Current File : //data/down/eBOOKS/Niccolo_Machiavelli_Vladar_CZ.rtf
{\rtf1\ansi \deff25\deflang1033{\fonttbl{\f4\froman\fcharset238\fprq2 Times New Roman CE;}{\f5\fswiss\fcharset238\fprq2 Arial CE;}}
{\colortbl;\red0\green0\blue0;\red0\green0\blue255;\red0\green255\blue255;\red0\green255\blue0;\red255\green0\blue255;\red255\green0\blue0;\red255\green255\blue0;\red255\green255\blue255;\red0\green0\blue128;\red0\green128\blue128;\red0\green128\blue0;
\red128\green0\blue128;\red128\green0\blue0;\red128\green128\blue0;\red128\green128\blue128;\red192\green192\blue192;}
{\stylesheet
{\qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 \snext0 Normal;}
{\s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 \sbasedon0\snext0 heading 1;}
{\s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 \sbasedon0\snext0 heading 2;}
{\s3\qj\fi284\sb240\sa60\keepn\widctlpar \b\f5\lang1029 \sbasedon0\snext0 heading 3;}
{\*\cs10 \additive Default Paragraph Font;}
{\s16\qc\fi284\sb240\sa60\widctlpar \b\f5\fs32\lang1029\kerning28 \sbasedon0\snext16 Title;}
{\s17\qj\fi284\widctlpar\tqc\tx4536\tqr\tx9072 \f25\fs20\lang1029 \sbasedon0\snext17 footer;}
{\s20\qj\nowidctlpar\tqr\tldot\tx6946 \f4\fs16\lang1029 \sbasedon0\snext20 toc 1;}
}
{\info
{\title Vlada\'f8}
{\author Niccolo Machiavelli}
{\version2}
}\paperw8392\paperh11907\margl567\margr567\margt1418\margb1418
\deftab709\widowctrl\ftnbj\aenddoc\hyphhotz425\makebackup\noxlattoyen\expshrtn\noultrlspc\dntblnsbdb\nospaceforul\hyphcaps0\formshade \fet0\sectd \psz9\linex0\headery709\footery709\colsx708\endnhere\titlepg {\footer \pard\plain
\s17\qj\fi284\widctlpar\tqc\tx4536\tqr\tx9072\pvpara\phmrg\posxi\posy0 \f25\fs20\lang1029 {\field{\*\fldinst {\f4 PAGE }}{\fldrslt {\f4\lang1024 57}}}{\f4
\par }\pard \s17\qj\fi284\ri360\widctlpar\tqc\tx4536\tqr\tx9072 {\f4
\par }}{\*\pnseclvl1\pnucrm\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxta .}}{\*\pnseclvl2\pnucltr\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxta .}}{\*\pnseclvl3\pndec\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxta .}}{\*\pnseclvl4\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxta )}}
{\*\pnseclvl5\pndec\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl6\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl7\pnlcrm\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl8
\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl9\pnlcrm\pnstart1\pnindent720\pnhang{\pntxtb (}{\pntxta )}}\pard\plain \s16\qc\sb240\sa60\widctlpar \b\f21\fs32\lang1029\kerning28 {\f5\fs52 V}{\i\f5\fs52 lada\'f8}{\f5\fs52
\par }{\f5 N}{\i\f5 iccolo}{\f5 M}{\i\f5 achiavelli}{\f5
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Niccolo Machiavelli vzne\'9aen\'e9mu Lorenzovi Medicejsk\'e9mu
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Ti kdo usiluj\'ed o panovn\'edkovu p\'f8\'edze\'f2, p\'f8edstupuj\'ed obvykle p\'f8ed jeho tv\'e1\'f8 s t\'edm, co je jim nedra\'9e\'9a\'ed, p\'f8\'edpadn\'ec s t\'edm, o \'e8em v\'ec\'f8\'ed, \'9e
e mu ud\'ecl\'e1 nejv\'ect\'9a\'ed radost. P\'f8in\'e1\'9aej\'ed mu kon\'ec \'e8i zbran\'ec, nebo vz\'e1cn\'e9 l\'e1tky, klenoty a r\'f9zn\'e9 ozdobn\'e9 p\'f8edm\'ecty, je\'9e jsou d\'f9stojn\'e9 kn\'ed\'9eec\'ed velikosti. . I j\'e1, ve snaze p\'f8
edstoupit p\'f8ed Va\'9ai V\'fdsost s n\'ecjak\'fdm d\'f9kazem sv\'e9 oddanosti, hledal jsem a na\'9ael to, co je mi nejmilej\'9a\'ed a nejdrahocenn\'ecj\'9a\'ed: sv\'e9 v\'ecdomosti o osudech a \'e8inech slavn\'fdch mu\'9e\'f9. Z\'edskal jsem je pozorn
\'fdm studiem ud\'e1lost\'ed sou\'e8asn\'fdch i minul\'fdch, \'e8etbou historie a mnohalet\'fdm uva\'9eov\'e1n\'edm o tom, co jsem se do\'e8etl. Sv\'e9 zku\'9aenosti jsem pak shrnul do svaze\'e8ku, kter\'fd si dovoluj\'ed poslat Va\'9a\'ed V\'fdsosti.
\par A\'e8koli sv\'e9 d\'edlko nepova\'9euji za d\'f9stojn\'e9 Va\'9a\'ed velikosti a proslulosti, douf\'e1m, \'9ee je p\'f8ijmete s laskavou shov\'edvavost\'ed, nebo\'9d nem\'e1m v\'ect\'9a\'edho daru ne\'9e svou nad\'ecji, \'9ee V\'e1m umo\'9en\'ed
m, abyste se v kr\'e1tk\'e9m \'e8ase dozv\'ecd\'ecl i pochopil to, co j\'e1 po mnohalet\'e9m b\'e1d\'e1n\'ed, je\'9e nebylo bez t\'ec\'9ekost\'ed a p\'f8ek\'e1\'9eek. Sv\'e9 \'favahy jsem nep\'f8ikra\'9aloval ani nezat\'ec\'9eoval vzne\'9aen\'fdmi fr\'e1
zemi, nadut\'fdmi slovy \'e8i dekorativn\'edmi obraty a vn\'ecj\'9a\'ed ok\'e1zalost\'ed, jak to spisovatel\'e9 r\'e1di d\'ecl\'e1vaj\'ed, n\'fdbr\'9e jsem si p\'f8\'e1l, aby vynikaly pouze a v\'fdhradn\'ec sv\'fdm rozsahem a z\'e1va\'9enost\'ed zkouman
\'e9ho p\'f8edm\'ectu. Nerad bych tak\'e9, aby kdokoliv pova\'9eoval za namy\'9alenost z m\'e9 strany, od \'e8lov\'ecka neurozen\'e9ho a nev\'fdznamn\'e9ho rodu, \'9ee si trouf\'e1m posuzovat a vzn\'e1\'9aet soudy o z\'e1le\'9eitostech vlada\'f8\'f9. Ned
\'ecl\'e1m toti\'9e nic jin\'e9ho ne\'9e mal\'ed\'f8i: aby poznali povahu hor a vrch\'f9, z\'f9st\'e1vaj\'ed v \'fadol\'ed, a vystupuj\'ed na vrcholky, aby l\'e9pe p\'f8ehl\'e9dli krajinu v n\'ed\'9ein\'ec. Stejn\'ec tak mohou pochopit charakter n\'e1rod
\'f9 jen ti, co sed\'ed na kn\'ed\'9eec\'edm stolci, zat\'edmco ten, kdo chce zkoumat \'fad\'ecl mocn\'fdch, mus\'ed \'9e\'edt mezi lidem.
\par Nech\'9d Va\'9ae V\'fdsost p\'f8ijme m\'f9j skromn\'fd dar s vl\'eddn\'fdm pochopen\'edm. A\'9e si d\'edlko pozorn\'ec p\'f8e\'e8te, odhal\'ed V\'e1m, jak vroucn\'ec si p\'f8eji, abyste dos\'e1hl on\'e9 velikosti, ji\'9e V\'e1m osud a Va\'9ae ctnost p\'f8
edur\'e8ily. A shl\'e9dne-li n\'eckdy Va\'9ae V\'fdsost k n\'e1m do n\'ed\'9ein, shled\'e1, jak nespravedliv\'ec m\'ec osud soustavn\'ec st\'edh\'e1.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola prvn\'ed
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254416}{\*\bkmkstart _Toc526254564}O r\'f9zn\'fdch form\'e1ch vl\'e1d a o r\'f9zn\'fdch zp\'f9sobech jimi\'9e se moc z\'edsk\'e1v\'e1{\*\bkmkend _Toc526254416}
{\*\bkmkend _Toc526254564}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 V\'9aechny st\'e1ty a vl\'e1dy, jimi\'9e lid\'e9 byli a jsou podd\'e1ni, jsou bu\'ef kn\'ed\'9eectv\'ed, nebo republiky. Kn\'ed\'9eectv\'ed pak jsou bu\'ef d\'ecdi\'e8n\'e1, kde ur\'e8it\'fd rod vl
\'e1dne velmi dlouho, nebo nov\'ec nabyt\'e1. Z nich pak n\'eckter\'e1 jsou cel\'e1 nov\'e1, jako nap\'f8\'edklad Mil\'e1n za vl\'e1dy Franceska Sforzy, anebo b\'fdvaj\'ed p\'f8ipojena k d\'ecdi\'e8n\'fdm, jako nap\'f8\'edklad Neapolsk\'e9 kr\'e1lovstv
\'ed spravuje \'9apan\'eclsk\'fd kr\'e1l. Takto z\'edskan\'e1 \'fazem\'ed jsou p\'f8ivykl\'e1 \'9e\'edt bu\'ef po vl\'e1dou jin\'e9ho p\'e1na, anebo dosud \'9eila svobodn\'ec. Z\'edsk\'e1vaj\'ed se bu\'ef s pomoc\'ed ciz\'edch zbran\'ed, nebo jen vlastn
\'ed silou, \'f8\'edzen\'edm \'9at\'ecst\'ecny \'e8i vynal\'e9zavost\'ed.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola druh\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254417}{\*\bkmkstart _Toc526254565}O d\'ecdi\'e8n\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch{\*\bkmkend _Toc526254417}{\*\bkmkend _Toc526254565}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 O republik\'e1ch zde nebudu p\'f8em\'fd\'9alet, nebo\'9d jsem o nich psal ob\'9a\'edrn\'ec u\'9e jinde. Omez\'edm se jen na kn\'ed\'9eectv\'ed a podle vlastn\'ed osnovy budu uva\'9e
ovat o tom, jak je zpravovat a udr\'9eet si v nich vl\'e1du.
\par Soud\'edm, \'9ee tyto d\'ecdi\'e8n\'e9 st\'e1ty, p\'f8ivykl\'e9 na vlastn\'ed dynastie, se spravuj\'ed daleko snadn\'ecji ne\'9e \'fazem\'ed nov\'ec dobyt\'e1. Sta\'e8\'ed nenaru\'9aovat star\'e9 po\'f8\'e1dky, zachov\'e1van\'e9
v zemi po generace, a jednat pru\'9en\'ec podle okolnost\'ed. Vl\'e1dce, t\'f8eba i jen pr\'f9m\'ecrn\'ec nadan\'fd, se dok\'e1\'9ee za t\'e9to situace udr\'9eet celkem snadno u moci, pokud ho ov\'9aem nezbav\'ed tr\'f9nu n\'ecjak\'e1 mimo\'f8\'e1dn\'e1
a nezadr\'9eiteln\'e1 s\'edla. Ale i v takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec se po \'e8ase op\'ect k vl\'e1d\'ec vrac\'edv\'e1, jakmile vet\'f8elce postihne nep\'f8edv\'eddan\'e1 komplikace.
\par U n\'e1s v It\'e1lii je p\'f8\'edkladem pro m\'e9 tvrzen\'ed v\'e9voda ferrarsk\'fd, kter\'fd si \'fasp\'ec\'9an\'ec poradil jak s \'fatokem Ben\'e1tek v roce 1484, tak s pape\'9eem Juliem v roce 1510. Jeho rod panoval ve Ferra\'f8e odnepam\'ecti. D\'ecdi
\'e8n\'fd panovn\'edk m\'e1 toti\'9e m\'e9n\'ec p\'f8\'ed\'e8in komukoli z ob\'e8an\'f9 ubli\'9eovat, proto b\'fdv\'e1 v\'edce milov\'e1n, pokud ov\'9aem proti sob\'ec nevzbud\'ed z\'e1\'9a\'9d a nen\'e1vist zcela mimo\'f8\'e1dnou \'9apatnost\'ed nebo ne
\'f8estn\'fdm \'9eivotem. Ctnostn\'e9mu kn\'ed\'9eeti jsou lid\'e9 v\'ect\'9ainou naklon\'ecni, a to i v p\'f8\'edpad\'ec, kdy\'9e se k moci nedostal pr\'e1vem d\'ecdi\'e8n\'fdm, proto\'9ee \'e8\'edm d\'e9le vl\'e1dn\'ec, t\'edm v\'edc pohas\'ednaj\'ed
vzpom\'ednky na po\'e8\'e1tky jeho panov\'e1n\'ed, je\'9e se bez k\'f8ivd nikdy neobejdou, a tak pom\'edjej\'ed i p\'f8\'ed\'e8iny ke vzpou\'f8e. Jen p\'f8evrat plod\'ed dal\'9a\'ed p\'f8evrat.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola t\'f8et\'ed
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254418}{\*\bkmkstart _Toc526254566}O sm\'ed\'9aen\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch{\*\bkmkend _Toc526254418}{\*\bkmkend _Toc526254566}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Naopak v nov\'ec dobyt\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch v\'9edycky nast\'e1vaj\'ed t\'ec\'9ekosti. Zejm\'e9na tehdy, nen\'ed-li nov\'fd st\'e1t samostatn\'fd, je-li sou\'e8\'e1st\'ed v\'ect\'9a\'ed
ho celku. Takov\'e9 kn\'ed\'9eectv\'ed naz\'fdv\'e1me sm\'ed\'9aen\'fdm a jeho prom\'ecna nar\'e1\'9e\'ed p\'f8irozen\'ec na p\'f8ek\'e1\'9eky, s nimi\'9e se pot\'fdkaj\'ed v\'9aechno nov\'e9 vl\'e1dy. Lid\'e9 toti\'9e r\'e1di m\'ecn\'ed vl\'e1du v domn
\'ecn\'ed, \'9ee si t\'edm polep\'9a\'ed, a teprve zku\'9aenost je pou\'e8\'ed, \'9ee si vlastn\'ec pohor\'9aili. Bou\'f8e a vzpoury jsou nevyhnuteln\'fdm pr\'f9vodn\'edm jevem ka\'9ed\'e9 nov\'e9 vl\'e1dy a vznikaj\'ed z toho, \'9ee ka\'9ed\'fd vl\'e1
dce za takov\'e9 situace v\'9edycky poddan\'fdm ubli\'9euje \endash jak samotn\'fdm pobytem vojska v zemi, tak jin\'fdmi nes\'e8etn\'fdmi p\'f8\'edko\'f8\'edmi, prov\'e1zej\'edc\'edmi vl\'e1du na nov\'e9m \'fazem\'ed. Postupn\'ec se stanou jeho nep\'f8
\'e1teli v\'9aichni ti, jim\'9e ubl\'ed\'9eil p\'f8i dob\'fdv\'e1n\'ed zem\'ec, ale i ti, kte\'f8\'ed mu p\'f9vodn\'ec pom\'e1hali, pakli\'9ee jim nem\'f9\'9ee nab\'eddnout v odm\'ecnu to, co si od n\'echo slibovali. Nem\'f9\'9ee v\'9aak proti nim tvrd
\'ec zakro\'e8it, proto\'9ee je jim zav\'e1z\'e1n a proto\'9ee \'9e\'e1dn\'fd kn\'ed\'9ee, ani ten sebel\'e9pe vyzbrojen\'fd, se neobejde bez p\'f8\'edzn\'ec alespo\'f2 ur\'e8it\'e9 \'e8\'e1sti obyvatel na nov\'e9m \'fazem\'ed.
\par Tak nap\'f8\'edklad francouzsk\'fd kr\'e1l Ludv\'edk XII. z t\'ecchto d\'f9vod\'f9 pozbyl Mil\'e1n stejn\'ec rychle, jako ho nabyl, a Lodovico na n\'ecj sta\'e8il jen vlastn\'edmi silami. Obyvatel\'e9, kte\'f8\'ed mu sami zprvu otev\'f8eli br\'e1ny m\'ec
sta, se toti\'9e ve sv\'fdch nad\'ecj\'edch, je\'9e do n\'echo vkl\'e1dali, zklamali. Vl\'e1da francouzsk\'e9ho kr\'e1le jejich p\'f8edstavy nesplnila, a tak se jeho tyranie stala pro n\'ec ne\'fanosnou.
\par P\'f8iznejme si v\'9aak, \'9ee n\'e1vrat k moci v odbojn\'e9 zemi a jej\'ed podroben\'ed b\'fdv\'e1 napodruh\'e9 leh\'e8\'ed, proto\'9ee vl\'e1dce vyu\'9eije p\'f8\'edle\'9eitosti, ji\'9e mu vzpoura poskytla, a potrest\'e1 nejen jej\'ed p\'f8\'edm\'e9
\'fa\'e8astn\'edky, ale dr\'9e\'ed pod dohledem i v\'9aechny nespolehliv\'e9 a pojist\'ed si nejslab\'9a\'ed a nejohro\'9een\'ecj\'9a\'ed oblasti. Sta\'e8ilo-li na prvn\'ed vyhn\'e1n\'ed Francouz\'f9 z Mil\'e1na pouh\'e9 hara\'9aen\'ed Lodovikov\'fd
ch zbran\'ed na hranic\'edch, pak podruh\'e9 u\'9e musela vzniknout siln\'e1 koalice, aby je z It\'e1lie vyhnala. K tomu v\'9aemu do\'9alo z p\'f8ipomenut\'fdch d\'f9vod\'f9.
\par O p\'f8\'ed\'e8in\'ec prvn\'edho ne\'fasp\'ecchu Francie jsme si u\'9e pov\'ecd\'ecli, te\'ef tedy zb\'fdv\'e1 uv\'e9st d\'f9vody druh\'e9 por\'e1\'9eky a p\'f8ipomenout si mo\'9enosti jak\'e9 francouzsk\'fd kr\'e1l m\'ecl a jak\'e9 m\'e1 ka\'9ed\'fd
v podobn\'e9 situaci, kdy\'9e si chce dobyt\'e9 \'fazem\'ed pevn\'ec podr\'9eet.
\par Jsou \'fazem\'ed (po dobyt\'ed p\'f8ipojen\'e1 k p\'f9vodn\'ed vlada\'f8ov\'ec dr\'9eav\'ec), kter\'e1 le\'9e\'ed v t\'e9\'9ee zemi a mluv\'ed se v nich stejn\'fdm jazykem, a jsou jin\'e1, kter\'e1 tuto podm\'ednku nespl\'f2uj\'ed. V prvn\'edm p\'f8\'ed
pad\'ec je lehk\'e9 si je udr\'9eet, zejm\'e9na tehdy, jestli\'9ee nejsou zvykl\'e1 \'9e\'edt svobodn\'ec. Posta\'e8\'ed odstranit vl\'e1dnouc\'ed rod a jinak ponechat v\'9ae p\'f8i star\'e9m. Nezm\'ecn\'ed-li se mravy, lid\'e9 \'9eij\'ed klidn\'ec d\'e1
l jako d\'f8\'edv. Za p\'f8\'edklad slou\'9e\'ed Burgundsko, Breta\'f2sko, Gasko\'f2sko a Normandie, kter\'e9 u\'9e dlouho pat\'f8\'ed Francii. P\'f8esto\'9ee v t\'ecchto kraj\'edch existuj\'ed jist\'e9 rozd\'edly v n\'e1\'f8e\'e8\'edch, jejich zp\'f9sob
\'9eivota je podobn\'fd, tak\'9ee dok\'e1\'9eou \'9e\'edt klidn\'ec vedle sebe bez zvl\'e1\'9atn\'edch spor\'f9. Tedy m\'f9\'9eeme shrnout, \'9ee pro tento p\'f8\'edpad sta\'e8\'ed splnit dv\'ec podm\'ednky: 1. odstranit dosud vl\'e1dnouc\'ed rod a 2. nem
\'ecnit ani z\'e1kony ani v\'fd\'9ai dan\'ed. T\'edm je cesta ke splynut\'ed v jeden celek otev\'f8en\'e1.
\par Prav\'e9 pot\'ed\'9ee nast\'e1vaj\'ed tehdy, staneme-li na p\'f9d\'ec \'fazem\'ed odli\'9an\'e9ho mravy, z\'e1konod\'e1rstv\'edm a jazykem. Pak je t\'f8eba obratnosti, ale i \'9at\'ecst\'ed k tomu, abychom se v n\'ecm udr\'9eeli. Nejosv\'ecd\'e8en\'ecj
\'9a\'ed a nej\'fa\'e8inn\'ecj\'9a\'ed zp\'f9sob v takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec je trval\'e9 p\'f8es\'eddlen\'ed kn\'ed\'9eec\'edho dvora do nov\'e9 zem\'ec. Panovn\'edkova moc se tak upevn\'ed.
\par Tak si po\'e8\'ednali nap\'f8\'edklad Turci v \'d8ecku. Kdyby se tam sult\'e1n nebyl usadil, \'9e\'e1dn\'e9 z dal\'9a\'edch opat\'f8en\'ed na udr\'9een\'ed si t\'e9to zem\'ec by se nebylo setkalo s \'fasp\'ecchem. Jen tehdy, \'9eijeme-li p\'f8\'ed
mo na dobyt\'e9m \'fazem\'ed, m\'f9\'9eeme hned zaznamenat zdroje nepokoj\'f9 a okam\'9eit\'ec jim \'e8elit. Jinak se o nich panovn\'edk dozv\'edd\'e1 a\'9e tehdy, kdy\'9e u\'9e je pozd\'ec a nen\'ed moci, kter\'e1 by jim ud\'eclala p\'f8\'edtr\'9e. Nav
\'edc si m\'edstodr\'9e\'edc\'ed nedovol\'ed od\'edrat poddan\'e9 a ti jsou spokojeni, \'9ee se se sv\'fdmi st\'ed\'9enostmi mohou obracet p\'f8\'edmo na hlavu st\'e1tu, v\'e1\'9e\'ed si vl\'e1dce, a naopak rebelanti se ho v\'edc boj\'ed a dr\'9e\'ed
se zp\'e1tky. Ale i proti vn\'ecj\'9a\'edmu nep\'f8\'edteli je st\'e1t takto bezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed a ka\'9ed\'fd si \'fatok dob\'f8e rozmysl\'ed.
\par Jin\'fd osv\'ecd\'e8en\'fd zp\'f9sob je p\'f8es\'eddlen\'ed jedn\'e9 nebo dvou koloni\'ed vlastn\'edch ob\'e8an\'f9 na dobyt \'fazem\'ed. Bez tohoto opat\'f8en\'ed mus\'ed panovn\'edk vyslat do zem\'ec zna\'e8n\'fd po\'e8et j\'edzdn\'edho i p\'ec\'9a\'ed
ho vojska, co\'9e je n\'e1kladn\'ecj\'9a\'ed. Naopak kolonie ho nestoj\'ed vlastn\'ec nic a i n\'e1sledn\'e9 nutn\'e9 k\'f8ivdy jsou men\'9a\'ed. Ubl\'ed\'9e\'ed jen t\'ecm, jim\'9e zabere pozemky a domy, aby zaopat\'f8il nov\'e9 obyvatele. A z t\'ec
ch nemus\'ed m\'edt strach, proto\'9ee jich nen\'ed mnoho a \'9eij\'ed rozpt\'fdlen\'ec, zbaveni opory majetku. A proto\'9ee se ostatn\'edm nic zl\'e9ho ned\'ecje, v\'ect\'9ainou se vkr\'e1tku upokoj\'ed, nebo naopak maj\'ed strach, aby se n\'ec
jak neprovinili, neupadli v nemilost a nemuseli rovn\'ec\'9e odej\'edt o \'9eebr\'e1ck\'e9 holi ze sv\'fdch domov\'f9. Udr\'9eov\'e1n\'ed koloni\'ed je levn\'e9, b\'fdvaj\'ed spolehliv\'ecj\'9a\'ed, nebezpe\'e8\'ed vzpoury i mno\'9estv\'ed k\'f8ivd je men
\'9a\'ed.
\par Nem\'ecli bychom zapom\'ednat, \'9ee mo\'9en\'e9 protivn\'edky bu\'ef mus\'edme zahrnovat laskavostmi, nebo je zni\'e8it, proto\'9ee za mal\'e9 ur\'e1\'9eky a za mal\'e1 p\'f8\'edko\'f8\'ed se mohou je\'9at\'ec mst\'edt, za velk\'e9 v\'9aak u\'9e nikoli.
\par Udr\'9euje-li v\'9aak panovn\'edk v zemi m\'edsto koloni\'ed vojsko, v\'fddaje jsou daleko citeln\'ecj\'9a\'ed, zpravidla to pohlt\'ed ve\'9aker\'fd v\'fdnos z doty\'e8n\'e9ho \'fazem\'ed. Co jednou rukou p\'f8ijme, druhou zas rozh\'e1z\'ed, \'9akody zp
\'f9soben\'e9 arm\'e1dou jit\'f8\'ed n\'e1lady, mezi obyvateli, pos\'e1dka je mus\'ed krotit hned zde, hned jinde a rozho\'f8\'e8en\'ed se tak pozvolna \'9a\'ed\'f8\'ed po cel\'e9 zemi. Nakonec nen\'ed \'e8lov\'ecka, kter\'fd by nem\'ecl d\'f9vod k roztrp
\'e8en\'ed, a vl\'e1dce m\'e1 proti sob\'ec v\'9aechny. A takov\'ed nep\'f8\'e1tel\'e9 jsou o to nebezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed, \'9ee jsou na vlastn\'ed p\'f9d\'ec a v odporu sjednocen\'ed. Spr\'e1va prost\'f8ednictv\'edm koloni\'ed je tedy po v\'9aech str
\'e1nk\'e1ch lep\'9a\'ed ne\'9e s pomoc\'ed arm\'e1dy.
\par D\'e1le by m\'ecl panovn\'edk na dobyt\'e9m \'fazem\'ed pe\'e8ovat o ochranu slab\'fdch a hled\'ect potla\'e8it vliv m\'edstn\'edch mocn\'fdch, ale p\'f8edev\'9a\'edm bedliv\'ec st\'f8e\'9eit siln\'e9, nebo dokonce siln\'ecj\'9a\'ed
sousedy. Na ty by se toti\'9e mohli nespokojenci nebo cti\'9e\'e1dostivci obr\'e1tit o pomoc. Tak nap\'f8\'edklad Ait\'f3lov\'e9 po\'9e\'e1dali \'d8\'edmany o pomoc proti \'d8ek\'f9m. A v\'f9bec, kamkoli \'d8\'edman\'e9 vstoupili, v\'9edycky na zavol\'e1
n\'ed m\'edstn\'edch obyvatel. K takov\'e9mu zachr\'e1nci se pak p\'f8id\'e1vaj\'ed dal\'9a\'ed a dal\'9a\'ed ubl\'ed\'9een\'ed a zem\'ec mu spadne doslova do kl\'edna. Panovn\'edk si mus\'ed jen d\'e1t pozor, aby mu ti slab\'9a\'ed tak\'e9 \'e8asem nep
\'f8erostli p\'f8es hlavu a nenabyli p\'f8\'edli\'9an\'e9ho vlivu. Kdo nedb\'e1 t\'ecchto zku\'9aenost\'ed, brzy ztrat\'ed, co nabyl, a i kdy\'9e se nakonec n\'ecjak udr\'9e\'ed u moci, pak jen s nev\'ect\'9a\'edmi obt\'ed\'9eemi.
\par \'d8\'edman\'e9 tyto z\'e1sady velmi dob\'f8e znali a p\'f8\'edsn\'ec se jich dr\'9eeli. Pro p\'f8\'edklad bych se r\'e1d zastavil v \'d8ecku: \'d8\'edm poskytoval ochranu Ach\'e1j\'f9m a Ait\'f3l\'f9m, poko\'f8il makedonskou \'f8\'ed\'9a
i a vyhnal Antiocha. Le\'e8 p\'f8es v\'9aechny z\'e1sluhy Ach\'e1j\'f9 a Ait\'f3l\'f9 jim nikdy nepovolil zv\'ect\'9ait dr\'9eavy; nedal se zviklat vemlouvav\'fdmi \'f8e\'e8mi Filipa a nestal se jeho spojencem dotud, ne\'9e ho pat\'f8i\'e8n\'ec
oslabil: a nikdy nep\'f8ipustil, aby si nebezpe\'e8n\'ec siln\'fd Antiochus p\'f8ivlastnil sebemen\'9a\'ed \'e8\'e1st \'f8eck\'e9ho \'fazem\'ed. Konal tak, jak by si m\'ecl po\'e8\'ednat ka\'9ed\'fd moudr\'fd vlada\'f8: v\'9a\'edmat si toti\'9e
nejen probl\'e9m\'f9 sou\'e8asn\'fdch, ale p\'f8edv\'eddat i budouc\'ed a p\'f8edch\'e1zet jim.
\par Po\'e8\'edt\'e1me-li s n\'ec\'e8\'edm p\'f8edem, m\'e1me \'e8as si v\'9aechno rozmyslet a zav\'e8as jednat. Kdy\'9e se v\'9aak pohroma ne\'e8ekan\'ec p\'f8ibl\'ed\'9e\'ed, b\'fdv\'e1 u\'9e na l\'e9k pozd\'ec. Jak \'f8\'edkaj\'ed l\'e9ka\'f8i o souchotin
\'e1ch: zpo\'e8\'e1tku je nesnadno rozpozn\'e1me, ale lehko vyl\'e9\'e8\'edme, kde\'9eto zanedban\'e9 pozn\'e1me sice na prvn\'ed pohled, ale pomoci u\'9e nen\'ed. A tot\'e9\'9e plat\'ed i o st\'e1tn\'edch z\'e1le\'9eitostech: post\'f8ehneme-li v\'e8
as nebezpe\'e8\'ed (a to dok\'e1\'9ee jen obez\'f8etn\'fd a schopn\'fd mu\'9e) kl\'ed\'e8\'edc\'ed ve st\'e1t\'ec, snadno a rychle si s n\'edm porad\'edme; nech\'e1me-li v\'9aak r\'f9st tak, \'9ee u\'9e je vid\'ed i slep\'fd, b\'fdv\'e1 ve\'9aker\'e1 n
\'e1maha marn\'e1.
\par \'d8\'edman\'e9 v\'9edycky v\'e8as v\'ecd\'ecli o hroz\'edc\'edch nepokoj\'edch a nev\'e1hali nikdy okam\'9eit\'ec zakro\'e8it. Nedopustili, aby se rozrostly, proto\'9ee dob\'f8e v\'ecd\'ecli, \'9ee st\'f8etnut\'ed je stejn\'ec nevyhnuteln\'e9, a odkl\'e1
d\'e1-li se, pak z toho m\'f9\'9ee m\'edt prosp\'ecch jedin\'ec nep\'f8\'edtel. Proto se pustili do v\'e1lky v \'d8ecku proti Filipovi a Antiochovi, aby ji pozd\'ecji nemuseli v\'e9st na sv\'e9m \'fazem\'ed, i kdy\'9e ob\'e9 mohli bezpochyby po n\'ecjak
\'fd \'e8as odkl\'e1dat. Nikdy nedali na z\'e1sadu dnes do omrzen\'ed opakovanou lecjak\'fdmi na\'9aimi mudrci, \'9ee \ldblquote \'e8as hraje pro n\'e1s\rdblquote . Moc dob\'f8e v\'ecd\'ecli, jak vratk\'e1 je to berli\'e8ka. Ten op\'ecvovan\'fd \'e8
as toti\'9e m\'f9\'9ee p\'f8in\'e9st jak zlo, tak dobro, jak v\'fdhodu, tak zk\'e1zu. Rad\'ecji v\'9edycky spol\'e9hali jen na vlastn\'ed s\'edly a na svou proz\'edravost.
\par Vra\'9dme se v\'9aak na chv\'edli k Francii a pod\'edvejme se, jak ta si po\'e8\'ednala. Nebudu hovo\'f8it o Karlu VIII, n\'fdbr\'9e o Ludv\'edkovi XII, proto\'9ee ten se v It\'e1lii zachytil na del\'9a\'ed \'e8as a m\'f9\'9eeme proto l\'e9
pe posoudit jeho po\'e8\'edn\'e1n\'ed. D\'eclal prav\'fd opak toho co m\'ecl.
\par Do It\'e1lie ho p\'f8ivedla cti\'9e\'e1dost Ben\'e1t\'e8an\'f9, kte\'f8\'ed si od jeho p\'f8\'edchodu slibovali z\'edsk\'e1n\'ed poloviny Lombardie pro sebe. Cht\'ecl a pot\'f8eboval uchytit se v It\'e1lii, kde ho s nik\'fdm nepojilo spojenectv\'ed a p
\'f8\'e1telstv\'ed, a naopak v d\'f9sledku po\'e8\'edn\'e1n\'ed Karla VIII. tu m\'ecl br\'e1ny zav\'f8en\'e9. Nemohl si tedy vyb\'edrat a musel p\'f8ijmout takov\'e9 spojenectv\'ed, jak\'e9 se mu nab\'edzelo. A p\'f8iznejme si, \'9ee jeho z\'e1m\'ecr m
\'ecl re\'e1lnou nad\'ecji na \'fasp\'ecch, kdyby se nebyl pozd\'ecji dopustil mnoha v\'e1\'9en\'fdch chyb.
\par Jakmile se zmocnil Lombardie, z\'edskal presti\'9e, o ni\'9e tu p\'f8edt\'edm Karel p\'f8i\'9ael. Poddal se mu Janov, Florencie se stala jeho spojencem, o jeho p\'f8\'edze\'f2 se uch\'e1zeli mark\'fdz z Mantovy, v\'e9voda z Ferrary, Bentivogliov\'e9, hrab
\'ecnka z Forli, vl\'e1dcov\'e9 Faenzy, Pesara, Rimini, Camerina, Piombina, Pisy, Sieny i obyvatel\'e9 Lukky. Teprve te\'ef Ben\'e1t\'e8an\'e9 vid\'ecli, jak kr\'e1tkozrace si po\'e8\'ednali: za dv\'ec m\'ecsta v Lombardii, po nich\'9e
prahli, vydali francouzsk\'e9mu kr\'e1li dv\'ec t\'f8etiny It\'e1lie.
\par Situace francouzsk\'e9ho kr\'e1le byla tedy v\'edc ne\'9e optim\'e1ln\'ed a mohl si tu udr\'9eet v\'e1\'9enost velmi snadno. Sta\'e8ilo, aby poskytl bezpe\'e8nost a ochranu sv\'fdm spojenc\'f9m, jich\'9e nebylo m\'e1lo a byli slab\'ed \endash jedni se b
\'e1li pape\'9ee, druz\'ed Ben\'e1t\'e8an\'f9 -, nem\'ecli na vybranou a museli dr\'9eet sn\'edm. S jejich pomoc\'ed pak mohl snadno zdolat ty nebezpe\'e8n\'e9, siln\'e9. M\'edsto toho okam\'9eit\'ec pot\'e9, co vstoupil do Mil\'e1na, ud\'eclal p\'f8esn
\'fd opak a pom\'e1hal pape\'9eovi Alexandrovi VI. p\'f8i dob\'fdv\'e1n\'ed Roman\'ec. Neuv\'ecdomil si, \'9ee se tak s\'e1m oslabuje, \'9ee se zbavuje spojenc\'f9 a p\'f8\'edznivc\'f9, kte\'f8\'ed k n\'ecmu utekli. Jako by si ani nebyl v\'ecdom, \'9e
e posiluje c\'edrkev t\'edm, \'9ee j\'ed pom\'e1h\'e1 podp\'edrat duchovn\'ed moc sv\'ectskou, , kter\'e1 u\'9e bez toho byla dost velk\'e1! Prvn\'ed chyba a omyly pak nutn\'ec plodily dal\'9a\'ed, a\'9e mu nezb\'fdvalo nic jin\'e9ho ne\'9e osobn\'ec vt
\'e1hnout do It\'e1lie, aby zchladil dal\'9a\'ed Alexandrovy choutky st\'e1t se p\'e1nem Tosk\'e1nska. A jako by mu je\'9at\'ec nesta\'e8ilo, \'9ee pos\'edlil c\'edrkev a ztratil spojence, v touze z\'edskat Neapolsk\'e9 kr\'e1lovstv\'ed pod\'eclil se o n
\'ec se \'9apan\'eclsk\'fdm kr\'e1lem. A\'9e do t\'e9 chv\'edle byl svrchovan\'fdm p\'e1nem nad It\'e1li\'ed s\'e1m, nyn\'ed si p\'f8ibral spole\'e8n\'edka, aby se m\'ecli na koho obr\'e1tit ti, kdo ba\'9eili po t\'e9hle krajin\'ec, \'e8i byli s n\'ed
m nepokojeni. M\'edsto toho, aby zde nechal poplatn\'e9ho m\'edstodr\'9e\'edc\'edho, dosadil sem druh\'e9ho kr\'e1le, kter\'fd ho nakonec vyhnal. Touha po v\'fdboj\'edch je p\'f8irozen\'e1 a obvykl\'e1. Pust\'ed-li se do nich lid\'e9 schopn\'ed
, nikdo je za to nezatracuje ani nek\'e1r\'e1. Ale vyslou\'9e\'ed si pohanu a v\'fdtky, kdo se do nich pust\'ed, a\'e8koliv na n\'ec nem\'e1.
\par Mohla-li tedy Francie jen vlastn\'edmi silami dob\'fdt Neapolsko, m\'ecla tak u\'e8init. Pokud nikoli, nem\'ecla je rozd\'eclovat. Lze ospravedlnit rozd\'eclen\'ed Lombardie mezi ni a Ben\'e1tky, nebo\'9d to bylo nutn\'e9, aby se dostala do It\'e1lie. V p
\'f8\'edpad\'ec Neapolska v\'9aak byl takov\'fd postup neproz\'f8eteln\'fd.
\par Ludv\'edk se tedy dopustil t\'ecchto p\'ecti chyb: zni\'e8il men\'9a\'ed vl\'e1dce, pos\'edlil v It\'e1lii moc u\'9e tak dost siln\'e9ho p\'e1na, p\'f8ivedl sem siln\'e9ho cizince, neusadil se zde, ani sem neposlal kolonisty. Za jeho \'9eivota v\'9a
ak mu t\'ecchto p\'ect chyb nemohlo zvl\'e1\'9a\'9d u\'9akodit, neb\'fdt chyby posledn\'ed, \'9aest\'e9: oloupil Ben\'e1tky o moc. Kdyby nebyl pos\'edlil c\'edrkev a nep\'f8ivedl do zem\'ec \'8apan\'ecly, byl by tento krok celkem p\'f8irozen\'fd
, a dokonce nevyhnuteln\'fd. Vzhledem k budoucnosti bylo nezbytn\'e9 je poko\'f8it. Av\'9aak kdy\'9e zvolil prvn\'ed cestu, nikdy nem\'ecl p\'f8ipustit jejich oslaben\'ed. Siln\'e1 ben\'e1tsk\'e1 republika toti\'9e brala ostatn\'edm chu\'9d na vp\'e1
d do Lombardie. Ben\'e1t\'e8an\'e9 by nikdy nedovolili, aby si tuto \'e8\'e1st zem\'ec kdokoliv p\'f8ivlastnil, proto\'9ee po n\'ed sami prahli, a ty druh\'e9 by zas nikdy ani nenapadlo obrat o ni Francii a d\'e1t ji Ben\'e1t\'e8an\'f9
m, nebo se dokonce pustit do boje s Franci\'ed i Ben\'e1tkami z\'e1rove\'f2. A kdyby mi snad cht\'ecl n\'eckdo nam\'edtnou, \'9ee Ludv\'edk postoupil Roma\'f2u Alexandrovi a Neapolsko \'9apan\'eclsk\'e9mu kr\'e1li v z\'e1jmu zachov\'e1n\'ed m\'ed
ru, aby zabr\'e1nil v\'e1lce s nimi, pak odpov\'edd\'e1m argumenty u\'9e jednou zm\'edn\'ecn\'fdmi: uh\'fdbat p\'f8ed nep\'f8\'edzniv\'fdmi okolnostmi nelze, ani v z\'e1jmu moment\'e1ln\'edho zachov\'e1n\'ed m\'edru. V\'e1lka se t\'edm neza\'9eehn\'e1
, jen se k vlastn\'ed \'9akod\'ec odd\'e1l\'ed. A pokud by se n\'eckdo cht\'ecl odvol\'e1vat na slovo, kter\'e9 francouzsk\'fd kr\'e1l dal pape\'9ei, \'9ee pro n\'ecj podnikne v\'fdpravu v\'fdm\'ecnou za kardin\'e1lsk\'fd
klobouk pro arcibiskupa z Rouenu a za zru\'9aen\'ed sv\'e9ho st\'e1vaj\'edc\'edho man\'9eelstv\'ed, tomu odpov\'edm pozd\'ecji, a\'9e budu rozeb\'edrat z\'e1vazky mezi panovn\'edky a pojedn\'e1m i o tom, jak je maj\'ed zachov\'e1vat.
\par Kr\'e1l Ludv\'edk tedy ztratil Lombardii, proto\'9ee jednal proti v\'9aem z\'e1sad\'e1m, jich\'9e je t\'f8eba se dr\'9eet, kdy\'9e chceme z\'edskat a udr\'9eet n\'ecjak\'e9 \'fazem\'ed. Nejde o \'9e\'e1dn\'e9 z\'e1zraky, jen o oby\'e8ejn\'e9 a d\'e1vno zn
\'e1m\'e9 skute\'e8nosti, o b\'ec\'9enou praxi.
\par Mluvil jsem o tom v Nantes s rouensk\'fdm kardin\'e1lem, kdy\'9e Valentino (tak lid \'f8\'edkal synovi pape\'9ee Alexandra, Cesaru Borgiovi) obsadil Roma\'f2u. Kardin\'e1l tvrdil, \'9ee Italov\'e9 nejsou v\'e1le\'e8n\'edci. J\'e1 mu na to op\'e1\'e8il,
\'9ee Francouzi se zase nevyznaj\'ed v politice, proto\'9ee jinak by nikdy nebyli mohli dopustit, aby pape\'9esk\'fd st\'e1t z\'edskal takovou moc. O p\'f8evahu pape\'9ee a \'9apan\'eclsk\'e9ho kr\'e1le v It\'e1lii se zaslou\'9eila jedin\'ec
Francie a sama se pak stala jejich ob\'ect\'ed.
\par Z toho v\'9aeho vypl\'fdv\'e1 jedno obecn\'e9 pravidlo, kter\'e9 nikdy nebo jen m\'e1lokdy zklame: kdo jin\'e9mu dopom\'e1h\'e1 k uchopen\'ed moci, s\'e1m sob\'ec pod\'f8ez\'e1v\'e1 v\'ectev, na n\'ed\'9e sed\'ed. A\'9d mu pom\'f9\'9ee lst\'ed nebo zbran
\'ed, oboj\'ed je novope\'e8en\'e9mu panovn\'edkovi stejn\'ec nepohodln\'e9.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'e8tvrt\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254419}{\*\bkmkstart _Toc526254567}O tom, pro\'e8 se D\'e1reiova \'f8\'ed\'9ae po smrti sv\'e9ho podmanitele Alexandra Velik\'e9ho nevzbou\'f8ila{\*\bkmkend _Toc526254419}
{\*\bkmkend _Toc526254567}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Uv\'e1\'9e\'edme-li v\'9aechny probl\'e9my spojen\'e9 s udr\'9een\'edm se v dobyt\'e9 zemi, nem\'f9\'9eeme se podivit, jak se mohlo poda\'f8it po smrti Alexandra Velik\'e9ho, kter\'fd zem\'f8el kr
\'e1tce po dobyt\'ed Asie , \'9ee se jeho n\'e1stupci proti v\'9aemu o\'e8ek\'e1v\'e1n\'ed a prakticky bez jin\'fdch pot\'ed\'9e\'ed, ne\'9e kter\'e9 si sami vlastn\'ed malichernost\'ed nadrobili, p\'f8ece jen v zemi udr\'9eeli. Ne\'9e odpov\'edm na ot
\'e1zku, \'e8\'edm to bylo zp\'f9sobeno, mus\'edm p\'f8ipomenout, \'9ee existuje dvoj\'ed druh vl\'e1dy: bu\'ef stoj\'ed v \'e8ele zem\'ec panovn\'edk s\'e1m a v\'9aichni jeho minist\'f8i spravuj\'ed krajinu z jeho milosti a v\'f9le, nebo vl\'e1
dne spolu s barony, kte\'f8\'ed si sv\'e9 postaven\'ed zachov\'e1vaj\'ed nikoli z milosti vl\'e1dce, ale jako v\'fdsadu sv\'e9ho starobyl\'e9ho rodu. Ti pak maj\'ed sv\'e1 vlastn\'ed panstv\'ed a vlastn\'ed poddan\'e9, jimi\'9e jsou respektov\'e1
ni jako svrchovan\'ed p\'e1ni a kte\'f8\'ed k nim lnou v\'9eitou p\'f8\'edchylnost\'ed. Tam, kde je vl\'e1dce svrchovan\'fdm p\'e1nem, b\'fdvaj\'ed jeho zmocn\'ecnci, minist\'f8i a \'fa\'f8edn\'edci, naopak ve velk\'e9 neoblib\'ec.
\par V na\'9a\'ed dob\'ec slou\'9e\'ed za p\'f8\'edklady t\'ecchto dvou typ\'f9 vl\'e1d, jak u\'9e bylo \'f8e\'e8eno, \'f8\'ed\'9ae tureck\'e1 a francouzsk\'e9 kr\'e1lovstv\'ed. Turecko je \'f8\'edzeno jedin\'fdm suver\'e9nn\'edm p\'e1nem, sult\'e1nem, a v\'9a
ichni ostatn\'ed jsou jeho poddan\'fdmi. \'d8\'ed\'9ae je rozd\'eclena na sand\'9eaky, kter\'fdm stoj\'ed v \'e8ele spr\'e1vcov\'e9, je\'9e sult\'e1n s\'e1m ur\'e8uje a podle pot\'f8eby st\'f8\'edd\'e1. Francouzsk\'fd kr\'e1l je obklopen mnoha \'9a
lechtici ze star\'fdch rod\'f9, kte\'f8\'ed maj\'ed sv\'e1 vlastn\'ed panstv\'ed, poddan\'e9 a \'f8adu rozli\'e8n\'fdch v\'fdsad, je\'9e jim panovn\'edk nem\'f9\'9ee libovoln\'ec odejmout bez nebezpe\'e8\'ed, \'9ee ohroz\'ed svou \'f8\'ed\'9ai.
\par Porovn\'e1n\'edm t\'ecchto dvou st\'e1t\'f9 lze zjistit, jak obt\'ed\'9en\'e9 je dob\'fdt tureckou \'f8\'ed\'9a\'ed, ov\'9aem kdyby se to n\'eckomu p\'f8ece jen zda\'f8ilo, velice snadno si ji udr\'9e\'ed. Z toho, co jsem u\'9e uvedl, je zcela jasn\'e9,
\'9ee p\'f8\'ed\'e8iny obt\'ed\'9en\'e9ho dob\'fdv\'e1n\'ed t\'e9to \'f8\'ed\'9ae nutno hledat ve faktu, \'9ee dobyvatel nem\'f9\'9ee p\'f8ij\'edt na zavol\'e1n\'ed m\'edstn\'edch mocn\'fdch, ani nem\'f9\'9ee doufat, \'9ee by si uleh\'e8il svou \'falohu t
\'edm, \'9ee by vyvolal vzpouru lid\'ed kolem sult\'e1na. Nen\'ed lehk\'e9 je ani podplatit a pokud by se i podplatit dali, nevyplynul by z toho dobyvateli u\'9eitek, nebo\'9d nejsou s to strhnout za sebou obyvatelstvo. A proto ten, kdo chce na Turecko za
\'fato\'e8it, mus\'ed v\'ecd\'ect, \'9ee se st\'f8etne se st\'e1tem sjednocen\'fdm, a mus\'ed tud\'ed\'9e spol\'e9hat na vlastn\'ed s\'edly sp\'ed\'9a ne\'9e na ciz\'ed nepo\'f8\'e1dky. Komu se v\'9aak poda\'f8\'ed tuto \'f8\'ed\'9ai p\'f8emoci a poraz
\'ed ji na boji\'9ati, nemus\'ed se u\'9e b\'e1t nikoho, leda vl\'e1dnouc\'edho rodu, a pokud smete i ten, nenajde se u\'9e jin\'fd ob\'e1van\'fd protivn\'edk, nebo\'9d ostatn\'ed nemaj\'ed na obyvatelstvo \'9e\'e1dn\'fd vliv. A tak jako se p\'f8ed v\'edt
\'eczstv\'edm nemohl spolehnout na nikoho z nich, nemus\'ed se jich u\'9e jako v\'edt\'ecz ob\'e1vat.
\par Jin\'e9, ba opa\'e8n\'e9 je to ve st\'e1tech jako Francie. Je celkem snadn\'e9 je p\'f8epadnout s pomoc\'ed n\'eckter\'e9ho z baron\'f9, nebo\'9d v\'9edycky se mezi nimi najde nespokojenec tou\'9e\'edc\'ed po novot\'e1ch. Takov\'fd pak m\'f9\'9ee otev\'f8
\'edt vstup do zem\'ec a uleh\'e8it v\'edt\'eczstv\'ed. Ov\'9aem bude-li se tam nov\'fd vl\'e1dce cht\'edt udr\'9eet, zp\'f9sob\'ed mu mnoho starost\'ed a obt\'ed\'9e\'ed pr\'e1v\'ec ti, kte\'f8\'ed mu k v\'edt\'eczstv\'ed pom\'e1hali, i ti, kter\'e9 p
\'f8emohl. A nesta\'e8\'ed odstranit panovnick\'fd rod, nebo\'9d st\'e1le je\'9at\'ec z\'f9st\'e1v\'e1 \'9alechta, kter\'e1 je ochotn\'e1 postavit se do \'e8ela nov\'fdch p\'f8evrat\'f9 a nepokoj\'f9, a pokud si ji nov\'fd p\'e1n nez\'edsk\'e1 (nebo
ji nezni\'e8\'ed), zemi ztrat\'ed p\'f8i prvn\'ed vhodn\'e9 p\'f8\'edle\'9eitosti.
\par Kdo zkoum\'e1 D\'e1reiovu \'f8\'ed\'9ai, zjist\'ed, \'9ee se podobala Tureck\'e9, a proto ji musel Alexandr napadnout a porazit v \'f8\'e1dn\'e9 bitv\'ec. Po v\'edt\'eczstv\'ed a smrti D\'e1reiov\'ec si ji pak Alexandr snadn\'ecji udr\'9eel z p\'f8\'ed
\'e8in, kter\'e9 jsem uvedl. Kdyby jeho n\'e1stupcov\'e9 byli z\'f9stali svorn\'ed, byli by si ji udr\'9eeli, nebo\'9d v \'f8\'ed\'9ai by nevznikly jin\'e9 rozbroje ne\'9e ty, kter\'e9 sami zp\'f9sobili a vyvolali. Naopak st\'e1ty \'f8\'edzen\'e9
jako Francie nelze udr\'9eet v klidu. Proto vznikaly \'e8ast\'e9 vzpoury proti \'d8\'edman\'f9m v Hisp\'e1nii, v Galii a v \'d8ecku. Ohniskem byla mnoh\'e1 kn\'ed\'9eectv\'ed p\'f8etrv\'e1vaj\'edc\'ed v t\'ecchto zem\'edch. \'d8\'edman\'e9, co pam\'ec
\'9d sah\'e1, nemohli si b\'fdt jisti, zda v t\'e9 zemi vydr\'9e\'ed, nebo ne, dokud \'9eila vzpom\'ednka na b\'fdval\'e9 p\'e1ny. Jakmile se jich v\'9aak zbavili a zni\'e8ili i vzpom\'ednku na n\'ec \endash moc\'ed, silou a st\'e1lost\'ed \'f8\'edmsk
\'e9ho panstv\'ed , svou moc zna\'e8n\'ec upevnili. A p\'f8esto\'9ee \'d8\'edman\'e9 pozd\'ecji bojovali i mezi sebou, mohli si to dovolit d\'edky sv\'e9 v\'e1\'9enosti. Jakmile toti\'9e panovnick\'fd rod vymizel, neuzn\'e1valo obyvatelstvo jin\'e9 vl\'e1
dce ne\'9e \'d8\'edmany.
\par Zv\'e1\'9e\'edme-li tyto okolnosti, nem\'f9\'9ee se nikdo divit, \'9ee si Alexandr tak snadno \'f8\'ed\'9ai udr\'9eel, a nep\'f8ekvapuj\'ed n\'e1s ani t\'ec\'9ekosti jin\'fdch, kdy\'9e se pokou\'9aeli uchovat to, co dobyli. P\'f8\'edkladem budi\'9e
Pyrrhos a mnoz\'ed dal\'9a\'ed. V\'9aechno to zap\'f8\'ed\'e8inila nikoli men\'9a\'ed \'e8i v\'ect\'9a\'ed zp\'f9sobilost v\'edt\'ecz\'f9, n\'fdbr\'9e odli\'9an\'e9 okolnosti.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola p\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254420}{\*\bkmkstart _Toc526254568}O tom, jak vl\'e1dnout m\'ecst\'f9m a kn\'ed\'9eectv\'edm, je\'9e \'9eila svobodn\'ec, pod vlastn\'edmi z\'e1kony, ne\'9e byla dobyta
{\*\bkmkend _Toc526254420}{\*\bkmkend _Toc526254568}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Pokud jsou st\'e1ty , dobyt\'e9 zm\'edn\'ecn\'fdmi zp\'f9soby, zvykl\'e9 \'9eit pod vlastn\'edmi z\'e1kony a svobodn\'ec, lze je spravovat troj\'edm zp\'f9sobem.
\par Prvn\'ed mo\'9enost\'ed je zni\'e8it dobyt\'e1 \'fazem\'ed. Druh\'e1 \endash p\'f8es\'eddlit na n\'ecj sv\'f9j dv\'f9r. A t\'f8et\'ed \endash ponechat jim jejich z\'e1kony, vyb\'edrat poplatky a dosadit vl\'e1du n\'eckolika tamn\'edch, nov\'e9mu vl\'e1
dci oddan\'fdch mu\'9e\'f9. Ti potom dob\'f8e v\'ecd\'ed, \'9ee obstoj\'ed jen s p\'f8\'edzn\'ed nov\'e9ho kn\'ed\'9eete, a \'9ee tud\'ed\'9e mus\'ed vynalo\'9eit ve\'9aker\'e9 \'fasil\'ed a n\'e1mahu na udr\'9een\'ed jeho panstv\'ed. M\'ecsto p\'f8ivykl
\'e9 svobod\'ec se udr\'9e\'ed o mnoho snadn\'ecji vl\'e1dou vlastn\'edch ob\'e8an\'f9 ne\'9e jak\'fdmkoli jin\'fdm zp\'f9sobem.
\par M\'e1me zde p\'f8\'edklad Sparty a \'d8\'edma. Spar\'9dan\'e9 se sna\'9eili zachovat si vl\'e1du nad Th\'e9bami a Ath\'e9nami prost\'f8ednictv\'edm oligarchie, kterou sami dosadili, ale p\'f8ece nadvl\'e1du nad nimi ztratili. \'d8\'edman\'e9
zase ve snaze uchovat si Capuu, Kart\'e1go a Numantii je vyvr\'e1tili a nep\'f8i\'9ali o n\'ec. \'d8ecko naopak spravovali jako Spar\'9dan\'e9, dali mu svobodu a ponechali mu jeho z\'e1kony. Neusp\'ecli, a proto byli p\'f8inuceni vyvr\'e1tit mnoho m\'ec
st v t\'e9to zemi. Pak si je udr\'9eeli. Nen\'ed skute\'e8n\'ec osv\'ecd\'e8en\'ecj\'9a\'edho prost\'f8edku, jak si udr\'9eet vl\'e1du, ne\'9e je zk\'e1za. Kdo se stane p\'e1nem m\'ecsta p\'f8ivykl\'e9ho svobod\'ec a nezni\'e8\'ed je, a\'9d po\'e8\'edt
\'e1 s t\'edm, \'9ee m\'ecsto zni\'e8\'ed jeho, nebo\'9d bude znovu a znovu zvedat prapor vzpoury ve jm\'e9nu svobody a star\'e9ho \'f8\'e1du, na n\'ec\'9e nikdo \'e8ase, ani prok\'e1zan\'fdm dobrodin\'edm nezapom\'edn\'e1. D\'eclej co d\'eclej, lid\'e9
nikdy na svobodu a minul\'e9 po\'f8\'e1dky nezapomenou a p\'f8i ka\'9ed\'e9 vhodn\'e9 p\'f8\'edle\'9eitosti se jich znovu budou dovol\'e1vat jako Pisa po stu l\'e9tech florentsk\'e9 nadvl\'e1dy.
\par Pokud jsou m\'ecsta nebo zem\'ec zvykl\'e9 \'9e\'edt pod vl\'e1dou jedin\'e9ho kn\'ed\'9eete a jeho rod vym\'f8e a obyvatel\'e9 zvykl\'ed poslouchat se neum\'ecj\'ed dohodnout na nov\'e9m, svobodn\'ec v\'9aak \'9e\'edt tak\'e9 nesvedou, pak nast\'e1v\'e1
ta prav\'e1 chv\'edle pro dobyvatele: snadno je z\'edsk\'e1 a ovl\'e1d\'e1. Republiky v\'9aak maj\'ed v\'ect\'9a\'ed \'9eivotn\'ed s\'edlu, nep\'f8est\'e1v\'e1 v nich doutnat nen\'e1vist k jedin\'e9mu vl\'e1dci a siln\'e1 touha po pomst\'ec. Vzpom\'ed
nka na ztracenou svobodu jim ned\'e1v\'e1 sp\'e1t, a tak nejjist\'ecj\'9a\'edm zp\'f9sobem je zni\'e8it je, anebo se v nich usadit.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'9aest\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254421}{\*\bkmkstart _Toc526254569}O nov\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch dobyt\'fdch vlastn\'ed zbran\'ed a vlastn\'edmi schopnostmi{\*\bkmkend _Toc526254421}
{\*\bkmkend _Toc526254569}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 A\'9d se nikdo nediv\'ed, uvedu-li v pojedn\'e1n\'ed o \'e8erstv\'ec dobyt\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch, kde se uj\'edm\'e1 noci nov\'fd mu\'9e a vznik\'e1 nov\'e9 st\'e1tn\'ed z\'f8\'edzen\'ed
, jen ty nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed p\'f8\'edklady. Lid\'e9 jsou u\'9e takov\'ed: rad\'ecji se vyd\'e1vaj\'ed po prozkouman\'fdch a vy\'9alapan\'fdch cest\'e1ch a sv\'fdm kon\'e1n\'edm napodobuj\'ed ciz\'ed vzory, kter\'e9 jsou u\'9e ov\'ec\'f8en\'e9
a zaveden\'e9. Jenom\'9ee, p\'f8ipom\'edn\'e1m, nelze j\'edt nikdy navlas stejnou cestou a doj\'edt dokonalosti t\'ecch, je\'9e napodobujeme. A proto moudr\'fd \'e8lov\'eck p\'f9jde cestou pro\'9alapanou jen znamenit\'fdmi p\'f8edch\'f9dci a napodob\'ed
ty nejv\'ect\'9a\'ed, aby se jim alespo\'f2 v n\'ec\'e8em podobal, kdy\'9e u\'9e se jim zcela nevyrovn\'e1. Moudr\'fd mu\'9e si m\'e1 po\'e8\'ednat jako lukost\'f8elec: aby zas\'e1hl p\'f8\'edli\'9a vzd\'e1len\'fd c\'edl, nam\'ed\'f8\'ed rad\'ec
ji mnohem v\'fd\'9a, nikoli v\'9aak proto, aby \'9a\'edp vylet\'ecl vysoko, n\'fdbr\'9e proto, aby vy\'9a\'9a\'edm zam\'ed\'f8en\'edm sp\'ed\'9ae zas\'e1hl zvolen\'fd c\'edl.
\par A proto tak\'e9 tvrd\'edm, \'9ee nov\'e1 kn\'ed\'9eectv\'ed se zachov\'e1vaj\'ed s takov\'fdmi obt\'ed\'9eemi, kter\'e9 vypl\'fdvaj\'ed z men\'9a\'ed nebo v\'ect\'9a\'ed zp\'f9sobilosti a nad\'e1n\'ed toho, kdo je z\'edsk\'e1. A stane-li se vl\'e1dcem n
\'eckdo z \'f8adov\'e9 \'9alechty, co\'9e p\'f8edpokl\'e1d\'e1 bu\'ef um a nad\'e1n\'ed, anebo sdostatek \'9at\'ecst\'ecny a p\'f8\'edzn\'ec osudu, zd\'e1 se, \'9ee i obt\'ed\'9ee se vyskytuj\'ed p\'f8im\'ec\'f8en\'ec k jednomu i druh\'e9mu. Nicm\'e9n\'ec
je jist\'e9, \'9ee ten, kdo spol\'e9hal m\'e9n\'ec na vrtkavost \'9at\'ecst\'ecny, udr\'9eel se u moci d\'e9le. V\'9ae se v takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec usnad\'f2uje i t\'edm, \'9ee vl\'e1dce je nucen v onom kraji se usadit, nebo\'9d nem\'e1 jinou dr\'9e
avu.
\par Nejschopn\'ecj\'9a\'edmi z t\'ecch, kdo se stali vlada\'f8i vlastn\'edm p\'f8i\'e8in\'ecn\'edm a sv\'fdmi mimo\'f8\'e1dn\'fdmi vlastnostmi, byli Moj\'9e\'ed\'9a, K\'fdros, Romulus a Th\'e9seus. Moj\'9e\'ed\'9a, a\'e8koliv byl vlastn\'ec
jen vykonavatelem p\'f8\'edkaz\'f9 bo\'9e\'edch, zasluhuje obdiv pr\'e1v\'ec pro tuto milost, je\'9e ho u\'e8inila hodn\'fdm rozmlouvat s Bohem. Posuzujeme-li K\'fdra a jin\'e9, kte\'f8\'ed dobyli \'f8\'ed\'9ae, \'e8i je zalo\'9eili, zjist\'edme, \'9ee v
\'9aichni byli vynikaj\'edc\'ed a hodni obdivu, a zhodnot\'edme-li jejich skutky, pozn\'e1me, \'9ee se nep\'f8\'edli\'9a li\'9aili od Moj\'9e\'ed\'9ae, za n\'edm\'9e st\'e1l tak velik\'fd r\'e1dce a u\'e8itel. P\'f8ezkoum\'e1me-li jejich \'9eivoty a \'e8
iny, zjist\'edme, \'9ee osud jim pouze nab\'eddl mo\'9enost a p\'f8\'edle\'9eitost, vlastn\'ec jen jak\'fdsi materi\'e1l, jemu\'9e pak oni dali tvar podle sv\'fdch p\'f8edstav. Bez t\'e9to mo\'9enosti a p\'f8\'edle\'9eitosti by s\'ed
la jejich ducha byla neplodn\'e1, stejn\'ec jako bez on\'e9 s\'edly by poskytnut\'e1 p\'f8\'edle\'9eitost byla promarn\'ecna a z\'f9stala by neprom\'ecn\'ecn\'e1. Moj\'9e\'ed\'9a musel nal\'e9zt izraelsk\'fd lid v Egypt\'ec v porob\'ec a otroctv\'ed
, aby ho odtud mohl vyv\'e9st na sv\'ectlo svobody. M\'ecl-li se Romulus jednou v budoucnu st\'e1t zakladatelem a kr\'e1lem \'d8\'edma, nesm\'eclo b\'fdt pro n\'ecj m\'edsto v Alb\'ec a museli ho hned po narozen\'ed pohodit. K\'fdros zase musel naj\'ed
t Per\'9aany nespokojen\'e9 s vl\'e1dou M\'e9d\'f9, z\'9een\'9atil\'fdch a zh\'fd\'e8kan\'fdch dlouh\'fdm m\'edrem. A Th\'e9seus by nikdy neuk\'e1zal svou velikost, kdyby nebyl na\'9ael Ath\'e9\'f2any rozpt\'fdlen\'e9. V\'9aichni tedy mohli d\'ec
kovat osudu za \'9a\'9dastn\'fd sb\'ech okolnost\'ed, ale ty nemusely samy o sob\'ec je\'9at\'ec nic znamenat. Oni museli um\'ect pochopit nab\'eddnutou p\'f8\'edle\'9eitost, aby p\'f8inesli sv\'e9 vlasti blahobyt a proslulost.
\par Pro ty, kte\'f8\'ed z\'edskali vl\'e1du vlastn\'edm p\'f8i\'e8in\'ecn\'edm, je obt\'ed\'9en\'e9 kn\'ed\'9eectv\'ed z\'edskat, ale mnohem leh\'e8\'ed si je udr\'9eet. Obt\'ed\'9ee vypl\'fdvaj\'ed \'e8\'e1ste\'e8n\'ec se zav\'e1d\'ecn\'ed nov\'fdch po\'f8
\'e1dk\'f9 a zvyklost\'ed p\'f8i zakl\'e1d\'e1n\'ed st\'e1tu a zaji\'9a\'9dov\'e1n\'ed jeho bezpe\'e8nosti. A nesm\'edme zapom\'ednat, \'9ee nic se neza\'e8\'edn\'e1 tak obt\'ed\'9en\'ec a nic nep\'f8in\'e1\'9a\'ed tak pramalou nad\'ecji na \'fasp\'ec
ch jako zav\'e1d\'ecn\'ed nov\'e9ho \'f8\'e1du. Tomu, kdo jej zav\'e1d\'ed, jsou nep\'f8\'e1teli v\'9aichni, kte\'f8\'ed se d\'f8\'edv m\'ecli dob\'f8e. Jeho stoupenci ho h\'e1j\'ed opatrn\'ec a vla\'9en\'ec, i kdy\'9e si v budoucnu od n\'ecj mnoho slibuj
\'ed. Opatrn\'ed jsou proto, \'9ee se ob\'e1vaj\'ed odp\'f9rc\'f9, a ned\'f9v\'ec\'f8iv\'ed proto, \'9ee je v lidsk\'e9 p\'f8irozenosti nev\'ec\'f8it novot\'e1m, dokud \'e8lov\'ecka zku\'9aenost nep\'f8esv\'ecd\'e8\'ed nezvratn\'fdmi d\'f9kazy o jejich u
\'9eite\'e8nosti. V\'fdsledkem pak b\'fdv\'e1, \'9ee odvaha odp\'f9rc\'f9 roste a oni vyraz\'ed do \'fatoku p\'f8i prvn\'ed p\'f8\'edle\'9eitosti, zat\'edmco ti druz\'ed se jen chab\'ec br\'e1n\'ed, tak\'9ee vl\'e1dce i jeho p\'f8\'edvr\'9e
enci jsou pak nar\'e1z ve smrteln\'e9m nebezpe\'e8\'ed. K vyjasn\'ecn\'ed t\'e9to ot\'e1zky je zapot\'f8eb\'ed zjistit, zda ti, co p\'f8in\'e1\'9aen\'ed novoty, tak \'e8in\'ed z vlastn\'ed v\'f9le a zcela samostatn\'ec, nebo zda sv\'f9j z\'e1m\'ecr uskute
\'e8\'f2uj\'ed s pomoc\'ed n\'eckoho jin\'e9ho. V druh\'e9m p\'f8\'edpad\'ec dopadnou v\'9edycky \'9apatn\'ec a ni\'e8eho se nedomohou. Stoj\'ed-li v\'9aak na vlastn\'edch nohou a maj\'ed dostatek vlastn\'edch sil, jen m\'e1lokdy podlehnou. To je tak\'e9
d\'f9vod, pro\'e8 proroci s me\'e8em v ruce usp\'ecli, kde\'9eto ti neozbrojen\'ed podlehli.
\par A nadto je lidsk\'e1 povaha vrtkav\'e1: je snadn\'e9 n\'eckoho o n\'ec\'e8em p\'f8esv\'ecd\'e8it, ale t\'ec\'9ek\'e9 ho v p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed udr\'9eet. Proto je zapot\'f8eb\'ed b\'fdt p\'f8ipraven prosadit vlastn\'ed z\'e1m\'ec
ry silou, jakmile lidi v\'edra opust\'ed. Nebyl by se udr\'9eel ani Moj\'9e\'ed\'9a, ani K\'fdros, ani Th\'e9seus, ani Romulus, kdyby nedr\'9eeli v rukou me\'e8. K tomuto trpk\'e9mu pozn\'e1n\'ed do\'9ael v na\'9a\'ed dob\'ec i mnich Girolamo Savonarola.
Jakmile mu lid\'e9 p\'f8estali v\'ec\'f8it, nebo\'9d nem\'ecl prost\'f8edky, jak udr\'9eet ve v\'ed\'f8e kol\'edsaj\'edc\'ed, jeho \'f8\'e1d ztroskotal. Str\'f9jci zm\'ecn se st\'f8et\'e1vaj\'ed s velk\'fdmi obt\'ed\'9eemi, neust\'e1le jim hroz\'ed r\'f9
zn\'e1 nebezpe\'e8enstv\'ed, je\'9e musej\'ed p\'f8ekon\'e1vat state\'e8nost\'ed a opatrnost\'ed, av\'9aak jakmile je p\'f8emohou, zni\'e8\'ed sv\'e9 odp\'f9rce a z\'edskaj\'ed v\'e1\'9enost, st\'e1vaj\'ed se mocn\'fdmi, bezpe\'e8n\'fdmi, ct\'ecn\'fdmi a
\'9a\'9dastn\'fdmi.
\par K t\'ecmto velik\'fdm p\'f8\'edklad\'f9m bych r\'e1d p\'f8idal jeden men\'9a\'ed, kter\'fd se s nimi d\'e1 pom\'ec\'f8it a nahrad\'ed mnoh\'e9 jin\'e9. M\'e1m na mysli Hier\'f3na Syrak\'fask\'e9ho, kter\'fd se z ni\'e8eho vy\'9avihl na prvn\'ed m\'ed
sto ve st\'e1t\'ec. I jemu osud nab\'eddl p\'f8\'edle\'9eitost. Utla\'e8ovan\'ed Syrak\'fasan\'e9 si ho zvolili za v\'f9dce a on se pak sv\'fdm vlastn\'edm p\'f8i\'e8in\'ecn\'edm a zp\'f9sobilost\'ed stal jejich vl\'e1dcem. U\'9e d\'f8\'edve vynikal do t
\'e9 m\'edry, \'9ee spisovatel\'e9 o n\'ecm \'f8\'edkali, \'9ee k tomu, aby se stal kr\'e1lem, mu sch\'e1z\'ed jenom kr\'e1lovstv\'ed. Hier\'f3n rozbil starou organizaci arm\'e1dy a zavedl novou, opustil star\'e9 p\'f8\'e1tele a z\'edskal si nov\'e9
, a kdy\'9e m\'ecl spojence i vojsko, stanul na dostate\'e8n\'ec pevn\'fdch z\'e1kladech, aby si mohl dovolit postavit jakoukoli budovu. Neboli s velkou n\'e1mahou z\'edsk\'e1val, ale s malou pak dobyt\'e9 udr\'9eel.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola sedm\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254422}{\*\bkmkstart _Toc526254570}O kn\'ed\'9eectv\'edch z\'edskan\'fdch s ciz\'ed ozbrojenou pomoc\'ed a se \'9at\'ecst\'edm{\*\bkmkend _Toc526254422}
{\*\bkmkend _Toc526254570}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Pro ty, kte\'f8\'ed se dostanou k moci d\'edky n\'e1hod\'ec a se \'9at\'ecst\'edm, je snadn\'e9 vl\'e1du z\'edskat, ale velmi obt\'ed\'9en\'e9 ji udr\'9eet. Na cest\'ec vzh\'f9ru v\'ect\'9ainou nem
\'edvaj\'ed p\'f8ek\'e1\'9eky, doslova let\'ed k c\'edli. Pot\'ed\'9ee jim nast\'e1vaj\'ed teprve ve chv\'edli, kdy se chop\'ed vl\'e1dy.
\par Moci lze dos\'e1hnou beze zbran\'ed bu\'ef za pen\'edze, nebo darem, jako tak mnoz\'ed v \'d8ecku, v ionsk\'fdch m\'ecstech, v Hellespontu, kde D\'e1reios dosazoval kn\'ed\'9eata, m\'edstodr\'9e\'edc\'ed, aby zde vl\'e1dli pro jeho sl\'e1vu a bezpe\'e8
nost. Podobn\'ec se k vl\'e1d\'ec dostali i n\'eckte\'f8\'ed \'f8\'edm\'9at\'ed c\'edsa\'f8i, kdy\'9e jako soukromn\'edci podplatili vojsko. Takov\'fd vlada\'f8 je ov\'9aem z\'e1visl\'fd na v\'f9li a p\'f8\'edzni t\'ecch, kdo ho pozdvihli, a tyhle dv\'ec
v\'ecci pat\'f8\'ed k nejnest\'e1lej\'9a\'edm a nejprom\'ecnliv\'ecj\'9a\'edm, tak\'9ee v\'ect\'9ainou neum\'ecli ani nemohli udr\'9eet sv\'e1 postaven\'ed. Jestli\'9ee toti\'9e takov\'fd mu\'9e nen\'ed sdostatek udatn\'fd a moudr\'fd, je p\'f8irozen\'e9
, \'9ee se v um\'ecn\'ed vl\'e1dnout nevyzn\'e1, proto\'9ee se to ani nem\'ecl kde nau\'e8it. Nav\'edc nem\'e1 za sebou ozbrojenou moc, kter\'e1 by mu byla bezv\'fdhradn\'ec a spolehliv\'ec v\'ecrn\'e1 a oddan\'e1.
\par A potom, na p\'edsku a p\'f8es noc vznikl\'e9 st\'e1ty dopadaj\'ed stejn\'ec jako v\'9aechno v p\'f8\'edrod\'ec: co rychle roste, nem\'e1 mo\'9enost zapustit ko\'f8eny dost hluboko, aby prvn\'ed bou\'f8e nezp\'f9sobila \'9akody. A kdy\'9e se takov\'fd mu
\'9e stane kn\'ed\'9eetem tak\'f8\'edkaj\'edc z ni\'e8eho, neb\'fdv\'e1 obvykle schopen zachovat to, co mu \'9a\'9dastn\'ec spadlo do kl\'edna, a polo\'9eit byteln\'e9 z\'e1klady sv\'e9 moci, jak to u\'e8inili jeho p\'f8edch\'f9dci, ne\'9e se stali vl\'e1
dci.
\par K tomu, co jsem pr\'e1v\'ec vylo\'9eil, bych r\'e1d uvedl dva p\'f8\'edklady: Franceska Sforzu a Cesara Borgiu. Francesco Sforza se zcela po pr\'e1vu povznesl pro svou velkou udatnost a obratnost a\'9e na kn\'ed\'9eec\'ed stolec a stal se mil\'e1nsk\'fd
ch v\'e9vodou, i kdy\'9e ho to st\'e1lo nem\'e1lo \'fasil\'ed p\'f8i p\'f8ekon\'e1v\'e1n\'ed t\'ec\'9ekost\'ed. Zato Cesare Borgia, obecn\'ec zvan\'fd v\'e9voda Valentino, se vy\'9avihl d\'edky sv\'e9mu otci. A kdy\'9e ho \'9at\'ecst\'ed opustilo, p\'f8i
\'9ael i o moc, a\'e8koliv nic nezanedbal a d\'eclal v\'9aechno, co m\'e1 rozumn\'fd, moudr\'fd a opatrn\'fd mu\'9e d\'eclat, aby zapustil ko\'f8eny v zemi, kterou z\'edskal zbran\'ed a \'9at\'ecst\'edm n\'eckoho jin\'e9ho. Jak u\'9e jsem \'f8
ekl: ten, kdo nezapust\'ed ko\'f8eny v\'e8as, m\'f9\'9ee je zapustit i pozd\'ecji, p\'f8esto\'9ee je to spojeno s mnoha t\'ec\'9ekostmi a nebezpe\'e8\'edm pro stavitele.
\par Budeme-li sledovat postup tohoto v\'e9vody, pozn\'e1me, \'9ee sv\'e9 budouc\'ed moci polo\'9eil pevn\'e9 z\'e1klady, a proto nepova\'9euji za zbyte\'e8n\'e9 se t\'edm zab\'fdvat, nebo\'9d nev\'edm, jak\'fd lep\'9a\'ed n\'e1vod d\'e1t nov\'e9mu kn\'ed\'9e
eti ne\'9e ten, \'9ee pop\'ed\'9au Borgiovi \'e8iny. Jestli\'9ee p\'f8es to ni\'e8eho nedos\'e1hl, nebylo to jeho vinou, n\'fdbr\'9e vinou osudu, jeho\'9e svrchovan\'e9 nep\'f8\'edzni podlehl.
\par Alexandr VI. m\'ecl zpo\'e8\'e1tku nem\'e1lo pot\'ed\'9e\'ed s t\'edm, aby ze sv\'e9ho syna ud\'eclal v\'e9vodu a mocn\'e9ho vl\'e1dce. P\'f8edev\'9a\'edm t\'ec\'9eko pro n\'echo hledal \'fazem\'ed, kter\'e9 by nepat\'f8ilo c\'edrkvi, ale uv\'ec
domoval si z\'e1rove\'f2 i to, \'9ee kdyby j\'ed od\'f2al kter\'fdkoli kousek zem\'ec, mil\'e1nsk\'fd v\'e9voda a Ben\'e1t\'e8an\'e9 by se br\'e1nili, nebo\'9d Faenza i Rimini byly pod spr\'e1vou Ben\'e1tek. Krom\'ec toho v\'ecd\'ecl, \'9ee vojsko v It
\'e1lii, a zejm\'e9na to, kter\'e9ho by mohl pou\'9e\'edt, je sice v rukou lid\'ed, kte\'f8\'ed se musej\'ed b\'e1t pape\'9eovi velikosti, nicm\'e9n\'ec nemohl se na n\'ec spolehnout, nebo\'9d pat\'f8ilo Orsini\'f9m a Colonn\'f9m a jejich stoupenc\'f9
m. Musel tedy tento stav zm\'ecnit a vytvo\'f8it rozbroje mezi Italsk\'fdmi st\'e1ty, aby si \'e8\'e1st pak mohl podmanit. Nebylo to tak snadn\'e9, nebo\'9d Ben\'e1t\'e8an\'e9 pr\'e1v\'ec pom\'fd\'9aleli na to, \'9ee op\'ect povolaj\'ed do It\'e1
lie Francouze. A pape\'9e se proti tomu nepostavil, n\'fdbr\'9e jim pomohl t\'edm, \'9ee zru\'9ail Ludv\'edkovo man\'9eelstv\'ed.
\par Kr\'e1l tedy vt\'e1hl do It\'e1lie s pomoc\'ed Ben\'e1tek a se souhlasem pape\'9eov\'fdm, ale sotva vstoupil do Mil\'e1na, vy\'9e\'e1dal si pape\'9e pomoc jeho vojska v ta\'9een\'ed proti Romani. Ta se mu okam\'9eit\'ec ze strachu p\'f8ed kr\'e1
lem podrobila. Valentino tedy dobyl Roma\'f2u, porazil Colony, ale v tom, aby si zachoval dobyt\'e9 a mohl se pustit do dal\'9a\'edch v\'fdboj\'f9, mu br\'e1nily dv\'ec p\'f8ek\'e1\'9eky: tou prvn\'ed bylo jeho vlastn\'ed vojsko, kter\'e9 mu nep\'f8
ipadalo dostate\'e8n\'ec v\'ecrn\'e9, a druhou byly pl\'e1ny Francouz\'f9. Ob\'e1val se, \'9ee vojsko Orsini\'f9 sel\'9ee a nejen mu zabr\'e1n\'ed pokra\'e8ovat ve v\'fdboj\'edch, n\'fdbr\'9e ho zbav\'ed i toho, \'e8eho ji\'9e dobyl, a francouzsk\'fd kr
\'e1l \'9ee u\'e8in\'ed tot\'e9\'9e. Orsiniov\'e9 mu cosi podobn\'e9ho u\'9e nazna\'e8ili, kdy\'9e po dobyt\'ed Faenzy za\'fato\'e8il proti Boloni: \'9ali do \'fatoku nadm\'edru vla\'9en\'ec. A pokud jde o kr\'e1le, jeho z\'e1m\'ecry pochopil, kdy\'9e
se po dobyt\'ed v\'e9vodstv\'ed urbinsk\'e9ho pustil proti Tosk\'e1nsku, ale musel se sv\'e9ho \'famyslu na pokyn kr\'e1le z\'f8\'edci. Tehdy se v\'e9voda rozhodl, \'9ee se zbav\'ed z\'e1vislosti na ciz\'edch zbran\'edch a bude jednat na vlastn\'ed p\'ec
st. Za\'e8al t\'edm, \'9ee oslabil v \'d8\'edm\'ec Colony a p\'f8et\'e1hl na svou stranu v\'9aechny jejich stoupence z \'f8\'edmsk\'e9 \'9alechty t\'edm, \'9ee je p\'f8ijal do sv\'e9 dru\'9einy, dal jim velik\'e9 platy a poctil je podle tehdej\'9a\'ed
ho zvyku vojensk\'fdmi hodnostmi a rozdal jim civiln\'ed \'fa\'f8ady. Tak se stalo, \'9ee se v pr\'f9b\'echu n\'eckolika m\'ecs\'edc\'f9 zcela p\'f8iklonili na jeho stranu. Potom u\'9e jen \'e8ekal na p\'f8\'edle\'9eitost, jak zni\'e8it Orsinie. P\'f8\'ed
le\'9eitost se mu nab\'eddla a on j\'ed dokonale vyu\'9eil: Orsiniov\'e9 toti\'9e zpozorovali, \'9ee spojen\'e1 moc v\'e9vody a c\'edrkve je pro n\'ec smrteln\'fdm nebezpe\'e8\'edm, a proto svolali sv\'e9 spojence do Maggione u Perugie. V\'fd
sledkem tohoto shrom\'e1\'9ed\'ecn\'ed byla nejprve vzpoura v Urbinu a v Romani. V\'e9vodovi se poda\'f8ilo je za\'9eehnat jen s pomoc\'ed Francouz\'f9. Kdy\'9e se op\'ect sebral a rozhl\'e9dl, rozhodl se pou\'9e\'edt lsti a naoko se s Orsinii prost\'f8
ednictv\'edm pana Paola sm\'ed\'f8il. Vyl\'e1kal je do Senigalie a oni naivn\'ec vlezli p\'f8\'edmo do pasti. Kdy\'9e se tedy kone\'e8n\'ec zbavil i tohoto nebezpe\'e8\'ed a z\'edskal na svou stranu jejich spojence, polo\'9eil kone\'e8n\'e9 z\'e1
klady vlastn\'ed moci. M\'ecl v t\'e9 dob\'ec celou Roma\'f2u i s urbinsk\'fdm v\'e9vodstv\'edm a zd\'e1lo se, \'9ee si dobyl dokonce i p\'f8\'edzn\'ec obyvatel Roman\'ec, nebo\'9d si za\'e8ali \'9e\'edt v blahobytu.
\par V\'fdsledky jeho po\'e8\'edn\'e1n\'ed si zasluhuj\'ed pozornost a n\'e1sledov\'e1n\'ed, a proto je t\'f8eba o nich podrobn\'ecji pojednat. Kdy\'9e dobyl Roma\'f2u, zjistil, \'9ee dosavadn\'ed vl\'e1dci kraj sp\'ed\'9ae o\'9eebra\'e8ovali, okr\'e1dali, ne
\'9e ho spravovali, tak\'9ee tu vl\'e1dlo loupe\'9een\'ed, spory a boje. Uv\'ecdomil si, \'9ee je zapot\'f8eb\'ed d\'e1t zemi dobrou vl\'e1du, aby si ji z\'edskal a p\'f8inutil k poslu\'9anosti. Proto postavil do \'e8ela pana Ramira de Orco, mu\'9ee tvrd
\'e9ho a bezohledn\'e9ho, jeho\'9e vybavil neomezenou moc\'ed. Ten tam v kr\'e1tk\'e9m \'e8ase zavedl k vlastn\'ed chv\'e1le a cti po\'f8\'e1dek, klid a svornost. Posl\'e9ze v\'9aak v\'e9voda usoudil, \'9ee takov\'e1 tvrdost u\'9e nen\'ed pot\'f8ebn\'e1
a bud\'ed sp\'ed\'9a nen\'e1vist ne\'9e oddanost. Proto v kraji z\'f8\'eddil a ustavil civiln\'ed soud, jemu\'9e p\'f8edsedal vynikaj\'edc\'ed mu\'9e a v n\'ecm\'9e m\'eclo ka\'9ed\'e9 m\'ecsto sv\'e9ho z\'e1stupce. V\'ecd\'ecl, \'9ee dosavadn\'ed p\'f8
\'edsnost obyvatele proti n\'ecmu do jist\'e9 m\'edry popudila, a cht\'ecl jim tedy dok\'e1zat, \'9ee p\'f9vodcem v\'9aeho zla nebyl on, n\'fdbr\'9e drsn\'e1 povaha jeho z\'e1stupce. I p\'f8ik\'e1zal ho jednoho r\'e1na zab\'edt. Na\'9ali ho rozseknut\'e9
ho vedv\'ed s no\'9eem v boku na n\'e1m\'ecst\'ed v Casen\'ec. Hr\'f9znost pohledu na mrtvolu obyvatelstvo uspokojila a sou\'e8asn\'ec vyvolala strach.
\par Vra\'9dme se v\'9aak k na\'9a\'ed v\'ecci. Nyn\'ed, kdy\'9e m\'ecl v\'e9voda pln\'ec moc v ruk\'e1ch a mohl se c\'edtit bezpe\'e8n\'fd, pot\'f8eboval, ba musel si zabezpe\'e8it \'factu a respekt francouzsk\'e9ho kr\'e1le, aby se mohl pustit do dal\'9a\'ed
ch v\'fdboj\'f9. Byl si v\'ecdom toho, \'9ee jakmile kr\'e1l zpozoruje svou chybu, nedovol\'ed mu postupovat. Pustil se tedy do hled\'e1n\'ed nov\'fdch spojenc\'f9 a v\'e1hal p\'f8idat se k Francouz\'f9m, kdy\'9e t\'e1hli do Neapolsk\'e9ho kr\'e1lovstv
\'ed proti \'8apan\'ecl\'f9m, kte\'f8\'ed obl\'e9hali Gaetu. M\'ecl toti\'9e v \'famyslu z\'edskat na svou stranu pr\'e1v\'ec \'8apan\'ecly, co\'9e by se mu bylo i zda\'f8ilo, neb\'fdt Alexandrova \'famrt\'ed. Tolik tedy u\'e8inil pro p\'f8\'edtomnost.
\par Pokud v\'9aak \'9alo o budoucnost, m\'ecl se j\'ed co ob\'e1vat, nebo\'9d musel po\'e8\'edtat s t\'edm, \'9ee nov\'fd pape\'9e mu nebude pr\'e1v\'ec naklon\'ecn a \'9ee bude sp\'ed\'9a hled\'ect zbavit ho v\'9aeho, co doposud d\'edky otci z\'ed
skal. Proto pojal \'famysl zabezpe\'e8it se proti tomu hned n\'eckoliker\'fdm zp\'f9sobem. Zaprv\'e9: vyhubit rody p\'e1n\'f9, kter\'e9 oloupil, aby se pape\'9e nemohl s nimi spojit. Za druh\'e9: z\'edskat si v\'9aechny \'f8\'edmsk\'e9 \'9a
lechtice, aby s jejich pomoc\'ed mohl dr\'9eet pape\'9ee na uzd\'ec. Za t\'f8et\'ed: naklonit si kolegium kardin\'e1l\'f9. A za \'e8tvrt\'e9: natolik roz\'9a\'ed\'f8it svou moc, je\'9at\'ec ne\'9e pape\'9e Alexandr zem\'f8e, aby byl s to odolat prvn\'ed
mu \'fatoku jeho n\'e1stupce.
\par Z t\'ecchto \'e8ty\'f8 c\'edl\'f9 stihl do Alexandrovi smrti naplnit t\'f8i. \'c8tvrt\'fd byl na dosah. Z p\'e1n\'f9 usmrtil v\'9aechny, kter\'e9 dostihl, a zachr\'e1nilo se jich jen m\'e1lo, \'f8\'edmsk\'e9 \'9alechtice si z\'edskal a v kolegiu kardin
\'e1l\'f9 m\'ecl siln\'e9ho spojence a oporu. Pokud jde nov\'fd v\'fdboj, zam\'fd\'9alel zmocnit se Tosk\'e1nska, kdy\'9e u\'9e m\'ecl pod svou moc\'ed Perugiu, Piombino a pod svou ochranou Pisu. Na Francii u\'9e nemusel br\'e1t ohledy, proto\'9ee \'8apan
\'ecl\'e9 Francouze z Neapolsk\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed vyhnali a ob\'ec strany nyn\'ed pot\'f8ebovaly jeho p\'f8\'e1telstv\'ed. Rozhodl se proto napadnout Pisu. Nav\'edc se mu p\'f8i tom poddaly Lucca a Siena, jednak ze strachu, jednak ze z\'e1\'9ati v\'f9
\'e8i Florencii. Floren\'9dan\'e9 byli bezradn\'ed, a kdyby se v\'e9vodovi bylo poda\'f8ilo m\'ecsta dob\'fdt hned, je\'9at\'ec toho roku, co Alexandr zem\'f8el, byl by si z\'edskal takov\'fd respekt a moc, \'9ee by se byl postavil na vlastn\'ed
nohy a nebyl by z\'e1visl\'fd na n\'e1klonnosti a pomoci druh\'fdch. Jenom\'9ee Alexandr zem\'f8el p\'ect let pot\'e9, co v\'e9voda poprv\'e9 tasil me\'e8. Zanechal ho jen s panstv\'edm upevn\'ecn\'fdm v Romani, kde\'9eto v\'9aechno ostatn\'ed
viselo ve vzduchu mezi dv\'ecma siln\'fdmi nep\'f8\'e1telsk\'fdmi arm\'e1dami. A v\'e9voda s\'e1m nav\'edc ulehl, na smrt nemocn\'fd. Byl to mu\'9e bezohledn\'fd, anebo chcete-li state\'e8n\'fd a obez\'f8etn\'fd, kter\'fd um\'ecl dr\'9eet druh\'e9 v \'9a
achu nebo je zni\'e8it. V\'ecd\'ecl, \'9ee z\'e1klady, kter\'e9 v tak kr\'e1tk\'e9 dob\'ec polo\'9eil, jsou dostate\'e8n\'ec pevn\'e9, a kdyby nebyl m\'ecl ty dv\'ec nep\'f8\'e1telsk\'e9 arm\'e1dy za z\'e1dy a byl zdr\'e1v, v\'9aechny pot\'ed\'9e
e by bezpochyby p\'f8ekonal. Jak pevn\'e9 to byly z\'e1klady, ukazuje i to, \'9ee Roma\'f2a na n\'ecj \'e8ekala v\'edc ne\'9e m\'ecs\'edc. Dokonce i v \'d8\'edm\'ec, a\'e8koliv polomrtv\'fd, byl zcela bezpe\'e8n\'fd, proto\'9ee Barglionov\'e9, Vitelliov
\'e9 a Orsiniov\'e9, kte\'f8\'ed se mezit\'edm vr\'e1tili do m\'ecsta, nena\'9ali zde jedin\'e9ho spojence proti n\'ecmu. Nemohl sice prosadit na pape\'9esk\'fd stolec vyvolence, ale m\'ecl dost dlouh\'e9 prsty na to, aby dok\'e1zal zabr\'e1nit kandidatu
\'f8e sob\'ec nepohodln\'e9ho mu\'9ee. Kdyby byl v dob\'ec Alexandrovi smrti zdr\'e1v, m\'ecl by v\'9aechno lehk\'e9. Ve dnech, kdy Julie II. volili za pape\'9ee, mi \'f8ekl, \'9ee rozm\'fd\'9alel o v\'9aem, co by se mu mohlo p\'f8ihodit po otcov\'ec sm
rti, a tak\'e9 se na v\'9ae p\'f8ipravil, \'9ee v\'9aak nikdy nepomyslel na to, \'9ee by v rozhoduj\'edc\'ed chv\'edli mohl i on s\'e1m st\'e1t na hranici \'9eivota a smrti.
\par Kdy\'9e tedy zv\'e1\'9e\'edm, co v\'9aechno v\'e9voda vykonal, nem\'e1m mu co vy\'e8\'edtat ani za\'e8 ho k\'e1rat. A pr\'e1v\'ec naopak ho chci vyzvednout na prvn\'ed m\'edsto mezi t\'ecmi, kdo\'9e dosedli na tr\'f9n a\'9d u\'9e \'f8\'edzen\'ed
m osudu, nebo za pomoci zbran\'ed n\'eckoho jin\'e9ho. Nebo\'9d m\'ecl velk\'fd c\'edla dostatek odvahy, nemohl konat proz\'edrav\'ecji a pl\'e1ny mu zhatily pouze dv\'ec okolnosti: kr\'e1tkost Alexandrova \'9eivota a vlastn\'ed choroba.
\par A proto ten, kdo pokl\'e1d\'e1 za u\'9eite\'e8n\'e9 ve sv\'e9m nov\'e9m kn\'ed\'9eectv\'ed zne\'9akodnit nep\'f8\'e1tele, z\'edskat si nov\'e9 p\'f8\'e1tele, zv\'edt\'eczit n\'e1sil\'edm anebo lst\'ed, vzbudit l\'e1sku a respekt obyvatel, oddanost a \'fa
ctu voj\'e1k\'f9, zni\'e8it v\'9aechny, kdo mohou nebo by mu museli b\'fdt nebezpe\'e8n\'ed, pozm\'ecnit nevyhovuj\'edc\'ed star\'fd \'f8\'e1d, rozpr\'e1\'9ait nev\'ecrn\'e9 vojsko a z\'f8\'eddit nov\'e9, udr\'9eet si p\'f8\'e1telstv\'ed kr\'e1l\'f9
a ostatn\'edch kn\'ed\'9eat tak, aby mu bu\'ef prokazovali zdvo\'f8ilou \'factu, anebo vyslovenou p\'f8\'edze\'f2, ten tedy nem\'f9\'9ee naj\'edt lep\'9a\'ed p\'f8\'edklad ne\'9e Cesara Borgiu. Jedin\'e9, co mu lze vytknout, je volba pape\'9e
e Julia II. Ta nebyla vhodn\'e1, nebo\'9d, jak jsem u\'9e pravil, kdy\'9e nemohl dos\'e1hnout toho, aby byl zvolen ten, koho by si vybral s\'e1m, m\'ecl m\'edt dost sil p\'f8ekazit tuto volbu. Nikdy nem\'ecl dopustit, aby se stal pape\'9eem ten z kardin
\'e1l\'f9, kter\'e9mu d\'f8\'edve n\'ecjak ubl\'ed\'9eil, nebo n\'eckdo, kdo z n\'ecj mohl m\'edt opr\'e1vn\'ecn\'fd strach. K prvn\'edm pat\'f8ili spr\'e1vci chr\'e1mu sv. Petra v \'f8et\'eczech a sv. Ji\'f8\'ed, Ascanio Sforza a Giovanii Colonna. A k t
\'ecm druh\'fdm v\'9aichni ostatn\'ed s v\'fdjimkou rouensk\'e9ho kardin\'e1la a \'8apan\'ecl\'f9: \'8apan\'ecl\'e9 mu byli naklon\'ecni pro p\'f8\'edbuzenstv\'ed a tak\'e9 z nutnosti, rouensk\'fd kardin\'e1l pak pro sv\'e9 postaven\'ed, nebo\'9d za n\'ed
m st\'e1la cel\'e1 francouzsk\'e1 \'f8\'ed\'9ae. Proto m\'ecl v\'e9voda p\'f8edev\'9a\'edm dos\'e1hnout volby n\'eckter\'e9ho ze \'8apan\'ecl\'f9, a kdyby to nebylo mo\'9en\'e9, alespo\'f2 se spokojit s volbou Francouze, nikdy v\'9aak spr\'e1vce chr\'e1
mu sv. Petra v \'f8et\'eczech. Je velmi naivn\'ed a myln\'e9 domn\'edvat se, \'9ee mocn\'ed pro nov\'e1 dobrodin\'ed zapomenou na star\'e9 k\'f8ivdy. A tak se tedy v\'e9voda p\'f8i t\'e9to volb\'ec dopustil omylu a zavr\'9ail svoji z\'e1hubu.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola osm\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254423}{\*\bkmkstart _Toc526254571}O t\'ecch kdo dos\'e1hli moci zlo\'e8inem{\*\bkmkend _Toc526254423}{\*\bkmkend _Toc526254571}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Je mo\'9en\'e9 st\'e1t se kn\'ed\'9eetem je\'9at\'ec dal\'9a\'edmi dv\'ecma zp\'f9soby, je\'9e nem\'f9\'9eeme p\'f8i\'e8\'edst ani \'9at\'ecst\'ecny, ani vlastn\'edm z\'e1sluh\'e1m. Nemohu tyto mo
\'9enosti p\'f8ej\'edt, p\'f8esto\'9ee alespo\'f2 o jedn\'e9 z nich by se dalo ob\'9a\'edrn\'ecji hovo\'f8it v kapitole, kde budu prob\'edrat republiky. Bu\'ef je mo\'9en\'e9 dostat se do \'e8ela st\'e1tu zlo\'e8inem a ne\'e8estn\'fd
mi praktikami, nebo z v\'f9le spoluob\'e8an\'f9. K prvn\'edmu zp\'f9sobu zn\'e1m dva p\'f8\'edklady, jeden star\'fd a jeden nov\'ecj\'9a\'ed, v\'edc jich uv\'e1d\'ect nehodl\'e1m, proto\'9ee jsou nad jin\'e9 v\'fdmluvn\'e9.
\par Agathokl\'e9s Sicilsk\'fd byl \'e8lov\'eck n\'edzk\'e9ho rodu a \'9apatn\'e9ho charakteru, a p\'f8esto se stal vl\'e1dcem v Syrakus\'e1ch. Byl synem hrn\'e8\'ed\'f8e a cel\'fd \'9eivot pro\'9eil ve zlo\'e8inu. Nicm\'e9n\'ec podl\'fd charakter se u n\'ec
ho spojil silou ducha i t\'ecla, \'9ee to v arm\'e1d\'ec dot\'e1hl a\'9e k praetorsk\'e9 hodnosti v Syrakus\'e1ch. Jakmile dos\'e1hl tohoto postaven\'ed, um\'ednil si, \'9ee se stane i vl\'e1dcem, t\'f8eba zlo\'e8inem a n\'e1sil\'edm, neohl\'ed\'9e
eje se na z\'e1vazky a p\'f8\'edsahy, kter\'fdmi je \'e8i bude v\'e1z\'e1n. Domluvil se proto s Hamilkarem z Kart\'e1ga, kter\'fd v t\'e9 dob\'ec pob\'fdval s vojskem na Sic\'edlii, a jednoho r\'e1na nechal svolat sen\'e1t a lid Syrak\'fas pod z\'e1
minkou, \'9ee s nimi pot\'f8ebuje projednat z\'e1le\'9eitosti t\'fdkaj\'edc\'ed se republiky. Na smluven\'e9 znamen\'ed pak byli pobiti v\'9aichni sen\'e1to\'f8i a s nimi i nejv\'ect\'9a\'ed boh\'e1\'e8i, a po jejich smrti se u\'9e
snadno a bez odporu ze strany lidu stal vl\'e1dcem. P\'f8esto\'9ee ho Kartaginci dvakr\'e1t porazili a nakonec oblehli, ubr\'e1nil nejen sv\'e9 m\'ecsto, ale dos\'e1hl mnohem v\'edc: zanechal ve m\'ecst\'ec \'e8\'e1st pos\'e1dky, s druhou p\'f8ist\'e1
l v Africe, zahnal Kartagince do bran Syrakus a p\'f8inutil je, aby s n\'edm uzav\'f8eli m\'edr, odstoupili Sic\'edlii a ponechali si jen panstv\'ed v Africe.
\par Z \'favahy o vlastnostech a \'e8inech tohoto mu\'9ee vypl\'fdv\'e1, \'9ee bylo jen velice m\'e1lo nebo sp\'ed\'9a t\'e9m\'ec\'f8 nic, co by se dalo p\'f8ipisovat \'9at\'ecst\'ecn\'ec, nebo\'9d se nevy\'9avihl k nejvy\'9a\'9a\'ed moci n\'ec\'e8\'ed p\'f8
\'edzn\'ed, ale prost\'f8ednictv\'ed kari\'e9ry v arm\'e1d\'ec. Jist\'ec\'9ee nelze ozna\'e8it za ctnost vra\'9ed\'ecn\'ed spoluob\'e8an\'f9, zradu p\'f8\'e1tel, v\'ecrolomnost, bezbo\'9enost a bezohlednost, t\'edm \'e8lov\'eck m\'f9\'9ee sice z\'ed
skat moc, nikdy v\'9aak sl\'e1vu. Na druh\'e9 stran\'ec v\'9aak nem\'f9\'9eeme p\'f8ehl\'e9dnout jeho state\'e8nost a vynal\'e9zavost v boji, jimi\'9e se postavil po bok nejslavn\'ecj\'9a\'edm vojev\'f9dc\'f9m. P\'f8es to v\'9aechno v\'9a
ak jeho ukrutnosti, nelidskost a zlo\'e8iny jsou tak velk\'e9, \'9ee nedovoluj\'ed, abychom ho ctili jako velk\'e9ho \'e8lov\'ecka. Nic z toho, \'e8eho dos\'e1hl, nebylo z\'e1sluhou jeho dobr\'fdch vlastnost\'ed nebo \'9at\'ecst\'ed.
\par Za na\'9aich dn\'f9, v dob\'ec, kdy vl\'e1dl Alexandr VI. , osi\'f8el jako d\'edt\'ec Oliverotto da Fermo a ujal se ho Giovanni Fogliani, str\'fdc z mat\'e8iny strany, kter\'fd ho u\'9e v ran\'e9m v\'ecku poslal do vojensk\'e9 slu\'9e
by k Paolu Vitellimu, aby se u n\'echo vycvi\'e8il a pozd\'ecji mohl zaujmout v\'fdznamn\'ecj\'9a\'ed postaven\'ed ve spole\'e8nosti. Kdy\'9e Paolo zem\'f8el, slou\'9eil Oliverotto pod Vitellozzem, Paolov\'fdm bratrem, a proto\'9ee byl jak velmi nadan\'fd
, tak udatn\'fd, ve velice kr\'e1tk\'e9m \'e8ase se stal jedn\'edm z jeho prvn\'edch vol\'e1k\'f9, Slu\'9eba mu v\'9aak nep\'f8ipadala d\'f9stojn\'e1, a proto se rozhodl, \'9ee se s pomoc\'ed n\'eckter\'fdch ob\'e8an\'f9 Ferma, kter\'fdm byla milej\'9a
\'ed poroba ne\'9e svoboda vlasti, zmocn\'ed rodn\'e9ho m\'ecsta. Po\'e8\'edtal rovn\'ec\'9e s podporou Vitellozza. A tak napsal Giovannimu Foglianimu, \'9ee se chce po mnoha letech nep\'f8\'edtomnosti p\'f8ijet pod\'edvat do rodn\'e9ho m\'ec
sta a trochu se porozhl\'e9dnout po sv\'e9m d\'ecdictv\'ed. Po celo\'9eivotn\'ed d\'f8in\'ec a pacht\'ecn\'ed otce chce pr\'fd dok\'e1zat sv\'fdm spoluob\'e8an\'f9m, kam a\'9e to dot\'e1hl, a proto se pr\'fd rozhodl, \'9ee do m\'ecsta vstoup\'ed ve v\'9a
\'ed sl\'e1v\'ec, a to v doprovodu stovky p\'f8\'e1tel a slu\'9eebn\'edk\'f9, v\'9aichni na kon\'edch. D\'e1le Giovanniho poprosil, aby i on mu p\'f8ipravil ze strany ob\'e8an\'f9 Ferma ok\'e1zal\'e9 p\'f8iv\'edt\'e1n\'ed, proto\'9ee to bude zadostiu\'e8
in\'ecn\'ed pro n\'ec oba. Ten jeho p\'f8\'e1n\'ed do punt\'edku splnil. Oliverotto vt\'e1hl do m\'ecsta a ubytoval se ve sv\'e9m dom\'ec. Po n\'eckolika dnech pak byl hotov s p\'f8\'edpravami k uchv\'e1cen\'ed moci. Uspo\'f8\'e1dal ok\'e1
zalou hostinu, na ni\'9e pozval Foglianiho a v\'9aechno p\'f8edn\'ed mu\'9ee m\'ecsta. Po hostin\'ec a z\'e1bav\'ec zavedl \'famysln\'ec \'f8e\'9a na v\'e1\'9en\'e1 t\'e9mata, a kdy\'9e se rozproudila diskuse o velikosti pape\'9ee Alexandra VI. ,
o jeho synu Cesarovi a jeho v\'fdprav\'e1ch, n\'e1hle vstal a prohl\'e1sil, \'9ee o t\'ecchto v\'eccech je t\'f8eba hovo\'f8it na bezpe\'e8n\'e9m m\'edst\'ec, a pozval v\'9aechny p\'f8\'edtomn\'e9 do jedn\'e9 ze soukrom\'fdch komnat. Jakmile usedli, z
\'fakryt\'f9 vysk\'e1kali voj\'e1ci a Giovanniho a ostatn\'ed pobili. Nato Oliverotto vsedl na kon\'ec, projel m\'ecstem, v radnici oblehl nejvy\'9a\'9a\'ed \'fa\'f8edn\'edky a ti se mu ze strachu podrobili a odsouhlasili vl\'e1du v \'e8
ele s Oliverottem. Ten ji pozd\'ecji upevnil t\'edm, \'9ee nechal vyvra\'9edit v\'9aechny, kdo mu mohli b\'fdt jakkoli \'9akodliv\'ed, a vyhl\'e1sil nov\'e9 ob\'e8ansk\'e9 a vojensk\'e9 z\'e1kony, tak\'9ee po roce m\'ecl neot\'f8esitelnou pozici ve m\'ec
st\'ec a sou\'e8asn\'ec vzbuzoval obavy i u soused\'f9. A byl by se udr\'9eel i nad\'e1le jako Agathokl\'e9s, neb\'fdt toho, \'9ee se nechal vyl\'e1kat Cesarem Borgiou do Senigalie, jak jsem u\'9e vypr\'e1v\'ecl: tam Borgia v\'9a
echny Orsiniovce a Vitelliovce pochytal a dal je pob\'fdt, v\'e8etn\'ec Oliverotta a jeho u\'e8itele Vitellozza.
\par M\'f9\'9ee se zd\'e1t velmi podivn\'e9, \'9ee Agathokl\'e9s a jemu podobn\'ed byli s to po tolika ukrutnostech a zrad\'e1ch vl\'e1dnout dlouho a bezpe\'e8n\'ec. V\'9edy\'9d kolika jin\'fdm se nepoda\'f8ilo tyrani\'ed udr\'9eet ani v m\'edru, nato\'9e
pak v dob\'ec v\'e1lky. Jak se tedy mohlo st\'e1t, \'9ee se jejich spoluob\'e8an\'e9 proti nim nevzbou\'f8ili a nesvrhli je?
\par Domn\'edv\'e1m se, \'9ee to vypl\'fdv\'e1 z toho, zda je n\'e1sil\'ed u\'9eito v nejnutn\'ecj\'9a\'ed m\'ed\'f8e, \'e8i ne. Pokud je v\'f9bec lze ospravedlnit, pak pouze zpo\'e8\'e1tku, jako akt sebeobrany, a nar\'e1z. Ve chv\'edli v\'9aak, kdy je vl\'e1
da upevn\'ecna, nen\'ed \'9e\'e1dn\'fd rozumn\'fd d\'f9vod v n\'e1silnostech pokra\'e8ovat a je naopak t\'f8eba pe\'e8ovat o blaho poddan\'fdch. Za \'9apatn\'e9 a neospravediteln\'e9 n\'e1sil\'ed bych ozna\'e8il to, jeho\'9e p\'f8ib\'fdv\'e1, p\'f8esto
\'9ee se ho zpo\'e8\'e1tku pou\'9eilo m\'e1lo, opakuje se, nam\'edsto aby ho ub\'fdvalo. Ti, kte\'f8\'ed budou postupovat prvn\'edm zp\'f9sobem, se mohou s bo\'9e\'ed a lidskou pomoc\'ed udr\'9eet, kde\'9eto ti druz\'ed jsou p\'f8edem odsouzeni ke zk\'e1
ze.
\par Z toho soud\'edm, \'9ee ten, kdo se chce udr\'9eet u moci, mus\'ed u\'9e p\'f8edem zv\'e1\'9eit v\'9aechny pot\'f8ebn\'e9 tvrdosti a pov\'e9st je nar\'e1z, aby se k nim u\'9e pozd\'ecji nemusel vracet, aby se dok\'e1zal bez nich obej\'edt a z\'edsk\'e1
vat poslu\'9anost jinak rozumn\'fdmi a v\'ect\'9ain\'ec prosp\'ec\'9an\'fdmi \'e8iny. Po\'e8\'edn\'e1-li si v\'9aak jinak, a\'9d u\'9e ze strachu, nebo ze zpupnosti, nesm\'ed pustit d\'fdku z ruky a spol\'e9hat na p\'f8\'e1tele nebo poddan\'e9
. A tak jako je p\'f8\'edpustn\'e9 v politice s\'e1hnout k n\'e1sil\'ed zpo\'e8\'e1tku a nar\'e1z, tak naopak dobrodin\'ed je nutn\'e9 ud\'eclovat postupn\'ec a trvale, aby si je lid\'e9 st\'e1le uv\'ecdomovali. Vl\'e1dce mus\'ed s poddan\'fdmi zach\'e1
zet tak, aby sv\'e9 chov\'e1n\'ed nemusel m\'ecnit, proto\'9ee mohou p\'f8ij\'edt i t\'ec\'9ek\'e9 chv\'edle v \'9eivot\'ec zem\'ec, kdy s tvrdost\'ed nepochod\'ed, a naopak nenad\'e1l\'e1 m\'edrnost je k ni\'e8emu, proto\'9ee ji ob\'e8an pova\'9euj\'ed
jen za chytra\'e8en\'ed.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola dev\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254424}{\*\bkmkstart _Toc526254572}O ob\'e8ansk\'e9 vl\'e1d\'ec{\*\bkmkend _Toc526254424}{\*\bkmkend _Toc526254572}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 A te\'ef p\'e1r slov o situaci, kdy se n\'ecjak\'fd ob\'e8an stane panovn\'edkem nikoli zlo\'e8inn\'fdm zp\'f9sobem nebo jin\'fdm nesnesiteln\'fdm n\'e1sil\'edm, n\'fdbr\'9e z v\'f9le spoluob\'e8an
\'f9. Tomuto druhu panov\'e1n\'ed lze p\'f8isoudit n\'e1zev ob\'e8ansk\'e9 a k tomu, aby ho n\'eckdo dos\'e1hl, nen\'ed zapot\'f8eb\'ed ani z\'e1sluh, ani \'9at\'ecst\'ed, n\'fdbr\'9e sp\'ed\'9a obratn\'e9 diplomacie a p\'f8\'edzniv\'fdch okolnost\'ed
. Doch\'e1z\'ed k tomu dvoj\'ed zp\'f9sobem: bu\'ef p\'f8\'edzn\'ed lidu, anebo p\'f8\'edzn\'ed mocn\'fdch. V ka\'9ed\'e9m st\'e1t\'ec se st\'f8et\'e1vaj\'ed dv\'ec tendence \endash lid se vzp\'edr\'e1 nadvl\'e1d\'ec boh\'e1\'e8\'f9 a ti si zas neodpust
\'ed, aby lid neporu\'e8n\'edkovali a neutiskovali ho. Z t\'ecchto dvou proti sob\'ec stoj\'edc\'edch v\'f9li se d\'f8\'edve nebo pozd\'ecji zrod\'ed n\'eckter\'e1 ze t\'f8\'ed forem zpr\'e1vy: kn\'ed\'9eectv\'ed, svoboda, nebo anarchie.
\par Kn\'ed\'9eectv\'ed vznik\'e1 bu\'ef z v\'f9le lidu, nebo z v\'f9le mocn\'fdch, a to podle moment\'e1ln\'edch okolnosti. Bu\'ef se bohat\'ed ob\'e1vaj\'ed, \'9ee neodolaj\'ed n\'e1tlaku lidu, a vyzvednou jednoho ze sv\'fdch \'f8ad na kn\'ed\'9eec\'ed
stolec, aby pod jeho ochranou mohli popustit uzdu vlastn\'edm choutk\'e1m, nebo naopak lid hled\'e1 v\'fdchodisko z nesnesiteln\'e9ho tlaku boh\'e1\'e8\'f9 ve volb\'ec n\'eckter\'e9ho z ob\'e8an\'f9 a po\'e8\'edt\'e1 s jeho ochranou. Vyvolenec mocn\'fd
ch se obvykle udr\'9e\'ed daleko obt\'ed\'9en\'ecji ne\'9e ten, kter\'e9ho si vybral lid. Ten prvn\'ed m\'e1 toti\'9e kolem sebe spoustu lid\'ed, kter\'e9 mus\'ed pokl\'e1dat za sob\'ec rovn\'e9, a tud\'ed\'9e jim nem\'f9\'9ee rozkazovat a vl\'e1
dnout, jak by cht\'ecl a pot\'f8eboval. P\'f8edstavitel lidu vl\'e1dne s\'e1m a kolem sebe m\'e1 jen velmi m\'e1lo t\'ecch, anebo sp\'ed\'9a nikoho, kdo by nebyl ochoten ho poslouchat. Krom\'ec toho mocn\'fdm nem\'f9\'9ee vych\'e1zet vst\'f8\'edc bez k
\'f8ivd na mnoha ostatn\'edch, zat\'edmco lidu m\'f9\'9ee vyhov\'ect sm\'ecle, proto\'9ee jeho c\'edle jsou p\'f8\'e1n\'edm v\'ect\'9ainy. Bohat\'ed v\'9edycky cht\'ecj\'ed a maj\'ed pot\'f8ebu utla\'e8ovat, kde\'9eto lid se utla\'e8ov\'e1n\'ed br\'e1n
\'ed. Prost\'fd lid je v po\'e8etn\'ed p\'f8evaze a s n\'e1sil\'edm by vl\'e1dce daleko nedo\'9ael. , zat\'edmco boh\'e1\'e8\'f9 je m\'e1lo, leh\'e8eji je zvl\'e1dne. Nejhor\'9a\'ed, \'e8eho se panovn\'edk m\'f9\'9ee nad\'edt od lid\'ed, je ztr\'e1ta d
\'f9v\'ecry a p\'f8\'edzn\'ec, bohat\'ed v\'9aak maj\'ed prost\'f8edky, aby zorganizovali odboj, proto\'9ee v\'ecd\'ed, jak na to, maj\'ed p\'f8ehled a um\'ecj\'ed si naj\'edt spojence tam, kde kyne nejv\'ect\'9a\'ed nad\'ecje na \'fasp\'ecch. Lidu se vl
\'e1dce zbavit nem\'f9\'9ee, bohat\'fdch ano. Jednoho odstran\'ed, druh\'e9ho vyzvedne, nebo jen na \'e8as n\'eckoho potla\'e8\'ed a po ur\'e8it\'e9 dob\'ec ho zas omilostn\'ed podle pot\'f8eby.
\par Vlivn\'e9 a z\'e1mo\'9en\'e9 ob\'e8any je t\'f8eba posuzovat z dvoj\'edho hlediska. Bu\'ef zcela pod\'f8izuj\'ed sv\'e9 z\'e1jmy panovn\'edkov\'fdm, pracuj\'ed bez postrann\'edch \'famysl\'f9 a bez ziskuchtivosti jen v jeho prosp\'ecch, a t\'ecch si mus
\'ed v\'e1\'9eit a hled\'ect si jich; nebo se dr\'9e\'ed stranou a tady je zas nutn\'e9 rozli\'9ait, zda se tak chovaj\'ed ze strachu a opatrnictv\'ed \endash ti b\'fdvaj\'ed pou\'9eiteln\'ed, mohou se st\'e1t u\'9eite\'e8n\'fdmi r\'e1dci a ve zl\'fd
ch dob\'e1ch se jich panovn\'edk nemus\'ed b\'e1t; nebo mu slou\'9e\'ed z vypo\'e8\'edtavosti a neuspokojen\'e9 cti\'9e\'e1dost, mysl\'ed v\'edc na sebe ne\'9e na sv\'e9ho p\'e1na, a takov\'e9 spolupracovn\'edky si mus\'ed dr\'9eet d\'e1l od t\'ec
la, proto\'9ee jsou stejn\'ec nebezpe\'e8n\'ed jako otev\'f8en\'ed nep\'f8\'e1tel\'e9 a ve zl\'fdch dob\'e1ch bez v\'fd\'e8itek zrad\'ed.
\par Kdo se chop\'ed vl\'e1dy z v\'f9le a p\'f8\'edzn\'ec lidu, mus\'ed si ji p\'f8edev\'9a\'edm hled\'ect udr\'9eet. A to je snadn\'e9, nebo\'9d lid po\'9eaduje jedin\'e9 \endash aby nebyl utla\'e8ov\'e1n. Ale i ten, kdo dosedne na tr\'f9n p\'f8i\'e8in\'ecn
\'edm mocn\'fdch, mus\'ed usilovat o to, aby si lid naklonil a z\'edskal, \'e8eho\'9e dos\'e1hne lehko, vezme. li ho pod svou ochranu. Lid toti\'9e v okam\'9eiku, kdy mu dob\'f8e \'e8in\'ed ten, od koho o\'e8ek\'e1val jen zlo, se o to v\'edc p\'f8
imkne ke sv\'e9mu dobrodinci a um\'ed mu b\'fdt vd\'ec\'e8n\'fd. Na to, jak z\'edskat p\'f8\'edze\'f2 poddan\'fdch, nen\'ed jednotn\'fd n\'e1vod a mo\'9enost\'ed je bezpo\'e8et. Proto se t\'edm nebudu zab\'fdvat.
\par Tvrd\'edm v\'9aak, \'9ee vlada\'f8 mus\'ed b\'fdt p\'f8\'edtelem lidu, jinak v n\'ecm nem\'e1 oporu v t\'ec\'9ek\'fdch dob\'e1ch. Spartsk\'fd vl\'e1dce Nabis odolal \'fatoku \'d8ek\'f9 a pozd\'ecji i n\'e1jezdu \'f8\'edmsk\'e9ho vojska a obh\'e1
jil proti nim vlast i tr\'f9n. Sta\'e8ilo mu jen zne\'9akodnit n\'eckolik velmo\'9e\'f9, jakmile se bl\'ed\'9eilo nebezpe\'e8enstv\'ed. Kdyby v\'9aak lid nest\'e1l na jeho stran\'ec, nebylo by mu toto opat\'f8en\'ed zdaleka sta\'e8ilo. Jen a\'9d
se nikdo nepokou\'9a\'ed toto m\'e9 tvrzen\'ed vyvracet om\'9ael\'fdm po\'f8ekadlem \ldblquote Kdo stav\'ed na lidu, stav\'ed na p\'edsku\rdblquote . Je toti\'9e platn\'e9 pouze tehdy, kdy\'9e n\'ecjak\'fd p\'f8\'edslu\'9an\'edk vy\'9a\'9a\'edch vrstev o
\'e8ek\'e1v\'e1, \'9ee ho lid osvobod\'ed, za\'e8nou-li ho pron\'e1sledovat nep\'f8\'e1tel\'e9 nebo \'fa\'f8ady. V takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec se nutn\'ec mus\'ed zklamat, jako se stalo brat\'f8\'edm Gracch\'f9
m nebo panu Giorgiovi Scalimu ve Florencii. Jin\'e1 je v\'9aak situace, kdy na lid spol\'e9h\'e1 vl\'e1dce, kter\'fd dob\'f8e sv\'f9j st\'e1t spravuje, je neohro\'9een\'fd, p\'f8edv\'eddav\'fd a um\'ed si v nouzi poradit a pro sv\'e9 pl\'e1ny z\'edskat ob
\'e8any. Ten m\'f9\'9ee pevn\'ec po\'e8\'edtat s t\'edm, \'9ee ho lid nikdy nezklame, a pozn\'e1, \'9ee polo\'9eil skute\'e8n\'ec pevn\'e9 z\'e1klady.
\par Kn\'ed\'9eectv\'ed zanikaj\'ed obvykle ve chv\'edli ohro\'9een\'ed, kdy chce panovn\'edk p\'f8ej\'edt od vl\'e1dy demokratick\'e9 k absolutistick\'e9. V zemi, kterou a\'9e dosud spravoval prost\'f8ednictv\'edm \'fa\'f8ad\'f9, je jo postaven\'ed nejist\'ec
j\'9a\'ed a labiln\'ecj\'9a\'ed, nebo\'9d je zcela z\'e1visl\'e1 na v\'f9li t\'ecch, kte\'f8\'ed \'fa\'f8ady \'f8\'eddili, a ti ho mohou, zejm\'e9na v kritick\'e9 situaci lehko zbavit tr\'f9nu bu\'ef vzpourou, nebo odep\'f8en\'edm poslu\'9anosti. Na p\'f8
evzet\'ed vl\'e1dy do vlastn\'edch rukou neb\'fdv\'e1 zpravidla \'e8as ani nad\'ecje, nebo\'9d ob\'e8an\'e9 a poddan\'ed, navykl\'ed poslouchat rozkazy od \'fa\'f8ad\'f9, nemaj\'ed za nov\'fdch okolnost\'ed chu\'9d poslouchat n\'eckoho zcela jin\'e9
ho, a tak z\'f9stane tak\'f8ka s\'e1m, jako k\'f9l v plot\'ec. Moudr\'fd panovn\'edk nikdy nespol\'e9h\'e1 na to, jak hladce v\'9aechno prob\'edh\'e1 v dob\'e1ch m\'edru, kdy jsou to ob\'e8an\'e9, kdo pot\'f8ebuj\'ed st\'e1t. Tehdy se mohou v\'9a
ichni dobrou v\'f9li p\'f8etrhnout, slibuj\'ed hory a doly, ka\'9ed\'fd by za sv\'e9ho p\'e1na polo\'9eil \'9eivot, proto\'9ee smrt je daleko. Ale v dob\'e1ch zl\'fdch, kdy naopak st\'e1t pot\'f8ebuje sv\'e9 ob\'e8any, nach\'e1z\'ed pomocn\'e9 ruce jen z
\'f8\'eddka. Proto se mus\'ed moudr\'fd vl\'e1dce postarat, aby si ob\'e8an\'e9 jeho vl\'e1du st\'e1le uv\'ecdomovali. Jen tak mu budou za v\'9aech okolnost\'ed v\'ecrni.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola des\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254425}{\*\bkmkstart _Toc526254573}O kn\'ed\'9eectv\'edch v \'e8asech ohro\'9een\'ed{\*\bkmkend _Toc526254425}{\*\bkmkend _Toc526254573}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 V takov\'fdch situac\'edch je podstatn\'e9, zda je panovn\'edk schopen se udr\'9eet s\'e1m, anebo pouze s ciz\'ed pomoc\'ed. Sob\'ecsta\'e8n\'fd kn\'ed\'9ee je takov\'fd, kter\'fd m\'e1
dostatek obyvatel a prost\'f8edk\'f9, aby postavil vojsko a mohl vyrazit do pole vst\'f8\'edc nep\'f8\'edteli. Kdo je odk\'e1z\'e1n na ciz\'ed pomoc a nem\'e1 dost sil, aby se s nep\'f8\'edtelem st\'f8etl na otev\'f8en\'e9m boji\'9ati, m\'e1 jedinou mo
\'9enost: h\'e1jit se za hradbami. Prvn\'edm p\'f8\'edpadem jsem se u\'9e ob\'edral, a je\'9at\'ec se k n\'ecmu vr\'e1t\'edm, o druh\'e9 p\'f8\'edpad\'ec se d\'e1 \'f8\'edct jen tolik, \'9ee by si ka\'9ed\'fd vl\'e1dce m\'ecl pro v\'9aechny p\'f8\'ed
pady co nejl\'edp opevnit sv\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto, z\'e1sobit je v\'9a\'edm pot\'f8ebn\'fdm a zbytek \'fazem\'ed prost\'ec pustit z hlavy. Jen ten, kdo bude m\'edt dob\'f8e opevn\'ecn\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto a bude s poddan\'fdmi nakl\'e1dat podle m\'fd
ch rad, tomu se hned tak n\'eckdo nedostane na kobylku. Je v lidsk\'e9 p\'f8irozenosti vyh\'fdbat se riskantn\'edm podnik\'f9m, a tak si ka\'9ed\'fd dvakr\'e1t rozmysl\'ed za\'fato\'e8it na n\'eckoho, kdo pevn\'ec dr\'9e\'ed m\'ecsto a nen\'ed v nen\'e1
visti u poddan\'fdch. Bylo by to p\'f8\'edli\'9a velk\'e9 sousto.
\par N\'ecmeck\'e1 m\'ecsta jsou velmi svobodn\'e1 a c\'edsa\'f8e poslouchaj\'ed jen v nejnutn\'ecj\'9a\'ed m\'ed\'f8e. A to nikoli ze strachu. Stejn\'ec tak se neboj\'ed \'9e\'e1dn\'e9ho ze soused\'f9, proto\'9ee jsou skv\'ecle opevn\'ecn\'e1, obehnan\'e1 p
\'f8\'edkopy a pevn\'fdmi hradbami. V\'9aechna maj\'ed dobr\'e9 d\'eclost\'f8electvo, z\'e1soby j\'eddla, pit\'ed a paliva na cel\'fd rok. Krom\'ec toho maj\'ed v\'9edy z\'e1sobu surovin pro \'f8emesln\'e9 pr\'e1ce, nutn\'e9 pro \'9eivot m\'ecsta a pro ob
\'9eivu obyvatel. Pe\'e8liv\'ec dbaj\'ed i na vojensk\'fd v\'fdcvik a zaji\'9a\'9duj\'ed jej \'f8adou p\'f8edpis\'f9.
\par \'d8ekli jsme si, \'9ee podm\'ednkou panovn\'edkovi bezpe\'e8nosti je dob\'f8e opevn\'ecn\'e9 m\'ecsto a oddan\'e9 obyvatelstvo. Odv\'e1\'9e\'ed-li se n\'eckdo p\'f8esto za\'fato\'e8it, ze zlou se pot\'e1\'9ee a s hanbou odt\'e1hne. Kdo by si tak\'e9
mohl dovolit zah\'e1let celoro\'e8n\'edm obl\'e9h\'e1n\'edm? N\'eckdo m\'f9\'9ee nam\'edtnout, \'9ee lid\'e9 p\'f8ece maj\'ed majetek i mimo m\'ecsto, a jakmile tento majetek vid\'ed v plamenech, ztrat\'ed trp\'eclivost, u\'9e tak dost nahlodanou dlouh
\'fdm obl\'e9h\'e1n\'edm, a zapomenou na celek. Takov\'e9mu pochybova\'e8i odpov\'edd\'e1m: pevn\'fd a odhodlan\'fd vl\'e1dce p\'f8ekon\'e1 tyto t\'ec\'9ekosti t\'edm, \'9ee povzbud\'ed sv\'e9 poddan\'e9, dod\'e1 jim v\'edru v brzk\'fd
konec, nebo v nich probud\'ed strach z nep\'f8\'edtele, pop\'f8\'edpad\'ec zkrot\'ed ty nejmalomysln\'ecj\'9a\'ed. Krom\'ec toho nep\'f8\'edtel obvykle pusto\'9a\'ed pozemky a majetky hned zpo\'e8\'e1tku, v dob\'ec, kdy odvaha obr\'e1nc\'f9 sl\'e1bne, b
\'fdv\'e1 zk\'e1za u\'9e hotov\'e1 a nen\'ed pomoci. V t\'e9 dob\'ec se naopak ke sv\'e9mu p\'e1nu je\'9at\'ec v\'edc p\'f8imknou, nebo\'9d v\'ecd\'ed, \'9ee je jim zav\'e1z\'e1n, proto\'9ee ob\'ectovali domy a pozemky pro jeho ochranu.
\par Takov\'e1 je u\'9e povaha lid\'ed: p\'f8ich\'fdl\'ed se sp\'ed\'9a k tomu, komu dobrodin\'ed prokazuj\'ed, ne\'9e k tomu, od koho je p\'f8ij\'edmaj\'ed. A proto, zv\'e1\'9e\'edme-li toto v\'9aechno, vid\'edme, \'9ee p\'f8edv\'eddav\'fd panovn\'edk dok\'e1
\'9ee odolat i prvn\'edmu n\'e1poru oble\'9een\'ed, mysl\'ed-li na to, aby m\'ecl dostatek potravin a prost\'f8edk\'f9 na obranu.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola jeden\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254426}{\*\bkmkstart _Toc526254574}O c\'edrkevn\'edch panstv\'edch{\*\bkmkend _Toc526254426}{\*\bkmkend _Toc526254574}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Nakonec n\'e1m zb\'fdv\'e1 promluvit o c\'edrkevn\'edch kn\'ed\'9eectv\'edch. S t\'ecmi je pot\'ed\'9e jedin\'e1 \endash jak je z\'edskat. Jsou dv\'ec mo\'9enosti: bu\'ef bojem, nebo \'9a\'9dastn
\'fdm \'f8\'edzen\'edm osudu. Uchov\'e1vaj\'ed se v\'9aak nesm\'edrn\'ec lehce, nebo\'9d se op\'edraj\'ed o v\'9eit\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 po\'f8\'e1dky, je\'9e jsou tak siln\'e9, \'9ee se jejich vlada\'f8i udr\'9e\'ed bez ohledu na to, jak \'9eij\'ed
a jednaj\'ed. Oni jedin\'ed toti\'9e dr\'9e\'ed st\'e1ty, ani\'9e je chr\'e1n\'ed, maj\'ed poddan\'e9, ani\'9e jim vl\'e1dnou. A\'e8koliv jejich panstv\'ed jsou zcela bez ochrany, nikdo je zevnit\'f8 neohro\'9euje a poddan\'ed necht\'ecj\'ed
ani nemohou tou\'9eit po jin\'e9m vl\'e1dci. To jsou vskutku jedin\'e1 \'9a\'9dastn\'e1 a bezpe\'e8n\'e1 panstv\'ed na tomto sv\'ect\'ec.
\par Proto\'9ee se v\'9aak \'f8\'edd\'ed a udr\'9euj\'ed vy\'9a\'9a\'edm principem, nep\'f8\'edslu\'9a\'ed mi se jimi ob\'edrat. Z\'f8izuje a zachov\'e1v\'e1 je B\'f9h a ode mne by bylo nadutost\'ed a opov\'e1\'9elivost\'ed se o nich zmi\'f2ovat.
\par Nicm\'e9n\'ec bych cht\'ecl vysv\'ectlit, pro\'e8 c\'edrkev nabyla takov\'e9 moci, kdy\'9e p\'f8ece p\'f8ed Alexandrem italsk\'e1 kn\'ed\'9eata, ba dokonce kdejak\'e9 hrab\'e1tko \'e8i ryt\'ed\'f8 m\'ecli vl\'e1du c\'edrkve a jej\'ed sv\'ectsk\'e9 panstv
\'ed v pramal\'e9 \'fact\'ec, a jak to, \'9ee dnes se p\'f8ed n\'ed t\'f8esou i takov\'ed jako francouzsk\'fd kr\'e1l, jeho\'9e dok\'e1zala z It\'e1lie vytla\'e8it a Ben\'e1t\'e8any rozdrtit. Pova\'9euji za nutn\'e9 se nakr\'e1tko u ot\'e1zky c\'ed
rkve zastavit, i kdy\'9e v\'edm, \'9ee historie r\'f9stu jej\'ed moci a vlivu je v\'9aem notoricky zn\'e1ma.
\par P\'f8ed vp\'e1dem francouzsk\'e9ho kr\'e1le Karla VIII. do It\'e1lie byla tato zem\'ec pod vl\'e1dou pape\'9ee, Ben\'e1t\'e8an\'f9, neapolsk\'e9ho kr\'e1le, mil\'e1nsk\'e9ho v\'e9vody a Floren\'9dan\'f9. V\'9aichni tito panovn\'edci pe\'e8liv\'ec
dbali na ochranu proti ciz\'edmu vp\'e1du a z\'e1rove\'f2 st\'f8ehli jeden druh\'e9ho, aby \'9e\'e1dn\'fd nenabyl p\'f8eva\'9euj\'edc\'edho vlivu. Nejv\'edc byli pod dozorem Ben\'e1t\'e8an\'e9 a pape\'9e. Proti Ben\'e1t\'e8an\'f9
musel dokonce vzniknou spolek v\'9aech ostatn\'edch \endash p\'f8i obran\'ec m\'ecsta Ferrary. Pape\'9ee zas dr\'9eeli v mez\'edch s pomoc\'ed \'f8\'edmsk\'fdch \'9alechtic\'f9. Ti byli seskupeni kolem dvou \'9alechtick\'fdch rod\'f9, Orsini\'f9
a Colonn\'f9. Vl\'e1dly sice mezi nimi neust\'e1l\'e9 spory, a tak zd\'e1nliv\'ec posilovaly pape\'9eovu moc, p\'f8esto ho v\'9aak dr\'9eely v \'9aachu.
\par Kdy\'9e pak n\'eckdy nastoupil na pape\'9esk\'fd stolec energi\'e8t\'ecj\'9a\'ed mu\'9e, jako nap\'f8\'edklad Sixtus, nikdy se \'9e\'e1dn\'e9mu nepoda\'f8ilo ani \'9at\'ecst\'edm, ani obez\'f8etnost\'ed tuto p\'f8ek\'e1\'9eku p\'f8ekonat. P\'f8\'ed\'e8
inou byla v\'9edy kr\'e1tkost jejich \'9eivota, nebo\'9d za t\'ecch zhruba deset let, co ka\'9ed\'fd z nich v pr\'f9m\'ecru vl\'e1dl, nemohl poko\'f8it ob\'ec strany nar\'e1z. Jestli\'9ee nap\'f8\'edklad jeden vyhladil Colonny, jeho n\'e1
stupce byl zas nep\'f8\'edtelem Orsini\'f9, a tak Colonn\'f9m op\'ect dopomohl k veslu. To bylo p\'f8\'ed\'e8inou toho, \'9ee pape\'9eova moc nepo\'9e\'edvala v It\'e1lii velkou \'factu.
\par Potom se objevil pape\'9e Alexandr VI. , kter\'fd jako jedin\'fd z pape\'9e\'f9 uk\'e1zal, co se d\'e1 s vojskem a pen\'eczi dok\'e1zat. Prost\'f8ednictv\'edm v\'e9vody Valentina a s vyu\'9eit\'edm p\'f8\'edchodu Francouz\'f9 vykonal v\'9ae, co jsem \'f8
\'edkal, \'9ee m\'e1 u\'e8init vojev\'f9dce. A p\'f8esto\'9ee jeho c\'edlem nebylo zv\'ect\'9aen\'ed moci c\'edrkve, n\'fdbr\'9e v\'e9vod\'f9v prosp\'ecch, v\'9aechny jeho \'e8iny prosp\'ecly nakonec c\'edrkvi, a ta po jeho smrti a po p\'e1du v\'e9
vody Valentina sesb\'edrala plody jeho pr\'e1ce.
\par Po n\'ecm nastoupil Julius II. a u\'9e tak zna\'e8nou s\'edlu c\'edrkve je\'9at\'ec zn\'e1sobil. Vlastnil u\'9e celou Roma\'f2u, \'f8\'edm\'9at\'ed \'9alechtici byli vy\'9aachov\'e1ni. Alexandr na\'9ael i zp\'f9sob, jak z\'edsk\'e1vat pen\'edze, co\'9e
se p\'f8ed t\'edm nikdy ned\'eclo. Julius v jeho politice pokra\'e8oval, ba zdokonalil ji: cht\'ecl zni\'e8it Ben\'e1t\'e8any a vyhnat Francouze z It\'e1lie. V\'9aechny tyto podniky se mu zda\'f8ily a k jeho chv\'e1le je t\'f8eba \'f8\'edct, \'9ee to v
\'9aechno ned\'eclal proto, aby prosp\'ecl n\'ecjak\'e9mu jednotlivci, n\'fdbr\'9e jen a jen pro sl\'e1vu a velikost c\'edrkve. I t\'e1bory Orsini\'f9 a Colonn\'f9 udr\'9eel v tom stavu, v jak\'e9m je zd\'ecdil, a p\'f8esto\'9ee se mezi nimi na\'9a
li i takov\'ed, kte\'f8\'ed byli schopni rozdm\'fdchat p\'f8evrat, ze dvou p\'f8\'ed\'e8in k tomu nikdy nedo\'9alo: za prv\'e9 proto, \'9ee jim nah\'e1n\'ecla strach velikost c\'edrkve, ze druh\'e9 proto, \'9ee nem\'ecli ve sv\'fdch \'f8ad\'e1ch kardin
\'e1ly. \'d8evnivost a cti\'9e\'e1dost t\'ecchto duchovn\'edch hodnost\'e1\'f8\'f9 byly toti\'9e v\'9edycky zdrojem neklidu, kter\'fd p\'f8en\'e1\'9aely mezi \'9alechtice, co\'9e vedlo k rozbroj\'f9m.
\par Lev X. na\'9ael tedy pontifik\'e1t siln\'e1 a mocn\'fd a v\'ec\'f8\'edm, \'9ee ho dobrotou a dal\'9a\'edmi ctnostmi udr\'9e\'ed a zveleb\'ed to, co jeho p\'f8edch\'f9dci dobyli zbran\'ecmi.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola dvan\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254427}{\*\bkmkstart _Toc526254575}O druz\'edch vojsk a o \'9eoldn\'e9\'f8\'edch{\*\bkmkend _Toc526254427}{\*\bkmkend _Toc526254575}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Nyn\'ed, kdy jsem podle sv\'e9ho \'famyslu pohovo\'f8il o v\'9aech druz\'edch vl\'e1dy, kdy\'9e jsem rozebral, pro\'e8 se jednomu vede dob\'f8e a jin\'e9mu \'9apatn\'ec, a uvedl zp\'f9
soby, jak se lid\'e9 dost\'e1vaj\'ed k moci, zb\'fdv\'e1 prozkoumat obrannou a \'fato\'e8nou s\'edlu, ji\'9e tyto st\'e1ty nevyhnuteln\'ec pot\'f8ebuj\'ed. U\'9e jsme hovo\'f8ili o pot\'f8eb\'ec ka\'9ed\'e9ho vl\'e1dce polo\'9eit pevn\'e9 z\'e1
klady moci, jinak mus\'ed padnout. Ale hlavn\'edmi z\'e1klady v\'9aech st\'e1t\'f9 \endash star\'fdch, nov\'fdch nebo sm\'ed\'9aen\'fdch \endash jsou dobr\'e9 z\'e1kony a dobr\'e9 vojsko. Kde nejsou dobr\'e9 z\'e1kony, tam nen\'ed dobr\'e9
vojsko, a tam, kde je dobr\'e9 vojsko, jsou i dobr\'e9 z\'e1kony. Budu tedy hovo\'f8it o vojsku.
\par Vojsko, s n\'edm\'9e kn\'ed\'9ee br\'e1n\'ed sv\'f9j st\'e1t, m\'f9\'9ee b\'fdt bu\'ef jeho vlastn\'ed, nebo najat\'e9, pomocn\'e9, anebo sm\'ed\'9aen\'e9. Pomocn\'e1 a \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e1 vojska jsou nevhodn\'e1, proto\'9ee jsou nespolehliv\'e1
. Kdo op\'edr\'e1 sv\'f9j st\'e1t o zbran\'ec \'9eoldn\'e9\'f8\'f9, nikdy nebude pevn\'fd v sedle. Takov\'e9 vojsko nen\'ed svorn\'e9, je nedisciplinovan\'e9, nespolehliv\'e9 a hami\'9en\'e9; m\'e1 sice pln\'e1 \'fasta state\'e8nosti, ale tv\'e1\'f8\'ed
v tv\'e1\'f8 nep\'f8\'edteli vezme p\'f8i prvn\'ed p\'f8\'edle\'9eitosti do zaje\'e8\'edch; nedb\'e1 z\'e1kon\'f9 bo\'9e\'edch ani lidsk\'fdch. V m\'edrov\'fdch dob\'e1ch zemi vys\'e1vaj\'ed \'9eold\'e1ci, v dob\'ec v\'e1lky ji zas pusto\'9a\'ed nep\'f8
\'edtel. Na boji\'9at\'ec je vede jen ta trocha pen\'ecz, a ta nesta\'e8\'ed na to, aby p\'f8im\'ecla voj\'e1ka s l\'e1skou um\'edrat pro z\'e1jmy sv\'e9ho p\'e1na. Do slu\'9eby se v\'9aichni hrnou, pokud se nevede v\'e1lka, jakmile ov\'9a
em vypukne, hledaj\'ed cestu k \'faniku. Tento n\'e1zor mi jist\'ec v\'9aichni potvrd\'ed, proto\'9ee sou\'e8asnou b\'eddu It\'e1lie zp\'f9sobilo pr\'e1v\'ec dlouholet\'e9 spol\'e9h\'e1n\'ed na \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e9 vojsko. Mo\'9en\'e1 kdysi n\'ec
komu v n\'ec\'e8em pomohlo a v \'9aarv\'e1tk\'e1ch mezi sebou prokazovalo t\'f8eba i odvahu a state\'e8nost, ale jak se objevil ciz\'ed nep\'f8\'edtel, uk\'e1zalo se v prav\'e9m sv\'ectle.
\par Proto spadla It\'e1lie francouzsk\'e9mu kr\'e1li Karlu VIII. do kl\'edna. Kdo tvrd\'ed, \'9ee to zavinily na\'9ae h\'f8\'edchy, nem\'e1 pravdu. Zavinily to h\'f8\'edchy panovn\'edk\'f9 \endash a to ne proti bo\'9e\'edm p\'f8ik\'e1z\'e1n\'ed
m, ale proti zdrav\'e9mu rozumu.
\par Vylo\'9e\'edm te\'ef, v \'e8em jsou nedostatky tohoto vojska. Jeho veliteli mohou b\'fdt bu\'ef schopn\'ed vojev\'f9dci, nebo b\'f8\'eddilov\'e9. V prvn\'edm p\'f8\'edpad\'ec jim nen\'ed co v\'ec\'f8it, proto\'9ee mysl\'ed na svou vlastn\'ed sl\'e1
vu a moc a podman\'ed si \'e8asem bu\'ef sv\'e9ho vlastn\'edho p\'e1na, nebo n\'eckoho jin\'e9ho, i proti v\'f9li sv\'e9ho panovn\'edka. A je-li velitel neschopn\'fd, zni\'e8\'ed vlada\'f8e o to rychleji a d\'f8\'edve.
\par Tomu, kdo nam\'edtne, \'9ee takov\'e1 jsou rizika u ka\'9ed\'e9ho vojska a\'9d u\'9e vlastn\'edho nebo \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e9ho, uvedu p\'f8\'edklady z historie. Panovn\'edk m\'e1 p\'f8edev\'9a\'edm velet sv\'e9mu vojsku s\'e1m. Republika vyb\'edr\'e1
nejlep\'9a\'edho ze sv\'fdch mu\'9e\'f9 \endash kdy\'9e se neosv\'ecd\'e8\'ed, m\'f9\'9ee ho kdykoliv odvolat, a prok\'e1\'9ee-li v\'fdjime\'e8n\'e9 schopnosti, m\'e1 sv\'e9 z\'e1kony, aby ho udr\'9eela v mez\'edch. Zku\'9aenost nezvratn\'ec ukazuje,
\'9ee pouze kn\'ed\'9eata a republiky s vlastn\'ed ozbrojenou silou dosahuj\'ed nejv\'ect\'9a\'edch \'fasp\'ecch\'f9 a \'9ee n\'e1jemn\'e9 vojsko nad\'ecl\'e1 pouze \'9akody. O mnoho obt\'ed\'9en\'ecji tak\'e9 jednotlivec uchv\'e1t\'ed
moc v republice s vlastn\'edm vojskem ne\'9e v republice chr\'e1n\'ecn\'e9 \'9eold\'e1ky.
\par \'d8\'edm a Sparty m\'ecly po stalet\'ed vlastn\'ed ozbrojen\'e9 s\'edly \endash a byly svobodn\'e9. \'8av\'fdca\'f8i maj\'ed tak\'e9 vlastn\'ed siln\'e9 vojsko, a jsou svobodn\'ed. Ve starov\'ecku m\'eclo n\'e1jemn\'e9 vojsko Kart\'e1go a po prvn\'ed v
\'e1lce s \'d8\'edmany m\'e1lem podlehlo vlastn\'edm \'9eold\'e1k\'f9m, p\'f8esto\'9ee velitel\'e9 byli Kartaginci. Po smrti Epamein\'f3nda se velitelem th\'e9bsk\'e9ho vojska z v\'f9le ob\'e8an\'f9 stal Filip Makedonsk\'fd. Jakmile zv\'edt\'eczil, p\'f8i
pravil je o svobodu. Mil\'e1\'f2an\'e9 si po smrti v\'e9vody Filipa najali proti Ben\'e1tk\'e1m Franceska Sforzu jeho, kter\'fd je sice vskutku u Caravaggia porazil, ale pak se s nimi spojil a podmanil si vlastn\'ed p\'e1ny, Mil\'e1\'f2any. U o otec byl
\'9eoldn\'e9\'f8em u neapolsk\'e9 kr\'e1lovny Giovanny, a tak\'e9 ji zradil. Zanechal ji bez vojska, a tak ona, aby neztratila kr\'e1lovstv\'ed, musela vz\'edt zavd\'eck ochranou aragonsk\'e9ho kr\'e1le.
\par A pokud Ben\'e1t\'e8an\'e9 a Floren\'9dan\'e9 zv\'ect\'9aili sv\'e1 \'fazem\'ed pomoc\'ed \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e9ho vojska, ani\'9e se vz\'e1p\'ect\'ed stali ob\'ect\'ed sv\'fdch vlastn\'edch velitel\'f9, pak jenom proto, \'9ee m\'ecli v\'edc \'9at\'ecst
\'ed ne\'9e rozumu. Ti velitel\'e9, kte\'f8\'ed byli znamenit\'ed a mohl z nich j\'edt strach, nezv\'edt\'eczili, jin\'ed narazili na odpor a dal\'9a\'ed svou cti\'9e\'e1dost obr\'e1tili jinam. Nezv\'edt\'eczil nap\'f8\'edklad John Hawkwood, a jeho v\'ec
rnost tedy nepro\'9ala zkou\'9akou. Ale ka\'9ed\'fd mi asi d\'e1 za pravdu, \'9ee kdyby byl zv\'edt\'eczil, byli by mu Floren\'9dan\'e9 vyd\'e1ni na milost a nemilost. Sforza m\'ecl st\'e1l\'e9ho rivala v Bracciovi a oba se navz\'e1jem hl\'ed
dali. Nakonec Francesco Sforza obr\'e1til svou cti\'9e\'e1dost do Lombardie a Braccio proti c\'edrkvi a Neapolsk\'e9mu kr\'e1lovstv\'ed.
\par Ale vra\'9dme se k tomu, co se ud\'e1lo teprve ned\'e1vno, t\'e9m\'ec\'f8 v sou\'e8asnosti. Floren\'9dan\'e9 zvolili za sv\'e9ho v\'f9dce Paola Vitelliho, velmi nadan\'e9ho mu\'9ee, kter\'fd se vy\'9avihl \'9a\'9dastn\'fdm \'f8\'edzen\'ed
m osudu velmi vysoko. Kdyby byl dobyl Pisu a dal se proti Floren\'9dan\'f9m najmout nep\'f8\'edtelem, bylo by to s nimi dopadlo velice \'9apatn\'ec. A pokud by si ho byli podr\'9eeli, museli by se mu podrobit.
\par Pod\'edv\'e1me-li se bl\'ed\'9e na \'fasp\'ecchy Ben\'e1t\'e8an\'f9, uvid\'edme, \'9ee se jim v\'9ae da\'f8ilo jen potud, dokud vedli v\'e1lky vlastn\'edm vojskem (dokud se nepustili do v\'fdboj\'f9 na sou\'9ai). Jakmile za\'e8ali s v\'e1lkami na pevnin
\'ec, upustili od prov\'ec\'f8en\'e9ho zp\'f9sobu a napodobili ostatn\'ed It\'e1lii. Zpo\'e8\'e1tku se p\'f8i sv\'fdch v\'fdboj\'edch na sou\'9ai nemuseli b\'e1t velitel\'f9, nebo\'9d nem\'ecli velk\'e1 \'fazem\'ed a t\'ec\'9aili se velk\'e9 presti\'9e
i; jakmile v\'9aak d\'edky Carmagnolovi roz\'9a\'ed\'f8ili panstv\'ed, ochutnali prvn\'ed ho\'f8kosti sv\'fdch omyl\'f9. Carmagnola byl sice vynikaj\'edc\'ed vojev\'f9dce, ze jeho veden\'ed porazili mil\'e1nsk\'e9ho v\'e9vodu, ale potom zjistili, \'9ee v
\'e1lku protahuje, a usoudili, \'9ee nem\'e1 na dal\'9a\'edch v\'edt\'eczstv\'edch z\'e1jem. Propustit ho v\'9aak nemohli, aby neztratili, co z\'edskali, a proto ho rad\'ecji pro svou bezpe\'e8nost zavra\'9edili.
\par Po n\'ecm n\'e1sledovali Bartolomeo z Bergama, Roberto ze San Severina, hrab\'ec z Pitigliana a dal\'9a\'ed. Ti v\'9aak jako velitel\'e9 za moc nest\'e1li. V bitv\'ec u Vaila nakonec Ben\'e1t\'e8an\'e9 p\'f8i\'9ali v jedin\'e9 bitv\'ec o v\'9a
e, co za osm set let s tolikerou n\'e1mahou nabyli. S pomoc\'ed \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e9ho vojska se dob\'fdv\'e1 pomalu, zdlouhav\'ec a m\'e1lo, zato rychle a mnoho ztr\'e1c\'ed.
\par Kdy\'9e u\'9e jsme u italsk\'fdch zku\'9aenost\'ed s n\'e1mezdn\'fdmi vojsky, chci se u nich zastavit, vysv\'ectlit ko\'f8eny zla, a tak poslou\'9eit n\'e1prav\'ec.
\par V dob\'ec, kdy v It\'e1lii c\'edsa\'f8sk\'e1 moc upadala a pape\'9esk\'e1 za\'e8ala vzr\'f9stat, se It\'e1lie rozpadla na mnoho st\'e1t\'f9, nebo\'9d mnoh\'e1 velk\'e1 m\'ecsta se chopila zbran\'ed a vystoupila proti vlastn\'ed \'9alecht\'ec, kter\'e1
je p\'f8edt\'edm, podporov\'e1na c\'edsa\'f8em, utla\'e8ovala. Nav\'edc jim nadr\'9eovala c\'edrkev, kter\'e1 tak hled\'ecla pos\'edlit svou sv\'ectskou moc. Na kn\'ed\'9eec\'ed stolec tu dosedli mu\'9ei z \'f8ad ob\'e8an\'f9. Tak se stalo, \'9ee It\'e1
lii v pom\'ecrn\'ec kr\'e1tk\'e9 dob\'ec za\'e8ala ovl\'e1dat c\'edrkev a n\'eckolik republik. M\'ec\'9a\'9dan\'e9 v\'9aak nejsou zvykl\'ed vl\'e1dnout me\'e8em, a proto si naj\'edmali do sv\'fdch slu\'9eeb ciz\'ed vojska. Prvn\'ed
m, kdo dodal tomuto typu ozbrojen\'e9 moci presti\'9ee, byl Alberigo da Conio z Roman\'ec. Z jeho \'9akoly vy\'9ali Braccio a Sforza, kte\'f8\'ed sv\'e9ho \'e8asu rozhodovali o osudech cel\'e9 It\'e1lie. Po nich p\'f8i\'9ali dal\'9a\'ed, a hor\'9a\'ed, a
\'9e nakonec na\'9ai zemi zaplavilo vojsko Karla VIII. , vydrancovali ji Ludv\'edkovi voj\'e1ci, poko\'f8il ji Ferdinand a zneuctili \'8av\'fdca\'f8i. Jak k tomu mohlo doj\'edt? Velitel\'e9 n\'e1mezdn\'fdch vojsk p\'f8edev\'9a\'edm zni\'e8ili p\'ec
chotu, proto\'9ee nem\'ecli prost\'f8edky na jej\'ed vydr\'9eov\'e1n\'ed (jejich jedin\'fd majetek byl \'9eold), a d\'e1vali p\'f8ednost j\'edzd\'ec, kter\'e9 nemusela b\'fdt tak po\'e8etn\'e1. Do\'9alo to tak daleko, \'9ee ve dvacetitis\'edcov\'e9
m vojsku nebyly ani dva tis\'edce p\'ec\'9a\'e1k\'f9. Nav\'edc v\'9aechen sv\'f9j um vynakl\'e1dali na to, aby ani oni, ani jejich voj\'e1ci p\'f8\'edli\'9a nestr\'e1dali, a aby uh\'e1jili hol\'fd \'9eivot, d\'e1vali p\'f8ednost zajet\'ed. Zajatce pak vym
\'ec\'f2ovali bez v\'fdkupn\'e9ho. Pevnosti v noci nedob\'fdvali a kolem vlastn\'edch nestav\'ecli ani p\'f8\'edkopy, ani valy. A v zim\'ec se v\'f9bec nev\'e1l\'e8ilo. A celou tuhle pohodlnou v\'e1lku jim dovolovaly p\'f8edpisy, kter\'e9 si sami ur\'e8
ovali. Tak zavlekli It\'e1lii do otroctv\'ed a do obecn\'e9ho opovr\'9een\'ed.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola t\'f8in\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254428}{\*\bkmkstart _Toc526254576}O pomocn\'e9m, sm\'ed\'9aen\'e9m a vlastn\'edm vojsku{\*\bkmkend _Toc526254428}{\*\bkmkend _Toc526254576}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Pomocn\'e9 vojsko, kter\'e9 rovn\'ec\'9e nen\'ed nijak ide\'e1ln\'ed, je takov\'e9, kter\'e9 po\'9ale na po\'9e\'e1d\'e1n\'ed n\'eckter\'fd vlada\'f8 na pomoc jin\'e9mu, jen\'9e se octl v \'fazk\'fd
ch. Ned\'e1vno si tak cht\'ecl pomoci pape\'9e Julis II. , kdy\'9e zpozoroval, jak b\'eddn\'ec a zbab\'ecle se chov\'e1 jeho \'9eoldn\'e9\'f8sk\'e9 vojsko p\'f8i ta\'9een\'ed proti Ferra\'f8e. Obr\'e1til se s prosbou na \'9apan\'eclsk\'e9ho kr\'e1le Fe
rdinanda. Takov\'e9 vojsko m\'f9\'9ee b\'fdt samo o sob\'ec t\'f8eba i u\'9eite\'e8n\'e9, ale jeho nev\'fdhody jsou obrovsk\'e9. Nebojuje s prav\'fdm zaujet\'edm, a tak kdy\'9e je nep\'f8\'edtel vskutku siln\'fd, je vl\'e1dce p\'f8edem ztracen, a kdy\'9e
s jeho pomoc\'ed zv\'edt\'ecz\'ed, stane se jeho zajatcem. P\'f8esto\'9ee p\'f8\'edklady toho, co jsem pr\'e1v\'ec \'f8ekl, najdeme i ve starov\'eck\'fdch d\'ecjin\'e1ch, p\'f8idr\'9e\'edm se p\'f8\'edkladu Julia II. , kter\'fd je je\'9at\'ec v \'9eiv
\'e9 pam\'ecti.
\par Ve snaze dob\'fdt Ferraru se nemohl zachovat nerozumn\'ecji, ne\'9e se vydat do rukou cizince. N\'e1sledky jen d\'edky \'9a\'9dastn\'e9 souh\'f8e n\'e1hod nepoc\'edtil. , nebo\'9d kdy\'9e byli jeho pomocn\'edci u Ravenny pora\'9eeni, objevili se \'8av\'fd
ca\'f8i a proti v\'9aeobecn\'e9mu o\'e8ek\'e1v\'e1n\'ed v\'edt\'ecze porazili. Pape\'9e se tak nestal ob\'ect\'ed nep\'f8\'edtele, nebo\'9d byl zahn\'e1n, ani sv\'fdch spojenc\'f9, nebo\'9d vyhr\'e1l nakonec d\'edky \'fapln\'ec jin\'e9mu vojsku. Floren
\'9dan\'e9 zas nem\'ecli \'9e\'e1dn\'e9 vojsko a proto si k Pise zavolali na pomoc deset tis\'edc Francouz\'f9. Dostali se z bl\'e1ta do lou\'9ee. Ca\'f8ihradsk\'fd c\'edsa\'f8 si zavolal do \'d8ecka deset tis\'edc Turk\'f9, aby \'e8elil soused\'f9
m, ale po skon\'e8en\'ed v\'e1lky Turci odm\'edtli odej\'edt, a to byl za\'e8\'e1tek uja\'f8men\'ed \'d8ecka nev\'ec\'f8\'edc\'edmi.
\par Ka\'9ed\'fd jen trochu proz\'edrav\'fd mu\'9e tedy vid\'ed, \'9ee pomocn\'e9 vojsko je nakonec mnohem nebezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed ne\'9e vojsko n\'e1jemn\'e9, proto\'9ee je nad m\'edru soudr\'9en\'e9 a svorn\'e9 a na slovo poslouch\'e1 sv\'e9 velitele, zat
\'edmco n\'e1jemn\'e9 vojsko nikdy netvo\'f8\'ed jednolit\'fd celek a velitel, ur\'e8en\'fd mu panovn\'edkem, si nedok\'e1\'9ee zpravidla v tak kr\'e1tk\'e9 dob\'ec dob\'fdt u voj\'e1k\'f9 takovou moc a presti\'9e, aby ho mohl ohrozit. U \'9eoldn\'e9\'f8
\'f9 je nejv\'ect\'9a\'edm nebezpe\'e8\'edm jejich nedbalost a lenost, u pomocn\'e9ho vojska dokonal\'e1 k\'e1ze\'f2.
\par Proto ka\'9ed\'fd moudr\'fd vlada\'f8 d\'e1 v\'9edycky p\'f8ednost vlastn\'edmu vojsku. L\'e9pe prohr\'e1t s vlastn\'edm ne\'9e vyhr\'e1t s ciz\'edm. V\'fdhra s pomoc\'ed cizinc\'f9 je v\'9edycky o\'9aemetn\'e1.
\par A znovu se mus\'edm odvolat na Cesara Borgiu a jeho \'e8iny. Vtrhl do Roman\'ec s pomocn\'fdm vojskem, slo\'9een\'fdm p\'f8ev\'e1\'9en\'ec z Francouz\'f9, a s jeho pomoc\'ed dobyl Ilomu a Forli. Pak ale zpozoroval, \'9ee p\'f8est\'e1v\'e1 b\'fdt spolehliv
\'e9, a tak je vym\'ecnil za n\'e1jemn\'e9, je\'9e se mu zd\'e1lo m\'e9n\'ec nebezpe\'e8n\'e9. Za velitele ur\'e8il mu\'9ee z rodu Orsini\'f9 a Colonn\'f9. A kdy\'9e ani ti neprokazovali v\'edc v\'ecrnosti a spolehlivosti, rozpustil je a zalo\'9e
il si vlastn\'ed vojsko. Mezi r\'f9stem jeho \'fasp\'ecch\'f9 a postupn\'fdm zdokonalov\'e1n\'edm vojska je p\'f8\'edm\'e1 \'fam\'ecrnost.
\par Cht\'ecl jsem se p\'f9vodn\'ec dr\'9eet jen nov\'ecj\'9a\'edch a dom\'e1c\'edch p\'f8\'edklad\'f9, ale nemohu obej\'edt Hier\'f3na Syrakusk\'e9ho, o n\'ecm\'9e tu u\'9e byla \'f8e\'e8. Kdy\'9e si ho Syrakusan\'e9 postavili do \'e8ela, okam\'9eit\'ec
zpozoroval, \'9ee \'9eoldn\'e9\'f8\'9at\'ed velitel\'e9 jsou \'fapln\'ec neschopn\'ed dobrodruzi \endash pr\'e1v\'ec tak jako ti na\'9ai dne\'9an\'ed, ital\'9at\'ed. Proto\'9ee je v\'9aak nemohl ani propustit, ani si je ponechat, dal je jednodu\'9a
e povra\'9edit. Pot\'e9 u\'9e vedl v\'e1lky jen se sv\'fdm, nikdy s ciz\'edm vojskem.
\par Je\'9at\'ec bych r\'e1d p\'f8ipomn\'ecl jednu postavu ze Star\'e9ho z\'e1kona: kdy\'9e David nab\'eddl Saulovi, \'9ee p\'f9jde bojovat s fili\'9at\'fdnsk\'fdm Goli\'e1\'9aem, Saul mu nab\'eddl vlastn\'ed zbroj, aby mu dodal odvahy. David ji v\'9aak odm
\'edtl, nebo\'9d ve chv\'edli, kdy si ji obl\'e9kl, prohl\'e1sil, \'9ee se v n\'ed nem\'f9\'9ee voln\'ec pohybovat a \'9ee za\'fato\'e8\'ed rad\'9ai jen vlastn\'edm prakem a no\'9eem. Zkr\'e1tka, ciz\'ed kab\'e1t na n\'e1s bu\'ef pland\'e1, anebo je p\'f8
\'edli\'9a t\'ec\'9ek\'fd \'e8i t\'ecsn\'fd.
\par Kdy\'9e otec kr\'e1le Ludv\'edka XII. , Karel VIII., osvobodil s pomoc\'ed osudu a vlastn\'ed udatnosti Francii od Angli\'e8an\'f9, rozhodl, \'9ee je t\'f8eba m\'edt vlastn\'ed vojsko, a proto zavedl v zemi setniny jezdc\'f9 a p\'ec\'9a\'e1k\'f9
. Jeho syn Ludv\'edk p\'ec\'9a\'e1ky zru\'9ail a za\'e8al s naj\'edm\'e1n\'edm \'8av\'fdcar\'f9. Jeho n\'e1sledovn\'edci v t\'e9\'9ee chyb\'ec pokra\'e8ovali, a jak uvid\'edme, prom\'ecnila se v hrozbu kr\'e1lovstv\'ed. Dodali presti\'9ee \'8av\'fdcar\'f9
m, a od\'f2ali ji vlastn\'edm voj\'e1k\'f9m. Zcela zru\'9aili p\'ecchotu a svou j\'edzdu p\'f8ivt\'eclili a pod\'f8\'eddili cizinc\'f9m. Ta si toti\'9e u\'9e zvykla bojovat jen po jejich boku a postupn\'ec nabyla p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9e
e bez nich nem\'f9\'9ee zv\'edt\'eczit, \'9ee \'8av\'fdca\'f8i jsou lep\'9a\'ed voj\'e1ci ne\'9e oni a \'9ee se bez nich neobejdou.
\par Francouzsk\'e9 vojsko bylo tedy sm\'ed\'9aen\'e9 \endash z\'e8\'e1sti n\'e1jemn\'e9, z\'e8\'e1sti vlastn\'ed. Bylo sice lep\'9a\'ed ne\'9e pomocn\'e9, ale hor\'9a\'ed ne\'9e vlastn\'ed. Francouzsk\'e1 \'f8\'ed\'9ae by byla nep\'f8emo\'9eiteln\'e1
, kdyby se bylo d\'e1le zdokonalovalo Karlovo opat\'f8en\'ed. Nebo aspo\'f2 zachovalo. Jen\'9ee lidsk\'e1 neopatrnost sv\'e1d\'ed k mnoha v\'eccem, kter\'e9 zpo\'e8\'e1tku chutnaj\'ed sladce a teprve mnohem pozd\'ecji prozrad\'ed sv\'e9 \'e8erviv\'e9 j
\'e1dro.
\par Jestli\'9ee ten, kdo stoj\'ed v \'e8ele st\'e1tu, nerozpozn\'e1 rod\'edc\'ed se zlo, nen\'ed skute\'e8n\'ec moudr\'fd. Dar moudrosti m\'e1 v\'9aak m\'e1lokdo. Kdybychom hledali p\'f9vod rozpadu \'f8\'ed\'9ae \'f8\'edmsk\'e9, zjistili bychom, \'9ee p\'f8
\'ed\'e8inou bylo naj\'edm\'e1n\'ed G\'f3t\'f9 do vlastn\'edch \'f8ad. Od t\'e9 doby za\'e8ala zdatnost \'f8\'edmsk\'fdch voj\'e1k\'f9 upadat a naopak g\'f3tsk\'fdch nar\'f9stat.
\par Tvrd\'edm tedy, \'9ee \'9e\'e1dn\'fd st\'e1t nen\'ed bezpe\'e8n\'fd bez vlastn\'edho vojska. Je zcela v rukou osudu, nebo\'9d nem\'e1 s\'edlu, kter\'e1 by ho v kritick\'e9 chv\'edli ochr\'e1nila.
\par Vlastn\'ed vojsko je v\'fdhradn\'ec takov\'e9, kter\'e9 je slo\'9eeno z poddan\'fdch, ob\'e8an\'f9, anebo z lid\'ed na vl\'e1dci zcela z\'e1visl\'fdch. Ka\'9ed\'e9 jin\'e9 je bu\'ef n\'e1jemn\'e9, nebo pomocn\'e9. Zp\'f9sob organizace vlastn\'ed
ho vojska si m\'f9\'9eeme odvodit z praxe zm\'edn\'ecn\'fdch \'e8ty\'f8 vlada\'f8\'f9 a p\'f8idat k tomu zku\'9aenosti otce Alexandra Velik\'e9ho, vojev\'f9dce Filipa i mnoha republik a jejich vl\'e1dc\'f9.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'e8trn\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254429}{\*\bkmkstart _Toc526254577}O \'fakolech panovn\'edka ve v\'eccech vojensk\'fdch{\*\bkmkend _Toc526254429}{\*\bkmkend _Toc526254577}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Vlada\'f8 nesm\'ed m\'edt jin\'fd c\'edl, jinou starost a jinou povinnost ne\'9e v\'e1lku, jej\'ed z\'e1konitosti a \'f8\'e1d, nebo\'9d v\'e1le\'e8n\'e9 um\'ecn\'ed je p\'f8edpoklad nejvy\'9a\'9a\'ed
hodnosti a neodd\'ecliteln\'ec k n\'ed pat\'f8\'ed. Nejen udr\'9euje u moci ty, kte\'f8\'ed se narodili jako vl\'e1dci, ale dovede povzn\'e9st na tr\'f9n i prost\'e9ho ob\'e8ana. Naopak vid\'edme, jak snadno pozb\'fdvaj\'ed moci ti, co dbaj\'ed v\'ed
c na slasti spojen\'e9 s tr\'f9nem ne\'9e na nezranitelnost sv\'e9ho \'fazem\'ed.
\par Takov\'fd Francesco Sforza se stal v\'e9vodou mil\'e1nsk\'fdm z prost\'e9ho ob\'e8ana jen proto, \'9ee byl znamenit\'fdm vojev\'f9dcem. Jeho n\'e1stupci se naopak n\'e1maze a str\'e1zn\'edm vojensk\'e9ho \'9eivota vyh\'fdbali, a pr\'e1v\'ec proto o sv\'e9
hodnosti p\'f8i\'9ali.
\par Nejhor\'9a\'ed pr\'f9vodn\'ed jev bezbrannosti je v\'9aeobecn\'e9 opovr\'9een\'ed. Ke ztr\'e1t\'ec respektu nesm\'ed panovn\'edk nikdy nechat doj\'edt. Ale o tom pozd\'ecji. Mezi ozbrojen\'fdm a neozbrojen\'fdm nen\'ed rovnov\'e1ha. D\'e1 p\'f8ece zdrav
\'fd rozum, \'9ee ozbrojen\'fd nebude poslouchat neozbrojen\'e9ho, nebo \'9ee vl\'e1dce beze zbran\'ed nem\'f9\'9ee b\'fdt bezpe\'e8n\'fd p\'f8ed sv\'fdmi ozbrojen\'fdmi \'9eoldn\'e9\'f8i. Bezbrannost vzbuzuje pohrd\'e1n\'ed a nav\'edc podez\'ed
ravost. Panovn\'edk bez vojensk\'e9 pr\'f9pravy a materi\'e1ln\'edho vybaven\'ed nem\'f9\'9ee m\'edt respekt ani u sv\'fdch voj\'e1k\'f9, ani u nep\'f8\'e1tel, a nikomu ze sv\'fdch nem\'f9\'9ee v\'ec\'f8it.
\par Proto nikdy nesm\'ed zapom\'ednat na v\'fdcvik a v m\'edru o n\'ecj mus\'ed db\'e1t je\'9at\'ec daleko v\'edc ne\'9e za v\'e1lky. Cvi\'e8en\'ed jsou jednak praktick\'e1 a jednak du\'9aevn\'ed. Mus\'ed db\'e1t na v\'fdcvik vojska a udr\'9eovat je v po\'f8
\'e1dku, ale i on s\'e1m mus\'ed \'e8asto jezdit na lov, a tak si otu\'9eovat t\'eclo, aby p\'f8ivyklo str\'e1zn\'edm. Krom\'ec toho se mus\'ed seznamovat s krajinou, pozn\'e1vat jej\'ed charakter, v\'9a\'edmat si, kde se ty\'e8\'ed vrchy, kde kon\'e8\'ed
\'fadol\'ed, jak rozlehl\'e9 jsou roviny, mus\'ed se seznamovat s toky \'f8ek. Na tom v\'9aem neoby\'e8ejn\'ec z\'e1le\'9e\'ed, nebo\'9d tyto znalosti p\'f8in\'e1\'9aej\'ed hned dvoj\'ed u\'9eitek. Podrobn\'e9 pozn\'e1n\'ed vlastn\'ed zem\'ec mu umo\'9en
\'ed l\'e9pe ji br\'e1nit. Kdo dob\'f8e zn\'e1 vlastn\'ed kraj, sn\'e1z se vyzn\'e1 i v ciz\'edm, kudy bude muset za v\'e1lky t\'e1hnout, proto\'9ee vrchy, \'fadol\'ed, roviny, \'f8eky a mo\'e8\'e1ly jsou si do zna\'e8n\'e9 m\'edry v\'9aude podobn\'e9
. Vlada\'f8, kter\'fd nem\'e1 takov\'e9 praktick\'e9 znalosti, nikdy nem\'f9\'9ee b\'fdt dobr\'fdm vojev\'f9dcem, a naopak, m\'e1-li je, v\'9edycky si v\'ed rady: jak na nep\'f8\'edtele, kde ubytovat vojsko, kam sm\'ec\'f8ovat jeho pochod, jak \'f8\'ed
dit bitvu nebo obl\'e9hat pevnost.
\par Ach\'e1jsk\'fd v\'f9dce Filopom\'e9n byl v\'9aemi veleben pr\'e1v\'ec za to, \'9ee ani v m\'edru nemyslel na nic jin\'e9ho ne\'9e jak v\'e9st p\'f8\'ed\'9at\'ed v\'e1lku. Kdy\'9e se s p\'f8\'e1teli proch\'e1zel po kraji, \'e8asto pr\'fd
se zastavoval a vypt\'e1val se jich: \ldblquote Kdyby nep\'f8\'edtel le\'9eel na tomto kopci a my se sv\'fdm vojskem tady, kdo z n\'e1s by byl ve v\'fdhod\'ec? Jak nejl\'e9pe bychom bez poru\'9aen\'ed \'9aik\'f9 na n\'ecj ude\'f8ili? A jak bychom si m
\'ecli po\'e8\'ednat v p\'f8\'edpad\'ec \'fastupu? A kdyby naopak protivn\'edk musel za\'e8\'edt ustupovat, kudy ho nejl\'edp pron\'e1sledovat?\rdblquote Tak si vyslechl jejich m\'edn\'ecn\'ed, \'f8ekl sv\'e9 n\'e1zory a zd\'f9vodnil je, a d\'ed
ky tomuto neust\'e1l\'e9mu procvi\'e8ov\'e1n\'ed taktiky se nikdy nemohlo st\'e1t, \'9ee by ho jak\'e1koli situace zastihla nep\'f8ipraven\'e9ho a bezradn\'e9ho.
\par Pokud jde o du\'9aevn\'ed pr\'f9pravu, m\'e1 vlada\'f8 p\'f8edev\'9a\'edm studovat d\'ecjiny a \'9eivotopisy proslul\'fdch mu\'9e\'f9, zkoumat p\'f8\'ed\'e8iny jejich v\'edt\'eczstv\'ed a por\'e1\'9eek, aby si um\'ecl pro sebe vybrat p\'f8\'edklady hodn
\'e9 n\'e1sledov\'e1n\'ed a aby v\'ecd\'ecl, \'e8eho se vyvarovat. Tak si p\'f8ece po\'e8\'ednala v\'ect\'9aina slavn\'fdch mu\'9e\'f9 v historii: um\'ecli si vybrat pro sebe vzor. Tak nap\'f8\'edklad Alexandr Velik\'fd
Achillea, Caesar Alexandra, Scipio K\'fdra. Kdo zn\'e1 K\'fdr\'f9v \'9eivotopis, jak jej sepsal Senof\'f3n, najde nejeden jeho rys v po\'e8\'edn\'e1n\'ed Scipia. Jeho spravedlivost, lidskost a \'9at\'ecdrost bezpochyby pramenily pr\'e1v\'ec
z tohoto vzoru. A tak by si m\'ecl po\'e8\'ednat moudr\'fd vl\'e1dce: V m\'edru nezah\'e1let a sb\'edrat poznatky, aby um\'ecl \'e8elit jak\'e9koliv situaci.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola patn\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254430}{\*\bkmkstart _Toc526254578}O v\'eccech, za n\'ec\'9e se lidem, a p\'f8edev\'9a\'edm kn\'ed\'9eat\'f9m, dost\'e1v\'e1 pochvaly nebo potupy{\*\bkmkend _Toc526254430}
{\*\bkmkend _Toc526254578}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Nyn\'ed je t\'f8eba zamyslet se nad t\'edm, jak m\'e1 vlada\'f8 zach\'e1zet s poddan\'fdmi a se spojenci. V\'edm, \'9ee o tom psali u\'9e mnoz\'ed, a nerad bych byl pokl\'e1d\'e1n za dom\'fd\'9a
livce, \'9ee se t\'edm chci ob\'edrat i j\'e1, zvl\'e1\'9at\'ec budu-li se odchylovat od jin\'fdch. M\'e1m v\'9aak v \'famyslu napsat u\'9eite\'e8nou kn\'ed\'9eku, tak\'9ee pokl\'e1d\'e1m za vhodn\'ecj\'9a\'ed d\'edvat se na v\'ecci tak, jak se maj\'ed
ve skute\'e8nosti, ne\'9e jak se zvn\'ecj\'9aku jev\'ed. Je toti\'9e velk\'fd rozd\'edl mezi t\'edm, jak\'fd \'9eivot je a jak\'fd by m\'ecl b\'fdt. Ten, kdo si nev\'9a\'edm\'e1 reality a nechce vid\'ect, jac\'ed lid\'e9 jsou a stav\'ed sp\'ed\'9ae na sv
\'fdch p\'f8\'e1n\'edch a p\'f8edstav\'e1ch, jak by sv\'ect vypadat m\'ecl, nedopadne dob\'f8e. A \'e8lov\'eck, kter\'fd se chce za v\'9aech okolnost\'ed chovat u\'9alechtile a jevit se v\'9aem jako dobr\'fd \'e8lov\'eck, se zlou se pot\'e1\'9e
e mezi tolika lidmi, kte\'f8\'ed dob\'f8\'ed nejsou. Proto tak\'e9 vlada\'f8, kter\'fd se chce udr\'9eet, se mus\'ed nau\'e8it ve vlastn\'edm z\'e1jmu zachovat se n\'eckdy t\'f8eba i ne zrovna u\'9alechtile a p\'f8esn\'ec v\'ecd\'ect, kdy si m\'f9\'9e
e dovolit dobrotu.
\par Proto pus\'9dme ze z\'f8etele ide\'e1ln\'ed lidsk\'e9 vlastnosti, jimi\'9e by m\'ecl vl\'e1dce opl\'fdvat, a hle\'efme si praktick\'e9 str\'e1nky \'9eivota. \'c8\'edm v\'fd\'9a \'e8lov\'eck v hodnostech stoup\'e1, t\'edm v\'edc se o n\'ecm mluv\'ed, a vl
\'e1dce, proto\'9ee stoj\'ed na sam\'e9m vrcholu, pat\'f8\'ed k nejp\'f8et\'f8\'e1san\'ecj\'9a\'edm. V \'e8em jedni u n\'echo vid\'ed hospod\'e1rnost, druz\'ed zas lakotu, v opr\'e1vn\'ecn\'e9 p\'f8\'edsnosti ukrutnost, v soucitu a vl\'ed
dnosti naopak slabost a zbab\'eclost. Co jeden na n\'ecm pova\'9euje za \'fa\'e8eln\'e9 a praktick\'e9, druh\'fd m\'f9\'9ee m\'edt za v\'ecrolomn\'e9 a bezz\'e1sadov\'e9, ve velkorysosti lze vid\'ect i lehkomyslnost, v uzav\'f8enosti a zdr\'9eenlivosti t
\'f8eba p\'fdchu a nafoukanost, v\'e1\'9en\'fd \'e8lov\'eck m\'f9\'9ee n\'eckomu p\'f8ipadat jako morous a nelida, zbo\'9en\'fd jako pokrytec a tak d\'e1le.
\par Bylo by jist\'ec \'9e\'e1douc\'ed, aby byl ka\'9ed\'fd panovn\'edk obdarov\'e1n jen t\'ecmi nejkr\'e1sn\'ecj\'9a\'edmi vlastnostmi, kter\'e9 se obecn\'ec za dobr\'e9 pova\'9euj\'ed. V\'edme v\'9aak, \'9ee je proti lidsk\'e9 p\'f8irozenosti, aby m\'ecl v
\'9aechny a v\'9edycky se jimi \'f8\'eddil. Proto, chce-li b\'fdt n\'eckdo dobr\'fdm a \'fasp\'ec\'9an\'fdm vl\'e1dcem, mus\'ed se p\'f8edev\'9a\'edm vyh\'fdbat t\'ecm vlastnostem, kter\'e9 jeho moc ohro\'9euj\'ed, a nesm\'ed d\'e1t na lidsk\'e9 \'f8e\'e8
i. V\'9edy\'9d \'9alechetnost by ho mohla v ur\'e8it\'e9 situaci uvrhnout do z\'e1huby a naopak, co na prvn\'ed pohled vypad\'e1 jako \'9apatnost, m\'f9\'9ee znamenat prosp\'ecch a bezpe\'e8nost pro celou zemi.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'9aestn\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254431}{\*\bkmkstart _Toc526254579}O \'9at\'ecdrosti a skouposti{\*\bkmkend _Toc526254431}{\*\bkmkend _Toc526254579}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Jist\'ec mi d\'e1te za pravdu, \'9ee \'9at\'ecdrost je velk\'e1 ctnost. A p\'f8esto, je-li ok\'e1zal\'e1, nevede k ni\'e8emu dobr\'e9mu. Kdy\'9e se v\'9aak prokazuje diskr\'e9tn\'ec a cudn\'ec
\endash jak by se uplat\'f2ovat m\'ecla \endash nikdo se o n\'ed nedozv\'ed a stejn\'ec m\'e1\'9a pov\'ecst skrbl\'edka. Aby si panovn\'edk dobyl pov\'ecst \'9at\'ecdr\'e9ho mu\'9ee, mus\'ed si p\'f8i v\'9aech p\'f8\'edle\'9eitostech po\'e8\'ed
nat s velkou pompou. Jenom\'9ee p\'f8irozen\'fd n\'e1sledek takov\'e9ho p\'f8epychov\'e9ho \'9eivota je, \'9ee promrh\'e1 cel\'e9 sv\'e9 jm\'ecn\'ed, a chce-li si \'farove\'f2, na ni\'9e je zvykl\'fd, udr\'9eet, m\'f9\'9ee si pomoci jen na \'fakor poddan
\'fdch prost\'f8ednictv\'edm nov\'fdch a nov\'fdch dan\'ed a poplatk\'f9. Ti ho za\'e8nou pochopiteln\'ec nen\'e1vid\'ect. A kdy\'9e se k tomu neuch\'fdl\'ed a zvol\'ed naopak cestu omezen\'ed a skromnosti, ztrat\'ed ve\'9aker\'fd respekt.
\par Z toho plyne, \'9ee moudr\'e9mu panovn\'edkovi nesm\'ed z\'e1le\'9eet na tom, zda je pova\'9eov\'e1n za skrbl\'edka, \'e8i ne. A\'9e lid\'e9 poznaj\'ed, \'9ee d\'edky sv\'e9 hospod\'e1rnosti vysta\'e8\'ed s vlastn\'edmi p\'f8\'edjmy a je\'9at\'ec
z nich dok\'e1\'9ee zajistit v p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby, a bez zat\'ec\'9eov\'e1n\'ed lidu, obranu sv\'e9 zem\'ec, pop\'f8\'edpad\'ec i dal\'9a\'ed dobyva\'e8nou v\'fdpravu v z\'e1jmu sv\'e9 bezpe\'e8nosti, sv\'f9j n\'e1zor zm\'ecn\'ed a za\'e8
nou ho pova\'9eovat za \'9at\'ecdr\'e9ho. \'8at\'ecdrost je ctnost\'ed jen potud, pokud jde z vlastn\'ed kapsy a na prav\'e9m m\'edst\'ec.
\par Stoj\'ed za pov\'9aimnut\'ed, \'9ee z na\'9aich sou\'e8astn\'edk\'f9 jen ti panovn\'edci, co byli pova\'9eov\'e1ni za skoup\'e9, to n\'eckam dot\'e1hli. Pape\'9e Julius II. byl nadm\'edru \'9aetrn\'fd, ne\'9e dos\'e1hl pape\'9esk\'e9
ho stolce, ale jak pozd\'ecji do\'9alo k v\'e1lk\'e1m, m\'ecl dla\'f2 otev\'f8enou. Nyn\'ecj\'9a\'ed francouzsk\'fd kr\'e1l vedl mnoho v\'e1lek, ale nikdy ne \'fa\'e8et sv\'fdch poddan\'fdch. A sou\'e8asn\'fd \'9apan\'eclsk\'fd kr\'e1l by b
yl bezpochyby nikdy neuskute\'e8nil tolik \'fasp\'ec\'9an\'fdch ta\'9een\'ed, kdyby m\'ecl p\'f8edt\'edm lehkou ruku na pen\'edze.
\par Hromad\'ecn\'ed pen\'ecz se obecn\'ec nepova\'9euje za ctnost. Slou\'9e\'ed-li v\'9aak k tomu, aby vl\'e1dce nemusel od\'edrat poddan\'e9 nebo jinde loupit, po\'e8\'edt\'e1-li s nimi ke sv\'e9 a jejich obran\'ec, m\'ecn\'ed se \'9apatn\'e1
vlastnost v dobrou.
\par N\'eckdo mi t\'f8eba nam\'edtne, \'9ee Caesar se stal vl\'e1dcem \'d8\'edma d\'edky sv\'e9 \'9at\'ecdrosti. A nejen on. Tomu bych cht\'ecl p\'f8ipomenout, \'9ee je rozd\'edl o vl\'e1du usilovat \endash tehdy je \'9at\'ecdrost \'fa\'e8eln\'e1 \endash a u
\'9e vl\'e1dcem b\'fdt \endash pak na m\'edst\'ec nen\'ed. Caesar rozd\'e1val, dokud nedos\'e1hl sv\'e9ho c\'edle, ale kdyby byl pot\'e9 d\'e9le z\'f9stal na\'9eivu a v\'fddaje nep\'f8ibrzdil, neuskrov\'f2oval se, byl by svou velikou \'f8\'ed\'9ai do\'e8
ista zni\'e8il. A kdo by mi cht\'ecl p\'f8ipomenout, \'9ee bylo mnoho panovn\'edk\'f9 proslul\'fdch \'9at\'ecdrost\'ed, kte\'f8\'ed p\'f8esto se sv\'fdmi vojsky dos\'e1hli velikosti, tomu mohu op\'e1\'e8it jedin\'e9: vl\'e1dce m\'f9\'9ee d\'e1vat bu\'ef
ze sv\'e9ho, nebo u kapsy sv\'fdch poddan\'fdch, anebo z ciz\'edho. V prvn\'edch dvou p\'f8\'edpadech mus\'ed b\'fdt nadm\'edru \'9aetrn\'fd, ve t\'f8et\'edm nesm\'ed na \'9at\'ecdrost nikdy zapomenout.
\par Na v\'e1le\'e8n\'e9m ta\'9een\'ed vojsko \'9eije z ko\'f8isti, z plen\'ecn\'ed a poplatk\'f9. Tehdy mus\'ed b\'fdt vojev\'f9dce \'9at\'ecdr\'fd, jinak by za n\'edm vojsko ne\'9alo. Rozd\'e1v\'e1-li z ciz\'edho, na pov\'ecsti mu to neub\'edr\'e1, naopak sp
\'ed p\'f8id\'e1v\'e1. Jinak je v\'9aak \'9at\'ecdrost v\'9edy z\'e1hubn\'e1. Ka\'9ed\'fd m\'ec\'9aec m\'e1 sv\'e9 dno a jednoho dne u\'9e nen\'ed z \'e8eho d\'e1vat. Zchudl\'fd panovn\'edk je v\'9aem pro sm\'edch, nikdo si ho nev\'e1\'9e\'ed, a kdy\'9e
se sna\'9e\'ed z nouze vyb\'f8ednout, vyslou\'9e\'ed si pov\'ecst vyd\'f8iducha a nen\'e1vist. P\'f8\'eddomek skrbl\'edk nen\'ed jist\'ec nic lichotiv\'e9ho a p\'f8\'edjemn\'e9ho, ale neplod\'ed ani opovr\'9een\'ed, ani nen\'e1vist.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola sedmn\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254432}{\*\bkmkstart _Toc526254580}O tvrdosti a shov\'edvavosti, a zda je lep\'9a\'ed b\'fdt obl\'edben\'fd, nebo ob\'e1van\'fd{\*\bkmkend _Toc526254432}
{\*\bkmkend _Toc526254580}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Ide\'e1lem panovn\'edka by v\'9edycky m\'ecla b\'fdt shov\'edvavost a lidskost. Jenom\'9ee ne v\'9edy je to mo\'9en\'e9 a prosp\'ec\'9an\'e9. Cesara Borgiu pova\'9eovali za n\'e1siln\'ed
ka, ale jeho tvrdost p\'f8inesla Romani po\'f8\'e1dek, svornost, m\'edr a jistotu. Porovn\'e1me-li v\'9aak zp\'f9sob vl\'e1dy s florentskou m\'eckkost\'ed a jej\'ed n\'e1sledky v podob\'ec zpusto\'9aen\'ed Pistoie, mus\'edme d\'e1t za pravdu Borgiov\'fd
m metod\'e1m. Je-li c\'edlem tvrdosti po\'f8\'e1dek, svornost a blahobyt, pak proti n\'ed nelze v\'f9bec nic nam\'edtat. Ob\'e8asn\'e9, by\'9d i p\'f8\'edsn\'e9 tresty jsou pro ob\'e8any daleko milosrdn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e shov\'edvavost v\'f9\'e8i nepo
\'f8\'e1dk\'f9m a rozbroj\'f9m, kter\'e9 nutn\'ec mus\'ed skon\'e8it zle pro v\'9aechny - vra\'9ed\'ecn\'edm a loupen\'edm. Trest postihuje jen jednotlivce.
\par Zejm\'e9na p\'f8i zakl\'e1d\'e1n\'ed st\'e1tu \'e8\'edhaj\'ed na panovn\'edka \'e8etn\'e1 \'faskal\'ed a tvrdosti se nem\'f9\'9ee vyhnout. Ale v tomto p\'f8\'edpad\'ec mus\'ed postupovat uv\'e1\'9eliv\'ec a lidsky, pe\'e8liv\'ec v\'e1\'9eit, komu v\'ec
\'f8it a komu ne, nedat se strhnout vlastn\'ed zbrklost\'ed a panikou, proto\'9ee od naivn\'ed d\'f9v\'ec\'f8ivosti k neopatrnosti a od podez\'f8\'edvavosti ke krutovl\'e1d\'ec je v\'9edycky jenom krok.
\par \'c8emu tedy d\'e1t p\'f8ednost - popularit\'ec, \'e8i respektu? Oboj\'ed toti\'9e slou\'e8it v jedno nelze, tak jako ohe\'f2 a vodu. M\'e1-li se tedy panovn\'edk jednoho z toho z\'f8\'edct, pak je lep\'9a\'ed o\'9eelet to prvn\'ed. V\'9aichni dob\'f8e v
\'edme, \'9ee lid\'e9 jsou nevd\'ec\'e8n\'ed, pokryte\'e8t\'ed, zbab\'ecl\'ed a ziskuchtiv\'ed, a pokud je ruka p\'e1n\'ec otev\'f8en\'e1, p\'f8etrhli by se dobrou v\'f9l\'ed, slibuj\'ed hory doly - cel\'e9 sv\'e9 jm\'ecn\'ed, \'9eivoty vlastn\'edch syn
\'f9, svou krev. Jakmile v\'9aak dojde k l\'e1m\'e1n\'ed chleba, na \'e8tyr\'e1ku obr\'e1t\'ed. A jestli\'9ee na n\'ec panovn\'edk spol\'e9hal, se zlou se pot\'e1\'9ee. Koupen\'e1 oddanost nem\'edv\'e1 dlouh\'e9ho trv\'e1n\'ed, proto\'9ee na rozd\'ed
l od pozemsk\'fdch statk\'f9 nen\'ed na\'9a\'edm majetkem a v prav\'fd \'e8as s n\'ed nem\'f9\'9eeme libovoln\'ec nakl\'e1dat. Jen oddanost zalo\'9een\'e1 na duchovn\'edch hodnot\'e1ch, na nadosobn\'edm c\'edli a p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed je spolehliv\'e1.
\par Lid\'e9 klidn\'ec ubl\'ed\'9e\'ed tomu, koho miluj\'ed, proto\'9ee l\'e1ska je mor\'e1ln\'ed z\'e1vazek a ten pro sv\'f9j prosp\'ecch klidn\'ec poru\'9a\'ed. Pr\'e1v\'ec proto, \'9ee jsou \'9apatn\'ed a slab\'ed. Ale strach z trestu je p\'f8ece jen dr\'9e
\'ed na uzd\'ec.
\par Panovn\'edk m\'e1 budit respekt, nikoli v\'9aak strach, proto\'9ee ten vede zase k nen\'e1visti. A respekt si udr\'9e\'ed potud, dokud nes\'e1hne poddan\'fdm na majetek a na jejich \'9eeny. Kdy\'9e u\'9e mu nezb\'fdv\'e1 ne\'9e n\'ec
koho popravit, pak to mus\'ed p\'e1dn\'ec zd\'f9vodnit. Lid\'e9 sp\'ed\'9a zapomenou na smrt t\'f8eba i vlastn\'edho otce ne\'9e na ztr\'e1tu majetku.
\par A stoj\'ed-li vl\'e1dce s\'e1m v \'e8ele sv\'e9 arm\'e1dy, pak u\'9e v\'f9bec nesm\'ed hled\'ect na to, \'f8\'edk\'e1-li se o n\'ecm, \'9ee je krut\'fd. Bez toho by nikdy neudr\'9eel ve vojsku k\'e1ze\'f2, jednotu a bojeschopnost. Hanibal velel r\'f9
znorod\'e9mu vojsku, zverbovan\'e9mu kde se dalo, a p\'f8esto v n\'ecm nikdy nevzplanula proti n\'ecmu vzpoura nebo rozbroje mezi jednotliv\'fdmi skupinami, a to dokonce ani tehdy, kdy\'9e mu \'9at\'ecst\'ed nep\'f8\'e1lo. Dos\'e1hl toho \'9eeleznou k\'e1
zn\'ed, kter\'e1 ve spojen\'ed s jin\'fdmi jeho vynikaj\'edc\'edmi vlastnostmi budila u voj\'e1k\'f9 hr\'f9zu a obdiv. Samotnou tvrdost\'ed by toho byl ov\'9aem nedos\'e1hl. N\'eckte\'f8\'ed \'9eivotopisci veleb\'ed jeho vojev\'f9dcovsk\'e9
schopnosti a vyt\'fdkaj\'ed mu krutost. Jsou slep\'ed, kdy\'9e nevid\'ed, \'9ee pr\'e1v\'ec spojen\'ed v\'9aech t\'ecchto rys\'f9 v jedno bylo podstatou jeho mimo\'f8\'e1dn\'fdch v\'fdsledk\'f9.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola osmn\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254433}{\*\bkmkstart _Toc526254581}Jak m\'e1 vl\'e1dce plnit dan\'e9 slovo{\*\bkmkend _Toc526254433}{\*\bkmkend _Toc526254581}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 I v tomto p\'f8\'edpad\'ec by jist\'ec bylo ide\'e1ln\'ed, kdyby byl vl\'e1dce za v\'9aech okolnost\'ed charaktern\'ed a \'e8estn\'fd a v\'9edycky dr\'9eel slovo. Nicm\'e9n\'ec zku\'9aenosti z na\'9a
\'ed doby n\'e1s u\'e8\'ed, \'9ee mnoz\'ed v\'fdborn\'ed panovn\'edci si s pln\'ecn\'edm slova nel\'e1mali zrovna hlavu, um\'ecli se z n\'ecj vyzout a z\'edskat vrch nad t\'ecmi, co v\'9edycky \'fazkostliv\'ec dbali o svou \'e8est.
\par Na tomto sv\'ect\'ec existuj\'ed dva zp\'f9soby jedn\'e1n\'ed: jedno je ve shod\'ec se z\'e1kony lidsk\'fdmi, druh\'e9 se z\'e1kony p\'f8\'edrodn\'edmi. A kdy\'9e nesta\'e8\'ed k dosa\'9een\'ed c\'edle to prvn\'ed, pak se ned\'e1 nic d\'eclat a mus\'ed
se s\'e1hnout i k druh\'e9mu. Skute\'e8n\'fd panovn\'edk mus\'ed ovl\'e1dat oboj\'ed. Tomu obrazn\'ec u\'e8ili u\'9e anti\'e8t\'ed spisovatel\'e9, nap\'f8\'edklad ve vypr\'e1v\'ecn\'ed o Achilleovi (ale i o jin\'fdch vl\'e1dc\'edch), jak byl sv\'ec\'f8
en do v\'fdchovy kentaura Cheir\'f3na, zpola zv\'ed\'f8ete, zpola \'e8lov\'ecka. Nem\'eclo to znamenat nic jin\'e9ho ne\'9e pr\'e1v\'ec metaforick\'fd n\'e1vod, \'9ee vl\'e1dce se mus\'ed um\'ect chovat tak i tak. Jedno bez druh\'e9ho nevede k ni\'e8emu.
\par Panovn\'edk ov\'9aem mus\'ed um\'ect i z \'9eivo\'e8i\'9an\'e9 \'f8\'ed\'9ae vyb\'edrat. M\'ecl by d\'e1vat p\'f8ednost li\'9ace a lvovi. Lev nepost\'f8ehne l\'e9\'e8ku, li\'9aka si neporad\'ed s vlky. M\'ecl by tedy b\'fdt bystr\'fd jako li\'9aka a siln
\'fd jako lev. Kdo mysl\'ed, \'9ee vysta\'e8\'ed se silou, tomu nepat\'f8\'ed do ruky \'9eezlo.
\par Moudr\'fd mu\'9e tedy nem\'f9\'9ee st\'e1t v slov\'ec, je-li mu to na \'9akodu a jestli pominuly okolnosti, za nich\'9e je dal. Kdyby v\'9aichni lid\'e9 byli \'e8estn\'ed, moje rada by byla \'9apatn\'e1. Ale proto\'9ee nejsou a sami dan\'e9 slovo nepln
\'ed, rozumn\'fd panovn\'edk je nem\'f9\'9ee dodr\'9eovat. Byl by s\'e1m proti sob\'ec. O vhodn\'e9 z\'e1minky nen\'ed nikdy nouze.
\par V nov\'e9 dob\'ec najdeme pro to dostatek p\'f8\'edklad\'f9. Kolikr\'e1t byl, navzdory v\'9aem smlouv\'e1m a slib\'f9m, v\'ecrolomn\'ec poru\'9aen m\'edr! Proto kdo chce b\'fdt dobr\'fdm vl\'e1dcem, mus\'ed b\'fdt mazan\'fd jako li\'9aka, mus\'ed to v\'9a
ak um\'ect zast\'f8\'edt a m\'e1st protivn\'edka. Lid\'e9 jsou tak naivn\'ed, \'9ee r\'e1di uv\'ec\'f8\'ed tomu, co sly\'9aet cht\'ecj\'ed.
\par Uvedu jen jeden z ned\'e1vn\'fdch p\'f8\'edklad\'f9. Alexandr VI. cel\'fd \'9eivot kdekoho \'9aidil a v\'9edycky mu to v\'9aichni spolkli i s n\'e1vnadou. Nenajdeme druh\'e9ho \'e8lov\'ecka, kter\'fd by byl tolik nasliboval a tak m\'e1lo dodr\'9eel. Ka
\'9ed\'e1 lest mu vy\'9ala, proto\'9ee v lidech \'e8etl jako v otev\'f8en\'e9 knize.
\par Vl\'e1dce tedy nemus\'ed nutn\'ec m\'edt v\'9aechny kladn\'e9 vlastnosti, ale m\'ecl by um\'ect vzbudit zd\'e1n\'ed, \'9ee je nepostr\'e1d\'e1. A naopak m\'e1-li je, je krajn\'ec ne\'9e\'e1douc\'ed, aby se jimi v\'9edycky a za v\'9aech okolnost\'ed \'f8
\'eddil. A\'9d si je shov\'edvav\'fd, lidsk\'fd, zbo\'9en\'fd, up\'f8\'edmn\'fd, ale v\'9aeho do \'e8asu. Jakmile vznikne pot\'f8eba opaku, nesm\'ed zav\'e1hat. Zejm\'e9na od nov\'e9ho vl\'e1dce se nem\'f9\'9ee \'e8ekat sam\'e1 dobrota. B\'fdv\'e1
okolnostmi doslova p\'f8inucen jednat proti v\'9aem p\'f8ik\'e1z\'e1n\'edm bo\'9e\'edm i lidsk\'fdm, ohnout se po v\'ectru, kdy\'9e nen\'ed zbyt\'ed a \'9e\'e1d\'e1 si to z\'e1jem koruny.
\par U oby\'e8ejn\'fdch lid\'ed, ale zejm\'e9na u panovn\'edk\'f9 v\'9edycky rozhoduje v\'fdsledek jejich kon\'e1n\'ed. Je-li \'fasp\'ec\'9an\'fd, i prost\'f8edky, jimi\'9e \'fasp\'ecchu dos\'e1hl, se lidem nakonec zdaj\'ed zcela v po\'f8\'e1dku. Tak u\'9e
to na sv\'ect\'ec chod\'ed, lid\'e9 v\'ect\'9ainou vid\'ed jen vn\'ecj\'9a\'ed podobu v\'ecc\'ed.
\par Jeden ze sou\'e8asn\'fdch vl\'e1dc\'f9, jeho\'9e nechci jmenovat, m\'e1 pln\'e1 \'fasta m\'edru a v\'ecrnosti, ale oboj\'ed je mu v praxi zcela ciz\'ed. Kdyby usiloval jen o m\'edr, nikdy nemohl dos\'e1hnout takov\'e9ho v\'echlasu, a kdyby v\'9e
dy dbal na pln\'ecn\'ed sv\'fdch slib\'f9, d\'e1vno by na tr\'f9n\'ec nesed\'ecl.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola devaten\'e1ct\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254434}{\*\bkmkstart _Toc526254582}Jak se chr\'e1nit p\'f8ed nen\'e1vist\'ed a opovr\'9een\'edm{\*\bkmkend _Toc526254434}{\*\bkmkend _Toc526254582}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Zm\'ednil jsem se o v\'9aech pro vl\'e1dce nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'edch vlastnostech a te\'ef zb\'fdv\'e1 dodat je\'9at\'ec p\'e1r slov o podru\'9en\'fdch. Lid\'e9 \'9eij\'ed spokojen\'ec a klidn
\'ec, dokud jim nikdo nesah\'e1 na majetek, na jejich \'9eeny a \'e8est. A t\'ecch p\'e1r cti\'9e\'e1dostivc\'f9, s kter\'fdmi si panovn\'edk mimoto mus\'ed n\'ecjak poradit, zvl\'e1dne snadno. Existuje bohat\'e1 \'9ak\'e1la zp\'f9sob\'f9, jak toho doc
\'edlit.
\par Dal\'9a\'edmi vlastnostmi, jimi\'9e si panovn\'edk m\'f9\'9ee vyslou\'9eit opovr\'9een\'ed, je nest\'e1lost, lehkomyslnost, slabost, zbab\'eclost a nerozhodnost. Cel\'fdm sv\'fdm vystupov\'e1n\'edm mus\'ed d\'e1vat najevo opak, nem\'ecnit rozhodnut\'ed
, bedliv\'ec v\'e1\'9eit ka\'9ed\'e9 ustanoven\'ed a pak st\'e1t na sv\'e9m. Jen tak si uchov\'e1 \'factu a v\'9aichni si daj\'ed dobr\'fd pozor j\'edt na n\'echo s n\'ecjak\'fdm chytra\'e8en\'edm.
\par Vl\'e1dce s takovou pov\'ecst\'ed po\'9e\'edv\'e1 pak v\'9aeobecn\'e9 v\'e1\'9enosti na v\'9aech stran\'e1ch, \'9ee proti n\'ecmu ani vnit\'f8n\'ed ani vn\'ecj\'9a\'ed nep\'f8\'e1tel\'e9 nic nezmohou. Je respektov\'e1n vlastn\'ed \'9alechtou i ostatn\'ed
mi monarchy. M\'e1-li dobr\'e9 vojsko a spolehliv\'e9 spojence, nem\'e1 se \'e8eho b\'e1t. A dobr\'e9 spojence bude m\'edt tehdy, bude-li m\'edt spolehliv\'e9 vojsko. Vnit\'f8n\'ed pom\'ecry pak bude m\'edt uspo\'f8\'e1dan\'e9 tehdy, jestli i v zahrani
\'e8n\'edch v\'eccech bude skl\'edzet \'fasp\'ecchy.
\par Jedin\'e9, co by ho je\'9at\'ec mohlo ohrozit, je spiknut\'ed, od nepam\'ecti postrach v\'9aech tr\'f9n\'f9. A proti tomu se zabezpe\'e8\'ed pr\'e1v\'ec t\'edm, \'9ee jeho vl\'e1da a osoba nebudou vyvol\'e1vat nen\'e1vist a opovr\'9een\'ed a lid nebude m
\'edt p\'f8\'ed\'e8iny k nespokojenosti. To je naprosto neselh\'e1vaj\'edc\'ed prost\'f8edek proti spiknut\'ed, proto\'9ee vzbou\'f8enci v\'9edycky po\'e8\'edtaj\'ed s podporou reptaj\'edc\'edho lidu. Kdy\'9e se v\'9aak naopak mus\'ed ob\'e1vat, \'9ee p
\'f8evrat vyvol\'e1 hn\'ecv lidu, riziko je p\'f8\'edli\'9a velik\'e9 a p\'f8ek\'e1\'9eky tak\'f8ka nep\'f8ekonateln\'e9.
\par Spiknut\'ed proti mocn\'e1\'f8\'f9m zn\'e1 historie mnoho, ale jen m\'e1lo kter\'e1 se poda\'f8ila. Spiklenec neb\'fdv\'e1, a ani nem\'f9\'9ee b\'fdt s\'e1m, mus\'ed hledat spojen\'ed s dal\'9a\'edmi nespokojenci. Jakmile v\'9aak sv\'f9j pl\'e1n vypust
\'ed z \'fast, vyd\'e1v\'e1 se v nebezpe\'e8\'ed, \'9ee ho doty\'e8n\'fd pro sv\'f9j vlastn\'ed prosp\'ecch za odm\'ecnu ud\'e1. Nad\'ecje na \'fasp\'ecch je tedy sice l\'e1kav\'e1, ale pochybn\'e1, a rizika nezm\'ec\'f8iteln\'e1. Jen u v\'ecrn\'e9ho p
\'f8\'edtele nebo stejn\'ec zatvrzel\'e9ho odp\'f9rce tr\'f9nu mu nehroz\'ed zrada.
\par \'dad\'eclem spiklenc\'f9 je tedy v\'ec\'e8n\'fd strach a podez\'f8\'edvavost, a to bere odvahu. Za panovn\'edkem stoj\'ed majest\'e1t tr\'f9nu, z\'e1kony, prost\'f8edky st\'e1tn\'ed moci a jeho stoupenci. Poj\'ed-li se k tomu v\'9aemu je\'9at\'ec p\'f8
\'edze\'f2 lidu, je neot\'f8esiteln\'fd a nad\'ecje na \'fasp\'ecch spiknut\'ed je miziv\'e1.
\par V takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec se toti\'9e vzbou\'f8enec nezbav\'ed strachu ani po vykonan\'e9m zlo\'e8inu, proto\'9ee se nem\'e1 kde schovat p\'f8ed hn\'ecvem lidu. Mohl bych to dolo\'9eit nes\'e8etn\'fdmi p\'f8\'edklady, ale posta\'e8\'ed
jeden ze zcela ned\'e1vn\'e9 minulosti, z doby \'9eivota na\'9aich otc\'f9. Pana Annibala Bentivoglia, tedy d\'ecda dne\'9an\'edho pana Annibala a tehdej\'9a\'edho vl\'e1dce Bolon\'ec, zavra\'9edili Canneschiov\'e9. Z\'f9stal po n\'ec
m pouze Giovanni, kter\'fd v\'9aak byl v t\'e9 dob\'ec je\'9at\'ec v plenk\'e1ch. Po vra\'9ed\'ec lid povstal a v\'9aechny Canneschie povra\'9edil, proto\'9ee Bentivogliov\'e9 po\'9e\'edvali v Boloni velk\'e9 v\'e1\'9enosti. N\'e1
klonnost lidu byla tak hlubok\'e1, \'9ee se Bolo\'f2\'9at\'ed vypravili a\'9e do Florencie, kde m\'ecl \'fadajn\'ec podle jejich zpr\'e1v \'9e\'edt n\'ecjak\'fd potomek jejich vl\'e1dnouc\'edho rodu. Skute\'e8n\'ec ho na\'9ali a pov\'ec\'f8ili vl\'e1
dou do t\'e9 doby, ne\'9e Giovanni dosp\'ecje.
\par Znovu tedy opakuji, \'9e\'e1dn\'fd strach ze spiknut\'ed, m\'e1\'9a-li lid na sv\'e9 stran\'ec. Nem\'e1\'9a-li \endash mus\'ed\'9a se b\'e1t v\'9aeho a ka\'9ed\'e9ho. Star\'e1 zku\'9aenost dob\'f8e veden\'fdch st\'e1t\'f9 ukazuje, \'9ee nesta\'e8\'ed dob
\'f8e vych\'e1zet s vlivn\'fdmi a bohat\'fdmi, ale p\'f8edev\'9a\'edm se \'9airok\'fdmi vrstvami.
\par K takov\'fdm dob\'f8e spravovan\'fdm a uspo\'f8\'e1dan\'fdm st\'e1t\'f9m pat\'f8\'ed dnes Francie. M\'e1 \'f8adu dobr\'fdch instituc\'ed, jim\'9e kr\'e1l vd\'ec\'e8\'ed za svou bezpe\'e8nost a zem\'ec za svobodu. Prvn\'ed
je parlament a jeho pravomoci. Kdo budoval francouzsk\'fd pr\'e1vn\'ed \'f8\'e1d, dob\'f8e znal cti\'9e\'e1dostivost a bezohlednost \'9alechty a nen\'e1vist lidu v\'f9\'e8i n\'ed a v\'ecd\'ecl, \'9ee je nutn\'e9 postavit hr\'e1z prvn\'edm a poskytnou
t ochranu druh\'fdm. Kdyby to bylo ponech\'e1no na kr\'e1li, \'9alechtici by na n\'echo so\'e8ili, \'9ee nadr\'9euje lidu, a naopak lid by se mu bou\'f8il, kdyby ustupoval bohat\'fdm. Proto byl ustanoven t\'f8et\'ed, nestrann\'fd soudce, kter\'fd bez \'fa
jmy pro kr\'e1le mocn\'e9 krot\'ed a slab\'e9 za\'9ati\'9duje. Nezn\'e1m lep\'9a\'ed a moud\'f8ej\'9a\'ed instituci nad tuto. Je zat\'edm nejlep\'9a\'edm opat\'f8en\'edm, jak chr\'e1nit tr\'f9n a bezpe\'e8nost \'f8\'ed\'9ae, jak sejmout z panovn\'edkov
\'fdch beder povinnosti nepopul\'e1rn\'ed a ponechat mu jen ty l\'edbiv\'e9, a t\'edm mu odstranit z cesty mo\'9enou nen\'e1vist.
\par M\'f9\'9ee se zd\'e1t, \'9ee \'9eivot a smrt leckter\'e9ho \'f8\'edmsk\'e9ho vl\'e1dce m\'e9mu n\'e1zoru odporuje. N\'eckte\'f8\'ed toti\'9e, p\'f8esto\'9ee \'9eili bez\'fahonn\'ec a prokazovali i velkou s\'edlu ducha a talentu, p\'f8i\'9ali o moc i o
\'9eivot. Lehko to vyvr\'e1t\'edm t\'edm, kdy\'9e vy\'e8\'edsl\'edm n\'eckter\'e9 jejich vlastnosti a osv\'ectl\'edm p\'f8\'ed\'e8iny jejich p\'e1du. Omez\'edm se pouze na ty c\'edsa\'f8e, kte\'f8\'ed se vyst\'f8\'ed
dali u moci od filozofa Marka Aurelia po Maxima: Marcus Aurelius, jeho syn Commodus, Pertinax, Iulianus, Severus, jeho syn Antonius Caracalla, Macrinus, Elagabalus, Alexandr a Maximinus.
\par P\'f8edev\'9a\'edm je t\'f8eba p\'f8ipomenout jednu \'f8\'edmskou zvl\'e1\'9atnost: zat\'edmco jinde museli krotit cti\'9e\'e1dostivost \'9alechty a divokost lidu, \'f8\'edm\'9at\'ed c\'edsa\'f8i m\'ecli je\'9at\'ec t\'f8et\'ed nebezpe\'e8nou s\'ed
lu proti sob\'ec: byla to zpupnost a chamtivost voj\'e1k\'f9. To byl hlavn\'ed k\'e1men \'farazu a mnoh\'fd z nich o n\'ecj klop\'fdtl. Vyhov\'ect toti\'9e voj\'e1k\'f9m a obyvatelstvu sou\'e8asn\'ec, dv\'ecma slo\'9ek\'e1m s tak protich\'f9dn\'fdmi z\'e1
jmy, nen\'ed v\'f9bec snadn\'e9. Lid tou\'9e\'ed \'9e\'edt v klidu, a proto m\'e1 v oblib\'ec um\'edrn\'ecn\'e9ho vl\'e1dce, zat\'edmco voj\'e1ci si libuj\'ed v p\'e1nu bojovn\'e9m, zpupn\'e9m, tvrd\'e9m a hlavn\'ec loupe\'9eiv\'e9m. Cht\'ecj\'ed
, aby se tak choval i v\'f9\'e8i poddan\'fdm a na jejich \'fakor jim zdvojn\'e1sobil \'9eold, a tak ukojil jejich chamtivost a p\'fdchu.
\par Proto tamn\'ed c\'edsa\'f8i, kte\'f8\'ed nebyli od p\'f8\'edrody nad\'e1ni velkou autoritou, tento rozpor nedok\'e1zali vy\'f8e\'9ait a v\'ect\'9aina z nich, zejm\'e9na pak ti, co se povznesli z \'f8ad ob\'e8an\'f9, \'9ali cestou nejmen\'9a\'edho odporu
\endash vyhovovali voj\'e1k\'f9m. A nezb\'fdvalo jim vlastn\'ec nic jin\'e9ho. Jestli\'9ee hled\'ecli nevyvolat proti sob\'ec nen\'e1vist, pak rozhodn\'ec jim byla nebezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed ze strany t\'e9 siln\'ecj\'9a\'ed vrstvy, a tou byli samoz\'f8
ejm\'ec voj\'e1ci. Zejm\'e9na nov\'ed c\'edsa\'f8ov\'e9, kte\'f8\'ed teprve formovali \'f8ady sv\'fdch stoupenc\'f9, d\'e1vali bez ohledu na lid p\'f8ednost vojsku. N\'eckdy jim to p\'f8ineslo prosp\'ecch \endash kdy\'9e si sou\'e8asn\'ec um\'ecli dob
\'fdt u n\'echo respekt \endash jindy \'9akodu.
\par Marcus Aurelius, Pertinax a Alexandr \'9eili neok\'e1zale, milovali spravedlnost, nen\'e1vid\'ecli krutost, byli lid\'9at\'ed a shov\'edvav\'ed \endash ale jeden jedin\'fd z nich, Marcus, do\'9eil a zem\'f8el ve v\'9aeobecn\'e9 \'fact\'ec. Ostatn\'ed
dva skon\'e8ili zle. Pertinax se stal c\'edsa\'f8em proti v\'f9li voj\'e1k\'f9, kte\'f8\'ed si za jeho p\'f8edch\'f9dce Commoda \'9eili zcela nespoutan\'ec, a po\'e8estn\'fd \'9eivot, jej\'9e jim cht\'ecl vnutit nov\'fd p\'e1
n, jim byl proti srsti. Vedle nen\'e1visti k n\'ecmu c\'edtili nav\'edc i pohrd\'e1n\'ed, proto\'9ee u\'9e byl star\'fd. P\'e1r m\'ecs\'edc\'f9 pot\'e9, co nastoupil na tr\'f9n, ho zavra\'9edili. Jak vid\'edme, za ur\'e8it\'fdch okolnost\'ed m\'f9\'9ee vy
volat nen\'e1vist i zcela bez\'fahonn\'fd panovn\'edk. O Alexandrovi se \'f8\'edk\'e1, \'9ee byl tak spravedliv\'fd, \'9ee za cel\'fdch \'e8trn\'e1ct let sv\'e9ho panov\'e1n\'ed nedal nikoho bez \'f8\'e1dn\'e9ho rozsudku popravit, p\'f8esto skon\'e8
il rukou \'fakladn\'e9ho vraha, proto\'9ee se zd\'e1l voj\'e1k\'f9m slabo\'9ask\'fd, vy\'e8\'edtali mu, \'9ee za n\'echo vlastn\'ec vl\'e1dn\'ec jeho matka, opovrhovali j\'edm.
\par Marcus Aurelius byl od po\'e8\'e1tku do konce ct\'ecn, proto\'9ee na tr\'f9n dosedl d\'ecdi\'e8n\'fdm pr\'e1vem a nemusel se podb\'edzet ani voj\'e1k\'f9m, ani lidu. Mimo to dostal do v\'ednku \'f8adu ctnost\'ed, pro n\'ec\'9e ho v\'9aichni uzn\'e1
vali, a tak ob\'ec vrstvy udr\'9eel v pat\'f8i\'e8n\'fdch mez\'edch.
\par V\'9aimn\'ecme si nyn\'ed vl\'e1dy Commoda, Severa, Caracally a Maximina. Jeden jako druh\'fd to byli krutovl\'e1dci, kte\'f8\'ed se ne\'9at\'edtili \'9e\'e1dn\'e9 zv\'f9le na lidu, jen aby s zal\'edbili voj\'e1k\'f9m. Tak\'e9 skon\'e8ili \'9apatn\'ec
\endash a\'9e na Severa, kter\'fd si po\'e8\'ednal tak vychytrale, \'9ee a\'e8koli nesl\'fdchan\'ec t\'fdral lid, aby se voj\'e1k\'f9m zavd\'ec\'e8il, p\'f8esto neskon\'e8il n\'e1silnou smrt\'ed. Nav\'edc to byl mu\'9e jist\'e9ho osobn\'edho kouzla. Voj
\'e1ci se mu obdivovali, lid j\'edm byl osln\'ecn. K moci se dostal sv\'fdmi vojensk\'fdmi \'fasp\'ecchy a v\'9aimn\'ecte si, jak\'fdmi cestami.
\par Severus odhadl slabost c\'edsa\'f8e Iuliana a p\'f8im\'ecl sv\'e9 legie, aby s n\'edm t\'e1hly na \'d8\'edm pomst\'edt smrt Pertinaxe. Ve skute\'e8nosti mu v\'9aak ne\'9alo o nic jin\'e9ho, ne\'9e urvat pro sebe c\'edsa\'f8skou hodnost. Dorazil tam d\'f8
\'edv, ne\'9e se v\'f9bec rozneslo, \'9ee se vydal na cestu, a sen\'e1t ho ze strachu zvolil c\'edsa\'f8em a Iuliana nechal usmrtit. Cht\'ecl-li se v\'9aak Severus st\'e1t p\'e1nem cel\'e9ho \'f8\'edmsk\'e9ho imp\'e9ria, musel zdolat dv\'ec p\'f8ek\'e1
\'9eky: prvn\'ed byla v Asii, kde se tamn\'ed vrchn\'ed velitel legi\'ed dal provolat c\'edsa\'f8em, druh\'e1 na z\'e1pad\'ec, kde zase Albinus tou\'9eil po nejvy\'9a\'9a\'ed hodnosti. Proto\'9ee Severus dob\'f8e v\'ecd\'ecl, \'9ee se nem\'f9\'9ee vypo
\'f8\'e1dat s ob\'ecma nar\'e1z, vrhl se na Nigera a na Albina \'9ael prozat\'edm lst\'ed. P\'f8isl\'edbil mu spoluvl\'e1du, a ten uv\'ec\'f8il. Jakmile v\'9aak byl Pescennius Niger pora\'9een a zabit, vznesl k \'f8\'edmsk\'e9mu sen\'e1tu na Albina st\'ed
\'9enost, \'9ee m\'edsto vd\'ec\'e8nosti usiluje o jeho \'9eivot, a se souhlasem v\'9aech vyt\'e1hl do Galie, kdo ho p\'f8ipravil o velen\'ed a dal ho zavra\'9edit.
\par Pod\'edv\'e1me. li se vcelku na \'9eivotn\'ed dr\'e1hu tohoto panovn\'edka, najdeme v n\'ecm ony u\'9e zm\'edn\'ecn\'e9 vlastnosti lva a li\'9aky. V\'9aichni se ho b\'e1li a obdivovali ho.
\par Jeho syn Caracalla byl tak\'e9 mimo\'f8\'e1dn\'fd mu\'9e. Jeho vojensk\'e9 \'e8iny udivovaly lid i voj\'e1ky. Byl to voj\'e1k ka\'9ed\'fdm coulem, kter\'fd si neliboval v dvorsk\'fdch lah\'f9dk\'e1ch a rozma\'f8ilostech, od\'f8\'edk\'e1n\'ed vojensk\'e9
ho \'9eivota sn\'e1\'9ael hladce s ostatn\'edmi, a t\'edm si vyslou\'9eil jejich l\'e1sku. Jenom\'9ee to byl zas nesl\'fdchan\'ec krut\'fd a prudk\'fd \'e8lov\'eck, kter\'fd se nezastavil p\'f8ed ni\'e8\'edm. Vyhladil v\'ect\'9ainu obyvatel \'d8\'ed
ma a Alexandrie. Sv\'fdm po\'e8\'edn\'e1n\'edm si proti sob\'ec po\'9atval kdekoho a t\'f8\'e1sla se p\'f8ed n\'edm i jeho vlastn\'ed dru\'9eina. Proto musel skon\'e8it tak, jak skon\'e8il \endash uprost\'f8ed vlastn\'edho vojska rukou oby\'e8ejn\'e9
ho setn\'edka.
\par Podle tohoto p\'f8\'edkladu by se mohlo zd\'e1t, \'9ee p\'f8ed n\'e1silnou smrt\'ed si nem\'f9\'9ee b\'fdt jist\'fd \'9e\'e1dn\'fd vl\'e1dce, stoj\'ed-li proti n\'ecmu zavil\'fd nep\'f8\'edtel, jemu\'9e na vlastn\'edm \'9eivot\'ec nesejde. Nen\'ed
to tak. Podobn\'fd p\'f8\'edpad je velice vz\'e1cn\'fd a panovn\'edk se m\'f9\'9ee \'fa\'e8inn\'ec chr\'e1nit t\'edm, \'9ee neubli\'9euje nikomu ze sv\'e9 bezprost\'f8edn\'edho okol\'ed. Caracalla se t\'e9to osudn\'e9
chyby dopustil. Dal popravit bratra onoho setn\'edka, jemu samotn\'e9mu bez ust\'e1n\'ed vyhro\'9eoval a p\'f8ece si ho ponechal v osobn\'ed str\'e1\'9ei. Byla to neuv\'ec\'f8iteln\'e1 po\'9aetilost a nakonec ho st\'e1la \'9eivot.
\par Commodova n\'e1stupn\'ed situace byla naprosto p\'f8\'edzniv\'e1. Jako syn Marka Aurelia nastoupil na tr\'f9n d\'ecdi\'e8n\'fdm pr\'e1vem a b\'fdvalo by mu sta\'e8ilo kr\'e1\'e8et ve stop\'e1ch ct\'ecn\'e9ho otce. Jenom\'9ee Commodus m\'ec
l odpornou krutou povahu a nel\'edtostn\'ec od\'edral lid, aby si naklonil vojsko. Nav\'edc nedbal na majest\'e1t, po ar\'e9n\'e1ch z\'e1pasil s gladi\'e1tory a povoloval sv\'fdm n\'edzk\'fdm pud\'f9m, tak\'9ee to nakonec dopracoval tak daleko, \'9e
e vojsko j\'edm opovrhovalo a lid ho nen\'e1vid\'ecl. Spiknut\'ed pak bylo zcela p\'f8irozen\'fdm n\'e1sledkem a byl zabit.
\par Maximin\'f9v p\'f8\'edb\'ech je z trochu jin\'e9ho kadlubu. Byl to mu\'9e nesporn\'ec udatn\'fd, proto si ho tak\'e9 legie \endash znechucen\'e9 zm\'eck\'e8ilost\'ed Alexandrovou \endash zvolily po jeho zavra\'9ed\'ecn\'ed za n\'e1stupce. Nevl\'e1dl v
\'9aak dlouho. P\'f8edev\'9a\'edm byl p\'f8\'edli\'9a n\'edzk\'e9ho p\'f9vodu (byl pas\'e1kem ovc\'ed v Thr\'e1kii) a kdekdo o tom v\'ecd\'ecl, a za druh\'e9 p\'f8\'edli\'9a dlouho v\'e1hal se vstupem do \'d8\'edma po sv\'e9m provol\'e1n\'ed c\'edsa\'f8
em. Jeho \'fa\'f8edn\'edci tam, i po cel\'e9 zemi, zat\'edm bez z\'e1bran nel\'edtostn\'ec vl\'e1dli a vytvo\'f8ili mu tak pov\'ecst krutovl\'e1dce. Cel\'fd sv\'ect j\'edm tedy opovrhoval a v\'9aichni se b\'e1li jeho \'fadajn\'e9
surovosti. Nejprve propukla vzpoura v Africe, pak v \'d8\'edm\'ec a nakonec se rozho\'f8ela po cel\'e9 It\'e1lii. Ve chv\'edli, kdy bezv\'fdsledn\'ec obl\'e9hal se sv\'fdmi Aquileiu, obr\'e1tili se i oni proti n\'ecmu, proto\'9ee vid\'ecli, \'9ee m\'e1 v
\'9aechny proti sob\'ec. \'c8ekala ho smrt z rukou t\'ecch, kte\'f8\'ed ho sami zvolili.
\par O Elagabalovi Macrinovi a Iulianovi net\'f8eba ztr\'e1cet slov. Vl\'e1dli kr\'e1tce a ne v\'9aech stran\'e1ch skl\'edzeli jen hlubok\'e9 opovr\'9een\'ed.
\par Na\'9ai sou\'e8asn\'ed vl\'e1dcov\'e9 maj\'ed situaci o n\'ecco leh\'e8\'ed, \'9ee se nemus\'ed vyrovn\'e1vat s nadm\'ecrn\'fdmi n\'e1roky vojska. Nemohou je zajist\'e9 p\'f8ehl\'ed\'9eet, ale tak\'e9 si s nimi nemus\'ed p\'f8\'edli\'9a l\'e1
mat hlavu, proto\'9ee nikdo dnes nem\'e1 tak celistvou ozbrojenou moc pod jednotn\'fdm velen\'edm, jako m\'edval \'d8\'edm. A\'9e na tureckou a egyptskou \'f8\'ed\'9ai nikde nen\'ed vojsko nebezpe\'e8nou silou. Tou je dnes lid.
\par Moc obou sult\'e1n\'f9 se op\'edr\'e1 o po\'e8etn\'e9 vojsko, a nav\'edc sultan\'e1t, podobn\'fd pon\'eckud k\'f8es\'9dansk\'e9mu pontifik\'e1tu, se v\'fdrazn\'ec li\'9a\'ed od v\'9aech ostatn\'edch sou\'e8asn\'fdch vl\'e1dn\'edch forem. Tr\'f9n tam nen
\'ed d\'ecdi\'e8n\'fd, sult\'e1n je volen opr\'e1vn\'ecn\'fdmi voli\'e8i a ct\'ecn v\'9aemi jako n\'e1\'9a d\'ecdi\'e8n\'fd panovn\'edk, proto\'9ee se dost\'e1v\'e1 k moci podle v\'9eit\'e9ho prastar\'e9ho \'f8\'e1du.
\par Ale vra\'9dme se do na\'9aeho sv\'ecta. P\'f8\'ed\'e8inou p\'e1du a z\'e1huby \'f8\'edmsk\'fdch c\'edsa\'f8\'f9 byla nen\'e1vist nebo opovr\'9een\'ed. N\'eckdy oboj\'ed dohromady. Pertinax a Alexandr cht\'ecli j\'edt, navzdory zm\'ecn\'ecn\'e9
situaci a bez v\'fdhody d\'ecdi\'e8n\'e9ho pr\'e1va na tr\'f9n, ve stop\'e1ch Marka Aurelia; Caracalla, Comodus a Maximus si zas nikdy nem\'ecli chodit pro vzor k Severovi, proto\'9ee nem\'ecli ani jeho udatnost ani vychytralost.
\par Panovn\'edk nem\'f9\'9ee slep\'ec napodobit \'9e\'e1dn\'e9ho jednotliv\'e9ho slavn\'e9ho mocn\'e1\'f8e, ale podle sv\'fdch vlastn\'edch okolnost\'ed j\'edt na radu tu k jednomu, tu k druh\'e9mu. Severus m\'f9\'9ee poslou\'9eit za p\'f8\'edklad p\'f8
i kladen\'ed z\'e1klad\'f9 nov\'e9 vl\'e1dy, Marcus Aurelius pro zachov\'e1n\'ed a upev\'f2ov\'e1n\'ed u\'9e stabilizovan\'e9 vl\'e1dy.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola dvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254435}{\*\bkmkstart _Toc526254583}O budov\'e1n\'ed pevnost\'ed, jejich u\'9eite\'e8nosti i nev\'fdhodnosti, a o jin\'fdch pomocn\'fdch prost\'f8edc\'edch k\~udr\'9een\'ed
panstv\'ed{\*\bkmkend _Toc526254435}{\*\bkmkend _Toc526254583}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Panovn\'edci si na dobyt\'e9m \'fazem\'ed po\'e8\'ednaj\'ed po uchopen\'ed vl\'e1dy r\'f9zn\'ec, podle dan\'fdch pom\'ecr\'f9 v t\'e9 kter\'e9 zemi. Jedni tamn\'ed poddan\'e9 odzbrojuj\'ed, jin\'ed
\'9eiv\'ed spory soupe\'f8\'edc\'edch skupin, n\'eckte\'f8\'ed hled\'ed z\'edskat na svou stranu zprvu nep\'f8\'e1telsk\'e9 \'e8i nespolehliv\'e9 \'9eivly, druz\'ed zas vid\'ed podm\'ednku bezpe\'e8nosti v pevnostech \endash bu\'ef je buduj\'ed
, anebo naopak bo\'f8\'ed. Ani jednomu z t\'ecchto p\'f8\'edstup\'f9 nelze d\'e1t jednozna\'e8n\'ec p\'f8ednost bez d\'f9kladn\'e9 znalosti m\'edstn\'edch pom\'ecr\'f9, a proto chci v\'9aechny co nejpodrobn\'ecji rozebrat.
\par \'8e\'e1dn\'fd nov\'fd vl\'e1dce nikdy, co pam\'ec\'9d sah\'e1, neodzbrojil \'9amahem v\'9aechny poddan\'e9. Na\'9ael-li je po vstupu do zem\'ec neozbrojen\'e9, hled\'ecl je naopak vyzbrojit. T\'edm si zav\'e1zal k v\'ecrnosti v\'e1hav\'e9 a pos\'ed
lil svazek se sv\'fdmi p\'f8\'edznivci (neproz\'f8eteln\'e9 by ov\'9aem bylo d\'e1t zbran\'ec do rukou v\'9aem poddan\'fdm). Vyvolen\'ed budou tv\'e9 rozhodnut\'ed pova\'9eovat za \'e8est a ostatn\'edch se t\'edm nedotkne\'9a. , proto\'9ee uznaj\'ed, \'9e
e povinnosti voj\'e1ka jsou nebezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed a zodpov\'ecdn\'ecj\'9a\'ed, a zasluhuj\'ed si tedy i v\'ect\'9a\'ed odm\'ecnu. Kdy\'9e ale odzbroj\'ed\'9a v\'9aechny, smrteln\'ec je uraz\'ed\'9a o\'e8ividnou ned\'f9v\'ecrou, nebo si to vylo\'9e\'ed
tak, \'9ee je m\'e1\'9a za zbab\'ecl\'e9 \'e8i neschopn\'e9. A\'9d tak \'e8i onak \endash podn\'edt\'ed\'9a proto sob\'ec nen\'e1vist. Nav\'edc panovn\'edk nem\'f9\'9ee v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec z\'f9stat bez ozbrojen\'e9 s\'edly a mus\'ed
pak hledat v\'fdchodisko v naj\'edm\'e1n\'ed \'9eoldn\'e9\'f8\'f9. Jak\'e9 jsou jeho klady a z\'e1pory, jsme si u\'9e pov\'ecd\'ecli: proti vskutku siln\'e9mu nep\'f8\'edteli a m\'edstn\'edm podvratn\'fdm \'9eivl\'f9m jsou jen chabou ochranou. Ka\'9ed
\'fd panovn\'edk mus\'ed m\'edt na nov\'e9m \'fazem\'ed sv\'e9 vlastn\'ed vojsko. Historie n\'e1s tomu u\'e8\'ed na ka\'9ed\'e9m kroku.
\par P\'f8ipoj\'ed-li je v\'9aak ke sv\'e9 kmenov\'e9 zemi, je situace jin\'e1 a mus\'ed odzbrojit v\'9aechny s v\'fdjimkou t\'ecch, co mu p\'f8i dob\'fdv\'e1n\'ed pom\'e1hali. Ale i tehdy opatrnost k\'e1\'9ee pozvolna je zbran\'ed zbavit a op\'edrat svou vl
\'e1du jen a jen o vlastn\'ed p\'f9vodn\'ed vojsko.
\par N\'eckte\'f8\'ed na\'9ai p\'f8edkov\'e9 si poji\'9a\'9dovali moc v dobyt\'fdch m\'ecstech t\'edm, \'9ee v n\'ecm \'9eivili spory, podle star\'e9ho p\'f8\'edslov\'ed: \ldblquote Kdy\'9e se dva h\'e1daj\'ed\'85\rdblquote . V tehdej\'9a\'edch klidn\'ecj\'9a
\'edch dob\'e1ch mohl tento zp\'f9sob splnit sv\'f9j \'fa\'e8el, dnes v\'9aak rozhodn\'ec ne. V okam\'9eiku p\'f8epadu vskutku nebezpe\'e8n\'fdm nep\'f8\'edtelem se takov\'e1 vnit\'f8n\'ec nahlodan\'e1 m\'ecsta rozpadnou, slab\'9a\'ed strana vkl\'e1d\'e1
do budouc\'ed nep\'f8\'e1telsk\'e9 vl\'e1dy nad\'ecje a siln\'ecj\'9a\'ed zas nesta\'e8\'ed sama m\'ecsto ubr\'e1nit. Tuto trpkou zku\'9aenost ud\'eclali nap\'f8\'edklad Ben\'e1t\'e8an\'e9. N\'ecjak\'fd \'e8as se jim tato praxe v dobyt\'fdch m\'ec
stech osv\'ecd\'e8ovala, ale pak p\'f8i\'9ala por\'e1\'9eka u Vaila, jedna ze soupe\'f8ov\'fdch stran si dodala odvahu a ben\'e1tskou moc svrhla. Co docela dob\'f8e slou\'9e\'ed v m\'edru, za v\'e1lky neobstoj\'ed. T\'ec\'9ek\'e9 \'e8asy p\'f8ekon\'e1
jen st\'e1t siln\'fd, celistv\'fd.
\par Pov\'ecst a presti\'9e panovn\'edka bezpochyby roste s p\'f8ekon\'e1n\'edm p\'f8ek\'e1\'9eek a vyhran\'fdmi v\'e1lkami. Zejm\'e9na ti, kte\'f8\'ed na tr\'f9n nedosedli z titulu d\'ecdi\'e8n\'e9ho pr\'e1va, se ochotn\'ec ch\'e1pou ka\'9ed\'e9 p\'f8\'edle
\'9eitosti z ruky osudu a hled\'ed se v t\'ec\'9ek\'fdch situac\'edch osv\'ecd\'e8it. Mnoz\'ed maj\'ed dokonce za to, \'9ee je v\'fdhodn\'e9 osudu \ldblquote napom\'e1hat\rdblquote , nep\'f8\'edtele, a\'9d vnit\'f8n\'edho \'e8i vn\'ecj\'9a\'edho, pat\'f8i
\'e8n\'ec vyprovokovat a v\'edt\'ecznou situaci si tak p\'f8ipravit.
\par Pokud jde v\'9aak o nep\'f8\'edtele vnit\'f8n\'edho, zku\'9aenost leckter\'e9ho nov\'e9ho panovn\'edka u\'e8\'ed, \'9ee daleko v\'ect\'9a\'ed pot\'ed\'9ee b\'fdvaj\'ed postupem \'e8asu s t\'ecmi zprvu spolehliv\'fdmi ne\'9e s odp\'f9rci. Siensk\'fd vl\'e1
dce Pandolfo Petrucci op\'edral svou moc pr\'e1v\'ec o ty druh\'e9 a da\'f8ilo se mu to. Neplat\'ed to v\'9aak v\'9aeobecn\'ec, rozhoduj\'edc\'ed jsou dan\'e9 pom\'ecry, a nem\'e1 tedy smysl tento postup \'9airoce rozeb\'edrat. Dod\'e1m jen tolik, \'9e
e odp\'f9rce nen\'ed tak t\'ec\'9ek\'e9 si zav\'e1zat, proto\'9ee panovn\'edk je m\'e1 v hrsti pro jejich minulost. Aby si udr\'9eeli d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed postaven\'ed, mus\'ed se uch\'e1zet o jeho p\'f8\'edze\'f2, slou\'9eit horliv\'ecji ne\'9e druz
\'ed. Naopak ti, co mu k moci dopomohli, sp\'ed na vav\'f8\'ednech a slu\'9ebu konaj\'ed jen tak, aby se ne\'f8eklo.
\par Tady se slu\'9a\'ed p\'f8ipomenout vl\'e1dc\'f9m, aby v\'9edycky dob\'f8e uv\'e1\'9eili, jak\'e9 pohnutky tyto lidi ke spolupr\'e1ci s nimi p\'f8ivedly. Byla-li to zi\'9atnost, neukojen\'e9 po\'9eadavky z vl\'e1dy p\'f8edchoz\'ed, nebude m\'edt jejich n
\'e1klonnost dlouh\'e9ho trv\'e1n\'ed, proto\'9ee vl\'e1dce nebude sta\'e8it jejich n\'e1roky uspokojit. P\'f8\'edklady ze star\'9a\'ed i nov\'ecj\'9a\'ed historie p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ec dokl\'e1daj\'ed, \'9ee je v\'9edycky snaz\'9a\'ed po\'f8\'edzen\'ed
s t\'ecmi, kte\'f8\'ed proti p\'f9vodn\'ed vl\'e1d\'ec nic nem\'ecli, k nov\'e9mu p\'e1nu se chovali zdr\'9eenliv\'ec nebo dokonce nep\'f8\'e1telsky, ne\'9e s t\'ecmi, co otev\'f8eli uchvatiteli br\'e1ny do vlastn\'ed zem\'ec z osobn\'edho prosp\'ecchu.
\par A kone\'e8n\'ec k ot\'e1zce pevnost\'ed. Stav\'ecly se oded\'e1vna a jist\'ec ne nadarmo. Pro odstra\'9aen\'ed mo\'9en\'e9ho \'fato\'e8n\'edka nebo jako \'fato\'e8i\'9at\'ec ve chv\'edli nejt\'ec\'9e\'9a\'ed vykonaly jist\'ec sv\'e9. Ale tak\'e9 zn\'e1
me z ned\'e1vn\'e9 doby p\'f8\'edpady pana Niccola Vitelliho, kter\'fd dal v Castellu zbo\'f8it dv\'ec pevnosti, proto\'9ee to pova\'9eoval za bezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed, nebo urbinsk\'e9ho v\'e9vody Guida Ubalda, jen\'9e po n\'e1vratu na sv\'e9 \'fazem\'ed
, od\'f2at\'e9 mu Borgiou, \'9ael dokonce tak daleko, \'9ee zbo\'f8il v\'9aechny v cel\'e9m kraji. Zjevn\'ec pova\'9eoval za snaz\'9a\'ed udr\'9eet se tu nap\'f8\'ed\'9at\'ec bez nich. I Bevontivogliov\'e9 tak postupovali po n\'e1vratu do Bolon\'ec
. Jednozna\'e8n\'e9 stanovisko tedy neexistuje, m\'ecn\'ed se od p\'f8\'edpadu k p\'f8\'edpadu.
\par \'d8ekn\'ecme si alespo\'f2 tolik, \'9ee pro panovn\'edka, kter\'fd se v\'edc boj\'ed vlastn\'edch poddan\'fdch ne\'9e \'fatoku zven\'e8\'ed, maj\'ed sv\'f9j smysl. V opa\'e8n\'e9m p\'f8\'edpad\'ec a\'9d na n\'ec nespol\'e9h\'e1. Nejspolehliv\'ecj\'9a\'ed
pevnost\'ed je takov\'e1 vl\'e1da, kter\'e1 nevyvol\'e1v\'e1 nen\'e1vist lidu. P\'f8ed tou stejn\'ec panovn\'edka nezachr\'e1n\'ed sebepevn\'ecj\'9a\'ed tvrz, proto\'9ee se v\'9edycky najde p\'f8i\'e8inliv\'fd soused, jen\'9e lidu nab\'eddne svou zbra
\'f2.
\par V posledn\'ed dob\'ec p\'f8inesla pevnost u\'9eitek jen hrab\'ecnce z Forli po zavra\'9ed\'ecn\'ed jej\'edho man\'9eela. Utekla se do n\'ed a vy\'e8kala tam pomoci z Mil\'e1na proti vzbou\'f8en\'e9mu lidu a m\'ecla velk\'e9 \'9at\'ecst\'ed, \'9ee se pr
\'e1v\'ec nena\'9ael nikdo ciz\'ed, kdo by se chopil p\'f8\'edle\'9eitosti. Kdy\'9e j\'ed v\'9aak pozd\'ecji napadl Cesare Borgia, byla j\'ed pevnost k ni\'e8emu, proto\'9ee lid se p\'f8idal na jeho stranu. Stav\'ect tedy pevnosti \'e8i nestav\'ect, tak v
\'fdlu\'e8n\'ec ot\'e1zka nestoj\'ed.
\par Spol\'e9h\'e1-li v\'9aak panovn\'edk na opevn\'ecn\'ed a nedb\'e1 p\'f8itom nen\'e1visti poddan\'fdch, takov\'e9mu nen\'ed rady ani pomoci.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola jedenadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254436}{\*\bkmkstart _Toc526254584}Jak a \'e8\'edm se z\'edsk\'e1v\'e1 \'facta lidu{\*\bkmkend _Toc526254436}{\*\bkmkend _Toc526254584}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Nic nen\'ed v tomto sm\'ecru \'fa\'e8inn\'ecj\'9a\'edho ne\'9e velk\'e1 v\'edt\'eczstv\'ed a vlastn\'ed p\'f8\'edklad state\'e8nosti, jak si m\'f9\'9eeme ov\'ec\'f8it na na\'9aem sou\'e8astn\'ed
kovi, \'9apan\'eclsk\'e9mu kr\'e1li Ferdinandu Aragonsk\'e9mu. A\'e8koli zpo\'e8\'e1tku nesed\'ecl p\'f8\'edli\'9a pevn\'ec na sv\'e9m tr\'f9n\'ec, neust\'e1l\'fdmi a \'fasp\'ec\'9an\'fdmi v\'fdboji se postupn\'ec stal prvn\'edm mezi k\'f8es\'9dansk\'fd
mi kr\'e1li. Dobyl si respektu i sl\'e1vy.
\par Hned na po\'e8\'e1tku sv\'e9 vl\'e1dy za\'fato\'e8il proti Granad\'ec a jej\'ed dobyt\'ed se stalo z\'e1kladem p\'f8\'ed\'9at\'ed moci. Sou\'e8asn\'ec t\'edm dokonale zam\'ecstnal kastilsk\'e9 barony, tak\'9ee nem\'ecli ani \'e8
as pomyslet na vzpouru, a ne\'9e se pozd\'ecji sta\'e8ili rozkoukat, dr\'9eel moc u\'9e pevn\'ec v rukou. B\'echem dlouh\'e9 v\'e1lky si pozvolna vybudoval spolehlivou a zdatnou arm\'e1du, ji\'9e \'9eivil z prost\'f8edk\'f9 c\'edrkve a dob\'fdvan\'fdch
\'fazem\'ed. Aby se pozd\'ecji mohl pustit do pln\'ecn\'ed dal\'9a\'edch, mnohem d\'f9razn\'ecj\'9a\'edch pl\'e1n\'f9, vyhnal ze sv\'e9 \'f8\'ed\'9ae Maury a \'8eidy, aby si naklonil c\'edrkev. To byl tak\'e9 jeho jedin\'fd politov\'e1n\'ed hodn\'fd
a nemoudr\'fd tah. Ve jm\'e9nu c\'edrkve pak za\'fato\'e8il proti Africe, vtrhl do It\'e1lie a napadl Francii. Jedna v\'fdprava st\'edhala druhou. Ne\'9e lid sta\'e8il str\'e1vit \'fadiv a obdiv nad jedn\'edm v\'edt\'eczstv\'edm, u\'9e za\'e8\'ednala dal
\'9a\'ed ta\'9een\'ed. Na vzpoury nem\'ecl nikdo ani pomy\'9alen\'ed.
\par Lesku a v\'e1\'9enosti v\'9aak nedod\'e1vaj\'ed vl\'e1dc\'f9m jen a jen v\'e1le\'e8n\'edci \'fasp\'ecchy, ale i obratn\'e1 spr\'e1va zem\'ec. Nap\'f8\'edklad takov\'fd Barnab z Mil\'e1na se dob\'f8e vyznal v lidech a v\'ecd\'ecl, jak si zjednat pov\'ec
st spravedliv\'e9ho a schopn\'e9ho mu\'9ee. Nikdy neopomn\'ecl ocenit n\'ecjak\'fd mimo\'f8\'e1dn\'fd \'e8in nebo potrestat p\'f8e\'e8in, a to tak, \'9ee se o tom dlouho mluvilo.
\par Jen takov\'e9ho panovn\'edka si v\'9aichni v\'e1\'9e\'ed, kter\'fd nezauj\'edm\'e1 obojak\'e1 stanoviska, bez v\'fdhrad se stav\'ed na tu nebo na ono stranu, je bu\'ef p\'f8\'edtelem, nebo nep\'f8\'edtelem. Neutralita se p\'f8\'edli\'9a nevypl\'e1c\'ed
. Kdy\'9e se dva perou, mus\'ed\'9a v\'ecd\'ect, \'e8\'ed v\'edt\'eczstv\'ed by ti v\'edc ubl\'ed\'9eilo. Ale i kdy\'9e to nev\'ed\'9a, je poctiv\'ecj\'9a\'ed i v\'fdhodn\'ecj\'9a\'ed zaujmout otev\'f8en\'e9 stanovisko a j\'edt do boje. Neud\'ecl\'e1\'9a
-li to, bude\'9a prvn\'ed ob\'ect\'ed v\'edt\'ecze k velk\'e9 radosti pora\'9een\'e9ho a nikomu nebude\'9a st\'e1t za to, aby ti pomohl. Po spojenci, kter\'fd stoj\'ed v kritick\'e9 chv\'edli se zalo\'9een\'fdma rukama, netou\'9e\'ed ani v\'edt\'ec
z, ani pora\'9een\'fd.
\par Antiochos vt\'e1hl do \'d8ecka na po\'9e\'e1d\'e1n\'ed Ait\'f3l\'f9, aby jim pomohl proti \'d8\'edmu, a sou\'e8asn\'ec vypravil posly k Ach\'e1j\'f9m, aby jim rozmluvil vm\'ec\'9aov\'e1n\'ed ve prosp\'ecch \'d8\'edman\'f9. \'d8\'edman\'e9 odpov\'ecd\'ec
li t\'edm, \'9ee je naopak vyzvali k spole\'e8n\'e9mu boji, V ach\'e1jsk\'e9 rad\'ec, kde vyslanci obou stran vystoupili, \'f8ekl \'f8\'edmsk\'fd leg\'e1t: \ldblquote Je sice pohodln\'ecj\'9a\'ed nem\'edchat se do v\'e1lky, ale na druh\'e9 stran\'ec nen
\'ed pro v\'e1s nev\'fdhodn\'ecj\'9a\'edho postoje: p\'f8iprav\'ed v\'e1s o v\'e1\'9enost a va\'9ai zemi o svobodu \endash v\'edt\'ecz v\'e1s pohlt\'ed. \rdblquote
\par Jen nep\'f8\'edtel nal\'e9h\'e1 na panovn\'edka, aby zachoval neutralitu, p\'f8\'edtel naopak \'9e\'e1d\'e1, aby ses mu nezast\'f8en\'ec postavil po bok. Ve snaze vyhnout se moment\'e1ln\'edmu nebezpe\'e8\'ed vol\'ed n\'eckte\'f8\'ed kr\'e1tkozrac\'ed
monarchov\'e9 \endash sob\'ec ke \'9akod\'ec \endash neutralitu. Jin\'ed, moud\'f8ej\'9a\'ed, se nev\'e1haj\'ed postavit na stranu jednoho ze soupe\'f8\'f9, proto\'9ee kdy\'9e pak spolu s n\'edm zv\'edt\'ecz\'ed, a\'9d by byl sebemocn\'ecj\'9a\'ed
a oni mu byli vyd\'e1ni na milost, je v\'e1z\'e1n vd\'ec\'e8nost\'ed a spojeneck\'fdmi ohledy. Tak \'9apatn\'fd toti\'9e ten n\'e1\'9a sv\'ect zas nen\'ed, aby byl schopen tak \'e8ern\'e9ho nevd\'ecku, a \'9e\'e1dn\'e9 v\'edt\'eczstv\'ed nen\'ed
tak drtiv\'e9, aby p\'f8ehlu\'9ailo hlas spravedlnosti.
\par A i kdy\'9e ten, komu panovn\'edk p\'f8isp\'ecch\'e1 na pomoc, p\'f8ece jen prohraje, nezapomene na prok\'e1zanou slu\'9ebu, ze v\'9aech sil sv\'e9mu spojenci v nouzi pom\'e1h\'e1 a nikde nen\'ed ps\'e1no, \'9ee se karta v budoucnu nem\'f9\'9ee obr\'e1
tit \endash pak sd\'edl\'ed\'9a \'9ee\'f2 v\'edt\'eczstv\'ed s n\'edm. Ale tak\'e9 v tom p\'f8\'edpad\'ec, \'9ee se ani jedn\'e9 z obou bojuj\'edc\'edch stran nemus\'ed\'9a ob\'e1vat, je v\'fdhodn\'e9 na jednu z nich vsadit. P\'f8isp\'ecje-li panovn\'ed
k k v\'fdh\'f8e \endash m\'e1 sv\'e9ho spojence do budoucna v hrsti . V opa\'e8n\'e9m p\'f8\'edpad\'ec mu v\'9aak pomoc tak\'e9 nezapomene.
\par Jen jedno mus\'ed m\'edt moudr\'fd vl\'e1dce v\'9edycky na pam\'ecti: vyh\'fdbat se spojenci siln\'ecj\'9a\'edmu, ne\'9e je s\'e1m, pokud to nen\'ed nezbytn\'ec nutn\'e9. V\'edt\'eczstv\'ed b\'fdv\'e1 ho\'f8k\'e9, upadne nakonec do jeho podru\'e8\'ed
. Tak doplatily Ben\'e1t\'e8an\'e9 na spolek s Franci\'ed proti mil\'e1nsk\'e9mu v\'e9vodovi. Naopak Floren\'9dan\'f9m nezbylo nic jin\'e9ho ne\'9e vsadit na jednu ze stran, kdy\'9e pape\'9e a \'8apan\'ecl\'e9 t\'e1hli proti Lombardii.
\par Ka\'9ed\'e9 sebeuv\'e1\'9een\'ecj\'9a\'ed rozhodnut\'ed je v\'9aak v\'9edycky spojeno s rizikem. Tak u\'9e je ten n\'e1\'9a sv\'ect \'f8\'edzen, \'9ee v dobr\'e9 v\'ed\'f8e vykon\'e1\'9a to, co je v dan\'e9 situaci nejmoud\'f8ej\'9a\'ed, abys za\'9e
ehnal nebezpe\'e8\'ed, a vz\'e1p\'ect\'ed upadne\'9a do nov\'e9ho, mnohem hor\'9a\'edho. Proto uv\'e1\'9eliv\'fd mu\'9e vol\'ed z mo\'9en\'fdch zel to nejmen\'9a\'ed.
\par Dal\'9a\'ed prost\'f8edek, jak si z\'edsk\'e1vat \'factu sv\'fdch poddan\'fdch, je p\'e9\'e8e o um\'ecn\'ed a v\'ecdu, o jejich neust\'e1l\'e1 rozvoj. Oce\'f2ov\'e1n\'ed a vyznamen\'e1v\'e1n\'ed v\'ecdc\'f9, um\'eclc\'f9, ale i prost\'fdch ob\'e8an\'f9
za p\'f8i\'e8inlivost pat\'f8\'ed k neju\'9eite\'e8n\'ecj\'9a\'edm. V\'9edy\'9d \'fasp\'ecch v kter\'e9mkoli oboru lidsk\'e9ho kon\'e1n\'ed slou\'9e\'ed k rozkv\'ectu a pos\'edlen\'ed st\'e1tn\'ed moci v\'f9bec. Podpory se mus\'ed dostat v\'9a
em, co se s pln\'fdm zaujet\'edm v\'ecnuj\'ed sv\'e9mu povol\'e1n\'ed \endash a\'9d je to obchod, zem\'ecd\'eclstv\'ed \'e8i cokoli jin\'e9ho - a je t\'f8eba d\'e1t jim z\'e1ruky, \'9ee to co vytvo\'f8\'ed, nep\'f8ijde vnive\'e8, nebo to nezhltnou zv\'fd
\'9aen\'e9 dan\'ec. Pro spokojenost obyvatel jsou tak\'e9 d\'f9le\'9eit\'e9 ve vhodn\'fdch ro\'e8n\'edch obdob\'edch r\'f9zn\'e9 slavnosti a z\'e1bava. Ka\'9ed\'e9 m\'ecsto m\'e1 sv\'e9 cechy a spolky, kter\'e9 po\'f8\'e1daj\'ed pravideln\'e1 shrom\'e1
\'9ed\'ecn\'ed. Ani t\'ecm by se panovn\'edk nem\'ecl vyh\'fdbat, m\'ecl by p\'f8ich\'e1zet mezi lid, projevovat v pravou chv\'edli \'9at\'ecdrost a uznalost \endash samoz\'f8ejm\'ec bez \'fahony na sv\'e9 hodnosti prvn\'edho mu\'9ee ve st\'e1t\'ec. Jej
\'ed d\'f9stojenstv\'ed je prvn\'ed a z\'e1kladn\'ed podm\'ednkou za v\'9aech okolnost\'ed.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola dvaadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254437}{\*\bkmkstart _Toc526254585}O ministrech{\*\bkmkend _Toc526254437}{\*\bkmkend _Toc526254585}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 V\'fdb\'ecr vhodn\'fdch mu\'9e\'f9 pro d\'f9le\'9eit\'e9 funkce ve st\'e1t\'ec m\'e1 rovn\'ec\'9e nemal\'fd v\'fdznam. Podle jejich kvalit b\'fdv\'e1 posuzov\'e1n i panovn\'edk. Jsou-li \'9apatn\'ed
, nestoj\'ed ani panovn\'edk v\'ect\'9ainou za nic, a naopak obklop\'ed-li se schopn\'fdmi mu\'9ei, ka\'9ed\'fd ho m\'e1 za mu\'9ee na sv\'e9m m\'edst\'ec, proto\'9ee um\'ed rozeznat skute\'e8nou hodnotu od pozl\'e1tka.
\par Pro p\'f8\'edklad nemus\'edme chodit daleko: tak znamenit\'e9ho ministra, jako byl pan Antonio da Venafro v siensk\'e9m v\'e9vodstv\'ed Pandolfa Petrucciho, si mohl zvolit jen proz\'edrav\'fd vl\'e1dce.
\par Zp\'f9sobilost \'e8i nezp\'f9sobilost \'e8lov\'ecka pro vykon\'e1v\'e1n\'ed ur\'e8it\'e9 st\'e1tn\'ed funkce lze p\'f8edem odhadnout podle t\'ecchto t\'f8\'ed podm\'ednek: bu\'ef rozum\'ed sv\'e9 v\'ecci s\'e1m a nikoho dal\'9a\'edho nepot\'f8
ebuje, nebo si um\'ed d\'e1t od jin\'fdch schopn\'fdch poradit, anebo s\'e1m nic nedovede posoudit, ni\'e8emu nerozum\'ed a na rady nesly\'9a\'ed \endash a ten nen\'ed k ni\'e8emu. Pandolfo mo\'9en\'e1 nepat\'f8il do skupiny prvn\'ed, ale bezpochyby do t
\'e9 druh\'e9. Um\'ect ocenit, kolik chytrosti nebo naopak hlouposti je v po\'e8\'edn\'e1n\'ed toho druh\'e9ho, schopnost rozli\'9ait spr\'e1vn\'fd tah od nespr\'e1vn\'e9ho, na to nen\'ed t\'f8eba \'9e\'e1dn\'e9 zvl\'e1\'9atn\'ed geniality, ale je to z
\'e1ruka, \'9ee na takov\'e9ho panovn\'edka si ministr podfukem a lst\'ed nep\'f8ijde a d\'e1 si pozor.
\par Poznat, zda m\'f9\'9ee b\'fdt n\'eckdo ministrem, lze snadno a tak\'f8ka neomyln\'ec podle z\'e1kladn\'edho m\'ec\'f8\'edtka: mysl\'ed-li v\'9edy a ve v\'9aem hlavn\'ec na sebe a sv\'f9j prosp\'ecch, pro takovou funkci se nehod\'ed. Mu\'9e ve slu\'9eb\'e1
ch st\'e1tn\'ed moci nikdy nesm\'ed myslet na sebe, ale na prosp\'ecch zem\'ec a vlada\'f8e a projedn\'e1vat st\'e1tn\'ed z\'e1le\'9eitosti s n\'edm. Na druh\'e9 stran\'ec si mus\'ed panovn\'edk dobr\'e9ho ministra um\'ect v\'e1\'9eit, nesm\'ed ho p\'f8
ehl\'ed\'9eet, m\'e1 ho vyznamen\'e1vat a pat\'f8i\'e8n\'ec oce\'f2ovat, aby si ho zav\'e1zal vd\'eckem k v\'ecrnosti a oddanosti. Jen tehdy, nasyt\'ed-li jeho cti\'9e\'e1dost i p\'f8irozenou lidskou touhu po p\'f8im\'ec\'f8en\'e9 \'9eivotn\'ed \'fa
rovni, bude mu slou\'9eit dob\'f8e a odpov\'ecdn\'ec, proto\'9ee bude v\'ecd\'ect, \'9ee ka\'9ed\'fd mo\'9en\'fd p\'f8evrat ohroz\'ed nejen panovn\'edka, ale i jeho.
\par Jsou-li minist\'f8i \'e8estn\'ed a vl\'e1dce uznal\'fd \endash mohou se na sebe navz\'e1jem spolehnout a d\'f9v\'ec\'f8ovat si. Nechov\'e1-li se v\'9aak jedna ze stran podle tohoto pravidla, ur\'e8it\'ec na to doplat\'ed.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola t\'f8iadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254438}{\*\bkmkstart _Toc526254586}Komu naslouchat a kdy{\*\bkmkend _Toc526254438}{\*\bkmkend _Toc526254586}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Ka\'9ed\'fd dv\'f9r obch\'e1z\'ed smrteln\'e9 nebezpe\'e8\'ed patol\'edzalstv\'ed a pochlebov\'e1n\'ed a odolat mu dok\'e1\'9ee jen st\'f8\'edzliv\'fd mu\'9e a dobr\'fd znalec lidsk\'fd
ch povah. Ti, co se p\'f8\'edli\'9a zab\'fdvaj\'ed sami sebou a vlastn\'edmi skutky, podl\'e9haj\'ed snadno sebeklamu, a nejsou tud\'ed\'9e imunn\'ed ani v\'f9\'e8i lichocen\'ed. Je jen jedin\'fd zp\'f9sob, jak se nest\'e1t jeho ob\'ect\'ed \endash d\'e1
t lidem najevo, \'9ee t\'ec pravdou neuraz\'ed. To ov\'9aem neznamen\'e1, \'9ee si m\'f9\'9ee p\'f8ij\'edt kdekdo a vykl\'e1dat vl\'e1dci bez obalu, co ho napadne. Takov\'fd p\'e1n p\'f8ijde o v\'e1\'9enost jedna dv\'ec.
\par Moudr\'fd vol\'ed v\'9edycky st\'f8ed\'ed cestu: rad\'ed se jen s \'fazk\'fdm kruhem vyvolenc\'f9, a to je\'9at\'ec jen tehdy, kdy\'9e on s\'e1m chce. M\'e1 se dovol\'e1vat jejich n\'e1zoru ve v\'9aem d\'f9le\'9eit\'e9m a chovat se k \'e8len\'f9
m rady tak, aby je podn\'eccoval k co nejv\'ect\'9a\'ed otev\'f8enosti, ale pak m\'e1 rozhodnout s\'e1m a na sv\'e9m postoji setrvat. Kdo dop\'f8\'e1v\'e1 sluchu kdejak\'e9mu sna\'9eivci, m\'ecn\'ed sv\'e1 rozhodnut\'ed kam v\'edtr tam pl\'e1\'9a\'9d
, ten je v\'9aem pro sm\'edch. A kdo podl\'e9h\'e1 tomu, co s\'e1m chce sly\'9aet nedopadne l\'edp.
\par P\'e1ter Luca, vyslanec nyn\'ecj\'9a\'edho c\'edsa\'f8e Maxmili\'e1na, jednou utrousil, \'9ee se Jeho Veli\'e8enstvo nikdy s nik\'fdm nerad\'ed, nicm\'e9n\'ec \'9ee stejn\'ec nerozhoduje podle sv\'e9ho. Chov\'e1 se tedy pr\'e1v\'ec opa\'e8n\'ec, ne\'9e j
\'e1 doporu\'e8uji. Je to tajn\'f9stk\'e1\'f8sk\'fd vl\'e1dce, kter\'fd ml\'e8\'ed o sv\'fdch pl\'e1nech a m\'edn\'ecn\'ed druh\'fdch ho nezaj\'edm\'e1. Kdy\'9e pak sv\'e1 rozhodnut\'ed za\'e8ne uv\'e1d\'ect ve skutek, v jeho okol\'ed
se proti nim zvedne odpor a on, nev\'ecda kudy kam, od nich \'e8\'e1ste\'e8n\'ec nebo \'fapln\'ec upou\'9at\'ed. Nikdo v\'9aak nev\'ed, co vlastn\'ec chce, co sleduje, a na jeho slova nen\'ed spolehnut\'ed.
\par Panovn\'edk se m\'e1 radit ve v\'9aech d\'f9le\'9eit\'fdch z\'e1le\'9eitostech, trp\'ecliv\'ec vyslechnout i protich\'f9dn\'e1 m\'edn\'ecn\'ed, ale jenom tehdy, kdy\'9e si to p\'f8eje on, a ne kdy\'9e si to p\'f8eje n\'eckdo jin\'fd. M\'e1 d\'e1
t najevo hn\'ecv, kdy\'9e vyc\'edt\'ed kli\'e8kov\'e1n\'ed \'e8i le\'9e, ale na druh\'e9 stran\'ec si po\'e8\'ednat tak, aby ten kdo \'f8\'edk\'e1 i nep\'f8\'edjemnou pravdu tak mohl u\'e8init bez obav.
\par Mnoz\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee vlada\'f8 vd\'ec\'e8\'ed za sv\'f9j \'fasp\'ecch dobr\'fdm r\'e1dc\'f9m. To je velk\'fd omyl. Kdo s\'e1m nen\'ed moudr\'fd, ned\'e1 na dobr\'e9 rady. V\'fdjimka potvrzuje pravidlo, a to tehdy, odevzd\'e1
-li se do rukou jedin\'e9ho mimo\'f8\'e1dn\'ec schopn\'e9ho mu\'9ee. V tom p\'f8\'edpad\'ec v\'9aak dlouho vl\'e1dnout nebude a jeho vyvolenec ho zbav\'ed tr\'f9nu. Neschopn\'fd panovn\'edk nic nesprav\'ed ani t\'edm, \'9ee se bude radit s jin\'fd
mi, schopn\'ecj\'9a\'edmi, proto\'9ee nebude v\'ecd\'ect, jak s jejich n\'e1zory nalo\'9eit a sladit je, neum\'ed odd\'eclit zrno od plev a prohl\'e9dnout, kdy sleduj\'ed vlastn\'ed z\'e1jmy. Je t\'f8eba br\'e1t lidi takov\'e9, jac\'ed jsou, a v\'ecd\'ec
t, \'9ee jsou dob\'f8\'ed jen tehdy, p\'f8im\'ecje-li je k tomu nutnost. Proto plat\'ed, \'9ee dobr\'e1 rada ned\'ecl\'e1 dobr\'e9ho vl\'e1dce, ale naopak \'9ee moudr\'fd vl\'e1dce je prap\'f8\'ed\'e8inou a p\'f9vodcem dobr\'fdch rad.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'e8ty\'f8iadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254439}{\*\bkmkstart _Toc526254587}Pro\'e8 italsk\'e1 kn\'ed\'9eata p\'f8i\'9ala o moc{\*\bkmkend _Toc526254439}{\*\bkmkend _Toc526254587}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 \'c8iny ka\'9ed\'e9ho nov\'e9ho panovn\'edka jsou daleko v\'edc st\'f8edem pozornosti ne\'9e \'e8iny p\'e1na d\'ecdi\'e8n\'e9ho, a projev\'ed-li se jako zdatn\'fd, z\'edsk\'e1 si mnohem v\'edc a v
\'ecrn\'ecj\'9a\'edch stoupenc\'f9. Sou\'e8asn\'fd stav v\'ecc\'ed toti\'9e lidi zaj\'edm\'e1 daleko v\'edc ne\'9e minulost, a kdy\'9e se jim da\'f8\'ed dob\'f8e, po ni\'e8em jin\'e9m neba\'9e\'ed. Tak dos\'e1hne vl\'e1dce dvoj\'ed sl\'e1vy: \'9e
e nabyl vl\'e1dy v nov\'e9 zemi a \'9ee ji s pomoc\'ed dobr\'fdch z\'e1kon\'f9, spolehliv\'e9ho vojska a rozumn\'fdmi opat\'f8en\'edmi zvelebil. Naopak sklid\'ed dvojn\'e1sobnou hanbu ten, co se na tr\'f9n narodil, ale vlastn\'ed neschopnost\'ed
ho pozbyl.
\par U\'9e jsem se zm\'ednil o tom, \'9ee neapolsk\'fd kr\'e1l, mil\'e1nsk\'fd v\'e9voda a mnoz\'ed jin\'ed ital\'9at\'ed panovn\'edci p\'f8i\'9ali o moc proto, \'9ee si bu\'ef neporadili s voj\'e1ky, jin\'ed zas s lidem nebo \'9alechtou. Vl\'e1dce, kter\'fd
se vyhne t\'ecmto chyb\'e1m a m\'e1 prost\'f8edky na to vydr\'9eovat vojsko v poli, toho nikdo moci nezbav\'ed. Filip Makedonsk\'fd, ne otec Alexandra Velik\'e9ho, n\'fdbr\'9e ten, kter\'fd utrp\'ecl por\'e1\'9eku od Tita Quintia, nevl\'e1
dl sice tak velkou a silnou \'f8\'ed\'9a\'ed, jako \'d8ekov\'e9 a \'d8\'edmani, kte\'f8\'ed ho ohro\'9eovali, rozum\'ecl v\'9aak vojensk\'e9mu um\'ecn\'ed, um\'ecl si naklonit lid a udr\'9eet d\'f9v\'ecru \'9alechty, a tak jim dok\'e1zal odol\'e1
vat dlouhou \'f8adu let a udr\'9eet svou \'f8\'ed\'9ai, i kdy\'9e ochuzenou o n\'eckter\'e1 m\'ecsta.
\par Za ztr\'e1tu tr\'f9nu m\'f9\'9ee ka\'9ed\'fd pod\'eckovat jen s\'e1m sob\'ec. V m\'edru nepomysleli, \'9ee mohou p\'f8ij\'edt zl\'e9 \'e8asy (koho napadne po\'e8\'edtat s bou\'f8kou, kdy\'9e je nebe jako vymeten\'e9?), a kdy\'9e nastala doba zkou\'9a
ek, vzali do zaje\'e8\'edch, m\'edsto aby honem budovali obranu, a kojili se nad\'ecj\'ed, \'9ee je jednoho dne povol\'e1 lid zp\'e1tky, a\'9e p\'f8ete\'e8e \'e8\'ed\'9ae v\'edt\'eczovi zpupnosti. I to se samoz\'f8ejm\'ec m\'f9\'9ee st\'e1t, ale rozhodn
\'ec se na to ned\'e1 spol\'e9hat. \'c8lov\'eck nem\'e1 padat na zem a po\'e8\'edtat s t\'edm, \'9ee ho n\'eckdo zvedne. Bu\'ef k tomu nikdy nedojde, anebo dojde-li, nen\'ed to zrovna bezpe\'e8n\'e9, proto\'9ee takov\'fd n\'e1vrat je poni\'9euj\'edc\'ed
, nez\'e1vis\'ed na vl\'e1dci.
\par Jen takov\'e1 vl\'e1da je spolehliv\'e1 a trval\'e1, kter\'e1 spol\'e9h\'e1 sama na sebe a vlastn\'edmi silami se dovede br\'e1nit.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola p\'ectadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254440}{\*\bkmkstart _Toc526254588}Jakou roli hraje v lidsk\'e9m \'9eivot\'ec osud a jak mu \'e8elit{\*\bkmkend _Toc526254440}{\*\bkmkend _Toc526254588}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Mnoho lid\'ed v\'ec\'f8ilo a dosud v\'ec\'f8\'ed, \'9ee pozemsk\'e9 d\'ecn\'ed \'f8\'edd\'ed B\'f9h a osud a ani sebev\'ect\'9a\'ed chytrost ne tom nem\'f9\'9ee nic zm\'ecnit. Z toho plyne pohodlnick
\'fd z\'e1v\'ecr, \'9ee ka\'9ed\'e1 n\'e1maha je marn\'e1 a nejlep\'9a\'ed je prost\'ec se sv\'e9mu losu pod\'f8\'eddit. Zejm\'e9na te\'ef, kdy jsme dnes a denn\'ec sv\'ecdky obrovsk\'fdch zm\'ecn a nenad\'e1l\'fdch zvrat\'f9, tento n\'e1zor obecn\'ec
panuje. J\'e1 si v\'9aak mysl\'edm, \'9ee svobodn\'e1 v\'f9le \'e8lov\'ecka nen\'ed jen pr\'e1zdn\'e9 slovo. V\'9aechno je z poloviny d\'edlem osudu a z poloviny, anebo alespo\'f2 z \'e8\'e1sti, d\'edlem \'e8lov\'ecka.
\par P\'f8irovnal bych osud k rozvodn\'ecn\'e9 \'f8ece, kter\'e1 zaplavuje roviny, vytrh\'e1v\'e1 stromy, bo\'f8\'ed domy, splavuje hl\'ednu a jinde ji ukl\'e1d\'e1. V\'9aichni p\'f8ed n\'ed ut\'edkaj\'ed, vzd\'e1vaj\'ed se p\'f8ed nezkrotnost\'ed \'9e
ivlu a nesna\'9e\'ed se vzdorovat. To je v\'9aechno pravda, ale zdaleka to neznamen\'e1, \'9ee by lid\'e9 v dob\'ec, kdy pokojn\'ec te\'e8e sv\'fdm korytem, nem\'ecli budovat hr\'e1ze, hloubit \'f8e\'e8i\'9at\'ec a zvy\'9aovat b\'f8ehy, aby omezili jej
\'ed ni\'e8iv\'e9 bezuzdn\'e9 n\'e1sledky, a\'9e p\'f8ijde doba povodn\'ed.
\par Stejn\'ec je tomu s osudem. Uk\'e1\'9ee svou zhoubnou moc v\'9aude tam, kde mu nestoj\'ed v cest\'ec organizovan\'e1 s\'edla, a nap\'f8e se pr\'e1v\'ec tam, kde nejsou b\'f8ehy a hr\'e1ze, kter\'e9 by ho zadr\'9eely. Rozhl\'e9dnete-li se po dne\'9an\'ed
It\'e1lii, p\'f8izn\'e1te mi, \'9ee si ty p\'f8evratn\'e9 zm\'ecny zavinila sama. Zasko\'e8ily ji, proto\'9ee byla bez hr\'e1z\'ed a n\'e1sp\'f9. Kdyby byla opevn\'ecn\'e1 jednotnou hradbou state\'e8nosti jako N\'ecmecko, \'8apan\'ec
lsko nebo Francie, povode\'f2 p\'f8evrat\'f9 by nenatropila tolik \'9akod, nebo by se n\'e1m vyhnula. Jen tolik tedy k tomu, jak \'e8elit osudu.
\par Pod\'edv\'e1me-li se na jednotliv\'e9 p\'f8\'edpady, na prvn\'ed pohled se zd\'e1, \'9ee a\'e8koliv ten kter\'fd panovn\'edk v ni\'e8em nezm\'ecnil po l\'e9ta sv\'e9 chov\'e1n\'ed a po\'e8\'edn\'e1n\'ed a vl\'e1dl po\'f8\'e1d stejn\'ec, p\'f8esto tak\'f8
ka p\'f8es noc z pln\'e9 sl\'e1vy a prosperity upadl do naprost\'e9 b\'eddy. Pohled z bl\'edzka n\'e1m v\'9aak \'f8ekne, \'9ee se dopustil n\'eckter\'e9 z chyb (v\'ect\'9ainou i v\'edce p\'f8ehmat\'f9 nar\'e1z), o n\'ed\'9e jsem v p\'f8edchoz\'edch ka
pitol\'e1ch podrobn\'ec pojednal. Stru\'e8n\'ec a kr\'e1tce: nezajistil se pro \'9apatn\'e9 \'e8asy, a dokud v\'e1l dobr\'fd v\'edtr, jeho lo\'efka hladce plula. Jakmile se v\'edtr uti\'9ail musel ztroskotat. Trvale \'fasp\'ec\'9an\'fd m\'f9\'9ee b\'fd
t jen ten, kdo se p\'f8izp\'f9sob\'ed m\'ecn\'edc\'edm se podm\'ednk\'e1m.
\par Lid\'e9 dosp\'edvaj\'ed k vyt\'e8en\'e9mu c\'edly rozli\'e8n\'fdmi cestami: jeden opatrn\'ec, druh\'fd zbrkle, n\'eckdo n\'e1sil\'edm a jin\'fd zas lst\'ed, jeden trp\'eclivost\'ed a druh\'fd bezohlednou r\'e1znost\'ed. V\'9aichni maj\'ed stejnou \'9a
anci dos\'e1hnout sv\'e9ho. A p\'f8esto vid\'edme, \'9ee kdy\'9e dva d\'eclaj\'ed tot\'e9\'9e, nedopadnou stejn\'ec, anebo a\'e8koli jednaj\'ed naprosto rozd\'edln\'ec, pochod\'ed do punt\'edku shodn\'ec. P\'f8\'ed\'e8ina je pr\'e1v\'ec v historick\'fd
ch okolnostech, s nimi\'9e jednaj\'ed bu\'ef ve shod\'ec, nebo v rozporu.
\par Postupuje-li panovn\'edk obez\'f8etn\'ec a trp\'ecliv\'ec a jeho postup odpov\'edd\'e1 dob\'ec, v\'9aechno jde dob\'f8e. Zm\'ecn\'ed-li se v\'9aak podm\'ednky a on sv\'f9j zp\'f9sob vl\'e1dy nep\'f8izp\'f9sob\'ed, p\'f8ijde o v\'9aechno. Jenom\'9e
e kdo je tak proz\'edrav\'fd a pru\'9en\'fd? Kdo se dok\'e1\'9ee p\'f8inutit opustit osv\'ecd\'e8en\'e9 zp\'f9soby? Kdo dok\'e1\'9ee proti sv\'e9 p\'f8irozenosti jednat podle pot\'f8eby t\'f8eba n\'e1siln\'ec a bezohledn\'ec? To je d\'e1no jen m\'e1lokter
\'fdm.
\par Vezm\'ecme nap\'f8\'edklad takov\'e9ho pape\'9ee Julia II. : jednal v\'9edy a v\'9aude bezohledn\'ec, a proto\'9ee doba jeho zp\'f9sob\'f9m p\'f8\'e1la, slavil jeden \'fasp\'ecch za druh\'fdm. P\'f8i jeho prvn\'ed v\'fdprav\'ec proti Boloni, je\'9at\'ec
za \'9eivota Giovanniho Bentivoglia, se z n\'ed Ben\'e1t\'e8an\'e9 sna\'9eili vykroutit. Ani \'9apan\'eclsk\'e9mu kr\'e1li se moc necht\'eclo, a tak o tom jednal nejprve s Franci\'ed. Pape\'9e se v\'9aak nedal ni\'e8\'edm zastavit a sm\'ecle vyt\'e1
hl do pole, \'8apan\'ecl\'e9 a Ben\'e1t\'e8an\'e9 honem nev\'ecd\'ecli, jak se zachovat, jedni se ho b\'e1li, druz\'ed zas chtiv\'ec pokukovali po Neapolsk\'e9m kr\'e1lovstv\'ed, je\'9e by byli r\'e1di z\'edskali zp\'ect. Francouzsk\'fd kr\'e1
l se na jeho stranu p\'f8idal, proto\'9ee po\'e8\'edtal s jeho pomoc\'ed k poko\'f8en\'ed Ben\'e1t\'e8an\'f9. A tak pape\'9e Julius svou r\'e1znou troufalost\'ed dos\'e1hl toho, \'e8eho \'9e\'e1dn\'fd z jeho moudr\'fdch p\'f8edch\'f9dc\'f9. Kdyby byl s ta
\'9een\'edm po\'e8kal, a\'9e bude m\'edt v\'9aechno uspo\'f8\'e1d\'e1no a zabezpe\'e8eno, nebyl by se hnul z m\'edsta. Francouzsk\'fd kr\'e1l by se byl vyt\'e1\'e8el a v\'e1havost ostatn\'edch by mu vzala odvahu. I ve v\'9aech sv\'fdch dal\'9a\'edch kroc
\'edch jednal naprosto stejn\'ec a m\'ecl \'fasp\'ecch, proto\'9ee \'9eil p\'f8\'edli\'9a kr\'e1tce a nedo\'e8kal se zm\'ecn doby, jim\'9e by se byl musel p\'f8izp\'f9sobit a jednat proti sv\'e9 povaze. Nikdy by to nebyl dok\'e1zal a byl by p\'f8edur\'e8
en k z\'e1hub\'ec.
\par Z\'e1ruka trval\'e9ho \'fasp\'ecchu je tedy pr\'e1v\'ec v p\'f8izp\'f9sobov\'e1n\'ed. A p\'f8esto si mysl\'edm, \'9ee je v\'9edycky plodn\'ecj\'9a\'ed jednat r\'e1zn\'ec ne\'9e opatrnicky, proto\'9ee \'8at\'ecst\'ecna je \'9eena, a jen dokud ji ovl\'e1d
\'e1\'9a pevnou rukou, udr\'9e\'ed\'9a ji. P\'f8eje mlad\'fdm, prudk\'fdm a sm\'ecl\'fdm a odvrac\'ed se od chladn\'fdch po\'e8t\'e1\'f8\'f9.
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Kapitola \'9aestadvac\'e1t\'e1
\par \pard\plain \s2\qc\sb120\sa360\keepn\widctlpar \i\f5\lang1029 {\*\bkmkstart _Toc526254441}{\*\bkmkstart _Toc526254589}V\'fdzva k osvobozen\'ed It\'e1lie od barbar\'f9{\*\bkmkend _Toc526254441}{\*\bkmkend _Toc526254589}
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 Pohled na stav dne\'9an\'ed It\'e1lie ukazuje, \'9ee m\'e1lokter\'e1 doba byla kdy p\'f8\'edzniv\'ecj\'9a\'ed pro n\'e1stup schopn\'e9ho a proz\'edrav\'e9ho panovn\'edka. P\'f8\'edmo po n\'ecm vol
\'e1 a slibuje sl\'e1vu jemu a \'9at\'ecst\'ed v\'9aem ob\'e8an\'f9m.
\par Byla nezbytn\'e1 poroba izraelsk\'e9ho n\'e1roda, aby se uk\'e1zala Moj\'9e\'ed\'9aova zdatnost, rozpt\'fdlenost Ath\'e9\'f2an\'f9, aby se projevila velikost Th\'e9seova, \'fatlak Per\'9aan\'f9 M\'e9dy, aby vynikla zmu\'9eilost K\'fd
rova, a tedy zcela katastrof\'e1ln\'ed stav dne\'9an\'ed It\'e1lie, poroben\'ecj\'9a\'ed ne\'9e \'8eid\'e9 a Per\'9aan\'e9 a rozpt\'fdlen\'ecj\'9a\'ed ne\'9e tehdy Ath\'e9\'f2an\'e9, zb\'edda\'e8en\'e1 a zpusto\'9aen\'e1 zem\'ec nab\'edz\'ed \'9a
anci, aby mohl zaz\'e1\'f8it italsk\'fd g\'e9nius.
\par Ob\'e8as se sice vyskytl mu\'9e, kter\'fd se zd\'e1l d\'e1vat jisk\'f8i\'e8ku nad\'ecje na lep\'9a\'ed p\'f8\'ed\'9at\'ed, ale v\'9edycky byl sra\'9een v rozletu a zasko\'e8en osudem, a na\'9ae zem\'ec dodnes \'e8ek\'e1, kdo zhoj\'ed jej\'ed r\'e1ny, ukon
\'e8\'ed pusto\'9aen\'ed a drancov\'e1n\'ed Lombardie, Neapolsk\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed a Tosk\'e1nska, kdo vy\'f8\'edzne v\'f8edy, ji\'9e ji tak dlouho vysiluj\'ed. Doslova otv\'edr\'e1 svou n\'e1ru\'e8 tomu, kdo pozvedne prapor z prachu, a je schopna j
\'edt za n\'edm ve jm\'e9nu \'e8ehokoli.
\par A nen\'ed povolan\'ecj\'9a\'edho nad p\'f8\'edslu\'9an\'edka Va\'9aeho vzne\'9aen\'e9ho rodu, za n\'edm\'9e stoj\'ed B\'f9h a c\'edrkev, pro \'fakol vykupitele. \'8e\'e1dn\'fd z t\'ecch slavn\'fdch mu\'9e\'f9 minulosti, a\'9d byli jakkoli v\'fdjime\'e8n
\'ed, nem\'ecl tak p\'f8\'edznivou situaci, jako je ta na\'9ae dne\'9an\'ed, jejich c\'edl nebyl o nic spravedliv\'ecj\'9a\'ed a B\'f9h jim nep\'f8\'e1l tolik jako V\'e1m. Spravedliv\'e1 je takov\'e1 v\'e1lka, kter\'e1 je nevyhnuteln\'e1, a po\'9eehnan
\'e9 ty zbran\'ec, kter\'e9 jsou posledn\'ed a jedinou nad\'ecj\'ed. Nedopus\'9dte, aby vy\'9alo nazmar to obrovsk\'e9 v\'9aeobecn\'e9 odhodl\'e1n\'ed, je\'9e dok\'e1\'9ee sm\'e9st z cesty ka\'9edou p\'f8ek\'e1\'9eku, nep\'f8ehl\'e9dn\'ecte nev\'eddan\'e1
bo\'9e\'ed znamen\'ed, rovnaj\'edc\'ed se v\'fdznamem rozestupuj\'edc\'edmu mo\'f8i, oblaku ukazuj\'edc\'edmu cestu, ze sk\'e1ly vytryskl\'e9 vod\'ec a z nebe padaj\'edc\'ed man\'ec, kter\'e9 v\'ec\'9at\'ed Va\'9ai velikost. V\'9ae ostatn\'ed je ve Va
\'9aich rukou. B\'f9h n\'e1s nezbavil svobodn\'e9 v\'f9le a t\'e9 \'e8\'e1sti sl\'e1vy, je\'9e n\'e1m p\'f8\'edslu\'9a\'ed, a tak s jeho pomoc\'ed a bohat\'9a\'ed o rady historie nem\'f9\'9eete klop\'fdtnout.
\par \'8e\'e1dn\'fd div, \'9ee nikdo z p\'f8ipom\'ednan\'fdch Ital\'f9 nedok\'e1zal to, co lze o\'e8ek\'e1vat od Va\'9aeho slavn\'e9ho rodu, \'9ee po bezpo\'e8etn\'fdch p\'f8evratech a v\'e1lk\'e1ch vyprchala italsk\'e1 vojensk\'e1 zdatnost. P\'f8\'ed\'e8
inou je \'9apatn\'e9 politick\'e9 uspo\'f8\'e1d\'e1n\'ed zem\'ec a nena\'9ael se zat\'edm nikdo, kdo by zavedl nov\'e9. Nen\'ed slavn\'ecj\'9a\'edho posl\'e1n\'ed pro panovn\'edka ne\'9e zaveden\'ed nov\'fdch po\'f8\'e1dk\'f9 a z\'e1kon\'f9
, jejich velkorys\'e9 a pevn\'e9 zakotven\'ed. A It\'e1lie je poddajn\'fd materi\'e1l, kter\'fd jen \'e8ek\'e1 na ruku toho, kdo by ho uhn\'ectl. Nemaj\'ed-li Italov\'e9 dostatek udatnosti v mysl\'edch, v \'fadech ji maj\'ed, jsou zru\'e8n\'ed, obratn\'ed
a siln\'ed, jen se pod\'edvejte na souboje, tam tyto vlastnosti vyniknou. Ve vojsku zanikaj\'ed, proto\'9ee se jim nedost\'e1v\'e1 schopn\'e9ho vojev\'f9dce v \'e8ele. Ti dne\'9an\'ed velitel\'e9 nic nech\'e1pou, ni\'e8emu nerozum\'ecj\'ed
, nikoho neposlouchaj\'ed a mysl\'ed si, \'9ee spolkli v\'9aechnu moudrost sv\'ecta, do v\'9aeho se pletou. Jak\'fd div potom, \'9ee se nedok\'e1zali prosadit a vynutit si autoritu, \'9ee vojska slo\'9een\'e1 jen z Ital\'f9 v \'9e\'e1dn\'e9 z t\'ec
chto mnoha v\'e1lek v posledn\'edch dvaceti letech neobst\'e1la (Taro, Alessandria, Capue, Janov, Vaila, Bolo\'f2a i Mestre).
\par }\pard \qj\fi284\widctlpar {\f4 Prvn\'ed, co by tedy V\'e1\'9a slavn\'fd rod musel na cest\'ec k osvobozen\'ed zem\'ec vykonat, by bylo zalo\'9een\'ed vlastn\'edho vojska. Nen\'ed v\'ecrn\'ecj\'9a\'edch, udatn\'ecj\'9a\'edch a lep\'9a\'edch voj\'e1k\'f9
nad Italy, a je-li ka\'9ed\'fd z nich dobr\'fd, dohromady tvo\'f8\'ed celek skv\'ecl\'fd, postav\'ed-li se jim v \'e8elo s\'e1m vl\'e1dce a bude-li o n\'ec pe\'e8ovat, jak n\'e1le\'9e\'ed. Pak si na n\'ecm ka\'9ed\'fd nep\'f8\'edtel vyl\'e1me zuby.
\par }\pard \qj\fi284\widctlpar {\f4 A\'e8koliv \'9av\'fdcarsk\'e1 a \'9apan\'eclsk\'e1 p\'ecchota nah\'e1n\'ecj\'ed v\'9aem strach, ani jedna nen\'ed bez slabin: \'8apan\'ecl\'e9 si neporad\'ed s francouzskou j\'edzdou a \'8av\'fdcary udol\'e1 mnohem hou\'9e
evnat\'ecj\'9a\'ed p\'ecchota \'8apan\'eclsk\'e1. Sv\'ecd\'e8\'ed o tom bitva u Ravenny, kde se \'8apan\'ecl\'e9 st\'f8etli s n\'ecmeckou p\'ecchotou, kter\'e1 bojuje ve stejn\'e9 formaci jako \'9av\'fdcarsk\'e1. Pohybliv\'ed \'8apan\'ecl\'e9 se sv\'fd
mi kulat\'fdmi \'9at\'edty pronikali n\'ecmeck\'fdmi \'f8adami jako n\'f9\'9e m\'e1slem a dok\'e1zalo je zatla\'e8it a\'9e jezdectvo.
\par Zn\'e1me-li tedy Achillovu patu jedn\'e9 i druh\'e9 p\'ecchoty, mus\'edme postavit vojsko jinak: aby odolalo j\'edzd\'ec a vydr\'9eelo n\'e1por sebe pohybliv\'ecj\'9a\'ed p\'ecchoty. \'8e\'e1d\'e1 to zm\'ecnu taktiky boje a nov\'e9 zbran\'ec. Pr\'e1v\'ec
takov\'e9 novinky dob\'fdvaj\'ed vojev\'f9dc\'f9m v\'echlasu.
\par It\'e1lie \'e8ek\'e1. Ujm\'ecte se tohoto \'fakolu s optimismem a v\'edrou, kter\'e9 se \'e8lov\'ecku dod\'e1v\'e1 v\'ecdom\'ed spravedliv\'e9ho c\'edle, aby se na\'9ae zem\'ec pod Va\'9a\'ed korouhv\'ed znovu zaskv\'ecla v pln\'e9 sl\'e1v\'ec
a slova Petrarky se stala skute\'e8nost\'ed:
\par
\par }\pard \qc\widctlpar {\i\f4 Ctnost proti zu\'f8ivosti
\par se chop\'ed zbran\'ec, vkr\'e1tku ji smete.
\par V\'9edy\'9d p\'f8edk\'f9 udatnosti
\par kv\'ect v italsk\'fdch srdc\'edch dosud kvete.}{\f4
\par }\pard\plain \s1\qc\sb240\sa60\keepn\pagebb\widctlpar \b\f4\fs32\lang1029\kerning32 Obsah
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4
\par }\pard\plain \s20\qj\nowidctlpar\tqr\tldot\tx6946 \f4\fs16\lang1029 {\field\fldedit{\*\fldinst TOC \\h \\z \\t "Nadpis 2;1" }{\fldrslt {\lang1024 O r\'f9zn\'fdch form\'e1ch vl\'e1d a o r\'f9zn\'fdch zp\'f9sobech jimi\'9e se moc z\'edsk\'e1v\'e1\tab }
{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254564 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254564 }}{\fldrslt {\lang1024 3}}}}}{\lang1024
\par O d\'ecdi\'e8n\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254565 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254565 }}{\fldrslt {\lang1024 4}}}}}{\lang1024
\par O sm\'ed\'9aen\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254566 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254566 }}{\fldrslt {\lang1024 5}}}}}{\lang1024
\par O tom, pro\'e8 se D\'e1reiova \'f8\'ed\'9ae po smrti sv\'e9ho podmanitele Alexandra Velik\'e9ho nevzbou\'f8ila\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254567 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254567 }
}{\fldrslt {\lang1024 10}}}}}{\lang1024
\par O tom, jak vl\'e1dnout m\'ecst\'f9m a kn\'ed\'9eectv\'edm, je\'9e \'9eila svobodn\'ec, pod vlastn\'edmi z\'e1kony, ne\'9e byla dobyta\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254568 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF
_Toc526254568 }}{\fldrslt {\lang1024 12}}}}}{\lang1024
\par O nov\'fdch kn\'ed\'9eectv\'edch dobyt\'fdch vlastn\'ed zbran\'ed a vlastn\'edmi schopnostmi\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254569 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254569 }}{\fldrslt {\lang1024 13}}}
}}{\lang1024
\par O kn\'ed\'9eectv\'edch z\'edskan\'fdch s ciz\'ed ozbrojenou pomoc\'ed a se \'9at\'ecst\'edm\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254570 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254570 }}{\fldrslt {\lang1024 16}}}
}}{\lang1024
\par O t\'ecch kdo dos\'e1hli moci zlo\'e8inem\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254571 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254571 }}{\fldrslt {\lang1024 20}}}}}{\lang1024
\par O ob\'e8ansk\'e9 vl\'e1d\'ec\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254572 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254572 }}{\fldrslt {\lang1024 23}}}}}{\lang1024
\par O kn\'ed\'9eectv\'edch v \'e8asech ohro\'9een\'ed\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254573 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254573 }}{\fldrslt {\lang1024 25}}}}}{\lang1024
\par O c\'edrkevn\'edch panstv\'edch\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254574 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254574 }}{\fldrslt {\lang1024 27}}}}}{\lang1024
\par O druz\'edch vojsk a o \'9eoldn\'e9\'f8\'edch\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254575 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254575 }}{\fldrslt {\lang1024 29}}}}}{\lang1024
\par O pomocn\'e9m, sm\'ed\'9aen\'e9m a vlastn\'edm vojsku\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254576 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254576 }}{\fldrslt {\lang1024 32}}}}}{\lang1024
\par O \'fakolech panovn\'edka ve v\'eccech vojensk\'fdch\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254577 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254577 }}{\fldrslt {\lang1024 34}}}}}{\lang1024
\par O v\'eccech, za n\'ec\'9e se lidem, a p\'f8edev\'9a\'edm kn\'ed\'9eat\'f9m, dost\'e1v\'e1 pochvaly nebo potupy\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254578 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254578 }
}{\fldrslt {\lang1024 36}}}}}{\lang1024
\par O \'9at\'ecdrosti a skouposti\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254579 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254579 }}{\fldrslt {\lang1024 37}}}}}{\lang1024
\par O tvrdosti a shov\'edvavosti, a zda je lep\'9a\'ed b\'fdt obl\'edben\'fd, nebo ob\'e1van\'fd\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254580 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254580 }}{\fldrslt {\lang1024 39}}}
}}{\lang1024
\par Jak m\'e1 vl\'e1dce plnit dan\'e9 slovo\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254581 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254581 }}{\fldrslt {\lang1024 41}}}}}{\lang1024
\par Jak se chr\'e1nit p\'f8ed nen\'e1vist\'ed a opovr\'9een\'edm\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254582 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254582 }}{\fldrslt {\lang1024 43}}}}}{\lang1024
\par O budov\'e1n\'ed pevnost\'ed, jejich u\'9eite\'e8nosti i nev\'fdhodnosti, a o jin\'fdch pomocn\'fdch prost\'f8edc\'edch k udr\'9een\'ed panstv\'ed\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254583 }{\field\flddirty{\*\fldinst {
\lang1024 PAGEREF _Toc526254583 }}{\fldrslt {\lang1024 48}}}}}{\lang1024
\par Jak a \'e8\'edm se z\'edsk\'e1v\'e1 \'facta lidu\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254584 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254584 }}{\fldrslt {\lang1024 51}}}}}{\lang1024
\par O ministrech\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254585 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254585 }}{\fldrslt {\lang1024 53}}}}}{\lang1024
\par Komu naslouchat a kdy\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254586 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254586 }}{\fldrslt {\lang1024 54}}}}}{\lang1024
\par Pro\'e8 italsk\'e1 kn\'ed\'9eata p\'f8i\'9ala o moc\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254587 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254587 }}{\fldrslt {\lang1024 56}}}}}{\lang1024
\par Jakou roli hraje v lidsk\'e9m \'9eivot\'ec osud a jak mu \'e8elit\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254588 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254588 }}{\fldrslt {\lang1024 57}}}}}{\lang1024
\par V\'fdzva k osvobozen\'ed It\'e1lie od barbar\'f9\tab }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 GOTOBUTTON _Toc526254589 }{\field\flddirty{\*\fldinst {\lang1024 PAGEREF _Toc526254589 }}{\fldrslt {\lang1024 59}}}}}{\lang1024
\par }\pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 }}\pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4 \page
\par }\pard\plain \s3\qj\fi284\sb240\sa60\keepn\widctlpar \b\f5\lang1029 Niccol\'f3 Machiavelli
\par \pard \s3\qj\fi284\sb240\sa60\keepn\widctlpar Vlada\'f8
\par \pard\plain \qj\fi284\widctlpar \f25\fs20\lang1029 {\f4
\par P\'f8elo\'9eil Josef Hajn\'fd \'a9 1986, 1995 a 1997
\par Vydalo nakladatelstv\'ed Ivo \'8eelezn\'fd, Praha
\par ISBN 80-237-3544-6
\par
\par Edice: Italsk\'e1 knihovna
\par V tomto p\'f8ekladu vyd\'e1n\'ed t\'f8et\'ed, dotisk prvn\'ed
\par
\par Cena 119 K\'e8
\par
\par }}
Mini Shell