Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Stopy neznáma.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 STOPY NEZN\'c1MA\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
\par
I. Invaze tajemn\'fdch stv\'f9r\par
\'84Probudila m\'ec prudk\'e1 bolest. C\'edtil jsem, jak mi po tv\'e1\'f8i st\'e9k\'e1 pram\'ednek krve. Vylekan\'ec jsem otev\'f8el o\'e8i. P\'f8\'edmo p\'f8ede mnou visela ve vzduchu podivn\'e1 zr\'f9da. Pest\'f8e zbarven\'e9, jakoby pruhovan\'e9 t\'eclo sv\'edtilo do tmy, o\'e8i rud\'ec \'9ehnuly. Vyd\'ec\'9aen\'ec jsem vyk\'f8ikl a instinktivn\'ec p\'f8ed sebe vzt\'e1hl ruce. To \'82cosi\lquote po mn\'ec vztekle seklo. Ostr\'fd dr\'e1p mi zanechal na dlani hlubokou \'f8eznou r\'e1nu,\ldblquote vypov\'ecd\'ecl t\'f8icetilet\'fd \'fa\'f8edn\'edk V. N. Sudarsan z t\'e9m\'ec\'f8 dvoumilionov\'e9ho indick\'e9ho m\'ecsta Lakhna\'fa.\par
Obchodnice A\'9ama m\'ecla podobn\'ec d\'ecsiv\'fd z\'e1\'9eitek: \'84Spala jsem na terase. Najednou m\'ec oz\'e1\'f8ilo \'e8erven\'e9 sv\'ectlo vych\'e1zej\'edc\'ed z n\'ec\'e8eho, co bylo nade mnou. Pak se to vrhlo na mou tv\'e1\'f8, na n\'ed\'9e mi z\'f9staly dva o\'9akliv\'e9 \'9akr\'e1bance. M\'f9j k\'f8ik p\'f8ivolal man\'9eela. Kdy\'9e vb\'echl na terasu, rychle se to rozplynulo ve vzduchu.\ldblquote\par
Policie indick\'e9ho st\'e1tu Uttarprad\'e9\'9a zaregistrovala v l\'e9t\'ec roku 2002 v\'edce ne\'9e stovku podobn\'fdch p\'f8\'edpad\'f9. Uprost\'f8ed noci se sn\'e1\'9ael z oblohy nezn\'e1m\'fd sv\'ect\'e9lkuj\'edc\'ed tvor. Jeho na\'e8ervenal\'e9 t\'eclo obep\'ednaly modr\'e9 p\'e1sy p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed velk\'e9 nab\'echl\'e9 \'9e\'edly. Kdy\'9e pronikl do obydlen\'fdch dom\'f9, zanech\'e1val natv\'e1\'f8\'edch a kon\'e8etin\'e1ch sp\'e1\'e8\'f9 \'9akr\'e1bance a pop\'e1leniny. Tajemn\'fd \'fato\'e8n\'edk dostal jm\'e9no Muchnowa \endash Monstrum \'9akr\'e1baj\'edc\'ed tv\'e1\'f8. Nejm\'e9n\'ec dvan\'e1ct lid\'ed setk\'e1n\'ed s n\'edm nep\'f8e\'9eilo.\par
\'da\'f8ady ani p\'f8ivolan\'ed v\'ecdci nedok\'e1zali no\'e8n\'ed invaze vysv\'ectlit. Vojensk\'e9 hl\'eddky byly bezmocn\'e9. Se stoupaj\'edc\'edm po\'e8tem \'fatok\'f9 s\'edlila panika. Matky d\'e1valy d\'ectem na tv\'e1\'f8e ochrann\'e9 masky. Mu\'9ei vzali obranu do sv\'fdch rukou. Z budov strh\'e1vali satelitn\'ed ant\'e9ny, kter\'e9 pr\'fd Muchnowu p\'f8\'edmo magicky p\'f8itahovaly. Jinde ustavili str\'e1\'9en\'ed odd\'edly. Jejich p\'f8\'edslu\'9an\'edci celou noc obch\'e1zeli vesnici a sna\'9eili se monstrum zahnat bubnov\'e1n\'edm. Policie musela v n\'eckolika p\'f8\'edpadech st\'f8elbou umravnit dav, kter\'fd cht\'ecl lyn\'e8ovat podez\'f8el\'e9 ze spolupr\'e1ce s vet\'f8elci.\par
Znovu se za\'e8alo diskutovat o s\'e9rii podobn\'ec z\'e1hadn\'fdch \'fatok\'f9, kter\'e9 se odehr\'e1ly o rok d\'f8\'edve. V Dill\'ed bylo tehdy napadeno a o\'9akliv\'ec zran\'ecno n\'eckolik des\'edtek lid\'ed. Popisy tajemn\'e9ho agresora se r\'f9znily. Podle jedn\'e9 verze m\'ecl \'e8erven\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed o\'e8i, na hlav\'ec jakousi helmu a na hrudi n\'eckolik blikaj\'edc\'edch nazelenal\'fdch sv\'ectel.\par
Druh\'e1 \'e8\'e1st sv\'ecdk\'f9 tvrdila, \'9ee tvor m\'e1 ko\'e8i\'e8\'ed hlavu s nep\'f8irozen\'ec vypoulen\'fdma o\'e8ima. Jeho t\'eclo pokr\'fdv\'e1 \'e8ern\'e1 srst. Je vysok\'fd asi 120 cm a jedn\'edm skokem dok\'e1\'9ee p\'f8ekonat obrovskou vzd\'e1lenost.\par
\'84Asi v jednu hodinu v noci m\'ec vzbudil bru\'e8iv\'fd zvuk a v \'9aeru jsem rozeznal postavu n\'ecjak\'e9ho tvora sed\'edc\'edho na st\'f8e\'9ae. Najednou proti mn\'ec vysko\'e8il a podr\'e1pal m\'ec sv\'fdmi kovov\'fdmi pa\'f8\'e1ty,\ldblquote vypov\'ecd\'ecl jeden z napaden\'fdch. Tak\'e9 dal\'9a\'ed ob\'ecti se domn\'edvaly, \'9ee sp\'e1ry byly z kovu. To vedlo k domn\'ecnce, \'9ee nejde o \'9eivo\'e8icha, ale o n\'ecjak\'e9ho robota, kter\'fd se sv\'fdm tv\'f9rc\'f9m vymkl zpod kontroly.\par
\par
Znepokojuj\'edc\'ed zpr\'e1vy p\'f8i\'9aly tak\'e9 z \'c1s\'e1mu. Vesni\'e8an\'e9 zde pozorovali jak\'e9hosi netvora, kter\'fd pomoc\'ed sv\'ecteln\'e9ho paprsku dovedl proj\'edt zd\'ed nebo jinou pevnou p\'f8ek\'e1\'9ekou. Policist\'e9 pro\'9aet\'f8ovali p\'f8es dvacet ohl\'e1\'9aen\'fdch p\'f8\'edpad\'f9.\par
I kdy\'9e se \'fa\'f8ady zpo\'e8\'e1tku sna\'9eily nazna\'e8it, \'9ee zv\'ecsti o nezn\'e1m\'fdch stv\'f9r\'e1ch zrodila pouh\'e1 p\'f8edstavivost, mno\'9estv\'ed zran\'ecn\'fdch osob nedovolovalo sm\'e9st celou z\'e1le\'9eitost ze stolu. Vl\'e1da vytvo\'f8ila speci\'e1ln\'ed v\'ecdeck\'fd t\'fdm. Indick\'e1 tajn\'e1 slu\'9eba pe\'e8liv\'ec prov\'ec\'f8ovala okolnosti jednotliv\'fdch napaden\'ed. Profesor Ravindra Arora usoudil, \'9ee jde o neobvykle siln\'fd v\'fdskyt kulov\'fdch blesk\'f9, kter\'e9 jsou v tomto obdob\'ed b\'ec\'9en\'e9. Podle jin\'e9 teorie p\'e1kist\'e1n\'9at\'ed agenti vysadili v krajin\'ec ob\'f8\'ed, nesm\'edrn\'ec agresivn\'ed hmyz, kter\'fd byl vy\'9alecht\'ecn genetick\'fdmi in\'9een\'fdry. Lid\'e9 z posti\'9een\'fdch oblast\'ed se ale nej\'e8ast\'ecji p\'f8ikl\'e1n\'ecli k hypot\'e9ze o mimozemsk\'e9m p\'f9vodu. Tajemn\'fd Muchnowa toti\'9e velmi n\'e1padn\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 \'fato\'e8n\'edky, kte\'f8\'ed se ji\'9e d\'f8\'edve objevovali na r\'f9zn\'fdch m\'edstech na\'9a\'ed planety a t\'e9m\'ec\'f8 v\'9edy byli pozorov\'e1ni spolu s nezn\'e1m\'fdmi l\'e9taj\'edc\'edmi objekty.\par
V listopadu roku 1954 ve Venezuele jeli Gustave Gon-zales a Jose Ponce autem z Caracasu do Petare. V jednom m\'edst\'ec byli p\'f8inuceni zastavit. Cestu p\'f8ehrazovala sv\'edt\'edc\'ed koule o pr\'f9m\'ecru asi 30 m. P\'f8ekvapen\'ed mu\'9ei vystoupili z vozu. Popo\'9ali bl\'ed\'9e, aby zjistili, co se d\'ecje. Zpozorovali mal\'e9ho chlupat\'e9ho tvora s humanoidn\'edmi rysy. Gonzales se pokusil k \'84nezn\'e1m\'e9mu\ldblquote p\'f8ibl\'ed\'9eit, ale byla to chyba. Bytost vysunula dr\'e1py a za\'fato\'e8ila.\par
Gonzales vyt\'e1hl n\'f9\'9e. Prudce bodl. \'c8epel jako by narazila na \'9eelezo. Podruh\'e9 u\'9e Gonzales za\'fato\'e8it nesta\'e8il. K zemi ho poslal paprsek, kter\'fd po n\'ecm vyp\'e1lila dal\'9a\'ed bytost.Ponce ne\'e8ekal, a\'9e na n\'ecj p\'f8ijde \'f8ada, a utekl.\par
Ot\'f8esen\'fd Gonzales pozd\'ecji na policii vypov\'ecd\'ecl, \'9ee bytosti nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu byly vysok\'e9 asi 90 cm a jejich pevn\'e9 t\'eclo pokr\'fdvaly \'9at\'ectiny. Nemohly pr\'fd v\'e1\'9eit v\'edce ne\'9e 15 kg a jejich kon\'e8etiny byly vybaveny zatahovac\'edmi dr\'e1py. Nakonec v\'9aichni \'e8ty\'f8i nezn\'e1m\'ed zmizeli ve stroji, jen\'9e se vz\'e1p\'ect\'ed vznesl do vzduchu.\par
Tak\'e9 obyvatel\'e9 Velikono\'e8n\'edho ostrova se je\'9at\'ec v polovin\'ec minul\'e9ho stolet\'ed ob\'e1vali nebezpe\'e8n\'fdch tvor\'f9 z jin\'e9ho sv\'ecta, kte\'f8\'ed sestupovali z no\'e8n\'ed oblohy, jejich\'9e o\'e8i p\'f8ipom\'ednaly hmyz a t\'eclo m\'ecli pruhovan\'e9 jakoby \'9eilami. Muzeum v Pa-peete na ostrov\'ec Tahiti vystavuje prastarou sochu tohoto nezn\'e1m\'e9ho \'fato\'e8n\'edka s nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'ec hmyz\'edmi rysy. Objevoval se pr\'fd za temn\'fdch noc\'ed a napadal domorodce, na jejich\'9e t\'eclech zanech\'e1val krvav\'e9 \'9ar\'e1my.\par
Skupina mlad\'fdch brazilsk\'fdch speleolog\'f9 strnula hr\'f9zou, kdy\'9e se v jedn\'e9 ze zkouman\'fdch jeskyn\'ed v okol\'ed Baldimu ocitla tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8 dvounoh\'e9 nestv\'f9\'f8e, kter\'e1 p\'f8ipom\'ednala ob\'f8\'ed hmyz. K \'fatoku ale nedo\'9alo. Monstrum kvapn\'ec zmizelo ve tm\'ec.\par
Levituj\'edc\'ed cizinci\par
Sou\'e8asn\'e1 sv\'ecdectv\'ed z Indie obsahuj\'ed jednu p\'f8ekvapuj\'edc\'ed skute\'e8nost. Muchnowa t\'e9m\'ec\'f8 v\'9edy vis\'ed ve vzduchu nad ob\'ect\'ed a v p\'f8\'edpad\'ec ohro\'9een\'ed se dovede vzn\'e9st prudce do v\'fd\'9ae. Na jeho t\'ecle ale nejsou vid\'ect \'9e\'e1dn\'e1 k\'f8\'eddla nebo technick\'e9 za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 by tento v\'fdkon umo\'9e\'f2ovaly. Zpr\'e1vy o podobn\'ec levituj\'edc\'edch nezn\'e1m\'fdch stvo\'f8en\'edch p\'f8i\'9aly v roce 2005 z n\'eckolika dal\'9a\'edch zem\'ed.\par
\'84Jako obvykle \endash den co den okolo sedm\'e9 r\'e1no \endash jsem odch\'e1zel do pr\'e1ce. Kdy\'9e jsem se n\'e1hodou pod\'edval na oblohu, zaujala m\'ec podivn\'e1 silueta vis\'edc\'ed ve vzduchu. Nach\'e1zela se pouh\'fdch p\'e1r metr\'f9 nad st\'f8echou m\'e9ho domu. Nemohl jsem uv\'ec\'f8it vlastn\'edm o\'e8\'edm. Po\'e8as\'ed bylo jasn\'e9, nikde \'9e\'e1dn\'e9 mraky. Udiven\'ec jsem z\'edral, jak se pod blankytnou oblohou vzn\'e1\'9a\'ed n\'ecco jako mal\'e1 lidsk\'e1 postava. Rozhodl jsem se neobvykl\'fd v\'fdjev nato\'e8it a rychle se vr\'e1til dom\'f9 pro kameru. P\'f8itom jsem probudil sestru a oba jsme vyb\'echli p\'f8ed d\'f9m,\ldblquote vysv\'ectlil Horacio Roquet, jak 17. \'e8ervence 2005 po\'f8\'eddil v hlavn\'edm m\'ecst\'ec Mexika velmi neobvykl\'e9 z\'e1b\'ecry.\par
L\'e9taj\'edc\'ed humanoid se na nich p\'f8esouv\'e1 na pravou stranu a z\'e1rove\'f2 stoup\'e1 v\'fd\'9a k nebi. O chv\'edli pozd\'ecji z\'f9st\'e1v\'e1 op\'ect nehybn\'ec viset v pov\'ect\'f8\'ed. Teprve po n\'eckolika minut\'e1ch rychle zmiz\'ed z dohledu.\par
Ji\'9e o p\'ect let d\'f8\'edve se stejn\'ec unik\'e1tn\'ed nahr\'e1vka poda\'f8ila Salvadoru Guerrerovi. Na jej\'edm po\'e8\'e1tku nezn\'e1m\'e1 bytost vis\'ed ve v\'fd\'9ace n\'eckolika des\'edtek metr\'f9. Na temn\'e9 siluet\'ec lze z\'f8eteln\'ec rozeznat horn\'ed a doln\'ed kon\'e8etiny, ale \'9e\'e1dn\'e9 dal\'9a\'ed detaily.\par
Z mexick\'e9ho m\'ecsta Monterrey poch\'e1z\'ed sv\'ecdectv\'ed policejn\'edho d\'f9stojn\'edka Leonarda Samaniega.\par
\'84Vracel jsem se z no\'e8n\'ed obhl\'eddky sv\'e9ho raj\'f3nu. Bylo asi \'e8tvrt na \'e8ty\'f8i, kdy\'9e se cosi objevilo ve vzduchu p\'f8\'edmo p\'f8ede mnou. Vypadalo to jako mal\'fd \'e8lov\'eck, kter\'fd se vzn\'e1\'9a\'ed nad zem\'ed. Zahl\'e9dl jsem velk\'e9 \'e8ern\'e9 o\'e8i bez v\'ed\'e8ek.\ldblquote\par
\par
Z\'e1hadn\'e1 bytost n\'e1hle sko\'e8ila p\'f8\'edmo proti jedouc\'edmu vozu a p\'f8ist\'e1la na p\'f8edn\'edm skle. Vyd\'ec\'9aen\'fd policista za\'f8adil zp\'e1te\'e8ku. R\'e1diem volal o pomoc. Ve zmatku narazil autem do zdi a omdlel. Probral se, a\'9e kdy\'9e dorazila sanitka a n\'eckolik dal\'9a\'edch policist\'f9. Nikdo z nich ale \'fato\'e8n\'edka nespat\'f8il.\par
Dal\'9a\'ed zpr\'e1va p\'f8i\'9ala z Thajska. Na r\'fd\'9eov\'e9m poli pobl\'ed\'9e vesnice Huaj Nam Rak se pohyboval podivn\'ec vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed tvor. Vyd\'ec\'9aen\'fdm vesni\'e8an\'f9m v\'f9bec nev\'ecnoval pozornost. Asi hodinu se popleten\'ec motal sem a tam, jako by zabloudil nebo cosi hledal.\par
\'84Byl asi sedmdes\'e1t centimetr\'f9 vysok\'fd a m\'ecl \'9elutou k\'f9\'9ei. M\'ecl taky velkou hlavu, velk\'e9 u\'9ai i velk\'e9 o\'e8i, ale mal\'e1 \'fasta,\ldblquote prohl\'e1sil jeden z o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9 Saven B\'fanjalak. \'84Pak se tvor najednou vznesl do koruny stromu. Kdy\'9e p\'f8ib\'echli dal\'9a\'ed lid\'e9, aby se na n\'ecj pod\'edvali, vystoupil k nebi jako sv\'edtiv\'e1 koule.\ldblquote\par
Podobn\'e9ho vet\'f8elce pozoroval i roln\'edk Fevzi Cam z vesnice Narli na jihov\'fdchod\'ec Turecka.\par
\'84Ta bytost m\'ec\'f8ila na v\'fd\'9aku asi sedmdes\'e1t centimetr\'f9 a m\'ecla velkou kulatou hlavu a velk\'e9 o\'e8i. Dovedla l\'e9tat bez pou\'9eit\'ed techniky. Byla oble\'e8ena v leskl\'e9m \'9eluto\'9aed\'e9m od\'ecvu a na b\'f8i\'9ae m\'ecla \'9elut\'e9 sv\'ectlo.\ldblquote\par
\par
Sv\'edt\'edc\'ed za\'f8\'edzen\'ed na hrudi \'e8i b\'f8i\'9ae je dal\'9a\'edm z pozn\'e1vac\'edch znak\'f9 tajemn\'fdch cizinc\'f9.\par
Tento zvl\'e1\'9atn\'ed detail mi p\'f8ipomn\'ecl jednu archeologickou z\'e1hadu, na ni\'9e jsem p\'f8ed \'e8asem narazil na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru. Pobl\'ed\'9e t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8i tis\'edce let star\'e9 svatyn\'ec Sechin se v pra\'9an\'e9m podlo\'9e\'ed r\'fdsuje portr\'e9t podivn\'e9ho tvora. Jeho hlava m\'e1 tvar srdce. Obrovsk\'e9 kulat\'e9 o\'e8i p\'f8ipom\'ednaj\'ed sovu. \'datlou postavu nesou ne\'fam\'ecrn\'ec dlouh\'e9 hranoly kon\'e8etin bez kolen. Z hrudi vych\'e1zej\'ed jak\'e9si trubice. Vypad\'e1 to jako otev\'f8en\'e1 krabice s elektrick\'fdm rozvodem, z n\'ed\'9e \'e8ouhaj\'ed neukon\'e8en\'e9 kusy veden\'ed. Zat\'edm se nikomu nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit, kdo je na rytin\'ec zobrazen.\par
N\'e1vrat kovov\'e9ho boha\par
R\'e1no bylo mraziv\'e9. Nosi\'e8, kter\'fd se jako prvn\'ed vysoukal ze stanu, si chv\'edli zimom\'f8iv\'ec mnul ruce, ne\'9e p\'f8ed sebou zaznamenal pohyb. Po vrcholku nedalek\'e9ho h\'f8ebenu klouzalo cosi b\'edl\'e9ho.\par
T\'e1bor v\'ecdeck\'e9 expedice se nach\'e1zel na ledovci ve v\'fd\'9ace p\'f8es 5000 m. \'8airoko daleko nem\'ecla b\'fdt \'9eiv\'e1 du\'9ae.\par
\'84P\'f8ich\'e1z\'ed yetti \endash sn\'ec\'9en\'fd mu\'9e,\ldblquote bylo prvn\'ed, co nosi\'e8e napadlo. Oto\'e8il se a zavolal ostatn\'ed.\par
\'84Nic b\'ec\'9en\'ec zn\'e1m\'e9ho se nepodob\'e1 tomu, co jsme spat\'f8ili,\ldblquote p\'f8iznal pozd\'ecji vedouc\'ed v\'fdpravy dr. Anil Kulkarni. \'84Pod\'e9l horsk\'e9ho svahu, p\'f8\'edmo k na\'9aemu t\'e1boru, se bl\'ed\'9eilo n\'ecjak\'e9 t\'ecleso. Vypadalo jako robot pluj\'edc\'ed t\'ecsn\'ec nad zem\'ed.\ldblquote\par
Nezn\'e1m\'fd obd\'e9ln\'edkov\'fd stroj byl asi 120 cm vysok\'fd. M\'ecl v\'e1lcovitou hlavu s obl\'fdmi p\'f8\'edv\'ecsky a kr\'e1tk\'e9 ruce a nohy. Kdy\'9e ho od t\'e1bora d\'eclilo jen asi 50 m, na kr\'e1tk\'fd okam\'9eik z\'f9stal st\'e1t. Pak se oto\'e8il a prudk\'fdm svahem stoupal zp\'ect k h\'f8ebenu. P\'f8itom zm\'ecnil barvu na \'e8ernou. A za chv\'edli op\'ect zb\'eclal. Ale mo\'9en\'e1 to byl jen dojem vyvolan\'fd prom\'ecnlivost\'ed sv\'ecteln\'fdch podm\'ednek, jak krajinu za\'e8alo oza\'f8ovat vych\'e1zej\'edc\'ed slunce.\par
Nakonec nezn\'e1m\'fd stroj vzl\'e9tl kolmo vzh\'f9ru, chv\'edli se vzn\'e1\'9ael n\'edzko nad krajinou a zmizel na obloze.\par
Neuv\'ec\'f8itelnou ud\'e1lost by pravd\'ecpodobn\'ec nikdo nebral v\'e1\'9en\'ec, kdyby ji nepotvrdilo hned p\'ect nositel\'f9 akademick\'fdch titul\'f9. V\'fdpravu z Vesm\'edrn\'e9ho st\'f8ediska v Ahmad\'e1b\'e1du tvo\'f8ili t\'f8i zku\'9aen\'ed specialist\'e9 na ledovce a dva geologov\'e9. Spole\'e8n\'ec zkoumali ter\'e9n pobl\'ed\'9e posv\'e1tn\'e9ho jezera \'c8andratal v indick\'e9m st\'e1t\'ec Him\'e1\'e8alprad\'e9\'9a. To, co spat\'f8ili 27. z\'e1\'f8\'ed 2004, pr\'fd rozhodn\'ec nevypadalo jako p\'f8edm\'ect vyroben\'fd lidsk\'fdma rukama. P\'f8esto tuto mo\'9enost nevylou\'e8ili d\'f8\'edve, dokud ne-kontaktovali st\'f8ediska pro v\'fdrobu a v\'fdvoj robot\'f9 v USA, \'8av\'e9dsku a N\'ecmecku. Zaj\'edmalo je, zda n\'ecjak\'fd bezpilotn\'ed \'9apion\'e1\'9en\'ed letoun nebo meteorologick\'e1 sonda m\'e1 obdobn\'fd tvar a rozm\'ecry, zda existuje robot, kter\'fd by zvl\'e1dl tak odli\'9an\'e9 druhy pohybu, dok\'e1zal by chodit i l\'e9tat.\par
Tajemn\'e9 setk\'e1n\'ed v\'ecdc\'f9 s nezn\'e1m\'fdm strojem mi p\'f8ipomn\'eclo z\'e1hadu, kterou jsem se podrobn\'ec zab\'fdval v knize Bytosti odjinud.\par
V jednom ze t\'f8\'ed nejposv\'e1tn\'ecj\'9a\'edch hinduistick\'fdch chr\'e1m\'f9 ve v\'fdchodoindick\'e9m Pur\'ed je uct\'edv\'e1na socha boha D\'9eagan\'e1tha. Pest\'f8e pomalovan\'fd d\'f8ev\'ecn\'fd kolos se zcela vymyk\'e1 podob\'ec zn\'e1m\'fdch postav hinduistick\'e9ho panteonu. Na zavalit\'e9m obd\'e9ln\'edkov\'e9m trupu sed\'ed hranat\'e1 hlava s tal\'ed\'f8ky neobvykle velk\'fdch kulat\'fdch o\'e8\'ed. Pa\'9ee \endash \'e8i sp\'ed\'9ae jak\'e9si pah\'fdly bez dlan\'ed a loketn\'edch kloub\'f9 \endash nejsou spu\'9at\'ecny dol\'f9, ale \'e8n\'ed dop\'f8edu. Na jejich horn\'edch \'e8\'e1stech se daj\'ed rozpoznat namalovan\'e9 kruhy reflektor\'f9 s vych\'e1zej\'edc\'edmi paprsky sv\'ectla. Socha m\'e1 zvl\'e1\'9atn\'ed proporce. Hlava i trup jsou stejn\'ec vysok\'e9 a vzadu a\'9e nep\'f8irozen\'ec rovn\'e9, jako by je se\'f8\'edzl obrovsk\'fd n\'f9\'9e. Absolutn\'ed plochost poznamen\'e1v\'e1 tak\'e9 horn\'ed \'e8\'e1st hlavy i spodek t\'ecla. Tv\'e1\'f8, postr\'e1daj\'edc\'ed nos i \'fasta, tvo\'f8\'ed t\'f8i ost\'f8e lomen\'e9 st\'ecny. Absence obvykl\'fdch rys\'f9 \'e8lov\'ecka, hranatost a p\'f8em\'edra rovn\'fdch ploch vyvol\'e1vaj\'ed dojem stroje. Ne, to nen\'ed b\'f9h v lidsk\'e9 podob\'ec ani mytologick\'e1 bytost zplozen\'e1 fantazi\'ed, ale v\'ecrn\'e9 zobrazen\'ed robota.\par
D\'9eagan\'e1th b\'fdv\'e1 pova\'9eov\'e1n za sv\'e9r\'e1znou podobu Kr\'9any. Ale indi\'e8t\'ed teologov\'e9 p\'f8izn\'e1vaj\'ed, \'9ee lano, j\'edm\'9e byl tento b\'f9h se vzhledem robota vyta\'9een mezi elitu hinduistick\'e9ho panteonu, je utk\'e1no z nes\'e8etn\'fdch vl\'e1ken velmi star\'fdch r\'f9znorod\'fdch m\'fdt\'f9, kter\'e9 nazna\'e8uj\'ed ciz\'ed p\'f9vod. Zd\'e1 se, \'9ee mezi tradi\'e8n\'ed bo\'9estva byl D\'9eagan\'e1th za\'f8azen a\'9e dodate\'e8n\'ec, kdy\'9e si lid\'e9 nedok\'e1zali p\'f8irozen\'ec vysv\'ectlit n\'eckter\'e9 jeho udivuj\'edc\'ed vlastnosti. Samotn\'e9 jm\'e9no je etymologicky odvozeno od pojmu P\'e1n Vesm\'edru nebo tak\'e9 P\'e1n \'e8i Bytost z Vesm\'edru. Jeho kult sah\'e1 pravd\'ecpodobn\'ec a\'9e do doby kamenn\'e9, kdy se na pob\'f8e\'9e\'ed Orissy usadilo p\'f8ed\'e1rijsk\'e9 obyvatelstvo \'e8ern\'e9 pleti. Byl to d\'f9vod k tomu, aby i tv\'e1\'f8 boha nesla kovov\'ec \'e8ernou barvu, nebo se zde odr\'e1\'9e\'ed vzpom\'ednka na jeho skute\'e8nou podobu?\par
O zrozen\'ed \'e8i p\'f8\'edchodu D\'9eagan\'e1tha se dochovaly odli\'9an\'e9 pov\'ecsti. Jedna verze spojuje boha s temn\'ec modr\'fdm t\'eclesem, kter\'e9 spadlo z nebe. Historici nazna\'e8uj\'ed, \'9ee to byl velk\'fd meteorit, ale dodnes se po n\'ecm nena\'9ala ani stopa.\par
Lebka bez \'fast\par
Antropologick\'e9 muzeum v Mexico City vystavuje velmi zvl\'e1\'9atn\'ed sochu. Zat\'edmco v\'9aechny ostatn\'ed expon\'e1ty jsou pro pozn\'e1n\'edchtiv\'e9 n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky opat\'f8eny podrobn\'fdmi informacemi, zde cedulka s popiskou sch\'e1z\'ed. Nikdo ani netu\'9a\'ed, kdo sochu vytvo\'f8il, jak je star\'e1 a \'e8\'ed podoba je zv\'ec\'e8n\'ecna v kameni. Koho asi p\'f8edstavuje stvo\'f8en\'ed s nep\'f8irozen\'ec plochou hlavou,v\'fdrazn\'fdma o\'e8ima a chobotem \'e8i trubic\'ed d\'fdchac\'edho p\'f8\'edstroje na hrudi? Cht\'eclo by se v\'ec\'f8it, \'9ee navzdory stroh\'e9mu, zjevn\'ec realistick\'e9mu ztv\'e1rn\'ecn\'ed jde pouze o v\'fdjev z mytologie, ale dal\'9a\'ed senza\'e8n\'ed vykop\'e1vky z Mexika n\'e1s p\'f8esv\'ecd\'e8uj\'ed o opaku.\par
Podobn\'e9 bytosti zcela jist\'ec kdysi kr\'e1\'e8ely po zemsk\'e9m povrchu. Archeologov\'e9 toti\'9e odkryli kostru men\'9a\'edho nezn\'e1m\'e9ho dvounoh\'e9ho tvora. Poz\'f9statky sest\'e1valy z p\'e1te\'f8e, ramen-n\'ed kosti, \'e8\'e1st\'ed pa\'9e\'ed a ploch\'e9 hlavy ve tvaru troj\'faheln\'edku. Rekonstrukce vzhledu prok\'e1zala n\'e1padnou shodu s podobou sochy.\par
Mluv\'e8\'ed t\'fdmu mexick\'fdch antropolog\'f9 prohl\'e1sil, \'9ee se nejedn\'e1 o \'9e\'e1dn\'e9ho dosud zn\'e1m\'e9ho tvora, a nev\'e1hal vyslovit hypot\'e9zu o mimozemsk\'e9m p\'f9vodu. Podrobn\'e9 v\'fdsledky v\'ecdeck\'e9ho ohled\'e1n\'ed nebyly ov\'9aem nikdy zve\'f8ejn\'ecny a tak\'e9 nen\'ed zn\'e1mo, kde je kostra p\'f8echov\'e1v\'e1na. V\'ecrohodnost n\'e1lezu ale potvrdila agentura AFP.\par
Socha tak vyvol\'e1v\'e1 s\'e9rii znepokojuj\'edc\'edch ot\'e1zek. Byla jej\'ed podoba vytvo\'f8ena podle zcela konkr\'e9tn\'edho vzoru, jak nazna\'e8uje vykopan\'e1 kostra? Jestli\'9ee ano, odkud poch\'e1zely bytosti s tak neobvykl\'fdm tvarem hlavy a zbytn\'ecl\'fdm hrudn\'edkem? P\'f8i\'9aly skute\'e8n\'ec z kosmu, anebo jsou produktem jak\'e9si n\'e1m doposud nezn\'e1m\'e9 slep\'e9 v\'ectve evoluce lidsk\'e9ho rodu? Lze v\'f9bec p\'f8ipustit, \'9ee na na\'9a\'ed planet\'ec \'9eili tvorov\'e9, o jejich\'9e existenci jsme doposud nem\'ecli ani tu\'9aen\'ed?\par
Pyramidu t\'ecchto ot\'e1zek roz\'9a\'ed\'f8il n\'e1lez dal\'9a\'ed podivn\'e9 lebky. Je velmi mal\'e1 a velmi lehk\'e1. Nev\'e1\'9e\'ed ani 250 g. I na sv\'e9 miniaturn\'ed rozm\'ecry je leh\'e8\'ed, ne\'9e by m\'ecla b\'fdt, pokud by ji tvo\'f8ily lidsk\'e9 kosti. Odborn\'edky p\'f8ekvapilo, \'9ee m\'e1 \'9aest otvor\'f9, ale \endash stejn\'ec jako socha z Mexika \endash \'9e\'e1dn\'e1 \'fasta.\par
Lebka byla objevena v kv\'ectnu roku 2001 v Rodopech na jihu Bulharska. Vedle n\'ed se nach\'e1zela \'e8\'e1st jak\'e9hosi p\'f8edm\'ectu zhotoven\'e9ho z nezn\'e1m\'e9ho kovu. Jeden z nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'edch evropsk\'fdch antropolog\'f9 profesor Jordan Jordanov prohl\'e1sil, \'9ee za cel\'fd sv\'f9j \'9eivot nevid\'ecl nikdy nic podobn\'e9ho, nic, co by se tak v\'fdrazn\'ec li\'9ailo od \'e8lov\'ecka i v\'9aech zn\'e1m\'fdch zv\'ed\'f8at.\par
Humanoid z Chile\par
Tajemn\'e9 cosi le\'9eelo v tr\'e1v\'ec pod ke\'f8em. Hlava na dlouh\'e9 tenk\'e9 \'9a\'edji m\'ecla neobvykl\'fd tvar. Mal\'e9, \'9aikmo ulo\'9een\'e9 o\'e8i se p\'f8iv\'edraly. \'dasta k\'f8e\'e8ovit\'ec lapala po dechu. \'datl\'e9 drobn\'e9 t\'eclo se t\'f8\'e1slo jako v zimnici.\par
Chlapec se sehnul, opatrn\'ec polo\'9eil stvo\'f8en\'ed na dla\'f2 a b\'ec\'9eel je uk\'e1zat rodi\'e8\'f9m.\par
Psal se 1. \'f8\'edjen 2002. Poklidn\'e1 dovolen\'e1 v malebn\'e9m okol\'ed jihochilsk\'e9ho m\'ecsta Concepcion pro rodinu Carre\'f2ov\'fdch skon\'e8ila. Novin\'e1\'f8i \'9e\'e1dali o rozhovor, televizn\'ed stanice cht\'ecly unik\'e1tn\'ed objev p\'f8edstavit div\'e1k\'f9m a chystaly besedu s odborn\'edky.\par
Nalezen\'fd tvor m\'e1 dv\'ec nohy, dv\'ec ruce s pon\'eckud del\'9a\'edmi prsty a vzp\'f8\'edmenou postavu. Na v\'fd\'9aku ale m\'ec\'f8\'ed pouze 7,5 cm. Je to n\'ecjak\'fd druh zv\'ed\'f8ete, lidsk\'fd plod, zr\'f9dn\'e1 h\'f8\'ed\'e8ka p\'f8\'edrody nebo n\'ecco zcela jin\'e9ho?\par
Bou\'f8i odporu vyvolal dr. Antonio Mann, kter\'fd pohotov\'ec vystoupil s hypot\'e9zou, \'9ee jde o hmyzo\'9erav\'e9ho va\'e8natce Dromiciops gliroides, jedine\'e8n\'fd druh ob\'fdvaj\'edc\'ed hustou a vlhkou vegetaci Chile a Argentiny. Domorodci t\'e9to \'9eiv\'e9 fosilii \'f8\'edkaj\'ed kolokolo \endash posel \'9apatn\'fdch zpr\'e1v. Jeho p\'f8\'edtomnost vyvol\'e1v\'e1 strach. Je pr\'fd znamen\'edm bl\'ed\'9e\'edc\'edho se ne\'9at\'ecst\'ed (asi jako houk\'e1n\'ed s\'fd\'e8ka u n\'e1s). Evropan\'e9 jej naz\'fdvaj\'ed Monito del Monte, co\'9e ve \'9apan\'ecl\'9atin\'ec znamen\'e1 horsk\'e1 opi\'e8ka.\par
Kolokolo je drobn\'fd. M\'e1 nezvykle tvarovanou lebku, n\'e1padn\'e9 o\'e8i, kr\'e1tk\'e9 a kulat\'e9 u\'9an\'ed boltce, dob\'f8e vyvinut\'fd vak, hustou srst a dlouh\'fd osrst\'ecn\'fd ocas.A to je probl\'e9m. T\'eclo nalezen\'e9ho tvora je dokonale hladk\'e9, p\'f9vodn\'ec m\'eclo sv\'ectle r\'f9\'9eovou barvu, nyn\'ed ji\'9e z\'e8ernalo. Nenajdeme na n\'ecm ani stopu po vaku \'e8i alespo\'f2 torzo ocasu. Lebka m\'e1 vylo\'9een\'ec humanoidn\'ed tvar, zat\'edmco lebka kolo-kola je v\'fdrazn\'ec podlouhl\'e1, jin\'fd je i tvar zub\'f9.\par
Dr. Mario Dussuel po d\'f9kladn\'e9 expertize \'f8ekl: \'84Je to velmi divn\'e9, velmi mal\'e9 a velmi lehk\'e9. Zaujaly m\'ec p\'f8edev\'9a\'edm neobvykl\'e9, \'9aikmo ulo\'9een\'e9 o\'e8i. Vezmu-li je\'9at\'ec v \'favahu \'fazk\'fd a tenk\'fd krk a neoby\'e8ejn\'ec dlouh\'e9 prsty, pak mus\'edm potvrdit, \'9ee to stvo\'f8en\'ed se zcela li\'9a\'ed od jak\'e9hokoli zv\'ed\'f8ete.\ldblquote\par
Dal\'9a\'ed v\'fdzkum byl z nepochopiteln\'fdch d\'f9vod\'f9 zastaven. Rodina Carre\'f2ov\'fdch \'fadajn\'ec podlehla bl\'ed\'9ee neur\'e8en\'e9mu n\'e1tlaku a tajemn\'e9ho tvora doslova ulo\'9eila k ledu. Nen\'ed zn\'e1mo, zda je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm v\'ecdci provedli test DNA. A pokud ano, pro\'e8 nebyl zve\'f8ejn\'ecn v\'fdsledek? Skr\'fdval n\'ecjak\'e9 ne\'e8ekan\'e9 p\'f8ekvapen\'ed, nebo by senzacechtiv\'e9 ve\'f8ejnosti p\'f8inesl zklam\'e1n\'ed a odhalil, \'9ee \'9alo o mnoho povyku pro nic?\par
\par
Z\'e1hadu umoc\'f2uje n\'eckolik dal\'9a\'edch nesrovnalost\'ed. Trvalo cel\'e9 t\'f8i t\'fddny, ne\'9e se o n\'e1lezu dozv\'ecd\'ecli novin\'e1\'f8i. Senza\'e8n\'ed zpr\'e1va pros\'e1kla na ve\'f8ejnost nedopat\'f8en\'edm.\par
Sna\'9eil se ji n\'eckdo utajit?\par
Tajemn\'e9 stvo\'f8en\'ed je\'9at\'ec \'9eilo, kdy\'9e ho Julian na\'9ael; rodina ale nen\'ed schopna uv\'e9st p\'f8esn\'fd den, kdy zem\'f8elo. Znamen\'e1 to, \'9ee tvor byl v t\'e9 dob\'ec n\'eckde jinde, mo\'9en\'e1 podroben tajn\'e9mu v\'fdzkumu?\par
O dva roky pozd\'ecji do\'9alo k dal\'9a\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed ud\'e1losti. 10. kv\'ectna 2004 pozd\'ec odpoledne proj\'ed\'9ed\'ecla parkem v Santiagu de Chile policejn\'ed hl\'eddka na kon\'edch. Sychrav\'fd podzimn\'ed v\'edtr set\'f8\'e1sal posledn\'ed listy ze strom\'f9. Rozsv\'edcen\'e9 lucerny matn\'ec z\'e1\'f8ily v ml\'9en\'e9m oparu. Mu\'9ei z\'e1kona vedli sv\'e1 zv\'ed\'f8ata dlouhou lidupr\'e1zdnou alej\'ed.\par
Kolemjdouc\'ed fotograf German Pereira usoudil, \'9ee tento motiv stoj\'ed za z\'e1b\'ecr. Kdy\'9e ve\'e8er prohl\'ed\'9eel sn\'edmek na monitoru po\'e8\'edta\'e8e, zjistil, \'9ee se na cest\'ec za ko\'f2mi pohybovala jak\'e1si mal\'e1 postava. Bytost m\'e1 dv\'ec nohy a dv\'ec ruce. Jej\'ed v\'fd\'9aka nep\'f8esahuje 70 cm. Vzhledem k rozost\'f8en\'ed nelze ani p\'f8i zv\'ect\'9aen\'ed rozpoznat dal\'9a\'ed detaily. Proporce t\'ecla ale vylu\'e8uj\'ed, \'9ee by mohlo j\'edt o d\'edt\'ec.\par
Tvor na sn\'edmku pon\'eckud p\'f8ipom\'edn\'e1 d\'e9mona z Doveru. V tomto m\'ecst\'ec v americk\'e9m st\'e1t\'ec Massachusetts bylo v dubnu roku 1977 n\'eckolikr\'e1t pozorov\'e1no zvl\'e1\'9atn\'ed monstrum.\par
Bill Barlett proj\'ed\'9ed\'ecl sv\'fdm vozem Farm street, kdy\'9e sv\'ectla jeho auta oz\'e1\'f8ila cosi na chodn\'edku. Zprvu se domn\'edval, \'9ee je to ko\'e8ka nebo pes, ale kdy\'9e p\'f8ibrzdil, zahl\'e9dl bizarn\'ed, nepozemsky vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed stvo\'f8en\'ed. M\'eclo nep\'f8im\'ec\'f8en\'ec velkou hlavu bez vlas\'f9. Jej\'ed tvar p\'f8ipom\'ednal vodn\'ed meloun. Kupodivu j\'ed sch\'e1zel nos, \'fasta i u\'9ai. Daly se rozpoznat sv\'edt\'edc\'ed oran\'9eov\'e9 o\'e8i. Huben\'e9 dlouh\'e9 pa\'9ee a nohy byly opat\'f8eny \'fatl\'fdmi prsty. Hol\'e9 t\'eclo pokr\'fdvala drsn\'e1 k\'f9\'9ee s drobn\'fdmi hrbolky.\par
O hodinu pozd\'ecji stejn\'e9ho tvora zahl\'e9dl patn\'e1ctilet\'fd John Baxter. Vracel se dom\'f9, kdy\'9e ono \'84cosi\ldblquote p\'f8eb\'echlo p\'f8es cestu a zmizelo mezi stromy. Dal\'9a\'ed den se ozvali nov\'ed sv\'ecdci. Podle jejich popisu m\'ecla nestv\'f9ra zelen\'e9 o\'e8i, kter\'e9 byly vypoulen\'e9 jako u kozy a dosahovaly stejn\'e9 velikosti.\par
\par
Rozd\'edl v barv\'ec o\'e8\'ed se pravd\'ecpodobn\'ec d\'e1 p\'f8i\'e8\'edst tomu, \'9ee v noci se v nich odr\'e1\'9eela sv\'ectla vozu. Je ale tak\'e9 mo\'9en\'e9, \'9ee \'84d\'e9mon\ldblquote reaguje na r\'f9zn\'e9 sv\'ecteln\'e9 podm\'ednky i zm\'ecnou barvy o\'e8\'ed.\par
Zda je bytost, kterou vyfotografoval Pereira v Santiagu de Chile toto\'9en\'e1 s doversk\'fdm d\'e9monem, nelze s ur\'e8itost\'ed potvrdit. Jej\'ed objeven\'ed by ale mohlo vysv\'ectlovat n\'e1lez onoho sedmicentimetrov\'e9ho tvora. Jedna z teori\'ed p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee jde o p\'f8ed\'e8asn\'ec narozen\'e9 stvo\'f8en\'ed. Vz\'e1jemn\'e1 podoba obou chilsk\'fdch humanoid\'f9 leccos nazna\'e8uje. Je to jeden a t\'fd\'9e druh?\par
Pokud uzn\'e1me, \'9ee ano, a z\'e1rove\'f2 p\'f8ipust\'edme jeho mimozemsk\'fd p\'f9vod, pak stoj\'edme p\'f8ed velmi z\'e1va\'9enou ot\'e1zkou. Je narozen\'ed potomka naprostou v\'fdjimkou, sp\'ed\'9a nedopat\'f8en\'edm ne\'9e z\'e1m\'ecrem, nebo se tato stvo\'f8en\'ed u n\'e1s ji\'9e zabydlela natolik, \'9ee nev\'e1haj\'ed za\'e8\'edt s reprodukc\'ed?\par
Koz\'ed up\'edr znovu na sc\'e9n\'ec\par
S Chile je v posledn\'edch letech spojov\'e1n v\'fdskyt je\'9at\'ec jednoho z\'e1hadn\'e9ho tvora. Od roku 2000 zde bylo nalezeno v\'edce ne\'9e p\'ect tis\'edc zv\'ed\'f8at s prokousnut\'fdm hrdlem. Jejich t\'ecla v\'9edy z\'f9stala netknuta, ale byla dokonale zbavena krve. V n\'eckolika m\'e1lo p\'f8\'edpadech, kdy veterin\'e1\'f8i podrobili mr\'9ainy d\'f9kladn\'e9 pitv\'ec, se uk\'e1zalo, \'9ee p\'f8es dva mal\'e9, ale velmi hlubok\'e9 vpichy byly vys\'e1ty i \'e8\'e1sti jater, plic nebo jin\'fdch org\'e1n\'f9.\par
Z\'e1hadu prohlubuje skute\'e8nost, \'9ee \'e8astokr\'e1t se napaden\'e9 kozy, ovce, lamy \'e8i dr\'f9be\'9e nach\'e1zely ve zcela uzav\'f8en\'fdch prostorech. Nezn\'e1m\'fd \'fato\'e8n\'edk musel p\'f8inejmen\'9a\'edm zvednout z\'e1padku nebo odsunout z\'e1voru na dve\'f8\'edch st\'e1je. Jindy se v\'f9bec nepoda\'f8ilo zjistit, jak se dostal dovnit\'f8.\par
Domorodci v\'ec\'f8\'ed, \'9ee tuto zk\'e1zu m\'e1 na sv\'ecdom\'ed chupacabras \endash koz\'ed up\'edr. Jeho popisy se r\'f9zn\'ed. N\'eckte\'f8\'ed sv\'ecdci hovo\'f8\'ed o nestv\'f9\'f8e vysok\'e9 od 1,2 do 1,5 m. Humanoidn\'ed hlava m\'e1 vypoukl\'e9, rud\'ec sv\'edt\'edc\'ed o\'e8i. Jejich z\'e1\'f8e pr\'fd dok\'e1\'9ee jako reflektor osv\'ectlit prostor p\'f8ed sebou. Z tlamy vy\'e8n\'edvaj\'ed dlouh\'e9 \'9api\'e8\'e1ky, kter\'e9 z\'f8ejm\'ec slou\'9e\'ed k probodnut\'ed k\'f9\'9ee ob\'ecti. Pod pa\'9eemi se daj\'ed rozpoznat \'e8etn\'e9 ko\'9en\'ed z\'e1hyby spojen\'e9 s prsn\'edmi svaly. Nen\'ed jasn\'e9, zda jsou opravdu ur\'e8eny k letu, nebo p\'f8i rozta\'9een\'ed rukou pouze p\'f8ipom\'ednaj\'ed k\'f8\'eddla. K\'f9\'9ee je \'9aed\'e1 nebo \'9aedozelen\'e1 a na z\'e1dech vytv\'e1\'f8\'ed kruhovit\'e9 \'fatvary.\par
Jin\'ed n\'e1hodn\'ed pozorovatel\'e9 spat\'f8ili jak\'e9hosi k\'f8\'ed\'9eence s t\'eclem klokana a hlavou vlka. Jeho srst byla bronzov\'ec \'9aed\'e1. Na z\'e1dech m\'ecl velk\'e1 blanit\'e1 k\'f8\'eddla. Pohyboval se nesm\'edrn\'ec rychle po zemi. Dovedl hbit\'ec vysko\'e8it na strom a n\'eckdy i l\'e9tal.\par
Nen\'ed zcela jasn\'e9, zda ke stejn\'e9mu druhu m\'f9\'9eeme za\'f8adit i podivn\'e9 stvo\'f8en\'ed, kter\'e9 se objevilo ve Spojen\'fdch st\'e1tech 19. dubna 1994 \endash a ne, jak bychom \'e8ekali, pod rou\'9akou tmy, ale za pln\'e9ho slunce, o p\'f9l des\'e1t\'e9 dopoledne.\par
\par
\'84Brian Canfield, osmn\'e1ctilet\'fd student st\'f8edn\'ed \'9akoly, jel dod\'e1vkou do Camp One na \'fapat\'ed hory Mount Rainier ve st\'e1t\'ec Washington. N\'e1hle se jeho vozidlo bez zjevn\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny zastavilo. Asi deset metr\'f9 p\'f8ed autem dopadla se sly\'9aiteln\'fdm \'faderem na cestu jak\'e1si d\'ecsiv\'e1 bytost, kter\'e1 jako by vysko\'e8ila z n\'ecjak\'e9ho zl\'e9ho snu.\par
St\'e1la nehnut\'ec na zadn\'edch nohou a m\'ec\'f8ila nejm\'e9n\'ec t\'f8i metry. M\'ecla tv\'e1\'f8 podobnou vl\'e8\'ed, \'9elut\'e9 o\'e8i se z\'f8\'edtelnicemi ve tvaru p\'f9lm\'ecs\'edce, u\'9ai zakon\'e8en\'e9 chocholkami, velkou tlamu plnou ostr\'fdch zub\'f9 (ale bez tes\'e1k\'f9), pta\'e8\'ed nohy, mohutn\'e9 pa\'9ee a ruce s prsty,\'85 m\'ecla v\'9aak tak\'e9 dv\'ec obrovsk\'e1 k\'f8\'eddla, kter\'e1 le\'9eela slo\'9eena za mohutn\'fdmi rameny. Vyd\'ec\'9aen\'fd mlad\'edk na bytost n\'eckolik minut nev\'ec\'f8\'edcn\'ec z\'edral.\par
Brian\'f9v hrozn\'fd z\'e1\'9eitek pak skon\'e8il, proto\'9ee d\'ecsiv\'fd n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk za\'e8al h\'fdbat prsty, potom rozt\'e1hl k\'f8\'eddla \endash jejich rozp\'ect\'ed bylo tak velk\'e9, \'9ee sahala ke kraj\'f9m silnice \endash a pomalu se vznesl. Sv\'fdm startem zp\'f9sobil takovou turbulenci, \'9ee se Brianova dod\'e1vka za\'e8ala t\'f8\'e1st a kol\'e9bat. Potom netvor zam\'ed\'f8il sm\'ecrem k ho\'f8e Mount Rainier. Jakmile zmizel, motor vozu op\'ect nevysv\'ectliteln\'ec nasko\'e8il a Brian zam\'ed\'f8il k domovu.\ldblquote\par
Tento fascinuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech, kter\'fd uv\'e1d\'ed Karl P. N. Shuker v knize Z\'e1hady planety Zem\'ec, je zaj\'edmav\'fd mimo jin\'e9 on\'edm zvl\'e1\'9atn\'edm chov\'e1n\'edm motoru. Jeho chod se z nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9 zastavil, a co je je\'9at\'ec podivn\'ecj\'9a\'ed, po zmizen\'ed nestv\'f9ry znovu nasko\'e8il, ani\'9e Brian s\'e1hl na start\'e9r. Po cel\'e9m sv\'ect\'ec jsou evidov\'e1ny des\'edtky, mo\'9en\'e1 i stovky p\'f8\'edpad\'f9, kdy stejn\'ec vypov\'ecd\'ecla slu\'9ebu auta, kter\'e1 se ocitla v bl\'edzkosti UFO. Nic podobn\'e9ho ale tentokr\'e1t nebylo v dohledu. P\'f8esto se zd\'e1, jako by onu stra\'9aidelnou bytost obklopovalo silov\'e9 pole, jako by byla jej\'ed p\'f8\'edtomnost spojena s n\'ecjakou energi\'ed, kter\'e1 ovlivnila b\'ech motoru.\par
\par
Chupacabrasov\'e9 na sebe p\'f8it\'e1hli pozornost v 90. letech minul\'e9ho stolet\'ed, kdy se objevili na Portoriku. Pozd\'ecji byl jejich v\'fdskyt hl\'e1\'9aen i z Mexika, USA a n\'eckter\'fdch st\'e1t\'f9 St\'f8edn\'ed a Ji\'9en\'ed Ameriky. St\'e1le ov\'9aem nen\'ed jasn\'e9, kam m\'e1me tato p\'f8\'ed\'9aern\'e1 stvo\'f8en\'ed za\'f8adit.\par
N\'eckte\'f8\'ed je pova\'9euj\'ed za nezda\'f8en\'fd produkt biologick\'fdch pokus\'f9 americk\'e9 arm\'e1dy. \'c8etn\'e1 pozorov\'e1n\'ed se toti\'9e odehr\'e1la v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een\'fdch vojensk\'fdch z\'f3n. Jin\'ed v nich rozpozn\'e1vaj\'ed mimozemsk\'e9 vet\'f8elce. Dal\'9a\'ed tvrd\'ed, \'9ee je zplodily \'ef\'e1belsk\'e9 s\'edly uvoln\'ecn\'e9 p\'f8i ob\'f8adech \'e8ern\'e9 magie.\par
Star\'e9 dokumenty dokazuj\'ed, \'9ee tvorov\'e9 podobn\'ed chupacabras\'f9m byli v Chile zn\'e1m\'ed u\'9e v 18. stolet\'ed. To ov\'9aem vylu\'e8uje v\'9aechny spikleneck\'e9 teorie o z\'e1m\'ecrn\'ec zmutovan\'fdch zr\'f9d\'e1ch, kter\'e9 unikly z vojensk\'fdch laborato\'f8\'ed. Mus\'ed tedy j\'edt bu\'ef o nezn\'e1m\'e1 zv\'ed\'f8ata, nebo o n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky odjinud. A pod slovem \'84odjinud\ldblquote net\'f8eba rozum\'ect jen n\'ecjak\'e9 vzd\'e1len\'e9 vesm\'edrn\'e9 t\'ecleso, ale mo\'9en\'e1 sf\'e9ry, kter\'e9 jsou n\'e1m na dosah, a p\'f8esto o nich nic nev\'edme.\par
K tomuto podez\'f8en\'ed p\'f8isp\'edv\'e1 n\'eckolik t\'ec\'9ece pochopiteln\'fdch okolnost\'ed. Ameri\'e8t\'ed farm\'e1\'f8i, kte\'f8\'ed se tyto nestv\'f9ry pokusili zast\'f8elit, toti\'9e tvrdili, \'9ee jejich t\'ecla ani po opakovan\'e9m pr\'f9st\'f8elu v\'f9bec nekrv\'e1cela. V Elmendorfu se \'fadajn\'ec poda\'f8ilo jeden exempl\'e1\'f8 zab\'edt. T\'eclo ji\'9e po hodin\'ec vykazovalo zn\'e1mky mumifikace. Tk\'e1\'f2 byla k\'f8ehk\'e1 a l\'e1mala se, a\'9e se z\'e1hy zcela rozpadla. Ostatky se zm\'ecnily v prach.\par
\'8eiv\'e1 ozv\'ecna\par
Ji\'9e p\'f8ed \'e8ty\'f8mi tis\'edci lety starov\'eck\'e9 civilizace v\'ec\'f8ily v existenci Gryf\'f9.\par
Tito d\'ecsiv\'ed k\'f8\'ed\'9eenci \'9aelmy a drav\'e9ho pt\'e1ka nebyli pova\'9eov\'e1ni za b\'e1jn\'e9 spole\'e8n\'edky boh\'f9, ale za zcela konkr\'e9tn\'ed a velmi nebezpe\'e8n\'e1 zv\'ed\'f8ata. Jejich nejstar\'9a\'ed zobrazen\'ed poch\'e1z\'ed z Indie. Archeologov\'e9 je objevili i na pam\'e1tk\'e1ch z p\'f8edhistorick\'e9 Kr\'e9ty (ze 17. stolet\'ed p\'f8ed Kristem). Obrazy Gryf\'f9 zdobily zbroj Skyt\'f9 a nach\'e1z\'edme je i u dal\'9a\'edch kultur st\'f8edn\'ed Asie.\par
\'84V literatu\'f8e se o t\'ecchto bytostech poprv\'e9 zm\'ednil H\'e9siodos; zpr\'e1vu o tom m\'e1me v\'9aak jen od starov\'eck\'e9ho koment\'e1tora k jeho d\'edlu. Prvn\'ed dolo\'9een\'e1 zm\'ednka o nich poch\'e1z\'ed a\'9e od H\'e9rodota, tj. z poloviny 5. stolet\'ed p\'f8ed Kristem. P\'ed\'9ae, \'9ee jsou to obludy se lv\'edmi t\'ecly a s orl\'edmi k\'f8\'eddly a dr\'e1py, kter\'e9 \'9eij\'ed na nejvzd\'e1len\'ecj\'9a\'edm severu Asie a st\'f8e\'9e\'ed tam lo\'9eiska zlata p\'f8ed jednook\'fdmi Arismapany. Aischylos je naz\'fdv\'e1 Diov\'fdmi psy s pta\'e8\'edmi zob\'e1ky, kte\'f8\'ed ne\'9at\'eckaj\'ed. Pozd\'ecj\'9a\'ed auto\'f8i se o nich dozv\'ecd\'ecli v\'edc. Byly pr\'fd siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechna zv\'ed\'f8ata s v\'fdjimkou lv\'f9 a slon\'f9, \'e8lov\'eck se jich mohl zmocnit jen kr\'e1tce po vyl\'edhnut\'ed, \'9eily v Indii nebo v Baktrii. V Indii pron\'e1sledovaly zlatokopy, ale ne kv\'f9li zlatu, n\'fdbr\'9e ze strachu o sv\'e1 ml\'e1\'efata. V Baktrii samy vyhrab\'e1valy ze zem\'ec zlato, d\'eclaly si z n\'echo hn\'edzda a lid\'e9 z touhy po zlatu sb\'edrali odpadky z t\'ecchto hn\'edzd,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd ve sv\'e9 knize Bohov\'e9 a hrdinov\'e9 antick\'fdch b\'e1j\'ed.\par
\par
Krom\'ec soch, reli\'e9f\'f9 a jin\'fdch vyobrazen\'ed se pravd\'ecpodobn\'ec dochovaly i ostatky Gryf\'f9. V Reznu v kostele Obr\'e1cen\'ed sv. Pavla se mezi r\'f9zn\'fdmi votivn\'edmi dary a kuriozitami nach\'e1zel Ungus Gryphi \endash dr\'e1p Gryfa. Podle p\'edsemn\'fdch z\'e1znam\'f9 z po\'e8\'e1tku 17. stolet\'ed byl ji\'9e cel\'fd z\'e8ernal\'fd, dosahoval d\'e9lky skoro 0,5 m a v pr\'f9m\'ecru m\'ecl t\'e9m\'ec\'f8 10 cm. Zda je st\'e1le ulo\'9een n\'eckde v depozit\'e1\'f8i kostela, nen\'ed z\'f8ejm\'e9.\par
Anglick\'fd \'e8asopis The Zoologist otiskl v roce 1868 zpr\'e1vu zam\'ecstnance zlat\'e9ho dolu v chilsk\'e9m Copiap\'f3: \'84Asi v p\'ect odpoledne, kdy\'9e denn\'ed sm\'ecna na dole ji\'9e skon\'e8ila a v\'9aichni d\'ecln\'edci \'e8ekali na ve\'e8e\'f8i, jsme n\'e1hle uvid\'ecli, jak se k n\'e1m bl\'ed\'9e\'ed obrovsk\'fd pt\'e1k. Nejprve jsme si mysleli, \'9ee je to jen n\'ecjak\'fd temn\'fd mrak podivn\'e9ho tvaru, kter\'fd byl v\'ectrem odd\'eclen od ostatn\'edch mrak\'f9. Sm\'ec\'f8oval ze severoz\'e1padu na jihov\'fdchod a let\'ecl velmi p\'f8\'edmo\'e8a\'f8e a rychle. Kdy\'9e let\'ecl p\'f8\'edmo nad na\'9aimi hlavami, mohli jsme si v\'9aimnout podivn\'e9ho tvaru jeho t\'ecla. Jeho obrovit\'e1 k\'f8\'eddla byla pokryt\'e1 \'9aedav\'fdm pe\'f8\'edm, d\'ecsiv\'e1 hlava vypadala jako hlava n\'ecjak\'e9 obrovsk\'e9 kobylky, o\'e8i m\'ecl do\'9airoka otev\'f8en\'e9 \endash z\'e1\'f8ily jako ho\'f8\'edc\'ed kousky uhl\'ed. Zd\'e1lo se, \'9ee je pokryt n\'ec\'e8\'edm, co p\'f8ipom\'ednalo kan\'e8\'ed \'9at\'ectiny. Ale na t\'ecle, je\'9e bylo prot\'e1hl\'e9, jakoby had\'ed, byly vid\'ect jasn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed \'9aupiny, kter\'e9 na sebe nar\'e1\'9eely a vyd\'e1valy kovov\'fd zvuk, jak podivn\'fd pt\'e1k ot\'e1\'e8el v letu sv\'e9 t\'eclo.\ldblquote\par
Let\'edc\'ed nestv\'f9ru vid\'ecli v\'9aichni p\'f8\'edtomn\'ed d\'ecln\'edci. Nelze se tedy vymlouvat na n\'ecjakou halucinaci.Kryptozoolog Herbert Wendet p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee jestli\'9ee dnes ji\'9e mus\'edme p\'f8ipustit, \'9ee ve starov\'eck\'fdch popisech b\'e1jn\'fdch stvo\'f8en\'ed se skr\'fdv\'e1 alespo\'f2 zrnko zoologick\'e9 pravdy, pak v pov\'ecstech o Gryfech dosahuje velikosti kokosov\'e9ho o\'f8echu.\par
Byl obrovsk\'fd pt\'e1k z Copiap\'f3 Gryf, kter\'fd p\'f8e\'9eil do modern\'ed doby?\par
V lednu roku 2004 na jin\'e9m m\'edst\'ec v Chile vid\'ecli stejn\'e9ho l\'e9taj\'edc\'edho tvora \'f8idi\'e8i autobus\'f9. Pohyboval se velmi rychle a v\'9edy nedaleko vchod\'f9 do \'9atol nyn\'ed ji\'9e opu\'9at\'ecn\'e9ho zlat\'e9ho dolu.\par
Je to pouh\'e1 n\'e1hoda? Nebo starov\'eck\'e9 legendy nelhaly a tito podivn\'ed tvorov\'e9 hn\'edzd\'ed v\'9edy pobl\'ed\'9e nalezi\'9a\'9d zlata?\par
Bosensk\'e1 bestie\par
V \'fanoru roku 2001 zn\'e1m\'fd bosensk\'fd fotbalista Damir Bradarac nalezl na ulici nedaleko sportovn\'edho za\'f8\'edzen\'ed v Zenici mrtvolu zvl\'e1\'9atn\'edho \'9eivo\'e8icha. Ploch\'e1 hlava s tupou zubatou tlamou a v\'fdrazn\'fdma o\'e8ima vzd\'e1len\'ec p\'f8ipom\'ednala psa. Kr\'e1tk\'e9 p\'f8edn\'ed kon\'e8etiny ukon\'e8ovaly dlouh\'e9 dlan\'ec s p\'ecti t\'e9m\'ec\'f8 lidsk\'fdmi prsty. Mohutn\'e9 zadn\'ed kon\'e8etiny budily dojem, \'9ee tvor dovede sk\'e1kat jako klokan. Necel\'e9ho p\'f9l metru dlouh\'e9 t\'eclo pokr\'fdvala hladk\'e1 nahn\'ecdl\'e1 k\'f9\'9ee.\par
Bradarac zdechlinu odvezl do m\'edstn\'ed veterin\'e1rn\'ed nemocnice, kde potvrdili, \'9ee nejde o \'9e\'e1dn\'fd zn\'e1m\'fd druh zv\'ed\'f8ete ani o n\'ecjak\'e9ho k\'f8\'ed\'9eence.\par
P\'f8\'edtomnost hroziv\'ec vyhl\'ed\'9eej\'edc\'edho, pravd\'ecpodobn\'ec maso\'9erav\'e9ho tvora v sam\'e9m centru m\'ecsta vyvolala znepokojen\'ed, kter\'e9 zes\'edlilo, kdy\'9e byl dal\'9a\'ed podobn\'fd n\'e1lez ohl\'e1\'9aen z m\'ecsta Visko.\par
\par
II. Sv\'ectla na obloze\par
T\'e9m\'ec\'f8 v\'9aude, kde se na po\'e8\'e1tku t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed objevily nezn\'e1m\'e9 bytosti, byla kr\'e1tce p\'f8edt\'edm pozorov\'e1na z\'e1hadn\'e1 l\'e9taj\'edc\'ed t\'eclesa.\par
Piloti mexick\'fdch ozbrojen\'fdch sil vystartovali 5. b\'f8ezna 2004 k rutinn\'edmu z\'e1sahu proti pa\'9aer\'e1k\'f9m drog v Campeche. Ve v\'fd\'9ai asi 3500 m radar jednoho z letoun\'f9 signalizoval bl\'edzkost n\'eckolika objekt\'f9. Kamera s infra\'e8erven\'fdm re\'9eimem odhalila celkem jeden\'e1ct siln\'ec z\'e1\'f8\'edc\'edch kruh\'f9 a ku\'9eel\'f9. Vypadaly jako p\'f8edn\'ed sv\'ectla n\'ecjak\'fdch stroj\'f9, kter\'e9 se pohybovaly velkou rychlost\'ed a ne\'e8ekan\'ec prudce m\'ecnily sm\'ecr.\par
Velitel letky vydal p\'f8\'edkaz k jejich pron\'e1sledov\'e1n\'ed.\par
Zd\'e1lo se, \'9ee \'84tajemn\'e1 sv\'ectla\ldblquote dob\'f8e v\'ecd\'ed, co se d\'ecje. Chovala se, jako by si cht\'ecla hr\'e1t na hon\'ecnou. Chv\'edli se nechala st\'edhat, spolehliv\'ec unikala, a pak zpomalila a vr\'e1tila se zp\'ect.\par
\'84Najednou jsme na displeji vid\'ecli, \'9ee ty objekty jsou za n\'e1mi, nalevo od n\'e1s i p\'f8ed n\'e1mi. Nebyl to p\'f8\'edjemn\'fd pocit,\ldblquote p\'f8iznal jeden z pilot\'f9, Magdaleno Castanon.\par
Cel\'e1 akce byla nahr\'e1na na video. Patn\'e1ctiminutov\'fd z\'e1znam, zachycuj\'edc\'ed v\'9aech jeden\'e1ct objekt\'f9, je pova\'9eov\'e1n za p\'f8elomov\'fd dokument. Je to poprv\'e9, kdy arm\'e1da tak \'84hork\'fd\ldblquote materi\'e1l ihned zve\'f8ejnila a kopie nahr\'e1vky poskytla dokonce i laick\'fdm badatel\'f9m. Nav\'edc ministr obrany Ricardo Vega Garcia vylou\'e8il, \'9ee \'9alo o setk\'e1n\'ed s n\'ecjak\'fdmi jin\'fdmi letouny, s technikou, kter\'e1 byla vyrobena na Zemi. Vojen\'9at\'ed odborn\'edci potvrdili pravost velmi kvalitn\'edch a ostr\'fdch z\'e1b\'ecr\'f9, kter\'e9 nemohly b\'fdt vytvo\'f8eny um\'ecle nebo technickou z\'e1vadou kamery.\par
Pozd\'ecji mexick\'e1 televize odvys\'edlala sn\'edmek dal\'9a\'edch t\'f8\'ed l\'e9taj\'edc\'edch tal\'ed\'f8\'f9 vis\'edc\'edch nad Pueblou. Objevily se za \'fasvitu a pozorovaly je des\'edtky lid\'ed. Podle jejich v\'fdpov\'ecd\'ed m\'ecly objekty okrouhl\'fd tvar, st\'f8\'edbro\'9aedou barvu a zna\'e8n\'e9 rozm\'ecry. Linulo se z nich jasn\'e9 sv\'ectlo. Po p\'ecti minut\'e1ch jeden z l\'e9taj\'edc\'edch tal\'ed\'f8\'f9 n\'e1hle zmizel, dal\'9a\'ed dva odlet\'ecly obrovskou rychlost\'ed k jihoz\'e1padu.\par
S\'e9rie pokra\'e8ovala 3. \'f8\'edjna 2005. Vystra\'9aen\'ed obyvatel\'e9 Ramos Arizpe sledovali, jak nad r\'e1nem vysoko nad jejich hlavami rotuje cosi tajemn\'e9ho. Objekt p\'f8el\'e9t\'e1val sem a tam a p\'f8itom m\'ecnil tvar. Jak sl\'e9tal z v\'fd\'9aky, z p\'f9vodn\'ec mal\'e9 te\'e8ky se za n\'eckolik minut rozrostl v ohromn\'fd mod\'f8e z\'e1\'f8\'edc\'ed ov\'e1l.\par
P\'f8ivolan\'e1 policejn\'ed hl\'eddka byla vybavena kamerou. T\'e9m\'ec\'f8 dvacet minut z\'e1b\'ecr\'f9 dokumentuje, jak UFO neust\'e1le m\'ecn\'ed sv\'f9j vzhled. Chv\'edli jako by pulzoval. Pak z jeho doln\'ed \'e8\'e1sti za\'e8alo sv\'edtit \'e8erven\'e9 sv\'ectlo, kter\'e9 z\'e1hy zb\'eclalo. Kdy\'9e zhaslo, na jeho m\'edst\'ec se dal rozpoznat temn\'fd otvor. Objekt te\'ef vypadal jako prsten, z\'e1rove\'f2 se za\'e8al to\'e8it kolem sv\'e9 vodorovn\'e9 osy a vyd\'e1val purpurovou z\'e1\'f8i.\par
O dev\'ect dn\'f9 pozd\'ecji se p\'ect nezn\'e1m\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 objevilo v Bol\'edvii.\par
Na popud vyd\'ec\'9aen\'fdch obyvatel m\'ecsta Oruro je kamerami sledovali televizn\'ed report\'e9\'f8i. Podle jejich zpr\'e1v nejprve p\'f8il\'e9tly dva stroje, na jejich\'9e povrchu z\'e1\'f8ila rud\'e1, zelen\'e1 a modr\'e1 sv\'ectla. N\'eckter\'e1 z nich blikala a tvo\'f8ila tak na trupu barevn\'e9 \'f8ady. Pak k nim dorazil st\'f8\'edb\'f8it\'fd polopr\'f9svitn\'fd kulovit\'fd \'fatvar, v jeho\'9e st\'f8edu se ot\'e1\'e8ela men\'9a\'ed a temn\'e1 koule.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed je, \'9ee stroje v Ramos Arizpe i v Oruru byly dob\'f8e vid\'ect pouh\'fdm okem a spolehliv\'ec je zachytila i kamera, ale na radarech nedalek\'fdch leti\'9a\'9d se v\'f9bec neobjevily.\par
Stejn\'ec ne\'fasp\'ec\'9an\'e1 byla radarov\'e1 technika i na leteck\'e9 z\'e1kladn\'ec v Pre\'9aov\'ec, kdy\'9e podobn\'fd UFO vyvolal poplach ve v\'fdchodoslovensk\'e9 oblasti Doma\'9aa.\par
Tamn\'ed chata\'f8e probudil jak\'fdsi siln\'fd zvuk. N\'eckolik des\'edtek z nich vyb\'echlo ven.\par
Ve v\'fd\'9ace necel\'fdch 30 m nad hladinou p\'f8ehrady se pomalu pohybovalo jasn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed t\'ecleso. Ryb\'e1\'f8i na b\'f8ehu potvrdili, \'9ee sledovali jeho n\'eckolik kilometr\'f9 dlouh\'fd let. Pak zmizelo za horizontem. V\'9aichni se shodli, \'9ee vid\'ecli l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8.\par
Tvar neodpov\'eddal \'9e\'e1dn\'e9mu zn\'e1m\'e9mu letadlu a zvuk ani trochu nep\'f8ipom\'ednal v\'fdbu\'9an\'fd motor.\par
L\'e9taj\'edc\'ed prsteny\par
Je velmi n\'e1padn\'e9, \'9ee v mnoha p\'f8\'edpadech se UFO objevuj\'ed nad kr\'e1tery sopek, kter\'e9 kr\'e1tce na to exploduj\'ed. Zvl\'e1\'9a\'9d \'e8asto k tomu doch\'e1z\'ed nad hroziv\'ec d\'fdmaj\'edc\'edm Popocat\'e9petlem. Obyvatel\'e9 chud\'fdch vesnic na jeho \'fapat\'ed i nedalek\'fdch m\'ecst jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee mimozem\'9a\'9dan\'e9 je takto varuj\'ed p\'f8ed bl\'ed\'9e\'edc\'edm se nebezpe\'e8\'edm.\par
V letech 1994 a 1998, v\'9edy jen p\'e1r t\'fddn\'f9 p\'f8edt\'edm, ne\'9e z \'84kou\'f8\'edc\'ed hory\ldblquote vyrazil vysok\'fd sloup popela a svahy za\'e8ala pokr\'fdvat \'9ehav\'e1 l\'e1va, se na obloze objevily dokonce cel\'e9 letky UFO. V\'ect\'9aina z nich m\'ecla neobvykl\'fd tvar prstenu. A v tom je mo\'9en\'e1 \'f8e\'9aen\'ed z\'e1hady jejich v\'fdskytu. Prstencovit\'e9 UFO byly toti\'9e spat\'f8eny i nad jin\'fdmi \'e8inn\'fdmi vulk\'e1ny.V \'e8ervenci roku 2000 jeden z nich vyfotografoval Lubom\'edr Kova\'f8\'edk ze Zl\'edna.\par
Asi m\'ecs\'edc pot\'e9, co sicilsk\'e1 sopka Etna vychrlila obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed l\'e1vy a nab\'edrala dech k dal\'9a\'ed explozi, se s dal\'9a\'edmi cestovateli vydal k jej\'edmu vrcholu.\par
\'84L\'e1va byla ztuhl\'e1, ale je\'9at\'ec tak hork\'e1, \'9ee n\'e1m propalovala podr\'e1\'9eky pohorek. M\'edsty jsme lezli po \'e8ty\'f8ech a museli m\'edt pevn\'e9 rukavice, proto\'9ee povrch byl ostr\'fd jako \'9eiletky. V\'9aude unikaly jedovat\'e9 plyny. V\'ect\'9aina lid\'ed se vr\'e1tila zp\'ect.\ldblquote\par
Kova\'f8\'edk a jeho p\'f8\'edtel Ivo Linhart jako jedin\'ed dorazili a\'9e na okraj kr\'e1teru. Sopka st\'e1le hroziv\'ec d\'fdmala. Oba mu\'9ei ud\'eclali p\'e1r sn\'edmk\'f9 a rozhodli se vr\'e1tit.\par
\'84Najednou jsem se p\'f8i sestupu ohl\'e9dl a spat\'f8il na obloze podivn\'fd \'fakaz ve tvaru st\'f8\'edb\'f8it\'ec \'9aed\'e9 elipsy. Objekt let\'ecl pom\'ecrn\'ec rychle\'85 p\'f8ibli\'9en\'ec p\'ect minut nap\'f8\'ed\'e8 oblohou a pak zmizel za horizontem,\ldblquote vypov\'ecd\'ecl pro tisk Lubom\'edr Kova\'f8\'edk a sv\'f9j z\'e1\'9eitek doplnil dv\'ecma zda\'f8il\'fdmi sn\'edmky.\par
Tvar objektu velmi p\'f8ipom\'edn\'e1 krou\'9eky, jak\'e9 vypou\'9at\'ecj\'ed ku\'f8\'e1ci. Pod n\'edm se t\'e1hne dlouh\'e1 a z\'f8eteln\'e1 kou\'f8ov\'e1 stopa. S\'e1m Kova\'f8\'edk se domn\'edv\'e1, \'9ee objektivem zachytil sp\'ed\'9a n\'ecjak\'fd nezn\'e1m\'fd fyzik\'e1ln\'ed jev ne\'9e skute\'e8n\'e9 UFO. A z\'f8ejm\'ec se nem\'fdl\'ed.\par
V\'ecdci, kte\'f8\'ed studovali tyto prstencovit\'e9 \'fatvary, l\'e9taj\'edc\'ed nad \'e8inn\'fdmi vulk\'e1ny, p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee jde o plyny nahromad\'ecn\'e9 ve \'9ehav\'fdch \'fatrob\'e1ch sopek, kter\'e9 ob\'e8as pod velk\'fdm tlakem vyst\'f8el\'ed ven p\'f8es skaln\'ed pr\'f9duchy. D\'edky tomu mohou dostat tvar prstenu, vypadaj\'ed jako krou\'9eek d\'fdmu vypu\'9at\'ecn\'fd z \'fast ku\'f8\'e1ka, stoupaj\'ed vzh\'f9ru nad kr\'e1ter a vzn\'e1\'9aej\'ed se ur\'e8it\'fd \'e8as v prostoru.\par
Jin\'e1 sledov\'e1n\'ed UFO ale rozhodn\'ec takhle jednodu\'9ae vysv\'ectlit nem\'f9\'9eeme.\par
Operace Prato\par
Rychle se stm\'edvalo. Amazonsk\'e1 d\'9eungle v\'edtala nadch\'e1zej\'edc\'ed noc nep\'f8ebernou sm\'ecsic\'ed sk\'f8ek\'f9, p\'edsk\'e1n\'ed a tlukotu. N\'e1hle cel\'e1 ta d\'ecsiv\'e1 kakofonie ustala. Krajinu zalil neobvykle siln\'fd jas. N\'eckolik \'9een a d\'ect\'ed vyb\'echlo ven z chatr\'e8\'ed. T\'ecsn\'ec nad korunami strom\'f9 visel ohromn\'fd z\'e1\'f8\'edc\'ed disk. Po chv\'edli z jeho st\'f8edu vyst\'f8elil proud sv\'ecteln\'fdch paprsk\'f9. P\'f8ihl\'ed\'9eej\'edc\'ed dav se zd\'ec\'9aen\'ec rozprchl. Kdy\'9e pozd\'ecji do osady dorazil l\'e9ka\'f8, na\'9ael na t\'ecle zasa\'9een\'fdch mal\'e9 puch\'fd\'f8e a ranky p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed p\'edchnut\'ed jehlou.\par
Pades\'e1tilet\'fd tesa\'f8 z Colares dopadl o n\'ecco h\'f9\'f8. Kdy\'9e zahl\'e9dl nad sv\'fdm domem nezn\'e1m\'e9 t\'ecleso, vzal pu\'9aku a n\'eckolikr\'e1t po n\'ecm vyst\'f8elil. Vz\'e1p\'ect\'ed ho paralyzovalo siln\'e9 sv\'ectlo. Dva t\'fddny se jen st\'ec\'9e\'ed mohl h\'fdbat. M\'ecl siln\'e9 z\'e1vrat\'ec a pocit \'fazkosti.\par
Ryb\'e1\'f8 z ostrova Maraj\'f3 spat\'f8il z\'e1hadn\'e9 sv\'ectlo, jak krou\'9e\'ed pod vodou okolo jeho \'e8lunu. Kdy\'9e uplul asi 800 m, zpod hladiny se nehlu\'e8n\'ec vyno\'f8ilo jak\'e9si t\'ecleso a vzneslo se vzh\'f9ru nad oce\'e1n.\par
P\'ectat\'f8icetilet\'e1 Claudomira Paixao spala v domku sv\'e9 nete\'f8e. Asi v jeden\'e1ct hodin ji vzbudilo sv\'ectlo p\'f8ich\'e1zej\'edc\'ed zpoza okna. Vzduch v m\'edstnosti byl nezvykl\'e9 tepl\'fd.\par
\'84Sv\'ectlo bylo zpo\'e8\'e1tku zelen\'e9, dot\'fdkalo se m\'e9 hlavy a krou\'9eilo mi po tv\'e1\'f8i. Pak se jeho barva zm\'ecnila na \'e8ervenou. Venku jsem spat\'f8ila postavu. Jej\'ed od\'ecv p\'f8ipom\'ednal pot\'e1p\'ec\'e8sk\'fd neopren, vid\'ecla jsem ji ale jen od hrudi nahoru. M\'ecla jak\'fdsi p\'f8\'edstroj podobn\'fd pistoli. Nam\'ed\'f8ila ho na m\'ec a opakovan\'ec vyslala paprsek sv\'ectla. Uc\'edtila jsem horko. Bolelo to jako p\'edchnut\'ed jehlou. Krv\'e1cela jsem\'85 Mysl\'edm, \'9ee mi tak byla odebr\'e1na krev. Byla jsem vyd\'ec\'9aen\'e1, ale nedok\'e1zala jsem se postavit na nohy, v\'9aechny \'fady jsem m\'ecla paralyzovan\'e9.\ldblquote Po \'e8ase, kdy\'9e bytost zmizela a sv\'ectlo venku pohaslo, za\'e8ala Claudomira k\'f8i\'e8et. K\'f8ik p\'f8ivolal nete\'f8, kter\'e1 ji okam\'9eit\'ec odvezla do nemocnice v Colares. O\'9aet\'f8uj\'edc\'ed l\'e9ka\'f8 na\'9ael na zasa\'9een\'e9 hrudi t\'f8i podlouhl\'e9 sp\'e1leniny ve tvaru troj\'faheln\'edku. R\'e1ny byly nab\'echl\'e9, velmi rud\'e9 a na dotek bolestiv\'e9. Jejich d\'e9lka se pohybovala od 10 do 20 cm. Uprost\'f8ed ka\'9ed\'e9 z nich byly dva z\'f8eteln\'e9 vpichy. Claudomira m\'ecla je\'9at\'ec n\'eckolik t\'fddn\'f9 hore\'e8ky a bolesti hlavy.\par
Podobn\'e9 zpr\'e1vy p\'f8ich\'e1zely z \'9airok\'e9ho p\'e1su pob\'f8e\'9e\'ed od S\'e1o Luis po Santarem. Nejv\'edce p\'f8\'edpad\'f9 bylo hl\'e1\'9aeno v okol\'ed Colares a Bel\'e9mu. Brazilsk\'e1 arm\'e1da vyslala do regionu pr\'f9zkumnou expedici. Operace s kryc\'edm n\'e1zvem Prato trvala od konce srpna do prosince roku 1977\endash Velen\'edm byl pov\'ec\'f8en agent tajn\'e9 slu\'9eby, kapit\'e1n letectva a vynikaj\'edc\'ed znalec d\'9eungle Uyrange Hollanda. Jeho lid\'e9 vyslechli na t\'f8i sta o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9. V\'ect\'9aina z nich m\'ecla na t\'eclech zvl\'e1\'9atn\'ed pop\'e1leniny. Jak potvrdil dr. Carvalho z nemocnice v Colares, dva lid\'e9, zasa\'9een\'ed paprsky, zem\'f8eli.\par
Vesni\'e8an\'e9 z ostrova Maraj\'f3 s hr\'f9zou vypr\'e1v\'ecli, \'9ee n\'eckdy se l\'e9taj\'edc\'ed disky objevily na temn\'e9 o\'e8n\'ed obloze a dovedly proudem paprsk\'f9 proniknout st\'f8echami dom\'f9 a oz\'e1\'f8it jejich vnit\'f8n\'ed prostory. \'c8asto tak \'84pro\'9amejdily\ldblquote cel\'e9 obydl\'ed, jako by n\'ecco nebo n\'eckoho hledaly.\par
Hollanda dosp\'ecl k z\'e1v\'ecru, \'9ee krom\'ec schopnosti proch\'e1zet pevn\'fdmi p\'f8ek\'e1\'9ekami UFO disponuj\'ed dv\'ecma druhy sv\'ecteln\'fdch zbran\'ed. Zelen\'e9 sv\'ectlo zasa\'9een\'e9 osoby pouze paralyzovalo, rud\'e9 paprsky zp\'f9sobily sp\'e1leninu.\par
V \'f8\'edjnu voj\'e1ci poprv\'e9 sami spat\'f8ili jeden z t\'ecchto z\'e1hadn\'fdch objekt\'f9. Snesl se z oblohy a visel n\'edzko nad d\'9eungl\'ed, p\'f8itom se zvolna ot\'e1\'e8el kolem sv\'e9 osy. Pak bleskurychle odlet\'ecl. Pohotov\'ed dokumentarist\'e9 p\'f8esto sta\'e8ili po\'f8\'eddit n\'eckolik sn\'edmk\'f9. V\'9aechny ale byly p\'f8esv\'ectlen\'e9.\par
\par
O m\'ecs\'edc pozd\'ecji v Ba\'eda do Sol na pob\'f8e\'9e\'ed Atlantiku byla expedice \'fasp\'ec\'9an\'ecj\'9a\'ed. Disk o pr\'f9m\'ecru asi 30 m se vzn\'e1\'9ael nad zem\'ed, vyza\'f8oval siln\'fd jas a vyd\'e1val zvuk podobn\'fd hukotu klimatizace. Opakovan\'ec vyslal k zemi svazek sv\'ecteln\'fdch paprsk\'f9.\par
Fotografie se tentokr\'e1t zda\'f8ily a jsou spolu s v\'fdpov\'ec\'efmi jednotliv\'fdch sv\'ecdk\'f9 sou\'e8\'e1st\'ed rozs\'e1hl\'e9ho hl\'e1\'9aen\'ed. Kdo se d\'e1le \'9aokuj\'edc\'edmi poznatky zab\'fdval, nen\'ed jasn\'e9. Arm\'e1dn\'ed velen\'ed p\'f8ik\'e1zalo v\'9aem \'fa\'e8astn\'edk\'f9m operace Prato ml\'e8et. Nikdo se nem\'ecl dozv\'ecd\'ect, co zjistili a vid\'ecli.\par
P\'e1r let po odchodu do d\'f9chodu se Hollanda rozhodl promluvit. Uk\'e1zalo se, \'9ee si tajn\'ec po\'f8\'eddil kopie n\'eckter\'fdch z\'e1b\'ecr\'f9 a rozs\'e1hl\'e9 \'e8\'e1sti textu sv\'e9ho hl\'e1\'9aen\'ed. Zve\'f8ejnit je cht\'ecl v prosinci roku 1996 na Sv\'ectov\'e9m ufologick\'e9m kongresu, kter\'fd po\'f8\'e1dala pr\'e1v\'ec Braz\'edlie. Kr\'e1tce po ozn\'e1men\'ed tohoto z\'e1m\'ecru byl Hollanda nalezen ve sv\'e9m domku mrtv\'fd. Podle vojensk\'fdch vy\'9aet\'f8ovatel\'f9 sp\'e1chal sebevra\'9edu. V m\'edstnosti ale nebyly \'9e\'e1dn\'e9 n\'e1bojnice. Nikdo nesly\'9ael v\'fdst\'f8el, jako by pistole byla opat\'f8ena tlumi\'e8em, nic takov\'e9ho ale Hollanda nem\'ecl. Dopis na rozlou\'e8enou sch\'e1zel. V m\'edstnosti byl nepo\'f8\'e1dek, na zemi le\'9eely rozh\'e1zen\'e9 pap\'edry. Zd\'e1lo se, \'9ee n\'eckdo cosi usilovn\'ec hledal. P\'e1r dn\'f9 na to zmizela cel\'e1 Hollandova rodina. Spekuluje se, \'9ee rad\'ecji sama odcestovala do \'fakrytu.\par
Tich\'fd obr\par
Na Sv\'ectov\'e9m ufologick\'e9m kongresu v Braz\'edlii se ale p\'f8esto zrodila senzace. Postaral se o ni Haraldo Westendorf. Tento \'fasp\'ec\'9an\'fd brazilsk\'fd obchodn\'edk cestoval 5. listopadu 1996 ve sv\'e9m jednomotorov\'e9m letadle Piper Apache. P\'f8i p\'f8eletu nad velk\'fdm jezerem pobl\'ed\'9e m\'ecsta Pelotas spat\'f8il ve v\'fd\'9ace asi 1600 m obrovsk\'fd \'84ku\'9eel\ldblquote . Jeho \'9aedohn\'ecd\'fd povrch byl zvr\'e1sn\'ecn\'fd \'f8adou vypouklin a z\'e1\'f8ez\'f9. N\'eckter\'e9 p\'f8ipom\'ednaly okna letadel, jin\'e9 m\'ecly tvar mnoho\'faheln\'edku.\par
Westendorf odhadl celkovou v\'fd\'9aku objektu na 70 m; doln\'ed \'e8\'e1st dosahovala pr\'f9m\'ecru okolo 100 m. Kdy\'9e se p\'f8ibl\'ed\'9eil, v\'9aiml si, \'9ee kulat\'e1 horn\'ed plocha zmizela. Rozm\'ecrn\'fdm otvorem vyl\'e9tlo men\'9a\'ed diskovit\'e9 t\'ecleso o pr\'f9m\'ecru asi 10 m. Chv\'edli se vzn\'e1\'9aelo a pak se rychle vzd\'e1lilo. Mate\'f8sk\'e1 lo\'ef se zat\'edm pohybovala velmi pomalu, ob\'e8as jako by st\'e1la na m\'edst\'ec. Nevyd\'e1vala \'9e\'e1dn\'fd zvuk ani sv\'ectlo.\par
P\'f8\'edstroje Westendorfova letadla fungovaly norm\'e1ln\'ec, nic neukazovalo na to, \'9ee by se zm\'ecnily obvykl\'e9 hodnoty odpov\'eddaj\'edc\'ed v\'fd\'9ace letu.\par
\par
V jednom okam\'9eiku se objekt za\'e8al ot\'e1\'e8et kolem osy. Z jeho st\'e1le otev\'f8en\'e9ho vrcholu vytryskl proud jasn\'fdch \'e8erven\'fdch paprsk\'f9. Pot\'e9 ku\'9eel prudce vystoupal vzh\'f9ru a zmizel v mrac\'edch.\par
Pravdivost Westendorfova l\'ed\'e8en\'ed potvrdili lete\'e8t\'ed dispe\'e8e\'f8i z kontroln\'ed v\'ec\'9ee v Pelotas a dal\'9a\'ed lid\'e9, kte\'f8\'ed objekt spat\'f8ili na obloze.\par
Sv\'ecdectv\'ed astronaut\'f9\par
Jedny z nejp\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'edch z\'e1b\'ecr\'f9 UFO v\'9aech dob po\'f8\'eddila v kv\'ectnu roku 2000 Sharon Rowlandsov\'e1 v anglick\'e9m m\'ecst\'ec Bonsall. Tato \'e8ty\'f8ia\'e8ty\'f8icetilet\'e1 \'9eena v dom\'e1cnosti spat\'f8ila oknem sv\'e9ho domu nevysv\'ectliteln\'e9 sv\'ecteln\'e9 efekty. Vyb\'echla na zahradu a strnula. Nad jej\'edm domem se vzn\'e1\'9aelo obrovsk\'e9 kruhovit\'e9 t\'ecleso pulzuj\'edc\'ed modrou, \'9elutou, fialovou a oran\'9eovou barvou. Z tmav\'e9ho st\'f8edu vyst\'f8elovaly sv\'ecteln\'e9 paprsky. Rowlandsov\'e1 se vr\'e1tila pro kameru a nato\'e8ila \'9aesti-minutov\'fd film, kter\'fd pozd\'ecji odkoupila americk\'e1 firma Kiviat Productions.\par
D\'edky tomu sn\'edmek oblet\'ecl sv\'ect.\par
Jindy ale zve\'f8ejn\'ecn\'ed v\'e1zne na zjevn\'e9 nechuti \'fa\'f8ad\'f9. Od po\'e8\'e1tku nov\'e9ho tis\'edcilet\'ed se znovu debatuje o tom, \'9ee vojsko v\'ed o UFO podstatn\'ec v\'edce, ne\'9e tu\'9a\'edme, a \'9ee v arm\'e1dn\'edch archivech jsou ukr\'fdv\'e1ny p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9 d\'f9kazy o kontaktech s n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky z hv\'eczd.\par
Toto podez\'f8en\'ed podstatn\'ec zes\'edlilo, kdy\'9e se v roce 2001 n\'eckte\'f8\'ed b\'fdval\'ed pracovn\'edci vesm\'edrn\'e9 agentury NASA a vy\'9a\'9a\'ed d\'f9stojn\'edci americk\'e9 arm\'e1dy zapojili do soukrom\'e9ho v\'fdzkumn\'e9ho programu Project Disclosure. Spole\'e8n\'ec ji\'9e shrom\'e1\'9edili stovky sv\'ecdeck\'fdch v\'fdpov\'ecd\'ed o setk\'e1n\'edch s mimozemsk\'fdmi objekty a bytostmi. V\'ect\'9ainu z nich kupodivu neposkytli n\'e1hodn\'ed pozorovatel\'e9, ale v\'fdznamn\'ed odborn\'edci, piloti a astronauti.\par
V roce 1986 p\'f8i p\'f8eletu nad Alja\'9akou zpozoroval pilot japonsk\'fdch aerolini\'ed t\'f8i osv\'ectlen\'e9 objekty. Jeden z nich byl tak obrovsk\'fd, \'9ee zast\'ednil cel\'e9 dopravn\'ed letadlo. Palubn\'ed radar potvrdil, \'9ee nejde o n\'ecjak\'e9 m\'e1men\'ed smysl\'f9. Pozd\'ecji vy\'9alo najevo, \'9ee UFO v bl\'edzkosti japonsk\'e9ho letadla zachytily i pozemn\'ed radary Americk\'e9 feder\'e1ln\'ed letov\'e9 spr\'e1vy. Na p\'f8\'edkaz CIA se jejich obsluha musela zav\'e1zat k ml\'e8enlivosti.\par
Tak\'e9 ser\'9eant Clifford Stone tvrd\'ed, \'9ee byl sv\'ecdkem toho, jak se americk\'e1 vl\'e1da pokou\'9aela zakr\'fdt hav\'e1rii l\'e9taj\'edc\'edho tal\'ed\'f8e.\par
\'84Vid\'ecl jsem t\'ecla mimozem\'9a\'9dan\'f9. V\'ect\'9aina z nich zahynula p\'f8i hav\'e1rii, ale n\'eckter\'e9 z t\'ecch bytost\'ed byly je\'9at\'ec na\'9eivu. Na prvn\'ed pohled se od n\'e1s nedaly rozeznat.\ldblquote\par
Astronaut Leroy Gordon Cooper, kter\'fd v roce 1963 jako prvn\'ed ob\'e8an USA str\'e1vil na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze kolem Zem\'ec d\'e9le ne\'9e jeden den a kter\'fd byl o dva roky pozd\'ecji \'fa\'e8astn\'edkem mise Gemini 5, ve sv\'e9 knize Za hranici v\'edry: Astronautova cesta do nezn\'e1ma p\'ed\'9ae, \'9ee kdy\'9e v roce 1951 slou\'9eil v tehdej\'9a\'edm z\'e1padn\'edm N\'ecmecku, vid\'ecl UFO na vlastn\'ed o\'e8i.\par
\'84Prvn\'ed den vzdu\'9an\'e1 ostraha zpozorovala zvl\'e1\'9atn\'ed objekty let\'edc\'ed ve velk\'e9 v\'fd\'9ace a po kr\'e1tk\'e9 dob\'ec sledovala tuto formaci cel\'e1 skupina st\'edha\'e8\'f9. Objekty se na rozd\'edl od na\'9aich letoun\'f9 dok\'e1zaly zastavit uprost\'f8ed letu a vych\'fdlit se o 90 stup\'f2\'f9\'85 Nedok\'e1zali jsme se k nim p\'f8ibl\'ed\'9eit natolik, abychom je mohli dostihnout, ale m\'ecly kulat\'fd tvar a vypadaly jako kovov\'e9 pod\'9a\'e1lky.\ldblquote\par
O n\'eckolik let pozd\'ecji se Cooper na Edwardsov\'ec z\'e1kladn\'ec v Kalifornii z\'fa\'e8astnil prom\'edt\'e1n\'ed sn\'edmku o UFO, kter\'fd havaroval na americk\'e9m jihoz\'e1pad\'ec.\par
\'84Kdy\'9e to p\'f8ist\'e1lo, vysunulo to trojnoh\'fd p\'f8ist\'e1vac\'ed podvozek. Objekt byl vzd\'e1len pouh\'fdch pades\'e1t metr\'f9. Jakmile se k n\'ecmu cht\'ecl kameraman p\'f8ibl\'ed\'9eit, okam\'9eit\'ec zat\'e1hl podvozek, vyst\'f8elil strm\'ec nahoru ve velmi ostr\'e9m \'fahlu a odlet\'ecl.\ldblquote\par
Po n\'eckolika dnech byl film na p\'f8\'edkaz Pentagonu zabaven a nadobro zmizel v archivu, stejn\'ec jako spousta podobn\'fdch z\'e1b\'ecr\'f9.\par
\'8a\'e9f projektu, l\'e9ka\'f8 Steven Greer, uvedl, \'9ee americk\'e1 vl\'e1da taj\'ed ve\'9aker\'e9 \'fadaje o UFO a mimozem\'9a\'9danech p\'f8edev\'9a\'edm proto, aby nezp\'f9sobila paniku a rozpad sv\'ectov\'e9 ekonomiky. Vyu\'9eit\'ed technologi\'ed UFO, jejich\'9e trosky Ameri\'e8an\'e9 zkoumali, by pr\'fd umo\'9enilo konstrukci stroj\'f9 s minim\'e1ln\'ed spot\'f8ebou energie. Na n\'e1tlak velk\'fdch ropn\'fdch spole\'e8nosti ale tyto objevy z\'f9st\'e1vaj\'ed le\'9eet v p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een\'fdch sejfech. Protiraketov\'fd \'9at\'edt, kter\'fd bude st\'e1t da\'f2ov\'e9 poplatn\'edky des\'edtky miliard dolar\'f9, nem\'e1 \'e8elit nebezpe\'e8\'ed ze strany Ir\'e1nu nebo Koreje, ale \'faderu z vesm\'edru. \'84Tam jsou mimo n\'e1s \'9eiv\'e9 bytosti, kter\'e9 \endash a\'e8koli nejsou nep\'f8\'e1telsk\'e9 \endash daly jasn\'ec najevo, \'9ee si nep\'f8ej\'ed rozm\'edst\'ecn\'ed zbran\'ed ve vesm\'edru.\ldblquote\par
Ho\'f8\'edc\'ed koule\par
Obrovsk\'e1 ohniv\'e1 koule let\'ecla oblohou. Jej\'ed st\'f8emhlav\'fd p\'e1d k zemi doprov\'e1zel ohlu\'9auj\'edc\'ed v\'fdbuch. Domy se ot\'f8\'e1saly v z\'e1kladech, n\'eckolik hlin\'ecn\'fdch chatr\'e8\'ed se z\'f8\'edtilo. V\'ectrn\'e1 smr\'9a\'9d oh\'fdbala stromy a odn\'e1\'9aela men\'9a\'ed p\'f8edm\'ecty stovky metr\'f9 daleko. Vyd\'ec\'9aen\'ed lid\'e9 zmaten\'ec pob\'edhali sem a tam v domn\'ecn\'ed, \'9ee jejich vesnici zas\'e1hla bomba.\par
P\'f8ivolan\'e1 policie hledala p\'f9vodce katastrofy marn\'ec. Nikde nele\'9eel ani kousek n\'ecjak\'e9ho t\'eclesa \'e8i stroje. Na zemi nebyla jedin\'e1 stopa.\par
Pracovn\'edci leteck\'e9 kontroly vylou\'e8ili hav\'e1rii letadla. Podle z\'e1stupc\'f9 organizace pro indick\'fd vesm\'edrn\'fd v\'fdzkum ne\'9alo o p\'e1d satelitu nebo \'e8\'e1sti n\'ecjak\'e9 dru\'9eice. A zcela jist\'ec to nebyl ani meteorit. Zd\'e1 se, \'9ee 12. ledna 2005 se na vesnici Apata asi 100 km od Bombaje z\'f8\'edtilo velk\'e9 nic. Podlehli m\'edstn\'ed obyvatel\'e9 davov\'e9 halucinaci, vid\'ecli a sly\'9aeli n\'ecco, co ve skute\'e8nosti neexistovalo? Pozorovali dosud nezn\'e1m\'fd p\'f8\'edrodn\'ed jev, nebo jejich vesnici zas\'e1hlo um\'ecle vyroben\'e9 t\'ecleso, kter\'e9 se samo dok\'e1zalo dokonale zni\'e8it?\par
P\'f8\'edpad z Indie m\'e1 ne\'e8ekanou a dokonce \'fa\'f8edn\'ec potvrzenou paralelu v \'c8esk\'e9 republice.\par
\'8419. \'fanora 1998 ve 22.40 hodin ozn\'e1mila zl\'ednsk\'e9 policii Z\'e1chrann\'e1 slu\'9eba Praha, \'9ee zachytila nouzov\'fd leteck\'fd sign\'e1l v prostoru mezi obcemi Vizovice a Lou\'e8ka. Stejn\'fd sign\'e1l, pou\'9e\'edvan\'fd v\'fdhradn\'ec v p\'f8\'edpad\'ec hav\'e1rie letadel, zaznamenalo i N\'e1rodn\'ed st\'f8edisko velen\'ed vzdu\'9an\'fdch sil Arm\'e1dy \'c8R. Na m\'edsto p\'f8edpokl\'e1dan\'e9 hav\'e1rie byl ihned vysl\'e1n vojensk\'fd z\'e1chrann\'fd vrtuln\'edk z leti\'9at\'ec P\'f8erov a des\'edtka policist\'f9 se slu\'9eebn\'edmi psy ze Zl\'edna. Policist\'e9 a voj\'e1ci prohled\'e1vali a\'9e do t\'f8\'ed hodin r\'e1no \'e8lenit\'fd ter\'e9n, kde bylo lokalizov\'e1no vys\'edl\'e1n\'ed nouzov\'e9ho sign\'e1lu. P\'e1trac\'ed akce pokra\'e8ovala n\'e1sleduj\'edc\'ed den. \'8e\'e1dn\'e9 trosky, nic, co by nasv\'ecd\'e8ovalo hav\'e1rii letounu v t\'ecchto m\'edstech, ale policie nena\'9ala. Nikdo tak\'e9 neohl\'e1sil ztr\'e1tu nebo hav\'e1rii jak\'e9hokoliv letounu. P\'f8esto se ozval zl\'ednsk\'e9 policii sv\'ecdek, kter\'fd tvrdil, \'9ee v dob\'ec, odpov\'eddaj\'edc\'ed vysl\'e1n\'ed nouzov\'e9ho sign\'e1lu, vid\'ecl na obloze ho\'f8\'edc\'ed objekt.\par
\'84Star\'9a\'ed mu\'9e ze Zl\'ednska, kter\'fd si nep\'f8eje zve\'f8ejnit sv\'e9 jm\'e9no, mi osobn\'ec popsal ho\'f8\'edc\'ed objekt i sm\'ecr jeho letu,\ldblquote uvedl Ivo Mit\'e1\'e8ek, tiskov\'fd mluv\'e8\'ed zl\'ednsk\'e9 policie. \'84Doba, m\'edsto i sm\'ecr letu objektu se p\'f8esn\'ec shodovaly s na\'9aimi poznatky. P\'f8itom p\'f8edpokl\'e1dan\'fd sm\'ecr letu havarovan\'e9ho letadla jsme nezve\'f8ejnili. Mu\'9e let\'edc\'ed objekt popsal jako velkou ho\'f8\'edc\'ed kouli\'85\ldblquote\par
Novinov\'fd \'e8l\'e1nek Dagmar Oplatkov\'e9 uzav\'edr\'e1 pozn\'e1mka, \'9ee ji\'9e p\'f8ed lety n\'eckolik lid\'ed popsalo na Zl\'ednsku a Uhersko-hradi\'9a\'9dsku z\'e1hadn\'e9 ohniv\'e9 koule pohybuj\'edc\'ed se po obloze. Koule m\'ecnily barvu od oran\'9eov\'e9 a\'9e po temn\'ec rudou. Zvl\'e1\'9a\'9d \'e8asto se vyskytovaly nad vrchem Hradisko ji\'9en\'ec od Zl\'edna.\par
Poprv\'e9 zde byly spat\'f8eny ji\'9e p\'f8ed v\'edce ne\'9e sto lety. N\'eckdy sv\'edtily tak jasn\'ec, \'9ee noc m\'ecnily v den, ale kdy\'9e se snesly n\'ed\'9ee, jejich z\'e1\'f8e pohas\'ednala. \'c8astokr\'e1t se pohybovaly t\'ecsn\'ec nad zem\'ed, tak\'9ee z d\'e1lky budily dojem, \'9ee krajinou jede ko\'e8\'e1r. Lid\'e9, kte\'f8\'ed se dostali do bl\'edzkosti t\'ecchto objekt\'f9, utrp\'ecli pop\'e1leniny. N\'eckolik jedinc\'f9 dokonce zmizelo uvnit\'f8 a byli nalezeni a\'9e po n\'eckolika dnech na jin\'e9m m\'edst\'ec. V\'9aichni byli dezorientovan\'ed a v\'f9bec nev\'ecd\'ecli, co se s nimi d\'eclo. \'dakazy se nikdy nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit.\par
\par
III. V\'fdbuch, kter\'fd zachr\'e1nil sv\'ect?\par
V roce 1908 byl \'9eivot na na\'9a\'ed planet\'ec ohro\'9een st\'f8etem s obrovsk\'fdm meteoritem. Lidstvo p\'f8ed z\'e1hubou zachr\'e1nila mimozemsk\'e1 civilizace. D\'f9kaz byl objeven nedaleko Tunguzky. Tuto p\'f8ekvapivou zpr\'e1vu vydaly na po\'e8\'e1tku srpna roku 2004 rusk\'e9 zpravodajsk\'e9 agentury.\par
\'84Obloha na severu se rozev\'f8ela a\'9e k zemi a pak z n\'ed vy\'9alehl plamen\'85 Z\'e1\'f8il tak jasn\'ec, \'9ee jsme si museli clonit o\'e8i\'85 Sv\'ectlo bylo modrob\'edl\'e9. Vyd\'e1valo ho t\'ecleso, kter\'e9 asi deset minut klesalo kolmo dol\'f9. M\'eclo podlouhl\'fd v\'e1lcovit\'fd tvar. Kdy\'9e se p\'f8ibl\'ed\'9eilo k zemi, zd\'e1lo se, jako by se zm\'ecnilo v prach a na jeho m\'edst\'ec se vytvo\'f8il obrovsk\'fd mrak \'e8ern\'e9ho d\'fdmu. Z\'e1rove\'f2 bylo sly\'9aet siln\'e9 dun\'ecn\'ed, nepodobalo se v\'9aak hromu, sp\'ed\'9ae p\'e1du velk\'fdch kamen\'f9 \'e8i d\'eclost\'f8elb\'ec. V\'9aechna staven\'ed se ot\'f8\'e1sla a vz\'e1p\'ect\'ed z oblaku vy\'9alehl klikat\'fd plamen. Sta\'f8eny na\'f8\'edkaly a v\'9aichni si mysleli, \'9ee se bl\'ed\'9e\'ed konec sv\'ecta\'85\ldblquote Tak popisoval dobov\'fd sibi\'f8sk\'fd tisk neobvyklou ud\'e1lost z posledn\'edho \'e8ervnov\'e9ho dne roku 1908. V\'edce ne\'9e sedm set sv\'ecdk\'f9 tehdy na vlastn\'ed o\'e8i spat\'f8ilo, jak do zemsk\'e9 atmosf\'e9ry vstoupil let\'edc\'ed objekt a prudce se \'f8\'edtil dol\'f9. Nad neobydlenou sibi\'f8skou tajgou, pobl\'ed\'9e \'f8eky Tunguzky, do\'9alo k stra\'9aliv\'e9mu v\'fdbuchu doprov\'e1zen\'e9mu mohutn\'fdm z\'e1bleskem. Ozvala se s\'e9rie n\'eckolika ohlu\'9auj\'edc\'edch exploz\'ed. Sly\'9aet je bylo v okruhu 800-1000 km od epicentra. Obyvatel\'e9 vesnice Ni\'9enie-Karelinsk pozorovali obrovsk\'fd sloup ohn\'ec, kr\'e1tce na to jejich domy zas\'e1hla ni\'e8iv\'e1 smr\'9a\'9d. Za\'9eiva sho\'f8ela cel\'e1 st\'e1da sob\'f9. N\'eckolik lid\'ed utrp\'eclo zvl\'e1\'9atn\'ed, dlouho se hoj\'edc\'ed pop\'e1leniny. Jin\'ed byli n\'e1razem odmr\'9at\'ecni a skon\'e8ili se zlomen\'fdmi kon\'e8etinami. Je\'9at\'ec o kus d\'e1l vich\'f8ice dok\'e1zala srazit jezdce z kon\'ed. Les o rozloze v\'edce ne\'9e 2000 km2 byl zni\'e8en tlakovou vlnou, kter\'e1 pak dvakr\'e1t ob\'echla zem\'eckouli.\par
Ozv\'ecnu exploze zaznamenali po cel\'e9m sv\'ect\'ec. Ot\'f8esy zachytily seizmografy na obou americk\'fdch kontinentech. Osl\'f2uj\'edc\'ed sv\'ecteln\'e1 z\'e1\'f8e zm\'ecnila noc v den. Dokonce a\'9e v Lond\'fdn\'ec se p\'f8i jej\'edm svitu daly \'e8\'edst noviny. Z\'e1\'f8\'edc\'ed oblaka fascinovala obyvatele N\'ecmecka i \'8av\'e9dska. Nizozemci museli pro p\'f8\'edli\'9a velk\'fd jas p\'f8eru\'9ait astronomick\'e1 pozorov\'e1n\'ed. Je\'9at\'ec o dva t\'fddny pozd\'ecji se v n\'eckter\'fdch rusk\'fdch m\'ecstech dalo o p\'f9lnoci fotografovat jako p\'f8i pln\'e9m slune\'e8n\'edm svitu.\par
Z\'e1hadn\'e1 katastrofa v nehostinn\'e9m zapad\'e1kov\'ec nevytrhla modern\'ed sv\'ect z letargie. Nikdo se j\'ed p\'f8\'edli\'9a nezab\'fdval. A p\'f8itom sta\'e8ilo tak m\'e1lo \endash kdyby byl \'fader z kosmu opo\'9ed\'ecn o pouh\'fdch p\'e1r hodin, vzhledem k ot\'e1\'e8en\'ed Zem\'ec by mohl sm\'e9st Petrohrad, Stockholm nebo Oslo.\par
Nez\'e1jem a odlehlost zasa\'9een\'e9 oblasti zp\'f9sobily, \'9ee prvn\'ed v\'ecdeck\'e1 v\'fdprava se na m\'edsto dostala teprve v roce 1927. Pozd\'ecji n\'e1sledovalo n\'eckolik dal\'9a\'edch expedic\'ed, ale m\'edsto definitivn\'edch odhalen\'ed p\'f8inesly jen nov\'e9 a nov\'e9 ot\'e1zky. Poda\'f8ilo se sice zjistit rozsah katastrofy, ov\'9aem ne jej\'ed p\'f8\'ed\'e8inu.\par
Vedouc\'ed prvn\'edch \'e8ty\'f8 expedic\'ed Sergej Kul\'edk se domn\'edval, \'9ee do tajgy ude\'f8il velk\'fd meteorit. Jen\'9ee nikde na zemi nebyl kr\'e1ter ani \'9e\'e1dn\'e1 jin\'e1 stopa po dopadu n\'ecjak\'e9ho t\'eclesa.Cosi zp\'f9sobilo ohromnou zk\'e1zu a pak jako by se to vypa\'f8ilo. Nav\'edc, p\'f8esto\'9ee v okruhu 25 km byl les zcela zni\'e8en, p\'f8\'edmo v epicentru z\'f9staly st\'e1t vzrostl\'e9 stromy.\par
Tento jev byl pozd\'ecji zaznamen\'e1n i v Hiro\'9aim\'ec. P\'e1r dom\'f9 v sam\'e9m st\'f8edu exploze se zachovalo, zat\'edmco okoln\'ed staven\'ed smetla tlakov\'e1 vlna. A stejn\'ec jako tam, do\'9alo i v tunguzsk\'e9 p\'f8\'edrod\'ec k z\'e1va\'9en\'fdm genetick\'fdm zm\'ecn\'e1m. Stromy za\'e8aly r\'f9st rychleji. \'c8ast\'ecji ne\'9e jinde doch\'e1zelo k mutac\'edm u rostlin i zv\'ed\'f8at. Evenkov\'e9, kte\'f8\'ed se nach\'e1zeli pobl\'ed\'9e m\'edsta v\'fdbuchu, onemocn\'ecli nezn\'e1mou chorobou a mnoz\'ed z nich na jej\'ed n\'e1sledky zem\'f8eli. Tak\'e9 n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed znaky p\'f8ipom\'ednaly jadern\'fd v\'fdbuch. Kdo ale byl schopen v roce 1908 odp\'e1lit nukle\'e1rn\'ed n\'e1lo\'9e? A nav\'edc by tak musel u\'e8init ve v\'fd\'9ace n\'eckolika kilometr\'f9 nad zem\'ed.\par
Podle sv\'ecdk\'f9 objekt v z\'e1v\'ecru sv\'e9ho letu ud\'eclal smy\'e8ku \'e8i obrat a v\'fdrazn\'ec zpomalil. To by ov\'9aem dok\'e1zalo jen um\'ecl\'e9 t\'ecleso. Proto\'9ee v roce 1908 jsme si o kosmick\'e9m programu mohli nechat jen zd\'e1t a letectv\'ed teprve za\'e8\'ednalo \'e8urat do plenek, dosp\'ecli n\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 k n\'e1zoru, \'9ee \'9alo o mimozemskou vesm\'edrnou lo\'ef.\par
Rusk\'fd spisovatel Alexandr Kazancev otiskl na po\'e8\'e1tku roku 1946 v \'e8asopise Vokrug mira pov\'eddku V\'fdbuch. Fabuluje, \'9ee nad tajgou vybuchlo jadern\'e9 palivo, j\'edm\'9e byl poh\'e1n\'ecn hv\'eczdolet z ciz\'edch sv\'ect\'f9. T\'ecleso tak bylo zni\'e8eno beze stopy. K explozi do\'9alo p\'f8i pokusu o p\'f8ist\'e1n\'ed, ve vzduchu, co\'9e vysv\'ectluje, pro\'e8 v epicentru z\'f9staly st\'e1t stromy \endash st\'e1ly kolmo k p\'f8\'edchodu r\'e1zov\'e9 vlny, zat\'edmco ostatn\'ed, zasa\'9een\'e9 vlnou pod ur\'e8it\'fdm \'fahlem, padly nebo byly vyrv\'e1ny i s ko\'f8eny.\par
Pozd\'ecji Kazancev up\'f8esnil, \'9ee tunguzsk\'e9 t\'ecleso bylo jen \'84p\'f8ist\'e1vac\'edm modulem\ldblquote kosmick\'e9 lodi, kter\'e1 i nad\'e1le krou\'9eila kolem Zem\'ec, a prohl\'e1sil: \'84Jsem p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee to byl posel z jin\'fdch sv\'ect\'f9. Proto\'9ee onen vesm\'edrn\'fd objekt nebyl zcela zni\'e8en, ale po ur\'e8it\'e9m, patrn\'ec n\'e1ro\'e8n\'e9m man\'e9vru nad Zem\'ed se od na\'9a\'ed planety op\'ect vzd\'e1lil.\ldblquote\par
Vadim A. \'c8ornobrov je je\'9at\'ec odv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'ed. Podle jeho vize se velk\'fd nezn\'e1m\'fd l\'e9taj\'edc\'ed objekt dostal do pozemsk\'e9 atmosf\'e9ry. Nep\'f8edstaviteln\'fd hluk, kter\'fd p\'f8itom vyd\'e1val, nazna\'e8uje, \'9ee do\'9alo k n\'ecjak\'e9 hav\'e1rii; pos\'e1dka se pokou\'9aela o nouzov\'e9 p\'f8ist\'e1n\'ed. \'c8as na palub\'ec plynul rovnob\'ec\'9en\'ec s \'e8asem pozemsk\'fdm, proto pozem\'9a\'9dan\'e9 mohli zpo\'e8\'e1tku v\'9ae sledovat v re\'e1ln\'e9m \'e8ase: UFO let\'ed oblohou a pad\'e1. Ve v\'fd\'9ace okolo 5 km nad zem\'ed se ale n\'ecco stalo. Mo\'9en\'e1 si mimozem\'9a\'9dan\'e9 uv\'ecdomili, \'9ee nedok\'e1\'9eou p\'f8ist\'e1t uprost\'f8ed ba\'9einat\'e9 tajgy, mo\'9en\'e1 zjistili, \'9ee se jim nepoda\'f8\'ed z\'e1vadu odstranit. Z n\'ecjak\'fdch d\'f9vod\'f9 se rozhodli zm\'ecnit pl\'e1n. Provedli obrat o 90\'b0 v prostoru a o 180\'b0 v \'e8ase. Vraceli se tedy v \'e8ase zp\'ect. P\'f8echod p\'f8es \'e8asovou bari\'e9ru vyvolal neobvykl\'e9 zvukov\'e9 efekty, stejn\'ec jako tlakov\'e9 vlny. N\'e1sledn\'e1 exploze zp\'f9sobila v tajze ni\'e8ivou katastrofu, ovzdu\'9a\'ed se stalo elektricky nabit\'fdm a do\'9alo ke zmagnetizov\'e1n\'ed skal i p\'f9dy\'85\par
\'c8ornobrov m\'e1 velkou fantazii a je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed klapky na o\'e8\'edch, kdy\'9e soud\'ed, \'9ee se mimozem\'9a\'9dan\'e9, aby p\'f8ede\'9ali hav\'e1rii, rozhodli vr\'e1tit v \'e8ase zp\'ect a vadnou sou\'e8\'e1stku vym\'ecnit d\'f8\'edve, ne\'9e se porouch\'e1. To je n\'e1pad hodn\'fd filma\'f8\'f9 a spisovatel\'f9 sci-fi. St\'f8\'edzliv\'ecj\'9a\'ed badatel se mus\'ed udiven\'ec zeptat, odkud se pak v tajze vzaly sice mal\'e9, ale p\'f8ece jen konkr\'e9tn\'ed poz\'f9statky, kter\'e9 se ned\'e1vno poda\'f8ilo objevit. Jak to, \'9ee se odd\'eclily od objektu, kter\'fd vzal roha v \'e8ase, a ony tedy nem\'ecly nikdy dopadnout na Zemi?\par
Nicm\'e9n\'ec ani \'c8ornobrov svou poh\'e1dkovou p\'f8edstavou definitivn\'ec neodst\'f8elil hypot\'e9zu o mimozemsk\'e9m plavidle. Sv\'fdm zp\'f9sobem se k n\'ed p\'f8ihl\'e1sil i proslul\'fd A. \'e8. Clark, kdy\'9e napsal:\par
\'84O\'e8it\'ed sv\'ecdkov\'e9 jednak p\'f8ipou\'9at\'ecli, \'9ee objekt zm\'ecnil sm\'ecr letu, jednak ho \'e8asto popisovali jako v\'e1lec nebo sloup. D\'e1letu byl podivn\'ec nepravideln\'fd tvar pozemn\'ed zk\'e1zy p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed rozepjat\'e1 orl\'ed k\'f8\'eddla. \'82Bodov\'fd\lquote v\'fdbuch by byl okrouhlej\'9a\'ed. V\'fdsledn\'fd obrys odpov\'edd\'e1 mo\'9enosti, \'9ee se jednalo o n\'ecjak\'fd druh \'82kontejneru\lquote . Z n\'eckter\'fdch v\'fdpo\'e8t\'f9 letov\'e9 dr\'e1hy t\'eclesa tak\'e9 vypl\'fdv\'e1, \'9ee se p\'f8ed v\'fdbuchem pohybovalo na kosmick\'e1 m\'ec\'f8\'edtka extr\'e9mn\'ec pomalu \endash mo\'9en\'e1 jen kilometr za sekundu, o m\'e1lo rychleji ne\'9e n\'eckter\'e1 modern\'ed vojensk\'e1 letadla. A sotva tedy rychlost\'ed, jakou se \'f8\'edt\'ed t\'eclesa padaj\'edc\'ed z meziplanet\'e1rn\'edho prostoru.\ldblquote\par
\'d8ekni, kde ta pravda je\'85\par
St\'ec\'9e\'ed najdeme podobn\'fd p\'f8\'edpad, kter\'fd by vyvolal takov\'e9 mno\'9estv\'ed spor\'f9, domn\'ecnek a dohad\'f9 jako tunguzsk\'e1 katastrofa. Celkem bylo vysloveno v\'edce ne\'9e 300 hypot\'e9z. V\'ect\'9aina z nich se shoduje jen v jedin\'e9m: ve v\'fd\'9ace okolo 5 km cosi vybuchlo. Exploze uvolnila energii, kter\'e1 asi 2000 kr\'e1t p\'f8evy\'9aovala s\'edlu atomov\'e9 bomby z Hiro\'9aimy. Co to ale bylo?\par
Sk\'e1la odpov\'ecd\'ed zahrnuje solidn\'ed pokusy o v\'ecdeck\'e9 vysv\'ectlen\'ed, odv\'e1\'9en\'e9 a origin\'e1ln\'ed teorie i ryze spekulativn\'ed \'favahy.\par
Pot\'e9, co byl vylou\'e8en p\'e1d komety, akademik G. Petrov p\'f8edlo\'9eil svou vizi gigantick\'e9 \'84sn\'echov\'e9 vlo\'e8ky\ldblquote . P\'f8edstavoval si, \'9ee t\'ecleso o pr\'f9m\'ecru p\'f8ibli\'9en\'ec 300 m, hmotnosti \'f8\'e1dov\'ec 100 000 t, ale o hustot\'ec jen 0,001 g/cm3, tj. desetkr\'e1t men\'9a\'ed ne\'9e \'e8erstv\'ec napadan\'fd sn\'edh, se p\'f8i rychlosti 40-50 km/s po vstupu do atmosf\'e9ry pod \'fahlem 20-35\'b0 za\'e8alo rozpadat a zm\'ecnilo se v obrovsk\'fd mrak. Ten se p\'f8i pr\'f9niku hust\'fdmi vrstvami atmosf\'e9ry st\'e1le roz\'9ai\'f8oval a tla\'e8il p\'f8ed sebou r\'e1zovou vlnu. Vlna po odtr\'9een\'ed se z\'f8\'edtila na Zemi a vyvolala zem\'ect\'f8esen\'ed, zat\'edmco \'84sn\'echov\'e1 vlo\'e8ka\ldblquote se rozplynula.\par
A. A. Jackson a M. P. Ryan usoudili, \'9ee Zem\'ed prol\'e9tla miniaturn\'ed \'e8ern\'e1 d\'edra, kter\'e1 se pak vyno\'f8ila n\'eckde v severn\'edm\par
Atlantiku a zmizela op\'ect ve vesm\'edru. P\'f8i odletu se musela projevit stejn\'ec jako v Tunguzce. P\'e1trali proto v lodn\'edch den\'edc\'edch z roku 1908 po z\'e1znamech o neobvykl\'fdch jevech ve vod\'ec \'e8i na obloze. Nena\'9ali ale nic zvl\'e1\'9atn\'edho.\par
\'c8ernou d\'edru vyst\'f8\'eddal p\'f8edpoklad, \'9ee se Zem\'ec srazila s t\'eclesem z antihmoty, podle dal\'9a\'ed verze ho tvo\'f8ila plazma odtr\'9een\'e1 od Slunce.\par
Meteorologov\'e9 prov\'ec\'f8ovali mo\'9enost, zda nedo\'9alo k rozpadu ohromn\'e9ho kulov\'e9ho blesku nebo zda se v atmosf\'e9\'f8e nezrodil superblesk, s\'edla jeho\'9e proudu mohla dos\'e1hnout a\'9e miliardy amper.\par
Vskutku jepi\'e8\'ed \'9eivot m\'ecly p\'f8edstavy, podle nich\'9e:\par
1) V tajze vybuchl neuv\'ec\'f8iteln\'ec velk\'fd mrak kom\'e1r\'f9 a tiplic.\par
2) Vypuklo neobvykl\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed, kter\'e9 vyvolalo \'84st\'f8es\ldblquote vzduchu.\par
3) Japonci za\'fato\'e8ili obrovsk\'fdm d\'eclem.\par
Na ned\'e1vn\'e9 lond\'fdnsk\'e9 konferenci o katastrof\'e1ch vystoupil n\'ecmeck\'fd astrofyzik Wolfgang Kundt. Zaujalo ho, \'9ee zasa\'9een\'e1 oblast le\'9e\'ed v m\'edst\'ec vulkanick\'e9 aktivity. M\'edn\'ed tedy, \'9ee sope\'e8n\'e1 erupce uvolnila okolo deseti milion\'f9 tun metanu. Jeho pohyb vyvolal vzdu\'9an\'e9 proud\'ecn\'ed, kter\'e9 pol\'e1malo stromy v \'9airok\'e9m okol\'ed. Plyn, tryskaj\'edc\'ed pod tlakem ze zem\'ec, se mohl elektricky nab\'edt. Nabit\'e9 \'e8\'e1stice pak vytvo\'f8ily blesk, kter\'fd mrak plynu prom\'ecnil v ohnivou kouli.\par
Metanov\'fd mrak v ovzdu\'9a\'ed zp\'f9sobil i vytvo\'f8en\'ed ledov\'fdch krystalk\'f9 ve v\'fd\'9ace asi 50 km. To umo\'9enilo odr\'e1\'9eet slune\'e8n\'ed paprsky, proto Evropa za\'9eila sv\'ectl\'e9 noci.\par
Tunguzsk\'e1 katastrofa je d\'f9sledkem fat\'e1ln\'edho omylu. Zem\'ec m\'ecla dostat p\'f8\'e1telskou sv\'ectelnou pohlednici z vesm\'edru a kapku se to zvrtlo. S t\'edmto jedine\'e8n\'fdm vysv\'ectlen\'edm vyrukovali na sc\'e9nu Genrich Altov a Valentina \'8euravljovov\'e1. Oba poslepovali r\'f9zn\'e1 nevysv\'ectlen\'e1 astronomick\'e1 pozorov\'e1n\'ed a p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee jednu planetu v souhv\'eczd\'ed Labut\'ec ob\'fdv\'e1 spole\'e8nost na vysok\'e9m stupni v\'fdvoje. Jej\'ed p\'f8edstavitel\'e9 k n\'e1m vyslali optick\'fd sign\'e1l. Co \'e8ert necht\'ecl, dorazil kr\'e1tce p\'f8edt\'edm, ne\'9e n\'e1s v roce 1893 postihla nejv\'ect\'9a\'ed vulkanick\'e1 katastrofa v d\'ecjin\'e1ch lidstva. V\'fdbuch sopky Krakatoa vyvrhl do ovzdu\'9a\'ed nejen obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed l\'e1vy, popela a prachu, ale vyslal tak\'e9 ke hv\'eczd\'e1m ohromn\'fd proud radiov\'e9ho a sv\'ecteln\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed. Labu\'9dan\'e9 to pova\'9eovali za odpov\'ec\'ef, za potvrzen\'ed, \'9ee jsme na p\'f8\'edjmu, a vyslali dal\'9a\'ed \'84vesm\'edrn\'e9 p\'e1 p\'e1\ldblquote \endash bohu\'9eel, v podob\'ec siln\'e9ho laserov\'e9ho paprsku. Ten v roce 1908 zas\'e1hl tunguzskou tajgu.\par
S jinou zaj\'edmavou a stejn\'ec ned\'f9v\'ecryhodnou hypot\'e9zou vystoupil v roce 1990 sov\'ectsk\'fd badatel Kruteljov. Soust\'f8edil \'fadaje o anom\'e1ln\'edch atmosf\'e9rick\'fdch jevech a do\'9ael k n\'e1zoru, \'9ee ud\'e1lost v Tunguzce nebyla dopadem, ale odletem kosmick\'e9 lodi. Kroniky ze sibi\'f8sk\'fdch oblast\'ed obsahuj\'ed z\'e1znamy o neobvykl\'fdch jevech, kter\'e9 se odehr\'e1valy v\'9edy na po\'e8\'e1tku stolet\'ed. Podle Kruteljova jde o pravidelnou v\'fdm\'ecnu pos\'e1dek pozorovac\'edch stanic mimozemsk\'e9 mise na Zemi v\'9edy po sto letech. V\'fdbuch nebyl hav\'e1ri\'ed, ale zapnut\'edm motor\'f9 lod\'ec po prvn\'edm obletu Zem\'ec.\par
Odhalen\'ed, nebo spekulace?\par
Od p\'f8elomu tis\'edcilet\'ed se z\'e1hadu sna\'9e\'ed vy\'f8e\'9ait Nadace Tunguzsk\'fd vesm\'edrn\'fd fenom\'e9n. Jej\'ed p\'f8edseda Jurij Lavbin po\'e8\'e1tkem srpna roku 2004 ohl\'e1sil n\'e1lez zbytku p\'f8\'edstroje vyroben\'e9ho mimo na\'9ai planetu. Podle stru\'e8n\'e9ho popisu jde o velk\'fd kovov\'fd blok, kter\'fd le\'9eel v oblasti v\'fdbuchu nedaleko \'f8eky Kamenn\'e1 Tunguzka.\par
\'84Jsem zplnomocn\'ecn prohl\'e1sit, \'9ee jsme byli zachr\'e1n\'ecni n\'ecjakou vy\'9a\'9a\'ed civilizac\'ed,\ldblquote \'f8ekl Lavbin pro zpravodajsk\'fd server Mosnews. D\'e1le uvedl, \'9ee v roce 1908 se k Zemi bl\'ed\'9eil meteorit. Jeho dopad by vyvolal obrovskou katastrofu, kterou by lidstvo nep\'f8e\'9eilo. N\'eckolik kilometr\'f9 nad zemsk\'fdm povrchem byl ale meteorit zne\'9akodn\'ecn. Mimozemsk\'e1 civilizace ho nechala vybuchnout. \'84Nyn\'ed jsme nalezli p\'f8\'ed\'e8inu exploze.\ldblquote\par
Zpr\'e1vu o objevu mimozemsk\'e9ho p\'f8\'edstroje otiskl list Pravda a p\'f8evzala ji i dal\'9a\'ed m\'e9dia. Doprovodn\'fd sn\'edmek ukazuje vyzved\'e1v\'e1n\'ed \'84\'e8ehosi\ldblquote zahalen\'e9ho do plastikov\'e9ho obalu.\par
Lavbinovo prohl\'e1\'9aen\'ed se zd\'e1 b\'fdt p\'f8inejmen\'9a\'edm ukvapen\'e9. Nalezen\'fd p\'f8edm\'ect bude teprve d\'f9kladn\'ec zkoum\'e1n; v\'ecdci v Krasnojarsku sta\'e8ili prov\'e9st jen p\'e1r test\'f9 odebran\'e9ho vzorku. Dalo se ji\'9e na prvn\'ed pohled zjistit, \'9ee slou\'9eil k destrukci meteoritu? Nebo dosavadn\'ed rozbory ukazuj\'ed, \'9ee jde o v\'fdrobek z nezn\'e1m\'e9ho materi\'e1lu, a proto\'9ee le\'9eel v tunguzsk\'e9 oblasti, je automaticky spojov\'e1n s katastrofou?\par
Naopak pro Lavbinovu hypot\'e9zu hovo\'f8\'ed ji\'9e d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed n\'e1lez jak\'fdchsi drobn\'fdch \'falomk\'f9 a \'9aupinek kovu a tak\'e9 obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed mal\'fdch kovov\'fdch kuli\'e8ek rozeset\'fdch po cel\'e9 zdevastovan\'e9 krajin\'ec. Anal\'fdza prok\'e1zala, \'9ee krom\'ec magnetitu obsahuj\'ed i nikl, co\'9e nazna\'e8uje meteorick\'fd p\'f9vod. Vypad\'e1 to tak, \'9ee k detonaci nezvan\'e9ho vesm\'edrn\'e9ho hosta opravdu nedo\'9alo a\'9e po dopadu, ale je\'9at\'ec v dob\'ec, kdy byl ve vzduchu. Gigantick\'fd v\'fdbuch se velmi podobal explozi nukle\'e1rn\'ed bomby. Uvoln\'ecn\'e1 energie rozmetala do okol\'ed obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed kovov\'fdch \'falomk\'f9. N\'eckter\'e9 z nich obrovsk\'fd \'9e\'e1r roztavil do podoby mal\'fdch kapek, kter\'e9 pak po vychladnut\'ed dopadly na zem jako mal\'e9 kovov\'e9 kuli\'e8ky.\par
Unik\'e1tn\'ed n\'e1lez z roku 2004 je z\'f8ejm\'ec jen zlomkem v\'ect\'9a\'edho za\'f8\'edzen\'ed. Ani\'9e to tu\'9a\'edme, jeho dal\'9a\'ed sou\'e8\'e1sti ji\'9e mo\'9en\'e1 m\'e1me d\'e1vno k dispozici. V roce 1976 na \'f8ece Va\'9ace dva ryb\'e1\'f8e zaujalo cosi leskl\'e9ho. Z vody vyt\'e1hli kus st\'f8\'edb\'f8it\'e9ho kovu o v\'e1ze asi 1,5 kg. Rozbor materi\'e1lu prov\'e1d\'ecly nez\'e1visle na sob\'ec t\'f8i v\'ecdeck\'e9 \'fastavy. Podle vydan\'e9 zpr\'e1vy jde o slitinu ceru, lanthanu a neodymu, kter\'e1 byla lisov\'e1na pod neuv\'ec\'f8iteln\'ec vysok\'fdm tlakem.\par
\'c8len komise pro anom\'e1ln\'ed jevy Valerij Fomenko k tomu v roce 1985 dodal: \'84Kdy\'9e badatel\'e9 zkoumali \'falomek v p\'f9vodn\'ed podob\'ec, do\'9ali k z\'e1v\'ecru, \'9ee se jedn\'e1 o \'e8\'e1st n\'ecjak\'e9ho strojov\'e9ho d\'edlu v podob\'ec kruhu, v\'e1lce nebo koule o pr\'f9m\'ecru asi 120 centimetr\'f9. Odborn\'edci tvrd\'ed, \'9ee dosud neexistuje \'9e\'e1dn\'e9 za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 by bylo schopn\'e9 lisovat sou\'e8\'e1sti takov\'e9ho rozm\'ecru pod tlakem deseti tis\'edc atmosf\'e9r.\ldblquote\par
St\'f8\'edb\'f8it\'fd p\'f8edm\'ect byl sice vyta\'9een z \'f8eky vzd\'e1len\'e9 3000 km od Tunguzky, ale m\'edsto n\'e1lezu le\'9e\'ed p\'f8\'edmo na prodlou\'9een\'e9 dr\'e1ze letu pozorovan\'e9ho t\'eclesa.\par
Dal\'9a\'ed neobvykl\'fd objev u\'e8inila osm\'e1 expedice ji\'9e v roce 1956. Tehdy se j\'edm ale nikdo p\'f8\'edli\'9a nezab\'fdval. Teprve s pozd\'ecj\'9a\'edmi n\'e1lezy nabyl na v\'fdznamu. V pob\'f8e\'9en\'edm p\'edsku tehdy le\'9eela st\'f8\'edbrn\'e1 st\'f8epina o velikosti d\'ectsk\'e9 dlan\'ec. Byla t\'ec\'9ek\'e1 a vykazovala neobvykl\'e9 vlastnosti. Dovedla odolat i diamantu. Je to dal\'9a\'ed sou\'e8\'e1st mimozemsk\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed?\par
M\'e1 tedy Jurij Lavbin pravdu? Zni\'e8ila n\'ecjak\'e1 vesm\'edrn\'e1 civilizace bl\'ed\'9e\'edc\'ed se meteorit a tak zachr\'e1nila \'9eivot na na\'9a\'ed planet\'ec? Zanechali jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci na Sibi\'f8i je\'9at\'ec dal\'9a\'ed stopy?\par
\'dadol\'ed mrtv\'fdch\par
Krajina ztemn\'ecla. Hradba t\'ec\'9ek\'fdch chmurn\'fdch mrak\'f9 se valila oblohou a hrozila vytrval\'fdm sn\'ec\'9een\'edm. V\'edtr zes\'edlil. Nadch\'e1zej\'edc\'ed bou\'f8e se hl\'e1sila hroziv\'fdm svi\'9at\'ecn\'edm. Lovec b\'ec\'9eel po zmrzl\'e9m p\'f8\'edkrovu a vytrvale se vyh\'fdbal kmen\'f9m strom\'f9, vyrvan\'fdch i s ko\'f8eny, a balvan\'f9m str\'9een\'fdm z n\'edzk\'fdch skal. \'dadol\'ed mrtv\'fdch ho d\'ecsilo. Na ka\'9ed\'e9m kroku zde byly c\'edtit opakovan\'e9 z\'e1sahy hroziv\'e9 nezn\'e1m\'e9 s\'edly. Nezb\'fdvalo mu p\'f8\'edli\'9a \'e8asu. V\'e1nice mocn\'ec popou\'9at\'ecla stavidla p\'f8\'edvalu hutn\'fdch mokr\'fdch vlo\'e8ek. Kone\'e8n\'ec zahl\'e9dl mo\'9en\'fd \'fakryt. \'c8\'e1ste\'e8n\'ec zapadl\'e1 do zem\'ec a kryt\'e1 hradbou vysok\'e9ho k\'f8ov\'ed se klenula jak\'e1si stavba. Nikdy nic takov\'e9ho nevid\'ecl. Bez oken a bez dve\'f8\'ed vypadala jako p\'f8evr\'e1cen\'fd kotel. Trvalo chv\'edli, ne\'9e t\'ecsn\'ec nad zmrzlou p\'f9dou nalezl p\'f9lkruhov\'fd otvor a vklouzl dovnit\'f8. Uc\'edtil teplo. P\'f8ekvapilo ho, \'9ee je o mnoho v\'ect\'9a\'ed ne\'9e v jin\'fdch, tak\'e9 dob\'f8e kryt\'fdch, ale nevyt\'e1p\'ecn\'fdch ch\'fd\'9a\'edch. S\'e1hl do bra\'9any a vyt\'e1hl jednu z p\'f8ipraven\'fdch kr\'e1tk\'fdch lou\'e8\'ed, kter\'e9 pou\'9e\'edval, kdy\'9e z\'f9st\'e1val v tajze p\'f8es noc. Sv\'ectlo ho zprvu oslepilo, jen matn\'ec vn\'edmal, jak se z\'e1blesky ohn\'ec odr\'e1\'9eej\'ed od stropu a st\'ecn. Jejich z\'e1\'f8e s\'edlila jako v zrcadle. Kdy\'9e si o\'e8i p\'f8ivykly, ztuhl. Pouh\'fdch p\'e1r metr\'f9 od n\'ecj, zkroucen\'ed v bezvl\'e1dn\'e9 poloze na zemi, le\'9eeli velmi vyz\'e1bl\'ed lid\'e9 v kovov\'fdch od\'ecvech. P\'f8istoupil bl\'ed\'9ee, aby poznal, zda je\'9at\'ec d\'fdchaj\'ed. Z ka\'9ed\'e9ho z\'e8ernal\'e9ho mrtv\'e9ho obli\'e8eje na n\'ecj strnule z\'edralo jen jedno kyklopsk\'e9 oko.\par
\'dadol\'ed mrtv\'fdch pobl\'ed\'9e osady Verchnij Viliujsk Viljinsk v severov\'fdchodn\'edm Jakutsku tvo\'f8\'ed dlouh\'fd p\'e1s rozlehl\'fdch ba\'9einat\'fdch dolin pokryt\'fdch neprostupnou tajgou. Zd\'e1 se, \'9ee oblast opakovan\'ec postihla katastrofa d\'ecsiv\'fdch rozm\'ecr\'f9. Sk\'e1ly jsou rozpraskan\'e9 \'9e\'e1rem, stromy o\'9eehl\'e9 nebo vyvr\'e1cen\'e9. Ponurou krajinu obest\'edr\'e1 dech strachu. Rodiny Jakut\'f9 se j\'ed rad\'ecji vyh\'fdbaj\'ed. Lovci, kter\'e9 nezastavila hrozba proklet\'ed, zde objevili podivn\'e9 stavby. Kovov\'e9 komory ve tvaru bu\'f8inky nebo p\'f8evr\'e1cen\'e9ho kotle se vzp\'ednaj\'ed k obloze, jsou ukryt\'e9 v hust\'fdch k\'f8ovin\'e1ch nebo ji\'9e zpola zapadl\'e9 do zem\'ec.\par
\par
Traduje se, \'9ee lovci, kte\'f8\'ed v nich p\'f8espali, kr\'e1tce pot\'e9 v\'e1\'9en\'ec onemocn\'ecli. A ti, kte\'f8\'ed pod klenbou museli z\'f9stat i n\'eckolik noc\'ed, z\'e1hy zem\'f8eli. Objekty nejsou zcela identick\'e9. Jejich tvar, velikost i vnit\'f8n\'ed uspo\'f8\'e1d\'e1n\'ed se r\'f9zn\'ed. Jeden z nich m\'e1 pravideln\'ec zak\'f8ivenou hranu, kter\'e1 je tak ostr\'e1, \'9ee j\'ed hrav\'ec p\'f8e\'f8\'edznete nehet. Br\'e1na do n\'ecj se z v\'ec\'e8n\'ec zmrzl\'e9 zem\'ec ty\'e8\'ed do takov\'e9 v\'fd\'9ae, \'9ee dovnit\'f8 mohou vjet s\'e1n\'ec ta\'9een\'e9 soby. I v nejkrut\'ecj\'9a\'edch mrazech je uvnit\'f8 teplo jako v l\'e9t\'ec.\par
Podle \'fastn\'ec p\'f8ed\'e1van\'e9 legendy kdysi d\'e1vno ob\'fdvalo tento kraj jen n\'eckolik ko\'e8ovn\'fdch Tunguz\'f9. Jednou se na krajinu spustila neproniknuteln\'e1 mlha, ozvala se siln\'e1 r\'e1na. Zvedl se siln\'fd urag\'e1n, zem\'ec se mocn\'ec ot\'f8\'e1sla a nebe prot\'ednaly blesky.\par
Kdy\'9e v\'9ae utichlo a mlha opadla, p\'f8ed o\'e8ima udiven\'fdch Tunguz\'f9 uprost\'f8ed hromady rozryt\'e9 zeminy st\'e1la jak\'e1si konstrukce; jej\'ed leskl\'fd povrch odr\'e1\'9eel slunce jako vodn\'ed hladina. Vyd\'e1vala nep\'f8\'edjemn\'e9, u\'9ai dr\'e1saj\'edc\'ed zvuky a pomalu, postupn\'ec se no\'f8ila do zem\'ec, dokud v n\'ed zcela nezmizela. Z\'f9stal jen ohromn\'fd otvor, kter\'fd z\'e1hy zakrylo jak\'e9si kovov\'e9 plato. Kdykoliv se otev\'f8elo, vzh\'f9ru k obloze vylet\'ecla jasn\'e1 ohniv\'e1 koule.\par
Tajemn\'e9 konstrukce jsou tedy mezi Jakuty zn\'e1my velmi dlouho, ale nikdy nebyly prozkoum\'e1ny. Nov\'fd z\'e1jem o n\'ec vyvolal Valerij Uvarov z rusk\'e9ho Informa\'e8n\'edho centra v\'fdzkumu UFO. V \'e8l\'e1nku, oti\'9at\'ecn\'e9m ve Flying Saucer Review a posl\'e9ze v n\'ecmeck\'e9m UFO Nachrichten, vych\'e1z\'ed z dostupn\'fdch archivn\'edch z\'e1znam\'f9 i osobn\'edch sv\'ecdectv\'ed lid\'ed, kte\'f8\'ed z\'e1hadn\'e9 stavby vid\'ecli na vlastn\'ed o\'e8i.\par
Michail Koreckij z Vladivostoku byl v \'dadol\'ed mrtv\'fdch v rozmez\'ed let 1933\endash 1949 celkem t\'f8ikr\'e1t:\par
\par
\'84Na objekty ve tvaru kotle naraz\'edte jen z\'f8\'eddka. S\'e1m jsem jich vid\'ecl jen sedm a v\'9aechny byly velmi tajemn\'e9. Jejich obvykl\'fd pr\'f9m\'ecr se pohyboval od \'9aesti do dev\'edti metr\'f9. Jsou zhotoveny z m\'ec nezn\'e1m\'e9ho kovu. Sly\'9ael jsem, \'9ee jde o m\'ec\'ef, ale t\'edm bych si nebyl jist\'fd. Materi\'e1l nelze prorazit ani vyklepat. Kdyby to byla m\'ec\'ef, m\'e9 kladivo by zanechalo n\'ecjak\'e9 stopy. Ale to, co vypad\'e1 jako m\'ec\'ef, je pokryt\'e9 vrstvou nezn\'e1m\'e9 substance p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed smirek. Neobjevil jsem oxida\'e8n\'ed n\'e1nos a nedalo se to sed\'f8\'edt nebo roz\'f8\'edznout. Nezpozoroval jsem \'9e\'e1dn\'e9 hlubok\'e9 chodby nebo v\'ect\'9a\'ed komory. Ale p\'f8esv\'ecd\'e8il jsem se o jist\'fdch anom\'e1li\'edch doprov\'e1zej\'edc\'edch vzr\'f9st rostlin. Vegetace okolo kotl\'f9 je velmi bujn\'e1 a a\'9e dvakr\'e1t p\'f8evy\'9auje dosp\'ecl\'e9ho \'e8lov\'ecka.\par
Cel\'e1 na\'9ae skupina (\'9aest osob) p\'f8e\'e8kala noc v jednom kotli. Nepoci\'9dovali jsme nic nep\'f8\'edjemn\'e9ho, byli jsme klidn\'ed a v dobr\'e9 pohod\'ec. A ani pozd\'ecji nikdo z n\'e1s neocho\'f8el. Jen jednomu z mu\'9e\'f9 o t\'f8i m\'ecs\'edce pozd\'ecji vypadly v\'9aechny vlasy. Mn\'ec samotn\'e9mu se na lev\'e9 stran\'ec hlavy, na n\'ed\'9e jsem spal, objevily t\'f8i mal\'e9 ranky velk\'e9 asi jako hlavi\'e8ka z\'e1palky. Dostal jsem na to n\'ecjak\'e9 l\'e9ky, ale p\'f8esto, \'9ee je to ji\'9e tak d\'e1vno, st\'e1le se necht\'ecj\'ed zhojit.\par
V\'9aechny na\'9ae pokusy odtrhnout alespo\'f2 mal\'fd kous\'ed\'e8ek povrchu kotl\'f9 se setkaly s nezdarem. Jedin\'e1 v\'ecc, kterou se mi poda\'f8ilo sebrat, byl k\'e1men. Ale ne ledajak\'fd. M\'ecl podobu poloviny ide\'e1ln\'ed koule o pr\'f9m\'ecru \'9aest centimetr\'f9. Byl \'e8ern\'fd a nejevil \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1mky um\'ecl\'e9ho opracov\'e1n\'ed. P\'f8esto byl dokonale hladk\'fd, jako vyle\'9at\'ecn\'fd. Nalezl jsem ho v jednom z kotl\'f9 a odvezl do vesnice Samarka, kde tehdy bydleli m\'ed rodi\'e8e. K\'e1men z\'f9stal netknut\'fd, dokud se moje babi\'e8ka nerozhodla postavit nov\'fd d\'f9m. Bylo t\'f8eba na\'f8ezat tabulky do oken, ale v cel\'e9 osad\'ec nebyl jedin\'fd diamant na \'f8ez\'e1n\'ed skla. Napadlo m\'ec pou\'9e\'edt kamennou polokoul\'ed z kotle a byla to dobr\'e1 idea. Potom v\'9aichni na\'9ai p\'f8\'edbuzn\'ed a p\'f8\'e1tel\'e9 \'f8ezali sklo t\'edmto zvl\'e1\'9atn\'edm kamenem.\ldblquote\par
Koreckij tak\'e9 ve sv\'fdch vzpom\'ednk\'e1ch uvedl, \'9ee jeho jakutsk\'fd pr\'f9vodce n\'eckdy okolo roku 1923 na\'9ael n\'eckolik konstrukc\'ed ve tvaru dokonal\'e9 koule. Vy\'e8n\'edvaly ze zem\'ec v\'fd\'9ae ne\'9e \'e8lov\'eck a v\'9aechny vypadaly jako \'fapln\'ec nov\'e9. Pozd\'ecji se n\'eckter\'e9 z nich st\'e1le v\'edce no\'f8ily do zem\'ec, jin\'e9 byly ji\'9e rozbit\'e9.\par
\par
Dal\'9a\'ed zpr\'e1vy hovo\'f8\'ed o \'84h\'f8m\'edc\'edch \'9eelezn\'fdch domech na podstavci\ldblquote . Tyto velk\'e9 okrouhl\'e9 kovov\'e9 objekty stoj\'ed jako chaloupka na ku\'f8\'edch noh\'e1ch na n\'eckolika do boku rozta\'9een\'fdch vzp\'ecr\'e1ch. Nemaj\'ed okna ani dve\'f8e. Jedin\'ec na sam\'e9m vrcholu kopule se nach\'e1z\'ed prostorn\'fd vstup.\par
Vypadaj\'ed jako dne\'9an\'ed kosmick\'e9 v\'fdsadkov\'e9 moduly?\par
A pro\'e8 se mnoh\'e9 z nich ji\'9e z velk\'e9 \'e8\'e1sti pono\'f8ily do zem\'ec? M\'f9\'9ee za to ba\'9einat\'fd ter\'e9n, nebo je to z\'e1m\'ecr?\par
V roce 1971 jeden star\'fd evensk\'fd lovec vypov\'ecd\'ecl, \'9ee se v m\'edst\'ec naz\'fdvan\'e9m Cheljugir (\'8eelezn\'ed lid\'e9) nach\'e1z\'ed \'84\'9eelezn\'e1 nora\ldblquote , v n\'ed\'9e le\'9e\'ed ostatky huben\'fdch \'e8ern\'fdch bytost\'ed jen s jedn\'edm okem. Jejich t\'ecla pokr\'fdv\'e1 kovov\'fd panc\'ed\'f8.\par
Oblohu nad \'dadol\'edm mrtv\'fdch \'e8asto prosv\'ectluj\'ed z\'e1blesky nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu. Domorodci upozor\'f2uj\'ed na puklinu v zemi \'84\'9eij\'edc\'ed ohn\'ecm a d\'fdmem\ldblquote . Ob\'e8as z n\'ed vyl\'e9t\'e1vaj\'ed ob\'f8\'ed, rud\'ec zbarven\'e9 koule a vz\'e1p\'ect\'ed vych\'e1zej\'ed rotuj\'edc\'ed sloupy kou\'f8e a plamen\'f9. Tomuto ohniv\'e9mu torn\'e1du p\'f8edch\'e1z\'ed ohlu\'9auj\'edc\'ed exploze. Jsou to n\'e1sledky startu l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9?\par
\'84Je nesporn\'fdm faktem,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Uvarov, \'84\'9ee v roce 1984 v povod\'ed \'f8eky T\'9aon n\'eckolik ryb\'e1\'f8\'f9 zahl\'e9dlo dv\'ec ob\'f8\'ed koule let\'edc\'ed zpoza hor k severu. Nabraly rychlost a n\'e1hle vyst\'f8elily kolmo vzh\'f9ru a zmizely v mrac\'edch. Vyp\'e1lilo to s d\'ecsn\'fdm r\'e1musem p\'f8\'edmo do nebe a za sebou zanech\'e1valo ohnivou stopu, m\'ecn\'edc\'ed se v jasn\'e9 b\'edl\'e9 sv\'ectlo. Mraky se rozz\'e1\'f8ily odra\'9een\'fdm jasem.\ldblquote\par
K podobn\'fdm p\'f8\'edpad\'f9m doch\'e1zelo d\'f8\'edve i na jin\'fdch m\'edstech Ruska. Nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed z nich se ud\'e1l 15. srpna 1663 v Robozeru. V prav\'e9 poledne se ozval ohromn\'fd hluk p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed hromobit\'ed. Obloha byla ale naprosto jasn\'e1, bez jedin\'e9ho mraku. Hladina asi 2 km \'9airok\'e9ho jezera za\'e8ala ho\'f8et. Ve v\'fd\'9ai 40 m nad n\'ed visela obrovsk\'e1 rud\'e1 koule. Z jej\'edho vrcholu vyrazily vzh\'f9ru dva mohutn\'e9 sloupy ohn\'ec \'e8i jak\'e9hosi oslniv\'e9ho sv\'ectla doprov\'e1zen\'e9 namodral\'fdm kou\'f8em.\par
Neoby\'e8ejn\'fd \'fakaz vyhnal lidi z nedalek\'e9ho kostela. Nejodv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'ed z nich nasedli do lod\'eck a jeli se pod\'edvat bl\'ed\'9e. Nesnesiteln\'e9 horko je p\'f8inutilo k n\'e1vratu. N\'eckte\'f8\'ed i tak utrp\'ecli lehk\'e9 pop\'e1leniny. Vid\'ecli, jak prudk\'e9 sv\'ectlo pronik\'e1 vodou a\'9e na dno jezera hlubok\'e9ho necel\'fdch 9 m. Vyd\'ec\'9aen\'e9 ryby prchaly ke b\'f8ehu. Velk\'e9 mno\'9estv\'ed jich ale uhynulo. V\'9ae trvalo asi hodinu, pak ohe\'f2 zmizel. Za chv\'edli se objevil znovu na jin\'e9m m\'edst\'ec. A to se je\'9at\'ec jednou opakovalo. Jezero pokryla narudl\'e1 vrstva p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed rez.\par
D\'ecsiv\'e9 divadlo sledovalo mno\'9estv\'ed lid\'ed. V\'fdpov\'ecdi dvou z nich \endash d\'ecln\'edka Ivana R\'9eevsk\'e9ho a sedl\'e1ka Levka Fjodorova \endash bezprost\'f8edn\'ec po ud\'e1losti zaznamenali m\'edstn\'ed p\'f8edstavitel\'e9 c\'edrkve. Dochovan\'fd kompletn\'ed z\'e1znam v\'9aech \'84v\'fdslech\'f9\ldblquote vydala v roce 1842 archeologick\'e1 komise, kter\'e1 b\'e1dala v archivech kl\'e1\'9atera stoj\'edc\'edho nedaleko jezera.Co se vlastn\'ec v Robozeru stalo?\par
S ohledem na dobr\'e9 po\'e8as\'ed, kter\'e9 onoho letn\'edho dne panovalo, byly postupn\'ec vylou\'e8eny r\'f9zn\'e9 atmosf\'e9rick\'e9 jevy. A tak do\'9alo op\'ect na hypot\'e9zu o meziplanet\'e1rn\'ed automatick\'e9 sond\'ec nebo snad pilotovan\'e9 lodi z jin\'e9ho obydlen\'e9ho sv\'ecta. Je to jen fantazie?\par
Odpov\'ec\'ef na tuto ot\'e1zku mo\'9en\'e1 nemus\'ed b\'fdt a\'9e tak slo\'9eit\'e1. Zaj\'edmav\'e9 \'f8e\'9aen\'ed nab\'eddl francouzsk\'fd v\'ecdec Jacques Bergier. Zaujala ho p\'f8edev\'9a\'edm ona narudl\'e1 vrstva, kter\'e1 po doho\'f8en\'ed pokryla hladinu.\par
\'84Jezero existuje i po t\'f8ech stolet\'edch a d\'e1 se zjistit, zda jeho dno obsahuje \'e8i neobsahuje rudu, kter\'e1 by mohla stoupat na povrch a zanechat vrstvu rzi.\par
Pokud tomu tak nebude, m\'f9\'9eeme se zna\'e8nou pravd\'ecpodobnost\'ed p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee ona \'82rez\lquote , nalezen\'e1 na povrchu jezera, vznikla ho\'f8en\'edm n\'ecjak\'e9ho stroje. Stroji se ostatn\'ec mo\'9en\'e1 poda\'f8ilo odstartovat, t\'f8eba\'9ee p\'f8i\'9ael o \'e8\'e1st sv\'e9ho povrchu. Pozemsk\'e9 kosmick\'e9 kabiny, kter\'e9 se vracej\'ed z vesm\'edru, ztr\'e1cej\'ed zna\'e8nou \'e8\'e1st sv\'e9ho povrchu. Astronauti ale p\'f8e\'9eij\'ed.\ldblquote\par
Je jedine\'e8n\'fd \'fakaz z Robozeru obdobou jev\'f9 pozorovan\'fdch v Jakutsku? Co jsou tajemn\'e9 kovov\'e9 \'84kotle\ldblquote zapu\'9at\'ecn\'e9 ve zmrzl\'e9 zemi \'dadol\'ed smrti? Jde o d\'ecdictv\'ed n\'ecjak\'e9 dosud sice nezn\'e1m\'e9, ale p\'f8ece jen lidsk\'e9 civilizace? Maj\'ed pravdu ufologov\'e9, kte\'f8\'ed v nich rozpozn\'e1vaj\'ed trosky mimozemsk\'fdch plavidel? Nebo tyto zvl\'e1\'9atn\'ed konstrukce slou\'9eily jako pozemsk\'e9 z\'e1kladny cizinc\'f9 z hv\'eczd? Postavili je pr\'e1v\'ec ti, kte\'f8\'ed \endash jak tvrd\'ed Jurij Lavbin \endash v\'e8as zni\'e8ili tunguzsk\'fd meteorit a tak zachr\'e1nili lidstvo?\par
\par
IV. A nebesa se otev\'f8ela\'85\par
\'dader p\'f8i\'9ael bez v\'fdstrahy. B\'edl\'e1 hrouda zas\'e1hla kapotu ni\'e8ivou silou. Plech hlasit\'ec zast\'e9nal. Ze zborcen\'e9 st\'f8echy se rozprskla studen\'e1 t\'f8\'ed\'9a\'9d.\par
V lednu roku 2000 za\'e8aly na \'8apan\'eclsko dopadat kusy ledu velk\'e9 jako kopac\'ed m\'ed\'e8 a dosahuj\'edc\'ed v\'e1hy a\'9e 4 kg. B\'edl\'e9 bomby na\'9at\'ecst\'ed nikoho nezranily. Rozbily ale st\'f8echy n\'eckolika dom\'f9, zdemolovaly osobn\'ed v\'f9z a vysklily okna baru.\par
Jednotliv\'e1 m\'edsta dopadu byla od sebe vzd\'e1len\'e1 stovky kilometr\'f9. N\'eckolikr\'e1t bylo posti\'9eeno okol\'ed Valencie; led se z\'f8\'edtil pobl\'ed\'9e Zaragozy a Sevilly, vyvolal poplach i na p\'f8edm\'ecst\'ed Madridu. N\'e1let trval deset dn\'f9.\par
N\'e1rodn\'ed meteorologick\'fd \'fastav naprosto vylou\'e8il, \'9ee by led poch\'e1zel z atmosf\'e9ry. Obloha byla v dob\'ec pad\'e1n\'ed ledu v\'9edy modr\'e1 a jasn\'e1.\par
\'84V historii neexistuje \'9e\'e1dn\'fd podobn\'fd p\'f8\'edklad pad\'e1n\'ed krup o hmotnosti v\'edce ne\'9e jednoho kilogramu, proto\'9ee proud\'ecn\'ed vzduchu, udr\'9euj\'edc\'ed kroupy v mrac\'edch, nep\'f8esahuje rychlost sto kilometr\'f9 v hodin\'ec, a tak nem\'f9\'9ee udr\'9eet v\'edce ne\'9e tuto v\'e1hu,\ldblquote zd\'f9raznil Jeroni Lorente z barcelonsk\'e9 univerzity.Zpo\'e8\'e1tku se soudilo, \'9ee kusy ledu mohly odpadnout od letadel. Tuto hypot\'e9zu v\'9aak zpochyb\'f2ovala skute\'e8nost, \'9ee led padal i v m\'edstech le\'9e\'edc\'edch stranou leteck\'e9ho provozu. \'c8istota bloku ledu vylu\'e8ovala mo\'9enost, \'9ee by se za letu vypr\'e1zdnily toalety letadla, jak se to stalo v Galicii v roce 1996.\par
Nejvy\'9a\'9a\'ed rada pro v\'ecdeck\'fd v\'fdzkum p\'f8i\'9ala s teori\'ed, \'9ee kusy ledu poch\'e1zej\'ed z komet. Ty se skl\'e1daj\'ed z mnoha nerost\'f9 a jako prvn\'ed se uvol\'f2uje led. Jen\'9ee to by pak \'falomky komety spadly v jedn\'e9 chv\'edli a nejen na \'fazem\'ed \'8apan\'eclska. T\'ecleso, vstupuj\'edc\'ed do atmosf\'e9ry, je zah\'f8\'edv\'e1no na 800-1000 \'b0C. Tak vysok\'e1 teplota by b\'echem n\'eckolika sekund men\'9a\'ed \'84ledovec\ldblquote zcela zni\'e8ila. Pokud by byl dostate\'e8n\'ec velk\'fd, aby z n\'ecj n\'ecco zbylo, pak by ho ale astronomov\'e9 z\'f8ejm\'ec zpozorovali je\'9at\'ec p\'f8ed p\'f8\'edletem k Zemi.\par
Madridsk\'fd den\'edk El Mundo napsal, \'9ee kusy ledu, padaj\'edc\'ed \'fadajn\'ec z nebes, jsou vysv\'ectliteln\'e9 prozaicky a vesm\'ecs jsou v\'fdsledkem lidsk\'e9 \'e8innosti. Nep\'f8\'edmo tak nazna\'e8il, \'9ee jde o \'9eert.\par
Pokud ano, pak kdosi dovede h\'e1zet \'e8ty\'f8kilogramovou hroudou jako kriketov\'fdm m\'ed\'e8kem. Jeden kus ledu zas\'e1hl toti\'9e st\'f8echu osam\'ecle stoj\'edc\'ed vysok\'e9 budovy, dal\'9a\'ed dopadl do dvora obehnan\'e9ho mohutnou zd\'ed.\par
Snaha pova\'9eovat \'84nepochopiteln\'e9\ldblquote za d\'edlo vtip\'e1lka nen\'ed ni\'e8\'edm nov\'fdm. V roce 1905 v Kol\'edn\'ec na Kutnohorsk\'e9m p\'f8edm\'ecst\'ed v dom\'ec U Dejdar\'f9 bydlela po\'e8etn\'e1 rodina Francova. Po\'e8\'e1tkem listopadu se do dvora, na zahradu i samotn\'fd d\'f9m za\'e8ala sn\'e1\'9aet spr\'9aka kamen\'ed. Obl\'e1zky r\'f9zn\'fdch velikost\'ed padaly na st\'f8echu a odtud se s rachotem \'f8\'edtily dol\'f9.\par
P\'f8i nat\'e1\'e8en\'ed seri\'e1lu Planeta z\'e1had mi posledn\'ed \'9eij\'edc\'ed \'fa\'e8astnice t\'e9to ud\'e1losti, Marie K\'f8\'ed\'9eov\'e1, \'f8ekla:\par
\'84Nikdo se neodva\'9eoval vyj\'edt z domu, jen d\'ecde\'e8ek se pokusil zjistit, co se d\'ecje. D\'e9\'9a\'9d kamen\'ed zhoustl a donutil jej vr\'e1tit se. To se opakovalo s p\'f8\'edchodem noci i dal\'9a\'ed dva dny.\par
D\'ecde\'e8ek tedy \'9ael pro pomoc na \'e8etnickou stanici. To u\'9e se o nevysv\'ectliteln\'e9m \'fakazu mluvilo po cel\'e9m Kol\'edn\'ec. \'c8etn\'edci p\'f8i\'9ali v helm\'e1ch, prohl\'e9dli d\'f9kladn\'ec cel\'fd d\'f9m, dv\'f9r i zahradu, ale nep\'f8i\'9ali na to, odkud kamen\'ed pad\'e1. Jakmile nastal soumrak, \'fatok nastal znovu. Z bezpe\'e8\'ed prot\'ecj\'9a\'edho chodn\'edku ho pozorovaly davy lid\'ed. \'c8etn\'edci znerv\'f3zn\'ecli, ptali se d\'ecde\'e8ka, zda nem\'e1 n\'ecjak\'e9 nep\'f8\'e1tele. Nev\'ecd\'ecl o nikom. Pak si ale vzpomn\'ecl, \'9ee p\'f8ed n\'eckolika m\'ecs\'edci byl p\'f8ivol\'e1n jako znalec k soudn\'edmu sporu m\'ecstsk\'e9 plyn\'e1rny s jakousi firmou. Na z\'e1klad\'ec jeho v\'fdpov\'ecdi plyn\'e1rna spor prohr\'e1la. Are\'e1l t\'e9to plyn\'e1rny d\'eclila od d\'ecde\'e8kova domu jen asi t\'f8i metry vysok\'e1 ze\'ef. \'c8etn\'edk\'f9m se zd\'e1lo b\'fdt v\'9ae jasn\'e9.\par
Vpadli nave\'e8er do plyn\'e1rny, ud\'eclali tam d\'f9kladnou prohl\'eddku a vysl\'fdchali zam\'ecstnance. Usoudili ale, \'9ee nen\'ed mo\'9en\'e9 ru\'e8n\'ec h\'e1zet kameny na st\'f8echu tak, aby padaly jako z nebe. Nutili tedy pracovn\'edky, aby se p\'f8iznali, kde maj\'ed ukryt\'fd kamenomet a z\'e1sobu kamenn\'e9 munice. V cel\'e9m objektu ov\'9aem nena\'9ali jedin\'fd d\'f9kaz.\par
Plyn\'e1rna byla nep\'f8etr\'9eit\'ec hl\'edd\'e1na, jev se p\'f8esto opakoval i n\'e1sleduj\'edc\'ed dva t\'fddny. \'c8etn\'edci zu\'f8ili, b\'echali po zahrad\'ec a bodali do tmav\'fdch k\'f8ovin, aby vyp\'e1trali \'fato\'e8n\'edka. D\'ecde\'e8kova slu\'9eebn\'e1 si vyslou\'9eila obdiv p\'f8ihl\'ed\'9eej\'edc\'edho davu, kdy\'9e chod\'edvala ve\'e8er se d\'9eb\'e1nem pro pivo a nad hlavou dr\'9eela plechov\'e9 umyvadlo jako de\'9atn\'edk. Teprve na za\'e8\'e1tku t\'f8et\'edho t\'fddne za\'e8ala invaze kamen\'ed sl\'e1bnout. Zat\'edmco zprvu trvala jednotliv\'e1 produkce obvykle v\'edce ne\'9e hodinu, pozd\'ecji se tento \'e8as zkracoval a tak\'e9 kameny nedosahovaly d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed velikosti. Ke konci rachotil po st\'f8e\'9ae jen hrub\'fd \'f8\'ed\'e8n\'ed p\'edsek. Pak v\'9ae ustalo. Po \'f8\'e1d\'ecn\'ed z\'e1hadn\'fdch sil zbyly jen zl\'e1man\'e9 v\'ectve strom\'f9 na zahrad\'ec, poni\'e8en\'e9 z\'e1hony a dv\'ec velk\'e9 hromady kamen\'ed na dvo\'f8e. A kol\'ednsk\'fdm \'c8etn\'edk\'f9m z\'f9stal nevy\'f8e\'9aen\'fd p\'f8\'edpad, na kter\'fd neradi vzpom\'ednali.\ldblquote Tento policejn\'edm protokolem spolehliv\'ec prok\'e1zan\'fd p\'f8\'edpad je zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f8edev\'9a\'edm t\'edm, \'9ee neobvykl\'fd d\'e9\'9a\'9d kamen\'ed se dlouhodob\'ec opakoval.\par
Mikul\'e1\'9a Da\'e8ick\'fd z Heslova zaznamenal podobnou ud\'e1lost: \'84Roku 1559 u Duchka Smetany, \'f8ezn\'edka, v dom\'ec jeho n\'ecjak\'e1 obluda h\'e1zela kamen\'edm, p\'edskem a jin\'fdmi v\'eccmi sypala n\'eckolik dn\'ed; lid\'e9 mnoz\'ed tam do toho domu chodili a hledali, nic nemohli vid\'ecti a naj\'edti.\ldblquote\par
Mraziv\'fd n\'e1let\par
Kusy ledu, kter\'e9 se zni\'e8ehonic z\'f8\'edt\'ed z oblohy, nejsou \'9e\'e1dnou novinkou.\par
V dob\'ec Karla Velik\'e9ho dopadl ve Francii ledov\'fd kolos o rozm\'ecrech 4,5 kr\'e1t 2 kr\'e1t 3,5 m. V roce 1802 v Indii p\'f8il\'e9tl z nebe p\'f9ltunov\'fd ledov\'fd blok. V roce 1849 vydaly noviny zpr\'e1vu o ud\'e1losti, kter\'e1 vyd\'ecsila m\'ecste\'e8ko Ord ve Skotsku: \'84Bezprost\'f8edn\'ec po jednom z nejsiln\'ecj\'9a\'edch zah\'f8m\'ecn\'ed, jak\'e9 tu kdy bylo sly\'9aet, dopadl pobl\'ed\'9e selsk\'e9 usedlosti obrovsk\'fd kus ledu nepravideln\'e9ho tvaru. Jeho obvod m\'ec\'f8il podle odhadu p\'f8ibli\'9en\'ec \'9aest metr\'f9 a tomu odpov\'eddala tak\'e9 tlou\'9a\'9dka. Byl t\'e9m\'ec\'f8 dokonale pr\'f9zra\'e8n\'fd, a pokud si odmysl\'edme jednu jeho \'e8\'e1st, kterou tvo\'f8ily kroupy nezvykl\'e9 velikosti slepen\'e9 dohromady, vypadal jako k\'f8i\'9a\'9d\'e1l. V\'e1hu toho velik\'e1nsk\'e9ho kusu nebylo mo\'9en\'e9 zjistit, ale bylo obrovsk\'e9 \'9at\'ecst\'ed, \'9ee nespadl na d\'f9m pana Moffata, proto\'9ee by ho byl cel\'fd rozbo\'f8il a nepochybn\'ec zavinil smrt n\'eckter\'fdch jeho obyvatel. Nikde v okol\'ed se neobjevily \'9e\'e1dn\'e9 kroupy ani sn\'edh.\ldblquote\par
Na ja\'f8e roku 1968 v n\'ecmeck\'e9m Kemptenu zabilo tesa\'f8e pracuj\'edc\'edho na st\'f8e\'9ae ledov\'e9 kop\'ed. Rampouch dlouh\'fd 1,8 m a \'9airok\'fd 15 cm p\'f8il\'e9tl z blankytn\'e9 oblohy.\par
Dal\'9a\'ed p\'f8\'edpady byly zaznamen\'e1ny v Nizozemsku, N\'ecmecku, ve Spojen\'fdch st\'e1tech a tak\'e9 u n\'e1s. Prvn\'edho srpnov\'e9ho dne roku 1998 dopadla p\'f9lmetrov\'e1 ledov\'e1 kroupa na malou v\'edsku H\'f9rky severn\'ec od Plzn\'ec. A\'e8koli v t\'e9 dob\'ec v bl\'edzkosti nelet\'eclo \'9e\'e1dn\'e9 letadlo ani vrtuln\'edk, ledov\'e1 st\'f8ela p\'f8esto zcela nepochopiteln\'ec dopadla pod \'fahlem 60 \'b0.\par
Jak si m\'e1me toto ledov\'e9 bombardov\'e1n\'ed vysv\'ectlit? Zcela jist\'ec se nejedn\'e1 o klasick\'e9 kroupy. V \'f8ad\'ec p\'f8\'edpad\'f9 mus\'edme vylou\'e8it, \'9ee kusy ledu odpadly z k\'f8\'eddel nebo trupu letadla. Pokud led p\'f8ilet\'ecl z vesm\'edru, pro\'e8 ho p\'f8i vstupu do zemsk\'e9 atmosf\'e9ry nerozpustilo t\'f8en\'ed? A pro\'e8 v n\'eckolika p\'f8\'edpadech v\'ecdci prok\'e1zali, \'9ee ledov\'fd pov\'ectro\'f2 se v\'f9bec nepodob\'e1 ledu vznikaj\'edc\'edmu na Zemi?\par
Kv\'e1kaj\'edc\'ed spr\'9aka\par
\'84Nejd\'f8\'edv to vypadalo jako divn\'fd mrak, m\'ecl zvl\'e1\'9atn\'ed barvu i tvar. Pak se to stalo. Z oblohy za\'e8aly pr\'9aet \'9e\'e1by.\ldblquote\par
Alexandr Ciri\'e8 nem\'f9\'9ee zapomenout na 8. \'e8erven 2005, kdy d\'e9\'9a\'9d oboj\'9eiveln\'edk\'f9 zas\'e1hl srbsk\'e9 m\'ecste\'e8ko Odzaci. Doprava se zcela zastavila, vyd\'ec\'9aen\'ed lid\'e9 se ut\'edkali schovat pod st\'f8echu.\par
\'84Mysleli jsme, \'9ee vybuchlo letadlo, kter\'e9 \'9e\'e1by p\'f8ev\'e1\'9eelo. Byly jich tis\'edce a padaly p\'f8\'edmo na n\'e1s.\ldblquote\par
Jak se pozd\'ecji uk\'e1zalo, nebyl to druh, kter\'fd je b\'ec\'9en\'fd v okoln\'ed p\'f8\'edrod\'ec. V\'ect\'9aina z \'84kv\'e1kaj\'edc\'edch para\'9autist\'f9\ldblquote dopad p\'f8e\'9eila. \'8e\'e1by lezly v\'9aude, kam se jen \'e8lov\'eck pod\'edval. Klimatolog Slavica Ignjatovi\'e8 z B\'eclehradu si posp\'ed\'9ail s prohl\'e1\'9aen\'edm, \'9ee mal\'e9 torn\'e1do vys\'e1lo obsah n\'ecjak\'e9ho vzd\'e1len\'e9ho jezera a odneslo ho do Srbska.\par
De\'9at\'ec \'9eab \'e8i ryb jsou nespornou skute\'e8nost\'ed. V n\'eckter\'fdch lokalit\'e1ch, nap\'f8\'edklad v Austr\'e1lii nebo v Indii, k nim doch\'e1z\'ed \'e8ast\'ecji ne\'9e jinde. V\'ect\'9ainou se z nebes sn\'e1\'9aej\'ed kusy o velikosti sotva n\'eckolika centimetr\'f9.\par
\'84Obloha n\'e1hle potemn\'ecla \endash byla skute\'e8n\'ec velice tmav\'e1, jako p\'f8i bou\'f8ce,\ldblquote popisuje sv\'f9j z\'e1\'9eitek z 2. sv\'ectov\'e9 v\'e1lky anglick\'fd d\'eclost\'f8elec Joe Alpin.\par
\'84A pak se objevily \'9e\'e1by, miliony \'9eab pr\'9aely z nebe, miliony a miliony \'9eabi\'e8ek velk\'fdch asi centimetr. Padaly na n\'e1s, v\'9aude okolo, na tr\'e1vu, na auta, m\'ecli jsme je za bl\'f9zami uniforem, na rukou, na nohou. \'8e\'e1by pr\'9aely nejm\'e9n\'ec hodinu a \'e8tvrt.\ldblquote\par
N\'eckdy se ale z oblohy snesou opravdu velk\'e9 exempl\'e1\'f8e. V indick\'e9m Zelpuru napr\'9aely ryby o d\'e9lce t\'e9m\'ec\'f8 70 cm a v\'e1ze 3 kg.\par
Rozm\'ecry zasa\'9een\'e9 plochy se r\'f9zn\'ed. Obvykle jde o men\'9a\'ed \'fazem\'ed. V Singapuru ale ryby z nebe pokryly p\'f8es 20 ha. Obrovsk\'e9 hejno pr\'fd do vzduchu vyvrhl v\'fdbuch podmo\'f8sk\'e9 sopky. Tato hypot\'e9za spolu s tradi\'e8n\'edm vysv\'ectlen\'edm, \'9ee \'9e\'e1by \'e8i ryby z \'f8ek \'e8i rybn\'edk\'f9 vysaje vzdu\'9an\'fd v\'edr a pak je \'84slo\'9e\'ed\ldblquote n\'eckde jinde, m\'e1 ale po\'f8\'e1dn\'e9 h\'e1\'e8ky.\par
Na nejv\'ect\'9a\'ed rozpory upozornil William R. Corliss ve sv\'e9 knize P\'f8\'edru\'e8ka neobvykl\'fdch jev\'f9:\par
\'84Za prv\'e9 \endash p\'f8en\'e1\'9aec\'ed mechanismus (a\'9d u\'9e je jak\'fdkoli) obvykle vyb\'edr\'e1 pouze jeden druh ryby, \'9e\'e1by nebo n\'ecjak\'e9ho jin\'e9ho zv\'ed\'f8ete, kter\'e9 je ten den pr\'e1v\'ec na \'f8ad\'ec.\par
Za druh\'e9 \endash tak\'e9 velikost proch\'e1z\'ed velice pe\'e8liv\'fdm s\'edtem v\'fdb\'ecru. Jednotliv\'e9 exempl\'e1\'f8e maj\'ed t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'e9 rozm\'ecry.\par
Za t\'f8et\'ed \endash padaj\'ed v\'9edy pouze zv\'ed\'f8ata a \'9e\'e1dn\'e9 dal\'9a\'ed \'e8\'e1stice, jako nap\'f8. p\'edsek \'e8i kusy rostlin.\par
Za \'e8tvrt\'e9 \endash v p\'f8\'edpadech, kdy padaj\'ed r\'f9zn\'e9 druhy mo\'f8sk\'fdch \'9eivo\'e8ich\'f9, nem\'e1me \'9e\'e1dn\'e9 zpr\'e1vy, \'9ee by d\'e9\'9a\'9d, kter\'fd je p\'f8inesl, byl slan\'fd.\par
Celkem vzato tedy mechanismus, kter\'fd se p\'f8i tomto jevu uplat\'f2uje, skute\'e8n\'ec pom\'ecrn\'ec precizn\'ec t\'f8\'edd\'ed p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 p\'f8en\'e1\'9a\'ed. Teorie vodn\'ed smr\'9at\'ec \'e8i vzdu\'9an\'e9ho v\'edru lze relativn\'ec nejsn\'e1ze aplikovat na p\'f8\'edpady, kdy ryby, kter\'e9 n\'eckde napadaly, maj\'ed tendenci houfovat se ve velk\'e9m mno\'9estv\'ed u hladiny nedalek\'fdch vod. Mnohem h\'f9\'f8e lze skloubit fakta tehdy, kdy\'9e dan\'e9 ryby poch\'e1zej\'ed z hloubek, jsou mrtv\'e9 a such\'e9 (n\'eckdy bez hlavy) a kdy\'9e tito \'9eivo\'e8ichov\'e9 padaj\'ed z oblohy v obrovsk\'fdch mno\'9estv\'edch.\ldblquote\par
Co tedy vyvol\'e1v\'e1 obdobn\'ec tajemn\'e9 \'fakazy? Zp\'f9sobuj\'ed je neobvykl\'e9 poruchy fyzik\'e1ln\'edch z\'e1kon\'f9, zvr\'e1cen\'fd tok \'e8asu anebo v n\'eckter\'fdch m\'edstech doch\'e1z\'ed k samovoln\'e9mu pr\'f9niku na\'9aeho a paraleln\'edho sv\'ecta? Francouzsk\'fd astronom Camille Flamarion pova\'9eoval tuto mo\'9enost za stejn\'ec vz\'e1cnou, jako kdy\'9e vaj\'ed\'e8ko propadne bez \'fahony loukot\'ecmi rychle se ot\'e1\'e8ej\'edc\'edho kola. Takovouto n\'e1hodu ov\'9aem nelze zcela vylou\'e8it. P\'f8ijet\'edm teorie ob\'e8asn\'e9ho propojen\'ed s paraleln\'edm sv\'ectem bychom mohli uspokojiv\'ec vysv\'ectlit mnoh\'e9 jin\'e9 h\'e1danky. Nap\'f8\'edklad nalezen\'ed \'9eivo\'e8ich\'f9 uv\'eczn\'ecn\'fdch v kompaktn\'ed hornin\'ec, do n\'ed\'9e nikdy nemohli proniknout vlastn\'ed silou, by vlastn\'ec nebylo ni\'e8\'edm jin\'fdm ne\'9e d\'f9kazem o p\'f8estupech mezi r\'f9zn\'fdmi realitami. Cosi, co d\'f8\'edve bylo jinde, se n\'e1hle v nepat\'f8i\'e8n\'e9m m\'edst\'ec objev\'ed u n\'e1s, a naopak.\par
Pokrm sh\'f9ry\par
\'84Tu Hospodin promluvil k Moj\'9e\'ed\'9aovi: \'82Sly\'9ael jsem rept\'e1n\'ed Izraelc\'f9. Vyhlas jim: Nave\'e8er se naj\'edte masa a r\'e1no se nasyt\'edte chlebem, abyste poznali, \'9ee j\'e1 jsem Hospodin, v\'e1\'9a B\'f9h.\lquote Kdy\'9e pak nastal ve\'e8er, p\'f8ilet\'ecly k\'f8epelky a snesly se na t\'e1bor. A r\'e1no padala kolem t\'e1bora rosa. Kdy\'9e rosa p\'f8estala padat, hle, na povrchu pou\'9at\'ec le\'9eelo po zemi cosi jemn\'ec \'9aupinat\'e9ho, jemn\'e9ho jako j\'edn\'ed. Kdy\'9e to Izraelci vid\'ecli, \'f8\'edkali jeden druh\'e9mu: \'82Man h\'fa?\lquote (Co je to?).Nev\'ecd\'ecli toti\'9e, co to je. Moj\'9e\'ed\'9a jim \'f8ekl: \'82To je chl\'e9b, kter\'fd v\'e1m dal Hospodin za pokrm. Hospodin p\'f8ik\'e1zal toto: Nasb\'edrejte si ho ka\'9ed\'fd, kolik pot\'f8ebujete k j\'eddlu. Ka\'9ed\'fd vezm\'ecte podle po\'e8tu osob ve sv\'e9m stanu \'f3mer na hlavu.\lquote Izraelci tak u\'e8inili a nasb\'edrali n\'eckdo v\'edce, n\'eckdo m\'e9n\'ec. Pak odm\'ec\'f8ovali po \'f3meru. Ten, kdo nasb\'edral mnoho, nem\'ecl nadbytek, a kdo nasb\'edral m\'e1lo, nem\'ecl nedostatek. Nasb\'edrali tolik, kolik ka\'9ed\'fd k j\'eddlu pot\'f8eboval. Moj\'9e\'ed\'9a jim \'f8ekl: \'82Nikdo a\'9d si nenech\'e1v\'e1 nic do r\'e1na.\lquote Ale oni Moj\'9e\'ed\'9ae neuposlechli a n\'eckte\'f8\'ed si n\'ecco do r\'e1na nechali. To v\'9aak z\'e8erviv\'eclo a p\'e1chlo. Moj\'9e\'ed\'9a se na n\'ec rozl\'edtil. Sb\'edrali to tak r\'e1no co r\'e1no, kolik ka\'9ed\'fd k j\'eddlu pot\'f8eboval. Kdy\'9e v\'9aak za\'e8alo h\'f8\'e1t slunce, rozpustilo se to. \'8aest\'e9ho dne nasb\'edrali toho chleba dvakr\'e1t tolik, toti\'9e dva \'f3mery na osobu. Tu p\'f8i\'9ali v\'9aichni p\'f8ed\'e1ci pospolitosti a ozn\'e1mili to Moj\'9e\'ed\'9aovi. Ten jim \'f8ekl: \'82Toto prav\'ed Hospodin: Z\'edtra je slavnost odpo\'e8inut\'ed, Hospodin\'f9v svat\'fd den odpo\'e8inku. Co je t\'f8eba nap\'e9ci, nape\'e8te, a co je t\'f8eba uva\'f8it, uva\'f8te. A v\'9ae, co p\'f8eb\'fdv\'e1, ulo\'9ete a opatrujte do r\'e1na.\lquote Ulo\'9eili to tedy do r\'e1na, jak Moj\'9e\'ed\'9a p\'f8ik\'e1zal. A nezap\'e1chalo to, ani se do toho nedali \'e8ervi. Moj\'9e\'ed\'9a pak \'f8ekl: \'82Sn\'eczte to dnes, proto\'9ee dnes je Hospodin\'f9v den odpo\'e8inku. Dnes nenajdete na poli nic. \'8aest dn\'f9 budete sb\'edrat, ale sedm\'fd den je den odpo\'e8inku. Ten den nebude nic padat.\lquote Kdy\'9e p\'f8esto n\'eckte\'f8\'ed z lidu sedm\'e9ho dne vy\'9ali, aby sb\'edrali, nic nena\'9ali.\par
Hospodin \'f8ekl Moj\'9e\'ed\'9aovi: Jak dlouho se budete zp\'ec\'e8ovat a nebudete db\'e1t m\'fdch p\'f8\'edkaz\'f9 a \'f8\'e1d\'f9? Hle\'efte, v\'9edy\'9d Hospodin v\'e1m d\'e1v\'e1 \'9aest\'e9ho dne chl\'e9b na dva dny. Z\'f9sta\'f2te ka\'9ed\'fd, kde jste. A\'9d nikdo sedm\'e9ho dne nevych\'e1z\'ed ze sv\'e9ho m\'edsta.\lquote Lid tedy sedm\'e9ho dne odpo\'e8\'edval. D\'f9m izraelsk\'fd pojmenoval ten pokrm mana. Byl jako koriandrov\'e9 semeno, b\'edl\'fd a chutnal jako medov\'fd kol\'e1\'e8\'85 Izraelci jedli manu po \'e8ty\'f8icet let, dokud nep\'f8i\'9ali do zem\'ec, v n\'ed\'9e se m\'ecli usadit, jedli manu, dokud nep\'f8i\'9ali na pokraj kenaansk\'e9 zem\'ec.\ldblquote\par
Tajemn\'fd pokrm z nebes, popisovan\'fd v Druh\'e9 knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec, se neobjevoval jen p\'f8ed tis\'edci lety, kdy Izraelci putovali z Egypta do zasl\'edben\'e9 zem\'ec. V modern\'edch \'e8asech byla mana (nebo n\'ecco, co se j\'ed podobalo) nalezena v rozlehl\'e9m p\'e1su od Al\'9e\'edrska a\'9e po Ir\'e1n. Turci z n\'ed dokonce zkou\'9aeli p\'e9ct chleba. Podle botanik\'f9 ji vytv\'e1\'f8\'ed drobn\'fd hmyz, kter\'fd se pase na tamary\'9aku a pak vym\'ec\'9auje cukernat\'fd sirup. Ten pozd\'ecji krystalizuje a jeho b\'edl\'e1 zrnka z\'f9st\'e1vaj\'ed na v\'ectv\'edch nebo padaj\'ed ze strom\'f9 na zem.\par
Izraelci ov\'9aem manu nach\'e1zeli i na pou\'9ati, kde nerostly ta-mary\'9aky ani \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 stromy. A pokud ano, nemohlo jich b\'fdt tolik, aby hmyz, kter\'fd se na nich vyskytoval, vylu\'e8oval sirup pro desetitis\'edce hladov\'fdch krk\'f9. P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee na hlavu bylo zapot\'f8eb\'ed jeden \'f3mer, to je 3,6 1. Nav\'edc biblick\'e1 mana opl\'fdvala z\'e1zra\'e8n\'fdmi vlastnostmi. Nepadala v den odpo\'e8inku (hmyz si u\'9e\'edval v\'edkendu a nevylu\'e8oval?), a i kdy\'9e se jindy zkazila do n\'e1sleduj\'edc\'edho r\'e1na, tentokr\'e1t vydr\'9eela 48 hodin. Z\'e1zrak je paradoxn\'ec re\'e1ln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e v\'ecdecky navr\'9een\'e1 realita.\par
Ur\'e8it\'fd druh potravinov\'e9 pomoci z nebes byl zaznamen\'e1n i u n\'e1s. Po ne\'farodn\'e9m roce 1804 v \'c8ech\'e1ch panoval hlad.\par
\'84Kdy\'9e byla nouze nejvy\'9a\'9a\'ed, uk\'e1zala se ubo\'9e\'e1k\'f9m zdej\'9a\'edho okol\'ed alespo\'f2 po n\'eckolik dn\'f9 pozoruhodn\'e1 pomoc. Dne 16. \'e8ervence 1805 toti\'9e zdvihla se r\'e1no prudk\'e1 bou\'f8e, kter\'e1 p\'f8inesla k poledni hust\'fd d\'e9\'9a\'9d, sm\'ed\'9aen\'fd s kroupami.\par
V Pelikovic\'edch, u \'8eelezn\'e9ho Brodu a u Liberce padala m\'edsto krup zrnka velk\'e1 jako hr\'e1\'9aek a \'e8o\'e8ka, a to v takov\'e9m mno\'9estv\'ed, \'9ee jich lid\'e9 sb\'edrali pln\'e9 o\'9aatky. Byla r\'f9zn\'e9ho tvaru,n\'eckter\'e1 v\'edce nebo m\'e9n\'ec podlouhl\'e1 jako zrna \'9eita, jen pon\'eckud siln\'ecj\'9a\'ed. N\'eckte\'f8\'ed lid\'e9 je va\'f8ili v ml\'e9ce a zvali manov\'fd d\'e9\'9a\'9d.\ldblquote\par
Ud\'e1lost dokl\'e1d\'e1 z\'e1pis v pam\'ectn\'ed knize vsi Rychnova, kter\'e1 je nyn\'ed sou\'e8\'e1st\'ed Jablonce nad Nisou.\par
V roce 1847 se n\'ecco podobn\'e9ho p\'f8ihodilo v Kojet\'edn\'ec. Kronika m\'edstn\'edch sedl\'e1k\'f9 Ivan\'f9 uv\'e1d\'ed: \'84Ten rok byl mezi lidem velk\'fd hlad, ale m\'edsty napr\'9aela mana, tak to lid\'e9 sb\'edrali a va\'f8ili; tady tak\'e9 spadla v Jest\'f8\'e1b\'ed v pansk\'fdm lesu a byla takov\'e1 jako erteple, d\'fd\'9e za\'e8n\'f3 na ja\'f8e r\'f9st. A byla sladk\'e1, d\'fd\'9e ju jedli.\ldblquote\par
Kronik\'e1\'f8 O. Mazal z Dubu u Olomouce to potvrzuje: \'84Roku 1847, 29. \'e8ervna, padala mana velk\'e1 jako vika, jak hr\'e1ch, jak hrub\'fd \'9eito a na dov\'ed jak\'fd zp\'f9sob.\ldblquote\par
S puncem sv\'e1tosti\par
K\'f8\'ed\'9e, kter\'fd se zni\'e8ehonic objev\'ed na obloze, je odjak\'9eiva pova\'9eov\'e1n za v\'fdstra\'9en\'e9 znamen\'ed. Lidem pr\'fd hroz\'ed v\'e1lka, p\'f8\'edrodn\'ed katastrofa nebo zhoubn\'e1 epidemie. Jak\'e1 panika pak asi musela vypuknout, kdy\'9e nebesa n\'e1hle zaplavila zemi obrovsk\'fdm mno\'9estv\'edm k\'f8\'ed\'9e\'f9, jak se tomu stalo v roce 1503 v severn\'edm N\'ecmecku. M\'ecly dokonal\'fd tvar, byly jeden jako druh\'fd, zhotoven\'e9 z jak\'e9si nezn\'e1m\'e9 velmi lehk\'e9 b\'edl\'e9 hmoty. Napr\'9aelo jich tolik, \'9ee na pol\'edch i louk\'e1ch vytvo\'f8ily souvislou pokr\'fdvku. Vydr\'9eely n\'eckolik hodin, ne\'9e se za\'e8aly jeden po druh\'e9m doslova vypa\'f8ovat p\'f8ed o\'e8ima. Zmizely i ty, kter\'e9 si lid\'e9 odnesli dom\'f9.\par
Tato historick\'e1 zpr\'e1va mo\'9en\'e1 osv\'ectluje p\'f9vod jin\'fdch zvl\'e1\'9atn\'edch artefakt\'f9. Na svaz\'edch B\'fd\'e8\'ed hory v severoamerick\'e9m st\'e1t\'ec Virginie se na\'9aly stovky velmi mal\'fdch k\'f8\'ed\'9ek\'f9. Jejich v\'e1ha se pohybovala od 10 do 30 g. Li\'9aily se nejen velikost\'ed, ale i tvarem. Byly zde k\'f8\'ed\'9ee \'f8\'edmsk\'e9, maltsk\'e9 i k\'f8\'ed\'9ee svat\'e9ho Ond\'f8eje.\par
Geologov\'e9 usoudili, \'9ee to jsou krystaly.\par
\par
Proslul\'fd Charles Fort tento z\'e1v\'ecr komentoval se svou obvyklou j\'edzlivost\'ed: \'84Samoz\'f8ejm\'ec, \'9ee si dovedeme p\'f8edstavit miner\'e1l, kter\'fd by mohl z jak\'fdchsi d\'f9vod\'f9 vytv\'e1\'f8et krystaly ve form\'ec k\'f8\'ed\'9ee. Podobn\'ec jako nap\'f8\'edklad sn\'echov\'e9 vlo\'e8ky, kter\'e9 jsou sice r\'f9znorod\'e9, ale v\'9edy v r\'e1mci \'9aestist\'ecnu. Jen\'9ee tito geologov\'e9 s ne\'e8ist\'fdm sv\'ecdom\'edm, studenokrevn\'ed stejn\'ec jako astronomov\'e9, chemici a v\'9aechny ryby mo\'f8sk\'fdch hlubin, ignorovali jednu drobnou okolnost \endash kterou, jak se zd\'e1, bylo l\'e9pe ignorovat \endash \'9ee \'82trpasli\'e8\'ed k\'f8\'ed\'9eky\lquote jsou vytvo\'f8eny z r\'f9zn\'fdch materi\'e1l\'f9.\par
Je zde op\'ect ten star\'fd zn\'e1m\'fd zp\'f9sob ignorace, ten star\'fd zn\'e1m\'fd psychotropismus, neboli proces asimilace. Krystaly maj\'ed geometrick\'e9 formy. Krystaly jsou bezpe\'e8nou sou\'e8\'e1st\'ed syst\'e9mu. No tak tedy \'82trpasli\'e8\'ed k\'f8\'ed\'9eky\lquote jsou krystaly.\ldblquote\par
Je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed \'fadiv vyvol\'e1v\'e1 ud\'e1lost zapsan\'e1 ve \'8av\'fdcarsku v pam\'ectn\'ed knize z roku 1687. Ten den krajinu mezi Bernem a Luzernem oza\'f8ovalo slunce. Obloha byla blankytn\'ec modr\'e1. V jednom horsk\'e9m \'fadol\'ed ale za\'e8aly padat podivn\'e9 kameny p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed hrudku hl\'edny. Vyd\'e1valy v\'f9ni \'e8erstv\'e9ho chleba a p\'f8\'edjemn\'ec h\'f8\'e1ly v ruce. Pak jeden z nich kdosi roz\'f8\'edzl. Uvnit\'f8 se dalo z\'f8eteln\'ec rozpoznat vyobrazen\'ed sed\'edc\'ed Panny Marie s Jezul\'e1tkem. Stejn\'fd v\'fdjev se nach\'e1zel i v dal\'9a\'edch kamenech. V\'9aechny se ale brzy rozpustily.\par
\par
Podle n\'eckter\'fdch sv\'ecdk\'f9 tyto kameny nepadaly z velk\'e9 v\'fd\'9aky, ale zhmot\'f2ovaly se jen n\'eckolik metr\'f9 nad zem\'ed. To by mohlo znamenat, \'9ee jejich p\'f9vod se li\'9ail od v\'9aech ostatn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9, kter\'e9 se kdy snesly z nebes. Mo\'9en\'e1 je stvo\'f8ily sp\'ed\'9a neobvykl\'e9 schopnosti lidsk\'e9ho ducha ne\'9e cokoli jin\'e9ho.\par
Podobn\'e9 kameny, i kdy\'9e bez svat\'e9ho obsahu, sledovali ve dnech 12. a 19. srpna 1927 obyvatel\'e9 Kotrbachu na Slovensku.\par
Jak dosv\'ecd\'e8il dr. \'8aimsa, kter\'fd p\'f8\'edmo na m\'edst\'ec celou ud\'e1lost pro\'9aet\'f8oval, rovnou ze vzduchu se rodily l\'e9taj\'edc\'ed kameny. Poprv\'e9 za\'fato\'e8ily na studenta Kossanyho a chlapce Tibora, kte\'f8\'ed byli spole\'e8n\'ec na ryb\'e1ch. Oba napaden\'ed se ut\'edkali schovat do \'9aenku. Dve\'f8e hospody se za\'e8aly ot\'f8\'e1sat pod \'fadery kamenn\'e9 palby. N\'eckolik sklenic na reg\'e1lu v\'fd\'e8epu se rozbilo. Spr\'9aka pokra\'e8ovala, kdy\'9e se oba ml\'e1denci sna\'9eili dostat do sv\'e9ho domova. Kameny bombardovaly cel\'fd d\'f9m a padaly a\'9e do pokoje. Jejich \'fadery ale nebyly p\'f8\'edli\'9a bolestiv\'e9, sp\'ed\'9ae pohladily ne\'9e zranily. Kdy\'9e je sv\'ecdci vzali do rukou, byly tepl\'e9. Nebylo sporu o tom, \'9ee proch\'e1zej\'ed st\'ecnami, stropem i sklen\'ecn\'fdmi tabulkami oken, ani\'9e by je naru\'9aily a po\'9akodily. Kameny se st\'e1valy viditeln\'fdmi teprve tehdy, kdy\'9e se p\'f8ibl\'ed\'9eily k t\'eclu. N\'e1hle se objevily mlhav\'e9 obrysy a po kontaktu s \'e8lov\'eckem nab\'fdvaly na v\'e1ze a padaly k zemi. Zd\'e1lo se, \'9ee p\'f8ilet\'ecly z jin\'e9ho sv\'ecta, ale p\'f8esto jejich tvar, slo\'9een\'ed a kvalita odpov\'eddaly kamen\'f9m z okol\'ed. Badatel\'e9, kte\'f8\'ed se zab\'fdvali p\'f8\'edpadem v Kotrbachu a pozd\'ecji tak\'e9 v \'8aumic\'edch na Morav\'ec a v Mikulov\'ec, usoudili, \'9ee zd\'e1nliv\'ec nadp\'f8irozen\'e9 jevy vyvol\'e1vali hoch s d\'edvkou v pubert\'e1ln\'edm v\'ecku. Jejich nesm\'edrn\'e1 citlivost a mo\'9en\'e1 i pohlavn\'ed dozr\'e1v\'e1n\'ed popustily uzdu neobvykl\'e9mu jevu.\par
Mohly b\'fdt kameny s vyobrazen\'edm Panny Marie d\'edlem neoby\'e8ejn\'ec zbo\'9en\'e9ho dosp\'edvaj\'edc\'edho jedince? Vytvo\'f8ila je mo\'9en\'e1 nev\'ecdomky lidsk\'e1 mysl v posv\'e1tn\'e9m transu? Nebo jde skute\'e8n\'ec o projev nadp\'f8irozen\'fdch sil?\par
Spr\'e1vnou odpov\'ec\'ef hled\'e1me marn\'ec i v dal\'9a\'edm podobn\'e9m p\'f8\'edpadu, kter\'fd byl zaznamen\'e1n v m\'ecste\'e8ku Remiremont v severov\'fdchodn\'ed Francii.\par
\'84Tentokr\'e1t v\'9aechno za\'e8alo t\'edm, \'9ee se 27. kv\'ectna 1907 rozpoutala nad krajinou prudk\'e1 bou\'f8ka. Z\'e1plava blesk\'f9 a hrom\'f9 p\'f8e\'9ala postupn\'ec v mohutn\'e9 krupobit\'ed. Lid\'e9 i zv\'ed\'f8ata hledali \'fakryt v domech a \'e8ekali, a\'9e se rozb\'ecsn\'ecn\'e9 \'9eivly uklidn\'ed,\ldblquote uv\'e1d\'ed publicista Vladim\'edr \'c8ervinka.\par
\'84Jak bou\'f8e za\'e8ala, stejn\'ec rychle ustala. Kdy\'9e se v\'9aak obyvatel\'e9 odv\'e1\'9eili vyj\'edt ze sv\'fdch p\'f8\'edbytk\'f9, nev\'ec\'f8ili vlastn\'edm o\'e8\'edm. P\'f8esto\'9ee na zemi le\'9eela v\'edce ne\'9e dvaceticentimetrov\'e1 b\'edl\'e1 vrstva, nenap\'e1chalo krupobit\'ed t\'e9m\'ec\'f8 \'9e\'e1dn\'e9 \'9akody. Vypadalo to, \'9ee kroupy padaly z neuv\'ec\'f8iteln\'ec mal\'e9 v\'fd\'9aky. Je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed z\'e1hadou ale byly ledov\'e9 projektily, kter\'e9 m\'ecly p\'f8esn\'fd kulovit\'fd tvar o pr\'f9m\'ecru asi p\'ect centimetr\'f9 a v ka\'9ed\'e9m pr\'fd byl oti\'9at\'ecn reli\'e9f Panny Marie ve spl\'fdvav\'e9m pl\'e1\'9ati. Kontury postavy vypadaly, jako by je n\'eckdo vy\'f8ezal ost\'f8\'edm no\'9ee nebo sp\'ed\'9ae vysekl raznic\'ed.\par
Vy\'9aet\'f8ov\'e1n\'ed podivn\'e9ho p\'f8\'edpadu se ujal m\'edstn\'ed duchovn\'ed abb\'e9 Gueniot. Ve sv\'e9 zpr\'e1v\'ec pozd\'ecji napsal, \'9ee jak\'fdkoliv podvod je evidentn\'ec vylou\'e8en. Svat\'e9 kroupy pokr\'fdvaly p\'e1s o \'9a\'ed\'f8ce jednoho a d\'e9lce p\'f8ibli\'9en\'ec sedm kilometr\'f9. Za pravost svat\'e9ho de\'9at\'ec se zaru\'e8ilo celkem 107 hodnov\'ecrn\'fdch sv\'ecdk\'f9.Kdy\'9e na p\'f8\'ed\'e8inu fenom\'e9nu nedok\'e1zalo odpov\'ecd\'ect ani biskupstv\'ed v St. Di\'e9, abb\'e9 Gueniot vyslovil svoji domn\'ecnku: t\'fdden p\'f8ed podivn\'fdm krupobit\'edm se m\'ecla konat c\'edrkevn\'ed slavnost na po\'e8est Panny Marie. Obecn\'ed rada ji ale bez ud\'e1n\'ed d\'f9vodu zak\'e1zala. Podle duchovn\'edho tak cht\'ecly nebesk\'e9 mocnosti demonstrovat nesouhlas s t\'edmto rozhodnut\'edm.\ldblquote\par
And\'eclsk\'e9 vlasy\par
Zd\'e1lo se, \'9ee sn\'ec\'9e\'ed. Ohromn\'e9 mno\'9estv\'ed jemn\'fdch b\'edl\'fdch vl\'e1ken se spou\'9at\'eclo dol\'f9 z oblohy, pov\'edvalo v lehk\'e9m v\'e1nku a dosedalo na vyprahlou zem. Povrch pou\'9at\'ec pokryly b\'eclostn\'e9 z\'e1v\'ecje. Z\'e1hy ale rozt\'e1ly a nezbyla po nich ani pam\'e1tka.\par
And\'eclsk\'e9 vlasy jsou jednou z dal\'9a\'edch zvl\'e1\'9atn\'edch \'84komodit\ldblquote , kter\'fdmi Zemi z\'e1sobuje nezn\'e1m\'fd dodavatel. Dlouh\'e1 hebou\'e8k\'e1 vl\'e1kna maj\'ed zpo\'e8\'e1tku oslniv\'ec b\'edlou barvu, kter\'e1 po dopadu dostane st\'f8\'edb\'f8it\'fd n\'e1dech. Objevuj\'ed se na r\'f9zn\'fdch m\'edstech, v tropech stejn\'ec jako v chladn\'fdch krajin\'e1ch. Zni\'e8ehonic, jako by se n\'eckde naho\'f8e otev\'f8ela stavidla, hust\'e1 spr\'9aka pokrop\'ed rozs\'e1hl\'e9 \'fazem\'ed.\par
\'c8asopis Scientific American p\'f8inesl zpr\'e1vu z americk\'e9ho st\'e1tu Wisconsin: \'84Ve druh\'e9 polovin\'ec \'f8\'edjna (1881) byli dob\'f8\'ed lid\'e9 z Milwaukee a sousedn\'edch m\'ecste\'e8ek udiveni, kdy\'9e v\'9aude padal d\'e9\'9a\'9d pavu\'e8in. Zd\'e1lo se, \'9ee pavu\'e8iny padaj\'ed z velk\'e9 v\'fd\'9aky. Vl\'e1kna byla dlouh\'e1 od dvou stop a\'9e do n\'eckolika metr\'f9. V Green Bay tak\'e9 padaly pavu\'e8iny, zd\'e1lo se, \'9ee to p\'f8ich\'e1z\'ed ve sm\'ecru od z\'e1toky. Pavu\'e8iny byly dlouh\'e9 od \'9aedes\'e1ti stop a\'9e po mal\'e9 kousky. Byly vid\'ecny tak vysoko, jak oko dohl\'e9dlo. Pad\'e1n\'ed pavu\'e8in bylo pozorov\'e1no i v m\'ecste\'e8k\'e1ch jako jsou Vesburg, Fort Howard, Sheboygan a Ozaukee, v n\'eckter\'fdch m\'edstech byl d\'e9\'9a\'9d pavu\'e8in tak siln\'fd, a\'9e z toho bolely o\'e8i. Ve v\'9aech p\'f8\'edpadech byly pavu\'e8iny sv\'fdm tkanivem siln\'e9 a velmi b\'edl\'e9. Je zaj\'edmav\'e9, \'9ee ve zpr\'e1v\'e1ch o t\'ecchto jevech se nevyskytuje ani jedna zm\'ednka o p\'f8\'edtomnosti pavouk\'f9.\ldblquote\par
O jeden\'e1ct let pozd\'ecji do\'9alo na jihov\'fdchod\'ec USA k dal\'9a\'ed and\'eclsk\'e9 p\'f8eh\'e1\'f2ce. V\'fdpov\'ecdi o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9 shrnul entomolog Georg Marx: \'84Objevilo se to pozd\'ec odpoledne. Vzn\'e1\'9aelo se to ve vzduchu nebo to padalo z mrak\'f9. Potkal jsem lidi, kte\'f8\'ed \'9eij\'ed a\'9e deset mil (16km) daleko a v\'9aichni \'f8\'edkali tot\'e9\'9e \endash \'9ee to n\'eckdy pad\'e1 v dlouh\'fdch vl\'e1knech, tak jako pavu\'e8iny, dlouh\'fdch dva a\'9e t\'f8i tis\'edce yard\'f9 (a\'9e do 3000 m), potom se to roztrh\'e1 do pruh\'f9 a chom\'e1\'e8\'f9\'85 Bylo vid\'ect velk\'e9 b\'edl\'e9 pl\'e1ty, jak se vzn\'e1\'9aej\'ed v p\'f8epr\'9ak\'e1ch, p\'f8ipom\'ednalo to velik\'e9 \'e8ist\'e9 pavu\'e8iny, n\'eckter\'e9 dlouh\'e9 pades\'e1t i v\'edce yard\'f9. V mnoha p\'f8\'edpadech to pokryje i stromy. Nedaleko pot\'f9\'e8ku, asi sto yard\'f9 od dom\'f9, se to rozt\'e1hlo jako obrovsk\'e1 s\'ed\'9d. Jinde se to namotalo do tvaru koule.\ldblquote\par
I kdy\'9e se vyskytly n\'e1zory, \'9ee by and\'eclsk\'e9 vlasy mohly b\'fdt produktem kulov\'e9ho blesku, nej\'e8ast\'ecji se p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee jde opravdu o pavu\'e8iny.\par
Karl Shuker, kter\'fd se t\'edmto fenom\'e9nem zab\'fdv\'e1 v knize Z\'e1hady planety Zem\'ec, uv\'e1d\'ed: \'84Nen\'ed obecn\'ec zn\'e1mo, \'9ee pavouci, p\'f8esto\'9ee nemaj\'ed k\'f8\'eddla, dovedou l\'e9tat. Nap\'f8\'edklad mal\'ed pen\'edzkov\'ed pavou\'e8ci Liniphia jsou schopni cestovat vzduchem pomoc\'ed pozoruhodn\'e9 techniky zn\'e1m\'e9 jako vzduchoplavba (balloning) \endash pen\'edzkov\'fd pavouk se prost\'ec nastav\'ed v\'ectru, kter\'fd vytahuje jemn\'e1 hedv\'e1bn\'e1 vl\'e1kna ze snovac\'edch bradavek na zadn\'ed \'e8\'e1sti pavoukova t\'ecla. Jakmile se vl\'e1kno zvedne v\'ectrem do vzduchu, pavouk je pevn\'ec zachyt\'ed, je un\'e1\'9aen na jak\'e9msi hedv\'e1bn\'e9m kluz\'e1ku a m\'f9\'9ee se tak ve vzduchu pohybovat na velk\'e9 vzd\'e1lenosti.\par
Pen\'edzkov\'ed pavouci se vyskytuj\'ed ve velk\'fdch koncentrac\'edch, n\'eckdy a\'9e v\'edce ne\'9e milion pavou\'e8k\'f9 na akr. To znamen\'e1, \'9ee pokud podniknou vzduchoplavbu ve velk\'e9m mno\'9estv\'ed (co\'9e b\'fdv\'e1 obvykle za tepl\'fdch podzimn\'edch dn\'f9, tj. ve stejn\'e9m po\'e8as\'ed, kdy se vyskytuj\'ed and\'eclsk\'e9 vlasy), stane se, \'9ee jakmile se vr\'e1t\'ed na zem, z\'f9stanou po t\'ecchto mali\'e8k\'fdch aeronautech cel\'e9 velk\'e9 pl\'e1ty hedv\'e1b\'ed. Tyto st\'f8\'edb\'f8it\'e9 hedv\'e1bn\'e9 pl\'e1ty jsou potom \'e8asto roztrh\'e1ny proud\'edc\'edm vzduchem, kter\'fd je zved\'e1 a\'9e do oblak\'85\ldblquote\par
Zn\'ed to logicky, jen\'9ee and\'eclsk\'e9 vlasy neb\'fdvaj\'ed spat\'f8eny jen na podzim a jen v krajin\'e1ch, kde se vyskytuje tento druh pavouk\'f9, nav\'edc n\'eckter\'e9 rozbory vzork\'f9, kter\'e9 se poda\'f8ilo sesb\'edrat, dok\'e1zaly, \'9ee and\'eclsk\'e9 vlasy nejsou biologick\'e9ho p\'f9vodu.\par
V Austr\'e1lii v roce 2006 za\'e8aly pr\'9aet and\'eclsk\'e9 vlasy pot\'e9, co se na obloze objevily jak\'e9si tajemn\'e9 koule. O osm let d\'f8\'edve v Quirindi, necel\'fdch 300 km severoz\'e1padn\'ec od Sydney, dv\'ec \'9eeny pozorovaly hned n\'eckolik kulovit\'fdch t\'ecles st\'f8\'edbrn\'e9 barvy. V\'ect\'9aina poletovala samostatn\'ec, ale v n\'eckolika p\'f8\'edpadech dv\'ec koule spojoval jak\'fdsi v\'e1lec, tak\'9ee vypadaly jako vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se ob\'f8\'ed \'e8inka. Na obloze prov\'e1d\'ecly slo\'9eit\'e9 man\'e9vry, no\'f8ily se do vln a hned zase z\'f9st\'e1valy nehybn\'ec st\'e1t ve vzduchu. P\'f8itom je obklopovala b\'eclav\'e1 mlha. Ta se pak sn\'e1\'9aela k zemi v podob\'ec dlouh\'fdch vl\'e1ken.\par
Jsou tedy and\'eclsk\'e9 vlasy odpadem, zplodinami pohonu UFO? Nebo je piloti on\'ecch kulovit\'fdch t\'ecles z\'e1m\'ecrn\'ec shazuj\'ed na zem? A pokud ano, pro\'e8?\par
Krvav\'fd d\'e9\'9a\'9d\par
Nebe v\'fdhru\'9en\'ec zabur\'e1celo. Siln\'fd sonick\'fd t\'f8esk, podivn\'fd ohlu\'9auj\'edc\'ed zvuk, snad jako ry\'e8n\'e9 zatrouben\'ed and\'ecla, kter\'fd ohla\'9auje posledn\'ed soud, p\'f8inutil obyvatele indick\'e9ho st\'e1tu K\'e9rala zvednout o\'e8i vzh\'f9ru. \'8e\'e1dn\'e9 mraky nebyly v dohledu. Rann\'ed slunce za\'e8\'ednalo nab\'edrat na s\'edle. O p\'e1r hodin pozd\'ecji se ale spustil neobvykl\'fd lij\'e1k. Kapky bi\'e8ovaly vyprahlou zem, vp\'edjely se lidem do \'9aat\'f9. Pak si kdosi v\'9aiml, \'9ee tv\'e1\'f8e a vlasy v\'9aech okolo vypadaj\'ed jako polit\'e9 krv\'ed. Vypukla panika.\par
Krev z nebe vtekla do n\'e1dr\'9e\'ed s vodou, pronikla do studn\'ed, pokryla v\'9ae okolo.\par
A to byl pouh\'fd za\'e8\'e1tek. Pouze prvn\'ed spr\'9aka z obdob\'ed krvav\'fdch de\'9a\'9d\'f9, kter\'e9 su\'9eovaly Indii od 25. \'e8ervence a\'9e do 23. z\'e1\'f8\'ed 2001. Zasa\'9eeno bylo 124 m\'edst na \'fazem\'ed o rozm\'ecrech 400 kr\'e1t 50 km.\par
Krvav\'fd d\'e9\'9a\'9d je zn\'e1m od starov\'ecku. V\'ect\'9ainou se soud\'ed, \'9ee jde o neblah\'e9 znamen\'ed. \'84Zatroubil prvn\'ed and\'ecl: nastalo krupobit\'ed a na zem za\'e8al padat ohe\'f2 sm\'ed\'9aen\'fd s krv\'ed,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Jan ve sv\'e9 apokalyptick\'e9 vizi. Podle Nostradama rud\'e9 kroupy pokryj\'ed zemi v dob\'ec t\'f8et\'edho Antikrista.\par
Zpr\'e1vy o krvav\'e9m de\'9ati najdeme u Babylo\'f2an\'f9. Pozd\'ecji o n\'ecm p\'ed\'9ae Plinius star\'9a\'ed. V roce 1416 byl zaznamen\'e1n i u n\'e1s. \'84V sobotu p\'f8ed pam\'e1tkou sv. Mat\'ecje apo\'9atola spadl na sn\'edh d\'e9\'9a\'9d krvav\'fd v noci a na ten d\'e9\'9a\'9d op\'ect sn\'edh, \'9ee bylo to jako mazanec,\ldblquote p\'ed\'9ae Mikul\'e1\'9a Da\'e8ick\'fd z Heslova.\par
Proslul\'fd Charles Darwin p\'f8i plavb\'ec pobl\'ed\'9e Kapverdsk\'fdch ostrov\'f9 pozoroval rud\'ec zbarven\'fd d\'e9\'9a\'9d, kter\'fd zkropil obrovskou oblast Atlantsk\'e9ho oce\'e1nu. Jindy to vypadalo, \'9ee tam naho\'f8e pustili jen malou sprchu. Roku 1860 v italsk\'e9 Sien\'ec napr\'9ael rud\'fd d\'e9\'9a\'9d \'e8ty\'f8ikr\'e1t jen na jednu a tut\'e9\'9e malou m\'ecstskou \'e8tvr\'9d.\par
V\'ecdci se sna\'9eili naj\'edt n\'ecjak\'e9 rozumn\'e9 zd\'f9vodn\'ecn\'ed. Nej\'e8ast\'ecji se domn\'edvali, \'9ee kapky de\'9at\'ec zbarvil p\'edsek ze Sahary donesen\'fd v\'ectrem na jih Evropy, \'9ee se do ovzdu\'9a\'ed dostal sope\'e8n\'fd prach nebo v\'fdtrusy hub, \'9ee z chemick\'fdch z\'e1vod\'f9 unikly n\'ecjak\'e9 l\'e1tky\'85 K origin\'e1ln\'edm hypot\'e9z\'e1m pat\'f8\'ed p\'f8edstava, \'9ee za krvav\'e9 vzez\'f8en\'ed de\'9at\'ec m\'f9\'9ee barva z mot\'fdl\'edch k\'f8\'eddel. K \'9e\'e1dn\'e9mu spolehliv\'ec prok\'e1zan\'e9mu vysv\'ectlen\'ed ale nedo\'9ali.Skute\'e8nost je mnohem m\'e9n\'ec jasn\'e1 a o to d\'ecsiv\'ecj\'9a\'ed. V n\'eckter\'fdch p\'f8\'edpadech spolu s de\'9at\'ecm dopadly na zem i kusy masa. P\'f8edev\'9a\'edm v Americe od roku 1867 po dobu deseti let vypadaly n\'eckter\'e9 oblasti jak po v\'fdbuchu bomby v \'f8eznictv\'ed. Osm a\'9e deset centimetr\'f9 dlouh\'e9 c\'e1ry masa zasypaly Kentucky.\par
\'849. srpna 1869 spadlo sto liber roztrhan\'fdch kus\'f9 masa na pozemek Hudsonovy farmy v Los Nietos v Kalifornii. P\'f8ipom\'ednaly \endash i kdy\'9e to zn\'ed p\'f8\'ed\'9aern\'ec \endash sekanou pro obry. Velikost jednotliv\'fdch kus\'f9 se pohybovala od dolarov\'e9 mince a\'9e k rozm\'ecr\'f9m ruky. Sv\'ecdci vypov\'eddaj\'ed, \'9ee maso bylo zcela \'e8erstv\'e9 a pak se za\'e8alo rychle rozkl\'e1dat.\par
Podobn\'fd obr\'e1zek se naskytl 3. b\'f8ezna 1876 v Bath Coun-ty v Kentucky. Podle z\'e1znam\'f9 vy\'9aet\'f8ovatel\'f9 ze \'9akoly v Lexingtonu spadlo z nebe p\'f9l vozu \'e8erstv\'e9ho masa roz\'f8ezan\'e9ho na prou\'9eky (mnoh\'e9 z nich je\'9at\'ec krvav\'e9) a pokrylo kopcovit\'e1 pole. C\'e1ry masa se sn\'e1\'9aely p\'f8ed o\'e8it\'fdmi sv\'ecdky,\ldblquote uvedl Viktor Farkas, kter\'fd se t\'ecmito p\'f8\'edpady podrobn\'ec zab\'fdval.\par
Je velmi podivn\'e9, jestli\'9ee sh\'f9ry p\'f8ich\'e1zej\'ed zv\'ed\'f8ata a v\'ecci, kter\'e9 tam \'e8lov\'eck ani \'9e\'e1dn\'fd zn\'e1m\'fd p\'f8\'edrodn\'ed jev nedopravil. Je\'9at\'ec podivn\'ecj\'9a\'ed ale je, kdy\'9e v\'f9bec netu\'9a\'edme, co k n\'e1m dopadlo.\par
Mimozem\'9at\'ed vet\'f8elci?\par
\'84Krvav\'fd d\'e9\'9a\'9d, kter\'fd po dva m\'ecs\'edce zkr\'e1p\'ecl Indii, obsahuje bu\'f2ky mimozemsk\'e9ho p\'f9vodu,\ldblquote prohl\'e1sili Godfrey Louis a Santosch Kumar z Univerzity M\'e1hatmy G\'e1ndh\'edho v Kottayamu. K \'9aokuj\'edc\'edmu z\'e1v\'ecru dosp\'ecli pot\'e9, co pe\'e8liv\'ec analyzovali nasb\'edran\'e9 vzorky.\par
\'84Pod mikroskopem objevili zaoblen\'e9 bun\'ec\'e8n\'e9 struktury o velikosti n\'eckolika mikrometr\'f9 s \'82prom\'e1\'e8knut\'fdm bokem\lquote , kter\'e9 sv\'fdm tvarem p\'f8ipom\'ednaj\'ed \'e8erven\'e9 krvinky. Popsali je jako spory se silnou bun\'ec\'e8nou st\'ecnou, nena\'9ali v nich ale molekuly DNA ani bun\'ec\'e8n\'e9 j\'e1dro. Podle jejich hustoty a odhadu mno\'9estv\'ed sr\'e1\'9eek v dan\'e9m obdob\'ed spo\'e8\'edtali, \'9ee celkem muselo v Indii spadnout kolem 50t (!) t\'ecchto rud\'fdch \'e8\'e1stic.\par
Oba experti provedli tak\'e9 chemickou anal\'fdzu. Podle n\'ed v bu\'f2k\'e1ch p\'f8eva\'9euje uhl\'edk a kysl\'edk, d\'e1le obsahuj\'ed stopov\'e1 mno\'9estv\'ed \'9eeleza, sod\'edku a dal\'9a\'edch prvk\'f9. Slo\'9een\'edm se tedy podobaj\'ed b\'ec\'9en\'fdm biologick\'fdm bu\'f2k\'e1m.\par
Indi\'e8t\'ed v\'ecdci vylu\'e8uj\'ed, \'9ee by mohlo j\'edt o organismy smyt\'e9 de\'9at\'ecm z okoln\'edch st\'f8ech nebo strom\'f9. Rud\'e1 barva se \'e8asto objevila a\'9e v pr\'f9b\'echu p\'f8eh\'e1n\'eck a rud\'ec zbarven\'e9 kapky prokazateln\'ec padaly tak\'e9 na otev\'f8en\'e9m prostranstv\'ed,\ldblquote uvedly v dubnu 2006 Lidov\'e9 noviny. Autorka \'e8l\'e1nku Eva Vl\'e8kov\'e1 se zmi\'f2uje je\'9at\'ec o dal\'9a\'edch, bezesporu zaj\'edmav\'fdch faktech.\par
\'84Odborn\'edky zaujalo, \'9ee b\'echem p\'ecti let, kter\'e9 bu\'f2ky str\'e1vily ve sklen\'ecn\'fdch lahvi\'e8k\'e1ch, se na nich neobjevily sebemen\'9a\'ed zn\'e1mky rozkladu. To by nasv\'ecd\'e8ovalo tomu, \'9ee jde o \'82sp\'edc\'ed\lquote spory nezn\'e1m\'fdch mikroorganism\'f9\'85 Louis uv\'e1d\'ed, \'9ee p\'f8i zah\'f8\'e1t\'ed na teplotu kolem 300 \'b0C se bu\'f2ky za\'e8aly mno\'9eit. Toto pozorov\'e1n\'ed ale do ofici\'e1ln\'ed studie neza\'f8adil, proto\'9ee mu p\'f8ipadalo \'82p\'f8\'edli\'9a podivn\'e9\lquote .\ldblquote\par
Nov\'e9 sv\'ectlo se do p\'f8\'edpadu pokusily vn\'e9st dva v\'ecdeck\'e9 t\'fdmy z Velk\'e9 Brit\'e1nie. Jejich anal\'fdzy vylou\'e8ily n\'eckolik teori\'ed. Bu\'f2ky nejsp\'ed\'9a nejsou krvinky, proto\'9ee neobsahuj\'ed \'e8erven\'e9 barvivo hemoglobin. Nemohou b\'fdt ani spory hub, proto\'9ee se v nich nenal\'e9z\'e1 z\'e1kladn\'ed stavebn\'ed prvek hub \endash chitin. Neobst\'e1la ani my\'9alenka, \'9ee by mohlo j\'edt o druh mikroorganism\'f9 podobn\'fdch \'f8as\'e1m, proto\'9ee z\'e1hadn\'e9 \'e8\'e1stice neobsahuj\'ed chloroplasty.\par
Odborn\'edci z Cardiffu ale ned\'e1vno zve\'f8ejnili sn\'edmky z elektronov\'e9ho mikroskopu, kter\'e9 z\'e1hadu je\'9at\'ec prohloubily: potvrzuj\'ed, \'9ee \'e8\'e1stice maj\'ed bun\'ec\'e8nou povahu. A nejen to \endash uvnit\'f8 n\'eckter\'fdch bun\'eck jsou z\'f8eteln\'ec vid\'ect \'84dce\'f8in\'e9 bu\'f2ky\ldblquote , n\'eckter\'e9 zcela vyvinut\'e9, jin\'e9 v ran\'e9 f\'e1zi v\'fdvoje.\ldblquote To, co jsme na\'9ali, je pravd\'ecpodobn\'ec velmi neobvykl\'fd zp\'f9sob rozmno\'9eov\'e1n\'ed, dosud nezpozorovan\'fd u \'9e\'e1dn\'fdch zn\'e1m\'fdch bakteri\'ed ani kvasinek.\ldblquote\par
Jestli\'9ee krvav\'fd d\'e9\'9a\'9d opravdu obsahoval \'e8\'e1stice mimozemsk\'e9ho p\'f9vodu, jak se k n\'e1m dostaly?\par
Godfrey Louis se domn\'edv\'e1, \'9ee mohly p\'f8icestovat odn\'eckud z hlubin vesm\'edru ukryt\'e9 v meteoritu a p\'f8i jeho rozpadu v atmosf\'e9\'f8e se dostaly do de\'9a\'9dov\'fdch mrak\'f9.\par
To by snad bylo re\'e1ln\'e9, kdyby pr\'9aelo jen jednou, pop\'f8\'edpad\'ec v\'edckr\'e1t v kr\'e1tk\'e9m \'e8asov\'e9m \'faseku. Nen\'ed ale mo\'9en\'e9, aby poz\'f9statky jedin\'e9ho meteoritu padaly po dva m\'ecs\'edce na stejn\'e9 \'fazem\'ed. Opakovan\'e9 zkr\'e1p\'ecn\'ed rud\'fdm de\'9at\'ecm vyvol\'e1v\'e1 dojem, \'9ee nezn\'e1m\'e9 \'e8\'e1stice byly um\'edst\'ecny v jak\'e9si schr\'e1nce, kter\'e1 se nep\'f8estala otev\'edrat, pokud nebyla zcela vypr\'e1zdn\'ecn\'e1. Pokud jde o z\'e1rodek nezn\'e1m\'e9ho \'9eivota, jak nazna\'e8uj\'ed anal\'fdzy, zd\'e1 se, jako by ho n\'eckdo \'famysln\'ec vysazoval na ur\'e8en\'e9 pole. Mimod\'eck jsem si vzpomn\'ecl na z\'e1v\'ecr filmu Pavu\'e8ina sn\'f9 nato\'e8en\'e9ho podle Stephena Kinga. Mimozemsk\'fd organismus se v n\'ecm nutn\'ec pot\'f8eboval dostat do vodn\'edho zdroje, aby tak pozd\'ecji mohl proniknout do lidsk\'fdch t\'ecl. Je to pouh\'e1 autorova fantazie, nebo nev\'ecdom\'e1, ale p\'f8itom pozoruhodn\'ec p\'f8esn\'e1 jasnoz\'f8iv\'e1 vize?\par
Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit \'fa\'e8inn\'ecj\'9a\'ed \'fader, ne\'9e tomu bylo v Indii. Krvav\'fd d\'e9\'9a\'9d pokryl hladiny \'f8ek a jezer a pronikl i do studn\'ed.\par
\par
V. Na cest\'ec z r\'e1je\par
\'84A Hospodin B\'f9h vysadil zahradu v Edenu na v\'fdchod\'ec a postavil tam \'e8lov\'ecka, kter\'e9ho vytvo\'f8il. Hospodin B\'f9h dal vyr\'f9st ze zem\'ec v\'9aemu stromov\'ed \'9e\'e1douc\'edmu na pohled, s plody dobr\'fdmi k j\'eddlu, uprost\'f8ed zahrady pak stromu \'9eivota a stromu pozn\'e1n\'ed dobr\'e9ho a zl\'e9ho.\ldblquote (Gn 2, 8-9)\par
Jak zn\'e1mo, Adam mohl j\'edst v\'9ae, co zahrada nab\'edzela, krom\'ec ovoce pr\'e1v\'ec z t\'ecchto dvou strom\'f9. Eva ale podlehla svod\'f9m hada-na\'9aept\'e1va\'e8e, natrhala zak\'e1zan\'e9 plody, jedla je a dala i sv\'e9mu mu\'9ei.\par
Hospodin Adama s Evou potrestal. Vyhnal je ze zahrady. Byli nuceni v potu tv\'e1\'f8e obd\'ecl\'e1vat p\'f9du, aby z\'edskali ob\'9eivu.\par
U\'9e p\'f8ed mnoha stalet\'edmi se c\'edrkevn\'ed otcov\'e9 pokou\'9aeli naj\'edt Eden, zemi, kde se rozkl\'e1dala zahrada vysazen\'e1 Hospodinem.\par
Nebyla to ale marn\'e1 n\'e1maha? Nen\'ed r\'e1j pouze fiktivn\'edm obrazem toho, jak blaze mohl \'e8lov\'eck \'9e\'edt, pokud by neporu\'9ail Bo\'9e\'ed p\'f8\'edkazy, nesp\'e1chal prvn\'ed h\'f8\'edch a nep\'f8ivolal na sv\'ect smrt?\par
Samotn\'e1 bible nazna\'e8uje, \'9ee jde o zcela konkr\'e9tn\'ed m\'edsto, kdy\'9e uv\'e1d\'ed: \'84Z Edenu vych\'e1z\'ed \'f8eka, aby nap\'e1jela zahradu. Odtud se d\'e1l rozd\'ecluje ve \'e8ty\'f8i hlavn\'ed toky. Jm\'e9no prvn\'edho je P\'ed\'9aon; ten obt\'e9k\'e1 celou zemi Chav\'edlu, v n\'ed\'9e je zlato; a zlato t\'e9 zem\'ec je skv\'ecl\'e9; je tam tak\'e9 vonn\'e1 prysky\'f8ice a k\'e1menkarneol. Jm\'e9no druh\'e9 \'f8eky je G\'edch\'f3n; ta obt\'e9k\'e1 celou zemi K\'fa\'9a. Jm\'e9no t\'f8et\'ed \'f8eky je Chidekel; ta te\'e8e v\'fdchodn\'ec od As\'fdrie. \'c8tvrt\'e1 \'f8eka je Eufrat.\ldblquote\par
To je na prvn\'ed pohled velmi p\'f8esn\'e9 geografick\'e9 ur\'e8en\'ed. Pot\'ed\'9e je v tom, \'9ee sice zn\'e1me Eufrat a p\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee \'f8eka Chidekel je dne\'9an\'ed Tigris, ale dal\'9a\'ed dva toky se prozat\'edm nepoda\'f8ilo ur\'e8it. P\'f8esto se v\'ect\'9ainou soud\'ed, \'9ee Eden se rozkl\'e1dal n\'eckde na \'fazem\'ed Mezopot\'e1mie.\par
Sir William Willcock, kter\'fd se zab\'fdval starov\'eck\'fdm os\'eddlen\'edm v oblasti vodn\'edch tok\'f9, vyslovil hypot\'e9zu, \'9ee rajsk\'e1 o\'e1za se nejsp\'ed\'9ae nach\'e1zela tam, kde se Eufrat a Tigris nejv\'edce p\'f8ibli\'9euj\'ed \endash tedy severoz\'e1padn\'ec od Bagd\'e1du. P\'f9vodn\'ec tu prot\'e9kaly je\'9at\'ec dal\'9a\'ed dv\'ec \'f8eky, a kdy\'9e vyschly, zdej\'9a\'ed velmi \'farodn\'e1 p\'f9da se zm\'ecnila v pou\'9a\'9d.\par
Podle bible Hospodin pot\'e9, co vyhnal Adama s Evou, \'84\'85 v\'fdchodn\'ec od zahrady v Edenu usadil cheruby s m\'edhaj\'edc\'edm se plamenn\'fdm me\'e8em, aby st\'f8e\'9eili cestu ke stromu \'9eivota\ldblquote .\par
Willcock byl p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee takto obrazn\'ec jsou pops\'e1ny mohutn\'e9 plameny ho\'f8\'edc\'edch ropn\'fdch pramen\'f9, kter\'fdmi Ir\'e1k dodnes opl\'fdv\'e1.\par
Podez\'f8en\'ed na Mezopot\'e1mii zes\'edlilo, kdy\'9e archeologov\'e9 vykopali \'e8ty\'f8i tis\'edce let starou akkadskou pe\'e8e\'9d, kter\'e1 zobrazuje strom, po jeho\'9e stran\'e1ch sed\'ed \'9eena s hadem za z\'e1dy a mu\'9e s rohy na hlav\'ec.\par
\par
Motiv na pe\'e8eti sice napov\'edd\'e1, \'9ee legenda o prvn\'edm h\'f8\'edchu byla zn\'e1m\'e1 i mimo spole\'e8enstv\'ed Izraelc\'f9, ale o lokalizaci r\'e1je ne\'f8\'edk\'e1 op\'ect zhola nic.\par
V ba\'9ein\'e1ch bl\'edzko soutoku Tigridu a Eufratu, n\'ecco p\'f8es 70 km od Basry, stoj\'ed zkamen\'ecl\'e9 torzo velk\'e9ho stromu, kter\'fd podle legend poch\'e1z\'ed z rajsk\'e9 zahrady. Od n\'ecj se vine do d\'e1lky z\'f8eteln\'ec rozpoznateln\'e1 zvln\'ecn\'e1 linie. Je to pr\'fd stopa, kterou zanechal had, kdy\'9e byl vyhn\'e1n z Edenu.\par
Pot\'e9, co vychytral\'fd had svedl Evu, byl Hospodinem proklet: \'84Poleze\'9a po b\'f8i\'9ae, po v\'9aechny dny sv\'e9ho \'9eivota bude\'9a \'9er\'e1t prach.\ldblquote\par
Znamen\'e1 to, \'9ee p\'f8edt\'edm had vypadal jinak? Podle rab\'ednsk\'e9 tradice se had p\'f8ed proklet\'edm pohyboval po dvou jako lid\'e9 a byl velik\'fd jako velbloud. Velmi star\'e9 egyptsk\'e9 \'f8ezby ho p\'f8edstavuj\'ed jako \'9at\'edhl\'e9 stvo\'f8en\'ed na dvou zadn\'edch noh\'e1ch, s dlouhou \'9a\'edj\'ed a ocasem a se dv\'ecma dlouh\'fdma rukama. Na zdi arm\'e9nsk\'e9ho kostela z 10. stolet\'ed je had z r\'e1je zobrazen jako tvor se \'e8ty\'f8ma nohama.\par
Dal\'9a\'ed badatel\'e9 se soust\'f8ed\'ed na Arabsk\'fd poloostrov. Nedaleko poho\'f8\'ed Hid\'9e\'e1z je velmi bohat\'e9 nalezi\'9at\'ec vz\'e1cn\'fdch kov\'f9 Mahd adh Dhahab (Kol\'e9bka zlata). Le\'9eela pr\'e1v\'ec zde biblick\'e1 zem\'ec Chav\'edla, kterou obt\'e9kala \'f8eka P\'ed\'9aon? A r\'e1j byl tedy nedaleko?\par
Profesor Kamal Sal\'e1b to odm\'edt\'e1. V sa\'fadskoarabsk\'e9 provincii As\'edr nalezl \'f8adu jmen biblick\'fdch lokalit a-jak je p\'f8esv\'ecd\'e8en \endash i poz\'f9statek r\'e1je. V\'9aiml si, \'9ee ve V\'e1d\'ed Tabala le\'9e\'ed o\'e1za Adana a nedaleko od n\'ed o\'e1za Gunajna. Ob\'ec jm\'e9na siln\'ec p\'f8ipom\'ednaj\'ed hebrejsk\'e9 gan eden. Nav\'edc o\'e1za Gunajna je zavod\'f2ov\'e1na \'f8ekami vyt\'e9kaj\'edc\'edmi z Adany. \'84Asi n\'e1m p\'f8i tom nen\'ed zcela dob\'f8e. Ale zde je zahrada Eden a jmenuje se tak dodnes.\ldblquote\par
Etymologie v\'fdznamu hebrejsk\'e9ho gan eden (zahrada rozko\'9ae, r\'e1j) je ov\'9aem st\'e1le p\'f8edm\'ectem sporu. Odborn\'edci se nejd\'f8\'edve domn\'edvali, \'9ee se v n\'ecm skr\'fdv\'e1 sumersk\'fd a pozd\'ecji i akkadsk\'fd v\'fdraz edin, edinu \endash step. Pak se ale p\'f8iklonili k vazb\'ec bet eden \endash d\'f9m rozko\'9ae, co\'9e p\'f8ipom\'edn\'e1 n\'e1zev kraje B\'edt Adin p\'f8i st\'f8edn\'edm Eufratu v S\'fdrii.\par
Badatel Ce Can-tchaj upozor\'f2uje, \'9ee \'f8eka Tarim v \'e8\'ednsk\'e9m Turkest\'e1nu m\'e1 \'e8ty\'f8i p\'f8\'edtoky tekouc\'ed na v\'fdchod. M\'e1me tedy r\'e1j hledat v tomto prostoru?\par
Postupn\'ec bylo navr\'9eeno dal\'9a\'edch v\'edce ne\'9e osmdes\'e1t lokalit. N\'eckter\'e9 velmi vzd\'e1len\'e9 \endash nap\'f8\'edklad Florida, Kuba nebo jezero Titicaca.\par
Bible sice umis\'9duje Eden na v\'fdchod, ale z\'e1le\'9e\'ed p\'f8ece na tom, kde se na zem\'eckouli zrovna nach\'e1z\'edte, h\'e1j\'ed se zast\'e1nci \'84r\'e1je za oce\'e1nem\ldblquote .\par
Jejich n\'e1mitka ale neobstoj\'ed. Historie Adama a Evy byla sepsan\'e1 v Prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec. Stalo se tak n\'eckdy mezi 13. a 10. stolet\'edm p\'f8ed Kristem v prost\'f8ed\'ed izraelsk\'fdch kmen\'f9. Eden se tedy musel nach\'e1zet na v\'fdchod od jejich \'fazem\'ed.\par
Kam zmizel Kain?\par
Pokusme se shrnout, co v\'9aechno krom\'ec ji\'9e uveden\'fdch fakt\'f9 n\'e1s m\'f9\'9ee p\'f8iv\'e9st k ur\'e8en\'ed polohy Edenu.\par
Bible sd\'ecluje, \'9ee po vyhn\'e1n\'ed Adama s Evou Hospodin postavil cheruby s ohniv\'fdm me\'e8em na v\'fdchod\'ec zahrady Eden, aby st\'f8e\'9eili p\'f8\'edstup ke stromu \'9eivota.\par
Pro\'e8 jen tam? Pro\'e8 nest\'f8e\'9eili celou zahradu kolem dokola? Bylo to zbyte\'e8n\'e9, proto\'9ee z ostatn\'edch stran se do zahrady nedalo vstoupit? Chr\'e1nila ji mohutn\'e1 ze\'ef, jak napov\'edd\'e1 v\'fdraz gan (ohrazen\'fd prostor), nebo n\'ecjak\'fd p\'f8\'edrodn\'ed \'fatvar? Byly v\'9aude okolo vysok\'e9 sk\'e1ly \'e8i nesch\'f9dn\'e9 svahy hor a vstoupit se dalo jen z v\'fdchodn\'ed strany?\par
Pro uzav\'f8en\'e9 horsk\'e9 \'fadol\'ed, otev\'f8en\'e9 pouze k v\'fdchodu, sv\'ecd\'e8\'ed i dal\'9a\'ed okolnosti. Adam\'f9v a Evin prvorozen\'fd syn Kain pot\'e9, co zabil sv\'e9ho bratra \'c1bela, ode\'9ael do zem\'ec N\'f3d. N\'e1zev se vykl\'e1d\'e1 jako bloud\'ecn\'ed, proto ho v\'ect\'9aina badatel\'f9 nepokl\'e1d\'e1 za zem\'ecpisn\'ec ur\'e8uj\'edc\'ed. Bible ale pova\'9euje krajinu N\'f3d za zcela konkr\'e9tn\'ed m\'edsto, kdy\'9e uv\'e1d\'ed, \'9ee le\'9eela v\'fdchodn\'ec od Edenu. Kain tam postavil m\'ecsto, kter\'e9 se jmenovalo stejn\'ec jako jeho syn \endash Enoch.\par
M\'e1me tedy dal\'9a\'ed stopu? Poz\'f9statky Kainova hlavn\'edho s\'eddla se mo\'9en\'e1 zachovaly. Dok\'e1\'9eeme je naj\'edt?\par
Spisovatel Zecharia Sitchin je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee ano. Podle jeho odv\'e1\'9en\'e9 vize Kain i s potomstvem putovali d\'e1l do Asie a na D\'e1ln\'fd v\'fdchod a \'e8asem p\'f8ekro\'e8ili Tich\'fd oce\'e1n a usadili se ve St\'f8edn\'ed Americe.\par
\'84Kdy\'9e pou\'9d skon\'e8ila, m\'ecl Kain syna, jemu\'9e dal jm\'e9no Enoch, a vybudoval m\'ecsto pojmenovan\'e9 po sv\'e9m synovi. V azt\'e9ck\'fdch legend\'e1ch je hlavn\'ed m\'ecsto naz\'fdv\'e1no Tenochtitl\'e1n \endash M\'ecsto Tenochovo (dnes na \'fazem\'ed hlavn\'edho m\'ecsta Mexika \endash pozn. aut.). Azt\'e9kov\'e9 kladli p\'f8ed mnoh\'e1 jm\'e9na hl\'e1sku T, proto mohlo b\'fdt m\'ecsto ve skute\'e8nosti pojmenovan\'e9 po Enochovi.\ldblquote\par
Sitchin svou teorii podporuje p\'ect tis\'edc let star\'fdm sumer-sk\'fdm textem, kter\'fd \'84\'85 tajupln\'ec vypr\'e1v\'ed o konfliktu dvou bratr\'f9 (z nich\'9e jeden se v\'ecnoval obd\'ecl\'e1v\'e1n\'ed p\'f9dy a druh\'fd chovu ovc\'ed \endash p\'f8esn\'ec jako bibli\'e8t\'ed Kain a \'c1bel), kter\'fd nakonec skon\'e8il vra\'9edou. Vrah jm\'e9nem Ka in byl pak odsouzen, aby \'82v z\'e1rmutku bloudil\lquote ; tak do\'9ael do zem\'ec Dunnu, kde ,\'85 vybudoval m\'ecsto o dvou stejn\'fdch v\'ec\'9e\'edch\lquote .\par
Dv\'ec identick\'e9 v\'ec\'9ee na vrcholu azt\'e9ck\'fdch chr\'e1mov\'fdch pyramid byly nejv\'fdzna\'e8n\'ecj\'9a\'edm rysem indi\'e1nsk\'e9 architektury.\par
Nebyla to vzpom\'ednka na \'82m\'ecsto o dvou stejn\'fdch v\'ec\'9e\'edch\lquote postaven\'e9 Kainem? A byl tak Tenochtitl\'e1n, M\'ecsto Tenochovo, pojmenov\'e1n a vystav\'ecn pr\'e1v\'ec proto, \'9ee mnoho tis\'edc let p\'f8edt\'edm se Kain ,\'85 dal do stavby m\'ecsta a nazval to m\'ecsto Enoch, podle jm\'e9na sv\'e9ho syna\lquote ?\par
Nenach\'e1z\'edme ve St\'f8edn\'ed Americe ztracenou Kainovu \'f8\'ed\'9ai, m\'ecsto pojmenovan\'e9 podle Enocha? Tato mo\'9enost by rozhodn\'ec uspokojiv\'ec vysv\'ectlovala z\'e1hadu os\'eddlen\'ed t\'ecchto kon\'e8in \'e8lov\'eckem.\ldblquote\par
Sitchin se op\'edr\'e1 i o dal\'9a\'ed zaj\'edmav\'fd post\'f8eh.\par
\'84V bibli se prav\'ed, \'9ee se Kain pot\'e9, co byl vypuzen z rodn\'e9 zem\'ec, ob\'e1val, \'9ee ho ka\'9ed\'fd bude moci zab\'edt. A tak B\'f9h, aby dal najevo, \'9ee Kain putuje pod jeho ochranou,,\'85 poznamenal Kaina znamen\'edm, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil\lquote . I kdy\'9e nikdo nev\'ed, jak\'e9 toto \'82znamen\'ed\lquote bylo, v\'9aeobecn\'ec se soudilo, \'9ee \'9alo o jak\'e9si tetov\'e1n\'ed na Kainov\'ec \'e8ele. Ale z n\'e1sleduj\'edc\'edho textu v bibli vypl\'fdv\'e1, \'9ee ot\'e1zka pomsty a ochrany p\'f8etrvala do sedm\'e9ho pokolen\'ed a je\'9at\'ec d\'e1le. Tetov\'e1n\'ed na \'e8ele by tak dlouho nevydr\'9eelo a rozhodn\'ec by se nedalo z generace na generaci d\'ecdit. Biblick\'e9mu p\'f8\'edb\'echu by odpov\'eddal pouze n\'ecjak\'fd genetick\'fd rys.\par
A kdy\'9e si uv\'ecdom\'edme, \'9ee pr\'e1v\'ec ameri\'e8t\'ed indi\'e1ni takov\'fd genetick\'fd rys maj\'ed \endash tedy absenci vous\'f9, mus\'edme se pt\'e1t, zdali on\'edm Kainov\'fdm znamen\'edm nebyl pr\'e1v\'ec tento rys. A pokud tedy h\'e1d\'e1me spr\'e1vn\'ec, pak by St\'f8edn\'ed Amerika, ze kter\'e9 se ameri\'e8t\'ed indi\'e1ni \'9a\'ed\'f8ili na sever i jih Nov\'e9ho sv\'ecta, byla skute\'e8nou ztracenou Kainovou \'f8\'ed\'9a\'ed.\ldblquote\par
P\'f8edstava, \'9ee Kainov\'fdm znamen\'edm byla absence vous\'f9, je bezesporu pozoruhodn\'e1. Pro mu\'9ee Bl\'edzk\'e9ho a St\'f8edn\'edho v\'fdchodu je ztr\'e1ta t\'e9to ozdoby dodnes velmi potupn\'e1. Terorist\'f9m, uv\'eczn\'ecn\'fdm na americk\'e9 z\'e1kladn\'ec Guantan\'e1mo, byly oholeny plnovousy nejen z proklamovan\'fdch hygienick\'fdch d\'f9vod\'f9, ale p\'f8edev\'9a\'edm se snahou degradovat jejich sebev\'ecdom\'ed. T\'edm se ale pravd\'ecpodobnost Sitchinovy \'84indi\'e1nsk\'e9\ldblquote hypot\'e9zy vy\'e8erpala. V dal\'9a\'edch pramenech najdeme a\'9e p\'f8\'edli\'9a mnoho proti.\par
Kainovo znamen\'ed se jist\'ec d\'ecdilo. Podle bible L\'e1mech, kter\'fd byl Kainov\'fdm potomkem z p\'e1t\'e9ho pokolen\'ed, sv\'fdm \'9een\'e1m p\'f8iznal: \'84Zabil jsem mu\'9ee za sv\'e9 zran\'ecn\'ed, pachol\'edka za svou jizvu.\ldblquote\par
Na jizv\'e1ch ji\'9e vousy nerostou. Hol\'e1 tv\'e1\'f8 tedy m\'f9\'9ee b\'fdt obrazn\'ec nazv\'e1na jizvou. Z\'e1rove\'f2 se ale zd\'e1, \'9ee L\'e1mech vra\'9edil, proto\'9ee ho n\'eckdo urazil, kdosi se mu posm\'edval, \'9ee nem\'e1 vousy. To se ale mohlo st\'e1t jen v prost\'f8ed\'ed, kde byly vousy pova\'9eov\'e1ny za prvo\'f8ad\'fd znak mu\'9enosti a d\'f9stojnosti, a ne uprost\'f8ed holobrad\'fdch indi\'e1n\'f9.\par
N\'ecco p\'f8es dva tis\'edce let star\'fd etiopsk\'fd apokryfick\'fd spis Boj Adama a Evy tvrd\'ed, \'9ee Kainovi potomci se usadili v dalek\'e9 vyprahl\'e9 zemi, zat\'edmco potomci Adamova syna \'8a\'e9ta bydleli v hor\'e1ch u Edenu. Kainovci se oddali Satanovi a zcela propadli prostop\'e1\'9an\'e9mu \'9eivotu. S\'e9tovci dodr\'9eovali z\'e1kon, ale n\'eckte\'f8\'ed z nich podlehli svod\'f9m sv\'fdch zka\'9een\'fdch p\'f8\'edbuzn\'fdch a plodili s nimi d\'ecti. To znamen\'e1, \'9ee Kainovo s\'eddlo nemohlo b\'fdt zas a\'9e tak daleko od Edenu a za oce\'e1nem u\'9e v\'f9bec ne.\par
V\'fdlet do Aratty\par
Na \'fasvitu v\'eck\'f9, v \'e8asech kr\'e1tce po potop\'ec sv\'ecta, kdy\'9e se rodila sumersk\'e1 civilizace, byl jedn\'edm z legend\'e1rn\'edch panovn\'edk\'f9 prvn\'ed dynastie Enmerkar. Podle tradice vystav\'ecl Uruk, v n\'ecm\'9e vl\'e1dl 420 let. Je uveden v proslul\'e9m Seznamu kr\'e1l\'f9 a jeho jm\'e9no najdeme i v titulu sumersk\'e9 epick\'e9 skladby Enmerkar a kr\'e1l Aratty.\par
Strhuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech je pln\'fd h\'e1danek a p\'f8ekvapiv\'fdch zvrat\'f9. Na jeho po\'e8\'e1tku se Enmerkar rozhodne postavit v Uruku chr\'e1m bohyni Innan\'ec. Nem\'e1 v\'9aak dostatek zlata, st\'f8\'edbra a drah\'fdch kamen\'f9 k v\'fdzdob\'ec. Proto vyprav\'ed posla do kr\'e1lovstv\'ed Aratta, kter\'e9 bylo pov\'ecstn\'e9 bohat\'fdmi nalezi\'9ati vz\'e1cn\'fdch nerost\'f9. Nenab\'eddne v\'9aak \'9e\'e1dn\'e9 zbo\'9e\'ed na opl\'e1tku. M\'edsto toho tamn\'edmu kr\'e1li vyhro\'9euje, \'9ee pokud \'9e\'e1dosti nevyhov\'ed, bude jeho \'f8\'ed\'9ae zni\'e8ena.\par
Vl\'e1dce Aratty souhlas\'ed, \'9ee se podrob\'ed, ov\'9aem a\'9e tehdy, kdy\'9e mu Enmerkar po\'9ale n\'e1klad obil\'ed v s\'edt\'edch. Sv\'edzelnou h\'e1danku, jak zrn\'ed cestou nevytrousit, pom\'f9\'9ee rozlu\'9atit bohyn\'ec Nisaba. Na jej\'ed radu Enmerkar vy\'9ale karavanu s nakl\'ed\'e8en\'fdmi obiln\'fdmi zrny. V Aratt\'ec zat\'edm vypukl hlad, ale dod\'e1vka z Uruku ho nedok\'e1\'9ee zahnat. Nakl\'ed\'e8en\'e9 obil\'ed se nehod\'ed k v\'fdsevu. A tak Enmerkar dost\'e1v\'e1 dal\'9a\'ed \'fakol \endash m\'e1 poslat \'9eezlo, kter\'e9 nen\'ed ani ze d\'f8eva, ani z kovu, ani z kamene. Nab\'eddnut\'e9 \'9eezlo z r\'e1kosu pokryt\'e9ho vrstvou tuku kr\'e1l Aratty odm\'edtne. P\'f8e je\'9at\'ec n\'ecjak\'fd \'e8as pokra\'e8uje. Schyluje se dokonce k souboji z\'e1stupc\'f9 obou m\'ecst, pravd\'ecpodobn\'ec sp\'ed\'9a m\'e1g\'f9 ne\'9e v\'e1le\'e8n\'edk\'f9, proto\'9ee nesm\'ed b\'fdt ani b\'edl\'ed, ani \'e8ern\'ed, ani \'9elut\'ed, ani strakat\'ed\'85 Tak\'9ee \'e8ertv\'ed, o koho vlastn\'ec \'9alo. Nakonec konflikt kon\'e8\'ed sm\'edrem a uzav\'f8en\'edm obchodu.\par
Rozs\'e1hl\'fd epos byl rekonstruov\'e1n z v\'edce ne\'9e dvaceti hlin\'ecn\'fdch tabulek. Text nejobs\'e1hlej\'9a\'ed z nich je rozlo\'9een do dvan\'e1cti sloupc\'f9, tabulka je dnes ulo\'9eena v Muzeu star\'e9ho Orientu v Istanbulu.\par
Kdy\'9e epos studoval Angli\'e8an David Rohl, zaujalo ho p\'f8edev\'9a\'edm l\'ed\'e8en\'ed cesty. Z Uruku do n\'e1m dosud nezn\'e1m\'e9 Aratty posel putoval pln\'e9 t\'f8i m\'ecs\'edce. Ne\'9e se p\'f8ed n\'edm objevila n\'e1dhern\'ec upraven\'e1 krajina Edin, musel p\'f8ekonat sedmero hor.\par
Podobnost se slovem Eden se Rohlovi nezd\'e1la n\'e1hodn\'e1. P\'f8i t\'f8ech v\'fdprav\'e1ch se pokusil krok za krokem postupovatpodle dochovan\'e9ho popisu trasy, a\'9e m\'ecl pocit, \'9ee do\'9ael do c\'edle. V roce 1998 vydal knihu Legenda: Geneze civilizace, v n\'ed\'9e uv\'e1d\'ed, \'9ee biblick\'fd r\'e1j le\'9eel v severn\'edm Ir\'e1nu pobl\'ed\'9e Urmijsk\'e9ho jezera. Samotnou Bo\'9e\'ed zahradu tvo\'f8ilo asi 320 km dlouh\'e9 \'fadol\'ed nap\'e1jen\'e9 \'f8ekou a obklopen\'e9 ze v\'9aech stran v\'ec\'e8n\'ec zasn\'ec\'9een\'fdmi vrcholky hor. Dnes to ji\'9e rozhodn\'ec nen\'ed p\'f8\'edli\'9a p\'f8\'edjemn\'e9 m\'edsto k \'9eivotu. Na \'e8\'e1sti \'fazem\'ed se rozkl\'e1d\'e1 pr\'f9myslov\'e9 m\'ecsto Tabr\'edz.\par
Rohl je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee rozlu\'9atil z\'e1hadu on\'ecch dvou nezn\'e1m\'fdch \'f8ek (krom\'ec Eufratu a Tigridu), kter\'e9 se m\'ecly nach\'e1zet pobl\'ed\'9e Edenu.\par
\'84Nyn\'ecj\'9a\'ed \'f8eka Araks byla je\'9at\'ec v 7. stolet\'ed p\'f8ed Kristem zn\'e1m\'e1 jako G\'edch\'f3n a krajina okolo n\'ed se naz\'fdvala Ku\'9a K\'fa\'9a. A je zde i \'f8eka P\'ed\'9aon, kter\'e1 se te\'ef jmenuje Kyzyl Uzun. Prot\'e9k\'e1 p\'f8es oblast bohatou na zlato a drah\'e9 kameny. Ostatn\'ec to dokazuje i jej\'ed n\'e1zev. Kyzyl toti\'9e znamen\'e1 zlato. Nav\'edc, jak v\'edme, Kain po vra\'9ed\'ec \'c1bela ode\'9ael do krajiny N\'f3d. A oblast v Ir\'e1nu se naz\'fdv\'e1 Horn\'ed a Doln\'ed N\'f3d.\ldblquote Byl tedy biblick\'fd r\'e1j kone\'e8n\'ec nalezen? Dv\'ecma vlastn\'edmi post\'f8ehy bych se p\'f8ikl\'e1n\'ecl k p\'f8edlo\'9een\'e9 hypot\'e9ze. V\'fdchodn\'ec od m\'edsta, kter\'e9 Rohl pova\'9euje za Eden, le\'9e\'ed Arm\'e9nie, odprad\'e1vna \endash nezn\'e1mo pro\'e8 \endash naz\'fdvan\'e1 Zem\'ec ohn\'ec. Nen\'ed to vzpom\'ednka na m\'edhaj\'edc\'ed se plamenn\'e9 me\'e8e cherub\'f9 st\'f8e\'9e\'edc\'edch v\'fdchodn\'ed br\'e1nu r\'e1je?\par
Adam\'f9v syn \'8a\'e9t se usadil v hor\'e1ch pobl\'ed\'9e Edenu. P\'f8edpokl\'e1d\'e1me, \'9ee na stejn\'e9m m\'edst\'ec \'9eili i jeho potomci v dal\'9a\'edch osmi pokolen\'edch, kdy\'9e se bible o jejich st\'echov\'e1n\'ed nezmi\'f2uje. Pob\'fdval tam i posledn\'ed z nich, Noe. Kdy\'9e B\'f9h seslal na sv\'ect potopu, Noe se zachr\'e1nil na ar\'9ae, ji\'9e postavil a kter\'e1 se pak kol\'e9bala na vln\'e1ch. Jen st\'ec\'9e\'ed p\'f8itom tento sice nepotopiteln\'fd, ale pon\'eckud nemotorn\'fd kolos odplul na druh\'fd konec zem\'eckoule. Archa pravd\'ecpodobn\'ec p\'f8ist\'e1la pobl\'ed\'9e oblasti, odkud ji vzdouvaj\'edc\'ed se vody vyzvedly. Jak v\'edme z bible, po potop\'ec p\'f8ist\'e1la v poho\'f8\'ed Ararat. Nen\'ed tedy mo\'9en\'e1 pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee vrcholy Velk\'e9ho i Mal\'e9ho Araratu \'e8n\'ecj\'ed na dosah Rohlem objeven\'e9ho r\'e1je.\par
Na druhou stranu popis cesty do Aratty nen\'ed p\'f8\'edli\'9a p\'f8esn\'fd. Jednotliv\'e9 detaily se daj\'ed dob\'f8e napasovat i na dal\'9a\'ed m\'edsta. V textu se \'e8asto opakuje n\'e1zev An\'9aan, co\'9e vedlo k domn\'ecnce, \'9ee Aratta le\'9eela n\'eckde v\'fdchodn\'ec nebo severov\'fdchodn\'ec od tohoto poho\'f8\'ed. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 ji kladou a\'9e do \'fadol\'ed Indu nebo dokonce do Ka\'9am\'edru. Podle t\'e9to verze se pak biblick\'fd Eden rozkl\'e1dal v \'farodn\'e9 n\'ed\'9ein\'ec Pand\'9e\'e1bu, tedy v \'84P\'ecti\'f8\'ed\'e8\'ed\ldblquote .\par
Adam\'f9v most\par
Jedna muslimsk\'e1 pov\'ecst vypr\'e1v\'ed, \'9ee Adam byl po vyhn\'e1n\'ed z r\'e1je odlou\'e8en od Evy. Bloudil s\'e1m sv\'ectem, a\'9e se dostal na n\'e1dhern\'fd ostrov Sarandib (dne\'9an\'ed Sr\'ed Lanka). Ale nep\'f8iplul tam lod\'ed, prost\'ec \'9ael, kam ho o\'e8i vedly, z Indie po kamenn\'e9 cest\'ec, kter\'e1 se t\'e1hla uprost\'f8ed mo\'f8e a spojovala pevninu s ostrovem. Od t\'e9 doby se j\'ed \'f8\'edk\'e1 Adam\'f9v most.\par
Hinduistick\'e9 m\'fdty sd\'ecluj\'ed, \'9ee tuto cestu postavil hrdina R\'e1ma\'e8andra, kdy\'9e cht\'ecl vtrhnout na Lanku, aby osvobodil svou \'9eenu, kterou d\'e9mon Ravana unesl ve sv\'e9m l\'e9taj\'edc\'edm voze. Oce\'e1nsk\'e1 \'fa\'9eina byla p\'f8emost\'ecna vrcholky hor, z nich\'9e v\'e1le\'e8n\'edci set\'f8\'e1sli stromy a rostliny. Svou roli v tom sehr\'e1la i opi\'e8\'ed arm\'e1da veden\'e1 prohnan\'fdm Hanumanem.\par
Mezi Indi\'ed a Sr\'ed Lankou ov\'9aem nen\'ed po mostu ani stopy. P\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno \endash je\'9at\'ec doned\'e1vna nebylo ani stopy. To, co nen\'ed vid\'ect z paluby lodi, se uk\'e1zalo a\'9e z kosmu. V roce 2001 raketopl\'e1n Shuttle vyfotografoval v \'fa\'9ein\'ec Palk Straits poz\'f9statky zjevn\'ec um\'ecl\'e9 stavby. Jedine\'e8n\'ec zak\'f8iven\'e1 mostn\'ed kompozice je asi 30 km dlouh\'e1. Tvo\'f8\'ed ji mohutn\'e9 um\'ecle opracovan\'e9 prahy, kter\'e9 spojuj\'ed \'e8etn\'e9 ostr\'f9vky roztrou\'9aen\'e9 ne p\'f8\'edli\'9a hluboko pod hladinou.\par
Nev\'edme, zda touto cestou skute\'e8n\'ec kr\'e1\'e8el Adam, nebo se tudy p\'f8ehnala rozzu\'f8en\'e1 opi\'e8\'ed arm\'e1da, ale v jednom se legendy nepletou: most mezi Indi\'ed a Sr\'ed Lankou opravdu st\'e1l. Suchou nohou se po n\'ecm ale dalo proj\'edt naposledy n\'eckdy p\'f8ed deseti a\'9e jeden\'e1cti tis\'edci lety, ne\'9e hladina mo\'f8e stoupla a p\'f8ikryla ho masou vod.\par
Hora po\'e8\'e1tku\par
Zm\'edn\'ecn\'e1 muslimsk\'e1 pov\'ecst d\'e1le sd\'ecluje, \'9ee kdy\'9e Adam dorazil na Sr\'ed Lanku, okouzlen tamn\'ed p\'f8\'edrodou a jej\'edmi vynikaj\'edc\'edmi plody podlehl p\'f8edstav\'ec, \'9ee mu Hospodin odpustil, a byl p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee se vr\'e1til zp\'ect do Bo\'9e\'ed zahrady v Edenu. Na d\'f9kaz sv\'e9ho pok\'e1n\'ed vystoupil na vrchol mohutn\'e9 hory a tis\'edc let tam st\'e1l na jedn\'e9 noze. V tvrd\'e9 sk\'e1le tak zanechal stopu, kter\'e1 se dochovala dodnes.\par
Jin\'e1 varianta tohoto p\'f8\'edb\'echu vypr\'e1v\'ed, \'9ee Adama na vrcholek spustil and\'ecl, kter\'fd odsouzence odn\'e1\'9ael z r\'e1je. Dochovan\'e1 \'9al\'e9p\'ecj pr\'fd pod\'e1v\'e1 sv\'ecdectv\'ed, jak hou\'9eevnat\'ec se Adam dr\'9eel p\'f9dy, kterou necht\'ecl opustit. Slz, kter\'e9 p\'f8itom ronil, bylo tolik, \'9ee dole na \'fapat\'ed vytvo\'f8ily jezero.\par
Jist\'e9 je, \'9ee v\'edce ne\'9e 2200 m vysok\'e1 Adamova hora se vzp\'edn\'e1 nad zelen\'fdm oce\'e1nem d\'9eungle jako obrovsk\'fd maj\'e1k. Snad \'9e\'e1dn\'fd jin\'fd kus sk\'e1ly nen\'ed posv\'e1tn\'fdm m\'edstem hned \'e8ty\'f8 sv\'ectov\'fdch n\'e1bo\'9eenstv\'ed a obklopen tak silnou aureolou nadp\'f8irozena.\par
Buddhist\'e9 se p\'f8ikl\'e1n\'ecj\'ed k \'84leteck\'e9 verzi\ldblquote n\'e1v\'9at\'ecvy impozantn\'edho skaliska. Jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee Buddha ke sv\'fdm cest\'e1m pou\'9e\'edval l\'e9taj\'edc\'ed stroj, kter\'fd na prvn\'ed pohled vypadal jako zvon nebo p\'f8eklopen\'e1 polokoule se \'9api\'e8atou v\'ec\'9ei\'e8kou.\par
Jednou, za klasick\'e9ho doprovodu bur\'e1civ\'e9ho zvuku a \'9aleh\'e1n\'ed ohn\'ec, kter\'e9 p\'f8ipom\'ednaly hromobit\'ed a blesky, p\'f8ist\'e1l na nejvy\'9a\'9a\'ed ho\'f8e Lanky. Vyhnal zl\'e9 duchy, kte\'f8\'ed su\'9eovali ostrov, a vl\'e1dc\'f9m i jejich poddan\'fdm p\'f8edal sv\'e9 u\'e8en\'ed. Kdy\'9e se chystal k n\'e1vratu, kr\'e1l si vrouc\'ed modlitbou vyprosil, aby Buddha zanechal na pam\'e1tku sv\'e9 n\'e1v\'9at\'ecvy otisk nohy na m\'edst\'ec, kde poprv\'e9 stanul na ostrovn\'ed p\'f9d\'ec a odkud se chystal odlet\'ect. Buddha p\'f8\'e1n\'ed vyhov\'ecl. Hora se tak stala svatou a od t\'e9 chv\'edle k n\'ed m\'ed\'f8\'ed poutn\'edci z cel\'e9 zem\'ec.\par
Pozadu nez\'f9stali ani Tamilov\'e9, podle nich\'9e je to \'9al\'e9p\'ecj boha \'8aivy, kter\'fd odtud stoupal na nebesa. Portugalci ji zase p\'f8ipisuj\'ed svat\'e9mu Tom\'e1\'9aovi, kter\'fd jako prvn\'ed p\'f8inesl do kraje k\'f8es\'9danstv\'ed.\par
Mezi duchovn\'ed osobnosti se vet\'f8el i vojev\'f9dce Alexandr Makedonsk\'fd. Ten pr\'fd z vrcholu Adamovy hory obhl\'ed\'9eel sv\'e9 panstv\'ed, a tak tam zanechal svou nesmazatelnou stopu.\par
N\'eckte\'f8\'ed soud\'ed, \'9ee asi 1,8 m dlouh\'e1 prohlube\'f2 ve tvaru ob\'f8\'edho chodidla je n\'e1hodn\'fd p\'f8\'edrodn\'ed \'fatvar ve sk\'e1le, podle jin\'fdch byla do t\'e9to podoby upravena um\'ecle. Hora p\'f8esto neztr\'e1c\'ed sv\'e9 magick\'e9 kouzlo. Poutn\'edk\'f9m, kte\'f8\'ed p\'f8ekonaj\'ed 7 km dlouhou stezku ukon\'e8enou 4600 schody a zdolaj\'ed strm\'e9 sr\'e1zy a\'9e k bizarn\'edmu kamenn\'e9mu \'fatvaru na vrcholu, se \'e8as od \'e8asu nab\'edz\'ed jedine\'e8n\'e9 p\'f8edstaven\'ed. Za \'fasvitu, kdy\'9e okol\'ed pokr\'fdv\'e1 hust\'e1 mlha, se na z\'e1padn\'ed stran\'ec vyno\'f8\'ed p\'f8\'edzra\'e8n\'e1 \'e8ern\'e1 pyramida. Ohromn\'e1 a fascinuj\'edc\'ed. Vzd\'e1len\'e1, a p\'f8esto skoro hmatateln\'e1. Neuv\'ec\'f8iteln\'fd v\'fdjev, tajemn\'e1 f\'e1ta morg\'e1na p\'f8in\'e1\'9aej\'edc\'ed obraz z \'fapln\'ec jin\'e9ho sv\'ecta. N\'eckolik okam\'9eik\'f9 lze pyramidu zcela z\'f8eteln\'ec pozorovat v rann\'edm oparu. Pak se za\'e8ne zmen\'9aovat, a\'9e zmiz\'ed mezi skalami.\par
Objekty mohou ve velk\'fdch v\'fd\'9ak\'e1ch za ur\'e8it\'fdch sv\'ecteln\'fdch podm\'ednek vrhat st\'edn na mraky. \'d8\'edk\'e1 se tomu brockensk\'e9 spektrum. Ob\'e8as zasko\'e8\'ed horolezce, kte\'f8\'ed v mlze nad sebou spat\'f8\'ed obrys sv\'e9 vlastn\'ed postavy. Tajemn\'fd st\'edn na oblohu prom\'edt\'e1 tak\'e9 italsk\'fd Pizzo Badile. A je jist\'ec velmi zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee i tento vrchol \endash stejn\'ec jako Adamova hora \endash je spojov\'e1n s nezn\'e1m\'fdmi l\'e9taj\'edc\'edmi stroji, kter\'e9 zde kdysi m\'ecly p\'f8ist\'e1t a jejich\'9e rytiny se dodnes dochovaly na skal\'e1ch.\par
V p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee jde o optick\'fd jev, hlod\'e1 \'e8erv\'edk podez\'f8en\'ed. Adamova hora m\'e1 tvar komol\'e9ho jehlanu se zna\'e8n\'ec nerovn\'fdmi zubat\'fdmi boky, st\'edn vr\'9een\'fd do rann\'edho oparu je ale k nerozezn\'e1n\'ed od Velk\'e9 pyramidy v egyptsk\'e9 Gize. M\'e1 naprosto dokonal\'fd tvar. Je skoro plastick\'fd, daj\'ed se na n\'ecm dokonce rozpoznat t\'f8i st\'ecny.\par
Legendy o p\'f9vodu tohoto jevu nic nesd\'ecluj\'ed. Nechce se v\'ec\'f8it, \'9ee by si ho n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci posv\'e1tn\'e9 hory nev\'9aimli. Nezaujal je, proto\'9ee tvar pyramidy jim byl ciz\'ed, nespojovali si ho s ni\'e8\'edm posv\'e1tn\'fdm? Nebo je p\'f8ekvapiv\'e9 ml\'e8en\'ed z\'e1m\'ecrn\'e9, proto\'9ee z\'e1hadn\'fd st\'edn obest\'edr\'e1 n\'ecjak\'e9 tabu? Souvis\'ed jeho objeven\'ed se s ud\'e1lostmi, kter\'e9 se na vrcholu odehr\'e1ly, nebo jen matka P\'f8\'edroda zase jednou uk\'e1zala, co dovede?\par
\par
VI. O\'9eivl\'e1 past\par
Za velmi podivn\'fdch okolnost\'ed se u v\'fdchodn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed USA ztratila letka p\'ecti vojensk\'fdch stroj\'f9 typu Avanger se \'e8trn\'e1cti mu\'9ei na palub\'e1ch. Stalo se to 5. prosince 1945. Trag\'e9die nez\'f9stala, bohu\'9eel, osamocena. Skv\'ecle vybaven\'fd z\'e1chrann\'fd letoun Mariner, kter\'fd byl vysl\'e1n, aby nad oce\'e1nem p\'e1tral po os\'e1dk\'e1ch letoun\'f9, z dosud nezn\'e1m\'fdch p\'f8\'ed\'e8in ve vzduchu vybuchl.\par
V\'9ae, k \'e8emu onoho dne do\'9alo, bylo analyzov\'e1no v rozs\'e1hl\'e9 zpr\'e1v\'ec, kter\'e1 podrobn\'ec zaznamen\'e1v\'e1 v\'9aechny hovory mezi v\'ec\'9e\'ed a letkou i mezi jednotliv\'fdmi letadly navz\'e1jem a nav\'edc zachycuje i \'f8adu dal\'9a\'edch d\'f9le\'9eit\'fdch okolnost\'ed. Prolistujeme-li \'e8ty\'f8i sta str\'e1nek t\'e9to zpr\'e1vy, dostaneme zhruba tento obr\'e1zek katastrofy: P\'ect letadel typu Avanger vzl\'e9tlo z Fort Lauderdale na Florid\'ec ve 14.10 hod. m\'edstn\'edho \'e8asu. Po\'e8as\'ed nem\'eclo vadu. V\'9aechny stroje byly ve v\'fdborn\'e9m stavu, byly opat\'f8eny automatick\'fdmi nafukovac\'edmi \'e8luny a krom\'ec toho byla pos\'e1dka vybavena plovac\'edmi vestami. Cvi\'e8n\'fd let m\'ecl trvat pouh\'e9 dv\'ec hodiny. P\'f8ed jeho koncem kontroln\'ed v\'ec\'9e zachytila vzru\'9aen\'e9 hl\'e1\'9aen\'ed.\par
\'84N\'e1\'9a stav je havarijn\'ed, nevid\'edme zem. Opakuji, nevid\'edme zem.\ldblquote\par
\'84Sd\'eclte n\'e1m svou polohu,\ldblquote po\'9e\'e1dal leteck\'fd dispe\'e8er.\par
Velitel letky kapit\'e1n Taylor: \'84Nem\'f9\'9eeme ur\'e8it na\'9ai polohu, nev\'edme, kde jsme, zabloudili jsme.\ldblquote\par
Na kontroln\'ed v\'ec\'9ei zavl\'e1dlo znepokojen\'ed. Nikdo nech\'e1pal, co se mohlo st\'e1t. P\'f8esto se \'e9terem nesla prost\'e1 a p\'f8itom \'fa\'e8inn\'e1 rada: \'84Le\'9dte rovnou na z\'e1pad.\ldblquote\par
Dlouho nikdo neodpov\'eddal. A pak t\'ed\'9eiv\'e9 ticho protnul vzru\'9aen\'fd hlas kapit\'e1na Taylora: \'84Nev\'edme, kde je z\'e1pad\'85 V\'9aechno je nesm\'edrn\'ec podivn\'e9, nem\'f9\'9eeme ur\'e8it sm\'ecr, tak\'e9 oce\'e1n vypad\'e1 jinak ne\'9e obvykle.\ldblquote\par
Tato slova vyvolala bou\'f8i zd\'ec\'9aen\'ed. Let\'ect na z\'e1pad je odpoledne p\'f8ece nesm\'edrn\'ec snadn\'e9. Sta\'e8\'ed se orientovat podle slunce. Nikdo nech\'e1pal, jak je mo\'9en\'e9, \'9ee za zcela jasn\'e9ho po\'e8as\'ed piloti slunce nevid\'ed.\par
Ve stejn\'fd \'e8as se poru\'e8\'edk Robert Fox vracel ze cvi\'e8n\'e9ho letu a nav\'e1zal spojen\'ed se zbloudilou letkou. Podle jeho sv\'ecdectv\'ed v letadle kapit\'e1na Taylora vypov\'ecd\'ecly slu\'9ebu oba kompasy. Asi po 45 minut\'e1ch hovo\'f8ila s velitelem Taylorem z\'e1kladna v Port Everglade a pozd\'ecji se poda\'f8ilo zachytit \'fatr\'9eky rozhovoru mezi piloty jednotliv\'fdch letadel. Posledn\'ed sign\'e1l byl zaznamen\'e1n ve 21.56 hod. Vysl\'e1n byl z letadla kapit\'e1na Taylora, kter\'e9 prokazateln\'ec muselo b\'fdt ji\'9e asi dv\'ec hodiny bez pohonn\'fdch hmot.\par
Do oblasti p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho nouzov\'e9ho p\'f8ist\'e1n\'ed se vydalo n\'eckolik letadel a o pomoc byly po\'9e\'e1d\'e1ny i okolo pluj\'edc\'ed lod\'ec. Vystartoval tak\'e9 hydropl\'e1n Mariner se t\'f8in\'e1cti mu\'9ei na palub\'ec. Tento stroj byl skv\'ecle vybaven pro z\'e1chrannou akci a dok\'e1zal p\'f8ist\'e1t i na velmi rozbou\'f8en\'e9 hladin\'ec. Po n\'eckolika minut\'e1ch letu podal prvn\'ed hl\'e1\'9aen\'ed a pak se nav\'9edy odml\'e8el.\par
Pos\'e1dka parn\'edku Heinz Mills zpozorovala na obloze obrovsk\'fd v\'fdbuch. Zda se jednalo pr\'e1v\'ec o tento letoun, se nepoda\'f8ilo prok\'e1zat. Jeho trosky nebyly nikdy nalezeny.\par
Jak pozd\'ecji prohl\'e1sil jeden z \'e8len\'f9 vy\'9aet\'f8ovac\'ed komise vojensk\'fdch n\'e1mo\'f8n\'edch sil USA, \'84\'85 letadla i jejich pos\'e1dky zmizely, jako by ulet\'ecly na Mars\ldblquote .\par
Cel\'fd p\'f8\'edpad vzbudil obrovsk\'fd rozruch. Po jak\'e9koliv stop\'ec n\'eckolik t\'fddn\'f9 p\'e1traly stovky letadel a p\'f8es dvacet lod\'ed. Jejich \'fasil\'ed bylo marn\'e9. Snahy o vysv\'ectlen\'ed p\'f8\'ed\'e8in z\'e1hadn\'e9 hav\'e1rie rozd\'eclily autory jednotliv\'fdch hypot\'e9z do dvou t\'e1bor\'f9. Jedni kladli v\'9ae za vinu mimozem\'9a\'9dan\'f9m, kte\'f8\'ed pr\'fd v oblasti bermudsk\'e9ho troj\'faheln\'edku ji\'9e v\'edce ne\'9e sto let prov\'e1d\'ecj\'ed \'84odchyt\ldblquote lid\'ed, pop\'f8\'edpad\'ec obvi\'f2ovali p\'f8\'edslu\'9an\'edky sice lidsk\'e9, ale n\'e1m nezn\'e1m\'e9 civilizace, kter\'e1 skryt\'ec \'9eije na Zemi, anebo p\'f8ipou\'9at\'ecli existenci tajemn\'fdch sil.\par
Z druh\'e9ho t\'e1bora byly vypalov\'e1ny argumenty v podob\'ec vzbou\'f8en\'e9ho mo\'f8e, poruch vys\'edla\'e8ek a kompas\'f9. K t\'ecmto hlas\'f9m se p\'f8idal i zn\'e1m\'fd \'e8esk\'fd bijec fantazie a odp\'f9rce ve\'9aker\'e9ho tajemna Zden\'eck Kukal. Podle n\'ecj jen shoda ne\'9a\'9dastn\'fdch okolnost\'ed zp\'f9sobila, \'9ee letku kapit\'e1na Taylora i z\'e1chrann\'fd letoun poh\'f8bil oce\'e1n.\par
Zcela se p\'f8itom opom\'edjelo n\'eckolik zar\'e1\'9eej\'edc\'edch fakt\'f9: jestli\'9ee se ve stejn\'e9m okam\'9eiku porouchaly oba kompasy v letadle velitele, pak mohlo b\'fdt k orientaci vyu\'9eito dal\'9a\'edch osm kompas\'f9 ve zb\'fdvaj\'edc\'edch letadlech. Leda\'9ee by i je n\'ecjak\'e1 nezn\'e1m\'e1 s\'edla vy\'f8adila z provozu. Taylor pr\'fd nev\'ecd\'ecl, jak\'fdm kurzem let\'ed ani jak dlouho. Nechce se v\'ec\'f8it, \'9ee by mezi naviga\'e8n\'edmi p\'f8\'edstroji chyb\'ecly hodiny nebo alespo\'f2 jeden ze \'e8trn\'e1cti mu\'9e\'f9 nem\'ecl n\'e1ramkov\'e9 hodinky. Anebo se zastavily i ony? Pak p\'f8ed n\'e1mi nezadr\'9eiteln\'ec vyr\'f9st\'e1 ot\'e1zka pro\'e8?.\par
Z hl\'e1\'9aen\'ed vypl\'fdv\'e1, \'9ee nebylo vid\'ect slunce, i kdy\'9e podle meteorolog\'f9 byla viditelnost velmi dobr\'e1. V\'edme, \'9ee v 16.25 hod. avangery let\'ecly ve v\'fd\'9ace 3500 stop, tedy n\'ecco m\'e1lo p\'f8es 1000 metr\'f9. Ostr\'f9vky i hladina mo\'f8e m\'ecly b\'fdt dob\'f8e rozeznateln\'e9 a ne vypadat b\'f9hv\'edjak divn\'ec. Jestli\'9ee byl sign\'e1l letadla kapit\'e1na Taylora zachycen je\'9at\'ec dv\'ec hodiny po vy\'e8erp\'e1n\'ed z\'e1sob paliva, znamen\'e1 to, \'9ee se stroj udr\'9eel dostate\'e8n\'ec dlouho na hladin\'ec, aby jeho pos\'e1dka mohla p\'f8estoupit do automaticky se nafukuj\'edc\'edch \'e8lun\'f9. Pokud se ov\'9aem nestala ob\'ect\'ed n\'ecjak\'e9 podivn\'e9 hry \'e8asu.\par
Tomu ostatn\'ec nasv\'ecd\'e8uj\'ed okolnosti n\'eckter\'fdch dal\'9a\'edch, podobn\'ec nevysv\'ectliteln\'fdch ud\'e1lost\'ed. P\'f8\'edpad ze 4. prosince 1970 zve\'f8ejnil Magaz\'edn 2000 z\'e1had.\par
Zajatci ml\'9en\'e9ho tunelu\par
\'84Dvacetilet\'fd Bruce Gernon spolu se sv\'fdm otcem a obchodn\'edm spole\'e8n\'edkem Chuckem Lafeyettem vzl\'e9tli z dr\'e1hy z bahamsk\'e9ho ostrova Andros ve zbrusu nov\'e9m letadle Bo-nanza A36. Kr\'e1tce po startu si os\'e1dka v\'9aimla elipsovit\'e9ho mra\'e8na p\'f8\'edmo p\'f8ed strojem.\par
\'82Oblak se vzn\'e1\'9ael ve v\'fd\'9ace pouze kolem 150m nad oce\'e1nem. Byl to typick\'fd \'e8o\'e8kovit\'fd mrak, ale nikdy jsem ho nevid\'ecl tak n\'edzko,\lquote vzpom\'ednal mlad\'edk. Letov\'e1 slu\'9eba v Miami ale r\'e1diem hl\'e1sila, \'9ee po\'e8as\'ed je dobr\'e9, a tak trojice mu\'9e\'f9 pokra\'e8ovala v letu. Znenad\'e1n\'ed se zvl\'e1\'9atn\'ed \'fatvar zm\'ecnil v mohutn\'fd, z\'e1\'f8iv\'ec b\'edl\'fd oblak.\par
\'82Vystoupali jsme za jedinou minutu o 300 m v\'fd\'9ae, ale zd\'e1lo se n\'e1m, \'9ee mrak roste stejnou rychlost\'ed. Nakonec n\'e1s dohonil a zaplavil,\lquote popisoval Bruce neo\'e8ek\'e1van\'e9 drama.\par
P\'f8esto se po deseti minut\'e1ch ocitli uprost\'f8ed \'e8ist\'e9 oblohy ve v\'fd\'9ace 3,5 km.\par
Pilot s \'falevou vyrovnal letadlo a zrychlil na bezpe\'e8nou rychlost 313 km/h. Kdy\'9e se ov\'9aem ohl\'e9dl zp\'ect, aby zkontroloval situaci, \'fa\'9easem on\'ecm\'ecl.\par
\'82Pron\'e1sledovatel nyn\'ed vypadal jako obrovsk\'fd bou\'f8kov\'fd mrak, jen neobvykle vytvarovan\'fd do mohutn\'e9ho p\'f9lkruhu, kter\'fd se za\'e8al rychle roz\'9ai\'f8ovat kolem n\'e1s.\lquote\par
Po vstupu stroje do oblaku si mu\'9ei v\'9aimli, \'9ee \'fatvar ztmavl a pak z\'e8ernal, ale nepr\'9aelo z n\'ecj. Viditelnost byla asi 6 km. Nesly\'9aeli hromobit\'ed, pouze zahl\'e9dli neobvykl\'e9, jasn\'ec b\'edl\'e9 z\'e1blesky, kter\'e9 osv\'ectlovaly cel\'e9 okol\'ed.\par
\'82Byli jsme chyceni uvnit\'f8 vzdouvaj\'edc\'edho se v\'eczen\'ed, odkud nebylo mo\'9en\'e9 ut\'e9ci,\lquote vzpom\'ednal Bruce.\par
Po n\'eckolika dal\'9a\'edch minut\'e1ch si pos\'e1dka v d\'e1lce v z\'e1padn\'ed \'e8\'e1sti oblaku v\'9aimla velk\'e9ho otvoru ve tvaru p\'edsmene U. Nem\'ecla na vybranou, a tak zam\'ed\'f8ila p\'f8\'edmo k n\'ecmu.\par
\'82Kdy\'9e jsme se p\'f8ibl\'ed\'9eili, spat\'f8ili jsme, \'9ee d\'edra v mraku tvo\'f8\'ed dokonal\'fd vodorovn\'fd tunel, asi 1,5 km \'9airok\'fd a p\'f8es 10 km dlouh\'fd. Na druh\'e9m konci jsme vid\'ecli jasnou modrou oblohu,\lquote popsal cestu na svobodu pilot.\par
Otvor se v\'9aak za\'e8al rychle zmen\'9aovat. Nastal boj o ka\'9edou vte\'f8inu, proto zv\'fd\'9aili rychlost stroje na 370 km/h. U\'9e kdy\'9e do skuliny vstupovali, z\'fa\'9eil se jej\'ed pr\'f9m\'ecr na pouh\'fdch 60 m.\par
\'82U\'9easl jsem nad t\'edm, jak nyn\'ed pr\'f9chod vypadal. Otvorem pronikalo sv\'ectlo odpoledn\'edho slunce a vytv\'e1\'f8elo na st\'ecn\'e1ch hedv\'e1bn\'fd b\'edl\'fd jas. St\'ecny byly dokonale zakulaceny a zvolna se zu\'9eovaly. Kolem okraj\'f9 byly mal\'e9 mrakov\'e9 bubliny r\'f9zn\'fdch odst\'edn\'f9 \'9aed\'e9 barvy, kter\'e9 kolem letadla v\'ed\'f8ily proti sm\'ecru hodinov\'fdch ru\'e8i\'e8ek,\lquote sd\'eclil pozd\'ecji Bruce.\par
Putov\'e1n\'ed na konec sp\'e1sn\'e9 chodby, kter\'e1 znenad\'e1n\'ed vypadala mnohem krat\'9a\'ed, trvalo pouh\'fdch dvacet sekund. Pos\'e1dka b\'echem nich \'fadajn\'ec za\'9eila podivn\'fd pocit bezt\'ed\'9ee a zv\'fd\'9aen\'e9 hybnosti vp\'f8ed.\par
Pilota v\'9aak p\'f8ekvapila je\'9at\'ec jedna v\'ecc. \'82Kdy\'9e jsem se pak oto\'e8il, uvid\'ecl jsem n\'ecco, \'e8emu jsem necht\'ecl uv\'ec\'f8it. Spat\'f8il jsem toti\'9e, \'9ee st\'ecny tunelu se hrout\'ed, pomalu mizej\'ed a posl\'e9ze po nich zbyla \'9at\'ecrbina pomalu rotuj\'edc\'ed proti sm\'ecru hodinov\'fdch ru\'e8i\'e8ek.\lquote\par
Ani nov\'e9mu letounu se nevyhnuly p\'f8\'edzna\'e8n\'e9 \'82bermudsk\'e9 jevy\lquote . P\'f8estaly spr\'e1vn\'ec fungovat v\'9aechny elektronick\'e9 a magnetick\'e9 naviga\'e8n\'ed p\'f8\'edstroje. Kompas se pomalu ot\'e1\'e8el, dokonce i kdy\'9e Bonanza A36 let\'ecla rovn\'ec.\par
Bruce Gernon pozd\'ecji vypov\'ecd\'ecl, \'9ee nam\'edsto modr\'e9 oblohy je obklopila pochmurn\'e1 \'9aedob\'edl\'e1 mlha. Nazval ji \'82elektronickou\lquote , nebo\'9d pr\'fd pr\'e1v\'ec ona ovlivnila m\'ec\'f8i\'e8e na palubn\'ed desce. Pro jistotu kontaktoval v\'ec\'9e v Miami a \'f8ekl, \'9ee se nach\'e1zej\'ed p\'f8ibli\'9en\'ec 72 km jihov\'fdchodn\'ec od Bimini a m\'ed\'f8\'ed na v\'fdchod ve v\'fd\'9ace 3000 m. Radarov\'fd kontrolor v\'9aak v t\'e9to oblasti nic nezaznamenal.\par
P\'f8esto\'9ee k c\'edli letu na Florid\'ec m\'ecla zb\'fdvat je\'9at\'ec v\'edce ne\'9e hodina, pod \'9aokovanou pos\'e1dkou se n\'e1hle objevila pl\'e1\'9e v Miami. Nikdo nedok\'e1zal vysv\'ectlit, jak letoun mohl za pouh\'fdch p\'e1r minut p\'f8ekonat stovky kilometr\'f9. Co zp\'f9sobilo tento skok v prostoru? Plynul \'e8as jinak, ne\'9e ukazovaly hodinky?\ldblquote\par
Hrob na dn\'ec\par
Vl\'e9tla p\'ectice avanger\'f9 v roce 1945 do stejn\'e9ho ml\'9en\'e9ho tunelu a u\'9e se z n\'ecj nedok\'e1zala dostat zp\'ect? Pohltil letouny v\'edr, v n\'ecm\'9e neplat\'ed zn\'e1m\'e9 fyzik\'e1ln\'ed z\'e1kony a \'e8as b\'ec\'9e\'ed ve zcela jin\'e9m rytmu?\par
Pokud ano, pak se mo\'9en\'e1 stroj kapit\'e1na Taylora, kter\'fd vyslal sign\'e1l dv\'ec hodiny po vy\'e8erp\'e1n\'ed paliva, v tu chv\'edli nehoupal na vln\'e1ch oce\'e1nu, ale byl st\'e1le je\'9at\'ec ve vzduchu. P\'f8i z\'e1chrann\'e9 akci se nepoda\'f8ilo objevit v\'f9bec \'9e\'e1dn\'e9 trosky ani sebemen\'9a\'ed olejovou skvrnu na hladin\'ec. V\'9aechny avangery zmizely beze stopy. Jejich nevysv\'ectliteln\'fd konec ukoval jeden z prvn\'edch \'e8l\'e1nk\'f9 \'f8et\'eczu neuv\'ec\'f8iteln\'fdch ud\'e1lost\'ed, p\'f8i nich\'9e se v prostoru mezi Floridou, Portorikem a Bermudami z\'e1hadn\'ec ztratila skoro stovka letadel a lod\'ed. Poh\'f8e\'9aovan\'e1 letka se stala z\'e1kladn\'edm kamenem legendy o bermudsk\'e9m troj\'faheln\'edku. Jej\'ed tajemstv\'ed se po desetilet\'edch pomalu propadalo do v\'ec\'e8n\'e9ho zapomn\'ecn\'ed, kdy\'9e ho o\'9eivil neoby\'e8ejn\'fd n\'e1lez.\par
Spole\'e8nost pro vyhled\'e1v\'e1n\'ed podmo\'f8sk\'fdch vrak\'f9 Scientific Search Project ji\'9e del\'9a\'ed \'e8as p\'e1trala po n\'eckolika \'9apan\'eclsk\'fdch galeon\'e1ch potopen\'fdch pobl\'ed\'9e pob\'f8e\'9e\'ed Floridy v 17. stolet\'ed. Pot\'e1p\'ec\'e8i m\'edsto zlata a st\'f8\'edbra v hloubce 230 m narazili na vraky p\'ecti letadel. Podle identifika\'e8n\'edho \'e8\'edsla byl v jednom z nich rozpozn\'e1n velitelsk\'fd letoun kapit\'e1na Taylora. I kdy\'9e bli\'9e\'9a\'ed podrobnosti nejsou zn\'e1my, stroje pr\'fd nejev\'ed znaky n\'ecjak\'e9ho mimo\'f8\'e1dn\'e9ho z\'e1sahu.\par
Z\'e1hada se tedy nekon\'e1? Letadla se z\'f8\'edtila do oce\'e1nu pouh\'fdch 15 km od pob\'f8e\'9e\'ed jen proto, \'9ee jim po dlouh\'e9m bloud\'ecn\'ed do\'9alo palivo?\par
Logick\'e1 \'favaha nar\'e1\'9e\'ed na nepochopitelnou okolnost. V\'9aech p\'ect letoun\'f9 pr\'fd le\'9e\'ed na dn\'ec vedle sebe. Z\'e1soby pohonn\'fdch hmot ale nemohly doj\'edt v\'9aem stroj\'f9m v jednom jedin\'e9m okam\'9eiku. I rozd\'edl p\'e1r minut letu by zp\'f9sobil, \'9ee by havarovaly minim\'e1ln\'ec n\'eckolik kilometr\'f9 od sebe.\par
Nov\'e9 ob\'ecti\par
Bermudsk\'fd troj\'faheln\'edk byl velmi aktivn\'ed a\'9e do roku 1975, pak nastal klid.\par
Ale jen do\'e8asn\'fd. S p\'f8\'edchodem t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed doch\'e1z\'ed v oblasti k nov\'fdm z\'e1hadn\'fdm zmizen\'edm, jako kdyby se po t\'e9m\'ec\'f8 \'e8tvrt stolet\'ed sp\'e1nku \'ef\'e1belsk\'fd ch\'f8t\'e1n op\'ect otev\'f8el.\par
Dva arm\'e1dn\'ed letouny T-39N Sabrelines odstartovaly 8. kv\'ectna 2002 ze z\'e1kladny u m\'ecsta Pensacola. Ka\'9ed\'fd m\'ecl na palub\'ec sedm voj\'e1k\'f9. No\'e8n\'ed cvi\'e8en\'ed je zavedlo nad oce\'e1n. Ani\'9e by daly sebemen\'9a\'ed zpr\'e1vu o p\'f8\'edpadn\'fdch pot\'ed\'9e\'edch, oba stroje zmizely. D\'e9le ne\'9e t\'fdden trvaj\'edc\'ed p\'e1trac\'ed akce neobjevila trosky ani t\'ecla, pouze olejov\'e9 skvrny, kter\'e9 ale nemusely poch\'e1zet ze ztracen\'fdch letadel.\par
S bermudsk\'fdm troj\'faheln\'edkem je spojov\'e1n i p\'f8\'edpad, kter\'fd byl zprvu pova\'9eov\'e1n za akci terorist\'f9. Do budovy Feder\'e1ln\'ed banky v Miami narazil mal\'fd letoun Four Winds 192. N\'e1rodn\'ed \'fa\'f8ad pro bezpe\'e8nost leteck\'e9ho provozu vydal zpr\'e1vu, podle n\'ed\'9e stroj let\'ecl ve v\'fd\'9ace 1,5 km, kdy\'9e se n\'e1hle z nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9 sto\'e8il na jihov\'fdchod a po rychl\'e9m kles\'e1n\'ed havaroval. Pilot nehl\'e1sil pozemn\'ed kontrole \'9e\'e1dn\'e9 probl\'e9my a ni\'e8eho zvl\'e1\'9atn\'edho si nev\'9aimli ani o\'e8it\'ed sv\'ecdkov\'e9.\par
Pro\'e8 k ne\'9at\'ecst\'ed do\'9alo, se nepoda\'f8ilo objasnit. Na trosk\'e1ch, kter\'e9 uv\'edzly v oknech budovy, experti nena\'9ali \'9e\'e1dnou technickou z\'e1vadu. Sedmadvacetilet\'fd Rick Granis, kter\'fd letoun pilotoval, musel vid\'ect, co se d\'ecje, a mohl nehod\'ec zabr\'e1nit. Cht\'ecl snad sp\'e1chat sebevra\'9edu? Vy\'9aet\'f8ov\'e1n\'ed uk\'e1zalo, \'9ee k tomu nem\'ecl \'9e\'e1dn\'fd d\'f9vod. Ztratil tedy v\'ecdom\'ed? Pak se \'f8\'edzen\'ed mohl ujmout dal\'9a\'ed zku\'9aen\'fd pilot na palub\'ec. Nen\'ed jasn\'e9, co se v kokpitu d\'eclo. Pro\'e8 letadlo uhnulo ze zam\'fd\'9alen\'e9ho kurzu a nam\'ed\'f8ilo si to rovnou k mrakodrapu? Zd\'e1 se, jako by stroj neovl\'e1dal pilot, ale n\'ecjak\'e1 nezn\'e1m\'e1 s\'edla.\par
Pos\'e1dky lod\'ed proplouvaj\'edc\'edch bermudsk\'fdm troj\'faheln\'edkem pozorovaly podivn\'fd sv\'ecteln\'fd oblak. N\'e1sleduj\'edc\'ed dny byli v\'9aichni na palub\'ec velmi unaven\'ed a neschopni v\'ect\'9a\'ed n\'e1mahy a prudk\'fdch pohyb\'f9. Sv\'ectlo jako by odeb\'edralo lidem energii, ovliv\'f2ovalo jejich fyzick\'fd i psychick\'fd stav. Jeho bl\'edzkost vyvol\'e1vala poruchy kompas\'f9 a naviga\'e8n\'edch za\'f8\'edzen\'ed.\par
Podobn\'fd jev pozorovali i piloti letadel. Obklopila tato tajemn\'e1 mlhav\'e1 z\'e1\'f8e i letoun Four Winds 192 a zp\'f9sobila jeho hav\'e1rii?\par
Z\'e1hadu stup\'f2uje dal\'9a\'ed nevysv\'ectlen\'fd fakt. Mrtv\'e9 t\'eclo druh\'e9ho mu\'9ee z havarovan\'e9ho letadla bylo nalezeno v jeze\'f8e vzd\'e1len\'e9m n\'eckolik stovek metr\'f9 od m\'edsta nehody. Jak se tam asi dostalo?\par
Mo\'9en\'e1 nen\'ed n\'e1hoda, \'9ee letoun startoval ze stejn\'e9 z\'e1kladny jako avangery v roce 1945 a tak\'e9 ve stejn\'fd den \endash 5. prosince. Na po\'e8\'e1tek tohoto m\'ecs\'edce ostatn\'ec p\'f8ipad\'e1 v\'f9bec nejv\'edc z\'e1hadn\'fdch zmizen\'ed a hav\'e1ri\'ed.\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po pachateli\par
Sou\'e8asn\'e9 katastrofy vyvolaly hotovou tsunami z\'e1jmu o bermudsk\'fd troj\'faheln\'edk. V\'ecdci se pokou\'9aej\'ed vysv\'ectlit letitou z\'e1hadu, znovu otv\'edraj\'ed d\'e1vno odlo\'9een\'e9 p\'f8\'edpady a p\'f8ehodnocuj\'ed je ve sv\'ectle nejnov\'ecj\'9a\'edch poznatk\'f9.\par
Co v\'9ae by mohlo vyvol\'e1vat zdej\'9a\'ed fenomen\'e1ln\'ed jevy?\par
Polsk\'fd magaz\'edn \'c8tvrt\'fd rozm\'ecr sestavil p\'f8ehled nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'edch vysv\'ectlen\'ed:\par
1. Mo\'f8sk\'e9 proudy vystupuj\'edc\'ed v bl\'edzkosti tzv. Modr\'fdch jeskyn\'ed b\'fdvaj\'ed tak siln\'e9, \'9ee dovedou st\'e1hnout pod hladinu ryb\'e1\'f8sk\'e1 plavidla i men\'9a\'ed obchodn\'ed lod\'ec. V okol\'ed se opravdu nach\'e1z\'ed v\'ect\'9a\'ed mno\'9estv\'ed star\'fdch vrak\'f9 ne\'9e jinde.\par
2. Sportovn\'ed pot\'e1p\'ec\'e8 Mel Fisher se domn\'edv\'e1, \'9ee za bermudsk\'e9 katastrofy mohou miny, kter\'e9 z\'f9staly na dn\'ec oce\'e1nu od \'e8as\'f9 2. sv\'ectov\'e9 v\'e1lky a p\'f8i n\'e1hodn\'e9m v\'fdbuchu zne\'9akodn\'ed objekty ve sv\'e9m dosahu. (Jak by ale sundaly letadlo let\'edc\'ed tis\'edce metr\'f9 nad hladinou? \endash pozn. aut.)\par
3. Velmi rychl\'e9 a siln\'e9 vzdu\'9an\'e9 v\'edry, pohybuj\'edc\'ed se proti sm\'ecru letu, mohou na letadlo p\'f9sobit jako vzdu\'9an\'e1 d\'edra, mnoh\'e9 p\'f8\'edpady ale takto nevysv\'ectl\'edme.\par
4. Podle doktora fyzika Alexandra Jelkina m\'f9\'9ee b\'fdt p\'f8\'ed\'e8inou bermudsk\'fdch trag\'e9di\'ed p\'f8ita\'9elivost M\'ecs\'edce. V perigeu, kdy se M\'ecs\'edc nach\'e1z\'ed nejbl\'ed\'9ee Zemi, se ionizovan\'e1 magma pod dnem oce\'e1nu vzdouv\'e1 ve vln\'e1ch, kter\'e9 ru\'9a\'ed \'e8innost naviga\'e8n\'edch p\'f8\'edstroj\'f9. Nej\'e8ast\'ecji k tomu doch\'e1z\'ed v prosinci a v \'e8ervnu, tedy v m\'ecs\'edc\'edch, kdy bylo zaznamen\'e1no nejv\'edce z\'e1hadn\'fdch katastrof. Tato hypot\'e9za ale neobjas\'f2uje vznik z\'e1hadn\'e9 mlhy ani p\'f8\'edpady, kdy byly nalezeny lod\'ec, jejich\'9e pos\'e1dka zmizela.\par
5. In\'9een\'fdr K. Anilom si p\'f8edstavuje, \'9ee slune\'e8n\'ed paprsky se mohou ve zvl\'e1\'9atn\'edch podm\'ednk\'e1ch t\'e9to oblasti odr\'e1\'9eet od hladiny a pak zase zp\'ect od vysok\'fdch vrstev atmosf\'e9ry a za p\'f8isp\'ecn\'ed siln\'e9ho v\'ectru vyvol\'e1vat stejn\'fd efekt jako gigantick\'fd laser; nast\'e1v\'e1 var vody a magnetick\'e1 bou\'f8e. (P\'f8itom jaksi pozapomn\'ecl, \'9ee k nehod\'e1m doch\'e1z\'ed i v noci a za \'fapln\'e9ho bezv\'ect\'f8\'ed \endash pozn. aut.)\par
6. N\'e1mo\'f8n\'edky ohro\'9euje \'84hlas mo\'f8e\ldblquote . Takto poeticky je naz\'fdv\'e1n infrazvuk vyvolan\'fd nap\'f8\'edklad kmit\'e1n\'edm vzduchu a \'e8\'e1stic vody za siln\'e9 bou\'f8e. Infrazvuk se \'9a\'ed\'f8\'ed velmi rychle a p\'f8i frekvenci 7 Hz m\'f9\'9ee b\'fdt pro \'e8lov\'ecka smrteln\'fd. Vyvol\'e1v\'e1 mal\'e1tnost a\'9e ztr\'e1tu v\'ecdom\'ed, pocity panick\'e9ho strachu a m\'f9\'9ee v\'e9st k tomu, \'9ee se n\'e1mo\'f8n\'edci vrhnou p\'f8es palubu nebo piloti nejsou schopni \'f8\'eddit letadlo.\par
7. V roce 1970 letadlo, chystaj\'edc\'ed se k p\'f8ist\'e1n\'ed v Miami, zmizelo na 10 minut z obrazovky radar\'f9. Pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee v\'9aechny \'e8asom\'ec\'f8i\'e8e v kokpitu i osobn\'ed hodinky pasa\'9e\'e9r\'f9 jsou svorn\'ec zpo\'9ed\'ecny o 10 minut. To spolu s dal\'9a\'edmi p\'f8\'edpady vedlo k z\'e1v\'ecr\'f9m, \'9ee v bermudsk\'e9m troj\'faheln\'edku se cosi d\'ecje s \'e8asem a \'9ee pr\'e1v\'ec tyto zm\'ecny jsou p\'f8\'ed\'e8inou nehod.\par
8. P\'f8ed n\'eckolika des\'edtkami tis\'edc let se do Atlantiku z\'f8\'edtil asteroid. N\'e1razem se vytvo\'f8il Mexick\'fd z\'e1liv. Siln\'e1 radioaktivita t\'eclesa dodnes vyvol\'e1v\'e1 magnetick\'e9 bou\'f8e s prudk\'fdmi v\'edry, kter\'e9 do sv\'e9ho st\'f8edu vtahuj\'ed v\'9aechny p\'f8edm\'ecty. Jeliko\'9e v\'edry zvedaj\'ed do vzduchu spousty vody, mohou vytvo\'f8it onu neproniknutelnou \'84b\'edlou st\'ecnu\ldblquote .\par
9. Je velmi pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee se pod hladinou bermudsk\'e9ho troj\'faheln\'edku rozkl\'e1daj\'ed ruiny prastar\'e9, velmi vysp\'ecl\'e9 civilizace. Byly zde objeveny kamenn\'e9 zdi, poz\'f9statky cest i velk\'e9 \'fatvary podobn\'e9 pyramid\'e1m. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 tato podvodn\'ed d\'edla spojuj\'ed s Atlantidou. B\'e1jn\'fd ostrovn\'ed st\'e1t \'fadajn\'ec vyu\'9e\'edval atomovou energii a nakonec se j\'ed i s\'e1m zni\'e8il. Jeden z jadern\'fdch reaktor\'f9 je st\'e1le v provozu a jeho energie ru\'9a\'ed kompasy a elektrick\'e1 za\'f8\'edzen\'ed. Zvl\'e1\'9a\'9d siln\'e9 z\'e1\'f8en\'ed je \'fadajn\'ec schopn\'e9 i dezatomizovat v\'9aechno, co je na hladin\'ec oce\'e1nu nebo ve vzduchu nad n\'edm.\par
Ned\'e1vno v\'ecdci na\'9ali nov\'e9ho vin\'edka vra\'9eedn\'fdch hr\'e1tek v bermudsk\'e9m troj\'faheln\'edku. Jsou j\'edm pr\'fd hydr\'e1ty metanu, jejich\'9e obrovsk\'e1 lo\'9eiska spo\'e8\'edvaj\'ed pod dnem. Kdy\'9e dojde k n\'e1hl\'e9mu a rozs\'e1hl\'e9mu \'faniku tohoto jedovat\'e9ho a v\'fdbu\'9an\'e9ho plynu, mo\'f8e za\'e8ne v\'f8\'edt, voda je pln\'e1 bublin, lo\'ef se na n\'ed neudr\'9e\'ed a zmiz\'ed ke dnu. Letadlo v hust\'e9m mraku metanu vybuchne.\par
Hypot\'e9z je p\'f8ehr\'9ael, ale \'9e\'e1dnou z nich nejde vysv\'ectlit v\'9aechny p\'f8\'edpady. Pokud nechceme p\'f8iznat, \'9ee v tajemn\'e9m fenom\'e9nu maj\'ed p\'f8ece jen namo\'e8eny prsty mimozem\'9a\'9dan\'e9, budeme muset naj\'edt jin\'e9, mnohem univerz\'e1ln\'ecj\'9a\'ed \'f8e\'9aen\'ed.\par
\par
VII. P\'f8ekvapiv\'e9 objevy\par
V depozit\'e1\'f8i Archeologick\'e9ho muzea v Istanbulu je ulo\'9een velmi podivn\'fd starov\'eck\'fd artefakt. Jeho st\'e1\'f8\'ed je odhadov\'e1no na 3000 let, a p\'f8esto vypad\'e1, jako by byl inspirov\'e1n nej\'9ehav\'ecj\'9a\'ed sou\'e8asnost\'ed. Z p\'f3rovit\'e9ho l\'e1vov\'e9ho kamene je toti\'9e vy\'f8ez\'e1n dokonale p\'f8esn\'fd model modern\'edho l\'e9tac\'edho stroje.\par
Alespo\'f2 tak ta zvl\'e1\'9atn\'ed v\'ecc vypad\'e1. A nejen na prvn\'ed, ale i na druh\'fd a ka\'9ed\'fd dal\'9a\'ed pohled. \'c8lov\'eck udiven\'ec zji\'9a\'9duje, \'9ee navzdory m\'edsty ji\'9e om\'9ael\'e9mu povrchu v tomto pouh\'fdch 22 cm dlouh\'e9m p\'f8edm\'ectu rozpozn\'e1v\'e1 ov\'e1ln\'fd trup, kter\'fd se t\'e1hne od aerodynamick\'e9 \'9apice p\'f8es kokpit a jakousi oblou vyv\'fd\'9aeninu \endash snad palivovou n\'e1dr\'9e \endash a\'9e k \'e8lenit\'e9 z\'e1di, z n\'ed\'9e, sv\'ecte, zbo\'f8 se, vyr\'f9st\'e1 trojice mohutn\'fdch trysek. Pokud by NASA nechala jako suven\'fdry vyrobit mal\'e9 kopie sv\'fdch vesm\'edrn\'fdch plavidel, st\'e1lo by za to postavit vedle sebe zmen\'9aen\'fd modern\'ed raketopl\'e1n a tuto neoby\'e8ejnou staro\'9eitnost.\par
\par
Aby nebylo pochyb, k \'e8emu stroj slou\'9eil, v jeho kokpitu sed\'ed lidsk\'e1 postava, kter\'e1 m\'e1 na sob\'ec kombin\'e9zu, vysok\'e9 boty a prstov\'e9 rukavice. Figurce, bohu\'9eel, sch\'e1z\'ed hlava, tak\'9ee nev\'edme, zda m\'ecl pilot tak\'e9 p\'f8ilbu, jak je tomu u obdobn\'fdch so\'9aek a reli\'e9f\'f9 nalezen\'fdch v Mexiku.\par
Starov\'eck\'fd model l\'e9tac\'edho stroje byl vykop\'e1n pobl\'ed\'9e Tu\'9apy (dne\'9an\'ed Van) na v\'fdchodn\'edm b\'f8ehu stejnojmenn\'e9ho tureck\'e9ho jezera. Pr\'e1v\'ec zde se p\'f8ed 3000 lety nach\'e1zelo centrum rozlehl\'e9ho st\'e1tn\'edho \'fatvaru Urartu. Jeho obyvatel\'e9 ovl\'e1dali hutnictv\'ed jako v t\'e9 dob\'ec m\'e1lokdo. Dovedn\'ec vyu\'9e\'edvali bohat\'fdch z\'e1sob nerostn\'fdch surovin a krom\'ec drah\'fdch kov\'f9 dok\'e1zali zpracovat \'9eelezo, m\'ec\'ef a olovo. Vytvo\'f8ili zcela sv\'e9bytnou kulturu.\par
O n\'e1bo\'9eenstv\'ed Urartejc\'f9 v\'edme ov\'9aem jen velmi m\'e1lo. Hlavn\'edm bohem byl Chaldi, k jeho\'9e uct\'edv\'e1n\'ed slou\'9eily pravo\'fahl\'e9 v\'ec\'9eov\'e9 chr\'e1my s neobvykle siln\'fdmi zdmi. Nedochovaly se ale \'9e\'e1dn\'e9 mytologick\'e9 texty, kter\'e9 by n\'e1m tuto postavu v\'edce p\'f8ibl\'ed\'9eily.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed postaven\'ed v urartejsk\'e9m panteonu zauj\'edmal Tei\'9aeba. A pr\'e1v\'ec tento tajemn\'fd nebe\'9a\'9dan by mohl b\'fdt kl\'ed\'e8em k rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1hady tis\'edce let star\'e9ho kamenn\'e9ho raketopl\'e1nu.\par
Podle etymolog\'f9 je Tei\'9aeba sp\'f8\'edzn\'ecn s chetitsk\'fdm bohem bou\'f8e Te\'9aupem (jde jen o p\'f8ekroucen\'e9 jm\'e9no stejn\'e9 postavy), kter\'fd se pr\'fd po obloze dovedl pohybovat jako lid\'e9 po pevn\'e9 zemi.\par
Historici n\'e1m nab\'edzej\'ed tradi\'e8n\'ed v\'fdklad t\'e9to unik\'e1tn\'ed schopnosti jako symbol v\'ectru, pohybu oblak\'f9, z nebe sj\'ed\'9ed\'ecj\'edc\'edch blesk\'f9 a podobn\'fdch projev\'f9 p\'f8\'edrody. Jen\'9ee podle dochovan\'fdch legend tento b\'f9h bou\'f8e nepoletoval jako n\'ecjak\'e9 pr\'f9hledn\'e9 fluidum a nezm\'edtal se v poryvech sem a tam. M\'ecl k dispozici jin\'e9, na svou dobu opravdu z\'e1zra\'e8n\'e9 dopravn\'ed prost\'f8edky.\par
Te\'9aupa \'e8asto doprov\'e1zela zvl\'e1\'9atn\'ed dru\'9eina \endash cht\'eclo by se \'f8\'edci letka \endash pomocn\'edk\'f9 vyzbrojen\'fdch blesky. Tihle po\'f8\'e1dn\'ec ost\'f8\'ed ho\'9ai l\'e9tali v bly\'9ativ\'fdch vzdu\'9an\'fdch vozech rychl\'fdch jako my\'9alenka.\par
M\'f9\'9ee b\'fdt tedy fascinuj\'edc\'ed artefakt z Tu\'9apy zobrazen\'edm jednoho z nebesk\'fdch plavidel dru\'9einy boha bou\'f8e? Najdeme dal\'9a\'ed d\'f9kazy, \'9ee oblohu v oblasti Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu p\'f8ed 3000 lety k\'f8i\'9eovaly podobn\'e9 stroje?\par
Jeden n\'e1m mo\'9en\'e1 le\'9e\'ed p\'f8\'edmo p\'f8ed o\'e8ima. V Tu\'9ap\'ec se toti\'9e nach\'e1z\'ed unik\'e1tn\'ed, nesm\'edrn\'ec pevn\'e1 terasa. Tvo\'f8\'ed ji a\'9e 6 m dlouh\'e9 kv\'e1dry, kter\'e9 v notn\'ec nerovn\'e9m ter\'e9nu vytv\'e1\'f8ej\'ed dokonale rovnou plochu. Archeologov\'e9 netu\'9a\'ed, k \'e8emu mohla slou\'9eit ani pro\'e8 byl vedle n\'ed vybudov\'e1n jak\'fdsi hang\'e1r. Terasa le\'9e\'ed stranou, nebyla vyu\'9e\'edv\'e1na jako shroma\'9edi\'9at\'ec ani k n\'e1bo\'9eensk\'fdm ob\'f8ad\'f9m. Vypad\'e1 jako dr\'e1ha, na n\'ed\'9e by bez probl\'e9m\'f9 mohly p\'f8ist\'e1t i velk\'e9 soudob\'e9 helikopt\'e9ry nebo letadla s kolm\'fdm startem.\par
Pokud uzn\'e1me, \'9ee artefakt z Tu\'9apy skute\'e8n\'ec p\'f8edstavuje jakousi starov\'eckou obdobu raketopl\'e1nu, pak mus\'edme zcela zm\'ecnit za\'9eit\'e9 p\'f8edstavy o minulosti lidstva. A to se v\'ect\'9ain\'ec historik\'f9 samoz\'f8ejm\'ec nechce. Nikdo z nich kupodivu nediskutuje o tom, co n\'e1lez p\'f8edstavuje, jeho podoba je v\'edce ne\'9e v\'fdmluvn\'e1, zpochyb\'f2ov\'e1no je ale st\'e1\'f8\'ed p\'f8edm\'ectu. I kdy\'9e \'9e\'e1dn\'fd odborn\'fd verdikt nebyl vy\'f8\'e8en, jist\'e9 indicie pr\'fd nazna\'e8uj\'ed, \'9ee jde o novodob\'fd pad\'eclek. Odborn\'edci argumentuj\'ed p\'f8edev\'9a\'edm t\'edm, \'9ee proveden\'ed artefaktu neodpov\'edd\'e1 obvykl\'e9mu stylu urartejsk\'fdch um\'eclc\'f9. Na druh\'e9 stran\'ec musej\'ed uznat, \'9ee so\'9aka starov\'eck\'e9ho raketopl\'e1nu nen\'ed jedin\'e1, kter\'e1 se zcela vymyk\'e1 sv\'e9 dob\'ec.\par
Na st\'ecn\'e1ch v\'edce ne\'9e 3000 let star\'e9ho chr\'e1mu v egyptsk\'e9m Abydosu se nach\'e1zej\'ed reli\'e9fy vzn\'e1\'9aedel, do detail\'f9 p\'f8esn\'ec podobn\'fdch dne\'9an\'edm letadl\'f9m a vrtuln\'edk\'f9m. To rozhodn\'ec nemohly b\'fdt nezn\'e1m\'e9 atmosf\'e9rick\'e9 jevy! Oblohu zcela jist\'ec k\'f8i\'9eovala um\'ecle vyroben\'e1 plavidla. Reli\'e9fy vznikly ve stejn\'e9 dob\'ec jako raketopl\'e1n z Tu\'9apy.\par
Mnoh\'e9 star\'e9 pravoslavn\'e9 kostely udivuj\'ed vskutku neobvykl\'fdmi malbami s neoby\'e8ejn\'fdmi technick\'fdmi detaily. Nejproslulej\'9a\'ed z nich je freska z kl\'e1\'9atera Desani na \'fazem\'ed b\'fdval\'e9 Jugosl\'e1vie. Nad m\'ecstem se vzn\'e1\'9a\'ed plavidlo p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed sputnik. Z trysek v zadn\'ed \'e8\'e1sti vych\'e1zej\'ed z\'e1blesky ohn\'ec a kou\'f8.\par
V samotn\'e9m Turecku jsou zn\'e1my des\'edtky podobn\'fdch v\'fdjev\'f9. Osobn\'ec m\'ec nejv\'edce zaujala kovov\'e1 vazba star\'e9 bible vystaven\'e9 dnes v muzeu v Trabzonu.\par
Na p\'f8edn\'ed stran\'ec je zobrazeno setk\'e1n\'ed jak\'e9hosi sv\'ectce s and\'ecly. Jeden z nich se vzn\'e1\'9a\'ed jako ve stavu bezt\'ed\'9ee, a\'e8koliv nem\'e1 k\'f8\'eddla. Zato mu celou hlavu dokonale pokr\'fdv\'e1 kompaktn\'ed p\'f8ilba s velk\'fdm obli\'e8ejov\'fdm pr\'f9zorem.\par
Co asi bylo p\'f8edlohou?\par
Je\'9at\'ecr s raketou\par
\'84Kdy\'9e jsme se bl\'ed\'9eili k Beninu, m\'edjeli jsme m\'edsta lidsk\'fdch ob\'ect\'ed, vid\'ecli jsme uk\'f8i\'9eovan\'e9 otrokyn\'ec s rozp\'e1ran\'fdmi b\'f8ichy\'85 Ne\'9a\'9dastn\'e9 \'9eeny um\'edraly ve slune\'e8n\'edm \'fapalu. Na zemi se sv\'edjeli otroci s rukama spoutan\'fdma za z\'e1dy\'85 Dok\'e1\'9eete si zajist\'e9 p\'f8edstavit, jak v\'9aechny ty hr\'f9zy p\'f9sobily na mlad\'e9 voj\'edny, kdy\'9e kolem nich museli proch\'e1zet. N\'eckte\'f8\'ed poci\'9dovali nezkrotn\'fd hn\'ecv, jin\'fdch se zmoc\'f2ovala nevolnost\'85 Mrtvoly se v\'e1lely dokonce i na kr\'e1lovsk\'e9m dvo\'f8e. Zd\'e1lo se, \'9ee v\'9aechno je zavaleno mrtv\'fdmi, zohaven\'fdmi t\'ecly\'85 Dej b\'f9h, abych nikdy nebyl sv\'ecdkem takov\'e9 pod\'edvan\'e9\'85 V kr\'e1lovsk\'e9m pal\'e1ci jsme na\'9ali vysok\'fd podstavec \'e8i olt\'e1\'f8, po cel\'e9 d\'e9lce obestav\'ecn\'fd pozoruhodn\'fdmi modlami. V\'9aechny byly pokryty krv\'ed\'85 Mezi nimi le\'9eelo mnoho bronzov\'fdch hlav s d\'edrami v temeni, do nich\'9e byly vetknuty vy\'f8ez\'e1van\'e9 slon\'ed kly neuv\'ec\'f8iteln\'fdch rozm\'ecr\'f9,\ldblquote napsal do sv\'e9ho den\'edku vojensk\'fd l\'e9ka\'f8 britsk\'e9 trestn\'e9 v\'fdpravy, kter\'e1 koncem 19. stolet\'ed vtrhla do \'e8erno\'9ask\'e9ho st\'e1tu Benin v z\'e1padn\'ed Africe.\par
Kolonialist\'e9 byli p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee toto posledn\'ed nez\'e1visl\'e9 \'fazem\'ed je skute\'e8n\'fdm peklem. Dopisovatel\'e9 britsk\'fdch novin psali o \'84metropoli krve\ldblquote a vzbuzovali u \'e8ten\'e1\'f8\'f9 dojem, \'9ee barbar\'9at\'ed domorodci den co den p\'f8in\'e1\'9aej\'ed boh\'f9m lidsk\'e9 ob\'ecti v \'fad\'ecsn\'ec vysok\'e9m po\'e8tu.\par
Pravda byla pon\'eckud jin\'e1. Jak poznamenal anglick\'fd historik Ian Brinksworth: \'84\'85 k masov\'fdm ob\'ectem se v Beninu sahalo pouze ve chv\'edl\'edch nejv\'ect\'9a\'edch pohrom. Trestn\'e1 v\'fdprava byla snad pr\'e1v\'ec takovou nejv\'ect\'9a\'ed pohromou v tis\'edcilet\'fdch d\'ecjin\'e1ch Beninu. Proto kr\'e1lovsk\'fd dv\'f9r zcela ztratil hlavu a zachv\'e1cen panikou se obr\'e1til o pomoc k boh\'f9m.\ldblquote\par
Podle sv\'ecdectv\'ed cestovatel\'f9 a obchodn\'edk\'f9 d\'f8\'edve k tak mimo\'f8\'e1dn\'ec rozs\'e1hl\'fdm krvav\'fdm ob\'f8ad\'f9m nedoch\'e1zelo. A o barbarstv\'ed nemohla b\'fdt \'f8e\'e8. Civilizace, z jejich\'9e ko\'f8en\'f9 Benin vyr\'f9stal, byla a\'9e p\'f8ekvapiv\'ec vysp\'ecl\'e1. Jej\'ed prvn\'ed vl\'e1dcov\'e9 poch\'e1zeli z Ile-Ife na \'fazem\'ed dne\'9an\'ed z\'e1padn\'ed Nig\'e9rie.\par
Toto mnoha tajemstv\'edmi obest\'f8en\'e9 posv\'e1tn\'e9 centrum a prvn\'ed hlavn\'ed m\'ecsto Jorub\'f9 bylo pravd\'ecpodobn\'ec os\'eddleno ji\'9e v 6. stolet\'ed. Podle n\'eckter\'fdch odhad\'f9 dokonce je\'9at\'ec o tis\'edc let d\'f8\'edve. Dochovala se v n\'ecm \'fa\'9easn\'e1 socha\'f8sk\'e1 d\'edla. P\'f8edev\'9a\'edm bronzov\'e9 hlavy a velk\'e9 terakotov\'e9 plastiky. Postavy byly zpodobn\'ecny v \'9eivotn\'ed velikosti a p\'f8\'edsn\'ec realisticky.\par
N\'ecmeck\'fd archeolog Leo Frobenius, kter\'fd na \'fazem\'ed Jorub\'f9 vedl vykop\'e1vky ji\'9e na po\'e8\'e1tku 20. stolet\'ed a dob\'f8e znal symboliku a t\'e9mata africk\'e9ho um\'ecn\'ed, nabyl p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee jde o vliv \'f8eck\'fdch socha\'f8\'f9. Pozd\'ecji se n\'e1lezy z Ile-Ife st\'f8\'eddav\'ec p\'f8ipisovaly F\'e9ni\'e8an\'f9m, S\'e1bejc\'f9m, Etiop\'f9m, Ku\'9ait\'f9m a Per\'9aan\'f9m. Nikdo si netroufal rozsoudit, zda \'9alo o v\'fdst\'f8ely naslepo, nebo do \'e8ern\'e9ho.\par
\'84Z\'f9st\'e1valo tajemstv\'edm kdy, pro\'e8 a jak za\'e8ali socha\'f8i z Ife vytv\'e1\'f8et tyto realistick\'e9 a v\'fdrazn\'e9 portr\'e9ty v \'9eivotn\'ed velikosti, pro\'e8 je odl\'e9vali do bronzu a vypalovali z hl\'edny. Zd\'e1lo se, \'9ee um\'ecn\'ed v Ife za\'e8\'edn\'e1 hned na jak\'e9msi vysok\'e9m stupni v\'fdvoje, ani\'9e by m\'eclo n\'ecjak\'e9 zdroje, p\'f8edch\'f9dce a u\'e8itele,\ldblquote napsal v knize Poselstv\'ed mrtv\'fdch m\'ecst Igor Mo\'9eejko.\par
Jorubov\'e9 skute\'e8n\'ec v mnoha ohledech p\'f8edb\'echli svou dobu. Jejich jedine\'e8n\'fd zp\'f9sob zpracov\'e1n\'ed kov\'f9 okop\'edrovali Arabov\'e9 a\'9e v 18. stolet\'ed a do Evropy se dostal je\'9at\'ec pozd\'ecji. Technick\'e1 vysp\'eclost kmene snad souvis\'ed se st\'e1le nevy\'f8e\'9aenou ot\'e1zkou jeho p\'f9vodu.\par
Jorubov\'e9 \'fadajn\'ec p\'f8i\'9ali z v\'fdchodu. Podle domn\'ecnek r\'f9zn\'fdch star\'9a\'edch i novov\'eck\'fdch historik\'f9 jejich domovem mohla b\'fdt Mekka v Saudsk\'e9 Ar\'e1bii nebo Meroe v S\'fad\'e1nu. Jist\'e9 n\'e1znaky ukazuj\'ed na spojen\'ed s \'8eidy \'e8i dokonce s Etrusky. Arab\'9at\'ed letopisci se zmi\'f2uj\'ed o pokrevn\'ed linii odvozen\'e9 od biblick\'e9ho bohat\'fdra Nimroda. Pak by d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edm s\'eddlem Jorub\'f9 byl Ir\'e1k.\par
Jorubsk\'e9 legendy ale o cestov\'e1n\'ed z dalek\'e9 krajiny ml\'e8\'ed, naopak, pova\'9euj\'ed Ile-Ife za pupek sv\'ecta, za m\'edsto, kde se nach\'e1zel prvn\'ed kus such\'e9 p\'f9dy, na n\'ecm\'9e se pozd\'ecji objevil \'e8lov\'eck.\par
\'84Zem\'ec byla na po\'e8\'e1tku bahnit\'e1, ne\'farodn\'e1 a pust\'e1. Nad n\'ed se rozp\'ednalo nebe, kde \'9eil spolu s jin\'fdmi bo\'9estvy nejvy\'9a\'9a\'ed b\'f9h Olorun. \'c8as od \'e8asu sch\'e1zel dol\'f9 po pavou\'e8\'ed niti. V t\'ecch \'e8asech bylo na odlehl\'fdch m\'edstech nata\'9eeno mnoho pavu\'e8in, kter\'e9 spojovaly nebe se zem\'ed. \'c8lov\'eck ale na n\'ed nemohl \'9e\'edt,proto\'9ee byla pokryta vodami. Jednoho dne Olorun pozval k sob\'ec boha v\'9aech boh\'f9 Ori\'9au a p\'f8ik\'e1zal mu uspo\'f8\'e1dat sv\'ect. Ori\'9aa tedy sestoupil dol\'f9 a vysypal tro\'9aku hl\'edny, kter\'e1 pak byla rozh\'e1zena dokola. M\'edsto bylo nazv\'e1no rozlehl\'e9, tedy Ife. Pozd\'ecji bylo dod\'e1no slovo Ile \endash d\'f9m \endash na pam\'e1tku toho, \'9ee lid\'e9 poch\'e1zej\'ed pr\'e1v\'ec odtud. Od t\'e9 doby je Ile-Ife svat\'fdm m\'edstem Jorub\'f9.\ldblquote (Z knihy Zofie Sokolewiczov\'e9 Mytologie \'e8ern\'e9 Afriky.)\par
Jorubov\'e9 tedy spojuj\'ed po\'e8\'e1tky sv\'e9 spole\'e8nosti s mimozemsk\'fdmi bytostmi, kter\'e9 se spou\'9at\'ecly na zemi po pavou\'e8\'ed niti. Podobn\'e9 pov\'ecsti se traduj\'ed i u jin\'fdch africk\'fdch n\'e1rod\'f9. Fipov\'e9 z jihoz\'e1padn\'ed Tanzanie a Tutsiov\'e9 ze Rwandy \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee jejich p\'f8edkov\'e9 sestoupili z oblohy po lan\'ec. Ke\'f2\'9at\'ed Masajov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee na po\'e8\'e1tku byly zem\'ec a nebe spojeny provazem, po n\'ecm\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed b\'f9h pos\'edlal dol\'f9 dobytek. Zuluov\'e9 vypr\'e1v\'ecj\'ed o synovi nejvy\'9a\'9a\'edho boha, kter\'fd byl spu\'9at\'ecn d\'edrou v nebes\'edch na pupe\'e8n\'ed \'9a\'f2\'f9\'f8e. Stejn\'ec byla na zemi dopravena i jeho \'9eena. Pot\'e9 b\'f9h \'9a\'f2\'f9ru vyt\'e1hl a d\'edru v nebi uzav\'f8el. V mytologii kmene Fadzulu, ob\'fdvaj\'edc\'edho jih Kamerunu a Gabon, nalezneme podobn\'e9 sv\'ecdectv\'ed. P\'f9vodn\'ec se pr\'fd bohov\'e9 a lid\'e9 mohli nav\'9at\'ecvovat, oba tak r\'f9znorod\'e9 sv\'ecty spojovalo lano, ale pak p\'f8i\'9ala hyena a lano p\'f8ekousla. Kontakt se tak nen\'e1vratn\'ec p\'f8eru\'9ail. A tot\'e9\'9e si vypr\'e1v\'ecj\'ed obyvatel\'e9 \'fadol\'ed B\'edl\'e9ho Nilu.\par
Dogoni, ob\'fdvaj\'edc\'ed \'fazem\'ed Bandiagara na hranic\'edch Mali a Burkina Fasa, ji\'9e odprad\'e1vna znaj\'ed mnoh\'e1 tajemstv\'ed vesm\'edru, k nim\'9e se modern\'ed v\'ecda dopracovala pom\'ecrn\'ec ned\'e1vno. Sv\'e9 jedine\'e8n\'e9 znalosti pr\'fd z\'edskali od mimozemsk\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 p\'f8il\'e9tly ze souhv\'eczd\'ed Mal\'e9ho psa. (Dogony a jejich zvl\'e1\'9atn\'edm vztahem k hv\'eczd\'ec Sirius se podrobn\'ec zab\'fdv\'e1m v knize Egyptsk\'e9 z\'e1hady 2.) Cizinci pou\'9eili archu, kter\'e1 se po p\'f8ekon\'e1n\'ed kosmick\'e9ho prostoru stala satelitem\par
Zem\'ec, krou\'9eila n\'ecjak\'fd \'e8as kolem na\'9a\'ed planety. Pro\'e8 ihned nep\'f8ist\'e1la, nev\'edme.\par
Dogonsk\'e9 m\'fdty ale naprosto p\'f8esn\'ec popisuj\'ed podivn\'fd pohyb archy po ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze a jej\'ed nezvyklou rotaci, kter\'e1 vytv\'e1\'f8ela dvojitou spir\'e1lu. \'84Byla na nebi od jednoho obzoru k druh\'e9mu jako duha. Houpala se od v\'fdchodu k z\'e1padu a nakl\'e1n\'ecla se k severu a potom zase k jihu. Pot\'e9 se snesla na m\'edsto, kde se dnes nach\'e1z\'ed jezero Debo. Byla zde spu\'9at\'ecna otvorem v nebi na m\'ecd\'ecn\'e9m lan\'ec. Teprve po dlouh\'e9 dob\'ec, kdy\'9e u\'9e lid\'e9 a v\'9aechny dal\'9a\'ed bytosti vystoupili a v\'9ae pot\'f8ebn\'e9 bylo vylo\'9eeno, b\'f9h Amma vyt\'e1hl lano zp\'ect do nebe a to se uzav\'f8elo. Podobn\'fd proces se opakoval p\'f8i ka\'9ed\'e9 z n\'eckolika dal\'9a\'edch cest.\ldblquote\par
Opravdu zvl\'e1\'9atn\'ed formulace! Vypr\'e1v\'ecj\'ed tyto pov\'ecsti jen o symbolick\'e9m spojen\'ed bo\'9esk\'e9ho s lidsk\'fdm, nebo p\'f8in\'e1\'9aej\'ed sice p\'f8ekvapivou, ale zcela konkr\'e9tn\'ed informaci? Nazna\'e8uje zkazka o lan\'ec pouze to, \'9ee archa n\'ecjak udr\'9eovala kontakt s m\'edstem, odkud p\'f8ilet\'ecla, \'e8i snad byla v\'fdsadkov\'fdm modulem, kter\'fd se s pomoc\'ed jak\'e9hosi za\'f8\'edzen\'ed spustil z obrovsk\'e9 mate\'f8sk\'e9 kosmick\'e9 lodi? Mohla tak\'e9 \'84pavou\'e8\'ed nit\ldblquote z jorubsk\'e9ho m\'fdtu slou\'9eit ke spojen\'ed Zem\'ec s t\'eclesem na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze?\par
U\'9e v\'edce ne\'9e sto let v\'edme, \'9ee je to technicky mo\'9en\'e9. Pozd\'ecji ideu \'84v\'fdtahu do kosmu\ldblquote zpopularizoval Arthur C. Clark v knize Rajsk\'e9 font\'e1ny. Na po\'e8\'e1tku \'e8ervence 2004 se konala ve Washingtonu mezin\'e1rodn\'ed v\'ecdeck\'e1 konference, na n\'ed\'9e \'9api\'e8kov\'ed odborn\'edci posuzovali v\'9aechny ot\'e1zky p\'f8\'edpadn\'e9 realizace.\par
Den\'edk MF Dnes o tom napsal: \'84My\'9alenka je geni\'e1ln\'ec jednoduch\'e1. Spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee by ze Zem\'ec bylo do vesm\'edrn\'e9ho prostoru vypu\'9at\'ecno \'82lano\lquote , jeho\'9e jeden konec by byl na Zemi pevn\'ec uchycen a druh\'fd by \'82vl\'e1l\lquote do vesm\'edru. (Je tak\'e9 teoreticky mo\'9en\'e9 spustit lano z geostacion\'e1rn\'edho satelitu, tedy z objektu, kter\'fd ob\'edh\'e1 Zemi ve v\'fd\'9ace 36 000 km a jeho rychlost je stejn\'e1 jako rychlost ot\'e1\'e8en\'ed Zem\'ec, tak\'9ee fakticky z\'f9st\'e1v\'e1 viset nad jedn\'edm bodem zemsk\'e9ho povrchu. Co\'9e by bylo pravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed, pokud by kosmick\'fd v\'fdtah budoval \'84n\'eckdo zven\'e8\'ed\ldblquote \endash pozn. aut.)\par
Po lan\'ec by speci\'e1ln\'ed v\'fdtah nep\'f8\'edli\'9a velkou rychlost\'ed vyn\'e1\'9ael na ob\'ec\'9enou dr\'e1hu n\'e1klad i kosmonauty a stejn\'ec by se mohli vracet zp\'ect. Kosmick\'e1 lanovka by odstranila pot\'f8ebu n\'e1ro\'e8n\'fdch a n\'eckdy i nebezpe\'e8n\'fdch raket a raketopl\'e1n\'f9. (Vynesen\'ed jednoho kilogramu materi\'e1lu raketami stoj\'ed asi 20 000 dolar\'f9, start je nesm\'edrn\'ec komplikovan\'fd, vy\'9eaduje spoustu p\'f8\'edprav\'85 \endash pozn. aut.)\par
Ono lano by m\'ecla tvo\'f8it superpevn\'e1 uhl\'edkat\'e1 vl\'e1kna ten\'e8\'ed ne\'9e lidsk\'fd vlas (pavou\'e8\'ed nit?), a p\'f8itom v\'edce ne\'9e tis\'edckr\'e1t pevn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e ocel. Z nich by byl utk\'e1n asi metr \'9airok\'fd p\'e1s, kter\'fd by p\'f8itom byl ten\'e8\'ed ne\'9e pap\'edr.\ldblquote\par
Takto rozvinut\'e9 lano, na jeho\'9e horn\'edm konci by byl jako protiz\'e1va\'9e\'ed upevn\'ecn\'fd n\'ecjak\'fd objekt, by z\'f9stalo \'84viset\ldblquote napnut\'e9, proto\'9ee by ho ve vesm\'edru dr\'9eela odst\'f8ediv\'e1 s\'edla vych\'e1zej\'edc\'ed z rotace Zem\'ec. Doln\'ed konec p\'e1su by byl zakotven na rovn\'edku.\par
Je pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee v\'9aechny africk\'e9 kmeny, kter\'e9 vypr\'e1v\'ecj\'ed o lanu spojuj\'edc\'edm Zemi s nebesy, \'9eij\'ed nebo d\'f8\'edve s\'eddlily v oblasti rovn\'edku?\par
Podle dogonsk\'e9ho m\'fdtu archa po p\'f8\'edletu z hlubin vesm\'edru \'e8ekala n\'ecjak\'fd \'e8as pobl\'ed\'9e Zem\'ec. Nebylo to proto, \'9ee jej\'ed pos\'e1dka hledala spr\'e1vnou ob\'ec\'9enou dr\'e1hu a prov\'e1d\'ecla p\'f8\'edpravy ke spu\'9at\'ecn\'ed lana?\par
Nebesk\'e9 bytosti, kter\'e9 poznali Dogoni, se sv\'fdm vzhledem podstatn\'ec li\'9aily od lid\'ed. P\'f8ipom\'ednaly sp\'ed\'9ae plazy. M\'ecly neoby\'e8ejn\'ec prot\'e1hlou \'fazkou hlavu a obrovsk\'e9, \'9aikmo ulo\'9een\'e9 o\'e8i.\par
Jejich mate\'f8sk\'fdm \'9eivlem byla voda. Disponovaly zvl\'e1\'9atn\'ed zbran\'ed, kter\'e1 vyst\'f8elovala sv\'ecteln\'fd paprsek. V\'f9dce se jmenoval Nommo.\par
Velmi podobn\'e9 stvo\'f8en\'ed znaj\'ed i Jorubov\'e9. Jejich kr\'e1lovsk\'fd rod zalo\'9eil Sango. Tento d\'ecsiv\'fd tvor bydlel v pal\'e1ci z lesknouc\'edho se kovu, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edho m\'ec\'ef. Vlastnil bleskomet, kter\'fd hrav\'ec dovedl zap\'e1lit d\'f9m, srazit strom i zab\'edt \'e8lov\'ecka. Ze zem\'ec vytryskla voda, kdy\'9e do n\'ed ude\'f8il. M\'ecl tak\'e9 n\'ecco zvl\'e1\'9atn\'edho, n\'ecjakou mocnou s\'edlu, s jej\'ed\'9e pomoc\'ed vyplivoval plameny, p\'f8ed kter\'fdmi se nedalo ukr\'fdt. Jeho man\'9eelka Oya byla laguna, pozd\'ecji se zm\'ecnila v \'f8eku Niger. Nechce t\'edm pov\'ecst nazna\'e8it, \'9ee Sango byl bytostn\'ec spojen s vodou jako Nommo z dogonsk\'e9ho m\'fdtu? Vypadal tak\'e9 jako plaz \'e8i je\'9at\'ecr?\par
Zd\'e1 se, \'9ee ano. P\'f8i odkr\'fdv\'e1n\'ed kr\'e1lovsk\'e9ho pal\'e1ce v Ile-Ife byla odhalena velk\'e1 bazaltov\'e1 deska s vpravd\'ec p\'f8ekvapiv\'fdm v\'fdjevem. Uprost\'f8ed vid\'edme jak\'e9hosi k\'f8\'ed\'9eence \'e8lov\'ecka a je\'9at\'ecra, jak nad hlavu zdv\'edh\'e1 raketu, st\'f8elu s hlavic\'ed a sm\'ecrov\'fdmi k\'f8\'eddly na z\'e1di; jinak se ten podivn\'fd p\'f8edm\'ect prost\'ec popsat ned\'e1.\par
Je to zobrazen\'ed d\'ecsiv\'e9ho Sanga? Podob\'e1 se jeho bleskomet do detailu modern\'ed zbran\'ed \'e8ist\'ec n\'e1hodou? Nenechal se starov\'eck\'fd um\'eclec inspirovat na vlastn\'ed o\'e8i pozorovanou skute\'e8nost\'ed?\par
Dva traduj\'edc\'ed se p\'f8\'edb\'echy jsou p\'f8inejmen\'9a\'edm podez\'f8el\'e9.\par
Dogoni vypr\'e1v\'ecj\'ed, \'9ee Nommova \'9eena jednou p\'f8istihla zlod\'ecje a cht\'ecla jej zas\'e1hnout \'84bleskem\ldblquote \endash let\'edc\'edm sv\'ectlem. (Mimochodem \endash i Sangova man\'9eelka r\'e1da p\'e1lila z bleskometu sv\'e9ho chot\'ec s neohro\'9eenost\'ed hrdinky ak\'e8n\'edho filmu.) V\'fdte\'e8n\'edk se v\'e8as ukryl za kov\'e1\'f8sk\'e9 m\'ecchy a nemohl b\'fdt zasa\'9een. Do pron\'e1sledov\'e1n\'ed se musel vlo\'9eit samotn\'fd Nommo se svou je\'9at\'ec stra\'9an\'ecj\'9a\'ed zbran\'ed, ale i on minul c\'edl.\par
\par
Bohov\'e9 obda\'f8en\'ed z\'e1zra\'e8nou moc\'ed nemaj\'ed obvykle probl\'e9m trefit, do \'e8ern\'e9ho. A jestli\'9ee Nommo ani jeho \'9eena zlod\'ecje nezas\'e1hli, pak mus\'edme za\'e8\'edt lehce pochybovat o jejich bo\'9esk\'e9m p\'f9vodu. Na druh\'e9 stran\'ec tato roztomil\'e1 neschopnost mocn\'fdch podporuje v\'ecrohodnost cel\'e9 historky. I p\'f8edstavitel\'e9 vysp\'ecl\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace se sv\'fdmi z\'e1zra\'e8n\'fdmi zbran\'ecmi mohou p\'f8ece minout c\'edl.\par
Podobn\'e9 pocity se n\'e1s zmoc\'f2uj\'ed p\'f8i je\'9at\'ec podivn\'ecj\'9a\'edm sd\'eclen\'ed Jorub\'f9. Otcem \'8aanga byl Oronjang, kter\'fd panoval v Ile-Ife. Lid\'e9 ho ale z nezn\'e1m\'fdch p\'f8\'ed\'e8in vyhnali. Sango se stal kr\'e1lem v Oyo. Nutil sv\'e9 dvo\'f8any k v\'e1lk\'e1m a m\'e1lo se staral o jejich \'9eivobyt\'ed. Tak mu rozhn\'ecvan\'ed poddan\'ed dali ultim\'e1tum \endash do p\'ecti dn\'f9 musel opustit m\'ecsto. Proto sp\'e1chal sebevra\'9edu. Na jeho hrob\'ec vyrostly \'9alahouny, po nich\'9e se p\'f8esunul do nebe. Jin\'fdmi slovy, kdy\'9e hrozila v\'9aelidov\'e1 vzpoura, zmizel stejn\'ec, jak se i ostatn\'ed nebe\'9a\'9dan\'e9 dost\'e1vali na Zemi. Byl to vynucen\'fd \'fastup. Skute\'e8n\'fd b\'f9h by si s hrozivou situac\'ed jist\'ec poradil.\par
M\'fdty Jorub\'f9 a Dogon\'f9 mo\'9en\'e1 nejsou pouze b\'e1jn\'fdm vypr\'e1v\'ecn\'edm o bo\'9estvech z \'fasvitu v\'eck\'f9, ale z\'e1znamem d\'e1vn\'e9ho kontaktu s mimozemskou entitou.\par
Disk z Nebry\par
Policist\'e9 v \'e8ern\'fdch kukl\'e1ch se zbran\'ecmi v rukou vtrhli do vstupn\'ed haly basilejsk\'e9ho hotelu Hilton, obsadili v\'9aechny vchody, vyb\'echli do patra, vykopli dve\'f8e a vrazili do pokoje.\par
Mu\'9ei uvnit\'f8 nesta\'e8ili zareagovat. Vz\'e1p\'ect\'ed le\'9eeli na b\'f8i\'9ae s rukama za z\'e1dy a sly\'9aeli cvaknut\'ed pout. Na stole, u n\'ecj\'9e se je\'9at\'ec p\'f8ed chv\'edl\'ed dohadovali o cen\'ec, byly rozlo\'9eeny staro\'9eitnosti, kter\'e9 se chystali prodat.\par
\'dalovek \'9av\'fdcarsk\'e9 krimin\'e1lky byl v\'ect\'9a\'ed, ne\'9e se \'e8ekalo. I kdy\'9e v\'9aechny zabaven\'e9 p\'f8edm\'ecty m\'ecly zna\'e8nou historickou cenu, jeden z nich se naprosto vymykal. P\'f8ivolan\'ed experti museli p\'f8iznat, \'9ee nikdy nevid\'ecli nic podobn\'e9ho.\par
Bronzov\'fd disk o pr\'f9m\'ecru 32 cm m\'e1 kol\'edsaj\'edc\'ed tlou\'9a\'9dku a hmotnost 2,1 kg. Do plochy jsou vlo\'9eeny \'84objekty\ldblquote ze zlat\'e9ho plechu. P\'f9vodn\'ec to bylo 32 hv\'eczd, velk\'e9 Slunce nebo M\'ecs\'edc v \'fapl\'f2ku, srpek M\'ecs\'edce v konstelaci s Plej\'e1dami. Astronomick\'fd v\'fdjev dopl\'f2uje Slune\'e8n\'ed b\'e1rka a cosi podlouhl\'e9ho, snad oblouk horizontu. Pod\'e9l okraje disku se t\'e1hne p\'f8es \'e8ty\'f8icet d\'ecr a z\'e1\'f8ez\'f9.\par
Policie zas\'e1hla v srpnu roku 2002, ale vykr\'e1da\'e8i hrob\'f9 vykopali disk ji\'9e o t\'f8i roky d\'f8\'edve. Na\'9ali ho detektorem kov\'f9, kter\'fdm zkoumali ter\'e9n pobl\'ed\'9e Nebry, asi 180 km jihoz\'e1padn\'ec od Berl\'edna. Tamn\'ed archeologick\'e9 nalezi\'9at\'ec je pln\'e9 starov\'eck\'fdch mohyl. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee v n\'eckter\'fdch z nich mohou b\'fdt poh\'f8beni bojovn\'edci i se sv\'fdmi poklady.\par
Disk z Nebry vyvol\'e1v\'e1 jednu ot\'e1zku za druhou. Nen\'ed jasn\'e9, k \'e8emu slou\'9eil. Byla to astronomick\'e1 pom\'f9cka, nebo kultovn\'ed p\'f8edm\'ect? Je star\'fd minim\'e1ln\'ec 3600 let. V t\'e9 dob\'ec v severoz\'e1padn\'ed Evrop\'ec podle na\'9aich domn\'ecnek ne\'9eila \'9e\'e1dn\'e1 spole\'e8nost s tak jedine\'e8n\'fdmi znalostmi vesm\'edru. Kdo tedy disk zhotovil?\par
Hambursk\'fd astronom Ralph Hansen se zaj\'edmal p\'f8edev\'9a\'edm o to, pro\'e8 je M\'ecs\'edc zn\'e1zorn\'ecn v podob\'ec, jakou m\'e1 \'e8tvrt\'fd p\'e1t\'fd den po novu. Odpov\'ec\'ef na\'9ael v babylonsk\'fdch astronomick\'fdch trakt\'e1tech popisuj\'edc\'edch synchronizaci slune\'e8n\'edho a m\'ecs\'ed\'e8n\'edho roku. Prvn\'ed z nich m\'e1, jak zn\'e1mo, 365 dn\'f9, druh\'fd jen 354. Aby se srovnaly, bylo nutn\'e9 \'e8as od \'e8asu prodlou\'9eit m\'ecs\'ed\'e8n\'ed rok o t\'f8in\'e1ct\'fd m\'ecs\'edc. Babylo\'f2an\'e9 to d\'eclali pr\'e1v\'ec tehdy, kdy\'9e bylo na no\'e8n\'ed obloze mo\'9en\'e9 z\'e1rove\'f2 pozorovat srpek dor\'f9staj\'edc\'edho M\'ecs\'edce a Plej\'e1dy. A pr\'e1v\'ec tato konstelace disku dominuje.\par
Hansen\'f9v post\'f8eh odp\'e1lil novou senzaci. Disk je toti\'9e o tis\'edc let star\'9a\'ed ne\'9e babylonsk\'fd n\'e1pad, jak synchronizovat slune\'e8n\'ed a m\'ecs\'ed\'e8n\'ed rok. Kdo tedy ji\'9e v dob\'ec bronzov\'e9 dok\'e1zal p\'f8edb\'echnout pov\'ecstn\'e9 otce astronomie? A pro\'e8 je na disku zobrazena Slune\'e8n\'ed b\'e1rka?\par
Archeolog Harald Meller upozor\'f2uje, \'9ee v Gosecku, asi 25 km od Nebry, byla v roce 2001 objevena nejstar\'9a\'ed astronomick\'e1 observato\'f8 sv\'ecta. \'d8\'edk\'e1 se j\'ed \'84hv\'eczdn\'e1 hl\'eddka\ldblquote nebo tak\'e9 \'84n\'ecmeck\'fd Stonehenge\ldblquote . Je star\'e1 minim\'e1ln\'ec 7000 let, vznikla tedy je\'9at\'ec v dob\'ec kamenn\'e9. Chr\'e1m obklopuj\'ed soust\'f8edn\'e9 kruhy, z nich\'9e nejv\'ect\'9a\'ed m\'e1 pr\'f9m\'ecr 120 m. Okolo nich je vyhlouben p\'f8\'edkop ve tvaru p\'edsmene V. Centr\'e1ln\'ed \'e8\'e1st tvo\'f8ily dv\'ec kruhov\'e9 palis\'e1dy vybudovan\'e9 z tis\'edc\'f9 dubov\'fdch kmen\'f9 vysok\'fdch 2 m. Ka\'9edou k\'f9lovou hradbu p\'f8eru\'9aovaly jen t\'f8i \'fazk\'e9 pr\'f9chody vystav\'ecn\'e9, aby nejen br\'e1nily v\'fdhledu na ob\'f8ady \'9aaman\'f9 a velekn\'ecz\'f9, kter\'e9 se odehr\'e1valy uvnit\'f8, ale i kv\'f9li astronomick\'fdm \'fa\'e8el\'f9m. Jedn\'edm z nich pronikalo dovnit\'f8 slunce p\'f8i sv\'e9m v\'fdchodu o dni letn\'edho slunovratu. Samotn\'e9 dubov\'e9 kmeny mo\'9en\'e1 nem\'ecly jen chr\'e1nit prostory svatyn\'ec, ale slou\'9eily jako kalend\'e1\'f8 k po\'e8\'edt\'e1n\'ed dn\'ed.\par
Meller se domn\'edv\'e1, \'9ee pr\'e1v\'ec \'84zam\'ecstnanci\ldblquote t\'e9to svatyn\'ec na z\'e1klad\'ec sv\'fdch znalost\'ed vytvo\'f8ili disk, kter\'fd pak byl vyu\'9e\'edv\'e1n k pozorov\'e1n\'ed oblohy z nedalek\'e9ho pahorku Mittelberg. Pou\'9e\'edvat tuto astronomickou pom\'f9cku ov\'9aem dok\'e1zala jen hrstka lid\'ed. Mo\'9en\'e1 pouze samotn\'fd velekn\'ecz, kter\'fd na sklonku sv\'e9ho \'9eivota p\'f8ed\'e1val tajemstv\'ed disku sv\'e9mu n\'e1stupci. Cosi se p\'f8ihodilo. Velekn\'ecz byl zabit nebo zem\'f8el n\'e1hle a nesta\'e8il zasv\'ectit u\'e8edn\'edka. \'d8et\'eczec se p\'f8eru\'9ail. Disk se stal kultovn\'edm p\'f8edm\'ectem, jeho\'9e prav\'e9mu v\'fdznamu nikdo nerozum\'ecl. O p\'e1r stolet\'ed pozd\'ecji byl ulo\'9een v j\'e1m\'ec, kde p\'f8e\'e8kal 3000 let.\par
P\'f8ipome\'f2me znovu, \'9ee na disku je celkem 32 hv\'eczd. V\'ecdci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee krom\'ec zm\'edn\'ecn\'fdch Plej\'e1d zde na\'9ali i souhv\'eczd\'ed Velk\'fd v\'f9z, Skorpion a Kasiopea.\par
N\'eckter\'e9 hv\'eczdy nedok\'e1\'9eou za\'f8adit. Nezd\'e1 se, \'9ee by \'9alo o pouh\'e9 zobrazen\'ed oblohy.\par
Pokud byl disk astronomick\'fdm p\'f8\'edstrojem, jak se pou\'9e\'edval a k \'e8emu slou\'9eil? K p\'f8ehr\'9ali vysloven\'fdch hypot\'e9z bych si dovolil p\'f8idat jednu vlastn\'ed. Nejde o pom\'f9cku k sestaven\'ed horoskopu?\par
Pokud ano, je nutn\'e9 disku p\'f8ipsat dal\'9a\'ed prvenstv\'ed. Nejstar\'9a\'ed v\'ec\'9atby byly sice zaznamen\'e1ny ji\'9e v 2. tis\'edcilet\'ed p\'f8ed Kristem, ale nejstar\'9a\'ed dochovan\'fd horoskop p\'f8edpov\'eddaj\'edc\'ed budoucnost podle postaven\'ed nebesk\'fdch t\'ecles v okam\'9eiku narozen\'ed poch\'e1z\'ed z Babylonie a je datov\'e1n 29. dubna 410 p\'f8ed Kristem.\par
Zelen\'fd p\'f8\'edliv\par
N\'ecco se d\'eclo. Se s\'edl\'edc\'edm p\'f8\'edlivem mo\'f8e ztemn\'eclo. Cosi nezn\'e1m\'e9ho vystupovalo z hlubin k hladin\'ec. Vlny to uchopily a vyvrhovaly na b\'f8eh. Znovu a znovu. Pak nastal klid.\par
\'c8asn\'ec r\'e1no p\'edse\'e8n\'e9 pl\'e1\'9ee pobl\'ed\'9e Hamptonu na jihu Anglie pokr\'fdvalo ohromn\'e9 mno\'9estv\'ed nazelenal\'fdch koul\'ed. V\'9aechny m\'ecly velikost tenisov\'fdch m\'ed\'e8k\'f9 a houbovitou strukturu.\par
Z\'e1hadn\'fd dar mo\'f8e z \'e8ervna roku 2002 zkoumali v\'ecdci z univerzity v New Hampshire, ale nedo\'9ali k \'9e\'e1dn\'e9mu konkr\'e9tn\'edmu z\'e1v\'ecru. Ka\'9ed\'e1 hypot\'e9za m\'ecla sv\'e1 pro a proti. P\'f8edstavu, \'9ee jde o semena nebo n\'ecjak\'fd nezn\'e1m\'fd druh vodn\'ed rostliny, vylu\'e8ovala absence typick\'e9ho z\'e1pachu. Neda\'f8ilo se zjistit ani druh materi\'e1lu. Nic podobn\'e9ho dosud p\'f8\'edroda nevytvo\'f8ila. Tak kdosi vyslovil teorii, \'9ee jde o syntetick\'e1 vl\'e1k-na. Um\'ecl\'e9mu p\'f9vodu napov\'eddal i dokonal\'fd tvar. Na druh\'e9 stran\'ec bylo nutn\'e9 zv\'e1\'9eit mo\'9enost, \'9ee koule takto zformovalo mo\'f8e, kdy\'9e se kut\'e1lely po dn\'ec sm\'ecrem ke b\'f8ehu.\par
Ekologov\'e9 bili na poplach. Ob\'e1vali se, \'9ee pokud se t\'ecmito nazelenal\'fdmi kulat\'fdmi \'84plody\ldblquote za\'e8nou krmit velryby, hroz\'ed jim smrt hladem. Napln\'ecn\'ed \'9ealudku nestravitelnou potravou by vytv\'e1\'f8elo trval\'fd pocit sytosti, i kdyby organismus hynul.\par
V\'edcem\'e9n\'ec ve stejnou dobu se na druh\'e9 stran\'ec Atlantiku objevila dal\'9a\'ed z\'e1hada. V americk\'e9m st\'e1t\'ec Ji\'9en\'ed Karol\'edna oce\'e1n vynesl na b\'f8eh podivnou st\'f8\'edbrnou kouli o pr\'f9m\'ecru necel\'e9ho metru. Badatel\'e9 a experti r\'f9zn\'fdch odborn\'fdch pracovi\'9a\'9d v\'e8etn\'ec tajn\'fdch slu\'9eeb a NASA se marn\'ec sna\'9eili zjistit, co to je.\par
Objevily se pochybnosti o pozemsk\'e9m p\'f9vodu \endash koule byla velmi t\'ec\'9ek\'e1, jej\'ed hmotnost dosahovala n\'eckolika set kilogram\'f9, a p\'f8esto, \'9ee tomu vztlak neodpov\'eddal, dok\'e1zala plavat po hladin\'ec. Nav\'edc byla ide\'e1ln\'ec kulat\'e1, bez jak\'e9hokoli z\'e1\'f8ezu, otvoru nebo jin\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed, kter\'fdm by se dal v\'e9st kabel, lano, p\'e1ska nebo cokoli jin\'e9ho.\par
Mary Segneryov\'e1, kter\'e1 kouli na\'9ala u sv\'e9ho pl\'e1\'9eov\'e9ho domku, si nejprve myslela, \'9ee je to velk\'fd nafukovac\'ed m\'ed\'e8. Teprve pak si v\'9aimla, \'9ee koule je zhotovena z kovu.\par
Podle pozd\'ecj\'9a\'edch zpr\'e1v koule p\'f8i odvozu praskla. Ze \'9at\'ecrbiny se vyvalila p\'e1chnouc\'ed \'e8ern\'e1 hmota. Jej\'ed slo\'9een\'ed je dosud p\'f8edm\'ectem zkoum\'e1n\'ed. Zda oba druhy tajemn\'fdch koul\'ed spolu n\'ecjak souvisej\'ed, se prozat\'edm nepoda\'f8ilo prok\'e1zat.\par
Vrak z nezn\'e1ma\par
Lo\'ef se ji\'9e t\'e9m\'ec\'f8 rozpadla; p\'f8esto se st\'e1le dalo rozeznat, \'9ee jde o galeonu. Jej\'edm shnil\'fdm trupem pror\'f9stala bujn\'e1 vegetace. Pop\'ednav\'e9 \'9alahouny obt\'e1\'e8ely obna\'9een\'e9 \'9eebrov\'ed. Zborcen\'e9 dno pokr\'fdval mech.\par
Jose n\'eckolika \'fadery ma\'e8ety proklestil cestu ostatn\'edm. Jeden po druh\'e9m opatrn\'ec vstoupili do vraku. Ve zm\'ecti pol\'e1man\'fdch tr\'e1m\'f9 a desek le\'9eelo n\'eckolik lidsk\'fdch koster. Bez ladu a skladu se tu povalovaly okovan\'e9 bed\'fdnky a soudky. Jak se uk\'e1zalo pozd\'ecji, v\'ect\'9aina z nich skr\'fdvala st\'f8\'edbrn\'e9 mince a p\'f8edm\'ecty vyroben\'e9 andsk\'fdmi indi\'e1ny.\par
Jose byl domorod\'fdm pr\'f9vodcem v\'fdpravy, kter\'e1 v odlehl\'e9m koutu z\'e1padn\'ed Braz\'edlie p\'e1trala po poz\'f9statc\'edch star\'fdch civilizac\'ed. Objev z konce ledna roku 2001 vyrazil archeolog\'f9m dech. V hlubin\'e1ch pralesa \'e8ekali cokoli, jen ne lo\'ef, kter\'e1 br\'e1zdila hladinu oce\'e1nu n\'eckdy v 16. stolet\'ed.\par
Kde se tady vzala?\par
V\'edme, \'9ee obrovsk\'e9 vlny tsunami dovedou hrav\'ec zni\'e8it i velk\'e1 plavidla, odmr\'9atit je stovky metr\'f9, za jist\'fdch okolnost\'ed snad i n\'eckolik kilometr\'f9 do vnitrozem\'ed. Ale nalezen\'fd vrak le\'9e\'ed v\'edce ne\'9e 1500 km (!) od pob\'f8e\'9e\'ed Atlantiku a z druh\'e9 strany ho od Tich\'e9ho oce\'e1nu d\'ecl\'ed vysok\'e1 hradba hor. Pobl\'ed\'9e nejsou \'9e\'e1dn\'e9 vodn\'ed toky, po jejich\'9e hladin\'ec by sem mohl b\'fdt dovle\'e8en. P\'f8edstava, \'9ee galeona byla postavena p\'f8\'edmo na m\'edst\'ec, nar\'e1\'9e\'ed na ot\'e1zku, pro\'e8 by n\'eckdo tak nesmysln\'ec pl\'fdtval silami. Tak\'9ee co tuto lo\'ef p\'f8eneslo doprost\'f8ed kontinentu? Jak\'e1 nezn\'e1m\'e1 s\'edla to dok\'e1zala? A pro\'e8 k tomu do\'9alo?\par
Nad podivn\'fdm objevem m\'f9\'9eeme jen spekulovat.\par
D\'edt\'ec oboj\'9eiveln\'edk\par
M\'ecsto Iranshahr na jihov\'fdchod\'ec Ir\'e1nu bylo na nohou. Jedna z jeho obyvatelek porodila \'9e\'e1bu. Zpr\'e1vu, kter\'e1 jako by poch\'e1zela z apr\'edlov\'e9ho vyd\'e1n\'ed, otiskl v \'e8ervnu roku 2006 den\'edk Etamead. Neuv\'ec\'f8itelnou informaci potvrdilo n\'eckolik odborn\'edk\'f9. Tvor vypad\'e1 jako \'9e\'e1ba, sv\'fdmi rozm\'ecry, tvarem prst\'f9 a velikost\'ed jazyka ale p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae lidsk\'e9ho novorozence. Je tedy jak\'fdmsi k\'f8\'ed\'9eencem?\par
V\'ecdci, kte\'f8\'ed oboj\'9eiveln\'edka podrobili d\'f9kladn\'fdm genetick\'fdm a anatomick\'fdm test\'f9m, se domn\'edvaj\'ed, \'9ee se vyvinul v d\'ecloze \'9eeny ze \'9eab\'edho vaj\'ed\'e8ka, kter\'e9 se do pohlavn\'edch org\'e1n\'f9 Ir\'e1nky z\'f8ejm\'ec dostalo p\'f8i koup\'e1n\'ed v p\'f8\'edrod\'ec.\par
Poch\'e1zelo ale toto vaj\'ed\'e8ko opravdu z oby\'e8ejn\'e9 \'9e\'e1by? Nemohl b\'fdt jeho \'84d\'e1rcem\ldblquote tvor, kter\'fd sice je oboj\'9eiveln\'edk, ale sv\'fdm zp\'f9sobem m\'e1 bl\'edzko i k \'e8lov\'ecku?\par
Nen\'ed mo\'9en\'e1 od v\'ecci p\'f8ipomenout, \'9ee pr\'e1v\'ec v Ir\'e1nu se traduj\'ed zkazky o podivn\'e9m vodn\'edm mu\'9ei. V posledn\'edch letech byl opakovan\'ec pozorov\'e1n p\'f8edev\'9a\'edm na hladin\'ec Kaspick\'e9ho mo\'f8e.\par
Gafar Gasanov, kapit\'e1n lodi Baku, se sv\'ec\'f8il s neobvykl\'fdm z\'e1\'9eitkem: \'84Del\'9a\'ed dobu cosi podivn\'e9ho plavalo soub\'ec\'9en\'ec s n\'e1mi. Dlouho jsme si mysleli, \'9ee jde o n\'ecjakou velkou rybu. Ale potom jsme si v\'9aimli, \'9ee na hlav\'ec tohoto divn\'e9ho tvora jsou jasn\'ec vid\'ect vlasy a vp\'f8edu to nejsou ploutve, ale \endash ruce!\ldblquote\par
Podle popisu je \'84vodn\'ed \'e8lov\'eck\ldblquote velk\'fd n\'ecco m\'e1lo p\'f8es 150 cm. M\'e1 pevn\'e9 t\'eclo s vypoukl\'fdm b\'f8ichem a se zadn\'edmi kon\'e8etinami podobn\'fdmi ploutv\'edm. Pom\'ecrn\'ec kr\'e1tk\'e9 ruce jsou opat\'f8eny \'e8ty\'f8mi prsty, kter\'e9 spojuje plovac\'ed bl\'e1na. K\'f9\'9ee svou sinavou barvou p\'f8ipom\'edn\'e1 m\'ecs\'ed\'e8n\'ed svit. Na vrcholku velk\'e9 okrouhl\'e9 hlavy se d\'e1 rozpoznat chom\'e1\'e8 tvrd\'fdch \'e8ernozelen\'fdch vlas\'f9. Nos nad \'9airok\'fdmi \'9eab\'edmi \'fasty je placat\'fd. U\'9ai sch\'e1zej\'ed, nebo nejsou patrn\'e9.\par
\'cdr\'e1nci ho naz\'fdvaj\'ed Runan-\'9a\'e1h, co\'9e znamen\'e1 V\'edt\'ecz nad vodami. Objevuje se obvykle tam, kde se vyskytuje nejv\'edce ryb. Zpr\'e1vy o n\'ecm koluj\'ed nejen na pob\'f8e\'9e\'ed Kaspick\'e9ho mo\'f8e, ale i na jihu Ir\'e1nu v oblasti Persk\'e9ho z\'e1livu.\par
Na protilehl\'e9 kuvajtsk\'e9 pl\'e1\'9ei byly nalezeny ji\'9e notn\'ec rozlo\'9een\'e9 ostatky nezn\'e1m\'e9ho stvo\'f8en\'ed. Dlouh\'e9 t\'eclo s velkou ocasn\'ed ploutv\'ed neslo hlavu p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed bezzub\'e9ho \'e8lov\'ecka.\par
Zkostnat\'eclou d\'e1sn\'ed vybaven\'e1 \'fasta byla ale nepom\'ecrn\'ec \'9air\'9a\'ed ne\'9e lidsk\'e1. Cel\'e1 horn\'ed \'e8\'e1st trupu podlehla zk\'e1ze tak dokonale, \'9ee se nedalo rozeznat, zda se zde nach\'e1zely ploutve, \'e8i ruce. Dochovanou \'e8\'e1st kostry a lebku zkoumal odborn\'edk na mo\'f8skou biologii dr. Manaf Behbehani, ale nedosp\'ecl k \'9e\'e1dn\'e9mu uspokojiv\'e9mu z\'e1v\'ecru.\par
Mno\'9estv\'ed nov\'fdch pozorov\'e1n\'ed nazna\'e8uje, \'9ee nejde o jeden v\'fdjime\'e8n\'fd exempl\'e1\'f8, ale p\'f8inejmen\'9a\'edm o celou skupinu t\'ecchto z\'e1hadn\'fdch tvor\'f9.\par
Satyrov\'e9 z bu\'9ae\par
Stopy v p\'edsku byly hlubok\'e9 a z\'f8eteln\'e9. V\'edtr je\'9at\'ec nesta\'e8il obrousit jejich ostr\'e9 okraje. Ten, komu pat\'f8ily, musel b\'fdt nedaleko.\par
Chlapec s lukem se zastavil. D\'edval se k zemi a c\'edtil, jak se ho zmoc\'f2uje strach.\par
Neznal \'9e\'e1dn\'e9 zv\'ed\'f8e, kter\'e9 by zanech\'e1valo podobn\'e9 \'9al\'e9p\'ecje. Chodidla p\'f8ipom\'ednala \'e8lov\'ecka, ale vp\'f8edu je ukon\'e8ovaly dva \'9airok\'e9, k sob\'ec zahnut\'e9 prsty \'e8i sp\'e1ry.\par
Tu\'9ail, kdo tudy mohl proj\'edt, a doufal, \'9ee se m\'fdl\'ed. Sl\'fdch\'e1val pov\'ecsti o p\'9atros\'edch lidech, ale stejn\'ec jako ostatn\'ed vesni\'e8an\'e9 nikdy \'9e\'e1dn\'e9ho nevid\'ecl.\par
Nedaleko praskla v\'ectvi\'e8ka. Hluk s\'edlil. Kdosi, velk\'fd a mohutn\'fd, se bl\'ed\'9eil k\'f8ov\'edm.\par
Chlapec, strnul\'fd strachem, nedok\'e1zal uprchnout. Pomalu se oto\'e8il. Z porostu za n\'edm se vyno\'f8ila usm\'ecvav\'e1 tv\'e1\'f8.\par
\'daleva vz\'e1p\'ect\'ed odl\'e9tla jako ozv\'ecna. Kdy\'9e nezn\'e1m\'fd popo\'9ael bl\'ed\'9e, p\'f8\'edliv strachu ude\'f8il je\'9at\'ec mohutn\'ecji. Cizinec m\'ecl na nohou m\'edsto prst\'f9 jen dv\'ec velk\'e1 klepeta.\par
Zv\'ecsti o kmeni klepetovit\'fdch se na jihu Afriky \'9a\'ed\'f8ily oded\'e1vna. Psal o nich ji\'9e staro\'f8eck\'fd historik Strab\'f3n. V polovin\'ec 19. stolet\'ed vy\'9ael ve Francii cestopis, jeho\'9e autor tvrdil, \'9ee se mu poda\'f8ilo nav\'9at\'edvit sapadi \endash lidi se dv\'ecma prsty na nohou.\par
O sto let pozd\'ecji Angli\'e8an\'e9 pova\'9eovali existenci tohoto kmene za hotovou v\'ecc. Jedna jejich expedice p\'f8inesla odlitky stop. Trvalo ale je\'9at\'ec n\'ecjak\'fd \'e8as, ne\'9e se objevily nezpochybniteln\'e9 d\'f9kazy.\par
Sapadi pravd\'ecpodobn\'ec poch\'e1zej\'ed z Mosambiku. Dnes ob\'fdvaj\'ed bu\'9a mezi Botswanou a Zimbabwe. Jsou velmi pla\'9a\'ed. Usazuj\'ed se v zapadl\'fdch koutech, co nejd\'e1l od lidsk\'fdch obydl\'ed. Odhaduje se, \'9ee jich \'9eije n\'eckolik stovek.\par
N\'eckte\'f8\'ed jedinci maj\'ed klepeta nejen na nohou, ale i na rukou. Na ka\'9ed\'e9 kon\'e8etin\'ec tedy disponuj\'ed jen dv\'ecma velk\'fdmi, siln\'ec vyvinut\'fdmi prsty.\par
Pro\'e8 tomu tak je?\par
\'84P\'f8\'edslu\'9an\'edci jednoho kmene obvykle nesm\'ecj\'ed uzav\'edrat s\'f2atky mezi sebou. Kdyby tuto z\'e1sadu dodr\'9eovali \'82klepeto-vit\'ed\lquote , pak by \'82klepeta\lquote po dvou generac\'edch zmizela. Je z\'f8ejm\'e9, \'9ee mo\'9enosti uzav\'edr\'e1n\'ed s\'f2atk\'f9 zde byly velmi omezen\'e9, a tak navzdory tradic\'edm tu \'e8asto doch\'e1zelo k man\'9eelstv\'edm mezi bl\'edzk\'fdmi p\'f8\'edbuzn\'fdmi,\ldblquote sna\'9e\'ed se vysv\'ectlit z\'e1hadu ru\'9at\'ed v\'ecdci. Jejich teorie ale ne\'f8\'edk\'e1 nic o tom, jak vlastn\'ec sapadi ke sv\'e9 anatomick\'e9 odli\'9anosti p\'f8i\'9ali. Pokud je to genetick\'e1 vada, co je jej\'edm p\'f9vodem a pro\'e8 se nevyskytuje nikde jinde na sv\'ect\'ec?\par
\par
VlIl. Ztracen\'e1 m\'ecsta\par
Jak sd\'ecluje Kronika Akakor, p\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy p\'f8ilet\'ecly na Zemi bytosti ze vzd\'e1len\'e9 planety Schwerta. Usadily se na \'fazem\'ed dne\'9an\'ed Braz\'edlie a spolu s vyvolen\'fdm n\'e1rodem Ugha Mogulala vybudovaly n\'eckolik ohromn\'fdch pevnost\'ed, des\'edtky kamenn\'fdch s\'eddel a t\'f8i svat\'e1 m\'ecsta.\par
Indi\'e1n Tatunca Nara, pravd\'ecpodobn\'ec posledn\'ed znalec t\'e9to posv\'e1tn\'e9 a utajovan\'e9 knihy, byl pouze v jednom z nich. \'84Na vlastn\'ed o\'e8i jsem vid\'ecl jen Salezare. Le\'9e\'ed ve vzd\'e1lenosti osmi dn\'f9 pochodu od m\'edsta, kter\'e9mu b\'edl\'ed barba\'f8i \'f8\'edkaj\'ed Manaus, v rameni Velk\'e9 \'f8eky. Je zcela pokryt\'e9 hust\'fdm p\'f8\'edkrovem vegetace. Jen \'9api\'e8ka Velk\'e9 pyramidy se vyno\'f8uje z d\'9eungle.\par
Salezare je obklopeno ba\'9einami, mezi nimi\'9e lze jen t\'ec\'9eko naj\'edt sch\'f9dnou cestu. Na teritoriu s\'eddl\'ed nezn\'e1m\'fd indi\'e1nsk\'fd kmen. \'8eije na stromech a zabije ka\'9ed\'e9ho, kdo vkro\'e8\'ed na jeho \'fazem\'ed.\par
Samotn\'e1 Akakor byla zni\'e8ena. Na rozkaz Nejvy\'9a\'9a\'ed rady bojovn\'edci strhli m\'ecsto, kdy\'9e za\'e8alo hrozit nebezpe\'e8\'ed jeho objeven\'ed. Lid\'e9 se st\'e1hli do podzemn\'edch s\'eddel, kter\'e9 n\'e1m zanechali bohov\'e9 jako posledn\'ed dar. Tento podzemn\'ed sv\'ect tvo\'f8\'ed t\'f8in\'e1ct m\'ecst ukryt\'fdch v \'fatrob\'e1ch hor. Centrum syst\'e9mu p\'f8edstavuje Doln\'ed Akakor, kter\'e1 se nach\'e1z\'ed ve velk\'e9, um\'ecle vytvo\'f8en\'e9 jeskyni. Domy stoj\'ed okolo svatyn\'ec Slunce\'85 Do svatyn\'ec \'fast\'ed dvan\'e1ct dve\'f8\'ed uzav\'edraj\'edc\'edch vchody do dvan\'e1cti chodeb, kter\'e9 spojuj\'ed podzemn\'ed Akakor s jin\'fdmi podzemn\'edmi m\'ecsty. St\'ecny chodeb se nakl\'e1n\'ecj\'ed dovnit\'f8 sm\'ecrem vzh\'f9ru, strop je ploch\'fd Chodby dovoluj\'ed, aby vedle sebe nap\'f8\'edmen\'ec kr\'e1\'e8elo p\'ect mu\'9e\'f9.\par
Cesta z Akakor do dal\'9a\'edch m\'ecst vy\'9eaduje mnoho dn\'f9 pochodu. Chodby i m\'ecsta disponuj\'ed um\'ecl\'fdm osv\'ectlen\'edm, kter\'e9 se m\'ecn\'ed sou\'e8asn\'ec s pohybem Slunce. Jen Mu, nejmen\'9a\'ed z podzemn\'edch s\'eddel, spojuj\'ed s povrchem kan\'e1ly, p\'f8es kter\'e9 vstupuje p\'f8irozen\'e9 sv\'ectlo a prost\'f8ednictv\'edm velk\'fdch zrcadel je rozv\'e1d\'ecno po cel\'e9m prostoru. M\'ecsta prot\'ednaj\'ed kan\'e1ly s \'e8erstvou horskou vodou. Pot\'f8ebn\'fd vzduch k d\'fdch\'e1n\'ed vych\'e1z\'ed ze st\'ecn. Vchody na povrchu jsou d\'f9kladn\'ec ukryt\'e9. V p\'f8\'edpad\'ec nebezpe\'e8\'ed lze podzemn\'ed s\'eddli\'9at\'ec lehce uzav\'f8\'edt zevnit\'f8 ovl\'e1dan\'fdmi velk\'fdmi kamenn\'fdmi bloky, s nimi\'9e lze lehce manipulovat.\par
O konstrukci t\'ecchto m\'edst nic v\'edc nev\'edme. Prvn\'ed Mist\'f8i je vybudovali podle vlastn\'edch pl\'e1n\'f9 a s pomoc\'ed n\'e1m nezn\'e1m\'fdch stroj\'f9. Odtud \'f8\'eddili sv\'e9 pozemn\'ed imp\'e9rium. \'d8\'eddili lidi i zemi. M\'ecli lod\'ec, l\'e9taj\'edc\'ed na obloze rychleji ne\'9e pt\'e1ci. Lod\'ec bez vesel a bez plachet l\'e9taj\'edc\'ed ve dne i v noci. M\'ecli magick\'e9 kameny, aby mohli daleko dohl\'e9dnout. Mohli vid\'ect v\'9ae, co se kde na zemi i obloze d\'ecje. Ale nejz\'e1zra\'e8n\'ecj\'9a\'ed byla podzemn\'ed m\'ecsta, sv\'ec\'f8en\'e1 Vybran\'fdm spojenc\'f9m jako posledn\'ed testament.\ldblquote\par
Fascinuj\'edc\'ed zpr\'e1vy o podzemn\'edch m\'ecstech p\'f8itahuj\'ed t\'e9m\'ec\'f8 rok co rok do Braz\'edlie nov\'e9 expedice. Jejich p\'e1tr\'e1n\'ed dosud nebylo \'fasp\'ec\'9an\'e9. Novou nad\'ecji vzbudila zaj\'edmav\'e1 zpr\'e1va z \'fazem\'ed indi\'e1nsk\'e9ho kmene Kapinaw\'f9. Badatel Franco de Cavalcante v poho\'f8\'ed Cobarco objevil skaln\'ed malby tajemn\'fdch bytost\'ed. N\'eckter\'e9 z nich maj\'ed obrovskou hlavu s jedn\'edm okem.\par
\par
Podrobnosti p\'f8inesl Magaz\'edn 2000 z\'e1had. \'84Podle domorod\'fdch legend tito tvorov\'e9, kte\'f8\'ed n\'eckomu mohou p\'f8ipom\'ednat b\'e1jn\'e9 Kyklopy z \'f8eck\'fdch pov\'ecst\'ed, v d\'e1vn\'fdch \'e8asech nav\'9at\'ecvovali Zemi. Ozv\'ecnou jejich pobytu na modr\'e9 planet\'ec je mo\'9en\'e1 tak\'e9 skaln\'ed vyobrazen\'ed Je\'9at\'ecr\'e8\'edho mu\'9ee\lquote (velmi podobn\'e9ho \'8aangovi, kter\'e9ho uct\'edvaj\'ed Jorubov\'e9 \endash pozn. aut.) nedaleko takzvan\'e9 za\'e8arovan\'e9 jeskyn\'ec.\par
Tato sluj je sou\'e8\'e1st\'ed cel\'e9 soustavy v\'edce ne\'9e dvou set podzemn\'edch dutin, z nich\'9e n\'eckter\'e9 pr\'fd vedou do tajemn\'e9ho m\'ecsta skryt\'e9ho kdesi v \'fatrob\'e1ch zem\'ec. Nikomu se zat\'edm nepoda\'f8ilo z ml\'e8enliv\'fdch indi\'e1n\'f9 \'82vyp\'e1\'e8it\lquote podrobnosti o tomto z\'e1hadn\'e9m m\'edst\'ec. Setkali se snad pr\'e1v\'ec tam kdysi d\'e1vno vyslanci mimozemsk\'e9 civilizace s lidmi? Mo\'9en\'e1 by v\'edce napov\'ecd\'ecl podrobn\'fd speleologick\'fd pr\'f9zkum.\par
\par
V hor\'e1ch, je\'9e obklopuj\'ed \'fadol\'ed, objevil v roce 1998 m\'edstn\'ed pr\'f9vodce Genivaldo da Silva dal\'9a\'ed vyobrazen\'ed zvl\'e1\'9atn\'edch bytost\'ed. V\'fdjevy zachycuj\'ed bitvu mezi mal\'fdmi jedinci ozbrojen\'fdmi holemi a sekerami a skupinou urostl\'fdch mu\'9e\'f9 s plochou lebkou, doslova p\'f8ilepenou bez krku ke zbytku t\'ecla. Jeden ze svalnat\'fdch obr\'f9 b\'ec\'9e\'ed vst\'f8\'edc protivn\'edk\'f9m a v ruce sv\'edr\'e1 kyj. V sout\'ecsk\'e1ch se tak\'e9 nach\'e1zej\'ed portr\'e9ty vzp\'f8\'edmen\'fdch tvor\'f9 s krun\'fd\'f8em. Podle jihoamerick\'fdch badatel\'f9 mohou b\'fdt malby ve skal\'e1ch tis\'edce let star\'e9. Nikdo si netrouf\'e1 odhadnout, koho cht\'ecl prav\'eck\'fd um\'eclec zobrazit.\ldblquote\par
Zpodob\'f2uj\'ed legend\'e1rn\'ed bytosti z planety Schwerta? Nedaleko jsou skaln\'ed \'fatvary p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed pyramidy. Neskr\'fdv\'e1 se tedy pr\'e1v\'ec zde jedno z podzemn\'edch m\'ecst, o n\'ecm\'9e hovo\'f8\'ed Kronika Akakor?\par
Ne z tohoto sv\'ecta\par
P\'f8\'edli\'9a mnoho divn\'e9ho se u\'9e po stalet\'ed odehr\'e1v\'e1 ve skalnat\'e9m masivu Uritorco, p\'f8es sto kilometr\'f9 vzd\'e1len\'e9ho od argentinsk\'e9 C\'f3rdoby. Obloha zde \'e8asto pl\'e1pol\'e1 zvl\'e1\'9atn\'edmi sv\'ectly, vzduch k\'f8i\'9euj\'ed nezn\'e1m\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed objekty, na skal\'e1ch i na vegetaci cosi zanech\'e1v\'e1 v\'fdrazn\'e9 stopy.\par
Jako by se tu \'e8as od \'e8asu otv\'edralo okno do absolutn\'edho jinde, br\'e1na, kter\'e1 vede mimo hranice tohoto sv\'ecta. Sv\'ecdectv\'ed se kup\'ed jedno za druh\'fdm, p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9 d\'f9kazy p\'f8ebij\'ed dal\'9a\'ed trumfy.\par
Obyvatel\'e9 \'fadol\'ed Punilla sledovali, jak n\'edzko nad zem\'ed pluje velk\'fd z\'e1\'f8\'edc\'ed objekt. Klouzal t\'ecsn\'ec nad svahem, chv\'edlemi visel nete\'e8n\'ec ve vzduchu, ne\'9e nabral rychlost a zmizel. Druh\'e9ho dne r\'e1no si pastevci v\'9aimli, \'9ee rostliny, kter\'e9 se nach\'e1zely pod objektem, jsou sp\'e1len\'e9. Hmyz a \'9e\'e1by byly vysu\'9aen\'e9 na troud. Na \'fabo\'e8\'ed se \'e8ernal p\'f8es 100 m dlouh\'fd ov\'e1l pokryt\'fd jemn\'fdm popelem. Vid\'ect ho bylo cel\'e9 roky. Podobn\'e1, men\'9a\'ed a obvykle kruhov\'e1 sp\'e1leni\'9at\'ec se v posledn\'edch letech nach\'e1zej\'ed i na dal\'9a\'edch m\'edstech. Kr\'e1vy se jim vyh\'fdbaj\'ed, necht\'ecj\'ed \'9er\'e1t v jejich okol\'ed.\par
Indi\'e1ni jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee se nad horami zjevuj\'ed du\'9ae zesnul\'fdch p\'f8edk\'f9. V podob\'ec v\'ect\'9a\'edch \'e8i men\'9a\'edch z\'e1hadn\'fdch sv\'ectel pr\'fd d\'e1vaj\'ed najevo, \'9ee st\'e1le bd\'ed nad krajem a chr\'e1n\'ed ho p\'f8ed \'9eiveln\'edmi pohromami.\par
Prakti\'e8t\'ecj\'9a\'ed povahy upozor\'f2uj\'ed na mno\'9estv\'ed uranov\'fdch \'9eil, kter\'fdmi jsou skaln\'ed \'9at\'edty doslova protk\'e1ny. Je zv\'fd\'9aen\'e1 radiace p\'f8\'ed\'e8inou slab\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 v noci osv\'ectluje obrysy hor? Jak ale vysv\'ectlit jemn\'e9 ml\'e9\'e8n\'e9 sv\'ectlo, kter\'e9 n\'eckdy zalije celou oblast?\par
Ezoterici hledaj\'ed v podzem\'ed tajnou svatyni. Zalo\'9eili ji \'fadajn\'ec pohlav\'e1\'f8i Hitlerovy t\'f8et\'ed \'f8\'ed\'9ae, kte\'f8\'ed zde po \'fat\'ecku z Evropy d\'e1l vykon\'e1vali magick\'e9 ritu\'e1ly a p\'f8ivolali nezn\'e1m\'e9 s\'edly. Pr\'e1v\'ec materializace astr\'e1ln\'edch stvo\'f8en\'ed pr\'fd vysv\'ectluje, pro\'e8 mnoh\'e1 vyfotografovan\'e1 sv\'ectla maj\'ed podobu lidsk\'fdch postav nebo pt\'e1k\'f9.\par
Pobl\'ed\'9e skalnat\'e9 formace Los Terrones se objevuje p\'f8\'edzrak m\'ecsta. Domorodci ho naz\'fdvaj\'ed Erks. Vypad\'e1 velmi p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ec, jako by le\'9eelo na dosah ruky. Pokud je to sv\'e9r\'e1zn\'fd druh f\'e1ty morg\'e1ny, pro\'e8 se nikdy nepoda\'f8ilo nal\'e9zt jeho re\'e1ln\'fd z\'e1klad?\par
Antropolog Gugliemo A. Terra je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee jde o tajnou podzemn\'ed metropoli, jej\'ed\'9e obraz je nezn\'e1m\'fdm technick\'fdm zp\'f9sobem prom\'edt\'e1n na skaliska. Ve sv\'e9 knize El Valle de los Espiritus \endash Dolina duch\'f9 \endash p\'ed\'9ae: \'84Absolutn\'edm vl\'e1dcem Erksu je kn\'ecz Kituima. Vlastn\'ed t\'f8i magick\'e1 zrcadla, jejich\'9e prost\'f8ednictv\'edm se velc\'ed mist\'f8i mohou spojit s jin\'fdmi tajn\'fdmi m\'ecsty, stejn\'ec jako s kosmick\'fdmi plavidly, kter\'e1 p\'f8il\'e9t\'e1vaj\'ed do Erksu. Mohou kontaktovat tak\'e9 Nejvy\'9a\'9a\'ed kr\'e1lovstv\'ed nach\'e1zej\'edc\'ed se ve vesm\'edru. Magick\'e1 zrcadla ale nejsou jedinou z\'e1hadou m\'ecsta Erks, kter\'e9 v noci osv\'ectluje hory i \'fadol\'ed delik\'e1tn\'edm ml\'e9\'e8n\'fdm sv\'ectlem a do n\'ecj\'9e sm\'ed vstoupit jen zasv\'eccenci.\ldblquote\par
Terra, bohu\'9eel, neuv\'e1d\'ed, jak ke sv\'fdm poznatk\'f9m do\'9ael.\par
O jeho tvrzen\'ed lze \'fasp\'ec\'9an\'ec pochybovat, kdy\'9e p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee doposud se nikomu nepoda\'f8ilo nal\'e9zt vchod do Erksu.\par
H\'e1danka z\'f9st\'e1v\'e1 nevy\'f8e\'9aena. Z\'e1hadn\'e1 sv\'ectla d\'e1l blikaj\'ed nad ztemn\'ecl\'fdm poho\'f8\'edm.\par
S\'eddlo st\'f8e\'9een\'e9 hadem\par
P\'f8ed n\'eckolika tis\'edci lety ob\'fdval Indii mnoha z\'e1hadami obest\'f8en\'fd n\'e1rod Naga Maya. Ji\'9e samotn\'e9 jm\'e9no je velmi podivn\'e9. Naga v sanskrtu znamen\'e1 had a p\'f8\'edzviskem Maya byly ozna\'e8ov\'e1ny mimozemsk\'e9 bytosti.\par
Zm\'ednky o lidu Naga, kter\'fd se sv\'fdmi znalostmi a schopnostmi li\'9ail od v\'9aech ostatn\'edch kmen\'f9, se objevuj\'ed hned v n\'eckolika posv\'e1tn\'fdch textech. Podle R\'e1m\'e1jany, kter\'e1 byla seps\'e1na v 5. stolet\'ed p\'f8ed Kristem, ale vych\'e1z\'ed z pramen\'f9 a\'9e o t\'f8i tis\'edce let star\'9a\'edch, hlavn\'edm s\'eddlem jeho rozs\'e1hl\'e9 \'f8\'ed\'9ae se stal Nagpur \endash M\'ecsto had\'f9. Tamn\'ed kn\'eczi a mudrci skv\'ecle ovl\'e1dali astronomii a matematiku. Z\'e1rove\'f2 v\'ec\'9atili z hv\'eczd osud lid\'ed i sv\'e9 zem\'ec. Dok\'e1zali sestrojit celou \'f8adu unik\'e1tn\'edch, n\'e1m dnes nezn\'e1m\'fdch p\'f8\'edstroj\'f9. Pro osv\'ectlen\'ed podzemn\'edch prostor\'f9 chr\'e1m\'f9 pou\'9e\'edvali v\'ec\'e8n\'ec ho\'f8\'edc\'ed \'84kouzeln\'e9\ldblquote lampy.\par
Nagov\'e9 byli skv\'ecl\'fdmi mo\'f8eplavci. Jejich lod\'ec doplouvaly a\'9e do velmi vzd\'e1len\'fdch oblast\'ed. Pos\'e1dka se zab\'fdvala nejen obchodem, ale tak\'e9 \'9a\'ed\'f8en\'edm zvl\'e1\'9atn\'edho had\'edho n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
Na sever od Bombaje byly objeveny zbytky t\'e9m\'ec\'f8 p\'ect tis\'edc let star\'e9ho p\'f8\'edstavu. V jeho v\'fdchodn\'ed \'e8\'e1sti se nach\'e1zela ohromn\'e1 cihlov\'e1 lod\'ecnice o rozm\'ecrech 218 kr\'e1t 30 m. Lod\'ec,kter\'e9 zde vznikaly, musely b\'fdt velk\'e9 a prostorn\'e9. Nezn\'e1me \'9e\'e1dnou podobnou stavbu z t\'e9 doby.\par
Po smrti zakladatele \'f8\'ed\'9ae, kr\'e1le jm\'e9nem Ma, se vl\'e1dy nad Nagy ujala jeho dcera, kn\'ec\'9eka Maya. Byla velmi moudr\'e1. Sepsala nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e9 astronomick\'e9 pojedn\'e1n\'ed Surya Siddan-tha, v n\'ecm\'9e mimo jin\'e9 tvrd\'ed, \'9ee Zem\'ec se vzn\'e1\'9a\'ed ve vesm\'edru jako obrovsk\'e1 koule.\par
Ve v\'e9dsk\'e9 mytologii nach\'e1z\'edme zm\'ednky o mimozemsk\'e9 bytosti jm\'e9nem Maya Danawa. Nev\'edme, zda je toto\'9en\'e1 s kn\'ec\'9ekou Mayou, ale pokud ano, pak je jasn\'e9, pro\'e8 j\'ed sepsat zasv\'eccen\'fd spis o kosmu ned\'eclalo pot\'ed\'9ee. P\'f9vodn\'ed domov Mayi Danawy byl pr\'fd planet\'e1rn\'ed syst\'e9m tak vzd\'e1len\'fd, \'9ee ho nelze dos\'e1hnout mechanick\'fdmi l\'e9taj\'edc\'edmi stroji, ale pouze bl\'ed\'9ee nedefinovan\'fdm zp\'f9sobem. Neexistuj\'ed tam den a noc. Obyvatel\'e9 netrp\'ed \'9e\'e1dn\'fdmi starostmi, \'9eij\'ed v p\'f8epychu ve m\'ecstech s p\'f9sobivou architekturou. Vyu\'9e\'edvaj\'ed sv\'e9 psychick\'e9 schopnosti a mystick\'e9 s\'edly k potla\'e8en\'ed chorob, nicm\'e9n\'ec ani jim se smrt nevyh\'fdb\'e1. Jejich hlavn\'edm c\'edlem je v\'fdvoj vysp\'ecl\'fdch technologi\'ed.\par
A\'9d ji\'9e moudr\'e1 kn\'ec\'9eka Maya poch\'e1zela odkudkoliv, samotn\'ed Nagov\'e9 byli jist\'ec pozem\'9atan\'e9. Do Indie pr\'fd p\'f8i\'9ali z Barmy, kde se zastavili na sv\'e9 pouti z nezn\'e1m\'e9ho m\'edsta v jihov\'fdchodn\'ed Asii. V\'edce posv\'e1tn\'e9 texty nesd\'ecluj\'ed. Zd\'e1lo se, \'9ee p\'f9vodn\'ed s\'eddlo tohoto n\'e1roda nebude nikdy nalezeno. Nad\'ecji vzbudila a\'9e prastar\'e1 legenda kmene Jakun z Malajsie.\par
V d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch \'fadajn\'ec na b\'f8ehu jezera Chini st\'e1lo n\'e1dhern\'e9 m\'ecsto s v\'ec\'9eemi pokryt\'fdmi zlatem. Jeho obyvatel\'e9 vyzn\'e1vali had\'ed kult. Uct\'edv\'e1n\'ed posv\'e1tn\'fdch plaz\'f9 do\'9alo tak daleko, \'9ee samotn\'ed panovn\'edci z\'edsk\'e1vali spolu s korunou titul Naga \endash Kr\'e1l had\'f9. Pak p\'f8i\'9ala ni\'e8iv\'e1 povode\'f2. V\'ect\'9ain\'ec obyvatel had\'ed \'f8\'ed\'9ae se poda\'f8ilo uprchnout do bezpe\'e8\'ed, ale sv\'e9 hlavn\'ed s\'eddlo ztratili. Voda se ji\'9e nikdy nevr\'e1tila zp\'ect. Vytvo\'f8ila v d\'9eungli komplex dvan\'e1cti velk\'fdch n\'e1dr\'9e\'ed spojen\'fdch \'f8ekou a nes\'e8etn\'fdmi kan\'e1ly. M\'ecsto z\'f9stalo nav\'9edy utopen\'e9 na dn\'ec. Jeho nedotknutelnost pr\'fd st\'f8e\'9e\'ed obrovsk\'fd had \endash Naga Seri Gumum. Mnoz\'ed Jakunov\'e9 toto podivn\'e9 zv\'ed\'f8e vid\'ecli na vlastn\'ed o\'e8i.\par
Nach\'e1z\'ed se tedy p\'f9vodn\'ed s\'eddlo n\'e1roda Naga v Malajsii?\par
Nasv\'ecd\'e8uje tomu tradi\'e8n\'ed ozna\'e8en\'ed panovn\'edka i neoby\'e8ejn\'fd had\'ed kult, kter\'fd zde byl roz\'9a\'ed\'f8en.\par
N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci ale spojen\'ed indick\'fdch Nag\'f9 s podivnou legendou Jakun\'f9 zpochyb\'f2uj\'ed. Chini je druhou nejv\'ect\'9a\'ed p\'f8\'edrodn\'ed vodn\'ed plochou v Malajsii. Jezero od obzoru k obzoru obklopuje tropick\'fd prales. Ko\'9aat\'e9 koruny vysok\'fdch strom\'f9 ob\'fdvaj\'ed siamangov\'e9 a po\'e8etn\'e9 kolonie opic. V p\'f8\'ed\'9ae\'f8\'ed hust\'e9 d\'9eungle se skr\'fdvaj\'ed medv\'ecdi, tap\'ed\'f8i, jelen\'ed, tyg\'f8i a obrovsk\'e9 krajty m\'f8\'ed\'9ekovan\'e9. Nechce se v\'ec\'f8it, \'9ee civilizac\'ed naprosto nedot\'e8en\'e1 krajina nebyla v\'9edy tak divok\'e1. Po n\'ecjak\'e9m dal\'9a\'edm os\'eddlen\'ed se toti\'9e nena\'9ala ani stopa. Jin\'ed historici p\'f8ipou\'9at\'ecj\'ed, \'9ee osam\'ecl\'e9 m\'ecsto zde opravdu st\'e1lo, ale pat\'f8ilo pr\'fd ke khmersk\'e9mu kr\'e1lovstv\'ed. To se ov\'9aem rozv\'edjelo p\'f8edev\'9a\'edm na \'fazem\'ed sousedn\'edho Thajska a nen\'ed zn\'e1mo, \'9ee by zasahovalo a\'9e tak hluboko do \'fazem\'ed dne\'9an\'ed Malajsie.\par
Z\'e1hadu se nepoda\'f8ilo rozlousknout ani expedici britsk\'fdch archeolog\'f9. Jezero sice nen\'ed p\'f8\'edli\'9a hlubok\'e9, ale m\'e1 velkou rozlohu, je nesm\'edrn\'ec \'e8lenit\'e9 a jeho kaln\'e1 voda neumo\'9e\'f2uje nasazen\'ed kamer. Nov\'e1 p\'f8ipravovan\'e1 v\'fdprava se chyst\'e1 pou\'9e\'edt sonary a dal\'9a\'ed modern\'ed techniku.\par
\par
IX. Se strachem v pat\'e1ch\par
\'84Byla noc, kdy\'9e do m\'e9 dod\'e1vky nastoupilo sedm pasa\'9e\'e9r\'f9. P\'f8ik\'e1zali mi, a\'9d jedu na pl\'e1\'9e Kata. Chv\'edli jsem jel, ale c\'edtil jsem se jako ochromen\'fd. Ohl\'e9dl jsem se a zjistil, \'9ee v aut\'ec nikdo nesed\'ed. Nebylo to poprv\'e9. Jsem vyd\'ec\'9aen\'fd. V noci se tu d\'ecj\'ed stra\'9an\'e9 v\'ecci.\ldblquote\par
Taxik\'e1\'f8 Lek z thajsk\'e9ho ostrova Phuket nen\'ed jedin\'fd, kdo po ni\'e8iv\'e9 tsunami, kter\'e1 o V\'e1noc\'edch roku 2004 zabila statis\'edce lid\'ed, tvrd\'ed, \'9ee spat\'f8il duchy ob\'ect\'ed.\par
Z ruin n\'eckter\'fdch hotel\'f9 se st\'e1le oz\'fdv\'e1 n\'e1\'f8ek, i kdy\'9e uvnit\'f8 nikdo nen\'ed.\par
Str\'e1\'9en\'ed hl\'eddaj\'edc\'ed zni\'e8en\'e9 budovy vypr\'e1v\'ecj\'ed o p\'f8\'edzrac\'edch, kter\'e9 se m\'edhaj\'ed tmou. V byt\'ec jedn\'e9 rodiny z ostrova Khao neust\'e1le \'f8in\'e8\'ed telefon. \'84Kdy\'9e zvedneme sluch\'e1tko, sly\'9a\'edme n\'e1\'f8ek p\'f8\'e1tel a p\'f8\'edbuzn\'fdch; jako by n\'e1s prosili o pomoc.\ldblquote\par
Psychologov\'e9 soud\'ed, \'9ee m\'f9\'9ee j\'edt o posttraumatick\'e9 stresov\'e9 poruchy. Lid\'e9 jsou ale p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee na mnoha \'9eivlem zasa\'9een\'fdch m\'edstech prost\'ec stra\'9a\'ed, \'9ee tam p\'f8eb\'fdv\'e1 plno nepokojn\'fdch duch\'f9, kter\'e9 je t\'f8eba usm\'ed\'f8it dary a pomoci jim naj\'edt cestu na onen sv\'ect.\par
M\'f9\'9ee racion\'e1ln\'ed \'e8lov\'eck na prahu t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed uv\'ec\'f8it podobn\'fdm zkazk\'e1m? Lze p\'f8ipustit existenci duch\'f9 a p\'f8\'edzrak\'f9?\par
Proslul\'fd A. C. Clark pova\'9euje tyto fenom\'e9ny za mo\'9en\'e9 a doporu\'e8uje jejich zkoum\'e1n\'ed. Ukazuje se, \'9ee pr\'e1v\'ec tam, kde najednou zem\'f8e velk\'e9 mno\'9estv\'ed lid\'ed, na m\'edstech \'9eiveln\'edch katastrof, hromadn\'fdch nehod nebo na boji\'9at\'edch, ale i tam, kde byli lid\'e9 mu\'e8eni, kde do\'9alo k vra\'9ed\'ec \'e8i jin\'e9mu n\'e1sil\'ed a utrpen\'ed, se p\'f8\'edzraky zjevuj\'ed \'e8ast\'ecji ne\'9e jinde. Jsou zn\'e1my tis\'edce a tis\'edce p\'f8\'edpad\'f9. Existenci duch\'f9 dokl\'e1daj\'ed nejen d\'f9v\'ecryhodn\'ed sv\'ecdci, ale i zcela konkr\'e9tn\'ed d\'f9kazy.\par
H\'f8bitov hr\'f9zy\par
\'84Nem\'ecl jsem kdy o tom p\'f8em\'fd\'9alet. Jak\'e1si neviditeln\'e1 ruka m\'ec nejd\'f8\'edv n\'eckolikr\'e1t ude\'f8ila p\'f8es tv\'e1\'f8 a pak za\'e8ala rdousit. Sotva jsem popadal dech\'85,\ldblquote vypov\'ecd\'ecl jeden z n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 h\'f8bitova Greyfiars Kirkyard v Edinburghu. Dal\'9a\'ed z napaden\'fdch uvedl: \'84Cosi m\'ec ml\'e1tilo a strkalo, a\'9e jsem upadl. Na ramenech jsem m\'ecl mod\'f8iny podivn\'e9ho tvaru a p\'f8es tv\'e1\'f8 dva v\'fdrazn\'e9 \'9akr\'e1bance.\ldblquote\par
\'datoky neviditeln\'fdch agresor\'f9 se od roku 2004 za\'e8aly stup\'f2ovat. Policie ji\'9e registruje v\'edce ne\'9e pades\'e1t ob\'ect\'ed. Nikdo netu\'9a\'ed, co tento vzestup vyvolalo.\par
Stra\'9aideln\'fd h\'f8bitov le\'9e\'ed na m\'edst\'ec b\'fdval\'e9ho \'84\'e8ern\'e9ho mauzolea\ldblquote \endash v\'eczen\'ed, v n\'ecm\'9e katolick\'fd kr\'e1l Charles II. surov\'ec mu\'e8il 1200 skotsk\'fdch presbyteri\'e1n\'f9.\par
\'84Prosakovalo mnou jejich utrpen\'ed,\ldblquote uvedlo spiritistick\'e9 m\'e9dium, kter\'e9 na h\'f8bitov povolal lovec duch\'f9 Brian Allen. \'84M\'ecl jsem pocit, jako bych c\'edtil hnij\'edc\'ed mrtvoly cel\'e9ho sv\'ecta.\ldblquote\par
Mezi bizarn\'edmi n\'e1hrobky se objevuj\'ed ml\'9en\'e9 pr\'f9svitn\'e9 postavy. Stra\'9a\'ed zde i duch psa, kter\'fd vydr\'9eel 14 let sed\'ect u hrobu sv\'e9 majitelky, ne\'9e v roce 1872 s\'e1m uhynul.To v\'9ae by se snad dalo vysv\'ectlit t\'edm, \'9ee na h\'f8bitov\'ec le\'9e\'ed spousta lid\'ed, kte\'f8\'ed byli nau\'e8eni a t\'fdr\'e1ni a\'9e k smrti, a tak\'e9 t\'ecla t\'ecch, kte\'f8\'ed byli za sv\'e9ho \'9eivota velmi zl\'ed a krut\'ed, nap\'f8\'edklad gener\'e1ln\'ed prokur\'e1tor George McKenzie, kter\'fd se \'84proslavil\ldblquote tak \'e8ast\'fdmi rozsudky smrti, a\'9e se mu za\'e8alo \'f8\'edkat Krvav\'fd.\par
V roce 2004 se zde v\'9aak muselo st\'e1t je\'9at\'ec n\'ecco jin\'e9ho, n\'ecco, co vyvolalo agresivitu m\'edstn\'edch p\'f8\'edzrak\'f9. Nebo se objevil nov\'fd nezn\'e1m\'fd fenom\'e9n.\par
Pades\'e1tku napaden\'fdch nelze p\'f8ehl\'e9dnout. Jejich zran\'ecn\'ed jsou nevysv\'ectliteln\'e1. Proto bude h\'f8bitov d\'f9kladn\'ec zkoum\'e1n. Odborn\'edci mimo jin\'e9 prom\'ec\'f8\'ed elektromagnetick\'e1 pole. Modern\'ed technika dok\'e1\'9ee zaznamenat i to, co nen\'ed vid\'ect pouh\'fdm okem.\par
Duch pou\'9eil \'fanikov\'fd v\'fdchod\par
Nezn\'e1m\'fd \'9apr\'fdma\'f8 d\'e1val hl\'edda\'e8\'f9m kr\'e1lovsk\'e9ho pal\'e1ce Hampton Court po\'f8\'e1dn\'ec zabrat. Kdy\'9e po odchodu n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 pe\'e8liv\'ec uzamkli nouzov\'fd v\'fdchod a vr\'e1tili se do slu\'9eebn\'ed m\'edstnosti, bezpe\'e8nostn\'ed \'e8idla signalizovala, \'9ee dve\'f8e jsou op\'ect doko\'f8\'e1n. Z\'e1mek ale na\'9ali nepo\'9akozen\'fd a kl\'ed\'e8 nem\'ecl nikdo ciz\'ed. N\'eckter\'fd den se takhle prob\'echli i n\'eckolikr\'e1t po sob\'ec, jindy se p\'e1r t\'fddn\'f9 ned\'eclo nic.\par
Pachatele nakonec odhalila pr\'f9myslov\'e1 kamera. Jej\'ed z\'e1b\'ecry hl\'edda\'e8e \'9aokovaly. U dve\'f8\'ed, obklopena ml\'9en\'fdm oparem, st\'e1la z\'e1hadn\'e1 postava v dlouh\'e9m \'e8ern\'e9m rouchu. Nesm\'edrn\'ec bled\'fd obli\'e8ej p\'f9sobil d\'ecsiv\'ec. M\'ecl nelidsk\'e9 rysy a m\'edsto o\'e8\'ed zely pr\'e1zdn\'e9 d\'f9lky.\par
To, o \'e8em se ji\'9e dlouho spekulovalo, se n\'e1hle stalo nespornou realitou. V Hampton Courtu stra\'9a\'ed. Nato\'e8en\'e9 sn\'edmky jsou p\'e1dn\'fdm d\'f9kazem. Zachycuj\'ed jednoho z v\'edce ne\'9e t\'f8iceti duch\'f9, kte\'f8\'ed se ji\'9e po stalet\'ed proh\'e1n\'ecj\'ed prostory pal\'e1ce.\par
Hampton Court stoj\'ed na Tem\'9ei asi 16km z\'e1padn\'ec od Lond\'fdna. V roce 1525 ho z\'edskal Jind\'f8ich VIII., kter\'fd p\'f9vodn\'ed kardin\'e1lskou rezidenci nechal n\'e1kladn\'ec p\'f8ebudovat na luxusn\'ed kr\'e1lovsk\'e9 s\'eddlo. S panovn\'edkov\'fdm p\'f8\'edchodem ale do pal\'e1ce vstoupilo i \'e8etn\'e9 utrpen\'ed; pln\'e1 polovina z celkem \'9aesti kr\'e1lov\'fdch \'9een tu pro\'9eila okam\'9eiky nep\'f8edstaviteln\'e9 hr\'f9zy a strachu. Anna Boleynov\'e1 byla obvin\'ecna z cizolo\'9estv\'ed a krvesmilstva. Po vynesen\'ed p\'f8edem jasn\'e9ho rozsudku se kr\'e1l zachoval \'84velkoryse\ldblquote . Vyhov\'ecl posledn\'edmu p\'f8\'e1n\'ed odsouzen\'e9 a povolil, aby j\'ed kat srazil hlavu me\'e8em a nikoli sekerou, jak bylo v Anglii zvykem. Mu\'9ee, s nimi\'9e si \'fadajn\'ec zadala, nechal krut\'ec mu\'e8it a pot\'e9 popravit.\par
Dal\'9a\'ed z panovn\'edkov\'fdch \'9een, Jana Seymourov\'e1, zem\'f8ela p\'f8i porodu. Kate\'f8ina Howardov\'e1 nosila korunu pouh\'fdch osmn\'e1ct m\'ecs\'edc\'f9. Ve sv\'fdch dvaceti letech byla popravena za milostn\'e9 dopisy, kter\'e9 pr\'fd psala sv\'e9mu ctiteli. Ve skute\'e8nosti se sotva um\'ecla podepsat.\par
Nespravedliv\'e1 obvin\'ecn\'ed a t\'fdr\'e1n\'ed nevinn\'fdch, justi\'e8n\'ed vra\'9edy, p\'f8em\'edra bolesti a z\'e1porn\'fdch emoc\'ed p\'f8etvo\'f8ily Hampton Court v jedno obrovsk\'e9 rejdi\'9at\'ec duch\'f9 a stra\'9aidel. Lidupr\'e1zdn\'fdmi m\'edstnostmi zn\'ed \'9aepot a zvuky krok\'f9, objevuj\'ed se ne\'e8ekan\'e9 poryvy v\'ectru, n\'e1hle se siln\'ec ochlad\'ed, dve\'f8e se samy od sebe otev\'edraj\'ed, n\'e1bytek se st\'echuje. V takzvan\'e9 Galerii duch\'f9 byli n\'eckte\'f8\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci odstr\'e8eni neviditelnou, velmi studenou rukou.\par
Duch Jany Seymourov\'e9 se sv\'edc\'ed v ruce obch\'e1z\'ed jedno z dl\'e1\'9ed\'ecn\'fdch n\'e1dvo\'f8\'ed.\par
Kate\'f8ina Howardov\'e1 se nej\'e8ast\'ecji zjevuje na chodb\'ec, j\'ed\'9e podle legendy odlet\'ecla jej\'ed du\'9ae. V\'9edy, kdy\'9e se bl\'ed\'9e\'ed v\'fdro\'e8\'ed pro n\'ed tak osudn\'e9 svatby s kr\'e1lem, zn\'ed chodbou nelidsk\'e9, d\'ecsiv\'e9 sk\'f8eky a je vid\'ect st\'edn \'9eensk\'e9 postavy.\par
P\'f8\'edli\'9a mnoho lid\'ed vid\'eclo v pal\'e1ci p\'f8\'edli\'9a mnoho podivn\'fdch v\'ecc\'ed. Pot\'e9, co se na podzim 2003 poda\'f8ilo jednoho z duch\'f9 nato\'e8it, se do \'f8e\'9aen\'ed z\'e1hady pustili i v\'ecdci.Odborn\'edci z Univerzity v Hertfordshiru cht\'ecj\'ed s\'e9ri\'ed unik\'e1tn\'edch pokus\'f9 definitivn\'ec prok\'e1zat, zda lid\'e9 opravdu ob\'fdvaj\'ed Zemi spolu s nadp\'f8irozen\'fdmi bytostmi. Chyst\'e1 se hotov\'fd hon na stra\'9aidla. Do Hampton Courtu budou instalov\'e1ny kamery, mikrofony, pohybov\'e9 a teplotn\'ed senzory.\par
Britsk\'fd lovec duch\'f9 Jason Braithwaite spol\'e9h\'e1 na p\'f8irozen\'e9 vysv\'ectlen\'ed. Ji\'9e d\'f8\'edve zkoumal 800 let star\'fd hrad Muncaster, kde se v s\'e1le s tapiseriemi v noci oz\'fdval d\'ectsk\'fd pl\'e1\'e8 a lid\'e9 m\'ecli intenzivn\'ed pocit, \'9ee nejsou v m\'edstnosti sami. V podob\'ec b\'edl\'e9 pan\'ed bloudil chodbami duch d\'edvky, kter\'e1 byla u hradu zavra\'9ed\'ecna na po\'e8\'e1tku 19. stolet\'ed. Braithwaite se jako psycholog specializuje na lidi s po\'9akozen\'fdm mozkem. Po letech b\'e1d\'e1n\'ed usoudil, \'9ee stra\'9aideln\'e1 zjeven\'ed ml\'9en\'fdch postav zp\'f9sobuje velmi siln\'e9 magnetick\'e9 pole. To se aktivuje jen p\'f8i ur\'e8it\'e9m po\'e8as\'ed a u lid\'ed se specifickou strukturou mozku vyvol\'e1v\'e1 zrakov\'e9 a sluchov\'e9 halucinace. Proto se p\'f8\'edzraky objevuj\'ed jen n\'eckdy a nespat\'f8\'ed je ka\'9ed\'fd kdo se nach\'e1z\'ed na obvykl\'e9m m\'edst\'ec jejich v\'fdskytu.\par
Zaj\'edmav\'e1 teorie m\'e1 ov\'9aem h\'e1\'e8ek. Sn\'edmky ducha z Hampton Courtu po\'f8\'eddila pr\'f9myslov\'e1 kamera a ta snad halucinacemi netrp\'ed.\par
Vlaky bez strojv\'f9dce\par
Parn\'ed vlak Gener\'e1l Belgrano, jezd\'edc\'ed po trati mezi Buenos Aires a hranicemi s Chile, byl v roce 1937 vyhozen do vzduchu. Strojv\'f9dce, topi\'e8 a osmn\'e1ct pasa\'9e\'e9r\'f9 zahynuli na m\'edst\'ec. V\'fdbuch rozmetal lokomotivu na kusy a t\'ec\'9ece po\'9akodil n\'eckolik vag\'f3n\'f9. Vlak p\'f8esto jezd\'ed po sv\'e9 trase d\'e1l. Jeho p\'f8\'edzrak uh\'e1n\'ed no\'e8n\'ed krajinou, nah\'e1n\'ed hr\'f9zu cestuj\'edc\'edm i \'9eelezni\'e8\'e1\'f8\'f9m a p\'f8ivol\'e1v\'e1 dal\'9a\'ed ne\'9at\'ecst\'ed.\par
Nej\'e8ast\'ecji je v\'edd\'e1n na \'faseku mezi Saltou a Campo Quija-no, kde je mu p\'f8ipisov\'e1na s\'e9rie tajemn\'fdch \'famrt\'ed. Jeho sup\'edc\'ed lokomotiva byla spat\'f8ena na kolej\'edch v dob\'ec, kdy zde pro po\'9akozen\'ed mostu dopravn\'ed spole\'e8nost zastavila provoz. Kr\'e1tce pot\'e9 policie objevila na trati zmasakrovan\'e9 mrtvoly dvou mu\'9e\'f9 a jedn\'e9 \'9eeny. Soudn\'ed l\'e9ka\'f8 potvrdil, \'9ee byli v noci p\'f8ejeti vlakem. T\'ec\'9ek\'e1 zran\'ecn\'ed nemohla vzniknout jinak. Probl\'e9mem bylo, \'9ee zde po n\'eckolik dn\'f9 \'9e\'e1dn\'fd spoj nejel a s ohledem na str\'9een\'ed mostu ani jet nemohl. Dal\'9a\'edch sedm mu\'9e\'f9, dv\'ec \'9eeny a jeden\'e1ctilet\'fd chlapec vypadli, vysko\'e8ili anebo byli vyhozeni z r\'f9zn\'fdch osobn\'edch vlak\'f9. Strojv\'f9dce v\'9edy tvrdil, \'9ee z protism\'ecru p\'f8ij\'ed\'9ed\'ecl Gener\'e1l Belgrano.\par
Dr\'e1hy se z pochopiteln\'fdch d\'f9vod\'f9 sna\'9eily dodat t\'ecmto informac\'edm p\'f8\'edchu\'9d lidov\'fdch b\'e1chorek. Ale pak si na p\'f8\'edzrak s\'e1hl s\'e1m vrchn\'ed \'9a\'e9f \'9eeleznic Maurice R. Lugo. Cestoval tehdy ze Salty do San Antonia de los Cobres, kdy\'9e jeho vlak bez zjevn\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny zastavil. \'d8editel nev\'e1hal a \'9ael se pod\'edvat, co se stalo. Na kolej\'edch v \'9aeru nadch\'e1zej\'edc\'edho soumraku st\'e1lo cosi velk\'e9 a \'e8ern\'e9, s t\'ec\'9ekou, matn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed lucernou vp\'f8edu. Byla to d\'e1vno zni\'e8en\'e1 lokomotiva Gener\'e1l Belgrano. Jej\'ed kom\'edn vypou\'9at\'ecl p\'e1ru a stroj se t\'f8\'e1sl, jako by cht\'ecl ka\'9edou chv\'edli vyrazit kup\'f8edu. P\'f8\'edzra\'e8n\'fd vlak je\'9at\'ec chv\'edli blokoval tra\'9d a pak zmizel.\par
Ud\'e1lost se nedala utajit, n\'eckte\'f8\'ed z p\'f8\'edtomn\'fdch se sv\'ec\'f8ili tisku. Na m\'edsto se sjeli kn\'ec\'9e\'ed, exorcist\'e9, senzibilov\'e9 i odborn\'edci v parapsychologii. Jejich c\'edlem bylo o\'e8istit tra\'9d od n\'e1nos\'f9 z\'e1porn\'e9 energie a tak p\'f8\'edzrak jednou prov\'9edy vymazat ze sv\'ecta. Ve\'9aker\'e9 \'fasil\'ed bylo marn\'e9. Gener\'e1l Belgrano jezd\'ed po sv\'e9 trase d\'e1l.\par
Nen\'ed jasn\'e9, pro\'e8 i technicky dokonal\'e9 modern\'ed lokomotivy, vybaven\'e9 mnoha bezpe\'e8nostn\'edmi mechanismy, n\'e1hle o\'9eij\'ed a samy od sebe se \'f8\'edt\'ed po trati.\par
A co je je\'9at\'ec podivn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee zastav\'ed t\'ecsn\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e by nabouraly nebo vykolejily.Na podzim roku 1979 procitly ve Spojen\'fdch st\'e1tech jako na tajn\'fd povel lokomotivy po cel\'e9 zemi. Byla to skute\'e8n\'e1 epidemie, jak se vyj\'e1d\'f8il jeden ze zam\'ecstnanc\'f9 drah.\par
Spisovatel Viktor Farkas, kter\'fd se touto \'84vzpourou stroj\'f9\ldblquote zab\'fdval, o jednom z p\'f8\'edpadu uv\'e1d\'ed: \'84V z\'e1\'f8\'ed se o sv\'e9 v\'f9li rozhodla lokomotiva \'e8\'edslo 6483 spole\'e8nosti Conrail k mal\'e9 okru\'9en\'ed j\'edzd\'ec. Skoro osmdes\'e1tikilometrovou rychlost\'ed se vy\'f8\'edtila ze stanice West Seneca ve st\'e1t\'ec New York. Zpo\'e8\'e1tku si nikdo nev\'9aiml, \'9ee kabina strojv\'f9dce je pr\'e1zdn\'e1. Prvn\'ed to zjistil a\'9e \'f8idi\'e8, kter\'fd \'e8ekal na vlakov\'e9m p\'f8ejezdu v Akronu, a\'9e tudy lokomotiva projede. Zavolal veden\'ed drah a lakonicky ohl\'e1sil, \'9ee jedna lokomotiva minula p\'f8ejezd, ani\'9e by jako obvykle zap\'edskala, a v kabin\'ec strojv\'f9dce nikdo nebyl. Propukl neuv\'ec\'f8iteln\'fd zmatek. Nebylo toti\'9e mo\'9en\'e9 zjistit p\'f8esnou polohu ani sm\'ecr j\'edzdy stra\'9aideln\'e9 lokomotivy. V\'fdlet podnikav\'e9ho stroje skon\'e8il na kone\'e8n\'e9 v Oakfieldu. Pades\'e1t metr\'f9 p\'f8ed zar\'e1\'9eedlem na konci koleje a p\'f8\'edmo p\'f8ed barem oakfieldsk\'e9ho hotelu se lokomotiva \'e8\'edslo 6483 zastavila.\ldblquote\par
V prosinci roku 2003 oblet\'ecla sv\'ect podobn\'ec p\'f8ekvapiv\'e1 zpr\'e1va. Elektrick\'fd vlak, odstaven\'fd na vedlej\'9a\'ed koleji ve stanici Bogor na indon\'e9sk\'e9m ostrov\'ec J\'e1va, se najednou rozjel a 65kilometrovou rychlost\'ed vyrazil na vyhl\'eddkovou j\'edzdu do kopc\'f9 obklopuj\'edc\'edch Jakartu. Jednomu z \'9eelezni\'e8\'e1\'f8\'f9 se sice poda\'f8ilo vy\'9aplhat na jeden z vag\'f3n\'f9 a cht\'ecl se pokusit vlak zastavit, cosi mu v tom ale br\'e1nilo. Nedovolovalo mu to dostat se do kabiny strojv\'f9dce. Vlak ujel 45 km, ne\'9e s\'e1m od sebe zastavil p\'f8\'edmo uprost\'f8ed hlavn\'edho m\'ecsta.\par
Vy\'9aet\'f8ov\'e1n\'ed neprok\'e1zalo \'9e\'e1dnou technickou z\'e1vadu. Pro\'e8 se vlak rozjel i zastavil, z\'f9stalo neodhaleno. M\'edstn\'ed lid\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee vlak \'f8\'eddili duchov\'e9, kter\'e9 k tomu p\'f8im\'ecly ob\'f8ady \'e8ern\'e9 magie.\par
\par
X. Hrobky a poklady\par
\'84Tajemstv\'edm a legendami op\'f8eden\'e1 postava Alexandra Velik\'e9ho l\'e1kala v minulosti nespo\'e8et badatel\'f9, kte\'f8\'ed se sna\'9eili l\'e9ta p\'f8ij\'edt na kloub pov\'ecsti o nejv\'ect\'9a\'edm pokladu lidstva, alabastrov\'e9 hrobce sv\'ectov\'e9ho vl\'e1dce. Te\'ef jsou na \'82hork\'e9 stop\'ec\lquote dva uzn\'e1van\'ed sv\'ectov\'ed v\'ecdci \endash expert na radarov\'e1 m\'ec\'f8en\'ed prof. Bernhard Forkmann z B\'e1\'f2sk\'e9 akademie v n\'ecmeck\'e9m Freibergu a prof. Fausi el-Facharani, odborn\'edk na alexandrijskou dobu.\par
Alexandr Velik\'fd, \'9eij\'edc\'ed ve 4. stolet\'ed p\'f8ed Kristem, byl nejmocn\'ecj\'9a\'edm mu\'9eem a vl\'e1dcem v\'9aech dob. Ne nadarmo je mnoh\'fdmi historiky ozna\'e8ov\'e1n za kr\'e1le t\'f8\'ed kontinent\'f9. V\'9aechno bohatstv\'ed Indie, Egypta a Persie si vzal vl\'e1dce s sebou na v\'ec\'e8nost. Jeho hrobka m\'e1 b\'fdt obklopena takov\'fdm bohatstv\'edm, je\'9e by se ve\'9alo na z\'e1da 3000 velbloud\'f9. Jedn\'e1 se o zlato, perly, diamanty, jako\'9e i nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'ed zbran\'ec a poz\'f9statky v\'ec\'9ateck\'fdch text\'f9. Je nasnad\'ec, \'9ee jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed lidstva provokuje velk\'fd po\'e8et badatel\'f9. Po m\'edst\'ec Alexandrova posledn\'edho odpo\'e8inku doposud p\'e1traj\'ed marn\'ec.\par
Profesor Forkmann je te\'ef pln\'fd optimismu. Zkoumal are\'e1l b\'fdval\'e9 egyptsk\'e9 metropole a radarov\'fdm m\'ec\'f8en\'edm odhalil v hloubce \'9aesti metr\'f9 velk\'e9 desky\'85\ldblquote N\'ecmeck\'fd i \'e8esk\'fd bulv\'e1rn\'ed tisk, kter\'fd v roce 2005 otiskl tuto senza\'e8n\'ed zpr\'e1vu, se ptal: Mohl by to b\'fdt vl\'e1dc\'f9v hrob? Padne objev tis\'edcilet\'ed?\par
Nalezen\'ed Alexandrovy hrobky je mo\'9en\'e1 opravdu na spadnut\'ed. Bernhard Forkmann je bezesporu kapacitou ve sv\'e9m oboru, ale jinak jsou auto\'f8i t\'e9to \'fa\'9easn\'e9 zv\'ecsti vedle jak pov\'ecstn\'e1 jedle. Naj\'edt Alexandr\'f9v hrob by jist\'ec bylo archeologickou lah\'f9dkou. Ten, komu se to poda\'f8\'ed, m\'f9\'9ee po\'e8\'edtat se sl\'e1vou, ale rozhodn\'ec ne s pod\'edlem z bohat\'e9 z\'e1hrobn\'ed v\'fdbavy. Nic takov\'e9ho zjevn\'ec neexistuje. Okolnosti Alexandrova poh\'f8bu i m\'edsta, kde byla postupn\'ec ulo\'9eena rakev s ostatky, nejsou tak zcela tajemstv\'edm.\par
Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd v knize Bohov\'e9 a kr\'e1lov\'e9 star\'e9ho Egypta uv\'e1d\'ed: \'84Alexandr zem\'f8el v Babyl\'f3n\'ec 13. \'e8ervna 323 p\'f8ed Kristem, ve v\'ecku necel\'fdch t\'f8iat\'f8iceti let, a to podle antick\'fdch zpr\'e1v pravd\'ecpodobn\'ec na mal\'e1rii, ke kter\'e9 se p\'f8idru\'9eil z\'e1pal plic. P\'f8\'e1l si b\'fdt poh\'f8ben v chr\'e1m\'ec sv\'e9ho otce Amona v o\'e1ze S\'edv\'ec. (Zde o n\'eckolik let d\'f8\'edve egyptsk\'fd b\'f9h Amon \'fasty sv\'fdch kn\'ec\'9e\'ed uznal Alexandra za sv\'e9ho syna. Alexandr se tak stal bohem jako v\'9aichni egypt\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9 p\'f8ed n\'edm \endash pozn. aut.) Jeho matka Olympias v\'9aak prosadila, aby byl poh\'f8ben v rodn\'e9 Makedonii. Ne\'9e byl v\'9aak poh\'f8ebn\'ed pr\'f9vod vypraven, ujal se vl\'e1dy v Egypt\'ec Ptolemaios, a kdy\'9e pr\'f9vod dorazil k hranic\'edm Egypta, zmocnil se Alexandrova t\'ecla a dal je poh\'f8b\'edt v Memfid\'ec. (Ptolemaios, o n\'ecm\'9e se \'f8\'edkalo, \'9ee je Alexandr\'f9v nevlastn\'ed bratr, toti\'9e v\'ec\'f8il, \'9ee mu vojev\'f9dcovy ostatky dodaj\'ed posv\'e1tnosti nov\'e9ho \'9eivouc\'edho boha a stanou se pro n\'ecj neoby\'e8ejn\'ec mocn\'fdm talismanem \endash pozn. aut.) Jeho n\'e1stupce Ptolemaios II. je dal p\'f8ev\'e9zt do Alexandrie, kter\'e1 se stala mezit\'edm nov\'fdm hlavn\'edm m\'ecstem Egypta, a ulo\'9eil ve zlat\'e9m sarkof\'e1gu na kr\'e1lovsk\'e9m poh\'f8ebi\'9ati zvan\'e9m S\'e9ma, je\'9e dal vybudovat u sv\'e9ho pal\'e1ce. Pozd\'ecj\'9a\'ed jeho potomek Ptolemaios Kokk\'e9s rakev uloupil, a tak Ptolemaios IX. dal zhotovit novou ze skla; v t\'e9 pak spo\'e8\'edvaly Alexandrovy ostatky p\'f8es t\'f8i stolet\'ed. Ka\'9ed\'fd \'f8\'edmsk\'fd c\'edsa\'f8, kter\'fd nav\'9at\'edvil Egypt, slo\'9eil mrtv\'e9mu poklonu; posledn\'ed, o n\'ecm\'9e v\'edme, \'9ee tak u\'e8inil, byl Septimius Severus roku 194. Ve t\'f8et\'edm stolet\'ed se stala Alexandrie jevi\'9at\'ecm krvav\'fdch bou\'f8\'ed a neust\'e1le propukaj\'edc\'edch povst\'e1n\'ed, je\'9e byla nakonec potla\'e8ena c\'edsa\'f8em Diocletianem; za boj\'f9 byly zni\'e8eny v\'9aechny budovy kr\'e1lovsk\'e9 \'e8tvrti v\'e8etn\'ec S\'e9my. Od 4. stolet\'ed po Kristu nem\'e1me u\'9e o Alexandrov\'ec hrobce \'9e\'e1dn\'fdch zpr\'e1v od o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9. Modern\'ed historikov\'e9 a archeologov\'e9, op\'edraj\'edc\'ed se o \'fadaje alexandrijsk\'e9ho spisovatele Achillea Tatia z 2.-3. stolet\'ed, kladou jej\'ed m\'edsto do dne\'9an\'ed \'e8tvrti K\'f3m ed-Dikku, n\'eckam do bl\'edzkosti me\'9aity Neb\'ed Daniel.\ldblquote\par
Do p\'f8\'edsn\'ec utajovan\'fdch prostor\'f9 pod me\'9aitou sestoupil v roce 1850 jeden rusk\'fd diplomat. V rozm\'ecrn\'e9m v\'fdklenku pr\'fd le\'9eela n\'e1dhern\'e1 k\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'e1 rakev a v n\'ed spo\'e8\'edvalo mumifi-kovan\'e9 t\'eclo s korunou na hlav\'ec. Ve stejn\'e9m roce Alexandrovy ostatky \'fadajn\'ec spat\'f8il i Rek Ambrosios Schillizzi. Pozd\'ecji do zapov\'eczen\'e9ho podzem\'ed pronikl tajn\'ec i francouzsk\'fd archeolog Jean-Yves Empereur. Narazil na slo\'9eitou sple\'9d tunel\'f9 se stovkami hrob\'f9. Nal\'e9zt ten prav\'fd se mu nepoda\'f8ilo.\par
D\'f9kladn\'e9 p\'e1tr\'e1n\'ed nen\'ed mo\'9en\'e9. Muslimov\'e9 na tomto posv\'e1tn\'e9m m\'edst\'ec zak\'e1zali jak\'e9koliv vykop\'e1vky a nesouhlas\'ed ani s vizu\'e1ln\'edm pr\'f9zkumem.\par
\'c8asem se vyrojily teorie, podle nich\'9e je Alexandr Velik\'fd poh\'f8ben n\'eckde jinde. \'d8eck\'e1 archeolo\'9eka Liana Souvaltziov\'e1 se zam\'ec\'f8ila na o\'e1zu S\'edva. Na\'9ala zde zbytek desky, kter\'e1 zakr\'fdvala sarkof\'e1g, a nad\'9aen\'ec ozn\'e1mila, \'9ee j\'ed sch\'e1z\'ed pouh\'fd kr\'f9\'e8ek k odkryt\'ed hrobky. P\'f8ivolan\'ed experti ale zjistili, \'9ee deska je o \'9aest stolet\'ed mlad\'9a\'ed, ne\'9e by m\'ecla b\'fdt. Na zbytc\'edch dochovan\'e9ho textu nebyla o vojev\'f9dci jedin\'e1 zm\'ednka.V roce 2004 vystoupil britsk\'fd historik Andrew Chugg s tvrzen\'edm, \'9ee Alexandrovy ostatky se nach\'e1zej\'ed v chr\'e1mu sv. Marka v Ben\'e1tk\'e1ch a jsou zde omylem uct\'edv\'e1ny jako t\'eclo sv\'ectce, po n\'ecm\'9e chr\'e1m nese jm\'e9no.\par
Autor druh\'e9ho evangelia Marek byl synem Marie, v jej\'edm\'9e dom\'ec v Jeruzal\'e9m\'ec slavil Je\'9e\'ed\'9a posledn\'ed ve\'e8e\'f8i. Asi od roku 44 doprov\'e1zel Pavla na jeho cest\'ec do Antiocheie a Mal\'e9 Asie. Dal\'9a\'ed misijn\'ed cesta ho zavedla na Kypr. Okolo roku 65 zalo\'9eil c\'edrkev v Alexandrii a stal se jej\'edm prvn\'edm biskupem. Tamn\'ed obyvatel\'e9 ale nem\'ecli k\'f8es\'9dany v l\'e1sce. Jednoho dne evangelistu p\'f8epadli u olt\'e1\'f8e a podle legendy ho usm\'fdkali provazem uta\'9een\'fdm kolem krku. V 9. stolet\'ed dva mo\'f8eplavci za dost dobrodru\'9en\'fdch okolnost\'ed p\'f8evezli Markovu mumii do Ben\'e1tek, kde je ulo\'9eena dodnes.\par
Andrew Chugg je ale p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee v\'ec\'f8\'edc\'ed pl\'e1\'e8ou na nespr\'e1vn\'e9m hrob\'ec. Podle n\'ecj t\'eclo v ben\'e1tsk\'e9m chr\'e1mu nepat\'f8\'ed svat\'e9mu Markovi, ale Alexandru Velik\'e9mu. K \'famysln\'e9 z\'e1m\'ecn\'ec do\'9alo v Alexandrii za k\'f8es\'9dansk\'fdch bou\'f8\'ed ve 3. stolet\'ed.\par
Pravdou je, \'9ee zpr\'e1vy o posmrtn\'e9m osudu t\'ecla svat\'e9ho Marka jsou velmi kus\'e9; podle n\'eckter\'fdch pramen\'f9 mohlo b\'fdt dokonce sp\'e1leno.\par
\'d8e\'9aen\'ed h\'e1danky je kupodivu snadn\'e9. Ji\'9e v 70. letech minul\'e9ho stolet\'ed byly nalezeny ostatky Alexandrova otce Filipa Makedonsk\'e9ho. Sta\'e8ilo by tedy exhumovat evangelistu Marka a porovnat DNA obou t\'ecl. Tak by se nezvratn\'ec zjistilo, zda jde o p\'f8\'edbuzn\'e9, \'e8i nikoli. C\'edrkev ale k tomu nehodl\'e1 d\'e1t souhlas.\par
Alexandr Velik\'fd nebyl poh\'f8ben se sv\'fdmi poklady, ale jedna cennost se na t\'ecle m\'f9\'9ee nach\'e1zet. Slavn\'fd vojev\'f9dce byl prohl\'e1\'9aen za boha v S\'edv\'ec. Podruh\'e9 tuto proslulou egyptskou v\'ec\'9at\'edrnu nav\'9at\'edvil tajn\'ec a zcela s\'e1m. Obdr\'9eel v\'ec\'9atby, kter\'e9 ho ohromily. V z\'e1hadn\'e9m listu se o nich zm\'ednil matce. Fascinuj\'edc\'ed odhalen\'ed j\'ed cht\'ecl sd\'eclit mezi \'e8ty\'f8ma o\'e8ima. Zem\'f8el d\'f8\'edv, ne\'9e matku spat\'f8il. Podle jist\'fdch indici\'ed ale ne\'9alo o nic osobn\'edho. V\'ec\'9atby obsahovaly nejskryt\'ecj\'9a\'ed tajemstv\'ed vesm\'edru a osudu lidstva. Podle legendy byly seps\'e1ny na listu, kter\'fd byl ulo\'9een v pouzd\'f8e. To pak bylo zastr\'e8eno do Alexandrova poh\'f8ebn\'edho \'9aatu.\par
Nedobytn\'fd z\'e1liv\par
Sv\'edtalo. Temn\'ec rud\'e1 v\'fdhe\'f2 vych\'e1zej\'edc\'edho slunce se dosud ukr\'fdvala za bizarn\'edmi skalisky hornat\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed. Kobaltov\'ec modr\'e1 hladina se l\'edn\'ec vzdouvala ve slab\'e9m rann\'edm v\'e1nku. Lehce napnut\'e9 plachty hnaly na\'9ai jachtu vst\'f8\'edc podivn\'e9 skaln\'ed hradb\'ec. Vytv\'e1\'f8ely ji obrovsk\'e9 balvany i cel\'e9 kamenn\'e9 st\'ecny, kter\'e9 vyr\'f9staly z hlubin mo\'f8e a ty\'e8ily se do v\'fd\'9ae t\'f8\'edpatrov\'fdch dom\'f9. V \'fazk\'fdch rozeklan\'fdch \'9at\'ecrbin\'e1ch mezi nimi bou\'f8ily vlny a varovn\'ec pohvizd\'e1val v\'edtr. Cel\'e1 tato p\'f8\'edrodn\'ed bari\'e9ra p\'f9sobila dojmem naprost\'e9 neproniknutelnosti. Trvalo notnou chv\'edli, ne\'9e se n\'e1m poda\'f8ilo nal\'e9zt z otev\'f8en\'e9ho mo\'f8e obt\'ed\'9en\'ec rozpoznateln\'fd \'84vjezd\ldblquote do prostorn\'e9ho z\'e1livu.\par
P\'f8\'edstav Pylos na Pelopon\'e9sk\'e9m poloostrov\'ec je zn\'e1m jako d\'ecji\'9at\'ec posledn\'ed velk\'e9 bitvy n\'e1mo\'f8n\'edch plachetnic. Psal se rok 1827, kdy\'9e se zde v nevyhl\'e1\'9aen\'e9 v\'e1lce st\'f8etla lo\'efstva \'9aesti st\'e1t\'f9. Za pouh\'fdch p\'e1r hodin byly potopeny des\'edtky lodi. Na jejich palub\'e1ch se nach\'e1zely klenoty, zlato a jin\'e9 cenn\'e9 p\'f8edm\'ecty v hodnot\'ec okolo 70 milion\'f9 dolar\'f9. Velk\'e1 \'e8\'e1st tohoto pokladu le\'9e\'ed dodnes na dn\'ec.\par
Na po\'e8\'e1tku t\'e9to dramatick\'e9 ud\'e1losti se sv\'fdm lo\'efstvem v Pylosu zakotvil Ibrahim pa\'9aa, syn Mehmeda Aliho, tehdej\'9a\'edho vl\'e1dce Egypta. Jeho p\'f8\'edjezd nem\'ecl nic spole\'e8n\'e9ho s p\'f8\'e1telskou n\'e1v\'9at\'ecvou. Ibrahim pa\'9aa byl na Pelopon\'e9s vysl\'e1n tureck\'fdm sult\'e1nem, aby v \'e8ele tureck\'fdch, egyptsk\'fdch a tunisk\'fdch vojsk potla\'e8il povst\'e1n\'ed, kter\'fdm se v roce 1821 \'d8ekov\'e9 cht\'ecli zbavit muslimsk\'e9 nadvl\'e1dy. Boje trvaly pln\'fdch \'9aest let. Pak padly At\'e9ny a povst\'e1n\'ed bylo t\'e9m\'ec\'f8 pora\'9eeno. Ov\'9aem k rozhoduj\'edc\'ed bitv\'ec se teprve schylovalo.\par
Obyvatel\'e9 Evropy se znechucen\'edm sledovali krvav\'e9 \'f8\'e1d\'ecn\'ed okupa\'e8n\'edch p\'ecchotn\'edch odd\'edl\'f9, kter\'e9 postupn\'ec na Pelopon\'e9su rabovaly jedno m\'ecste\'e8ko za druh\'fdm. Tlak ve\'f8ejn\'e9ho m\'edn\'ecn\'ed donutil Anglii, Francii a Rusko ke spole\'e8n\'e9mu z\'e1sahu. V roce 1827 tyto t\'f8i velmoci po\'9e\'e1daly Turecko o p\'f8\'edm\'ec\'f8\'ed, kter\'e9 m\'eclo vytvo\'f8it vhodn\'e9 podm\'ednky k dal\'9a\'edmu m\'edrov\'e9mu jedn\'e1n\'ed. Na d\'f9kaz z\'e1va\'9enosti sv\'e9ho po\'9eadavku vyslaly do \'f8eck\'fdch vod svou flotilu.\par
Ibrahim pa\'9aa, zasko\'e8en protivn\'edkovou silou, nab\'eddku k p\'f8\'edm\'ec\'f8\'ed p\'f8ijal. Po dobu, kdy \'e8ekal rozkazy od sult\'e1na, nechal sv\'e9 lo\'efstvo zakotveno v Pylosu. Flotilu tvo\'f8ilo p\'f8es sedmdes\'e1t lod\'ed s v\'edce ne\'9e 2000 d\'ecly. V\'ect\'9aina kor\'e1b\'f9 nevezla jen zbran\'ec a munici. Egyptsk\'e1 vlajkov\'e1 lo\'ef Ihsaniye skr\'fdvala velk\'e9 mno\'9estv\'ed zlat\'fdch a st\'f8\'edbrn\'fdch minc\'ed. Byl to \'9eold ur\'e8en\'fd \'e8ty\'f8iceti tis\'edc\'f9m egyptsk\'fdch voj\'e1k\'f9. Na tureck\'e9 vlajkov\'e9 lodi K\'fchurevan se nach\'e1zelo zlato a st\'f8\'edbro pro tureck\'e9 voj\'e1ky. Krom\'ec toho byla v podpalub\'ed mnoha dal\'9a\'edch kor\'e1b\'f9 ulo\'9eena v\'e1le\'e8n\'e1 ko\'f8ist, \'9aperky, um\'ecleck\'e9 a jin\'e9 cenn\'e9 p\'f8edm\'ecty, uloupen\'e9 \'f8eck\'e9mu obyvatelstvu. Egyptsk\'fd admir\'e1l Muharrem Bej ocenil toto bohatstv\'ed na deset milion\'f9 liber \'9aterlink\'f9 ve zlat\'ec.\par
Spojeneck\'e1 flotila vplula 20. \'f8\'edjna 1827 do z\'e1livu. Na palub\'ec britsk\'e9 vlajkov\'e9 lodi Asie hr\'e1l orchestr tureckou st\'e1tn\'ed hymnu, jak b\'fdvalo zvykem p\'f8i zdvo\'f8ilostn\'edch n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch. Turky to zm\'e1tlo. Dovolili spojeneck\'fdm lod\'edm proplout kolem sv\'fdch d\'eclost\'f8eleck\'fdch bateri\'ed st\'f8e\'9e\'edc\'edch vstup do p\'f8\'edstavu. Spojenci rozhodn\'ec nem\'ecli v \'famyslu bojovat \endash a ostatn\'ec ani nemohli. Z\'fa\'e8astn\'ecn\'e9 st\'e1ty toti\'9e nebyly ve v\'e1le\'e8n\'e9m stavu. M\'eclo j\'edt pouze o demonstraci s\'edly. Jen\'9ee zlovoln\'e1 n\'e1hoda rozhodla jinak.\par
Jednomu z tureck\'fdch d\'eclost\'f8elc\'f9 povolily nervy. P\'f8esn\'ec m\'ed\'f8en\'e1 koule zas\'e1hla \'e8lun s anglick\'fdm d\'f9stojn\'edkem, kter\'fd paradoxn\'ec vezl v\'fdzvu k m\'edru. Spojenci nez\'f9stali odpov\'ec\'ef dlu\'9eni a zah\'e1jili palbu.\par
Britsk\'fd admir\'e1l Edward Cadrington spr\'e1vn\'ec p\'f8edpokl\'e1dal, \'9ee se Turci ani s dvojn\'e1sobnou p\'f8esilou lod\'ed a d\'ecl nemohou vyrovnat dob\'f8e vycvi\'e8en\'fdm pos\'e1dk\'e1m spojenc\'f9. V\'ect\'9aina kor\'e1b\'f9 nep\'f8\'edtele brzy vzplanula. Po\'9e\'e1r se \'9a\'ed\'f8il z paluby na palubu. Dal\'9a\'ed plavidla byla salvami d\'ecl tak prost\'f8\'edlen\'e1, \'9ee se jedno za druh\'fdm rychle pot\'e1p\'ecla. P\'f8es \'9aest tis\'edc mu\'9e\'f9 p\'f8i\'9alo o \'9eivot. Celkem sedmdes\'e1t tureck\'fdch lod\'ed bylo zcela zni\'e8eno.\par
\'8eoldy tureck\'fdch a egyptsk\'fdch voj\'e1k\'f9 spolu s uloupenou ko\'f8ist\'ed klesly na dno. To se nach\'e1z\'ed v hloubce od 35 do 65 m. Okam\'9eit\'e9 zah\'e1jen\'ed z\'e1chrann\'fdch prac\'ed bez p\'f8\'edslu\'9an\'e9ho vybaven\'ed bylo po bitv\'ec nemo\'9en\'e9. O hled\'e1n\'ed se pokusil jeden velitel egyptsk\'e9 eskadry. Nem\'ecl v\'9aak souhlas sult\'e1na, a tak byl odsouzen k smrti za pokus o zmocn\'ecn\'ed se st\'e1tn\'edho majetku. Za tajemn\'fdch okolnost\'ed zmizel i jeho syn Ahmed Bej, kter\'e9ho podez\'f8\'edvali, \'9ee zn\'e1 polohu vrak\'f9 s poklady. Nejasnou roli sehr\'e1l jeho francouzsk\'fd p\'f8\'edtel Ramon. Ten se \'fadajn\'ec stal majitelem Ahmedova z\'e1pisn\'edku s t\'ecmito \'fadaji. Prok\'e1z\'e1no to nen\'ed, ale faktem je, \'9ee Ramon v hlavn\'edch m\'ecstech z\'e1padn\'ed Evropy hledal spole\'e8n\'edky pro financov\'e1n\'ed v\'fdpravy k vyzvednut\'ed pokladu.\par
Turci promarnili p\'f8\'edle\'9eitost. T\'f8i roky po bitv\'ec z\'e1liv p\'f8ipadl nez\'e1visl\'e9mu \'d8ecku. Jeho vl\'e1da s pr\'f9zkumem z\'e1livu nijak nesp\'ecchala. Teprve v roce 1904 ud\'eclila gener\'e1lu Satikosovi souhlas k podmo\'f8sk\'e9 v\'fdprav\'ec. O jej\'edch v\'fdsledc\'edch nen\'ed nic zn\'e1mo.V roce 1927 vznikla v Lond\'fdn\'ec spole\'e8nost Navarino Recovery Society, kter\'e1 zbohatla na d\'f9v\'ec\'f8ivosti lid\'ed kupuj\'edc\'edch jej\'ed akcie. Zakladatel\'e9 firmy toti\'9e poklad v\'f9bec nehledali, ale rovnou uprchli se shrom\'e1\'9ed\'ecn\'fdm kapit\'e1lem.\par
K tureck\'fdm vrak\'f9m pronikli teprve po\'e8\'e1tkem 60. let 20 stolet\'ed austral\'9at\'ed pot\'e1p\'ec\'e8i. Dok\'e1zali z nich vyn\'e9st jen d\'eclov\'e9 koule a v\'fdzbroj. Potom zkou\'9aeli \'9at\'ecst\'ed Francouzi Marcel Contal a Jacques P\'e9neaud. Ofici\'e1ln\'ec sice nic nevylovili, ale jsou v podez\'f8en\'ed, \'9ee nalezen\'e9 zlato p\'f8enesli pod vodou na jin\'e9 m\'edsto, aby je pozd\'ecji vylovili bez pozornosti \'fa\'f8ad\'f9. Na poklad Ibrahima pa\'9ai si toti\'9e m\'f9\'9ee \'e8init n\'e1roky nejen \'d8ecko, ale i dal\'9a\'ed st\'e1ty, kter\'e9 se bitvy z\'fa\'e8astnily.\par
Ani tato okolnost nezabr\'e1nila v p\'e1tr\'e1n\'ed po zlat\'ec zn\'e1m\'e9mu Jacquesovi Cousteauovi. Ten se svou lod\'ed Calypso zav\'edtal do z\'e1toky na podzim roku 1980. P\'f9vodn\'ec zde m\'ecl vyu\'9e\'edt svou plovouc\'ed laborato\'f8 k hled\'e1n\'ed sud\'f9 nafty, kter\'e9 se nahromadily na dn\'ec p\'f8i p\'f8ekl\'e1dce. Pr\'fd se ale sna\'9eil s pomoc\'ed p\'f8\'edstroj\'f9 odhalit tureck\'e9 vraky. Vyslou\'9eil si t\'edm nelibost \'f8eck\'fdch archeolog\'f9 a musel pr\'f9zkum p\'f8eru\'9ait. V\'ect\'9aina drahocennost\'ed tak z\'f8ejm\'ec st\'e1le le\'9e\'ed na dn\'ec.\par
Nad\'ecje s leskem zlata\par
M\'edt v posteli Evropanku pat\'f8ilo ji\'9e p\'f8ed stalet\'edmi ke cti\'9e\'e1dosti ka\'9ed\'e9ho z panovn\'edk\'f9 Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu. Hlavn\'edmi dodavateli plavovlas\'fdch krasavic byli pir\'e1ti. P\'f8edev\'9a\'edm v dob\'ec Sulejmana N\'e1dhern\'e9ho, kter\'fd vl\'e1dl Osmansk\'e9 \'f8\'ed\'9ai v letech 1520-1566 a krom\'ec sv\'fdch v\'e1le\'e8n\'fdch \'fasp\'ecch\'f9 proslul tak\'e9 obrovsk\'fdm har\'e9mem z\'f8\'edzen\'fdm v pal\'e1ci Topkapi, mu\'9ei pod \'e8ernou vlajkou ohro\'9eovali zna\'e8nou \'e8\'e1st Egejsk\'e9ho more. P\'f8epad\'e1vali lod\'ec, a pokud na jejich palub\'e1ch narazili na p\'f9vabnou d\'edvku, byl jej\'ed osud zpe\'e8et\'ecn. Jedin\'ec v p\'f8\'edpade, \'9ee otec \'e8i man\'9eel byl ochoten zaplatit vy\'9a\'9a\'ed cenu, ne\'9e jakou bylo mo\'9en\'e9 dostat na trhu se \'9eenami, existovala \'9aance na n\'e1vrat. Legenda tvrd\'ed, \'9ee obchod s b\'edl\'fdm masem a loupe\'9en\'e1 p\'f8epad\'e1n\'ed obchodnick\'fdch kor\'e1b\'f9 vynesly pir\'e1t\'f9m v\'edce ne\'9e dvacet tun zlata. Nikdo ale netu\'9a\'ed, kde skon\'e8ilo.\par
P\'f8\'edmo epidemick\'e9 nad\'9aen\'ed mezi hleda\'e8i tohoto pokladu vyvolal jist\'fd Cemal Uzbek, kter\'e9mu se poda\'f8ilo koupit za\'9aifrovanou mapu. Kdy\'9e ji rozlu\'9atil, zjistil, \'9ee pobl\'ed\'9e m\'ecste\'e8ka K\'fcc\'fck Menderes je navr\'9a\'ed Kumtepe. Pod n\'edm m\'e1 b\'fdt zasyp\'e1n star\'fd pal\'e1c a v n\'ecm ukryto legend\'e1rn\'ed zlato pir\'e1t\'f9. Uzbek ne\'fanavn\'fdm bombardov\'e1n\'edm \'fa\'f8ad\'f9 z\'edskal povolen\'ed k archeologick\'fdm vykop\'e1vk\'e1m, shrom\'e1\'9edil pot\'f8ebn\'fd kapit\'e1l a postavil se do \'e8ela party nad\'9aenc\'f9. \'datok na hromadu zeminy p\'f8inesl zpo\'e8\'e1tku p\'f8ekvapiv\'e9 v\'fdsledky. Hleda\'e8i nejd\'f8\'edve narazili na zbytky star\'fdch zd\'ed a postupn\'ec odkryli \'e8\'e1st b\'fdval\'e9ho pal\'e1ce. Zlato a \'9aperky ale nena\'9ali. Zd\'e1lo se, \'9ee bublina splaskne, ale Uzbek se nevzd\'e1val. Kopal hloub\'ecji a objevil jak\'e9si tajn\'e9 dve\'f8e, za nimi\'9e by se snad mohly nach\'e1zet neporu\'9aen\'e9 prostory a v nich i bohatstv\'ed pir\'e1t\'f9.\par
\par
Dal\'9a\'ed hranici nad\'9aen\'ed rozdm\'fdchaly zpr\'e1vy z p\'f8\'edstavu Kas. Toto malebn\'e9 m\'ecste\'e8ko se nach\'e1z\'ed hluboko na jihu st\'f8edozemn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed Turecka. Jeho historie sah\'e1 a\'9e do antick\'fdch dob, kdy bylo zn\'e1mo pod jm\'e9nem Antiphellos. K poz\'f9statk\'f9m d\'e1vn\'fdch \'e8as\'f9 pat\'f8\'ed pom\'ecrn\'ec zachoval\'fd amfite\'e1tr a \'e8etn\'e9 skaln\'ed hroby ukryt\'e9 v masivu Taurusu. A pr\'e1v\'ec v nich pr\'fd pir\'e1ti ukryli sv\'f9j ohromn\'fd poklad.\par
Domn\'ecnka vych\'e1z\'ed z prok\'e1zan\'fdch fakt\'f9. Historici zjistili, \'9ee pir\'e1ti skute\'e8n\'ec nejprve na jednom z mal\'fdch ostr\'f9vk\'f9 na severu Egejsk\'e9ho mo\'f8e vybudovali p\'f8epychov\'fd pal\'e1c a v jeho sklepen\'edch ukryli zlato a drah\'e9 kameny. Pozd\'ecji ale museli sv\'e9 pohodln\'e9 s\'eddlo opustit. Byli neust\'e1le pron\'e1sledov\'e1ni, a tak se sna\'9eili uniknout hloub\'ecji na jih. M\'ecste\'e8ko K\'fcc\'fck Menderes, kde kopal Cemal Uzbek, le\'9e\'ed ov\'9aem nedaleko p\'f9vodn\'edho hlavn\'edho pir\'e1tsk\'e9ho stanu. Pat\'f8ilo tedy k nebezpe\'e8n\'e9 z\'f3n\'ec. Pr\'e1v\'ec tam by pir\'e1t\'f9m ho\'f8elo mo\'f8e pod kotvami. Krut\'ed lupi\'e8i mohli b\'fdt snadno vyp\'e1tr\'e1ni a dopadeni, zat\'edmco Kas se sv\'fdm dokonale bezpe\'e8n\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm p\'f8\'edstavem a mno\'9estv\'edm mal\'fdch z\'e1tok nab\'edzel ide\'e1ln\'ed \'fakryt. Poklad pr\'fd byl ulo\'9een v jednom z tamn\'edch star\'fdch skaln\'edch hrob\'f9, zavalen kamenem a dodnes \'e8ek\'e1 na sv\'e9ho nov\'e9ho majitele.\par
Hleda\'e8i poklad\'f9 zat\'edm p\'f8i\'9ali zkr\'e1tka, ale sou\'e8asn\'ed obyvatel\'e9 Kase dob\'f8e t\'ec\'9e\'ed z pir\'e1tsk\'e9 minulosti. Kopie rychl\'fdch, n\'e1dhern\'ec zdoben\'fdch lod\'ed n\'e1mo\'f8n\'edch lupi\'e8\'f9 zapl\'f2uj\'ed podstatnou \'e8\'e1st p\'f8\'edstavu a slou\'9e\'ed nad\'9aen\'fdm turist\'f9m k romantick\'fdm proj\'ed\'9e\'efk\'e1m pod\'e9l bizarn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed. V antikvari\'e1tech se jako z\'e1zrakem objevilo zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed \'84prav\'fdch\ldblquote pir\'e1tsk\'fdch map s vyzna\'e8en\'fdmi poklady. Nejsou to ov\'9aem \'9e\'e1dn\'e9 amat\'e9rsk\'e9 pad\'eclky. Dodnes neobjeven\'e9 historick\'e9 pam\'e1tky jsou v nich zakresleny p\'f8esn\'ec podle star\'fdch pramen\'f9, m\'edsto pokladu kryje slo\'9eit\'e1 \'9aifra. A tak se nask\'fdt\'e1 domn\'ecnka, \'9ee cel\'fd humbuk m\'e1 na sv\'ecdom\'ed dob\'f8e organizovan\'e1 parta historik\'f9, kter\'e1 si takto vtipn\'ec p\'f8ivyd\'ecl\'e1v\'e1.\par
\'8aifra pir\'e1ta Mamlasa\par
\'84M\'e9 poklady tomu, kdo porozum\'ed.\ldblquote Tak zn\'ecla posledn\'ed v\'ecta, kterou p\'f8ed svou smrt\'ed vyslovil Olivier Lavasseur \'f8e\'e8en\'fd Mamlas. Tento pir\'e1t byl sv\'e9ho \'e8asu nejv\'ect\'9a\'edm postrachem Indick\'e9ho oce\'e1nu. Za pouh\'fd rok dok\'e1zal uloupit zlato a drahokamy v hodnot\'ec 60 milion\'f9 tursk\'fdch liber. Obrovsk\'e9 bohatstv\'ed ukryl na nezn\'e1m\'e9m m\'edst\'ec a p\'f8\'edpadn\'fdm p\'e1tra\'e8\'f9m zanechal \'9aifrovan\'fd popis cesty ke skr\'fd\'9ai.\par
\'8aum\'ecn\'ed v\'ectru, bur\'e1cen\'ed vln a slan\'fd pach mo\'f8e byly Olivieru Lavasseurovi d\'e1ny do v\'ednku snad samotn\'fdmi sudi\'e8kami. Narodil se na sklonku 17. stolet\'ed v sam\'e9m srdci ru\'9an\'e9ho p\'f8\'edstavu Calais. Sotva se za\'e8al holit, uzav\'f8el spojenectv\'ed s anglick\'fdm pir\'e1tem Taylorem a spolu s n\'edm se mu v roce 1721 poda\'f8ilo neuv\'ec\'f8iteln\'ec odv\'e1\'9en\'fdm p\'f8epaden\'edm zmocnit Panny na p\'f8\'eddi. Tak poetick\'e9 jm\'e9no nesl bohat\'ec vybaven\'fd portugalsk\'fd kor\'e1b s dvaasedmdes\'e1ti d\'ecly na palub\'ec. Skv\'ecl\'e1, rychl\'e1 a dob\'f8e vyzbrojen\'e1 lo\'ef nebyla ov\'9aem to jedin\'e9, co Lavasseur sv\'fdm poveden\'fdm p\'f8epaden\'edm z\'edskal. Na palub\'ec byl portugalsk\'fd m\'edstokr\'e1l Indie hrab\'ec \'efEriceira a arcibiskup z Goy. Oba vzne\'9aen\'ed mu\'9eov\'e9 doprov\'e1zeli poklad nesm\'edrn\'e9 ceny. Zlat\'e9 a st\'f8\'edbrn\'e9 pruty, klenoty, perly, diamantov\'e9 \'9aperky, sk\'f8\'ed\'f2ky pln\'e9 drahokam\'f9, n\'e1bytek, tkaniny a k tomu vz\'e1cn\'e9 kultovn\'ed n\'e1\'e8in\'ed uloupen\'e9 z hinduistick\'fdch chr\'e1m\'f9.Mamlas pohrdl v\'fdkupn\'fdm, kter\'e9 by za oba zajatce zcela jist\'ec obdr\'9eel, a velkoryse je propustil na svobodu. Poklad si ov\'9aem ponechal, stejn\'ec jako lo\'ef, kterou p\'f8ek\'f8til na V\'edt\'ecze opat\'f8il pir\'e1tskou vlajkou a za\'e8al p\'f8epad\'e1vat jeden kor\'e1b za druh\'fdm. Pak se ale v Indick\'e9m oce\'e1nu za\'e8ali pot\'fdkat Francouzi s Angli\'e8any a pro pir\'e1ty najednou byla zdej\'9a\'ed mo\'f8sk\'e1 hladina a\'9e p\'f8\'edli\'9a hork\'e1.\par
Taylor p\'f8enesl svou \'9eivnost na Antily a Mamlas se uch\'fdlil na ostrov Sainte Marie u v\'fdchodn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed Madagaskaru. P\'f8epad\'e1vat u\'9e ov\'9aem nemohl. Francouzi z\'e1hy ovl\'e1dli zna\'e8nou \'e8\'e1st oce\'e1nu a byli schopni dopadnout ka\'9ed\'e9ho, kdo se pokou\'9ael jejich panstv\'ed ohrozit. Nav\'edc byla ve stejnou dobu vyhl\'e1\'9aena amnestie. Pir\'e1ti \endash pokud zanechaj\'ed sv\'e9 nekal\'e9 ob\'9eivy a vr\'e1t\'ed naloupen\'e9 poklady \endash se mohli st\'e1t \'f8\'e1dn\'fdmi ob\'e8any.\par
Mamlas se vzdal kultovn\'edho n\'e1\'e8in\'ed, ale nejcenn\'ecj\'9a\'ed \'e8\'e1st lupu z Panny na p\'f8\'eddi si ponechal a n\'eckde ji dob\'f8e ukryl do doby, ne\'9e se rozmysl\'ed, zda podm\'ednky amnestie p\'f8ijme. Zat\'edm se rozhodl p\'f8edst\'edrat, \'9ee je naprosto bez\'fahonn\'fd, a za\'e8al vystupovat v roli lodivoda. M\'ecl ale sm\'f9lu. Nab\'eddl sv\'e9 slu\'9eby lodi Med\'faza pat\'f8\'edc\'ed indick\'e9 spole\'e8nosti. Jej\'ed kapit\'e1n v\'9aak byl jednou z b\'fdval\'fdch pir\'e1tov\'fdch ob\'ect\'ed a dob\'f8e si pamatoval, kolik kor\'e1b\'f9 jeho firmy Mamlas oloupil. Nic netu\'9a\'edc\'edho pir\'e1ta-lodivoda zajal a odevzdal spravedlnosti. Za sp\'e1chan\'e9 zlo\'e8iny byl Lavasseur odsouzen k smrti. Kdy\'9e 7. \'e8ervence 1730 stoupal na popravi\'9at\'ec, hodil do p\'f8ihl\'ed\'9eej\'edc\'edho davu list s n\'e1vodem, jak nal\'e9zt jeho poklad.\par
Kam vlastn\'ec Lavasseur ukryl obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed zlata a drahokam\'f9?\par
Na tuto ot\'e1zku existovalo a\'9e doned\'e1vna n\'eckolik odpov\'ecd\'ed. Podle dochoval\'fdch sv\'ecdectv\'ed p\'f8ich\'e1zelo v \'favahu hned \'9aest ostrov\'f9. Krom\'ec ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e9ho Sainte Marie, kam se Mamlas uch\'fdlil po necht\'ecn\'e9m p\'f8eru\'9aen\'ed sv\'fdch pir\'e1tsk\'fdch v\'fdboj\'f9, se nab\'edzej\'ed tak\'e9 dal\'9a\'ed m\'edsta jeho ob\'e8asn\'fdch pobyt\'f9: Mauricius, R\'e9union, Rodrigues, Fr\'e9gate a Mah\'e9 v souostrov\'ed Seychely. Dlouho nebylo zn\'e1mo, kam zmizel Lavasseur\'f9v \'9aifrovan\'fd list vyhozen\'fd cestou na popravu. Teprve v roce 1923 byly na ostrov\'ec Mah\'e9 objeveny dokumenty t\'fdkaj\'edc\'ed se prokazateln\'ec n\'ecjak\'e9ho pokladu v Indick\'e9m oce\'e1nu. K jejich rozlu\'9at\'ecn\'ed poslou\'9eil \'8aalamoun\'f9v kl\'ed\'e8, co\'9e byla starod\'e1vn\'e1 magick\'e1 kniha. Jeden z text\'f9 sice nazna\'e8oval, \'9ee by mohlo j\'edt o hledan\'fd Mamlas\'f9v poklad, z kryptogramu se ale ani po de\'9aifrov\'e1n\'ed nedalo nic podrobn\'ecj\'9a\'edho vy\'e8\'edst. Hleda\'e8i pokladu vy\'9ali op\'ect napr\'e1zdno.\par
\par
Nov\'e1 \'9aance se objevila na Madagaskaru. \'c8\'e1st v\'fdchodn\'edho pob\'f8e\'9e\'ed m\'e1 nezvykle bizarn\'ed r\'e1z. Ostrov vystupuje z hlubin Indick\'e9ho oce\'e1nu t\'e9m\'ec\'f8 kolmo vzh\'f9ru, a\'9e do v\'fd\'9ae n\'eckolika des\'edtek metr\'f9 nad v\'ec\'e8n\'ec rozbou\'f8enou hladinou. B\'f8ehy jsou roztrhan\'e9 mno\'9estv\'edm \'fazk\'fdch z\'e1liv\'f9 s mal\'fdmi pl\'e1\'9eemi, nad nimi\'9e se prudce ty\'e8\'ed sr\'e1zy s temn\'fdmi oky jeskyn\'ed. Jejich vchody jsou mnohdy sn\'e1ze dosa\'9eiteln\'e9 z mo\'f8e ne\'9e sestupem po nebezpe\'e8n\'ec p\'f8\'edkr\'fdch \'fatesech. Do n\'eckter\'fdch skaln\'edch sluj\'ed lze dokonce rovnou vplout na mal\'e9 pramici nebo se \'e8lov\'eck dostane dovnit\'f8 pod vodou podplut\'edm kamenn\'e9ho p\'f8evisu. To v\'9ae vytv\'e1\'f8\'ed z tohoto m\'edsta p\'f8\'edmo ide\'e1ln\'ed \'fakryt.\par
Mamlas\'f9v poklad je pr\'e1v\'ec v jedn\'e9 z t\'ecchto jeskyn\'ed. K tomuto z\'e1v\'ecru dosp\'ecla Perlina Zaramoti. Mlad\'e1 \'9eena je potomkem mulat\'f9, v jejich\'9e \'9eil\'e1ch proudila krev betsimisarack\'fdch matek sm\'ed\'9aen\'e1 s krv\'ed evropsk\'fdch pir\'e1t\'f9. Mezi n\'eckolika m\'e1lo v\'eccmi, kter\'e9 se jako rodinn\'e9 d\'ecdictv\'ed p\'f8ed\'e1valy z generace na generaci, je i podivn\'fd p\'f8edm\'ect. Jak\'e1si m\'f8\'ed\'9eka s pln\'fdmi a pr\'e1zdn\'fdmi pol\'ed\'e8ky a n\'e1vod k p\'f8e\'e8ten\'ed tajn\'e9 abecedy. Pr\'e1v\'ec s t\'ecmito pom\'f9ckami se pr\'fd d\'e1 rozlu\'9atit Mamlas\'f9v kryptogram.\par
\'84Domn\'ecnka, \'9ee Lavasseur \'9aifroval sv\'f9j vzkaz \'8aalamounov\'fdm kl\'ed\'e8em, jak se v\'9aeobecn\'ec tvrd\'ed, je nesmysl,\ldblquote tvrd\'ed Perlina. \'84Tento mu\'9e pro\'9eil t\'e9m\'ec\'f8 cel\'fd sv\'f9j \'9eivot na mo\'f8i a p\'f8edstava, \'9ee p\'f8itom studoval magick\'e9 knihy, je pro m\'ec nep\'f8ijateln\'e1. Stejn\'ec jako hypot\'e9za, \'9ee kryptogram mohl pro Mamlasa sestavit n\'eckdo jin\'fd. U\'e8enci a m\'e1gov\'e9 obvykle s pir\'e1ty nespolupracuj\'ed. Zato s pomoc\'ed na\'9aeho rodinn\'e9ho d\'ecdictv\'ed lze alespo\'f2 \'e8\'e1st kryptogramu pom\'ecrn\'ec snadno rozlu\'9atit. Bohu\'9eel, m\'f8\'ed\'9eka nen\'ed \'fapln\'e1, a tak zn\'e1me pouze p\'f8ibli\'9en\'ec oblast, kde jsou cennosti z Mamlasova lupu ukryty. P\'f8esn\'e9 m\'edsto skr\'fd\'9ae ale z\'f9st\'e1v\'e1 utajeno.\ldblquote\par
Perlina je touhou po bohatstv\'ed posedl\'e1. P\'f8est\'echovala se s rodinou do bl\'edzkosti p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho Lavasseurova \'fakrytu a ve voln\'e9m \'e8ase s man\'9eelem systematicky prohled\'e1vaj\'ed jednu jeskyni za druhou. Okol\'ed je pova\'9euje za bl\'e1zny. I kdyby se jim toti\'9e poda\'f8ilo poklad objevit, sou\'e8asn\'e9 madagaskarsk\'e9 z\'e1kony by jim neumo\'9enily si z tohoto bohatstv\'ed p\'f8\'edli\'9a ponechat. P\'f8esto se nevzd\'e1vaj\'ed. Roz\'f8e\'9aen\'ed tajemstv\'ed kryptogramu pir\'e1ta Mamlasa maj\'ed pr\'fd ji\'9e na dosah ruky.\par
\par
OBR\'c1ZKY\par
\par
V sam\'e9m centru bosensk\'e9ho m\'ecsta Zenica byla nalezena tato podivn\'e1 zdechlina, kter\'e1 prokazateln\'e9 nepat\'f8\'ed \'9e\'e1dn\'e9mu zn\'e1m\'e9mu zv\'ed\'f8eti na sv\'ect\'ec. Odkud se tedy vzala?\par
\par
N\'eckte\'f8\'ed sv\'ecdci popisuj\'ed krve\'9e\'edzniv\'e9 chupacabrasy jako d\'e1vno vyhynul\'e9 \'e8ty\'f8noh\'e9 dravce a je\'9at\'ecry, jin\'ed tvrd\'ed, \'9ee maj\'ed blanit\'e1 k\'f8\'eddla a zadn\'ed kon\'e8etiny p\'f8izp\'f9soben\'e9 ke sk\'e1k\'e1n\'ed.\par
\par
Sta\'f8\'ed Polyn\'e9san\'e9 se ob\'e1vali zr\'f9d, kter\'e9 sestupovaly z oblohy a m\'ecly podobu ob\'f8\'edho hmyzu. (vlevo)\par
\par
V Braz\'edlii se nach\'e1zej\'ed malby je\'9at\'ecr\'e8\'edho mu\'9ee. \'c8\'edm se autor nechal inspirovat, z\'f9stalo z\'e1hadou (vpravo).\par
\par
\'84Monstrum \'9akr\'e1baj\'edc\'ed tv\'e1\'f8\ldblquote sice d\'ecs\'ed Indii teprve od roku 2002, ale podobn\'ed l\'e9taj\'edc\'ed \'fato\'e8n\'edci byli zn\'e1mi ji\'9e d\'f8\'edve.\par
\par
Tak\'e9 na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec se uchovala pov\'ecdomost o tvoru jm\'e9nem Moko, kter\'fd byl jak\'fdmsi k\'f8\'ed\'9eencem \'e8lov\'ecka a je\'9at\'ecra. Jeho vyobrazen\'ed se dochovalo pobl\'ed\'9e zn\'e1m\'fdch soch v Anaken\'ec.\par
\par
Hlava oboj\'9eiveln\'edka z Persk\'e9ho z\'e1livu.\par
\par
Podle star\'fdch legend vyvol\'e1vala setk\'e1n\'ed s nebe\'9a\'9dany r\'f9zn\'e9 anom\'e1lie. Co se asi stane nyn\'ed, kdy\'9e rud\'fd d\'e9\'9a\'9d, kter\'fd padal v Indii, prokazateln\'ec obsahoval mimozemsk\'e9 mikroorganismy, kter\'e9 se nav\'edc dovedou neobvykle rozmno\'9eit.\par
\par
V Ir\'e1nu se traduj\'ed zkazky o k\'f8\'ed\'9eenc\'edch lid\'ed a oboj\'9eiveln\'edk\'f9. L\'e9ka\'f8i potvrdili, \'9ee v roce 2005 zde jedna \'9eena porodila \'9e\'e1bu.\par
\par
St\'e1le nen\'ed jasn\'e9, kdo byly tyto zvl\'e1\'9atn\'ed \'84sov\'ed\ldblquote bytosti, kter\'fdch se ob\'e1vali p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 indon\'e9sk\'fdch ostrov\'f9.\par
\par
Gryf je zn\'e1m ji\'9e v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8i tis\'edce let. Je pouhou legendou?\par
\par
Velmi mal\'fd nezn\'e1my tvor byl nalezen v Chile.\par
\par
Tajemn\'e1 lebka z Rodop m\'e1 zcela plochou hlavu a postr\'e1d\'e1 \'fasta.\par
\par
V Argentin\'ec byla objevena tato prastar\'e1 skaln\'ed malba bytosti s troj\'faheln\'edkovou hlavou. Domorodci ji naz\'fdvaj\'ed tan\'e8\'edc\'ed mimozem\'9a\'9dan.\par
\par
V Antropologick\'e9m muzeu v Mexico City je vystavena prastar\'e1 socha zvl\'e1\'9atn\'edho stvo\'f8en\'ed s neobvykl\'fdm tvarem hlavy a chobotem \'e8i d\'fdchac\'ed trubic\'ed na hrudi (vpravo). Archeologov\'e9 odkryli i \'e8\'e1st kostern\'edch poz\'f9statk\'f9 podobn\'e9ho tvora.\par
\par
Adamova hora m\'e1 sv\'fdm tvarem do pyramidy daleko, p\'f8esto do krajiny vrh\'e1 jej\'ed dokonal\'fd st\'edn (na prot\'ecj\'9a\'ed stran\'ec naho\'f8e).\par
\par
Foto: Radka \'8aaldov\'e1\par
\par
Dagoby se pr\'fd podobaj\'ed vzdu\'9an\'e9mu plavidlu, v n\'ecm\'9e Buddha dolet\'ecl na Sr\'ed Lanku. N\'eckter\'e9 UFO, pozorovan\'e9 v sou\'e8asnosti, maj\'ed stejn\'fd tvar.\par
\par
Vl\'e1dce opic Hanuman je dodnes uct\'edv\'e1n. Podle legendy pom\'e1hal stav\'ect most mezi Indi\'ed a Sr\'ed Lankou.\par
\par
Podobu r\'e1je pr\'fd nejv\'edce p\'f8ipom\'edn\'e1 proslul\'fd T\'e1d\'9e Mahal. Auto\'f8i t\'e9to hypot\'e9zy se nechali inspirovat tradic\'ed persk\'fdch zahrad.\par
\par
Jeden ze vz\'e1cn\'fdch sn\'edmk\'f9 \'84klepetovit\'fdch\ldblquote . Co zp\'f9sobuje tuto anom\'e1lii, se dosud nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit.\par
\par
Na hrad\'ec v Tusp\'ec se nach\'e1z\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed startovac\'ed plocha. Slou\'9eila stroji, jeho\'9e vyobrazen\'ed zde bylo nalezeno?\par
\par
Podle bible z Edenu vych\'e1zela \'f8eka, aby nap\'e1jela zahradu.\par
\par
M\'fdty star\'e9 Indie se jen hem\'9e\'ed podivn\'fdmi bytostmi. Najdeme zde i tvory bez hlavy, kter\'fdch se ob\'e1vali jihoameri\'e8t\'ed indi\'e1ni.\par
\par
UFO, vyfotografovan\'fd v roce 2002 v anglick\'e9m Tonbridge, jako by z oka vypadl tis\'edce let star\'e9mu zobrazen\'ed indick\'e9ho vimanu.\par
\par
Tak\'e9 tento podivn\'fd p\'f8edm\'ect je pova\'9eov\'e1n za starov\'eck\'e9 sv\'ecdectv\'ed o l\'e9taj\'edc\'edch tal\'ed\'f8\'edch.\par
\par
Z ob\'f8\'edho l\'e9taj\'edc\'edho objektu, pozorovan\'e9ho v Braz\'edlii, vyl\'e9t\'e1vala men\'9a\'ed plavidla.\par
\par
Od roku 2000 byl v\'fdskyt UFO nej\'e8ast\'ecji zaznamen\'e1n v Mexiku.\par
\par
Podobn\'e9 objekty byly sn\'edm\'e1ny i nad sopkami v Mexiku a v Chile. Pravd\'ecpodobn\'ec jde o nezn\'e1m\'fd fyzik\'e1ln\'ed jev.\par
\par
Lubom\'edr Kova\'f8\'edk vyfotografoval nad Etnou let\'edc\'ed prstencovit\'fd \'fatvar.\par
\par
P\'f8i fotografov\'e1n\'ed v byt\'ec Zde\'f2ky Horv\'e1thov\'e9 z Vrapic se za sklem dve\'f8\'ed objevila p\'f8\'ed\'9aern\'e1 umrl\'e8\'ed tv\'e1\'f8 bytosti bez t\'ecla. Nic netu\'9a\'edc\'ed rodina nezvan\'e9ho hosta objevila a\'9e na hotov\'fdch sn\'edmc\'edch. Manipulace s negativem byla vylou\'e8ena.\par
\par
Mlhav\'e9 postavy kn\'ec\'9e\'ed, kte\'f8\'ed zahynuli v bombardovan\'e9m kostele, se objevily na \'f8ad\'ec sn\'edmk\'f9. Tento v 50. letech minul\'e9ho stolet\'ed po\'f8\'eddil J\'e1n Fusek ze Zohora.\par
\par
\par
}
Mini Shell