Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Turecké záhady.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 TURECK\'c9 Z\'c1HADY\f1\par
\pard\b0\f0\fs20\par
\par
\par
\par
ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
\par
OBSAH:\par
I. ZAPOV\'ccZEN\'c1 HORA BOH\'d9\par
\'d8\'ed\'9ae pod zvl\'e1\'9atn\'ed ochranou \endash Tajemn\'e1 svatyn\'ec \endash A hv\'eczdy potemn\'ecly \endash Podvod, z\'e1zrak nebo\'85? \endash Mal\'e1 odbo\'e8ka sm\'ecr M\'ecs\'edc \endash Bl\'edzk\'e9 setk\'e1n\'ed t\'f8et\'edho druhu \endash Nejstar\'9a\'ed horoskop sv\'ecta? \endash D\'f9mysln\'e1 skr\'fd\'9a \endash Tajemn\'ed cizinci \endash Str\'e1\'9eci br\'e1ny \endash M\'ecsto spadl\'e9 z nebes \endash Pozemsk\'e1 stanice \endash Poslov\'e9 bo\'9e\'ed \endash Potomci and\'ecl\'f9 \endash Tajupln\'fd odkaz\par
II. PODIVN\'c1 ZK\'c1ZA CHATTU\'8aE\par
Podzemn\'ed labyrint \endash Nezn\'e1m\'ed stavitel\'e9 \endash N\'e1rod diplomat\'f9 \endash Sv\'ecdectv\'ed zapsan\'e9 v hl\'edn\'ec \endash P\'f9vod notn\'ec nejasn\'fd \endash Ni\'e8iv\'fd \'fader \endash Radioaktivn\'ed kostra \endash Vl\'e1dce hromokl\'ednu \endash Nevysv\'ectliteln\'fd z\'e1nik \endash P\'f8\'edli\'9a odv\'e1\'9en\'e1 spekulace \endash Posedlost hlubinami\par
III. ZTRACEN\'c9 KR\'c1LOVSTV\'cd\par
St\'e1le p\'f8ekvapuj\'edc\'ed Tr\'f3ja \endash Pon\'eckud podez\'f8el\'fd d\'f9kaz \endash K\'f8\'ed\'9eov\'fd v\'fdslech mrtv\'fdch sv\'ecdk\'f9 \endash B\'f9h bou\'f8e op\'ect na sc\'e9n\'ec\par
IV. P\'c1TR\'c1N\'cd PO AR\'8aE Z\'c1CHRANY\par
Tajemstv\'ed propastn\'e9 t\'f9n\'ec \endash Kde le\'9e\'ed vrak? \endash Opomenut\'fd rozpor \endash Sm\'ecr Durupinar \endash Podez\'f8ele mnoho n\'e1hod \endash Vzh\'f9ru ke dnu\par
V. P\'d8\'cdLI\'8a TAJEMN\'c1 MAPA\par
Nevysv\'ectlen\'e9 poznatky \endash V\'e1lka hypot\'e9z \endash D\'e1vn\'ed kr\'e1lov\'e9 mo\'f8e\par
VI. NETVOR Z JEZERA VAN\par
Velmi slan\'fd domov \endash Pokrevn\'ed p\'f8\'edbuzn\'ed \endash Kr\'e1lov\'e9 hlubin \endash D\'f9kaz, nebo omyl?\par
VII. PRASTAR\'c9 H\'c1DANKY\par
Objevy bez rodokmenu \endash Raketopl\'e1n z obdob\'ed konce temna\par
\par
VIII. DIVY A Z\'c1ZRAKY\par
Znovu na sv\'ect\'ec \endash Dnes ordinuje \'84Doktor ryba\ldblquote \endash Svat\'e1 tv\'e1\'f8 z Edessy\par
\par
\'84A\'9e usly\'9a\'ed\'9a tu pov\'ecst, bude\'9a hodn\'ec sn\'edt.\par
A kdy\'9e sn\'ed\'9a, ji\'9e jsi v r\'e1ji.\ldblquote\par
Sta\'f8ec z Pustiny\par
\par
I. ZAPOV\'ccZEN\'c1 HORA BOH\'d9\par
\par
Na vrcholu Nemrud Dag v jihov\'fdchodn\'edm Turecku je ukryto jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed na\'9a\'ed planety. V dosud neodkryt\'e9 skaln\'ed hrobce ji\'9e v\'edce ne\'9e dva tis\'edce let spo\'e8\'edvaj\'ed ostatky velmi zvl\'e1\'9atn\'edch bytost\'ed. Jejich existenci obklopuj\'ed mnoh\'e9 nezodpov\'eczen\'e9 ot\'e1zky. Byli to p\'f8edstavitel\'e9 ojedin\'ecl\'e9 lidsk\'e9 rasy, kter\'e1 se sv\'fdm neobvykl\'fdm vzhledem, zp\'f9sobem \'9eivota a p\'f8edev\'9a\'edm fascinuj\'edc\'edmi schopnostmi \endash ov\'9aem z\'e1vratn\'ec \endash li\'9aila od ostatn\'edch domorod\'fdch obyvatel, nebo je t\'ecmto z\'e1hadn\'fdm cizinc\'f9m pr\'e1vem p\'f8isuzov\'e1n nepozemsk\'fd p\'f9vod?\par
Nach\'e1z\'ed se v d\'f9sledn\'ec zamaskovan\'e9, nedostupn\'e9 poh\'f8ebn\'ed komo\'f8e i tajemn\'e9 \'84nesmrteln\'e9 poselstv\'ed\ldblquote , kter\'e9 stavitel komory, kr\'e1l Antiochos I., p\'f8isl\'edbil p\'f8edat sv\'fdm n\'e1sledn\'edk\'f9m? A pokud ano, jak\'e9 \'9aokuj\'edc\'ed odhalen\'ed je v n\'ecm uvedeno? Osv\'ectluje nezn\'e1m\'e9 a doposud dob\'f8e utajen\'e9 okam\'9eiky minulosti lidstva, nebo naopak p\'f8in\'e1\'9a\'ed p\'f8ekvapiv\'e9 proroctv\'ed o tom, co n\'e1s teprve \'e8ek\'e1?\par
Dot\'ecrn\'e9 my\'9alenky d\'e1valy zapomenout na rostouc\'ed \'fanavu. Stoupal jsem po \'fazk\'e9 stezce strm\'ec vzh\'f9ru, a\'9e hrbolat\'e9 kamenn\'e9 stupn\'ec vyst\'f8\'eddala drobn\'e1 su\'9d.\par
Zapadaj\'edc\'ed slunce neklesalo za obzor tak rychle, jak by se dalo o\'e8ek\'e1vat. Viselo, zd\'e1nliv\'ec nete\'e8n\'ec, n\'edzko nad oce\'e1nem hol\'fdch kopc\'f9. Jako obrovsk\'e1 krvav\'e1 skvrna prosakovalo oblohou, rozp\'edjelo se v p\'e1su n\'edzk\'fdch oblak a zal\'e9valo krajinu p\'f8\'edzra\'e8n\'fdm \'9aerosvitem.\par
Re\'9eis\'e9r t\'e9to fascinuj\'edc\'ed nebesk\'e9 pod\'edvan\'e9 m\'ecl smysl pro spr\'e1vn\'e9 \'e8asov\'e1n\'ed sv\'ecteln\'fdch efekt\'f9. V okam\'9eiku, kdy se cel\'fd kraj pono\'f8il pod hladinu rudo\'9elut\'e9ho oparu, se z druh\'e9 strany hory nad temn\'ec zelenou stuhou Eufratu vyno\'f8il m\'ecs\'edc v \'fapl\'f2ku. Ob\'ec vesm\'edrn\'e1 t\'eclesa spole\'e8n\'ec oza\'f8ovala mohutn\'fd ku\'9eel kamen\'ed, um\'ecle navr\'9aen\'fd na vrcholu Nemrudu. Jejich paprsky klouzaly po teras\'e1ch s majest\'e1tn\'edmi torzy soch a zal\'e9valy gigantick\'e9 hlavy boh\'f9, kter\'e9 tok v\'eck\'f9 srazil do prachu zem\'ec, kde nyn\'ed spo\'e8\'edvaly, ani\'9e by ztratily sv\'f9j d\'f9stojn\'fd v\'fdraz.\par
Cosi nepojmenovateln\'e9ho naplnilo prostor. Jako by z hory za\'e8ala vyv\'ecrat n\'ecjak\'e1 magick\'e1 s\'edla. Jako by se otev\'f8ely dve\'f8e do jin\'e9ho sv\'ecta, do jin\'e9 dimenze, do jin\'e9ho \'e8asu. Zd\'e1lo se, \'9ee jsme vstoupili do v\'fdtahu ke hv\'eczd\'e1m. Nedoz\'edrn\'fd vesm\'edr byl n\'e1hle na dosah ruky.\par
Srdce sev\'f8ela podivn\'e1 t\'edse\'f2. Do du\'9ae se vlila ho\'f8kost osam\'ecn\'ed, stesk po n\'ec\'e8em, co jsme d\'e1vno ztratili a zapomn\'ecli, touha po kontaktu s nezn\'e1m\'fdm, po doteku nadp\'f8irozena\'85\par
A pak slunce zapadlo. Vzduch ovl\'e1dl chlad. Krajinu rychle pohlcovala tma. Kouzlo pominulo\'85 Ale jen navenek.\par
V noci, obsypan\'e9 hv\'eczdami, se navzdory \'fanav\'ec nedalo podlehnout sp\'e1nku. Nebyl jsem schopen pojmenovat ten zvl\'e1\'9atn\'ed stav vytr\'9een\'ed. Cosi se stalo. Jako kdy\'9e jste sv\'ecdky z\'e1zraku, nedovedete p\'f8esn\'ec popsat, co jste vid\'ecli, k \'e8emu vlastn\'ec do\'9alo, jen naprosto neochv\'ecjn\'ec c\'edt\'edte, \'9ee v\'9aednost na okam\'9eik pominula a vy jste se na nepatrnou chv\'edli stali \'fa\'e8astn\'edky n\'ec\'e8eho zcela v\'fdjime\'e8n\'e9ho.\par
\'d8\'cd\'8aE POD ZVL\'c1\'8aTN\'cd OCHRANOU\par
\par
Na sklonku druh\'e9ho stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem se v p\'f9vabn\'e9 kopcovit\'e9 krajin\'ec mezi vysok\'fdmi hradbami horsk\'e9ho p\'e1sma Taurusu a \'farodn\'fdm \'fadol\'edm Eufratu zrodilo mal\'e9 nez\'e1visl\'e9 kr\'e1lovstv\'ed Kommag\'e9n\'e9. Jeho ohromuj\'edc\'ed bohatstv\'ed rostlo p\'f8edev\'9a\'edm z obchodu mezi z\'e1padem a v\'fdchodem, z vlastnictv\'ed p\'f8echod\'f9 p\'f8es \'f8eku, u n\'ed\'9e po \'famorn\'e9 cest\'ec p\'f8es hory odpo\'e8\'edvaly karavany z \'d8ecka, S\'fdrie i Persie, kter\'e9 se zde samoz\'f8ejm\'ec zastavovaly i p\'f8i n\'e1vratu z Indie. A v obou p\'f8\'edpadech p\'f8enech\'e1valy m\'edstn\'edm p\'f8ekupn\'edk\'f9m \'e8\'e1st sv\'e9ho vz\'e1cn\'e9ho zbo\'9e\'ed.\par
\'da\'9easn\'e9 obchodn\'ed mo\'9enosti a vidina obrovsk\'fdch zisk\'f9 p\'f8il\'e1kaly schopn\'e9 a podnikav\'e9 lid\'ed ze v\'9aech stran. A tak z\'e1hy za\'e8aly b\'fdt z Kommag\'e9n\'e9 vypravov\'e1ny vlastn\'ed karavany, putuj\'edc\'ed do v\'9aech kout\'f9 sv\'ecta. Neust\'e1le se zvy\'9auj\'edc\'ed p\'f8\'edliv pen\'ecz umo\'9e\'f2oval investovat do v\'fdstavby dlouh\'fdch kan\'e1l\'f9, kter\'e9 rozv\'e1d\'ecly vodu z Eufratu a\'9e k hor\'e1m daleko na severu. Plocha obd\'ecl\'e1van\'e9 p\'f9dy se zv\'ect\'9aila a blahobyt je\'9at\'ec v\'edce vzkv\'e9tal.\par
Ale muselo zde b\'fdt je\'9at\'ec n\'ecco, \'e8\'edm bylo toto nepatrn\'e9 kr\'e1lovstv\'ed naprosto v\'fdjime\'e8n\'e9. Vypad\'e1 to, jako by nad n\'edm kdosi nesm\'edrn\'ec mocn\'fd dr\'9eel ochrannou ruku, jako by suverenitu a nedotknutelnost tohoto trpasli\'e8\'edho st\'e1tu st\'f8e\'9eily nezn\'e1m\'e9 s\'edly.\par
Kommag\'e9n\'e9 le\'9eelo nejprve \'84na \'fapat\'ed\ldblquote Arm\'e9nsk\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed, kter\'e9mu pat\'f8ilo rozlehl\'e9 \'fazem\'ed od Eufratu a\'9e po Bajkalsk\'e9 jezero. Pozd\'ecji ho obklopovaly \'f8\'ed\'9ae \'f8\'edmsk\'e1 a parthsk\'e1. Pro v\'9aechny tyto znep\'f8\'e1telen\'e9 strany bylo bezesporu l\'e1kavou ko\'f8ist\'ed. P\'f8esto si dok\'e1zalo udr\'9eet samostatnost a dokonce ji nechalo p\'edsemn\'ec potvrdit \'f8\'edmsk\'fdm c\'edsa\'f8em Pompeiem. Jak je to mo\'9en\'e9? Vyu\'9e\'edvali kommag\'e9n\'9at\'ed vl\'e1dci rozpor\'f9 mezi sv\'fdmi siln\'fdmi sousedy, obchodovali s jedn\'ecmi i druh\'fdmi a v\'9aem prokazovali cenn\'e9 slu\'9eby? Anebo disponovali n\'ecjak\'fdmi nezn\'e1m\'fdmi obrann\'fdmi prost\'f8edky, kter\'e9 dok\'e1zaly nenasytn\'e9 agresory spolehliv\'ec udr\'9eet na uzd\'ec?\par
Jist\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee byly v kr\'e1lovstv\'ed vyu\'9e\'edv\'e1ny utajovan\'e9 v\'ecdomosti a technick\'e1 za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e1 notn\'ec p\'f8edb\'echla svou dobu.\par
Kr\'e1l Antiochos I. (pravd\'ecpodobn\'ec 98-38 p\'f8.n.l.) nechal do kamene vytesat sv\'f9j testament, v n\'ecm\'9e je i tento zvl\'e1\'9atn\'ed n\'e1pis: \'84Cel\'fd sv\'f9j \'9eivot jsem poci\'9doval hlubok\'fd respekt k boh\'f9m a jejich nanejv\'fd\'9a spolehliv\'fdm obrann\'fdm zbran\'edm\'85 Proto jsem unikal, navzdory v\'9aem n\'e1strah\'e1m, velk\'e9mu nebezpe\'e8\'ed, zvl\'e1dl jsem neo\'e8ek\'e1van\'e9 a beznad\'ecjn\'e9 situace, pro\'9eil jsem sv\'f9j \'9eivot, bohat\'fd v letech a ve \'9at\'ecst\'ed.\ldblquote\par
Co to bylo za \'84nanejv\'fd\'9a spolehliv\'e9 obrann\'e9 zbran\'ec\ldblquote a jac\'ed bohov\'e9 jimi disponovali?\par
TAJEMN\'c1 SVATYN\'cc\par
\par
Zm\'edn\'ecn\'fd testament je zv\'ec\'e8n\'ecn do kamene v are\'e1lu velmi neobvykl\'e9 hrobky, kter\'e1 z\'e1rove\'f2 slou\'9eila jako svatyn\'ec zcela ojedin\'ecl\'e9ho n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
Antiochos I. vyu\'9eil p\'f8irozen\'e9 podoby 2 150 metr\'f9 vysok\'e9 hory Nemrud, viditeln\'e9 ze v\'9aech stran zem\'ec, a jej\'ed vrchol dal upravit do tvaru t\'e9m\'ec\'f8 dokonal\'e9ho ku\'9eele. P\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno: na skalnat\'fd podklad, v n\'ecm\'9e byla vyhloubena rozm\'ecrn\'e1 poh\'f8ebn\'ed komora, kr\'e1lovi poddan\'ed navr\'9aili t\'f8icet tis\'edc kub\'edk\'f9 kamene velikosti p\'ecsti. Tak vznikl um\'ecl\'fd kopec, jeho\'9e ov\'e1ln\'e1 z\'e1kladna m\'e1 pr\'f9m\'ecr 160 metr\'f9. P\'f9vodn\'ed v\'fd\'9aka 60 metr\'f9 je dnes vlivem p\'f8\'edrody a pozd\'ecji tak\'e9 p\'e1trac\'edch akc\'ed archeolog\'f9 asi o 10 metr\'f9 ni\'9e\'9a\'ed.\par
K mohutn\'e9 mohyle se t\'ecsn\'ec p\'f8imykaj\'ed t\'f8i terasy, orientovan\'e9 podle sv\'ectov\'fdch stran. Na dvou z nich, v\'fdchodn\'ed a z\'e1padn\'ed, st\'e1ly sochy boh\'f9 a kr\'e1l\'f9, vysok\'e9 jako \'e8ty\'f8patrov\'e9 domy. Jejich t\'ecla, sed\'edc\'ed na honosn\'fdch tr\'f9nech, jsou slo\'9eena z n\'eckolika des\'edtek p\'f8esn\'ec opracovan\'fdch, do sebe zapadaj\'edc\'edch kamenn\'fdch kv\'e1dr\'f9. Jak uk\'e1zal ned\'e1vn\'fd v\'fdzkum, jsou kupodivu dut\'e1. Samotn\'e9 hlavy, dovedn\'ec zhotoven\'e9 z monolitu, jsou vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e dosp\'ecl\'fd mu\'9e.\par
Panteon kommag\'e9nsk\'fdch boh\'f9 byl p\'f9vodn\'ec dost slo\'9eit\'fd. Na jedn\'e9 stran\'ec sem \'d8ekov\'e9 p\'f8inesli kult Apollona a Dia, na druh\'e9 stran\'ec tu byli zabydleni per\'9at\'ed bohov\'e9 Mithra a Ahura Mazda. Ti nav\'edc mezi sebou spl\'fdvali a dost\'e1vali nov\'e1 jm\'e9na, tak\'9ee jeden b\'f9h p\'f8edstavoval nakonec boh\'f9 n\'eckolik.\par
Proto na z\'e1padn\'ed terase vedle Antiocha I. shl\'ed\'9eeli do kraje bohyn\'ec Kommag\'e9n\'e9 Fortuna a d\'e1le Zeus \endash Oromasdes, Apollo \endash Mithra \endash Helios a Herakles \endash Artagenes: bohov\'e9 komplikovan\'fdch jmen a pospojovan\'fdch vlastnost\'ed.\par
Na v\'fdchodn\'ed terase se vyh\'f8\'edvaly na slunci ob\'f8\'ed sochy Dareia I., Xerxa I. a dal\'9a\'edch mocn\'fdch p\'f8edch\'f9dc\'f9 kr\'e1lovsk\'e9 kommag\'e9nsk\'e9 dynastie.\par
Po boku t\'ecchto vl\'e1dc\'f9 zem\'ec i nebes st\'e1ly sochy lv\'f9 a orl\'f9 a \'e8etn\'e9 kamenn\'e9 desky s \'fachvatn\'fdmi reli\'e9fy a dlouh\'fdmi n\'e1pisy.\par
V takto ohrani\'e8en\'e9m prostoru se konaly zvl\'e1\'9atn\'ed n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'f8ady.\par
Jak dokazuj\'ed dochovan\'e9 texty, v ur\'e8en\'e9 dny se kr\'e1tce p\'f8ed p\'f9lnoc\'ed vyd\'e1valo k vrcholu Nemrudu dlouh\'e9 proces\'ed. V\'ec\'f8\'edc\'ed s pochodn\'ecmi v rukou vystoupili nejprve k v\'fdchodn\'ed terase a po kr\'e1tk\'e9m uct\'ecn\'ed kr\'e1lov\'fdch p\'f8edk\'f9 pokra\'e8ovali p\'f8es severn\'ed terasu k z\'e1padu. Chodili tak dvakr\'e1t m\'ecs\'ed\'e8n\'ec.\par
Zvl\'e1\'9a\'9d v\'fdznamn\'e9 slavnosti p\'f8ipadaly na 10. Loos (7. \'e8ervenec), kdy si Kommag\'e9nci p\'f8ipom\'ednali korunovaci kr\'e1le Antiocha I. Na jedn\'e9 z nich do\'9alo ke \'84zjeven\'ed velk\'fdch boh\'f9\ldblquote , jak stoj\'ed doslova v jednom z vytesan\'fdch n\'e1pis\'f9. A jin\'fd zdroj dod\'e1v\'e1, \'9ee \'84tehdy tito bohov\'e9 manifestovali p\'f8ed lidmi svou \'fa\'9easnou moc\ldblquote . On\'e9 podivn\'e9 noci s p\'f8\'edchut\'ed z\'e1zraku se pr\'fd na vrcholku Nemrudu odehr\'e1lo fascinuj\'edc\'ed divadlo.\par
\par
A HV\'ccZDY POTEMN\'ccLY\'85\par
\par
P\'f8\'edzra\'e8n\'e9, hypnotizuj\'edc\'ed sv\'ectlo m\'ecs\'edce v \'fapl\'f2ku st\'e9kalo po n\'e1hrobn\'edm pahorku dol\'f9 k soch\'e1m, oza\'f8ovalo je zezadu a dod\'e1valo jejich kolos\'e1ln\'edm postav\'e1m punc tajemnosti. Kamenn\'e1 zpodobn\'ecn\'ed boh\'f9, lid\'ed a zv\'ed\'f8at vytv\'e1\'f8ela na pozad\'ed jasn\'e9 oblohy obrovsk\'e9 \'e8ern\'e9 siluety. Ob\'f8adi\'9at\'ec zaplnil dav v\'ec\'f8\'edc\'edch. Lid\'e9 se t\'edsnili okolo vysok\'fdch oh\'f2\'f9, \'9alehaj\'edc\'edch z rozm\'ecrn\'fdch kovov\'fdch m\'eds. St\'e1le nov\'ed a nov\'ed p\'f8\'edchoz\'ed se nedo\'e8kav\'ec tla\'e8ili dop\'f8edu. Jejich mihotaj\'edc\'ed se st\'edny tan\'e8ily po n\'edzk\'fdch kamenn\'fdch bloc\'edch, do nich\'9e bylo vytes\'e1no svat\'e9 pr\'e1vo, plazily se po dl\'e1\'9ed\'ecn\'ed a po podstavc\'edch s reli\'e9fy.\par
N\'e1hle nastalo naprost\'e9 ticho. Kr\'e1l se postavil naproti olt\'e1\'f8i. Pozvedl ruce k no\'e8n\'ed obloze. Jeho pl\'e1\'9a\'9d se vzdouval v prudk\'e9m v\'ectru. Nap\'ect\'ed se zvy\'9aovalo. Modlitby z nes\'e8etn\'fdch \'fast za\'e8aly stoupat k nebes\'f9m. Zazn\'ecly trumpety, jasn\'ec a pronikav\'ec. Do jejich zvuku se vm\'edsilo podivn\'e9 dun\'ecn\'ed, p\'f8ich\'e1zej\'edc\'ed odkudsi shora. H\'f8mot a hukot s\'edlily. Sedlo hory se za\'e8alo ot\'f8\'e1sat. Zd\'e1lo se, \'9ee sochy budou svr\'9eeny ze sv\'fdch kamenn\'fdch tr\'f9n\'f9 a z\'f8\'edt\'ed se na hlavy poutn\'edk\'f9. Zvedl se siln\'fd vichr. Obrovsk\'fd oblak prachu zahalil svatyni. A hv\'eczdy potemn\'ecly\'85\par
Co se stalo pak, z\'f9st\'e1v\'e1 z\'e1hadou. Ten kr\'e1tk\'fd \'fasek n\'eckolika hodin mezi p\'f9lnoc\'ed a sv\'edt\'e1n\'edm je obest\'f8en st\'e1le nerozlu\'9at\'ecn\'fdm tajemstv\'edm. Jindy tak mnohomluvn\'e9 texty t\'e9 doby zatvrzele ml\'e8\'ed. Dochoval se jen stru\'e8n\'fd n\'e1znak.\par
Samotn\'ed bohov\'e9 v t\'e9to v\'fdjime\'e8n\'e9 chv\'edli p\'f8edvedli, \'9ee disponuj\'ed ohromnou moc\'ed. Manifestovali.\par
Jak? Co se na otev\'f8en\'e9m prostranstv\'ed svatyn\'ec stalo?\par
V\'edme jen, \'9ee se pot\'e9, co slunce zcela pozlatilo krajinu, kr\'e1lovi poddan\'ed spokojen\'ec roze\'9ali do sv\'fdch domov\'f9. \'8a\'9dastn\'ed, \'9ee byli sv\'ecdky naprosto jedine\'e8n\'e9 ud\'e1losti. P\'f8esv\'ecd\'e8ili se, \'9ee jsou bohov\'e9 st\'e1le p\'f8\'edtomni, a usoudili, \'9ee si tak i nad\'e1le mohou b\'fdt jisti jejich p\'f8\'edzn\'ed a ochranou.\par
\par
PODVOD, Z\'c1ZRAK, NEBO\'85?\par
\par
Naprost\'e1 absence podrobn\'ecj\'9a\'edho popisu vyvol\'e1v\'e1 mno\'9estv\'ed dohad\'f9. K \'e8emu on\'e9 podivn\'e9 noci na vrcholu Nemrudu opravdu do\'9alo?\par
Udal se skute\'e8n\'fd z\'e1zrak? \'8aokoval p\'f8\'edtomn\'e9 publikum n\'ecjak\'fd nadp\'f8irozen\'fd jev? Nebo se tam naopak projevil sice \'f8\'eddk\'fd, ale p\'f8ece jen naprosto re\'e1ln\'fd p\'f8\'edrodn\'ed \'fakaz? Sestoupily z nebes nezn\'e1m\'e9 mimozemsk\'e9 bytosti, pouze omylem pova\'9eovan\'e9 za bo\'9estvo? Nebo za t\'edm v\'9a\'edm st\'e1l \'e8lov\'eck se sv\'fdm d\'f9vtipem a zru\'e8nost\'ed?\par
Pokusme se nejprve odpov\'ecd\'ect na posledn\'ed z t\'ecchto ot\'e1zek.\par
Byla ta zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f9lno\'e8n\'ed sc\'e9na pouze dovednou mystifikac\'ed kn\'ec\'9e\'ed? Jak\'e9si zda\'f8il\'e9 p\'f8edstaven\'ed s velkorysou v\'fdpravou a sv\'ecteln\'fdmi efekty? Hra ohn\'ec a st\'edn\'f9, kter\'e1 m\'ecla lid p\'f8esv\'ecd\'e8it, \'9ee je kr\'e1l opravdu sp\'f8\'edzn\'ecn s bohy, a pos\'edlit tak jeho autoritu?\par
Antiochos I. ve sv\'fdch mlad\'fdch letech podnikl dlouhou cestu a nav\'9at\'edvil stejn\'e1 m\'edsta jako Alexandr Makedonsk\'fd p\'f8i sv\'e9m proslul\'e9m ta\'9een\'ed na v\'fdchod. Kr\'e1l pravd\'ecpodobn\'ec doputoval a\'9e do Indie, kde se sezn\'e1mil s Buddhov\'fdm u\'e8en\'edm. Jeho hlavn\'ed z\'e1sady pak rozvinul a zpracoval do nov\'e9ho \'84z\'e1\'f8\'edc\'edho, m\'edrumilovn\'e9ho\ldblquote n\'e1bo\'9eenstv\'ed, kter\'e9 nem\'eclo obdobu nikde jinde na sv\'ect\'ec. Jeho duchovn\'ed principy, popis p\'f8edepsan\'fdch liturgick\'fdch ob\'f8ad\'f9, ur\'e8en\'e1 data jejich kon\'e1n\'ed a dal\'9a\'ed n\'e1bo\'9eensk\'e1 ustanoven\'ed, kter\'e1 museli ob\'e8an\'e9 i cizinci striktn\'ec dodr\'9eovat, obsahuje Svat\'fd z\'e1kon, vytesan\'fd do sokl\'f9 a zadn\'edch st\'ecn tr\'f9n\'f9 pod sochami na \'fapat\'ed n\'e1hrobn\'edho pahorku. Z celkem 237 \'f8\'e1dk\'f9 textu vyza\'f8uje panovn\'edkova nesm\'edrn\'e1 zbo\'9enost, \'facta nejen k boh\'f9m, ale tak\'e9 k lidem.\par
\'84Kommag\'e9nci, cizinci, kr\'e1lov\'e9, panovn\'edci, svobodn\'ed i otroci, ti v\'9aichni jsou sou\'e8\'e1st\'ed lidstva a li\'9a\'ed se jen urozenost\'ed anebo osudem.\ldblquote\par
Antiochos I. pevn\'ec vy\'9eadoval, aby ka\'9ed\'fd vykon\'e1val sv\'e9 \'e8iny v souladu se Svat\'fdm z\'e1konem, a s\'e1m \'9ael p\'f8\'edkladem. Nelze ho tedy podez\'edrat z \'famysln\'fdch podvod\'f9 a l\'9e\'ed. Zd\'e1 se, \'9ee byl moudr\'fd, p\'f8\'edm\'fd, \'e8estn\'fd a na neomezen\'e9ho vl\'e1dce neobvykle citliv\'fd \'e8lov\'eck. Podvod na poddan\'fdch rozhodn\'ec neodpov\'edd\'e1 jeho \'84k\'e1drov\'e9mu profilu\ldblquote . A ned\'e1 se ani p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee by ho tajn\'ec inscenovali duchovn\'ed za kr\'e1lov\'fdmi z\'e1dy. Stal se tedy na Nemrudu opravdov\'fd z\'e1zrak? Otev\'f8ela se nebesa a samotn\'fd b\'f9h, v n\'e1bo\'9eensk\'e9m slova smyslu jako nejvy\'9a\'9a\'ed a v\'9aemocn\'e1 bytost, se n\'ecjak\'fdm zvl\'e1\'9atn\'edm zp\'f9sobem projevil? Stal\'ed se poutn\'edci ve svatyni sv\'ecdky zjeven\'ed?\par
Nem\'e1me k dispozici \'9e\'e1dn\'e9 d\'f9kazy \'e8i alespo\'f2 indicie, kter\'e9 by tuto verzi podpo\'f8ily, ale tak\'e9 nic nesv\'ecd\'e8\'ed proti. \'8e\'e1dn\'fdm argumentem nelze tuto mo\'9enost vyvr\'e1tit. Ot\'e1zka nadp\'f8irozen\'e9ho p\'f9vodu ud\'e1lost\'ed z\'f9st\'e1v\'e1 otev\'f8ena.\par
Pozorovali \'fa\'e8astn\'edci slavnosti neobvykl\'fd p\'f8\'edrodn\'ed \'fakaz?\par
P\'f8ipome\'f2me si, co v\'9aechno p\'f8edch\'e1zelo takzvan\'e9 manifestaci boh\'f9. Oz\'fdval se podivn\'fd h\'f8mot, zem\'ec se ot\'f8\'e1sala, zvedl se neoby\'e8ejn\'ec siln\'fd v\'edtr, svatyni zahalil oblak a hv\'eczdy p\'f8estaly b\'fdt vid\'ect.\par
Nejsou to pr\'f9vodn\'ed jevy zem\'ect\'f8esen\'ed? Mohla se hora zachv\'ect zrovna p\'f8i posv\'e1tn\'e9m ritu\'e1lu a prach, zvedaj\'edc\'ed se z tis\'edc\'f9 tun kamen\'f9, navr\'9aen\'fdch na hrobce, zast\'ednil oblohu?\par
Jedna okolnost tuto hypot\'e9zu nepochybn\'ec podporuje. V okam\'9eiku kon\'e1n\'ed slavnosti byl toti\'9e \'fapln\'eck a pr\'e1v\'ec za t\'e9to m\'ecs\'ed\'e8n\'ed f\'e1ze se zem\'ec ot\'f8\'e1s\'e1 nej\'e8ast\'ecji.\par
MAL\'c1 ODBO\'c8KA SM\'ccR M\'ccS\'cdC\par
\par
Ji\'9e odprad\'e1vna se na\'9aemu nejbli\'9e\'9a\'edmu vesm\'edrn\'e9mu sousedovi p\'f8ipisuje tajemn\'e1 moc. O \'fapl\'f2ku a novolun\'ed se pr\'fd na zemi d\'ecj\'ed podivn\'e9 v\'ecci. Zv\'ed\'f8ata i lid\'e9 poci\'9duj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed neklid, mo\'f8sk\'e1 hladina se vzp\'edn\'e1 do neb\'fdval\'e9 v\'fd\'9ae a hlubiny zem\'ec se ot\'f8\'e1saj\'ed ne\'e8ekan\'fdmi z\'e1chv\'ecvy. P\'f8ehled nejv\'ect\'9a\'edch zem\'ect\'f8esen\'ed sv\'ecta jako by cht\'ecl tuto starov\'eckou p\'f8edstavu potvrdit.\par
V noci na 30. z\'e1\'f8\'ed roku 1993 zas\'e1hlo jihoindick\'e9 st\'e1ty Mah\'e1r\'e1\'9atra, Madhjaprad\'e9\'9a a \'c1ndhraprad\'e9\'9a ni\'e8iv\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed o s\'edle 6,4 stupn\'ec Richterovy stupnice. M\'ecsta se zm\'ecnila v rozvaliny, v\'edce ne\'9e pades\'e1t vesnic bylo zcela srovn\'e1no se zem\'ed a v trosk\'e1ch dom\'f9 a na sutinami zavalen\'fdch ulic\'edch zahynulo na 45 tis\'edc lid\'ed. \'dad\'ecsn\'e1 trag\'e9die se odehr\'e1la na sam\'e9m sklonku noci oz\'e1\'f8en\'e9 \'fapl\'f2kem.\par
V\'f9bec nejrozs\'e1hlej\'9a\'ed zaznamenan\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed, kter\'e9 24. ledna 1556 ude\'f8ilo v \'c8\'edn\'ec a p\'f8ineslo smrt 830 tis\'edc\'f9m lid\'ed, se udalo v den novu.\par
Op\'ect v \'c8\'edn\'ec o srpnov\'e9m \'fapl\'f2ku roku 1976 (\'e8tvrt milionu ob\'ecti), za svitu pln\'e9ho m\'ecs\'edce v Gruzii 1991, v Afgh\'e1nist\'e1nu a P\'e1kist\'e1nu\'85 Z celkem dvaceti velk\'fdch zem\'ect\'f8esen\'ed minul\'e9ho stolet\'ed jich v\'edce ne\'9e polovina ude\'f8ila v obdob\'ed \'fapl\'f2ku nebo novu. Nechceme-li v\'ec\'f8it ve skute\'e8n\'ec podivnou souhru okolnost\'ed, mus\'edme p\'f8iznat, ze sta\'f8\'ed astrologov\'e9 a hv\'eczd\'e1\'f8i m\'ecli pravdu. Zem\'ec se za \'fapl\'f2ku a novu vzdouv\'e1 daleko \'e8ast\'ecji a siln\'ecji ne\'9e jindy. Odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku pro\'e8 nen\'ed tak slo\'9eit\'e1.\par
\'da\'e8inky nebesk\'fdch t\'ecles na na\'9ai planetu jsou z\'e1visl\'e9 na jejich hmotnosti a vzd\'e1lenosti od Zem\'ec. Slunce je t\'e9m\'ec\'f8 333tis\'edckr\'e1t t\'ec\'9e\'9a\'ed ne\'9e Zem\'ec, od n\'ed\'9e ho d\'ecl\'ed p\'f8ibli\'9en\'ec 150 milion\'f9 kilometr\'f9. Luna m\'e1 hmotnost pouze jedn\'e9 osmdes\'e1tiny Zem\'ec, ale jej\'ed pr\'f9m\'ecrn\'e1 vzd\'e1lenost od na\'9a\'ed planety \'e8in\'ed jen 384 tis\'edc kilometr\'f9. Pr\'e1v\'ec tato pom\'ecrn\'e1 bl\'edzkost M\'ecs\'edce zp\'f9sobuje, \'9ee jsou jeho \'fa\'e8inky daleko v\'fdrazn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e vliv sice nesm\'edrn\'ec hmotn\'e9ho, ale vzd\'e1len\'e9ho Slunce.\par
V obdob\'ed prvn\'ed a posledn\'ed m\'ecs\'ed\'e8n\'ed \'e8tvrti proch\'e1zej\'ed Slunce a M\'ecs\'edc poledn\'edkem dan\'e9ho m\'edsta \'9aest hodin po sob\'ec. Gravita\'e8n\'ed s\'edly obou t\'ecles p\'f9sob\'ed proti sob\'ec a jejich \'fa\'e8inek na Zemi se zna\'e8n\'ec sni\'9euje. Ov\'9aem naprosto jin\'e1 situace nast\'e1v\'e1 o novolun\'ed a p\'f8i \'fapl\'f2ku, kdy Slunce a M\'ecs\'edc proch\'e1zej\'ed poledn\'edkem dan\'e9ho m\'edsta sou\'e8asn\'ec a jejich p\'f8ita\'9elivost se s\'e8\'edt\'e1.\par
Anat\'f3lie, na jej\'edmi \'fazem\'ed se hora Nemrud nach\'e1z\'ed, je seizmicky velmi \'e8innou oblast\'ed. Zem\'ect\'f8esen\'ed zde bylo i v d\'e1vn\'e9 minulosti sice velmi ob\'e1van\'fdm, ale obecn\'ec zn\'e1m\'fdm \'fakazem, a ned\'e1 se tedy p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee by Kommag\'e9nci jeho pr\'f9vodn\'ed jevy pokl\'e1dali za mimo\'f8\'e1dn\'fd z\'e1sah boh\'f9. A pokud ano, pak jako trest za sv\'e9 h\'f8\'edchy. V tomto p\'f8\'edpad\'ec by jist\'ec neodch\'e1zeli ze svatyn\'ec napln\'ecni \'9at\'ecst\'edm.\par
Mus\'edme tedy hledat jin\'e9 \'f8e\'9aen\'ed.\par
BL\'cdZK\'c9 SETK\'c1N\'cd T\'d8ET\'cdHO DRUHU\par
\par
P\'f8ipome\'f2me si znovu, co v\'9ae \'fadajn\'e9mu zjeven\'ed a n\'e1sledn\'e9 manifestaci boh\'f9 na Nemrudu p\'f8edch\'e1zelo. Chv\'ecn\'ed zem\'ec, siln\'fd v\'edtr, oblak prachu. Cosi zast\'ednilo oblohu. Je a\'9e podez\'f8el\'e9, jak p\'f8esn\'ec tyto okolnosti odpov\'eddaj\'ed popis\'f9m, kdy se bible zmi\'f2uje o takzvan\'e9 Hospodinov\'ec sl\'e1v\'ec. P\'f8\'edchod (\'e8i sp\'ed\'9ae p\'f8\'edlet?) Boha na Zemi je vyl\'ed\'e8en na n\'eckolika m\'edstech velmi podrobn\'ec.\par
V \'9ealmu 18, 8-14 se p\'ed\'9ae doslova:\par
Zem\'ec se zachv\'ecla, rozt\'f8\'e1sla se, hory v z\'e1kladech se hnuly, chv\'ecly se p\'f8ed jeho plamenn\'fdm hn\'ecvem.\par
Z ch\'f8\'edp\'ed se mu valil d\'fdm, z \'fast s\'9e\'edraj\'edc\'ed ohe\'f2, planouc\'ed \'f8e\'f8av\'e9 uhl\'ed.\par
Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama \'e8ern\'e9 mra\'e8no.\par
Na cheruba usedl a let\'ecl a vzn\'e1\'9ael se na perut\'edch v\'ectru.\par
Temno u\'e8inil svou skr\'fd\'9a\'ed, st\'e1nkem kolem sebe, temn\'e9 vodstvo, mra\'e8no prachu.\par
Mra\'e8na se hnala p\'f8ed jeho jasem, krupobit\'ed a ho\'f8\'edc\'ed uhl\'ed\'85\par
\par
Druh\'e1 kniha Moj\'9e\'ed\'9aova (24, 16) sd\'ecluje: \'84A Hospodinova sl\'e1va p\'f8eb\'fdvala na ho\'f8e Sinaj a oblak ji p\'f8ikr\'fdval po \'9aest dn\'ed. Sedm\'e9ho dne zavolal Hospodin na Moj\'9e\'ed\'9ae zprost\'f8ed oblaku. Hospodinova sl\'e1va se jevila pohledu Izraelc\'f9 jako stravuj\'edc\'ed ohe\'f2 na vrcholku hory.\ldblquote\par
Pomi\'f2me sv\'ecdectv\'ed mnoha autory ne\'fanavn\'ec om\'edlan\'e9ho Ezechiela (\'84Vid\'ecl jsem, jak se p\'f8ihnal bou\'f8liv\'fd v\'edtr od severu, velik\'e9 mra\'e8no a \'9alehaj\'edc\'ed ohe\'f2, okolo n\'echo byla z\'e1\'f8 a uprost\'f8ed ohn\'ec jak\'fdsi t\'f8pyt oslniv\'e9ho vz\'e1cn\'e9ho kovu.\ldblquote ) a v\'9aimn\'ecme si rad\'ecji staroz\'e1konn\'edho proroka Izai\'e1\'9ae (40, 3):\par
\par
P\'f8ipravte na pou\'9ati cestu Hospodinu!\par
Vyrovnejte na pustin\'ec silnici pro na\'9aeho Boha!\par
Ka\'9ed\'e9 \'fadol\'ed a\'9d je vyv\'fd\'9aeno, ka\'9ed\'e1 hora a pahorek sn\'ed\'9eeny.\par
Pahorkatina a\'9d v rovinu se zm\'ecn\'ed a horsk\'e9 h\'f8bety v pl\'e1n\'ec.\par
I zjev\'ed se Hospodinova sl\'e1va\'85\par
Co t\'edm cht\'ecl prorok nazna\'e8it? \'8e\'e1d\'e1, aby lid\'e9 srovnali svou mysl, nap\'f8\'edmili podivn\'e9 z\'e1kruty sv\'e9ho srdce a up\'f8\'edmn\'ec a cele se otev\'f8eli v\'ed\'f8e v Hospodina?\par
Jde opravdu jen o obraznou v\'fdzvu k n\'e1prav\'ec zka\'9een\'e9ho n\'e1roda, nebo tu zazn\'edv\'e1 zcela konkr\'e9tn\'ed upozorn\'ecn\'ed, \'9ee je nutn\'e9 se na p\'f8\'edchod Hospodinovy sl\'e1vy \'f8\'e1dn\'ec p\'f8ipravit? Je t\'f8eba postavit odpov\'eddaj\'edc\'ed plochu na pust\'e9m a odlehl\'e9m m\'edst\'ec (\'84Vyrovnejte na pustin\'ec silnici\'85\ldblquote )?\par
Nach\'e1z\'ed se odpov\'eddaj\'edc\'ed p\'f8ist\'e1vac\'ed plocha i na Nemrudu? Je i zde \'84pahorkatina prom\'ecn\'ecn\'e1 v rovinu\ldblquote ?\par
Kupodivu ano. Na um\'ecle srovnan\'e9m, rozm\'ecrn\'e9m prostranstv\'ed je pod nohama soch v\'fdchodn\'ed svatyn\'ec vybudov\'e1n byteln\'fd kamenn\'fd podstavec o rozm\'ecrech 13,5 kr\'e1t 13,5 metru. Archeologov\'e9 ho pova\'9euj\'ed za rozm\'ecrn\'fd olt\'e1\'f8, na n\'ecm\'9e byla por\'e1\'9eena ob\'ectn\'ed zv\'ed\'f8ata. Sou\'e8asn\'e9mu \'e8lov\'ecku ale tato n\'edzk\'e1, pevn\'e1 a naprosto rovn\'e1 plocha p\'f8ipom\'edn\'e1 m\'edsto ur\'e8en\'e9 k p\'f8ist\'e1v\'e1n\'ed vrtuln\'edk\'f9. A skute\'e8n\'ec \endash kdy\'9e se chce na Nemrud pod\'edvat n\'ecjak\'e1 v\'fdznamn\'e1 st\'e1tn\'ed n\'e1v\'9at\'ecva a nehodl\'e1 absolvovat nam\'e1hav\'fd v\'fdstup, ochotn\'e9 vojsko hosty doprav\'ed nahoru helikopt\'e9rou, kter\'e1 p\'f8istane pr\'e1v\'ec na t\'e9to plo\'9ain\'ec.\par
N\'e1hoda, nebo potvrzen\'ed p\'f9vodn\'edho \'fa\'e8elu stavby? I dnes se p\'f8i p\'f8ist\'e1n\'ed ozve nejprve vzd\'e1len\'fd hluk, jak stroj obl\'e9t\'e1 pahorek, v\'fdhled na oblohu je zast\'edn\'ecn mohutn\'fdm trupem vrtuln\'edku, zved\'e1 se oblak prachu a siln\'fd, nep\'f8\'edjemn\'fd v\'edtr z v\'ed\'f8\'edc\'edch list\'f9 vrtule \'e8uch\'e1 vlasy a nadouv\'e1 oble\'e8en\'ed.\par
P\'f8ist\'e1lo tedy on\'e9 podivn\'e9 noci na Nemrudu mimozemsk\'e9 plavidlo? Byla zm\'edn\'ecn\'e1 manifestace boh\'f9 ve skute\'e8nosti setk\'e1n\'edm s p\'f8\'edslu\'9an\'edky vysp\'ecl\'e9 nezn\'e1m\'e9 civilizace? Je to p\'f8\'edli\'9a odv\'e1\'9en\'e1 spekulace? Najdeme pro ni dostatek p\'e1dn\'fdch d\'f9kaz\'f9? Nebo p\'f8ece jen \'9alo o kontakt s nadp\'f8irozen\'fdmi p\'f8edstaviteli vy\'9a\'9a\'ed moci? Z\'e1hadu, kdo a pro\'e8 se tak teatr\'e1ln\'ec zjevil na v\'fdro\'e8n\'ed slavnosti, m\'f9\'9eeme rozlu\'9atit, jen kdy\'9e dok\'e1\'9eeme zd\'e1rn\'ec vyplnit v\'9aechny z\'e1kladn\'ed kolonky klasick\'e9ho policejn\'edho formul\'e1\'f8e. Tedy: Co a jak se stalo? Kde a kdy k \'e8inu do\'9alo? Zanechal po sob\'ec \'84pachatel\ldblquote n\'ecjak\'e9 stopy? Existuj\'ed d\'f9v\'ecryhodn\'ed sv\'ecdkov\'e9?\par
Odpov\'ecdi na prvn\'ed polovinu ot\'e1zek ji\'9e zn\'e1me. M\'edstem \'e8inu byl Nemrud. Nezn\'e1m\'fd se zde zjevil a manifestoval. A pravd\'ecpodobn\'ec lze zjistit, kdy k tomu do\'9alo. Mo\'9en\'e1 dokonce na minutu p\'f8esn\'ec.\par
NEJSTAR\'8a\'cd HOROSKOP SV\'ccTA?\par
\par
Na z\'e1padn\'ed terase se dochoval jedine\'e8n\'fd reli\'e9f. P\'edskovcov\'e1 deska o rozm\'ecrech 240 kr\'e1t 175 centimetr\'f9 zobrazuje lva nesouc\'edho na krku srpek m\'ecs\'edce. Na t\'ecle zv\'ed\'f8ete a okolo n\'ecj je rozm\'edst\'ecno celkem 19 hv\'eczd. Od men\'9a\'edch s osmi c\'edpy se odli\'9auji t\'f8i velk\'e9 s \'9aestn\'e1cti paprsky, se\'f8azen\'e9 vedle sebe nad h\'f8betem \'9aelmy. Podle m\'edn\'ecn\'ed n\'eckter\'fdch v\'ecdc\'f9 symbolizuj\'ed planety Jupiter, Merkur a Mars. Cel\'e1 sestava pak zn\'e1zor\'f2uje konjunkci t\'ecchto nebesk\'fdch t\'ecles s M\'ecs\'edcem v souhv\'eczd\'ed Lva.\par
V\'fdjev je pova\'9eov\'e1n za nejstar\'9a\'ed horoskop sv\'ecta. Mnoz\'ed badatel\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee Antiochos I. ho nechal vytesat, aby dok\'e1zal podporu nebes a vliv samotn\'fdch hv\'eczd na sv\'f9j p\'f8\'edzniv\'fd osud a zd\'e1rn\'fd rozvoj \'f8\'ed\'9ae. A mo\'9en\'e1 cht\'ecl tak\'e9 jasn\'ec a d\'f9razn\'ec nazna\'e8it, \'9ee s\'e1m je roven boh\'f9m a jednou spo\'e8ine vedle nich.\par
Podle star\'e9 \'f8eck\'e9 v\'edry bylo toti\'9e nej\'9a\'9dastn\'ecj\'9a\'edm zavr\'9aen\'edm \'9eivota, kdy\'9e byl i oby\'e8ejn\'fd smrteln\'edk za sv\'e9 dobr\'e9 \'e8iny po smrti p\'f8enesen na nebesa a objevil se na no\'e8n\'ed obloze jako hv\'eczda, z\'e1\'f8\'edc\'ed jasn\'fdmi sv\'ecteln\'fdmi paprsky. (Odtud mo\'9en\'e1 pramen\'ed i dodnes roz\'9a\'ed\'f8en\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee ka\'9ed\'fd \'e8lov\'eck m\'e1 na nebi svou hv\'eczdi\'e8ku.)\par
Antiochos I. v jednom z dochovan\'fdch text\'f9 vyslovil nad\'ecji, \'9ee tak\'e9 on bude jednou pob\'fdvat mezi nebe\'9a\'9dany. Cht\'ecl toto p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed zd\'f9raznit i v kamenn\'e9m horoskopu?\par
Antiochovou kr\'e1lovskou hv\'eczdou byla \'fadajn\'ec Alfa Leonis \endash Regulus, kter\'e1 spolu se Spicou a Arcturem tvo\'f8\'ed tzv. Jarn\'ed troj\'faheln\'edk, pat\'f8\'edc\'ed mezi nejjasn\'ecj\'9a\'ed hv\'eczdy oblohy. Alfa Leonis le\'9e\'ed ve vzd\'e1lenosti 85 sv\'ecteln\'fdch let od Slunce. Pouh\'e9ho p\'f9l stupn\'ec od ekliptiky, tak\'9ee se v jej\'ed bl\'edzkosti mohou vyskytnout M\'ecs\'edc a n\'eckdy i jasn\'e9 planety.\par
Na reli\'e9fu ji vid\'edme pohromad\'ec s bo\'9esk\'fdmi planetami Jupiterem, Merkurem a Marsem, kter\'e9 tak, jak jdou za sebou, symbolizuj\'ed bohy Dia, Apollona a Herakla. Paprsek m\'ecs\'edce na krku lva p\'f8edstavuje kommag\'e9nskou \'f8\'ed\'9ai. Znamen\'e1 to, zeje kr\'e1li p\'f8edur\'e8eno, aby se za sv\'e9ho \'9eivota i po smrti t\'ec\'9ail p\'f8\'edtomnosti bo\'9estev?\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee ne. \'8ee to \'fachvatn\'e9 zpodobn\'ecn\'ed lva s nebesk\'fdmi t\'eclesy v\'f9bec nep\'f8edstavuje horoskop. \'8ee je to pam\'e1tn\'edk n\'ecjak\'e9 naprosto v\'fdjime\'e8n\'e9 ud\'e1losti.\par
Konstelace hv\'eczd, zobrazen\'e1 na p\'edskovci, nast\'e1v\'e1 jen jednou za 25 000 let. Podle profesora Otta Neugebauera a dal\'9a\'edch astronom\'f9 k n\'ed do\'9alo 7.\'e8ervence roku 62 p\'f8.n.l. okolo 19.30 hodin.\par
Historikov\'e9 p\'f8izn\'e1vaj\'ed, \'9ee v\'fdznam tohoto data nen\'ed zn\'e1m. Den neodpov\'edd\'e1 kr\'e1lovu narozen\'ed. Horoskop tedy nem\'f9\'9ee zn\'e1zor\'f2ovat postaven\'ed hv\'eczd, kter\'e9 ovlivnily osud panovn\'edka v okam\'9eiku, kdy spat\'f8il sv\'ectlo sv\'ecta. Reli\'e9f ale jist\'ec zaznamen\'e1v\'e1 velmi v\'fdznamn\'e9 datum \endash \'9e\'e1dn\'e9mu jin\'e9mu \'e8asov\'e9mu \'fadaji nen\'ed ve svatyn\'edch v\'ecnov\'e1na tak velk\'e1 plocha a nav\'edc nelze p\'f8ehl\'e9dnout impozantn\'ed um\'ecleck\'e9 proveden\'ed. Ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1, o jak\'e9 datum jde. Co se stalo onoho letn\'edho ve\'e8era? Sedm\'e9ho \'e8ervence byl korunov\'e1n kr\'e1l. Ov\'9aem ne v roce 62 p\'f8.n.l., ale ji\'9e o \'9aest let d\'f8\'edve.\par
Rok co rok pak poddan\'ed 7. \'e8ervence uct\'edvali v\'fdro\'e8\'ed kr\'e1lovy korunovace. Pr\'e1v\'ec p\'f8i jedn\'e9 z t\'ecchto velkolep\'fdch slavnost\'ed do\'9alo ke zjeven\'ed a manifestaci boh\'f9. Nebylo to pr\'e1v\'ec v roce 62 p\'f8.n.l.?\par
Na\'9ali jsme nejpravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed vysv\'ectlen\'ed onoho z\'e1hadn\'e9ho data?\par
Jestli\'9ee ano, pak nen\'ed p\'edskovcov\'fd lev (symbol velmi jasn\'e9ho souhv\'eczd\'ed Lva) s planetami, hv\'eczdami a m\'ecs\'edcem horoskop, ale prost\'f8ednictv\'edm zobrazen\'e9 konstelace neoby\'e8ejn\'ec p\'f8esn\'fd, nav\'ecky zakonzervovan\'fd a v\'9aem p\'f8\'edpadn\'fdm zm\'ecn\'e1m kalend\'e1\'f8e odol\'e1vaj\'edc\'ed \'e8asov\'fd \'fadaj o okam\'9eiku, kdy do\'9alo k setk\'e1n\'ed pozem\'9a\'9dan\'f9 s bohy.\par
D\'d9MYSLN\'c1 SKR\'dd\'8a\par
\par
\'84Velk\'fd kr\'e1l, b\'f9h, spravedliv\'fd\'85, kter\'e9mu rozhodnut\'ed boh\'f9 prop\'f9j\'e8ilo v\'e1\'9enost, zanechal po sob\'ec na v\'ec\'e8nou pam\'ec\'9d nezm\'ecniteln\'fd z\'e1kon \'e8asu t\'edm, \'9ee sv\'ec\'f8il sv\'e1 nesmrteln\'e1 poselstv\'ed nedotknuteln\'e9mu monumentu.\ldblquote\par
Podle odkazu samotn\'e9ho Antiocha I. vznikl neoby\'e8ejn\'fd kamenn\'fd n\'e1hrobek na ho\'f8e Nemrud p\'f8edev\'9a\'edm proto, aby v n\'ecm bylo \endash vedle t\'ecla zesnul\'e9ho panovn\'edka \endash uschov\'e1no i \'84nesmrteln\'e9 poselstv\'ed\ldblquote . Jeho text, jde-li o dokument, nebyl nikdy objeven. Ve\'9aker\'e9 dosavadn\'ed pokusy proniknout do nitra hrobky selhaly.\par
Jak v roce 1992 dok\'e1zalo geofyzik\'e1ln\'ed m\'ec\'f8en\'ed cel\'e9ho pyramidov\'e9ho komplexu, \'9at\'ecrk je dovedn\'ec navr\'9aen ve t\'f8ech vrstv\'e1ch na rozm\'ecrn\'e9 sk\'e1le, v n\'ed\'9e jsou um\'ecle vyhlouben\'e9 prostory.\par
S pomoc\'ed magnetometr\'f9 a seismometr\'f9 v\'ecdci zjistili, \'9ee samotn\'e1 poh\'f8ebn\'ed komora je prostorn\'e1 a \'e8lenit\'e1. Hlavn\'ed m\'edstnost m\'e1 rozm\'ecry 9 kr\'e1t 5 metr\'f9 a dosahuje v\'fd\'9aky 2,4 metru. Tunel je vysok\'fd t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i metry. Zprvu kles\'e1 dol\'f9 a pak b\'ec\'9e\'ed hluboko do nitra hory. \'dast\'ed pravd\'ecpodobn\'ec pod podstavcem n\'eckter\'e9 z kolos\'e1ln\'edch soch.\par
Kdy\'9e p\'f8ed v\'edce ne\'9e dv\'ecma tis\'edci lety hrozilo nebezpe\'e8\'ed vp\'e1du \'d8\'edman\'f9, byl vchod zasyp\'e1n a d\'f9kladn\'ec zamaskov\'e1n a od t\'e9 doby se ho ji\'9e nikdy nepoda\'f8ilo objevit. Na z\'e1klad\'ec d\'f9kladn\'e9ho rozboru dochovan\'fdch text\'f9 jsou ale n\'eckte\'f8\'ed archeologov\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee vnit\'f8n\'ed st\'ecny hrobky pokr\'fdvaj\'ed rozmanit\'e9 v\'fdjevy a mno\'9estv\'ed vytesan\'fdch z\'e1znam\'f9. V mohutn\'fdch sarkof\'e1z\'edch pr\'fd le\'9e\'ed nejm\'e9n\'ec t\'f8i mumifikovan\'e1 t\'ecla. Krom\'ec samotn\'e9ho kr\'e1le Antiocha I. a jeho otce Mithridata Kallinikose je zde poh\'f8ben tak\'e9 \'84velk\'fd n\'e1bo\'9eensk\'fd v\'f9dce\ldblquote .\par
O koho jde, nen\'ed zn\'e1mo. Historick\'e9 an\'e1ly o identit\'ec t\'f8et\'edho t\'ecla a\'9e podez\'f8ele ml\'e8\'ed. Jeho p\'f9vod je obest\'f8en nepr\'f9hledn\'fdm h\'e1vem tajemstv\'ed. Ale zd\'e1 se, \'9ee pr\'e1v\'ec onen nezn\'e1m\'fd n\'e1bo\'9eensk\'fd v\'f9dce je t\'edm prav\'fdm kl\'ed\'e8em k rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1hady Nemrud Dag.\par
TAJEMN\'cd CIZINCI\par
\par
Historik Maurice Crijns se ve sv\'e9 knize Zapomenut\'e9 kr\'e1lovstv\'ed Kommag\'e9n\'e9 zmi\'f2uje o zvl\'e1\'9atn\'ed mal\'e9 skupin\'ec, \'9eij\'edc\'ed na \'fazem\'ed tohoto mal\'e9ho st\'e1tu spolu s domorodci. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci m\'ecli zcela neobvyklou, z\'e1\'f8iv\'ec b\'edlou barvu vlas\'f9, kter\'e9 svou hustotou a strukturou p\'f8ipom\'ednaly vlnu. Jejich o\'e8i jako by sv\'edtily.\par
Tito z\'e1hadn\'ed cizinci s nik\'fdm nebojovali ani nevystupovali nep\'f8\'e1telsky. Pat\'f8ili k nejm\'edrumilovn\'ecj\'9a\'edm bytostem na sv\'ect\'ec. \'8eili pr\'fd v podzemn\'edch m\'ecstech, naprosto odd\'eclen\'ec od ostatn\'edch lid\'ed. Z n\'eckter\'fdch jejich s\'eddel vedly dlouh\'e9 chodby do kr\'e1lovsk\'e9ho m\'ecsta Arsameia a pr\'e1v\'ec na Nemrud Dag.\par
Tato zm\'ednka je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed. V\'edme, \'9ee se na \'fazem\'ed Turecka, p\'f8edev\'9a\'edm v oblasti Kappadokie, nach\'e1zej\'ed rozlehl\'e9 podzemn\'ed komplexy, doslova cel\'e1 mnohopatrov\'e1 m\'ecsta, dosahuj\'edc\'ed hloubky a\'9e 85 metr\'f9 a schopn\'e1 pojmout p\'f8es 300 000 obyvatel. (Viz II. kapitola) V oblasti Kommag\'e9n\'e9 ale podobn\'ec gigantick\'e9 stavby v hlubin\'e1ch zem\'ec nejsou zn\'e1m\'e9 nebo se je doposud nepoda\'f8ilo objevit. Jen pobl\'ed\'9e vesnice G\'fcm\'faskaya (asi 40 kilometr\'f9 od Adiymanu) se ve skal\'e1ch nach\'e1z\'ed \'f8ada um\'ecle vyhlouben\'fdch jeskyn\'ed, vysok\'fdch asi 170 centimetr\'f9. V\'ect\'9aina z nich je vz\'e1jemn\'ec propojena. Archeologov\'e9 zde nalezli n\'eckolik studen, kter\'fdmi bylo mo\'9en\'e9 \'e8erpat vodu z Eufratu tekouc\'edho asi o sto metr\'f9 n\'ed\'9ee. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee jeskyn\'ec slou\'9eily k \'fakrytu a snad i k trval\'e9mu bydlen\'ed v dob\'ec \'d8\'edman\'f9.\par
Na samotn\'e9m vrcholu Nemrud Dag se doposud nepoda\'f8ilo odhalit \'9e\'e1dn\'fd tunel. Zato ve zm\'edn\'ecn\'e9 Arsameie ano. Toto letn\'ed s\'eddlo kommag\'e9nsk\'fdch kr\'e1l\'f9 se rozkl\'e1d\'e1 v malebn\'e9 pahorkat\'e9 krajin\'ec, obklopuj\'edc\'ed b\'f8ehy posv\'e1tn\'e9 \'f8\'ed\'e8ky Nymphaios. Cel\'e9 \'fazem\'ed je od d\'e1vnov\'ecku zasv\'ecceno slune\'e8n\'edmu bohu Apollonovi \endash Mithrovi.\par
Na jedn\'e9 p\'f8\'edkr\'e9 str\'e1ni le\'9e\'ed ruiny se t\'f8emi rozm\'ecrn\'fdmi st\'e9lami s p\'f9sobiv\'fdmi reli\'e9fy, kter\'e9 jsou pova\'9eov\'e1ny za nejlep\'9a\'ed um\'ecleck\'e1 d\'edla Kommag\'e9n\'e9. Opod\'e1l kles\'e1 schodi\'9at\'ec k velk\'e9 skaln\'ed desce, na n\'ed\'9e je vytes\'e1n t\'e9m\'ec\'f8 dva metry vysok\'fd a p\'f8es \'9aest metr\'f9 dlouh\'fd text. Nav\'ecky jsou tu zachov\'e1ny informace o Arsameie jako hlavn\'edm m\'ecst\'ec Kommag\'e9n\'e9, o politick\'fdch pom\'ecrech a n\'e1bo\'9eensk\'e9 v\'ed\'f8e, panuj\'edc\'edch v kr\'e1lovsk\'e9 \'f8\'ed\'9ai. A nach\'e1z\'ed se zde tak\'e9 sd\'eclen\'ed, \'9ee pr\'e1v\'ec v t\'ecchto m\'edstech byl postaven chr\'e1m, pal\'e1c a n\'e1hrobek Mithridata Kallini-kose, otce kr\'e1le Antiocha I.\par
Pod sk\'e1lou s t\'edmto velk\'fdm n\'e1pisem \'fast\'ed klenut\'fd vchod z\'e1hadn\'e9 podzemn\'ed chodby. Strm\'ec klesaj\'edc\'ed tunel je dlouh\'fd 158 metr\'f9 a dosahuje hloubky 75 metr\'f9 pod povrchem zem\'ec. K \'e8emu toto neoby\'e8ejn\'e9 d\'edlo slou\'9eilo, nen\'ed jasn\'e9. Dlouho se tvrdilo, \'9ee v p\'f8\'edpad\'ec oble\'9een\'ed akropole tudy mohli jej\'ed obyvatel\'e9 chodit pro vodu k n\'ed\'9ee polo\'9een\'e9 \'f8ece Kaht\'ec nebo tajn\'ec uniknout do bezpe\'e8\'ed. Autorovi t\'e9to teorie jaksi uniklo, \'9ee chodba s hrub\'ec opracovan\'fdmi schody v\'f9bec nevede ven, ale miz\'ed kdesi v hlubin\'e1ch zem\'ec. I prozkoum\'e1n\'ed doposud zn\'e1m\'e9 \'e8\'e1sti tunelu bylo velmi obt\'ed\'9en\'e9. Archeolog Karl D\'f6rner musel p\'f8izvat na pomoc b\'e1\'f2sk\'e9 specialisty z Por\'fa\'f8\'ed.\par
Podle jin\'e9 hypot\'e9zy je toto d\'edlo, vyhlouben\'e9 ve sk\'e1le, kultovn\'ed stavbou. Z dosavadn\'edch zku\'9aenost\'ed ov\'9aem v\'edme, \'9ee ve v\'ect\'9ain\'ec p\'f8\'edpad\'f9, kdy n\'ecco tajemn\'e9ho z\'edsk\'e1 p\'f8\'edzvisko kultovn\'ed, to ve skute\'e8nosti znamen\'e1, \'9ee archeologov\'e9 v\'f9bec netu\'9a\'ed, o\'e8 jde.\par
V tunelu pr\'fd ho\'f8ely ohn\'ec k uct\'ecn\'ed kr\'e1le, tvrd\'ed dal\'9a\'ed hypot\'e9za. Zn\'ed to hezky. Ale, hrome, kdo mohl podma\'f2uj\'edc\'ed svit ob\'f8adn\'edch plamen\'f9 ocenit? Tunel je sice o n\'ecco vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e pr\'f9m\'ecrn\'ec urostl\'fd dosp\'ecl\'fd mu\'9e, ale ch\'f9ze v n\'ecm vy\'9eaduje zna\'e8nou n\'e1mahu. Ned\'e1 se p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee by se uvnit\'f8 mohly konat ritu\'e1ln\'ed ob\'f8ady. Pohyb v\'edce osob najednou je vylou\'e8en.\par
Tak\'9ee k \'e8emu tato stavba vlastn\'ec slou\'9eila? Vyu\'9e\'edvali ji p\'f9vodn\'ec oni nezn\'e1m\'ed, a\'9e nep\'f8irozen\'ec b\'edl\'ed cizinci, \'9eij\'edc\'ed v podzem\'ed? Nebyla akropole postavena nad \'fast\'edm do tunelu proto, aby nav\'9edy p\'f8ipom\'ednala jejich existenci?\par
STR\'c1\'8eCI BR\'c1NY\par
\par
Pobl\'ed\'9e Arsameie a Nemrud Dag se m\'ecly nav\'edc nach\'e1zet jak\'e9si hv\'eczdn\'e9 br\'e1ny \endash tunely, kter\'e9 se v ur\'e8en\'fd \'e8as otev\'edraly a umo\'9e\'f2ovaly cestu k nebes\'f9m.\par
Masivn\'ed sk\'e1la je zde opravdu prod\'ecrav\'ecl\'e1 n\'eckolika podivn\'fdmi \'9aachtami. Badatel Adrian Gilbert si pov\'9aiml, \'9ee \'fast\'ed t\'f8\'ed z nich dvakr\'e1t v roce m\'ed\'f8\'ed p\'f8\'edmo k trojici hv\'eczd v p\'e1su Oriona. (Podle vz\'e1jemn\'e9ho postaven\'ed hv\'eczd v p\'e1su Oriona jsou orientov\'e1ny i proslul\'e9 pyramidy v Gize.) Dal\'9a\'ed otvory sm\'ec\'f8uj\'ed k souhv\'eczd\'ed Hyad.\par
M\'f9\'9eeme ale bez uzard\'ecn\'ed p\'f8ijmout tento primitivn\'ed v\'fdklad? Vypr\'e1v\'ecj\'ed legendy o pouh\'fdch d\'edr\'e1ch v zemi? Neskr\'fdv\'e1 se pod pojmy br\'e1na \'e8i tunel ke hv\'eczd\'e1m sp\'ed\'9a obrazn\'e9 pojmenov\'e1n\'ed pro m\'edsto, kde doch\'e1zelo ke kontakt\'f9m s jin\'fdmi sv\'ecty? O domorodc\'f9m dob\'f8e zn\'e1m\'e9 plochy, kde opakovan\'ec p\'f8ist\'e1vala mimozemsk\'e1 plavidla?\par
Nezn\'e1m\'ed b\'eclovlas\'ed cizinci byli pova\'9eov\'e1ni za str\'e1\'9ece on\'ecch bran k nebes\'f9m. Nen\'ed pr\'e1v\'ec z tohoto tvrzen\'ed ukov\'e1n kl\'ed\'e8 k rozlu\'9at\'ecn\'ed jejich tajemstv\'ed?\par
\'c8etn\'e9 starov\'eck\'e9 texty z oblasti P\'f8edn\'edho v\'fdchodu se zmi\'f2uj\'ed o bytostech, kter\'e9 sestupovaly z oblohy, podobaly se lidem, ale z\'e1rove\'f2 se od nich li\'9aily. Nej\'e8ast\'ecji b\'fdvaj\'ed ozna\'e8ov\'e1ny jako str\'e1\'9eci, poslov\'e9 bo\'9e\'ed \'e8i and\'ecl\'e9.\par
Encyklopedie n\'e1bo\'9eenstv\'ed pod heslem and\'ecl uv\'e1d\'ed: \'84Z \'f8e\'e8tiny angelos, posel; podle star\'fdch n\'e1bo\'9eensk\'fdch tradic je vy\'9a\'9a\'ed duchovn\'ed bytost, kter\'e1 p\'f8\'edle\'9eitostn\'ec zprost\'f8edkov\'e1v\'e1 kontakt mezi pozemsk\'fdm a nebesk\'fdm. Star\'fd i Nov\'fd z\'e1kon o existenci and\'ecl\'f9 hovo\'f8\'ed s p\'f8esv\'ecd\'e8en\'edm. And\'ecl\'e9 byli Bohem obda\'f8eni milost\'ed, sv\'e1tost\'ed, inteligenc\'ed atd., bylo v\'9aak ponech\'e1no na nich, zda cht\'ecj\'ed Bohu slou\'9eit, \'e8i ne.\ldblquote\par
Nejde tedy o \'9e\'e1dn\'e1 \'e9terick\'e1 stvo\'f8en\'ed, jak\'e1si sv\'ecteln\'e1 fluida, ale o bytosti nadan\'e9 rozumem, v\'f9l\'ed a citem, ov\'9aem na jin\'e9, mnohem vy\'9a\'9a\'ed rovin\'ec, ne\'9e jsou obda\'f8eni lid\'e9. Na planet\'ec Zemi se and\'ecl\'e9 \endash poslov\'e9 bo\'9e\'ed \endash sv\'e9ho \'e8asu pohybovali jako doma a m\'ecli i ryze pozemsk\'e9 n\'e1vyky a pot\'f8eby. Bible \'e8asto nazna\'e8\'ed, \'9ee \'9alo o nebe\'9a\'9dany, ale z\'e1rove\'f2 je ozna\'e8uje jako mu\'9ee. Setk\'e1n\'ed s nimi musela b\'fdt pom\'ecrn\'ec \'e8ast\'e1.\par
V prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec \'e8teme: \'84J\'e1kob vy\'9ael z Beer-\'9aeby a \'9ael do Ch\'e1ranu. (Jedno z nejstar\'9a\'edch m\'ecst sv\'ecta, le\'9e\'ed dnes na \'fazem\'ed ji\'9en\'edho Turecka \endash pozn. aut) Dorazil na jedno m\'edsto a p\'f8enocoval tam, nebo\'9d slunce ji\'9e zapadlo. Vzal jeden z kamen\'f9, kter\'e9 na tom m\'edst\'ec byly, postavil jej v hlav\'e1ch a na tom m\'edst\'ec ulehl. M\'ecl sen: Hle, na zemi stoj\'ed \'9eeb\'f8\'edk, jeho\'9e vrchol dosahuje k nebes\'f9m, a po n\'ecm vystupuj\'ed a sestupuj\'ed poslov\'e9 bo\'9e\'ed. Nad n\'edm stoj\'ed Hospodin a prav\'ed:\'85\ldblquote\par
Pot\'e9, co Hospodin sn\'edc\'edmu J\'e1kobovi p\'f8isl\'edb\'ed sv\'e9 po\'9eehn\'e1n\'ed a ochranu, p\'f8\'edb\'ech pokra\'e8uje: \'84Tu procitl J\'e1kob ze sp\'e1nku a zvolal: \'82Jist\'ec je na tomto m\'edst\'ec Hospodin, a j\'e1 jsem to nev\'ecd\'ecl!\lquote B\'e1l se a \'f8ekl: \'82Jakou b\'e1ze\'f2 vzbuzuje toto m\'edsto! Nen\'ed to nic jin\'e9ho ne\'9e d\'f9m bo\'9e\'ed, je to br\'e1na nebesk\'e1.\ldblquote\par
Dosavadn\'ed \'e8\'e1st textu p\'f8in\'e1\'9a\'ed dv\'ec pozoruhodn\'e9 informace. P\'f8edev\'9a\'edm J\'e1kob dob\'f8e v\'ecd\'ecl, k\'fdm jsou ony tajemn\'e9 bytosti sestupuj\'edc\'ed po \'9eeb\'f8\'edku. Byli to poslov\'e9 bo\'9e\'ed. Jejich podoba musela tedy b\'fdt snadno rozpoznateln\'e1 a v\'9aeobecn\'ec zn\'e1m\'e1. J\'e1kob je ov\'9aem p\'f8ekvapen, \'9ee posly bo\'9e\'ed pozoruje pr\'e1v\'ec na tomto m\'edst\'ec. \'84Jist\'ec je na tomto m\'edst\'ec Hospodin, a j\'e1 jsem to nev\'ecd\'ecl!\ldblquote Znamen\'e1 to, \'9ee znal jin\'e1 m\'edsta, kde se poslov\'e9 bo\'9e\'ed obvykle nach\'e1zeli?\par
P\'f8i l\'ed\'e8en\'ed jin\'e9ho p\'f8\'edb\'echu bible uv\'e1d\'ed: \'84J\'e1kob \'9ael svou cestou. Tu se s n\'edm srazili bo\'9e\'ed poslov\'e9. Jakmile je J\'e1kob spat\'f8il, zvolal: \'82To je T\'e1bor bo\'9e\'ed!\lquote , a to m\'edsto pojmenoval Machanaj\'edm (T\'e1bo\'f8i\'9at\'ec).\ldblquote\par
T\'e1bo\'f8i\'9at\'ecm ov\'9aem mohl nazvat jen m\'edsto, kter\'e9 slou\'9eilo k trvalej\'9a\'edmu pobytu. Poslov\'e9 bo\'9e\'ed se tedy museli na Zemi pohybovat dlouhodob\'ec a opakovan\'ec.\par
Vra\'9dme se k on\'e9 noci s podivn\'fdm snem. \'84Za \'e8asn\'e9ho jitra vzal J\'e1kob k\'e1men, kter\'fd m\'ecl v hlav\'e1ch, a postavil jej jako posv\'e1tn\'fd sloup; svrchu jej polil olejem. Tomu m\'edstu dal jm\'e9no B\'e9t-el (D\'f9m bo\'9e\'ed).\ldblquote\par
Text ale pokra\'e8uje velmi podivn\'fdm sd\'eclen\'edm: \'84P\'f9vodn\'ec se to m\'ecsto jmenovalo L\'faz.\ldblquote Tato zd\'e1nliv\'ec nevinn\'e1 v\'ecta nutn\'ec vzbuzuje \'fadiv. Z p\'f8edch\'e1zej\'edc\'edho l\'ed\'e8en\'ed m\'e1me dojem, \'9ee J\'e1kob p\'f8i cest\'ec do Ch\'e1ranu zastavil kdesi v pustin\'ec. Str\'e1vil noc zcela s\'e1m v kamenit\'e9 nehostinn\'e9 krajin\'ec. Ale vz\'e1p\'ect\'ed je \'f8e\'e8 o m\'ecst\'ec naz\'fdvan\'e9m L\'faz.\par
Bible tuto informaci potvrzuje je\'9at\'ec jednou, kdy\'9e popisuje, jak cel\'e1 J\'e1kobova rodina na bo\'9e\'ed p\'f8\'edkaz putuje na m\'edsto bo\'9e\'edho zjeven\'ed.\par
\'84Tak p\'f8i\'9ael J\'e1kob i v\'9aechen lid, kter\'fd byl s n\'edm, do Luzu, to je do B\'e9t-elu v zemi kane\'e1nsk\'e9. Tam vybudoval olt\'e1\'f8 a vz\'fdval na tom m\'edst\'ec boha B\'e9t-elu, nebo\'9d se mu tam zjevil s\'e1m B\'f9h, kdy\'9e prchal p\'f8ed sv\'fdm bratrem.\ldblquote\par
Po zpr\'e1v\'ec o smrti ch\'f9vy Debory \'e8teme, \'9ee se B\'f9h uk\'e1zal J\'e1kobovi znovu a po\'9eehnal mu.\par
\'84Potom B\'f9h vystoupil od n\'echo z toho m\'edsta, kde s n\'edm mluvil. A J\'e1kob na tom m\'edst\'ec, kde s n\'edm mluvil, postavil posv\'e1tn\'fd sloup, sloup kamenn\'fd, a vykonal na n\'ecm \'falitbu; polil jej svrchu olejem. M\'edstu, kde s n\'edm mluvil B\'f9h, dal J\'e1kob jm\'e9no B\'e9t-el.\ldblquote\par
B\'e9t-el le\'9e\'ed nedaleko dne\'9an\'edho Beitinu na \'fazem\'ed Izraele. Je to pahorkat\'e1 krajina, v n\'ed\'9e bychom marn\'ec hledali jak\'e9koli poz\'f9statky starov\'eck\'e9ho m\'ecsta. A p\'f8esto se o n\'ecm zmi\'f2uj\'ed i jin\'e9 prameny.\par
M\'ccSTO SPADL\'c9 Z NEBES\par
\par
\'84B\'f9h, kter\'fd je ve mn\'ec, zdrav\'ed Boha, kter\'fd je v tob\'ec. Ta historie je pravdiv\'e1. Vypr\'e1v\'ecl ji Sta\'f8ec z Pustiny, kter\'fd ji sly\'9ael od samotn\'fdch kamen\'f9, kter\'e9 kdysi mluvily. V on\'ecch \'e8asech, velmi d\'e1vno, mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec p\'f8ed potopou, kter\'e1 smyla ze Zem\'ec ne\'e8istoty, bohov\'e9 bydleli v nebi, v ohni, ve vod\'ec a ve velk\'e9m b\'e9tylu (v posv\'e1tn\'e9m sloupu \endash pozn. aut), kter\'fd nyn\'ed spo\'e8\'edv\'e1 v hlubin\'e1ch jezera v kraji Kouch. Ale v on\'ecch letech velk\'e9ho, nejd\'e1vn\'ecj\'9a\'edho Kdysi, b\'e9tyl byl b\'edl\'fd jak du\'9ae a l\'f9no panny; st\'e1l p\'f8\'edmo uprost\'f8ed m\'ecsta L\'faz, a \'f8\'edk\'e1 se, \'9ee jeho b\'edl\'fd k\'e1men i samotn\'e9 m\'ecsto spadly \'9eiv\'e9 z nebes, i se sv\'fdmi obyvateli a v\'9a\'edm, co bylo uvnit\'f8.\par
L\'faz se jako obrovsk\'e1 v\'ec\'9e ty\'e8ilo tak vysoko, \'9ee p\'f8evy\'9aovalo pahorky, obt\'e1\'e8ej\'edc\'ed dolinu. M\'eclo pevn\'e9 a hrub\'e9 st\'ecny, bez dve\'f8\'ed a oken, bez sebemen\'9a\'edho otvoru, kter\'fdm by se mohla prot\'e1hnout my\'9a, nemluv\'ec o \'e8lov\'ecku. Nikdo z lid\'ed nemohl vej\'edt dovnit\'f8 ani vyj\'edt ven.\par
Obyvatel\'e9 toho m\'edsta neznali smrt, \'9eili \'9a\'9dastn\'ec a bez starost\'ed, chr\'e1n\'ecni t\'ecmi udivuj\'edc\'edmi st\'ecnami. V\'9aichni a\'9e na jednoho \endash kr\'e1le, jeho\'9e vl\'e1da nikdy netrvala d\'e9le ne\'9e deset a\'9e patn\'e1ct ob\'ech\'f9 velk\'e9ho slunce, n\'eckdy byla o trochu krat\'9a\'ed, n\'eckdy zas del\'9a\'ed. O osudu kr\'e1le rozhodovaly hv\'eczdy. Kdy\'9e zv\'ecstovaly, \'9ee nade\'9ael \'e8as, byl kr\'e1l odveden k z\'e1padn\'ed st\'ecn\'ec a tam vyvr\'9een pry\'e8 z m\'ecsta. Sedm kn\'ec\'9e\'ed dohl\'ed\'9eelo na tento ritu\'e1l. Ka\'9ed\'e9ho ve\'e8era, kdy\'9e na obloze vych\'e1zela Venu\'9ae, jejich svat\'e1 mise pozorovala b\'ech hv\'eczd. Hledali ur\'e8it\'e9 znamen\'ed, cosi mezi hv\'eczdami a M\'ecs\'edcem, cosi, co neodkladn\'ec zv\'ecstovalo, \'9ee kr\'e1lova vl\'e1da kon\'e8\'ed. Aby mohli sledovat putov\'e1n\'ed hv\'eczd, museli neust\'e1le hl\'eddat oblohu. Kn\'ec\'9e\'ed nespou\'9at\'ecli o\'e8i z nebe ani na chv\'edli; kdyby jen na okam\'9eik p\'f8eru\'9aili sv\'e9 pozorov\'e1n\'ed, mohli by prop\'e1st m\'ecn\'edc\'ed se konstelace a ji\'9e nikdy nenal\'e9zt, co tak usilovn\'ec hledali.\par
Kn\'ec\'9e\'ed m\'ecli moc rovnaj\'edc\'ed se moci samotn\'e9ho kr\'e1le. Stejn\'ec jako v kosmu, L\'faz m\'eclo v \'e8ele trojici, kter\'e1 se starala o \'9eivoty obyvatel tohoto m\'ecsta. Kr\'e1le, vyb\'edran\'e9ho p\'f8es boha, sedm kn\'ec\'9e\'ed, povinn\'fdch pozorovat vesm\'edr a udr\'9eovat velk\'fd svat\'fd ohe\'f2, planouc\'ed na vysok\'e9m pahorku, a Pannu z labyrintu, kter\'e1 byla jakousi du\'9a\'ed m\'ecsta. Jmenovala se Iona. S\'eddlila uprost\'f8ed labyrintu, v n\'ecm\'9e se um\'ecla pohybovat jen ona. Kdo se cht\'ecl dostat do jej\'ed tajn\'e9 komnaty, musel p\'f8ekonat les sloupov\'ed, tak ohromn\'fd, \'9ee kdy\'9e minul prvn\'ed sloupy a pronikl hloub\'ecji mezi \'f8ady dal\'9a\'edch, za\'e8al se motat v kruhu a z\'e1hy nev\'ecd\'ecl, kter\'fdm sm\'ecrem se d\'e1t.\par
Panna se starala o b\'e9tyl, svat\'fd k\'e1men, kter\'fd ob\'e8as promlouval nebo vyd\'e1val melodick\'e9 zvuky, kter\'fdm kn\'ec\'9e\'ed rozum\'ecli a dovedli je vylo\'9eit. V z\'e1vislosti na tom, zda t\'f3ny byly vysok\'e9, \'e8i hlubok\'e9, kn\'ec\'9e\'ed poznali, zda jejich po\'9eadavky byly vysly\'9aeny, nebo byly odm\'edtnuty. V\'9aechno, co rozhodla nebesa, v\'9ae, co sd\'eclil b\'e9tyl, kn\'ec\'9e\'ed tlumo\'e8ili kr\'e1li a obyvatel\'f9m m\'ecsta.\par
A stejn\'ec tak, jako je pravda, \'9ee B\'f9h je Bohem a Duch je jeho prorokem, tak je pravda, \'9ee v t\'ecch velmi d\'e1vn\'fdch \'e8asech bohov\'e9 promlouvali p\'f8es kameny, hv\'eczdy a \'fasta kn\'ec\'9e\'ed.\par
Jednoho dne kr\'e1le a sbor kn\'ec\'9e\'ed zasko\'e8ila podivn\'e1 zpr\'e1va. Na zemi se objevila l\'e9taj\'edc\'ed koule, kter\'e1 sl\'e9tla z nebes. Pr\'fd ji tam, jako ob\'f8\'ed vejce, snesl podivn\'fd velk\'fd pt\'e1k. Uvnit\'f8 sed\'ecla zvl\'e1\'9atn\'ed bytost. Vypadala jako pohledn\'fd mu\'9e s velmi sv\'ectl\'fdmi vlasy. O\'e8i m\'ecl nesm\'edrn\'ec jasn\'e9, skoro z\'e1\'f8\'edc\'ed. Hovo\'f8il opravdu bo\'9esk\'fdm jazykem. Jeho jm\'e9no bylo Echidnos. V\'ecd\'ecl hodn\'ec o budoucnosti a v\'9ae o tom, co se ji\'9e stalo. Od \'fasvitu v\'eck\'f9, kter\'fdm bylo \endash podle jeho slov \endash osl\'f2uj\'edc\'ed sv\'ectlo, a\'9e po \'e8asy prvn\'edch lid\'ed a m\'ecst. Vypr\'e1v\'ecl o nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'edch sv\'ecta i nebe, o v\'9aem, co lid\'e9 cht\'ecj\'ed poznat, \'e8emu cht\'ecj\'ed porozum\'ect, o v\'9aem, po \'e8em tou\'9e\'ed neukojen\'e1 mysl a co vzbuzuje lidskou zv\'ecdavost. Odv\'eck\'e1 tajemstv\'ed se rozkr\'fdvala, jako by byla vyk\'f8ikov\'e1na samotn\'fdmi and\'ecly apokalypsy. Jako kdyby se otev\'f8elo nebe, zmizela ve\'9aker\'e1 tabu a B\'f9h odkryl svou tv\'e1\'f8.\par
Echidnova slova zaujala Pannu z labyrintu. Druh\'e9ho dne nav\'9at\'edvila kn\'ecze a \'f8ekla jim: \'82Jste Str\'e1\'9eci, obhl\'ed\'9e\'edte hv\'eczdy a mnoho v\'edte, kdy\'9e \'e8tete ve velk\'e9 Knize nebes, kter\'e1 jsou nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'edm v\'fdtvorem boh\'f9.\lquote\par
Kn\'ec\'9e\'ed odpov\'ecd\'ecli: \'82Je to nejn\'e1dhern\'ecj\'9a\'ed v\'ecc, jakou u\'e8inili bohov\'e9. Nebe a b\'e9tyl n\'e1s v\'9aechno nau\'e8ily.\lquote\par
\'82Ne. Ne \'fapln\'ec v\'9aechno,\lquote \'f8ekla Iona. \'82Echidnos hovo\'f8il o tajemstv\'edch, kter\'e1 byste m\'ecli zn\'e1t. Je vyslancem Nebe.\lquote\par
Kn\'ec\'9e\'ed se nechali umluvit a rozhodli se Echidna vyslechnout.\par
Hovo\'f8il o tom, co bylo i co teprve p\'f8ijde. O podivn\'fdch n\'e1stroj\'edch, kter\'e9 je t\'f8eba vynal\'e9zt, o hradb\'e1ch, kter\'e9 se jednoho dne rozev\'f8ou a umo\'9en\'ed lidem vej\'edt v \'e8arovn\'fd sv\'ect. Vypov\'eddal o tajemn\'e9m jeze\'f8e, o kr\'e1lovstv\'edch, pohlcen\'fdch oce\'e1ny i zasypan\'fdch horami.\par
Kn\'ec\'9e\'ed tomuto vypr\'e1v\'ecn\'ed naslouchali po cel\'e9 noci a zanedbali svou povinnost. Ztratili spojen\'ed s nebesy.\par
Svat\'fd b\'e9tyl ji\'9e nepromlouval. Cosi se stalo. M\'ecstu za\'e8alo hrozit nebezpe\'e8\'ed. Nejprve velekn\'ecz a po n\'ecm i ostatn\'ed kn\'ec\'9e\'ed vzl\'e9tli jak pt\'e1ci k nebes\'f9m, jedin\'fdm skokem dos\'e1hli oblohy a zmizeli v mrac\'edch.\par
Kr\'e1l souhlasil s t\'edm, aby obyvatel\'e9 m\'ecsta vyvrtali v siln\'e9 z\'e1padn\'ed st\'ecn\'ec tunel, ale p\'f8ik\'e1zal, aby nikdo nevych\'e1zel ven, dokud nebude potvrzeno, \'9ee to je bezpe\'e8n\'e9. Pro jistotu nechal tunel nep\'f8etr\'9eit\'ec hl\'eddat.\par
Cht\'ecl se poradit s nebesy, zda sm\'ed vyj\'edt z m\'ecsta, ale kn\'ec\'9e\'ed ji\'9e byli pry\'e8 a nikdo jin\'fd nedok\'e1zal nav\'e1zat spojen\'ed, p\'f8ivolat bohy, aby se objevili a promluvili. B\'e9tyl byl n\'ecm\'fd a \'e8ern\'fd jak k\'f8\'eddlo havrana.\par
Echidnos, ta podivn\'e1 bytost, kter\'e1 p\'f8ilet\'ecla z nebes v l\'e9taj\'edc\'ed kouli, zrozen\'e1 z vejce pluj\'edc\'edho po hladin\'ec jezera, ten jedin\'fd rozum\'ecl znak\'f9m, zv\'ecstuj\'edc\'edm nadch\'e1zej\'edc\'ed zk\'e1zu L\'faz. Pochopil, \'9ee je t\'f8eba m\'ecsto ihned opustit a hledat z\'e1chranu venku. Je\'9at\'ec t\'e9 noci spolu s Pannou z labyrintu uspal str\'e1\'9ece a tunelem uprchl\'ed do kr\'e1lovstv\'ed Zem\'ec zasl\'edben\'e9.\par
Sbohem, L\'faz. Sbohem, kr\'e1li. S tlukouc\'edmi srdci vy\'9ali z tunelu a byli velmi p\'f8ekvapeni, \'9ee je\'9at\'ec \'9eij\'ed. Vzduch toho jin\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed se jim zd\'e1l leh\'e8\'ed, \'e8ist\'9a\'ed, v\'edce osv\'ec\'9euj\'edc\'ed ne\'9e ovzdu\'9a\'ed v L\'faz. Vydr\'e1pali se na pahorek, odkud m\'ecli dobr\'fd v\'fdhled. Vzd\'e1len\'e9 m\'ecsto se vzp\'ednalo k obloze.\par
N\'e1hle se siln\'ec ot\'f8\'e1sla zem, hora je\'e8ela jak smrteln\'ec ran\'ecn\'e9 zv\'ed\'f8e. Tunel nevydr\'9eel tlak a zavalil se. Zborcen\'e9 st\'ecny p\'f8ehradily \'f8eku, kter\'e1 tekla pod hradbami. Voda se hromadila, stoupala st\'e1le v\'fd\'9a a zaplavovala m\'ecsto.\par
\'82To je konec sv\'ecta,\lquote za\'9aeptala Panna.\par
\'82Ano, ale pouze sv\'ecta, kter\'fd kon\'e8\'ed spolu se zk\'e1zou L\'faz,\lquote \'f8ekl Echidnos. \'82Nov\'fd sv\'ect pokra\'e8uje tady, kde jsme my.\lquote\par
A tehdy ten velk\'fd kotel, kter\'fdm se stalo m\'ecsto L\'faz, se zcela naplnil vodou. Jej\'ed hladina dostoupila a\'9e k Svat\'e9mu ohni a zalila ho. O chv\'edli pozd\'ecji voda za\'e8ala v\'f8\'edt, vyrazila vzh\'f9ru sloup hork\'e9 p\'e1ry, kter\'fd dos\'e1hl a\'9e k oblak\'f9m a nabyl podoby obrovsk\'e9ho h\'f8ibu. Oslepuj\'edc\'ed z\'e1blesk osv\'ectlil no\'e8n\'ed krajinu. Nastalo smrteln\'e9 ticho. Pozd\'ecji rozlehl se t\'ec\'9ek\'fd hluk a opakovanou ozv\'ecnou bur\'e1cel uprost\'f8ed hor. Vysok\'e9 hradby m\'ecsta se z\'f8\'edtily.\par
Kdo m\'f9\'9ee \'f8\'edci, \'9ee to nebyla v\'f9le boh\'f9, kte\'f8\'ed v t\'ecch \'e8asech bydleli na zemi?\par
Echidnos i Iona se\'9ali do doliny na druh\'e9 stran\'ec hor a nikdy nikomu nevypr\'e1v\'ecli o sv\'e9m fantastick\'e9m tajemstv\'ed. Pro\'9eili dlouh\'fd \'9eivot, ale nemohli zplodit d\'ecti, proto\'9ee nem\'ecli stejnou krev.\ldblquote\par
(Kr\'e1ceno a upraveno podle n\'fabijsk\'e9 pov\'ecsti zaznamenan\'e9 Leem Frobeniusem.)\par
POZEMSK\'c1 STANICE\par
\par
O \'e8em vypr\'e1v\'ed ta vskutku podivn\'e1 legenda, popisuj\'edc\'ed zni\'e8en\'ed m\'ecsta L\'faz? Je to zpr\'e1va o ztracen\'e9m r\'e1ji? Poselstv\'ed, kter\'e9 n\'e1m m\'e1 p\'f8ipom\'ednat, \'9ee je nebezpe\'e8n\'e9 zp\'f8etrhat odv\'eck\'e9 spojen\'ed s Bohem a nebesy a \'9ee nesm\'edme podlehnout l\'e1kav\'fdm a tak vzru\'9auj\'edc\'edm viz\'edm, p\'f8edkl\'e1dan\'fdm on\'edm tajemn\'fdm Echidnem, snad samotn\'fdm hadem z Edenu, pob\'edzej\'edc\'edm Evu k poz\'f8en\'ed ovoce ze stromu pozn\'e1n\'ed? Je to varov\'e1n\'ed, \'9ee nelze beztrestn\'ec otev\'edrat zak\'e1zan\'e9 br\'e1ny, pror\'e1\'9eet tunel do m\'edst, kter\'e1 n\'e1m nejsou ur\'e8ena, pokud na sebe nechceme p\'f8ivolat zk\'e1zu? Nebo lze tento text vylo\'9eit slovo od slova jako mo\'9en\'e1 a\'9e podivuhodn\'ec p\'f8esnou zpr\'e1vu o z\'e1niku pozemsk\'e9 stanice samotn\'fdch str\'e1\'9ec\'f9 nebes? Co v\'9ae se z tohoto starod\'e1vn\'e9ho p\'f8\'edb\'echu dozv\'edd\'e1me?\par
M\'ecsto L\'faz i se sv\'fdmi obyvateli spadlo z nebes. Zv\'ecsti o podobn\'fdch p\'f8\'edpadech se dochovaly i v isl\'e1msk\'fdch letopisech. Sta\'f8\'ed arab\'9at\'ed kronik\'e1\'f8i popisuj\'ed \'84l\'e9taj\'edc\'ed m\'ecsto kr\'e1lovny ze S\'e1by\ldblquote . Bylo to uchvacuj\'edc\'ed monstrum, kter\'e9 se naprosto ne\'e8ekan\'ec objevovalo uprost\'f8ed nehostinn\'fdch pustin anebo i v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti s\'eddli\'9a\'9d, st\'e1lo na \'e8ty\'f8ech sloupech a bylo nedobytn\'fdm \'fato\'e8i\'9at\'ecm pro panovnici a jej\'ed bl\'edzk\'e9.\par
D\'ecjepisec Na\'9av\'e1n Ibn Sa\rquote id dod\'e1v\'e1, \'9ee sloupy (nosn\'edky podvozku?) se st\'f8\'edbrn\'ec leskly a \'9ee voda uvnit\'f8 objektu byla vedena v kovov\'fdch kan\'e1lech (vodovodn\'ed potrub\'ed?). I kdy\'9e se jednotliv\'e9 informace v mnoha detailech r\'f9zn\'ed, v\'9aechny se shoduj\'ed, \'9ee stroj byl schopen rychl\'e9ho pohybu vzduchem a dok\'e1zal p\'f8epravit kr\'e1lovnu a jej\'ed rodinu i na velkou vzd\'e1lenost.\par
Bylo L\'faz podobn\'fdm dopravn\'edm prost\'f8edkem? Jeho st\'ecny nem\'ecly \'9e\'e1dn\'e9 viditeln\'e9 dve\'f8e ani okna. V\'fdstupn\'ed otvory musely b\'fdt ze stejn\'e9ho materi\'e1lu jako cel\'e9 t\'ecleso a na prvn\'ed pohled s n\'edm spl\'fdvaly. Nebo byly um\'edst\'ecny vysoko naho\'f8e a pasa\'9e\'e9\'f8i sestupovali dol\'f9 pomoc\'ed \'9eeb\'f8\'edku. Mo\'9en\'e1 po stejn\'e9m, kter\'fd vid\'ecl J\'e1kob. Ostatn\'ec i prvn\'ed lid\'e9 na M\'ecs\'edci tak vystupovali ze sv\'e9ho p\'f8ist\'e1vac\'edho modulu.\par
L\'faz rozhodn\'ec nebylo n\'ecjakou vysokou v\'ec\'9eovitou stavbou. Muselo b\'fdt uzav\'f8eno i shora, kdy\'9e Echidna po \'faniku do otev\'f8en\'e9 krajiny p\'f8ekvapila sv\'ec\'9eest vzduchu, kter\'fd byl leh\'e8\'ed ne\'9e vyd\'fdchan\'e9 ovzdu\'9a\'ed uvnit\'f8 plavidla.\par
Obyvatel\'e9 m\'ecsta pr\'fd byli nesmrteln\'ed. Neznamen\'e1 to, \'9ee \'e8as pro n\'ec plynul jinak ne\'9e pro pozem\'9a\'9dany? Podle hinduistick\'e9 mytologie \'84jeden m\'ecs\'edc smrteln\'edk\'f9 je sotva jedn\'edm dnem a noc\'ed pitris, tedy bo\'9eskou p\'f8\'edzn\'ed obda\'f8en\'fdch p\'f8edk\'f9 \'e8lov\'ecka, kte\'f8\'ed \'9eili na jin\'fdch planet\'e1ch\ldblquote .\par
Nebo byly biologick\'e9 hodiny obyvatel L\'faz nastaveny jinak. V dob\'e1ch patriarch\'f9 se i lid\'e9 do\'9e\'edvali n\'eckolika stovek let. Pot\'e9, co podle bible do\'9alo ke styku syn\'f9 bo\'9e\'edch a lidsk\'fdch dcer, se B\'f9h rozhodl p\'f8ipravit lidstvo o dar dlouhov\'eckosti. \'84Hospodin v\'9aak \'f8ekl: \'82M\'f9j duch se nebude \'e8lov\'eckem v\'ec\'e8n\'ec zanepr\'e1zd\'f2ovat. A\'9d je jeho dn\'f9 sto dvacet let.\lquote\ldblquote\par
Apokryfick\'e1 kniha p\'f8ipisovan\'e1 Henochovi sd\'ecluje, \'9ee i str\'e1\'9eci m\'ecli b\'fdt za sv\'e9 provin\'ecn\'ed potrest\'e1ni odn\'ect\'edm nesmrtelnosti. \'84A Gabrielovi P\'e1n \'f8ekl: \'82Vyt\'e1hni proti t\'ecmto zlot\'f8il\'fdm ni\'e8emn\'edk\'f9m, vyhla\'ef z lidsk\'e9ho st\'f8edu d\'ecti jejich smilstva i d\'ecti Str\'e1\'9ec\'f9. Roze\'9atvi je proti sob\'ec, aby se navz\'e1jem v boji pobili, nebo\'9d nemaj\'ed n\'e1rok na dlouh\'fd \'9eivot. Oni se t\'ec budou sna\'9eit uprosit, ale nic jim nebude platn\'e9, \'9ee doufaj\'ed ve v\'ec\'e8n\'fd \'9eivot a \'9ee ka\'9ed\'fd z nich se do\'9eije p\'ecti set let.\lquote\ldblquote\par
Zat\'edmco obyvatel\'e9 m\'ecsta L\'faz \endash pos\'e1dka pozemsk\'e9 stanice nebe\'9a\'9dan\'f9 \endash byli stabiln\'ed, velitel \endash kr\'e1l \endash byl v ur\'e8it\'e9m intervalu vym\'ecn\'ecn. Kdy k tomu dojde, poznali jen kn\'ec\'9e\'ed hl\'eddaj\'edc\'ed nep\'f8etr\'9eit\'ec oblohu. Jak\'e9 znamen\'ed tak netrp\'ecliv\'ec vyhl\'ed\'9eeli mezi hv\'eczdami a M\'ecs\'edcem? Byl to p\'f8\'edlet obrovsk\'e9 mate\'f8sk\'e9 lodi, kter\'e1 setrvala na orbit\'ec a \'e8ekala, a\'9e bude kr\'e1l z L\'faz vyvr\'9een? Tedy a\'9e odlet\'ed ze Zem\'ec men\'9a\'edm plavidlem a na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze se nalod\'ed ke zp\'e1te\'e8n\'ed cest\'ec dom\'f9, zat\'edmco jeho m\'edsto zaujme \'84\'e8erstv\'e1 s\'edla\ldblquote ?\par
Byl b\'e9tyl, vyd\'e1vaj\'edc\'ed vysok\'e9 i hlubok\'e9 zvuky, komunika\'e8n\'edm za\'f8\'edzen\'edm? Zm\'ecnil svou barvu z b\'edl\'e9 na \'e8ernou, proto\'9ee \'84vyho\'f8el\ldblquote ? P\'f8eru\'9ailo se pr\'e1v\'ec proto spojen\'ed s nebesy? Bylo zni\'e8en\'ed b\'e9tylu po\'e8\'e1tkem rozs\'e1hl\'e9 technick\'e9 poruchy, kter\'e1 posl\'e9ze vy\'f8adila z provozu cel\'e9 \'84m\'ecsto\ldblquote ? V\'ecd\'ecli kn\'ec\'9e\'ed, \'9ee L\'faz \'e8ek\'e1 nevyhnuteln\'e1 zk\'e1za, a proto ho v\'e8as opustili tak, \'9ee \'84jedin\'fdm skokem zmizeli v mrac\'edch\ldblquote ?\par
Pro\'e8 kr\'e1l neutekl s nimi? Setrval na sv\'e9m kor\'e1bu jako kapit\'e1n na pot\'e1p\'ecj\'edc\'ed se lodi? A pro\'e8 se ob\'e1val, \'9ee v\'fdstup do otev\'f8en\'e9 krajiny m\'f9\'9ee b\'fdt nebezpe\'e8n\'fd?\par
K\'fdm byl tajemn\'fd Echidnos? Rozhodn\'ec nemohl n\'e1le\'9eet ke stejn\'e9mu druhu jako obyvatel\'e9 L\'faz. Pov\'ecst tvrd\'ed, \'9ee nemohl s Ionou zplodit d\'ecti, proto\'9ee nem\'ecli stejnou krev.\par
Popis zk\'e1zy L\'faz p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae v\'fdbuch jadern\'e9ho reaktoru l\'e9taj\'edc\'edho stroje ne\'9e z\'f8\'edcen\'ed hradeb starov\'eck\'e9ho m\'ecsta. Cel\'e9 m\'edsto si navzdory katastrof\'ec muselo zachovat ur\'e8itou p\'f8\'edhodnost i k dal\'9a\'edm, pozd\'ecj\'9a\'edm kontakt\'f9m s pozem\'9a\'9dany. Jist\'ec nen\'ed n\'e1hoda, \'9ee J\'e1kob pr\'e1v\'ec zde pozoroval, jak poslov\'e9 bo\'9e\'ed sestupuj\'ed k zemi po \'9eeb\'f8\'edku.\par
POSLOV\'c9 BO\'8e\'cd\par
\par
Vra\'9dme se k tajemstv\'ed Nemrud Dag. Mohli b\'fdt oni tajemn\'ed cizinci s neobvykle b\'edl\'fdmi vlasy a s o\'e8ima, kter\'e9 jasn\'ec sv\'edtily, potomky p\'f9vodn\'edch str\'e1\'9ec\'f9 br\'e1ny, syny and\'ecl\'f9, posl\'f9 bo\'9e\'edch? Je mo\'9en\'e9, aby lid\'e9 a \'84p\'f8edstavitel\'e9 nebes\ldblquote m\'ecli tak hodn\'ec spole\'e8n\'e9ho?\par
V prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec \'e8teme, \'9ee kdy\'9e dva and\'ecl\'e9 nav\'9at\'edvili Lota, aby ho varovali p\'f8ed zk\'e1zou Sodomy, \'84dal nap\'e9ci nekva\'9aen\'e9 chleby a oni pojedli\ldblquote .\par
A na jin\'e9m m\'edst\'ec se p\'ed\'9ae: \'84I uk\'e1zal se Hospodin Abrahamovi p\'f8i bo\'9ei\'9ati Mamre, kdy\'9e sed\'ecl za denn\'edho horka ve dve\'f8\'edch stanu. Rozhl\'e9dl se a spat\'f8il: Hle, naproti n\'ecmu stoj\'ed t\'f8i mu\'9ei. Jakmile je spat\'f8il, vyb\'echl jim vst\'f8\'edc, sklonil se k zemi a \'f8ekl: \'82Panovn\'edku, jestli\'9ee jsem u tebe nalezl milost, nepom\'edjej sv\'e9ho slu\'9eebn\'edka. D\'e1m p\'f8in\'e9st trochu vody, umyjte si nohy a zasedn\'ecte pod strom. R\'e1d bych v\'e1m podal sousto chleba, abyste se posilnili, potom p\'f9jdete d\'e1l. P\'f8ece nepominete sv\'e9ho slu\'9eebn\'edka.\lquote Odv\'ectili: \'82U\'e8i\'f2, jak \'f8\'edk\'e1\'9a.\lquote\ldblquote\par
Abrah\'e1m sv\'fdm nebesk\'fdm host\'f9m nab\'eddl potravu a umyt\'ed nohou, nemohlo tedy j\'edt o n\'ecjak\'e9 imagin\'e1rn\'ed nadp\'f8irozen\'e9 fluidn\'ed bytosti, ale o tvory podobn\'e9 lidem a s obdobn\'fdmi pot\'f8ebami.\par
Potvrzuje to i vojev\'f9dce Jozue. Kdy\'9e se p\'f8ed obl\'e9h\'e1n\'edm Jericha rozhl\'e9dl, spat\'f8il, \'9ee naproti n\'ecmu stoj\'ed mu\'9e a m\'e1 v ruce tasen\'fd me\'e8. Jozue p\'f8i\'9ael k n\'ecmu a zeptal se ho: \'84Pat\'f8\'ed\'9a k n\'e1m, nebo k na\'9aim protivn\'edk\'f9m?\ldblquote Mu\'9e odv\'ectil: \'84Jsem velitel Hospodinova z\'e1stupu, pr\'e1v\'ec jsem p\'f8i\'9ael.\ldblquote I padl Jozue tv\'e1\'f8\'ed k zemi, klan\'ecl se a ot\'e1zal se: \'84Jak\'fd rozkaz m\'e1 m\'f9j p\'e1n pro sv\'e9ho slu\'9eebn\'edka?\ldblquote Jozue tedy okam\'9eit\'ec nepoznal, \'9ee jde o bo\'9e\'edho posla.\par
V p\'f8edpotopn\'edch \'e8asech dokonce doch\'e1zelo k t\'eclesn\'e9mu spojen\'ed str\'e1\'9ec\'f9 s pozem\'9a\'9dankami.\par
\'84A stalo se, kdy\'9e v on\'ecch dnech p\'f8ib\'fdvalo lidsk\'fdch d\'ect\'ed, \'9ee se jim rodily kr\'e1sn\'e9, p\'f9vabn\'e9 dcery. Kdy\'9e je and\'ecl\'e9, synov\'e9 nebes, spat\'f8ili, zatou\'9eili po nich a \'f8ekli si: Poj\'efme si vybrat \'9eeny mezi lidsk\'fdmi d\'ectmi a plo\'efme jim potomstvo,\ldblquote p\'ed\'9ae patriarcha Henoch a bible s n\'edm souhlas\'ed: \'84\'85 synov\'e9 bo\'9e\'9at\'ed\'85 brali si za \'9eeny v\'9aechny, jich\'9e se jim zacht\'eclo.\ldblquote\par
D\'ecti z t\'ecchto nerovn\'fdch svazk\'f9 se odli\'9aovaly od domorod\'e9 populace.\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e1 apokryfick\'e1 kniha Henochova l\'ed\'e8\'ed neobvyklou rodinnou ud\'e1lost. \'8eena Henochova vnuka L\'e1mecha porodila syna. \'84Jeho t\'eclo bylo b\'edl\'e9 jako sn\'edh a \'e8erven\'e9 jako r\'f9\'9ee, vlasy na jeho hlav\'ec, dlouh\'e9 kade\'f8e, byly b\'edl\'e9 jako vlna\'85 Kdy\'9e otev\'f8el o\'e8i, rozz\'e1\'f8il jimi cel\'fd d\'f9m\'85 A jeho otce se p\'f8ed n\'edm zmocnil strach\'85 \'82Zplodil jsem podivn\'e9ho syna, nen\'ed jako \'e8lov\'eck, n\'fdbr\'9e podob\'e1 se d\'ectem nebesk\'fdch and\'ecl\'f9, je jin\'e9 povahy (p\'f8irozenosti) a je jin\'fd ne\'9e my\'85 Zd\'e1 se mi, \'9ee nepoch\'e1z\'ed ode mne, n\'fdbr\'9e od and\'ecl\'f9.\lquote\ldblquote\par
Toto sd\'eclen\'ed je bezesporu \'9aokuj\'edc\'ed. T\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'fd uveden\'fd fakt potvrzuje, \'9ee kontakty mezi takzvan\'fdmi and\'ecly a lidmi byly \'e8ast\'e9, rozs\'e1hl\'e9 a velmi roz\'9a\'ed\'f8en\'e9. V\'9aeobecn\'ec je toti\'9e zn\'e1mo, jak vyhl\'ed\'9eely jejich d\'ecti a \'e8\'edm se li\'9aily od lidsk\'fdch potomk\'f9. Jejich ple\'9d je nezvykl\'e9 b\'edl\'e1 a \'e8erven\'e1. Vlasy p\'f8ipom\'ednaj\'ed jasn\'ec b\'edlou vlnu. V\'fdrazn\'e9 o\'e8i jako by z\'e1\'f8ily \'e8i \'84ho\'f8ely jako sv\'edce\ldblquote . Henoch s\'e1m na sv\'e9 prvn\'ed setk\'e1n\'ed s nebe\'9a\'9dany vzpom\'edn\'e1: \'84Tu se mi zjevili dva velmi vysoc\'ed mu\'9ei, jak\'e9 jsem nikdy na zemi nevid\'ecl. Jejich tv\'e1\'f8 byla jako z\'e1\'f8\'edc\'ed slunce, jejich o\'e8i planouc\'ed sv\'edce, z \'fast jim vych\'e1zel ohe\'f2. Jejich pl\'e1\'9a\'9d byl b\'eclostn\'fd, spodn\'ed roucho purpurov\'e9. Jejich k\'f8\'eddla z\'e1\'f8iv\'ecj\'9a\'ed zlata, jejich ruce b\'eclej\'9a\'ed sn\'echu\'85\ldblquote\par
Pomineme-li k\'f8\'eddla a neobvyklou z\'e1\'f8i, kter\'e1 nezn\'e1m\'e9 obklopovala, nelze p\'f8ehl\'e9dnout jejich zjevnou podobu s \'e8lov\'eckem. Ostatn\'ec doch\'e1zelo-li k t\'eclesn\'e9mu spojen\'ed s pozemsk\'fdmi \'9eenami, kter\'e9 jim p\'f8ipadaly p\'f9vabn\'e9, nemohli se od lid\'ed p\'f8\'edli\'9a li\'9ait.\par
POTOMCI AND\'ccL\'d9\par
\par
V\'9aechny d\'ecti str\'e1\'9ec\'f9 m\'ecly b\'fdt zni\'e8eny p\'f8i potop\'ec sv\'ecta. Od t\'e9 doby do panov\'e1n\'ed kr\'e1le Antiocha I. uplynula spousta \'e8asu. Poslov\'e9 bo\'9e\'ed se ale nad\'e1le pohybovali mezi lidmi. Jejich stopy nach\'e1z\'edme a\'9e do po\'e8\'e1tku na\'9aeho letopo\'e8tu. Jak popisuje Luk\'e1\'9aovo evangelium, and\'ecl P\'e1n\'ec, stoj\'edc\'ed po prav\'e9 stran\'ec olt\'e1\'f8e, kde se p\'e1lilo kadidlo, vyd\'ecsil kn\'ecze Zachari\'e1\'9ae. Archand\'ecl Gabriel byl posl\'e1n do galilejsk\'e9ho m\'ecsta Nazaret, aby zv\'ecstoval Marii, \'9ee se j\'ed narod\'ed Je\'9e\'ed\'9a. And\'ecl\'e9 se objevili i v Bedern\'ec. V\'9aichni novoz\'e1konn\'ed poslov\'e9 bo\'9e\'ed se ov\'9aem projevuj\'ed jako laskav\'e9, nav\'fdsost duchovn\'ed bytosti, kter\'e9 jist\'ec nelze podez\'edrat z h\'f8\'ed\'9an\'e9ho, typicky lidsk\'e9ho jedn\'e1n\'ed.\par
Jak si tedy vylo\'9eit p\'f8\'edtomnost b\'eclovlas\'fdch cizinc\'f9 v Kommag\'e9n\'e9? Mohli b\'fdt vzd\'e1len\'fdmi nebo dokonce p\'f8\'edm\'fdmi potomky padl\'fdch and\'ecl\'f9 nebo n\'ecjak\'fdch jin\'fdch str\'e1\'9ec\'f9? Vyskytovaly se podobn\'e9 \'84vzhledov\'e9 anom\'e1lie\ldblquote ve stejn\'e9 dob\'ec i jinde? A byli z jejich \'84autorstv\'ed\ldblquote podez\'edr\'e1ny nepozemsk\'e9 postavy?\par
Ano! Ano! Ano! A dokonce v geograficky bl\'edzk\'e9 oblasti.\par
P\'f8ed necel\'fdm tis\'edcem let zpracoval b\'e1sn\'edk, filozof a historik Firdaus\'ed \'f8adu d\'f9v\'ecryhodn\'fdch historick\'fdch pramen\'f9, n\'e1bo\'9eensk\'fdch spis\'f9 a \'fastn\'ec dochovan\'fdch legend a vytvo\'f8il obs\'e1hl\'fd epos \'8a\'e1hname neboli Kniha kr\'e1l\'f9. Ojedin\'ecl\'e9 d\'edlo tvo\'f8\'ed p\'f8ibli\'9en\'ec pades\'e1t tis\'edc dvoj-ver\'9a\'ed, kter\'e1 vypr\'e1v\'ecj\'ed o m\'fdtech, legend\'e1ch a historii Ir\'e1nu p\'f8ed p\'f8\'edchodem isl\'e1mu. Kniha je pova\'9eov\'e1na nejen za d\'edlo obzvl\'e1\'9atn\'edho liter\'e1rn\'edho dosahu, ale t\'e9\'9e za v\'fdznamn\'fd zdroj informac\'ed z hlediska \'edr\'e1nsk\'fdch p\'f8edisl\'e1msk\'fdch tradic, zvyk\'f9 a folkl\'f3ru.\par
Jedna z Firdaus\'edm zpracovan\'fdch legend byla z\'f8ejm\'ec p\'f9vodn\'ec samostatn\'fdm cyklem a zd\'e1 se, \'9ee ji obklopovala jist\'e1 aureola tajemnosti. Jej\'edm hrdinou je Rustam, kter\'fd byl stejn\'ec jako jeho otec Z\'e1l a d\'ecd S\'e1m kr\'e1lem S\'edst\'e1nu na v\'fdchod\'ec \'cdr\'e1nu. \'8a\'e1hname o Rustamovi hovo\'f8\'ed jako o Sagzim (Saka, tj. Skyth). N\'eckte\'f8\'ed u\'e8enci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee Rustam spad\'e1 do parthsk\'e9 epochy a do doby na po\'e8\'e1tku 1. stolet\'ed n.l., kdy indo-skyth\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9 zalo\'9eili na v\'fdchod\'ec \'cdr\'e1nu nez\'e1visl\'e9 kr\'e1lovstv\'ed.\par
Mu\'9e, kter\'fd n\'e1s zaj\'edm\'e1, Rustam\'f9v otec Z\'e1l, se tedy narodil ve stejn\'e9 dob\'ec, v jak\'e9 se v Kommag\'e9n\'e9 vyskytovali b\'eclovlas\'ed cizinci.\par
Vesta Sarkosh Curtisov\'e1 v knize Persk\'e9 m\'fdty p\'ed\'9ae: \'84Z\'e1l se narodil man\'9eel\'f9m, kte\'f8\'ed na d\'edt\'ec \'e8ekali velmi dlouho, ale kdy\'9e otec chlapce poprv\'e9 spat\'f8il, jeho radost se r\'e1zem zm\'ecnila v \'9eal a naprostou beznad\'ecj.\par
Chlapcovo t\'eclo bylo pr\'fd sice jasn\'e9 jako st\'f8\'edbro a obli\'e8ej m\'ecl rajsk\'fd vzhled, ale jeho vlasy byly b\'edl\'e9 jako vlasy starce. Otec S\'e1m je tak zoufal\'fd z tohoto neobvykl\'e9ho rysu, \'9ee se u n\'ecj projev\'ed naprost\'e9 roz\'e8arov\'e1n\'ed ze sv\'ecta. B\'echem sv\'e9ho zan\'edcen\'e9ho monologu k Bohu se t\'e1\'9ee po p\'f8\'ed\'e8in\'ec sv\'e9ho trestu, po tom, pro\'e8 mu byl d\'e1n \'82syn Ahrimana (d\'e9mona podobn\'e9ho padl\'fdm and\'ecl\'f9m \endash pozn.aut.) s o\'e8ima \'e8ern\'fdma a vlasy jako jasm\'edn. A\'9e se hrdinov\'e9 p\'f8ijdou pt\'e1t na toto d\'edt\'ec, co jim m\'e1m \'f8\'edct, \'9ee to je d\'edt\'ec d\'e9mona, nebo nadp\'f8irozen\'e1 bytost\'85?\lquote\ldblquote\par
Nakonec S\'e1m zavede sv\'e9ho syna do Elborsk\'fdch hor, kter\'e9 jsou \'84bl\'edzko slunci a daleko od lid\'ed\ldblquote , a zanech\'e1 ho tam. D\'edt\'ec z\'e1zra\'e8n\'ec p\'f8e\'9eije. Pozd\'ecji samotn\'ed r\'e1dcov\'e9 S\'e1ma pros\'ed, aby bez me\'9ak\'e1n\'ed vyrazil a na\'9ael sv\'e9ho b\'eclovlas\'e9ho syna se sv\'ectlou plet\'ed. Z jeho pokolen\'ed pak vyroste nejv\'ect\'9a\'ed \'edr\'e1nsk\'fd hrdina v\'9aech dob. Mu\'9e, kter\'fd str\'e1v\'ed sv\'f9j \'9eivot bojem proti kr\'e1li Turan\'f9 a ochranou hranic \'cdr\'e1nu.\par
Nejsou to zvl\'e1\'9atn\'ed shody? V kr\'e1lovstv\'ed S\'edst\'e1nu, stejn\'ec jako v Kommag\'e9n\'e9, se rod\'ed a \'9eij\'ed \'84lid\'e9\ldblquote odli\'9an\'e9ho vzhledu a jedine\'e8n\'fdch schopnost\'ed. A v obou p\'f8\'edpadech se jim poda\'f8\'ed vydob\'fdt nez\'e1vislost pro sv\'e9\ldblquote \'fazem\'ed, obklopen\'e9 mocn\'fdmi \'f8\'ed\'9aemi.\lquote\par
Polo\'9eme si znovu z\'e1kladn\'ed ot\'e1zku. Byli \'84b\'eclovlas\'ed\ldblquote potomky legend\'e1rn\'edch nebe\'9a\'9dan\'f9, on\'ecch str\'e1\'9ec\'f9 br\'e1ny? Zd\'ecdili pr\'e1v\'ec po sv\'fdch p\'f8edc\'edch sv\'e9 neobvykl\'e9 znalosti a dovednosti?\par
Je nesporn\'e9, \'9ee vl\'e1dci i lid\'e9 v Kommag\'e9n\'e9 pova\'9eovali \'84b\'eclovlas\'e9\ldblquote za svat\'e9. Kontakt s nimi pr\'fd umo\'9e\'f2oval spojen\'ed s nebesy a p\'f8isp\'edval ke zvl\'e1\'9atn\'ed bo\'9e\'ed ochran\'ec. Toto p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed se jist\'ec nezrodilo zcela bezd\'f9vodn\'ec, ale bylo podlo\'9eeno alespo\'f2 zrnkem reality.\par
Kr\'e1l Mithridates udr\'9eoval s touto zvl\'e1\'9atn\'ed skupinou velmi dobr\'e9 vztahy a u\'e8il se od n\'ed p\'f8ej\'edmat jej\'ed unik\'e1tn\'ed v\'ecdomosti. Pr\'e1v\'ec za jeho vl\'e1dy z\'edskalo Kommag\'e9n\'e9 svou skute\'e8nou nez\'e1vislost.\par
Kr\'e1l\'f9v syn Antiochos I. tyto kontakty je\'9at\'ec v\'edce prohloubil. Na jedn\'e9 z kamenn\'fdch desek zanechal n\'e1pis, \'9ee monument na ho\'f8e Nemrud postavil \'84na znamen\'ed d\'edk\'f9 za viditelnou podporu boh\'f9\'85\ldblquote . Slovo viditelnou lze vylo\'9eit tak\'e9 jako konkr\'e9tn\'ed. Znamen\'e1 to, \'9ee ne\'9alo pouze o jakousi pomyslnou p\'f8\'edze\'f2, ale o zcela hmatatelnou pomoc? Je mo\'9en\'e9, \'9ee pr\'e1v\'ec d\'edky spolupr\'e1ci s nezn\'e1m\'fdmi tajemn\'fdmi architekty podzemn\'edch s\'eddli\'9a\'9d byl kr\'e1l schopen vybudovat hrobku, kter\'e1 dodnes odol\'e1v\'e1 v\'9aem pokus\'f9m o odhalen\'ed? A t\'f8eba pr\'e1v\'ec na z\'e1klad\'ec pozn\'e1n\'ed, z\'edskan\'e9ho od \'84b\'eclovlas\'fdch\ldblquote , zalo\'9eil nov\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed a sepsal sv\'e9 \'84nesmrteln\'e9 poselstv\'ed\ldblquote , o n\'ecm\'9e se zmi\'f2uje v jednom z dochovan\'fdch n\'e1pis\'f9.\par
TAJUPLN\'dd ODKAZ\par
\par
Co toto nesmrteln\'e9 poselstv\'ed asi obsahovalo?\par
Byla to odhalen\'ed n\'ecjak\'fdch p\'f8ekvapiv\'fdch, doposud utajen\'fdch ud\'e1lost\'ed v historii lidstva, nebo naopak proroctv\'ed o tom, co n\'e1s teprve \'e8ek\'e1?\par
Text tohoto dokumentu nebyl nikdy objeven. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee je ulo\'9een spolu s kr\'e1lem v jeho hrobce. A to n\'e1s p\'f8iv\'e1d\'ed zp\'ect k ot\'e1zce, kdo je on\'edm \'84velk\'fdm n\'e1bo\'9eensk\'fdm v\'f9dcem\ldblquote , kter\'fd byl poh\'f8ben spolu s kommag\'e9nsk\'fdmi vlada\'f8i. Byl to p\'f8edstaven\'fd on\'ecch pov\'ecstn\'fdch \'84b\'eclovlas\'fdch\ldblquote , jak nazna\'e8uj\'ed jist\'e9 indicie? Nebo jsou zde ulo\'9eeny dokonce ostatky p\'f8\'edmo jednoho z nebe\'9a\'9dan\'f9, jak je p\'f8esv\'ecd\'e8en historik G\'falcan Acar?\par
Definitivn\'ed odpov\'ec\'ef by p\'f8ineslo odkryt\'ed Antiochovy hrobky, d\'f9kladn\'e9 prozkoum\'e1n\'ed poh\'f8ben\'fdch t\'ecl a objeven\'ed nesmrteln\'e9ho poselstv\'ed. V\'9aechny dosavadn\'ed pokusy prokopat se dovnit\'f8 skon\'e8ily nezdarem, proto\'9ee se kamen\'ed neust\'e1le sesyp\'e1valo dol\'f9 z n\'e1hrobn\'edho pahorku. V polovin\'ec pades\'e1t\'fdch let se sice n\'ecmeck\'e9mu archeologovi Karlu D\'f6rnerovi poda\'f8ilo vyhloubit \'9atolu s d\'f8ev\'ecnou v\'fdztu\'9e\'ed, ale kop\'e1\'e8i brzy narazili na rostlou sk\'e1lu a museli sv\'e9 sna\'9een\'ed vzd\'e1t.\par
Je hrobka chr\'e1n\'ecna tak d\'f9mysln\'ec proto, aby do n\'ed nikdy nevnikli nepovolan\'ed a aby mumifikovan\'e9 ostatky a poselstv\'ed nepadly do rukou nezasv\'eccen\'fdch?\par
Znepokojuj\'edc\'ed \'favahy zesiluje nepochopiteln\'e1 okolnost, \'9ee k otev\'f8en\'ed hrobky nebyla vyu\'9eita sou\'e8asn\'e1 nejmodern\'ecj\'9a\'ed technika a \'9ee se v\'fdzkum v posledn\'edm desetilet\'ed \'fapln\'ec zastavil.\par
\par
II. PODIVN\'c1 ZK\'c1ZA CHATTU\'8aE\par
\par
Podma\'f2uj\'edc\'ed m\'ecs\'ed\'e8n\'ed krajina nab\'edzela fascinuj\'edc\'ed panor\'e1ma. Dno hlubok\'e9ho t\'e1hl\'e9ho \'fadol\'ed pokr\'fdval bizarn\'ed propletenec nes\'e8etn\'fdch kamenn\'fdch \'fatvar\'f9. Obl\'e9 homole sousedily s ostr\'fdmi, \'9api\'e8at\'fdmi ku\'9eely. Do jejich st\'ecn \'fastila mal\'e1 d\'f8ev\'ecn\'e1 dv\'ed\'f8ka. M\'edsty byla vyra\'9eena skromn\'e1 ok\'e9nka \endash jako st\'f8\'edlny st\'f8edov\'eck\'fdch pevnost\'ed a hrad\'f9. Opod\'e1l, vst\'f8\'edc nep\'f8irozen\'ec modr\'e9 obloze, vyr\'f9staly vysok\'e9 \'9at\'edhl\'e9 i masivn\'ed sloupy. N\'eckter\'e9 na vrcholu ukon\'e8oval ploch\'fd tal\'ed\'f8, jin\'e9 zdobila zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8epi\'e8ka, les gigantick\'fdch hub protkan\'fd vzty\'e8en\'fdmi penisy obr\'f9. Z mohutn\'e9 skaln\'ed st\'ecny na obzoru spadaly kamenn\'e9 vodop\'e1dy.\par
Kappadokie je jedna z nejn\'e1dhern\'ecj\'9a\'edch, ale z\'e1rove\'f2 tak\'e9 nejtajupln\'ecj\'9a\'edch lokalit Turecka. P\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy tu rozdov\'e1d\'ecn\'e9 sopky vyvrhly ze \'9ehav\'fdch \'fatrob zem\'ec obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed l\'e1vy a vyplavily na povrch tis\'edce tun sope\'e8n\'e9ho popela. Kdy\'9e sp\'e1len\'e1 krajina zchladla a ztuhla, ne\'fanavn\'e9 ruce v\'ectru, slunce, de\'9at\'ec, sn\'echu a mrazu bu\'9aily po cel\'e9 v\'ecky do tohoto \'9aediv\'e9ho n\'e1nosu, brousily ho, pilovaly a vyhlazovaly, a\'9e vymodelovaly ojedin\'ecl\'fd, t\'e9m\'ec\'f8 nepozemsk\'fd sv\'ect unik\'e1tn\'edch tvar\'f9 a podob.\par
V dob\'e1ch ran\'e9ho k\'f8es\'9danstv\'ed se na tomto \'fazem\'ed o rozloze 300 kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch usadili mni\'9ai a poustevn\'edci. V mal\'fdch vyv\'f8el\'fdch kupol\'edch vyhloubili sv\'e9 cely a do masivn\'edch h\'f8eben\'f9 vyrazili des\'edtky chr\'e1m\'f9 a kapl\'ed. Jejich st\'ecny pokryli nes\'e8etn\'fdmi v\'fdjevy ze \'9eivota Je\'9e\'ed\'9ae. Pon\'eckud naivn\'ec pojat\'e9 obrazy dodnes udivuj\'ed jasn\'fdmi, sv\'ec\'9e\'edmi barvami a p\'f8itahuj\'ed do \'fadol\'ed Gorome davy turist\'f9. Jen m\'e1lokter\'fd z nich zav\'edt\'e1 i do dob\'f8e skryt\'fdch prostor t\'e9to \'fachvatn\'e9 lokality.\par
Hluboko pod povrchem se rozkl\'e1d\'e1 okolo 150 prastar\'fdch podzemn\'edch m\'ecst. Dodnes se nepoda\'f8ilo zjistit, kdo tento gigantick\'fd komplex vybudoval a k \'e8emu p\'f9vodn\'ec slou\'9eil.\par
PODZEMN\'cd LABYRINT\par
\par
Uzounk\'e1 n\'edzk\'e1 chodba klesala prudce dol\'f9. Opustil jsem monument\'e1ln\'ed prostory s klenut\'fdm stropem a mno\'9estv\'edm masivn\'edch pil\'ed\'f8\'f9 a po st\'e1\'e8ej\'edc\'edch se drobn\'fdch sch\'f9dc\'edch jsem sestupoval st\'e1le hloub\'ecji do tmy. Cesta po st\'edsn\'ecn\'e9m nepohodln\'e9m schodi\'9ati trvala dlouho. V b\'ec\'9en\'e9m panelov\'e9m dom\'ec bych ji\'9e vyst\'f8\'eddal \'e8ty\'f8i patra, kdy\'9e se kone\'e8n\'ec objevilo nov\'e9 rozlehl\'e9 podla\'9e\'ed. Podzemn\'ed m\'ecsto pobl\'ed\'9e vesnice Derinkuyu m\'e1 celkem osm et\'e1\'9e\'ed. Jen plocha horn\'ed z nich dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8 kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch. Hlavn\'ed \'9aachta kles\'e1 do hloubky 85 metr\'f9. Na jej\'edm dn\'ec je velk\'e1 cisterna na vodu. Men\'9a\'ed n\'e1dr\'9ee a \'9api\'9e\'edrny jsou roztrou\'9aeny mezi obytn\'fdmi s\'e1ly. Odhaduje se, \'9ee zde mohlo \'9e\'edt a\'9e dvacet tis\'edc lid\'ed. Dostatek chladn\'e9ho vzduchu obstar\'e1v\'e1 p\'ect des\'edtek v\'ectrac\'edch \'9aachet a dal\'9a\'edch asi 1 500 men\'9a\'edch p\'f8\'edvod\'f9. Vchody k jednotliv\'fdm odd\'eclen\'edm lze uzav\'f8\'edt kulat\'fdmi kamenn\'fdmi dve\'f8mi, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edmi ob\'f8\'ed ml\'fdnsk\'e9 \'9eernovy. N\'eckter\'e9 maj\'ed pr\'f9m\'ecr t\'e9m\'ec\'f8 dva a p\'f9l metru. Uprost\'f8ed je obvykle vyra\'9een otvor velikosti dlouhohraj\'edc\'ed gramofonov\'e9 desky, kter\'fd z\'f8ejm\'ec slou\'9eil jako st\'f8\'edlna. V komplexu je zbudov\'e1no i n\'eckolik prostorn\'fdch shroma\'9edi\'9a\'9d a svatyn\'ed.\par
P\'f8i prol\'e9z\'e1n\'ed t\'edmto neskute\'e8n\'fdm labyrintem se \'e8lov\'eck neubr\'e1n\'ed znepokojuj\'edc\'edm ot\'e1zk\'e1m.\par
Jak byly tyto obrovsk\'e9 prostory osv\'ectleny, kdy\'9e nikde na st\'ecn\'e1ch a stropech nenach\'e1z\'edme ani stopu po saz\'edch z lou\'e8\'ed nebo olejov\'fdch lamp?\par
Pro\'e8 jsou n\'eckter\'e1 schodi\'9at\'ec, spojuj\'edc\'ed rozm\'ecrn\'e9 s\'e1ly v r\'f9zn\'fdch patrech, velmi n\'edzk\'e1 a \'fazk\'e1? \'c8lov\'eck se po nich mus\'ed pohybovat v nepohodln\'e9 skr\'e8en\'e9 poloze, a pokud naraz\'ed na chodce z druh\'e9 strany, je nemo\'9en\'e9 se vyhnout. Jeden se mus\'ed vr\'e1tit na za\'e8\'e1tek schodi\'9at\'ec nebo alespo\'f2 k n\'eckter\'e9mu z m\'e1la v\'fdklenk\'f9 v bo\'e8n\'ed st\'ecn\'ec schodi\'9at\'ec. Tato nep\'f8\'edjemn\'e1 skute\'e8nost jist\'ec velmi zt\'ec\'9eovala nejen pohyb osob v podzem\'ed, ale p\'f8edev\'9a\'edm samotnou stavbu.\par
V\'9aechny m\'edstnosti i spojnice byly vyhloubeny um\'ecle. Na povrch tedy muselo b\'fdt dopraveno obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed horniny. Jak? Byly pytle \'e8i n\'e1doby s odt\'ec\'9een\'fdm tufem tah\'e1ny nahoru ru\'e8n\'ec v\'9edy jen jedn\'edm \'e8lov\'eckem?\par
M\'ecl jsem s sebou okolo patn\'e1cti kilogram\'f9 t\'ec\'9ekou bra\'9anu s kamerou, fotoapar\'e1ty a sv\'ectly. Vyn\'e9st ji zp\'ect nahoru v hlubok\'e9m p\'f8edklonu po strm\'fdch schodech, m\'ec st\'e1lo litry potu a dost sil. A to jsem v\'fdstup absolvoval jen jednou, zat\'edmco stavitel\'e9 m\'ecsta museli n\'e1klad s horninou vyn\'e1\'9aet mnohokr\'e1t za den. Pro\'e8 nepostavili schodi\'9at\'ec, kter\'e9 by umo\'9e\'f2ovalo ch\'f9zi n\'eckolika mu\'9e\'f9 vedle sebe? M\'eclo to n\'ecjak\'fd strategick\'fd d\'f9vod? \'dazk\'e1 schodi\'9at\'ec sice znemo\'9e\'f2ovala masivn\'ed \'fatok shora, ale tak\'e9 se mohla st\'e1t smrtelnou past\'ed. Nedovolovala toti\'9e prob\'edt se z podzem\'ed ven, pokud by byly v\'fdchody z m\'ecsta obsazeny nep\'f8\'edtelem.\par
A jakmile vyjdete zp\'ect na povrch, napadnou v\'e1s dal\'9a\'ed ot\'e1zky. Kam se pod\'eclo obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed odt\'ec\'9een\'e9 horniny? Pro\'e8 tu nejsou \'9e\'e1dn\'e9 kamenn\'e9 haldy? Ani stopa po od\'9at\'edpnut\'fdch kusech tufu.\par
Derinkuyu je sice nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'edm, ale rozhodn\'ec ne nejv\'ect\'9a\'edm podzemn\'edm m\'ecstem Kappadokie. \'d6zkonaku, kter\'fd je\'9at\'ec nen\'ed zcela zp\'f8\'edstupn\'ecn, je schopen pojmout a\'9e \'9aedes\'e1t tis\'edc lid\'ed. Jin\'e1 m\'ecsta zase dosahuj\'ed v\'ect\'9a\'ed hloubky, maj\'ed a\'9e t\'f8in\'e1ct pater. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee by se do dosud prozkouman\'fdch podzemn\'edch komplex\'f9 hrav\'ec ve\'9alo p\'f8es 300 000 obyvatel. Jejich p\'f8esuny usnad\'f2oval d\'f9mysln\'fd syst\'e9m tunel\'f9. Jen mezi Derinkuyu a stejn\'ec rozs\'e1hl\'fdm Kaymakli vede deset kilometr\'f9 dlouh\'e1 chodba.\par
NEZN\'c1M\'cd STAVITEL\'c9\par
\par
Podzemn\'ed m\'ecsta jsou vytes\'e1na v sope\'e8n\'e9m tufu. Je to pom\'ecrn\'ec m\'eckk\'fd a snadno opracovateln\'fd materi\'e1l, ale jeho odt\'ec\'9een\'ed p\'f8esto vy\'9eadovalo nesm\'edrnou n\'e1mahu a p\'f8i vytv\'e1\'f8en\'ed d\'f9mysln\'e9 ventilace i zna\'e8n\'e9 technick\'e9 znalosti.\par
\'84\'8e\'e1dn\'fd v\'ecdec nedok\'e1\'9ee v\'ecrohodn\'ec vysv\'ectlit, jak byl tento rozv\'ectven\'fd, slo\'9eit\'fd klimatiza\'e8n\'ed syst\'e9m vytvo\'f8en. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 podrobn\'e9 propo\'e8ty, a p\'f8esto se jeho \'fadajn\'fdm stavitel\'f9m obecn\'ec p\'f8izn\'e1v\'e1 znalost pouze jednoduch\'fdch matematick\'fdch \'fakon\'f9.\par
Pokus s cigaretov\'fdm kou\'f8em uk\'e1zal, \'9ee n\'eckter\'e9 \'9aachty jsou ur\'e8eny v\'fdhradn\'ec k ods\'e1v\'e1n\'ed vyd\'fdchan\'e9ho ovzdu\'9a\'ed, zat\'edmco posl\'e1n\'edm jin\'fdch je pouze p\'f8iv\'e1d\'ect \'e8erstv\'fd vzduch do t\'ecchto tajupln\'ec p\'f9sob\'edc\'edch podzemn\'edch kon\'e8in,\ldblquote poznamenal n\'ecmeck\'fd badatel W. J. Langbein.\par
Tot\'e9\'9e, mnohokr\'e1t zn\'e1sobeno, plat\'ed o tunelech spojuj\'edc\'edch jednotliv\'e1 podzemn\'ed m\'ecsta. Vybudovat a\'9e deset kilometr\'f9 dlouh\'e9 d\'f9ln\'ed d\'edlo tak, aby naprosto p\'f8esn\'ec vy\'fastilo v pot\'f8ebn\'e9m m\'edst\'ec, nen\'ed hra\'e8ka ani pro zku\'9aen\'e9 b\'e1\'f2sk\'e9 odborn\'edky.\par
Kter\'fd n\'e1rod zde tak usilovn\'ec razil po n\'eckolik generac\'ed a pro\'e8?\par
V\'ect\'9ainou se soud\'ed, \'9ee m\'ecsta v hlubin\'e1ch slou\'9eila jako \'fakryt p\'f8ed nep\'f8\'edtelem. Jednotliv\'ed odborn\'edci se ov\'9aem a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec li\'9a\'ed v n\'e1zoru, kdo se tu skr\'fdval a p\'f8ed k\'fdm.\par
Nej\'e8ast\'ecji se traduje, \'9ee na p\'f8elomu druh\'e9ho a t\'f8et\'edho stolet\'ed na\'9ali v Kappadokii \'fato\'e8i\'9at\'ec prvn\'ed k\'f8es\'9dan\'e9, vytrvale pron\'e1sledovan\'ed nejprve \'d8\'edmany a o n\'eckolik stolet\'ed pozd\'ecji Araby. Ale k\'f8es\'9dan\'e9 zcela jist\'ec podzemn\'ed m\'ecsta nevybudovali. P\'f8i\'9ali ji\'9e k hotov\'e9mu. S\'eddla v hlubin\'e1ch zem\'ec vznikla mnohem d\'f8\'edve.\par
N\'ecmeck\'fd specialista Martin Urban soud\'ed, \'9ee ohromn\'e9 komplexy v tufu postavily fry\'9esk\'e9 kmeny, kter\'e9 p\'f8i\'9aly do kraje na p\'f8elomu dev\'e1t\'e9ho a osm\'e9ho stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem. Jejich p\'f8\'edslu\'9an\'edci na\'9ali prastar\'e9 a p\'f9vodn\'ec jen skromn\'e9 podzemn\'ed p\'f8\'edbytky, ale pod tlakem nebezpe\'e8\'ed ze strany dob\'f8e vyzbrojen\'fdch Asy\'f8an\'f9 je p\'f8ebudovali na obrovsk\'e9 \'fakryty.\par
Tureck\'fd archeolog Ulg\'fcr G\'f6kovali je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee jde o d\'edlo Chetit\'f9, kte\'f8\'ed si zde n\'eckdy okolo roku 1400 p\'f8.n.l. vybudovali \'fato\'e8i\'9at\'ec p\'f8ed \'fatoky egyptsk\'fdch vojsk.\par
Pov\'ecstn\'fd Erich von D\'e4niken trv\'e1 na sv\'e9m obvykl\'e9m n\'e1zoru. Lid\'e9 tyto podzemn\'ed stavby vytvo\'f8ili ze strachu z bo\'9esk\'fdch dopravn\'edch prost\'f8edk\'f9, kter\'e9 s nesm\'edrn\'fdm hlukem br\'e1zdily oblohu. Za v\'9aechno tedy mohou mimozem\'9a\'9dan\'e9! A hned zd\'f9vod\'f2uje pro\'e8: \'84P\'f8edpokl\'e1dejme, \'9ee sem vtrhl pozemsk\'fd nep\'f8\'edtel se sv\'fdmi vojsky. Bezpochyby najde obd\'eclan\'e1 pole a kuchyn\'ec. V\'ectrac\'edmi \'9aachtami bude pronikat na povrch kou\'f8. Pro ka\'9ed\'e9ho pozemsk\'e9ho strat\'e9ga by byla hra\'e8ka lidi v podzem\'ed vyhladov\'ect jako my\'9ai v pasti. Dokonce by asi nebyl takov\'fd probl\'e9m jim p\'f8eru\'9ait p\'f8\'edvod \'e8erstv\'e9ho vzduchu. Proto se domn\'edv\'e1m, \'9ee se neob\'e1vali pouh\'fdch pozemsk\'fdch protivn\'edk\'f9; p\'f8edpokl\'e1d\'e1m, \'9ee p\'f9vodn\'ed stavitel\'e9 zbudovali tyto \'fakryty ze strachu p\'f8ed l\'e9taj\'edc\'edm nep\'f8\'edtelem.\ldblquote\par
V\'ecrn\'fd D\'e4niken\'f9v n\'e1sledovn\'edk W.J.Langbein s t\'edm souhlas\'ed: \'84P\'f8i nezaujat\'e9m pohledu je opravdu nutno p\'f8iznat, \'9ee zdej\'9a\'ed podzemn\'ed prostory p\'f8ipom\'ednaj\'ed protileteck\'e9 kryty pro nes\'e8etn\'e9 mno\'9estv\'ed lid\'ed.\ldblquote\par
Tato teorie m\'e1 jeden obrovsk\'fd h\'e1\'e8ek. Ka\'9ed\'fd protileteck\'fd kryt, jak zn\'e1mo, spln\'ed sv\'f9j \'fa\'e8el jen tehdy, kdy\'9e je mo\'9en\'e9 se do n\'ecj schovat ve velmi kr\'e1tk\'e9 dob\'ec. V tom n\'eckdy opravdu minim\'e1ln\'edm \'e8asov\'e9m \'faseku, kter\'fd d\'ecl\'ed okam\'9eik, kdy rozpozn\'e1me nast\'e1vaj\'edc\'ed ohro\'9een\'ed, a samotn\'fd \'fader. Proto v dob\'e1ch studen\'e9 v\'e1lky na obou znep\'f8\'e1telen\'fdch stran\'e1ch budovaly vl\'e1dy a vojensk\'e9 organizace dob\'f8e vybaven\'e9 \'fakryty p\'f8\'edmo v centr\'e1l\'e1ch moci a vojensk\'e9ho velen\'ed. V\'9aichni p\'f8\'edtomn\'ed se do nich mohli p\'f8esunout za n\'eckolik minut. Ze stejn\'fdch d\'f9vod\'f9 byly kryty pro civiln\'ed obyvatelstvo stav\'ecny p\'f8\'edmo ve sklepen\'edch panelov\'fdch dom\'f9.\par
Kdo se ale pot\'f8eboval schovat tak rychle v oblasti G\'f6r\'f6me? V p\'f8edpokl\'e1dan\'e9 dob\'ec vzniku podzemn\'edch labyrint\'f9 nikde pobl\'ed\'9e nest\'e1lo velk\'e9 m\'ecsto \'e8i spr\'e1vn\'ed nebo n\'e1bo\'9eensk\'e9 st\'f8edisko. Nejbli\'9e\'9a\'ed civiliza\'e8n\'ed centra se nach\'e1zela stovky kilometr\'f9 daleko. P\'f8ekonat tuto vzd\'e1lenost s d\'ectmi, starci a n\'e1kladem nejnutn\'ecj\'9a\'edho vybaven\'ed, kdy\'9e p\'f8ipust\'edme, \'9ee nezbytn\'e9 z\'e1soby potravin a vody byly st\'e1le p\'f8ipraveny v podzem\'ed, vy\'9eadovalo \'f8adu dn\'ed a mo\'9en\'e1 i t\'fddn\'f9 vytrval\'e9ho pochodu. P\'f8i \'fatoku rychl\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9 by byla bezbrann\'e1 kolona uprchl\'edk\'f9 v otev\'f8en\'e9 krajin\'ec snadn\'fdm ter\'e8em.\par
A je tady je\'9at\'ec jedna nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e1 okolnost. Zat\'edmco vysp\'ecl\'e9 arm\'e1dy dnes dovedou t\'e9m\'ec\'f8 okam\'9eit\'ec zjistit, \'9ee nep\'f8\'edtel vyp\'e1lil raketu nebo vyslal letku bombard\'e9r\'f9, a odpov\'eddaj\'edc\'edm zp\'f9sobem na to reagovat (viz v\'e1lky v Persk\'e9m z\'e1livu), nep\'f8edpokl\'e1d\'e1me, \'9ee by tehdej\'9a\'ed obyvatel\'e9 Anat\'f3lie byli schopni zjistit p\'f8\'edlet protivn\'edka d\'f8\'edve, ne\'9e se jim objevil nad hlavami.\par
Vybudovat tak rozs\'e1hl\'e9 podzemn\'ed d\'edlo trvalo minim\'e1ln\'ec celou generaci, ale pravd\'ecpodobn\'ec je\'9at\'ec d\'e9le. Nebezpe\'e8\'ed tedy muselo b\'fdt trval\'e9. Znamenalo by to, \'9ee \'84ti shora\ldblquote p\'f8il\'e9tali opakovan\'ec a \'9ee to m\'edstn\'ed lid\'e9 v\'ecd\'ecli a ob\'e1vali se toho.\par
D\'e4niken se ale z\'f8ejm\'ec nem\'fdl\'ed v jednom. Budovat podzemn\'ed \'fakryt nem\'eclo smysl ani jako z\'e1chrana p\'f8ed pozemsk\'fdm nep\'f8\'edtelem. P\'f8edstavme si tu situaci. Ciz\'ed vojsko vtrhne do zem\'ec. Domorodci se rychle st\'e1hnou do podzem\'ed. S sebou vezmou jen nejnutn\'ecj\'9a\'ed z\'e1soby. Ve\'9aker\'fd majetek, kter\'fd z\'f9stal na povrchu, p\'f8ipadne agresorovi. Ten v lep\'9a\'edm p\'f8\'edpad\'ec odt\'e1hne s bohat\'fdm lupem pry\'e8. Ale mo\'9en\'e1 se mu v zemi zal\'edb\'ed, os\'eddl\'ed opu\'9at\'ecn\'e1 m\'ecsta a ujme se obd\'eclan\'fdch pol\'ed. T\'ecm dole nezbude ne\'9e \'e8ekat na pomalou smrt hladem, nebo potupn\'ec, ani\'9e by m\'ecli mo\'9enost se d\'f9stojn\'ec br\'e1nit, vyj\'edt ven a vzd\'e1t se.\par
Bylo by mnohem rozumn\'ecj\'9a\'ed \'e8elit protivn\'edkovi na povrchu ne\'9e v podzemn\'edm \'fakrytu. Vysok\'fdmi hradbami opevn\'ecn\'e1 m\'ecsta sk\'fdtala nejen mo\'9enost obrany, ale z\'e1rove\'f2 v p\'f8\'edpad\'ec obl\'e9h\'e1n\'ed umo\'9e\'f2ovala i del\'9a\'ed dobu p\'f8e\'9eit\'ed. I v such\'fdch krajin\'e1ch ob\'e8as zapr\'9aelo a d\'e9\'9a\'9d doplnil cisterny s vodou. Ve st\'e1j\'edch \'9eila dom\'e1c\'ed zv\'ed\'f8ata jako dlouhodob\'e1 z\'e1soba potravin. Uvnit\'f8 hradeb se nach\'e1zela mal\'e1 pole \'e8i z\'e1hony. Br\'e1ny se daly uzav\'f8\'edt okam\'9eit\'ec, jakmile hl\'eddky na hranic\'edch spat\'f8ily bl\'ed\'9e\'edc\'edho se nep\'f8\'edtele.\par
Pro\'e8 tedy gigantick\'e9 podzemn\'ed \'fakryty vznikly? P\'f8i jejich stavb\'ec zjevn\'ec nehr\'e1ly \'9e\'e1dnou roli n\'e1bo\'9eensk\'e9 ideje a p\'f8edstavy, ale n\'ecjak\'fd p\'e1dn\'fd, ryze praktick\'fd d\'f9vod. Ne\'9e se pokus\'edme zjistit jak\'fd, mus\'edme se vr\'e1tit k p\'e1tr\'e1n\'ed po rodn\'e9m listu stavitel\'f9.\par
N\'c1ROD DIPLOMAT\'d9\par
\par
Na jedn\'e9 kappadock\'e9 sk\'e1le byl nalezen chetitsk\'fd n\'e1pis a v nejni\'9e\'9a\'edch patrech i n\'eckolik p\'f8edm\'ect\'f9 chetitsk\'e9ho p\'f9vodu. M\'e1me tedy uv\'ec\'f8it, \'9ee podzemn\'ed m\'ecsta postavili pr\'e1v\'ec Chetit\'e9?\par
Tento tajemn\'fd n\'e1rod pat\'f8\'ed k nejv\'ect\'9a\'edm historick\'fdm otazn\'edk\'f9m. Mnoz\'ed v\'ecdci dlouhou dobu pochybovali, zda v\'f9bec Chetit\'e9 existovali. A i kdy\'9e dnes m\'e1me dostatek p\'edsemn\'fdch zpr\'e1v o jejich p\'f9soben\'ed, st\'e1le nev\'edme, odkud p\'f8i\'9ali a kam po mnoha stalet\'edch tak tajemn\'ec zmizeli.\par
V\'ect\'9aina odborn\'edk\'f9 se shoduje, \'9ee se Chetit\'e9 do oblasti Mal\'e9 Asie p\'f8ist\'echovali p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi tis\'edci Jety. V n\'eckolika etap\'e1ch os\'eddlili oblast centr\'e1ln\'ed Anat\'f3lie a postupn\'ec vytvo\'f8ili mohutn\'fd st\'e1tn\'ed \'fatvar, kter\'fd p\'f8etrval a\'9e do po\'e8\'e1tku 12. stolet\'ed p\'f8.n.l. Jeho rostouc\'ed hospod\'e1\'f8sk\'e1 a vojensk\'e1 moc stala u zrodu obrovsk\'e9 \'fazemn\'ed expanze. V 17. stolet\'ed p\'f8.n.l. ji zah\'e1jil kr\'e1l Chattu\'9aili\'9a I., jeho\'9e odd\'edly dosp\'ecly a\'9e za \'f8eku Eufrat. Jeho vnuk Mur\'9aili\'9a I. dobyl Babylon a velkou \'e8\'e1st S\'fdrie. Na vrcholu moci se \'f8\'ed\'9ae ocitla ve 13. stolet\'ed p\'f8.n.l. Tehdy ji\'9e ovl\'e1dala celou Malou Asii, velkou \'e8\'e1st Mezopot\'e1mie a sever S\'fdrie.\par
Rozp\'ednavost Chetit\'f9 vyvolala st\'f8etnut\'ed s druhou supervelmoc\'ed tehdej\'9a\'ed doby \endash s Egyptem. Vojska pod veden\'edm Muvatalla II. a fara\'f3na Ramesse II. se st\'f8etla u Kade\'9ae na \'f8ece Orontu v S\'fdrii. V\'fdsledek bitvy je dodnes nejasn\'fd. Fara\'f3n sice nechal v chr\'e1mech v Luxoru a Karnaku zhotovit obrazy z \'fadajn\'ec vyhran\'e9ho boje a s\'e1m sebe zv\'ec\'e8nit jako v\'edt\'eczn\'e9ho vojev\'f9dce, ale smlouva, kterou pozd\'ecji s Chetity uzav\'f8el, vypov\'edd\'e1 sp\'ed\'9ae v jejich prosp\'ecch. Zaru\'e8ovala jim nedotknutelnost jejich dr\'9eav v S\'fdrii, p\'f8edev\'9a\'edm vliv v Amurru, Kade\'9ai a Apu a v okol\'ed Dama\'9aku a upevnila jejich moc i v dal\'9a\'edch provinci\'edch.\par
Na svou dobu to byl jedine\'e8n\'fd pakt o ne\'fato\'e8en\'ed. Ob\'ec strany se zav\'e1zaly k pomoci proti \'fatoku zven\'e8\'ed a proti p\'f8\'edpadn\'e9mu vnit\'f8n\'edmu povst\'e1n\'ed a k vyd\'e1n\'ed politick\'fdch uprchl\'edk\'f9, krom\'ec t\'ecch, kter\'fdm by hrozil trest smrti. Smlouvu n\'e1sledn\'ec stvrdil s\'f2atek mezi chetitskou princeznou a fara\'f3nem Ramessem II.\par
Zaj\'edmav\'fdmi pr\'e1vn\'edmi dokumenty byly i smlouvy, kter\'e9 Chetit\'e9 uzav\'edrali se slab\'9a\'edmi okoln\'edmi st\'e1ty. M\'edsto vojensk\'e9 anexe doch\'e1zelo k vymezen\'ed smluvn\'edho vztahu. Chetit\'e9 vazalsk\'fdm \'fazem\'edm \'e8asto ponech\'e1vali vnit\'f8n\'ed suverenitu, omezovali v\'9aak jejich zahrani\'e8n\'ed samostatnost. Ukl\'e1dali jim um\'edrn\'ecn\'e9 odvody ve prosp\'ecch centra a za to tolerovali m\'edstn\'ed vl\'e1dce a dokonce jim umo\'9enili pod\'edl na rozhodov\'e1n\'ed cel\'e9ho \'84soust\'e1t\'ed\ldblquote . N\'eckte\'f8\'ed historikov\'e9 v tom vid\'ed po\'e8\'e1tky decentralizace a federalismu, dopln\'ecn\'e9 nav\'edc okolnost\'ed, \'9ee smlouvy nebyly uzav\'edr\'e1ny mezi vl\'e1dci jako osobami, ale mezi zem\'ecmi.\par
SV\'ccDECTV\'cd ZAPSAN\'c9 V HL\'cdN\'cc\par
\par
D\'f9le\'9eit\'fdm pramenem pro bli\'9e\'9a\'ed pozn\'e1n\'ed Chetit\'f9 jsou texty na hlin\'ecn\'fdch tabulk\'e1ch. Doposud jich bylo nalezeno p\'f8es t\'f8icet tis\'edc. V\'edce ne\'9e t\'f8etina z nich poch\'e1z\'ed ze st\'f8ediska asyrsk\'fdch kupc\'f9 v Kane\'9ai (K\'fcltepe) ji\'9en\'ec od \'c8erven\'e9 \'f8eky (Kizilirmak, v antice zvan\'e9 Halys). Jsou to p\'f8ev\'e1\'9en\'ec obchodn\'ed dokumenty, smlouvy a soupisy zbo\'9e\'ed, ale objevuj\'ed se tu i d\'f9le\'9eit\'e9 informace o zemi, s n\'ed\'9e jejich auto\'f8i obchodovali. Jejich jazyk \endash asyr\'9atina \endash byl v\'ecdc\'f9m zn\'e1m, a \'e8ten\'ed proto ne\'e8inilo zvl\'e1\'9atn\'ed probl\'e9my. Z text\'f9 se dozv\'edd\'e1me, \'9ee \'fazem\'ed os\'eddlen\'e9 Chetity nebylo p\'f8\'edli\'9a vhodn\'e9 pro zem\'ecd\'eclstv\'ed, nach\'e1zelo se tu v\'9aak zna\'e8n\'e9 bohatstv\'ed kovov\'fdch rud. Velmi rychle se i proto roz\'9a\'ed\'f8ilo dob\'fdv\'e1n\'ed zlata, st\'f8\'edbra a p\'f8edev\'9a\'edm m\'ecd\'ecn\'e9 rudy. Chetit\'e9 byli p\'f8ev\'e1\'9en\'ec \'f8emesln\'edci, pastevci a zku\'9aen\'ed v\'e1le\'e8n\'edci.\par
Nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'ed \'e8\'e1st p\'edsemn\'fdch dokument\'f9 k chetitsk\'fdm d\'ecjin\'e1m poch\'e1z\'ed z okol\'ed mal\'e9 v\'edsky Bogazk\'f6y, polo\'9een\'e9 mnohem severn\'ecji. Pr\'e1v\'ec tady bylo objeveno hlavn\'ed spr\'e1vn\'ed st\'f8edisko chetitsk\'e9 \'f8\'ed\'9ae Chattu\'9aa. Hugo Winckler a po n\'ecm dal\'9a\'ed n\'ecme\'e8t\'ed archeologov\'e9 tu vykopali na dvacet tis\'edc tabulek, vytvo\'f8en\'fdch rukama pal\'e1cov\'fdch a chr\'e1mov\'fdch p\'edsa\'f8\'f9. V\'ect\'9aina z nich obsahuje v\'fdznamn\'e9 liturgick\'e9 texty, oslavn\'e9 hymny, modlitby, mytologick\'e9 skladby, ale tak\'e9 politick\'e9 a hospod\'e1\'f8sk\'e9 dokumenty.\par
\'c8ten\'ed bogazk\'f6ysk\'fdch tabulek zpo\'e8\'e1tku znemo\'9e\'f2ovala skute\'e8nost, \'9ee byly ps\'e1ny sice zn\'e1m\'fdm p\'edsmem (babylonsk\'fdm kl\'ednopisem), av\'9aak ve zcela nezn\'e1m\'e9m jazyce. Kl\'ed\'e8 k jeho pochopen\'ed na\'9ael v roce 1915 Bed\'f8ich Hrozn\'fd (1879 \endash 1952), kter\'fd ji\'9e tehdy pat\'f8il mezi v\'fdznamn\'e9 znalce P\'f8edn\'edho v\'fdchodu. Rychl\'fdm a systematick\'fdm rozborem vskutku geni\'e1ln\'ec jazyk rozlu\'9atil a popsal z\'e1klady jeho gramatiky.\par
Uk\'e1zalo se, \'9ee jde o nejstar\'9a\'ed p\'edsemn\'ec podchycen\'fd indoevropsk\'fd jazyk. Chetit\'e9 tedy \endash na rozd\'edl od p\'f8ev\'e1\'9en\'ec semitsk\'e9ho obyvatelstva tehdej\'9a\'edho Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu \endash pat\'f8ili k indoevropsk\'e9 jazykov\'e9 skupin\'ec, z n\'ed\'9e se zrodily tak\'e9 nap\'f8\'edklad angli\'e8tina, \'e8e\'9atina nebo latina.\par
P\'d9VOD NOTN\'cc NEJASN\'dd\par
\par
Navzdory tomu, co v\'9ae o Chetitech v\'edme, st\'e1le z\'f9st\'e1v\'e1 nerozlu\'9at\'ecn\'e1 z\'e1hada, odkud vlastn\'ec do Anat\'f3lie p\'f8i\'9ali.\par
Bible se o Chetitech zmi\'f2uje na n\'eckolika m\'edstech. Odvozuje jejich p\'f9vod od proklet\'e9ho pokolen\'ed jednoho z Noemov\'fdch syn\'f9, kter\'fd sp\'e1chal h\'f8\'edch kr\'e1tce po potop\'ec sv\'ecta.\par
\'84Synov\'e9 Noeho, kte\'f8\'ed vy\'9ali z archy, byli \'8a\'e9m, Ch\'e1m a Jefet; Ch\'e1m je otec Kenaan\'f9v. Tito t\'f8i jsou synov\'e9 Noeho; podle nich se rozd\'eclila cel\'e1 zem\'ec. I za\'e8al Noe obd\'ecl\'e1vat p\'f9du a vysadil vinici. Napil se pak v\'edna, opil se a odkryl uprost\'f8ed sv\'e9ho stanu. Ch\'e1m, otec Kenaan\'f9v, spat\'f8il sv\'e9ho otce obna\'9een\'e9ho a pov\'ecd\'ecl to venku ob\'ecma brat\'f8\'edm. Ale \'8a\'e9m a Jefet vzali pl\'e1\'9a\'9d, vlo\'9eili si jej na ramena a jdouce pozp\'e1tku, p\'f8ikryli nahotu sv\'e9ho otce. Tv\'e1\'f8 m\'ecli odvr\'e1cenou, tak\'9ee nahotu sv\'e9ho otce nespat\'f8ili.\par
Kdy\'9e Noe procitl z opojen\'ed a zv\'ecd\'ecl, co mu provedl jeho nejmlad\'9a\'ed syn, \'f8ekl:\par
\par
\'84Proklet bu\'ef Kenaan, a\'9d je nejb\'eddn\'ecj\'9a\'edm otrokem sv\'fdch brat\'f8\'ed!\ldblquote\par
(Prvn\'ed kniha Moj\'9e\'ed\'9aova 9, 18-25)\par
\par
D\'e1le pak \'e8teme, \'9ee \'84zapuzen\'fd Kenaan zplodil Sid\'f3na, sv\'e9ho prvorozen\'e9ho, a Ch\'e9ta\'85 Potom se \'e8eledi kenaansk\'e9 rozpt\'fdlily\'85 To jsou synov\'e9 Ch\'e1movi v r\'f9zn\'fdch zem\'edch, pron\'e1rody r\'f9zn\'fdch \'e8eled\'ed a jazyk\'f9\ldblquote .\par
Z text\'f9 vypl\'fdv\'e1, \'9ee proklet\'e9 pokolen\'ed Ch\'e1movo mohlo hledat sv\'e9 domovy daleko za hranic\'ed \'fazem\'ed sv\'fdch soukmenovc\'f9.\par
P\'f8ehl\'ed\'9een\'fd probl\'e9m ov\'9aem je, zda zm\'edn\'ecn\'fd Ch\'e9t byl opravdu prap\'f8edek Chetit\'f9. Oni sami toti\'9e, jak zjistil Bed\'f8ich Hrozn\'fd, svou \'f8e\'e8 naz\'fdvali \'84nesit\'9atinou\ldblquote , a analogicky by j\'edm tedy n\'e1le\'9eelo pojmenov\'e1n\'ed Nesit\'e9.\par
Neobstoj\'ed ani tvrzen\'ed, \'9ee Chetit\'e9 se prost\'ec museli naz\'fdvat Chetit\'e9, proto\'9ee sv\'e9mu hlavn\'edmu m\'ecstu dali jm\'e9no Chattu\'9aa a podle n\'ecj i ozna\'e8ovali celou svou \'f8\'ed\'9ai. Prav\'fd opak je ale pravda. Chattu\'9aa byl p\'f9vodn\'ed n\'e1zev asyrsk\'e9 obchodn\'ed osady. Kdy\'9e ji chetitsk\'fd kr\'e1l Labarna n\'eckdy okolo roku 1650 p\'f8.n.l. obsadil a rozhodl se zde vystav\'ect sv\'e9 s\'eddlo, p\'f8ijal podle n\'e1zvu tohoto m\'edsta jm\'e9no Chattu\'9aili, tedy \'84Ten z Chattu\'9ae\ldblquote .\par
Historici p\'f8ipou\'9at\'ecj\'ed, \'9ee n\'e1zev Chetit\'e9 je myln\'fd, ale ji\'9e pevn\'ec zapustil ko\'f8eny a u\'9e\'edv\'e1 se st\'e1le i s v\'ecdom\'edm, \'9ee jde o omyl. Nav\'edc se jednotliv\'ed odborn\'edci nedok\'e1\'9e\'ed shodnout nejen v tom odkud, ale ani kudy tento tajemn\'fd n\'e1rod do Anat\'f3lie dorazil.\par
Podle jedn\'e9 verze Chetit\'e9 p\'f8i\'9ali ze z\'e1padu, podle jin\'e9 ze severu p\'f8es Bospor, dal\'9a\'ed hypot\'e9za hovo\'f8\'ed o pontsk\'e9m pob\'f8e\'9e\'ed a kone\'e8n\'ec je tu velmi pravd\'ecpodobn\'e1 mo\'9enost, \'9ee p\'f8iputovali z v\'fdchodu Derbent-skou branou.\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee m\'edsto, kter\'e9 Chetit\'e9 p\'f9vodn\'ec ob\'fdvali, \'fazce souvis\'ed s t\'edm, pro\'e8 \endash pokud p\'f8ijmeme hypot\'e9zu, \'9ee to byli pr\'e1v\'ec oni \endash za\'e8ali ve sv\'e9 nov\'e9 vlasti budovat obrovsk\'e9 podzemn\'ed komplexy. Jsem p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee odpov\'ecdi na ob\'ec tyto pal\'e8iv\'e9 ot\'e1zky spolu velmi \'fazce souvisej\'ed.\par
NI\'c8IV\'dd \'daDER\par
\par
Kdy\'9e Chetit\'e9 p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi tis\'edci lety p\'f8ich\'e1zeli do Anat\'f3lie, zd\'e1 se, \'9ee jejich mysl su\'9eovalo trauma jak\'e9hosi hr\'f9zn\'e9ho pro\'9eitku. Ozv\'ecna tragick\'e9ho dramatu, kter\'e9 pro\'9eili jejich p\'f8edkov\'e9. Chetit\'e9 z\'f8ejm\'ec m\'ecli opravdu p\'e1dn\'e9 d\'f9vody k tomu, aby ve sv\'e9m nov\'e9m domov\'ec po cel\'e9 generace stav\'ecli obrovsk\'e9 \'fakryty pod zem\'ed. Ne na ochranu p\'f8ed \'fato\'e8\'edc\'edmi arm\'e1dami n\'ecjak\'e9ho agresora (jak jsme se ji\'9e sami p\'f8esv\'ecd\'e8ili, dovedli zd\'e1rn\'ec dob\'fdvat rozs\'e1hl\'e1 \'fazem\'ed), ale p\'f8ed mnohem mocn\'ecj\'9a\'edm protivn\'edkem. B\'e1li se neviditeln\'e9ho nep\'f8\'edtele, kter\'fd byl schopen vra\'9edit, ti\'9ae a z\'e1ke\'f8n\'ec, po cel\'e1 l\'e9ta. B\'e1li se \'84velk\'e9ho sv\'ectla\ldblquote , z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 panuje nad zem\'ed, zni\'e8enou jadern\'fdm v\'fdbuchem.\par
Stejn\'ec jako modern\'ed n\'e1rody, su\'9eovan\'e9 viz\'ed atomov\'e9 v\'e1lky, o jej\'edch\'9e hr\'f9zn\'fdch dopadech se mohli p\'f8esv\'ecd\'e8it p\'f8i bombardov\'e1n\'ed Hiro\'9aimy a Nagasaki, stav\'ecly mohutn\'e9 protiatomov\'e9 kryty, tak i Chetit\'e9 hledali z\'e1chranu p\'f8ed p\'f8\'edpadn\'fdm \'fatokem ni\'e8ivou zbran\'ed v dovedn\'ec zbudovan\'e9m podzem\'ed. Proto v hlubin\'e1ch z\'f8\'eddili cel\'e1 m\'ecsta, jejich\'9e obyvatel\'e9 mohli dlouh\'fdmi spojovac\'edmi tunely cestovat z jednoho do druh\'e9ho.\par
Proto zabudovali do tufu ohromn\'e9 cisterny na vodu, z nich\'9e ty nejv\'ect\'9a\'ed j\'ed mohly pojmout a\'9e t\'f8icet tis\'edc litr\'f9. Proto skladovali obrovsk\'e9 z\'e1soby \'e8ist\'fdch, nezasa\'9een\'fdch potravin. Proto k prostorn\'fdm s\'e1l\'f9m v hlubin\'e1ch vedou z povrchu jen \'fazk\'e9, uzav\'edrateln\'e9 otvory, aby zlo, ni\'e8iv\'fd atomov\'fd spad, neproniklo dovnit\'f8. Proto sv\'e9 \'fakryty vybudovali n\'eckolik stovek kilometr\'f9 daleko od hlavn\'edho m\'ecsta, kter\'e9 by pravd\'ecpodobn\'ec bylo hlavn\'edm c\'edlem \'faderu. V\'ecd\'ecli, \'9ee by se ti, kte\'f8\'ed by z\'e1sah p\'f8e\'9eili, museli po ur\'e8it\'fd \'e8as chr\'e1nit, ne\'9e by mohli vyl\'e9zt na povrch a vr\'e1tit se na oz\'e1\'f8en\'e1 \'fazem\'ed.\par
Zd\'e1 se, \'9ee p\'f8edch\'f9dci n\'e1m zn\'e1m\'fdch Chetit\'f9 za\'9eili v\'fdbuch stra\'9aliv\'e9 ni\'e8iv\'e9 zbran\'ec, srovnateln\'e9 s atomovou bombou. Stalo se tak v jejich p\'f9vodn\'edm s\'eddle, pravd\'ecpodobn\'ec na \'fazem\'ed dne\'9an\'ed severn\'ed Indie. Zk\'e1za se otiskla hluboko do pam\'ecti n\'e1roda. Strach z p\'f8\'edpadn\'e9ho opakov\'e1n\'ed se stal jeho no\'e8n\'ed m\'f9rou. Proto Chetit\'e9, sotva dorazili do nov\'e9ho p\'f9sobi\'9at\'ec, ud\'eclali v\'9ae pot\'f8ebn\'e9, aby bylo velk\'e9 mno\'9estv\'ed lid\'ed schopn\'e9 bez \'fajmy p\'f8e\'e8kat dobu, ne\'9e nejhr\'f9zn\'ecj\'9a\'ed dopady obdobn\'ec ni\'e8iv\'e9 katastrofy pominou.\par
\'8a\'edlen\'e1 teorie? Existuj\'ed v\'ecrohodn\'e9 indicie, kter\'e9 by ji podporovaly?\par
Posu\'efte sami.\par
Posv\'e1tn\'fd indick\'fd epos Mah\'e1bh\'e1rata uv\'e1d\'ed: \'84Zbo\'9en\'fd Gurkha vymr\'9atil z paluby mocn\'e9ho vimanu (l\'e9taj\'edc\'edho stroje) jednu jedinou st\'f8elu proti kvetouc\'edmu trojm\'ecst\'ed. I zdvihl se v nekone\'e8n\'e9 z\'e1\'f8i jasn\'fd oblak, jasn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e tis\'edc slunc\'ed, a prom\'ecnil m\'ecsta v popel. Kdy\'9e se Gurkha op\'ect snesl k zemi, podobal se jeho v\'f9z sv\'edt\'edc\'edmu antimonu\'85\ldblquote\par
Na jin\'e9m m\'edst\'ec tohoto prastar\'e9ho d\'edla \'e8teme: \'84Byla to leskl\'e1 st\'f8ela, je\'9e se t\'f8pytila, ani\'9e vyd\'e1vala kou\'f8. Byla vr\'9eena na nep\'f8\'edtele \endash a tu v\'9aecko zahalila hust\'e1 mlha. Zav\'ed\'f8ily jedovat\'e9 v\'edry. S d\'ecsiv\'fdm hlukem se zvedla mra\'e8na a za\'fato\'e8ila na nebesa. Zd\'e1lo se, \'9ee se samo slunce chv\'ecje. Cel\'fd sv\'ect byl sp\'e1len \'9e\'e1rem v\'fdbuchu jako n\'ecjakou d\'ecsivou hore\'e8kou. Tis\'edce voz\'f9, desetitis\'edce mu\'9e\'f9 a slon\'f9 byly obr\'e1ceny v prach a popel.\ldblquote\par
Po skon\'e8en\'e9 bitv\'ec na\'f8\'eddil v\'f9dce zni\'e8it zbylou, dosud nepou\'9eitou zbra\'f2, je\'9e se \'84zevn\'ecj\'9akem podobala kovov\'e9mu \'9a\'edpu, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edmu obrovsk\'e9ho posla smrti. Hrdina na\'f8\'eddil sv\'fdm lidem, aby ji prom\'ecnili v jemn\'fd prach\ldblquote .\par
N\'e1sledky \'faderu byly ohromuj\'edc\'ed. \'84Jedin\'e1 st\'f8ela nesla v\'e1hu cel\'e9ho vesm\'edru\'85 T\'ecla byla sp\'e1len\'e1 k nepozn\'e1n\'ed. Lidem vypadaly vlasy a n\'e1dob\'ed praskalo bez viditeln\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny, pt\'e1ci zb\'ecleli, po n\'eckolika hodin\'e1ch v\'9aechny potraviny byly otr\'e1ven\'e9.\ldblquote\par
Jinde se hovo\'f8\'ed o zbrani, schopn\'e9 \'84potrestat Zemi dvan\'e1cti lety neplodnosti a zab\'edjet plod v mat\'e8in\'ec t\'ecle\ldblquote . Ludv\'edk Sou\'e8ek upozor\'f2uje a na cit\'e1tech dokl\'e1d\'e1, \'9ee epos z\'e1rove\'f2 pod\'e1v\'e1 i jak\'fdsi n\'e1vod protiatomov\'e9 obrany: \'84Tato zbra\'f2 je schopn\'e1 zab\'edt v\'9aechny v\'e1le\'e8n\'edky, kte\'f8\'ed maj\'ed na sob\'ec kov. Dozv\'ecd\'ed-li se v\'9aak voj\'e1ci v\'e8as, \'9ee m\'e1 b\'fdt zbran\'ec pou\'9eito, strhaj\'ed v\'9aechny kovov\'e9 sou\'e8\'e1stky z t\'ecla, po v\'fdbuchu se ihned vrhnou do \'f8eky a d\'f9kladn\'ec omyj\'ed sebe i v\'9ae, \'e8eho se dotkli. Nen\'ed to zbyte\'e8n\'e9, nebo\'9d je zn\'e1mo, \'9ee p\'f8i zanedb\'e1n\'ed t\'ecchto opat\'f8en\'ed vypadaj\'ed \'fa\'e8inkem zbran\'ec vlasy i nehty a v\'9aechno \'9eiv\'e9 bledne a sl\'e1bne.\ldblquote\par
RADIOAKTIVN\'cd KOSTRA\par
\par
Fantazie, nebo skute\'e8nost? M\'f9\'9eeme p\'f8ipustit, \'9ee ji\'9e p\'f8ed mnoha tis\'edci lety zaznamenalo lidstvo na vlastn\'ed k\'f9\'9ei \'fa\'e8inky atomov\'fdch zbran\'ed?\par
Sov\'ectsk\'fd sborn\'edk Probl\'e9my kosmick\'e9 biologie uvedl, \'9ee v Indii byla objevena p\'f8es \'e8ty\'f8i tis\'edce let star\'e1 lidsk\'e1 kostra, jej\'ed\'9e radioaktivita pades\'e1tkr\'e1t p\'f8evy\'9auje p\'f8irozen\'e9 \'84pozad\'ed\ldblquote , zji\'9at\'ecn\'e9 v okol\'ed.\par
\'84Jedin\'e9 p\'f8ijateln\'e9 vysv\'ectlen\'ed podivn\'e9ho n\'e1lezu je, \'9ee byl tento \'e8lov\'eck za sv\'e9ho \'9eivota, p\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno t\'ecsn\'ec p\'f8ed smrt\'ed, je\'9e se nevyhnuteln\'ec z\'e1hy dostavila, mohutn\'ec oz\'e1\'f8en, nebo po\'9eil potravu, kontaminovanou radioaktivn\'edmi l\'e1tkami v mno\'9estv\'ed ston\'e1sobn\'ec nebo v\'edce p\'f8evy\'9auj\'edc\'ed p\'f8\'edpustnou d\'e1vku,\ldblquote komentuje objev ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd Ludv\'edk Sou\'e8ek.\par
V roce 1992 byla zve\'f8ejn\'ecna zpr\'e1va o dal\'9a\'edm neobvykl\'e9m objevu v severn\'ed Indii. V rozs\'e1hl\'e9 lokalit\'ec pobl\'ed\'9e Jodhopuru nalezl p\'ecti\'e8lenn\'fd v\'ecdeck\'fd t\'fdm veden\'fd Leyem Hundleyem m\'edsto s neobvykle zv\'fd\'9aenou radiac\'ed. N\'e1sledn\'fd v\'fdzkum odkryl poz\'f9statky starobyl\'e9ho m\'ecsta, kter\'e9 evidentn\'ec jev\'ed zn\'e1mky atomov\'e9ho v\'fdbuchu, p\'f8i n\'ecm\'9e byla zni\'e8ena v\'ect\'9aina budov a zahynulo okolo p\'f9l milionu osob.\par
Historik Kisari Mohan Ganguli u t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti p\'f8ipomenul ji\'9e zn\'e1mou skute\'e8nost, \'9ee indick\'e1 svat\'e1 p\'edsma obsahuj\'ed plno zm\'ednek o veden\'ed v\'e1lky s takzvanou \'84kone\'e8nou zbran\'ed\ldblquote . N\'e1sledky jej\'edho pou\'9eit\'ed p\'f8ipom\'ednaj\'ed zk\'e1zu Hiro\'9aimy a Nagasaki. \'84\'c8\'e1st Mah\'e1bh\'e1raty naz\'fdvan\'e1 Drona Parva l\'ed\'e8\'ed bitvu, v n\'ed\'9e exploze kone\'e8n\'e9 zbran\'ec zdecimovala celou arm\'e1du. Bojovn\'edci v pln\'e9 zbroji se i se sv\'fdmi o\'f8i a slony doslova vypa\'f8ili a zbyly po nich jen st\'edny. Byli odv\'e1ti jako such\'e9 list\'ed ze stromu. Na m\'edst\'ec dopadu st\'f8ely se zjevil oblak ve tvaru h\'f8ibu. P\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno \endash k obloze stoupal nejprve svisl\'fd sloup kou\'f8e, kter\'fd se naho\'f8e rozev\'f8el jako gigantick\'fd de\'9atn\'edk.\ldblquote\par
Archeolog Francis Taylor je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee z\'e1hadn\'e9 reli\'e9fy, kter\'e9 nalezl v n\'eckter\'fdch chr\'e1mech pobl\'ed\'9e epicentra z\'e1hadn\'e9 katastrofy, zn\'e1zor\'f2uj\'ed v\'ec\'f8\'edc\'ed, jak pros\'ed bo\'9estva o ochranu p\'f8ed \'84velk\'fdm sv\'ectlem\ldblquote , kter\'e9 spo\'e8\'edvalo na ruin\'e1ch zni\'e8en\'e9ho m\'ecsta.\par
VL\'c1DCE HROMOLD\'cdNU\par
\par
Mohli Chetit\'e9 zn\'e1t \'fa\'e8inky t\'ecchto hrozn\'fdch zbran\'ed a opr\'e1vn\'ecn\'ec se jich ob\'e1vat? Byla jejich p\'f9vodn\'edm domovem severn\'ed Indie? M\'ecli cokoli spole\'e8n\'e9ho s jin\'fdmi spole\'e8nostmi, ob\'fdvaj\'edc\'edmi tuto lokalitu?\par
Odpov\'ec\'ef, jako ji\'9e mnohokr\'e1t, nach\'e1z\'edme v mytologii.\par
Historici vesm\'ecs tvrd\'ed, \'9ee chetitsk\'fd panteon do sebe vst\'f8ebal kulty mnoha jin\'fdch n\'e1rod\'f9, jako nap\'f8\'edklad Chattijc\'f9 (d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edch obyvatel Mal\'e9 Asie) a Churrit\'f9 (\'9eij\'edc\'edch v severn\'ed Mezopot\'e1mii), a byl rovn\'ec\'9e ovlivn\'ecn babylonsk\'fdm n\'e1bo\'9eenstv\'edm. O souvislostech s hinduistick\'fdmi n\'e1bo\'9eensk\'fdmi p\'f8edstavami odborn\'e1 literatura sve\'f8ep\'ec ml\'e8\'ed, a p\'f8esto se zd\'e1, \'9ee pr\'e1v\'ec odtud vyv\'ecraj\'ed prameny on\'e9 d\'ecsiv\'e9 vize o nebesk\'e9 moci, ovl\'e1daj\'edc\'ed stra\'9anou zbra\'f2.\par
Jednou z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch postav chetitsk\'e9ho panteonu se stal b\'f9h bou\'f8e, kter\'e9mu se \'f8\'edkalo Tarchunt, Taru nebo Te\'9aub. Jeho znakem byl svazek blesk\'f9 a kyj \'e8i sekera. Na hlav\'ec nosil vysokou \'e8epici s rohy a bambul\'ed. Kn\'ec\'9e\'ed a auto\'f8i oslavn\'fdch zp\'ecv\'f9 ho p\'f8irovn\'e1vali k b\'fdku. Byl uct\'edv\'e1n jako d\'e1rce de\'9at\'ec a p\'f9vodce bou\'f8\'ed a pov\'ect\'f8\'ed. Symbolizoval vl\'e1hu a vegetaci. Jeho nejv\'ect\'9a\'edm nep\'f8\'edtelem byl drak Illujanka, zastupuj\'edc\'ed sucho. L\'ed\'e8en\'ed jejich nel\'edtostn\'e9ho souboje je jedn\'edm ze dvou hlavn\'edch chetitsk\'fdch m\'fdt\'f9.\par
B\'e1jeslovn\'e9 texty z Ugaritu tohoto boha bou\'f8e naz\'fdvaj\'ed Baal. Tak\'e9 on bojuje s mocn\'fdm drakem a s pomoc\'ed magick\'fdch zbran\'ed, kter\'e9 zhotovili nebe\'9at\'ed \'f8emesln\'edci, ho zabije. Na jedn\'e9 dochovan\'e9 st\'e9le Baala vid\'edme s podivn\'fdm kop\'edm, p\'f8edstavuj\'edc\'edm blesk.\par
Hinduistick\'e9 m\'fdty popisuj\'ed a\'9e podez\'f8ele shodn\'e9ho hrdinu. B\'f9h hromu a blesku Indra se t\'ec\'9ail obrovsk\'e9 oblib\'ec. Je mu zasv\'eccena t\'e9m\'ec\'f8 \'e8tvrtina nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed sb\'edrky v\'e9dsk\'fdch hymn\'f9 (rgv\'e9d) a v mnoha dal\'9a\'edch posv\'e1tn\'fdch textech je za\'f8azen mezi nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'ed nebe\'9a\'9dany.\par
V pozoruhodn\'e9 knize Bohov\'e9 s lotosov\'fdma o\'e8ima s podtitulem Hinduistick\'e9 m\'fdty v indick\'e9 kultu\'f8e t\'f8\'ed tis\'edcilet\'ed (nakladatelstv\'ed Vy\'9aehrad) kolektiv autor\'f9 uv\'e1d\'ed: \'84M\'fdty op\'f8\'e1daj\'edc\'ed postavu Indry se z velk\'e9 v\'ect\'9ainy dot\'fdkaj\'ed jeho v\'edt\'eczn\'e9ho z\'e1pasu se stra\'9aliv\'fdm d\'e9monem sucha Vrtrou, kter\'fd uloupil boh\'f9m jejich st\'e1da nebesk\'fdch krav, de\'9a\'9dov\'fdch mra\'e8en, a ukryl je v nedostupn\'e9 horsk\'e9 jeskyni. Indra, rozja\'f8en\'fd bezpo\'e8etn\'fdmi dou\'9aky opojn\'e9ho s\'f3mov\'e9ho n\'e1poje, vyt\'e1hl proti Vrtrovi do pole, v nel\'edtostn\'e9m boji jej zahubil, rozpoltil jeho skaln\'ed skr\'fd\'9a a uvolnil stavidla nebesk\'fdch vod. Vrtra (doslova zadr\'9eovatel) m\'e1 podobu obrovit\'e9ho plaza, je ozbrojen hromy a blesky, hal\'ed se do mlhy a temnoty a sv\'fdm mocn\'fdm frk\'e1n\'edm, mru\'e8en\'edm a t\'e1hl\'fdm \'f8evem d\'ecs\'ed \'9airok\'e9 okol\'ed. Jeho hlavn\'edm spojencem je jeho bratr \'8au\'9ana (pali\'e8), zt\'ecles\'f2uj\'edc\'ed letn\'ed s\'e1l\'e1n\'ed, kter\'fd ni\'e8\'ed \'farodu a nech\'e1v\'e1 za sebou se\'9eehnutou pustinu. Indra je v\'9aak pro boj s t\'ecmito protivn\'edky n\'e1le\'9eit\'ec vybaven, bohov\'e9 pro n\'ecj dali zhotovit neodolatelnou zbra\'f2, z\'e1zra\'e8n\'fd nebesk\'fd hromokl\'edn, kter\'fd m\'e1 sto b\'f8it\'f9 a tis\'edc hrot\'f9 a pod jeho\'9e \'fadery se ot\'f8\'e1s\'e1 sv\'ect.\ldblquote\par
Podobnost chetitsk\'e9ho boha bou\'f8e a hinduistick\'e9ho Indry je a\'9e zar\'e1\'9eej\'edc\'ed. Oba nos\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8epici s mal\'fdm kulovit\'fdm zakon\'e8en\'edm a pro svou s\'edlu jsou p\'f8ipodob\'f2ov\'e1ni b\'fdku. Oba bojuj\'ed se stejn\'fdm, dob\'f8e ukryt\'fdm nep\'f8\'edtelem v podob\'ec draka. (\'c8i v\'e1le\'e8n\'e9ho stroje ve tvaru v\'e1lce, jak\'fdm je t\'f8eba ponorka?) Oba jsou p\'f8edstaviteli jak\'e9si nov\'e9 mlad\'e9 agresivn\'ed dynastie nebe\'9a\'9dan\'f9, kter\'e1 soupe\'f8\'ed o moc s p\'f9vodn\'edm vl\'e1dcem boh\'f9. (Chetitsk\'fd b\'f9h bou\'f8e smete z tr\'f9nu boha Kummarbiho, Indra tajemn\'e9ho boha Varunu.) Oba maj\'ed velmi zvl\'e1\'9atn\'ed dru\'9einu \endash cht\'eclo by se \'f8\'edci letku \endash pomocn\'edk\'f9. Indr\'f9v v\'e1le\'e8n\'fd t\'fdm tvo\'f8\'ed Marutov\'e9, vyzbrojen\'ed blesky. Tihle \'84po\'f8\'e1dn\'ec ost\'f8\'ed ho\'9ai\ldblquote l\'e9taj\'ed v bly\'9ativ\'fdch vzdu\'9an\'fdch vozech, rychl\'fdch jako my\'9alenka. \'84Ka\'9ed\'e1 \'9eiv\'e1 bytost se jich boj\'ed, jako sv\'ectovl\'e1dci hled\'ed.\ldblquote B\'f9h bou\'f8e i Indra maj\'ed \'fa\'9easnou zbra\'f2, kterou pro n\'ec ale vytvo\'f8il n\'eckdo jin\'fd. (V Indrov\'ec p\'f8\'edpad\'ec to byl Tva\'9atar, kter\'fd vyr\'e1b\'ecl tak\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed stroje \endash vimany \endash a hromokl\'edn pr\'fd zhotovil z \'e8\'e1sti slunce) A p\'f8edev\'9a\'edm domovsk\'fdm prost\'f8ed\'edm obou bo\'9estev je obloha. Dovedou se po n\'ed pohybovat jako lid\'e9 po pevn\'e9 zemi.\par
Historikov\'e9 n\'e1m nab\'edzej\'ed tradi\'e8n\'ed v\'fdklad t\'e9to unik\'e1tn\'ed vlastnosti jako symbol v\'ectru, pohybu oblak\'f9, z nebe sj\'ed\'9ed\'ecj\'edc\'edch blesk\'f9 a podobn\'fdch projev\'f9 p\'f8\'edrody. Jen\'9ee podle dochovan\'fdch legend tito n\'e1mi zkouman\'ed bohov\'e9 nepoletuj\'ed jako n\'ecjak\'e9 pr\'f9hledn\'e9 fluidum, zm\'edt\'e1ni poryvy v\'ectru sem a tam. Maj\'ed k dispozici jin\'e9, na svou dobu opravdu z\'e1zra\'e8n\'e9 dopravn\'ed prost\'f8edky.\par
Indra byl vl\'e1dnouc\'edm bohem st\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti ovzdu\'9a\'ed. To je vskutku zvl\'e1\'9atn\'ed titul. \'c8\'edm si ho vyslou\'9eil? Proto\'9ee byl \'e8asto spat\'f8en, jak let\'ed uprost\'f8ed oblohy, ve v\'fd\'9ace, v n\'ed\'9e se i dnes pohybuj\'ed letadla?\par
U t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti nelze p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee je pr\'e1v\'ec b\'f9h Indra nej\'e8ast\'ecji spojov\'e1n s ob\'f8\'edm l\'e9taj\'edc\'edm strojem, jeho\'9e schopnosti vysoce p\'f8evy\'9auj\'ed technickou \'farove\'f2 plavidel ostatn\'edch nebe\'9a\'9dan\'f9.\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd staroindick\'fd epos Mah\'e1bh\'e1rata p\'f8in\'e1\'9a\'ed mno\'9estv\'ed dokonal\'fdch popis\'f9 vesm\'edrn\'fdch mis\'ed: \'84Bohov\'e9 se objevili ve sv\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch, aby byli p\'f8\'edtomni boji mezi Krip\'e1karjou a Ard\'9eunou. S\'e1m Indra, p\'e1n nebes, p\'f8ilet\'ecl v takov\'e9m stroji, kter\'fd pojal i 33 bo\'9esk\'fdch bytost\'ed.\ldblquote\par
Jestli\'9ee samotn\'fd Indra byl p\'e1nem nebes a okolo se vzn\'e1\'9aeli dal\'9a\'ed bohov\'e9, o jak\'fdch bo\'9esk\'fdch bytostech je tady \'f8e\'e8? Byla to pos\'e1dka, \'e8i pasa\'9e\'e9\'f8i? M\'ecl autor na mysli roboty, nebo men\'9a\'ed v\'fdsadkov\'e1 plavidla, ulo\'9een\'e1 na palub\'ec mate\'f8sk\'e9 lodi?\par
Na jin\'e9m m\'edst\'ec Mah\'e1bh\'e1rata uv\'e1d\'ed: \'84V z\'e1\'f8i sv\'ectel p\'f8ijel n\'e1hle Indr\'f9v nebesk\'fd v\'f9z. Ze vzduchu zahnal temnotu a oz\'e1\'f8il mra\'e8na. Naplnil zemi \'9airoko daleko r\'e1musem podobn\'fdm hromobit\'ed. Byla to nebesk\'e1 strhuj\'edc\'ed pod\'edvan\'e1. T\'edmto nebesk\'fdm vozem podobn\'fdm slunci Ard\'9euna vystoupil do v\'fd\'9ain. Kdy\'9e se bl\'ed\'9eil ke kraj\'f9m smrteln\'edk\'f9m neviditeln\'fdm, spat\'f8il stovky jin\'fdch nebesk\'fdch voz\'f9. Tam naho\'f8e nesv\'edt\'ed ani Slunce \'82ani M\'ecs\'edc, ani ohe\'f2 tam nepl\'e1pol\'e1. To, co se lidem dole na zemi zd\'e1 b\'fdt hv\'eczdami, vzd\'e1len\'fdmi lampami, jsou ve skute\'e8nosti velk\'e1 t\'eclesa.\ldblquote\par
Ne v\'9edy byl Indra ve sv\'e9m z\'e1polen\'ed \'fasp\'ec\'9an\'fd. N\'eckdy zcela nebo\'9esky dostal po\'f8\'e1dn\'ec na frak: \'84Bali vstoupil do nebesk\'e9ho vozu\'85 Pak obklopen state\'e8n\'fdmi, bohat\'fdmi d\'e9mony, stejn\'ec ozbrojen\'fdmi jako on s\'e1m, vyt\'e1hl v \'e8ele obrovsk\'e9 arm\'e1dy na kvetouc\'ed Indrovo s\'eddlo\'85 Obkl\'ed\'e8il nebesk\'e9 m\'ecsto a zadul na ulitu, kterou mu dal jeho u\'e8itel. Srdce nebesk\'fdch krasavic zachv\'e1til strach\'85 a nebe\'9a\'9dan\'e9 se rozprchli.\par
Kdy\'9e nebe\'9a\'9dan\'e9 z nebe zmizeli, vl\'e1dl v Indrov\'ec m\'ecst\'ec Viro\'e8\'e1n\'f9v syn Bali a \'e8asem si podmanil v\'9aechny t\'f8i sv\'ecty.\ldblquote\par
Popis v\'e1lky na Zemi i v kosmu p\'f8in\'e1\'9a\'ed udivuj\'edc\'ed pozn\'e1n\'ed. Ob\'ec strany v boji \'e8asto pou\'9e\'edvaj\'ed shodn\'e9 zbran\'ec, l\'e9taj\'ed v nebesk\'fdch vozech, nev\'e1haj\'ed se uch\'fdlit ke lsti a p\'f8ipravit z\'e1ke\'f8nou l\'e9\'e8ku. Zobrazen\'ed v\'9aemocn\'fdch boh\'f9, kte\'f8\'ed od sv\'fdch soupe\'f8\'f9 utrp\'ed ob\'e8as v\'fdprask a podle z\'e1sady, \'9ee \'fa\'e8el sv\'ect\'ed prost\'f8edky, se sami sni\'9euj\'ed ke l\'9ei a podvod\'f9m, sn\'e1\'9a\'ed celou nebeskou historii z piedestalu nadp\'f8irozena do p\'f8\'edzemn\'ed roviny reality. Bohov\'e9 i jejich protivn\'edci se zdaj\'ed b\'fdt sice v\'fdjime\'e8n\'fdmi, nicm\'e9n\'ec zcela konkr\'e9tn\'edmi bytostmi. Jejich soupe\'f8en\'ed p\'f8in\'e1\'9aelo ob\'e8as lidem nesm\'edrn\'e9 utrpen\'ed a zk\'e1zu jejich s\'eddel.\par
Pro\'9eili jeden z on\'ecch z\'e1sah\'f9 ni\'e8\'edc\'ed \'84kone\'e8nou zbran\'ed\ldblquote i p\'f8edkov\'e9 Chetit\'f9?\par
St\'e1la zdrcuj\'edc\'ed vzpom\'ednka na tuto ud\'e1lost u rozhodnut\'ed vybudovat v Kappadokii rozs\'e1hlou s\'ed\'9d podzemn\'edch m\'ecst? A je mo\'9en\'e9, \'9ee ani toto opat\'f8en\'ed nepomohlo?\par
NEVYSV\'ccTLITELN\'dd Z\'c1NIK\par
\par
Pro potvrzen\'ed t\'e9to hypot\'e9zy nem\'e1me \'9e\'e1dn\'fd p\'edsemn\'fd d\'f9kaz, n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed indicie jsou ale velmi v\'fdmluvn\'e9.\par
Hlavn\'ed m\'ecsto Chattu\'9aa le\'9e\'ed asi t\'f8i sta kilometr\'f9 od podzemn\'edch m\'ecst. P\'f8ed sv\'fdm z\'e1nikem to byla \'fa\'9easn\'e1 metropole. Na plo\'9ae 168 hektar\'f9 st\'e1ly n\'e1dhern\'e9 pal\'e1ce, rozs\'e1hl\'e9 svatyn\'ec, n\'eckolikapatrov\'e9 obytn\'e9 domy s rozvinut\'fdm syst\'e9mem z\'e1sobov\'e1n\'ed vodou a s kanalizac\'ed, ohrazen\'e9 dvory, hospod\'e1\'f8sk\'e1 staven\'ed, d\'edlny a p\'f8edev\'9a\'edm \'e8etn\'e9 kultovn\'ed stavby, archivy a knihovna, v n\'ed\'9e bylo nalezeno na t\'f8i tis\'edce hlin\'ecn\'fdch tabulek. Mnoh\'e9 ulice byly dl\'e1\'9ed\'ecn\'e9. Kr\'e1lovskou cestu tvo\'f8ily bloky \'e8erven\'e9ho v\'e1pence. Centr\'e1ln\'ed s\'fdpka, objeven\'e1 teprve p\'f8edned\'e1vnem, mohla z\'e1sobovat obil\'edm t\'f8icet tis\'edc lid\'ed po cel\'fd rok.\par
Hlavn\'ed chr\'e1m m\'ecl podezd\'edvku z obrovsk\'fdch zelen\'fdch kamen\'f9. V centr\'e1ln\'ed s\'edni st\'e1la socha bo\'9estva. Do tohoto prostoru sm\'ecli vstoupit jen vy\'9a\'9a\'ed kn\'ec\'9e\'ed, kte\'f8\'ed zde ob\'ectovali b\'fdky a jin\'e1 zv\'ed\'f8ata. Okolo se nach\'e1zela asi stovka m\'edstnost\'ed \endash knihoven, kancel\'e1\'f8\'ed, sklad\'f9 a obydl\'ed hodnost\'e1\'f8\'f9.\par
Okolo roku 1190 p\'f8.n.l. Chattu\'9aa zaznamenala ni\'e8iv\'fd \'fatok, z n\'echo\'9e se ji\'9e nevzpamatovala. Hlavn\'ed chr\'e1m, zasv\'eccen\'fd bohu bou\'f8e, a \'e8\'e1st citadely byly sp\'e1leny.\par
Historikov\'e9 se doposud neshodli, kdo tuto r\'e1nu m\'ecstu a n\'e1sledn\'ec cel\'e9 \'f8\'ed\'9ai zasadil. Spekulovalo se o nom\'e1dsk\'e9m n\'e1rodu Ka\'9ak\'f9, s nimi\'9e se Chetit\'e9 ji\'9e d\'f8\'edve pot\'fdkali. \'8e\'e1dn\'fd konkr\'e9tn\'ed d\'f9kaz ale neexistuje. Bez pov\'9aimnut\'ed z\'f9stala i \'f8ada nezodpov\'eczen\'fdch ot\'e1zek.\par
Byli by prost\'ed ko\'e8ovn\'edci schopni dob\'fdt metropoli obklopenou \'9aesti kilometry mohutn\'fdch hradeb s mnoha vysunut\'fdmi v\'ec\'9eemi a vybavenou vnit\'f8n\'edm hrazen\'edm, kter\'e9 uzav\'edralo jednotliv\'e9 m\'ecstsk\'e9 \'e8tvrti? Nav\'edc, kdy\'9e byli Chetit\'e9 vyhl\'e1\'9aen\'fdmi v\'e1le\'e8n\'edky?\par
Jin\'e1 hypot\'e9za p\'f8edpokl\'e1dala, \'9ee vyvr\'e1cen\'ed \'f8\'ed\'9ae bylo d\'edlem on\'ecch tajemn\'fdch \'84mo\'f8sk\'fdch n\'e1rod\'f9\ldblquote , o nich\'9e se zmi\'f2uje egyptsk\'fd fara\'f3n Ramesse III.\par
\'84Ciz\'ed zem\'ec se spol\'e8ily na sv\'fdch ostrovech. V\'9aechny zem\'ec najednou byly smeteny a rozpr\'e1\'9aeny v bitv\'ec. \'8e\'e1dn\'e1 zem\'ec nemohla odolat jejich zbran\'edm.\ldblquote\par
Disponovaly ony \'84mo\'f8sk\'e9 n\'e1rody\ldblquote nezn\'e1mou ni\'e8ivou zbran\'ed na b\'e1zi plamenometu? Nebo to byl n\'eckdo \'fapln\'ec jin\'fd? Pokra\'e8ovala v\'e1lka boh\'f9? Dostihl Chetity osud, kter\'e9ho se po cel\'e1 dlouh\'e1 stalet\'ed tak ob\'e1vali?\par
Velk\'fd chr\'e1m a sp\'e1len\'e1 \'e8\'e1st m\'ecsta byly toti\'9e zni\'e8eny tak velk\'fdm \'9e\'e1rem, \'9ee se cihly slily dohromady. Archeologov\'e9 dodnes nev\'ecd\'ed, co tento drtiv\'fd \'fader zp\'f9sobilo. Pokud p\'f8ipust\'edme, \'9ee srdce Chattu\'9ae se\'9eehla \'84ohniv\'e1 st\'f8ela\ldblquote , mus\'edme se pt\'e1t, kdo ji vypustil.\par
Vypad\'e1 to, \'9ee byl z\'e1sah naprosto p\'f8esn\'ec c\'edlen\'fd. Okoln\'ed domy toti\'9e z\'f9staly neporu\'9aeny. Pro\'e8 po\'9e\'e1r nezas\'e1hl i je a kam zmizeli obyvatel\'e9, kte\'f8\'ed sv\'e9 domovy prokazateln\'ec opou\'9at\'ecli velmi rychle?\par
Posledn\'ed v\'fdzkumy nazna\'e8uj\'ed, \'9ee m\'ecsto bylo opu\'9at\'ecno d\'f8\'edve, ne\'9e mohli ciz\'ed dobyvatel\'e9 p\'f8ij\'edt. Podle slov n\'eckter\'fdch badatel\'f9 to byl \'84spo\'f8\'e1dan\'fd odchod\ldblquote . Nikdo v\'9aak netu\'9a\'ed, kam se mohli kr\'e1l a jeho dvo\'f8an\'e9 odebrat. P\'f8est\'echovali se do ji\'9e p\'f8ipraven\'fdch podzemn\'edch m\'ecst? Nebo zmizeli n\'eckam \'fapln\'ec jinam?\par
P\'d8\'cdLI\'8a ODV\'c1\'8eN\'c1 SPEKULACE?\par
\par
Badatel Zecharia Sitchin je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee se stopy Chetit\'f9 objevuj\'ed na n\'eckolika m\'edstech Ji\'9en\'ed Ameriky, p\'f8edev\'9a\'edm na \'fazem\'ed Peru. P\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee v Chav\'ednu de Huant\'e1r byly nalezeny sochy lid\'ed typov\'ec bl\'edzk\'fdch Chetit\'f9m. A tak\'e9 neobvykl\'e9 zpodobn\'ecn\'ed b\'fdka jako mytick\'e9ho zv\'ed\'f8ete, co\'9e je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed. B\'fdk se toti\'9e v Ji\'9en\'ed Americe v\'f9bec nevyskytoval, dokud prvn\'edch p\'e1r kus\'f9 nep\'f8ivezli \'8apan\'ecl\'e9. Kult tohoto zv\'ed\'f8ete, kter\'e9 bylo hlavn\'edm symbolem a spole\'e8n\'edkem chetitsk\'e9ho boha bou\'f8e, se ale postupn\'ec roz\'9a\'ed\'f8il i v dal\'9a\'edch n\'e1bo\'9eensk\'fdch a civiliza\'e8n\'edch centrech star\'e9ho Peru.\par
Sitchin ve sv\'e9 knize Ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ae (nakladatelstv\'ed Dobra) p\'ed\'9ae: \'84Odborn\'edky velmi p\'f8ekvapilo, \'9ee jist\'e9 indi\'e1nsk\'e9 komunity nedaleko Puna na jeze\'f8e Titicaca a dokonce i ve m\'ecst\'ec Pucara (legend\'e1rn\'edm m\'edst\'ec, kde se pr\'fd p\'f8i cest\'ec od jezera k Cuzku zastavil Virako\'e8a, kter\'fd b\'fdval popisov\'e1n jako b\'edl\'fd mu\'9e s vousy) uct\'edvaj\'ed b\'fdka ritu\'e1ly, kter\'e9 maj\'ed ko\'f8eny v dob\'e1ch je\'9at\'ec p\'f8ed p\'f8\'edchodem \'8apan\'ecl\'f9.\par
V Tiahuanacu a ji\'9en\'edch And\'e1ch se tento b\'f9h (Virako\'e8a) zn\'e1zor\'f2oval s bleskem v jedn\'e9 ruce a s kovovou h\'f9lkou v druh\'e9 \endash tento v\'fdjev se objevuje vyryt\'fd na kamenech, keramick\'fdch n\'e1dob\'e1ch i na l\'e1tk\'e1ch. Jde o kombinaci symbol\'f9, kter\'e9 byly dob\'f8e zn\'e1m\'e9 na starov\'eck\'e9m Bl\'edzk\'e9m v\'fdchod\'ec, kde b\'f9h zvan\'fd Babylo\'f2any a Asy\'f8any Ramman (Hromovl\'e1dce), z\'e1padn\'edmi Semity Hadad (Bur\'e1civ\'e1 ozv\'ecna) a Chetity a Kassity Te\'9au (b\'f9h bou\'f8e) byl \'e8asto ztv\'e1r\'f2ov\'e1n vstoje na b\'fdku, sv\'e9m kultovn\'edm zv\'ed\'f8eti, v jedn\'e9 ruce s jak\'fdmsi kovov\'fdm p\'f8edm\'ectem a v druh\'e9 s rozeklan\'fdm bleskem.\ldblquote\par
Nen\'ed ta shoda podivn\'e1?\par
\'84Odborn\'edci, kte\'f8\'ed se zab\'fdvali p\'f9vodem jm\'e9na Virako\'e8a a jeho r\'f9zn\'fdmi variantami, do\'9ali ke spole\'e8n\'e9mu z\'e1v\'ecru, \'9ee jednotliv\'e9 slo\'9eky tohoto jm\'e9na znamenaj\'ed \'82P\'e1n/nejvy\'9a\'9ai\lquote , kdo \'82d\'ecl\'e1/vytv\'e1\'f8\'ed\lquote \'82d\'e9\'9a\'9d/bou\'f8i/blesky\lquote . Inck\'fd ritu\'e1ln\'ed pop\'ecvek ho p\'f8edstavoval jako boha, kter\'fd \'82p\'f8ich\'e1z\'ed s hromy a v bou\'f8kov\'fdch mra\'e8nech\lquote . To t\'e9m\'ec\'f8 slovo od slova odpov\'edd\'e1 tomu, jak byl tento b\'f9h op\'ecvov\'e1n v Mezopot\'e1mii\'85,\ldblquote dod\'e1v\'e1 Sitchin a z\'e1rove\'f2 i navrhuje \'f8e\'9aen\'ed jedn\'e9 z nejv\'ect\'9a\'edch jihoamerick\'fdch z\'e1had \endash takzvan\'e9ho Andsk\'e9ho kandel\'e1bru.\par
Tento prazvl\'e1\'9atn\'ed obrazec, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed podivn\'ec deformovan\'fd trojzubec, je vyryt\'fd do ztvrdl\'e9 zeminy na pob\'f8e\'9e\'ed v Paracask\'e9m z\'e1livu na jihu Peru a dosahuje v\'fd\'9aky 182 metr\'f9 a \'9a\'ed\'f8ky 74 metr\'f9. V\'edce ne\'9e obrovsk\'e9 rozm\'ecry n\'e1s v\'9aak vzru\'9auj\'ed naprosto origin\'e1ln\'ed tvar a ot\'e1zka, pro\'e8 bylo toto monstrum vytvo\'f8eno. Zcela jist\'ec neslou\'9eilo jako naviga\'e8n\'ed bod, jak se \'e8asto tvrd\'ed. Z otev\'f8en\'e9ho mo\'f8e jej toti\'9e nen\'ed v\'f9bec vid\'ect. Tak\'e9 se uk\'e1zalo, \'9ee je myln\'e1 teorie o ob\'f8\'edm seizmografu.\par
Sitchin se domn\'edv\'e1, \'9ee Andsk\'fd kandel\'e1br p\'f8edstavuje rozeklan\'fd blesk, odv\'eck\'fd znak chetitsk\'e9ho boha bou\'f8e, zn\'e1m\'e9ho v Peru jako Virako\'e8a. Je to pr\'fd n\'ecco jako obrovsk\'fd hrani\'e8n\'ed znak. Byl um\'edst\'ecn na \'fabo\'e8\'ed hory, aby se dal dob\'f8e rozeznat z lod\'ed, kter\'e9 vpluly do z\'e1livu, i shora.\par
\'84Byl to symbol, kter\'fd pro lidi a bohy jasn\'ec hl\'e1sal: Toto je \'f8\'ed\'9ae boha bou\'f8e!\ldblquote\par
POSEDLOST HLUBINAMI\par
\par
Je Sitchinova spekulace p\'f8\'edli\'9a odv\'e1\'9en\'e1? Chetit\'e9 zmizeli ze sv\'e9 \'f8\'ed\'9ae v Anat\'f3lii n\'eckdy okolo roku 1200 p\'f8ed Kristem. A pr\'e1v\'ec v t\'e9 dob\'ec se v p\'f9vabn\'e9 krajin\'ec \'c8ern\'fdch a B\'edl\'fdch Kordiller, na \'fazem\'ed obklopuj\'edc\'edm horn\'ed tok \'f8eky Mantaro a dokonale ukryt\'e9m za vysokou, jen t\'ec\'9ece prostupnou hradbou hor, za\'e8al pomalu rozv\'edjet Chav\'edn de Huant\'e1r, v n\'ecm\'9e byly podle Sitchina nalezeny sochy lid\'ed podobn\'fdch Chetit\'f9m a zpodobn\'ecn\'ed b\'fdka.\par
Jedine\'e8n\'fd komplex budov a prostorn\'fdch dvoran p\'f8ekvapuje rozs\'e1hl\'fdmi podzemn\'edmi galeriemi. K \'e8emu slou\'9eily, nen\'ed zn\'e1mo. V jedn\'e9 z nich, kter\'e1 notn\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 labyrint v chr\'e1mu boha bou\'f8e v Chattu\'9ai, se z\'f8ejm\'ec konaly n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'f8ady spojen\'e9 s v\'ec\'9at\'ecn\'edm. Je to pravd\'ecpodobn\'ec v\'f9bec nejstar\'9a\'ed \'e8\'e1st chr\'e1mu. V sam\'e9m centru k\'f8\'ed\'9ee dvou podzemn\'edch galeri\'ed se ty\'e8\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed sloup ve tvaru o\'9at\'ecpu. U\'9e samotn\'e1 jeho v\'fd\'9aka je h\'e1dankou. Dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 p\'ecti metr\'f9 a v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec neumo\'9e\'f2uje, aby byl sloup dopraven dovnit\'f8 syst\'e9mem \'fazk\'fdch a \'e8asto pravo\'fahl\'fdch chodeb. Musel b\'fdt tedy spu\'9at\'ecn otvorem ve stropu, anebo postaven jako prvn\'ed a svatyn\'ec byla zbudov\'e1na okolo n\'ecj. To nazna\'e8uje mimo\'f8\'e1dn\'fd v\'fdznam sloupu. Podle jedn\'e9 legendy byl jeho vrchol pol\'e9v\'e1n jakousi posv\'e1tnou tekutinou. \'c8ty\'f8i v\'ec\'9atci st\'e1li ka\'9ed\'fd v jednom rameni k\'f8\'ed\'9ee chodeb a podle pozorov\'e1n\'ed st\'e9kaj\'edc\'edch pram\'ednk\'f9 p\'f8edv\'eddali budoucnost.\par
Existenci starov\'eck\'e9 v\'ec\'9at\'edrny potvrzuje i jeden z prvn\'edch \'9apan\'eclsk\'fdch kronik\'e1\'f8\'f9 v Peru Antonio Vasquez de Espinoza, kter\'fd ve sv\'e9m Souhrnu a popisu Z\'e1padn\'edch Indi\'ed o Chav\'ednu napsal: \'84Byla to nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed svatyn\'ec, uct\'edv\'e1na jako u n\'e1s \'d8\'edm \'e8i Jeruzal\'e9m, sem chodili indi\'e1ni p\'f8in\'e1\'9aet sv\'e9 ob\'ecti, proto\'9ee \'ef\'e1bel tohoto m\'edsta jim tlumo\'e8il mnoh\'e9 v\'ec\'9atby, tak\'9ee p\'f8ich\'e1zeli z cel\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed\'85\ldblquote\par
Tak\'e9 Chetit\'e9 byli v\'ec\'9atectv\'edm p\'f8\'edmo posedl\'ed. V chr\'e1mov\'e9m a pal\'e1cov\'e9m archivu jejich hlavn\'edho m\'ecsta bylo nalezeno na deset tis\'edc tabulek. Mnoh\'e9 z nich obsahovaly seznamy v\'ec\'9ateb. Objeven\'e9 hlin\'ecn\'e9 modely jater, kter\'e9 se pou\'9e\'edvaly k v\'ec\'9at\'ecn\'ed, rovn\'ec\'9e pokr\'fdvaly prorock\'e9 texty. A dochovaly se modlitby, v nich\'9e chetit\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9 \'9e\'e1dali bohy o sesl\'e1n\'ed jasnovidn\'e9ho snu nebo znamen\'ed, jak se maj\'ed v dan\'e9 situaci zachovat. Je to v\'9aak dostate\'e8n\'fd d\'f9vod k prok\'e1z\'e1n\'ed p\'f8\'edtomnosti Chetit\'f9 v Chav\'ednu?\par
Mysl\'edm, \'9ee ne. V\'ec\'9at\'ecn\'edm se p\'f8ece zab\'fdvala naprost\'e1 v\'ect\'9aina starov\'eck\'fdch civilizac\'ed.\par
Podn\'ectn\'ecj\'9a\'edm d\'f9vodem k zamy\'9alen\'ed je objev j\'edlov\'fdch (a nikoli klasicky kamenn\'fdch) hlav vousat\'fdch mu\'9e\'f9 s chetitsk\'fdmi rysy. Ty ov\'9aem nebyly nalezeny v samotn\'e9m chr\'e1mu, ale pobl\'ed\'9e cesty, kter\'e1 vedla od pob\'f8e\'9e\'ed k hor\'e1m, mezi nimi\'9e se Chav\'edn rozkl\'e1d\'e1.\par
V\'ecdci se shoduj\'ed, \'9ee tu s\'eddlila rozvinut\'e1 n\'e1bo\'9eensk\'e1, v\'ecdeck\'e1 a technicky vysp\'ecl\'e1 spole\'e8nost, kter\'e1 se zcela n\'e1hle jako sope\'e8n\'fd ostrov vyno\'f8ila z kaln\'e9ho mo\'f8e d\'ecjin. Jej\'ed zrod rozhodn\'ec nebyl d\'f9sledkem pozvoln\'e9ho v\'fdvoje, ale sp\'ed\'9ae v\'fdbuchem g\'e9nia. Stavitel\'e9 tohoto unik\'e1tn\'edho chr\'e1mu tedy museli p\'f8ij\'edt z jin\'e9, mo\'9en\'e1 i velmi vzd\'e1len\'e9 lokality, anebo b\'fdt ovlivn\'ecni nezn\'e1mou civilizac\'ed, kter\'e1 mnohon\'e1sobn\'ec p\'f8evy\'9aovala \'farove\'f2 tehdej\'9a\'edch peru\'e1nsk\'fdch kultur.\par
\'84V\'9aechny verze v\'9aech andsk\'fdch legend ozna\'e8uj\'ed za m\'edsto stvo\'f8en\'ed \'9eivota jezero Titicaca \endash m\'edsto, kde tvo\'f8il velk\'fd b\'f9h Virako\'e8a, kde se poprv\'e9 po potop\'ec sv\'ecta zase objevili lid\'e9, kde byl p\'f8edk\'f9m Ink\'f9 sv\'ec\'f8en zlat\'fd kouzeln\'fd proutek, pomoc\'ed n\'echo\'9e zalo\'9eili civilizaci v And\'e1ch. I kdyby to v\'9aechno byly pouh\'e9 v\'fdmysly, jedno je jist\'e9, a sice to, \'9ee na b\'f8ez\'edch jezera Titicaca st\'e1lo prvn\'ed a nejv\'ect\'9a\'ed m\'ecsto na obou americk\'fdch kontinentech.\par
Jeho rozloha, velikost jeho monolit\'f9, dokonal\'e9 obrazce na tamn\'edch pam\'e1tk\'e1ch a jeho sochy, to v\'9aechno n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky Tiahuanaca (jak se tomu m\'ecstu \'f8\'edk\'e1) ohromuje u\'9e od chv\'edle, kdy toto m\'edsto popsal Evropan\'f9m prvn\'ed kronik\'e1\'f8. V\'9aichni se tak\'e9 zar\'e1\'9eeli nad ot\'e1zkou, kdo a jak jej vystav\'ecl a kam a\'9e sahaj\'ed jeho nep\'f8edstaviteln\'ec hlubok\'e9 ko\'f8eny. A nejv\'ect\'9a\'ed h\'e1dankou ze v\'9aech je to m\'edsto samotn\'e9; hol\'e1 plo\'9aina t\'e9m\'ec\'f8 bez \'9eivota, kter\'e1 se ty\'e8\'ed v t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8kilometrov\'e9 (!) v\'fd\'9ace mezi nejvy\'9a\'9a\'edmi andsk\'fdmi vrcholky, kter\'e9 jsou celoro\'e8n\'ec pokryt\'e9 sn\'echem. Pro\'e8 by kdo vynakl\'e1dal to nev\'fdslovn\'e9 \'fasil\'ed, aby zde vzty\'e8il ohromn\'e9 pam\'e1tky z kamene, kter\'fd se na toto bez\'fat\'ec\'9an\'e9 v\'ectrn\'e9 m\'edsto bez strom\'f9 musel p\'f8in\'e9st z mnohakilometrov\'e9 d\'e1lky?\ldblquote napsal Zecharia Sitchin v ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e9 knize Ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ae.\par
V dal\'9a\'edm textu zd\'f9raz\'f2uje, \'9ee se pr\'e1v\'ec v Tiahuanacu nach\'e1z\'ed jeden z nejpodivn\'ecj\'9a\'edch monument\'f9 sv\'ecta \endash kamenn\'e1 Br\'e1na Slunce. Pozoruhodn\'fd kolos o rozm\'ecrech t\'f8i kr\'e1t \'9aest metr\'f9 je vytes\'e1n z jednoho kusu kamene a v\'e1\'9e\'ed v\'edce ne\'9e sto tun. Jeho povrch pokr\'fdvaj\'ed obrazy, kter\'e9 spolehliv\'ec berou dech. V samotn\'e9m centru Br\'e1ny, kter\'e1 ov\'9aem vede odnikud nikam, vyr\'f9st\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 trojrozm\'ecrn\'e1 postava hlavn\'edho boha. V\'9aeobecn\'ec se soud\'ed, \'9ee jde o n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'e9ho Virako\'e8u s podivn\'fdm \'9eezlem \'e8i zbran\'ed v jedn\'e9 ruce a s vidlicovit\'fdm bleskem v druh\'e9. Okolo n\'ecj se t\'e1hnou t\'f8i \'f8ady ok\'f8\'eddlen\'fdch postav. Tak jako bohov\'e9 Indra a Te\'9aub m\'ecli svou dru\'9einu, i Virako\'e8a je obklopen str\'e1\'9eci s k\'f8\'eddly a holemi v rukou, kte\'f8\'ed se velmi podobaj\'ed vyobrazen\'edm chetitsk\'fdch and\'ecl\'f9.\par
Indi\'e1n Catari, kter\'fd byl v 16. stolet\'ed tlumo\'e8n\'edkem jezuit\'f9, zaznamenal, \'9ee Tiahuanaco m\'eclo na povrchu pouze onu Br\'e1nu Slunce a n\'e1m\'ecst\'ed ohrazen\'e9 kamenn\'fdmi bloky. Nach\'e1zely se tu tak\'e9 p\'f8\'edbytky d\'ecln\'edk\'f9. P\'f9vodn\'ec zde st\'e1l i pal\'e1c, kter\'fd pr\'fd poch\'e1zel z po\'e8\'e1tku sv\'ecta, ale dnes ji\'9e po n\'ecm nez\'f9stala ani stopa. Skute\'e8n\'e9 m\'ecsto se rozkl\'e1dalo v hlubin\'e1ch zem\'ec. S\'eddlila v n\'ecm, stejn\'ec jako na ostrovech uprost\'f8ed jezera, b\'edl\'e1 vousat\'e1 rasa.\par
V Chav\'ednu de Huant\'e1r a v Tiahuanacu, stejn\'ec jako v chetitsk\'e9 \'f8\'ed\'9ai, vznikaj\'ed ohromn\'e9 podzemn\'ed komplexy. Bohov\'e9 a mytologick\'e9 postavy v\'9aech t\'f8\'ed m\'edst maj\'ed v rukou podobn\'e9 p\'f8edm\'ecty \endash blesky a \'9eezla \'e8i zbran\'ec. Jejich slu\'9eebn\'edci, poslov\'e9 nebo str\'e1\'9eci, jsou vybaveni k\'f8\'eddly. Tento prvek se v jin\'fdch peru\'e1nsk\'fdch lokalit\'e1ch vyskytuje jen z\'f8\'eddka. Legendy i archeologick\'e9 n\'e1lezy nazna\'e8uj\'ed, \'9ee v dob\'ec vzniku Chav\'ednu i Tiahuanaca tam byli p\'f8\'edtomni p\'f8\'edslu\'9an\'edci b\'edl\'e9 vousat\'e9 rasy.\par
Chetit\'e9 \'fa\'9easn\'fdm zp\'f9sobem ovl\'e1dali manipulaci s gigantick\'fdmi kamenn\'fdmi kolosy. Jedn\'e1 st\'ecna Lv\'ed br\'e1ny v Chattu\'9ai dosahuje pr\'f9m\'ecru osmi metr\'f9. Stav\'ecli mohutn\'e9 zdi z ob\'f8\'edch kv\'e1dr\'f9, kter\'e9 precizn\'ec opracovali a skl\'e1dali na sebe bez pojiva. Jak\'e9 n\'e1stroje a technologie pou\'9e\'edvali, nen\'ed ov\'9aem zn\'e1mo. Stejn\'fdm zp\'f9sobem jsou ale vybudov\'e1ny ohromuj\'edc\'ed stavby p\'f8edinck\'fdch civilizac\'ed v Peru.\par
Star\'e1 andsk\'e1 pov\'ecst vypr\'e1v\'ed, \'9ee v d\'e1vn\'fdch \'e8asech Virako\'e8a potrestal nehodn\'e9 lid\'ed velmi zvl\'e1\'9atn\'edm zp\'f9sobem. Nam\'ed\'f8il na n\'ec svou h\'f9l, z n\'ed\'9e vyrazil blesk a v jedin\'e9m okam\'9eiku ne\'9a\'9dastn\'edky prom\'ecnil v k\'e1men. Znamen\'e1 to, \'9ee se doslova vypa\'f8ili a zmizeli z povrchu zem\'ec? Pro\'e8 ale legenda v\'fdslovn\'ec pou\'9e\'edv\'e1 pojem \'84prom\'ecnil\ldblquote ? Z\'f9stala podoba lid\'ed n\'ecjak\'fdm zp\'f9sobem zachov\'e1na?\par
Nemohu se ubr\'e1nit srovn\'e1n\'ed se smutn\'ec zn\'e1m\'fdm efektem z Hiro\'9aimy, kdy na z\'f8\'edcenin\'e1ch budov z\'f9staly st\'edny ob\'ect\'ed \endash podoba lid\'ed jako by \'84vrostl\'fdch do kamene\ldblquote .\par
Je to jedna z dal\'9a\'edch n\'e1hod, nebo ozv\'ecna pov\'ecdom\'ed o existenci on\'e9 stra\'9an\'e9 zbran\'ec, hromokl\'ednu boh\'f9 Indry a Te\'9auba, jej\'ed\'9e ni\'e8iv\'fd \'fader st\'e1l na po\'e8\'e1tku putov\'e1n\'ed Chetit\'f9 z jejich p\'f9vodn\'ed vlasti a kter\'e1 je po dlouh\'fdch stalet\'edch rozmachu mo\'9en\'e1 vyhnala i z Anat\'f3lie?\par
Kam Chetit\'e9 okolo roku 1200 p\'f8ed Kristem tak z\'e1hadn\'ec ode\'9ali, z\'f9st\'e1v\'e1 h\'e1dankou. Pro jihoamerickou verzi hovo\'f8\'ed hodn\'ec indici\'ed, ale \'9e\'e1dn\'fd konkr\'e9tn\'ed d\'f9kaz.\par
\par
Biblick\'fd J\'e1kob na cest\'ec do Ch\'e1ranu (dole) pozoroval posly bo\'9e\'ed, jak sestupuj\'ed z nebes po \'9eeb\'f8\'edku.\par
\par
Kappadokie pat\'f8\'ed k nejbizarn\'ecj\'9a\'edm kon\'e8in\'e1m sv\'ecta.\par
\par
Hluboko pod povrchem \'82m\'ecs\'ed\'e8n\'ed krajiny\lquote se rozkl\'e1daj\'ed rozs\'e1hl\'e1 podzemn\'ed m\'ecsta.\par
\par
Pobl\'ed\'9e Chattu\'9ae se nach\'e1zej\'ed vyobrazen\'ed boh\'f9 s l\'e9taj\'edc\'edmi disky.\par
\par
Z\'e1klady Velk\'e9ho chr\'e1mu, zasv\'eccen\'e9ho bohu bou\'f8e, tvo\'f8ily mohutn\'e9 zelen\'e9 kameny.\par
\par
N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee podoba chetitsk\'fdch bo\'9estev\par
(naho\'f8e) s postavami, objeven\'fdmi na Br\'e1n\'ec Slunce v Tiahuanacu, dokazuje p\'f8\'edtomnost Chetit\'f9 v Ji\'9en\'ed Americe.\par
\par
VArsamei se dochovala kamenn\'e1 deska, zobrazuj\'edc\'ed Antiocha I. s legend\'e1rn\'edm hrdinou Heraklem. V t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti \'fast\'ed vchod z\'e1hadn\'e9ho tunelu, klesaj\'edc\'edho a\'9e do hloubky 75 metr\'f9.\par
\par
Obyvatel\'e9 Kommag\'e9n\'e9 dodnes vypr\'e1v\'ecj\'ed legendy o tajemn\'fdch \'82b\'eclohlav\'fdch\lquote . Podobali se pr\'fd and\'ecl\'f9m, jejich\'9e portr\'e9ty zdob\'ed \'e8etn\'e9 star\'e9 kl\'e1-\'9atery.\par
\par
Zecharia Sitchin se dom-n\'edv\'e1, \'9ee proslul\'fd Andsk\'fd kandel\'e1br (na sn\'edmku dole) p\'f8edstavuje rozek-lan\'fd blesk, odv\'eck\'fd znak chetitsk\'e9ho boha bou\'f8e.\par
\par
Jak dokazuje Lv\'ed br\'e1na v Chattu\'9ae, Chetit\'e9 stav\'ecli mohutn\'e9 zdi z velk\'fdch kv\'e1dr\'f9, kter\'e9 skl\'e1dali na sebe bez pou\'9eit\'ed pojiva. Stejn\'fdm zp\'f9sobem jsou vybudov\'e1ny ohromuj\'edc\'ed stavby p\'f8edinck\'fdch civilizac\'ed v Peru.\par
\par
\'datvar objeven\'fd u Durupinaru se n\'e1padn\'ec podob\'e1 velk\'e9 lodi. Je to tedy skute\'e8n\'ec archa Noemova?\par
\par
\'8eeny z okol\'ed Durupinaru jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eny, \'9ee jejich nejstar\'9a\'ed recepty vymyslela Noemova \'9eena.\par
\par
Ahmatar je jeden ze \'e8ty\'f8 ostrov\'f9 na jeze\'f8e Van. V jeho bl\'edzkosti byl canavar spat\'f8en nej\'e8ast\'ecji.\par
\par
Um\'ecl\'fd n\'e1hrobn\'ed pahorek na Nemrud Dag byl navr\'9aen do v\'fd\'9aky \'9aedes\'e1t metr\'f9.\par
\par
Zpodobn\'ecn\'ed Antiocha I. se symbolicky nach\'e1z\'ed mezi z\'f8\'edcen\'fdmi hlavami orla a bohyn\'ec Fortuny.\par
\par
Sochy na Nemrud Dag dosahovaly v\'fdsky \'e8ty\'f8patrov\'fdch dom\'f9. Dnes po nich z\'f9staly jen kamenn\'e9 tr\'f9ny.\par
\par
Lev pokryt\'fd hv\'eczdami je pova\'9eov\'e1n za nejstar\'9a\'ed horoskop sv\'ecta.\par
\par
Zobrazen\'ed monstra na zdi arm\'e9nsk\'e9ho kostela z 10. stolet\'ed.\par
\par
Podle o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9 m\'e1 zv\'ed\'f8e na z\'e1dech troj\'faheln\'edkov\'e9 kostnat\'e9 v\'fdr\'f9stky.\par
\par
Admir\'e1l Piri Reis nakreslil mapu, kter\'e1 p\'f8esn\'ec popisuje \'fazem\'ed na z\'e1padn\'ed polokouli d\'e1vno p\'f8edt\'edm, nez byla objevena.\par
\par
III. ZTRACEN\'c9 KR\'c1LOVSTV\'cd\par
\par
Zk\'e1zonosn\'fd \'fader p\'f8i\'9ael ne\'e8ekan\'ec. Hory se neoby\'e8ejn\'ec siln\'ec ot\'f8\'e1sly a pak znovu a znovu. Vypukla povode\'f2. Voda se valila ze v\'9aech stran. Zaplavovala ulice dl\'e1\'9ed\'ecn\'e9 deskami z b\'edl\'e9ho, \'e8ern\'e9ho a \'e8erven\'e9ho kamene. Domy se hroutily v z\'e1kladech. Mohutn\'e9 sochy boh\'f9 se z\'f8\'edtily ze sv\'fdch podstavc\'f9. Hlavn\'ed chr\'e1m, v n\'ecm\'9e kr\'e1lov\'e9 p\'ecst\'ed zab\'edjeli b\'fdky a zasedali k soudu, i panovn\'edk\'f9v pal\'e1c, obklopen\'fd n\'e1dhern\'fdmi zahradami a dostihovou dr\'e1hou, se za\'e8aly propadat do bort\'edc\'ed se zem\'ec. B\'e1je\'e8n\'ec kypr\'e1 p\'f9da, kter\'e1 poskytovala p\'f8ebytek obil\'ed, zeleniny i ovoce, \'9aalv\'ecjovou silici, v\'9aelijak\'e9 vonn\'e9 ko\'f8eny a byliny, mno\'9estv\'ed kv\'ect\'f9 a podivuhodn\'fdch plodin, v\'9aechna ta \'farodn\'e1 pole, sady a lesy pln\'e9 zv\'ec\'f8e a vz\'e1cn\'fdch strom\'f9 mizely pod n\'e1nosem bahna. Vzbou\'f8en\'e9 vlny dob\'fdvaly m\'ecsto.\par
Sta\'e8il jedin\'fd osudn\'fd den a jedin\'e1 noc a cel\'e9 to \'fa\'9easn\'e9 bohat\'e9 panstv\'ed, pln\'e9 zlata, st\'f8\'edbra, mosazi a slonoviny, zmizelo pod hladinou mo\'f8e.\par
Katastrofa nastala, jak vypo\'e8etly p\'f8em\'edtav\'e9 mozky amat\'e9rsk\'fdch badatel\'f9, kr\'e1tce po poledni. P\'f8esn\'ec ve 13 hodin 5.\'e8ervna roku 8498 p\'f8ed Kristem.\par
Trvalo dlouho, ne\'9e podivn\'fd osud nav\'ecky ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ae dopodrobna popsal \'f8eck\'fd filozof Platon a prozradil i jej\'ed jm\'e9no: Atlantis.\par
Od t\'e9 doby, ji\'9e v\'edce ne\'9e 2 400 let, je Atlantida jedn\'edm z nejv\'ect\'9a\'edch otazn\'edk\'f9 lidsk\'e9ho rodu. O tom, zda toto podivuhodn\'e9 kr\'e1lovstv\'ed opravdu existovalo, \'e8i je pouze vysn\'ecnou p\'f8edstavou ide\'e1ln\'edho st\'e1tu, bylo naps\'e1no p\'f8es 25 000 prac\'ed a pojedn\'e1n\'ed, okolo stovky knih a na dvacet seri\'f3zn\'edch v\'ecdeck\'fdch studi\'ed. Jejich auto\'f8i Atlantidu hledali na vskutku rozd\'edln\'fdch m\'edstech \endash nej\'e8ast\'ecji v Atlantsk\'e9m oce\'e1nu, na Kan\'e1rsk\'fdch ostrovech, Azorech a Baham\'e1ch, ale tak\'e9 na Saha\'f8e, v Maurit\'e1nii, u pob\'f8e\'9e\'ed Tuniska a v jin\'fdch oblastech St\'f8edozemn\'edho mo\'f8e, na severu Evropy, v Prusku, na Helgolandu, v Mongolsku, na jeze\'f8e Titicaca a dokonce i v kosmu.\par
Dv\'ec nov\'e9 p\'f8ekvapiv\'e9 hypot\'e9zy p\'f8edkl\'e1daj\'ed d\'f9kazy, \'9ee Atlantida je vlastn\'ec p\'f8ekroucenou historickou zpr\'e1vou o z\'e1niku mal\'fdch, ale mocn\'fdch \'f8\'ed\'9a\'ed na \'fazem\'ed dne\'9an\'edho Turecka.\par
ST\'c1LE P\'d8EKVAPUJ\'cdC\'cd TR\'d3JA\par
\par
Mlad\'fd n\'ecmeck\'fd archeolog Eberhard Zangger se pokusil odkr\'fdt historick\'e9 j\'e1dro legendy a dosp\'ecl k z\'e1v\'ecru, \'9ee Platonovo vypr\'e1v\'ecn\'ed nen\'ed nic jin\'e9ho ne\'9e popleten\'e1 vzpom\'ednka na velikou Tr\'f3ju, onu antickou metropoli u Hell\'e9spontu (v Dardanel\'e1ch), kterou \endash jak uv\'e1d\'ed b\'e1sn\'edk Hom\'e9r \endash zni\'e8ily pravd\'ecpodobn\'ec ve 13.stolet\'ed p\'f8ed Kristem Odysseova lstivost a \'fadern\'e1 s\'edla asi 100 000 \'f8eck\'fdch voj\'e1k\'f9.\par
\'84Proti smy\'9alence hovo\'f8\'ed p\'f8edev\'9a\'edm bohatstv\'ed detail\'f9, s nimi\'9e se v p\'f8\'edb\'echu o Atlantid\'ec setk\'e1v\'e1me. Platon popisuje um\'fdvadla a nejobl\'edben\'ecj\'9a\'ed z\'e1kusky t\'e9to \'82magick\'e9 rasy\lquote , jako v n\'ecjak\'e9m cestovn\'edm pr\'f9vodci uv\'e1d\'ed velikost kan\'e1l\'f9, p\'f8\'edstavn\'edch dok\'f9 a budov. P\'f8esn\'ec se popisuj\'ed podlahov\'e9 krytiny i n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'f8ady z\'e1hadn\'fdch ostrovan\'f9,\ldblquote napsal n\'ecmeck\'fd \'e8asopis Der Spiegel a v rozs\'e1hl\'e9m \'e8l\'e1nku uvedl hlavn\'ed op\'ecrn\'e9 body Zanggerovy hypot\'e9zy.\par
\'841. Platonovo vyb\'e1jen\'e9 m\'ecsto op\'edralo svou n\'e1mo\'f8n\'ed s\'edlu o dvan\'e1ct set lod\'ed. Trojsk\'e9 lo\'efstvo m\'eclo (podle Hom\'e9ra) 1 185 lod\'ed.\par
2. V Atlantid\'ec v\'e1l siln\'fd sever\'e1k. Takov\'e9 pov\'ect\'f8\'ed, netypick\'e9 pro oblast St\'f8edozemn\'edho mo\'f8e, je v\'9aak charakteristick\'e9 pro bou\'f8emi bi\'e8ovan\'fd vstup do \'c8ern\'e9ho mo\'f8e. (V tr\'e1vou porostl\'fdch ruin\'e1ch Tr\'f3je nep\'f8etr\'9eit\'ec duje v\'edtr, p\'f8esto\'9ee nikde jinde v t\'e9to oblasti nefouk\'e1 \endash pozn. aut)\par
3. V Atlantid\'ec vyv\'ecral jeden tepl\'fd a jeden studen\'fd pramen. (Prvn\'ed z nich zavla\'9eoval Poseidon\'f9v h\'e1j, druh\'fd slou\'9eil pro pot\'f8eby obyvatel \endash pozn. aut.) I v Tr\'f3ji pramenila dv\'ec z\'f8\'eddla \endash jedno \'82d\'fdmaj\'edc\'ed jako planouc\'ed ohe\'f2\lquote , druh\'e9 bylo \'82studen\'e9 jako kroupy\lquote . (Hom\'e9r)\par
4. Obyvatel\'e9 Atlantidy znali mosaz (oreichalkos):\par
tato slitina se v antice vyr\'e1b\'ecla pouze na jednom m\'edst\'ec \endash u Edremitu, 80 kilometr\'f9 jihov\'fdchodn\'ec od Troje.\par
5. Pr\'f9m\'ecr m\'ecstsk\'e9ho centra Atlantidy byl podle Platona 5 stadi\'ed (900 metru). P\'f8esn\'ec tut\'e9\'9e velikost m\'e1 obvod trojsk\'e9ho pal\'e1ce.\ldblquote\par
Celkem \'e8ty\'f8ikr\'e1t Platon uji\'9a\'9duje o pravdivosti sv\'e9ho p\'f8\'edb\'echu. Krom\'ec toho se odvol\'e1v\'e1 na vysokou autoritu: p\'f9vodcem t\'e9to legendy je pr\'fd vojev\'f9dce a z\'e1konod\'e1rce Solon (640 \endash 560 p\'f8ed Kristem). Tento \'82nejmoud\'f8ej\'9a\'ed ze sedmi mudrc\'f9\lquote \'fadajn\'ec opsal tuto zpr\'e1vu z jedn\'e9 sochy v Egypt\'ec. Kdy\'9e kr\'e1tce p\'f8ed svou smrt\'ed nav\'9at\'edvil dolnoegyptsk\'e9 m\'ecsto Sais, v chr\'e1mu bohyn\'ec Neith ho kn\'ec\'9e\'ed p\'f8ivedli ke sloup\'f9m popsan\'fdm hieroglyfy. Do kamene tu byla vyryta prazvl\'e1\'9atn\'ed zpr\'e1va: P\'f8ed 9000 lety Pra\'f8ekov\'e9 porazili mocnost, je\'9e si cht\'ecla podmanit cel\'fd sv\'ect. Toto zpupn\'e9 a velmi bohat\'e9 panstv\'ed le\'9eelo na ostrov\'ec za Heraklov\'fdmi sloupy. Jeho jm\'e9no zn\'eclo Atlantida.\par
Geografick\'e9 ur\'e8en\'ed m\'edsta a \'e8asov\'fd \'fadaj o dob\'ec, v n\'ed\'9e vzkv\'e9tala Atlantida, jsou na prvn\'ed pohled nejv\'ect\'9a\'ed protiargumenty pro p\'f8ijet\'ed teorie, \'9ee Atlantida byla ve skute\'e8nosti Tr\'f3ja. Zangger se v\'9aak domn\'edv\'e1, \'9ee se stal tehdy ji\'9e osmdes\'e1tilet\'fd Solon ob\'ect\'ed vlastn\'edho omylu, kdy\'9e starobyl\'e9 hieroglyfick\'e9 p\'edsmo p\'f8ekl\'e1dal s m\'edstn\'edm, zna\'e8n\'ec star\'fdm kn\'eczem.\par
\'84Prvn\'edho p\'f8ehmatu se Solon dopustil u slova \'82ostrov\lquote . Odpov\'eddaj\'edc\'ed hieroglyf znamen\'e1 pob\'f8e\'9e\'ed nebo pruh p\'edsku a je \'82\'9airoce roz\'9a\'ed\'f8en jako ur\'e8uj\'edc\'ed symbol pro ciz\'ed krajiny, mimo nilskou deltu\lquote (egyptolog Rhys Carpenter). Pak by ov\'9aem slovo \'82ostrov\lquote bylo pro Tr\'f3ju spr\'e1vn\'e9. I p\'f8i dal\'9a\'edch m\'edstn\'edch \'fadaj\'edch (Atlantida le\'9e\'ed v mo\'f8sk\'e9 \'fa\'9ein\'ec) se p\'f8ekladatel dopustil t\'ec\'9ek\'e9 chyby. Velk\'fd ostrov tu\'9a\'ed za \'82Heraklov\'fdmi sloupy\lquote . V Solonov\'ec dob\'ec tento v\'fdraz ozna\'e8oval Gibraltarsk\'fd pr\'f9liv.\par
Av\'9aak Achajov\'e9 (starov\'ecc\'ed obyvatel\'e9 \'d8ecka) se a\'9e do Atlantiku prokazateln\'ec neplavili. Konec jejich sv\'ecta p\'f8edstavovala jin\'e1 mo\'f8sk\'e1 \'fa\'9eina, kter\'e9 rovn\'ec\'9e \'f8\'edkali Heraklovy sloupy \endash Dardanely.\par
Antick\'fd autor Servius potvrzuje dvoj\'ed v\'fdznam tohoto pojmu: \'82Heraklov\'fdmi sloupy\lquote jsme se plavili do \'c8ern\'e9ho mo\'f8e a do \'8apan\'eclska.\par
Tato hrub\'ec chybn\'e1 orientace zavedla na scest\'ed v\'9aechny dal\'9a\'ed p\'e1trac\'ed \'e8ety, je\'9e se vydaly z\'e1padn\'edm sm\'ecrem,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Der Spiegel a upozor\'f2uje, \'9ee Zangger naproti tomu obrac\'ed sv\'f9j pohled na v\'fdchod. K severn\'edmu pob\'f8e\'9e\'ed Mal\'e9 Asie, kde Heinrich Schliemann v roce 1871 s textem Hom\'e9rovy Iliady v ruce vykopal na Hisarliku Tr\'f3ju.\par
Velikost a v\'fdznam tohoto mystick\'e9ho m\'ecsta jsou po\'f8\'e1d stejn\'ec sporn\'e9.\par
Schliemann odhadoval po\'e8et obyvatel na sto tis\'edc. Archeolog Manfred Korfmann, kter\'fd v Tr\'f3ji znovu zah\'e1jil vykop\'e1vky, hovo\'f8\'ed o \'82pir\'e1tsk\'e9m hn\'edzd\'ec s p\'ecti tis\'edci obyvatel\lquote .\par
St\'e1le v\'ect\'9a\'ed po\'e8et badatel\'f9 v\'9aak chov\'e1 podez\'f8en\'ed, \'9ee Hom\'e9rova Tr\'f3ja byla k\'f8i\'9eovatkou obchodu bronzov\'e9 doby. Domn\'edvaj\'ed se, \'9ee toto m\'edsto obep\'ednalo jako chobotnice pr\'f9jezd do \'c8ern\'e9ho mo\'f8e a tylo z dan\'ed kupc\'f9. Schliemann v Tr\'f3ji vykopal nes\'e8etn\'e9 drahocennosti \endash zlat\'e9 n\'e1dob\'ed, st\'f8\'edbrn\'e9 v\'e1zy, n\'e1dhern\'e9 n\'e1u\'9anice, bro\'9ee a \'e8elenky.\par
Pln\'e9 pokladnice p\'f8in\'e1\'9aela Trojan\'f9m zjevn\'ec jedna meteorologick\'e1 zvl\'e1\'9atnost. Pro plavce bronzov\'e9 doby bylo nemo\'9en\'e9 vyplout z Dardanel proti severn\'edmu v\'ectru. Pouze na ja\'f8e a na podzim vane kr\'e1tk\'fd \'e8as v\'edtr z jihu a umo\'9e\'f2uje \endash i tak je\'9at\'ec nebezpe\'e8n\'fd \endash pr\'f9jezd.\par
Archeolog Michael Siebler vysv\'ectluje ohromn\'e9 bohatstv\'ed tohoto s\'eddla \'82vynucenou p\'f8est\'e1vkou v plavb\'ec\lquote . Trojane pravd\'ecpodobn\'ec poskytovali lodivodsk\'e9 slu\'9eby a nab\'edzeli obchodn\'edm plavc\'f9m oddech a odpo\'e8inek. Kde ale byla p\'f8\'edstavn\'ed za\'f8\'edzen\'ed?\par
To nikdo nev\'ed. Ve\'9aker\'e9 dosavadn\'ed vykop\'e1vky se dosud zam\'ec\'f8ovaly na pal\'e1cov\'fd okrsek, naproti tomu velk\'e1 pl\'e1\'f2, kter\'e1 se t\'e1hne od pahorku na dvacet kilometr\'f9, je t\'e9m\'ec\'f8 nedot\'e8ena. Nikdo nen\'ed s to \'f8\'edci, jak a kde \'9eili \'f8adov\'ed obyvatel\'e9 t\'e9to metropole.\par
O to podrobn\'ecj\'9a\'ed je tradovan\'fd obraz o Atlantid\'ec. Platon l\'ed\'e8\'ed \'82mate\'f8sk\'e9 m\'ecsto\lquote jako obchodn\'ed a n\'e1mo\'f8n\'ed st\'f8edisko, opl\'fdvaj\'edc\'ed zlatem a bohatstv\'edm. (\'84Cel\'fd prostor byl zastav\'ecn \'e8etn\'fdmi a hust\'fdmi domy, \'fast\'ed pak a nejv\'ect\'9a\'ed p\'f8\'edstav se hem\'9eily lo\'efmi a kupci, p\'f8ich\'e1zej\'edc\'edmi ze v\'9aech stran, jich\'9e mno\'9estv\'ed p\'f9sobilo ve dne i v noci k\'f8ik a rozmanit\'fd hluk a lomoz.\ldblquote )\par
I topografick\'e9 paralely jsou podivuhodn\'e9.\par
\'dast\'f8edn\'ed pal\'e1c Atlantidy le\'9e\'ed \endash stejn\'ec jako trojsk\'fd kr\'e1lovsk\'fd pal\'e1c \endash na pahorku p\'f8ed pl\'e1n\'ed. Tato planina je ohrani\'e8ena horami a p\'f8il\'e9h\'e1 k mo\'f8i.\par
Obzvl\'e1\'9a\'9d podrobn\'ec popisuje filozof fantastick\'e1 p\'f8\'edstavn\'ed za\'f8\'edzen\'ed Atlantidy. Okolo kr\'e1lovsk\'e9ho s\'eddla se prost\'edraly t\'f8i um\'ecl\'e9 vodn\'ed prstence. Planina je protk\'e1na kan\'e1ly, rejdami a lodn\'edmi doky.\par
Aby mohli nap\'e1jet tento vodn\'ed labyrint, prorazili obyvatel\'e9 Atlantidy pob\'f8e\'9en\'ed poho\'f8\'ed \'82pr\'f9jezdy k mo\'f8i\lquote . (\'84Prokopali toti\'9e p\'f8\'edkop od mo\'f8e a\'9e k vn\'ecj\'9a\'edmu kruhu. Sto stop z\'9a\'ed\'f8i, sto stop zhloubi a pades\'e1t stadi\'ed zd\'e9li a z\'f8\'eddili takto pr\'f9plav z mo\'f8e do n\'echo jako do p\'f8\'edstavu, u\'e8iniv\'9ae \'fast\'ed tak \'9airok\'e9, aby do n\'echo mohly vplout i nejv\'ect\'9a\'ed lodi. A tak\'e9 p\'e1sy zem\'ec, kter\'e9 odd\'eclovaly p\'e1sy mo\'f8e, prokopali tak, aby jedna tri\'e9ra mohla proplouvati sem a tam, a opat\'f8ili mosty s tak vysok\'fdm krytem, aby bylo mo\'9eno dole podplouvati; k\'f8\'eddla such\'fdch p\'e1s\'f9 m\'ecla toti\'9e takovou v\'fd\'9aku, \'9ee dostate\'e8n\'ec vy\'e8n\'edvala nad mo\'f8e.\ldblquote \endash Platon v dialogu Kritias. \'daryvky jsou uv\'e1d\'ecny v p\'f8ekladu Franti\'9aka Novotn\'e9ho z roku 1918.)\par
Tak\'e9 na trojsk\'e9 pl\'e1ni se to hem\'9e\'ed p\'f8\'edkopy a z\'e1hadn\'fdmi p\'edse\'e8n\'fdmi pahorky. Na dvou m\'edstech byla pob\'f8e\'9en\'ed skaliska \endash jako v Atlantid\'ec \endash prora\'9eena: Skamander, kter\'fd prot\'e9k\'e1 pl\'e1n\'ed, byl b\'echem d\'ecjin os\'eddlen\'ed Troje vyrovn\'e1n a odveden stranou, cel\'e9 vedlej\'9a\'ed p\'f8\'edtoky byly p\'f8ehrazeny.\par
Nicm\'e9n\'ec stopy po t\'e9to herkulovsk\'e9 hydrotechnick\'e9 pr\'e1ci zmizely. Trojsk\'e1 pl\'e1\'f2 se v pr\'f9b\'echu tis\'edcilet\'ed pono\'f8ila pod metr silnou vrstvu naplaven\'e9ho p\'edsku. Nikdo se dosud nepokusil o rekonstrukci kan\'e1lov\'fdch syst\'e9m\'f9.\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd archeolog Korfmann vykl\'e1d\'e1 p\'f8\'edkopy v Tr\'f3ji jako sou\'e8\'e1st zavod\'f2ovac\'edho syst\'e9mu. Zangger oponuje. Podle jeho m\'edn\'ecn\'ed se pod p\'edse\'e8nou pl\'e1n\'ed skr\'fdvaj\'ed zbytky rozv\'ectven\'e9 p\'f8\'edstavn\'ed laguny \endash obrovsk\'fd p\'f8\'edstav Atlantidy. A op\'ect p\'f8ikl\'e1d\'e1 podrobn\'e9 analogie:\par
1. V Atlantid\'ec byl pr\'f9lom k mo\'f8\'ed \'84100 stop (30 metr\'f9) \'9airok\'fd\ldblquote . Rozestupuj\'edc\'ed se skaln\'ed rozsedlina p\'f8ed trojsk\'fdm pob\'f8e\'9e\'edm m\'ec\'f8\'ed podle \'fadaj\'f9 badatele Petera Wilhelma Forchhammera pr\'e1v\'ec \'84100 stop\ldblquote .\par
2. V Atlantid\'ec byl hlavn\'ed kan\'e1l od mo\'f8e ke kr\'e1lovsk\'e9mu hradu \'8450 stadi\'ed\ldblquote (9 kilometru) dlouh\'fd. Tak\'e9 vzd\'e1lenost od z\'e1toky Bes\'edk p\'f8ed Tr\'f3jou k pal\'e1cov\'e9mu pahorku m\'ec\'f8\'ed 9 kilometr\'f9.\par
3. Obyvatel\'e9 Atlantidy vykutali ve vnitrozem\'ed hlubok\'e9 d\'edry ve skal\'e1ch \endash zaplavili je vodou a p\'f8em\'ecnili v lodn\'ed doky. (Platon) Na takov\'e9to kamenn\'e9 sluje narazil trojsk\'fd badatel Heinrich Schliemann.\par
V\'ecdeck\'fd spor se d\'e1 snadno urovnat. Kan\'e1ly v Atlantid\'ec byly splavn\'e9 a a\'9e 30 metr\'f9 hlubok\'e9. Odvod\'f2ovac\'edm kan\'e1l\'f9m by naproti tomu sta\'e8ilo jen n\'eckolik m\'e1lo metr\'f9. \'84Jedin\'e9 zm\'ec\'f8en\'ed hloubky kan\'e1l\'f9,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Zangger, \'84a moje hypot\'e9za rozkvete. Nebo bude vyvr\'e1cena.\ldblquote\par
Zat\'edm se ale nikdo o prom\'ec\'f8en\'ed hloubky nepokusil. Zangger je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee rozlu\'9atil i posledn\'ed, nejtvrd\'9a\'ed o\'f8\'ed\'9aek Platonovy zpr\'e1vy, a sice jeho tvrzen\'ed, \'9ee Atlantida byla zni\'e8ena dev\'ect tis\'edc let p\'f8ed Solonem. \'84O tento \'e8asov\'fd \'fadaj dosud klop\'fdtali v\'9aichni historikov\'e9, kte\'f8\'ed cht\'ecli z tohoto popisu vy\'e8\'edst n\'ecjak\'e9 pravdiv\'e9 j\'e1dro. Modern\'ed v\'fdzkum toti\'9e nepotvrdil \'9e\'e1dnou superkulturu, kter\'e1 by ji\'9e v dob\'ec kamenn\'e9 vl\'e1dla psac\'edmi desti\'e8kami a \'9eelezn\'fdmi sekerami,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Der Spiegel a pokra\'e8uje: \'84Zangger nal\'e9z\'e1 z t\'e9to \'e8asov\'e9 h\'e1danky ohromuj\'edc\'ed v\'fdchodisko. V Egypt\'ec se od poloviny t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed u\'9e\'edvalo jednoho slune\'e8n\'edho kalend\'e1\'f8e a dvou n\'e1bo\'9eensk\'fdch m\'ecs\'ed\'e8n\'edch. Jestli\'9ee n\'e1pisy na chr\'e1mov\'fdch sloupech v Sais po\'e8\'edtaly d\'ecjiny v m\'ecs\'ed\'e8n\'edch cyklech, pak by se toto obdob\'ed muselo vyd\'eclit \'e8\'edslem 12,37. Zangger tak vypo\'e8\'edt\'e1v\'e1 jako nov\'e9 datum v\'e1lky s \'d8eky a n\'e1sleduj\'edc\'ed zk\'e1zu Atlantidy rok 1207 p\'f8ed Kristem.\par
A pr\'e1v\'ec v t\'e9to dob\'ec \'d8ekov\'e9 zv\'edt\'eczili ve stra\'9an\'e9m boji. Nep\'f8\'edtel se ale nep\'f8ihnal z \'84Atlantick\'e9ho mo\'f8e\ldblquote , n\'fdbr\'9e sed\'ecl za opevn\'ecn\'edm sv\'e9 tvrze v Mal\'e9 Asii.\par
PON\'ccKUD PODEZ\'d8EL\'dd D\'d9KAZ\par
\par
Knihu Eberharda Zanggera \'82Atlantida \endash legenda rozlu\'9at\'ecna\lquote pova\'9euj\'ed mnoz\'ed odborn\'edci za bezesporu pozoruhodn\'fd podn\'ect k nov\'e9 diskusi o Platonem popsan\'e9m kr\'e1lovstv\'ed. Americk\'fd archeolog Curtis E.Runnels z Bostonu se dokonce domn\'edv\'e1, \'9ee tato pr\'e1ce \'84bude m\'edt stejn\'fd vliv na akademick\'fd sv\'ect jako Schliemannovy objevy\ldblquote .\par
Jistou souvislost Tr\'f3je s Atlantidou nazna\'e8uje i jeden v\'edce ne\'9e rozporupln\'fd \'e8l\'e1nek, kter\'fd vy\'9ael 20.\'e8ervna 1912 v americk\'fdch novin\'e1ch New York American. Jeho autorem byl doktor Paul Schliemann, vnuk objevitele Tr\'f3je Heinricha Schliemanna. Z obs\'e1hl\'e9ho textu se \'e8ten\'e1\'f8i dozv\'ecd\'ecli, \'9ee pon\'eckud podiv\'ednsk\'fd a tajn\'f9stk\'e1\'f8sk\'fd Heinrich Schliemann se v\'e1\'9en\'ec zaj\'edmal o existenci Atlantidy a poda\'f8ilo se mu odhalit ur\'e8it\'e9 stopy. Nesta\'e8il v\'9aak v\'fdzkum dokon\'e8it. Kr\'e1tce p\'f8ed svou smrt\'ed \endash v roce 1890 v Neapoli \endash sepsal tajn\'fd testament, jeho\'9e sou\'e8\'e1st\'ed byly dokumenty, pozn\'e1mky, odkazy, fotografie a tak\'e9 n\'eckolik staro\'9eitn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9. To v\'9ae bylo zape\'e8et\'ecno a ulo\'9eeno v jedn\'e9 francouzsk\'e9 bance s odkazem, \'9ee ob\'e1lku sm\'ed otev\'f8\'edt jen ten \'e8len rodiny, kter\'fd odp\'f8\'eds\'e1hne, \'9ee sv\'f9j \'9eivot ob\'ectuje hled\'e1n\'ed Atlantidy.\par
Proz\'edrav\'fd Schliemann, kter\'fd odch\'e1zel ze sv\'ecta nejen jako velmi slavn\'fd, ale tak\'e9 jako nesm\'edrn\'ec bohat\'fd \'e8lov\'eck, ulo\'9eil ve stejn\'e9 bance vysokou \'e8\'e1stku na kryt\'ed n\'e1klad\'f9 pot\'f8ebn\'fdch archeologick\'fdch vykop\'e1vek.\par
Paul Schliemann po studi\'edch v Rusku, N\'ecmecku a na v\'fdchod\'ec slo\'9eil p\'f8edepsanou p\'f8\'edsahu a v roce 1906 obdr\'9eel d\'ecde\'e8k\'f9v testament. Nejprve si p\'f8e\'e8etl d\'f9v\'ecrn\'fd dodatek. Jeho d\'ecde\'e8ek pr\'fd pouhou hodinu p\'f8ed svou smrt\'ed po\'9e\'e1dal o pap\'edr a tu\'9eku (je zn\'e1mo, ze Heinrich Schliemann um\'edral p\'f8i v\'ecdom\'ed, ale pro \'e8\'e1ste\'e8n\'e9 ochrnut\'ed nebyl schopen hovo\'f8it) a rozt\'f8esenou rukou napsal: \'84Rozbij v\'e1zu se sov\'ed hlavou. Dej pozor na obsah. T\'fdk\'e1 se Atlantidy. Kopej na v\'fdchodn\'ed stran\'ec chr\'e1mu v Sais a poh\'f8ebi\'9ati v \'fadol\'ed Chacuna.\ldblquote\par
V jednom z dokument\'f9 st\'e1lo: \'84P\'f8i vykop\'e1vk\'e1ch roku 1873 ve z\'f8\'edcenin\'e1ch Tr\'f3je v Hisarliku jsem v druh\'e9 vrstv\'ec odkryl Priam\'f9v poklad. (Jeden z nej\'fa\'9easn\'ecj\'9a\'edch n\'e1lez\'f9 v\'9aech dob obsahoval \'fadajn\'e9 \'9aest ko\'9a\'f9 zlat\'fdch klenot\'f9, n\'e1dob a um\'ecleck\'fdch artefakt\'f9!) Mezi objeven\'fdmi p\'f8edm\'ecty se nach\'e1zela i neobvykl\'e1 bronzov\'e1 v\'e1za. Byly v n\'ed hlin\'ecn\'e9 st\'f8epy, r\'f9zn\'e9 drobn\'e9 v\'fdrobky ze zlata, mince a p\'f8edm\'ecty ze zkamen\'ecl\'fdch kost\'ed. Na n\'eckter\'fdch z nich i na samotn\'e9 bronzov\'e9 v\'e1ze byly f\'e9nick\'e9 n\'e1pisy \'82Od kr\'e1le Chrona z Atlantidy.\lquote\par
Paul Schliemann zjistil, \'9ee tyto n\'e1pisy jsou podstatn\'ec mlad\'9a\'ed ne\'9e samotn\'e9 p\'f8edm\'ecty. Byly tedy vyryty mnohem pozd\'ecji. Hlavn\'ed p\'f8ekvapen\'ed ale \'e8ekalo v tajn\'ec ulo\'9een\'e9 sb\'edrce.\par
\'84V\'e1za se sov\'ed hlavou byla zvl\'e1\'9atn\'ed, u\'9e na pohled neoby\'e8ejn\'ec star\'e1; p\'f8e\'e8etl jsem na n\'ed n\'e1pis f\'e9nick\'fdmi p\'edsmeny \'82Od kr\'e1le Chrona z Atlantidy\lquote . N\'eckolik dn\'f9 jsem v\'e1hal, zda ji m\'e1m rozb\'edt, proto\'9ee m\'ec napadlo, \'9ee d\'ecde\'e8ek t\'ecsn\'ec p\'f8ed svou smrt\'ed nemusel b\'fdt ji\'9e zcela p\'f8i smyslech. Ale nakonec jsem ji rozbil. V\'f9bec m\'ec nep\'f8ekvapilo, kdy\'9e ze dna v\'e1zy vypadla \'e8tvercovit\'e1 b\'edlost\'f8\'edbrn\'e1 kovov\'e1 tabulka. Na n\'ed byly vyryt\'e9 divn\'e9 figurky a znaky, kter\'e9 se nepodobaly \'9e\'e1dn\'fdm zn\'e1m\'fdm hieroglyf\'f9m nebo p\'edsmu. To bylo na jedn\'e9 stran\'ec mince. (Schliemann pou\'9e\'edv\'e1 v\'fdraz mince, proto\'9ee jak nazna\'e8uje na jin\'e9m miste, byl pevn\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee tyto kovov\'e9 tabulky slou\'9eily jako platidlo \endash pozn.aut.) Na druh\'e9 stran\'ec bylo starof\'e9nick\'fdm p\'edsmem naps\'e1no \'82Vydan\'e9 v Chr\'e1mu s pr\'f9zra\'e8n\'fdmi st\'ecnami\lquote . Jak se tento kovov\'fd p\'f8edm\'ect dostal do v\'e1zy? Jej\'ed hrdlo bylo p\'f8\'edli\'9a \'fazk\'e9, aby ho tam n\'eckdo vsunul shora.\par
Kdyby v\'e1za poch\'e1zela z Atlantidy, musela by odtud poch\'e1zet i mince. Zjistil jsem, \'9ee n\'e1pis byl vyryt\'fd pozd\'ecji ne\'9e figurky na p\'f8edn\'ed stran\'ec kovov\'e9 tabulky. Ale jak se to stalo, je pro mne z\'e1hadou.\par
Krom\'ec toho jsem ve sb\'edrce na\'9ael i jin\'e9 d\'f9le\'9eit\'e9 p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 podle m\'e9ho d\'ecde\'e8ka poch\'e1zely z Atlantidy. Mezi nimi byl i prsten ze stejn\'e9ho zvl\'e1\'9atn\'edho kovu jako mince. Byl tam neoby\'e8ejn\'fd slon ze zkamen\'ecl\'e9 kosti, starod\'e1vn\'e1 v\'e1za a dal\'9a\'ed p\'f8edm\'ecty\'85\ldblquote p\'ed\'9ae v \'e8l\'e1nku Paul Schliemann a pozd\'ecji pokra\'e8uje:\par
\'84Nejprve jsem se vydal do Egypta a za\'e8al s vykop\'e1vkami na ter\'e9nu z\'f8\'edcenin v Sais. Dlouho jsem hledal marn\'ec. Ale jednoho dne jsem se sezn\'e1mil s jist\'fdm egyptsk\'fdm st\'f8elcem. Uk\'e1zal mi sb\'edrku star\'fdch minc\'ed, kter\'e9 na\'9ael v hrob\'ec kn\'ecze z doby 1.dynastie. Kdo by dok\'e1zal popsat moje p\'f8ekvapen\'ed, kdy\'9e jsem v t\'e9 sb\'edrce uvid\'ecl dv\'ec mince stejn\'e9ho typu a velikosti jako b\'edl\'e9 mince v trojsk\'e9 v\'e1ze\'85\ldblquote\par
\'c8l\'e1nek Paula Schliemanna, kter\'fd p\'f8in\'e1\'9a\'ed je\'9at\'ec spoustu dal\'9a\'edch velmi p\'f8ekvapiv\'fdch informac\'ed, je v\'ect\'9ainou odborn\'edk\'f9 pova\'9eov\'e1n za naprost\'fd v\'fdmysl.\par
Autor sice v z\'e1v\'ecru sl\'edbil, \'9ee uvede dal\'9a\'ed fakta a p\'f8edlo\'9e\'ed d\'f9kazy, ale nikdy sv\'e9 slovo nesplnil. Snad proto, \'9ee \'9e\'e1dn\'e9 senza\'e8n\'ed objevy z poz\'f9stalosti jeho slavn\'e9ho d\'ecde\'e8ka neexistovaly, nebo to u\'9e prost\'ec nestihl. \'c8l\'e1nek vy\'9ael p\'f8ed prvn\'ed sv\'ectovou v\'e1lkou, v n\'ed\'9e Paul Schliemann za nikdy neobjasn\'ecn\'fdch okolnost\'ed padl.\par
Pokud \'9alo o podvod, ot\'e1zka zn\'ed, pro\'e8 by se ho Paul Schliemann dopustil. Pen\'ecz i sl\'e1vy kolem sv\'e9 rodiny si u\'9e\'edval do sytosti. N\'eckter\'e9 j\'edm uveden\'e9 skute\'e8nosti jsou bezesporu pozoruhodn\'e9 a odpov\'eddaj\'ed novodob\'fdm poznatk\'f9m historik\'f9. Je tedy mo\'9en\'e9, \'9ee alespo\'f2 \'e8\'e1st zve\'f8ejn\'ecn\'e9 v\'fdpov\'ecdi odpov\'edd\'e1 realit\'ec.\par
\par
K\'d8\'cd\'8eOV\'dd V\'ddSLECH MRTV\'ddCH SV\'ccDK\'d9\par
\par
Podporuje \'e8l\'e1nek doktora Paula Schliemanna Zanggerovu teorii, \'9ee vypr\'e1v\'ecn\'ed o Atlantid\'ec nen\'ed nic jin\'e9ho ne\'9e popleten\'e1 vzpom\'ednka na velikou Tr\'f3ju nebo ji naopak zcela vyvrac\'ed?\par
Je bezesporu podivn\'e9, \'9ee v\'9aechny rozhoduj\'edc\'ed d\'f9kazy (pokud p\'f8ipust\'edme jejich pravost) nalezl Heinrich Schliemann pr\'e1v\'ec v Tr\'f3ji. Pro\'e8 ne n\'eckde jinde? Jestli\'9ee byly importov\'e1ny ze samotn\'e9 Atlantidy, pro\'e8 podobn\'e9 p\'f8edm\'ecty nenach\'e1z\'edme tak\'e9 v jin\'fdch starov\'eck\'fdch s\'eddlech? Byla-li Atlantida zni\'e8ena p\'f8ed dev\'edti tis\'edci lety, jak to, \'9ee se objevily v Tr\'f3ji, kter\'e1 vznikla mnohem pozd\'ecji?\par
Pokud by ale Atlantida a Tr\'f3ja p\'f8edstavovaly dv\'ec r\'f9zn\'e1 jm\'e9na pro jedno m\'edsto, je p\'f9vod zm\'edn\'ecn\'fdch staro\'9eitnost\'ed zcela jasn\'fd.\par
Heinrich Schliemann bronzovou v\'e1zu a mince z \'fadajn\'e9 Atlantidy vykopal spolu s takzvan\'fdm Priamov\'fdm pokladem. Priamus byl posledn\'edm trojsk\'fdm kr\'e1lem, a za\'9eil tedy jej\'ed zk\'e1zu n\'eckdy na sklonku 13.stolet\'ed p\'f8ed Kristem. Tak\'e9 tato skute\'e8nost odpov\'edd\'e1 Zanggerov\'ec hypot\'e9ze. V t\'e9 dob\'ec podle n\'ecj m\'ecla definitivn\'ec zhasnout i jasn\'e1 hv\'eczda Atlantidy.\par
N\'eckte\'f8\'ed historikov\'e9 ale nam\'edtaj\'ed, \'9ee poh\'e1rky, hroty kop\'ed, n\'e1u\'9anice a dal\'9a\'ed zlat\'e9 cennosti odhalen\'e9 Heinrichem Schliemannem nemohly pat\'f8it Priamovi, proto\'9ee byly vykop\'e1ny ve vrstv\'ec, kter\'e1 poch\'e1z\'ed pravd\'ecpodobn\'ec z 22. a\'9e 24. stolet\'ed p\'f8ed Kristem.\par
Na spojnici Atlantida \endash Tr\'f3ja to ov\'9aem nic nem\'ecn\'ed. Kr\'e1lovstv\'ed jist\'ec m\'eclo dlouhou historii.\par
Paul Schliemann tvrd\'ed, \'9ee se pokou\'9ael kopat ve z\'f8\'edcenin\'e1ch chr\'e1mu bohyn\'ec Neith v Sais, kde Solon vid\'ecl sloupy se z\'e1pisy o Atlantid\'ec. Jen\'9ee nikdo netu\'9a\'ed, kde tento chr\'e1m vlastn\'ec st\'e1l, oponuj\'ed jeho odp\'f9rci.\par
\'84Neithin chr\'e1m v Saji (\'f8ecky Sais) byl nepochybn\'ec velmi star\'fd. Archeologick\'e9 n\'e1lezy umo\'9e\'f2uj\'ed pokl\'e1dat za jeho zakladatele kr\'e1le Ahu, jednoho z prvn\'edch kr\'e1l\'f9 1.dynastie, mo\'9en\'e1 dokonce toto\'9en\'e9ho s legend\'e1rn\'edm sjednotitelem Egypta Menim. V pozd\'ecj\'9a\'edch dob\'e1ch byl tento chr\'e1m mnohokr\'e1t p\'f8estav\'ecn. Ve skute\'e8n\'fd velechr\'e1m jej p\'f8ebudovali kr\'e1lov\'e9 26.dynastie. Herodot zaznamenal ve sv\'e9 druh\'e9 knize D\'ecjin, \'e8\'edm p\'f8isp\'ecl k jeho v\'fdzdob\'ec kr\'e1l Ahmose II. \'82N\'e1dhernou vstupn\'ed dvoranou, kterou v\'9aechny ostatn\'ed daleko p\'f8ekonal\'85, a kolos\'e1ln\'edmi sochami a obrovsk\'fdmi mu\'9esk\'fdmi sfingami\'85 velk\'fdmi kamenn\'fdmi obelisky. A zejm\'e9na kamenn\'fdm svatost\'e1nkem vytesan\'fdm z jednoho kusu kamene, jeho\'9e doprava z Elefantiny trvala t\'f8i roky. (Byl podle jeho \'fadaj\'f9 9,25 m dlouh\'fd, 6,20 m \'9airok\'fd a 3,40 m vysok\'fd!) Dnes st\'ec\'9e\'ed v\'edme, kde ten chr\'e1m st\'e1l; p\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee na m\'edrn\'e9 vyv\'fd\'9aenin\'ec uprost\'f8ed trosek Saj\'ed, mezi zbytky ohradn\'ed zdi o rozm\'ecrech asi 300 metr\'f9 kr\'e1t 210 metr\'f9,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
M\'edsto, kde byla uct\'edv\'e1na bohyn\'ec Neith, nen\'ed tedy zcela nezn\'e1m\'e9. Nav\'edc chr\'e1m pro\'9e\'edval nejv\'ect\'9a\'ed rozkv\'ect za panov\'e1n\'ed fara\'f3n\'f9 26.dynastie, tedy p\'f8esn\'ec v dob\'ec, kdy ho nav\'9at\'edvil Solon.\par
Schliemann p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee s\'e1m v tomto prostoru nenalezl nic, ale \'9ee mince z Atlantidy vid\'ecl ve sb\'edrce jednoho z domorodc\'f9. A to je pot\'ed\'9e. Pokud byly opravdu nalezeny v hrobu kn\'ecze 1.dynastie (asi 3000 p\'f8ed Kristem), nemohly poch\'e1zet z Troje. D\'e1 se ov\'9aem pochybovat, zda amat\'e9rsk\'fd \'84vylupova\'e8 hrob\'f9\ldblquote dok\'e1zal spr\'e1vn\'ec odhadnout, z jak\'e9 doby byla hrobka, v n\'ed\'9e mince na\'9ael.\par
Paul Schliemann se zmi\'f2uje o kost\'ecn\'e9 so\'9ace \'84neoby\'e8ejn\'e9ho slona\ldblquote . Pro\'e8 pou\'9eil slovo \'84neoby\'e8ejn\'fd\ldblquote ?\par
Slony indick\'e9 i slony africk\'e9 jist\'ec dob\'f8e znal. Byl slon z Atlantidy, vy\'f8ezan\'fd ze zkamen\'ecl\'e9 kosti, n\'ec\'e8\'edm jin\'fd?\par
\'84Zvl\'e1\'9at\'ec bylo tam velmi mnoho slon\'f9; rostlo tam toti\'9e hojn\'ec potravy jako pro v\'9aechna ostatn\'ed zv\'ed\'f8ata, kter\'e1 \'9eij\'ed v ba\'9ein\'e1ch, mo\'e8\'e1lech a \'f8ek\'e1ch, nebo zase pro toto zv\'ed\'f8e, kter\'e9 je nejv\'ect\'9a\'ed a pot\'f8ebuje nejv\'edce potravy,\ldblquote sd\'ecluje Platon v dialogu Kritias.\par
V Atlantid\'ec tedy \'9eili sloni. A byla-li Schliemannova so\'9aka v\'ecrn\'fdm obrazem jejich podoby, li\'9aili se n\'ecjak\'fdm zvl\'e1\'9atn\'edm zp\'f9sobem od slon\'f9, kter\'e9 zn\'e1me dneska.\par
Tato skute\'e8nost je velkou p\'f8ek\'e1\'9ekou v uzn\'e1n\'ed Zanggerovy teorie, ale jen zd\'e1nliv\'ec. Nev\'edme sice, zda se sloni vyskytovali i p\'f8\'edmo v samotn\'e9 Tr\'f3ji, ale v oblasti v\'fdchodn\'edho St\'f8edomo\'f8\'ed ur\'e8it\'ec.\par
Za vl\'e1dy fara\'f3na Thutmose I. (1504 \endash 1492 p\'f8ed Kristem) egyptsk\'e1 vojska zabrala rozs\'e1hl\'e1 \'fazem\'ed. Postoupila o 1 200 kilometr\'f9 na sever a\'9e k Eufratu. P\'f8i n\'e1vratu z t\'e9to v\'e1le\'e8n\'e9 v\'fdpravy se Thutmose z\'fa\'e8astnil lovu na slony v ba\'9einat\'e9 oblasti Nija, snad n\'eckde v bl\'edzkosti \'f8eky Orontu na \'fazem\'ed dne\'9an\'ed S\'fdrie. Tehdej\'9a\'ed p\'f8\'edtomnost slon\'f9 v t\'e9to oblasti dokazuj\'ed slon\'ed kosti, kter\'e9 byly nalezeny v Alalachu na \'f8ece Orontu a v Kumidi v Libanonu. Druh, kter\'fd Thutmose lovil, byl nazv\'e1n syrsk\'fdm slonem. \'8alo o zcela zvl\'e1\'9atn\'ed druh, jen\'9e se li\'9ail od slona africk\'e9ho i indick\'e9ho. Nen\'ed jasn\'e9, zda tito \'84neoby\'e8ejn\'ed\ldblquote sloni byli do S\'fdrie p\'f8ivedeni odjinud, nebo zde p\'f8e\'9eili z d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edch dob. Nicm\'e9n\'ec jejich v\'fdskyt na pom\'ecrn\'ec rozs\'e1hl\'e9m \'fazem\'ed potvrzuj\'ed i dal\'9a\'ed starov\'eck\'e9 p\'edsemnosti. Nap\'f8\'edklad asyrsk\'fd kr\'e1l Tiglatpilesar I. P\'f8i jedn\'e9 p\'f8\'edle\'9eitosti prohla\'9auje, \'9ee zabil deset slon\'f9 a sto dvacet lv\'f9.\par
B\'d9H BOU\'d8E OP\'ccT NA SC\'c9N\'cc\par
\par
Podle Platona se ve stejn\'fd okam\'9eik, kdy Atlantida mizela nav\'9edy ze sv\'ecta, v \'d8ecku propadla do zem\'ec cel\'e1 arm\'e1da. Ob\'ec m\'edsta tedy nemohla b\'fdt od sebe p\'f8\'edli\'9a vzd\'e1len\'e1. Zem\'ect\'f8esen\'ed, v\'fdbuch sopky \'e8i ni\'e8iv\'e9 vlny tsunami jsou schopn\'e9 zni\'e8it krajinu v dosahu n\'eckolika stovek kilometr\'f9, ale ne p\'f8es p\'f9l zem\'eckoule. To znovu potvrzuje Zanggerovu teorii.\par
Ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1, zda drtivou zk\'e1zu, zpupn\'e9ho kr\'e1lovstv\'ed p\'f8inesla \'9eiveln\'ed katastrofa, nebo n\'ecjak\'fd um\'ecl\'fd z\'e1sah.\par
\'84Tu pak b\'f9h Zeus, podle z\'e1kon\'f9 kraluj\'edc\'ed a svou moc\'ed toto v\'9ae vidouc\'ed, zpozorovav, \'9ee \'f8\'e1dn\'e9 pokolen\'ed je v b\'eddn\'e9m stavu, pojal \'famysl uvaliti na n\'ec trest\'85\ldblquote p\'ed\'9ae Platon o d\'f9vodech zhouby Atlantidy\par
Podle Hom\'e9ra nejvy\'9a\'9a\'ed b\'f9h Zeus zanev\'f8el i na vl\'e1dce Tr\'f3je a rozhodl se, \'9ee je nejen zbav\'ed vl\'e1dy, ale i \'9eivot\'f9.\par
Ob\'ec m\'ecsta m\'ecla tedy b\'fdt zni\'e8ena z v\'f9le vy\'9a\'9a\'ed moci.\par
Paul Schliemann zcela jist\'ec nev\'ec\'f8il, \'9ee by se Platonova Atlantida mohla nach\'e1zet tam, kde jeho d\'ecd objevil Tr\'f3ju. Sv\'f9j podivn\'fd \'e8l\'e1nek ale kon\'e8\'ed citac\'ed star\'e9ho chaldejsk\'e9ho rukopisu: \'84Kdy\'9e Baalova hv\'eczda spadla tam, kde je nyn\'ed jen mo\'f8e a obloha, zat\'f8\'e1slo a zachv\'eclo se Sedm m\'ecst (Atlantida) se sv\'fdmi zlat\'fdmi br\'e1nami a pr\'f9zra\'e8n\'fdmi chr\'e1my jako list\'ed na stromech za bou\'f8ky. A z pal\'e1c\'f9 se vylila \'f8eka ohn\'ec a d\'fdmu, pov\'ect\'f8\'ed se zaplnilo p\'f8edsmrtn\'fdm st\'e9n\'e1n\'edm a k\'f8ikem davu. Lid\'e9 marn\'ec hledali \'fato\'e8i\'9at\'ec v chr\'e1mech a pal\'e1c\'edch\'85 Krajinu i jej\'ed obyvatele roztrhlo na kusy a ihned pohltily vlny.\ldblquote\par
Jak tomuto textu m\'e1me rozum\'ect? Je to popis n\'e1sledk\'f9 p\'e1du meteoritu, nebo se pod n\'e1zvem Baalova hv\'eczda skr\'fdv\'e1 n\'ecco zcela jin\'e9ho?\par
Baal je jedn\'edm z ozna\'e8en\'ed n\'e1m ji\'9e dob\'f8e zn\'e1m\'e9ho boha bou\'f8e Hadada. Boha, kter\'e9ho se tak ob\'e1vali Chetit\'e9. Nebyl p\'e1d Baalovy hv\'eczdy ve skute\'e8nosti \'faderem zbran\'ec, kterou toto zvl\'e1\'9atn\'ed bo\'9estvo disponovalo? Nesetk\'e1v\'e1me se zde s dal\'9a\'edm opakov\'e1n\'edm \'84v\'fdst\'f8elu\ldblquote z nebes?\par
V\'edme, \'9ee n\'eckdy okolo roku 1200 p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem z\'e1sah n\'ecjak\'e9 ni\'e8iv\'e9 s\'edly zcela rozvr\'e1til \'f8\'ed\'9ai Chetit\'f9 a sp\'e1lil jejich hlavn\'ed m\'ecsto nep\'f8edstaviteln\'fdm \'9e\'e1rem. Ve stejn\'e9 dob\'ec padla Tr\'f3ja (\'f8eck\'e1 kronika Marmor Parium ud\'e1v\'e1 rok dobyti Troje 1209 p\'f8ed Kristem) a z\'e1hadn\'fd ohe\'f2 zni\'e8il i dal\'9a\'ed m\'ecsta Myk\'e9ny, Pylos a Mideu. Tyryntsk\'e1 pevnost se zachv\'ecla a propadla do laviny bahna. Kvetouc\'ed centra byla t\'e9m\'ec\'f8 v jedin\'e9m okam\'9eiku zni\'e8ena. Z\'e1rove\'f2 se ve v\'fdchodn\'edm St\'f8edomo\'f8\'ed zhroutil daleko \'9airoko rozv\'ectven\'fd obchodn\'ed syst\'e9m. Ve\'9aker\'e9 mocensk\'e9 struktury se rozpadly. V zapomn\'ecn\'ed upadlo um\'ecn\'ed ps\'e1t.\par
Na p\'f8\'ed\'9at\'edch \'e8ty\'f8i sta let se sv\'ect antick\'fdch hrdin\'f9 m\'ecn\'ed v lidupr\'e1zdnou hromadu trosek. P\'f8ikryt\'e1 popelem, bahnem a hladinou mo\'f8e um\'edr\'e1 i Tr\'f3ja. A spolu s n\'ed i Atlantida?\par
\par
IV. P\'c1TR\'c1N\'cd PO AR\'8aE Z\'c1CHRANY\par
\par
Auto se p\'f8ehouplo p\'f8es h\'f8eben a po \'fazk\'e9 klikat\'e9 asfaltce zvolna sj\'ed\'9ed\'eclo na druhou stranu pahorku. P\'f8ed n\'e1mi se otev\'f8elo \'fa\'9easn\'e9 panor\'e1ma. Z modro\'9aed\'e9 hradby hor vyr\'f9stal mohutn\'fd masiv Araratu.\par
Zat\'edmco zvln\'ecn\'e9 p\'f8edh\'f9\'f8\'ed dole pod n\'e1mi pohlcoval soumrak, protk\'e1van\'fd ob\'e8asn\'fdmi bludi\'e8kami sv\'ectel vzd\'e1len\'fdch vesnic, v\'ec\'e8n\'fdm ledem a sn\'echem pokryt\'fd v\'edce ne\'9e p\'ect tis\'edc metr\'f9 vysok\'fd vrchol Araratu je\'9at\'ec sta\'e8il zachycovat sv\'ectlo slunce zapadaj\'edc\'edho za obzor a v jeho posledn\'edch paprsc\'edch se leskl, z\'e1\'f8il a t\'f8pytil jako obrovsk\'fd diamant, nasv\'edcen\'fd tis\'edci reflektor\'f9.\par
Podle bible pr\'e1v\'ec v t\'e9to fascinuj\'edc\'ed horsk\'e9 krajin\'ec p\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy p\'f8ist\'e1la archa, obrovsk\'e1 d\'f8ev\'ecn\'e1 lo\'ef, na jej\'ed\'9e palub\'ec praotec Noe se svou rodinou p\'f8e\'e8kal potopu sv\'ecta.\par
Prvn\'ed kniha Moj\'9e\'ed\'9aova p\'f8in\'e1\'9a\'ed o ni\'e8iv\'e9 zk\'e1ze lidstva strhuj\'edc\'ed sv\'ecdectv\'ed:\par
\'84I \'f8ekl B\'f9h Noemu: \'82Rozhodl jsem se skoncovat se v\'9a\'edm tvorstvem, nebo\'9d zem\'ec je pln\'e1 lidsk\'e9ho n\'e1sil\'ed. Zahlad\'edm je i se zem\'ed. Ud\'eclej si archu z gofrov\'e9ho d\'f8eva. V ar\'9ae ud\'ecl\'e1\'9a kom\'f9rky a vysmol\'ed\'9a ji zevnit\'f8 i zven\'e8\'ed smolou. A ud\'ecl\'e1\'9a ji takto: d\'e9lka archy bude t\'f8i sta loket, \'9a\'ed\'f8ka pades\'e1t loket a v\'fd\'9aka t\'f8icet loket. Archa bude m\'edt sv\'ectl\'edk; na loket odshora jej ukon\'e8\'ed\'9a a do boku archy vsad\'ed\'9a dve\'f8e. Ud\'ecl\'e1\'9a v n\'ed spodn\'ed, druh\'e9 i t\'f8et\'ed patro.\par
Hle, j\'e1 uvedu potopu, vody na zemi, a zahlad\'edm tak zpod nebe v\'9aechno tvorstvo, v n\'ecm\'9e je duch \'9eivota. V\'9aechno, co je na zemi, zhyne. S tebou v\'9aak u\'e8in\'edm smlouvu. Vejde\'9a do archy a s tebou tvoji synov\'e9, tv\'e1 \'9eena i \'9eeny tv\'fdch syn\'f9. A ze v\'9aeho, co je \'9eiv\'e9, ze v\'9aeho tvorstva, uvede\'9a v\'9edy po p\'e1ru do archy, aby s tebou z\'f9stali na \'9eivu, samec a samice to budou. Z rozmanit\'fdch druh\'f9 ptactva a z rozmanit\'fdch druh\'f9 zv\'ed\'f8at a ze v\'9aech zem\'ecplaz\'f9 rozmanit\'fdch druh\'f9, z ka\'9ed\'e9ho po p\'e1ru vejdou k tob\'ec, aby se zachovali p\'f8i \'9eivot\'ec. Ty pak si naber k ob\'9eiv\'ec r\'f9znou potravu, nashrom\'e1\'9edi si ji, a bude tob\'ec i jim za pokrm.\lquote\par
Noe ud\'eclal v\'9aechno p\'f8esn\'ec tak, jak mu B\'f9h \'f8ekl.\ldblquote\par
V n\'e1sleduj\'edc\'edm odd\'edle nazvan\'e9m P\'f8\'edchod soudu se dozv\'edd\'e1me:\par
\'84V \'9aestist\'e9m roce \'9eivota Noema, sedmn\'e1ct\'fd den druh\'e9ho m\'ecs\'edce, se provalily v\'9aechny prameny obrovsk\'e9 propastn\'e9 t\'f9n\'ec a nebesk\'e9 propusti se otev\'f8ely. Nad zem\'ed se strhl lijavec a trval \'e8ty\'f8icet dn\'ed a \'e8ty\'f8icet noc\'ed.\par
Pr\'e1v\'ec toho dne ve\'9ali Noe i \'8a\'e9m, Ch\'e1m a Jefet, synov\'e9 Noema, i \'9eena Noema a t\'f8i \'9eeny jeho syn\'f9 s nimi do archy, oni i v\'9aechna zv\'ec\'f8 rozmanit\'fdch druh\'f9, v\'9aechen dobytek rozmanit\'fdch druh\'f9, v\'9aichni plaz\'edc\'ed se zem\'ecplazi rozmanit\'fdch druh\'f9 i v\'9aechno ptactvo rozmanit\'fdch druh\'f9, ka\'9ed\'fd pt\'e1k, ka\'9ed\'fd ok\'f8\'eddlenec. Ve\'9ali k Noemu do archy v\'9edy p\'e1r po p\'e1ru ze v\'9aeho tvorstva, v n\'ecm\'9e je duch \'9eivota.\par
Vch\'e1zeli, samec a samice ze v\'9aeho tvorstva, jak mu B\'f9h p\'f8ik\'e1zal. A Hospodin za n\'edm zav\'f8el.\par
Potopa na zemi trvala \'e8ty\'f8icet dn\'ed, vod p\'f8ib\'fdvalo, a\'9e nadnesly archu, tak\'9ee se zdvihla od zem\'ec. Vody zmohutn\'ecly a st\'e1le jich na zemi p\'f8ib\'fdvalo. Archa plula po hladin\'ec vod. Vody na zemi p\'f8evelice zmohutn\'ecly, a\'9e p\'f8ikryly v\'9aechny vysok\'e9 hory, kter\'e9 jsou pod nebesy. Do v\'fd\'9aky patn\'e1cti loket vystoupily vody, kdy\'9e byly p\'f8ikryty hory. A zahynulo v\'9aechno tvorstvo, kter\'e9 se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zv\'ec\'f8, a tak\'e9 v\'9aechna na zemi se hem\'9e\'edc\'ed hav\'ec\'9d, i ka\'9ed\'fd \'e8lov\'eck. V\'9aechno, co m\'eclo v ch\'f8\'edp\'edch dech ducha \'9eivota, cokoli bylo na such\'e9 zemi, pom\'f8elo. Tak smetl B\'f9h v\'9ae, co povstalo, co bylo na povrchu zem\'ec; od lid\'ed a\'9e po zv\'ed\'f8ata, po plazy a nebesk\'e9 ptactvo, v\'9aechno bylo smeteno ze zem\'ec. Zachov\'e1n byl pouze Noe a to, co s n\'edm bylo v ar\'9ae. Mohutn\'ec st\'e1ly vody na zemi po sto pades\'e1t dn\'f9.\ldblquote\par
Biblick\'e1 zpr\'e1va vyvolala v\'e1lku matematik\'f9.\par
John Allen Paulos z americk\'e9 Temple University upozor\'f2uje, \'9ee jestli\'9ee potopa p\'f8ikryla \'84v\'9aechny vysok\'e9 hory, je\'9e jsou pod nebesy\ldblquote , znamen\'e1 to, \'9ee voda stoupla t\'e9m\'ec\'f8 9 tis\'edc metr\'f9 nad mo\'f8skou hladinu. Ve sv\'e9 knize P\'ectka z po\'e8t\'f9 Paulos spo\'e8\'edtal, \'9ee b\'echem 40 dn\'ed a 40 noc\'ed, po kter\'fdch m\'eclo podle bible pr\'9aet, by tak muselo ka\'9edou hodinu na zem spadnout v\'edce ne\'9e p\'ect metr\'f9 vody.\par
To je masa, kter\'e1 by podle tohoto matematika potopila letadlovou lo\'ef, nato\'9e pak d\'f8ev\'ecnou archu s ve\'9akerou faunou sv\'ecta.\par
Jin\'ed odborn\'edci jsou ale p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee Noemova archa byla naprosto unik\'e1tn\'ed plavidlo, kter\'e9 by dok\'e1zalo takovou vodn\'ed spou\'9a\'9d zvl\'e1dnout. Sv\'fdmi rozm\'ecry se archa stala nejv\'ect\'9a\'edm oce\'e1nsk\'fdm plavidlem, jak\'e9 kdy bylo postaveno do posledn\'edch let 19. stolet\'ed, kdy se poprv\'e9 poda\'f8ilo zkonstruovat ob\'f8\'ed kovovou lo\'ef.\par
I kdy\'9e nev\'edme naprosto p\'f8esn\'ec, jak dlouh\'fd byl \'84biblick\'fd loket\ldblquote \{\'fadaje se r\'f9zn\'ed od 47 do 52 centimetr\'f9), p\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee archa byla dlouh\'e1 asi 150 metr\'f9, \'9airok\'e1 25 metr\'f9 a vysok\'e1 15 metr\'f9. Pom\'ecr d\'e9lky k \'9a\'ed\'f8ce je 6:1, co\'9e je v\'fdborn\'e9 pro stabilitu v hlubok\'fdch mo\'f8\'edch. Bylo t\'e9m\'ec\'f8 nemo\'9en\'e9, aby se p\'f8evrhla. Ve sv\'fdch t\'f8ech podla\'9e\'edch nab\'edzela p\'f8es 9 300 metr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch plochy. Jej\'ed celkov\'e1 \'84\'falo\'9en\'e1\ldblquote kapacita p\'f8edstavovala okolo 43 000 kub\'edk\'f9, co\'9e odpov\'edd\'e1 569 modern\'edm \'9eelezni\'e8n\'edm vag\'f3n\'f9m.\par
Experti z Britsk\'e9ho n\'e1mo\'f8n\'edho institutu vytvo\'f8ili model takov\'e9ho plavidla, podrobili ho zat\'ec\'9ek\'e1vac\'edm zkou\'9ak\'e1m a zjistili, \'9ee bylo opravdu nesm\'edrn\'ec stabiln\'ed. Vydr\'9eelo by \'fader vln vy\'9a\'9a\'edch ne\'9e 60 metr\'f9 a do p\'f9vodn\'ed polohy by se vr\'e1tilo i p\'f8i devades\'e1tistup\'f2ov\'e9m nach\'fdlen\'ed. Archa byla tedy prakticky nepotopiteln\'e1.\par
TAJEMSTV\'cd PROPASTN\'c9 T\'d9N\'cc\par
\par
\'84V \'9aestist\'e9m roce \'9eivota Noema, sedmn\'e1ct\'fd den druh\'e9ho m\'ecs\'edce, se provalily v\'9aechny prameny obrovsk\'e9 propastn\'e9 t\'f9n\'ec\'85\ldblquote p\'ed\'9ae bible.\par
\'84Pot\'e9 mi uk\'e1zal trestaj\'edc\'ed and\'ecly, kte\'f8\'ed jsou p\'f8ipraveni p\'f8ij\'edt a uvolnit v\'9aechny s\'edly vod, je\'9e jsou pod zem\'ed, aby p\'f8inesly soud a zk\'e1zu v\'9aem, kdo \'9eij\'ed a bydl\'ed na zemi,\ldblquote dod\'e1v\'e1 patriarcha Henoch.\par
Zk\'e1za prokazateln\'ec nep\'f8i\'9ala jen sh\'f9ry. I kdy\'9e katastrofu doprov\'e1zel siln\'fd d\'e9\'9a\'9d, hlavn\'ed ni\'e8\'edc\'ed \'fader zasadily masy vod, kter\'e9 se vyvalily zdola. Jak m\'e1me tomu podivn\'e9mu tvrzen\'ed rozum\'ect? Co se skr\'fdv\'e1 pod pojmem propastn\'e1 t\'f9\'f2?\par
Se zaj\'edmavou odpov\'ecd\'ed na tuto h\'e1danku vystoupil americk\'fd v\'fdzkumn\'fd t\'fdm pod veden\'edm Waltera Browna. Podle jeho hypot\'e9zy mezi povrchem Zem\'ec a spodn\'ed \'e8\'e1st\'ed jej\'edho pl\'e1\'9at\'ec existovaly kdysi ohromn\'e9 vodn\'ed rezervo\'e1ry. Shrom\'e1\'9ed\'ecn\'e1 voda v nich vyvol\'e1vala obrovsk\'fd tlak. V ur\'e8it\'e9m okam\'9eiku siln\'e9 tektonick\'e9 ot\'f8esy vyvolaly prolomen\'ed zemsk\'e9 k\'f9ry. Zpo\'e8\'e1tku se vytvo\'f8ila jen mal\'e1 prasklina, kter\'e1 se pod tlakem milion\'f9 tun vody, derouc\'edch se nezadr\'9eiteln\'ec k povrchu, za\'e8ala jako s\'ed\'9d vl\'e1se\'e8nic rozprost\'edrat kolem cel\'e9ho gl\'f3bu. Rychlost\'ed okolo \'9aesti kilometr\'f9 za vte\'f8inu dok\'e1zala za dv\'ec hodiny obest\'f8\'edt zem\'eckouli. Jak o tom vypov\'edd\'e1 bible, z prasklin do v\'fd\'9ae v\'edce ne\'9e deset kilometr\'f9 vytryskly gejz\'edry vody, kter\'e9 se spolu s ochlazen\'fdmi vrstvami vodn\'edch par v ovzdu\'9a\'ed \'f8\'edtily zp\'ect k zemi, doprov\'e1zen\'e9 obrovsk\'fdmi vlnami rozbou\'f8en\'fdch mo\'f8\'ed a oce\'e1n\'f9, jejich\'9e hladiny rovn\'ec\'9e rozpohybovaly tektonick\'e9 poruchy.\par
(\'c8ten\'e1\'f8e s bli\'9e\'9a\'edm z\'e1jmem o t\'e9ma potopy sv\'ecta si dovoluji odk\'e1zat na svou knihu Neuv\'ec\'f8iteln\'e9 skute\'e8nosti.)\par
KDE LE\'8e\'cd VRAK?\par
\par
Nejlep\'9a\'edm d\'f9kazem biblick\'e9 verze potopy by bylo nalezen\'ed samotn\'e9 archy. Kde ji ale m\'e1me hledat?\par
\'84B\'f9h v\'9aak pamatoval na Noema i na v\'9aechnu zv\'ec\'f8 a na v\'9aechen dobytek, kter\'fd s n\'edm byl v ar\'9ae. Zp\'f9sobil, \'9ee nad zem\'ed zavanul v\'edtr, a vody se uklidnily. Byly ucp\'e1ny prameny propastn\'e9 t\'f9n\'ec i nebesk\'e9 propusti a byl zadr\'9een lijavec z nebe.\par
Kdy\'9e p\'f8e\'9alo sto pades\'e1t dn\'f9, za\'e8aly vody ze zem\'ec ustupovat a opad\'e1vat, tak\'9ee sedmn\'e1ct\'e9ho dne sedm\'e9ho m\'ecs\'edce archa spo\'e8inula na poho\'f8\'ed Araratu.\ldblquote\par
Podle bible tedy Noe p\'f8ist\'e1l v oblasti hory, kter\'e1 je se sv\'fdmi 5164 metry nejvy\'9a\'9a\'ed horou Turecka. Tento v\'9aeobecn\'ec roz\'9a\'ed\'f8en\'fd n\'e1zor je ale mo\'9en\'e1 myln\'fd. V sousedstv\'ed Velk\'e9ho Araratu toti\'9e stoj\'ed dal\'9a\'ed Ararat, navzdory sv\'fdm t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8em tis\'edc\'f9m metr\'f9m v\'fd\'9aky naz\'fdvan\'fd Mal\'fd. Nav\'edc, jak nazna\'e8uj\'ed v\'ecdci zkoumaj\'edc\'ed Star\'fd z\'e1kon, se hlavn\'ed jevi\'9at\'ec nov\'e9ho po\'e8\'e1tku lidstva nach\'e1zelo ji\'9en\'ec od Araratu. S t\'edm souhlas\'ed i kor\'e1n, kter\'fd jako m\'edsto p\'f8ist\'e1n\'ed Noemovy archy ur\'e8uje horu Al Judi, vzd\'e1lenou n\'ecco p\'f8es t\'f8icet kilometr\'f9 na jih od Araratu.\par
Historick\'e9 prameny nazna\'e8uj\'ed, \'9ee se mnoha lidem poda\'f8ilo poz\'f9statky archy objevit.\par
Na po\'e8\'e1tku t\'f8et\'edho stolet\'ed p\'f8ed Kristem B\'e9r\'f3ssos, vzd\'eclan\'fd kn\'ecz babylonsk\'e9ho chr\'e1mu, napsal, \'9ee: \'84\'85 Z Xisuthrovy (jm\'e9no hrdiny chaldejsk\'e9 verze potopy \endash pozn.aut.) lodi, s n\'ed\'9e p\'f8ist\'e1l v Arm\'e9nii, byla pozd\'ecji \'e8\'e1st nalezena v Gordijsk\'fdch hor\'e1ch a poutn\'edci odtamtud p\'f8in\'e1\'9aeli asfalt, kter\'fd se\'9akrab\'e1vali z jej\'edch trosek. U\'9e\'edv\'e1 se ho proti vlivu kouzel.\ldblquote\par
B\'e9r\'f3ssos je autorem t\'f8\'edd\'edln\'e9ho spisu Babyloniaka. Prvn\'ed kniha pojedn\'e1v\'e1 o sam\'fdch po\'e8\'e1tc\'edch stvo\'f8en\'ed lidsk\'e9 kultury a \'e8lov\'ecka a zab\'fdv\'e1 se tak\'e9 astronomi\'ed. Druh\'e1 \'e8\'e1st vypr\'e1v\'ed o deseti p\'f8edpotopn\'edch vl\'e1dc\'edch a vyjmenov\'e1v\'e1 86 prehistorick\'fdch panovn\'edk\'f9 po potop\'ec a tak\'e9 historick\'e9 dynastie a\'9e po kr\'e1le Nebonassara. Ve sv\'e9m d\'edle se B\'e9r\'f3ssos z\'f8ejm\'ec op\'edral o spolehliv\'e9 kl\'ednopisn\'e9 prameny, a je tedy pova\'9eov\'e1n za velmi seri\'f3zn\'edho autora.\par
V roce 50 p\'f8ed Kristem se \'f8\'edmsk\'fd historik Josephus Flavius zmi\'f2uje o v\'fdprav\'ec poutn\'edk\'f9, kte\'f8\'ed se vydali na v\'fdchod, aby spat\'f8ili poz\'f9statky obrovsk\'e9 lodi.\par
O sto pades\'e1t let pozd\'ecji Mikul\'e1\'9a Dama\'9ask\'fd prohl\'e1sil, \'9ee \'84\'85 zbytky archy dlouho le\'9eely na vrcholu hory nedotknuty\ldblquote .\par
Podle El-Macina z Bagd\'e1du si trosky archy prohl\'e9dl i \'f8\'edmsk\'fd c\'edsa\'f8 Heraklius (611 \endash 640) pot\'e9, co si podrobil persk\'e9 m\'ecsto Themanin. Stejn\'fd autor uv\'e1d\'ed, \'9ee na po\'e8\'e1tku 7. stolet\'ed k ar\'9ae putoval i byzantsk\'fd c\'edsa\'f8.\par
Traduje se tak\'e9, \'9ee pobl\'ed\'9e vraku st\'e1val kdysi proslul\'fd kl\'e1\'9ater nestori\'e1n\'f9 (p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 Apo\'9atolsk\'e9 c\'edrkve v\'fdchodu) naz\'fdvan\'fd Kl\'e1\'9ater archy. Mni\'9ai slavili v\'fdro\'e8n\'ed den Noemova p\'f8ist\'e1n\'ed p\'f8\'edmo na prostranstv\'ed vedle vraku. Nav\'9at\'ecvovali pr\'fd tak\'e9 Noem\'f9v hrob, kter\'fd se nach\'e1zel dole pod svahem, na n\'ecm\'9e se rozkl\'e1dala Noemova vinice. O t\'e9 se zmi\'f2uje i bible.\par
Kl\'e1\'9ater byl v roce 776 zcela zni\'e8en. Pravd\'ecpodobn\'ec vyho\'f8el a s n\'edm i kostel a v\'9aechny shrom\'e1\'9ed\'ecn\'e9 rukopisy. Dnes se ji\'9e nev\'ed, kde st\'e1l.\par
Arabsk\'fd historik Al-Mas\rquote udi, \'9eij\'edc\'ed v 10.stolet\'ed, ov\'9aem tvrdil, \'9ee trosky archy jsou st\'e1le je\'9at\'ec k vid\'ecn\'ed.\par
Prvn\'ed re\'e1ln\'e1 nad\'ecje svitla roku 1840, kdy skupina tureck\'fdch d\'ecln\'edk\'f9 vid\'ecla, \'9ee z taj\'edc\'edho ledovce na vrcholu Araratu vy\'e8n\'edv\'e1 \'e8\'e1st d\'f8ev\'ecn\'e9ho plavidla. Ne\'9e se m\'edsto poda\'f8ilo prozkoumat, zasypala je nov\'e1 vrstva sn\'echu.\par
Expedice zkoumaj\'edc\'ed horu v roce 1883 narazila na ji\'9en\'edm ledovci na vystupuj\'edc\'ed r\'e1hno. Hl\'e1\'9aen\'ed archeolog\'f9 se zjevn\'ec zrodilo v\'edce z p\'f8\'e1n\'ed ne\'9e z reality. R\'e1hno je sou\'e8\'e1st\'ed plachetnic a tou archa jist\'ec nebyla. V\'fdprava z\'f8ejm\'ec na\'9ala kus tr\'e1mu, kter\'fd prohl\'e1sila za r\'e1hno, aby ho mohla spojit s plavidlem.\par
Za prvn\'ed sv\'ectov\'e9 v\'e1lky rusk\'fd letec Roskovickij p\'f8i pr\'f9zkumn\'e9m letu pod\'e9l tureck\'e9 hranice zahl\'e9dl pod vrcholem hory poz\'f9statky lodn\'edho vraku. Dlouh\'fd st\'edn, podobaj\'edc\'ed se lodi, spat\'f8ili pozd\'ecji na stejn\'e9m m\'edst\'ec i dal\'9a\'ed piloti.\par
\'c8asopis Fortean Times popisuje p\'f8\'edb\'ech b\'fdval\'e9ho in\'9een\'fdra americk\'e9 arm\'e1dy Edwarda Davise, kter\'fd tvrdil, \'9ee v\'ed, kde archa le\'9e\'ed, a \'9ee ji dokonce vid\'ecl.\par
\'84V roce 1943, kdy p\'f9sobil na americk\'e9 vojensk\'e9 z\'e1kladn\'ec v \'edr\'e1nsk\'e9m Hamad\'e1nu, si Davis z\'edskal p\'f8\'edze\'f2 obyvatel vesnice le\'9e\'edc\'ed pobl\'ed\'9e hory Ararat. Z t\'e9to vesnice poch\'e1zel jeho pr\'f9vodce a jeho rodi\'e8e Davisovi za to, \'9ee vesni\'e8an\'f9m pomohl, nab\'eddli, \'9ee ho zavedou na m\'edsto, odkud je mo\'9en\'e9, v dob\'ec, kdy rozt\'e1v\'e1 ledov\'fd p\'f8\'edkrov, archu vid\'ect. Cestou k onomu m\'edstu se skupina zastavila v mal\'e9 vesnici a prohl\'e9dla si jeskyni plnou relikvi\'ed nalezen\'fdch v ledu, kter\'fd pokr\'fdval trosky lodi. Mezi p\'f8edm\'ecty uchovan\'fdmi v jeskyni byly olejov\'e9 lampi\'e8ky, hlin\'ecn\'e9 n\'e1doby a r\'f9zn\'e9 n\'e1stroje. N\'eckolik dn\'ed nato se Davis dostal do skaln\'ed prol\'e1kliny pod Araratem, ve kter\'e9 spat\'f8il n\'e1pisy v nezn\'e1m\'e9m jazyce. Jeden z pr\'f9vodc\'f9 uk\'e1zal dol\'f9, kde byla vid\'ect jak\'e1si trhlina, a \'f8ekl mu: \'82To je Noemova archa.\lquote\par
Davis nejprve nic nevid\'ecl, ale kdy\'9e se l\'e9pe zad\'edval, spat\'f8il obrovskou pravo\'fahlou konstrukci, evidentn\'ec um\'ecl\'e9ho p\'f9vodu, naklon\'ecnou na bok a \'e8\'e1ste\'e8n\'ec pokrytou ledem a zasypanou kamen\'edm.\par
In\'9een\'fdr tvrdil, \'9ee z n\'ed bylo vid\'ect asi 30 metr\'f9; kdy\'9e zm\'ecnili \'fahel pohledu, vid\'ecli, \'9ee archa je rozlomen\'e1. Uvnit\'f8 bylo vid\'ect cosi, co mohly b\'fdt p\'f8el\'e1man\'e9 a zborcen\'e9 tr\'e1my, pod nimi\'9e st\'e9kala voda z taj\'edc\'edho ledu. Je\'9at\'ec n\'ed\'9ee byla vid\'ect dal\'9a\'ed \'e8\'e1st rozbit\'e9 konstrukce. Davisovi spole\'e8n\'edci byli p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee se archa rozlomila na t\'f8i nebo \'e8ty\'f8i nestejn\'ec velk\'e9 kusy. Jeden z pr\'f9vodc\'f9 tvrdil, \'9ee kdysi vid\'ecl nejv\'ect\'9a\'ed z t\'ecchto kus\'f9, kter\'fd m\'ecl t\'f8i patra. V horn\'edm pat\'f8e bylo p\'f8inejmen\'9a\'edm 48 m\'edstnost\'ed. V dal\'9a\'edm pat\'f8e se podle n\'ecj nach\'e1zely klece r\'f9zn\'fdch velikost\'ed. Davis a jeho skupina cht\'ecli p\'f8\'ed\'9at\'ed den sestoupit po lanech k lodi, ale proto\'9ee se po\'e8as\'ed zhor\'9ailo, museli v\'fdzkum p\'f8ed\'e8asn\'ec ukon\'e8it.\ldblquote\par
Francouz Fernando Navarra v \'e8ervenci roku 1955 nalezl na sam\'e9m vrcholu Araratu n\'eckolik kus\'f9 b\'f8evna. Anal\'fdza prok\'e1zala, \'9ee d\'f8evo poch\'e1z\'ed z b\'edl\'e9ho dubu, kter\'fd byl pora\'9een p\'f8ed p\'ecti tis\'edci lety, dosahoval v\'fd\'9aky 45 metr\'f9 a m\'ecl pr\'f9m\'ecr 1,5 metru. D\'f8evo bylo tesa\'f8sky opracov\'e1no a napu\'9at\'ecno \'9eivi\'e8n\'fdm dehtem.\par
V roce 1985 americk\'fd astronaut z Apolla 15 James Irwin po\'9e\'e1dal o nov\'fd, dokonalej\'9a\'ed rozbor Navarrova n\'e1lezu. V\'fdsledek p\'f8inesl v\'edce ot\'e1zek ne\'9e odpov\'ecd\'ed. \'84Tmav\'e1 vrstva \'9eivice nebyla jen povrchov\'fdm obkladem, n\'fdbr\'9e se vyskytuje v\'9aude ve d\'f8ev\'ec,\ldblquote konstatovali odborn\'edci. Jakou metodou dostal starov\'eck\'fd stavitel \'9eivici do vl\'e1ken d\'f8eva, je tajemstv\'edm. Dnes je to mo\'9en\'e9 pouze za pou\'9eit\'ed nejmodern\'ecj\'9a\'edch technologi\'ed.\par
Polsk\'fd \'e8asopis Wrozka uvedl, \'9ee v roce 1979 boeing americk\'e9ho prezidenta Jimmyho Cartera p\'f8i cest\'ec z Var\'9aavy do Teher\'e1nu p\'f8el\'e9tal oblast v okol\'ed Araratu. V ur\'e8it\'e9m okam\'9eiku \'fa\'f8edn\'edci B\'edl\'e9ho domu, ochranka, doprovod i samotn\'fd prezident zahl\'e9dli trosky obrovsk\'e9 lodi, rozlo\'9een\'e9 na svahu. Poprv\'e9 tak poz\'f9statky archy pozorovalo v\'edce lid\'ed najednou.\par
Ka\'9ed\'e1 z t\'ecchto zpr\'e1v vyvolala novou vlnu z\'e1jmu. Ka\'9ed\'fd senza\'e8n\'ed objev byl v\'edt\'e1n jako rozhoduj\'edc\'ed d\'f9kaz, ale nad\'9aen\'ed v\'9edy velmi rychle opadlo.\par
OPOMENUT\'dd ROZPOR\par
\par
P\'f8i pro\'e8\'edt\'e1n\'ed v\'9aech dostupn\'fdch historick\'fdch pramen\'f9 o Noemov\'ec ar\'9ae m\'ec zaujala na prvn\'ed pohled nen\'e1padn\'e1 a dosud zjevn\'ec p\'f8ehl\'ed\'9een\'e1 skute\'e8nost.\par
Novodob\'ecj\'9a\'ed z\'e1znamy, zhruba od 17. stolet\'ed, hovo\'f8\'ed v\'9edy jen o n\'e1lezu tr\'e1mu \'e8i jin\'e9ho kusu um\'ecle opracovan\'e9ho d\'f8eva, nebo o pozorov\'e1n\'ed obrysu lodi v ledu na obt\'ed\'9en\'ec p\'f8\'edstupn\'e9m, v\'ec\'e8n\'ec zasn\'ec\'9een\'e9m vrcholu Araratu. Jde tedy o nep\'f8\'edm\'e9 d\'f9kazy a sledov\'e1n\'ed n\'ec\'e8eho, co se \endash deformov\'e1no ledov\'fdm p\'f8\'edkrovem \endash podob\'e1 plavidlu. \'c8asto je popisov\'e1n sp\'ed\'9a st\'edn ne\'9e konkr\'e9tn\'ed vrak. V\'fdjimku tvo\'f8\'ed ji\'9e citovan\'e1 v\'fdpov\'ec\'ef americk\'e9ho in\'9een\'fdra Edwarda Davise, kter\'e1 ale naopak opl\'fdv\'e1 tolika detaily, a\'9e se st\'e1v\'e1 ned\'f9v\'ecryhodnou.\par
Oproti tomu velmi star\'e9 letopisy pova\'9euj\'ed za neot\'f8esiteln\'fd fakt, \'9ee si archa uchovala svou podobu a spo\'e8\'edvala na pom\'ecrn\'ec snadno p\'f8\'edstupn\'e9m m\'edst\'ec. Vyd\'e1vali se k n\'ed poutn\'edci, aby si ji prohl\'e9dli (Flavius), v\'fdrobci amulet\'f9 z n\'ed se\'9akrab\'e1vali asfalt (B\'e9r\'f3ssos), dokonce si k n\'ed ud\'eclali v\'fdlet i dva c\'edsa\'f8ov\'e9 (El-Macin).\par
Tyto starov\'eck\'e9 autory nem\'f9\'9eeme podez\'edrat ze l\'9ei a v\'fdmysl\'f9. Neopisuj\'ed toti\'9e st\'e1le dokola jeden od druh\'e9ho jednu a tut\'e9\'9e ud\'e1lost, ale p\'f8in\'e1\'9aej\'ed sv\'ecdectv\'ed o nov\'fdch v\'fdprav\'e1ch k vraku archy. Jedn\'e1 se tedy o nez\'e1visl\'e1 sv\'ecdectv\'ed. Jejich hrdiny jsou r\'f9zn\'ed lid\'e9 v r\'f9zn\'fdch dob\'e1ch a z r\'f9zn\'fdch zem\'ed.\par
Z rozd\'edln\'fdch text\'f9 vypl\'fdv\'e1 n\'eckolik naprosto shodn\'fdch skute\'e8nost\'ed:\par
M\'edsto, kde le\'9eela archa, bylo \endash alespo\'f2 ur\'e8it\'e9mu okruhu lid\'ed \endash zn\'e1m\'e9. V\'9aichni poutn\'edci se toti\'9e vyd\'e1vali najisto. Nikde ne\'e8teme, \'9ee p\'e1trali po ar\'9ae, ale rovnou cestovali k jej\'edmu vraku.\par
Trosky z\'f9staly ve sch\'f9dn\'e9m ter\'e9nu a nebyly trvale zasn\'ec\'9eeny. C\'edsa\'f8 Heraklius by po nam\'e1hav\'e9 bitv\'ec o Themanin st\'ec\'9e\'ed \'9aplhal na v\'edce ne\'9e p\'ect tis\'edc metr\'f9 vysok\'fd vrchol Araratu. \'8alo jist\'ec o n\'ecjak\'e9 mnohem dostupn\'ecj\'9a\'ed m\'edsto.\par
Archa si zachovala tvar obrovsk\'e9 lodi, a byla tedy snadno identifikovateln\'e1. Rozhodn\'ec po n\'ed nez\'f9stala jen kupa opracovan\'e9ho d\'f8eva.\par
Z t\'ecchto fakt\'f9 vypl\'fdv\'e1, \'9ee je t\'f8eba hledat sp\'ed\'9ae v n\'ed\'9ee polo\'9een\'fdch oblastech v bl\'edzkosti Araratu ne\'9e na jeho samotn\'e9m vrcholu.\par
SM\'ccR DURUPINAR\par
\par
Po kr\'e1tk\'e9m sp\'e1nku v u\'9amudlan\'e9m hot\'fdlku za m\'ecste\'e8kem Dogubayazit jsme s najat\'fdm kurdsk\'fdm \'f8idi\'e8em je\'9at\'ec v noci vyrazili k zak\'e1zan\'e9, vojensky p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een\'e9 oblasti Durupinar. Povolen\'ed, z\'edskan\'e9 v Erzurumu, p\'f8im\'eclo po zuby ozbrojenou hl\'eddku zvednout z\'e1voru a vpustit n\'e1\'9a v\'f9z z asfaltov\'e9 silnice na pra\'9anou cestu. Minuli jsme vesnici \'dazengili a pak jsme v t\'e1hl\'fdch serpentin\'e1ch za\'e8ali zvolna stoupat vzh\'f9ru.\par
Probouzej\'edc\'ed se krajinu pokr\'fdval ml\'9en\'fd opar. Vych\'e1zej\'edc\'ed slunce se jen obt\'ed\'9en\'ec prod\'edralo jeho p\'f8\'edkrovem, zlatilo zvr\'e1sn\'ecn\'e9 svahy pokryt\'e9 spor\'fdmi, seschl\'fdmi trsy tr\'e1vy a osv\'ectlovalo bari\'e9ru namodral\'fdch skaln\'edch v\'fd\'e8n\'eclk\'f9, vyr\'f9staj\'edc\'edch zpoza obzoru.\par
Vyjeli jsme do v\'fd\'9ae asi 2 200 metr\'f9 a opustili v\'f9z. Vzduch byl sv\'ec\'9e\'ed a chladn\'fd. Urazili jsme p\'e1r des\'edtek metr\'f9 k hran\'ec p\'f8evisu, po n\'ecm\'9e se vinula cesta. V rozlehl\'e9m, m\'eclk\'e9m \'fadol\'ed pod n\'e1mi le\'9eel, zasyp\'e1n hl\'ednou, obrovsk\'fd objekt ve tvaru lodi.\par
\'84Nepochybujeme o tom, \'9ee pr\'e1v\'ec zde, ukryt\'e1 dnes z velk\'e9 \'e8\'e1sti v zemi, le\'9e\'ed archa, na n\'ed\'9e Noe a jeho rodina p\'f8e\'e8kali potopu sv\'ecta,\ldblquote \'f8ekl mi Had\'9ei Hasan. Tento star\'fd mu\'9e se usadil v mal\'e9m domku, vybudovan\'e9m pobl\'ed\'9e n\'e1lezu, a bedliv\'ec st\'f8e\'9e\'ed objev p\'f8ed p\'f8\'edpadn\'fdmi vet\'f8elci.\par
Nedalo se pop\'f8\'edt, \'9ee ohromn\'fd \'fatvar, pokryt\'fd n\'e1nosem zeminy, ji\'9e na prvn\'ed pohled p\'f8ipom\'edn\'e1 plavidlo. Z\'f8eteln\'ec lze rozeznat oblou p\'f8\'ed\'ef, rovnou z\'e1\'ef, boky lemuj\'edc\'ed palubu, kter\'e1 ze stran nepatrn\'ec stoup\'e1 ke st\'f8edov\'e9 linii. Ve vzd\'e1lenosti zhruba jedn\'e9 t\'f8etiny d\'e9lky od p\'f8\'edd\'ec, v m\'edst\'ec, kde i dne\'9an\'ed lod\'ec maj\'ed kapit\'e1nsk\'fd m\'f9stek, se klenou nepatrn\'e9 trosky jak\'e9si n\'edzk\'e9 n\'e1stavby. P\'f8i pohledu na n\'ec se mi mimod\'eck vybavil cit\'e1t ze Star\'e9ho z\'e1kona:\par
\'84Archa bude m\'edt sv\'ectl\'edk; na loket odshora jej ukon\'e8\'ed\'9a\'85\ldblquote p\'f8ik\'e1zal Hospodin Noemovi. Slovo sv\'ectl\'edk u\'9e\'edv\'e1 ekumenick\'fd p\'f8eklad. Jin\'e1 d\'edla toto slovo tlumo\'e8\'ed jako st\'f8echa (nad palubou?). V\'fdznam p\'f9vodn\'ec pou\'9eit\'e9ho v\'fdrazu je nejist\'fd.\par
D\'f9kladn\'e9 prom\'ec\'f8en\'ed prok\'e1zalo, \'9ee zkamen\'ecl\'fd objekt sv\'fdmi rozm\'ecry p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 biblick\'e9 zpr\'e1v\'ec o ar\'9ae. Je dlouh\'fd 156 metr\'f9 a \'9airok\'fd 26 metr\'f9. V\'fd\'9aka se ned\'e1 ur\'e8it \endash vzhledem k tomu, \'9ee nelze rozpoznat, jak hluboko klesaj\'ed bo\'e8n\'ed st\'ecny.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed \'fatvar v Durupinaru objevili zcela n\'e1hodou ture\'e8t\'ed vojen\'9at\'ed letci. V roce 1960 se k n\'ecmu vypravila expedice, kterou organizoval americk\'fd \'e8asopis Life. Podle dochovan\'fdch zpr\'e1v archeologov\'e9 hned prvn\'ed den kopali v ledovci a na\'9ali jen kamen\'ed. Druh\'e9ho dne pou\'9eili trhaviny, ale bez v\'fdsledku. Neobjevili ani kousek d\'f8eva. To je rozladilo natolik, \'9ee ihned p\'f8eru\'9aili v\'fdzkum a vydali prohl\'e1\'9aen\'ed s hypot\'e9zou, \'9ee \'fatvar je p\'f8irozen\'e9ho p\'f9vodu a vznikl zcela n\'e1hodou p\'f8i zem\'ect\'f8esen\'ed v roce 1949.\par
Tyto informace m\'ec vyvedly z m\'edry. V Durupinaru nen\'ed \'9e\'e1dn\'fd ledovec. Objekt pova\'9eovan\'fd za archu nenese ani stopu po pou\'9eit\'ed trhavin. Tak\'9ee kde a co experti vyslan\'ed \'e8asopisem Life vlastn\'ec zkoumali?\par
V roce 1984 do Durupinaru poprv\'e9 p\'f8ijel americk\'fd badatel Ron Wyatt. Nejprve zjistil, \'9ee \'84\'85 vzorky p\'f9dy v z\'e1hadn\'e9 vyv\'fd\'9aenin\'ec tvaru lodi maj\'ed v\'ect\'9a\'ed obsah organick\'e9ho uhl\'edku, ne\'9e je v okol\'ed. To podle n\'ecj zp\'f9sobilo zetlel\'e9 \'e8i zkamen\'ecl\'e9 d\'f8evo. Jako dal\'9a\'ed d\'f9kaz p\'f8edlo\'9eil rezavou kovovou podp\'ecru a kus zkamen\'ecl\'e9ho d\'f8eva, kter\'e9 na nalezi\'9ati vykopal. Pro dal\'9a\'ed v\'fdzkum z\'edskal odborn\'edka na vraky lod\'ed Davida Fasolda, kter\'fd se s n\'edm od roku 1985 z\'fa\'e8astnil dev\'edti expedic. Spole\'e8n\'ec objevili asi 20 kilometr\'f9 od durupinarsk\'e9 oblasti u vesnice Azap t\'f8in\'e1ct obrovsk\'fdch kamen\'f9, jak\'e9 se podle nich pou\'9e\'edvaly ke kotven\'ed plavidel. M\'ecly troj\'faheln\'edkov\'fd tvar s otvorem pro lano uprost\'f8ed. V\'e1\'9eily n\'eckolik tun a n\'eckter\'e9 m\'ec\'f8ily p\'f8es t\'f8i metry. Jejich n\'e1lez \'fadajn\'ec dokazoval, \'9ee pat\'f8ily plavidlu obrovsk\'fdch rozm\'ecr\'f9 a krajina, kde byly nalezeny, byla kdysi zatopena. Na osmi z t\'ecchto kamen\'f9 byly vytes\'e1ny n\'e1pisy, kter\'e9 se podle tvrzen\'ed Wyatta s Fasoldem p\'f8\'edmo zmi\'f2ovaly o Noemov\'ec ar\'9ae,\ldblquote napsal \'e8esk\'fd badatel Ivan Mackerle v obs\'e1hl\'e9m \'e8l\'e1nku Hled\'e1n\'ed Noemovy archy.\par
D\'e1le uv\'e1d\'ed: \'84Tyto d\'f9kazy p\'f8esv\'ecd\'e8ily rektora Atat\'fcrkovy univerzity, aby za\'e8al v roce 1987 financovat mezin\'e1rodn\'ed v\'fdzkumn\'fd projekt, kter\'fd m\'ecl prov\'e9st d\'f9kladn\'fd geofyzik\'e1ln\'ed pr\'f9zkum oblasti. Pomoc\'ed geologick\'e9ho radaru objevili v hloubce asi p\'ect metr\'f9 pod zem\'ed t\'e9m\'ec\'f8 hladkou plochu. Wyatt byl p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee je to horn\'ed paluba archy. (Tento archeolog se toti\'9e domn\'edv\'e1, ze archa byla po p\'f8ist\'e1n\'ed notn\'e9 po\'9akozena. Spodn\'ed \'e8\'e1st z\'f9stala na doposud nezn\'e1m\'e9m miste a je pravd\'ecpodobn\'ec zavalena l\'e1vou. Horn\'ed se odlomila a vlivem opakovan\'fdch zem\'ect\'f8esen\'ed se sesunula svahem a\'9e ke sv\'e9mu dne\'9an\'edmu m\'edstu \endash pozn.aut) Na jednom radarov\'e9m sn\'edmku, po\'f8\'edzen\'e9m pobl\'ed\'9e z\'e1di, byla dokonce vid\'ect jednotliv\'e1 prkna paluby. Magnetometrick\'e9 m\'ec\'f8en\'ed d\'e1le odhalilo pod povrchem jakousi kovovou strukturu ve tvaru pravideln\'e9 s\'edt\'ec. To by mohly b\'fdt obrovsk\'e9 h\'f8eb\'edky zatlu\'e8en\'e9 do prken, nebo dokonce m\'f8\'ed\'9ee klec\'ed pro zv\'ed\'f8ata na palub\'ec.\par
Dr.John Baumgardner, geolog z Kalifornsk\'e9 univerzity a jeden ze \'e8len\'f9 expedice, byl zpo\'e8\'e1tku nad\'9aen. Ale podrobn\'ecj\'9a\'ed m\'ec\'f8en\'ed a j\'e1drov\'e9 vrty, proveden\'e9 o rok pozd\'ecji, uk\'e1zaly, \'9ee hladk\'fd povrch je pouze horninovou vrstvou, velk\'fdm kusem podlo\'9e\'ed ve tvaru lodi, jeho\'9e rozm\'ecry \'e8irou n\'e1hodou p\'f8esn\'ec souhlas\'ed s d\'e9lkou archy. N\'e1sledn\'e1 anal\'fdza vyvr\'e1tila i ostatn\'ed slibn\'e9 domn\'ecnky. To, co bylo vyd\'e1v\'e1no za zkamen\'ecl\'e9 d\'f8evo, byla ve skute\'e8nosti hornina sope\'e8n\'e9ho p\'f9vodu; \'fadajn\'e1 \'9eelezn\'e1 podp\'ecra byla jen p\'f8irozenou sm\'ecs\'ed oxidu \'9eelezit\'e9ho, j\'edlu, k\'f8emene a jin\'fdch nerost\'f9, prkna paluby objeven\'e1 radarem byla ve skute\'e8nosti vrstvami tmav\'fdch vodovzdorn\'fdch hornin. Dokonce i tzv. kotevn\'ed kameny se uk\'e1zaly b\'fdt sope\'e8n\'e9ho p\'f9vodu a m\'edstn\'ed obyvatel\'e9 je b\'ec\'9en\'ec u\'9e\'edvali k pohansk\'fdm ritu\'e1l\'f9m. Z\'e1v\'ecr tedy zn\'ecl, \'9ee se nejedn\'e1 o Noemovu archu, n\'fdbr\'9e o p\'f8irozen\'fd, by\'9d velmi vz\'e1cn\'fd geologick\'fd \'fatvar. S t\'edmto z\'e1v\'ecrem nakonec souhlasil i Fasold, pouze Wyatt z\'f9stal nad\'e1le p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee se jedn\'e1 o archu.\ldblquote\par
Ivan Mackerle, jeho\'9e ne\'fanavn\'e9ho b\'e1d\'e1n\'ed si nesm\'edrn\'ec v\'e1\'9e\'edm, tuto \'e8\'e1st sv\'e9 stat\'ec opat\'f8il titulkem Fale\'9an\'e1 archa. Zve\'f8ejn\'ecn\'e9 informace na prvn\'ed pohled nazna\'e8uj\'ed, \'9ee n\'e1lez z Durupinaru vzbuzoval klamn\'e9 nad\'ecje. Je tomu ale opravdu tak? Je z\'e1hadn\'fd \'fatvar ve tvaru lodi pouze n\'e1hodn\'fdm d\'edlem p\'f8\'edrody?\par
PODEZ\'d8ELE MNOHO N\'c1HOD\par
\par
Archa v durupinarsk\'e9 oblasti pr\'fd vznikla pouze d\'edky zem\'ect\'f8esen\'ed. Pak ale je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee n\'e1hodn\'e9 z\'e1chv\'ecvy p\'f9dy vytvarovaly zeminu a kamen\'ed tak dokonale do tvaru lodi, kter\'e1 \endash tak\'e9 \'e8irou n\'e1hodou \endash m\'e1 p\'f8esn\'e9 rozm\'ecry odpov\'eddaj\'edc\'ed Noemov\'ec ar\'9ae. A nav\'edc \endash jak jinak ne\'9e n\'e1hodou \endash k tomu do\'9alo p\'f8\'edmo pod horou Al Judi, kterou kor\'e1n a dal\'9a\'ed prameny ud\'e1vaj\'ed jako m\'edsto Noemova p\'f8ist\'e1n\'ed.\par
Co v\'edc, hladk\'e9 podlo\'9e\'ed v hloubce p\'ecti metr\'f9, p\'f9vodn\'ec pova\'9eovan\'e9 za palubu, m\'e1 tak\'e9 tvar lodi o stejn\'fdch rozm\'ecrech a je nav\'edc pruhovan\'e9, aby p\'f8ipom\'ednalo prkna.\par
\'84Zatracen\'ec! To snad nen\'ed pravda!\ldblquote cht\'eclo by se zvolat.\par
Obrovsk\'e9 provrtan\'e9 kameny ve tvaru troj\'faheln\'edku pr\'fd slou\'9eily k pohansk\'fdm ob\'f8ad\'f9m. K jak\'fdm a kdo tyto ritu\'e1ly prov\'e1d\'ecl?\par
Dal\'9a\'ed vykop\'e1vky v oblasti nic takov\'e9ho nedosv\'ecd\'e8uj\'ed. Pokud pohansk\'e9 n\'e1rody uct\'edvaly kameny, tak obvykle v podob\'ec sloupu (falu). O troj\'faheln\'edkov\'e9m tvaru s vyvrtan\'fdm otvorem naho\'f8e nen\'ed nic zn\'e1mo.\par
Je op\'ect pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee na dvou z t\'ecchto kamen\'f9, objeven\'fdch pobl\'ed\'9e velmi star\'e9ho kamenn\'e9ho obydl\'ed, se d\'e1 rozpoznat zvl\'e1\'9atn\'ed kresba? Na h\'f8ebenu velk\'e9 vlny se vzn\'e1\'9a\'ed lo\'ef. Na jej\'ed palub\'ec stoj\'ed osm postav, jedna z nich, v\'fdrazn\'ec vy\'9a\'9a\'ed, je mu\'9e. Nad v\'fdjevem se klene oblouk, snad duha. Wyatt je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee jde o n\'e1hrobn\'ed kameny Noema a jeho man\'9eelky.\par
Celkem osm kamen\'f9 je pokryto n\'e1pisy, nazna\'e8uj\'edc\'edmi souvislost s Noemem a potopou. Je i tento po\'e8et n\'e1hodn\'fd, nebo symbolizuje osm osob (Noe, jeho zena, t\'f8i synov\'e9 a jejich man\'9eelky), kter\'e9 p\'f8e\'9eily potopu sv\'ecta? Dovol\'edm si navrhnout malou spekulaci. \'d8ada t\'ecchto kamen\'f9 byla ulo\'9eena v ar\'9ae. Ne ov\'9aem jako kotvy, jak se domn\'edv\'e1 Wyatt. Ka\'9ed\'fd z nich toti\'9e v\'e1\'9e\'ed n\'eckolik tun, a manipulace s nimi by tedy byla naprosto nemo\'9en\'e1. Kameny vlo\'9eili do spodn\'ed \'e8\'e1sti lodi ji\'9e p\'f8i za\'e8\'e1tku v\'fdstavby. Jejich z\'e1kladna se op\'edrala o dno a otvorem pod \'fazk\'fdm vrcholem kamen\'f9 byl mo\'9en\'e1 prostr\'e8en k\'f9l, kmen stromu, kter\'fd zaji\'9a\'9doval jejich stabilitu. Br\'e1nil posunu i p\'f8i prudk\'fdch pohybech a ot\'f8esech.\par
Vzty\'e8en\'e9 troj\'faheln\'edkov\'e9 kameny tak plnily dvoj\'ed funkci. Jednak slou\'9eily ke zpevn\'ecn\'ed konstrukce archy. Tlak shora rozv\'e1d\'ecly do stran a naopak udr\'9eovaly sv\'edr\'e1n\'ed bok\'f9. Z\'e1rove\'f2 zvy\'9aovaly stabilitu plavidla, kter\'e9 nem\'eclo k\'fdl. Um\'edst\'ecn\'e9 v nejhlub\'9a\'ed \'e8\'e1sti archy sni\'9eovaly jej\'ed t\'ec\'9ei\'9at\'ec. Archa se pak i p\'f8i devades\'e1tistup\'f2ov\'e9m n\'e1klonu byla schopna vr\'e1tit do vzp\'f8\'edmen\'e9 polohy.\par
Pot\'e9, co potopa skon\'e8ila, ka\'9ed\'fd z pasa\'9e\'e9r\'f9 archy ozna\'e8il jeden k\'e1men a z\'f8ejm\'ec ho, jak b\'fdvalo zvykem, posv\'ectil jako pod\'eckov\'e1n\'ed bohu. P\'f8ipome\'f2me, \'9ee podobn\'ec se zachoval J\'e1kob, kdy\'9e spat\'f8il posly bo\'9e\'ed sestupovat po \'9eeb\'f8\'edku.\par
N\'e1mitka, \'9ee jsou kameny sope\'e8n\'e9ho p\'f9vodu, a mus\'ed tedy poch\'e1zet z oblasti Araratu, neobstoj\'ed. Nev\'edme p\'f8ece nic o tom, kde byla archa postavena. Cel\'fd Bl\'edzk\'fd v\'fdchod nem\'e1 nouzi o horniny sope\'e8n\'e9ho p\'f9vodu.\par
A dal\'9a\'ed n\'e1hody se roj\'ed jako sr\'9ani p\'f8ed \'fatokem.\par
N\'eckolik vesni\'e8ek v durupinarsk\'e9 oblasti nese jm\'e9na, kter\'e1 p\'f8ipom\'ednaj\'ed ud\'e1losti okolo potopy. Jedna se nap\'f8\'edklad naz\'fdv\'e1 Krkavec na zemi, co\'9e je nar\'e1\'9eka na to, \'9ee Noe po skon\'e8en\'ed potopy nejprve vypustil krkavce, aby se p\'f8esv\'ecd\'e8il, \'9ee zem\'ec ji\'9e oschla. Jin\'e9mu m\'edstu \'f8\'edkaj\'ed Oblast osmi a m\'e1 p\'f8ipom\'ednat po\'e8et lid\'ed, kte\'f8\'ed se plavili na ar\'9ae.\par
Dal\'9a\'ed indicii jsem objevil v osad\'ec \'dczengili. Domorod\'e9 \'9eeny zde ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku p\'f8ipravuj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed j\'eddlo, kter\'e9 nen\'ed zn\'e1m\'e9 nikde jinde na sv\'ect\'ec. Je to sladk\'e1 ka\'9ae z r\'f9zn\'fdch druh\'f9 zrna a su\'9aen\'e9ho ovoce. P\'f9vodn\'ed recept pr\'fd poch\'e1z\'ed p\'f8\'edmo z archy, kde tuto \'84dobrotu z nouze\ldblquote va\'f8ila Noemova \'9eena z posledn\'edch zb\'fdvaj\'edc\'edch z\'e1sob.\par
\'d8e\'e8eno s Ludv\'edkem Sou\'e8kem, n\'eckter\'e9 shody jsou opravdu proklet\'e9.\par
VZH\'d9RU KE DNU\par
\par
V srpnu roku 2003 za\'e8aly \'e8l\'e1nky o potop\'ec sv\'ecta op\'ect plnit str\'e1nky sv\'ectov\'e9ho tisku. Zaslou\'9eil se o to americk\'fd dobrodruh a \'fasp\'ec\'9an\'fd expert na hled\'e1n\'ed slavn\'fdch vrak\'f9 Robert Ballard. Pot\'e9, co v roce 1985 na\'9ael Titanic a pozd\'ecji objevil i n\'eckolik starov\'eck\'fdch \'f8\'edmsk\'fdch a f\'e9nick\'fdch lod\'ed, zam\'ec\'f8il svou pozornost na \'c8ern\'e9 mo\'f8e. S pomoc\'ed nejmodern\'ecj\'9a\'ed techniky a podmo\'f8sk\'e9ho robota za\'e8al p\'e1trat ve vodn\'edch hlubin\'e1ch po poz\'f9statc\'edch potopou zni\'e8en\'e9 lidsk\'e9 civilizace. Je toti\'9e p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee Noemova archa nespo\'e8\'edv\'e1 kdesi na vrcholu hory, ale naopak na mo\'f8sk\'e9m dn\'ec. Tento sv\'e9r\'e1zn\'fd n\'e1zor op\'edr\'e1 o \'f8adu v\'ecdecky podlo\'9een\'fdch poznatk\'f9.\par
P\'f8ed sedmi tis\'edci lety pr\'fd postihla oblast na sever od Turecka \'fad\'ecsn\'e1 katastrofa. V d\'f9sledku t\'e1n\'ed evropsk\'e9ho ledovce hladina St\'f8edozemn\'edho mo\'f8e st\'e1le stoupala, a\'9e dorazila k tehdy je\'9at\'ec celistv\'e9mu Bosporu. Skalnat\'e1 bari\'e9ra, odd\'ecluj\'edc\'ed St\'f8edomo\'f8\'ed od rozlehl\'e9 \'fadoln\'ed oblasti s velk\'fdm sladkovodn\'edm \'c8ern\'fdm jezerem, nedok\'e1zala odolat drt\'edc\'edmu tlaku a protrhla se. V m\'9eiku se vytvo\'f8il obrovsk\'fd vodop\'e1d. Za ohlu\'9auj\'edc\'edho dun\'ecn\'ed se do hloubky 140 metr\'f9 \'f8\'edtily masy slan\'fdch vod. P\'f8\'edval smetl v\'9ae \'9eiv\'e9. Cel\'e1 m\'ecsta zmizela pod zp\'ecn\'ecn\'fdm p\'f8\'edkrovem. Katastrofa postihla i jezero na dn\'ec \'fadol\'ed. S\'f9l nezadr\'9eiteln\'ec pronikala pod jeho hladinu a hubila miliony sladkovodn\'edch \'9eivo\'e8ich\'f9 a rostlin. St\'e1le padaj\'edc\'ed vodstvo postupn\'ec zaplavilo rozlehlou oblast a vytvo\'f8ilo dne\'9an\'ed \'c8ern\'e9 mo\'f8e.\par
Americk\'fd geolog William Ryan tento \'fader ni\'e8\'edc\'edho \'9eivlu popisuje such\'fdmi \'e8\'edsly: \'84P\'ectadvacet krychlov\'fdch kilometr\'f9 vody tu proteklo ka\'9ed\'fd den, dv\'ecst\'eckr\'e1t v\'edce ne\'9e Niagarsk\'fdmi vodop\'e1dy, a tolik, aby ka\'9edodenn\'ec pokrylo vodou Manhattan do v\'fd\'9ae 800 metr\'f9. Hladinu sv\'ectov\'fdch mo\'f8\'ed to t\'e9m\'ec\'f8 nezm\'ecnilo \endash jejich \'farove\'f2 klesla asi jen o t\'f8icet centimetr\'f9.\ldblquote\par
Ryan\'f9v spolupracovn\'edk Walter Pitman dod\'e1v\'e1: \'84Jak jsem si tak po\'e8\'edtal rychlost t\'e9 vody, byla osmdes\'e1t, ale sp\'ed\'9ae sto kilometr\'f9 za hodinu. Jen tak mohla vzniknout ve sk\'e1le ta \'fazk\'e1 trhlina, kter\'e1 se dnes jmenuje Bosporsk\'e1 \'fa\'9eina.\ldblquote\par
M\'edstn\'ed obyvatel\'e9, usedl\'ed v rovinat\'fdch oblastech, museli \'e8elit p\'f8\'edvalu, kter\'fdm se \'c8ern\'e9 mo\'f8e roz\'9ai\'f8ovalo p\'f8es kilometr denn\'ec. Hladina se vzdouvala postupn\'ec, ale nezadr\'9eiteln\'ec. Trvalo ov\'9aem nejm\'e9n\'ec \'e8ty\'f8icet let, ne\'9e se zvedla na dne\'9an\'ed \'farove\'f2, tedy asi o 140 a\'9e 160 metr\'f9.\par
Geologov\'e9 Ryan a Potkan jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee zatopen\'ed rozlehl\'fdch oblast\'ed v okol\'ed p\'f9vodn\'edho \'c8ern\'e9ho jezera a n\'e1sleduj\'edc\'ed zk\'e1za spole\'e8enstv\'ed, kter\'e1 \'9eila na jeho b\'f8ez\'edch, se odrazily v biblick\'e9 zpr\'e1v\'ec o potop\'ec. Nahr\'e1v\'e1 tomu bl\'edzkost hory Ararat, kde \'fadajn\'ec p\'f8ist\'e1la lo\'ef s Noemem a jeho rodinou, kte\'f8\'ed jako jedin\'ed p\'f8e\'e8kali katastrofu. V\'ecdci nav\'edc argumentuj\'ed mezopotamsk\'fdm Eposem o Gilgame\'9aovi, v n\'ecm\'9e je v souvislosti s potopou pou\'9e\'edv\'e1n v\'fdraz \'84abubu\ldblquote , co\'9e nazna\'e8uje jak\'fdsi j\'edcen nebo vodop\'e1d, \'e8i hluk, kter\'fd vych\'e1z\'ed z hrdla monstra.\par
Robert Ballard se tuto hypot\'e9zu pokusil podpo\'f8it podmo\'f8sk\'fdmi archeologick\'fdmi n\'e1lezy. Poprv\'e9 za t\'edmto \'fa\'e8elem zkoumal dno \'c8ern\'e9ho mo\'f8e v roce 1999. S pomoc\'ed sonaru objevil v hloubce 165 metr\'f9 klasick\'fd pob\'f8e\'9en\'ed profil: ploch\'e9 pob\'f8e\'9e\'ed, pl\'e1\'9ee vedouc\'ed k d\'e1vn\'e9 hladin\'ec a pruh p\'edsku hned u pob\'f8e\'9e\'ed. Tato m\'edsta musela nesporn\'ec kdysi le\'9eet na povrchu a nikoli pod hladinou.\par
Ballard zde na\'9ael shluky schr\'e1nek prastar\'fdch m\'eckk\'fd\'9a\'f9. Ty byly tvo\'f8eny jak sko\'f8epinami sladkovodn\'edch \'9akebl\'ed, poch\'e1zej\'edc\'edch z\'f8ejm\'ec z obdob\'ed p\'f8ed potopou, tak schr\'e1nkami mo\'f8sk\'fdch lastur z doby potopy. N\'e1lezy prozkoumali v\'ecdci z Akademie p\'f8\'edrodn\'edch v\'ecd v americk\'e9 Filadelfii. Pot\'e9 Massachusettsk\'fd oce\'e1nografick\'fd \'fastav zkoumal jejich st\'e1\'f8\'ed uhl\'edkovou metodou. Ta ur\'e8ila, \'9ee sladkovodn\'ed m\'eckk\'fd\'9ai poch\'e1zej\'ed z obdob\'ed p\'f8ed 7 460 lety, zat\'edmco mo\'f8sk\'fdm m\'eckk\'fd\'9a\'f9m p\'f8i\'f8kla obdob\'ed p\'f8ed 6 820 lety. To dokl\'e1d\'e1, \'9ee ke zm\'ecn\'ec \endash potop\'ec \endash do\'9alo v dob\'ec mezi t\'ecmito dv\'ecma \'e8asov\'fdmi hranicemi.\par
Prvn\'ed \'fasp\'ecch vyvolal novou expedici. V srpnu roku 2000 Ballard vyslal svou d\'e1lkov\'ec ovl\'e1danou ponorku znovu do hlubin. Vych\'e1zel p\'f8itom z p\'f8edpokladu, \'9ee d\'e1vnov\'ecc\'ed lid\'e9 z\'f8ejm\'ec \'9eili tam, kde se \'f8eky vl\'e9valy do b\'fdval\'e9ho jezera, dne\'9an\'edho mo\'f8e. Se sv\'fdm t\'fdmem zkoumal vody u b\'f8ehu \'c8ern\'e9ho mo\'f8e v hloubce zhruba sto metr\'f9. Tam by p\'f8ed potopou m\'ecla b\'fdt such\'e1 zem. Sn\'edmky vyslan\'e9 automatickou ponorkou zachytily kamenn\'e9 zbran\'ec, keramiku a dal\'9a\'ed p\'f8edm\'ecty.\par
\'84Ballard a \'e8lenov\'e9 t\'fdmu byli nad\'9aeni,\ldblquote uvedl \'e8asopis 100+1 zahrani\'e8n\'ed zaj\'edmavost. \'84Pak se dostavilo zklam\'e1n\'ed. Radiokarbonov\'e9 datov\'e1n\'ed uk\'e1zalo, \'9ee jde o novodob\'e9 p\'f8edm\'ecty. Ballard ale objevil opracovan\'fd \'e8tverhrann\'fd kamenn\'fd blok o p\'f9dorysu zhruba deset kr\'e1t dvan\'e1ct metr\'f9. Je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee kamenn\'fd hranol nen\'ed d\'edlem p\'f8\'edrody, ale lid\'ed. Podob\'e1 se pr\'fd z\'e1klad\'f9m neolitick\'fdch obydl\'ed. Ballard cht\'ecl blok z vody vyt\'e1hnout, ale byl v p\'f8\'edli\'9a velk\'e9 hloubce 150 metr\'f9 a d\'e1lkov\'ec ovl\'e1dan\'fd robot mohl ud\'eclat pouze sn\'edmky.\ldblquote\par
N\'e1plast\'ed na zklam\'e1n\'ed byl ne\'e8ekan\'fd n\'e1lez na pob\'f8e\'9e\'ed, kde archeologov\'e9 vykopali kostru mu\'9ee starou 7 500 let, co\'9e podle jejich soudu odpov\'edd\'e1 dob\'ec, kdy do\'9alo k potop\'ec. M\'e9dia zve\'f8ejnila sn\'edmek ostatk\'f9 a opat\'f8ila jej nad\'9aen\'fdmi titulky: \'84Je to kostra biblick\'e9ho Noema?\ldblquote \'e8i \'84Noe kone\'e8n\'ec nalezen?\ldblquote\par
Jin\'ed odborn\'edci z\'f9st\'e1vali skepti\'e8t\'ed. \'c8ern\'e9 mo\'f8e pat\'f8ilo od d\'e1vnov\'ecku k bohat\'ec os\'eddlen\'fdm oblastem. Byl zde dostatek zelen\'fdch pastvin, \'farodn\'e1 \'fadol\'ed a dostatek zv\'ec\'f8e. Ostatky tedy mohly pat\'f8it n\'eckter\'e9mu ze zdej\'9a\'edch prvn\'edch lovc\'f9 \'e8i sb\'ecra\'e8\'f9.\par
Vz\'e1p\'ect\'ed se objevil dal\'9a\'ed vzru\'9auj\'edc\'ed n\'e1lez. Bulhar\'9at\'ed ryb\'e1\'f8i objevili \'fadajn\'ec nejstar\'9a\'ed lo\'ef sv\'ecta. Vyt\'e1hli ji zcela n\'e1hodou ze sv\'fdch s\'edt\'ed z hloubky asi 120 metr\'f9 v\'fdchodn\'ec od bulharsk\'e9ho p\'f8\'edstavu Sozopol.\ldblquote\par
Historik Bo\'9eidar Dimitrov odhadl jej\'ed st\'e1\'f8\'ed a\'9e na sedm tis\'edc let. Lo\'ef, vyroben\'e1 z jilmu, m\'e1 d\'e9lku 4,5 metru a je perfektn\'ec zakonzervov\'e1na d\'edky tomu, \'9ee v hloubk\'e1ch p\'f8esahuj\'edc\'edch 90 metr\'f9 ji\'9e neexistuje \'9e\'e1dn\'fd kysl\'edk.\par
P\'f8i podrobn\'e9m zkoum\'e1n\'ed dna se podobn\'e9 objevy daj\'ed o\'e8ek\'e1vat. \'c8ern\'e9 mo\'f8e bylo k\'f8i\'9eovatkou nejstar\'9a\'edch sv\'ectov\'fdch kultur \endash mezopotamsk\'e9, Skyth\'f9, Sarmat\'f9, Myk\'e9\'f2an\'f9, plavili se po n\'ecm i F\'e9ni\'e8an\'e9 a obchodovali s v\'ednem, olivov\'fdm olejem, medem a rybami.\par
Robert Ballard je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee v \'c8ern\'e9m mo\'f8i je v\'edce archeologick\'fdch pam\'e1tek ne\'9e ve v\'9aech muze\'edch sv\'ecta, a v\'ec\'f8\'ed, \'9ee se pr\'e1v\'ec zde nach\'e1z\'ed i vrak Noemovy archy. Proto n\'e1kladem 27 milion\'f9 dolar\'f9 uspo\'f8\'e1dal novou expedici. V srpnu 2003 se se svou lod\'ed Severn\'ed horizont znovu vydal na mo\'f8e.\par
\'84\'c8lenov\'e9 jeho t\'fdmu byli tentokr\'e1t z nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch v\'ecdeck\'fdch instituc\'ed. V\'fdprava m\'ecla k dispozici podmo\'f8sk\'e9ho robota Herkula, kter\'fd je schopen se potopit a\'9e do hloubky 300 metr\'f9, je vybaven kamerou a osv\'ectlovac\'edm za\'f8\'edzen\'edm pro filmov\'e1n\'ed a pomoc\'ed sonaru se m\'f9\'9ee pohybovat i ve zkalen\'e9 vod\'ec. Ka\'9ed\'e1 z jeho dvou mechanick\'fdch rukou je vybavena dv\'ecma hlin\'edkov\'fdmi prsty. Lev\'e1 pa\'9ee m\'e1 velkou s\'edlu, prav\'e1 je vybavena hmatov\'fdm za\'f8\'edzen\'edm, jakousi rukavic\'ed, kter\'e1 umo\'9e\'f2uje, aby oper\'e1tor na lodi c\'edtil povrch v\'ecc\'ed, kter\'fdch se Herkulova pa\'9ee dot\'fdk\'e1, jako by je ohmat\'e1val s\'e1m,\ldblquote p\'ed\'9ae d\'e1le 100+1 zahrani\'e8n\'ed zaj\'edmavost.\par
K\'fd\'9een\'fd \'fasp\'ecch se navzdory nejmodern\'ecj\'9a\'ed technice op\'ect nedostavil. Maj\'ed tedy pravdu skeptici, kte\'f8\'ed o Ballardov\'ec hypot\'e9ze pochybuj\'ed?\par
\'84\'d8ada v\'ecdc\'f9 je toti\'9e p\'f8esv\'ecd\'e8ena, \'9ee ve\'9aker\'e9 Ballardovo \'fasil\'ed je pouh\'fd humbuk. Nap\'f8\'edklad kanad\'9at\'ed v\'ecdci se sna\'9e\'ed dok\'e1zat, \'9ee p\'f8ed 7 500 lety, kdy m\'eclo doj\'edt k biblick\'e9 potop\'ec, ji\'9e m\'eclo \'c8ern\'e9 mo\'f8e dne\'9an\'ed podobu a Bosporsk\'e1 \'fa\'9eina u\'9e byla prora\'9eena. Pokud by se to prok\'e1zalo, padne z\'e1kladn\'ed Ballardova hypot\'e9za,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 \'e8asopis 100+1 zahrani\'e8n\'ed zaj\'edmavost.\par
Tak se zd\'e1, nastal \'e8as vr\'e1tit se ke star\'fdm spolehliv\'fdm letopis\'f9m a hledat Noemovu archu tam, kde je od d\'e1vnov\'ecku umis\'9dov\'e1na.\par
\par
V. P\'d8\'cdLI\'8a TAJEMN\'c1 MAPA\par
\par
V Istanbulu, v obrovsk\'e9m pal\'e1ci Topkapi, v n\'ecm\'9e t\'e9m\'ec\'f8 p\'ect set let s\'eddlili osman\'9at\'ed sult\'e1ni a kochali se \'fa\'9easn\'fdm v\'fdhledem na Bospor, byl v prosinci roku 1929 u\'e8in\'ecn jeden z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch objev\'f9 v\'9aech dob. Mezi hromadami spis\'f9, jimi\'9e se po stalet\'ed nikdo nezab\'fdval, na\'9ael historik Halil Ethem Edem velmi star\'e9 mapy s opot\'f8ebovan\'fdmi okraji a blednouc\'edmi barvami. Jedna z nich, vyveden\'e1 na gazel\'ed k\'f9\'9ei o rozm\'ecrech 90 kr\'e1t 65 centimetr\'f9, ji\'9e na prv\'fd pohled zn\'e1zor\'f2ovala nejen pob\'f8e\'9e\'ed z\'e1padn\'ed Evropy, Afriky, ale i Ji\'9en\'ed Ameriku a dal\'9a\'ed \'e8\'e1sti zem\'eckoule, kter\'e9 v roce 1513, kdy toto kartografick\'e9 d\'edlo vzniklo, byly naprosto nezn\'e1m\'fdmi oblastmi. Mapa poch\'e1zela z majetku slavn\'e9ho tureck\'e9ho admir\'e1la Piriho Reise, pir\'e1ta i velev\'e1\'9een\'e9ho mu\'9ee, kter\'fd po \'f8ad\'ec \'fa\'9easn\'fdch \'fasp\'ecch\'f9 a dobrodru\'9estv\'ed byl popraven v K\'e1hi\'f8e ve v\'ecku 84 let.\par
P\'f8ed odborn\'edky, kte\'f8\'ed jako prvn\'ed mapu zkoumali, st\'e1lo n\'eckolik z\'e1va\'9en\'fdch ot\'e1zek. Jak dok\'e1zal Piri Reis tuto mapu nakreslit? Plul snad do Ameriky, a postaral se tak Turk\'f9m o prvenstv\'ed objevu ji\'9en\'edch \'e8\'e1st\'ed nov\'e9ho sv\'ecta? A pokud ne, odkud z\'edskal tak podrobn\'e9 informace o nezn\'e1m\'e9m kontinentu?\par
Halil Ethem Edem se vypravil do Ankary s mapou ukrytou na vlastn\'ed hrudi, aby ji v bezpe\'e8\'ed dopravil k samotn\'e9mu Atat\'fcrkovi. Ten po del\'9a\'edm b\'e1d\'e1n\'ed na\'f8\'eddil, aby mapa byla vyd\'e1na Tureck\'fdm historick\'fdm \'fastavem v p\'f8ekladu do nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch jazyk\'f9.\par
Sv\'ect ale nesd\'edlel tureck\'e9 nad\'9aen\'ed. Piri Reisova mapa byla p\'f8ijata chladn\'ec a pova\'9eov\'e1na za pon\'eckud nezda\'f8en\'e9 kartografick\'e9 d\'edlo. Ostrovy i pob\'f8e\'9e\'ed Ameriky se zd\'e1ly b\'fdt zakresleny velmi nep\'f8esn\'ec. To trvalo a\'9e do konce druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky, kdy si n\'eckte\'f8\'ed zem\'ecpisci pov\'9aimli, \'9ee obrysy pevniny a karibsk\'fdch ostrov\'f9 na Piri Reisov\'ec map\'ec se a\'9e n\'e1padn\'ec podobaj\'ed kontur\'e1m map, kter\'e9 za \'fa\'e8elem pl\'e1nov\'e1n\'ed zvl\'e1\'9atn\'edch v\'e1le\'e8n\'fdch operac\'ed v severn\'ed Africe nechalo zhotovit americk\'e9 ministerstvo v\'e1lky v takzvan\'e9 ekvidistantn\'ed projekci.\par
\par
NEVYSV\'ccTLITELN\'c9 POZNATKY\par
\par
O Piri Reisovu mapu za\'e8al b\'fdt n\'e1hle obrovsk\'fd z\'e1jem. Nejprve ji zkoumal zn\'e1m\'fd americk\'fd kartograf Arlington H. Mallery, kter\'e9ho upoutalo, \'9ee pou\'9eit\'e1 projekce nesv\'ecd\'e8ila pro p\'f8edpoklad ploch\'e9 zem\'ec, ale ani nebyla jednoduch\'fdm p\'f8eveden\'edm kulovit\'e9ho tvaru Zem\'ec do plochy.\par
Praktick\'fd kartograf Walters pak objevil pou\'9eit\'fd zp\'f9sob projekce a p\'f8enesl mapu na kouli. Se svou tro\'9akou do ml\'fdna se pak p\'f8idal i \'9a\'e9f kartografie americk\'e9ho n\'e1mo\'f8nictva Daniel Linehan.\par
Z\'e1v\'ecry t\'ecchto t\'f8\'ed v\'ecdc\'f9 byly neuv\'ec\'f8iteln\'e9. Nejen obrysy kontinent\'f9, ale i tvary a polohy jednotliv\'fdch ostrov\'f9 se uk\'e1zaly b\'fdt naprosto p\'f8esn\'e9. Nav\'edc zde objevili p\'f8esn\'ec zakreslen\'e1 jezera a hory v Kanad\'ec, kter\'e1 v roce 1513, kdy mapa vznikla, byla naprosto nezn\'e1mou zem\'ed. Je tu Venezuelsk\'fd z\'e1liv i Amazonka, pob\'f8e\'9e\'ed Ji\'9en\'ed Ameriky od Baja Blanca po Horn\'f9v mys. Dole na jihu nechyb\'ecj\'ed Falklandy, objeven\'e9 a\'9e koncem 16. stolet\'ed, a co je nejv\'edc \'9aokuj\'edc\'ed, ani obrys Antarktidy, ov\'9aem nikoli jak ji zn\'e1me z nyn\'ecj\'9a\'edch map, ale pevnin-sk\'e9, zbaven\'e9 ledov\'e9ho p\'f8\'edkrovu. K tomuto obrazu se modern\'ed v\'ecda slo\'9eit\'ec dopracovala pomoc\'ed seizmick\'fdch sond teprve v pades\'e1t\'fdch letech minul\'e9ho stolet\'ed. Nap\'f8\'edklad hory ji\'9en\'edho kontinentu, zakreslen\'e9 na Piri Reisov\'ec map\'ec, jsou skute\'e8n\'ec na spr\'e1vn\'fdch m\'edstech a jsou to opravdu ostrovy pokryt\'e9 vrstvou ledu, spojuj\'edc\'ed je s pevninou v oblasti zem\'ec kr\'e1lovny Maud.\par
Antarktidu, tak jak je zobrazena na Piri Reisov\'ec map\'ec, bylo mo\'9en\'e9 pozorovat naposled p\'f8ed patn\'e1cti tis\'edci lety.\par
Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee se jej\'ed tak neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'e1 p\'f9vodn\'ed podoba uchovala?\par
V\'c1LKA HYPOT\'c9Z\par
\par
Na tuto zapeklitou ot\'e1zku existuje n\'eckolik zcela si odporuj\'edc\'edch odpov\'ecd\'ed. Zn\'e1m\'ed auto\'f8i knihy Jitro kouzeln\'edk\'f9 Jacques Bergier a Louis Pauwels nazna\'e8uj\'ed, \'9ee podklady pro mapu musely b\'fdt po\'f8\'edzeny na z\'e1klad\'ec pozorov\'e1n\'ed Zem\'ec z velk\'e9 v\'fd\'9aky, z\'f8ejm\'ec z paluby letadla nebo meziplanet\'e1rn\'edho stroje. Erich von D\'e4niken jde ve sm\'eclosti sv\'e9 \'favahy je\'9at\'ec d\'e1l a tvrd\'ed, \'9ee se jedn\'e1 o mapu po\'f8\'edzenou mimozem\'9a\'9dany v kosmoletu vzn\'e1\'9aej\'edc\'edm se patn\'e1ct kilometr\'f9 vysoko nad K\'e1hirou.\par
Oproti t\'ecmto fantazi\'edm stoj\'ed t\'e1bor a\'9e p\'f8\'edli\'9a st\'f8\'edzliv\'fdch realist\'f9, kte\'f8\'ed si vznik mapy vysv\'ectluj\'ed pouhou shodou okolnost\'ed. Piri Reis pr\'fd zakreslil to, co znal, a zbytek si jednodu\'9ae domyslel a n\'e1hodou se trefil. Hodn\'ec mu pr\'fd tak\'e9 pomohly Kolumbovy mapy St\'f8edn\'ed Ameriky. Tuto mo\'9enost skute\'e8n\'ec nelze vylou\'e8it. Piri Reis\'f9v str\'fdc, admir\'e1l Kemal, vel\'edc\'ed st\'f8edomo\'f8sk\'e9 osmansk\'e9 flotile, m\'ecl \'9apan\'eclsk\'e9ho otroka, kter\'fd se pr\'fd z\'fa\'e8astnil t\'f8\'ed Kolumbov\'fdch v\'fdprav tis\'edce mil na z\'e1pad od Gibraltaru do oblasti Antil. A je docela mo\'9en\'e9, \'9ee tento mu\'9e poskytl tureck\'fdm n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9m podrobn\'e9 popisy nav\'9at\'edven\'fdch m\'edst.\par
Kde ale vzal Piri Reis informace o pob\'f8e\'9e\'ed Ji\'9en\'ed Ameriky a tvaru Antarktidy, z\'f9st\'e1v\'e1 tajemstv\'edm stejn\'ec jako odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, pro\'e8 jako jedin\'fd ve sv\'e9 dob\'ec zakreslil spr\'e1vn\'ec Austr\'e1lii jako pom\'ecrn\'ec mal\'fd, uzav\'f8en\'fd ostrovn\'ed \'fatvar a ne jako gigantickou \'f8\'ed\'9ai, jak to \'e8inili jin\'ed kartografov\'e9 a\'9e do poloviny 17. stolet\'ed, kdy byl ji\'9en\'ed kontinent poprv\'e9 obeplut.\par
D\'c1VN\'cd KR\'c1LOV\'c9 MO\'d8E\par
\par
S velmi zaj\'edmavou hypot\'e9zou vystoupil americk\'fd v\'ecdec Charles Hapgood.\par
Podle n\'ecj p\'f8ed mnoha tis\'edci lety Antarktida le\'9eela asi 3 000 kilometr\'f9 severn\'ec od pol\'e1rn\'edho kruhu. M\'ecla tepl\'e9 klima a bujnou vegetaci. Na jej\'edm teritoriu se rozv\'edjela n\'e1m nezn\'e1m\'e1, velmi vysp\'ecl\'e1 civilizace, kter\'e1 znala zak\'f8iven\'ed Zem\'ec, trigonometrii koule a vlastnila l\'e9taj\'edc\'ed stroje, umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed pozorov\'e1n\'ed z v\'fd\'9aky. P\'f8\'edslu\'9an\'edci t\'e9to spole\'e8nosti po\'f8\'eddili kompletn\'ed mapy sv\'ecta v podob\'ec, v jak\'e9 se v jejich dob\'ec nach\'e1zel.\par
\'84Zd\'e1 se, \'9ee tito nezn\'e1m\'ed plavci putovali na sv\'fdch lod\'edch od jednoho pol\'e1rn\'edho kruhu k druh\'e9mu, a i kdy\'9e to zn\'ed nepravd\'ecpodobn\'ec, v\'9ae nazna\'e8uje, \'9ee znali velmi dob\'f8e tak\'e9 Antarktidu, kdy\'9e jej\'ed pevnina nebyla je\'9at\'ec pod ledov\'fdm p\'f8\'edkrovem. Disponovali dokonal\'fdmi naviga\'e8n\'edmi p\'f8\'edstroji, kter\'e9 umo\'9e\'f2ovaly precizn\'ed zaznamen\'e1n\'ed zem\'ecpisn\'e9 \'9a\'ed\'f8ky a kter\'e9 mnohon\'e1sobn\'ec p\'f8evy\'9aovaly naviga\'e8n\'ed pom\'f9cky starov\'eck\'fdch, st\'f8edov\'eck\'fdch i novodob\'fdch n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9 a\'9e do druh\'e9 poloviny 18. stolet\'ed,\ldblquote uv\'e1d\'ed Hapgood a p\'f8edstavuje svou vizi, pro\'e8 tato tajemn\'e1 super civilizace zmizela ze sv\'ecta.\par
\'84Katastrofa spo\'e8\'edvala v tom, \'9ee se n\'e1siln\'ec p\'f8esunuly zemsk\'e9 desky litosf\'e9ry, a Antarktida se tak dostala do sv\'e9 nyn\'ecj\'9a\'ed polohy a za\'e8ala se zvolna pono\'f8ovat pod st\'e1le siln\'ecj\'9a\'ed vrstvu ledu a sn\'echu. Civilizace, kter\'e1 tento kontinent p\'f9vodn\'ec ob\'fdvala, byla zni\'e8ena krajn\'ec nep\'f8\'edzniv\'fdmi klimatick\'fdmi podm\'ednkami a jej\'ed obyvatel\'e9 se rozutekli do daleko teplej\'9a\'edch region\'f9 sv\'ecta. S sebou, krom\'ec jin\'fdch technick\'fdch pom\'f9cek, vzali samoz\'f8ejm\'ec i mapy. Ty se pozd\'ecji dostaly do rukou F\'e9ni\'e8an\'f9, kte\'f8\'ed se d\'edky tomu stali naprosto bezkonkuren\'e8n\'edmi n\'e1mo\'f8n\'edky starov\'ecku (jejich stopy byly zaznamen\'e1ny v Mexiku, Braz\'edlii a na jin\'fdch m\'edstech Ameriky \endash pozn.aut.) a tuto pozici si udr\'9eeli po v\'edce ne\'9e tis\'edc let.\ldblquote Na ot\'e1zku, pro\'e8 se Antarktida tak n\'e1hle a z\'f8ejm\'ec pom\'ecrn\'ec rychle p\'f8esunula, odpov\'edd\'e1 Hapgoodovi samotn\'fd Albert Einstein, kter\'fd osobn\'ec prov\'ec\'f8il Hapgoodovy v\'fdpo\'e8ty a napsal p\'f8edmluvu k jeho knize.\par
\'84V oblasti p\'f3lu se neust\'e1le kup\'ed led, jeho\'9e st\'e1le t\'ec\'9e\'9a\'ed vrstva se nerovnom\'ecrn\'ec rozprost\'edr\'e1. Rotace Zem\'ec, ovliv\'f2ov\'e1na touto masou, vytv\'e1\'f8\'ed odst\'f8edivou s\'edlu, kter\'e1 se p\'f8en\'e1\'9a\'ed na tvrd\'fd obal na\'9a\'ed planety. Kdy\'9e tato s\'edla dos\'e1hne ur\'e8it\'e9 hodnoty, zp\'f9sob\'ed roztr\'9een\'ed obalu Zem\'ec.\ldblquote\par
A co s t\'edm v\'9a\'edm m\'e1 spole\'e8n\'e9ho Piri Reis? Neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'e1 kartografick\'e1 d\'edla p\'f9vodn\'edch obyvatel Antarktidy se p\'f8es F\'e9ni\'e8any dostala do velk\'fdch starov\'eck\'fdch center. Nejd\'f8\'edve pravd\'ecpodobn\'ec do alexandrijsk\'e9 knihovny, kde je zasv\'eccen\'ed u\'e8enci studovali a obkreslovali, a pozd\'ecji i do Konstantinopole, kde je v sult\'e1nsk\'e9m archivu objevil tureck\'fd admir\'e1l.\par
Piri Reis v arabsky psan\'fdch pozn\'e1mk\'e1ch na okraji sv\'e9 mapy i v p\'f8edmluv\'ec k plavebn\'ed p\'f8\'edru\'e8ce, kterou sepsal v roce 1524, p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee p\'f8i tvorb\'ec naviga\'e8n\'edch pom\'f9cek \'e8erpal z v\'edce ne\'9e dvaceti r\'f9zn\'fdch zdroj\'f9. S\'e1m sebe naz\'fdv\'e1 \'84obkreslova\'e8em, kter\'fd jen kop\'edruje mapy, je\'9e byly star\'e9 u\'9e v dob\'e1ch Alexandra Makedonsk\'e9ho\ldblquote .\par
Je-li Hapgoodova hypot\'e9za spr\'e1vn\'e1, mus\'edme zcela zm\'ecnit pohled na minulost lidstva. D\'ecjiny vzd\'eclan\'e9 civilizace by ji\'9e neza\'e8\'ednaly v Egypt\'ec, Mezopot\'e1mii a \'c8\'edn\'ec, ale p\'f8ed v\'edce ne\'9e 15 000 lety v dnes ledov\'fdm p\'f8\'edkrovem sev\'f8en\'e9 Antarktid\'ec.\par
A mo\'9en\'e1 je nutn\'e9 hranici vzniku velmi vysp\'ecl\'e9 civilizace posunout je\'9at\'ec o po\'f8\'e1dn\'fd kus zp\'ect.\par
Proslul\'fd badatel Jacques Bergier p\'f8ipom\'edn\'e1 jin\'fd neuv\'ec\'f8iteln\'fd kartografick\'fd objev.\par
\'84Tureck\'e1 mapa Had\'9eiho Ahmeda z roku 1559 maxim\'e1ln\'ec p\'f8esn\'ec ukazuje nejen Antarktidu a tichomo\'f8sk\'e9 pob\'f8e\'9e\'ed Spojen\'fdch st\'e1t\'f9, ale je\'9at\'ec n\'ecco lep\'9a\'edho; na map\'ec je nezn\'e1m\'e1 zem\'ec tvo\'f8\'edc\'ed most mezi Sibi\'f8\'ed a Alja\'9akou p\'f8es Beringovu \'fa\'9einu. Takov\'fd p\'f8echod by vysv\'ectlil os\'eddlen\'ed Ameriky paleolitick\'fdmi lidmi, kte\'f8\'ed p\'f8i\'9ali p\'ec\'9aky z Asie. Je obt\'ed\'9en\'e9 pochopit, jak o n\'ecm mohla v\'ecd\'ect n\'ecjak\'e1 pozemsk\'e1 civilizace, a\'9d u\'9e zn\'e1m\'e1, \'e8i nezn\'e1m\'e1.\ldblquote\par
\par
VI. NETVOR Z JEZERA VAN\par
\par
S\'edl\'edc\'ed severn\'ed v\'edtr rozhoupal temn\'ec modrou masu vod. D\'ecsiv\'ec chmurn\'e9 zavalit\'e9 mraky se d\'fdchavi\'e8n\'ec p\'f8ehouply p\'f8es masiv Taurusu a jako obrovsk\'e1 vozov\'e1 hradba zvolna, ale ne\'faprosn\'ec obkl\'ed\'e8ily posledn\'ed ostr\'f9vek azuru a slune\'e8n\'edho jasu nad na\'9aimi hlavami. Z\'e1hy nato obloha zcela skryla svou rozz\'e1\'f8enou tv\'e1\'f8 za \'e8ernou \'9akrabo\'9aku.\par
Jezero Van se vzdouvalo jak t\'eclo obrovsk\'e9 med\'fazy. \'c8lun se jen s n\'e1mahou prod\'edral p\'f8es zp\'ecn\'ecn\'e9 vrcholy vln, nadskakoval na nich do v\'fd\'9ae, vz\'e1p\'ect\'ed se propadal do propasti a prudce ude\'f8il o hladinu. Od p\'f8\'edd\'ec tryskaly mohutn\'e9 gejz\'edry. St\'f8\'edbrn\'e1 t\'f8\'ed\'9a\'9d n\'e1m ne\'faprosn\'ec sm\'e1\'e8ela \'9aaty a p\'f8ipravenou kameru. Voda se neodbytn\'ec p\'f8el\'e9vala p\'f8es okraje a ohro\'9eovala technick\'e9 vybaven\'ed, ulo\'9een\'e9 na dn\'ec lod\'ec. Hlavn\'ed nebezpe\'e8\'ed se ale skr\'fdvalo kdesi hluboko pod n\'e1mi.\par
Podle letit\'e9 legendy \'9eije v hlubin\'e1ch jezera velk\'e9 nezn\'e1m\'e9 zv\'ed\'f8e. Domorodci tomuto tajemn\'e9mu vodn\'edmu tvoru \'f8\'edkaj\'ed canavar \endash monstrum. Stejn\'ec dob\'f8e by mu ale slu\'9ael i p\'f8\'eddomek \'84vodn\'ed k\'f9\'f2\ldblquote . Zv\'ed\'f8e m\'e1 sedm a\'9e dev\'ect metr\'f9 dlouh\'e9 hadovit\'e9 t\'eclo pokryt\'e9 tmav\'fdmi \'9aupinami. Jeho troj\'faheln\'edkov\'e9, jako by ko\'f2sk\'e9, a velmi chlupat\'e9 hlav\'ec v\'e9vod\'ed v\'fdrazn\'e9 o\'e8i. Naho\'f8e se daj\'ed rozpoznat velk\'e9 u\'9ai nebo jak\'e9si rohy \'e8i ko\'9en\'ed v\'fdr\'f9stky. Tlama je opat\'f8ena ostr\'fdmi zuby. Od temene se t\'e1hne p\'e1s tuh\'fdch \'9e\'edn\'ed \'e8i chlup\'f9 p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edch v\'fdraznou h\'f8\'edvu. N\'eckte\'f8\'ed sv\'ecdci pozorovali na z\'e1dech zv\'ed\'f8ete troj\'faheln\'edkov\'e9 v\'fdb\'ec\'9eky podobn\'e9 ploutv\'edm nebo kost\'ecn\'fdm desti\'e8k\'e1m. Podle jin\'fdch popis\'f9 jde o klikat\'fd \'e8ern\'fd pruh na b\'edl\'e9m t\'ecle. N\'eckdy byly tyto dv\'ec odli\'9an\'e9 nestv\'f9ry spat\'f8eny t\'ecsn\'ec vedle sebe. Nen\'ed ov\'9aem zn\'e1mo, zda \'9alo o samce a samici, nebo dva zcela rozd\'edln\'e9 druhy.\par
\'84Vyobrazen\'ed nestv\'f9ry z jezera Van nach\'e1z\'edme ji\'9e na artefaktech, kter\'e9 vytvo\'f8ili prehistori\'e8t\'ed lovci,\ldblquote tvrd\'ed profesor Altan Cilingiroglu, kter\'fd vede archeologick\'e9 vykop\'e1vky v okol\'ed nedalek\'e9 pevnosti Aynis. \'84Mezi rytinami pratur\'f9 a jin\'fdch dob\'f8e zn\'e1m\'fdch zv\'ed\'f8at jsme toti\'9e objevili i obr\'e1zky z\'e1hadn\'e9ho tvora, kter\'fd odpov\'edd\'e1 popisu canavara.\ldblquote\par
Dal\'9a\'ed stopa byla nalezena na neobydlen\'e9m ostrov\'ec Ahmatar, vzd\'e1len\'e9m asi dvacet minut plavby od v\'fdchodn\'edho b\'f8ehu. V 10. stolet\'ed zde mnich Manuel vybudoval kostel pro arm\'e9nsk\'e9 katol\'edky. Venkovn\'ed zdi chr\'e1mu pokr\'fdvaj\'ed biblick\'e9 a legend\'e1rn\'ed v\'fdjevy. Jeden z nich zobrazuje lo\'efku,, pod n\'ed\'9e plave mohutn\'e9 \'9aupinat\'e9 zv\'ed\'f8e s prot\'e1hlou je\'9at\'ec\'f8\'ed tlamou a v\'fdrazn\'fdma u\'9aima. Na palub\'ec stoj\'ed t\'f8i postavy, kter\'e9 vhazuj\'ed dal\'9a\'edho mu\'9ee rovnou do ch\'f8t\'e1nu obludy.\par
\'84Je to ob\'ec\'9d jezern\'edmu monstru,\ldblquote m\'edn\'ed profesor Cilingiroglu.\par
Podle jin\'e9ho n\'e1zoru sc\'e9na p\'f8edstavuje biblick\'e9ho Jon\'e1\'9ae a velrybu. Ob\'f8\'ed kytovci ov\'9aem nemaj\'ed \'9aupinat\'e1 t\'ecla, postr\'e1daj\'ed u\'9ai a nedovedou ohnout hlavu, jak domn\'eclou velrybu zobrazil na zdi kostela nezn\'e1m\'fd um\'eclec.\par
VELMI SLAN\'dd DOMOV\par
\par
Van je nejv\'ect\'9a\'ed tureck\'e9 jezero. Dosahuje d\'e9lky 120 kilometr\'f9, v nej\'9air\'9a\'edm m\'edst\'ec m\'ec\'f8\'ed 80 kilometr\'f9 a celkov\'ec zauj\'edm\'e1 plochu 3 755 \'e8tvere\'e8n\'edch kilometr\'f9. Nejv\'ect\'9a\'ed hloubku se nepoda\'f8ilo zjistit. Dosavadn\'ed pr\'f9zkum ukazuje na \'fa\'9easn\'fdch 455 metr\'f9.\par
Jezero vzniklo asi p\'f8ed sto tis\'edci lety po v\'fdbuchu vulk\'e1nu. Voda je ho\'f8k\'e1, slan\'e1 a obsahuje karbon\'e1ty. P\'f8esto se v n\'ed dob\'f8e da\'f8\'ed velmi chutn\'e9 ryb\'ec, kter\'e9 domorodci \'f8\'edkaj\'ed darekh. Vyhovovaly by ale tyto podm\'ednky i velk\'fdm \'9eivo\'e8ich\'f9m?\par
M\'edstn\'ed lid\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee ano, a o v\'fdskytu canavara nepochybuj\'ed. Celkem ji\'9e toti\'9e bylo zaznamen\'e1no n\'eckolik stovek pozorov\'e1n\'ed.\par
Nestv\'f9ru na vlastn\'ed o\'e8i spat\'f8ily i velmi v\'fdznamn\'e9 osobnosti. Mimo jin\'e9 Bestami Alkan, zastupuj\'edc\'ed guvern\'e9r provincie Van, a \'e8len parlamentu Zeki Ergezen. Podle jejich v\'fdpov\'ecd\'ed zv\'ed\'f8e p\'f8ipom\'edn\'e1 prav\'eck\'e9ho je\'9at\'ecra. Na z\'e1dech m\'e1 troj\'faheln\'edkov\'e9 v\'fdb\'ec\'9eky jako stego-saurus a odpornou hlavu pokrytou chlupy nebo hust\'fdmi ko\'9en\'edmi v\'fdr\'f9stky.\par
Sv\'ecdectv\'ed obou mu\'9e\'f9 podn\'edtilo v roce 1995 tureckou vl\'e1du k vysl\'e1n\'ed v\'ecdeck\'e9ho t\'fdmu. P\'e1tr\'e1n\'ed ale nep\'f8ineslo \'9e\'e1dn\'e9 konkr\'e9tn\'ed v\'fdsledky.\par
Z\'e1jem o pr\'f9zkum jezera projevil za sv\'e9ho \'9eivota i mo\'f8sk\'fd biolog a sv\'ectozn\'e1m\'fd dokumentarista Jacques Cousteau.\par
\par
POKREVN\'cd P\'d8\'cdBUZN\'cd\par
\par
Podobn\'e9 zv\'ed\'f8e, jak\'fdm je canavar, popisuje ji\'9e Star\'fd z\'e1kon: \'84Kdo otev\'f8el vrata jeho tlamy? Strach jde z jeho zub\'f9. Jeho h\'f8bet je jako \'f8ady \'9at\'edt\'f9 t\'ecsn\'ec uzav\'f8en\'fdch pod pe\'e8et\'ed, dot\'fdkaj\'ed se jedny druh\'fdch, v\'edtr mezi n\'ec nevnikne\'85 Vespod m\'e1 ostny podobn\'e9 st\'f8ep\'f9m, vle\'e8e se bl\'e1tem jako smyk na obil\'ed, zp\'f9sobuje, \'9ee to v hlubin\'e1ch v\'f8e jako v hrnci. Na prachu zem\'ec mu nen\'ed podobn\'e9ho\'85\ldblquote\par
Nep\'f8ipom\'edn\'e1 to a\'9e p\'f8\'edli\'9a n\'eckter\'e9ho z druh\'f9 dinosaur\'f9 vybaven\'fdch panc\'ed\'f8em z kost\'ecn\'fdch \'9at\'edt\'f9 na z\'e1dech? Nesetk\'e1v\'e1 se zde vzhled \'fadajn\'ec vyb\'e1jen\'e9ho tvora livjat\'e1na s podobou je\'9at\'ecr\'f9 rekonstruovan\'fdch podle nalezen\'fdch kostern\'edch zbytk\'f9?\par
Jezero Pohenegamook v Kanad\'ec ob\'fdv\'e1 vodn\'ed obluda, kterou indi\'e1ni naz\'fdvaj\'ed pon\'edk. Tak\'e9 tento tajemn\'fd tvor m\'e1 hlavu p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed chlupatou hlavu kon\'ec \endash pon\'edka a na z\'e1dech pilovit\'e9 vyv\'fd\'9aen\'ed \'e8i kostnat\'e9 v\'fdb\'ec\'9eky. Jeho hadovit\'e9 t\'eclo je pr\'fd t\'e9m\'ec\'f8 dvan\'e1ct metr\'f9 dlouh\'e9.\par
V roce 1993 v z\'e1toce Toyoma v Japonsk\'e9m mo\'f8i ryb\'e1\'f8i vylovili odporn\'fd smrdut\'fd, rozkl\'e1daj\'edc\'ed se kus masa o hmotnosti dvou tun a d\'e9lce 10 metr\'f9. Studium po\'f8\'edzen\'fdch fotografi\'ed (ryb\'e1\'f8i se odporn\'ec p\'e1chnouc\'ed zdechliny rychle zbavili) uk\'e1zalo, \'9ee ostatky pat\'f8ily nezn\'e1m\'e9mu zv\'ed\'f8eti, kter\'e9 p\'f8ipom\'ednalo plesiosaura s \'84ozuben\'fdm\ldblquote h\'f8betem.\par
KR\'c1LOV\'c9 HLUBIN\par
\par
P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee jezero Van vzniklo asi p\'f8ed sto tis\'edci lety. Rozhodn\'ec v n\'ecm tedy nem\'f9\'9ee \'9e\'edt n\'ecjak\'fd \'84zapomenut\'fd\ldblquote prehistorick\'fd je\'9at\'ecr.\par
Podle jist\'fdch domn\'ecnek by mohlo j\'edt o velk\'e9ho jesetera. N\'eckter\'e9 druhy t\'ecchto skute\'e8n\'fdch kr\'e1l\'f9 vodn\'edch hlubin spolehliv\'ec dosahuji d\'e9lky \'9aesti a\'9e dev\'edti metr\'f9 a v\'e1hy p\'f8es jednu tunu. Na t\'ecle bez \'9aupin jsou dob\'f8e rozpoznateln\'e9 pod\'e9ln\'e9 \'f8ady kost\'ecn\'fdch desti\'e8ek, kter\'e9 jsou na z\'e1dech pilovit\'ec uspo\'f8\'e1d\'e1ny a vytv\'e1\'f8ej\'ed dojem zubat\'fdch v\'fdb\'ec\'9ek\'f9.\par
Jesete\'f8i se podobaj\'ed k\'f8\'ed\'9eenc\'f9m prehistorick\'fdch je\'9at\'ecr\'f9 a \'9eralok\'f9. Maj\'ed prot\'e1hlou \'9api\'e8atou tlamu, \'9at\'edhl\'e9 hadovit\'e9 t\'eclo a nesoum\'ecrnou zadn\'ed ploutev. Ob\'fdvali mo\'f8e a jezera ji\'9e p\'f8ed stovkami milion\'f9 let a od dob dinosaur\'f9 se prakticky nezm\'ecnili.\par
\'84Jesete\'f8i \'9eij\'ed u dna v bahn\'ec nebo p\'edsku, do n\'echo\'9e jsou zabo\'f8eni t\'e9m\'ec\'f8 polovinou t\'ecla a po n\'ecm\'9e v\'edce lezou ne\'9e plavou. Hledaj\'ed tam drobn\'ecj\'9a\'ed \'9eivo\'e8i\'9anou potravu,\ldblquote upozor\'f2uje kryptozoolog Jaroslav Mare\'9a a dod\'e1v\'e1: \'84Gigantick\'fd jeseter, kter\'fd se dostane k hladin\'ec jen za zcela mimo\'f8\'e1dn\'fdch okolnost\'ed, je vhodn\'fdm kandid\'e1tem na p\'f9vodce v\'ect\'9ainy zpr\'e1v o spat\'f8en\'ed jezern\'ed p\'f8\'ed\'9aery.\ldblquote\par
D\'d9KAZ, NEBO OMYL?\par
\par
Ob\'fdvaj\'ed jezero Van ob\'f8\'ed jesete\'f8i, nebo n\'ecjak\'e1 jin\'e1 nezn\'e1m\'e1 zv\'ed\'f8ata? Jist\'e9 je prozat\'edm jedno: v temn\'fdch hlubin\'e1ch \'9eije opravdu cosi nezn\'e1m\'e9ho. Dokazuj\'ed to prvn\'ed po\'f8\'edzen\'e9 sn\'edmky.\par
Unal Kozak, \'9aestadvacetilet\'fd asistent na univerzit\'ec ve m\'ecst\'ec Van, usilovn\'ec p\'e1tral po m\'edst\'ec nej\'e8ast\'ecj\'9a\'edho v\'fdskytu nestv\'f9ry. Hovo\'f8il se stovkami lid\'ed, kte\'f8\'ed canavara zahl\'e9dli, a vytipoval n\'eckolik nejnad\'ecjn\'ecj\'9a\'edch stanovi\'9a\'9d. Na jednom z nich m\'ecl \'9at\'ecst\'ed. P\'f8i pozorov\'e1n\'ed jezera zahl\'e9dl v d\'e1lce temn\'fd st\'edn. Ze syt\'ec modr\'fdch hlubin vyplouvalo cosi obrovsk\'e9ho.\par
Koz\'e1k odhadl d\'e9lku t\'ecla na patn\'e1ct metr\'f9. Pohotov\'ec zapnul p\'f8ipravenou videokameru a po\'f8\'eddil unik\'e1tn\'ed z\'e1znam.\par
Na t\'e9m\'ec\'f8 dvacet sekund trvaj\'edc\'edch z\'e1b\'ecrech rozpozn\'e1v\'e1me, jak ve vod\'ec plave podlouhl\'e9, pom\'ecrn\'ec \'9at\'edhl\'e9 t\'eclo. Pak se nad hladinu vyno\'f8\'ed temn\'ec hn\'ecd\'e1 \'84masa\ldblquote ve tvaru troj\'faheln\'edku, kter\'e1 p\'f8ipom\'edn\'e1 velkou hlavu. Sn\'edmek vyvolal velk\'fd rozruch, nad\'9aen\'ed i pochyby. Byl d\'f9kladn\'ec zkoum\'e1n na univerzit\'ec v Cambridgi. Odborn\'edci nevyslovili \'9e\'e1dn\'fd konkr\'e9tn\'ed z\'e1v\'ecr. Zd\'e1lo se jim, \'9ee t\'ecleso se pohybuje p\'f8\'edli\'9a ztuha, proto se nejprve domn\'edvali, \'9ee nejde o \'9eiv\'e9ho tvora, ale o kl\'e1du nebo potopen\'fd strom. Tomu ov\'9aem odporovaly tvar i povrch vyno\'f8en\'e9 \'e8\'e1sti. Nav\'edc se p\'f8i zv\'ect\'9aen\'ed uk\'e1zalo, \'9ee to, co bylo p\'f9vodn\'ec pova\'9eov\'e1no za velk\'fd suk ve d\'f8ev\'ec, je z\'f8ejm\'ec do\'9airoka rozev\'f8en\'e9 oko.\par
Navzdory dal\'9a\'edm pochyb\'e1m sn\'edmek zakoupila zpravodajsk\'e1 televizn\'ed stanice CNN. Podle tureck\'fdch zdroj\'f9 za rovn\'fdch 50 000 dolar\'f9. Tento \'fadaj ale nebyl americkou stranou potvrzen.\par
\par
VII. PRASTAR\'c9 H\'c1DANKY\par
\par
P\'f8ed v\'edce ne\'9e osmi tis\'edci lety se na anatolsk\'e9 n\'e1horn\'ed plo\'9ain\'ec usadila velmi zvl\'e1\'9atn\'ed lidsk\'e1 pospolitost a v osam\'ecl\'e9 travnat\'e9 pustin\'ec pobl\'ed\'9e \'f8eky Carsamba postavila m\'ecsto, kter\'e9 se naprosto odli\'9auje od v\'9aech ostatn\'edch neolitick\'fdch s\'eddli\'9a\'9d. Jeho neobvykl\'e1 podoba, unik\'e1tn\'ed vybaven\'ed dom\'f9 a nes\'e8etn\'fdch svatyn\'ed a tak\'e9 mno\'9estv\'ed z\'e1hadn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9, o nich\'9e v\'f9bec netu\'9a\'edme, k \'e8emu mohly slou\'9eit, vtiskly tomuto nalezi\'9ati punc jednoho z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch m\'edst na sv\'ect\'ec.\par
Catal H\'fcy\'fck se rozkl\'e1d\'e1 na plo\'9ae v\'ect\'9a\'ed ne\'9e dvan\'e1ct hektar\'f9. Jeho architektura p\'f8ipom\'edn\'e1 bu\'f2ky pl\'e1stve ve v\'e8el\'edm \'falu. Ulice neexistuj\'ed. Domy, vystav\'ecn\'e9 z hlin\'ecn\'fdch cihel a d\'f8eva, jsou nat\'ecsn\'e1ny jeden vedle druh\'e9ho, \'e8asto maj\'ed dokonce spole\'e8n\'e9 st\'ecny. Jejich ploch\'e9 st\'f8echy se stup\'f2ovit\'ec zvy\'9auj\'ed od okraje ke st\'f8edu. Obyvatel\'e9 museli na hranici m\'ecsta vyl\'e9zt nahoru, putovat po st\'f8ech\'e1ch a d\'edrou se pak spou\'9at\'ect do sv\'e9ho obydl\'ed, kter\'e9 tvo\'f8il \'e8ty\'f8\'fahl\'fd prostor o rozm\'ecrech asi 25 metr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch a p\'f8il\'e9haj\'edc\'ed \'fazk\'e1 dlouh\'e1 sp\'ed\'9e.\par
V pe\'e8liv\'e9 \'e8istot\'ec udr\'9eovan\'e9 m\'edstnosti byly vybaveny n\'edzk\'fdmi hlin\'ecn\'fdmi lavicemi na span\'ed, v jednom rohu st\'e1la sk\'f8\'ed\'f2 nebo police, naproti odd\'eclen\'e9 ohni\'9at\'ec p\'f8ed hlin\'ecnou peka\'f8skou pec\'ed.\par
Hradby tu pravd\'ecpodobn\'ec nikdy nest\'e1ly. Cel\'e9 m\'ecsto bylo vlastn\'ec dob\'f8e uzav\'f8en\'e1 pevnost.\par
Archeologov\'e9 p\'f8i postupn\'e9m odkr\'fdv\'e1n\'ed jednotliv\'fdch vrstev z\'f9st\'e1vali mnohdy st\'e1t v n\'ecm\'e9m \'fa\'9easu. V\'edce nez t\'f8etina v\'9aech objeven\'fdch prostor byla bohat\'ec vyzdobena n\'e1st\'ecnn\'fdmi malbami, reli\'e9fn\'edmi postavami, skute\'e8n\'fdmi lebkami zv\'ed\'f8at i um\'ecle zhotoven\'fdmi hlavami b\'fdk\'f9 s mohutn\'fdmi rohy, vymodelovan\'fdmi \'9eensk\'fdmi \'f2adry p\'f8ilepen\'fdmi na st\'ecn\'e1ch a opravdu podivn\'fdmi obrazy.\par
V jedn\'e9 sc\'e9n\'ec vid\'edme velk\'e9 pt\'e1ky a mal\'e9 lidi bez hlav. V dal\'9a\'ed orly s lidsk\'fdma nohama a op\'ect bezhlav\'e9 lidsk\'e9 t\'eclo. Okolo dva metry dlouh\'e9 \'e8erven\'e9 postavy b\'fdka tan\'e8\'ed mal\'e9 lidsk\'e9 postavi\'e8ky, zahalen\'e9 leopard\'edmi k\'f9\'9eemi. V\'ect\'9aina z nich jsou mu\'9ei. Sc\'e9na z\'f8ejm\'ec p\'f8edstavuje n\'ecjak\'fd sv\'e1tek spojen\'fd s tancem. Mo\'9en\'e1 se dokonce jednalo o dr\'e1\'9ed\'ecn\'ed zv\'ec\'f8e jako u minojsk\'fdch b\'fd\'e8\'edch skok\'f9 nebo u \'9apan\'eclsk\'fdch b\'fd\'e8\'edch z\'e1pas\'f9.\par
N\'eckter\'e9 ze st\'ecn zdobily reli\'e9fy, kter\'e9 byly vytvo\'f8eny z hl\'edny do r\'e1kosov\'fdch r\'e1m\'f9. Tyto \'e8\'e1ste\'e8n\'ec pomalovan\'e9 reli\'e9fy zn\'e1zor\'f2uj\'ed lidsk\'e9 a zv\'ed\'f8ec\'ed postavy, zv\'ed\'f8ec\'ed hlavy a \'9eensk\'e1 \'f2adra.\par
\'84Sedm mu\'9esk\'fdch postav m\'e1 v\'fd\'9aku jeden metr a je zobrazeno v \'e8eln\'edm pohledu, s rukama a nohama, kter\'e9 vodorovn\'ec vy\'e8n\'edvaj\'ed. Jednu z postav zahaluje s\'ed\'9d, tvo\'f8en\'e1 oran\'9eov\'fdmi, \'e8erven\'fdmi a \'e8ern\'fdmi liniemi. Tv\'e1\'f8e, ruce a nohy v\'9aech postav byly po\'9akozeny,\ldblquote uv\'e1d\'ed historik Michael Roaf a nab\'edz\'ed vysv\'ectlen\'ed: \'84Snad je kdysi zdobily tkaniny nebo p\'f8edm\'ecty ze vz\'e1cn\'e9ho materi\'e1lu, kter\'fd mohl b\'fdt znovu pou\'9eit. Je tak\'e9 mo\'9en\'e9, \'9ee po\'9akozen\'ed reli\'e9f\'f9 bylo sou\'e8\'e1st\'ed nezn\'e1m\'e9ho ritu\'e1lu, vykon\'e1van\'e9ho ve svatyni.\ldblquote\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f8\'edstup m\'ecli obyvatel\'e9 m\'ecsta i k n\'e1st\'ecnn\'fdm malb\'e1m. P\'f8esto, \'9ee byly velmi umn\'ec zhotoveny, \'e8asto je p\'f8et\'f8eli om\'edtkou a na n\'ed pak po \'e8ase vytvo\'f8ili dal\'9a\'ed v\'fdjev. V jednom dom\'ec bylo objeveno a\'9e 120 vrstev n\'e1t\'ecr\'f9. Odborn\'edci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee malby m\'ecly b\'fdt vid\'ecny jenom kr\'e1tce a \'9ee byly z\'e1m\'ecrn\'ec p\'f8ekr\'fdv\'e1ny. Zat\'edm ale nen\'ed jasn\'e9, z jak\'e9ho d\'f9vodu to obyvatel\'e9 Catal H\'fcy\'fcku d\'eclali. Pro\'e8 takov\'fdm podivn\'ec st\'f8\'eddav\'fdm a velmi pracn\'fdm zp\'f9sobem zdobili st\'ecny. Souviselo to s jejich n\'e1bo\'9eensk\'fdmi p\'f8edstavami?\par
Naprosto nevy\'f8e\'9aenou ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1, pro\'e8 je ve m\'ecst\'ec takov\'fd po\'e8et svatyn\'ed. V ur\'e8it\'e9m obdob\'ed to byla cel\'e1 polovina ze v\'9aech zn\'e1m\'fdch prostor. Jestli\'9ee se p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee tu bydlelo p\'ect a\'9e deset tis\'edc lid\'ed, musela by na ka\'9edou v\'ect\'9a\'ed rodinu p\'f8ipadat jedna m\'edstnost, ur\'e8en\'e1 k ritu\'e1l\'f9m. Pokud ov\'9aem to, co je pova\'9eov\'e1no za svatyni, skute\'e8n\'ec svatyn\'ed bylo. Archeologov\'e9 se sice domn\'edvaj\'ed, \'9ee v\'9aechny m\'edstnosti s reli\'e9fy, malbami a lebkami slou\'9eily ke kultovn\'edm \'fa\'e8el\'f9m, ale jedin\'e9, co je k tomu vedlo, je p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee by bohat\'e1 v\'fdzdoba byla pro b\'ec\'9en\'fd \'9eivot velmi nepohodln\'e1.\par
Jak\'e9 ob\'f8ady byly ve svatyn\'edch vykon\'e1v\'e1ny, nen\'ed ov\'9aem zn\'e1mo.\par
\par
OBJEVY BEZ RODOKMENU\par
\par
Zem\'f8el\'ed byli ukl\'e1d\'e1ni v\'fdhradn\'ec pod podlahami obytn\'fdch m\'edstnost\'ed. Kostry se nach\'e1zely v hloubce 60 centimetr\'f9 pod povrchem, ve skr\'e8en\'e9 poloze na lev\'e9m boku, s hlavami sm\'ec\'f8uj\'edc\'edmi do st\'f8edu m\'edstnosti.\par
\'84Vlastn\'ed poh\'f8by tvo\'f8ily dva \'fakony,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Michael Roaf. \'84T\'eclo zem\'f8el\'e9ho bylo po smrti ulo\'9eeno na nezn\'e1m\'e9m m\'edst\'ec a teprve pozd\'ecji po zetlen\'ed bylo poh\'f8beno pod podlahu domu. Sv\'ecd\'e8\'ed o tom zbytky \'e8erven\'e9ho okru na n\'eckter\'fdch lebk\'e1ch a kostech a tak\'e9 mnohdy p\'f8eh\'e1zen\'e9 kosti jednotliv\'fdch koster. N\'e1st\'ecnn\'e9 malby lidsk\'fdch t\'ecl bez lebek, kter\'e9 po\'9e\'edraj\'ed supi, prozrazuj\'ed, jak bylo s mrtv\'fdmi zach\'e1zeno. V jednom z prostor\'f9 nalezli archeologov\'e9 \'e8ty\'f8i odlo\'9een\'e9 lidsk\'e9 lebky na ploch\'e9 lavici, na jin\'e9m m\'edst\'ec p\'f8i\'9ali potom na lebku \'9eeny, jej\'ed\'9e o\'e8n\'ed dutiny byly vylo\'9eeny ulitami mo\'f8sk\'fdch pl\'9e\'f9 kauri.\ldblquote\par
V n\'eckter\'fdch hrobech byla objevena raz\'edtkov\'e1 pe\'e8et\'edtka z vyp\'e1len\'e9 hl\'edny. I kdy\'9e se tvarov\'ec vz\'e1jemn\'ec li\'9a\'ed, maj\'ed hlubok\'e9 z\'e1\'f8ezy \'e8ar, spir\'e1l a troj\'faheln\'edk\'f9.\par
Proto\'9ee nebyly doposud nalezeny \'9e\'e1dn\'e9 otisky, roz\'9a\'ed\'f8ila se domn\'ecnka, \'9ee byla podobn\'e1 pe\'e8et\'edtka pou\'9e\'edv\'e1na k \'84raz\'edtkov\'e1n\'ed\ldblquote obt\'ed\'9en\'ec skladovateln\'e9ho zbo\'9e\'ed jako nap\'f8\'edklad textili\'ed \'e8i k\'f9\'9e\'ed, nebo \'9ee jejich vzory byly sou\'e8\'e1st\'ed ritu\'e1ln\'edho zdoben\'ed lidsk\'fdch t\'ecl p\'f8i magick\'fdch ob\'f8adech. K \'e8emu ale opravdu pe\'e8et\'edtka slou\'9eila, se ov\'9aem st\'e1le nev\'ed.\par
Stejn\'e9 nejasnosti doprov\'e1zej\'ed dal\'9a\'ed podivn\'e9 p\'f8edm\'ecty. P\'f8i vykop\'e1vk\'e1ch byly v ka\'9ed\'e9m dom\'ec nalezeny zvl\'e1\'9atn\'ed, velmi odoln\'e9 hlin\'ecn\'e9 kuli\'e8ky r\'f9zn\'fdch velikost\'ed. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee musely b\'fdt vyrobeny n\'ecjakou naprosto nezn\'e1mou technikou. Jsou toti\'9e i po tis\'edcilet\'edch dokonale pevn\'e9, zat\'edmco kuli\'e8ky vyroben\'e9 ze stejn\'e9ho m\'edstn\'edho materi\'e1lu nyn\'ed se po n\'ecjak\'e9m \'e8ase l\'e1mou. Nikdo netu\'9a\'ed, pro\'e8 byly tak roz\'9a\'ed\'f8en\'e9. Pov\'edd\'e1 se, \'9ee byly u\'9e\'edv\'e1ny k usnadn\'ecn\'ed tr\'e1ven\'ed po j\'eddle.\par
N\'eckter\'e9 druhy dinosaur\'f9 a krokod\'fdl\'f9 polykaly ov\'e1ln\'e9 obl\'e1zky, kter\'e9 jim pak v \'9ealudku slou\'9eily jako \'84ml\'fdnsk\'e9 kameny\ldblquote . Ale pro \'e8lov\'ecka by to jist\'ec nebylo norm\'e1ln\'ed.\par
Podle dal\'9a\'ed verze se u\'9e\'edvaly k lovu, ale nebylo odhaleno nic, \'e8\'edm by mohly b\'fdt vrh\'e1ny za rychle unikaj\'edc\'ed ko\'f8ist\'ed.\par
N\'eckter\'e9 kuli\'e8ky jsou velmi mal\'e9 a p\'f8ipom\'ednaj\'ed n\'e1boje do star\'fdch bambitek, jin\'e9 dosahuj\'ed rozm\'ecr\'f9 tenisov\'e9ho m\'ed\'e8ku. Bez ohledu na velikost maj\'ed jedny naprosto dokonal\'fd tvar, jsou precizn\'ec opracovan\'e9, jako by sjely z v\'fdrobn\'edho p\'e1su v tov\'e1rn\'ec, a na jejich v\'fdrobu byla pou\'9eita \'e8ist\'e1 kvalitn\'ed hl\'edna. Dal\'9a\'ed jsou pon\'eckud \'84odbyt\'e9\ldblquote a obsahuj\'ed p\'f8\'edm\'ecsi.\par
Z\'e1hadn\'e9 n\'e1lezy v Catal H\'fcy\'fcku se \'fasp\'ec\'9an\'ec mno\'9e\'ed \endash a to byly prozkoum\'e1ny teprve \'e8ty\'f8i procenta objeven\'e9 \'e8\'e1sti m\'ecsta.\par
RAKETOPL\'c1N Z OBDOB\'cd KONCE TEMNA\par
\par
V depozit\'e1\'f8i Archeologick\'e9ho muzea v Istanbulu je ulo\'9een jeden z nejpodivn\'ecj\'9a\'edch starov\'eck\'fdch artefakt\'f9. Jeho st\'e1\'f8\'ed je odhadov\'e1no na t\'f8i tis\'edce let, a p\'f8esto vypad\'e1, jako kdyby byl inspirov\'e1n nej\'9ehav\'ecj\'9a\'ed sou\'e8asnost\'ed. Z dovedn\'ec zpracovan\'e9 hl\'edny je vytvo\'f8en 22 centimetr\'f9 dlouh\'fd, 7,5 centimetru \'9airok\'fd a 8 centimetr\'f9 vysok\'fd model raketopl\'e1nu. Alespo\'f2 tak ta zvl\'e1\'9atn\'ed v\'ecc vypad\'e1. A nejen na prvn\'ed, ale i na druh\'fd a ka\'9ed\'fd dal\'9a\'ed pohled. \'c8lov\'eck udiven\'ec zji\'9a\'9duje, \'9ee navzdory om\'9ael\'e9mu povrchu rozezn\'e1v\'e1 podlouhl\'fd trup, kter\'fd se t\'e1hne od aerodynamick\'e9 \'9apice p\'f8es kokpit a jakousi oblou vyv\'fd-\'9aeninu, snad palivovou n\'e1dr\'9e, a\'9e ke \'e8lenit\'e9 z\'e1di, z n\'ed\'9e, sv\'ecte, zbo\'f8 se, vyr\'f9st\'e1 trojice mohutn\'fdch trysek. Pokud NASA, snad jako suven\'fdry, nechala vyrobit tak mal\'e9 kopie sv\'fdch kosmick\'fdch plavidel, st\'e1lo by za to postavit vedle sebe zmen\'9aen\'fd modern\'ed raketopl\'e1n a tuto neoby\'e8ejnou staro\'9eitnost.\par
Aby nebylo pochyb, k \'e8emu stroj slou\'9eil, v jeho kokpitu sed\'ed lidsk\'e1 postava, kter\'e9 bohu\'9eel sch\'e1z\'ed hlava, tak\'9ee nev\'edme, zda m\'ecl pilot p\'f8ilbu, jak je tomu u obdobn\'fdch so\'9aek a reli\'e9f\'f9, nalezen\'fdch v Mexiku.\par
Starov\'eck\'fd letoun byl vykop\'e1n v b\'fdval\'e9 Tusp\'ec. Podle nepotvrzen\'e9ho odhadu poch\'e1z\'ed z obdob\'ed, kdy se po n\'eckolika stalet\'edch \'84temna\ldblquote , naprost\'e9ho \'fatlumu \'9eivota v Anat\'f3lii i na cel\'e9m P\'f8edn\'edm v\'fdchod\'ec, hn\'e1ny jak\'fdmsi impulsem, za\'e8\'ednaj\'ed vzm\'e1hat nov\'e9 civilizace a vznikat mocn\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Jejich obyvatel\'e9 ve sv\'fdch svatyn\'edch \'e8asto zobrazuj\'ed bo\'9estva v ok\'f8\'eddlen\'fdch disc\'edch a jin\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch.\par
M\'e1 to n\'ecjakou souvislost s istanbulsk\'fdm expon\'e1tem? Odborn\'edci se p\'f8ou o jeho pravost. Kupodivu nediskutuj\'ed o tom, co model p\'f8edstavuje \endash podoba je v\'edce ne\'9e v\'fdmluvn\'e1, a tak zpochyb\'f2uj\'ed jeho st\'e1\'f8\'ed. So\'9aka starov\'eck\'e9ho raketopl\'e1nu se prost\'ec nehod\'ed do za\'9eit\'e9ho obrazu minulosti.\par
\par
VIII. DIVY A Z\'c1ZRAKY\par
\par
Kv\'edliv\'e1 hudba zahltila prostor. T\'e1hl\'e9 t\'f3ny nesly na bedrech p\'f8\'edslib n\'ec\'e8eho neoby\'e8ejn\'e9ho. Vt\'edraly se pod k\'f9\'9ei, st\'e9naly i j\'e1saly, vyvol\'e1valy podivn\'e9 nap\'ect\'ed. Jako by cht\'ecly naj\'edt cestu do vy\'9a\'9a\'edch sf\'e9r, zbo\'f8it hr\'e1z mezi v\'9aednost\'ed a zapov\'eczenou \'f8\'ed\'9a\'ed nadp\'f8irozena.\par
Na p\'f3dium ve\'9ali tane\'e8n\'edci v pochmurn\'fdch \'e8ern\'fdch pl\'e1\'9at\'edch. Chv\'edli naslouchali podmaniv\'e9 melodii, ob\'e8as zvolna pok\'fdvali hlavou. O\'e8i jim zalil zvl\'e1\'9atn\'ed lesk, jak se propadali kamsi do nezn\'e1ma, ztr\'e1celi pojem o \'e8ase a m\'edst\'ec, kde se pr\'e1v\'ec nach\'e1zej\'ed.\par
Na pokyn p\'f8edstaven\'e9ho spustili pl\'e1\'9at\'ec dol\'f9. Oble\'e8eni v dlouh\'e9 b\'edl\'e9 skl\'e1dan\'e9 suknice, p\'f8edstavuj\'edc\'ed poh\'f8ebn\'ed roucho, v n\'ecm\'9e budou o sv\'e9m posledn\'edm dni opou\'9at\'ect tento sv\'ect, na hlav\'e1ch vysok\'e9 fezy z velbloud\'ed k\'f9\'9ee, symbolizuj\'edc\'ed n\'e1hrobn\'ed k\'e1men, dali se zvolna do pohybu.\par
Dervi\'9ai, ti pov\'ecstn\'ed \'84hleda\'e8i dve\'f8\'ed\ldblquote k vy\'9a\'9a\'edm sf\'e9r\'e1m, za\'e8ali v\'ed\'f8it kolem sv\'e9 osy, aby se odpoutali od hmotn\'e9ho sv\'ecta a p\'f8ibl\'ed\'9eili se k bohu. Krou\'9eili ve stejn\'e9m rytmu, stejn\'fdm sm\'ecrem, stejn\'ec bez sebemen\'9a\'ed zn\'e1mky \'fanavy, se zav\'f8en\'fdma o\'e8ima a s ho\'f8\'edc\'edmi tv\'e1\'f8emi, propadali transu a vstupovali do oblasti, kter\'e1 je zapov\'eczena nezasv\'eccen\'fdm. A v \'9a\'edlen\'e9m rytmu, bez projev\'f9 z\'e1vrati, pokra\'e8ovali, i kdy\'9e hudba zmlkla a prostor naplnilo velebn\'e9 ticho.\par
\'84Tan\'e8ili s nap\'f8a\'9een\'fdmi pa\'9eemi. Dla\'f2 prav\'e9 ruky obr\'e1cen\'e1 vzh\'f9ru p\'f8ij\'edmala dobrodin\'ed nebes, lev\'e1 ruka obracen\'e1 k zemi znamenala, \'9ee si dervi\'9a neponech\'e1 ani \'e8\'e1ste\'e8ku bo\'9esk\'e9 l\'e1sky a \'9ee ji bude d\'e1l rozd\'eclovat smrteln\'edk\'f9m. To\'e8ili se jako Zem\'ec kolem Slunce, jako hv\'eczdy na obloze, jako atomy ve hmot\'ec. Sna\'9eili se t\'edmto z\'e1vratn\'fdm pohybem pohrou\'9eit do hry v\'9aech mo\'9en\'fdch sil. Tento neutuchaj\'edc\'ed v\'edr p\'f8ivedl nejexaltovan\'ecj\'9a\'ed z nich do mystick\'e9ho vytr\'9een\'ed,\ldblquote napsal p\'f8ed lety jeden nad\'9aen\'fd obdivovatel dervi\'9a\'f9.\par
Podle tradice vynalezl tento zp\'f9sob komunikace s bohem s\'e1m zakladatel \'f8\'e1du dervi\'9a\'f9, sufijsk\'fd mystik Mevlana. Op\'f8en o strom, oplak\'e1val sv\'e9ho u\'e8itele, dervi\'9ae jm\'e9nem Sema Tabrizi, kter\'fd p\'f8i\'9ael z Persie. St\'e1le pohlcen sv\'fdm z\'e1rmutkem, za\'e8al se to\'e8it na m\'edst\'ec, a n\'e1hle uc\'edtil, \'9ee se v n\'ecm n\'ecco d\'ecje. M\'ecl dojem, \'9ee jeho u\'e8itel u\'9e od n\'echo nen\'ed tak vzd\'e1len\'fd, \'9ee jeho vlastn\'ed my\'9alenky a my\'9alenky Semy Tabriziho splynuly mimo prostor a \'e8as. Na pam\'e1tku sv\'e9ho z\'e1\'9eitku dal tomuto ob\'f8adu, kter\'fd m\'e1 zasv\'eccen\'fdm pomoci splynout s bohem, jm\'e9no sv\'e9ho u\'e8itele \endash sema. Uz\'e1konil tento ritu\'e1l a postupn\'ec jej doplnil. V t\'e9to podob\'ec se ob\'f8ad prov\'e1d\'ecl cel\'e9 tis\'edcilet\'ed, ne\'9e byl v 19. stolet\'ed \'f8\'e1d dervi\'9a\'f9 zru\'9aen. Ale v modern\'edm Turecku se do\'e8kal obnoven\'ed a pom\'e1h\'e1 dal\'9a\'edm adept\'f9m oprostit se od vlastn\'ed osobnosti a pohrou\'9eit se do duchovn\'edho proudu, kter\'fd ji p\'f8evy\'9auje.\par
ZNOVU NA SV\'ccT\'cc\par
\par
Kon\'e8\'ed na\'9ae byt\'ed z\'e1nikem t\'ecla, nebo v sob\'ec skr\'fdv\'e1me sem\'ednko nesmrtelnosti? Jestli\'9ee m\'e1me du\'9ai, kam odch\'e1z\'ed po na\'9aem fyzick\'e9m skonu? Je odsouzena k v\'ec\'e8n\'e9mu pobytu mimo tento sv\'ect, anebo po \'e8ase dost\'e1v\'e1 nov\'e9 t\'eclo a vrac\'ed se zp\'ect?\par
T\'ecmito ot\'e1zkami se na po\'e8\'e1tku t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed zab\'fdvala odborn\'e1 konference v Amsterdamu. Duchovn\'ed r\'f9zn\'fdch n\'e1bo\'9eenstv\'ed, filozofov\'e9, l\'e9ka\'f8i a v\'ecdci mnoha obor\'f9 se p\'f8eli, zda je reinkarnace mo\'9en\'e1, \'e8i nikoli. P\'f8edlo\'9eeny byly nes\'e8etn\'e9 argumenty proti i \'f8ada d\'f9kaz\'f9 pro.\par
Jeden z nejp\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'edch byl zaznamen\'e1n v Turecku. V roce 1935 se trestanci Cemilovi Hayikovi poda\'f8ilo uprchnout z v\'ecznice. Policie brzy vyp\'e1trala jeho stopu. Po\'e8etn\'fd odd\'edl neprody\'9an\'ec obkl\'ed\'e8il uprchl\'edk\'f9v \'fakryt pobl\'ed\'9e Antakye. V\'ecze\'f2, kdy\'9e vid\'ecl, \'9ee nem\'e1 absolutn\'ec \'9e\'e1dnou \'9aanci na \'fanik, obr\'e1til zbra\'f2 proti sob\'ec. St\'f8ela mu vnikla do hlavy na prav\'e9 stran\'ec pod \'e8elist\'ed a vyl\'e9tla temenem hlavy vlevo naho\'f8e.\par
O t\'f8i dny pozd\'ecji se rodin\'ec, \'9eij\'edc\'ed nedaleko m\'edsta sebevra\'9edy, narodil syn Dahham Fahrici. Kdy\'9e mu byly \'e8ty\'f8i roky, za\'e8al poprv\'e9 vzpom\'ednat na Cemila. Zd\'e1lo se, \'9ee o jeho \'9eivot\'ec v\'ed \'fapln\'ec v\'9ae. Trp\'ecl opakovanou no\'e8n\'ed m\'f9rou \endash dostal se do obkl\'ed\'e8en\'ed a ostr\'e9 p\'f8est\'f8elky, na jej\'edm\'9e konci si s\'e1m vzal \'9eivot. Pod t\'edhou t\'ecchto viz\'ed po\'9eadoval, aby mu \'f8\'edkali Cemile, za n\'echo\'9e se za\'e8al pova\'9eovat. Nejpodivn\'ecj\'9a\'ed v\'9aak byly jeho dv\'ec jizvy, s nimi\'9e se narodil. Jedna vpravo dole pod \'e8elist\'ed a druh\'e1 vlevo na temeni. Ob\'ec p\'f8esn\'ec odpov\'eddaly zran\'ecn\'edm na prost\'f8elen\'e9 lebce uprchl\'e9ho trestance.\par
Renomovan\'fd profesor psychiatrie Ian Stevenson z univerzity v americk\'e9 Virginii prozkoumal ji\'9e v\'edce ne\'9e 1 500 sv\'ecdectv\'ed o reinkarnaci z cel\'e9ho sv\'ecta.\par
Ud\'e1lost v tureck\'e9 Antakye pova\'9euje za jeden z nejpr\'f9kazn\'ecj-\'9a\'edch p\'f8\'edpad\'f9 znovuzrozen\'ed.\par
DNES ORDINUJE \'84DOKTOR RYBA\ldblquote\par
\par
Stovky ryb se vrhaj\'ed na lidsk\'e9 t\'eclo, pono\'f8en\'e9 ve vod\'ec. \'dato\'e8\'ed na rud\'e1 zdu\'f8el\'e1 m\'edsta, trhaj\'ed z n\'ecj k\'f9\'9ei. Obli\'e8ej, vystr\'e8en\'fd nad hladinu, k\'f8iv\'ed bolest.\par
Sc\'e9na jako vyst\'f8i\'9een\'e1 z filmov\'e9ho hororu je sou\'e8\'e1st\'ed neobvykl\'e9 l\'e9\'e8ebn\'e9 k\'f9ry. Podrobuj\'ed se j\'ed pacienti, kter\'e9 tr\'e1p\'ed bolestiv\'e1 a obt\'ed\'9en\'ec l\'e9\'e8iteln\'e1 ko\'9en\'ed nemoc psori\'e1za zn\'e1m\'e1 jako lup\'e9nka. A \'f8ada z posti\'9een\'fdch, i kdy\'9e jim p\'f8edt\'edm nepom\'e1haly jin\'e9 nasazen\'e9 prost\'f8edky, se rychle a nadobro uzdrav\'ed.\par
Z\'e1zra\'e8n\'fd \'84Doktor ryba\ldblquote \'9eije v hork\'fdch pramenech pobl\'ed\'9e mal\'e9ho m\'ecste\'e8ka Kangalu ve st\'f8edn\'ed Anat\'f3lii. Oblast je proslul\'e1 chovem zvl\'e1\'9atn\'edho plemene ov\'e8\'e1ck\'fdch ps\'f9 a ovc\'ed, kter\'e9 maj\'ed jedno \'9eebro nav\'edc.\par
Miner\'e1ln\'ed v\'f8\'eddla s neobvykl\'fdmi n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky objevili lid\'e9 ze sousedn\'edch vesnic v roce 1800. O sto let pozd\'ecji byly vystav\'ecny t\'f8i venkovn\'ed baz\'e9ny se dnem, vylo\'9een\'fdm obl\'e1zky. M\'edrn\'fd proud je z\'e1sobuje st\'e1le \'e8erstvou vodou, koluje mezi nimi a pak vyt\'e9k\'e1 do otev\'f8en\'e9 krajiny. V roce 1963 sm\'ecla do t\'ecchto unik\'e1tn\'edch l\'e1zn\'ed poprv\'e9 vstoupit ve\'f8ejnost.\par
Voda, vyv\'ecraj\'edc\'ed z hlubin zem\'ec, si udr\'9euje po cel\'fd rok teplotu okolo 35 stup\'f2\'f9 Celsia, m\'e1 pH 7,2 a obsahuje notnou d\'e1vku selenia. Odborn\'edci zjistili, \'9ee je nesm\'edrn\'ec l\'e9\'e8iv\'e1. Pom\'e1h\'e1 p\'f8i revmatick\'fdch pot\'ed\'9e\'edch a z\'e1n\'ectech kloub\'f9, urychluje l\'e9\'e8bu zlomenin a p\'f8isp\'edv\'e1 k odstran\'ecn\'ed mnoha dal\'9a\'edch zdravotn\'edch probl\'e9m\'f9. D\'e1 se u\'9e\'edvat zevn\'ec i k pitn\'fdm k\'f9r\'e1m.\par
P\'f8i l\'e9\'e8b\'ec lup\'e9nky je ov\'9aem d\'f9le\'9eit\'e9 p\'f8edev\'9a\'edm to, co v t\'e9to vod\'ec \'9eije \endash mal\'e9 zelen\'e9 a hn\'ecd\'e9 rybi\'e8ky, kter\'e9 sv\'fdm vzhledem p\'f8ipom\'ednaj\'ed zakrsl\'e9ho kap\'f8\'edka. Jejich d\'e9lka se pohybuje od dvou do devaten\'e1cti centimetr\'f9. Jejich druh nen\'ed dosud p\'f8esn\'ec ur\'e8en. Pravd\'ecpodobn\'ec jde o cyprodononty.\par
Pacienti, kte\'f8\'ed se odhodlaj\'ed k neobvykl\'e9, ale tak\'e9 pom\'ecrn\'ec drah\'e9 l\'e9\'e8b\'ec, se s nimi setk\'e1vaj\'ed pln\'e9 t\'f8i t\'fddny. Den co den se nemocn\'ed na dv\'ec hodiny no\'f8\'ed do baz\'e9nu a \'e8ekaj\'ed, a\'9e se jim houfy mal\'fdch, v\'ec\'e8n\'ec vyhladov\'ecl\'fdch pred\'e1tor\'f9 zakousnou do t\'ecla.\par
Ryby p\'f8edv\'e1d\'ecj\'ed naprosto dokonalou kolektivn\'ed souhru. P\'f8esto\'9ee zde \'9eij\'ed t\'f8i r\'f9zn\'e9 druhy, vypad\'e1 to, jako by se dok\'e1zaly domluvit a rozd\'eclit si pr\'e1ci.\par
Prvn\'ed druh rychle odstran\'ed b\'edl\'e9 \'9aupiny, zp\'f9soben\'e9 lup\'e9nkou. Jin\'e9 ryby \'e8ist\'ed zan\'edcen\'e1 \'e8erven\'e1 m\'edsta. Odhaluj\'ed je a umo\'9e\'f2uj\'ed p\'f8\'edstup slunci a vod\'ec. Pacient\'f9m s hnisav\'fdmi ohnisky napom\'e1haj\'ed k odtoku hnisu a rychlej\'9a\'edmu vyl\'e9\'e8en\'ed r\'e1ny. T\'f8et\'ed druh odstra\'f2uje ve\'9akerou odum\'f8elou k\'f9\'9ei.\par
I kdy\'9e tato pom\'ecrn\'ec dost bolestiv\'e1 procedura nezab\'edr\'e1 \'fapln\'ec na ka\'9ed\'e9ho, v\'fdsledky jsou v\'ect\'9ainou velmi p\'f8ekvapiv\'e9. I lid\'e9, kte\'f8\'ed se lup\'e9nky nemohli zbavit cel\'e1 dlouh\'e1 l\'e9ta a marn\'ec zkou\'9aeli nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'ed zp\'f9soby l\'e9\'e8by, odj\'ed\'9ed\'ecj\'ed naprosto zdrav\'ed, a na jejich d\'f8\'edve tak poznamenan\'e9 k\'f9\'9ei z\'f9st\'e1vaj\'ed jen nepatrn\'e9 bled\'ec r\'f9\'9eov\'e9 skvrny.\par
Ture\'e8t\'ed l\'e9ka\'f8i jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee to zp\'f9sobuj\'ed \endash nejen \'84z\'e1zra\'e8n\'e9 ryby\ldblquote , ale tak\'e9 vysok\'fd obsah selenia ve vod\'ec.\par
SVAT\'c1 TV\'c1\'d8 Z EDESSY\par
\par
\'84Abgar, kr\'e1l Edessy za dob Kristov\'fdch, trp\'ecl nevyl\'e9\'e8itelnou nemoc\'ed. Kdy\'9e usly\'9ael o z\'e1zrac\'edch Je\'9e\'ed\'9aov\'fdch, vyslal posla do Jeruzal\'e9ma, aby pozval Je\'9e\'ed\'9ae do Edessy. Prosil jej, aby ho uzdravil. Av\'9aak ten m\'edsto sebe do Edessy vyslal jednoho ze sv\'fdch u\'e8edn\'edk\'f9 jm\'e9nem Tade\'e1\'9a a dal mu s sebou \'9a\'e1tek, na n\'ecm\'9e byla z\'e1zra\'e8n\'fdm zp\'f9sobem zachycena jeho (Kristova) tv\'e1\'f8. Jakmile Abgar spat\'f8il cenn\'fd dar, okam\'9eit\'ec se zbavil v\'9aech sv\'fdch muk a t\'eclesn\'e9ho utrpen\'ed. Po\'9e\'e1dal Tade\'e1\'9ae, aby ho u\'e8il k\'f8es\'9dansk\'e9 v\'ed\'f8e, a tak se stal prvn\'edm pok\'f8t\'ecn\'fdm kr\'e1lem.\ldblquote\par
Tato legenda ze 4. stolet\'ed se traduje v Urf\'ec, d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed Edesse. Toto starobyl\'e9 m\'ecsto p\'f8\'edmo opl\'fdv\'e1 m\'edsty, kde se odehr\'e1valy biblick\'e9 ud\'e1losti. P\'f8edev\'9a\'edm le\'9e\'ed nedaleko Ch\'e1ranu, na cest\'ec k n\'ecmu\'9e J\'e1kob pozoroval posly bo\'9e\'ed a kde Abrah\'e1m pob\'fdval po sv\'e9m odchodu z chaldejsk\'e9ho Uru. Kdy\'9e se pozd\'ecji vydal do Zasl\'edben\'e9 zem\'ec, t\'e1bo\'f8il pr\'e1v\'ec v Urfe, v m\'edst\'ec, kter\'e9 od t\'e9 doby nese jm\'e9no Birket Ibrahim, a byl sv\'ecdkem bo\'9e\'edho z\'e1zraku.\par
Vra\'9dme se ale k legend\'ec o uzdraven\'ed kr\'e1le Abgara. Podle n\'ed Kristus otiskl svou tv\'e1\'f8 do \'9a\'e1tku, na n\'ecm\'9e se vytvo\'f8il jak\'fdsi druh fotografie dlouho p\'f8ed vyn\'e1lezem fotoapar\'e1tu. A tento z\'e1zra\'e8n\'ec vytvo\'f8en\'fd obraz m\'ecl \'fa\'9easnou moc.\par
Je to jen pov\'ecst, nebo \'9a\'e1tek opravdu existoval? A pokud ano, kde je ulo\'9een?\par
Magaz\'edn 2000 k tomu p\'f8inesl stru\'e8nou informaci: \'84Po Abgarov\'ec smrti byl \'9a\'e1tek ukryt v m\'ecstsk\'fdch hradb\'e1ch Edessy, kde byl znovu objeven teprve roku 544 p\'f8i oble\'9een\'ed m\'ecsta dobyva\'e8n\'fdm \'edr\'e1nsk\'fdm n\'e1rodem Parthy. \'82Z\'e1zra\'e8n\'fd obraz, kter\'fd nevytvo\'f8ila lidsk\'e1 ruka\lquote pr\'fd m\'ecstu pomohl k v\'edt\'eczstv\'ed. Od t\'e9 doby byl uchov\'e1v\'e1n ve zlat\'e9 truhle v katedr\'e1le v Edesse, nep\'f8\'edstupn\'fd pro ve\'f8ejnost.\par
\'82Nen\'ed tu proto, aby se na n\'ecj lid\'e9 d\'edvali, n\'fdbr\'9e aby ho uct\'edvali,\lquote \'f8\'edkalo se. Jenom metropolita m\'ecsta sm\'ecl svat\'fd obraz n\'e9st katedr\'e1lou a pol\'edbit ho v\'9edy o prvn\'ed masopustn\'ed ned\'ecli.\par
\'8a\'e1tek byl 16. srpna roku 944 p\'f8evezen do Byzance. Tento den dodnes uct\'edv\'e1 pravoslavn\'e1 c\'edrkev. Od t\'e9 doby je Mandylion (obraz na \'9a\'e1tku) neboli Acheiropoietos (Neud\'eclan\'fd rukou) pova\'9eov\'e1n za svat\'fd a autentick\'fd obraz Krista pravoslavn\'e9 c\'edrkve a zdob\'ed statis\'edce ikon. Svat\'fd obraz tu z\'f9stal ukryt ve farosk\'e9 kapli spolu s dal\'9a\'edmi relikviemi byzantsk\'fdch c\'edsa\'f8\'f9 a\'9e do dobyt\'ed a vyplen\'ecn\'ed Konstantinopole k\'f8i\'9e\'e1ky v letech 1203 a\'9e 1204. Od t\'e9 doby je nezv\'ecstn\'fd.\ldblquote\par
Bude je\'9at\'ec n\'eckdy objeven? V\'edme, \'9ee mnoh\'e9 z uloupen\'fdch cennost\'ed byly pozd\'ecji nalezeny v Ben\'e1tk\'e1ch a na dal\'9a\'edch m\'edstech Evropy. Doutn\'e1 stejn\'e1 nad\'ecje i pro Mandylion? Spat\'f8\'ed lid\'e9 je\'9at\'ec n\'eckdy svatou tv\'e1\'f8 Krista?\par
\par
\par
}
Mini Shell