%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8">
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
<meta http-equiv="Content-Style-Type" content="text/css">
<meta name="Author" content="Éósforos">
<meta name="Copyright" content="© 2015-2018, Éósforos">
<meta name="description" content="V sobotu odpoledne budou delikventky podrobeny detailnímu vyšetření gynekologickému - stále v plné nahotě, pochopitelně. Doktor Trefný vymyslel strašlivou věc – silně močopudný čaj, který vyvolává stále žízeň a jímž jsou nahé delikventky hojně a časo napájeny. Dalším vynálezem páně doktorovým jsou bolestivé injekce, kterými jsou zcitlivovány bradavky, stydké pysky a klitorisy delikventek. Rovněž adrenalinové injekce (aby delikentky neomdlévaly) jsou nově aplikovány do prsou. Tvrdé prohmatávání jejich prsou a rodidel pochopitelně následuje. Rovněž exekutoři své důtky nenechávají zahálet…">
<title>Novicky II</title>
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="../styly.css">
</head>
<body class="b0">
<h1>Novicky IV</h1>
<h2>XXXI.</h2>
<h3>Víc roztáhnout nohy, bych prosil…</h3>
<p class="f0">
Pro delikventky to byl zřejmě šok, když zjistily, že čas oběda je určen jen pro komisi, nikoliv i pro ně. Další klystýr a studená koupel je ovšem na místě, protože nevíme, jaké svinstvo se delikventkám mohlo za dopoledne ve střevech nahromadit – a u přijímací prohlídky koupel ve studené vodě po klystýru automaticky následuje…
<br><br>
Co se týče toho horkého čaje: Něco teplého po tom dopoledním maratónu delikventky do žaludku přece jen potřebují – tak proč ne tedy hořký bylinkový čaj nevábné chuti se silným močopudným účinkem? <i>(Nutno doplnit popis vyšetřovny č. 2: Její částečně betonová a částečně dlážděná podlaha je hojně osazena odtokovými kanálky a je k nim pochopitelně vyspádována…)</i> Ostatně – obě sestry potvrdily a Káťa zaprotokolovala, že delikventky pily čaj jako nezavřené, každá nejméně půl druhého litru. Sestry pochopitelně čajem nešetřily…
<br><br>
Na tomto místě ještě poznamenávám, že sestry z odpolední směny nadiktovaly do protokolu, že slečna 6255 je sama požádala o klystýr i o studenou koupel. Čaje se však nenapila <i>(sestry jsme upozornili na jeho účinky a instruovali jsme je, aby jí místo něj nabídly teplé mléko, které ona zbožňuje…)</i> A Dana s Věrou ku podivu zůstaly jako členky komise nadále dobrovolně, ač už mají nárok na volno. Proto jsme také obě dvě sestry z odpolední směny s díky uvolnili. Neprotestovaly…
<br><br>
Po obědě následuje série dalších zajímavých vyšetření: gynekologické, neurologické a sexuologické. Svých povinností se ujímá doktor Trefný.
<br><br>
„Já bych si dovolil začít od prostředka,“ spustil skoro obřadně, „a to delikventkou 4587. Položte mi ji na gynekologický stůl!“
<br><br>
Nutno přiznat, že vstupní gynekologická prohlídka není pro vyšetřovanou žádný med. Sestra nejprve důkladně postříká kamenný masivní stůl studenou vodou. Pak je na něj položena do naha vysvlečená delikventka zadečkem přes okraj. Její nohy jsou pevně fixovány do třmenů – jak už víme z minula – vybavených ozubeným soukolím určeným k jejich roztahování. Její ruce jsou fixovány za hlavou a poté je stůl mírně skloněn tak, aby měla hlavu viditelně níž, než vagínu a aby byla dobře zpřístupněna spodní část jejích prsou, která je lépe inervována.
<br><br>
Nad takto připravenou delikventkou 4587 se právě doktor sklonil.
<br><br>
„Zdá se mi, že má nedostatečně roztažené nohy…“ poznamenal jakoby mimochodem.
<br><br>
‚Její‘ exekutor přistoupil ke stolu, nasadil kliku a pootočil roztahovacím soukolím o dva zuby. Delikventka 4587 ječivě zařvala, ale mně to její extempore připadá tak trochu hrané – <i>(vzpomněl jsem si na řádění 2587 při téže proceduře…)</i>
<br><br>
„Klidně roztahujte dál,“ požádal jsem exekutora. „Tenhle řev je jenom hraný, pokračujte, dokud nebude řvát skutečnou bolestí.“
<br><br>
Delikventka 4587 po mně zle loupla očima. Exekutor se znovu chopil kliky a západka ráčny se naráz posunula hned o tři zuby. Teprve teď 4587 zařvala skutečnou bolestí a exekutor, vytáhnuv kliku, aby doktorovi nepřekážela, odstoupil od roztahovacího zařízení.
<br><br>
Doktor zálibně prohmatal její jako struny napjaté šlachy v rozkroku, čímž ji donutil k dalšímu skvělému akustickému projevu. Pak si navlékl tenké chirurgické rukavice, rozevřel jí velké i malé stydké pysky a dvěma prsty, které byl natřel bohatě vazelínou, pečlivě prozkoumal její vagínu.
<br><br>
„Výborně, po včerejším zákroku je skvěle zahojená, může podstoupit vyšetření rodidel v plném rozsahu. Avšak domnívám se, že bychom měli aplikovat mé preparáty, které se při posledních periodických prohlídkách skvěle osvědčily, že?“
<br><br>
S touto vpravdě řečnickou otázkou se obrátil ke slečně 6255. Ta ovšem zareagovala okamžitě.
<br><br>
„Pokud myslíte ty injekce, pane doktore, tak ty jsem si opravdu užívala…“
<br><br>
„Užívala?“ opáčil doktor konsternovaně. „Vždyť tě to muselo příšerně bolet, ne?“
<br><br>
„Jistě, jistě,“ souhlasí 6255, „ale zase na druhé straně to vzrušení. A taky ta adrenalinová injekce udělala své. Ani bych nebyla proti novému absolvování…“
<br><br>
Doktor se vybavuje s 6255 o opravdu bolestivých zákrocích asi jako při nevinné konverzaci na kávovém dýchánku, zatímco delikventkám lezou oči z důlků hrůzou. Také jsem zaregistroval, že čaj začal účinkovat a že se naše delikventky začínají neklidně kroutit – včetně té připoutané na gynekologickém stole.
</p>
<h2>XXXII.</h2>
<h3>Bude to bolet ještě víc…</h3>
<p class="f0">
„Nu, když myslíš, že to k něčemu bude, tak začneme těmi injekcemi. Musím tedy sám přiznat, že posledně se osvědčily skutečně na výbornou… Ale, nezlob se, tebe si nechám až na konec. Jsi členka komise – a v tomto případě lituji, ale delikventky mají přednost…“
<br><br>
Po těchto slovech otevřel doktor svou brašnu, vytáhl z ní sadu ampulek, zásobu stříkaček ‚na jedno použití‘ a několik balíčků různých jehel.
<br><br>
„Začneme tím adrenalinem, aby nám slečna neomdlela…“ poznamenal odřezávaje jedné ampulce hrdlo. Její obsah natáhl do stříkačky, nasadil na ni dosti dlouhou tenkou jehlu, sklonil se nad delikventčiným pravým prsem a pečlivě jí otřel desinfekcí dvorec.
<br><br>
„Néééé-éééé-éééé-ééé! Prosím, nééééé-éééé!“ zařvala 4587, když jí došlo, k čemu se doktor chystá.
<br><br>
Ale to už doktor vrazil jehlu delikventce 4587 hluboko do pravého prsu a stiskl píst. Delikventka 4587 příšerně zařvala – asi jako raněná lvice – a z její bez zábran vystavené vagíny vytryskl proud moči jako vodotrysk.
<br><br>
Delikventky 3315 a 5258, uviděvše, jak drasticky bylo naloženo s jejich kumpánkou – pochopily, že injekce do prsu, N. B. aplikovaná přes dvorec, určitě není žádný med, nevydržely a pustily moč rovněž. Dva ostré šlehy důtkami přes břicho („Jaui – óóóóóóóóóóó – jau – u – úúúúúú“) a ostrý proud studené vody do vagíny (Věra ze zahradní hadice) – jim bylo odpovědí. <i>(Jen připomínám, že odtokové kanálky v podlaze vyšetřovny č. 2…)</i>
<br><br>
„Že se nestydíte – počůrávat se ve vašem věku…“ poznamenal jsem jen tak mimochodem.
<br><br>
Všechny tři delikventky znachověly studem, jako čínská vlajka…
<br><br>
„Budeme pokračovat,“ poznamenal jen doktor Trefný, připravuje další injekci. Tentokrát se jedná o injekci zcitlivující pravou prsní bradavku. Preparát, jak už víme z minula, zamezuje rovněž vyplavování endorfinů (hormonů tlumících bolest) do krve.
<br><br>
„Jauauau-úúúúúúúúúúúúúúú-ne-e-e-ééééééééééééééééé…“ zařvala zoufale 4587 po její aplikaci.
<br><br>
Ale to už doktor Trefný připravuje injekci pro levou prsní bradavku. Když ji natřel dezinfekcí, <i>(jenom – zatím jí nic nedělá, ale ona už tuší, co bude následovat…)</i> delikventka 4587 zařvala tak úděsně, že jsem se musel napít, neboť mi zalehlo v uších. Zjišťuji, že obdobně trpí i ostatní členové komise, neboť všichni pijí jako o závod. Slečnu 6255 jsem v duchu kolegiality upozornil, že se může rovněž napít, avšak ta – stále se ostýchajíc – polkla jen hlt kávy, prohlásivši, že jí to stačí <i>(i když já o tom docela silně pochybuji…)</i>
<br><br>
Řev slečny 4587 po bolestivé injekci do pravé prsní bradavky je opravdu k nevíře. Tak strašně řvát jsem v životě nikoho neslyšel. A navíc – slečna 4587 tak mocně zacloumala pouty, že se málem vytrhla ze svého ukotvení v kamenném stole… Jsem moc zvědav, co bude následovat, až…
<br><br>
Ale to už doktor Trefný připravil třetí injekci a rozevírá stydké pysky slečny 4587. Pinzetou vydobývá její klitoris z kožní řasy, natírá jeho žalud dezinfekcí…
<br><br>
Delikventka 4587, tušíc správně, k čemu se doktor chystá, řve jako protržená… A teď…
<br><br>
„Oóóóóóóó-óóóóóóóóóóó-ó-u-ííí-nééééé-éééééééé.ééééé-úúúúúúúúúúúúúú-ííííííííííííííííííí-óóóóóóóóó-né-é-éééééééééééééé!“
<br><br>
Slečna 4587, ač sádelnatá a s hanebně ochablým svalstvem, která ani nedokázala řádně rozjet rotoped, vytrhla hrůzou pouta z jejich pevného ukotvení v masivním kamenném stole, a kopla vší silou doktora Trefného do břicha!
<br><br>
Samozřejmě, že následovaly tři ostré rány důtkami přes prsa a vagíny všech tří delikventek a nové ukotvení nohou delikventky 4587. Jen připomínám, že delikventka 4587 je roztažená na gynekologickém stole v opravdu nepohodlné pozici. Má skvěle přístupnou spodní (lépe inervovanou) stranu prsou se zcitlivělými bradavkami a rovněž bez zábran zpřístupněnou vagínu, takže se na ní důtky exekutora opravdu vyřádily A to ji navíc čeká ještě ta nejbolestivější injekce, zcitlivující její klitoris, který již byl doktor vytáhl z kožní řasy…
<br><br>
„Ještě něco podobného některá z vás provede – a dočkáte se důkladného výprasku mnohem dřív, než v pondělí, na kdy je naplánován. A nemyslete si, že mu nějakým zázrakem uniknete. Pokud bude třeba, budete seřezány znovu hned, jak se z prvního výprasku vyhojíte!“ varuji slečny, které jen mlhavě tuší, že je v pondělí čeká něco opravdu nepěkného – aspoň podle včerejších výroků zubaře a následně i slečny 6255 – velitelky jejich ložnice a zde přítomné – velice ochotné – figurantky…
<br><br>
Doktor se sklonil nad delikventkou 4587, natřel jí znovu vytažený žalud klitorisu lihovou desinfekcí – „Jauauauau-úúúúúúúúúúúú-ne-e-e-éééééé…“, přidržel si vytažený klitoris pinzetou a – „Jauauauauau-úúúúúúúúúúúúúúúúúú-´´oóóóóóóóóóóóóóóóó-ééééééééé…“ Po stisknutí pístu delikventka 4587 znovu strašlivě zařvala a mohutně zacloumala pouty, ale ta tentokrát její nápor vydržela.
<br><br>
Horší ovšem bylo, že z jejího nitra vytryskl další mohutný proud moči <i>(zřejmě na poprvé ani zdaleka nevyprázdnila svůj měchýř)</i> a doktorův bílý plášť byl zle skropen zlatou sprchou…
<br><br>
Reakce všech členů komise byla ovšem adekvátní: Felčar – pochopitelně – se musel jít převléknout. Avšak důtky exekutorů důrazně promluvily k vagínám všech tří vyšetřovaných delikventek – a následovala skutečná ledová koupel, protože Dana se chopila hadice napojené na nádrž s vodou procházející přes chladič a všechny tři delikventky důkladně postříkala, zaměřujíc ostrý proud vody přednostně na jejich prsa a vagíny. Řev delikventky 4587, která má obě tyto tělesné partie přístupné bez jakýchkoliv zábran – a navíc má bradavky i klitoris zcitlivělé opravdu bolestivými injekcemi – je obzvláště úděsný.
<br><br>
Všichni přítomní se touží napít, a to včetně delikventek, které dávají svou potřebu opravdu důrazně najevo. Členové komise mají k dispozici skvělou zázvorovou limonádu, avšak delikventky opět dostávají k pití jistý bylinkový čaj. I delikventka 4587, které řevem vyschlo v krku, lemtá silně močopudný čaj odporné chuti plnými doušky, jako vyhlášenou lahůdku…
</p>
<h2>XXXIII.</h2>
<h3>Odkud začneme?</h3>
<p class="f0">
Po chvíli se vrátil felčar – převlečený do čistého pláště – a sklonil se znovu nad delikventkou 4587 připoutanou v nepohodlné poloze na masivním gynekologickém stole.
<br><br>
„Abys neřekla, že jsem pes, můžeš si vybrat, čím začneme. Chceš nejprve vyšetřit prsa a potom rodidla, nebo naopak?“
<br><br>
Delikventka 4587 na felčara jen nedůvěřivě poulí oči.
<br><br>
„Tak dělej, odpověz! Máš na to 30 vteřin. Pak rozhodne předseda komise!“
<br><br>
„Nevidím v tom rozdíl!“ odsekla 4587 navztekaně.
<br><br>
„Jauauau-úúúúúúúúúúúúúú-ne-e-e-éééééééééééé…“ zaječela 4587 a současně s ní i její kumpánky v kakofonním stylu, když felčar pokynul exekutorům, a ti přetáhli delikventky důtkami přes prsa – <i>delikventku 4587 přes spodní, lépe inervovanou část – a nezapomínejme, že ona má navíc bradavky zcitlivělé injekcemi s doktorovým ďábelským preparátem!</i>
<br><br>
„Tak tohle jsou prsa – a teď rodidla!“
<br><br>
„Jauauau-úúúúúúúúúúúúúú-óóóóóóóóóóó-ne-e-e-éééééééééééé-jauauau-úúúúúúúúú…“ zaječely delikventky opět nesynchronizovaným sborem, když řemínky důtek políbily jejich vagíny – <i>přičemž opět nesmíme zapomenout, že právě 4587 má vagínu bez zábran vystavenou a klitoris zcitlivělý – podobně jako bradavky…</i>
<br><br>
„Už je ti jasný ten rozdíl?“ zeptal se felčar vyšetřované delikventky, když se jejich řev poněkud utišil.
<br><br>
„Rozdíl mi vysvětlovat nemusíš, ty CENZUROVÁNO…“
<br><br>
„Jauauau-úúúúúúúúúúúúúú-ne-e-e-éééééééééééé…“ ozvalo se opět sborově.
<br><br>
Dvě rány přes břicha a dvě přes vagíny <i>(za sprostou nadávku a za tykání členovi komise)</i> umlčely nemístný proslov delikventky 4587, a doktor se obrátil ke mně: „Čím tedy začneme, pane předsedo, když se slečna zdráhá odpovědět?“
<br><br>
„Začněte od rodidel, pane doktore,“ odpověděl jsem dosti nepřítomně, neboť slečna 6255, složivši ruce za hlavu, právě vystavila svá okouzlující prsa na odiv – no a já, ač ‚horňák‘, jsem zatoužil užít si i toho druhého…
<br><br>
Doktor Trefný, ‚poslušen‘ mého rozhodnutí, jal se podrobně zabývat rodidly slečny 4587. Nejprve jí pomačkal obnažený klitoris pinzetou, takže jsme se dočkali nového koncertu na mandle. Do doktorova počínání se však nečekaně vložila Káťa prosbou, zda si to také může vyzkoušet.
<br><br>
Žasnu, zírám a nestačím se divit. Z titulu členky komise má Káťa ovšem na pokus právo. Pokynul jsem felčarovi, že souhlasím. Ten předal Kátě pinzetu – a ta se jala klitoris slečny 4587 ‚testovat‘ opravdu originálním způsobem – nejprve ho špičatými konci pinzety dráždí a teprve potom ho vpravdě vynalézavým způsobem pomačkává. Delikventka 4587 při tom vyje jako raněná hyena.
<br><br>
Neodolal jsem a přistoupil jsem blíž, abych si mohl Kátino počínání lépe vychutnat, protože delikventka 4587 po několika dalších stiscích vyloženě ječí jako poplachová siréna. Je zřejmé, že Kátin zásah pro ni není ani trochu příjemný.
<br><br>
„Ještě někdo má zájem?“ zeptal se doktor, když mu Káťa – po několika dalších, opravdu sofistikovaných stiscích, při nichž se delikventka 4587 znovu počůrala – pinzetu vrátila.
<br><br>
Původně jsem uvažoval o tom, že si to také vyzkouším, ale dospěl jsem k názoru, že nikdo už tak mistrně pinzetou vládnout nebude, a svého pokusu jsem se vzdal.
<br><br>
Další dávka moči delikventky 4587 samozřejmě nezůstala bez následků. Důtky exekutorů znovu promluvily, tentokrát k přední straně stehen všech tří delikventek, a zřejmě jim řekly cosi velmi nepříjemného, protože nové zavytí kakofonního pěveckého sboru prořízlo rázně vzduch vyšetřovny. A navíc – Káťa štítivě odhodila na podlahu počůrané tričko. K Daně, která jí nabídla svůj plášť od uniformy – <i>(pod nímž, jak víme, má pouze rozkošné miniaturní bikinky)</i> – poznamenala, že by jí v něm bylo horko, a zůstala jen v podprsence. <i>(Aspoň je zase na co se dívat…)</i>
<br><br>
„Rukavici,“ dal doktor Trefný pokyn Věře.
<br><br>
Ta mu navlékla dlouhou rukavici – až k loketnímu kloubu – a natřela mu ji tlustě vazelínou. Delikventka 4587 jen tupě zírá na její počínání. Doktorův záměr jí došel až teprve tehdy, když se dobyl do její vagíny všemi prsty a pokračuje rukou dále do jejího nitra. Rozječela se jako na poplach.
<br><br>
„Klid, klid,“ chlácholí doktor osazenstvo, „při porodu musí vydržet mnohem větší otevření – a to včetně dělohy, kam já pronikat nemíním…“
<br><br>
Ano. Toto jsem od něj slyšel už při periodické prohlídce, ale dnes je zde přítomno mnohem víc diváků, proto je felčar nucen svou repliku zopakovat, aby náhodou některá ‚slabší povaha‘ neomdlela.
<br><br>
Druhou rukou felčar tvrdě prohmatává její břišní stěnu, snaže se nahmatat prsty své druhé ruky, kterou zavedl do hloubi její vagíny. Nutno uvážit, že musí zápasit s abnormálním množstvím jejího břišního tuku, což také nepokrytě diktuje Kátě do protokolu: „Delikventka 4587 je těžko vyšetřitelná vzhledem ke své značné obezitě…“
<br><br>
Slečna 4587 během doktorova bezohledného vyšetřování neskutečně řve, i když její řev je z podstatné části hraný. Kdyby řvala skutečnou bolestí, už bych to ze zkušenosti poznal.
<br><br>
„Ještě si prohlédneme sliznici její vagíny v zrcadlech,“ pronesl felčar podivným tónem, pohlédnuv při tom na Káťu, „a pak přistoupíme k udělení terapeutického trestu, aby se jí to sádélko rychleji rozpouštělo.“
<br><br>
Doktorův pohled jsem zřejmě pochopil správně, protože po té, když zavedl do delikventčiny, v podstatě panenské, vagíny poměrně velké zrcadlo – což se samozřejmě neobešlo bez jejích úžasných zvukových kreací, a nadiktoval do protokolu, že „sliznice vagíny je zdravá, růžová, nezjizvená a dobře prokrvená“, Káťa hbitě doklepala závěr a svým vozíkem zamanévrovala po felčarův bok, aby se mohla sama podívat.
<br><br>
„Na gynekologii jsem takto vyšetřována vlastně vždy,“ poznamenala po několika minutách zkoumání delikventčina lůna, „ale netušila jsem, co všechno a jak detailně je vidět.“
<br><br>
Pak se přesunula zpět ke svému počítači a buší do kláves jako šílená. Na tento její ‚protokol‘ se tedy obzvláště těším…
<br><br>
„Chce se ještě někdo podívat?“ zeptal se doktor, když udělal stěr s jejího děložního čípku.
<br><br>
Vstal jsem já, kolega tělocvikář, a dokonce i slečna 6255, která konečně pochopila, že dnes opravdu funguje jako členka komise – a to i se všemi právy z tohoto členství plynoucími. Takový pohled si přece nenecháme ujít. Stavíme se postupně tak, abychom do hloubi delikventčiny vagíny bez zábran viděli, a doktor k tomu, co je vidět v zrcadlech, dělá podrobný odborný výklad. Delikventka 4587 už přestala vyřvávat – zřejmě jí vyschlo v krku – <i>(Asi ji nechám znovu napojit čajem…)</i> – ale je studem celá červená, jako odborářský prapor.
<br><br>
„Ještě jí prohmatám přes konečník,“ poznamenává doktor, navlékaje si nové chirurgické rukavice, „a pustíme se do terapeutického trestu.
</p>
<h2>XXXIV.</h2>
<h3>Terapeutický trest</h3>
<p class="f0">
„Napusťte do ní klystýr – aspoň čtyři litry,“ instruuje sestry felčar, vytáhnuv konečně prsty z jejího konečníku, „a trošku jí to tučné bříško poškádlíme měkkými důtkami, podobně, jako u slečny 2547. Však vy víte jak, nemusím snad předvádět…“
<br><br>
<i>(Ten čaj do ní nechám nalít později,</i> blesklo mi v tu chvíli hlavou. <i>Už ten klystýr bude pro její organismus dost velká zátěž a smlouva s rodiči by zřejmě byla porušena hned od samého začátku. – Opravdu – všeho s Mírou…)</i>
<br><br>
„Promiň, děvče,“ obrátil se poté k vyděšené – <i>(asi moc dobře tušila, proč)</i> – delikventce 4587, „ale toto je terapeutický trest – opravdu velice účinný – a ty se mu budeš podrobovat každý den odpoledne aspoň půl hodiny. Dnes to bude jen krátká ukázka, abychom s tebou neztráceli zbytečně čas. Nejsi tu dnes sama na vyšetření…“
<br><br>
„A nezapomeňte na injekce do bradavek a klitorisu a na ozubené svorky,“ připomíná ještě sestrám a exekutorům, sám obratně připínaje dobře napružené ozubené svorky na delikventčiny zcitlivělé bradavky i na klitoris. Delikventka 4587 při tom úžasně ječí. Obávám se, aby někdo z členů komise nedostal nápad nasadit slečnám roubíky, ale zatím se zdá, že i ostatní si jejího řevu užívají…
<br><br>
„Mohu si to vyzkoušet?“ zeptal se ‚její‘ exekutor, zapráskav cvičně důtkami do vzduchu, když od ní felčar ustoupil.
<br><br>
Uvědomil jsem si, že tento samostatný exekutor je ‚nový‘ – neúčastnil se terapeutického trestu delikventky 2547 během její periodické prohlídky. Felčar mu sice pokynul, aby začal hned, jak do jejích útrob Věra napustila čtyřlitrový klystýr a zabezpečila její konečník gumovou zátkou – <i>(i tyto úkony byly doprovázeny příšerným vytím delikventčiným)</i> – ale zůstává nablízku, aby mohl exekutorovo jednání usměrnit, kdyby si počínal proti jeho představám.
<br><br>
„Nejprve je nutno břišní tuk důkladně prohníst,“ upřesňuje felčar právě exekutora. „To se provádí takhle…“
<br><br>
„Dovolíte, pane doktore?“ zeptala se v tu chvíli Káťa, otočivši se od svého počítače.
<br><br>
„Nu, když si troufáš, děvče…“ poznamenal doktor, ale docela ochotně uvolnil místo, aby se Káťa dostala do vhodné polohy k delikventčinu nahému tělu se svým vozíkem – a já jsem jen pokynul exekutorům, aby polohu stolu poněkud snížili.
<br><br>
„Jauauauauau-úúúúúúúú-óóóóó- né-é-é-é-éééééééééé,“ vykvikla 4587 zoufale, sotva Kátiny prsty stiskly její napuštěné břicho.
<br><br>
Káťa ovšem masíruje její napuštěné útroby opravdu důkladně, soustředěně, a velice sofistikovaně pomačkává nejbolestivější místa, jejího konstantního řevu si nevšímajíc. <i>(Všiml jsem si, že si rukou občas zajíždí kradmo pod sukni…)</i>
<br><br>
Nakonec ji ‚přátelsky‘ poplácala po spodní části prsou, až se jí rozhoupala <i>(což se rovněž neobešlo bez příšerného zaječení – ony ty svorky na zcitlivělých bradavkách zřejmě nejsou nic příjemného…)</i> – a se slovy: „To už by mohlo stačit, musím to také popsat do protokolu…“ se opět odsunula ke svému počítači a její prsty se divoce rozběhly po klávesách.
<br><br>
Sotva se tak stalo, pokynul felčar exekutorovi, že může začít. Delikventka 4587 se pochopitelně rozeřvala znovu, ale je slyšet, že už zase chroptí. Exekutor na můj povel přestal opracovávat důtkami její břišní tuk a Dana jí dala opět napít odporného močopudného čaje. Delikventka 4587 lačně saje – jako houba… A její kumpánky jak by smet’.
<br><br>
Po ‚občerstvení‘ ovšem pokračuje exekutor v práci, protože felčar stanovil délku demonstrace na deset minut.
<br><br>
„Takto jí budete denně opracovávat asi půl hodiny – vysvlečenou do naha, veřejně – na gynekologickém stole v atriu ústavu, podobně, jako delikventku 2547, než dostala rozum.“
<br><br>
„Co zpevňování břišního svalstva a roztahování nohou?“ zeptala se pro jistotu Dana, majíc stále v paměti i další terapeutické tresty pro 2547.
<br><br>
„Roztahovat ji můžete, protože ona teď bude z gymnastiky na nějaký čas omluvena. Ale s tím posilováním břišních svalů opravdu opatrně. Nanejvýš deset minut denně,“ nabádá doktor sestry. „Teď mi ji vypusťte, ještě se jí podívám na prsa…“
<br><br>
Stalo se. Věra podložila delikventku 4587 fekální mísou, vytáhla jí zátku z konečníku a ta s úlevou, vykoupenou tvrdou masáží útrob, vypustila obsah svých střev. Dana povolala poslíčka, který, neodpustiv si prohmatat dívkám nahá prsa a poplácat je na rozloučenou po zadečcích, odnesl obsah fekální mísy do laboratoře.
<br><br>
Felčar se sklonil nad nahou 4587 a jal se zkoumat její bujné poprsí. Odstranil ozubené svorky z jejích bradavek <i>(na její zcitlivělý klitoris ovšem připnul obtěžujícím způsobem novou, což se bez ‚koncertu‘ neobešlo),</i> a její zcitlivělé bradavky pomačkává pinzetou. Jak už byl kdysi prozradil – s větší silou, než dokáží vyvinout ozubené svorky, takže 4587 znovu elegantně vyje bolestí. Následuje ovšem tvrdé prohmatání a prohnětení každého prsu zvlášť a oběma rukama a důkladné prohnětení podpažních uzlin. Pak pomačkává oba prsy současně proti hrudníku.
<br><br>
Ale to už se o slovo hlásí Káťa, která pracuje velmi obratně pinzetou na delikventčiných bradavkách, a nakonec já a tělocvikář, kteří její prsa důkladně hněteme.
<br><br>
„To roztahování nohou ovšem nebudeme zanedbávat,“ rozhodl nakonec felčar, a milá 4587 putuje na podlahu ve speciální části vyšetřovny, kde jsou její nohy roztaženy ‚na doraz‘ a kde bude podle rozhodnutí neurologa ponechána do svého neurologicko-sexuologického vyšetření.
<br><br>
„Nějak jsme se s touto slečnou zdrželi,“ poznamenávám. „Navrhuji, abychom si udělali přestávku. Delikventkám dejte pořádně napít čaje," obracím se k sestrám, „a my si objednáme další občerstvení…“
<br><br>
Všeobecné souhlasné přikyvování členů komise je mi odpovědí.
</p>
<h2>XXXV.</h2>
<h3>Taky bude potřebovat ono roztahování</h3>
<p class="f0">
Po krátké pauze na občerstvení se doktor rozhodl pro delikventku 3315: „Hoši, hoďte mi ji na stůl…“ požádal exekutory.
<br><br>
Je pravda, že s vychrtlou 3315 si poradil jen samotný ‚její‘ exekutor. Odpoutal ji od zdi, popadl ji obvyklým ‚exekutorským grifem‘ – tedy jednou rukou za prsa, druhou v rozkroku, přičemž delikventka zavyla bolestí, neboť ji exekutor kdesi stiskl poněkud více, než obvykle – <i>(neměla se bránit…)</i> – a hodil ji jako kus masa na masivní kamenný gynekologický stůl, který byla Věra postříkala notnou dávkou studené vody. Vzápětí ji připoutal nohy do třmenů a ruce za hlavu náramky připevněnými k ‚dobytčím řetězům‘ – jak je nazývá obvykle hlavní dozorce.
<br><br>
„Máte ji k dispozici, pane doktore,“ oznámil rutinně posléze.
<br><br>
Doktor se nad nahým tělem delikventky sklonil a jen tak orientačně po něm přejel prsty v celé délce a poplácal ji po nevýrazných prsou. Pak spustil: „Začneme těmi injekcemi, jako u té minulé. Zdá se, že se opravdu osvědčily.“
<br><br>
Věra mu připravila injekční stříkačku a doktor natřel delikventce 3315 pravý prsní dvorec lihovou dezinfekcí.
<br><br>
„Ne-e-e-ééééé, já nechci-i-i-ííííííí,“ zařvala 3315 zoufale a zazmítala sebou v řetězech, až děsivě zachrastily.
<br><br>
„Ale ano, ano, holčičko! To, abys věděla, že podvádět seniory se nevyplácí, a navíc ještě takovým hnusným způsobem, který jste vymyslely s kamarádkami…“ pronesl doktor hlasem napůl chlácholivým, napůl jízlivým – a tvrdě stisknuv mezi prsty delikventčin prs, razantně hluboko do něj vrazil dlouhou jehlu přes lihem natřený dvorec, těsně v místě, kde na něj nasedá bradavka. Odpovědí byl strašlivý ohlušující výkřik – až jsem se musel napít. Pak doktor pomalu tiskne píst, delikventka 3315 ječí tak příšerně, že parní siréna musí blednout závistí – a nakonec pustila moč, která z její vagíny prudce vyrazila – jako z hadice hasičské stříkačky. Nesmíme zapomínat, že všechny delikventky jsou bohatě napojeny močopudným čajem…
<br><br>
Její počin ovšem nezůstal bez následků, protože Věra, stojíc v pohotovosti, kdyby doktor něco potřeboval, dostala plný zásah. Zhnuseně odhodila znečištěný plášť a zůstavši nadále jen ve svých miniaturních bikinkách, chopila se zahradní hadice – té napojené na nádrž s vodou procházející chladičem. Doktor, vida, co se chystá, promptně uhnul – a delikventka 3315 je nemilosrdně kropena ledovou vodou. Věra si nebere servítky a postříkala ji několikrát od hlavy k patě. Samozřejmě, že nezůstalo jen u 3315. Věra obrátila hadici i proti delikventce 4587, které je bezmocně roztažená na podlaze ve speciální části – a nakonec notně zkropila i delikventku 5258, připoutanou ke zdi a čekající, až na ni přijde řada na vyšetřovacím stole. Odtokové kanálky v podlaze vyšetřovny vodu stěží pobírají…
<br><br>
Vzápětí následují dvě ostré rány důtkami přes vagíny delikventek. Jejich nesynchronizovaný řev představuje další díl známého nám již kakofonního koncertu.
<br><br>
„Budeme pokračovat zcitlivujícími injekcemi," sděluje doktor, když se situace poněkud uklidnila a vřava ustala.
<br><br>
Svou poznámkou však vyvolal nový záchvat řevu delikventky 3315.
<br><br>
„Proč řveš?" zeptal se jí doktor, když trochu ztichla. „Vždyť ti nikdo nic nedělá!“
<br><br>
„Ale bude!“ odpovídá 3315 na doktorovu řečnickou otázku.
<br><br>
„Nu, proti tomu, co tě čeká v pondělí, je toto ode mne jen něžné pohlazení. Ale když si o to koleduješ…“
<br><br>
„Sestro,“ obrátil se k Věře, jsoucí jen ve svých miniaturních bikinkách, „připravte mi pro každou bradavku jednu a půl dávky, a potom pro klitoris dvojnásobnou…“
<br><br>
Nový jekot delikventky 3315 prořízl napjatý vzduch vyšetřovny – avšak já jsem si všimnul zvětšující se vlhké skvrny na přední části Věřiných bikinkových kalhotek…
<br><br>
„Můžete, pane doktore…“ pronesla Věra neskrývaně vzrušeným hlasem, když měla vše připraveno.
<br><br>
A pak už šlo všechno ráz na ráz. Doktor natřel lihovou dezinfekcí pravou delikventčinu bradavku a nedbaje jejího řevu, vbodl do ní jehlu a stiskl píst. Ohlušující řev zesílil natolik, že jsem se musel znovu napít. Pijí všichni členové komise, včetně slečny 6255, která si nalila další šálek kávy.
<br><br>
Podobně dopadla injekce do druhé prsní bradavky. A před zcitlivěním klitorisu dokonce doktor požádal exekutory, aby delikventce nasadili roubík. „Hrozí, že si strhne hlasivky…“ odůvodnil svůj příkaz.
<br><br>
„Roztáhněte jí víc ty nohy,“ požádal doktor exekutory, skloniv se k její vagíně.
<br><br>
‚Její‘ exekutor nasadil kliku na roztahovací zařízení a ráčna poskočila o dva zuby. Výrazné bolestné zaskučení se ozvalo i přes roubík.
<br><br>
„Hmm, to je opravdu málo,“ mručí nespokojeně doktor, ohmatávaje šlachy v jejích slabinách, napjaté k prasknutí. „Budete ji roztahovat denně, podobně jako 4587. A za tři měsíce mi při periodické prohlídce musí předvést provaz,“ obrátil se vzápětí ke kolegovi tělocvikáři.
<br><br>
Pak požádal Danu o chirurgické rukavice, znovu se sklonil k delikventčině vagíně, rozevřel dvěma prsty její stydké pysky, vyloupl jí klitoris z kožní řasy a podržel si ho pevně pinzetou, což vyvolalo opět jistou akustickou odezvu přes roubík. Druhou rukou natřel vytažený žalud klitorisu lihovou dezinfekcí a Věra mu podala injekci…
<br><br>
Příšerný jekot přes roubík byl doprovázen novým velice prudkým proudem moči – ještě štěstí, že felčar i s touto eventualitou počítal a před manipulacemi v delikventčině vagíně si nasadil ochranný štít před obličej, podobně jako při pokusech v chemické laboratoři. Jeho plášť je ovšem zle potřísněn a musí se jít znovu převléknout. Zbývající dvě delikventky, pochopivše, co se bude dít, se spontánně počůraly také. A měly proč…
<br><br>
Nezahálí totiž ani zahradní hadice ve Věřiných rukou, a nezahálejí ani důtky exekutorů, které nehovoří k vagínám delikventek právě přívětivě. Nový kakofonní koncert je toho důkazem…
<br><br>
Novou notnou dávku čaje ovšem vypily přímo hltavě. Kdypak jim asi dojde, že je příčinou jejich častého mohutného močení před celou komisí, což představuje obrovský stresový a ponižující faktor a zdroj studu…
</p>
<h2>XXXVI.</h2>
<h3>Sice vychrtlá, ale aspoň skvěle vyšetřitelná…</h3>
<p class="f0">
„Nu, a můžeme začít,“ spustil doktor, přišed v čistém plášti. „Nejprve se podíváme, jak nám ty injekce zcitlivěly intimní partie delikventčina nahého těla.
<br><br>
Nutno přiznat, že 3315 byla mezitím zbavena roubíku (na můj příkaz, pochopitelně – jinak y se nemohla napít…), takže spontánně zareagovala: „Ty úchyle CENZUROVÁNO, já ti zcitlivím… Jauauau-úúúúúúúúúúúúúúúú-óóóóóóóóóóóóóóóó-ne-ee-e-e-e-éééééééééé-áááááááááá-u-u-u-úúúúúúúúúú…“
<br><br>
Důtky exekutorů zatančily na prsou všech tří delikventek (za sprostou nadávku a tykání členovi komise!) a injekcemi zcitlivělé prsní bradavky 3315 i 4587 se patřičně ozvaly, ač se jednalo o pouhé dvě rány, i když tedy poněkud ostřejší a záměrně zasahující přesně tuto oblast.
<br><br>
Když se pacientky zklidnily, chopil se felčar pinzety a jal se pomačkávat prsní bradavky a klitoris vyšetřované delikventky. Počíná si (zřejmě záměrně) dosti neurvale, protože 3315 úžasně ječí – ‚za její výkon by se nemusela stydět ani operní pěvkyně‘, jak jsem se později dočetl v Kátině protokolu.
<br><br>
„Začneme opět od rodidel, abychom neporušili řád zavedený panem předsedou,“ spustil doktor, pomačkávaje pinzetou delikventčin zcitlivělý klitoris – zřejmě velmi nepříjemně a bolestivě, protože 3315 ječí jako Viktorka u splavu.
<br><br>
Následně pinzetu odložil a požádal Danu o dlouhou rukavici. Ta mu ji navlékla a natřela ji tlustě vazelínou. Doktor pak za neustálého bolestného kvílení delikventčina neurvale vnikl celou rukou do její panenské vagíny – <i>(nezapomeňme, že i ji teprve včera defloroval…)</i> – a druhou rukou prohmatává její břišní stěnu.
<br><br>
„Tedy, to je nádhera!“ libuje si, „Vyšetřovat uspořádání vnitrobřišních orgánů u břicha bez tuku je opravdové potěšení,“ pronesl konečně, když Kátě nadiktoval sáhodlouhý protokol svých zjištění. „Chcete si to ještě někdo zkusit?“
<br><br>
„Mohu?“ zeptala se Káťa.
<br><br>
„Samozřejmě,“ souhlasí ochotně felčar, zatímco jí Dana vybavuje dlouhou rukavicí a exekutoři adekvátně snižují výšku stolu, aby Káťa z vozíku snadno dosáhla na delikventčino nahé tělo, ke stolu připoutané.
<br><br>
Ale to už Káťa obratně proniká celou rukou do delikventčiny vagíny. Ta opět začíná nepříčetně výt a znovu pustila moč. Káťa naštěstí sedí tentokrát bokem, takže jí nejprve břicho důkladně – a opravdu hodně hluboko – prohmatala, a teprve potom se odjela umýt. Zato Dana dopadla škaredě. Postavila se totiž dosti nevhodně, takže delikventčin zlatý déšť skropil celý levý bok jejího pláště.
<br><br>
Dana zhnuseně odhodila znečištěný plášť a zůstala jen ve svých miniaturních bikinkách, podobně, jako Věra. Jen tak letmo jsem zahlédl, že na přední straně i jejích kalhotek se začíná objevovat vlhká skvrna…
<br><br>
Věra všechny tři delikventky poctila ledovou sprchou, při níž se zbývající dvě opět počůraly, a důtky exekutorů znovu navštívily jejich vagíny. Pochutnaly si zvláště na zcitlivělých klitorisech 3315 a 4587, které koncertují opravdu úžasně…
<br><br>
Když se situace uklidnila, zavedl jí felčar do vagíny zrcadla, nadiktoval Kátě krátce postřehy do protokolu a nakonec jí důkladně prohmatal prsa. Vzhledem k tomu, že je má ‚po tatínkovi‘, neměl nikdo zájem doktorovy závěry ‚ověřit‘. Doktor ji tedy ještě vyšetřil přes konečník – a milá delikventka 3315 putuje na podlahu speciální části vyšetřovny vedle své kamarádky, kde ji exekutor tvrdě roztáhl nohy v rámci terapeutického trestu, až zakvílela bolestí.
<br><br>
Exekutor se podíval tázavě na doktora Trefného, který terapeutický trest nařídil.
<br><br>
„To je v pořádku,“ odpovídá doktor nahlas, aby všichni slyšeli – především však delikventky. „Musí cítit, že to bolí – a pořádně! Jinak by byl trest neúčinný.“
<br><br>
Pak se k delikventce sklonil, prohmatal jí slabiny a poznamenal k exekutorovi: „Klidně jí nohy roztáhněte o dobrých pět stupňů víc. To musí ještě vydržet!“
<br><br>
Exekutor bez odkladu splnil doktorovo přání. Slečna 3315 ječí tak mohutně, že „by se za její výkon nemusela stydět ani operní pěvkyně“, jak jsem se později dočetl v Kátině protokole. Je pravda, že se jedná o rajskou hudbu pro naše uši – <i>(všiml jsem si, jak většině členů – i členek! – komise zazářily oči)</i> – takže jedeme i nadále bez roubíků…
</p>
<h2>XXXVII.</h2>
<h3>Bez toho čaje by to nebylo ono…</h3>
<p class="f0">
„Dejte jim znovu napít, ať nejsou dehydrované,“ požádal felčar sestry, které jeho doporučení promptně splnily, takže všechny tři slečny vypily notnou dávku čaje.
<br><br>
„On po chvíli vyvolává i značný pocit žízně, proto čím víc se pije, tím je to horší. Také jeden z mých objevů…“ poznamenal ke mně doktor polohlasně.
<br><br>
Poznámku, určenou původně jen mně, zaslechla však Věra, stojící opodál, a potměšile se usmála.
<br><br>
„Nu, a teď připoutejte na stůl slečnu 5258, abych ji mohl také důkladně vyšetřit,“ požádal doktor exekutory.
<br><br>
Stalo se – a nahá 5258 leží upoutána na gynekologickém stole mírně skloněném dozadu. Ruce má připoutány za hlavou, nohy ve třmenech roztažené do rozštěpu – <i>(u milovnice aerobiku si to můžeme bez obav dovolit)</i> – takže její prsa, rodidla i konečník jsou doktorovým – <i>(a nejen jeho!)</i> – pohledům i hmatům.
<br><br>
„Nejprve ji obšťastníme dávkou adrenalinu, aby nám náhodou neomdlela, a pak jí zcitlivíme bradavky a klitoris. Stejně, jako u obou předchozích,“ instruuje felčar Danu, která už připravuje sadu injekcí.
<br><br>
Doktor mezitím mírně pomačkal delikventčiny bradavky pinzetou – <i>(opravdu ochotně se jí ztopořily)</i> – a natřel její pravý prsní dvorec lihovou dezinfekcí. Dana mu podala připravenou adrenalinovou injekci – a on ji prudce vbodl přes dvorec hluboko do delikventčina levého prsu.
<br><br>
„Jauauauaua-úúúúúúúúúúúúú-óóóóóóóóóóó-ne-e-e-ééééééééééé…“ zaječela 5258 opravdu příšerně – a pustila moč. Zlatavý proud z její vagíny prudce vystříkl hodně daleko. Ještě štěstí, že tentokrát nikdo nestál v cestě…
<br><br>
Její příšerný řev vyvolal obdobnou reakci u obou delikventek ležících s doširoka roztaženýma nohama na podlaze ve speciální části vyšetřovny. Věra nezaváhala ani vteřinu a postříkala všechny tři notnou dávkou ledové vody. Rovněž důtky exekutorů se skvěle poměly, když svými řemínky olizovaly jejich vagíny.
<br><br>
„Až do tady té napíchám všechny injekce,“ poznamenal felčar k sestrám, „dejte jim zase hodně napít…“
<br><br>
Poté začal injekcemi zcitlivovat delikventčiny bradavky, což se opět neobešlo bez skvělého koncertu.
<br><br>
„Mám takový dojem, že její práh bolesti je nastaven docela nízko,“ sděluje nám doktor svůj závěr, který Káťa pochopitelně poctivě protokoluje. „Proto ona je se všemi ponižujícími procedurami raději svolná – aby zabránila fyzickému trestu. Jsem moc zvědav, jak zareaguje za chvíli, až jí budu zcitlivovat klitoris – a velice jsem zvědav na její reakce v pondělí, až bude podrobena opravdu tvrdému kontrolnímu výprasku.“
<br><br>
Delikventka 5258 samozřejmě napjatě poslouchá doktorovy poznámky diktované Kátě do protokolu – a všiml jsem si, že po jeho posledních slovech zbledla ‚jako cimra po bílení‘, jak by řekla moje babička.
<br><br>
Teď se však doktor posadil mezi její roztažené nohy, navlékl si chirurgické rukavice a prsty pravé ruky jemně roztáhl její závojíčky. V druhé ruce ovšem drží pinzetu, kterou vytáhl žalud jejího klitorisu z kožní řasy a následně ho docela tvrdě pomačkal, až 5258 znovu příšerně zavyla bolestí. Doktor ovšem drží žalud klitorisu i nadále v pinzetě. Věra mu podala injekční stříkačku a žalud klitorisu jí natřela lihovou dezinfekcí.
<br><br>
Než se milá 5258 stačila nadechnout k další sérii srdcervoucích skřeků, vrazil doktor neurvale jehlu do nejcitlivější tkáně jejího těla a stiskl píst.
<br><br>
Její reakce byla strašlivá. Prudce sebou zazmítala v poutech a vydala ze sebe takový strašlivý skřek, že by na něj byl hrdý i Tarzan po vítězném zápase se lvem – <i>(jak uvedla Káťa do protokolu – kam to děvče na ta přirovnání chodí…)</i>
<br><br>
Doktor se nenechal vyvést z míry. Připnul slečně 5258 na zcitlivělé bradavky a klitoris obtěžujícím způsobem dobře napružené ozubené svorky – <i>(Jednu mi půjčil k prohlédnutí. Zoubky má opravdu tupé, takž bolestivě obtěžuje, ale nezraňuje. přesně tak, jak byl dříve tuto proceduru popsal.)</i> – a nalil si další šálek kávy.
<br><br>
„Až se delikventka uklidní a přestane řvát, tak jim dejte napít čaje,“ poznamenal k sestrám. „Ale nemusíte spěchat, času je dost. Pojďte si dát zatím s námi.“
<br><br>
Vedle sestřiček si krátkou přestávku s námi dopřála i Káťa. Nutno přiznat, že jen v té podprsence vypadá nádherně. Zřejmě jí ani život na vozíku v některých formách posilování nebrání…
</p>
<h2>XXXVIII.</h2>
<h3>Rozkošné tělíčko delikventky 5258</h3>
<p class="f0">
„Dejte jim pořádně napít a jdeme na to,“ požádal felčar sestry po krátké pauze.
<br><br>
Stalo se a doktor se znovu sklonil nad nahou 5258, bezmocně připoutanou a roztaženou na gynekologickém stole.
<br><br>
„I tady začneme od rodidel,“ poznamenal samozřejmě, odstraniv svorku s jejího klitorisu. <i>(Na zcitlivělých bradavkách je však ponechal i nadále…)</i>
<br><br>
„Sice se trochu zpronevěřím gynekologickým zásadám, ale nejprve ji vyšetřím v zrcadlech. Předpokládám totiž, že v případě této delikventky si ji budete chtít prohmatat všichni – tak abychom si to pak v klidu užili…“
<br><br>
Přikývl jsem na souhlas a doktor se jal zavádět do slečniny vagíny zrcadlo. Požádal Danu o větší model a roztáhl ho tak, že slečna 5258 opět kvílí bolestí.
<br><br>
„Bolí? To je dobře, Toto vyšetření ve vašem případě bolet musí. A pořádně, ty hyeno zatracená…“ zdůrazňuje doktor důvod svého počínání a roztahuje lžíce zrcadla ještě více od sebe, takže nářek slečny 5258 je už skoro permanentní.
<br><br>
Pak, když se delikventka poněkud uklidnila a její nářek zeslábl, nadiktoval doktor Kátě svých pár vět do protokolu. Zdůraznil, že sliznice vagíny je růžová, zdravá, nezjizvená a dobře prokrvená
<br><br>
„Chce se někdo z vás do slečniny vagíny podívat?“ zeptal se po té spíše z povinnosti. Nutno přiznat, že nikdo zájem nemá, protože pohled do otevřené vagíny není nic moc úchvatného a všichni jsme tento úkon absolvovali u minulé delikventky,
<br><br>
Konečně vytáhl z její vagíny zrcadlo a požádal Danu o dlouhou rukavici. Navlékl si ji a bohatě ji namazal vazelínou až po předloktí. Slečna 5258 na jeho počínání civí s vykulenýma očima. Moc dobře tuší, co bude následovat,
<br><br>
A taky že ano. Doktor tvrdě pronikl postupně všemi prsty do její vagíny – bez ohledu na příšerný řev, který slečna ze sebe vyluzovala, a pak jí proti ruce ve vagíně začal tvrdě prohmatávat břišní stěnu, aby zhodnotil prostorové poměry její břišní dutiny, diktuje Kátě rozsáhlé údaje do protokolu. Pak pronikl rukou v rukavici ještě hlouběji. Delikventka 5258 znovu příšerně zařvala a pustila moč, která teď stéká po doktorově rukavici a volně padá na podlahu. Doktor konečně ruku z její vagíny vytáhl a ustoupil, aby mohla Dana delikventky postříkat ledovou vodou a aby mohly důtky exekutorů znovu zaúřadovat.
<br><br>
Zbývající dvě slečny ovšem pustily moč také, ale přece jen trochu ‚pozdě‘, takže se kolečko s ledovým postřikem a svištícími důtkami opakuje. Nutno tedy přiznat, že spontánní čůrání, které močopudný čaj ve spojení s bolestivými zákroky vyvolává, je pro nás úchvatné a pro vyšetřované nahé slečny se jedná o další stresový a ponižující faktor. Docela začínám uvažovat o tom, že vlastností tohoto senzačního čaje navrhnu využívat i v trestnici. A v pondělí ho zavedu zcela určitě – z titulu předsedy komise si to mohu dovolit!
<br><br>
Po novém napojení delikventek – <i>(Vzhledem k tomu, že vyvolává pocit další žízně, pijí delikventky tak, jako kdyby nic lahodnějšího nikdy neměly…)</i> – ji felčar ještě důkladně vyšetřil přes konečník.
<br><br>
„Ještě vyšetřím její prsa a pak bude vaše,“ poznamenal doktor odstraniv svorky obtěžujícím způsobem připnuté na jejích bradavkách.
<br><br>
„Prsa pevná, pružná, ani při poloze v leže příliš neztrácejí tvar,“ diktuje Kátě do protokolu, „dvorce poněkud vystouplé, dobře pigmentované, na pohmat velmi citlivé – <i>(přejel jí několikrát přes dvorce neurologickým rádélkem, přičemž se její nahé tělo vzepjalo a bylo možno na něm pozorovat silné nervové i svalové záškuby…)</i> – bradavky rovněž velmi citlivé – <i>(»Jauauauau-úúúúúúúúúúúúúúú-óóóóóóóóóóóóóó-úúúúúúúúúú…«)</i> – což je pochopitelně umocněno působením zcitlivujících injekcí,“ poznamenává do protokolu doktor, nenechávaje se vyvést z míry příšernými slečninými akustickými projevy, když jí bradavky znovu pomačkával pinzetou.
<br><br>
„Ještě jí prohmatám do hloubky mléčné žlázy a podpažní uzliny, abych vyloučil patologické útvary…“ — „Vyšetřuješ si prsa sama?“ otázal se vzápětí delikventky.
<br><br>
„Ano…“ špitla polohlasně.
<br><br>
„Nahlas a zřetelně! Kdy a jak často si prsa sama vyšetřuješ? A odpověz celou větou,“ obořil jsem se na ni.
<br><br>
„Prsa si sama nevyšetřuji. Pravidelně mi je vyšetřuje přítel – vždy po skončení menstruace…“ odpověděla 5258 podle mých požadavků, přičemž celá zrudla studem. Ale zřejmě usoudila, že bude lepší, vyzradí-li své intimní tajemství, než další návštěva důtek na jejím nahém těle.
<br><br>
Po těchto slovech už se felčar pustil do avízovaného vyšetření, aniž by měl k vyšetřované nějaké další dotazy. Tvrdě hněte její prsa mezi prsty a stlačuje je proti hrudníku. Rovněž tak její podpažní uzliny, které má 5258 bez zábran zpřístupněné vzhledem k tomu, že má vzpažené ruce připoutány k okrajům stolu za zády, vyšetřuje velmi pečlivě a rovněž i je tvrdě hněte. Svou práci doprovází podrobným výkladem a komentářem do protokolu, nedbaje občasného pacientčina bolestného zavytí.
<br><br>
„Nu, a je vaše,“ poznamenal asi po pěti minutách. „Hlavně ji předčasně neudělejte, ještě se musí podrobit neurologickému a sexuologickému vyšetření!“
<br><br>
Rozhodl jsem se, že si slečnino tělo prohmatám jako poslední, takže se práce na ní ujal nejprve přísedící tělocvikář. Ten se ovšem zajímá především o její prsa, která opravdu důkladně prohmatává. Delikventka 5258 ovšem příšerně zavyje vždy, když kolega zabloudí k jejím zcitlivělým bradavkám.
<br><br>
„Tam ‚dole‘ mě to ani moc nezajímá…“ poznamenal po té, když si s jejími prsy důkladně pohrál, a ustoupil, aby udělal místo dalším zájemcům.
<br><br>
Věra i Dana využily příležitosti, natáhly si dlouhé rukavice a prozkoumaly důkladně slečninu vagínu. Rovněž se pokusily nahmatat své prsty, zavedené hluboko do její vagíny, přes její břišní stěnu. Ale nějak se jim nedařilo – až s pomocí doktora. Nemusím snad připomínat, že slečna 5258 opět úžasně vyje bolestí a lemtá močopudný čaj opravdu jako nezavřená.
<br><br>
Další na řadě je ovšem slečna 6255, kterou opět zajímají především delikventčiny svaly, zvláště pak břišní. Dokonce ji požádala, aby břišní stěnu napjala, aby mohla její skvěle vypracované břišní svaly důkladně prohmatat a zhodnotit. Všiml jsem si, že Káťa její postřehy svědomitě protokoluje.
<br><br>
Pak se ovšem sama ujala testování delikventčina nahého těla, přičemž drahnou část času věnuje práci s pinzetou na zcitlivělých bradavkách a klitorisu. Maně jsem dospěl k názoru, že toto je dívčina oblíbená praktika v sexu. V duchu mě napadlo, zda má přítele a zda tuto praktiku spolu také provozují. Ale to se asi nikdy nedozvím…
<br><br>
Konečně jsem přišel na řadu já sám, abych se rozkošným nahým tělem slečny 5258 také potěšil. Rozhodl jsem se pro ‚celkovou prohlídku‘. Na rozdíl od doktora jsem napřed prozkoumal její prsa, pak její skvěle vypracované svaly na rukou, nohou a břiše. Nakonec jsem si nechal natáhnout dlouhou rukavici a vnořil jsem svou ruku do jejího lůna, abych prozkoumal uspořádání jejích nitrobřišních prostor.
<br><br>
Slečna 5258, která podstupuje toto vyšetření dnes už počtvrté, neskutečně vyje bolestí – a náhle znovu pustila moč…
<br><br>
Částečně to byla moje vina – měl jsem s obdobnou reakcí počítat, když jsem věděl, že je hodně napitá – avšak zaváhal jsem – a dostal jsem celou dávku nejen na tričko, ale i do obličeje!
<br><br>
Nezbylo mi, než abych se šel osprchovat a převléknout.
<br><br>
„Můžete klidně pokračovat beze mne,“ poznamenal jsem na odchodu z vyšetřovny. „Za chvíli se vrátím.“
</p>
<h2>XXXIX.</h2>
<h3>Studium orgasmu je opravdu zajímavé…</h3>
<p class="f0">
Ta chvíle nakonec trvala asi pětadvacet minut. Když jsem znovu dorazil do vyšetřovny, zjistil jsem, že delikventka 3315 klečí v opravdu potupné pozici ve speciální části vyšetřovny. Je upoutána za svázané ruce za zády a za kotníky nohou ke kruhům ve zdi a stehna má nepřirozeně roztažená rozporkou mezi koleny. Z její vagíny odkapává vaginální sekret do jednoho z kanálků v podlaze. Delikventka 5258 je sice také připoutána za ruce za zády ke kruhu ve zdi, ale stojí.
<br><br>
Na gynekologickém stole leží upoutána těžce obézní delikventka 4587, kterou neurolog právě ‚opracovává‘ neurologickým rádélkem, napjatě sleduje svalové a nervové záškuby jejího nahého těla.
<br><br>
„V jejím případě jsme museli zintenzivnit osvětlení,“ upozorňuje mě přísedící – tělocvikář. „Doufám, že se kvůli tomu nezlobíš, ale vzhledem k tukovým zásobám jejího těla…“
<br><br>
„Ne, ale budeme to muset připsat panu doktorovi práv do nákladů,“ poznamenal jsem hlasitě, aby to delikventka 4587 slyšela.
<br><br>
Jenom podotýkám, že kolega tělocvikář – jakožto mnou přizvaný přísedící – převzal po dobu mé nepřítomnosti zcela oprávněně předsednickou funkci, a teď mě informuje o mimořádnostech, které byl v době mé nepřítomnosti nucen přijmout.
<br><br>
„Co jste stačili udělat v době mé nepřítomnosti?“ zeptal jsem se ještě ‚pro forma‘, neboť podle dění ve vyšetřovně jsem situaci celkem správně odhadl.
<br><br>
„Nu, delikventka 3315 měla opět nějaké nemístné řeči ohledně způsobu vyšetřování, dokonce kolegu neurologa poctila vulgární nadávkou, takže důtky exekutorů navštívily dvakrát jejich prsa. Jinak vše podle plánu…“
<br><br>
„Díky za informace, pane kolego. Podrobnosti si přečtu v protokolu později.“
<br><br>
Nyní se ale opět začínám věnovat dění na gynekologickém stole. Neurolog se právě věnuje dráždění delikventčiných erotogenních zón a Věra drží u jejích rodidel vzorkovnici, aby bylo možno zachytit delikventčin vaginální sekret pro laboratoř. – <i>(Laboratoř vyšetřuje všechny produkty těl delikventek a vaginální sekret není výjimkou…)</i>
<br><br>
Konečně sebou 4587 mohutně zazmítala v poutech, z jejího hrdla vyšla série orgastických skřeků a z její vagíny se vyvalil mohutný proud sekretu. Tedy – vzhledem k tomu, že ještě včera byla panna a k její defloraci došlo uměle proti její vůli a toto je zřejmě její první orgasmus – počíná si opravdu divoce a její výkon je úctyhodný. Vzorkovnici dokázala svým vaginálním sekretem naplnit do tří čtvrtin!
<br><br>
„Běž si kleknout vedle kamarádky,“ poplácal ji neurolog přátelsky po prsou, když napětí jejího těla povolilo.
<br><br>
Odvázal ji od stolu a ujali se ji exekutoři, aby vykonali jeho příkaz, a Dana volá telefonem poslíčka, aby odnesl vzorkovnici naplněnou slečniným vaginálním sekretem do laboratoře. Věra mezitím postříkala gynekologický stůl proudem studené vody a exekutor na něj upoutává delikventku 5258.
<br><br>
Ozvalo se zaklepání na dveře a po mém „Dále“ vstoupil poslíček.
<br><br>
„Dobrý den, dámy a pánové,“ otočil se čelem ke komisi – „Čau, holky,“ otočil se k vysvlečeným delikventkám. Prohmatal jim prsa a poplácal je po zadečcích – <i>(jak mě později informoval hlavní vychovatel, jednalo se vlastně o předepsaný poslíčkovský rituál – silný stresový a ponižující faktor, kterým se má u delikventek rovněž zvyšovat pocit studu. Původně jsem si myslel, že poslíčkové tak jednají ze své vlastní iniciativy…)</i>
<br><br>
Pak teprve se otočil opět k nám a zeptal se, jakou službu od něj požadujeme.
<br><br>
„Odneseš do laboratoře k rozboru vaginální sekret delikventky 4587,“ informuje ho Věra, podávajíc mu vzorkovnici.
<br><br>
„Čau, holky,“ rozloučil se poslíček s delikventkami, tentokrát prohmatav prsa a poplácav po zadečku pouze 5258, ležící na gynekologickém stole. „Na shledanou, dámy a pánové,“ rozloučil se s námi. Převzal od Věry vzorkovnici a opustil vyšetřovnu.
<br><br>
Nutno přiznat, že slečny konečně pochopily poslíčkovo jednání a nijak proti jeho počínání neprotestovaly, aby důtky exekutorů na jejich nahých tělech znovu nezatančily. Nutno tedy přiznat, že své zadní partie, kde exekutoři používají biče (záda, hýždě a zadní partie stehenní) mají téměř nedostupné, takže exekutoři by se přednostně zaměřili na jejich prsa, břicha a vagíny, kde jsou rány zvlášť bolestivé. Jsem zvědav, jak se zachovají v pondělí, kdy budou tvrdě seřezány téměř všechny jejich tělesné partie, prsa a vagíny nevyjímaje…
<br><br>
Trochu jsem se zamyslel, takže už sleduji vrcholící orgasmus delikventky 5258. Její nahé tělo se mohutně vzpíná v +řetězech, svalové a nervové záškuby jsou na něm nádherně patrné – <i>(úplně něco jiného, než u té hory sádla označené identifikačním číslem 4587…)</i> – takže jsem neodolal a musel jsem si jít sáhnout. Stejný nápad dostala i Káťa, která přimanévrovala se svým vozíkem k téže straně gynekologického stolu a dotkla se svým nahým bokem <i>(nezapomeňme, že své tričko štítivě shodila, když jí ho 4587 počůrala)</i> mého lokte. Neuhnula však a zkoumá vzpínající se tělo 5258 druhou rukou.
<br><br>
Orgasmus u 5258 trvá opravdu dlouho a Dana už má vzorkovnici zcela plnou. Naštěstí ji bleskově vystřídala Věra s prázdnou vzorkovnicí. Tu naplnila 5258 více než z poloviny, než její mohutný a dlouhý orgasmus odezněl.
<br><br>
Káťa se na mě usmála. odtáhla svůj bok od mého lokte a zamanévrovala svým vozíkem zpět ke svému počítači, aby dopsala protokol.
<br><br>
„Nu, a jsme pro dnešek hotovi,“ oznámil jsem členům komise. Pak jsem se otočil k sestrám a exekutorům: „Dopřejte delikventkám ještě poslední důkladnou koupel ve studené vodě a odveďte je na svačinu. Zítra je čeká úvodní přednáška a v pondělí kontrolní výprask. Já se pro dnešek s vámi se všemi loučím.“
<br><br>
„Pane profesore,“ ozvala se v té chvíli 6255, „mohu se zítřejší přednášky zase zúčastnit?“
<br><br>
„No, nevím… Proč?“
<br><br>
„Nějak jsem v té práci figurantky našla zalíbení… I když mě teda pan doktor trochu zklamal. Slíbil mi přece…“
<br><br>
„Ona se zase nějaká příležitost najde,“ přerušil jsem ji. „A jestli mi chceš zítra pomoci, tak přijď do malé posluchárny hned, jak vyměníš ve výstrojním skladu ložní prádlo pro své svěřenkyně. Ale potřeboval bych, abys byla vzorně ustrojená do ústavní uniformy. Ne, abys přišla zase nahá!“
<br><br>
„Spolehněte se, pane profesore.“
<br><br>
„A dej si teď s nimi svačinu! Pokud vím, tak jsi neobědvala… Jestli chceš, půjdu to zařídit.“
<br><br>
„To byste byl moc hodný…“
<br><br>
Místo domů jsem tedy ještě zamířil do kuchyně…
</p>
<h2>XL.</h2>
<h3>Nedělní přednáška</h3>
<p class="f0">
Sice jsem hned kdesi na začátku psal, že nové chovanky se seznamují s pravidly života v ústavu empiricky – tedy z vlastní zkušenosti, avšak základy jim jsou vštípeny v úvodní přednášce, která je pro ně uspořádána vždy v neděli – po důkladné vstupní prohlídce a před pondělním kontrolním výpraskem. Je pravda, že v sobotu po prohlídce jsou docela zničené a po pondělním výprasku budou zničené ještě víc, avšak je nutné, aby byly se základy nějak vhodně seznámeny, proto ta nedělní přednáška. Ta je pro ně docela oddechová, i když jsou v posluchárně přítomni i exekutoři – ale nebývá zvykem, aby nějak zasahovali – leda, že by delikventky nemístně provokovaly.
<br><br>
Přednáška začíná ráno po snídani v 7:40 a málokdy se protáhne až do 12:00 hodin – tedy do oběda. Většinou chovanky stihnou ještě podstatnou část sportovního dopoledne nebo kulturního programu. Tu první neděli jim necháváme volnost, aby si vybraly podle vlastního uvážení – jak dopoledne, tak i odpoledne. Tedy až na jednu dnešní výjimku: delikventka 4587 půjde odpoledne do bazénu, ať už se jí to líbí, nebo ne!
<br><br>
Ráno jsem vstal tedy o něco dříve, abych se stihl osprchovat, oholit a nasnídat – a od půl osmé už čekám na ‚své‘ svěřenkyně v malé posluchárně, kam mi je mají dozorci po snídani přivést. Se mnou zde už čekají i tři exekutoři…
<br><br>
Úderem tři čtvrtě na osm se otevřely dveře a dva samostatní dozorci přivedli všechny tři ‚moje‘ delikventky. Ty jsou pochopitelně v plné nahotě a stydlivě si rukama zakrývají své intimní tělesné partie. Doba před přednáškou je ovšem výjimkou, takže exekutoři nezasahují. Ale po přednášce už si slečny toto počínání nebudou moci beztrestně dovolit…
<br><br>
„Buďte u nás vítány a račte se posadit,“ uvítal jsem delikventky vřele – i když si to tedy vzhledem ke své předchozí činnosti nezaslouží. „V pátek s vámi bylo zahájeno přijímací řízení, které pokračovalo včerejším dokončením důkladné lékařské prohlídky. Dnes pokračuje tedy úvodní přednáškou a zítra bude dokončeno tvrdým kontrolním výpraskem.“
<br><br>
Všiml jsem si, jak se slečny po mých úvodních slovech zachvěly, ale pro jistotu jsou zticha jako pěny. Zřejmě už vstřebaly něco z pátečních a sobotních zkušeností a exekutoři za jejich zády jsou, zdá se, účinnou hrozbou.
<br><br>
„Na svých stolcích máte několik listů papíru. Záhy zjistíte, že se jedná o denní režim, kodex oblékání a kodex pacientky. Tyto dokumenty jste povinny se naučit znát nazpaměť a můžete být z jejich obsahu zkoušeny – kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv. Pokud neodpovíte přesně, budete za nevědomost tělesně potrestány – nejen vy, ale celá skupina, ve které budete momentálně účastny. Výjimkou je jen »Kroužek řádů«, který se koná každou neděli dopoledne jako jeden z kulturních programů, kde se můžete zkoušet navzájem beztrestně a kde si můžete případné nedostatky doplnit.
<br><br>
V našem ústavu si dále budete muset zvyknout na to, že za každou maličkost – neupravený oděv, neuklizenou skříňku, nedbale ustlané lůžko následuje tělesný trest. Trestu se ovšem podrobujete nejen vy samy, ale celá skupina, ve které jste momentálně účastny. Zvlášť tvrdé tresty následují za okamžité neuposlechnutí rozkazu, za protivení se kterémukoliv členu personálu, za nespisovnou či hrubou mluvu a zvláště za sprosté nadávky. O tom už jste se mohly v předešlých dvou dnech přesvědčit na vlastní kůži – doslova…
<br><br>
Velmi často se budete setkávat s nahotou. Abyste si na ni hned od začátku zvykaly, zůstanete zcela nahé až do soboty, kdy i pro vás bude otevřen výstrojní sklad a vy si budete moci poprvé vyfasovat ústavní uniformu. I když tedy pochybuji o tom, že po pondělním tvrdém kontrolním výprasku na svých seřezaných tělech nějaký oděv vůbec snesete. Spíše věřím tomu, že rády zůstanete úplně nahé i další týden.“
<br><br>
Ozvalo se zaklepání na dveře a po mém „Dále!“ vstoupila slečna 6255 – podle dohody vzorně oblečená do ústavní uniformy.
<br><br>
„Vítám mezi námi slečnu 6255, která se nabídla i dnes do funkce figurantky.“
<br><br>
„Vystup si na stůl, aby na tebe všechny tři delikventky dobře viděly,“ požádal jsem vzápětí přišedší figurantku.
<br><br>
<br><br>
Stalo se – a 6255 se pružně vyšvihla na stůl. Kočka by to lépe nesvedla…
<br><br>
„V našem ústavu funguje střední škola,“ pokračuji ve výkladu, když se slečna 6255 otočila čelem k delikventkám. Tato škola je zaměřena především technicky – »právníků a ekonomů máme tolik, že s nimi můžeme dláždit ulice«, jak aspoň tvrdí náš pan ředitel. A propos: Pan ředitel se zítra přijde podívat do trestnice na vás a na váš kontrolní výprask, aby se s vámi také seznámil.
<br><br>
Ale abych pokračoval ve výkladu: Proto – a také pro uspokojení úřadů – jsou hlavními předměty na této škole matematika, fyzika, deskriptivní geometrie, chemie a technické kreslení. Chápu, že pro děvčata jsou to předměty poněkud odtažité, alevy máte jen dvě možnosti: Buď navštěvovat tuto školu, nebo se nechat zařadit na nucené práce, zde obvykle nazývané <i>galeje.</i> Škola má ovšem přednost a na <i>galeje</i> z ní můžete být přeřazeny buď pro celkově špatný prospěch, nebo pro nekázeň. Smutným příkladem je zde přítomná figurantka – slečna 6255, která ve škole propadla ze čtyř hlavních předmětů. Nyní je tedy zařazena na nucené práce. O tom vám může povědět později sama.
<br><br>
Nyní si můžete prohlédnout ústavní uniformu, do které je oblečena. Navenek se skládá, jak samy vidíte, z blůzy a sukně – obojí v hnědé barvě. Postupně, jak budu pokračovat ve výkladu, uvidíte i její ostatní součásti. Je velmi lehká a vzdušná – svleč si blůzu a nechej ji kolovat, aby nové delikventky měly představu o jejím materiálu,“ požádal jsem 6255. „Je tomu tak proto, abyste se bez uniformy cítily stejně komfortně, jako v ní – tedy abyste nepociťovaly větší tepelný rozdíl mezi tím, když jste oblečené a když jste nahé. V celém areálu je kvůli tomu mírně přetopeno – na 26°C.“
<br><br>
Zatímco blůza 6255 koluje mezi novými delikventkami, pokračuji v úvodní přednášce <i>(v níž partie o nahotě a oblékání hraje klíčovou roli…)</i>
<br><br>
„To, jak a kde máte být oblečené nebo svlečené, určuje kodex oblékání, který máte všechny k dispozici a který jste povinny naučit se během přijímacího řízení nazpaměť. Upozorňuji na tomto místě, že povel »Svlékni se« bez dalších přívlastků znamená, že se máte svléci úplně do naha – a to ihned, bezodkladně a bez váhání. Pokud se máte svléci jinak, bude to explicitně řečeno.
<br><br>
Např. vykonání rozkazu »Svleč se do půl těla« vypadá takto:“ – pokynul jsem své figurantce, která – majíc už svlečenou blůzu – odložila i podprsenku.
<br><br>
„Toto sice je opravdu výjimečný požadavek, ale každopádně ho musíte znát. Může vám ho udělit kterýkoliv člen personálu, obvykle poslíček, v případě, že jste předvolány do ředitelny ‚na kobereček‘. Před ředitele samozřejmě předstupujete vysvlečené zásadně zcela do naha, ale zbytek odění odkládáte – automaticky! bez vyzvání! – až v předpokoji. Do půl těla svlečené jdete jen ke dveřím ředitelny, a je to pro ostatní chovanky i personál signál, že nesmíte být zdržovány, že pan ředitel čeká. Ovšem – abyste tohoto statutu nezneužívaly, musí vás při tom doprovázet člen personálu, který nese vaši blůzu a podprsenku, přičemž podprsenka musí být viditelně navrch a otočena na rub, Takto:“ Sebral jsem blůzu 6255 a položil jsem na její vrch její na rub otočenou podprsenku.
<br><br>
„Nyní si předvedeme základní polohy nahého těla. – Svlékni se,“ přikázal jsem své figurantce 6255, „a předveď předpisový postoj!“
<br><br>
Stalo se.
<br><br>
„Teď vy ostatní! A pojďte hezky sem, před tabuli, na stupínek, ať se mohu přesvědčit, že si počínáte správně!“
<br><br>
Delikventky se neochotně zvedly a šouravými kroky vyrazily na určené místo. Pokynul jsem exekutorům, aby je lehce popohnali, takže jedna každá obdržela dvě povzbuzující rány bičem přes záda.
<br><br>
„Jauauau-úúúúúúúúúúúúúú…“ ozvalo se trojhlasně, značně nesynchronně.
<br><br>
„Tak, trochu života do toho umírání, dámy. Nemáme tu na to celý den!“
<br><br>
Slečny sice popoběhly, ale zakrývají si rukama své intimní tělesné partie. K tomu, aby se rozkročily a složily ruce za hlavu, se poněkud nemají…
<br><br>
Ke slovu opět přišly biče exekutorů a slečny se konečně uráčily předvést svou intimní anatomii.
<br><br>
4587! Rozkroč se víc… Ještě víc, nerozuměla jsi rozkazu?!“
<br><br>
„Ale v propozicích je napsáno »na šíři ramen«… jauauauauau-úúúúúúúúúúúúúúúú…“
<br><br>
Konec byl opět kakofonní koncert, protože biče exekutorů opět promluvily.
<br><br>
„To je minimum. Na rozkaz jsi povinna se rozkročit i víc. A vypni pořádně prsa! To břicho zastrč, kdo se má na to dívat?!“
<br><br>
Slečna 4587, nejstydlivější z celého trojlístku, znachověla studem od hlavy k patě a pokouší se – tu s větším, tu s menším úspěchem mé rozkazy plnit…
<br><br>
„Nu, ještě jim předveď předpisové klečení, dokud jsi na tom stole,“ požádal jsem svou figurantku.
<br><br>
Nahá slečna 6255 si ochotně klekla na stůl, složila ruce za hlavu a roztáhla stehna daleko od sebe.
<br><br>
„Totéž mi předveďte vy tři!“ nařídil jsem delikventkám.
<br><br>
Opět si počínají, jako ve zpomaleném filmu, takže mi nezbylo, než znovu požádat o pomoc exekutory.
<br><br>
Po jejich zásahu slečny opět poněkud obživly, ale trpělivost přešla mě.
<br><br>
„Tak podívejte se, vážené! Dnes jste měly příležitost něco se naučit, dokonce i s pomocí velice ochotné figurantky. Příležitosti jste nevyužily a pohár mé trpělivosti přetekl. Dnešní přednášku i s názornými ukázkami tedy končím a nechám na vás, jak se zde nadále uvedete. Na shledanou zítra u kontrolního výprasku!“
<br><br>
Opustil jsem posluchárnu, prásknuv za sebou dveřmi…
</p>
<h1>KONEC 4. ČÁSTI</h1>
<hr>
<p class="p2">
Autor: <b>© Éósforos, 2012-2018</b><br>
<script type="Text/JavaScript" src="../Js/posto.js"></script>
</p>
<hr>
<p class="p1">
<a href="novicky3.html" title="DETENČNÍ ÚSTAV – Novicky 3:
„Prsa máš skvěle vyvinutá, ale ty zásoby tuku na břiše ti tady budeme muset trochu provětrat…“">
<b>Novicky 3</b></a>
<a href="novicky5.html" title="DETENČNÍ ÚSTAV – Novicky 5:
„… Prsa však máte stále bez zábran vystavená, nádherně seřezaná a injekcemi skvěle zcitlivěné bradavky…“">
<b>Novicky 5</b></a>
<a href="../Ram.html" target="_parent"><b>Zpět na obsah</b></a>
</p>
<p>
<a href="http://counter.cnw.cz/" target="_parent"><img src="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?SpisyEosforovy&on" alt="[CNW:Counter]" border="0"></a>
<script type="text/javascript">
document.write("<a href="http://k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Du/\"http://counter.cnw.cz\"" target=\"_parent\"><img src="http://k10.kreteni.cz/cz/eosforos/Du/\"http://counter.cnw.cz/trackit.cgi?SpisyEosforovy&t5&"" + escape(top.document.referrer) + "\" alt=\"CNW:Tracker\" border=\"0\" width=\"1\" height=\"1\"><\/a>");
// -->
</script>
</p>
</body></html>
Zerion Mini Shell 1.0