Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Planeta záhad 3 - Bytosti odjinud.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 BYTOSTI ODJINUD\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
\par
PLANETA Z\'c1HAD\par
III. D\'cdL\par
\par
\'daVODEM\par
\'84Na Zemi \'9eije sedmdes\'e1t r\'f9zn\'fdch mimozemsk\'fdch ras. Mimo jin\'e9 jsou tu dokonce i rostlinn\'e9, plaz\'ed a hmyz\'ed kosmick\'e9 formy \'9eivota.\ldblquote\par
Francouzsk\'fd biolog Gildais Bourdais na 7. sv\'ectov\'e9m sjezdu ufolog\'f9 San Marino 1999.\par
Spor o to, zda na\'9ai planetu nav\'9at\'edvily v d\'e1vn\'e9 minulosti bytosti z kosmu, se zd\'e1 b\'fdt definitivn\'ec vy\'f8e\'9aen. Nespo\'e8et podivn\'fdch kultovn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9, prastar\'fdch soch a maleb tvor\'f9 ve skafandrech i nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e9 odkazy v legend\'e1ch mnoha n\'e1rod\'f9 sv\'ecta vytv\'e1\'f8ej\'ed tak p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'fd soubor d\'f9kaz\'f9, \'9ee pomysln\'e1 porota je p\'f8inucena vyn\'e9st jednozna\'e8n\'fd verdikt: \'84Ano, byli tady! Ne jednou, a ne jedni a tit\'ed\'9e!\ldblquote\par
Nerozlu\'9at\'ecnou ov\'9aem z\'f9st\'e1v\'e1 \'f8ada vzru\'9auj\'edc\'edch h\'e1danek. K\'fdm byli tito p\'f8\'edchoz\'ed z hv\'eczd? Odkud a pro\'e8 p\'f8ilet\'ecli? P\'f8ist\'e1li na na\'9a\'ed planet\'ec pouze n\'e1hodou, nebo byli vedeni zcela konkr\'e9tn\'edm z\'e1m\'ecrem? Cht\'ecli se st\'e1t skute\'e8n\'ec nezi\'9atn\'fdmi u\'e8iteli teprve probouzej\'edc\'edho se lidstva a p\'f8edat mu alespo\'f2 \'e8\'e1st sv\'fdch hlubok\'fdch v\'ecdomost\'ed, nebo nastartov\'e1n\'ed rozvoje a dosa\'9een\'ed jist\'e9 m\'edry technick\'e9 \'farovn\'ec pozemsk\'e9 populace bylo prvn\'edm nezbytn\'fdm krokem na cest\'ec k jak\'e9musi d\'f9mysln\'ec pl\'e1novan\'e9mu, n\'e1m ov\'9aem nezn\'e1m\'e9mu, c\'edli? Nemohou n\'eckter\'e9 vesm\'edrn\'e9 druhy p\'f8edstavovat re\'e1ln\'e9 ohro\'9een\'ed \'9eivota na Zemi? Jak\'fd je jejich vzhled? P\'f8ipom\'ednaj\'ed \'e8lov\'ecka, anebo se od n\'ecj v\'fdrazn\'ec li\'9a\'ed? Z\'f9staly po nich jen vzpom\'ednky, p\'f8e\'9e\'edvaj\'edc\'ed kdesi hluboko v podv\'ecdom\'ed \'9aokovan\'fdch primitivn\'edch kmen\'f9, nebo st\'e1le m\'e1me nad\'ecji objevit poz\'f9statky v\'fdstroje a mo\'9en\'e1 i t\'ecla t\'ecchto bytost\'ed odjinud? Jsou po cel\'e9 zem\'eckouli z\'e1m\'ecrn\'ec roztrou\'9aeny \'9aifrovan\'e9 odkazy, v nich\'9e se ukr\'fdv\'e1 vesm\'edrn\'e9 poselstv\'ed? A jsme ji\'9e dostate\'e8n\'ec zral\'ed pochopit jeho v\'fdznam? Koluje v \'9eil\'e1ch n\'eckter\'fdch etnick\'fdch skupin krev mimozem\'9a\'9dan\'f9? Jak\'e9 byly dal\'9a\'ed osudy kosmick\'fdch cizinc\'f9? Odlet\'ecli definitivn\'ec zp\'ect do sv\'fdch domov\'f9, nebo se k n\'e1m je\'9at\'ec vr\'e1t\'ed? Jsou novodob\'e1 pozorov\'e1n\'ed ne-zn\'e1m\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9 a stoupaj\'edc\'ed po\'e8et lid\'ed, kte\'f8\'ed byli uneseni UFO a maj\'ed v t\'ecle mimozemsk\'e9 implant\'e1ty, zjevnou p\'f8edehrou tohoto n\'e1vratu?\par
Vpravd\'ec cel\'e1 pyramida ot\'e1zek se s ka\'9ed\'fdm dal\'9a\'edm neobjasn\'ecn\'fdm objevem spolehliv\'ec rozr\'f9st\'e1 o nov\'e1 a nov\'e1 patra. P\'f8esto by mohlo b\'fdt osudovou chybou nepokusit se zdolat alespo\'f2 n\'eckolik jej\'edch z\'e1kladn\'edch stup\'f2\'f9.\par
\par
I. TROSE\'c8N\'cdCI Z HV\'ccZD\par
P\'f8\'edliv tmy zaplavil oblohu a neuv\'ec\'f8iteln\'ec rychle vyt\'ecsnil k obzoru posledn\'ed z\'e1blesky purpurov\'ec \'9elut\'e9ho soumraku. Zem\'ec dosud s\'e1lala nast\'f8\'e1dan\'fdm \'9e\'e1rem parn\'e9ho dne. Bu\'9a o\'9e\'edval nes\'e8etn\'fdmi sk\'f8eky, cvrlik\'e1n\'edm, tlukotem, trouben\'edm, vyt\'edm i \'fad\'ecsn\'fdm \'f8evem. N\'e1hle cel\'e1 tato fascinuj\'edc\'ed kakofonie zvuk\'f9 umlkla. V t\'ec\'9ek\'e9m hork\'e9m vzduchu bylo c\'edtit nap\'ect\'ed a pach nebezpe\'e8\'ed. N\'eckolik okam\'9eik\'f9 se ned\'eclo nic. A pak hrozba dostala tv\'e1\'f8. Noc proz\'e1\'f8il obrovsk\'fd sv\'edt\'edc\'ed disk. Zpo\'e8\'e1tku se zd\'e1lo, \'9ee pluje velmi zvolna po hladin\'ec z\'e8ernal\'e9ho nebe, jako kdyby hledal vhodn\'e9 m\'edsto k p\'f8ist\'e1n\'ed. Pak se prudce zakol\'e9bal, naklonil a za ohlu\'9auj\'edc\'edho rachotu z\'f8\'edtil dol\'f9, kde explodoval. V\'fdbuch oslepil krajinu pronikav\'fdm jasem. Ni\'e8iv\'e1 tlakov\'e1 vlna skalpovala bu\'9a a spolu se \'9a\'ed\'f8\'edc\'edm se \'9e\'e1rem spolehliv\'ec d\'e1vala vale \'9eivotu. Pah\'fdly strom\'f9 a zbyl\'e9 ke\'f8e se vz\'f2aly. Poklice dusiv\'e9ho kou\'f8e dopadla na sp\'e1leni\'9at\'ec jako v\'edko na rakev.\par
K hav\'e1rii do\'9alo 14. srpna roku 1962 v bl\'edzkosti Bogou na \'fazem\'ed tehdej\'9a\'ed Horn\'ed Volty. Na m\'edsto byla pom\'ecrn\'ec rychle vypravena v\'ecdeck\'e1 expedice, kter\'e9 se \'fadajn\'ec poda\'f8ilo nal\'e9zt poz\'f9statky zcela nezvykl\'e9ho druhu meteoritu. Podle vydan\'e9ho prohl\'e1\'9aen\'ed \'9alo o sou\'e8\'e1st dnes ji\'9e neexistuj\'edc\'ed mal\'e9 planety, ob\'edhaj\'edc\'ed slunce ve vzd\'e1lenosti 500 milion\'f9 km. P\'f8ed zna\'e8n\'ec dlouhou dobou tato planeta explodovala. Po\'e8etn\'e9 zbytky t\'eclesa se zformovaly do asteroid\'f9 mezi Marsem a Jupiterem. Jeden z nich se p\'f8ibl\'ed\'9eil k Zemi a rychlost\'ed t\'e9m\'ec\'f8 100 000 km za hodinu narazil do vrchn\'ed \'e8\'e1sti atmosf\'e9ry. P\'f8ev\'e1\'9en\'e1 \'e8\'e1st nezvan\'e9ho n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka sho\'f8ela za oslniv\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed je\'9at\'ec p\'f8ed dopadem na zem. Zbytek vyvolal katastrofu srovnatelnou s v\'fdbuchem v Tunguzce.\par
Proti tomuto ofici\'e1ln\'edmu stanovisku se vyskytl n\'e1zor, \'9ee v\'fdbuch v bu\'9ai zp\'f9sobila nehoda l\'e9taj\'edc\'edho tal\'ed\'f8e. Domorodci, ob\'fdvaj\'edc\'ed nedalek\'e9 vesnice, toti\'9e potvrdili, \'9ee t\'ecleso se ur\'e8it\'fd \'e8as vzn\'e1\'9aelo nad zem\'ed, pak se jako by zastavilo, z\'f9stalo t\'e9m\'ec\'f8 nehybn\'ec st\'e1t, a teprve pak se z\'f8\'edtilo. Pouh\'fd padaj\'edc\'ed kus kamene by sv\'f9j pohyb rozhodn\'ec nemohl tak v\'fdrazn\'ec zpomalit. Nav\'edc v trosk\'e1ch \'fadajn\'e9ho meteoritu byly nalezeny zbytky nezn\'e1m\'e9ho kovu a n\'eckolik zjevn\'ec um\'ecle vytvo\'f8en\'fdch sou\'e8\'e1stek. Z\'e1rove\'f2, podle zpr\'e1v ov\'9aem v\'ecdci nepotvrzen\'fdch, se zde objevila zcela oho\'f8el\'e1 torza t\'ecl jak\'fdchsi tvor\'f9. Bli\'9e\'9a\'ed informace se nepoda\'f8ilo zjistit. Ve\'9aker\'e9 n\'e1lezy z bu\'9ae byly ihned p\'f8evezeny do Spojen\'fdch st\'e1t\'f9. Po proveden\'e9m v\'fdzkumu m\'ecly b\'fdt vr\'e1ceny. Nikdy se tak ale nestalo. M\'edsto vraku disku a jeho unik\'e1tn\'edho obsahu byly o mnoho let pozd\'ecji jako n\'e1hrada nab\'eddnuty horniny dovezen\'e9 americk\'fdmi kosmonauty z M\'ecs\'edce. Z cel\'e9 rozs\'e1hl\'e9 sb\'edrky poz\'f9statk\'f9 v\'fdbuchu zbyl v Horn\'ed Volt\'ec jen mal\'fd spe\'e8en\'fd kousek hmoty, vystaven\'fd dnes v muzeu Kadiogo v Ouagoudou. Z\'e1hada exploze v bu\'9ai nebyla nikdy spolehliv\'ec vysv\'ectlena. Rozhodn\'ec v\'9aak nen\'ed jedin\'fdm p\'f8\'edpadem hav\'e1rie nezn\'e1m\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9.\par
\par
Hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina\par
V srpnu roku 1947 putovala nevl\'eddnou n\'e1horn\'ed pou\'9at\'ed v oblasti Four Corners mezi Arizonou, Utahem a Nov\'fdm Mexikem \'9aestice Indi\'e1n\'f9. V opu\'9at\'ecn\'e9 krajin\'ec bylo t\'e9m\'ec\'f8 nemo\'9en\'e9 narazit na n\'ecjak\'e9 jin\'e9 lidi, p\'f8esto nestav\'ecli teepee ani jin\'e9 p\'f8\'edbytky. Spali na rozpraskan\'e9 zemi nebo v jeskyn\'edch, nerozd\'ecl\'e1vali ohe\'f2. Su\'9eov\'e1ni \'9e\'edzn\'ed, hladem a neust\'e1vaj\'edc\'edm vedrem, ale s mysl\'ed o\'e8i\'9at\'ecnou od n\'e1nosu civilizace hledali \'84svou vizi\ldblquote . Tento prastar\'fd kmenov\'fd ritu\'e1l p\'e1tr\'e1n\'ed po vlastn\'edm osudu vy\'9eaduje dlouhodobou p\'f8\'edpravu a ovl\'e1dnut\'ed utajovan\'fdch t\'eclesn\'fdch a duchovn\'edch technik. P\'f8esn\'e9 vykon\'e1n\'ed p\'f8edepsan\'fdch ob\'f8ad\'f9 p\'f8inese obraz budoucnosti a zjev\'ed rady, jak p\'f8\'edpadn\'fd neblah\'fd \'fad\'ecl zlep\'9ait.\par
Toho dne sed\'ecli v kruhu, kdy\'9e spat\'f8ili na obloze sv\'ectlo, kter\'e9 se sn\'e1\'9aelo dol\'f9. Zprvu se zd\'e1lo, \'9ee je to jen zvl\'e1\'9atn\'ed optick\'fd jev, teprve v bl\'edzkosti zem\'ec se z\'e1\'f8e m\'ecnila v re\'e1ln\'fd objekt. Nezn\'e1m\'e9 kruhov\'e9 t\'ecleso se to\'e8ilo kolem sv\'e9 osy, ti\'9ae bzu\'e8elo a n\'e1hle se z\'f8\'edtilo mezi nedalek\'e9 sk\'e1ly.\par
Mu\'9ei vysko\'e8ili. B\'ec\'9eeli a v nep\'f8ehledn\'e9m ter\'e9nu dlouho hledali, ne\'9e nalezli havarovan\'fd stroj a v n\'ecm jednu \'9eivou bytost.\par
\'84Rozhodli se, \'9ee ji vezmou s sebou na sv\'e9 t\'e1bo\'f8i\'9at\'ec, kde v rozj\'edm\'e1n\'ed hledali vize. Tam o ni pe\'e8ovali, a\'9e se uzdravila. Za\'e8ali j\'ed \'f8\'edkat Hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina. Jednoho dne sta\'f8e\'9aina vyt\'e1hl mal\'fd zelen\'fd krystal. Ve\'9ael se p\'f8esn\'ec do jeho mal\'e9 dlan\'ec, a kdy\'9e ho zvedl do v\'fd\'9aky, ukazovaly se v n\'ecm obrazy. Tak zjistili, co je za\'e8, co tu d\'ecl\'e1 a odkud p\'f8i\'9ael. Rozhodli se, \'9ee b tom nebudou s nik\'fdm mluvit, proto\'9ee m\'ecli obavy o jeho bezpe\'e8nost. B\'e1li se, \'9ee by se sem za\'e8ali hrnout zv\'ecdavci, kte\'f8\'ed by se vypt\'e1vali tak neodbytn\'ec, a\'9e by se to nakonec dozv\'ecd\'ecli voj\'e1ci a p\'f8i\'9ali by, aby si sta\'f8e\'9ainu odvedli. Kv\'f9li jeho bezpe\'e8\'ed se rozhodli ml\'e8et,\ldblquote pod\'e1v\'e1 sv\'ecdectv\'ed Robert Morningski, vnuk jednoho z on\'ecch \'9aesti Indi\'e1n\'f9. V rozhovoru, kter\'fd poskytl Magaz\'ednu 2000, d\'e1le uv\'e1d\'ed: \'84Kdy\'9e jsem sta\'f8e\'9ainu vid\'ecl poprv\'e9, m\'ecl na sob\'ec jak\'e9si roucho, kter\'e9 mu vyrobil d\'ecde\'e8ek se sv\'fdmi p\'f8\'e1teli, a vypadal v n\'ecm jako mnich. Tak se na n\'echo pamatuji. Jeho vlastn\'ed od\'ecv byl jak\'fdsi jednod\'edln\'fd oblek. Barva? Necht\'ecl bych \'f8\'edkat st\'f8\'edbrn\'e1, ale sv\'edtiv\'ec b\'edl\'e1, skoro jako perle\'9d. Nev\'edm, jestli je to jenom m\'f9j dojem, ale nevid\'ecl jsem \'9e\'e1dn\'fd zip, \'9e\'e1dn\'e9 knofl\'edky, nev\'edm, jak ho obl\'e9kal. Barva jeho k\'f9\'9ee byla n\'ecco mezi nar\'f9\'9eov\'eclou a\'9e sn\'ecdou poko\'9ekou b\'edl\'e9ho mu\'9ee. M\'ec\'f8il p\'f8ibli\'9en\'ec 1,4 m, jeho t\'eclo bylo pevn\'e9 a tr\'e9novan\'e9 jako t\'eclo v\'e1le\'e8n\'edka.\ldblquote\par
Na ot\'e1zku, zda Hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina vyu\'9e\'edv\'e1 ke komunikaci telepatii, Morningski \'f8ekl: \'84Ne, ne tak docela. Pro m\'ec telepaticky znamen\'e1 komunikaci od mysli k mysli. Takovou zku\'9aenost nem\'e1m. Mo\'9en\'e1 proto, \'9ee je t\'edm, \'e8\'edm je (hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina), neprob\'edh\'e1 komunikace p\'f8es rozum. Uvedu v\'e1m p\'f8\'edklad. Kdy\'9e se sna\'9e\'ed popsat r\'f9\'9ei, nevid\'edm ji jenom v duchu, ale c\'edt\'edm ji, sly\'9a\'edm ji \endash telepatie tedy nen\'ed to spr\'e1vn\'e9 slovo. Je to z\'e1le\'9eitost v\'9aech smysl\'f9. Kdyby popisoval pt\'e1ka, mohli byste ho vid\'ect, sly\'9aet zp\'edvat, n\'eckdy dokonce c\'edtit pach jeho p\'edrek. Je to mnohem siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e telepatie.\ldblquote\par
Z rozhovoru d\'e1le vypl\'fdv\'e1, \'9ee trose\'e8n\'edk poch\'e1z\'ed z mimozemsk\'e9 rasy, kter\'e1 se do\'9e\'edv\'e1 \'factyhodn\'e9ho st\'e1\'f8\'ed. Nen\'ed zn\'e1mo, zda po zni\'e8en\'ed sv\'e9ho stroje ji\'9e nedok\'e1zal p\'f8ivolat pomoc, nebo se rozhodl z\'f9stat na zemi dobrovoln\'ec. Morningski se s Hv\'eczdn\'fdm sta\'f8e\'9ainou setkal asi tucetkr\'e1t, naposled v l\'e9t\'ec 1994. Kde se cizinec z hv\'eczd ukr\'fdv\'e1 nyn\'ed, \'fadajn\'ec nev\'ed. Uk\'e1\'9ee se znovu? Budou n\'eckdy objeveny trosky jeho havarovan\'e9ho disku?\par
\par
M\'ecs\'ed\'e8n\'ed v\'f9z\par
V chr\'e1mu Panatarah Sasih v Pejengu na ostrov\'ec Bali uct\'edvaj\'ed v\'ec\'f8\'edc\'ed n\'ecco, co snad tak\'e9 bylo sou\'e8\'e1st\'ed mimozemsk\'e9ho plavidla. Na obrovsk\'e9m, t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i metry vysok\'e9m podstavci v \'e8eln\'ed st\'ecn\'ec svatyn\'ec je vystaveno kovov\'e9 t\'ecleso ve tvaru nepravideln\'e9ho v\'e1lce. Neobvykl\'e1 relikvie je dlouh\'e1 186 cm, v nej\'9air\'9a\'edm m\'edst\'ec dosahuje pr\'f9m\'ecru 160 cm a na boc\'edch m\'e1 zvl\'e1\'9atn\'ed \'fachyty. P\'f8ed n\'ed je um\'edst\'ecna miska na ob\'ectn\'ed dary. P\'f8ed doteky zv\'ecdavc\'f9 chr\'e1n\'ed relikvii byteln\'fd pl\'f9tek a neust\'e1le p\'f8\'edtomn\'ed chr\'e1mov\'ed hl\'edda\'e8i.\par
Podle m\'edn\'ecn\'ed historik\'f9 jde o nejv\'ect\'9a\'ed bronzov\'fd buben na sv\'ect\'ec. Obyvatel\'e9 Pejengu maj\'ed ale zcela jin\'fd n\'e1zor. Tvrd\'ed, \'9ee tento podivn\'fd p\'f8edm\'ect byl sou\'e8\'e1st\'ed \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote , tedy jak\'e9hosi vesm\'edrn\'e9ho plavidla, kter\'e9 se z\'f8\'edtilo na zem. Na jeho palub\'ec se nach\'e1zely lidem podobn\'e9 bytosti, kter\'e9 po hav\'e1rii byly nuceny z\'f9stat na ostrov\'ec.\par
Pozoroval jsem mu\'9ee v tradi\'e8n\'edch suknic\'edch a pokr\'fdvk\'e1ch hlavy sv\'e1zan\'fdch ze \'9a\'e1tk\'f9, jak s pokorou kladou na olt\'e1\'f8 kv\'ectiny, ovoce, kousky masa na \'9apejli i cel\'e1 ku\'f8ata, a poslouchal vypr\'e1v\'ecn\'ed star\'e9ho kn\'ecze:\par
\'84I kdy\'9e se jednotliv\'e9 zv\'ecsti o cel\'e9 ud\'e1losti v podrobnostech li\'9a\'ed, d\'e1 se z nich vy\'e8\'edst n\'e1sleduj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech. Jedn\'e9 noci se obloha n\'e1hle rozz\'e1\'f8ila neobvykl\'fdm proudem sv\'ectla. Bylo jasno jako ve dne. M\'ecs\'edc (tedy jak\'e9si vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se t\'ecleso kruhov\'e9ho tvaru) se prudce p\'f8ibl\'ed\'9eil k zemi a z\'f9stal viset nad vysok\'fdmi stromy. Zd\'e1lo se, \'9ee od s\'e1laj\'edc\'edho oslniv\'e9ho svitu les vzplane. Pak \'84m\'ecs\'edc\ldblquote vybuchl a rozt\'f8\'ed\'9atil se. Jedna v\'ect\'9a\'ed \'e8\'e1st dopadla pobl\'ed\'9e vesnice. Tam st\'e1le je\'9at\'ec vyd\'e1vala oslepuj\'edc\'ed sv\'ectlo. To se nel\'edbilo part\'ec zlod\'ecj\'f9, kte\'f8\'ed se zrovna chystali na lup do bl\'edzk\'e9ho staven\'ed. Jeden z nich se rozhodl sv\'ectlo zlikvidovat. P\'f8istoupil k trosk\'e1m a za\'e8al na n\'ec mo\'e8it. Za podivn\'e9ho prask\'e1n\'ed jisker byl opov\'e1\'9elivec na m\'edst\'ec ztrest\'e1n smrt\'ed.\ldblquote\par
Tato historka je p\'f8\'edli\'9a vulg\'e1rn\'ed, aby byla do pov\'ecsti vpa\'9aov\'e1na z\'e1m\'ecrn\'ec k podpo\'f8en\'ed nadzemsk\'fdch vlastnost\'ed \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote . Sp\'ed\'9ae se zd\'e1, \'9ee je vzpom\'ednkou na trag\'e9dii pozem\'9a\'9dana, kter\'fd se neopatrn\'ec p\'f8ibl\'ed\'9eil k dohas\'ednaj\'edc\'ed \'e8\'e1sti nezn\'e1m\'e9ho t\'eclesa. Asi jako kdybychom se my dnes dotkli na zem spadl\'fdch dr\'e1t\'f9 elektrick\'e9ho veden\'ed, v nich\'9e st\'e1le koluje proud.\par
Je tedy \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'ed v\'f9z\ldblquote z Pejengu gigantick\'fdm hudebn\'edm n\'e1strojem, jak tvrd\'ed klasick\'e1 archeologie, nebo skute\'e8n\'fdm poz\'f9statkem vesm\'edrn\'e9ho plavidla?\par
Pro vynesen\'ed rozsudku v t\'e9to slo\'9eit\'e9 p\'f8i se jen t\'ec\'9eko shroma\'9e\'efuj\'ed pot\'f8ebn\'e9 d\'f9kazy. Pravdou je, \'9ee v Indon\'e9sii se vyr\'e1b\'ecly bronzov\'e9 bubny, kter\'e9 byly symbolem plodnosti a slou\'9eily jako kuri\'f3zn\'ed v\'ecno. O \'9e\'e1dn\'e9m z nich v\'9aak nen\'ed zn\'e1mo, \'9ee by se stal uct\'edvan\'fdm objektem. M\'f9\'9eeme tedy p\'f8ipustit, \'9ee n\'e1hle jeden z t\'ecchto ritu\'e1ln\'edch, nicm\'e9n\'ec docela v\'9aedn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 za\'e8al b\'fdt bez zjevn\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny tak oddan\'ec uct\'edv\'e1n? Pro\'e8 byl docela oby\'e8ejn\'fd buben vystaven v chr\'e1mu, st\'f8e\'9een jako sv\'e1tost, uct\'edv\'e1n \'e8etn\'fdmi ob\'ec\'9dmi a neust\'e1l\'fdmi modlitbami? Z jak\'e9ho d\'f9vodu ho domorodci za\'e8ali pova\'9eovat za sou\'e8\'e1st nebesk\'e9ho vozu? Nevy\'9eadoval po\'e8\'e1tek takov\'e9ho v\'fdjime\'e8n\'e9ho zbo\'9en\'ecni siln\'fd impulz spojen\'fd s neobvykl\'fdm jevem na obloze?\par
\par
V\'fdlet na Pupek sv\'ecta\par
Kosmick\'fdmi kor\'e1by a tajemn\'fdmi ob\'f8\'edmi hosty z nebes se to v indon\'e9sk\'fdch legend\'e1ch jen hem\'9e\'ed. \'8av\'fdcarsk\'e1 cestovatelka Rose Marie F\'fcglistallerov\'e1 v sedmdes\'e1t\'fdch letech p\'e1trala v d\'9eungl\'edch Sumatry po poz\'f9statc\'edch megalitick\'fdch civilizac\'ed. Se sv\'fdmi pr\'f9vodci narazila na mohutn\'e9 kamenn\'e9 skulptury, a kdy\'9e se vypt\'e1vala na jejich p\'f9vod, n\'e1\'e8eln\'edk nedalek\'e9 vesnice s rozpaky p\'f8iznal, \'9ee nev\'ed. Obklopen\'e9 temn\'ec zelen\'fdmi hradbami hust\'e9ho porostu st\'e1ly nete\'e8n\'ec na sv\'e9m m\'edst\'ec ji\'9e p\'f8ed mnoha stalet\'edmi. Star\'e9 vypr\'e1v\'ecn\'ed ale sd\'ecluje, \'9ee vznikly v dob\'ec, kdy do krajiny dorazily obrovit\'e9, p\'ect metr\'f9 vysok\'e9, sv\'ectlovlas\'e9 bytosti, m\'ecly nadlidskou s\'edlu a s pozemsk\'fdmi \'9eenami zplodily potomky. Ti se pak stali n\'e1\'e8eln\'edky kmene. Ony bytosti p\'f8i\'9aly v \'84kapalu\ldblquote \endash lodi. Pan\'ed F\'fcglistallerov\'e1 se cht\'ecla ujistit, zda p\'f8iputovaly od mo\'f8e nebo po \'f8ece z vnitrozem\'ed. N\'e1\'e8eln\'edk odm\'edtav\'ec zavrt\'ecl hlavou a pak ml\'e8ky uk\'e1zal k nebi. Lo\'ef sestoupila z oblohy.\par
Hav\'e1rie \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote v Pejengu byla jen malou skvrnkou na jinak \'fasp\'ec\'9an\'e9m vylod\'ecn\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 nezn\'e1m\'e9 civilizace. Jak v\'edme, byli to tvorov\'e9 gigantick\'e9ho vzr\'f9stu. Ovl\'e1dali nejen nezn\'e1m\'e9 dovednosti a technologie, ale i psychickou energi\'ed. Z\'e1hy potla\'e8ili odpor domorod\'fdch panovn\'edk\'f9 a stali se p\'f8irozen\'fdmi v\'f9dci t\'e9to \'e8\'e1sti ostrova Bali. D\'f9le\'9eitost cel\'e9 oblasti t\'edm zna\'e8n\'ec vzrostla. Jednomu z posv\'e1tn\'fdch m\'edst v Pejengu se dodnes \'f8\'edk\'e1 Pupek sv\'ecta.\par
Nezn\'ed n\'e1m tento n\'e1zev a\'9e podez\'f8ele pov\'ecdom\'ec? Ale jist\'ec! Naprosto stejn\'e9 jm\'e9no p\'f8isoudili sv\'e9 vlasti p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Velikono\'e8n\'edho ostrova. Zn\'e1me sice proslul\'e9 Rapa Nui a nejm\'e9n\'ec p\'ect dal\'9a\'edch p\'f8\'edzvisek, domorodci v\'9aak ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku pou\'9e\'edvaj\'ed pouze jedin\'e9: Te Pito o Te Henua \endash Pupek sv\'ecta. Dost troufal\'fd n\'e1zev pro nepatrn\'fd kousek zem\'ec obklopen\'fd tis\'edci kilometry nedoz\'edrn\'fdch vodn\'edch pl\'e1n\'ed oce\'e1nu. Nen\'ed vzd\'e1len\'ecj\'9a\'ed a osam\'eclej\'9a\'ed m\'edsto na t\'e9to planet\'ec, nen\'ed opu\'9at\'ecn\'ecj\'9a\'ed a izolovan\'ecj\'9a\'ed kout, a p\'f8esto se pr\'e1v\'ec tato pouh\'e1 piha na pleti t\'eclnat\'e9 zem\'eckoule dovoluje pova\'9eovat za st\'f8edobod ve\'9aker\'e9ho d\'ecn\'ed \endash za skute\'e8n\'fd pupek sv\'ecta. Pro\'e8 asi? Pozvedl i zde sebev\'ecdom\'ed domorodc\'f9 kontakt s mocn\'fdmi obyvateli nebes?\par
Kdy\'9e na sklonku 12. stolet\'ed dopluli k zdej\'9a\'edmu pob\'f8e\'9e\'ed prvn\'ed imigranti z Polyn\'e9sie veden\'ed kr\'e1lem Hotu Matua, nalezli nejen poz\'f9statky prastar\'e9 kultury, ale tak\'e9 n\'eckolik m\'e1lo vesm\'ecs zesl\'e1bl\'fdch posledn\'edch p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 podivn\'ec ciz\'ed rasy. Prvn\'ed obyvatel\'e9 Velikono\'e8n\'edho ostrova byli poz\'f9statkem praobyvatel zem\'ec: \'9elut\'ed, velmi vysoc\'ed, s dlouh\'fdma rukama, \'9airok\'fdm a klenut\'fdm hrudn\'edkem, dlouh\'fdma u\'9aima, ale s kr\'e1tk\'fdmi boltci, hodn\'ec sv\'ectl\'fdmi vlasy. \'84Jejich t\'eclo nebylo porostl\'e9 a lesklo se,\ldblquote uv\'e1d\'ed badatel Francis Mazi\'e9re a na jin\'e9m m\'edst\'ec \'fasty sv\'e9ho domorod\'e9ho inform\'e1tora dod\'e1v\'e1: \'84Prvn\'ed rasa p\'f8i\'9ala od v\'fdchodu a nebyla tak zcela t\'edm, \'e8emu se \'f8\'edk\'e1 rasa p\'f8edkolumbovsk\'e1.\ldblquote\par
Skute\'e8n\'ec trefn\'e9 pojmenov\'e1n\'ed pro bytosti, kter\'e9 se tak podobaj\'ed \'e8lov\'ecku, a z\'e1rove\'f2 se od n\'ecj v\'fdrazn\'ec li\'9a\'ed. Vesm\'edrn\'ed osadn\'edci z Pejengu dosahovali ob\'f8\'edho vzr\'f9stu. Na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec se dochovala zvl\'e1\'9atn\'ed legenda: Kr\'e1l Tuju-ko-Ihu meditoval o samot\'ec na kopci Punapau. Na zp\'e1te\'e8n\'ed cest\'ec spat\'f8il na zemi le\'9eet dv\'ec velmi zvl\'e1\'9atn\'ed postavy. Na prvn\'ed pohled se podobaly lidem. M\'ecly v\'9aak obrovsk\'e9 hlavy, kter\'fdm v\'e9vodily nezvykle velk\'e9 o\'e8i a prot\'e1hl\'e9 u\'9ai. Zubo\'9een\'fd vzhled vychrtl\'e9ho t\'ecla s nep\'f8irozen\'ec vystoupl\'fdmi \'9eebry a obratli umoc\'f2ovalo vole, vysedl\'e9 kruhovit\'e9 lopatky a t\'f8i v\'fdrazn\'e9 n\'e1dory na z\'e1dech. A jak byli tajemn\'ed tvorov\'e9 velc\'ed! Kdyby vstali, dosahovali by jist\'ec v\'fd\'9aky \'e8ty\'f8 metr\'f9. Nyn\'ed v\'9aak, zjevn\'ec zesl\'e1bl\'ed, se bezmocn\'ec t\'f8\'e1sli na zemi a t\'ec\'9ece oddychovali.\par
Zd\'ec\'9aen\'fd kr\'e1l se ale domn\'edval, \'9ee vid\'ed sp\'edc\'ed d\'e9mony, a co nejrychleji sp\'ecchal dom\'f9. Druh\'e9ho dne se vr\'e1til v doprovodu sv\'fdch mu\'9e\'f9. Jedna z bytost\'ed byla ji\'9e mrtv\'e1, druh\'e1 zmizela nezn\'e1mo kam, a p\'f8esto\'9ee ostrov je pom\'ecrn\'ec mal\'fd, ji\'9e nikdy ji nespat\'f8ili. Kr\'e1l ale podobu t\'ecchto stra\'9an\'fdch tvor\'f9-duch\'f9 z jin\'e9ho sv\'ecta co nejv\'ecrn\'ecji vytesal do posv\'e1tn\'e9ho d\'f8eva toro-miro. Tak vznikly prvn\'ed pov\'ecstn\'e9 so\'9aky moai kava-kava, kter\'e9 byly pozd\'ecji podle p\'f9vodn\'edch vzor\'f9 rozmno\'9eeny do nes\'e8etn\'fdch kopi\'ed. Dodnes udivuj\'ed sv\'fdm neobvykl\'fdm vzhledem, s naprostou absenc\'ed jak\'e9hokoli polyn\'e9sk\'e9ho znaku. Domorodci se jich p\'f8i p\'f8\'edchodu prvn\'edch mo\'f8eplavc\'f9 r\'e1di zbavovali, jako kdyby v\'f9bec ne\'9alo o d\'ecdictv\'ed p\'f8edk\'f9, ale o hr\'f9znou vzpom\'ednku na setk\'e1ni s n\'ec\'e8\'edm nadm\'edru d\'ecsiv\'fdm, o n\'ecco, s \'e8\'edm ji\'9e necht\'ecj\'ed m\'edt nikdy nic spole\'e8n\'e9ho.\par
O tom, koho moai kava-kava p\'f8edstavuj\'ed, se st\'e1le vedou spory. To nejsou p\'f8\'edzra\'e8n\'e9, \'e9terick\'e9, jakoby z mlhy utkan\'e9 bytosti. Jejich realisticky, do detail\'f9 p\'f8esn\'ec ztv\'e1rn\'ecn\'e1 zubo\'9een\'e1 t\'ecla vylu\'e8uj\'ed reprezentanty \'f8\'ed\'9ae duch\'f9. Zobrazil tedy kr\'e1l p\'f8edstavitele on\'e9 vym\'edraj\'edc\'ed mytick\'e9 prvn\'ed rasy? Co v\'9aak zp\'f9sobilo jejich vyz\'e1blost, choroby a t\'eclesn\'e9 deformace? Pokrevn\'ed s\'f2atky, chronick\'e1 \'faplavice, velk\'fd \'fabytek miner\'e1ln\'edch sol\'ed, pit\'ed nedostate\'e8n\'ec filtrovan\'e9 mo\'f8sk\'e9 vody? Francis Mazi\'e9r jako prvn\'ed nadhazuje je\'9at\'ec jednu mo\'9enost:\par
\'84Pr\'e1vem si m\'f9\'9eeme polo\'9eit ot\'e1zku, zdali Velikono\'e8n\'ed ostrov nebyl zasa\'9een siln\'fdm z\'e1\'f8en\'edm n\'ecjak\'e9ho sv\'ecta zmagnetizovan\'e9ho \'fapln\'ec jin\'fdmi a nezn\'e1m\'fdmi silami. Stoj\'edme-li p\'f8ed z\'e1hadami, kter\'e9 vtiskly pe\'e8e\'9d tomuto ostrovu, je na\'9a\'ed povinnost\'ed vz\'edt v \'favahu i mo\'9enost, \'9ee tu do\'9alo k mimozemsk\'e9mu styku, k brut\'e1ln\'edmu oz\'e1\'f8en\'ed ostrova, kter\'e9 z\'f9stavilo na v\'ec\'e8n\'e9 \'e8asy v mysli ostrovn\'edho obyvatelstva pocit \'fazkosti a z\'e1vazek votivn\'edho zobrazov\'e1n\'ed tohoto obdob\'ed.\par
Jist\'e9 je, \'9ee krom\'ec fyzick\'e9ho vzez\'f8en\'ed moai kava-kava s ohnut\'fdm nosem a se\'9akleben\'fdmi \'fasty i poklesl\'e9 obratle \'9a\'edjov\'e9 a zobrazen\'ed lomu mezi obratli bedern\'edmi a z\'e1dov\'fdmi mohou d\'f9vodn\'ec poukazovat na prudk\'e9 oz\'e1\'f8en\'ed.\ldblquote\par
Mazi\'e9rova fantastick\'e1 hypot\'e9za vyvolala k \'9eivotu novou ot\'e1zku: nemohlo takov\'e9to prudk\'e9 oz\'e1\'f8en\'ed b\'fdt vyvol\'e1no hav\'e1ri\'ed kosmick\'e9ho plavidla?\par
Dal\'9a\'ed z m\'edstn\'edch legend n\'e1m p\'f8ekvapiv\'ec sd\'ecluje:\par
\'84Za kr\'e1le Rokoroko he Taua spadlo nebe. Spadlo shora na zem.\par
Lid\'e9 k\'f8i\'e8eli: Padlo nebe za \'e8asu kr\'e1le Rokoroko he Taua!\par
N\'ecjak\'fd \'e8as se d\'edvalo \endash po\'e8kalo \endash ode\'9alo a z\'f9stalo naho\'f8e.\ldblquote\par
Sly\'9a\'edme dob\'f8e? Cosi shora spadlo \endash po\'e8kalo \endash , a pak se vr\'e1tilo zp\'ect na oblohu? D\'e1 se je\'9at\'ec v\'fdsti\'9en\'ecji vyj\'e1d\'f8it nouzov\'e9 p\'f8ist\'e1n\'ed vesm\'edrn\'e9ho kor\'e1bu, kter\'fd se vyd\'e1 zp\'ect ke hv\'eczd\'e1m a\'9e po pat\'f8i\'e8n\'e9 oprav\'ec? Mohlo p\'f8i t\'e9to hav\'e1rii doj\'edt k \'faniku radioaktivn\'edch l\'e1tek, kter\'e9 zamo\'f8ily okol\'ed? Postihlo z\'e1\'f8en\'ed pouze pos\'e1dku porouchan\'e9ho stroje, nebo i domorodce? Byla tato katastrofa p\'f8\'ed\'e8inou pozd\'ecj\'9a\'edch t\'eclesn\'fdch deformac\'ed obyvatelstva?\par
Ani jednozna\'e8n\'e9 ano na v\'ect\'9ainu t\'ecchto ot\'e1zek n\'e1\'9a probl\'e9m zcela ne\'f8e\'9a\'ed. Vzpome\'f2me si na opom\'edjenou kr\'e1lovu pozn\'e1mku o neoby\'e8ejn\'e9m vzr\'f9stu tajemn\'fdch tvor\'f9. \'84Kdyby vstali, dosahovali by v\'fd\'9aky okolo \'e8ty\'f8 metr\'f9.\ldblquote Z\'e1\'f8en\'ed mohlo jist\'ec vyvolat tvorbu volete a n\'e1dor\'f9, deformovat p\'e1te\'f8 a jin\'e9 \'e8\'e1sti organismu. Lze mu ale p\'f8isuzovat i gigantick\'e9 rozm\'ecry zdevastovan\'fdch t\'ecl? Nebyla to sp\'ed\'9ae p\'f8irozen\'e1 vlastnost nezn\'e1m\'fdch cizinc\'f9? Pak by ov\'9aem ob\'f8i nemohli b\'fdt mutanty p\'f9vodn\'edch obyvatel, ale n\'eck\'fdm \'fapln\'ec jin\'fdm? Neum\'edrali p\'f8ed kr\'e1lov\'fdmi udiven\'fdmi zraky dal\'9a\'ed trose\'e8n\'edci z vesm\'edru?\par
\par
Souboj kosmick\'fdch mocnost\'ed\par
Vra\'9dme se na Bali. Zde podle dochovan\'fdch legend je\'9at\'ec p\'f8ed hav\'e1ri\'ed \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho kola\ldblquote jako p\'f8edvoj vesm\'edrn\'e9 mise p\'f8ist\'e1l nejprve pr\'f9zkumn\'fd mimozemsk\'fd odd\'edl. Jeho \'e8\'e1st se usadila v okol\'ed jezera Batur, druh\'e1 zam\'ed\'f8ila do Balingkangu. O pot\'ed\'9e\'edch, kter\'e9 nastaly p\'f8i obsazov\'e1n\'ed tohoto teritoria, p\'f8in\'e1\'9a\'ed zaj\'edmavou zv\'ecst starod\'e1vn\'e1 b\'e1j \'84Kawakin Usana Bali\ldblquote .\par
Nebe\'9a\'9dan Maya Danawa, syn bohyn\'ec Dewi Danu, porazil mnoho kr\'e1l\'f9 a stal se vl\'e1dcem v Balingkangu. Za jeho \'fasp\'ecchy mu b\'f9h Batara Danu, s\'eddl\'edc\'ed pr\'e1v\'ec na hlavn\'ed z\'e1kladn\'ec u jezera Batur, dovolil s\'f2atek s pozem\'9a\'9dankou \endash \'e8\'ednskou buddhistkou. \'8eena se ale nec\'edtila na Bali dob\'f8e a z\'e1hy onemocn\'ecla. Maya Danawa prosil o pomoc, a kdy\'9e mu byla odep\'f8ena, zak\'e1zal uct\'edvat dosavadn\'ed bo\'9estva a s\'e1m se prohl\'e1sil za boha. Jeho man\'9eelka kr\'e1tce nato zem\'f8ela. Kr\'e1l z\'f9stal ve sv\'e9m pal\'e1ci s\'e1m. Dvan\'e1ct let pot\'e9 byl pora\'9een a zabit bohem Indrou, kter\'fd se sv\'fdmi bojovn\'edky p\'f8il\'e9tl, aby tu nastolil po\'f8\'e1dek. Od t\'e9 doby bylo na Bali obnoveno hinduistick\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed a vl\'e1dli zde jen dob\'f8\'ed bo\'9e\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9.\par
Zd\'e1nliv\'ec stroh\'e1 historka p\'f8ekypuje vzru\'9auj\'edc\'edmi otazn\'edky. Pro\'e8 musel tak mocn\'fd kr\'e1l \'9e\'e1dat o souhlas se s\'f2atkem? Donutila ho k tomu skute\'e8nost, \'9ee j\'edm zam\'fd\'9alen\'fd svazek s pozem\'9a\'9dankou byl naprosto neobvykl\'fd a mo\'9en\'e1 i poru\'9aoval jak\'fdsi vesm\'edrn\'fd mor\'e1ln\'ed kodex? Nehrozilo t\'edm vytvo\'f8en\'ed precedensu k dal\'9a\'edm spojen\'edm nebe\'9a\'9dan\'f9 s pozemsk\'fdmi \'9eenami? Byl b\'f9h Batara Danu ve skute\'e8nosti velitelem cel\'e9 mimozemsk\'e9 pos\'e1dky, a proto rozhodoval o jedn\'e1n\'ed sv\'fdch pod\'f8\'edzen\'fdch? Jak vysv\'ectlit nenad\'e1lou p\'f8\'edtomnost \'e8\'ednsk\'e9 buddhistky, kter\'e1 \'84se na Bali nec\'edtila dob\'f8e\ldblquote ? Kde se v t\'ecchto kon\'e8in\'e1ch vzala? P\'f8i\'9ala z J\'e1vy, kde ji\'9e v t\'e9 dob\'ec Buddhovo u\'e8en\'ed za\'e8\'ednalo zapou\'9at\'ect ko\'f8eny, anebo byla mimozem\'9a\'9dany letecky dopravena ze vzd\'e1len\'e9 \'c8\'edny, a je tedy d\'f9kazem jejich p\'f9soben\'ed ve v\'edce oblastech sou\'e8asn\'ec? Co bylo p\'f8\'ed\'e8inou jej\'edho n\'e1hl\'e9ho skonu? Ohrozila ji zm\'ecna klimatu, nebo onemocn\'ecla \'84importovanou kosmickou chorobou\ldblquote , kter\'e1 p\'f8\'edchoz\'edm z hv\'eczd nebyla nebezpe\'e8n\'e1, ale lidsk\'fd organismus se s n\'ed nedok\'e1zal vyrovnat?\par
Ji\'9e samotn\'e1 p\'f8\'edtomnost Maya Danawy na Bali je velmi vzru\'9auj\'edc\'ed. O nebe\'9a\'9danovi stejn\'e9ho jm\'e9na toti\'9e nach\'e1z\'edme zm\'ednky tak\'e9 ve v\'e9dsk\'e9 mytologii. Rozs\'e1hl\'fd soubor text\'f9, vznikaj\'edc\'ed v prost\'f8ed\'ed indo\'e1rijsk\'fdch kmen\'f9 pravd\'ecpodobn\'ec v letech 1300 a\'9e 800 p\'f8ed Kristem, popisuje fascinuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'echy lidsk\'fdch hrdin\'f9 a bo\'9esk\'fdch bytost\'ed. V\'9aechny bohy v\'e9dsk\'e9ho panteonu spojuje shodn\'fd nebesk\'fd p\'f9vod, kter\'fd se odr\'e1\'9e\'ed i v jejich skupinov\'e9m jm\'e9n\'ec d\'e9vov\'e9 (od ko\'f8ene div \endash nebe). Nav\'edc maj\'ed spole\'e8n\'e9 i to, \'9ee vyza\'f8uj\'ed jas (slovo div znamen\'e1 z\'e1rove\'f2 z\'e1\'f8it). Jejich protivn\'edky jsou danawov\'e9 \endash potomci bohyn\'ec Danu. Ti ov\'9aem nejsou typick\'fdmi p\'f8edstaviteli zla, jak\'fdmsi \'ef\'e1belsk\'fdm zt\'eclesn\'ecn\'edm \'9apatnosti. Naopak, v\'e9dy p\'f8izn\'e1vaj\'ed jejich rovnocenn\'e9 postaven\'ed s bohy. Danawov\'e9 \'fadajn\'ec poch\'e1zeli z planet\'e1rn\'edho syst\'e9mu Talatali v Bila-svarga. Jejich p\'f8ednost\'ed byl zvl\'e1dnut\'fd v\'fdvoj vysoce rozvinut\'fdch technologi\'ed a v\'fdroba neoby\'e8ejn\'fdch mechanick\'fdch prost\'f8edk\'f9. Z\'e1rove\'f2 dok\'e1zali dokonale rozvinout sv\'e9 psychick\'e9 schopnosti.\par
N\'e1lezy z Bali jako by cht\'ecly tento m\'fdtus potvrdit. Pr\'e1v\'ec v Pejengu, v chr\'e1mu Kebo Edan, je uct\'edv\'e1na nezvykl\'e1 socha. Kamenn\'e9 monstrum vysok\'e9 p\'f8es tri a p\'f9l metru p\'f8edstavuje obra v tane\'e8n\'ed poloze, jak dupe po le\'9e\'edc\'ed lidsk\'e9 postav\'ec. Podle legendy jde o jednoho z danaw\'f9. P\'f8\'edslu\'9an\'edci t\'e9to z\'e1hadn\'e9 dynastie m\'edstn\'edch panovn\'edk\'f9 dosahovali nejen gigantick\'e9ho vzr\'f9stu a disponovali neuv\'ec\'f8itelnou silou, ale nav\'edc ovl\'e1dali i psychickou energii. Dok\'e1zali p\'f8en\'e1\'9aet sv\'e9 my\'9alenky na d\'e1lku a pouhou silou v\'f9le pohybovat nejen s p\'f8edm\'ecty, ale i zab\'edjet.\par
O samotn\'e9m Maya Danawovi se krom\'ec m\'fdt\'f9 z ostrova Bal\'ed dozv\'edd\'e1me ve v\'e9dsk\'e9m spisu \'8ar\'edmad Bhagavatam. Kr\'e1l Salva \'e8inil p\'f8\'edsn\'e9 pok\'e1n\'ed, aby se zal\'edbil \'8aivovi a dostal tak letoun, kter\'fd by mohl vyu\'9e\'edt k \'fatoku na m\'edsto jm\'e9nem Dvaraka. \'8aiva kr\'e1li p\'f8iznal blahoslavenstv\'ed i pr\'e1vo na nebeskou zbra\'f2 a pov\'ec\'f8il v\'fdrobou letounu pr\'e1v\'ec Maya Danawu. Zhotoven\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj vynikal neoby\'e8ejn\'fdmi vlastnostmi. Aby unikl pozornosti nep\'f8\'edtele, vyvol\'e1val optick\'e9 jevy. Ob\'e8as se zd\'e1lo, \'9ee se ve vzduchu vzn\'e1\'9a\'ed v\'edce plavidel, a vz\'e1p\'ect\'ed nebylo vid\'ect \'9e\'e1dn\'e9. Bojovn\'edci dynastie Yadu byli ohromeni t\'edm, \'9ee jejich p\'f8\'edstroje nemohly stroj odhalit, i kdy\'9e ob\'e8as letoun zahl\'e9dli na obloze nebo jak stoj\'ed na zemi \'e8i pluje po hladin\'ec mo\'f8e.\par
Dal\'9a\'ed spis Sr\'ed Mariam p\'f8id\'e1v\'e1 zaj\'edmav\'e9 zpr\'e1vy tak\'e9 o p\'f9vodn\'edm s\'eddle Maya Danawy. Planet\'e1rn\'ed syst\'e9m Bila-svarga je \'fadajn\'ec tak vzd\'e1len\'fd, \'9ee ho nelze dos\'e1hnout mechanick\'fdmi l\'e9taj\'edc\'edmi stroji, ale pouze bl\'ed\'9ee nedefinovanou v\'edcerozm\'ecrovou spojnic\'ed. Neexistuj\'ed tam den a noc. Obyvatel\'e9 nemaj\'ed \'9e\'e1dn\'e9 starosti, \'9eij\'ed v p\'f8epychu ve m\'ecstech s p\'f9sobivou architekturou. Jsou siln\'ec ateisti\'e8t\'ed a materi\'e1ln\'ec zalo\'9eeni. Vyu\'9e\'edvaj\'ed mystick\'fdch sil k potla\'e8en\'ed chorob, nicm\'e9n\'ec ani jim se smrt nevyh\'fdb\'e1.To je vskutku zvl\'e1\'9atn\'ed charakteristika bytost\'ed, pro n\'ec\'9e by zbo\'9enost m\'ecla b\'fdt v\'9aedn\'edm chlebem a nesmrtelnost vrozenou vlastnost\'ed. Jejich spor s ostatn\'edmi bohy se ve sv\'ectle t\'ecchto informac\'ed jev\'ed jako oby\'e8ejn\'e1 snaha urvat pro sebe, co se d\'e1, kter\'e1 vy\'fastila ve v\'e1lku mezi p\'f9vodn\'ec bl\'edzk\'fdmi p\'f8\'edbuzn\'fdmi.\par
\'84Nepanuje v\'9edy dobr\'fd vztah mezi bratry, i bozi a asurov\'e9 (danawov\'e9), synov\'e9 jedin\'e9ho boha Ka\'9ajapy, se kv\'f9li vl\'e1d\'ec znesv\'e1\'f8ili,\ldblquote konstatuje lakonicky Mah\'e1bh\'e1rata.\par
Danawov\'e9 jsou tedy bo\'9esk\'e9 bytosti, kter\'e9 se, podobn\'ec jako Lucifer proti Hospodinu, vzbou\'f8ily proti zaveden\'e9mu \'f8\'e1du a samy usilovaly o z\'edsk\'e1n\'ed moci. Ob\'e8as se jim to poda\'f8ilo, zahnaly bohy na \'fat\'eck a p\'f8evzaly vl\'e1du nad dobyt\'fdm \'fazem\'edm.\par
I kdy\'9e p\'f8\'edmo na ostrov\'ec Bali se mi o tom nikde nepoda\'f8ilo naj\'edt zm\'ednku, nav\'fdsost pozoruhodnou se jev\'ed skute\'e8nost, \'9ee podle v\'e9dsk\'fdch, tedy staroindick\'fdch text\'f9 byl nej\'fasp\'ec\'9an\'ecj\'9a\'edm bijcem boh\'f9 danawsk\'fd kr\'e1l jm\'e9nem Bali. Tou\'9eil podrobit si nebe, ctil Bhrguovce a dal jim v\'9aechno sv\'e9 bohatstv\'ed. Oni se za to postarali, aby z\'edskal l\'e9taj\'edc\'ed v\'f9z a zbran\'ec. Podobnost se sou\'e8asn\'fdmi politick\'fdmi p\'f8evraty podporovan\'fdmi dovozem vojensk\'e9 techniky zven\'e8\'ed jist\'ec nen\'ed n\'e1hodn\'e1. Biblick\'fd Kazatel se nem\'fdlil. Skute\'e8n\'ec pod sluncem, a jak vid\'edme i za hranicemi jeho p\'f9sobnosti, se ned\'ecje nic nov\'e9ho.\par
\'84Bali vstoupil do nebesk\'e9ho vozu\'85 Pak obklopen state\'e8n\'fdmi, bohat\'fdmi d\'e9mony, stejn\'ec ozbrojen\'fdmi jako on s\'e1m, vyt\'e1hl v \'e8ele obrovsk\'e9 arm\'e1dy na kvetouc\'ed Indrovo s\'eddlo\'85 Obkl\'ed\'e8il nebesk\'e9 m\'ecsto a zadul na ulitu, kterou mu dal jeho u\'e8itel. Srdce nebesk\'fdch krasavic zachv\'e1til strach\'85 a nebe\'9a\'9dan\'e9 se rozprchli.\par
kdy\'9e nebe\'9a\'9dan\'e9 z nebe zmizeli, vl\'e1dl v Indrov\'ec m\'ecst\'ec Viro\'e8\'e1n\'f9v syn Bali a \'e8asem si podmanil v\'9aechny t\'f8i sv\'ecty.\ldblquote\par
Bohov\'e9 se museli sm\'ed\'f8it s nadvl\'e1dou d\'e9mon\'f9 \endash danaw\'f9 a uznat, \'9ee v dan\'e9 chv\'edli nejsou schopni \'e8elit jejich p\'f8evaze. Teprve s p\'f8\'edchodem boha Vi\'9anu je Bali \'faskokem zbaven moci.\par
Je pouze n\'e1hodou, \'9ee ostrov a v\'edt\'eczn\'fd kr\'e1l nesou shodn\'e9 jm\'e9no? Anebo Bali bylo tradi\'e8n\'ed s\'eddlo danaw\'f9, jejich obl\'edbenou pozemskou koloni\'ed, a to se odrazilo i v n\'e1zvu?\par
Popis v\'e1lky v kosmu p\'f8in\'e1\'9a\'ed udivuj\'edc\'ed pozn\'e1n\'ed. Ob\'ec strany v boji \'e8asto pou\'9e\'edvaj\'ed shodn\'e9 zbran\'ec, l\'e9taj\'ed v nebesk\'fdch vozech, nev\'e1haj\'ed se uch\'fdlit ke lsti a p\'f8ipravit z\'e1ke\'f8nou l\'e9\'e8ku. Zobrazen\'ed v\'9aemocn\'fdch boh\'f9, kte\'f8\'ed od sv\'fdch soupe\'f8\'f9 d\'e9mon\'f9 dost\'e1vaj\'ed ob\'e8as na frak a podle z\'e1sady, \'9ee \'fa\'e8el sv\'ect\'ed prost\'f8edky, se sami sni\'9euj\'ed ke l\'9ei a podvod\'f9m, sn\'e1\'9a\'ed celou historii z piedestalu nadp\'f8irozena do p\'f8\'edzemn\'ed roviny reality. Bohov\'e9 i jejich protivn\'edci danawov\'e9 se zdaj\'ed b\'fdt sice v\'fdjime\'e8n\'fdmi, nicm\'e9n\'ec zcela konkr\'e9tn\'edmi bytostmi, ob\'fdvaj\'edc\'edmi s\'eddla kdesi v hlubin\'e1ch vesm\'edru a ob\'e8as p\'f9sob\'edc\'edmi i na Zemi.\par
\par
Zak\'e1zan\'e9 s\'f2atky\par
Podle dochovan\'fdch pramen\'f9 nebyl Maya Danawa jedin\'fdm nebe\'9a\'9danem posedl\'fdm cht\'ed\'e8em. Tak\'e9 dal\'9a\'ed danaw\'9at\'ed kr\'e1lov\'e9 prahli po \'9een\'e1ch lidsk\'e9 rasy, brali si je za man\'9eelky, a tak p\'f8in\'e1\'9aeli zk\'e1zu sv\'e9mu rodu. Potomci nerovn\'fdch svazk\'f9 postr\'e1dali mimo\'f8\'e1dn\'e9 dispozice sv\'fdch otc\'f9 a velmi \'e8asto m\'ecli znetvo\'f8en\'e1 t\'ecla. Byli zr\'f9dami v t\'eclesn\'e9m i duchovn\'edm slova smyslu.\par
Uv\'ecdomil si velitel Batara Danu rizika spojen\'ed sv\'fdch \'84mu\'9e\'f9\ldblquote s pozemsk\'fdmi \'9eenami, a proto tyto svazky nad\'e1le zak\'e1zal? A byl pr\'e1v\'ec tento p\'f8\'edkaz d\'f9vodem ke vzpou\'f8e kr\'e1le Maya Danawy?\par
Jist\'e9 je jedno. Rozpory mezi nebe\'9a\'9dany trvaly dvan\'e1ct let a musely nab\'fdt zna\'e8n\'fdch rozm\'ecr\'f9, kdy\'9e si vy\'9e\'e1daly p\'f8\'edlet samotn\'e9ho boha Indry, kter\'fd ve sv\'e9m z\'e1\'f8iv\'ec leskl\'e9m vimanu sestoupil na zem u Manuk Asya bl\'edzko Tampasiringu. Jeho mise rozhodn\'ec nebyla zdvo\'f8ilostn\'ed n\'e1v\'9at\'ecvou, ale k\'e1rnou v\'fdpravou, kter\'e1 m\'ecla vn\'e9st po\'f8\'e1dek mezi znesv\'e1\'f8en\'e9 prvn\'ed koloniz\'e1tory a zamezit jejich \'f8\'e1d\'ecn\'ed mezi pozem\'9a\'9dany. Kr\'e1l Maya Danawa byl zabit a jeho bojovn\'edci rozpr\'e1\'9aeni.\par
U t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti nelze p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee pr\'e1v\'ec b\'f9h Indra je nej\'e8ast\'ecji spojov\'e1n s ob\'f8\'edm l\'e9taj\'edc\'edm strojem, jeho\'9e schopnosti vysoce p\'f8evy\'9auj\'ed technickou \'farove\'f2 plavidel ostatn\'edch nebe\'9a\'9dan\'f9. Staroindick\'fd epos Mah\'e1bh\'e1rata p\'f8in\'e1\'9a\'ed mno\'9estv\'ed dokonal\'fdch popis\'f9 vesm\'edrn\'fdch mis\'ed: \'84Bohov\'e9 se objevili ve sv\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch, aby byli p\'f8\'edtomni boji mezi Krip\'e1karjou a Ard\'9eunou. S\'e1m Indra, p\'e1n nebes, p\'f8ilet\'ecl v takov\'e9m stroji, kter\'fd pojal i 33 bo\'9esk\'fdch bytost\'ed.\ldblquote\par
Jestli\'9ee samotn\'fd Indra byl p\'e1nem nebes a okolo se vzn\'e1\'9aeli dal\'9a\'ed bohov\'e9, o jak\'fdch bo\'9esk\'fdch bytostech je tady \'f8e\'e8? Byla to pos\'e1dka, \'e8i pasa\'9e\'e9\'f8i? M\'ecl autor na mysli roboty, nebo men\'9a\'ed v\'fdsadkov\'e1 plavidla ulo\'9een\'e1 na palub\'ec mate\'f8sk\'e9 lodi?\par
Na jin\'e9m m\'edst\'ec Mah\'e1bh\'e1rata uv\'e1d\'ed:\par
\'84V z\'e1\'f8i sv\'ectel p\'f8ijel n\'e1hle Indr\'f9v nebesk\'fd v\'f9z. Ze vzduchu zahnal temnotu a oz\'e1\'f8il mra\'e8na. Naplnil zemi \'9airoko daleko hlukem podobn\'fdm hromobit\'ed. Byla to nebesk\'e1 strhuj\'edc\'ed pod\'edvan\'e1.T\'edmto nebesk\'fdm vozem podobn\'fdm slunci Ard\'9euna vystoupil do v\'fd\'9ain. Kdy\'9e se bl\'ed\'9eil ke kraj\'f9m smrteln\'edk\'f9m neviditeln\'fdm, spat\'f8il stovky jin\'fdch nebesk\'fdch voz\'f9. Tam naho\'f8e nesv\'edt\'ed ani slunce, ani m\'ecs\'edc, ani ohe\'f2 tam nepl\'e1pol\'e1. To, co se lidem dole na zemi zd\'e1 b\'fdt hv\'eczdami, vzd\'e1len\'fdmi lampami, jsou ve skute\'e8nosti velk\'e1 t\'eclesa.\ldblquote\par
Sl\'e9tnuv\'9a\'ed z nebes\par
Nov\'fdm kr\'e1l\'f9m, kte\'f8\'ed se na Bali ujali vl\'e1dy po Indrov\'ec z\'e1sahu, se \'f8\'edkalo \'84Sl\'e9tnuv\'9a\'ed z nebes\ldblquote . A pr\'e1v\'ec v dob\'ec jejich p\'f8\'edchodu se z\'f8ejm\'ec ud\'e1la hav\'e1rie m\'ecs\'ed\'e8n\'edho kola. Nejz\'e1hadn\'ecj\'9a\'edm v t\'e9 ud\'e1losti byl Beda Hulu, co\'9e se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako \'84Ten, kter\'fd si sund\'e1v\'e1 hlavu\ldblquote . Podle pov\'ecsti byl nad\'e1n kouzelnou moc\'ed. Kdy\'9e cht\'ecl dohl\'e9dnout do velk\'e9 d\'e1lky, musel si sundat hlavu. Neznamen\'e1 to, \'9ee takto sv\'e9r\'e1zn\'ec byl naz\'fdv\'e1n proto, \'9ee technicky negramotn\'ed domorodci nedok\'e1zali jinak pojmenovat akt, p\'f8i n\'ecm\'9e tento kr\'e1l vkl\'e1dal svou hlavu do dalekohledu \'e8i jin\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed pro pozorov\'e1n\'ed vesm\'edru? Nebo si sund\'e1val p\'f8ilbu skafandru, kter\'fd byl v t\'e9 dob\'ec samoz\'f8ejm\'ec naprosto nezn\'e1m\'fdm pojmem? Tato zd\'e1nliv\'ec bl\'e1zniv\'e1 domn\'ecnka nemus\'ed b\'fdt opravdu tak bl\'e1zniv\'e1.\par
P\'f8\'edb\'ech m\'e1 toti\'9e zvl\'e1\'9atn\'ed pokra\'e8ov\'e1n\'ed. Jednou do\'9alo k nep\'f8irozen\'e9mu vyru\'9aen\'ed, kr\'e1l si rychle pot\'f8eboval nasadit svou hlavu, kter\'e1 byla daleko. \'8a\'9dastnou n\'e1hodou pr\'e1v\'ec kolem b\'ec\'9eel divok\'fd kanec, dvo\'f8an\'e9 mu usekli hlavu a nasadili ji kr\'e1li na krk. Kr\'e1l i jeho dvo\'f8an\'e9 se ov\'9aem za prase\'e8\'ed hlavu styd\'ecli, a proto kr\'e1li postavili v\'ec\'9e, aby v n\'ed \'9eil. Jeho poddan\'fdm nebylo dovoleno vzhl\'ed\'9eet vzh\'f9ru, proto museli kle\'e8et, aby nespat\'f8ili kr\'e1lovu tv\'e1\'f8. Pov\'ecst o tom se donesla na J\'e1vu ke kr\'e1li Hayamu Wurukovi. Ten poslal sv\'e9ho p\'f8edsedu vl\'e1dy a gener\'e1la Gajah Madu na Bali, aby zjistil, zda se ud\'e1lost zakl\'e1d\'e1 na pravd\'ec. Chytr\'fd Gajah pou\'9eil \'faskok. P\'f8i spole\'e8n\'e9 audienci s dvo\'f8any pil vodu ze d\'9eb\'e1nu s dlouhou \'9airokou hubi\'e8kou, p\'f8es ni znetvo\'f8en\'e9ho kr\'e1le zahl\'e9dl, a odhalil tak jeho tajemstv\'ed. Jak dokazuje kronika Nagarakrtagama z roku 1365, gener\'e1l pak v roce 1334 Bali dobyl a p\'f8ipojil k J\'e1v\'ec. Neobvykl\'fd vzhled a schopnosti Beda Hulu popisuje hned n\'eckolik nez\'e1visl\'fdch zdroj\'f9 z r\'f9zn\'fdch mocensk\'fdch \'fatvar\'f9 a masky pou\'9e\'edvan\'e9 p\'f8i tradi\'e8n\'edch p\'f8edstaven\'edch p\'f8ipom\'ednaj\'ed dodnes, \'9ee obli\'e8ej kr\'e1le m\'ecl podobu zv\'ed\'f8ete. Je to pouh\'e1 legenda, nebo ozv\'ecna skute\'e8nosti?\par
\'c8\'e1st historky o kan\'e8\'ed hlav\'ec m\'f9\'9ee b\'fdt pouze poh\'e1dkov\'fdm p\'f8\'eddavkem, ale tak\'e9 re\'e1ln\'fdm vyl\'ed\'e8en\'edm situace, kdy nebe\'9a\'9dan z jak\'e9hosi d\'f9vodu ztratil mo\'9enost pou\'9e\'edvat obvyklou masku (skafandr) a musel odhalit svou skute\'e8nou podobu, kter\'e1 byla pro pozem\'9a\'9dany odpuzuj\'edc\'ed. Ochrann\'e1 izolace ve v\'ec\'9ei st\'f8e\'9eila dob\'f8e jeho tajemstv\'ed. Pokud vych\'e1zel na otev\'f8en\'e9 prostranstv\'ed, p\'f8ik\'e1zal poddan\'fdm hled\'ect k zemi. Ob\'e1val se opravdu jen toho, \'9ee bude ter\'e8em posm\'ecchu, nebo se b\'e1l, \'9ee jeho vzhled nah\'e1n\'ed d\'ecs a prozrad\'ed naprostou odli\'9anost od podoby \'e8lov\'ecka?\par
Co je pro kan\'e8\'ed hlavu typick\'e9? P\'f8edev\'9a\'edm prot\'e1hl\'fd ryp\'e1k a kly.\par
Je s podivem, na kolika m\'edstech sv\'ecta nach\'e1z\'edme \'84nebesk\'e9 bytosti\ldblquote s podobn\'fdm vzez\'f8en\'edm. V mal\'e9 expozici m\'edstn\'ed banky ekv\'e1dorsk\'e9ho m\'ecsta Guayaquilu je vystavena kamenn\'e1 hlava hroziv\'e9ho stvo\'f8en\'ed. Dvojice mal\'fdch, jakoby prase\'e8\'edch kl\'f9 lemuj\'ed \'fazk\'e1 na\'9apulen\'e1 \'fasta pod nen\'e1vistn\'fdm pohledem nep\'f8irozen\'ec vypoukl\'fdch o\'e8\'ed. Nestv\'f9ra dokonale p\'f8ipom\'edn\'e1 proslul\'e9ho vesm\'edrn\'e9ho pred\'e1tora ze stejnojmenn\'e9ho americk\'e9ho filmu. Indi\'e1ni poch\'e1zej\'edc\'ed z m\'edst, kde byla hlava objevena, popisuj\'ed, jak podobn\'ed tvorov\'e9 sl\'e9tli z oblohy a ur\'e8it\'fd \'e8as pob\'fdvali na jejich \'fazem\'ed. V And\'e1ch se uchovala tradice nebesk\'e9 zr\'f9dy s v\'fdrazn\'fdmi kly, na pob\'f8e\'9e\'ed Peru byla vykopan\'e1 socha bytosti s kan\'e8\'edmi tes\'e1ky star\'e1 p\'f8es \'e8ty\'f8i tis\'edce let, a podobnou ozdobou se py\'9an\'ed i kamenn\'e9 v\'fdtvory z kolumbijsk\'e9ho San Augustinu. Je to pouze n\'e1hoda, nebo v\'9aechny tyto artefakty byly vytvo\'f8eny podle stejn\'e9ho vzoru?\par
Ministrem na dvo\'f8e kr\'e1le Beda Hulu byl dal\'9a\'ed vzne\'9aen\'fd obr \endash mimozem\'9a\'9dan Kebo Iwa. Ten je \'e8asto p\'f8\'edmo spojov\'e1n s \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edm vozem\ldblquote , jako kdyby byl jeho velitelem. Legenda p\'f8ipisuje Kebo Iwovi autorstv\'ed monument\'e1ln\'edch skaln\'edch reli\'e9f\'f9 v nedalek\'e9m Yeh Pulu. Jsou dob\'f8e zachov\'e1ny dodnes, ale jejich v\'fdznam se nepoda\'f8ilo rozlu\'9atit. Na dlouh\'e9 kamenn\'e9 st\'ecn\'ec rozpozn\'e1v\'e1me \'f8adu bytost\'ed podobn\'fdch lidem, obklopen\'fdch tajemn\'fdmi znaky a p\'f8edm\'ecty, o jejich\'9e v\'fdznamu nem\'e1me tu\'9aen\'ed. \'dast\'f8edn\'ed postava se py\'9an\'ed dlouh\'fdmi u\'9an\'edmi boltci s obrovskou n\'e1u\'9anic\'ed. Podobnou ozdobou jsou okr\'e1\'9aleny i hlavy \'e8ty\'f8 p\'e1r\'f9 bytost\'ed, kter\'e9 jsou vyryty na uct\'edvan\'e9m poz\'f9statku \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote . Jejich inteligentn\'edm prot\'e1hl\'fdm tv\'e1\'f8\'edm v\'e9vod\'ed velk\'e9, kulat\'e9 a na Asiaty nezvykle rovn\'ec ulo\'9een\'e9 o\'e8i.\par
Je neuv\'ec\'f8iteln\'e9, jak jsou podobn\'e9 tv\'e1\'f8\'edm obr\'f9, kter\'e9 v knize T\'f8et\'ed oko popsal Lombsang Rampa. Tento z\'e1hadn\'fd mu\'9e, kter\'fd p\'f8iznal, \'9ee je lamou s nejvy\'9a\'9a\'edm stupn\'ecm zasv\'eccen\'ed, pronikl v doprovodu n\'eckolika kn\'ec\'9e\'ed do podzemn\'ed krypty v tibetsk\'e9 Lhase, kde je uchov\'e1v\'e1no jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed Tibetu.\par
\'84Spat\'f8il jsem t\'f8i rakve z \'e8ern\'e9ho kamene, ozdoben\'e9 rytinami a zaj\'edmav\'fdmi n\'e1pisy. Nebyly zav\'f8eny. Kdy\'9e jsem pohl\'e9dl dovnit\'f8, zatajil se mi dech.\par
\'82Pohle\'ef, m\'f9j synu,\lquote \'f8ekl mi sta\'f8e\'9aina kn\'ec\'9e\'ed. \'82\'8eili jako bohov\'e9 v na\'9a\'ed zemi v dob\'ec, kdy je\'9at\'ec nebylo hor. Chodili po na\'9a\'ed p\'f9d\'ec, kdy\'9e mo\'f8e je\'9at\'ec om\'fdvalo na\'9ae b\'f8ehy a kdy\'9e jin\'e9 hv\'eczdy z\'e1\'f8ily na na\'9aich nebes\'edch. Pod\'edvej se dob\'f8e, nebo\'9d jenom zasv\'eccenci je vid\'ecli.\lquote\par
Uposlechl jsem a byl jsem z\'e1rove\'f2 fascinov\'e1n i zd\'ec\'9aen. T\'f8i nah\'e1 t\'ecla pokryt\'e1 zlatem le\'9eela p\'f8ed m\'fdma o\'e8ima. Ka\'9ed\'fd jejich rys byl p\'f8esn\'ec vyzna\'e8en ve zlat\'ec. Ale jak byli obrov\'9at\'ed! \'8eena m\'ec\'f8ila p\'f8es t\'f8i metry a nejv\'ect\'9a\'ed z mu\'9e\'f9 ne m\'e9n\'ec ne\'9e p\'ect. M\'ecli velk\'e9 hlavy, lehce ku\'9eelovit\'e9 na temeni, \'fazkou \'e8elist, mal\'e1 \'fasta a tenk\'e9 rty. Nos m\'ecli dlouh\'fd a \'9at\'edhl\'fd, o\'e8i rovn\'e9 a hluboko polo\'9een\'e9\'85 Prozkoumal jsem v\'edko jedn\'e9 z rakv\'ed. Byla v n\'ecm vyryta mapa nebes s podivn\'fdmi hv\'eczdami.\ldblquote\par
Tak\'e9 \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'ed v\'f9z\ldblquote z Pejengu je vedle obraz\'f9 gigant\'f9 ozdoben i tajemn\'fdmi ornamenty a kresbami hv\'eczd.\par
Jak zn\'e1mo, jedna z americk\'fdch kosmick\'fdch sond m\'ed\'f8\'edc\'edch do hlubin vesm\'edru nese na sv\'e9 palub\'ec poselstv\'ed lidstva. Na platinov\'e9 desce je vyzna\'e8eno postaven\'ed Zem\'ec ve slune\'e8n\'ed soustav\'ec a vedle jsou vyryty postavy mu\'9ee a \'9eeny. Neskr\'fdv\'e1 se podobn\'e1 zpr\'e1va v dosud nerozlu\'9at\'ecn\'fdch rytin\'e1ch \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote ?\par
\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po t\'eclech\par
Nejlep\'9a\'edm d\'f9kazem existence trose\'e8n\'edk\'f9 z Pejengu by bylo nalezen\'ed jejich poz\'f9statk\'f9. Jistou nad\'ecji vzbudily archeologick\'e9 vykop\'e1vky v nedalek\'e9m Tegalalangu. Hlubiny zem\'ec zde skr\'fdvaly t\'f8i mohutn\'e9 kamenn\'e9 sarkof\'e1gy dlouh\'e9 t\'e9m\'ec\'f8 3 m a \'9airok\'e9 90 cm. Bohu\'9eel se nepoda\'f8ilo zjistit, zda t\'ecla, kter\'e1 v nich byla ulo\'9eena, se zcela rozpadla, anebo je domorodci pozd\'ecji vyzvedli a odvezli jinam. Tuto mo\'9enost rozhodn\'ec nelze vylou\'e8it. Nebylo by to poprv\'e9, kdy pro vz\'e1cnou relikvii ur\'e8ili kn\'ec\'9e\'ed novou svatyni. Bali p\'f8\'edmo opl\'fdv\'e1 podobn\'fdmi jinotaji.\par
Na b\'f8ehu jezera Batur se pod strmou st\'ecnou stejnojmenn\'e9 sopky choul\'ed \'9aest prastar\'fdch osad. V\'9aechny se vyzna\'e8uj\'ed neoby\'e8ejn\'fdm uspo\'f8\'e1d\'e1n\'edm a jednotn\'fdm proveden\'edm p\'f8\'edbytk\'f9, jako by je podle stejn\'e9ho pl\'e1nu stav\'ecl jeden, v\'9aem m\'edstn\'edm zvyklostem ov\'9aem na hony vzd\'e1len\'fd, architekt. Domorodci tyto osady pova\'9euj\'ed za \'fapln\'ec prvn\'ed s\'eddla na ostrov\'ec a p\'f8isuzuj\'ed jim spojen\'ed s nebesy. Spole\'e8n\'e9 pojmenov\'e1n\'ed \'84desa bintang danu\ldblquote se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako \'84hv\'eczdy jezera\ldblquote , ale m\'f9\'9ee b\'fdt tak\'e9 kryptogramem, v n\'ecm\'9e je zak\'f3dov\'e1no zvl\'e1\'9atn\'ed propojen\'ed t\'ecchto dvou pojm\'f9. Jednotliv\'e1 st\'f8ediska tvo\'f8\'ed Songang, Abang, Buahan, Kedisan, Batur a Trunyan. Posledn\'ed z nich je z\'f8ejm\'ec nejpodivn\'ecj\'9a\'ed vesnic\'ed sv\'ecta. (O zdej\'9a\'edch neobvykl\'fdch ob\'f8adech se do\'e8tete v autorov\'ec knize Zk\'e1zy a z\'e1zraky.) Jej\'ed n\'e1zev je odvozen od slova \'84turunan\ldblquote , co\'9e zna\'e8\'ed \'84sestupuj\'edc\'ed\ldblquote . Pr\'e1v\'ec zde pr\'fd sestoupila bo\'9estva na Zem.\par
Obyvatel\'e9 Trunyanu se proto pova\'9euj\'ed za vyvolen\'e9. Po cel\'e1 stalet\'ed neudr\'9eovali \'9e\'e1dn\'e9 kontakty mimo hranice sv\'e9 vesnice a trp\'ecli p\'f8\'edmo agresivn\'edm odporem v\'f9\'e8i v\'9aemu ciz\'edmu. Tento \'9eivotn\'ed postoj usnad\'f2ovala neobvykl\'e1 poloha. Trunyan je od okoln\'edho sv\'ecta zcela izolov\'e1n. Ze t\'f8\'ed stran jej kryj\'ed svahy sopky Batur, pokryt\'e9 bujnou vegetac\'ed, kter\'e9 jako zvonov\'e1 sukn\'ec prudce spadaj\'ed do hlubok\'e9ho kr\'e1terov\'e9ho jezera. A pr\'e1v\'ec jeho hladina tvo\'f8\'ed dal\'9a\'ed p\'f8irozenou hranici. Do Trunyanu nevede \'9e\'e1dn\'e1 cesta a jedin\'e9 spojen\'ed p\'f8edstavuje n\'eckolik kilometr\'f9 dlouh\'e1 plavba najat\'fdm \'e8lunem. Vstup do t\'e9to oblasti byl je\'9at\'ec p\'f8i m\'e9 prvn\'ed n\'e1v\'9at\'ecv\'ec v roce 1992 mo\'9en\'fd jen na zvl\'e1\'9atn\'ed povolen\'ed a za p\'f8\'edsn\'e9ho dodr\'9eov\'e1n\'ed bezpe\'e8nostn\'edch opat\'f8en\'ed. Ale n\'e1v\'9at\'ecva st\'e1la za to.\par
Kousek od b\'f8ehu jako v\'ec\'9e sv\'e9r\'e1zn\'e9ho maj\'e1ku se vyp\'edn\'e1 zvl\'e1\'9atn\'ed d\'f8ev\'ecn\'e1 konstrukce. Dva vysok\'e9 sloupy spojuje ve v\'fd\'9ai dobr\'fdch p\'ecti metr\'f9 obd\'e9ln\'edk pevn\'fdch ty\'e8\'ed, ot\'e1\'e8ej\'edc\'edch se kolem osy. \'c8lov\'ecka j\'edm\'e1 hr\'f9za, kdy\'9e vid\'ed d\'ecti i dosp\'ecl\'e9, jak bez dr\'9een\'ed stoj\'ed \'e8i sed\'ed na t\'e9to gigantick\'e9 houpa\'e8ce, opisuj\'edc\'ed kruhovou dr\'e1hu jako rusk\'e9 kolo, a nech\'e1vaj\'ed se vyn\'e9st a\'9e do v\'fd\'9ae t\'f8\'edpatrov\'e9ho domu, aby vz\'e1p\'ect\'ed prudce padali k zemi. Zd\'e1 se, \'9ee ka\'9edou chv\'edli n\'eckdo z nich ztrat\'ed rovnov\'e1hu a z\'f8\'edt\'ed se na udusanou hl\'ednu. Obavy jsou ale zbyte\'e8n\'e9. I mal\'ed caparti sed\'ed na ty\'e8i jako p\'f8ibit\'ed a nebezpe\'e8nou rychlost\'ed l\'e9taj\'ed vzduchem nahoru a dol\'f9.\par
Co st\'e1lo u zrodu tohoto neobvykl\'e9ho ritu\'e1lu? Je to pouh\'e1 z\'e1bava, vzru\'9auj\'edc\'ed hra se smrt\'ed, nebo ozv\'ecna jak\'fdchsi prastar\'fdch zku\'9aenost\'ed, jejich\'9e smysl se ji\'9e d\'e1vno vytratil?\par
N\'eckolik n\'edzk\'fdch nevzhledn\'fdch staven\'ed sra\'9een\'fdch do mal\'fdch hlou\'e8k\'f9 p\'f8evy\'9auje budova naz\'fdvan\'e1 Sedm st\'f8ech. U jej\'edch st\'ecn jsem strnul \'fa\'9easem a po dlouh\'e9 dob\'ec op\'ect poc\'edtil to podivn\'e9 mrazen\'ed proklet\'fdch shod, kdy tu\'9aen\'ed se m\'ecn\'ed v jistotu. V n\'edzk\'e9m hlin\'ecn\'e9m valu obklopuj\'edc\'edm \'fapat\'ed stavby jsem rozpoznal cosi d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'e9ho. Z\'e1stupu mal\'fdch figurek v\'e9vodila velk\'e1 kamenn\'e1 hlava. V\'fdrazn\'e9 kulat\'e9 o\'e8i vyhl\'ed\'9eely do sv\'ecta jakoby uzav\'f8en\'e9 p\'f8ilbou \'e8i skafandrem. Dlouh\'fd, masivn\'ed nos se klenul nad mal\'fdmi \'fasty. Zde na tis\'edce kilometr\'f9 vzd\'e1len\'e9m m\'edst\'ec byl vyobrazen p\'f8esn\'fd dvojn\'edk boha Make-make, jeho\'9e tv\'e1\'f8 jsem tak \'e8asto v\'edd\'e1val vyrytou na skal\'e1ch Velikono\'e8n\'edho ostrova.\par
Make-make je zn\'e1m jen v Tichomo\'f8\'ed, jako kdyby v\'f9bec nepat\'f8il do panteonu polyn\'e9sk\'fdch boh\'f9 a zjevil se pouze na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec. Sv\'fdmi vlastnostmi se naprosto vymyk\'e1 obvykl\'e9mu pojet\'ed nadp\'f8irozen\'e9 s\'edly. \'c8asto se osobn\'ec z\'fa\'e8ast\'f2oval n\'eckter\'fdch pozemsk\'fdch ob\'f8ad\'f9, co\'9e, jak jist\'ec uzn\'e1te, je na boha dost neobvykl\'e9. P\'f8i pobytu mezi lidmi chodil v st\'f8\'edb\'f8it\'ec b\'edl\'e9m od\'ecvu lemovan\'e9m duhou. Naprosto stejn\'fdm poetick\'fdm p\'f8irovn\'e1n\'edm lze vysti\'9en\'ec popsat i skafandr dne\'9an\'edch astronaut\'f9. O v\'fd\'9ace postavy Make-make se nedochovala \'9e\'e1dn\'e1 zm\'ednka, ale nelze vylou\'e8it, \'9ee se shodovala se vzr\'f9stem on\'ecch dvou um\'edraj\'edc\'edch obr\'f9, kter\'e9 pr\'e1v\'ec na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec spat\'f8il kr\'e1l Tuju-ko-Ihu. Byli to reprezentanti jedn\'e9 a t\'e9\'9ee vesm\'edrn\'e9 rasy? P\'f8ipust\'edme-li to, pak jednotliv\'e9 st\'f8\'edpky poznatk\'f9 do sebe dokonale zapadnou a za\'e8nou vytv\'e1\'f8et p\'f8ekvapiv\'fd obraz.\par
V nitru budovy Sedm st\'f8ech je toti\'9e uchov\'e1v\'e1na obrovsk\'e1 megalitick\'e1 socha boha Dewa Dontonta, a podle n\'eckter\'fdch indici\'ed je zde ukryta i rakev s jeho t\'eclesn\'fdmi ostatky. Rysy tohoto gigantick\'e9ho mimozem\'9a\'9dana, kter\'fd se na Bali stal nejprve kr\'e1lem a pak i bohem, se pr\'fd podobaj\'ed fyziognomii obr\'f9 z \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote . Dok\'e1zat to v\'9aak nelze. Socha je p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9eena. Cizinci ji nesm\'ecj\'ed ani zahl\'e9dnout. Dovnit\'f8 za zvl\'e1\'9atn\'edch opat\'f8en\'ed sm\'ecj\'ed v\'fdjime\'e8n\'ec vstoupit jen vybran\'ed zasv\'eccenci. Pro ostatn\'ed z\'f9st\'e1vaj\'ed dve\'f8e svatyn\'ec st\'e1le nedobytn\'ec zav\'f8eny. Dokonce i rodil\'ed obyvatel\'e9 Trunyanu maj\'ed zak\'e1z\'e1no p\'f8ekro\'e8it jej\'ed pr\'e1h. Pouze jednou za rok mohou \'9akv\'edrou pootev\'f8en\'fdch dve\'f8\'ed nahl\'e9dnout do \'fatrob chr\'e1mu a poklonit se \'84zobrazen\'ed nebe\'9a\'9dana\ldblquote . D\'ecje se tak p\'f8i oslav\'e1ch \'84Sada Gede Brutuk\ldblquote , kter\'e9 se konaj\'ed za \'e8tvrt\'e9ho \'fapl\'f2ku m\'edstn\'edho lun\'e1rn\'edho roku. P\'f8\'edpravy na tento sv\'e1tek trvaj\'ed cel\'fd t\'fdden. Ze sko\'f8\'e1pek kokosov\'fdch o\'f8ech\'f9 a list\'f9 ban\'e1novn\'edk\'f9 je vytvo\'f8ena deset metr\'f9 dlouh\'e1 maska mytick\'e9ho zv\'ed\'f8ete baronga. V den ur\'e8en\'ed ji o\'9eiv\'ed 21 svobodn\'fdch mlad\'edk\'f9. V naprost\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 ext\'e1zi vydr\'9e\'ed tan\'e8it od dev\'edti hodin r\'e1no do p\'e1t\'e9 odpoledne, kdy nast\'e1v\'e1 \'e8as na vystaven\'ed nejposv\'e1tn\'ecj\'9a\'ed sochy \endash sochy bytosti, jej\'ed\'9e jm\'e9no Dewa nazna\'e8uje, \'9ee pat\'f8ila k t\'e9 lep\'9a\'ed, moud\'f8ej\'9a\'ed, spravedliv\'ecj\'9a\'ed a nakonec v\'edt\'eczn\'e9 rodov\'e9 v\'ectvi boh\'f9 sl\'e9taj\'edc\'edch na zemi. K\'fdm v\'9aak byli tito vl\'e1dci nebes doopravdy?\par
\par
II. STR\'c1\'8eCI NEBES\par
P\'f8\'edb\'ech ob\'f8\'edch nebe\'9a\'9dan\'f9, kte\'f8\'ed se spojili s pozemsk\'fdmi \'9eenami a zplodili na Bali zr\'f9dy, rozhodn\'ec nemohl b\'fdt inspirov\'e1n staroz\'e1konn\'ed tradic\'ed. A p\'f8esto pr\'e1v\'ec v \'9eidovsk\'fdch pramenech nach\'e1z\'edme jeho t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8esnou paralelu. V prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec \'e8teme: \'84Za on\'ecch dn\'f9, kdy synov\'e9 bo\'9e\'9at\'ed vch\'e1zeli k dcer\'e1m lidsk\'fdm a ty jim rodily, vznikaly na zemi zr\'f9dy, ba je\'9at\'ec i potom.\ldblquote\par
Do bible neza\'f8azen\'e1 apokryfn\'ed kniha, p\'f8ipisovan\'e1 patriarchu Henochovi, l\'ed\'e8\'ed neobvyklou ud\'e1lost je\'9at\'ec podrobn\'ecji: \'84A stalo se, kdy\'9e v on\'ecch dnech p\'f8ib\'fdvalo lidsk\'fdch d\'ect\'ed, \'9ee se jim rodily kr\'e1sn\'e9, p\'f9vabn\'e9 dcery. Kdy\'9e je and\'ecl\'e9, synov\'e9 nebes, spat\'f8ili, zatou\'9eili po nich a \'f8ekli si: \'82Poj\'efme si vybrat \'9eeny mezi lidsk\'fdmi d\'ectmi a plo\'efme jim potomstvo.\lquote A Semjaza, kter\'fd st\'e1l v \'e8ele, \'f8ekl: \'82Boj\'edm se, \'9ee se k tomu snad ani neodhodl\'e1te, v\'9edy\'9d s\'e1m bych pak pykal za tento velk\'fd h\'f8\'edch.\lquote Nato mu v\'9aichni pravili: \'82My v\'9aichni slo\'9e\'edme p\'f8\'edsahu a zav\'e1\'9eeme se vz\'e1jemn\'fdm zakl\'edn\'e1n\'edm, \'9ee od sv\'e9ho \'famyslu neustoup\'edme a \'9ee jej ur\'e8it\'ec provedeme.\lquote Potom v\'9aichni spole\'e8n\'ec p\'f8\'edsahali a vz\'e1jemn\'fdm zakl\'edn\'e1n\'edm se zav\'e1zali z\'e1m\'ecr uskute\'e8nit. Celkem dv\'ec st\'ec jich pak sestoupilo na Arias, je\'9e tvo\'f8\'ed vrch Chermonu\'85\ldblquote\par
Kniha uv\'e1d\'ed jm\'e9na v\'f9dc\'f9 a jejich des\'e1tn\'edk\'f9, rozhodnut\'fdch vzbou\'f8it se proti zvyklostem a na\'f8\'edzen\'e9mu postupu. Je d\'f9kladn\'fdm popisem iniciativy skupiny mimozem\'9a\'9dan\'f9, kte\'f8\'ed jako by si dob\'f8e uv\'ecdomovali, \'9ee v jednot\'ec je s\'edla a \'9ee pokud pot\'e1hnou za jeden provaz, maj\'ed v\'ect\'9a\'ed nad\'ecji uniknout hroz\'edc\'edmu trestu. Pot\'e9 text pokra\'e8uje: \'84A byli s nimi v\'9aichni ostatn\'ed a brali si \'9eeny, ka\'9ed\'fd si pro sebe vybral jednu, a za\'e8ali k nim vch\'e1zet a sp\'e1t s nimi\'85 A ony po\'e8aly a porodily velk\'e9 obry\'85\ldblquote\par
Jednotliv\'ed str\'e1\'9eci nebes z\'e1rove\'f2 p\'f8ed\'e1vaj\'ed pozem\'9a\'9dan\'f9m sv\'e9 znalosti. \'84Azazeel u\'e8il lidi d\'eclat me\'e8e, no\'9ee a \'9at\'edty a dr\'e1t\'ecn\'e9 ko\'9aile a obezn\'e1mil je s v\'eccmi, je\'9e k tomu pat\'f8\'ed, i s jejich opracov\'e1n\'edm, s n\'e1ramky a ozdobami, pou\'9e\'edv\'e1n\'edm antimonu a l\'ed\'e8en\'edm obo\'e8\'ed, s nejvz\'e1cn\'ecj\'9a\'edmi a nejvybran\'ecj\'9a\'edmi drahokamy\'85\par
\'85 Amiziras u\'e8il v\'9aechny za\'f8\'edk\'e1va\'e8e a \'f8eza\'e8e ko\'f8en\'f9, Armaros u\'e8il, jak zbavovat kouzel, Berakeel vyu\'e8oval astrology, Kokabiel u\'e8il znamen\'edm, Tamiel astrologii a Asdareel vykl\'e1dal o dr\'e1ze m\'ecs\'edce.\ldblquote Nezveden\'ed potomci str\'e1\'9ec\'f9 nebes \endash ob\'f8\'ed zr\'f9dy \endash se z\'e1hy dost\'e1vaj\'ed do st\'f8etu s lidmi a zab\'edjej\'ed je. \'c8ty\'f8i v\'ecrn\'ed and\'ecl\'e9 upozor\'f2uj\'ed na tuto situaci: \'84 \'d8ekli kr\'e1li, sv\'e9mu P\'e1nu: \'82Ty jsi P\'e1n p\'e1n\'f9, B\'f9h boh\'f9, Kr\'e1l kr\'e1l\'f9. Tr\'f9n tv\'e9 sl\'e1vy p\'f8etrv\'e1 v\'ecky a tv\'e9 jm\'e9no bude v\'ec\'e8n\'ec svat\'e9 a slavn\'e9, nebo\'9d ty jsi po\'9eehnan\'fd a slovutn\'fd. Jsi tv\'f9rce v\'9aech v\'ecc\'ed, v\'9aemu vl\'e1dne\'9a a tv\'e9mu zraku je v\'9ae odhaleno, tak\'9ee v\'9aechno vid\'ed\'9a a nic se p\'f8ed tebou nem\'f9\'9ee skr\'fdt. Pohle\'ef tedy. co u\'e8inil Azazeel, jak nav\'e1d\'ecl ke v\'9aem nepravostem na zemi a prozradil tajemstv\'ed v\'9aehom\'edra, je\'9e se ud\'e1la v nebi. A vyu\'e8il kouzl\'f9m Semjazu, jemu\'9e jsi dal moc, aby byl hlavou sv\'fdm druh\'f9m. A oni chodili k dcer\'e1m \'e8lov\'ecka na zemi a spali s nimi, stykem s on\'ecmi \'9eenami se poskvrnili a neskryli p\'f8ed nimi ani jeden sv\'f9j h\'f8\'edch. Ty \'9eeny pak porodily obry, a cel\'e1 zem\'ec t\'edm byla napln\'ecna krv\'ed a zlem.\ldblquote\par
\par
Vzru\'9auj\'edc\'ed sv\'ecdectv\'ed\par
D\'f8\'edve ne\'9e budeme pokra\'e8ovat v p\'f8\'edb\'echu, jeho\'9e zn\'ecn\'ed jsme p\'f8evzali z p\'f8ekladu nakladatelstv\'ed Vy\'9aehrad, p\'f8edstavme jeho jednotliv\'e9 postavy. Autorem vzru\'9auj\'edc\'edho sv\'ecdectv\'ed o kontaktech lid\'ed s nebesk\'fdmi syny je Henoch. Jm\'e9no tohoto sedm\'e9ho patriarchy od Adama lze p\'f8elo\'9eit jako \'84Zasv\'eccen\'fd\ldblquote .\par
Erich von D\'e4niken r\'e1d p\'f8ipom\'edn\'e1 biblick\'fd cit\'e1t, \'9ee Henoch \'84chodil s Bohem\ldblquote a \'9ee neode\'9ael ze sv\'ecta jako jin\'ed lid\'e9, n\'fdbr\'9e \'84nebylo ho, nebo\'9d ho B\'f9h vzal\ldblquote . T\'e9m\'ec\'f8 v ka\'9ed\'e9 sv\'e9 knize se pak oh\'e1n\'ed neoby\'e8ejn\'fdmi Henochov\'fdmi vizemi, kter\'e9 pokl\'e1d\'e1 za sv\'ecdectv\'ed o \'e8ast\'fdch cest\'e1ch s mimozem\'9a\'9dany do kosmu.\par
D\'e4nikenovo vzru\'9aen\'ed je opr\'e1vn\'ecn\'e9. V \'favodu jedn\'e9 ze dvou nejstar\'9a\'edch verz\'ed Henochova spisu se doslova \'f8\'edk\'e1: Henoch se narodil sedm\'fd den m\'ecs\'edce pamovuse a \'9eil 365 let. Byl vzat do nebe prvn\'ed den m\'ecs\'edce nisanu. Z\'f9stal na nebi \'9aedes\'e1t dn\'ed, aby zapsal v\'9aechna znamen\'ed v\'9aeho stvo\'f8en\'ed, kter\'e9 Hospodin stvo\'f8il. Napsal 366 knih a odevzdal je sv\'fdm syn\'f9m. Na zemi pobyl v rozmluv\'e1ch s nimi t\'f8icet dn\'f9 a byl op\'ect vzat do nebe\'85\ldblquote\par
Pon\'eckud nepov\'9aimnuty z\'f9st\'e1vaj\'ed ov\'9aem dal\'9a\'ed zaj\'edmav\'e9 okolnosti doprov\'e1zej\'edc\'ed \'9eivot tohoto patriarchy a jeho rodiny. V kapitole 12 \'e8teme: \'84D\'f8\'edve ne\'9e se toto p\'f8ihodilo, \'9eil Henoch skryt\'ec a nikdo z lidsk\'fdch syn\'f9 nev\'ecd\'ecl, v kter\'e9m \'fakrytu pob\'fdval a co se s n\'edm d\'eclo. A v\'9aechno jeho kon\'e1n\'ed m\'eclo co \'e8init se str\'e1\'9eci a se svat\'fdmi.\ldblquote\par
K\'fdm ov\'9aem byli tito tajemn\'ed str\'e1\'9eci? Podobali se lidem ob\'f8\'edho vzr\'f9stu jako kr\'e1lov\'e9 na Bali, nebo p\'f8edstavovali zcela jin\'fd \'84\'9eivo\'e8i\'9an\'fd\ldblquote druh?\par
Henoch s\'e1m na sv\'e9 prvn\'ed setk\'e1n\'ed s nebe\'9a\'9dany vzpom\'edn\'e1: \'84Tu se mi zjevili dva velmi vysoc\'ed mu\'9ei, jak\'e9 jsem nikdy na zemi nevid\'ecl. Jejich tv\'e1\'f8 byla jako z\'e1\'f8\'edc\'ed slunce, jejich o\'e8i planouc\'ed sv\'edce, z \'fast jim vych\'e1zel ohe\'f2. Jejich pl\'e1\'9a\'9d byl b\'eclostn\'fd, spodn\'ed roucho purpurov\'e9. Jejich k\'f8\'eddla z\'e1\'f8iv\'ecj\'9a\'ed zlata, jejich ruce b\'eclej\'9a\'ed sn\'echu\'85\ldblquote\par
Pomineme-li k\'f8\'eddla a neobvyklou z\'e1\'f8i, kter\'e1 nezn\'e1m\'e9 obklopovala, nelze p\'f8ehl\'e9dnout jejich zjevnou podobu s \'e8lov\'eckem. Ostatn\'ec, doch\'e1zelo-li k t\'eclesn\'e9mu spojen\'ed s pozemsk\'fdmi \'9eenami, kter\'e9 jim p\'f8ipadaly p\'f9vabn\'e9, nemohli se od lid\'ed p\'f8\'edli\'9a li\'9ait. Henoch v kapitole 13 jim dokonce p\'f8isuzuje i schopnost citu: \'84Kdy\'9e jsem se probudil, \'9ael jsem za nimi a na\'9ael je, jak v\'9aichni sed\'ecli pohromad\'ec v Ubelsejaelu, jen\'9e le\'9e\'ed mezi Libanonem a Seneserem, a truchl\'ed se zahalen\'fdmi tv\'e1\'f8emi.\ldblquote\par
\par
H\'f8\'edch pozn\'e1n\'ed\par
P\'f8\'edtomnost syn\'f9 nebes tedy rozhodn\'ec nemohla b\'fdt v\'fdjime\'e8nou a kr\'e1tkodobou. V\'9ae nasv\'ecd\'e8uje tomu, \'9ee str\'e1\'9eci tvo\'f8ili zvl\'e1\'9atn\'ed odd\'edl mimozem\'9a\'9dan\'f9, kter\'fd cel\'e1 stalet\'ed p\'f9sobil v oblasti Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu a p\'f8ed\'e1val lidem sv\'e9 znalosti. A jak se ukazuje, p\'f8itom zna\'e8n\'ec p\'f8ekro\'e8ili sv\'e9 pravomoci. Text vyjmenov\'e1v\'e1 \'f8adu dovednost\'ed, p\'f8edan\'fdch jejich prost\'f8ednictv\'edm lidstvu. Ty ov\'9aem jist\'ec nebyly kamenem \'farazu vy\'9eaduj\'edc\'edm p\'f8\'edsn\'fd trest. Jejich provin\'ecn\'ed, krom\'ec zapov\'eczen\'fdch kontakt\'f9 s pozem\'9a\'9dankami a zplozen\'ed zr\'f9d, spo\'e8\'edvalo v jin\'e9m t\'ec\'9ek\'e9m pochyben\'ed: \'84a prozradil tajemstv\'ed v\'9aehom\'edra, je\'9e se ud\'e1la v nebi\'85\ldblquote\par
\'84\'85 A v\'9aichni po\'e8ali zjevovat tajemstv\'ed sv\'fdm \'9een\'e1m\'85\ldblquote\par
\'84\'85 a neskryli p\'f8ed nimi ani jeden sv\'f9j h\'f8\'edch.\ldblquote\par
Cel\'e1 ob\'9ealoba zd\'e1nliv\'ec nem\'e1 logiku. Hovo\'f8\'edme p\'f8ece o \'84synech nebes\ldblquote , do t\'e9 doby zcela \'e8ist\'fdch a neposkvrn\'ecn\'fdch, tak\'9ee jak\'e9 sv\'e9 h\'f8\'edchy m\'ecli p\'f8ed \'9eenami skr\'fdvat? Jak\'e9 hrozn\'e9 a veled\'f9le\'9eit\'e9 tajemstv\'ed jim mohli vyzradit?\par
Nab\'edzej\'edc\'ed se odpov\'ec\'ef zav\'e1n\'ed kac\'ed\'f8stv\'edm. P\'f8edstavitel\'e9 nebes sv\'fdm jedn\'e1n\'edm a slabostmi nazna\'e8ili, \'9ee nejsou tak zcela t\'ecmi, za n\'ec\'9e je lid\'e9 pova\'9euj\'ed. \'8ee nejsou svat\'fdmi a nedotknuteln\'fdmi, dokonal\'fdmi, nekone\'e8n\'ec dobr\'fdmi a v\'ec\'e8n\'fdmi idoly, kter\'e9 je nutno uct\'edvat, ale i kdy\'9e zna\'e8n\'ec odli\'9an\'fdmi, p\'f8ece jen smrteln\'fdmi tvory.Nejvy\'9a\'9a\'ed, kdy\'9e vyhla\'9auje cel\'fd soubor trest\'f9 a p\'f8\'edkaz\'f9 k n\'e1prav\'ec, potvrzuje vlastn\'ec zranitelnost str\'e1\'9ec\'f9 a jejich potomk\'f9. \'82A Gabrielovi P\'e1n \'f8ekl: \'82Vyt\'e1hni proti t\'ecmto zlot\'f8il\'fdm ni\'e8emn\'edk\'f9m, vyhla\'ef z lidsk\'e9ho st\'f8edu d\'ecti jejich smilstva i d\'ecti str\'e1\'9ec\'f9. Roze\'9atvi je proti sob\'ec, aby se navz\'e1jem pobili, nebo\'9d nemaj\'ed n\'e1rok na dlouh\'fd \'9eivot. Oni se t\'ec budou sna\'9eit uprosit, ale nebude jim nic platn\'e9, \'9ee doufaj\'ed ve v\'ec\'e8n\'fd \'9eivot a \'9ee ka\'9ed\'fd z nich se do\'9eije p\'ecti set let.\lquote\ldblquote\par
Hlavn\'ed provin\'ecn\'ed str\'e1\'9ec\'f9 se tedy neslo p\'f8edev\'9a\'edm v ideov\'e9 rovin\'ec. Sv\'fdm zp\'f9sobem vzali lidem iluze a odvr\'e1tili je od zbo\'9enosti a dodr\'9eov\'e1n\'ed nastolen\'e9ho \'f8\'e1du. V\'9edy\'9d i samotn\'ed \'84synov\'e9 nebes\ldblquote se uk\'e1zali jako velc\'ed h\'f8\'ed\'9an\'edci, d\'e1vaj\'edc\'ed p\'f8ednost po\'9eitk\'f9m a sv\'fdm sobeck\'fdm z\'e1jm\'f9m p\'f8ed bo\'9e\'edm na\'f8\'edzen\'edm. Nav\'edc sv\'fdm kon\'e1n\'edm z\'f8ejm\'ec vyvolali siln\'e9 pochybnosti o nadp\'f8irozen\'e9 podstat\'ec s\'edly, kterou reprezentovali. D\'f9sledky se daly o\'e8ek\'e1vat: \'84Nastala velk\'e1 bezbo\'9enost a rozmohlo se smilstvo, lid\'e9 setrv\'e1vali v h\'f8\'edchu a v\'9aechny jejich cesty vedly ke zk\'e1ze.\ldblquote\par
Takto zdevastovan\'e9 lidstvo j\'ed\'9e nebylo mo\'9en\'e9 ovl\'e1dat, nato\'9e rozv\'edjet jeho du\'9aevn\'ed vlastnosti. Bylo nutn\'e9 za\'e8\'edt znovu. B\'f9h boh\'f9 se tedy rozhodne postihnout zemi krutou r\'e1nou. D\'f8\'edve ne\'9e vynese rozsudek, provede ale jedno ne\'e8ekan\'e9 opat\'f8en\'ed:\par
\'84Nato Nejvy\'9a\'9a\'ed, Vzne\'9aen\'fd a Svat\'fd promluvil a poslal Aseruljura k synu L\'e1mecha se vzkazem: \'82\'d8ekni mu m\'fdm jm\'e9nem: ukryj se a zjev mu konec, kter\'fd se bl\'ed\'9e\'ed. Cel\'e1 zem\'ec bude toti\'9e zni\'e8ena a v\'9ae, co je na n\'ed, bude vyhlazeno. A tak\'e9 ho pou\'e8, jak m\'f9\'9ee uniknout zk\'e1ze, aby jeho s\'edm\'ec z\'f9stalo zachov\'e1no po v\'9aechna pokolen\'ed.\lquote\ldblquote\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed je, \'9ee o synu L\'e1mecha nen\'ed do tohoto okam\'9eiku v textu ani zm\'ednka a ani pot\'e9 se o n\'ecm dlouho nedo\'e8teme. Teprve po 96 kapitol\'e1ch, kdy se \'e8lenit\'fd p\'f8\'edb\'ech vrac\'ed v jak\'e9si \'e8asov\'e9 smy\'e8ce zp\'ect, p\'f8ich\'e1z\'ed rozlu\'9at\'ecn\'ed t\'e9to tajemn\'e9 pas\'e1\'9ee. Kone\'e8n\'ec se dozv\'edd\'e1me, k\'fdm byl vyvolen\'fd mu\'9e, jen\'9e dostane \'9aanci uniknout bl\'ed\'9e\'edc\'ed se glob\'e1ln\'ed katastrof\'ec. Odhalen\'ed za\'e8\'edn\'e1 podez\'f8en\'edm na skand\'e1l v Henochov\'ec rodin\'ec.\par
\par
K\'fdm je to podivn\'e9 d\'edt\'ec?\par
S\'e1m Henoch o tom p\'ed\'9ae:\par
\'84Po n\'eckolika dnech vzal m\'f9j syn Met\'fa\'9aelach \'9eenu pro sv\'e9ho syna L\'e1mecha a ona od n\'echo ot\'echotn\'ecla a porodila syna. Jeho t\'eclo bylo b\'edl\'e9 jako sn\'edh a \'e8erven\'e9 jako r\'f9\'9ee, vlasy na jeho hlav\'ec, dlouh\'e9 kade\'f8e, byly b\'edl\'e9 jako vlna a jeho o\'e8i byly kr\'e1sn\'e9. Kdy\'9e otev\'f8el o\'e8i, rozz\'e1\'f8il jimi cel\'fd d\'f9m jako slunce a cel\'fd d\'f9m se pak velmi projasnil. Kdy\'9e byl vzat z rukou porodn\'ed b\'e1by, otev\'f8el \'fasta a promluvil k P\'e1nu spravedlnosti. A jeho otce se p\'f8ed n\'edm zmocnil strach, utekl a p\'f8i\'9ael ke sv\'e9mu otci Met\'fa\'9aelachovi. Pravil mu: \'82Zplodil jsem podivn\'e9ho syna: nen\'ed jako \'e8lov\'eck, n\'fdbr\'9e se podob\'e1 d\'ectem nebesk\'fdch and\'ecl\'f9, je jin\'e9 povahy (p\'f8irozenosti) a je jin\'fd ne\'9e my; jeho o\'e8i jsou jako slune\'e8n\'ed paprsky a jeho tv\'e1\'f8 je p\'f8ekr\'e1sn\'e1. Zd\'e1 se mi, \'9ee nepoch\'e1z\'ed ode mne, n\'fdbr\'9e od and\'ecl\'f9; ob\'e1v\'e1m se, \'9ee se za jeho dn\'f9 m\'f9\'9ee na zemi st\'e1t z\'e1zrak. \'dap\'ecnliv\'ec t\'ec, m\'f9j ot\'e8e, pros\'edm a \'9e\'e1d\'e1m, abys za\'9ael k Henochovi, na\'9aemu otci, a dozv\'ecd\'ecl se od n\'echo pravdu, nebo\'9d jeho obydl\'ed je mezi and\'ecly.\lquote\par
Kdy\'9e Met\'fa\'9aelach vyslechl slova sv\'e9ho syna, p\'f8i\'9ael ke mn\'ec na kon\'e8iny zem\'ec, nebo\'9d sly\'9ael, \'9ee se tam nal\'e9z\'e1m. Hlasit\'ec zvolal. Usly\'9ael jsem jeho hlas a p\'f8i\'9ael k n\'ecmu. \'d8ekl jsem mu: \'82Hle, tady jsem, m\'f9j synu, pro\'e8 jsi ke mn\'ec p\'f8i\'9ael?\lquote\par
Odpov\'ecd\'ecl mi: \'82P\'f8i\'9ael jsem k tob\'ec kv\'f9li znepokojiv\'e9 v\'ecci, vyhledal jsem t\'ec kv\'f9li z\'e1va\'9en\'e9mu vid\'ecn\'ed. Vysly\'9a m\'ec, m\'f9j ot\'e8e, nebo\'9d m\'e9mu synu L\'e1mechovi se narodil syn, jeho\'9e podoba a povaha nejsou jako povaha lid\'ed, barva jeho pleti je b\'eclej\'9a\'ed ne\'9e sn\'edh a \'e8erven\'ecj\'9a\'ed ne\'9e r\'f9\'9ee, vlasy jeho hlavy jsou b\'eclej\'9a\'ed ne\'9e b\'edl\'e1 vlna a jeho o\'e8i jsou jako paprsky slunce. Kdy\'9e sv\'e9 o\'e8i otev\'f8el, oz\'e1\'f8il cel\'fd d\'f9m. Kdy\'9e byl vzat z rukou porodn\'ed b\'e1by, otev\'f8el sv\'e1 \'fasta a velebil P\'e1na nebes. Jeho otce L\'e1mecha se zmocnil strach a utekl ke mn\'ec. Nev\'ec\'f8il, \'9ee to d\'edt\'ec poch\'e1z\'ed od n\'echo, proto\'9ee m\'e1 podobu nebesk\'fdch and\'ecl\'f9. Hle, p\'f8i\'9ael jsem k tob\'ec, abys mi sd\'eclil pravdu.\lquote\par
Pak jsem j\'e1, Henoch, \'f8ekl: \'82P\'e1n u\'e8in\'ed na zemi nov\'e9 v\'ecci. Tuto skute\'e8nost jsem u\'9e z\'f8el ve vid\'ecn\'ed, sd\'eclil mi to. V pokolen\'ed Jereda, m\'e9ho otce, poru\'9aovali n\'eckte\'f8\'ed slovo P\'e1n\'ec poch\'e1zej\'edc\'ed z v\'fd\'9ain nebes. P\'e1chali h\'f8\'edchy a poru\'9aovali z\'e1kon; spojovali se s \'9eenami a p\'e1chali s nimi h\'f8\'edchy; uzav\'edrali s\'f2atek s \'9eenami ze sv\'e9ho st\'f8edu a plodili s nimi d\'ecti. Na cel\'e9 zemi nastane velik\'e1 zk\'e1za: potopa a velik\'e1 zk\'e1za budou trvat po dobu jednoho roku. A tento syn, kter\'fd se v\'e1m narodil, z\'f9stane na zemi a jeho t\'f8i d\'ecti se zachr\'e1n\'ed s n\'edm, zat\'edmco v\'9aichni lid\'e9, kte\'f8\'ed se na zemi nach\'e1zej\'ed, zem\'f8ou. Na zemi nyn\'ed plod\'ed obry nikoli duchem, n\'fdbr\'9e t\'eclem. Na zemi nastane velk\'e1 pohroma a zem\'ec bude o\'e8i\'9at\'ecna ode v\'9a\'ed zka\'9eenosti. Sd\'ecl sv\'e9mu synu L\'e1mechovi, \'9ee syn, kter\'fd se mu narodil, je vpravd\'ec jeho synem. Dej mu jm\'e9no Noe, nebo\'9d on v\'e1m z\'f9stane; on a jeho d\'ecti budou zachr\'e1n\'ecni p\'f8ed zk\'e1zou, kter\'e1 na zemi p\'f8ijde kv\'f9li v\'9aem h\'f8\'edch\'f9m a nepravostem, je\'9e byly a budou na zemi sp\'e1ch\'e1ny za jeho dn\'f9. Dojde je\'9at\'ec k v\'ect\'9a\'edm nepravostem, ne\'9e jsou ty, kter\'e9 byly na zemi sp\'e1ch\'e1ny d\'f8\'edve; nebo\'9d j\'e1 zn\'e1m tajemstv\'ed svat\'fdch. On, P\'e1n, mi je uk\'e1zal a sd\'eclil, a j\'e1 jsem je \'e8etl v nebesk\'fdch tabulk\'e1ch. Vid\'ecl jsem na nich naps\'e1no, \'9ee pokolen\'ed za pokolen\'edm bude h\'f8e\'9ait, a\'9e povstane pokolen\'ed spravedliv\'e9, zlo zanikne a h\'f8\'edch vymiz\'ed z povrchu zem\'ec, zavl\'e1dne na n\'ed jen sam\'e9 dobro. Nyn\'ed, m\'f9j synu, jdi a oznam sv\'e9mu synu L\'e1mechovi, \'9ee tento syn, kter\'fd se narodil, je vpravd\'ec jeho synem a \'9ee to nen\'ed le\'9e.\lquote Kdy\'9e Met\'fa\'9aelach vyslechl slova sv\'e9ho otce Henocha \endash nebo\'9d ten mu v\'9aecko uk\'e1zal v tajnosti \endash navr\'e1til se dom\'f9 a odhalil mu to. Onomu synovi dal jm\'e9no Noe, nebo\'9d ten po v\'9a\'ed zk\'e1ze p\'f8inese zemi pot\'ec\'9aen\'ed.\ldblquote\par
\par
Na k\'f8\'eddlech and\'ecl\'f9\par
Dosavadn\'ed sd\'eclen\'ed je bezesporu \'9aokuj\'edc\'ed. T\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'fd uveden\'fd fakt potvrzuje, \'9ee kontakty mezi takzvan\'fdmi and\'ecly a lidmi byly \'e8ast\'e9, po\'e8etn\'e9 a velmi roz\'9a\'ed\'f8en\'e9. V\'9aeobecn\'ec je toti\'9e zn\'e1mo, jak vyhl\'ed\'9eej\'ed jejich d\'ecti a \'e8\'edm se li\'9a\'ed od lidsk\'fdch potomk\'f9. Jejich ple\'9d je nezvykle b\'edl\'e1 a \'e8erven\'e1. Vlasy p\'f8ipom\'ednaj\'ed jasn\'ec b\'edlou vlnu. V\'fdrazn\'e9 o\'e8i jako by z\'e1\'f8ily.\par
Henoch \'e8asto zd\'f9raz\'f2uje svit, obklopuj\'edc\'ed tyto bytosti, a upozor\'f2uje na jistou uniformitu: \'84Vid\'ecl jsem tam sedm \'9aik\'f9 and\'ecl\'f9 nadm\'edru jasn\'fdch a velmi vzne\'9aen\'fdch. Jejich tv\'e1\'f8e z\'e1\'f8ily a t\'f8pytily se v\'edce ne\'9e slune\'e8n\'ed paprsky a nebylo rozd\'edl\'f9 mezi jejich tv\'e1\'f8emi, chov\'e1n\'edm nebo shodou jejich od\'ecv\'f9.\ldblquote A jinde dod\'e1v\'e1: \'84Jejich o\'e8i z\'e1\'f8ily jako sv\'edce.\ldblquote\par
Je s podivem, na kolika m\'edstech sv\'ecta se od d\'e1vnov\'ecku nach\'e1zej\'ed rytiny a malby \'84sv\'ecteln\'fdch bytost\'ed\ldblquote \endash stvo\'f8en\'ed, jejich\'9e hlavu obklopuje v\'fdrazn\'e1 aureola.\par
Z\'e1rove\'f2, a nejen v podtextu, c\'edt\'edme hr\'f9zu pozem\'9a\'9dan\'f9 p\'f8ed nebesk\'fdmi posly. \'84I zavolal Hospodin jednoho z p\'f8edn\'edch and\'ecl\'f9, stra\'9an\'e9ho a hrozn\'e9ho, a postavil ho vedle mne,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Henoch. Luk\'e1\'9a ve sv\'e9m evangeliu zv\'ecstuje: \'84Tu se uk\'e1zal and\'ecl P\'e1n\'ec stoj\'edc\'ed po prav\'e9 stran\'ec olt\'e1\'f8e, kde se ob\'ectovalo kadidlo. Kdy\'9e ho Zacharij\'e1\'9a uvid\'ecl, vyd\'ecsil se a padla na n\'ecj b\'e1ze\'f2.\ldblquote\par
Vyznava\'e8i s\'fafismu a n\'eckter\'fdch dal\'9a\'edch odno\'9e\'ed isl\'e1mu jsou pevn\'ec p\'f8esv\'ecd\'e8eni o existenci bytost\'ed s k\'f8\'eddly. Ty mohou \'e8lov\'ecka chr\'e1nit a b\'fdt mu prosp\'ec\'9an\'ec, ale setk\'e1n\'ed s nimi nen\'ed pr\'e1v\'ec p\'f8\'edjemn\'e9.\par
Sm\'ecsici l\'e1sky a hr\'f9zy vyza\'f8uj\'ed i ok\'f8\'eddlen\'ed g\'e9niov\'e9, jejich\'9e vyobrazen\'ed nach\'e1z\'edme v asyrsk\'fdch chr\'e1mech. Archeologov\'e9 je pova\'9euj\'ed za ochrann\'e9 duchy, i kdy\'9e pta\'e8\'ed vzhled vyvol\'e1v\'e1 sp\'ed\'9ae strach nebo alespo\'f2 rozpaky.\par
Pomocn\'edci Hospodina se neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'ec podobaj\'ed slu\'9eebn\'edk\'f9m hinduistick\'fdch boh\'f9 \endash gandharv\'f9m. V d\'edle \'e8esk\'fdch indolog\'f9 \'84Bohov\'e9 s lotosov\'fdma o\'e8ima\ldblquote , zpracovan\'e9m vynikaj\'edc\'edm zp\'f9sobem, \'e8teme:\par
\'84Gandharvov\'e9 jsou bytosti, kter\'e9 se voln\'ec pohybuj\'ed pov\'ect\'f8\'edm a jsou pro lidsk\'fd zrak neviditeln\'e9. Mohou v\'9aak na sebe vz\'edt podobu kter\'e9hokoliv \'e8lov\'ecka. A proto\'9ee maj\'ed z\'e1libu v \'9een\'e1ch a dcer\'e1ch pozem\'9a\'9dan\'f9, najdeme v sanskrtsk\'e9 vypr\'e1v\'ecc\'ed literatu\'f8e celou \'f8adu p\'f8\'edb\'ech\'f9, jak se gandharvov\'e9 sn\'e1\'9aej\'ed za noci na terasy pal\'e1c\'f9 a dom\'f9, kde v horku p\'f8esp\'e1v\'e1 \'9eena nebo d\'edvka, prom\'ecn\'ed se v mu\'9ee, kter\'e9ho doty\'e8n\'e1 miluje, a pln\'ec vyu\'9eij\'ed t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti. Pr\'e1v\'ec proto dal u\'9e autoritativn\'ed Manu\'f9v z\'e1kon\'edk jednomu z osmi typ\'f9 s\'f2atk\'f9, kter\'fdm p\'f8izn\'e1v\'e1 leg\'e1ln\'ed i spole\'e8enskou platnost, jm\'e9no g\'e1ndharvaviv\'e1ha, tj. gandharvovsk\'fd s\'f2atek, a definuje jej jako \'84dobrovoln\'e9 spojen\'ed d\'edvky a mu\'9ee, vznikl\'e9 z touhy\ldblquote .\par
Gandharvov\'e9 tedy na sebe mohou vz\'edt podobu \'e8lov\'ecka. Heureka, jak\'e1 dal\'9a\'ed \'9aokuj\'edc\'ed shoda!\par
Henoch toti\'9e ne\'e8ekan\'ec, jen jakoby na okraj, poznamen\'e1v\'e1: \'84Oni m\'ec pak odnesli na jedno m\'edsto, kde bylo n\'ecco jako planouc\'ed ohe\'f2, a kdy\'9e cht\'ecli, p\'f8ijali lidskou podobu.\ldblquote\par
V tomto Henochov\'ec stroh\'e9m popisu and\'ecl\'f9 je z\'f8ejm\'ec ukryt\'fd prav\'fd kl\'ed\'e8 k Pando\'f8in\'ec sk\'f8\'ed\'f2ce pozn\'e1n\'ed. Takzvan\'e1 \'84k\'f8idla\ldblquote , jak se zd\'e1, nebyla ryze vyb\'e1jen\'fdm atributem zd\'f9raz\'f2uj\'edc\'edm nadp\'f8irozenost and\'ecl\'f9, ale jejich skute\'e8nou technickou v\'fdbavou. Pokud ov\'9aem p\'f8ipust\'edme, \'9ee slovo \'84k\'f8\'eddla\ldblquote nezna\'e8\'ed v\'9edy jen popis, ale \'e8asto i funkci. Jak tak\'e9 jinak nazvat za\'f8\'edzen\'ed, p\'f8ipevn\'ecn\'e9 na z\'e1dech a umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed rychl\'fd p\'f8esun vzduchem z m\'edsta na m\'edsto. Dnes ji\'9e v\'edme, \'9ee vzn\'e1\'9aen\'ed se nad zem\'ed s pomoc\'ed lehk\'e9 techniky nemus\'ed b\'fdt jen d\'edlem autor\'f9 sci-fi a \'9apion\'e1\'9en\'edch rom\'e1n\'f9.\par
I na prahu t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed v odlehl\'fdch koutech sv\'ecta p\'f8e\'9e\'edvaj\'ed primitivn\'ed etnick\'e9 skupiny, kter\'e9 se nikdy nesetkaly se sebenepatrn\'ecj\'9a\'ed vymo\'9eenost\'ed modern\'ed civilizace. P\'f8edstavme si situaci, \'9ee nad hlavami t\'ecchto lid\'ed z doby kamenn\'e9 za\'e8ne krou\'9eit rogalo. Des\'edtky zv\'ecdavc\'f9 zcela z\'f8eteln\'ec a p\'f8i pln\'e9m v\'ecdom\'ed spat\'f8\'ed z\'e1zrak. Jak\'fdsi velk\'fd tvor s k\'f8\'eddly l\'e9t\'e1 ovzdu\'9a\'edm. Nelze rozpoznat, \'9ee k\'f8\'eddlo nen\'ed jeho p\'f8irozenou sou\'e8\'e1st\'ed, v\'9edy\'9d vypad\'e1, jako by byl s n\'edm srostl\'fd. Pak pilot p\'f8istane a odepne popruhy. Rogalo z\'f9stane le\'9eet na zemi a tajemn\'e1 l\'e9taj\'edc\'ed bytost se zm\'ecn\'ed v \'e8lov\'ecka. St\'e1lo by za pokus zjistit, jak\'fdmi slovy by domorodci po-psali tuto ud\'e1lost. Mo\'9en\'e1 \'9ee by se vz\'e1cn\'ec shodovali s Henochem, kter\'fd po doletu na m\'edsto konstatuje: \'84\'85 a kdy\'9e cht\'ecli, p\'f8ijali lidskou podobu.\ldblquote\par
Jsou tedy k\'f8\'eddla and\'ecl\'f9 pro lidi pouze synonymem techniky do t\'e9 doby naprosto nezn\'e1m\'e9? Poda\'f8\'ed se n\'e1m n\'eckdy vyp\'e1trat dal\'9a\'ed d\'f9kazy o existenci \'84osobn\'edch vzn\'e1\'9aedel nebe\'9a\'9dan\'f9\ldblquote a odhalit jejich skute\'e8n\'fd vzhled?\par
Nad\'ecje nen\'ed tak nepatrn\'e1, jak bychom soudili. V dob\'ec od 1. do 8. stolet\'ed na\'9aeho v\'ecku se na severu Peru rozv\'edjela civilizace Mochic\'f9. O zp\'f9sobu jej\'edho \'9eivota vypov\'eddaj\'ed nes\'e8etn\'e9 so\'9aky a malby. N\'eckter\'e9 v\'fdjevy n\'e1m doslova berou dech. Nazna\'e8uj\'ed toti\'9e, \'9ee Mochicov\'e9 mohli p\'f8eb\'edrat sv\'e9 \'fa\'9easn\'e9 technick\'e9 v\'ecdomosti a stava\'f8sk\'e9 um\'ecn\'ed od jin\'e9 velmi vysp\'ecl\'e9, jakoby nepozemsk\'e9 spole\'e8nosti.\par
Vzato p\'f8\'edsn\'ec hierarchicky, t\'e9m\'ec\'f8 vojensky organizovan\'e1 civilizace Mochic\'f9 dok\'e1zala vybudovat skute\'e8n\'ec skvostn\'e1 d\'edla, kter\'e1 dodnes vyvol\'e1vaj\'ed n\'e1\'9a opr\'e1vn\'ecn\'fd obdiv svou kr\'e1sou, technickou dokonalost\'ed a mnohdy i uchvacuj\'edc\'ed mohutnost\'ed. Nedaleko Trujilla se dochovala velkolep\'e1 n\'e1bo\'9eensk\'e1 metropole, kter\'e9 v\'e9vod\'ed pyramidy zasv\'eccen\'e9 slunci a m\'ecs\'edci, obklopen\'e9 komplexem budov pro vl\'e1dce a skupinu nejvy\'9a\'9a\'edch kn\'ec\'9e\'ed. Impozantn\'ed stup\'f2ovit\'e1 pyramida Slunce je bezesporu nejv\'ect\'9a\'ed stavbou v d\'ecjin\'e1ch peru\'e1nsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed. Rozkl\'e1d\'e1 se na plo\'9ae 228 x 135 metr\'f9 a ty\'e8\'ed se do v\'fd\'9ae 48 metr\'f9. Stavitel\'e9 na ni \'fadajn\'ec pou\'9eili na pades\'e1t milion\'f9 kus\'f9 vep\'f8ovic a zam\'ecstn\'e1vali p\'f8es 200 000 d\'ecln\'edk\'f9. Takov\'e1 pracovn\'ed s\'edla p\'f8ed\'e8ila i v\'fdstavbu pov\'ecstn\'fdch pyramid v egyptsk\'e9 Gize. Krom\'ec t\'ecchto n\'eckolika velkolep\'fdch svatyn\'ed a vz\'e1cn\'fdch fresek se po Mochic\'edch dochovaly p\'f8edev\'9a\'edm desetitis\'edce keramick\'fdch n\'e1dob a so\'9aek, kter\'e9 strhuj\'edc\'edm zp\'f9sobem dokumentuj\'ed v\'9aechny str\'e1nky \'9eivota t\'e9to civilizace. N\'eckter\'e9 v\'fdjevy v\'9aak p\'f8ed n\'e1s kladou v\'edce ot\'e1zek ne\'9e odpov\'ecd\'ed.\par
Mnoh\'e9 figurky jsou vybaveny neobvykl\'fdmi p\'f8ilbami s miniaturn\'edmi satelitn\'edmi ant\'e9nami, sluch\'e1tky a kupodivu i ozuben\'fdm kolem, i kdy\'9e se v\'9aeobecn\'ec tvrd\'ed, \'9ee tato kultura kolo v\'f9bec neznala. N\'eckter\'e9 postavy maj\'ed na z\'e1dech k\'f8\'eddla, zpod nich\'9e vy\'e8n\'edvaj\'ed kone\'e8ky jak\'fdchsi trubek.\par
Skute\'e8n\'fd \'fadiv vyvol\'e1v\'e1 rytina, veden\'e1 pod katalogov\'fdm \'e8\'edslem 101. Mochick\'fd panovn\'edk je zde vyobrazen ve spole\'e8nosti podivn\'fdch tvor\'f9 na l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch. Snad bychom mohli p\'f8ipustit, \'9ee ok\'f8\'eddlen\'e9 bytosti s pta\'e8\'edmi hlavami poletuj\'ed ovzdu\'9a\'edm jen d\'edky fantazii mal\'ed\'f8e. Pro\'e8 ale p\'f8itom maj\'ed na hlav\'e1ch p\'f8ilby a sed\'ed na vzn\'e1\'9aedlech se z\'f8eteln\'fdmi tryskami? Vypad\'e1 to, jako kdyby tvo\'f8ily doprovodnou letku dal\'9a\'edmu pilotovan\'e9mu stroji. V jeho kokpitu tentokr\'e1t sed\'ed zr\'f9da p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed jagu\'e1ra. A nad n\'ed rozpozn\'e1me za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 evokuje p\'f8edstavu palivov\'e9 n\'e1dr\'9ee, dokonce i s p\'f8\'edvodn\'ed hadic\'ed. Je tolik nevysv\'ectliteln\'fdch detail\'f9 d\'f9kazem o technick\'e9 vysp\'eclosti Mochic\'f9, anebo zpr\'e1vou o n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch p\'f8il\'e9taj\'edc\'edch odjinud?\par
\par
Rozpory nejen v matrice\par
Vra\'9dme se do staroz\'e1konn\'edch \'e8as\'f9. Henoch sv\'e9mu synu Met\'fa\'9aelachovi p\'f8izn\'e1v\'e1: \'84V pokolen\'ed Jereda, m\'e9ho otce, poru\'9aovali n\'eckte\'f8\'ed slovo P\'e1na poch\'e1zej\'edc\'ed z v\'fd\'9ain nebes. P\'e1chali h\'f8\'edchy a poru\'9aovali z\'e1kon, spojovali se s \'9eenami a p\'e1chali s nimi h\'f8\'edchy, uzav\'edrali s\'f2atek s \'9eenami ze sv\'e9ho st\'f8edu a plodili s nimi d\'ecti.\ldblquote\par
Co je t\'edm asi m\'edn\'ecno? Znamen\'e1 to, \'9ee k onomu t\'eclesn\'e9mu spojen\'ed and\'ecl\'f9 s lidsk\'fdmi dcerami do\'9alo v dob\'ec \'9eivota Henochova otce Jereda? Anebo se Jeredovo pokolen\'ed p\'f8\'edmo fyzicky pod\'edlelo na trestuhodn\'fdch p\'f8e\'e8inech?\par
Rozeberme si jednotliv\'e1 provin\'ecn\'ed:\'85 spojovali se s \'9eenami\ldblquote \endash to je p\'f8ece pro mu\'9ee-\'e8lov\'ecka naprosto p\'f8irozen\'e9. V\'fdtka je p\'f8ijateln\'e1, jen pokud doch\'e1zelo k cizolo\'9estv\'ed.\par
\'84\'85 uzav\'edrali s\'f2atek se \'9eenami ze sv\'e9ho st\'f8edu a plodili s nimi d\'ecti.\ldblquote Pro\'e8 takov\'e1 obava z \'9een z vlastn\'edho st\'f8edu? Je to upozorn\'ecn\'ed na nebezpe\'e8\'ed svazk\'f9 s p\'f8\'edbuzn\'fdmi? Jist\'ec ne. V bibli najdeme n\'eckolik p\'f8\'edpad\'f9 takov\'fdchto s\'f2atk\'f9 a bedu\'edni tak \'e8in\'ed dodnes. Je \'9e\'e1douc\'ed, aby si str\'fdc vzal svou nete\'f8, a to nejcenn\'ecj\'9a\'ed, co komunita m\'e1, tedy \'9eeny a velbloudi jako v\'fdkupn\'e9 za s\'f2atek, z\'f9stalo v rodin\'ec.\par
Zb\'fdvaj\'ed jen dv\'ec mo\'9en\'e1 \'f8e\'9aen\'ed:\par
1. I kdy\'9e tomu smysl textu p\'f8esn\'ec neodpov\'edd\'e1, Henoch jen ur\'e8uje \'e8as. And\'ecl\'e9 h\'f8e\'9aili v dob\'ec \'9eivota Jereda a od t\'e9 doby se na zemi \'f8\'edt\'ed zk\'e1za.\par
2. Pokud ale p\'f8ipust\'edme, \'9ee Henoch p\'f8izn\'e1v\'e1 vinu p\'f8\'edmo pokolen\'ed sv\'e9ho otce, pak dojdeme k udivuj\'edc\'edmu z\'e1v\'ecru. Br\'e1t si \'9eeny ze sv\'e9ho st\'f8edu, jin\'fdmi slovy z okruhu sv\'e9 p\'f9sobnosti, tedy dcery lid\'ed z okol\'ed, bylo nep\'f8irozen\'e9 jen pro ty, kte\'f8\'ed sami lidmi nebyli. To ov\'9aem znamen\'e1, \'9ee i v \'9eil\'e1ch Jereda a pota\'9emo jeho syna Henocha musela kolovat krev str\'e1\'9ec\'f9 nebes. T\'edm bychom z\'edskali vysv\'ectlen\'ed, pro\'e8 Henoch m\'e1 tak v\'fdsadn\'ed postaven\'ed a pro\'e8 i jeho pravnuk Noe dost\'e1v\'e1 \'9aanci p\'f8e\'9e\'edt potopu sv\'ecta.Z\'e1rove\'f2 lze objasnit spornou podobu novorozence. I kdy\'9e jeho otcem byl opravdu L\'e1mech, ozvaly se geny mimozemsk\'fdch p\'f8edk\'f9. Takov\'e9 p\'f8\'edpady p\'f8ece zn\'e1me. N\'eckdy se narod\'ed \'e8ern\'e9 d\'edt\'ec b\'edl\'fdm rodi\'e8\'f9m, kte\'f8\'ed t\'f8eba i o n\'eckolik generac\'ed d\'f8\'edve m\'ecli mezi sv\'fdmi p\'f8edky osobu \'e8ern\'e9 pleti.\par
U t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti nelze p\'f8ehl\'e9dnout je\'9at\'ec jeden nanejv\'fd\'9a pozoruhodn\'fd fakt, kter\'fd biblick\'fdm badatel\'f9m prozat\'edm unikl. Srovn\'e1me-li ob\'ec zn\'e1m\'e9 Henochovy knihy a text bible, zjist\'edme, \'9ee v okam\'9eiku sv\'e9ho rozhovoru s Met\'fa\'9aelachem ji\'9e nemohl b\'fdt Henoch na zemi, n\'fdbr\'9e u Boha. Prvn\'ed kniha Moj\'9e\'ed\'9aova v seznamu deseti patriarch\'f9 uv\'e1d\'ed: \'84Ve v\'ecku \'9aedes\'e1ti p\'ecti let zplodil Henoch Met\'fa\'9aelacha. A chodil Henoch s Bohem po zplozen\'ed Met\'fa\'9aelacha t\'f8i sta let a zplodil syny a dcery. V\'9aech dn\'f9 Henochov\'fdch bylo t\'f8i sta \'9aedes\'e1t p\'ect let. I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, nebo\'9d B\'f9h ho vzal.\par
Ve v\'ecku sto osmdes\'e1ti sedmi let zplodil Met\'fa\'9aelach L\'e1mecha. Po zplozen\'ed L\'e1mecha \'9eil Met\'fa\'9aelach sedm set osmdes\'e1t dv\'ec l\'e9ta a zplodil syny a dcery. V\'9aech dn\'f9 Met\'fa\'9aelachov\'fdch bylo dev\'ect set \'9aedes\'e1t dev\'ect let a um\'f8el.\par
Ve v\'ecku sto osmdes\'e1ti dvou let zplodil L\'e1mech syna. Dal mu jm\'e9no Noe.\ldblquote\par
Po\'e8\'edtejme spolu. V okam\'9eiku narozen\'ed syna Met\'fa\'9aelacha zb\'fdvalo Henochovi t\'f8i sta rok\'f9 k odchodu s Bohem. Po sto osmdes\'e1ti sedmi letech p\'f8iv\'edtal do rodiny vnuka L\'e1mecha. Ten ov\'9aem zplodil Noa ve sv\'fdch sto osmdes\'e1ti dvou letech, tedy a\'9e 69 rok\'f9 pot\'e9, co Henoch zmizel. Jak je tedy mo\'9en\'e9, \'9ee Met\'fa\'9aelach \'9e\'e1d\'e1 Henocha o radu a sv\'ec\'f8uje se mu s podez\'f8en\'edm, \'9ee Noe je d\'edt\'ec \'84str\'e1\'9ec\'f9 nebes\ldblquote ?\par
Ud\'eclala chybu \'84matrik\'e1\'f8ka\ldblquote a vypsala \'9apatn\'ec rodn\'e9 listy? Nebo najdeme jin\'e9, mo\'9en\'e1 velmi zvl\'e1\'9atn\'ed vysv\'ectlen\'ed?\par
\par
Patriarcha na orbit\'e1ln\'ed stanici\par
Henoch ode\'9ael ze zem\'ec ve v\'ecku t\'f8\'ed set \'9aedes\'e1ti p\'ecti let. Vzhledem k tomu, \'9ee t\'e9m\'ec\'f8 v\'9aichni z jeho rodu \'9eili skoro t\'f8ikr\'e1t d\'e9le, byl v t\'e9 dob\'ec mu\'9eem v pln\'e9 s\'edle, sp\'ed\'9ae jinochem. P\'f8ipome\'f2me si v\'9aak znovu, \'9ee nikde nen\'ed zm\'ednka o Henochov\'ec smrti. V\'edme jen, \'9ee nadobro zmizel. Opravdu nadobro?\par
Bible jasn\'ec sd\'ecluje, \'9ee b\'f9h Henocha vzal a nebylo ho. Tedy \'9ee ji\'9e d\'e1le nepob\'fdval mezi lidmi. Kam se patriarcha vytratil, z\'f9st\'e1v\'e1 tajemstv\'edm.\par
Navrhuji spekulaci: Henoch odlet\'ecl se str\'e1\'9eci na jejich z\'e1kladnu. Ta se v\'9aak nenach\'e1zela na zemsk\'e9m povrchu, ale na orbit\'e1ln\'ed dr\'e1ze.\par
Troufalou domn\'ecnku potvrzuj\'ed samotn\'e9 texty Henochov\'fdch knih: \'84And\'ecl\'e9 sp\'ec\'9an\'ec vzali Henocha a vynesli ho na nejvy\'9a\'9a\'ed nebe.\ldblquote Odvezli ho tedy z povrchu planety.\par
Na jin\'e9m m\'edst\'ec \'e8teme: \'84Kdy\'9e Met\'fa\'9aelach vyslechl slova sv\'e9ho syna, p\'f8i\'9ael ke mn\'ec na kon\'e8iny zem\'ec, nebo\'9d sly\'9ael, \'9ee se tam nal\'e9z\'e1m. Hlasit\'ec zvolal; usly\'9ael jsem jeho hlas a p\'f8i\'9ael k n\'ecmu. \'d8ekl jsem mu: \'82Hle, tady jsem, m\'f9j synu, pro\'e8 jsi ke mn\'ec p\'f8i\'9ael?\lquote\ldblquote\par
V\'edme, \'9ee k tomuto kontaktu do\'9alo v dob\'ec, kdy Henoch byl ji\'9e prokazateln\'ec pry\'e8. Met\'fa\'9aelach ho v\'9aak nalezl na kon\'e8in\'e1ch zem\'ec. Bylo to n\'ecjak\'e9 odlehl\'e9 m\'edsto v pustin\'e1ch na sam\'e9 hranici \'f8\'ed\'9ae, nebo pojem \'84kon\'e8iny zem\'ec\ldblquote je sp\'ed\'9ae symbolem pro prostor, kde zem\'ec ji\'9e skon\'e8ila, ale p\'f8esto je dob\'f8e viditeln\'e1? M\'ecl Henoch na mysli orbit\'e1ln\'ed dr\'e1hu?\par
Kdyby \'9alo o ryze pozemsk\'fd \'fatulek, otec a syn by si jist\'ec po dlouh\'e9 dob\'ec odlou\'e8en\'ed padli do n\'e1ru\'e8e. Ale Met\'fa\'9aelach Henocha v\'f9bec nevid\'ecl, jen s n\'edm hovo\'f8il. Text toti\'9e v z\'e1v\'ecru podot\'fdk\'e1: \'84Kdy\'9e Met\'fa\'9aelach vyslechl slova sv\'e9ho otce Henocha \endash nebo\'9d ten mu v\'9aecko uk\'e1zal v tajnosti \endash navr\'e1til se dom\'f9\'85\ldblquote\par
\'84\'85 uk\'e1zal v tajnosti\'85\ldblquote \endash z\'f9stal tedy skryt. Pro\'e8? Pro\'e8 nepobyl se sv\'fdm milovan\'fdm synem? Mysl\'edm, \'9ee nemohl. Oba mu\'9ei se nesetkali tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8, pouze spolu hovo\'f8ili prost\'f8ednictv\'edm jak\'e9hosi komunika\'e8n\'edho za\'f8\'edzen\'ed. Met\'fa\'9aelach z pozemsk\'e9 z\'e1kladny str\'e1\'9ec\'f9 nav\'e1zal spojen\'ed s jejich plavidlem na orbit\'ec. A nebyla to pro n\'ecj novinka. Musel v\'ecd\'ect, \'9ee se tam jeho otec nach\'e1z\'ed. P\'f8ipome\'f2me znovu: \'84\'85 p\'f8i\'9ael ke mn\'ec na kon\'e8iny zem\'ec, nebo\'9d v\'ecd\'ecl, \'9ee se tam nal\'e9z\'e1m.\ldblquote Kontakt se uskute\'e8nil a\'9e 69 let pot\'e9, co Henoch zmizel. Pro lidi definitivn\'ec ode\'9ael s Bohem, rodina ale dob\'f8e v\'ecd\'ecla, kde ho m\'e1 hledat.\par
\par
Opravdu prvn\'ed kosmonaut?\par
Je patriarch\'f9v strhuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech ryz\'edm podobenstv\'edm o bo\'9e\'ed milosti, o zaslou\'9een\'e9m trestu a nov\'e9 nad\'ecji, nebo veskrze re\'e1ln\'fdm zachycen\'edm okam\'9eiku sbl\'ed\'9een\'ed pozem\'9a\'9dana s jin\'fdmi sv\'ecty? Mohl Henoch skute\'e8n\'ec pob\'fdvat na orbit\'e1ln\'ed stanici str\'e1\'9ec\'f9 nebes? Nen\'ed p\'f8\'edli\'9a sm\'ecl\'e9 a mo\'9en\'e1 i dom\'fd\'9aliv\'e9 p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee Zem\'ec a jej\'ed obyvatel\'e9 natolik zaj\'edmali ciz\'ed vysp\'eclou civilizaci, \'9ee po cel\'e9 v\'ecky dok\'e1zala trp\'ecliv\'ec sledovat v\'fdvoj lidstva a mo\'9en\'e1 ho i korigovat? Byl Henoch prokazateln\'ec prvn\'edm kosmonautem v d\'ecjin\'e1ch lidstva?\par
Zd\'e1 se, \'9ee ano. Punc nadp\'f8irozenosti jeho opakovan\'e9ho putov\'e1n\'ed nebesy toti\'9e st\'edr\'e1 ryze pragmatick\'e1 okolnost. Patriarcha p\'f8i sv\'fdch styc\'edch s and\'ecly trp\'ecl \'84zdravotn\'edmi komplikacemi\ldblquote .\par
Cel\'e1 ud\'e1lost se ud\'e1la takto: p\'f8i prvn\'ed n\'e1v\'9at\'ecv\'ec na nebes\'edch jsou Henochovi zjeveny minulost i budoucnost lidstva a bo\'9e\'ed z\'e1m\'ecry. Hospodin pak sd\'ecluje: \'84Te\'ef ti, Henochu, d\'e1v\'e1m t\'f8icet dn\'ed \'e8ek\'e1n\'ed, abys je mohl str\'e1vit ve sv\'e9m dom\'ec a vypov\'ecd\'ect sv\'fdm syn\'f9m a v\'9aem sv\'fdm dom\'e1c\'edm v\'9aechno ode mne, aby sly\'9aeli, cos jim \'f8ekl, a aby si p\'f8e\'e8etli a pochopili, \'9ee nen\'ed jin\'e9ho krom\'ec mne, a v\'9aichni aby zachovali tv\'e1 p\'f8ik\'e1z\'e1n\'ed a \'e8etli knihy tv\'e9ho spisu. Po t\'f8iceti dnech pro tebe po\'9alu and\'ecla a vezme t\'ec ze zem\'ec od tv\'fdch syn\'f9 ke mn\'ec.\ldblquote\par
V n\'e1sleduj\'edc\'ed kapitole se ale dozv\'edd\'e1me, \'9ee n\'e1vrat musel b\'fdt odlo\'9een.\par
\'84I zavolal Hospodin jednoho z p\'f8edn\'edch and\'ecl\'f9, stra\'9an\'e9ho a hrozn\'e9ho, a postavil ho vedle mne. Vzhled tohoto and\'ecla byl b\'edl\'fd jako sn\'edh a jeho ruce, vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed jako led, byly velice studen\'e9. M\'e1 tv\'e1\'f8 zchladla, nebo\'9d jsem nemohl sn\'e9st b\'e1ze\'f2 p\'f8ed Hospodinem, stejn\'ec jako nelze vydr\'9eet ohe\'f2 pece. slune\'e8n\'ed \'9e\'e1r nebo mraziv\'e9 pov\'ect\'f8\'ed. Hospodin mi pravil: \'82Henochu, jestli\'9ee tvoje tv\'e1\'f8 zde nezchladne, nem\'f9\'9ee \'e8lov\'eck na tvou tv\'e1\'f8 pohled\'ect.\lquote Ob\'ecma dv\'ecma mu\'9e\'f9m, kte\'f8\'ed m\'ec prve vedli vzh\'f9ru, Hospodin \'f8ekl: \'82A\'9d s v\'e1mi Henoch sestoup\'ed na zem a po\'e8kejte na n\'echo a\'9e do stanoven\'e9ho dne.\lquote I polo\'9eili mne v noci na l\'f9\'9eko. Met\'fa\'9aelach o\'e8ek\'e1val m\'f9j p\'f8\'edchod, ve dne v noci bd\'ecl na str\'e1\'9ei u m\'e9ho lo\'9ee. U\'9easl, kdy\'9e zaslechl m\'f9j p\'f8\'edchod. \'d8ekl jsem, aby se se\'9ali v\'9aichni moji dom\'e1c\'ed lid\'e9. A j\'e1 jsem k nim mluvil.\ldblquote\par
Henoch pot\'e9 vypr\'e1v\'ed rodin\'ec v\'9ae, co vid\'ecl na nebi, a rad\'ed, jak maj\'ed \'9e\'edt, aby se l\'edbili Bohu. A pak se to stalo: \'84Je\'9at\'ec kdy\'9e Henoch rozmlouval se sv\'fdmi lidmi, spustil Hospodin na zemi soumrak. Nastala tma a zahalila mu\'9ee stoj\'edc\'ed s Henochem. And\'ecl\'e9 sp\'ec\'9an\'ec vzali Henocha a vynesli ho na nejvy\'9a\'9a\'ed nebe. Kde ho p\'f8ijal Hospodin a postavil ho p\'f8ed svou tv\'e1\'f8 na v\'ecky. Tma pak ze zem\'ec ustoupila a nastalo sv\'ectlo. Lid\'e9 vid\'ecli, ale nepochopili, jak byl Henoch vzat. Oslavili Boha a \'9ali do sv\'fdch domov\'f9.\ldblquote\par
\par
III. POTOMCI VESM\'cd\'d8AN\'d9\par
Kdysi v \'e8asech obest\'f8en\'fdch \'9aerosvitn\'fdm h\'e1vem tajemstv\'ed se zrcadlo ustavi\'e8n\'ec temn\'e9 hladiny jezera Titicaca n\'e1hle rozjasnilo. Za ohlu\'9auj\'edc\'edho rachotu se z oblohy za\'e8alo sn\'e1\'9aet obrovsk\'e9 z\'e1\'f8\'edc\'ed t\'ecleso. Jeho trup se leskl, jako by byl oblo\'9een zlatem. Nebesk\'fd kor\'e1b p\'f8ist\'e1l na jednom z ostrov\'f9 a z n\'ecj vystoupila zvl\'e1\'9atn\'ed \'9eena s narudlou plet\'ed. Svou postavou se podobala pozem\'9a\'9dank\'e1m, ale jej\'ed hlava byla nezvykle vysok\'e1 a na vrcholu podivn\'ec \'9api\'e8at\'e1. Dlouh\'e9 plandav\'e9 u\'9ai j\'ed visely a\'9e k ramen\'f9m. Tak\'e9 jej\'ed ruce \'9aokovaly. M\'ecly pouze \'e8ty\'f8i prsty, mezi nimi\'9e se r\'fdsovala plovac\'ed bl\'e1na. \'8eena z\'edskala jm\'e9no Orejona, co\'9e znamen\'e1 Dlouhouch\'e1. P\'f8ilet\'ecla pr\'fd z Venu\'9ae, aby na zemi zanechala nejen sv\'e9 v\'ecdomosti, ale i potomky. D\'f9kazy o t\'e9to kosmick\'e9 misi lze nal\'e9zt p\'f8edev\'9a\'edm v trosk\'e1ch Tiahuanaka.\par
\'8apan\'eclsk\'fd biolog Garcia Beltran, potomek velk\'e9ho kronik\'e1\'f8e Garcilase de la Vegy, jemu\'9e po matce kolovala v \'9eil\'e1ch krev kr\'e1lovsk\'e9ho rodu Ink\'f9, objevil v rodinn\'e9m d\'ecdictv\'ed fragmenty tohoto a dal\'9a\'edch fantastick\'fdch andsk\'fdch m\'fdt\'f9. Jejich \'e8etba vyvol\'e1v\'e1 opr\'e1vn\'ecn\'fd \'fadiv a p\'f8em\'edru ot\'e1zek.\par
\'84Obr\'e1zkov\'e9 p\'edsmo z Tiahuanaka vypr\'e1v\'ed, \'9ee v epo\'9ae gigantick\'fdch tap\'edr\'f9 p\'f8i\'9aly na Zemi vysoce civilizovan\'e9 lidsk\'e9 bytosti s prsty spojen\'fdmi bl\'e1nou a s krv\'ed, kter\'e1 se li\'9a\'ed od na\'9a\'ed. Za sv\'e9 s\'eddlo zvolily jezero le\'9e\'edc\'ed v\'fd\'9ae ne\'9e zem\'ec, proto\'9ee jim nejl\'e9pe vyhovovalo.\ldblquote\par
Jezero Titicaca je skute\'e8n\'ec nejv\'fd\'9ae polo\'9eenou vodn\'ed plochou na sv\'ect\'ec. Rozkl\'e1d\'e1 se v\'edce ne\'9e 3 800 m nad mo\'f8em. Tlak vzduchu je tam o polovinu ni\'9e\'9a\'ed ne\'9e p\'f8i hladin\'ec oce\'e1nu. Sehr\'e1vala tato okolnost n\'ecjakou roli? Byl organismus Orejony uvykl\'fd jin\'e9mu tlaku atmosf\'e9ry, ne\'9e je na Zemi obvykl\'e9? Anebo pot\'f8ebovala m\'edt ve sv\'e9 bl\'edzkosti velkou vodn\'ed plochu?\par
\'84Plovac\'ed bl\'e1na na rukou nazna\'e8uje, \'9ee voda byla p\'f8irozen\'fdm prost\'f8ed\'edm na mate\'f8sk\'e9 planet\'ec Orejony a \'9ee sehr\'e1vala velkou roli v \'9eivot\'ec Venu\'9aan\'f9,\ldblquote komentuje Beltran dokumenty sv\'e9ho p\'f8edka.\par
\'84Orejona se rozhodla stvo\'f8it na Zemi lidskou rasu, proto se spojila s tap\'edrem a porodila n\'eckolik d\'ect\'ed. Bytosti, zrozen\'e9 z tak neobvykl\'e9ho k\'f8\'ed\'9een\'ed, disponovaly rozumem, kter\'fd sice nedosahoval inteligence Orejony, ale vysoce p\'f8evy\'9aoval schopnosti vn\'edm\'e1n\'ed v\'9aech zv\'ed\'f8at. Tak\'e9 n\'eckter\'e9 jejich org\'e1ny z\'f9staly stejn\'e9 jako u tap\'edra. Takov\'fdm zp\'f9sobem vznikla nov\'e1 rasa.\par
Jednoho dne, pova\'9euj\'edc posl\'e1n\'ed za ukon\'e8en\'e9, unaven\'e1 Zem\'ed anebo prost\'ec jen veden\'e1 touhou po n\'e1vratu na Venu\'9ai, Orejona nastoupila do sv\'e9 lodi a odlet\'ecla. Jej\'ed d\'ecti se rozmno\'9eovaly. V\'ect\'9aina z nich byla jako jejich otec-tap\'edr, ale jedno z plemen z okol\'ed jezera Titicaca z\'f9stalo v\'ecrn\'e9 pam\'e1tce Orejony. Rozv\'edjelo svou inteligenci a v\'ecd\'ecn\'ed, dodr\'9eovalo p\'f8edepsan\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 ob\'f8ady a \'9eivotn\'ed zvyklosti a posl\'e9ze polo\'9eilo z\'e1klady p\'f8edinck\'e9 civilizace. Toto z\'f9stalo zaps\'e1no na Br\'e1n\'ec slunce v Tiahuanacu.\ldblquote Jeden z dochovan\'fdch \'faryvk\'f9 up\'f8es\'f2uje, \'9ee k p\'f8\'edletu kosmick\'e9 lodi s Orejonou do\'9alo p\'f8ed p\'ecti miliony roky, kdy na Zemi \'9eila fantastick\'e1 zv\'ed\'f8ata a kdy je\'9at\'ec neexistovali lid\'e9.\ldblquote\par
\par
Vodn\'ed kol\'e9bka p\'f8edk\'f9\par
Oprost\'edme-li m\'fdtus od zjevn\'ec poh\'e1dkov\'e9ho n\'e1nosu kontaktu s tap\'edrem a p\'f8evedeme ho do soudob\'e9ho jazyka, pak sd\'eclen\'ed zn\'ed takto: lid\'e9 jsou v\'fdsledkem genetick\'e9ho z\'e1sahu vysp\'ecl\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace. Sv\'fdm stvo\'f8itel\'f9m se zna\'e8n\'ec podobaj\'ed, ale nejsou jejich v\'ecrnou kopi\'ed. Postupn\'fdm v\'fdvojem n\'eckter\'e9 enkl\'e1vy mutant\'f9 dos\'e1hly zna\'e8n\'e9 vysp\'eclosti, zat\'edmco v jin\'fdch zv\'edt\'eczily zv\'ed\'f8ec\'ed geny, a ty pak postupn\'ec degenerovaly. Akt stvo\'f8en\'ed byl odstartov\'e1n p\'f8ed p\'ecti miliony lety.\par
Oproti zaveden\'fdm hypot\'e9z\'e1m by tedy n\'e1\'9a p\'f8edek m\'ecl plovac\'ed bl\'e1ny a velmi hladkou k\'f9\'9ei. Teorii o vodn\'edm p\'f9vodu \'e8lov\'ecka za\'e8\'ednaj\'ed prosazovat i n\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci. Ji\'9e v \'9aedes\'e1t\'fdch l\'e9tech ji jako prvn\'ed formuloval Alister Hardy, odborn\'edk na mo\'f8skou biologii.\par
V l\'e9t\'ec 1999 zve\'f8ejnila Pavla Kouck\'e1 podn\'eccuj\'edc\'ed \'favahu:\par
\'84Podle klasick\'e9 teorie o p\'f9vodu \'e8lov\'ecka jsme opice, kter\'e9 slezly ze strom\'f9, postavily se na zadn\'ed a za\'e8aly lovit v savan\'ec. Pot\'f8eba taktiky a spolupr\'e1ce p\'f8i lovu vedla k rozvoji inteligence a \'f8e\'e8i.\par
Ne v\'9aichni s touto teori\'ed souhlas\'ed. Nap\'f8\'edklad badatel Desmond Morris, autor knih Nah\'e1 opice a Lidsk\'fd \'9eivo\'e8ich, se domn\'edv\'e1, \'9ee na\'9ai p\'f8edch\'f9dci pro\'9ali ve sv\'e9m v\'fdvoji \'82vodn\'edm obdob\'edm\lquote , kdy si sh\'e1n\'ecli potravu ve vod\'ec, nejsp\'ed\'9ae u \'fast\'ed velk\'fdch \'f8ek. Jejich t\'ecla se proto mo\'9en\'e1 vodn\'edmu prost\'f8ed\'ed p\'f8ed \'e8ty\'f8mi a\'9e p\'ecti miliony lety p\'f8izp\'f9sobovala: ztr\'e1cela t\'eclesn\'e9 ochlupen\'ed, usazoval se jim podko\'9en\'ed tuk a z\'f8ejm\'ec se u nich vyv\'edjely plovac\'ed bl\'e1ny.\par
Morris a dal\'9a\'ed zast\'e1nci t\'e9to teorie argumentuj\'ed mimo jin\'e9 t\'edm, \'9ee m\'e1me tzv. pot\'e1p\'ecc\'ed reflex: pono\'f8\'edme-li obli\'e8ej do vody, zvl\'e1\'9atn\'ed nerv se zakon\'e8en\'edm ve tv\'e1\'f8\'edch, v bl\'edzkosti nosu a \'fast. V takov\'e9 situaci uzav\'f8e d\'fdchac\'ed cesty a sev\'f8e mal\'e9 pr\'f9duchy v pl\'edc\'edch. Sou\'e8asn\'ec se tak\'e9 zpomal\'ed \'e8innost srdce. \'8aimpanz nebo gorila naproti tomu v takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec zpanika\'f8\'ed, jejich srdce za\'e8ne b\'edt jako o z\'e1vod a brzy se utop\'ed.\par
Morris pak p\'f8edkl\'e1d\'e1 dal\'9a\'ed d\'f9kazy: kdy\'9e novoroze\'f2ata polo\'9e\'edme do vody \'9aetrn\'ec a v poloze na b\'f8\'ed\'9aku, beze strachu plavou. Na rozd\'edl od v\'9aech opic jsou lid\'e9 ve vod\'ec doslova jako doma. \'c8lov\'eck dok\'e1zal nep\'f8etr\'9eit\'ec plavat a\'9e 168 hodin a bez p\'f8\'edstroje se potopil ji\'9e do 80 m hloubky.\ldblquote\par
Podle tradice z Velikono\'e8n\'edho ostrova st\'e1la u zrodu inteligentn\'edho \'9eivota jako sudi\'e8ka ryba patuki. Ta m\'e1 trochu \'9eab\'ed vzhled, je vybavena no\'9ei\'e8kama a siln\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 lalokoploutv\'e9 ryby, o nich\'9e v\'edme, \'9ee byly p\'f8echodem mezi rybami a oboj\'9eiveln\'edky. Z n\'ed se podle legendy vyvinul moko \endash \'e8lov\'eck s vlastnostmi je\'9at\'ecrky a postupn\'ec dal\'9a\'edmi mutacemi st\'e1le dokonalej\'9a\'ed k\'f8\'ed\'9eenci a\'9e k dne\'9an\'edmu lidstvu. Mutace pr\'fd zp\'f9sobil nejen prvotn\'ed z\'e1sah bytosti z nebes, ale tak\'e9 zm\'ecna podneb\'ed, a tedy i stravy a lidsk\'e1 reakce na tyto zm\'ecny. Ob\'e8as se t\'eclo rozpomene na svou minulost a p\'f8ed\'e1 na\'9aim potomk\'f9m kapi\'e8ku p\'f9vodn\'edch zv\'ed\'f8ec\'edch gen\'f9. Proto p\'f8ich\'e1zej\'ed na sv\'ect d\'ecti s rysy na\'9aich vodn\'edch p\'f8edk\'f9.\par
V \'e8ervnu 1995 se na jihu Chile narodil Ricardo Sandocal. Jeho t\'eclo je pokryto drobn\'fdmi ryb\'edmi \'9aupinami. Na sou\'9ai je velmi nemotorn\'fd, zato ve vod\'ec se dovede pohybovat velmi rychle. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec jsou na sv\'ect\'ec zn\'e1my je\'9at\'ec dal\'9a\'ed dva p\'f8\'edpady vrozen\'e9 ichty\'f3zy.\par
A je zde je\'9at\'ec jedna \'favaha \endash nevypl\'fdv\'e1 nevysv\'ectliteln\'e1 p\'f8\'edchylnost delf\'edn\'f9 k lidsk\'e9 rase tak\'e9 z dob, kdy oba \'9eivo\'e8i\'9an\'e9 druhy spole\'e8n\'ec ob\'fdvaly vodn\'ed \'9eivel?\par
\par
N\'e1rod \'e8ern\'e9 krve\par
Prastarou indi\'e1nskou pov\'ecst o Orejon\'ec podporuje i n\'eckolik p\'f8ekvapuj\'edc\'edch okolnost\'ed. V n\'e1dhern\'e9m \'fadol\'ed peru\'e1nsk\'fdch And se rozkl\'e1d\'e1 Cuzco, b\'fdval\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto mohutn\'e9 \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9. Kdy\'9e jej v roce 1533 dobyl Francisco Pizzaro, jeho bratranec Pedro Pizzaro napsal, \'9ee se zde st\'f8etli s \'84orejones\ldblquote , kte\'f8\'ed m\'ecli tak dlouh\'e9 u\'9ai, \'9ee jim spl\'fdvaly a\'9e na ramena. \'84Toho, kdo m\'ecl u\'9ai nejdel\'9a\'ed, pova\'9eovali za nejvzne\'9aen\'ecj\'9a\'edho.\ldblquote V\'fdsada protahovat si u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky byla vyhrazena jen p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9m kr\'e1lovsk\'e9ho rodu Ink\'f9. Inkov\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee legend\'e1rn\'ed bohov\'e9, kte\'f8\'ed vystav\'ecli Tiahua-naco, m\'ecli rovn\'ec\'9e prota\'9een\'e9 boltce a \'f8\'edkali si Velk\'e9 u\'9ai.\par
O v\'edce ne\'9e sto let pozd\'ecji cestoval z Cuzca k jezeru Titicaca \'9apan\'eclsk\'fd obchodn\'edk Fernardo Lopez. V listu, adresovan\'e9m kr\'e1lovsk\'e9mu dvoru, uv\'e1d\'ed tuto podivnou informaci: \'84V okol\'ed Tiahua-naca se pohybuje mu\'9e, o n\'ecm\'9e mnoz\'ed \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee p\'f8i\'9ael z hv\'eczd. Nen\'ed star\'fd, v\'eckem se bl\'ed\'9e\'ed \'e8ty\'f8ic\'edtce, ale domorodci k n\'ecmu chovaj\'ed \'factu jako ke sta\'f8e\'9ainovi. Tento \'e8lov\'eck dok\'e1\'9ee sv\'fdma rukama se \'e8ty\'f8mi prsty vytu\'9ait p\'f8\'edtomnost barevn\'fdch kov\'f9 a vody v podzem\'ed. Tento mu\'9e se jmenuje Uru.\ldblquote\par
O \'e8ty\'f8i sta let pozd\'ecji se americk\'fd novin\'e1\'f8 Jimmy Howard setkal v Cuzcu s mu\'9eem podivn\'e9ho vzhledu. Cizinec o\'e8ividn\'ec nepat\'f8il k \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1m\'e9 lidsk\'e9 rase, m\'ecl sv\'ectl\'e9 vlasy, zvl\'e1\'9atn\'ed na\'e8ervenalou barvu pleti a na rukou \'e8ty\'f8i prsty, opat\'f8en\'e9 bl\'e1nou. P\'f8esto\'9ee vypadal na \'e8ty\'f8icet, indi\'e1n\'9at\'ed starci ho znali ji\'9e od sv\'e9ho d\'ectstv\'ed. On s\'e1m tvrdil, \'9ee \'9eije na na\'9a\'ed planet\'ec ji\'9e n\'eckolik stovek let. Spolu s dal\'9a\'edmi obyvateli sv\'e9 mate\'f8sk\'e9 planety p\'f8ilet\'ecl v kulovit\'e9m l\'e9taj\'edc\'edm objektu. Jm\'e9no tohoto mu\'9ee bylo Uru. Znal Jimmy Howard Lopezovu zpr\'e1vu a jeho rozhovor je pouhou novin\'e1\'f8skou kachnou, nebo zde m\'e1me dvoj\'ed nez\'e1visl\'e9 sv\'ecdectv\'ed o setk\'e1n\'ed s vesm\'ed\'f8anem jm\'e9nem Uru?\par
A aby proklet\'fdm shod\'e1m nebyl konec, vydejme se na jezero Titicaca. Pr\'e1v\'ec zde \'9eili p\'f8\'edslu\'9an\'edci etnick\'e9 skupiny stejn\'e9ho jm\'e9na Uru. Kdy\'9e je za\'e8ali ohro\'9eovat agresivn\'ed Aymarov\'e9 a pozd\'ecji i b\'edl\'ed kolonialist\'e9, Uruov\'e9 se p\'f8est\'echovali na plovouc\'ed r\'e1kosov\'e9 ostrovy. Jejich odolnost v\'f9\'e8i chladu, vlhku a mlze byla neuv\'ec\'f8iteln\'e1. V prost\'f8ed\'ed, v n\'ecm\'9e by \'e8lov\'eck nutn\'ec musel onemocn\'ect, p\'f8ekypovali zdrav\'edm. Vysv\'ectlovali to t\'edm, \'9ee nejsou lidmi. Pouze se jim pr\'fd podobaj\'ed. Ve skute\'e8nost\'ed poch\'e1zej\'ed z kosmu.\par
Francouzsk\'fd etnolog Jehan Vellard pro\'9eil mezi posledn\'edmi Uruy mnoho let a zaznamenal jejich v\'fdpov\'ec\'ef, kterou uv\'e1d\'edme ve zkr\'e1cen\'e9 \'faprav\'ec Miloslava Stingla:\par
\'84My jin\'ed, my obyvatel\'e9 jezera, my Kot-Su\'f2ov\'e9, my nejsme lid\'e9. Byli jsme zde d\'f8\'edve ne\'9e Inkov\'e9, d\'f8\'edve ne\'9e Otec nebes Tati\'fa stvo\'f8il lidi, Aymary, Ke\'e8u\'e1nce, b\'eclochy. Byli jsme tu dokonce je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e slunce za\'e8alo oza\'f8ovat zemi\'85 U\'9e v dob\'ec, kdy zem\'ec byla je\'9at\'ec v polotemnu, kdy ji osv\'ectlovala jen Luna a hv\'eczdy\'85 tehdy, kdy Titicaca bylo mnohem v\'ect\'9a\'ed ne\'9e dnes\'85 ji\'9e tehdy tu \'9eili na\'9ai otcov\'e9. Ne, nejsme lid\'e9\'85 Na\'9ae krev je \'e8ern\'e1, proto nec\'edt\'edme chlad jezern\'edch noc\'ed\'85 nehovo\'f8\'edme lidskou \'f8e\'e8\'ed a lid\'e9 nerozum\'ecj\'ed, jak hovo\'f8\'edme my. Na\'9ae hlava je jin\'e1 ne\'9e ostatn\'edch Indi\'e1n\'f9. Jsme velice d\'e1vn\'ed, jsme nejd\'e1vn\'ecj\'9a\'ed\'85 jsme obyvatel\'e9 jezera, Kot-Su\'f2ov\'e9. My nejsme lid\'e9.\ldblquote\par
Pro toto sv\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed odm\'edtali kontakty s ostatn\'edmi kmeny a rozmno\'9eovali se jen mezi sebou. Jejich p\'f9vodn\'ed jazyk se skute\'e8n\'ec nepodobal \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 \'f8e\'e8i na sv\'ect\'ec. Krev m\'ecli prokazateln\'ec \'e8ernou jako uhel. Jejich jm\'e9no sice p\'f8evzali nyn\'ecj\'9a\'ed obyvatel\'e9 plovouc\'edch ostrov\'f9, ale posledn\'ed z prav\'fdch Ur\'f9 zem\'f8el v roce 1962.\par
\par
Prodlu\'9e svou lebku, prot\'e1hni u\'9ai\par
Tajemstv\'ed n\'e1roda \'e8ern\'e9 krve ji\'9e asi nikdy nerozlu\'9at\'edme, zato v jin\'fdch koutech Ji\'9en\'ed Ameriky, a nejen tam, nach\'e1z\'edme dal\'9a\'ed stopy oboj\'9eiveln\'fdch cizinc\'f9 s prot\'e1hlou hlavou, \'9aikm\'fdm tvarem o\'e8\'ed a dlouh\'fdma u\'9aima.\par
V ruin\'e1ch star\'e9 inck\'e9 pevnosti Ingapirca na \'fazem\'ed Ekv\'e1doru byly objeveny podivn\'ec dlouh\'e9 a \'9ai\'9aat\'e9 kamenn\'e9 hlavy. P\'f8esn\'ec jak popisuje Orejonu star\'fd m\'fdtus. V lokalit\'ec, kam dosahoval vliv pevnosti, vyhrabali Indi\'e1ni zlat\'e9 so\'9aky a reli\'e9fy bytost\'ed se \'e8ty\'f8mi prsty a dlouh\'fdma u\'9aima. V\'9aechny nesou spole\'e8n\'e9 vyobrazen\'ed slunce, Venu\'9ae a dal\'9a\'edch nebesk\'fdch t\'ecles.\par
Kr\'e1lovsk\'fd rod Ink\'f9, aby prok\'e1zal sv\'f9j nebesk\'fd p\'f9vod, si um\'ecle protahoval u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky a \'e8asto deformoval novorozenc\'f9m hlavy ve zvl\'e1\'9atn\'edm lisu. K je\'9at\'ec nevyvinut\'fdm lebk\'e1m byla pevn\'ec p\'f8ivazov\'e1na sada vypolstrovan\'fdch d\'f8ev\'ecn\'fdch desti\'e8ek. Obvykle je spojovaly mechanick\'e9 klouby, umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed prostor mezi deskami neust\'e1le zmen\'9aovat. Nep\'f8etr\'9eit\'fd tlak a postupn\'e9 utahov\'e1n\'ed formy vytvo\'f8ilo po letech bolestiv\'e9 procedury nezvykle podlouhl\'fd tvar lebky.\par
V Archeologick\'e9m muzeu v Lim\'ec jsou vystaveny mumie d\'ect\'ed, kter\'e9 tuto kosmetickou operaci nep\'f8e\'9eily. Jejich hlavy ale ji\'9e nesou zjevn\'e9 znaky dosa\'9een\'fdch zm\'ecn. Vlnovit\'ec stoupaj\'ed od \'e8ela a sp\'e1nk\'f9 a naho\'f8e se zu\'9euj\'ed do mal\'e9ho zaoblen\'ed. N\'eckdy lze rozpoznat, jak se n\'eckter\'e1 desti\'e8ka vtiskla v\'edce ne\'9e ostatn\'ed do lebe\'e8n\'ed kosti a zanechala v\'fdrazn\'fd otisk.\par
Mnoz\'ed z takto \'84upravovan\'fdch\ldblquote jedinc\'f9 se ale jist\'ec do\'e8kali dosp\'eclosti. V pou\'9atn\'ed krajin\'ec, pobl\'ed\'9e proslul\'e9 planiny Nazca, byly nalezeny lebky mu\'9e\'f9. jejich\'9e mozkovna je dokonce a\'9e t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed, ne\'9e b\'fdv\'e1 obvykl\'e9. Celkov\'e1 d\'e9lka dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru. A my v\'f9bec netu\'9a\'edme pro\'e8. Co asi st\'e1lo za dlouh\'e9 \'fadob\'ed utrpen\'ed? Byla to pouh\'e1 m\'f3da, nebo touha podobat se jak\'fdmsi nad\'f8azen\'fdm bytostem s podobn\'fdm tvarem hlavy? Nejsou neobvykl\'e9 vysok\'e9 zaoblen\'e9 \'e8epice egyptsk\'fdch fara\'f3n\'f9 ozv\'ecnou stejn\'e9ho \'fasil\'ed neli\'9ait se od boh\'f9?\par
Sta\'f8\'ed Mayov\'e9 p\'f8ivazovali sv\'e9 d\'ecti k p\'f8\'ed\'e8k\'e1m kol\'e9bky, aby jim zplo\'9atili nebo stla\'e8ili lebku do tvaru ku\'9eele, a dokonce se pokusili napodobit i \'9aikm\'fd tvar o\'e8\'ed nebe\'9a\'9dan\'f9. \'84Ve velk\'e9 oblib\'ec byly m\'edrn\'ec \'9ailhav\'e9 o\'e8i. Rodi\'e8e se sna\'9eili vyvolat \'9ailhavost sv\'e9ho d\'edt\'ecte t\'edm, \'9ee mu pod nos zav\'ec\'9aovali drobn\'e9 kor\'e1lky,\ldblquote napsal antropolog Michael Coe z Yalsk\'e9 univerzity.\par
Bolestiv\'fd zvyk prodlu\'9eovat lebku a protahovat u\'9ai byl roz\'9a\'ed\'f8en\'fd p\'f8edev\'9a\'edm tam, kde lid\'e9 v\'ec\'f8ili v kontakt s mimozemsk\'fdmi bytostmi. Na Mark\'e9z\'e1ch a Herveyov\'fdch ostrovech domorodci je\'9at\'ec v dob\'ec kapit\'e1na Cooka uct\'edvali boha, jeho\'9e naz\'fdvali Velk\'e9 u\'9ai. O Velikono\'e8n\'edm ostrovu Thor Heyerdahl napsal:\par
\'84\'85 kdy\'9e ostrov poprv\'e9 nav\'9at\'edvili Evropan\'e9, vid\'ecli mezi lidmi na b\'f8ehu n\'eckolik jedinc\'f9 s na\'e8ervenalou plet\'ed, jako by byli po\'f8\'e1dn\'ec sp\'e1len\'ed od slunce. M\'ecli tak dlouh\'e9 u\'9ai, \'9ee jim visely a\'9e na ramena. Beechey pozd\'ecji vid\'ecl, \'9ee n\'eckte\'f8\'ed m\'ecli u\'9ai tak dlouh\'e9, \'9ee si n\'eckdy lal\'f9\'e8ky svazovali v t\'fdlu hlavy, aby jim nep\'f8ek\'e1\'9eely.\ldblquote\par
Na \'f8ece Mahakam v indon\'e9sk\'e9 \'e8\'e1sti ostrova Borneo \'9eije daj\'e1ck\'fd kmen Tunjung.\par
Jsou to mil\'ed, pohostinn\'ed lid\'e9, ob\'fdvaj\'edc\'ed v\'ec\'e8n\'ec zatopen\'e9 kolonie dom\'f9 na k\'f9lech. I kdy\'9e do jejich \'9eivota ji\'9e vstoupily mnoh\'e9 vymo\'9eenosti modern\'ed doby, sta\'f8\'ed lid\'e9 jsou st\'e1le t\'ecsn\'ec spjati s minulost\'ed a letit\'fdmi zvyky. Mnoh\'e9 \'9eeny ji\'9e od \'fatl\'e9ho d\'ectstv\'ed zat\'ec\'9eovaly sv\'e9 u\'9an\'ed lal\'f9\'e8ky t\'ec\'9ek\'fdmi n\'e1u\'9anicemi, aby jejich u\'9ai dosahovaly a\'9e na ramena. Ruce a \'e8asto i nohy pokr\'fdv\'e1 p\'e1s hust\'e9ho tetov\'e1n\'ed, kter\'e9 vytv\'e1\'f8\'ed dojem, \'9ee prvn\'ed \'e8l\'e1nky prst\'f9 jsou srostl\'e9 nebo spojen\'e9 bl\'e1nou. Je to pouh\'fd rozmar, nebo vzpom\'ednka na doby, kdy vodn\'ed \'9eivel byl domovem jejich p\'f8edk\'f9?\par
\par
Synov\'e9 Ml\'e9\'e8n\'e9 dr\'e1hy\par
Odkudsi z hlubin zem\'ec pod na\'9aima nohama se ozvalo zprvu nepatrn\'e9 hu\'e8en\'ed, kter\'e9 rychle s\'edlilo a p\'f8ech\'e1zelo do temn\'e9ho v\'fdhr\'f9\'9en\'e9ho t\'f3nu. Mal\'fd pram\'ednek vody uprost\'f8ed rozm\'ecrn\'e9ho skaln\'edho plata p\'f8estal p\'f8ipom\'ednat parkov\'fd vodotrysk. N\'e1hle zmohutn\'ecl a vyrazil prudce k obloze. Hektolitry vody tryskaly do v\'fd\'9ae t\'e9m\'ec\'f8 deseti metr\'f9, aby v z\'e1\'f8iv\'e9m jasu poledn\'edho slunce se m\'ecnily v girlandy duhou ozdoben\'fdch kapek a sn\'e1\'9aely se jako poh\'e1dkov\'ec t\'f8pytiv\'fd d\'e9\'9a\'9d zp\'ect do kamenn\'e9 n\'e1ru\'e8e dna gejz\'edru.\par
Pochodovali jsme po jin\'e9 planet\'ec. Podmaniv\'ec kr\'e1snou krajinu Severn\'edho ostrova Nov\'e9ho Z\'e9landu vyst\'f8\'eddala na prvn\'ed pohled stroh\'e1, nes\'e8etn\'fdmi kr\'e1tery zvr\'e1sn\'ecn\'e1 tv\'e1\'f8 Whakarewarewy. Skute\'e8n\'e9 peklo uprost\'f8ed r\'e1je. T\'f8pytiv\'e9 gejz\'edry a malebn\'e1 tyrkysov\'e1 jez\'edrka se zde st\'f8\'eddaj\'ed s nebezpe\'e8n\'fdmi bahnit\'fdmi propastmi. P\'f9da se \'e8asto chv\'ecje, a dojde-li k v\'fdbuchu, nastupuje invaze ohn\'ec, l\'e1vy a sirn\'e9ho d\'fdmu.\par
Sledovali jsme to \'fa\'9easn\'e9 divadlo, ale je\'9at\'ec v\'edce n\'e1s upoutal mu\'9e, stoj\'edc\'ed na \'fazk\'e9 stezce mezi \'f8adou kr\'e1ter\'f9, v nich\'9e v\'fdhr\'f9\'9en\'ec bublalo \'9aediv\'e9 bahno. Byl t\'e9m\'ec\'f8 nah\'fd, jeho obli\'e8ej zdobilo hust\'e9 tetov\'e1n\'ed. V rukou sv\'edral o\'9at\'ecp. M\'e1val j\'edm okolo sebe, \'fato\'e8il na n\'e1s p\'f8edst\'edran\'fdmi v\'fdpady, hlasit\'ec k\'f8i\'e8el a d\'ecsiv\'ec vyplazoval jazyk. A po tomto \'9aokuj\'edc\'edm \'favodn\'edm ceremoni\'e1lu n\'e1s pozval do vesnice.\par
Maorov\'e9 pat\'f8\'ed k nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'edm n\'e1rod\'f9m na sv\'ect\'ec. Na Nov\'fd Z\'e9land dorazili t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8ed tis\'edci lety z legend\'e1rn\'ed vlasti Hawaiki. V\'9aeobecn\'ec se soud\'ed, \'9ee pod t\'edmto n\'e1zvem se skr\'fdv\'e1 star\'e1 zn\'e1m\'e1 Havaj nebo ostrov Raitea a podle n\'eckter\'fdch v\'ecdc\'f9 p\'f8ich\'e1z\'ed v \'favahu tak\'e9 J\'e1va. Jen\'9ee jm\'e9no Hawaiki m\'f9\'9ee m\'edt i druh\'fd v\'fdznam. Je to vlastn\'ec slo\'9eenina dvou slov. kterou lze p\'f8elo\'9eit jako \'84z Ml\'e9\'e8n\'e9 dr\'e1hy\ldblquote . M\'e1me tedy p\'f9vod Maor\'f9 hledat ve vesm\'edru?\par
Tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8 polonah\'fdm mu\'9e\'f9m s d\'ecsivou maskou tetov\'e1n\'ed zn\'ed tato my\'9alenka \'9a\'edlen\'ec. Nelze ov\'9aem pop\'f8\'edt, \'9ee legendy Maor\'f9 p\'f8\'edmo opl\'fdvaj\'ed nevysv\'ectliteln\'fdmi nar\'e1\'9ekami a zpr\'e1vami o vzd\'e1len\'fdch nebesk\'fdch kraj\'edch.\par
U\'9e samotn\'fd p\'f8\'edchod tohoto etnika na Nov\'fd Z\'e9land je zahalen \'9aerosvitn\'fdm h\'e1vem tajemstv\'ed. Pokud opustili Havaj nebo J\'e1vu, museli p\'f8ekonat v\'ect\'9a\'ed vzd\'e1lenost, ne\'9e jak\'e1 d\'ecl\'ed Evropu od Ameriky, a to v\'9ae na nekryt\'fdch k\'e1no\'edch a bez pou\'9eit\'ed naviga\'e8n\'edch pom\'f9cek. Ostatn\'ec k \'e8emu by jim tyto p\'f8\'edstroje byly, kdy\'9e \'fadajn\'ec pluli do nezn\'e1ma. Stovky mu\'9e\'f9, \'9een a d\'ect\'ed se odv\'e1\'9eily vydat na oce\'e1n, ani\'9e m\'ecly alespo\'f2 mlhavou nad\'ecji na \'fasp\'ecch sv\'e9 expedice. Leda\'9ee by n\'eckdo z nich s jistotou v\'ecd\'ecl, \'9ee na jihu je zem\'ec. A tady nar\'e1\'9e\'edme na podivuhodnou stopu.\par
Inici\'e1torem pouti k Nov\'e9mu Z\'e9landu byl jist\'fd Tama Te Ka-pua, co\'9e znamen\'e1 Syn oblak\'f9. Ten spolu s dal\'9a\'edmi v\'fdjime\'e8n\'fdmi osobnostmi, jejich\'9e jm\'e9na podez\'f8ele shodn\'ec symbolizuj\'ed \'fazk\'fd vztah k nebes\'f9m a vesm\'edru, \'fadajn\'ec \'e8erpal z pokladnice v\'ecd\'ecn\'ed, ster\'e1 nepoch\'e1zela z tohoto sv\'ecta, a disponoval neoby\'e8ejn\'fdmi schopnostmi. Podle maorsk\'e9ho m\'fdtu z\'edskal toto d\'ecdictv\'ed od cizinc\'f9, kte\'f8\'ed dok\'e1zali cestovat mezi jednotliv\'fdmi nebesk\'fdmi sv\'ecty. Pro ka\'9edou \'e8\'e1st vesm\'edru museli ov\'9aem m\'edt jinou zvl\'e1\'9atn\'ed masku. Pou\'9e\'edvali tedy d\'fdchac\'ed p\'f8\'edstroje a skafandry, upraven\'e9 podle chemick\'e9ho slo\'9een\'ed atmosf\'e9ry, tlaku a dal\'9a\'edch fyzik\'e1ln\'edch podm\'ednek jednotliv\'fdch planet?\par
O tom, \'9ee vzdu\'9an\'fd prostor jim nebyl ciz\'ed, sv\'ecd\'e8\'ed je\'9at\'ec jedna zaj\'edmav\'e1 okolnost. Maorov\'e9 ji\'9e po cel\'e1 stalet\'ed v\'ecd\'ed, \'9ee Severn\'ed ostrov Nov\'e9ho Z\'e9landu m\'e1 tvar ryby s prot\'e1hlou ocasn\'ed ploutv\'ed. P\'f8i pohledu z velk\'e9 v\'fd\'9aky je to z\'f8ejm\'e9, jak ale tento poznatek z\'edskali primitivn\'ed plavci, kte\'f8\'ed ostrov vid\'ecli v\'9edy jen z paluby sv\'fdch k\'e1no\'ed?\par
Maorov\'e9 vynikaj\'edc\'edm zp\'f9sobem ovl\'e1daj\'ed \'f8ezb\'e1\'f8stv\'ed. Jejich domy i lod\'ec jsou bohat\'ec zdobeny ornamenty, so\'9akami boh\'f9 a v\'fdjevy z mytologie. V\'ect\'9aina lu\'9atitel\'f9 z\'e1had tento druh um\'ecn\'ed nepova\'9euje za zaj\'edmav\'fd, a p\'f8itom pr\'e1v\'ec zde nach\'e1z\'edme n\'eckolik v\'fdznamn\'fdch odkaz\'f9 na mo\'9en\'fd kontakt s vysp\'eclou vesm\'edrnou civilizac\'ed. Jedine\'e8n\'fdm prvkem maorsk\'fdch \'f8ezeb je spir\'e1la. Ob\'e8as ji dokonce nalezneme, jak se \'fa\'9easn\'ec p\'f8esn\'ec zpracov\'e1na vine ve zdvojen\'e9 form\'ec. Spir\'e1la se ov\'9aem nevyskytuje nikde jinde v Polyn\'e9sii. Je zn\'e1m\'e1 jen na Nov\'e9m Z\'e9landu. Historikov\'e9 na\'9ali jednoduch\'e9 vysv\'ectlen\'ed: \'84Bohat\'e9 tetov\'e1n\'ed Maor\'f9 vy\'9eadovalo tvorbu nov\'fdch vzor\'f9, kter\'e9 se pak odrazily i na \'f8ezb\'e1ch. Spir\'e1la je pouze dal\'9a\'edm druhem ozdoby.\ldblquote Zn\'ed to logicky, jen\'9ee vy\'f8ez\'e1van\'e1 d\'edla nebyla tvo\'f8ena jen pro pot\'ecchu oka. Jsou prodchnuta n\'e1bo\'9eenskou symbolikou a kosmologick\'fdmi odkazy. Ka\'9ed\'fd tvar m\'e1 sv\'f9j v\'fdznam, ka\'9ed\'e1 linie skr\'fdv\'e1 poselstv\'ed. V zorn\'e9m \'fahlu t\'e9to skute\'e8nosti spir\'e1la na \'f8ezb\'e1ch ztr\'e1c\'ed podsouvan\'fd \'fa\'e8el pouh\'e9 dekorace, ale m\'f9\'9ee p\'f8edstavovat v\'fdvoj \'9eivota i podobu galaxi\'ed, a dvojit\'e1 spir\'e1la se pak jev\'ed jako tich\'e1 ozv\'ecna znalosti molekulov\'e9 struktury z\'e1kladn\'edho kamene \'9eivota DNK. Odkud v\'9aak z\'edskali primitivn\'ed plavci tyto poznatky?\par
Vzhled maorsk\'fdch figur je naprosto origin\'e1ln\'ed, nezam\'ecniteln\'fd, a p\'f8esto sv\'fdm zp\'f9sobem uniformn\'ed. Jednotliv\'e9 postavy nezap\'f8ou, \'9ee vyl\'e9tly ze stejn\'e9ho hn\'edzda.\par
Vyzna\'e8uj\'ed se prot\'e1hlou, notn\'ec za\'9api\'e8at\'eclou lebkou, zob\'e1kovit\'fdm nosem, obrovsk\'fdma o\'e8ima a pouze \'e8ty\'f8mi stejn\'ec dlouh\'fdmi prsty na ka\'9ed\'e9 kon\'e8etin\'ec. V\'edce ne\'9e \'e8lov\'ecka p\'f8ipom\'ednaj\'ed vet\'f8elce z vesm\'edru.\par
Historikov\'e9 jako v\'9edy maj\'ed jasno. Zjevn\'ec nelidsk\'e9 dlan\'ec jsou pr\'fd symbolem prvn\'edho z \'f8ezb\'e1\'f8\'f9 ji\'9en\'edch mo\'f8\'ed Mutuwaiteky, i kter\'e9mu na rukou p\'e1r prst\'f9 sch\'e1zelo. Tato teorie zn\'ed jako zn\'e1m\'fd vtip o kanadsk\'fdch d\'f8evorubc\'edch. Lze sice p\'f8ipustit, \'9ee \'f8ezb\'e1\'f8i p\'f8i v\'fduce o p\'e1r prst\'f9 p\'f8i\'9ali, jen\'9ee tato smutn\'e1 okolnost by si st\'ec\'9e\'ed vyslou\'9eila \'e8est p\'f8e\'9e\'edvat v jejich d\'edlech po mnoho stalet\'ed. Sp\'ed\'9ae zde objevujeme informaci o bytostech s jinou stavbou t\'ecla. Zopakujme znovu. Ne\'fam\'ecrn\'ec prot\'e1hlou lebku a \'e8ty\'f8i dlouh\'e9 prsty m\'ecla Orejona, tajemn\'fd cizinec Uru z Cuzca i kosmi\'e8t\'ed p\'f8edkov\'e9 Uru\'f9, vyryt\'ed do st\'ecn Tiahuanaca. Nebyly prvn\'ed maorsk\'e9 \'f8ezby inspirov\'e1ny podobou stejn\'fdch mimozemsk\'fdch stvo\'f8en\'ed? Nemohl Tama Te Kapua \endash Syn oblak\'f9 \endash z\'edskat sv\'e9 unik\'e1tn\'ed znalosti pr\'e1v\'ec od p\'f8edstavitel\'f9 on\'e9 zvl\'e1\'9atn\'ed entity, kter\'e1 p\'f8ist\'e1la na jeze\'f8e Titicaca a postupn\'ec \'9a\'ed\'f8ila sv\'f9j vliv do dal\'9a\'edch oblast\'ed?\par
Kontakty Maor\'f9 s civilizac\'ed Uru podporuj\'ed i dal\'9a\'ed indicie, kter\'e9 se mi poda\'f8ilo vyp\'e1trat.\par
Podle dochovan\'e9 andsk\'e9 legendy Orejoniny prsty spojovala plovac\'ed bl\'e1na. N\'eckolik prastar\'fdch maorsk\'fdch \'f8ezeb zobrazuje z\'e1hadn\'e9 stvo\'f8en\'ed zjevn\'ec \'9eensk\'e9ho pohlav\'ed s plovac\'ed bl\'e1nou na kon\'e8etin\'e1ch. Koho p\'f8edstavuje, nen\'ed zn\'e1mo.\par
Text z Tiahuanaca sd\'ecluje, \'9ee k p\'f8\'edletu Orejony do\'9alo v dob\'ec, \'84kdy na Zemi \'9eila fantastick\'e1 zv\'ed\'f8ata a kdy je\'9at\'ec neexistovali lid\'e9\ldblquote .\par
V Etnografick\'e9m muzeu v Berl\'edn\'ec je vystavena maorsk\'e1 \'f8ezba \'e8lov\'ecku podobn\'e9 \'e8ty\'f8prst\'e9 bytosti obklopen\'e9 dnes ji\'9e vyhynul\'fdmi je\'9at\'ecry.\par
B\'e1je Maor\'f9 vzpom\'ednaj\'ed na obdivuhodn\'e1 obydl\'ed v zemi Uru.\par
Polovi\'e8n\'ed Maor Te Rangi Hiroa-Peter Buck uv\'e1d\'ed jinou legendu:\par
\'84Ta aroa, stvo\'f8itel, byl samozplozenec, nebo\'9d nem\'ecl ani otce, ani matku. Sed\'ecl ve sko\'f8\'e1pce zvan\'e9 Rumie, kter\'e1 se tvarem podobala vejci. Byl v n\'ed uzav\'f8en po nekone\'e8n\'e9 v\'ecky, v nekone\'e8n\'e9m prostoru, v n\'ecm\'9e nebyla obloha, ani zem\'ec \'e8i mo\'f8e, ani m\'ecs\'edc a hv\'eczdy. Bylo to obdob\'ed st\'e1le trvaj\'edc\'ed tmy a hust\'e9 neproniknuteln\'e9 tmy. Po dlouh\'e9 dob\'ec kone\'e8n\'ec Ta aroa rozbil sko\'f8\'e1pku, aby se vyl\'edhl\'85\ldblquote\par
Co kdybychom tento zd\'e1nliv\'ec b\'ec\'9en\'fd m\'fdtus o bo\'9estvu, kter\'e9 v d\'ecsiv\'e9 pr\'e1zdnot\'ec zrodilo nejprve sebe samo, aby pot\'e9 mohlo stvo\'f8it zemi, zv\'ed\'f8ata a lidstvo, p\'f8elo\'9eili takto: hlubinami vesm\'edru po velmi dlouh\'fd \'e8as plulo t\'ecleso ve tvaru vejce. Vzn\'e1\'9aelo se v tak vzd\'e1len\'e9m prostoru, \'9ee z n\'ecj nebylo mo\'9en\'e9 spat\'f8it na\'9ai planetu a jej\'ed satelit, ale dokonce ani hv\'eczdy, kter\'e9 vid\'edme ze zem\'ec. Teprve kdy\'9e se plavidlo p\'f8ibl\'ed\'9eilo k na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustav\'ec, zapo\'e8al jeho velitel \'e8innost a probudil pos\'e1dku.\par
Legenda toti\'9e pokra\'e8uje: \'84Ta aroa stvo\'f8il nebo vy\'e8aroval bohy Tua, Ateu. Urua a v\'9aechny ostatn\'ed v temnot\'ec.\ldblquote Neza\'e8\'edn\'e1me v\'ect\'f8it horkou stopu? Maorov\'e9 znaj\'ed boha jm\'e9nem Uru. A tento nebe\'9a\'9dan p\'f8ich\'e1z\'ed na Zemi v dob\'ec temnoty.\par
Co\'9ee to \'f8\'edkali posledn\'ed Uruov\'e9 Jehanu Vellardovi? \'84My nejsme lid\'e9. Byli jsme zde d\'f8\'edve ne\'9e Inkov\'e9, d\'f8\'edve ne\'9e Otec nebes Tati\'fa stvo\'f8il lidi, Aymary, Ke\'e8u\'e1nce, b\'eclochy. Byli jsme tu dokonce je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm, ne\'9e slunce za\'e8alo oza\'f8ovat zemi\'85 U\'9e v dob\'ec, kdy zem\'ec byla je\'9at\'ec v polotemnu\'85\ldblquote\par
\par
Kosmi\'e8t\'ed oboj\'9eiveln\'edci\par
Orejona nebyla jedin\'fdm zn\'e1m\'fdm oboj\'9eiveln\'edkem z kosmu. Stopy obdobn\'fdch stvo\'f8en\'ed jsou roztrou\'9aen\'e9 v legend\'e1ch mnoha n\'e1rod\'f9 a potvrzeny unik\'e1tn\'edmi artefakty.\par
Keramika peru\'e1nsk\'fdch Mochic\'f9 \'e8asto zobrazuje bytosti s \'9eab\'ed hlavou. V Antropologick\'e9m muzeu v mexick\'e9 Jalap\'ec je vystavena rozm\'ecrn\'e1 socha oboj\'9eiveln\'e9ho tvora s ploutvemi m\'edsto prst\'f9 a ob\'f8\'edma \'9eab\'edma o\'e8ima. Archeologov\'e9 si nedovoluj\'ed ani h\'e1dat, koho p\'f8edstavuje, v\'ecd\'ed jen, \'9ee mu musela b\'fdt prokazov\'e1na zna\'e8n\'e1 \'facta.\par
Na jihu indon\'e9sk\'e9ho ostrova Sumatra, na rozm\'ecrn\'e9m platu pod majest\'e1tn\'ed sopkou Dempo, se dochovaly poz\'f9statky megalitick\'e9 civilizace, historiky dosud bl\'ed\'9ee nepopsan\'e9. Domorodci naz\'fdvali jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edky, nezn\'e1mo pro\'e8, \'84n\'e1rodem ostr\'fdch jazyk\'f9\ldblquote a p\'f8isuzovali jim kontakty s tajemn\'fdmi u\'e8iteli z vesm\'edru. Legenda vypr\'e1v\'ed, \'9ee v on\'ecch \'e8asech sl\'e9tli z nebes tvorov\'e9, jejich\'9e tv\'e1\'f8\'edm dominovaly obrovsk\'e9, jakoby \'9eab\'ed o\'e8i. Tuto podobu p\'f8esn\'ec vystihuje gigantick\'e1 socha na sam\'e9m okraji r\'fd\'9eov\'fdch pol\'ed u vesnice Berlubai.\par
Poda\'f8ilo se mi ji naj\'edt jen st\'ec\'9e\'ed. P\'f8esto\'9ee je p\'f8es t\'f8i metry dlouh\'e1 a o polovinu m\'e9n\'ec vysok\'e1, ztr\'e1c\'ed se v hradb\'ec zelen\'ec. P\'f9vodn\'ec byla pova\'9eov\'e1na za v\'e1le\'e8n\'edka, sed\'edc\'edho na h\'f8bet\'ec slona. Ale prohl\'e9dneme-li si k\'e1men d\'f9kladn\'ec, spat\'f8\'edme zcela jin\'fd v\'fdjev. Nezn\'e1m\'fd tvor zauj\'edm\'e1 polohu pov\'ecstn\'e9ho astronauta z Palengue. Sed\'ed jako na motorce na jak\'e9msi stroji. Jeho ruce sv\'edraj\'ed \'f8\'eddic\'ed p\'e1ku, ne nepodobnou klasick\'e9mu kniplu letadla. Na z\'e1dech, i p\'f8es zna\'e8n\'e9 po\'9akozen\'ed, rozezn\'e1v\'e1me jak\'e9si za\'f8\'edzen\'ed, p\'f8ipojen\'e9 silnou trubic\'ed. Slou\'9eilo k \'faprav\'ec pozemsk\'e9ho vzduchu, a tedy k d\'fdch\'e1n\'ed, anebo m\'eclo zcela jin\'fd \'fa\'e8el? Hlavu skute\'e8n\'ec zdob\'ed obrovsk\'e9 vypoukl\'e9 \'9eab\'ed o\'e8i nad \'9airok\'fdmi \'fasty. Vulg\'e1rn\'ec \'f8e\'e8eno je to \'84velk\'fd \'9eab\'e1k na nezn\'e1m\'e9m dopravn\'edm prost\'f8edku\ldblquote .\par
Socha udivuje nejen sv\'fdm vzhledem a st\'e1\'f8\'edm, ale i osam\'eclost\'ed. Kilometry kolem nejsou \'9e\'e1dn\'e9 dal\'9a\'ed artefakty, poz\'f9statky chr\'e1m\'f9, budov, kultovn\'edch prostranstv\'ed \endash prost\'ec nic, co by alespo\'f2 vzd\'e1len\'ec p\'f8ipom\'ednalo \'e8innost starov\'eck\'e9 civilizace. Pro\'e8 tedy byla socha postavena pr\'e1v\'ec zde? Je to pam\'e1tn\'edk upozor\'f2uj\'edc\'ed na m\'edsto, kde nezn\'e1m\'ed poprv\'e9 p\'f8ist\'e1li? Nev\'edme. Monstr\'f3zn\'ed kamenn\'e9 oboj\'9eiveln\'e9 stvo\'f8en\'ed nechce vyzradit sv\'e9 tajemstv\'ed, ml\'e8ky spo\'e8\'edv\'e1 na okraji d\'9eungle, zrcadl\'ed se v hladin\'ec sousedn\'edho r\'fd\'9eov\'e9ho pole a odr\'e1\'9e\'ed sv\'f9j fascinuj\'edc\'ed obraz zp\'ect k obloze, odkud kdysi d\'e1vno jeho \'9eiv\'e1 p\'f8edloha sestoupila.\par
Lavina jin\'fdch podez\'f8el\'fdch okolnost\'ed se ale nezadr\'9eiteln\'ec val\'ed d\'e1l.\par
Egyp\'9dan\'e9, p\'f8esto\'9ee jejich kr\'e1lovstv\'ed tvo\'f8ila p\'f8ev\'e1\'9en\'ec pou\'9a\'9d, byli pron\'e1sledovan\'ed hr\'f9znou p\'f8edstavou nedoz\'edrn\'fdch mo\'f8sk\'fdch pl\'e1n\'ed. Na po\'e8\'e1tku se pr\'fd v\'9aude rozl\'e9val jen nekone\'e8n\'fd oce\'e1n. Z n\'ecj se vyno\'f8ila hora ve tvaru pyramidy. Procesu tvo\'f8en\'ed nov\'e9ho sv\'ecta se ujal b\'f9h s \'9eab\'ed hlavou Nun.\par
Sumersko-akkadsk\'e1 mytologie vypr\'e1v\'ed, \'9ee v \'e8asech p\'f8ed potopou se na Zemi objevilo sedm hybridn\'edch bytost\'ed, nap\'f9l ryb, nap\'f9l lid\'ed, kter\'e9 sezn\'e1mily lidstvo se z\'e1klady civilizace. Jednou z nich byl \'d3ann\'e9s. Zaostal\'e9, jako zv\'ec\'f8 \'9eij\'edc\'ed obyvatele Babylonie vyu\'e8oval v\'ecd\'e1m, um\'ecn\'ed, \'f8emesl\'f9m a zem\'ecd\'eclstv\'ed. Hovo\'f8il \'f8e\'e8\'ed lid\'ed, ale jeho mate\'f8sk\'e9mu jazyku nikdo nerozum\'ecl. \'d3ann\'e9s zase nemohl po\'9e\'edvat pozemskou stravu. Sumersk\'fd v\'fdznam jeho jm\'e9na je nejasn\'fd, v akkad\'9atin\'ec je snad odvozeno od pojmu mudrc \'e8i mistr a v syr\'9atin\'ec znamen\'e1 \'84ciz\'ed\ldblquote , \'84odjinud\ldblquote .\par
Rozs\'e1hlou zpr\'e1vu o \'d3ann\'e9sov\'ec \'e8innosti n\'e1m zanechal B\'e9r\'f3ssos. Tento vzd\'eclan\'fd kn\'ecz babylonsk\'e9ho chr\'e1mu Esagila boha B\'e9la-Marduka se narodil pravd\'ecpodobn\'ec okolo roku 340 p\'f8. Kr. a je autorem t\'f8\'edd\'edln\'e9ho spisu Babyloniaka. Prvn\'ed kniha pojedn\'e1v\'e1 o sam\'fdch po\'e8\'e1tc\'edch stvo\'f8en\'ed lidsk\'e9 kultury a \'e8lov\'ecka a zab\'fdv\'e1 se tak\'e9 astronomi\'ed. Druh\'e1 \'e8\'e1st vypr\'e1v\'ed o deseti p\'f8edpotopn\'edch vl\'e1dc\'edch a vyjmenov\'e1v\'e1 86 prehistorick\'fdch panovn\'edk\'f9 po potop\'ec a tak\'e9 historick\'e9 dynastie a\'9e po kr\'e1le Nabonassara. Z\'e1v\'ecre\'e8n\'fd d\'edl se zab\'fdv\'e1 obdob\'edm po Nabonassarovi do smrti Alexandra I. Velik\'e9ho. Jak p\'f8ipom\'edn\'e1 Encyklopedie starov\'eck\'e9ho P\'f8edn\'edho v\'fdchodu (Libri 1999), B\'e9r\'f3ssos se z\'f8ejm\'ec op\'edral o spolehliv\'e9 kl\'ednopisn\'e9 prameny, a je tedy pova\'9eov\'e1n za velmi seri\'f3zn\'edho autora. O \'d3ann\'e9sovi mimo jin\'e9 napsal:\par
\'84V Babylonii se se\'9ael velk\'fd po\'e8et p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 rozmanit\'fdch kmen\'f9. \'8eili bez \'f8\'e1du, divoce jako zv\'ed\'f8ata. V prvn\'edm roce sestoupen\'ed kr\'e1lovstv\'ed z nebes vy\'9ael z mo\'f8e, kter\'e9 hrani\'e8ilo s Babylonii, rozumem nadan\'fd netvor jm\'e9nem \'d3ann\'e9s. M\'ecl ryb\'ed t\'eclo. Pod ryb\'ed hlavou se v\'9aak dala rozeznat je\'9at\'ec jedna lidsk\'e1. M\'ecl tak\'e9 lidsk\'e1 chodidla, kter\'e1 vyr\'f9stala z ocasu, a um\'ecl rozmlouvat s lidmi. Jeho obraz se dochoval dodnes. Bytost pob\'fdvala p\'f8es den mezi lidmi, ale nic nejedla. U\'e8ila lidi ps\'e1t, p\'f8ed\'e1vala jim znalosti z v\'ecdn\'edch obor\'f9 a tak\'e9 r\'f9zn\'e1 um\'ecn\'ed. Nau\'e8ila je, jak budovat m\'ecsta a stav\'ect svatyn\'ec, jak uspo\'f8\'e1dat pr\'e1vo a m\'ec\'f8it zemi. Uk\'e1zala lidem, jak p\'ecstovat a skl\'edzet ovoce a tak\'e9 v\'9ae, co slou\'9e\'ed k uspokojen\'ed ka\'9edodenn\'edch pot\'f8eb. P\'f8i z\'e1padu slunce se bytost vracela do vody a noci str\'e1vila v mo\'f8i.\ldblquote\par
Text dod\'e1v\'e1, \'9ee dal\'9a\'ed bo\'9e\'9at\'ed lid\'e9-ryby p\'f8ich\'e1zeli na sou\'9a ze z\'e1kladny, plovouc\'ed po dne\'9an\'edm Arabsk\'e9m mo\'f8i.\par
Jak tomu m\'e1me rozum\'ect? Nosil snad \'d3ann\'e9s skafandr, kter\'fd p\'f9sobil dojmem leskl\'e9 \'9aupinat\'e9 ryb\'ed k\'f9\'9ee, nebo to byla jeho p\'f8irozen\'e1 podoba?\par
V\'edme nejm\'e9n\'ec o dvou chr\'e1mech, v nich\'9e byly uct\'edv\'e1ny \'d3ann\'e9sovy sochy a jeho starov\'eck\'e9 vyobrazen\'ed je vystaveno i v bagd\'e1dsk\'e9m muzeu. Vid\'edme na n\'ecm bytost s postavou \'e8lov\'ecka. Nad lidskou tv\'e1\'f8\'ed se ty\'e8\'ed hlava ryby, jej\'ed\'9e dlouh\'e9 \'9aupinat\'e9 t\'eclo i s ploutvemi tvo\'f8\'ed \'e8\'e1st mu\'9eov\'fdch zad a spou\'9at\'ed se a\'9e t\'e9m\'ec\'f8 k jeho podkolenn\'edm jamk\'e1m. Ti dva jsou ka\'9ed\'fd s\'e1m a z\'e1rove\'f2 jedno. Je to k\'f8\'ed\'9eenec, i kdy\'9e na prvn\'ed pohled m\'e1te dojem, \'9ee \'e8lov\'eck si pouze nasadil hlavu ryby jako masku a p\'f8es z\'e1da p\'f8ehodil k\'f9\'9ei s \'9aupinami.\par
\'d3ann\'e9s m\'e1 vzd\'e1len\'e9ho p\'f8\'edbuzn\'e9ho. Asi p\'ect set kilometr\'f9 od Bogoty, na \'9airok\'fdch plo\'9ain\'e1ch po obou stran\'e1ch ka\'f2onu tvo\'f8en\'e9ho horn\'edm tokem \'f8eky Magdal\'e9na, se rozkl\'e1d\'e1 San Augustin \endash jedno z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch archeologick\'fdch nalezi\'9a\'9d Kolumbie. V d\'e1vn\'e9 minulosti byl tento kraj os\'eddlen lidmi nezn\'e1m\'e9 kultury, kter\'e1 po sob\'ec zanechala bezpo\'e8et monolit\'f9, sarkof\'e1g\'f9, skaln\'edch rytin a p\'f8edev\'9a\'edm udivuj\'edc\'ed mno\'9estv\'ed soch. Na plo\'9ae t\'e9m\'ec\'f8 650 km \'e8tvere\'e8n\'edch se nach\'e1z\'ed p\'f8es t\'f8i stovky figur lid\'ed, zv\'ed\'f8at a z\'e1hadn\'fdch bytost\'ed. Jedna z nich je opravdu zvl\'e1\'9atn\'ed. \'c8lov\'eck s vycen\'ecn\'fdmi zuby m\'e1 na z\'e1dech jak\'e9hosi vodn\'edho tvora s v\'fdraznou h\'f8betn\'ed ploutv\'ed. Archeologov\'e9 naz\'fdvaj\'ed monstrum \'84zdvojen\'e9 j\'e1\ldblquote . A ani\'9e cht\'ecli, se mo\'9en\'e1 trefili. Co kdy\'9e stejn\'ec jako \'d3ann\'e9s p\'f8edstavuje bytost schopnou pob\'fdvat na zemi i pod vodou?\par
Na n\'eckter\'fdch skaln\'edch prehistorick\'fdch malb\'e1ch v Austr\'e1lii a Severn\'ed Americe nad skupinkami shrom\'e1\'9ed\'ecn\'fdch lid\'ed dominuj\'ed postavy pon\'eckud vy\'9a\'9a\'edch tvor\'f9. Na jejich \'9eab\'edch hlav\'e1ch jsou n\'e1padn\'e9 nep\'f8irozen\'ec obrovsk\'e9 o\'e8i. T\'e9m\'ec\'f8 zcela chyb\'ed trup, nohy sahaj\'ed skoro a\'9e pod krk a jsou vl\'e1\'e8n\'e9, jako by nem\'ecly klouby.\par
V mal\'e9 podzemn\'ed jesky\'f2ce nedaleko Tergurwangi na jihu Sumatry jsem zkoumal kresbu podobn\'e9ho cizince. Jeho portr\'e9t je bohu\'9eel ji\'9e notn\'ec poni\'e8en, ale vypoukl\'e9 kulat\'e9 o\'e8i jsou st\'e1le patrn\'e9. Dlouh\'e9 ruce a nohy z\'f8eteln\'ec postr\'e1daj\'ed klouby.\par
Je zvl\'e1\'9atn\'ed, jak se tento charakteristick\'fd rys opakuje i na obrazech, kter\'e9 vznikly v r\'f9zn\'fdch \'e8asov\'fdch obdob\'edch a na m\'edstech vzd\'e1len\'fdch od sebe mnohdy i v\'edce ne\'9e deset tis\'edc kilometr\'f9, a jak koresponduj\'ed s legendami o oboj\'9eiveln\'fdch stvo\'f8en\'edch z kosmu.\par
Hait\'9at\'ed vyznava\'e8i v\'fad\'fa pova\'9euj\'ed za nejvy\'9a\'9a\'edho boha ryze vodn\'ed bytost se \'e8ty\'f8mi m\'eckk\'fdmi kon\'e8etinami. Afri\'e8t\'ed Dogoni vzpom\'ednaj\'ed na oboj\'9eiveln\'e9ho nebesk\'e9ho u\'e8itele jm\'e9nem Nommo, jeho\'9e neoby\'e8ejn\'ec pohybliv\'e9 kon\'e8etiny tak\'e9 nem\'ecly klouby. \'84Na po\'e8\'e1tku sv\'ecta, kdy je\'9at\'ec neexistovala civilizace, p\'f8i\'9ael od severu mu\'9e jm\'e9nem Kon. Byl z masa a k\'f9\'9ee, ale nem\'ecl klouby a p\'f8emis\'9doval se nad horami a \'fadol\'edm pouh\'fdm pomy\'9alen\'edm,\ldblquote dod\'e1v\'e1 inck\'e1 legenda.\par
V polyn\'e9sk\'e9 mytologii se vyskytuje mu\'9e jm\'e9nem Nuu. Tak\'e9 on je spojov\'e1n s masou vod.\par
Primitivn\'ed sibi\'f8sk\'fd kmen Samojed\'f9 uct\'edv\'e1 (pro zm\'ecnu?) bytost jm\'e9nem Num, kter\'e1 s\'eddl\'ed na nebes\'edch, m\'e1 prot\'e1hlou, ryb\'ec podobnou hlavu a je spojov\'e1na s vodou, a\'9d ji\'9e v podob\'ec de\'9at\'ec \'e8i sn\'echu.\par
Nesly\'9a\'edme zde cink\'e1n\'ed tajemn\'fdch zvonk\'f9 sp\'f8\'edzn\'ecnosti: \'d3ann\'e9s \endash Nommo \endash Nun \endash Num \endash Nuu. Nejde o obm\'ecnu jednoho a t\'e9ho\'9e jm\'e9na? Jakou d\'ecsivou vzpom\'ednku se asi v t\'ecchto legend\'e1ch pokou\'9a\'ed zachovat p\'f8\'edvalem v\'eck\'f9 vym\'fdvan\'e1 kolektivn\'ed pam\'ec\'9d lidstva?\par
\'d3ann\'e9s je popisov\'e1n jako zr\'f9da, nap\'f9l \'e8lov\'eck a nap\'f9l ryba. To proto, \'9ee krom\'ec lidsk\'e9 m\'ecl je\'9at\'ec jednu, ryb\'ed hlavu. Egyptsk\'fd Nun je na n\'eckolika reli\'e9fech zn\'e1zorn\'ecn s \'9eab\'ed hlavou stejn\'ec jako sochy peru\'e1nsk\'fdch Mochik\'f9, n\'e1rod\'f9 mexick\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed \'e8i nezn\'e1m\'fdch obyvatel Sumatry. Je to symbol zrozen\'ed \'9eivota, domn\'edvaj\'ed se u\'e8enci. Opravdu? Nen\'ed to sp\'ed\'9ae zn\'e1mka oboj\'9eivelnosti? P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee i Nommo byl oboj\'9eiveln\'edkem, a stejn\'ec jako Nun byl pova\'9eov\'e1n za Ducha vod. Ne snad proto, \'9ee k nim m\'ecli daleko bl\'ed\'9ee ne\'9e kter\'fdkoli \'e8lov\'eck:\par
Nommo, Nun i \'d3ann\'e9s se po vykon\'e1n\'ed sv\'e9 mise vr\'e1tili pr\'fd zp\'ect do kr\'e1lovstv\'ed vod, aby zde \'e8ekali na den, kdy op\'ect nav\'e1\'9eou kontakt s lidstvem. Neznamen\'e1 to, \'9ee odlet\'ecli zp\'ect na svou mate\'f8skou vodn\'ed planetu?\par
Nelze pop\'f8\'edt, \'9ee jist\'e9 legendy vn\'e1\'9aej\'ed chaos a zd\'ec\'9aen\'ed do du\'9a\'ed archeolog\'f9. N\'eckter\'e9 objeven\'e9 artefakty se p\'f8i nejlep\'9a\'ed v\'f9li nedaj\'ed vysv\'ectlit zdrav\'fdm rozumem a obl\'edben\'e9 vysv\'ectlen\'ed, \'9ee jde o zn\'e1zorn\'ecn\'ed n\'eckter\'e9ho bo\'9estva, nem\'f9\'9ee obst\'e1t. Zarputil\'e9 setrv\'e1v\'e1n\'ed na n\'e1zoru, \'9ee jde jen a jen o fantastick\'e9 obrazy mytologick\'fdch postav, n\'e1s vrh\'e1 do pasti, z n\'ed\'9e nen\'ed \'faniku, pokud se neodv\'e1\'9e\'edme p\'f8ipustit, \'9ee v m\'fdtech o oboj\'9eiveln\'fdch nebesk\'fdch u\'e8itel\'edch se m\'f9\'9ee ukr\'fdvat pravdiv\'e9 j\'e1dro.\par
\par
IV. ROBOTI JAKO MODLY\par
\'84Raketopl\'e1n rozhodn\'ec nen\'ed americk\'fd vyn\'e1lez. Daleko d\'f8\'edve vyvinuli podobn\'e9 za\'f8\'edzen\'ed p\'f8edstavitel\'e9 zat\'edm nezn\'e1m\'e9 kosmick\'e9 civilizace. P\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Havaje n\'e1m o tom zanechali pozoruhodn\'fd d\'f9kaz,\ldblquote vysv\'ectloval pr\'f9vodce Jim a pob\'edzel n\'e1s k rychlej\'9a\'ed ch\'f9zi.\par
Sestupovali jsme strmou, balvany posetou str\'e1n\'ed pobl\'ed\'9e Kony na velk\'e9m ostrov\'ec Havaje a navzdory podmra\'e8en\'e9mu de\'9ativ\'e9mu dni se sna\'9eili v nep\'f8ehledn\'e9m zarostl\'e9m ter\'e9nu objevit pole s petroglyfy. Kone\'e8n\'ec svah nabyl podoby dlouh\'e9 \'fazk\'e9 terasy a na n\'ed jsme zahl\'e9dli kameny s vyryt\'fdmi obrazy. N\'eckter\'e9 z nich p\'f8edstavovaly lidsk\'e9 postavy, dom\'e1c\'ed zv\'ed\'f8ata anebo dob\'f8e zn\'e1m\'e9 p\'f8edm\'ecty. Jin\'e9 byly opravdu podivn\'e9. Zn\'e1zor\'f2ovaly mu\'9ee se zvl\'e1\'9atn\'ed, skafandr p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed p\'f8ilbou a pobl\'ed\'9e n\'ecj st\'e1l l\'e9taj\'edc\'ed stroj. Dal\'9a\'ed za\'f8\'edzen\'ed se opravdu a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'ec podobalo raketopl\'e1nu. Zcela z\'f8eteln\'ec se dal rozeznat \'9at\'edhl\'fd trup ukon\'e8en\'fd t\'f8emi tryskami. Nad v\'fdraznou, t\'e9m\'ec\'f8 concordovskou \'9apic\'ed spo\'e8\'edvala rozm\'ecrn\'e1 kopule pro pos\'e1dku. Podvozek nem\'ecl kola. Tvo\'f8ily ho kr\'e1tk\'e9 \'fazk\'e9 nohy, jako by letoun byl schopen kolm\'e9ho startu i p\'f8ist\'e1n\'ed.\par
Odkud se vzali tito, \'e8asem ji\'9e notn\'ec pochrouman\'ed, sv\'ecdkov\'e9 d\'e1vnov\'ecku? Kdo byl jejich autorem, kdy a pro\'e8 vyryl jejich podobu do rozm\'ecrn\'fdch balvan\'f9?\par
Odpov\'ecd\'ect na tyto ot\'e1zky se pokou\'9aela a st\'e1le je\'9at\'ec pokou\'9a\'ed \'f8ada v\'ecdc\'f9, ale \'f8e\'9aen\'ed ani jednoho z nich nen\'ed zcela uspokojuj\'edc\'ed. Petroglyfy nejsou d\'edlem jednoho obdob\'ed, ale vznikaly postupn\'ec v dlouh\'e9m toku stalet\'ed. N\'eckter\'e9 z nich se podle sv\'fdch n\'e1m\'ect\'f9 daj\'ed datovat pom\'ecrn\'ec p\'f8esn\'ec, p\'f9vod nejstar\'9a\'edch z nich se ztr\'e1c\'ed v ml\'9en\'e9m oparu. Jak ve sv\'e9 pr\'e1ci uv\'e1d\'ed L. R. Mc Bride, obecn\'ec se v\'ec\'f8ilo, \'9ee skaln\'ed kresby p\'f8inesli severoameri\'e8t\'ed Indi\'e1ni. Jedna z nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'edch obrazov\'fdch teras na ostrov\'ec Kaui toti\'9e le\'9e\'ed nad pob\'f8e\'9e\'edm, k n\'ecmu\'9e \'e8asto vodn\'ed proud p\'f8ihnal kmeny jedl\'ed a sekvoj\'ed od z\'e1padn\'edch oblast\'ed Severn\'ed Ameriky. P\'f8edpokl\'e1dalo se tedy. \'9ee i indi\'e1nsk\'e9 lod\'ec mohly v kr\'e1tk\'e9 dob\'ec doplout k Havaji. Tuto domn\'ecnku podporoval prastar\'fd p\'f8\'edb\'ech o hn\'ecd\'fdch lidech, kte\'f8\'ed p\'f8ist\'e1li na Oahu ve sv\'fdch ko\'9een\'fdch k\'e1no\'edch. A pr\'e1v\'ec na dn\'ec jeskyn\'ec Oahu byly nalezeny petroglyfy naprosto shodn\'e9 s kamenn\'fdmi rytinami z ka\'f2onu Glen v Arizon\'ec.\ldblquote Nelze ov\'9aem vylou\'e8it mo\'9enost, \'9ee petroglyfy byly jak do Severn\'ed Ameriky, tak na Havaj zavedeny odjinud,\ldblquote poznamen\'e1v\'e1 Mc Bride a z\'f8ejm\'ec se nem\'fdl\'ed.\par
Podle havajsk\'fdch m\'fdt\'f9 ryt\'ed prvn\'edch kamenn\'fdch obraz\'f9 je spojov\'e1no s p\'f8\'edchodem tajemn\'fdch cizinc\'f9. V\'ect\'9ainou to pr\'fd byli b\'edl\'ed mu\'9eov\'e9 s nezvykle rud\'fdmi vlasy. Domorodci jim \'f8\'edkali ehu a p\'f8isuzovali jim \'f8adu neobvykl\'fdch dovednost\'ed. Mimo jin\'e9 potiskov\'e1n\'ed l\'e1tek, kter\'e9 se d\'f8\'edve pouze barvily nebo malovaly. Legenda prav\'ed, \'9ee ehu p\'f8i\'9ali z \'84lewa\ldblquote , z nebesk\'e9 klenby, z atmosf\'e9ry, z \'84kua o ka moku\ldblquote , co\'9e v p\'f8ekladu znamen\'e1, \'9ee dorazili z ciz\'ed zem\'ec, kter\'e1 je v oblasti vzduchu \endash tedy kdesi v prostoru, jemu\'9e my \'f8\'edk\'e1me vesm\'edr.\par
Podle z\'e1v\'ecru K. K. Farleye, kter\'fd zkoumal st\'e1\'f8\'ed obrazov\'fdch teras, se tak poprv\'e9 stalo je\'9at\'ec p\'f8ed po\'e8\'e1tkem na\'9aeho letopo\'e8tu, a naposledy ve 12. stolet\'ed, kdy na Havaj dorazil ciz\'ed b\'edl\'fd kn\'ecz P\'e1 ao. Doprov\'e1zeli ho dva zvl\'e1\'9atn\'ed bohov\'e9. Jeden velk\'fd a druh\'fd mal\'fd. Jejich tv\'e1\'f8e byly strnul\'e9 a jen ob\'e8as se rozz\'e1\'f8ily studen\'fdm sv\'ectlem, kon\'e8etiny m\'edsto prst\'f9 byly zakon\'e8eny zvl\'e1\'9atn\'edmi kle\'9at\'ecmi a pohyby postr\'e1daly plynulost. Tyto \'9eiv\'e9-ne\'9eiv\'e9 bytosti \'e8asto vykon\'e1valy r\'f9zn\'e9 pr\'e1ce anebo st\'e1ly cel\'e9 hodiny bez sebemen\'9a\'ed zn\'e1mky pohybu. Byly to pouze n\'e1bo\'9eensk\'e9 so\'9aky, jak se domn\'edvaj\'ed u\'e8enci, anebo by pr\'e1v\'ec takto domorodci popsali lidem podobn\'e9 stroje \endash tedy roboty? Vzhledem k p\'f8edpokl\'e1dan\'e9mu mimozemsk\'e9mu p\'f9vodu onoho podivn\'e9ho mision\'e1\'f8e by to nebylo nic divn\'e9ho.\par
P\'e1 ao vyu\'e8oval Havajce s pomoc\'ed obrazov\'fdch symbol\'f9. Byla to pouze n\'e1zorn\'e1 ilustrace, \'e8i didaktick\'e1 pom\'f9cka asi jako obr\'e1zky v slabik\'e1\'f8i pro d\'ecti? Vytv\'e1\'f8ely jak\'fdsi druh p\'edsma, slou\'9eily k magick\'fdm ritu\'e1l\'f9m, anebo je v nich zak\'f3dov\'e1n soubor tajn\'fdch v\'ecdomost\'ed?\par
Z\'e1padoafrick\'fd kmen Dogon\'f9, proslul\'fd jedine\'e8n\'fdmi znalostmi vesm\'edru, tak\'e9 neznal p\'edsmo. Po cel\'e1 stalet\'ed udr\'9eoval sv\'e9 unik\'e1tn\'ed v\'ecd\'ecn\'ed pouze \'fastn\'ed tradic\'ed dopln\'ecnou nezbytn\'fdm souborem obrazov\'fdch symbol\'f9. Nutno podotknout, \'9ee i v tomto p\'f8\'edpad\'ec byl obrazc\'f9m p\'f8isuzov\'e1n mimozemsk\'fd p\'f9vod.\par
Havajci tedy zv\'ec\'e8\'f2ovali do kamene okam\'9eiky s puncem v\'fdjime\'e8nosti. Informace, kter\'e9 nem\'ecly b\'fdt nikdy zapomenuty. Teprve pozd\'ecji k nim p\'f8id\'e1vali i dal\'9a\'ed typy obrazc\'f9, kter\'e9 byly ji\'9e ryze domorod\'fdm produktem. Proto n\'eckter\'e9 z havajsk\'fdch petroglyf\'f9 jsou snadno pochopiteln\'e9, zat\'edmco jin\'e9 se n\'e1m st\'e1le neda\'f8\'ed rozlu\'9atit. Nav\'edc pravd\'ecpodobn\'ec nejstar\'9a\'ed z nich nebyly dodnes odhaleny, i kdy\'9e o m\'edstech jejich v\'fdskytu m\'e1me ur\'e8it\'e9 p\'f8edstavy. Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd J. K. Farley hovo\'f8il s jednou starou domorodou \'9eenou. Ta mu mimo jin\'e9 \'f8ekla: \'84Nyn\'ed vid\'edme jen \'e8\'e1st z velk\'e9ho mno\'9estv\'ed kreseb. Dal\'9a\'ed terasy s des\'edtkami v\'fdjev\'f9 se nach\'e1zej\'ed ve vnitrozem\'ed a jsou zasyp\'e1ny p\'edskem. V\'ect\'9ainou p\'f8edstavuj\'ed obrazy nezn\'e1m\'fdch zv\'ed\'f8at a zvl\'e1\'9atn\'edch plavidel. Ty v\'ecci a zv\'ed\'f8ata se nepodobaj\'ed ni\'e8emu, co vid\'edte dnes.\ldblquote\par
K rozlu\'9at\'ecn\'ed cel\'e9 z\'e1hady by tedy jist\'ec p\'f8isp\'eclo odkryt\'ed dal\'9a\'edch petroglyfov\'fdch pol\'ed a mo\'9en\'e1 tak\'e9 p\'e1tr\'e1n\'ed na Samoi. Pov\'ecstn\'fd P\'e1 ao toti\'9e p\'f8ed sv\'fdm p\'f8\'edchodem na Havaj p\'f9sobil pr\'e1v\'ec na tomto ostrov\'ec. Jemu a jeho pos\'e1dce tam \'f8\'edkali \'84pa lagi\ldblquote \endash \'84chlap\'edci z oblohy\ldblquote . Nen\'ed to trochu p\'f8\'edli\'9a n\'e1hod najednou?\par
A je\'9at\'ec jeden udivuj\'edc\'ed d\'f9kaz o \'e8ast\'fdch a opakovan\'fdch styc\'edch Havajc\'f9 s nezn\'e1mou civilizac\'ed. N\'e1stupcem P\'e1 ao se stal jeho syn Opili. V t\'e9 dob\'ec se na jihoz\'e1padn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Havaje objevila dal\'9a\'ed skupina \'84nebesk\'fdch\ldblquote cizinc\'f9. Kr\'e1l pov\'ec\'f8il velekn\'ecze, aby s p\'f8\'edchoz\'edmi jednal. Opili vytvo\'f8il z bambusu a z b\'edl\'e9 tapy jak\'e9si symboly, kter\'e9 nechal p\'f8en\'e9st k m\'edstu p\'f8ist\'e1n\'ed. \'84Tam s cizinci promluvil jejich vlastn\'ed \'f8e\'e8\'ed,\ldblquote dod\'e1v\'e1 legenda.\par
\par
Mar\'9dansk\'fd b\'f9h\par
Troufal\'e1 domn\'ecnka o mo\'9en\'fdch vesm\'edrn\'fdch kontaktech lidstva je v posledn\'ed dob\'ec \'fasp\'ec\'9an\'ec o\'9eivov\'e1na dal\'9a\'edmi neobjasn\'ecn\'fdmi archeologick\'fdmi n\'e1lezy. T\'e9m\'ec\'f8 ve v\'9aech sv\'ectad\'edlech byly objeveny prazvl\'e1\'9atn\'ed sochy a rytiny tvor\'f9 ve skafandrech a jejich l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9. Unik\'e1tn\'ed technick\'e1 v\'fdstroj a zjevn\'ec nepozemsk\'e9 oble\'e8en\'ed p\'f8ed n\'e1s stav\'ed zneklid\'f2uj\'edc\'ed ot\'e1zku: jsou tato vyobrazen\'ed pouze v\'fdtvorem a\'9e p\'f8\'edli\'9a bujn\'e9 fantazie na\'9aich p\'f8edk\'f9, nebo odrazem d\'e1vn\'e9 reality, a tedy skute\'e8n\'fdm d\'f9kazem o p\'f8\'edchoz\'edch z hv\'eczd? V polovin\'ec pades\'e1t\'fdch let u\'e8inil francouzsk\'fd archeolog Henri Lhote senza\'e8n\'ed objev. Na skaln\'edch \'fatvarech v Tassilii, Zabb\'e1renu a Sefaru, na \'fazem\'ed dne\'9an\'edho Al\'9e\'edrsk\'e1, nalezl stovky prehistorick\'fdch kreseb dokazuj\'edc\'edch, \'9ee pr\'e1v\'ec zde, v samotn\'e9m srdci nehostinn\'e9 pou\'9at\'ec, klokotal p\'f8ed mnoha tis\'edci lety ru\'9an\'fd \'9eivot. P\'f8edstavovala ho vysp\'ecl\'e1 lidsk\'e1 civilizace, kter\'e1 po sob\'ec zanechala malby lv\'f9, \'9eiraf, slon\'f9, p\'9atros\'f9 a nosoro\'9ec\'f9, a spolu s vlastn\'edmi portr\'e9ty tak\'e9 neobvyklou kresbu. Vyobrazen\'ed \'9aest metr\'f9 vysok\'e9 postavy s hlavou v jak\'e9si kukle a t\'eclem zahalen\'fdm v \'f8asnat\'fd \'9aat, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed od\'ecv kosmonauta. Lhote ji v \'9eertu nazval Velk\'fdm mar\'9dansk\'fdm bohem, i kdy\'9e s\'e1m pop\'edral mo\'9enost, \'9ee by impulz k vyobrazen\'ed neobvykl\'e9 postavy mohl b\'fdt inspirov\'e1n setk\'e1n\'edm s mimozem\'9a\'9dany. Nemohl v\'9aak up\'f8\'edt, \'9ee kresba se vyzna\'e8uje \'f8adou odchylnost\'ed. Svou v\'fd\'9akou je v prehistorick\'e9m um\'ecn\'ed ojedin\'ecl\'e1. Osoba, kterou p\'f8edstavuje, je oble\'e8ena, zat\'edmco postavy zn\'e1zor\'f2uj\'edc\'ed domorodce jsou vesm\'ecs nah\'e9 nebo jen spo\'f8e zahalen\'e9. Je namalov\'e1na b\'edlou barvou, i kdy\'9e m\'edstn\'ed obyvatel\'e9 byli \'e8ern\'ed. A jako jedin\'e1 je ne\'e8inn\'e1. Stoj\'ed d\'f9stojn\'ec nehybn\'ec, jako by o\'e8ek\'e1vala, \'9ee j\'ed bude prokazov\'e1na \'facta.\par
Velk\'fd mar\'9dansk\'fd b\'f9h nen\'ed ov\'9aem jedin\'fdm saharsk\'fdm zobrazen\'edm n\'e1v\'9at\'ecvy z kosmu. P\'f8i sv\'e9m pobytu v Djelf\'ec jsem dostal zaj\'edmav\'fd tip na prohl\'eddku skaln\'edch kreseb, kter\'e9 se nach\'e1zej\'ed v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti tohoto pou\'9atn\'edho m\'ecste\'e8ka. Na \'9e\'e1rem rozpukan\'fdch balvanech a kolm\'fdch kamenn\'fdch st\'ecn\'e1ch jsou roztrou\'9aeny malby postav s kulat\'fdmi, jakoby p\'f8ilbou kryt\'fdmi hlavami, z nich\'9e tr\'e8\'ed mal\'e9 ant\'e9nky. A pr\'e1v\'ec zde byly tak\'e9 nalezeny menhiry, kter\'e9 jsou nyn\'ed ulo\'9eeny v muzeu Bardo v hlavn\'edm m\'ecst\'ec Al\'9e\'edrska. Jsou to dva podlouhl\'e9 kameny opracovan\'e9 do tvaru p\'f8ilby, v n\'ed\'9e se jakoby za sklem matn\'ec r\'fdsuj\'ed tahy lidsk\'e9ho obli\'e8eje.\par
Jak si vylo\'9eit tuto podivnou shodu? Byli prav\'ecc\'ed obyvatel\'e9 Sahary skute\'e8n\'ec sv\'ecdky setk\'e1n\'ed s bytostmi ve skafandrech, nebo jejich civilizace vyu\'9e\'edvala masku podobnou p\'f8ilb\'ec k jak\'e9musi n\'e1m dosud nezn\'e1m\'e9mu \'fa\'e8elu \'e8i ritu\'e1lu?\par
Pokud ano, pak mus\'edme p\'f8ipustit, \'9ee naprosto stejn\'fd zvyk byl roz\'9a\'ed\'f8en po cel\'e9m sv\'ect\'ec. Na jihu indon\'e9sk\'e9ho ostrova Sumatra se traduje legenda o tvorech z vesm\'edru, kte\'f8\'ed nosili zvl\'e1\'9atn\'ed od\'ecvy a hlavy jim v\'eczely v kukl\'e1ch. Na jedn\'e9 ze skal se dochovaly rytiny zobrazuj\'edc\'ed tyto bytosti. Z\'f8eteln\'ec lze rozeznat kruhov\'e9 helmy i pon\'eckud neforemn\'e9 \'fabory. P\'f9vodn\'edmu n\'e1zoru, \'9ee jde o obraz Je\'9e\'ed\'9ae Krista se svatoz\'e1\'f8\'ed, proti\'f8e\'e8\'ed st\'e1\'f8\'ed t\'ecchto kamenn\'fdch ilustrac\'ed. Austral\'9at\'ed domorodci malovali ve sv\'fdch svatyn\'edch bo\'9estva se sv\'edt\'edc\'edmi koulemi na hlav\'e1ch. V Mexiku byly vykop\'e1ny so\'9aky v p\'f8ilbic\'edch, na nich\'9e lze rozeznat sklen\'ecn\'e9 pr\'f9zory, a v muzeu v Pueble jsou vystaveny dal\'9a\'ed dv\'ec figurky v kosmick\'fdch kombin\'e9z\'e1ch.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed z\'e1\'f8\'edc\'ed figury vzru\'9auj\'ed i n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky Val Camonicy. Tato p\'f9vabn\'e1 horsk\'e1 krajina na severov\'fdchod od Mil\'e1na je obrovskou prehistorickou galeri\'ed. Na skaln\'edch st\'ecn\'e1ch a balvanech pod\'e9l divok\'e9 \'f8\'ed\'e8ky Oglio je vyryto p\'f8es tri sta tis\'edc prehistorick\'fdch kreseb. V\'ect\'9ainou p\'f8edstavuj\'ed symbolick\'e9 znaky, zv\'ed\'f8ata, zbran\'ec a lidi. Naprosto unik\'e1tn\'ed je mapa v Bedolin\'ec. Na plo\'9ae 207 kr\'e1t 386 centimetr\'f9 jsou precizn\'ec zakresleny v\'9aechny m\'edstn\'ed \'f8eky, jezera, hory, louky a v\'fdznamn\'e9 cesty a tak\'e9 prav\'eck\'e1 s\'eddli\'9at\'ec s n\'eckolikaposcho\'efov\'fdmi stavbami. Je to v\'f9bec nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e1 mapa v Evrop\'ec. Lid\'e9, kte\'f8\'ed dok\'e1zali vytvo\'f8it takov\'e9 d\'edlo, museli b\'fdt velmi dobr\'fdmi pozorovateli. O to v\'edce p\'f8ekvapuj\'ed vyryt\'e9 figury lidem podobn\'fdch tvor\'f9 v kulat\'fdch p\'f8ilb\'e1ch, z nich\'9e vych\'e1z\'ed proud paprsk\'f9. Je to slune\'e8n\'ed odraz od kovov\'e9ho skafandru, nebo um\'ecl\'e1 z\'e1\'f8e? Bytosti v rukou sv\'edraj\'ed nezn\'e1m\'e9 p\'f8edm\'ecty. Nad n\'eckter\'fdmi z nich jsou z\'f8eteln\'e9 vrtule nebo kruhov\'e1 vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se t\'eclesa. M\'edstn\'ed legendy se jen hem\'9e\'ed odkazy na cizince z nebes.\par
Karl Fenix Wolff zaznamenal jednu z nich: \'84P\'f8i z\'e1padu slunce se pak znenad\'e1n\'ed objevili jednoruc\'ed. Sestoupili v orl\'edch od\'ecvech p\'f8\'edmo ze vzduchu, ka\'9ed\'fd z nich m\'ecl v ruce me\'e8, a vrhli se na nep\'f8\'e1tele Fanisu.\ldblquote\par
\'84Existovali tito jednoruc\'ed hrdinov\'e9 ve skute\'e8nosti? Je vysoce pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee na\'9ai p\'f8edkov\'e9 se s t\'ecmito pozoruhodn\'fdmi nebesk\'fdmi posly setkali tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8,\ldblquote konstatuj\'ed rakou\'9at\'ed badatel\'e9 Peter Krassa a Reinhard Habeck a sv\'e9 tvrzen\'ed dokl\'e1daj\'ed cit\'e1tem z \'e8\'ednsk\'e9ho d\'edla Ku ji tu z roku 1341: \'84Velmi d\'e1vno, za c\'edsa\'f8e \'c8enga z dynastie \'c8ou (1115-1077 p\'f8. n. 1.), vyslala zem\'ec jednoruk\'fdch posly se vz\'e1cn\'fdmi dary. Sed\'ecli na voze z per, kter\'fd byl poh\'e1n\'ecn\'fd v\'ectrem. Tak p\'f8ilet\'ecli a\'9e na c\'edsa\'f8sk\'fd dv\'f9r. C\'edsa\'f8 \'c8ou se ob\'e1val, \'9ee by toto zvl\'e1\'9atn\'ed um\'ecleck\'e9 d\'edlo mohlo rozru\'9ait jeho obyvatelstvo, a proto nechal cel\'fd v\'f9z zni\'e8it.\ldblquote\par
Inu jak vidno, nic nov\'e9ho pod sluncem. Mnoh\'e1 vl\'e1da by se p\'f8i p\'f8ist\'e1n\'ed mimozem\'9a\'9dan\'f9 zachovala stejn\'ec. P\'f8\'edlet tajemn\'fdch cizinc\'f9 se ov\'9aem nepoda\'f8ilo utajit. Dokazuje to obraz jejich kor\'e1bu, kter\'fd je dnes ulo\'9een ve sb\'edrk\'e1ch Britsk\'e9ho muzea.\par
\par
L\'e9taj\'edc\'ed Indi\'e1ni\par
V mexick\'e9m El Tajinu a pobl\'ed\'9e n\'eckter\'fdch dal\'9a\'edch v\'fdznamn\'fdch archeologick\'fdch nalezi\'9a\'9d p\'f8edv\'e1d\'ecj\'ed Indi\'e1ni prastar\'fd ritu\'e1l sv\'fdch p\'f8edk\'f9. P\'ectice odv\'e1\'9en\'fdch mu\'9e\'f9 se vy\'9aplh\'e1 na sloup vysok\'fd pades\'e1t metr\'f9, jeho\'9e vrchol je opat\'f8en ot\'e1\'e8ivou konstrukc\'ed. Doprov\'e1zeni podmaniv\'fdmi zvuky fl\'e9tny a hypnotizuj\'edc\'edm rytmem bub\'ednku se Indi\'e1ni modl\'ed a vykon\'e1vaj\'ed nezbytn\'fd o\'e8istn\'fd ritu\'e1l. Po p\'f8ipout\'e1n\'ed lanem a vykon\'e1n\'ed nezbytn\'e9ho n\'e1bo\'9eensk\'e9ho ob\'f8adu se \'e8ty\'f8i z nich vrhnou do prostoru. Zav\'ec\'9aen\'ed hlavou dol\'f9 a s rukama \'9airoce rozta\'9een\'fdma krou\'9e\'ed vzduchem a celkem t\'f8in\'e1ctkr\'e1t oblet\'ed sloup, ne\'9e se op\'ect dotknou zem\'ec.\par
O smyslu tohoto riskantn\'edho \'fakonu se vedou spory. Je zde zn\'e1zorn\'ecna jednota zem\'ec a kosmu? Slou\'9eil ob\'f8ad k uct\'ecn\'ed pta\'e8\'edho bo\'9estva, jak napov\'edd\'e1 jedna dochovan\'e1 letit\'e1 kresba? Anebo tento symbolick\'fd slet z v\'fd\'9ain p\'f8ipom\'edn\'e1 p\'f8\'edchod \'e8ty\'f8 boh\'f9, kte\'f8\'ed, jak vypr\'e1v\'ecj\'ed legendy, p\'f8ilet\'ecli z kosmu a v rol\'edch nebesk\'fdch u\'e8itel\'f9 p\'f8edali tehdy je\'9at\'ec notn\'ec primitivn\'edmu lidstvu \'e8\'e1st sv\'fdch znalost\'ed?\par
V cel\'e9m Mexiku se setk\'e1v\'e1me s a\'9e podez\'f8ele vysok\'fdm mno\'9estv\'edm v\'fdjev\'f9, p\'f8edstavuj\'edc\'edch l\'e9taj\'edc\'ed bo\'9estva. Na skalnat\'fdch sr\'e1zech, vysoko nad pr\'f9zra\'e8n\'fdmi vodami Atlantiku, se rozkl\'e1d\'e1 hrd\'e1 maysk\'e1 pevnost Tulum. Zd\'e1 se, jako by v\'9ae v n\'ed bylo zasv\'ecceno sestupuj\'edc\'edmu bo\'9estvu. Jeho kamenn\'e1 spodobn\'ecn\'ed nach\'e1z\'edme na \'e8eln\'edch st\'ecn\'e1ch v\'ect\'9ainy budov a chr\'e1m\'f9. Prohl\'eddka jednotliv\'fdch skulptur n\'e1m vnucuje ot\'e1zku: co asi p\'f8im\'eclo stavitele Tulumu, aby zobrazovali sv\'e9 bohy zav\'ec\'9aen\'e9 v ned\'f9stojn\'e9 poloze hlavou dol\'f9. Je to snad lakonick\'e1 p\'f8ipom\'ednka, \'9ee p\'f8i\'9ali shora? A pro\'e8 v jejich t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti \'e8asto zahl\'e9dneme jak\'e9si nezn\'e1m\'e9 za\'f8\'edzen\'ed p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed trysky anebo z\'e1\'ef rakety?\par
V La Vent\'ec je vystaven reli\'e9f dal\'9a\'edho vesm\'edrn\'e9ho poutn\'edka. Jeho hlavu chr\'e1n\'ed helma a ruka obsluhuje \'f8\'eddic\'ed p\'e1ku. Jin\'e9 postavy jsou usazeny v obl\'fdch vzn\'e1\'9aedlech a v\'f9bec se neli\'9a\'ed od sou\'e8asn\'e9ho vzhledu astronaut\'f9. Na st\'e9le vysok\'e9 p\'f8es dva metry je neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'ec zachycen pohyb ve stavu bez t\'ed\'9ee. Postava ve skafandru se vzn\'e1\'9a\'ed ve vzduchu v poloze, jakou d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1me ze z\'e1b\'ecr\'f9 kosmonaut\'f9 na orbit\'e1ln\'edch stanic\'edch. Odkud asi z\'edskal autor reli\'e9fu tuto jedine\'e8nou zku\'9aenost?\par
Obdobn\'e9 v\'fdjevy \'e8asto p\'f8ekvapuj\'ed neobvykl\'fdmi technick\'fdmi detaily, kter\'e9 by pro tehdej\'9a\'ed kulturu m\'ecly b\'fdt naprosto nezn\'e1m\'fdm pojmem. Je a\'9e s podivem, kolik bo\'9estev je vybaveno br\'fdlemi a p\'f8ilbou. V\'ect\'9aina soch pov\'ecstn\'e9ho boha Tlaloca m\'e1 ryze modern\'ed v\'fdraz a vyvol\'e1v\'e1 sp\'ed\'9ae p\'f8edstavu sv\'e1\'f8e\'e8e ne\'9e vzne\'9aen\'e9ho reprezentanta nadp\'f8irozen\'fdch sil. N\'edzk\'e1 pevn\'e1 pokr\'fdvky hlavy je neobvykle roz\'9a\'ed\'f8en\'e1 a spl\'fdv\'e1 a\'9e k ramen\'f9m, hru\'ef chr\'e1n\'ed pevn\'e1 rou\'9aka a ruce kryj\'ed vysok\'e9 rukavice. A nesm\'edme zapomenout na br\'fdle. Jsou v\'fdrazn\'e9 a velk\'e9. St\'ec\'9e\'ed mohou b\'fdt pouze zd\'f9razn\'ecn\'fdmi o\'e8n\'edmi d\'f9lky, jak se n\'e1m sna\'9e\'ed namluvit n\'eckte\'f8\'ed archeologov\'e9. Br\'fdle ostatn\'ec objev\'edme i na \'f8ad\'ec reli\'e9f\'f9 v Chichen Itze. Postavy zde jsou jak vyst\'f8i\'9eeny z kroniky po\'e8\'e1tk\'f9 letectv\'ed. Na hlav\'e1ch maj\'ed ko\'9een\'e9 \'e8epice a na nosech jim spo\'e8\'edvaj\'ed br\'fdle, jak\'e9 d\'f8\'edve pou\'9e\'edvali piloti nebo prvn\'ed pr\'f9kopn\'edci motorismu. V muzeu v Palenque je n\'eckolik velk\'fdch kamenn\'fdch hlav, ozdoben\'fdch mohutn\'fdmi br\'fdlemi. Je to mlad\'edk s prstenci okolo o\'e8\'ed. m\'edn\'ed odborn\'edci. \'84Star\'fd b\'f9h 5-F\ldblquote vykopan\'fd v Loma Larca v Oaza-ce m\'e1 na nose, promi\'f2te ten v\'fdraz, \'84br\'fdle jako vy\'9ait\'e9\ldblquote . Experti k tomu tentokr\'e1t rad\'ecji ml\'e8\'ed.\par
Obdobn\'ec tajemn\'fd artefakt byl vykop\'e1n v hornat\'e9 krajin\'ec pobl\'ed\'9e dne\'9an\'edho peru\'e1nsk\'e9ho Ayacucha. Od 7. do 11. stolet\'ed se zde rozv\'edjela civilizace Huari. Hlavn\'ed m\'ecsto t\'e9to p\'f8\'edsn\'ec vojensky organizovan\'e9 spole\'e8nosti bylo ve sv\'e9 dob\'ec v\'f9bec nejv\'ect\'9a\'edm s\'eddlem Ji\'9en\'ed Ameriky. Na sklonku prvn\'edho tis\'edcilet\'ed jej ob\'fdvalo p\'f8es 50 000 lid\'ed. \'8airok\'e9 ulice lemovaly \'e8etn\'e9 obchody, \'f8emesln\'e9 d\'edlny a v\'fdrobny keramiky. Mezi dochovan\'fdmi p\'f8edm\'ecty se vyj\'edm\'e1 unik\'e1tn\'ed so\'9aka, vystaven\'e1 dnes v Nation museu v Lim\'ec. U\'9e na prvn\'ed pohled se zna\'e8n\'ec li\'9a\'ed od obvykle zn\'e1zor\'f2ovan\'fdch motiv\'f9. Jej\'ed tv\'e1\'f8 m\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 d\'ecsiv\'fd umrl\'e8\'ed v\'fdraz, na hlav\'ec m\'e1 klobouk, podobn\'fd tureck\'e9mu fezu, a o\'e8i kryj\'ed starod\'e1vn\'e9 br\'fdle. Tato zdravotn\'ed pom\'f9cka k vylep\'9aen\'ed zraku byla ale vynalezena a\'9e v 16. stolet\'ed, zat\'edmco so\'9aka je minim\'e1ln\'ec o 700 let star\'9a\'ed. Jak si tuto nesrovnalost m\'e1me vysv\'ectlit? Je to d\'f9kaz t\'e9m\'ec\'f8 jasnoz\'f8iv\'e9 p\'f8edv\'eddavosti autora, nebo p\'f8i vzniku so\'9aky sehr\'e1ly hlavn\'ed roli zcela jin\'e9 okolnosti?\par
\par
Z\'e1hada Mrtv\'e9ho b\'fdka\par
Asi 150 km od jihoperu\'e1nsk\'e9ho m\'ecsta Arequipa se rozkl\'e1d\'e1 nehostinn\'e1 pou\'9atn\'ed krajina Toro Muerto (Mrtv\'fd b\'fdk). D\'e1vno p\'f8ed Inky. kdy p\'f9da byla je\'9at\'ec \'farodn\'e1 a podneb\'ed snesiteln\'ecj\'9a\'ed, zde s\'eddlili Indi\'e1ni. Pak \'9eivot doslova nar\'e1z ustal. Pod do b\'ecla rozp\'e1lenou oblohou se dnes t\'e1hne mrtv\'e1 a ponur\'e1 zem\'ec. Z hlubok\'e9ho koberce \'9aed\'e9ho p\'edsku vystupuj\'ed podlouhl\'e9, m\'edrn\'ec zvr\'e1sn\'ecn\'e9 pahorky, osam\'ecl\'e9 v\'ec\'9ei\'e8ky n\'edzk\'fdch rozervan\'fdch skalisek a velk\'e9, rud\'ec zbarven\'e9 balvany. Pokud jste se rozhodli nato\'e8it film z Marsu, jste na spr\'e1vn\'e9m m\'edst\'ec.\par
Opustili jsme asfaltku, po rozviklan\'e9m d\'f8ev\'ecn\'e9m m\'f9stku p\'f8ekro\'e8ili kamenn\'e9 koryto \'f8eky Maje, minuli polorozpadl\'e9 b\'edl\'e9 zdivo posledn\'ed haciendy a vno\'f8ili se do ponur\'e9ho sv\'ecta pou\'9at\'ec. Zrn\'ed\'e8ka prachu v\'ed\'f8ila okolo d\'9e\'edpu, drala se n\'e1m do nosu, vysu\'9aovala hrdla a zanech\'e1vala za vozem oblak, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed ohon komety. Motor \'f8val n\'e1mahou. Nes\'e8etn\'e9 v\'fdmoly a z\'e1ke\'f8n\'e9 kameny, ukryt\'e9 pod tenk\'fdm n\'e1nosem p\'edsku, s n\'e1mi lehce pohazovaly. Cesta d\'e1vno ztratila svou tv\'e1\'f8. Z pra\'9an\'e9ho jezera vy\'e8n\'edvalo st\'e1le v\'edce ostr\'fdch skalnat\'fdch ostr\'f9vk\'f9. Luis zastavil. D\'e1le jsme museli p\'ec\'9aky. Horko bylo nesnesiteln\'e9 a v prvn\'edm okam\'9eiku vyvol\'e1valo m\'9eitky p\'f8ed o\'e8ima. Slunce ne\'faprosn\'ec pra\'9eilo shora, zat\'edmco zem\'ec vydatn\'ec vydechovala nast\'f8\'e1dan\'fd \'9e\'e1r. Such\'fd vzduch nedovoloval, aby se n\'e1m na k\'f9\'9ei objevila jedin\'e1 kapi\'e8ka potu. Prod\'edrali jsme se sypk\'fdm podlo\'9e\'edm a vyhled\'e1vali jednotliv\'e9 skvosty jedine\'e8n\'e9 pou\'9atn\'ed galerie.\par
Na ploch\'fdch kamenech a st\'ecn\'e1ch zpola zasypan\'fdch skal se r\'fdsuj\'ed tis\'edce obraz\'f9. Jejich t\'e9mata jsou rozmanit\'e1 jako \'9eivot s\'e1m. Najdeme zde pastevce se sv\'fdmi st\'e1dy, v\'fdjevy z v\'9aedn\'edho i n\'e1bo\'9eensk\'e9ho \'9eivota, divok\'e1 zv\'ed\'f8ata a pt\'e1ky, \'e8etn\'e9 symboly slunce a dal\'9a\'edch kosmick\'fdch t\'ecles, geometrick\'e9 znaky, zn\'e1m\'e9 i neidentifikovateln\'e9 p\'f8edm\'ecty a p\'f8edev\'9a\'edm obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed podivn\'fdch postav. Skupinky Indi\'e1n\'f9 se uctiv\'ec p\'f8ibli\'9euj\'ed k zjevn\'ec ciz\'edm a na prvn\'ed pohled odli\'9an\'fdm bytostem. N\'eckte\'f8\'ed z nezn\'e1m\'fdch maj\'ed rozm\'ecrn\'e9 kulat\'e9 p\'f8ilby, za nimi\'9e se ob\'e8as zra\'e8\'ed velk\'e9 kapkovit\'e9 o\'e8i, v\'ect\'9ainou v\'9aak rysy obli\'e8eje postr\'e1d\'e1me. Z p\'f8ileb vych\'e1z\'ed v\'ecj\'ed\'f8 paprsk\'f9. Snad je to odraz slunce nebo svatoz\'e1\'f8 jako symbol p\'f8\'edchodu z nebes. Naprosto stejn\'e9 ztv\'e1rn\'ecn\'ed nach\'e1z\'edme i v italsk\'e9 Val Camonice, v Africe a Austr\'e1lii. Postavy jsou v kombin\'e9z\'e1ch, co\'9e ost\'f8e kontrastuje s nahotou domorodc\'f9 a dod\'e1v\'e1 sv\'fdm nositel\'f9m majest\'e1tn\'ed vznosn\'fd vzhled.\par
Postavy se sv\'fdm od\'ecvem a v\'fdbavou li\'9a\'ed. N\'eckter\'e9 dosahuj\'ed men\'9a\'edho vzr\'f9stu, jejich upnut\'fd skafandr zdob\'ed opasek s p\'f8ezkou a zjevn\'ec pr\'f9hledn\'e9 p\'f8ilby maj\'ed n\'eckdy hranat\'fd nebo \'e8tvercov\'fd tvar. Jin\'e9 p\'f8ipom\'ednaj\'ed roboty. Jsou hranat\'e9 a neforemn\'e9. M\'edsto rukou jsou opat\'f8eny mechanick\'fdmi chapadly v podob\'ec kle\'9at\'ed a k pohybu jim slou\'9e\'ed jak\'e9si zvln\'ecn\'e9 p\'e1sy. Dal\'9a\'ed pou\'9e\'edvaj\'ed vzn\'e1\'9aedla. Pluj\'ed vzduchem, pozorov\'e1ny davem Indi\'e1n\'f9. N\'eckdy jsou nezn\'e1m\'ed obklopeni dv\'ecma vysok\'fdmi, ost\'f8e lomen\'fdmi k\'f8ivkami. Byl to znak nedotknutelnosti, symbol z\'e1\'f8en\'ed, anebo n\'e1m nezn\'e1m\'e1 v\'fdstroj cizinc\'f9? A mo\'9en\'e1 pr\'e1v\'ec ono z\'e1hadn\'e9 cosi se stalo p\'f8edlohou pro pozd\'ecj\'9a\'ed ztv\'e1r\'f2ov\'e1n\'ed indi\'e1nsk\'fdch bo\'9estev, kter\'e1 obvykle sv\'edraj\'ed v rukou dv\'ec hole \'e8i \'9eezla.\par
Doktor Hans Dietrich Disselhoff z Etnografick\'e9ho muzea v Berl\'edn\'ec ur\'e8il st\'e1\'f8\'ed petroglyf\'f9 na 1 000 a\'9e 1 200 let. N\'eckter\'e9 pozd\'ecj\'9a\'ed anal\'fdzy jim p\'f8isoudily je\'9at\'ec o sto let v\'edce. V\'ecdci se doposud neshodli, kter\'e1 civilizace rytiny vytvo\'f8ila. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee to byla proslul\'e1 kultura Wari a p\'f8edev\'9a\'edm tajemn\'e1 civilizace Tiahuanaca a ji\'9e tradi\'e8n\'ec s kosmem spojovan\'e1 civilizace Uru.\par
Tajemn\'e1 stvo\'f8en\'ed jsou obvykle zobrazena samotn\'e1 nebo ve dvojici a jen v\'fdjime\'e8n\'ec tvo\'f8\'ed skupinu. V takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec p\'ect \'e8i \'9aest osob stoj\'ed na jak\'e9si plo\'9ain\'ec, kter\'e1 se vzn\'e1\'9a\'ed vzduchem, okolo z\'e1\'f8\'ed hv\'eczdy a slunce a lid\'e9 z\'f9st\'e1vaj\'ed hluboko pod nimi dole.\par
Archeologov\'e9 tyto plochy s vysok\'fdmi bo\'e8n\'edmi st\'ecnami pova\'9euj\'ed za ur\'e8it\'fd druh \'e8lunu. Christina Dequerlov\'e1, kter\'e1 jako jedna z prvn\'edch upozornila na neobvykl\'e9 n\'e1m\'ecty z Toro Muerto, s t\'edm nesouhlas\'ed a uv\'e1d\'ed \'e8ty\'f8i p\'e1dn\'e9 n\'e1mitky:\par
1. Pro\'e8 se desky na v\'9aech kresb\'e1ch vzn\'e1\'9aej\'ed vysoko ve vzduchu a pro\'e8 jsou v\'9edy obklopeny pt\'e1ky, symboly nebe \'e8i kosmu?\par
2. Pro\'e8 jsou domorodci kreslen\'ed v\'9edy pod t\'ecmito pseudolodi\'e8kami a vztahuj\'ed ruce vzh\'f9ru? Kdyby to byly \'e8luny na vod\'ec, museli by se v tom p\'f8\'edpad\'ec Indi\'e1ni nach\'e1zet pod vodou.\par
3. Pro\'e8, maj\'ed-li to b\'fdt opravdu lo\'efky, nen\'ed zakreslena voda ani jednou \'e8\'e1rkou, kter\'e1 by zn\'e1zor\'f2ovala vlnu? A krom\'ec toho \endash pro\'e8 bychom m\'ecli usuzovat, \'9ee jsou to lod\'ec, kdy\'9e na palub\'e1ch nen\'ed jedin\'fd p\'f8edm\'ect, kter\'fd by tomu nasv\'ecd\'e8oval. Nen\'ed tam \'9e\'e1dn\'e1 plachta, kormidlo, sto\'9e\'e1r ani vesla, zat\'edmco na peru\'e1nsk\'e9 keramice z tohoto i d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edho obdob\'ed tam, kde tv\'f9rce cht\'ecl zn\'e1zornit vodu, nem\'e1 pozorovatel nejmen\'9a\'ed pochybnosti, \'9ee o vodu skute\'e8n\'ec jde.\par
4. Pro\'e8 si m\'e1me myslet, \'9ee tito schopn\'ed tv\'f9rci, v\'fdte\'e8n\'ec interpretuj\'edc\'ed skute\'e8nost, kter\'e1 je obklopovala, nem\'ecli dost schopnosti \'e8i talentu realisticky nakreslit lo\'ef nebo \'e8lun? Mysl\'edm si, \'9ee kresby od za\'e8\'e1tku do konce jasn\'ec prokazuj\'ed, \'9ee jde o lety ve vzduchu a \'9ee desky symbolizuj\'ed n\'ecjak\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed objekty, \endash uzav\'edr\'e1 Dequerlov\'e1 a na jin\'e9m m\'edst\'ec dod\'e1v\'e1, \'9ee mal\'fd po\'e8et dal\'9a\'edch l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9 na petroglyfech je zp\'f9soben t\'edm, \'9ee velk\'e1 t\'eclesa na Zemi nepost\'e1vala \'e8asto a sp\'ed\'9ae z\'f9st\'e1vala na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze nebo visela nad planetou jako l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8.\par
V pou\'9ati se n\'e1m skute\'e8n\'ec poda\'f8ilo nal\'e9zt jen n\'eckolik vyobrazen\'ed vesm\'ecs drobn\'fdch plavidel. Dlouho jsem si nedok\'e1zal vysv\'ectlit, co se skr\'fdv\'e1 za jedn\'edm technick\'fdm n\'e1\'e8rtem. Teprve kdy\'9e jsme k\'e1men utr\'9een\'fd ze sk\'e1ly obr\'e1tili vzh\'f9ru nohama, se dalo rozpoznat t\'ecleso s mal\'fdmi ok\'e9nky a poh\'e1n\'ecn\'e9 energi\'ed, vych\'e1zej\'edc\'ed z trysek na z\'e1di.\par
V cel\'e9 t\'e9 strhuj\'edc\'ed sm\'ecsici obraz\'f9 vynik\'e1 prazvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdjev. Kdyby ne\'9alo prokazateln\'ec o letitou rytinu, cht\'eclo by se \'f8\'edci, \'9ee kdosi nezn\'e1m\'fd primitivn\'edmi prost\'f8edky p\'f8ekreslil do kamene fotografie dokumentuj\'edc\'ed prvn\'ed kroky \'e8lov\'ecka ve vesm\'edru, anebo naopak p\'f8\'edchod nezn\'e1m\'fdch kosmonaut\'f9 na Zemi. Nechyb\'ed zde nic. Astronaut ve skafandru, v\'fdsadkov\'fd modul na p\'ecti krab\'edch no\'9ek\'e1ch ani men\'9a\'ed automatick\'e9 v\'fdzkumn\'e9 vozidlo s vyta\'9een\'fdmi ant\'e9nami a syst\'e9mem na p\'f8\'edjem sol\'e1rn\'ed energie.\par
Dominantn\'ed postava mohutn\'e9ho cizince je obklopena houfem spo\'f8e od\'ecn\'fdch domorodc\'f9. V\'9aichni maj\'ed do\'9airoka rozpa\'9eeno, jako by cht\'ecli n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka obejmout, p\'f8iv\'edtat ho, prok\'e1zat mu pokoru a zbo\'9enou \'factu nebo jen nazna\'e8it, \'9ee maj\'ed pr\'e1zdn\'e9 ruce beze zbran\'ed.Dok\'e1zala to v\'9ae vytvo\'f8it pouh\'e1 p\'f8edstavivost Indi\'e1n\'f9, nebo sledujeme z\'e1znam p\'f8evratn\'e9 prastar\'e9 ud\'e1losti?\par
Jsou to v\'9aechno pouze n\'e1hodn\'e9 v\'fdjevy, nebo se auto\'f8i t\'ecchto prastar\'fdch soch a reli\'e9f\'f9 nechali inspirovat \'9eij\'edc\'edmi modely a do kamene nezv\'ec\'e8nili fantazii, ale pouze to, co vid\'ecli na vlastn\'ed o\'e8i? Ji\'9e od nejstar\'9a\'edch dob se lidstvo v\'9edy sna\'9eilo zachytit nejvzru\'9aiv\'ecj\'9a\'ed okam\'9eiky sv\'e9ho \'9eivota a v\'9edy p\'f8itom p\'f8\'edsn\'ec rozd\'eclovalo sv\'ect pozem\'9a\'9dan\'f9 a podobu bytost\'ed z jin\'fdch sv\'ect\'f9.\par
\par
Hr\'f9zn\'e1 monstra\par
Technick\'e9 prvky zaznamen\'e1v\'e1me i na v\'fdstroji tajemn\'fdch postav na tkanin\'e1ch z Paracasu star\'fdch p\'f8es 2 300 let. Zat\'edmco lid\'e9 jsou zde zobrazeni pom\'ecrn\'ec v\'ecrn\'ec, opod\'e1l stoj\'ed jakoby po\'e8\'edta\'e8em nar\'fdsovan\'e9 hranat\'e9 bytosti. I kdy\'9e v detailech se od sebe li\'9a\'ed, jejich t\'ecla jsou poskl\'e1d\'e1na z naprosto shodn\'fdch, t\'e9m\'ec\'f8 stavebnicov\'fdch prvk\'f9. N\'eckter\'e9 z nich jsou vybaveny raketov\'fdmi tryskami, z nich\'9e zjevn\'ec vych\'e1z\'ed proud energie. Umo\'9e\'f2ovaly tyto p\'f8\'edstroje, p\'f8ipevn\'ecn\'e9 na z\'e1dech, voln\'fd pohyb vzduchem? Ji\'9e na prvn\'ed pohled ka\'9ed\'e1 z t\'ecchto bytost\'ed je sp\'ed\'9ae mechanick\'fdm za\'f8\'edzen\'edm \endash strojem ne\'9e \'9eiv\'fdm stvo\'f8en\'edm.\par
Podobu robot\'f9 maj\'ed i unik\'e1tn\'ed postavy namalovan\'e9 na skaln\'ed st\'ecn\'ec v Udim\'ec. Monstra s trupem jako krabice se posouvaj\'ed na hranat\'fdch nohou s mal\'fdmi podvozky. Absolutn\'ec rovn\'e9, op\'ect nep\'f8irozen\'ec hranat\'e9 ruce nevyr\'f9staj\'ed z t\'ecla, ale jsou na n\'ecm zav\'ec\'9aeny pomoc\'ed velk\'fdch kloub\'f9. V\'fdjev je o to podivn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee p\'f8edstavuje jeden z \'fapln\'e9 nejstar\'9a\'edch peru\'e1nsk\'fdch artefakt\'f9.\par
Na horsk\'fdch \'fabo\'e8\'edch pod\'e9l pob\'f8e\'9e\'ed Peru a Chile se v pra\'9an\'e9m podlo\'9e\'ed r\'fdsuj\'ed a\'9e 60 metrov\'e9 portr\'e9ty jin\'fdch obr\'f9. Z hlav ve tvaru \'e8tverce vyr\'f9st\'e1 jako ant\'e9na les paprsk\'f9. U jin\'fdch v\'e9vod\'ed \'9airoce rozev\'f8en\'e9 zornice sov\'edch o\'e8\'ed. \'8at\'edhlou, strojov\'ec hranatou postavu nesou ne\'fam\'ecrn\'ec dlouh\'e9 hranoly kon\'e8etin bez kolen. Z hrudi vych\'e1zej\'ed jak\'e9si trubice. Jsou dv\'ec nebo t\'f8i. Vypad\'e1 to jako otev\'f8en\'e1 krabice s elektrick\'fdm rozvodem, z n\'ed\'9e tr\'e8\'ed neukon\'e8en\'e9 kusy veden\'ed. Zat\'edm se nikomu nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit, co t\'edm asi cht\'ecli auto\'f8i rytin vyj\'e1d\'f8it. Um\'ecl\'e9 za\'f8\'edzen\'ed se sice matn\'ec, ale p\'f8ece jen nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'ec zra\'e8\'ed i v otev\'f8en\'fdch \'fastech. Pokud to ov\'9aem jsou \'fasta, a ne technick\'fd otvor ke zcela jin\'e9mu \'fa\'e8elu.\par
Podobn\'ec vybaven\'e9 tvory se vzhledem robota opakovan\'ec pozorovali obyvatel\'e9 ji\'9en\'ed \'e8\'e1sti Voron\'ec\'9ee v roce 1988. V. Patrovsk\'fd v knize \'84UFO st\'e1le nezn\'e1m\'e9\ldblquote popisuje nejz\'e1hadn\'ecj\'9a\'ed setk\'e1m, kter\'e9 se odehr\'e1lo 27. z\'e1\'f8\'ed v parku pobl\'ed\'9e Mend\'eclejevovy ulice: \'84Asi v 18.30 lid\'e9 spat\'f8ili na obloze podivn\'e9 r\'f9\'9eov\'e9 sv\'ect\'e9lkov\'e1n\'ed, kter\'e9 se zm\'ecnilo v jasnou r\'f9\'9eovou kouli o pr\'f9m\'ecru asi 10 metr\'f9. Koule krou\'9eila n\'eckolik minut nad parkem a pak se spustila dol\'f9 a zase vystoupila, jako by hledala m\'edsto na p\'f8ist\'e1n\'ed. Potom objekt z\'f9stal viset asi p\'f9l metru nad zem\'ed. V doln\'ed \'e8\'e1sti se otev\'f8el poklop a objevila se jak\'e1si bytost ve st\'f8\'edbrn\'e9 kombin\'e9ze s kotou\'e8em na hrudi, v bot\'e1ch bronzov\'e9 barvy, s malou sk\'f8\'ed\'f2kou na b\'f8ichu. Ale to ji\'9e objekt p\'f8ist\'e1l na jak\'fdchsi vysunut\'fdch nohou, p\'f8i\'e8em\'9e po\'9akodil jeden topol. Vystoupila je\'9at\'ec druh\'e1 postava, kter\'e1 d\'eclala n\'ecco na hrudi t\'e9 prvn\'ed, je\'9e i podle nemotorn\'e9 ch\'f9ze vypadala jako robot. Ob\'ec postavy byly vysok\'e9 asi t\'f8i metry, m\'ecly hlavu bez krku a na hlav\'ec dv\'ec \'e8i sp\'ed\'9ae t\'f8i o\'e8i. Kdy\'9e robotu zle zasv\'edtily v\'9aechny t\'f8i o\'e8i, l\'e9pe \'f8e\'e8eno dv\'ec o\'e8i a nad nimi \'e8erven\'e9 sv\'ect\'e9lko, za\'e8al dvan\'e1ctilet\'fd \'8ee\'f2a Bilnov k\'f8i\'e8et a s n\'edm n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed d\'ecti a dosp\'ecl\'ed. Postavy chodily kolem a vypadalo to, \'9ee sb\'edraj\'ed vzorky p\'f9dy. Pak zmizely v kouli, ta se vznesla a za chv\'edli op\'ect p\'f8ist\'e1la. Op\'ect z n\'ed vy\'9ael t\'f8\'edok\'fd tvor, tentokr\'e1te s n\'ecjakou trubi\'e8kou, kterou nam\'ed\'f8il na \'9aestn\'e1ctilet\'e9ho chlapce, a ten p\'f8ed o\'e8ima v\'9aech zmizel. Mimozem\'9a\'9dan nastoupil do sv\'e9 koule, a ta kone\'e8n\'ec odlet\'ecla. Chlapec se z\'e1hy objevil, ale na nic se nepamatoval. Kandid\'e1t v\'ecd J. Lozocev se spolupracovn\'edky objevili \'e8ty\'f8i prohlubn\'ec po p\'f8ist\'e1vac\'edm za\'f8\'edzen\'ed hlubok\'e9 4-5 cm o pr\'f9m\'ecru 15 cm a vypo\'e8etli, \'9ee t\'ecleso muselo v\'e1\'9eit alespo\'f2 11 tun.\ldblquote\par
Podobn\'e9 v\'fdjevy, viditeln\'e9 pouze z v\'fd\'9aky, objevili piloti mal\'fdch letadel i na jin\'fdch m\'edstech peru\'e1nsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed a najdeme je i na proslul\'e9 planin\'ec Nazca, A v\'9edy jsou spojov\'e1ny s vesm\'edrem! Indi\'e1ni jednotliv\'fdm pou\'9atn\'edm rytin\'e1m p\'f8isoudili n\'e1zvy jako Nebe\'9a\'9dan. Vesm\'ed\'f8an anebo novodob\'ecji El Astronauta.\par
\'da\'9easn\'fd popis mimozemsk\'fdch robot\'f9 nach\'e1z\'edme i v bibli. Prorok Ezechiel vid\'ecl zvl\'e1\'9atn\'ed bytosti:\par
\'84Nohy m\'ecly rovn\'e9, ale chodidla byla jako chodidla b\'fd\'e8ka, jisk\'f8ila se jako vyle\'9at\'ecn\'fd bronz\'85\ldblquote\par
\'84Ka\'9ed\'e1 se pohybovala p\'f8\'edmo vp\'f8ed. Chodily podle toho, kam je vedl duch, p\'f8i ch\'f9zi se neot\'e1\'e8ely.\ldblquote\par
Prkenn\'e1 strojov\'e1 ch\'f9ze bez alespo\'f2 ob\'e8asn\'e9ho ohl\'e9dnut\'ed nen\'ed v\'fdsadou \'9eiv\'fdch tvor\'f9. Takto se dovedou p\'f8em\'eds\'9dovat jen mechanick\'e1 za\'f8\'edzen\'ed.\par
\'84Sv\'fdm vzhledem se ty bytosti podobaly ho\'f8\'edc\'edmu \'f8e\'f8av\'e9mu uhl\'ed. Vypadaly jako pochodn\'ec a ohe\'f2 proch\'e1zel mezi bytostmi a z\'e1\'f8il, toti\'9e z toho ohn\'ec \'9alehal blesk. A ty bytosti pob\'edhaly sem a tam, tak\'9ee vypadaly jako bl\'fdskavice.\ldblquote\par
P\'f8edstavme si roboty, kte\'f8\'ed oza\'f8uj\'ed okol\'ed siln\'fdmi reflektory a z jejich\'9e hlav vych\'e1zej\'ed prudk\'e9 z\'e1blesky varovn\'e9 sv\'ecteln\'e9 signalizace, asi jako ze zapnut\'e9ho maj\'e1ku rychle jedouc\'ed sanitky. V\'fdznam je stejn\'fd. Pozor, \'f8\'edt\'edm se po cest\'ec, uhn\'ecte!\par
Ezechiel tyto tajemn\'e9 tvory z kovu uz\'f8el je\'9at\'ec jednou a nazval je cheruby.\par
\'84Vedle cherub\'f9 jsem vid\'ecl \'e8ty\'f8i kola, jedno kolo u jednoho cheruba, dal\'9a\'ed kolo u dal\'9a\'edho cheruba. Kola vypadala jako t\'f8pyt drahokamu chryzolitu. Sv\'fdm vzhledem se v\'9aechna \'e8ty\'f8i sob\'ec podobala, jako by kolo bylo uprost\'f8ed kola. P\'f8i j\'edzd\'ec se na v\'9aechny \'e8ty\'f8i strany pohybovala bez zat\'e1\'e8en\'ed, jela v\'9edy k m\'edstu, kam se obr\'e1tila hlava.\ldblquote\par
Byl to kruhov\'fd podvozek s kulov\'fdm lo\'9eiskem? Kdo vid\'ecl \'fasp\'ec\'9an\'fd americk\'fd film \'84\'c8\'edslo 5 \'9eije\ldblquote , v\'ed, o \'e8em je \'f8e\'e8. Hrdina sn\'edmku, robot, kter\'fd z\'edskal samostatn\'e9 my\'9alen\'ed, exceloval v krkolomn\'fdch j\'edzd\'e1ch, p\'f8i nich\'9e dok\'e1zal prudce zm\'ecnit sm\'ecr, ani\'9e musel obloukovit\'ec zat\'e1\'e8et. Jeho rovn\'e9 nohy se leskly jako z le\'9at\'ecn\'e9ho bronzu.\par
Ezechiel pokra\'e8uje: \'84Cel\'e9 t\'eclo, z\'e1da, ruce i k\'f8\'eddla cherub\'f9, stejn\'ec jako kola byla dokola pln\'e1 o\'e8\'ed, u v\'9aech \'e8ty\'f8 kol.\ldblquote\par
Co m\'ecl prorok na mysli? Kontrolky, \'e8idla \'e8i senzory informuj\'edc\'ed o pr\'e1v\'ec prob\'edhaj\'edc\'edm procesu?\par
\'84Kdy\'9e se cherubov\'e9 pohybovali, pohybovala se s nimi i kola, a kdy\'9e cherubov\'e9 zvedali k\'f8\'eddla a vznesli se nad zemi, kola se nevzd\'e1lila, z\'f9stala p\'f8i nich. Kdy\'9e se zastavili, zastavila se tak\'e9. Kdy\'9e se vznesli, vznesla se s nimi, nebo\'9d v nich byl duch t\'ecch bytost\'ed.\ldblquote\par
Duch bytost\'ed byl tedy v kolech. Nazna\'e8uje staroz\'e1konn\'ed prorok, \'9ee v kulat\'e9m podvozku se skr\'fdval zdroj energie \endash pohonn\'e1 jednotka, umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed j\'edzdu i let cherub\'f9?\par
\'84Tu jeden z cherub\'f9 vzt\'e1hl ruku k ohni, kter\'fd byl mezi cheruby, nabral z n\'echo a dal do hrsti mu\'9ei od\'ecn\'e9mu ln\'ecn\'fdm \'9aatem. Ten to vzal a vy\'9ael. U cherub\'f9 bylo toti\'9e vid\'ect pod k\'f8\'eddly cosi podobn\'e9ho lidsk\'e9 ruce.\ldblquote\par
Bylo to rameno mechanick\'e9 ruky, opat\'f8en\'e9 na konci kle\'9at\'ecmi nebo p\'f8\'edsavkou?\par
To, s \'e8\'edm se setkal Ezechiel, muselo b\'fdt n\'ecco zcela v\'fdjime\'e8n\'e9ho, \'9ee si zaslou\'9eilo tak podrobn\'fd popis vzhledu i zp\'f9sobu pohybu. Rozbor jednotliv\'fdch detail\'f9 rozhodn\'ec odpov\'edd\'e1 sp\'ed\'9ae stroji ne\'9e \'9eiv\'e9 bytosti. Co se tedy skr\'fdvalo pod rou\'9akou cherub\'f9?\par
\par
P\'f8\'edchod Jagannatha\par
Hypnotizuj\'edc\'ed rytmus bubn\'f9 zvy\'9aoval nap\'ect\'ed a povoloval ot\'ec\'9ee nastupuj\'edc\'ed ext\'e1ze. Statis\'edcov\'fd roj poutn\'edk\'f9 v\'ed\'f8il okolo chr\'e1mu, naplnil obrovsk\'e9 prostranstv\'ed v sam\'e9m srdci m\'ecsta, podr\'e1\'9ed\'ecn\'ec hlu\'e8el v postrann\'edch uli\'e8k\'e1ch a usadil se i na st\'f8ech\'e1ch okoln\'edch dom\'f9. Hork\'fd vzduch sm\'e1\'e8el st\'ecsnan\'e1 lidsk\'e1 t\'ecla potem. Pach kyselosti a mo\'e8e houstl v oblaku, vis\'edc\'edm n\'edzko nad zem\'ed. Dav se dusil pod pokli\'e8kou netrp\'ecliv\'e9ho o\'e8ek\'e1v\'e1n\'ed. V\'fdchodoindick\'e9 Puri obest\'edral z\'e1voj pokory, oddanosti a zbo\'9en\'e9 \'facty.\par
Kdy\'9e zb\'ecsil\'e9 v\'f8e\'9at\'ecn\'ed trubek za\'e8alo ohla\'9aovat p\'f8\'edchod boha, z\'e1stupy strnuly. Bezpo\'e8et p\'e1r\'f9 o\'e8\'ed se pokou\'9ael proniknout do temn\'e9ho j\'edcnu rozev\'f8en\'e9 br\'e1ny svatyn\'ec. Vzedmut\'e1 vlna nerv\'f3zn\'edho vyp\'ect\'ed skropila shrom\'e1\'9ed\'ecn\'ed kapkami hysterie. N\'eckolik \'9een omdlelo.\par
Kone\'e8n\'ec socha boha Jagannatha opustila temn\'e9 \'fatroby chr\'e1mu a vyplula do slune\'e8n\'edho jasu. Jej\'ed n\'e1stup na sc\'e9nu byl ohromuj\'edc\'ed. Pest\'f8e pomalovan\'fd d\'f8ev\'ecn\'fd kolos se zcela vymykal podob\'ec zn\'e1m\'fdch postav hinduistick\'e9ho panteonu. Na zavalit\'e9m trupu bez nohou sed\'ecla hranat\'e1 hlava s tal\'ed\'f8ky neobvykle velk\'fdch kulat\'fdch o\'e8\'ed. Pa\'9ee, \'e8i sp\'ed\'9ae jak\'e9si pah\'fdly bez dlan\'ed a loketn\'edch kloub\'f9, vyr\'f9staly rovnou z hlavy a kupodivu nevisely dol\'f9, ale \'e8n\'ecly dop\'f8edu. Na jejich horn\'ed stran\'ec se daly rozpoznat namalovan\'e9 kruhy reflektor\'f9 s vych\'e1zej\'edc\'edmi paprsky sv\'ectla. Socha m\'ecla zvl\'e1\'9atn\'ed proporce. Hlava i trup byly stejn\'ec vysok\'e9 a na zadn\'ed stran\'ec a\'9e nep\'f8irozen\'ec rovn\'e9, jako by je se\'f8\'edzl obrovsk\'fd n\'f9\'9e. Absolutn\'ec ploch\'e1 byla tak\'e9 horn\'ed \'e8\'e1st hlavy i spodek t\'ecla. Obli\'e8ej, postr\'e1daj\'edc\'ed nos i \'fasta, tvo\'f8ily t\'f8i ost\'f8e lomen\'e9 st\'ecny. Absence obvykl\'fdch rys\'f9 \'e8lov\'ecka, hranatost a p\'f8em\'edra rovn\'fdch ploch vyvol\'e1valy dojem stroje. Ne, to nebyl b\'f9h v lidsk\'e9 podob\'ec, ani mytologick\'e1 bytost zplozen\'e1 fantazi\'ed. Po hladin\'ec davu kol\'e9bav\'ec plulo v\'ecrn\'e9 zobrazen\'ed robota.\par
\par
Na palub\'ec Rath\'e1\par
Nosi\'e8i kr\'e1\'e8eli zvolna a d\'f9stojn\'e9 vymezen\'fdm \'fazk\'fdm koridorem, sm\'ec\'f8uj\'edc\'edm od svatyn\'ec k neoby\'e8ejn\'e9mu povozu. Indov\'e9 ho naz\'fdvaj\'ed rath\'e1, co\'9e p\'f9vodn\'ec znamenalo \'84rychle l\'e9taj\'edc\'ed p\'f8edm\'ect\ldblquote . Bohov\'e9 v n\'ecm sestupovali z nebes a n\'eckdy ho vyu\'9e\'edvali i k doprav\'ec vyvolen\'fdch pozem\'9a\'9dan\'f9 do vzd\'e1len\'fdch oblast\'ed. Nejstar\'9a\'ed zm\'ednky o t\'ecchto vzdu\'9an\'fdch plavidlech nach\'e1z\'edme v staroindick\'e9 sb\'edrce hymn\'f9, zn\'e1m\'e9 pod n\'e1zvem Rgv\'e9da.\par
Kovov\'ec leskl\'e9 rath\'e1 dosahovalo vysok\'fdch rychlost\'ed, startovalo i p\'f8ist\'e1valo kolmo. Jejich tvar a velikost se ale r\'f9znily, jako kdyby \'9alo o v\'edce odli\'9an\'fdch typ\'f9. N\'eckter\'e1 m\'ecla dlouh\'fd v\'e1lcovit\'fd trup ukon\'e8en\'fd naho\'f8e kruhovou n\'e1stavbou s malou kopul\'ed \'e8i v\'ec\'9ei\'e8kou. Na boc\'edch nosn\'e9ho t\'eclesa visely men\'9a\'ed v\'e1lce, snad motory nebo n\'e1dr\'9ee na pohonn\'e9 hmoty. Podle tohoto vzoru jsou vystav\'ecny stovky chr\'e1m\'f9 v Bhuvan\'e9\'9avaru i samotn\'e1 Jagannathova svatyn\'ec v Puri.\par
Jin\'fd typ rath\'e1 disponoval \'e8ty\'f8strannou stup\'f2ovitou z\'e1kladnou, na jej\'edm\'9e vrcholu byl op\'ect posazen jak\'fdsi disk nebo kupole s v\'fdraznou \'9api\'e8kou.\par
Kruhov\'e1 n\'e1stavba mohla b\'fdt kabinou pro pos\'e1dku nebo v\'fdsadkov\'fdm modulem se samostatn\'fdm pohonem. Dlouh\'e9 trasy kosmick\'fdm prostorem absolvoval cel\'fd stroj. Po p\'f8ist\'e1n\'ed se jeho \'e8\'e1st odd\'eclila a slou\'9eila k m\'edstn\'ed leteck\'e9 p\'f8eprav\'ec. Tuto hypot\'e9zu podporuj\'ed \'e8etn\'e9 paralely.\par
Buddha pou\'9e\'edval k cest\'e1m do krajiny osv\'edcen\'ed a \'9at\'ecst\'ed, tedy do nebe, podobn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj. Na prvn\'ed pohled p\'f8ipom\'ednal zvon nebo p\'f8eklopenou polokouli se \'9api\'e8atou v\'ec\'9ei\'e8kou. Ji\'9e nejstar\'9a\'ed buddhistick\'e9 svatyn\'ec byly vybudov\'e1ny v tomto podivn\'e9m tvaru. Proslul\'fd Borobodur na ostrov\'ec J\'e1va nese na pyramidov\'e9 z\'e1kladn\'ec t\'e9m\'ec\'f8 1 500 t\'ecchto zvonkovit\'fdch st\'fap\'f9.\par
Na Sr\'ed Lance, pobl\'ed\'9e b\'fdval\'e9ho hlavn\'edho m\'ecsta \'f8\'ed\'9ae Anur\'e1dha-pury, p\'f8ist\'e1l ve t\'f8et\'edm stolet\'ed mnich Manhinda. Kr\'e1l Tiso lovil na ho\'f8e Mahintale a n\'e1hodou pozoroval p\'f8\'edlet cizince. Jak tvrd\'ed star\'e9 letopisy, panovn\'edk byl p\'f8ekvapen vzdu\'9an\'fdm vozidlem ve tvaru p\'f8eklopen\'e9 misky s v\'fdraznou v\'ec\'9ei\'e8kou na vrcholu. D\'e1goby ve v\'9aech buddhistick\'fdch svatyn\'edch na ostrov\'ec maj\'ed stejn\'fd tvar.\par
V\'fdchodoindick\'e9 chr\'e1my, buddhistick\'e9 st\'fapy v mnoha asijsk\'fdch zem\'edch a d\'e1goby na Sr\'ed Lance byly budov\'e1ny tak, aby uchov\'e1valy vzpom\'ednku na vozidla boh\'f9. Je pouhou n\'e1hodou, \'9ee jejich kruhov\'e1 n\'e1stavba s kupol\'ed se a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'ec podob\'e1 n\'eckter\'fdm typ\'f9m UFO?\par
\'c8ern\'e1 pagoda v indick\'e9m Konaraku je mohutnou kamennou maketou \'84slune\'e8n\'edho vozu\ldblquote . Podle legendy byl v jej\'edch prostor\'e1ch jako nejsvat\'ecj\'9a\'ed relikvie ulo\'9een poz\'f9statek skute\'e8n\'e9ho l\'e9taj\'edc\'edho stroje. Svatyni v\'9aak postihlo ni\'e8iv\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed. \'c8\'e1st stavby se z\'f8\'edtila a zasypala rath\'e1. Na neodklizen\'fdch trosk\'e1ch vystav\'ecl kr\'e1l Langula Narisimsha Deva ve 13. stolet\'ed nov\'fd chr\'e1m. Nebesk\'fd v\'f9z boh\'f9 z\'f9stal ukryt\'fd pod n\'e1nosem sutin v nep\'f8\'edstupn\'e9 zazd\'ecn\'e9 \'e8\'e1sti sklepem. Dodnes se nikdo nepokusil ho vykopat.\par
Rath\'e1 pou\'9e\'edvan\'e9 k proces\'ed boha Jagannatha v Puri je d\'f8ev\'ecnou obdobou plavidla nebe\'9a\'9dan\'f9. Jeho rozm\'ecry jsou \'factyhodn\'e9. Deset metr\'f9 \'9airok\'fd bohat\'ec zdoben\'fd v\'f9z se ty\'e8\'ed do v\'fd\'9ae p\'ectipatrov\'e9ho domu. Cel\'e9 monstrum je posazeno na mohutn\'e9m podvozku se \'9aestn\'e1cti koly o pr\'f9m\'ecru dvou metr\'f9. Kdy\'9e posv\'e1tn\'e1 socha po \'9eeb\'f8\'edku vzepjat\'fdch rukou vystoup\'ed do kabiny, rath\'e1 vyraz\'ed kup\'f8edu. P\'f8es 4 200 mu\'9e\'f9 s vyp\'ect\'edm v\'9aech sil t\'e1hne dlouh\'e9 provazy, dokud se kolos neza\'e8ne valit \'9airok\'fdm prostranstv\'edm sm\'ecrem ke svatyni Gundicha. T\'f8i kilometry dlouh\'e1 cesta m\'f9\'9ee trvat n\'eckolik hodin, ale tak\'e9 i n\'eckolik dn\'f9. Pohyb vp\'f8ed a ka\'9ed\'e9 zato\'e8en\'ed vy\'9eaduje neuv\'ec\'f8itelnou n\'e1mahu a souhru. Zastavit ohromn\'fd t\'ec\'9ekop\'e1dn\'fd v\'f9z je nemo\'9en\'e9. Kdo se v\'e8as neklid\'ed z cesty, je ztracen.\par
Je\'9at\'ec v minul\'e9m stolet\'ed se zfanatizovan\'ed v\'ecnci houfn\'ec vrhali pod kola v p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee si tak zajist\'ed nejkrat\'9a\'ed cestu na nebesa. Nech\'e1vali se rozdrtit des\'edtky tun t\'ec\'9ek\'fdm rath\'e1 v nad\'ecji, \'9ee odlet\'ed s bohy jejich vzn\'e1\'9aedly. Angli\'e8an\'e9 lidsk\'e9 ob\'ecti zak\'e1zali a Jagannathovu vozu dali p\'f8\'edzvisko Juggemaut. Podle anglick\'e9ho slovn\'edku je t\'edm m\'edn\'ecna krut\'e1, ne\'faprosn\'e1, nemilosrdn\'e1 s\'edla. Vyjad\'f8uje to pouze d\'ecs vyvolan\'fd val\'edc\'edm se monstrem, kter\'e9 bez slitov\'e1n\'ed srovnalo se zem\'ed v\'9ae, co mu st\'e1lo v cest\'ec, nebo slovo Juggernaut necht\'edc vystihuje i vlastnosti skute\'e8n\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9?\par
\par
Kovov\'ec \'e8ern\'e9 bo\'9estvo\par
Po t\'fdden trvaj\'edc\'edm proces\'ed se rath\'e1 vrac\'ed zp\'ect ke svatyni. Socha je vylo\'9eena a samotn\'fd v\'f9z rozl\'e1m\'e1n a postupn\'ec sp\'e1len na ohni\'9at\'edch v chr\'e1mov\'e9m are\'e1lu nebo na poh\'f8ebn\'edch hranic\'edch. P\'f8\'ed\'9at\'ed rok se postav\'ed nov\'fd.\par
Jagannath b\'fdv\'e1 pova\'9eov\'e1n za sv\'e9r\'e1znou podobu Kr\'9any. Ale indi\'e8t\'ed teologov\'e9 p\'f8izn\'e1vaj\'ed, \'9ee lano, j\'edm\'9e byl tento b\'f9h se vzhledem robota vyta\'9een mezi elitu hinduistick\'e9ho panteonu, je utk\'e1no z nes\'e8etn\'fdch vl\'e1ken velmi star\'fdch r\'f9znorod\'fdch m\'fdt\'f9, kter\'e9 nazna\'e8uj\'ed ciz\'ed p\'f9vod. Zd\'e1 se, \'9ee mezi tradi\'e8n\'ed bo\'9estva byl Jagannath za\'f8azen a\'9e dodate\'e8n\'ec, kdy\'9e si lid\'e9 nedok\'e1zali p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem vysv\'ectlit n\'eckter\'e9 jeho udivuj\'edc\'ed vlastnosti. Samotn\'e9 jm\'e9no je entomologicky odvozeno od pojmu \'84P\'e1n vesm\'edru\ldblquote nebo tak\'e9 \'84P\'e1n \'e8i bytost z vesm\'edru\ldblquote . Kult jeho uct\'edv\'e1n\'ed sah\'e1 pravd\'ecpodobn\'ec a\'9e do doby kamenn\'e9, kdy se na pob\'f8e\'9e\'ed Orissy (Ur\'edsy) usadilo p\'f8ed\'e1rijsk\'e9 obyvatelstvo \'e8ern\'e9 pleti. Byl to d\'f9vod k tomu, aby i tv\'e1\'f8 boha nesla kovov\'ec \'e8ernou barvu, nebo se zde odr\'e1\'9e\'ed vzpom\'ednka na jeho skute\'e8nou podobu?\par
O zrozen\'ed \'e8i p\'f8\'edchodu Jagannatha se dochovaly odli\'9an\'e9 pov\'ecsti. Podle jedn\'e9 skupiny mrtv\'e9 Kr\'9anovo t\'eclo p\'f8iplulo z Dwariky u Arabsk\'e9ho mo\'f8e do Puri a zm\'ecnilo se ve d\'f8evo, z n\'echo\'9e pozd\'ecji byly vytes\'e1n Jagannath, jeho bratr Balabhadra a sestra Subhadra. V\'9aechny t\'f8i sochy jsou od 12. stolet\'ed ulo\'9eeny ve svatyni a dodnes uct\'edv\'e1ny. Jin\'e1 verze spojuje p\'f8\'edchod boha s temn\'ec modr\'fdm t\'eclesem, kter\'e9 spadlo z nebe. Historikov\'e9 nazna\'e8uj\'ed, \'9ee to mohl b\'fdt velk\'fd meteorit, ale dodnes po n\'ecm nena\'9ali ani stopu.\par
Hypot\'e9zy spojuj\'edc\'ed Jagannatha s Kr\'9anou neodpov\'eddaj\'ed na z\'e1kladn\'ed ot\'e1zku \endash pro\'e8 m\'e1 Jagannath tak neobvykl\'fd vzhled. Jedna z legend se sna\'9e\'ed nazna\'e8it, \'9ee Vi\'9avakarman, b\'f9h \'f8emesln\'edk\'f9, kter\'fd bo\'9eskou trojici vytes\'e1val. byl vyru\'9aen a d\'edlo nedokon\'e8il. Jen\'9ee sochy Jagannatha a jeho sourozenc\'f9 rozhodn\'ec nep\'f9sob\'ed dojmem p\'f8ed\'e8asn\'ec opu\'9at\'ecn\'e9ho d\'edla. Jsou sice zvl\'e1\'9atn\'ed, ale dokonal\'e9. Cosi velmi d\'f9le\'9eit\'e9ho ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku vedlo k tomu, aby jejich podoba byla zachov\'e1v\'e1na naprosto p\'f8esn\'ec. Zat\'edmco jin\'ed bohov\'e9 b\'fdvaj\'ed zobrazov\'e1ni v r\'f9zn\'fdch variac\'edch, zde n\'e1hle vyvstala nutnost zcela v\'ecrn\'e9ho pod\'e1n\'ed. Ka\'9ed\'fdch osm, jeden\'e1ct nebo devaten\'e1ct let, pop\'f8\'edpad\'ec v jin\'e9m intervalu stanoven\'e9m astrology, \'f8emesln\'edci zhotov\'ed do nejmen\'9a\'edho detailu shodn\'e9 kopie. Nov\'e9 sochy zaujmou m\'edsto v chr\'e1mu, ale star\'e9 nesm\'ecj\'ed b\'fdt zni\'e8eny ani sp\'e1leny na hranici jako t\'ecla zem\'f8el\'fdch. Navzdory hinduistick\'e9 tradici jsou s \'factou poh\'f8beny pobl\'ed\'9e severn\'ed br\'e1ny.\par
Tento neoby\'e8ejn\'fd zvyk nemohla zplodit pouh\'e1 legenda, ale jen velmi siln\'fd impulz. P\'f8ipus\'9dme, \'9ee v \'9aerosvitn\'fdch, h\'e1vem tajemstv\'ed obest\'f8en\'fdch \'e8asech p\'f8ist\'e1lo v Puri kosmick\'e9 plavidlo se t\'f8emi roboty na palub\'ec. D\'f9tkliv\'e1 snaha zachovat pro p\'f8\'ed\'9at\'ed pokolen\'ed zpr\'e1vu o jejich pobytu vy\'fastila ve zhotoven\'ed soch. Stovky kopi\'ed pak po cel\'e1 stalet\'ed nesly poselstv\'ed o v\'fdjime\'e8n\'e9m okam\'9eiku, v n\'ecm\'9e se lid\'e9 st\'f8etli s vyslanci jin\'e9ho sv\'ecta.\par
M\'edstn\'ed kasta \'e8itrak\'e1r\'f9 ji\'9e odprad\'e1vna zhotovuje v\'fdpravn\'e9 obr\'e1zkov\'e9 seri\'e1ly \'84pat\'ed\ldblquote \'e8i \'84pat\'e1\ldblquote s v\'fdjevy z Jagannathova pobytu v Puri. Nejp\'f8esn\'ecj\'9a\'ed a nejobs\'e1hlej\'9a\'ed z nich, kter\'e9 zaznamen\'e1valo na dv\'ec des\'edtky sc\'e9n, se bohu\'9eel ztratilo. Pokou\'9ael jsem se vyp\'e1trat alespo\'f2 jeho kopii, kterou bych mohl vyfotografovat a nato\'e8it. Nikdo v Puri netu\'9ail, kdy a kam toto \'84pat\'ed\ldblquote zmizelo, a jeho kopie neexistovala.\par
\par
\'8a\'9dastn\'e1 sm\'f9la\par
Vracel jsem se p\'f8es Bhuvan\'e9\'9avar letecky do Dill\'ed, odkud jsem druh\'fd den r\'e1no m\'ecl let\'ect do Aurangabadu. P\'f8\'e1tel\'e9 m\'ec \'e8ekali na leti\'9ati s omluvou. Letenky se nepoda\'f8ilo zajistit. Musel jsem zm\'ecnit pl\'e1ny a nebyl jsem t\'edm nad\'9aen\'fd. Ale i pot\'ed\'9ee mohou b\'fdt k n\'ec\'e8emu dobr\'e9. Ne\'e8ekan\'fd voln\'fd den m\'ec vyhnal znovu do N\'e1rodn\'edho muzea. Nev\'ecd\'ecl jsem pro\'e8. P\'f8i t\'e9to n\'e1v\'9at\'ecv\'ec Indie jsem tam byl ji\'9e n\'eckolikr\'e1t a ne\'e8ekal jsem nic nov\'e9ho. Proch\'e1zel jsem znovu rozlehl\'fdmi s\'e1ly, prohl\'ed\'9eel expon\'e1ty a nakonec vystoupil do patra. V \'e8\'e1sti budovy, kter\'e1 d\'f8\'edve byla pro opravy uzav\'f8ena, instalovali muzejn\'edci zbrusu novou expozici historie indick\'e9ho n\'e1mo\'f8nictva. Star\'e9 mapy, lodn\'ed zvony, uniformy n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9, skafandry pot\'e1p\'ec\'e8\'f9, makety maj\'e1k\'f9 a plavidel a mezi t\'edm obrovsk\'e1 \'e8erven\'e1 deska pokryt\'e1 v\'fdjevy, v nich\'9e hlavn\'ed roli sehr\'e1val tajemn\'fd b\'f9h-robot. P\'f8ede mnou na st\'ecn\'ec viselo \'fadajn\'ec ztracen\'e9 a tolik vyhled\'e1van\'e9 \'84pat\'ed\ldblquote s Jagannathem.\par
Jak\'e9si z\'e1hadn\'e9 \'f8\'edzen\'ed osudu ho nechalo odv\'e1t z Puri do tis\'edce kilometr\'f9 vzd\'e1len\'e9ho hlavn\'edho m\'ecsta a uvrhlo do temnot muzejn\'edho depozit\'e1\'f8e. Teprve \'9a\'9dastn\'e1 n\'e1hoda ho vyplavila zp\'ect. Hladina oce\'e1nu v Puri kdysi zasahovala d\'e1le do vnitrozem\'ed. T\'e9m\'ec\'f8 \'9aedes\'e1t metr\'f9 vysok\'e1 v\'ec\'9e Jaggannathova chr\'e1mu st\'e1la t\'e9m\'ec\'f8 na pob\'f8e\'9e\'ed, byla vid\'ect daleko z mo\'f8e a ji\'9e p\'f8ed 800 lety slou\'9eila jako v\'fdznamn\'fd naviga\'e8n\'ed bod. Nedostatek jin\'fdch ilustrac\'ed s vyobrazen\'edm t\'e9to \'84svatyn\'ec v roli maj\'e1ku\ldblquote p\'f8im\'ecl historiky, aby unik\'e1tn\'ed \'84pat\'ed\ldblquote opr\'e1\'9aili a um\'edstili do nov\'ec vznikl\'e9 n\'e1mo\'f8n\'ed expozice. Byl jsem jim za to vd\'ec\'e8n\'fd.\par
D\'f8ev\'ecn\'e1 deska o rozm\'ecrech asi 1 m x 0,8 m p\'f8in\'e1\'9a\'ed strhuj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech. Jeho jednotliv\'e9 kapitoly jsou jako na jarmare\'e8n\'edch obr\'e1zc\'edch rozkresleny do samostatn\'fdch v\'fdjev\'f9. A je se na co d\'edvat!\par
Lid\'e9 sp\'ednaj\'ed ruce, jako by se cht\'ecli modlit, a pozoruj\'ed, jak na obloze se vzn\'e1\'9aej\'ed t\'eclesa ve tvaru disku. Na jejich horn\'ed \'e8\'e1sti je kopule s v\'ec\'9ei\'e8kou, zat\'edmco dole lze z\'f8eteln\'ec rozeznat sadu trysek, ukon\'e8en\'fdch mal\'fdmi \'e8ern\'fdmi obl\'e1\'e8ky. Skupina mu\'9e\'f9 nese Jagannatha a jeho sourozence a nakl\'e1daj\'ed je do objekt\'f9 ve tvaru rakety. Ne, to nen\'ed sc\'e9na zachycuj\'edc\'ed sou\'e8asnou podobu ritu\'e1lu s bo\'9e\'edm vozem. Plavidlo na obr\'e1zc\'edch nem\'e1 kola, nikdo je nemus\'ed t\'e1hnout, aby se dalo do pohybu, a taky je zjevn\'e9, \'9ee nepojede po zemi. Autor mu po stran\'e1ch p\'f8imaloval mal\'e1 m\'e1vaj\'edc\'ed k\'f8\'eddla, aby zd\'f9raznil let vzh\'f9ru. A\'9e na tento symbol \'84pat\'ed\ldblquote opl\'fdv\'e1 ryze technick\'fdmi detaily. A to nen\'ed jedin\'e1 p\'f8ekvapuj\'edc\'ed skute\'e8nost. U\'9e samotn\'e9 p\'f8in\'e1\'9aen\'ed Jagannatha se vymyk\'e1 standardn\'edm n\'e1bo\'9eensk\'fdm p\'f8edstav\'e1m o v\'9aemocn\'e9m a siln\'e9m bo\'9estvu. P\'f8edstavme si tu trapnou situaci. Trojice boh\'f9 ztratila s\'edlu a mus\'ed b\'fdt do sv\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch voz\'f9 nalo\'9eena s pomoc\'ed lid\'ed. To rozhodn\'ec nen\'ed bo\'9esk\'e1 vlastnost hodn\'e1 obdivu. Jednalo se tedy o roboty, kter\'fdm do\'9aly baterie, nebo oslaben\'ed zp\'f9sobila gravitace Zem\'ec, kter\'e1 byla siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e na Jagannathov\'ec mate\'f8sk\'e9 planet\'ec?\par
Jedine\'e8n\'fd ritu\'e1l s nebesk\'fdm vozem, po stalet\'ed naprosto p\'f8esn\'ec uchov\'e1van\'e1 unik\'e1tn\'ed podoba Jagannathov\'fdch soch, z generace na generaci p\'f8ed\'e1van\'e9 informace namalovan\'fdch \'84pat\'ed\ldblquote , p\'f8em\'edra technick\'fdch podrobnost\'ed a p\'f8ekvapuj\'edc\'ed absence obvykl\'fdch n\'e1bo\'9eensk\'fdch atribut\'f9 vedou k jedin\'e9mu z\'e1v\'ecru \endash ritu\'e1ly spojovan\'e9 s bohem Jagannathem nejsou odrazem jak\'e9si matn\'e9 vyb\'e1jen\'e9 legendy, ale p\'f8esnou technickou zpr\'e1vou o mimozemsk\'e9 pos\'e1dce, kter\'e1 se po p\'f8ist\'e1n\'ed v Puri dostala do pot\'ed\'9e\'ed.\par
\par
\'8eiv\'fd d\'f9kaz\par
Jagannath nen\'ed pouh\'fdm st\'ednem minulosti. V roce 1988 se velmi podobnou bytost poda\'f8ilo vyfotografovat v \'c8esk\'e9 republice. Ve st\'f8edu 14. z\'e1\'f8\'ed se nad krajinou v okol\'ed \'c8esk\'e9 L\'edpy klenula blankytn\'ec modr\'e1 obloha. P\'f8\'edjemn\'ec h\'f8ej\'edc\'ed slunce osv\'ectlovalo pestrobarevn\'e9 kulisy romantick\'e9ho bab\'edho l\'e9ta. Sv\'ec\'9e\'ed vzduch avizoval klid a m\'edr. A p\'f8esto\'85\par
Ing. Zden\'eck Bufka s rodinou sb\'edral houby v lese pobl\'ed\'9e Ok\'f8e\'9aic. D\'ecti byly mal\'e9, a tak je hodn\'ec fotografoval. Na jednom travnat\'e9m prostranstv\'ed po\'f8\'eddil sn\'edmek dcery Terezky, d\'f8ep\'edc\'ed p\'f8ed \'f8\'eddkou hradbou vzrostl\'fdch strom\'f9. Po vyvol\'e1n\'ed a prom\'edtnut\'ed diapozitivu na pl\'e1tno se nesta\'e8il divit. N\'eckolik metr\'f9 za d\'ecv\'e8\'e1tkem viselo v prostoru tajemn\'e9 cosi. Temn\'ec modr\'e9, kovov\'ec leskl\'e9 t\'ecleso m\'e1 n\'e1m ji\'9e d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'fd tvar robota. Velk\'e9 kulat\'e9 o\'e8i, \'e8i sp\'ed\'9ae tmav\'e9 prohlubn\'ec, jsou jedin\'fdm rysem strojov\'ec chladn\'e9 tv\'e1\'f8e. Hlava i trup jsou stejn\'ec velk\'e9, ale oproti Jagannathovi zaznamen\'e1v\'e1me kr\'e1tk\'e9 nohy. Ruce nahrazuj\'ed pah\'fdly bez dlan\'ed, je ov\'9aem mo\'9en\'e9, \'9ee jsou ukon\'e8eny p\'f8\'edsavn\'fdmi plochami. Na z\'e1dech vis\'ed jako housenka profilovan\'e1 siln\'e1 trubice. P\'f8i pohledu zp\'f8edu nelze rozpoznat, zda ji stvo\'f8en\'ed pouze nese, nebo je trvalou sou\'e8\'e1st\'ed jeho v\'fdbavy. Digit\'e1ln\'ed zv\'ect\'9aen\'ed a obr\'e1cen\'ed sn\'edmku vzh\'f9ru nohama odhalilo za\'f8\'edzen\'ed upevn\'ecn\'e9 na hrudi. Z \'e8tvercov\'e9 krabice vyr\'f9st\'e1 mohutn\'e1 hlave\'f2. Je to v\'fdzkumn\'fd p\'f8\'edstroj, nebo nebezpe\'e8n\'e1 zbra\'f2? Monstrum prokazateln\'ec vis\'ed ve vzduchu vlastn\'ed silou. Pod nohama m\'e1 voln\'fd prostor a nikde nelze zahl\'e9dnout rameno \'e8i lano, kter\'e9 by ho p\'f8idr\'9eovalo v t\'e9to poloze. Navzdory sv\'e9mu hroziv\'e9mu vzhledu je ono cosi pom\'ecrn\'ec mal\'e9. Jeho v\'fd\'9aka se pohybuje okolo 60-70 cm. Z\'e1v\'ecr vyplynul z rekonstrukce na m\'edst\'ec po\'f8\'edzen\'ed sn\'edmku.\par
Ing. Zden\'eck Bufka je veskrze pragmatick\'fd \'e8lov\'eck. Jako absolvent Matematicko-fyzik\'e1ln\'ed fakulty Univerzity Karlovy u\'e8\'ed na st\'f8edn\'ed \'9akole v \'c8esk\'e9 L\'edp\'ec. V okam\'9eiku fotografov\'e1n\'ed nic zvl\'e1\'9atn\'edho nevid\'ecl. Nezvan\'e9ho hosta na diapozitivu zaznamenal a\'9e p\'f8i prom\'edt\'e1n\'ed. Odborn\'edci vylou\'e8ili dvojexpozici i to, \'9ee by s filmem bylo jakkoli manipulov\'e1no. To, co na sn\'edmku vid\'edme, muselo skute\'e8n\'ec lesem poletovat. Bytost i p\'f8es ur\'e8itou neostrost zp\'f9sobenou um\'edst\'ecn\'edm v pozad\'ed z\'e1b\'ecru \endash m\'e1 jasn\'e9 obrysy. Jej\'ed kovov\'e9 leskl\'e1 hlava odr\'e1\'9e\'ed p\'f8irozen\'e9 sv\'ectlo. V\'9ae napov\'edd\'e1 tomu, \'9ee jde o cosi nezn\'e1m\'e9ho, ale naprosto hmotn\'e9ho. Je to jeden z dal\'9a\'edch vesm\'edrn\'fdch robot\'f9?\par
\par
V. POD MASKOU BOH\'d9\par
P\'edsmo svat\'e9 p\'f8in\'e1\'9a\'ed pozoruhodn\'e9 informace o existenci bytost\'ed, kter\'e9 se sice podobaj\'ed lidem, ale z\'e1rove\'f2 se od nich velmi v\'fdrazn\'ec li\'9a\'ed. Nap\'f8\'edklad v druh\'e9 knize Samuelov\'ec se p\'ed\'9ae: \'84A op\'ect se strhl boj v Gatu. Tam byl obrovit\'fd mu\'9e, kter\'fd m\'ecl \'9aest prst\'f9 na rukou a \'9aest na nohou, celkem \'e8ty\'f8iadvacet. Ten tak\'e9 poch\'e1zel z obr\'f9. Tupil Izraele a Jonat\'e1n, syn \'8aime\'e1je, bratra Davidova, ho ubil.\ldblquote\par
Tato fascinuj\'edc\'ed zpr\'e1va je zasazena do zcela konkr\'e9tn\'edho v\'e1le\'e8n\'e9ho zpravodajstv\'ed o boj\'edch s Peli\'9atejci, a nelze ji tedy pova\'9eovat za vymy\'9alenou epizodu.\par
Naopak, obdobn\'e9 z\'e1pisy v posv\'e1tn\'fdch textech mnoha dal\'9a\'edch n\'e1rod\'f9 a \'e8etn\'e9 doposud v\'ect\'9ainou p\'f8ehl\'ed\'9een\'e9 podivn\'e9 archeologick\'e9 objevy n\'e1s nut\'ed za\'e8\'edt shroma\'9e\'efovat jednotliv\'e9 indicie a pokusit se sestavit alespo\'f2 p\'f8ibli\'9en\'fd portr\'e9t p\'f8edstavitel\'f9 on\'e9 nezn\'e1m\'e9 \'9aestiprst\'e9 rasy.\par
M\'f9j z\'e1jem vyvolala zvl\'e1\'9atn\'ed n\'e1hoda. B\'echem jednoho roku na osmi r\'f9zn\'fdch m\'edstech t\'f8\'ed kontinent\'f9 jsem narazil na s\'e9rii vyobrazen\'ed podivn\'fdch bytost\'ed, jejich\'9e kon\'e8etiny byly shodn\'ec opat\'f8eny \'9aesti prsty.\par
Na zdech chr\'e1mu v peru\'e1nsk\'e9m Sechinu star\'e9ho \'e8ty\'f8i tis\'edce let se r\'fdsuj\'ed giganti p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed pra\'9esk\'e9ho golema s neobvykle srdcovit\'fdm tvarem hlavy a \'9aesti prsty na rukou.\par
Prst nav\'edc maj\'ed i ruce na jedn\'e9 z n\'eckolika st\'e9l vykopan\'fdch v chr\'e1mu Chav\'edn de Huant\'e1r. Net\'f8eba asi p\'f8ipom\'ednat, \'9ee pr\'e1v\'ec tato svatyn\'ec b\'fdv\'e1 \'fazce spojov\'e1na se staviteli Sechinu.\par
Archeologov\'e9 si s podobn\'fdmi n\'e1lezy nev\'ecd\'ed rady. V muzeu Bruning v Chiclayu je vystaveno torzo kamenn\'e9 ruky se \'9aesti prsty. V popisu expon\'e1tu najdeme pouze jedin\'e9 slovo: Neza\'f8azeno.\par
A z\'f9staneme-li je\'9at\'ec v Peru, jsou zde i skute\'e8n\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed mochick\'e9 so\'9aky vousat\'fdch stvo\'f8en\'ed s neobvyklou pokr\'fdvkou hlavy. Vousy, jak zn\'e1mo, Indi\'e1n\'f9m nerostou a nav\'edc i ruce a nohy t\'ecchto mu\'9e\'f9 jsou opat\'f8eny \'9aesti prsty. \'8aest prst\'f9 na ka\'9ed\'e9 z kon\'e8etin nen\'ed, jak se zd\'e1, n\'e1hodnou anom\'e1li\'ed, ale typick\'fdm fyziologick\'fdm rysem nezn\'e1m\'e9 rasy, jej\'ed\'9e p\'f8edstavitel\'e9 z\'f8ejm\'ec dosahovali neobvykl\'e9ho vzr\'f9stu. Nedaleko Braytonu v americk\'e9m st\'e1t\'ec Tennessee se v tvrd\'e9 sk\'e1le dochovaly otisky lidsk\'fdch nohou. \'8a\'ed\'f8ka stop dosahuje 25 cm a chodidla jsou ukon\'e8ena \'9aesti prsty. V roce 1891 v arizonsk\'e9m Crittendenu p\'f8i kop\'e1n\'ed z\'e1klad\'f9 narazili d\'ecln\'edci na rozm\'ecrn\'fd sarkof\'e1g. Uvnit\'f8 se nach\'e1zela \'9eulov\'e1 rakev s poz\'f9statky bytosti podobn\'e9 \'e8lov\'ecku. T\'eclo m\'ec\'f8ilo p\'f8es \'e8ty\'f8i metry. Jeho podrobn\'ecj\'9a\'ed pr\'f9zkum nemohl b\'fdt proveden. Mrtvola se z\'e1hy zcela rozpadla. Rytiny na rakvi ale zobrazovaly postavu se \'9aesti prsty na rukou.\par
Ve skaln\'ed sluji u mexick\'e9 vesni\'e8ky Sirra Delicias nalezli vesni\'e8an\'e9 kostru bytosti vysok\'e9 p\'f8ibli\'9en\'ec t\'f8i a p\'f9l metru. Tak\'e9 jej\'ed ruce a nohy m\'ecly \'9aest prst\'f9.\par
Proslul\'e9 s\'eddlo May\'f9 v mexick\'e9 Chich\'e9n Itze nese \'e8etn\'e9 n\'e1znaky spojen\'ed s nezn\'e1m\'fdmi bytostmi. Mnoh\'e9 reli\'e9fy zobrazuj\'ed l\'e9taj\'edc\'ed tvory v p\'f8ilb\'e1ch a s v\'fdrazn\'fdmi br\'fdlemi na o\'e8\'edch. Na jejich rukou vid\'edme, ji\'9e se ani nediv\'edme, \'9aest prst\'f9. Stejnou anom\'e1lii nach\'e1z\'edme na kon\'e8etin\'e1ch so\'9aek, objeven\'fdch na severu zem\'ec. Koho v\'9aak maj\'ed p\'f8edstavovat, nev\'edme.\par
Pozadu nez\'f9stala ani Evropa. Patron a n\'e1rodn\'ed sv\'ectec Ma\'efar\'f9 \'8at\'ecp\'e1n I. byl z\'f8ejm\'ec tak\'e9 \'9aestiprst\'fd. Uhersk\'fd korunova\'e8n\'ed pl\'e1\'9a\'9d z roku 1031, ulo\'9een\'fd dnes ve Vatik\'e1nsk\'e9 knihovn\'ec, nese na zna\'e8n\'e9 plo\'9ae vy\'9ait\'fd obraz panovn\'edka, jeho \'9eeny Gisely a dal\'9a\'edch postav. \'8at\'ecp\'e1n I. a jeden dal\'9a\'ed svat\'fd, obr jm\'e9nem T\'e1d\'e9, maj\'ed na rukou o jeden prst v\'edce. Je to omyl autora, nebo hol\'e1 skute\'e8nost? P\'f8esv\'ecd\'e8it bychom se mohli snadno, sta\'e8\'ed z\'edskat povolen\'ed k otev\'f8en\'ed relikvi\'e1\'f8e se \'8at\'ecp\'e1novou pravou rukou, kter\'e1 je ulo\'9eena v Budape\'9ati.\par
Je to pouh\'e9 nedopat\'f8en\'ed matky p\'f8\'edrody, nebo jist\'e9 skupin\'ec lid\'ed koluje v genech d\'ecdictv\'ed \'9aestiprst\'fdch p\'f8edk\'f9?\par
Artefakty, nazna\'e8uj\'edc\'ed existenci prastar\'e9 \'9aestiprst\'e9 rasy, se poda\'f8ilo objevit v mnoha koutech sv\'ecta a v\'9edy jsou spojov\'e1ny s jakousi jinou, velmi neobvyklou ud\'e1lost\'ed.\par
Petroglyfy na skaln\'edch st\'ecn\'e1ch v americk\'e9m Utahu p\'f8ibli\'9euj\'ed podivnou historii p\'f8\'edchodu bytost\'ed z hv\'eczd. Podle \'e8etn\'fdch otisk\'f9 nohou a rukou m\'ecly po \'9aesti prstech. Symbolick\'e1 mapa napov\'edd\'e1, \'9ee do na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustavy pronikly dr\'e1hou m\'edjej\'edc\'ed Saturn a pak p\'f8es Mars dorazily k Zemi.\par
V indick\'e9 vesnici Golida se dochovala pov\'ecst o \'9aestiprst\'fdch tvorech z vesm\'edru, kte\'f8\'ed zde kdysi pob\'fdvali. V okol\'ed se dodnes s podivnou pravidelnost\'ed rod\'ed d\'ecti se \'9aesti prsty, jako kdyby ve sv\'e9 krvi nosily geny on\'ecch tajemn\'fdch cizinc\'f9.\par
\'84Hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina\ldblquote \endash mimozem\'9a\'9dan, nalezen\'fd v roce 1947 Indi\'e1ny v oblasti Four Corners (viz 1. kapitola), disponoval tak\'e9 touto anom\'e1li\'ed.\par
A nejnov\'ecj\'9a\'ed ufologick\'e1 senzace m\'e1 stejnou p\'f8\'edchu\'9d. Ray Santili nab\'eddl televizn\'edm stanic\'edm z cel\'e9ho sv\'ecta filmov\'fd z\'e1znam pitvy mimozem\'9a\'9dana. Sn\'edmek m\'ecl po\'f8\'eddit americk\'fd vojensk\'fd kameraman v roce 1947 v Rooswelu, kde se \'fadajn\'ec z\'f8\'edtil l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8 a kde byly objeveny nejen jeho trosky, ale i mrtv\'e1 pos\'e1dka. Jednoho z n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 z kosmu pitvali vojen\'9at\'ed odborn\'edci na leteck\'e9 z\'e1kladn\'ec Fort Worth v Texasu. Jeho t\'eclo m\'e1 sice sv\'fdm vzr\'f9stem k obr\'f9m daleko, ale na rukou i nohou vid\'edme z\'f8eteln\'ec \'9aest prst\'f9. Bytost pod pa\'9e\'ed tiskla plochou krabici o rozm\'ecrech 62 x 30 x 3,8 cm. Do jej\'edho horn\'edho profilu byly vtla\'e8eny otisky dvou \'9aestiprst\'fdch rukou. Vyskytly se domn\'ecnky, \'9ee po vlo\'9een\'ed rukou do t\'ecchto p\'f8ipraven\'fdch otvor\'f9 krabice fungovala jako biopo\'e8\'edta\'e8.\par
\par
Cizinci z planety Schwerta\par
\'84T\'f8i tis\'edce let p\'f8ed hodinou nula, na ni\'9e byl ur\'e8en odlet Boh\'f9, tedy podle \'e8asom\'edry b\'edl\'fdch barbar\'f9 v roce 13 000 p\'f8ed Kristem, se na nebi objevily zlat\'ec se bl\'fdskaj\'edc\'ed lodi. Cizinci, kte\'f8\'ed na nich p\'f8ilet\'ecli, n\'e1m \'f8ekli, \'9ee jejich sv\'ect se jmenuje Schwerta a le\'9e\'ed v hlubin\'e1ch kosmu. Na Schwert\'ec \'9eil jejich n\'e1rod a oni vycestovali, aby poznali jin\'e9 sv\'ecty a p\'f8inesli jim sv\'e9 pozn\'e1n\'ed.\par
Sou\'e8asn\'ec s p\'f8\'edchodem \'82prvn\'edch mistr\'f9\lquote , tvo\'f8\'edc\'edch 130 rodin, za\'e8al na zemi zlat\'fd v\'eck. Usadili se u ko\'e8ovn\'fdch kmen\'f9 a loaj\'e1ln\'ec se s nimi o v\'9ae d\'eclili. Nau\'e8ili n\'e1s sv\'e9 pr\'e1vo.\par
Podobali se lidem, m\'ecli jemn\'e9 rysy, \'e8ern\'e9 vlasy a b\'edlou ple\'9d. Odli\'9aovali se jen jedn\'edm \endash na rukou i na nohou m\'ecli po \'9aesti prstech. Byl to znak jejich bo\'9esk\'e9ho p\'f9vodu.\par
S pomoc\'ed vybran\'fdch rodin bohov\'e9 stvo\'f8ili nov\'fd kmen, kter\'e9mu dali n\'e1zev Ugha Mongulala, co\'9e znamen\'e1 \'82n\'e1rod vybran\'fdch spojenc\'f9\lquote . Za\'e8alo k\'f8\'ed\'9een\'ed obou ras. Proto je\'9at\'ec dnes etnikum Ugha Mongulala p\'f8ipom\'edn\'e1 sv\'e9 bo\'9esk\'e9 p\'f8edky. Jeho p\'f8\'edslu\'9an\'edci dosahuj\'ed vysok\'e9ho vzr\'f9stu, maj\'ed orl\'ed nosy, \'e8ern\'e9 vlasy a mandlov\'e9 o\'e8i.\ldblquote\par
P\'f8\'edchoz\'ed ze Schwerty stvo\'f8ili velk\'e9 imp\'e9rium. Postavili cesty a kan\'e1ly, zaseli nov\'e9 rostliny, trp\'ecliv\'ec p\'f8ed\'e1vali poznatky nezbytn\'e9 pro porozum\'ecn\'ed tajemstv\'ed p\'f8\'edrody. D\'edky t\'ecmto poznatk\'f9m p\'f8\'edslu\'9an\'edci Ugha Mongulaly p\'f8e\'9eili tis\'edcilet\'ed, velk\'e9 katastrofy i krvav\'e9 v\'e1lky.\par
Kronika Akakor \endash psan\'e1 historie n\'e1roda Ugha Mongulala \endash se za\'e8\'edn\'e1 teprve po odletu prvn\'edch mistr\'f9 v roce nula. \'84V tom roce p\'f8edali sv\'e1 m\'ecsta a svatyn\'ec \'82vybran\'fdm spojenc\'f9m\lquote . Jen m\'e1lo b\'edl\'fdch barbar\'f9 m\'eclo mo\'9enost nav\'9at\'edvit m\'ecsta, kter\'e1 n\'e1m zanechali bohov\'e9, takov\'e1, jako je Akakor \endash stolice imp\'e9ria.\ldblquote\par
V\'fdpov\'ec\'ef Indi\'e1na Tatunco Nara, kn\'ecze a vl\'e1dce lidu Ugha Mongulala, je strhuj\'edc\'edm sv\'ecdectv\'edm o dob\'e1ch, kdy na zem sl\'e9tli \'9aestiprst\'ed bohov\'e9 a zanechali zde \'fa\'9easn\'e1 stavebn\'ed d\'edla. Jejich trosky dodnes \'e8ekaj\'ed na sv\'e9 objeven\'ed v hlubin\'e1ch hust\'e9 amazonsk\'e9 d\'9eungle.\par
Sv\'ect se o tomto skryt\'e9m divu dozv\'ecd\'ecl od n\'ecmeck\'e9ho televizn\'edho \'9eurnalisty Karla Bruggera. Expert na Ji\'9en\'ed Ameriku pracoval na po\'e8\'e1tku sedmdes\'e1t\'fdch let v Rio de Janeiru jako korespondent ARD. V roce 1972 se v Manaus sezn\'e1mil s Indi\'e1nem Tatunco Nara, kter\'fd mu vypr\'e1v\'ecl o neoby\'e8ejn\'fdch d\'ecjin\'e1ch sv\'e9ho n\'e1roda. O b\'edl\'fdch Indi\'e1nech jako potomc\'edch boh\'f9 z hv\'eczd, o velk\'fdch podzemn\'edch m\'ecstech, soustav\'ec pyramid a dal\'9a\'edch v\'fdjime\'e8n\'fdch stavb\'e1ch.\par
Fascinuj\'edc\'ed podrobnosti \'fadajn\'ec zachycuje svat\'e1 kniha \'84Kronika Akakor\ldblquote . V p\'ecti d\'edlech popisuje nejen p\'f8\'edchod \'9aestiprst\'fdch cizinc\'f9 ze Schwerty a jejich l\'e9taj\'edc\'ed stroje, ale tak\'e9 dv\'ec \'9eiveln\'e9 katastrofy, kter\'e9 postihly zemi, a p\'f8edev\'9a\'edm d\'ecjiny panstv\'ed, kter\'e9 na rozlehl\'e9m teritoriu Ji\'9en\'ed Ameriky zalo\'9eil a spravoval syn boh\'f9 Lhasa.\par
Karl Brugger Indi\'e1novu v\'fdpov\'ec\'ef nahr\'e1l na dvan\'e1ct magnetofonov\'fdch p\'e1sk\'f9 a v roce 1975 vydal jako knihu. Jeho prvn\'ed pokus nal\'e9zt poz\'f9statky \'f8\'ed\'9ae Akakor se nezda\'f8il. K druh\'e9mu ji\'9e nem\'ecl p\'f8\'edle\'9eitost. V dob\'ec p\'f8\'edprav byl zast\'f8elen p\'f8ed luxusn\'edm hotelem v Capo Cabana. Podle sv\'ecdectv\'ed jeho bratra Benna Bruggera pracovn\'edci n\'ecmeck\'e9ho konzul\'e1tu provedli kontrolu v byt\'ec zavra\'9ed\'ecn\'e9ho a vzali v\'9aechny dokumenty, pam\'e1tky a fotografie z Bruggerov\'fdch expedic. Rodin\'ec pak vr\'e1tili jen ur\'e8itou \'e8\'e1st.\par
\par
Nedobytn\'e1 \'f8\'ed\'9ae Akakor\par
Do hry se vlo\'9eili Italov\'e9 a za\'e8ali po ztracen\'e9 starobyl\'e9 amazonsk\'e9 velmoci usilovn\'ec p\'e1trat. Zalo\'9eili dokonce nadaci Akakor, kter\'e1 co dva roky vys\'edl\'e1 jednu expedici. Neb\'fdval\'fd z\'e1jem projevuj\'ed i dal\'9a\'ed badatel\'e9 a dobrodruzi. A nen\'ed divu.\par
B\'edl\'ed Indi\'e1ni, podzemn\'ed m\'ecsta, pyramidy v Amazonii \endash to, co se na po\'e8\'e1tku sedmdes\'e1t\'fdch let zd\'e1lo b\'fdt pouhou fantazi\'ed, za\'e8alo postupn\'e9 nab\'fdvat konkr\'e9tn\'edch obrys\'f9.\par
Pracovn\'edci Fundacion Nacional de Indios potkali v povod\'ed \'f8eky Ipuxima skupinku b\'edl\'fdch Indi\'e1n\'f9. Jejich jazyk se nepodobal \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1m\'e9 \'f8e\'e8i na sv\'ect\'ec. Prospekto\'f8i hledaj\'edc\'ed zlato v Mato\par
Grosso se st\'f8etli s kmenem Asurinis. V\'9aichni jeho p\'f8\'edslu\'9an\'edci byli nesm\'edrn\'ec vysoc\'ed a m\'ecli b\'edlou ple\'9d. Francouzsk\'e1 expedice veden\'e1 Herbertem a Nicolou Cartagenov\'fdmi p\'e1trala v departmentu Madre de Dios po ztracen\'e9m p\'f8edkolumbovsk\'e9m m\'ecst\'ec Prai-ti. V sousedstv\'ed \'f8eky Pini Pini narazila na b\'edl\'e9 Indi\'e1ny, jejich\'9e v\'fd\'9aka p\'f8esahovala dva metry. Bylo to posledn\'ed r\'e1diov\'e9 hl\'e1\'9aen\'ed. Pak se ji\'9e kontakt nepoda\'f8ilo obnovit a v\'fdprava zmizela ze sv\'ecta. Nebyla prvn\'ed. Ji\'9e v roce 1970 se ve stejn\'fdch m\'edstech ztratil francouzsk\'fd t\'fdm, veden\'fd Sergem Debrum.\par
P\'f8i sv\'e9 v\'fdprav\'ec do Peru v roce 1997 jsem m\'ecl jako jeden z prvn\'edch cizinc\'f9 mo\'9enost na vlastn\'ed o\'e8i vid\'ect a nato\'e8it senza\'e8n\'ed n\'e1lez b\'edl\'fdch mumi\'ed. V Lagun\'ec kondor\'f9 v peru\'e1nsk\'e9m spr\'e1vn\'edm st\'f8edisku Chachapoyas domorodci narazili na skaln\'ed hroby. V podivn\'fdch, jakoby zamy\'9alen\'fdch poloh\'e1ch zde sed\'eclo na \'e8ty\'f8i sta mumifikovan\'fdch t\'ecl. Ji\'9e prvn\'ed v\'fdzkumy prok\'e1zaly, \'9ee pat\'f8\'ed vysok\'fdm lidem s jasn\'ec b\'edlou plet\'ed. P\'f8ekvapiv\'fd objev umoc\'f2uje dal\'9a\'ed unik\'e1t. V nep\'f8\'edstupn\'e9 skaln\'ed st\'ecn\'ec v nedalek\'e9 Karachiji je vystavena \'f8ada keramick\'fdch sarkof\'e1g\'f9, vysok\'fdch t\'f8i metry. Tak\'e9 v ka\'9ed\'e9m z nich se skr\'fdv\'e1 b\'edl\'e1 mumie. Tv\'e1\'f8e nevykazuj\'ed indi\'e1nsk\'e9 rysy. Jejich celkov\'fd vzhled je naprosto ojedin\'ecl\'fd, a jak potvrdil peru\'e1nsk\'fd archeolog Federico Kauffman Doig, nem\'e1 obdobu nikde jinde na sv\'ect\'ec. Mumie jsou star\'e9 900 a\'9e 1 000 let a p\'f8edstavuj\'ed tedy b\'edl\'e9 lidi, kte\'f8\'ed \'9eili na \'fazem\'ed dne\'9an\'edho Peru n\'eckolik stolet\'ed p\'f8ed p\'f8\'edchodem prvn\'edch Evropan\'f9. Jejich civilizace se naprosto li\'9aila od v\'9aech zn\'e1m\'fdch andsk\'fdch kultur. Domorodci tvrd\'ed, \'9ee to jsou potomci \'84chacas \endash lid\'ed z oblak\'f9\ldblquote , tajemn\'fdch cizinc\'f9, kte\'f8\'ed kdysi sestoupili z hv\'eczd a postavili na zemi sv\'e1 s\'eddla. (Z\'e1jemce o podrobnosti si dovoluji odk\'e1zat na svou knihu Tajemn\'e1 minulost.)\par
Vzru\'9auj\'edc\'edch zpr\'e1v p\'f8ib\'fdvalo.\par
Satelitn\'ed stanice LandSat po\'f8\'eddila s\'e9rii sn\'edmk\'f9, na nich\'9e v \'fazem\'ed od ji\'9en\'ed Venezuely po brazilskou Sierra de Roncador a v\'fdchodn\'ed \'e8\'e1st peru\'e1nsk\'fdch And le\'9e\'ed podivn\'e9 formace ve tvaru pyramid. Jejich rozm\'ecry jsou men\'9a\'ed ne\'9e u proslul\'fdch staveb fara\'f3n\'f9 v Gize a nedalo se vylou\'e8it, \'9ee je stvo\'f8ila sama p\'f8\'edroda. Americk\'fd geolog dr. Mc Keon z pouh\'fdch fotografi\'ed usoudil, \'9ee jde o produkt zvl\'e1\'9atn\'edho seizmick\'e9ho fenom\'e9nu. Jen\'9ee kr\'e1tce pot\'e9 zve\'f8ejnil brazilsk\'fd tisk v\'fdpov\'ec\'ef dvou pasa\'9e\'e9r\'f9 mal\'e9ho letadla p\'f8el\'e9t\'e1vaj\'edc\'edho pod\'e9l venezuelsko-brazilsk\'fdch hranic. V temn\'ec zelen\'e9m mo\'f8i vegetace zahl\'e9dli trojici pyramid o v\'fd\'9ace p\'f8es sto metr\'f9, sestavenou do formy troj\'faheln\'edku.\par
V peru\'e1nsk\'e9m departmentu Madre de Dios bylo z jin\'e9ho letadla vyfotografov\'e1no cel\'e9 pyramidov\'e9 pole. Obrovsk\'e9 stavby st\'e1ly jedna vedle druh\'e9 ve dvou \'f8ad\'e1ch po \'9aesti. Ze zem\'ec se je doposud nepoda\'f8ilo prozkoumat. Archeologov\'e9 soud\'ed, \'9ee pr\'e1v\'ec zde se m\'eclo nach\'e1zet legend\'e1rn\'ed imp\'e9rium Gran Paititi. Dovol\'edm si p\'f8ipomenout, \'9ee n\'e1zev departmentu lze p\'f8elo\'9eit jako Matka boh\'f9 a \'9ee pr\'e1v\'ec zde zmizely ob\'ec francouzsk\'e9 expedice.\par
Neskute\'e8n\'fdm utrpen\'edm a smrt\'ed byl vykoupen n\'e1lez dal\'9a\'ed obrovsk\'e9 stavby. V roce 1998 p\'f9vodn\'ec \'e8ty\'f8\'e8lenn\'e1 mezin\'e1rodn\'ed p\'f8\'edrodov\'ecdn\'e1 expedice zkoumala \'9eivot v dosud panensk\'fdch oblastech peru\'e1nsk\'fdch prales\'f9. Po ztr\'e1t\'ec indi\'e1nsk\'fdch nosi\'e8\'f9 a pr\'f9vodc\'f9 v\'fdzkumn\'edci zabloudili. Jeden z nich spadl do \'f8eky Abiseo. Ostatn\'ed vid\'ecli jeho zvednutou ruku, ale nemohli mu pomoci. V\'edce ne\'9e t\'f8icet dn\'f9 se prod\'edrali porostem a jedli hlavn\'ec mot\'fdly, cvr\'e8ky, brouky, mal\'e9 hady, list\'ed a v\'fdhonky. Jednoho dne narazili na impozantn\'ed kamennou citadelu. Prastar\'e1 stavba se rozkl\'e1dala na t\'f8i sta metr\'f9 vysok\'e9m kopci. Ruiny jsou podle \'e8len\'f9 v\'fdpravy v\'ect\'9a\'ed a honosn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e jak\'fdkoliv srovnateln\'fd p\'f8edkolumbovsk\'fd v\'fdtvor v Ji\'9en\'ed Americe.\par
\'84Jde bezpochyby o zcela v\'fdjime\'e8n\'fd objev,\ldblquote uvedl archeolog Andreo Mendoza, \'f8editel N\'e1rodn\'edho institutu z provincie San Martin.\par
Nic bli\'9e\'9a\'edho zat\'edm nen\'ed zn\'e1mo. V\'fdzkum bude teprve zah\'e1jen. Nedoz\'edrn\'fd oce\'e1n neprozkouman\'e9 d\'9eungle ale m\'f9\'9ee pod svou temn\'ec zelenou hladinou ukr\'fdvat je\'9at\'ec dal\'9a\'ed p\'f8ekvapen\'ed.\par
\par
Podzemn\'ed sv\'ect\par
Jak sd\'ecluje kronika Akakor. civilizace Ugha Mogulala veden\'e1 kosmick\'fdmi bohy vybudovala n\'eckolik ohromn\'fdch pevnost\'ed, t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8icet kamenn\'fdch s\'eddel a t\'f8i svat\'e1 m\'ecsta.\par
Indi\'e1n Tatunca Nara byl pouze v jednom z nich:\par
\'84Na vlastn\'ed o\'e8i jsem vid\'ecl jen Salazare. Le\'9e\'ed ve vzd\'e1lenosti osmi dn\'f9 pochodu od m\'edsta, kter\'e9mu b\'edl\'ed barba\'f8i \'f8\'edkaj\'ed Manaus, v rameni Velk\'e9 \'f8eky. Je zcela pokryt\'e9 hust\'fdm p\'f8\'edkrovem vegetace. Jen \'9api\'e8ka Velk\'e9 pyramidy se vyno\'f8uje z d\'9eungle.\par
Salazare je obklopeno ba\'9einami, mezi nimi\'9e lze jen t\'ec\'9eko naj\'edt sch\'f9dnou cestu. Na teritoriu s\'eddl\'ed nezn\'e1m\'fd indi\'e1nsk\'fd kmen. \'8eije na stromech a zabije ka\'9ed\'e9ho, kdo vkro\'e8\'ed na jeho \'fazem\'ed.\par
Pro bohy byly pyramidy krom\'ec bydlen\'ed tak\'e9 symbolem \'9eivota a smrti. Byly symbolem slunce, sv\'ectla a \'9eivota. Prvn\'ed Mist\'f8i n\'e1s nau\'e8ili, \'9ee existuje \'82prostor-m\'edsto\lquote mezi \'9eivotem a pr\'e1zdnotou, kter\'e9 n\'e1le\'9e\'ed do jin\'e9ho rozm\'ecru. Pyramidy byly pro n\'ec prost\'f8edkem slou\'9e\'edc\'edm k dosa\'9een\'ed druh\'e9ho \'9eivota.\par
Akakor byla zni\'e8ena. Na rozkaz Nejvy\'9a\'9a\'ed rady v\'e8etn\'ec kn\'ec\'9e\'ed bojovn\'edci zni\'e8ili m\'ecsto, kdy\'9e za\'e8alo hrozit nebezpe\'e8\'ed jeho objeven\'ed. Lid\'e9 se st\'e1hli do podzemn\'edch s\'eddel, kter\'e1 n\'e1m zanechali bohov\'e9 jako posledn\'ed dar. Tento podzemn\'ed sv\'ect tvo\'f8\'ed t\'f8in\'e1ct m\'ecst, ukryt\'fdch v \'fatrob\'e1ch hor, kter\'e9 naz\'fdv\'e1te Andami. Centrum syst\'e9mu p\'f8edstavuje Doln\'ed Akakor. M\'ecsto se nach\'e1z\'ed ve velk\'e9, um\'ecle vytvo\'f8en\'e9 jeskyni. Domy stoj\'ed okolo svatyn\'ec Slunce\'85 Uvnit\'f8 svatyn\'ec \'fast\'ed dvan\'e1ct dve\'f8\'ed, uzav\'edraj\'edc\'edch vchody do dvan\'e1cti chodeb, kter\'e9 spojuj\'ed podzemn\'ed Akakor s jin\'fdmi podzemn\'edmi m\'ecsty. St\'ecny chodeb se nakl\'e1n\'ecj\'ed dovnit\'f8 sm\'ecrem vzh\'f9ru, strop je ploch\'fd. \'8a\'ed\'f8e chodeb dovoluje, aby vedle sebe kr\'e1\'e8elo p\'ect vzp\'f8\'edmen\'fdch mu\'9e\'f9.\par
Cesta z Akakoru do dal\'9a\'edch m\'e9st vy\'9eaduje mnoha dn\'f9 pochodu. Chodby i m\'ecsta disponuj\'ed um\'ecl\'fdm osv\'ectlen\'edm, kter\'e9 se m\'ecn\'ed sou\'e8asn\'ec s pohybem slunce. Jen Mu, nejmen\'9a\'ed z podzemn\'edch s\'eddel, spojuj\'ed s povrchem kan\'e1ly, p\'f8es kter\'e9 vstupuje p\'f8irozen\'e9 sv\'ectlo a prost\'f8ednictv\'edm velk\'fdch zrcadel je rozv\'e1d\'ecno po cel\'e9m prostoru. M\'ecsta prot\'ednaj\'ed kan\'e1ly s \'e8erstvou horskou vodou. Pot\'f8ebn\'fd vzduch k d\'fdch\'e1n\'ed vych\'e1z\'ed ze st\'ecn. Vchody na povrchu jsou d\'f9kladn\'ec ukryt\'e9. V p\'f8\'edpad\'ec nebezpe\'e8\'ed lze podzemn\'ed s\'eddli\'9at\'ec lehce uzav\'f8\'edt zevnit\'f8 ovl\'e1dan\'fdmi velk\'fdmi kamenn\'fdmi bloky, s nimi\'9e lze lehce manipulovat.\par
O konstrukci t\'ecchto m\'edst nic v\'edc nev\'edme. Prvn\'ed Mist\'f8i je vybudovali podle vlastn\'edch pl\'e1n\'f9 a na z\'e1klad\'ec n\'e1m nezn\'e1m\'fdch fyzik\'e1ln\'edch z\'e1kon\'f9. Odtud \'f8\'eddili sv\'e9 pozemn\'ed imp\'e9rium. \'d8\'eddili lidi i zemi. M\'ecli lod\'ec l\'e9taj\'edc\'ed na obloze rychleji ne\'9e pt\'e1ci. Lod\'ec bez vesel a bez plachet, l\'e9taj\'edc\'ed ve dne i v noci. M\'ecli magick\'e9 kameny, aby mohli daleko dohl\'e9dnout. Mohli vid\'ect v\'9ae, co se kde na zemi i na obloze d\'ecje. Ale nejz\'e1zra\'e8n\'ecj\'9a\'ed byla podzemn\'ed m\'ecsta, sv\'ec\'f8en\'e1 \'82vybran\'fdm spojenc\'f9m\lquote jako posledn\'ed testament.\ldblquote\par
\par
N\'e1vrat \'9aestiprst\'fdch\par
\'8aestiprst\'ed bohov\'e9 z planety Schwerta odl\'e9tli v roce 10 481 p\'f8ed Kristem. O t\'f8in\'e1ct let pozd\'ecji postihla zemi krut\'e1 katastrofa.\par
\'84K zemi sestoupila ob\'f8\'ed hv\'eczda. Jej\'ed \'e8erven\'fd ohon pokr\'fdval celou oblohu. Vypukl po\'9e\'e1r, v\'9ae ho\'f8elo a pak se spustil d\'e9\'9a\'9d. T\'f8in\'e1ct m\'ecs\'edc\'f9 pr\'9aelo bez p\'f8est\'e1vky. Oce\'e1ny se vzedmuly, \'f8eky tekly obr\'e1cen\'fdm sm\'ecrem. Velk\'e1 \'f8eka se zm\'ecnila v jezero. Cel\'e9 kontinenty tonuly pod vodou. Lid\'e9 hynuli. Zemi zahalila temnota.\ldblquote\par
Toto obdob\'ed v\'ec\'e8n\'e9ho soumraku, kdy ve vzduchu v\'ed\'f8\'ed popel a prach vyvr\'9een\'fd vzh\'f9ru stra\'9alivou katastrofou, zaznamen\'e1vaj\'ed legendy mnoha n\'e1rod\'f9.\par
V roce 3 166 se bohov\'e9 vr\'e1tili. Tatunca Nara cituje kroniku sv\'e9ho lidu: \'84P\'f8icestovalo jen n\'eckolik lod\'ed a nezdr\'9eely se d\'e9le ne\'9e t\'f8i m\'ecs\'edce. Jedin\'ec dv\'ec z nich, veden\'e9 bratry Lhasou a Samonem, neodlet\'ecly zp\'ect. Lhasa se usadil v Akakor. A Samon let\'ecl d\'e1l na v\'fdchod a tam zalo\'9eil sv\'e9 imp\'e9rium.\ldblquote\par
Druh\'fd p\'f8\'edchod boh\'f9 a jejich technick\'e1 pomoc lidstvu odstartovaly neobvykle rychl\'fd rozvoj historicky ji\'9e zn\'e1m\'fdch civilizac\'ed Ji\'9en\'ed a St\'f8edn\'ed Ameriky a tak\'e9 Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu a star\'e9ho Egypta, v n\'ecm\'9e panoval Samon. P\'f9soben\'ed hv\'eczdn\'fdch cizinc\'f9 na obou t\'ecchto teritori\'edch vysv\'ectluje i po\'f8\'e1dn\'ec tu\'e8nou mno\'9einu shodn\'fdch prvk\'f9 ve zp\'f9sobu \'9eivota civilizac\'ed, odd\'eclen\'fdch tehdy zd\'e1nliv\'ec nep\'f8ekonatelnou bari\'e9rou Atlantiku.\par
Nen\'ed bez zaj\'edmavosti, \'9ee numerick\'fd syst\'e9m Sumer\'f9 vych\'e1zel z \'e8\'edsla dvan\'e1ct podle po\'e8tu prst\'f9 \'84Anunnaki \endash t\'ecch, kdo p\'f8i\'9ali z nebe\ldblquote .\par
Odkazy na \'9aestiprst\'e9 bytosti, kter\'e9 shodn\'ec a hojn\'ec nal\'e9z\'e1me v artefaktech kultur star\'e9ho Mexika, Peru, Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu, Indie a dal\'9a\'edch zem\'ed, mohou b\'fdt dal\'9a\'edm sv\'ecdectv\'edm o kontaktech s obyvateli planety Schwerta. P\'f8\'edslu\'9an\'edci panovnick\'fdch rod\'f9 n\'eckter\'fdch starov\'eck\'fdch civilizac\'ed se fyzicky odli\'9aovali od sv\'fdch poddan\'fdch a sv\'fdm zjevem se sp\'ed\'9ae podobali cizinc\'f9m z hv\'eczd. Sn\'f9\'9aku zvl\'e1\'9a\'9d podez\'f8el\'fdch indici\'ed nab\'edz\'ed archeologick\'e9 vykop\'e1vky na Yucatanu.\par
\par
Nebe\'9a\'9dan\'e9 na tr\'f9nu May\'f9\par
Na poloostrov\'ec Yucatan, v hust\'e9m koberci chiapask\'fdch prales\'f9, se ukr\'fdv\'e1 uchvacuj\'edc\'ed maysk\'e9 m\'ecsto Palenque. Jeho prvn\'ed stavby vznikly ji\'9e z\'f8ejm\'ec p\'f8ed po\'e8\'e1tkem na\'9aeho letopo\'e8tu, ale vrcholn\'fd rozvoj zaznamenalo v 7. stolet\'ed za vl\'e1dy kr\'e1le Pacala a jeho syna Chana Bahluma. Oba tito panovn\'edci odvozovali sv\'f9j p\'f9vod od bo\'9esk\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 p\'f8i\'9aly z hv\'eczd a od lid\'ed se li\'9aily nejen sv\'fdmi schopnostmi, ale \'e8\'e1ste\'e8n\'ec i vzhledem. Archeologick\'e9 n\'e1lezy toto sebev\'ecdom\'e9 tvrzen\'ed kupodivu nevyvracej\'ed, ale naopak podporuj\'ed.\par
S\'e9rie podivn\'fdch objev\'f9 a dodnes nevysv\'ectlen\'fdch otazn\'edk\'f9 odstartovala 15. \'e8ervence roku 1952, kdy v\'ecdci v temn\'fdch hlubin\'e1ch Pyramidy n\'e1pis\'f9 odkryli Pacal\'f9v hrob. Ji\'9e samotn\'fd p\'f8\'edkrov mohutn\'e9ho sarkof\'e1gu vyvolal nel\'edtostnou \'f8e\'9e n\'e1zor\'f9. Zat\'edm se nikomu nepoda\'f8ilo spolehliv\'ec ur\'e8it, co p\'f8edstavuje reli\'e9f vyryt\'fd do ob\'f8\'ed kamenn\'e9 desky, kter\'e1 zakr\'fdvala rakev. Je to portr\'e9t nebo\'9et\'edka ve spole\'e8nosti boh\'f9 zem\'ec a smrti, mlad\'fd b\'f9h kuku\'f8ice jako symbol \'9eivota, obraz boha po\'e8as\'ed, anebo m\'e1 pravdu Erich von D\'e4niken, kter\'fd v tomto v\'fdjevu rozpozn\'e1v\'e1 \'e8lov\'ecka cestuj\'edc\'edho v kosmick\'e9m dopravn\'edm prost\'f8edku? Pravdou je, \'9ee z\'f8eteln\'fdmi technick\'fdmi prvky reli\'e9f p\'f8\'edmo h\'fd\'f8\'ed, a sp\'ed\'9ae ne\'9e cokoli jin\'e9ho p\'f8ipom\'edn\'e1 panovn\'edka, \'f8\'edd\'edc\'edho jak\'fdsi neobvykl\'fd stroj. Hlavn\'ed p\'f8ekvapen\'ed ale \'e8ekalo uvnit\'f8 sarkof\'e1gu.\par
\'84Jakmile se k\'e1men pohnul z m\'edsta a byl nadzvednut, bylo vid\'ect, \'9ee v obrovsk\'e9m bloku, kter\'fd mu slou\'9eil jako podstavec, byla vytes\'e1na prohlube\'f2. M\'ecla p\'f8ekvapuj\'edc\'ed pod\'e9lnou a prota\'9eenou podobu, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed obrys siluety stylizovan\'e9 ryby nebo velk\'e9, dole uzav\'f8en\'e9 p\'edsmeno omega\'85 a v n\'ed jsme spat\'f8ili ostatky nebo\'9et\'edka,\ldblquote napsal objevitel Pacalova hrobu Alberto Ruz Lhuillier.\par
V\'ecdce udivila velikost Pacalova t\'ecla, kter\'e9 notn\'ec p\'f8esahovalo v\'fd\'9aku pr\'f9m\'ecrn\'ec vzrostl\'e9ho Maye. Zesnul\'fd nem\'ecl za\'9api\'e8at\'ecl\'e9 zuby ani deformovanou lebku, jak bylo u p\'f8edstavitel\'f9 vy\'9a\'9a\'ed spole\'e8ensk\'e9 vrstvy obvykl\'e9. Jeho posmrtn\'e1 maska, kter\'e1 p\'f8esn\'ec kop\'edrovala tvar obli\'e8eje, sv\'ecd\'e8\'ed o dal\'9a\'edm jedine\'e8n\'e9m anatomick\'e9m rysu. Nos poh\'f8ben\'e9ho vl\'e1dce za\'e8\'ednal ji\'9e nad obo\'e8\'edm a v\'fdrazn\'ec d\'eclil \'e8elo na dv\'ec poloviny. Obdobn\'fd rasov\'fd znak nach\'e1z\'edme jen na maysk\'fdch skulptur\'e1ch, jinde na na\'9a\'ed planet\'ec se nevyskytuje,\par
\'84Nakonec jsme se shodli, \'9ee se v p\'f8\'edpad\'ec tohoto nebo\'9et\'edka nejsp\'ed\'9ae nejednalo o Maye, a\'e8koli z\'f8ejm\'ec zem\'f8el jako jeden z kr\'e1l\'f9 Palenque,\ldblquote p\'f8izn\'e1v\'e1 nakonec Lhuillier. K\'fdm ale tedy Pacal byl? M\'ecl skute\'e8n\'ec bo\'9esk\'fd, a tedy mimozemsk\'fd p\'f9vod, jak se sna\'9eili dok\'e1zat jeho dvorn\'ed \'9eivotopisci?\par
Zobrazen\'ed na sloupech svatyn\'ed dokazuj\'ed, \'9ee Pacal\'f9v syn Chan Bahlum m\'ecl krom\'ec t\'ecchto odli\'9anost\'ed nav\'edc na rukou i nohou po \'9aesti prstech. Byly to pouze n\'e1hodn\'e9 fyziologick\'e9 defekty tohoto panovnick\'e9ho rodu, anebo genetick\'e9 d\'ecdictv\'ed po z\'e1hadn\'fdch p\'f8edc\'edch z hv\'eczd?\par
\par
Rozpor v \'e8ase\par
K\'fd\'9een\'e9 rozlu\'9at\'ecn\'ed t\'e9to h\'e1danky nep\'f8inesl ani \'e8\'e1ste\'e8n\'fd p\'f8eklad maysk\'fdch hieroglyf\'f9. Naopak \'f8ada otazn\'edk\'f9 je\'9at\'ec vzrostla. Historick\'e9 \'fadaje zaznamenan\'e9 na tabulk\'e1ch v Pyramid\'ec n\'e1pis\'f9 tvrd\'ed, \'9ee Pacal se narodil 22. b\'f8ezna roku 603.\par
O dvan\'e1ct let pozd\'ecji byl korunov\'e1n kr\'e1lem Palenque. Do\'9eil se 80 let a 158 dn\'f9. Tento fakt nezvratn\'ec potvrzuj\'ed hned dva spolehliv\'e9 prameny. A to je pot\'ed\'9e. Nez\'e1visl\'e9 v\'ecdeck\'e9 v\'fdzkumy toti\'9e shodn\'ec prok\'e1zaly, \'9ee kostra v Pacalov\'ec hrobce pat\'f8\'ed mu\'9ei, kter\'fd nezem\'f8el ve vy\'9a\'9a\'edm v\'ecku ne\'9e \'e8ty\'f8icet let. Jak si m\'e1me vysv\'ectlit tento \'e8asov\'fd nesoulad? Jsou na zdech chr\'e1mu \'famysln\'ec uvedeny fale\'9an\'e9 \'fadaje, anebo se p\'f8i v\'ecdeck\'e9m ohled\'e1n\'ed ostatk\'f9 zm\'fdlili antropologov\'e9? A co kdy\'9e maj\'ed pravdu ob\'ec strany? N\'ecmeck\'fd spisovatel Peter Fiebag nab\'edz\'ed v takov\'e9mto p\'f8\'edpad\'ec velmi neobvykl\'e9 \'f8e\'9aen\'ed v podob\'ec \'e8asov\'e9 diletace. Podstata tohoto jevu spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee kosmonaut\'f9m, kte\'f8\'ed se pohybuj\'ed vesm\'edrem p\'f8ibli\'9en\'ec rychlost\'ed sv\'ectla, plyne \'e8as podstatn\'ec pomaleji ne\'9e lidem, kte\'f8\'ed z\'f9stali na Zemi. Tak\'9ee zat\'edmco vesm\'edrn\'ed poutn\'edci cestuj\'ed jen n\'eckolik let a jejich t\'ecla nesta\'e8\'ed zest\'e1rnout, pro pozem\'9a\'9dany ub\'echnou des\'edtky rok\'f9. P\'f8ipust\'edme-li, \'9ee Pacal se sv\'fdmi bo\'9esk\'fdmi p\'f8edky pob\'fdval ur\'e8itou dobu v kosmu, pak rozd\'edl mezi jeho pozemsk\'fdm, p\'edsemn\'ec zaznamenan\'fdm v\'eckem a skute\'e8n\'fdm fyziologick\'fdm st\'e1\'f8\'edm za\'e8ne b\'fdt pochopiteln\'fd.\par
\par
Nov\'e9 objevy\par
Pacal\'f9v \'e8asov\'fd paradox, anatomick\'e9 odli\'9anosti, tajupln\'fd reli\'e9f na sarkof\'e1gu a dal\'9a\'ed indicie sv\'e1d\'ecj\'ed k domn\'ecnce, \'9ee oba panovn\'edci mohli b\'fdt potomky nezn\'e1m\'e9 rasy. Zda poch\'e1zela z na\'9a\'ed planety, anebo jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci skute\'e8n\'ec p\'f8i\'9ali z hv\'eczd, z\'f9st\'e1v\'e1 nevy\'f8e\'9aen\'fdm r\'e9busem.\par
V z\'e1\'f8\'ed roku 1998 p\'f8inesly tiskov\'e9 agentury zpr\'e1vu, \'9ee v Palenque byly odkryty nov\'e9 n\'e1pisy a doposud nezn\'e1m\'e9 poz\'f9statky staveb. V budov\'ec XIX st\'e1l v\'e1pencov\'fd tr\'f9n \'e8i olt\'e1\'f8 v podobn\'e9m tvaru, zdoben\'fd dev\'edti postavami a 200 glyfy. Uvnit\'f8 nedalek\'e9ho mal\'e9ho chr\'e1mu je poh\'f8ebn\'ed komnata s n\'e1st\'ecnn\'fdmi malbami.\par
Na podlaze le\'9eely n\'e1doby, no\'9ee a lidsk\'e9 kosti. Malby v m\'edstnosti zn\'e1zor\'f2uj\'ed antropomorfn\'ed a zoomorfn\'ed bytosti. V\'ecdci p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee v dosud zasypan\'fdch sklepen\'edch naleznou hroby dal\'9a\'edch p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 kr\'e1lovsk\'e9 rodiny a mo\'9en\'e1 i prozat\'edm marn\'ec hledan\'e9 ostatky Chan Bahluma. Nen\'ed n\'eckde pobl\'ed\'9e ukryt\'fd vchod do jednoho z podzemn\'edch m\'ecst \'f8\'ed\'9ae Akakor, o n\'ecm\'9e v\'edme, \'9ee le\'9eelo kdesi v Mexiku?\par
\par
VI. STVO\'d8ITELE A ZACHR\'c1NCI\par
V mraziv\'fdch hlubin\'e1ch d\'e1vnov\'ecku se na planet\'ec, ob\'edhaj\'edc\'ed okolo hv\'eczdy jm\'e9nem Po-tolo, za\'e8alo schylovat k trag\'e9dii. Slunce prudce zv\'fd\'9ailo intenzitu z\'e1\'f8en\'ed, masy vod se vzdouvaly a ne\'fanavn\'ec zal\'e9valy pot\'e1p\'ecj\'edc\'ed se pevninu. Hutn\'e9 mraky obest\'f8ely tento um\'edraj\'edc\'ed sv\'ect a dusily \'9eivot jako pod pokli\'e8kou. Lidem hrozilo vym\'f8en\'ed. Proto stvo\'f8itel Amma pov\'ec\'f8il archand\'ecla Nomma p\'f8\'edpravou z\'e1chrann\'e9 akce. Urychlen\'ec byla dostav\'ecna archa \endash kosmick\'e1 lo\'ef vybaven\'e1 v\'9a\'edm pot\'f8ebn\'fdm pro dlouh\'fd meziplanet\'e1rn\'ed let. Nommo ji z\'e1sobil dostatkem energie i potravy a do jednotliv\'fdch odd\'eclen\'ed z celkov\'e9ho po\'e8tu \'9aedes\'e1ti ulo\'9eil mnoho d\'f9le\'9eit\'fdch v\'ecc\'ed pro rozvoj \'e8lov\'ecka. Nezapomn\'ecl na semena nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch druh\'f9 rostlin a zv\'ed\'f8ectvo. Nakonec byly na palubu nalod\'ecny i \'e8ty\'f8i pe\'e8liv\'ec vybran\'e9 lidsk\'e9 p\'e1ry, jejich\'9e nov\'fdm domovem se m\'ecla st\'e1t Zem\'ec.\par
Takto dramaticky l\'ed\'e8\'ed os\'eddlen\'ed na\'9a\'ed planety m\'fdty Dogon\'f9. P\'f8\'edslu\'9an\'edci tohoto tajemn\'e9ho kmene ob\'fdvaj\'ed skalnat\'e9 \'fatesy Bandi-agara na hranici z\'e1padoafrick\'fdch st\'e1t\'f9 Mali a Burkina Faso. Jsou to v\'ect\'9ainou analfabeti, ale v jejich podivuhodn\'fdch legend\'e1ch nach\'e1z\'edme tak rozs\'e1hl\'e9 a podrobn\'e9 v\'ecdomosti o vesm\'edru, a\'9e to vyr\'e1\'9e\'ed dech. Dogoni nap\'f8\'edklad ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku zcela spolehliv\'ec rozezn\'e1vaj\'ed hv\'eczdy, planety a satelity planet, co\'9e na\'9ae modern\'ed spole\'e8nost dok\'e1\'9ee teprve dv\'ec stolet\'ed. V\'ecd\'ed o pohybu Zem\'ec okolo slunce. Nepova\'9euj\'ed lidstvo za jedin\'e9ho p\'f8edstavitele \'9eiv\'fdch bytost\'ed v nekone\'e8n\'e9m mno\'9estv\'ed hv\'eczdn\'fdch sv\'ect\'f9. Jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee galaxie maj\'ed tvar spir\'e1ly, \'9ee M\'ecs\'edc vznikl vytr\'9een\'edm \'e8\'e1sti hmoty Zem\'ec a dnes je such\'fd a mrtv\'fd, \'9ee \'e8ty\'f8i z Jupiterov\'fdch m\'ecs\'edc\'f9 ob\'edhaj\'ed v jedn\'e9 rovin\'ec a jsou v\'9edy p\'f8ivr\'e1ceny ke sv\'e9 mate\'f8sk\'e9 planet\'ec pouze jednou stranou. V\'9aechny tyto poznatky souhlas\'ed se sou\'e8asn\'fdmi v\'fdzkumy, daj\'ed se v\'9aak zjistit pouze s pomoc\'ed modern\'edch p\'f8\'edstroj\'f9. Odkud je tedy z\'edskali Dogoni a jak je mo\'9en\'e9, \'9ee p\'f8i lu\'9at\'ecn\'ed n\'eckter\'fdch z\'e1had vesm\'edru dokonce p\'f8edstihli technicky skv\'ecle vybaven\'e9 a odborn\'ec zdatn\'e9 t\'fdmy astronom\'f9?\par
\par
V z\'e1\'f8i Siria\par
\'daheln\'fdm kamenem, alfou a omegou, dogonsk\'e9 mytologie je Sirius. Tato nejjasn\'ecj\'9a\'ed hv\'eczda oblohy se nach\'e1z\'ed v souhv\'eczd\'ed Velk\'e9ho psa. Podle Dogon\'f9 byly pr\'e1v\'ec v t\'ecchto kon\'e8in\'e1ch vesm\'edru naps\'e1ny prvn\'ed str\'e1nky kroniky d\'ecjin lidsk\'e9ho rodu. Legenda vypr\'e1v\'ed, \'9ee okolo Siria ob\'edh\'e1 b\'fdval\'e9, nyn\'ed ji\'9e vyhasl\'e9 otcovsk\'e9 slunce lidstva Po-tolo. Dogoni znaj\'ed p\'f8esnou dr\'e1hu jeho pohybu a jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee jeden ob\'ech trv\'e1 pades\'e1t let. \'84Po-tolo pat\'f8\'ed k nejt\'ec\'9e\'9a\'edm z nebesk\'fdch objekt\'f9.\ldblquote \'f8\'edkaj\'ed ve sv\'fdch m\'fdtech. \'84M\'e1 takovou hustotu, \'9ee ani v\'9aichni lid\'e9 dohromady by neunesli jeho mal\'fd kousek.\ldblquote\par
A kupodivu maj\'ed pravdu. V\'ecdci dok\'e1zali, \'9ee vedle Siria se skute\'e8n\'ec pohybuje je\'9at\'ec jedna hv\'eczda, kter\'e1 je b\'edl\'fdm trpasl\'edkem, tedy kosmick\'fdm t\'eclesem s obrovskou hustotou hmoty. V tomto konkr\'e9tn\'edm p\'f8\'edpad\'ec to p\'f8edstavuje pades\'e1t tun na centimetr krychlov\'fd. Doba ob\'echu tohoto objektu okolo Siria lehce p\'f8esahuje pades\'e1t let, p\'f8esn\'ec jak tvrdili Dogoni. Sirius B nen\'ed ov\'9aem pouh\'fdm okem viditeln\'fd a byl objeven teprve s pomoc\'ed siln\'fdch dalekohled\'f9 a slo\'9eit\'fdch v\'fdpo\'e8t\'f9. \'8ee se jedn\'e1 o b\'edl\'e9ho trpasl\'edka, se zjistilo a\'9e v roce 1914. Dogoni o tom ale v\'ecd\'ed ji\'9e od prad\'e1vna. A nav\'edc vytahuj\'ed dal\'9a\'ed trumfy. Tvrd\'ed, \'9ee v hv\'eczdn\'e9m spole\'e8enstv\'ed Siria z\'e1\'f8\'ed mal\'e9 slunce \endash hv\'eczda Emme-ya-tolo, kter\'e1 m\'e1 n\'eckolik satelit\'f9. Existenci tohoto tajemn\'e9ho t\'eclesa v\'ecdci na z\'e1klad\'ec anom\'e1li\'ed ve viditeln\'e9m spektru Siria B mlhav\'ec tu\'9a\'ed, ale spolehliv\'e9 d\'f9kazy zat\'edm v rukou nemaj\'ed. A o planet\'e1ch v t\'e9to \'e8\'e1sti vesm\'edru nev\'ecd\'ed v\'f9bec nic. \'da\'9easn\'e9 znalosti o hv\'eczdn\'e9 rodin\'ec Siria p\'f8evzali p\'f8edkov\'e9 Dogon\'f9 od Nomma. K\'fdm ale byla tato z\'e1hadn\'e1 bytost? Bo\'9e\'edm poslem, archand\'eclem sp\'e1sy, anebo p\'f8\'edslu\'9an\'edkem vysp\'ecl\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace, kter\'e1 se rozhodla pomoci lidem a zachr\'e1nit je p\'f8ed vesm\'edrnou katastrofou? Naj\'edt odpov\'ecdi na tyto vzru\'9auj\'edc\'ed ot\'e1zky nen\'ed snadn\'e9. Dogonsk\'e9 m\'fdty jsou nesm\'edrn\'ec rozs\'e1hl\'e9 a slo\'9eit\'e9. Sta\'f8e\'9ainov\'e9 si je p\'f8ed\'e1vaj\'ed pouze \'fastn\'edm pod\'e1n\'edm a dopl\'f2uj\'ed je spoustou n\'e1kres\'f9 a tajemn\'fdch obrazc\'f9. Ne v\'9aechny se zat\'edm poda\'f8ilo rozlu\'9atit. A nav\'edc kmen soubor sv\'fdch udivuj\'edc\'edch astronomick\'fdch znalost\'ed velmi p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9e\'ed. M\'f9\'9eete v dogonsk\'fdch vesnic\'edch pob\'fdvat cel\'e9 t\'fddny, z\'edskat p\'f8\'e1tele, a p\'f8esto p\'f8i pokusech o debatu na toto t\'e9ma naraz\'edte na hradbu zarputil\'e9ho ml\'e8en\'ed.\par
\par
Duch vod Nommo\par
Nommo, a\'9d ji\'9e byl k\'fdmkoliv, se podle dochovan\'fdch sv\'ecdectv\'ed podstatn\'ec li\'9ail od lidsk\'e9 rasy. M\'ecl neoby\'e8ejn\'ec prot\'e1hlou \'fazkou hlavu a obrovsk\'e9, \'9aikmo ulo\'9een\'e9 o\'e8i. A\'9e p\'f8\'edli\'9a huben\'e9, cht\'eclo by se \'f8\'edci zakrsl\'e9, t\'eclo, nedosahovalo pr\'f9m\'ecrn\'e9 v\'fd\'9aky \'e8lov\'ecka. Jist\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee Nommov\'fdm mate\'f8sk\'fdm \'9eivlem byla voda. Dogoni ho n\'eckdy naz\'fdvaj\'ed \'84Duchem vod\ldblquote . Prsty na rukou m\'ecl Nommo mezi prvn\'edmi \'e8l\'e1nky srostl\'e9 a na nohou je spojovala plovac\'ed bl\'e1na. Stopy, kter\'e9 zanech\'e1val v prachu, pr\'fd p\'f8ipom\'ednaly \'84otisk m\'ecd\'ecn\'e9ho sand\'e1lu\ldblquote . Kon\'e8etiny nem\'ecly klouby. Jedna z legend vypr\'e1v\'ed, \'9ee Nommova \'9eena p\'f8istihla zlod\'ecje a cht\'ecla jej zas\'e1hnout \'84bleskem\ldblquote \endash let\'edc\'edm sv\'ectlem. V\'fdte\'e8n\'edk se v\'e8as ukryl za kov\'e1\'f8sk\'e9 m\'ecchy a nemohl b\'fdt zasa\'9een. Do pron\'e1sledov\'e1n\'ed se musel vlo\'9eit samotn\'fd Nommo se svou je\'9at\'ec stra\'9an\'ecj\'9a\'ed zbran\'ed, ale i on minul c\'edl. Ne\'9a\'9dastn\'edk na \'fat\'ecku uklouzl na bl\'e1t\'ec a pol\'e1mal si ruce i nohy, kter\'e9 byly p\'f9vodn\'ec rovn\'e9 a bez kloub\'f9 stejn\'ec jako u Nomma a jeho pos\'e1dky. Od t\'ecch dob maj\'ed lid\'e9 lokty a kolena.\par
Nesna\'9e\'ed se tento m\'fdtus zd\'f9raznit odli\'9anost fyziologick\'fdch znak\'f9 lid\'ed a jejich kosmick\'fdch zachr\'e1nc\'f9? Nav\'edc zde najdeme je\'9at\'ec jednu pozoruhodnou informaci. Bohov\'e9 obda\'f8en\'ed z\'e1zra\'e8nou moc\'ed nemaj\'ed obvykle probl\'e9m trefit do \'e8ern\'e9ho. A jestli\'9ee Nommo ani jeho \'9eena zlod\'ecje nezas\'e1hli, pak mus\'edme lehce za\'e8\'edt pochybovat o jejich bo\'9esk\'e9m p\'f9vodu. Na druh\'e9 stran\'ec tato roztomil\'e1 neschopnost mocn\'fdch podporuje v\'ecrohodnost cel\'e9 historky. I p\'f8edstavitel\'e9 vysp\'ecl\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace se sv\'fdmi z\'e1zra\'e8n\'fdmi zbran\'ecmi mohou p\'f8ece minout c\'edl.\par
\par
P\'f8\'edli\'9a podez\'f8el\'e9 shody\par
Francouzsk\'fd etnograf Marcel Griaule, kter\'fd v t\'f8ic\'e1t\'fdch letech sb\'edral legendy Dogon\'f9, po\'f8\'eddil na z\'e1klad\'ec poznatk\'f9 z rozhovoru se slep\'fdm starcem Ogotommelim n\'e1\'e8rtek Nommovy archy, jak ji popisuje \'fastn\'ed tradice. Jej\'ed vzhled byl fascinuj\'edc\'ed, a p\'f8esto pro n\'e1s jaksi d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'fd. Archa m\'ecla kruhovou z\'e1kladnu, symbolizuj\'edc\'ed slunce. Ke \'e8tvercov\'e9 st\'f8e\'9ae stoupalo po ka\'9ed\'e9 stran\'ec osm schod\'f9, a naho\'f8e se jako hromosvod ty\'e8il bodec, vyr\'f9staj\'edc\'ed z ku\'9eele, jeho\'9e st\'ecny jako by byly vytvo\'f8eny smotan\'fdm lanem. S podobn\'fdm tvarem se m\'f9\'9eeme dodnes setkat u majest\'e1tn\'edch d\'e1gob na Sr\'ed Lance, u \'e8etn\'fdch st\'fap v Nep\'e1lu, Barm\'ec, Thajsku a v Indon\'e9sii, v komplexu n\'eckter\'fdch chr\'e1m\'f9 na jihu Indie a \'e8\'e1ste\'e8n\'e9 tak\'e9 u st\'f8edoamerick\'fdch pyramid. Velmi \'e8asto jsou tyto stavby spojov\'e1ny s pov\'ecstmi o l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch z vesm\'edru.\par
\'84Kdy\'9e se archa po p\'f8ekon\'e1n\'ed kosmick\'e9ho prostoru p\'f8ibl\'ed\'9eila k Zemi, stala se na\'e8as jej\'edm satelitem,\ldblquote vypr\'e1v\'ecl Ogotommeli. Pro\'e8 Nommo v\'e1hal a ihned nep\'f8ist\'e1l, nev\'edme. Dogoni ale naprosto p\'f8esn\'ec popisuj\'ed podivn\'fd pohyb archy na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze a jej\'ed nezvyklou rotaci, kter\'e1 vytv\'e1\'f8ela dvojitou spir\'e1lu. \'84Byla na nebi od jednoho obzoru k druh\'e9mu jako duha. Houpala se od v\'fdchodu k z\'e1padu a nakl\'e1n\'ecla se k severu a potom zase k jihu. Pot\'e9 se snesla na m\'edsto, kde se dnes nach\'e1z\'ed jezero Debo.\ldblquote Na nedalek\'e9m pahorku Gurao jsou dosud jako pam\'e1tn\'edky vzty\'e8eny dva menhiry symbolizuj\'edc\'ed Sirius a Slunce a opod\'e1l na kamenn\'e9 st\'ecn\'ec dal\'9a\'edho dolmenu je kresba archy.\par
O samotn\'e9m p\'f8ist\'e1n\'ed se traduje podivn\'e1 zv\'ecst. Archa pr\'fd byla spu\'9at\'ecna otvorem v nebi na m\'ecd\'ecn\'e9m \'f8et\'eczu anebo lanu. Teprve po dlouh\'e9 dob\'ec, kdy\'9e u\'9e lid\'e9 a v\'9aechny dal\'9a\'ed bytosti vystoupili a v\'9ae pot\'f8ebn\'e9 bylo vylo\'9eeno, Amma vyt\'e1hl \'f8et\'ecz zp\'ect do nebe, a to se uzav\'f8elo. Podobn\'fd proces se opakoval p\'f8i ka\'9ed\'e9 z n\'eckolika dal\'9a\'edch cest.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed formulace, nen\'ed-li\'9e pravda? Znamen\'e1 to. \'9ee archa byla v\'fdsadkov\'fdm modulem, kter\'fd s pomoc\'ed jak\'e9hosi za\'f8\'edzen\'ed visel pod obrovskou mate\'f8skou kosmickou lod\'ed? Nazna\'e8uje zkazka o lanu pouze to, \'9ee archa udr\'9eovala kontakt s m\'edstem, odkud p\'f8ilet\'ecla, nap\'f8\'edklad prost\'f8ednictv\'edm r\'e1diov\'fdch vln? Anebo se zde vypr\'e1v\'ed o symbolick\'e9m spojen\'ed bo\'9esk\'e9ho s lidsk\'fdm, kter\'e9 se p\'f8eru\'9ailo?\par
Stejn\'ec nepochopiteln\'e9 informace nach\'e1z\'edme i u jin\'fdch africk\'fdch n\'e1rod\'f9. Fipov\'e9 z jihoz\'e1padn\'ed Tanzanie a Tutsiov\'e9 ze Rwandy \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee jejich p\'f8edkov\'e9 sestoupili z oblohy po lan\'ec. Ke\'f2\'9at\'ed Masajov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee na po\'e8\'e1tku byly zem\'ec a nebe spojeny provazem, po n\'ecm\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed b\'f9h pos\'edlal dol\'f9 dobytek. Zuulov\'e9 vypr\'e1v\'ecj\'ed o synovi nejvy\'9a\'9a\'edho boha, kter\'fd byl spu\'9at\'ecn d\'edrou v nebes\'edch na pupe\'e8n\'ed \'9a\'f2\'f9\'f8e. Stejn\'fdm zp\'f9sobem byla na zemi dopravena i jeho \'9eena. Pot\'e9 b\'f9h \'9a\'f2\'f9ru vyt\'e1hl a d\'edru v nebi uzav\'f8el. Podle Jorub\'f9 lidstvo vzniklo v kosmu a dol\'f9 bylo sesl\'e1no po pavou\'e8\'edm vl\'e1knu. Jeho p\'f8etr\'9een\'edm se ztratila mo\'9enost n\'e1vratu. V mytologii kmene Fadzulu, ob\'fdvaj\'edc\'edho jih Kamerunu a Gabun, nalezneme podobn\'e9 sv\'ecdectv\'ed. P\'f9vodn\'ec se pr\'fd bohov\'e9 a lid\'e9 mohli nav\'9at\'ecvovat, oba tak r\'f9znorod\'e9 sv\'ecty spojovalo lano, ale pak p\'f8i\'9ala hyena a lano p\'f8ekousla. Kontakt se tak nen\'e1vratn\'ec p\'f8eru\'9ail. A tot\'e9\'9e si vypr\'e1v\'ecj\'ed obyvatel\'e9 \'fadol\'ed B\'edl\'e9ho Nilu.\par
Stopy tohoto m\'fdtu se r\'fdsuj\'ed i mimo \'e8ern\'fd kontinent. Na Havaji se uchovala pov\'ecst o obrovsk\'e9m pluj\'edc\'edm objektu. Bohov\'e9 se k n\'ecmu st\'echovali ta\'9een\'edm po lan\'ec. To se p\'f8etrhlo, a tak lid\'e9 ztratili mo\'9enost putovat za bohy a op\'ect se s nimi setk\'e1vat. P\'f8ed \'fasvitem d\'ecjin byl pr\'fd Tibet \'f8\'edzen posloupnost\'ed vl\'e1dc\'f9, kte\'f8\'ed nebyli lidsk\'e9ho rodu. Tito kr\'e1lov\'e9 sestoupili z nebes na horu v kraji Kongpo a na konci obdob\'ed, kter\'e9 m\'ecli ur\'e8eno k vl\'e1dnut\'ed, se pomoc\'ed magick\'e9ho provazu vraceli do hlubin vesm\'edru, ani\'9e po sob\'ec zanechali na zemi t\'eclesn\'e9 ostatky. Teprve sedm\'fd v po\'f8ad\'ed, kr\'e1l Digum, omylem p\'f8e\'9dal spojen\'ed s nebesy a po sv\'e9 smrti byl poh\'f8ben v \'fadol\'ed Jarlung. Pot\'e9 za\'e8ali na zemi panovat lid\'e9.\par
P\'f8i t\'e9to p\'f8ehl\'eddce zd\'e1nliv\'ec fantasmagorick\'fdch legend nelze nevzpomenout rom\'e1novou vizi proslul\'e9ho A. C. Clarka, v n\'ed\'9e je orbit\'e1ln\'ed stanice p\'f8ipout\'e1na k zemi lanem, po n\'ecm\'9e jsou nahoru dopravov\'e1ni jak lid\'e9, tak pot\'f8ebn\'fd n\'e1klad.\par
\par
Osmi\'e8ka p\'f8edk\'f9\par
Jak ji\'9e v\'edme, Nommo m\'ecl ve sv\'e9 lodi k dispozici \'9aedes\'e1t odd\'eclen\'ed, v nich\'9e krom\'ec pasa\'9e\'e9r\'f9 ulo\'9eil mnoho d\'f9le\'9eit\'fdch v\'ecc\'ed pro postupn\'fd rozvoj \'e8lov\'ecka.\par
Vnit\'f8n\'ed uspo\'f8\'e1d\'e1n\'ed archy a\'9e podez\'f8ele p\'f8ipom\'edn\'e1 obdobn\'e1 z\'e1chrann\'e1 plavidla z mytologi\'ed jin\'fdch n\'e1rod\'f9. Sumersk\'fd hrdina Utnapi\'9atim spasil vybran\'e9 reprezentanty lidstva p\'f8ed potopou v kor\'e1bu o 63 kajut\'e1ch. Stejn\'fd po\'e8et komor ukr\'fdvaly i \'fatroby \'84Oka Re\ldblquote . D\'edky mnoha rozporupln\'fdm informac\'edm v egyptsk\'fdch m\'fdtech se neda\'f8\'ed zcela p\'f8esn\'ec zjistit, co si m\'e1me pod t\'edmto n\'e1zvem p\'f8edstavovat. V\'edme jen, \'9ee tento tajemn\'fd objekt se vzn\'e1\'9ael nad zem\'ed, slou\'9eil k cest\'e1m do nebe, v p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby mohl b\'fdt hroznou zbran\'ed, ale i z\'e1chrann\'fdm \'e8lunem. M\'fdtus \'84Kniha kr\'e1vy\ldblquote vypr\'e1v\'ed, \'9ee osm lid\'ed \'e8ty\'f8 ras p\'f8e\'e8kalo v Oku Re zni\'e8en\'ed cel\'e9 populace a pak p\'f8ist\'e1lo na Zemi. V And\'e1ch se zachovala pov\'ecst o p\'f8\'edletu t\'eclesa velikosti hory, z jeho\'9e okna vystoupilo osm na\'9aich p\'f8edk\'f9. Podle jedn\'e9 z inck\'fdch pov\'ecst\'ed o Viracochovi se p\'f8ed katastrofou, kter\'e1 zni\'e8ila lidstvo, zachr\'e1nili jen \'e8ty\'f8i brat\'f8i se sv\'fdmi \'9eenami. Torajov\'e9, ob\'fdvaj\'edc\'ed indon\'e9sk\'fd ostrov Celebes, se pova\'9euj\'ed za p\'f8\'edm\'e9 potomky bytost\'ed, kter\'e9 sestoupily z nebes. Asi ji\'9e net\'f8eba dod\'e1vat, \'9ee i jich bylo osm. A biblick\'fd Noe s chot\'ed,t\'f8emi syny a jejich man\'9eelkami vytvo\'f8ili osmi\'e8ku, kter\'e1 po potop\'ec sv\'ecta za\'e8ala ps\'e1t nov\'e9 d\'ecjiny lidstva.\par
Sou\'e8asn\'e9 v\'ecdeck\'e9 v\'fdzkumy d\'e1vaj\'ed podstat\'ec t\'ecchto b\'e1j\'ed za pravdu. T\'fdm genetik\'f9 z Emory University v Atlant\'ec, veden\'fd Douglasem C. Wallacem, zkoumal mitochondrie, tedy d\'ecdi\'e8n\'e9 dispozice, a do\'9ael k z\'e1v\'ecru, \'9ee v\'9aechny \'9eeny sv\'ecta poch\'e1zej\'ed jen z n\'eckolika m\'e1la pramatek. Angli\'e8t\'ed genetici J. S. Jones a Jim S. Wainscoat jsou je\'9at\'ec p\'f8esn\'ecj\'9a\'ed. V\'fdzkum zem\'ecpisn\'e9ho rozd\'eclen\'ed betaglobulinu, jedn\'e9 sou\'e8\'e1sti lidsk\'e9 krve, je p\'f8ivedl k z\'e1v\'ecru, \'9ee on\'ecch prvn\'edch \'9een bylo \'9aest. A nemohly b\'fdt Evy jen \'e8ty\'f8i, jak to nazna\'e8uj\'ed \'e8etn\'e9 legendy?\par
\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po m\'edstu katastrofy\par
Mohou m\'edt star\'e9 m\'fdty pravdu? Byli lid\'e9 skute\'e8n\'ec podrobeni zdrcuj\'edc\'ed zkou\'9ace ohn\'ecm a vodou? Lze zaslechnout dal\'9a\'ed ozv\'ecny on\'ecch tragick\'fdch okam\'9eik\'f9 a odhalit stopy, s jejich\'9e pomoc\'ed bychom dok\'e1zali zrekonstruovat podobu prad\'e1vn\'e9 katastrofy?\par
Dogonsk\'e9 legendy nab\'edzej\'ed dv\'ec rozd\'edln\'e9 verze, t\'fdkaj\'edc\'ed se m\'edsta katastrofy. Podle prvn\'ed v hv\'eczdn\'e9 rodin\'ec Siria sv\'edtilo Slunce jm\'e9nem Po-tolo. Kolem n\'ecj ob\'edhala planeta, na n\'ed\'9e se zrodil \'9eivot i prvn\'ed lidstvo. Po-tolo, kdy\'9e nade\'9ael jeho \'e8as, vybuchlo, zm\'ecnilo se v supernovu, intenzivn\'ec z\'e1\'f8ilo a jako rud\'fd obr vys\'edlalo do vesm\'edru \'e8\'e1sti sv\'e9 hmoty. P\'f8edch\'e1zej\'edc\'ed v\'fdbuch ov\'9aem zcela zm\'ecnil klima ob\'edhaj\'edc\'ed planety. Naprost\'e1 v\'ect\'9aina lidstva zahynula. Jen hrstka vyvolen\'fdch se zachr\'e1nila a s pomoc\'ed boha \'e8i p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 ciz\'ed vysp\'ecl\'e9 civilizace byla p\'f8est\'echov\'e1na na Zemi.\par
Dal\'9a\'ed dogonsk\'fd m\'fdtus ale tomuto l\'ed\'e8en\'ed odporuje a p\'f8in\'e1\'9a\'ed jinou pozoruhodnou informaci. Katastrofou byla posti\'9eena p\'f8\'edmo na\'9ae planeta, a proto musela b\'fdt \'e8\'e1st lidstva na nezbytn\'fd \'e8as vyst\'echov\'e1na do vesm\'edru. \'84P\'f9vodn\'ed m\'edsto Po-tolo bylo tam, kde se nyn\'ed nach\'e1z\'ed Slunce. Pozd\'ecji se v\'9aak vzd\'e1lilo od Zem\'ec, v jej\'ed\'9e bl\'edzkosti z\'f9stalo jen Slunce.\ldblquote\par
P\'f9vodn\'ec tedy v na\'9a\'ed planet\'e1rn\'ed soustav\'ec z\'e1\'f8ila dv\'ec slunce. Jedno z nich vybuchlo, anebo se nebezpe\'e8n\'ec p\'f8ibl\'ed\'9eilo k na\'9a\'ed planet\'ec, a t\'edm vyvolalo zm\'ecnu klimatu. Zv\'fd\'9aen\'fd v\'fdron tepla rozpustil ledovce. Hladina mo\'f8\'ed a oce\'e1n\'f9 prudce stoupala, ovzdu\'9a\'edm pluly t\'ec\'9ek\'e9 chmurn\'e9 mraky. \'84V t\'ecch dob\'e1ch bylo nebe tak n\'edzko, \'9ee \'9eeny na n\'ecj mohly dos\'e1hnout rukama,\ldblquote vzpom\'ednaj\'ed Dogoni. A nejsou sami. Jedna indick\'e1 pov\'ecst tak\'e9 spojuje potopu s velk\'fdm horkem a siln\'fdm sv\'ecteln\'fdm z\'e1\'f8en\'edm. \'84Na nebi sv\'edtilo sedm slunc\'ed.\ldblquote P\'f8edkov\'e9 kalifornsk\'fdch Indi\'e1n\'f9 za\'9eili zem\'ect\'f8esen\'ed, p\'f8i n\'ecm\'9e ho\'f8ely hory tak stra\'9an\'ec, \'9ee plameny dosahovaly a\'9e ke hv\'eczd\'e1m, a ty jako ohniv\'e9 slzy kanuly na zemi. Vysti\'9en\'fd p\'f8\'edm\'ecr pro d\'ecsiv\'fd \'9e\'e1r sn\'e1\'9aej\'edc\'ed se z nebe, vi\'efte?\par
Tak\'e9 mnoh\'e9 dal\'9a\'ed n\'e1rody potvrzuj\'ed, \'9ee nejprve zas\'e1hl na\'9ai planetu ohe\'f2, a teprve pak ni\'e8iv\'e9 p\'f8\'edvaly vod. Geofyzikov\'e9 s t\'edmto n\'e1zorem souhlas\'ed. K rozpu\'9at\'ecn\'ed ledovc\'f9 a uvoln\'ecn\'ed zem\'ec zpod promrzl\'e9ho sn\'ec\'9en\'e9ho p\'f8\'edkrovu do\'9alo n\'e1sledkem prudk\'e9ho zv\'fd\'9aen\'ed teploty ovzdu\'9a\'ed. Dodnes se v\'9aak nedok\'e1zali shodnout, co tento jev zp\'f9sobilo. Nemohlo to b\'fdt zhoubn\'e9 p\'f9soben\'ed on\'e9 nezn\'e1m\'e9 hv\'eczdy?\par
N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci p\'f8ipou\'9at\'ecj\'ed, \'9ee na\'9ae Slunce m\'f9\'9ee m\'edt dvojn\'edka. Boris Silkin v \'e8asopise Znanije-sila dokonce uv\'e1d\'ed podrobnosti: \'84Dvojn\'edk ob\'edh\'e1 patrn\'ec kolem t\'ec\'9ei\'9at\'ec spole\'e8n\'e9ho se Sluncem po velmi prot\'e1hl\'e9 eliptick\'e9 dr\'e1ze. Jej\'ed pod\'e9ln\'e1 osa by mohla p\'f8edstavovat vzd\'e1lenost dvou a p\'f9l sv\'ecteln\'e9ho roku. Ob\'ec\'9en\'e1 perioda tohoto druh\'e9ho Slunce by pak \'e8inila kolem \'9aestadvaceti milion\'f9 rok\'f9. Nyn\'ed je od n\'e1s daleko a st\'e1le se vzdaluje. Proto tuto hv\'eczdu dosud nikdo neobjevil.\ldblquote A p\'f8id\'e1v\'e1 zaj\'edmavou z\'e1konitost. \'84Devades\'e1t p\'ect procent p\'f8edstavitel\'f9 ve\'9aker\'e9ho \'9eivota na Zemi (v\'e8etn\'ec pov\'ecstn\'e9 zk\'e1zy dinosaur\'f9) vyhynulo v jej\'edch d\'ecjin\'e1ch nejm\'e9n\'ec t\'f8ikr\'e1t. A p\'f8i sedmi dal\'9a\'edch katastrof\'e1ch, kter\'e9 nebyly tak rozs\'e1hl\'e9, vym\'f8elo dvacet a\'9e pades\'e1t procent v\'9aech obyvatel na\'9a\'ed planety. Se\'f8ad\'edme-li data v\'9aech deseti pozemsk\'fdch katastrof do jedn\'e9 chronologick\'e9 tabulky, pak zjist\'edme, \'9ee se intervaly mezi nimi dost shoduj\'ed. U v\'edc ne\'9e polov\'e1ny \'e8in\'ed pr\'e1v\'ec 26 a\'9e 27 milion\'f9 let.\ldblquote\par
\par
Z\'e1chrann\'e1 mise\par
P\'f8edstavme si, \'9ee druh\'e9 Slunce p\'f8i sv\'e9 posledn\'ed n\'e1v\'9at\'ecv\'ec na\'9a\'ed planet\'e1rn\'ed soustavy skute\'e8n\'ec vyvolalo katastrofu obrovsk\'e9ho rozsahu. Vybran\'e1 elita lidstva byla v\'e8as evakuov\'e1na. Z\'e1chrann\'fdm \'e8lunem se stala \'84archa\ldblquote , kosmick\'e9 plavidlo mimozemsk\'e9 civilizace pravd\'ecpodobn\'ec z oblasti Siria.\par
Dogoni tvrd\'ed: \'84Archa krou\'9eila okolo Zem\'ec po dobu osmi period. Houpala se od jednoho obzoru k druh\'e9mu.\ldblquote Archa tedy byla satelitem na\'9a\'ed planety po dobu osmi period. Zda jsou t\'edm m\'edn\'ecny roky, anebo jin\'e9 \'e8asov\'e9 obdob\'ed, nev\'edme. Muselo to ale b\'fdt dostate\'e8n\'ec dlouho, dokud se podm\'ednky pro \'9eivot neobnovily. (Nen\'ed nutn\'e9 p\'f8ipom\'ednat, \'9ee pro kosmonauty, pohybuj\'edc\'ed se vesm\'edrem velkou rychlost\'ed, plyne \'e8as podstatn\'ec pomaleji ne\'9e na Zemi.)\par
Ozv\'ecna t\'e9to ud\'e1losti z\'f9stala vryta i do podv\'ecdom\'ed jin\'fdch etnick\'fdch skupin. Z\'e1padoafri\'e8t\'ed Hausov\'e9 vzpom\'ednaj\'ed na \'e8asy, kdy Zemi obep\'ednal hust\'fd p\'e1s d\'fdmu a par. All\'e1h musel za\'e8\'edt s o\'e8istou a zbavit sv\'ect n\'e1sledk\'f9 stra\'9an\'e9 pohromy.\par
V Laosu a severn\'edm Thajsku se dochovala pov\'ecst o t\'f8ech mu\'9e\'edch a jejich rodin\'e1ch, kter\'fdm, kdy\'9e zemi zaplavila potopa, se poda\'f8ilo nal\'e9zt z\'e1chranu v \'84horn\'ed zemi na nebes\'edch\ldblquote , kde zcela jist\'ec panovala jin\'e1 gravitace, ne\'9e na jakou byli zvykl\'ed. Pot\'e9 co voda dole za\'e8ala klesat, p\'f8istupuj\'ed toti\'9e p\'f8ed kr\'e1le-velitele a \'9e\'e1daj\'ed o povolen\'ed navr\'e1tit se: \'84V tomto nehmotn\'e9m sv\'ect\'ec nem\'f9\'9eeme chodit ani b\'echat. Chceme se vr\'e1tit a \'9e\'edt v doln\'edm sv\'ect\'ec, kde p\'f9da je pevn\'e1 a soudr\'9en\'e1.\ldblquote\par
Severoameri\'e8t\'ed Athabaskov\'e9 to \'f8\'edkaj\'ed neuv\'ec\'f8iteln\'ec jasn\'ec: \'84Bylo to v dob\'e1ch, kdy celou zemi pokr\'fdvala voda. Lid\'e9 se vzn\'e1\'9aeli v pov\'ect\'f8\'ed jako duchov\'e9, k\'f8i\'9eovali sv\'ect v\'9aemi sm\'ecry a nikde nenach\'e1zeli kousek such\'e9 zem\'ec.\ldblquote Pot\'e9 co se tento neut\'ec\'9aen\'fd stav zm\'ecn\'ed a znovu se objev\'ed pevnina zar\'f9staj\'edc\'ed stromy a rostlinami, archa se vrac\'ed z mraziv\'fdch pustin vesm\'edru. \'84Tehdy lid\'e9-duchov\'e9 sestoupili na suchou zem a zm\'ecnili se na bytosti z masa a kost\'ed.\ldblquote Nen\'ed v t\'e9to podivn\'e9 zpr\'e1v\'ec zak\'f3dov\'e1n i neobvykl\'fd pro\'9eitek stavu bez t\'ed\'9ee?\par
Pobyt lid\'ed v kosmick\'e9m prostoru nazna\'e8uje i jin\'fd pozoruhodn\'fd fakt. P\'f8i startu anebo p\'f8ist\'e1n\'ed kosmick\'e9 lodi je velmi d\'f9le\'9eit\'e9, aby sm\'ecr letu byl stejn\'fd jako sm\'ecr ot\'e1\'e8en\'ed nebesk\'e9ho t\'eclesa. Dogoni tomu \'f8\'edkaj\'ed vyda\'f8en\'e9 man\'9eelstv\'ed a velmi d\'f9kladn\'ec a p\'f8esn\'ec jej popisuj\'ed a ilustruj\'ed podrobn\'fdmi n\'e1kresy. Pro\'e8 tento technick\'fd detail meziplanet\'e1rn\'edch let\'f9 tak zaujal negramotn\'e9 zem\'ecd\'eclce? Odkud v\'ecd\'ed, \'9ee \'84nevyda\'f8en\'e9 man\'9eelstv\'ed\ldblquote , tedy rozd\'edln\'e9 sm\'ecry letu a ot\'e1\'e8en\'ed planety, m\'f9\'9ee p\'f8in\'e9st spoustu pot\'ed\'9e\'ed? Pamatuj\'ed si snad tuto skute\'e8nost d\'edky sv\'fdm p\'f8edk\'f9m?\par
\'84Ano\ldblquote , odpov\'eddaj\'ed Dogoni, \'84a nav\'edc m\'e1me z\'e1kladn\'ed d\'f9kazy ve velk\'e9m po\'e8tu.\ldblquote\par
Ty jsou pr\'fd ukryty ve skaln\'ed sluji, kde se nav\'edc nach\'e1zej\'ed i poz\'f9statky Nommovy v\'fdpravy a n\'eckter\'e9 p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 lid\'e9 obdr\'9eeli darem od sv\'fdch kosmick\'fdch zachr\'e1nc\'f9. Mimo jin\'e9 lze pr\'fd z t\'e9to jeskyn\'ec pozorovat Po-tolo a dal\'9a\'ed vesm\'edrn\'e1 t\'eclesa. Znamen\'e1 to, \'9ee jsou zde ukryty p\'f8\'edstroje umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed kontakt i se vzd\'e1len\'fdmi, n\'e1m dosud nep\'f8\'edstupn\'fdmi oblastmi kosmu? Na tuto ot\'e1zku nezn\'e1me dosud odpov\'ec\'ef. Dogoni tajemstv\'ed jeskyn\'ec p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9e\'ed. O jej\'ed p\'f8esn\'e9 poloze v\'ed jen \'fazk\'fd krou\'9eek zasv\'eccenc\'f9. A tak se mus\'edme spokojit s t\'edm, co n\'e1m p\'f8\'edslu\'9an\'edci tohoto z\'e1hadn\'e9ho kmene sami prozrad\'ed.\par
\par
VII. P\'d8\'cdLI\'8a MAL\'cd P\'d8\'cdCHOZ\'cd\par
Jitro ji\'9e pokro\'e8ilo a zvolna se bl\'ed\'9eilo poledne. Dvacetiosmilet\'fd Garry Wilcox rozv\'e1\'9eel hn\'f9j na sv\'e9 farm\'ec u Newark Valley ve st\'e1t\'ec New York. Z traktoru zahl\'e9dl, jak na okraji pole, v bl\'edzkosti n\'eckolika strom\'f9, le\'9e\'ed b\'edl\'fd v\'e1lcovit\'fd objekt.\par
\'84Domn\'edval jsem se, \'9ee je to trup nebo palivov\'e1 n\'e1dr\'9e letadla. Bouchal jsem do toho a kopal. Reagovalo to jako kovov\'e9 pl\'e1tno. N\'e1hle se pod objektem objevily dv\'ec postavy. Nepodobaly se nikomu, koho jsem dosud vid\'ecl. Ob\'ec byly vysok\'e9 asi 1,2 m, m\'ecly na sob\'ec kovov\'e9 oble\'e8en\'ed. Nev\'edm, odkud vy\'9aly. Ka\'9ed\'e1 z nich nesla misku, asi tak okolo jedn\'e9 \'e8tvere\'e8n\'ed stopy, s n\'ec\'e8\'edm, co vypadalo jako drn. St\'e1l jsem asi stopu od lodi. Od t\'e9to chv\'edle budu o objektu mluvit jako o lodi, nejd\'f8\'edv jsem to pova\'9eoval za n\'e1dr\'9e.\par
Ti dva mal\'ed mu\'9e\'ed\'e8ci vykro\'e8ili od lodi a zastavili se asi jeden metr p\'f8ede mnou. Pak jsem m\'ecl pocit, jako by jeden z nich za\'e8al mluvit. A j\'e1 pochopil: nelekejte se, u\'9e jsme s lidmi mluvili. Jejich hlasy se v\'9aak nedaj\'ed popsat. Rozum\'ecl jsem, co bylo \'f8e\'e8eno, ale nemohu \'f8\'edci, zda mluvili anglicky nebo ne. Jeden z mu\'9e\'ed\'e8k\'f9 st\'e1l za z\'e1dy druh\'e9ho. Byli p\'f8\'edli\'9a \'9airoc\'ed na sv\'e9 mal\'e9 postavy. Nedok\'e1zal jsem rozeznat, jestli m\'ecli ramena nebo ne. Nem\'ecli tv\'e1\'f8 ani o\'e8i, \'fasta \'e8i vlasy. Zd\'e1lo se, \'9ee hlas nevych\'e1z\'ed p\'f8\'edmo z nich. Hlas tu ale byl. a pokud se jejich t\'ecla dot\'fdkala, nev\'ecd\'ecl jsem, odkud p\'f8ich\'e1z\'ed. Kdy\'9e zvedli ruce, tak v m\'edstech, kde bychom \'e8ekali loket, se objevil z\'e1hyb. B\'eclav\'e1 barva tohoto hladk\'e9ho oble\'e8en\'ed p\'f8ipom\'ednala barvu hlin\'edku, na obleku nebylo \'9e\'e1dn\'e9 na\'f8asen\'ed \'e8i kapsy. Jedin\'e1 v\'ecc, kter\'e9 jsem si v\'9aiml, byl z\'e1hyb na m\'edst\'ec lokte, kdy\'9e pohnuli rukama.\par
N\'e1hle jeden z nich \'f8ekl nahlas, \'9ee ji\'9e po t\'e9to polokouli cestovali. Nev\'edm, kter\'fd z nich to byl. Zd\'e1lo se, \'9ee hlas p\'f8ich\'e1z\'ed od toho p\'f8edn\'edho, toho, co byl ke mn\'ec bl\'ed\'9e. Pak \'f8ekli, \'9ee k n\'e1m mohou p\'f8ich\'e1zet ka\'9ed\'e9 dva roky. Jejich konverzace se rychle p\'f8esouvala z jednoho p\'f8edm\'ectu na druh\'fd. Tvrdili, \'9ee bychom nem\'ecli pos\'edlat lidi do kosmu. \'d8ekli, \'9ee pro n\'e1s nejsou na Marsu vhodn\'e9 podm\'ednky k \'9eivotu stejn\'ec jako pro n\'ec na Zemi\'85\ldblquote\par
Garry Wilcox svou obs\'e1hlou v\'fdpov\'ec\'ef v \'9aerifov\'ec kancel\'e1\'f8i ukon\'e8il l\'ed\'e8en\'edm odletu t\'eclesa. \'84Pak \'9ali zp\'e1tky pod lo\'ef. Kdy\'9e pod ni vch\'e1zeli, pon\'eckud sklonili hlavy. Zd\'e1lo se, \'9ee se lo\'ef vzn\'e1\'9a\'ed. Zaslechl jsem zvuk p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed motor auta b\'ec\'9e\'edc\'ed napr\'e1zdno. Nebyl p\'f8\'edli\'9a hlasit\'fd. Pak se lo\'ef za\'e8ala klouzav\'fdm letem vzdalovat a ve v\'fd\'9ace asi 50 metr\'f9 n\'e1hle zmizela. Jej\'ed odlet nebyl doprov\'e1zen \'9e\'e1dn\'fdmi vzduchov\'fdmi n\'e1razy, v\'ectrem, prachem, v\'ect\'9a\'edm hlukem, sv\'ecteln\'fdmi efekty nebo n\'ec\'e8\'edm podobn\'fdm.\ldblquote\par
Nev\'9aedn\'ed st\'f8etnut\'ed Garryho Wilcoxe s nezn\'e1m\'fdmi bytostmi se stalo proslul\'fdm, ale ne ojedin\'ecl\'fdm. Obdobn\'e9 zpr\'e1vy p\'f8ich\'e1zej\'ed z mnoha zem\'ed.\par
Pracovn\'edk bezpe\'e8nostn\'ed agentury ve Fr\'fddku-M\'edstku Old\'f8ich \'8akola m\'e1 dceru a syna. V roce 1992 ob\'ec d\'ecti spaly s matkou, kdy\'9e do pokoje zav\'edtala nezvan\'e1 n\'e1v\'9at\'ecva. V dopisu zve\'f8ejn\'ecn\'e9m Magaz\'ednem 2000 o tom \'8akola napsal:\par
\'84V ten ve\'e8er dceru probudila bolest ucha. P\'f8i ot\'e1\'e8en\'ed ze strany na stranu spat\'f8ila dv\'ec bytosti, kter\'e9 slab\'ec sv\'ect\'e9lkovaly bled\'ec modr\'fdm sv\'ectlem. Jedna bytost byla vysok\'e1 asi 190 cm. M\'ecla na sob\'ec jak\'fdsi pl\'e1\'9a\'9d s vysok\'fdm l\'edmcem. Dcera uv\'e1d\'ed, \'9ee pro ten l\'edmec nevid\'ecla hlavu. St\'e1la nehybn\'ec asi p\'f9l hodiny u man\'9eel\'e8iny postele a n\'ecco d\'eclala s rukama. Druh\'e1 bytost sed\'ecla zpo\'e8\'e1tku vedle jako pes s p\'f8edn\'edma nata\'9een\'fdma nohama. Zadkem spo\'e8\'edvala na zemi. Vypadala jako mal\'e9 d\'edt\'ec, asi 50-60 cm vysok\'e9, tenk\'e9 kon\'e8etiny, mandlov\'e9 velk\'e9 \'9aikm\'e9 o\'e8i, hlava jako \'9e\'e1rovka, bez u\'9a\'ed, nosu a \'fast. Na ka\'9ed\'e9 stran\'ec m\'ecla dlouh\'e9 prsty.\par
Na v\'fdpov\'ecdi m\'fdch d\'ecti m\'ec zaujaly dv\'ec skute\'e8nosti. Vysok\'fd tvor v jednom okam\'9eiku pohnul hlavou (nebo j\'ed oto\'e8il) tak rychle, \'9ee ji dcera vid\'ecla \'e8ty\'f8ikr\'e1t a\'9e p\'ectkr\'e1t. To mi p\'f8ipom\'edn\'e1 efekt, jako kdy\'9e ve tm\'ec ud\'ecl\'e1te rychl\'fd pohyb s n\'ecjak\'fdm z\'e1\'f8\'edc\'edm p\'f8edm\'ectem. Bytosti p\'f8ece sv\'ect\'e9lkovaly. Druh\'fd efekt se t\'fdk\'e1 mal\'e9 bytosti. P\'f8ibl\'ed\'9eila se k d\'ectem a dot\'fdkala se jich. Dcera tvrd\'ed, \'9ee c\'edtila dotyk, a popisuje ho, jako by se jich dot\'fdkala a z\'e1rove\'f2 nedot\'fdkala, \'9ee to neum\'ed vyj\'e1d\'f8it. J\'e1 osobn\'ec mysl\'edm, \'9ee c\'edtila druh n\'ecjak\'e9 energie, kterou stvo\'f8en\'ed vyza\'f8ovalo. Kdy\'9e se bytost p\'f8ibl\'ed\'9eila k mal\'e9mu synovi, reagoval na jej\'ed pohyb shodn\'ec s jej\'edma rukama nahoru a dol\'f9 v p\'f8edpa\'9een\'ed. Odchod obou nezvan\'fdch host\'ed si d\'ecti nepamatuj\'ed.\ldblquote\par
\par
Zatyka\'e8 na humanoidy\par
Mal\'e9, \'9aed\'ec zbarven\'e9 bytosti jsou snad nej\'e8ast\'ecj\'9a\'edm typem mimozem\'9a\'9dan\'f9, s nimi\'9e se lid\'e9 v posledn\'edm obdob\'ed setk\'e1vaj\'ed. Kontakty jsou tak \'e8ast\'e9, \'9ee umo\'9enily sestavit pom\'ecrn\'ec spolehliv\'fd portr\'e9t nejobvyklej\'9a\'ed podoby \'84\'9aedivc\'f9\ldblquote .\par
P\'f8ibli\'9en\'e1 v\'fd\'9aka \'fatl\'e9 drobn\'e9 postavy se pohybuje mezi 100 a\'9e 120 cm. Ale byli zaznamen\'e1ni i trpasl\'edci velc\'ed pouh\'e9ho p\'f9l metru, nebo naopak stvo\'f8en\'ed dosahuj\'edc\'ed t\'e9m\'ec\'f8 vzr\'f9stu \'e8lov\'ecka.\par
Hlava je podle lidsk\'fdch m\'ec\'f8\'edtek vzhledem k t\'eclu a kon\'e8etin\'e1m ne\'fam\'ecrn\'ec velk\'e1. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee je v n\'ed ulo\'9een mozek podstatn\'ec v\'ect\'9a\'ed ne\'9e lidsk\'fd.\par
Troj\'faheln\'edkov\'e9 tv\'e1\'f8i pod vysok\'fdm \'e8elem v\'e9vod\'ed obrovsk\'e9 o\'e8i. Jsou hluboko polo\'9een\'e9 nebo vpadl\'e9, daleko od sebe a maj\'ed lehce mandlov\'fd tvar. Sv\'ecdci jim n\'eckdy p\'f8ipisuj\'ed orient\'e1ln\'ed tvar.\par
Na m\'edst\'ec u\'9an\'edch boltc\'f9 lze rozeznat jen sluchov\'e9 otvory.\par
Mal\'e1 \'fasta bez rt\'f9 z\'f8ejm\'ec v\'f9bec neslou\'9e\'ed k p\'f8ij\'edm\'e1n\'ed potravy. Zuby nebyly pozorov\'e1ny.\par
Krk je relativn\'ec tenk\'fd, stejn\'ec jako nohy a ruce.\par
Poko\'9eka pevn\'e9 struktury b\'fdv\'e1 v\'ect\'9ainou hladk\'e1, n\'eckdy se lehce t\'f8pyt\'ed nebo vykazuje \'9aupinatost, jakou zn\'e1me u plaz\'f9. Jej\'ed barva je \'9aed\'e1 a\'9e \'9aedozelen\'e1, ob\'e8as s n\'e1dechem do \'e8erven\'e9.\par
A\'9e ke kolen\'f9m dlouh\'e9 pa\'9ee jsou zakon\'e8eny t\'f8emi nebo \'e8ty\'f8mi prsty. Dva z nich jsou p\'f8itom del\'9a\'ed ne\'9e ostatn\'ed. Mezi prsty se pne jemn\'e1 poko\'9eka, kter\'e1 vypad\'e1 jako plovac\'ed bl\'e1na. Tato membr\'e1na pevn\'ec spojuje i prsty u nohou, tak\'9ee to bud\'ed zd\'e1n\'ed kachn\'edho chodidla.\par
Pohlavn\'ed org\'e1ny se nepoda\'f8ilo rozpoznat.\par
Krev nahrazuje pr\'f9zra\'e8n\'e1 nebo b\'edl\'e1 tekutina.\par
Kontakty navazuj\'ed telepaticky. Mezi sebou hovo\'f8\'ed p\'f8ekotn\'ec rychle. Zn\'ed to pr\'fd jako rychle p\'f8ehr\'e1van\'fd magnetofonov\'fd p\'e1sek.\par
V\'fdskyt t\'ecchto ciz\'edch stvo\'f8en\'ed nen\'ed v\'fdsadou dvac\'e1t\'e9ho stolet\'ed. Jejich zplo\'9at\'ecl\'e1 chodidla vtiskla otisky ji\'9e do \'farodn\'e9ho bahna prehistorie.\par
\par
L\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e v prav\'ecku\par
V \'e8ervnu 1962 otiskl n\'ecmeck\'fd Das Vegetarische Universum vzru\'9auj\'edc\'ed \'e8l\'e1nek:\par
V pohrani\'e8n\'edm \'fazem\'ed mezi Tibetem a \'c8\'ednou le\'9e\'ed skalnat\'e1 oblast poho\'f8\'ed Bajan Kara Ula. Ji\'9e v roce 1938 zde byly nalezeny pozoruhodn\'e9 popsan\'e9 tabulky a hieroglyfy. Lid\'e9, o jejich\'9e vzhledu maj\'ed \'e8\'edn\'9at\'ed v\'ecdci jen slabou p\'f8edstavu, p\'f8ed n\'eckolika tis\'edci lety vy\'f8ez\'e1vali ploch\'e9 tal\'ed\'f8e z nejtvrd\'9a\'ed \'9euly pomoc\'ed obdivuhodn\'fdch, n\'e1m nezn\'e1m\'fdch p\'f8\'edstroj\'f9.\par
Celkem 716 kamenn\'fdch tal\'ed\'f8\'f9 nalezen\'fdch v jeskyn\'edch siln\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 gramofonov\'e9 desky s otvorem uprost\'f8ed. Od tohoto otvoru se t\'e1hne k vn\'ecj\'9a\'edmu okraji dvojit\'fd z\'e1\'f8ez spir\'e1lovit\'e9ho tvaru. P\'f8itom se nejedn\'e1 o zvukov\'e9 r\'fdhy, n\'fdbr\'9e o nejzvl\'e1\'9atn\'ecj\'9a\'ed p\'edsmo, jak\'e9 kdy bylo v \'c8\'edn\'ec a v\'f9bec na sv\'ect\'ec objeveno.\par
Trvalo p\'f8es dv\'ec desetilet\'ed, ne\'9e archeologov\'e9 a znalci star\'fdch p\'edsem a hieroglyf\'f9 dok\'e1zali p\'edsmo v r\'fdh\'e1ch rozlu\'9atit. Obsah je tak \'9aokuj\'edc\'ed, \'9ee Akademie starov\'eck\'e9 historie z Pekingu necht\'ecla v\'f9bec zpr\'e1vu profesora Tsum Um-nuje zve\'f8ejnit. Se \'e8ty\'f8mi kolegy se tento archeolog shodl na tom, \'9ee \'84vyryt\'e9 p\'edsmo informuje o kosmick\'fdch lod\'edch, kter\'e9 musely existovat p\'f8ed 12 000 lety\ldblquote . Cituje doslova: \'84N\'e1rod Dropa p\'f8i\'9ael z oblak\'f9 na sv\'fdch vzdu\'9an\'fdch vozidlech. Desetkr\'e1t se mu\'9ei, \'9eeny a d\'ecti n\'e1roda Kham do v\'fdchodu slunce schov\'e1vali v jeskyn\'edch. Pak porozum\'ecli znamen\'edm a vid\'ecli, \'9ee n\'e1rod Dropa tentokr\'e1t p\'f8i\'9ael s m\'edrov\'fdm \'famyslem\'85\ldblquote\par
N\'e1lezy poz\'f9statk\'f9 po Dropech a Khamech byly v jeskyn\'edch poho\'f8\'ed zaznamen\'e1ny ji\'9e d\'f8\'edve. Archeologov\'e9 v\'9aak dodnes nedok\'e1zali tyto tvory vysok\'e9 130 cm antropologicky za\'f8adit. Neexistuje \'9e\'e1dn\'e1 podobnost s \'c8\'ed\'f2any, Mongoly nebo Tibe\'9dany.\par
Lze samoz\'f8ejm\'ec argumentovat, \'9ee si p\'f8ed n\'eckolika tis\'edcilet\'edmi kronik\'e1\'f8 n\'e1roda Kham dovolil za\'9eertovat nebo \'9ee se v p\'f8\'edpad\'ec \'84vzdu\'9an\'fdch vozidel\ldblquote jednalo o pov\'ecru. Co v\'9aak maj\'ed potom znamenat v\'fdpov\'ecdi jin\'fdch hieroglyf\'f9, kter\'e9 jsou \'9ealozp\'ecvem o tom, jak byla \'84vlastn\'ed vzdu\'9an\'e1 flotila\ldblquote p\'f8i p\'f8ist\'e1n\'ed v t\'ec\'9eko p\'f8\'edstupn\'e9m poho\'f8\'ed zni\'e8ena, a neexistovaly prost\'f8edky ani zp\'f9sob, jak postavit novou.\par
Hieroglyfy z Bajan Kara Ula p\'f8ipadaj\'ed \'e8\'ednsk\'fdm archeolog\'f9m tak neuv\'ec\'f8iteln\'e9, \'9ee se k nim jako v\'ecdci vyjad\'f8uj\'ed jen velmi opatrn\'ec. Z kotou\'e8\'f9 byly se\'9akrab\'e1ny \'e8\'e1ste\'e8ky a posl\'e1ny do Moskvy k ur\'e8en\'ed st\'e1\'f8\'ed za pou\'9eit\'ed radioaktivn\'edho uhl\'edku. P\'f8itom byl u\'e8in\'ecn senza\'e8n\'ed objev: tabulky obsahuj\'ed velk\'e9 mno\'9estv\'ed kobaltu a kov\'f9. P\'f8i testu cel\'e9 tabulky za pou\'9eit\'ed oscilografu v\'ecdce udivil p\'f8ekvapiv\'fd rytmus oscilace. Jako by kotou\'e8e s p\'edsmem byly kdysi \'84nabit\'e9\ldblquote a slou\'9eily jako elektrick\'e9 vodi\'e8e.\par
Nikdo dnes nem\'f9\'9ee \'f8\'edci, co se za tabulkami s \'84r\'fdhov\'fdm\ldblquote p\'edsmem z doby p\'f8ed 12 000 lety skr\'fdv\'e1. Domn\'ecnky by byly p\'f8\'edli\'9a odv\'e1\'9en\'e9 a divok\'e9.\par
Existuje ov\'9aem star\'e1 \'e8\'ednsk\'e1 pov\'ecst o mal\'fdch huben\'fdch \'9elut\'fdch lidech, kte\'f8\'ed \'84p\'f8i\'9ali z oblak\'f9 a kter\'e9 pro jejich o\'9aklivost (neobvykl\'e9 \'9airok\'e9 hlavy a pavou\'e8\'ed t\'ecla) vyhubili \'84mu\'9ei s rychl\'fdmi ko\'f2mi\ldblquote (Mongolov\'e9?).\par
V jeskyn\'edch se skute\'e8n\'ec na\'9aly zbytky hrob\'f9 a koster z doby p\'f8ed 12 000 lety. N\'e1lezy ozna\'e8ovan\'e9 jako rasa Dropa a Kham skute\'e8n\'ec vykazuj\'ed obrovsk\'e9 lebky a k\'f8ehkou stavbu t\'ecla. V prvn\'edm \'e8\'ednsk\'e9m archeologick\'e9m hodnocen\'ed je \'f8e\'e8 o \'84vym\'f8el\'e9m druhu horsk\'fdch opic\ldblquote . Ale sly\'9ael n\'eckdy n\'eckdo o um\'ecl\'fdch \'84opi\'e8\'edch hrobech\ldblquote a o \'84opi\'e8\'edch tabulk\'e1ch s p\'edsmem\ldblquote ? V roce 1940 se archeologovi \'c8i Pu-tejovi za takov\'e9to vysv\'ectlen\'ed vysm\'e1la cel\'e1 Asie. \'c8i Pu-tej se ov\'9aem br\'e1nil verzi, podle kter\'e9 zbytky koster pat\'f8\'ed opic\'edm a tabulky s p\'edsmem odlo\'9eily do jesky\'f2 pozd\'ecj\'9a\'ed \'84kultury\ldblquote . Je to v\'9aechno trochu zamotan\'e9. Ale to nijak z\'e1hadu z Bajan Kara Ula nezmen\'9auje. Ta je o to slo\'9eit\'ecj\'9a\'ed, \'9ee st\'ecny jesky\'f2 nesou vyryt\'e9 kresby kotou\'e8\'f9 s p\'edsmem, v\'edckr\'e1t zn\'e1zor\'f2uj\'ed vych\'e1zej\'edc\'ed slunce, m\'ecs\'edc, hv\'eczdy a mezi t\'edm cel\'e9 roje objekt\'f9 elegantn\'ec se bl\'ed\'9e\'edc\'edch k poho\'f8\'ed zem\'ec.\par
\par
Na vln\'e1ch rozpor\'f9\par
Tento \'e8l\'e1nek vyvolal a je\'9at\'ec po dal\'9a\'edch desetilet\'edch st\'e1le vyvol\'e1v\'e1 bou\'f8liv\'e9 reakce a spory. V\'fdbuch nad\'9aen\'ed vesm\'ecs amat\'e9rsk\'fdch badatel\'f9 se st\'f8et\'e1val s intrikami a zarputil\'fdm ml\'e8en\'edm \'fa\'f8ad\'f9. \'c8\'ed\'f2an\'e9 pop\'f8eli, \'9ee by kdy podobn\'e9 disky byly u nich nalezeny. Za\'e8alo s\'edlit podez\'f8en\'ed, zda senza\'e8n\'ed zv\'ecsti o objevu nemaj\'ed k\'f8\'eddla pov\'ecstn\'e9 novin\'e1\'f8sk\'e9 kachny. Ale pak p\'f8i\'9ael zlom.\par
V roce 1974 dva exempl\'e1\'f8e t\'ecchto p\'edsmem pokryt\'fdch kotou\'e8\'f9 vyfotografoval rakousk\'fd in\'9een\'fdr Ernst Weger. Disky se v t\'e9 dob\'ec nach\'e1zely v muzeu Pan-pcho. Kr\'e1tce po zve\'f8ejn\'ecn\'ed sn\'edmk\'f9 byly p\'f8evezeny nezn\'e1mo kam. Ofici\'e1ln\'ed m\'edsta ale odm\'edtla o cel\'e9 z\'e1le\'9eitosti podat jakoukoli zpr\'e1vu.\par
V pou\'9ati Gobi p\'f8i b\'ec\'9en\'e9m v\'fdzkumu Rusov\'e9 nalezli UFO o pr\'f9m\'ecru 25 m a v n\'ecm 14 mal\'fdch stvo\'f8en\'ed. Jejich \'fatl\'e1 t\'ecla nesla ne\'fam\'ecrn\'ec velk\'e9 hlavy. Poz\'f9statky stroje i pos\'e1dky byly v neuv\'ec\'f8iteln\'ec dobr\'e9m stavu. V\'ecdci zkoumaj\'edc\'ed t\'ecla zcela vysu\'9aen\'e1 such\'fdm horkem dosp\'ecli k n\'e1zoru, \'9ee k hav\'e1rii do\'9alo p\'f8ed dvan\'e1cti tis\'edci lety. Jak bylo v Sov\'ectsk\'e9m svazu zvykem, objev byl ihned opat\'f8en n\'e1lepkou P\'f8\'edsn\'ec tajn\'e9. Stroh\'e9 informace pros\'e1kly na ve\'f8ejnost jen d\'edky dr. Valentinu Turonokovi.\par
V roce 1978 vy\'9ael den\'edk tehdy ji\'9e zesnul\'e9ho Angli\'e8ana dr. Robina-Evanse. Tento dobrodruh a badatel cestoval v polovin\'ec \'e8ty\'f8ic\'e1t\'fdch let p\'f8es Tibet do hrani\'e8n\'ed oblasti provinci\'ed \'c8ching-chaj a S\lquote -\'e8chuan. Pr\'e1v\'ec tam m\'ecl b\'fdt nov\'fd domov Drop\'f9. (Evans ov\'9aem tento lid ozna\'e8uje jako Dzopa.) Ji\'9e na hranic\'edch se setkal s prvn\'edmi reprezentanty tohoto n\'e1roda, kter\'fd se v\'fdrazn\'ec li\'9ail od okoln\'edho obyvatelstva.\ldblquote Byli vysoc\'ed asi 120 cm, velmi bled\'ed, m\'ecli podlouhl\'e9 \'9aikm\'e9 o\'e8i a \'9airok\'e1 \'fasta s tenk\'fdmi rty.\ldblquote\par
Byl p\'f8ijat pohostinn\'ec, a dokonce dostal p\'f8id\'eclenou d\'edvku Loren-La, kter\'e1 ho vyu\'e8ovala zdej\'9a\'edmu jazyku. Z jeho dlouh\'fdch rozhovor\'f9 s obyvateli vesnice vyplynul ne v\'9edy jasn\'fd obraz pohnut\'e9 minulosti.\par
Sami Dropov\'e9 si z\'f8ejm\'ec nejsou jisti, k\'fdm jsou a odkud p\'f8i\'9ali. (Pokud nen\'ed na vin\'ec Evansova chab\'e1 znalost jazyka.) Podle jedn\'e9 verze p\'f8ilet\'ecli z p\'e1t\'e9 planety, kter\'e1 ob\'edh\'e1 kolem Siria v souhv\'eczd\'ed Velk\'e9ho psa. Jin\'ed sta\'f8e\'9ainov\'e9 hovo\'f8ili o vlasti ctihodn\'e9ho n\'e1roda, le\'9e\'edc\'ed je\'9at\'ec hloub\'ecji ve vesm\'edru. Prvn\'ed kontakt se Zem\'ed nastal p\'f8ed dvaceti tis\'edci lety. Koloniz\'e1to\'f8i zde zalo\'9eili stanici a pak se vr\'e1tili dom\'f9, kam dorazili a\'9e po v\'fdm\'ecn\'ec mnoha generac\'ed.\par
V roce 1014 se kosmick\'e1 lo\'ef Drop\'f9 objevila znovu. P\'f8ist\'e1n\'ed se nepovedlo.\par
Pos\'e1dka ale p\'f8e\'9eila a z havarovan\'e9ho stroje zachr\'e1nila mimo jin\'e9 i informa\'e8n\'ed kotou\'e8e. Trose\'e8n\'edci se ubytovali v jeskyn\'edch, kam tak\'e9 pochov\'e1vali sv\'e9 mrtv\'e9. Ke ka\'9ed\'e9mu z nich pokl\'e1dali kamenn\'fd disk s runov\'fdm p\'edsmem. Na st\'ecny sluj\'ed malovali zpr\'e1vu o sv\'e9m osudu jako vzkaz pro dal\'9a\'ed generace a p\'f8\'edpadn\'e9 nov\'e9 p\'f8\'edchoz\'ed z mate\'f8sk\'e9 planety. Vyu\'9e\'edvali sv\'fdch znalost\'ed medic\'edny a pom\'e1hali l\'e9\'e8it m\'edstn\'ed obyvatele. To p\'f8isp\'eclo ke sbl\'ed\'9een\'ed. \'8eivili se tak\'e9 obchodem. Po n\'eckolika letech sm\'edru vypukl konflikt se skupinou Tibe\'9dan\'f9. Mnoho Drop\'f9 a jej\'edch potomk\'f9 padlo v boji. P\'f8e\'9eilo jen asi 30 rodin. B\'fdval\'ed meziplanet\'e1rn\'ed letci postupn\'ec zapom\'ednali sv\'e9 znalosti a degenerovali. Zachovali si jen trpasli\'e8\'ed vzhled.\par
Evansovy informace se v mnoha \'fadaj\'edch li\'9a\'ed od poznatk\'f9 archeolog\'f9, ale nesporn\'ec podporuj\'ed my\'9alenku, \'9ee na zemi dodnes \'9eij\'ed potomci p\'f8\'edchoz\'edch z kosmu. Ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1 \endash kde.\par
\par
Vesnice vesm\'edrn\'fdch trpasl\'edk\'f9\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po kmeni Drop\'f9 zt\'ec\'9euje okolnost, \'9ee do mnoha oblast\'ed \'c8\'edny je cizinc\'f9m st\'e1le vstup zak\'e1z\'e1n. Ofici\'e1ln\'ec tento kmen ani nen\'ed na seznamu etnick\'fdch skupin.\par
V roce 1995 vy\'9ael ve V\'eddni pozoruhodn\'fd \'e8l\'e1nek Lucretie Williamsov\'e9:\par
\'84Mezi r\'fd\'9eov\'fdmi a bambusov\'fdmi poli le\'9e\'ed v \'e8\'ednsk\'e9 provincii S\lquote -\'e8chuan vesnice trpasl\'edk\'f9. \'8eije zde sto dvacet lid\'ed, v\'ect\'9aina dosp\'ecl\'fdch m\'ec\'f8\'ed m\'e9n\'ec ne\'9e 115 cm, nejmen\'9a\'ed dokonce jen 63,5 cm. Jezd\'ed na d\'ectsk\'fdch kolech, domy ve vesnici jsou jako pro panenky: n\'edzk\'e9 dve\'f8e, n\'edzk\'e9 schody, kr\'e1tk\'e9 postele. Pro odborn\'edky jsou tito trpasl\'edci z\'e1hadou. B\'ec\'9en\'ec se s vrozenou poruchou vzr\'f9stu rod\'ed pouze jedno z 20 000 d\'ect\'ed. N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee trpasli\'e8\'ed vzr\'f9st je n\'e1sledkem zamo\'f8en\'ed \'9eivotn\'edho prost\'f8ed\'ed, jin\'ed jsou n\'e1zoru, \'9ee r\'f9st vesni\'e8an\'f9 brzd\'ed jeden ur\'e8it\'fd gen\ldblquote .\par
Provincie S\lquote -\'e8chuan je pr\'e1v\'ec tou oblast\'ed, kterou p\'f8i sv\'e9 cest\'ec k Drop\'f9m nav\'9at\'edvil dr. Evans. Nen\'ed vesnice trpasl\'edk\'f9 m\'edstem, kde p\'f8e\'9eili vzd\'e1len\'ed p\'f8\'edbuzn\'ed vesm\'edrn\'fdch ztroskotanc\'f9? Nen\'ed to s\'eddlo tolik hledan\'fdch Drop\'f9?\par
Podobnou ot\'e1zku si mus\'edme polo\'9eit je\'9at\'ec v jednom, zd\'e1nliv\'ec nesouvisej\'edc\'edm p\'f8\'edpad\'ec.\par
V m\'ecste\'e8ku Itabaianinha ve st\'e1t\'ec Sergipe, na severov\'fdchod\'ec Braz\'edlie, \'9eije na 32 000 obyvatel. P\'f8es sto z nich m\'ec\'f8\'ed m\'e9n\'ec ne\'9e 140 cm, co\'9e je v pom\'ecrn\'e9m vyj\'e1d\'f8en\'ed p\'ectadvacetkr\'e1t v\'edce ne\'9e v ostatn\'edch \'e8\'e1stech zem\'ec, kde p\'f8ipad\'e1 jeden trpasl\'edk na 100 000 obyvatel.\par
Tento jev vzbudil zv\'ecdavost brazilsk\'fdch, ale i zahrani\'e8n\'edch v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee tak mal\'e1 lokalita v Sergipe m\'f9\'9ee ukr\'fdvat kl\'ed\'e8 k odhalen\'ed genu zp\'f9sobuj\'edc\'edho zakrslost.\par
Podle v\'ecdc\'f9 z v\'fdznamn\'e9 Univerzity Johna Hopkinse ve Spojen\'fdch st\'e1tech, kte\'f8\'ed se ji\'9e p\'ect let zab\'fdvaj\'ed touto zvl\'e1\'9atnost\'ed Itabaianinhy, vykazuj\'ed mnoz\'ed jej\'ed obyvatel\'e9 mutace p\'f8i uvol\'f2ov\'e1n\'ed r\'f9stov\'e9ho hormonu, jen\'9e je p\'f8\'edmo spojen s takzvan\'fdm chromozomem sedm.\par
Mutace, ji\'9e vykazuj\'ed mnoh\'e9 ze zdej\'9a\'edch \'84liliput\'e1nsk\'fdch\ldblquote rodin, byla objevena p\'f8i zkoum\'e1n\'ed kyseliny deoxyribonukleov\'e9, a to nejen u \'9eiv\'fdch, ale i u zesnul\'fdch jedinc\'f9. A tak se prok\'e1zalo, \'9ee se tento jev patrn\'ec projevuje v Itabaianinhe ji\'9e po n\'eckolik generac\'ed, mo\'9en\'e1 velmi dlouhou dobu. Ov\'9aem teprve v dne\'9an\'ed dob\'ec se hledaj\'ed jeho p\'f8\'ed\'e8iny. Badatel\'e9 se zat\'edm domn\'edvaj\'ed, \'9ee vz\'e1cn\'e9 mutace souvisej\'ed s uzav\'edr\'e1n\'edm man\'9eelstv\'ed mezi pokrevn\'edmi p\'f8\'edbuzn\'fdmi.\par
Zn\'ed to logicky, ale nap\'f8\'edklad nom\'e1di z asijsk\'fdch a africk\'fdch pou\'9at\'ed praktikuj\'ed podobn\'e9 p\'f8\'edbuzensk\'e9 s\'f2atky ji\'9e po stalet\'ed, a p\'f8esto se py\'9an\'ed vysok\'fdmi postavami.\par
Dovol\'edme si tady navrhnout jin\'e9 mo\'9en\'e9 \'f8e\'9aen\'ed. Pr\'e1v\'ec kraj Sergipe se v minulosti stal c\'edlem opakovan\'fdch n\'e1v\'9at\'ecv mal\'fdch mimozemsk\'fdch bytost\'ed, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edch Dropy. Nedo\'9alo i zde v d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch ke k\'f8\'ed\'9eem obou ras? Nepoznamenaly geny trpasli\'e8\'edch vesm\'edrn\'fdch cizinc\'f9 vzr\'f9st obyvatel dne\'9an\'ed Itabaianinhy?\par
\par
Domy prap\'f9vodu\par
Masivn\'ed chmurn\'e9 mraky, val\'edc\'ed se zpoza hor, brzdily sv\'edt\'e1n\'ed a udr\'9eovaly krajinu v sv\'ecrac\'ed kazajce ponur\'e9ho \'9aera. Stoupali jsme zvolna pod\'e9l terasovit\'fdch r\'fd\'9eov\'fdch pol\'ed a\'9e k hranici lesa, zahalen\'e9ho chuchvalci mlhy. Drobn\'fd lepkav\'fd d\'e9\'9a\'9d ne\'fanavn\'ec sm\'e1\'e8el rozbl\'e1cenou stezku a m\'ecnil ji v nebezpe\'e8nou klouza\'e8ku. Spolu s n\'e1mi se po jej\'edm kluzk\'e9m h\'f8betu sna\'9eily prodrat nahoru des\'edtky vesni\'e8an\'f9. N\'eckte\'f8\'ed mu\'9ei, se\'f8azen\'ed do \'e8tve\'f8ic, nesli \'9eiv\'e1 prasata, zav\'ec\'9aen\'e1 na bambusov\'fdch hol\'edch, jin\'ed t\'e1hli za sebou statn\'e9 vodn\'ed buvoly. T\'ec\'9ek\'e1 zv\'ed\'f8ata se nedok\'e1zala udr\'9eet na rozmokl\'e9m svahu, smekala se dol\'f9 a zahrnovala n\'e1s spr\'9akami bl\'e1ta, odletuj\'edc\'edho zpod zoufale zab\'edraj\'edc\'edch kopyt. Trvalo dobrou hodinu, ne\'9e se n\'e1m poda\'f8ilo dorazit k osam\'ecl\'e9 usedlosti v m\'eclk\'e9m sedle, t\'ecsn\'ec pod vrcholem kopce, a pot\'e9 kone\'e8n\'ec vstoupit do vesnice.\par
St\'f8ed vesnice budil dojem leti\'9at\'ec. Na vysok\'fdch sloupech podvozk\'f9 st\'e1la, se\'f8azeno jedno vedle druh\'e9ho, zvl\'e1\'9atn\'ed monstra. Jejich neobvykl\'fd tvar se podobal kosmick\'fdm v\'fdsadkov\'fdm \'e8lun\'f9m.\par
Tyto neoby\'e8ejn\'e9 domy v sam\'e9m centru indon\'e9sk\'e9ho ostrova Celebes ob\'fdvaj\'ed Torajov\'e9. \'c8lenov\'e9 tohoto zvl\'e1\'9atn\'edho n\'e1roda p\'f8\'edsahaj\'ed, \'9ee jejich p\'f8edkov\'e9 Puangov\'e9 p\'f8i\'9ali na Zemi z hlubin vesm\'edru a m\'ecli p\'f9vodn\'ec v \'9eil\'e1ch b\'edlou krev. Ta z\'e8ervenala teprve po asimilaci s pozem\'9a\'9dany. Jin\'e9 d\'ecdictv\'ed v\'9aak p\'f8e\'e8kalo v\'ecky. P\'f8edev\'9a\'edm fascinuj\'edc\'ed obydl\'ed ve tvaru obrovsk\'fdch kosmick\'fdch lod\'ed, postaven\'e1 na masivn\'edch sloupech. Ji\'9e na prvn\'ed pohled p\'f8ipom\'ednaj\'ed v\'fdsadkov\'fd modul, opat\'f8en\'fd hydraulick\'fdmi podp\'ecrami. Torajov\'e9 jim \'f8\'edkaj\'ed domy prap\'f9vodu. V\'9aeobecn\'ec se t\'edm m\'edn\'ed m\'edsto, kde se \'e8lov\'eck narodil a odkud poch\'e1z\'ed. Samotn\'ed Torajov\'e9 ch\'e1pou ov\'9aem toto p\'f8\'edzvisko daleko \'9a\'ed\'f8eji. Tvar dom\'f9 pr\'fd odpov\'edd\'e1 kosmick\'fdm plavidl\'f9m, v nich\'9e p\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy jejich p\'f8edkov\'e9 p\'f8ilet\'ecli na na\'9ai planetu. Domy jsou ozdobeny \'f8adou tradi\'e8n\'edch symbol\'f9. Mnoh\'e9 z nich nazna\'e8uj\'ed spojitost komunity s nezn\'e1mou pravlast\'ed. Zcela naho\'f8e pod st\'f8echou um\'edst\'ecn\'e9 paprsky zn\'e1zor\'f2uj\'ed rozp\'edn\'e1n\'ed kosmu. Pod nimi je v\'ect\'9ainou kohout jako prost\'f8edn\'edk mezi zem\'ed a nebesy. \'c8asto se zde vyskytuje i zobrazen\'ed podivn\'e9ho nezn\'e1m\'e9ho pt\'e1ka s dlouh\'fdm krkem a chocholkou. Nen\'ed v\'9aak zn\'e1mo, stejn\'ec jako v p\'f8\'edpad\'ec n\'eckter\'fdch dal\'9a\'edch symbol\'f9, co vlastn\'ec p\'f8edstavuje, a nev\'ecd\'ed to ani Torajov\'e9.\par
Udivuj\'edc\'ed je i torajsk\'e1 mytologie o zrozen\'ed kosmu, kter\'e1 v podstat\'ec odpov\'edd\'e1 dne\'9an\'edm v\'ecdeck\'fdm poznatk\'f9m. Vyskytuj\'ed se v n\'ed hrdinov\'e9 s podivn\'fdmi jm\'e9ny. K po\'e8\'e1tk\'f9m existence vesm\'edru se v\'e1\'9ee Gaunti Kembong, co\'9e se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako \'84Mlhovina samo sebou se roztahuj\'edc\'ed\ldblquote , a Balloq Nangka Kaleno \endash tedy \'84Vejce, kter\'e9 se stalo bytost\'ed\ldblquote . D\'f9le\'9eitou roli sehr\'e1lo i Arrang di Balu \endash\ldblquote Z\'e1\'f8en\'ed v kameni\ldblquote . Torajov\'e9 nev\'ec\'f8\'ed, \'9ee kosmos stvo\'f8ili bohov\'e9. Bylo tomu naopak. Vesm\'edr stvo\'f8il bohy, a ti pak p\'f8il\'e9tali na Zemi, aby zde zanechali sv\'e9 potomky.\par
\par
Tajupln\'fd Tiki\par
\'dachvatn\'e1, v\'ec\'e8n\'ec zelen\'e1 poho\'f8\'ed se strm\'ec ty\'e8\'ed k sluncem rozp\'e1len\'e9 obloze. Pr\'f9zra\'e8n\'e9 k\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'ec \'e8ist\'e9 vody oce\'e1nu om\'fdvaj\'ed malebn\'e9 z\'e1toky s palmov\'fdmi h\'e1ji a romantick\'fdmi v\'edskami. \'c8arokr\'e1sn\'e1 p\'f8\'edroda umocn\'ecn\'e1 neodolateln\'fdm p\'f9vabem domorod\'fdch zvyk\'f9 vytv\'e1\'f8\'ed z Tichomo\'f8\'ed iluzi posledn\'edho r\'e1je a o\'e1zy klidu a m\'edru. A p\'f8esto na d\'e1vn\'e9 minulosti tohoto fascinuj\'edc\'edho koutu zem\'eckoule le\'9e\'ed d\'ecsiv\'fd st\'edn. Zd\'e1 se, \'9ee pr\'e1v\'ec zde se odehr\'e1valy dosud nevyjasn\'ecn\'e9 ud\'e1losti, \'9ee pr\'e1v\'ec zde do\'9alo ke kontaktu s jin\'fdmi sv\'ecty.\par
Domorodci na Mark\'e9z\'e1ch vypr\'e1v\'ecj\'ed o p\'f8\'edchodu mal\'fdch bytost\'ed z kosmu, kter\'e9 pob\'fdvaly ur\'e8it\'fd \'e8as na zemi a pak se op\'ect vr\'e1tily na nebesa. Tito tvorov\'e9 m\'ecli \'e8\'e1ste\'e8n\'ec jinou stavbu t\'ecla ne\'9e lid\'e9. Byli nesm\'edrn\'ec mal\'ed. Jejich v\'fd\'9aka nep\'f8esahovala jeden metr. Na krati\'e8k\'fdch zplo\'9at\'ecl\'fdch noh\'e1ch, kter\'e9 se daly rozpoznat jen p\'f8i ch\'f9zi, spo\'e8\'edvalo zavalit\'e9 t\'eclo s pom\'ecrn\'ec dlouh\'fdma rukama. Dlan\'ec nebyly zakon\'e8eny prsty. Tvo\'f8ila je \'9airok\'e1 ko\'9enat\'e1 plocha, vyztu\'9een\'e1 \'f8adou osmi k\'f9stek s \'e8l\'e1nky. Mal\'e9. zplo\'9at\'ecl\'e9, uprost\'f8ed jakoby prom\'e1\'e8kl\'e9 hol\'e9 hlav\'ec v\'e9vodily v\'fdrazn\'e9, nep\'f8\'edli\'9a p\'f8\'edv\'ectiv\'e9 o\'e8i.\par
Podobu nebesk\'fdch cizinc\'f9 v \'9eivotn\'ed velikosti zachycuje n\'eckolik prastar\'fdch soch z \'e8erven\'e9ho kamene. Jedna z nich o v\'fd\'9ace asi 80 cm je dnes vystavena v muzeu ostrova Tahiti. Podle historik\'f9 p\'f8edstavuje jednu z nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'edch osobnost\'ed polyn\'e9sk\'e9 mytologie \endash tikiho.\par
U\'9e o samotnou podstatu tohoto bo\'9estva se ov\'9aem vedou spory. \'c8\'e1st legend pova\'9euje tikiho za pouh\'fd symbol prap\'f9vodn\'ed energie, za bo\'9esk\'e9ho ducha, kter\'fd stvo\'f8il vesm\'edr, zemi a \'e8lov\'ecka. Jin\'e9 m\'fdty nazna\'e8uj\'ed, \'9ee tiki byl naprosto konkr\'e9tn\'ed, i kdy\'9e nepozemsk\'e9 stvo\'f8en\'ed. Nev\'edme, zda t\'edm byly m\'edn\'ecny tikiho neobvykl\'e9 vlastnosti a nadp\'f8irozen\'e9 schopnosti, nebo tak zd\'f9razn\'ecn jeho kosmick\'fd p\'f9vod. Nejasnosti je\'9at\'ec komplikuje tajemn\'fd zjev t\'e9to postavy. Tiki je v\'9edy ztv\'e1r\'f2ov\'e1n s abnorm\'e1ln\'ec velk\'fdma o\'e8ima, kter\'e9 \'e8asto lemuj\'ed kruhy, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed plaveck\'e9 br\'fdle. Stejn\'e9 nal\'e9z\'e1me i u japonsk\'fdch so\'9aek dogu. N\'eckdy je hlava v jak\'e9si p\'f8ilb\'ec nebo nese jin\'e9 technick\'e9 za\'f8\'edzen\'ed. Oproti zavalit\'fdm a urostl\'fdm Polyn\'e9san\'f9m je tiki mal\'fd a vyz\'e1bl\'fd.\par
O zvl\'e1\'9atnosti polyn\'e9sk\'fdch bo\'9estev sv\'ecd\'e8\'ed i jist\'e1 krutost, slu\'9a\'edc\'ed sp\'ed\'9ae dobyvatel\'f9m a koloniz\'e1tor\'f9m ne\'9e duchovn\'edm bytostem. Peter H. Buck zaznamenal \'e8\'e1st legendy o p\'f8\'edchodu \'84boh\'f9\ldblquote , kter\'e1 vypov\'edd\'e1 o mnoh\'e9m. Bohov\'e9, jak uvid\'edte sami, si lidskou l\'e1sku rozhodn\'ec nezaslou\'9eili:\par
\'84P\'f8i\'9ala doba, kdy bohov\'e9 z Opoy v Havaji p\'f8ipluli se z\'e1padn\'edm v\'ectrem v z\'e1dech k Tahiti, ale lid\'e9 p\'f8ed nimi v hr\'f9ze uprchl\'ed do jesky\'f2 a str\'9e\'ed v hor\'e1ch. D\'e1vky j\'eddla nebyly v\'ect\'9a\'ed ne\'9e pta\'e8\'ed zobnut\'ed. Bohov\'e9 se nejprve usadili na ostrov\'ec Morea a potom se dostali do Tautiry na Tahiti, kde vl\'e1dli jako tyrani. Lid Tautiru ve strachu opustil, nebo\'9d bozi po\'9eadovali hlavy v\'9aech mu\'9e\'f9-bojovn\'edk\'f9. V Tauti\'f8e z\'f9stali jen pt\'e1ci. Lid\'e9 prosili bohy, aby se nad nimi smilovali, a bohov\'e9 jejich modlitby vysly\'9aeli. Postupn\'ec pronikli bohov\'e9 do cel\'e9 zem\'ec Velk\'e9ho Tahiti. Lid\'e9 se jich u\'9e neb\'e1li a p\'f8izp\'f9sobili se jim\'85\ldblquote\par
Co to bylo za bohy, kte\'f8\'ed d\'ecsili sv\'fdm vzhledem a svou v\'f9li prosazovali fyzickou silou?\par
\par
Co skr\'fdval hrob 104?\par
V malebn\'e9 mexick\'e9 vyso\'e8in\'ec nad prostorn\'fdm \'fadol\'edm Oaxacy se rozkl\'e1daj\'ed ruiny kultovn\'edho m\'ecsta Monte Alb\'e1n. Ji\'9e spisovatel Egon Ervin Kisch jej oslavoval jako skute\'e8n\'fd div sv\'ecta. Na plo\'9ae 40 km2 jsou rozsety nes\'e8etn\'e9 chr\'e1my, pal\'e1ce, poh\'f8ebn\'ed komory a mohutn\'e1 opevn\'ecn\'ed. Prvn\'ed stavby zde byly zbudov\'e1ny ji\'9e v 6. stolet\'ed p\'f8. n. 1., kdy krajinu opanovali Zapot\'e9kov\'e9. M\'edsty se projevuje vliv je\'9at\'ec star\'9a\'ed civilizace Olm\'e9k\'f9, a naopak jako posledn\'ed p\'f8ed necel\'fdmi tis\'edci l\'e9ty p\'f8i\'9ali Mixt\'e9kov\'e9. Velkolep\'e1, d\'f9mysln\'ec promy\'9alen\'e1 architektura sv\'ecd\'e8\'ed o obdivuhodn\'e9m umu a schopnostech starov\'eck\'fdch stavitel\'f9 a zem\'ecm\'ec\'f8i\'e8\'f9. Archeologov\'e9 zde zaznamenali hned n\'eckolik nej\'85 Centr\'e1ln\'ed plocha je vytvo\'f8ena um\'ecle srovn\'e1n\'edm jednoho z pahork\'f9. Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, jak obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed zeminy muselo b\'fdt p\'f8em\'edst\'ecno. \'dadiv vyvol\'e1v\'e1 i dokonal\'e1 symetrie a p\'f8edev\'9a\'edm fascinuj\'edc\'ed rozm\'ecry, kter\'e9 z tohoto m\'edsta vytv\'e1\'f8ej\'ed nejmonument\'e1ln\'ecj\'9a\'ed n\'e1m\'ecst\'ed cel\'e9 Ameriky, a t\'edmto p\'f8\'edvlastkem lze ozdobit i 40 metr\'f9 \'9airok\'e9 schodi\'9at\'ec na severn\'ed stran\'ec komplexu.\par
Dne 9. ledna roku 1932 pr\'e1v\'ec v Monte Alb\'e1nu ude\'f8ila hodina mexick\'e9 archeologie. Alfonso Caso vstoupil do hrobu \'e8\'edslo 7 a odkryl poklad Mixt\'e9k\'f9. Tvo\'f8ilo jej na 500 p\'f8edm\'ect\'f9 ze zlata, perel, tyrkys\'f9 a horsk\'e9ho k\'f8i\'9a\'9d\'e1lu. N\'e1lez je nejv\'ect\'9a\'edm zlat\'fdm pokladem starod\'e1vn\'e9ho Mexika a sv\'fdm v\'fdznamem b\'fdv\'e1 srovn\'e1v\'e1n s objevem hrobu fara\'f3na Tutanchamona.\par
Ve st\'ednu t\'ecchto nesporn\'fdch archeologick\'fdch \'fasp\'ecch\'f9 z\'f9staly doned\'e1vna zcela, a mo\'9en\'e1 i z\'e1m\'ecrn\'ec, nepov\'9aimnuty n\'e1lezy, kter\'e9 mohou zcela zm\'ecnit n\'e1\'9a pohled nejen na minulost Mexika, ale i cel\'e9 planety.\par
St\'ecny hrob\'f9 \'e8\'edslo 104 a 105 jsou hust\'ec pokryty malbami, v nich\'9e historikov\'e9 rozpozn\'e1vaj\'ed zt\'eclesn\'ecn\'ed boh\'f9. Jedna sc\'e9na mi doslova vyrazila dech. V bizarn\'edm pr\'f9vodu kr\'e1\'e8\'ed n\'eckolik osob. V\'ect\'9aina z nich m\'e1 lidsk\'e9 rysy a tradi\'e8n\'ed \'fabor. Uprost\'f8ed se t\'e9m\'ec\'f8 ztr\'e1c\'ed mal\'e1, a p\'f8esto tak z\'f8eteln\'e1 postava humanoida. Velmi v\'fdrazn\'e9 o\'e8i hled\'ed pr\'f9zorem p\'f8ilby skafandru, kter\'e1 je soupravou hadic propojena s d\'fdchac\'edm p\'f8\'edstrojem \'e8i snad z\'e1sobn\'edkem pot\'f8ebn\'e9ho plynu na z\'e1dech. Podoba bytosti p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae ilustraci ze soudob\'e9ho v\'ecdeckofantastick\'e9ho rom\'e1nu ne\'9e starov\'eckou malbu a klade p\'f8ed n\'e1s neodbytnou ot\'e1zku: Setkali se p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Monte Alb\'e1nu skute\'e8n\'ec s t\'edmto ne-pozemsk\'fdm tvorem, anebo je malba pouh\'fdm v\'fdplodem fantazie?\par
\par
Mimozem\'9a\'9dan\'e9 m\'ecli choboty?\par
P\'f8ekvapivou odpov\'ec\'ef p\'f8inesly dal\'9a\'ed dva \'9aokuj\'edc\'ed objevy. Antropologick\'e9 muzeum v Mexiko City z\'edskalo a dnes i vystavuje opravdu zvl\'e1\'9atn\'ed prastarou sochu. Zat\'edmco v\'9aechny ostatn\'ed expon\'e1ty jsou pro pozn\'e1n\'edchtiv\'e9 n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky podrobn\'ec pops\'e1ny, zde tabulka s popisem sch\'e1z\'ed. Nikdo ani netu\'9a\'ed, kdo sochu vytvo\'f8il a \'e8\'ed podoba je zv\'ec\'e8n\'ecna v kameni. Koho asi p\'f8edstavuje stvo\'f8en\'ed s prot\'e1hlou hlavou ve tvaru troj\'faheln\'edku, v\'fdrazn\'fdma o\'e8ima a s chobotem \'e8i trubic\'ed d\'fdchac\'edho p\'f8\'edstroje na hrudi? Cht\'eclo by se v\'ec\'f8it, \'9ee navzdory stroh\'e9mu, zjevn\'ec realistick\'e9mu ztv\'e1rn\'ecn\'ed jde pouze o v\'fdjev z mytologie, ale dal\'9a\'ed senza\'e8n\'ed vykop\'e1vky z Mexika n\'e1s p\'f8esv\'ecd\'e8uj\'ed o opaku. Podobn\'e9 bytosti kdysi zcela jist\'ec kr\'e1\'e8ely po zemsk\'e9m povrchu. Na dosud utajovan\'e9m m\'edst\'ec archeologov\'e9 toti\'9e odkryli kostru men\'9a\'edho nezn\'e1m\'e9ho dvounoh\'e9ho tvora. Poz\'f9statky se skl\'e1daly z p\'e1te\'f8e, ramenn\'ed kosti, \'e8\'e1sti pa\'9e\'ed a podlouhl\'e9 hlavy ve tvaru troj\'faheln\'edku. Rekonstrukce vzhledu prok\'e1zala n\'e1padnou shodu s podobou sochy.\par
Mluv\'e8\'ed t\'fdmu mexick\'fdch antropolog\'f9 prohl\'e1sil, \'9ee se nejedn\'e1 o \'9e\'e1dn\'e9ho dosud zn\'e1m\'e9ho tvora, \'9eij\'edc\'edho kdy na Zemi, a nev\'e1hal vyslovit hypot\'e9zu o mimozemsk\'e9m p\'f9vodu. Podrobn\'e9 v\'fdsledky v\'ecdeck\'e9ho ohled\'e1n\'ed nebyly nikdy zve\'f8ejn\'ecny a tak\'e9 nen\'ed zn\'e1mo, kde je kostra nyn\'ed p\'f8echov\'e1v\'e1na. V\'ecrohodnost n\'e1lezu ale potvrdila agentura AFP.\par
Socha tak p\'f8ed n\'e1s nad\'e1le klade \'f8adu znepokojuj\'edc\'edch ot\'e1zek. Byla jej\'ed podoba vytvo\'f8ena podle zcela konkr\'e9tn\'edho vzoru, jak nazna\'e8uje vykopan\'e1 kostra? Jestli\'9ee ano, odkud poch\'e1zely bytosti s tak neobvykl\'fdm tvarem hlavy a zbytn\'ecl\'fdm hrudn\'edkem? P\'f8i\'9aly skute\'e8n\'ec z kosmu, anebo jsou v\'fdplodem jak\'e9si n\'e1m doposud nezn\'e1m\'e9 slep\'e9 v\'ectve evoluce lidsk\'e9ho rodu? Lze v\'f9bec p\'f8ipustit, \'9ee na na\'9a\'ed planet\'ec \'9eili tvorov\'e9, o jejich\'9e existenci jsme doposud nem\'ecli ani tu\'9aen\'ed? N\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed nevysv\'ectlen\'e9 objevy nazna\'e8uj\'ed, \'9ee minulost mohla m\'edt velmi p\'f8ekvapivou a z\'f8ejm\'ec i po\'f8\'e1dn\'ec nosatou tv\'e1\'f8.\par
Mnoh\'e9 budovy vybudovan\'e9 na Yucat\'e1nu ve stylu puuc jsou doslova posety kamenn\'fdmi tv\'e1\'f8emi vskutku zvl\'e1\'9atn\'edho boha de\'9at\'ec. Mayov\'e9 ho naz\'fdvali Chac. Zpod velk\'fdch o\'e8\'ed, kter\'e9 se na n\'e1s d\'edvaj\'ed jakoby zpod skafandru, vyr\'f9st\'e1 mohutn\'fd, doslova chobotovit\'fd nos. Pro\'e8 se Chac py\'9an\'ed touto neobvyklou ozdobou, nen\'ed zn\'e1mo. Obdobn\'e1 symbolika se nevyskytuje u \'9e\'e1dn\'e9ho jin\'e9ho mexick\'e9ho bo\'9estva.\par
Ob\'e8as v\'9aak nalezneme podobizny nezn\'e1m\'fdch cizinc\'f9 s d\'fdchac\'edmi trubicemi a za\'f8\'edzen\'edm. Nen\'ed Chac\'f9v chobot ozv\'ecnou podobn\'e9ho vybaven\'ed? Nebyla to ve skute\'e8nosti plynov\'e1 maska s filtrem, kter\'e1 umo\'9e\'f2ovala nebesk\'e9mu u\'e8iteli pobyt v pozemsk\'e9 atmosf\'e9\'f8e? Zn\'ed to \'9a\'edlen\'ec, ale dal\'9a\'ed objevy n\'e1s utvrzuj\'ed v t\'e9to odv\'e1\'9en\'e9 domn\'ecnce.\par
\par
Vl\'e1dce G\'e1n\'f9\par
Popul\'e1rn\'ed postavou hinduistick\'e9ho panteonu je druh\'fd syn boha \'8aivy \endash d\'e1rce \'fasp\'ecchu a odstra\'f2ovatel p\'f8ek\'e1\'9eek Gan\'e9\'9aa. Tradi\'e8n\'ec je zobrazov\'e1n se slon\'ed hlavou s jedn\'edm klem. M\'fdty o tom, jak p\'f8i\'9ael ke sv\'e9 ozdob\'ec, se r\'f9zn\'ed. \'c8asto v nich hraje roli planeta Saturn, kter\'e1 mu \'84sv\'fdm pohledem\ldblquote (z\'e1\'f8en\'edm? \endash pozn. aut.) zp\'f9sobila t\'ec\'9ek\'fd \'faraz, tak\'9ee musel naj\'edt n\'e1hradu. Klasick\'e1 slon\'ed hlava, s n\'ed\'9e ho na skla sv\'fdch aut a dve\'f8e kr\'e1mk\'f9 lep\'ed pro \'9at\'ecst\'ed indi\'e8t\'ed \'f8idi\'e8i a obchodn\'edci, z\'f8ejm\'ec nen\'ed p\'f9vodn\'ed podobou tohoto kuri\'f3zn\'edho boha.\par
V Britsk\'e9m muzeu jsou vystaveny mal\'e9 bronzov\'e9 so\'9aky Gan\'e9\'9ai z Bih\'e1ru. Na humanoidn\'ed postav\'ec vid\'edme hlavu, kter\'e1 nem\'e1 se zv\'ed\'f8etem zhola nic spole\'e8n\'e9ho. Ihned jsem si vzpomn\'ecl na n\'e1lez z Mexika. Hlavu ve tvaru troj\'faheln\'edku pokr\'fdv\'e1 p\'f8ilba. Zpod n\'ed vych\'e1z\'ed trubice podobn\'e1 chobotu. B\'f9h je oble\'e8en v kombin\'e9ze, na rukou m\'e1 rukavice, kter\'e9 jsou s od\'ecvem neprody\'9an\'ec spojeny. Na horn\'ed \'e8\'e1sti ka\'9ed\'e9 z pa\'9e\'ed m\'e1 p\'f8ipevn\'ecno jak\'e9si za\'f8\'edzen\'ed. Trochu se to podob\'e1 mu\'9ali, kterou m\'e1 ve znaku Shell. Rozhodn\'ec je to sp\'ed\'9a kosmonaut ne\'9e slon.\par
Nen\'ed Gan\'e9\'9aa stejn\'ec jako Chac a nezn\'e1m\'e1 bytost s chobotem z Antropologick\'e9ho muzea v Mexiko City \'e8asem ji\'9e notn\'ec pochroumanou vzpom\'ednkou na podobu humanoidn\'edch bytost\'ed, kter\'e9 kdysi nav\'9at\'edvily zemi?\par
Gan\'e9\'9aa stejn\'ec jako jeho mexi\'e8t\'ed kolegov\'e9 s \'84choboty\ldblquote byl pr\'fd velmi mal\'fd. Stal se vl\'e1dcem v\'9aech g\'e1n\'f9. O t\'ecchto polobo\'9esk\'fdch slu\'9eebn\'edc\'edch toho p\'f8\'edli\'9a nev\'edme. Vykon\'e1vali str\'e1\'9en\'ed slu\'9ebu, pom\'e1hali p\'f8i nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch akc\'edch, byli skute\'e8n\'fdmi d\'ecln\'edky nebe. Jejich v\'f9dce Gan\'e9\'9aa tak vlastn\'ec byl velitelem vesm\'edrn\'e9 pos\'e1dky.\par
\par
P\'f8\'edpad s vra\'9edou na po\'e8\'e1tku\par
Na ja\'f8e roku 1996 zve\'f8ejnil Magaz\'edn 2000 rozs\'e1hl\'fd seri\'e1l proslul\'e9ho badatele Jorge Martina o neobvykl\'fdch aktivit\'e1ch mimozemsk\'fdch civilizac\'ed na Portoriku. Mimo jin\'e9 zde byl uveden p\'f8\'edb\'ech, jen\'9e se mi navzdory zve\'f8ejn\'ecn\'ed d\'f9kaz\'f9 zd\'e1l b\'fdt pon\'eckud \'84p\'f8ibarven\'fd\ldblquote p\'f8elivem fantazie. V tom okam\'9eiku jsem netu\'9ail, \'9ee v n\'e1sleduj\'edc\'edm obdob\'ed budu s\'e1m \'e8elit hr\'f9zu nah\'e1n\'ecj\'edc\'ed p\'f8esv\'ecd\'e8ivosti podobn\'ec neuv\'ec\'f8iteln\'fdch fakt\'f9. Ale abychom nep\'f8edb\'edhali. Obs\'e1hl\'fd \'e8l\'e1nek nesl titul Mrtv\'fd mimozem\'9a\'9dan. Pro n\'e1s podstatn\'e1 \'e8\'e1st zn\'ecla:\par
\'84V roce 1981 vlastnil Baerga obchod v Salinas a jednoho dne mu jedna z jeho zam\'ecstnanky\'f2, Ada Zayasov\'e1, vypr\'e1v\'ecla o \'82mal\'e9m mu\'9e\'edkovi\lquote nebo \'fadajn\'e9m mimozem\'9a\'9danovi, kter\'e9ho jej\'ed man\'9eel, policejn\'ed d\'f9stojn\'edk, p\'f8echov\'e1val v n\'e1dob\'ec s formalinem. Vypr\'e1v\'ecla, \'9ee jej p\'f8evzal od mlad\'e9ho mu\'9ee, kter\'fd \'fadajn\'ec tuto bytost usmrtil v kopcovit\'e9 krajin\'ec nad Salinas, za Campamento Santiago, op\'ecrn\'fdm bodem americk\'e9 arm\'e1dy a N\'e1rodn\'ed gardy Portorika. Tento mlad\'fd mu\'9e \'fadajn\'ec hledal ve v\'fdb\'ec\'9ec\'edch mezi dv\'ecma velmi zn\'e1m\'fdmi horami mezi m\'ecsty Salinas a Cayey star\'e9 indi\'e1nsk\'e9 um\'ecleck\'e9 p\'f8edm\'ecty, kdy\'9e se n\'e1hle vyno\'f8ilo ze sluj\'ed n\'eckolik mal\'fdch bytost\'ed s velk\'fdmi hlavami a sna\'9eily se jej chytit za nohy. V panice uchopil klacek, kter\'fd le\'9eel na zemi, uhodil jednu z bytosti do hlavy, a t\'edm ji usmrtil. (Na jin\'e9m m\'edst\'ec popisuje, \'9ee bytost nem\'ecla krev, pouze hustou tekutinu neur\'e8it\'e9 barvy, kter\'e1 pr\'fd\'9atila z \'fast a nosu.) Ostatn\'ed bytosti uprchl\'fd a zmizely ve sluj\'edch. Vzal mrtvolu s sebou dom\'f9 a vlo\'9eil ji do n\'e1doby s formalinem.\par
O n\'eckolik dn\'ed pozd\'ecji zavolal tento mlad\'fd mu\'9e, kter\'fd \'9eil v Las Ichentas u Salinas, na hlavn\'ed policejn\'ed stanici a prosil, aby se u n\'ecj n\'eckdo zastavil a n\'ecco od n\'ecj p\'f8evzal. Policejn\'ed \'fa\'f8edn\'edk Santiago k n\'ecmu jel a byl p\'f8ekvapen\'fd, kdy\'9e vid\'ecl bytost ve sklen\'ecn\'e9 n\'e1dob\'ec. Mlad\'fd mu\'9e \'f8ekl, \'9ee jeho sestra i on sly\'9aeli minulou noc podivn\'e9 zvuky. Jako by se n\'eckdo sna\'9eil dostat do domu. M\'ecli pocit, \'9ee a\'9d to byl kdokoli, hledal tu \'82v\'ecc\lquote v n\'e1dob\'ec. Vypr\'e1v\'ecl o sv\'e9m setk\'e1n\'ed s podivn\'fdmi bytostmi v hor\'e1ch a o tom, jak jednu z nich zabil, a cel\'fd vystra\'9aen\'fd prosil Santiaga, aby si n\'e1dobu vzal.\par
Santiago ud\'eclal ofici\'e1ln\'ed zpr\'e1vu o \'fadajn\'e9m p\'f8\'edpadu, ale n\'e1dobu s \'82mal\'fdm mu\'9e\'edkem\lquote vzal s sebou dom\'f9, aby ji uk\'e1zal sv\'e9 \'9een\'ec.\par
Baerga se zv\'ecdav\'ec zeptal, jestli by bytost mohl vid\'ect. Ada Zayasov\'e1 odpov\'ecd\'ecla, \'9ee ji p\'f8inese. Za chv\'edli p\'f8inesla sklen\'ecnou n\'e1dobu, ve kter\'e9 byla mrtvola nezn\'e1m\'e9 bytosti. P\'f8inesla ji z domova, kde ji p\'f8echov\'e1val jej\'ed man\'9eel Osvaldo Santiago.\par
Baerga se zeptal, zda by souhlasila s t\'edm, \'9ee bytost vyjme z n\'e1doby a prohl\'e9dne si ji. Nic proti tomu nem\'ecla. Kdy\'9e si bytost prohl\'e9dl, po\'f8\'eddil ze v\'9aech mo\'9en\'fdch \'fahl\'f9 celkem 24 sn\'edmk\'f9 (n\'eckter\'e9 z nich byly u \'e8l\'e1nku oti\'9at\'ecny \endash pozn. aut.).\ldblquote\par
Baerga si je jist, \'9ee to, co si prohl\'ed\'9eel, nebyl lidsk\'fd, ani zv\'ed\'f8ec\'ed tvor.\par
\'84Bylo to mal\'e9, asi 30 a\'9e 35 cm, a velmi tenk\'e9. Barva poko\'9eky byla zelenob\'e9\'9eov\'e1 a hlava n\'e1padn\'ec velk\'e1, p\'f8esto\'9ee byla zdeformovan\'e1 mlad\'edkov\'fdm \'faderem. Nebyla to lidsk\'e1 bytost.\ldblquote\par
Fotografie \'fadajn\'e9ho mimozem\'9a\'9dana byly v Portoriku p\'f8edlo\'9eeny n\'eckolika patolog\'f9m a pediatr\'f9m s prosbou, aby k nim zaujali stanovisko. Ti nedok\'e1zali bytost zobrazenou na fotografi\'edch identifikovat. V\'ect\'9aina z nich prohl\'e1sila, \'9ee a\'e8koli se t\'eclo na obr\'e1zc\'edch pon\'eckud podob\'e1 lidsk\'e9mu tvoru, jsou zde znaky, kter\'e9 tomu neodpov\'eddaj\'ed, nap\'f8\'edklad d\'e9lka pa\'9e\'ed, velk\'e9 o\'e8n\'ed d\'f9lky, struktura kost\'ed hlavy, chyb\'ecj\'edc\'ed u\'9an\'ed boltce. Dal\'9a\'edm nezvykl\'fdm detailem je, \'9ee nohy vybaven\'e9 mal\'fdmi dr\'e1pky maj\'ed zjevn\'ec schopnost uchopit p\'f8edm\'ect jako ruka. V\'9aichni prohl\'e1sili, \'9ee vid\'ecli mnoho deformovan\'fdch lidsk\'fdch plod\'f9, ale n\'ecco takov\'e9ho jako na t\'ecchto obr\'e1zc\'edch nikdy. Z\'e1v\'ecre\'e8n\'e9 stanovisko odm\'edtli zaujmout, dokud nebudou moci t\'eclo sami vy\'9aet\'f8it.\ldblquote\par
\par
Trpasli\'e8\'ed mumie\par
Neobvykl\'fd n\'e1lez z Portorika m\'e1 sv\'e9ho vzd\'e1len\'e9ho dvojn\'edka.\par
V hlubok\'e9 skaln\'ed rokli na svaz\'edch Pedro Mountains. asi 100 km na z\'e1pad od Casperu ve Wyomingu, dva prospekto\'f8i p\'f8i hled\'e1n\'ed zlat\'e9 \'9e\'edly odst\'f8elili vchod do mal\'e9 n\'edzk\'e9 jeskyn\'ec. V jej\'edch \'fatrob\'e1ch nalezli na kamenn\'e9m stup\'ednku sed\'ect vysu\'9aenou lidskou postavi\'e8ku. Jej\'ed k\'f9\'9ee byla rudohn\'ecd\'e1 a vr\'e1s\'e8it\'e1. Tv\'e1\'f8 postr\'e1dala z\'f8eteln\'e9 rysy, ale m\'ecla nesporn\'ec humanoidn\'ed vzhled. Antropologick\'e9 odd\'eclen\'ed Harvardovy univerzity a po n\'ecm i dal\'9a\'ed v\'ecdeck\'e1 pracovi\'9at\'ec se shodla, \'9ee mumie pat\'f8ila bytosti lidsk\'e9ho vzhledu vysok\'e9 maxim\'e1ln\'ec 35 cm. St\'e1\'f8\'ed v okam\'9eiku smrti bylo odhadnuto na 65 let. Dobu ulo\'9een\'ed do jeskyn\'ec se nepoda\'f8ilo ur\'e8it. V hrobu nebylo zhola nic, \'9e\'e1dn\'e9 kresby, rytiny, poz\'f9statky z\'e1hrobn\'ed v\'fdbavy \'e8i jak\'e9koli symboly, nazna\'e8uj\'edc\'ed p\'f8\'edtomnost civilizace. Mumie je vystavena v Casperu, o jej\'edm p\'f9vodu v\'9aak nic bli\'9e\'9a\'edho nev\'edme.\par
Co si o t\'ecchto n\'e1lezech myslet? Pohybuj\'ed se po na\'9a\'ed planet\'ec mimozemsk\'e1 stvo\'f8en\'ed, vysok\'e1 pouh\'fdch t\'f8icet centimetr\'f9? Najdeme dal\'9a\'ed d\'f9kazy? Trochu mnou lomcovaly pochyby.\par
O patn\'e1ct m\'ecs\'edc\'f9 pozd\'ecji jsem se ale s\'e1m d\'edval do o\'e8\'ed podivn\'e9 trpasli\'e8\'ed bytosti. Zd\'e1lo se, \'9ee zem\'f8ela teprve v\'e8era. Jej\'ed t\'eclo neneslo sebemen\'9a\'ed zn\'e1mku rozkladu, ani nep\'f8ipom\'ednalo vysu\'9aen\'e9 trupy mumi\'ed. Sed\'ecla py\'9an\'ec, jako kdyby j\'ed m\'ecla b\'fdt prokazov\'e1na zvl\'e1\'9atn\'ed \'facta a \'e8est. Byla to mali\'e8k\'e1 bytost, a p\'f8esto na mne zap\'f9sobila mohutn\'fdm dojmem. Kladl jsem si ot\'e1zku, zda v\'f9bec poch\'e1z\'ed z na\'9aeho sv\'ecta.\par
V\'ecdeck\'fdm sv\'ectem neobjeven\'e1 trpasli\'e8\'ed mumie je ulo\'9eena v severo peru\'e1nsk\'e9m Trujillu. Pracovn\'edci tamn\'edho soukrom\'e9ho muzea Casinelli ji nalezli v jednom z hrob\'f9 kultury Mochic\'f9. Postavi\'e8ka nedosahuje v\'fd\'9aky ani 30 centimetr\'f9. Navzdory tomu nejev\'ed zn\'e1mky subtilnosti. Naopak se zd\'e1 b\'fdt dob\'f8e \'9eiven\'e1 a pod napnutou, jakoby st\'e1le vl\'e1\'e8nou poko\'9ekou se r\'fdsuje svalstvo. St\'e1\'f8\'ed mumie je odhadov\'e1no na nejm\'e9n\'ec 1 500 let. P\'f8esto t\'eclo nenese sebemen\'9a\'ed stopy rozpadu, jako by \'9eivot z n\'ecj vyprchal teprve zcela ned\'e1vno. Dochovaly se vlasy, zuby a dokonce i \'e8\'e1st o\'e8\'ed. Krom\'ec neuv\'ec\'f8iteln\'ec mal\'e9ho vzr\'f9stu a zvl\'e1\'9atn\'edho tvaru rozm\'ecrn\'e9 hlavy se tvor li\'9a\'ed od lid\'ed jak\'fdmsi pevn\'fdm v\'fdr\'f9stkem, kter\'fd se t\'e1hne od temene hlavy a\'9e do p\'f9li zad. Je to zr\'f9dn\'e1 t\'eclesn\'e1 deformace, anebo zcela p\'f8irozen\'e1 podoba?\par
Odpov\'ec\'ef na tuto ot\'e1zku by z\'e1rove\'f2 p\'f8inesla rozlu\'9at\'ecn\'ed dal\'9a\'edho r\'e9busu: \'e8\'edm vlastn\'ec bylo ono tajemn\'e9 \'84cosi\ldblquote ? Nejjednodu\'9a\'9a\'ed vysv\'ectlen\'ed, \'9ee jde o p\'f8ed\'e8asn\'ec narozen\'e9 a zdravotn\'ec siln\'ec posti\'9een\'e9 d\'edt\'ec, neobstoj\'ed. Lidsk\'fd plod by nemohl b\'fdt tak dokonale vyvinut\'fd. Cel\'e9 stvo\'f8en\'ed nen\'ed v\'ect\'9a\'ed ne\'9e list pap\'edru form\'e1tu A4, a p\'f8esto m\'e1 hustou h\'f8\'edvu vlas\'f9, zuby, nezvykle dlouh\'e9 kon\'e8etiny i prsty a ple\'9d porostlou kr\'e1tk\'fdmi chloupky. Mus\'edme tedy hledat jin\'e1 \'f8e\'9aen\'ed.\par
\par
Z\'e1hada se stup\'f2uje\par
P\'f8\'edpadem t\'e9to trpasli\'e8\'ed bytosti jsem se podrobn\'ec zab\'fdval ve sv\'e9 knize Tajemn\'e1 minulost a v r\'e1mci televizn\'edho seri\'e1lu Planeta z\'e1had jsem ho za\'f8adil do d\'edlu s n\'e1zvem Nevysv\'ectliteln\'e9 objevy. N\'eckolik dn\'f9 po jeho odvys\'edl\'e1n\'ed jsem dostal dopis a v n\'ecm \'9aokuj\'edc\'ed fotografii. Autorkou obou byla pan\'ed Marie Rivai. Jak jsem se p\'f8esv\'ecd\'e8il pozd\'ecji, moudr\'e1, vzd\'eclan\'e1 \'9eena renesan\'e8n\'edho form\'e1tu. Cestovatelka a spisovatelka. N\'eckter\'e1 z jej\'edch d\'ecl, nap\'f8\'edklad Smaragdov\'e9 ostrovy \endash origin\'e1ln\'ed a podn\'ectn\'e9 zpracov\'e1n\'ed indon\'e9sk\'fdch legend a m\'fdt\'f9, ale bohu\'9eel v na\'9aich zem\'ecpisn\'fdch \'9a\'ed\'f8k\'e1ch jen st\'ec\'9e\'ed nach\'e1zej\'ed nakladatele.\par
Dopis byl pozv\'e1nkou a fotografie v\'fdzvou k diskusi. Po dvou t\'fddnech jsem pan\'ed Rivai nav\'9at\'edvil s kameramanem Danem Krzywonem. Sed\'ecli jsme v domku na kraji Prahy provon\'ecn\'e9m v\'f9n\'ed Orientu a ti\'9ae p\'f8edouc\'ed kamerou zaznamen\'e1vali vzru\'9auj\'edc\'ed sv\'ecdectv\'ed.\par
\'84V druh\'e9 polovin\'ec \'f8\'edjna 1997 jsem pob\'fdvala v Jakart\'ec na ostrov\'ec J\'e1va. Pr\'e1v\'ec jsem se vr\'e1tila ze safari. Byla jsem vysoko v hor\'e1ch pobl\'ed\'9e m\'ecsta Bogoru. Byla jsem unaven\'e1 ze s\'e1laj\'edc\'edho slunce, a tak jsem po cest\'ec odpo\'e8\'edvala v p\'f8\'edjemn\'ec vychlazen\'e9m pokoji a d\'edvala se na televizi. Pojednou mne na obrazovce zaujal z\'e1b\'ecr jak\'e9si kost\'f8i\'e8ky. Koment\'e1tor vysv\'ectloval, \'9ee jde o rentgenov\'fd sn\'edmek trpasli\'e8\'edho mu\'9ee, zn\'e1m\'e9ho pod n\'e1zvem \'82Mu\'9e s tyg\'f8\'ed hlavou\lquote . Okam\'9eit\'ec ze mne spadla ve\'9aker\'e1 \'fanava a dychtiv\'ec jsem sledovala po\'f8ad a\'9e do konce. Dozv\'ecd\'ecla jsem se, \'9ee tento nalezen\'fd zvl\'e1\'9atn\'ed mu\'9e\'ed\'e8ek byl v\'ecdecky prozkoum\'e1n a nyn\'ed bude kr\'e1tce vystaven pro ve\'f8ejnost.\par
Druh\'e9ho dne jsem tam vyrazila. Ji\'9e z d\'e1lky podle dlouh\'e9 fronty jsem poznala, kde mu\'9ee s tyg\'f8\'ed hlavou vystavuj\'ed. To, co jsem na vlastn\'ed o\'e8i uvid\'ecla, st\'e1lo za n\'eckolikahodinov\'e9 \'e8ek\'e1n\'ed. Pod sklen\'ecnou vitr\'ednou v d\'f8ev\'ecn\'fdch truhli\'e8k\'e1ch le\'9eely dv\'ec podivn\'e9 bytosti. U jedn\'e9 byl n\'e1pis Jenglot, mu\'9e s tyg\'f8\'ed hlavou, u druh\'e9 Betoro Karang, skaln\'ed mu\'9e. U ka\'9ed\'e9ho z nich st\'e1la mal\'e1 lahvi\'e8ka s lidskou krv\'ed skupiny 0.\par
V dan\'e9 chv\'edli jsem byla u vitr\'edny mezi skupinou ma\'e8kaj\'edc\'edch se \'e8ernovlas\'fdch student\'f9 jedin\'e1 cizinka. Mo\'9en\'e1 jsem \'9eenu dohl\'ed\'9eej\'edc\'ed na expon\'e1ty zaujala t\'f8pyt\'edc\'edmi se kor\'e1lky \'e8esk\'e9ho k\'f8i\'9a\'9d\'e1lu, mo\'9en\'e1 se nechala p\'f8esv\'ecd\'e8it mou r\'e1znost\'ed. Pravda je, \'9ee vyndala mu\'9ee s tyg\'f8\'ed hlavou a polo\'9eila ho na svou dla\'f2. J\'e1 si ho mohla prohl\'e9dnout z opravdov\'e9 bl\'edzkosti, s\'e1hnout si na n\'ecj a dokonce i vyfotografovat. Mus\'edm se p\'f8iznat, \'9ee p\'f8esto, \'9ee jsem v\'ec\'f8\'edc\'ed \'e8lov\'eck, ke v\'9aemu z\'e1hadn\'e9mu a tajemn\'e9mu se stav\'edm zna\'e8n\'ec skepticky. Kdy\'9e jsem se dotkla k\'f9\'9ee tohoto humanoida, kter\'e1 nebyla v\'f9bec vyschl\'e1, naopak jemn\'ec napjat\'e1, projelo mnou m\'edrn\'e9 chv\'ecn\'ed.\par
Miniaturn\'ed postavi\'e8ka m\'ec\'f8ila pouh\'fdch dvacet centimetr\'f9, m\'ecla \'e8ern\'e9, 35 cm dlouh\'e9 vlasy, vyr\'f9staj\'edc\'ed z jej\'edho temene, a cel\'e9 t\'ecl\'ed\'e8ko pokr\'fdvaly jemn\'e9 chloupky.\par
Dva jeho zuby vy\'e8n\'edvaj\'edc\'ed z \'fast ve mn\'ec vyvol\'e1valy p\'f8edstavu vamp\'fdra. Dlouh\'e9, mohutn\'e9 dr\'e1py byly na rukou i na nohou. Pohlavn\'ed mu\'9esk\'e9 org\'e1ny byly zachov\'e1ny, pr\'e1v\'ec tak jako o\'e8i, kter\'e9 na mne hled\'ecly m\'edrn\'ec pootev\'f8en\'e9. Zd\'e1lo se, \'9ee tvor st\'e1le \'9eije.\par
Tvrzen\'ed Indon\'e9sanky, \'9ee krev ze zkumavky vlo\'9een\'e9 do truhli\'e8ky k Jenglotovi a Betoru Karangovi ka\'9ed\'fdch p\'ect dn\'ed zmiz\'ed, a tud\'ed\'9e tito jsou nesmrteln\'ed, ve mn\'ec vyvolalo nep\'f8\'edjemn\'e9 rozpaky. Dala jsem j\'ed sv\'e9 k\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'e9 kor\'e1le, pod\'eckovala a rychle se rozlou\'e8ila.\ldblquote\par
P\'f8\'edb\'ech obou nalezen\'fdch trpasli\'e8\'edch stvo\'f8en\'ed obsahuje v\'edce otazn\'edk\'f9 ne\'9e vysv\'ectluj\'edc\'edch odpov\'ecd\'ed. Stroh\'e1 fakta sd\'ecluj\'ed, \'9ee Jenglot \endash mu\'9e s tyg\'f8\'ed hlavou \endash byl nalezen na ho\'f8e Punokawan, v m\'edst\'ec zvan\'e9m Tulung Agung, na v\'fdchodn\'ed J\'e1v\'ec. Objevil ho tam\'ecj\'9a\'ed domorodec Mbah Singo Gambrong, a pozor, ji\'9e v roce 1819. Bytost bydlela v jeho p\'f8\'edbytku a po\'9e\'edvala pouze krev sm\'edchanou s olejem Jafaronu.\par
V roce 1972 byl objeven dal\'9a\'ed podobn\'fd humanoid Betoro Karang \endash mu\'9e z Bo\'9e\'ed sk\'e1ly. M\'ecl pouh\'fdch 17 cm a dvakr\'e1t tak dlouh\'e9 vlasy. Jeho ochr\'e1nce, pan Suradji z m\'ecsta Blitar, s n\'edm mohlkomunikovat a tvrdil, \'9ee m\'e1 z\'e1zra\'e8n\'e9 schopnosti. Tak\'e9 toto stvo\'f8en\'ed po\'9e\'edvalo pouze krev, olej a kv\'ecty rostlin zvan\'fdch Telon.\par
Nen\'ed jasn\'e9, pro\'e8 ob\'ec t\'ecla jsou v tak dokonal\'e9m stavu a naprosto nepodl\'e9haj\'ed rozkladu. P\'f8ipome\'f2me si. \'9ee stejnou vlastnost m\'e1 i mumie z Trujilla. Je tato udivuj\'edc\'ed odolnost p\'f8\'ed\'e8inou legendy o nesmrtelnosti, nebo oba tvorov\'e9 jsou nyn\'ed pouze ve stavu jak\'e9si letargie?\par
Z\'edskat informace od odborn\'edk\'f9, kte\'f8\'ed Jenglota a Betoro Karanga zkoumali, je nemo\'9en\'e9. Jako kdyby tajili hrozn\'e9 tajemstv\'ed, Indon\'e9san\'e9 ml\'e8\'ed. Obdobn\'e1 stvo\'f8en\'ed jsou jim d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'e1 a z\'e1rove\'f2 se jich boj\'ed.\par
\'84M\'f9j dobr\'fd indon\'e9sk\'fd p\'f8\'edtel, vysoko\'9akolsky vzd\'eclan\'fd \'e8lov\'eck, p\'f8i pohledu na mnou po\'f8\'edzen\'e9 fotografie humanoid\'f9 prohl\'e1sil, abych se nezlobila, ale \'9ee na toto t\'e9ma se mnou diskutovat nebude a nep\'f8eje si, abych fotografie mu\'9ee s tyg\'f8\'ed hlavou a skaln\'edho mu\'9ee nosila do pokoje, kde sp\'ed jeho d\'ecti,\ldblquote vzpom\'edn\'e1 pan\'ed Rivai. P\'f8i n\'e1v\'9at\'ecv\'ec u n\'ed jsme m\'ecli dojem, \'9ee ani jej\'ed mu\'9e, rod\'e1k ze Sumatry, nen\'ed nad\'9aen\'fd z toho, \'9ee se o p\'f8\'edpad zaj\'edm\'e1me, a nejrad\'ecji by ho utajil.\par
\'d8ekl bych, \'9ee Indon\'e9san\'e9 v\'ecd\'ed o podobn\'fdch stvo\'f8en\'edch daleko v\'edc, ne\'9e tu\'9a\'edme, ale je to pro n\'ec, z n\'e1m nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9, naprost\'e9 tabu.\par
Jsou Jenglot a Betoro Karang d\'f9kazem o jak\'e9si prastar\'e9 p\'f8e\'9e\'edvaj\'edc\'ed trpasli\'e8\'ed rase? M\'e1me je pova\'9eovat za reprezentanty n\'e1m nezn\'e1m\'e9ho, ale ryze pozemsk\'e9ho \'9eivo\'e8i\'9an\'e9ho druhu, nebo p\'f8i\'9ali odjinud? Netvrd\'edm, \'9ee pr\'e1v\'ec oni postavili stroje schopn\'e9 plout vesm\'edrem, ale nelze vylou\'e8it, \'9ee byli na Zemi z\'e1m\'ecrn\'ec nebo nedopat\'f8en\'edm importov\'e1ni odjinud. Poda\'f8\'ed se n\'e1m n\'eckdy zkoumat \'9eiv\'e9 jednotlivce t\'ecchto zvl\'e1\'9atn\'edch bytost\'ed?\par
Netroufal bych si tvrdit, \'9ee ano, neb\'fdt jedn\'e9 \'e8erstv\'e9 ud\'e1losti. Do nemocnice ve m\'ecst\'ec Surabaja p\'f8inesl jeden roln\'edk dal\'9a\'ed dva, tentokr\'e1t \'9eij\'edc\'ed trpasli\'e8\'ed mu\'9ee. Co se s nimi stalo, \'fa\'f8ady nesd\'eclily, ale snad se to jednou dozv\'edme.\par
\par
VIII. TAJEMN\'cd MUTANTI\par
Od podzimu roku 1966 zneklid\'f2oval obyvatele americk\'e9 Virginie podivn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed p\'f8\'edzrak. Poprv\'e9 jej spat\'f8ilo p\'ect mu\'9e\'f9 kopaj\'edc\'edch hrob na h\'f8bitov\'ec pobl\'ed\'9e Clendaninu. Cosi nezn\'e1m\'e9ho sl\'e9tlo n\'e1hle ze stromu a krou\'9eilo nad hlavami vyd\'ec\'9aen\'fdch kop\'e1\'e8\'f9. V n\'e1sleduj\'edc\'edch m\'ecs\'edc\'edch tvora zahl\'e9dlo p\'f8es sto sv\'ecdk\'f9. Jejich v\'fdpov\'ecdi se shoduj\'ed. Z\'e1hadn\'e9 monstrum p\'f8ipom\'edn\'e1 statn\'e9ho mu\'9ee vysok\'e9ho p\'f8es dva metry. Jeho t\'eclo je hladk\'e9, \'e8erno\'9aed\'e9 nebo tmav\'ec hn\'ecd\'e9 barvy. Tv\'e1\'f8 nikdo nedok\'e1zal p\'f8esn\'ec popsat. V\'edme jen, \'9ee nad kr\'e1tk\'fdm zob\'e1kovit\'fdm nosem z\'e1\'f8\'ed obrovsk\'e9 rud\'e9, hypnotizuj\'edc\'ed o\'e8i. Jejich pohled nah\'e1n\'ed strach. V\'ect\'9aina pozorovatel\'f9 poc\'edtila nev\'fdslovnou hr\'f9zu a zmocnila se jich panika. Blanit\'e1 k\'f8\'eddla dosahuj\'ed rozm\'ecr\'f9 a\'9e t\'f8i metry a p\'f8i letu se kupodivu neh\'fdbaj\'ed. Tvor p\'f8esto placht\'ed nesm\'edrn\'ec rychle. Podle Rogera Scarberryho dok\'e1zal dokonce pron\'e1sledovat v\'f9z \'f8\'edt\'edc\'ed se po d\'e1lnici v\'edce ne\'9e 150ti kilometrovou rychlost\'ed. K\'fdm byl tento pta\'e8\'ed mu\'9e, se nikdy nepoda\'f8ilo zjistit.\par
\par
Zr\'f9dy z prav\'ecku\par
K\'f8\'ed\'9eenci \'e8lov\'ecka a pt\'e1ka jsou zn\'e1mi od d\'e1vnov\'ecku. M\'f9\'9eeme dokonce sm\'ecle tvrdit, \'9ee se stali obl\'edben\'fdmi n\'e1m\'ecty u\'9e prehistorick\'fdch um\'eclc\'f9. Kresby, zn\'e1zor\'f2uj\'edc\'ed podivn\'e9 pta\'e8\'ed lidi a jin\'e9 z\'e1hadn\'e9 nestv\'f9ry, kter\'e9 byly objeveny v jihofrancouzsk\'fdch jeskyn\'edch, poch\'e1zej\'ed z doby ledov\'e9. V Lascaux vid\'edme, jak bizon v b\'echu por\'e1\'9e\'ed mu\'9ee s pta\'e8\'ed hlavou. V Pergousetsk\'e9 jeskyni vystupuj\'ed z temn\'e9 skaln\'ed klenby, vyryt\'e9 do j\'edlovit\'e9 horniny, obrazy nestv\'f9r star\'e9 dvan\'e1ct tis\'edc let \endash bytost, kter\'e1 je nap\'f9l pt\'e1k a nap\'f9l \'e8lov\'eck, dvojno\'9eci se \'9api\'e8at\'fdma u\'9aima a zob\'e1kem vyr\'f9staj\'edc\'edm ze zad nebo antilopy s chobotem.\par
N\'ecmeck\'fd \'e8asopis Der Spiegel, kter\'e9mu se poda\'f8ilo z\'edskat povolen\'ed k pr\'f9zkumu, napsal:\par
\'84Nestv\'f9ry v t\'e9to jeskyni lze rozeznat teprve tehdy, kdy\'9e na n\'ec nam\'ed\'f8\'edme ku\'9eel sv\'ectla. Jsou se\'f8azeny zvl\'e1\'9atn\'edm zp\'f9sobem, co\'9e m\'e1 mo\'9en\'e1 p\'f8edstavovat cestu k duch\'f9m.Sedmdes\'e1t metr\'f9 od vchodu v prot\'e1hl\'e9 \'9aacht\'ec za\'e8\'edn\'e1 galerie z doby ledov\'e9 nejd\'f8\'edve dost realisticky: v p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti klenby jsou zobrazeny plivaj\'edc\'ed lan\'ec. Skoup\'fdmi \'e8\'e1rami jsou nakresleni zub\'f8i a kozorozi s roz\'9a\'ed\'f8en\'fdmi nozdrami a otev\'f8en\'fdmi tlamami. Jin\'ed maj\'ed v hrudi zabodnut\'e9 kop\'ed a pr\'e1v\'ec v nich dohas\'edn\'e1 \'9eivot.\par
Nadp\'f8irozen\'e9 p\'f8\'ed\'9aery se objevuj\'ed a\'9e hloub\'ecji v jeskyni, a jak postupujeme d\'e1le, jsou st\'e1le podivn\'ecj\'9a\'ed; kon\'ec se \'9eiraf\'edmi krky, zebry s kravsk\'fdmi kopyty a zv\'ed\'f8ec\'ed hlavy, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed dinosaury. V zadn\'edch prostor\'e1ch se v\'9aak tvary st\'e1vaj\'ed nez\'f8eteln\'fdmi. \'c8asto pokr\'fdv\'e1 skaln\'ed st\'ecny jen zm\'ec\'9d \'e8ar, kter\'e9 jako by zn\'e1zor\'f2ovaly klokot v hlubin\'e1ch zem\'ec. Zde se objevuj\'ed pta\'e8\'ed lid\'e9 a obrovsk\'e1 \'9eensk\'e1 pochva, dokreslen\'e1 kolem p\'f8irozen\'e9ho otvoru ve sk\'e1le.\ldblquote\par
Pova\'9eovali prav\'ecc\'ed auto\'f8i Zemi za \'9eenu a zv\'ed\'f8ata za bytosti, kter\'e9 se z n\'ed v hlubin\'e1ch jeskyn\'ec rod\'ed a postupn\'ec vych\'e1zej\'ed na sv\'ectlo? Nebo je to symbolick\'e1 p\'f8ipom\'ednka toho, \'9ee na po\'e8\'e1tku st\'e1lo neobvykl\'e9 spojen\'ed pozemsk\'fdch \'9een a pta\'e8\'edch, tedy mimozemsk\'fdch mu\'9e\'f9?\par
Zd\'e1 se, \'9ee jeskynn\'ed um\'eclci cht\'ecli svou zpr\'e1vu velmi dob\'f8e ukr\'fdt. Zat\'edmco realistick\'e9 kresby jsou dob\'f8e viditeln\'e9 ve velk\'e9m s\'e1le, pta\'e8\'ed lid\'e9 a dal\'9a\'ed mutanti pokr\'fdvaj\'ed strop zadn\'edho v\'fdb\'ec\'9eku. Ten je ov\'9aem tak n\'edzk\'fd, \'9ee se tu nelze ani posadit, a mus\'edte tedy le\'9eet na z\'e1dech, abyste kresby spat\'f8ili.\par
\par
Pta\'e8\'ed lid\'e9\par
V \'fadol\'ed Indu v ruin\'e1ch starobyl\'e9ho m\'ecsta Harrapa vykopali archeologov\'e9 des\'edtky rud\'ec zbarven\'fdch hlin\'ecn\'fdch so\'9aek. Na lidsk\'e9m t\'ecle je nasazena hlava, kter\'e9 dominuj\'ed obrovsk\'e9 o\'e8i a pta\'e8\'ed zoban. U\'9ai sch\'e1zej\'ed a jsou nahrazeny mal\'fdmi sluchov\'fdmi otvory. Novoz\'e9land\'9at\'ed Maorov\'e9 zanechali vy\'f8ez\'e1van\'e9 monstrum s k\'f8\'eddly a d\'ecsiv\'fdm v\'fdrazem v nepochybn\'ec pta\'e8\'ed tv\'e1\'f8i. Na \'8aalamounov\'fdch ostrovech domorodci v\'ec\'f8ili v existenci \'e8lov\'ecka-fregatky. Na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec jsou rytinami pta\'e8\'edch lid\'ed posety mnoh\'e9 sk\'e1ly a l\'e1vov\'e9 kameny. Mus\'edme ale rozli\'9aovat mezi kultem pta\'e8\'edho mu\'9ee, kter\'fd zauj\'edmal v\'fdznamnou pozici ve spole\'e8ensk\'e9 hierarchii a o jeho\'9e \'fa\'f8ad rok co rok soupe\'f8ili m\'edstn\'ed ml\'e1denci, a skute\'e8n\'fdmi k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a pt\'e1k\'f9.\par
Tyto kreatury, jak tvrd\'ed legenda, stvo\'f8ili bohov\'e9 p\'f8i sv\'e9m pobytu na zemi. P\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed o jejich existenci a bo\'9esk\'e9m p\'f9vodu je tak pevn\'e9, \'9ee ho nedok\'e1zal zpochybnit ani masivn\'ed \'fatok mision\'e1\'f8\'f9. Budovu p\'f9vabn\'e9ho kostel\'edka v Hangaroi zdob\'ed krom\'ec dvou osi\'f8el\'fdch klasick\'fdch and\'ecl\'f9 \'e8etn\'e1 vyobrazen\'ed pta\'e8\'edch lid\'ed. Uvnit\'f8 pak n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka p\'f8iv\'edtaj\'ed vy\'f8ez\'e1van\'e9 sochy svat\'fdch, p\'f8i nich\'9e nikdy nechyb\'ecj\'ed pt\'e1ci. Dokonce i uk\'f8i\'9eovan\'fd Je\'9e\'ed\'9a a Panna Marie je maj\'ed posazeny na sv\'fdch hlav\'e1ch. Archand\'ecl Gabriel je pak shodn\'ec s bl\'edzkov\'fdchodn\'ed tradic\'ed rovnou zobrazen s orl\'ed hlavou. Nenesou tyto proklat\'e9 shody pe\'e8e\'9d jak\'e9hosi hr\'f9zn\'e9ho tajemstv\'ed v d\'ecjin\'e1ch lidstva? Dok\'e1\'9eeme ji n\'eckdy rozlomit a nahl\'e9dnout do minulosti doposud zahalen\'e9 temnotou?\par
\par
H\'f8\'ed\'e8ka p\'f8\'edrody, nebo mimozemsk\'fd experiment?\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd kn\'ecz B\'e9ross\'f3s ve sv\'e9m spise Babylonika napsal: \'84V d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch \'9eily podivn\'e9, jedine\'e8n\'ec utv\'e1\'f8en\'e9 bytosti: lid\'e9 s dv\'ecma k\'f8\'eddly, \'e8ty\'f8mi k\'f8\'eddly a dv\'ecma tv\'e1\'f8emi, a tak\'e9 tac\'ed, kte\'f8\'ed m\'ecli jedno t\'eclo a dv\'ec hlavy \endash mu\'9eskou a \'9eenskou \endash , nebo dvoje pohlavn\'ed org\'e1ny; byli tak\'e9 lid\'e9 s koz\'edma nohama a s koz\'edmi rohy, bytosti s ko\'f2sk\'fdma nohama, a tak\'e9 takov\'e9, kter\'e9 m\'ecly ko\'f2sk\'e9 t\'eclo, zp\'f8edu pak lidsk\'fd trup. Byli tak\'e9 b\'fdci s lidsk\'fdmi hlavami, lvi s hlavami mu\'9e\'f9 i \'9een, \'e8ty\'f8hlav\'ed psi s ryb\'edmi ocasy. \'8eili tak\'e9 kon\'ec s ps\'edmi hlavami a ryb\'edmi ocasy, a tak\'e9 r\'f9zn\'e1 jin\'e1 stvo\'f8en\'ed. K tomu ryby, je\'9at\'ec\'f8i, hadi a neoby\'e8ejn\'ed tvorov\'e9 o sm\'edchan\'fdch t\'eclech.\ldblquote\par
Star\'e1 \'e8\'ednsk\'e1 Kniha hor a mo\'f8\'ed, jak\'fdsi zem\'ecpis z 3. st. p\'f8. Kr., varuje, \'9ee \'84ve vnitrozemsk\'fdch hor\'e1ch \'9eij\'ed lid\'e9 p\'f8evt\'eclen\'ed do zv\'ed\'f8at a tvorov\'e9 podivn\'ec zk\'f8\'ed\'9een\'ed\ldblquote .\par
N\'e1sledn\'ec spis rad\'ed, \'9ee spolehlivou ochranu poskytuje zap\'e1len\'fd bambus. Siln\'ec praskaj\'edc\'ed plameny nestv\'f9r\'e1m nah\'e1n\'ecj\'ed strach a udr\'9euj\'ed je v bezpe\'e8n\'e9 vzd\'e1lenosti.\par
Tyto opravdov\'e9 zr\'f9dy, nap\'f9l lid\'e9 a nap\'f9l zv\'ed\'f8ata, musely p\'f8e\'9e\'edt a\'9e do historick\'fdch dob. S jejich tajemnou uhran\'e8ivou podobou se setk\'e1v\'e1me doslova na cel\'e9m sv\'ect\'ec a mnohdy v takov\'fdch souvislostech, \'9ee se spolehliv\'ec vylupuj\'ed z kadlubu legend a st\'e1vaj\'ed nespornou realitou.\par
\'c8ern\'fd obelisk asyrsk\'e9ho panovn\'edka Salmanassara III. l\'ed\'e8\'ed slovem i obrazem v\'e1le\'e8n\'e1 ta\'9een\'ed. Je to stroh\'e1 a zcela pravdiv\'e1 zpr\'e1va o v\'edt\'eczstv\'ed, a nikoli p\'f8edivem fantazie sp\'f8eden\'e1 legenda. Mezi zcela konkr\'e9tn\'edmi v\'fdjevy, odpov\'eddaj\'edc\'edmi do detailu dobov\'fdm zvyklostem, lze z\'f8eteln\'ec rozeznat \'9eivo\'e8ichy s t\'eclem lva a lidskou hlavou a dlan\'ecmi. Nezd\'e1 se, \'9ee by jim bylo nutno prokazovat \'factu jako mytologick\'fdm nadp\'f8irozen\'fdm bytostem. Voj\'e1ci je dr\'9e\'ed na kr\'e1tk\'e9m \'f8et\'eczu. Dal\'9a\'ed obrazy pak zn\'e1zor\'f2uj\'ed n\'e1vrat z \'fasp\'ec\'9an\'e9 v\'e1le\'e8n\'e9 v\'fdpravy. Za hrd\'fdmi bojovn\'edky se vle\'e8ou z\'e1stupy zajatc\'f9, karavana velbloud\'f9 nese ohromn\'e9 pytle s uloupen\'fdmi cennostmi. Sou\'e8\'e1st\'ed bohat\'e9 ko\'f8isti jsou i sloni. Zapud\'edme-li domn\'ecnku, \'9ee podivn\'ed k\'f8\'ed\'9eenci mohli b\'fdt vyu\'9e\'edv\'e1ni k boji, pak i oni jsou z\'f8ejm\'ec origin\'e1ln\'edm v\'e1le\'e8n\'fdm ziskem. Museli tedy b\'fdt, mo\'9en\'e1 sice v\'fdjime\'e8nou, ale p\'f8ece jen re\'e1lnou, sou\'e8\'e1st\'ed \'9eivota tehdej\'9a\'ed doby.\par
Podobn\'e9 v\'fdjevy si lze prohl\'e9dnout v muzejn\'edch sb\'edrk\'e1ch v Louvru a v Bagd\'e1du. Texty na st\'e9l\'e1ch oznamuj\'ed, \'9ee to jsou \'84do zajet\'ed vzat\'e1 lidsk\'e1 zv\'ed\'f8ata\ldblquote .\par
Stejn\'e9, op\'ect pevn\'ec spoutan\'e9 tvory s t\'eclem lva a lidskou hlavou najdeme i na d\'f8ev\'ecn\'fdch obrazech z chr\'e1mu boha Jagannatha v jihoindick\'e9m Puri. Okoln\'ed sc\'e9ny napov\'eddaj\'ed, \'9ee k\'f8\'ed\'9eenci byli vyv\'e1d\'ecni jen u p\'f8\'edle\'9eitosti zvl\'e1\'9atn\'edch n\'e1bo\'9eensk\'fdch ritu\'e1l\'f9. V A\'9a\'9aurbani-palov\'ec knihovn\'ec v Ninive se dochoval n\'e1pis kr\'e1le Aguma II., podle n\'ecj\'9e byla tato monstra chov\'e1na i v babylonsk\'fdch svatyn\'edch.\par
Britsk\'e9 muzeum a p\'f8edev\'9a\'edm rozs\'e1hl\'e1 expozice P\'f8edoasijsk\'e9ho muzea v Berl\'edn\'ec nab\'edzej\'ed des\'edtky dal\'9a\'edch starobyl\'fdch reli\'e9f\'f9 ok\'f8\'eddlen\'fdch b\'fdk\'f9 s lidsk\'fdmi hlavami, lid\'ed-pt\'e1k\'f9, Sir\'e9n a dal\'9a\'edch rozmanit\'fdch nestv\'f9r s podivn\'fdmi t\'ecly.\par
Unik\'e1tn\'ed k\'f8\'ed\'9eence lid\'ed a \'9akorpion\'f9 najdeme na st\'ecn\'e1ch chr\'e1mu v mexick\'e9 Tule. V Egypt\'ec je vystavena neobvykl\'e1 sfinga s t\'eclem hada. Stejn\'e9ho tvora se ob\'e1vali Maorov\'e9 na Nov\'e9m Z\'e9landu. Vypr\'e1v\'ed o n\'ecm \'f8eck\'e1 mytologie a mnohokr\'e1t je vytes\'e1n i do zd\'ed \'e8etn\'fdch chr\'e1m\'f9 v Konaraku a Bhuvan\'e9\'9avaru v indick\'e9m st\'e1t\'ec Orissa. Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee p\'f8edstavitel\'e9 tak odli\'9an\'fdch a vzd\'e1len\'fdch civilizac\'ed vytvo\'f8ili podobn\'e1 d\'edla? Je to pouze n\'e1hoda, nebo byly podobizny k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 vytv\'e1\'f8eny podle skute\'e8n\'ec \'9eij\'edc\'edch vzor\'f9?\par
Uv\'ec\'f8\'edme-li star\'fdm letopis\'f9m, pak odpov\'ec\'ef na druhou \'e8\'e1st ot\'e1zky zn\'ed: ano.\par
Kult mutant\'f9 byl nejv\'edce roz\'9a\'ed\'f8en v Egypt\'ec. V ruin\'e1ch Karnaku a Luxoru najdeme bezpo\'e8et t\'ecchto k\'f8\'ed\'9eenc\'f9. Pr\'e1v\'ec v Egypt\'ec \'9eil kn\'ecz Manetho, kter\'fd ve sv\'fdch spisech tvrdil, \'9ee kdysi sestoupily na zemi bytosti z nebes, aby lidem p\'f8edaly alespo\'f2 \'e8\'e1st sv\'fdch v\'ecdomost\'ed.\par
\'84A tito bohov\'e9,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Manetho, \'84stvo\'f8ili lidi s k\'f8\'eddly a lidi s koz\'edma nohama. I lidi s rohy na hlav\'ec a jin\'e9 s ko\'f2sk\'fdma nohama. Stvo\'f8ili pr\'fd i tvory, kte\'f8\'ed byli zep\'f8edu lid\'e9 a zezadu kon\'ec. I b\'fdky s lidsk\'fdmi hlavami a psy s ryb\'edmi ocasy. K tomu je\'9at\'ec dal\'9a\'ed netvory a p\'f8\'ed\'9aery podobn\'e9 drak\'f9m. A tak\'e9 mnoho jin\'fdch zvl\'e1\'9atn\'edch bytost\'ed, r\'f9zn\'ec uzp\'f9soben\'fdch a vz\'e1jemn\'ec odli\'9an\'fdch.\ldblquote\par
P\'f8elo\'9e\'edme-li tuto pas\'e1\'9e do jazyka na\'9aich dn\'f9, pak by to znamenalo, \'9ee p\'f8edstavitel\'e9 n\'ecjak\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace prov\'e1d\'ecli genetick\'e9 pokusy, jejich\'9e v\'fdsledkem byli k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at. Ti byli po jist\'fd \'e8as nespornou realitou. Pro sv\'e9 neobvykl\'e9 vlastnosti a p\'f9vod se stali objektem uct\'edv\'e1n\'ed a zbo\'9en\'ecn\'ed, ale jinde tak\'e9 symbolem nebezpe\'e8\'ed a zla. V obou p\'f8\'edpadech m\'ecli otev\'f8en\'e9 dve\'f8e do mytologie.\par
P\'f8ipust\'edme-li, \'9ee mutanti skute\'e8n\'ec existovali, pak si nutn\'ec mus\'edme polo\'9eit ot\'e1zku, co bylo p\'f8\'ed\'e8inou jejich zrodu? Erich von D\'e4niken souhlas\'ed s legendami a tvrd\'ed, \'9ee k\'f8\'ed\'9eenci jsou v\'fdsledkem z\'e1m\'ecrn\'fdch genetick\'fdch pokus\'f9, kter\'e9 na na\'9a\'ed planet\'ec prov\'e1d\'ecli p\'f8edstavitel\'e9 mimozemsk\'fdch civilizac\'ed. Jin\'e1 teorie hovo\'f8\'ed o omylu p\'f8\'edrody. Mutanti pr\'fd vznikli n\'e1hodou, jako slep\'e1 v\'ectev v\'fdvoje \'9eivo\'e8i\'9an\'fdch druh\'f9, a proto tak\'e9 z\'e1hy vyhynuli. A kone\'e8n\'ec je zde pom\'ecrn\'ec re\'e1ln\'e1 \'favaha o d\'ecsiv\'fdch \'fa\'e8inc\'edch oz\'e1\'f8en\'ed a \'9eiveln\'edch katastrof, kter\'e9 zcela zm\'ecnily \'9eivotn\'ed podm\'ednky na zemi.\par
Siln\'e9 oz\'e1\'f8en\'ed skute\'e8n\'ec m\'f9\'9ee vyvolat zr\'f9dn\'e9 deformace. Po v\'fdbuchu jadern\'e9 elektr\'e1rny v \'c8ernobylu se za\'e8ala v oblasti l\'edhnout ku\'f8ata se \'9aesti k\'f8\'eddly a \'e8ty\'f8ma nohama. Bohu\'9eel i mnoh\'e9 lidsk\'e9 plody byly krut\'ec posti\'9eeny. Mutac\'edm se nevyhnuli ani obyvatel\'e9 amsterdamsk\'e9 \'e8tvrti Biljermerer, na ni\'9e se v \'f8\'edjnu 1992 z\'f8\'edtilo n\'e1kladn\'ed letadlo s vojensk\'fdm materi\'e1lem. Podle vyj\'e1d\'f8en\'ed l\'e9ka\'f8sk\'e9 komise se zde v n\'e1sleduj\'edc\'edch letech narodily d\'ecti s v\'edce prsty a dal\'9a\'edmi t\'eclesn\'fdmi vadami.\par
K vy\'f8e\'9aen\'ed z\'e1hady d\'e1vnov\'eck\'fdch mutant\'f9 by p\'f8isp\'ecl objev kostern\'edch poz\'f9statk\'f9 alespo\'f2 jednoho z nich. To se zat\'edm nepoda\'f8ilo, ale na peru\'e1nsk\'e9m pob\'f8e\'9e\'ed jsem se setkal s n\'ec\'e8\'edm, co z\'f8eteln\'ec napov\'edd\'e1, \'9ee za zrodem k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 opr\'e1vn\'ecn\'ec tu\'9a\'edme mimozemsk\'fd st\'edn.\par
\par
J\'edzda do pekla\par
\'84Pojedeme zkratkou,\ldblquote su\'9ae ozn\'e1mil m\'f9j \'f8idi\'e8 Luis a sjel z dobr\'e9 asfaltov\'e9 silnice na t\'e9m\'ec\'f8 neznatelnou pra\'9anou stezku v pol\'edch. Stoupali jsme k hol\'e9mu horsk\'e9mu h\'f8ebenu, zat\'edmco Huaraz po na\'9aem prav\'e9m boku se za\'e8al ztr\'e1cet hluboko v \'fadol\'ed. B\'edl\'e9 kostky dom\'f9 odhalily sv\'e9 vesm\'ecs ploch\'e9 st\'f8echy. \'c8er\'f2 do\'9ak\'f9 prostupovaly z\'e1\'f8\'edc\'ed \'e8tverce zinkov\'e9ho plechu a vytv\'e1\'f8ely dojem gigantick\'e9 \'9aachovnice. Na obzoru vyr\'f9staly majest\'e1tn\'ed kulisy \'c8ern\'fdch Kordiller. \'8at\'edhl\'fd, sn\'echob\'edl\'fd vrch Huascar\'e1nu z\'e1\'f8il v blankytn\'e9 nebesk\'e9 mod\'f8i. Slunce se odr\'e1\'9eelo od ledov\'fdch st\'ecn, p\'f8\'edjemn\'ec h\'f8\'e1lo a hladilo du\'9ai jasem. Ve vzduchu se neodbytn\'ec hl\'e1silo jaro.\par
Star\'e1 moudrost se nem\'fdl\'ed. \'c8lov\'eck nem\'e1 chv\'e1lit den p\'f8ed ve\'e8erem. Sotva fascinuj\'edc\'ed panor\'e1ma zmizelo za na\'9aimi z\'e1dy, idylu \'e8asn\'e9ho jitra vyst\'f8\'eddalo peklo. Ud\'fdchan\'fd v\'f9z se chv\'edlemi plazil do v\'fd\'9ae p\'f8es 4 000 metr\'f9, aby se vz\'e1p\'ect\'ed t\'e9m\'ec\'f8 nekontrolovateln\'ec \'f8\'edtil dol\'f9. Zb\'ecsile poskakoval, klouzal smykem a pokou\'9ael se vyhnout ne\'e8ekan\'fdm p\'f8ek\'e1\'9ek\'e1m. Cesta zjevn\'ec prod\'eclala ne\'9atovice. Jej\'ed tv\'e1\'f8 br\'e1zdil bezpo\'e8et kr\'e1ter\'f9, zasypan\'fdch pudrem utr\'9een\'fdch balvan\'f9. Zat\'edmco prav\'fd bok lemovaly ostr\'e9 hroty skalisek, vy\'e8n\'edvaj\'edc\'edch z kolm\'e9ho svahu, vlevo pod m\'edsty utr\'9eenou krajnic\'ed, se v\'fdhru\'9en\'ec \'9aklebila stovky metr\'f9 hlubok\'e1 propast. \'dazk\'fd koridor nedovoloval m\'edjen\'ed dvou automobil\'f9. Zoufal\'e9 trouben\'ed p\'f8ed ka\'9edou zat\'e1\'e8kou zn\'eclo melodi\'ed um\'edr\'e1\'e8ku.\par
Pozdn\'ed pohled do mapy nebyl povzbuzuj\'edc\'ed. Spojnice je vyzna\'e8ena jen jako nepatrn\'e1 linka vinouc\'ed se p\'f8es hory. Ve vysv\'ectlivk\'e1ch stoj\'ed upozorn\'ecn\'ed: \'84Velmi t\'ec\'9ek\'e1, ale rozhodn\'ec nezapomenuteln\'e1 cesta. (Tomu jsem v\'ec\'f8il.) P\'f8i de\'9ati se t\'e9m\'ec\'f8 okam\'9eit\'ec st\'e1v\'e1 zcela nesj\'edzdnou. Z\'f9sta\'f2te ihned st\'e1t!\ldblquote\par
\'84A modlete se!\ldblquote dodal bych pro nov\'e9 vyd\'e1n\'ed.\par
Pr\'9aet na\'9at\'ecst\'ed neza\'e8alo.\par
Nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'ec spokojen\'fd Luis zapom\'ednal, \'9ee v\'f9z m\'e1 brzdu, radostn\'ec nadskakoval na sedadle, kroutil zb\'ecsile volantem a ve zp\'ectn\'e9m zrc\'e1tku pozoroval, zda sd\'edl\'edm jeho nad\'9aen\'ed.\par
Pokus o \'fasm\'ecv se mi neda\'f8il. Dr\'9eel jsem k\'f8e\'e8ovit\'ec bra\'9anu s kamerou a mezi nohama sv\'edral stativ. Jedin\'fd matn\'fd z\'e1blesk \'9at\'ecst\'ed vyvol\'e1vala my\'9alenka, \'9ee pokud to p\'f8e\'9eijeme, u\'9aet\'f8\'edm za lunapark. Na horskou dr\'e1hu smrti m\'ec nejm\'e9n\'ec deset let nikdo nedostane.\par
Kone\'e8n\'ec cesta p\'f8estala p\'f8ipom\'ednat \'9eeb\'f8\'edk a v p\'f8ijateln\'e9m sp\'e1du klesala \'fadol\'edm Casmy k oce\'e1nu. Utrpen\'ed m\'eclo b\'fdt z\'e1hy vykoupeno. D\'edky Luisovu kaskad\'e9rsk\'e9mu kousku jsme u\'9aet\'f8ili spoustu \'e8asu a mohli zav\'edtat do Sechinu.\par
\par
Svatyn\'ec utrpen\'ed\par
Pob\'f8e\'9e\'ed na sever od Limy lemuj\'ed obrovsk\'e9 pyramidy, tajupln\'e9 svatyn\'ec i neuv\'ec\'f8iteln\'ec rozlehl\'e1 starov\'eck\'e1 m\'ecsta s honosn\'fdmi pal\'e1ci, prostorn\'fdmi n\'e1m\'ecst\'edmi a domy obchodn\'edk\'f9 a \'f8emesln\'edk\'f9. Ve st\'ednu t\'ecchto \'fachvatn\'fdch architektonick\'fdch skvost\'f9 se jako by ztr\'e1c\'ed zd\'e1nliv\'ec stroh\'fd a nen\'e1padn\'fd chr\'e1m v Cero Sechinu. A p\'f8itom je to jeden z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch a z\'e1rove\'f2 nejsenza\'e8n\'ecj\'9a\'edch archeologick\'fdch objev\'f9 cel\'e9 oblasti. Ji\'9e v t\'f8ic\'e1t\'fdch letech zde byl nalezen prvn\'ed z velk\'fdch kamenn\'fdch monolit\'f9, kter\'e9 tvo\'f8ily jakousi ochrannou st\'ecnu p\'f8ed vstupem do chr\'e1mu. Dodnes jich bylo odkryto t\'e9m\'ec\'f8 p\'ect set. V\'ect\'9aina z nich jsou skute\'e8n\'fdmi giganty, p\'f8esahuj\'edc\'edmi v\'fd\'9aku \'e8ty\'f8 metr\'f9. V\'edce ne\'9e jejich rozm\'ecry v\'9aak p\'f8ekvapuj\'ed unik\'e1tn\'ed obrazy, vysekan\'e9 do obou stran kamen\'f9. Nezn\'e1m\'ed auto\'f8i zde vytvo\'f8ili sv\'e9r\'e1znou galerii, v n\'ed\'9e, jako na slavnostn\'edm defil\'e9, dominuj\'ed v\'edt\'eczn\'ed v\'e1le\'e8n\'edci s uko\'f8ist\'ecn\'fdmi hlavami nep\'f8\'e1tel. Proudy krve se val\'ed z hrdel, z o\'e8\'ed kanou slzy a zbran\'ec jako by je\'9at\'ec st\'e1le \'f8in\'e8ely touhou po smrti. Je to oslava por\'e1\'9eky \'fato\'e8n\'edka, dobyt\'ed nov\'e9ho \'fazem\'ed nebo pouh\'fd hold krut\'e9mu n\'e1sil\'ed?\par
Druhou linii p\'f8edstavuje ohromuj\'edc\'ed mno\'9estv\'ed nepochopiteln\'ec hr\'f9zn\'fdch v\'fdjev\'f9. Mnoh\'e9 detaily jako by byly vyst\'f8i\'9eeny z u\'e8ebnice anatomie. Useknut\'e9 pa\'9ee, vydloubnut\'e9 o\'e8i, vypreparovan\'e1 p\'e1te\'f8 a vyoperovan\'e1 \'fastroj\'ed lidsk\'e9ho t\'ecla. Obrazy \'9aokuj\'ed sv\'fdm neoby\'e8ejn\'ec siln\'fdm naturalistick\'fdm pojet\'edm a nemaj\'ed obdobu nikde jinde v Peru.\par
Pobl\'ed\'9e, pod skalnat\'fdm pahorkem, se rozkl\'e1d\'e1 dal\'9a\'ed svatyn\'ec tzv. Alto Sechin, postaven\'e1 na t\'f8ech z\'e1kladn\'e1ch s velkolep\'fdm schodi\'9at\'ecm, \'9airok\'fdm 16 metr\'f9. Stavba, jej\'ed\'9e obvod p\'f8esahuje kilometr, je dlouh\'e1 300 m, \'9airok\'e1 250 m a 30 m vysok\'e1. Cel\'e1 je vybudov\'e1na ze \'9eulov\'fdch balvan\'f9, nesouc\'edch stopy kreseb a n\'e1t\'ecr\'f9. \'c8\'e1st jej\'ed n\'e1dhern\'e9 fas\'e1dy je vystavena v nedalek\'e9m Muzeu Maxe Uhla. Na jedn\'e9 plo\'9ae o rozm\'ecru p\'f8es dva \'e8tvere\'e8n\'ed metry je velmi modern\'edm zp\'f9sobem zobrazen le\'9e\'edc\'ed \'e8lov\'eck. O\'e8i m\'e1 zav\'f8en\'e9, jako by spal. Hlava je napojena na slo\'9eit\'fd syst\'e9m trubic, jimi\'9e prot\'e9k\'e1 jak\'e1si tekutina. Jednoduch\'fd \'9elut\'fd p\'f8\'edvod \'fast\'ed rovnou do lebe\'e8n\'ed dutiny. \'c8erven\'fd je opat\'f8en sadou z\'e1klopek, ur\'e8en\'fdch snad k regulaci tlaku, a obep\'edn\'e1 cel\'e9 \'e8elo. Materi\'e1l soustavy je zjevn\'ec pevn\'fd a kupodivu dokonale pr\'f9hledn\'fd. Odkud trubice vedou a co se d\'eclo se spodn\'ed polovinou t\'ecla, nelze zjistit. Zb\'fdvaj\'edc\'ed \'e8\'e1st zdi se nepoda\'f8ilo naj\'edt. Vypad\'e1 to v\'9aak, jako kdyby pacient byl um\'ecle dr\'9een p\'f8i \'9eivot\'ec, a neb\'fdt \'e8asov\'e9 propasti n\'eckolika tis\'edc\'f9 let, mohli bychom obraz pova\'9eovat za ilustraci proslul\'fdch Beljajevov\'fdch rom\'e1n\'f9 o fantastick\'fdch pokusech na lidech.\par
Z Peru zn\'e1me je\'9at\'ec jednu, i kdy\'9e m\'e9n\'ec morbidn\'ed zpr\'e1vu o l\'e9ka\'f8sk\'fdch z\'e1kroc\'edch v d\'e1vnov\'ecku. Dr. Javier Cabrera z Icy vlastn\'ed na dvan\'e1ct tis\'edc andezitov\'fdch kamen\'f9 pokryt\'fdch rytinami.Zna\'e8n\'e1 \'e8\'e1st p\'f8edstavuje sc\'e9ny ze \'9eivota nezn\'e1m\'e9 vysp\'ecl\'e9 civilizace. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci v\'ecd\'ecli, \'9ee zem\'ec je kulat\'e1, znali jej\'ed pr\'f9m\'ecr a um\'ecli vypo\'e8\'edst vzd\'e1lenost od slunce. Disponovali technick\'fdmi prost\'f8edky, kter\'e9 myln\'ec pova\'9eujeme teprve za n\'e1\'9a vyn\'e1lez. Vesm\'edr pozorovali dalekohledy, vyr\'e1b\'ecli kovov\'e9 zbran\'ec a vynikaj\'edc\'edm zp\'f9sobem zvl\'e1dli medic\'ednu. V p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby vsazovali pacient\'f9m do \'e8elisti um\'ecl\'fd chrup, prov\'e1d\'ecli transplantace srdce, ledvin a dal\'9a\'edch \'9eivotn\'ec d\'f9le\'9eit\'fdch org\'e1n\'f9. Pacient byl p\'f8i tom napojen na n\'e1hradn\'ed krevn\'ed ob\'ech. O jeho spolehliv\'ec tvrd\'fd sp\'e1nek se postaralo narkotikum veden\'e9 rovnou do pr\'f9du\'9anice. K l\'e9\'e8b\'ec vyu\'9e\'edvali tak\'e9 transfuze krve, kterou odeb\'edrali t\'echotn\'fdm \'9een\'e1m. A to je velmi pozoruhodn\'e9. Teprve v polovin\'ec dvac\'e1t\'e9ho stolet\'ed v\'ecdci zjistili, \'9ee krev budouc\'edch maminek m\'e1 opravdu l\'e9\'e8iv\'e9 \'fa\'e8inky a podporuje imunitn\'ed syst\'e9m. Rytiny na kamenech z Icy jsou velmi realistick\'e9, ale nikoli d\'ecsiv\'e9.\par
Sechin je jin\'fd. Do nejmen\'9a\'edch detail\'f9 d\'f9kladn\'ec zachycen\'e9 v\'fdjevy k\'f8i\'e8\'ed hr\'f9zou, t\'f8esou se bolest\'ed, \'9ealuj\'ed a kladou ot\'e1zku: k\'fdm a pro\'e8 byly tyto d\'ecsiv\'e9 sc\'e9ny zv\'ec\'e8n\'ecny?\par
\par
P\'f8\'edli\'9a hr\'f9zn\'ed vet\'f8elci\par
\'c8\'e1st historik\'f9 zast\'e1v\'e1 n\'e1zor, \'9ee Sechin byl p\'f9vodn\'edm centrem chavinsk\'e9 kultury a vznikl asi v 15. stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem. Ale samotn\'fd objevitel t\'e9to svatyn\'ec, peru\'e1nsk\'fd archeolog Julius Tello, tvrdil, \'9ee se zde setk\'e1v\'e1me s naprosto cizorodou spole\'e8nost\'ed, kter\'e1 do \'fadol\'ed Casma, v n\'ecm\'9e se Sechin rozkl\'e1d\'e1, dorazila nezn\'e1mo odkud asi p\'f8ed 4 000 lety, aby po \'e8ase op\'ect stejn\'ec tajemn\'ec zmizela.\par
Pro\'e8 v\'9aak jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci zanechali tak podivn\'e9 kamenn\'e9 obrazy? Byli snad sv\'ecdky anatomick\'fdch pokus\'f9, kter\'e9 na lidech prov\'e1d\'ecli p\'f8\'edslu\'9an\'edci jak\'e9si z\'e1hadn\'e9, zna\'e8n\'ec vysp\'ecl\'e9, ale notn\'ec krut\'e9 nezn\'e1m\'e9 civilizace? Jestli\'9ee ano, k \'e8emu tyto hr\'f9zn\'e9 experimenty slou\'9eily? \'8alo o v\'ecdeck\'fd v\'fdzkum, p\'f8ed\'e1v\'e1n\'ed neobvykl\'fdch medic\'ednsk\'fdch zku\'9aenost\'ed, anebo dokonce o brut\'e1ln\'ed vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed \'e8\'e1st\'ed lidsk\'e9ho t\'ecla k nezn\'e1m\'fdm, mo\'9en\'e1 i ryze pr\'f9myslov\'fdm \'fa\'e8el\'f9m? A kdo vlastn\'ec sv\'edral skalpel a napojoval ne\'9a\'9dastn\'e9 ob\'ecti na soupravy p\'f8\'edstroj\'f9? Byly to ony gigantick\'e9 bytosti s neobvykl\'fdm tvarem hlavy a \'9aesti prsty na rukou, jejich\'9e portr\'e9ty se dochovaly na prav\'e9 st\'ecn\'ec chr\'e1mu? Ji\'9e na prvn\'ed pohled jsou na Zemi zjevn\'fdmi cizinci, sv\'fdm ob\'f8\'edm vzr\'f9stem a \'9airok\'fdmi rameny p\'f8ipom\'ednaj\'ed sp\'ed\'9ae golema ne\'9e p\'f8\'edslu\'9an\'edka lidsk\'e9ho rodu. Zat\'edmco z lid\'ed \'e8asto vid\'edme jen kusy jejich t\'ecl a vnit\'f8nosti, \'84\'9aestiprst\'ed\ldblquote z\'f9st\'e1vaj\'ed nedot\'e8eni. Jejich py\'9an\'e9, majest\'e1tn\'ed postavy se nad\'f8azen\'ec ty\'e8\'ed nad sv\'ectem bolesti a lidsk\'e9ho utrpen\'ed.\par
Jestli\'9ee v\'9aechny ostatn\'ed rytiny odpov\'eddaj\'ed do v\'9aech detail\'f9 realit\'ec, jak se du\'9auj\'ed historikov\'e9, pak i vyobrazen\'ed on\'ecch monster by m\'eclo p\'f8esn\'ec vystihovat d\'e1vnou skute\'e8nost. Gejz\'edr t\'e9to nebezpe\'e8n\'e9 domn\'ecnky n\'e1s vz\'e1p\'ect\'ed skr\'e1p\'ed spr\'9akou neodbytn\'fdch ot\'e1zek.\par
Co se v Sechinu odehr\'e1valo? Jsou obrazy vypreparovan\'fdch \'e8\'e1st\'ed lidsk\'fdch t\'ecl pouze sv\'e9r\'e1zn\'fdm sv\'ecdectv\'edm o hr\'f9z\'e1ch v\'e1lky, nebo d\'f9kladn\'fdm popisem l\'e9ka\'f8sk\'e9 laborato\'f8e, kter\'e1 o tis\'edce let p\'f8edb\'echla svou dobu? A k\'fdm byli jej\'ed z\'f8izovatel\'e9? P\'f8ist\'e1li v d\'e1vn\'e9 minulosti v Peru vet\'f8elci z kosmu? Testovali zde lidskou rasu a prov\'e1d\'ecli genetick\'e9 experimenty? Zanechali po sob\'ec dal\'9a\'ed pr\'f9kazn\'e9 stopy? A pokud ano, najdeme je?\par
V egyptsk\'e9 Sakk\'e1\'f8e, v rozlehl\'fdch podzemn\'edch prostor\'e1ch, jsou krom\'ec nes\'e8etn\'fdch t\'ecl mumifikovan\'fdch zv\'ed\'f8at ulo\'9eeny nejv\'ect\'9a\'ed sarkof\'e1gy na sv\'ect\'ec. V ob\'f8\'edch \'9eulov\'fdch van\'e1ch ale nespo\'e8\'edvaj\'ed mumie posv\'e1tn\'fdch b\'fdk\'f9, krokod\'fdl\'f9 a jin\'fdch velk\'fdch zv\'ed\'f8at, jak bychom o\'e8ek\'e1vali a jak napov\'edd\'e1 \'fa\'e8el tohoto skaln\'edho poh\'f8ebi\'9at\'ec. Kamenn\'e9 kolosy jsou pln\'e9 \'falomk\'f9 kost\'ed, pe\'e8liv\'ec zalit\'fdch p\'f8\'edrodn\'edm asfaltem. Pro\'e8?\par
Erich von D\'e4niken nab\'edz\'ed vysv\'ectlen\'ed:\par
\'84Egyp\'9dan\'e9 byli p\'f8esv\'ecd\'e8eni o znovuzrozen\'ed v\'9aech forem \'9eivota. Proto tak\'e9 praktikovali mumifikaci. Podle v\'edry Egyp\'9dan\'f9 mohl b\'fdt probuzen k nov\'e9mu \'9eivotu jen ten, jeho\'9e t\'eclo z\'f9stalo neporu\'9aeno. Takzvan\'e9 \'82Ka\lquote a \'82Ba\lquote (du\'9ae a t\'eclo) musely b\'fdt op\'ect spojeny.\par
Av\'9aak v sakk\'e1rsk\'e9m podzemn\'edm Serafeu se stal prav\'fd opak. Zde byly kosti rozsek\'e1ny a sm\'edch\'e1ny s lepkav\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm asfaltem. Je nasnad\'ec, \'9ee v tomto p\'f8\'edpad\'ec m\'eclo b\'fdt znovuzrozen\'ed zabr\'e1n\'ecno.\par
Pro\'e8? Kdy\'9e Egyp\'9dan\'e9 z n\'ecjak\'e9ho d\'f9vodu rozsekali kosti, mohli je hodit do Nilu, sp\'e1lit \'e8i zakopat do zem\'ec. Kv\'f9li rozsekan\'fdm kostem p\'f8ece nebylo t\'f8eba stav\'ect podzemn\'ed za\'f8\'edzen\'ed velikosti Serafea. Museli nam\'e1hav\'ec vysek\'e1vat ve sk\'e1le \'9airokou chodbu i v\'fdklenky v jej\'edch st\'ecn\'e1ch. Pak dopravovali po Nilu ze vzd\'e1lenosti tis\'edce kilometr\'f9 monstr\'f3zn\'ed sarkof\'e1gy z Assu\'e1nu do Sakk\'e1ry. S nep\'f8edstavitelnou n\'e1mahou byly \'9eulov\'e9 sarkof\'e1gy dovle\'e8eny do podzemn\'edch chodeb a nakonec um\'edst\'ecny do p\'f8ipraven\'fdch v\'fdklenk\'f9. A to v\'9aechno pro p\'e1r \'falomk\'f9 kost\'ed?\par
Jist\'ec to musely b\'fdt zcela zvl\'e1\'9atn\'ed kosti, \'9ee na n\'ec bylo vynalo\'9eeno tolik n\'e1mahy a n\'e1klad\'f9.Domn\'edv\'e1m se, \'9ee to byly kosti k\'f8\'ed\'9eenc\'f9. Dokud bohov\'e9 prodl\'e9vali na zemi, byla tato monstra pokl\'e1d\'e1na za posv\'e1tn\'e1. Nenarodila se p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem, n\'fdbr\'9e byla stvo\'f8ena bohy\'85\par
\'85 kdy\'9e kone\'e8n\'ec bohov\'e9 opustili na\'9ai zemi, z\'f9stalo zde st\'e1le je\'9at\'ec n\'eckolik koster. \'8a\'ed\'f8ily strach a hr\'f9zu, ale nikdo se ty p\'f8\'ed\'9aery neodv\'e1\'9eil zab\'edt, a\'9e nakonec p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem za\'9aly. Teprve nyn\'ed rozsekali jejich kosti, vybudovali pevn\'fd podzemn\'ed kryt, opat\'f8ili si nejpevn\'ecj\'9a\'ed sarkof\'e1gy ze \'9euly, dopravili je do Sakk\'e1ry a hodili do nich rozt\'f8\'ed\'9at\'ecn\'e9 kosti. Ty pak sm\'edsili s p\'e1chnouc\'edm lepkav\'fdm asfaltem, a dokonce je\'9at\'ec sarkof\'e1gy uzav\'f8eli poklopem t\'ec\'9ek\'fdm t\'f8icet tun.\par
Serafeum nebylo posv\'e1tn\'fdm m\'edstem, n\'fdbr\'9e v\'eczen\'edm pro zv\'ed\'f8ec\'ed monstra, kter\'e1 se u\'9e nikdy nem\'ecla narodit. Nikdy u\'9e nem\'ecly tyto kreatury \'9a\'ed\'f8it strach a hr\'f9zu mezi lidmi. Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 si byli v\'ecdom\'ed, \'e8eho cht\'ecli rozsek\'e1n\'edm t\'ecchto bytost\'ed dos\'e1hnout: jednou prov\'9edy je odstranit z povrchu zemsk\'e9ho.\ldblquote\par
V Sechinu nach\'e1z\'edme jistou paralelu \'fasil\'ed o definitivn\'ed a nezvratn\'e9 vymaz\'e1n\'ed v\'9aeho, co souviselo s genetick\'fdmi pokusy nezn\'e1m\'fdch cizinc\'f9. Chr\'e1m m\'ecl je\'9at\'ec jedno patro, kter\'e9 bylo zcela zni\'e8eno. N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci zk\'e1zu p\'f8ipisuj\'ed \'9eiveln\'ed katastrof\'ec, jin\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee se tak stalo p\'f8i obl\'e9h\'e1n\'ed. N\'eckolik podivn\'fdch skute\'e8nost\'ed se v\'9aak nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit. Mohlo by siln\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed nebo prudk\'e1 bou\'f8e zcela srovnat jen horn\'ed \'e8\'e1st budovy a spodn\'ed ponechat bez sebemen\'9a\'edho po\'9akozen\'ed? Jak se p\'f8\'edpadn\'ed dobyvatel\'e9 dostali nahoru, kdy\'9e obrann\'fd kamenn\'fd val nenese \'9e\'e1dn\'e9 stopy \'fatoku? A pro\'e8 museli zni\'e8it jen tuto \'e8\'e1st svatyn\'ec?\par
Horn\'ed patro bylo zbo\'f8eno se zjevnou nen\'e1vist\'ed a snahou o tot\'e1ln\'ed likvidaci. Kdosi zu\'f8iv\'ec bo\'f8il a rozmet\'e1val zdivo, urputn\'ec ni\'e8il vnit\'f8n\'ed za\'f8\'edzen\'ed a bez smilov\'e1n\'ed zab\'edjel stvo\'f8en\'ed, kter\'e1 zde na\'9ael. Sutiny jsou prom\'edseny \'falomky kost\'ed. Nevyvolala tuto erupci neb\'fdval\'e9 zloby snaha zbavit se nen\'e1vid\'ecn\'e9ho centra utrpen\'ed? Neprovozovali pr\'e1v\'ec v tomto odd\'edlu kosmi\'e8t\'ed vet\'f8elci sv\'e9 anatomick\'e9 pokusy, jak o tom vypov\'eddaj\'ed rytiny na venkovn\'edch st\'ecn\'e1ch chr\'e1mu? A nemohli pr\'e1v\'ec zde spat\'f8it sv\'ectlo sv\'ecta k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at?\par
Z drobn\'fdch st\'f8\'edpk\'f9 dosavadn\'edch poznatk\'f9 lze slo\'9eit mozaiku p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho sledu ud\'e1losti. Vesm\'edrn\'ed p\'f8edch\'f9dci dr. Moreau zkoumali \'e8lov\'ecka, prov\'e1d\'ecli \'f8adu zkou\'9aek, o jejich\'9e smyslu nem\'e1me ani tu\'9aen\'ed, a pokou\'9aeli se vytvo\'f8it sm\'ed\'9aen\'e9 tvory. Pak ukon\'e8ili svou misi a odlet\'ecli z na\'9a\'ed planety. Opu\'9at\'ecn\'e9 laborato\'f8e a opera\'e8n\'ed s\'e1ly v Sechinu zni\'e8ili lid\'e9, z jejich\'9e st\'f8edu byly vyb\'edr\'e1ny ob\'ecti k experiment\'f9m. Ot\'f8eseni t\'edm, \'e8eho byli sv\'ecdky a necht\'ecn\'fdmi \'fa\'e8astn\'edky, a z\'f8ejm\'ec i ve strachu z n\'e1vratu mocn\'fdch a krut\'fdch cizinc\'f9, opustili sv\'e9 p\'f9vodn\'ed domovy a zmizeli nezn\'e1mo kam. Je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm v\'9aak do kamene vytesali portr\'e9ty \'9aestiprst\'fdch gigant\'f9 a hr\'f9zn\'e9 detaily jejich d\'edla. Snad jako v\'fdstrahu pro ty, kte\'f8\'ed na tato m\'edsta doraz\'ed pozd\'ecji a budou se zde cht\'edt usadit.\par
Kam v\'9aak zmizeli k\'f8\'ed\'9eenci? Pokud nebyli v\'9aichni povra\'9ed\'ecni v chr\'e1mu, jist\'ec je\'9at\'ec n\'ecjak\'fd \'e8as do\'9e\'edvali. Pro\'e8 pak ale v unik\'e1tn\'ed kamenn\'e9 galerii nenach\'e1z\'edme jejich zobrazen\'ed? Je to jen proto, \'9ee m\'ecli b\'fdt nav\'9edy zapomenuti, nebo je p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Sechinu p\'f8ed opu\'9at\'ecn\'edm svatyn\'ec nikdy nespat\'f8ili na vlastn\'ed o\'e8i?\par
Dovolme si spekulaci. Zrod k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 jist\'ec nebyl d\'edlem okam\'9eiku a v\'fdsledkem jednor\'e1zov\'e9ho chirurgick\'e9ho z\'e1sahu. Nejednalo se p\'f8ece o \'84mechanickou\ldblquote skl\'e1da\'e8ku t\'ecl r\'f9zn\'fdch \'9eivo\'e8ich\'f9. Zm\'ecny musely m\'edt genetick\'fd charakter. A z\'f8ejm\'ec teprve potomci pokusn\'fdch osob se stali nositeli nov\'fdch, do genetick\'e9ho fondu jejich rodi\'e8\'f9 um\'ecle vlo\'9een\'fdch vlastnost\'ed a t\'eclesn\'fdch deformac\'ed. Rodily se d\'ecti s v\'fdrazn\'fdmi zv\'ed\'f8ec\'edmi rysy a schopnostmi. Na sv\'ect p\'f8ich\'e1zely zr\'f9dy, jejich\'9e stopy jsou vtisknuty do podv\'ecdom\'ed \'e8etn\'fdch n\'e1rod\'f9 a vyno\'f8uj\'ed se v n\'e1bo\'9eensk\'fdch p\'f8edstav\'e1ch, legend\'e1ch a v podob\'ec kultovn\'edch a um\'ecleck\'fdch d\'ecl.\par
Stvo\'f8en\'ed m\'ed\'9aenc\'f9 lid\'ed a zv\'ed\'f8at nebylo jist\'ec omezeno jen na Sechin, ale muselo m\'edt glob\'e1ln\'ed r\'e1z. Jedin\'ec na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru v\'9aak nach\'e1z\'edme tak \'fa\'9easn\'e9 mno\'9estv\'ed \'e8l\'e1nk\'f9 notn\'ec potrhan\'e9ho \'f8et\'eczu t\'e9to temn\'e9 historie. Zni\'e8en\'ed svatyn\'ec nezastavilo strhuj\'edc\'ed b\'ech ud\'e1lost\'ed. Lid\'e9, v jejich\'9e krvi ji\'9e kolovaly z\'e1rodky budouc\'edch mutac\'ed, migrovali. D\'ecsiv\'e1 podoba jejich potomk\'f9 je nutila hledat \'fakryty a nov\'e1 \'fato\'e8i\'9at\'ec. Zm\'ecny, infikovan\'e9 kosmick\'fdmi v\'fdzkumn\'edky, p\'f8etrv\'e1valy po cel\'e9 generace a snad i stalet\'ed. I k\'f8\'ed\'9eenci se z\'f8ejm\'ec byli schopni rozmno\'9eovat, a jak nazna\'e8uj\'ed \'e8etn\'e9 m\'fdty, \'e8inili tak r\'e1di s lidsk\'fdmi prot\'ecj\'9aky. \'da\'e8inek zv\'ed\'f8ec\'edch gen\'f9 t\'edm sl\'e1bl a nakonec se zcela vytratil. P\'f8irozen\'e1 podoba \'e8lov\'ecka nabyla op\'ect vrchu. Anebo naopak k\'f8\'ed\'9eenci degradovali a posl\'e9ze se m\'ecnili v typick\'e1 zv\'ed\'f8ata. Ka\'9edop\'e1dn\'ec mutanti se definitivn\'ec stali minulost\'ed. Opravdu \endash nebo budeme n\'eckdy schopni nal\'e9zt jejich posledn\'ed reprezentanty?\par
\par
Krab\'ed v\'e1le\'e8n\'edci\par
Na severn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Peru se dlouho po zk\'e1ze Sechinu zrodila civilizace Mochic\'f9. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci malovali na keramick\'e9 n\'e1doby lidi s pta\'e8\'edmi hlavami, \'e8lov\'ecka-je\'9at\'ecrku, kter\'e9ho zn\'e1me z Velikono\'e8n\'edho ostrova pod jm\'e9nem moko, jagu\'e1\'f8\'edho mu\'9ee a jin\'e9 zr\'f9dy. N\'eckdy podobu k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 vymodelovali z hl\'edny a vyp\'e1lili. Historikov\'e9 tyto fantastick\'e9 figury lid\'ed s t\'eclesn\'fdmi vlastnostmi \'9eab, ryb nebo t\'f8eba li\'9aek pova\'9euj\'ed za bo\'9estva. \'84Mochicov\'e9 se c\'edtili jako neodd\'ecliteln\'e1 sou\'e8\'e1st p\'f8\'edrody, proto si nadp\'f8irozen\'e9 bytosti p\'f8edstavovali v t\'e9to podob\'ec,\ldblquote \'f8\'edkaj\'ed.\par
Tato verze m\'e1 ov\'9aem jeden h\'e1\'e8ek. Na n\'eckter\'fdch malb\'e1ch k\'f8\'ed\'9eenci zjevn\'ec nam\'e1hav\'ec t\'e1hnou t\'ec\'9ekou lo\'ef ryb\'e1\'f8\'f9, kte\'f8\'ed stoj\'ed na palub\'ec, jinde nesou n\'e1klad, doru\'e8uj\'ed rychl\'e1 poselstv\'ed nebo vykon\'e1vaj\'ed jinou \'e8innost. Neb\'fdv\'e1 zvykem, aby se bohov\'e9 d\'f8eli a lid\'e9 se d\'edvali, jak jim to jde. Sp\'ed\'9ae se zd\'e1, \'9ee mutanti byli vyu\'9e\'edv\'e1ni i k ryze praktick\'fdm \'fakon\'f9m, k lovu a tak\'e9 k v\'e1le\'e8n\'fdm operac\'edm. Americk\'e1 arm\'e1da z\'f8ejm\'ec nebyla prvn\'ed, kdo se pokou\'9ael vycvi\'e8it zv\'ed\'f8ata k z\'e1\'9akodnick\'fdm akc\'edm a ke \'9apion\'e1\'9ei.\par
Zvl\'e1\'9a\'9d obl\'edbenou figurou Mochic\'f9 je krab\'ed v\'e1le\'e8n\'edk. Postava mu\'9ee na dvou lidsk\'fdch nohou m\'e1v\'e1 v\'fdhru\'9en\'ec mohutn\'fdmi klepety. Hlavu mu chr\'e1n\'ed p\'f8ilba a ze \'9airok\'e9ho trupu-ulity vyr\'f9staj\'ed t\'f8i p\'e1ry krab\'edch nohou. Porazit v bitv\'ec takov\'e9ho soupe\'f8e jist\'ec nebylo snadn\'e9.\par
V\'fdznam krab\'edch v\'e1le\'e8n\'edk\'f9 podtrhuje ohromuj\'edc\'ed archeologick\'fd n\'e1lez. V roce 1987 v takzvan\'e9m \'fadol\'ed pyramid Lambayeque (Lambajeke) byla vykop\'e1na zcela nedot\'e8en\'e1 hrobka mochick\'e9ho kr\'e1le. Podle jm\'e9na nedalek\'e9 vesnice byl nazv\'e1n P\'e1nem ze Sip\'e1nu. M\'edsto jeho posledn\'edho odpo\'e8inku se nach\'e1zelo \'e8ty\'f8i metry pod zem\'ed, v komo\'f8e zbudovan\'e9 z cihel a d\'f8ev\'ecn\'fdch tr\'e1m\'f9. Panovn\'edk zde nele\'9eel s\'e1m. Dal\'9a\'edch p\'ect lid\'ed bylo brut\'e1ln\'ec zabito, aby ho doprov\'e1zeli na cest\'ec do z\'e1hrob\'ed. Vchod st\'f8e\'9eil dob\'f8e ozbrojen\'fd voj\'e1k. Snad proto, aby nikdy neopustil svou hl\'eddku, mu byly u\'9daty ob\'ec nohy. Dal\'9a\'ed dva str\'e1\'9eci chr\'e1nili kr\'e1le po boc\'edch, zat\'edmco za jeho hlavou a u nohou mu spo\'e8\'edvala t\'ecla dvou asi dvacetilet\'fdch \'9een, z\'f8ejm\'ec man\'9eelek anebo zvl\'e1\'9a\'9d obl\'edben\'fdch konkub\'edn. V\'9aem \'e8ty\'f8em bylo u\'9dato lev\'e9 chodidlo. Snad proto, aby chodili do kruhu a nemohli opustit hrobku. K poh\'f8ebn\'edmu ritu\'e1lu do\'9alo asi p\'f8ed 1 800 lety. V komo\'f8e byla ulo\'9eena tak bohat\'e1 poh\'f8ebn\'ed v\'fdbava, \'9ee je pr\'e1vem srovn\'e1v\'e1na s hrobkou fara\'f3na Tutanchamona. Po okraj\'edch le\'9eelo mno\'9estv\'ed zlat\'fdch, st\'f8\'edbrn\'fdch a tyrkysov\'fdch \'9aperk\'f9, m\'ecd\'ecn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9 a p\'f8es tis\'edc keramick\'fdch n\'e1dob a so\'9aek. Samotn\'fd vl\'e1dce byl t\'e9m\'ec\'f8 cel\'fd oblo\'9een v\'fdrobky ze zlata. Na hlav\'ec m\'ecl nasazenou helmici, na \'e8ele \'9aperk a v u\'9a\'edch tri p\'e1ry n\'e1u\'9anic. Ozdoby ze zlata a drah\'fdch kamen\'f9 pokr\'fdvaly o\'e8i, \'fasta a zuby. Na krku mu viselo n\'eckolik n\'e1hrdeln\'edk\'f9. Zesnul\'fd sv\'edral v rukou \'9eezlo a zlat\'fd ritu\'e1ln\'ed n\'f9\'9e.\par
Po\'e8\'e1tkem devades\'e1t\'fdch let byl v bl\'edzkosti t\'e9to komory odkryt dal\'9a\'ed neporu\'9aen\'fd hrob, p\'f8isuzovan\'fd p\'f8edch\'f9dci P\'e1na ze Sipanu. Tak\'e9 zde archeologov\'e9 objevili p\'f8es pades\'e1t masivn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 ze zlata. Unik\'e1tem, kter\'fd nem\'e1 v mochick\'e9m um\'ecn\'ed obdoby, je p\'f8es \'9aedes\'e1t centimetr\'f9 vysok\'e1 pozlacen\'e1 so\'9aka krab\'edho v\'e1le\'e8n\'edka, jeho\'9e hlavu tentokr\'e1t zdob\'ed proslul\'fd n\'f9\'9e tumo. Figura byla nazv\'e1na \'84Ulluchu Man\ldblquote . Korouhev, k n\'ed\'9e byla p\'f8ipojena, toti\'9e nesla prastar\'e9 poz\'f9statky stejnojmenn\'e9ho ovoce.\par
Ulluchu je druhem pap\'e1je. Jej\'ed plody p\'f8ich\'e1zely na sc\'e9nu obvykle v dob\'ec v\'e1lky a p\'f8i vykon\'e1v\'e1n\'ed ritu\'e1lu pit\'ed krve v\'ecz\'f2\'f9. Du\'9eina toti\'9e obsahuje zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed protisr\'e1\'9eliv\'fdch l\'e1tek, kter\'e9 jsou v\'fdte\'e8nou prevenc\'ed k ne\'9akodn\'e9mu po\'9e\'edv\'e1n\'ed lidsk\'e9 krve. \'8eivily se tedy krab\'ed zr\'f9dy krv\'ed pora\'9een\'fdch, byly jim p\'f8edkl\'e1d\'e1ny lidsk\'e9 ob\'ecti jako odm\'ecna za \'fa\'e8ast ve v\'edt\'eczn\'e9 bitv\'ec, nebo jejich spojen\'ed s ulluchu je jen symbolem obdob\'ed v\'e1lky?\par
Friedrich Katz v d\'edle Star\'e9 americk\'e9 civilizace o Mochic\'edch p\'ed\'9ae: \'84Na r\'f9zn\'fdch zobrazen\'edch lze pozorovat lidsk\'e9 ob\'ecti, p\'f8edev\'9a\'edm d\'ect\'ed a v\'e1le\'e8n\'fdch zajatc\'f9. Mnoh\'e9 z t\'ecchto ob\'ect\'ed, jak se zd\'e1, byly ur\'e8eny zv\'ed\'f8at\'f9m.\ldblquote\par
Zd\'e1nliv\'ec nenapadnuteln\'e1 formulace skr\'fdv\'e1 ot\'e1zku. O jak\'e1 zv\'ed\'f8ata, schopn\'e1 spo\'f8\'e1dat \'e8lov\'ecka, se mohlo jednat? Pob\'f8e\'9e\'ed severn\'edho Peru lemuje rozlehl\'fd p\'e1s nehostinn\'e9 pou\'9at\'ec, protkan\'fd jen ob\'e8as zelen\'fdmi stu\'9ekami stromov\'ed, vinouc\'edho se pod\'e9l v\'ec\'e8n\'ec \'9e\'edzniv\'fdch \'f8ek. Z mochick\'fdch maleb v\'edme, \'9ee zde bylo kr\'e1lovstv\'ed nep\'f8ebern\'fdch druh\'f9 pt\'e1k\'f9 a \'e8etn\'fdch plaz\'f9. \'8eily zde li\'9aky, psi a jeleni. Na kresb\'e1ch ojedin\'ecle najdeme i jagu\'e1ra. Byly to pr\'e1v\'ec tyto druhy zv\'ed\'f8at, kter\'fdm byli p\'f8edkl\'e1d\'e1ni v\'eczni a d\'ecti, nebo \'9alo sp\'ed\'9ae o ony tajemn\'e9 zv\'ed\'f8ec\'ed mutanty?\par
So\'9aky a malby krab\'edho \'e8lov\'ecka jsou u Mochic\'f9 velmi roz\'9a\'ed\'f8en\'e9, jako kdyby pr\'e1v\'ec tento k\'f8\'ed\'9eenec patn\'ed k nejroz\'9a\'ed\'f8en\'ecj\'9a\'edm druh\'f9m. P\'f8itom zaznamen\'e1v\'e1me dva zcela odli\'9an\'e9 typy zobrazen\'ed. Na prvn\'edm vid\'edme stoj\'edc\'ed lidskou postavu s krab\'edmi klepety m\'edsto rukou. Z trupu \'e8i ulity j\'ed vyr\'f9staj\'ed t\'f8i p\'e1ry krab\'edch nohou.\par
Druh\'fd typ p\'f8edstavuje klasick\'e9ho kraba, na jeho\'9e krun\'fd\'f8i se zra\'e8\'ed lidsk\'fd obli\'e8ej.\par
Zd\'e1 se, jako by organismus krab\'edch mutant\'f9 sv\'e1d\'ecl stejn\'ec marn\'fd boj jako dr. Jekyll s panem Hydem, postupn\'ec degeneroval, ztr\'e1cel lidsk\'e9 prvky a m\'ecnil se zcela ve zv\'ed\'f8e. Nakonec mutanti vypadali jako opravdov\'ed krabi, jen jejich krun\'fd\'f8 nesl prokazateln\'e9 rysy lidsk\'e9 tv\'e1\'f8e.Hovo\'f8il jsem o t\'e9to domn\'ecnce s dr. Cabrerou. Teze o degeneraci k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 ho nep\'f8ekvapila. Naopak, dodal mi pro ni fascinuj\'edc\'ed d\'f9kaz.\par
Sed\'ecli jsme v jeho dom\'ec na Plaza de Armas, v sam\'e9m st\'f8edu p\'f9vabn\'e9ho m\'ecste\'e8ka Ica. St\'ecny m\'edstnosti pokr\'fdvaly jednoduch\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 reg\'e1ly s tis\'edcovkami proslul\'fdch ryt\'fdch kamen\'f9. Cabrera tr\'f9nil za masivn\'edm starobyl\'fdm psac\'edm stolem, z portr\'e9tu za jeho z\'e1dy na mne hrd\'ec shl\'ed\'9eel jeden ze \'9alechtick\'fdch p\'f8edk\'f9 rodiny, zat\'edmco doktor se hrabal v hlubok\'e9, tak\'f8ka bezedn\'e9 spodn\'ed z\'e1suvce, a\'9e kone\'e8n\'ec vyt\'e1hl do sv\'ectla blikaj\'edc\'ed z\'e1\'f8ivky u\'9amudlan\'fd star\'fd \'e8asopis. Zalo\'9een\'e1 str\'e1nka popisovala neobvykl\'fd \'falovek japonsk\'fdch ryb\'e1\'f8\'f9 a dokl\'e1dala ho rozost\'f8enou fotografi\'ed kraba, kter\'fd opravdu pon\'eckud p\'f8ipom\'ednal \'e8lov\'ecka. Ale zcela p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9 to nebylo. Tv\'e1\'f8il jsem se rozpa\'e8it\'ec. Cabrera to \'e8ekal. V o\'e8\'edch se mu rozho\'f8ely plam\'ednky bezuzdn\'e9ho nad\'9aen\'ed hr\'e1\'e8e pokeru, kter\'fd se chyst\'e1 vyn\'e9st v\'edt\'ecznou kartu. S\'e1hl kamsi za sebe a polo\'9eil na st\'f9l n\'edzkou krabici. V pap\'edrov\'e9 podest\'fdlce le\'9eel krab. Na h\'f8betu sv\'e9ho asi dvacet centimetr\'f9 \'9airok\'e9ho krun\'fd\'f8e nesl tv\'e1\'f8 \'e8lov\'ecka. P\'f8esn\'ec se daly rozeznat o\'e8i lemovan\'e9 v\'fdrazn\'fdmi linkami obo\'e8\'ed a vystoupl\'fdmi v\'e1\'e8ky. \'c8elo prot\'ednala hlubok\'e1 vr\'e1ska. Zpod kr\'e1tk\'e9ho nosu k dvojici jemn\'fdch rt\'f9 se t\'e1hl m\'eclk\'fd \'9el\'e1bek a prot\'e1hl\'fd dol\'edk p\'f9lil i bradu. Krun\'fd\'f8 do t\'e9to podoby zcela jist\'ec nebyl upraven um\'ecle. Ten krab se s lidskou tv\'e1\'f8\'ed ji\'9e narodil. N\'e1hoda, h\'f8\'ed\'e8ka p\'f8\'edrody, nebo ozv\'ecna tajemn\'e9 minulosti?\par
O dva dny pozd\'ecji jsem se chystal nat\'e1\'e8et v Paracask\'e9m z\'e1livu. Skupinka turist\'f9 zv\'ecdav\'ec obklopila jednu z ryb\'e1\'f8sk\'fdch lodi. Dvojice sn\'ecd\'fdch chlap\'edk\'f9 opatrn\'ec vypro\'9a\'9dovala ze s\'edt\'ec klepeta dal\'9a\'edho krab\'edho mutanta.\par
Odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, zda se n\'eckdy poda\'f8\'ed nal\'e9zt i dal\'9a\'ed, mo\'9en\'e1 velmi \'9eiv\'e9 poz\'f9statky \'e9ry k\'f8\'ed\'9eenc\'f9, na sebe nenechala dlouho \'e8ekat.\par
V Papetee na ostrov\'ec Tahiti je vystavena prastar\'e1 socha brouka s lehk\'fdmi n\'e1znaky lidsk\'e9ho t\'ecla. Domorodci podobn\'e1 stvo\'f8en\'ed naz\'fdvali \'e8lov\'eck-hmyz.\par
Nikde jinde v Tichomo\'f8\'ed nejsou zn\'e1m\'e9 podobn\'e9 v\'fdtvory, nev\'edme ani, co dalo podn\'ect tak neobvykl\'e9mu ztv\'e1rn\'ecn\'ed.\par
V dubnu 1999 se mo\'9en\'e1 v\'9ae vysv\'ectlilo. Magaz\'edn 2000 zve\'f8ejnil strohou informaci: \'84Skupina mlad\'fdch amat\'e9rsk\'fdch speleolog\'f9 strnula, kdy\'9e se v jeskyni, kterou zkoumala, ocitla tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8 podivn\'e9mu tvoru velikosti \'e8lov\'ecka, jen\'9e v\'9aak p\'f8ipom\'ednal hmyz. K pozoruhodn\'e9mu setk\'e1n\'ed do\'9alo v okol\'ed Baldimu v brazilsk\'e9m st\'e1t\'ec Minas Gerais. Speleologov\'e9 se bohu\'9eel dali do k\'f8iku, tak\'9ee tvor se nejprve schoval za skaln\'ed v\'fdb\'ec\'9eek, a pak velk\'fdm skokem zmizel v hloubi jeskyn\'ec. P\'f8esto sta\'e8ili po\'f8\'eddit fotografii, kter\'e1 sice nen\'ed p\'f8\'edli\'9a kvalitn\'ed, ale p\'f8esto zhruba zachytila vzez\'f8en\'ed podivn\'e9 bytosti.\ldblquote\par
Sn\'edmek \'e8lov\'ecka-hmyzu byl p\'f8ilo\'9een.\par
\par
IX. PODIVN\'c9 SV\'c1TOSTI\par
\'84Mezi st\'e1ty Izrael a Jord\'e1nsko se zrcadl\'ed podivn\'ec fluoreskuj\'edc\'ed hladina snad nejpodivn\'ecj\'9a\'ed vodn\'ed plochy na sv\'ect\'ec. Neobvykl\'e9 vnitrozemsk\'e9 mo\'f8e b\'fdvalo v minulosti naz\'fdv\'e1no Slan\'fdm, V\'fdchodn\'edm anebo Asfaltov\'fdm, nyn\'ed je zn\'e1mo pod p\'f8\'edhodn\'fdm p\'f8\'edzviskem Mrtv\'e9. Jeho b\'f8ehy se nach\'e1zej\'ed asi 392 metry pod hladinou St\'f8edozemn\'edho mo\'f8e a pat\'f8\'ed k nejni\'9e\'9a\'ed ob\'fdvan\'e9 \'e8\'e1sti zem\'eckoule. Tam, kde se nyn\'ed rozprost\'edr\'e1 ji\'9en\'ed v\'fdb\'ec\'9eek pouh\'fdch 90 km dlouh\'e9ho koryta, st\'e1lo kdysi p\'ect m\'ecst: Sodoma, Gomora, Seboim, Adma a So\'e1r.\par
Pl\'e1\'f2, na n\'ed\'9e bylo p\'ectim\'ecst\'ed vybudov\'e1no, se py\'9anila p\'f8\'eddomkem Bo\'9e\'ed zahrada. Dostatek vl\'e1hy a \'farodn\'e1 p\'f9da poskytovaly hojnou sklize\'f2. Zna\'e8n\'fd blahobyt svedl domorodce na cestu h\'f8\'edchu. Byli velice prostop\'e1\'9an\'ed, ukrutn\'ed a zl\'ed. Hora jejich nepravost\'ed sahala a\'9e do nebes a vyvolala bo\'9e\'ed hn\'ecv. Hospodin na p\'f8\'e1n\'ed patriarchy Abrahama by zastavil svou trestaj\'edc\'ed ruku, pokud by se mezi obyvateli Sodomy na\'9alo alespo\'f2 deset spravedliv\'fdch, ale bylo to marn\'e9 hled\'e1n\'ed. A tak se rozhodl sm\'e9st tato m\'ecsta z povrchu zem\'ec. Jedin\'fd, kdo m\'ecl z\'f9stat u\'9aet\'f8en, byl Abraham\'f9v synovec Lot a jeho rodina. Ve\'e8er p\'f8ed osudn\'fdm dnem k n\'ecmu p\'f8i\'9ali dva poslov\'e9, aby jej varovali a odvedli do hor, kde ho zlo nemohlo zas\'e1hnout. Lot se vzpouzel uposlechnout. Ale nakonec se svou \'9eenou a ob\'ecma dcerami uprchl v doprovodu on\'ecch tajemn\'fdch mu\'9e\'f9 do m\'ecste\'e8ka So\'e1r, kter\'e9 tak jedin\'e9 p\'f8e\'e8kalo zk\'e1zu.\par
V ekumenick\'e9m p\'f8ekladu Bible v prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec \'e8teme:\par
\'84Slunce vych\'e1zelo nad zem\'ed, kdy\'9e Lot ve\'9ael do S\'f3aru. Hospodin za\'e8al chrlit na Sodomu a Gomoru ohe\'f2 a s\'edru, od n\'echo z nebe to bylo. Tak podvr\'e1til ta m\'ecsta i cel\'fd okrsek a zni\'e8il v\'9aechny obyvatele m\'ecst, i co rostlo na rol\'edch. Lotova \'9eena \'9ala vzadu, ohl\'e9dla se a prom\'ecnila se v soln\'fd sloup.\par
Za \'e8asn\'e9ho jitra se Abraham vr\'e1til k m\'edstu, kde st\'e1l p\'f8ed Hospodinem. Vyhl\'ed\'9eel sm\'ecrem k Sodom\'ec a Gomo\'f8e a spat\'f8il, jak po cel\'e9 krajin\'ec toho okrsku vystupuje ze zem\'ec d\'fdm jako d\'fdm z hut\'ec.\ldblquote\par
Ud\'e1losti spojen\'e9 s tragick\'fdm z\'e1nikem Sodomy nejsou dodnes uspokojiv\'ec vysv\'ectleny.Tyto \'f8\'e1dky jsem uvedl ve sv\'e9 p\'f8edch\'e1zej\'edc\'ed knize \'84Zk\'e1zy a z\'e1zraky\ldblquote a s pomoc\'ed fakt\'f9 nov\'ec objeven\'fdch v\'ecdci se pokou\'9ael dok\'e1zat, \'9ee poz\'f9statky h\'f8\'ed\'9an\'fdch m\'ecst se propadly a le\'9e\'ed dnes na m\'eclk\'e9m dn\'ec ji\'9en\'edho v\'fdb\'ec\'9eku Mrtv\'e9ho mo\'f8e. Jin\'e9 fantastick\'e9 teorie jsem z\'e1m\'ecrn\'ec opom\'edjel. Kr\'e1tce nato jsem musel zm\'ecnit n\'e1zor.\par
Sodomu zni\'e8ila katastrofa obrovsk\'fdch rozm\'ecr\'f9. Co ji vyvolalo, nen\'ed ov\'9aem z\'f8ejm\'e9. Byl to v\'fdbuch sopky, nebo siln\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed?\par
Neobvykl\'e9 okolnosti prov\'e1zej\'edc\'ed hrozivou zk\'e1zu a p\'f8edev\'9a\'edm z\'e1zra\'e8n\'e9 zachr\'e1n\'ecn\'ed n\'eckolika vyvolen\'fdch osob vyvolaly domn\'ecnku, \'9ee z\'e1nik Sodomy je nutn\'e9 spojovat s \'e8innost\'ed mimozemsk\'e9 civilizace. Sov\'ectsk\'fd etnolog Modest E. Agrest ji\'9e v roce 1959 vyslovil hypot\'e9zu o atomov\'e9m v\'fdbuchu v oblasti h\'f8\'ed\'9an\'e9ho p\'ectim\'ecst\'ed. Dal\'9a\'ed auto\'f8i poukazovali p\'f8edev\'9a\'edm na okolnost, \'9ee Lot a jeho rodina byli s p\'f8edstihem varov\'e1ni. Bylo by mo\'9en\'e9 p\'f8edv\'eddat \'9eiveln\'ed pohromu? S pomoc\'ed dokonal\'fdch m\'ec\'f8ic\'edch p\'f8\'edstroj\'f9 jist\'ec. A takov\'fdmi mohli p\'f8\'edslu\'9an\'edci vysp\'ecl\'e9 civilizace disponovat. Jen\'9ee biblick\'fd text vysloven\'ec upozor\'f2uje na s rozmyslem \'f8\'edzen\'fd ni\'e8iv\'fd \'fader. \'84Tu \'f8ekli ti mu\'9ei Lotovi: \'82M\'e1\'9a-li zde je\'9at\'ec n\'eckoho, zet\'ec, syny, dcery, v\'9aechny, kte\'f8\'ed v tomto m\'ecst\'ec pat\'f8\'ed k tob\'ec, vyve\'ef je z tohoto m\'edsta. My p\'f8in\'e1\'9a\'edme tomuto m\'edstu zk\'e1zu, proto\'9ee k\'f8ik z n\'echo je p\'f8ed Hospodinem tak velk\'fd, \'9ee n\'e1s Hospodin poslal, abychom je zni\'e8ili.\lquote\ldblquote\par
Ano, \'e8teme dob\'f8e: \'84My p\'f8in\'e1\'9a\'edme tomuto m\'edstu zk\'e1zu\'85\ldblquote\par
K\'fdm v\'9aak byli oni tajemn\'ed ni\'e8itel\'e9 i zachr\'e1nci v jednom rouchu? Hospodinovou trestaj\'edc\'ed rukou, nebo mimozemsk\'fdmi n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky, kte\'f8\'ed z jak\'fdchsi d\'f9vod\'f9 se rozhodli poslat Sodomu do pekla nebyt\'ed? Rozhodn\'ec jim nelze up\'f8\'edt neoby\'e8ejn\'e9 schopnosti. Kdy\'9e obyvatel\'e9 Sodomy napadli Lot\'f9v d\'f9m, cht\'ecli vyrazit dve\'f8e a cizinc\'f9m ubl\'ed\'9eit, stalo se n\'ecco neobvykl\'e9ho, \'84\'85 mu\'9ee, kte\'f8\'ed byli u vchodu do domu, mal\'e9 i velk\'e9, ranili slepotou, tak\'9ee nebyli schopni nal\'e9zt vchod.\ldblquote\par
Jak\'e9 prost\'f8edky k tomu asi pou\'9eili? N\'e1m nezn\'e1m\'fd druh z\'e1\'f8en\'ed, chemick\'fd v\'fdrobek na b\'e1zi slzn\'e9ho plynu, nebo psychickou energii? Poda\'f8\'ed se n\'eckdy krom\'ec textu z\'edskat dal\'9a\'ed indicie o existenci t\'ecchto podivn\'fdch posl\'f9?\par
N\'eckolik t\'fddn\'f9 po vyd\'e1n\'ed \'84Zk\'e1z a z\'e1zrak\'f9\ldblquote jsem st\'e1l nad zaoblen\'fdm kamenem o plo\'9ae asi p\'f9l metru \'e8tvere\'e8n\'edho. Jeho hladk\'fd povrch pokr\'fdvala jednoduch\'e1 malba. Archeologov\'e9 ji nazvali \'84malovan\'fd k\'f8\'ed\'9e\ldblquote . Nev\'edm, zda sodomsk\'e1 slepota je\'9at\'ec dozn\'edvala, ale zd\'e1lo se mi, \'9ee vid\'edm n\'ecco zcela jin\'e9ho. \'c8erven\'fdm barvivem je zde zobrazeno t\'ecleso, kter\'e9 k\'f8\'ed\'9e p\'f8ipom\'edn\'e1 jen z\'e1kladn\'edm obrysem.\par
Dlouh\'fd \'9at\'edhl\'fd trup se naho\'f8e st\'e1\'e8\'ed do podoby prot\'e1hl\'e9ho zob\'e1\'e8ku, asi jako \'9api\'e8ka concordu. K\'f8\'eddla, tvo\'f8\'edc\'ed ramena \'fadajn\'e9ho k\'f8\'ed\'9ee, jsou na konc\'edch obt\'ec\'9ek\'e1na dv\'ecma v\'e1le\'e8ky. Aby nebylo pochyb, \'9ee jde o motory, vych\'e1zej\'ed z nich lehk\'e9 obl\'e1\'e8ky zplodin. Oba jsou dob\'f8e viditeln\'e9, ale z\'e1rove\'f2 ml\'9en\'ec rozmazan\'e9. Mal\'ed\'f8 je nazna\'e8il jen velmi jemn\'ec, a ne tak hutnou barvou jako t\'ecleso. Doln\'ed \'e8\'e1st trupu p\'f8er\'f9st\'e1 do deltovit\'e9ho, na spodn\'ed hran\'ec m\'edrn\'ec prohnut\'e9ho zadn\'edho k\'f8\'eddla. Tak\'e9 oba jeho bo\'e8n\'ed vrcholy nesou v\'e1le\'e8ky motor\'f9. K vrcholu v\'9aeho ze z\'e1di, tedy paty domn\'ecl\'e9ho k\'f8\'ed\'9ee, vych\'e1zej\'ed naprosto z\'f8eteln\'e9 dv\'ec dlouh\'e9 vlnit\'e9 \'e8\'e1ry. Co t\'edm cht\'ecl autor, v p\'f8\'edpad\'ec \'9ee jde opravdu o k\'f8\'ed\'9e, nazna\'e8it, archeologov\'e9 nesd\'eclili.\par
Jsou to stopy p\'e1ry, kter\'fd n\'eckdy na blankytn\'e9 obloze zanech\'e1v\'e1 p\'f8el\'e9taj\'edc\'ed letoun?\par
Cel\'fd v\'fdjev vyvol\'e1v\'e1 tento dojem. Zd\'e1 se n\'e1m, \'9ee zespodu vid\'edme letoun s kou\'f8\'edc\'edmi motory. A to je probl\'e9m. Malba je star\'e1 tis\'edce let. K\'e1men byl nalezen v kl\'e1\'9ate\'f8e svat\'e9ho Lota na vyv\'fd\'9aen\'e9m ostrohu v hor\'e1ch na jord\'e1nsk\'e9m pob\'f8e\'9e\'ed Mrtv\'e9ho mo\'f8e. M\'edsto je vyzna\'e8eno v nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e9, mozaikovit\'e9 map\'ec Palestiny, pokr\'fdvaj\'edc\'ed dnes podlahu kostela sv. Ji\'f8\'ed v Madab\'ec. Jeho identifikaci potvrzuj\'ed tak\'e9 dva \'f8eck\'e9 n\'e1pisy, kter\'e9 lokalitu rovn\'ec\'9e spojuj\'ed s biblick\'fdm Lotem.\par
V\'fdzkum proveden\'fd Britsk\'fdm muzeem a Departmentem pro jord\'e1nsk\'e9 staro\'9eitnost\'ed odhalil, \'9ee ran\'ec k\'f8es\'9dansk\'fd kl\'e1\'9atern\'ed komplex byl obsazen od 5. do 8. stolet\'ed. Bazilika, v n\'ed\'9e se malovan\'fd k\'e1men nach\'e1zel, byla zbudov\'e1na p\'f8\'edmo nad jeskyn\'ed, do n\'ed\'9e uprchl Lot se sv\'fdmi dcerami po zk\'e1ze Sodomy.\par
V Genesis 19 o tom \'e8teme: \'84Lot pak vystoupil ze S\'f3aru a usadil se se sv\'fdmi dv\'ecma dcerami na ho\'f8e, proto\'9ee se b\'e1l usadit se v S\'f3aru. Usadil se s ob\'ecma dcerami v jeskyni.\ldblquote\par
Dok\'e1zat, \'9ee autorem malovan\'e9ho kamene byl samotn\'fd Lot, samoz\'f8ejm\'ec nelze.\par
Ale mnoh\'e9 okolnosti tomu napov\'eddaj\'ed. K\'e1men byl p\'f9vodn\'ec prost\'f8edn\'ed \'e8\'e1st\'ed v\'ect\'9a\'edho sloupku, kter\'fd se \'e8asem rozlomil. V dob\'ec Lota takov\'e9to posv\'e1tn\'e9 sloupky symbolizovaly boha a byly vzty\'e8ov\'e1ny jako pod\'eckov\'e1n\'ed za bo\'9e\'ed milost nebo na pam\'e1tku v\'fdjime\'e8n\'e9 ud\'e1losti, p\'f8ipisovan\'e9 bo\'9e\'edmu z\'e1sahu.\par
Bible to dokl\'e1d\'e1 p\'f9sobiv\'fdm a tak\'e9 p\'eckn\'ec z\'e1hadn\'fdm p\'f8\'edb\'echem Abrahamova vnuka J\'e1koba:\par
\'84J\'e1kob vy\'9ael z Beer-\'9aeby a \'9ael do Ch\'e1ranu. Dorazil na jedno m\'edsto a p\'f8enocoval tam, nebo\'9d slunce ji\'9e zapadlo. Vzal jeden z kamen\'f9, kter\'e9 na tom m\'edst\'ec byly, postavil jej v hlav\'e1ch a na tom m\'edst\'ec ulehl. M\'ecl sen: hle, na zemi stoj\'ed \'9eeb\'f8\'edk, jeho\'9e vrchol dosahuje k nebes\'f9m, a po n\'ecm vystupuj\'ed a sestupuj\'ed poslov\'e9 Bo\'9e\'ed. Nad n\'edm stoj\'ed Hospodin a prav\'ed: \'82J\'e1 jsem Hospodin, B\'f9h tv\'e9ho otce Abrahama a B\'f9h Iz\'e1k\'f9v. Zemi, na n\'ed\'9e le\'9e\'ed\'9a, d\'e1m tob\'ec a tv\'e9mu potomstvu. Tv\'e9ho potomstva bude jako prachu zem\'ec. Rozm\'f9\'9ee\'9a se na z\'e1pad i na v\'fdchod, na sever i na jih. V tob\'ec a v tv\'e9m potomstvu dojde po\'9eehn\'e1n\'ed cel\'e9 lidstvo. Hle, j\'e1 jsem s tebou. Budu t\'ec st\'f8e\'9eit v\'9aude, kam p\'f9jde\'9a, a zase t\'ec p\'f8ivedu do t\'e9to zem\'ec. Nikdy t\'ec neopust\'edm, ale u\'e8in\'edm, co jsem sl\'edbil.\lquote\par
Tu procitl J\'e1kob ze sp\'e1nku a zvolal: \'82Jist\'ec je na tom m\'edst\'ec Hospodin, a j\'e1 jsem to nev\'ecd\'ecl.\lquote B\'e1l se a \'f8ekl: \'82Jakou b\'e1ze\'f2 vzbuzuje toto m\'edsto. Nen\'ed to nic jin\'e9ho ne\'9e D\'f9m bo\'9e\'ed, je to br\'e1na nebesk\'e1.\lquote Za \'e8asn\'e9ho jitra vzal J\'e1kob k\'e1men, kter\'fd m\'ecl v hlav\'e1ch, a postavil jej jako posv\'e1tn\'fd sloup, svrchu jej polil olejem. Tomu m\'edstu dal jm\'e9no B\'e9t-el (to je D\'f9m Bo\'9e\'ed).\ldblquote\par
Pomi\'f2me n\'e1zory ufolog\'f9, \'9ee to, co J\'e1kob pova\'9eoval za neoby\'e8ejn\'fd sen, bylo ve skute\'e8nosti p\'f8ist\'e1n\'edm mimozemsk\'e9ho plavidla, a dr\'9eme se p\'f8\'edsn\'ec fakt\'f9. Setk\'e1n\'ed s Bohem vy\'9eadovalo vzty\'e8en\'ed posv\'e1tn\'e9ho sloupu \'e8i alespo\'f2 kamene. Tak\'e9 v jin\'fdch pramenech nach\'e1z\'edme odkazy na tento zvyk. Lot se nemohl zachovat jinak. K\'e1men tedy z\'f8ejm\'ec nebyl vzty\'e8en a pomalov\'e1n a\'9e v dob\'ec stavby kl\'e1\'9atera, ale jeho budovateli jen nalezen v Lotov\'ec jeskyni a jako svat\'e1 relikvie vystaven na p\'f8edn\'edm m\'edst\'ec v bazilice.\par
Je-li Lot autorem, pro\'e8 zanechal ve sv\'e9m \'fakrytu zrovna tento odkaz?\par
P\'f8ilet\'ecli snad v podobn\'e9m stroji jeho zachr\'e1nci, a on tak cht\'ecl vyj\'e1d\'f8it d\'edk za \'9eivoty sv\'e9 rodiny? Nebo p\'f8i sv\'e9m \'faprku ze Sodomy spat\'f8il letadlo na obloze (spekulujme), jak nese bombu, kter\'e1 vz\'e1p\'ect\'ed zni\'e8ila h\'f8\'ed\'9an\'e1 m\'ecsta; a obraz je tedy varuj\'edc\'edm mementem?\par
A\'9d tomu bylo jakkoli a ani\'9e bychom cht\'ecli vylou\'e8it z\'e1sah bo\'9e\'ed v\'f9le, zd\'e1 se, \'9ee v obdob\'ed zni\'e8en\'ed Sodomy se nad n\'ed pohybovaly bytosti na l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch.\par
\par
Prorok v \'f8\'ed\'9ai Jagu\'e1ra\par
Nato\'e8il jsem celek a pak objektivem kamery zvolna proj\'ed\'9ed\'ecl p\'f8es st\'ecnu a vyhled\'e1val zaj\'edmav\'e9 detaily malby. Navzdory povolen\'ed m\'ec bedliv\'ed str\'e1\'9eci nepustili p\'f8\'edli\'9a bl\'edzko. Nata\'9een\'e9 lano jasn\'ec vyzna\'e8ovalo hranici, kam a\'9e sm\'edm postoupit. Vz\'e1cn\'e9 polychromn\'ed fresky nesm\'ed pot\'f8\'edsnit ani kapka potu nebo poznamenat od\'ecr p\'f8i neopatrn\'e9m pohybu.\par
Opustil jsem \'fapat\'ed st\'ecny a po jej\'edm temn\'ec rud\'e9m podkladu klouzal vzh\'f9ru, a\'9e mi do hled\'e1\'e8ku vplul l\'e9taj\'edc\'ed stroj. Kovov\'ec modr\'fd disk nesl rozm\'ecrnou kopuli. Byl to sp\'ed\'9a jen lehce zaoblen\'fd \'e8tverec ne\'9e klasick\'fd tvar p\'f9lkruhu, n\'ecco jako star\'e9 televizn\'ed obrazovky. Uprost\'f8ed doln\'ed hrany pr\'f9hledn\'e9, jakoby sklen\'ecn\'e9 p\'f8edn\'ed st\'ecny se klenul obrys p\'f9lkruhovit\'e9ho panelu s \'f8\'edzen\'edm. Za n\'edm sed\'ecl mohutn\'fd b\'edl\'fd mu\'9e v \'9aarlatov\'e9m rouchu. Hlavu mu pokr\'fdvaly rudohn\'ecd\'e9 vlasy a tv\'e1\'f8 zdobil hust\'fd vous. To nebyl v\'fdjev, kter\'fd by sem pat\'f8il! To bylo kuka\'e8\'e8\'ed vejce!\par
St\'e1l jsem ohromen v rozvalin\'e1ch Cacaxtly. Uprost\'f8ed obraz\'f9 jagu\'e1\'f8\'edch mu\'9e\'f9, pta\'e8\'edch bojovn\'edk\'f9, bo\'9estev de\'9at\'ec a dal\'9a\'edch nezbytn\'fdch postav panteon\'f9 star\'fdch mexick\'fdch n\'e1rod\'f9 se ve zjevn\'ec um\'ecl\'e9m plavidle vzn\'e1\'9ael \'e8lov\'eck se vzhledem staroz\'e1konn\'edho proroka.\par
Cacaxtla se rozkl\'e1d\'e1 na vrcholu obl\'e9ho pahorku v podmaniv\'ec kr\'e1sn\'e9 \'e8\'e1sti mexick\'e9 vyso\'e8iny, asi 150 km od Mexiko City. Podle kronik\'e1\'f8e Diega Mu\'f2oze Camarga ze 16. stolet\'ed ji nezn\'e1mo kdy zalo\'9eil n\'e1rod Olmeka-Xicalanca, kter\'fd ov\'9aem nesm\'edme zam\'ec\'f2ovat s proslul\'fdmi p\'f8edklasick\'fdmi Olmeky. Spolu s Nahuy a Mixteky to byla jedna ze t\'f8\'ed etnick\'fdch skupin, kter\'e9 zde dorazily z pob\'f8e\'9e\'ed Mexick\'e9ho z\'e1livu. S\'eddlo vzkv\'e9talo p\'f8edev\'9a\'edm v obdob\'ed let 650 a\'9e 900, ale ji\'9e d\'f8\'edve bylo v\'fdznamn\'fdm centrem. Tato \'e8\'e1st historie Cacaxtly ov\'9aem tone v hlubin\'e1ch zapomn\'ecn\'ed.\par
Na plo\'9ae 124 000 m2 st\'e1l pal\'e1c-labyrint. Ruiny mnoha m\'edstnost\'ed a vnit\'f8n\'edch n\'e1dvo\'f8\'ed se dochovaly dodnes. Zdi zdob\'ed n\'e1dhern\'e9 malby.\par
N\'eckter\'e9 z nich jsou dlouh\'e9 a\'9e dvaadvacet metr\'f9 p\'f8i v\'fd\'9ace dvou metr\'f9. V\'ect\'9ainou jde o zcela konkr\'e9tn\'ed historick\'e9 ud\'e1losti, na v\'fdsost realisticky a dramaticky ztv\'e1rn\'ecn\'e9 bitvy v rozhoduj\'edc\'edm okam\'9eiku. Rozezn\'e1v\'e1me dv\'ec bojuj\'edc\'ed arm\'e1dy. Jagu\'e1\'f8\'ed mu\'9ei se utk\'e1vaj\'ed s pta\'e8\'edmi bojovn\'edky. \'c8elenky, vesty z jagu\'e1\'f8\'ed k\'f9\'9ee, chr\'e1ni\'e8e prsou, bedern\'ed rou\'9aky, ozdoby nohou i d\'fdky, kop\'ed \'e8i \'9at\'edty dr\'9een\'e9 v rukou \endash to v\'9ae naprosto p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 dobov\'e9 realit\'ec.\par
Co pak ale, u vousu prorokova, v t\'e9to spole\'e8nosti pohled\'e1v\'e1 b\'edl\'fd mu\'9e v UFO? Jeho obraz je ji\'9e na prvn\'ed pohled jin\'fd, a nejen sv\'fdm n\'e1m\'ectem. Malby bojovn\'edk\'f9 a bo\'9estev, obt\'ec\'9ekan\'fdch \'9aperky z jadeitu, mu\'9al\'ed a pe\'f8\'ed, z\'e1\'f8\'ed paletou barev. Modr\'e9, \'9elut\'e9, \'e8erven\'e9, hn\'ecd\'e9 a b\'edl\'e9 prameny tryskaj\'ed z podkladu, v\'ed\'f8\'ed v chaotick\'e9 zm\'ecti, prol\'ednaj\'ed se a spl\'fdvaj\'ed jako v d\'edle abstraktn\'edho mal\'ed\'f8e. Teprve del\'9a\'ed pozorn\'fd pohled odhal\'ed jednotliv\'e9 postavy a bohatstv\'ed jejich od\'ecv\'f9 a v\'fdzbroje.\par
. Vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se kopule s b\'edl\'fdm cizincem sv\'fdmi ostr\'fdmi, do detailu rozpoznateln\'fdmi obrysy p\'f8itahuje zrak okam\'9eit\'ec. Jak\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj p\'f8edstavuje a kdo na n\'e1s shl\'ed\'9e\'ed z jeho paluby? Archeologov\'e9 nab\'edzej\'ed zd\'e1nliv\'ec jasnou odpov\'ec\'ef: \'84Jde o Quetzalc\'f3atla, zpodobn\'ecn\'e9ho jako b\'f9h de\'9at\'ec Ehecatl.\ldblquote Opravdu?\par
Pod jm\'e9nem Quetzalc\'f3atl se skr\'fdvaly dv\'ec r\'f9znorod\'e9 bytosti. B\'f9h, kter\'e9ho Azt\'e9kov\'e9 uct\'edvali jako tv\'f9rce neviditeln\'e9ho sv\'ecta, a pak \'e8lov\'eck z masa a kost\'ed, u\'e8itel um\'ecn\'ed, moudr\'fd z\'e1konod\'e1rce, soudce a mistrovsk\'fd stavitel \endash velekn\'ecz Topiltzin \endash Quetzalc\'f3atl v Tule. Tento teokrat byl pr\'fd b\'edl\'fd mu\'9e vysok\'e9 postavy s vlaj\'edc\'edm narudl\'fdm vousem. Nosil zvl\'e1\'9atn\'ed \'fabor, pokryt\'fd \'e8erven\'fdmi k\'f8\'ed\'9ei, a v ruce sv\'edral h\'f9l.\par
Podobn\'e1 postava je zn\'e1m\'e1 i, z hlediska Azt\'e9k\'f9, v d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed maysk\'e9 tradici pod jm\'e9nem Kukulk\'e1n.\par
Nen\'ed sporu o tom, \'9ee p\'f8\'edslu\'9an\'edci n\'e1m nezn\'e1m\'e9 b\'edl\'e9 civilizace p\'f9sobili ji\'9e d\'e1vno p\'f8ed p\'f8\'edchodem \'8apan\'ecl\'f9 na rozlehl\'e9m teritoriu od Mexika po Peru, \'9a\'ed\'f8ili zde vzd\'eclanost, pr\'e1vo a \'f8\'e1d, u\'e8ili, jak obhospoda\'f8ov\'e1vat p\'f9du, a p\'f8ed\'e1vali stavitelsk\'e9 zku\'9aenosti. Je tedy v Cacaxtle namalov\'e1n portr\'e9t jednoho z nich?\par
Mysl\'edm, \'9ee ne. P\'f8edn\'ec je nesporn\'e9, \'9ee malba je o n\'eckolik set let star\'9a\'ed ne\'9e dolo\'9een\'e9 zm\'ednky o skute\'e8n\'ec \'9eij\'edc\'edm kn\'eczi Quetzalc\'f3atlovi. A pak je zde onen tajemn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj. Ve v\'9aech legend\'e1ch o z\'e1hadn\'fdch b\'edl\'fdch u\'e8itel\'edch nen\'ed, pokud v\'edm, ani jedin\'e1 zm\'ednka o tom, \'9ee by se dok\'e1zali pohybovat vzduchem. Realita v\'fdjevu z Cacaxtly je jin\'e1.\par
Pilot v kokpitu sv\'edr\'e1 \'f8\'edzen\'ed. Z kopule nad n\'edm vych\'e1zej\'ed plameny. Snad je to symbol z\'e1\'f8e nebo vych\'e1zej\'edc\'ed energie. Disk vis\'ed ve vzduchu. Pod n\'edm rotuj\'ed \'e8ty\'f8i kola. Rozmazan\'e9 \'e8\'e1ry uvnit\'f8 nich jasn\'ec dokazuj\'ed, \'9ee jsou v pohybu. Kola ov\'9aem zauj\'edmaj\'ed v\'f9\'e8i disku velmi zvl\'e1\'9atn\'ed polohu. Dv\'ec le\'9e\'ed p\'f8\'edmo pod n\'edm jako podvozek, dal\'9a\'ed dv\'ec padaj\'ed kolmo dol\'f9. Je to pozice, kter\'e1 neodpov\'edd\'e1 \'9e\'e1dn\'e9mu zn\'e1m\'e9mu zp\'f9sobu pohybu. Kola jako by nepat\'f8ila k disku, a p\'f8ece jsou jeho sou\'e8\'e1st\'ed. Rotuj\'ed a z\'e1rove\'f2 jako by se posouvala a vch\'e1zela do sebe.\par
Nesetkali jsme se ji\'9e n\'eckde s podobn\'fdm popisem? Ale jist\'ec. V souvislosti s mimozemsk\'fdmi civilizacemi nen\'ed snad \'e8ast\'ecji citovan\'fd biblick\'fd text. Star\'fd z\'e1kon p\'f8in\'e1\'9a\'ed sv\'ecdectv\'ed proroka Ezechiela, kter\'fd m\'ecl u pr\'f9plavu Kebaru neobvykl\'e9 vid\'ecn\'ed: \'84Vid\'ecl jsem, jak se p\'f8ihnal bou\'f8liv\'fd v\'edtr od severu, velik\'e9 mra\'e8no a \'9alehaj\'edc\'ed ohe\'f2, okolo n\'echo byla z\'e1\'f8 a uprost\'f8ed ohn\'ec jak\'fdsi t\'f8pyt oslniv\'e9ho vz\'e1cn\'e9ho kovu.\ldblquote\par
Prorok d\'e1le popisuje neobvykl\'fd pohon p\'f8il\'e9taj\'edc\'edho stroje: \'84Vzhled a vybaven\'ed kol bylo toto: t\'f8pytila se jako chryzolit a v\'9aechna \'e8ty\'f8i se sob\'ec podobala, jejich vzhled a vybaven\'ed se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnit\'f8 kola. Kdy\'9e jela. mohla jet na v\'9aechny \'e8ty\'f8i strany a p\'f8i j\'edzd\'ec se nezat\'e1\'e8ela. Jejich loukot\'ec byly mohutn\'e9 a \'9ala z nich b\'e1ze\'f2, ta \'e8ty\'f8i kola m\'ecla loukot\'ec kolem dokola pln\'e1 o\'e8\'ed.\ldblquote\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f8irovn\'e1n\'ed \endash pln\'e1 o\'e8\'ed. Byly to sv\'ect\'e9lkuj\'edc\'ed kontrolky, \'e8idla, senzory, nebo pouh\'e1 ozdoba? Zcela jist\'ec n\'ecco, co vyvol\'e1valo p\'f8edstavu o\'e8n\'edch bulev. Je jen n\'e1hodou, \'9ee v Cacaxtle je pod let\'edc\'edm diskem po\'e8etn\'ed glyf, kter\'fd zobrazen\'fd stroj ozna\'e8uje jako \'84Dev\'ect had\'edch o\'e8i\ldblquote ?\par
Ezechiel pokra\'e8uje: \'82A naho\'f8e nad klenbou, kterou m\'ecly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako saf\'edrov\'fd k\'e1men podoby tr\'f9nu, a na t\'e9 podob\'ec tr\'f9nu, naho\'f8e na n\'ecm, bylo cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck. I vid\'ecl jsem, jako by se t\'f8pytil oslniv\'fd vz\'e1cn\'fd kov, vypadalo to jako ohe\'f2 uvnit\'f8 i okolo, sm\'ecrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a sm\'ecrem od toho dol\'f9 jsem vid\'ecl, co vypadalo jako ohe\'f2, \'9a\'ed\'f8\'edc\'ed z\'e1\'f8i dokola. Vypadalo to jako duha, kter\'e1 b\'fdv\'e1 na mra\'e8nu za de\'9ativ\'e9ho dne, tak vypadala ta z\'e1\'f8e dokola, byl to vzhled a podoba Hospodinovy sl\'e1vy.\ldblquote\par
Nen\'ed nutn\'e9 p\'f8ipom\'ednat, \'9ee i disk z Cacaxtly obklopuje z\'e1\'f8e, barevn\'e9 plameny \'9alehaj\'ed vzh\'f9ru a vytv\'e1\'f8ej\'ed duhovou auru.\par
Ezechiel se stal sv\'ecdkem v\'fdjime\'e8n\'e9 ud\'e1losti a s rutinou vynikaj\'edc\'edho report\'e9ra ji dokonale popsal. Neoby\'e8ejn\'e9 nakupen\'ed naprosto p\'f8esn\'fdch detail\'f9 vylu\'e8uje, aby \'9alo o jasnoz\'f8ivou vizi v ext\'e1zi. To nen\'ed snov\'fd p\'f8elud podporuj\'edc\'ed prorokovu v\'edru v setk\'e1n\'ed s bohem, ale zpr\'e1va o konkr\'e9tn\'edm pozorov\'e1n\'ed. Pokud Ezechiel cht\'ecl sv\'fdm soukmenovc\'f9m sd\'eclit bo\'9e\'ed poselstv\'ed, kter\'e9 obdr\'9eel, nemusel tok sv\'e9ho vypr\'e1v\'ecn\'ed zdr\'9eovat nesrozumiteln\'fdmi podrobnostmi. A p\'f8esto tak \'e8in\'ed. Uv\'ecdomoval si v\'fdznam d\'f9kladn\'e9ho a a\'9e pedantn\'ec p\'f8esn\'e9ho z\'e1znamu?\par
A je zde je\'9at\'ec jeden p\'f8ekvapuj\'edc\'ed fakt. Ezechiel sd\'ecluje: \'84\'85 a na t\'e9 podob\'ec tr\'f9nu, naho\'f8e na n\'ecm, bylo cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck.\ldblquote Ne, to nen\'ed vyl\'ed\'e8en\'ed boha. Pak bychom se nutn\'ec museli pt\'e1t, kam zmizela Ezechielova \'facta a pokora. Popsal by tento svat\'fd mu\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed bytost jako \'84cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck\ldblquote ?\par
Jist\'ec ne. Je zde sice \'f8e\'e8 o Hospodinov\'ec sl\'e1v\'ec, ale to je nesporn\'e9 ozna\'e8en\'ed onoho podivn\'e9ho vzn\'e1\'9aedla. Prorok tedy v\'ecrn\'ec popsal l\'e9taj\'edc\'ed stroj, v jeho\'9e kopuli sed\'ecla humanoidn\'ed bytost. Je malba v Cacaxtle sv\'ecdectv\'edm o obdobn\'e9m setk\'e1n\'ed? Zdob\'ed st\'ecny pal\'e1ce vyobrazen\'ed stejn\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace, jak\'e1 nav\'9at\'ecvovala Bl\'edzk\'fd v\'fdchod?\par
Ve sv\'fdch domn\'ecnk\'e1ch bychom mohli postoupit je\'9at\'ec d\'e1le. Z bible v\'edme, \'9ee Ezechiel \'84ve vid\'ecn\'ed\ldblquote nav\'9at\'edvil jak\'fdsi vzd\'e1len\'fd chr\'e1m. Erich von D\'e4niken se domn\'edv\'e1, \'9ee \'9alo o Chav\'edn de Huant\'e1r v Peru. Walter-Jorg Langbein ho klade do Vid\'9eajanagaru na jihu Indie. A co kdy\'9e to byla mexick\'e1 vyso\'e8ina?\par
Chr\'e1m le\'9e\'edc\'ed na svahu hory a v n\'ecm obraz b\'edl\'e9ho vousat\'e9ho mu\'9ee v kokpitu l\'e9taj\'edc\'edho stroje, kter\'fd koresponduje s Ezechielov\'fdm popisem. Jen a jen n\'e1hoda?\par
Pros\'edm nep\'f8edb\'edhejme. Vykop\'e1vky v Cacaxtle se teprve rozb\'edhaj\'ed a nedovoluj\'ed p\'f8ijmout definitivn\'ed z\'e1v\'ecry.\par
\par
Nevyzpytateln\'fd st\'f8edov\'eck\par
V p\'f9vabn\'e9m, ale odlehl\'e9m koutu v\'fdchodn\'edch \'c8ech se rozkl\'e1d\'e1 Kl\'e1\'9aterec nad Orlic\'ed. Dominantu obce tvo\'f8\'ed poz\'f9statky b\'fdval\'e9ho kl\'e1\'9atera cyriak\'f9. Ji\'9e v roce 1295 se o n\'ecm zmi\'f2ovala bula Bonif\'e1ce VIII. N\'eckter\'e9 pozoruhodn\'e9 objevy ale nazna\'e8uj\'ed, \'9ee tradice vykon\'e1v\'e1n\'ed n\'e1bo\'9eensk\'fdch ritu\'e1l\'f9 je zde mnohem star\'9a\'ed a sah\'e1 a\'9e do p\'f8edk\'f8es\'9dansk\'fdch dob. Na m\'edst\'ec dne\'9an\'edho h\'f8bitova byly vykop\'e1ny hlin\'ecn\'e9 urny ze \'9e\'e1rov\'e9ho poh\'f8ebi\'9at\'ec a tak\'e9 kamenn\'e1 umrl\'e8\'ed hlava, o n\'ed\'9e ani netu\'9a\'edme, k jak\'fdm magick\'fdm ob\'f8ad\'f9m slou\'9eila. Pod podlahou kostela je podle pov\'ecsti zazd\'ecn pohansk\'fd ob\'ectn\'ed stolec. Na chr\'e1mov\'e9 klenb\'ec se nach\'e1zel n\'e1pis: Chr\'e1m tento Nejsvat\'ecj\'9a\'ed a nerozd\'edln\'e9 Trojice Bo\'9e\'ed vystav\'ecn byl v L\'e9tu 453 od Narozen\'ed Bo\'9e\'edho. Pokud by tato informace byla pravdiv\'e1, pak by to byl zcela nejstar\'9a\'ed kostel v \'c8ech\'e1ch a my bychom museli p\'f8ipustit, \'9ee sem n\'ecjak\'fd v\'ecrozv\'ecst zav\'edtal daleko d\'f8\'edve, ne\'9e se doposud soudilo. Dal\'9a\'ed d\'f9kazy o datu v\'fdstavby ov\'9aem neexistuj\'ed. Kostel sice z\'f9stal zachov\'e1n, ale p\'f8ilehl\'fd kl\'e1\'9ater v roce 1421 vyp\'e1lili husit\'e9. Po\'9e\'e1r zni\'e8il v\'9aechny p\'edsemnosti, v nich\'9e bychom mohli naj\'edt pot\'f8ebn\'e9 \'fadaje. Podrobn\'e1 prohl\'eddka chr\'e1mov\'e9 klenby z\'e1hadu jen je\'9at\'ec zd\'f9raznila. \'8aokovan\'ed restaur\'e1to\'f8i objevili pod sporn\'fdm n\'e1pisem s datem dal\'9a\'ed, mnohem star\'9a\'ed text. Zat\'edm se ho v\'9aak nepoda\'f8ilo rozlu\'9atit.\par
S\'e9rie nevysv\'ectliteln\'fdch n\'e1lez\'f9 vyvrcholila v roce 1955, kdy zedn\'edci p\'f8i oprav\'ec fas\'e1dy odkryli malby dvou zvl\'e1\'9atn\'edch postav. Asi jeden metr vysoc\'ed tvorov\'e9 maj\'ed na hlav\'e1ch helmy, zdoben\'e9 podivn\'fdmi stromkovit\'fdmi \'fatvary. Rozhodn\'ec to nejsou rohy anebo p\'e9\'f8ov\'e9 chocholy. P\'f8\'edvr\'9eenci mimozemsk\'fdch n\'e1v\'9at\'ecv je pova\'9euj\'ed za ant\'e9ny na p\'f8ilb\'e1ch skafandr\'f9. V takov\'e9mto p\'f8\'edpad\'ec by ony \'fazk\'e9 p\'e1sy za z\'e1dy bytost\'ed mohly p\'f8edstavovat spojovac\'ed kabel anebo hadici. Tato hypot\'e9za se zd\'e1 b\'fdt a\'9e p\'f8\'edli\'9a p\'f8ita\'9een\'e1 za vlasy. Ale pravdou je, \'9ee jsem ve sv\'e9m archivu nalezl podobn\'fd v\'fdjev. P\'f8ed tis\'edci lety jej do kamene vyryli obyvatel\'e9 peru\'e1nsk\'e9ho Toro Muerto. Tak\'e9 zde jsou postavy spojeny se zem\'ed jak\'fdmsi kabelem a jejich hlavy zdob\'ed p\'f8ilbice s \'e8etn\'fdmi v\'fd\'e8n\'eclky. Na nejzda\'f8ilej\'9a\'edch vyobrazen\'edch a\'9e podez\'f8ele p\'f8esn\'ec p\'f8ipom\'ednaj\'ed kosmonauty. Nen\'ed to udivuj\'edc\'ed shoda?\par
Historikov\'e9 se k p\'f9vodu a v\'fdznamu v\'fdjevu na zdi kl\'e1\'9atereck\'e9ho kostela doposud nevyj\'e1d\'f8ili. Dokonce neur\'e8ili ani p\'f8esn\'e9 st\'e1\'f8\'ed maleb, kter\'e9 ale nesporn\'ec vznikly p\'f8ed stovkami let. Z\'e1hadou z\'f9st\'e1v\'e1, pro\'e8 je autor um\'edstil tak vysoko, kde nutn\'ec pot\'f8eboval \'9eeb\'f8\'edk anebo le\'9aen\'ed, a jak je v\'f9bec mo\'9en\'e9, \'9ee se objevuj\'ed na tak v\'fdznamn\'e9 c\'edrkevn\'ed stavb\'ec. Byly spojov\'e1ny s n\'ec\'e8\'edm, co se odehr\'e1lo na obloze? Jsou odrazem sice neobvykl\'e9, ale p\'f8esto konkr\'e9tn\'ed ud\'e1losti, anebo jen jak\'fdmsi symbolem pro v\'fdstrahu v\'ec\'f8\'edc\'edm? Podle jedn\'e9 z teori\'ed p\'f8edstavuj\'ed \'ef\'e1bla. Pro\'e8 se ale tak li\'9a\'ed od obvykl\'e9ho vyobrazen\'ed tohoto p\'f8edstavitele zla? Jak s postavami souvis\'ed nedalek\'e9 okno, kter\'e9 lemuj\'ed ornamenty stejn\'e9 barvy, v nich\'9e je zakomponov\'e1n zat\'edm nerozlu\'9at\'ecn\'fd n\'e1pis?\par
Odpov\'ecdi zat\'edm zcela postr\'e1d\'e1me.\par
\par
X. OZV\'ccNY VZD\'c1LEN\'ddCH SV\'ccT\'d9\par
V z\'e1\'f8\'ed roku 1963 se americk\'e9 b\'e1sn\'ed\'f8ce Jane Robertsov\'e9 p\'f8ihodila neuv\'ec\'f8iteln\'e1 v\'ecc. Jej\'ed mozek za\'e8al zcela n\'e1hle p\'f8ij\'edmat proudy zvl\'e1\'9atn\'edch my\'9alenek. P\'f8estala b\'fdt p\'e1nem sv\'e9ho t\'ecla i ducha. Sed\'ecla jako zhypnotizovan\'e1 a vytrvale psala v\'ecty, kter\'fdm nerozum\'ecla a kter\'e9 j\'ed diktoval nezn\'e1m\'fd hlas. Kdy\'9e se kone\'e8n\'ec probrala k v\'ecdom\'ed, le\'9eel na stole rukopis s n\'e1zvem \'84Fyzick\'fd vesm\'edr jako my\'9alenkov\'e1 konstrukce\ldblquote .\par
Tak za\'e8al podivn\'fd kontakt s bytost\'ed jm\'e9nem Seth. Jane za pomoci okultn\'edch praktik a pozd\'ecji ji\'9e jen v hlubok\'e9m transu, kter\'fd se dostavoval hned na po\'e8\'e1tku seance, vedla se sv\'fdm hostem z jin\'e9ho sv\'ecta dlouh\'e9 hovory. V\'fdsledkem bylo n\'eckolik knih, napln\'ecn\'fdch fascinuj\'edc\'edmi \'favahami o byt\'ed, hmot\'ec, prostoru a \'e8ase, ale tak\'e9 o du\'9ai, o smrti a o tom, co p\'f8ich\'e1z\'ed po n\'ed. Mnoh\'e9 z p\'f8ednesen\'fdch my\'9alenek odpov\'eddaj\'ed nejnov\'ecj\'9a\'edm fyzik\'e1ln\'edm poznatk\'f9m, a dokonce je rozv\'edjej\'ed. K jin\'fdm jsme se dosud sv\'fdmi v\'ecdomostmi v\'f9bec nedobrali, a tak nejsme schopni je posoudit. Jist\'e9 v\'9aak je, \'9ee takzvan\'e9 Sethovy materi\'e1ly nemohly vzniknout jako produkt utajen\'fdch Janin\'fdch v\'ecdomost\'ed, kter\'e9 n\'e1hle vypluly z podv\'ecdom\'ed na povrch. Zaru\'e8en\'ec m\'ecly sv\'f9j samostatn\'fd zdroj. Ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1, odkud se vzal tento \'fa\'9easn\'fd zdroj v\'ecd\'ecn\'ed.\par
Informace z nezn\'e1m\'e9 studnice moudrosti jsou ohla\'9aov\'e1ny tak\'e9 z Tel\'e8e. Dv\'ec sestry, Ilona a Ivana Podhrazsk\'e9, prost\'f8ednictv\'edm klasick\'e9 spiritistick\'e9 metody \'fadajn\'ec komunikuj\'ed s mimozem\'9a\'9danem jm\'e9nem Olie. Jeho mate\'f8skou planetou je Eliejli, vzd\'e1len\'e1 od zem\'ec 39 sv\'ecteln\'fdch let. Jej\'ed obyvatel\'e9 maj\'ed humanoidn\'ed vzhled, jsou asi metr dvacet vysoc\'ed a v \'9eil\'e1ch jim koluje b\'edl\'e1 krev. V\'fdsledkem jednotliv\'fdch seanc\'ed je ji\'9e p\'f8es dv\'ec st\'ec stran textu. N\'eckter\'e9 z my\'9alenek jsou bezesporu zaj\'edmav\'e9, jin\'e9 maj\'ed naivn\'ed charakter nebo jsou formulov\'e1ny tak. \'9ee jim nerozum\'edme. Jde tedy o podvod, recesn\'ed mystifikaci, nebo pouze o pochopiteln\'e9 obt\'ed\'9ee prov\'e1zej\'edc\'ed dorozum\'edv\'e1n\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 dvou zcela odli\'9an\'fdch civilizac\'ed?\par
Sm\'edme p\'f8ipustit, \'9ee lidsk\'e1 mysl je schopn\'e1 se napojit na jak\'fdsi mimozemsk\'fd zdroj v\'ecd\'ecn\'ed? Mnoh\'e1 n\'e1bo\'9eenstv\'ed u\'e8\'ed, \'9ee \'e8lov\'eck neust\'e1l\'fdmi meditacemi a dokonalou koncentrac\'ed m\'f9\'9ee dos\'e1hnout spojen\'ed s Bohem a z\'edskat osv\'edcen\'ed. Lze v\'9aak touto cestou obdr\'9eeti v\'ecdeck\'e9 nebo jin\'e9 ryze pragmatick\'e9 informace? Je na\'9ae planeta bombardov\'e1na zpr\'e1vami z vesm\'edru? A pokud ano, dok\'e1\'9eeme je zachytit a rozlu\'9atit?\par
\par
Nejstar\'9a\'ed ant\'e9ny\par
Nositel Nobelovy ceny, profesor Luis Alvarez z Kalifornsk\'e9 univerzity, prov\'e1d\'ecl v egyptsk\'e9 Gize zaj\'edmav\'fd pokus. Do Chafrenovy poh\'f8ebn\'ed komory, tedy druh\'e9 nejv\'ect\'9a\'ed pyramidy, nechal nast\'echovat 30 tun speci\'e1ln\'edho za\'f8\'edzen\'ed. Mimo jin\'e9 i detektory z\'e1\'f8en\'ed, jimi\'9e lze m\'ec\'f8it dopad kosmick\'fdch paprsk\'f9. Kosmick\'e9 z\'e1\'f8en\'ed je toti\'9e tak siln\'e9, \'9ee pronikne i \'e8ty\'f8mi miliony tun kamene, kter\'e9 v\'9aak mionov\'e9 \'e8\'e1stice brzd\'ed siln\'ecji ne\'9e vzduch. P\'f8i experimentu v poh\'f8ebn\'ed komo\'f8e m\'ecl pravideln\'fd dopad mion\'f9 p\'f8i st\'e1le se m\'ecn\'edc\'edm m\'ecrn\'e9m poli dok\'e1zat, \'9ee v kamenn\'e9 mase nen\'ed \'9e\'e1dn\'e1 dal\'9a\'ed komora. Pokud by se v n\'eckter\'e9m m\'ecrn\'e9m poli projevil siln\'ecj\'9a\'ed dopad, dokazovalo by to existenci dut\'e9ho prostoru. V\'fdsledek byl \'9aokuj\'edc\'ed. P\'f8\'edstroje vyv\'e1d\'ecly jako pominut\'e9. Dopad z\'e1\'f8en\'ed z kosmu byl i pod krytem milion\'f9 tun kamen\'ed daleko siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e na otev\'f8en\'e9m prostranstv\'ed. Pyramida p\'f9sobila jako ant\'e9na a obrovsk\'fd zesilova\'e8. Profesor Alvarez p\'f8ipustil, \'9ee si to nedovede vysv\'ectlit, a pokus ukon\'e8il.\par
Jestli\'9ee pyramida p\'f9sobila jako ant\'e9na a obrovsk\'fd zesilova\'e8, nem\'f9\'9eeme p\'f8ipustit p\'f8edstavu, \'9ee to byl jeden z \'fa\'e8el\'f9, pro\'e8 byla vybudov\'e1na? M\'ecli Egyp\'9dan\'e9 d\'f9vod se domn\'edvat, \'9ee lze nav\'e1zat spojen\'ed s kosmickou civilizac\'ed?\par
\par
Vl\'e1dce v\'9aech prostor\'f9\par
Polsk\'fd badatel Kazimierz Bzowski ve spolupr\'e1ci s astronomy z Institutu chronologie Indie v Madr\'e1su p\'e1tral po starod\'e1vn\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch a jejich stavitel\'edch. P\'f8itom narazil na vzru\'9auj\'edc\'ed informace:\par
\'84Kniha Suryja Sindhantha uv\'e1d\'ed: Mistr v\'ecdy naz\'fdvan\'fd rad\'9ea-ri\'9ai, co\'9e znamen\'e1 Vl\'e1dce v\'9aech prostor\'f9, mohl libovoln\'ec sestupovat z nebes. Mohl b\'fdt velmi t\'ec\'9ek\'fd nebo naopak leh\'e8\'ed ne\'9e p\'edrko. Mohl prom\'ec\'f2ovat kovy, cestovat nap\'f8\'ed\'e8 kosmem a podle sv\'e9 v\'f9le panovat nad s\'edlou p\'f8ita\'9elivosti\'85 Jeho l\'e9taj\'edc\'ed z\'e1kladna se ) vzn\'e1\'9aela mezi Zem\'ed a M\'ecs\'edcem.\ldblquote\par
\'84Posledn\'ed v\'ecta mnou mocn\'ec ot\'f8\'e1sla,\ldblquote napsal Bzowski. \'84P\'f8ipomn\'ecl jsem si, \'9ee na sklonku dvac\'e1t\'fdch let byl do kosmu experiment\'e1ln\'ec vysl\'e1n t\'f8icetisekundov\'fd st\'e1l\'fd r\'e1diov\'fd sign\'e1l. Pokus provedlo r\'e1diov\'e9 centrum v holandsk\'e9m Einhovenu.\par
Ji\'9e p\'f8ibli\'9en\'ec po hodin\'ec se za\'e8aly sign\'e1ly vracet, ale\'85 rozkouskovan\'e9 krat\'9a\'ed \'faseky a p\'f8ed\'eclen\'e9 pauzami o d\'e9lce cel\'fdch sekund. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec ale sou\'e8et d\'e9lek trv\'e1n\'ed jednotliv\'fdch vracen\'fdch sign\'e1l\'f9 byl op\'ect p\'f8esn\'ec 30 sekund.\par
U\'9e skute\'e8nost, \'9ee pauzy p\'f8edstavovaly cel\'e9 sekundy, sv\'ecd\'e8\'ed o tom, \'9ee ten, kdo vracel sign\'e1l zp\'ect, znal zp\'f9sob lidsk\'e9ho m\'ec\'f8en\'ed \'e8asu.\par
Podobn\'fdch p\'f8\'edpad\'f9 s vysl\'e1n\'edm a n\'e1vratem r\'e1diov\'fdch sign\'e1l\'f9 bylo zaznamen\'e1no n\'eckolik des\'edtek. Jen jeden z v\'ecdc\'f9, radio-astronom dr. Duncan Lunan ze Skotska, se je pokusil roz\'9aifrovat, a \'fadajn\'ec \'fasp\'ec\'9an\'ec. Sd\'eclen\'ed vracen\'fdch sign\'e1l\'f9 bylo \'9aokuj\'edc\'ed. Dr. Lunan tvrd\'ed, \'9ee zpr\'e1va z kosmu zn\'ed: Na\'9ae sonda je um\'edst\'ecna na orbit\'ec okolo va\'9a\'ed planety, mezi Zem\'ed a va\'9a\'edm M\'ecs\'edcem. Jsme zde ji\'9e 12 000 let. Na\'9ai mate\'f8skou hv\'eczdu naz\'fdv\'e1te Ypsilon v syst\'e9mu Bootis. M\'f9\'9eeme s v\'e1mi nav\'e1zat kontakt, teprve a\'9e vystoup\'edte na vy\'9a\'9a\'ed rozvojov\'fd stupe\'f2, ne\'9e jste nyn\'ed.\ldblquote\par
\par
Dvan\'e1ct \'e8\'edsel z kosmu\par
V polovin\'ec srpna roku 1977 zachytil radioteleskop v univerzitn\'edm m\'ecst\'ec Deleware v USA (st\'e1t Ohio) opravdu v\'fdrazn\'fd sign\'e1l z vesm\'edru. Jeho intenzita dos\'e1hla a\'9e t\'f8icetkr\'e1t siln\'ecj\'9a\'ed hodnoty, ne\'9e vykazuje \'9aumov\'e9 r\'e1diov\'e9 z\'e1\'f8en\'ed okoln\'edho kosmick\'e9ho pozad\'ed. Neobvykl\'fd sign\'e1l byl ozna\'e8en n\'e1zvem WOW (trefa).\par
K radioteleskopu p\'f8ipojen\'fd po\'e8\'edta\'e8, jeho\'9e \'fakolem je vesm\'edrn\'e9 z\'e1\'f8en\'ed analyzovat, p\'f8i\'f8adil jednotliv\'fdm nam\'ec\'f8en\'fdm hodnot\'e1m sign\'e1lu WOW n\'e1sleduj\'edc\'ed \'e8\'edsla: 6 14 36 30 19 5 0 1 1 0 0 1. To byla \'fapln\'e1 zpr\'e1va, i kdy\'9e v\'ecdci pozd\'ecji za d\'f9le\'9eit\'e1 pova\'9eovali jen prvn\'edch \'9aest \'e8\'edsel a zb\'fdvaj\'edc\'ed pokl\'e1dali za b\'ec\'9en\'fd \'9aum.\par
Nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e1 v\'fdjime\'e8nost a s\'edla vys\'edl\'e1n\'ed se staly \'farodn\'fdm podhoub\'edm pro zrod hypot\'e9zy o hl\'e1s\'edc\'ed se mimozemsk\'e9 civilizaci. Vydatn\'ec ji podporovala i dal\'9a\'ed zji\'9at\'ecn\'e1 fakta. Opakovan\'e1 prov\'ecrka aparatury prok\'e1zala jej\'ed spolehlivost. Rozbor v\'9aech mo\'9en\'fdch zdroj\'f9 sign\'e1lu vylou\'e8il pozemsk\'fd p\'f9vod. Ve sm\'ecru, odkud zpr\'e1va p\'f8i\'9ala, se v tu dobu nepohyboval m\'ecs\'edc, \'9e\'e1dn\'e1 planeta, asteroid ani kosmick\'e1 sonda nebo stanice. V\'9ae nasv\'ecd\'e8ovalo tomu, \'9ee sign\'e1l byl vysl\'e1n zpoza hranic na\'9aeho planet\'e1rn\'edho syst\'e9mu. Nutno podotknout, \'9ee samotn\'fd sign\'e1l se poda\'f8ilo zachytit jen jednou, a to na velmi \'fazk\'e9m p\'e1smu rozf\'e1zovan\'e9 r\'e1diov\'e9 vlny o vlnov\'e9 d\'e9lce 21 cm. Z astronomick\'e9ho hlediska m\'ecl tento sign\'e1l jen velmi mal\'e9 \'fahlov\'e9 rozm\'ecry.\par
Po\'e8\'e1te\'e8n\'ed nad\'9aen\'ed brzy vychladlo. V\'ecdci si s rozlu\'9at\'ecn\'edm zpr\'e1vy nev\'ecd\'ecli rady a nakonec ji odlo\'9eili ad acta. To, co se nepovedlo profesion\'e1ln\'edm de\'9aifrovatel\'f9m dob\'f8e vybaven\'fdm v\'fdkonn\'fdmi po\'e8\'edta\'e8i, dok\'e1zal po dvaceti letech intenzivn\'ed pr\'e1ce Ludv\'edk Tu\'e8ek z Hav\'ed\'f8ova.\par
V roce 1997 vydal tento pades\'e1tilet\'fd v\'fdtvarn\'edk knihu \'84Dvan\'e1ct \'e8\'edsel z kosmu\ldblquote , v n\'ed\'9e velmi podrobn\'ec rozeb\'edr\'e1 obsah vesm\'edrn\'e9 depe\'9ae, kterou se mu \'fadajn\'ec poda\'f8ilo rozlu\'9atit.\par
\'84Kdy\'9e se mi p\'f8ed lety dostala do ruky kopie p\'e1su vytr\'9een\'e9ho z po\'e8\'edta\'e8e delewarsk\'e9ho radioteleskopu, provokovala mne zpr\'e1va svou dekadickou soustavou natolik, \'9ee jsem se j\'ed za\'e8al v\'e1\'9en\'ec zab\'fdvat,\ldblquote p\'f8izn\'e1v\'e1 ve sv\'e9m prohl\'e1\'9aen\'ed adresovan\'e9m v\'9aem, kte\'f8\'ed se zab\'fdvaj\'ed hled\'e1n\'edm mimozemsk\'fdch civilizac\'ed.\par
\'84Posl\'e9ze jsem do\'9ael k z\'e1v\'ecru, \'9ee jak\'e1koli vesm\'edrn\'e1 zpr\'e1va, a\'9d ji pos\'edl\'e1 kdokoli a odkudkoli, se mus\'ed z\'e1konit\'ec v\'e1zat na obrazov\'fd potenci\'e1l, kter\'fd nepodl\'e9h\'e1 bari\'e9\'f8e jazyk\'f9 a mus\'ed b\'fdt notoricky zn\'e1m v cel\'e9m vesm\'edru. Nen\'ed nic objevn\'e9ho, \'9ee nejprimitivn\'ecj\'9a\'ed formou domluvy je pr\'e1v\'ec kresba.\ldblquote (K podobn\'fdm z\'e1v\'ecr\'f9m do\'9ali ameri\'e8t\'ed v\'ecdci, kdy\'9e p\'f8ipravovali zpr\'e1vu o lidstvu, um\'edst\'ecnou na sond\'ec, kter\'e1 byla vysl\'e1na daleko za hranice slune\'e8n\'ed soustavy \endash pozn. autora.)\par
\'84Kresba toti\'9e spl\'f2uje v\'9aechny po\'9eadavky na ch\'e1p\'e1n\'ed intelektu na jak\'e9mkoli stupni v\'fdvoje. Depe\'9ae mus\'ed b\'fdt zcela jasn\'ec \'e8iteln\'e1 v\'9aude, na Zemi, nebo t\'f8eba na Eridanu, Ceti \'e8i Tolimanu, samoz\'f8ejm\'ec za p\'f8edpokladu, \'9ee tam jsou inteligentn\'ed bytosti.\par
Vesm\'edrn\'e1 zpr\'e1va, hlavn\'ec jej\'ed po\'e8\'e1tek, mus\'ed b\'fdt zasl\'e1na v jak\'e9koli jin\'e9 \'e8\'edslicov\'e9 soustav\'ec (des\'edtkov\'e9, dvac\'edtkov\'e9 atd.), jen ne pr\'e1v\'ec v bin\'e1rn\'ed, jak se obecn\'ec p\'f8edpokl\'e1d\'e1. Pr\'e1v\'ec bin\'e1rn\'ed zpr\'e1va by toti\'9e byla nesmysln\'ec dlouh\'e1, p\'f8i obrovsk\'fdch vzd\'e1lenostech zp\'f8etrhan\'e1, nehled\'ec na to, \'9ee by ji ka\'9ed\'fd oper\'e1tor ve vesm\'edru pova\'9eoval za b\'ec\'9en\'fd r\'e1diov\'fd \'9aum. Zpr\'e1va tedy mus\'ed b\'fdt maxim\'e1ln\'ec provokativn\'ed jak svou intenzitou, tak prvopo\'e8\'e1te\'e8n\'edm obsahem. Nav\'edc mus\'ed b\'fdt postavena na fyzik\'e1ln\'edch z\'e1konech platn\'fdch v cel\'e9m vesm\'edru a na matematick\'fdch poznatc\'edch, a jak znovu zd\'f9raz\'f2uji, na v\'fdtvarn\'e9 a graficky srozumiteln\'e9 \'f8e\'e8i. Jinudy cesta nevede! Teprve kdy\'9e si uv\'ecdom\'edme v\'9aechny tyto soun\'e1le\'9eitosti m\'f9\'9eeme p\'f8istoupit k de\'9aifrov\'e1n\'ed.\ldblquote\par
Tu\'e8ek je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee se mu to povedlo. Sign\'e1l p\'f8i\'9ael v podob\'ec 144 impulz\'f9 v\'9edy dvan\'e1cti stejn\'fdch \'e8\'edsel o r\'f9zn\'e9 intenzit\'ec. Prvn\'edch \'9aest \'e8\'edsel: 6+14+26+30+19+5 (co\'9e kupodivu v sou\'e8tu d\'e1v\'e1 sto) pova\'9euje za hlavn\'ed informaci, zat\'edmco n\'e1sleduj\'edc\'ed \'e8\'edsla 0 1 1 0 0 1 jsou \'fadajn\'ec p\'f8ilo\'9een\'fdm kl\'ed\'e8em k rozlu\'9at\'ecn\'ed p\'f8edch\'e1zej\'edc\'edho r\'e9busu. D\'f9mysln\'fdmi matematick\'fdmi v\'fdpo\'e8ty, jejich p\'f8eveden\'edm na kru\'9enici a m\'f8\'ed\'9eku vystupuje ze zachycen\'fdch \'e8\'edsel neuv\'ec\'f8iteln\'ec rozs\'e1hl\'e9 fascinuj\'edc\'ed sd\'eclen\'ed.\par
Jednotliv\'e9 \'e8\'e1sti depe\'9ae p\'f8edstavuj\'ed obraz vzd\'e1len\'e9 civilizace. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci jsou robustn\'ed, s prot\'e1hl\'fdmi vos\'edmi hlavami, kter\'e9 sed\'ed rovnou na t\'ecle, jakoby bez krku. O\'e8i p\'f8ipom\'ednaj\'ed zrakov\'fd org\'e1n hmyzu. Mohutn\'e9mu trupu dominuj\'ed prsn\'ed svaly a obrovsk\'e9 bicepsy. Nohy jsou siln\'e9 a velmi kr\'e1tk\'e9. Cizinci se rozmno\'9euj\'ed z\'f8ejm\'ec podobn\'ec jako lid\'e9. Dva zn\'e1zorn\'ecn\'ed vertik\'e1ln\'ec do sebe zakl\'edn\'ecn\'ed jedinci maj\'ed rozd\'edln\'e9 znaky pro pohlavn\'ed org\'e1ny. V b\'f8i\'9ae jednoho z nich vid\'edme dal\'9a\'ed malou bytost. Vedle jsou genetick\'e9 k\'f3dy.\par
Ke zpr\'e1v\'ec je p\'f8i\'f8azen n\'e1kres l\'e9taj\'edc\'edho stroje ve tvaru disku s pohonnou jednotkou, kter\'e1 p\'f8ev\'e1d\'ed odst\'f8edivou s\'edlu na dost\'f8edivou a d\'e1le vyu\'9e\'edv\'e1 pro sv\'e9 ot\'e1\'e8en\'ed. Tak\'e9 je zde obr\'e1zek radioteleskopu o pr\'f9m\'ecru tal\'ed\'f8e 100 jednotek, vys\'edlaj\'edc\'edho v \'fahlu 54 stup\'f2\'f9 (mezi 27 27 stupni) dvan\'e1ct \'e8\'edsel. Udan\'e1 frekvence 21 jednotek. V\'9ae v bin\'e1rn\'edch \'e8\'edslech. Dal\'9a\'ed obr\'e1zek je z\'f8ejm\'ec n\'e1vodem k postaven\'ed takov\'e9hoto radioteleskopu kombinovan\'e9ho s optick\'fdm za\'f8\'edzen\'edm.\par
K tomu v\'9aemu jsou p\'f8ipojeny dal\'9a\'ed matematick\'e9 a astronomick\'e9 \'fadaje.\par
\'84Je v\'f9bec mo\'9en\'e9, aby jedna \'e8\'edseln\'e1 zpr\'e1va obsahovala tolik informac\'ed najednou? A nevyjad\'f8uje pr\'e1v\'ec takto polo\'9een\'e1 ot\'e1zka onu malou schopnost lidsk\'e9ho mozku integrovanou formou jednoduch\'e9 \'e8\'edseln\'e9 \'f8ady vyj\'e1d\'f8it co nejv\'edce mezihv\'eczdn\'fdch informac\'ed?\ldblquote komentuje Tu\'e8kovo d\'edlo ing. Miroslav Gryc, CSc, a dod\'e1v\'e1: \'84\'c8\'edseln\'e1 zpr\'e1va m\'f9\'9ee b\'fdt v\'fdsledkem vy\'9a\'9a\'ed \'farovn\'ec my\'9alen\'ed, m\'f9\'9ee b\'fdt v\'fdsledkem dlouh\'e9ho b\'e1d\'e1n\'ed jin\'fdch mysl\'edc\'edch bytost\'ed v kosmu a snahy p\'f8edat co nejstru\'e8n\'ecji co nejv\'edce informac\'ed a \'fasil\'ed o nav\'e1z\'e1n\'ed kosmick\'fdch kontakt\'f9.\par
Nesna\'9eili jsme se o tot\'e9\'9e p\'f8ed lety formou obrazov\'e9 zpr\'e1vy, um\'edst\'ecn\'e9 na jedn\'e9 z americk\'fdch sond vyslan\'fdch do vesm\'edrn\'e9ho prostoru? Nask\'fdt\'e1 se ov\'9aem dal\'9a\'ed ot\'e1zka. Je-li zpr\'e1va opravdu depe\'9a\'ed z kosmu, pro\'e8 nebyla za posledn\'edch dvacet let zachycena nap\'f8\'edklad opakovan\'ec? Ale v\'9edy\'9d ani zpr\'e1va z roku 1977 nebyla z\'f8ejm\'ec ur\'e8ena \'e8i sm\'ecrov\'e1na v\'fdhradn\'ec k na\'9a\'ed planet\'ec a mohla b\'fdt opravdu n\'e1hodn\'e1. Mimo to \endash z kosmick\'e9ho hlediska je doba dvaceti let opravdu nepatrn\'fdm \'e8asov\'fdm zlomkem.\par
D\'e1 se tedy hovo\'f8it o d\'f9kazech mimozemsk\'e9 civilizace \'e8i alespo\'f2 indici\'edch tuto domn\'ecnku navozuj\'edc\'edch?\par
V\'ect\'9a\'ed pr\'f9kaznost zji\'9at\'ecn\'ed by nepochybn\'ec vy\'9eadovala sou\'e8innost t\'fdmu slo\'9een\'e9ho snad ze v\'9aech v\'ecdn\'edch obor\'f9. Zpr\'e1va zahrnuje tak \'9airok\'e9 spektrum v\'ecdn\'edch obor\'f9, \'9ee je absolutn\'ec nemo\'9en\'e9, aby byla dek\'f3dov\'e1na pouze jedn\'edm \'e8lov\'eckem s jednou specializac\'ed. Je to zpr\'e1va pro psychologa, v\'fdtvarn\'edka, logika, matematika, astronoma, biologa, genetika, mechanika a v neposledn\'ed \'f8ad\'ec pro jak\'e9hosi vesm\'edrn\'e9ho balistika. V\'9aichni tito mimozem\'9at\'ed specialist\'e9 se na skladb\'ec a zrodu depe\'9ae pod\'edleli, o v\'fdpo\'e8etn\'ed technice ani nemluv\'ec. Zpr\'e1va je vedena nejen d\'f9kladn\'ec, ale i systematicky, aby auto\'f8i jeden druh\'e9mu nep\'f8ek\'e1\'9eeli a p\'f8itom se mohli profesion\'e1ln\'ec co nejp\'f8esn\'ecji vyj\'e1d\'f8it\ldblquote .\par
Ludv\'edk Tu\'e8ek si je toho dob\'f8e v\'ecdom. Nep\'f8etr\'9eit\'ec bombarduje v\'ecdeck\'e1 pracovi\'9at\'ec, univerzitn\'ed v\'fdzkumn\'e9 t\'fdmy i jednotliv\'e9 odborn\'edky a \'9e\'e1d\'e1 o pomoc a spolupr\'e1ci. Zat\'edm marn\'ec. V\'ecdci necht\'ecj\'ed uznat, \'9ee by v\'fdtvarn\'edk mohl nal\'e9zt kl\'ed\'e8 k zapeklit\'e9mu kosmick\'e9mu r\'e9busu a rozlu\'9atit depe\'9ai, na n\'ed\'9e si ameri\'e8t\'ed experti vyl\'e1mali zuby. V\'ect\'9ainou ponech\'e1vaj\'ed Tu\'e8kovu pr\'e1ci zcela bez pov\'9aimnut\'ed, z\'f8ejm\'ec nestoj\'ed o to, aby ji podrobn\'ec prozkoumali a podrobili kritick\'e9mu pohledu. O zpr\'e1vu z kosmu nen\'ed z\'e1jem.\par
Tu\'e8ek jen smutn\'ec kr\'e8\'ed rameny. \'84Toto poselstv\'ed bylo zasl\'e1no vysp\'eclou inteligenc\'ed k inteligentn\'edm sv\'ect\'f9m. Z\'e1le\'9e\'ed jen na n\'e1s samotn\'fdch, jestli je zvedneme, nebo skon\'e8\'ed v odpadkov\'e9m ko\'9ai.\ldblquote\par
\par
XI. Z\'d3NY SOUMRAKU\par
Francouzsk\'fd badatel Robert Charroux v jedn\'e9 ze sv\'fdch knih vyslovil p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee i pouh\'e9 kameny a hol\'e9 sk\'e1ly mohou b\'fdt obda\'f8eny jistou d\'e1vkou rozumu, pam\'ecti a specifick\'fdm jazykem, s jeho\'9e pomoc\'ed dovedou komunikovat s lidmi a vyj\'e1d\'f8it sv\'e9 pocity. S t\'edmto mystick\'fdm pohledem nemus\'edme souhlasit, nelze ale pop\'f8\'edt, \'9ee v p\'f8\'edrod\'ec ob\'e8as nach\'e1z\'edme geologick\'e9 \'fatvary, u nich\'9e si nejsme jisti, zda jsou pouh\'fdm d\'edlem n\'e1hody v p\'f8irozen\'e9m v\'fdvoji, anebo zjevn\'fdm projevem inteligence.\par
Fontainebleausk\'fd les pobl\'ed\'9e Pa\'f8\'ed\'9ee byl ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku pokl\'e1d\'e1n za v\'fdjime\'e8n\'ec pozoruhodn\'e9 m\'edsto. Zat\'edmco panovn\'edky a jejich loveck\'e9 dru\'9einy p\'f8itahovala neb\'fdval\'e1 hojnost zv\'ec\'f8e, poeti\'e8t\'ecj\'9a\'ed duchy l\'e1kaly romantick\'e9 scenerie a mno\'9estv\'ed bizarn\'edch skaln\'edch formac\'ed. Z p\'edskovce, k\'f8\'eddy a granitu jsou zde, \'e8asto do detailu p\'f8esn\'ec, vymodelov\'e1ny obrovsk\'e9 sochy zv\'ed\'f8at. \'8eelvy, hadi, krokod\'fdli, hro\'9ai, sloni, ropuchy, medv\'ecdi, psi, opice a p\'f8edstavitel\'e9 mnoha dal\'9a\'edch druh\'f9 jsou rozm\'edst\'ecni v nevelk\'fdch vzd\'e1lenostech od sebe a jakoby z\'e1m\'ecrn\'ec soust\'f8ed\'ecni do skupin. Tuto neb\'fdvalou zoologickou zahradu ale z\'f8ejm\'ec nevytvo\'f8ily ruce prehistorick\'e9ho \'e8lov\'ecka. Povrch sk\'e1ly nejev\'ed \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1mky opracov\'e1n\'ed. Od okam\'9eiku zkamen\'ecn\'ed neru\'9aen\'e9 zv\'ectr\'e1v\'e1 ji\'9e 30 milion\'f9 rok\'f9. Jak si tedy m\'e1me vysv\'ectlit ty p\'f8ekvapuj\'edc\'ed tvary kamen\'f9?\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd Robert Charroux nab\'edz\'ed strhuj\'edc\'ed \'f8e\'9aen\'ed, kdy\'9e se domn\'edv\'e1, \'9ee p\'f8\'edroda manifestovala svou nespornou inteligenci a tv\'f9r\'e8\'ed z\'e1m\'ecry a ve Fontainebleau uhn\'ectla z p\'edskovce zku\'9aebn\'ed modely sv\'fdch budouc\'edch nejdokonalej\'9a\'edch stvo\'f8en\'ed. Jin\'e1 teorie p\'f8ipou\'9at\'ed z\'e1sah g\'e9nia a hovo\'f8\'ed o nezn\'e1m\'e9, z\'f8ejm\'ec mimozemsk\'e9 technologii socha\'f8stv\'ed, kter\'e1 na skaln\'edm masivu nezanech\'e1v\'e1 sebemen\'9a\'ed stopu. N\'eckdy lze opravdu jen velmi obt\'ed\'9en\'ec rozeznat, zda neobvykle tvarovan\'fd geologick\'fd \'fatvar m\'e1 p\'f8\'edrodn\'ed p\'f9vod, anebo vznikl um\'ecle.\par
\par
Nebesk\'e9 m\'ed\'e8e\par
Nejv\'ect\'9a\'edm tajemstv\'edm Kostariky jsou kamenn\'e9 koule. V hlubok\'fdch d\'9eungl\'edch, pobl\'ed\'9e \'f8ek i na \'fapat\'ed hor jich le\'9eely stovky a mo\'9en\'e1 i tis\'edce. Nejmen\'9a\'ed z nich jsou velk\'e9 asi jako tenisov\'fd m\'ed\'e8, nejv\'ect\'9a\'ed maj\'ed v pr\'f9m\'ecru t\'e9m\'ec\'f8 dva a p\'f9l metru a v\'e1\'9e\'ed a\'9e \'9aestn\'e1ct tun. Jejich povrch je dokonale opracov\'e1n. Byly vybrou\'9aeny ze \'9euly, kter\'e1 se na m\'edstech n\'e1lezu nenach\'e1z\'ed, co\'9e jasn\'ec dokazuje um\'ecl\'fd p\'f9vod. Kdo, a p\'f8edev\'9a\'edm pro\'e8 koule vyrobil, z\'f9st\'e1v\'e1 ov\'9aem z\'e1hadou. Archeologov\'e9 nena\'9ali obdobn\'e9 artefakty nikde jinde na sv\'ect\'ec. Zato p\'f8\'edroda dovedla vytvo\'f8it podobn\'e9 unik\'e1ty. Byla-li to p\'f8\'edroda.\par
Na \'e8esko-slovensk\'e9 hranici v Kornici, Kl\'ednu a p\'f8edev\'9a\'edm pobl\'ed\'9e Vy\'9an\'fdch Megonek le\'9e\'ed v kamenolomu i voln\'ec roztrou\'9aeny po lese fascinuj\'edc\'ed kulovit\'e9 \'fatvary. Nejv\'ect\'9a\'ed z nich p\'f8esahuje pr\'f9m\'ecr t\'f8\'ed metr\'f9, a je tedy zjevn\'ec rozm\'ecrn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e ob\'f8\'ed koule z Kostariky. Dob\'fdv\'e1n\'edm kamene i p\'f8irozen\'fdm zv\'ectr\'e1v\'e1n\'edm se ji\'9e mnoh\'e9 zdej\'9a\'ed koule vylouply na povrch, jin\'e9 nad\'e1le z\'f9st\'e1vaj\'ed pevn\'ec uv\'eczn\'ecny v skaln\'edm masivu. Pro\'e8 p\'f8\'edroda vymodelovala v kamenn\'e9 st\'ecn\'ec tak dokonal\'e9 \'fatvary, se doposud nepoda\'f8ilo objasnit. M\'edstn\'ed lid\'e9 je pova\'9euj\'ed za zkamen\'ecl\'e9 plody obrovsk\'fdch prav\'eck\'fdch rostlin. Tato p\'f8edstava nemus\'ed b\'fdt daleko od pravdy. Prvotn\'edm impulzem zrodu kamenn\'fdch geoid\'f9 mohlo b\'fdt kulat\'e9 j\'e1dro, kolem n\'ecj\'9e se postupn\'ec nan\'e1\'9aela hmota. Jen\'9ee v takov\'e9mto p\'f8\'edpad\'ec by koule jen st\'ec\'9e\'ed dosahovaly ide\'e1ln\'edho tvaru, zvl\'e1\'9at\'ec p\'f8i obrovsk\'fdch rozm\'ecrech.\par
Na Nov\'e9m Z\'e9landu Maorov\'e9 naz\'fdvaj\'ed podobn\'e9 \'fatvary nebesk\'fdmi koulemi a p\'f8isuzuj\'ed jim nezn\'e1mo pro\'e8 vesm\'edrn\'fd p\'f9vod. V Kalifornii, u jezera Owens, byla nalezena koule, v jej\'edm\'9e st\'f8edu le\'9eel tajemn\'fd p\'f8edm\'ect, zhotoven\'fd z hmoty p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed porcel\'e1n a z nezn\'e1m\'e9ho kovu. M\'e1me tedy v\'ec\'f8it, \'9ee i tyto koule byly vyrobeny um\'ecle, anebo jde jen o dal\'9a\'ed neoby\'e8ejn\'fd v\'fdtvor matky p\'f8\'edrody?\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed kulovit\'e9 p\'f8edm\'ecty se vyskytuj\'ed tak\'e9 na povrchov\'fdch dolech Severo\'e8esk\'e9 hn\'ecdouheln\'e9 p\'e1nve. Nejmen\'9a\'ed z nich jsou jak zrnko ryb\'edzu, nejv\'ect\'9a\'ed dosahuj\'ed velikosti m\'ed\'e8e na h\'e1zenou. N\'eckdy b\'fdvaj\'ed slepeny do trojhranu.\par
Jako prvn\'ed je objevil p\'f8ed\'e1k Milo\'9a Danko a p\'f8isoudil jim mimozemsk\'fd p\'f9vod. Podle m\'edn\'ecn\'ed senzibil\'f9 jsou obda\'f8eny opravdu v\'fdjime\'e8n\'fdmi vlastnostmi. Reaguj\'ed na lidsk\'fd hlas, samy se d\'e1vaj\'ed do pohybu a p\'f8edev\'9a\'edm vyza\'f8uj\'ed l\'e9\'e8ivou energii, kter\'e1 \'e8lov\'ecka \'fa\'e8inn\'ec zbavuje bolesti hlavy, kloub\'f9 a pom\'e1h\'e1 p\'f8i nespavosti. Nav\'edc jsou pr\'fd nezni\'e8iteln\'e9 a nelze je roz\'f8ezat. Na Zemi se vyskytuj\'ed ojedin\'ecle, \'fadajn\'ec jako poz\'f9statek vysp\'ecl\'e9 kosmick\'e9 civilizace. Zden\'eck Dvo\'f8\'e1k, geolog Dolu B\'edlina, odm\'edt\'e1 mimozemsk\'fd p\'f9vod t\'ecchto kulovit\'fdch \'fatvar\'f9: \'84P\'f8edpokl\'e1d\'e1me, \'9ee takzvan\'e9 m\'ed\'e8e boh\'f9 vznikly asi p\'f8ed 20 miliony lety ve vrstv\'e1ch jemnozrnn\'fdch p\'edsk\'f9 s p\'f8\'edm\'ecs\'ed sirn\'edku a pyritu. Jejich z\'e1kladem jsou \'e8\'e1ste\'e8ky organick\'e9 hmoty, nap\'f8\'edklad kousky list\'ed nebo d\'f8\'edv\'ed, kter\'e9 doputovaly s \'f8\'ed\'e8n\'edm tokem do sedimenta\'e8n\'ed p\'e1nve. S pomoc\'ed bakteri\'ed se utvo\'f8ila gelov\'e1 ob\'e1lka a postupn\'ec chemick\'fdmi procesy do\'9alo k tvorb\'ec disulfid\'f9 \'9eeleza markazitu a pyritu. Po milionech let, kdy \'e8lov\'eck odkryl zhruba sto a\'9e stopades\'e1timetrov\'e9 nadlo\'9e\'ed, se uvolnily p\'edse\'e8n\'e9 vrstvy, z nich\'9e \'82vypad\'e1vaj\'ed\lquote zbytn\'ecl\'e9 \'fatvary. Jedine\'e8n\'fd kulov\'fd vzhled je tedy v\'fdsledkem vy-v\'ectr\'e1v\'e1n\'ed z p\'edskov\'e9 vrstvy na obna\'9een\'e9m \'f8ezu povrchov\'e9ho lomu.\ldblquote I kdy\'9e se poda\'f8ilo prok\'e1zat p\'f8\'edrodn\'ed p\'f9vod t\'ecchto kulovit\'fdch \'fatvar\'f9, jejich neobvykl\'e9 vlastnosti z\'f9st\'e1vaj\'ed nad\'e1le obest\'f8eny tajemstv\'edm. Uchop\'ed-li je do rukou velmi citliv\'ed lid\'e9, mohou poc\'edtit p\'f8\'edliv tepla a posiluj\'edc\'ed energie, jin\'ed naopak sl\'e1bnou a zmoc\'f2uje se jich nevolnost. Kamenn\'e9 koule zjevn\'ec nas\'e1vaj\'ed energii, kterou po ur\'e8it\'fd \'e8as hromad\'ed a pak, nezn\'e1mo pro\'e8, vyza\'f8uj\'ed do prostoru. Sv\'fdm z\'e1sahem do energetick\'e9ho pole \'e8lov\'ecka mohou skute\'e8n\'ec ovlivnit jeho zdravotn\'ed stav. Co jim dodalo tyto unik\'e1tn\'ed schopnosti?\par
\par
Podmo\'f8sk\'fd chr\'e1m\par
Pot\'e1p\'ec\'e8i zvolna klesali do hlubin. Ostr\'e9 slunce pronikalo hladinou oce\'e1nu a proza\'f8ovalo masy vod p\'f8\'edzra\'e8n\'fdm jasem. Hejno ryb nete\'e8n\'ec viselo v prostoru. Ve st\'ednu pod n\'edm zahl\'e9dli dlouh\'fd vystupuj\'edc\'ed \'fatvar. To nebyla sk\'e1la na dn\'ec. P\'f8\'edmo pod jejich klesaj\'edc\'edmi t\'ecly se rozkl\'e1dala obrovsk\'e1 stavba. Ze stup\'f2ovit\'e9 z\'e1kladny vyr\'f9stal \'fa\'9easn\'fd komplex, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed mezopotamsk\'e9 zikkuraty nebo jihoamerick\'e9 pyramidov\'e9 svatyn\'ec. Po stran\'e1ch se vinula cesta, z n\'ed\'9e na n\'eckolika m\'edstech stoupalo \'9airok\'e9 schodi\'9at\'ec. \'c8etn\'e9 chodn\'edky vytv\'e1\'f8ely geometrick\'e9 vzory, spojovaly se v pestrou s\'ed\'9d kruh\'f9 a \'9aesti\'faheln\'edk\'f9. Ploch\'fd vrchol chr\'e1mu se vystavoval dopadaj\'edc\'edmu jasu jako tv\'e1\'f8 slune\'e8nice. Nikdy nespat\'f8ili nic podobn\'e9ho.Objev sportovn\'edch pot\'e1p\'ec\'e8\'f9 u pob\'f8e\'9e\'ed ostrova Jonaguni, asi 50 km od Okinawy, vyp\'e1lil ni\'e8ivou st\'f8elu do ji\'9e tak chatrn\'e9 budovy historiky zaveden\'fdch p\'f8edstav o d\'ecjin\'e1ch lidstva. Stavba, jej\'ed\'9e velikost zhruba odpov\'edd\'e1 rozm\'ecr\'f9m Cheopsovy pyramidy v Gize, je toti\'9e minim\'e1ln\'ec o p\'ect tis\'edc rok\'f9 star\'9a\'ed ne\'9e d\'edlo fara\'f3n\'f9. A to je probl\'e9m. Nev\'edme toti\'9e o \'9e\'e1dn\'e9 vysp\'ecl\'e9 civilizaci v jihov\'fdchodn\'ed Asii, kter\'e1 by p\'f8ed deseti tis\'edci lety dok\'e1zala vybudovat podobnou stavbu. Na Okinaw\'ec \'9eili tehdy jen primitivn\'ed lovci a sb\'ecra\'e8i a pozd\'ecji se rozv\'edjela d\'9e\'f3monsk\'e1 kultura, proslul\'e1 sv\'fdmi mo\'f8eplaveck\'fdmi v\'fdkony. Nav\'edc existuje m\'edn\'ecn\'ed, \'9ee podmo\'f8sk\'fd pyramidov\'fd komplex m\'f9\'9ee b\'fdt je\'9at\'ec o hodn\'ec star\'9a\'ed. Podle m\'edn\'ecn\'ed n\'eckter\'fdch geolog\'f9 8000 let p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem le\'9eela hladina mo\'f8e nejm\'e9n\'ec o 25 metr\'f9 n\'ed\'9ee, a stavba tedy st\'e1la na b\'f8ehu. Jin\'ed oponuj\'ed, \'9ee tato oblast byla zaplavena ji\'9e p\'f8ed p\'f9l milionem rok\'f9. Vyskytla se i hypot\'e9za, \'9ee se chr\'e1m potopil n\'e1sledkem zem\'ect\'f8esen\'ed. Budovy jsou v\'9aak nepo\'9akozeny, st\'ecny nemaj\'ed trhliny, nikde ani stopa sesuvu.\par
Jist\'e9 je, \'9ee rozhodn\'ec nejde o sv\'e9r\'e1zn\'fd geologick\'fd \'fatvar. Profesor Masaki Kimura, geolog z univerzity Rj\'fakj\'fa na Okinaw\'ec, provedl d\'f9kladn\'fd v\'fdzkum p\'f8\'edmo pod hladinou. \'84Kdyby to bylo d\'edlo p\'f8\'edrody, musely by se kolem nach\'e1zet poz\'f9statky erozn\'ed \'e8innosti, vydrolen\'e9 kameny \'e8i rozpadl\'e9 hrany. Nic takov\'e9ho tady nen\'ed. Naproti tomu se po obvodu stavby r\'fdsuje cesta, kterou mohl vytvo\'f8it jen \'e8lov\'eck.\ldblquote\par
Geolog Robert Bloch z Bostonsk\'e9 univerzity tyto z\'e1v\'ecry podporuje: \'84Ve sk\'e1le je vytes\'e1no n\'eckolik stup\'f2\'f9 jeden metr vysok\'fdch. Je vylou\'e8eno, \'9ee by n\'ecco podobn\'e9ho mohla vytvo\'f8it vodn\'ed eroze, proto\'9ee odlomen\'e9 kusy skal by se v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec nemohly samovoln\'ec uspo\'f8\'e1dat do tak dokonale \'e8lenit\'e9ho, a p\'f8itom pravideln\'e9ho \'fatvaru.\ldblquote\par
Nav\'edc v bl\'edzkosti pot\'e1p\'ec\'e8i objevili dal\'9a\'ed zikkuraty \endash mal\'e9 stup\'f2ovit\'e9 pyramidy se z\'e1kladnou o d\'e9lce deseti metr\'f9.\par
V\'ecdci nemaj\'ed ani tu\'9aen\'ed, kdo a pro\'e8 chr\'e1mov\'fd komplex vystav\'ecl. Upozor\'f2uj\'ed ale na jeho \'fa\'9easnou podobnost nejen s mezopotamsk\'fdmi zikkuraty, ale p\'f8edev\'9a\'edm s nejstar\'9a\'edmi pam\'e1tkami Ji\'9en\'ed Ameriky.\par
Vzpome\'f2me si na tajemn\'e9 a dosud neprozkouman\'e9 pyramidy v amazonsk\'e9 d\'9eungli, na zpr\'e1vy o rozlehl\'fdch podzemn\'edch m\'ecstech a soustav\'ec tunel\'f9, na vzru\'9auj\'edc\'ed sv\'ecdectv\'ed Indi\'e1na Ta-tunca Nary. Nemaj\'ed v\'9aechny tyto stavby i \'9aokuj\'edc\'ed objev u Jonaguni shodn\'fd rodn\'fd list? Nen\'ed podmo\'f8sk\'e1 svatyn\'ec dal\'9a\'edm unik\'e1tn\'edm d\'edlem \'9aestiprst\'fdch boh\'f9 z planety Schwerta? Kronika Akakor vypr\'e1v\'ed, \'9ee zanechali mno\'9estv\'ed kamenn\'fdch staveb nejen v Amazonii, ale i v jin\'fdch \'e8\'e1stech sv\'ecta. Pat\'f8il mezi n\'ec i D\'e1ln\'fd v\'fdchod?\par
\par
M\'ecs\'ed\'e8n\'ed \'9aachta\par
\'84Asi po hodin\'ec a p\'f9l nep\'f8\'edli\'9a nam\'e1hav\'e9 a celkem bezpe\'e8n\'e9 ch\'f9ze jsem se dostal do dlouh\'e9 horizont\'e1ln\'ed chodby, je\'9e kon\'e8ila sudovit\'fdm otvorem.\par
Vklouzl jsem do n\'ecj a \'fa\'9easem ztuhl\'85 bylo tam n\'ecco jako velk\'e9 \'e8ern\'e9 silo, zapu\'9at\'ecn\'e9 do b\'edl\'e9ho okol\'ed. Kdy\'9e jsem se vzpamatoval, napadlo m\'ec. \'9ee je to bizarn\'ed p\'f8\'edrodn\'ed st\'ecna z \'e8ern\'e9 soli, ledu nebo l\'e1vy. Ale naprosto m\'ec vyvedlo z m\'edry a poc\'edtil jsem i jak\'fdsi podivn\'fd strach, kdy\'9e jsem si v\'9aiml, \'9ee je to naprosto hladk\'fd \'fatvar, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed sklo, a \'9ee jeho struktura nasv\'ecd\'e8uje tomu, \'9ee se jedn\'e1 o d\'edlo lidsk\'fdch rukou. Bylo to zak\'f8iven\'e9, dalo se tu\'9ait, \'9ee je to jak\'fdsi ohromn\'fd v\'e1lec o pr\'f9m\'ecru zhruba dvaceti p\'ecti metr\'f9. V m\'edstech dotyku s okoln\'ed horninou se vytvo\'f8ily obrovsk\'e9 z\'e1\'f8iv\'ec b\'edl\'e9 stalaktity a stalagmity. St\'ecna je \'e8ernomodr\'e1, z materi\'e1lu, kter\'fd jako by spojoval vlastnosti oceli, pazourku a kau\'e8uku. \'8api\'e8\'e1k od st\'ecny prudce odsko\'e8il a nezanechal na n\'ed ani \'9akr\'e1bnut\'ed. P\'f8i pomy\'9alen\'ed, \'9ee by se v divok\'e9 krajin\'ec, kde ani pov\'ecsti nevypr\'e1v\'ecj\'ed o n\'ecjak\'e9 z\'f8\'edcenin\'ec, dolech nebo pr\'f9myslu, mohl vyskytovat artefakt vysok\'fd jako v\'ec\'9e, jev\'edc\'ed zn\'e1mky zna\'e8n\'e9ho st\'e1\'f8\'ed, zapu\'9at\'ecn\'fd do sk\'e1ly a pokryt\'fd kr\'e1pn\'edky, mi b\'echal mr\'e1z po z\'e1dech.\ldblquote\par
Tyto vzru\'9auj\'edc\'ed \'f8\'e1dky si zapsal do sv\'e9ho partyz\'e1nsk\'e9ho den\'edku Anton\'edn T. Hor\'e1k. Na sklonku \'f8\'edjna roku 1944 jeho rota kdesi v N\'edzk\'fdch Tatr\'e1ch kryla \'fastup zdecimovan\'e9ho zbytku praporu. Po napaden\'ed n\'ecmeck\'fdm odd\'edlem, vyzbrojen\'fdm 70mm d\'ecly, dostal jeden ze z\'e1kop\'f9 p\'f8\'edm\'fd z\'e1sah. Dva mu\'9ei byli ran\'ecni. Hor\'e1k byl post\'f8elen do lev\'e9 dlan\'ec, druh\'e1 r\'e1na, zm\'edrn\'ecn\'e1 ko\'9ee\'9ainovou \'e8epici, \'9akr\'e1bla hlavu a zbavila ho v\'ecdom\'ed. V\'9aechny t\'f8i zachr\'e1nil ba\'e8a Sl\'e1vek, kter\'e9mu pat\'f8ily okoln\'ed pastviny. O\'9aet\'f8il je a uk\'e1zal cestu k jedn\'e9 z mnoha jeskyn\'ed.\par
Partyz\'e1ni se v n\'ed ukr\'fdvali t\'e9m\'ec\'f8 t\'fdden. Prostorn\'e1 skaln\'ed s\'ed\'f2 \'fastila mal\'fdm otvorem do t\'e1hl\'e9 chodby. Hor\'e1k, kter\'fd jako jedin\'fd byl schopen chodit, se pokou\'9ael p\'f8esv\'ecd\'e8it, zda tudy nevede druh\'fd v\'fdchod. P\'f8itom narazil na ono zvl\'e1\'9atn\'ed um\'ecle vytvo\'f8en\'e9 silo z nezn\'e1m\'e9ho materi\'e1lu. V \'e8ern\'e9 um\'ecl\'e9 st\'ecn\'ec byla \'fazk\'e1 \'9at\'ecrbina a za n\'ed dal\'9a\'ed jedine\'e8n\'e1 a neoby\'e8ejn\'e1 struktura.\par
\'84Kdy\'9e jsem zap\'e1lil n\'eckolik pochodn\'ed, zjistil jsem, \'9ee se nach\'e1z\'edm v prostorn\'e9 zak\'f8iven\'e9 \'e8ern\'e9 \'9aacht\'ec, tvo\'f8en\'e9 strm\'fdmi st\'ecnami, kter\'e9 se lom\'ed a vytv\'e1\'f8ej\'ed t\'e9m\'ec\'f8 vertik\'e1ln\'ed tunel, nebo sp\'ed\'9ae kom\'edn se srpkovit\'fdm p\'f9dorysem. Nejsem schopen popsat onu tmu ani \'9aum\'ecn\'ed, hu\'e8en\'ed a dun\'ecn\'ed \endash d\'ecsiv\'e9 ozv\'ecny vlastn\'edho dechu a pohyb\'f9. Dno, tedy svah, po n\'ecm\'9e jsem se skut\'e1lel, bylo \'82vydl\'e1\'9ed\'ecno\lquote solidn\'edm v\'e1pencem.\par
Ani v\'9aechny lou\'e8e dohromady nedosv\'edtily na strop, kde st\'ecny kon\'e8ily nebo se st\'fdkaly. Horizont\'e1ln\'ed vzd\'e1lenost mezi vrcholem konk\'e1vn\'ed k\'f8ivky p\'f8edn\'ed st\'ecny a konvexn\'ed k\'f8ivkou zadn\'ed st\'ecny je asi 8 m, k\'f8ivka u paty zadn\'ed st\'ecny m\'ec\'f8\'ed asi 25 metr\'f9. K dal\'9a\'edmu pr\'f9zkumu jsem pot\'f8eboval v\'edce sv\'ectla a \'9api\'e8\'e1k, kter\'fd budu muset sundat z n\'e1sady, proto\'9ee jinak bych \'9at\'ecrbinou nepro\'9ael.\ldblquote\par
Dv\'ec dal\'9a\'ed kr\'e1tk\'e9 n\'e1v\'9at\'ecvy p\'f8inesly ohromuj\'edc\'ed zji\'9at\'ecn\'ed. \'datvar byl zjevn\'ec um\'ecl\'fd, vytvo\'f8en\'fd z materi\'e1lu, kter\'fd hrav\'ec odraz\'ed r\'e1nu \'9api\'e8\'e1kem a ani v\'fdst\'f8el z pu\'9aky na n\'ecm nezanech\'e1 jedinou stopu. Bylo to zvl\'e1\'9atn\'ed, dokonale \'e8ern\'e9, ocelov\'ec pevn\'e9, a p\'f8esto pru\'9en\'e9 jako guma.\par
\'84Sed\'ecl jsem tam u ohn\'ec a \'f8\'edkal si, co m\'f9\'9ee znamenat tato struktura se st\'ecnami \'9airok\'fdmi dva metry a tvarem, u n\'echo\'9e m\'ec nenapad\'e1, k \'e8emu by mohl b\'fdt dobr\'fd. Jak hluboko vede do sk\'e1ly? Je tam je\'9at\'ec n\'ecco jin\'e9ho krom\'ec t\'e9 \'9aachty? Jak\'e1 n\'e1hoda nebo kdo ji um\'edstil do t\'e9to hory? Je to v\'fdtvor lidsk\'fdch rukou? Je n\'ecco pravdy na Platonov\'fdch legend\'e1ch o d\'e1vno zanikl\'fdch civilizac\'edch s technikou, jakou ani nedok\'e1\'9eeme pochopit?\par
Jsem st\'f8\'edzliv\'ec uva\'9euj\'edc\'ed \'e8lov\'eck s univerzitn\'edm vzd\'ecl\'e1n\'edm, ale mus\'edm p\'f8ipustit, \'9ee tam mezi t\'ecmi vysok\'fdmi kolm\'fdmi st\'ecnami s matematick\'fdm zak\'f8iven\'edm, \'e8ern\'fdmi a hladk\'fdmi jako atlas, jsem m\'ecl dojem, \'9ee se m\'ec zmoc\'f2uje jak\'e1si nesm\'edrn\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed hroziv\'e1 moc.\ldblquote\par
Proslul\'fd francouzsk\'fd v\'ecdec Jacques Bergier k tomu dod\'e1v\'e1: \'84Je to podivn\'e1 a z\'e1rove\'f2 strhuj\'edc\'ed z\'e1hada. Skute\'e8n\'ec n\'e1s napad\'e1, zda se nejedn\'e1 o d\'edlo mimozem\'9a\'9dan\'f9, a j\'e1 osobn\'e9 bych t\'e9to eventualit\'ec d\'e1val p\'f8ednost.\par
Lze v\'9aak uva\'9eovat i o p\'f8irozen\'e9m vysv\'ectlen\'ed. \'c8eskoslovensko je zem\'ec bohat\'e1 na uran a radium, radium bylo ostatn\'ec objeveno pr\'e1v\'ec v \'e8esk\'fdch rud\'e1ch. Snad intenzivn\'ed p\'f9soben\'ed radioaktivity, trvaj\'edc\'ed n\'eckolik milion\'f9 let, p\'f8em\'ecnilo b\'ec\'9en\'fd nerost v cosi, co p\'f8ipom\'edn\'e1 slitinu, jakou v\'ecda nezn\'e1. Ve slitinu, kter\'e1 by mohla m\'edt zaj\'edmav\'e9 pou\'9eit\'ed\'85 P\'f8\'e1l bych si, aby jednoho dne podrobn\'ecj\'9a\'ed v\'fdzkumy za pou\'9eit\'ed modern\'edch prost\'f8edk\'f9 p\'f8inesly pravdu o z\'e1had\'ec, kter\'e1 pat\'f8\'ed mezi nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'ed na cel\'e9 na\'9a\'ed planet\'ec.\ldblquote\par
Bergierovo p\'f8\'e1n\'ed prozat\'edm z\'f9st\'e1v\'e1 nevysly\'9aeno.\par
Kompletn\'ed z\'e1znamy Hor\'e1kova den\'edku otiskl v b\'f8eznu roku 1995 bulletin N\'e1rodn\'ed speleologick\'e9 spole\'e8nosti USA a pozd\'ecji ji do sv\'e9ho sborn\'edku \'84Kniha nevysv\'ectliteln\'e9ho\ldblquote p\'f8evzala skupina INFO. \'c8eskou verzi vydal Ivo \'8eelezn\'fd.\par
Doktor Hor\'e1k kr\'e1tce po v\'e1lce emigroval a ve Spojen\'fdch st\'e1tech p\'f9sobil jako lingvista. Dlouh\'e1 l\'e9ta usiloval, aby speleologov\'e9 \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'ed \'9aachtu\ldblquote na\'9ali a prozkoumali. Nyn\'ed ji\'9e ne\'9eije.\par
Jeskyn\'ec se \'fadajn\'ec nach\'e1z\'ed mezi Plavnic\'ed a Starou Lubov\'f2ou, jin\'e1 verze ji klade do skaln\'edch m\'ecst pod Kr\'e1\'beovu ho\'beu. T\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'fd rok se ji pokou\'9aej\'ed objevit nov\'ed nad\'9aenci. Marn\'ec. Zato z jin\'e9ho m\'edsta Evropy p\'f8ich\'e1zej\'ed zpr\'e1vy o podobn\'e9m fascinuj\'edc\'edm podzemn\'edm d\'edle.\par
\par
K\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'e1 pyramida\par
Dokonal\'e9 hladk\'e9 st\'ecny, na nich\'9e se ned\'e1 rozeznat sebemen\'9a\'ed n\'e1znak mechanick\'e9ho opracov\'e1n\'ed, vyv\'e1d\'ecj\'ed z m\'edry pr\'f9zkumn\'edky tajemn\'e9 skaln\'ed chodby u bulharsk\'e9 vesnice Carizna. Do asi 1 100 m vysok\'e9ho horsk\'e9ho masivu pronik\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 dv\'ec st\'ec metr\'f9 dlouh\'fd um\'ecl\'fd tunel. Jeho konec uzamyk\'e1 kolm\'e1 na\'e8ervenal\'e1 st\'ecna z nezn\'e1m\'e9ho materi\'e1lu. Rozhodn\'ec to nen\'ed p\'f8\'edrodn\'ed p\'f8ek\'e1\'9eka, ale z\'e1m\'ecrn\'ec vybudovan\'e1 hradba, za n\'ed\'9e jsou z\'f8ejm\'ec dal\'9a\'ed prostory. Kdo a kdy toto podzemn\'ed d\'edlo vybudoval, se nepoda\'f8ilo zjistit.\par
Dnes ji\'9e zesnul\'e1 proslul\'e1 bulharsk\'e1 jasnovidkyn\'ec Wanga a n\'eckte\'f8\'ed sou\'e8asn\'ed psychotronici p\'f8edlo\'9eili strhuj\'edc\'ed vizi. V hlubin\'e1ch hory je pr\'fd ukryta obr\'e1cen\'e1 k\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'e1 pyramida, kterou p\'f8ed n\'eckolika miliony let zhotovili mimozem\'9at\'ed bioroboti. V jej\'edm nitru se nach\'e1zej\'ed informace o po\'e8\'e1tc\'edch sv\'ecta, poz\'f9statky prvn\'edho \'e8lov\'ecka na Zemi a p\'f8edev\'9a\'edm ponau\'e8en\'ed, jak zachr\'e1nit lidstvo a celou planetu p\'f8ed hroz\'edc\'ed zk\'e1zou.\par
Mal\'e1 vesnice pobl\'ed\'9e Sofie p\'f8iv\'e1bila pozornost badatel\'f9 ji\'9e na po\'e8\'e1tku devades\'e1t\'fdch let pravideln\'fdmi no\'e8n\'edmi \'fakazy na obloze. Nad domy se \'e8asto objevoval ov\'e1ln\'fd p\'f8edm\'ect, zalit\'fd m\'ecn\'edc\'edm se namodral\'fdm sv\'ectlem. Jeho p\'f8elety doprov\'e1zelo absolutn\'ed ticho, jako by \'9alo o pouh\'fd p\'f8elud. P\'f8esto zanechal hmatateln\'e9 stopy. V okol\'ed vesni\'e8an\'e9 n\'eckolikr\'e1t nalezli do kruhu se\'9eehnutou tr\'e1vu. \'c8ty\'f8iadvacet osob spat\'f8ilo drobn\'e9, pouh\'fdch n\'eckolik des\'edtek centimetr\'f9 vysok\'e9 humanoidy.\par
O oblast se za\'e8ali zaj\'edmat voj\'e1ci. Pr\'e1v\'ec jejich speci\'e1ln\'ed t\'fdm ve spolupr\'e1ci s archeology a na z\'e1klad\'ec informac\'ed psychotroniku odkryl vchod do tunelu a n\'eckolik m\'ecs\'edc\'f9 ho zkoumal. Unik\'e1tn\'ed objev byl na podzim roku 1992 zp\'f8\'edstupn\'ecn novin\'e1\'f8\'f9m. O\'e8ek\'e1valo se, \'9ee ihned budou zah\'e1jeny pr\'e1ce k probour\'e1n\'ed \'e8erven\'e9 st\'ecny, kter\'e1 br\'e1n\'ed vstupu do p\'f8edpokl\'e1dan\'e9ho s\'e1lu. Na p\'f8\'edkaz prokuratury byla ji\'9e p\'f8ipraven\'e1 akce ne\'e8ekan\'ec zastavena.\par
Pro\'e8 \endash \'fa\'f8ady nesd\'eclily. Ohl\'e1\'9aen\'e9 zve\'f8ejn\'ecn\'ed dosavadn\'edch v\'fdsledk\'f9 se zm\'ecnilo v plan\'fd slib. P\'ect se\'9ait\'f9 s pozn\'e1mkami senzibil\'f9, na jejich\'9e z\'e1klad\'ec byl prostor zkoum\'e1n, zmizelo. Z\'e1rove\'f2 se ztratil i t\'f8icetid\'edln\'fd den\'edk se z\'e1znamy o postupu prac\'ed a popisy jednotliv\'fdch n\'e1lez\'f9.\par
Prolomit bari\'e9ru nedotknutelnosti se pokusila bulharsk\'e1 Nadace kosmicko-etnick\'fdch b\'e1d\'e1n\'ed. Do Carizny p\'f8icestovala t\'f8\'ed\'e8lenn\'e1 expedice, veden\'e1 Kirilem Kynevem. Ohl\'e1\'9aen\'fd c\'edl vypadal nevinn\'ec: zjistit, zda vesnice a jej\'ed nejbli\'9e\'9a\'ed okol\'ed skute\'e8n\'ec tvo\'f8\'ed oblast neobvykle vysok\'e9ho v\'fdskytu paranorm\'e1ln\'edch jev\'f9 (Bulha\'f8i sem \'f8ad\'ed i v\'fdskyt UFO). Z\'e1rove\'f2 m\'ecl b\'fdt proveden sociologick\'fd pr\'f9zkum obyvatel Carizny a jeho v\'fdsledky pou\'9eity k tvorb\'ec modelu reakce v\'ect\'9a\'edch skupin lid\'ed na neobvykl\'e9 \'fakazy.\par
V\'fdprava byla dob\'f8e vybavena. Disponovala dalekohledy na no\'e8n\'ed vid\'ecn\'ed, p\'f8\'edstroji na sledov\'e1n\'ed zm\'ecn elektromagnetick\'e9ho pole a r\'f9zn\'fdch typ\'f9 z\'e1\'f8en\'ed, citliv\'fdmi kamerami i malou chemickou laborato\'f8\'ed. Pod rou\'9akou povrchov\'e9ho v\'fdzkumu se ale z\'f8ejm\'ec skr\'fdvala snaha proniknout do zak\'e1zan\'e9ho podzem\'ed a pokusit se pokra\'e8ovat v cest\'ec tunelem. Osud, veden\'fd \'e8\'edsi ostra\'9eitou rukou, tomu cht\'ecl jinak.\par
Po dvan\'e1cti dnech vypukl v t\'e1bo\'f8e expedice po\'9e\'e1r. Ohe\'f2 zcela zni\'e8il stan vedouc\'edho Kiryla Kyneva. Ve\'9aker\'e1 dokumentace i \'e8\'e1st za\'f8\'edzen\'ed lehly popelem. Zk\'e1zonosn\'fd \'9e\'e1r ude\'f8il za b\'edl\'e9ho dne, kdy v\'9aichni \'fa\'e8astn\'edci v\'fdpravy p\'e1trali v ter\'e9nu. Ve stanu v tu dobu nebylo zhola nic, co by mohlo za\'9eehnout prvn\'ed jiskru. Sp\'e1len\'e9 m\'edsto budilo dojem z\'e1sahu plamenometem. Dal\'9a\'ed dva stany, stoj\'edc\'ed v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti ho\'f8\'edc\'edho p\'f8\'edbytku, z\'f9staly toti\'9e ohn\'ecm nedot\'e8eny.\par
V\'fdprava musela b\'fdt ukon\'e8ena. Zp\'f9sobila to ne\'9a\'9dastn\'e1 n\'e1hoda, nebo dob\'f8e promy\'9alen\'fd z\'e1sah tentokr\'e1t mo\'9en\'e1 ryze pozemsk\'fdch sil, kter\'e9 si nep\'f8ej\'ed odhalit, kam z\'e1hadn\'fd tunel vede?\par
\par
\'dadol\'ed mrtv\'fdch\par
Krajina ztemn\'ecla. Hradba t\'ec\'9ek\'fdch chmurn\'fdch mrak\'f9 se valila oblohou a hrozila vytrval\'fdm sn\'ec\'9een\'edm. V\'edtr zes\'edlil. Nadch\'e1zej\'edc\'ed bou\'f8e se hl\'e1sila hroziv\'fdm svistotem. Lovec b\'ec\'9eel po zmrzl\'e9m p\'f8\'edkrovu a vytrvale se vyh\'fdbal kmen\'f9m strom\'f9 vyrvan\'fdch i s ko\'f8eny a balvan\'f9m str\'9een\'fdm z n\'edzk\'fdch skal. \'dadol\'ed mrtv\'fdch ho d\'ecsilo. Na ka\'9ed\'e9m kroku zde byly c\'edtit opakovan\'e9 z\'e1sahy hroziv\'e9 nezn\'e1m\'e9 s\'edly. Nezb\'fdvalo mu p\'f8\'edli\'9a \'e8asu. V\'e1nice mohutn\'ecla. Kone\'e8n\'ec zahl\'e9dl mo\'9en\'fd \'fakryt. \'c8\'e1ste\'e8n\'ec zapadl\'e1 do zem\'ec a kryt\'e1 hradbou vysok\'e9ho k\'f8ov\'ed se klenula jak\'e1si stavba. Nikdy nic takov\'e9ho nevid\'ecl. Bez oken a bez dve\'f8\'ed vypadala jako p\'f8evr\'e1cen\'fd kotel. Trvalo chv\'edli, ne\'9e t\'ecsn\'ec nad zmrzlou p\'f9dou nalezl p\'f9lkruhovit\'fd otvor a vklouzl dovnit\'f8. P\'f8ekvapilo ho teplo. Bylo tu mnohem tepleji ne\'9e v jin\'fdch, tak\'e9 dob\'f8e kryt\'fdch, ale nevyt\'e1p\'ecn\'fdch ch\'fd\'9a\'edch. S\'e1hl do bra\'9any a vyt\'e1hl jednu z p\'f8ipraven\'fdch kr\'e1tk\'fdch lou\'e8\'ed, kter\'e9 pou\'9e\'edval, kdy\'9e z\'f9st\'e1val v tund\'f8e p\'f8es noc. Sv\'ectlo ho zprvu oslepilo, jen matn\'ec vn\'edmal, jak se z\'e1blesky ohn\'ec odr\'e1\'9eej\'ed od stropu a st\'ecn. Jejich z\'e1\'f8e s\'edlila jako v zrcadle. Kdy\'9e si o\'e8i p\'f8ivykly, p\'f8ekvapen\'edm z\'f9stal st\'e1t. Pouh\'fdch n\'eckolik metr\'f9 od n\'ecj, zkroucen\'ed v bezvl\'e1dn\'e9 poloze na zemi, le\'9eeli velmi vyz\'e1bl\'ed lid\'e9 v kovov\'fdch od\'ecvech.\par
P\'f8istoupil bl\'ed\'9ee, aby poznal, zda je\'9at\'ec d\'fdchaj\'ed. Z ka\'9ed\'e9ho z\'e8ernal\'e9ho mrtv\'e9ho obli\'e8eje na n\'ecj smutn\'ec z\'edralo jen jedno kyklopsk\'e9 oko.\par
\'dadol\'ed mrtv\'fdch pobl\'ed\'9e osady V\'ecrchnij Viljujsk v severov\'fdchodn\'edm Jakutsku opakovan\'ec postihla katastrofa d\'ecsiv\'fdch rozm\'ecr\'f9. Sk\'e1ly jsou rozpraskan\'e9 \'9e\'e1rem, stromy o\'9eehl\'e9 nebo vyvr\'e1cen\'e9. Ponurou krajinu obest\'edr\'e1 dech strachu. Rodiny Jakut\'f9 se oblasti rad\'ecji vyh\'fdbaj\'ed. Lovci v honb\'ec za ko\'f8ist\'ed zde objevili podivn\'e9 stavby. Kovov\'e9 komory ve tvaru bu\'f8inky nebo p\'f8evr\'e1cen\'e9ho kotle se vzp\'ednaj\'ed k obloze uprost\'f8ed hust\'fdch k\'f8ovin, nebo jsou ji\'9e zpola zapadl\'e9 do zem\'ec. Traduje se, \'9ee lovci, kte\'f8\'ed v nich p\'f8espali, kr\'e1tce pot\'e9 v\'e1\'9en\'ec onemocn\'ecli. A ti, kte\'f8\'ed pod klenbou museli z\'f9stat i n\'eckolik noc\'ed, z\'e1hy zem\'f8eli. Objekty nejsou zcela identick\'e9. Jeden z nich m\'e1 pravideln\'ec zak\'f8ivenou hranu, kter\'e1 je tak ostr\'e1, \'9ee s n\'ed hrav\'ec p\'f8e\'f8\'edznete nehet. Br\'e1na do n\'ecj se z v\'ec\'e8n\'ec zmrzl\'e9 zem\'ec ty\'e8\'ed do takov\'e9 v\'fd\'9ae, \'9ee dovnit\'f8 mohou vjet s\'e1n\'e9 ta\'9een\'e9 soby. I v nejkrut\'ecj\'9a\'edch mrazech je uvnit\'f8 teplo jako v l\'e9t\'ec.Tajemn\'e9 konstrukce jsou mezi Jakuty zn\'e1my od t\'f8ic\'e1t\'fdch let a op\'f8\'e1d\'e1 je spousta legend. Nov\'fd z\'e1jem o n\'ec vyvolal Valerij Uvarov z rusk\'e9ho Informa\'e8n\'edho centra v\'fdzkumu UFO. V \'e8l\'e1nku oti\'9at\'ecn\'e9m ve Flying Saucer Review a posl\'e9ze v n\'ecmeck\'e9m UFO Nachrichten vych\'e1z\'ed z dostupn\'fdch archivn\'edch z\'e1znam\'f9 i osobn\'edch sv\'ecdectv\'ed lid\'ed, kte\'f8\'ed z\'e1hadn\'e9 stavby vid\'ecli na vlastn\'ed o\'e8i.\par
Michail Koreck\'fd z Vladivostoku byl v \'dadol\'ed mrtv\'fdch v rozmez\'ed let 1933 a\'9e 1949 celkem t\'f8ikr\'e1t:\par
\'84Na objekty ve tvaru kotle naraz\'edte jen z\'f8\'eddka. S\'e1m jsem jich vid\'ecl jen sedm a v\'9aechny byly velmi tajemn\'e9. Jejich obvykl\'fd pr\'f9m\'ecr se pohyboval od 6 do 9 metr\'f9. Jsou zhotoveny z mn\'ec nezn\'e1m\'e9ho kovu. Sly\'9ael jsem, \'9ee jde o m\'ec\'ef, ale t\'edm bych si nebyl jist\'fd. Materi\'e1l nelze prorazit ani vyklepat. Kdyby to byla m\'ec\'ef, m\'e9 kladivo by na n\'ecm zanechalo n\'ecjak\'e9 stopy. Ale to, co vypad\'e1 jako m\'ec\'ef, je pokryt\'e9 vrstvou nezn\'e1m\'e9 substance, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed smirek. Neobjevil jsem oxida\'e8n\'ed n\'e1nos a nedalo se to sed\'f8\'edt nebo roz\'f8\'edznout. Nezpozoroval jsem \'9e\'e1dn\'e9 hlubok\'e9 chodby nebo v\'ect\'9a\'ed komory. Ale p\'f8esv\'ecd\'e8il jsem se o jist\'fdch anom\'e1li\'edch doprov\'e1zej\'edc\'edch vzr\'f9st rostlin. Vegetace okolo kotl\'f9 je velmi bujn\'e1 a a\'9e dvakr\'e1t p\'f8evy\'9auje dosp\'ecl\'e9ho \'e8lov\'ecka.\par
Cel\'e1 na\'9ae skupina (6 osob) p\'f8e\'e8kala noc v jednom kotli. Nepoci\'9dovali jsme nic nep\'f8\'edjemn\'e9ho, byli jsme klidn\'ed a v p\'f8\'edjemn\'e9 pohod\'ec. A ani pozd\'ecji nikdo z n\'e1s neocho\'f8el. Jen jednomu z mu\'9e\'f9 o t\'f8i m\'ecs\'edce pozd\'ecji vypadaly v\'9aechny vlasy. Mn\'ec se na lev\'e9 stran\'ec hlavy, na n\'ed\'9e jsem spal, objevily t\'f8i mal\'e9 ranky, velk\'e9 asi jako hlavi\'e8ka z\'e1palky. Dostal jsem na to n\'ecjak\'e9 l\'e9ky, ale p\'f8esto, \'9ee je to ji\'9e tak d\'e1vno, st\'e1le se necht\'ecj\'ed zhojit.\par
V\'9aechny na\'9ae pokusy odtrhnout alespo\'f2 mal\'fd kous\'ed\'e8ek z povrchu kotl\'f9 se nesetkaly se zdarem. Jedin\'e1 v\'ecc, kterou se mi poda\'f8ilo sebrat, byl k\'e1men. Ale ne ledajak\'fd. M\'ecl podobu poloviny pln\'e9 koule o pr\'f9m\'ecru 6 cm. Byl \'e8ern\'fd a nejevil \'9e\'e1dn\'e9 zn\'e1mky um\'ecl\'e9ho opracov\'e1n\'ed. P\'f8esto byl dokonale hladk\'fd, jako vyle\'9at\'ecn\'fd. Nalezl jsem ho v jednom z kotl\'f9 a odvezl do vesnice Samarka, kde tehdy bydleli moji rodi\'e8e. K\'e1men z\'f9stal netknut\'fd, dokud se moje babi\'e8ka nerozhodla postavit nov\'fd d\'f9m. Bylo t\'f8eba na\'f8ezat tabulky do oken, ale v cel\'e9 osad\'ec nebyl jedin\'fd diamant na \'f8ez\'e1n\'ed skla. Napadlo m\'ec pou\'9e\'edt kamennou polokouli z kotle, a byl to dobr\'fd n\'e1pad. Potom v\'9aichni na\'9ai p\'f8\'edbuzn\'ed a p\'f8\'e1tel\'e9 \'f8ezali sklo t\'edmto zvl\'e1\'9atn\'edm kamenem.\ldblquote\par
Oblohu nad \'dadol\'edm mrtv\'fdch \'e8asto prosv\'ectluj\'ed z\'e1blesky nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu. Domorodci upozor\'f2uj\'ed na puklinu v zemi \'84\'9eij\'edc\'ed ohn\'ecm a d\'fdmem\ldblquote . Ob\'e8as z n\'ed vyl\'e9t\'e1vaj\'ed ob\'f8\'ed rud\'ec zbarven\'e9 koule a vz\'e1p\'ect\'ed vych\'e1zej\'ed rotuj\'edc\'ed sloupy kou\'f8e a plamen\'f9. Tomuto ohniv\'e9mu torn\'e1du p\'f8edch\'e1z\'ed ohlu\'9auj\'edc\'ed exploze. Jsou to n\'e1sledky startu l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9?\par
\'84Je nesporn\'fdm faktem,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Uvarov, \'84\'9ee ji\'9e v roce 1984 v povod\'ed \'f8eky T\'9aon n\'eckolik ryb\'e1\'f8\'f9 zahl\'e9dlo dv\'ec ob\'f8\'ed koule, let\'edc\'ed zpoza hor k severu. Nabraly rychlost a n\'e1hle vyst\'f8elily kolmo vzh\'f9ru a zmizely v mrac\'edch. Vyp\'e1lilo to s d\'ecsn\'fdm r\'e1musem p\'f8\'edmo do nebe a za sebou zanech\'e1valo ohnivou stopu, m\'ecn\'edc\'ed se v jasn\'e9 b\'edl\'e9 sv\'ectlo. Mraky se t\'edm jasem rozz\'e1\'f8ily.\ldblquote\par
Podle dochovan\'fdch legend doch\'e1zelo k podobn\'fdm \'fakaz\'f9m ji\'9e d\'f8\'edve.\par
Co zp\'f9sobuje tyto jevy na obloze? \'c8\'edm jsou tajemn\'e9 kovov\'e9 \'84kotle\ldblquote zapu\'9at\'ecn\'e9 ve zmrzl\'e9 zemi odlehl\'e9ho koutu Jakutska? P\'f8edstavuj\'ed trosky l\'e9taj\'edc\'edch tal\'ed\'f8\'f9 \'e8i pozemsk\'e9 z\'e1kladny cizinc\'f9 z hv\'eczd, jak by si p\'f8\'e1lo mnoho ufolog\'f9, nebo jsou poz\'f9statkem jin\'e9 starobyl\'e9, ale ryze pozemsk\'e9 civilizace? Odpov\'ec\'ef by m\'ecla p\'f8in\'e9st p\'f8ipravovan\'e1 mezin\'e1rodn\'ed v\'fdprava.\par
\par
XII. \'daNOSY DO UFO\par
Ve st\'f8edu 31. b\'f8ezna 1999 v podve\'e8er se m\'f9j telefon zm\'ecnil v linku d\'f9v\'ecry.\par
Volala pan\'ed Danu\'9ae Bialkov\'e1. Siln\'ec rozru\'9aen\'e1 a zmaten\'e1 \'9e\'e1dala o pomoc. Vlastn\'ec ne\'9e\'e1dala o nic. Jen hledala n\'eckoho, kdo ji vyslechne a ubezpe\'e8\'ed, \'9ee nen\'ed bl\'e1zen. Toho dne odpoledne byla spolu se svou zn\'e1mou Danu\'9a\'ed Jan\'e8\'edkovou unesena z Moravsk\'e9 Ostravy \'84kamsi vzh\'f9ru\ldblquote . Cel\'e9 dv\'ec hodiny pro\'9eila v absolutn\'edm jinde. Netu\'9a\'ed, co se s n\'ed d\'eclo a pro\'e8 se nem\'f9\'9ee na nic rozpomenout.\par
O n\'ecco pozd\'ecji jsme s ob\'ecma \'9eenami p\'f8\'edmo na m\'edst\'ec prov\'e1d\'ecli rekonstrukci.\par
Danu\'9ae Bialkov\'e1 vypov\'ecd\'ecla:\par
\'84Bylo kr\'e1tce po druh\'e9 odpoledne. \'8aly jsme nakoupit do velkoprodejny Mana. Na parkovi\'9ati p\'f8ed vchodem se n\'e1m n\'e1hle nad hlavami objevila v\'fdrazn\'e1 z\'e1\'f8e. Slunce bylo v t\'e9 dob\'ec nad nedalek\'fdm v\'ec\'9eov\'fdm domem a rozhodn\'ec nemohlo vyd\'e1vat tak intenzivn\'ed sv\'ectlo. Pod\'edvaly jsme se nahoru. P\'f8\'edmo nad n\'e1mi se vzn\'e1\'9ael jak\'fdsi kotou\'e8. Nedovedu to popsat, nerozeznala jsem \'9e\'e1dn\'e9 podrobnosti, jako by to byl jen zhutn\'ecn\'fd jas. Ani nev\'edm, zda se to h\'fdbalo \'e8i jen tak viselo ve vzduchu. N\'e1hle sm\'ecrem dol\'f9 vy\'9ael ku\'9eel sv\'ectla a zam\'ed\'f8il na n\'e1s. V tom okam\'9eiku v\'9ae okolo n\'e1s zmizelo. Nebyla tam \'9e\'e1dn\'e1 prodejna, \'9e\'e1dn\'e1 auta, \'9e\'e1dn\'ed lid\'e9, jen ostr\'e9 sv\'ectlo a beton pod na\'9aima nohama. V kotou\'e8i nad n\'e1mi se objevil st\'edn postavy. Nevid\'ecla jsem \'9e\'e1dn\'e9 o\'e8i nebo nos, jen siluetu v tmav\'9a\'edm otvoru. Sly\'9aela jsem se, jak vol\'e1m \'84Dano, po\'e8kej na m\'ec\ldblquote . M\'ecla jsem asi strach, \'9ee v tom z\'f9stanu sama. Ani\'9e bychom ud\'eclaly krok, bl\'ed\'9eily jsme se k sob\'ec, prostupovaly jedna druhou a doslova se prol\'ednaly. Neviditeln\'e1 s\'edla n\'e1s t\'e1hla vzh\'f9ru. C\'edtila jsem jej\'ed tlak na prsou. Pak jsem ztratila v\'ecdom\'ed. Probrala jsem se p\'f8ed vchodem do sv\'e9ho bytu. V ruce jsem sv\'edrala kl\'ed\'e8 a chystala se odemknout. Hodiny ukazovaly n\'ecco po \'e8tvrt\'e9. Kde jsem byla uplynul\'e9 dv\'ec hodiny a co se tam se mnou d\'eclo, nev\'edm. Ut\'edkala jsem k Dan\'ec. Nikdo neotv\'edral. \'8a\'edlela jsem pochybnostmi. Co se n\'e1m p\'f8ihodilo, nestalo se Dan\'ec n\'ecco, byly jsme v\'f9bec spolu, nebyla to jen halucinace?\ldblquote\par
Dana Jan\'e8\'edkov\'e1 se objevila p\'f8ed p\'e1tou. Stejn\'ec nepochopiteln\'ec st\'e1la n\'e1hle p\'f8ed dve\'f8mi sv\'e9ho bytu a v rozpac\'edch na n\'ec z\'edrala. Jej\'ed pro\'9eitky jsou stejn\'e9, nav\'edc se rozpomn\'ecla, \'9ee le\'9eela na n\'ecjak\'e9m leh\'e1tku a nad n\'ed se skl\'e1n\'ecly t\'f8i postavy. Nedovede je popsat, jejich tv\'e1\'f8e vid\'ecla jakoby v mlze, ale sly\'9aela jak se dorozum\'edvaj\'ed.\par
Na ot\'e1zku, zda s n\'ed nav\'e1zali telepaticky kontakt, odpov\'ecd\'ecla: \'84Ne, hovo\'f8ili jen mezi sebou, z\'f8eteln\'ec jsem sly\'9aela zvuky p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed \'f8e\'e8, ale v\'f9bec jsem jim nerozum\'ecla.\ldblquote\par
Pro\'e8 se ob\'ec \'9eeny nevr\'e1tily na stejn\'e9 m\'edsto a pro\'e8 jedna z nich dorazila zp\'ect a\'9e o \'84pozemskou\ldblquote hodinu pozd\'ecji? Danu\'9ae Jan\'e8\'edkov\'e1 je o 20 let mlad\'9a\'ed. Hr\'e1lo to n\'ecjakou roli? Byla podrobena je\'9at\'ec dal\'9a\'edm experiment\'f9m, a proto propu\'9at\'ecna a\'9e po del\'9a\'edm \'e8ase?\par
Pan\'ed Danu\'9ai Bialkovou zn\'e1m n\'eckolik rok\'f9. Je to na\'9ae po\'9atovn\'ed doru\'e8ovatelka, ale nikdy jsme krom\'ec zdvo\'f8ilostn\'edch fr\'e1z\'ed spolu nepromluvili ani slovo. Z\'e1hady rozhodn\'ec nejsou jej\'edm obl\'edben\'fdm chlebem. Je to praktick\'e1 \'9eena v\'9aedn\'edho dne. Sv\'ec\'f8ila se mi ne proto, abych o tom psal, ale proto\'9ee sama pochybovala, zda se nestala ob\'ect\'ed jak\'e9si halucinace, a hledala rozh\'f8e\'9aen\'ed. Cht\'eclo se mi v\'ec\'f8it, \'9ee v\'9ae skute\'e8n\'ec pro\'9eila, v\'ec\'f8it j\'ed doslova. Jen\'9ee\'85\par
Jak jsem najednou rozum\'ecl v\'9aem oponent\'f9m a pochybova\'e8\'f9m. Je, alespo\'f2 pro mne jist\'ec, dobrodru\'9en\'e9 a vzru\'9auj\'edc\'ed putovat dalek\'fdmi kraji, vyhled\'e1vat v d\'9eungli ukryt\'e9 svatyn\'ec, nav\'9at\'ecvovat primitivn\'ed kmeny, u oh\'f2\'f9 poslouchat vypr\'e1v\'ecn\'ed \'9aaman\'f9, sl\'eddit v muze\'edch a archivech, zkoumat z\'e1hadn\'e9 artefakty a pak spekulovat o tajemn\'fdch okam\'9eic\'edch minulosti. Ps\'e1t o tom, jak za noc\'ed pln\'fdch hv\'eczd sl\'e9tali z nebes tajemn\'ed tvorov\'e9 z dalek\'fdch sv\'ect\'f9, o \'e8asem zdeformovan\'fdch a zav\'e1t\'fdch stop\'e1ch nezn\'e1m\'fdch civilizac\'ed, o tom, \'9ee z\'f8ejm\'ec nejsme tak zcela sami\'85 Je to fascinuj\'edc\'ed, ale z\'e1rove\'f2 poklidn\'e9. V\'9edy\'9d v\'9ae se ud\'e1lo tak bezpe\'e8n\'ec d\'e1vno a tak bezpe\'e8n\'ec daleko. A najednou p\'f8ich\'e1z\'ed zpr\'e1va, \'9ee pouh\'fdch tri sta metr\'f9 od va\'9aeho bytu, v m\'edstech, kter\'fdmi tak \'e8asto proch\'e1z\'edte, za b\'edl\'e9ho dne dv\'ec \'9eeny zmiz\'ed z na\'9aeho sv\'ecta do absolutn\'edho jinde. Co s t\'edm? Mohu, m\'e1m, \'e8i dokonce mus\'edm tomu uv\'ec\'f8it?\par
Navzdory sv\'fdm n\'e1zor\'f9m, \'9ee nikdy nic nejde s jistotou vylou\'e8it, jsem se stal rodn\'fdm dvoj\'e8etem nev\'ec\'f8\'edc\'edho Tom\'e1\'9ae a o cel\'e9 ud\'e1losti siln\'ec pochyboval. Ne nadlouho, o n\'eckolik dn\'f9 pozd\'ecji p\'f8inesl druh\'fd program polsk\'e9 televize zpr\'e1vu o \'e8ty\'f8ech lidech, kte\'f8\'ed m\'ecli naprosto shodn\'e9 z\'e1\'9eitky jako pan\'ed Bialkov\'e1 a Jan\'e8\'edkov\'e1. V\'9aichni \'e8ty\'f8i poch\'e1zeli z m\'ecst v polsk\'e9m pohrani\'e8\'ed, jen n\'eckolik des\'edtek kilometr\'f9 vzd\'e1len\'fdch od Ostravy. A v\'9aichni byli uneseni do sv\'ecteln\'e9ho kotou\'e8e ve st\'f8edu 31. b\'f8ezna. Je to jen n\'e1hoda?\par
\par
V n\'e1ru\'e8\'ed b\'ecs\'f9\par
Zpr\'e1vy o podobn\'fdch pro\'9eitc\'edch jsou zn\'e1m\'e9 od d\'e1vnov\'ecku.\par
Spisovatel Ji\'f8\'ed Svoboda, autor podn\'ectn\'fdch knih o Atlantid\'ec a Bermudsk\'e9m troj\'faheln\'edku, se ji\'9e l\'e9ta zab\'fdv\'e1 klimatologick\'fdmi fenom\'e9ny, neobvykl\'fdmi \'fakazy na obloze a p\'f8\'edrodn\'edmi raritami. P\'f8i sv\'e9 honb\'ec za neoby\'e8ejn\'fdmi \'fakazy prozkoumal \'fa\'9easn\'e9 mno\'9estv\'ed star\'fdch letopis\'f9 a archivn\'edch dokument\'f9. V jeho rozs\'e1hl\'e9 datab\'e1zi je i n\'eckolik zpr\'e1v o \'fanosech lid\'ed nezn\'e1m\'fdmi bytostmi:\par
V roce 1671 Peter Rahn, duchovn\'ed ze \'9av\'e9dsk\'e9ho m\'ecsta Malmo, p\'f8ed sv\'ecdky odp\'f8\'eds\'e1hl:\par
\'84\'8eenu mi unesl do zem\'ec poh\'e1dek mal\'fd mu\'9e v \'9aed\'e9m obleku a s tmav\'fdm obli\'e8ejem, aby pomohla p\'f8i porodu. Kdy\'9e byla nesena v\'ectrem, spat\'f8ila velk\'fdmi leskl\'fdmi kovov\'fdmi dve\'f8mi chodbu, kter\'e1 \'fastila do prostoru, kter\'fd byl oz\'e1\'f8en jasn\'fdm sv\'ectlem.\ldblquote\par
\'c8esk\'fd humanista a vzd\'eclan\'fd \'9alechtic Mikul\'e1\'9a Da\'e8ick\'fd z Heslova zapsal ud\'e1lost z roku 1608: \'84Jak\'e1si \'9eena z p\'f8edm\'ecst\'ed Kutn\'e9 Hory pravila a dokazovala, \'9ee kdy\'9e jej\'ed mu\'9e ode\'9ael r\'e1no v sedm hodin do pr\'e1ce v dolu, n\'ecco podobn\'e9ho jej\'edmu mu\'9ei si k n\'ed p\'f8ilehlo, vzalo ji z lo\'9ee a odneslo na Pach a\'9e k l\'e1vce. Tam ji to pustilo a ona se toliko v ko\'9aili vr\'e1tila dom\'f9.\ldblquote\par
Nemohly b\'fdt mnoh\'e9 ze st\'f8edov\'eck\'fdch tajupln\'fdch bytost\'ed ve skute\'e8nosti mimozemsk\'fdmi n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky? Nezazn\'edvaj\'ed i v poh\'e1dk\'e1ch evropsk\'fdch n\'e1rod\'f9 ozv\'ecny kontakt\'f9 s jin\'fdmi sv\'ecty?\par
\'84Zpo\'e8\'e1tku se mi toto spojen\'ed zd\'e1lo naprosto fantastick\'e9 a neuv\'ec\'f8iteln\'e9,\ldblquote sd\'ecluje Svoboda, \'84ale pak se mi do ruky dostala t\'e9m\'ec\'f8 dv\'ec st\'ec let star\'e1 kniha H. Wolfa Curisitten, v n\'ed\'9e je za\'f8azen text z roku 1616.\par
Je to pozoruhodn\'fd popis bytost\'ed, kter\'e9 se v n\'ecmeck\'e9m origin\'e1le naz\'fdvaj\'ed Geisten-Genien, co\'9e lze p\'f8elo\'9eit bu\'ef jako geni\'e1ln\'ed duchov\'e9, nebo star\'9a\'edm v\'fdrazem b\'ecsov\'e9. Etymologick\'fd v\'fdznam slova b\'ecs je ov\'9aem velmi nejasn\'fd a podle v\'fdklad\'f9 prod\'eclal mno\'9estv\'ed prom\'ecn, ale na sv\'e9m po\'e8\'e1tku st\'e1l v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti slova b\'f9h.\par
B\'ecsy nelze spojovat s pr\'f9svitn\'fdmi duchy nebo poh\'e1dkov\'fdmi sk\'f8\'edtky. Jejich klasifikace, tak jak je pod\'e1na v uveden\'e9 knize, p\'f9sob\'ed udivuj\'edc\'ed preciznost\'ed a t\'e9m\'ec\'f8 a\'9e statistick\'fdm vyhodnocen\'edm: \'84Geisten-Genien jsou velmi podobn\'ed lidem, ale p\'f8esto nejsou lidmi poch\'e1zej\'edc\'edmi od Adama, n\'fdbr\'9e jsou bytostmi velmi odli\'9an\'fdmi jak od lid\'ed, tak i od zv\'ed\'f8at. Nebo\'9d jest maso, z n\'echo\'9e se skl\'e1daj\'ed bytosti \'9eiv\'e9, dvoj\'edho druhu; jedno poch\'e1z\'ed od Adama,na\'9aeho praotce, druh\'e9 ale nikoli. Maso poch\'e1zej\'edc\'ed od Adama je hrub\'e9, je to prost\'ec zcela oby\'e8ejn\'e9 maso hmatateln\'e9, zemsk\'e9ho p\'f9vodu. To druh\'e9 maso, je\'9e nepoch\'e1z\'ed od Adama, je maso subtiln\'ed, nehmatateln\'e9 a nen\'ed tak\'e9 ud\'ecl\'e1no z hl\'edny.\par
Proto mohou tvorov\'e9 maj\'edc\'ed toto maso prostoupit zdivem, dve\'f8mi a podobn\'ec bez jak\'fdchkoli p\'f8ek\'e1\'9eek, ani\'9e by t\'edm n\'ecco po\'9akodili. Maj\'ed jin\'e9ho praotce a jsou sou\'e8asn\'ec lidmi i duchy. Od duch\'f9 skute\'e8n\'fdch se li\'9a\'ed i t\'edm, \'9ee jsou z masa a kost\'ed, \'9ee plod\'ed d\'ecti, jed\'ed, pij\'ed. Mluv\'ed a jednaj\'ed jako lid\'e9, ale rychl\'ed jsou jako duchov\'e9, jsou proto bytostmi do jist\'e9 m\'edry duchovn\'edmi i lidsk\'fdmi. Nemaj\'ed du\'9ae jako lid\'e9, ale jsou lep\'9a\'ed, nebo\'9d jsou rovni duch\'f9m.\ldblquote\par
Svobodovo okouzlen\'ed t\'edmto textem je opr\'e1vn\'ecn\'e9. To nen\'ed katalogov\'e1 definice nadp\'f8irozen\'fdch zjeven\'ed ze sv\'ecta mrtv\'fdch. B\'ecsov\'e9 rozhodn\'ec nemaj\'ed s klasick\'fdmi duchy nic spole\'e8n\'e9ho. T\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'e1 v\'ecta odpov\'edd\'e1 sou\'e8asn\'fdm popis\'f9m humanoidn\'edch bytost\'ed z kosmu. Tak\'e9 jim, jak se zd\'e1, ned\'ecl\'e1 probl\'e9m proch\'e1zet zdmi a zam\'e8en\'fdmi dve\'f8mi, sv\'ect\'e9lkovat nebo se m\'ecnit v \'e8irou energii. Jsou duchovn\'ed i hmatateln\'e9 z\'e1rove\'f2.\par
A st\'f8edov\'eck\'fd autor n\'e1s zavaluje dal\'9a\'edmi \'9aokuj\'edc\'edmi \'fadaji: \'84Jejich maso nen\'ed ud\'ecl\'e1no z hl\'edny\ldblquote \endash je t\'edm nazna\'e8eno, \'9ee se neskl\'e1daj\'ed z prvk\'f9 obvykl\'fdch na zemi?\par
\'84Maj\'ed jin\'e9ho praotce\ldblquote \endash dal\'9a\'ed zjevn\'fd odkaz na zcela jinou rasu a z pohledu po\'e8\'e1tku 17. stolet\'ed velmi odv\'e1\'9en\'e9 tvrzen\'ed.\par
Nejsou to \'9e\'e1dn\'e9 p\'f8\'edzraky ze sv\'ecta duch\'f9, ale tvorov\'e9, kte\'f8\'ed jed\'ed, pij\'ed a mluv\'ed jako lid\'e9. Za hlavn\'ed odli\'9anost je pova\'9eov\'e1na jejich rychlost. Rychlost \'e8eho? Pohybu v UFO? Net\'f8eba asi podot\'fdkat, \'9ee i soudob\'ed sv\'ecdci jsou vesm\'ecs p\'f8ekvapen\'ed, jak \'fa\'9easn\'ec rychle se stroje humanoid\'f9 dovedou pohybovat.\par
V souvislosti s b\'ecsy snad nen\'ed od v\'ecci s\'e1hnout hloub\'ecji do historie. Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 zobrazovali pitvorn\'e9ho \'9aed\'e9ho trpasl\'edka s o\'9aklivou tv\'e1\'f8\'ed, kter\'fd se dok\'e1zal pohybovat vzduchem, a p\'f8ipisovaly se mu sp\'ed\'9ae lidsk\'e9 ne\'9e ctnostn\'ec bo\'9esk\'e9 vlastnosti. Sv\'fdm neobvykl\'fdm vzez\'f8en\'edm se do egyptsk\'e9ho panteonu v\'f9bec nehodil a zpo\'e8\'e1tku ani nebyl pova\'9eov\'e1n za boha, ale sp\'ed\'9ae za bytost odli\'9anou od lid\'ed. Pozornost musel budit ji\'9e na \'fasvitu v\'ecku. Archeologov\'e9 na\'9ali mno\'9estv\'ed p\'f8edhistorick\'fdch so\'9aek s jeho podobou, kter\'e9 dokazuj\'ed, \'9ee byl zn\'e1m je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ne\'9e se v zemi zformovala ucelen\'e1 n\'e1bo\'9eensk\'e1 p\'f8edstava. \'d8\'ed\'9ae na Nilu byla jeho obl\'edben\'fdm s\'eddlem. Objevoval se zde, a to ve zcela hmatateln\'e9 podob\'ec i v \'e8asech, kdy klasick\'e1 bo\'9estva ji\'9e d\'e1vno spo\'e8\'edvala pod n\'e1nosy p\'edse\'e8n\'fdch dun. Franti\'9aek Lexa ve spisu o staroegyptsk\'e9 magii uv\'e1d\'ed, jak p\'f8edstaven\'fd koptsk\'e9ho kl\'e1\'9atera otec Moj\'9e\'ed\'9a osobn\'ec vyhnal tohoto trpasl\'edka z chr\'e1mu, aby ho neru\'9ail v k\'f8es\'9dansk\'e9m rozj\'edm\'e1n\'ed.\par
B\'f9h, kter\'fd se nech\'e1 vyhnat starcem ze svatyn\'ec, st\'ec\'9e\'ed m\'f9\'9ee b\'fdt prav\'fdm bohem. K\'fdm tedy toto zvl\'e1\'9atn\'ed stvo\'f8en\'ed ve skute\'e8nosti bylo? Odpov\'ec\'ef je mo\'9en\'e1 zaklet\'e1 ve jm\'e9nu tohoto \'9aed\'e9ho humanoidn\'edho sk\'f8eta. Pro n\'e1s zn\'ed v\'edce ne\'9e pov\'ecdom\'ec. Egyp\'9dan\'e9 ho naz\'fdvali Bes.\par
\par
Sv\'ectla na obloze\par
Sklonek tis\'edcilet\'ed p\'f8in\'e1\'9a\'ed opravdu hojnou \'farodu neobvykl\'fdch jev\'f9 na obloze.\par
Kaza\'9ask\'e1 protivzdu\'9an\'e1 obrana zaznamenala UFO nad Alma Atou. Podle slov slu\'9ebu konaj\'edc\'edho opera\'e8n\'edho d\'f9stojn\'edka Dobrynina m\'ecl tento neidentifikovateln\'fd p\'f8edm\'ect z\'e1\'f8iv\'ec ocelovou barvu a tvar koso\'e8tverce. Objekt vys\'edlal k zemi v pravideln\'fdch intervalech tenk\'fd zelen\'fd paprsek. P\'f8itom a\'9e do sv\'e9ho zmizen\'ed po dvou hodin\'e1ch setrval na stejn\'e9m m\'edst\'ec a nem\'ecnil ani tvar, ani velikost. Dozor\'e8\'ed skupina se rozhodla nevyslat k tajemn\'e9mu objektu bojov\'e1 letadla, proto\'9ee dosp\'ecla k z\'e1v\'ecru, \'9ee k tomu nen\'ed d\'f9vod.\par
L\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8 b\'edl\'e9 barvy, kter\'fd se pohyboval rychlost\'ed pop\'edraj\'edc\'ed v\'9aechny fyzik\'e1ln\'ed z\'e1kony, na patn\'e1ct minut p\'f8eru\'9ail provoz na leti\'9ati v argentinsk\'e9m San Carlos de Bariloche, 1 800 km jihoz\'e1padn\'ec od Buenos Aires. Ozn\'e1mily to agentury AFP a EFE s odvol\'e1n\'edm na des\'edtku o\'e8it\'fdch sv\'ecdk\'f9.\par
V\'9aechno za\'e8alo v okam\'9eiku, kdy\'9e letadlo spole\'e8nosti Aerolineas Argentinas, let\'edc\'ed z Buenos Aires se 102 cestuj\'edc\'edmi a t\'f8emi \'e8leny pos\'e1dky na palub\'ec, muselo p\'f8i pokusu o p\'f8ist\'e1n\'ed v Bariloche prov\'e9st zoufal\'fd \'fahybn\'fd man\'e9vr, aby se nesrazilo s UFO. Ve stejnou chv\'edli se v cel\'e9m m\'ecst\'ec zastavily v\'9aechny automobily a zabezpe\'e8ovac\'ed technika na leti\'9ati se \'84zbl\'e1znila\ldblquote . \'84Kdy\'9e jsem provedl \'fahybn\'fd man\'e9vr, objekt ud\'eclal bl\'e1zniv\'e9 kole\'e8ko, aby n\'e1s mohl doprov\'e1zet po rovnob\'ec\'9ece vzd\'e1len\'e9 sto metr\'f9. Letadlo fungovalo norm\'e1ln\'ec, pouze ve chv\'edli, kdy l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8 najednou zm\'ecnil barvu, rozblikaly se dv\'ec zelen\'e9 kontrolky varuj\'edc\'ed p\'f8ed p\'f8et\'ed\'9een\'edm,\ldblquote l\'ed\'e8il pozd\'ecji celou ud\'e1lost Jorge Polanco, pilot letu \'e8. 674.\par
\'84Ve chv\'edli, kdy jsem se p\'f8ibl\'ed\'9eil k p\'f8ist\'e1vac\'ed dr\'e1ze, sv\'ectla na chv\'edli zhasla. Musel jsem vystoupat na p\'ect kilometr\'f9, st\'e1le doprov\'e1zen\'fd UFO, kter\'e9 n\'e1m p\'f8edv\'e1d\'eclo nadp\'f8irozenou rychlost. V\'ec\'9e n\'e1s navedla na p\'f8ist\'e1n\'ed a\'9e po patn\'e1ctiminutov\'e9m odml\'e8en\'ed.\ldblquote Dne 6. ledna 1997 \'e8asn\'ec r\'e1no \'f8\'e1dila nad Jadersk\'fdm mo\'f8em a \'e8\'e1st\'ed It\'e1lie zelen\'e1 ohniv\'e1 koule. Stovky sv\'ecdk\'f9 ji pozorovaly nad \'d8\'edmem. Jasn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed objekt potom zam\'ed\'f8il k l\'e1ze\'f2sk\'e9mu m\'ecstu Fregene a zmizel v mo\'f8i.\par
Roln\'edk Manuel Castro ze \'9apan\'eclsk\'e9 vesni\'e8ky Luga spolu se dv\'ecma sousedy nev\'ec\'f8\'edcn\'ec z\'edral na jinou obrovskou sv\'edt\'edc\'ed kouli, kter\'e1 p\'f8ist\'e1la na jeho poli. Vyd\'ec\'9aen\'ed mu\'9ei sledovali n\'eckolik postav podobn\'fdch lidem, jak se pohybuj\'ed okolo objektu. P\'f8ivolan\'e1 policie odhalila hlubok\'e9 stopy, vzd\'e1len\'ec od sebe a\'9e 140 cm.\par
Jejich tvar se z\'f8eteln\'ec vyzna\'e8en\'fdmi prsty nep\'f8ipom\'ednal lidsk\'e9 chodidlo.\par
Skute\'e8nou invazi UFO pro\'9eilo Chile. Ve\'e8er 19. srpna 1998 nad La Serenou plul objekt velk\'fd jako d\'f9m. Dv\'ec \'f8ady zelen\'fdch sv\'ectel sahaly od horn\'ed st\'ecny a\'9e dol\'f9. T\'ecleso se p\'f8eneslo nad pou\'9a\'9d Satacama a ztratilo se. O p\'e1r hodin pozd\'ecji ho ale spat\'f8ili obyvatel\'e9 dal\'9a\'edch m\'ecst.\par
Tajemn\'e1 sv\'ectla na obloze jsou hl\'e1\'9aena t\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'fd t\'fdden. A mno\'9e\'ed se i \'fanosy. M\'edsto a \'e8as nerozhoduj\'ed. Riziko je stejn\'e9 v prav\'e9 poledne jako o p\'f9lnoci. P\'f8ihodit se to m\'f9\'9ee v\'9aude, na ulici, p\'f8i j\'edzd\'ec autem nebo doma v posteli. Humanoidi ob\'ec\'9d vyvedou na voln\'e9 prostranstv\'ed a doprav\'ed do UFO. N\'eckdy pou\'9eij\'ed sv\'ecteln\'fd paprsek \'e8i ku\'9eel jako zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdtah na palubu vzn\'e1\'9aej\'edc\'edho se stroje. Co se pak odehr\'e1v\'e1, je p\'f8edm\'ectem dohad\'f9. Pam\'ec\'9dov\'e1 stopa ve v\'ecdom\'ed posti\'9een\'fdch je dokonale vymaz\'e1na. V bd\'ecl\'e9m stavu si nemohou vzpomenout, co se s nimi v UFO d\'eclo. Jsou-li uvedeni do stavu hlubok\'e9 hypnotick\'e9 regrese, vypr\'e1v\'ecj\'ed o odb\'ecrech tk\'e1n\'ed, vlas\'f9, k\'f9\'9ee, spermatu, vaj\'ed\'e8ek a t\'ecln\'edch tekutin. Do t\'ecla jsou jim vpichov\'e1ny dlouh\'e9 jehlice. \'8eeny jsou podrobeny prohl\'eddce pochvy. Je to v\'9edy d\'ecsiv\'e9, velmi nep\'f8\'edjemn\'e9 a \'e8asto i bolestiv\'e9.\par
Biologick\'e9 testy v\'fdjime\'e8n\'ec doprov\'e1zej\'ed i n\'e1ro\'e8n\'e9 operace. Do mozku, ale i jin\'fdch \'e8\'e1st\'ed lidsk\'e9ho organismu jsou implantov\'e1na ciz\'ed t\'eclesa. Slou\'9e\'ed ke sb\'ecru bl\'ed\'9ee neur\'e8en\'fdch informac\'ed, pod\'e1v\'e1n\'ed hl\'e1\'9aen\'ed o zdravotn\'edm stavu zkouman\'e9ho jedince, nebo dokonce k jeho ovl\'e1d\'e1n\'ed?\par
P\'f8esto\'9ee implant\'e1ty nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu byly u n\'eckolika osob tomografickou cestou nalezeny a l\'e9ka\'f8i potvrzeny, p\'f8\'edli\'9a toho o nich nev\'edme.\par
\par
\'8eena s implant\'e1tem\par
V polsk\'e9m m\'ecst\'ec Swiebodzice nyn\'ed \'9eije Zofia Namlik. Mil\'fdm \'fasm\'ecvem, p\'f8\'edv\'ectiv\'fdm t\'f3nem hlasu a um\'edrn\'ecn\'fdmi gesty bud\'ed dojem vyrovnan\'e9 osobnosti. Pozorujete-li jej\'ed zdrav\'edm kyp\'edc\'ed plnou \'9eenskou postavu, nechce se v\'e1m v\'ec\'f8it, \'9ee pr\'e1v\'ec ona byla po \'9aest let ob\'ect\'ed opakovan\'fdch \'fanos\'f9 do UFO a pokusn\'fdm objektem medic\'ednsk\'fdch experiment\'f9 mimozemsk\'e9 civilizace. A p\'f8esto nesporn\'e9 d\'f9kazy hovo\'f8\'ed o opaku. L\'e9ka\'f8sk\'e9 zpr\'e1vy, n\'e1lezy z tomografu a rentgenov\'e9 sn\'edmky dokazuj\'ed, \'9ee Zofia Namlik musela pro\'9e\'edt cosi nevysv\'ectliteln\'e9ho.\par
Za\'e8alo to v\'9aechno v l\'e9t\'ec roku 1986.\par
\'84Jeli jsme s man\'9eelem na v\'fdlet. Rovnou a pr\'e1zdnou cestu z obou stran lemoval les. Chv\'edlemi se n\'e1m zd\'e1lo, \'9ee motor za\'e8\'edn\'e1 vypov\'eddat slu\'9ebu, \'9akytal, jako by mu doch\'e1zel benzin, a pak se zase rozb\'echl. Pustili jsme to z hlavy. Man\'9eel sjel na bo\'e8n\'ed p\'ec\'9ainu. Ujeli jsme je\'9at\'ec p\'e1r stovek metr\'f9 a z\'f9stali st\'e1t. Vystoupili jsme z vozu, man\'9eel n\'ecco kontroloval a j\'e1 popo\'9ala o kus d\'e1l do lesa. Sly\'9aela jsem zvl\'e1\'9atn\'ed hluk, jako kdyby cosi padalo dol\'f9 a p\'f8itom l\'e1malo a drtilo \'9api\'e8ky strom\'f9. Z\'e1rove\'f2 jsem c\'edtila nevysv\'ectlitelnou t\'edse\'f2. Nedovedu odhadnout, jak dlouho to trvalo, snad jen p\'e1r minut, kdy\'9e jsem naproti zahl\'e9dla cosi. Nelze \'f8\'edci, \'9ee to byl \'e8lov\'eck, nevypadalo to tak, a ani ch\'f9ze nebyla typicky lidsk\'e1. Ob\'e8as d\'e1val ruku dol\'f9, jako by n\'ecco sb\'edral ze zem\'ec, ale p\'f8\'edli\'9a se u toho neoh\'fdbal. Na sob\'ec m\'ecl cosi leskl\'e9ho, sv\'edtilo to ve slune\'e8n\'edch p\'e1sech mezi stromy. Pomyslela jsem si, \'9ee je to p\'eckn\'fd idiot, kdy\'9e se takhle vypar\'e1dil do lesa. Z\'f9stal st\'e1t, jako by zachytil mou my\'9alenku. Pak se znovu roze\'9ael a za\'e8al m\'ec obch\'e1zet. P\'f8ibl\'ed\'9eil se asi na deset a\'9e patn\'e1ct metr\'f9 a op\'ect se zastavil. D\'edval se na m\'ec a j\'e1 na n\'echo. M\'ecl zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8ern\'e9 o\'e8i. Nikdy jsem takov\'e9 o\'e8i nevid\'ecla. Ta \'e8er\'f2 byla absolutn\'ed, nikde ani kousek b\'eclma. O\'e8i m\'ecly tvar rybky \'e8i kapky, u nosu byly kulat\'e9 a zu\'9eovaly se sm\'ecrem k okraj\'f9m. Najednou zvedl ruce p\'f8ed hlavu s dlan\'ecmi nap\'f8a\'9een\'fdmi ke mn\'ec. Na doln\'ed stran\'ec z\'e1p\'ecst\'ed jsem zahl\'e9dla n\'ecco jako hodinky. Byl to tmav\'fd kruh, v n\'ecm\'9e rotoval men\'9a\'ed \'e8ern\'fd kotou\'e8ek. Kdy\'9e jsem se do n\'ecj zad\'edvala, za\'e8ala jsem vid\'ect dvojit\'ec, v\'9ae se mi zaml\'9eilo, byla jsem jako ochromen\'e1, nohy jsem nemohla odtrhnout od zem\'ec, c\'edtila jsem, jak ztr\'e1c\'edm vl\'e1du na t\'eclem a v\'ecdom\'ed m\'ec opou\'9at\'ed. V\'edm jen, \'9ee n\'e1hle ke mn\'ec p\'f8istoupil man\'9eel a zachytil m\'ec.\ldblquote Mu\'9e pan\'ed Namlik netu\'9ail, co se d\'ecje. Vid\'ecl ciz\'ed postavu, jak se ot\'e1\'e8\'ed a odch\'e1z\'ed lesem pry\'e8, ale ned\'e1val ji do souvislosti s n\'e1hl\'fdmi pot\'ed\'9eemi sv\'e9 man\'9eelky.\par
Odvedl \'e8i sp\'ed\'9ae odnesl \'9eenu k autu a odvezl ji dom\'f9.\par
N\'e1sledky neobvykl\'e9ho setk\'e1n\'ed byly tragick\'e9. Zofie Namlik cel\'e9 t\'fddny nevid\'ecla a dlouh\'e9 m\'ecs\'edce nedok\'e1zala chodit. L\'e9ka\'f8i neodhalili \'9e\'e1dn\'e9 fyziologick\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny a jej\'ed stav p\'f8isuzovali nezn\'e1m\'e9mu, ale zcela jist\'ec siln\'e9mu traumatick\'e9mu z\'e1\'9eitku.\par
\'c8as plynul, zdrav\'ed se vracelo. Zofie Namlik za\'e8ala zapom\'ednat na nep\'f8\'edjemn\'e9 setk\'e1n\'ed v lese a netu\'9aila, \'9ee to byla pouh\'e1 p\'f8edehra. V roce 1988 cestou do zam\'ecstn\'e1n\'ed spat\'f8ila zvl\'e1\'9atn\'ed bytost. Z\'e1rove\'f2 se j\'ed cosi za\'e8alo ov\'edjet okolo t\'ecla a vytv\'e1\'f8elo jak\'fdsi z\'e1motek, v n\'ecm\'9e byla dokonale uv\'eczn\'ecna. C\'edtila, jak je nadn\'e1\'9aena neviditelnou silou.\par
\'84Visela jsem asi dvacet centimetr\'f9 nad zem\'ed a v\'f9bec nech\'e1pala, co se d\'ecje.\par
Bylo to neoby\'e8ejn\'e9, d\'ecsiv\'e9 a z\'e1rove\'f2 podmaniv\'e9. B\'e1la jsem se, \'9ee ka\'9edou chv\'edli upadnu. Pak to stejn\'ec n\'e1hle pominulo a j\'e1 zvolna p\'f8ist\'e1la na chodn\'edku.\ldblquote\par
Od toho okam\'9eiku se na ni za\'e8ala valit lavina nemoc\'ed. V rychl\'e9m sledu prod\'eclala \'f8adu mnohdy velmi vz\'e1cn\'fdch, ale p\'f8ece jen pozemsk\'fdch chorob. Jej\'ed man\'9eel vzpom\'edn\'e1, \'9ee byla jen kost a k\'f9\'9ee. I v\'fdraz obli\'e8eje se j\'ed m\'ecnil. Jednou se probudila s b\'f8ichem jako balon. L\'e9ka\'f8i konstatovali, \'9ee je t\'echotn\'e1, pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee to nen\'ed pravda, a v\'9ae se upravilo. P\'e1te\'f8 a kosti j\'ed \'f8\'eddly a ztr\'e1cely sv\'e9 funkce. Cel\'e9 m\'ecs\'edce nebyla schopn\'e1 v\'f9bec vst\'e1t z postele. L\'e9ka\'f8i navrhovali n\'e1ro\'e8nou operaci na Z\'e1pad\'ec, kde by j\'ed mohli p\'e1te\'f8 um\'ecle zpevnit. Pot\'ed\'9ee v\'9aak z\'e1zra\'e8n\'ec ustoupily. Kosti se n\'e1hle zpevnily a p\'e1te\'f8 p\'f8estala zlobit. V t\'e9 dob\'ec se pan\'ed Namlik na z\'e1dech objevily mal\'e9 jizvi\'e8ky, jako kdyby byla operov\'e1na, i kdy\'9e \'9e\'e1dn\'fd chirurgick\'fd z\'e1krok neprod\'eclala.\par
\'84Dnes u\'9e v\'edm, \'9ee jsem byla ob\'ect\'ed medic\'ednsk\'fdch experiment\'f9. Mimozem\'9a\'9dan\'e9 necht\'ecli nebo nemohli vyhled\'e1vat pacienty s r\'f9zn\'fdmi chorobami, a tak nemoci infikovali do m\'e9ho t\'ecla a ov\'ec\'f8ovali si jejich zvl\'e1dnut\'ed.\ldblquote\par
Zn\'ed to \'9a\'edlen\'ec, ale pouh\'fd pohled do zdravotn\'ed karty pan\'ed Namlik vypov\'edd\'e1 o opravdu neoby\'e8ejn\'e9m toku ud\'e1lost\'ed. T\'ec\'9ek\'e9, nevyl\'e9\'e8iteln\'e9 choroby st\'f8\'eddala n\'e1hl\'e1 uzdraven\'ed. L\'e9ka\'f8i byli nad jej\'edm stavem \'e8asto v rozpac\'edch, stejn\'ec jako nech\'e1pou, pro\'e8 je nyn\'ed, navzdory v\'9aem sv\'fdm d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edm pot\'ed\'9e\'edm, absolutn\'ec zdrav\'e1.\par
To ale nen\'ed v\'9aechno. Objevil se i p\'e1dn\'fd d\'f9kaz prokazateln\'e9ho z\'e1sahu \'84zven\'e8\'ed\ldblquote .\par
\'84Na ja\'f8e roku 1995 jsem se ocitla v UFO. Nev\'edm, jak jsem se tam dostala, a nepamatuji si ani cestu zp\'ect. T\'ecleso vypadalo jako krun\'fd\'f8 \'9eelvy a bylo rozd\'ecleno do \'e8ty\'f8 \'e8\'e1st\'ed. St\'e1la jsem v rozpac\'edch hned u vchodu, jako kdy\'9e vkro\'e8\'edte do ciz\'edho domu a rozhl\'ed\'9e\'edte se kudy d\'e1l. Bytost, kterou jsem ji\'9e znala, m\'ec popostr\'e8ila kup\'f8edu a\'9e k m\'edstnosti, kter\'e1 se p\'f8\'edli\'9a neli\'9aila od na\'9aich nemocni\'e8n\'edch s\'e1l\'f9. Vid\'edte prost\'ec spoustu p\'f8\'edstroj\'f9, o nich\'9e nem\'e1te ani zd\'e1n\'ed, k \'e8emu slou\'9e\'ed. U p\'f8ipraven\'e9ho leh\'e1tka st\'e1li dal\'9a\'ed dva a j\'e1 v\'ecd\'ecla, \'9ee \'e8ekaj\'ed na mne. Za\'e8ala jsem k\'f8i\'e8et, \'9ee ji\'9e nechci \'9e\'e1dn\'e9 z\'e1sahy. Ta uplynul\'e1 l\'e9ta byla hrozn\'e1, proplakala jsem mo\'f8e slz a poc\'edtila horu bolest\'ed, hr\'f9zy a d\'ecsu. V mysli jsem sly\'9aela, jak mi sd\'ecluj\'ed, \'9ee je konec, \'9ee te\'ef ji\'9e budu m\'edt klid. Pak jsem upadla do bezv\'ecdom\'ed a probrala se a\'9e doma v posteli.\par
R\'e1no jsem sed\'ecla v kuchyni. Mu\'9e p\'f8i\'9ael z pokoje, zad\'edval se na m\'ec a \'f8ekl: \'84Za\'e8\'edn\'e1 se ti d\'eclat ple\'9a.\ldblquote Pohladil m\'ec vzadu po hlav\'ec, kde probleskoval kousek k\'f9\'9ee bez vlas\'f9. Kdosi ho v noci oholil. Dotek m\'ec zelektrizoval. Hlava m\'ec nebolela, ale kdy\'9e mu\'9e po n\'ed p\'f8ejel prsty, bylo to velmi nep\'f8\'edjemn\'e9, cel\'fdm t\'eclem prolet\'eclo nep\'f8\'edjemn\'e9 brn\'ecn\'ed.\ldblquote\par
Pan\'ed Namlik se nechala vy\'9aet\'f8it v Diagnostick\'e9m centru ve Wroclawi. Podle zpr\'e1vy vyhotoven\'e9 dne 15. 5. 1995 dr. M. Sasiadkem tomograf objevil v jej\'ed hlav\'ec ohnisko o rozm\'ecrech 2 x 2 x 1,2 cm. Sn\'edmky jasn\'ec ukazuj\'ed v lev\'e9 zadn\'ed \'e8\'e1sti mozku p\'f8\'edtomnost ciz\'edho t\'eclesa o velikosti kostky cukru. Jeho naprosto pravideln\'fd tvar vylu\'e8uje p\'f8irozen\'fd p\'f9vod. P\'f8edm\'ect zcela jist\'ec musel vzniknout um\'ecle a do hlavy byl voperov\'e1n. Je to mimozemsk\'fd implant\'e1t?\par
\par
Poskakuj\'edc\'ed \'9aedivci\par
Pravdivost v\'fdpov\'ecdi Zofie Namlik potvrzuje i n\'eckolik pozoruhodn\'fdch paralel. P\'f8i sv\'e9m prvn\'edm setk\'e1n\'ed s p\'f8edstavitelem mimozemsk\'e9 civilizace si pov\'9aimla kotou\'e8e na doln\'ed stran\'ec z\'e1p\'ecst\'ed p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edho hodinky. Je pouhou n\'e1hodou, \'9ee podobn\'e9 kruhov\'e9 p\'f8edm\'ecty, rozd\'eclen\'e9 na sektory, maj\'ed na sv\'fdch rukou nebe\'9at\'ed g\'e9niov\'e9, vyobrazen\'ed v asyrsk\'fdch chr\'e1mech, i bohov\'e9 na reli\'e9fech v maysk\'e9 Chichen Itza?\par
\'84Cizinci p\'f8ich\'e1zej\'ed na zemi, aby zkoumali r\'f9zn\'e9 druhy zdej\'9a\'edho \'9eivota a p\'f8edev\'9a\'edm lidsk\'e9 city. Oni toti\'9e city v\'f9bec nemaj\'ed, neznaj\'ed je a jsou p\'f8ekvapeni, co v\'9ae dovedou vyvolat. V\'f9bec se nedovedou sm\'e1t, jen v okam\'9eic\'edch jak\'e9si spokojenosti pokr\'e8\'ed svaly pod nosn\'edmi otvory jako kr\'e1l\'edci. Jednou mi p\'f8ik\'e1zali uschovat t\'f8i r\'f9zn\'e9 p\'f8edm\'ecty. Pak se dot\'fdkali m\'e9 hlavy, snad cht\'ecli, abych zapomn\'ecla, kde skr\'fd\'9ae jsou. Opravdu jsem si nemohla vzpomenout, trvalo dost dlouho, ne\'9e jsem v\'ecci zase na\'9ala. Nev\'edm, zda to byla projeven\'e1 radost, pochvala nebo n\'e1hodn\'fd reflex, ale v\'9aichni najednou za\'e8ali poskakovat, vzn\'e1\'9aeli se do v\'fd\'9ae opakovan\'ec rytmicky, v jak\'e9si souh\'f8e, a trvalo chv\'edli, ne\'9e p\'f8estali.\ldblquote\par
P\'f8i t\'e9to pas\'e1\'9ei ve sv\'ecdectv\'ed Zofie Namlik jsem si vzpomn\'ecl na dopis, kter\'fd mi do \'e8asopisu Kv\'ecty, kde jsem p\'f8ed \'e8asem vedl rubriku Setk\'e1n\'ed s tajemn\'e9m, poslala pan\'ed M. \'datratov\'e1 z Brna. L\'ed\'e8\'ed v n\'ecm sv\'f9j z\'e1\'9eitek z jara roku 1965:\par
\'84Okolo 17. hodiny jsem na kuchy\'f2sk\'e9m stole u okna balila povidlov\'e9 knedl\'edky. Sp\'ecchala jsem, abych to stihla uva\'f8it za denn\'edho sv\'ectla. Ze zahrady bylo sly\'9aet v\'fdskot hraj\'edc\'edch si d\'ect\'ed. Pojednou m\'ec upoutalo vyskakov\'e1n\'ed a kles\'e1n\'ed \'e8epic za oknem. Myslela jsem, \'9ee d\'ecti poru\'9aily m\'f9j z\'e1kaz hr\'e1t si na ozdobn\'e9m tr\'e1vn\'edku t\'ecsn\'ec u domu. Rozzlobena jsem odt\'e1hla z\'e1clonu, abych d\'ecti napomenula a vyk\'e1zala je odtud. Mou nelibost vyst\'f8\'eddal \'fa\'9eas. V p\'f9lkruhu, z\'e1dy k zapadaj\'edc\'edmu slunci, ve stejn\'fdch intervalech i slad\'ecn\'fdch pohybech jako na pru\'9ein\'e1ch poskakovaly drobn\'e9 postavi\'e8ky. Mohlo jich b\'fdt tak sedm \'e8i osm. Byly asi 120 cm vysok\'e9, velmi \'fatl\'e9, v\'9aechny ve stejn\'fdch \'9aed\'fdch kombin\'e9z\'e1ch, kter\'e9 jim p\'f8il\'e9haly t\'ecsn\'ec k t\'eclu a obep\'ednaly i obli\'e8ej. Chci zd\'f9raznit, \'9ee postavi\'e8ky nebyly pr\'f9zra\'e8n\'e9 \'e8i mlhav\'e9, ale pln\'ec hmotn\'e9. Kombin\'e9zy byly vcelku, bez jak\'fdchkoli post\'f8ehnuteln\'fdch spoj\'f9. Materi\'e1l p\'f8ipom\'ednal elasti\'e8nost\'ed dne\'9an\'ed diolen, byl ale nepr\'f9hledn\'fd. \'8e\'e1dn\'e9 p\'f8\'edstroje nebo zvl\'e1\'9atn\'ed za\'f8\'edzen\'ed vid\'ect nebyly.\par
Postavi\'e8ky se pln\'ec v\'ecnovaly rytmick\'e9mu sk\'e1k\'e1n\'ed. V\'fd\'9aka v\'fdskoku byla asi p\'f9l metru. V\'9ae se d\'eclo ti\'9ae a soust\'f8ed\'ecn\'ec. Pravd\'ecpodobn\'ec m\'f9j up\'f8en\'fd pohled p\'f8im\'ecl prot\'ecj\'9a\'ed postavi\'e8ku zvednout hlavu. Na\'9ae o\'e8i se setkaly. Bytost m\'ecla drobn\'fd jemn\'fd obli\'e8ej\'edk s mal\'fdmi nosn\'edmi otvory a nepatrn\'fdmi \'fasty. Jeho barva byla p\'f8ekvapiv\'ec \'9aed\'e1, jen o n\'ecco sv\'ectlej\'9a\'ed ne\'9e odst\'edn kombin\'e9zy, a tak\'e9 o\'e8i byly \'9aed\'e9. V tom pohledu v\'9aak nebylo nic. \'8e\'e1dn\'fd \'fa\'9eas, radost \'e8i jin\'e9 pocity. Jen naprost\'e1 lhostejnost a nez\'e1jem\'85\ldblquote\par
\par
Ob\'ecti pokus\'f9\par
Zofia Namlik nen\'ed sama, kdo \'9eije s ciz\'edm implantovan\'fdm t\'eclesem.\par
Na sedm\'e9m sjezdu ufolog\'f9 v italsk\'e9m San Marinu vystoupil l\'e9ka\'f8 Giuseppe Colamine a p\'f8edstavil sv\'e9ho pacienta Samira. P\'ectadvacetilet\'fd mu\'9e utrp\'ecl zvl\'e1\'9atn\'ed nehodu, p\'f8i n\'ed\'9e ho postihla ztr\'e1ta v\'ecdom\'ed. Kdy\'9e se op\'ect probral, m\'ecl na ruce mezi ukazov\'e1\'e8kem a palcem tajemnou vejcovitou kapsli. Tk\'e1\'f2 p\'f8itom nebyla po\'9akozena a podle l\'e9ka\'f8\'f9 neexistuje vysv\'ectlen\'ed, jak se mohla dostat pod k\'f9\'9ei. Samir tvrd\'ed, \'9ee mu kapsli implantovali mimozem\'9a\'9dan\'e9. Dosavadn\'ed vy\'9aet\'f8en\'ed prok\'e1zalo, \'9ee nezn\'e1m\'fd p\'f8edm\'ect vykazuje siln\'e9 elektromagnetick\'e9 z\'e1\'f8en\'ed.\par
Valerio Lorenzi z Janova byl u\'9e \'e8ty\'f8ikr\'e1t unesen mimozem\'9a\'9dany. \'84Donesli m\'ec do laborato\'f8e, kde mi \'9aed\'ec oble\'e8en\'ed tvorov\'e9 odeb\'edrali kostn\'ed tk\'e1\'f2. Dokonce jsem m\'ecl n\'eckolikr\'e1t sex s mimozem\'9a\'9dankou, proto\'9ee oni cht\'ecj\'ed vyp\'ecstovat rasu k\'f8\'ed\'9eenc\'f9.\ldblquote\par
Je to pust\'e9 holedb\'e1n\'ed vhodn\'e9 pro \'9atamgasty v obl\'edben\'e9 hosp\'f9dce, nebo m\'f9\'9eeme toto tvrzen\'ed o postelov\'fdch hr\'e1tk\'e1ch s mimozem\'9a\'9dankou alespo\'f2 trochu br\'e1t v\'e1\'9en\'ec?\par
Pokusy o k\'f8\'ed\'9een\'ed lidsk\'e9 a mimozemsk\'e9 rasy potvrzuj\'ed d\'ecsiv\'e9 p\'f8\'edpady \'9een, kter\'e9 byly po \'fanosu do UFO um\'ecle oplodn\'ecny. Po p\'f8ibli\'9en\'ec \'e8ty\'f8ech m\'ecs\'edc\'edch se \'fanos opakoval a t\'echotn\'e9 byly plodu zbaveny.\par
Z jejich v\'fdpov\'ecd\'ed, z\'edskan\'fdch v hypnotick\'e9m sp\'e1nku, vypl\'fdv\'e1, \'9ee odebran\'e9 plody jsou um\'ecle \'9alecht\'ecny v jak\'fdchsi inkub\'e1torech na palub\'e1ch mimo\'f8\'e1dn\'ec velk\'fdch UFO.\par
\par
Nebesk\'e9 d\'ecti\par
Mezi mexick\'fdmi Indi\'e1ny v Chihuahua koluje pov\'ecst o bytostech, kter\'e9 sestoupily z nebes, aby se spojily s m\'edstn\'edmi \'9eenami. Potomci t\'ecchto nerovn\'fdch svazk\'f9 pak \'9eili na zemi do doby, ne\'9e se jejich otcov\'e9 vr\'e1tili a odvezli si je.\par
Pr\'e1v\'ec v Chihuahua archeologov\'e9 odkryli hrob mlad\'e9 indi\'e1nsk\'e9 \'9eeny. Vedle n\'ed byla ulo\'9eena velmi zvl\'e1\'9atn\'ed lebka. V\'fdzkum, jeho\'9e v\'fdsledky na ja\'f8e 1999 zve\'f8ejnil Magaz\'edn 2000, prok\'e1zal, \'9ee:\par
\endash Lebka nem\'e1 \'9e\'e1dn\'e9 vedlej\'9a\'ed dutiny nosn\'ed, co\'9e u \'e8lov\'ecka nen\'ed obvykl\'e9. S t\'edmto defektem se m\'f9\'9eeme setkat jen p\'f8i velice vz\'e1cn\'fdch deformac\'edch.\par
\endash U lebky byly zji\'9at\'ecny neobvykl\'e9 o\'e8n\'ed d\'f9lky. Jsou velmi ploch\'e9, optick\'fd kan\'e1l vede dol\'f9 a dovnit\'f8 lebky, tak\'9ee o\'e8n\'ed bulva nebyla pravd\'ecpodobn\'ec p\'f8\'edli\'9a pohybliv\'e1. Sm\'ecr pohledu byl proto \'f8\'edzen sp\'ed\'9ae pohybem hlavy ne\'9e pohybem o\'e8\'ed.\par
\endash Krajn\'ec neobvykl\'fd byl i tvar skeletu. Po obou stran\'e1ch o\'e8n\'edch d\'f9lk\'f9 sch\'e1z\'ed sp\'e1nkov\'e1 kost. zadn\'ed \'e8\'e1st lebky je extr\'e9mn\'ec velk\'e1 a ploch\'e1. Lebka nav\'edc vykazuje i velkou bilater\'e1ln\'ed symetrii, zat\'edmco deformace b\'fdvaj\'ed v\'ect\'9ainou jednostrann\'e9. Patologov\'e9 to p\'f8i\'e8\'edtaj\'ed mo\'9en\'e9 kombinaci nemoci s deformac\'ed lebky vznikl\'e9 zavazov\'e1n\'edm, jakou prov\'e1d\'ecly mnoh\'e9 star\'e9 kultury. Jin\'ed v\'ecdci ale tvrd\'ed, \'9ee tyto zm\'ecny nezp\'f9sobuje \'9e\'e1dn\'e1 ze zn\'e1m\'fdch chorob. Ani stahov\'e1n\'ed lebky nem\'f9\'9ee podle nich takto deformovat hlavu.\par
\endash Otvor ve spodin\'ec lebe\'e8n\'ed, kter\'fd spojuje lebku s p\'e1te\'f8\'ed, je um\'edst\'ecn v p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti lebky. Ve srovn\'e1n\'ed s anatomi\'ed \'e8lov\'ecka musela m\'edt tato bytost skute\'e8n\'ec obzvl\'e1\'9a\'9d siln\'fd t\'fdl, co\'9e je dal\'9a\'ed z bod\'f9, kter\'fd p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 obvykl\'fdm popis\'f9m mimozem\'9a\'9dan\'f9.\ldblquote\par
Americk\'fd badatel Mark Bean se domn\'edv\'e1, \'9ee lebka mlad\'e9 \'9eeny, kter\'e1 byla nalezena spolu se zkoumanou spornou lebkou, by mohla pat\'f8it matce, kter\'e1 z\'e1hadnou bytost porodila.\par
V souvislosti s p\'f8\'edpadem z Chihuahuy \'e8asopis uv\'e1d\'ed dal\'9a\'ed neoby\'e8ejn\'fd n\'e1lez. \'84V roce 1929 v Ladonii, v americk\'e9m st\'e1t\'ec Texas, sb\'ecratel fosili\'ed Richard Wallace vykopal kompletn\'ed kostru asi jeden metr vysok\'e9ho tvora. N\'e1lez byl spojov\'e1n s \'fadajn\'fdm z\'f8\'edcen\'edm UFO u Aurory dne 17. dubna 1897. Hav\'e1rii p\'f8edch\'e1zela s\'e9rie pozorov\'e1n\'ed ob\'f8\'edch kovov\'fdch t\'ecles, kter\'e1 se vzn\'e1\'9aela na obloze.\par
\'84Noviny Dallas Morning News sd\'eclily, \'9ee \'e8etn\'ed sv\'ecdkov\'e9 tentokr\'e1t sledovali, jak doutn\'edkovit\'e1 vzducholo\'ef pomalu p\'f8el\'e9tla m\'ecsto a pak se z\'f8\'edtila na v\'ectrn\'fd ml\'fdn, stoj\'edc\'ed na pozemku soudce J. S. Proctora. Lo\'ef explodovala a jej\'ed pilot, mal\'fd mu\'9e s \'82podivn\'fdmi obli\'e8ejov\'fdmi rysy\lquote , byl vypro\'9at\'ecn mrtv\'fd. Je\'9at\'ec t\'e9ho\'9e dne byl poh\'f8ben na m\'edstn\'edm h\'f8bitov\'ec.\ldblquote\par
O mnoho let pozd\'ecji objevili badatel\'e9 ze skupiny MUFON na pozemku okolo zni\'e8en\'e9ho ml\'fdna mal\'e9 \'falomky zvl\'e1\'9atn\'edho kovu. Z anal\'fdzy ve dvou r\'f9zn\'fdch laborato\'f8\'edch vyplynulo, \'9ee se skl\'e1daly z hlin\'edku se \'9aestiprocentn\'edm pod\'edlem \'9eeleza. Krystalick\'e1 struktura kovu udivila techniky v obou laborato\'f8\'edch. Hrob nebylo mo\'9en\'e9 lokalizovat, proto\'9ee n\'e1hrobn\'ed k\'e1men se nedochoval.\par
A je tedy ot\'e1zkou, zda nalezen\'e1 kostra pat\'f8\'ed zahynul\'e9mu pilotovi z Aurory, \'e8i jin\'e9mu z kosmick\'fdch n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9, \'e8i dokonce jeho potomkovi.\par
Skelet zkoumal paleontolog Robert Slaughter, \'f8editel Shulerova muzea v Dallasu, a byl p\'f8ekvapen. Lebka m\'e1 mal\'fd \'fastn\'ed otvor i nosn\'ed dutinu. Naproti tomu o\'e8n\'ed d\'f9lky jsou velk\'e9 a maj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed strukturu k\'f9stek, kter\'e9 jako by byly stvo\'f8eny k dr\'9een\'ed enormn\'ec velk\'fdch o\'e8n\'edch bulv. V\'9aechny kosti byly dut\'e9, a proto velmi lehk\'e9. Ruka m\'ecla palec a t\'f8i dal\'9a\'ed prsty, ka\'9ed\'fd s jedn\'edm kloubem. Na nohou byly tak\'e9 celkem \'e8ty\'f8i prsty. \'84Ur\'e8it\'ec to nen\'ed \'e8lov\'eck, ale humanoid,\ldblquote usoudil Slaughter.\par
\par
Otec z kosmu, matka pozem\'9a\'9danka\par
V n\'ecmeck\'e9m m\'ecste\'e8ku Waldenburg se snad nach\'e1z\'ed d\'f9kaz o oplodn\'ecn\'ed pozemsk\'fdch \'9een nezn\'e1mou civilizac\'ed z kosmu. Sou\'e8\'e1st\'ed m\'edstn\'edho Vlastiv\'ecdn\'e9ho muzea je i P\'f8\'edrodov\'ecdn\'fd kabinet. Jeho zakladatel zde shrom\'e1\'9edil na des\'edtky vynikaj\'edc\'edch expon\'e1t\'f9.\par
V rozm\'ecrn\'e9m sklen\'ecn\'e9m v\'e1lci je pod n\'e1zvem \'84Monstrum humanum\ldblquote ulo\'9een v lihu velmi zvl\'e1\'9atn\'ed tvor. Na novorozence m\'e1 pom\'ecrn\'ec pevn\'e9, dob\'f8e stav\'ecn\'e9 t\'eclo. Ohromn\'e1 hlava \'9aokuje sv\'fdm neobvykl\'fdm tvarem. Z kulat\'e9ho obli\'e8eje b\'ec\'9en\'e9 velikosti vystupuje vysok\'fd ku\'9eel neuv\'ec\'f8iteln\'ec prot\'e1hl\'e9 lebe\'e8n\'ed klenby. Jak se zd\'e1, nen\'ed to odraz deformace, ale p\'f8irozen\'e1 podoba. O\'e8i p\'f8ipom\'ednaj\'ed ob\'f8\'ed hmyz. Nadm\'ecrn\'ec velk\'e9, kulat\'e9 bulvy jsou usazeny v kapkovit\'ec prota\'9een\'fdch d\'f9lc\'edch. Nepatrn\'fd nos s mal\'fdmi otvory se podob\'e1 zob\'e1\'e8ku. V pootev\'f8en\'fdch \'fastech bez rt\'f9 se r\'fdsuje tuh\'fd jazyk. Ruce jsou slo\'9eeny k t\'eclu jako k\'f8\'eddla a maj\'ed, pros\'edm pozor, jen \'e8ty\'f8i velmi dlouh\'e9 prsty. Chodidla disponuj\'ed stejn\'fdm po\'e8tem prst\'f9 a jsou nesm\'edrn\'ec ploch\'e1, jako kachn\'ed. To nejsou nohy ur\'e8en\'e9 pouze pro ch\'f9zi po zemi, ale i k pobytu ve vod\'ec.\par
P\'f8i pohledu na toto stvo\'f8en\'ed se neubr\'e1n\'edte my\'9alenk\'e1m na bo\'9esk\'e9 bytosti z legend a artefakt\'f9 andsk\'fdch Indi\'e1n\'f9, Maor\'f9, Polyn\'e9san\'f9 a dal\'9a\'edch n\'e1rod\'f9. Na kosmick\'e9 tvory s prot\'e1hl\'fdmi lebkami, ob\'f8\'edmi zraky a \'e8ty\'f8mi prsty na kon\'e8etin\'e1ch. Je \'84monstrum humanum\ldblquote z Waldenburgu potomkem mimozem\'9a\'9dan\'f9? Ufolog a spisovatel Hartwig Hausdorf je o tom bezv\'fdhradn\'ec p\'f8esv\'ecd\'e8en.\par
\'84Tato bytost je k\'f8\'ed\'9eencem \'e8lov\'ecka a mimozemsk\'e9ho n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka. Vet\'f8elci z vesm\'edru oplodnili pozemskou \'9eenu. Mysl\'edm, \'9ee se pokusili spojit vlastn\'ed a lidsk\'e9 geny, aby k\'f8\'ed\'9eenec disponoval jejich vlastnostmi. Bohu\'9eel se to nepoda\'f8ilo, a tvor z\'edskal pouze vn\'ecj\'9a\'ed podobu, kterou tak dob\'f8e zn\'e1me ze zpr\'e1v o p\'f8ist\'e1n\'ed UFO.\ldblquote\par
Dobov\'e9 dokumenty jsou pom\'ecrn\'ec stroh\'e9. Z\'e1hadn\'fd novorozenec byl \'e8tvrt\'fdm d\'edt\'ectem Johanny Sophie Schmiedov\'e9 z m\'ecsta Tauchy. Tehdy osmadvacetilet\'e1 \'9eena ho p\'f8ivedla na sv\'ect mrtv\'e9 v roce 1735. Ud\'e1lost byla zaznamen\'e1na v m\'edstn\'ed kronice: \'84D\'edt\'ec vypad\'e1 jako k\'f8\'ed\'9eenec \'e8lov\'ecka a slepice. M\'edsto \'fast m\'e1 podivn\'fd zob\'e1k, obrovsk\'fd mozek, kachn\'ed nohy, ru\'e8i\'e8ky p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed k\'f8\'eddla, velk\'e9 kulovit\'e9 o\'e8i a zcela mu chyb\'ed u\'9ai.\ldblquote A jako vysv\'ectlen\'ed neobvykl\'e9ho vzhledu stoj\'ed: \'84Pan\'ed Schmiedov\'e1 byla p\'f8epadena kunou. \'8aok zp\'f9sobil znetvo\'f8en\'ed d\'edt\'ecte.\ldblquote\par
Hausdorf zpr\'e1v\'ec oponuje: \'84Tyto vzpom\'ednky mohli mimozem\'9a\'9dan\'e9 um\'ecle u \'9eeny vyvolat, aby zapomn\'ecla na setk\'e1n\'ed s nimi.\ldblquote\par
Stala se Johanna Schmiedov\'e1 jednou z prvn\'edch n\'e1m zn\'e1m\'fdch \'9een, kterou oplodnily mimozemsk\'e9 bytosti?\par
Pr\'e1v\'ec v prvn\'ed polovin\'ec 18. stolet\'ed prosv\'ectlovaly oblohu nad N\'ecmeckem ob\'f8\'ed l\'e9taj\'edc\'ed objekty. Dne 25. prosince 1729 byla pozorov\'e1na rud\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed koule o velikosti m\'ecs\'edce v \'fapl\'f2ku. Jej\'ed skute\'e8nou velikost pozd\'ecji astronomov\'e9 odhadli na 800 metr\'f9. V dal\'9a\'edch letech byl zaznamen\'e1n pohyb t\'ecles dosahuj\'edc\'edch d\'e9lky t\'e9m\'ec\'f8 jednoho kilometru. Vzn\'e1\'9aen\'ed se na m\'edst\'ec st\'f8\'eddan\'e9 s prudk\'fdmi zm\'ecnami polohy i samotn\'e1 velikost vylu\'e8uj\'ed, aby \'9alo o kulov\'fd blesk nebo meteorit p\'f8i pr\'f9letu atmosf\'e9rou. V\'9ae napov\'edd\'e1 um\'ecl\'e9mu p\'f9vodu.\par
Je \'84slepi\'e8\'ed \'e8lov\'eck\ldblquote d\'edt\'ectem n\'eckter\'e9ho z \'e8len\'f9 pos\'e1dky t\'ecchto nepozemsk\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9?\par
\'d8editel muzea Ralph Zenker k tomu \'f8\'edk\'e1: \'84Nechce se mi v\'ec\'f8it, \'9ee by to skute\'e8n\'ec mohl b\'fdt potomek bytosti z vesm\'edru. Sp\'ed\'9ae si mysl\'edm, \'9ee jde o velmi zvl\'e1\'9atn\'ed zohaven\'ed d\'edt\'ecte. Ale rozhodn\'ec nehodl\'e1m \'9e\'e1dnou teorii vylou\'e8it. Mus\'ed v\'9aak b\'fdt podlo\'9eena pevn\'fdmi v\'ecdeck\'fdmi d\'f9kazy. Po\'e8\'edta\'e8ov\'e1 tomografie ani genetick\'e9 testy prozat\'edm nep\'f8inesly vyu\'9eiteln\'e9 v\'fdsledky.\ldblquote\par
\par
\'c8ek\'e1n\'ed na d\'f9kaz?\par
D\'edt\'ec podobaj\'edc\'ed se \'e8ty\'f8prst\'fdm bytostem z kosmu popisovan\'fdm legendami i sou\'e8asn\'fdmi sv\'ecdky, starov\'eck\'e9 rytiny s vyobrazen\'edm l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9, krab\'ed mutant s lidskou tv\'e1\'f8\'ed, tis\'edcilet\'e9 uct\'edv\'e1n\'ed boh\'f9 se vzhledem robot\'f9, Lot\'f9v k\'e1men s namalovan\'fdm letadlem, fotografie vzn\'e1\'9aej\'edc\'edch se kovov\'fdch bytost\'ed, \'fanosy do UFO, lid\'e9 s mimozemsk\'fdmi implant\'e1ty\'85 Nec\'edt\'edme z p\'f8em\'edry t\'ecchto podivuhodn\'fdch skute\'e8nost\'ed a nevysv\'ectliteln\'fdch n\'e1lez\'f9 hroziv\'ec tajemn\'fd dech vesm\'edru? Nen\'ed to dostate\'e8n\'ec v\'fdmluvn\'e9 sv\'ecdectv\'ed o opakovan\'fdch n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch bytost\'ed odjinud?\par
St\'e1le netrp\'ecliv\'ec \'e8ek\'e1me na rozhoduj\'edc\'ed d\'f9kaz existence jin\'fdch obydlen\'fdch sv\'ect\'f9. A mo\'9en\'e1 ho ji\'9e d\'e1vno m\'e1me p\'f8ed o\'e8ima.\par
\par
OBR\'c1ZKY\par
\par
V Antropologick\'e9m muzeu v Mexiko City je vystavena prastar\'e1 socha zvl\'e1\'9atn\'edho stvo\'f8en\'ed s neobvykl\'fdm tvarem hlavy a chobotem \'e8i d\'fdchac\'ed trubic\'ed na hrudi. Archeologov\'e9 odkryli i \'e8\'e1st kostern\'edch poz\'f9statk\'f9 podobn\'e9ho tvora.\par
\par
Koho asi m\'ecly symbolizovat tyto dv\'ec unik\'e1tn\'ed figury z Tichomon?\par
\par
Lid\'e9, kte\'f8\'ed se ocitli na palub\'ec UFO, \'e8asto zd\'f9raz\'f2uj\'ed ne\'fam\'ecrn\'ec velk\'e9 o\'e8i sv\'fdch \'fanosc\'f9. Podobn\'e1 vlastnost byla bytostem z nebe p\'f8isuzov\'e1na i ve star\'e9m Mexiku (naho\'f8e). Sumerov\'e9 dokonce vytvo\'f8ili kult velk\'fdch o\'e8\'ed. Co asi bylo pr\'e8inou jeho zrodu?\par
\par
Chac ze sv\'e9 masky vzhl\'ed\'9e\'ed jako astronaut ze skafandru.\par
\par
B\'f9h Gan\'e9\'9aa pr\'fd m\'ecl slon\'ed hlavu. N\'eckter\'e1 jeho spodobn\'ecn\'ed ale nazna\'e8uj\'ed, \'9ee tato p\'f8edstava se mohla zrodit z neobvykl\'e9ho tvaru hlavy opat\'f8en\'e9 jakousi trubic\'ed.\par
\par
St\'ecny mnoha maysk\'fdch staveb na Yucat\'e1nu zdob\'ed tv\'e1\'f8 vskutku nosat\'e9ho boha Chaca.\par
\par
\'8eeny Daj\'e1k\'f9 z povod\'ed \'f8eky Mahakam \'e8asto protahuj\'ed sv\'e9 u\'9ai a\'9e k ramen\'f9m, aby se podobaly bo\'9esk\'fdm idol\'f9m.\par
\par
Ruce daj\'e1ck\'fdch \'9een zdob\'ed tetov\'e1n\'ed, kter\'e9 vzbuzuje dojem, \'9ee prvn\'ed \'e8l\'e1nky prst\'f9 jsou spojeny bl\'e1nou.\par
\par
Domy Torqj\'f9 z ostrova Celebes jsou kopiemi v\'fdsadkov\'fdch \'e8lun\'f9, v nich\'9e p\'f8edkov\'e9 tohoto kmene p\'f8ilet\'ecli na na\'9ai planetu. Snaha uchovat vzpom\'ednku na tuto ud\'e1lost jde doslova a\'9e za hrob. Tak\'e9 rakve Torqj\'f9 maj\'ed toti\'9e shodn\'fd tvar. Zem\'f8el\'ed se v nich pomysln\'ec vracej\'ed do sv\'e9 pravlasti mezi hv\'eczdami.\par
\par
V italsk\'e9m Val Camonica se dochovaly prehistorick\'e9 skaln\'ed rytiny postav, kter\'e9 sv\'edraj\'ed v rukou tajemn\'e9 p\'f8edm\'ecty a hlavy jim chr\'e1n\'ed rozm\'ecrn\'e1, jakoby z\'e1\'f8\'edc\'ed p\'f8ilba.\par
\par
Indi\'e1ni pozoruj\'ed urostlou bytost ve skafandru, jak vystupuje z jak\'e9hosi dopravn\'edho stroje. Obdobn\'fdch v\'fdjev\'f9 je v peru\'e1nsk\'e9m Toro Muerto n\'eckolik des\'edtek.\par
\par
Je a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'e9, jak se artefakty z Ugandy, Mexika i mnoha dal\'9a\'edch zem\'ed p\'f8ibli\'9euj\'ed vzhledu dne\'9an\'edch kosmonaut\'f9.\par
\par
Takzvan\'fd \'84Star\'fd b\'f9h\ldblquote byl nalezen v hrobu \'e8\'edslo 1 v Loma Larca v mexick\'e9 Oaxace. Doposud se nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit, koho p\'f8edstavuje, ani pro\'e8 je vybaven br\'fdlemi a dal\'9a\'edmi tajemn\'fdmi p\'f8edm\'ecty.\par
\par
Br\'fdle jsou teprve n\'eckolik stovek let star\'fdm vyn\'e1lezem. P\'f8esto je \'e8asto nach\'e1z\'edme na artefaktech star\'e9ho Mexika (dole) i peru\'e1nsk\'fdch civilizac\'ed Viru a Chavin.\par
\par
Proslul\'e9 kameny z Icy zachycuj\'ed \'9eivot velmi vysp\'ecl\'e9 starov\'eck\'e9 civilizace. Jej\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci pozorovali vesm\'edr dalekohledy, prov\'e1d\'ecli slo\'9eit\'e9 operace, a dokonce dok\'e1zali transplantovat srdce a dal\'9a\'ed d\'f9le\'9eit\'e9 org\'e1ny.\par
\par
Takzvan\'e9 \'84M\'ecs\'ed\'e8n\'ed kolo\ldblquote z Pejengu je uchov\'e1v\'e1no na n\'eckolik metr\'f9 vysok\'e9m olt\'e1\'f8i. Domorodci jej pova\'9euj\'ed za sou\'e8\'e1st ztroskotan\'e9ho kosmick\'e9ho plavidla.\par
\par
Tv\'e1\'f8\'edm ob\'f8\'edch nebe\'9a\'9dan\'f9 z Bali v\'e9vod\'ed velk\'e9, na Asiaty neobvykle kulat\'e9 a rovn\'ec polo\'9een\'e9 o\'e8i. Charakteristick\'fdm rysem je srdcovit\'fd tvar hlavy, jemn\'fd \'fazk\'fd nos nad sv\'ec\'9aen\'fdmi koutky rt\'f9 a dlouh\'e9 u\'9ai. S t\'ecmito znaky se setk\'e1v\'e1me a\'9e podez\'f8ele \'e8asto a v\'9edy ve spojen\'ed s legendami o nepozemsk\'fdch tvorech.\par
\par
Tkaniny z peru\'e1nsk\'e9ho Paracasu udivuj\'ed nejen kvalitou zpracov\'e1n\'ed a barevn\'fdm proveden\'edm, ale p\'f8edev\'9a\'edm zobrazen\'fdmi n\'e1m\'ecty. Tajemn\'e9 \'84cosi\ldblquote s tryskami je t\'e9m\'ec\'f8 identick\'fdm dvojn\'edkem z rytin arizonsk\'e9ho kmene Hopi.\par
\par
Setk\'e1valy se starov\'eck\'e9 civilizace s mimozemsk\'fdmi roboty? N\'eckter\'e9 n\'e1lezy dokazuj\'ed, \'9ee ano. T\'ecla bytost\'ed na tkanin\'e1ch z Paracasu (naho\'f8e) jsou poskl\'e1d\'e1na z naprosto shodn\'fdch, t\'e9m\'ec\'f8 stavebnicov\'fdch prvk\'f9. Na skaln\'ed st\'ecn\'ec v Udim\'ec je dva tis\'edce let star\'e1 malba, kter\'e1 sp\'ed\'9ae zn\'e1zor\'f2uje stroj ne\'9e \'9eiv\'e9 stvo\'f8en\'ed (uprost\'f8ed). B\'f9h Jagannath z indick\'e9ho Puri m\'ecl m\'edsto rukou mechanick\'e1 ramena, a kdy\'9e mu do\'9aly s\'edly (baterie?), musel b\'fdt domorodci nalo\'9een do sv\'e9ho vzdu\'9an\'e9ho plavidla.\par
\par
Keramick\'e9 v\'fdtvory, so\'9aky a malby civilizace Mochic\'f9 \'e8asto p\'f8edstavuj\'ed bytost\'ed vybaven\'e9 neobvyklou technikou. Snad v\'f9bec nejpodivn\'ecj\'9a\'ed je rytina zobrazuj\'edc\'ed spole\'e8enstv\'ed tvor\'f9 na l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch. T\'f8i z nich maj\'ed na hlav\'e1ch p\'f8ilby a poletuj\'ed ovzdu\'9a\'edm na vzn\'e1\'9aedlech se z\'f8eteln\'fdmi tryskami. Vypad\'e1 to, jako kdyby tvo\'f8ili doprovodnou letku dal\'9a\'edmu pilotovan\'e9mu stroji. V jeho kokpitu tentokr\'e1t sed\'ed jak\'e1si zr\'f9da a nad n\'ed rozpozn\'e1me za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 evokuje p\'f8edstavu palivov\'e9 n\'e1dr\'9ee dokonce i s p\'f8\'edvodovou hadic\'ed. Je tolik nevysv\'ectliteln\'fdch detail\'f9 na t\'e9m\'ec\'f8 dva tis\'edce let star\'e9 rytin\'ec d\'f9kazem o technick\'e9 vysp\'eclosti Mochic\'f9 anebo zpr\'e1vou o l\'e9taj\'edc\'edch n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch?\par
\par
Ing. Zden\'eck Bufka fotografoval v lese pobl\'ed\'9e \'c8esk\'e9 L\'edpy svou dceru Terezku. Teprve po zhotoven\'ed sn\'edmku objevil, \'9ee se cosi nezn\'e1m\'e9ho vzn\'e1\'9a\'ed u stromu vzadu. Tajemn\'e9 monstrum se v dopadaj\'edc\'edm slunci kovov\'ec leskne, v obli\'e8eji m\'e1 hroziv\'fd v\'fdraz a na b\'f8i\'9ae um\'edst\'ecno za\'f8\'edzen\'ed p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed hlave\'f2. Je to dal\'9a\'ed z vesm\'edrn\'fdch robot\'f9?\par
\par
Zobrazuje tato zlat\'e1 so\'9aka nalezen\'e1 v Kolumbii b\'e1jnou Orejonu?\par
\par
V pou\'9atn\'ed krajin\'ec pobl\'ed\'9e proslul\'e9 planiny Nazca byly vykop\'e1ny lebky, jejich\'9e mozkovna je a\'9e t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed, ne\'9e b\'fdv\'e1 obvykl\'e9. Celkov\'e1 d\'e9lka dosahuje t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru. Podobn\'e9 \'fapravy tvaru hlavy se prov\'e1d\'ecly i na jin\'fdch m\'edstech sv\'ecta.\par
\par
Z\'e1padoafrick\'fd kmen Dogon\'f9 ji\'9e po cel\'e1 stalet\'ed udr\'9euje pov\'ecdomost o mimozemsk\'fdch kontaktech sv\'fdch p\'f8edk\'f9. P\'f8i \'f8ad\'ec slavnost\'ed pou\'9e\'edv\'e1 des\'edtky r\'f9zn\'fdch masek. N\'eckter\'e9 z nich zdob\'ed kosmick\'e9 motivy, jin\'e9 p\'f8ipom\'ednaj\'ed ant\'e9ny.\par
\par
Pat\'f8ila tato neobvykle zplo\'9at\'ecl\'e1 lebka vet\'f8elc\'f9m z kosmu?\par
\par
Mezi v\'edce ne\'9e t\'f8emi stovkami v\'fdjev\'f9 na zdech chr\'e1mu v Sechinu \'9aokuje portr\'e9t gigantick\'e9 bytosti se srdcovit\'fdm tvarem hlavy a \'9aesti prsty na rukou.\par
\par
Figura v p\'edse\'e8n\'e9m podkladu peru\'e1nsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed dosahuje v\'fd\'9aky t\'e9m\'ec\'f8 60 m. Jej\'ed srdcovitou hlavu zdob\'ed obrovsk\'e9 o\'e8i. Co p\'f8edstavuje technick\'e9 za\'f8\'edzen\'ed na hrudi, se doposud nepoda\'f8ilo zjistit.\par
\par
Vousy jak zn\'e1mo Indi\'e1n\'f9m nerostou, p\'f8esto civilizace Mochic\'f9 vytvo\'f8ila so\'9aky vousat\'e9ho mu\'9ee. Jeho tv\'e1\'f8 nenese indi\'e1nsk\'e9 rysy, hlavu hal\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed pokr\'fdvka a ruce jsou opat\'f8eny \'9aesti prsty.\par
\par
\'8aest prst\'f9 na ka\'9ed\'e9 kon\'e8etin\'ec je pr\'fd d\'ecdictv\'edm po obyvatel\'edch planety Schwerta. Ozv\'ecny t\'e9to odli\'9anosti nach\'e1z\'edme p\'f8edev\'9a\'edm v Peru (naho\'f8e) a v Mexiku a n\'eckter\'fdch asijsk\'fdch vesnic\'edch se dodnes rod\'ed vysok\'fd po\'e8et jedinc\'f9 s touto anom\'e1lii Jednoho z nich vyfotografovala Hana Kohlov\'e1.\par
\par
Tak\'e9 tyto l\'e9taj\'edc\'ed stroje, vyryt\'e9 do kamen\'f9 v Toro Muerto, sv\'fdm vzhledem odpov\'eddaj\'ed modern\'ed technice.\par
\par
Unik\'e1tn\'ed ob\'ectn\'ed n\'f9\'9e z Mexika zobrazuje mu\'9e na l\'e9taj\'edc\'edm stroji.\par
\par
P\'f8es tis\'edc let star\'fd petroglyf Havaje a\'9e podez\'f8ele p\'f8ipom\'edn\'e1 raketopl\'e1n.\par
\par
P\'f8i p\'f8ekreslen\'ed a pozorn\'e9m pohledu vyniknou podivn\'e9 detaily proslul\'e9ho n\'e1hrobku kr\'e1le Pacala.\par
\par
Vykop\'e1vky v Palenque st\'e1le pokra\'e8uj\'ed.\par
\par
Dogoni se sv\'fdmi \'fa\'9easn\'fdmi znalostmi vesm\'edru jsou st\'e1le jedn\'edm z nejv\'ect\'9a\'edch otazn\'edk\'f9.\par
\par
Dogonsk\'e9 vesnice udivuj\'ed neoby\'e8ejnou, tak\'f8ka kosmickou architekturou.\par
\par
Prot\'e1hl\'e1 hlava a velk\'e9, \'9aikmo polo\'9een\'e9 o\'e8i \endash tyto n\'e1m ji\'9e d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'e9 pozn\'e1vac\'ed znaky nepostr\'e1daj\'ed ani dogonsk\'e9 so\'9aky mimozemsk\'fdch bytost\'ed.\par
\par
Jommova archa, kter\'e1 p\'f8ist\'e1la u jezera Debo, m\'ecla pyramidovou z\'e1kladnu vysokou v\'ec\'9eovou n\'e1stavbu. Jak si m\'e1me vysv\'ectlit, \'9ee naprosto shodn\'fd tvar nesou \'e8etn\'e9 stavby i ritu\'e1ln\'ed p\'f8edm\'ecty na Sr\'ed Lance, v Indii, \'c8\'edn\'ec a St\'f8edn\'ed Americe?\par
\par
N\'eckolik des\'edtek metr\'f9 vysok\'fd \'84Astronaut\ldblquote z planiny Nazca.\par
\par
P\'f8ed d\'e1vn\'fdmi \'e8asy pr\'fd v Tichomo\'f8\'ed p\'f8ist\'e1li velmi mal\'ed tvorov\'e9, Jejich\'9e ruce postr\'e1daly klouby a \'9airok\'e9 dlan\'ec p\'f8ipom\'ednaly ploutev.\par
\par
Tv\'e1\'f8i boha Tiki v\'9edy v\'e9vod\'ed nesm\'edrn\'ec velk\'e9 v\'fdrazn\'e9 o\'e8i, kter\'e9 \'e8asto lemuj\'ed kruhy p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed plaveck\'e9 br\'fdle. N\'eckdy je hlava v jak\'e9si p\'f8ilb\'ec anebo nese jin\'e9 neobvykl\'e9 znaky.\par
\par
Isl\'e1msk\'e9 m\'fdty vypr\'e1v\'ecj\'ed o d\'e9monech s \'9eab\'ed hlavou.\par
\par
Co asi inspirovalo civilizaci Mochic\'f9 k tvorb\'ec tohoto \'9eab\'edho mutanta?\par
\par
Pod sopkou Dempo na Sumat\'f8e se traduje pov\'ecst o bytostech, kter\'e9 sestoupily z nebes, \'9aokovaly sv\'fdm vzr\'f9stem a \'9eab\'edmi \'fasty a o\'e8ima. Ob\'f8\'ed socha p\'f8edstavuje jednoho z t\'ecchto tvor\'f9 v poloze \'84Astronauta z Palenque\ldblquote . Zjevn\'ec lze rozeznat \'f8\'eddic\'ed p\'e1ku a na z\'e1dech n\'ecjak\'e9 p\'f8\'edstroje.\par
\par
Tajemn\'e9 stv\'f9ry, nap\'f9l ryby a nap\'f9l lid\'e9, se objevuj\'ed i v kolumbijsk\'e9m San Augustinu. Je to ozv\'ecna legend o oboj\'9eiveln\'fdch boz\'edch z kosmu?\par
\par
Zjevn\'ec ciz\'ed, velmi mal\'e9 stvo\'f8en\'ed se n\'e1m poda\'f8ilo objevit na zdi jednoho z hrob\'f9 v mexick\'e9m Monte Alb\'e1nu. Ne\'fam\'ecrn\'ec velk\'e9 z\'f8\'edtelnice vzhl\'ed\'9eej\'ed zpod p\'f8ilby skafandru. Na z\'e1dech lze rozpoznat d\'fdchac\'ed za\'f8\'edzen\'ed i se spojovac\'ed trubic\'ed.\par
\par
Mal\'fd b\'f9h v z\'e1\'f8\'edc\'edm \'e8i snad planouc\'edm od\'ecvu kontaktuje panovn\'edka, Jak\'e1 ud\'e1lost asi st\'e1la p\'f8edlohou tomuto reli\'e9fu?\par
\par
Legendy mexick\'fdch Indi\'e1n\'f9 opl\'fdvaj\'ed nes\'e8etn\'fdmi zm\'ednkami o kontaktech s nebesy.\par
\par
P\'f8i celkov\'e9m pohledu na zobrazen\'fd pr\'f9vod se mal\'e1 postava mimozem\'9a\'9dana t\'e9m\'ec\'f8 ztr\'e1c\'ed v z\'e1plav\'ec tvar\'f9 a barev. A to byl z\'f8ejm\'ec d\'f9vod, pro\'e8 doposud unikala pozornosti badatel\'f9.\par
\par
Pouh\'fdch 15 cm vysok\'fd Jenglot byl objeven na ostrov\'ec J\'e1va. Jeden z m\'e1la sn\'edmk\'f9 po\'f8\'eddila Marie Rival.\par
\par
Je a\'9e s podivem, na kolika m\'edstech sv\'ecta se vyskytuj\'ed t\'e9m\'ec\'f8 shodn\'ed k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at. Proslul\'e9 sfingy maj\'ed sv\'e9 m\'e9n\'ec vzne\'9aen\'e9, ale o to realisti\'e8t\'ecj\'9a\'ed dvojn\'edky na obelisku kr\'e1le Salmanassara III. (dole a naproti naho\'f8e). Tvorov\'e9 s t\'eclem \'9aelmy a hlavou \'e8lov\'ecka jsou vedeni jako v\'e1le\'e8n\'e1 ko\'f8ist. Jestli\'9ee v\'9aechny dal\'9a\'ed v\'fdjevy na obelisku pova\'9euj\'ed odborn\'edci za konkr\'e9tn\'ed v\'fdjevy, pak by pravdiv\'fd m\'ecl b\'fdt i tento. Tak\'e9 malby indick\'fdch \'e8itrak\'e1r\'f9 zobrazuj\'ed podobn\'e1 stvo\'f8en\'ed.\par
\par
Civilizace ob\'fdvaj\'edc\'ed pob\'f8e\'9e\'ed Peru byly p\'f8esv\'ecd\'e8eny o existenci krab\'edch bojovn\'edk\'f9. M\'fdtus byl a\'9e doned\'e1vna pova\'9eov\'e1n za pouh\'fd v\'fdplod fantazie.\par
\par
Na p\'f8ibli\'9en\'ec \'e8ty\'f8i tis\'edce let star\'e9 malb\'ec z peru\'e1nsk\'e9ho Sechinu lze rozpoznat \'e8lov\'ecka, do jeho\'9e hlavy jsou zavedeny trubice s jakousi tekutinou. Doch\'e1zelo pr\'e1v\'ec zde k hr\'f9zn\'fdm pokus\'f9m na lidech a k jejich k\'f8\'ed\'9een\'ed se zv\'ed\'f8aty?\par
\par
Mochicov\'e9 ji\'9e p\'f8ed v\'edce ne\'9e 1 500 lety zobrazovali kraby s lidskou tv\'e1\'f8\'ed. \'dadajn\'fd vyb\'e1jen\'fd motiv mohl m\'edt re\'e1ln\'e9 j\'e1dro. Pr\'e1v\'ec v Peru se n\'e1m poda\'f8ilo vyfotografovat kraba, jeho\'9e krun\'fd\'f8 velmi p\'f8ipom\'edn\'e1 obli\'e8ej \'e8lov\'ecka.\par
\par
\'c8ty\'f8i prsty na rukou a ne\'fam\'ecrn\'ec velk\'e1 hlava jsou charakteristick\'e9 i pro hrdiny tichomo\'f8sk\'fdch b\'e1j\'ed.\par
\par
Tak\'e9 kosmi\'e8t\'ed u\'e8itel\'e9 novoz\'e9landsk\'fdch Maor\'f9 m\'ecli na ka\'9ed\'e9 ruce pouze po \'e8ty\'f8ech prstech, jejich velk\'e9 o\'e8i z\'e1\'f8ily a lebka vyb\'edhala do \'9api\'e8ky.\par
\par
Kult pta\'e8\'edch mu\'9e\'f9 spojovan\'fd velmi \'e8asto s p\'f8\'edchoz\'edmi z hv\'eczd lze objevit na Bl\'edzk\'e9m v\'fdchod\'ec ji\'9e p\'f8ed t\'f8emi tis\'edci lety (vpravo dole). So\'9aky z indick\'e9 Harrapy (vlevo dole) p\'f8edstavuj\'ed t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'e9 bytosti. Maska Korobase je inspirov\'e1na vzhledem l\'e9taj\'edc\'edho pta\'e8\'edho boha Garudy.\par
\par
St\'ecny asyrsk\'fdch chr\'e1m\'f9 \'e8asto zdob\'ed reli\'e9fy pta\'e8\'edho bo\'9estva. Podle archeolog\'f9 jde o ochrann\'e9ho ducha s hlavou orla. Jin\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee tvorov\'e9 s tv\'e1\'f8emi p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed pt\'e1ky skute\'e8n\'ec existovali.\par
\par
Unik\'e1tn\'ed socha pta\'e8\'edho mu\'9ee byla objevena na Ukrajin\'ec. Doc. A. Kokowski z Univerzity v Lublinu ji pokl\'e1d\'e1 za d\'edlo G\'f3t\'f9. K jak\'fdm ritu\'e1l\'f9m slou\'9eila, se ale nepoda\'f8ilo zjistit.\par
\par
Z Braz\'edlie p\'f8i\'9ala p\'f8ekvapiv\'e1 zpr\'e1va o v\'fdskytu asi metr vysok\'fdch \'9eivo\'e8ich\'f9, jejich\'9e t\'ecla \'e8\'e1ste\'e8n\'ec p\'f8ipom\'ednaj\'ed ob\'f8\'ed brouky. Domorodci z tichomo\'f8sk\'fdch ostrov\'f9 podobn\'fdm stvo\'f8en\'edm \'f8\'edkali lid\'e9-hmyz a jejich podobu vytes\'e1vali do kamene.\par
\par
V polovin\'ec 18. stolet\'ed se v N\'ecmecku narodilo neoby\'e8ejn\'e9 d\'edt\'ec. Obrovsk\'e9 o\'e8i, m\'edsto nosu zob\'e1k a pouze \'e8ty\'f8i prsty na ka\'9ed\'e9 kon\'e8etin\'ec. Je to zr\'f9dn\'e1 t\'eclesn\'e1 deformace, nebo z\'e1konit\'e1 podoba potomka \'84pta\'e8\'edho mu\'9ee\ldblquote ?\par
\par
Pov\'9aimn\'ecte si neobvykle prot\'e1hl\'e9ho, ku\'9eelovit\'e9ho tvaru hlavy. Nen\'ed to d\'ecdictv\'ed kosmick\'fdch p\'f8edk\'f9?\par
\par
V kl\'e1\'9ateru svat\'e9ho Lota v jord\'e1nsk\'e9 Deir Ain Abat\'ec byl v roce 1986 objeven velmi zvl\'e1\'9atn\'ed k\'e1men. Archeologov\'e9 mu dali jm\'e9no \'84Malovan\'fd k\'f8\'ed\'9e\ldblquote . V\'fdjev se v\'9aak daleko v\'edce podob\'e1 letadlu, z jeho\'9e motor\'f9 na k\'f8\'eddlech a z\'e1di unikaj\'ed v\'fdfukov\'e9 plyny. K\'e1men poch\'e1z\'ed z jeskyn\'ec, v n\'ed\'9e pob\'fdval Lot se sv\'fdmi dcerami po zk\'e1ze Sodomy.\par
\par
Mezi typick\'fdmi indi\'e1nsk\'fdmi malbami na zdech svatyn\'ec v mexick\'e9 Cacaxtle n\'e1s zaujalo zobrazen\'ed vousat\'e9ho b\'edl\'e9ho nu\'9ee s rud\'fdmi vlasy jak se vzn\'e1\'9a\'ed ve stroji poh\'e1n\'ecn\'e9m \'e8ty\'f8mi koly. Je to pov\'ecstn\'fd b\'edl\'fd u\'e8itel Indi\'e1n\'f9 Kukulk\'e1n, nebo jsme nalezli stopu, vedouc\'ed k tolik hledan\'e9mu chr\'e1mu proroka Ezechiela?\par
\par
V Kl\'e1\'9aterci nad Orlic\'ed v roce 1955 zedn\'edci p\'f8i oprav\'ec fas\'e1dy odkryli malby dvou zvl\'e1\'9atn\'edch postav. Asi jeden metr vysoc\'ed tvorov\'e9 maj\'ed na hlav\'e1ch helmy, zdoben\'e9 podivn\'fdmi stromkovit\'fdmi \'fatvary.\par
\par
K\'f8\'ed\'9eenec \'e8lov\'ecka a zv\'ed\'f8ete, tentokr\'e1t v hinduistick\'e9m pojet\'ed\par
\par
OBSAH\par
\par
\'daVODEM 2\par
\par
I. TROSE\'c8N\'cdCI Z HV\'ccZD 3\par
Hv\'eczdn\'fd sta\'f8e\'9aina 4\par
M\'ecs\'ed\'e8n\'ed v\'f9z 5\par
V\'fdlet na Pupek sv\'ecta 6\par
Souboj kosmick\'fdch mocnost\'ed 9\par
Zak\'e1zan\'e9 s\'f2atky 12\par
Sl\'e9tnuv\'9a\'ed z nebes 13\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po t\'eclech 15\par
\par
II. STR\'c1\'8eCI NEBES 18\par
Vzru\'9auj\'edc\'ed sv\'ecdectv\'ed 19\par
H\'f8\'edch pozn\'e1n\'ed 20\par
K\'fdm je to podivn\'e9 d\'edt\'ec? 21\par
Na k\'f8\'eddlech and\'ecl\'f9 22\par
Rozpory nejen v matrice 25\par
Patriarcha na orbit\'e1ln\'ed stanici 26\par
Opravdu prvn\'ed kosmonaut? 27\par
\par
III. POTOMCI VESM\'cd\'d8AN\'d9 29\par
Vodn\'ed kol\'e9bka p\'f8edk\'f9 30\par
N\'e1rod \'e8ern\'e9 krve 31\par
Prodlu\'9e svou lebku, prot\'e1hni u\'9ai 32\par
Synov\'e9 Ml\'e9\'e8n\'e9 dr\'e1hy 34\par
Kosmi\'e8t\'ed oboj\'9eiveln\'edci 37\par
\par
IV. ROBOTI JAKO MODLY 41\par
Mar\'9dansk\'fd b\'f9h 43\par
L\'e9taj\'edc\'ed Indi\'e1ni 45\par
Z\'e1hada Mrtv\'e9ho b\'fdka 46\par
Hr\'f9zn\'e1 monstra 49\par
P\'f8\'edchod Jagannatha 52\par
Na palub\'ec Rath\'e1 52\par
Kovov\'ec \'e8ern\'e9 bo\'9estvo 54\par
\'8a\'9dastn\'e1 sm\'f9la 55\par
\'8eiv\'fd d\'f9kaz 57\par
V. POD MASKOU BOH\'d9 58\par
Cizinci z planety Schwerta 60\par
Nedobytn\'e1 \'f8\'ed\'9ae Akakor 61\par
Podzemn\'ed sv\'ect 63\par
N\'e1vrat \'9aestiprst\'fdch 64\par
Nebe\'9a\'9dan\'e9 na tr\'f9nu May\'f9 65\par
Rozpor v \'e8ase 66\par
Nov\'e9 objevy 66\par
\par
VI. STVO\'d8ITELE A ZACHR\'c1NCI 68\par
V z\'e1\'f8i Siria 68\par
Duch vod Nommo 69\par
P\'f8\'edli\'9a podez\'f8el\'e9 shody 70\par
Osmi\'e8ka p\'f8edk\'f9 72\par
P\'e1tr\'e1n\'ed po m\'edstu katastrofy 72\par
Z\'e1chrann\'e1 mise 74\par
\par
VII. P\'d8\'cdLI\'8a MAL\'cd P\'d8\'cdCHOZ\'cd 76\par
Zatyka\'e8 na humanoidy 77\par
L\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e v prav\'ecku 78\par
Na vln\'e1ch rozpor\'f9 80\par
Vesnice vesm\'edrn\'fdch trpasl\'edk\'f9 81\par
Domy prap\'f9vodu 82\par
Tajupln\'fd Tiki 83\par
Co skr\'fdval hrob 104? 84\par
Mimozem\'9a\'9dan\'e9 m\'ecli choboty? 85\par
Vl\'e1dce G\'e1n\'f9 86\par
P\'f8\'edpad s vra\'9edou na po\'e8\'e1tku 87\par
Trpasli\'e8\'ed mumie 89\par
Z\'e1hada se stup\'f2uje 90\par
\par
VIII. TAJEMN\'cd MUTANTI 93\par
Zr\'f9dy z prav\'ecku 93\par
Pta\'e8\'ed lid\'e9 94\par
H\'f8\'ed\'e8ka p\'f8\'edrody, nebo mimozemsk\'fd 95\par
experiment? 95\par
J\'edzda do pekla 97\par
Svatyn\'ec utrpen\'ed 98\par
P\'f8\'edli\'9a hr\'f9zn\'ed vet\'f8elci 99\par
Krab\'ed v\'e1le\'e8n\'edci 103\par
IX. PODIVN\'c9 SV\'c1TOSTI 106\par
Prorok v \'f8\'ed\'9ai Jagu\'e1ra 109\par
Nevyzpytateln\'fd st\'f8edov\'eck 112\par
\par
X. OZV\'ccNY VZD\'c1LEN\'ddCH SV\'ccT\'d9 114\par
Nejstar\'9a\'ed ant\'e9ny 115\par
Vl\'e1dce v\'9aech prostor\'f9 115\par
Dvan\'e1ct \'e8\'edsel z kosmu 116\par
\par
XI. Z\'d3NY SOUMRAKU 120\par
Nebesk\'e9 m\'ed\'e8e 120\par
Podmo\'f8sk\'fd chr\'e1m 122\par
M\'ecs\'ed\'e8n\'ed \'9aachta 123\par
K\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'e1 pyramida 125\par
\'dadol\'ed mrtv\'fdch 127\par
\par
XII. \'daNOSY DO UFO 130\par
V n\'e1ru\'e8\'ed b\'ecs\'f9 131\par
Sv\'ectla na obloze 134\par
\'8eena s implant\'e1tem 135\par
Poskakuj\'edc\'ed \'9aedivci 138\par
Ob\'ecti pokus\'f9 139\par
Nebesk\'e9 d\'ecti 139\par
Otec z kosmu, matka pozem\'9a\'9danka 141\par
\'c8ek\'e1n\'ed na d\'f9kaz? 142\par
\par
OBR\'c1ZKY 143\par
\par
\par
}
Mini Shell