Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Záhady Peru.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 Z\'c1HADY PERU\par
\pard\b0\fs20\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
\par
Ka\'9ed\'e1 b\'e1je m\'e1 n\'ecjak\'fd re\'e1ln\'fd podklad.\par
Alexandr von Humbold\par
\par
I. BR\'c1NA BOH\'d9\par
\par
Aramu Muru v\'ecd\'ecl, \'9ee pokud u\'e8in\'ed posledn\'ed krok, opust\'ed pozemsk\'fd sv\'ect a vstoup\'ed do \'f8\'ed\'9ae boh\'f9. Bude tam v\'edt\'e1n, nebo ho ztrestaj\'ed smrt\'ed za opov\'e1\'9elivost? Sm\'ed pou\'9e\'edt cestu vyvolen\'fdch? A bude moci se n\'eckdy vr\'e1tit zp\'ect?\par
St\'e1l p\'f8ed kolmou skaln\'ed st\'ecnou, do n\'ed\'9e byla vyryta Hayu Marca - Br\'e1na boh\'f9. Nebyly tam ale \'9e\'e1dn\'e9 dve\'f8e, v\'f9bec nic, co by se dalo otev\'f8\'edt. Jen t\'f8i \'9airok\'e9 a hlubok\'e9 z\'e1\'f8ezy v kameni, kter\'e9 vytv\'e1\'f8ely podobu br\'e1ny. Dole v jej\'edm st\'f8edu se \'e8ernal v\'fdklenek, dostate\'e8n\'ec velk\'fd, aby se do n\'ecj ve\'9ael dosp\'ecl\'fd mu\'9e.\par
Aramu Muru sly\'9ael za sv\'fdmi z\'e1dy monot\'f3nn\'ed modlitbu str\'e1\'9ec\'f9. Pod\'edval se na zlat\'fd disk, kter\'fd sv\'edral v ruce. Nepochyboval, \'9ee pr\'e1v\'ec tento kl\'ed\'e8 odemkne neprostupnou st\'ecnu a umo\'9en\'ed mu p\'f8esun na druhou stranu.\par
Nadechl se a vstoupil do v\'fdklenku. Vlo\'9eil disk do m\'eclk\'e9ho kruhov\'e9ho otvoru na prav\'e9 stran\'ec. \'c8ekal, co se stane. Zd\'e1lo se mu, \'9ee se oteplilo, odkudsi zd\'e1lky jako by sly\'9ael hv\'edzdav\'fd zvuk. A pak u\'9e nec\'edtil nic.\par
Str\'e1\'9ece br\'e1ny nep\'f8ekvapilo, \'9ee je v\'fdklenek n\'e1hle pr\'e1zdn\'fd. V\'ecd\'ecli, jak Aramu Muru zmizel. Opatrn\'ec vyt\'e1hli disk z kamenn\'e9ho l\'f9\'9eka a pe\'e8liv\'ec ho uschovali.\par
\par
\par
Hayu Marca se nach\'e1z\'ed na jihu Peru, asi 35 km od m\'ecsta Puno. Na prvn\'ed pohled skoro a\'9e primitivn\'ed monolitick\'e1 struktura dr\'e1\'9ed\'ed obrazotvornost jak rud\'e1 muleta b\'fdka. Co to vlastn\'ec je? Pro\'e8 se pr\'e1v\'ec zde, v nehostinn\'e9 horsk\'e9 krajin\'ec, kdosi nam\'e1hal vytvo\'f8it mohutnou a vysokou napodobeninu br\'e1ny? K \'e8emu ten podivn\'fd v\'fdtvor slou\'9eil?\par
Inkov\'e9 sice v\'ec\'f8ili, \'9ee ur\'e8it\'e1 kamenit\'e1 m\'edsta jsou nad\'e1na nadp\'f8irozenou moc\'ed, putovali k nim, aby uctili m\'edstn\'ed bo\'9estva a ob\'ectovali jim koku nebo kusy od\'ecvu, ale tady nez\'f9stala po ritu\'e1lech ani stopa. Nikde nestoj\'ed olt\'e1\'f8, nato\'9e socha, sk\'e1lu nezdob\'ed rytiny, na zemi nenajdete ani n\'e1znak alespo\'f2 jednoduch\'e9 stavby. I kdy\'9e m\'e1 cel\'e1 oblast honosn\'e9 jm\'e9no M\'ecsto boh\'f9, nepoda\'f8ilo se v n\'ed nal\'e9zt \'9e\'e1dn\'e9 ruiny. A p\'f8ece pr\'e1v\'ec zde, v tak odlehl\'e9m kout\'ec, stoj\'ed br\'e1na, kter\'e1 - aby byla m\'edra paradox\'f9 napln\'ecna - je slep\'e1, nevede naprosto nikam. Tedy pokud nep\'f8ipust\'edme, \'9ee legendy nel\'9eou a \'9ee pr\'e1v\'ec odtud lze opravdu cestovat do absolutn\'edho jinde.\par
SVATYN\'cc SEDMI PAPRSK\'d9\par
\par
Podle tradovan\'e9 verze, kdy\'9e d\'e1vn\'ed hrdinov\'e9 p\'f8ekro\'e8ili pr\'e1h br\'e1ny, stali se nesmrteln\'fdmi. Ode\'9ali nav\'9edy z tohoto sv\'ecta a jen v\'fdjime\'e8n\'ec se spolu s bohy vraceli zp\'ect, aby zkontrolovali pozemsk\'e1 kr\'e1lovstv\'ed.\par
Dal\'9a\'ed pov\'ecst vypr\'e1v\'ed, \'9ee v dob\'e1ch, kdy \'9apan\'ecl\'9at\'ed konkvistado\'f8i dobyli Peru, ni\'e8ili chr\'e1my a jako zb\'ecsil\'ed p\'e1trali po zlat\'ec Ink\'f9, dostali se i do bl\'edzkosti Svatyn\'ec sedmi paprsk\'f9. Jej\'ed identita nen\'ed bl\'ed\'9ee zn\'e1ma. Nev\'edme, kde le\'9eela a jak\'e9 bo\'9estvo v n\'ed bylo uct\'edv\'e1no. Zd\'e1 se ale, \'9ee se notn\'ec li\'9aila od ostatn\'edch n\'e1bo\'9eensk\'fdch center. Sv\'e9 ob\'f8ady tu vykon\'e1vali zasv\'eccenci, kte\'f8\'ed odvozovali sv\'f9j p\'f9vod od vl\'e1dc\'f9 zni\'e8en\'e9ho tichomo\'f8sk\'e9ho kontinentu (zem\'ec Mu). Udr\'9eovali tis\'edce let star\'e9 v\'ecd\'ecn\'ed sv\'fdch moudr\'fdch p\'f8edk\'f9 a p\'f8edev\'9a\'edm st\'f8e\'9eili zlat\'fd disk - kl\'ed\'e8 k cest\'ec do nepozemsk\'e9 \'f8\'ed\'9ae.\par
V dob\'ec p\'f8\'edchodu \'8apan\'ecl\'f9 \'9eil z nejvy\'9a\'9a\'edch p\'f8edstavitel\'f9 tohoto tajn\'e9ho spole\'e8enstv\'ed ji\'9e jen velekn\'ecz Aramu Muru. Poda\'f8ilo se mu uniknout, dostat se k Br\'e1n\'ec boh\'f9 a otev\'f8\'edt ji. Ze sk\'e1ly za\'e8alo vyza\'f8ovat intenzivn\'ed modr\'e9 sv\'ectlo. Velekn\'ecz v n\'ecm zmizel a ji\'9e ho nikdo nikdy nespat\'f8il.\par
Kdyby pov\'ecst nebyla tak star\'e1, zd\'e1lo by se, \'9ee je jej\'ed hlavn\'ed sc\'e9na vyp\'f9j\'e8en\'e1 z proslul\'e9ho velkofilmu Hv\'eczdn\'e1 br\'e1na. Jeho hrdinov\'e9 vstoup\'ed do kamenn\'e9ho kruhu z dob star\'e9ho Egypta a jakousi \'e8erv\'ed d\'edrou ve vesm\'edru se v okam\'9eiku dostanou a\'9e na vzd\'e1lenou planetu. Byla to pouh\'e1 fantazie filma\'f8\'f9, nebo n\'e1hodn\'e1 trefa do \'e8ern\'e9ho? Zanechala jak\'e1si nezn\'e1m\'e1 mimozemsk\'e1 civilizace na Zemi stanice umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed teleportaci do jej\'edho p\'f9vodn\'edho s\'eddla? A je Hayu Marca jednou z nich?\par
Br\'e1nu boh\'f9 objevil horsk\'fd v\'f9dce Jose Luis Delgado Manani. Stalo se tak v roce 1996, kdy\'9e hledal nov\'e9 zaj\'edmav\'e9 ter\'e9ny pro turisty a horolezce. Sotva ve skaln\'ed st\'ecn\'ec spat\'f8il sedm metr\'f9 vysokou strukturu, pro\'9eil d\'e9ja vu. Tu br\'e1nu u\'9e nes\'e8etn\'eckr\'e1t vid\'ecl ve snu. Vedla k n\'ed cesta z r\'f9\'9eov\'e9ho mramoru a z otev\'f8en\'e9ho \'fast\'ed tunelu vych\'e1zelo jisk\'f8iv\'e9 namodral\'e9 sv\'ectlo. V\'9edy v\'ecd\'ecl, \'9ee ji jednou najde. A povedlo se.\par
Ponech\'e1m na laskav\'e9m \'e8ten\'e1\'f8i, a\'9d posoud\'ed, zda Jose Manani byl opravdu osudem vyvolen\'fd k tak jedine\'e8n\'e9mu objevu, nebo pouze popustil uzdu sv\'e9 jihoamerick\'e9 n\'e1tu\'f8e a naprosto zbyte\'e8n\'ec ji\'9e tak tajemn\'fd n\'e1lez je\'9at\'ec oko\'f8enil vymy\'9alenou historkou.\par
Ka\'9edop\'e1dn\'ec br\'e1na je nesporn\'e1 realita. Zm\'edn\'ecn\'fd v\'fdklenek dole v jej\'edm st\'f8edu m\'e1 dva metry na v\'fd\'9aku a sah\'e1 p\'f9l metru do hloubky sk\'e1ly. Je zhotoven\'fd tak, aby se do n\'ecj ve\'9ael i urostl\'fd dosp\'ecl\'fd mu\'9e. Archeologov\'e9 v n\'ecm skute\'e8n\'ec na\'9ali prohlube\'f2 velikosti k\'e1vov\'e9ho pod\'9a\'e1lku. N\'eckte\'f8\'ed lid\'e9 v bl\'edzkosti br\'e1ny c\'edt\'ed vliv jak\'e9si energie, n\'e1valy horka a brn\'ecn\'ed v kon\'e8etin\'e1ch. N\'eckdy sly\'9a\'ed t\'f3ny, maj\'ed vize hv\'eczd nebo poletuj\'edc\'edch sv\'ectel. M\'edstn\'ed indi\'e1ni v\'ec\'f8\'ed, \'9ee se jednoho dne br\'e1na otev\'f8e a ti, kte\'f8\'ed ji postavili, se vr\'e1t\'ed zp\'ect na Zemi.\par
CESTA P\'d8EDK\'d9\par
\par
B\'e1jeslov\'ed je mostem vedouc\'edm k pravd\'ec - p\'f8ipom\'edn\'e1 arabsk\'e9 p\'f8\'edslov\'ed. Archeologov\'e9 se u\'9e nes\'e8etn\'eckr\'e1t p\'f8esv\'ecd\'e8ili, \'9ee naslouchat m\'fdt\'f9m se vypl\'e1c\'ed.\par
Plat\'ed to i tentokr\'e1t?\par
Pobl\'ed\'9e Cuzca se ty\'e8\'ed hora naz\'fdvan\'e1 Tambo Toco - D\'f9m oken. V jej\'ed skaln\'ed st\'ecn\'ec se pr\'fd nach\'e1zej\'ed t\'f8i okna, prohlubn\'ec \'e8i mal\'e9 jeskyn\'ec, z nich\'9e vy\'9ali myti\'e8t\'ed p\'f8edkov\'e9 Ink\'f9. Nedochovala se i v t\'e9to legend\'ec pov\'ecdomost o podobn\'e9 Br\'e1n\'ec boh\'f9?\par
Z hlavn\'edho okna Tamba Toca se nejprve vyno\'f8ili \'e8ty\'f8i mu\'9ei a \'e8ty\'f8i \'9eeny. Zjevili se v tom omezen\'e9m prostoru jako m\'e1vnut\'edm kouzeln\'e9ho proutku.\par
\'8apan\'eclsk\'fd kronik\'e1\'f8 Juan de Betanzos, kter\'fd se o\'9eenil s inckou princeznou a m\'ecl dostatek podrobn\'fdch zdroj\'f9 k seps\'e1n\'ed historie Ink\'f9, uv\'e1d\'ed, \'9ee \'9alo o bratry a sestry, kte\'f8\'ed byli nav\'edc sp\'e1rovan\'ed do \'e8ty\'f8 man\'9eelstv\'ed. Mezi sourozenci nepanovaly zrovna ide\'e1ln\'ed vztahy. P\'f8edev\'9a\'edm Ayar Cachi byl po\'f8\'e1dn\'fd neurvalec, neust\'e1le vyvol\'e1val spory, \'e8asto hn\'ecviv\'ec vybuchl a h\'e1dal se. Hrozilo, \'9ee to odrad\'ed indi\'e1ny, kter\'e9 Inkov\'e9 zl\'e1kali ke spolupr\'e1ci p\'f8i hled\'e1n\'ed nov\'e9ho domova.\par
"Tyto obavy vedly p\'f8edky pod veden\'edm nejstar\'9a\'edho z bratr\'f9 jm\'e9nem Manco k zosnov\'e1n\'ed lsti, jak se zbavit problematick\'e9ho \'e8lena. Manco \'f8ekl Ayarovi Cachimu, \'9ee v jeskyni sv\'e9ho p\'f9vodu Tambo Toco zapomn\'ecli n\'eckolik p\'f8edm\'ect\'f9, mezi nimi i zlat\'fd poh\'e1r, n\'ecjak\'e9 osivo a p\'f8edm\'ect zvan\'fd napa (snad dekora\'e8n\'ed symbol v podob\'ec lamy).\par
Nejd\'f8\'edve se Ayar Cachi odm\'edtal vr\'e1tit do jeskyn\'ec. Potom ale Mama Huaco, nejsiln\'ecj\'9a\'ed a nejbojovn\'ecj\'9a\'ed ze sester, vysko\'e8ila a za\'e8ala Ayarovi Cachimu nad\'e1vat do lenoch\'f9. Ayar Cachi, zostuzen t\'edmto \'e8inem, souhlasil, \'9ee se do jeskyn\'ec vr\'e1t\'ed.\par
Na zp\'e1te\'e8n\'ed cestu k Tambu Tocu si s sebou vzal mu\'9ee jm\'e9nem Tambochacay (Zav\'edra\'e8 vchodu do Tamba). Nev\'ecd\'ecl ale, \'9ee tohoto mu\'9ee ostatn\'ed p\'f8edkov\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8ili, aby problematick\'e9ho Ayara Cachiho po p\'f8\'edchodu do jeskyn\'ec odstranil. Kdy\'9e k n\'ed dorazili a Ayar Cachi vstoupil dovnit\'f8 vyzvednout p\'f8edm\'ecty, Tambochacay okam\'9eit\'ec uzav\'f8el vstup do jeskyn\'ec obrovsk\'fdm kamenem, \'e8\'edm\'9e Ayara Cachiho nav\'9edy uv\'ecznil uvnit\'f8. (Gary Urton: Inck\'e9 m\'fdty)\par
Podle jin\'e9 verze se Ayar Cachi po vstupu do jeskyn\'ec zm\'ecnil v k\'e1men.\par
Byl Tambochacay, Zav\'edra\'e8 vchodu do Tamba, ve skute\'e8nosti "technikem" obsluhuj\'edc\'edm Br\'e1nu boh\'f9? Odeslal na p\'f8\'edkaz velitele v\'fdpravy neposlu\'9an\'e9ho Ayara Cachiho na "druhou stranu", tedy tam, odkud Inkov\'e9 poch\'e1zeli, a n\'ecjak mu zabr\'e1nil vr\'e1tit se? Z\'f9stal v ho\'f8e po \'fasp\'ec\'9an\'e9m "odletu" jen pr\'e1zdn\'fd v\'fdklenek ve sk\'e1le, tak\'9ee to vypadalo, \'9ee se Ayar Cachi zm\'ecnil v k\'e1men?\par
Stejn\'ec pozd\'ecji zmizeli i dal\'9a\'ed dva z bratr\'f9. Vr\'e1tili se dom\'f9 a pozemskou misi vedl jen nejstar\'9a\'ed \'e8len rodiny Manco.\par
Transportn\'ed okna na ho\'f8e Tambo musela je\'9at\'ec n\'ecjak\'fd \'e8as z\'f9stat funk\'e8n\'ed. Nazna\'e8uje to zvl\'e1\'9atn\'ed ud\'e1lost, k n\'ed\'9e do\'9alo o osm generac\'ed pozd\'ecji. Hlavn\'ed s\'eddlo \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9 Cuzco napadli velmi siln\'ed Chanchov\'e9. Jejich jednotky vzbuzovaly takovou hr\'f9zu, \'9ee v\'ect\'9aina obyvatel m\'ecsta v\'e8etn\'ec jeho vl\'e1dce p\'f8ed nimi uprchla. Jedin\'ec mlad\'fd princ Pachacuti Inka Yupanqui se s hrstkou v\'ecrn\'fdch pokusil p\'f8esile vzdorovat.\par
Prvn\'ed dva \'fatoky obr\'e1nce t\'e9m\'ec\'f8 rozdrtily, ale p\'f8i t\'f8et\'edm, kter\'fd Chanchov\'e9 pova\'9eovali za posledn\'ed r\'e1nu p\'f8ed sv\'fdm definitivn\'edm v\'edt\'eczstv\'edm, se beznad\'ecjn\'e1 situace ne\'e8ekan\'ec obr\'e1tila.\par
Kameny a sk\'e1ly se prom\'ecnily v bojovn\'edky. Jejich jednotky se p\'f8i\'f8\'edtily do Cuzca a pomohly inck\'e9mu princi Chanchy odrazit a n\'e1sledn\'ec porazit na hlavu.\par
Co st\'e1lo za t\'edmto z\'e1zrakem?\par
Sesypala se z hor do \'fadol\'ed lavina kamen\'f9 a zasypala chanchsk\'e9 vojsko?\par
Po zk\'e1ze tak obrovsk\'fdch rozm\'ecr\'f9 nebyla nalezena ani stopa. Pov\'ecst tvrd\'ed, \'9ee \'9alo o mu\'9ee v pln\'e9 zbroji, o velmi dob\'f8e vycvi\'e8en\'e9 v\'e1le\'e8n\'edky. Odkud se vzali? Vystoupili z onoho tajemn\'e9ho okna pot\'e9, co je z domova sv\'fdch p\'f8edk\'f9 p\'f8ivolal uprchl\'fd vl\'e1dce Cuzca?\par
KL\'cd\'c8 K ZAPOV\'ccZEN\'ddM DVE\'d8\'cdM\par
\par
V poh\'e1dk\'e1ch to jde velmi snadno. Sta\'e8\'ed \'f8\'edct: "Sezame, otev\'f8i se" - a sk\'e1la se rozestoup\'ed. M\'f9\'9ee ale soudn\'fd \'e8lov\'eck tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8 slep\'e9 kamenn\'e9 br\'e1n\'ec v\'ec\'f8it, \'9ee j\'ed lze proj\'edt?\par
Na jih od Arequipy se na jedn\'e9 sk\'e1le dochoval n\'e1pis: "Dve\'f8e tajn\'e9ho vchodu do tunelu, kter\'fd vede k tajemstv\'ed do starod\'e1vn\'e9ho ztracen\'e9ho sv\'ecta, jsou ukryt\'e9 za jedn\'edm z t\'ecchto t\'f8\'ed vrchol\'f9 a nedostupn\'e9 pro smrteln\'edky."\par
Nikdo dosud okoln\'ed ter\'e9n nezkoumal. Pokud by se k tomu n\'ecjak\'fd badatel odhodlal, co by asi na\'9ael? Dal\'9a\'ed z\'e1\'f8ezy ve tvaru br\'e1ny a slep\'fd v\'fdklenek ve sk\'e1le? Jak by odemkl neprostupnou kamennou st\'ecnu? Je kl\'ed\'e8em onen legend\'e1rn\'ed zlat\'fd disk?\par
"Nen\'ed mo\'9en\'e9 objasnit n\'ecco, co odporuje logick\'e9mu uva\'9eov\'e1n\'ed, lze si jen t\'ec\'9eko p\'f8edstavit, jak postupovali stavitel\'e9 z d\'e1vno odv\'e1t\'fdch \'e8as\'f9, jejich\'9e zp\'f9sob my\'9alen\'ed byl zcela jin\'fd ne\'9e n\'e1\'9a," napsal francouzsk\'fd badatel Robert Charroux. Objeven\'ed Br\'e1ny boh\'f9 se nedo\'9eil. Zaj\'edmal se ale o podobn\'e9 kamenn\'e9 h\'e1danky z jin\'fdch kontinent\'f9. A taky o keltskou mytologii, v n\'ed\'9e se \'e8asto sk\'e1ly \'e8i st\'ecny samy otev\'edraj\'ed a zav\'edraj\'ed a hrdinov\'e9 tak mohou vstoupit do nezn\'e1m\'fdch sv\'ect\'f9 a jin\'fdch \'e8asoprostor\'f9.\par
"Hrub\'ec otesan\'e9 br\'e1ny, vyryt\'e9 do skaln\'edch st\'ecn, vedou mo\'9en\'e1 do za\'e8arovan\'e9 krajiny. T\'ecm, kte\'f8\'ed neobdr\'9eeli zvl\'e1\'9atn\'ed povolen\'ed, je ale vstup zak\'e1z\'e1n," m\'edn\'ed Charroux. "Je to ztracen\'e9 tajemstv\'ed starov\'eck\'fdch civilizac\'ed, jejich\'9e zasv\'eccenci dok\'e1zali vej\'edt do kontaktu s ne-pozemsk\'fdmi sv\'ecty."\par
Br\'e1na boh\'f9 s velkou pravd\'ecpodobnost\'ed nen\'ed mechanick\'e9 za\'f8\'edzen\'ed. Nesetk\'e1v\'e1me se zde s technick\'fdm v\'fdtvorem v obvykl\'e9m slova smyslu. Pokud jej\'edm prost\'f8ednictv\'edm m\'f9\'9ee b\'fdt \'e8lov\'eck vyst\'f8elen ke hv\'eczd\'e1m, nav\'9at\'edvit paraleln\'ed sv\'ect nebo zav\'edtat do jin\'e9ho \'e8asu a prostoru, pak z\'f8ejm\'ec mus\'ed ovl\'e1dat sp\'ed\'9a ducha ne\'9e hmotu.\par
Podobn\'e9 obrysy bran se \'fadajn\'ec nach\'e1zej\'ed i v Him\'e1laji. N\'eckte\'f8\'ed svat\'ed mu\'9ei praktikuj\'edc\'ed j\'f3gu se pr\'fd dovedou uv\'e9st do stavu, v n\'ecm\'9e snadno projdou kamenem a spoj\'ed se s t\'ecmi na druh\'e9 stran\'ec. T\'edm spr\'e1vn\'fdm kl\'ed\'e8em k zapov\'eczen\'e9 br\'e1n\'ec pak tedy nen\'ed n\'ecjak\'fd z\'e1zra\'e8n\'fd prost\'f8edek, ale samotn\'fd poutn\'edk.\par
\par
\par
II. BYTOSTI \'c8ERN\'c9 KRVE\par
\par
"My jsme jin\'ed, my obyvatel\'e9 jezera, my Kot-Su\'f2ov\'e9, my nejsme lid\'e9. Byli jsme zde d\'f8\'edve ne\'9e Inkov\'e9, d\'f8\'edve, ne\'9e Otec nebes Tati\'fa stvo\'f8il lidi, Aymary, Ke\'e8u\'e1nce, b\'eclochy. Byli jsme tu dokonce je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e Slunce za\'e8alo oza\'f8ovat Zemi... U\'9e v dob\'ec, kdy Zem\'ec byla je\'9at\'ec v polotemnu... Tehdy, kdy Titicaca bylo mnohem v\'ect\'9a\'ed ne\'9e dnes... Ji\'9e tehdy tu \'9eili na\'9ai otcov\'e9. Ne, nejsme lid\'e9... Na\'9ae krev je \'e8ern\'e1, proto nec\'edt\'edme chlad jezern\'edch noc\'ed... Nehovo\'f8\'edme lidskou \'f8e\'e8\'ed a lid\'e9 nerozum\'ecj\'ed, jak hovo\'f8\'edme my. Na\'9ae hlava je jin\'e1 ne\'9e ostatn\'edch indi\'e1n\'f9. Jsme velice d\'e1vn\'ed, jsme nejd\'e1vn\'ecj\'9a\'ed... Jsme obyvatel\'e9 jezera, Kot-Su\'f2ov\'e9. My nejsme lid\'e9."\par
Kot-Su\'f2ov\'e9 tvo\'f8ili zvl\'e1\'9atn\'ed etnickou skupinu zn\'e1mou sp\'ed\'9ae pod jm\'e9nem Uru. Takhle je obvykle naz\'fdvaly okoln\'ed indi\'e1nsk\'e9 kmeny. Podle jedn\'e9 verze jde o hanlivou p\'f8ezd\'edvku, podle druh\'e9 Uru znamen\'e1 prasta\'f8\'ed. Oni samotn\'ed si ale \'f8\'edkali Obyvatel\'e9 jezera. Jejich domovem bylo Titicaca.\par
Obrovsk\'e1 masa temn\'fdch a chladn\'fdch vod, zaplavuj\'edc\'edch vysokohorskou kotlinu mezi Peru a Bol\'edvi\'ed, je obklopena drsnou, zasmu\'9ailou krajinou. \'c8lov\'eck si m\'edsty p\'f8ipad\'e1 jako na jin\'e9 planet\'ec. A p\'f8esto, anebo mo\'9en\'e1 pr\'e1v\'ec proto, zde kdysi vznikly jedny z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch staveb sv\'ecta. Na b\'f8ehu bylo vybudov\'e1no m\'ecsto, o n\'ecm\'9e Miloslav Stingl s neomylnou jasnoz\'f8ivosti napsal, \'9ee "je v n\'ecm velice bl\'edzko ke hv\'eczd\'e1m a tak nesm\'edrn\'ec daleko k lidem". Jen st\'ec\'9e\'ed najdeme m\'edsto, kter\'e9 je obklopeno tolika z\'e1hadami.\par
Legenda, kterou zaznamenal francouzsk\'fd etnolog Jehan Vellard, hovo\'f8\'ed jasnou \'f8e\'e8\'ed: Kot-Su\'f2ov\'e9 se nepova\'9eovali za lidsk\'e1 stvo\'f8en\'ed. Kdo tedy byli?\par
Pokusme se rozebrat v\'ectu po v\'ect\'ec a rozlu\'9atit tajemstv\'ed jejich podivn\'e9ho sd\'eclen\'ed.\par
Objevili se pr\'fd na jeze\'f8e d\'f8\'edve ne\'9e kdokoli jin\'fd. "Byli jsme tu dokonce je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e Slunce za\'e8alo oza\'f8ovat Zemi.\par
Zd\'e1nliv\'ec fantastick\'e9 tvrzen\'ed v sob\'ec mo\'9en\'e1 skr\'fdv\'e1 p\'f8esn\'fd \'e8asov\'fd \'fadaj. V And\'e1ch se to jen hem\'9e\'ed pov\'ecstmi o stra\'9aliv\'e9 tm\'ec, kter\'e1 pohltila sv\'ect. Podle \'9apan\'eclsk\'e9ho kronik\'e1\'f8e Montesina "... kdy\'9e byly zapomenuty dobr\'e9 zvyky a lid\'e9 se oddali v\'9aemo\'9en\'fdm ne\'f8estem,... Slunce po dvacet hodin nevych\'e1zelo". Noc tedy neskon\'e8ila v dob\'ec, kdy m\'ecla, a v\'fdchod slunce se po\'f8\'e1dn\'ec opozdil.\par
Zecharia Sitchin v knize Ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ae nab\'edz\'ed vysv\'ectlen\'ed: "Nemohlo j\'edt o zatm\'ecn\'ed. Nemluv\'ed se o tom, \'9ee by slunce bylo skryt\'e9 ve st\'ednu, krom\'ec toho \'9e\'e1dn\'e9 zatm\'ecn\'ed netrv\'e1 tak dlouho, a Peru\'e1nci byli nav\'edc s t\'edmto periodicky se opakuj\'edc\'edm jevem obezn\'e1meni. V p\'f8\'edb\'echu se ne\'f8\'edk\'e1, \'9ee se slunce ztratilo, n\'fdbr\'9e \'9ee se neobjevovalo - \'9ee po dvacet hodin nevych\'e1zelo. Bylo to, jako by se slunce, a\'9d u\'9e se skr\'fdvalo kdekoliv, n\'e1hle zastavilo.\par
Pokud je andsk\'e1 legenda pravdiv\'e1, pak by n\'eckde na druh\'e9m konci musel stejn\'ec dlouho trvat den, neskon\'e8il by, kdy by m\'ecl, ale byl by asi o dvacet hodin del\'9a\'ed.\par
A a\'e8koliv to zn\'ed neuv\'ec\'f8iteln\'ec, takov\'fdto \'fakaz je skute\'e8n\'ec zaznamen\'e1n, a to nikde jinde ne\'9e v samotn\'e9 bibli. Stalo se to tehdy, kdy\'9e Izraelit\'e9 pod veden\'edm Jozua p\'f8ekro\'e8ili \'f8eku Jord\'e1n, vstoupili do zem\'ec zasl\'edben\'e9 a \'fasp\'ec\'9an\'ec se zmocnili m\'ecst Jericha a Aje. Tehdy se v\'9aichni emorej\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9 spojili, aby se proti Izraelit\'f9m postavili spole\'e8nou silou. N\'e1sledovala velk\'e1 bitva v \'fadol\'ed Ajal\'f3nu nedaleko m\'ecsta Gibe\'f3nu. Za\'e8ala v noci \'fatokem Izraelit\'f9, kter\'fd zahnal Kana\'e1nce na \'fat\'eck. Kdy\'9e se za \'fasvitu kana\'e1nsk\'e9 s\'edly zase na b\'e9tch\'f3ronsk\'e9 str\'e1ni shrom\'e1\'9edily, b\'f9h na n\'ec, vrhal z nebe balvany... tak um\'edrali. T\'ecch, kte\'f8\'ed zem\'f8el\'ed po kamenn\'e9m krupobit\'ed, bylo v\'edce ne\'9e t\'ecch, kter\'e9 Izraelci pobili me\'e8em.\par
\par
,Tehdy mluvil Jozue k Hospodinu,\par
v den, kdy Hospodin vydal Izraelc\'f9m Enmorejce.\par
Volal p\'f8ed o\'e8ima Izraele:\par
,Zmlkni, slunce v Gibe\'f3nu,\par
m\'ecs\'edci v dolin\'ec Ajal\'f3nu.\'b4\par
A slunce zmlklo a m\'ecs\'edc st\'e1l,\par
dokud lid nevykonal pomstu nad sv\'fdmi nep\'f8\'e1teli.\par
\par
\par
To je zaps\'e1no, jak zn\'e1mo, v Knize P\'f8\'edm\'e9ho. \par
Slunce st\'e1lo v polovin\'ec nebes a neposp\'edchalo k z\'e1padu\par
po cel\'fd den. \'b4\par
\par
Znalci bible s t\'edmto p\'f8\'edb\'echem z des\'e1t\'e9 kapitoly knihy Jozue po generace bojovali. N\'eckte\'f8\'ed jej pova\'9eovali jednodu\'9ae za v\'fdmysl, jin\'ed v n\'ecm vid\'ecli odraz jak\'e9hosi starobyl\'e9ho m\'fdtu. Je\'9at\'ec dal\'9a\'ed se jej pak pokou\'9aeli vysv\'ectlit prost\'f8ednictv\'edm neobvykle dlouh\'e9ho zatm\'ecn\'ed Slunce. Ale nejen\'9ee takto dlouh\'e1 zatm\'ecn\'ed nejsou zn\'e1ma - v p\'f8\'edb\'echu se nav\'edc v\'f9bec nemluv\'ed o tom, \'9ee by se slunce ztratilo. Pr\'e1v\'ec naopak, vypr\'e1v\'ed se tam o tom, \'9ee slunce st\'e1le nezapadalo, \'9ee bylo na nebi, po cel\'fd den\'b4 - \'f8ekn\'ecme tak dvacet hodin?\par
\'dakaz, jeho\'9e v\'fdjime\'e8nost se v bibli potvrzuje ,nikdy p\'f8edt\'edm ani potom nebylo dne jako onen...\'b4 a kter\'fd se udal vzhledem k And\'e1m na opa\'e8n\'e9m konci sv\'ecta, tedy popisuje jev, kter\'fd je k jihoamerick\'e9mu komplement\'e1rn\'ed. V Kana\'e1nu slunce asi po dvacet hodin nezapadalo; a v And\'e1ch po stejnou dobu nevych\'e1zelo.\par
Nepopisuj\'ed tedy tyto dva p\'f8\'edb\'echy stejnou ud\'e1lost a nepotvrzuj\'ed t\'edm, \'9ee poch\'e1zej\'ed z opa\'e8n\'fdch konc\'f9 sv\'ecta, jej\'ed pravdivost?"\par
Sitchin pak doch\'e1z\'ed k z\'e1v\'ecru, \'9ee slunce se zastavilo v roce 1393 p\'f8. Kr.\par
DLOUH\'dd SOUMRAK\par
\par
Je to spr\'e1vn\'e9 datum, p\'f8ed n\'edm\'9e na jezero Titicaca dorazili Kot-Su\'f2ov\'e9?\par
Sv\'fdm zp\'f9sobem ano. Ale jen sv\'fdm zp\'f9sobem. Bylo to sice p\'f8ed t\'edmto datem, ale pravd\'ecpodobn\'ec daleko d\'f8\'edve, ne\'9e bychom \'e8ekali.\par
Kronik\'e1\'f8 Montesino napsal, \'9ee nevych\'e1zej\'edc\'ed slunce potrestalo h\'f8\'ed\'9an\'edky za vl\'e1dy Ink\'f9. Kot-Su\'f2ov\'e9 ov\'9aem tvrd\'ed, \'9ee v dob\'ec jejich p\'f8\'edchodu nebylo po Inc\'edch je\'9at\'ec ani pam\'e1tky.\par
"Byli jsme zde d\'f8\'edve ne\'9e Inkov\'e9, d\'f8\'edve, ne\'9e Otec nebes Tati\'fa stvo\'f8il lidi, Aymary, Ke\'e8u\'e1nce, b\'eclochy. Byli jsme tu dokonce je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e Slunce za\'e8alo oza\'f8ovat Zemi... U\'9e v dob\'ec, kdy Zem\'ec byla je\'9at\'ec v polotemnu..."\par
Z textu jasn\'ec vypl\'fdv\'e1, \'9ee \'9alo o mnohem del\'9a\'ed \'e8asov\'e9 obdob\'ed ne\'9e pouh\'fdch dvacet hodin. A nen\'ed zde zm\'ednka o nepr\'f9hledn\'e9 tm\'ec. Zem\'ec byla pono\'f8ena do \'9aera. K tomu mohlo doj\'edt n\'e1sledkem n\'ecjak\'e9 glob\'e1ln\'ed \'9eiveln\'ed katastrofy, t\'f8eba obrovsk\'e9ho v\'fdbuchu sopky nebo p\'e1du asteroidu. Miliony tun prachu, vyvr\'9een\'e9ho do ovzdu\'9a\'ed, by pak nedovolovaly slunci proniknout k zemsk\'e9mu povrchu. Nastal by dlouh\'fd a mraziv\'fd soumrak. Spustily by se ni\'e8iv\'e9 de\'9at\'ec.\par
Dal\'9a\'ed andsk\'e9 m\'fdty to potvrzuj\'ed. Pr\'e1v\'ec v sousedstv\'ed jezera Titicaca dal b\'f9h Viracocha v dob\'ec, kdy sv\'ect je\'9at\'ec pohlcovala temnota, povstat plemeni obr\'f9. Ti spolu neust\'e1le v\'e1l\'e8ili, odm\'edtali pracovat, neposlouchali sv\'e9ho Stvo\'f8itele, a proto byli potrest\'e1ni. Viracocha n\'eckter\'e9 z nich prom\'ecnil v k\'e1men, v\'ect\'9ainu ale nechal zahynout p\'f8i velk\'e9 potop\'ec. Teprve pak stvo\'f8il lidi z hl\'edny, vdechl jim \'9eivot a p\'f8ivedl Slunce, M\'ecs\'edc a hv\'eczdy na oblohu. Obdob\'ed tmy tak skon\'e8ilo.\par
Juan de Betanzos v roce 1551 zaznamenal tuto verzi: "A v on\'ecch \'e8asech, kdy zem\'ec byla je\'9at\'ec v noci,... z jednoho jezera v provincii, j\'ed\'9e \'f8\'edkaj\'ed Koljasuyu, vy\'9ael p\'e1n, jeho\'9e naz\'fdvali Kon Tici Viracocha... Ode\'9ael odtud na m\'edsto pobl\'ed\'9e jezera, tam, kde je dnes vesnice, ji\'9e naz\'fdvaj\'ed Tiaguanaco, v t\'e9\'9ee provincii. A tam, jak se \'f8\'edk\'e1, ud\'eclal Slunce a den a na\'f8\'eddil Slunci, aby se pohybovalo, jak \'e8in\'ed..."\par
Podle indi\'e1n\'f9 Q\'b4ero byl v dob\'ec p\'f8ed stvo\'f8en\'edm slunce sv\'ect ob\'fdv\'e1n mocn\'fdmi prav\'eck\'fdmi lidmi. B\'f9h stvo\'f8itel Roal jim nab\'eddl vlastn\'ed s\'edlu, ale oni ho ve sv\'e9 p\'fd\'9ae odm\'edtli. Proto Roal stvo\'f8il slunce, aby je potrestal. Nadlid\'e9, uvykl\'ed \'9eivotu v nep\'f8etr\'9eit\'e9 tm\'ec, v \'9e\'e1ru slune\'e8n\'edch paprsk\'f9 oslepli. Jejich t\'ecla vyschla, ale nezem\'f8eli. A dosud ob\'e8as vych\'e1zej\'ed z \'fakrytu p\'f8i z\'e1padu slunce a p\'f8i novolun\'ed.\par
Polovi\'e8n\'ed Maor Te Rangi Hiroa - Peter Buck uv\'e1d\'ed legendu z Nov\'e9ho Z\'e9landu: "Ta\'b4aroa, stvo\'f8itel, byl samozplozenec, nebo\'9d nem\'ecl ani otce, ani matku. Sed\'ecl ve sko\'f8\'e1pce zvan\'e9 Rumie, kter\'e1 se tvarem podobala vejci. Byl v n\'ed uzav\'f8en po nekone\'e8n\'e9 v\'ecky, v nekone\'e8n\'e9m prostoru, v n\'ecm\'9e nebyla obloha ani zem\'ec \'e8i mo\'f8e, ani m\'ecs\'edc a hv\'eczdy. Bylo to obdob\'ed st\'e1le trvaj\'edc\'ed hust\'e9 neproniknuteln\'e9 tmy. Po dlouh\'e9 dob\'ec kone\'e8n\'ec Ta\'b4aroa rozbil sko\'f8\'e1pku, aby se vyl\'edhl.\par
Co kdybychom tento zd\'e1nliv\'ec s\'e9riov\'fd m\'fdtus o bo\'9estvu, kter\'e9 v d\'ecsiv\'e9 pr\'e1zdnot\'ec zrodilo nejprve sebe samo, aby pot\'e9 mohlo stvo\'f8it zemi, zv\'ed\'f8ata a lidstvo, p\'f8elo\'9eili takto: Hlubinami vesm\'edru po velmi dlouh\'fd \'e8as plulo t\'ecleso ve tvaru vejce. Vzn\'e1\'9aelo se v tak vzd\'e1len\'e9m prostoru, \'9ee z n\'ecj nebylo mo\'9en\'e9 spat\'f8it na\'9ai planetu a jej\'ed satelit, ale dokonce ani hv\'eczdy, kter\'e9 vid\'edme ze Zem\'ec. Teprve kdy\'9e se plavidlo p\'f8ibl\'ed\'9eilo k na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustav\'ec, zapo\'e8al jeho velitel \'e8innost a probudil pos\'e1dku.\par
Legenda toti\'9e pokra\'e8uje: "Ta\'b4aroa stvo\'f8il nebo vy\'e8aroval bohy Tua, Ateu, Urua a v\'9aechny ostatn\'ed v temnot\'ec."\par
Neza\'e8\'edn\'e1me v\'ect\'f8it horkou stopu?\par
Kot-Su\'f2ov\'e9 (Uruov\'e9) se zmi\'f2uj\'ed o Otci nebes Tati\'faovi (Ta Tiu).\par
Maorov\'e9 maj\'ed Tua a Ateu. Nezn\'ed to podobn\'ec? Nav\'edc znaj\'ed boha jm\'e9nem Uru. A tento nebe\'9a\'9dan p\'f8ich\'e1z\'ed na Zemi v dob\'ec temnoty.\par
Zd\'e1 se, \'9ee obdob\'ed, kdy Zemi neosv\'ectlovalo Slunce, trvalo velmi dlouho. Sou\'e8asn\'e9 katastrofick\'e9 sc\'e9n\'e1\'f8e, kter\'e9 se sna\'9e\'ed p\'f8edv\'eddat n\'e1sledky sr\'e1\'9eky na\'9a\'ed planety s jin\'fdm kosmick\'fdm t\'eclesem, p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee by se vzduch pro\'e8istil a\'9e po \'f8ad\'ec let. Do t\'e9 doby bychom se museli obej\'edt bez slune\'e8n\'edho sv\'ectla a tepla.\par
Ozv\'ecnu takov\'e9 situace nach\'e1z\'edme i v Mexiku. Maysk\'e9 z\'e1pisy o minulosti p\'f8edstavuj\'ed nejen knihy psan\'e9 obr\'e1zkov\'fdm p\'edsmem, ale i rukopisy, kter\'e9 jsou sice v jazyce May\'f9, ale byly zaps\'e1ny latinkou a\'9e po p\'f8\'edchodu \'8apan\'ecl\'f9 do Mexika. \'d8\'edk\'e1 se jim knihy Chilam Balam. Jedna z nich o kmeni Quiche\'f9 vypr\'e1v\'ed: "A bylo to v temnot\'e1ch. V temnot\'e1ch se rozmno\'9eili. Je\'9at\'ec se nenarodilo slunce ani sv\'ectlo, kdy\'9e se rozmno\'9eili."\par
Tak\'e9 Azt\'e9kov\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee prvn\'ed \'e8ty\'f8i sv\'ecty byly zni\'e8eny, p\'e1t\'fd, v n\'ecm\'9e \'9eijeme, se zrodil v temnot\'ec. Slunce neexistovalo.\par
Je to spole\'e8n\'e1 pov\'ecdomost o obrovsk\'e9 katastrof\'ec? A rozvoj lidstva nastal teprve pot\'e9, co se Zem\'ec vyrovnala s jej\'edmi n\'e1sledky? Zrodily se pr\'e1v\'ec tehdy n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'e9 vysp\'ecl\'e9 starov\'eck\'e9 civilizace?\par
Pokud zde Kot-Su\'f2ov\'e9 byli d\'e1vno p\'f8edt\'edm, jak je mo\'9en\'e9, \'9ee se jich zk\'e1za nedotkla? Mohli i v temnu a chladu p\'f8e\'9e\'edt d\'edky sv\'e9 odli\'9anosti od lid\'ed, kterou tak zd\'f9raz\'f2ovali?\par
Odpov\'ec\'ef na tuto ot\'e1zku je spojena s jejich dal\'9a\'ed informac\'ed. "Titicaca bylo mnohem v\'ect\'9a\'ed ne\'9e dnes."\par
Jezero nyn\'ed zauj\'edm\'e1 rozlohu p\'f8es 8300 km2. V minulosti bylo zcela jist\'ec je\'9at\'ec o hodn\'ec rozm\'ecrn\'ecj\'9a\'ed. D\'f9kazy net\'f8eba hledat p\'f8\'edli\'9a slo\'9eit\'ec.\par
V TEMNOT\'c1CH V\'ccK\'d9\par
\par
Na bolivijsk\'e9 stran\'ec jezera se rozkl\'e1daj\'ed poz\'f9statky posv\'e1tn\'e9ho m\'ecsta Tiahuanaco.\par
"Jsou to ty nejpodivn\'ecj\'9a\'ed, nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed a nejmajest\'e1tn\'ecj\'9a\'ed ruiny cel\'e9 Ameriky," prohl\'e1sil "otec peru\'e1nsk\'e9 archeologie" Max Uhle.\par
A je nutn\'e9 souhlasit. Jen m\'e1lokde se najde takov\'e9 seskupen\'ed r\'f9znorod\'fdch z\'e1had na plo\'9ae pouh\'fdch 2,5 km2. Pyramida s baz\'e9nem na vrcholu, ojedin\'ecl\'fd polopodzemn\'ed chr\'e1m, prostorn\'e9 budovy, o jejich\'9e \'fa\'e8elu se marn\'ec spekuluje, br\'e1ny s podivn\'fdmi reli\'e9fy, obrovsk\'e9 sochy, nespo\'e8et zvl\'e1\'9atn\'edch kamenn\'fdch v\'fdtvor\'f9, o nich\'9e ani netu\'9a\'edme, k \'e8emu mohly slou\'9eit...\par
Celkem zde bylo pou\'9eito v\'edce ne\'9e 4000 t materi\'e1lu, kter\'fd musel b\'fdt dopraven cestou necestou p\'f8es hlubok\'e9 str\'9ee, divok\'e9 \'f8eky a nesch\'f9dn\'e9 svahy hor. Nav\'edc n\'eckter\'e9 lomy byly vzd\'e1len\'e9 a\'9e 90 km a nach\'e1zely se na druh\'e9m b\'f8ehu jezera. Jak se bez velk\'fdch lod\'ed poda\'f8ilo p\'f8est\'echovat rozm\'ecrn\'e9 a t\'ec\'9ek\'e9 kusy p\'edskovce a bazaltu? Jak byly vzty\'e8ov\'e1ny sochy vysok\'e9 p\'f8es 7 m a v\'e1\'9e\'edc\'ed skoro 40 t? Jak bylo manipulov\'e1no s kamenn\'fdmi bloky velk\'fdmi jako rodinn\'fd domek, kdy\'9e nap\'f8\'edklad jeden z nich dosahuje hmotnosti 131 t?\par
Tiahuanaco bylo p\'f9vodn\'ec p\'f8\'edstav. Dnes ale le\'9e\'ed p\'f8es 16 km daleko a des\'edtky metr\'f9 nad hladinou jezera. Kot-Su\'f2ov\'e9 m\'ecsto znali v jeho nejv\'ect\'9a\'ed sl\'e1v\'ec, v dob\'ec, kdy st\'e1lo p\'f8\'edmo na b\'f8ehu jezera. Miloslav Stingl dokonce nazna\'e8uje, \'9ee to byli pr\'e1v\'ec oni, kdo Tiahuanaco postavili. Pak by tedy sta\'e8ilo zjistit, kdy byl polo\'9een z\'e1kladn\'ed k\'e1men tohoto jedine\'e8n\'e9ho s\'eddla, abychom ur\'e8ili dobu, kdy p\'f8i\'9ali. Ale n\'e1zory, jak je m\'ecsto star\'e9, se li\'9a\'ed nejen o stalet\'ed, ale o statis\'edce let!\par
V u\'e8ebnic\'edch se do\'e8teme, \'9ee po\'e8\'e1tky kultury Tiahuanaco spadaj\'ed do 7. stolet\'ed.\par
Pravd\'ecpodobn\'ec nejv\'fdzna\'e8n\'ecj\'9a\'ed sou\'e8asn\'fd peru\'e1nsk\'fd archeolog Federico Kauffmann-Doig je klade ji\'9e do 2. stolet\'ed. V\'fdzkumy s pomoc\'ed modern\'edch metod nazna\'e8uj\'ed, \'9ee to bylo je\'9at\'ec o 700 rok\'f9 d\'f8\'edve. Biskup Antonio Castro y Castillo vych\'e1zel z indi\'e1nsk\'fdch legend a usoudil, \'9ee m\'ecsto vzniklo p\'f8ed potopou sv\'ecta, tedy asi p\'f8ed 6000 lety. Artur Posnansk\'fd, kter\'fd ruiny zkoumal p\'f8es t\'f8icet rok\'f9, do\'9ael podle astronomick\'e9 orientace jednotliv\'fdch staveb k z\'e1v\'ecru, \'9ee musely b\'fdt zbudov\'e1ny p\'f8ed 17 000 lety. Angli\'e8an H. S. Bellamy vydal pr\'e1ci, v n\'ed\'9e tvrd\'ed, \'9ee Tiahuanaco postavila n\'e1m nezn\'e1m\'e1 civilizace p\'f8ed 250 000 lety. Zjistil to pr\'fd pot\'e9, co na Br\'e1n\'ec slunce objevil prastar\'fd kalend\'e1\'f8 z \'e8as\'f9, kdy M\'ecs\'edc je\'9at\'ec nebyl satelitem Zem\'ec.\par
P\'f8edkov\'e9 Aymar\'f9, kte\'f8\'ed zde dnes \'9eij\'ed, v\'ec\'f8ili, \'9ee m\'ecsto bylo vybudov\'e1no v dob\'ec Chamac pacha, je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e v\'f9bec byli stvo\'f8eni lid\'e9 nebo alespo\'f2 ten druh lid\'ed, k n\'ecmu\'9e se Aymarov\'e9 \'f8ad\'ed. Je zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee sami sebe odnepam\'ecti naz\'fdvaj\'ed haque - lid\'e9, jako by se t\'edm cht\'ecli odli\'9ait od t\'ecch, kte\'f8\'ed lidmi nebyli.\par
A aby situace byla je\'9at\'ec zamotan\'ecj\'9a\'ed, v ruin\'e1ch byly objeveny stylizovan\'e9 rytiny zv\'ed\'f8ete, kter\'e9 siln\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 toxodona. Ten ov\'9aem vyhynul ji\'9e p\'f8ed 1,6 milionu lety.\par
Maj\'ed tedy prastar\'e9 legendy pravdu? Vzniklo Tiahuanaco v \'e8asech, kdy obloha byla st\'e1le temn\'e1, v dob\'e1ch tak d\'e1vn\'fdch, \'9ee si je v\'f9bec nedovedeme p\'f8edstavit? A m\'ecli v tom namo\'e8en\'e9 prsty Kot-Su\'f2ov\'e9?\par
TAJEMN\'c1 KR\'c1SKA Z VENU\'8aE\par
\par
"Ne, nejsme lid\'e9... Na\'9ae hlava je jin\'e1 ne\'9e ostatn\'edch..."\par
Co vedlo Kot-Sun\'ec k tak nekompromisn\'edmu prohl\'e1\'9aen\'ed? Pova\'9eovali se za odli\'9an\'fd \'9eivo\'e8i\'9an\'fd druh, nebo t\'edm cht\'ecli nazna\'e8it, \'9ee p\'f8i\'9ali z jin\'e9 planety?\par
Mo\'9en\'e9 je oboj\'ed.\par
Pobl\'ed\'9e jezera byla nalezena podivn\'e1 mumie.\par
"V \'9aerosvitn\'fdch h\'e1vem tajemstv\'ed obest\'f8en\'fdch \'e8asech se zrcadlo ustavi\'e8n\'ec temn\'e9 hladiny jezera Titicaca n\'e1hle rozjasnilo. Za ohlu\'9auj\'edc\'edho rachotu se z oblohy za\'e8alo sn\'e1\'9aet obrovsk\'e9 z\'e1\'f8\'edc\'ed t\'ecleso. Jeho trup se leskl, jako by byl oblo\'9een zlatem. Nebesk\'fd kor\'e1b p\'f8ist\'e1l na jednom z ostrov\'f9 a z n\'ecj vystoupila velmi zvl\'e1\'9atn\'ed \'9eena s narudlou plet\'ed. Svou postavou se podobala pozem\'9a\'9dank\'e1m, ale jej\'ed hlava byla nezvykle vysok\'e1 a na vrcholu podivn\'ec \'9api\'e8at\'e1. Dlouh\'e9 plandav\'e9 u\'9ai visely a\'9e k ramen\'f9m. Tak\'e9 jej\'ed ruce \'9aokovaly. M\'ecly pouze \'e8ty\'f8i prsty. Mezi nimi se r\'fdsovala plovac\'ed bl\'e1na. \'8eena z\'edskala jm\'e9no Orejona, co\'9e znamen\'e1 Dlouhouch\'e1. P\'f8ilet\'ecla pr\'fd z Venu\'9ae, aby na Zemi zanechala nejen sv\'e9 v\'ecdomosti, ale i potomky. D\'f9kazy o t\'e9to nebesk\'e9 misi lze nal\'e9zt p\'f8edev\'9a\'edm v trosk\'e1ch Tiahuanaca..."\par
\'8apan\'eclsk\'fd biolog Garcia Beltran, potomek velk\'e9ho kronik\'e1\'f8e Garcilase de la Vegy, jemu\'9e po matce kolovala v \'9eil\'e1ch krev kr\'e1lovsk\'e9ho rodu Ink\'f9, objevil v rodinn\'e9m d\'ecdictv\'ed fragmenty tohoto a dal\'9a\'edch fantastick\'fdch andsk\'fdch m\'fdt\'f9. Jejich \'e8etba vyvol\'e1v\'e1 opr\'e1vn\'ecn\'fd \'fadiv a p\'f8em\'edru ot\'e1zek.\par
"Obr\'e1zkov\'e9 p\'edsmo z Tiahuanaca vypr\'e1v\'ed, \'9ee v epo\'9ae gigantick\'fdch tap\'edr\'f9 p\'f8i\'9aly na Zemi vysoce civilizovan\'e9, lidem podobn\'e9 bytosti s prsty spojen\'fdmi bl\'e1nou a s krv\'ed, kter\'e1 se li\'9aila od na\'9a\'ed. Za sv\'e9 s\'eddlo si zvolily ,jezero le\'9e\'edc\'ed v\'fd\'9ae ne\'9e zem\'ec\'b4, proto\'9ee jim nejl\'e9pe vyhovovalo."\par
Jezero Titicaca je skute\'e8n\'ec nejv\'fd\'9ae polo\'9eenou vodn\'ed plochou na sv\'ect\'ec. Rozkl\'e1d\'e1 se v\'edce ne\'9e 3800 m nad mo\'f8em. Tlak vzduchu je tam o polovinu ni\'9e\'9a\'ed ne\'9e u hladiny oce\'e1nu. Hr\'e1la tato okolnost n\'ecjakou roli? Byl organismus Orejony a jej\'ed pos\'e1dky uvykl\'fd jin\'e9mu tlaku atmosf\'e9ry, ne\'9e je na Zemi obvykl\'e9? Anebo pot\'f8ebovala m\'edt ve sv\'e9 bl\'edzkosti velkou vodn\'ed plochu? "Plovac\'ed bl\'e1na na rukou nazna\'e8uje, \'9ee voda byla p\'f8irozen\'fdm prost\'f8ed\'edm na mate\'f8sk\'e9 planet\'ec Orejony a \'9ee sehr\'e1vala velkou roli v \'9eivot\'ec Venu\'9aan\'f9," komentuje Beltran dokumenty sv\'e9ho p\'f8edka.\par
"Orejona se rozhodla stvo\'f8it na Zemi lidskou rasu, proto se spojila s tap\'edrem a porodila n\'eckolik d\'ect\'ed. Bytosti, zrozen\'e9 z tak neobvykl\'e9ho k\'f8\'ed\'9een\'ed, disponovaly rozumem, kter\'fd sice nedosahoval inteligence Orejony, ale vysoce p\'f8evy\'9aoval schopnosti vn\'edm\'e1n\'ed v\'9aech zv\'ed\'f8at. Tak\'e9 n\'eckter\'e9 jejich org\'e1ny z\'f9staly stejn\'e9 jako u tap\'edra. Takov\'fdm zp\'f9sobem vznikla nov\'e1 rasa.\par
Fascinuj\'edc\'ed je nejen v\'fd\'9aka lebky, ale i neobvykl\'fd tvar o\'e8n\'edch d\'f9lk\'f9.\par
Jednoho dne, pova\'9euj\'edc posl\'e1n\'ed za ukon\'e8en\'e9, unaven\'e1 Zem\'ed anebo prost\'ec jen vedena touhou po n\'e1vratu, Orejona nastoupila do sv\'e9 lodi a odlet\'ecla. Jej\'ed d\'ecti se rozmno\'9eovaly. V\'ect\'9aina z nich byla jako jejich otec-tap\'edr, ale jedno z plemen z okol\'ed jezera Titicaca z\'f9stalo v\'ecrn\'e9 pam\'e1tce Orejony. Rozv\'edjelo svou inteligenci a v\'ecd\'ecn\'ed, dodr\'9eovalo p\'f8edepsan\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'f8ady a \'9eivotn\'ed zvyklosti a posl\'e9ze polo\'9eilo z\'e1klady p\'f8edinck\'e9 civilizace."\par
Dal\'9a\'ed z dochovan\'fdch \'faryvk\'f9 up\'f8es\'f2uje, \'9ee k p\'f8\'edletu kosmick\'e9 lodi s Orejonou do\'9alo "p\'f8ed p\'ecti miliony rok\'f9, kdy na Zemi \'9eila fantastick\'e1 zv\'ed\'f8ata a kdy je\'9at\'ec neexistovali lid\'e9".\par
Nevypr\'e1v\'ed tato neuv\'ec\'f8iteln\'e1 pov\'ecst sv\'fdm zp\'f9sobem o tom, \'9ee vysoko v And\'e1ch do\'9alo ke kontaktu s vysp\'eclou mimozemskou civilizac\'ed, kter\'e1 p\'f8edala rod\'edc\'edmu se lidstvu sv\'e9 znalosti a vyvedla je tak z primitivn\'edho, "zv\'ed\'f8ec\'edho" zp\'f9sobu \'9eivota? Nesly\'9a\'edme zde z\'e1rove\'f2 vysv\'ectlen\'ed, odkud se na jeze\'f8e vzali Kot-Su\'f2ov\'e9? P\'f8i\'9ali jejich otcov\'e9 spolu s Orejonou, nebo byli jej\'edmi prvn\'edmi potomky?\par
Pokud ano, pak by se museli vyzna\'e8ovat stejn\'fdmi anatomick\'fdmi zvl\'e1\'9atnostmi.\par
Sv\'ecd\'e8\'ed o tom alespo\'f2 jedna indicie?\par
Kupodivu hned n\'eckolik.\par
Cizinci z vesm\'edru m\'ecli neoby\'e8ejn\'ec vysokou hlavu, pouze \'e8ty\'f8i prsty na kon\'e8etin\'e1ch a pravd\'ecpodobn\'ec byli oboj\'9eiveln\'ed. Zpr\'e1va o jejich n\'e1v\'9at\'ecv\'ec na jeze\'f8e Titicaca byla podle Garcii Beltrana zaps\'e1na na Br\'e1n\'ec slunce. Ta je pravd\'ecpodobn\'ec nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed ze v\'9aech pam\'e1tek, kter\'e9 se dochovaly v Tiahuanacu. Vytesan\'e1 z jednoho kusu kamene p\'f9sob\'ed skute\'e8n\'ec monument\'e1ln\'edm dojmem. Je vysok\'e1 2,75 m, 4m dlouh\'e1 a 80 cm \'9airok\'e1. Hmotnost se odhaduje na 30t. Dnes vede odnikud nikam. Stoj\'ed uprost\'f8ed pr\'e1zdn\'e9ho prostoru. Ale d\'f8\'edve se z\'f8ejm\'ec po jej\'edch stran\'e1ch t\'e1hla ze\'ef.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\'dast\'f8edn\'ed postava na Br\'e1n\'ec slunce m\'e1 pouze \'e8ty\'f8i prsty.\par
Povrch br\'e1ny zdob\'ed \'e8etn\'e9 reli\'e9fy. Dominantu tvo\'f8\'ed postava s tv\'e1\'f8\'ed pokrytou maskou. Nelze rozpoznat, zda jde o mu\'9ee, \'e8i \'9eenu. Stoj\'ed na trojstup\'f2ov\'e9m podstavci. V rukou sv\'edr\'e1 jak\'e9si dlouh\'e9 a siln\'e9 p\'f8edm\'ecty ve tvaru ty\'e8e zakon\'e8en\'e9 ozdobnou hlavic\'ed. A m\'e1 pouze \'e8ty\'f8i prsty!\par
Po obou stran\'e1ch se t\'e1hnou \'e8ty\'f8i \'f8ady \'e8tvercov\'fdch reli\'e9f\'f9 s ok\'f8\'eddlen\'fdmi figurami. Tak\'e9 ony maj\'ed pouze \'e8ty\'f8i prsty na rukou. Rozhodn\'ec se ned\'e1 p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee v cel\'e9m Tiahuanacu jsou lid\'e9 zobrazeni anatomicky spr\'e1vn\'ec s p\'ecti prsty, zat\'edmco postavy nepozemsk\'fdch bytost\'ed maj\'ed v\'9edy jen \'e8ty\'f8i prsty. To nem\'f9\'9ee b\'fdt n\'e1hoda!\par
Dole v nejni\'9e\'9a\'edm p\'e1su rozezn\'e1v\'e1me jeden\'e1ct masek. V\'9aechny se podobaj\'ed t\'e9, kterou m\'e1 nasazenu hlavn\'ed postava, ale v detailech se li\'9a\'ed.\par
Znamenaj\'ed k\'f8\'eddla na z\'e1dech \'e8ty\'f8prst\'fdch bytost\'ed, \'9ee se snesly ze vzduchu, \'9ee dok\'e1zaly l\'e9tat?\par
M\'ecly masky ritu\'e1ln\'ed, nebo ryze praktick\'fd v\'fdznam? Byly vyu\'9e\'edv\'e1ny k vykon\'e1v\'e1n\'ed n\'e1m nezn\'e1m\'fdch ob\'f8ad\'f9, nebo si jejich nositel\'e9 kryli tv\'e1\'f8, t\'f8eba proto, \'9ee sv\'fdm vzhledem lidi d\'ecsili a odpuzovali?\par
Na obou krajn\'edch nejmen\'9a\'edch mask\'e1ch se nach\'e1z\'ed antropomorfn\'ed figura, kter\'e1 dr\'9e\'ed u \'fast jakousi trubku. O tomto detailu se obvykle nehovo\'f8\'ed, ale mo\'9en\'e1, \'9ee se pr\'e1v\'ec zde skr\'fdv\'e1 rozlu\'9at\'ecn\'ed jednoho z tajemstv\'ed svat\'e9ho m\'ecsta.\par
"Velk\'e9 kameny, kter\'e9 v Tiahuanacu vid\'edme, byly p\'f8ineseny vzduchem na povel trubky z lastury pututu," napsal p\'e1ter Bernab\'e9 Cobe. Je reli\'e9f na br\'e1n\'ec potvrzen\'edm t\'e9to zpr\'e1vy?\par
Egypt\'9at\'ed kn\'ec\'9e\'ed pr\'fd dok\'e1zali pohybovat hmotn\'fdmi p\'f8edm\'ecty jen s pomoc\'ed zvuku. Br\'e1ny Jericha byly zbo\'f8eny po zazn\'ecn\'ed trub. Podobn\'e9 kousky prov\'e1d\'ecly i jin\'e9 starov\'eck\'e9 n\'e1rody. V\'ecda za\'e8\'edn\'e1 tuto mo\'9enost zkoumat.\par
Jist\'e9 n\'e1znaky sv\'ecd\'e8\'ed o kultu Venu\'9ae. Byly pr\'e1v\'ec s touto planetou spojov\'e1ny bytosti zobrazen\'e9 na br\'e1n\'ec?\par
"Nemen\'9a\'ed z\'e1hadou je funkce jednotliv\'fdch prvk\'f9. P\'f8ekvapiv\'ec \'fazk\'fd vchod (necel\'fdch 80 cm) m\'e1 osazen\'ed jako pro z\'e1rube\'f2 dve\'f8\'ed. Ve v\'fd\'9ai asi jednoho metru jsou p\'f8i okraji \'e8eln\'ed st\'ecny dva pravo\'fahl\'e9 otvory o rozm\'ecrech asi 15 kr\'e1t 33 cm. Na zadn\'ed st\'ecn\'ec jsou dva v\'ect\'9a\'ed v\'fdklenky. P\'f8i pohledu zep\'f8edu vid\'edme, \'9ee na lev\'e9 stran\'ec nen\'ed st\'ecna rovn\'e1; jako by odtud byla \'e8\'e1st st\'ecny odlomena (uprost\'f8ed je zbytek jak\'e9hosi otvoru), nebo jako by nebyla dokon\'e8ena. Ani jedno vysv\'ectlen\'ed neuspokojuje, stejn\'ec jako nenal\'e9z\'e1me v\'ecrohodnou odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, jakou funkci m\'ecly v\'9aechny ostatn\'ed prvky a \'fapravy v cel\'e9m bloku br\'e1ny," upozor\'f2uje na dal\'9a\'ed z\'e1hady b\'fdval\'fd \'f8editel N\'e1prstkova muzea V\'e1clav \'8aolc.\par
V\'cc\'8eOVIT\'c9 LEBKY\par
\par
"Na\'9ae hlava je jin\'e1,..." sd\'eclovali Kot-Su\'f2ov\'e9.\par
\'c8\'edm se asi li\'9aila? Velikost\'ed a tvarem? Nebo to bylo je\'9at\'ec n\'ecco jin\'e9ho?\par
Nem\'e1me \'9e\'e1dn\'e9 jejich kostern\'ed poz\'f9statky, jen sv\'ecdectv\'ed z druh\'e9 ruky.\par
V ruin\'e1ch star\'e9 inck\'e9 pevnosti Ingapirca na \'fazem\'ed Ekv\'e1doru byly objeveny podivn\'ec dlouh\'e9 a \'9ai\'9aat\'e9 kamenn\'e9 hlavy. V nedalek\'e9 lokalit\'ec vyhrabali indi\'e1ni zlat\'e9 so\'9aky a reli\'e9fy bytost\'ed se \'e8ty\'f8mi prsty. V\'9aechny jsou spojeny s vyobrazen\'edm Slunce, Venu\'9ae a dal\'9a\'edch nebesk\'fdch t\'ecles.\par
Kr\'e1lovsk\'fd rod Ink\'f9 - aby prok\'e1zal sv\'f9j nebesk\'fd p\'f9vod - si um\'ecle protahoval u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky a \'e8asto deformoval novorozenc\'f9m hlavy ve zvl\'e1\'9atn\'edm lisu. K je\'9at\'ec nevyvinut\'fdm lebk\'e1m byla pevn\'ec p\'f8ivazov\'e1na sada vypolstrovan\'fdch d\'f8ev\'ecn\'fdch desti\'e8ek. Obvykle je spojovaly mechanick\'e9 klouby umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed prostor mezi deskami neust\'e1le zmen\'9aovat. Nep\'f8etr\'9eit\'fd tlak a postupn\'e9 utahov\'e1n\'ed formy vytvo\'f8ily po letech bolestiv\'e9 procedury nezvykle podlouhl\'fd tvar lebky. Jinde se pou\'9e\'edvaly jak\'e9si d\'f8ev\'ecn\'e9 kle\'9at\'ec.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
V Peru se po tis\'edce let praktikovalo um\'ecl\'e9 prodlu\'9eov\'e1n\'ed lebek. Co vedlo k tomuto podivn\'e9mu a nebezpe\'e8n\'e9mu zvyku?\par
\par
\par
\par
\par
Komu asi pat\'f8ila tato opravdu zvl\'e1\'9atn\'ed lebka?\par
V Archeologick\'e9m muzeu v Lim\'ec jsou vystaveny mumie d\'ect\'ed, kter\'e9 tuto kosmetickou operaci nep\'f8e\'9eily. Jejich hlavy ale ji\'9e nesou zjevn\'e9 znaky dosa\'9een\'fdch zm\'ecn. Vlnovit\'ec stoupaj\'ed od \'e8ela a sp\'e1nk\'f9 a naho\'f8e se zu\'9euj\'ed do mal\'e9ho zaoblen\'ed. N\'eckdy lze rozpoznat, jak se n\'eckter\'e1 desti\'e8ka vtiskla v\'edce ne\'9e ostatn\'ed do lebe\'e8n\'ed kosti a zanechala v\'fdrazn\'fd otisk. Mnoz\'ed z takto "upravovan\'fdch" jedinc\'f9 se ale jist\'ec do\'e8kali dosp\'eclosti.\par
V pou\'9atn\'ed krajin\'ec pobl\'ed\'9e proslul\'e9 planiny Nazca byly nalezeny lebky mu\'9e\'f9, jejich\'9e mozkovna je dokonce a\'9e t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed, ne\'9e b\'fdv\'e1 obvykl\'e9. Lebka je dlouh\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru. A my v\'f9bec netu\'9a\'edme pro\'e8. Co asi st\'e1lo za dlouh\'e9 utrpen\'ed? Byla to touha podobat se nad\'f8azen\'fdm bytostem s podobn\'fdm tvarem hlavy?\par
P\'f8\'edmo v Tiahuanacu se objevila dal\'9a\'ed lebe\'e8n\'ed z\'e1hada. Velmi \'e8asto zde doch\'e1zelo k trepanaci. \'8a\'edlenou domn\'ecnku, \'9ee \'9alo o kultovn\'ed ob\'f8ad, p\'f8i n\'ecm\'9e byly otv\'edr\'e1ny lebky zem\'f8el\'fdch, pop\'f8\'edpad\'ec i \'9eiv\'fdch lid\'ed, a kn\'ec\'9e\'ed pak poj\'eddali jejich mozek, asi m\'f9\'9eeme s klidem vylou\'e8it. D\'f9vod byl z\'f8ejm\'ec jin\'fd.\par
Trepanovan\'e9 lebky se sice na\'9aly na r\'f9zn\'fdch m\'edstech, ale v Tiahuanacu maj\'ed jednu zvl\'e1\'9atnost. Trepanace byla prov\'e1d\'ecna v zadn\'ed horn\'ed \'e8\'e1sti a lebky jsou zdeformovan\'e9, jako by byly po z\'e1kroku pevn\'ec sta\'9eeny. V\'ecdci soud\'ed, \'9ee se trepanace v Tiahuanacu prov\'e1d\'ecly u\'9e v \'fatl\'e9m v\'ecku u chlapc\'f9 i d\'ecv\'e8at. Se\'9akrab\'e1vala se tvrd\'e1 plena nad mozkov\'fdm v\'fdb\'ec\'9ekem, ale m\'eckk\'e1 plena mozkov\'e1 po\'9akozena nebyla. V\'ect\'9aina d\'ect\'ed z\'e1krok z\'f8ejm\'ec p\'f8e\'9eila. Jeho d\'f9vod ale nen\'ed zn\'e1m.\par
Stoj\'edme p\'f8ed jednou z fascinuj\'edc\'edch z\'e1had antropologie. Co vedlo lidi k tomu, \'9ee si do lebky vyvrt\'e1vali otvory? Jak to v\'f9bec d\'eclali? Byla to sou\'e8\'e1st krut\'e9ho mu\'e8en\'ed, primitivn\'ed chirurgick\'fd z\'e1krok, nebo v\'fdsledek touhy po transcedent\'e1ln\'edm z\'e1\'9eitku?\par
Magaz\'edn 100+1 zahrani\'e8n\'ed zaj\'edmavost p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee trepanace lebky se prov\'e1d\'ecly ji\'9e p\'f8ed 7000 lety a cituje n\'e1zory odborn\'edk\'f9.\par
"John Verano, antropolog z univerzity v New Orleans, pova\'9euje trepanaci za nouzov\'fd chirurgick\'fd z\'e1krok, b\'ec\'9en\'ec prov\'e1d\'ecn\'fd v p\'f8edkolumbovsk\'fdch civilizac\'edch. P\'f8i zkoum\'e1n\'ed 650 lebek, nalezen\'fdch v oblasti And, do\'9ael k z\'e1v\'ecru, \'9ee se tam trepanace za\'e8aly pou\'9e\'edvat k l\'e9\'e8b\'ec poran\'ecn\'ed lebky zp\'f9soben\'fdch \'9a\'edpy, kameny a dal\'9a\'edmi vrhac\'edmi zbran\'ecmi.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Tato fotografie, vystaven\'e1 dnes v Muzeu kr\'e1sy v malajsijsk\'e9 Melace, dokazuje, \'9ee v And\'e1ch se prodlu\'9eov\'e1n\'ed lebek udr\'9eelo a\'9e do 20. stolet\'ed.\par
\par
\par
Profesor Miguel Botella, vedouc\'ed katedry fyzick\'e9 antropologie univerzity v Granad\'ec, to rozhodn\'ec odm\'edt\'e1: ,Nev\'edme s jistotou, pro\'e8 prehistorick\'fd \'e8lov\'eck trepanaci prov\'e1d\'ecl. Mo\'9en\'e1 to byla sou\'e8\'e1st magick\'fdch a n\'e1bo\'9eensk\'fdch ritu\'e1l\'f9, kter\'e9 s postupem \'e8asu vymizely. Navzdory domn\'ecnk\'e1m n\'eckter\'fdch v\'ecdc\'f9 se jako l\'e9\'e8ebn\'e1 metoda pou\'9e\'edvala trepanace zcela v\'fdjime\'e8n\'ec. Jen v n\'eckolika m\'e1lo p\'f8\'edpadech lze otvory v nalezen\'fdch lebk\'e1ch pova\'9eovat za chirurgick\'fd z\'e1krok po n\'ecjak\'e9m \'farazu. Bylo nemo\'9en\'e9, aby ztr\'e1tu \'f8e\'e8i, oslepnut\'ed nebo ochrnut\'ed spojovali na\'9ai p\'f8edkov\'e9 s n\'e1dorem nebo poran\'ecn\'edm mozku. V\'ect\'9aina trepanaci byla provedena u dosp\'ecl\'fdch mu\'9e\'f9. Jen vz\'e1cn\'ec se s nimi setk\'e1v\'e1me u d\'ect\'ed, v n\'eckolika p\'f8\'edpadech u \'9een. Otvory se v\'ect\'9ainou nach\'e1zej\'ed v temenn\'ed kosti a na lev\'e9 stran\'ec lebky. Asi proto, \'9ee pro trepan\'e1tora, pokud byl prav\'e1k, je takov\'e9 m\'edsto nejpohodln\'ecj\'9a\'ed. \par
\par
Otvory na lev\'e9 stran\'ec lebky tak\'e9 podkop\'e1vaj\'ed teorii, \'9ee jimi mohli uniknout zl\'ed duchov\'e9, kte\'f8\'ed zp\'f9sobuj\'ed opakuj\'edc\'ed se bolesti hlavy. Migr\'e9ny se zpravidla neprojevuj\'ed v\'fdhradn\'ec v lev\'e9, \'e8i prav\'e9 polovin\'ec mozku. Nav\'edc postihuj\'ed mnohem \'e8ast\'ecji \'9eeny.'"\par
K vyvrt\'e1v\'e1n\'ed otvor\'f9 do lebek musel tedy b\'fdt jin\'fd d\'f9vod. A v p\'f8\'edpad\'ec trepanaci v Tiahuanacu zvl\'e1\'9a\'9d. P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee zde trepanace byly prov\'e1d\'ecny t\'e9m\'ec\'f8 v\'fdhradn\'ec ji\'9e u mal\'fdch d\'ect\'ed bez rozd\'edlu pohlav\'ed a na horn\'ed zadn\'ed \'e8\'e1sti lebky, co\'9e se nevyskytuje nikde jinde na sv\'ect\'ec.\par
V roce 1962 nizozemsk\'fd l\'e9ka\'f8 Bart Hughes prohl\'e1sil, \'9ee kdy\'9e na\'9ai p\'f8edci za\'e8ali chodit vzp\'f8\'edmen\'ec, vedlo to k postupn\'e9mu sni\'9eov\'e1n\'ed mno\'9estv\'ed krve v mozku a n\'eckter\'e9 jeho \'e8\'e1sti pak svoji funkci omezily. Trepanace pr\'fd napom\'e1h\'e1 uvolnit mozek z jeho zajet\'ed v lebce, proto\'9ee sni\'9euje nitrolebe\'e8n\'ed tlak na \'farove\'f2 mal\'e9ho d\'edt\'ecte a zvy\'9auje pr\'f9tok krve kapil\'e1rami. D\'edky tomu mozek vyv\'edj\'ed optim\'e1ln\'ed kognitivn\'ed \'e8innost.\par
U\'e8en\'ed z\'edskalo \'f8adu p\'f8\'edznivc\'f9, n\'eckte\'f8\'ed si dokonce sami vyvrt\'e1vali otvory v lebk\'e1ch. Prvn\'ed \'e8\'e1st Hughesovy hypot\'e9zy se ov\'9aem d\'e1 lehce zpochybnit. Pokud by toti\'9e na\'9ai vzd\'e1len\'ed p\'f8edkov\'e9 m\'ecli schopn\'ecj\'9a\'ed mozek ne\'9e my, nen\'ed jasn\'e9, pro\'e8 \'9eili tak primitivn\'edm zp\'f9sobem. Na druh\'e9 stran\'ec nelze vylou\'e8it, \'9ee trepanace a deformace lebky mohou vyvolat pronikav\'e9 zm\'ecny v my\'9alen\'ed \'e8lov\'ecka.\par
Albert Einstein zem\'f8el v roce 1955. Jeho t\'eclo bylo sp\'e1leno a dv\'ecma p\'f8\'e1teli rozpt\'fdleno na nezn\'e1m\'e9m m\'edst\'ec. Sv\'f9j mozek g\'e9nius v\'ecnoval v\'fdzkumu. L\'e9ka\'f8i ho vyjmuli sedm hodin po smrti. V\'e1ha 1375 g nenazna\'e8ovala nic v\'fdjime\'e8n\'e9ho. Kousky mozku byly zabaleny do celof\'e1nu, zality formalinem a ulo\'9eeny ve sklenici na zava\'f8eniny. Nepov\'9aimnuty p\'f8e\'e8kaly skoro \'e8tvrt stolet\'ed, ne\'9e se jimi za\'e8ala zab\'fdvat doktorka Sandra Witelsonov\'e1 z univerzity v Hamiltonu. Zjistila, \'9ee temenn\'ed \'e8\'e1st je o 15 % v\'ect\'9a\'ed, ne\'9e b\'fdv\'e1 obvykl\'e9. P\'f8itom pr\'e1v\'ec tam se mimo jin\'e9 rozhoduje o matematick\'e9m nad\'e1n\'ed a schopnosti abstraktn\'edho my\'9alen\'ed. Nav\'edc hlubok\'e9 r\'fdhy, kter\'e9 se t\'e1hnou uprost\'f8ed mozku od p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti k zadn\'ed, t\'e9m\'ec\'f8 zcela sch\'e1zely. Jednotliv\'e9 oblasti mozku tak mohly snadn\'ecji komunikovat. Dokonalej\'9a\'ed prokrven\'ed pravd\'ecpodobn\'ec zv\'fd\'9ailo efektivitu \'e8innosti mozku.\par
Je mo\'9en\'e9 dos\'e1hnout tohoto stavu deformac\'ed a trepanaci lebky? Byly pr\'e1v\'ec proto v Tiahuanacu otev\'edr\'e1ny lebky d\'ectem a se\'9akrabov\'e1na tvrd\'e1 plena nad mozkov\'fdm v\'fdb\'ec\'9ekem? M\'ecly tak d\'ecti z\'edskat geni\'e1ln\'ed my\'9alen\'ed a v\'fdjime\'e8n\'e9 schopnosti?\par
Pokud ano, kdo lidi k tomuto jedine\'e8n\'e9mu z\'e1kroku navedl?\par
P\'d8\'cdLI\'8a MOK\'d8\'cd U\'c8ITEL\'c9\par
\par
Miguel de los Santos Taborga uv\'e1d\'ed, \'9ee spr\'e1vn\'fd n\'e1zev Tiahuanaca m\'e1 zn\'edt "Tia-I-Huanabko", co\'9e pr\'fd znamen\'e1 "kraj v\'9aemohouc\'edho boha pod vodou" nebo "kraj pod vodou v\'9aemohouc\'edho boha".\par
Legendy opravdu vypr\'e1v\'ecj\'ed o bohu, kter\'fd se vyno\'f8il z hlubin Titicaca, usadil se v Tiahuanacu a odtud \'f8\'eddil akt stvo\'f8en\'ed.\par
Nen\'ed to jin\'e1 verze o p\'f8\'edchodu nezn\'e1m\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 m\'ecly k vod\'ec p\'f8\'edmo \'9eivotn\'ec d\'f9le\'9eit\'fd vztah? (Mimochodem afri\'e8t\'ed Dogoni a mnoho dal\'9a\'edch n\'e1rod\'f9 shodn\'ec tvrd\'ed, \'9ee je v d\'e1vn\'e9 minulosti nav\'9at\'edvili oboj\'9eiveln\'edci z kosmu.)\par
Pokud ano, mo\'9en\'e1 se n\'e1m poda\'f8\'ed vy\'f8e\'9ait dal\'9a\'ed tiahuanack\'e9 z\'e1hady. Vedle obrovsk\'e9ho pal\'e1ce (p\'f9dorys m\'e1 rozm\'ecry 126,2 kr\'e1t 17,5 m) naz\'fdvan\'e9ho Kalasasaya se kr\'e8\'ed chr\'e1mek (Templete).\par
"Upout\'e1v\'e1 pozornost na prvn\'ed pohled. Jsou to zbytky stavby o rozloze 28,5 kr\'e1t 25 m. \'darove\'f2 podlahy le\'9e\'ed asi dva a p\'f9l metru pod okoln\'edm ter\'e9nem; zat\'edm nikdo nedovedl vysv\'ectlit, z jak\'e9ho d\'f9vodu sta\'f8\'ed stavitel\'e9 situovali z\'e1klad stavby do t\'e9to polohy," p\'ed\'9ae V\'e1clav \'8aolc v knize T\'edwanaku - klenot And a o p\'e1r \'f8\'e1dk\'f9 d\'e1le pokra\'e8uje: "Pozoruhodn\'fd je i vstup do chr\'e1mku - \'9aest schod\'f9 mezi dv\'ecma vertik\'e1ln\'edmi bloky sv\'ecd\'e8\'ed o tom, \'9ee byl budov\'e1n jako reprezenta\'e8n\'ed stavba, z\'f8ejm\'ec kultovn\'edho v\'fdznamu. Stejn\'ec tak bud\'ed \'fadiv dal\'9a\'ed objev; v doln\'ed \'e8\'e1sti st\'ecn jsou zapu\'9at\'ecna jak\'e1si kamenn\'e1 kor\'fdtka, odtokov\'e9 \'9el\'e1bky. Z\'f8ejm\'ec vy\'fas\'9duj\'ed dost hluboko pod zemsk\'fdm povrchem. Byl, \'e8i snad tam je n\'ecjak\'fd trativod?"\par
V\'e1clav \'8aolc si l\'e1me hlavu i nad Akapanou. Tak se jmenuje asi 15 m vysok\'fd pahorek, kter\'fd vyr\'f9st\'e1 p\'f8\'edmo vedle chr\'e1mku. Kdysi byl upraven do podoby pyramidy. Uprost\'f8ed ploch\'e9ho vrcholu je vyhloubena vodn\'ed j\'edmka o rozm\'ecrech 30 kr\'e1t 30 m, 5 a\'9e 8 m hlubok\'e1. K \'e8emu asi slou\'9eila?\par
"Pod jej\'edm okrajem najdeme poz\'f9statky p\'f9vodn\'edho odtokov\'e9ho kan\'e1lu. Je sestaven z kamenn\'fdch d\'edlc\'f9, jak\'e9 najdeme i dole, p\'f8i \'fapat\'ed pahorku. Jsou to jen nepatrn\'e9 zbytky, v\'ect\'9aina asi zmizela pod n\'e1nosem zeminy, kterou po stalet\'ed strh\'e1vaj\'ed nov\'e9 a nov\'e9 p\'f8\'edvaly de\'9a\'9d\'f9."\par
N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 uva\'9euj\'ed, \'9ee na Akapan\'ec byla z\'f8\'edzena primitivn\'ed hu\'9d. V\'e1clav \'8aolc by ale podle sv\'fdch zku\'9aenost\'ed sp\'ed\'9ae p\'f8edpokl\'e1dal, \'9ee na pahorku, jen\'9e dominuje \'9airok\'e9mu okol\'ed, st\'e1lo s\'eddlo vl\'e1dce nebo stavba n\'e1bo\'9eensk\'e9ho charakteru - nebo oboj\'ed. "Je v\'9aak jasn\'e9, \'9ee n\'e1dr\'9e m\'ecla n\'ecjakou funkci. Nikdo si v\'9aak netrouf\'e1 \'f8\'edct jakou..."\par
A co kdy\'9e si troufneme?\par
Takzvan\'fd chr\'e1mek byl stavba bez st\'f8echy, zapu\'9at\'ecn\'e1 do zem\'ec a opat\'f8en\'e1 odtokov\'fdmi kan\'e1ly. Dovnit\'f8 se sestupovalo po \'9airok\'e9m schodi\'9ati.\par
\'8ee by zase jednou pro stromy nebyl vid\'ect les?\par
Jestli\'9ee n\'ecco vypad\'e1 jako baz\'e9n a m\'e1 to vybaven\'ed jako baz\'e9n, nen\'ed to nakonec baz\'e9n?\par
Odtok z n\'e1dr\'9ee na Akapan\'ec se dnes nach\'e1z\'ed t\'ecsn\'ec vedle chr\'e1mku. Ne\'fastil v minulosti p\'f8\'edmo do n\'ecj? Nezachycovala j\'edmka na vrcholu pahorku de\'9a\'9dovou vodu, kter\'e1 odtud byla v p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby pou\'9at\'ecna do baz\'e9nu dole ve svatyni?\par
P\'f8edpokl\'e1dejme, \'9ee ti, koho ke sv\'e9mu \'9eivotu nutn\'ec pot\'f8ebovali vodu nejen k pit\'ed, postavili Tiahuanaco je\'9at\'ec v dob\'e1ch, kdy st\'e1lo p\'f8\'edmo na b\'f8ehu. Jak hladina postupn\'ec klesala a m\'ecsto se v\'edce a v\'edce vzdalovalo od jezera, muselo se hledat jin\'e9 \'f8e\'9aen\'ed. Vedle pal\'e1ce Kalasasaya byl z\'f8\'edzen baz\'e9n a pahorek nad n\'edm upraven jako n\'e1hradn\'ed rezervo\'e1r.\par
V roce 1932 profesor W. C. Bennet na\'9ael uvnit\'f8 chr\'e1mku-baz\'e9nu dv\'ec sochy. Prvn\'ed z nich m\'ec\'f8\'ed 7,3 m. P\'f8edstavuje postavu s rukama slo\'9een\'fdma na prsou. V jedn\'e9 sv\'edr\'e1 ob\'f8adn\'ed trubku z lastury. Ano, n\'e1m ji\'9e zn\'e1mou pututu, s jej\'ed\'9e pomoc\'ed m\'ecly b\'fdt st\'echov\'e1ny ob\'f8\'ed kamenn\'e9 bloky. Jde tedy o jednoho z tajemn\'fdch stavitel\'f9 Tiahuanaca?\par
Tv\'e1\'f8i dominuj\'ed neobvykle velk\'e9 o\'e8i, z nich\'9e podle archeolog\'f9 vyt\'e9k\'e1 pot\'f9\'e8ek slz. A co kdy\'9e jsou to jen kapky vody, aby se zd\'f9raznil domovsk\'fd \'9eivel zobrazen\'e9ho bo\'9estva? Je pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee od pasu dol\'f9 je od\'ecna do \'9aat\'f9 z ryb\'edch \'9aupin? Aby tuto skute\'e8nost podtrhl, \'f8ezb\'e1\'f8 ka\'9edou z nich vytvo\'f8il v podob\'ec mal\'e9, siln\'ec stylizovan\'e9 ryb\'ed hlavy. Opasek tvo\'f8\'ed \'9eelv\'ed krun\'fd\'f8e.\par
Artur Posnansk\'fd sochu interpretoval jako symbolick\'e9 zobrazen\'ed \'e8lov\'ecka-ryby.\par
Jde tedy o oboj\'9eiveln\'edka? Pro\'e8 zrovna tato socha st\'e1la uprost\'f8ed n\'e1mi p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho baz\'e9nu? Kdy\'9e byl napu\'9at\'ecn, vypadala, jako by vystupovala z vod. M\'ecla p\'f8ipom\'ednat bytost, kter\'e1 jezero a pozd\'ecji baz\'e9n p\'f9vodn\'ec ob\'fdvala?\par
Nen\'ed to zas a\'9e tak nov\'e1 situace.\par
Sumersko-akkadsk\'e9 mytologie vypr\'e1v\'ecj\'ed, \'9ee v \'e8asech p\'f8ed potopou se na Zemi objevilo sedm hybridn\'edch bytost\'ed, nap\'f9l ryb, nap\'f9l lid\'ed, kter\'e9 sezn\'e1mily lidstvo se z\'e1klady civilizace. Jednou z nich byl Oann\'e9s. Zaostal\'e9, jako zv\'ec\'f8 \'9eij\'edc\'ed obyvatele Babyl\'f3nie vyu\'e8oval v\'ecd\'e1m, um\'ecn\'ed, \'f8emesl\'f9m a zem\'ecd\'eclstv\'ed. Hovo\'f8il \'f8e\'e8\'ed lid\'ed, ale jeho mate\'f8sk\'e9mu jazyku nikdo nerozum\'ecl. (Co \'9ee to \'f8\'edkali Kot-Su\'f2ov\'e9? "Nehovo\'f8\'edme lidskou \'f8e\'e8\'ed a lid\'e9 nerozum\'ecj\'ed, jak hovo\'f8\'edme my.") Oann\'e9s zase nemohl po\'9e\'edvat pozemskou stravu. Sumersk\'fd v\'fdznam jeho jm\'e9na je nejasn\'fd, v akkad\'9atin\'ec je snad odvozeno od pojmu mudrc \'e8i mistr a v syr\'9atin\'ec znamen\'e1 ciz\'ed, odjinud.\par
Rozs\'e1hlou zpr\'e1vu o Oann\'e9sov\'ec \'e8innosti n\'e1m zanechal B\'e9r\'f3ssos. Tento vzd\'eclan\'fd kn\'ecz babylonsk\'e9ho chr\'e1mu Esagila boha B\'e9la-Marduka se narodil pravd\'ecpodobn\'ec okolo roku 340 p\'f8. Kr. Sepsal obs\'e1hl\'e9 historick\'e9 d\'edlo Babyl\'f3niaka. P\'f8i jeho tvorb\'ec se op\'edral o spolehliv\'e9 kl\'ednopisn\'e9 prameny, a je tedy pova\'9eov\'e1n za velmi seri\'f3zn\'edho autora. O \'d3ann\'e9sovi mimo jin\'e9 napsal: "V Babyl\'f3nii se se\'9ael velk\'fd po\'e8et p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 rozmanit\'fdch kmen\'f9. \'8eili bez \'f8\'e1du, divoce jako zv\'ed\'f8ata. V prv\'e9m roce sestoupen\'ed kr\'e1lovstv\'ed z nebes vy\'9ael z mo\'f8e, kter\'e9 hrani\'e8ilo s Babyl\'f3ni\'ed, rozumem nadan\'fd netvor jm\'e9nem Oann\'e9s. M\'ecl ryb\'ed t\'eclo. Pod ryb\'ed hlavou se v\'9aak dala rozeznat je\'9at\'ec jedna lidsk\'e1. M\'ecl tak\'e9 lidsk\'e1 chodidla, kter\'e1 vyr\'f9stala z ocasu, a um\'ecl rozmlouvat s lidmi. Jeho obraz se dochoval dodnes. Bytost pob\'fdvala p\'f8es den mezi lidmi, ale nic nejedla. U\'e8ila lidi ps\'e1t, p\'f8ed\'e1vala jim v\'ecdy a tak\'e9 r\'f9zn\'e1 um\'ecn\'ed. Nau\'e8ila je, jak budovat m\'ecsta a stav\'ect svatyn\'ec, jak uspo\'f8\'e1dat pr\'e1vo a m\'ec\'f8it zemi. Uk\'e1zala lidem, jak zas\'e9vat a sb\'edrat ovoce a tak\'e9 v\'9ae, co slou\'9e\'ed k uspokojen\'ed ka\'9edodenn\'edch pot\'f8eb. P\'f8i z\'e1padu slunce se bytost vracela do vody a noci str\'e1vila v mo\'f8i."\par
Text dod\'e1v\'e1, \'9ee dal\'9a\'ed bo\'9e\'9at\'ed lid\'e9-ryby p\'f8ich\'e1zeli na sou\'9a ze z\'e1kladny plovouc\'ed po dne\'9an\'edm Arabsk\'e9m mo\'f8i.\par
Jak tomu m\'e1me rozum\'ect? Nosil Oann\'e9s od\'ecv vyvol\'e1vaj\'edc\'ed dojem leskl\'e9 \'9aupinat\'e9 ryb\'ed k\'f9\'9ee, nebo to byla jeho p\'f8irozen\'e1 podoba?\par
Stejnou ot\'e1zku si mus\'edme polo\'9eit i p\'f8ed sochou bo\'9estva z Tiahuanacu.\par
POKREVN\'cd BRAT\'d8I\par
\par
"Na\'9ae krev je \'e8ern\'e1, proto nec\'edt\'edme chlad jezern\'edch noc\'ed." Kot-Su\'f2ov\'e9 nebyli jedinou komunitou, kter\'e1 tvrdila, \'9ee v jej\'edch \'9eil\'e1ch koluje krev odli\'9an\'e1 od lidsk\'e9.\par
"Prvn\'ed z na\'9aich p\'f8edk\'f9 p\'f8i\'9ali z vesm\'edru, na\'9ai praotci poch\'e1zej\'ed z dob, na n\'ec\'9e se nelze upamatovat, p\'f8i\'9ali z hv\'eczd," zp\'edvaj\'ed Torajov\'e9 z indon\'e9sk\'e9ho ostrova Sulawesi. Mnoh\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee text t\'e9to star\'e9 ritu\'e1ln\'ed p\'edsn\'ec nen\'ed pouh\'e1 legenda.\par
Kdy\'9e jsem k nim poprv\'e9 zav\'edtal, prostorn\'e1 n\'e1vs\'ed budila dojem leti\'9at\'ec. Se\'f8azena ve dvou dlouh\'fdch \'f8ad\'e1ch, st\'e1la naproti sob\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed "monstra". Jejich neobvykl\'fd tvar p\'f8ipom\'ednal sp\'ed\'9ae jak\'e9si \'e8luny na mohutn\'fdch sloupech ne\'9e obvykl\'e1 staven\'ed.\par
Neoby\'e8ejn\'e9 p\'f8\'edbytky se naz\'fdvaj\'ed tongkonan - domy prap\'f9vodu. V\'9aeobecn\'ec se t\'edm m\'edn\'ed m\'edsto, kde se \'e8lov\'eck narodil a odkud poch\'e1z\'ed. Samotn\'ed Torajov\'e9 ch\'e1pou ov\'9aem toto p\'f8\'edzvisko daleko obs\'e1hleji. Tvar dom\'f9 m\'e1 pr\'fd nav\'9edy p\'f8ipom\'ednat vesm\'edrn\'e1 plavidla, v nich\'9e p\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy jejich p\'f8edkov\'e9 p\'f8ilet\'ecli na na\'9ai planetu.\par
St\'ecny jsou ozdobeny \'f8adou symbol\'f9. Mnoh\'e9 z nich nazna\'e8uj\'ed spojitost komunity s nezn\'e1mou pravlast\'ed. Zcela naho\'f8e pod st\'f8echou um\'edst\'ecn\'e9 paprsky zn\'e1zor\'f2uj\'ed rozp\'edn\'e1n\'ed kosmu. Pod nimi je v\'ect\'9ainou kohout jako prost\'f8edn\'edk mezi zem\'ed a nebesy. \'c8asto se zde vyskytuje i vyobrazen\'ed podivn\'e9ho nezn\'e1m\'e9ho pt\'e1ka s dlouh\'fdm krkem a chocholkou. Ani Torajov\'e9 netu\'9a\'ed, zda p\'f8edstavuje n\'ecjak\'fd znak, nebo skute\'e8n\'ec \'9eij\'edc\'edho tvora.\par
Hrdinou torajsk\'fdch m\'fdt\'f9 je Tamborolangi. P\'f9vodn\'edm domovem tohoto "hv\'eczdn\'e9ho boha" byly Plej\'e1dy, pak se mu v jak\'e9msi ohromn\'e9m t\'eclese poda\'f8ilo p\'f8ekonat nebesk\'e9 pl\'e1n\'ec a p\'f8ibl\'ed\'9eit se k Zemi. N\'ecjak\'fd \'e8as setrval vysoko nad n\'ed, ne\'9e otev\'f8el "nebeskou br\'e1nu" a jeho "vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se d\'f9m" se za ohlu\'9auj\'edc\'edho h\'f8m\'ecn\'ed a siln\'fdch z\'e1blesk\'f9 snesl dol\'f9 a p\'f8ist\'e1l pobl\'ed\'9e hory Kandora.\par
Znamen\'e1 to, \'9ee se z mate\'f8sk\'e9ho plavidla, vis\'edc\'edho na orbit\'ec, odpoutal p\'f8ist\'e1vac\'ed modul?\par
Tamborolangi na sv\'e9 vesm\'edrn\'e9 misi rozhodn\'ec nem\'ednil dr\'9eet celib\'e1t. Z\'e1hy se zamiloval do m\'edstn\'ed princezny a o\'9eenil se s n\'ed. Podobn\'ec se zachovala i jeho pos\'e1dka. Nebe\'9a\'9dan\'e9 se naz\'fdvali Puangov\'e9 a p\'f9vodn\'ec m\'ecli v \'9eil\'e1ch jinou krev. Ta z\'e8ervenala teprve po asimilaci s pozem\'9a\'9dany. Jin\'fdmi slovy, potomci cizinc\'f9 z hv\'eczd a pozemsk\'fdch dcer se zprvu podobali otc\'f9m, ale proto\'9ee pak museli vstupovat do man\'9eelstv\'ed s \'e8istokrevn\'fdmi pozem\'9a\'9dany, postupn\'ec p\'f8i\'9ali o sv\'e9 genetick\'e9 d\'ecdictv\'ed.\par
Udivuj\'edc\'ed jsou i dal\'9a\'ed \'e8\'e1sti torajsk\'e9 mytologie, kter\'e1 v podstat\'ec odpov\'edd\'e1 dne\'9an\'edm v\'ecdeck\'fdm poznatk\'f9m. Vyskytuj\'ed se v n\'ed hrdinov\'e9 s podivn\'fdm jm\'e9ny. K po\'e8\'e1tk\'f9m existence vesm\'edru se v\'e1\'9ee Gaunti Kembong, co\'9e se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako "mlhovina samo sebou se roztahuj\'edc\'ed", a Balloq Nangka Kaleno, tedy "vejce, kter\'e9 se stalo bytost\'ed". D\'f9le\'9eitou roli sehr\'e1lo i Arrang di Balu - "z\'e1\'f8en\'ed v kameni".\par
Torajov\'e9 nev\'ec\'f8\'ed, \'9ee kosmos stvo\'f8ili bohov\'e9. Bylo tomu naopak. Vesm\'edr stvo\'f8il bohy a ti pak p\'f8il\'e9tali na Zemi, aby zde zanechali sv\'e9 potomky.\par
Ud\'e1lo se n\'ecco podobn\'e9ho i na jeze\'f8e Titicaca? Nebo \'9alo dokonce o stejnou kosmickou misi?\par
Kot-Su\'f2ov\'e9 (Uruov\'e9) hovo\'f8ili dnes ji\'9e nezn\'e1m\'fdm jazykem, pukin\'9atinou. Pat\'f8ili k takzvan\'fdm Pukin\'f9m. Nebe\'9at\'ed p\'f8edci Toraj\'f9 se jmenovali Puangov\'e9.\par
Nen\'ed to obdoba jednoho a t\'e9ho\'9e jm\'e9na?\par
URU Z HV\'ccZD\par
\par
Pov\'ecsti o Orejon\'ec a "nelidsk\'e9m" n\'e1rodu Uru podporuje i n\'eckolik p\'f8ekvapuj\'edc\'edch okolnost\'ed. V n\'e1dhern\'e9m \'fadol\'ed peru\'e1nsk\'fdch And se rozkl\'e1d\'e1 Cuzco, b\'fdval\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto rozs\'e1hl\'e9 \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9. Kdy\'9e je v roce 1533 dobyl Francisco Pizzaro, jeho bratranec Pedro Pizzaro napsal, \'9ee se zde st\'f8etli s "orejones", kte\'f8\'ed m\'ecli tak dlouh\'e9 u\'9ai, \'9ee jim spl\'fdvaly a\'9e na ramena. "Toho, kdo m\'ecl u\'9ai nejdel\'9a\'ed, pova\'9eovali za nejvzne\'9aen\'ecj\'9a\'edho." V\'fdsada protahovat si u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky byla vyhrazena jen p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9m kr\'e1lovsk\'e9ho rodu Ink\'f9. Inkov\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee legend\'e1rn\'ed bohov\'e9, kte\'f8\'ed vystav\'ecli Tiahuanaco, m\'ecli rovn\'ec\'9e prota\'9een\'e9 boltce a \'f8\'edkali si Velk\'e9 u\'9ai.\par
O v\'edce ne\'9e sto let pozd\'ecji cestoval z Cuzca k jezeru Titicaca \'9apan\'eclsk\'fd obchodn\'edk Fernando Lopez. V listu, adresovan\'e9m kr\'e1lovsk\'e9mu dvoru, uv\'e1d\'ed tuto podivnou informaci: "V okol\'ed Tiahuanaca se pohybuje mu\'9e, o n\'ecm\'9e mnoz\'ed \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee p\'f8i\'9ael z hv\'eczd. Nen\'ed star\'fd, v\'eckem se bl\'ed\'9e\'ed \'e8ty\'f8ic\'edtce, ale domorodci k n\'ecmu chovaj\'ed \'factu jako ke sta\'f8e\'9ainovi. Tento \'e8lov\'eck dok\'e1\'9ee sv\'fdma rukama se \'e8ty\'f8mi prsty vytu\'9ait p\'f8\'edtomnost barevn\'fdch kov\'f9 a vody v podzem\'ed. Tento mu\'9e se jmenuje Uru."\par
O \'e8ty\'f8i sta let pozd\'ecji se americk\'fd novin\'e1\'f8 Jimmy Howard setkal v Cuzcu s mu\'9eem podivn\'e9ho vzhledu. Cizinec o\'e8ividn\'ec nepat\'f8il k \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1m\'e9 lidsk\'e9 rase, m\'ecl sv\'ectl\'e9 vlasy, zvl\'e1\'9atn\'ed na\'e8ervenalou barvu pleti a na rukou \'e8ty\'f8i prsty opat\'f8en\'e9 bl\'e1nou. P\'f8esto\'9ee vypadal na \'e8ty\'f8icet, indi\'e1n\'9at\'ed starci ho znali ji\'9e od sv\'e9ho d\'ectstv\'ed. On s\'e1m tvrdil, \'9ee \'9eije na Zemi ji\'9e n\'eckolik stovek let. Spolu s dal\'9a\'edmi obyvateli sv\'e9 mate\'f8sk\'e9 planety p\'f8ilet\'ecl v kulovit\'e9m l\'e9taj\'edc\'edm objektu. Jm\'e9no tohoto mu\'9ee bylo Uru.\par
Jak v\'edme, and\'9at\'ed indi\'e1ni stejn\'fdm jm\'e9nem ozna\'e8ovali Kot-Sun\'ec. Ti v pov\'ecstech vzpom\'ednali na sv\'e9 hv\'eczdn\'e9 otce, ale jejich schopnosti jim u\'9e sch\'e1zely. Pot\'e9, co byli v\'ec\'e8n\'ec ohro\'9eov\'e1ni agresivn\'edmi Aimary, opustili pob\'f8e\'9e\'ed jezera a p\'f8est\'echovali se na plovouc\'ed r\'e1kosov\'e9 ostrovy. Jejich odolnost v\'f9\'e8i chladu a vlhku byla neuv\'ec\'f8iteln\'e1. V prost\'f8ed\'ed, v n\'ecm\'9e by \'e8lov\'eck nutn\'ec musel onemocn\'ect, disponovali nezlomn\'fdm zdrav\'edm. "Na\'9ae krev je \'e8ern\'e1, proto nec\'edt\'edme chlad jezern\'edch noc\'ed."\par
Jak to bylo doopravdy, se u\'9e asi nedozv\'edme. Z prav\'fdch Kot-Su\'f2\'f9 ji\'9e nikdo ne\'9eije. Jm\'e9no Uru p\'f8evzali nyn\'ecj\'9a\'ed obyvatel\'e9 asi \'e8ty\'f8 des\'edtek plovouc\'edch ostrov\'f9. Nejv\'edce se jich nach\'e1z\'ed pobl\'ed\'9e Puna. Ple\'9d maj\'ed velmi tmavou, ale v \'9eil\'e1ch jim ji\'9e koluje lidsk\'e1 krev.\par
III. PEKLO JASNOZ\'d8IV\'ddCH\par
\par
V p\'f9vabn\'e9 krajin\'ec \'c8ern\'fdch a B\'edl\'fdch Kordiller, na \'fazem\'ed obklopuj\'edc\'edm horn\'ed tok \'f8eky Mantaro, dokonale ukryt\'e9m za vysokou, jen t\'ec\'9ece prostupnou hradbou hor, se asi p\'f8ed t\'f8emi tis\'edci lety usadili Synov\'e9 jagu\'e1ra s o\'9at\'ecpy. T\'edmto neobvykl\'fdm n\'e1zvem ozna\'e8uj\'ed archeologov\'e9 tajemnou, velmi vysp\'eclou kulturu v Peru, kter\'e1 dok\'e1zala ovlivnit rozs\'e1hl\'e9 \'fazem\'ed od skalnat\'fdch vrchol\'f9 a\'9e po vzd\'e1len\'e9 tichomo\'f8sk\'e9 pob\'f8e\'9e\'ed. Jej\'ed p\'f8edstavitel\'e9 n\'e1m zanechali zvl\'e1\'9atn\'ed d\'ecdictv\'ed - z\'e1hadn\'fd chr\'e1m v Chav\'ednu de Huant\'e1r.\par
Jedine\'e8n\'fd komplex budov, prostorn\'fdch dvoran a rozs\'e1hl\'fdch podzemn\'edch galeri\'ed se rozkl\'e1d\'e1 na plo\'9ae 100 000 m2. Jednotliv\'e9 stavby jsou p\'f8esn\'ec orientov\'e1ny podle sv\'ectov\'fdch stran. Nejv\'ect\'9a\'ed z nich m\'e1 rozm\'ecry 80 kr\'e1t 80 m. Na vrcholu 15 m vysok\'e9 pyramidy st\'e1ly p\'f9vodn\'ec dv\'ec v\'ec\'9ee, stejn\'ec jako na pyramidov\'fdch chr\'e1mech v Mexiku. St\'ecny byly oblo\'9een\'e9 kamenn\'fdmi kv\'e1dry. \'c8asto se objevuje z\'e1hadn\'e9 st\'f8\'edd\'e1n\'ed \'e8ern\'e9 a b\'edl\'e9 barvy. Nap\'f8\'edklad impozantn\'ed Schodi\'9at\'ec jagu\'e1r\'f9 je na ji\'9en\'ed stran\'ec b\'edl\'e9 a na severn\'ed \'e8ern\'e9. Br\'e1nu lemuj\'ed dva mohutn\'e9 sloupy. Tento stavebn\'ed prvek je v Ji\'9en\'ed Americe naprosto ojedin\'ecl\'fd.\par
Centr\'e1ln\'ed n\'e1m\'ecst\'ed m\'e1 \'e8tvercov\'fd p\'f9dorys. Z ka\'9ed\'e9 sv\'ectov\'e9 strany ho lemuj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed plo\'9ainy. P\'f8\'edmo uprost\'f8ed se nach\'e1zel vysok\'fd obelisk. Dnes nese jm\'e9no sv\'e9ho objevitele Julia Tella. Je to naprost\'fd unik\'e1t. T\'ec\'9eko \'f8\'edci, zda autor \'e8erpal pouze ze sv\'e9 fantazie, nebo se pokusil vyr\'fdt do kamene jak\'e9si poselstv\'ed. T\'ecsn\'ec vedle sebe, zd\'e1nliv\'ec bez ladu a skladu, se v modern\'edm abstraktn\'edm stylu r\'fdsuj\'ed postavy s ko\'e8i\'e8\'edmi prackami, v\'fdrazn\'fdmi tes\'e1ky \'e8i k\'f8\'eddly. Jsou zde stromy, zv\'ed\'f8ata, pt\'e1ci, netop\'fd\'f8i, hadi a mo\'f8\'9at\'ed \'9eivo\'e8ichov\'e9. N\'eckter\'e9 postavy vyst\'f8eluj\'ed jak\'e9si paprsky. Hlavn\'edmu bo\'9estvu vyr\'f9st\'e1 z p\'f8irozen\'ed podivn\'e1 rostlina; jej\'ed v\'ectve jsou pln\'e9 lidsk\'fdch o\'e8\'ed. A to v\'9ae je prom\'edseno geometrick\'fdmi \'fatvary.\par
V\'fdznam zobrazen\'e9ho sd\'eclen\'ed n\'e1m naprosto unik\'e1.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Silueta Tellova obelisku se ve vodorovn\'e9 poloze podob\'e1 le\'9e\'edc\'ed raket\'ec.\par
\par
\par
Nedaleko obelisku st\'e1l olt\'e1\'f8, kter\'fd archeologov\'e9 spojuj\'ed s Orionem. V mohutn\'e9m kamenn\'e9m bloku se nach\'e1z\'ed sedm otvor\'f9. Jejich poloha skute\'e8n\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 rozestaven\'ed jednotliv\'fdch hv\'eczd v souhv\'eczd\'ed Orion.\par
Ji\'9e prvn\'ed pr\'f9zkumy chr\'e1mu spustily lavinu provokuj\'edc\'edch ot\'e1zek. P\'f8edev\'9a\'edm nem\'e1me ani zd\'e1n\'ed, kdo vlastn\'ec byli stavitel\'e9 Chav\'ednu. V\'ecdci se shoduj\'ed, \'9ee \'9alo o rozvinutou n\'e1bo\'9eenskou, v\'ecdecky a technicky vysp\'eclou spole\'e8nost, kter\'e1 se zcela n\'e1hle jako sope\'e8n\'fd ostrov vyno\'f8ila z kaln\'e9ho mo\'f8e d\'ecjin. Jej\'ed zrod rozhodn\'ec nebyl d\'f9sledek pozvoln\'e9ho v\'fdvoje, ale sp\'ed\'9ae v\'fdbuch g\'e9nia. Synov\'e9 jagu\'e1ra s o\'9at\'ecpy museli tedy p\'f8ij\'edt z jin\'e9, mo\'9en\'e1 i velmi vzd\'e1len\'e9 lokality, anebo b\'fdt ovlivn\'ecni nezn\'e1mou civilizac\'ed, kter\'e1 mnohon\'e1sobn\'ec p\'f8evy\'9aovala \'farove\'f2 tehdej\'9a\'edch peru\'e1nsk\'fdch kultur.\par
Objevitel Chav\'ednu, archeolog Julius Tello, je dokonce nazval "prahmotou andsk\'e9 civilizace" a domn\'edval se, \'9ee p\'f9vodn\'edm nositelem kultu jagu\'e1ra byli indi\'e1ni z v\'fdchodn\'ed Amazonie. Jen\'9ee tato oblast pat\'f8ila v\'9edy k nejzaostalej\'9a\'edm a nikdy se v n\'ed nena\'9alo nic alespo\'f2 vzd\'e1len\'ec podobn\'e9ho tomuto chr\'e1mu.\par
Ani\'9e bych cht\'ecl horovat pro Tellovu hypot\'e9zu, dovol\'edm si p\'f8edlo\'9eit \'favahu, kter\'e1 ji podporuje. (Laskav\'fd \'e8ten\'e1\'f8 mi snad odpust\'ed tento alibismus, vyvolan\'fd snahou sezn\'e1mit ho d\'f9kladn\'ec se v\'9aemi detaily, s ka\'9ed\'fdm pro i proti, s ve\'9aker\'fdmi variantami v\'fdkladu, kter\'e9 se nab\'edzej\'ed, nebo alespo\'f2 s t\'ecmi, k nim\'9e jsem se sv\'fdmi omezen\'fdmi mo\'9enostmi dobral.)\par
\par
V T\'ccLE JAGU\'c1RA\par
\par
V podzem\'ed chr\'e1mu se rozprost\'edr\'e1 skute\'e8n\'fd labyrint chodeb a \'fazk\'fdch komnat. Z hrub\'ec otesan\'fdch podstavc\'f9 shl\'ed\'9eej\'ed podivn\'e9 kamenn\'e9 hlavy. V\'ect\'9aina z nich m\'e1 velk\'e9 kulat\'e9 o\'e8i, mezi nimi\'9e se r\'fdsuje masivn\'ed zob\'e1kovit\'fd nos. V n\'eckolika p\'f8\'edpadech z v\'fdrazn\'fdch odul\'fdch \'fast vy\'e8n\'edvaj\'ed nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e9 tes\'e1ky. Navzdory t\'e9to v\'fdbav\'ec obli\'e8eje nenah\'e1n\'ecj\'ed hr\'f9zu. N\'eckter\'e9 jako by se dokonce usm\'edvaly. Zat\'edm marn\'ec p\'e1tr\'e1me, koho asi p\'f8edstavuj\'ed. Jde o spodobn\'ecn\'ed jagu\'e1ra, \'e8i jin\'e9ho bo\'9estva? Jsou symbolem sv\'e9r\'e1zn\'e9ho n\'e1bo\'9eensk\'e9ho kultu, pouhou dekorac\'ed, anebo slou\'9eily k naprosto jin\'e9mu, n\'e1m ov\'9aem nezn\'e1m\'e9mu \'fa\'e8elu?\par
Krzystof Makowski se domn\'edv\'e1, \'9ee v\'fdrazy tv\'e1\'f8\'ed kamenn\'fdch hlav p\'f8edstavuj\'ed prom\'ecny pocit\'f9, jak\'fdmi proch\'e1zej\'ed lid\'e9 po po\'9eit\'ed halucinogenn\'edch l\'e1tek, kter\'e9 se v Chav\'ednu u\'9e\'edvaly pravd\'ecpodobn\'ec v dob\'ec inicia\'e8n\'edch ob\'f8ad\'f9.\par
Nev\'edm, co polsk\'e9ho profesora vedlo k tomuto z\'e1v\'ecru. Starov\'eck\'e9 inicia\'e8n\'ed ob\'f8ady ale skute\'e8n\'ec byly zam\'ec\'f8eny p\'f8edev\'9a\'edm na to, aby se zasv\'eccovan\'fd jedinec dostal do "stavu vidin", stal se cestovatelem bez t\'ecla, jen\'9e odl\'e9t\'e1 do nebes a d\'edv\'e1 se zp\'ect na Zemi a vesm\'edr. Byl vysl\'e1n za hranice re\'e1ln\'e9ho sv\'ecta a vracel se zp\'ect s nadp\'f8irozen\'fdmi znalostmi a du\'9aevn\'ed silou.\par
Typick\'fdm rysem amazonsk\'e9ho \'9aamanismu je naprost\'e9 ztoto\'9en\'ecn\'ed \'9aamana s jagu\'e1rem. V n\'eckter\'fdch jazyc\'edch jsou dokonce ozna\'e8ov\'e1ni stejn\'ec. \'8aaman se m\'ecn\'ed v jagu\'e1ra, bu\'ef s pomoc\'ed \'e8arovn\'e9ho zp\'ecvu, ale p\'f8edev\'9a\'edm po po\'9eit\'ed halucinogenn\'edch drog. P\'f8i tomto p\'f8erodu se pak zdob\'ed tes\'e1ky a jagu\'e1\'f8\'ed k\'f9\'9e\'ed.\par
Piers Vitebsky v knize Sv\'ect \'9aaman\'f9 uv\'e1d\'ed: "Mezi Desany se \'9aaman m\'ecn\'ed v jagu\'e1ra po po\'9eit\'ed siln\'e9 d\'e1vky drog. Po m\'ecs\'edc\'edch hladov\'ecn\'ed a po noc\'edch beze sp\'e1nku, vypln\'ecn\'fdch zp\'ecvem, je skupinka novic\'f9 sezv\'e1na sv\'fdm zasv\'eccuj\'edc\'edm u\'e8itelem. Pr\'e1v\'ec v t\'e9to chv\'edli si droga ,vybere\'b4 toho, kdo se stane skute\'e8n\'fdm \'9aamanem. Jedni poc\'edt\'ed stra\'9anou nevolnost, zat\'edmco druz\'ed se po siln\'fdch bolestech hlavy a z\'e1vrat\'edch zm\'ecn\'ed v jagu\'e1ry. V dob\'ec, kdy jejich t\'ecla le\'9e\'ed v houpac\'ed s\'edti, du\'9ae stoupaj\'ed k Ml\'e9\'e8n\'e9 dr\'e1ze nebo se pl\'ed\'9e\'ed d\'9eungl\'ed. \par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Droga vyvol\'e1v\'e1 nejprve pocity radosti. Pozd\'ecji se navzdory st\'e1l\'e9mu sm\'edchu objevuj\'ed tes\'e1ky symbolizuj\'edc\'ed prom\'ecnu \'9aamana v jagu\'e1ra.\par
P\'f8evt\'eclen\'ed \'9aamani mohou zhltnout sv\'e9 nep\'f8\'e1tele, ale i norm\'e1ln\'ed jagu\'e1r z d\'9eungle je v t\'ecchto hodin\'e1ch drav\'ecj\'9a\'ed. \'8aaman-jagu\'e1r, kter\'fd nezam\'fd\'9al\'ed n\'eckomu u\'9akodit, si m\'f9\'9ee vlo\'9eit za ucho \'e8erno-\'9elut\'ec te\'e8kovanou orchidej. P\'f8evt\'eclen\'ed trv\'e1 jen po dobu \'fa\'e8inku drogy. Pozd\'ecji se \'9aaman st\'e1v\'e1 \'e8lov\'eckem."\par
Zobrazuj\'ed kamenn\'e9 hlavy z Chav\'ednu \'fa\'e8astn\'edky takov\'fdch \'9aamansk\'fdch ob\'f8ad\'f9?\par
Byly jejich p\'f9vodn\'edm domovem amazonsk\'e9 pralesy?\par
ZTRACEN\'c1 KOL\'c9BKA\par
\par
Miloslav Stingl dokazuje spojitost stavitel\'f9 Chav\'ednu se stejn\'ec tajemn\'fdmi Olm\'e9ky, kte\'f8\'ed vytvo\'f8ili nejstar\'9a\'ed vysp\'eclou kulturu v Mexiku.\par
"Olm\'e9kov\'e9 za\'e8ali zhruba p\'f8ed 3500 lety stav\'ect v Mezoamerice sv\'e1 prvn\'ed m\'ecsta, prvn\'ed pyramidy, kamenn\'e9 st\'e9ly a olt\'e1\'f8e a v\'9aechny je zdobili portr\'e9ty jagu\'e1ra. Vlastn\'ec jak\'e9hosi jagu\'e1\'f8\'edho \'e8lov\'ecka. Olm\'e9kov\'e9 jagu\'e1ra nejen uct\'edvali, ale sami se z\'f8ejm\'ec pova\'9eovali za jeho potomky. V jednom z olm\'e9ck\'fdch m\'ecst, dne\'9an\'edm Porteru Nuevu, nal\'e9z\'e1me kamenn\'fd pomn\'edk, kter\'fd to \'f8\'edk\'e1 naplno. Zn\'e1zor\'f2uje t\'eclesn\'e9 spojen\'ed \'9eeny s jagu\'e1rem. A pr\'e1v\'ec z tohoto styku s bo\'9esk\'fdm zv\'ed\'f8etem se podle sv\'fdch p\'f8edstav narodili tito nap\'f9l lid\'e9, nap\'f9l bozi, staroameri\'e8t\'ed h\'e9roov\'e9 - Olm\'e9ci."\par
Ve vzduchu ov\'9aem vis\'ed ot\'e1zka, jak se Olm\'e9kov\'e9 do Peru dostali. P\'f8ipluli po oce\'e1nu?\par
O jejich n\'e1mo\'f8nick\'fdch schopnostech nic nev\'edme. Nav\'edc s\'eddlili v Mexick\'e9m z\'e1livu, tedy na dosah Atlantiku, zat\'edmco Chav\'ednsk\'e1 \'f8\'ed\'9ae se t\'e1hla od pob\'f8e\'9e\'ed Tich\'e9ho oce\'e1nu.\par
Pro\'9ali tis\'edce kilometr\'f9 po sou\'9ai? Nezastavila je vra\'9eedn\'e1 \'faskal\'ed hust\'e9 d\'9eungle i vysok\'fdch hradeb hor?\par
Pro\'e8 pak po nich n\'eckde cestou nez\'f9stala alespo\'f2 n\'ecjak\'e1 s\'eddla? Jist\'ec nep\'f8ekonali tak obrovskou vzd\'e1lenost v jednom z\'e1tahu.\par
Archeologick\'e9 n\'e1lezy potvrdily p\'f8\'edtomnost Olm\'e9k\'f9 v Kostarice. Miloslav Stingl se domn\'edv\'e1, \'9ee kult jagu\'e1ra se projevuje i v kolumbijsk\'e9m San Augustinu.\par
Nelze pop\'f8\'edt, \'9ee \'f8ada chav\'ednsk\'fdch figur se velmi podob\'e1 olm\'e9ck\'fdm d\'edl\'f9m, \'9ee na keramice obou etnik se nach\'e1zej\'ed shodn\'e9 ornamenty. Jen\'9ee to, co je pova\'9eov\'e1no za poz\'f9statek chav\'ednsk\'e9 kultury, mo\'9en\'e1 vytvo\'f8il n\'eckdo \'fapln\'ec jin\'fd. V\'fdjevy, kter\'e9 nejv\'edce odpov\'eddaj\'ed olm\'e9ck\'e9mu stylu, nejsou toti\'9e p\'f8\'edmo v chr\'e1mu Huant\'e1r, ale v jin\'e9m \'fadajn\'e9m s\'eddle chav\'ednsk\'e9 kultury - v Cerro Sech\'ednu. Ten je ov\'9aem o hodn\'ec star\'9a\'ed. Vznikl ji\'9e p\'f8ed t\'f8emi a p\'f9l tis\'edci lety, tedy p\'f8esn\'ec v dob\'ec, do n\'ed\'9e se ofici\'e1ln\'ec datuje zrod olm\'e9ck\'e9 civilizace. Na dvou m\'edstech asi Olm\'e9kov\'e9 b\'fdt nemohli. Nav\'edc, jak se pokus\'edme dok\'e1zat v n\'e1sleduj\'edc\'ed kapitole, Cerro Sech\'edn z\'f8ejm\'ec nem\'e1 s Chav\'ednem nic spole\'e8n\'e9ho.\par
O p\'f9vodu Syn\'f9 jagu\'e1ra s o\'9at\'ecpy se objevily \'e8etn\'e9 dal\'9a\'ed teorie.\par
Zecharia Sitchin p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee na cest\'ec, t\'e1hnouc\'ed se od vzd\'e1len\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed a\'9e k Chav\'ednu de Huant\'e1r, le\'9eely j\'edlov\'e9 hlavy vousat\'fdch mu\'9e\'f9 s chetitsk\'fdmi rysy. Na z\'e1klad\'ec tohoto a dal\'9a\'edch objev\'f9 p\'f8edkl\'e1d\'e1 hypot\'e9zu, \'9ee se Chetit\'e9, kte\'f8\'ed zmizeli ze sv\'e9 \'f8\'ed\'9ae v Anatolii n\'eckdy okolo roku 1200 p\'f8. Kr., mohli usadit pr\'e1v\'ec v Peru a st\'e1t se staviteli tohoto jedine\'e8n\'e9ho chr\'e1mu.\par
V chetitsk\'e9 \'f8\'ed\'9ai vznikaly ohromn\'e9 podzemn\'ed komplexy; hlubiny zem\'ec pod Chav\'ednem jsou tak\'e9 prod\'ecrav\'ecny tunely. Bohov\'e9 a mytologick\'e9 postavy obou m\'edst maj\'ed v rukou podobn\'e9 p\'f8edm\'ecty - blesky a \'9eezla \'e8i zbran\'ec. Jejich slu\'9eebn\'edci, poslov\'e9 nebo str\'e1\'9eci jsou vybaveni k\'f8\'eddly. Tento prvek se v jin\'fdch peru\'e1nsk\'fdch lokalit\'e1ch vyskytuje jen z\'f8\'eddka.\par
Chetit\'e9 \'fa\'9easn\'ec ovl\'e1dali manipulaci s gigantick\'fdmi kamenn\'fdmi kolosy. Jeden z monolit\'f9 v Chattu\'9ai dosahuje v\'fd\'9aky 8 m. Stav\'ecli mohutn\'e9 zdi z ob\'f8\'edch kv\'e1dr\'f9, kter\'e9 precizn\'ec opracov\'e1vali a skl\'e1dali na sebe bez pou\'9eit\'ed pojiva. Podobn\'ec se stav\'eclo i v Chav\'ednu. Na prok\'e1z\'e1n\'ed p\'f8\'edtomnosti Chetit\'f9 v Peru to ale asi nesta\'e8\'ed.\par
Chav\'edn p\'f8ekypuje reli\'e9fy ok\'f8\'eddlen\'fdch postav.\par
Jin\'ed badatel\'e9 upozor\'f2uj\'ed na v\'fdtvarn\'e9 prvky shodn\'e9 s um\'ecn\'edm star\'e9 \'c8\'edny a Japonska a nazna\'e8uj\'ed, \'9ee p\'f9vod chav\'ednsk\'e9 kultury je nutn\'e9 hledat v Orientu. Tomu snad nasv\'ecd\'e8uje dal\'9a\'ed z\'e1hada.\par
D\'ccSIV\'dd HAD\'cd KULT\par
\par
N\'eckolika hlav\'e1m, nalezen\'fdm v podzemn\'edm labyrintu, vych\'e1z\'ed z nosu cosi ve tvaru hadice. Co m\'e1 tento v\'fdjev zn\'e1zor\'f2ovat? Jsou to provazy? Pak by mohlo j\'edt o symboly hlav zabit\'fdch nep\'f8\'e1tel, kter\'e9 byly zav\'ec\'9aeny pro v\'fdstrahu. Tv\'e1\'f8e ale postr\'e1daj\'ed v\'fdraz utrpen\'ed.\par
\'8alo o l\'e9ka\'f8sk\'fd z\'e1krok, jeho\'9e v\'fdznam nedovedeme odhadnout? Byl trubicemi do d\'fdchac\'edho \'fastroj\'ed pacienta vh\'e1n\'ecn kou\'f8 obsahuj\'edc\'ed usp\'e1vac\'ed l\'e1tky?\par
Na jin\'fdch m\'edstech Peru se dochovaly zpr\'e1vy o unik\'e1tn\'edch operac\'edch. Styl jejich zobrazov\'e1n\'ed je ale zcela jin\'fd.\par
A co kdy\'9e se jedn\'e1 o p\'f8\'edsn\'ec tajn\'fd ritu\'e1l prov\'e1d\'ecn\'fd chav\'ednsk\'fdmi zasv\'eccenci?\par
Doposud se nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit, pro\'e8 z n\'eckter\'fdch hlav vych\'e1zej\'ed jak\'e9si trubice.\par
N\'ecmeck\'fd spisovatel Hartwig Hausdorf v knize B\'edl\'e1 pyramida (nakladatelstv\'ed Br\'e1na) uv\'e1d\'ed p\'f8\'edb\'ech mlad\'e9ho rakousk\'e9ho voj\'e1ka Aloise Resche, kter\'fd byl v roce 1914 nasazen na hali\'e8sk\'e9 front\'ec, kr\'e1tce nato t\'ec\'9ece zran\'ecn a zajat. Ve v\'eczen\'ed se sezn\'e1mil s l\'e1mou, kter\'fd sympatizoval s p\'f8\'edslu\'9an\'edky sekty vyzn\'e1vaj\'edc\'ed tajn\'fd had\'ed kult. Ten mu vypr\'e1v\'ecl o z\'e1zra\'e8n\'fdch schopnostech, jak\'fdch lze dos\'e1hnout v kl\'e1\'9ate\'f8e \'c8ern\'e9ho chanu. Po sv\'e9m propu\'9at\'ecn\'ed v kv\'ectnu 1918 se Resch nechal zl\'e1kat k \'fa\'e8asti na expedici do Mongolska. I kdy\'9e ofici\'e1ln\'ed c\'edl v\'fdpravy byl jin\'fd, on a lama cht\'ecli nal\'e9zt utajovan\'e9 s\'eddlo had\'ed sekty.\par
"N\'eckolik dn\'ed bloudili v Altaji, kdy\'9e se rozpoutala stra\'9an\'e1 bou\'f8e. P\'e1r zb\'fdvaj\'edc\'edch \'e8len\'f9 expedice bylo obklopeno temnotou, kterou prot\'ednaly jen blesky. Ze strm\'fdch sr\'e1z\'f9 se uvol\'f2ovaly cel\'e9 kusy skal a strh\'e1valy t\'ec\'9ece nalo\'9een\'e9 kon\'ec do hlubin. Mal\'e1 karavana se nedala odradit a na\'9ala svou cestu. Vinula se nad propastmi, vedla divokou p\'eds\'e8itou pustinou, hem\'9e\'edc\'ed se jedovat\'fdmi hady. A uprost\'f8ed t\'e9to vpravd\'ec d\'e9monick\'e9 krajiny, nedaleko mal\'e9ho jez\'edrka se na bizarn\'ed sk\'e1le vyp\'ednala mohutn\'e1 stavba - kl\'e1\'9ater \'c8ern\'e9ho chanu.\par
Kdy\'9e se za p\'f8\'edchoz\'edmi zav\'f8ela t\'ec\'9ek\'e1 br\'e1na, museli odlo\'9eit zbran\'ec a nejd\'f8\'edve byli pozv\'e1ni na audienci k p\'f8edstaven\'e9mu \'e8a-lamovi. Potom Raku\'9aana odd\'eclili a jeden mnich ve \'9elut\'e9 \'e8epici ho vedl labyrintem to\'e8it\'fdch schodi\'9a\'9d a s\'edn\'ed, a\'9e se dostali do nejhlub\'9a\'edho sklepn\'edho podla\'9e\'ed, kde stanuli p\'f8ed jednou celou.\par
Resch\'f9v pr\'f9vodce ude\'f8il do gongu, na to se rozlet\'ecly dve\'f8e a z oblaku \'9atiplav\'e9ho d\'fdmu ze sp\'e1len\'fdch vonn\'fdch ty\'e8inek vystoupila postava od\'ecn\'e1 do hadr\'f9 - sp\'ed\'9a kostlivec ne\'9e \'e8lov\'eck. Mnich do Resche n\'eckolikr\'e1t hrub\'ec str\'e8il a ten klop\'fdtl do temn\'e9, jeskyni podobn\'e9 m\'edstnosti. Kdy\'9e jeho o\'e8i trochu p\'f8ivykly temnot\'ec, dok\'e1zal rozeznat velkou sochu Buddhy, kter\'e1 pln\'ec upoutala jeho pozornost. Najednou nad sochou zaz\'e1\'f8ila fosforeskuj\'edc\'ed lebka a ticho pro\'f8\'edzl d\'ecsiv\'fd sykot. Hned se to kolem n\'echo za\'e8alo hem\'9eit sam\'fdmi hady a jeden se mu ovinul kolem nohy a lezl nahoru. Ve smrteln\'e9 \'fazkosti se sna\'9eil je\'9at\'ec s\'e1hnout po utajen\'e9m revolveru, ale zbra\'f2 vypadla z jeho hr\'f9zou ochromen\'e9 ruky.\par
Odpudiv\'ec vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed mnich na n\'echo up\'edral sv\'e9 o\'e8i, kter\'e9 se d\'edvaly jako o\'e8i had\'f9, plaz\'edc\'edch se kolem, a ochromil ho sv\'fdm pronikav\'fdm pohledem. Potom mu odhalil jeho dal\'9a\'ed osud: u\'9e nikdy neopust\'ed tento kl\'e1\'9ater, je odsouzen k \'e8\'f6du. Mus\'ed se podvolit \'faradku boh\'f9 a slo\'9eit had\'ed zkou\'9aku. Potom mnich zavedl Resche do jin\'e9 pr\'e1zdn\'e9 temn\'e9 cely, a kdy\'9e za n\'edm uzamkl dve\'f8e, prostr\'e8il k n\'ecmu \'9akv\'edrou sedm had\'f9 nat\'f8en\'fdch fosforeskuj\'edc\'ed barvou.\par
Smrteln\'ec jedovat\'ed plazi se k n\'ecmu hned bl\'ed\'9eili, lezli po n\'ecm a vklouzli mu do ruk\'e1v\'f9. Jeden z had\'f9 se sna\'9eil dostat se mu do \'fast, dva jin\'ed se mu zase cht\'ecli prodrat do nosn\'edch d\'edrek. Jazyky ohmat\'e1vali nosn\'ed sliznice, co\'9e vyvol\'e1valo nesnesiteln\'e9 dr\'e1\'9ed\'ecn\'ed ke k\'fdch\'e1n\'ed.\par
Resch byl u konce sv\'fdch sil, ka\'9ed\'fdm okam\'9eikem o\'e8ek\'e1val smrteln\'e9 u\'9atknut\'ed, a\'9e ztratil v\'ecdom\'ed.\par
Teprve, kdy\'9e se znovu otev\'f8ely dve\'f8e hr\'f9zostra\'9an\'e9ho v\'eczen\'ed, uv\'ecdomil si znovu sv\'e9 o st\'ecnu se op\'edraj\'edc\'ed t\'eclo. Hadi spali na zemi, pokojn\'ec sto\'e8eni do klub\'ed\'e8ka. Udiven\'fd novic, kter\'fd vlastn\'ec \'9ael odklidit z cely mrtvolu, vysvobodil vyv\'e1znuv\'9a\'edho \'9eivotem z jeho kobky."\par
Divokou, jako z \'9aest\'e1kov\'fdch rom\'e1n\'f9 vyst\'f8i\'9eenou historku dokl\'e1d\'e1 Hausdorf n\'eckolika stroh\'fdmi fakty.\par
"Po nepopsateln\'e9 hororov\'e9 noci zcela prom\'ecn\'ecn\'fd, v\'ecnoval se Resch v n\'e1sleduj\'edc\'edm \'e8ase nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edm j\'f3gov\'fdm praktik\'e1m, dechov\'fdm a p\'f8\'edpravn\'fdm cvi\'e8en\'edm. Byl jako posedl\'fd nau\'e8it se hr\'f9zostra\'9an\'e9mu had\'edmu \'e8\'f6du. To je pro z\'e1padn\'edho \'e8lov\'ecka zcela nepochopiteln\'fd zp\'f9sob meditace, p\'f8i n\'ed\'9e si praktikuj\'edc\'ed zav\'e1d\'ed do nosn\'edch d\'edrek \'9eiv\'e9, v\'ect\'9ainou velmi jedovat\'e9 hady a \'fasty je pak vytahuje ven. \'8ee se p\'f8i tom nezadus\'ed, za to vd\'ec\'e8\'ed bezpochyby jen speci\'e1ln\'ed d\'fdchac\'ed technice, proto\'9ee podr\'e1\'9ed\'ecn\'e1 zv\'ed\'f8ata mohou i na celou hodinu ucpat d\'fdchac\'ed cesty a naje\'9een\'e9 \'9aupiny had\'ed k\'f9\'9ee mohou do\'e8asn\'ec znemo\'9enit i jejich vyta\'9een\'ed \'fastn\'edm otvorem.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Lama Resch p\'f8edv\'e1d\'ed praktiky had\'edho \'e8\'f6du.\par
Zbytek historie je prost\'fd. Novope\'e8en\'fd \'e8\'f6d-lama z Rakouska d\'eclal tak velk\'e9 pokroky, \'9ee u\'9e b\'echem \'e8tvrt roku dos\'e1hl prvn\'edch t\'f8\'ed z dvan\'e1cti mo\'9en\'fdch stup\'f2\'f9 zasv\'eccen\'ed had\'edho \'e8\'f6du. Je\'9at\'ec n\'eckolik let z\'f9stal v kl\'e1\'9ate\'f8e \'c8ern\'e9ho chanu, a\'9e mu byla navr\'e1cena svoboda, a po skon\'e8en\'ed druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky se vr\'e1til do sv\'e9 vlasti, do \'8at\'fdrsk\'e9ho Hradce.\par
Potom se v\'ecnoval p\'f8ev\'e1\'9en\'ec um\'ecleck\'e9 \'e8innosti. Jako mal\'ed\'f8 vytvo\'f8il bezpo\'e8et psychedelick\'fdch obraz\'f9, na kter\'fdch zachycoval mnoh\'e9 z psychick\'fdch hr\'f9z, kter\'e9 v dob\'e1ch sv\'e9ho mni\'9astv\'ed v kl\'e1\'9ate\'f8e \'c8ern\'e9ho chanu za\'9eil. A n\'eckdy se nechal p\'f8emluvit, aby i ve v\'ecku osmdes\'e1ti let p\'f8edvedl praktiky \'e8\'f6du publiku."\par
Ritu\'e1ly s posv\'e1tn\'fdmi hady vykon\'e1vali zasv\'eccenci ji\'9e p\'f8ed n\'eckolika tis\'edci lety. Byly neuv\'ec\'f8iteln\'e9 praktiky z mongolsk\'e9ho kl\'e1\'9atera \'c8ern\'e9ho chanu zn\'e1m\'e9 i ve starov\'eck\'e9m Peru? Znamen\'e1 to, \'9ee stavitel\'e9 Chav\'ednu p\'f8i\'9ali skute\'e8n\'ec a\'9e odn\'eckud z Asie?\par
NETVOR Z KAMENE\par
\par
Obelisky, objeven\'e9 v chr\'e1mov\'e9m are\'e1lu, n\'e1s je\'9at\'ec v\'edce matou. Proslul\'e1 Raimondiho st\'e9la, dnes ulo\'9een\'e1 v Antropologick\'e9m muzeu v Lim\'ec, zobrazuje bytost s lidsk\'fdm t\'eclem a hlavou zv\'ed\'f8ete. Nevra\'9eiv\'fd v\'fdraz umoc\'f2uj\'ed obrovsk\'e9 tes\'e1ky, klubko had\'f9 m\'edsto vlas\'f9 a v\'fdrazn\'e9 dr\'e1py na rukou i nohou.\par
S k\'fdm m\'e1me tu \'e8est, nev\'edme. V\'ecdeck\'e1 vysv\'ectlen\'ed se a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec li\'9a\'ed. Je to portr\'e9t jagu\'e1\'f8\'edho mu\'9ee, zt\'eclesn\'ecn\'ed boha tv\'f9rce Viracochy, \'9aaman v ob\'f8\'ed zv\'ed\'f8ec\'ed masce, vet\'f8elec z vesm\'edru, anebo - jak tvrd\'ed n\'ecmeck\'fd in\'9een\'fdr Wolfgang Volkrodt - je zde do kamene vyryt\'fd n\'e1kres jak\'e9hosi slo\'9eit\'e9ho mechanick\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed, kter\'fd tv\'f9rci zkr\'e1\'9alili svou nezm\'ecrnou fantazi\'ed?\par
Ve sv\'e9 knize Bylo to \'fapln\'ec jinak se Volkrodt sna\'9e\'ed p\'f8esv\'ecd\'e8it \'e8ten\'e1\'f8e, \'9ee na st\'e9le nen\'ed zobrazena hr\'f9zostra\'9an\'e1 bytost s tes\'e1ky a hady, ale ve skute\'e8nosti parn\'ed kotel s osmi ot\'e1\'e8iv\'fdmi p\'e1kami. \'c8ty\'f8i samostatn\'e9 v\'e1lcov\'e9 syst\'e9my pr\'fd mohly b\'fdt nasazov\'e1ny k nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edm t\'ec\'9ek\'fdm prac\'edm.\par
Erichu von D\'e4nikenovi se Volkrodt\'f9v n\'e1pad neoby\'e8ejn\'ec zamlouv\'e1: "Raimondiho st\'e9la ukazuje ve skute\'e8nosti technickou stavbu rafinovan\'ec promy\'9alen\'e9ho stroje. Toto monstrum mohlo h\'fdbat rukama, samo b\'ec\'9eet, a kdy\'9e si to p\'f8\'e1li, mohli jeho stavitel\'e9 tento \'fatvar pou\'9e\'edt dokonce jako str\'e1\'9ece. Proto p\'f8i\'9aroubovali k jedn\'e9 z pa\'9e\'ed me\'e8. Nediv\'edm se, \'9ee lid\'e9 doby kamenn\'e9, kte\'f8\'ed nerozum\'ecli technice, p\'f8ed kou\'f8\'edc\'ed, p\'e1ru vypou\'9at\'ecj\'edc\'ed a hlu\'e8\'edc\'ed p\'f8\'ed\'9aerou prchali - nebo v \'fact\'ec padali na kolena a ke stroji se modlili."\par
D\'e4niken navrhuje, aby i dal\'9a\'ed v\'fdjevy na st\'e9l\'e1ch z Chav\'ednu byly interpretov\'e1ny technicky, a z\'e1rove\'f2 se pt\'e1: "Odkud poch\'e1zej\'ed tyto technologie a v\'ecdomosti? Ani technick\'e9 v\'fdtvory nevznikaj\'ed z ni\'e8eho. Musej\'ed b\'fdt vynalezeny, vyzkou\'9aeny, musej\'ed b\'fdt nakresleny jejich pl\'e1ny. I technika m\'e1 svou evoluci."\par
Odpov\'ec\'ef je pro tohoto proslul\'e9ho autora typick\'e1: "... tato technika poch\'e1z\'ed od ,U\'e8itel\'f9\'b4. Od on\'ecch V\'9aemocn\'fdch, kte\'f8\'ed kdysi p\'f8i\'9ali z vesm\'edru a p\'f8edali mlad\'e9mu lidstvu z\'e1kladn\'ed poznatky."\par
I kdy\'9e jindy lze s D\'e4nikenov\'fdmi z\'e1v\'ecry bez v\'fdhrad souhlasit, tentokr\'e1t z\'f8ejm\'ec \'9eene sv\'f9j expres n\'e1pad\'f9 po vedlej\'9a\'ed koleji. Rozpoznat ve zcela zjevn\'e9 postav\'ec se zv\'ed\'f8ec\'ed hlavou a dr\'e1py na rukou i nohou parn\'ed stroj, vy\'9eaduje nejen notnou d\'e1vku fantazie, ale i nezbytnou ztr\'e1tu soudnosti. I kdybychom autor\'f9m t\'e9to p\'f8ekvapuj\'edc\'ed hypot\'e9zy p\'f8iznali schopnost z\'e1zra\'e8n\'e9 obrazotvornosti, nelze si odpustit kanon\'e1du pochybova\'e8n\'fdch ot\'e1zek. Jestli\'9ee p\'f8edpokl\'e1dan\'ed mimozem\'9a\'9dan\'e9 dok\'e1zali dolet\'ect k na\'9a\'ed planet\'ec, museli nutn\'ec disponovat velmi vysp\'ecl\'fdm technick\'fdm za\'f8\'edzen\'edm. Pro\'e8 pak sestrojili lidstvu zrovna parn\'ed stroj? Nebyla by slune\'e8n\'ed energie v\'fdhodn\'ecj\'9a\'edm pohonem? O slune\'e8n\'ed jas nen\'ed v Chav\'ednu nouze, zat\'edmco d\'f8evem jako nezbytn\'fdm palivem tato krajina zrovna neopl\'fdv\'e1. K jak\'e9mu \'fa\'e8elu by takov\'e9 parn\'ed monstrum slou\'9eilo? I kdy\'9e star\'e9 civilizace ovl\'e1daly nepochybn\'ec daleko vysp\'eclej\'9a\'ed technologie, ne\'9e doposud soud\'edme, v Chav\'ednu jako naschv\'e1l nenach\'e1z\'edme ani stopu po strojn\'ed \'e8innosti. Pro\'e8 Synov\'e9 jagu\'e1ra s o\'9at\'ecpy nevyryli do st\'e9ly rovnou skute\'e8nou podobu stroje anebo jeho kosmick\'fdch vyn\'e1lezc\'f9? Pokud s t\'edmto za\'f8\'edzen\'edm pracovali, museli ho dob\'f8e zn\'e1t a ovl\'e1dat. Symbolick\'e9 \'9aifrov\'e1n\'ed do zv\'ed\'f8ec\'ed podoby bylo tedy zcela zbyte\'e8n\'e9. Tak\'e9 teze o tom, \'9ee parostroj byl zbo\'9e\'f2ov\'e1n a uct\'edv\'e1n jako dar nebes, kr\'e1\'e8\'ed po t\'f8tinov\'fdch nohou. I kdy\'9e zn\'e1me p\'f8\'edpady, kdy se p\'f8edm\'ecty nejasn\'e9ho p\'f9vodu staly sou\'e8\'e1st\'ed n\'e1bo\'9eensk\'fdch kult\'f9, nikdy nebyly vyu\'9e\'edv\'e1ny k ryze praktick\'fdm \'fakon\'f9m. Pro\'e8 vyryt\'e1 postava sv\'edr\'e1 v rukou dv\'ec hole \'e8i \'9eezla, kter\'e1 tak \'e8asto v\'edd\'e1me na reli\'e9fech zn\'e1zor\'f2uj\'edc\'edch bo\'9estva? Neznamen\'e1 to, \'9ee i zde m\'e1me p\'f8ed sebou sp\'ed\'9ae symbol nadp\'f8irozen\'e9 moci ne\'9e n\'e1kres technick\'e9ho vyn\'e1lezu? Palba obdobn\'fdch ot\'e1zek nech\'e1 na boji\'9ati n\'e1zor\'f9 p\'f8e\'9e\'edt pouze stroh\'e9 konstatov\'e1n\'ed: Ve stavb\'ec Chav\'ednu nem\'ecli mimozem\'9a\'9dan\'e9 namo\'e8en ani mal\'ed\'e8ek, nato\'9e cel\'e9 ruce. Mus\'edme tedy hledat jin\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny vzniku t\'e9to unik\'e1tn\'ed svatyn\'ec.\par
SPOJEN\'cd S NEBESY\par
\par
Jist\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee v podzemn\'edch prostorech vykon\'e1vali sv\'e9 ritu\'e1ly v\'ec\'9atci. V pravd\'ecpodobn\'ec v\'f9bec nejstar\'9a\'ed \'e8\'e1sti chr\'e1mu, v sam\'e9m centru k\'f8\'ed\'9ee dvou galeri\'ed, se ty\'e8\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed sloup ve tvaru o\'9at\'ecpu. U\'9e samotn\'e1 jeho v\'fd\'9aka je h\'e1dankou. Dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 5 m a v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec neumo\'9e\'f2uje, aby byl sloup dopraven dovnit\'f8 syst\'e9mem \'fazk\'fdch a \'e8asto pravo\'fahle zat\'e1\'e8ej\'edc\'edch chodeb. Musel b\'fdt tedy spu\'9at\'ecn otvorem ve stropu, anebo postaven jako prvn\'ed a svatyn\'ec zbudov\'e1na okolo n\'ecj. To nazna\'e8uje mimo\'f8\'e1dn\'fd v\'fdznam sloupu. Podle jedn\'e9 legendy byl jeho vrchol pol\'e9v\'e1n jakousi posv\'e1tnou tekutinou. \'c8ty\'f8i v\'ec\'9atci st\'e1li ka\'9ed\'fd v jednom rameni k\'f8\'ed\'9ee chodeb a pozorov\'e1n\'edm st\'e9kaj\'edc\'edch pram\'ednk\'f9 p\'f8edv\'eddali budoucnost.\par
Existenci starov\'eck\'e9 v\'ec\'9at\'edrny potvrzuje i jeden z prvn\'edch \'9apan\'eclsk\'fdch kronik\'e1\'f8\'f9 v Peru Antonio Vasquez de Espinoza, kter\'fd ve sv\'e9m Souhrnu a popisu Z\'e1padn\'edch Indi\'ed o Chav\'ednu napsal: "Byla to nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed svatyn\'ec, uct\'edv\'e1na jako u n\'e1s \'d8\'edm \'e8i Jeruzal\'e9m, sem chodili indi\'e1ni p\'f8in\'e1\'9aet sv\'e9 ob\'ecti, proto\'9ee \'ef\'e1bel tohoto m\'edsta jim tlumo\'e8il mnoh\'e9 v\'ec\'9atby, tak\'9ee p\'f8ich\'e1zeli z cel\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed..."\par
"\'cf\'e1bel tohoto m\'edsta!" Vskutku neobvykl\'e9 pojmenov\'e1n\'ed toho, co jinde b\'fdv\'e1 posv\'e1tn\'e9. A pro n\'e1s zjevn\'fd kl\'ed\'e8 k rozlu\'9at\'ecn\'ed alespo\'f2 jedn\'e9 ze z\'e1had Chav\'ednu.\par
Lid\'e9 odnepam\'ecti vyhled\'e1vali kousky zem\'ec obda\'f8en\'e9 zvl\'e1\'9atn\'edmi vlastnostmi. M\'edsta zahalen\'e1 jak\'fdmsi tajupln\'fdm fluidem, nabit\'e1 plodivou energi\'ed a neoby\'e8ejnou silou ducha. M\'edsta, v nich\'9e je \'e8lov\'eck schopen pro\'9e\'edt osv\'edcen\'ed, poc\'edtit z\'e1van nadp\'f8irozena a probudit sv\'e9 d\'f8\'edmaj\'edc\'ed duchovn\'ed schopnosti. Tyto stavy v\'ect\'9ainou dok\'e1\'9e\'ed vyvolat telurick\'e9 proudy. Jejich zrod je podm\'edn\'ecn pohybem podzemn\'edch vod, teplotn\'edmi rozd\'edly v zemsk\'fdch vrstv\'e1ch anebo tryskaj\'ed rovnou z hlubin roz\'9ehaven\'e9ho magmatu. \'d8e\'e8eno s francouzsk\'fdm badatelem Luisem Charpentierem: "Tyto proudy jsou vlastn\'edm \'9eivotn\'edm projevem zem\'ec, a kde se jich nedost\'e1v\'e1, je zem\'ec jako mrtv\'e1, ne\'farodn\'e1, jako kdy\'9e je \'e8\'e1st lidsk\'e9ho t\'ecla neprokrven\'e1; m\'edsta, kde proudy jsou, opl\'fdvaj\'ed naopak \'9eivotod\'e1rnou plodnost\'ed. Takov\'e1 m\'edsta s oblibou vyhled\'e1vaj\'ed hadi."\par
A z\'f8ejm\'ec pr\'e1v\'ec to byl d\'f9vod, pro\'e8 na\'9ai p\'f8edkov\'e9 \'e8asto zobrazovali telurick\'e9 proudy jako plazy nebo ok\'f8\'eddlen\'e9 hady. P\'f8\'edslu\'9an\'edci starov\'eck\'fdch n\'e1rod\'f9 byli mnohem citliv\'ecj\'9a\'ed k p\'f9soben\'ed p\'f8\'edrodn\'edch sil, uv\'ecdomovali si jejich v\'fdznam, vyhled\'e1vali lokality, z nich\'9e tyto neviditeln\'e9 proudy vyv\'ecraly, a stav\'ecli na nich sv\'e9 svatyn\'ec. Dolmeny neboli um\'ecl\'e9 podzemn\'ed jeskyn\'ec slou\'9eily p\'f8edev\'9a\'edm k j\'edm\'e1n\'ed a koncentraci zemsk\'e9 energie. A vysok\'e9 \'fazk\'e9 kameny, takzvan\'e9 menhiry, byly vzty\'e8ov\'e1ny, aby jako ant\'e9na spolehliv\'ec zachytily blahod\'e1rn\'fd z\'farod\'f2uj\'edc\'ed vliv nebes. Ke skute\'e8n\'fdm z\'e1zrak\'f9m pak mohlo doch\'e1zet tam, kde se aktivn\'ed proudy zemsk\'fdch a nebesk\'fdch plodiv\'fdch sil st\'f8et\'e1valy.\par
A pr\'e1v\'ec to je p\'f8\'edpad Chav\'ednu! K\'f8\'ed\'9e dvou kamenn\'fdch podzemn\'edch chodeb kondenzuje energii zem\'ec, kterou je toto m\'edsto v\'edce ne\'9e bohat\'ec nasyceno, a El Lanz\'f3n - onen vysok\'fd kamenn\'fd o\'9at\'ecp, vzty\'e8en\'fd v sam\'e9m centru obou galeri\'ed - spojuje k\'f8\'ed\'9e s nebesy. Kolem El Lanz\'f3nu se tak soust\'f8e\'efuj\'ed mocn\'e9 z\'e1vany nezn\'e1m\'fdch sil, kter\'e9 - jsou-li spr\'e1vn\'ec soust\'f8ed\'ecny - otev\'edraj\'ed br\'e1nu do \'f8\'ed\'9ae nadp\'f8irozena. Zasv\'eccen\'ed m\'e1gov\'e9 a v\'ec\'9atci mohli vstupovat do tohoto skute\'e8n\'e9ho v\'edru ducha, v ext\'e1zi propadat do stavu jasnoz\'f8ivosti a nahl\'ed\'9eet za oponu \'e8asu.\par
V\'ec\'9ateck\'e9 \'fakony p\'f8edstavovaly z\'f8ejm\'ec jen vedlej\'9a\'ed produkt \'e8innosti chr\'e1mu. Lze p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee podzemn\'ed prostory svatyn\'ec slou\'9eily k probouzen\'ed duchovn\'edch schopnost\'ed kn\'ec\'9e\'ed, k rozv\'edjen\'ed jejich citu pro bo\'9estv\'ed a ke spolehliv\'e9 cest\'ec ke kone\'e8n\'e9mu osv\'edcen\'ed.\par
P\'f8ipust\'edme-li tuto hypot\'e9zu, pak lze postavu na Raimondiho st\'e9le interpretovat jako bytost, kter\'e1 se pokou\'9a\'ed vymanit ze sv\'e9ho duchovn\'ec nedokonal\'e9ho, tedy zv\'ed\'f8ec\'edho j\'e1 a prost\'f8ednictv\'edm telurick\'fdch proud\'f9, symbolizovan\'fdch hady vinouc\'edmi se vzh\'f9ru, dos\'e1hnout osv\'edcen\'ed a spojen\'ed s bohem. Nelze p\'f8itom p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee na samotn\'e9m vrcholu v\'fdjevu jsou dva hadi vz\'e1jemn\'ec propleteni. Lze si p\'f8edstavit dokonalej\'9a\'ed p\'f8ipomenut\'ed nutnosti spojen\'ed obou protilehl\'fdch duchovn\'edch zdroj\'f9, tedy sil vyv\'ecraj\'edc\'edch z nebes a ze zem\'ec?\par
\par
IV. SVATYN\'cc UTRPEN\'cd\par
\par
Pob\'f8e\'9e\'ed na sever od Limy lemuj\'ed obrovsk\'e9 pyramidy, tajupln\'e9 svatyn\'ec i neuv\'ec\'f8iteln\'ec rozlehl\'e1 starov\'eck\'e1 m\'ecsta s honosn\'fdmi pal\'e1ci, prostorn\'fdmi n\'e1m\'ecst\'edmi a domy obchodn\'edk\'f9 a \'f8emesln\'edk\'f9. Ve st\'ednu t\'ecchto uchvacuj\'edc\'edch architektonick\'fdch skvost\'f9 se jako by, ztr\'e1c\'ed zd\'e1nliv\'ec stroh\'fd a nen\'e1padn\'fd chr\'e1m v Cerro Sech\'ednu. A p\'f8itom je to jeden z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch a z\'e1rove\'f2 nejsenza\'e8n\'ecj\'9a\'edch archeologick\'fdch objev\'f9 cel\'e9 oblasti.\par
Ji\'9e v 30. letech minul\'e9ho stolet\'ed zde byl nalezen prvn\'ed z velk\'fdch kamenn\'fdch monolit\'f9, kter\'e9 tvo\'f8ily jakousi ochrannou st\'ecnu p\'f8ed vstupem do chr\'e1mu. Dodnes jich bylo odkryto t\'e9m\'ec\'f8 500. V\'ect\'9aina z nich jsou skute\'e8n\'e9 giganty p\'f8esahuj\'edc\'ed v\'fd\'9aku 4 m. V\'edce ne\'9e jejich rozm\'ecry v\'9aak p\'f8ekvapuj\'ed unik\'e1tn\'ed obrazy vysekan\'e9 do obou stran kamen\'f9. Nezn\'e1m\'ed auto\'f8i zde vytvo\'f8ili sv\'e9r\'e1znou galerii, v n\'ed\'9e jako na slavnostn\'edm defil\'e9 dominuj\'ed v\'edt\'eczn\'ed v\'e1le\'e8n\'edci s uko\'f8ist\'ecn\'fdmi hlavami nep\'f8\'e1tel. Proudy krve se val\'ed z hrdel, z o\'e8\'ed st\'e9kaj\'ed slzy a zbran\'ec jako by je\'9at\'ec st\'e1le \'f8in\'e8ely touhou po smrti. Je to oslava por\'e1\'9eky \'fato\'e8n\'edka, dobyt\'ed nov\'e9ho \'fazem\'ed, nebo pouh\'fd hold krut\'e9mu n\'e1sil\'ed?\par
Useknut\'e9 pa\'9ee sice sv\'fdm ztv\'e1rn\'ecn\'edm ned\'ecs\'ed, ale v\'f9bec nen\'ed jasn\'e9, pro\'e8 byly zobrazeny v kameni.\par
Druhou linii p\'f8edstavuje ohromuj\'edc\'ed mno\'9estv\'ed nepochopiteln\'ec hr\'f9zn\'fdch v\'fdjev\'f9. Mnoh\'e9 detaily jako by byly vyst\'f8i\'9eeny z u\'e8ebnice anatomie. Useknut\'e9 pa\'9ee, vydloubnut\'e9 o\'e8i, vy preparovan\'e1 p\'e1te\'f8 a vyoperovan\'e1 \'fastroj\'ed lidsk\'e9ho t\'ecla. Obrazy \'9aokuj\'ed sv\'fdm neoby\'e8ejn\'ec siln\'fdm naturalistick\'fdm pojet\'edm a nemaj\'ed nikde jinde v Peru obdobu.\par
Pod skalnat\'fdm pahorkem se rozkl\'e1d\'e1 dal\'9a\'ed svatyn\'ec Alto Sech\'edn, postaven\'e1 na t\'f8ech platform\'e1ch s ohromn\'fdm schodi\'9at\'ecm \'9airok\'fdm 16 m. Stavba, jej\'ed\'9e obvod p\'f8esahuje kilometr, je dlouh\'e1 300 m, \'9airok\'e1 250 m a 30 m vysok\'e1. Cel\'e1 je vystav\'ecna z \'9eulov\'fdch balvan\'f9 nesouc\'edch stopy kreseb a n\'e1t\'ecr\'f9. \'c8\'e1st jej\'ed \'fachvatn\'e9 fas\'e1dy je vystavena v nedalek\'e9m Muzeu Maxe Uhla. Na jedn\'e9 plo\'9ae o rozm\'ecru v\'edce ne\'9e 2 m2 je velmi modern\'ec zobrazen le\'9e\'edc\'ed \'e8lov\'eck. O\'e8\'ed m\'e1 zav\'f8en\'e9, jako by spal. Hlava je napojena na slo\'9eit\'fd syst\'e9m trubic, jimi\'9e prot\'e9k\'e1 jak\'e1si tekutina. Jednoduch\'fd \'9elut\'fd p\'f8\'edvod \'fast\'ed rovnou do lebe\'e8n\'ed dutiny. \'c8erven\'fd je opat\'f8en sadou z\'e1klopek, ur\'e8en\'fdch snad k regulaci tlaku, a obep\'edn\'e1 cel\'e9 \'e8elo. Materi\'e1l soustavy je zjevn\'ec pevn\'fd a kupodivu dokonale pr\'f9hledn\'fd. Odkud trubice vedou a co se d\'eclo se spodn\'ed polovinou t\'ecla, nelze zjistit. Zb\'fdvaj\'edc\'ed \'e8\'e1st zdi se nepoda\'f8ilo naj\'edt. Vypad\'e1 to v\'9aak, jako kdyby byl pacient um\'ecle dr\'9een p\'f8i \'9eivot\'ec, a neb\'fdt \'e8asov\'e9 propasti n\'eckolika tis\'edc let, mohli bychom obraz pova\'9eovat za ilustraci proslul\'fdch B\'ecljajevov\'fdch rom\'e1n\'f9 o fantastick\'fdch pokusech na lidech.\par
Z Peru zn\'e1me je\'9at\'ec jednu, i kdy\'9e m\'e9n\'ec morbidn\'ed zpr\'e1vu o l\'e9ka\'f8sk\'fdch z\'e1kroc\'edch v d\'e1vnov\'ecku. Dnes ji\'9e zesnul\'fd dr. Javier Cabrera z Icy vlastnil na dvan\'e1ct tis\'edc andezitov\'fdch kamen\'f9 pokryt\'fdch rytinami. Zna\'e8n\'e1 \'e8\'e1st p\'f8edstavuje sc\'e9ny ze \'9eivota nezn\'e1m\'e9 vysp\'ecl\'e9 civilizace. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci v\'ecd\'ecli, \'9ee Zem\'ec je kulat\'e1, znali jej\'ed pr\'f9m\'ecr a um\'ecli vypo\'e8\'edst vzd\'e1lenost od Slunce. Disponovali technick\'fdmi prost\'f8edky, kter\'e9 myln\'ec pova\'9eujeme teprve za n\'e1\'9a vyn\'e1lez. Vesm\'edr pozorovali dalekohledy, vyr\'e1b\'ecli kovov\'e9 zbran\'ec a vynikaj\'edc\'edm zp\'f9sobem ovl\'e1dli medic\'ednu.\par
Rytiny na kamenech z Icy p\'f8edstavuj\'ed v\'fdjevy ze \'9eivota nezn\'e1m\'e9 civilizace.\par
V p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby vsazovali pacient\'f9m do \'e8elisti um\'ecl\'fd chrup, prov\'e1d\'ecli transplantace srdce, ledvin a dal\'9a\'edch \'9eivotn\'ec d\'f9le\'9eit\'fdch org\'e1n\'f9. Pacient byl p\'f8itom napojen na n\'e1hradn\'ed krevn\'ed ob\'ech. O jeho spolehliv\'ec tvrd\'fd sp\'e1nek se postaralo narkotikum veden\'e9 rovnou do pr\'f9du\'9anice. K l\'e9\'e8b\'ec vyu\'9e\'edvali tak\'e9 transfuze krve, kterou odeb\'edrali t\'echotn\'fdm \'9een\'e1m. A to je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed. Teprve v polovin\'ec 20. stolet\'ed v\'ecdci zjistili, \'9ee krev budouc\'edch maminek m\'e1 opravdu l\'e9\'e8iv\'e9 \'fa\'e8inky a podporuje imunitn\'ed syst\'e9m.\par
Rytiny na kamenech z Icy jsou velmi realistick\'e9, ale nikoli d\'ecsiv\'e9.\par
Sech\'edn je jin\'fd. Do nejmen\'9a\'edch detail\'f9 d\'f9kladn\'ec zachycen\'e9 v\'fdjevy k\'f8i\'e8\'ed hr\'f9zou, t\'f8esou se bolest\'ed, \'9ealuj\'ed a nech\'e1vaj\'ed vyvstat ot\'e1zku: K\'fdm a pro\'e8 byly tyto d\'ecsiv\'e9 sc\'e9ny zv\'ec\'e8n\'ecny?\par
HR\'d9ZN\'cd VET\'d8ELCI\par
\par
\'c8\'e1st historik\'f9 zast\'e1v\'e1 n\'e1zor, \'9ee Sech\'edn byl p\'f9vodn\'edm centrem chav\'ednsk\'e9 kultury a vznikl asi v 15. stolet\'ed p\'f8. Kr. Ale samotn\'fd objevitel t\'e9to svatyn\'ec, peru\'e1nsk\'fd archeolog Julius Tello, tvrdil, \'9ee se zde setk\'e1v\'e1me s naprosto cizorodou spole\'e8nost\'ed, kter\'e1 do \'fadol\'ed Casma, v n\'ecm\'9e se Sech\'edn rozkl\'e1d\'e1, dorazila nezn\'e1mo odkud asi p\'f8ed 4000 lety, aby po \'e8ase op\'ect stejn\'ec tajemn\'ec zmizela.\par
Pro\'e8 v\'9aak jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci zanechali tak podivn\'e9 kamenn\'e9 obrazy? Byli snad sv\'ecdky anatomick\'fdch pokus\'f9, kter\'e9 na lidech prov\'e1d\'ecli p\'f8\'edslu\'9an\'edci jak\'e9si z\'e1hadn\'e9, zna\'e8n\'ec vysp\'ecl\'e9, ale notn\'ec krut\'e9 nezn\'e1m\'e9 civilizace? Jestli\'9ee ano, k \'e8emu tyto hr\'f9zn\'e9 experimenty slou\'9eily? \'8alo o v\'ecdeck\'fd v\'fdzkum, p\'f8ed\'e1v\'e1n\'ed neobvykl\'fdch zku\'9aenost\'ed z medic\'edny, anebo dokonce o brut\'e1ln\'ed vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed \'e8\'e1st\'ed lidsk\'e9ho t\'ecla k nezn\'e1m\'fdm, mo\'9en\'e1 i ryze pr\'f9myslov\'fdm \'fa\'e8el\'f9m? A kdo vlastn\'ec sv\'edral skalpel a napojoval ne\'9a\'9dastn\'e9 ob\'ecti na soupravy p\'f8\'edstroj\'f9? Byly to ony gigantick\'e9 bytosti s neobvykl\'fdm tvarem hlavy a \'9aesti prsty na rukou, jejich\'9e portr\'e9ty se dochovaly na prav\'e9 st\'ecn\'ec chr\'e1mu? Ji\'9e na prvn\'ed pohled jsou na Zemi zjevn\'fdmi cizinci, sv\'fdm ob\'f8\'edm vzr\'f9stem a \'9airok\'fdmi rameny p\'f8ipom\'ednaj\'ed sp\'ed\'9ae Golema ne\'9e p\'f8\'edslu\'9an\'edka lidsk\'e9ho rodu. Zat\'edmco z lid\'ed \'e8asto vid\'edme jen kusy jejich t\'ecl a vnit\'f8nost\'ed, "\'9aestiprst\'ed" z\'f9st\'e1vaj\'ed nedot\'e8eni. Jejich py\'9an\'e9 majest\'e1tn\'e9 postavy se nad\'f8azen\'ec ty\'e8\'ed nad tratoli\'9at\'ecm bolesti a lidsk\'e9ho utrpen\'ed.\par
Pokud v\'9aechny ostatn\'ed rytiny odpov\'eddaj\'ed do v\'9aech detail\'f9 realit\'ec, jak se du\'9auj\'ed historici, pak by i vyobrazen\'ed on\'ecch monster m\'eclo p\'f8esn\'ec vystihovat d\'e1vnou skute\'e8nost. Gejz\'edr t\'e9to nebezpe\'e8n\'e9 domn\'ecnky n\'e1s vz\'e1p\'ect\'ed zkr\'e1p\'ed spr\'9akou neodbytn\'fdch ot\'e1zek.\par
Co se v Sech\'ednu odehr\'e1valo? Jsou obrazy vypreparovan\'fdch \'e8\'e1st\'ed lidsk\'fdch t\'ecl pouze sv\'e9r\'e1zn\'fdm sv\'ecdectv\'edm o hr\'f9z\'e1ch v\'e1lky, nebo d\'f9kladn\'fdm popisem l\'e9ka\'f8sk\'e9 laborato\'f8e, kter\'e1 o tis\'edce let p\'f8edb\'echla svou dobu? A kdo byli jej\'ed z\'f8izovatel\'e9? P\'f8ist\'e1li v d\'e1vn\'e9 minulosti v Peru vet\'f8elci z kosmu? Testovali zde lidskou rasu a prov\'e1d\'ecli genetick\'e9 experimenty? A pokud ano, co bylo jejich c\'edlem?\par
Sv\'e9r\'e1znou odpov\'ec\'ef nab\'edz\'ed staroegyptsk\'fd kn\'ecz Manetho. Kdysi pr\'fd sestoupily na Zemi bytosti z nebes, aby lidem p\'f8edaly alespo\'f2 \'e8\'e1st sv\'fdch v\'ecdomost\'ed. "A tito bohov\'e9 stvo\'f8ili lidi s k\'f8\'eddly a lidi s koz\'edmi stehny. I\tab lidi s rohy na hlav\'ec a jin\'e9 s ko\'f2sk\'fdma nohama. Stvo\'f8ili pr\'fd i tvory, kte\'f8\'ed byli zep\'f8edu lidi a zezadu kon\'ec. I b\'fdky s lidsk\'fdmi hlavami... a mno\'9estv\'ed z\'e1zra\'e8n\'fdch bytost\'ed, r\'f9zn\'ec uzp\'f9soben\'fdch a vz\'e1jemn\'ec odli\'9an\'fdch."\par
P\'f8elo\'9e\'edme-li tuto pas\'e1\'9e do soudob\'e9ho jazyka, pak p\'f8edstavitel\'e9 n\'ecjak\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace prov\'e1d\'ecli na na\'9a\'ed planet\'ec genetick\'e9 pokusy, jejich\'9e v\'fdsledkem byli k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at. Vznikl\'e9 zr\'f9dy byly n\'ecjak\'fd \'e8as nesporn\'e1 realita. Pro sv\'e9 neobvykl\'e9 vlastnosti a p\'f9vod se staly objektem uct\'edv\'e1n\'ed a zbo\'9e\'f2ov\'e1n\'ed, a n\'eckde tak\'e9 symbolem nebezpe\'e8\'ed a zla. V obou p\'f8\'edpadech m\'ecly otev\'f8en\'e9 dve\'f8e do mytologie.\par
V egyptsk\'e9 Sakk\'e1\'f8e, v rozlehl\'fdch podzemn\'edch prostorech, jsou krom\'ec nes\'e8etn\'fdch t\'ecl mumifikovan\'fdch zv\'ed\'f8at ulo\'9eeny nejv\'ect\'9a\'ed sarkof\'e1gy na sv\'ect\'ec. V ob\'f8\'edch \'9eulov\'fdch van\'e1ch ale nespo\'e8\'edvaj\'ed mumie posv\'e1tn\'fdch b\'fdk\'f9, krokod\'fdl\'f9 a jin\'fdch velk\'fdch zv\'ed\'f8at, jak bychom o\'e8ek\'e1vali. Kamenn\'e9 kolosy jsou pln\'e9 \'falomk\'f9 kost\'ed, pe\'e8liv\'ec zalit\'fdch p\'f8\'edrodn\'edm asfaltem. Pro\'e8?\par
Erich von D\'e4niken nab\'edz\'ed vysv\'ectlen\'ed: "Egyp\'9dan\'e9 byli p\'f8esv\'ecd\'e8eni o znovuzrozen\'ed v\'9aech forem \'9eivota, proto tak\'e9 praktikovali mumif\'edkaci. Podle v\'edry Egyp\'9dan\'f9 mohl b\'fdt probuzen k nov\'e9mu \'9eivotu jen ten, jeho\'9e t\'eclo z\'f9stalo neporu\'9aeno. Takzvan\'e9 ,Ka\'b4 a ,Ba\'b4 (du\'9ae a t\'eclo) musely b\'fdt op\'ect spojeny.\par
Av\'9aak v sakkarsk\'e9m podzemn\'edm Serafeu se stal prav\'fd opak. Zde byly kosti rozsek\'e1ny a sm\'edch\'e1ny s lepkav\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm asfaltem. Je nasnad\'ec, \'9ee v tomto p\'f8\'edpad\'ec m\'eclo b\'fdt znovuzrozen\'ed zabr\'e1n\'ecno.\par
Pro\'e8? Kdy\'9e Egyp\'9dan\'e9 z n\'ecjak\'e9ho d\'f9vodu rozsekali kosti, mohli je hodit do Nilu, sp\'e1lit \'e8i zakopat do zem\'ec. Kv\'f9li rozsekan\'fdm kostem p\'f8ece nebylo t\'f8eba stav\'ect podzemn\'ed za\'f8\'edzen\'ed velikosti Serafea. Museli nam\'e1hav\'ec vysek\'e1vat ve sk\'e1le \'9airokou chodbu i v\'fdklenky v jej\'edch st\'ecn\'e1ch. Pak dopravovali po Nilu ze vzd\'e1lenosti tis\'edc\'f9 kilometr\'f9 monstr\'f3zn\'ed sarkof\'e1gy z Assu\'e1nu do Sakkary. S nep\'f8edstavitelnou n\'e1mahou byly \'9eulov\'e9 sarkof\'e1gy dovle\'e8eny do podzemn\'edch chodeb a nakonec um\'edst\'ecny do p\'f8ipraven\'fdch v\'fdklenk\'f9. A to v\'9aechno pro p\'e1r \'falomk\'f9 kost\'ed?\par
Jist\'ec to musely b\'fdt zcela zvl\'e1\'9atn\'ed kosti, \'9ee na n\'ec bylo vynalo\'9eeno tolik n\'e1mahy a n\'e1klad\'f9.\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee to byly kosti k\'f8\'ed\'9eenc\'f9. Dokud bohov\'e9 prodl\'e9vali na Zemi, byla tato monstra pokl\'e1d\'e1na za posv\'e1tn\'e1. Nenarodila se p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem, n\'fdbr\'9e byla stvo\'f8ena bohy...\par
... kdy\'9e kone\'e8n\'ec bohov\'e9 opustili na\'9ai Zemi, z\'f9stalo zde st\'e1le je\'9at\'ec n\'eckolik koster. \'8a\'ed\'f8ily strach a hr\'f9zu, ale nikdo se ty p\'f8\'ed\'9aery neodv\'e1\'9eil zab\'edt, a\'9e nakonec p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem za\'9aly. Teprve nyn\'ed rozsekali jejich kosti, vybudovali pevn\'fd podzemn\'ed kryt, opat\'f8ili si nejpevn\'ecj\'9a\'ed sarkof\'e1gy ze \'9euly, dopravili je do Sakkary a hodili do nich rozt\'f8\'ed\'9at\'ecn\'e9 kosti. Ty pak sm\'edsili s p\'e1chnouc\'edm lepkav\'fdm asfaltem a dokonce je\'9at\'ec sarkof\'e1gy uzav\'f8eli poklopem t\'ec\'9ek\'fdm t\'f8icet tun.\par
Serafeum nebylo posv\'e1tn\'e9 m\'edsto, n\'fdbr\'9e v\'eczen\'ed pro zv\'ed\'f8ec\'ed monstra, kter\'e1 se u\'9e nikdy nem\'ecla narodit. Nikdy u\'9e nem\'ecly tyto kreatury \'9a\'ed\'f8it strach a hr\'f9zu mezi lidmi. Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 si byli v\'ecdomi, \'e8eho cht\'ecli rozsek\'e1n\'edm t\'ecchto bytost\'ed dos\'e1hnout: jednou prov\'9edy je odstranit z povrchu zemsk\'e9ho."\par
V Sech\'ednu nach\'e1z\'edme jistou paralelu \'fasil\'ed o definitivn\'ed a nezvratn\'e9 vymaz\'e1n\'ed v\'9aeho, co souviselo s genetick\'fdmi pokusy nezn\'e1m\'fdch cizinc\'f9. Chr\'e1m m\'ecl je\'9at\'ec jedno patro, kter\'e9 bylo zcela zni\'e8eno. N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci zk\'e1zu p\'f8ipisuj\'ed \'9eiveln\'ed katastrof\'ec, jin\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee se tak stalo p\'f8i obl\'e9h\'e1n\'ed. N\'eckolik podivn\'fdch skute\'e8nost\'ed se v\'9aak nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit. Mohly by siln\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed nebo prudk\'e1 bou\'f8e zcela srovnat jen horn\'ed \'e8\'e1st budovy a spodn\'ed ponechat bez sebemen\'9a\'edho po\'9akozen\'ed? Jak se p\'f8\'edpadn\'ed dobyvatel\'e9 dostali nahoru, kdy\'9e obrann\'fd kamenn\'fd val nenese \'9e\'e1dn\'e9 stopy \'fatoku? A pro\'e8 museli zni\'e8it jen tuto \'e8\'e1st svatyn\'ec?\par
Horn\'ed patro bylo zbo\'f8eno se zjevnou nen\'e1vist\'ed a snahou o tot\'e1ln\'ed likvidaci. Kdosi zu\'f8iv\'ec drtil a rozmet\'e1val zdivo, urputn\'ec rozsek\'e1val vnit\'f8n\'ed za\'f8\'edzen\'ed a nel\'edtostn\'ec zab\'edjel stvo\'f8en\'ed, kter\'e1 zde na\'9ael. Sutiny jsou prom\'edseny s kousky kost\'ed. Nevyvolala tuto erupci neb\'fdval\'e9 zloby snaha zbavit se nen\'e1vid\'ecn\'e9ho centra utrpen\'ed? Neprovozovali pr\'e1v\'ec v tomto odd\'edlu kosmi\'e8t\'ed vet\'f8elci sv\'e9 anatomick\'e9 pokusy, jak o tom vypov\'eddaj\'ed rytiny na venkovn\'edch st\'ecn\'e1ch chr\'e1mu? A nemohli pr\'e1v\'ec zde spat\'f8it sv\'ectlo sv\'ecta k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at?\par
Z drobn\'fdch st\'f8\'edpk\'f9 dosavadn\'edch poznatk\'f9 lze slo\'9eit mozaiku p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho sledu ud\'e1lost\'ed. Vesm\'edrn\'ed p\'f8edch\'f9dci dr. Moreaua zkoumali \'e8lov\'ecka, prov\'e1d\'ecli \'f8adu zkou\'9aek, o jejich\'9e smyslu nem\'e1me ani tu\'9aen\'ed, a v "dom\'ec bolesti" se pokou\'9aeli vytvo\'f8it sm\'ed\'9aen\'e9 tvory. Pak ukon\'e8ili svou misi a odlet\'ecli z na\'9a\'ed planety. Opu\'9at\'ecn\'e9 laborato\'f8e a opera\'e8n\'ed s\'e1ly v Sech\'ednu zni\'e8ili lid\'e9, z jejich\'9e st\'f8edu byly vyb\'edr\'e1ny ob\'ecti k experiment\'f9m. Ot\'f8eseni t\'edm, \'e8eho byli sv\'ecdky a necht\'ecn\'fdmi \'fa\'e8astn\'edky, a z\'f8ejm\'ec i ve strachu z n\'e1vratu mocn\'fdch a krut\'fdch cizinc\'f9, opustili sv\'e9 p\'f9vodn\'ed domovy a zmizeli nezn\'e1mo kam. Je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm v\'9aak do kamene vytesali portr\'e9ty \'9aestiprst\'fdch gigant\'f9 a hr\'f9zn\'e9 detaily jejich d\'edla. Snad jako v\'fdstrahu pro ty, kte\'f8\'ed na tato m\'edsta doraz\'ed pozd\'ecji a budou se zde cht\'edt usadit.\par
Kam v\'9aak zmizeli k\'f8\'ed\'9eenci? Pokud nebyli v\'9aichni povra\'9ed\'ecni v chr\'e1mu, jist\'ec je\'9at\'ec n\'ecjak\'fd \'e8as do\'9e\'edvali. Pro\'e8 pak ale v unik\'e1tn\'ed kamenn\'e9 galerii nenach\'e1z\'edme jejich zobrazen\'ed? Je to jen proto, \'9ee m\'ecli b\'fdt nav\'9edy zapomenuti, nebo je p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Sech\'ednu p\'f8ed opu\'9at\'ecn\'edm svatyn\'ec nikdy nespat\'f8ili na vlastn\'ed o\'e8i?\par
Dovolme si spekulaci. Zrod k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 jist\'ec nebyl d\'edlem okam\'9eiku a v\'fdsledkem jednor\'e1zov\'e9ho chirurgick\'e9ho z\'e1sahu. Nejednalo se p\'f8ece o "mechanickou" skl\'e1da\'e8ku t\'ecl r\'f9zn\'fdch \'9eivo\'e8ich\'f9. Zm\'ecny musely m\'edt genetick\'fd charakter. A z\'f8ejm\'ec teprve potomci pokusn\'fdch osob se stali nositeli nov\'fdch, do genetick\'e9ho fondu jejich rodi\'e8\'f9 um\'ecle vlo\'9een\'fdch vlastnost\'ed a t\'eclesn\'fdch deformac\'ed. Rodily se d\'ecti s v\'fdrazn\'fdmi zv\'ed\'f8ec\'edmi rysy a schopnostmi. Na sv\'ect p\'f8ich\'e1zely zr\'f9dy, jejich\'9e stopy jsou vtisknuty do pov\'ecdom\'ed \'e8etn\'fdch n\'e1rod\'f9 a vyno\'f8uj\'ed se v n\'e1bo\'9eensk\'fdch p\'f8edstav\'e1ch, legend\'e1ch a v podob\'ec kultovn\'edch a um\'ecleck\'fdch d\'ecl.\par
Stvo\'f8en\'ed m\'ed\'9aenc\'f9 lid\'ed a zv\'ed\'f8at nebylo jist\'ec omezeno jen na Sech\'edn, ale muselo m\'edt glob\'e1ln\'ed r\'e1z. Jedin\'ec na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru v\'9aak nach\'e1z\'edme tak \'fa\'9easn\'e9 mno\'9estv\'ed \'e8l\'e1nk\'f9 notn\'ec potrhan\'e9ho \'f8et\'eczu t\'e9to temn\'e9 historie. Zni\'e8en\'ed svatyn\'ec nezastavilo strhuj\'edc\'ed b\'ech ud\'e1lost\'ed. Lid\'e9, v jejich\'9e krvi ji\'9e kolovaly z\'e1rodky budouc\'edch mutac\'ed, migrovali. D\'ecsiv\'e1 podoba jejich potomk\'f9 je nutila hledat \'fakryty a nov\'e1 \'fato\'e8i\'9at\'ec. Zm\'ecny, infikovan\'e9 kosmick\'fdmi v\'fdzkumn\'edky, p\'f8etrv\'e1valy po cel\'e9 generace a snad i stalet\'ed. I k\'f8\'ed\'9eenci se z\'f8ejm\'ec byli schopni rozmno\'9eovat, a jak nazna\'e8uj\'ed \'e8etn\'e9 m\'fdty, \'e8inili tak r\'e1di s lidsk\'fdmi prot\'ecj\'9aky. \'da\'e8inek zv\'ed\'f8ec\'edch gen\'f9 t\'edm sl\'e1bl a nakonec se zcela vytratil. P\'f8irozen\'e1 podoba \'e8lov\'ecka nabyla op\'ect vrchu. Anebo naopak k\'f8\'ed\'9eenci degradovali, posl\'e9ze se m\'ecnili v ryz\'ed zv\'ed\'f8ata. Ka\'9edop\'e1dn\'ec se definitivn\'ec stali minulost\'ed. Opravdu, nebo budeme n\'eckdy schopni nal\'e9zt jejich posledn\'ed reprezentanty?\par
KRAB\'cd V\'c1LE\'c8N\'cdCI\par
\par
Na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru se dlouho po zk\'e1ze Sech\'ednu zrodila civilizace Mochic\'f9. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci malovali na keramick\'e9 n\'e1doby lidi s pta\'e8\'edmi hlavami, \'e8lov\'ecka-je\'9at\'ecrku, kter\'e9ho zn\'e1me z Velikono\'e8n\'edho ostrova pod jm\'e9nem moko, jagu\'e1\'f8\'edho mu\'9ee a jin\'e9 zr\'f9dy. N\'eckdy podobu k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 vymodelovali z hl\'edny a vyp\'e1lili. Historici tyto fantastick\'e9 figury lid\'ed s t\'eclesn\'fdmi vlastnostmi \'9eab, ryb nebo t\'f8eba li\'9aek pova\'9euj\'ed za bo\'9estva:\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
"Mochicov\'e9 se c\'edtili jako neodd\'ecliteln\'e1 sou\'e8\'e1st p\'f8\'edrody, proto si nadp\'f8irozen\'e9 bytosti p\'f8edstavovali v t\'e9to podob\'ec."\par
Tato verze m\'e1 ov\'9aem jeden h\'e1\'e8ek. Na n\'eckter\'fdch malb\'e1ch k\'f8\'ed\'9eenci zjevn\'ec nam\'e1hav\'ec t\'e1hnou t\'ec\'9ekou lo\'ef ryb\'e1\'f8\'f9, kte\'f8\'ed stoj\'ed na palub\'ec, jinde nesou n\'e1klad, doru\'e8uj\'ed rychl\'e1 poselstv\'ed nebo vykon\'e1vaj\'ed jinou \'e8innost. Neb\'fdv\'e1 zvykem, aby se bohov\'e9 d\'f8eli a lid\'e9 koukali, jak jim to jde. Sp\'ed\'9ae se zd\'e1, \'9ee mutanti byli vyu\'9e\'edv\'e1ni i k ryze praktick\'fdm \'fakon\'f9m, k lovu a tak\'e9 k v\'e1le\'e8n\'fdm operac\'edm. Americk\'e1 arm\'e1da z\'f8ejm\'ec nebyla prvn\'ed, kdo se pokou\'9ael vycvi\'e8it zv\'ed\'f8ata k z\'e1\'9akodnick\'fdm akc\'edm a ke \'9apion\'e1\'9ei.\par
Zvl\'e1\'9a\'9d obl\'edbenou figurou Mochic\'f9 je krab\'ed v\'e1le\'e8n\'edk. Postava mu\'9ee na dvou lidsk\'fdch noh\'e1ch v\'fdhru\'9en\'ec m\'e1v\'e1 mohutn\'fdmi klepety. Hlavu mu chr\'e1n\'ed p\'f8ilba a z \'9airok\'e9ho trupu-ulity vyr\'f9staj\'ed t\'f8i p\'e1ry krab\'edch nohou. Porazit v bitv\'ec takov\'e9ho soupe\'f8e jist\'ec nebylo snadn\'e9.\par
V\'fdznam krab\'edch v\'e1le\'e8n\'edk\'f9 podtrhuje ohromuj\'edc\'ed archeologick\'fd n\'e1lez. V roce 1987 v takzvan\'e9m \'fadol\'ed pyramid Lambayeque byla vykop\'e1na zcela nedot\'e8en\'e1 hrobka mochick\'e9ho kr\'e1le. Podle jm\'e9na nedalek\'e9 vesnice byl nazv\'e1n P\'e1nem ze Sipanu. M\'edsto jeho posledn\'edho odpo\'e8inku se nach\'e1zelo 4 m pod zem\'ed, v komo\'f8e zbudovan\'e9 z cihel a d\'f8ev\'ecn\'fdch tr\'e1m\'f9. Panovn\'edk zde nele\'9eel s\'e1m. Dal\'9a\'edch p\'ect lid\'ed bylo brut\'e1ln\'ec zabito, aby ho doprov\'e1zelo na cest\'ec do z\'e1hrob\'ed. Vchod st\'f8e\'9eil dob\'f8e ozbrojen\'fd voj\'e1k. Aby nikdy neopustil svou hl\'eddku, byly mu useknuty ob\'ec nohy. Dal\'9a\'ed dva str\'e1\'9eci chr\'e1nili kr\'e1le po boc\'edch. Za jeho hlavou a u nohou spo\'e8\'edvala t\'ecla dvou asi dvacetilet\'fdch \'9een, z\'f8ejm\'ec man\'9eelek anebo zvl\'e1\'9a\'9d obl\'edben\'fdch konkub\'edn. V\'9aem \'e8ty\'f8em bylo u\'9dato lev\'e9 chodidlo - snad proto, aby v p\'f8\'edpad\'ec pokusu o \'fat\'eck chodili do kruhu a nemohli opustit hrobku.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
K poh\'f8ebn\'edmu ritu\'e1lu do\'9alo asi p\'f8ed 1800 lety. Komora opl\'fdvala tak bohatou poh\'f8ebn\'ed v\'fdbavou, \'9ee je pr\'e1vem srovn\'e1v\'e1na s hrobkou fara\'f3na Tutanchamona. Po okraj\'edch le\'9eelo mno\'9estv\'ed zlat\'fdch, st\'f8\'edbrn\'fdch a tyrkysov\'fdch \'9aperk\'f9, m\'ecd\'ecn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9 a v\'edce ne\'9e tis\'edc keramick\'fdch n\'e1dob a so\'9aek. Samotn\'fd vl\'e1dce byl t\'e9m\'ec\'f8 cel\'fd oblo\'9een v\'fdrobky ze zlata. Na hlav\'ec m\'ecl nasazenou helmici, na \'e8ele \'9aperk a na u\'9a\'edch t\'f8i p\'e1ry n\'e1u\'9anic. Ozdoby ze zlata a drah\'fdch kamen\'f9 pokr\'fdvaly o\'e8i, \'fasta a zuby. Na krku viselo n\'eckolik n\'e1hrdeln\'edk\'f9. Zesnul\'fd sv\'edral v rukou \'9eezlo a zlat\'fd ritu\'e1ln\'ed n\'f9\'9e.\par
Po\'e8\'e1tkem 90. let minul\'e9ho stolet\'ed byl v bl\'edzkosti t\'e9to komory odkryt dal\'9a\'ed neporu\'9aen\'fd hrob p\'f8isuzovan\'fd p\'f8edch\'f9dci P\'e1na ze Sipanu. Tak\'e9 zde archeologov\'e9 objevili v\'edce ne\'9e pades\'e1t masivn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 ze zlata. Unik\'e1tem, kter\'fd nem\'e1 v mochick\'e9m um\'ecn\'ed obdoby, je v\'edce ne\'9e 60 cm vysok\'e1 pozlacen\'e1 so\'9aka krab\'edho v\'e1le\'e8n\'edka, jeho\'9e hlavu tentokr\'e1t zdob\'ed proslul\'fd n\'f9\'9e tumo. Figura byla nazv\'e1na Ulluchu Man. Korouhev, k n\'ed\'9e byla p\'f8ipojena, toti\'9e nesla prastar\'e9 poz\'f9statky stejnojmenn\'e9ho ovoce.\par
Ulluchu je druhem pap\'e1ji. Jeho plody p\'f8ich\'e1zely na sc\'e9nu obvykle v dob\'ec v\'e1lky a p\'f8i vykon\'e1v\'e1n\'ed ritu\'e1l\'f9 pit\'ed krve v\'ecz\'f2\'f9. Du\'9eina obsahuje zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed protisr\'e1\'9eliv\'fdch l\'e1tek, kter\'e9 jsou v\'fdte\'e8nou prevenc\'ed k ne\'9akodn\'e9mu po\'9e\'edv\'e1n\'ed lidsk\'e9 krve. \'8eivily se tedy krab\'ed zr\'f9dy krv\'ed pora\'9een\'fdch, byly jim p\'f8edkl\'e1d\'e1ny lidsk\'e9 ob\'ecti jako odm\'ecna za \'fa\'e8ast ve v\'edt\'eczn\'e9 bitv\'ec, nebo je jejich spojen\'ed s ulluchu jen symbolem obdob\'ed v\'e1lky?\par
Friedrich Katz v d\'edle Star\'e9 americk\'e9 civilizace o Mochic\'edch p\'ed\'9ae: "Na r\'f9zn\'fdch zobrazen\'edch lze pozorovat lidsk\'e9 ob\'ecti, p\'f8edev\'9a\'edm d\'ect\'ed a v\'e1le\'e8n\'fdch zajatc\'f9. Mnoh\'e9 z t\'ecchto ob\'ect\'ed, jak se zd\'e1, byly ur\'e8eny zv\'ed\'f8at\'f9m."\par
Zd\'e1nliv\'ec nenapadnuteln\'e1 formulace skr\'fdv\'e1 ot\'e1zku. O jak\'e1 zv\'ed\'f8ata, schopn\'e1 spo\'f8\'e1dat \'e8lov\'ecka, se mohlo jednat?\par
Pob\'f8e\'9e\'ed severn\'edho Peru lemuje rozlehl\'fd p\'e1s nehostinn\'e9 pou\'9at\'ec protkan\'fd jen ob\'e8as zelen\'fdmi stu\'9ekami stromov\'ed, vinouc\'edmi se pod\'e9l v\'ec\'e8n\'ec \'9e\'edzniv\'fdch \'f8ek. Z mochick\'fdch maleb v\'edme, \'9ee zde bylo kr\'e1lovstv\'ed nep\'f8ebern\'fdch druh\'f9 pt\'e1k\'f9 a \'e8etn\'fdch plaz\'f9. \'8eily zde li\'9aky, psi a jeleni. Na kresb\'e1ch ojedin\'ecle najdeme i jagu\'e1ra. Byly to pr\'e1v\'ec tyto druhy zv\'ed\'f8at, kter\'fdm byli p\'f8edkl\'e1d\'e1ni v\'eczni a d\'ecti, nebo \'9alo sp\'ed\'9ae o ony tajemn\'e9 zv\'ed\'f8ec\'ed mutanty?\par
So\'9aky a malby krab\'edho \'e8lov\'ecka jsou u Mochic\'f9 velmi roz\'9a\'ed\'f8en\'e9, jako kdyby pr\'e1v\'ec tento k\'f8\'ed\'9eenec pat\'f8il k nejroz\'9a\'ed\'f8en\'ecj\'9a\'edm druh\'f9m. P\'f8itom zaznamen\'e1v\'e1me dva zcela odli\'9an\'e9 typy zobrazen\'ed. Na prvn\'edm vid\'edme stoj\'edc\'ed lidskou postavu s krab\'edmi klepety m\'edsto rukou. Z trupu \'e8i ulity j\'ed vyr\'f9staj\'ed t\'f8i p\'e1ry krab\'edch nohou.\par
Druh\'fd typ p\'f8edstavuje klasick\'e9ho kraba, na jeho\'9e krun\'fd\'f8i se zra\'e8\'ed lidsk\'fd obli\'e8ej.\par
Zd\'e1 se, jako by organismus krab\'edch mutant\'f9 sv\'e1d\'ecl stejn\'ec marn\'fd boj jako doktor Jekyll s panem Hydem, postupn\'ec degeneroval, ztr\'e1cel lidsk\'e9 prvky a m\'ecnil se zcela ve zv\'ed\'f8e. Nakonec mutanti vypadali jako opravdov\'ed krabi, jen jejich krun\'fd\'f8 st\'e1le nesl v\'fdrazn\'e9 rysy lidsk\'e9 tv\'e1\'f8e.\par
Hovo\'f8il jsem o t\'e9to domn\'ecnce s ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fdm dr. Cabrerou. Teze o degeneraci k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 ho nep\'f8ekvapila. Naopak, dodal mi pro ni fascinuj\'edc\'ed d\'f9kaz.\par
Sed\'ecli jsme v jeho dom\'ec na Plaza de Armas v sam\'e9m centru p\'f9vabn\'e9ho m\'ecste\'e8ka Ica. St\'ecny m\'edstnost\'ed pokr\'fdvaly jednoduch\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 reg\'e1ly s tis\'edcovkami proslul\'fdch ryt\'fdch kamen\'f9. Cabrera tr\'f9nil za masivn\'edm starobyl\'fdm psac\'edm stolem, z portr\'e9tu za jeho z\'e1dy na mne hrd\'ec shl\'ed\'9eel jeden ze \'9alechtick\'fdch p\'f8edk\'f9 rodiny, zat\'edmco samotn\'fd doktor se hrabal v hlubok\'e9, tak\'f8ka bezedn\'e9 spodn\'ed z\'e1suvce, a\'9e kone\'e8n\'ec vyt\'e1hl na sv\'ectlo blikaj\'edc\'ed z\'e1\'f8ivky u\'9amudlan\'fd star\'fd \'e8asopis. Zalo\'9een\'e1 str\'e1nka popisovala neobvykl\'fd \'falovek japonsk\'fdch ryb\'e1\'f8\'f9 a dokl\'e1dala ho rozost\'f8enou fotografi\'ed kraba, kter\'fd opravdu pon\'eckud p\'f8ipom\'ednal \'e8lov\'ecka. Ale zcela p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9 to nebylo.\par
Tv\'e1\'f8il jsem se rozpa\'e8it\'ec.\par
Cabrera to \'e8ekal. V o\'e8\'edch se mu rozho\'f8ely plam\'ednky bezuzdn\'e9ho nad\'9aen\'ed hr\'e1\'e8e pokeru, kter\'fd se chyst\'e1 vyn\'e9st v\'edt\'ecznou kartu. S\'e1hl kamsi za sebe a podal na st\'f9l n\'edzkou krabici. V pap\'edrov\'e9 podest\'fdlce le\'9eel krab. Na h\'f8bet\'ec sv\'e9ho asi 20 cm \'9airok\'e9ho krun\'fd\'f8e nesl tv\'e1\'f8 \'e8lov\'ecka. P\'f8esn\'ec se daly rozeznat o\'e8i lemovan\'e9 v\'fdrazn\'fdmi linkami obo\'e8\'ed a vystoupl\'fdmi v\'e1\'e8ky. \'c8elo prot\'ednala hlubok\'e1 vr\'e1ska. Zpod kr\'e1tk\'e9ho nosu k dvojici jemn\'fdch rt\'f9 se t\'e1hl m\'eclk\'fd \'9el\'e1bek a prot\'e1hl\'fd dol\'edk p\'f9lil i bradu. Krun\'fd\'f8 do t\'e9to podoby zcela jist\'ec nebyl upraven um\'ecle. Ten krab se s lidskou tv\'e1\'f8\'ed ji\'9e vyl\'edhl. N\'e1hoda, h\'f8\'ed\'e8ka p\'f8\'edrody, nebo ozv\'ecna tajemn\'e9 minulosti?\par
Mochickou svatyni pobl\'ed\'9e Pyramidy slunce zdobily malby, jejich\'9e v\'fdznam se dosud nepoda\'f8ilo rozlu\'9atit.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Lebky z Tiahuanaca se zcela vymykaj\'ed ostatn\'edm p\'f8\'edpad\'f9m trepanace. Byly zde d\'ecti podrobov\'e1ny z\'e1krok\'f9m, kter\'e9 m\'ecly podpo\'f8it rozvoj mimo\'f8\'e1dn\'fdch intelektu\'e1ln\'edch schopnost\'ed?\par
\par
Mozkovna lebky, vykopan\'e9 pobl\'ed\'9e planiny Nazca, je a\'9e t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed ne\'9e obvykle. Celkov\'e1 v\'fd\'9aka dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru.\par
Mozkovna lebky, vykopan\'e9 pobl\'ed\'9e planiny Nazca, je a\'9e t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed ne\'9e obvykle. Celkov\'e1 v\'fd\'9aka dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru.\par
\par
Obyvatel\'e9 jezera Titicaca ani netu\'9a\'ed, kdo postavil Tiahuanaco s Br\'e1-nou slunce.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Trepanace lebky byly prov\'e1d\'ecny ji\'9e p\'f8ed 8000 lety.\par
\par
\par
\par
Tell\'f9v obelisk z Chav\'ednu de Huant\'e1r je pokryt bizarn\'edmi rytinami.\par
\par
Odkud p\'f8iplul b\'e1jn\'fd kr\'e1l z \'fadol\'ed Moche nen\'ed zn\'e1mo.\par
V 30 m vysok\'e9 chav\'ednsk\'e9 pyramid\'ec v Moxeque se ve v\'fdklenc\'edch nach\'e1zely ob\'f8\'ed barevn\'e9 plastiky.\par
\par
\par
Pobl\'ed\'9e m\'ecsta Cajamarca se nach\'e1z\'ed dal\'9a\'ed velmi zvl\'e1\'9atn\'ed chav\'ednsk\'e1 svatyn\'ec. Prav\'e1 \'e8\'e1st osam\'ecl\'e9 sk\'e1ly je upravena do podoby lidsk\'e9 hlavy. Otev\'f8en\'fdmi, 3,5 m vysok\'fdmi \'fasty se vch\'e1z\'ed do jeskyn\'ec, v n\'ed\'9e byly vykon\'e1v\'e1ny nezn\'e1m\'e9 ritu\'e1ly.\par
\par
\par
Kdo asi sv\'edr\'e1 n\'f9\'9e a useknutou nohu? Je to v\'e1le\'e8n\'edk, nebo starov\'eck\'fd chirurg?\par
\par
\par
\par
Na severu Peru se \'e8asto nach\'e1zej\'ed podivn\'e9 v\'fdjevy. P\'f8edstavuj\'ed d\'e9mona, nebo n\'ecjak\'e9 nezn\'e1m\'e9 stvo\'f8en\'ed?\par
Na p\'f8ibli\'9en\'ec 4000 let star\'e9 malb\'ec z Alta Sechinu le\'9e\'ed \'e8lov\'eck napojen\'fd na trubice s jakousi tekutinou. Doch\'e1zelo pr\'e1v\'ec zde k hr\'f9zn\'fdm pokus\'f9m na lidech a k jejich k\'f8\'ed\'9een\'ed se zv\'ed\'f8aty?\par
\par
\par
\par
Mochicov\'e9 zobrazovali kraby s lidskou tv\'e1\'f8\'ed. Motiv nemusel b\'fdt zcela vyb\'e1jen\'fd. Ryb\'e1\'f8i pobl\'ed\'9e Paracasu nalezli kraba, jeho\'9e krun\'fd\'f8 velmi p\'f8ipom\'edn\'e1 obli\'e8ej \'e8lov\'ecka.\par
\par
\par
\par
\par
Vousy, jak zn\'e1mo, indi\'e1n\'f9m nerostou. Koho tedy\par
p\'f8edstavuje vousat\'fd sta\'f8ec\par
Mochic\'f9?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Dra\'e8\'ed svatyn\'ec je pokryta fascinuj\'edc\'edmi v\'fdjevy.\par
\par
\par
\par
\par
Uct\'edvan\'fd kr\'e1l je zn\'e1zorn\'ecn s orient\'e1ln\'edm "\'9aikm\'fdm "pohledem, stejn\'e9 jako typick\'e9 asijsk\'e9 masky. Je to d\'f9kaz, \'9ee tajemn\'ed zakladatel\'e9 pou\'9atn\'edch \'f8\'ed\'9a\'ed na severu Peru poch\'e1zeli z Orientu?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
V hrobu P\'e1na ze Sip\'e1nu byla nalezena 60 cm vysok\'e1 figura krab\'edho v\'e1le\'e8n\'edka.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Astronaut, nebo ryb\'e1\'f8? P\'f8es 30 m vysok\'e1 postava na planin\'ec Nazca m\'e1 podivn\'fd tvar hlavy a sov\'ed o\'e8i.\par
\par
\par
\par
Pampa je pokryta nes\'e8etn\'fdmi liniemi a geometrick\'fdmi obrazci.\par
\par
\par
\par
\par
\par
Na paracask\'fdch tkanin\'e1ch nach\'e1z\'edme "hranat\'e9" stvo\'f8en\'ed s tryskami, kter\'e9 se velmi podob\'e1 Duchovi hromu severoamerick\'fdch Navah\'f9.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Magick\'fd znak, symbol stromu \'9eivota nebo tajn\'e1 zpr\'e1va o ukryt\'e9m pokladu? O tom, co vlastn\'ec p\'f8edstavuje Andsk\'fd kandel\'e1br, se st\'e1le vedou spory.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
"Sk\'e1la lidstva" je hlavn\'ed dominantou Marcahuasi. Ve dne lze na n\'ed rozeznat \'e8trn\'e1ct obli\'e8ej\'f9. Za m\'ecs\'ed\'e8n\'edho svitu dal\'9a\'ed dva.\par
\par
\par
\par
\par
V. OB\'d8I A TETOVAN\'c1 V\'c1LE\'c8NICE\par
\par
Neforemn\'fd bal\'edk zdobila rozm\'ecrn\'e1 v\'fd\'9aivka p\'f8edstavuj\'edc\'ed obli\'e8ej. Trvalo dost dlouho, ne\'9e se poda\'f8ilo opatrn\'ec roz\'f8\'edznout a rozmotat stovky metr\'f9 bavln\'ecn\'e9 tkaniny. Uvnit\'f8 se skr\'fdvalo vysu\'9aen\'e9 t\'eclo. A u\'9e na prvn\'ed pohled se zcela li\'9ailo od jin\'fdch mumi\'ed. Po rukou se plazili hadi. Mezi nimi \'e8\'edhali velc\'ed pavouci. V\'fdrazn\'e9 tetov\'e1n\'ed se nach\'e1zelo i na jin\'fdch \'e8\'e1stech postavy. A v\'9edy \'9alo o naprosto jin\'e9 obrazce, ne\'9e b\'fdvalo obvykl\'e9.\par
Ale to v\'9ae byl teprve z\'e1vdavek.\par
Mumii \'9eeny, kter\'e1 zem\'f8ela n\'eckdy kolem roku 450, objevil t\'fdm americk\'fdch a peru\'e1nsk\'fdch archeolog\'f9 na poh\'f8ebi\'9ati El Brujo nedaleko m\'ecsta Trujillo. Nepochybn\'ec \'9alo o p\'f8\'edslu\'9anici tajemn\'e9ho n\'e1roda Mochic\'f9, kter\'fd v dob\'ec od 1. do 8. stolet\'ed na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru prom\'ecnil vra\'9eednou, nehostinnou pou\'9a\'9d v kvetouc\'ed zahradu. P\'f8\'edsn\'ec hierarchicky, t\'e9m\'ec\'f8 vojensky organizovan\'e1 spole\'e8nost dok\'e1zala vybudovat skute\'e8n\'ec skvostn\'e1 d\'edla, kter\'e1 dodnes vyvol\'e1vaj\'ed n\'e1\'9a opr\'e1vn\'ecn\'fd obdiv. Nedaleko Trujilla se dochovala ohromuj\'edc\'ed n\'e1bo\'9eensk\'e1 metropole, kter\'e9 v\'e9vodily dv\'ec majest\'e1tn\'e9 pyramidy. Mezi nimi st\'e1l komplex budov pro vl\'e1dce a skupinu nejvy\'9a\'9a\'edch kn\'ec\'9e\'ed. Impozantn\'ed stup\'f2ovit\'e1 Huaca del Sol, Pyramida Slunce, byla bezesporu nejv\'ect\'9a\'ed stavbou z nep\'e1len\'fdch cihel na cel\'e9m \'fazem\'ed Nov\'e9ho sv\'ecta. Je dlouh\'e1 nejm\'e9n\'ec 350 m a vysok\'e1 p\'f8es 40 m. A to je z\'f8ejm\'ec pouze t\'f8etina jej\'ed p\'f9vodn\'ed velikosti. Stavitel\'e9 na ni \'fadajn\'ec pou\'9eili na pades\'e1t milion\'f9 kus\'f9 vep\'f8ovic a zam\'ecstn\'e1vali v\'edce ne\'9e dv\'ec st\'ec tis\'edc d\'ecln\'edk\'f9. Takov\'e1 pracovn\'ed s\'edla p\'f8ed\'e8ila i v\'fdstavbu pov\'ecstn\'fdch pyramid v egyptsk\'e9 Gize.\par
I kdy\'9e Mochicov\'e9 neznali p\'edsmo, o zp\'f9sobu jejich \'9eivota vypov\'eddaj\'ed nes\'e8etn\'e9, d\'f9sledn\'ec realisticky ztv\'e1rn\'ecn\'e9 so\'9aky, malby na keramick\'fdch n\'e1dob\'e1ch a reli\'e9fy na st\'ecn\'e1ch svatyn\'ed. Historici z nich jako z ilustrovan\'e9 encyklopedie vy\'e8etli strhuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'echy v\'fdjime\'e8n\'fdch okam\'9eik\'f9 i v\'9aedn\'edho dne.\par
Potetovan\'e1 mumie, kter\'e1 byla nalezena v roce 2005, ale do tohoto obrazu nezapad\'e1.\par
\par
"Konzervace \'9eenina t\'ecla je naprosto v\'fdjime\'e8n\'e1," prohl\'e1sil Regulo Franco, kter\'fd na vykop\'e1vk\'e1ch v El Brujo pracuje ji\'9e \'f8\'e1dku let. "Mochicov\'e9 pou\'9eili slou\'e8eninu m\'ecdi, kter\'e1 pomohla zni\'e8it mikroorganismy."\par
Jak zve\'f8ejnila agentura Reuters, "... kolem mumie le\'9eelo zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed ritu\'e1ln\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 v\'e8etn\'ec \'9aperk\'f9 a zbran\'ed, d\'e1le tkalcovsk\'e9 n\'e1stroje, surov\'e1 bavlna a poz\'f9statky ob\'ectovan\'e9 mlad\'e9 d\'edvky, kter\'e1 m\'ecla kolem krku uta\'9eenou opr\'e1tku. Krom\'ec n\'ed byly v hrob\'ec dal\'9a\'ed dv\'ec mumie. Z jejich poz\'f9statk\'f9 v\'ecdci pl\'e1nuj\'ed odebrat vzorky DNA a porovnat je s DNA tetovan\'e9 \'9eeny. Cht\'ecj\'ed tak zjistit, zda jde o p\'f8\'edbuzn\'e9.\par
Zlat\'e9 \'9aperky zdoben\'e9 polodrahokamy, zlat\'e9 \'9aic\'ed jehly, \'e8elenky a dal\'9a\'ed hodnotn\'e9 objekty nazna\'e8uj\'ed, \'9ee \'9eena byla v tehdej\'9a\'ed spole\'e8nosti v\'fdzna\'e8nou osobnost\'ed, mo\'9en\'e1 i kr\'e1lovnou. Jedn\'e1 se o v\'f9bec prvn\'ed mochickou v\'f9dkyni, kterou se archeolog\'f9m poda\'f8ilo nal\'e9zt. Zat\'edm zjistili, \'9ee zem\'f8ela ve v\'ecku zhruba t\'f8iceti let a \'9ee m\'ecla za sebou minim\'e1ln\'ec jeden porod. P\'f8\'ed\'e8ina jej\'ed smrti ale z\'f9st\'e1v\'e1 z\'e1hadou, a\'e8koliv n\'eckte\'f8\'ed experti se klon\'ed k n\'e1zoru, \'9ee zem\'f8ela pr\'e1v\'ec p\'f8i porodu.\par
V\'ecdce na objevu nejv\'edce zar\'e1\'9e\'ed fakt, \'9ee v hrob\'ec le\'9eely nejen cennosti, ale tak\'e9 dva v\'e1le\'e8nick\'e9 kyje a t\'f8iadvacet sou\'e8\'e1st\'ed o\'9at\'ecp\'f9. V jin\'fdch mochick\'fdch \'9eensk\'fdch hrobech se p\'f8itom zbran\'ec nevyskytuj\'ed.\par
"Mo\'9en\'e1 \'9alo o v\'e1le\'e8nici nebo byly V\'e1le\'e8nick\'e9 kyje pouze symbolem moci," soud\'ed antropolog John Verano. "V tis\'edcovk\'e1ch dosud odhalen\'fdch mochick\'fdch hrob\'f9 \'9e\'e1dn\'e9 v\'e1le\'e8nice neodpo\'e8\'edvaly."\par
O p\'ect let d\'f8\'edve vyvolal senzaci dal\'9a\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed objev. V Dos Cabezas uvnit\'f8 t\'f8\'ed neporu\'9aen\'fdch bohat\'fdch hrobek v\'ecdci odhalili kostry p\'ecti ob\'f8\'edch mu\'9e\'f9, mno\'9estv\'ed zlata a st\'f8\'edbra, keramiky a textilu. P\'f8ekvapen\'edm byly i m\'ecd\'ecn\'e9 so\'9aky nebo\'9et\'edk\'f9 a miniaturn\'ed modely vlastn\'edch hrobek vyroben\'e9 rovn\'ec\'9e z m\'ecdi. Podobn\'fd zp\'f9sob poh\'f8b\'edv\'e1n\'ed zat\'edm nebyl zaznamen\'e1n v \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 zn\'e1m\'e9 kultu\'f8e v\'e8etn\'ec Egypta.\par
Lidov\'e9 noviny k n\'e1lezu uvedly: "Archeology nemate jen unik\'e1tnost poh\'f8ebn\'edch artefakt\'f9, ale p\'f8edev\'9a\'edm v\'fd\'9aka p\'ecti mlad\'fdch mu\'9e\'f9, jejich\'9e t\'ecla zde byla ulo\'9eena k v\'ec\'e8n\'e9mu sp\'e1nku. T\'ecla nebo\'9et\'edk\'f9 toti\'9e m\'ec\'f8\'ed 175 a\'9e 182 cm, zat\'edmco pr\'f9m\'ecrn\'e1 v\'fd\'9aka mu\'9e\'f9 kmene Mochic\'f9 se pohybovala mezi 147 a 168 cm. Nav\'edc dva z Mochic\'f9 z\'f8ejm\'ec byli ob\'ectov\'e1ni, aby na onen sv\'ect doprovodili zb\'fdvaj\'edc\'ed t\'f8i mu\'9ee. Ti pravd\'ecpodobn\'ec pat\'f8ili mezi bohat\'e9 velmo\'9ee, \'e8emu\'9e by nasv\'ecd\'e8ovalo i mno\'9estv\'ed zlata a st\'f8\'edbra v hrobk\'e1ch.\par
\'c8lenka expedice Alana Cordy-Collinsov\'e1 nazna\'e8uje, \'9ee kostry vykazuj\'ed symptomy Marfanova syndromu, kter\'fd je p\'f8\'ed\'e8inou abnorm\'e1ln\'ed d\'e9lky kon\'e8etin. Jde o genetickou anom\'e1lii, kter\'e1 m\'e1 nep\'f8\'edzniv\'fd vliv na fungov\'e1n\'ed kardiovaskul\'e1rn\'edho syst\'e9mu a z\'f8ejm\'ec byla i p\'f8\'ed\'e8inou p\'f8ed\'e8asn\'e9 smrti indi\'e1nsk\'fdch \'9alechtic\'f9."\par
Ale mo\'9en\'e1 bychom na\'9ali i jin\'e9 vysv\'ectlen\'ed.\par
MO\'d8SK\'c1 INVAZE\par
\par
Cieza de Leon dorazil do Ji\'9en\'ed Ameriky v roce 1535 a opustil ji o patn\'e1ct let pozd\'ecji. Je pova\'9eov\'e1n za prvn\'edho zem\'ecpisce Peru a za velmi d\'f9v\'ecryhodn\'fd zdroj informac\'ed, proto\'9ee se sna\'9eil zaznamenat v\'9ae bez zkreslen\'ed, tak typick\'e9ho pro jin\'e9 autory t\'e9 doby.\par
Ve sv\'e9m osmid\'edln\'e9m spisu, vydan\'e9m po n\'e1vratu do \'8apan\'eclska, p\'ed\'9ae: "P\'f8irazili k pob\'f8e\'9e\'ed v r\'e1kosov\'fdch \'e8lunech velk\'fdch jako rozm\'ecrn\'e9 lod\'ec a byli to lid\'e9 tak ohromn\'ed, \'9ee jen od kolen k zemi m\'ec\'f8ili tolik, co jeden vzrostl\'fd oby\'e8ejn\'fd mu\'9e." Cizinci pr\'fd m\'ecli kovov\'e9 n\'e1stroje, s kter\'fdmi hloubili jeskyn\'ec ve skal\'e1ch, ale potravu si opat\'f8ovali plen\'ecn\'edm z\'e1sob m\'edstn\'edch usedl\'edk\'f9 a tak\'e9 zn\'e1sil\'f2ovali domorod\'e9 \'9eeny, proto\'9ee s nimi \'9e\'e1dn\'e9 \'9eeny nebyly.\par
Co to bylo za obry a odkud p\'f8ipluli?\par
Mnoho amerikanist\'f9 se shoduje, \'9ee ve starov\'eck\'e9m Peru rozpozn\'e1v\'e1me z\'f8eteln\'e9 stopy Olm\'e9k\'f9. Tento tajemn\'fd n\'e1rod vytvo\'f8il v Mexiku jedine\'e8nou civilizaci, kter\'e1 po sob\'ec zanechala ohromuj\'edc\'ed stavby a mno\'9estv\'ed \'fa\'9easn\'fdch socha\'f8sk\'fdch d\'ecl.\par
Jak se zmi\'f2uji ve t\'f8et\'ed kapitole, odborn\'edci v\'ect\'9ainou soud\'ed, \'9ee Olm\'e9kov\'e9 st\'e1li u zrodu chav\'ednsk\'e9 kultury. To by ov\'9aem museli do Peru dorazit u\'9e n\'eckdy v druh\'e9m tis\'edcilet\'ed p\'f8. Kr., tedy pr\'e1v\'ec v dob\'ec, kdy z\'f8ejm\'ec vznikala jejich hlavn\'ed s\'eddla v domovsk\'e9m Mexiku. Na expanzi do velmi vzd\'e1len\'fdch kraj\'f9 je\'9at\'ec nenastal \'e8as. Zato ve 4. stolet\'ed p\'f8. Kr., kdy\'9e Mezoameriku zachv\'e1tily \'e8etn\'e9 nepokoje, se Olm\'e9kov\'e9 z\'f8ejm\'ec dali do pohybu. \'c8\'e1st sice z\'f9stala v Mexiku - posledn\'ed zn\'e1m\'e9 datum, dokl\'e1daj\'edc\'ed p\'f8\'edtomnost kmene, je rok 31 p\'f8. Kr., jin\'ed se mo\'9en\'e1 uch\'fdlili do ji\'9e d\'f8\'edve z\'f8\'edzen\'fdch enkl\'e1v v Guatemale a Kostarice a hrstka nejodv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'edch se pokusila po oce\'e1nu p\'f8esunout do nov\'fdch teritori\'ed.\par
Je pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee zrovna ve 4. stolet\'ed p\'f8. Kr. se spole\'e8nost Mochic\'f9 za\'e8ala hrabat z plenek? Mohli to b\'fdt pr\'e1v\'ec Olm\'e9kov\'e9, kdo j\'ed pomohl na nohy mate\'f8sk\'fdm ml\'e9kem sv\'fdch znalost\'ed?\par
Invaze obr\'f9, kte\'f8\'ed hloubili jeskyn\'ec ve sk\'e1le a zn\'e1sil\'f2ovali \'9eeny, o n\'ed\'9e p\'ed\'9ae Cieza de Leon, se ud\'e1la zrovna tehdy. V t\'e9to souvislosti se hod\'ed p\'f8ipomenout, \'9ee se mezi olm\'e9ck\'fdmi bo\'9estvy vyskytuje i zvl\'e1\'9atn\'ed postava boha jeskyn\'ed jm\'e9nem Tepeyolloti, co\'9e znamen\'e1 Srdce hory. Olm\'e9kov\'e9 ho z\'f8ejm\'ec uct\'edvali v kamenn\'fdch chr\'e1mech nebo v um\'ecle vybudovan\'fdch skaln\'edch prostorech. Jeho symbolem byl podivn\'fd n\'e1stroj p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed kr\'e1tkou sb\'edje\'e8ku.\par
Tak\'e9 v Peru byly objeveny postavy s nezn\'e1m\'fdm n\'e1\'f8ad\'edm. Tahle m\'e1 nav\'edc na krku kolo, o n\'ecm\'9e se soud\'ed, \'9ee nebylo v Nov\'e9m sv\'ect\'ec zn\'e1m\'e9.\par
Proslul\'e9 ob\'f8\'ed kamenn\'e9 hlavy Olm\'e9k\'f9 \'e8asto nesou \'e8erno\'9ask\'e9 rysy. (Mimochodem Mochicov\'e9 ony agresory z oce\'e1nu v\'9edy zn\'e1zor\'f2ovali jako \'e8ern\'e9, zat\'edmco tv\'e1\'f8e sv\'fdch lid\'ed nech\'e1vali b\'edl\'e9.) P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee jejich nositel\'e9 byli mnohem vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e indi\'e1ni z jin\'fdch kmen\'f9. Ve srovn\'e1n\'ed s nimi vypadali jako skute\'e8n\'ed giganti.\par
Mohli tedy oni t\'f8i nadpr\'f9m\'ecrn\'ec vysoc\'ed mochi\'e8t\'ed velmo\'9ei, jejich\'9e mumie tak udivily archeology, poch\'e1zet z rodu, v n\'ecm\'9e se sm\'edsila krev olm\'e9ck\'fdch otc\'f9 a mochick\'fdch matek?\par
Najdeme dostatek dal\'9a\'edch podobnost\'ed obou n\'e1rod\'f9? "O Olm\'e9c\'edch v\'edme, \'9ee se tetovali, vyholovali si lebky, brousili a \'e8ernili si zuby, zdobili se nosn\'edmi krou\'9eky, ob\'f8ez\'e1vali chlapce, poko\'9eku tv\'e1\'f8e zabit\'fdch nep\'f8\'e1tel up\'ednali na vlastn\'ed obli\'e8ej, zpov\'eddali se z h\'f8\'edch\'f9, hr\'e1li m\'ed\'e8ov\'e9 hry, leg\'e1ln\'ec provozovali sodomii...," napsal Egon Erv\'edn Kisch.\par
Mumie mochick\'e9 v\'e1le\'e8nice byla tetovan\'e1. Jak\'fd nosili Mochicov\'e9 \'fa\'e8es, nelze dost dob\'f8e posoudit. T\'e9m\'ec\'f8 na v\'9aech zobrazen\'edch maj\'ed r\'f9zn\'e9 pokr\'fdvky hlavy. V\'fdrazn\'fd nosn\'ed krou\'9eek ale pat\'f8il k hlavn\'ed ozdob\'ec.\par
Mochicov\'e9 byli bezesporu krut\'fdmi bojovn\'edky - sv\'fdm zajatc\'f9m s oblibou usek\'e1vali hlavy. Nev\'edme nic o tom, \'9ee by si natahovali poko\'9eku jejich obli\'e8ej\'f9, m\'ecli v\'9aak zvyk, kter\'fd to sv\'fdm zp\'f9sobem napodoboval: v\'9aichni si malovali tv\'e1\'f8e. A ne, jak bychom \'e8ekali, n\'eckolika m\'e1lo symboly, kter\'e9 by ohla\'9aovaly, \'9ee jejich nositel jde do v\'e1lky, vykon\'e1v\'e1 n\'e1bo\'9eensk\'fd \'e8i magick\'fd ob\'f8ad nebo avizuje n\'ecjakou jinou zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8innost. Existovaly bezesporu cel\'e9 stovky nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch origin\'e1ln\'edch vzor\'f9, ryze individu\'e1ln\'edch podob malovan\'e9ho obli\'e8eje. Pro\'e8, to se dosud neda\'f8\'ed vysv\'ectlit.\par
Olm\'e9kov\'e9 provozovali m\'ed\'e8ov\'e9 hry. Mochicov\'e9 hr\'e1li cosi jako hokej, kdy\'9e proh\'e1n\'ecli zahnut\'fdmi klacky velk\'fd kau\'e8ukov\'fd m\'ed\'e8. Znali i jak\'fdsi druh tenisu - t\'ec\'9ekou a \'9airokou p\'e1lkou odr\'e1\'9eeli m\'ed\'e8 do vzduchu. N\'eckdy ho zam\'ec\'f2ovali za p\'f8edm\'ect, kter\'e9mu \'f8\'edkali "pt\'e1k". Byla to kau\'e8ukov\'e1 kuli\'e8ka opat\'f8en\'e1 t\'f8emi pery. Tak\'9ee badminton byl na sv\'ect\'ec.\par
A kone\'e8n\'ec oba n\'e1rody spojuje jedna notn\'ec pikantn\'ed a v\'9aeobecn\'ec odsuzovan\'e1 ne\'f8est.\par
Olm\'e9kov\'e9 leg\'e1ln\'ec provozovali sodomii (\'f8itn\'ed soulo\'9e). U Mochic\'f9 a jejich n\'e1stupc\'f9 Chimu\'e1nc\'f9 dos\'e1hl tento zp\'f9sob pohlavn\'edho aktu takov\'e9 obliby, \'9ee jeho \'e8etnost a roz\'9a\'ed\'f8en\'ed \'9aokovaly nejen \'8apan\'ecly, ale je\'9at\'ec p\'f8ed jejich p\'f8\'edchodem vyvol\'e1val opovr\'9een\'ed i u Ink\'f9.\par
"P\'f8esto, \'9ee je tu hojnost \'9een a n\'eckter\'e9 z nich kr\'e1sn\'e9, v\'ect\'9aina z nich se odd\'e1v\'e1, tak jsem byl uji\'9at\'ecn, ohavn\'e9 ne\'f8esti sodomie, kterou se tuze py\'9an\'ed," posteskl si Cieza de Le\'f3n.\par
Dochovan\'e1 keramika zachycuje sodomii tak \'e8asto, a\'9e se zd\'e1, \'9ee Mochicov\'e9 se norm\'e1ln\'edmu aktu t\'e9m\'ec\'f8 zcela vyh\'fdbali.\par
Spole\'e8n\'fdch znak\'f9 obou kultur je tedy v\'edce, ne\'9e bychom \'e8ekali. Des\'edtky mochick\'fdch pyramid i hroby v jejich t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti jsou v\'9edy orientov\'e1ny k severu. Je to vzpom\'ednka na p\'f9vodn\'ed vlast olm\'e9ck\'fdch u\'e8itel\'f9?\par
A objevuje se zde je\'9at\'ec n\'ecco. V artefaktech Olm\'e9k\'f9 i Mochic\'f9 nach\'e1z\'edme vyobrazen\'ed, kter\'e1 si jen st\'ec\'9e\'ed dovedeme vysv\'ectlit.\par
ZAPOV\'ccZEN\'c9 KONTAKTY\par
\par
Mnoh\'e9 mochick\'e9 figurky jsou vybaveny neobvykl\'fdmi p\'f8ilbami s miniaturn\'edmi satelitn\'edmi ant\'e9nami, sluch\'e1tky a kupodivu i ozuben\'fdm kolem, i kdy\'9e se v\'9aeobecn\'ec tvrd\'ed, \'9ee tato kultura kolo v\'f9bec neznala. N\'eckter\'e9 postavy maj\'ed na z\'e1dech k\'f8\'eddla, zpod nich\'9e vy\'e8n\'edvaj\'ed kone\'e8ky jak\'fdchsi trubek.\par
Skute\'e8n\'fd \'fadiv vyvol\'e1v\'e1 rytina veden\'e1 pod katalogov\'fdm \'e8\'edslem 101.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Mochick\'fd panovn\'edk je zde vyobrazen ve spole\'e8enstv\'ed podivn\'fdch tvor\'f9 na l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch. Snad bychom mohli p\'f8ipustit, \'9ee ok\'f8\'eddlen\'e9 bytosti s pta\'e8\'edmi hlavami poletuj\'ed ovzdu\'9a\'edm jen d\'edky fantazii mal\'ed\'f8e. Pro\'e8 ale p\'f8itom maj\'ed na hlav\'e1ch p\'f8ilby a sed\'ed na vzn\'e1\'9aedlech se z\'f8eteln\'fdmi tryskami? Vypad\'e1 to, jako kdyby tvo\'f8ili doprovodnou letku dal\'9a\'edmu pilotovan\'e9mu stroji. V jeho kokpitu tentokr\'e1t sed\'ed zr\'f9da p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed jagu\'e1ra.\par
A nad n\'ed rozpozn\'e1me za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 vyvol\'e1v\'e1 p\'f8edstavu palivov\'e9 n\'e1dr\'9ee dokonce i s p\'f8\'edvodovou hadic\'ed. Je tolik nevysv\'ectliteln\'fdch detail\'f9 d\'f9kazem o technick\'e9 vysp\'eclosti Mochic\'f9, anebo zpr\'e1vou o l\'e9taj\'edc\'edch n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch odjinud?\par
V olm\'e9ck\'e9 La Vent\'ec je vystaven podobn\'ec tajemn\'fd reli\'e9f. P\'f8edstavuje vesm\'edrn\'e9ho poutn\'edka, jeho\'9e hlavu chr\'e1n\'ed helma a ruka obsluhuje \'f8\'eddic\'ed p\'e1ku. Nad n\'edm rozpozn\'e1v\'e1me jak\'e9si p\'f8\'edstroje. Postava sed\'ed na stvo\'f8en\'ed s dlouh\'fdm hadovit\'fdm t\'eclem a dra\'e8\'ed hlavou. P\'f8esn\'ec takov\'e9 "l\'e9taj\'edc\'ed pomocn\'edky" vyu\'9e\'edvaj\'ed i bytosti na mochick\'fdch kresb\'e1ch.\par
\par
\par
\par
Tento mochick\'fd v\'fdjev pod hv\'eczdnou oblohou vyvol\'e1v\'e1 \'e8etn\'e9 spekulace. Rozpozn\'e1me zde l\'e9taj\'edc\'ed stroj a pod n\'edm z\'e1kladnu s technick\'fdm vybaven\'edm?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
VI. ZNAMEN\'cd HADA\par
\par
\par
Ve 14. stolet\'ed, asi 300 let pot\'e9, co Mochicov\'e9 - nezn\'e1mo pro\'e8 - opustili kolbi\'9at\'ec a nav\'9edy zmizeli v propadli\'9ati d\'ecjin, za\'e8alo b\'fdt na jejich v\'fdsostn\'e9m \'fazem\'ed znovu po\'f8\'e1dn\'ec ru\'9ano. N\'e1hle se zde vzmohla a rozv\'edjela \'f8\'ed\'9ae Chim\'fa. Tak\'e9 jej\'ed vznik je obest\'f8en mnoha nevysv\'ectlen\'fdmi otazn\'edky.\par
V \'fadol\'ed Moche nedaleko Trujilla Chimu\'e1nci postavili m\'ecsto velk\'e9 jako Pa\'f8\'ed\'9e. Metropole nesla n\'e1zev Chan Chan. Jej\'ed rozloha p\'f8esahovala 100 km2. D\'f9mysln\'ec \'f8e\'9aen\'e9 s\'eddlo se skl\'e1dalo z deseti zcela samostatn\'fdch okrsk\'f9. Ka\'9ed\'fd z nich m\'ecl specifickou strukturu, v n\'ed\'9e nechyb\'ecly ulice s obytn\'fdmi domy a obchody, spr\'e1vn\'ed budovy, pyramidy, ale tak\'e9 v\'ec\'e8n\'ec zelen\'e9 parky, zahrady a pol\'ed\'e8ka. Chimu\'e1n\'9at\'ed architekti nechali odkr\'fdt vrstvu p\'edsku a\'9e k vlhk\'e9 p\'f9d\'ec a vodu rozv\'e1d\'ecli promy\'9alenou s\'edt\'ed kan\'e1l\'f9. Jednotliv\'e9 \'e8tvrti chr\'e1nily a\'9e 14 m vysok\'e9 hradby, zpevn\'ecn\'e9 tvrd\'fdmi kmeny rohovn\'edk\'f9. Cel\'e9 m\'ecsto bylo nav\'edc obehn\'e1no dv\'ecma mohutn\'fdmi obrann\'fdmi zdmi.\par
Proto\'9ee kraj trp\'ecl nedostatkem kamene a d\'f8eva, hlavn\'edm stavebn\'edm materi\'e1lem se stala hl\'edna. Chan Chan je jako jedin\'e9 tak obrovsk\'e9 m\'ecsto na sv\'ect\'ec vystaven z cihel adobe. Jak poznamenal archeolog Max Uhle, "... jejich kvalita byla tak vysok\'e1, \'9ee je\'9at\'ec ve 20. stolet\'ed byly vep\'f8ovice z Chan Ch\'e1nu prod\'e1v\'e1ny na voln\'e9m trhu za desateron\'e1sobnou cenu".\par
Nejpozoruhodn\'ecj\'9a\'edmi stavbami m\'ecsta jsou bezesporu dva obrovsk\'e9 pal\'e1ce.\par
V\'ect\'9a\'ed z nich m\'e1 p\'f9dorys 500 kr\'e1t 400 metr\'f9. K \'e8emu slou\'9eily jeho slo\'9eit\'ec \'e8len\'ecn\'e9 interi\'e9ry, je p\'f8edm\'ectem dohad\'f9.\par
Miloslav Stingl upozor\'f2uje na velmi pozoruhodn\'fd detail: "V obou chanchansk\'fdch pal\'e1c\'edch zaujaly badatele zejm\'e9na zvl\'e1\'9atn\'ed, byteln\'ecji budovan\'e9 komplexy mali\'e8k\'fdch kom\'f9rek, kter\'e9 zcela p\'f8ipom\'ednaj\'ed v\'ecze\'f2sk\'e9 cely. (Ve v\'ect\'9a\'edm pal\'e1ci jich je \'e8ty\'f8icet p\'ect a jedin\'fd p\'f8\'edstup k nim je shora, otvorem ve stropu - pozn. aut.) Proto se v archeologick\'e9 literatu\'f8e t\'ecmto \'e8\'e1stem pal\'e1c\'f9 \'f8\'edk\'e1 jednodu\'9ae v\'eczen\'ed. P\'f8ed n\'eckolika des\'edtkami let v\'9aak jeden ze znalc\'f9 star\'e9ho Peru, Hermann Leichte, vyslovil zaj\'edmavou my\'9alenku: \'9ee t\'f8eba kom\'f9rky nebyly ur\'e8eny pro chimu\'e1nsk\'e9 trestance, ale pro posv\'e1tn\'e9 hady. Upozornil na to, \'9ee v n\'eckter\'fdch jazyc\'edch n\'e1rod\'f9 Mezoameriky slovo ch\'e1n znamen\'e1 had. A p\'f8ipomn\'ecl, \'9ee v n\'e1bo\'9eensk\'fdch p\'f8edstav\'e1ch mexick\'fdch p\'f8edkolumbovsk\'fdch indi\'e1n\'f9 had hr\'e1l zcela v\'fdjime\'e8nou roli. V\'fdraz Na-Chan tu znamenal tolik, co ,D\'f9m had\'f9\'b4. A proto\'9ee i v mate\'f8\'9atin\'ec Chimu\'e1nc\'f9 se d\'f9m \'f8ekne ,an\'b4, uva\'9eoval Leichte o tom, jestli snad jm\'e9no hlavn\'edho m\'ecsta Chimu\'e1nc\'f9 neznamenalo prost\'ec D\'f9m had\'f9."\par
Tuto domn\'ecnku mimod\'eck podporuje i historick\'fd poznatek. Chimu\'e1nci zlo\'e8ince rozhodn\'ec ne\'9aet\'f8ili. I nejmen\'9a\'ed provin\'ecn\'ed proti z\'e1konu trestali smrt\'ed. Nejen vra\'9eda, zn\'e1siln\'ecn\'ed a cizolo\'9estv\'ed, ale i pouh\'e9 sv\'e1d\'ecn\'ed p\'f8ivedlo vin\'edka na sk\'e1lu, z n\'ed\'9e byl svr\'9een. Pachatele kr\'e1de\'9ee a spolu s n\'edm \'e8asto i celou jeho rodinu pov\'ecsil za dozoru st\'e1tn\'edch \'fa\'f8ad\'f9 s\'e1m po\'9akozen\'fd. Za p\'f8estupek toti\'9e stejnou m\'ecrou pykal i ten, kdo o n\'ecm v\'ecd\'ecl. I kdy\'9e domy nem\'ecly dve\'f8e a jejich majitel\'e9 \'e8asto odcestovali za obchodem nebo byl\'ed cel\'fd den na poli, nikdo se dovnit\'f8 nevloupal. Kriminalita t\'e9m\'ec\'f8 neexistovala. Hl\'edda\'e8em vinice nebyl vina\'f8, ale strach.\par
Za t\'ecchto okolnost\'ed je m\'e1lo pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by v pal\'e1c\'edch byly des\'edtky v\'ecze\'f2sk\'fdch cel. Kdo by v nich "sed\'ecl", kdy\'9e ka\'9ed\'fd dopaden\'fd pachatel skon\'e8il na popravi\'9ati?\par
Je tedy nutn\'e9 hledat jin\'fd \'fa\'e8el t\'ecchto kobek. Slou\'9eily opravdu k chovu posv\'e1tn\'fdch plaz\'f9? Lze n\'e1zev metropole Chan Chan p\'f8elo\'9eit jako "D\'f9m had\'f9"?\par
Pokud ano, je nutn\'e9 se zeptat, odkud se tento had\'ed kult vzal.\par
DRA\'c8\'cd ST\'cdN\par
\par
Pobl\'ed\'9e Chan Chanu le\'9e\'ed Huaca del Dragon - Dra\'e8\'ed svatyn\'ec. Jej\'ed n\'eckolik des\'edtek metr\'f9 dlouh\'e9 zdi jsou bohat\'ec zdobeny v\'fdjevy, kter\'e9 jako by byly importov\'e1ny ze zcela jin\'e9ho sv\'ecta. Zat\'edmco v Chan Chanu najdeme "jen" na stovky metr\'f9 se t\'e1hnouc\'ed nudn\'e9 reli\'e9fy s jednoduch\'fdmi ornamenty, grafick\'fdmi symboly a obrazy pt\'e1k\'f9 nebo ryb, zde stavitel\'e9 vy\'f8ezali do vlhk\'e9 hl\'edny fascinuj\'edc\'ed dvojice postav s dlouh\'fdm had\'edm ocasem a podivnou hlavou. Tvorov\'e9 shl\'ed\'9eej\'ed na sebe a dot\'fdkaj\'ed se nap\'f8a\'9een\'fdma rukama.\par
Shora okolo nich se do oblouku st\'e1\'e8\'ed p\'e1s soub\'ec\'9en\'fdch lini\'ed, na jejich\'9e spodn\'edch konc\'edch vis\'ed dv\'ec kulat\'e9 hlavy. Nechci popou\'9at\'ect stavidla fantazie, ale a\'9e p\'f8\'edli\'9a se to podob\'e1 star\'fdm obr\'e1zk\'f9m zn\'e1zor\'f2uj\'edc\'edm pr\'f9let vlasat\'e9 komety nebo p\'e1d nebesk\'e9ho t\'eclesa, kter\'e9mu autor p\'f8imaloval o\'e8i. Okolo jsou \'e8etn\'e9 symboly a opod\'e1l post\'e1vaj\'ed lid\'e9 - v\'e1le\'e8n\'edci v pln\'e9 zbroji. Vypad\'e1 to, \'9ee cht\'ecj\'ed tajemn\'e1 stvo\'f8en\'ed chr\'e1nit nebo jim vzd\'e1t poctu. Tento v\'fdjev se bu\'ef p\'f8esn\'ec, nebo jen s mal\'fdmi odchylkami opakuje po cel\'e9m obvodu svatyn\'ec.\par
\par
\par
Motiv had\'ed \'e8i dra\'e8\'ed bytosti je p\'f8itom v Peru velmi vz\'e1cn\'fd. Dokonce se d\'e1 \'f8\'edci, \'9ee v prost\'f8ed\'ed staroperu\'e1nsk\'fdch civilizac\'ed je to naprosto ciz\'ed prvek. Pro\'e8 se tedy zjevuje pr\'e1v\'ec v \'fadol\'ed Moche, kde je mu dokonce zasv\'eccen ohromn\'fd chr\'e1m?\par
Mo\'9enou odpov\'ec\'ef lze uhn\'edst z t\'ecsta p\'f8ekvapiv\'fdch fakt\'f9.\par
\'d8\'ed\'9ae Chim\'fa byla pravd\'ecpodobn\'ec nejmocn\'ecj\'9a\'edm a nejrozvinut\'ecj\'9a\'edm st\'e1tn\'edm \'fatvarem, jen\'9e kdy na pob\'f8e\'9e\'ed Peru existoval. \'d8\'eddila ji p\'f8\'edsn\'ec centralizov\'e1na vl\'e1da v \'e8ele s panovn\'edkem, kter\'fd byl pova\'9eov\'e1n za boha. Jednotliv\'e9 oblasti spravovali kr\'e1lov\'9at\'ed m\'edstodr\'9e\'edc\'ed. Obchod a pr\'f9mysl zcela ovl\'e1dal st\'e1t. Vl\'e1dce m\'ecl k dispozici tis\'edce indi\'e1n\'f9, kte\'f8\'ed pro n\'ecj zaji\'9a\'9dovali p\'f8\'edsun zlata, st\'f8\'edbra a m\'ecdi z altiplana. Nerosty pak dod\'e1val jednotliv\'fdm kovotepeck\'fdm d\'edln\'e1m.\par
Chimu\'e1nci byli vynikaj\'edc\'ed metalurgov\'e9. Mistrn\'ec zpracov\'e1vali zlato i jin\'e9 kovy. Disponovali \'f8adou technologi\'ed a vyn\'e1lez\'f9, kter\'e9 okoln\'ed civilizace neznaly.\par
Je ov\'9aem velmi podivn\'e9, \'9ee nepou\'9e\'edvali p\'edsmo. P\'f8i tak rozvinut\'e9 organizaci st\'e1tu museli m\'edt n\'ecjak\'fd prost\'f8edek z\'e1znamu informac\'ed. Byly to geometrick\'e9 reli\'e9fy na zd\'edch Chan Chanu, o nich\'9e st\'e1le netu\'9a\'edme, co p\'f8edstavuj\'ed, nebo sv\'e9 zpr\'e1vy uchov\'e1vali na jin\'e9m nosi\'e8i?\par
V\'9ae, co o Chim\'fa v\'edme, vypl\'fdv\'e1 z \'fatr\'9ekovit\'fdch z\'e1znam\'f9 \'9apan\'eclsk\'fdch kronik\'e1\'f8\'f9, kte\'f8\'ed ov\'9aem do zem\'ec p\'f8i\'9ali a\'9e po rozpadu \'f8\'ed\'9ae, anebo \'e8erp\'e1me poznatky z archeologick\'fdch n\'e1lez\'f9, jejich\'9e v\'fdpov\'ecdn\'ed hodnota je omezena a \'e8asto velmi z\'e1le\'9e\'ed sp\'ed\'9ae na interpretovi ne\'9e samotn\'e9m obsahu.\par
Historici, aby z\'edskali p\'f8edstavu o d\'ecn\'ed v t\'e9to \'e8\'e1sti Peru, proto \'e8asto vyu\'9e\'edvaj\'ed ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fdch "n\'ecm\'fdch komiks\'f9" v podob\'ec so\'9aek a maleb. Jednou z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch postav je sta\'f8ec s b\'edlou bradou a mohutn\'fdm kn\'edrem. M\'edv\'e1 nem\'ecnnou u\'9an\'ed ozdobu s motivem, kter\'fd vyvol\'e1v\'e1 p\'f8edstavu vln. Tak\'e9 sv\'fdm od\'ecvem se li\'9a\'ed od holobrad\'fdch obyvatel pob\'f8e\'9e\'ed. Kdo to tedy byl?\par
Leccos za\'e8neme tu\'9ait, kdy\'9e si uv\'ecdom\'edme, \'9ee se u\'9e u Mochic\'f9 \'e8asto vyskytovala kresba mu\'9ee sed\'edc\'edho se zk\'f8\'ed\'9een\'fdma nohama a s kn\'edrem, jak\'fd nosili \'e8\'edn\'9at\'ed mandar\'edni. I n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed so\'9aky nemaj\'ed vzhled indi\'e1n\'f9, ale sp\'ed\'9ae p\'f8ipom\'ednaj\'ed \'c8\'ed\'f2any. Jejich \'9aikm\'e9 o\'e8i vzhl\'ed\'9eej\'ed zpod turbanu, tv\'e1\'f8e zdob\'ed vousy, kter\'e9 indi\'e1n\'f9m nerostou, a t\'eclo hal\'ed typick\'fd asijsk\'fd \'fabor.\par
Vyr\'f9staly tedy ko\'f8eny Chimu\'e1nc\'f9 a snad ji\'9e i jejich p\'f8edch\'f9dc\'f9 Mochic\'f9 z mate\'f8sk\'e9 p\'f9dy \'f8\'ed\'9ae st\'f8edu? Byli to sta\'f8\'ed \'c8\'ed\'f2an\'e9, kdo pomohl rozvinout tyto dv\'ec civilizace a p\'f8inesl na pob\'f8e\'9e\'ed Peru uct\'edv\'e1n\'ed draka (ten byl ostatn\'ec a\'9e do roku 1912 sou\'e8\'e1st\'ed st\'e1tn\'ed vlajky \'c8\'edny) a podivn\'fd had\'ed kult? Dok\'e1zali p\'f8ekonat tak obrovskou vzd\'e1lenost p\'f8es oce\'e1n?\par
TI Z DRUH\'c9 STRANY\par
\par
"O p\'f9vodu spole\'e8enstv\'ed severn\'edho Peru, p\'f8\'edpadn\'ec jeho vl\'e1dnouc\'edch dynasti\'ed, existuj\'ed dv\'ec legendy, je\'9e d\'e1vaj\'ed stejnou p\'f8\'edle\'9eitost k ot\'e1zk\'e1m a odpov\'ecd\'edm," uv\'e1d\'ed Friedrich Katz ve sv\'e9m d\'edle Star\'e9 americk\'e9 civilizace.\par
"Obyvatel\'e9 Lambayeque (oblast pobl\'ed\'9e \'fadol\'ed Moche - pozn. aut.) vypr\'e1v\'ecj\'ed, \'9ee v dob\'ec, je\'9e je tak vzd\'e1len\'e1, \'9ee ji nelze v\'f9bec pojmenovat, p\'f8iplula od severu na pob\'f8e\'9e\'ed Peru velk\'e1 flotila balzov\'fdch vor\'f9. V jej\'edm \'e8ele st\'e1l mu\'9e jm\'e9nem Naymlap, velice schopn\'fd a state\'e8n\'fd. P\'f8iv\'e1\'9eel si s sebou \'e8etn\'e9 milostnice, spolu se svou z\'e1konnou man\'9eelkou, jej\'ed\'9e jm\'e9no bylo Ceterni. V jeho doprovodu bylo mnoho lid\'ed, kte\'f8\'ed ho ctili jako vl\'e1dce a v\'f9dce. N\'eckte\'f8\'ed z nich, kte\'f8\'ed se vyznamenali nejv\'ect\'9a\'ed state\'e8nost\'ed, byli jeho vlajkono\'9ai... S t\'edmto doprovodem a \'e8etn\'fdmi dal\'9a\'edmi vlajkono\'9ai se objevil s\'e1m Naymlap a tak\'e9 jeho p\'f8\'edbytek, kter\'fd byl ji\'9e vyzdoben a za\'f8\'edzen.\par
Kr\'e1l Naymlap zam\'ed\'f8il s ve\'9aker\'fdm sv\'fdm majetkem k pob\'f8e\'9e\'ed a p\'f8ist\'e1l p\'f8i \'fast\'ed jedn\'e9 \'f8eky, kter\'e1 se dnes naz\'fdv\'e1 Faquisllanga. Tam opustil balzov\'e9 vory a t\'e1hl s doprovodem do nitra zem\'ec, veden p\'f8\'e1n\'edm se v n\'ed us\'eddlit. Kdy\'9e urazili asi p\'f9l m\'edle, postavili tam pal\'e1ce ve sv\'e9m vlastn\'edm stylu a dali jim jm\'e9no Chot. Uct\'edvali s barbarskou odevzdanost\'ed modlu, ji\'9e si p\'f8inesli s sebou; m\'ecla rysy jejich kr\'e1le a byla zhotovena ze zelen\'e9ho kamene. Naz\'fdvali ji Llampallec, co\'9e znamenalo ,podobenstv\'ed a socha Naymlapa\'b4.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Postava nadp\'f8irozen\'e9 ok\'f8\'eddlen\'e9 bytosti pat\'f8ila v Peru k \'e8ast\'fdm n\'e1m\'ect\'f9m.\par
\par
\par
Tam potom \'9eilo toto spole\'e8enstv\'ed dlouh\'e1 l\'e9ta v m\'edru a svornosti, a\'9e jednou kr\'e1l a vl\'e1dce, jen\'9e mezit\'edm zplodil \'e8etn\'e9 potomstvo, poc\'edtil, \'9ee nade\'9ael \'e8as jeho smrti. Aby se v\'9aak poddan\'ed nedozv\'ecd\'ecli, \'9ee ho p\'f8emohla smrt, jeho hodnost\'e1\'f8i jej tajn\'ec poh\'f8bili, ve stejn\'e9 komnat\'ec, v n\'ed\'9e \'9eil. Po cel\'e9 zemi rozhl\'e1sili, \'9ee si nechal d\'edky sv\'e9 magick\'e9 schopnosti nar\'f9st k\'f8\'eddla a odlet\'ecl jako pt\'e1k do nebe.\par
(Soud\'ed se, \'9ee prvn\'ed \'e8\'e1st kr\'e1lova jm\'e9na - naym - vlastn\'ec byla synonymem slova pt\'e1k nebo let.)\par
Smutek nad Naymlapov\'fdm odchodem byl tak velik\'fd, \'9ee ti, kte\'f8\'ed ho p\'f8i jeho p\'f8\'edchodu doprov\'e1zeli - i kdy\'9e sami m\'ecli \'e8etn\'e9 potomky a velice lp\'ecli na sv\'e9 nov\'e9 \'farodn\'e9 zemi, se rozhodli v\'9aechno opustit a bez v\'f9dce a bez pl\'e1nu se vydali na v\'9aechny strany. V zemi z\'f9stali jen ti, kte\'f8\'ed se tam ji\'9e narodili - a bylo jich zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed. Ostatn\'ed se v\'9aak rozpt\'fdlili nazda\'f8b\'f9h, hledaj\'edce sv\'e9ho kr\'e1le, jen\'9e - jak se domn\'edvali - najednou zmizel.\par
Jin\'e1 legenda vypr\'e1v\'ed o os\'eddlen\'ed skute\'e8n\'e9ho centra chimu\'e1nsk\'e9 \'f8\'ed\'9ae, \'fadol\'ed Moche. Rovn\'ec\'9e kr\'e1l Tacaynamo p\'f8iplul z druh\'e9 strany oce\'e1nu na vorech.\par
Us\'eddlil se v jednom dom\'ec v mochick\'e9m \'fadol\'ed. V tomto dom\'ec z\'f9stal po dobu jednoho roku a prov\'e1d\'ecl p\'f8edepsan\'e9 ob\'f8ady a na z\'e1klad\'ec dohody, ji\'9e uzav\'f8el s indi\'e1ny, kter\'e9 si podrobil, se nau\'e8il jejich jazyku; oni ho poslouchali a d\'e1vali mu sv\'e9 dcery.\par
Nev\'ed se, odkud tento dobyvatel p\'f8i\'9ael... a\'9e na to, \'9ee jim dal najevo, \'9ee ho poslal jeden mocn\'fd vl\'e1dce, kter\'fd \'9eil na druh\'e9 stran\'ec oce\'e1nu... aby tuto zemi \'f8\'eddil. \'8elut\'fd pr\'e1\'9aek, kter\'fd pou\'9e\'edval ve sv\'fdch ob\'f8adech, a bavln\'ecn\'fd od\'ecv, kter\'fd nosil, jsou v t\'e9to oblasti dob\'f8e zn\'e1m\'e9 a d\'f8ev\'ecn\'fdch vor\'f9 se u\'9e\'edv\'e1 na pob\'f8e\'9e\'ed v oblasti Paity a Tumbesu."\par
Navzdory t\'ecmto legend\'e1m se v\'ect\'9aina archeolog\'f9 domn\'edv\'e1, \'9ee cizinci nep\'f8i\'9ali zpoza oce\'e1nu, ale jen z nedalek\'e9ho Ekv\'e1doru. Plavba mezi kontinenty se jim zd\'e1 p\'f8\'edli\'9a neuv\'ec\'f8iteln\'e1. A p\'f8itom pro spojen\'ed starov\'eck\'fdch civilizac\'ed \'c8\'edny a severn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed Peru hovo\'f8\'ed cel\'e9 z\'e1stupy indici\'ed. N\'eckter\'e9 sp\'ed\'9ae \'9aeptaj\'ed, ale jin\'e9 vyz\'fdvav\'ec k\'f8i\'e8\'ed, abychom je nep\'f8ehl\'e9dli.\par
NEOBVYKL\'c1 INVENTURA \par
I.\par
\par
\'c8\'ed\'f2an\'e9 za zakladatele sv\'e9 civilizace pova\'9eovali nebesk\'e9 pololidi-polohady a \'e8asto je zobrazovali ve sv\'fdch svatyn\'edch.\par
Mochicov\'e9 sv\'e9ho boha-stvo\'f8itele malovali na nos\'edtk\'e1ch, spo\'e8\'edvaj\'edc\'edch na dvou hadech, nebo rovnou ztv\'e1r\'f2ovali plaza s lidskou hlavou.\par
V jedn\'e9 hrobce v Sina\'f8e byla vykop\'e1na so\'9aka \'e8lov\'ecka-hada.\par
Dra\'e8\'ed chr\'e1m Chimu\'e1nc\'f9 je pokryt reli\'e9fy tvor\'f9 s had\'edm t\'eclem, lidsk\'fdma rukama a zvl\'e1\'9atn\'ed hlavou.\par
Tyto motivy se jinde v Peru nevyskytuj\'ed.\par
Chimu\'e1nci v\'ec\'f8ili, \'9ee jejich prvn\'ed vl\'e1dci poch\'e1zeli z jin\'fdch nebesk\'fdch t\'ecles ne\'9e lid\'e9. Tot\'e9\'9e tvrdili \'c8\'ed\'f2an\'e9. \par
II.\par
\par
Skupin\'ec pal\'e1c\'f9, kter\'e9 nechal postavit tajemn\'fd kr\'e1l Naymlap podle zvyk\'f9 sv\'e9 z\'e1mo\'f8sk\'e9 vlasti, bylo d\'e1no jm\'e9no Chot. Pro peru\'e1nsk\'e9 domorodce toto slovo nic neznamenalo, ale ve star\'e9 \'e8\'edn\'9atin\'ec to byl jeden z v\'fdraz\'f9 pro m\'ecsto.\par
III.\par
\par
Jm\'e9no chimu\'e1nsk\'e9 metropole Chan Chan lze p\'f8elo\'9eit jako D\'f9m had\'f9.\par
\'c8\'ednsk\'fd n\'e1rod se odprad\'e1vna naz\'fdval n\'e1rod Chan (n\'e1rod had\'f9).\par
Chanov\'e9 jsou tedy \'e8istokrevn\'ed \'c8\'ed\'f2an\'e9. Ostatn\'ed obyvatel\'e9 \'c8\'edny jsou p\'f8\'edslu\'9an\'edky mnoha jin\'fdch n\'e1rodnost\'ed a etnick\'fdch skupin. Z\'e1rove\'f2 pod pojmem Chan zn\'e1me starov\'eckou \'e8\'ednskou dynastii, kter\'e1 byla u moci od roku 206 p\'f8. Kr. do roku 220, tedy v dob\'ec prvn\'edho zn\'e1m\'e9ho os\'eddlov\'e1n\'ed severn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed Peru. M\'ecsto Chan Chan vzniklo o stalet\'ed pozd\'ecji, ale mohlo b\'fdt postaveno a\'9e druhou vlnou asijsk\'fdch p\'f8ist\'echovalc\'f9. P\'f8ipome\'f2me, \'9ee kr\'e1l Tacaynamo, kter\'fd podle archeolog\'f9 dorazil do Peru jako prvn\'ed, rovnou p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee m\'ecl sv\'f9j domov za oce\'e1nem, zat\'edmco o Naymlapovi se tvrd\'ed, \'9ee p\'f8iplul ze severu. Jeho dru\'9eina snad p\'f9vodn\'ec p\'f9sobila n\'eckde v\'fd\'9ae na pob\'f8e\'9e\'ed, mo\'9en\'e1 a\'9e v Mexiku, kde p\'f8edev\'9a\'edm v poz\'f9statc\'edch civilizace May\'f9 nach\'e1z\'edme a\'9e podez\'f8ele mnoho \'e8\'ednsk\'fdch artefakt\'f9.\par
V roce 449 p\'f8. Kr. podal kapit\'e1n Hwi Shan sv\'e9mu \'e8\'ednsk\'e9mu c\'edsa\'f8i zpr\'e1vu, \'9ee za v\'fdchodn\'edm mo\'f8em objevil zemi, kterou pojmenoval Fu Sang, odkud p\'f8inesl nerosty a rostliny a kde zalo\'9eil prav\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed. Nev\'edme, kde p\'f8esn\'ec se Fu Sang nach\'e1zela, ale rozhodn\'ec to muselo b\'fdt na \'fazem\'ed St\'f8edn\'ed nebo Ji\'9en\'ed Ameriky. \par
IV.\par
\par
\'c8\'ed\'f2an\'e9 mistrovsky ovl\'e1dali stavbu kan\'e1l\'f9.\par
\'d8\'ed\'9ae Chim\'fa byla jedin\'fdm \'fatvarem star\'e9 Ameriky, jen\'9e byl zcela z\'e1visl\'fd na zavla\'9eov\'e1n\'ed a dok\'e1zal v tomto ohledu skute\'e8n\'e9 divy. Chan Chan byl kvetouc\'ed zahrada v pou\'9ati.\par
Mochicov\'e9 po sob\'ec zanechali 3m \'9airok\'e9 a 2m hlubok\'e9 zavla\'9eovac\'ed kan\'e1ly. Nejdel\'9a\'ed z nich m\'ec\'f8\'ed 113 a 145 km.\par
V.\par
\par
Star\'e9 \'e8\'ednsk\'e9 legendy vypr\'e1v\'ecj\'ed, \'9ee n\'eckte\'f8\'ed z prvn\'edch vl\'e1dc\'f9 se zrodili z kamene.\par
Chimu\'e1nci uct\'edvali kameny, kter\'fdm \'f8\'edkali Alec Pong. Jedna kronika uv\'e1d\'ed, \'9ee tyto kameny, je\'9e byly v\'9edy uct\'edv\'e1ny ur\'e8itou skupinou, byly ch\'e1p\'e1ny jako nejstar\'9a\'ed p\'f8edkov\'e9, je\'9e Slunce kv\'f9li smrti sv\'e9 \'9eeny, s n\'ed\'9e m\'eclo syna, prom\'ecnilo v kameny. Kdy\'9e nakonec hn\'ecv Slunce pominul, poru\'e8ilo, \'9ee ka\'9ed\'e1 rodina m\'e1 uct\'edvat ten k\'e1men, od n\'ecj\'9e odvozuje sv\'f9j p\'f9vod. \par
\par
VI.\par
\par
Okolo 6700 km dlouh\'e1 Velk\'e1 \'e8\'ednsk\'e1 ze\'ef, kter\'e1 je jedin\'fdm d\'edlem lidsk\'fdch rukou rozpoznateln\'fdm z vesm\'edru, byla do sv\'e9 dne\'9an\'ed podoby dotvo\'f8ena a\'9e po roce 1368. Ale prvn\'ed \'e8\'e1st jej\'edch mohutn\'fdch hradeb se za\'e8ala vzp\'ednat k obloze ji\'9e v obdob\'ed mezi 6. a 3. stolet\'edm p\'f8. Kr. I kdy\'9e v t\'e9 dob\'ec je\'9at\'ec netvo\'f8ila jednotn\'fd syst\'e9m, z kamen\'ed a cihel vystav\'ecn\'fd val v\'fdznamn\'ec p\'f8isp\'edval k bezpe\'e8nosti mal\'fdch feud\'e1ln\'edch st\'e1t\'f9 na severu zem\'ec.\par
Chimu\'e1nci jako jedin\'ed na sv\'ect\'ec vybudovali stejn\'fd typ stavby - v \'fadol\'ed Santa se t\'e1hne 80 km dlouh\'e1 hradba. Ze\'ef je vysok\'e1 5 m a stejn\'ec tak \'9airok\'e1. Jej\'ed sou\'e8\'e1st\'ed je \'e8trn\'e1ct kamenn\'fdch pevnost\'ed. Velk\'e1 "\'e8\'ednsk\'e1" ze\'ef Peru se stala skute\'e8nou archeologickou senzac\'ed. A\'9e do roku 1931, kdy ji objevila parta amat\'e9rsk\'fdch nad\'9aenc\'f9 veden\'e1 Robertem Shipeem, o n\'ed nebyla jedin\'e1 zm\'ednka ve star\'fdch kronik\'e1ch ani na map\'e1ch. \par
VII.\par
\par
Takzvan\'e9 uzlov\'e9 p\'edsmo kipu je v\'9aeobecn\'ec pova\'9eov\'e1no za unik\'e1tn\'ed peru\'e1nsk\'fd vyn\'e1lez, kter\'fd proslavili p\'f8edev\'9a\'edm Inkov\'e9. Odborn\'edci se dlouho p\'f8eli, zda \'9alo pouze o pom\'f9cku k zapamatov\'e1n\'ed dan\'e9 informace, nebo skute\'e8n\'e9 p\'edsmo. Nyn\'ed p\'f8eva\'9euje n\'e1zor, \'9ee uzlov\'e9 znaky slou\'9eily k zaznamen\'e1v\'e1n\'ed \'e8\'edseln\'fdch \'fadaj\'f9. Barva \'9a\'f2\'f9rky p\'f8itom m\'ecla symbolizovat p\'f8edm\'ect. Nap\'f8\'edklad \'9elut\'e1 p\'f8edstavovala zlato, b\'edl\'e1 st\'f8\'edbro, zelen\'e1 obil\'ed. Jindy mohlo j\'edt o z\'e1znam stavu bojeschopn\'fdch mu\'9e\'f9, p\'f8ehled o po\'e8tu a druhu zbran\'ed nebo v\'fd\'e8et zabit\'fdch nep\'f8\'e1tel. Inkov\'e9 si tedy prost\'f8ednictv\'edm r\'f9zn\'fdch uzl\'f9, navazovan\'fdch v rozd\'edln\'fdch intervalech na s\'e9rii \'9a\'f2\'f9r, p\'f8ed\'e1vali obchodn\'ed, vojensk\'e9 a \'fa\'f8edn\'ed zpr\'e1vy na obrovsk\'e9 vzd\'e1lenosti. Syst\'e9m kur\'fdrn\'ed slu\'9eby p\'f8evzali od Chimu\'e1nc\'f9. Soudilo se, \'9ee se kipu poprv\'e9 objevilo pr\'e1v\'ec v \'f8\'ed\'9ai Chim\'fa.\par
Term\'edn "poprv\'e9" platil ov\'9aem pouze pro Peru. Naprosto stejn\'fd syst\'e9m k zaznamen\'e1n\'ed \'e8\'edseln\'fdch \'fadaj\'f9 ji\'9e p\'f8ed 5000 lety pou\'9e\'edvali i \'c8\'ed\'f2an\'e9, kte\'f8\'ed na \'9a\'f2\'f9ry navazovali uzly z t\'f8tiny. Za tv\'f9rce tohoto nejstar\'9a\'edho uzlov\'e9ho p\'edsma na sv\'ect\'ec byl pova\'9eov\'e1n had\'ed vesm\'ed\'f8an a otec legend\'e1rn\'edho vl\'e1dce Fu Si.\par
Ned\'e1vn\'fd objev archeolo\'9eky Ruth Shadyov\'e9 historii pou\'9e\'edv\'e1n\'ed kipu je\'9at\'ec v\'edce zamot\'e1v\'e1. Jej\'ed t\'fdm v ruin\'e1ch nejm\'e9n\'ec 5000 let star\'e9ho Caralu, asi 200 km na sever od Limy, na m\'edst\'ec ur\'e8en\'e9m pro n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'ecti, na\'9ael dokonale zachoval\'e9 hn\'ecd\'e9 bavln\'ecn\'e9 \'9a\'f2\'f9rky s typick\'fdmi uzly navinut\'e9 na tenk\'fdch h\'f9lk\'e1ch.\par
V \'c8\'edn\'ec a v Peru bylo tedy kipu zn\'e1m\'e9 ji\'9e p\'f8ed 5000 lety. \'c8\'ed\'f2an\'e9 tuto dovednost \'fadajn\'ec z\'edskali od bytost\'ed z vesm\'edru. V Peru se dochovala rytina zobrazuj\'edc\'ed nezn\'e1m\'e9 stvo\'f8en\'ed sestupuj\'edc\'ed z nebes. V rukou sv\'edr\'e1 \'9a\'f2\'f9rky s nav\'e1zan\'fdmi uzly.\par
VII. PLANINA OBRAZC\'d9\par
\par
"Pozor, mimozem\'9a\'9dan!" vyk\'f8ikl pilot a strhl \'f8\'edzen\'ed. Letadlo ud\'eclalo prudk\'fd oblouk a \'f8\'edtilo se dol\'f9.\par
Na svahu p\'f8\'edmo p\'f8ed n\'e1mi se r\'fdsovala podivn\'e1 postava. V\'edce ne\'9e 30 m vysok\'fd obr m\'ecl pravou ruku vzty\'e8enou jako na pozdrav. Obl\'e9 tv\'e1\'f8i dominovaly nezvykle velk\'e9 kulat\'e9 o\'e8i. Zd\'e1lo se, \'9ee m\'e1 na sob\'ec overal nebo skafandr, jeho\'9e sou\'e8\'e1st\'ed byly i mohutn\'e9 pevn\'e9 boty.\par
Minuli jsme svah o vl\'e1sek, vystoupali op\'ect vzh\'f9ru, oto\'e8ili do protism\'ecru a chystali se k druh\'e9mu n\'e1letu.\par
\'8e\'e1dn\'e1 fotografie ani nejlep\'9a\'ed filmov\'e9 z\'e1b\'ecry nedovedou vystihnout, co skute\'e8n\'ec nab\'edz\'ed p\'f8elet nad planinou Nazca. Objektiv snad m\'f9\'9ee nahradit oko, ale nikdy nevyvol\'e1 ten zvl\'e1\'9atn\'ed, fascinuj\'edc\'ed a z\'e1rove\'f2 znepokojuj\'edc\'ed pocit, kter\'fd v\'e1s spolehliv\'ec zas\'e1hne p\'f8i ka\'9ed\'e9m pohledu dol\'f9. Je to jako dotek prastar\'e9 magie, ozv\'ecna \'e8as\'f9, kdy na zem sestupovali bohov\'e9, pr\'f9nik do \'fatrob b\'e1jn\'e9ho kdysi.\par
Vyprahlou pampu zdob\'ed obrovsk\'e9 siluety tajemn\'fdch bytost\'ed, pt\'e1k\'f9 a zv\'ed\'f8at. Zem\'ec je rozryt\'e1 liniemi, kter\'e9 n\'eckdy b\'ec\'9e\'ed doslova p\'f8es hory a doly, t\'e1hnou se samostatn\'ec nebo ve dvojic\'edch od obzoru k obzoru, jindy jsou pom\'ecrn\'ec kr\'e1tk\'e9, r\'f9zn\'ec se k\'f8i\'9euj\'ed nebo \'fast\'ed do gigantick\'fdch geometrick\'fdch obrazc\'f9.\par
Kdo a kdy tu neuv\'ec\'f8itelnou zm\'ec\'9d v\'fdjev\'f9 a dokonale p\'f8esn\'fdch \'e8ar vytvo\'f8il? Jakou techniku pou\'9eil? A p\'f8edev\'9a\'edm - pro\'e8 vynalo\'9eil tolik n\'e1mahy?\par
Od roku 1939, kdy Ameri\'e8an Paul Kosok ze sv\'e9ho sportovn\'edho letadla objevil tuto nejv\'ect\'9a\'ed obr\'e1zkovou knihu sv\'ecta, byly sice vysloveny nes\'e8etn\'e9 hypot\'e9zy, ale jist\'e9 je pouze jedno: v\'ect\'9aina obrazc\'f9 vznikla odstran\'ecn\'edm vrchn\'ed zv\'ectral\'e9 tmav\'e9 vrstvy, a tedy odkryt\'edm sv\'ectl\'e9ho p\'eds\'e8it\'e9ho podlo\'9e\'ed. Nejjemn\'ecj\'9a\'ed \'e8\'e1ry jsou \'9airok\'e9 jen asi jako lidsk\'e1 dla\'f2 a hlubok\'e9 pouze 3 cm, \'9airok\'e9 linie dosahuj\'ed a\'9e 30 cm hloubky.\par
O tom, jak jejich tv\'f9rci postupovali, kdy\'9e vznikaj\'edc\'ed obraz nemohli vid\'ect, se dosud vedou spory. Jak dok\'e1zali bez pat\'f8i\'e8n\'e9ho pohledu shora dos\'e1hnout neoby\'e8ejn\'e9 p\'f8esnosti? N\'eckter\'e9 p\'f8\'edmky se t\'e1hnou bez sebemen\'9a\'ed odchylky des\'edtky kilometr\'f9. A nejen po ploch\'e9 krajin\'ec, ale i p\'f8es kopce, jako by je podle prav\'edtka nar\'fdsovala jak\'e1si ob\'f8\'ed ruka.\par
V roce 2006 profesor Leonid Ksanfomaliti z Rusk\'e9 akademie v\'ecd analyzoval tis\'edce lini\'ed a do\'9ael k z\'e1v\'ecru, \'9ee v\'9aechny mohly b\'fdt nar\'fdsov\'e1ny z jedin\'e9ho m\'edsta 40 km nad zemsk\'fdm povrchem pomoc\'ed nezn\'e1m\'e9 technologie.\par
P\'f8edstava mimozemsk\'e9ho um\'eclce \'e8i v\'ecdce, kter\'fd ze sv\'e9ho vzdu\'9an\'e9ho plavidla - snad laserov\'fdm paprskem -\tab odhrnuje kameny obsahuj\'edc\'ed do temna zoxidovan\'e9 \'9eelezo a odkr\'fdv\'e1 p\'edskov\'ec \'9elut\'fd podklad, vypad\'e1 zaj\'edmav\'ec, ale asi neobstoj\'ed. N\'eckter\'e9 linie jsou toti\'9e vytvo\'f8eny stavbou dlouh\'fdch n\'edzk\'fdch z\'eddek z kamen\'f9.\par
Leda\'9ee by je indi\'e1ni vytvo\'f8ili podle ji\'9e dan\'e9ho nebesk\'e9ho vzoru.\par
Nezodpov\'eczena z\'f9st\'e1v\'e1 i ot\'e1zka, kdy asi v\'fdjevy v pamp\'ec vznikly.\par
Kamenit\'e1 zem\'ec o sv\'e9m v\'ecku zarputile ml\'e8\'ed jako st\'e1rnouc\'ed d\'e1ma. Pobl\'ed\'9e jedn\'e9 z kreseb archeolog W. D. Strong nalezl zbytky d\'f8ev\'ecn\'e9ho sloupku. Uhl\'edkovou metodou bylo zji\'9at\'ecno, \'9ee d\'f8evo poch\'e1z\'ed pravd\'ecpodobn\'ec z roku 525 s toleranc\'ed 80 let na ob\'ec strany. Zanechali ho tam - mo\'9en\'e1 jako vyty\'e8ovac\'ed kol\'edk - budovatel\'e9 lini\'ed?\par
S\'e1zet se na to rozhodn\'ec ned\'e1. Sloupek mohl zatlouci kdokoliv jin\'fd. V Nazce t\'e9m\'ec\'f8 nikdy nepr\'9a\'ed. Obrazce d\'edky tomu mohly vydr\'9eet stovky i tis\'edce let.\par
Archeologov\'e9 ov\'9aem p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee je vytvo\'f8ili Nazcov\'e9, kte\'f8\'ed tuto oblast opanovali ji\'9e p\'e1r stolet\'ed p\'f8ed Kristem a vydr\'9eeli nejm\'e9n\'ec do po\'e8\'e1tku druh\'e9 poloviny prvn\'edho tis\'edcilet\'ed. Nazna\'e8uj\'ed to p\'f8edev\'9a\'edm motivy z jejich keramiky, kter\'e9 se podobaj\'ed vyryt\'fdm figur\'e1m.\par
V\'c1LKA HYPOT\'c9Z\par
\par
O \'fa\'e8elu obrazc\'f9 se vyrojily des\'edtky teori\'ed, ale jak se zd\'e1, ani jedna nen\'ed ta prav\'e1 odpov\'ec\'ef na v\'9aechny ot\'e1zky. Jejich auto\'f8i n\'eckdy zach\'e1zej\'ed ve sv\'e9 fantazii a\'9e nesmysln\'ec daleko. Nap\'f8\'edklad Georg von Breuning z Mnichova tvrd\'ed, \'9ee Nazca je vlastn\'ec obrovsk\'fd stadion, na n\'ecm\'9e b\'fdvaly v d\'e1vnov\'ecku po\'f8\'e1d\'e1ny olympijsk\'e9 hry. Indi\'e1ni pr\'fd museli prob\'echnout v\'9aechny linie, kter\'e9 nahrazovaly b\'ec\'9eeck\'e9 dr\'e1hy. Vzhledem k tomu, \'9ee sou\'e8et d\'e9lek v\'9aech lini\'ed dosahuje n\'eckolika stovek, pravd\'ecpodobn\'ecji i tis\'edc\'f9 kilometr\'f9, byl by to vpravd\'ec heroick\'fd v\'fdkon.\par
Tak\'e9 n\'e1pad Henryho Stierlika lehce \'9aokuje. Podle tohoto \'8av\'fdcara byly do lini\'ed kladeny n\'eckolik des\'edtek kilometr\'f9 dlouh\'e9 nit\'ec. \'8alo tedy o jak\'e9si gigantick\'e9 tkalcovsk\'e9 osnovy. V nedalek\'e9m Paracasu byla nalezena tkanina dlouh\'e1 28 m a \'9airok\'e1 6 m, v n\'ed\'9e jsou nit\'ec o d\'e9lce a\'9e 50km. Civilizace t\'e9to oblasti neznaly kolo, a tak musely nit\'ec zpracov\'e1vat jinak. Obrazce v pou\'9ati k tomu ale slou\'9eily jen st\'ec\'9e\'ed.\par
\'c8asto se traduje, \'9ee jde o leti\'9at\'ec mimozem\'9a\'9dan\'f9. V Nazce pr\'fd p\'f8ist\'e1valy vesm\'edrn\'e9 lodi podobn\'e9 raketopl\'e1n\'f9m. Linie jim m\'ecly nahrazovat p\'f8ist\'e1vac\'ed plochu. Zn\'ed to zaj\'edmav\'ec, a\'9e na p\'e1r nesrovnalost\'ed. Na leti\'9ati ve Frankfurtu ka\'9edou minutu startuje a p\'f8ist\'e1v\'e1 letadlo, a p\'f8esto dv\'ec ranveje sta\'e8\'ed. I kdyby kor\'e1by n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 z kosmu p\'f8ist\'e1valy \'e8ast\'ecji, ne\'9e jezd\'ed pra\'9esk\'e9 metro ve \'9api\'e8ce, nepot\'f8ebovaly by stovky drah, kter\'e9 planinu k\'f8i\'9euj\'ed v\'9aemi sm\'ecry a \'e8asto se prot\'ednaj\'ed. Nav\'edc n\'eckter\'e9 z lini\'ed a upraven\'fdch ploch opou\'9at\'ecj\'ed rovinu pou\'9at\'ec a suver\'e9nn\'ec pokra\'e8uj\'ed i p\'f8es zvr\'e1sn\'ecn\'e1 poho\'f8\'ed. Krom\'ec toho ka\'9ed\'fd stroj by se v odkryt\'e9m m\'eckk\'e9m p\'eds\'e8it\'e9m podlo\'9e\'ed spolehliv\'ec zabo\'f8il.\par
Erich von D\'e4niken, kter\'e9mu je tato hypot\'e9za p\'f8isuzov\'e1na, ji ale - jak na podzim roku 2006 prozradil v rozhovoru pro ostravskou televizi - nikdy nevyslovil. N\'ecme\'e8t\'ed novin\'e1\'f8i pr\'fd zkreslili jeho n\'e1zor.\par
Ke zd\'e1nliv\'ec rozumn\'ecj\'9a\'edm pat\'f8ila \'favaha, \'9ee Nazca je jeden obrovsk\'fd kalend\'e1\'f8. N\'ecmka Marie Reichov\'e1, kter\'e1 \'e8\'e1ry v pou\'9ati prom\'ec\'f8ovala p\'f8es pades\'e1t let, se pokou\'9aela dok\'e1zat, \'9ee se zde setk\'e1v\'e1me s pom\'f9ckami ke sledov\'e1n\'ed a v\'fdpo\'e8tu drah nebesk\'fdch t\'ecles. Poukazovala nap\'f8\'edklad, \'9ee n\'eckter\'e9 linie v ur\'e8it\'e9m ro\'e8n\'edm obdob\'ed ukazuj\'ed sm\'ecrem k v\'fdchodu a z\'e1padu Plej\'e1d.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
"Syst\'e9m \'e8ar fungoval jako zem\'ecd\'eclsk\'fd kalend\'e1\'f8 takzvan\'e9 ,hydraulick\'e9 civilizace\'b4, tedy zem\'ecd\'eclsk\'e9ho syst\'e9mu z\'e1visl\'e9ho na periodicky se opakuj\'edc\'edch z\'e1top\'e1ch. Pozorov\'e1n\'ed po obzoru se pohybuj\'edc\'edch bod\'f9 slune\'e8n\'edch a m\'ecs\'ed\'e8n\'edch v\'fdchod\'f9 a z\'e1pad\'f9 umo\'9e\'f2ovalo p\'f8edv\'eddat d\'f9le\'9eit\'e9 ud\'e1losti v pr\'e1ci zem\'ecd\'eclc\'f9, toti\'9e p\'f8\'edchod z\'e1top z \'f8ek \'9eiven\'fdch andsk\'fdmi de\'9ati.\par
Body, ve kter\'fdch se obzoru dot\'fdkaly jednotliv\'e9 hv\'eczdy, ur\'e8ovaly i data slavnost\'ed a sv\'e1tk\'f9 spojen\'fdch se setbou a sklizn\'ed. Vyznat se v takov\'e9m kalend\'e1\'f8i a um\'ect jej \'e8\'edst znamenalo m\'edt v rukou moc.\par
A\'9d pan Georg Gester, kter\'fd je autorem p\'f8edch\'e1zej\'edc\'edch \'f8\'e1dk\'f9, promine, ale vyznat se v takov\'e9m kalend\'e1\'f8i by nedok\'e1zalo ani pov\'ecstn\'e9 prase. P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee je zde minim\'e1ln\'ec 4000 lini\'ed, dlouh\'e9 nes\'e8etn\'e9 kilometry. Jak se lze orientovat v tomto nep\'f8ehledn\'e9m bludi\'9ati? Samotn\'e1 Marie Reichov\'e1 sice zdokumentovala obrovsk\'e9 lichob\'ec\'9en\'edky (nejdel\'9a\'ed z nich m\'ec\'f8\'ed 1700m), troj\'faheln\'edky a jin\'e9 geometrick\'e9 \'fatvary, ale \'e8\'e1ry pro jejich ohromn\'e9 mno\'9estv\'ed ani za pades\'e1t let sepsat nesta\'e8ila. U\'9e jen jejich "v\'fdstavba" musela trvat velmi dlouho. Archeologov\'e9 p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee vznikaly 1700 let. Kdy\'9e byly dokon\'e8ov\'e1ny posledn\'ed, nikdo u\'9e nemohl ani tu\'9ait, k \'e8emu slou\'9eily ty prvn\'ed. P\'edsemn\'e9 z\'e1znamy p\'f8ece neexistovaly; nebo si kn\'ec\'9e\'ed tuto pov\'ecdomost p\'f8ed\'e1vali \'fastn\'ec? To by museli m\'edt vpravd\'ec slon\'ed pam\'ec\'9d. A nesm\'edme zapom\'ednat, \'9ee co n\'e1s na planin\'ec Nazca tak fascinuje, je vid\'ect p\'f8edev\'9a\'edm a v mnoha p\'f8\'edpadech v\'fdlu\'e8n\'ec shora. Jak p\'f8\'edpadn\'fd pozorovatel hv\'eczd asi poznal, \'9ee stoj\'ed v t\'e9 spr\'e1vn\'e9 \'e8\'e1\'f8e a \'9ee se po n\'ed d\'edv\'e1 spr\'e1vn\'fdm sm\'ecrem?\par
Teorii astronomick\'e9ho kalend\'e1\'f8e prov\'ec\'f8oval Ameri\'e8an Gerald Hawkins, kter\'fd se proslavil zkoum\'e1n\'edm britsk\'e9ho Stonehenge. S pomoc\'ed po\'e8\'edta\'e8e porovn\'e1val linie s dr\'e1hami p\'ectat\'f8iceti nejjasn\'ecj\'9a\'edch hv\'eczd, ale \'9e\'e1dn\'e9 souvislosti nena\'9ael.\par
P\'f8\'edpadn\'e1 shoda tedy mohla b\'fdt p\'f8i \'fa\'9easn\'e9m mno\'9estv\'ed \'e8ar pouh\'e1 n\'e1hoda. Tot\'e9\'9e asi plat\'ed i o nov\'e9 hypot\'e9ze Ameri\'e8ana Davida W. Johnsona. Obrazce jsou podle n\'ecj kl\'ed\'e8 k vod\'ec v podzem\'ed, bez n\'ed\'9e by se tu nedalo \'9e\'edt - jak\'e1si mapa, kter\'e1 ukazovala sm\'ecr podzemn\'edch pramen\'f9, m\'edsta, kde je t\'f8eba kopat studnu.\par
Nazca pat\'f8\'ed k nejsu\'9a\'9a\'edm m\'edst\'f9m na\'9a\'ed planety. Pr\'9a\'ed zde jen asi 120 hodin ro\'e8n\'ec. V minulosti to mohlo b\'fdt je\'9at\'ec m\'e9n\'ec. Pokud by v\'9aechny \'fatvary a \'e8\'e1ry ukazovaly podzemn\'ed prameny a jezera, pak by pou\'9a\'9d vlastn\'ec plavala na vod\'ec. Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit podzemn\'ed \'f8eku, kter\'e1 zcela ignoruje ter\'e9nn\'ed nerovnosti, p\'f8\'edmo\'e8a\'f8e se t\'e1hne des\'edtky kilometr\'f9, ani\'9e by o jedin\'fd metr uhnula ze sm\'ecru. Johnsonova p\'f8ipom\'ednka, \'9ee jde jen o n\'eckter\'e9 linie, vyvol\'e1v\'e1 \'fasm\'ecv. Jak asi \'9e\'edzniv\'fd poutn\'edk v t\'e9 nep\'f8ebern\'e9 zm\'ecti poznal, kter\'e1 je ta spr\'e1vn\'e1?\par
Nazc\'e1nci o vodu bezesporu museli bojovat. Ne ovsem s pomoc\'ed n\'ecjak\'fdch povrchov\'fdch zna\'e8ek, ale stavbou rezervo\'e1r\'f9, zavla\'9eovac\'edch kan\'e1l\'f9 i nesm\'edrn\'ec dlouh\'fdch podzemn\'edch akvadukt\'f9 vysok\'fdch jako dosp\'ecl\'fd mu\'9e. Vstupovalo se do nich otvory, kter\'fdm indi\'e1ni \'f8\'edkali o\'e8i a dob\'f8e v\'ecd\'ecli, kde je maj\'ed hledat. Linie k nim ale nevedly.\par
ASTRONAUT, NEBO RYB\'c1\'d8?\par
\par
Jasno nen\'ed ani v tom, co m\'ecly symbolizovat asi t\'f8i stovky figur. Dovedeme sice v\'ect\'9ainou rozlu\'9atit, co p\'f8edstavuj\'ed, rozpozn\'e1v\'e1me zde nap\'f8\'edklad velryby kosatky, t\'e9m\'ec\'f8 dvacet pt\'e1k\'f9, na 200 m dlouh\'e9ho je\'9at\'ecra... Podoba n\'eckter\'fdch zv\'ed\'f8at n\'e1s ale pon\'eckud mate.\par
Jedno z nich v\'f9bec nedok\'e1\'9eeme ur\'e8it - p\'f8ipom\'edn\'e1 psa na velmi vysok\'fdch tenk\'fdch nohou a s dlouh\'fdm ocasem. Dal\'9a\'ed je pova\'9eov\'e1no za pt\'e1ka, ale vypad\'e1 sp\'ed\'9ae jako dinosaurus. Jedn\'edm z nejp\'f9sobiv\'ecj\'9a\'edch obrazc\'f9 je pavouk. D\'e1 se dokonce biologicky za\'f8adit. Je z rodu Ricinulei, kter\'fd \'9eije pouze na nedostupn\'fdch m\'edstech amazonsk\'e9 d\'9eungle. Tak pro\'e8 ho asi zobrazovali obyvatel\'e9 pampy? Z jak\'e9ho d\'f9vodu si vybrali zrovna tento druh? O z\'e1m\'ecn\'ec nem\'f9\'9ee b\'fdt \'f8e\'e8, proto\'9ee je zobrazen velmi p\'f8esn\'ec: na jedn\'e9 noze m\'e1 v\'fdrazn\'fd kopula\'e8n\'ed org\'e1n, kter\'fd ov\'9aem lze jinak vid\'ect pouze pod mikroskopem. Odkud asi auto\'f8i obrazce v\'ecd\'ecli o t\'e9to podrobnosti?\par
Velmi zvl\'e1\'9atn\'ec je ztv\'e1rn\'ecna i opice. Ocas se st\'e1\'e8\'ed do spir\'e1ly sm\'ecrem nahoru, zat\'edmco spr\'e1vn\'ec by m\'ecl sm\'ec\'f8ovat dol\'f9. U ko\'f8ene z n\'ecj vych\'e1z\'ed dvojice linek. Pro\'e8? Jedna ruka m\'e1 p\'ect, druh\'e1 jen \'e8ty\'f8i prsty. Jak\'fd to asi m\'eclo v\'fdznam?\par
Opice stejn\'ec jako i kolib\'f8\'edk \'9eij\'ed na druh\'e9 stran\'ec And. Z jak\'e9ho d\'f9vodu se jejich ob\'f8\'ed portr\'e9ty vyskytuj\'ed v Nazce?\par
Pokud jsou figury symboly jednotliv\'fdch klan\'f9 a byly u nich po\'f8\'e1d\'e1ny rodov\'e9 slavnosti, jak p\'f8edpokl\'e1d\'e1 jedna z teori\'ed, pro\'e8 nebyla zvolena zv\'ed\'f8ata, kter\'e1 domorodci d\'f9v\'ecrn\'ec znali?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Ztv\'e1rn\'ecn\'ed n\'eckter\'fdch pt\'e1k\'f9 je velmi origin\'e1ln\'ed.\par
A koho pak asi p\'f8edstavuj\'ed humanoidn\'ed postavy se zvl\'e1\'9atn\'edm tvarem hlavy?\par
Jedna z nich b\'fdvala naz\'fdv\'e1na Sov\'ed mu\'9e. Docent Jaroslav Kloko\'e8n\'edk z Astronomick\'e9ho \'fastavu AV \'c8R v Ond\'f8ejov\'ec ji pova\'9euje za ryb\'e1\'f8e. Je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee asi 30 m vysok\'e1 figura m\'e1 ve zvednut\'e9 prav\'e9 ruce s\'ed\'9d s rybou, a byla pr\'fd tedy jak\'fdmsi pouta\'e8em pro lidi, kte\'f8\'ed \'9ali s rybami do hor. Zdola ale nemohla b\'fdt nikdy p\'f8\'edli\'9a \'e8iteln\'e1, tak komu asi tato "reklama na \'9aupinatou pochoutku" byla ur\'e8ena?\par
Piloti z nedalek\'e9 Icy postav\'ec za\'e8ali \'f8\'edkat Astronaut anebo Mimozem\'9a\'9dan. Takov\'e9to p\'f8\'edzvisko by si ov\'9aem sp\'ed\'9ae zaslou\'9eily jin\'e9 obrazy vyryt\'e9 v pou\'9ati. Nap\'f8\'edklad dv\'ec hlavy ozdoben\'e9 komplexem v\'fdb\'ec\'9ek\'f9 p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edm ant\'e9nn\'ed syst\'e9m anebo dal\'9a\'ed obraz \'e8lov\'ecka, jeho\'9e hlava je zcela z\'f8eteln\'ec kryta p\'f8ilbou skafandru.\par
Z\'d3NA SOUMRAKU\par
\par
V d\'e1vn\'e9 minulosti se na planin\'ec Nazca muselo bezesporu ud\'e1t n\'ecco zvl\'e1\'9atn\'edho. Jej\'ed obyvatele cosi p\'f8inutilo za\'e8\'edt vytv\'e1\'f8et nejen obrazce, ale i dal\'9a\'ed d\'edla, o jejich\'9e smyslu se m\'f9\'9eeme pouze dohadovat.\par
Jak se p\'f9vodn\'ec jmenovala metropole tehdej\'9a\'ed \'f8\'ed\'9ae, nev\'edme, dnes se j\'ed podle nedalek\'e9 haciendy \'f8\'edk\'e1 Cahuachi. Bylo to rozm\'ecrn\'e9 administrativn\'ed a n\'e1bo\'9eensk\'e9 centrum s n\'eckolikastup\'f2ovou, 22 m vysokou pyramidou.\par
"V t\'ecsn\'e9m sousedstv\'ed Cahuachi, doslova na okraji m\'ecsta, se a\'9e do dne\'9an\'ed doby zachovalo jist\'ec nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'ed d\'edlo nazcansk\'e9 architektury. Stavba, je\'9e m\'ecla tak\'e9 co \'e8init s n\'e1bo\'9eensk\'fdm kultem Nazc\'e1nc\'f9," napsal v knize Uct\'edva\'e8i hv\'eczd Miloslav Stingl.\par
"Dne\'9an\'ed Peru\'e1nci \'f8\'edkaj\'ed t\'e9to z\'e1hadn\'e9 nazcansk\'e9 svatyni Estaquer\'eda. Tvo\'f8\'ed ji stovky vysu\'9aen\'fdch kmen\'f9 rohovn\'edk\'f9 (algarroba). Centrem tohoto komplexu d\'f8ev\'ecn\'fdch nazcansk\'fdch sloupo\'f8ad\'ed je \'e8tverec tvo\'f8en\'fd dvan\'e1cti \'f8adami o dvan\'e1cti sloupc\'edch. Tento veletucet rohovn\'edkov\'fdch zdvi\'9een\'fdch prst\'f9 ozna\'e8uj\'ed archeologov\'e9 za d\'f8ev\'ecn\'e9 Stonehenge Peru. A stejn\'ec jako prav\'e1 funkce Stonehenge nen\'ed dosud jednozna\'e8n\'ec ur\'e8ena, nezn\'e1me zat\'edm ani \'falohu tohoto podivn\'e9ho \'fatvaru."\par
Na po\'e8\'e1tku b\'f8ezna roku 2005, po anal\'fdze satelitn\'edch sn\'edmk\'f9, byly objeveny doposud nezn\'e1m\'e9 obrazce pobl\'ed\'9e m\'ecsta Palpa, asi 50 km od Nazcy. Archeologov\'e9 usoudili, \'9ee jsou je\'9at\'ec star\'9a\'ed a daleko podivn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e ji\'9e proslul\'e9 linie. Na plo\'9ae asi 200 km2 se daj\'ed jen p\'f8i pohledu z velk\'e9 v\'fd\'9aky rozeznat obrovsk\'e9, r\'e1doby lidsk\'e9 postavy, \'9aelmy a pt\'e1ci. A nav\'edc t\'ec\'9eko srozumiteln\'e9 geometrick\'e9 obrazce, pon\'eckud p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed tibetskou mandalu.\par
Jeden z dal\'9a\'edch podivn\'fdch v\'fdtvor\'f9 zkoumal Erich von D\'e4niken. V knize Lovci ztracen\'e9ho v\'ecd\'ecn\'ed uv\'e1d\'ed: "Na jednom kopci byla vytvo\'f8ena \'9aachovnice z b\'edl\'fdch bod\'f9 a \'e8ar. A vedle je\'9at\'ec jedna. Dohromady vytv\'e1\'f8el obrazec obrovsk\'fd pravo\'fahl\'fd \'9aachovnicov\'fd vzor, kter\'fd p\'f8esahoval a\'9e do nevelk\'e9ho v\'fdb\'ec\'9eku roviny. Vlevo se nach\'e1zely \'e8ty\'f8i \'fazk\'e9 ,n\'e1zkovit\'e9 linie\'b4 uspo\'f8\'e1dan\'e9 do dvou p\'e1r\'f9. ,\'8aachovnice\'b4 se skl\'e1dala z 36 p\'f8\'ed\'e8n\'fdch a 15 pod\'e9ln\'fdch \'e8ar. Uspo\'f8\'e1d\'e1n\'ed p\'f8ipom\'ednalo morseovku; st\'f8\'eddaly se v n\'ecm te\'e8ky a \'e8\'e1rky. V\'9ae bylo rozlo\'9eeno na hrbolat\'e9m kopci. Vpravo klesal p\'f8\'edkr\'fd svah a dole se t\'e1hlo vyschl\'e9 koryto \'f8eky.\par
Bylo mi naprosto jasn\'e9, \'9ee \'9aachovnicov\'fd vzor ani velk\'fd geometrick\'fd obrazec nemohli vytvo\'f8it tit\'ed\'9e indi\'e1ni, kte\'f8\'ed byli p\'f9vodci postav v Nazce. Tady \'9alo o n\'ecco \'fapln\'ec jin\'e9ho. Nem\'ecl jsem p\'f8ed sebou stejn\'e9 v\'fdtvory jako v Nazce, nejednalo se o postavy lid\'ed nebo zv\'ed\'f8at. M\'ecl jsem p\'f8ed sebou geometrick\'e9 vzory, o nich\'9e \'9e\'e1dn\'fd archeolog nemohl tvrdit, \'9ee p\'f8edstavuj\'ed vyobrazen\'ed horsk\'fdch boh\'f9. Vyl\'e1maly by si na nich zuby i v\'9aechny dal\'9a\'ed odr\'f9dy nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch ,vykl\'e1da\'e8\'f9\'b4 a tlu\'e8hub\'f9.\par
Obrazce byly jednozna\'e8n\'ec geometrick\'e1 a matematick\'e1 z\'e1le\'9eitost. Av\'9aak k \'e8emu byly ur\'e8eny? Jedno bylo jasn\'e9 od za\'e8\'e1tku: \'9aachovnice i gigantick\'e9 geometrick\'e9 obrazce mohli pozorovat pouze p\'f8\'edslu\'9an\'edci takov\'e9 civilizace, kter\'e1 um\'ecla l\'e9tat. Ze Zem\'ec by nem\'ecl nikdo nejmen\'9a\'ed \'9aanci, aby je uvid\'ecl. I kdyby se n\'ecjak\'fd pomatenec vydal do \'9ehav\'fdch hor na v\'fdlet a stanul by p\'f8\'edmo p\'f8ed nimi, stejn\'ec by je nemohl rozeznat. Kolem ov\'9aem nevede \'9e\'e1dn\'e1 cesta..."\par
Stejn\'ec odoln\'e9 proti jak\'e9mukoliv v\'fdkladu je i dal\'9a\'ed, opravdu nev\'9aedn\'ed d\'edlo. N\'ecco p\'f8es 30 km od Pisca, bezprost\'f8edn\'ec za m\'ecste\'e8kem Humay, stoj\'ed hacienda Montefertil. Za jej\'edmi humny se za\'e8\'edn\'e1 vzh\'f9ru do hor vinout "cesta ne\'9atovicov\'fdch dol\'ed\'e8k\'f9". Tak sou\'e8asn\'ed domorodci pojmenovali 24 m \'9airok\'fd p\'e1s podivn\'fdch d\'ecr. Jako by ob\'f8\'edm s\'e1zec\'edm kol\'edkem byly na nesm\'edrn\'ec dlouh\'e9m z\'e1honu vytvo\'f8eny pravideln\'e9, metr hlubok\'e9 d\'f9lky. Sm\'ecrem dol\'f9 se k\'f3nicky zu\'9euj\'ed a na horn\'ed hran\'ec jsou obestav\'ecny n\'edzk\'fdmi kameny. Jejich \'f8et\'ecz se hadovit\'e9 t\'e1hne zvln\'ecnou krajinou.\par
\'da\'e8el neoby\'e8ejn\'e9ho komplexu se pokou\'9a\'ed vysv\'ectlit n\'eckolik hypot\'e9z. Podle prvn\'ed slou\'9eil jako sklad obil\'ed. To rozhodn\'ec nemohlo b\'fdt syp\'e1no rovnou do d\'ecr, proto\'9ee by ho z nich ji\'9e nikdo nedostal. Jsou tak \'fazk\'e9, \'9ee \'e8lov\'eck sice m\'f9\'9ee sesko\'e8it dol\'f9, ale ji\'9e nedok\'e1\'9ee uvnit\'f8 pracovat. Shora na dno se rukou ned\'e1 dos\'e1hnout.\par
A pokud p\'f8ipust\'edme, \'9ee dovnit\'f8 byly vkl\'e1d\'e1ny pytle, mus\'edme se pt\'e1t, pro\'e8 se s nimi b\'fdval\'ed roln\'edci tahali vysoko do hor, daleko od oset\'fdch ploch i od sv\'fdch domov\'f9.\par
Druh\'e1 teorie p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee \'9alo o obrovsk\'fd h\'f8bitov. Pro\'e8 se t\'e1hl do d\'e1lky a nem\'ecl p\'f8ijateln\'ecj\'9a\'ed obd\'e9ln\'edkov\'fd nebo \'e8tvercov\'fd tvar? Pro\'e8 byly hroby odkryt\'e9? A p\'f8edev\'9a\'edm - kdo poh\'f8ben\'e1 t\'ecla exhumoval, kdy\'9e ani v jedn\'e9 z d\'ecr nebyl nalezen sebemen\'9a\'ed \'falomek kost\'ed \'e8i \'fatr\'9eek l\'e1tky?\par
P\'f8edpoklad, \'9ee takto byla vyty\'e8ena hranice, rovn\'ec\'9e neobstoj\'ed. Na to sta\'e8ila \'f8ada kamen\'f9 a nebylo t\'f8eba nesm\'edrn\'ec pracn\'ec hloubit tis\'edce d\'ecr.\par
Stejn\'ec tak nemohlo j\'edt o obrannou linii, v n\'ed\'9e by byli zakop\'e1ni voj\'e1ci. A\'9d ji\'9e by \'fatok p\'f8i\'9ael odkudkoliv, ti v prost\'f8edn\'edch \'f8ad\'e1ch d\'ecr by v\'9edy mohli zranit pouze sv\'e9 spolubojovn\'edky a nikoli nep\'f8\'edtele.\par
"Cesta ne\'9atovicov\'fdch dol\'ed\'e8k\'f9" se vzdu\'9anou \'e8arou nach\'e1z\'ed asi 180 km od Nazcy. A jej\'ed skute\'e8n\'e1 podoba vynikne pouze p\'f8i pohledu z letadla. Je v tom zaklet\'fd smysl jej\'ed existence?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Archivn\'ed sn\'edmek dokazuje, \'9ee teprve pohled z letadla odhal\'ed pravou podobu "cesty".\par
\par
\par
\par
VIII. ANDSK\'dd KANDEL\'c1BR\par
\par
V paracask\'e9m z\'e1livu se ve ztvrdl\'e9 zemin\'ec r\'fdsuje dal\'9a\'ed prazvl\'e1\'9atn\'ed obrazec. Udivuje ji\'9e naprosto origin\'e1ln\'edm tvarem. Jeho obdobu nenajdeme nikde jinde na sv\'ect\'ec. V\'fd\'9aka dosahuje 182 m a \'9a\'ed\'f8ka 74 m. V\'edce ne\'9e obrovsk\'e9 rozm\'ecry vzru\'9auje ot\'e1zka, pro\'e8 vlastn\'ec bylo toto z\'e1hadn\'e9 monstrum vytvo\'f8eno.\par
Takzvan\'fd Andsk\'fd kandel\'e1br zcela jist\'ec nep\'f8edstavoval naviga\'e8n\'ed bod pro obchodn\'ed lod\'ec, jak se \'e8asto s oblibou tvrd\'ed. Z otev\'f8en\'e9ho mo\'f8e ho toti\'9e nen\'ed v\'f9bec vid\'ect. Tak\'e9 hypot\'e9za, \'9ee v prost\'f8edn\'ed linii p\'f9vodn\'ec le\'9eel dlouh\'fd provaz a sledov\'e1n\'edm jeho p\'f8\'edpadn\'fdch pohyb\'f9 byly m\'ec\'f8eny ot\'f8esy zem\'ec, se uk\'e1zala mylnou. Erich von D\'e4niken je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee obrazec ukazoval cestu ciz\'edm vesm\'edrn\'fdm plavidl\'f9m, kter\'e1 se chystala p\'f8ist\'e1t na nedalek\'e9 planin\'ec Nazca. Zn\'ed to zaj\'edmav\'ec, ale i mimozemsk\'fd pilot-nemotora by sp\'ed\'9a na\'9ael samotnou planinu, pokrytou neuv\'ec\'f8iteln\'fdm mno\'9estv\'edm \'e8ar a lini\'ed, ne\'9e tento jedin\'fd, v\'edcem\'e9n\'ec ukryt\'fd znak.\par
Vyskytla se i domn\'ecnka, \'9ee Andsk\'fd kandel\'e1br je vlastn\'ec trojzubec. Takov\'fd, jak\'fdm byl vyzbrojen jeden ze t\'f8\'ed nejmocn\'ecj\'9a\'edch \'f8eck\'fdch boh\'f9, svrchovan\'fd vl\'e1dce obrovsk\'e9 mo\'f8sk\'e9 \'f8\'ed\'9ae Poseidon. Pr\'e1v\'ec s pomoc\'ed trojzubce dok\'e1zal vyvolat stra\'9aliv\'fd p\'f8\'edboj, ale tak\'e9 zkrotit, nejdivo\'e8ej\'9a\'ed vlnobit\'ed a zajistit n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9m bezpe\'e8nou plavbu.\par
Je tedy obrazec na pob\'f8e\'9e\'ed pod\'eckov\'e1n\'edm Poseidonovi? Vyryli ho na znamen\'ed vd\'ec\'e8nosti uct\'edva\'e8i tohoto boha? To by ale znamenalo, \'9ee ji\'9e v d\'e1vn\'e9 minulosti dorazili k pob\'f8e\'9e\'ed Peru mo\'f8eplavci, jejich\'9e domovsk\'fd p\'f8\'edstav se nach\'e1zel n\'eckde ve St\'f8edomo\'f8\'ed.\par
S trojzubcem v ruce b\'fdv\'e1 ov\'9aem zobrazov\'e1n i hinduistick\'fd b\'f9h \'8aiva. A v\'fd\'e8et mo\'9enost\'ed zdaleka nekon\'e8\'ed. Trojice rozeklan\'fdch blesk\'f9, sev\'f8en\'fdch v p\'ecsti, je symbol boha nazvan\'e9ho Babylo\'f2any a Asy\'f8any Ramman (Hromovl\'e1dce), z\'e1padn\'edmi Semity Hadad (Bur\'e1civ\'e1 ozv\'ecna) a Chetity Te\'9aub (P\'e1n v\'ectru).\par
\par
A aby zmatek byl dokonal\'fd, naprosto shodnou zbran\'ed disponoval i tajemn\'fd b\'edl\'fd u\'e8itel starov\'eck\'fdch jihoamerick\'fdch civilizac\'ed Viracocha. \par
Odborn\'edci nav\'edc do\'9ali ke spole\'e8n\'e9mu z\'e1v\'ecru, \'9ee jednotliv\'e9 slo\'9eky tohoto jm\'e9na znamenaj\'ed "P\'e1n/nejvy\'9a\'9a\'ed/", "d\'ecl\'e1/vytv\'e1\'f8\'ed", "d\'e9\'9a\'9d/bou\'f8i/blesky". Inck\'fd ritu\'e1ln\'ed pop\'ecvek Viracochu p\'f8edstavoval jako boha, kter\'fd "p\'f8ich\'e1z\'ed s hromy a v bou\'f8kov\'fdch mra\'e8nech".\par
Americk\'fd badatel Zecharia Sitchin z toho usoudil, \'9ee Chetit\'e9, kte\'f8\'ed okolo roku 1200 p\'f8. Kr. z\'e1hadn\'ec zmizeli ze sv\'e9 \'f8\'ed\'9ae na Bl\'edzk\'e9m v\'fdchod\'ec, na\'9ali nov\'e9 \'fato\'e8i\'9at\'ec pr\'e1v\'ec v Ji\'9en\'ed Americe. Andsk\'fd kandel\'e1br pak p\'f8edstavuje rozeklan\'fd blesk, odv\'eck\'fd znak chetitsk\'e9ho boha bou\'f8e, zn\'e1m\'e9ho v Peru jako Viracocha. Je to pr\'fd n\'ecco jako obrovsk\'fd hrani\'e8n\'ed znak. Byl um\'edst\'ecn na \'fabo\'e8\'ed hory, aby se dal dob\'f8e rozeznat z lod\'ed, kter\'e9 vpluly do z\'e1livu, a hl\'e1sal: Toto je \'f8\'ed\'9ae boha bou\'f8e.\par
B\'cdL\'dd VOUSAT\'dd U\'c8ITEL\par
\par
Spisovatelka L. Taylor-Hansenov\'e1 souhlas\'ed s n\'e1zorem, \'9ee Andsk\'fd kandel\'e1br je sv\'ecdectv\'edm o p\'f8\'edchodu on\'e9 zvl\'e1\'9atn\'ed postavy, s n\'ed\'9e se v legend\'e1ch n\'e1rod\'f9 star\'e9ho Peru setk\'e1v\'e1me skoro na ka\'9ed\'e9m kroku. Viracocha byl pr\'fd vysok\'fd b\'edl\'fd mu\'9e s dlouh\'fdmi vlasy a hust\'fdm, a\'9e na prsa padaj\'edc\'edm plnovousem. Chodil od\'ecn do dlouh\'e9 \'f8\'edzy. Nau\'e8il primitivn\'ed indi\'e1ny spoustu u\'9eite\'e8n\'fdch v\'ecc\'ed. Sna\'9eil se je p\'f8im\'ect k \'9eivotu v l\'e1sce, \'fact\'ec a vz\'e1jemn\'e9 pomoci. Odsuzoval v\'e1lku a n\'e1sil\'ed. Mnohdy se vyjad\'f8oval formou proroctv\'ed. Dovedl l\'e9\'e8it i t\'ec\'9ece nemocn\'e9 jen silou sv\'e9ho ducha.\par
Kdy\'9e dorazil do Paracasu, Viracocha pr\'fd z\'f9stal st\'e1t na svahu nad oce\'e1nem a vypr\'e1v\'ecl pov\'ecst o \'e8lov\'ecku, kter\'fd byl pron\'e1sledov\'e1n sv\'fdmi nep\'f8\'e1teli a nakonec odsouzen k smrti. Byl p\'f8ibit na k\'f8\'ed\'9e na ho\'f8e mezi dv\'ecma stejn\'ec potrestan\'fdmi osobami. Tehdy se pr\'fd za Viracochov\'fdmi z\'e1dy objevil st\'edn t\'f8\'ed mu\'9e\'f9 na k\'f8\'ed\'9ei. Viracocha dokon\'e8il sv\'e9 vypr\'e1v\'ecn\'ed a ode\'9ael, ale ten z\'e1zrakem se objeviv\'9a\'ed st\'edn nezmizel. St\'e1le se \'e8ernal v nazl\'e1tl\'e9 p\'eds\'e8it\'e9 p\'f9d\'ec. Viracochovi \'9e\'e1ci ho po \'e8ase vyhloubili, a tak ho uchovali nav\'ecky.\par
Hansenov\'e1 se sna\'9e\'ed p\'f8edest\'f8\'edt my\'9alenku, \'9ee Viracocha byl samotn\'fd Je\'9e\'ed\'9a. Ponechme tento sv\'e9r\'e1zn\'fd n\'e1zor bez koment\'e1\'f8e.\par
O existenci b\'edl\'e9ho "boha \'e8i boh\'f9", naz\'fdvan\'fdch Viracocha, se ale d\'e1 pochybovat jen t\'ec\'9eko. Indici\'ed je po cel\'e9m Peru roztrou\'9aeno tolik, \'9ee muselo j\'edt o re\'e1lnou postavu. Kdo to byl a odkud p\'f8i\'9ael, o to se u\'9e dlouho p\'f8ou mnoz\'ed, n\'eckdy i velmi v\'fdznamn\'ed v\'ecdci. Jejich r\'f9znorod\'e9 teorie ov\'9aem z\'e1hadu Andsk\'e9ho kandel\'e1bru ne\'f8e\'9a\'ed.\par
POSELSTV\'cd K NEBES\'d9M\par
\par
Jestli\'9ee je nedalek\'e1 planina Nazca pokryta mno\'9estv\'edm obrovsk\'fdch obrazc\'f9, nem\'f9\'9ee b\'fdt i Andsk\'fd kandel\'e1br dom\'e1c\'ed produkt? Nevytvo\'f8ili ho p\'f8\'edslu\'9an\'edci stejn\'e9 kultury? A pokud ano, pro\'e8?\par
Odpov\'ec\'ef je z\'f8ejm\'ec zakleta ve slovu magie. V\'edme, \'9ee mnoh\'e9 star\'e9 civilizace v\'ecnovaly ohromn\'e9 \'fasil\'ed usmi\'f8ov\'e1n\'ed nezn\'e1m\'fdch sil, o nich\'9e byly p\'f8esv\'ecd\'e8eny, \'9ee ovliv\'f2uj\'ed nejen \'9eivot \'e8lov\'ecka a lidsk\'e9 spole\'e8nosti, ale i samotn\'fd chod vesm\'edru. \'8alo o snahu potla\'e8it z\'e1porn\'e9 energie a p\'f8isp\'ect tak k udr\'9een\'ed rovnov\'e1hy v p\'f8\'edrod\'ec. P\'f8i n\'eckter\'fdch z t\'ecchto ob\'f8ad\'f9 se u\'9e\'edvaly slo\'9eit\'e9 obrazce sestaven\'e9 z grafick\'fdch symbol\'f9, kter\'e9 m\'ecly vyza\'f8ovat svou energii k nebes\'f9m. Nen\'ed to tak nemo\'9en\'e9, jak se zd\'e1. Lze v\'ecdecky prok\'e1zat, \'9ee n\'eckolik \'e8ar, nar\'fdsovan\'fdch zvl\'e1\'9atn\'edm inkoustem na preparovan\'e9m pap\'edru, je vlastn\'ec p\'f8ij\'edma\'e8em elektromagnetick\'fdch vln. Zobrazen\'ed na jin\'fdch materi\'e1lech mohou zase energii vytv\'e1\'f8et a vys\'edlat.\par
Po tis\'edce let na Bl\'edzk\'e9m v\'fdchod\'ec, severu Afriky, v Indii, \'c8\'edn\'ec i na jin\'fdch m\'edstech sv\'ecta p\'f9sob\'ed tajn\'e1 bratrstva mudrc\'f9, kter\'e1 d\'f9v\'ecrn\'ec znaj\'ed tajemstv\'ed magick\'fdch obrazc\'f9. \'c8lenov\'e9 t\'ecchto sekt se domn\'edvaj\'ed, \'9ee v\'9ae na zemi i na nebi lze ovlivnit energi\'ed vyza\'f8uj\'edc\'ed z ur\'e8it\'e9ho tvaru anebo souboru \'e8ar. Energie, vych\'e1zej\'edc\'ed z p\'f8esn\'ec dan\'e9 kombinace zd\'e1nliv\'ec nesourod\'fdch \'e8ar a znak\'f9, putuje k nebes\'f9m a pos\'edlen\'e1 se vrac\'ed zp\'ect.\par
Prost\'f8ednictv\'edm dokonal\'fdch lini\'ed pr\'fd promlouv\'e1 samotn\'fd b\'f9h, lid\'e9 c\'edt\'ed jeho bl\'edzkost a mohou sami rozmlouvat s nebesy. S\'edly, vyvol\'e1van\'e9 kombinac\'ed \'e8ar a znak\'f9, maj\'ed tedy univerz\'e1ln\'ed charakter, dalece p\'f8esahuj\'ed okruh p\'f9sobnosti \'e8lov\'ecka, pronikaj\'ed vesm\'edrem a spojuj\'ed pozemsk\'e9 s nadp\'f8irozen\'fdm.\par
Nen\'ed v t\'e9to my\'9alence ukryto i rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1hady obrazce v paracask\'e9 pou\'9ati? Nen\'ed Andsk\'fd kandel\'e1br vlastn\'ec obrovsk\'fd talisman? Magick\'fd z\'e1\'f8i\'e8 kladn\'e9 energie, jeho\'9e prost\'f8ednictv\'edm cht\'ecli auto\'f8i tohoto d\'edla vys\'edlat sv\'e1 poselstv\'ed ke hv\'eczd\'e1m a komunikovat s vy\'9a\'9a\'ed kosmickou moc\'ed?\par
Tento n\'e1zor jsem publikoval p\'f8ed lety, ale dnes se klon\'edm sp\'ed\'9ae k praktick\'e9mu v\'fdznamu tohoto origin\'e1ln\'edho obrazce.\par
\'8aIFRA MISTRA V\'cc\'8aTCE?\par
\par
Francouzsk\'fd badatel Robert Charroux soudil, \'9ee se na cel\'e9 okol\'ed, v jeho\'9e st\'f8edu se Andsk\'fd kandel\'e1br nach\'e1z\'ed, vztahovalo p\'f8\'edsn\'e9 tabu. M\'edstn\'ed indi\'e1ni tam v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec nesm\'ecli vstoupit. Snad proto, aby byl ochr\'e1n\'ecn velk\'fd poklad ukryt\'fd nedaleko; ohromn\'e9 mno\'9estv\'ed zlata a mumifikovan\'e9 ostatky inck\'fdch kr\'e1l\'f9.\par
I kdy\'9e to samotn\'fd Charroux nevyslovil, Andsk\'fd kandel\'e1br by tedy byl jak\'fdsi kryptogram, z n\'ecj\'9e by se dalo vy\'e8\'edst, kde se nach\'e1z\'ed vchod do podzemn\'ed skr\'fd\'9ae. Je tato p\'f8edstava alespo\'f2 trochu re\'e1ln\'e1?\par
Necel\'fdch 30 km na jih od Limy se rozkl\'e1d\'e1 Pachacamac - posv\'e1tn\'e9 s\'eddlo Vl\'e1dce sv\'ecta, boha, kter\'fd ur\'e8uje \'f8\'e1d v\'ecc\'ed, z\'e1kony sv\'ecta a vesm\'edru, a jako takov\'fd v\'ed, co se stane, jak\'fd bude osud toho \'e8i onoho \'e8lov\'ecka. Proto sem asi od 9. stolet\'ed houfn\'ec p\'f8ich\'e1zeli poutn\'edci z pob\'f8e\'9e\'ed i z hor, aby si vy\'9e\'e1dali proroctv\'ed. V\'ec\'9at\'edrn\'ec za jej\'ed slu\'9eby platili zlatem a st\'f8\'edbrem. Chr\'e1m se tak st\'e1val skute\'e8nou pokladnic\'ed. Dar\'f9 bylo tolik, \'9ee bylo t\'f8eba z\'f8\'eddit n\'eckolik dal\'9a\'edch v\'fdb\'ecr\'e8\'edch m\'edst a mezisklad\'f9. Nav\'edc do chr\'e1mu v dob\'ec Ink\'f9 putovaly dan\'ec pob\'f8e\'9en\'edch oblast\'ed. Krom\'ec Cuzca nebylo bohat\'9a\'edho centra.\par
\'8apan\'ecl\'e9 se pokusili Pachacamac vyloupit. Na\'9ali ale asi "jen" 650 kg zlata.\par
"Hlavn\'ed \'e8\'e1st pachacamack\'e9ho pokladu, kterou kn\'ec\'9e\'ed v\'ec\'9at\'edrny v\'e8as ukryli pod povrch pou\'9at\'ec, obsahuje dal\'9a\'edch v\'edce ne\'9e 25 000 kilogram\'f9 p\'f8edm\'ect\'f9 z drah\'fdch kov\'f9. Dvacet p\'ect tun pachacamack\'fdch z\'e1zrak\'f9, kter\'e9 v tomto p\'f8\'edpad\'ec nejsou jen fale\'9anou v\'e1bni\'e8kou romantick\'fdch hleda\'e8\'f9 poklad\'f9 a kter\'e9 n\'eckde v okol\'ed m\'ecsta zat\'edm je\'9at\'ec \'e8ekaj\'ed na sv\'e9ho objevitele...," poznamen\'e1v\'e1 Miloslav Stingl.\par
Ukryli pachacama\'e8t\'ed kn\'ec\'9e\'ed ve\'9aker\'e9 zlato opravdu jen v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti v\'ec\'9at\'edrny, nebo je dopravili - mo\'9en\'e1 po mo\'f8i - o kousek d\'e1l na jih? Mohli vybudovat tajnou podzemn\'ed pokladnici v oblasti Paracasu a jej\'ed p\'f8esn\'e9 m\'edsto zak\'f3dovat do Andsk\'e9ho kandel\'e1bru? Bylo by to jist\'ec geni\'e1ln\'ed \'f8e\'9aen\'ed - neukr\'fdvat n\'eckde malou mapu, ale vystavit v\'9aem p\'f8\'edmo na o\'e8i obrovsk\'fd znak, kter\'fd ov\'9aem dovedli rozlu\'9atit jen oni sami.\par
Pot\'ed\'9e je v tom, \'9ee nikdy d\'f8\'edve se podobn\'e9 \'9aifry ve star\'e9m Peru neu\'9e\'edvaly. Nebo byly tak dokonale tajn\'e9, \'9ee o nich prost\'ec nev\'edme.\par
\par
\par
\par
Podivuhodn\'ec zachoval\'e9 mumie, nalezen\'e9 v Lagun\'ec kondor\'f9, sed\'ecly v jakoby zamy\'9alen\'e9 poloze, jedine\'e8n\'fd sn\'edmek po\'f8\'eddil p\'f8edt\'edm, ne\'9e byly poz\'f9statky odvezeny ke zkoum\'e1n\'ed, Martin Chumbe.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Skoro 2,5 m vysok\'e9 sarkof\'e1gy v Karachiji jsou naprosto ojedin\'ecl\'e9 a nep\'f8ipom\'ednaj\'ed \'9e\'e1dnou zn\'e1mou civilizaci. V ka\'9ed\'e9m z nich byla ulo\'9eena mumie s b\'edlou plet\'ed a sv\'ectl\'fdmi vlasy.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Budovy v Kuelapu zdobily stroh\'e9 geometrick\'e9 vzory. Jedinou v\'fdjimkou byla mal\'e1 tv\'e1\'f8 na jednom z kamen\'f9. Koho asi p\'f8ed-stavovala nen\'ed zn\'e1mo.\par
\par
\par
\par
\par
\par
Ob\'f8\'ed hradby pevnosti Sacsayhuaman byly podle pov\'ecst\'ed postaveny daleko d\'f8\'edve, ne\'9e do Cuzca dorazili Inkov\'e9.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Podivn\'ec deformovan\'fd gigantick\'fd balvan na \'fapat\'ed pevnosti Ollantaytambo je velkou z\'e1hadou. Jsou ony zvl\'e1\'9atn\'ed stopy poz\'f9statkem ta\'9een\'ed b\'f8emen po jeho zm\'eck\'e8en\'e9m povrchu?\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Kdo dok\'e1zal st\'echovat a\'9e 300t t\'ec\'9ek\'e9 kameny?\par
\par
\par
\par
Mystick\'e9 Machu Picchu dosud nevydalo v\'9aechna sv\'e1 tajemstv\'ed.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Slune\'e8n\'ed k\'e1men je od d\'e1vnov\'ecku spojov\'e1n s nebesy.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
IX. TAJEMSTV\'cd MRTV\'c9HO B\'ddKA\par
\par
Asi 150 km od Arequipy se rozkl\'e1d\'e1 nehostinn\'e1 pou\'9atn\'ed krajina Toro Muerto (Mrtv\'fd b\'fdk). D\'e1vno p\'f8ed Inky, kdy p\'f9da byla je\'9at\'ec \'farodn\'e1 a podneb\'ed snesiteln\'ecj\'9a\'ed, zde s\'eddlili indi\'e1ni. Pak se \'9eivot doslova vypa\'f8il. Pod dob\'ecla rozp\'e1lenou oblohou se dnes rozkl\'e1d\'e1 mrtv\'e1 a ponur\'e1 zem\'ec. Z hlubok\'e9ho koberce \'9aed\'e9ho p\'edsku vystupuj\'ed podlouhl\'e9, m\'edrn\'ec zvr\'e1sn\'ecn\'e1 pahorky, osam\'ecl\'e9 v\'ec\'9ei\'e8ky n\'edzk\'fdch rozervan\'fdch skalisek a velk\'e9, rud\'ec zbarven\'e9 balvany. Pokud jste se rozhodli nato\'e8it film z Marsu, jste na spr\'e1vn\'e9m m\'edst\'ec.\par
Na ploch\'fdch kamenech a st\'ecn\'e1ch zpola zasypan\'fdch skal se r\'fdsuj\'ed tis\'edce obraz\'f9. Jejich t\'e9mata jsou rozmanit\'e1 jako \'9eivot s\'e1m. Najdeme zde pastevce se sv\'fdmi st\'e1dy, v\'fdjevy ze v\'9aedn\'edho i n\'e1bo\'9eensk\'e9ho \'9eivota, divok\'e1 zv\'ed\'f8ata a pt\'e1ky, \'e8etn\'e9 symboly Slunce a dal\'9a\'edch kosmick\'fdch t\'ecles, geometrick\'e9 znaky, zn\'e1m\'e9 i neidentifikovateln\'e9 p\'f8edm\'ecty a p\'f8edev\'9a\'edm obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed podivn\'fdch postav.\par
Skupinky indi\'e1n\'f9 se uctiv\'ec p\'f8ibli\'9euj\'ed ke zjevn\'ec ciz\'edm a na prvn\'ed pohled odli\'9an\'fdm bytostem. N\'eckte\'f8\'ed z nezn\'e1m\'fdch nos\'ed rozm\'ecrn\'e9 kulat\'e9 p\'f8ilby, za nimi\'9e se ob\'e8as zra\'e8\'ed velk\'e9 kapkovit\'e9 o\'e8i, v\'ect\'9ainou v\'9aak rysy obli\'e8eje postr\'e1d\'e1me. Z p\'f8ileb vych\'e1z\'ed v\'ecj\'ed\'f8 paprsk\'f9. Snad je to odraz slunce nebo svatoz\'e1\'f8 jako symbol p\'f8\'edchodu z nebes. T\'ecla pokr\'fdv\'e1 nad\'fdchan\'e1 kombin\'e9za, kter\'e1 ost\'f8e kontrastuje s nahotou domorodc\'f9 a dod\'e1v\'e1 sv\'fdm nositel\'f9m majest\'e1tn\'fd urostl\'fd vzhled.\par
Postavy se li\'9a\'ed od\'ecvem a v\'fdbavou. N\'eckter\'e9 jsou men\'9a\'edho vzr\'f9stu, jejich upnut\'fd skafandr zdob\'ed opasek s p\'f8ezkou a zjevn\'ec pr\'f9hledn\'e9 p\'f8ilby maj\'ed n\'eckdy hranat\'fd nebo \'e8tvercov\'fd tvar. Jin\'e9 p\'f8ipom\'ednaj\'ed roboty. Jsou hranat\'e9 a neforemn\'e9. M\'edsto rukou jsou opat\'f8eny mechanick\'fdmi chapadly v podob\'ec kle\'9at\'ed a k pohybu jim slou\'9e\'ed jak\'e9si zvln\'ecn\'e9 p\'e1sy. Dal\'9a\'ed pou\'9e\'edvaj\'ed vzn\'e1\'9aedla. Pluj\'ed vzduchem, pozorov\'e1ny davem indi\'e1n\'f9. N\'eckdy jsou nezn\'e1m\'ed obklopeni dv\'ecma vysok\'fdmi, ost\'f8e lomen\'fdmi k\'f8ivkami. \par
Byl to znak nedotknutelnosti, symbol z\'e1\'f8en\'ed, anebo n\'e1m nezn\'e1m\'e1 v\'fdstroj cizinc\'f9? A mo\'9en\'e1 pr\'e1v\'ec ono z\'e1hadn\'e9 cosi se stalo p\'f8edlohou pro pozd\'ecj\'9a\'ed ztv\'e1r\'f2ov\'e1n\'ed indi\'e1nsk\'fdch bo\'9estev, kter\'e1 obvykle sv\'edraj\'ed v rukou dv\'ec hole \'e8i \'9eezla.\par
Doktor Hans Dietrich Disselhoff z Etnografick\'e9ho muzea v Berl\'edn\'ec ur\'e8il st\'e1\'f8\'ed petroglyf\'f9 na 1000 a\'9e 1200 let. N\'eckter\'e9 pozd\'ecj\'9a\'ed anal\'fdzy jim p\'f8isoudily je\'9at\'ec o sto let v\'edce. V\'ecdci se doposud neshodli, kter\'e1 civilizace rytiny vytvo\'f8ila. V podez\'f8en\'ed je proslul\'e1 kultura Huari a p\'f8edev\'9a\'edm ji\'9e tradi\'e8n\'ec s kosmem spojovan\'e1 civilizace Tiahuanaca.\par
Tajemn\'e1 stvo\'f8en\'ed jsou obvykle zobrazena samotn\'e1 nebo ve dvojici a jen v\'fdjime\'e8n\'ec tvo\'f8\'ed skupinu. V takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec p\'ect \'e8i \'9aest osob stoj\'ed na jak\'e9si plo\'9ain\'ec, kter\'e1 se vzn\'e1\'9a\'ed, okolo z\'e1\'f8\'ed hv\'eczdy a Slunce a lid\'e9 z\'f9st\'e1vaj\'ed hluboko dole.\par
Archeologov\'e9 tyto plochy s vysok\'fdmi bo\'e8n\'edmi st\'ecnami pova\'9euj\'ed za ur\'e8it\'fd druh \'e8lunu. Christina Dequerlov\'e1, kter\'e1 jako jedna z prvn\'edch upozornila na neobvykl\'e9 n\'e1m\'ecty z Toro Muerto, s t\'edm nesouhlas\'ed a uv\'e1d\'ed \'e8ty\'f8i p\'e1dn\'e9 n\'e1mitky.\par
"1. Pro\'e8 se desky na v\'9aech kresb\'e1ch vzn\'e1\'9aej\'ed vysoko ve vzduchu a pro\'e8 jsou v\'9edy obklopeny pt\'e1ky, symboly nebe \'e8i kosmu?\par
2. Pro\'e8 jsou domorodci kresleni v\'9edy pod t\'ecmito pseudolodi\'e8kami a vztahuj\'ed ruce vzh\'f9ru? Kdyby to byly \'e8luny na vod\'ec, museli by se v tom p\'f8\'edpad\'ec indi\'e1ni nach\'e1zet pod vodou.\par
3. Pro\'e8 - maj\'ed-li to b\'fdt opravdu lo\'efky - nen\'ed zakreslena voda ani jednou \'e8\'e1rkou, kter\'e1 by zn\'e1zor\'f2ovala vlnu? A krom\'ec toho - pro\'e8 bychom m\'ecli usuzovat, \'9ee jsou to lod\'ec, kdy\'9e na palub\'e1ch nen\'ed jedin\'fd p\'f8edm\'ect, kter\'fd by tomu nasv\'ecd\'e8oval? Nen\'ed tam \'9e\'e1dn\'e1 plachta, kormidlo, sto\'9e\'e1r ani vesla, zat\'edmco na peru\'e1nsk\'e9 keramice z tohoto i d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edho obdob\'ed tam, kde cht\'ecl tv\'f9rce zn\'e1zornit vodu, nem\'e1 pozorovatel nejmen\'9a\'ed pochybnost, \'9ee o vodu skute\'e8n\'ec jde.\par
4. Pro\'e8 si m\'e1me myslet, \'9ee tito schopn\'ed tv\'f9rci, v\'fdte\'e8n\'ec interpretuj\'edc\'ed skute\'e8nost kolem sebe, nem\'ecli dost schopnost\'ed \'e8i talentu realisticky nakreslit lo\'ef nebo \'e8lun? Mysl\'edm si, \'9ee kresby od za\'e8\'e1tku do konce jasn\'ec prokazuj\'ed, \'9ee jde o lety ve vzduchu a \'9ee desky symbolizuj\'ed n\'ecjak\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed objekty," uzav\'edr\'e1 Dequerlov\'e1 a na jin\'e9m m\'edst\'ec dod\'e1v\'e1, \'9ee mal\'fd po\'e8et dal\'9a\'edch l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9 na petroglyfech je zp\'f9soben t\'edm, \'9ee velk\'e1 t\'eclesa na Zemi nep\'f8ist\'e1vala \'e8asto a sp\'ed\'9ae z\'f9st\'e1vala na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze nebo visela nad planetou jako l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8.\par
V pou\'9ati se n\'e1m skute\'e8n\'ec poda\'f8ilo nal\'e9zt jen n\'eckolik vyobrazen\'ed vesm\'ecs drobn\'fdch plavidel. Dlouho jsem si nedok\'e1zal vysv\'ectlit, co se skr\'fdv\'e1 za jedn\'edm technick\'fdm n\'e1\'e8rtem. Teprve kdy\'9e jsme k\'e1men, utr\'9een\'fd ze sk\'e1ly, obr\'e1tili vzh\'f9ru nohama, dalo se rozpoznat t\'ecleso lemovan\'e9 mal\'fdmi ok\'e9nky a poh\'e1n\'ecn\'e9 energi\'ed vych\'e1zej\'edc\'ed z trysek na z\'e1di.\par
P\'d8IST\'c1N\'cd NEZN\'c1M\'ddCH\par
\par
V cel\'e9 t\'e9 strhuj\'edc\'ed sm\'ecsici obraz\'f9 vynik\'e1 prazvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdjev. Kdyby ne\'9alo prokazateln\'ec o letitou rytinu, cht\'eclo by se \'f8\'edci, \'9ee kdosi nezn\'e1m\'fd primitivn\'edmi prost\'f8edky p\'f8ekreslil do kamene fotografie dokumentuj\'edc\'ed prvn\'ed kroky \'e8lov\'ecka ve vesm\'edru anebo naopak p\'f8\'edchod nezn\'e1m\'fdch kosmonaut\'f9 na Zemi. \par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Nechyb\'ed zde nic. Astronaut ve skafandru, v\'fdsadkov\'fd modul na p\'ecti krab\'edch no\'9ek\'e1ch ani men\'9a\'ed automatick\'e9 v\'fdzkumn\'e9 vozidlo s rozta\'9een\'fdmi ant\'e9nami a syst\'e9mem na p\'f8\'edjem sol\'e1rn\'ed energie.\par
Dominantn\'ed postava mohutn\'e9ho cizince je obklopena houfem spo\'f8e od\'ecn\'fdch domorodc\'f9. V\'9aichni maj\'ed do\'9airoka rozev\'f8en\'e9 pa\'9ee, jako by cht\'ecli n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka obejmout, p\'f8iv\'edtat ho, prok\'e1zat mu odevzdanost a zbo\'9enou \'factu, nebo jen nazna\'e8it, \'9ee maj\'ed pr\'e1zdn\'e9 ruce beze zbran\'ed.\par
Dok\'e1zala to v\'9ae vytvo\'f8it pouh\'e1 p\'f8edstavivost indi\'e1n\'f9, anebo sledujeme z\'e1znam p\'f8evratn\'e9 prastar\'e9 skute\'e8nosti?\par
Jsou to v\'9aechno pouze n\'e1hodn\'e9 v\'fdjevy, anebo se auto\'f8i t\'ecchto prastar\'fdch soch a reli\'e9f\'f9 nechali inspirovat \'9eij\'edc\'edmi modely a do kamene nezv\'ec\'e8nili fantazii, ale pouze to, co vid\'ecli na vlastn\'ed o\'e8i? Ji\'9e od nejstar\'9a\'edch dob se lidstvo pokou\'9aelo zachytit nejvzru\'9aiv\'ecj\'9a\'ed okam\'9eiky sv\'e9ho \'9eivota a v\'9edy p\'f8i tom p\'f8\'edsn\'ec rozd\'eclovalo sv\'ect pozem\'9a\'9dan\'f9 a podobu bytost\'ed z jin\'fdch sv\'ect\'f9.\par
HR\'d9ZN\'c1 MONSTRA\par
\par
Technick\'e9 prvky zaznamen\'e1v\'e1me i na v\'fdstroji tajemn\'fdch postav na v\'edce ne\'9e 2300 let star\'fdch tkanin\'e1ch z Paracasu. Zat\'edmco lid\'e9 jsou zde zobrazeni pom\'ecrn\'ec v\'ecrn\'ec, opod\'e1l stoj\'ed jako by po\'e8\'edta\'e8em nar\'fdsovan\'e9 hranat\'e9 bytosti. I kdy\'9e v detailech se od sebe li\'9a\'ed, jejich t\'ecla jsou poskl\'e1d\'e1na z naprosto shodn\'fdch, t\'e9m\'ec\'f8 stavebnicov\'fdch prvk\'f9. N\'eckter\'e9 z nich jsou vybaveny raketov\'fdmi tryskami, z nich\'9e zjevn\'ec vych\'e1z\'ed proud energie. Umo\'9e\'f2ovaly tyto p\'f8\'edstroje, p\'f8ipevn\'ecn\'e9 na z\'e1dech, voln\'fd pohyb vzduchem? Ji\'9e na prvn\'ed pohled ka\'9ed\'e1 z t\'ecchto bytost\'ed je sp\'ed\'9ae mechanick\'e9 za\'f8\'edzen\'ed, sp\'ed\'9ae stroj ne\'9e \'9eiv\'e9 stvo\'f8en\'ed.\par
Podobu robot\'f9 maj\'ed i unik\'e1tn\'ed postavy namalovan\'e9 na skaln\'ed st\'ecn\'ec v Udim\'ec. Monstra s trupem jako krabice se posouvaj\'ed na hranat\'fdch noh\'e1ch s mal\'fdmi podvozky. Absolutn\'ec rovn\'e9, op\'ect nep\'f8irozen\'ec hranat\'e9 ruce nevyr\'f9staj\'ed z t\'ecla, ale jsou na n\'ecm zav\'ec\'9aeny prost\'f8ednictv\'edm velk\'fdch kloub\'f9. V\'fdjev je o to podivn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee p\'f8edstavuje jeden z \'fapln\'ec nejstar\'9a\'edch peru\'e1nsk\'fdch artefakt\'f9.\par
Na horsk\'fdch \'fabo\'e8\'edch pod\'e9l pob\'f8e\'9e\'ed Peru a Chile se v pra\'9an\'e9m podlo\'9e\'ed r\'fdsuj\'ed a\'9e 60 m dlouh\'e9 portr\'e9ty jin\'fdch obr\'f9. Z hlav ve tvaru \'e8tverce vyr\'f9st\'e1 jako ant\'e9na les paprsk\'f9. U jin\'fdch v\'e9vod\'ed \'9airoce rozev\'f8en\'e9 zornice sov\'edch o\'e8\'ed. \'8at\'edhlou, strojov\'ec hranatou postavu nesou ne\'fam\'ecrn\'ec dlouh\'e9 hranoly kon\'e8etin bez kolen. Z hrudi vych\'e1zej\'ed jak\'e9si trubice. Jsou dv\'ec nebo t\'f8i. Vypad\'e1 to jako otev\'f8en\'e1 krabice s elektrick\'fdm rozvodem, z n\'ed\'9e \'e8ouhaj\'ed neukon\'e8en\'e9 kusy veden\'ed. Zat\'edm se nikomu nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit, co t\'edm asi cht\'ecli auto\'f8i rytin vyj\'e1d\'f8it. Um\'ecl\'e9 za\'f8\'edzen\'ed se sice matn\'ec, ale p\'f8ece jen nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'ec r\'fdsuje i v otev\'f8en\'fdch \'fastech. Pokud to ov\'9aem jsou \'fasta a ne technick\'fd otvor ke zcela jin\'e9mu \'fa\'e8elu.\par
\par
X. KDY\'8e SK\'c1LY PROMLUVILY\par
\par
N\'e1horn\'ed rovina Marcahuasi je bezesporu jeden z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch kout\'f9 zem\'eckoule. Rozkl\'e1d\'e1 se ve v\'fd\'9ace necel\'fdch 4000 m n. m., pouh\'fdch p\'e1r hodin cesty od Limy. Navzdory tomu z\'f9st\'e1vala dlouho nepov\'9aimnuta. P\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno, jej\'ed tajemstv\'ed znal pouze \'fazk\'fd okruh zasv\'eccenc\'f9.\par
Od d\'e1vnov\'ecku je pova\'9eov\'e1na za neoby\'e8ejn\'ec mocn\'e9 z\'f8\'eddlo nezn\'e1m\'fdch sil. Magii tohoto m\'edsta umoc\'f2uj\'ed v\'edce ne\'9e dv\'ec des\'edtky bod\'f9, z nich\'9e vyv\'ecraj\'ed tak mohutn\'e9 proudy energie, \'9ee je lze vn\'edmat i bez mimo\'f8\'e1dn\'e9 citlivosti a bez pou\'9eit\'ed proutk\'f9 \'e8i jin\'fdch pom\'f9cek senzibil\'f9. T\'eclo zde \'e8asto zachv\'e1t\'ed slab\'e9 brn\'ecn\'ed \'e8i sv\'ecd\'ecn\'ed, \'e8lov\'eck poc\'edt\'ed p\'f8\'edliv tepla a zaslechne zvl\'e1\'9atn\'ed, jen t\'ec\'9ece definovateln\'e9 brumlav\'e9 zvuky. Domorodci jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee energie hory m\'e1 l\'e9\'e8iv\'e9 \'fa\'e8inky a dok\'e1\'9ee povzbudit ch\'f8adnouc\'ed organismus. Jin\'ed ale varuj\'ed, \'9ee m\'f9\'9ee b\'fdt nebezpe\'e8n\'e1.\par
Nad Marcahuasi se \'e8asto objevuj\'ed neobvykl\'e9 sv\'ecteln\'e9 efekty. Obyvatel\'e9 osady San Pedro de Costa, jedin\'e9 v\'fdspy civilizace na cest\'ec k plo\'9ain\'ec, hovo\'f8\'ed o rotuj\'edc\'edch sv\'edt\'edc\'edch kotou\'e8\'edch, kter\'e9 proza\'f8uj\'ed no\'e8n\'ed oblohu. N\'eckdy je lemuj\'ed barevn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed okna \'e8i reflektory. V\'9aechny tyto \'fakazy jsou shodn\'ec pova\'9eov\'e1ny za UFO a ko\'f8en\'ecny vzru\'9auj\'edc\'edmi historkami.\par
Rakousk\'e1 novin\'e1\'f8ka Lisa Romeova zaznamenala v\'fdpov\'ec\'ef b\'fdval\'e9ho starosty Moisese Bautisty, kter\'fd v roce 1963 nocoval se sv\'fdm st\'e1dem na plo\'9ain\'ec. Asi dv\'ec hodiny po p\'f9lnoci spat\'f8il sestupovat z nebe jak\'fdsi p\'f8edm\'ect s ploch\'fdm dnem a kupolovitou st\'f8echou. Okolo sv\'ect\'e9lkovaly reflektory. Dve\'f8mi z \'e8ir\'e9ho materi\'e1lu vystoupilo z objektu p\'ect bytost\'ed; v\'9aechny byly asi 120 cm velk\'e9. M\'ecly na sob\'ec oran\'9eovohn\'ecd\'e9 obleky a vysok\'e9 boty. Rozhl\'e9dly se a za\'e8aly se dot\'fdkat kamen\'f9, jako by je cht\'ecly zkoumat. Pak se k sv\'e9mu l\'e9taj\'edc\'edmu prost\'f8edku vr\'e1tily, nastoupily do n\'ecj a odlet\'ecly severn\'edm sm\'ecrem - tam, odkud p\'f8ilet\'ecly. Cel\'e1 akce trvala pouh\'fdch p\'e1r minut.\par
Podobn\'e9 v\'fdjevy jsou pr\'fd tak \'e8ast\'e9, \'9ee limsk\'e1 cestovn\'ed kancel\'e1\'f8 Peru MysticTour d\'e1v\'e1 n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m Marcahuasi sedmdes\'e1tiprocentn\'ed nad\'ecji na pozorov\'e1n\'ed UFO. Nev\'edm, zda to bylo t\'edm, \'9ee jsem nevyu\'9eil slu\'9eeb t\'e9to agentury, ale mal\'ed oran\'9eov\'ed mu\'9e\'edci se m\'e9 skromn\'e9 v\'fdprav\'ec spolehliv\'ec vyhnuli. P\'f8esto jsme ale byli sv\'ecdky n\'ec\'e8eho velmi zvl\'e1\'9atn\'edho.\par
Stalo se to t\'e9m\'ec\'f8 v prav\'e9 poledne, kdy slunce v nadhlavn\'edku s\'e1lalo spaluj\'edc\'edm \'9e\'e1rem a zaplavovalo krajinu osl\'f2uj\'edc\'edm jasem. Obloha postr\'e1dala sebemen\'9a\'ed n\'e1znak obla\'e8nosti. Od obzoru k obzoru z\'e1\'f8ila j\'e1savou mod\'f8\'ed.\par
Posed\'e1vali jsme pobl\'ed\'9e monument\'e1ln\'ed Sk\'e1ly lidstva a pomalu se chystali k sestupu, kdy\'9e n\'e1s zavalila lavina nevysv\'ectliteln\'e9 t\'edsn\'ec. Vjem zd\'e1nliv\'ec neopodstatn\'ecn\'e9ho z\'e1chvatu panick\'e9ho strachu a \'fazkosti trval kr\'e1tce, ale byl velmi intenzivn\'ed. A pak jsme si v\'9aimli t\'e9 zm\'ecny. Slunce nad na\'9aimi hlavami pokr\'fdval obrovsk\'fd kotou\'e8 \'e8ern\'e9 mlhy, z jeho\'9e st\'f8edu jen matn\'ec probleskovalo sv\'ectlo. Okraje kruhu byly pravideln\'e9, jako by je n\'eckdo vykrojil pe\'e8liv\'ec p\'f8ipravenou \'9aablonou. Velikost \'9ala odhadnout jen st\'ec\'9e\'ed. Netu\'9aili jsme toti\'9e, v jak\'e9 v\'fd\'9ace nad n\'e1mi se kotou\'e8 vzn\'e1\'9a\'ed. Ale kdy\'9e jsem ulehl na z\'e1da na zem a pokou\'9ael se \'fakaz vyfotografovat, ani \'9airoko\'fahl\'fd objektiv nesta\'e8il pojmout cel\'fd v\'fdjev. \'c8ern\'e9 kolo viselo na obloze dobr\'fdch dvacet minut, ne\'9e se op\'ect stejn\'ec z\'e1hadn\'ec rozplynulo. Jev byl z\'f8ejm\'ec viditeln\'fd pouze na vrcholu Marcahuasi. Obyvatel\'e9 vesni\'e8ky San Pedro de Costa si ni\'e8eho nev\'9aimli, a jak jsme zjistili pozd\'ecji, ani meteorologick\'e1 stanice v nedalek\'e9 Lim\'ec nic zvl\'e1\'9atn\'edho nezaznamenala.\par
Marcahuasi (v\'fdznam jm\'e9na je nejasn\'fd; podle jedn\'e9 verze znamen\'e1 Dvojit\'fd d\'f9m, podle druh\'e9 Tr\'f9n boh\'f9 - pozn. aut.), jako kdyby cht\'eclo dost\'e1t sv\'e9 mystick\'e9 pov\'ecsti, n\'e1m p\'f8edvedlo jedno ze sv\'fdch \'e8etn\'fdch tajemstv\'ed, d\'f9razn\'ec p\'f8ipomn\'eclo, \'9ee na jeho vrcholu se d\'ecje n\'ecco opravdu zvl\'e1\'9atn\'edho. A jist\'ec tomu tak bylo ji\'9e na \'fasvitu v\'eck\'f9.\par
V ZAJET\'cd MAGIE\par
\par
Na plo\'9ae pouh\'e9 3 km2 jsou rozesety stovky obrovsk\'fdch soch a monolitick\'fdch skulptur. Nezn\'e1m\'ed kamen\'edci p\'f8etvo\'f8ili cel\'e1 skaliska do podoby zv\'ed\'f8at, lid\'ed a mytick\'fdch bytost\'ed. N\'eckde vhodn\'ec uzp\'f9soben\'fd balvan pouze hrub\'ec p\'f8itesali, jinde - jako by m\'ecli k dispozici nejmodern\'ecj\'9a\'ed v\'fdpo\'e8etn\'ed techniku - stvo\'f8ili unik\'e1tn\'ed d\'edlo, kter\'e9 dokonale vyu\'9e\'edv\'e1 hru sv\'ectla a st\'ednu. Jedna ze soch se za \'fasvitu rozz\'e1\'f8\'ed \'fasm\'ecvem mlad\'e9ho mu\'9ee, a jak slunce putuje po obloze, tv\'e1\'f8 postupn\'ec st\'e1rne, aby se v okam\'9eiku z\'e1padu prom\'ecnila ve vr\'e1s\'e8it\'fd obli\'e8ej starce. Mnoh\'e9 dal\'9a\'ed kamenn\'e9 v\'fdtvory jsou z\'f8eteln\'e9 jen v ur\'e8itou denn\'ed hodinu, n\'eckter\'e9 po p\'f8ev\'e1\'9enou \'e8\'e1st roku, jin\'e9 pouze v dny slunovratu. \'c8asto je nutn\'e9 st\'e1t na ur\'e8it\'e9m m\'edst\'ec, aby zobrazen\'fd v\'fdjev vyvstal z anonymity skaln\'ed \'9aedi. Na severn\'edm okraji roviny se nach\'e1z\'ed skupina osob. P\'f8i vyvol\'e1v\'e1n\'ed sn\'edmk\'f9 tohoto souso\'9a\'ed se poda\'f8ilo odhalit dal\'9a\'ed postavu. Na negativu se toti\'9e nav\'edc zobrazil reli\'e9f obli\'e8eje mlad\'e9ho chlapce s vlasy do \'e8ela a velmi py\'9an\'fdm pohledem. Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee tato tv\'e1\'f8 nen\'ed viditeln\'e1 pouh\'fdm okem, ale pouze na negativu? Jakou speci\'e1ln\'ed techniku museli asi tv\'f9rci pou\'9e\'edt?\par
Objevitel t\'ecchto zvl\'e1\'9atn\'edch soch, peru\'e1nsk\'fd filozof a badatel Daniel Ruzo, ve sv\'e9 knize Marcahuasi, historie fantastick\'e9ho objevu napsal: "Zkoumali jsme skaln\'ed formace, v jejich\'9e bl\'edzkosti \'9eily tis\'edce lid\'ed, jejich zvl\'e1\'9atnosti v\'9aak nikterak nevn\'edmali, proto\'9ee ztratili v\'edru v magick\'e9 sv\'ecty a v um\'ecleck\'e1 d\'edla; ta n\'e1m byla zanech\'e1na p\'f8ede\'9al\'fdmi n\'e1rody, je\'9e formovaly tento sv\'ect a respektovaly ho a je\'9e tyto jedine\'e8n\'e9 artefakty stvo\'f8ily, ani\'9e po sob\'ec zanechaly jedin\'fd kousek rukopisu. Tyto v\'fdtvory souzn\'ecly s rytmem \'9eivota, byly jako tep srdce, jako dech \'e8i jako prom\'ecny tohoto sv\'ecta. Byly d\'edlem magie.\par
To v\'9aechno u\'9e lidstvo d\'e1vno zapomn\'eclo, pozbylo u\'9e vztahu k t\'ecmto magick\'fdm v\'eccem, domn\'edvaj\'edc se, \'9ee d\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'ed je l\'e9tat na M\'ecs\'edc. Vlastn\'ed smysl d\'ecdictv\'ed t\'ecchto geni\'e1ln\'edch lid\'ed, kte\'f8\'ed to v\'9aechno vytvo\'f8ili, p\'f8er\'f9staj\'edce sami sebe, nem\'f9\'9ee b\'fdt p\'f8ijato a pochopeno, budeme-li naslouchat pozvedaj\'edc\'edm se dogmatick\'fdm hlas\'f9m, kter\'e9 se pokou\'9aej\'ed zachytit slovy to, co zachytit nelze, proto\'9ee pro to slova prost\'ec chyb\'ecj\'ed.\par
Na\'9ae pojedn\'e1n\'ed je v\'fdrazem toho, \'9ee tato vyobrazen\'ed a tyto skulptury vytesan\'e9 do sk\'e1ly, patrn\'e9 jen z jist\'e9ho \'fahlu nebo z ur\'e8it\'e9ho sm\'ecru a v z\'e1vislosti na moment\'e1ln\'edm uhlu dopadaj\'edc\'edho sv\'ectla, mohli zhmotnit jen lid\'e9 hlubok\'e9 panteistick\'e9 v\'edry.\par
Obdoba techniky t\'ecchto um\'eclc\'f9 se v cel\'e9 n\'e1sleduj\'edc\'ed historii nevyskytla."\par
Ruzo dob\'f8e v\'ed, o \'e8em mluv\'ed. Od roku 1952 \'9eil v mal\'e9 ch\'fd\'9ai na vrcholu Marcahuasi pln\'fdch dev\'ect let a spolu se sv\'fdmi spolupracovn\'edky po\'f8\'eddil tis\'edce sn\'edmk\'f9. P\'f8esto pr\'fd nesta\'e8il odhalit ani deset procent dob\'f8e zak\'f3dovan\'fdch figur. Ale i to "m\'e1lo", co objevil, vyr\'e1\'9e\'ed dech. Na plo\'9ain\'ec lze rozpoznat sochy africk\'e9ho lva, velblouda, slona, opice, \'9eelvy a dal\'9a\'edch zv\'ed\'f8at, kter\'e1 nemohla \'9e\'edt v t\'e9to nadmo\'f8sk\'e9 v\'fd\'9ace, anebo se nikdy na jihoamerick\'e9m kontinentu nevyskytovala.\par
Na takzvan\'e9 Sk\'e1le lidstva, asi 25 m vysok\'e9m kameni, je vytes\'e1na jedna hlavn\'ed a nejm\'e9n\'ec \'e8trn\'e1ct men\'9a\'edch lidsk\'fdch hlav. Za m\'ecs\'ed\'e8n\'edho svitu najdeme je\'9at\'ec dal\'9a\'ed dv\'ec. Hlavy p\'f8edstavuj\'ed \'e8ty\'f8i rasy v\'e8etn\'ec t\'ecch, s jejich\'9e p\'f8edstaviteli se d\'e1vn\'ed obyvatel\'e9 Ameriky podle na\'9aich dosavadn\'edch poznatk\'f9 nikdy nemohli setkat.\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
\par
Starobyl\'fd n\'e1zev byl Peca Gasha (Hlava kulo\'e1ru), domorodci j\'ed \'f8\'edkaj\'ed Hlava Inka, p\'f8esto\'9ee v ni\'e8em nep\'f8ipom\'edn\'e1 inckou kulturu. Na krku je jak\'fdsi n\'e1pis. Na brad\'ec ho najdeme tak\'e9, ale je zhotoven pomoc\'ed lini\'ed z mal\'fdch \'e8ern\'fdch bod\'f9 vyra\'9een\'fdch do sk\'e1ly. \'c8\'e1st vypad\'e1 jako \'9aachovnice. \'c8tvere\'e8kov\'e1n\'ed se podob\'e1 tomu, co na hlavy sv\'fdch boh\'f9 ryli sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9. Ruzo podobn\'e9 symboly na\'9ael i v Tiahuanacu a kone\'e8n\'ec nejnov\'ecj\'9a\'ed objevy v Palp\'ec p\'f8edstavuj\'ed podobn\'ec utv\'e1\'f8en\'e9 obrazce.\par
N\'eckter\'e9 sochy vykazuj\'ed podobnost s kamenn\'fdmi obry z Velikono\'e8n\'edho ostrova. Technika je stejn\'e1, zejm\'e9na hlavy bez o\'e8\'ed, s obo\'e8\'edm vytvo\'f8en\'fdm tak, aby v ur\'e8it\'fd den v roce vykreslilo v o\'e8n\'ed jamce oko.\par
"Pobl\'ed\'9ee ,Pevnosti\'b4 (asi 60 m vysok\'fd opevn\'ecn\'fd pahorek - pozn. aut.) se vyskytuj\'ed nedaleko od sebe dv\'ec sochy p\'f8edstavuj\'edc\'ed bohyni Tveret, kter\'e1 v Egypt\'ec vl\'e1dla nad porody. Byla to bohyn\'ec plodnosti a zachov\'e1n\'ed \'9eivota. Jej\'ed ztv\'e1rn\'ecn\'ed je velice origin\'e1ln\'ed: je to hro\'9a\'ed samice stoj\'edc\'ed na zadn\'edch nohou, s vysokou vojenskou \'e8epic\'ed na hlav\'ec. Jej\'ed vynikaj\'edc\'ed tlama, velik\'e9 b\'f8icho a znamen\'ed \'9eivota v prav\'e9 ruce i konven\'e8n\'ed postava nebyla na Marcahuasi z\'f8ejm\'ec reprodukov\'e1na n\'ecjakou n\'e1hodou. A jak jsem objevil, v\'edce postav, kter\'e9 se podobaly egyptsk\'fdm soch\'e1m, nazna\'e8uj\'ed mo\'9enost kontaktu t\'ecchto kultur," p\'ed\'9ae ve sv\'e9 zpov\'ecdi Ruzo.\par
\par
\par
Jak si ale m\'e1me tyto skute\'e8nosti vysv\'ectlit? Lze v\'f9bec p\'f8ipustit p\'f8\'edm\'e9 spojen\'ed Peru s Egyptem?\par
CIVILIZACE MASMA\par
\par
Ruzo nazval tv\'f9rce soch na Marcahuasi civilizac\'ed Masma. Jm\'e9no p\'f8evzal od peru\'e1nsk\'e9ho ezoterika Pedra Asteteho. Ten m\'ecl v roce 1905 jasnoz\'f8iv\'fd sen. Uvid\'ecl mohutnou podzemn\'ed s\'ed\'f2, v n\'ed\'9e se nach\'e1zely svitky obsahuj\'edc\'ed znalosti jak\'e9si nezn\'e1m\'e9 prastar\'e9 spole\'e8nosti. Z\'e1rove\'f2 v prorock\'e9m vytr\'9een\'ed sly\'9ael st\'e1le se opakuj\'edc\'ed slovo Masma. \'8eiv\'e9 vid\'ecn\'ed ho p\'f8inutilo intenzivn\'ec zkoumat m\'fdty, legendy a magick\'e9 symboly. V\'ec\'f8il, \'9ee posv\'e1tn\'e9 tajemstv\'ed je poh\'f8beno n\'eckde v regionu Huanca. Pozd\'ecji zjistil, \'9ee se jm\'e9no Masma objevuje v bibli (ekumenick\'fd p\'f8eklad ov\'9aem pou\'9e\'edv\'e1 Masa - pozn. aut.). Pat\'f8ilo jednomu z dvan\'e1cti syn\'f9 Izmaela, kter\'e9ho zplodil Abraham se svou egyptskou otrokyn\'ed Hagar. Masma byl tedy Abrahamov\'fdm vnukem. Se sv\'fdm kmenem s\'eddlil pobl\'ed\'9e hranic s Egyptem, jeho\'9e kultura ho d\'edky matce mohla siln\'ec ovlivnit. Poda\'f8ilo se mu p\'f8eplout Pacifik a p\'f8ist\'e1t na pob\'f8e\'9e\'ed Peru? Mohly tak na Marcahuasi vzniknout sochy egyptsk\'fdch boh\'f9, lv\'f9 a velbloud\'f9, kter\'e9 domorodci neznali? Anebo se zde objevuje vliv jak\'e9hosi jin\'e9ho spole\'e8enstv\'ed, kter\'e9 zanechalo svou stopu na obou b\'f8ez\'edch Atlantsk\'e9ho oce\'e1nu? \'8apan\'ecl\'9at\'ed kronik\'e1\'f8i, vedeni vypr\'e1v\'ecn\'edm Ink\'f9, p\'f8ipisovali podobn\'e1 d\'edla legend\'e1rn\'edm b\'edl\'fdm vousat\'fdm lidem, kte\'f8\'ed se vyno\'f8ili z nezn\'e1ma, st\'e1li se vl\'e1dci a u\'e8iteli indi\'e1n\'f9 a pak z\'e1hadn\'ec zmizeli. Kdo ov\'9aem byli tito Viracochov\'e9 - "b\'edl\'ed p\'e1ni"? Vet\'f8elci z vesm\'edru, jak nazna\'e8uj\'ed jist\'e9 legendy, anebo potomci uprchl\'edk\'f9 ze zni\'e8en\'e9 Atlantidy?\par
P\'e1tr\'e1n\'ed zt\'ec\'9euje nemo\'9enost p\'f8esn\'e9ho datov\'e1n\'ed vzniku soch. Zkoum\'e1n\'ed uhl\'edkovou metodou je pro naprost\'fd nedostatek organick\'fdch stop nemo\'9en\'e9. Na z\'e1klad\'ec eroze je st\'e1\'f8\'ed artefakt\'f9 odhadov\'e1no na neuv\'ec\'f8iteln\'fdch 500 000 let, ale tento \'fadaj je z\'f8ejm\'ec siln\'ec p\'f8ita\'9een\'fd za vlasy. Samotn\'fd Ruzo tvrdil, \'9ee v prehistorii existovalo jin\'e9, duchovn\'ec a snad i technicky mnohem vysp\'eclej\'9a\'ed lidstvo, ne\'9e jsme my. Tuto spole\'e8nost postihla drtiv\'e1 zk\'e1za, kterou p\'f8e\'9eila jen hrstka vyvolen\'fdch a ta pak p\'f8enesla p\'f9vodn\'ed v\'ecdomosti do sv\'fdch nov\'fdch domov\'f9. Ruzo zkoum\'e1n\'edm bible, prastar\'fdch legend a m\'fdt\'f9 z cel\'e9ho sv\'ecta, Nostradamov\'fdch spis\'f9 a \'e8etn\'fdch artefakt\'f9 vytvo\'f8il teorii o historii a v\'fdvoji lidstva. Podle n\'ed Zem\'ec za\'9eila ji\'9e p\'ect lidsk\'fdch rod\'f9; ka\'9ed\'fd z nich trval 8608 let, \'e8ty\'f8i slune\'e8n\'ed cykly po 2152 letech, jak prav\'ed azt\'e9ck\'fd kalend\'e1\'f8. My n\'e1le\'9e\'edme k p\'e1t\'e9mu lidsk\'e9mu rodu, \'e8ty\'f8i p\'f8edch\'e1zej\'edc\'ed byly zni\'e8eny. Ka\'9ed\'fd 8608. rok za\'9eije toti\'9e Zem\'ec n\'ecjakou katastrofu. Vezmeme-li v \'favahu \'e8ty\'f8i \'9eivly, p\'f8e\'9eilo lidstvo ji\'9e katastrofu zem\'ec, ohn\'ec a vody. P\'f8\'ed\'9at\'ed pohroma p\'f8ijde ze vzduchu a nastane mezi lety 2127 a 2137.\par
TAJN\'c9 \'daKRYTY\par
\par
Skaln\'ed monumenty na Marcahuasi pr\'fd nazna\'e8uj\'ed, kde hledat rozlehl\'e9 jeskyn\'ec a um\'ecl\'e9 podzemn\'ed prostory, v nich\'9e lze ni\'e8iv\'fd \'fader p\'f8\'edrody p\'f8e\'e8kat, a kde jsou ulo\'9eeny knihovny s poznatky nezn\'e1m\'fdch socha\'f8\'f9. Prozat\'edm se je nepoda\'f8ilo nal\'e9zt, na jin\'fdch m\'edstech Peru jsou ale legendy o stovky kilometr\'f9 dlouh\'fdch tunelech podlo\'9eeny zcela konkr\'e9tn\'edmi n\'e1lezy.\par
Inck\'e1 svatyn\'ec Coricancha v Cuzcu byla nepochybn\'ec spojena podzemn\'edm koridorem s pevnost\'ed Sacsayhuaman. Podle Garcilasa de la Vegy v hlubin\'e1ch pod pevnost\'ed \'fastily vchody do cel\'e9 s\'edt\'ec dal\'9a\'edch tunel\'f9.\par
"Skl\'e1dala se z velk\'e9ho po\'e8tu ulic, ale i chodbi\'e8ek, rozch\'e1zej\'edc\'edch se na v\'9aechny strany, a bylo tam mno\'9estv\'ed stejn\'fdch dve\'f8\'ed, tak\'9ee se ani zku\'9aen\'fd \'e8lov\'eck neodv\'e1\'9eil vkro\'e8it do tohoto skute\'e8n\'e9ho labyrintu, p\'f8inejmen\'9a\'edm bez dlouh\'e9ho prov\'e1zku p\'f8iv\'e1zan\'e9ho k prvn\'edm dve\'f8\'edm. Kdy\'9e jsem byl mal\'fd, \'e8asto jsem chodil do pevnosti s chlapci m\'e9ho v\'ecku, ale nesm\'ecli jsme se pou\'9at\'ect d\'e1le, ne\'9e kam dos\'e1hly slune\'e8n\'ed paprsky pronikaj\'edc\'ed vchodem. Tak moc jsme se b\'e1li, \'9ee se ztrat\'edme. Zvl\'e1\'9at\'ec kdy\'9e indi\'e1ni vypr\'e1v\'ecli, \'9ee podlahy t\'ecch podzemn\'edch cest jsou tvo\'f8eny velk\'fdmi ploch\'fdmi kameny, spo\'e8\'edvaj\'edc\'edmi na tr\'e1mech zapu\'9at\'ecn\'fdch do st\'ecn."\par
V roce 1923 se tento podzemn\'ed labyrint pokou\'9aela prozkoumat v\'ecdeck\'e1 expedice. Skupina veden\'e1 zku\'9aen\'fdm speleologem uvolnila jeden ze zn\'e1m\'fdch vchod\'f9 a sestoupila dol\'f9. Spojen\'ed s hl\'eddkou, kter\'e1 z\'f9stala venku, se po \'e8ase p\'f8eru\'9ailo. Z\'e1chran\'e1\'f8i nebyli \'fasp\'ec\'9an\'ed. Po n\'eckolika des\'edtk\'e1ch metr\'f9 narazili na rozcest\'ed hned n\'eckolika chodeb. Nebylo jasn\'e9, po kter\'e9 se v\'ecdci vydali. Mnoh\'e9 byly vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e dosp\'ecl\'fd mu\'9e, jin\'fdmi se neprot\'e1hlo ani mal\'e9 d\'edt\'ec. Komu tedy slou\'9eily? Akce tak byla p\'f8eru\'9aena. Po dvan\'e1cti dnech se vr\'e1til jeden ze \'e8len\'f9 v\'fdpravy. Zcela vy\'e8erpan\'fd, hladov\'fd a vyd\'ec\'9aen\'fd vypr\'e1v\'ecl o n\'e1strah\'e1ch, kter\'e9 zahubily ostatn\'ed. Pozd\'ecji policie vchod odst\'f8elila.\par
V roce 1972 velk\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed v Lim\'ec odkrylo ohromn\'fd syst\'e9m tunel\'f9. Pr\'f9zkum uk\'e1zal, \'9ee sm\'ec\'f8uj\'ed k hor\'e1m. Znovu se p\'f8et\'f8\'e1saly domn\'ecnky, \'9ee m\'ecsto bylo spojeno podzemn\'edmi koridory nejen s Cuzcem, ale dokonce i s Ekv\'e1dorem, k n\'ecmu\'9e sm\'ec\'f8oval tunel dlouh\'fd p\'f8es 2000 km.\par
Kdo a pro\'e8 tato gigantick\'e1 d\'edla postavil? Inkov\'e9 to rozhodn\'ec nebyli. Sv\'ecd\'e8\'ed o tom i v\'fdpov\'ec\'ef jednoho um\'edraj\'edc\'edho ke\'e8u\'e1nsk\'e9ho n\'e1\'e8eln\'edka, kterou sepsal otec Pedro del Sancho: "Prastar\'e9 tunely se t\'e1hly pod zem\'ed je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ne\'9e se objevili Inkov\'e9. Nach\'e1zely se v nich ,ciz\'ed\'b4 p\'f8edm\'ecty a v\'ecci pova\'9eovan\'e9 za svat\'e9. Inkov\'e9 za\'e8ali tyto podzemn\'ed \'fakryty vyu\'9e\'edvat. Kdy\'9e do nich ulo\'9eili sv\'e9 poklady, vykonal nejvy\'9a\'9a\'ed kn\'ecz ob\'f8ad. Po n\'ecm byl vchod do tunelu zape\'e8et\'ecn a zamaskov\'e1n tak, \'9ee se dalo kolem n\'ecj proj\'edt a nezpozorovat ho."\par
Podle n\'eckter\'fdch pramen\'f9 je vchod do mystick\'e9 podzemn\'ed \'f8\'ed\'9ae Shambaly ukryt kdesi pod Him\'e1lajem a chr\'e1n\'ed ho mocn\'fd zdroj nezn\'e1m\'e9 energie. Nezasv\'eccen\'fd \'e8lov\'eck zesl\'e1bne a nen\'ed schopen pokra\'e8ovat v cest\'ec. Jindy c\'edt\'ed p\'f8\'edlivy horka, m\'e1 vidiny a sly\'9a\'ed hlasy. Neprostupn\'e1 bari\'e9ra se pr\'fd n\'eckdy projevuje ve form\'ec sv\'edt\'edc\'ed koule a mihotaj\'edc\'edch se paprsk\'f9. Jen t\'ec\'9eko lze vysv\'ectlit, pro\'e8 se s podobn\'fdmi \'fakazy setk\'e1v\'e1me i na Marcahuasi.\par
Z O\'c8\'cd DO O\'c8\'cd\par
\par
Mnoz\'ed badatel\'e9 ov\'9aem odm\'edtaj\'ed uznat um\'ecl\'fd p\'f9vod Ruzem objeven\'fdch soch a pova\'9euj\'ed je pouze za sv\'e9r\'e1znou h\'f8\'ed\'e8ku p\'f8\'edrody. Nelze pop\'f8\'edt, \'9ee ob\'e8as nach\'e1z\'edme geologick\'e9 \'fatvary, u nich\'9e si nejsme jisti, zda jsou pouh\'fdm d\'edlem n\'e1hody, anebo zjevn\'fdm projevem inteligence.\par
Fontainebleausk\'fd les pobl\'ed\'9e Pa\'f8\'ed\'9ee byl ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku pokl\'e1d\'e1n za v\'fdjime\'e8n\'ec pozoruhodn\'e9 m\'edsto. Zat\'edmco panovn\'edky a jejich loveck\'e9 dru\'9einy p\'f8itahovala neb\'fdval\'e1 hojnost zv\'ec\'f8e, poeti\'e8t\'ecj\'9a\'ed du\'9ae l\'e1kaly romantick\'e9 scenerie a mno\'9estv\'ed bizarn\'edch skaln\'edch formac\'ed. Z p\'edskovce, k\'f8\'eddy a granitu jsou zde - \'e8asto do detailu p\'f8esn\'ec - vymodelov\'e1ny obrovsk\'e9 sochy zv\'ed\'f8at. \'8eelvy, hadi, krokod\'fdli, hro\'9ai, sloni, ropuchy, medv\'ecdi, psi, opice a p\'f8edstavitel\'e9 mnoha dal\'9a\'edch druh\'f9 jsou rozm\'edst\'ecni v nevelk\'fdch vzd\'e1lenostech od sebe a jako by z\'e1m\'ecrn\'ec soust\'f8ed\'ecni do skupin. Tuto neb\'fdvalou zoologickou zahradu ale z\'f8ejm\'ec nevytvo\'f8ily ruce prehistorick\'e9ho \'e8lov\'ecka. Povrch sk\'e1ly nejev\'ed \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1mky opracov\'e1n\'ed. Od okam\'9eiku zkamen\'ecn\'ed neru\'9aen\'e9 zv\'ectr\'e1v\'e1 ji\'9e 30 milion\'f9 let. Jak si tedy m\'e1me vysv\'ectlit \'fa\'9easnou podobu kamen\'f9?\par
Francouzsk\'fd spisovatel Robert Charroux se domn\'edv\'e1, \'9ee p\'f8\'edroda manifestovala svou nespornou inteligenci a tv\'f9r\'e8\'ed z\'e1m\'ecry a ve Fontainebleau uhn\'ectla z p\'edskovce zku\'9aebn\'ed modely sv\'fdch budouc\'edch nejdokonalej\'9a\'edch stvo\'f8en\'ed. Jin\'e1 teorie p\'f8ipou\'9at\'ed z\'e1sah g\'e9nia a hovo\'f8\'ed o nezn\'e1m\'e9, z\'f8ejm\'ec mimozemsk\'e9 technologii socha\'f8stv\'ed, kter\'e1 na skaln\'edm masivu nezanech\'e1v\'e1 sebemen\'9a\'ed stopu.\par
Jak tedy poznat pravdu?\par
"Mus\'edme se soust\'f8edit na detaily. Je nutn\'e9 hledat t\'f8eba nevelk\'e9 stopy, kter\'e9 by nazna\'e8ily u\'9eit\'ed jak\'e9hokoliv n\'e1\'f8ad\'ed," m\'edn\'ed Diego Villa Lobos z Pacifick\'e9 univerzity v Lim\'ec. "\'d8ezby nejl\'e9pe pozn\'e1me od n\'e1hodn\'e9ho d\'edla, kdy\'9e maj\'ed o\'e8i. Jedno je\'9at\'ec nic neznamen\'e1, ale kdy\'9e najdeme dv\'ec, symetricky polo\'9een\'e9 vedle sebe, m\'eclo by se n\'e1s zmocnit podez\'f8en\'ed."\par
A nelze pop\'f8\'edt, \'9ee a\'9e podez\'f8ele mnoho skal na planin\'ec Marcahuasi na n\'e1s shl\'ed\'9e\'ed pronikav\'fdm pohledem.\par
\par
\par
\par
\par
XI. LID\'c9 Z OBLAK\'d9\par
\par
Modrooc\'ed sv\'ectlovlas\'ed ob\'f8i sl\'e9tli z oblak\'f9 a v Chachapoyas, jedn\'e9 z nejodlehlej\'9a\'edch oblast\'ed Peru na rozhran\'ed vzp\'ednaj\'edc\'edch se horsk\'fdch vrchol\'f9 a amazonsk\'fdch prales\'f9, postavili neobvykl\'e9 stavby a dokonce cel\'e1 m\'ecsta. Vzru\'9auj\'edc\'ed legenda o nezn\'e1m\'e9m, velmi nebezpe\'e8n\'e9m plemeni, kter\'e9 se sv\'fdm vzhledem v\'fdrazn\'ec li\'9ailo od indi\'e1n\'f9, koluje ji\'9e p\'f8es tis\'edc let. Jak se uk\'e1zalo, zd\'e1nliv\'ec fantastick\'fd m\'fdtus vych\'e1zel z reality.\par
V roce 1985 Ameri\'e8an Gene Savoy nalezl u pramen\'f9 \'f8eky Maranon podivuhodn\'e9, a\'9e 15 m vysok\'e9 kruhov\'e9 stavby nep\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed nic dosud zn\'e1m\'e9ho. Jejich stavitel\'e9 podle domorod\'fdch zpr\'e1v byli pr\'e1v\'ec oni Chachapoyasov\'e9 - lid\'e9 z oblak\'f9, kte\'f8\'ed se zde objevili n\'eckdy na sklonku 9. stolet\'ed.\par
Nejv\'ect\'9a\'ed z jejich obdivuhodn\'fdch s\'eddli\'9a\'9d je Kuelap. Jeho ruiny jsou pro mnoh\'e9 badatele tajemn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e proslul\'e9 Machu Picchu. Na st\'ecn\'e1ch se objevuje naprosto stejn\'fd grafick\'fd motiv jako v \'fadajn\'e9m s\'eddle kr\'e1le \'8aalamouna v Zimbabwe. Americk\'fd spisovatel Charles Berlitz je naopak p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee konstrukce budov p\'f8ipom\'edn\'e1 p\'f8edhistorickou kamennou pevnost na ostrov\'ec Aran u z\'e1padn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed Irska.\par
\'da\'9easn\'e9 s\'eddlo, zbudovan\'e9 na vrcholu 3000 m vysok\'e9ho h\'f8ebenu, obklopuj\'ed masivn\'ed kamenn\'e9 hradby. Jejich v\'fd\'9aka se pohybuje od 8 do 17 m. Obvod zastav\'ecn\'e9 plochy dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 dvou kilometr\'f9, pou\'9eito bylo t\'f8ikr\'e1t v\'edce materi\'e1lu ne\'9e na stavbu Velk\'e9 pyramidy v Gize.\par
Uvnit\'f8 bylo zat\'edm odkryto na 400 kruhov\'fdch budov. N\'eckter\'e9 z nich dosahuj\'ed v\'fd\'9aky a\'9e 20 m a jist\'e9 n\'e1znaky sv\'e1d\'ecj\'ed k domn\'ecnce, \'9ee p\'f9vodn\'ec mohly b\'fdt je\'9at\'ec vy\'9a\'9a\'ed. Pon\'eckud strohou, ale p\'f8esto elegantn\'ed architekturu umoc\'f2uj\'ed jednoduch\'e9 ozdobn\'e9 linie. Nikde se v\'9aak neobjevuj\'ed ani n\'e1znaky ritu\'e1ln\'edch a um\'ecleck\'fdch v\'fdtvor\'f9. Jedin\'e1 v\'fdjimka je podivn\'e1 kamenn\'e1 tv\'e1\'f8 na spodn\'ed \'e8\'e1sti jedn\'e9 z v\'ec\'9e\'ed. Jeden jedin\'fd socha\'f8sk\'fd v\'fdtvor na cel\'e9 ohromn\'e9 m\'ecsto! Koho asi p\'f8edstavuje a pro\'e8 je um\'edst\'ecn na pom\'ecrn\'ec ned\'f9stojn\'e9m m\'edst\'ec t\'e9m\'ec\'f8 u sam\'e9 paty v\'ec\'9ee?\par
Jak se uk\'e1zalo pozd\'ecji, Chachapoyasov\'e9 sv\'e9 mrtv\'e9 ukl\'e1dali v smotc\'edch l\'e1tky, na n\'ec\'9e vy\'9a\'edvali obrys obli\'e8eje. M\'e1 kamenn\'e1 tv\'e1\'f8 stejn\'fd v\'fdznam? Je ve v\'ec\'9ei kdosi poh\'f8ben? Pro\'e8 nebyl ulo\'9een s ostatn\'edmi na nep\'f8\'edstupn\'e9m m\'edst\'ec v hor\'e1ch, jak bylo zvykem?\par
Stejn\'e1 bezradnost n\'e1s su\'9euje p\'f8i ot\'e1zk\'e1ch, jak\'e9mu \'fa\'e8elu v\'ec\'9ee slou\'9eily a kdo v nich vlastn\'ec \'9eil. Obdobn\'e1 staven\'ed jako v Kuelapu v\'9aak najdeme tak\'e9 v Yalape, v Congon\'ec a na v\'edce ne\'9e des\'edtce dal\'9a\'edch m\'edst tohoto odlehl\'e9ho regionu. A v\'9edy jsou p\'f8ipisov\'e1na vysok\'fdm b\'edl\'fdm lidem z oblak\'f9. Je\'9at\'ec ned\'e1vno tr\'e1pila archeology ot\'e1zka, kdo byli p\'f8edstavitel\'e9 t\'e9to z\'e1hadn\'e9 civilizace a zda se v\'f9bec poda\'f8\'ed prok\'e1zat jejich existenci.\par
MRTV\'cd SV\'ccDCI VYPOV\'cdDAJ\'cd\par
\par
Ne\'e8ekan\'e9 rozlu\'9at\'ecn\'ed druh\'e9 poloviny t\'e9to h\'e1danky p\'f8inesl p\'f8ekvapiv\'fd n\'e1lez, o n\'ecm\'9e jsem shodou okolnost\'ed m\'ecl mo\'9enost referovat jako jeden z prvn\'edch. Kdy\'9e jsem po\'e8\'e1tkem druh\'e9ho pololet\'ed roku 1997 po des\'edtk\'e1ch hodin sv\'edzeln\'e9 j\'edzdy dorazil na haciendu Chillo, o\'e8ek\'e1vala m\'ec zvl\'e1\'9a\'9d vybran\'e1 spole\'e8nost. Autor jedine\'e8n\'e9 a jedin\'e9 knihy o Chachapoyas, n\'ecmeck\'fd etnograf Peter Lerche a filmov\'fd t\'fdm americk\'e9ho televizn\'edho kan\'e1lu Discovery. Zat\'edmco Lerche je v t\'e9to oblasti skute\'e8n\'ec doma (o\'9eenil se se sestrou majitele haciendy), Ameri\'e8any stejn\'ec jako mne p\'f8il\'e1kal jedine\'e8n\'fd objev. V takzvan\'e9 Lagun\'ec kondor\'f9 byly nalezeny poz\'f9statky p\'f8edstavitel\'f9 on\'e9 z\'e1hadn\'e9 b\'edl\'e9 rasy.\par
O dva dny pozd\'ecji jsme se kol\'e9bali na z\'e1dech kon\'ed, klouzaj\'edc\'edch po prudk\'fdch svaz\'edch pokryt\'fdch nesch\'f9dnou rozb\'f8edlou ka\'9a\'ed prom\'e1\'e8en\'e9 zem\'ec, a bi\'e8ov\'e1ni neust\'e1vaj\'edc\'edm lij\'e1kem jsme putovali po stop\'e1ch tajupln\'fdch "lid\'ed z oblak\'f9". M\'f9j pr\'f9vodce a p\'f8\'edm\'fd \'fa\'e8astn\'edk prvn\'edho vstupu do Laguny kondor\'f9 Martin Chombe byl ve sv\'e9m l\'ed\'e8en\'ed velmi stroh\'fd: "Po p\'f8ekon\'e1n\'ed 3500 metr\'f9 vysok\'fdch horsk\'fdch h\'f8eben\'f9 na\'9ae archeologick\'e1 expedice dorazila do odlehl\'e9ho, po cel\'e1 stalet\'ed nenav\'9at\'ecvovan\'e9ho \'fadol\'ed. Nejprve jsme spat\'f8ili zbytky asi dvou stovek kruhov\'fdch staveb, ruiny b\'fdval\'e9 vesnice. Na dn\'ec \'fadol\'ed se temn\'ec leskla t\'f8i kilometry dlouh\'e1 hladina jezera, sv\'edran\'e9ho ze v\'9aech stran p\'f8\'edkr\'fdmi sr\'e1zy. Dol\'f9 se s rachotem \'f8\'edtily nes\'e8etn\'e9 vodop\'e1dy. Pod jedn\'edm z nich jsme na\'9ali tajnou stezku. Stoupala t\'e9m\'ec\'f8 kolmo vzh\'f9ru. Na jej\'edm konci, na skaln\'edm v\'fdstupku o rozm\'ecrech asi 40 kr\'e1t 5 metr\'f9, se rozkl\'e1dalo poh\'f8ebi\'9at\'ec. V podivn\'fdch, jako by zamy\'9alen\'fdch poloh\'e1ch zde sed\'eclo na \'e8ty\'f8i sta mumi\'ed. Ji\'9e prvn\'ed v\'fdzkumy uk\'e1zaly, \'9ee pat\'f8\'ed vysok\'fdm lidem s jasn\'ec b\'edlou plet\'ed a sv\'ectl\'fdmi vlasy. Jejich u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky byly prota\'9eeny t\'e9m\'ec\'f8 a\'9e na ramena. Znaky, kter\'e9 se nach\'e1zely na poh\'f8ebn\'edch domech, jsou nesporn\'ec toto\'9en\'e9 s v\'fdzdobou v Kuelapu a v dal\'9a\'edch centrech chachapoyask\'e9 kultury. Jedn\'e1 se tedy zcela prokazateln\'ec o poz\'f9statky on\'ecch legend\'e1rn\'edch ,lid\'ed z oblak\'f9\'b4."\par
Senza\'e8n\'ed objev umoc\'f2uje dal\'9a\'ed unik\'e1tn\'ed n\'e1lez. V nep\'f8\'edstupn\'e9 skaln\'ed st\'ecn\'ec v nedalek\'e9 Karachiji je vystavena \'f8ada keramick\'fdch sarkof\'e1g\'f9 vysok\'fdch t\'e9m\'ec\'f8 3 m. Tak\'e9 v ka\'9ed\'e9m z nich se skr\'fdv\'e1 b\'edl\'e1 mumie. Tv\'e1\'f8e sarkof\'e1g\'f9 nevykazuj\'ed indi\'e1nsk\'e9 rysy. Jejich celkov\'fd vzhled je naprosto ojedin\'ecl\'fd, a jak potvrdil peru\'e1nsk\'fd archeolog Federico Kauffmann-Doig, nem\'e1 obdobu nikde jinde na sv\'ect\'ec. Mumie jsou star\'e9 900 a\'9e 1000 let, a p\'f8edstavuj\'ed tedy b\'edl\'e9 lidi, kte\'f8\'ed \'9eili na \'fazem\'ed dne\'9an\'edho Peru n\'eckolik stolet\'ed p\'f8ed p\'f8\'edchodem prvn\'edch Evropan\'f9. Jejich civilizace se naprosto li\'9aila od v\'9aech zn\'e1m\'fdch andsk\'fdch kultur. Na tis\'edce kilometr\'f9 okolo ne\'9eil podobn\'fd n\'e1rod.\par
M\'e1me tedy uv\'ec\'f8it, \'9ee n\'eckdy po roce 1000 modrooc\'ed sv\'ectlovlas\'ed b\'eclo\'9ai skute\'e8n\'ec p\'f8ilet\'ecli z hv\'eczd a snad z d\'f9vodu poruchy sv\'fdch stroj\'f9 byli p\'f8inuceni se zde usadit? V z\'e1jmu objektivity mus\'edme p\'f8iznat, \'9ee n\'e1zev "lid\'e9 z oblak\'f9" m\'f9\'9ee m\'edt i zcela oby\'e8ejn\'e9 vysv\'ectlen\'ed. V\'ect\'9aina center chachapoyask\'e9 kultury se toti\'9e rozkl\'e1d\'e1 na h\'f8ebenech hor, v\'ec\'e8n\'ec zahalen\'fdch mra\'e8ny a hustou mlhou. Z\'e1hadn\'ed b\'eclo\'9ai tedy skute\'e8n\'ec bydleli v oblac\'edch. Pro\'e8 se ale tak li\'9aili od jin\'fdch indi\'e1n\'f9?\par
Mohli to snad b\'fdt potomci Viking\'f9, kte\'f8\'ed prokazateln\'ec dopluli do Gr\'f3nska a na Labrador a vypr\'e1v\'ecj\'ed o nich legendy indi\'e1nsk\'e9ho kmene Seri\'f9 na ostrov\'ec Tibur\'f3n v Kalifornsk\'e9m z\'e1livu? Pokud p\'f8i sv\'fdch objevitelsk\'fdch plavb\'e1ch dorazili a\'9e k pob\'f8e\'9e\'ed Peru, pro\'e8 se ale usadili vysoko v hor\'e1ch, kam se sv\'fdmi \'e8luny rozhodn\'ec doplout nemohli?\par
K rozlu\'9at\'ecn\'ed vzru\'9auj\'edc\'edho r\'e9busu zb\'fdv\'e1 mo\'9en\'e1 jen pov\'ecstn\'fd kr\'f9\'e8ek. V\'ect\'9aina Chachapoyas\'f9 zem\'f8ela v boj\'edch s Inky. Ti, co p\'f8e\'9eili, splynuli s domorodci. Je\'9at\'ec dodnes se ve dvou chachapoyask\'fdch osad\'e1ch mezi tmav\'fdmi indi\'e1nsk\'fdmi osadn\'edky rod\'ed nezvykle vysok\'fd po\'e8et d\'ect\'ed s blond vlasy a b\'edlou plet\'ed. Budou jejich geny n\'eckdy podrobeny d\'f9kladn\'e9mu v\'fdzkumu?\par
\par
\par
\par
\par
\par
XII. SYNOV\'c9 SLUNCE\par
\par
D\'e9\'9a\'9d ztr\'e1cel na s\'edle. V\'edtr roztrhal t\'ec\'9ek\'e9 chmurn\'e9 mraky a dovolil slunci protnout oblohu z\'e1\'f8iv\'fdm bumerangem duhy. Postupovali jsme zvolna po kluzk\'e9 bl\'e1tiv\'e9 stezce zcela promo\'e8eni lij\'e1kem a pozorovali jedno z nejkr\'e1sn\'ecj\'9a\'edch panoramat, jak\'e9 planeta Zem\'ec nab\'edz\'ed. Vysoko nad st\'f8\'edbrnou stu\'9ekou \'f8eky Urubam-ba, obklopeno temn\'ec zelen\'fdmi strm\'fdmi vrcholy And, se na rozm\'ecrn\'e9 plo\'9ain\'ec p\'f8ed n\'e1mi rozkl\'e1dalo slovutn\'e9 Machu Picchu. Mystick\'e9 s\'eddlo Ink\'f9 v roce 1911 objevil americk\'fd badatel a dobrodruh Hiram Bingham. Domorodci ale v\'ecd\'ecli o existenci tohoto z \'fadol\'ed neviditeln\'e9ho skaln\'edho hn\'edzda odnepam\'ecti.\par
Machu Picchu nikdy nebylo m\'ecstem v prav\'e9m slova smyslu. Je to obrovsk\'e1 svatyn\'ec, udivuj\'edc\'ed komplex chr\'e1m\'f9, observato\'f8\'ed a pal\'e1c\'f9. Na plo\'9ae asi 400 000 m2 se vzp\'edn\'e1 k nebes\'f9m v\'edce ne\'9e 90 r\'f9zn\'fdch staveb. Naprost\'e1 v\'ect\'9aina z nich nese neklamn\'e9 znaky stavebn\'edho stylu Ink\'f9, ale jin\'e9 nazna\'e8uj\'ed daleko star\'9a\'ed p\'f9vod. Gigantick\'e9 megality v z\'e1kladech jsou z\'f8ejm\'ec poz\'f9statek n\'e1m dosud nezn\'e1m\'e9 civilizace z mlad\'9a\'ed doby kamenn\'e9.\par
Nejobdivovan\'ecj\'9a\'edm objektem je slune\'e8n\'ed k\'e1men vytesan\'fd z jednoho kusu sk\'e1ly. Jeho jm\'e9no Intihuatana se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako Op\'ecrn\'fd sloup Slunce anebo M\'edsto, kter\'e9 dr\'9e\'ed Slunce. O tento n\'e1zev se z\'f8ejm\'ec zaslou\'9eila slavnost zasv\'eccen\'e1 pr\'e1v\'ec slune\'e8n\'edmu bohu Intimu, konan\'e1 o zimn\'edm slunovratu. P\'f8i n\'ed byl b\'f9h symbolicky p\'f8ipout\'e1v\'e1n k balvanu, aby se zajistil jeho n\'e1vrat v p\'f8\'ed\'9at\'edm l\'e9t\'ec. Slune\'e8n\'ed k\'e1men slou\'9eil k ur\'e8ov\'e1n\'ed rovnodennosti, k v\'fdpo\'e8t\'f9m pohyb\'f9 M\'ecs\'edce, p\'f8edv\'edd\'e1n\'ed zatm\'ecn\'ed Slunce a k jin\'fdm astronomick\'fdm \'fakon\'f9m. U mnoha dal\'9a\'edch staveb se ale nepoda\'f8ilo zjistit, k \'e8emu byly vyu\'9e\'edv\'e1ny.\par
V inck\'fdch budov\'e1ch rozezn\'e1v\'e1me t\'f8i z\'e1kladn\'ed stavebn\'ed techniky: nejmlad\'9a\'ed, ale kupodivu nejprimitivn\'ecj\'9a\'ed skl\'e1d\'e1n\'ed zd\'ed na sucho z hrub\'ec p\'f8itesan\'fdch mal\'fdch kv\'e1dr\'f9, pak stav\'ecn\'ed z cihel pravideln\'fdch tvar\'f9, kter\'e9 vypadaj\'ed, jako kdyby byly vy\'f8ez\'e1ny strojem \'e8i laserem a vyzna\'e8uj\'ed se t\'edm, \'9ee maj\'ed vnit\'f8n\'ed sty\'e8n\'e9 plochy dokonale hladk\'e9, zat\'edmco venkovn\'ed povrch je um\'ecle dekorativn\'ec zdrsn\'ecn. A kone\'e8n\'ec uchvacuj\'edc\'ed metodu, p\'f8i n\'ed\'9e je ka\'9ed\'fd k\'e1men otes\'e1n do mnoha ploch, kter\'e9 do sebe bez pou\'9eit\'ed malty dokonale zapadaj\'ed, tak\'9ee - jak se s oblibou uv\'e1d\'ed - mezi n\'ec je\'9at\'ec dnes nejde zasunout ani \'e8epel no\'9ee. Kameny s rozli\'e8n\'fdmi uskoky jsou na prvn\'ed pohled jak\'fdmsi zednick\'fdm puzzlem, precizn\'ed skl\'e1da\'e8kou, kter\'e1 ov\'9aem vynikaj\'edc\'edm zp\'f9sobem zvy\'9auje stabilitu zdi a vytv\'e1\'f8\'ed jej\'ed odolnost proti zem\'ect\'f8esen\'edm, kter\'fdmi je zdej\'9a\'ed krajina a\'9e p\'f8\'edli\'9a \'e8asto su\'9eov\'e1na. V Cuzcu se v jedn\'e9 z inck\'fdch zd\'ed dochoval k\'e1men o 12 \'fahlech a pobl\'ed\'9e samotn\'e9ho Machu Picchu lze vid\'ect dokonce k\'e1men o \'e8ty\'f8iceti \'fahlech.\par
Jak dok\'e1zali Inkov\'e9 tak precizn\'ec opracovat k\'e1men, je p\'f8edm\'ectem sporu. Synov\'e9 slunce, tak zb\'echl\'ed ve sl\'e9v\'e1n\'ed a taven\'ed m\'eckk\'fdch kov\'f9, neum\'ecli vyr\'e1b\'ect \'9eelezn\'e9 n\'e1stroje a nikdy se nena\'9alo ani jin\'e9 dostate\'e8n\'ec tvrd\'e9 n\'e1\'f8ad\'ed, s jeho\'9e pomoc\'ed by bylo mo\'9en\'e9 dokonale otes\'e1vat nepoddajn\'fd k\'e1men. Jeden z pokus\'f9 o vysv\'ectlen\'ed p\'f8edpokl\'e1d\'e1 vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed \'falomk\'f9 hematitu z meteorit\'f9. P\'f8i obrovsk\'e9m mno\'9estv\'ed upraven\'fdch kv\'e1dr\'f9 by ale musely b\'fdt Andy p\'f8\'edmo zasyp\'e1ny padaj\'edc\'edmi poutn\'edky kosmem. Zast\'e1nci archeoastronautiky jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee o podivuhodn\'ec p\'f8esn\'e9 hrany se zaslou\'9eil laser mimozemsk\'e9 civilizace, kter\'e1 Ink\'f9m p\'f8edala \'e8\'e1st sv\'fdch znalost\'ed a dovednost\'ed. Pravdou je, \'9ee v pevnosti Ollantaytambo na vrcholu 60 m vysok\'e9ho strm\'e9ho kopce je vzty\'e8eno d\'edlo, jeho\'9e vznik si bez pou\'9eit\'ed supermodern\'ed techniky v\'f9bec nedovedeme vysv\'ectlit.\par
Z n\'eckolika 1 a\'9e 2 m \'9airok\'fdch a 5 m vysok\'fdch perfektn\'ec opracovan\'fdch kv\'e1dr\'f9 je vystav\'ecna asi 15 m dlouh\'e1 ze\'ef. Jednotliv\'e9 kv\'e1dry jsou prokl\'e1d\'e1ny asi 10 cm siln\'fdmi kamenn\'fdmi p\'e1sy proch\'e1zej\'edc\'edmi celou tlou\'9a\'9dkou st\'ecny. N\'e1padn\'ec to p\'f8ipom\'edn\'e1 antivibra\'e8n\'ed stavby s dilata\'e8n\'edmi vlo\'9ekami na odru\'9aen\'ed siln\'fdch pravideln\'fdch vibrac\'ed. Jakou technologi\'ed byla tato st\'ecna vytvo\'f8ena a k \'e8emu slou\'9eila, se doposud nepoda\'f8ilo odhalit.\par
POKUS PANA PROFESORA\par
\par
V roce 1982 se tajemstv\'ed kamenictv\'ed star\'fdch Ink\'f9 rozhodl prozkoumat profesor Jean Pierre Protzen z Fakulty architektury Kalifornsk\'e9 univerzity v Berkeley. D\'f9sledn\'ec si prohl\'e9dl zdi inck\'fdch pevnost\'ed v Cuzcu, Sacsayhuamanu a Ollantaytambu, nav\'9at\'edvil lomy, kde se t\'ec\'9eil stavebn\'ed materi\'e1l, a nalezl ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed kamen\'f9, kter\'e9 poch\'e1zely z jin\'fdch m\'edst. O t\'ecch usoudil, \'9ee nahrazovaly n\'e1\'f8ad\'ed - byla to jak\'e1si kamenn\'e1 kladiva. Nejt\'ec\'9e\'9a\'ed pravd\'ecpodobn\'ec tvarovala k\'e1men pot\'e9, co byl vylomen ze sk\'e1ly, st\'f8edn\'ed se pou\'9e\'edvala k opracov\'e1n\'ed blok\'f9 a nejmen\'9a\'ed k vycizelov\'e1n\'ed hran.\par
V knize Kronika z\'e1had a tajemstv\'ed Arthura C. Clarka se o tom p\'ed\'9ae doslova: "Doba teoretizov\'e1n\'ed vypr\'9aela. Profesor si vybral p\'f8\'edhodn\'fd k\'e1men a pustil se do d\'edla. Pouh\'fdmi \'9aesti \'fadery \'e8ty\'f8kilogramov\'e9ho kamenn\'e9ho kladiva nahrubo vytvaroval kv\'e1dr (u\'9e toto tvrzen\'ed mus\'ed vyvolat pochybnosti u ka\'9ed\'e9ho kamen\'edka; kv\'e1dr, jak zn\'e1mo, m\'e1 \'9aest stran, a tak by musel sta\'e8it jedin\'fd \'fader na vytvarov\'e1n\'ed ka\'9ed\'e9 z nich - pozn. aut.). Pak dal\'9a\'edm kladivem bu\'9ail do jedn\'e9 st\'ecny, dokud nebyla dokonale hladk\'e1. Aby ji uchr\'e1nil p\'f8ed \'fa\'e8inkem t\'ec\'9ek\'fdch n\'e1raz\'f9, pou\'9eil jeden z nejmen\'9a\'edch kamen\'f9 k osek\'e1v\'e1n\'ed hran je\'9at\'ec p\'f8ed obr\'e1cen\'edm bloku. O devades\'e1t minut pozd\'ecji m\'ecl opracov\'e1ny t\'f8i strany.\par
Pak nastal \'e8as dostat se k j\'e1dru v\'ecci. Jak in\'e8t\'ed kamen\'edci dok\'e1zali, \'9ee kamenn\'e9 bloky do sebe tak p\'f8esn\'ec zapadaj\'ed? Pr\'f9zkum z\'f8\'edcen\'fdch zd\'ed poskytl kl\'ed\'e8 k \'f8e\'9aen\'ed. Do spodn\'edch kv\'e1dr\'f9 byly vysek\'e1ny konkl\'e1vn\'ed prohlubeniny. Tak, aby do nich horn\'ed \'f8ada p\'f8esn\'ec zapadala. Bo\'e8n\'ed st\'ecny kv\'e1dr\'f9 byly spojeny stejn\'fdm zp\'f9sobem. Profesor Protzen tuto techniku op\'ect vyzkou\'9ael osobn\'ec. Vzal kv\'e1dr, kter\'fd p\'f8edt\'edm opracoval, a polo\'9eil ho na dal\'9a\'ed. Pak obkreslil obrys horn\'edho kamene na spodn\'ed, sundal horn\'ed kv\'e1dr a do doln\'edho bu\'9ail tak dlouho, a\'9e vyhloubil d\'f9lek, do n\'echo\'9e se horn\'ed k\'e1men hodil. Zanedlouho do sebe oba kameny pevn\'ec zapadaly."\par
Pas\'e1\'9e kon\'e8\'ed sebev\'ecdom\'fdm konstatov\'e1n\'edm: "Z\'e1hady inck\'e9ho kamenictv\'ed nakonec podlehly zv\'eddav\'e9 mysli a energick\'e9 ruce."\par
Opravdu? Teorie profesora Protzena nem\'e1 zd\'e1nliv\'ec chybu. Nep\'f8ich\'e1z\'ed s pobu\'f8uj\'edc\'edm fantastick\'fdm \'f8e\'9aen\'edm, p\'f8edpokl\'e1d\'e1 jen lidskou zru\'e8nost a neomezen\'e9 mno\'9estv\'ed \'e8asu. Vymyslel ji v\'e1\'9een\'fd v\'ecdec a podpo\'f8il dal\'9a\'ed moudr\'fd mu\'9e. V lomech byla skute\'e8n\'ec nalezena kamenn\'e1 kladiva, kter\'e1 slou\'9eila k hrub\'e9mu opracov\'e1n\'ed kamen\'f9. Jedin\'fd h\'e1\'e8ek spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee samotn\'e9 usazov\'e1n\'ed kv\'e1dr\'f9 do zdi by touto metodou bylo nesm\'edrn\'ec zdlouhav\'e9. Na stavb\'ec by nemohly pracovat davy zedn\'edk\'f9 a kamen\'edk\'f9, ony tis\'edce d\'ecln\'edk\'f9, jimi\'9e se tak \'e8asto oh\'e1n\'ecj\'ed historici. Ka\'9ed\'fd k\'e1men by toti\'9e mohl b\'fdt vytvarov\'e1n do kone\'e8n\'e9 podoby teprve tehdy, a\'9e by byli dokonale usazeni jeho minim\'e1ln\'ec dva p\'f8edch\'f9dci. Vy\'9eadovalo to skute\'e8n\'ec individu\'e1ln\'ed p\'f8\'edstup a p\'e9\'e8i. K\'e1men by musel b\'fdt n\'eckolikr\'e1t pe\'e8liv\'ec p\'f8im\'ec\'f8ov\'e1n a postupn\'ec osek\'e1v\'e1n, a\'9e by se p\'f8esn\'ec p\'f8izp\'f9sobil tvar\'f9m sv\'fdch mnohdy a\'9e deseti ji\'9e zazd\'ecn\'fdch soused\'f9. Za takov\'fdchto okolnost\'ed by na v\'fdstavbu n\'eckter\'fdch zn\'e1m\'fdch pevnost\'ed nesta\'e8il \'9eivot ani mnoha generac\'ed. Je tedy nutn\'e9 hledat jin\'e9, daleko produktivn\'ecj\'9a\'ed \'f8e\'9aen\'ed.\par
P\'d8\'cdSP\'ccVEK OD VLTAVY\par
\par
S odv\'e1\'9en\'fdm n\'e1padem se p\'f8ihl\'e1sil Ing. Milo\'9a Vajkrt z Prahy. Po odvys\'edl\'e1n\'ed jednoho z d\'edl\'f9 televizn\'edho seri\'e1lu Planeta z\'e1had, kter\'fd se nerozlu\'9at\'ecnou z\'e1hadou inck\'fdch staveb zab\'fdval, mi napsal: "Je nutno si v\'9aimnout z\'e1sadn\'ed v\'ecci: v\'9aechny spoje kamen\'f9 jsou zkoseny dovnit\'f8 sp\'e1ry. Takov\'e9to opracov\'e1n\'ed nem\'e1 jinde obdoby a p\'f8i b\'ec\'9en\'e9 kamenick\'e9 technologii je naprosto nefunk\'e8n\'ed. Nejsem \'9e\'e1dn\'fd fantasta, ale po prohl\'eddce inck\'fdch pam\'e1tek mus\'edm p\'f8ipustit, \'9ee nejp\'f8ijateln\'ecj\'9a\'edm vysv\'ectlen\'edm je, \'9ee kameny byly v dob\'ec usazov\'e1n\'ed do zdi zm\'eck\'e8eny. N\'ecjak\'fdm nezn\'e1m\'fdm zp\'f9sobem dok\'e1zali stavebn\'edci, alespo\'f2 na kr\'e1tk\'fd \'e8as, zm\'ecnit jejich fyzik\'e1ln\'ed vlastnosti, tak\'9ee byly tv\'e1rn\'e9 jako formela. Sp\'e1ru pak uhladili asi jako my cementovou v\'fdpl\'f2 mezi obkl\'e1da\'e8kami. Po op\'ectn\'e9m zatvrdnut\'ed kamen\'f9 se t\'edm dos\'e1hlo on\'ecch pov\'ecstn\'fdch spoj\'f9, kam nejde zasunout ani n\'f9\'9e. Obzvl\'e1\'9at\'ec dob\'f8e je tato skute\'e8nost patrn\'e1 u zak\'f8iven\'e9ho styku nejl\'e9pe t\'f8\'ed kamen\'f9, kde je p\'f8\'edmo vid\'ect onen obloukov\'fd tah ,\'9apachtl\'ed\'b4 pod\'e9l obrysu jednoho kamene i p\'f8es m\'edsto styk\'f9 druh\'fdch dvou kv\'e1dr\'f9.\par
Pro tuto ,divokou\'b4 teorii sv\'ecd\'e8\'ed i dal\'9a\'ed okolnosti. P\'f8i m\'e9 prvn\'ed n\'e1v\'9at\'ecv\'ec m\'ecli archeologov\'e9 vyjmut\'fd jeden k\'e1men ze zdiva. Hladk\'fd horizont\'e1ln\'ed spoj byl \'9air\'9a\'ed ne\'9e ostatn\'ed, co\'9e p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 p\'f9soben\'ed hmotnosti horn\'edho kamene. Kdy\'9e se pozorn\'ec pod\'edv\'e1te na ze\'ef, najdete m\'edsta, kde lze z\'f8eteln\'ec rozeznat, jak se k\'e1men, ulo\'9een\'fd na dva spodn\'ed o nestejn\'e9 v\'fd\'9ace, vtla\'e8il do toho vy\'9a\'9a\'edho. Cel\'e1 stavba trochu p\'f8ipom\'edn\'e1 pek\'e1\'e8 s buchtami. V\'ect\'9aina kamen\'f9 m\'e1 p\'f8edn\'ed st\'ecny vypoukl\'e9, co\'9e je podle m\'e9ho n\'e1zoru op\'ect p\'f8irozen\'fd d\'f9sledek t\'edhy horn\'edch kamen\'f9. U v\'ect\'9ainy t\'edmto stavebn\'edm stylem pou\'9eit\'fdch kamen\'f9 se objevuje loup\'e1n\'ed vrchn\'ed vrstvy, zat\'edmco u klasicky upraven\'fdch kv\'e1dr\'f9, p\'f8esto\'9ee jsou ze stejn\'e9ho lomu, k t\'e9to destrukci nedoch\'e1z\'ed. Nen\'ed loup\'e1n\'ed d\'f9sledkem onoho z\'e1hadn\'e9ho procesu zm\'eck\'e8ov\'e1n\'ed kamen\'f9?"\par
Potvrzen\'edm hypot\'e9zy ing. Vajkrta je neobvykl\'e1 historka zaznamenan\'e1 p\'f8i archeologick\'fdch vykop\'e1vk\'e1ch v Ekv\'e1doru. V jednom z inck\'fdch hrob\'f9 d\'ecln\'edci nalezli ko\'9een\'e9 pytle s nezn\'e1mou tekutinou. Neopatrn\'ec je hodili na kamen\'ed a pytle se protrhly. R\'e1no m\'ecly kameny, polit\'e9 unikl\'fdm roztokem, roztaven\'fd povrch, byly lehce zdeformovan\'e9 a vlastn\'ed v\'e1hou do sebe zapu\'9at\'ecn\'e9. Legenda vypr\'e1v\'ed, \'9ee tuto l\'e1tku ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku objevili indi\'e1ni, kdy\'9e pozorovali, jak sk\'e1lu dokonale lept\'e1 trus tukan\'f9. S jinou verz\'ed ji\'9e v 20. letech minul\'e9ho stolet\'ed p\'f8i\'9ael proslul\'fd badatel plukovn\'edk P. H. Fawcett. Podle n\'ecj d\'f9ln\'ed in\'9een\'fd\'f8i v Cerro de Pasco objevili v jedn\'e9 z poh\'f8ebn\'edch mohyl zape\'e8et\'ecnou n\'e1dobu ve tvaru lidsk\'e9 hlavy a v n\'ed jakousi tekutinu. Pokou\'9aeli se p\'f8im\'ect jednoho indi\'e1nsk\'e9ho kop\'e1\'e8e, aby n\'e1poj ochutnal. Ten se br\'e1nil tak urputn\'ec, \'9ee v panick\'e9 hr\'f9ze n\'e1dobu rozbil a utekl. K\'e1men pod rozlitou tekutinou n\'e1padn\'ec zm\'eckl a byl po ur\'e8it\'fd \'e8as velmi tv\'e1rn\'fd, ne\'9e op\'ect ztuhl. "V\'9aude, kde se tekutina rozlila, byla k\'e1men m\'eckk\'fd jako mokr\'fd cement! \'dapln\'ec jako kdyby se k\'e1men rozpustil jak vosk vlivem tepla."\par
Fawcett uv\'e1d\'ed, \'9ee zm\'eck\'e8uj\'edc\'ed l\'e1tka byla pravd\'ecpodobn\'ec z\'edsk\'e1v\'e1na z n\'e1m dosud nezn\'e1m\'fdch, asi metr vysok\'fdch rostlin s tlust\'fdmi \'e8erven\'fdmi listy. Vyskytovat se m\'ecly nad \'f8ekou Pyrene v Chuncho.\par
V Kenko je z kamene vytvo\'f8ena nesm\'edrn\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed "konstrukce". V podivn\'e9 sm\'ecsici jsou navr\'9aeny okna, v\'fdklenky, tunely, z\'e1seky, schody pod tak nelogick\'fdmi \'fahly, \'9ee se jimi ned\'e1 nikam vystoupit, a z nich\'9e n\'eckter\'e9 dokonce klesaj\'ed po \'9aikm\'e9m strop\'ec dol\'f9. A to v\'9ae vypad\'e1 sp\'ed\'9ae jako vymodelovan\'e9 z plastel\'edny, ne\'9e vytesan\'e9 z tvrd\'e9 sk\'e1ly. Povrch je m\'edsty uhlazen n\'e1m ji\'9e zn\'e1mou "\'9apachtl\'ed", a n\'eckde je tak rozru\'9aen atmosf\'e9rick\'fdmi poruchami, jako by cel\'fd \'fatvar vznikl p\'f8ed mnoha tis\'edci lety.\par
PODEZ\'d8EL\'c1 LEHKOST\par
\par
Domn\'ecnku o do\'e8asn\'e9 zm\'ecn\'ec struktury pou\'9e\'edvan\'fdch kamenn\'fdch kv\'e1dr\'f9 podporuj\'ed i legendy obklopuj\'edc\'ed gigantickou pevnost Sacsayhuaman nedaleko Cuzca. Nap\'f8\'ed\'e8 pozvoln\'fdm svahem se t\'e1hnou t\'f8i obrann\'e9 st\'ecny za sebou. Jeden z nejlep\'9a\'edch koment\'e1tor\'f9 sv\'e9 doby, syn \'8apan\'ecla a inck\'e9 princezny Garcilaso de la Vega, o nich napsal: "Prvn\'ed st\'ecna hradeb demonstrovala moc a s\'edlu Ink\'f9, p\'f8esto\'9ee ani druh\'e9 dv\'ec nejsou m\'e9n\'ec mohutn\'e9. Ohromuj\'ed velikost\'ed balvan\'f9, z nich\'9e jsou postaveny. Kdo to s\'e1m nevid\'ecl, neuv\'ec\'f8\'ed, \'9ee z tak velk\'fdch kamen\'f9 lze n\'ecco vybudovat. Vzbuzuj\'ed hr\'f9zu v ka\'9ed\'e9m, kdo si je prohl\'e9dne."\par
V dlouh\'e9 masivn\'ed zdi je zabudov\'e1no i n\'eckolik kyklopsk\'fdch monolit\'f9. Objem nejv\'ect\'9a\'edho \'e8in\'ed v\'edce ne\'9e 60 m3. N\'eckolik dal\'9a\'edch je vysok\'fdch p\'f8es 6 m, o hmotnosti v\'edce ne\'9e 300t. Zcela prokazateln\'ec poch\'e1zej\'ed z lomu vzd\'e1len\'e9ho 60 km. S pevnost\'ed ho ale nespojuje v\'f9bec \'9e\'e1dn\'e1 cesta. Kameny musely b\'fdt dopravov\'e1ny doslova p\'f8es hory a doly, po velmi strm\'fdch nesch\'f9dn\'fdch svaz\'edch a \'e8asto i p\'f8es drav\'fd proud nesplaviteln\'fdch horsk\'fdch \'f8ek. Inkov\'e9 neznali kolo a nepou\'9e\'edvali ta\'9en\'e1 zv\'ed\'f8ata. Byli tedy p\'f8i transportu kus\'f9 sk\'e1ly velikosti dvoupatrov\'fdch dom\'f9 odk\'e1z\'e1ni jen na pevn\'e1 lana a s\'edlu desetitis\'edc\'f9 d\'ecln\'edk\'f9? Je v\'f9bec mo\'9en\'e9, aby se tak obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed ta\'9en\'fdch sil mohlo spole\'e8n\'ec pohybovat sv\'edzeln\'fdm kamenit\'fdm a \'e8asto hust\'ec zarostl\'fdm ter\'e9nem?\par
Rusk\'fd v\'ecdec Vladim\'edr Kuzmi\'9a\'e8ev klade dal\'9a\'ed znepokojuj\'edc\'ed ot\'e1zku: "Jak se vlastn\'ec ukl\'e1daly do hradebn\'edch st\'ecn takov\'e9 ,cihly\'b4? Aby byly d\'f9kladn\'ec spojeny s dal\'9a\'edmi, bylo je t\'f8eba mnohokr\'e1t p\'f8em\'ec\'f8ovat, zvedat a zkusmo sesazovat."\par
Lze v\'f9bec p\'f8ipustit zvl\'e1dnut\'ed tohoto technick\'e9ho probl\'e9mu pouze nasazen\'edm lidsk\'e9 s\'edly?\par
\'8apan\'ecl\'9at\'ed kronik\'e1\'f8i se shoduj\'ed, \'9ee v\'fdstavba Sacsayhuamanu trvala s p\'f8est\'e1vkami 77 let a pod\'edlelo se na n\'ed nejm\'e9n\'ec 50 000 indi\'e1n\'f9 shrom\'e1\'9ed\'ecn\'fdch do Cuzca z okoln\'edch poroben\'fdch kmen\'f9. Stavbu zah\'e1jil proslul\'fd Inka Pachacuti, zna\'e8nou \'e8\'e1st zbudoval Tupak Inka Yupanqui a dokon\'e8il Wajna Kapac.\par
Samotn\'ed Inkov\'e9 si ale nebyli tak jisti, kdo byl budovatelem pevnosti a jakou dopravn\'ed techniku pou\'9e\'edval. Za zakladatele Cuzca pova\'9eovali legend\'e1rn\'edho Inku Manco Kapaca. Tento syn boh\'f9 Slunce a Luny byl spolu se sv\'fdmi t\'f8emi bratry a \'e8ty\'f8mi sestrami, z nich\'9e jedna byla i jeho man\'9eelkou, sesl\'e1n na Zemi, aby lidem p\'f8edal sv\'e9 v\'ecdomosti. Po strastipln\'e9m putov\'e1n\'ed od jezera Titicaca, kde p\'f9vodn\'ec p\'f8ist\'e1li, dorazili do \'farodn\'e9ho \'fadol\'ed, kter\'e9mu bylo p\'f8edur\'e8eno st\'e1t se centrem budouc\'ed \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9. Stavba Sacsayhuamanu je pak p\'f8ipisov\'e1na tajemn\'e9mu b\'edl\'e9mu bohovi Viracochovi. Ten pr\'fd vlastnil h\'f9l, s jej\'ed\'9e pomoc\'ed dok\'e1zal zap\'e1lit i sk\'e1lu. Jednou nechal kamenn\'fd masiv ho\'f8et n\'eckolik dn\'f9. Nebyly to v\'9aak obvykl\'e9 plameny, hora jako by z\'e1\'f8ila studen\'fdm sv\'ectlem. Kdy\'9e tento jev ustal, byly kameny tak lehk\'e9, \'9ee je uzvedl jedin\'fd \'e8lov\'eck, p\'f8esto\'9ee d\'f8\'edve s nimi nedok\'e1zaly pohnout ani des\'edtky lid\'ed. P\'f9vodn\'ed hmotnost se v\'9aak ztr\'e1cela jen na ur\'e8it\'fd \'e8as a pak se op\'ect - n\'eckdy ne\'e8ekan\'ec brzo - obnovila. Smutn\'fdm dokladem je rozm\'ecrn\'fd balvan, kter\'fd si vyslou\'9eil nelichotiv\'e9 p\'f8\'edzvisko unaven\'fd. P\'f8i transportu se mu n\'e1hle vr\'e1tily p\'f9vodn\'ed vlastnosti a stal se neuv\'ec\'f8iteln\'ec t\'ec\'9ek\'fdm. Z\'f8\'edtil se dol\'f9 svahem a za sebou zanech\'e1val potoky krve a mrtv\'e1 t\'ecla nosi\'e8\'f9. Pozd\'ecji byl podroben nov\'e9mu odleh\'e8en\'ed a dopraven do Sacsayhuamanu. Dodnes je uct\'edv\'e1n jako "pla\'e8\'edc\'ed k\'e1men", kter\'fd z v\'f9le boh\'f9 ronil krev.\par
Co se za touto pov\'ecst\'ed skr\'fdv\'e1? Byla to pouh\'e1 fantazie indi\'e1n\'f9, kte\'f8\'ed si sami nedok\'e1zali p\'f8edstavit, jak je mo\'9en\'e9 bez z\'e1zrak\'f9 transportovat tak nesm\'edrn\'ec hmotn\'e9 bloky? Anebo zde nach\'e1z\'edme informaci o nezvykl\'e9m technick\'e9m za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 dok\'e1zalo na ur\'e8it\'fd \'e8as zru\'9ait gravitaci, a tedy zbavit hmotu jej\'ed t\'edhy?\par
DOB\'d8E UTAJEN\'c9 M\'ccSTO\par
\par
"V kraji Gran Paytite \'9eij\'ed vousat\'ed b\'edl\'ed indi\'e1ni. Jejich n\'e1rod se jmenuje Curveros. Ob\'fdv\'e1 \'fazem\'ed naz\'fdvan\'e9 Yurachuasi neboli B\'edl\'fd d\'f9m. Jejich kr\'e1lem je potomek Inky Tupaca Amarua, kter\'fd spolu se 40 000 poddan\'fdch utekl do d\'9eungle p\'f8ed konkvistadory. S sebou vzal zna\'e8n\'e9 bohatstv\'ed, proto \'8apan\'ecl\'e9, kte\'f8\'ed ho st\'edhali, za\'e8ali v\'e1l\'e8it mezi sebou, a tak umo\'9enili indi\'e1n\'f9m Chuncho, kte\'f8\'ed p\'f8ihl\'ed\'9eeli rozm\'e1haj\'edc\'edmu se vra\'9ed\'ecn\'ed, aby dob\'edjeli ran\'ecn\'e9 a ty, co p\'f8e\'9eili, zast\'f8elili z luk\'f9. Tak\'e9 j\'e1 jsem vid\'ecl pl\'e1ty zlata, zlat\'e9 p\'f9lm\'ecs\'edce a n\'e1u\'9anice, vyroben\'e9 t\'edmto tajemn\'fdm n\'e1rodem."\par
T\'ecmito slovy zapsal v roce 1681 jezuitsk\'fd mision\'e1\'f8 Fray Lucero informaci, kterou z\'edskal od indi\'e1n\'f9 v okol\'ed Rio Huallagu na severov\'fdchod\'ec Peru. Prozradili mu, \'9ee na v\'fdchod od Cuzca, za horami a p\'e1sem d\'9eungle, le\'9e\'ed ztracen\'e9 m\'ecsto Gran Paititi.\par
Otec Lucero ov\'9aem nebyl prvn\'ed Evropan, kter\'fd se o existenci tohoto tajemn\'e9ho s\'eddla dozv\'ecd\'ecl. Salesi\'e1nsk\'fd kn\'ecz Juan Carlos Polentini ji\'9e v roce 1537, tedy jen p\'e1r let pot\'e9, co \'8apan\'ecl\'e9 vtrhli do Peru, sepsal dokonce kn\'ed\'9eku nazvanou Cesta do Paititi. Sd\'ecluje v n\'ed, \'9ee posledn\'ed Inkov\'e9 byli pora\'9eeni pod pevnost\'ed Ollantaytambo. Jedn\'e9 skupin\'ec se ale poda\'f8ilo odlou\'e8it od ostatn\'edch a emigrovat na v\'fdchod do d\'9eungle Madre de Dios. S sebou vzala i poklad Ink\'f9 a odnesla ho do Paititi. Tam m\'ecly b\'fdt velk\'e9 kamenn\'e9 domy. V jednom z nich, stoj\'edc\'edm na b\'f8ehu jezera, bydlel Kr\'e1l - Tygr. Pokud bychom necht\'ecli p\'f8ipustit, \'9ee poch\'e1zel z n\'ecjak\'e9 vzd\'e1len\'e9 krajiny, v n\'ed\'9e \'9eili tyg\'f8i, mus\'edme p\'f8ipustit, \'9ee se kn\'ecz spletl a m\'ecl asi na mysli jagu\'e1ra. P\'f8inesen\'e9 zlato bylo ukryto v ohromn\'e9m podzemn\'edm labyrintu, kter\'fd se z p\'f8ev\'e1\'9en\'e9 \'e8\'e1sti rozkl\'e1dal pod dnem jezera.\par
Senza\'e8n\'ed zpr\'e1va p\'f8il\'e1kala hordy hleda\'e8\'f9 poklad\'f9. Ale ani za t\'e9m\'ec\'f8 p\'ect set let usilovn\'e9ho p\'e1tr\'e1n\'ed se Gran Paititi nepoda\'f8ilo objevit.\par
L\'e1kav\'fd lesk zlata ov\'9aem nen\'ed - alespo\'f2 pro m\'ec - to hlavn\'ed, co \'e8in\'ed nezn\'e1m\'e9 centrum tak p\'f8ita\'9eliv\'fdm. V\'ect\'9aina star\'fdch pramen\'f9 jednohlasn\'ec tvrd\'ed, \'9ee v n\'ecm \'9eili b\'edl\'ed a vousat\'ed lid\'e9. P\'f8edstavitel\'e9 inck\'e9 \'9alechty sice m\'ecli p\'f8ev\'e1\'9en\'ec sv\'ectlou ple\'9d, ale vousy jim z\'f8ejm\'ec nerostly, jejich od\'ecv byl jin\'fd a p\'f8edev\'9a\'edm nevlastnili tajemn\'e9 paln\'e9 zbran\'ec jako obyvatel\'e9 Gran Paititi. To v\'9ae nazna\'e8uje, \'9ee ne\'9alo o klasick\'e9 inck\'e9 s\'eddlo. Komu tedy pat\'f8ilo? Kdo opravdu byli jeho obyvatel\'e9?\par
PYRAMIDY V D\'8eUNGLI\par
\par
Zpr\'e1vy o setk\'e1n\'edch se z\'e1hadn\'fdmi b\'eclochy z d\'9eungle nejsou ojedin\'ecl\'e9.\par
Pracovn\'edci Fundacion Nacional de Indios potkali v povod\'ed \'f8eky Ipuxima skupinku b\'edl\'fdch indi\'e1n\'f9. Jejich jazyk se nepodobal \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1m\'e9 \'f8e\'e8i na sv\'ect\'ec. Prospekto\'f8i, hledaj\'edc\'ed zlato v Mato Grosso, se st\'f8etli s kmenem Asurinis. V\'9aichni jeho p\'f8\'edslu\'9an\'edci byli nesm\'edrn\'ec vysoc\'ed a m\'ecli b\'edlou ple\'9d. Francouzsk\'e1 expedice veden\'e1 Herbertem a Nicolou Cartagenov\'fdmi, kter\'e1 p\'e1trala po ztracen\'fdch m\'ecstech pr\'e1v\'ec v departmentu Madre de Dios, narazila v sousedstv\'ed \'f8eky Pini Pini na b\'edl\'e9 indi\'e1ny, jejich\'9e v\'fd\'9aka p\'f8esahovala dva metry. Bylo to ale, bohu\'9eel, posledn\'ed r\'e1diov\'e9 hl\'e1\'9aen\'ed. Pak se ji\'9e kontakt nepoda\'f8ilo obnovit a v\'fdprava zmizela ze sv\'ecta. Nebyla prvn\'ed. Ji\'9e v roce 1970 se ve stejn\'fdch m\'edstech ztratil francouzsk\'fd t\'fdm veden\'fd Sergem Debruem.\par
Satelitn\'ed stanice LandSat po\'f8\'eddila s\'e9rii sn\'edmk\'f9, na nich\'9e v \'fazem\'ed od ji\'9en\'ed Venezuely po brazilskou Sierra de Roncador a v\'fdchodn\'ed \'e8\'e1st peru\'e1nsk\'fdch And le\'9e\'ed podivn\'e9 formace ve tvaru pyramid. Jejich rozm\'ecry jsou men\'9a\'ed ne\'9e proslul\'fdch staveb fara\'f3n\'f9 v Gize a nedalo se vylou\'e8it, \'9ee je stvo\'f8ila sama p\'f8\'edroda. Americk\'fd geolog dr. McKeon z pouh\'fdch fotografi\'ed usoudil, \'9ee jde o produkt zvl\'e1\'9atn\'edho seizmick\'e9ho fenom\'e9nu. Jen\'9ee kr\'e1tce pot\'e9 zve\'f8ejnil brazilsk\'fd tisk v\'fdpov\'ec\'ef dvou pasa\'9e\'e9r\'f9 mal\'e9ho letadla. V temn\'ec zelen\'e9m mo\'f8i vegetace zahl\'e9dli trojici pyramid vysok\'fdch v\'edce ne\'9e 100 m sestavenou do formy troj\'faheln\'edku.\par
V ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e9m departmentu Madre de Dios bylo z jin\'e9ho letadla vyfotografov\'e1no cel\'e9 pyramidov\'e9 pole. Obrovsk\'e9 stavby st\'e1ly jedna vedle druh\'e9 ve dvou \'f8ad\'e1ch po \'9aesti. Ze zem\'ec se je doposud nepoda\'f8ilo prozkoumat. Dovol\'edm si p\'f8ipomenout, \'9ee n\'e1zev departmentu lze p\'f8elo\'9eit jako Matka boh\'f9. Souvis\'ed to n\'ecjak s Gran Paititi, kter\'e9 le\'9eelo n\'eckde na jeho \'fazem\'ed?\par
Neskute\'e8n\'fdm utrpen\'edm a smrt\'ed byl vykoupen n\'e1lez dal\'9a\'ed obrovsk\'e9 stavby. V roce 1998 p\'f9vodn\'ec \'e8ty\'f8\'e8lenn\'e1 mezin\'e1rodn\'ed p\'f8\'edrodov\'ecdn\'e1 expedice zkoumala \'9eivot v dosud panensk\'fdch oblastech peru\'e1nsk\'fdch prales\'f9. Po ztr\'e1t\'ec indi\'e1nsk\'fdch nosi\'e8\'f9 a pr\'f9vodc\'f9 v\'fdzkumn\'edci zabloudili. Jeden z nich spadl do \'f8eky Abiseo. Ostatn\'ed vid\'ecli jeho zvednutou ruku, ale nemohli mu pomoci. V\'edce ne\'9e t\'f8icet dn\'f9 se prod\'edrali porostem a jedli hlavn\'ec mot\'fdly, cvr\'e8ky, brouky, mal\'e9 hady, list\'ed a v\'fdhonky. Jednoho dne narazili na impozantn\'ed kamennou citadelu. Velmi star\'e1 stavba pokr\'fdvala 300 m vysok\'fd kopec. Ruiny jsou podle \'e8len\'f9 v\'fdpravy v\'ect\'9a\'ed a honosn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e jak\'fdkoliv srovnateln\'fd p\'f8edkolumbovsk\'fd v\'fdtvor v Ji\'9en\'ed Americe.\par
"Jde bezpochyby o zcela v\'fdjime\'e8n\'fd objev," uvedl archeolog Andreo Mendoza, \'f8editel N\'e1rodn\'edho institutu z provincie San Martin.\par
Nic bli\'9e\'9a\'edho nen\'ed zn\'e1mo. V\'fdzkum bude teprve zah\'e1jen. Nedoz\'edrn\'fd oce\'e1n neprozkouman\'e9 d\'9eungle ale m\'f9\'9ee pod svou temn\'ec zelenou hladinou ukr\'fdvat je\'9at\'ec dal\'9a\'ed p\'f8ekvapen\'ed.\par
M\'c1ME HO!\par
\par
"Dva roky jsem pracoval na objeven\'ed Zlat\'e9ho m\'ecsta, je\'9e m\'edstn\'ed indi\'e1ni naz\'fdvaj\'ed Paititi. Po stalet\'ed ho hledaly stovky expedic a tis\'edce odv\'e1\'9elivc\'f9; v\'ect\'9aina z nich skon\'e8ila zabit\'e1 jedovat\'fdmi \'9a\'edpy domorodc\'f9 \'e8i zuby drav\'e9 zv\'ec\'f8e. Jsem tak \'9a\'9dastn\'fd, \'9ee pr\'e1v\'ec j\'e1 budu posledn\'ed z t\'e9 dlouh\'e9 \'f8ady."\par
S t\'edmto sebev\'ecdom\'fdm prohl\'e1\'9aen\'edm vystoupil v roce 2003 polsk\'fd dobrodruh a amat\'e9rsk\'fd archeolog Jacek Palkiewicz. Jak\'fdmsi z\'e1zrakem, \'e8i sp\'ed\'9ae d\'edky dobr\'fdm kontakt\'f9m ve Vatik\'e1nu, se dostal k tajn\'fdm materi\'e1l\'f9m z centr\'e1ln\'edho jezuitsk\'e9ho archivu. Mezi nimi se nach\'e1zela i zpr\'e1va jezuitsk\'e9ho mision\'e1\'f8e Andrea Lopeze. Ten nav\'9at\'edvil Gran Paititi na sklonku 16. stolet\'ed. M\'ecsto le\'9eelo deset dn\'f9 cesty od Cuzca. A opravdu m\'eclo st\'f8echy ze zlata a st\'f8\'edbra a st\'ecny dom\'f9 osazen\'e9 drahokamy. Pape\'9e pr\'fd zak\'e1zal komukoliv prozradit jeho polohu, aby se tam nenahrnuli zlatokopov\'e9 a nepropukla masov\'e1 hysterie.\par
Palkiewicz porovnal Lopez\'f9v dopis se satelitn\'edmi sn\'edmky a \'fadajn\'ec na\'9ael vodop\'e1d i jezero podlouhl\'e9ho tvaru, o nich\'9e hovo\'f8\'ed legendy.\par
"Z\'e1b\'ecry ukazuj\'ed des\'edtky kamenn\'fdch budov zcela pokryt\'fdch bohatou vegetac\'ed. Domn\'edv\'e1m se, \'9ee poch\'e1zej\'ed z p\'f8edinck\'e9ho obdob\'ed. M\'ecsto asi bylo pod vl\'e1dou Ink\'f9 jen kr\'e1tce. Po ukryt\'ed pokladu z\'f8ejm\'ec pora\'9een\'ed Inkov\'e9 natolik zesl\'e1bli, \'9ee nebyli schopni Paititi d\'e1le kontrolovat. K moci se tedy vr\'e1tili p\'f9vodn\'ed vl\'e1dcov\'e9." \par
Zn\'ed to tak nad\'ecjn\'ec. Jen\'9ee Palkiewiczova v\'fdprava, podporovan\'e1 italsk\'fdmi i polsk\'fdmi st\'e1tn\'edmi p\'f8edstaviteli, se konala ji\'9e p\'f8ed t\'f8emi lety a do prvn\'edch listopadov\'fdch dn\'f9 roku 2006, kdy dopisuji tyto \'f8\'e1dky, nezve\'f8ejnila \'9e\'e1dn\'e9 v\'fdsledky sv\'e9ho b\'e1d\'e1n\'ed. Tak\'9ee velmi pravd\'ecpodobn\'ec \'9alo jen o neopodstatn\'ecn\'e9 a notn\'ec nadnesen\'e9 sliby, kter\'e9 m\'ecly navnadit sponzory expedice.\par
\par
\par
\par
\par
8\par
\par
53\par
\par
\par
\par
5\par
\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
5\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
37\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
BR\'c1NA BOH\'d9\par
\par
\par
52\par
\par
BYTOSTI \'c8ERN\'c9 KRVE\par
\par
\par
PEKLO JASNOZ\'d8IV\'ddCH\par
\par
\par
OB\'d8I A TETOVAN\'c1 V\'c1LE\'c8NICE\par
\par
\par
SVATYN\'cc UTRPEN\'cd\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU \par
\par
\par
OB\'d8I A TETOVAN\'c1 V\'c1LE\'c8NICE\par
\par
\par
79\par
\par
OB\'d8I A TETOVAN\'c1 V\'c1LE\'c8NICE\par
\par
\par
OB\'d8I A TETOVAN\'c1 V\'c1LE\'c8NICE\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
82\par
\par
ZNAMEN\'cd HADA\par
\par
\par
107\par
\par
ZNAMEN\'cd HADA\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
PLANINA OBRAZC\'d9\par
\par
\par
PLANINA OBRAZC\'d9\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
ANDSK\'dd KANDEL\'c1BR\par
\par
\par
ANDSK\'dd KANDEL\'c1BR\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
TAJEMSTV\'cd MRTV\'c9HO B\'ddKA\par
\par
\par
138\par
\par
KDY\'8e SK\'c1LY PROMLUVILY\par
\par
\par
KDY\'8e SK\'c1LY PROMLUVILY\par
\par
\par
LIDE Z OBLAK\'d9\par
\par
\par
Z\'c1HADY PERU\par
\par
\par
SYNOV\'c9 SLUNCE\par
\par
\par
}
Mini Shell