7TCjXUq0Cwck9iaP5l7v5F2WI/bZ7bEsI7DEcnrijNVOMtRRHto28qIwq4kRrPgM
Kq1kJVSrr0R6DStqFfQur9HTKv0lImJQ0mvoqHaUNJiUFGuLQUKJ/j9GSf4/RLiddo9D1yj
LE69RIqddos/x6kTEoaPPo6TPpqbHqmkONChx5llMrK+Ba+d3sT5dVcu2n1zFXcuWtc22oT
HmIcWDbxSrYFZ8xqJJbfWfKSHGrikNqn6+cQlza6VVxFJMVSxV1nJc7PLIMpKkK2Mqrn8sR
VXNqqLnnF5aTEREzWKn485rWcc8YopjkqIxMsKqLX2ED6hbPXntYoVG9V0saSr0uxSinxZE
e4bftZ0+kbPJ1tZNygJg3ZECNLnTY4yE5ppCTNpjVrAeloqJnLNpiF5ccBtu3espk/kmckz
kObzwmbHOSZtM2mbzlnJM2mfpm82mbTF8Y6nsbdtpUadJeOS/v+Xaf7J6wXsNy+5LfOsFqP
BdZko8go0sT6h6neYakp6WhSTwvicL5zZA83ZTPhR4NOIV8R6ST3FM44gKOXdkrTnXadGQ4
rnHOHlE1i5pdcMRNZpVzWKm84bxBxPGazWcfK8tlrlPlyjsV/Ta8u0b+jVhZEulNX4aW06b
PinEkZvahW1zLsOZWT5HHSPsRnQq7VuyalG9bPRRCQFnMKHBrYb0SAy+3IZXeptjDgYpWE6
ZS2L02LyVMRfCkubza7Ql3LsY0Mp85IbHzo/OXNZjw2Jbo1kqZ9bEbvYlllXYMT2MRF/Gst
Jxsk7TpBkKYOJ/7dq/sjXBZzzNikeCy7Ga9Ni1KaetZU5LKXcyZMSweaamSzGdLlTpc+FKZ
GhVn4E2LbI/8a5mTmzlOPnClBIYbkNIaW1k9GgnIeSGbYR2XmhSG+mPsm8DMQ23JNYj78OF
8NJlLOmz060KFBpHIuJ19sq+MzCamvtQJ8z6erx2mhPLEgMw0+hrtxIUaGMukiuhAh1MeT8
ejC1BoQz/ANu07+kZJRmWpOfXOPsgy1Nk3zMGI1EiSybpx+zZCFROWLeI1HjDcWSPxUaCml
2k+Qr7lr6q+sp3liRHHnmexzI01ItPOayPGjwYoz47ghNim7xxEXHZbAOfKe01LYdd4pj7z
MdtJYknOvlv46DLgMT6yOi2sAcEhMcV1r22VlINxiqBuuGyZkWLyEh/v2hNUYqCSjUfRGgh
NYunI0OHW1k+ujREkW9newfYUlhmdFCfYQXZhQZTsOc9YW1THKK3GksWj6freXfyYdZAmu2
EqUzEad9k3I80XXHWweHSqvLGIzMZvZLhsturvGpcGZN5JuTHZkgnLTtew+8n8RVVVGYTbD
tpb/EWFSvKkN911ldqoS3J92e9eN9oT+iNEQTE3qGYQZFpXOi3BubOTJd+5R0D7Ky36+wMS
UTsjZRoBWEStiBU9lukl2cqVG+IvY7iOTVdSOFIRltHHSmG4p2bQfDKYK08QUbHQXsVmfPs
LCfKWTcvu0U2dKsYkS/tAxh6XVs9Zkg8D5SBbGqRxPqa5MCPJYNHGyW6i2slqzamvEp3MFU
c7Q867aSWYgRJ1VL5qQbXfaPFIgKtl/tvZaRw+trq4G0smY1VYw236t1xQAa6ZZ2cubIkXb
jO6hbSkamnS2KzqlJk6eR9f4nBkk/WsOW0pCkTIhOszn3XodTGyA/EV2TKYityGauS7X/XK
2kKIMhKmtRoIsdpOA4DLLWb1+Vq47hlV1pYkQIpvzokZp/tMNpT7US5U2EVZjti/ItGv+vt
N9nVPpOSfP5C5jrUdyMEyTWv1VRLWZdWjkZ9uc3eE/PZg2kTsLyBGthnPXlrYC9C+Y1kF9f
jvNOSITqSPj1cV+FW1dhNnTSLWNQ4rLj8ViUk6SEWJVSZzwo2Ht2u+RZ7FzmiYhFj1hCYx2
yhMMH2lpp6X2V5EYr76cP+K1mNdbrGHLKdXUoSL2YbCVzMQo9IHuRFENrvtX9lbdFuxA1VX
C5JLGVHmRpUeW1LnvzreBIhyG2LUpEphiGg/GjKZNe2yWpbmuI0aCjDan8SNYsvuWVUDHwX
m7ODYSbO8nLCgR5j1nUUtb8avZajsDtFwlARsLuuhMnP7A4rXW3VFOuvKSdZrdL1xpVYgQ4
7FlDoRMYEU1Gn7AyhL2KGMSwiJLgzojtja3FXIZZmtwnGjU2dee1f2X0mVkJnxeQUJrUduY
L0N11+JT1cxh60apJdeqRoCxZU+U+45asCzXtXVc2H2NYSxrOOVhAB4W7ESCPKjDM6/HmSo
EyXNsJSy7ORxg9gOPXNzO0IJWfZHBtVsoyUPynzsX4lnZSHb2U04Nm1KqPshb8Lip403XRj
+4kNtTFjNoQkL8GG/jSddcnTmWJ0xipPbYqAfv2nxSo2+VmDigCvKOOOg3jjiCUqDDYuOyy
2o0OuqJDNVIs3yjNRWGRcjQEBtiCjqV8L3SaeL6oN9HKDX20Y25Mpt4zZjSGIdZZuRazr4i
/2StiLCqZZS4b7wMMpDCe3J68rSrY2EGTFGplAq2caPcfPdsYvY7EnY/ZHzbGzYtI7l+4Up
26nq4F3WqMq1q7JXIsCLVtHAjRmIlcw6ipx/ftn9kbBXXBfHbisoqqoJwaRZEFkmGIjUB92
0VJERh198WCQ0q74S9lxBYY8QnWI7jLkCG4pRYLI01ZBmi1CiMLMm2SXCy46yLGXHihKhtV
i2D0aXCURXOKadjR3wvKxmMbl3VtRvta1I/yqCUhVFW9EapX45xKWuiNzKKtlR5PVjM5TQV
ZWcKcDjlKjLTkMX2hQkY8b7QilUxh1OdbUFkbbY9Sqai4OJMlPOWDckUhWUaJkdWHo5c1T+
AOqjzpTJDzb0GUQNo8XC10OMNsMt2lqtdkMxlQplRJctLmTEBI4xp9F122arkl9hr2EZdF5
lVQUdnwZTUinr3FbQGJ0CV1+xQG22x9FhKz6dnYR5bBWlqsNZDTMYIUQZq2j7dVFiMi0heW
f37QXGqbKQlihK0ku0eZYJLd+TAhlWiQqS2bvJoXZStxpj1cjM0pTayvUEu9rGikSXZbsSC
saT8pWsYjty7Ckh2bFjKiRZiNg00NxaT4Ui3CC5FtrRuqiy5rclqucbbtxeAleSJKbKXGBh
wWJLUutgyyhx3I5KWsUi3yTakmbTdlYRoLUGuSxKwl2ceU1sVPfo/ftap9O3H5zldQsitsR
kRoVHiRZYSlF0pCuuRja9brYNHTkwtbNkPfIeGUkGC0rVqpCw3MkPkHy5QMHW3ciJHGdNsh
K8S7jxrZxyFToMKbHdlWpUsRHLWHHlut2TzZ1sOpOCNTXDClU0KThVccrJmrjMSfp3Wa6WN
y0wVo0NrFmw5o8U0zVMhJmzo0Bh2wmWc8CRDk6Vn9+1ov07aL8klBoiEhYmTRaFyy2MeO8K
TkNqbV2HyUmNE4w/oX4bbzgsRAjihpk1gZIK7PSLIjuK3KipOroMOPSRbCPG+6lw1v4stbJ
yo6/EiEUayjSpNdTs1pzGX6ubQSxciL+iJmlRF5bTliISYn6OVkIo7NU/CqTb7E3VjCupdt
MGUU9h4yR4eEffntWlpoyp801cQreY9CZjBCV5IzbLaqOihm89Gb9A8nlF5U9bFhIaefmIz
FOwmmHGQLauMxpc5WZJM9qEmfh3k0QrayCZoVZVVj9zPR9G2YtXQswX509mCzIOJZVFJXuS
QVc2mckzmmcsRcVc5azkOcsqpYx2IkWTPcYN8HJLYA34zsy/wBJZDnMISBCGMYzq3RNVjpO
P151+AgqRDyRVVcUFBXmtk+yfOFweFEdBJ7P8WeqGcWrek077MK0G6m1420i5s2SlVdcMNq
4ppU2XCbfbjzo0OfiVDCV0V6bWyF7JFaT2cmK+7jy2Asq1xAfjnnFFRE1ipiomGOwL0yAem
xYAsyiRyXtR/jnaf7THQvnPEJI4Zmf8zx9wW2ACZKYUl3vaouzJCPBRVy1bITCS60rU54hm
NtuH1uSy9U9hhyHG6qwZuYT5hSQKWpELDa5ssU0RZtZZLZAo6tBls2igrWQorrqQ6+vII9E
3GfPrA6XeJyzz+HnfS0Lc2S0rUOrRp5ZiPCAMed9pVfqnTIHiFxtTdPiJIgSp0l95gWo7So
ZIvBFJR22oIO1JXI3tw6YQJIvrdBJbg0b1l7I0xXys2YkO/lSBtBispFacfZAVJMUE9gL4N
UJLGD85nbwS/VMsmG6y7FlQ7WoMuOON7RV5Jm94R6WUQORvnS2DgtMy5Rg2aP+WdpvtKJ9R
6ydlRhfF13kDinyjwiV1pNKRiqlpVEVcVOQKJetcIVwR2RtvJKZdh1aSZk1kqSpIHpEB5uJ
HCcOV52dXVR5MWJXwLuXHcWwtZserKwdz1EuIKIkmBFli1GaZbRFRVFNoOs45xziqZx3lu6
seuSRBi5Chijcdp0Ck+GP37b/AGZHyYsPcgor7z52bhSWlBQFHOLnsLmaFwbElKwnLEchPu
yWAaVF/iCGI6lAwwaxYoCKccXL+C8WV89iezxDCmI1NM04QZaS4ulzWazWaLPKflE/PZLJi
M3DdrGpUQJkuS2+jgyd/G0m+1+aZ4TWcBqIPoyORXldMCBQ0m3OCp7QcbnSxhN10WQsjY4q
OAnrHHQBDYbNpqvmzGQ2iZ+20yVQuR5IXdhHKXUxbx0urRhdrIIV8XlnvaRxSTe94jgKftb
5clzkqZvNrikiZfCki2kxZ0+wSfHhvkac5CCjedr80tpHR21Bh+KTk6cA1k1gSTaoovIZCe
7B1YzNfVsgK+tFcMW0+XGNhyxUjcOc66tfL4VMGYxL4axEXOK5osdYbfbcZsqU4chqZG45x
XJVgr/Y6u4roWV1lFAmrtpi/tmo7MmTZPgzSI2kPwua1iiuFaL8y4tLFq0r6tG0isOiElri
1vO1b+lsEVLNDX1zYQzWJrCMyIl+LS/cV+SbuK0xFQG1csIjajcQUN6aLrscn5Ml6I6VfG5
AjxOeymDVjtM2mfom/wAPtNPtxJMqjJt1t1vGocZllyvguLIpKuTiRYyNGw04KxIvriV8GC
u82WbXL91Fm9jrqpqZFOwmyYzzb6y23QY3naFT6awURshIFElHjtvR0ohBf68SYtCiSQoZK
xSpXeLVOLclqjrm0GLCbwlasZStIOGgEDTsWJO3+d55/E6IzNjMWMyDDrX3Gnoc5uYu88fj
xnjP3/CrljUR7Ep1Q6lzDmxHH/ah49r1Z2j+0WCF9i2nFF0osghYrWi4KqE2gK6KkItKiGS
CqIpjYSxhMw4cWOroaNpwkN1LViUiLrS/jz+dZNrIs3J0WTFcpbVtE/Os8Ztc2uec85dOpX
u3E22jS4Fe2URnmoPa9el12lU+qnKqT0BNk2iIqiAkfJGSXkefxJXm0Eka3hkiCgzjsyVCU
m1Jok/lNZBxvr8lp6t/HjPOec1n8slxWpjFA8RDr8Iq4v4Vdfjevx2WTJ9z0KNFmTH3ZlpG
dF9qYiAx4ztI7qpXAZ2lHNeEUVJQQmkaBcVtMVeGF4xfZylusssU0VmNFcBBwCbXCaFcmDy
ZqpMhZ/n8+c1+fOWLRRLfWaT87zf4/bLScU+zso7Mq6QWo8/1K3KkFyj+ddn39XPTdgPgEU
xTgWxbJR4IGL/9aqi4SLw8c7OzryCNHFAcFEQTAcM0XEU0OTEiMmw83JZ0uefwn4FCRN+Z0
ZJUWmnm9n6/jS5rNf6L6rrq+FY2rkl6O0NYGvMgdM78dnVUrbqDMl2yvz6xI11XGMm9r0xv
srCJHsosojeYE1ISR2XDayZbgQFFtIwRo7EJpq5SYSmG3JUWOsaRGlLKgNSRpZqSWc2uJi/
6NplvXvg/XWrM5N4v5/TN5tc7Oyrle1GOsQTkxA2G5KtK1+3Z9fWS1L7Pipi5VQFVmtgNok
Zs1k0cFzEoYXEutwNs9diCTtFFU26Jx2W5SSnlaavWim2dqwkc2hOG7PFDcVBdcnMTmXW3m
myVcQlIi2iCW0VdoG1xf0AtrYUfsWFbvJIzx+N4qoubzszjY13NtJMmVJcsIisGxLUfXtNd
n4/WyxVbAQXf/wCba+Vb4IQ7TiiEQltEHb4gDdKEduKSmqIesNAPEYb5eveJz3IaZktU9k1
8kEXTY6JxB4jpE/YFRccJExPH4tqtuxj0ViU2N+NJmt5rOwAx9WEto5VTCRkGWHmpMkPW1x
XO0f26UZDYNqqqick5EhLtU4KBEp7VFRdlxdTk3UOe+HojQW1VXW9m0pAvlRLZFpDyezN9b
C7F6YaPlYSmBSwdlKoXK5FkkWIO19Fm9gRrFjPC5Yr9Xdvvy1d9NuKxnyfHa55zsCOrUikl
p1qVzPaIs3Qs7TXadrWyVT7VOKop7bAlFVQVQUVccTWHoXODiqCOIFbJfkw/YAh7R4qrhYR
KOOcixGlzgSE2i5Ru1cWZJfSO37rt7Ijzu3YRyZHxoqIxCnI6f2MQW7eE42y+w+nYmAegVk
R+XCF748n7BQUDAwy4eZarqaLJN8psWbIZadbyYorH852ZUSBKUvtAVSTiDmCCqgEqEKOkS
o5oB3hGDiErihXpOGIOyEfC7TZAqLyEkQlIkHQNonFhx8bbeS5T7OJLuW1tJUpKyDcmwH+S
RuL8yqefYnRJCypFY1MsXWJlMFsUGalhFURnN7EAAfOdgjuHEbb+RJAq9vNqCydDF852bis
GcSpZtuNk2nkRJDRFVsydRC9o4mtoQEn6k8LsWwbL2AgiigQoRptVEQMlRFTRKjWicCSTpV
oSXXwgVzh2lhKyG5YK3fzTjOu2tkAMVsCZUQJCBYx7WvbenwYqM9fNXWjo5ESQd6Io26Dja
7XO0qSVle7II4jLknGJAvtykIomdk4pDmihWQJoeSELaoSIIuGrQkqCqIQt64tkgiLY2USJ
IjQpLb7COaVWyRDUlwRb04giqJtDLLGNEkMIKGw3Jr4OMWUV5xWwjNyutMTXI/VYQ5GgyYz
xLZCjRE61eSG49ZVTVB7+qiArHnxUpbCtIOwuR3bmykWr6PHDZhNo024O8nuAsHWdkJBiy1
P7RoQMVFEGOJKJuJv+Tii6qEfBRFQVCHYGaNt0zoSo5No22Di6d5EAKYq4vBQFCzgra2iQE
iwjjvQWWWmGiBt1FrITrsevZiuZ+uaXDVBG0sAsDsWghuNOA81rPOS4ceYzdVsiHJrITysx
weIy85OUCrtZ2hV+DMHdm0ICjipxjOAJcRdNB4gnr9bo7L2AJciRFNrTVtJbdjyLk3j4grj
fJBQ+S/xz2oKq4qqTpAzR2TthGmSghxgbmw4T9hahNbtLg32eyTCao7N6xZccBsJEiZePFX
Rvr6MBl9fqpLkKTvN7yXMjw2RivWUlK9I2JsycQUbmkZ1/nfaP+jL/ALiq6wtE2hNKREooZ
AaiSirxNrhLtT1xuJz0bFT0uxwkO5BcNSb0glyVz9CX9T22KSWJzSjOnR623jPOSYiSccpY
x47V3LCM9lVhWew07gSjlW0mLFZiNzX0jROuDwpriE461VzUmwyURTsFkzMOAwlaqcOJIKG
oaGZ/btLnZvMKYhFZbVtFNSbAuKkBFhc+ZGSKBqmP21eLj/YY7LcSujI2MGpSzapoo4KUkR
RuqwSfsWGpS2ERH27WFIbUpU8jgFJmIyjAGwTz9LZONtPOtsNhKDb5MNhGiHazqNuSk18pE
A7ybHchUCEFRktoqWfaXLEhI9RLbZZVJDQJpXU2SKqnaA2NZrz2VP8Ahy/Fmq7xV2Iog5Jl
MQmV7FDXHJUu0ls1cpxoBuoEbjZzIT9PZk0jNo+6DctqGkFrI0Oc62sdox+JFR1BHiAJxE3
CWzjTZAtmry2RxXBS4jWsGzYmstjDvPbNnnHiMVr1M8cixlnJrmJNvVPPxF5ZdusNVVbFOw
faV8DThpQBcXaGja5aryqfGdl/6M51v7kAIkNSZWW/YaWlspDjVTIOO5EX3E3JXEYlN4Md8
WnI8sM9dgmK1ZbVmTKBqklBLZjz1WKRSGTYTEjmS8FbWbGakC4TMCI3FesXbNr58mjVuRYW
lo8kiLRakzIyy4yvRqmL1+M8T92hx50qUzEixpEq1sDhj7VBscAV4r5RdeweJHbIn1G87J5
g+zVw0fsw/wD4j+uEqiXn8Nb9xmAB8sTL3khIqqic1ktmDg6XcJFGNshVFVVUlE3TEF4byR
Cf9MWtCIxJiS7BysmV0S5fkNR2knWNoTsMmHm2xab7QiFA9thZOfFaWKhiZEqaQk2SLouKG
rnDLR0Fpt52YtQHgM7KMO8R5EbDjyccbaFSJt3wmKq5EekOtutMyGliNITW3AQnWxdJG32X
RBAe5ZHMkY2Y4RlwUxVdBy04hK4W1UlGezNRhYPxoU+daRiK0Gphw5YQ5llez51XMi+2Y1B
BIDYkgkShgmPHkRkQaRUElVAcWcq/Va8dp19fIIltWiRXXQcKODjpq4RK6ySFgCe33CcBXB
XNO+zmTjYKhAqNoTmmgZadIXgRhYTIhE0WlFFUkBM5Kh8UUm/WuKgCiCS5/uIpiU2UbbvyW
YhjPKEME3mRcFSEkQE46TCHaKKiaprOfF3jsZ6aq/PHtW/rZAOnak76nbB6SwwFi5EjrZx2
YzThkQuNugLklqQ5YMDbSpiNNUx2TwBH9ZnH2LZA0/YybZuQ8173ILgiLpoqkBoICRYgc0N
EJR0ThNiiMjsuJ4QvcWIRtYUV0lSI9wdivKgsOii7UkUdKiEppiGOy/g4KJqx4DVeOPa9pV
OoC2bboEMiA3ImPfKawz9h1Vg422jrhPAakN1GnNTJLRRrDsEaB8PsTFXBrW5rzFeRyrCJT
T5c4ahWAjsA2rnICISbBGzREUOOernjUQ1MYrCELbLDdHeDbCDzTiq+yDj9nXRXfa1xdkxm
FQtobbTiFEZVH4p7fRRHmHExFC8KtoiDU7T19sX+kDxW0FNvmIkxBmDAw2Dh5IgoAQ57Lj6
j7WDJwyt7SEwbkqim1biVPyQi9ejnFSksYItxVCSyCpFBMQSQlJtQBsnUCKKYDYgOkzWdmm
pGgVMqHE7J11xWKmXHbOkCNBfcNp9micKFYWsWM3Ej6XNZrDaAxdhOsk7yUiQiyyVVqt/x7
Zv6l5VGwBVICbYRZQfAtJjk2S0NS1bNQ3IIQYNlYywZmq5Mmz36aweiRYzVzGAOvWSwInXo
br62taEGSsBZsR2vYBrG2nTUYY6ARFF/G0/DtE1LsrSjbsHonWHIww+qw4z7nU4bzbtAsiI
9Rl8thpWWf1zfhV3nnF3kiA2eGGjnCS1e14ds19U4gFairhIugW3YUoF+rD0BFkyYNa5Vw6
diZbS3XvM0bQhe2YN+txEcFET47SvRPiMl/J5+qiuevSaz9c0n53rN/jxnj8+Px4zxm88fg
1THYbL4WbbjVXr/AGu2+KyQf9VVF9miVFbV0RGEDNdYSBjuV9vBg07k53K9hLqVOmL8tqUx
CmuKjRIJNugbIjCaQAyrFUY1ia/H6J4/HlM/XNbxEzafhM1nn8ef9BJtQ/S8/wCp449s/tj
omVkqtuKKvogAKZZs+Jzr9haC1ElQABphp2dHjSGIsCubGO/Pyqle8RVFMFI245ny1kOQsg
d/hU/H7efztc84qrhvNtrvN5vEXP23nnNrhKuD4S8/6u/Ha9LVEG7dBFhxBAGUJsWHxR5Iq
uxp1FIKMcpkHo0hlHJTduzcNWdY4FURJFkMuiLSexEFB5JKdEaciNnPP40mTpTcGHJsSciK
Lk6eXYKxDduYLT6W8BGpNqyxJOLClW86exAjw7yBLGDfR5rydlo+K31SGRpsWW21IjvJ8tn
5hawNauk/4v7dtX+kmg/ZNAAKi8GQRVyUD3ykF24clTXH5J2E6W96HGXoMCIEGTS2te2F4D
B1k+PKc9TxG+LiK8y6pVCIjOs8/je8nxAnQ6mumitREtK2QMR1Le2r7CTZpXPTaanqHKzOv
1ZRUvGZhK4xOek0cOQzNCEjvYLZ2UtmrpvU0qLGkRqLlLfJVwf0uNFH2m+26+pecELIx4p/
Mcb0LT5Oo65A2ceA7Dkza824ceYFFKsb2M3VnJmzbQ48SA1LgvvP+zsItVb9g9DEUA6jYs5
vN5vDMGwbnRHZO83rN4m82mIq/ja/jfhFVMRURFACBtttpsv1Hwlxr4+dsT+kS0JJ/EdGjx
IhFwe0Zk0jrkhpJbEucYshIbt3LRqHFn1FTDluxuLdpBNGRQzTFJeSMiAVO0Z8Z4zf4tJDU
WvpZMOHWVtnMlx49xaq9DvXJ81OwEc5M7E5KUmbafBnRewzjcidj+RbQ+yPSpkfsD1tEr7u
QcOA9KeYTWFvB8JdlqP4ztq/0owVyyZVDkDtlPUvsVCLEbcRrXuGdVxG4zNRL4Mvym5I10i
eB2T8yC47HYmNtIZuO7Aj4hToiM5rPOedzWZjoN9YihHSjm/CDrjkWbA6/Mgo/wBcYKDAas
fmWFTLmSzpJMjD64oKfWI6YtG9LFvrsCPJk9UYOHNgWDEcd6Lew3q+T/jZ21dVeuVrBHiy8
YuqJKoohEZnsw8Oo224KtDu3qJUuRNrUE2SJqXKBtR66XsiE4RE00nsokII21/G8VVzf41+
E8ZvOwWb9ZBiSBkxc2q4nnP0zeL+N4W8Fdjep/xfPDtn9pRB+2RBbEoxesRXg4ZEkcELHWG
TBttXjAQ5KHJ1xPRjNSyDgdYaWwZ/22iT0txuOVmlHf48Z4/GkzX40mLk5uRb2fW1nxFRM0
i/jSZrNJnjPKYWkwF8X/mN59fbE3Uyf42cd9ODrwIIlxjkCKoIaC8ZAgcwbEE5Jz3IJSVG0
UmmzFTNxFQ1RGXERKk0cbzSa861nnP0zyuOOA02zJYfj4IAOIqEn7rvEJFVeX51n6Yaoqgu
XvmNpfX21f6RIZlpOFyY089LYbNZjiL8wEeBwXAfACVpGFbNDVtw1EFQ3MGO2ISAREISdcb
V1so4g6tUiImbzx+Nrm1z9MvpfGOy8j3VLaX65BWNfAzrUpQhUCg5NSdLiwKiLCMgcAx34R
UXNpnjJk+NFJVbjV9hbVB1/j0dibhvV8qYyEetlwbWJOUGpkedWsIxbjwq35HueXQi9wJVR
SaNSwUASRVw15CKKuPNaCGWgrXFQfZ45LnJc3vNrmyxSLArIyTD6xVuYnXqxWg65Ui89VQH
3JFRXyibiRmWWaGoZJTRMV1M9oKvuBFWQ1ivAdtYTbexqp33cGLv/a7hwSutYlKFZVAxGkf
FZR9YzQiVfD5MNRYwe+Oif03k1YVUds7GtM1m04u/Z1OfaVGys6bTlh14hW1otBYddaH7eg
xbjr6Itx11cW369tbjrqott13RWvXyRLKgRfsaFUSfRIqTaVU+bVpiSq3FfhYj8HPfF18hn
XvTkT6qnvXAnTo2BW2K9bsJN7Pg6X0ToEaez/jNHp2iqXmP8ZpExOu0qKnXqTP8epUz6GmF
foqfPoqdM+kp8+lqkz6epz6epTPqatM+rrc+ugYkCGipEjZ8eOmC01iACZpMXaYhazZZyLO
RYplnI85OYpFrmWczXORbVVXEUsUkQdniEuKqqu14f//aAAgBAgIGPwA3/wD/2gAIAQMCBj
8AN/8A/9oACAEBAQY/AMZ416Y0xmMZRl2YzGeMhjIe3pjITjJc8fDjTHdjITj4cu/GmeMx7
sZD34mDjSfs9WOzGo7s8TA9+M478xiSywcpkRPZjIiPWMZlQP7Qx8SR2hlxBdP9YftxO9I7
Sy/txuN9Q/01/biTfTB0PmL+3Hh5FX/iL+3E+fUR271/bg/8RVPZ5i/txny6RH/xF/bhZ5F
Sl1DrLrmp0YZ6Y8tOTU1jQAiupJPdn9l/I4zbLU2w0AwCwB1wnN5HLramU3IAJ8ZH8gxwuJ
9NtWtuSrkhwCp256kHpgpb9U4aOpgqXQEHsI2YM/V+GY7XQ/8A6MH/AN44XvWf7mIb65wwN
dVJ/u4Jb6/xgdfCB/hxl/1BTMZ/1QuNv/8AsNXQaGf7uJb/AKgWB/CG19QxuP8A1DGU/C3T
Bn/qI/ywrn34z/6hY/6L/twSf+obT0MI/wC3Bn6/ee2Fs/bghvrnJI6jZZgBvq/LJ6Qln7M
Z/U+ae8V2/wCDEW/VOWpbIblcbo6CUzwEq+o8x2Mwqo7HLI5BOmDN3PPrrs/8vHiu5wB/+H
Z/5WJ83nMP+7s/8rGnOP8A/Ls/8vGnO/1LAP8A9vH+Xzc/5bP8GJPH5hHZts/ZjLjcsd5Fg
/ViPyvKnrlZ78f+j5Jz1h5/Tgf8FyADpO7/ABYA/I3nPL4/8WP/AEFp/wBf/Hg/+32mP7X+
PH/4233N/jxl9Mf3H/zMZfS3jt2//wBzHKCcMVW0I07gQwbZvUyGM4+lUcpPMrbgqxSciVD
xMY+lni0ipnvIaJzAWepOOmL+OLUp37fxLDCCGBzOBVfzOHfTuRQtBmyQfCf244vN591Lrx
lYAVAqYYEaEY5BZFJPKvzgfx4t5NqArWCwECS2gA7ycPzuYiVPSAbgq5eIbk2TmQwOWLPqd
gNXPvfzeO/StV/y1iPhjJu3DVOgp5NeVtDQSOxl/iU9DhrEQPc58ulBA3O2mvTqcfkeafM5
VS71vIyuQn4h3qcmHqxn7Yx+rGWQwD9+NTj9OMycZHKMd/rxXW3C85ANyctwWWp2O3IRr68
CY/M2gG5x9yCc4GCM8TP3Y/RjLHfjt/TgH+j0+zPTGmO/E459PLbYluwjwuQyGoK2ag6Rig
V18m7hvVuJpJNm4yIDAZDuxxQnH5lXINg8o3P4ZHU7s/svnKDWf9tcWKOLa68by2ttNypXL
Dft8UZ92OPZ5N3B4oJttsNio3lhWgFVO4ZwcWJxkdAljODYSxtDMfxdx7SM+zFf02pmqpq/
EtdczuI7JEBQcu892ONZxqwx4gVfIZiqWovwqxzzWZBjB+n8Lhq152mmzcGr8sDx7tNsaYo
blLUn1AKYTcGddw8QQ6xinkXuXPGzr48goGOrMupOKyH8rkVtvotAkq3XI6gjIjEanr9tnC
rtDcmr4qx98HQx1xoRjLHb9jWWsFRBLMxgADqcV8Rmrfh3PXZxRXnuUmFLEZ9pz7Pszj7NP
s/RjtxpliMRjTGX2ziZxGO3uw1cmHUqY/mEYX6Wrq9i1q3meU23TIHa5OnXH0LkWAB7LSWC
zAJTOJz+zkd5rH+2uNtp3UGIQ/B5tdKGst0J2loxX9F4jfi3jdymAkJT1mCI3emuKV4cVX8
QEcdjoQfiSztVuvvw1wq8nkr+HyK2jehX5Seq5yD1w5NnljaZcfJl8Xsxw+Qpp5/n2k03Iz
rYzfLuIbawzx+e+oX1/mktbfQ1bNyi7SihTPflix0qsq5C84rV9SYkIg3/AA2tMnLURi1/r
L1DyH3IbPMBVF8SGgJ4ezXXFnL5K2H6Q3M3yshvM2hq2I1Kx0wlqSVcBlkFTDCdDiUUWcm0
7OPV/G8T16DU4qq5DE8gN53mqArpYTulTGueczOLKL9j+V/8xURBz+F65JRvu+z9X2XcLl8
Ut9Pakl75I3ORKqpH8wjt64HNvUi91C0hiZSqOw/CT+jGRn7NfXj9uNfs6YyjGR9eWWO/HZ
icdMETjPGfsxlju+ymniCu6hPDyyCC9bQTDdQI0y1x9Az0uYD2Kca45GYGaf31xy0dSVmnY
4J3KxqWTWARDLE7jivm3VovKtUrbcAAbBWSgYkdoXFl300C3g8Jdtif/UMTn5feI8Pb7cDn
UbWNi7RaB4ioPwn1HpjPH5ivj1V2iTvCgETqe7Hm11r+YWTXY6AM6A7fMrbqs4IKggmSIGZ
7xj/ia63RfF41BAjPrix60KCt9oVvmT5HXuOH4HHuanj0sPzPISZZh/uq2GWXzY8jlKtvI4
T7WaxQSTHgtH9pcW3qQbY21KcpsbJdffhPqFdTfmyfMtrkhr6jruUk+L5h34S6pw9dg3Kw0
I+ys8qwV+a2ysQSSfZ0GPyvO5S+XxLmsHJXaw3MIStFaFLSDA9eC1202VEIzrmryocHLRoa
GHQ/Z347PViScZfZSvIYqeQ4qqgEyxx5xAcl0rVZjN2C6/fi2tXlqWVLAJMGyNunrxyORvD
eQrbtpDEOBkvrnphDZyKX5rVqN5ICeZYdi/D03ZYpV93JvaKqxIDWOBJLMcl0knA4XHayrk
cms7bdsohCy4DA5lR1w1nGR1pqbylawEbtoHiXtGM8vt0OF4vEXzOfcIqTMisHLzLInwg4P
K4XKV760A5HHyZ3PxWlpJ11GWRx9AtQbUa2QvrQn7Lv7Vf99ccwMBumiCJLxsWdIIA7cVfS
m8sUWuTXb5jKHQlnWhzsJ3fpGWPJeiqmtY2+U+4sepbwJizlUpSgaQ9ZuYVtGljr5WTR1Bx
f9Y4YDpUBUlRLbbkUeIV5Z55gnH/L1T/gtOTfRKkiM0m0CIOvU4FVZ49ArIPHsUOWr2/CRo
NNRj8s610/UE+IOG8qxBq9RGo/R1wPpG5LUyPLHFkNtn/LLu0Cevuwl30/y441Jq8lgZsr6
rKsumq9/rwPyz1txpOwVo9e0/MGFjMZw3O4ltTXIpRajWV8ysmQrNvzK/KcE8ny/I46xW9l
RCM1gBZlTcfEumuG4w+pVHkIAWpFS7gO8b5wz8O4cem2WuXYH/Ey8SA6bvmwRfyPPLfASip
BjsXXD0cy6m3j8e3dZySqtWh/grbKSf4RheJw7/M4SWDk1XKhY8d1UFdzMAjF5zXpiuvj8h
6URdpVUrO5urtuU5nDizkPeW+EuEUp6tij78R+evPsqH/9PCqt1lO3VqyoJy67lOA55V1gE
yjlSpnthBhrvzfJr3R4K7NqCB0G04ci+67zCD+O+/bH8OQjC8+25Eei1Dx6MygqRtxLddza
4p/EQhbW5F52z5jlpRCpy2KsjCzZUGRrWFiVkOfNBCsSTqs5dIwnF59yCmksz+SPKFh27Ve
1mJJZTJx+avdr2prSrj+TW9ilUH+a3lqV3kk+rFN3IdXppUrVRaChNrHNitm2chlh/wDhUB
sJLMBB8WsEaezC/wCbWqKK0Su160Crp4UIw4pZ4cyd7tZp2FyYwSRaScyfOtOv+nhhx1K7o
LFmZyY/tk4taoMvIskqzW27Ax67Vce7DcFmbkcgiLHeTWXGewNPxjsnTFg44P5mv/NrIYhS
I8VYIz6Y+iOg2h+QzspPVlbPu00xpjkeuv8AvrjlPJAisRBK51jPLv64Nzgh6fLsIUZKyWK
zNnmR1Hdg8h3ApVd5snw7YmZxdxPMPCW92NDFJ83jqIZVzGcxPccV8eohxXkXyzI1OWORya
yG/NOpq4wEFr2yMEZ+LU9mLeVfNR4w/wCIpb4keMly1noeuEs+oz5fOdnp3612N4gq65Oun
qw9wRahBaxlUAwMyWjXB4XCtVL+XsFFhIC21v8AGa3mJGka44NPHI8rmbePbXn8SLlap7eh
7cV/S/prRzbSDbZEiivXcZ6nFtzpHMp/DbjAS3nkeFQB0bUd2G5NhNf1CxvOS518Svr4h/C
0wR2YVr6jTcPDZXMrI6q3VT0wbKbbK7uBZ5SVkbRZY3zKZnw7cJ9MuNpV2S2xEI/L+Ux8e4
kSLFIyI6xgVVwlNckszdubMzHqepxNIstXoyVuQfUYAwKN5S4/ClisjN6t4E+z7WqXdbcgB
dKgXKzpujIe3Ejh3EdkID974NKkreF3GpwVeO2DqO8Y/Vg28hhWgIG49p0AA1OCy1WsJ1FT
D2+IDFdV2d1UslFoZM/4vLcANHb0xE/qwVuCvX8weCvtnDUV8nzFUnaom3YP4AVByHTEvb5
YJjc6Mqz/AGmUDAZSGVhIYHIjtH2eTvXzY3eWSN23tjB+nfTFLcpjtsvg+XT2y2m79HrwnC
cxbAZrkJ3ecDuFgJzkN24FJ4/lc+lSt9hUAEiBkwzg9MfRCQFPntKroPC0fZyOslO/51xzP
MMVqtbOCYUqK85nw4IdpFAIa1gWZAqS25zEz2jUZY5P01rWXi021tsrG3J0FjU57iqhzMTl
pirg8YFeWWH5IVfEjT8fXIyR34rbjuHvbxcrjux2WMxklG+Rx7jhubcBVxuC7V1cYx5gsGp
fWMU89QdvHZDyq1kmylDuHhHxFDmMGlj4XAZGUwyH4kdeyDi67l12chPCnKRcwhGQuoU5FH
HxDocGj6VatNPIMvx7xsVLQfjrJkL78C/kTY302otTx6vH5rp4GKHrJM45H1X6gfL5F82XA
zCKO0HTswvP4BNPKpKrcj5ebQxnPbM9Sp6HLGX3YsHFa7i2ca9VzG3ziJ02nQROGbn8bz+W
jrZvsP4abzu3PDZ+EeEAZHXDXWztEABRuZmJhVVRqScVtbwWaus71SyxVkxEvXmMuk4bjtW
9NyDd5dg1XTcrLKkeo422oHUEESNCMwRieuNMCqhAiSWPWScyWJzJxAxWbFDGo7kYjNSOoO
NJOLK6/wAS/g5F9sojPkQrabu37PLvQOuq/wASn+JWGYPeMR0GXfg28meQAfBU2daD/uxkT
3tgKgCgaAZAezEGCDkQc8NZRNdbA76B/llv4wvyn1a48njV+ZyGOxXsIrpViJhnciT3DF3I
5d8/UncWJerSaiB4YAyju6jLBFyeXch2WqB4S4+Ze1W1GO7FjFQicZ2rS6vIsq5eXYfmnUd
mPobMZbzzuPrVsd2uLx3pPZ8a45KqjOrGkMU2kAeXGcnTrissWZl3iXJJlB5bEHZ/DJ0zOG
41pbyuZYbeLbZkzMQu5WPa3xLMdR0xbyLLDf8AUOVYtfGFf4e0DPYpzPwKc564H0+rbXyQ8
kWVkCqpUlgRvkkNkOvbiy48MAvYtXIspEWXpW+5HQb/AAjaIzPXF1SVs3IcrZU/hapFsLO6
y7Dxgnb2Rpi/kV1T+cIayBW5q2HYNsusnYNNM8W8hgi8oBQ1jbPLNSoSqrLZNvbPpi2j61Q
huWxgtqqqSpja9ZXPA4VUWpZSYsIhlU+PPoT4Ywv0elHq42TX8naSjZbgs5CB+nHG5nFWfy
iiq2tRJs4+QIAGpU+Ie3CU8DlN+aquBNdIJ3FflY5ZScD6j9VcW8pgCKjmqtM+rLoug78PY
FAd4Dt1bbp7pwyUJWiIR+LdLbjE+BFjTtnBZ0q5IGZSqanI7g5ZSfaMC3kX2+U/iShJoVVO
gfb4y3bn7MTx9/HtHwWI7SD2kMSre3CiwhrABuYCJPUx0xxuK/I/LeXVZabA23aZVU1I64o
qe6x2oaymxuOSRaaoPmqFjMg5+/HH455DPzGuYuQTvVE+APGZz0xwRR9QThW8ios6ElN7pk
w8wfD6sQrPyPy1NgvBIafEYtmPlkYWjjsbP/b25TptBHnO0+Y3XIH7sOLOUeRybALGrNvnE
KNW+EBDJ0wPy9YawkAbjCqD8xjMx2DG7n3PyrD0k1VDuWusge+cSOOqEdUJQ+9SDgeXd5vH
+ZLs2UfyWa+xp9eIV1buBBxUv028cZlYtYSdsiMtAcXeXxByAnG8je0Dc9sF2qU/FtHq7Mc
g8emzybQqIz17jWKttAsaJJlVmIxXs3VL4UcvWgQKdv40EkzqSOnrwtDIz/VH8wIrBayVUm
LtsxERA6nCW37DxGCglSNyBvmfbB8LNBY9uPoMjM3E9uYV+zE4v7yndq645pCyAlZJYnyht
rDAMqmZnMGD1w4axdgUguxmQ4ll+XbtJXHJa6rc7J5tqjaXVgpG6T0WJkZ4p5FtlnIvVBta
1y4Uuo3FBoJweTxHZvqvN3bEcg11hyAzkRPqGKeJyLGup5A8NzZ7eR8ToT/C+ZX3YZ3IVFB
LMdABmTOOTzuJ4eLTFVHHfJbPmM9jEdfZj/lXCDUVqA31A2iGTP8Ay+85eo+rFfGsLNwDC1
XuQTU5MbLD/CflPTTDcuqyyjm1rFdiGPEklZH7MJy+SQjJuW5tFlNW92eFeojhcF22JYSPP
saRkBB2SM9J9WG5XF5AHJDB91g8uD4bPMCbV9ozxRzLgFZ6lscCANJynBtTyuLSf8tXHn2M
O1tjqo9WeF/OqlnHdgv5iqV2FjC+YjTAJ6g4dDb+W4wgJ5Wdr5Zks2S9mQnE8rkOth0azkW
Bz6hv/Rjy+PzjepB/AsYO89qloePfjzLm2qTCgAlmPYqrmThuRyPpF9haC1xr8TZfw7933Y
A4Na1irIoE8tk3dqkBhMYPKWhBewg2bRuwaRxavKYlipQEFj1M4211IiwF2qoHhHQ92JgTE
ezswTWi1ltSqhZ9cfZ+r7C/K3cpj/2rEoP7NYhR7sQeLV7EUH3gYVqbjUs+Kqxi9ZXrtDt4
T6sebfeiV9sjPuAGZwQtNrQJ8W2qf9Gxg33YPl8JzrtYNvg9vhWI9uG5fPa1+RZFhCDcAR4
ZIHiEdBi9qN/M47Kd/HUFYVQFy3Z9f04/6e8JA80gAnMDa0A41xyAeprj/XXHKRpBIpKZla
y+0FN7DMSwgYU1t5u4M+0EENt8OwSpEbvvw5K7qQmX+9hhuBEDNiCTi3gV1Nyfww/DpDbm8
JCFSzRCwQ0Zxh/q31aG5jH8KvIisDLplpp+3FnF3ZutF3HC5QEsPnS3YAuZxXwrXVUau176
qbPjAcIizE6AsfZji8Dila+Lxkc8itclO5GdV9Y2z7cIqULyuRZtTf5gDWWuVYrAHwqHgHu
OLuByeJsUKyvLq6OQdjIIiczGKeFwVv4oCZoxmxhoCYLMIA64+ocJHdeFVRbY9LgDc23bnM
wd2sHFYYgBFrDMFZQu0KSjBTCt48o1GuDx2iprKyibgUAZnKhc0gaiPmOFH1Oyu7j8ctQnF
QFNzJ+EvlrEs5yInw54Wjaov8T7Cfw1dyW2CPlExi5LwKqqyytQYJ3qQm0HWBBbvnA7zA78
PbXUvnWElrW8TEn+ZpOAORWtkfCY8SntVhmPZj87VX+aPGlQ26XCnwtBzkyBOCnMUiwKPEA
I/mLMpiSdB2a484qPN27N/XbMxPrwSDkPb9n7cQTmdP6saZY/G5FVY73UfdOByHvTymEoQQ
d39kDNvUMbLeOyr/3ieYM9viScj3Thfy9ApFh21PeCWfT4K0y6yJbBfl8001tntraWj1V7V
X3nH4zXWntd59umN1YcDQqHgEf2gA334SqihG5V3+XWqzMmNzt8R/ScV8JKn4v1K4hLPAzL
Tu0cR/EPd10wOJy0r5avWXottUFvNQS9ZbUg/Euc64te94qYxSayVavPTPLTLH0EAkgXkZ9
YDAHH68Wwfnr/AL4xzTb4ax5B8wsNu7ZtiNfm9WEUnxmZuzVASNoNe6VJOUDTXDwpYKrJCF
Q12QnYQw2kGezPHH5qBuR+XL1vXI8x0sAMVouXhCznmcC2hw6nLsYHsZTmD68Di/TmX/hVb
zCVDJa3zVsei9J7fVjelS8e+qVvpICvU2rA6Zd+hxyOQ3DS36LXZHmhASHGRu7WHb2DC2ce
usKwDK9arGmRBGFuFSeYk7W2jcJMmDGOXyFVBaOQlHmMRYPK27CrVwSATqcvuxse21SKi2T
ZNWxhVciUPiXc2s4Nm4yoIproKyayq+ESo0YZZ4Uh6xJfaAozYNuUgzqhme3DqwdeP5ihBk
oIq61/MoLe3LC2eY3KqX/MpthjHiPguUAzC/OMzlOF59SIBavmedtUNBGpbXTXFF3GB5HC2
q5DWKqCT4lrOvjUZ+s4ZwrIGAXzEI/DbLaIkEzpliy2reLzmjUrs2tulVQuVDbfmzjHk8xS
9thJtSwh11kbVBKgdf04K0VrWsyVUBRP+j9m5oVRmSchhrfNW6wZJTW0szdnhnGxENTOYUG
lKwd3UNZZOXqwtvK5pHIjUKrqDnEtaCWPi7sQ3KUV55JSA2eplmYY3E27/wCPfBy7gI+7Hj
5L7d/mbkStLS381qrOPy9VK+UR4gRuLTqWLa+3Gy2xqbJny6Sz+qagrr/s48vi/UGqZ4CC6
g1HIiNrKKtYx4Od5kfKbHU/7a2YLP5prXVvw+SPWVAR49WE5vK4wfmXqoWylt4EeHOtyNhy
OOV9Q5LCoEInGW1SH2AZsNRn3YNCu5hlYOK3hdpncDtwxod+UbWhd34aLEzm0yc+7H0Fj4S
1zEAGcoef040xd/br/vrjlH4gTTtVRtI8Kb28zs26r82HaRVs8K7oZa2JA8vYkTGUHvwM7N
rsAWVgoVkMhc/4zkYxubereYHscbZc2GCth+HwM2gPTDsh8mrl0jj2cmlSyUWK7BchBPhJW
dR1wlf02xeRzOXCJaviJgwWgdFmAMflyg431etdlu5iu6hvjZCvxo33Yf6dxAynikruOlpX
J3Q9c9cWPQQvFuBZ6Oi2z8VYGm4fEMfkuEdriPzPKA3ChT0H8/6BmcV8JFniMN/K5aA3LXY
kMIXdILzuJ78VA2sVqrrqsNFZ/Lq1kRlqDlphKjczX0FE3hGDlmg7PCvzR4lGOXSzhaaG2V
iIUMil7jvjU5+wYpflEcgsxtqtQswU2hmbd02BTC4tNFlt1r0/hupDsSxyhZ2bTtzO31Y4d
f00te9QVAaSMgy7bleSIkTkeuOJw77OQDdYGdPKUbtx2gbixkdoXKNMWFmqrppRuTSiqHZi
tnkpXZvkCT2YrZkXhDkJZbWvHLGwlnSti2i5qDBwnGprJtWxkqtsl1KFtyDap3M8HT78Amk
GCM/JBkH+JRYGHuwK6eEEtbLca3AGon8QhRhePfY9vIsY76nZ7Fchf8xBAU56ADwkY3HjJf
yJ82q/ku4rAXLJFBEgznhzRaTbxqAEKKCHs378y4yRIEnHmbLLEexLIVB+Ea3YnysvENoGZ
64vs4/5oLZ5VVb+VvZaUQvu8er7/Dn2knA5H1fklLbGNacZ9ip0AIgSWMZQfsgZd4wF49Nl
pJySsbndjmWdjGvUk4ZLKOOlTqVal7HcsGEEblWB9+Fr5tDcdK1A84t5tULlnYMx/pAYDKZ
VhKlYMg6EHDedRXYXyYuoJPt1w3GCsxQqi2GxzSHMxWp3wDlhqvpHG28bjBvzPIrzL/xKgb
wtGo6nD/kuVTya90b2TdLDPMMG6Y+gowUMtzhtukgOMu7Hfi7r4q/7645VlMqQK1LZEDci9
Nw0jsx5nJIQmDBIhJgbN3XPri12by9pAsYq5Rdh7WgZow06zrhq2YrWA5+JUNjKPFvIzBMz
I9uDe1TuVUb61IcCwEbVgSQwnUdMzji28isJXcfGoYkC4wVewgBR4vDlrlhbvg5qt/wb/Mr
fNHdt1wnljyOerm+pmbcd5EbbCAMmGTD9eFq41bJ9RvJqSlx/lusb3Y6FEmZ644/Eqseuy5
WYO9YLWk7fP8xbPE27XuxyfqF3BrA448AYzPkjaZUblX4YHdizlUUI3m2ApIefzabhnqFA7
QNZxDcdkttuNzEWQQ6D/MXxztaYy9uAr1ihpezkWCz4q6wzNsBzbeHhj/Vig83jxXxwPLal
juG1gpLAtkuarEmc+mKvzVJFjszV0KFdAtm7aRuMrtRTkMoOmeF5XGqHDusrNnm8axiErGQ
81K1yaFjsxVb9U5djW7YVWvUtWzdQFHt92Fr8gvwMiihl49lg3bt1k+M9oEjBv5VbLSoVa6
HYOXKg+KyN3h7Fn14POrQU38aG8ysbWKzBHh65yDhGsbddWTXaQRmymN2X8Qzw1tmSINzZ+
muDdz+OKr3G1AGl66wdyeIaNOeWBfwXse8MS2aI4kZMjKq5qQMtCMsf+8V1txrgQfCgYV5K
x8JM5tmvZg1fRuYeK5bzClBjQbf8qwRHbAwshefbv8REUHZ3AyJxRdfxSaqjKHabK/L3B1B
2bilm4QTp7MMLakssRXsvqWVNSo/iUrPxBRl2zhrreIPIrrW622txtVXLbV8US2QyGHp4lj
0Wld9hZCHSsNtaOk5EDCfUOFRYeMPweQXP4TqYKGRIRxJ19pxTfbxT+WFzogqcMHRgEWSCQ
x8RMfswoqea961SBtVS3wGGjwmMiMsDhV8l2ZztCoGWuxyDtR3AnbOuLKOWieWtQbk+WqoX
2jNwqx10wldbJTSlYfaSqwh+ZvXjkPVykQeZt8pgFO8mIQySVOg75x9E3ZEchxtPTJ+7GmL
u3dXA7TuGPqCGQQaSNdRWrD4SOvScRbCyu8g5FQBuhwTkdfdjbWCT4w0btPiK7ydoJLA54K
Uq7B1lGTa7Su2M28PjXtOeNyKHSljbl+JbYQGVoGUEHLr2YND0/wDCksBSstuaJW2xumnUH
OMUfnKTyOHu3cXlWOW/Lhgq/ibgBDNBHZhuLwuM/MsrCm1kZVrTfoGdjri2/mD8TkqhYEMF
qoBMU+LaQdwmevZgFdlbKWdgviYlmJiWGSt1xWVNaeZab+SqPFe5mWQykZrskQOuZxVYKZo
rCtyVAD2lmsdrmUA59Pfir84qWOtZq5FjMfMV3ILVlgMhBzMiMGu6lEfaaa1ZMq6tq2MoG7
xgRntw1vH4laW2n8O0puPw/wCZtzABX4QYk9mF8rhVFqwNkJnW7H8KW8UmZmJj1Yt5/IpR2
e10RQoFYFbbN2wZbmIknG6mius9qqqn3gYPDHIVVWxE3FvKBRj5vigHPRe/24r4ynfbYXBC
R4PLALluzUe/CV21m08lvKrqA8LlsoZj4RkeuKvqf0m/dVY5VVktJVWOz+dDtjPToccZQrX
ryravLWpv4WFhJMEQsZ4nEHPGy6tLUBkK6hhPtxx/qHCQce2olfANqlo3JMQPEV2+3Cciy8
bXA8Il2U9QVWSI6zgck8msUto+4CfZr92GY3cawWAoxLIGIbUEmDngUcX8Gk2C0NQwguvX5
gRhXo5flyoW1hWC9kMz6sSq/F0GHRK/M82PMa3xloO4SDlke7ApFfkbCWqekbCjNqctZxUn
H2LUm0NY7O9hURIUMCFiPDByweRffxauby7pDGlmWMtBvJEESWxdyfqDcfy+VSOMLWYrsYs
CsQucROmOS3JBr47UgWXJaoVxUAU2qUYqGgZTgX0U2za5dlWxLNwYfEkqB1iMfRN0lvzJBL
Dxf7zWIH2EAwTbSPfYuPqH9uqf/CGNyS0SxIlrPEyyEHZHuw9ljhAADY4kBQp8RUHdGXdjY
EO0k2VWAArWQoUSGPeYjLBZSbEcgbRG4EmC26dB2YH/AC6hrUQGoX32GukkH4lXNnOWsY47
cm2haeJ5lltaKx6eZ5ZW1iWLjPMZY8m3heQPjrWoG2Q7o7BiR8o/Zg11Gu7zK91SuzFHUku
CUYsRmc+uLGq8tuQFUFSSB2wzCTGeWWBRD1b7N9bKxPmGPMeddq9IPsxRdXeAtLv54UQtgA
K7YMxtbFQuccTimqwi5IuO+z8TYz2rluUZRijlcQN5d7pTyOK9pa9rQ24WLOZ3Ic4jLBbcv
mWhWR1O57mBL+WrLsB2wygdRiqqDUhvVbUXwg02uisKmyPiyLwNSc8CnjqqV1+EImix0ywp
ND2hlZ9ykAQglh6wM47JxVa7Jd5iqzlYKltfuOH5lW38vataXVhijuARvKkRGSic84xVx+Q
zIzMGrs2blGRUkMSFlVM/qxVvDpUihq227WXyfgdB25Thq+YGSvlWb1vbKJEgshzCsM50zx
Z5W7kuihvwhvQlzCIXWVBY4S1ZAdQwBBBE9CDgsxhQJJOgHrw1Yqs5lLZMa6mes+pog+zH/
t9n5bkuysONy1YJYR8v4q7jPZJGL6bPp5YKB+a49EKBnnE72KdfCQMKnHroNsH8Bq1DiNfC
R+jAStRWgyVFEAewYLW2nh1ydtdMGwr/ADuwaJ7FHtxP5jlbujee5j74+7A8vkG9SRKXgTH
Xa6BTPrBwvH41X5nm2Ca6QYABMSx/R24bnfXSL/qHIRko4oIARSI2qPhynU6evHD5/wBV5S
tn5XHoYQjlPDo+paM8sNxOTQ3J+nXgpSFIBSTPlMdYHyH2YRK12VA/hgCewyZ/X+zH0cgyB
yzMxmfxMTPTEx/vqfucHH1FaSj2TVZXWz7d34aqQciYHb24t5AEVVJYSLAfM3Kdxgn5DGWC
1xs/Gbj2t5TAGvzq/Eg3BjtG2chOA73rxuCWhNsKbVZiBrLSyER34q4tFzX1IxFyvBKAhnW
Nsbc9SdcDdVuLM9kvIVRYjKM5aDlB29uPyHF2seSgsawuSDUqqp3yCZaIEevHnUhQ7aI2QR
dNoIB2x0y6YPHap7uLYiP5W5bHqKiHIylgmUdsYrZAxDKGDBggcptMg7cwzeH1dMFa7itR2
FLnBs27tztuZzBWBAjTBJs/Gp3goGOQIkGBkxMDvE+vB5D1bVo8D0uyBlZ6t9NmfgdVliBJ
7cJXXU9N3HK3G6zxKsiGJasgMlhUbR0M9MGbGYuVCPukb1byyjSpgKxALDMz3YbjWN+DxVN
gFbz+MzsN58I2spnLtg4tuuNvkXFiXsVdzgTt3QxKnOdM8Vryk8xam3qpPh3QR4o110xtrV
UWZCqAok66YrRRWtFhJSxjtzA27LAc/iIbw9MUr9TuFabgN4AAZyIykNEifVhOPSGtuu3JV
JDgNl4Xk6eKMfT+JRUtNwQBIbdt3HZ5Lu2ajcO/phq/qvHWvk2lfJLKB41J2nwwumhA178E
KQzLkwBBI9eeJsZXorbc0N4CU/jjIgdhwL2tRaMotLDZnkM9MeXaq2VPnB8QPYRiuy6thdW
IrtRilgA/mUg+/Fgsdb4I8u0gC4KflsKjP19cZ9ezGX9eMyR3HHbgsFgnInSYwLLlD2P4aa
hG+w9gnp24fnfVFS5n8NCKZrRP5BH34r+lioW0ODt5BJ3NUCNT0ZNDrOBE6jXu9PTLd9JJj
/1pJYdpa3s+xuw21A/64xzTvKqRWPB4WHgXMP7MVryCKWfcH45hy6k+WMx0kj9eBbRSlVRN
nmeWDaXVDsrizUEfw+wYdL2sKE2WHdtcrnKhYkjaM1jBdyNgzsUofxAVJlPFJyMQew5Yr4n
Gg8i8AMHr2pWiBYsZTmcz4c9ZGeHtusNaXDyuRcgIhq2YjaCf94B3YVaAUCACIgAEA9407J
/xRQio9mbDNQQBAiAwnPIfp+bjguoCkK7mydroRYVFZVvEoBiOmfXA4akVuVtsfkWKSK6FM
mwANrOS59+WmLb35b10cu3dXQ4HmX1E/iW7FHh7fVlh0+l3G/6W8WWkAlUaIrQNGZnKF+XX
HmeZWlSCsBwG8veBtVFubcuyQwYxlOK24Njguy2CqGsZg29nZZ8LwFyG74e+MUcj6e/lXFf
ytqkkkeMKtgBEIu7t6k44v5j6h+W5FW7zTXowJ8JJWJYD2Yr5vG50/T1VS9GjZro6dC3xTg
pYa/8AlZnb8MxtkAfNunXuxzH+o2VUkqa+HyUC76wxOanIgaa548j6nd/zDx+YDZmqwMtpJ
nF3J4CBlsrFnHetFtS41kIZZpVG3dezHG53Kf8AG4aDc4hK9y+IuVEdZOORyeHfbyeSrC2t
Z3oiKV3umycgTkO4xOLeT9OpqHI5wZ3sDOxTY3j3rZCqOs6Ytq4YR6L5XkeWSUZ48QBnA4B
pB4oMiokkTM6zOuOKGDVrw2mlKm2gREL6ssJ9SZrPORdoTcfLzEfD7ccjlUhhbyhFp3GPWo
6Yfh8Tl3JazF15DtuYEmY6ZerHFTglLnTavJe3IsAACR685wv0w1W7mTf50eDSfQ4Y8W5bh
WdrlNQcdcPybrDyLnJ2s4WFEyFWBoMG7ksErX4R8zHsUduOPZyUNHBcseKPh3MB0fqT6T1J
IGRHvPu7fT5vpIBIH5xff+Iez07Tr9jx/wBrV/fGPqOxBaxekFGMCPLWe3QZ43blBktO3xb
X6CNSWj14FRJVFAUmACkNnb+IWG3swwsIpsIL17mQNCsEKqe1h7seXwamtJf8F2rIr8tU2T
a9o3GOpGZ064sZtrhnQhnks4UBt/8ALn8K/L/e496KtbtWXsrILIbASrbgJB1/fqdldSVqk
mxQxOZjbA7P2adrVHczMDmuXuOce/3/ADCynzKX8BL1uVZrAM1RYYMVQnxfeer3K7VXcZjV
+ZqEW3VmG2vWwKeEsJ9uLmuLNZcPxpZvP3pBytUAbD10UYO4hNxW2qxSXQMoYbgWIG3aBuj
qc9cOLw0syMyVGWodBCVJtOx33NugjT2YSpFPmLZfYihgpljuat6gBHhUnZoQZGL2srKXKt
93L8TLWA238uV+VhnkMeRYBNlYhiCdrlcmEZ5HDt5ttlQjfuG/PSVVBInCc+y6sUZW/l1dh
bYVUHftA+7FHM4jil9z1sxO5WrBZTO3JsxIwE41bUcnj2iuxKQATXWYJqD5EMsED2Ybk1m6
iviFg9Nrnalp1MiFgLqOhOLeHUGd6plyN1baaNp1w71WWO1udu6NrGd07QMtemCL6ksqdns
4drf5QsI2gOo6bdQesEZThOPYypau7ykBQMUB/wCzQnbtmPsj7M5xIJj1Y1nGeL+PVWKF5I
i1qfAxPbIxZwuFyW887jXfZntZuwdBiuumyu76grw7kZFJOUuACe/DPfUvINDqnJ3wKwGz2
oJ029mORTzWT8mSF4x8IZOqbe8emsELZWUurO1uw5ZlT1B9P5/pK5wOYPiMnM2HX7LJH+8q
/vjHPjLx1z/4S4Vh8IHTNpkdJAiJ/VhCoNaMyBrrS7isqGK79rQdxAH6cW2rcOTyobew2yN
xJhEEqqs3rnvnNmtJsBg2WWsSGceIHUgZnTv9jMymQzbiR+ke/wC/v8TG5F5NQM1Kw2sodp
eDnIAg+3v8TiCGsgVoANqoMlrABPrnOZH+lmSyajrqIy+LX756z4m8okOfF4cyeuW6fjGXt
6/NyJpayq8fmOTUWBWsKRvgMCjbwvhMzHfhuWRYgKAgpu2G0srVLEg/PEgwc5xdWi7XJbbZ
5/mNV5irU3hRZMfF0gxgjgB+P5co9csRacvxVzGeknqD7+PyFtbkHjgFkZ5ZkUFfiz2+odN
NJKVfnKlqSs2IAHhmCiNR8R27c+yeuKqq6Hv5BqUNHhm4qYVV1IlTni6yfytHKYOiCxlNbD
NpAAO19CNdMfmbiCas13wdgaxmQwMzDPtBOHWkG65AdkAS91jSPD3s2mDalwHJJFdlwYba6
858zjHRwRCmMWLWaqAVY7rABXuiWZlBE9px+cpv3tbJbwIE2v4orjNR6jjzbTr4a16u8EhQ
dJMY5YgKqbw8wQt1Y3Ez3N1/Vji8+5wqIFsqFSqjsy7kPnPG45d/2T+3HXGf34/bjPOcR9n
7MZ5Y5vM5ti0o9pJdvi3R9/SBGJvta7ipYzbmBG/dPiHWc/ZPsK0cld1iEiu8fA4Ak7svC+
efbMjU7vpiz/8AOK3izksXY4mPvw//AHlX98Y5wlhD0nw5aVqf34LkkldzA9k/CM29O7AVz
XZUrAMHnYnlna+srO5tDjjNw1FfIrLstLBQdu1tyHy9d2UDMZYPI5wXkObNi1AhqkSIYHzC
vjLGJI101wOVxfBxVCryqTuELEhx5me4A5he+cL1LDske3X+L03eIgZmZJHUZH26/vnPaAP
HlMTmwzzz7T6++c83BzMdd89kz2+3vnxNYtmy0psAYSjkmQTqW1MZmZ6zmRXKpuICFpUMgB
baSc0zywbVRiRIFlqruO+GZRABiTn7O07idQwICE5ezWdfSZZrlC0MoJPI6kmA6vlmD07ct
Zk08muyu97E3OoYgSTO5HGRlcoOWE+ncjgqzNDq6FTawZtgIkkNHdHbizmW2BuEFNaKzGdp
hpCqIyOWeOPzeFyEKcdlDjaWV9rCzaSCJjCVqWajjtPm0gtYnJRsq3rJAKnT14sd28zk8lj
bfayhWYt0gTG3FFtVgfj1mbePYxVZH8MKfiGRwo5NjWXGTYW25E9F25QOmDwL7SGG25q0O1
ioMKSY/iw/05HYVsCFZgCwk7hP8Wfbri7h311uir+YBRmAG/dugsDG4qTtY+3API499KESh
KBiYIDSqk7Yka482iLdyhqwW2hgRI8UHCW8jbx7H81lTdIauk+J5jTFTV8hGFz+VUQZ3OBO
0d+G2XIYIBhgYJ0GNc8ZaY1x68NBMwY/fgWc61qKnsaqrjVzaUjbubxnLPrr3YXiz5jINi1
IJPcGz65+hO6pb6m47XEeXuIKk67ZHzQcp/Wd30xm/wDq1jrkd/XHd6sN2+bVp/bGOdJy3V
R/4Yw9ewWEIH2OCKyJ6tBGUTgFS91U+YAjKdyHxVkhoG0mRGZOWeNlgZST5dzttrFwIZAZW
fWACNcW3ItbOsGHWDCq3keb5jAjxjI4RuTyGtrsZbnrCqPGQD8WoHd+0SDmTuIM5/t/i9N3
ilW+IEDPWc56zr3/AH+IQ20E5HKJPYTP8Xt75z2lspn3+/8Ar758RiJg5kbtRHt7Ov3+J+U
GZ6t71AMZKAiPiGZEn0nMWW0ultIYLZSAVsJAncRIHTC1I35hzJIsUo7Zf5YY+EmZ16z252
m0eZvqG4CdwUGY3GQTn6/XOdS01tUlRNe0mdxXMtPeTirl8es2NStiOqCbFSwf5ifzKR0we
DbaV5dawWBKu234bk0OuZHvwn0/jWNdzLyx4wdZ3MSCykptGc5Ya88exa2qrsb8znZXaTKo
j9YiTPdj14zHswFOR6YflV+KkurJ41a5SBG5PMG3KW2g6TiJJPWdcDlXp5tFkUcZkK+AuQQ
HQqSTk2eevTBTwPUQtWxWNQYVKvnbM1UKIEsT2+rHN+mvz7F43CFflWKQj1kAkxGqbcs8I3
0/lGtuTxvL4zlAziutvG67+3dnliq6pwPJo8lQUBhzJa1STkWJk/pxRQto/LVr+LuWbHsLb
2sB0DMBtnoNMZf0LLjmK1LkSBO0TqYGF46UqtF9jWvfAfa06BxIEToNcedad9s5MYLswGij
25k/rz8rmVmuy47jU2QZT4gUiMxr2j2mfpwSxrQecvisJLT4pEnGmCBnNtUz08Yx9TO1XUt
SrKzGsbWrVT4gDnh2bwohV0Vi7IG37c2UzoPhGQ6zgotrOlTlGtVlDA5AqwYHc46QO7COdz
eJPLqtV9HO9d27cfMABgzliymj8NKcrbLBMm2GFYTSawRmTkehwtaHNPCsidP2/r7/ABRAc
nUHoInOJnt/f4g0CJESTnPtz175nrPiCyZOk5/F1Hrn2985nad0AAAZyfbrM5nrPWcxOUzP
UkHt6HX0nNiQPNtVQxPiqYrpkdYPpnmW4lz0mSSvTMZadPTqMFzc9rttVFchgzTMleuRJ95
zkSzGsBKhNzk7gygS5TVjC5jtk6zncvIr2cPar8RioHxmemZMaziwFTW9dhrZSQZ25hhHQg
4q5NVi1OwL8ilFZnbdI8KJrv8A68Di8hfI5T27uJTWN11QUZPec9g6mPVhKNzOFGbudzMxz
YkntOC7WKqqQpYkASTET01xk3dl248wxvYBSc9AZ/XjPMjs0xu6jt/ZitkcLbUWZCw3Kdyl
GDAR0PTTD8fnV0vc4SzcG2LcpOwzu2/CBBEHpli+3hR519jcVn3AVpx0AaQy6lstMtcscYV
UWpdRRbUjC1U2OzkzH8yn0jG4G1LKs9gashy1nf0VO3CvanlORLJIYr3SuX25a47sWp0KMP
uwoovD0ohmskMle4mSRMMeuXqw1nLfdcjA+Vp4fiEAzlJ0Ht1wsgsyMrLGRDDqD7fSc/p5J
3f+4TuJ08T4nDyRlZUR/rjH1FUEv+CVBZkBOw6smeNr7a12l/LRTALEfPoxyJ9uFoY/h712
s3jLN/mKrBkiSQcwcoGLrXDWmtSzLVbLTM2oPg+DbkT6sNyWXxchmtcH4jvMr7lIHoNwRRK
kScus/wBf3943SYYd2ZBOe0xM69+veC2pefizz+7XXpOvWRuDOIb4SdQdc8p1n29+W6Ebcf
iAno2p9s+2es+INJMGdJkHs7Zn7/eCZYR1P7+37+/xQq6gnr4o/f8Af35oF2+WwgbxHiY5g
MJ1BPoc7DePO4iq5rA2syWqZepgcw215GcROErr5IprV/MrNhCVvxyRZtZl0dD4SBmRi3lA
bPMDbb5OfmeLdUuhXP4mzPZixvOu5nIUSpBWt3ygV7qwp29cc/hBmTneWa6VXaodlIZlDkb
iQplfFocWfng9nMst28Wlj5rtuA02ljAzJwA6+bt5F/JaloBLVba696jTxGYwUtoVH5ln5k
5MAFcZkKJPiCZd5wicrijyuWFZCiWMoU2KJcrpCyfdi48xfKVTsRSIllZpI7VjaAeuuMzI7
sRpgLyahaqmV3Zwe0HXAqpUV1rkFUAD3YzM/ZrjuxG441zxOLrAfFt25EA56xvkE4t5HF3J
yHULXx3AYVGM23Jk0juHYcBrB5ltrGx3aQ4JGURGef3+rDbrWtWRtDAbl9oicj6TjgAEwfq
AJJMn4n+x/wDvav7wxzNih9y1MQTtyWs6ZHBMmFIU+ExLRB9WeuJravylZiCQZKquTEMMwL
DkVOnXC8GoM7uFFnmoVNSgK28ufEZzgdc+zAULtUCFAjQDTrGQ9PmnM9h9f7vT5pgj0jv7P
TqVnYzaHXL2dcvTrsLwJE7iAOvriPSeqIqebYZYMYCwIBXKZ0xvsU1WISpXaVz/AJfd6dcm
ExBBz/dmPTqDu2yfi9eR9Q8PplLDwnOc+739mKnrM8oyVLDcErVSh80SfM1jT7sULzntdBc
UapAo2lz8IC5DTOPZgKMgMh2QPsT6hxJF1MeZt1hDKv37CTI/hJwLEAFoH4lRILIT+o9CNc
fCPcMHj3mutWr8yqzcASq5OGDdk5HG2uxBa4IqJMgsB2DWOuFtjY4JS1JnbYh2sJ9eNZxP9
H9P2dBjXHbheO62PYw8yK4XwfATvZHA1wWdHkKG8yzNUMfDmzE9x69gyxbz6yaxuAqWzJHA
nwuOyBqNDjcqlDlKMIZWEyD6fqxwFBDbvqAjoMnf7LP+8q/vjHMCyCvkMrLt3E7GUBC5ADD
MntGIQI6qBJr3bnFwJZqlkxuaNpJjXDUAGtuispItNaqGdgkFhtbacXkZb7rIAyCohFSx2Q
q/d7zJJ25BT809evp94lY0iNOn7fTqbY8R6nILpOmn9XdmDX413ZMpgZdR2YFjyLCIrT+Ix
6zpOZx+c5ZAdlK1VyRt/TED29uCd0scusx1Hd6dmG25kgiD4fEM++PTswGZoYTIA6xp36ek
Y3KYcDwltJOUHuy9Iw93Is32HxO2ir02rlKqAMUDgcdeV4irBHLDaPmJPX9GNfZj9OIwed9
GZabtTWfhPbtPYeqnLsjCr9S4DVqxC+bWQRJ01MZ/2sPzauTFbJ5QXZJSxQyyd2eQf4fbit
uNc1NdaMAFln8xlK+YGJymcwNYwOOrBjJYlV2LJjRc4x+jApNii1gStcjcQNSFwpLQJgjKJ
OWNe/BQOC4EleoB0MY2bxv/AIZE+7X7M/szxrjgUOvm1ROzwjxMwEncpkEZRg8W6peHRxJH
4a7awJJDACAzEfdiviPdLKdrMRkMvn9fp0gCc5UEDs0/b7u7L6ey5/8AHLmciGLPuGNcsWa
/HX/fGL7DyHp2JQNleRaR/EMwPVgX8J2dhr5zFlYQVEHPa0HLpnpgnyYZkUM7XDzLHrEK42
LtzMA9uLOHYGDu7NW7+EknNlYZbW3enadpnQlY1bu19PvktAzDKo8Wv8Xd6aZnrrpl6dPTX
bR/n2HbQqiSSeoXuHplgcjmbrLgZljIUknLMx7T1OABkSfCMtenvwz2kBBqclBjQ/ow9tbn
yqt254gZDVe2D6ZY4z8atra722h9CMxIPqA9IxW/GVW45Yhw/hYidR3ZZY5zXXb6LpCLBOc
ErCdsdBjjjgxXxVBPLDnNp9+fqxrjX7J0w9Vw8yqxSrqdCD0ODZRtahyqCBK2tO1PNGWxiI
XcuXU4r5NROywaHUEGGU94OIxr7MU86kFeNTcnG8+IDZkNLHtk+zHP4ttqqycm16VadrAnw
gNn1GKvqvMd+R9QsuNdiizYKUbwr+GfiWMcj6jtb8lyG8hnAgAKF2vPU5THZjlW0m380vKl
OQMqgrgPBb+IE+7HLsS97OPdyaktvqOYTygW8udN2BWirUqncKxd57Q/ilm6T2fbJ0xVTT9
RsvqttUk+WiVqobNDbtB07s8cniuFKwPyukIp0btM9nbjff8AjWXrt5As+IbgSygGD6d2GR
7BYEYeS/zmv+c9qwB3+zH09fi3c8MCMstzH7LY1L1j/bXHImAClAI0nJvf9/q7QZmCNw1zP
v7fb3zn5ZZlGUMCTDD255H+uTnVxKAz32IAzPDb50IyyMrljy+ZWysDtNi+Ibhlnn+j9smL
1zIIJkfdHr9Dm7V2rY+0jyxmS3rjpn6HP89z7Ue+7JCT8IPihff++czS9yqWAYH4hnnPzd8
dvfPiKuzARIYgwynWNZ6x+vORyLyblLGOPJVVUaSc5OZ/XizyNi03zX5TsFXaBkAgM5dIwe
LWyVOyx4JCxI0mTnMH+vOquxmZwoDOTmTA9U5/q9viVgVBDZDLtjv9O2eMRzvwQrrVTJJvG
cyfhMHPGeuNcZYifsem1d1dgKsD1BxZxbk89GcvWJPmWCPE9ZMhjlJSQZ0nC21tKWKGVhoQ
RIx2jCceqpVprO5EiQGBmc+vfgM/GqZgZBKKczr0wTbxU3E7iyqFaZk+Je3C0ipPKrjYhUb
VjSBgo6KysZZSoIJ7SMNSaU8p82r2jaco0juwW4nHrpLiGKCCR/Q4tJtNUlGdt9grVA/+8R
BthjkCSMJbdfZVyL2axwQXDLPb8saLizmUMK6k8CUuYFgGe067Tnr2+3BCo62KR5lTghlJ+
709eOAlohvz8kTOW54g4n78W971a/21xySQYNdOgmcnyjr6dueZgRJynI9uWevt75zK9/UT
E6eHP+v255IN+eYEmDlkdZM5/wBed/G4T53MJNkEHb2QMvXjihNgZABypJG4zJYa9MumLnX
Y3EKsaklg0keAD29+GJUDk7vw6iwgpHQ/xTpnilaQrM5/GDnwpOu0kAx9+LAwRuE4bZVBZl
dgIzOeoyzwd6tYejOdOmSjXXAK1VowyBVQSD3T7PScI9HIg8RpKgZMZyyI9PbhQ3wv0HiaP
UfT3nDbIYHcq5duQ8OZ09NccA8jjF+QCaaxUfDUTlkuc5Nl3Z/0Mun2vxrvhcZN1Rh8LDvB
xbwDZ5PI45YVMVVlNjZiszAUMc0OhGXTB5Nlwbk3/hX8jmP5aKynxVU0iCYPUxi8VKdtFhq
L5FXIEyjDXGf9LL7OzE22W1yoSwVPAsVTuCuIMwcClqnXiBZrtDu8AfNvefET0/fhuNS21q
SQqt8ygQSCczn6di1iZlfh/SfT9cfTwDMfUCBIzyZ8sR1w3/e0/wD7i45JXQrSCO3J8j264
DMOsbiJOfb3HABDEar6xgIIBOcg5wO3342zJmdxE+zLEAiTqD6aZ+nQiJUGJP6dcK4IjoTM
z2n07e3Ek5nPMThTMAnaS3UxOfp/UCFmMyT1C9enp9x5GyWZgEE9onPLLT06F6qgj3QWzJg
HQZn0/QrZRPaZMdfuj3+yAMgMhqT+j0+4XfTAlpYxZvUbo08RO3wjt1wJgHrHb7ca/wBDPG
s4LWLstK7Basb47DIII7iMPxrVn8E1UuZ2tUDuZq1kdPiTM9Rllij6faNjlSKoB2grrWzkK
C/XwiMZa4yxnj9n2ZYj7J64qq4e7jty2eyxksSmtmyku9itB9WLuKH3cUJWEdiGNZYDxbsp
c569M9MK6jZa582mwyXDAeEnTWM/b37VNi7LYAZJnaCZyI9Xpnt+nLH/APkGj1BnxGDP/bU
/3xjlDOHFIHZEMIHf7f6p+WMwe/s9/wC7pCnXUTnn7u393Qx493inrJkfr9Ohgyxy07vZ2+
nQTEKSYbIznkNZzPX92hjs6nX1dvp8o3AknOI2gif6+7Xp0IksJyIyMHuBGs/u+UqplVM55
Eg/tn93yga7spGXtMR293s+VDYQ/ACbi0LG9REHTMuf19MvD6yNMuz7/T5fGQGU5bQBunt9
P6pOUZFvZP6/TQOpdq2v/DZ1MARLT6ZerpWtNzX+RNVljgglxn83TPL+hnj9v2axhqLllT8
LdUboynoRh+DyQTbxmLVb4JEEo8ZZQ2n8pGO7Hqx1+zP7J6YzOX2GvmLFKgvTVWUB8vds8x
rGVm3N/CgyGLLeTyxyqrXQVo7ksrss/jdNMs/6xTw+LYaRXE2LJG/b1iMun6e4WgeW26LEO
bKwO0iPWPT5fp5Q7iOeTHWSzyPsgnW6n++McpiQCBSTJ7m7v1jCbmzHynMZZ6ZD06dJI+Hr
0gdB7v3fKc4AEA9h6z7u7/CQTBA6fdER6ezbvckkRlE/eT3emW3wkQAPdpGUen+zK6AZn+r
93s+WBIWOuXuiPTs+UwRBkR3ATl8Pp/D8rW32Ba1G0z29NsRn2aez5VCP5oebA4J1bsmOn3
+8SM0AiTqPT0/lUABcshE559vp+oAnbA0/r9P2Kvk+eNy+CQJEiCSeyJ/Zi3i1UVr9OClxc
gCg2z4vhMH09WMox3Yn7dcd+O7HG56eFLTstPyzEGR2snX+UY1/pdmNR6/sSpN9XGsDUAq1
ZtZlLLurU5gFsiJG7Fn5NCaqnA5VhEqbAfxC24wBlinm0FfyFxPjUHarMIZIAEHTDXqwHmh
fMTUF1MK47Msu/LH01tsE84SB27rJPt+wRnN9Pf8AOMcghvhWkZxAPi9Mo/YswpOZGuf3en
Z8pA0zz0MH1R+n3dCYgAD0+70+XMgQIgdPuGvp3AgZgZdvp6eoETlr2+np2QFBnPXvGsZd3
7uhggdZ16+z07OklgBGWU6f2fT1ZQ1F4a8BkqZUyVWyPxCASAPToi0jZWoArEzEDvidPToJ
EjXsgmc++cRAnSezX34EDcxg5aH1DuxBER0B09mKuVZyHpr49oslRMbmlwAo+YjXCX0sGrt
AZSOoPr/o6DEEz3n+r7LKiAx+KsHTeviX7xhuLflYm41bsmKKdrKRnBrOXqg/0M9ft7T9ln
IWxld7VeqpjuBgsxrQZECXLHFnGqo8s3BALQsWWIyiGZVGrzkegwLIihgByAPFtdRG8iW9R
ju7cLpEDae3OR+n7+/P6aDE/ns40+Oz7F/7+n++MXNx7hT5a1CZYHME/LhW5bm7jltpY/Co
zI8W3cDOQ6d+kLFq1k/Gth2ldOuQ6zl+7wOzbhltUkHaJOsL6e4t5bRAbVDHZluk6enTbVb
+IWjyWEOGOZy9P2Cu10rZtFZoO2Oz9nZ6sGXUheqwSPdj8e5Uk5BzmemQXswlPCfzL7TtV4
ySY7YE/oxRwdtYHIM2Mg3uGJzZmbKQNIw9zsTuG67kWmS2WusAYC8eixqpjewARe2ST6e3E
mIAMqJkd+XX064i69K5GhYA5QZIwxqsRihzNZ3EA9oHuwarF3plmJjPOZXsxZStDcccRhVt
aM4GUR3Yzx2fbr9umB9V+nwOSkCwbdxIBzZRqfDkw6jvGAkeXftD7JkMh+dG6r946j7O7+h
lljQd+BZuYCppNYbaHnKGnoMNfyER7uRXu49ZUfhgfNnu2jsjPQdcK/LfzqHI3WjxPUWGj7
R4l8WoH3HOQQwMEFTlqMx7/Tdn9PNZkfnRnrDTZuE5enbjphe6+n2+MY5QA18nTXQ+7HlOP
MXQgjw5/EIOCzUqD8wWVUkEEkqpAOYzx/koD2bAekT7pwRbUpHWVXMREx6icHYDTmGmqApI
HY0gezBFjPYBAJBCmAPmIzOfuwvl+ZW5JlQwOXtnG42WHb4TtKrOW2fCJ+/CilnrKsGIktJ
9pn2g+/AFlzPxkU/jSPN3jp1iCJ7sBW5j28dfhDDNe47Tmc8Cio1rUh2pbAzUdgj9Xt0x+U
v8ukv8PJAIkAQSrZxPqxueujkWNnustK6AHRoHv78BBw1rreM67EjaTr36nBrJMyCcyNcoM
dvXHHuTkrTwazN4YxuE+It0OWmeFvqfejjchXQjEtlGIjLtxIJxp7sdcsa40we33YPI+nv+
W5AbzAAdqM/Vsp2ltDln1GPyf1Cs1Wkha3I2yxmFaPD4o8JXI9xy+3PGX2ZY8s2bLHceUo1
Zh0B0HrOE5nNvD7hXWiDbsXaMtwV2bb3x392BxOKRWyGbLTDyYnZHUZ/fl3q1YFYf8RVE7d
0+KPblH7fF9O2AAHmKTlGZLycTOX34QHKeRQB/rjHNIygUnsy2nr0wAPXll6enZgASzHJen
rGCCezMDt1wVWNszGu2ZPfHcMZDaZGmmWIYaH3ev0/rLdOoETHp6ds9vyzAPaMtMb3YQAWe
dBH8XZgtxnZk5FjkM8A+Hwnw9MAnNTqREadI9fp1ic/5hH6fT9fwBw3QiQe3Jp9PZJVq1Mi
ICjIGZGmufp1zBE9Rn29np6+qxEzInIE9e307cFbAClmRWYJ93q9Otv0einyquIh2MWJJg+
KZ72wf1Y7ZxJH34zxOMjiO3AM+/wCwofDyEBNNkkEHWCR8pIz9+uHruJN9DFWDiGKzAYxlM
gj2YyxGO37bnvbaqDcpgMd2m0bwY3aTh+S6h+Y6EbTBQeEKJbTJRn2/dhXsG61ph53DaYIg
SRnP3+rc20j8u3iAORrcnPaOoafYfWN308Bp3c8Mc5+It7vTM640zxXln+Zpj/Wxy9pgxSJ
6iQcQZMRtz6DT9Hp1yA8IyB7uns9O/rkIIAkKB19P37YAzBOoHr6z6e1upnTtn09OoLayYY
H09PvmekDr7fZHp18O0MYy7ADl6fp62EguArEgZ74Hwxn6dvVbKqVpQlhsAyUg9sft/USRG
mZHSB019P8Aa6SR29c+70/vEqYjIRoY/b6d8kwfmaPTt9OoZjJBG7s7o9Pf1UQAADrlMn2+
n8XWVyEQRkRJPTb/AF+3rt4Nq1XhwxeYlfh+LP8Ai/V6x41syG4qZExnhqeFQeRdX/mGRXW
kiYLka9wGN/1DimqofFdS3nIo/nEKw9cHBH0ytLa1MHlWMUq3dQkAl47su/ErZxm/lKWCf9
Lef0YdeQgouQwyFgVPYyPluGNxzGojTBa3kLxg2lNSB9o6TZZMn1DAavlfmY1qvVVn1PWAQ
fYcaYr5laRXyBuuKj4lHgumOwFX9hx5PDqDEAF77SVqWdANubn1e/G781TYf+zakqPVuWwn
Db6mptrbbZW2cHUFW0YHocRjTF6VIbGcBYXPInOcxlGPLaorbaB+XsVdg1UDRTKjswar02c
oSHrM5wCNyT8S55H9fxAFogjX5c+8D+L0+b6cRBB5qHTUlnM6DX0J1x0jFcf/AFFP97HKHd
TlrOR9NP61glZ9/dn6e3qARB0kTMHt19O3qNBlA7569fTt6nZM9BqfT09cmdqk7iCOv69PT
4htEjMT3dh19P8Aa2EhmXOR355d3p/azMBhIgaR78/TP5md8woMA6mBIU6+nb83mcqryXLE
qIIG0HKd2f6f1NDZkaertyns9PmBgFpzyn7/AE/achC9AdCY7Dr6f2gTMKNTkezv9Pec2KD
WRpl6p9O3qG3MFEj1j7/Tt6lwZjwgDs9m4enXrJ8KnKe4Ds9P28j6ZxpW5m8wgywMDMKx7B
jfse1idqVVrLMT9w9ZxNfGo4y9fOsNjEeqoAD34PH5FK02oJXYd1TrpKGB7jnhn5NhPGWPJ
oUlVOWbWFc2z0GmMqa8v5B+zFly2Jwltiaal8wSNGJeFDdu1cNc1ycqpc3WwLSwHXa48H+s
PbhLVNkPp+FYf7qkYJpsD7fiAOan+Yaj24Vn+Cq6st08DHyn+58Uty+Q5rRfLSmpmqA8vwe
Nh42bLtAwE+nLyeVUsrbUJer1pdcwgg9hOB+Y411C/wDaEK6D1mpmI9uA1bK6sJVgZBHcRj
WcXG1xWrqUBYkSW6LtkyRpg32jdTSoWlX8e2ZaBIJEde/t0LcLygyA7BaT4NxGaBhOcDIz6
u/y3s88DbtaADtH8fu19G4JgiOcoBJzEM4gZD06n7Kp/wDqaP72OXHXyQB2wv35n06o5Izy
95n9f785IgljBjsnPvB1/f1MruXUHKPEO+e3v9vUrO6dB0M5d/8AF3/4oQDcdIPZmf0+nzb
WzHQZZ++e30+YyPj6z29fv7/b838RUDactTn35Z9/t6uEzZlPl6RuYZbxOeZ/f8yryxutE7
ySCSScsxMkhvTRjuzGUyMz+nt9M90AAkDOM/TX0+bYRvLZh90ZRmCMxqcvb7Sxy3HQ9PT07
TC+IDOToZjXXLP9/Vs4adBnkdcjIz9J6wHie/pOnpPt67jm/f6en6aBXxBYrqy3cnLdWNek
ZaemvdhV4/Hbk2toAQiAdrO2Xs1wGv4CWVnX8vaGde/bYEB9hweRw1sQhl807YuSoH8Qqj/
MBijj8lbb7OSXs4xO02flgNyvYQYn1YNi022JDFWQKQ3lqrv83yhs8b+Ta5qqB/DdSKBYq+
Y27LN1U6HT14RKLVsLp5iqpnwZZ5aa4FltpTk1Dx+VvY7T0u8sHL+1jl2cZ1uTy2IZTuEr4
s/di57KH/5Zaymy9ZK13MoYtEDIgicvvwhpLX7xKClS+XfGQ9uALa7qNzBVNiwCTp4lJAnv
xtRQijoMh7h9nn0ly9RVigYhdoMltvw5Y5SfTbHbjXw3JuY7GIOZTIaAnMxn6sD6VW3iI3S
OjAbpkaN1HpJbORqwGunp+7PhEg5/UATOZJLNnjQ4pDCV/NUSO3xY5SgDxeTl2wv3+ntByL
ZQwz+L4o17cv1znuBCx2EkjTt7fSerBiC0ZDLPp+v06+ZIIMSRruG2IM9/39+YAaEmQYP3+
n/8TICWYyywNR7fX6ZznocmHb+n9f6ZZ9IE55TJ6a6z6ZyApyJzI7x/N2z+/OX5t3I28Vxs
CsfmAyAEdswe/rOAJ3L7Oz29v3+8OJVX1E7tvT2+nfMQTAMka59np/X4fhI0Zpy6fd6duw7
WBzDDQzr6e+ep3CCRIJkR1wAq6ZherQJ6+n34G5gNIM9pPT2Yp8nkDiqlqG1iYDKPk7M+zr
h7Oc5vUsfLokipE+XwiNzdpOFXiXtx78m/KrvuR1nOahuKz2iME2C76Vxx8/kNa5jqWjao9
mBZ5tX1Hit8FqRXYRoZGaH7sD6dxeKi18NF8nksJsqyD7q2JygYo444KKa6XZ6wn+atg2l9
o0HzZanH57lt+Xu5FQbk8oMJyI3n+Fd23xZY5HM4vCv5VJSuqm5FCeBBDDxlQ0nOcGlqbOD
be+4C2s1+Y7mJ3CQSTjk8oVhbjTYGdZXcCh+IDJvbjk12Q4Pk7gfGCGpQdS0gxhuT9G5H5f
ed1nGeWqY/f6aY/K/WOI/F838Nm+Koz13Dp6sB62DowlXB3AjuI+wHZuqVwbMzko/l0I9eG
f6aGXicZZWixx492b7jHxZZHp78Xcrep5NjqwcEEI6guIjp0g/uWwAjd4Sh1RlJBU+or6Qc
cMEzt+ohdIiHbH9eOOWk/wDFUZDU+LHLUDxMac/9AjTrgQIJ7p19/b++cxl7fi19/b7e+cw
bAo8zIxnE5SfXOunvzZHBLAkgdJidBI9O/DF8jIENrr/X6SZIKgHWNfdrnn6TnuEFj2dMxp
2n09ZG7cG8MxIz6mf1/v2khi3hEDPUeLMnX+r1s/KLBaj5gsXoPmjI6jCWUSKyCqiPEoURt
Iz/AE/pMmEkk55ZknKI09O/G9RukAEDOCcxmdfT2kvMtmTpOc5YAPjBglhmczoJwQSYWIIg
9NPvxuBBLEEnpAymcDxZxkI1n09M8Cvl3+TQCC1oI8JHp+jvxsrsIDJtS1c2EiAwmR34ajh
1Wcq0H8dqFNrlupts03e3C0+Om9p21XI1bNGu3cIPsxYaWShrW3+P4NxjcYBXWPfhr+Zybb
bWg+AKiiBAIWD078TyrLORYvhRwxq21j4VhD0waODvThV7lZOSQ9bTn+EoG/XqTngFfIt7V
8deXcfHhWtrNbH4q2IaCO8SPVi8uwHmjyVkxnb4J9kzjkJUv5uywVeQKysMlalCXeSo2n4j
JxvKUP1alSyn1CwyJ9Y92GBUtTYCr1uNpBGRVhqCDg2fSb9yEkmiw+EjvmQT35HAq+rcVuK
SJ8xZK5amOoHaCcWcX6eo5HFoCvAK/iOIO7a3xAdntxVwKlX845BueFWupmzEDQsMvunHks
Q11buLCuRY/FJHeP1ewOScxC9DkdMvT78cQjVedUrDTxB847sTjik9OXRnrHixy9yhQfKGs
7hBiRA92f35wTM6SdZ7zP8AX3zmYaO0a6n2z+v25k6AAST17o6z6a5gg+LQ7TI6EfDPb6Tm
GFe1sirggbgNY9vpnmVYHxjxCNY/f6TjdtPVT1yPb2zPt9uZWImBAEx6znMz7fbg7Rv6zlm
NNPb6Th8/DDMwI3ZAaR119Jxuqq8ld5RFiEA6fp9Jz3jUbhroMtB2+nXADAxAAMz4ZOnfnG
f68E5HfJyPhMiZj9WNACYIHYvSe3X2+3G4KWWMh8Qz0n3+k4JUmOo065jPXp6ThN4ndmGGZ
Izg5Ys/Oq1lKQzrVrqNDlGuKHoEcd618tW1CRABwtVKCutRCqoyGF3BX2ncuUgMNCO8Ye7k
Vjk2sTnaA4QfwIDkBgvxy9aGZoDTVJ6hWnb7Ix/V9nbgs5hQJYnIADrPTC8kV2W8Ci5a0ZQ
PLZcjYZYjxMMh3Zativ6xw5NVm07VBI3MABCj5bB4T/NtOEtrO6t1DKe4547PsNPITeshlO
jKw0ZT0Iw3HUDkM2688gKWt8s5HzI6D92F53BuR7juR67QGz7N2oJ9MpjfyKPK5AK1syEFX
XNvCewdnb90qc2kEDp3+n7Y42zIpzaw0iPELM+/rjXHH/8Auqf0nHKkZEVTHWFOWFZhrq0d
v7Z+/EghmjxCJ9vXt+/Adj0mRqZke/PEoNrEFgYke/X5jONkmGkxpnPTGm9oyBmctctOuAo
IIM+LRc41/XgDaeyRJmfX6HDgEFSd0HM9OvtxBG5W17z1/Ti6k0HkWLYVrNchQsmAcj6Tj/
iOMldM7SCfEAQNADn/AF4VEskE+IZgmCNRPXX3+wWJXFbfD2R39ff7cFnzLZHdpGmfu9Oik
NOQyGeWpH3fp9gIUs3zD1xp+v0gA+InMxln6D0+UsahaCu4o4BkgfAZMGY9OjvZx/yvluUR
Om0dxAiNMWcmwErUJ2qJZjoFHrOOYnLqdLeQa+ZUtYZlWLdzzA8JXKRjltwUYowJ8s1sQgA
TbfLfEzifCOztxKceeKK7bm31Olm1Gbai5/Ew2xg+bxlNrMoo2B9t4BPmlNwEbVGLHuWsGs
jx1SUO4btsuB4l0OGssYKiCWc5BQNScDjcdTXwHWSzfMhP+Y6jOMiEU66nLFnBVYrZWGfxF
jnvnt3Z4orvXdWyujKD0DsMjr6sNwORkhc1pOi2jxDPQech3KO2cd+NAcNfybBXWupOvqA1
Jxf9TqtNPF5hCshhy1aiIMjaDlMTl17lt4ibLFhbKpjzk1AP83UH9UwHAKbiDD5Edx1zy9P
lLZTGZnT2SOz06ZiAn1BAvbG5e4dv2cf/AO6o/vY5ZMkEUggeo6e/C7xKmfaM8vvxu+LLOY
zLYYrmD2DWe0a+nuyJgkA55Z+np0E+EkRHUkdg7YOAQCGOq9CPuzz9OhX4gREagZ5/p9Oix
JJ6DUCTofb+7owcFlncD09M/wB3QV1wt1gdmdohQNCP5jMemTWcjlyCgg8ZvGXnLf0yk5n9
3mFOdenyFTAPtH6u/A4zcOzjowk2WtJzzmT4pM/p9hl9TCiepG45Zaz+75W2CWAJjub3az+
7pMBiTMESGn1+v93ynImflygkA+rPPu/ws7DJQSxGZA9PT+Fefa1vHXisYrGYsOoiNuZ0/q
+G76gtllDqdtaKzA+Wp8YyiT19MqPp3mNbeKFfziJWyBmQZ1Ov9eFDXW1IJlKn2bp/iK+L3
HEpbyKWGhrvf9DEjBf6f9Ssc6+VyQHBjoGjKceT9Xobj3qTDIpYHppqPYSO/BK3bNsHa6sr
GdIEZzirjqBVRm/lv4nCqY86xFP8WSoe8nTHlUIQNWZiWZz2sxzJxdyDEVIzZ5CQMh7TjjD
PMMe/N26Y/MccTbWPxEH+8QeKJz8SnNT7OuEuJHmfDaOxxrr0Oo7sSxCgdTkMJ9L4iDkW2k
g2wGCTr5bNlPa3TFfHefLvzLlpRLtdvqZevb90qMj25T6endKmBuyifd6fuMnODAH6/T+q0
GNy/UK9PXX6se3FA7eVT/exywCYVaWyGmTZ/d3fsBbIZzOREeqNI/d0G5QVEgHSAvTICNP3
dB8pXLURlnp3QfTQ7ZP3HvOURp6ZQp3Eg5FMtpM/F/aG306Q2UdT0yI6bez0+UiY1ljkFjL
3eHu06dNtbtZYo8QqQt8Jz+GB0/ZGURVXYLFVoV12Q2gmT8vd7tIHK+qE1vYVXZY0LrqxmZ
MTHT9D0CXsdcuORKKYkkEROWnZ+g2Dl2fl0J3BXAEZmCwOWn3e6vl1usxursexnb+GQP3f4
R+MwGexirBTGWRy9OzLbVQ5K2WAGpQBLdNQABO2M/u+Wzjbt/IzZqxMLluOf8vs9ny331o4
HGP4jETuH8sAZ5HL9GRXjcni2NTxMjZUwhmzO6I1yX9fqFtzh6VIFFAG0A9d2ayTt17vcdq
qioCUAIKrnBC+rb3ezRSv092QWl/Mas7AHWYKtkYZtQMjHTp+U+r3r+dNm2rcRNikDbBGuc
jDW3OErT4mPTOMBbHTcbGqUA/MskLP8W3Be0gKJgESTALQB2wMW87mVnjcfyvwOIp2W2IDk
9oSDE9uBRwrk45u49T3MwBeG8Tiuct2c54VaOQ3IZke0ca+Xd1rEv5dqiQcxAIOOKgtVByr
EZT2oIM9nhJGuOPUwKsgZSGyPhdhnjsPbj/mVCE8G7Lk1VgSpYzujrnmPaOuE4XGWux74Kt
cAwVgNwHlNB3aQT4cPdyHVucW31PmQpX4cxGRzmP3Bz4WXK2s57H1K9Pf6vYQQZ7JwJEQRA
GWmM9SJ9/ZiwLIY8uotlkW3IPD2iMadccfr/xdH97HIbXKkjsGT6+g/Yu6B0I09pA/hj2R0
jIxCgiATl+yIj7ukZZrBXSDkvsPq9Iya+0iusAMQO06CMs+wfsy/wAuxzI2MQNSQe06/q9U
Hi7jwnTMVztsiJJOmcAZSAPVpyFdLq7E/wAjzLNoJBjxCOgGumLKa+OA7+I21RuqHUGOyMu
z2ZLwm49jurjdyLDEATKS2oEdvTuxWL919dEeWgYEATmGHhYeEa93u/MU0pxXUCtAQoJQZA
GQSR06ad2T8GjhWVveYusc7kbUeHoPh6n9UCnk2Nxbz/2q+CZjMjPp+3FXHFnGs41TfhtAt
ZZ65R9/6sq7nQHkUkAWECRl4ipyiO7TujL8wa/LvKkGwCCo6LMj9XsjLYgCoGnaIE+uI9B/
q5KFAnQenoPVtBrGxFIC7oMQBn0y/Z/qqlFqpSN3mMzAHaP7WnXs07Mgv0/6U/k1KQeRyFH
hERp26fd7kt5428rikAJWY8zTaFjVZHsiMulKtYnF5nm1ulFxO13Qh1HbsbocUjlcimsNc1
lYDsg853WxXK7SWCZj78I/LY3onIqt27lO2GfcUiIUIRkc8coWgJ9TtFiBhAPkKzeXZqcoa
B2tg8/yfzBbihSQCxW8Ztu2glVIykYS/wCl3MKrmQNa6K1NahSLNm8q58Xdmcscf6bXa1n5
ZCrs2RWAbGbL+J3HuwnB5ALs7OXfVa7WO/Zu7GEsMsQccluQGNZTadolgWyU+/Abku4TjKq
UqrFLKARurYZZiNDhePc3nbs6r0EEx8W8DIHvmD3HBBGZ16emmCd3iHwr0j14MHeZH9YzwC
cpBJj9OGEbdvJqEGYH4iae/HtxQezlUf3sW0MrFnWnbtVmzG7OV+GMuz9hFSWGMvgIz+WJ2
/1d0ZbTx722jLZWSO7MR2ez9G3hcO8uQR5rIQFH8qyJJ6afcIsPKp5BRhurcKGO4Dqu5dvu
92OPVyq+TYaLNybUCZADJvFpkIPs9X5lOJZ55ABcIoaBkPnH3fsiPytxPWAuX+2Puju6R4e
Hc0gaFBHd8Y9NIyjzBS++AQkpumfhPiAyj9nSAtfFd1Gcg1jOdPjHp7IO3i2L2HdVIOU/Nn
p6ZQ2zhuqtoPMTIZZDxz9/6orSzg5spZVtNe6JCsdrEHuyj9ELfTxW4y7psRLU8thH8I0Jg
afd0sZ+KK2CzXNiEFuinb2dP1ZQlpTySw+AmTkSOkRmBp+oQpRDmdoHwlmiYAEenqyO1iiq
dziN26DGumfpoNuWYSNnTP8AZp6ARZVcGeuRkp2znkDGmnpAiYihYAQAl2acly6kxn+jLFf
PvfbWq/hVrptM+FiVz7yPZipOJWRZQwR+QMgvzBTHVfu0xaPqgNv1KjKm20jayL1pWAO8nv
nA+n8KBczKj2DMqXz2LkQG2+Ik6DvwOVzbfzNggrO4mVMjeznMDUAQJw/HNjV74ll1gGY7w
euEoZjZZma61E22uSWO1F7SfUMcjnchgzszL2jexD2QexYCew44nOrGk+YAfiFQL5/6BcYs
5Npiqpd2WeXT34os5jWW8cMFsVo8oF5KKQIEE9Mz34rvSEtXwk9Gqj4fDGnTswuUzJyxKgh
TOeRB7zgL3ZxAnuxJUnaQCRmNTlggmPCxk9uHP/xqj7PMTHXFPdyaP7+L0LBWisqsSzQjeF
ToJwIMMMmXUqSJgx1zwc8zpgz3Y7MLJ8LeEKASd2uo6Yzxpi4nOSCsTEAbYzJEyDMYLuQqK
CWZjAAHacbaEN0MFYrAVZTzAxZumY0wwK6IGCg5kncCucDplngGIPYczi0o6qiEpAmxt9gR
pYH4Y7Jjrgsh3AEqfWpg4GWEYDcQ1kZkbR5jCJ9PuxJykRuMDQTH3ekYAUxu+8j09IwGZQF
VpymMvT0gYYTuGR2zkRH8vp92GWJQZQphW/f6dMLRxnWgE5vrtrjWsjQ/o6dMFeMoLnMuQS
J1Eyc8eQnIY10N+LdCqq2R8FSqJJzzzwlFSNftBR+ScvLdoUkKsiDkGYnD3XMErQSzH0nDV
cSaUEElGVdqMPD5lnihzrtUSOuuF4Fbq9tzVi64T5ylmZjDszMfww3s9mFrqQIiCFVRAAHT
FcjPzNAQCV8t9+fZGuEr5dj/APLw4StfgGa/hmCM5jr24HHrHl1wNhzaCp3CdZzGPGCfV2H
AHYdf2YjoSYI0jrgktMe/L24JBgEgQMtegwMumU+hxfpuF1cjPUvWw1x+ucU//c06/wBqcc
hVPgYUravizUh9NpEHLXpgMhuHmNuapzsdVQKNx3SW0AMGDON134ZYM4BBXakiN05Aic8Hq
IGeN9jBVECTkJJgffiRAuchS5G1Lfi2oD4jKqDjIa4yyPTFbutbWqzVcp1JABSfgkZiemGo
tAeq1YZZ+JT6sO9Siqy2Bbagh2A78MhFjQd5ewCQwJG1R8pESMuuCQpWpBKoQoYhh4UTxQC
p/iwtdxLlwTSXCgMdu1qpjInWT2xhVZGpUkIqsQFBAEKkag9MVhxD2TkvjXw/zDLAAJyss1
0/zLNOnp3YLEhQDO6ABkNc9fTsxvJ3KSdk9p+L4c8CYI7ss8wZ19PVidpB1GYGvp6RgiJLQ
ZEz2enpMdI8Qz16+/079dpbIEnQ9Mu6fTqnH+mgbiSrWlguR1OepJJz/ql+Pw0UcmysVswA
XUbSSQucax+81cXnXfmGrZTUgQMHA0dp+I9AD1zxT9K4iz9SsrWzdEobLfEzT87E6RjmNyh
5v1DjCaq1lmey4DeAx+KMhPZMCMIeHXt3nyeQUkszxmtcZ7Y1PeBii4l/zZpULVYQa22gJZ
XkcmC5x1wnFvEwArmS3imQw001HocAM2YAlx1br4c9cHa0wfEOvrPp78IwETru6ZTlggAeu
NfViC0Exn2evBAGYIIn1+oYG4BFOjEakZ5a45/zD8xSAZyH+VmBjUT24q6Ryaf72L0D+V4K
Jcpu8LmxIQwQDJGKm2EVMCQD8CAeBCpMRIHwx1wEnaxUKRArid4G/Mwunw54dpO2xFSp1Lg
eIkDIqTu7W9WCVY112QC4O5wynyxFZDDaZ1HtxvQPDb1yACpscxKTqe3rgsTsJ2lmHiVjl8
O4nLppjkV8Nh+aqgjzAzKjMMoyz8PQYNkM7VjZ5ehZiAxADEA5YDVAiusxtG3xL8AVegX5j
nOWHKWqrbyqvtMCDG2GOZ6YdnijcwsCg+XYBAH4ueZkYPig1bfPLAeIAeHcWEdZyxKsWILF
VYypJ8Q3GDCjt6YSqUdoqtYoSoB3FjmsSCPhgZx4tcMqxkTZSqqPDUqjeoaFVM9DOCN25Vt
tClm3TtdiJJ66HBDHaIjuyzwIG7ocgOsSPdgPtiIEDOY/dgEgZGQgAiB+706gOQPV0j93p1
AGX9XZJ9P0kAZoNvhz1IM5+r06mZgGe+PQenVXGfy7u4Ds7vTvfj01PUpsPn8hpLgL/CflU
jJcz79W+n8RvNaoKlVgPiqrDFmQHo+45kdMUXcxkt5CVsvmNn5+W0ZHqgmepyPdheR9PrNf
TkULMMh+dQdGXURrpjy3GRhg6mGVh8w7D6R2jrlBPXs0genvwIMFT1jt0OuntwARIme/Lp6
H34C95z/lkH+r9eBMxpr0OCBO0nKD2jT0+7BcSCCJGvdlpOvprjcNDMknMQNevp931DMged
RlERlVliYwh/h5FJ/2sWhEJASg+YrBGBJsWPhJ0k/d1xLABkNliMXKSC3iD758ORM/DkIwf
y6jdWSErBNm/OV8OuSncw9UHC8nn1eY7WFQwlLGILGttrwEXYcgT2Ypa12FVy7Sih/NrUJv
JLRu+HxNOLNrMCHLKd28seiwoE1hXB1kaYstrEWgEA7vWqtC7oB9WN8PdXynQqreEUIFhst
ZynTFf03x+c6eYdsbV255znLAY5jeR5y8N9jKzwWruUPYB0kBshiy3n1JTxmIPFpPxoq5DX
pAntwzoa2TwVgESVqTVS8ksd2eePC7b1LMhYlhL6giRI7B0xVXYVpyevjcaQSyr84MT8I0x
TV9P4wtQ+K6xyFTbMbAZ1wq7mVEguPkcTMCDMqyj0OOSiiX/MXeMRr5hMezdgMUksd3mZCY
EfpbEjJQZPUAn9EziYKVtkpI3aiB75xtcsTqAvbGZz9f7Z6yVlMpbXI9/fP7+sGdrCFJAjs
/X6ddYmcz3Hv9fpnIBknRonPtj3+nzQqSezr2+npIVa22jMQYz6nOf1+3rtroWpT0URP9r1
9c/f1H4e6CCA2mX6PT2yIkn4T0xMTOoHb7/T9MMjHSIHv7PT74YkDLP1nLUH9f68CSCTIbK
Dnp242kZagjMHp+/AaCF1UH3YKtI6T7NB6e7ExJBBYCPuGX6v14WW6GAIIOUzGfp78c/wAv
P8akmRHiIqn9+Jg6aezAI/7er+9i1GAZnqqChj2+cGgfN4emFNxNZVRvqUgsqgyngA3eMaj
9+F5pZWbjt+LXWF2lgWUg2NHynxg6wMWpXc3JqtY21njOzRSjGRvHwgbgYAOmGsX/ANw5Dk
W8gT+GDUN1jIJBMpkZEdM8cgfUeQq1+YlQIeua2ZSWzQA66dnsOFr3uhI3hwUJPmF4X4NrB
VWRBntwpgqGgozABiCJI2mCD0xxvrf0+tjdAptpdZI3Sqlgp0zz9mDw+aE5DQLweRaKaLLr
fjtb+Lb8IHdjj31k2WchqqeMqOfKVBG4VgZQccfjKnkqbwyVgsMp/FZs5Phxyrvp1ltfG/N
Vj6ejeJngE2oN0nbjn/WuIxW4EV8QjWumqGs2zoWMzizmuSnENVa1+ZAHnKD5jjTwzh+OjI
11FjLyhWGCi1juaA8nOccjc2X5m2SP7bZZemffm5VhBUbScwOwYAb+KSG10j1YA3GCchI9Y
8WC2e0/OM9ToddfSeoNSkoxJBnt6zHp+nzLjBXQDMRpjdtkx1z/AH64hVCooM+oSeuL/wAP
yjSw2rMyjfCT35Yby3DFDteCDDfwmOuFqZ1Fr/AhIDMO4anAp5HIrqtbRGYA/wBWFbeu14C
tIhidIPXCLdalZcwgdgu4jsnGRkYh0DDvGNCG6MDmMTXn0AOuJtBUrkTED7sFWiB1Py+4zh
hnltIGm3Oez9mIZs2nMQJ6+z09eOdGpbj7vX4MzriZOn6sH/vav72L5H/y9Xt8VuCtexDSj
rRtG7LbAAAPxJoR2EDDpcTdSVBDNmx8qv8AEIhjFm7u1wOWiWMr1WUUyQx85odWVVAG1slk
DUZ4PK5F35L6mKS1r7Zq5OQJKbSsWdGA9cY41pt8/wDPkPWwBQ1sWh6jBMJ+KZ6ziziXWwa
pUhH31fheIqp2qwhdVOoGuuBZU+9bKRsFYFbMApzTcfDO4erBSmKuXSuyk3NuDBwpJKoc9D
r68NXdw25q0gNcwRXWrdoGL9oxTyOX5acNiDWtng2spjaAOo7sVc+56vOevZQ7uIKHxeEEx
7cNallY/KOb2HmFlra3wztkjpli36fwbB5GfmJUSjAMZJzzzOBxkK7KoAqUxAXQFQcHkVWL
XfQHZWLEVhmXW5UI3ADtxaLINhusLsnwkk/LPTP0nMQN+0QWXOT019P1qjqSvzHMaCJGB5U
7c1BbUAdDjxAN3azIzmcbVyHd9nfgcZXFd3MPlK5MBFPxue4DHl8Ft3C5IFQIBUTAzG7+Yf
fjmcsjcDdfao7Qn7sJ9evvY/VLrA9TgnIgkCpR0AAnH1mz6gqrAqct8yO1e5tk5/F0x9M5L
gq1fKLVg5HYfEI9q456cyi7l3GwUceuoT5Va6vuJCrnivjU5V1KFWczA7T9mv2FSJB1wbFM
oD92DHh2kSBkNfZggRtgyD92s45zTuluPBHqrx7Mdg86qfVuxyStnlF+PUAwG5p3XQEB1bs
GPA3mI4sDosVWBiCzDwn4xkvSNScU8hhXtsO5bSN21zJUIJIXtZhkYxT9StsZkFpZzYF2qC
pHh2ljLgSsZaYXn/VAR9Odnuo4xkRYq7aq2OsNr7+3C81b34u9WL0AZV3mPM10XwzHtxxrT
NXNrusDciuWYVqNz2svzDxR+jFJr3biWNK2KtS8itMiFs8ZBETB1Hvwi8xDTfU4q8sDzUL2
JuUq/wAsif145ZfjNyOPzYsrdQT+IE8vy292KKLr76Obx0dlrrpNtRa/x7E3KQYnbhOZyOK
q85q6qnO2PKWeg0XGzi1KPzyIlKIsNY7gZxrI1xyOWa04l/B4zVrw5/Es2oSpgfF+7H0u7h
tP1Pzt/McElyoBa1nz0OUY+ofRjWX5/NfK0/AKmBD3E9gB9+LVrO4i21RuEgbSax93u9uav
WJgDcDB/Qew6YG4kkCCfvxCgAd2Ixrj9f2PzuefzCKAvHoI8CKBnu7TOOPctx41nGkKyKJI
kFfVBx5P/MLjxmO6yhQEVj6wTkeuFteyy9KzuopeNiGZmBri1uRa9nLucueToRPy7PhjFXE
5nMsvrpsV1O1VO1V27JH6cW8vg8y3hvfBvVVDKxHzQ2EqLtaUWC7mWY9pOMjpljP+gWSQ5j
w6CZnAEZAHLVcfUo182jIdy1/dj2YGZH41X97DpuZWeisLtGpDWkSdp2xggruvAdgFAUq6h
UPlsyx4jObZxgvuJrrJrtQV5sGjYggfCu7p+3BNtc/CL03K5SoOD4Mh4ioy24q5TXA/TUAs
Na5nkP8A7pAegxyuRSo49r0svN4p+W5UGxkH8yfdGH+sWKLOW4auwMZ3WSRsUHIT17scTj2
cdVbjVnlCjb5YtCkeWEiCpAkfpyOKrOHciWfUALhx+QGUygXxDb4ugle714PC+osq8qlx5d
rqVqOTfi5iPhMgT3ThPICkV7giF9itlCgbZEevTFgtvQobPMZSoIFRH+W24/fhbbaQfIVyj
vtAUoIDiAxG4dmgwt/lhrkBau4gEjcI8sHJvfjzKeNXS12w2OixuDZH4A2YfLbPfgcumoDk
KDSC3yjc28WMJEKVnw4e3lbTab7WIrnbO85g69uMgB9un9DuxP2T9mWM8fs+39f2j14YsNr
mYbvPb24+pI0BzZSYBnpX1yx3x98YrJ/+oq/ScXVsvmBqKgKMpt8VhIBYiNuuGQIsWWEbSR
WYgM92RO/MA5wcWQ+65a9rNBBZgI37NwBHZHvxKqxJr2rsKyjKqspsZ90ODkDnGKeN9VB3/
T0d1rJ/BuKZ7x/Ew7D34s5/LBXk1UPcVP8A8zQd3lz31vl6jg8xaq/Lj8w6SritySQ4rdct
qmMjil+b+MgQ20fUAB4q2Hjqs0Kmc/Zjk/U+QkcdgKeE07XVUM+Yp1UzhfpvK3czj8VfN5X
IrBW2pgZrc7Dqo+KMLRZafy72K/Gsbxbxavxea3h2qxb+bTDWuy1ruG+yAJQyqKZ3Ewzd2C
ALCzs5QEom1kA3bR8wsPX9GCX/ABCzFhZna7eX8Q/DAhkJ2jBIKtDMFes+FgMpZRlIiMd+L
STO7kXt6vxGEfd9nfjLGf8ARy/o6/0f1YzwMj9n1LQnz+P74qx7NMJ/9xV+nF6oB/k0lmYb
gu1rSpC9TI7cNa/jqO4ooA3OdkbGURO3xZP1wiu/mOrIkIRXKxu3tI96gxg2VuHcoaq/NAR
XZjujwqD0j2YTlqtZq4JJ/LWR8IVmdXVpMkfAOmuFTgotnE+nIfzA6P5iw9QjrtyjtwKKju
4llflrsb5CNsbtdMLWoFdVahVByAUZDFPGf8P8x/kPl5bMPkntxbYiilGJe61icyc5Zm9eP
qPN4bmr6fBrXj6B01sZQ0Kp+Yd+Lq7HW1aknzUBm1XC2LKhW2bd2QB1mBgq6mdwL72+AQAD
X/KWXuwHtLo7IAbAfK8QfJRWxMFsMjhlJ8a7yhPizZQE6IcvstJAXyrrKgB12GJPrx+vGf2
egxr9mv2/o+xFd1UudqAkAsexZ1x1/oZZ+vGuMj9g9eO7sjHPgg/8Vx/7tf2DPS6on/Wxaf
HPkVwUOhm4Z5x6u/CBgfxVJsFioJRxtNdhXKWsiTGp7MNTtDO6FRU1m5N7guaBGgAGWWmPM
RmJkNUhfajMq/ArxBTLHD4SgJXyCm9FANZStfOZkY+Ig5Jnjk8riIR9LpbZaJP4pn8a5Z1Z
G94EYa7ksK+N9UdrON0XzNxAUAab1g4sqesXI6kGpsg38s48ji8a+o8bc9taW/mPKKx8ECB
B78UcL6u78bxz5qCK72XIB5+HP0GP+XfTKZF7BXbd8KE7izE5ns9WOTxUTa3Gr8w205AW1B
S4ZT8dW/WRkTisK5RmrVxB/DElyWNbneF3HMnuxZaiHe+3fWwCEkAiVY9TlqcsV/l7G2kKU
dFQtaWYGx57P48u/CQyWnwgmChfxbbGRZPwzpjkNYnlseTdKSCV8XaMvs7ftt5dgJSldxUQ
Cewe3HA5PHlG5d1ICGJKPmy9flw6jk2twUMbKlKJ5i5OrXDMgRoPfgIHsZ2EoqVu28TtlYX
MSNcDiszNymAK0KjF/EN0ZCJjXPD22uaRU4rtFilWR2zAYdJ7cBC6/l6qvP5NsFgEchKo29
pz9WFbmut96J5vDoE7K6gR4z0LFsHkXk7ZChVG5mZtFUdScXxvpfjAtdVaNjqq6mMCpaLqV
sRrarHA2NWurSCYzxu/NqB3hgfdtwot5C0syhwlgKNtPw5EZT0wbeNatqAkEqZAI7cFqbEt
CmGKMGAPfGPyUnzvL83bGWyduvrxnjLPHOMZfnOP9y1fYASJa+oD3zi5mMKvGQ7wc0zuG4a
ycbtu1HO4sCPxpVUBs3AQTg1VNBFe3bUF/D2Ha0DxSyggRhwltgdg9VdeSqGjeCNqnbA0J9
2OPyOMK2NJZ2DEgspQ12NY0eHNRBjPFNHEQ8X6fwyxdzBm9clVQCfhJ3SddccL6XZSPzu+u
64CDWi1kksp1z2+445nI4rlfp/HBoO0AOzZ77aydWU6Drjjcf8A6eKuUrPKvsdjFvmDy08w
9Sczivj85vzPB5rbhyDK+VySSpE6qGjI9uuuGf6PzbfKQbhxXhzlqEJy9mH5i0J59wC8hID
U2/8AaHOGrbPPUHF/D4xZqn8VBtJ3mVgUOSR+GpEZGdMOthmt13B5h0fSEEQIHXC2KX3xvF
Mk51qchsIGZYbgTng1WkOjh2YWgNnt3EVbj8O4jUiIxeoiF5Foy7mxl/Qu4lhhblKz2HofY
cV2fU9rWcNfI4mwyu2M7Y/iIy9Qw9FtV1yIzeS62qvH2uZkqfm9+G5cAU/lxSkGCG372kYT
mcMLW3CpJrscbhZY27wqAenaeuGpZLU5fLurblW3gBpBG5oHyqBC451fJB5HHZVFT5PvqUN
+Hs1kTpi7lXJ5TciBTQSWamkZqhJ9emOHyeLWLzw7vNeic3EbfDPUYv8Aq9HDC2CjyU410K
9xJBYuB2DIduLraqbOJ9PsrE8W75bp8XliT4cXtdxx5FfHRKJQGtpbcxHSQemDzuFx15KfT
ayl4YavZqojNiqwe7HO+o1N5lnKtr/OV0qyCqpYDIu7U7dTj6hzPowNPD/LqrwCqvYjCw7R
/Koz78W/VCGFT1V8egPqVrEu3XVsCMuzHf245YIkfnaJ91WNP2Yg/wDbVf3sWkh5HHQgoGI
G1rT4toOEJq3sqLvs8J3bT8O5ysEE7pwUXzG8slUZgVEhBm5nxgnrGuJu3okI5LHx75+Fgm
euD5cNYnibYB5j1gsCniECCR82Dy+LyTVzHKkvkFesQnjrI8R7+3SMci+7c9vJQVpziZNJu
lAzq20yTGmmmWOH9BoKtfc4t5BEKBXXG5o65+3HI4j1GyqtRZbyFMnMfhSoHh3HJuk59cHj
cOvyquXT5lTSSUsaw+ch7COmOItDeQ9HEF2yw+G57VE1nP7+muI43IcXWIL34VwVhAba4Lb
fiSCfZODzePxTbSgVJjazvuk201jIDaoG7szxtoo2ITVYWUAPNg3XAVux+ZupERgJzKmr5C
ZWWWgAONxnaEb+HrpOGqIfyV2LtWbEZfgRfHOoPijszOLwdoI5Nw8OS5N0GDjP7NMF7GCoo
lmYwAB2nFnFrtR76gGesGSoP2Zf0O7s+3sxljTGUAHs0wU2jYQQRAgg6iNMLVWorRBCKogK
B0Ax+g40yxzY1/N8cz7KcfrxHbdUP9rD7NwbyqWlQWEq9hG8KQSPV7csZVbSwL21eF0dmMu
nxAF8sN8TMTtlGC7VLd/VRh7AyNB312l2Cb5KEEAmANNdceUyoyOW2oRtbcqNvPilXmcABC
GSNqFgNwCL8AiPA0d09+HS+LatrDcvjA2naRCwxYr7ji1+Pzld6j5VDBVa5s4QFtoYifiyH
rOBx6BZXf8AVGQ853A2rXSviWk9QYxx+CKwONb+NY+r0FR5XmAmRtgDdOuOTxefdYnN4z7K
vEEIRRtRknM4tp5FBdA+zmc8TK3K3gsRhkmZWR3npi3iyByOKyqxDAI5G40wZ+aYjpGYwQp
FjN+LWQ52mFA8Zz2qzabRGPK3CY3upUnwGRtU5DXB8LbDWIqUMDtgB6wpbaswIHTPF4Y7v+
JvziPnPT+jyORbX51aId1cTvnKD3Z54t5u6hkrqDvTSv4lZYzsZySzTkM+uORzG/LvUizSl
ZYQwG5ld2HQdgx9Mst8o8f6kWBqRCGrAP8AESZyzwlfFFA45d1Iez/iCqD41rHTHK4Y8rzV
uXj8StiRubPe7nsHd6sa44XC4lxos5d2xnXooEyTrj/l31RUtdqzZx76/CH2gnawPU7ccF7
+LWOL9QYpU1bEupmPEDi/gvTtrrDikqdzO9UyOzOMseS608dSjMtNosW3cAdqyQFzwvDQij
m8i7y3FZPhogs7qW0MCJxVTTVTx2a16qdxPlVU0qGZmz8Rz9uN3KFcydllLbq7E+V17J7P6
HNbp+Z4+fsq0+wQJ/Hqn34tCgmePUI3lIBewMcu7G1VVFR231FJbcAfxNwORYEHtjADq+4K
XsYKAu5pJY+X8RyjIHG+wEnyxWWRdvxncWBnICM8Mjx+NtDh2moOARsqJhpkA6YCl222Fqz
urEIPEXIJ2mMsj6seYUgbB5dgUP8APM+EkHdAbTLHK/K1o9qgIqPuIRVHmbWLttAE7hOWDy
7K793HZ349Cba1ZfCQR5Z8BO75ZmMDnOX5vIk8cLYg2W1sfLVfFtZCTuGh78W1Oq/8wVd1N
RO1qlrfaK0Ynxrt0OcERg8dQeAOL5j/AFKzbuVm+FVI+bzGmcIUqerc63cek+FSGAaZhnJ3
zHYOuGWA1YVai7BCr7WbegAAP6uzADqdoBasWgks6tAkKsjaY9+LA7eAblZr8klmHh2wsjO
AccgAERyrwAenjODOnT7e3CDi3rSwJ3h08xHUiIIy0xyq3tay/mLtsugLGYcba18Oox+Ub6
lYU27AFRFXZoR/EfDlriu/g8nbQieWargbCqH4hWSct2DXTzhXWSSpWlPNg9DY84TjVWFeS
lvn/m2EubCZZso1xdbyb3fjqoqqSxVXe4+O3amgPTCcqvl/lzxwRxgtYeCw8bNuPXu6Y83n
coW8lVNdVi1hBWj5OyrObkZSdOzFL8Dm28d+OpWkPFqqG+KA0ROOM1F9lHI4pJF+TM056Nk
PEZwp+p8n8xbWrLVZWgrKlstxOckdOmKuRx5pampqht+YsNu9idSJxxuPRcVfjMzb7FDhy5
BO4COzFC8W57ecXFdVioqU0VkeOEXwqI6nPpgCZIAz7cA41xz5Ig8jjEZ91fT7Ez/39U+84
uUwVbjID3y9mF8Lo3wlbHFjeDISQSNP68NWrMYOyza20I0b1JORzyGWBWUctt3vdsEMCWNo
Wuwk57YgdowqSwBZCAYSABvlJknoCMb2ChywOebrL+UrqGLKAV7NcCxUKVOQ07QrAmF2Quf
yy09PVhVsIfcWCEtvLoTu1EZd3swq2L5i7YLELltEaDtnHHt4rqhrO3f4vMA2yC5949ueHv
p/HvsYgFmA8mCzNsEodw8QXQQMflOeor4LX1vzHJZt5AMfiHNlLZ43m9Lk4yGomt1Z344bz
K7ApmdgO1l648sFvMSwMXLB18tgXRVnwiB4WCjLCsm2os6eYrsVs3TG0hZGa6YYsIdXZvCx
ZWDHIMWHt2jTF6v8Y5N857vnnU6/bOMsR9n68R9ndheRQiu7OEl9BIJ0yJ0xVyFiLUV8u8Z
/Zp7vsnTGX2ftxngZ5Tjux9RP/wAXjHv0TE92Bl/vqv72H7Txky9Vj4JUHOSdgzJPXG9zvt
rHWH8zy58otIGYOeUZ4WABybTIaT4LGXzHB3NuiVgquCldakvuJFhK+apBDbG1UyM+7Dsr7
WtUTsBAjxKjKWnPb+3riGG3aGixfCyFhDMp6HvwWdCtNtQnxhgc9Bt0lezI4ZGQqlu8DeTu
LSdwzPwkZrGGS9QUcjYFUkeHxAu/bljbmalG0WMzmFMbg+pJ/hbvjF9r2B+JyUNn5dfGDBD
FBY/hOhGUGMIDH5LbMo+yxs9pYq8nbOXh6RGBFQKbd/4U2LZ4dpFcxt6ROuLK7GhBXtKoSo
RZIrgnxbiMpnFgTXdNoJ3FbCASp9QjHKjIfmru7r9kx9sdPt7cdv3/AGNxKiK+JxFK3Xxv/
EsHiVActwUx3Th/pV/FcV0s7fmWMJBPhCzrOemNca4jGmWNfb9mv2A9+D68fUv+840dmYXG
nTT2Y1y86qf9bBZQN68ZDoGIUWNn4ioy9eA1srt3SXBXIAEk5QNcMoYBzCAgbtrOPCWH7cX
uHrcsLWZiYrBlhuyVYaSAZIMdcGseYNoaWWCyztrlXsMpoe4jADxIn4dInL7sKflJhyQTCw
TOX68Fd9hdgWNhgyRAlR4gu7oMDagrs1JI3Rt1if7UTg7iCvTKDqcIo8LbiFOQadvxJJg7Q
ZOuIdQWQHk1KigtIHlIzBXgmJyHhOLNshksOssH3qv8eignRT0xZ5SA8hCq2FN3iMDyzAHw
mfEJyGNhJijcPNsLbyoH4rDwjSRBzxLMxVv8svGaqo8W4duvixyXBBB5N0FdCJyM+r7e7GQ
+zLLHfhrbGC1oCzsTAUDUzheTVYDS43CzQEduf2NsAWWJaOrHt78SCCOhGeeCNY1H2EAgka
9ff9nScafZnlgevETj6p4sxZxsvYmI6x+rGv8Avqv72PPrpTkVWUCl1Zwme4t1UyCDha+RQ
iJYLSbVbecgDJrVQDAEYNUb32nZSqF7MiCdy+PIt4p6aYLJRyLGA3CKWUMwESR4ZL/zZDG+
3i3IieJ38pzk24srgbtw+7swtiMGRgGVhoQdM8JLlLTIrhtskjOO0x3YBVAtbllUCHVpYtu
8M/FrhguTEHaQfdmQYwdubx4V1zIMT2DLXFZDbLkzKGCrAwGO0GfVnh0UsA89SNoIiE/hHZ
GALWinQKAYPhbd5rZ+H3YCvNiOBNm5q1AYh1VNsbtNde3XA8FieY0wT5oA35z4vDM+wY/F8
bgixWYlWaAU3mvLb1EadccsAQByrQB0jLT7M/sy+z9uO7H5JLFrt5YKmxiAtVQ/zLG9mQ7T
heMGl05SUKBlINm9fuOOHwN5pHLch7QdsIgnYG6FzAx9U4dfFaghGdmNm7zHaK0AgmJ3Trj
nfT7nE0Iz1lT0ZTu2kdhzyx9N/L2bOXNjcvcxAdAfCIJ8TEY+tXVMzmvlFa7CdxQNCsR/Zn
Ff1YUNwqq0O22y0RfORewdvrOFZSCrAEHtB0OJ17/s7+kY/XhEtLFmBYKiM52gwSQgPU4r5
/O5vMTzY3IraO+cBduWORRxbr7r+S6Mz35nwEdctAMTHy/qwK+ZyfytfmKRZG6WEwIxZZT9
futuVSUrCxuboNMcLi8nlueegZiEZkcsJ+JgM8hOAtt90Cx62u3y4rW6SpJUsY1wUo5fMcM
QDKKxVKyH3CegKwcWf8tW23lXNZaqFU8bkFV3jdu2+EtlpphU8huO7y/K4zZ116/iJ/AXb5
ezPAfYWZWG2ACwk7SRPcc+7Cq5FclkrUgpoYySc89DiRmy9+k9uJOVkAOBmA0TAMDtwEjxq
uRJlts9pzicaZfdjbtJ0M5jMGemN1i7nIG5ZJUEfwg6a4Ra4qyWseIjwDMKo0nKPVgoFcGu
ENbKBsyDbVIyKgGMp9eOWIJ/4q79IONMaRj4Z9uNMaTj4cQB7sPznrNvJYgh7Du2AaKi6AD
DHy7VLubCVcr4j2DT1Y8u2h7s532uzPPc27L2Y878vuPh21kkoNojNfmnXxTg228RWsZBXu
0IQdBGnZlil7uON3Hyq2EpAGg8BGWH46VgVWFjYpz3lzLbp1nAauhTB3BHdmQHt2MSv3YkQ
cfrkDHQ924YgkA+sYzdRH8y/txWK2DEcd52kH507MWci7yfyaX7SFBFm9TA7cs8Hl2pwnqr
CyFq8UEgdQMboy27o6RE4o3/AA/mK93qhp+7HKemnjhxUzIVCTMZEY+h8hVFZuW8XWGAGIL
ATOLLquf5ZsJYoPKYDcdx+IE42L9S8tY0UUDXWPBjc/1e2dJ82sezwxjZV9TAB8TktSS09W
YqSTiD9WAjqGp/w4Lv9VLEhgd1lJ8LmWA8OQwqHnVPAgMzpujoPDGN4+qhQfkV69o96HBc/
VTvzBO9ND0/y8H/AN2Y929Y+6vAP/Nm/wBcf4MT/wAzb1h8/wC5jbZ9RsYCRO9pHfkuvfgA
/U7SOkO/T/Qwy1/ULVDsXYK9klm+Jj4euP8A8ldl/PZ/hx/+RvPWBZb+zBP57kk9nmXYn83
ySZ/jvnH+fy/Y9/8AixldzCe57/8AFjP84x7mvJ9fx4/yeaf/ABv/ADMQeNzmHeLv/Mx/6D
mbv7Nsx/r4n/lvLIOWauf/ANeJT6Ryz60b/FiR9E5OX/wz/ix4foF5I7U6YJH/AE9f3Hyxj
w/9PXQBOaAZe7Ej/p2z2oP8GP8A/m2gfyAH+5jP/ptjP8o/wY8P/Teemar/AIMeZV9B8lmh
NyCCZOnhTTHJ47cd15DckWJVHi2kqZGeG4Z+ltXvCjfuz8JB0PqxEZ7NO+MCjlJ5lYYOBJG
Y9UduIHEUd+5p/vYposoBro3CpdzDaGMnrnnj/wBIpPe7f4sSeHVPZLftx/6OuP8AS/bjLh
Ve2f24n8lVPq/rxP5Kn3Y/9FTnp4cZcOmf7Ix/6On/AFcZcKjv8Ix/6Kj/AFAcQvDo/wBQf
sxlw6AengX9mNv5Wj/w1/Zj/wBLSO2EU/qx/kVCP5F/ZjKir/VE/ox/l19wgfsxkqj1AY+F
Rj4VxOXsxqB2HGuNRjp9+NR78Tl6sTl78dMdMu/Go9mMyMsaiDiZHrjGoxqMZxlpjTH/2Q=
=
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgAAZABkAAD/2wCEABALCwsMCxAMDBAXDw0PFxsUEBAUGx8XFxcXFx8
eFxoaGhoXHh4jJSclIx4vLzMzLy9AQEBAQEBAQEBAQEBAQEABEQ8PERMRFRISFRQRFBEUGh
QWFhQaJhoaHBoaJjAjHh4eHiMwKy4nJycuKzU1MDA1NUBAP0BAQEBAQEBAQEBAQP/CABEIA
jABVAMBIgACEQEDEQH/xADJAAACAwEBAQAAAAAAAAAAAAADBAECBQAGBwEAAwEBAAAAAAAA
AAAAAAAAAAECAwQQAAICAgIBAwMDBAMAAwEAAAECAAMRBBIFIRAxEyIUBiBBMiMkNBUwQjN
DJRYHEQABAwMCAwYEBAQFAwQCAwABABECITEDQRJRYXGBkSIyEwQQobHB8NFCUuFiciPxgp
IzFCCiU7LC0gVDgyQ0FRIAAgEDAgYCAgICAwAAAAAAAAERECAhMDFBUWFxgQJAkRIysXJQo
cFCYv/aAAwDAQACEQMRAAAAmFqxThELNaELFuWTpEct3UI01da9o47RUL5siy1EBk8UPSSP
rBgWUQ4CyydoBaLqGykUYYYijkS5D5cllrSsn2ibCutLcnNLJqtZD2safL9tnmjIDm3L1fL
2vXueTXqfczmbBIptRl70kGKipSrwxIswpwBEj51V7EWSnL9isAc0QyDEu4LjAcTWK4ZhBU
4yJFsC1l15Gi5KsClgNtE7ynNET0U5feX9V5rRbAGqIxvaeB9Lc4+/5r0wYfp/F7aYYdzhB
YR9UPK9F4P2gI+X9L5lDp2w50jcWhaUunNI3XGm2hMIi91WNVBIPUcSlkBFGnNnL1Jd6Woi
eryNUbVtIR8d7nx1G0qvRielpJJ57+t50LB2l5H8DexQS2My40txbakxcn0eKzcUXANfUUk
QKM3o4cygdNFQdjVdh4o3oaYzTUY3AbJL+jydIbdaQi3C6X6ItJ2xkZ7sr00TArpLTdCKRN
OMZegKANKNCT1FUxmvIK0aGmrR4aaJbPozbPSxIz0tYpmyJo5/ocUEoYvAnR0IKWNCKmGRh
K0qBupzPXjZr0Yqu55GngEKmLmIm8tXZBNZ4NFZCdT0GIBAJmpy6L0pSWWaWC5gNUd1wtMg
KuI/CuEjsMJJRdFqUIn0FsIPFGFamgI43B6yVZ6cBov5qbDuC0q25z7g7VQgFAVByROqs3R
ci2VnFWqLxF0XtclAWRGYtCspOWFdlJkg5FWBHrSE7EEcB2rZlR1lBr0u0Ti9S1B6t3OKLa
C1hD3Vh5/MBTGyjAa6yfUuVZFnYBMAh1iboo3XYtZpKGaGFggZ9r1TmJllbXkBCOBKb84MD
RGKkGTpZqfEA+nxJY0gfOdS2jrHyq/KmRcbcxeersAZhp+kXuPOTthpZVdeKWIps5WdpMBJ
D3yI62sYbBRp52rm6YZo7wmJreUqUc97LmjRSybTZsapNoI5QaqoRzTTyJ2tU6pdsneB1w8
xmscvT1SzUsvZTMtoBwZ6QEYQPK9rjlGVtsszO2M2aS5jou21i7dxjQIc1L2VdP0q+M9U+j
S0lrnywG1MtGtHMzWtMCzcst0zsXKAyKmVoGubMY0l/g9c7Rjt8+6cu1EpaV9M9Dsi4aGee
0XkD1c+4TEELNCodRpdQmZL138DXqPO0dWz1GyRYL6GXsNEF6ilz45fRxM7aEwIGVYqhiK3
YCzNQBJSAIy9wa4XM91oZr+dmpfnKqrwE85XUWVZtboUaU403DCJIct6YsZyAcAijFodjSB
atJrsxFV1czVpegRz17mcR1LG3AOKMr03lkm3UVg9GlyVpLkoigbp5nuXUNGbUa8/sMIEqG
exKgHOl0Wx1GOHUV0xS0k9m8l8jQQEnFry+NdilmMUCmDvT5gLbfnrCeRvZiqzo5ehnk0Gk
x7uEM3CCmSs1R0RKJIKzbPU5ns7rtRt495LbDazhKhtrsiz2XGYLABaDUJPJamvPgD0MtxA
jroaMwSlkU0VZNzMIelhPOe0D58XTTBJHTXTCys6mTNa4KLa2WGhnsuBjTekvrVuFunmeiG
uuaL6WU7FPXy2Vp6cOXzjSU2l5MYT6VwN7MpeTiirFyIbrobWR6LNa8ytoqJ8wJkJ3fKGDS
c897Gpx/Nei8vFsFq4Gi8pXTNny+xhxfqcZyzXnRFHjp1uszuvwziKEfFAROrajI79SVXp9
bK14lLN2EGYedv5+k5lHF3AyDO1pet8Zt3KnnTAlh0kdMYTbtGsTQzJB7GfxpbOzgXZ6NDO
M0JVlqXOt57dtYA9BPO6k4g+4/DEEy0kGCVOp6wMkiMz1Wl5jby0aSbScLqHFoswTdtMVxs
Q1qoeh8igAnssc+l8zqB6zvCuUvQRgLoawG0c6kU1ltEUMDOlh6OkjZvnBv5GkizixZUz1O
mlQHVFJQlTmKWHa4zKr6uTuRpuKXulmLaKOuYQlptgOp3ZMMOgonOVu5YKdckUoWGRNDR9X
osTN9X5KQEaoZqqmnnIYPV612W8ICWG60MvGK7j9NZKplSSkDdMkdDJJF0518ZudNXawtqa
qq4vtiii7n6ZN73jLh6XNw2pNwuWCkRZAEW5nvKIX9RhOtM5jyAQznXmjgIYLekQBrmqGg8
719Hztrl4yhptnqdOmMo0msjXFcZ5HdurC+5OmZNLNaPofOb6vQT0Vt+fKy97Nkw0fQroxb
uZslo5katmQAzCNRHaR0GNZenmMAUdoZDplY0kxVoRLyghhkoktGRk43Tp5xNxNZXvQgy6d
p0nPfz2B9teebEZ7NjHq9lGc9pkBU4mkguKuRZuoASxLCBZZhaRckNIXOEg9JB9K5UME+dQ
JgYTeW6SliQOxK3au2q2Uz1uV+ZUcUnKbTw3hXT0ll0YwqDY4Sh8TUjTWYx2s+l4yOhedBO
9rjnCeAJFNhdCEWrLg17uVYMunt5JAsT0U3pBzaGVbTKw1tOtLO7VuqRM6BV3W6b82q0qYy
4m6xIoDAyKJZv5NB0gsiiWa03rR7Tx9DHXWnja86a7+bU5+c+hLFEMI1MrWyKmFSiim2pe0
nz81NnUCLIKmXKnttZO3pNbHoUPiWnSnG5V41RpRYTsZfoLXn+OvLbUIuGrt+V2rnNo4uqt
YJ5ph3OZz6NprGdvLUzdNTXHz6GrlyAYBrgpnsZqCmBppq0vVnWqZMZlGmkTTaW5u+f1NJ1
4rLdbTKuOvyfhknUYztoZ+tbLntMucmuiWTM0F2qVlH80q9xznbDKTEa6Ohka1To1JbbnwM
b0OWGVrIShBNgedWfQaYSpA2hkiIpdpUqGgtApF083TY+0s4y9TSwPE5P58g8hkiauSem4N
E7PRqY2/efm3yZafpMnL6jWnPnO9EuRZvf0/IHT9+x8+a0y9Qg0Fz4U1SKrVNlw13VSaLeA
HPl7A8a4aNkByeistqMV0gPIM8FlVJh3pD7uT+dpPpQuiLS6WmQoaKstksI9eWrZfTyrMs+
3F+aaWe1gK2955m5iW05PdKbXiGvJuDqP0mNrkh4SwtLSZzXF0/QZWnOdZAHkKn021h7sto
1GKTTIm1Q+LQYevyfzdHQSiA3JdUObhAkjkBZWxfeMSrqNrR2PMegxvEeScpaPnfSecbLTb
88T9O8HoJI7L+ofLbXp0q5cud3GIEA1MwN5rCmWfOYXpei1MzZh7LNWmSwE1FqSIUcPpfgV
W1ZY6kiXStpRXrcGe8gDadzDZQan0ubqxotD6M0q8LUc0LzdImiPWuEML1eOLHOUieAq+rL
rBulpmtejX0Mt2oQeAxNbzec20aVgsZXWAmzyXS8FdgCBDvSXWesjpGMLZj6esiH6Lz+k10
c/al6Pl9jDVN+o8j6dPzczaprpZfpaWp889T5gXpm8L08V4F1LfpYu7kchfRz9FmiBheX6A
wiofbSikyqEaZKREu3V4eOowlKtw+l3mhGUoeEBtYbBZhR9WTWlDXPpmJNOaLH3/P6TFhlI
GxtJVz08qLX0NcvNeu8b6eX5P0GBvNJKEKCeki+Gkm+tL3zw60LmwgoAakW4JWqZ+DyaqOi
iZ0mYlkIOGXp1E+XKjpIG1dTWdPMHWKFsQzFYN/QxR5821QCoM9LV10NO58zp62pU+Br7FA
PP6hbS0M70R2YnpSaApcnmlcNnMjSoprFdE1C3RyKZujmkd3WRXp4OiZCqz19FnW0LUsx5m
yfWHVMki4JipQAxNWVkt6VGhsuV1Xlk1GwWlsFVOno62DsUaSJM9ygqQOesRFkd1+CvTyAo
6SlQChBSReLCju5u1qkC00hola8n0TITM3Ha4BjMVc4jVGQqxKc1NJGKlYgCEAQGWs8430p
AyKRSQnDgC2BwH4XA4g7l1NOmZVevZgLFlOtbjZE25KKEkK2nh3jqDFXiSFZCzQYcjHMVqB
B9zVOLYQp7hlOsdqVTKD7jURNgyKQloEcTg//aAAgBAgABBQDPnMzAYDARMxmJPEkKAFYjJ
IniNCZkwN5zCYGMQifTD7ooMwucegzMmA/UCQB5HgwtmAmGHMxMefIHkwKcjxOUIlQ8+zn3
bMzMnGfGRFhYY5FVAnLLKCBkEY+oMzxQeLZyfaYiDB4+Z7jJwMkEEhvZBgcBk/UAwmAGDAh
jg8gGTCwCO4Jz4zAfTMMz6nE8TxnxjAmBMCYEIExMegmTMn0zCJiYmMziIQIcemBABMCECY
E/bOPTExMTEEbxA2ZiYmIWhPkn0xAJn0HuYYB+jEJ88gZieYGhfIMPoq59CPXEImIFjQDMA
nGE+WHjmRPlgYGeJx8MPQexBwJ7zjiMfMzicsAmKcFcTxD7iMkKwKYuYIwmIvsTAcQGH2Pu
Wwc5P7D3z5DTlGP1BoHhIPoJyMHmZAgOYQZjAGMEGZ8nGc+mJj0yY38hiZnLzmAz3mQJmCE
iY8j2Jh9z7zz6Z9W/lx8HMBgaAwQz9wJnzxgM9zjz4JIAhMz+hv5FiIWGJiDOR7QwDwR5Ps
E8ADJHkQ+YRiEZHqR5IhEVcn2gxBPEwIB4I8kQNFGY3uo84EbEYeD6sTymJ5AJzBAfVT4Ji
8slcQMYx8q2DymMxTkEefRveH28cfaAwCKIfZofAUznmcoxyZmK0zhm9/Rv5Yh9GxnGIsEM
x5bMwcgGDJjDEIMMA8N5gyQfRvcemIwi+YgxDMiZmRjlDnCeI3vmY8LgAkZ54B8+jfyHoSY
fZD9XiGFcwgieTMTMX+T+8B8nJmB+hv5QKMYUj6SGHF1ORmZhgPk++Ivu0EMwcY9D6N/KZ9
CvgjkMMCjZ9D7ftAPHsWOYs/YGETEMzG/kvvMwtme0JwOWSD6GAeW9zAo4z3gmc+hmI38qx
6E+FIIIjHxiKT6GKMlj5XyfM/YTHlT6GYjfyrGQVBHDwojHEPmEQQQiDxDF9zP2HuR6D1b+
SNichAeSorcnQkhCT8TT4mgBA94/soOSrEYzChwEOP2xD7g+Mx/cH0BxEP0MbAS/mxjxQ5A
+lRiN5UZwx4p7IGOR/Ae094RMRvfE9vRLOI5BpYMGz+Ff8VPJRkKDEEYEspDDgRPdR6AQzE
b3x6lOSohWWEkqSTnEUn08zMPKYn1TziD18xvf0zKzFYsbT4qGJYMMSeLewEHgsSIw8Wex/
j6E+re/pieYo4hzkhlUWjwThMkkMOTj6rI3hHH0n2hhMz6N7zx6VLlnJxxIDHJLEjkSF8Hy
CcmFjCSYGM8n0Y/ob39VcqPkaciZmZ85mQZzEDZhaFszMUwkQn18QjzMf8QP6T649CfXH/H
j0AjTE8Q+n//aAAgBAwABBQDHjjCIRCIRMRVAGQC2SwBgBmIBMTAhExMTAjCYPoSRMmH1wJ
j6cAzExAsxB+owzjAY0/649MfoMxMZMx4PkzMwBD7j1zMzPp+/7+gh98+B4OJ+2IB4x4PmG
ATHnEMEAgmIZ5gzBmeZ5nmeZ9U+qef+DEBgMzAxE+RoHeB3nNpzaF2nN4GacmmSf1ZhizjA
YTAcwD9J/Uf0ZmJicp4hGYEAI9ScemfXMzMwtBMwmcp+ymcQZ8YhBEJM5QH0PvmH05Zi+09
yRk4hGQczBmPGIGgYTIjYhiHxmN7wiYg95jIxP39CJiAfSRCsA9DMCHwAPDDEHoffIg9Mem
fXEAPHzMQLCIRMYmM+o8eh9wvkew/WMhCYgQj4o1cZYRB6H0BmJ7T9vYA5gH6RgoqghFM5e
OcYiN59c+cz9y3knwD4MEzAfPqrfSp8KcAticoSYYczJ9B7QrG8RfYnx5gzB7j1X2imeCWG
GhX0MMAxDiBgYQIB4YZHHEzDB7TEX2g9xnLjkcQmE+gghE44mMwDx6ET3Ag9F9swGD2TPER
/EPqPQwkCA5mfQweg9B7emYjDDECMczzMGYmDMT9yIPafuck48cfK+g9vSpRBjnYv0+YJn9
GIfZfb0HqPQe0JMDMs8go3OtlwcTExD6n2Hrn1HoPb15StuJ8EOuBmCfvD7xRD6GA+gmIPY
wQCcYRE8wj6WGIZ+2fA9hCTy9QMTHkTMHsT49DkEeQkB8MB6kwex9vQ+hgMBmYPbHg5WcoT
E9hFMYQ+h8+hgn7weufQewmZjBJGFYCchgOIbFIbz6CGZntAYW9MwQjziD29CIw8qFwF8KB
lhgnycQeDAMn3OIff09pnPoPb1IzMYiEmL/J/BIwfQwQ+Jmfv6H0zB7eucFmBiYEIAAGYwh
HpiePTxD7w/oX29WhAEX3c5lZn/YDzP2HmD3Hv+/oB6j2/QTkqMDGSvg4y2ABjwvss/ce/7
mCATHoB49WPge5OYBMCYGSczIntAB6Ynt6KMfoP6CMziJxExP2mMTiYRiAQD0YQKYB+g/8A
GJgfpHpmZ9D/AMGfXMz6Z9CYDM+uZ//aAAgBAQABBQC/sNxCu9tQbl3JN3aUjd2DBYTFuaL
e8+RzFLiB/AYwhTHv1qWt3K0N20tIPY71s+42SdI3W2lgCSGNTqdmx8gviNc5j33MHutw27
spG7DcM+92hB2G2YvY7k/2G0wTd2DBt3mfe3qDv7Mbsdnl/tNpSvY7RKdhtMa9m5z9w/w7R
/uA3gPAxiMMiAnKnEDwP4WzADznGCON2mzUNKMxqsb59ymtNbRwKjZgraCKbQ/YMRLHnLBz
LCM2QsYYDicsMlhlVhwrgxmMLABny5bymcVsc0NM/RuH+5DeAwny1CV7NAlLLYAoBUkAnED
RWaLZBbmfKJvty19M/FRU3DsHICV7mtq1v2+kYnb6SnU3KG3Huj2iC0Ao+Yz5a3BhMJzMCW
4C1+ykwMclsxjgMRywDK1IiiI2J8n9PdH9wDiFVdLcq/X9YdzX5bOjf0vcLvKFEKYAznhmB
DCCBls7IdqKhfx+2ZbnWpZ3yg0BvFfVa51KFs1N4WEh2JGfKMQGb628gqTPIP8A1tT6a1OM
z5VDlwQzzkCUWIngLiBsT5G47i/1fYoci3Jt6LP2PfVedHabS3u92Dr9ee37Cbhvt6bW7Hd
fY/IbPtuuN+6Or6nY29/sdje3UuCdvXp9X24s2bdcY75QNPxLOxvfXrpXY1Nuy2u+tNqzV1
uytRuwteu7VGxsNXu7Ws+9aH1qHstvsZwadhi+ncRsXbltrV6f0aZZd3e2ir6tDbE64WV7g
8TzGM5njsrmxq/KoRLEBu6If2PfLjWM/JdphpbFBoP46E2+lsV67fyHsBs6vb641+j/ABw4
7jcK/d9Wvy9O+VfR3zZ1/dbNNul+zULbqa1D062/j7nrgDp3oEv2HV51JPy9goXZrctqaS5
2q6ue5YhrassTUCLLH4L92pu20cPS7UtrblLWg5mDhgc5PB05M2vPi8bB43fjCc9D8jtU26
Gs25udgr9t33a9TsdZb+H7Ir3vyHX+HtOsr+77D8rx9l0Bx2m352NR7xoWHlZqJaNHsKrK6
ZSwbW7G8VV2qynrG/tNhg1zAqnVf+nYNy2K6yNXSx9zrf5/Y6wZNVGZyTztcNro3lbTZbsa
6cEP1VsQAfDe3jAXlPjl/KtLuv37H68d9pL/AKjudu7T67/Ua3Q1bFPb/kiW7GroavY6e7+
Sauxu29BobOr2H5DVfs6/W6W9p7uzobxtqPYCjU6e3kirXqdyLbqv9bvAVV9rUh1Nw27Ors
221171dVXX2sdqiyxqNbdpZev2bG2NZzRTp7dV1WtemzcpNevrXUbGxpcmFO2tY1bgXquZ3
+7sr1NTgazAfDPOf0p4AAjVmKpDLGUkXJkFihr2Dj58z5hhdHZsf7DYaHSsYW6FrU2dRuar
/Y7A1R1lrxOvuvrp6zbt1K9K+2u/XehNTW+6i9NsNavU2lKup+XXv6qzVFnS217NGk19VHU
W36w6dzUVhUwJ4ZMRk8FYARBEafIYbJn+mi/0wxBR8kViH6Z8iwgMLdcxlZJkwPiX7lXxHs
KbN1HrfSO9Q+rdvFXv29e3Tq29f71tjV2I/an7zW39aq3cOlbqdTatFybOoatGz7XYbY0rd
QblVem+zof7PW+xpq5aX2Y3tZ63QicDlagBfVxUAMDX5IBPE5K4BBnkz/46R/SsyDW/lGDA
gMGoYmusgNWCNioktWQAgIcMsLNksxjF8XvYEWxwnz2Rr7RBfcYb7oL7YLLSVZ8YutNTPhb
fDWPlGJqVyQWOHcZAlj1oluw9xTCl1xErBjIuACYyzjicP6WumaHrzHBRqdgEh8hP44BnEE
NWCHoXDUAC2qGny9XCOxAc5AYQOIxi+/EiYGa8ZqBd7dkVurmstx4t4gf41N+SHe5nA+TD8
LK3gWIlhL1sALa1rJqIYrkqcismfGOGqR9vYQRsrkC34yu5k07XILdk/MJ8ghYNCPFgXLhM
XustJhf6qnHLlPBgEC+AsAw1Y4otiKXsVTVZgkpi0mU1m53+Cos3F+RMZjCQCHIVn8cGWpn
srUObIBAJgcaritZ2fLPyGyDyywOvcVi3CfOILxFuELDjsuQ73Niy05sOY2cg/WpIgPlATF
QmXUGk4wQpWoFmawsYpAbjCoxWvxVNxY4UhPDMxiVszWr/AFWqBcu3FkJIUgKH41rlcfQtP
Ks1OpUES1Wy9JwCwiW4B2CJ85zRtYI2lE2LA7WGOTC2I2MDySuIqEnXoZoLWRrAgU0WOoFg
YAICVVhWxD4UYzErUO3F25KF4ry4+RyEr02+Ol6ksBYAfUfjnxkqtY5fD9GlUG1DrAxtIEv
pCPo5j9dkNoOBZrFC9WJyZTzYQscFTGU4avwy4H7lGU0VM7roZjJm7frFderbwl9VgD0ZVq
gGOYFUADIwrVVgLLVxr145bFIr2X0lpo2HNsRgkbKorYcoRKa2VUqnx/R1vH7M8cAqYUVoa
BDQI+uDLNNTLeuzLtAqPtWE+3n27CPrGNTiX1wj6mCs/S9Y/wAVu5qlE1rmt7upksQEPZrs
/WMXR28lWxNTS2Np++1B1tzkEOrMvFmnWVKNjW2F2NkENtX7evxFoIPucZ0r15fGqNWomRw
6841Hfw2woNeyrRDleIMKeXrGXQS2lTG1VMbWGRQMfGnHZC8byQWEHgdbvXa1exT1u2idJx
Ox022xuo0dV+qr2Nqt6bVsrpeyzqNDqaB2m/tWX/kWym1cOJit8djal91ukur1/UUsV2NFc
7m6tyXdebKzZbsoyfIdXiFiv4Szx8o46dvGkvkXqWKF1OvfkrYGjmNZ5LKQ+M5EIUyxfptG
ZsgiODhlMGQ2uxRiS3Xu2Lex3tm+a74v6vsK9QttVbm3vPWT1+rW6dwqivbOIn8t7Bo6z8g
2KtHd3k2E0kAqqasWbLl6djDPrnhQ9jMyWIXS9YlhK/KeNPLijnI+ocQZwKtQ7AABhfUCHL
oPuPJuBiWSy3BssUzZUMrVnJpYn7awQIRLA1WhZYTZtupvBwzhgfmJrpZV2+lLfYdtwTa7T
JuqGG2/ppLOp4nhYldlGsRiw+HyYrfQ7hWUnKrxFLsxyeGuhNaJFrhUrOeIti5S5SGfMsVH
l2uY/wAlZO3Yss3ySdxmgsLhPNneav2m8ra6hLdNxust2kxPK5stQhY2nErVGO2KNfYr7jd
tp2uy7hk7Lgl9VvMW7FTHV1hfY9dVVKuyNwrdRarRqa2gC1oyqwrq4gJiVYSfMmOuqD6320
+3IFlBj1ES2thPlsUrtNyXZ5T5FaPSrjY1BjZqZXXMUkDR0bVPa7LbDh2ASzKaltTau3qPT
c1XJ1qXXRnRzU2DfbsG3rqfutbstDRpP5Pr06nY1WMrPc3DXYA3WnOQRQ5qduSMQQv9EFzk
MQKi8UKRx+jqADpIuZw8OkesYsqwLaBHr4h7Pji7nE17ow+wHG3VzcoA1VbrbuXqutZzcHg
q2Mxaqx83D5avFb7FzMV5NK/pm2wF+ntEam92FhT8ns+XdH8rB/Srzm0+az4GDLLWLoGVrW
ficqxsBAOSpnj4+pJGmrYIYGP7P7OBHUS2vIvqJliFYbGE+c4+4YxQ1j9jrWVpdbcGvaHkp
rN4WttiNbaHts+tgSQoUl+R7etqdzW3GVdi3lZ2VpsuT+boPt6/DlSSK8CmtrGWk27DGtDa
ymOsOcKPK++D8XVD+yVPG3tPr28jh7Y1w4taMnBllfnYoBltRDFCIAZ0g/v+7d0f5VSM/wA
ltSF7OOWFeF2fpqrR96p1srZeTTU1k5d1sdR2T7em2tXn6t45uqBZm17H0hUyWLo7DVtTrr
KatEttXrWqY+M5EB8nGcnKnMz/AE+qfGqhE3N17ez67aS6q+nMocXo30E3sJ8mQ5ybaxm2v
6mTE6RAE7Jvl29t81u5SrVYAVooatqxOxsUmgnLa621N2Bzu2tdsNWxr1d5qR8Ia7e4Ns1i
uqNddsToloO33D/M7SnItzmZJRj4zDMQCcjw65iNfuNq7X61Ms2lfs02dttNTo9ddUJYgMN
aklfDqYVObVEb219hNTSe+0M31WbFaG4uVNTNAj2JeAz0/S3WWobeyopTsURmZNPZuQ062x
NLXtpPY67V7Krk/G2OssNT7NqfETltWl7HUZNWjr369tRRlBMI9BMn46bPh67d+N9FD9XX8
Q/5UgJ6nWR77AY2RHjYh8y1fA/lRp1Vam1Xrcn/AKVgJSy6srb0nWNuN31TJta41deu1KbR
07BNntalFfVdSdiaWnr6VfaaqpuVJxv3/uvlNJoIZ+Wt/T1BVZcRqOG18UmyvDaiX8N7UNq
lYTBn0z9G6wHVr2LNqI+Dr7L1P3PZ1btepd8ApsG1RY9f3NtRjIY5Kx2yECKevS34dnW1DP
8AWvY1+hdWKtVr21etpSjtdMNu7LWPo9cCl1hNha8W6PU7xW1eyRaL+wRl6fq6dmflGlp6q
izIWqsqLH2Lev0aSq6VN83dXVpTY1/hu6CjSGv3ms2tfZhpj0E/6dhtg1I/9uhweZFSvUSX
LavXdq1d2tsfddkqJbXZqrNnXIjVYG0zKi7l6qj2UqnYWhl7ZxOrvqGxp7SfHtIuzRvappT
mK2Wqx6LytrUtrUbW43xHUIezSKNr/lVj4IYGwBadCr6ubBV3zqw9h8z/ACtZd11ise90kF
XDCYECwLOJ49hkbNbuUwMl/wCmoOXsdkBA1KbrOf4/s3XIVyNqocbaZs14NiOljMVAsXAaW
5NPW7V4XX+NNXunqVrtqwv8l9Z0u4cHfWq2xV6m3XU6Ou2r2VazuBtbp2HSic/r6mzibtqt
ZfcOLWn4SGDaFrCX37OzTs2D5AIAMKs4Dh2I/uE/iPLWjCKwlVixHZqdUBruhXgJd5Fiy+g
tLaMixCA68p8SiNVclHT6h2767219Ta2bdmy2sBKgnDr+uFs1+jqxs9EipT1+0ht63sbm7r
rF0teu0LHvLireZQ26HNtpqoPG2beqgor2AjaO3SlHY01rsYzAvlROH0dgM3oTPZ3BK8DjU
JDKMWpmvZ6t8kMZZ7W+GfDCxBL1wVo+SIgWPULK/wAa03CfkrLZs61bM+2eJq8r1DLWqdlr
K93bavDX7fQI19+uxO/7OraPN4XIhtaaj0h3ua20WBFpse6neqam7r7CX7OoPr14+JRKwM4
Px75/uFxjH1NyAUhjV7u5rtFiu2l2tinW7CnYdmzL/diI58XV87GIU3OXL133V6NLafW9jt
tbu0kVp2F31UOSK90AdhvltjQ29Oyp79Six9lbRthwhbiS3gjMr8xmFQr5E07bJsdqlltev
Y1bV2q9CV3W38WVl8Tl9G7k7SnwffJIDqYMB2/9bR403KN19vybje1y5Fi4NrhVDCuOzGy1
FVFWy/dq39rTqeuv5bLOFbYtvctW6XNm8ktSWWlr/kpXY2SKdLY3rtpK3tdQAvvpUCx2/wD
TVX6S5qi3rs6yhvkru4o7sTUpI4Gcf6O8f7oHz4Bz4Ty4/nnDt/56pAs6rDbT7YG3apYWVj
FiFnfNcHIvcnKmvU+Gze0GHWaursfHudbak+yuomxUwmvpPbLa8Wbeu2rodZsHlp9Dp209p
8HXaQADN19ZV+sZU0VUAjD6Y4oba2S1NYGxdik00llOnYQlZR0Sf/H2H+WGGVgIyMZ/7Z+s
uSmuQH6+1KbTx/2zYIsVc/GALtdJYPilVBuWvZ0q23N7WFVeyKNbXGtfVZ8XwXa+nb2Db6p
TpJT8m5bdZfqazW7NXz019rsPfYclnPyVbOwHp6+xU2ux1ftdvr9fmK9JKtbf1qa2rsqI65
6a3t3dTi1i23jAHnh2TY3FbyreQRn9iMBVVQr1ODwB1LFzSq/JRZzrcZG0SDazKt1gITadI
OxKhdj57b+xbal29W9m5vI97bJAN5M68l7t2rE1tayk0sNi7dpKqCRLK2LpfmmpQF3mbar1
FbV07uxatbNnk1JQu1jCcmJrASLYDOR49qcbg91Iyhinz4lptu2KasV2PUHoCcqUrQaAzSa
xLa15bVGEspIl+u0uqcxQ4l12bjsHkbWYqrvFrAOtclN9tozdaBOvblN11NPuz2Wg67q0sY
Gysk137DCpnZ58ZJWpc/GCwUA4Jla+eP0dsf70E5XxEOID9Q8nXuFW1ub7HW2Ntr9iv6TSw
K9XYDUD9NwAl65S9CCUBZtRMX6hFdgL2fblomsIFAjlmGxW6zmTHA5deZueaiW5G11lZAi3
ECpygwDMZBbBRgGRoCTBgylRy4fT23+ap8gnKgyqt7HfqL9akag2GcbAXXoFV56LUNZrspf
r+wr1imwGRzkW5EsUEXV8QGIOzhlXVLBR9VR+Gzb+glhPntiVi0WDC6JQPdUvx2Lic0WVV/
IUqqWNdZS2kCambyFLQAAqPAGImZVMDh2x/vVExBOlrvprv3X+I3fFVz27NanaLFOztDV2/
PQ4PGmxfjrcMt94rjeY6/S6fUUMerB4km8Kz2v89ZGZTSWb/wA22OSnS5fJZWSlnHFqLmpT
xUALtKDXrris6eUFYChYPEU5KKSahMnh22PvADkLAMTXQVU/MLAtas1RtNDa3yuxYUdbtJR
Y6rnVvY0adzLbuMXuqya+Hg05nxDL1+K72pv3B8IBKswXnrVZXarK27AXjpKGsvZFpZlnEG
3WHy3hh9psVqqUKzSu1rGas5+PMNcWluVVRyBxH/TtB/eoMzAxWGd9m4a1PW1MzW1KNPXIa
joqPl3O8pR96u5tfb5talFnFK7wDZb8lmuMotYjICGUg3D6NusFLyNipli5zrUsK9rL62xV
i+tjXYH5GxuRSsi/TABCqadmz5LDYStBw1ejypXXBiaoi668jVWqunnieHaf5iQ5M0KVY71
dhvpIQbF6rbUzK3R9hqaWvbs2MrKFrW8GvgcJsbiNSxxqWDCr4KHDrk2FVr2nDKHNNl9YWU
oWbd1jQGGevuf5HKEtpapvba6tq6yCHGVqJJsZSwyZQxL62ybbWXMQED5IxZoqTiOPaE/dq
fBdVmi1YiuDtE+C/wAliMK25vYWQMgTFVdjfLcwS+oysnOs4BoIKcZahA281DcAAs8xhNAq
mx3RIrDlXJKVVnlOm2K6T2nYVPWDyrbldAPqVVAYguhONYlDqo5REMasg8clQc4Xj2v+YIQ
CetrUiwh7UJZtH46Uvf5LtX4mPadXrf6/zyBKk8nSskSt5r3ATW3ggr2A72DI20JW0gK/gm
UoSnabLGfOhFljWvShMWz4jdcznGI2UWzlwXAQqQ1IxKPqbTvyYVxAs4if9e1P95nxq7DUX
a9HzDUros2lcIv3tvxMTmiyxDq9ltvRu1Ll8QB+OCIp8VM0pLcdfw3hl2a8zcpMtgGZ1NC2
TsmUKh8VgF9IVfHfj5Rr8WpIdtkYNjEPVlq7q+LVytis0SaolmVZixCGYmPp7X/MJ8U5Nnx
ZOprVPRt6Ta24aeQsqKtVXk69JM26nKOuIIPdDK8GUkZoXBpPJb1BG7XNivEKEDUdaKNtxZ
spnmgGdQqX3ePK44XWrZpcMWWHzqk/FcmVU8TT/LV8SkxEGVUY95kce18bhlOPlpwV52Vvx
1+xpXSfWs7P4qlUiqvSHzNtU20QH0zFMrcylgJrNylGBLkE2qxLqTm4LUtW1VZpF3DuCSo8
0HDbCcU2MkavMS1uTHzK8mEK6FCDSJrCVDzUMQYECTB5dsf7wYJrPE1MCLCvzuzCdV2Gv2F
fdattGp81ra3XbAz2PBtUEQei+ChxKHmrYRKLMh/KbCcpdSSe/wBl79/r9HYrmzUivsVtZQ
NnaobSo2rzfyau/wAjWZ0RiAVWA8WrZCbKQDWh5awAFSysZRAZwwuPPb5+8GImM7GwaqaCK
1XZcrrbJr217Nbqtrq/t633K6Hs7veY1dhY7U7T2XXdoldv+4QQdykHdWJE/KbKwn51soKf
z/Ysbr92vs9TurrdPr//ANQ4uHcX7w+MEXdsyOO0si9zcsr37702u4LNT2fY4Ts9i07O3sU
Cvsdh30Gtepl5ulOGpr8Voc1qQEUhmyV+qdsD97gRcA7Lc6KgOByZauETZLV7PcbNXX/J51
NVLX2eqCpqMFOvrC/auAF2lrV3m6l6kUL8u3XR/wDm9dGa38V021+r/Otoa/TTRtCxMBdDQ
N9vaWq+xTWDZ2f9vrVJzs0nOtqbVfG7dY/a6pzZ17gU0Vgp8QJoUypIlXg1gQjxwXHa/wCX
OQB8QEccSylzVRTeJ2tbVWDM1N1UK7tTSvQqaLUMbXjZ6r/07fA0eRVrtq21fxxtKvbptn5
9uC3sNsU8dU4s0TnX2rRq6ZJLddQWbtubbWt4NeTE1q2r7ilK69XxboNiug4RfK0oTKVMr9
m9mmDjtVJ22HjhFXArqJPMoTa5nyATeo+etSM+BEtdDp71ham83JtZ+66n/wBO3OdJfrfb1
nqmpbws/Hd1trQ7Kw9l2/cfju51ddblW6l1sq/INomymsO+vxoo39g3trtxt0jyqOAvc7ev
samp5u0v/LWZsa9fiusCIPCZjDMYenZj+64kwUsYOCRrCR5mDgASy8LLdPXvmx1d6TEQlX6
5LXG0VN/UsofuFUdfWQGauq/pFzOr7j7HV6Raztd1XRbp4nUbqa7X2vddq2VVnc37NqU6ld
2vbRZRZr9iaDudo167nwrp6pAu0SDRpjLa6njwMUYisBGsxHtGPlHLsBnZYBQTkcROOJjM4
GBJsOKdum3CjJO6FGzWvJ9SgNqN03XxtLR0EN9e9B0ugCnX6T1Vfj/TuaPxjpLJp/jXS6z7
/X69+s3411aGvpOsDN0fUqu91ujW32euCtYRWRHX/X6harQ1J1OhptVsaGiEepa364TXbip
bz8mIbBLLjLNg4+cct4/3OPPEQ8YzAwDELAzgSO2rC207bVqe12ArHkeu0lAa+oKi8h2ens
7D6ejXruYliKatmhTr72lnWtovTbu1tZNne0DBfTY1+3TXXs7NDwW1EqVaMBj7igSvYoM1O
x1dKN3PW7A2R50zxFFvkOSGsEsuAlt0e045nO8M7HxmFSS/gCBfJYCc1Es42NuhV2Upv2Da
j1OrPOsq+R+QxZafk1bSWcK6bwajb06Ldqzaq2NW/wDH9/Yq3P8A+iWUr1/yNPxdwbO+oU6
AJEq66y2qrZtqbR2U2Vs+m3qK1azta0s6/wDG0U7VpUtQQopYifKQLbwI2xmNaSfkyPkPHd
IGyXAGSzOcwe/gBmAjOZ7lKm2dsGvWotc3W1qWOoi11blhTVCEJrELb1789TuCR2PWW11W7
+027ufi3TOLfzfd+87W6lqX/Htn7fb73xoe064fR2tXxbvX2sll/wDkdR/PsT/9d+PE/O31
GpfFJAj2kmxyZloQTMZmFz2J/ueWZyMyMFsz3GAZ8ZEKlZUi1zsNnii+DpVcyo5TtSRWHJq
C+eqsDHt0Zux09UbD6XX6ms1OwQd7bs2ex2dizZfSYrbv3nZ6edZ/DvMfc6p+rY/yelXL9l
Wf9f0RxcoUypcBFMNeJYAB86CPtx9sz5zjtCBtZEZwYD4UHIXxjEJABwRzwdiz5LUUs2nqg
UpWBN+wXbw06LdQoyN1NoFndeOy6nHzBVB7HYGr1/41QLd78s6ahaVPA61vy9IZ1ZHw9hb9
ztdTrG2/fQpvdJai3d3ZXTofj1LG2hCWWgkfEEGzalSX7Jcu5JZjMzJ49vn7wFsjMOFigwA
gFoxEZ8DasKVec6dDWWKxA2tx7LKKb/nryK79bbvu1tPdR9jT7C+/R09ytkscr21e3szrNb
b1X7Y7u31y/jXbtKOl7yjUf8c7JAeq7RBT0t2dfXTXTf6wbUHT9irUfj+7c+h19etVRR5VA
Bt3qibWwzlmMJhhmfp7avO4VCzIAPgiwYayMfBIEPvtWc7fY6VlNFe32HJdBSIjO8qorE+R
QfkHJiDDZkl8A2sAu2hmvcirR2Ndlv3FLjZanF3BYz1iBk4hgZWoJppBNGsIlYWWMFG/sM5
cwmH3/aY+numK7CnxzOWz6DOeQxmcWIHW2sT1luf9ZYQeruxq6b1kUqIOTFA4axXJbmYXw2
WKhz8ZqMHymzVru5ppbTVXa7rRZU6k1uBU2F5DNbzWvYDVuJhsbG5cwW+3kzHMMIgECEzg3
Hu/8kicSSRiZE9xiARfYEkDOVBMUAQmEsYSQBkjDmKvKLrZnALOCmV6+Z9vWClCA/HWFelC
HpURqwIuRAfKSl/OrbiNcgG5eplg8tmFiSFYnCAc244+nuRnZSuEcYcNACSF8EeQCJ4gijx
yE5wkwtASZkBQCxTAHLwzEypAJlcmxYvOF2xyaPjBn7g5IfErswUvyvygpdaTC7QWGMxM+U
z5BnMyOPbJyv48UsbIeATIEzBFGSIWJnITMJ8CYGQoniOcFrREnLA4tYVVVg9uQEJJjjwfc
QExR4DRM4ZsB2jNmcwZzzD4jAqA5EyPj7AAW2FcM4MIBAEK5ODFUwL4Y4mSTjE84MQQZyGx
GaWWERASVLEU0loKvDDE4mchGbwxhMwTFUCCLgSs4D5EsunMkAMYq5lJqL3kNDknzw7jklx
5GcHyFbCo0CEz4zAjZIYTDTgZxaBWgrbIGJh8gNHLT43JRGBrBWV3FAbmILuYzPjLGcHJKm
LScOhAw2POFBmMS5mwQZSFas3cZzfClg5y0YEH7ez4P//aAAgBAgIGPwC3ZGEiIS8EzMHcR
tpbIY5kjlb4Psjlgxur9jCk2sZ5pud6J86MwoaYvG4vZH4vaBrkROfxJeR7R/BgU2MklcKS
MS5EHklvwLK+xeqa2PylHs+Z6tcEQ2oY8rPUTXslzyJLhouzc8V8GNXYiDa3Y4WZtn/CeKZ
tZKvZg2rl/Q1T1O7FY7MUVWea9x0mzNH30XXyb6L73us08rSfcnRg3Go4mLMWt9WLqQ+N09
SaKvmqJiz2ELvbmuTvSR2YsdWTY64ZJgdZImx2RalWLIM2vR5mxA2YIojeBWPvZIumh1dGd
mZMEVfe3PwX3pLrjZ350n3okR0JR19TZkdNd0bJOyO5KexMWuk6DJJEkRFiujQdOqJ20Zo6
zaxnIec7HbmYGlwNrFJKIhLmYN9kJyrnYidz2/H/ALCjmhvmzO4lyH2IXEhdjHI6cTw7nZ+
Pt3+zAmfVFI3x2o+h0RBDO6dvm31fGENsUcCGyE8W8TBmdNt7eqHyEuY54ngTW+Bc6R1FB+
SF3F/a52RzEhs9U1n9hPl/ySt8Ua8CfMRHMXcX9rnZPIaXHBLW/AmCIPxgmJG43MramaK5+
bMQcDJuTo72v/F+D//aAAgBAwIGPwC7iTLfkiImj7W7a0daSd/kQSIkimfgSQIdNjK+BxNm
bMyo1MNrsft7fZ+3t9n7e32ft7fZ+z+z9n9m7+z9n9m7+zLnQj5U6mNDF2Tcmjj/AGKj+jt
atFCr20V20U6+GbaK7Xq3w6LQXZG1MaMmdH1X/lD2McL4o7nb6roPJ7dVtTFcVxWBaC7Ujm
IavzTIrJsXax+y2+EqscPSnQVkC1MUmqrL5j7ia+CqQYjJKM7re2NRWQPl7bi7HnXVk05Ef
AdZXxOmotBXSb1j4DIFPCyfgSjJHxHRt8SUkNu3hq97YMWRoK9xVkj+BFNySCJMcdJdvX+N
CNHa1f19f4+Mv6+v8fG//9oACAEBAQY/ADhhllHHA0iC30T+tP8A1H80f7knrqU8cso8WKc
5JHm7okl6oh2e5pqmMlxfRX5pqA6FkRRuYH5KsQeQoG7EMczCJekdofjw5INDdzAiI/MuvB
U6CU5H5REVtxlmodsQ460VMk6Anr0QMpyMYB5V1R4DVHcHHMU+a9xjMQ0TExoNYh19BwVC3
DqmLoR3+EWFAj4jayEY5CA1HAv2hF8lxYCIbuCb1CHKH90uLUH5KuV25R/JVyu/8sdOgTep
3xj/APFVmP8ATH/4qkhX+SB+sU7xH+SH2ipNMMA/kh/8UduQV4xgfrFAnJ/2x+m1VyU47Yj
6BVlXWg/JWi7u+0PZmU/xorqmvwv2KiAtxVw64cFW+oTv0ROn2THryRjkEZwfynxV7XQETv
wZS0ISJJjLg+oQzenvxY5bCKk7uLcBZe5w4YmM8xYRZtsefBnUBAPLAQx4v5u9GcG8ZqOQX
Aaqrr3BiLgD/Ttimu10w+i+iBHZwRZAihXZR1VwueirbV0KXqmQ+iZU/NSvp8KocldlzdT6
/b4ByA/YFXJH/UPzVckASb7h+acSBHEEFF9bpyrumfXRVTN1VKtVU/H4ZHIB48R3xJ4hQjq
fETzlVZix/uXcHTaYoiQYS8O06jop4c2UY5QmRtN20KaOYOeqb1gALX/JTGDJGRmJEO9gHL
c02pVb8l9E3HVEPditL1QaibqmNka3oguiida/RfdMDdS4/Zc9UPg/FN/M3Yymef2+BjMPE
iqlHgaKWWWUwaRhCLPUDdXvTCZhlxmpBXo5qe6iNzi0wK9hC+3RtEKXoto00XHqr20ViGTj
W5WQMaxOnJR2SlGBAO4Es9LImUZViDvYhAh3DELJMgOMkdstaiquo5M2QwmYiW5/CN1RRYp
Co3jbMWlGVHCqXKCdOnL+UMEAXc1Taogo0Vi6Abr8ItId6IBDjR1S6LsDoDQp+5dy5IartU
jz+3xlxdTOvrSf/TFQzRDExIJ6N+awe4/8cwZDjF6juWTJjnKEomIxyjR3PLkmHuMjf1FYP
e+2zTEo44mdTWpEn5iT9ixQye4yDHKcYyaRoCUJY8k4ZISEYESrLQ7uNAo++l7jI88pxxi5
bbEO/esPtsvuckcctxkRIu0YmX2WTF68yIyMX3HQsoe+jmkYSjuIjIvEbjEE9oUYe/O4S8P
qF7m27tQlCIEokcnUn/eKDouaGGUQItGLgXEQy9vkJMTDwEjkSQskYZJCIkwG42upZ/Vk0X
YOdEIZPHElq3CAjM7GEgHOt1IRyEbQ9y55Igy3gFjE1UfcYpEbqXan4ChCWSTSLGpUgJSdz
RzYIjLItIbRJzQ6FGeSRIjEm6u0RQCNEJSJ3yFBoEYyJZpDuqvTgWa55qUjJiLPqeaOPIT5
SGPJX6qmlV29FfW/YjwdcPgeD+IAtTksjVAylum2KgdST9Ph7P2xPiljhkmNX2gMUIEgmUY
zcFx4gDp1Wf2kj44SlHsyDwnvdSiaSiW6EL2jGuSHqyHOQA+oK9pgtt2k/wBUomUvmVhkNI
5P/RJZj/NI/NYsR8Xq4ZR6eKYZSA0P0WHNkJfaHmSPMKFS2zBluB2h+BF2HwhCWuODHgdoU
seQWm4HJlPiS9LMwQBOs/spAWBP1UTElgAK8lPoPqptqX7SFLHLyxmCO0FQINAdbr0zR4yY
9QWW2VCLhFqmQZlFyxcBmqxRkA4FV6hxgTFHcsjOQYSYtdnTxltOr6oHKB6hoJtd+Pwouid
9b9iPVfNHjZEijLNI1Prf+2Kh7aPilEEyA4mv0WD24tkkBJtIu8j3IezxnaDIYom4jGAqfq
owyETxTrjyij8aaMsuCR/38fh/qgd30dZQzCZMxz3VXtfbzO6AkHf9kfGQoG59So7Csf8AT
P8A9BWX+qX1KwmMzGOPGaP/ADTKlLm9VGIoIxaTfzVTTDEsRzHwwyFRsj8osVKFzO/RCMw0
mc9tUA7AGV+xTIsSS6FL17FPkB9VIC8aH/LdTyaGQA7AfzWN3vRuKBPCX3RyxvHzcx/BSbz
RiSOwp+BUpxtKNPuhE23AqWHJWLlgyM4hpC79UAK1FO1B7pxbivwF2rtK5KUoQMzoBzUiPb
5Dr5SskPbYckY5GMo7SQ416rdPDISN5z8I61U8wj6vu5AxMgHEdacuK/5HuMMzHIJRE2Phl
P8AVLksePDilknEmTxDixG3qsHuh7XLIYpgkbTUah1hze39vkI2By1al2PR16nucE4xMJRj
MikZH+CjhwYpTO7cSLahljzZPbTMY7hIC7EGJU5ywSAkSbUrVH20YHaQ3Y7/AFKjm9yAICQ
Gx3JNx2UWQMAZykfnRQGLG4iA5DdE/olenGJEBZ2p0UfWhI7jU/VSyRxnaagOLI4hHwmumq
fL4Y95Q2Q8IDDSykYRYkMahbptEP5nr8lHDhj4Y1rQlQnsrEuzjRDKYgxruroVIRDkhh2rd
IDYXDg6Ldio+iMAxjwdAgAdq3xYHqtpDjiGdDJMgnSKZP8AVUTc/su0qtvgHqg658dFXTVd
deK7lUvz+yujGG0y2xnt3VkJh4s9zSyDGIlKJmIyLHaBuNG0F1vE8e0mURPd4Xix8zMPMEZ
boeLGc4i9TAHa7M1xZCcxE4zA5d8S8dtHi4/UHFFhmdsYZ5sCZeXburPgGssWEZMZOSMZR8
RtKBkJF42LLHDdCGXPH+xjmSJTuA1GqRRzVRzgR27/AE5wJO+B3bHnFnYGjr3OWDbfaVyVq
WLeHisMshBj7iHqQ2k+VzGtBVwpQjIQMISyTM3bbCp8oKywE4f2cUc0i0y8ZkAeEQ3PWzKe
Q5YRwwn6XqHeQZkbtIExp+5kfdf8jFCGMxjMSM3jLI+0FoEVZRhlnETOx4eKgmKES27ZM9W
KHtDmx+scnpM0wAf3DdAPHos+SJiB7eAySBd5BxGlOJQ916kccJTliqJkgxAkTLbEsGN1DJ
62MHJinmjA7n2wMhJ5bWB8KNFx5/DmnXPRAGiYa/Cq4c123T8y3f8ABuCe6fTVl14rs1VlQ
9i1b7/CXp5AJ+l7YBnB34x4m6IZ8uQEy9qYTkxrk2GLM13WLCfdRwNPIcoO+sJCAFIxIPlK
h7IzjHFP222UiC8MsJTyQEpAOdBwqvdYRnEfb+4wWL7ZTBjt00qvd+2EoGMfTPtsgBBmMR2
WbWJ1Xs8hyj08ft4QyTaTRkMcokWe5Xs/c5M8cM/bY8cMuNpGUvR8px7QQXbUiq9t77DkGH
JLNlyZI1/txyTi4lSrjgsWCUon22Y5j7nJtk8PW3Y+D0gy9s3uoyn7X25xnHGE90575EAEx
EQGld1lnLL/AMczw5YY8jSLTkGHkBKzYz7gnNP2owy90YzbJkGQTjYGXhiGc3Up+0/+xljl
Q5pSxzMMoZ5Haxs7NLvX/wBhHDE4vXzwyYsRBYRiZagU8yn7Y+4l7jBkEY4cM4SfDIEHe5f
y6bTXkj7455SfP6kYDHLwwNSS/wBl7jF/yDKXuMOzf6chGJE4yZr2jdQ9nH3U4ennlk9UY5
HfGUIwJA6grD7IymPZejPHmiYnwyMpZMcuZBZO47FZbioSZhJ1S4XIaIlrnRUqvoF2fB+du
xB+J+qp8A9+CAPcgQq9rrXgqDoe1OU+pTdzKhV6rzMhITLgs3F0QZFxG76heY8boeI96beX
vdeeXevPLvVJybqnlOTcAS5QjE7RoHLnqiRInbRi7HqjIXAZjVin3EPzTmYFXLn81SW4Ncc
Qn3PSjOyr3IFr0Ud5taIugJNGEaRiLB9UGNTcfjimunNALsniGqyZrKgX5J+aieZ+qIV6II
VVdHp/gh2v0T83dfZCgTfZfhl9rJ20XBNYAgovYxl9EHo4+D3KYixTLkgLaDgAF6ftvCA4l
k/VLtTM73f81vjY0lxRfsUCG3PrVYzR3dtC4F+9F/ERQclKEK7LnjSp70ALp5AlzU3VQtsa
voi9whA0IuwQLyjrUKhdlyVUza27FEavL6lX1RKfQcUOWivRBz8G4rihTqmkfD8kCCz2Ra1
nVC3BbeNHXV6caIBdiPP49iyD9TN0Gq2uASdr800jXW6lSjOAU714AUQYsNByK2xNBUngKV
W2BlJi5nZGbiU9CzXugX7VQ1KBArqUwoTdVYqM7RldCUiG0oKoOwiLAAJr/Dk/2QHMug6fT
VFraa/C1Cgx6ujVXdUPYEBGpFwmFAEwKbjwRrRPw+bIMCxt2oJ9CrdQg6xg+acdx5OgT0Up
EXYP2oSHmdx3omZ8TWTNcLkr9DopTjWUixANQAFud2FQf8UHaJetH+iIBJAG6vHigGqFuI8
FyVSgLVHBDa5BsNfkhjHkjaMq/NVNvpwTEv0QLOT80ZzLF9oH1V9fwVuGpKNHF0QaBVH4un
bt+DKiur8Ez0OqNe9cU/xBPegmZ3T0AjWUjov7dANSKkc1jk5EZCTQ0BBHyQyY2O67aKYIJ
DC73cqRhSUYnaRfzCN+ikJwjkYnzB7DRCQIi5YOQPqgBMTk9WDxHabo8OCjKcqSIiANOp7V
shEBxkkSHtjJCGQ1G0kRP8v5rcH3MARp4g7diLhASqIdw1K9XJ4IFjEC5e3R1uxQaPpkxJq
dwFe4hqIkeISJ/iuaJ0uUA17JiX4rbo7/ACZAkOXk3emZqp9VRVvxQ0Ct0TG6P4CATLguA1
7k7M6t3K1AgNE0rjRRhEOZEAAX5LZvHpwrkk9HbjyCMRxYL2oFN2MnvnIP8l6f6ZUD68VCY
LxyAgHQmMjGvaEXBiZBjKrMS6NKOS3yURwFOhKrfgL9qoKi/IaOoRBG4ZN0eYAi6J3eXDll
3yKxt/45Ef8Ab+aOMVlSSONw0YYnrrsHFGWUk5pfpDNUiokDW68EZZIYoiAMRuAq8pEjm5U
yGnseQP6TGQb8kByZudygxoLlMAODnRbfMAnap0N9VajtbsUH4yfvKoiO9G3VfkmZ24qzhF
OB0oiAHfkjSn3TEFtPzQBF6MF4R2K1+S5ataiFOvBSlQB3u4R9/SQEZRhAOZDQy4dFPCcsc
eaLgQnckjzAlgSdUGhIuXjJqS/pNvmvbQAkduCEaixBNKdXQMvCAavRe0yAeA+rDITQRJMZ
gupYzLcxrIOxPyRajIsHlx4KOPDAkTLbyCIjiTKyw+3Etx9ISyEWMjIqO3xa8+5S2XMNjci
hG0RDZ3s/0Ufee5//AKoMoxArKco1sKsvfe4yRjkIMYw3szEGIJBuaXWPCx9HJkBFyAXqxW
TBPLuFoCLyEdpLMBZTEbCBAO0xpLj2lPdh8097U6Jpx3RnRimuGeJ5GqutFEPrKn+YqugTq
/YhH5Kumqrobpu2qrqjzR8IVeoXWyP7lwZECycDqgLJ8R8vmgX2yiXBNDcOo5/dw2mcQ0mM
4CreeHiRPs/dSGElxGEzLGW/dG6H/I9z6WCNRtkZyMS21uHamw/38rXJ3y3WZxTuWX22P08
sCDuxtKRi1tswwBfjRShOJjMEvEhi/RDFAPKbgC1aoz9xszTiHlKZG12dowJ+ZUZYN0MeHy
QxAiEWPIAVXt88aDJiBMSPKXIlHvCtQasaJyfB+7VDFgMjv824tGL2MpGgU8OeUT7mcyZQL
ERDNG9fE1wsgxkmMgBIfzXbmseWZ/2922OgYFbQ7E9u5yDZT9U7YzhKPitcJ8ciIm20oSzF
572BuWMaoGNuGij/AEiuvFBl2shHgT9XXBUPROXpZVoAgU6r3lA6n5qhohpRVH8K6qwYcET
GhITNaicXVBVVogXZ6Hoboe3yFzGTA/ygvRhZNHwyj+13HasWHJPcJR35BRyXMY7mbRRlTe
/hewo2ieUTkkCGiCQKFx5SC7hYvcZZ7MrSnmljoRGMXOPGX13CPesQw4o482V5EQqRE0jH8
cF7jdOU4YsUfIfTBy13HwM7WqoYccvIDEjca1/a7FuKxxJcxiR0cumkUDQ1YRbyhuNaKHtI
H++TsxykBKIkKx8woi0QN0fUAZtknPqRHKXmZGc5wG6TiMnqB2IiBG2rV4rGT5tu0lg7dbr
JuL+Mk6W7FIBi5i4Ic03CrpibaBAmTgWGifcEZBiBfkn52TjiV91VFlqKppfOi/igRwuzfB
teqpSjI1ZMi5DH8OnFeaYBFh1dA0L8CC57FWhGhXqScylt7HAco91UCP8AxwB6tVRlG4rzQ
MfKS78OSxjWIkKc5En6qO9yI7HP+UfdZ80qRkQN2j0BYDSqlHb4yJMb+aoccVEFidgcizou
H/NAEu9W4IiBaol2hR1rfTot+IbcmINOItIfuH3Uq+KTCIUBo33V6OTfV7ouzkg/VHWjKi8
Z8X7fzTE+EWFgu1PzKdlUUVBdVCqW0W3Tgvqi4ZPEasugZF3/ACV3I06Kq/HBQEfNuDUdy6
nliXxZmkWNXPmp1W4S29BbrVGMjLLL9O4UDcCKo5IES9RpRbgWIdlJuKfgAO0BPfkjjA8MW
c8SQ6ERSvYs2TMJbRKIg1nIdj/lUceISGGDGGPHFhTXw1dED1Zk6ESNFnyYvGMYg8SNZFiy
E9sYk1aoQhlkYk0B835KQJZg5qwujijJ9xctYEWvVAxLEWRyYg0oVyQFh/NFAZCeXJFps5N
COfVGMS5kRW1nRDADjzW8VP6T0uUZTLG/EkpjIRlKoB4c+Cbn5tHUT/MfqrXVBRClTqrOi3
+CKeTrxW4fAtwRIFGR4D4RAPilVmB1ope5yDbs8sbeI1oiZs8QNoGg1RC3MAAKkOHJtHqVH
AZAGIFHpcyI71tnQE3CMQFumQDoApTLbiTS1OaB04qESYRhm25KjcCQGBluca/tRhkiRkjF
vESxNrAt8liMsY8JjHIQSxfjXiy9P249OBxgtA0ck8E4kQ/NbpSBY0iYgiurlTajh5cL6Kq
u0rdVGXCh6aqUIS8LkbbOHUDk8AIaG4tT6oyjMPE0qRVPuNSaUI5qFal37Cruf08l4jUp3D
PdR/ql9U6+ipdVFV1ujSt1TRfdXqEHom5UTjgNx0CYfhlgoRDNGL6bhE1r1COJw0agB2twC
MwwiCHqHrwF0PUiwd3BPqSHARsBzUZSAjRoRFh/FMNUBIjcLOFKchbyjoifkqX5Ib/D/MKg
LAB/4cZHbCJU4mT5A22TtQxtx0QjIiZgbE1Y/hlDILSxRPACsgQuqiEb2r3oMuaB51WQROy
JJEpa8wETjxkGJqCNx7XCG8eN6uGovCaM5AsgRaoHR0SauqrtQH80vr8aXTfA/Tovsiw/DI
tRBqckzkDVVL8OS2xBMuVe1Y5wMcmPYIxxyO0RMfCDGTjzNVGM8WwkVLyNP9KEQdsyHi0dt
Dzk5UCayyDxE3d+K2xaUXFGBr9U0MDyjXxBjF9fEQoxzwiA8QKggE0EvCUcQgZzxmUWalFS
MYvapKqw6BFzppQKAu2PFtI1bHGP2TEtGVHTud1jwKG4u0IueevwjIXJY8FIDUfRfZMbqMR
qQL8VIYxuIkSAbM9ZSNmQEcpySAO5nER/ShIRDN5hSqpdnQj3LouifmhW8pfIr7LDAV3kmQ
f9IFfqgSaH6Jj2JteJKbXVE3sjR6XdUD/i6IavBWrqnuon9sZ9xG0/VDDIUgKGJcGMR3p6j
jLaWAe6nOPlP6TwjSj8FAn9Ifo9UIgXIHzTFmBDddb8lF3DzN/xzXpibe5oIiRAjmAoIv8A
vGnG3BETBBiS8S4Y81UknioT9xMYMMpiJlN3INSREXoseT2/vIY5QjtEJwmI7RYbmZ6LGR4
hJzv/AEl60YkKrqzEQgD3IU/xUIwjukCSRahRcXdDM4xYZHbHLkO2JI0jcnsCaOWWSX8sGj
3ykD8lGJyTMpEAAxYB+O1yVL2mAbcQkd5F5kEjnRE20TnQsgfxVMzgW+ATPR0OsvqgpZcRE
8eLwYwKggXPe69OVJwDAGjx0bonRyQsCRXlbvFU6bmg6r/imu3zRo3Ec0OGhUpiI3+KQkXp
sApTQqcosdGcn6xQ9ts8VCSDVj4tFsFYglnA3RJ4HgqisjZbr1FO3gjuqBYdR2LHCDbYgmh
e5QA0X/MAhn91ixvlHmllxgecCvjhrxCNSQxYRG0Iu/8AbAgOt5HvUaNKAMhxnjl+r/LJwj
hyPP20/PAGo/mjwKjGPigfFHJ/L0UjCkWiO4D6rfMOf0wGvVbsktsI2gKDpEKH/Jx+riiRH
0gQATJ7vcBijllQhxWlLRjECjBVuokXBccHFU5uUAm4WQX0+FNFerptNxWSeE+KREJHgJFi
3NbZEmIZljPtZmREnjjNnPW3VOWGXMBjiHsSPEewOhjcGU6Bi4eLsKckQRRdeSZtPhU8k9n
RB0NDqiCDkzZAdsI0O0lnlKwBVQKXD8eafIN0j5o2YcpcQowxy3AAyk4IYvYvdEaoE0pQqW
WkYRYSnLyuTYak8giYuQQA7VorOaL2mOExD0iZyMaFyj6EduHM0og2jupKI6SBCMiNxJJNe
KhPDCQ9Mkx2OTF7tcoiY9DIAAJwA2kjWUOPTuQlk2z9oS0ssfF6ZNHIPiCnLaANsTFvKfCA
4bRD9UidbInzSiKtaK3hiQTLo0Jj7oOxPEVJPP4UFgUHYACp4MhHFL/+REbpRBBO178OqMS
GlG6/Gn/R2/ZTyvtYljzJAWaM2lEwlKvRwVShXtgQAd+ulQvbZS9d0JB6UYj6rFlqCJ0FQa
BwmYsiC5bvRVLq3YiYiuoR+anLMTKeWQJjXaG8IB6LbTQvGJAHzREB0BqPmt8gC5O8aVoU1
xx+69XM49ti8+m8/sHVRxAgY8YMcWKI2jHHht0e6M/d/wC85bHKgA0lQgy7EM3twcb3geKx
btSBJ+a9vmj+nLLbKnklM07JB+1T3A+CRjRrg6uhGAAm1Sp5YR2bqlvLfWJp+NFk2viyggM
7Rc6eI+Hk9+JR9uf7Y2xlmDRxgzId57QH6IwA8QD5Cf0x/PgE8KRFK8OayZjFjmeOM6M43H
s2/NMA/RMYkl2YIUMZVB7VKPepGDAQZpEiIBuL6rfEieSAAltIlVnOg1+HH49v2WMO39404
0KyjJUGJxjsi0T8MeXzY8ctzC6wRjGUdkifExcFuCx+5IMowk8o0qGbsQy7dsiPFElyHqh7
b9e3cOrs3yRYLVF0zOUckm2wtzkaR+ay4pEEmXgEi4FAxRj7aM/eZn2zlKRGMS5bKy7CgZC
EZAEbQZmTi361IGLmN5CoPP8AxUcMQ+UnbEcSfKsX/wBdCRhsHqZCLyNiX0qVlExPIYCMYy
3UgANzcWP5obTu9MkTysa438PNb54pZdkdwhEA1/TIgkPF7r/kwjt3FtLtXcBSqnhnF5RhM
tcCu8SHCoRhYGW7d1ZASkJZPK4cA8wFmyeETkPTgTpEUeq9XPB8MIelijIVnF9288josM/b
44wlIyEh0AbuRifK+6Wp3cSTVGeRxgidshEtKcr7I9hqdAhKQAYCMIxpCMRQRiFGU/CTrod
EfTiJRBYSAP5LJKWQwyCNIxAagbSqOOVcgrIX2vp1UoygJEhyZMST22Xr4B6bVi1LIy1lUk
cTVVWirwXao+1iHMZGcidCaBu9ThxDj4SD2CBy6afeiym0drCNXNQHWLFOURBxCciG8HEsW
o3BZcztHIXwvTwx8qjkApIONOxGj8UadqY0Oq2jiDVbYZTGW0xDGzjxfKiEsUjEuwMTXs4I
R3mIP+7kj55DUA9v5qWQDbKHhwYojwB/MZakqObOYHOQTghuiCZFxulqwFtX0T5WGSbsQXj
LbVo0DNwlVZvcRDGYMMZHOnDUoAeGppoQT0U9tTIbS1KdiAFx4hG1LUURiwtDDH+5PYcbxO
2OyQl5pcWXpe53SwQJx7oFpBj4Zc6IS9vmObAfLMjbMH9s+ahKbcQ9gOLc1GOKRiKbj+qVF
igT4SZbejBPx1XtcEAaQ3zf9+Q7/owQJA4gpgOy1FugCSQwJNOzl2KWfN5MA9UwFN0v0i/J
1LJM1mTKR5mpQBJI/wDGCYvzkY+I9AjPFCMWHi2xA04iqiTqO5U+PapNyR8Ro1NEWo5dHnR
AlSH8rEaVLp2iJACQlqzjdRRMpGW0ExHYbaLLDJPfCG0xLGJBLvdEMrB2RYDWyc1RN4kEOe
bFeGrDgi/hQ1HEKJoRjk3ZP+Kjgz7jiyCPpzNg77K8tOTjgobXETRrVdGcj4X8MReRGgW2J
9KGmOJ+stVDLjySEzKUSxL0bj/UvTzx3RBpkFKPqLL1MUgdxrEVtUWQjklk9vlDGQiHgW/q
JX9wy90JMInDOMNoIoDEv9UYe2jmBg0mmIyiztUna1dVAyhHHtG4yM4AF+3khiGLGZM+8S9
R358VDhtiP+2K4kkbQdUce8zyAndPibUBspHVvwUYC+Qivz+yfhZtUJAl46C7itAhKLSER4
okGRPI1C2bNr221HzVlVUXapHoPkrdeikNAo6IA6JiDIGhLFqqWEMYsai7LGDYuD2ghZg21
9jg/wAoMUdGT8UVayIYkG4R2uBGyqBws30WsXPz7FIzhIRMaSlrqowi5EMex6tuk8n7CVk9
tnybc3spbclaMxO4HgzKWeTiFojSIkaA8ygTehfmhKQtORPQCBQf/N+KpmBJC8hlFg4jc96
nGOL14xk4G4QmJdJMVAx9rlxyLREjSNTqVjmfcTy5SRGYmSzsXMX0cIg44yk95V7lDL+qI9
M8HFvkrsQnfqjgkHy5Npl/Lwj1D1RiHEIzLkaQYB1jlANIs4FmAuvSj5f1HifyXjnGINySh
mEgBIcxfg6cV5hD4PzR7PoFJ9bKXNDcXaycdqiYtucXU4ixkQRyBUYtaQ7iVkB/UQUOA4I9
DbmibKvVE/JENa3NEuIQjWeSTsB2fRf24ywxL7cxAOc0tF6QFaqcpTkSA8p5JGVAwOn2R91
7SUZxBMTHIJRfoa/RepLHLDOQbIHBx5QDTxR8zN1Q50kDYxOkuSOJ3jGoPEG3ase6xMj2PE
f+1QO6hJ5c0ccpiOURBiCLh2utky8jSURWnNZPVw+nMsCI+PcwLdLrLKBMYi4LEmerPoXWQ
RoDOHpRt4REuTzJKpoXoiNDXtCbRCWZ5RqQB+5qFGci+6TknmU5LHfSPEMX+y9Qn+WA5NU/
ZE8Q7lRJ8wIIkdP6UTufcDR3fVQYMGr8WbWymOn0TldqAkGV36q7V0RBqSXJPOqhOV4t4hq
1WUtsQdlWGoJRh5Jiwl+rouyyMuL/AAdbY0DPKRtGPEuoCAbGK4sV3nRpy4kuhCYEZxaIl0
6UWWPt8U8obYNsSfMfNRenCO2bACGoGpUoxLwiTT9JNrFeqxAIaRvs03Pw+ikRT9MW4KMZ/
oiAe8y+6AkxEWIY/V0JQLMGj0TZsRlkkWOXcRsegoFkxZcZJbbEmVQLiQa78EPTwUoJUdj9
lESG2YNQe3XtTWTnsC+yAQ1loEchPjh4geYUTlmZihDl2B0XqgEQ0jSg5ldNE5MgRcCQdj1
iQsmwH048WDEmxkwTSBiRcHRfZO+qyDp9EyKFeCIavFcQCqPUC6BAYgtJjRTpuJFuQLrDEA
iQkHf7FEi40XNH5pzQaKQkQYwMZTFWlMhwOkU+SQAqRI0Z7ueSnPK/pRYmA8Mi2hfjw7+C9
vkyGu7KZRFIDYBtEYWDLF+qGWLzxycxlEk9xpQhepiL4szyxAl5CvihJv1R/irP11e7oYwK
RqTW3BEAvzOvwrdZ52iBEcKmQUTCJyNFnF9osOxCIiXI2yJO0HSvRDFI7YiuSZtAWrzWT0q
RjIiIf9IsVxatVwUuEYTnI/0RMld0ZULn+ClHftHmgfrFDGCIiL7jrI8ltiCSTYXREjuk1I
g0p+4/YKTn9MCGsCW0R5FBN+LLJ2fRdqL8UGX44o9UOQqiQwBYni6rwN0CRQRJ6IYDICJjU
P8AqNVwX44qUm3Rxh+RkaRHzRw7iY42MqBjkPnfjwQ/XIHeSdZ/fYD3lZBIvtgTx8TOsUGe
UcmeJIrQxhIfJYsrEEwxbe3dp3L0xAzxykDttIT4wLFjpZS9UtsgZbIsdp/nlQddr9EfXiY
TmXqNOR1QloCxUqGIEJTHYKIhnYsOah7Z/wC7kPre5if0sNuOPzJX/HJ8Mz4SbA9VGWT3E5
SvMRAiByi+4lZ8XtnhHJLbAguTuAJcmvFUu7P1UTIkUYkcV6u8bI1NK6Ms8AHJwTEepYJ+1
RLA1djYtVihL0Y5CfPGcIiDm+zY0h3qgPtshG6OyXqQr+5/EO9enMtuDvFmkDrujcJ+IlTu
UyzNGD/It8kQdS47V0W38WU+z6IngucimBTolDgiD3oA16reRRmLcCpzlESEiLh/0Cyrcpq
O5qeLIRDf3CchJ/bGkfzRFw/hjxJsi13Ha35kqMItCXiMyW/WNsnfgtJbj5q3bb8wjL1Bjx
wG1n8LCwUveCAnpgxvt8FjI/1P+HQ9772PqDFXF7axMvNAy4k6Ber7mfqe7yFoYwR6cBL9A
bSLVJrTotkiPShulkysPHKFGiBxkWXuMOOAEcspbjciu2Hi5LJmyjeY1hDmGqfosscpG+cn
kbD+Cx4IgkylURDlhdljHs5SjliTmySmR4YQBx7eDGoWOYjtjKIkIlqSqC/ReIBxcsKLJMy
DwtjJLt+7vKMCAI7I7ABVxtkX7FDf/tyO2fQ/xU8OkS8ecTUKJkNuORbezgIPGOXHKNTY7e
LInDWMkMbEY53Ey+w23ghkfVAJi4+TEogM5qCiYlomw0V/wF835Msg1YfT4cF0+DvdDLlfa
aQiPNLn0RBgAP5SXA5klCWGW6DVYgmJ4FkBIi9yVGYalTXQdFGVgRZEHUM/VSA08PYESKGp
4tp91XSv3RL+Yk9qeUmYEv2L1/cScv4ImsYR0pxUPbmEI43ixAaW1g8ZHhRYZkbZgGU4ihe
LgDoDVSkJeGGM7WN5EGVe4IR/bBm5gv8AdbXpWnW6lHX0ybcJRcoZQKzMn7CyhLI8BmBJlw
hqaJ9oGMMMcZlhER8ocoT8JBHESunaL6WQI8VLCpUYmIkxAMj5gADQdiL0dyD0DjvWDPJzK
ERjlxpxUGmDGURvxmsSCHNOKOPGWgf0npZMNU03ALsefNbg4LAqmoBbqq+bUprnkn5/ZZOY
H0To/AojTRDHAb5loQjyFgickMkpRrMGHgHRYhjxyhDLjPqPHa5jI+IJiO9bokwkdYuofqL
Vl3lW+SbtqOaILeL7KgrcdiJFDwQGlyieX2UZCEcYYjZEki1/FxTPp90WqTqm10QBo1Ssct
w2kThMnhOLKIyRPpE7wbOOToxgGMvMTpHgjCUzGMokFmc66r8aLVbASIguzUfiombMS0yLt
oewowIEGoGcjsfijEWDH5qMAbfwZOalEarxPGhIIHBPIUAAbpREi+vYuDLmV23U+g+i5f8A
Rwa6BlHxODCTsYyBuhH1DKeSPjgRQBwRsqoGZ/24GBJsJSqq9EBwQq4iWBR48E4DadpRiaO
6pUGyqGKIZ60KnxH4+yEjEwYsXLu4/NAtbXknNrKeyFYDxSNgeCMjVRhMbSTukTbkgxJa0j
y4BRpeL/NERG6ZZi7AWe3JOS511ZMCWCkKESo5uOiiQGBNY6Jmc2BNWHBOZx2GpFyW4aqQy
RaVPCD5Tf6JgGD2ZFqIEjdEaHXktK1Ve1UuhyTavbsWToPoqIfAQxxM5SLRiA5JUPc5skDC
TS2QJlJm3cGWLNuIeLUD+OMzQhxope3wzbBKpEokmPJzF1k2y3RyGGNiKEynHjWwks+T15Y
4YpyGMDxExERyqjjygwkK7ZULaUW3J+qQAXhNeH46J3um0ZH8BAWVTWtExj2LxEbA+5xWlE
8YjQPIOaIZpBwCAJEUjI2RjrI7ievFMV6bicP2yDrdjBBj5o3/ANKgTZihuBPKNaptbmqoK
6qQlHdI2PAqIxszuxLbRq5KkJEmVgKAHvLoxjEYzxZz3lGUqykSa6ptE50+FFSyZrJk+j30
U+g+nwbRAqXusUISyZAYY/Ultlt19PrZSxZRIiJaO7zYp3IfWMqrJEW3A44cz5g6l7sQ8Ea
GIu2suYCjlcH08gkYO7uDEHsRnAmGw7gI0szD5BS9xln/AHhICOOIptk7knrxKEv2l1CUrs
GOv4qqF/w6Dm8hEfVH5FMOxMzhdOxGlOCaIeRsEQ3gx0fidSrEzxjxE6xdBFmJJoPqVEEMd
CHv3oGTkG71ug5EBqTQLduM4kUlE6HhREMe/wDwVD4jVul+1RxuzjfM6gEOFObUqAG4DVCX
EAjkCzhRFmC3hrOykDdAr8/gGVLOzLkp/wCX6J0Pmm4qeaY3SlFoAhwX8IbpdSxiW44gIyP
8rgdrFCU/EICkTqeayenJhERy5JgWMAwPY69XGAcsgSYQvNneQAAHNh2KbBjYacvujGcd+P
MDAxNK87dVOAkJACkhY0cFAOH2sH6IA0EnY6UCxwizCJkSdHLIE+YUOoVta/gIaIBn4I0Yr
0mG3NEnh4gaV6IwjR3boU4000KBhWMtNYngss9YR+4dYSXaR/JCLeJq95QiS4FCTqyMIkAt
4enLsUg9asox0JDqcpBzkBkeQe3yUuZk3WRA+yMP1REfnf6KlIxrI6AIgeUBoj7qtFVUqgA
L6JjTkgAu2+qmeQ+iKfVOA4FuqD1yjd4ToSNkTe6dwJT8IJtXXvWQO88UwXs8TqR2rLitIg
EmugP1WPHVpSeN28IvRiODgqeEQYkeKUGcEG7gMQv7sfUiDYPF+BBRzYcZAD7hGsYxPO6pZ
6EVTHymtQyEtWZ+SJPEc6Kp+Daac1U6XKOQUlA0k/yH4uhkHnhSQ5cV0TgLNExLyjKXUEPE
94WDIf0mIJ6hvstosYH/ALS6kTZ3+ScgEtdMQNo0AAQDOInvDErJKRZsRZ+Lhe3xsxnMOOI
JWSRvKYbgBGiEIhsY7yeaCjla/wCnULi1uaPAX7kALcVy/JOzfwTav81PoPp8GClIyjD0w8
TIiPiel1tJE3YPE7h3hRItBjXlxU8MmAmKS+Y+SESSIyAcgPZHJlk2QO0eOv1Wb3JPim4i/
VRmQJEN5qr1PEZioYkOX0oyeBljPd3hbQBlBLCn4ZCRpLWIsKacVUirUCGr1QP47kToNECI
iUqu9WrSijjZgLgWW68aiQLVBugYl4TBMTfsPNACtV7fbY4DAltYnf8AOqnA+aBMT0idwZb
2Y7SacDFSkW2ggNqSw+SJHloOqMxQ2a4LKGWF4kAi9DS3apaOAD2bljIr6Qcf5R+ZVql507
19kAL0UYRkfTxD/WWZ1QVQDctUSHcPyon7uziq1P1T6cNVMdPp8PsFKU4eoCKRJID8VkDU8
TDgojjotmGDRAbbEvWz0C2zIE2AEXIJrW9FOM4tG53Nufh+AhADdEDcYgsYl27VtIs9D91G
UwJkEARkHiANGU4ANHd4QLNovl8lfUuEKs6HFhVAo0ooTqxl4g9dv+KBGovZ1RULA3CgTUO
HWJifBImI/lICnG8JsTzBoV18IPIXUtN3iHKv5Iep0kmiatZTkOZiniP9yrD92oU9ttrB+Z
/gnjWILA8gpEBq2W0a0kQhsotwduJ7ER3riDY/mmaqq5PL5L+V+Kl2fT4+lLHGXhMnNGo92
NBVSIiGH6gBEueiL6LJ7iTgyO0GNQG4uvUcvEDlbgyEvUrSrmxFlHPiiRkiA51IFdwoCpRf
dIEh+PNbgSCCHAo/ahKZ8cKVJJY11QPGqd1ahohuBpRXo4bRM9OCL9OxHFLSuM8OIPJEJlM
xFov3VWOf6Tjix7b/ACTkHs04rmR8lusAPqLJwKHzdRqmjV16erMSizOWcH6hAEliHbi6Ed
BromF3uggBXQIYwRsA8XV/sgeNX5J+46LqmOvJPzZ9FMch9PgMkT4iCB2qXu8U/RMnAxvBy
w8TCdAPwFlxzBOKMZzLFiCATzst0o76tsJYGmrL0448cIvpAPSty5VaugYFm4aI+0mRlwyv
tlsyRHLTvUc2N9vlaY2zFXG7iok1ANl4pE6CP3Q5UXPguHRBz1KfvUTx+6N30THsTS0FC3w
m8trxlu/pPhUMQNcUJY5cPDKTHtClE6V70G0AfTsREhUU7AmiHiaFb3poE51PyWwGhZ0ASb
ux70TSgIKcWOiC8NJSoOQQbtVHPHvVOj0R/H0+Ftean0H0+EBzC3AsSw6ALJGcjiz5A5yS8
phuFL6qft5ES9IsZEbQQ166LwkG/iBQ3xoaRkKgra5LkAoknwyowLUHLsWOMZOHoxoRKoc2
p3IAxqLtb4NogqIcbJr9eKY6WC5ovZ+5NcXQClmEnhKBjFqO9K9JMpNY/h0AdQxVdF4qihr
W4eiOwfmqX/ggAHWzrdGrqblgQfpwQLMQxVuxbjqgmNR8uKH3R1RICfmpHkPp8I9VUA8H4r
JsPik0i9XjqF6EjtnGPgL7pQGrayhyuF6GYbZBiC9JRNpRIuCsOdnhljEzbi7EkBSyyYuAG
5liPmoCeU4w4O4FmagPYsntcgBMgZQnE+Ge0guNLKnxvb4fRMexDVN81wpf4bpyEI8SaLLg
jIS9MiYbQT8MvspbW3HU/NGQpq3wjXa9O5Sar66rkBp0QMKG4RfhUit0aWNEBo9uqfUgt2K
3wB4qvZ2pm6KlaWT9620u7clPoPp8OX5JuJZARkDKIaQfy8EM2PwmJeJFCEfbe7iIZMdIyi
1+MHtI6ix6oYpEnGXOOQHhI05g8YlDG5ADNfxDRQk1ix+ix5IjZlx03RLiQ+Som+Dp1UoPq
uQ5qlXsrBjR1y6I+1xvKOE7AAPNLVRn7h8cZRMfFQkmtRwCEsM90XobWX9iWyZqD9kcZDTF
EDkmW3AiRNm4IyJfhRkeilsFDRSMgeCL8UA3U8FER8MIuOLujzqKaJ0zd/wBaqH0Xzqr0Uy
OA+i5/AGBYlg4uHTggyncnREFtlgCKnm6BJpMU6qXs/eATxSq8ujB2t/Ut2N5+1iW3nzQJq
02+tipDEN0jppu4rZOQ2ft0UYxDykWAcM/UrGTQTBBiLOEYAOIUPVVhxDOnGO16qOSMQYF/
Dp3qmGJHUpo+3xkczKyEJe3x1tWQ/ND3MAYkkxnE1MZC4Wb3WGAnLCAWlZqOv8AkR9pgGVy
TMRLl6VLuoCUIQ3ylUPpdDaGe/3U8cIgwEiAfkgZYoUdiQ6pCNNGop+vthCEQTTVGOCI2v5
jUnsR9MmUQHIEXDdyMCQNwLkCrgfwWGcRExyRcFquLugGAepLaBCU28TGAsQJcUaPt8IOj3
P1TNVyh0qg1Xr8k1SOdk2n4+yYdSmU+DR+i5H4AaCYJ6VVRQ17Ey3G8S7obqnipeyMnEjQ6
iH7X4ckW1oiZREhEB34yRn7cNIf/je/RY5cJkHtT5KxkTM9HopgUAkQG6qEDTfuDjkKKeKV
8U9pPVRBs4ot5iBkj7k+nJq2qO5RbjfohLLExnmmcm00oQBGnQOjjiWl7icYU1A8UvoE5uQ
tf7chLsNCpkHyAzHRqrdkBbzTelDYdSvSgwhiAgBG3NDURr+Q71h9uD4pvLJzQB8ock8gow
xgCeTxS5P9lD3MQzyAyNpo6wA/olOI+SL/ALZN3LETUiIIjxNmUTqfE3UksnNg7fD6p2ouK
4n4S7Pp8LqrEEVF0QfgSA5QBAD8TxWMH9USTrr8AZHbKIY6iQ5oOH/pLj80ckLGW8AGgPBD
TkBosoB/UfqsJ5z+imQ1TEk9qiTcVHehAyPpxJMYaAm5WPJ7uInjdpA2iT5SeIQMfwFh9pu
phhunylMv9GWOeOTkuDFrCLN3ph+sGPeoZTUMYSHYQVP3BvaHORTk1JclQJsDul10UgajHE
B/x1WQ/wAv3CfVvsjHIHEmcLFsDAykSObBc2l9Cscv2xDddEAT5AI9SalNUt2hUrqnNk/d8
HHwm3AfT4fmm5LgnhG1pFeI7uSsyEo1nB25jgmNCufFAxLEapn25OOkuRUZwFDccCsunjl9
VhH80/osh0eP1UAagkD5oZQP7U5GMSLOLhAHyz8J7bKJnJ8mI+nk/wAvlPcvdZjItKcjHWg
LRWPNM+rgmA8wPJI/pl+aEhcVHYp4v5t46SH5hQ9nHy4ay5yP5BVsKkcgt2UAHzzl2WUcjb
RONQOVltNpjae23zUSalmI4EJyWap6LBHCJbozMjI6xIYJ+UvosT6RBfmtkXu8jpdl/BUAH
KyAao/P4c10TMpnkPohyF1yTGp0Ismiw6K6DIE35rbC8G3k1DFOQ0m80b8kZY5DIBoPMubq
MrEEH5rJCFIiZqstXjukx41WKUy0RMiR4bhRZDuBcxbvQJqARXtXusciBkwzOWI1/BVF7qR
JBz4TCIGmXyg9xKxyyFo+rjEydI7nWYZiPRnCW6ThmZxX+PwGXJ5YwlGXHjFSy5C85kykeq
fI9w/MDRDFEbYWYa8HWSMqbi0JcNgYFbMgYjynQ9F4g7jxDivRwgxjOhJqS6xwBBzHIXHCE
YiI7yg9AXHeGUG80Q0hwIUYN4YtKTcSn/DIKveuSY1X5apnHH5KXYgL6phfkq9ie6orsOSq
U0vJOAB7yhCXmFjxHFeEVWXQg04Pqojia9EYT3R9Y7ztLEPZf/kJPCXHsUvcNIsG9MyfcTx
WOE8e3FGQiIRJDbl5Jf6io4Z4wYijuRKn810CcD/55Jz7ct/XL80cmL2w3MzSJmC/KThf8f
JjBwBv7YoGjZmZSmfbxIFWJl+aET7aPiGr3T/8XG4qzEfdNjwwjEy4fTkgY44gguKIRAIAs
AmnHcOBqvIQ/B0CMQG2x16oDJihMxJi8oxlQVuQjKPtsQJoGhHVHbEB7sPmiZfqJPfZBhQI
Ndk3ai5TOxXAL8cFIaU+nwNW4riyYWTmnJMK6IOW6LERXwl+woxPiGgOi2Q8IOtzZObler7
iUQ9RF9OafeGFO0qpp3KEMZAxgVch3Ud0hOQIJJNAeKHNVkARzAZAnLCJN6heLPAH+qP5p8
eSM4jWBEq9i3e4ywxA0EpkRfohGHucRD1acahGGDJGWQeIbSDbVCc8gxiVBuIFdQg2SJLkk
gi6pMP1VCD0Tuw1df7sac0SMkaarZ7jIIbvECXJY9EBD3A5uCL2FV8n6p+xCwFyU5DPqqVN
m1RDsDor31unX8vBqNwUuz6J3ZHUrkuac9ysnv0QEwC1kdtKA04p8WMyOpFkceQNONwrlAz
Dx8x7KBGobV9ApbZExJJFVISL2LaEA1QIDxkKdFmxRJ2xlSuhqowjPbvlt3GrKeLMXMSwkN
XDghYcmOREhkiP6oyLEFe3iR/fllJxnUQA8Xe4VypY2BM8YIOo2liFm3RdgZwJvCQ1HVldT
nCfjizROtHunckC41W2fiJDvxH5hTAsJH5FQJD0lIjjVlOTDdjYiWoq33UDIPSZbmKBByCI
/LtQf8Og34701yzguq6fl0RHGyvyRLck7clLjT6K6Llg65aFclWvxFVImxLB+A/JFg0IB+Z
UssvNMu3NCPG/TVeEsTXs0WWRPiZo9ShL9zsok2Lg9oZQ3Xg8T2LN1H0CjkyFoxm56MsmcD
zEbRqwoFD3XuxshA74RNDKQ8vYFi9lHy+3gIn+qfil8kYF+MX1BqCsUyaRm0h/LPwle4b/A
Mcq6IdFk6j6KbBozaQ0uK/NCvklGXYaFZW/dKnaot+2X1WfoPqFja+2f1R4G/Ygfx3fAgWI
odVy5oMNKOmb/H4O9XUugTmyrSP1R4aKiqacEaLl8HjEAnVDFczclcUD1d/2hPuZY8b+YmR
6CyGNg4tJ9HQO4cbqcX8wjMD5SWZgND8gowJ2xlLaSKlRlGAlMfrlU9milOoAqT04rN7u8p
zMh0Nvkhkyl5CMYA2pAbQO5bXYkU6ioU8v/kwknq1fmgsn9UfoFj/o+5UhYt9wsoNGnL6qP
9Mvqs3DaPqFia+2ac9r2T3o1ESRUadCiG1GmqNaI0fpZUAR20TvV1I8gnPX4XqmHb8a/BtN
VOVxYdAhEXNAhM1ekRagTiktAmlUQaJ/yhyoRmBGbPGY0Jq3RSjOkokgrE5YbjCXSVllAt4
f/SFBzT1B9Ez/ADWbI/iMdsWa8qLCZBxuMyD/ACD81/8A6XtoCEhIRzxjYiVBJtC6Ew1x1o
vc43rihNjxEgSFRT0baexlOcKgUif5QFGWjgnpH+KzxIbxk9hLhQcsBujImw3WKnAkepm2i
MdWdyUJm2OHzmfyTB+7nRClBSqfggSXCbTkqfG+qkOUVyTCvNNc3XAqo6D4Uqm0Ti8qfmqI
c6fcphSIDAdFkhjJMIsAI/qkgZ45tJwZEGj6qOkohixcFlkyRwz8cnoFtOGbT1ZmI1Usk8M
hu6aURE8ZhaUZFqEIb2E9QKh1HDig+IeIlwHKjMxAMHiQTeMrsyl7b2uP1PWpMkgNEF6OeS
EfRFbDfEX7VlxbIj1Y7Jx3isdD1CrGAfjILY4ESGbdogc04gcI1K24u0r1cZEcti9pAI7cf
QgivRRl7nIAKUJMiEMeJ3NTI3l1QcBteLuycV68Aq3anNEEkq//AEdqfQxBP0V2VKBPxQAv
8GT3JTox0jT8/hunMAkNGteJRhhcCVJSNFCbPUy+wQ22Tzr8kAB0YUQBLO5HYr0RAd3ZyOT
qtH1RNwAomrEsAmDOASzh6dViEQQcoM4k8I3dS8cXj5wJB49USMkdtHLijrcZhjYnVVIpVA
V/xVRZM/enJ5dSgQQTyb8aLcBq7ol2A+bJtBUAdFzXD/o7UG1iPqU8r6J0B8LfE7fNVuqMt
4rd0xmG7VSQftXni/ahE+VmfoFOIDW2nsUd4qSTLlSyiwtEj5qN7GoqpSkGJiGHMFGhI3P8
mW1qVA70QLkMyjIAmRlEnsChIw8kpGjVBWGhG2E4kuKGTrGDD0/Qw5MZLj+6ZuwDHnqva7c
bSwhs0HAJJo/BR2weAgYiBLmLogjcdgiDzdRBoQAPg9k0dTYoClXQ1HFXc8FW3L/poHapVt
eCiP5fuVy0VEAUzfCyB+HPUKuq+6dOCR0K85705ke9eeVeaYSl3pgZSPWi8Ui/B0zyHary7
05lIDg5dMDL/UV5pj/MQh4so/8A2SZE7p9N5NupV5f6ite8oclz+HmatgruwKYkE61RDgEu
hqrfDgF5STxdGIoDdl2qP9P3Ke/wL3RACrp8BqvsuacrkqIp05+DyLcAEw+AADKt1f5ql+S
qWKYmhuqqvemurp3TErkmLjmrhiTX4c1wbULc1VVNZOu1lH+n7lMmZvhVHjoua5p/gwsr/C
yZU7VUU+LPRPqqnsTgUKcCqrdclbtVTVXV1Qpzf4B+xNxuP+hhqgO5AkEA2PFX6K9XUSeH3
RLOmI6KgT/AfCnf8K0QbuQ+DFW+DB0wToAUCa+qYfkO5EN4giS/RW+B+HJOKlVsmujVUsqX
+FAZdEKNx7LoidXHg6qMw43O4Jf4dqhQ1ifqrFk7FeVWVlUJiGVAVYqoVQVYp2KsrKxdM10
7FlYqoRAB6kK3bxZcua4nvTMVVM1UCrGitRWIKFFq9xRMQrFkAYhwRe5c/IBNF5CJLBmBBG
vQqgLlySamrfkhI1PFtU7MBRWK9Tadu5vkv//Z
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0