Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Mexické záhady.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 MEXICK\'c9 Z\'c1HADY\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 Arno\'9at Va\'9a\'ed\'e8ek\par
\par
Mluvili magickou \'f8e\'e8\'ed.\par
Sestoupili dol\'f9 z cesty hv\'eczd\'85\par
(Kniha jagu\'e1\'f8\'edho kn\'ecze)\par
\par
I. Str\'e1\'9eci tajemstv\'ed\par
Obrovsk\'e9 kruhov\'e9 t\'ecleso spo\'e8\'edvalo uprost\'f8ed ztemn\'ecl\'e9 krajiny. Obklopeno n\'edzkou vegetac\'ed, vzhl\'ed\'9eelo k jisk\'f8\'edc\'ed obloze jako gigantick\'fd l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8 k vzd\'e1len\'e9mu domovu mezi hv\'eczdami. Nete\'e8n\'e9 v\'f9\'e8i divok\'e9mu sv\'ectu okolo, temn\'e9 a tich\'e9, spl\'fdvalo s velebnost\'ed noci.\par
V okam\'9eiku, kdy daleko na obzoru za\'e8al do tmy prosakovat den, na vrcholu t\'eclesa zapl\'e1la sv\'ectla. Chv\'edli se m\'edhala na povrchu a pak za\'e8ala zvolna sestupovat dol\'f9.\par
Mu\'9ei, skryt\'ed v hou\'9atin\'ec, post\'f8ehli jejich jas. Nep\'f8ekvapilo je to. Sv\'ectla stoupala k obloze v\'9edy po soumraku a s \'fasvitem klesala zp\'ect k zemi. Pohybovala se po povrchu onoho podivn\'e9ho \'e8ehosi. Toho velk\'e9ho nezn\'e1m\'e9ho, rozlo\'9een\'e9ho v z\'f3n\'ec, do n\'ed\'9e se b\'e1li vstoupit, v tom d\'ecsiv\'e9m m\'edst\'ec, kde \'9eili Ti druz\'ed.\par
Na voln\'e9m prostranstv\'ed za hou\'9atinou se cosi pohnulo. Mohutn\'fd samec s hroziv\'fdmi kly vedl st\'e1do k vod\'ec.\par
Mu\'9ei pevn\'ec sev\'f8eli o\'9at\'ecpy a vyrazili.\par
\endash\par
Velekn\'ecz sestoupil po schodi\'9ati na vn\'ecj\'9a\'ed stran\'ec pyramidy a zam\'ed\'f8il ke vchodu do podzem\'ed. V\'9aichni t\'f8i pomocn\'edci, kte\'f8\'ed ho doprov\'e1zeli, nesli jasn\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed ty\'e8e. Jejich chladn\'e9 namodral\'e9 sv\'ectlo hladilo pomalovan\'e9 st\'ecny chodby, kter\'e1 klesala hluboko do \'fatrob zem\'ec. Stejnou cestou kr\'e1\'e8eli ka\'9ed\'e9 jitro, ale st\'e1le nedok\'e1zali potla\'e8it \'fa\'9eas nad velkolepost\'ed t\'e9 mohutn\'e9 ciz\'ed stavby, kter\'e1 te\'ef byla jejich domovem.\par
Do\'9ali k S\'e1lu v\'ecd\'ecn\'ed a z\'f9stali st\'e1t. Jejich n\'edzk\'e9 zasv\'eccen\'ed jim nedovolovalo pokra\'e8ovat. Jen velekn\'ecz sm\'ecl vstoupit dovnit\'f8 a zaznamenat, co v noci spat\'f8ili na obloze.\par
\endash\par
Mu\'9ei s o\'9at\'ecpy za\'fato\'e8ili. Poda\'f8ilo se jim od st\'e1da odd\'eclit mladou samici a zas\'e1hnout ji na citliv\'fdch m\'edstech. Zran\'ecn\'e9 zv\'ed\'f8e zavr\'e1voralo. Krev se vyl\'ednala kolem zabodnut\'fdch obsidi\'e1nov\'fdch hrot\'f9 a hust\'ec sm\'e1\'e8ela srst.\par
To lovce povzbudilo. Jeden z nich p\'f8isko\'e8il, aby zasadil smrt\'edc\'ed r\'e1nu.\par
Rozzu\'f8en\'fd mamut ho zas\'e1hl chobotem.\par
Prudk\'fd \'fader srazil lovce k zemi. Zvednout se nesta\'e8il. Vid\'ecl, jak zesl\'e1bl\'e1 samice poklesla v kolenou a bolestn\'ec zatroubila. A pak ho jej\'ed mohutn\'e9 t\'eclo zavalilo.\par
\endash\par
Velekn\'ecz st\'f8e\'9eil tajemstv\'ed. Prastar\'e9 z\'e1znamy o \'fasvitu v\'eck\'f9, fascinuj\'edc\'ed zpr\'e1vy o \'e8asech, kdy mezi lidmi je\'9at\'ec \'9eili bohov\'e9. Bytosti disponuj\'edc\'ed \'fa\'9easnou moc\'ed a znalostmi, kter\'e9 po sob\'ec zanechaly tu ohromuj\'edc\'ed kruhovou stavbu, na jej\'edm\'9e dn\'ec se rozkl\'e1dal S\'e1l v\'ecd\'ecn\'ed. N\'eckter\'e9 jejich poznatky se kn\'ec\'9e\'ed nau\'e8ili vyu\'9e\'edvat \endash znali pohyby hv\'eczd, dok\'e1zali m\'ec\'f8it \'e8as, jin\'fdm st\'e1le nerozum\'ecli. Nech\'e1pali, k \'e8emu mohou slou\'9eit ty zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 nalezli v hlubin\'e1ch pyramidov\'e9ho komplexu. Ale v\'9aichni, velekn\'ecz i jeho p\'f8edch\'f9dci, se sna\'9eili uchov\'e1vat to velmi cenn\'e9 d\'ecdictv\'ed neporu\'9aen\'e9. D\'eclo se tak ji\'9e po mnoho generac\'ed a velekn\'ecz v\'ec\'f8il, \'9ee tak tomu bude t\'f8eba po cel\'e9 v\'ecky, dokud se nenajde zasv\'eccen\'fd, kter\'fd porozum\'ed. Nepochyboval, \'9ee se tak jednou stane. Nedovedl si p\'f8edstavit, \'9ee by cokoli ohrozilo pyramidu. V masivu tak mohutn\'e9 stavby bylo d\'e1vnov\'eck\'e9 tajemstv\'ed v naprost\'e9m bezpe\'e8\'ed.\par
M\'fdlil se.\par
Nepatrn\'fd vulk\'e1n Xitle v nedalek\'e9m poho\'f8\'ed Ajacutos ji\'9e sb\'edral s\'edly k rozhoduj\'edc\'edmu \'faderu.\par
V zajet\'ed boha ohn\'ec\par
P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee prvn\'ed lid\'e9 pronikli na \'fazem\'ed dne\'9an\'edho Mexika ze Severn\'ed Ameriky asi 20 000 let p\'f8ed Kristem. Ko\'e8uj\'edc\'ed lovci a sb\'ecra\'e8i se sdru\'9eovali do mal\'fdch skupinek. Pou\'9e\'edvali jednoduch\'e9 kamenn\'e9 n\'e1\'f8ad\'ed. Sv\'fdmi o\'9at\'ecpy s obsidi\'e1nov\'fdmi hroty dok\'e1zali skolit americk\'e9ho kon\'ec, bizona i mamuta. Maso upravili na rozd\'eclan\'e9m ohni a z k\'f9\'9ee vyrobili od\'ecv. Ob\'fdvali jeskyn\'ec, usazovali se pod skaln\'edmi p\'f8evisy nebo si budovali do\'e8asn\'e1 otev\'f8en\'e1 t\'e1bo\'f8i\'9at\'ec. Ve stejn\'fd \'e8as os\'eddlili Chihuahua, Sonoru, Coahuilu a p\'f8es Mexick\'e9 \'fadol\'ed a Pueblu pronikli a\'9e k prales\'f9m Chiapasu.\par
Tuto domn\'ecnku podporuj\'ed n\'e1lezy oboustrann\'ec brou\'9aen\'fdch kamenn\'fdch hrot\'f9 a n\'eckolika dal\'9a\'edch jednoduch\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9.\par
Uplynuly tis\'edce a tis\'edce let, ne\'9e se potomci t\'ecchto prvn\'edch p\'f8ist\'echovalc\'f9 ze severu nau\'e8ili obd\'ecl\'e1vat pole a stav\'ect jednoduch\'e9 domy. V\'fdvoj byl pomal\'fd. Cht\'eclo by se \'f8\'edci \endash nepatrn\'fd. Teprve, kdy\'9e v Egypt\'ec u\'9e d\'e1vno st\'e1ly pyramidy a v Mezopot\'e1mii jedna mocn\'e1 \'f8\'ed\'9ae st\'f8\'eddala druhou, se objevili Olm\'e9kov\'e9, prvn\'ed opravdu vysp\'ecl\'e1 spole\'e8nost na \'fazem\'ed Mexika.\par
P\'f8es tento poklidn\'fd obr\'e1zek minulosti, na\'e8rtnut\'fd \'84ofici\'e1ln\'edmi\ldblquote historiky, se t\'e1hne pov\'e1\'9eliv\'e1 trhlina pochybnost\'ed a p\'f8\'edmo v jeho st\'f8edu zeje \'e8ern\'e1 d\'edra nezn\'e1ma.\par
Nem\'f9\'9eeme p\'f8ipustit, \'9ee v\'fdbuch civilizace nastal podstatn\'ec d\'f8\'edve? \'8ee ve stejn\'fd \'e8as, kdy sme\'e8ky primitivn\'edch lovc\'f9 \'9atvaly mamuty, v jejich t\'ecsn\'e9m sousedstv\'ed vzd\'eclan\'ed kn\'ec\'9e\'ed pozorovali hv\'eczdy a prov\'e1d\'ecli slo\'9eit\'e9 v\'fdpo\'e8ty?\par
Je to \'9a\'edlen\'e1 p\'f8edstava?\par
A p\'f8itom k podobn\'e9 situaci doch\'e1z\'ed i dnes. Zat\'edmco z francouzsk\'e9ho kosmodromu v Guyan\'ec startuj\'ed rakety, v bl\'edzk\'fdch prales\'edch st\'e1le p\'f8e\'9e\'edvaj\'ed kmeny na \'farovni doby kamenn\'e9.\par
Existuj\'ed d\'f9kazy, \'9ee podobn\'e1 situace nastala i v Mexiku?\par
Jedn\'edm z nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'edch objev\'f9 ran\'e9ho os\'eddlov\'e1n\'ed Mexick\'e9ho \'fadol\'ed jsou ostatky nalezen\'e9 u Tepexpanu. St\'e1\'f8\'ed kostry prav\'eck\'e9ho lovce, kter\'fd zahynul p\'f8i lovu mamut\'f9, je odhadov\'e1no na 12 000 let.\par
O n\'eckolik des\'edtek kilometr\'f9 d\'e1le, na okraji dne\'9an\'edho hlavn\'edho m\'ecsta a v t\'ecsn\'e9m sousedstv\'ed olympijsk\'e9 vesnice z roku 1968, se rozkl\'e1d\'e1 pyramida Cuicuilco. Navzdory snadn\'e9 dostupnosti ji turist\'e9 v\'ect\'9ainou opom\'edjej\'ed. Zarostl\'e1 tr\'e1vou a kaktusy, byla dlouho pova\'9eov\'e1na za p\'f8\'edrodn\'ed pahorek. P\'f8i pohledu shora vypad\'e1 jako obrovsk\'fd l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8. M\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 dokonale kruhov\'fd tvar o pr\'f9m\'ecru 130 metr\'f9. P\'f9vodn\'ec dosahovala v\'fd\'9aky 30 metr\'f9. Dneska je kv\'f9li eroz\'ed a \'9apatn\'fdm pokus\'f9m o rekonstrukci o \'e8tvrtinu ni\'9e\'9a\'ed. Nen\'ed jasn\'e9, zda na jej\'edm vrcholu st\'e1l pravo\'fahl\'fd chr\'e1m jako na pozd\'ecj\'9a\'edch stavb\'e1ch. Archeologov\'e9 tam na\'9ali jen j\'e1mu, jej\'ed\'9e pr\'f9zkum dosud neskon\'e8il. Z jedn\'e9 strany vede na horu schodi\'9at\'ec, z druh\'e9 stoup\'e1 rampa.\par
Cuicuilco bylo dlouh\'fd \'e8as pokl\'e1d\'e1no za mal\'e9 ceremoni\'e1ln\'ed st\'f8edisko.\par
\'84Nov\'ecj\'9a\'ed vykop\'e1vky touto hypot\'e9zou ot\'f8\'e1sly. T\'f8i kilometry od Cuicuilca se zved\'e1 dal\'9a\'ed pyramida, je\'9e je men\'9a\'ed ne\'9e prvn\'ed. V prostoru mezi ob\'ecma pyramidami byly odhaleny \'e8etn\'e9 stavebn\'ed poz\'f9statky, ukazuj\'edc\'ed na existenci v\'ect\'9a\'ed lokality, snad chr\'e1mov\'e9ho m\'ecsta. Stavba tak velk\'fdch pyramid vy\'9eadovala pracovn\'ed s\'edlu, kterou mal\'e9 vesnick\'e9 spole\'e8enstv\'ed nemohlo poskytnout. Znali obyvatel\'e9 Cuicuilca intenzivn\'ed zem\'ecd\'eclstv\'ed? Bylo Cuicuilco n\'ec\'e8\'edm v\'edce ne\'9e ceremoni\'e1ln\'edm centrem? P\'f8edstavovalo ji\'9e hust\'ec os\'eddlenou lokalitu? Domn\'ecnky tohoto typu se zdaj\'ed st\'e1le pravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Friedrich Katz ve sv\'e9m d\'edle Star\'e9 americk\'e9 civilizace.\par
Nejp\'f8ekvapiv\'ecj\'9a\'ed je v\'9aak neuv\'ec\'f8iteln\'e9 st\'e1\'f8\'ed pyramidy. Geologick\'e9 metody prok\'e1zaly, \'9ee vznikla ji\'9e p\'f8ed osmi a p\'f9l tis\'edci lety \endash a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec o n\'ecco d\'f8\'edve. Vyslou\'9eila si tak titul nejstar\'9a\'ed pyramidy v cel\'e9m Mexiku. Kdo ji ale postavil, kdy\'9e se v t\'e9 dob\'ec po krajin\'ec proh\'e1n\'ecli jen primitivn\'ed lovci? Pro\'e8 k n\'ed vedla dokonal\'e1 betonov\'e1 silnice? Co po n\'ed jezdilo, kdy\'9e kolo bylo \'fadajn\'ec naprosto nezn\'e1m\'fd pojem a tak to z\'f9stalo a\'9e do p\'f8\'edchodu \'8apan\'ecl\'f9?\par
R\'f9zn\'e9 p\'f8edm\'ecty, objeven\'e9 p\'f8i vykop\'e1vk\'e1ch, poukazuj\'ed na technicky zna\'e8n\'ec pokro\'e8ilou spole\'e8nost. Odhaduje se, \'9ee ji mohlo tvo\'f8it a\'9e dvacet tis\'edc osob. O jejich identit\'ec ale nev\'edme zhola nic. Nes\'e8etn\'e9 poz\'f9statky rud\'fdch maleb se dosud nepoda\'f8ilo zrekonstruovat, a tak se m\'f9\'9eeme jen dom\'fd\'9alet, co asi p\'f8edstavovaly. Mno\'9estv\'ed otazn\'edk\'f9 umoc\'f2uje objev zvl\'e1\'9atn\'ed posv\'e1tn\'e9 komory, oblo\'9een\'e9 \'f8\'ed\'e8n\'edmi kameny. Nav\'edc existuje podez\'f8en\'ed, \'9ee opod\'e1l st\'e1la je\'9at\'ec jedna, daleko star\'9a\'ed pyramida. V\'fdzkum lokality je ale velmi obt\'ed\'9en\'fd. D\'e1vno p\'f8edt\'edm, ne\'9e hv\'eczda nad Betl\'e9mem zv\'ecstovala narozen\'ed Krista, vybuchl vulk\'e1n Xitle. B\'f9h ohn\'ec v jedin\'e9m okam\'9eiku zni\'e8il cel\'fd kraj. P\'f8es 8 000 hektar\'f9 pokryla siln\'e1 vrstva l\'e1vy. Co se asi skr\'fdv\'e1 pod t\'edmto p\'f8\'edkrovem? Poda\'f8\'ed se ho n\'eckdy odstranit? Budou v kruhov\'e9 pyramid\'ec objeveny krypty s ostatky jej\'edch stavitel\'f9 nebo n\'ecjak\'e9 jin\'e9 p\'f8ekvapiv\'e9 sv\'ecdectv\'ed o d\'e1vn\'e9 minulosti?\par
M\'edsto \'fat\'ecku\par
Na dohled v\'ec\'e8n\'ec d\'fdmaj\'edc\'ed posv\'e1tn\'e9 sopky Popocat\'e9petl se rozkl\'e1d\'e1 Cholula. Nejd\'e9le trvale os\'eddlen\'e9 m\'ecsto cel\'e9ho Mexika je z\'e1rove\'f2 jedn\'edm z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch. Jeho jm\'e9no znamen\'e1 M\'edsto \'fat\'ecku.\par
Podle star\'e9 indi\'e1nsk\'e9 legendy \'9eili kdysi na zemi ob\'f8i, kte\'f8\'ed se znel\'edbili boh\'f9m. Jeden z nich, Apachihiulitzli, se rozhodl, \'9ee je zahub\'ed. Zaplavil sv\'ect p\'f8\'edvaly de\'9at\'ec a mnoz\'ed ob\'f8i se utopili nebo se zm\'ecnili v ryby. Sedm bratr\'f9 gigant\'f9 se p\'f8ed potopou ukrylo na Tlalocov\'ec ho\'f8e (pravd\'ecpodobn\'ec Popocat\'e9petl). Pot\'e9, co vody opadly, jeden z nich jm\'e9nem Xelhua, kter\'fd byl naz\'fdv\'e1n \'f8emesln\'edkem, \'9ael do Choluly a za\'e8al stav\'ect um\'eclou horu jako pam\'e1tn\'edk toho, co se stalo. Velmi rychle zbudoval nejvy\'9a\'9a\'ed stavbu, jak\'e1 kdy na zemi vznikla, a cht\'ecl v d\'edle pokra\'e8ovat. Pyramida st\'e1le rostla. Bohov\'e9 se ob\'e1vali, \'9ee tak vznikne v\'ec\'9e, kter\'e1 dos\'e1hne a\'9e do jejich p\'f8\'edbytk\'f9 na nebes\'edch. Na Xelhuu seslali ohe\'f2 a lidem, kte\'f8\'ed mu byli pod\'f8\'edzeni, znemo\'9enili domluvu. P\'f9vodn\'ec jednotnou \'f8e\'e8 zm\'e1tli v \'f8adu r\'f9zn\'fdch jazyk\'f9.\par
Pov\'ecst vznikla daleko d\'f8\'edve, ne\'9e v 16. stolet\'ed do kraje dorazili \'8apan\'ecl\'e9, a nem\'f9\'9ee tedy b\'fdt ovlivn\'ecna katolick\'fdmi kn\'ec\'9e\'edmi. P\'f8esto vypr\'e1v\'ed o potop\'ec, kter\'e1 m\'ecla zni\'e8it rasu obr\'f9. Stejn\'ec l\'ed\'e8\'ed p\'f8\'ed\'e8inu t\'e9to \'9eiveln\'ed katastrofy patriarcha Henoch. \'84Na zemi nyn\'ed plod\'ed obry, nikoli duchem, ale t\'eclem. Na zemi nastane velk\'e1 pohroma a zem\'ec bude o\'e8i\'9at\'ecna od v\'9a\'ed zka\'9eenosti\'85 Potopa a velik\'e1 zk\'e1za bude trvat po dobu jednoho roku.\ldblquote\par
Zpr\'e1vy o potop\'ec, kterou p\'f8e\'9eila jen hrstka vyvolen\'fdch, nach\'e1z\'edme v m\'fdtech mnoha n\'e1rod\'f9. (P\'f8\'edpadn\'e9 z\'e1jemce o toto t\'e9ma si dovoluji odk\'e1zat na svou knihu Neuv\'ec\'f8iteln\'e9 skute\'e8nosti) Je ov\'9aem velmi zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee indi\'e1nsk\'e1 legenda vypr\'e1v\'ed tak\'e9 o zmaten\'ed jazyk\'f9 p\'f8i naprosto ojedin\'ecl\'e9 stavb\'ec. Popisuje tuto ud\'e1lost t\'e9m\'ec\'f8 shodn\'ec, jak \'e8teme v bibli: \'84Cel\'e1 zem\'ec byla jednotn\'e1 v \'f8e\'e8i i v \'e8inech. Kdy\'9e t\'e1hli na v\'fdchod, nalezli v zemi \'8aine\'e1ru pl\'e1\'f2 a usadili se tam\'85 Na to si \'f8ekli: \'82Nu\'9ee, vybudujme si m\'ecsto a v\'ec\'9e, jej\'ed\'9e vrchol bude v nebi, a nebudeme rozpt\'fdleni po cel\'e9 zemi.\lquote\par
I sestoupil Hospodin, aby zhl\'e9dl m\'ecsto a v\'ec\'9e, kterou synov\'e9 lid\'9at\'ed budovali. Hospodin toti\'9e \'f8ekl: \'82Hle, jsou jeden lid a v\'9aichni maj\'ed jednu \'f8e\'e8. A tohle je teprve za\'e8\'e1tek jejich d\'edla. Pak nebudou cht\'edt ustoupit od ni\'e8eho, co si usmysl\'ed prov\'e9st. Nu\'9ee, sestoup\'edme a zmateme jim tam \'f8e\'e8, aby si navz\'e1jem nerozum\'ecli.\lquote I rozehnal je Hospodin po cel\'e9 zemi, tak\'9ee upustili od budov\'e1n\'ed m\'ecsta.\ldblquote\par
Podle bible do\'9alo ke stavb\'ec babylonsk\'e9 v\'ec\'9ee kr\'e1tce po potop\'ec sv\'ecta. Stejnou \'e8asovou posloupnost zd\'f9raz\'f2uje i legenda o cholulsk\'e9 pyramid\'ec. A podez\'f8el\'e9 shody se kup\'ed jedna na druhou.\par
Dodnes nen\'ed zn\'e1mo, kde p\'f8esn\'ec babylonsk\'e1 v\'ec\'9e st\'e1la. Biblick\'e1 zem\'ec \'8aine\'e1r je Sumer. Prvn\'ed stup\'f2ovit\'e9 chr\'e1my \endash zikkuraty \endash vznikaly v Eridu, kter\'fd je podle babylonsk\'e9ho eposu v\'f9bec nejstar\'9a\'edm postaven\'fdm m\'ecstem:\par
\'84R\'e1kos je\'9at\'ec nevyrostl, / strom nebyl stvo\'f8en, / d\'f9m nikdo nepostavil, / m\'ecsto nebylo zalo\'9eeno / a zem\'ec v\'9aechny byly pod vodami. / Tehdy Eridu bylo postaveno.\ldblquote\par
A\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec podobn\'ec popisuje situaci p\'f8ed stavbou pyramidy v Cholule star\'e1 indi\'e1nsk\'e1 pov\'ecst. \'84Zem\'ec byla v\'9aude rovn\'e1, bez jedin\'e9ho pahorku \'e8i vyv\'fd\'9aeniny, ze v\'9aech stran obklopen\'e1 vodou, a nerostlo na n\'ed nic, ani jedin\'fd strom.\ldblquote\par
Historikov\'e9 sice nedok\'e1zali zjistit, kdo a kdy Velkou pyramidu v Cholule postavil, ale odhalili, \'9ee byla stejn\'ec jako babylonsk\'e1 v\'ec\'9e z doposud neobjasn\'ecn\'fdch d\'f9vod\'f9 n\'e1hle opu\'9at\'ecna.\par
Kodex Historia Tolteca Chichimeca, jeden z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch historick\'fdch an\'e1l\'f9 dan\'e9ho regionu, p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee Velk\'e1 pyramida byla odprad\'e1vna spojov\'e1na s vodou. Lokalit\'ec, kde je postavena, se \'f8\'edkalo M\'edsto vzkyp\'ecl\'fdch vod, co\'9e je velmi neobvykl\'fd n\'e1zev pro m\'ecsto le\'9e\'edc\'ed p\'eckn\'ec daleko od oce\'e1nu a v nadmo\'f8sk\'e9 v\'fd\'9ace 2 150 metr\'f9. Kdy\'9e se zde v roce 1168 po strastipln\'e9m, t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8i des\'edtky let trvaj\'edc\'edm putov\'e1n\'ed usadili Tolt\'e9kov\'e9 a Chichimekov\'e9, poch\'e1zej\'edc\'ed z Tuly, musela b\'fdt ji\'9e zna\'e8n\'e1 \'e8\'e1st pyramidy zarostl\'e1 tr\'e1vou a \'e8\'e1ste\'e8n\'ec pokryt\'e1 ke\'f8i a vzrostl\'fdmi stromy. Tolt\'e9kov\'e9 toti\'9e cel\'e9mu m\'edstu dali jm\'e9no M\'ecsto t\'ecch, kte\'f8\'ed tam utekli, a kde je velk\'fd um\'ecl\'fd pahorek. N\'e1zev v\'fdslovn\'ec hovo\'f8\'ed o pahorku a nikoli o pyramid\'ec, a\'e8koliv Tolt\'e9kov\'e9 tento typ stavby dob\'f8e znali. Jestli\'9ee byla pyramida zarostl\'e1 ji\'9e tehdy, nazna\'e8uje to, \'9ee je mo\'9en\'e1 daleko star\'9a\'ed, ne\'9e tu\'9a\'edme.\par
Velk\'e1 pyramida v Cholule je prokazateln\'ec nejv\'ect\'9a\'ed stavbou cel\'e9 Mezoameriky. Ze \'e8tvercov\'e9 z\'e1kladny o stran\'ec 475 metr\'f9 vyr\'f9st\'e1 do v\'fd\'9ae 62 metr\'f9. Sv\'fdm objemem 3,4 milionu krychlov\'fdch metr\'f9 tak p\'f8ed\'e8\'ed i Cheopsovu pyramidu v Gize. Jej\'ed p\'f9vodn\'ed tvar nelze pouh\'fdm pohledem spolehliv\'ec ur\'e8it. Doposud byla rekonstruov\'e1na jen mal\'e1 \'e8\'e1st na z\'e1padn\'ed stran\'ec, kde byly odkryty zdi mohutn\'e9 svatyn\'ec, prostorn\'e1 schodi\'9at\'ec, n\'eckolik n\'e1st\'ecnn\'fdch reli\'e9f\'f9 mytick\'fdch postav a velk\'e1 kamenn\'e1 hlava obra. Mo\'9enosti pr\'f9zkumu jsou ale omezen\'e9.\par
Kdy\'9e na podzim roku 1519 vstoupil do Choluly dobyvatel Hern\'e1n Cort\'e9s s n\'eckolika stovkami vy\'e8erpan\'fdch mu\'9e\'f9 a sotva des\'edtkou kon\'ed, bylo ve m\'ecst\'ec na dvacet tis\'edc dom\'f9, \'e8ty\'f8i sta men\'9a\'edch pyramid a nes\'e8etn\'e9 mno\'9estv\'ed svatyn\'ed.\par
\'8apan\'ecl\'e9 kr\'e1tce po sv\'e9m p\'f8\'edchodu zpozorovali, \'9ee se u velk\'e9ho chr\'e1mu shrom\'e1\'9edilo zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed bojovn\'edk\'f9. Cort\'e9s nev\'e1hal ani okam\'9eik. Vyjedn\'e1va\'e8e a z\'e1stupce m\'ecsta, kte\'f8\'ed ho p\'f8i\'9ali uv\'edtat, nechal na m\'edst\'ec zast\'f8elit a vydal rozkaz k \'fatoku. Za dv\'ec hodiny bylo pobito \'9aest (podle n\'eckter\'fdch sv\'ecdectv\'ed a\'9e deset) tis\'edc Indi\'e1n\'f9 v\'e8etn\'ec \'9een a d\'ect\'ed. Pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee se bojovn\'edci cht\'ecli v chr\'e1mu pouze pomodlit.\par
Cort\'e9s se rozhodl zbo\'f8it svatyni, v n\'ed\'9e do\'9alo k masakru. Podle Bartolomea Diaze to byl nejv\'ect\'9a\'ed chr\'e1m v cel\'e9 azt\'e9ck\'e9 \'f8\'ed\'9ai. Vedlo k n\'ecmu 120 schod\'f9 a zasv\'eccen byl Quetzalc\'f3atlovi. Na trosk\'e1ch tohoto skvostu \'8apan\'ecl\'e9 ji\'9e v roce 1550 postavili kostel, kter\'fd dodnes tvo\'f8\'ed dominantu na sam\'e9m vrcholu velk\'e9 pyramidy.\par
Archeologov\'e9 necht\'ecli c\'edrkevn\'ed budovu zni\'e8it, proto zvolili pon\'eckud neobvyklou metodu v\'fdzkumu. Do spodn\'ed \'e8\'e1sti pyramidy vyrazili celkem osm kilometr\'f9 tunel\'f9. P\'f8itom objevili mno\'9estv\'ed komnat a obytn\'fdch pokoj\'f9, n\'eckolik svatyn\'ed a ob\'f8adn\'edch plo\'9ain a tak\'e9 v mezoamerick\'e9 architektu\'f8e naprosto neobvykl\'e9 to\'e8it\'e9 schodi\'9at\'ec. Na jedn\'e9 pades\'e1t metr\'f9 dlouh\'e9 n\'e1st\'ecnn\'e9 malb\'ec jsou figury v \'9eivotn\'ed velikosti, zobrazen\'e9 p\'f8i pit\'ed. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee jde o v\'f9bec prvn\'ed zachycen\'ed ritu\'e1lu, p\'f8i kter\'e9m bohov\'e9 po\'9e\'edvaj\'ed omamn\'fd n\'e1poj pulque.\par
Hlavn\'ed p\'f8ekvapen\'ed ale \'e8ekalo v jednom mal\'e9m v\'fdklenku. Na n\'edzk\'e9m kamenn\'e9m podstavci le\'9eely dv\'ec podivn\'e9 lebky. Ji\'9e na prvn\'ed pohled zaujaly nejen zvl\'e1\'9atn\'edm tvarem, ale p\'f8edev\'9a\'edm velikost\'ed, kter\'e1 notn\'ec p\'f8ed\'e8\'ed obvykl\'e9 rozm\'ecry lidsk\'e9 hlavy. Jsou to ostatky obr\'f9, kte\'f8\'ed pyramidu stav\'ecli?\par
V nedalek\'e9 skaln\'ed sluji m\'edstn\'ed vesni\'e8an\'e9 nalezli kostru bytosti vysok\'e9 okolo t\'f8\'ed a p\'f9l metru. Neodborn\'ec vyzvednut\'e9 kosti bohu\'9eel nevydr\'9eely transport a z\'e1hy se zcela rozpadly.\par
Gigantick\'fd kosmodrom?\par
Pro\'e8 byla Velk\'e1 pyramida v Cholule spojov\'e1na s potopou a se zmaten\'edm jazyk\'f9 stejn\'ec jako babylonsk\'e1 v\'ec\'9e? Indi\'e1ni p\'f8ece neznali bibli, tak\'9ee nemohli reprodukovat jej\'ed text. Je to vzd\'e1len\'e1 ozv\'ecna prastar\'e9 pov\'ecdomosti o prvotn\'edch d\'ecjin\'e1ch lidstva, \'e8i pouh\'e1 n\'e1hoda? Nebo m\'ecly tyto dv\'ec stavby n\'ecco spole\'e8n\'e9ho? Byly si podobn\'e9 tvarem, rozm\'ecry, pop\'f8\'edpad\'ec n\'ecjak\'fdm zvl\'e1\'9atn\'edm \'fa\'e8elem?\par
Dominik\'e1nsk\'fd mnich Diego Duran, kter\'fd do Mexika p\'f8icestoval v roce 1542, sesb\'edral mno\'9estv\'ed indi\'e1nsk\'fdch m\'fdt\'f9. Mimo jin\'e9 zaznamenal jinou verzi legendy o d\'f9vodech stavby cholulsk\'e9 pyramidy. Podle n\'ed se v kraji objevili lid\'e9 ohromn\'e9 postavy. Jejich t\'ecla byla o\'9akliv\'ec zdeformov\'e1na. A tyto zr\'f9dy si poko\'f8ily lidi a p\'f8evzaly moc nad zem\'ed.\par
Duran nazna\'e8uje, \'9ee gigantick\'e9 bytosti m\'ecly p\'f8\'edmo osudov\'fd vztah k nebes\'f9m.\par
\'84A tito ob\'f8i, nebo\'9d nena\'9ali cestu ke slunci, rozhodli se vybudovat v\'ec\'9e tak vysokou, \'9ee by jej\'ed \'9apice sahala a\'9e do nebes.\ldblquote\par
Ob\'f8i cht\'ecli vystoupit na oblohu. Je to pouze obrazn\'e9 r\'e8en\'ed, nebo velmi p\'f8esn\'fd popis reality? M\'ecla z pyramidy startovat v\'fdprava do kosmu?\par
Odpov\'ec\'ef je \'fazce sv\'e1z\'e1na s rozlu\'9at\'ecn\'edm dal\'9a\'edch dvou z\'e1had. K\'fdm vlastn\'ec byli tito ob\'f8i? A pro\'e8 byla jejich t\'ecla deformov\'e1na?\par
Zpr\'e1vy o podobn\'fdch nestv\'f9rn\'fdch bytostech neobvykl\'e9ho vzr\'f9stu se dochovaly na mnoha m\'edstech sv\'ecta.\par
Domorodci na Velikono\'e8n\'edm ostrov\'ec vypr\'e1v\'ecj\'ed: \'84Kr\'e1l Tuju-ko-Ihu meditoval o samot\'ec na kopci Punapau. P\'f8i cest\'ec dol\'f9 spat\'f8il na zemi le\'9eet dv\'ec velmi zvl\'e1\'9atn\'ed postavy. Na prvn\'ed pohled se podobaly lidem. M\'ecly v\'9aak obrovsk\'e9 hlavy, kter\'fdm v\'e9vodily nezvykle velk\'e9 o\'e8i a prot\'e1hl\'e9 u\'9ai. Zdevastovan\'fd vzhled vychrtl\'e9ho t\'ecla s nep\'f8irozen\'ec vystoupl\'fdmi \'9eebry a obratli umoc\'f2ovalo vole, vysedl\'e9 kruhovit\'e9 lopatky a t\'f8i v\'fdrazn\'e9 n\'e1dory na z\'e1dech. A jak byli tajemn\'ed tvorov\'e9 dlouz\'ed! Kdyby se postavili, museli m\'ec\'f8it okolo \'e8ty\'f8 metr\'f9. Nyn\'ed v\'9aak, zjevn\'ec zesl\'e1bl\'ed, se bezvl\'e1dn\'ec t\'f8\'e1sli na zemi a t\'ec\'9ece oddychovali.\par
Zd\'ec\'9aen\'fd kr\'e1l se ale domn\'edval, \'9ee vid\'ed sp\'edc\'ed d\'e9mony, a co nejrychleji sp\'ecchal dom\'f9. Druh\'e9ho dne se vr\'e1til v doprovodu sv\'fdch mu\'9e\'f9. Jedna z bytost\'ed byla ji\'9e mrtv\'e1, druh\'e1 zmizela nezn\'e1mo kam, a p\'f8esto\'9ee ostrov je pom\'ecrn\'ec mal\'fd, ji\'9e nikdy ji nespat\'f8ili.\ldblquote\par
Notoricky zn\'e1m\'fd cit\'e1t z bible tvrd\'ed, \'9ee ob\'f8\'ed zr\'f9dy byli k\'f8\'ed\'9eenci pozemsk\'fdch \'9een a bo\'9esk\'fdch syn\'f9.\par
\'c8\'ednsk\'fd m\'fdtus s t\'edm souhlas\'ed: \'84Vl\'e1dce severn\'edch nebes \'c8uan-s\'fc m\'ecl mnoho potomk\'f9. N\'eckte\'f8\'ed u\'9e jsou tak\'e9 bohy na Nebi, jin\'ed z\'f9stali lidmi na Zemi. Jedni m\'ecli bo\'9eskou \'e8i lidskou podobu, ale n\'eckte\'f8\'ed vypadali jako podivn\'ed netvo\'f8i.\par
Tak\'e9 podle hinduistick\'e9 tradice z ostrova Bali giganti poch\'e1zeli z vesm\'edru a byli posedl\'ed cht\'ed\'e8em. Prahli po \'9een\'e1ch lidsk\'e9 rasy, brali si je za man\'9eelky a tak p\'f8in\'e1\'9aeli zk\'e1zu sv\'e9mu rodu. Potomci nerovn\'fdch svazk\'f9 postr\'e1dali mimo\'f8\'e1dn\'e9 dispozice sv\'fdch otc\'f9 a nav\'edc velmi \'e8asto m\'ecli znetvo\'f8en\'e1 t\'ecla.\par
Austral\'9at\'ed domorodci, st\'f8edoafrick\'fd kmen Banko a dal\'9a\'ed ji\'9en\'ed n\'e1rody se shoduj\'ed: v d\'f9sledku nevhodn\'fdch sexu\'e1ln\'edch svazk\'f9 s mimozem\'9a\'9dany se na zemi objevily zr\'f9dy a ty bylo nutn\'e9 vyhladit.\par
Potopa byla sv\'e9r\'e1znou, ale \'fa\'e8innou formou genetick\'e9 o\'e8isty. Ob\'f8i, kte\'f8\'ed ji p\'f8e\'9eili, si uv\'ecdomovali sv\'f9j p\'f9vod. Byli polovi\'e8n\'edmi \'84nebe\'9a\'9dany\ldblquote . Lze tedy p\'f8ipustit, \'9ee se pr\'e1v\'ec proto rozhodli vydat za sv\'fdmi otci. M\'ecla jim pyramida slou\'9eit jako kosmodrom?\par
Schodi\'9at\'ec k nebes\'f9m\par
N\'eckte\'f8\'ed historikov\'e9 soud\'ed, \'9ee byl p\'f8\'edb\'ech o babylonsk\'e9 v\'ec\'9ei inspirov\'e1n vskutku impozantn\'edm zikkuratem boha Marduka v Babylonu. S jeho stavbou se za\'e8alo v 18. stolet\'ed p\'f8ed Kristem. Jmenoval se Etemenanki, co\'9e znamen\'e1 Chr\'e1m z\'e1kladu nebes a zem\'ec. Jin\'ed ale tento v\'fdraz p\'f8ekl\'e1daj\'ed jako D\'f9m sjednocen\'ed nebes a zem\'ec, tedy n\'ecco, co dok\'e1\'9ee spojit oba tak rozd\'edln\'e9 sv\'ecty. Mohla to b\'fdt br\'e1na, jej\'edm\'9e prost\'f8ednictv\'edm lze cestovat ze zem\'ec na nebesa a zp\'ect?\par
\'84Bible identifikuje m\'edsto, kde se m\'ecl uskute\'e8nit pokus o zdol\'e1n\'ed nebes, jako Babylon a hebrejsk\'e9 jm\'e9no B\'e1bel odvozuje od ko\'f8ene \'82popl\'e9st\lquote . P\'f9vodn\'ed mezopotamsk\'e9 jm\'e9no Bab-ili ale znamenalo Vstupn\'ed br\'e1na boh\'f9, tedy m\'edsto, kudy bohov\'e9 sestupovali na zemi a zase se vraceli na nebesa,\ldblquote upozor\'f2uje americk\'fd badatel Zecharia Sitchin a na jin\'e9m m\'edst\'ec vyslovuje podez\'f8en\'ed, \'9ee prvn\'ed zikkuraty byly ve skute\'e8nosti startovac\'edmi v\'ec\'9eemi, slou\'9e\'edc\'edmi k odp\'e1len\'ed raket nebo jin\'fdch vzdu\'9an\'fdch dopravn\'edch prost\'f8edk\'f9 mimozemsk\'fdch n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9.\par
Tuto domn\'ecnku zcela mimod\'eck podporuje i zaj\'edmav\'e1 hypot\'e9za sira Charlese Leonarda Wolleyho. Tento proslul\'fd archeolog prov\'e1d\'ecl vykop\'e1vky v Uru. Kdy\'9e spat\'f8il nekone\'e8n\'ec dlouh\'e9 schodi\'9at\'ec, stoupaj\'edc\'ed k vrcholu m\'ecstsk\'e9ho zikkuratu, p\'f8edpokl\'e1dal, \'9ee kone\'e8n\'ec na\'9ael \'f8e\'9aen\'ed jedn\'e9 z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch biblick\'fdch h\'e1danek.\par
V prvn\'ed knize Moj\'9e\'ed\'9aov\'ec \'e8teme: \'84J\'e1kob vy\'9ael z Beer-\'9aeby a \'9ael do Ch\'e1ranu. Dorazil na jedno m\'edsto a p\'f8enocoval tam, nebo\'9d slunce ji\'9e zapadlo. Vzal jeden z kamen\'f9, kter\'e9 na tom m\'edst\'ec byly, postavil jej v hlav\'e1ch a na tom m\'edst\'ec ulehl. M\'ecl sen: Hle, na zemi stoj\'ed \'9eeb\'f8\'edk, jeho\'9e vrchol dosahuje k nebes\'f9m, a po n\'ecm vystupuj\'ed a sestupuj\'ed poslov\'e9 bo\'9e\'ed.\ldblquote\par
O tom, co vlastn\'ec J\'e1kob v noci vid\'ecl, se st\'e1le vedou spory. Byl to pouh\'fd p\'f8elud, mlhav\'e1 vize duchovn\'edch bytost\'ed \endash and\'ecl\'f9, nebo zcela konkr\'e9tn\'ed pozorov\'e1n\'ed mimozem\'9a\'9dan\'f9, vystupuj\'edc\'edch ze sv\'e9ho vesm\'edrn\'e9ho plavidla?\par
Wolley dosp\'ecl k n\'e1zoru, \'9ee zikkurat v Uru, jen\'9e svou velikost\'ed dominoval cel\'e9mu m\'ecstu, musel nutn\'ec jit\'f8it fantazii lid\'ed a zanechat v jejich pam\'ecti nesmazatelnou stopu. Kdy\'9e se J\'e1kobovi zd\'e1lo o dlouh\'e9m \'9eeb\'f8\'edku, kter\'fd stoupal a\'9e do nebes a chodili po n\'ecm and\'ecl\'e9, nev\'ecdomky pr\'fd vzpom\'ednal na vypr\'e1v\'ecn\'ed sv\'e9ho otce Abrah\'e1ma, kter\'fd \'9eil v Uru, a musel tedy vid\'ect velkolepou stavbu, jej\'ed\'9e schodi\'9at\'ec bylo tak dlouh\'e9, \'9ee bylo mo\'9en\'e9 dotknout se nebes.\par
Archeologova teorie vysv\'ectluje jen to, z \'e8eho mohla pramenit vize dlouh\'e9ho \'9eeb\'f8\'edku, na posly bo\'9e\'ed se jaksi pozapomn\'eclo. Pokud je vr\'e1t\'edme zp\'ect na sc\'e9nu a z\'e1rove\'f2 ponech\'e1me Wolleyem navrhovan\'e9 kulisy, d\'ecj sledovan\'e9ho dramatu se bude odehr\'e1vat podle n\'e1sleduj\'edc\'edho sc\'e9n\'e1\'f8e.\par
Vesm\'ed\'f8an\'e9 p\'f8ist\'e1vaj\'ed na ploch\'e9m a velmi pevn\'e9m vrcholu zikkuratu. Dol\'f9 sestupuj\'ed po dlouh\'e9m schodi\'9ati. Jin\'ed b\'ec\'9e\'ed nahoru, aby vybalili n\'e1klad, doplnili z\'e1soby paliva a potravin, zkontrolovali technick\'fd stav stroje, nebo prost\'ec jen proto, aby p\'f8iv\'edtali novou pos\'e1dku.\par
Je to p\'f8\'edli\'9a odv\'e1\'9en\'e1 p\'f8edstava? P\'f8ist\'e1valy mimozemsk\'e9 kor\'e1by na st\'f8ech\'e1ch speci\'e1ln\'edch v\'ec\'9eov\'fdch kosmodrom\'f9, kter\'e9 byly teprve postupem \'e8asu p\'f8ebudov\'e1ny na svatyn\'ec a jejich\'9e mlad\'9a\'ed napodobeniny ji\'9e rovnou slou\'9eily jako chr\'e1my?\par
Forma vysok\'e9 stavby oproti klasick\'e9mu leti\'9ati v rovin\'ec m\'e1 pro kolmo startuj\'edc\'ed a p\'f8ist\'e1vaj\'edc\'ed plavidla \'f8adu nesporn\'fdch v\'fdhod.\par
1. Stroj nen\'ed vystaven p\'f8\'edli\'9an\'e9mu z\'e1jmu okol\'ed. Zv\'ecdavci na n\'ecj prost\'ec nedohl\'e9dnou a nemohou ani sledovat, co se kolem n\'ecj d\'ecje.\par
2. V p\'f8\'edpad\'ec nebezpe\'e8\'ed ho lze bez v\'ect\'9a\'edho \'fasil\'ed br\'e1nit. Uh\'e1jit \'fazk\'e9 schodi\'9at\'ec je daleko leh\'e8\'ed, ne\'9e \'e8elit \'fatoku ze v\'9aech stran.\par
3. Rozlehl\'e9 \'fatroby kosmodromu jsou ide\'e1ln\'edm m\'edstem pro pot\'f8ebn\'e9 z\'e1zem\'ed. Lze v nich z\'f8\'eddit \'84vel\'edn\ldblquote , naprosto utajen\'fd \'84hotel\ldblquote pro pos\'e1dku, skladi\'9at\'ec i kontaktn\'ed m\'edsto pro styk s pozem\'9a\'9dany (posv\'e1tn\'fd prostor vyhrazen\'fd pouze velekn\'ecz\'f9m).\par
4. Obrovsk\'e1 stavba, kter\'e1 se zcela vymyk\'e1 sv\'e9mu okol\'ed, je i p\'f8i pohledu shora skv\'ecl\'fdm orienta\'e8n\'edm bodem v jednotv\'e1rn\'e9 \'9aedi pou\'9at\'ec nebo zelen\'e9m mo\'f8i d\'9eungle. Pilot i bez dal\'9a\'edch naviga\'e8n\'edch pom\'f9cek ihned rozpozn\'e1, \'9ee je na m\'edst\'ec.\par
5. Leti\'9atn\'ed plochu nen\'ed nutn\'e9 udr\'9eovat. Nehroz\'ed zav\'e1t\'ed p\'edskem nebo zalit\'ed vodou p\'f8i prudk\'fdch de\'9at\'edch.\par
Podle bible na m\'edst\'ec, kde J\'e1kob spat\'f8il posly bo\'9e\'ed, jak sestupuj\'ed po \'9eeb\'f8\'edku z nebes, st\'e1valo kdysi m\'ecsto L\'f9z. (T\'edmto podivn\'fdm objektem a jeho tajemnou zk\'e1zou se podrobn\'e9 zab\'fdv\'e1m v knize Tureck\'e9 z\'e1hady.) N\'fabijsk\'e1 pov\'ecst vypr\'e1v\'ed: \'84L\'faz se jako obrovsk\'e1 v\'ec\'9e ty\'e8ilo tak vysoko, \'9ee p\'f8evy\'9aovalo pahorky, obt\'e1\'e8ej\'edc\'ed dolinu. M\'eclo pevn\'e9 a hrub\'e9 st\'ecny bez dve\'f8\'ed a oken, bez sebemen\'9a\'edho otvoru, kter\'fdm by se mohla prot\'e1hnout my\'9a, nemluv\'ec o \'e8lov\'ecku. Nikdo z lid\'ed nemohl vej\'edt dovnit\'f8 ani vyj\'edt ven\'85\par
Pak se cosi stalo. M\'ecstu za\'e8alo hrozit nebezpe\'e8\'ed. Nejprve velekn\'ecz a po n\'ecm i ostatn\'ed kn\'ec\'9e\'ed vzl\'e9tli jak pt\'e1ci k nebes\'f9m, jedin\'fdm skokem dos\'e1hli oblohy a zmizeli v mrac\'edch.\ldblquote\par
Legenda v\'fdslovn\'ec sd\'ecluje, \'9ee z\'e1hadn\'ed obyvatel\'e9 L\'faz \'84spadli z nebes\ldblquote , a kdy\'9e se ocitli v nebezpe\'e8\'ed, odlet\'ecli z vrcholu v\'ec\'9eovit\'e9ho objektu, kter\'e9mu lid\'e9 jen pro svou neschopnost naj\'edt spr\'e1vn\'e9 pojmenov\'e1n\'ed \'f8\'edkali m\'ecsto.\par
Ned\'eclo se n\'ecco podobn\'e9ho i v Cholule? Nezbudovali ob\'f8i, kter\'fdm na zemi skon\'e8ily jejich zlat\'e9 \'e8asy, pyramidu jako gigantick\'fd kosmodrom? Mo\'9en\'e1 proto, \'9ee o\'e8ek\'e1vali n\'e1vrat sv\'fdch otc\'f9 a cht\'ecli jim v krajin\'ec zdevastovan\'e9 potopou zajistit m\'edsto k p\'f8ist\'e1n\'ed, a mo\'9en\'e1, \'9ee se sami pokou\'9aeli vzl\'e9tnout ke hv\'eczd\'e1m.\par
Zikkuraty stoj\'ed na \'e8tvercov\'e9m nebo obd\'e9ln\'edkov\'e9m p\'f9dorysu. L\'faz m\'eclo ov\'9aem tvar komol\'e9ho ku\'9eele. Mnoh\'e9 ilustrace nazna\'e8uj\'ed, \'9ee tak\'e9 babylonsk\'e1 v\'ec\'9e vyr\'f9stala z kruhov\'e9 z\'e1kladny. I cholulsk\'e1 pyramida vypadala p\'f9vodn\'ec jako obracen\'e9 vedro na vodu. Teprve mnohem pozd\'ecji z\'edskala podobu stup\'f2ovit\'e9 stavby. Jej\'ed v\'fd\'9aka 62 metr\'f9 se ov\'9aem nezm\'ecnila. S v\'eckem, jak u\'9e to u \'9een b\'fdv\'e1, pouze zbytn\'ecla a ztu\'e8n\'ecla. Rozrostla se do \'9a\'ed\'f8ky a ztratila p\'f9vodn\'ed tvary. Osou jej\'ed prvotn\'ed podoby vedlo to\'e8it\'e9 schodi\'9at\'ec. Pro\'e8 se pr\'e1v\'ec zde objevuje tento v cel\'e9 Mezoamerice naprosto neobvykl\'fd prvek? Stoupala po n\'ecm pos\'e1dka ke sv\'e9mu l\'e9taj\'edc\'edmu stroji?\par
Podez\'f8el\'e9 paralely\par
Je nutn\'e9 p\'f8ipomenout, \'9ee i \'84proklat\'ec\ldblquote star\'e1 pyramida v Cuicuilcu m\'e1 kruhov\'fd tvar. Na jedn\'e9 jej\'ed stran\'ec vede k vrcholu rampa. Co po n\'ed asi bylo ta\'9eeno? Pokud naho\'f8e p\'f9sobili jen kn\'ec\'9e\'ed, k \'e8emu byla zapot\'f8eb\'ed tak masivn\'ed dopravn\'ed cesta? A pro\'e8 v sam\'e9m centru ploch\'e9ho povrchu zeje na prvn\'ed pohled naprosto nesmysln\'e1 j\'e1ma?\par
Odpov\'ecd\'ed je mo\'9en\'e1 dal\'9a\'ed historick\'e1 z\'e1hada.\par
V panteonu mezopotamsk\'fdch boh\'f9 se objevuje vskutku zvl\'e1\'9atn\'ed postava \endash bohyn\'ec I\'9atar. Tato Pan\'ed nebes b\'fdvala zobrazov\'e1na v p\'f8ilb\'ec, br\'fdl\'edch a p\'f8il\'e9hav\'e9 kombin\'e9ze. Chvalozp\'ecv na jej\'ed po\'e8est sd\'ecluje, \'9ee pot\'e9, co se obl\'e9kla do sv\'e9ho pilotn\'edho od\'ecvu, \'84nad v\'9aemi obydlen\'fdmi zem\'ecmi l\'e9tala ve sv\'e9m MU\ldblquote .\par
Tento v\'fdraz b\'fdv\'e1 p\'f8ekl\'e1d\'e1n jako \'84jm\'e9no\ldblquote . Jen\'9ee dal\'9a\'ed texty sd\'ecluj\'ed, \'9ee MU bylo schopno dos\'e1hnout nejvy\'9a\'9a\'edch nebes. \'8alo tedy nesporn\'ec o l\'e9taj\'edc\'ed prost\'f8edek. Bejr\'fatsk\'fd mudrc Sanchuniathon, kter\'fd je historiky pova\'9eov\'e1n za velmi hodnov\'ecrn\'fd zdroj informac\'ed, tvrdil, \'9ee bohyn\'ec I\'9atar p\'f8ilet\'ecla na Zemi z planety Venu\'9ae na \'84hadu se \'9arouby\ldblquote . Ve sv\'e9m d\'edle Foinikika uv\'e1d\'ed, \'9ee tento l\'e9taj\'edc\'ed had \'84\'85 se m\'ecn\'ed v plamennou materii, kdy\'9e nab\'edr\'e1 rychlost, nikdo se k n\'ecmu nem\'f9\'9ee p\'f8ibl\'ed\'9eit z d\'f9vodu jeho vydechov\'e1n\'ed\'85, vyvine jakoukoli rychlost sv\'fdm z\'e1vitem, kdy\'9e se p\'f8esunuje\'85\ldblquote .\par
To rozhodn\'ec nezn\'ed jako popis zv\'ed\'f8ete z u\'e8ebnice zoologie. Ale kdo \endash alespo\'f2 v televizi \endash pozoroval start rakety, v\'ed, o \'e8em je \'f8e\'e8. Podlouhl\'fd trup se ztr\'e1c\'ed v plamenech a jak\'e9koli p\'f8ibl\'ed\'9een\'ed k motor\'f9m, vydechuj\'edc\'edm spaluj\'edc\'ed \'9e\'e1r, je osudn\'e9. Nakonec se opravdu \'84had m\'ecn\'ed v plamennou materii\ldblquote , kdy\'9e na obloze m\'f9\'9eeme pozorovat jen jeho ohnivou stopu.\par
\'84Had vyv\'edj\'ed rychlost z\'e1vitem.\ldblquote Cht\'ecl t\'edm mudrc nazna\'e8it, \'9ee vzl\'e9taj\'edc\'ed t\'ecleso rotovalo?\par
Pak jist\'ec nen\'ed pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee v nejstar\'9a\'edch psan\'fdch textech je znamen\'edm I\'9ata\'f8ina jm\'e9na takzvan\'fd prstencov\'fd sloup. Jak vid\'edme na modelu z p\'e1len\'e9 hl\'edny, kter\'fd se dochoval v Uruku, \'9alo o svazek pram\'ednk\'f9 a\'9e n\'e1padn\'ec p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edch \'fazk\'e9 p\'e1sy zplodin, kter\'e9 zanech\'e1v\'e1 p\'f8el\'e9t\'e1vaj\'edc\'ed letoun. Jejich tok se zu\'9euje sm\'ecrem vzh\'f9ru a st\'e1\'e8\'ed se do st\'e1le men\'9a\'edho bodu, jako kdy\'9e se stroj vzdaluje od zem\'ec, a\'9e zcela zmiz\'ed z dohledu.\par
V t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti chr\'e1m\'f9 zasv\'eccen\'fdch bohyni I\'9atar b\'fdvaly stav\'ecny speci\'e1ln\'ed, velmi pevn\'e9 a n\'e1raz\'f9m odoln\'e9 plo\'9ainy. Jejich \'fa\'e8el nen\'ed zn\'e1m. Jedna z nejpodivn\'ecj\'9a\'edch se nach\'e1z\'ed v S\'fdrii.\par
V druh\'e9 polovin\'ec 22. stolet\'ed p\'f8ed Kristem, za vl\'e1dy Gudey z Laga\'9ae, vznikl v zemi velk\'fd m\'ecstsk\'fd st\'e1t Ebla. V jeho kultovn\'edm centru, v posv\'e1tn\'e9m okrsku bohyn\'ec I\'9atar, se dochoval \'fachvatn\'fd monument P 3. Z roviny vyr\'f9st\'e1 patn\'e1ct metr\'f9 vysok\'fd \'84podstavec\ldblquote dlouh\'fd 52,5 metru a \'9airok\'fd 42 metr\'f9. K \'e8emu tato obrovsk\'e1 plo\'9aina slou\'9eila? Jej\'ed masivn\'ed t\'eclo je nesm\'edrn\'ec pevn\'e9 a pln\'e9, bez jak\'fdchkoliv vnit\'f8n\'edch m\'edstnost\'ed \'e8i chodeb. Je to jen gigantick\'fd, absolutn\'ec rovn\'fd kv\'e1dr, le\'9e\'edc\'ed uprost\'f8ed zvln\'ecn\'e9 krajiny. V jeho st\'f8edu je a\'9e k precizn\'ec uhlazen\'e9mu dnu vyhlouben a vyzd\'ecn rozm\'ecrn\'fd obd\'e9ln\'edkov\'fd prostor. Odborn\'edci ho nazvali vnit\'f8n\'edm dvorem a usoudili, \'9ee slou\'9eil jako p\'f8\'edbytek pro posv\'e1tn\'e1 zv\'ed\'f8ata, zasv\'eccen\'e1 bohyni, anebo pro lvy, kte\'f8\'ed byli do dvora spou\'9at\'ecni shora v d\'f8ev\'ecn\'fdch klec\'edch.\par
\'c8tiv\'e1 teorie pozbude srozumitelnosti, sotva ji podrob\'edte nepatrn\'e9 praktick\'e9 zkou\'9ace. P\'f8edev\'9a\'edm nen\'ed jasn\'e9, pro\'e8 je prostor tak hlubok\'fd. Jak\'fd v\'fdznam m\'eclo sledovat uv\'eczn\'ecn\'e9 \'9eivo\'e8ichy z v\'fd\'9aky p\'ectipatrov\'e9ho domu? Jist\'ec, i v dne\'9an\'edch zoologick\'fdch zahrad\'e1ch mohou n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci pozorovat zv\'ed\'f8ata, dr\'9een\'e1 ve vyhlouben\'e9m prostoru, kde vysok\'e9 hladk\'e9 zdi nahrazuj\'ed m\'f8\'ed\'9ee a pohledu shora nic nebr\'e1n\'ed. Ale dno neb\'fdv\'e1 n\'ed\'9ee ne\'9e \'e8ty\'f8i metry pod vyhl\'eddkovou galeri\'ed a v\'9edy k t\'ecmto v\'fdb\'ech\'f9m vedou chodby, kter\'e9 chovatel\'f9m umo\'9e\'f2uj\'ed zv\'ed\'f8ata odl\'e1kat, uzav\'f8\'edt jinde a v dob\'ec jejich nep\'f8\'edtomnosti prostor vy\'e8istit.\par
Vnit\'f8n\'ed dv\'f9r je ale kompaktn\'ec uzav\'f8en. Vypad\'e1 jako velk\'fd hlubok\'fd baz\'e9n, zapu\'9at\'ecn\'fd do t\'ecla plo\'9ainy. Je nemo\'9en\'e9 vstoupit dovnit\'f8 zdola. Jak tedy byla zv\'ed\'f8ata krmena? O\'9aet\'f8ovatel\'e9 jim h\'e1zeli potravu shora? Nal\'e9vali vodu do napajedla z patn\'e1ctimetrov\'e9 v\'fd\'9aky? Kdo vyn\'e1\'9ael v\'fdkaly? Pokud \'9alo o lvy, kter\'fd odv\'e1\'9elivec by se nechal spustit do t\'e9to vpravd\'ec lv\'ed j\'e1my?\par
P\'f8e\'9e\'edvala zv\'ed\'f8ata na dn\'ec dvora, obklopena hnij\'edc\'edmi zbytky \'9er\'e1dla a vlastn\'edmi exkrementy? P\'f8ipustili by kn\'ec\'9e\'ed takov\'e9 zach\'e1zen\'ed s posv\'e1tn\'fdmi symboly velk\'e9 bohyn\'ec? Nebo m\'ecla ta obrovsk\'e1 j\'e1ma, vyhlouben\'e1 uprost\'f8ed plo\'9ainy, zcela jin\'fd \'fa\'e8el? Neslou\'9eila k p\'f8ist\'e1n\'ed I\'9ata\'f8ina MU?\par
Na v\'ect\'9ain\'ec sou\'e8asn\'fdch leti\'9a\'9d vystupuj\'ed cestuj\'edc\'ed z letadla rovnou do haly.\par
Nemohl b\'fdt monument P 3 zbudov\'e1n pro stejn\'fd c\'edl?\par
Kdy\'9e biblick\'fd prorok Ezechiel popisuje bo\'9esk\'e1 plavidla \endash cheruby, p\'f8ipom\'edn\'e1: \'84Nohy m\'ecly rovn\'e9, ale chodidla byla jako chodidla b\'fd\'e8ka, jisk\'f8ila se jako vyle\'9at\'ecn\'fd bronz\'85\ldblquote\par
Znamen\'e1 to, \'9ee l\'e9taj\'edc\'ed stroje st\'e1ly na noh\'e1ch z leskl\'e9ho kovu a dole byly pro lep\'9a\'ed stabilitu ukon\'e8eny kulat\'fdm podstavcem, stejn\'ec jako stativ?\par
Byl tak\'e9 I\'9ata\'f8in nebesk\'fd dopravn\'ed prost\'f8edek opat\'f8en podvozkem v podob\'ec teleskopick\'fdch kovov\'fdch noh jako na\'9ae kosmick\'e9 v\'fdsadkov\'e9 moduly? Pokud ano, pak kdy\'9e MU p\'f8ist\'e1lo na dn\'ec \'84dvora\ldblquote , mohla jeho pos\'e1dka vystoupit rovnou na plo\'9ainu. Stejn\'ec pohodln\'ec se dalo i nakl\'e1dat a vykl\'e1dat: neru\'9aen\'e9, daleko \endash \'e8i sp\'ed\'9ae vysoko \endash nad m\'ecstsk\'fdm ruchem. Stroj byl p\'f8itom d\'f9sledn\'ec chr\'e1n\'ecn masivn\'edmi zdmi.\par
Kdo vymyslel tak zvl\'e1\'9atn\'ed stavbu? Nechala tento p\'f8ist\'e1vac\'ed dok z\'f8\'eddit samotn\'e1 I\'9atar?\par
Tuto domn\'ecnku podporuje nap\'f9l snov\'e1, nap\'f9l realistick\'e1 vize kr\'e1le Gudey, za jeho\'9e panov\'e1n\'ed se Ebla za\'e8ala tak zd\'e1rn\'ec rozv\'edjet.\par
\'84\'8eena \endash / k\'fdm byla, k\'fdm nebyla? / Obraz stavby chr\'e1mu nesla na sv\'e9 hlav\'ec, / v rukou dr\'9eela posv\'e1tn\'e9 rydlo.\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee podn\'ect k podobn\'fdm stavb\'e1m, jako je monument P 3, dala sama l\'e9taj\'edc\'ed bohyn\'ec. Gudeovy vzpom\'ednky, sepsan\'e9 na dnes ji\'9e \'e8\'e1ste\'e8n\'ec zni\'e8en\'e9m hlin\'ecn\'e9m v\'e1le\'e8ku, l\'ed\'e8\'ed i dal\'9a\'ed zaj\'edmav\'e9 podrobnosti:\par
\'84Ve snu (jsem vid\'ecl) / mu\'9e (e), kter\'fd byl z\'e1\'f8\'edc\'ed, z\'e1\'f8il jak Nebesa; /\'85 / Po sv\'e9m boku m\'ecl bo\'9esk\'e9ho Pt\'e1ka bou\'f8e; /\'85 / Velk\'e9 plavidlo st\'e1lo p\'f8ede mnou. / Na n\'ecm byl vyryt pt\'e1k Tibu, / kter\'fd oslniv\'ec z\'e1\'f8\'ed dnem i noc\'ed.\ldblquote\par
Gudea, jak se dozv\'edd\'e1me z dal\'9a\'edho textu, dostal ve snu rozkaz na posv\'e1tn\'e9m m\'edst\'ec vybudovat speci\'e1ln\'ed ohradu pro Bo\'9esk\'e9ho \'e8ern\'e9ho pt\'e1ka a tak\'e9 pro Nejsiln\'ecj\'9a\'ed zbra\'f2, m\'edstnost pro shrom\'e1\'9ed\'ecn\'ed boh\'f9, a splnit \'f8adu dal\'9a\'edch, p\'f8esn\'ec ur\'e8en\'fdch \'fakol\'f9. Bo\'9estvo mu sd\'eclilo, \'9ee v den, kdy m\'e1 b\'fdt stavba zah\'e1jena, se za soumraku zjev\'ed na nebes\'edch plamen, \'84kter\'fd u\'e8in\'ed noc tak sv\'ectlou, jako je den\ldblquote .\par
\'84V noci bude sv\'ectlo z\'e1\'f8it; / To zp\'f9sob\'ed, \'9ee pole budou / zaplavena sv\'ectlem jasn\'fdm jako slune\'e8n\'ed.\ldblquote\par
M\'eclo se na obloze objevit ob\'f8\'ed, siln\'ec osv\'edcen\'e9 mate\'f8sk\'e9 plavidlo nebe\'9a\'9dan\'f9?\par
Obdobn\'ec popisuje sv\'e9 vid\'ecn\'ed prorok Ezechiel, kdy\'9e l\'ed\'e8\'ed p\'f8\'edchod Hospodinovy sl\'e1vy. \'84Hospodinova sl\'e1va se vznesla od cheruba k prahu domu, tak\'9ee d\'f9m byl napln\'ecn oblakem a n\'e1dvo\'f8\'ed bylo pln\'e9 jasu Hospodinovy sl\'e1vy.\ldblquote (Ez 10,4)\par
Ezechiel potvrzuje, \'9ee Hospodinova sl\'e1va velmi siln\'ec z\'e1\'f8ila, a sd\'ecluje, \'9ee sestoupila do vnit\'f8n\'edch prostor. (Podobn\'fdch, jak\'e9 byly v monumentu P 3 v Eble?) \'84Duch m\'ec zvedl a uvedl m\'ec do vnit\'f8n\'edho n\'e1dvo\'f8\'ed. A hle, Hospodinova sl\'e1va naplnila d\'f9m.\ldblquote (Ez 43,5) Prorok z\'e1rove\'f2 nazna\'e8uje, \'9ee rozm\'ecrnou Hospodinovu sl\'e1vu doprov\'e1zela dal\'9a\'ed men\'9a\'ed plavidla, kter\'e1 naz\'fdv\'e1 cheruby.\par
\'84I vy\'9ala Hospodinova sl\'e1va od prahu domu a stanula nad cheruby. Cherubov\'e9 zvedli k\'f8\'eddla a vznesli se p\'f8ed m\'fdma o\'e8ima ze zem\'ec. Spolu s nimi se hnula i kola\'85, sl\'e1va boha Izraele byla nad nimi.\ldblquote (Ez 10, 18 \endash 19)\par
Tak\'e9 dal\'9a\'ed prameny nazna\'e8uj\'ed, \'9ee l\'e9taj\'edc\'ed objekty nebe\'9a\'9dan\'f9 p\'f8ist\'e1valy do speci\'e1ln\'ec upraven\'fdch vnit\'f8n\'edch n\'e1dvo\'f8\'ed, okolo nich\'9e byla plo\'9aina pro men\'9a\'ed vzdu\'9an\'e9 dopravn\'ed prost\'f8edky.\par
Byla ze stejn\'e9ho d\'f9vodu vyhloubena j\'e1ma \endash vnit\'f8n\'ed n\'e1dvo\'f8\'ed \endash na ploch\'e9m vrcholu pyramidy v Cuicuilcu? Nenach\'e1zelo se podobn\'e9 leti\'9at\'ec i na cholulsk\'e9 pyramid\'ec? Sestupovaly na ob\'ec tato m\'edsta stejn\'e9 mimozemsk\'e9 bytosti, jak\'e9 nav\'9at\'ecvovaly Mezopot\'e1mii, Bl\'edzk\'fd v\'fdchod a Izrael? A lze t\'ecmito kontakty s l\'e9taj\'edc\'edmi bo\'9estvy vysv\'ectlit neoby\'e8ejnou podobnost zpr\'e1vy o zmaten\'ed jazyk\'f9 a dal\'9a\'edch legend, kter\'e9 tak z\'e1zra\'e8n\'ec \'84p\'f8esko\'e8ily\ldblquote z jedn\'e9 \'e8\'e1sti planety na druhou? P\'f8inesli je do Mexika lid\'e9, kte\'f8\'ed p\'f8ilet\'ecli spolu s bohy?\par
Tuto mo\'9enost podporuje v prost\'f8ed\'ed star\'fdch mexick\'fdch civilizac\'ed naprosto neobvykl\'fd n\'e1lez v rozvalin\'e1ch Cacaxtly.\par
Prorok v \'f8\'ed\'9ai jagu\'e1ra\par
Kovov\'ec modr\'fd disk nese rozm\'ecrnou kopuli. Je to sp\'ed\'9a jen lehce zaoblen\'fd \'e8tverec ne\'9e klasick\'fd tvar p\'f9lkruhu, n\'ecco jako star\'e9 televizn\'ed obrazovky. Uprost\'f8ed doln\'ed hrany pr\'f9hledn\'e9, jako by sklen\'ecn\'e9 p\'f8edn\'ed st\'ecny se klene obrys p\'f9lkruhovit\'e9ho panelu s \'f8\'edzen\'edm. Za n\'edm sed\'ed mohutn\'fd b\'edl\'fd mu\'9e v \'9aarlatov\'e9m rouchu. Hlavu mu pokr\'fdvaj\'ed rudohn\'ecd\'e9 vlasy a tv\'e1\'f8 zdob\'ed hust\'fd pro\'9aediv\'ecl\'fd vous.\par
Tento jedine\'e8n\'fd v\'fdjev m\'ec dokonale zasko\'e8il. Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee uprost\'f8ed rozm\'ecrn\'fdch obraz\'f9 jagu\'e1\'f8\'edch mu\'9e\'f9, pta\'e8\'edch bojovn\'edk\'f9, bo\'9estev de\'9at\'ec a dal\'9a\'edch nezbytn\'fdch postav panteon\'f9 star\'fdch mexick\'fdch n\'e1rod\'f9 se v zjevn\'ec um\'ecl\'e9m plavidle vzn\'e1\'9a\'ed \'e8lov\'eck vzhledu staroz\'e1konn\'edho proroka?\par
Cacaxtla se rozkl\'e1d\'e1 na vrcholu obl\'e9ho pahorku v podmaniv\'ec kr\'e1sn\'e9 \'e8\'e1sti mexick\'e9 vyso\'e8iny asi 150 kilometr\'f9 od Mexico City. Podle kronik\'e1\'f8e Diega Mu\'f2oze Camarga ze 16. stolet\'ed ji nezn\'e1mo kdy zalo\'9eil n\'e1rod Olmeka \endash Xicalanca, kter\'fd ov\'9aem nesm\'edme zam\'ec\'f2ovat s proslul\'fdmi p\'f8edklasick\'fdmi Olm\'e9ky. Spolu s Nahuy a Mixteky to byla jedna ze t\'f8\'ed etnick\'fdch skupin, kter\'e9 zde dorazily z pob\'f8e\'9e\'ed Mexick\'e9ho z\'e1livu. S\'eddlo vzkv\'e9talo p\'f8edev\'9a\'edm v obdob\'ed let 650 a\'9e 900, ale ji\'9e d\'f8\'edve bylo v\'fdznamn\'fdm centrem. Tato \'e8\'e1st historie Cacaxtly ov\'9aem tone v hlubin\'e1ch zapomn\'ecn\'ed. Nev\'edme, kdo zde \'9eil d\'e1vno p\'f8ed Olm\'e9ky a jak\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed vyzn\'e1val.\par
Na plo\'9ae 124 000 metr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch st\'e1l labyrintovit\'fd pal\'e1c. Ruiny nes\'e8etn\'fdch m\'edstnost\'ed a vnit\'f8n\'edch n\'e1dvo\'f8\'ed se dochovaly dodnes. Zdi zdob\'ed n\'e1dhern\'e9 malby.\par
N\'eckter\'e9 z nich jsou dlouh\'e9 a\'9e 22 metr\'f9 p\'f8i v\'fd\'9ace dvou metr\'f9. V\'ect\'9ainou jde o zcela konkr\'e9tn\'ed historick\'e9 ud\'e1losti, nav\'fdsost realisticky a dramaticky ztv\'e1rn\'ecn\'e9 bitvy v rozhoduj\'edc\'edm okam\'9eiku. Rozezn\'e1v\'e1me dv\'ec bojuj\'edc\'ed arm\'e1dy. Jagu\'e1\'f8\'ed mu\'9ei se utk\'e1vaj\'ed s pta\'e8\'edmi bojovn\'edky. \'c8elenky, vesty z jagu\'e1\'f8\'ed k\'f9\'9ee, chr\'e1ni\'e8e prsou, bedern\'ed rou\'9aky, ozdoby nohou i d\'fdky, kop\'ed \'e8i \'9at\'edty dr\'9een\'e9 v rukou \endash to v\'9ae naprosto p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 dobov\'e9 realit\'ec.\par
Copak ale v t\'e9to spole\'e8nosti pohled\'e1v\'e1 b\'edl\'fd mu\'9e v UFO? Jeho obraz je ji\'9e na prvn\'ed pohled jin\'fd \endash a nejen sv\'fdm n\'e1m\'ectem. Malby bojovn\'edk\'f9 a bo\'9estev, obsypan\'fdch \'9aperky z jadeitu, mu\'9al\'ed a pe\'f8\'ed, se ut\'e1p\'ecj\'ed v mo\'f8i barev. Modr\'e9, \'9elut\'e9, \'e8erven\'e9, hn\'ecd\'e9 a b\'edl\'e9 prameny tryskaj\'ed z podkladu, v\'ed\'f8\'ed v chaotick\'e9 zm\'ecti, prol\'ednaj\'ed se a spl\'fdvaj\'ed jako v d\'edle abstraktn\'edho mal\'ed\'f8e. Teprve del\'9a\'ed pozorn\'fd pohled odhal\'ed jednotliv\'e9 postavy a bohatstv\'ed jejich od\'ecv\'f9 a v\'fdzbroje.\par
Vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se kopule s b\'edl\'fdm cizincem sv\'fdmi ostr\'fdmi, do detailu rozpoznateln\'fdmi obrysy p\'f8itahuje zrak okam\'9eit\'ec. Jak\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj p\'f8edstavuje a kdo na n\'e1s shl\'ed\'9e\'ed z jeho paluby?\par
Archeologov\'e9 nab\'edzej\'ed zd\'e1nliv\'ec jasnou odpov\'ec\'ef: Jde o Quetzalcoatla, zpodobn\'ecn\'e9ho jako b\'f9h de\'9at\'ec Ehecatl.\par
Opravdu?\par
Pod jm\'e9nem Quetzalc\'f3atl se skr\'fdvaly dv\'ec r\'f9znorod\'e9 bytosti. B\'f9h, kter\'e9ho Azt\'e9kov\'e9 uct\'edvali jako tv\'f9rce neviditeln\'e9ho sv\'ecta, a pak \'e8lov\'eck z masa a kost\'ed, u\'e8itel um\'ecn\'ed, moudr\'fd z\'e1konod\'e1rce, soudce a mistrovsk\'fd stavitel, velekn\'ecz Topiltzin \endash Quetzalc\'f3atl v Tule. Tento teokrat byl pr\'fd b\'edl\'fd mu\'9e vysok\'e9 postavy s vlaj\'edc\'edm narudl\'fdm vousem. Nosil zvl\'e1\'9atn\'ed \'fabor pokryt\'fd \'e8erven\'fdmi k\'f8\'ed\'9ei a v ruce sv\'edral h\'f9l.\par
Podobn\'e1 postava je zn\'e1m\'e1 i v d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed maysk\'e9 tradici pod jm\'e9nem Kukulc\'e1n.\par
Nen\'ed sporu o tom, \'9ee p\'f8\'edslu\'9an\'edci n\'e1m nezn\'e1m\'e9 b\'edl\'e9 civilizace ji\'9e d\'e1vno p\'f8ed p\'f8\'edchodem \'8apan\'ecl\'f9 p\'f9sobili na rozs\'e1hl\'e9m teritoriu Mexika a \'9a\'ed\'f8ili zde vzd\'eclanost, pr\'e1vo a \'f8\'e1d, u\'e8ili zem\'ecd\'eclstv\'ed a p\'f8ed\'e1vali stavitelsk\'e9 zku\'9aenosti. Je tedy v Cacaxtle namalov\'e1n portr\'e9t jednoho z nich?\par
Mysl\'edm, \'9ee ne. P\'f8edn\'ec je nesporn\'e9, \'9ee malba je o hodn\'ec star\'9a\'ed ne\'9e dolo\'9een\'e9 zm\'ednky o skute\'e8n\'ec \'9eij\'edc\'edm kn\'eczi Quetzalc\'f3atlovi. A pak je zde onen tajemn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj. Pilot v kokpitu sv\'edr\'e1 \'f8\'edzen\'ed. Z kopule nad n\'edm vych\'e1zej\'ed plameny. Snad je to symbol z\'e1\'f8e nebo vych\'e1zej\'edc\'ed energie. Disk vis\'ed ve vzduchu. Pod n\'edm rotuj\'ed \'e8ty\'f8i kola. Rozmazan\'e9 \'e8\'e1ry uvnit\'f8 nich jasn\'ec dokazuj\'ed, \'9ee jsou v pohybu. Kola ov\'9aem zauj\'edmaj\'ed v\'f9\'e8i disku velmi zvl\'e1\'9atn\'ed polohu. Dv\'ec le\'9e\'ed p\'f8\'edmo pod n\'edm jako podvozek, dal\'9a\'ed dv\'ec padaj\'ed kolmo dol\'f9. Je to pozice, kter\'e1 neodpov\'edd\'e1 \'9e\'e1dn\'e9mu zn\'e1m\'e9mu zp\'f9sobu pohybu. Kola jsou samostatn\'e1, a p\'f8esto pat\'f8\'ed k disku. Rotuj\'ed a z\'e1rove\'f2 jako by se posouvala a vch\'e1zela do sebe.\par
Nesetkali jsme se ji\'9e n\'eckde s podobn\'fdm popisem? Ale jist\'ec. V souvislosti s mimozemsk\'fdmi civilizacemi nen\'ed snad \'e8ast\'ecji citovan\'e9ho biblick\'e9ho textu. Star\'fd z\'e1kon p\'f8in\'e1\'9a\'ed sv\'ecdectv\'ed n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'e9ho proroka Ezechiela, kter\'fd m\'ecl u pr\'f9plavu Kebaru vid\'ecn\'ed Hospodinovy sl\'e1vy, kdy\'9e se otev\'f8ela nebesa: \'84Vid\'ecl jsem, jak se p\'f8ihnal bou\'f8liv\'fd v\'edtr od severu, velik\'e9 mra\'e8no a \'9alehaj\'edc\'ed ohe\'f2; okolo n\'echo byla z\'e1\'f8 a uprost\'f8ed ohn\'ec jak\'fdsi t\'f8pyt oslniv\'e9ho vz\'e1cn\'e9ho kovu.\ldblquote (Ez 1,4)\par
Prorok d\'e1le popisuje neobvykl\'fd pohon p\'f8il\'e9taj\'edc\'edho stroje: \'84Vzhled a vybaven\'ed kol bylo toto: t\'f8pytila se jako chryzolit a v\'9aechna \'e8ty\'f8i se sob\'ec podobala, jejich; vzhled a vybaven\'ed se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnit\'f8 kola. Kdy\'9e jela, mohla jet na v\'9aechny \'e8ty\'f8i strany a p\'f8i j\'edzd\'ec se nezat\'e1\'e8ela. Jej\'edch loukot\'ec byly mohutn\'e9 a \'9ala z nich b\'e1ze\'f2, ta \'e8ty\'f8i kola m\'ecla loukot\'ec kolem dokola pln\'e1 o\'e8\'ed.\ldblquote (Ez 1,16\endash 18)\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed p\'f8irovn\'e1n\'ed \endash pln\'e1 o\'e8\'ed. Byly to sv\'ect\'e9lkuj\'edc\'ed kontrolky, \'e8idla, senzory, nebo pouh\'e1 ozdoba? Zcela jist\'ec n\'ecco, co vyvol\'e1valo p\'f8edstavu o\'e8n\'edch bulev. Je jen n\'e1hoda, \'9ee v Cacaxtle je pod let\'edc\'edm diskem po\'e8etn\'ed glyf, kter\'fd zobrazen\'fd stroj ozna\'e8uje jako Dev\'ect had\'edch o\'e8\'ed?\par
Hospodinovu sl\'e1vu doprov\'e1zela men\'9a\'ed plavidla, kter\'e1, jak ji\'9e v\'edme, Ezechiel naz\'fdv\'e1 cheruby a pova\'9euje je za tajemn\'e9 bo\'9esk\'e9 bytosti.\par
\'84Kdy\'9e se bytosti pohybovaly, pohybovala se s nimi i kola. Kam je vedl duch, tam \'9ala, tam vedl duch i kola; vzn\'e1\'9aela se spolu s nimi, nebo\'9d duch bytost\'ed byl v kolech. Kdy\'9e ony \'9aly, jela, kdy\'9e se ony zastavily, st\'e1la, a kdy\'9e se ony vzn\'e1\'9aely nad zem\'ed, vzn\'e1\'9aela se kola spolu s nimi, nebo\'9d duch bytost\'ed byl v kolech.\ldblquote (Ez 1, 19 \endash 21)\par
Nazna\'e8uje staroz\'e1konn\'ed sv\'ectec, \'9ee se v on\'ecch zvl\'e1\'9atn\'edch kolech skr\'fdval zdroj energie \endash pohonn\'e1 jednotka, umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed j\'edzdu i let cherub\'f9? Text je velmi nejasn\'fd. Zd\'e1 se toti\'9e, \'9ee kola byla sou\'e8\'e1st\'ed cherub\'f9, ale z\'e1rove\'f2 jako by od nich byla odd\'eclena. Bezesporu musela Ezechiela velmi zaujmout, kdy\'9e je popisuje tak podrobn\'ec.\par
V\'fdjev v Cacaxtle naprosto shodn\'ec s Ezechielov\'fdm l\'ed\'e8en\'edm zobrazuje \'e8ty\'f8i kola, kter\'e1 zjevn\'ec pat\'f8\'ed k let\'edc\'edmu objektu, ale z\'e1rove\'f2 jsou od n\'ecj odd\'eclen\'e1.\par
\'84Nad hlavami bytost\'ed (cherub\'f9) bylo cosi podobn\'e9ho klenb\'ec jako t\'f8pyt osl\'f2uj\'edc\'edho k\'f8i\'9a\'9d\'e1lu rozepjat\'e9ho naho\'f8e nad jejich hlavami. Pod tou klenbou pak byla jejich k\'f8\'eddla vzta\'9eena jedno k druh\'e9mu; ka\'9ed\'e1 bytost m\'ecla dv\'ec k\'f8\'eddla, jimi\'9e se p\'f8ikr\'fdvala, a ka\'9ed\'e1 m\'ecla dv\'ec k\'f8\'eddla, jimi\'9e p\'f8ikr\'fdvala sv\'e9 t\'eclo. I sly\'9ael jsem zvuk jejich k\'f8\'eddel jako zvuk mnoh\'fdch vod, jako hlas v\'9aemocn\'e9ho, kdy\'9e se pohybovaly, bylo to jako h\'f8m\'ecn\'ed, jako zvuk v\'e1le\'e8n\'e9ho t\'e1bora; kdy\'9e st\'e1ly, sv\'ecsily k\'f8\'eddla. Zvuk se \'9a\'ed\'f8il svrchu nad klenbou, kterou m\'ecly nad hlavou, kdy\'9e st\'e1ly, sv\'ecsily k\'f8\'eddla. A naho\'f8e nad klenbou, kterou m\'ecly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako saf\'edrov\'fd k\'e1men podoby tr\'f9nu, a na t\'e9 podob\'ec tr\'f9nu, naho\'f8e na n\'ecm, bylo cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck. I vid\'ecl jsem, jako by se t\'f8pytil oslniv\'fd vz\'e1cn\'fd kov, vypadalo to jako ohe\'f2 uvnit\'f8 i okolo, sm\'ecrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a sm\'ecrem od toho dol\'f9 jsem vid\'ecl, co vypadalo jako ohe\'f2, \'9a\'ed\'f8\'edc\'ed z\'e1\'f8i dokola. Vypadalo to jako duha, kter\'e1 b\'fdv\'e1 na mra\'e8nu za de\'9ativ\'e9ho dne, tak vypadala ta z\'e1\'f8e dokola, byl to vzhled a podoba Hospodinovy sl\'e1vy.\ldblquote (Ez 1, 22 \endash 28)\par
Nen\'ed nutn\'e9 p\'f8ipom\'ednat, \'9ee i disk z Cacaxtly obklopuje z\'e1\'f8e, barevn\'e9 plameny \'9alehaj\'ed vzh\'f9ru a vytv\'e1\'f8ej\'ed duhovou auru.\par
Popis prvn\'edho Ezechielova setk\'e1n\'ed s Hospodinovou sl\'e1vou kon\'e8\'ed neobvykl\'fdm sd\'eclen\'edm: \'84Tu m\'ec duch zvedl a usly\'9ael jsem za sebou mocn\'e9 dun\'ecn\'ed: \'82Po\'9eehn\'e1na bu\'ef Hospodinova sl\'e1va vych\'e1zej\'edc\'ed ze sv\'e9ho m\'edsta!\lquote a zvuk k\'f8\'eddel t\'ecch bytost\'ed, kter\'e1 se vz\'e1jemn\'ec t\'ecsn\'ec dot\'fdkala, i zvuk t\'ecch kol, vzn\'e1\'9aej\'edc\'edch se spolu s nimi, i mocn\'e9 dun\'ecn\'ed.\par
Duch m\'ec zvedl a odnesl m\'ec a j\'e1 jsem \'9ael v duchu roztrp\'e8en a rozho\'f8\'e8en, ale Hospodinova ruka na mn\'ec pevn\'ec spo\'e8\'edvala. Tak jsem p\'f8i\'9ael do Tel Abibu k p\'f8es\'eddlenc\'f9m usazen\'fdm u pr\'f9plavu Kebaru, k t\'ecm toti\'9e, kte\'f8\'ed tam byli usazeni, a sed\'ecl jsem tam po sedm dn\'ed a vzbuzoval mezi nimi \'fad\'ecs.\ldblquote\par
Pro\'e8 Ezechiel u sv\'fdch soukmenovc\'f9 vzbuzoval \'fad\'ecs? Vypr\'e1v\'ecl jim, co se stalo, a oni se b\'e1li Hospodina, od n\'ecj\'9e se odvr\'e1tili? Nebo strach nah\'e1n\'eclo n\'ecco zcela jin\'e9ho? Byl Ezechiel poznamen\'e1n bl\'edzkost\'ed Hospodinovy sl\'e1vy? M\'ecl \endash stejn\'ec jako Moj\'9e\'ed\'9a, kdy\'9e se vr\'e1til z hory, kde hovo\'f8il s Hospodinem \endash z\'e1\'f8\'edc\'ed a orosenou tv\'e1\'f8?\par
Ezechiel se stal sv\'ecdkem v\'fdjime\'e8n\'fdch ud\'e1lost\'ed. Hospodinovu sl\'e1vu spat\'f8il p\'f8i t\'f8ech r\'f9zn\'fdch p\'f8\'edle\'9eitostech a s rutinou vynikaj\'edc\'edho report\'e9ra je dokonale popsal. Neoby\'e8ejn\'e9 nakupen\'ed naprosto p\'f8esn\'fdch detail\'f9 vylu\'e8uje, aby \'9alo o jasnoz\'f8ivou vizi v ext\'e1zi. To nen\'ed snov\'fd p\'f8elud podporuj\'edc\'ed prorokovu v\'edru v setk\'e1n\'ed s bohem, ale zpr\'e1va o konkr\'e9tn\'edm pozorov\'e1n\'ed. Pokud cht\'ecl Ezechiel sv\'fdm soukmenovc\'f9m sd\'eclit bo\'9e\'ed poselstv\'ed, kter\'e9 obdr\'9eel, nemusel tok sv\'e9ho vypr\'e1v\'ecn\'ed zdr\'9eovat nesrozumiteln\'fdmi podrobnostmi. A p\'f8esto tak \'e8in\'ed. N\'eckter\'e9 detaily opakuje, snad proto, aby je zd\'f9raznil. Uv\'ecdomoval si v\'fdznam d\'f9kladn\'e9ho a a\'9e pedanticky p\'f8esn\'e9ho z\'e1znamu?\par
A je zde je\'9at\'ec jeden p\'f8ekvapuj\'edc\'ed fakt. Ezechiel sd\'ecluje: \'84\'85 a na t\'e9 podob\'ec tr\'f9nu, naho\'f8e na n\'ecm, bylo cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck.\ldblquote Ne, to nen\'ed vyl\'ed\'e8en\'ed boha. Pak bychom se nutn\'ec museli pt\'e1t, kam zmizela Ezechielova \'facta a pokora. Popsal by tento svat\'fd mu\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed bytost jako \'84cosi, co vypadalo jako \'e8lov\'eck\ldblquote ?\par
Jist\'ec ne. Je zde sice \'f8e\'e8 o Hospodinov\'ec sl\'e1v\'ec, ale to je nesporn\'ec ozna\'e8en\'ed onoho podivn\'e9ho vzn\'e1\'9aedla. Prorok tedy v\'ecrn\'ec popsal l\'e9taj\'edc\'ed stroj, v jeho\'9e kopuli sed\'ecla humanoidn\'ed bytost.\par
Je malba v Cacaxtle sv\'ecdectv\'edm o obdobn\'e9m setk\'e1n\'ed? Zdob\'ed st\'ecny pal\'e1ce vyobrazen\'ed stejn\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace, jak\'e1 nav\'9at\'ecvovala Bl\'edzk\'fd v\'fdchod?\par
Ve sv\'fdch domn\'ecnk\'e1ch bychom mohli postoupit je\'9at\'ec d\'e1le. Z bible v\'edme, \'9ee Ezechiel \'84ve vid\'ecn\'ed\ldblquote nav\'9at\'edvil jakousi vysokou horu, na jej\'edm\'9e ji\'9en\'edm svahu bylo \'84zbudov\'e1no cosi jako m\'ecsto\ldblquote , a tam tak\'e9 vid\'ecl Hospodinovu sl\'e1vu.\par
Pro\'e8 si prorok nen\'ed jist\'fd, zda \'9alo o m\'ecsto? Zm\'e1tla ho \'fapln\'ec jin\'e1 podoba dom\'f9 a staveb, ne\'9e znal? Nav\'9at\'edvil tedy n\'ecjak\'e9 m\'edsto v dalek\'e9 cizin\'ec?\par
Erich von D\'e4niken se domn\'edv\'e1, \'9ee \'9alo o Chav\'edn de Huant\'e1r v Peru. Walter-J\'f6rg Langbein navrhuje Vid\'9eajanagar na jihu Indie. A co kdy\'9e to byla mexick\'e1 vyso\'e8ina?\par
Cacaxtla le\'9e\'ed na svahu hory. Uvnit\'f8 pal\'e1cov\'e9ho labyrintu se nach\'e1z\'ed obraz b\'edl\'e9ho vousat\'e9ho mu\'9ee v kokpitu l\'e9taj\'edc\'edho stroje, kter\'fd koresponduje s Ezechielov\'fdm popisem. Je to jen a jen n\'e1hoda?\par
P\'f8\'edli\'9a mnoho plavidel\par
V muzeu v mexick\'e9 Jalap\'ec je vystavena podivn\'e1, velmi star\'e1 kamenn\'e1 skulptura. Z d\'e1lky p\'f8ipom\'edn\'e1 p\'f8eklopen\'fd rendl\'edk, ale p\'f8i pohledu zbl\'edzka vystoup\'ed neoby\'e8ejn\'e9 detaily. Z kruhov\'e9 z\'e1kladny vyr\'f9st\'e1 k vrcholu m\'edrn\'ec z\'fa\'9een\'e9 t\'ecleso. V jeho spodn\'ed \'e8\'e1sti rozezn\'e1v\'e1me jak\'e9si trubice \'e8i trysky. Jejich v\'fdvody rovnom\'ecrn\'ec lemuj\'ed okraj. Dv\'ec trubice se t\'e1hnou i svisle dol\'f9 po boc\'edch. Horn\'ed \'e8\'e1st kupole je zcela hladk\'e1. Uprost\'f8ed za obl\'fdm pr\'f9zorem sed\'ed lidsk\'e1 postava. Nedoprov\'e1zej\'ed ji ale \'9e\'e1dn\'e9 obvykl\'e9 symboly bo\'9estva \'e8i mytologick\'e9 postavy. V\'fdznam tohoto stroh\'e9ho, technick\'e9ho v\'fdjevu historik\'f9m zcela unik\'e1. Jeho podoba ov\'9aem i v mal\'e9m d\'edt\'ecti vyvol\'e1 jedinou asociaci: je to l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8 s lidskou pos\'e1dkou.\par
Skulptura zna\'e8n\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 l\'e9taj\'edc\'ed vozy boh\'f9, popisovan\'e9 ve spisu Vimaniky \'8aastry star\'e9m asi 3 000 let. Jde o souhrn poznatk\'f9 \'84v\'ecdy o letectv\'ed\ldblquote , kter\'fd sepsal hinduistick\'fd mudrc Bh\'e1r\'e1dvaja. V jednotliv\'fdch kapitol\'e1ch jsou nap\'f8\'edklad podrobn\'ec vyl\'ed\'e8eny vlastnosti \'9aestn\'e1cti kov\'f9 a slitin pot\'f8ebn\'fdch pro v\'fdrobu l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'f9. A p\'f8itom se soudilo, \'9ee v t\'e9 dob\'ec lid\'e9 znali pouze \'9eelezo, zlato, st\'f8\'edbro, m\'ec\'ef, c\'edn, zinek a rtu\'9d. Letouny byly nej\'e8ast\'ecji naz\'fdv\'e1ny vimany anebo ratha. O tom, jak vypadaly a co je poh\'e1n\'eclo, Vimanika \'8aastra p\'ed\'9ae: \'84Uprost\'f8ed kor\'e1bu je t\'ec\'9ek\'e1 kovov\'e1 schr\'e1nka, zdroj s\'edly. Z t\'e9to schr\'e1nky jde s\'edla do dvou siln\'fdch hlavn\'edch trubic, p\'f8ipevn\'ecn\'fdch na z\'e1di a na p\'f8\'eddi kor\'e1bu. Mimo to se tato s\'edla rozv\'e1d\'ed do osmi ramen, sm\'ec\'f8uj\'edc\'edch otvory dol\'f9. P\'f8i vzletu se odkryj\'ed clony osmi rour a horn\'ed otvory jsou uzav\'f8eny. Proud s\'edly ude\'f8\'ed do zem\'ec, zdv\'edhaje t\'edm kor\'e1b vzh\'f9ru. Kdy\'9e je dost vysoko, jsou otvory zpola zakryty, aby pr\'e1v\'ec visel ve vzduchu. Pak je v\'ect\'9a\'ed \'e8\'e1st s\'edly p\'f8evedena do zadn\'ed roury, aby ko\'e8\'e1r mohl vyrazit vp\'f8ed.\ldblquote\par
P\'f8esn\'ec tak vypad\'e1 artefakt vystaven\'fd v Jalap\'ec a velmi podobn\'e9 zobrazen\'ed se nach\'e1z\'ed i na basreli\'e9fu objeven\'e9m na \'e8edi\'e8ov\'fdch skal\'e1ch v Cerro de la Cantera. Uprost\'f8ed mra\'e8en se vzn\'e1\'9a\'ed objekt ve tvaru zvonu. (Plavidlo, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed zvon nebo p\'f8eklopenou polokouli se \'9api\'e8atou v\'ec\'9ei\'e8kou, pou\'9e\'edval pr\'fd s\'e1m Buddha a prvn\'ed \'9ai\'f8itel\'e9 jeho u\'e8en\'ed. Ji\'9e nejstar\'9a\'ed buddhistick\'e9 svatyn\'ec byly budov\'e1ny v tomto podivn\'e9m tvaru a v\'ect\'9ainou jsou tak staveny dodnes.) Od obl\'e9ho vrcholu se po st\'ecn\'e1ch line s\'ed\'9d trubek. Z jejich \'fast\'ed zjevn\'ec cosi proud\'ed. Snad to jsou \'9alehaj\'edc\'ed plameny. Uprost\'f8ed t\'eclesa sed\'ed \'e8lov\'eck. Nad sebou m\'e1 mal\'fd panel s \'f8adou tla\'e8\'edtek. Zdola k n\'ecmu vedou dv\'ec p\'f8\'edpojky. Postava je oble\'e8ena v tunice, hlavu j\'ed kryje p\'f8ilba. \'84Pilot\ldblquote v rukou dr\'9e\'ed p\'f8\'edstrojovou desku s \'f8adou prvk\'f9.\par
Je paradoxem, \'9ee pr\'e1v\'ec nejstar\'9a\'ed artefakty zobrazuj\'ed techniku, kter\'e1 dalece p\'f8edb\'echla svou dobu? Nebo jde o z\'e1konit\'fd d\'f9sledek? Jsou tito tajemn\'ed sv\'ecdci \'fasvitu v\'eck\'f9 hmatateln\'fdm d\'f9kazem existence nezn\'e1m\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace, kter\'e1 svou p\'f8\'edtomnost\'ed ovlivnila rozvoj prvn\'edch vysp\'ecl\'fdch spole\'e8nost\'ed v Mexiku?\par
II. Z\'e1toka kouzeln\'edk\'f9\par
Je to pyramida jako \'9e\'e1dn\'e1 jin\'e1. Ji\'9e na prvn\'ed pohled udivuje sv\'fdm neobvykl\'fdm tvarem. Z kruhov\'e9 z\'e1kladny, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed kv\'ect slo\'9een\'fd z deseti obl\'fdch list\'f9, vyr\'f9st\'e1 ku\'9eel s \'fazk\'fdmi svisl\'fdmi \'9elaby mezi jednotliv\'fdmi h\'f8bety, obrovsk\'e1 hlin\'ecn\'e1 b\'e1bovka dosahuj\'edc\'ed v\'fd\'9aky dvan\'e1ctipatrov\'e9ho domu. Na jej\'ed stavbu bylo pou\'9eito v\'edce ne\'9e 300 000 krychlov\'fdch metr\'f9 materi\'e1lu. P\'f9sob\'ed ov\'9aem mnohem skromn\'ecji ne\'9e stavby z kamene. Nezdob\'ed ji velkolep\'e9 reli\'e9fy ani sochy mytologick\'fdch postav. Nad jin\'e9 vynik\'e1 p\'f8edev\'9a\'edm svou tajemnost\'ed.\par
U\'9e samotn\'e1 existence t\'e9to neobvykl\'e9 k\'f3nick\'e9 pyramidy je zapeklitou z\'e1hadou. \'c8etn\'e9 v\'fdzkumy toti\'9e spolehliv\'ec dokazuj\'ed, \'9ee v La Vent\'ec, kde stoj\'ed, vlastn\'ec nikdy nemohla vzniknout. Tento osamocen\'fd ostrov uprost\'f8ed rozlehl\'fdch ba\'9ein neposkytoval \'9e\'e1dn\'fd stavebn\'ed materi\'e1l a p\'f8edev\'9a\'edm by na n\'ecm nedok\'e1zal p\'f8e\'9e\'edt dostate\'e8n\'fd po\'e8et lid\'ed k realizaci tak rozs\'e1hl\'e9ho projektu.\par
\'84Bylo jednozna\'e8n\'ec zji\'9at\'ecno, \'9ee by oblast La Venty nemohla p\'f8i tehdej\'9a\'edm zp\'f9sobu obd\'ecl\'e1v\'e1n\'ed p\'f9dy u\'9eivit v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8icet p\'ect rodin. Jejich p\'f8\'edslu\'9an\'edci by nedok\'e1zali vytvo\'f8it tak obrovsk\'e9 stavby nebo jen dopravit k nim pot\'f8ebn\'fd stavebn\'ed materi\'e1l; p\'f8\'edmo v lokalit\'ec \'9e\'e1dn\'fd k\'e1men nebyl. Musel b\'fdt dopravov\'e1n ze vzd\'e1lenosti t\'e9m\'ec\'f8 jednoho sta kilometr\'f9. Uv\'e1\'9e\'edme-li, \'9ee ta\'9en\'e1 zv\'ed\'f8ata, kolo a v\'f9z v Americe neexistovaly a v\'9aechno muselo b\'fdt p\'f8epraveno nejd\'f8\'edve lidmi a potom po vod\'ec, z\'edsk\'e1me p\'f8edstavu o velikosti takov\'e9ho podniku a o mno\'9estv\'ed pracovn\'edch sil nutn\'fdch k jejich zvl\'e1dnut\'ed. Jestli\'9ee m\'ecla b\'fdt La Venta zbudov\'e1na v pr\'f9b\'echu n\'eckolika desetilet\'ed, bylo by podle matematick\'e9ho odhadu zapot\'f8eb\'ed spole\'e8n\'e9 pr\'e1ce obyvatelstva cel\'e9ho z\'e1zem\'ed v laventsk\'e9m regionu. Na z\'e1klad\'ec tehdy pou\'9e\'edvan\'fdch syst\'e9m\'f9 obd\'ecl\'e1v\'e1n\'ed p\'f9dy se po\'e8et obyvatelstva odhaduje na n\'ecjak\'fdch 18 000 lid\'ed. T\'ecchto 18 000 lid\'ed by pot\'f8ebovalo, jak bylo op\'ect spo\'e8\'edt\'e1no, cel\'fdch \'e8ty\'f8i sta let, b\'echem nich\'9e La Venta fungovala jako kulturn\'ed st\'f8edisko, aby v \'e8ase, jen\'9e jim zb\'fdval p\'f8i zem\'ecd\'eclsk\'fdch prac\'edch, vytvo\'f8ilo tyto stavby a je\'9at\'ec vydr\'9eovalo tam \'9eij\'edc\'ed kn\'ec\'9estvo a p\'f8\'edslu\'9an\'edky hierarchie,\ldblquote napsal Friedrich Katz v d\'edle Star\'e9 americk\'e9 civilizace.\par
Jin\'fdmi slovy \'f8e\'e8eno, n\'ecco tady nehraje. Bu\'ef p\'f8ijmeme n\'ecjak\'e9 zcela netradi\'e8n\'ed \'f8e\'9aen\'ed \endash cel\'e9 oblasti se nezn\'e1mo pro\'e8 od d\'e1vnov\'ecku \'f8\'edk\'e1 Z\'e1toka kouzeln\'edk\'f9 \endash a uzn\'e1me, \'9ee na\'9ae p\'f8edstavy o minulosti mohou b\'fdt ob\'e8as myln\'e9, nebo budeme zatvrzele lp\'ect na ofici\'e1ln\'ed verzi, a pak jsme nuceni p\'f8iznat nezvratnou skute\'e8nost, \'9ee na pob\'f8e\'9e\'ed Mexick\'e9ho z\'e1livu stoj\'ed n\'ecco, co tam podle zdrav\'e9ho rozumu rozhodn\'ec st\'e1t nem\'f9\'9ee.\par
Nad La Ventou se vzn\'e1\'9a\'ed po\'f8\'e1dn\'ec hust\'e9 mra\'e8no nejasnost\'ed. Jej\'ed stavitel\'e9 \endash tajemn\'fd n\'e1rod Olm\'e9k\'f9 \endash se z naprosto nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9 rozhodli pr\'e1v\'ec pro toto m\'edsto, i kdy\'9e jim to muselo p\'f9sobit obrovsk\'e9 nesn\'e1ze. Na ostr\'f9vek nejprve navezli mno\'9estv\'ed zeminy a upravili ho do pot\'f8ebn\'e9ho tvaru. A pak se podle p\'f8edem stanoven\'e9ho pl\'e1nu pustili do d\'edla.\par
Cel\'fd ob\'f8adn\'ed komplex m\'e1 tradi\'e8n\'ed line\'e1rn\'ed tvar. Jeho jednotliv\'e9 sou\'e8\'e1sti jsou spojeny dl\'e1\'9ed\'ecn\'fdmi cestami a vytv\'e1\'f8ej\'ed t\'e9m\'ec\'f8 p\'ect kilometr\'f9 dlouhou p\'f8\'edmku, kter\'e1 ov\'9aem nem\'ed\'f8\'ed rovnou k severu, jak tomu bylo v jin\'fdch olm\'e9ck\'fdch st\'f8edisc\'edch, ale odkl\'e1n\'ed se o osm stup\'f2\'f9 z\'e1padn\'ec. A nejde o chybu v\'fdpo\'e8tu. Odchylka byla bezesporu z\'e1m\'ecrn\'e1.\par
M. Popeone-Hatch soud\'ed, \'9ee La Venta byla podle star\'e9 tradice postavena tak, aby odpov\'eddala p\'f8echod\'f9m hv\'eczd p\'f8es poledn\'edk dan\'e9ho m\'edsta o slunovratech a p\'f8i rovnodennosti, ov\'9aem v dob\'ec kolem roku 2000 p\'f8ed Kristem a ne a\'9e o 1 200 let pozd\'ecji, kdy se teprve podle historik\'f9 m\'ecli Olm\'e9kov\'e9 poprv\'e9 objevit v t\'ecchto kon\'e8in\'e1ch. Tento objev vst\'f8ikuje do hnac\'edho motoru cel\'e9 z\'e1hady je\'9at\'ec v\'fdbu\'9an\'ecj\'9a\'ed sm\'ecs.\par
Na ji\'9en\'edm okraji ob\'f8adi\'9at\'ec byly vzty\'e8eny podivn\'e9 kamenn\'e9 monumenty, z nich\'9e vystupuj\'ed lidsk\'e9 i mytologick\'e9 postavy, obklopen\'e9 nesrozumiteln\'fdmi symboly. Archeologov\'e9 je nazvali olt\'e1\'f8i, ale sami uzn\'e1vaj\'ed, \'9ee je to chybn\'e9 ozna\'e8en\'ed. Ve skute\'e8nosti nikdo ani netu\'9a\'ed, co tyto obrovsk\'e9 skulptury p\'f8edstavuj\'ed a k \'e8emu slou\'9eily.\par
Uprost\'f8ed st\'e1ly ni\'9e\'9a\'ed plo\'9ainy a ritu\'e1ln\'ed ob\'ecti\'9at\'ec. Zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdznam muselo m\'edt ohrazen\'ed z \'e8edi\'e8ov\'fdch sloup\'f9. Ka\'9ed\'fd z nich byl vysok\'fd t\'f8i metry a v\'e1\'9eil dv\'ec tuny. Archeologov\'e9 jich napo\'e8\'edtali p\'f8es \'9aest set. V\'9aechny byly dopraveny z lomu vzd\'e1len\'e9ho v\'edce ne\'9e sto kilometr\'f9.\par
Sloupy, stoj\'edc\'ed t\'ecsn\'ec jeden vedle druh\'e9ho, vytv\'e1\'f8ely ohromnou palis\'e1du, kter\'e1 chr\'e1nila \'e8tvercov\'fd prostor. Uprost\'f8ed n\'ecj se nach\'e1zela, v dob\'ec objevu ji\'9e \'e8\'e1ste\'e8n\'ec zasypan\'e1 zeminou, \'e8ty\'f8i metry vysok\'e1 a dva metry \'9airok\'e1 st\'e9la. Bohat\'e9 spleti reli\'e9f\'f9 na jej\'edm povrchu dominuje setk\'e1n\'ed dvou vysok\'fdch mu\'9e\'f9 v slavnostn\'edm od\'ecvu a bot\'e1ch se zvednutou \'9api\'e8kou. Nad jejich hlavami se vzn\'e1\'9a\'ed postava v poloze kosmonauta ve stavu bezt\'ed\'9ee. Na sob\'ec m\'e1 kombin\'e9zu a na hlav\'ec p\'f8ilbu. Co tento v\'fdjev znamen\'e1, se nepoda\'f8ilo rozlu\'9atit.\par
V takzvan\'e9m komplexu A byly objeveny t\'f8i velk\'e9 mozaikov\'e9 dla\'9eby. V\'9aechny zobrazuj\'ed stylizovan\'e9 tv\'e1\'f8e jagu\'e1\'f8\'edho boha, ka\'9edou tvo\'f8\'ed 485 kus\'f9 hadovce. Na severu prostor uzav\'edraly t\'f8i ob\'f8\'ed kamenn\'e9 hlavy. Jejich v\'fd\'9aka p\'f8esahovala dva metry a v\'e1ha dvacet tun.\par
Cel\'fd tento shluk posv\'e1tn\'fdch objekt\'f9 byl prozkoum\'e1n jen \'e8\'e1ste\'e8n\'ec. Je t\'e9m\'ec\'f8 jist\'e9, \'9ee v m\'edstech, kde st\'e1ly \'84olt\'e1\'f8e\ldblquote a st\'e9ly (vzhledem k t\'ec\'9eb\'ec ropy, kter\'e1 zachv\'e1tila velkou \'e8\'e1st La Venty, byly v\'9aechny monumenty p\'f8evezeny do Villahermosy), a v prostoru jednotliv\'fdch ob\'ecti\'9a\'9d jsou v zemi ukryt\'e9 dal\'9a\'ed jedine\'e8n\'e9 artefakty.\par
\'8eivot tohoto kvetouc\'edho ob\'f8adn\'edho centra byl toti\'9e ukon\'e8en t\'edm nejnepochopiteln\'ecj\'9a\'edm zp\'f9sobem. Stejn\'ec jako d\'edt\'ec, kter\'e9 nejprve \'f8adu hodin vydr\'9e\'ed stav\'ect hrad z p\'edsku, aby ho pak jedin\'fdm mocn\'fdm kopnut\'edm rozmetalo, stavitel\'e9 La Venty sv\'e9 d\'edlo po \'e8ty\'f8ech stech let usilovn\'e9ho budov\'e1n\'ed z velk\'e9 \'e8\'e1sti zni\'e8ili. Jako by zde do\'9alo k v\'fdbuchu n\'e1hl\'e9ho n\'e1sil\'ed. Do n\'eckter\'fdch ob\'f8\'edch hlav, \'84olt\'e1\'f8\'f9\ldblquote a velk\'fdch soch byly vysek\'e1ny d\'edry. Tis\'edce a tis\'edce podivuhodn\'fdch um\'ecleck\'fdch a kultovn\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 z nefritu zmizely ve zvl\'e1\'9atn\'edch schr\'e1nk\'e1ch.\par
\'84A aby z\'e1had nebylo m\'e1lo, byly tyto p\'f8edm\'ecty v \'f8ad\'e1ch zakop\'e1ny do zem\'ec v dlouh\'fdch hlubok\'fdch br\'e1zd\'e1ch. Br\'e1zdy byly napln\'ecny n\'eckolika vrstvami j\'edlu, p\'f8i\'e8em\'9e ka\'9ed\'e1 vrstva byla z j\'edlu jin\'e9 kvality a barvy \endash tis\'edce tun hl\'edny, dovezen\'e9 sem z rozli\'e8n\'fdch vzd\'e1len\'fdch kon\'e8in. A\'e8koliv to zn\'ed neuv\'ec\'f8iteln\'ec, br\'e1zdy byly na sam\'e9m dn\'ec vylo\'9eeny tis\'edci desti\'e8ek ze serpentinu, dal\'9a\'edho zelenomodr\'e9ho polodrahokamu. V\'9aeobecn\'ec se m\'e1 za to, \'9ee p\'f8\'edkopy byly vyhloubeny pr\'e1v\'ec proto, aby se do nich poh\'f8bily ony vz\'e1cn\'e9 nefritov\'e9 p\'f8edm\'ecty. Ale dl\'e1\'9ed\'ecn\'ed ze serpentinu m\'f9\'9ee nazna\'e8ovat, \'9ee p\'f8\'edkopy byly vykop\'e1ny u\'9e d\'f8\'edve za zcela jin\'fdm \'fa\'e8elem, pozd\'ecji se jich ale pou\'9eilo pro cenn\'e9 p\'f8edm\'ecty,\ldblquote p\'f8ipom\'edn\'e1 Zecharia Sitchin.\par
Studny bo\'9e\'edho sv\'ectla\par
Nad n\'eckter\'fdmi z\'e1sahy z\'f9st\'e1v\'e1 rozum st\'e1t docela. V jednom m\'edst\'ec byla vykop\'e1na hlubok\'e1 studna o obsahu asi 500 metr\'f9 krychlov\'fdch. Stavitel\'e9 jej\'ed dno vylo\'9eili kamenn\'fdmi bloky a na jejich povrchu vytvo\'f8ili n\'e1dhernou podlahu ze serpentinov\'fdch desti\'e8ek. A pak celou studnu zasypali.\par
Pro\'e8 vynalo\'9eili tolik n\'e1mahy? \'8e\'e1dn\'fd praktick\'fd d\'f9vod n\'e1s nenapad\'e1. Byla studna hloubena jako sou\'e8\'e1st n\'ecjak\'e9ho magick\'e9ho ritu\'e1lu? N\'ecco se \'84zvrtlo\ldblquote , a proto ji zasypali? Jist\'e9 je, \'9ee rozhodn\'ec nem\'ecla b\'fdt vyu\'9e\'edv\'e1na k \'e8erp\'e1n\'ed vody. Tak\'9ee jak\'fd tedy m\'ecla \'fa\'e8el? Pl\'e1novali stavitel\'e9 u\'9e od za\'e8\'e1tku, \'9ee ji ihned po dokon\'e8en\'ed zasypou?\par
Podobn\'e9 studny byly objeveny v n\'eckolika dal\'9a\'edch lokalit\'e1ch Mexika. Jedna se nach\'e1zela v Monte Alb\'e1nu. P\'f9vodn\'ec se soudilo, \'9ee nem\'e1 \'9e\'e1dn\'fd smysl. Vypadala jako oby\'e8ejn\'e1 d\'edra v zemi. Pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee je astronomicky orientov\'e1na. Dvakr\'e1t v roce, koncem kv\'ectna a po\'e8\'e1tkem srpna, kdy slunce stoj\'ed v nadhlavn\'edku, na kr\'e1tk\'fd okam\'9eik oz\'e1\'f8\'ed desku, ulo\'9eenou na dn\'ec \'9aachty. (P\'f8ipome\'f2me, \'9ee \endash laicky \'f8e\'e8eno \endash slunce stoj\'ed v nadhlavn\'edku dan\'e9ho m\'edsta tehdy, kdy\'9e kolmo vzty\'e8en\'e1 h\'f9l nevrh\'e1 v prav\'e9 poledne \'9e\'e1dn\'fd st\'edn.)\par
Stejn\'fd \'fa\'e8el vykazuje lehce k severu naklon\'ecn\'e1 \'84studna\ldblquote v Xochicalcu. \'dazk\'e1 \'9aachta ve tvaru \'9aesti\'faheln\'edku kles\'e1 do hloubky osmi a p\'f9l metru. Jej\'ed dno obklopuje mal\'e1 m\'edstnost s bo\'e8n\'edm vchodem, kter\'fd lze neprody\'9an\'ec uzav\'f8\'edt. Po poledni 21. \'e8ervna se slunce spust\'ed otvorem \'9aachty a v temn\'fdch hlubin\'e1ch rozehraje podivuhodnou sv\'ectelnou show.\par
\'84V podzemn\'ed skaln\'ed komo\'f8e je \endash a\'9e na slabou rozpt\'fdlenou sv\'ectelnou skvrnu na podlaze \endash tma jako v pytli. V poledne sestoup\'ed do m\'edstnosti Indi\'e1ni, kte\'f8\'ed v rukou t\'f8\'edmaj\'ed zap\'e1len\'e9 sv\'ed\'e8ky. Doprost\'f8ed m\'edstnosti pak polo\'9e\'ed amulety a n\'e1doby napln\'ecn\'e9 vodou. \'c8ekaj\'ed na bo\'9e\'ed sv\'ectlo, kter\'e9 m\'e1 proniknout do amulet\'f9 i p\'f8ichystan\'e9 vody. Slunce pomalu putuje po obloze a jeho sv\'ectlo pad\'e1 \'9aachtou a\'9e do m\'edstnosti. P\'f8esn\'ec ve 12.30 hodin to za\'e8ne. Slune\'e8n\'ed paprsky klou\'9eou po st\'ecn\'e1ch zpo\'e8\'e1tku v\'e1hav\'ec, jako by po \'e8emsi p\'e1traly, pruh sv\'ectla se \'9a\'ed\'f8\'ed, a\'9e vypln\'ed celou \'9aachtu a oz\'e1\'f8\'ed i m\'edstnost. Najednou se od zem\'ec odraz\'ed do v\'9aech stran kask\'e1dy sv\'ectel a jako sv\'edt\'edc\'ed prsty laserov\'e9ho paprsku p\'f8ej\'ed\'9ed\'ecj\'ed po okol\'ed. J\'e1 stejn\'ec jako nikdo dal\'9a\'ed nedok\'e1\'9ei vysv\'ectlit, jak tento efekt vznik\'e1. Fascinuj\'edc\'ed p\'f8edstaven\'ed trv\'e1 dvacet minut. M\'edstnost z\'e1\'f8\'ed jako krystal zachycuj\'edc\'ed sv\'ectlo. Indi\'e1ni ml\'e8ky hled\'ed do \'fast\'ed \'9aachty. Jakmile sv\'ectlo pohasne, seberou amulety a n\'e1doby s vodou a ti\'9ae je vynesou ven. Pak se ale za\'e8nou sm\'e1t, rozpustile tan\'e8\'ed a d\'eckuj\'ed sv\'e9mu bohu.\ldblquote\par
T\'ecmito slovy popsal neobvykl\'fd sv\'ecteln\'fd jev mexick\'fd archeolog Gerard Leveta. Jeho v\'fdpov\'ec\'ef p\'f8im\'ecla Ericha von D\'e4nikena k n\'eckolika ot\'e1zk\'e1m: Jak\'fd smysl m\'e1 cel\'e9 to kouzlo? Kdo vymyslel tuto excentrickou hru se slune\'e8n\'edm sv\'ectlem? Kdo vypo\'e8\'edtal \'fahlovou odchylku \'9aachty, aby zachytila slune\'e8n\'ed paprsky 21. \'e8ervna ve 12.30 hodin?\par
Posledn\'ed ot\'e1zka v sob\'ec skr\'fdv\'e1 je\'9at\'ec jeden zvl\'e1\'9atn\'ed aspekt, kter\'fd D\'e4niken ponech\'e1v\'e1 bez pov\'9aimnut\'ed. Pro\'e8 zrovna tento den a pr\'e1v\'ec tato p\'f9lhodina?\par
Jedenadvac\'e1t\'fd \'e8erven je dnem letn\'edho slunovratu. Slune\'e8n\'ed paprsky dopadaj\'ed kolmo na obratn\'edk Raka, kter\'fd je ov\'9aem severn\'ecji ne\'9e Xochicalco. Pokud by stavitel\'e9 vykopali studnu kolmo, poledn\'ed slunce by oz\'e1\'f8ilo jej\'ed dno ji\'9e po\'e8\'e1tkem \'e8ervna a pak znovu v druh\'e9 polovin\'ec \'e8ervence. \'8aachta je naklon\'ecn\'e1 k severu proto, aby zachytila slunce stoj\'edc\'ed pr\'e1v\'ec, jen a pouze nad obratn\'edkem Raka. A jej\'ed stavitel\'e9 vyk\'e1zali je\'9at\'ec jednu obdivuhodnou znalost. P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee k sv\'ecteln\'e9mu \'fakazu doch\'e1z\'ed p\'f9l hodiny po poledni. Pro\'e8 v tak nezvyklou dobu?\par
Xochicalco le\'9e\'ed t\'e9m\'ec\'f8 v ide\'e1ln\'ed polovin\'ec dnes u\'9e\'edvan\'e9ho \'e8asov\'e9ho p\'e1sma. Astronomick\'e9 prav\'e9 poledne zde za\'e8\'edn\'e1 s p\'f9lhodinov\'fdm zpo\'9ed\'ecn\'edm oproti \'e8asu, kter\'fd ukazuj\'ed hodinky. Jedine\'e8n\'e1 \'9aachta v Xochicalcu je vystav\'ecna tak, aby jej\'ed dno oz\'e1\'f8ilo slunce p\'f8esn\'ec v okam\'9eiku, kdy stanulo na sam\'e9m vrcholu sv\'e9 pouti k severu a za\'e8\'edn\'e1 se vracet.\par
Sehr\'e1vala n\'ecjakou podobnou astronomickou \'falohu i studna v La Vent\'ec?\par
N\'eckter\'e9 okolnosti tuto mo\'9enost zpochyb\'f2uj\'ed. Monte Alb\'e1n, skute\'e8n\'fd z\'e1zrak starov\'eck\'e9ho Mexika, sice vznikl ve stejn\'e9 dob\'ec jako La Venta a nezap\'f8e olm\'e9ck\'fd vliv, ale studnu, jej\'ed\'9e dno dvakr\'e1t v roce pol\'edb\'ed slunce, postavili z\'f8ejm\'ec a\'9e Zapot\'e9kov\'e9 ve 3. stolet\'ed. Xochicalco, le\'9e\'edc\'ed v malebn\'e9 krajin\'ec na jih od Guernavacy, je je\'9at\'ec mlad\'9a\'ed.\par
Olm\'e9kov\'e9 astronomii precizn\'ec ovl\'e1dali, ale p\'f8ipome\'f2me si, \'9ee p\'f8i stavb\'ec sv\'e9 neobvykl\'e9 studny vykopali celkem 500 metr\'f9 krychlov\'fdch zeminy. Vytvo\'f8ili obrovskou d\'edru v zemi, kter\'e1 byla na pozorov\'e1n\'ed hv\'eczd nebo slunce p\'f8\'edli\'9a \'9airok\'e1 a musela m\'edt zcela jin\'fd \'fa\'e8el. Zat\'edmco astronomicky orientovan\'e9 \'fazk\'e9 \'9aachty z\'f9staly zachov\'e1ny, tato byla po sv\'e9m dokon\'e8en\'ed op\'ect zasyp\'e1na. Pro\'e8, to se ji\'9e asi nikdy nedozv\'edme.\par
Pl\'e1novan\'e1 zk\'e1za\par
Nikdo netu\'9a\'ed, z jak\'e9ho d\'f9vodu byla La Venta tak podivn\'ec po\'9akozena. Zcela jist\'ec ne\'9alo o nep\'f8\'e1telsk\'fd z\'e1sah zven\'e8\'ed. Dobyvatel\'e9 by mo\'9en\'e1 s chut\'ed zni\'e8ili symboly ciz\'edho kultu, ale rozhodn\'ec by se neobt\'ec\'9eovali sochy a posv\'e1tn\'e9 p\'f8edm\'ecty tak slo\'9eit\'ec a pracn\'ec zakop\'e1vat. Nav\'edc byla n\'eckter\'e1 m\'edsta ozna\'e8ena, aby se k nim mohli jejich majitel\'e9 vr\'e1tit. Co\'9e dokazuje, \'9ee \'fakryty vybudovali samotn\'ed Olm\'e9kov\'e9. Nebylo to ale pod hrozbou n\'ecjak\'e9ho nebezpe\'e8\'ed. Vz\'e1cnosti jsou poh\'f8beny velmi pe\'e8liv\'ec a ne ve sp\'ecchu. A nav\'edc k pl\'e1novan\'e9 zk\'e1ze nedo\'9alo jen zde.\par
Z\'f8ejm\'ec v\'f9bec prvn\'edm ob\'f8adn\'edm st\'f8ediskem Olm\'e9k\'f9 bylo San Lorenzo-Tenochtitl\'e1n. Tento komplex t\'f8\'ed m\'ecst se rozkl\'e1dal pobl\'ed\'9e jednoho z bo\'e8n\'edch ramen \'f8eky Coatzacoalcos. Os\'eddlen byl u\'9e n\'eckdy okolo roku 1500 p\'f8ed Kristem, ale sv\'fdch \'84patn\'e1ct minut sl\'e1vy\ldblquote za\'e8al pro\'9e\'edvat a\'9e o t\'f8i sta let pozd\'ecji.\par
San Lorenzo le\'9e\'ed na vrcholu asi pades\'e1t metr\'f9 vysok\'e9 plo\'9ainy, kter\'e1 se t\'e1hne od severu k jihu v d\'e9lce asi 1 250 metr\'f9. Nejde ale o ryze p\'f8\'edrodn\'ed \'fatvar. Odborn\'edci z Yalsk\'e9 univerzity zjistili, \'9ee plo\'9aina je \'e8\'e1ste\'e8n\'ec dotvo\'f8ena um\'ecle.\par
Olm\'e9kov\'e9 s vyu\'9eit\'edm pouze lidsk\'e9 s\'edly dopravili nahoru des\'edtky tis\'edc tun j\'edlu a p\'edsku a navr\'9aili ho m\'edsty do v\'fd\'9ae a\'9e sedmi metr\'f9. Povrch rozbr\'e1zdili zvl\'e1\'9atn\'edm syst\'e9mem dren\'e1\'9e\'ed, jejich\'9e smysl n\'e1m spolehliv\'ec unik\'e1. Polo\'9eili toti\'9e do zem\'ec kusy \'e8edi\'e8e ve tvaru p\'edsmene U, jeden vedle druh\'e9ho, a pak je p\'f8ikr\'fdvali kamenn\'fdmi deskami. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee vznikl\'e9 dr\'e1\'9eky m\'ecly odv\'e1d\'ect vodu z asi dvaceti um\'ecl\'fdch n\'e1dr\'9e\'ed na povrchu plo\'9ainy. K \'e8emu tato jez\'edrka slou\'9eila, nen\'ed zn\'e1mo. Vyu\'9e\'edvali je kn\'ec\'9e\'ed a v\'ec\'f8\'edc\'ed k ritu\'e1ln\'edm koupel\'edm, nebo byla sou\'e8\'e1st\'ed technologie jak\'e9hosi v\'fdrobn\'edho procesu? Pro\'e8 ale byla dren\'e1\'9e prov\'e1d\'ecna tak slo\'9eit\'ec? Ke sveden\'ed vody z povrchu by sta\'e8il oby\'e8ejn\'fd kan\'e1lek v zemi. Syst\'e9m ale p\'f8\'edli\'9a komplikovan\'ec propojuje jednotliv\'e9 n\'e1dr\'9ee \endash a v n\'eckter\'fdch p\'f8\'edpadech nav\'edc zcela zbyte\'e8n\'ec. Jen toti\'9e veden tak, \'9ee nemohl vodu p\'f8iv\'e1d\'ect ani odv\'e1d\'ect.\par
Podle na\'9aich p\'f8edstav Olm\'e9kov\'e9 nem\'ecli pro opracov\'e1n\'ed kamene \'9e\'e1dn\'e9 kovov\'e9 n\'e1stroje. Tak\'9ee se p\'eckn\'ec nad\'f8eli, ne\'9e kamenn\'fdmi sekerkami vysekali tak obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed kanaliza\'e8n\'edch \'84\'fa\'e8ek\ldblquote .\par
Cel\'e9 San Lorenzo bylo doslova poseto \'fachvatn\'fdmi socha\'f8sk\'fdmi d\'edly. Ale i tady bylo okolo roku 900 p\'f8ed Kristem v\'9ae zni\'e8eno.\par
\'84Pohroma ve stejn\'e9 dob\'ec postihla i \'82dvoj\'e8e\lquote San Lorenza, st\'f8edisko Laguna de los Cerros, o kter\'e9m toho vzhledem k nedostatku archeologick\'fdch n\'e1lez\'f9 mnoho nev\'edme. V San Lorenzu byly b\'echem t\'e9to pohromy metodicky zni\'e8eny v\'9aechny dostupn\'e9 monumenty na povrchu \endash byly rozt\'f8\'ed\'9at\'ecny, rozemlety a r\'f9zn\'fdm jin\'fdm zp\'f9sobem po\'9akozeny \endash a jejich zbytky byly vyrovn\'e1ny do dlouh\'fdch \'f8ad pod\'e9l okraj\'f9 plo\'9ainy, kde byly pe\'e8liv\'ec zakryty. Invaze, revoluce, nebo pravideln\'e9 ritu\'e1ln\'ed zni\'e8en\'ed? V\'9aechny tyto varianty jsou mo\'9en\'fdm vysv\'ectlen\'edm zni\'e8en\'ed San Lorenza, ale proto\'9ee Olm\'e9kov\'e9 po sob\'ec nezanechali \'9e\'e1dn\'e9 p\'edsemn\'e9 z\'e1znamy, tak se to pravd\'ecpodobn\'ec nikdy nedozv\'edme,\ldblquote napsali auto\'f8i dob\'f8e dokumentovan\'e9ho Sv\'ecta p\'f8edkolumbovsk\'e9 Ameriky.\par
Tajemstv\'ed by mo\'9en\'e1 mohly poodhalit p\'f8\'edpadn\'e9 nov\'e9 n\'e1lezy. Archeologov\'e9 se toti\'9e domn\'edvaj\'ed, \'9ee uvnit\'f8 Velk\'e9 pyramidy v La Vent\'ec je ukryt\'fd velkolep\'fd olm\'e9ck\'fd hrob. Zat\'edm se v\'9aak nikdo nepokusil proniknout dovnit\'f8. A pravd\'ecpodobn\'ec k tomu nedojde ani v budoucnosti.\par
Petrochemick\'fd pr\'f9mysl se zmocnil cel\'e9ho ostrova a urputn\'ec br\'e1n\'ed dal\'9a\'edmu v\'fdzkumu. Na n\'eckter\'fdch m\'edstech ji\'9e buldozery srovnaly pam\'e1tky se zem\'ed a t\'ec\'9eba ropy zcela a nav\'9edy zni\'e8ila mo\'9enost dal\'9a\'edch vykop\'e1vek.\par
Velk\'e1 pyramida a p\'f8ilehl\'e9 stavby tak z\'f9st\'e1vaj\'ed nerozlu\'9at\'ecnou k\'f8\'ed\'9eovkou, gigantick\'fdm paradoxem, rukavic\'ed vhozenou do tv\'e1\'f8e historik\'f9. Na druh\'e9 stran\'ec p\'f8edstavuj\'ed pouze tenk\'fd kraj\'ed\'e8ek z nad\'fdchan\'e9ho bochn\'edku z\'e1had, spojovan\'fdch s jej\'edmi staviteli.\par
Pod knutou paradox\'f9\par
La Venta byla jedn\'edm ze t\'f8\'ed nejv\'ect\'9a\'edch st\'f8edisek civilizace Olm\'e9k\'f9. Tento tajemn\'fd n\'e1rod se objevil v ohybu Mexick\'e9ho z\'e1livu z\'f8ejm\'ec u\'9e p\'f8ed 4 000 lety, i kdy\'9e n\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci soud\'ed, \'9ee k tomu do\'9alo a\'9e o p\'e1r stolet\'ed pozd\'ecji. Cel\'e9 jeho panstv\'ed, s v\'fdjimkou poho\'f8\'ed Tuxtlas, tvo\'f8ila pob\'f8e\'9en\'ed planina s n\'edzk\'fdmi pahorky. Je to jedno z nejvlh\'e8\'edch \'fazem\'ed cel\'e9 Mezoameriky. Kuku\'f8ice se zde d\'e1 p\'ecstovat cel\'fd rok. P\'f8\'edrodn\'ed podm\'ednky se siln\'ec podobaj\'ed situaci na Nilu. Rozvodn\'ecn\'e9 \'f8eky pravideln\'ec zaplavuj\'ed n\'edzko polo\'9een\'e9 oblasti, a kdy\'9e se vr\'e1t\'ed zp\'ect do sv\'fdch koryt, zanech\'e1vaj\'ed za sebou vrstvu velmi \'farodn\'e9ho bahna.\par
Olm\'e9kov\'e9 pom\'ecrn\'ec rychle vytvo\'f8ili na \'e8ty\'f8i des\'edtky st\'e1l\'fdch s\'eddel (alespo\'f2 tolik jich bylo prozat\'edm odhaleno) a z\'f8\'eddili n\'eckolik velk\'fdch ob\'f8adn\'edch center. Postupn\'ec pronikli i do dal\'9a\'edch, n\'eckdy velmi vzd\'e1len\'fdch m\'edst St\'f8edn\'ed Ameriky. Zakl\'e1dali obchodn\'ed stanice p\'f8edev\'9a\'edm v Guatemale a je\'9at\'ec hloub\'ecji na jihu. Jejich posl\'e1n\'edm bylo zajistit dod\'e1vky nefritu, \'9eelezn\'e9 rudy a dal\'9a\'edch nerost\'f9, kter\'e9 se na pob\'f8e\'9e\'ed Mexick\'e9ho z\'e1livu nevyskytovaly.\par
\'84O Olm\'e9c\'edch v\'edme, \'9ee se tetovali, vyholovali si lebky, brousili a \'e8ernili si zuby, zdobili se nosn\'edmi krou\'9eky, ob\'f8ez\'e1vali chlapce, poko\'9eku tv\'e1\'f8e zabit\'fdch nep\'f8\'e1tel up\'ednali na vlastn\'ed obli\'e8ej, zpov\'eddali se z h\'f8\'edch\'f9, hr\'e1li m\'ed\'e8ov\'e9 hry, leg\'e1ln\'ec provozovali sodomii a pou\'9e\'edvali kalend\'e1\'f8 s rokem o 18 m\'ecs\'edc\'edch. Jen jedin\'e1 ot\'e1zka, t\'fdkaj\'edc\'ed se Olm\'e9k\'f9, je dosud sporn\'e1: toti\'9e zda Olm\'e9kov\'e9 v\'f9bec existovali,\ldblquote napsal sv\'fdm nenapodobiteln\'fdm stylem Egon Erv\'edn Kisch. Jeho trefn\'e1 pozn\'e1mka i po desetilet\'edch nov\'fdch archeologick\'fdch v\'fdzkum\'f9 st\'e1le m\'ed\'f8\'ed do \'e8ern\'e9ho. O Olm\'e9c\'edch v\'edme zd\'e1nliv\'ec v\'9aechno \endash a ve skute\'e8nosti zhola nic. Vytvo\'f8ili jednu z nejz\'e1hadn\'ecj\'9a\'edch civilizac\'ed v\'9aech dob.\par
Byl to n\'e1rod obrovsk\'fdch paradox\'f9. Jeho p\'f8\'edslu\'9an\'edci zcela nesporn\'ec chovali psy jen proto, aby je sn\'ecdli, a s velkou chut\'ed se zakousli i do \'e8lov\'ecka. V kuchy\'f2sk\'fdch odpadech v San Lorenzu byly nalezeny ostatky zajatc\'f9 se stopami lidsk\'fdch zub\'f9 na kostech. Ale z\'e1rove\'f2 ovl\'e1dali astronomii a matematiku. Jejich stavby jsou orientov\'e1ny podle sv\'ectov\'fdch stran. Ze st\'f8\'edb\'f8it\'e9ho magnetovce vyrobili dokonale leskl\'e9 vypoukl\'e9 zrcadlo s tenkou ru\'e8i\'e8kou, kter\'e9 bylo ur\'e8eno ke geomagnetick\'fdm \'fa\'e8el\'f9m. Je to vlastn\'ec prvn\'ed kompas na sv\'ect\'ec.\par
Olm\'e9kov\'e9 dok\'e1zali st\'echovat nesm\'edrn\'ec t\'ec\'9ek\'e9 p\'f8edm\'ecty na velkou vzd\'e1lenost i v nesch\'f9dn\'e9m ba\'9einat\'e9m ter\'e9nu. V\'ect\'9aina z gigantick\'fdch kamenn\'fdch hlav, kter\'e9 vytvo\'f8ili, v\'e1\'9e\'ed p\'f8es dvacet tun. V\'9aechny vznikly z \'e8edi\'e8ov\'fdch monolit\'f9, vysekan\'fdch v poho\'f8\'ed Tuxtlas. Nalezeny byly ov\'9aem a\'9e o sto kilometr\'f9 d\'e1le. Jak je tam jejich tv\'f9rci dostali?\par
Historikov\'e9 tvrd\'ed, \'9ee n\'e1klady byly p\'f8en\'e1\'9aeny v rozm\'ecrn\'fdch n\'f9\'9a\'edch. Des\'edtky tun t\'ec\'9ek\'e9 monolity si ale nikdo na z\'e1da nenalo\'9eil. Ta\'9een\'ed na san\'edch, kter\'fdm se tak \'e8asto oh\'e1n\'ecj\'ed egyptologov\'e9, je v ba\'9einat\'e9m ter\'e9nu hol\'e1 nemo\'9enost.\par
Disponovali tedy Olm\'e9kov\'e9 technologiemi, o nich\'9e prozat\'edm nic nev\'edme? Jist\'e9 je, \'9ee jim transport tak hmotn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9 nep\'f9sobil \'9e\'e1dn\'e9 pot\'ed\'9ee. V lomech toti\'9e bylo nalezeno mno\'9estv\'ed dal\'9a\'edch, je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'edch kamenn\'fdch blok\'f9, p\'f8ipraven\'fdch k v\'fdrob\'ec nov\'fdch monument\'f9. Tajemstv\'edm z\'f9st\'e1v\'e1 i to, jak\'fdmi nezn\'e1m\'fdmi n\'e1stroji k\'e1men tak precizn\'ec opracovali.\par
Olm\'e9kov\'e9 sehr\'e1li podobnou roli jako Sumerov\'e9 v Mezopot\'e1mii nebo \'c8\'ed\'f2an\'e9 v ji\'9en\'ed Asii. Jejich kultura ovlivnila t\'e9m\'ec\'f8 celou Mezoameriku. Pot\'ed\'9e je ale v tom, \'9ee i zde postr\'e1d\'e1me pov\'ecstn\'fd \'84chyb\'ecj\'edc\'ed \'e8l\'e1nek\ldblquote . Podobn\'ec jako v Mezopot\'e1mii nebo v Egypt\'ec, i v Mexiku se na pozad\'ed zaostal\'e9 spole\'e8nosti doby kamenn\'e9 n\'e1hle, bez jak\'e9hokoliv p\'f8edchoz\'edho vzestupu, vyno\'f8uje vysoce rozvinut\'e1 civilizace. Jej\'ed kn\'ec\'9e\'ed uct\'edvaj\'ed slo\'9eit\'fd panteon bo\'9estev, bedliv\'ec pozoruj\'ed oblohu, spolehliv\'ec m\'ec\'f8\'ed \'e8as a vytv\'e1\'f8ej\'ed neoby\'e8ejn\'ec p\'f8esn\'fd kalend\'e1\'f8, prov\'e1d\'ecj\'ed fascinuj\'edc\'ed magick\'e9 ritu\'e1ly. Nad krajinou se klenou obrovsk\'e9 pyramidy a v jejich bl\'edzkosti se rozkl\'e1daj\'ed rozlehl\'e1 n\'e1bo\'9eensk\'e1 a obchodn\'ed centra. Um\'eclci tvo\'f8\'ed nes\'e8etn\'e9 mno\'9estv\'ed n\'e1dhern\'fdch soch.\par
A tak\'e9 tady se do ucha vnucuje obehran\'e1 p\'edse\'f2. To nejv\'ect\'9a\'ed a nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'ed bylo postaveno nejd\'f8\'edve. Pak \'farove\'f2 postupn\'ec kles\'e1, jako by v\'fdvoj ud\'eclal \'e8elem vzad. Spole\'e8nost se postupem doby nerozv\'edj\'ed. Naopak, n\'e1sledn\'edci p\'f9vodn\'edch stavitel\'f9 nesta\'e8\'ed s dechem.\par
Jak tomu m\'e1me rozum\'ect?\par
Byli Olm\'e9kov\'e9 ovlivn\'ecni jinou, daleko vysp\'eclej\'9a\'ed, mo\'9en\'e1 nepozemskou civilizac\'ed, nebo si naprosto jedine\'e8n\'e9 schopnosti p\'f8inesli ji\'9e ze sv\'e9ho p\'f9vodn\'edho, n\'e1m dodnes nezn\'e1m\'e9ho domova a postupn\'ec je zapom\'ednali?\par
V\'ecdci se st\'e1le nemohou shodnout, odkud vlastn\'ec Olm\'e9kov\'e9 do Mexika p\'f8i\'9ali.\par
Ob\'fdvali n\'ecjakou dosud neodhalenou lokalitu v Americe nebo dokonce dorazili z jin\'e9ho kontinentu?\par
Afrika sn\'f9 a pochybnost\'ed\par
Psal se rok 1862, kdy\'9e byla v Huyepanu vykop\'e1na obrovsk\'e1 kamenn\'e1 hlava. Jej\'ed n\'e1lez ale nevyvolal \'9e\'e1dn\'e9 vzru\'9aen\'ed. Teprve o 74 let pozd\'ecji, kdy\'9e archeolog Matthew Stirling objevil na v\'fdchodn\'edm pob\'f8e\'9e\'ed Mexika dal\'9a\'ed podobn\'e9 monumenty, sv\'ect za\'e8al \'9easnout.\par
Doposud bylo nalezeno osmn\'e1ct olm\'e9ck\'fdch kamenn\'fdch hlav. Nejv\'ect\'9a\'ed dosahuje v\'fd\'9aky t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8\'ed metr\'f9 a v\'e1\'9e\'ed asi 25 tun. Nejmen\'9a\'ed m\'e1 polovi\'e8n\'ed rozm\'ecry. Le\'9eela zasyp\'e1na n\'e1nosem zeminy v korytu \'f8eky Ojochi a a\'9e do roku 1982 \'e8ekala na sv\'e9 vysvobozen\'ed. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee mnohem v\'edce hlav st\'e1le z\'f9st\'e1v\'e1 skryto.\par
V\'9aechny olm\'e9ck\'e9 hlavy se vyzna\'e8uj\'ed \'9airok\'fdmi, plosk\'fdmi nosy, masit\'fdmi, t\'e9m\'ec\'f8 odul\'fdmi rty a n\'eckdy i vystupuj\'edc\'edmi \'e8elistmi. Maj\'ed sebev\'ecdom\'fd v\'fdraz p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 siln\'e9 dynastie.\par
P\'f9vodn\'ec se soudilo, \'9ee snad byly z\'e1m\'ecrn\'ec odd\'ecleny od trupu, s n\'edm\'9e tvo\'f8ily gigantickou sochu. Proto\'9ee se ale \'9e\'e1dn\'e9 odpov\'eddaj\'edc\'ed torzo t\'ecla nena\'9alo, Olm\'e9kov\'e9 z\'f8ejm\'ec v tomto p\'f8\'edpad\'ec tesali jen samotn\'e9 hlavy.\par
Stirlinga p\'f8ekvapila p\'f8esnost a bezchybnost lini\'ed a dokonalost proporc\'ed p\'f8i tak zna\'e8n\'fdch rozm\'ecrech. \'84Nepodobaj\'ed se tradi\'e8n\'edm soch\'e1m americk\'fdch Indi\'e1n\'f9 a vyzna\'e8uj\'ed se realismem tvar\'f9. Rysy t\'ecchto kamenn\'fdch obli\'e8ej\'f9 jsou reli\'e9fn\'ed a maj\'ed negroidn\'ed r\'e1z.\ldblquote\par
Byli tedy Olm\'e9kov\'e9 n\'e1sledn\'edky n\'eckter\'e9 z d\'e1vnov\'eck\'fdch africk\'fdch civilizac\'ed?\par
Mnoh\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee lid\'e9 \'e8ern\'e9 pleti dorazili do Mezoameriky d\'f8\'edve ne\'9e \'8apan\'ecl\'e9.\par
Na p\'f8elomu 13. a 14. stolet\'ed se v z\'e1padn\'ed Africe rozv\'edjela vysoce vysp\'ecl\'e1 kultura. Centrem rozs\'e1hl\'e9 malisk\'e9 \'f8\'ed\'9ae se stalo Timbuktu. O\'e1za, obklopen\'e1 nedoz\'edrn\'fdmi p\'eds\'e8it\'fdmi pustinami, poskytovala \'fatulek nejen po\'e8etn\'fdm karavan\'e1m obchodn\'edk\'f9 s cizokrajn\'fdm zbo\'9e\'edm, ale byla i v\'fdznamn\'fdm centrem vzd\'eclanosti, um\'ecn\'ed a v\'ecdy. Tamn\'ed u\'e8enci ji\'9e dv\'ec st\'ec let p\'f8ed Kolumbem hl\'e1sali, \'9ee sv\'ect m\'e1 tvar podobn\'fd tykvi, a \'9ee budete-li se dlouho pohybovat jedn\'edm sm\'ecrem, \'e8asem obejdete cel\'fd sv\'ect a vr\'e1t\'edte se do v\'fdchoz\'edho m\'edsta. Tyto v\'ecdeck\'e9 n\'e1zory podn\'edtily z\'e1jem tehdej\'9a\'edho malisk\'e9ho kr\'e1le Ab\'fa Bakra II. o uspo\'f8\'e1d\'e1n\'ed velk\'e9 n\'e1mo\'f8n\'ed v\'fdpravy. Zachovan\'e9 arabsk\'e9 letopisy a dodnes koluj\'edc\'ed \'fastn\'ec pod\'e1van\'e9 lidov\'e9 p\'f8\'edb\'echy vypr\'e1v\'ecj\'ed, \'9ee panovn\'edk nechal zbudovat flotilu kor\'e1b\'f9 k v\'fdprav\'ec p\'f8es oce\'e1n. Plavebn\'ed rozkaz byl krut\'fd. Kapit\'e1ni se nesm\'ecli obr\'e1tit k domovu, dokud nedopluj\'ed k n\'ecjak\'e9mu b\'f8ehu, anebo dokud jim nedojdou z\'e1soby. Po \'e8ase se vr\'e1tila zp\'ect jedin\'e1 lo\'ef. Jej\'ed kapit\'e1n ohl\'e1sil, \'9ee v\'9aech ostatn\'edch se zmocnil proud a odnesl je daleko na mo\'f8e. O \'9e\'e1dn\'e9m z t\'ecchto plavidel pr\'fd ji\'9e nikdo nesly\'9ael.\par
Ne\'fasp\'ecch kr\'e1le Ab\'fa Bakra II. neodradil. \'8eezlo p\'f8edal sv\'e9mu bratrovi Mausa Mussovi, s\'e1m se ujal velen\'ed druh\'e9 flotily a v roce 1311 se s n\'ed vydal k z\'e1padu. \'dadajn\'ec najednou vypluly dva tis\'edce lod\'ed. Pln\'e1 polovina z nich vezla obrovsk\'e9 z\'e1soby potravin a pitn\'e9 vody. O dal\'9a\'edch osudech t\'e9to v\'fdpravy nen\'ed nic zn\'e1mo. \'c8etn\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee se alespo\'f2 \'e8\'e1sti expedice poda\'f8ilo dorazit k americk\'fdm b\'f8eh\'f9m.\par
Kdy\'9e Kolumbus p\'f8ist\'e1l na Haiti, domorodci mu vypr\'e1v\'ecli o obchodu s \'e8ern\'fdmi lidmi, od nich\'9e z\'edskali o\'9at\'ecpy s hroty z n\'ecjak\'e9ho \'9elut\'e9ho kovu. Tajemn\'ed \'e8ern\'ed cizinci mu \'f8\'edkali guanin. Kolumbus p\'f8ivezl n\'eckolik t\'ecchto hrot\'f9 do \'8apan\'eclska, kde je kovotepci podrobili chemick\'e9mu rozboru. Tvo\'f8ilo je osmn\'e1ct d\'edl\'f9 zlata, \'9aest d\'edl\'f9 st\'f8\'edbra a osm d\'edl\'f9 m\'ecdi, co\'9e byl charakteristick\'fd pom\'ecr pro slitiny, jich\'9e se pou\'9e\'edvalo v Africe na pob\'f8e\'9e\'ed Guineje, tedy v m\'edstech, odkud vyplul Ab\'fa Bakr II. Nav\'edc jazykozpytci potvrzuj\'ed, \'9ee slovem guanin se v n\'eckter\'fdch jazyc\'edch, roz\'9a\'ed\'f8en\'fdch v z\'e1padn\'ed Africe, ozna\'e8uje zlato a jeho slitiny.\par
Vasco N\'fanez de Balboa p\'f8i vylod\'ecn\'ed v Panam\'ec roku 1513 narazil v jedn\'e9 vesnici na zajatce \'e8ern\'e9 pleti.\par
Lop\'e9 de G\'f3mara o tom ve sv\'fdch D\'ecjin\'e1ch Mexika, kter\'e9 vy\'9aly roku 1554, vypov\'edd\'e1: \'84Balboa se ot\'e1zal Indi\'e1n\'f9, odkud se vzali zajatci, ti v\'9aak nemohli nic \'f8\'edct, vyjma toho, \'9ee takov\'ed lid\'e9 \'9eij\'ed nedaleko odtud a neust\'e1le s nimi v\'e1l\'e8\'ed. Byli to prvn\'ed lid\'e9 \'e8ern\'e9 pleti, kte\'f8\'ed byli spat\'f8eni mezi Indi\'e1ny.\ldblquote\par
\'c8erno\'9ai, o nich\'9e vypr\'e1v\'ecj\'ed \'8apan\'ecl\'e9, p\'f8i\'9ali do Mezoameriky a\'9e na po\'e8\'e1tku 14. stolet\'ed a s Olm\'e9ky nemohou m\'edt nic spole\'e8n\'e9ho.\par
Antropolog Certima je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee rodi\'9at\'ec Olm\'e9k\'f9 mus\'edme hledat sp\'ed\'9ae na v\'fdchod\'ec \'e8ern\'e9ho kontinentu. Na v\'9aech objeven\'fdch kamenn\'fdch hlav\'e1ch jsou kopulovit\'e9 p\'f8ilby. Naprosto stejn\'e9 pr\'fd nosili n\'fabij\'9at\'ed bojovn\'edci v 8. stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem. V t\'e9 dob\'ec byla N\'fabie skute\'e8nou velmoc\'ed. Jej\'ed kr\'e1lov\'e9 usedli na egyptsk\'fd tr\'f9n, zem\'ec disponovala \'fa\'9easnou vojenskou silou a stykem s Egyp\'9dany a obchodn\'edm lo\'efstvem F\'e9ni\'e8an\'f9 z\'edskala zna\'e8n\'e9 mo\'f8eplaveck\'e9 zku\'9aenosti. N\'fabijsk\'e9 vojensk\'e9 kontingenty se \'e8asto plavily na palub\'e1ch f\'e9nick\'fdch lod\'ed, kter\'e9 opou\'9at\'ecly St\'f8edozemn\'ed mo\'f8e a prokazateln\'ec p\'f8iplouvaly a\'9e k britsk\'fdm ostrov\'f9m, kde nakupovaly c\'edn.\par
Certima se domn\'edv\'e1, \'9ee N\'fabijci spole\'e8n\'ec s F\'e9ni\'e8any dorazili a\'9e k b\'f8eh\'f9m Nov\'e9ho sv\'ecta, kde mezi Olm\'e9ky zpo\'e8\'e1tku tvo\'f8ili sv\'e9r\'e1znou p\'f8ist\'echovaleckou skupinu, kter\'e1 se postupn\'ec sm\'edsila s domorodci, a ztratila tak sv\'e9 charakteristick\'e9 rysy. Ob\'f8\'ed hlavy mohou b\'fdt sv\'ecdectv\'edm vzpom\'ednkov\'e9ho kultu na ztracenou vlast. Ty, kter\'e9 byly objeveny u Tres Zapotes, st\'e1ly na kamenn\'fdch podstavc\'edch, pr\'fd byly nasm\'ecrov\'e1ny k v\'fdchodu a vzhl\'ed\'9eely k Atlantsk\'e9mu oce\'e1nu, vzd\'e1len\'e9mu jen p\'e1r kilometr\'f9.\par
Certima d\'e1le p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee Olm\'e9kov\'e9 zhotovovali terakotov\'e9 so\'9aky, kter\'e9 se siln\'ec podobaj\'ed Afri\'e8an\'f9m v\'e8etn\'ec drsn\'e9 struktury vlas\'f9 a jsou v\'9edy obarveny na\'e8erno. Terakotov\'e9 postavi\'e8ky s jin\'fdm typem obli\'e8eje ale obarveny neb\'fdvaj\'ed.\par
A\'9d se pan Certima nezlob\'ed, ale jeho teorie je p\'f8esn\'e1 jak zad\'f8en\'e9 p\'f8es\'fdpac\'ed hodiny.\par
Argument s \'e8ern\'fdmi so\'9akami m\'f9\'9eeme rovnou p\'f8ehl\'e9dnout. Olm\'e9kov\'e9 po sob\'ec zanechali tak\'e9 velk\'e9 dut\'e9 so\'9aky mal\'fdch d\'ect\'ed z b\'edl\'e9 keramiky. \'8alo tedy o potomky b\'ecloch\'f9? A co figurky lid\'ed z temn\'ec zelen\'e9ho nefritu? P\'f8edstavovaly \'84zelen\'e1\'e8e\ldblquote ?\par
Hlavy nejsou pokryty n\'ecjakou univerz\'e1ln\'ed helmou jako nezbytnou sou\'e8\'e1st\'ed n\'ecjak\'e9 uniformy. Naopak, ka\'9ed\'e1 pokr\'fdvka je jin\'e1. N\'eckter\'e9 z nich byly dokonce dopln\'ecny dal\'9a\'edmi ozdobami, t\'f8eba s\'ed\'9dkou z propleten\'fdch prov\'e1zk\'f9, kter\'e9 zdobily kor\'e1lky ze \'9eelezn\'e9 rudy. P\'f8esn\'ec takov\'e1 byla nalezena v San Lorenzu, v \'fakrytu pod bradou jedn\'e9 z hlav. Snad se tyto p\'f8ilbice pou\'9e\'edvaly p\'f8i posv\'e1tn\'fdch m\'ed\'e8ov\'fdch hr\'e1ch, ale sp\'ed\'9ae jako symbol postavy, kterou hr\'e1\'e8 p\'f8edstavoval, ne\'9e skute\'e8n\'e1 ochrana.\par
Pokud N\'fabijci dorazili do Mezoameriky v 8. stolet\'ed p\'f8ed Kristem, jak vysv\'ectlit, \'9ee osm nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'edch monument\'e1ln\'edch hlav zdobilo San Lorenzo, kter\'e9 v t\'e9 dob\'ec bylo ji\'9e v\'edce ne\'9e sto let zni\'e8eno? Zalo\'9eeno bylo o \'f8adu stolet\'ed d\'f8\'edve a ob\'f8\'ed hlavy v n\'ecm ji\'9e byly. Kdo jim tedy st\'e1l modelem? N\'fabijci to b\'fdt nemohli.\par
A co se t\'fdk\'e1 soch z Tres Zapotes, vzhl\'ed\'9eej\'edc\'edch teskn\'ec na v\'fdchod p\'f8es Atlantik ke ztracen\'e9 vlasti, nemus\'edte jezdit ani do Mexika, sta\'e8\'ed se pod\'edvat na mapu a v\'edte sv\'e9. Od oce\'e1nu je ned\'ecl\'ed p\'e1r kilometr\'f9, ale p\'eckn\'fd kus cesty, uprost\'f8ed n\'ed\'9e se rozkl\'e1d\'e1 poho\'f8\'ed Tuxtlas. Hlavy tedy, s odpu\'9at\'ecn\'edm, \'e8u\'e8ely do horsk\'fdch \'fabo\'e8\'ed, a nikoli na hladinu otev\'f8en\'e9ho oce\'e1nu.\par
I kdy\'9e Olm\'e9kov\'e9 zjevn\'ec p\'f8i\'9ali odjinud, ur\'e8it\'e9 kontakty se starov\'eck\'fdmi civilizacemi Afriky a Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu ale p\'f8ece jen zaznamenali.\par
Vr\'e1s\'e8it\'fd d\'e9mon\par
Jedna z kamenn\'fdch hlav, vystaven\'fdch v archeologick\'e9m parku ve Villarhermose, se od v\'9aech ostatn\'edch naprosto li\'9a\'ed. Vlastn\'ec ji v\'f9bec nelze srovn\'e1vat s ostatn\'edmi. Dosahuje v\'fd\'9aky pouze n\'ecco p\'f8es jeden metr. Je ploch\'e1, vytes\'e1na primitivn\'edm zp\'f9sobem, vyu\'9e\'edv\'e1 p\'f9vodn\'edho tvaru kamene, tak\'9ee m\'edsty lze jen st\'ec\'9e\'ed rozeznat, co vytvo\'f8ila sam\'e1 p\'f8\'edroda a kde zas\'e1hla lidsk\'e1 ruka. Jej\'ed nesm\'edrn\'ec vr\'e1s\'e8it\'fd obli\'e8ej ale vyza\'f8uje neviditelnou s\'edlu. N\'eckte\'f8\'ed lid\'e9 c\'edt\'ed v jeho bl\'edzkosti p\'f8\'edlivy tepla, t\'eclem jim prostupuje podivn\'e9 brn\'ecn\'ed a po n\'ecm pocit uvoln\'ecn\'ed. Zvl\'e1\'9a\'9d citliv\'ed jedinci ztr\'e1cej\'ed koncentraci a chvilkov\'ec i v\'ecdom\'ed. Jin\'ed pozoruj\'ed chum\'e1\'e8e mlhy a podivn\'e9 sv\'ecteln\'e9 jevy. N\'eckdy se tyto fenom\'e9ny poda\'f8\'ed zachytit i na fotografi\'edch.\par
Jakou mytologickou postavu k\'e1men p\'f8edstavuje nebo k \'e8emu slou\'9eil, nen\'ed zn\'e1mo. Nelze v\'9aak p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee se zcela vymyk\'e1 jin\'fdm olm\'e9ck\'fdm artefakt\'f9m. Je to doslova kuka\'e8\'e8\'ed vejce, sp\'ed\'9ae p\'f8edm\'ect z jin\'e9ho sv\'ecta ne\'9e klasick\'fd socha\'f8sk\'fd v\'fdtvor.\par
Jedno zvl\'e1\'9atn\'ed, i kdy\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'e9 \'f8e\'9aen\'ed z\'e1hady kamenn\'e9 tv\'e1\'f8e se p\'f8ece jen nab\'edz\'ed.\par
P\'f8i vykop\'e1vk\'e1ch knihovny asyrsk\'e9ho kr\'e1le A\'9a\'9aurbanipala v Ninive byla nalezena nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e1 kniha na sv\'ect\'ec. Dvan\'e1ct hlin\'ecn\'fdch, z\'e8\'e1sti ji\'9e zni\'e8en\'fdch tabulek l\'ed\'e8\'ed neoby\'e8ejn\'fd osud Gilgame\'9ae, kr\'e1le pravd\'ecpodobn\'ec prvn\'ed metropole lidstva Uruku. Mezi protivn\'edky, s nimi\'9e se tento mytick\'fd hrdina, ze dvou t\'f8etin b\'f9h a z jedn\'e9 t\'f8etiny \'e8lov\'eck, postupn\'ec utk\'e1, se objevuje i obr Chuvava chr\'e1n\'ecn\'fd sedmi vrstvami stra\'9aliv\'e9 z\'e1\'f8e. Doslova se o n\'ecm \'f8\'edk\'e1, \'9ee byl od\'ecn\'fd \'84melam a ni\ldblquote . Tato dv\'ec sumersk\'e1 slova ozna\'e8uj\'ed \'fa\'e8inek bo\'9esk\'e9 s\'edly, tedy n\'ecjak\'e9 duchovn\'ed energie. Na jedn\'e9 stran\'ec je t\'edm m\'edn\'ecna n\'e1dhern\'e1, prost\'fdm okem viditeln\'e1 z\'e1\'f8e, tedy jak\'fdsi sv\'ecteln\'fd efekt, kter\'fd obklopuje sv\'e9ho nositele. Z\'e1rove\'f2 je ale vyj\'e1d\'f8en i strach z n\'ec\'e8eho d\'ecsiv\'e9ho, \'84melam a ni\ldblquote nah\'e1n\'ed posv\'e1tnou hr\'f9zu. Tuto zvl\'e1\'9atn\'ed energii vyd\'e1vaj\'ed bohov\'e9, ale mohou j\'ed disponovat tak\'e9 v\'fdjime\'e8n\'ed lid\'e9. A n\'eckdy ji vyza\'f8uj\'ed i chr\'e1my a posv\'e1tn\'e9 sochy. Je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee \'84melam a ni\ldblquote nen\'ed trvalou sou\'e8\'e1st\'ed sv\'fdch dr\'9eitel\'f9. Doty\'e8n\'fd si ji m\'f9\'9ee obl\'e9ci jako od\'ecv a stejn\'ec jako \'9aaty ji lze tak\'e9 odlo\'9eit. Kdy\'9e se obr Chuvava st\'f8etl s Gilgame\'9aem, m\'ecl na sob\'ec pouze jednu vrstvu \'84melam a ni\ldblquote a ne v\'9aech sedm jako obvykle, a proto mohl b\'fdt pora\'9een.\par
Chuvava b\'fdv\'e1 zobrazov\'e1n jako ob\'f8\'ed lidsk\'e1 postava s dlouh\'fdmi vlasy a vousy. Jeho hlavn\'edm pozn\'e1vac\'edm znamen\'edm je a\'9e nep\'f8irozen\'ec vr\'e1s\'e8it\'e1, hluboce rozbr\'e1zd\'ecn\'e1 tv\'e1\'f8 s ploch\'fdm nosem a velk\'fdma o\'e8ima.\par
Babylonsk\'e9 modely Chuvavova obli\'e8eje byly spojov\'e1ny s v\'ec\'9at\'ecn\'edm. Podle jist\'fdch indici\'ed n\'eckter\'e1 zpodobn\'ecn\'ed tohoto obra kn\'ec\'9e\'ed nab\'edjeli magick\'fdm kouzlem, kter\'e9 snad m\'eclo chr\'e1nit dan\'e9 m\'edsto p\'f8ed vet\'f8elci. Chuvava je toti\'9e zn\'e1m jako ne\'faprosn\'fd str\'e1\'9ece sv\'e9ho \'fazem\'ed. Z\'f8ejm\'ec proto byla jeho tv\'e1\'f8 vyryta do kamene na jedn\'e9 stran\'ec vchodu do starobabylonsk\'e9ho chr\'e1mu v Tell al-Rimahu. Jak dokazuj\'ed v\'fdjevy na hlin\'ecn\'fdch pe\'e8et\'edch, Chuvavovy portr\'e9ty visely tak\'e9 na zdech obytn\'fdch m\'edstnost\'ed jako ochrann\'fd amulet.\par
M\'f9\'9ee kamenn\'fd obli\'e8ej z La Venty p\'f8edstavovat Chuvavu a je pr\'e1v\'ec proto nabit\'fd \'84melam a ni\ldblquote ? Mnoh\'e9 okolnosti tomu nasv\'ecd\'e8uj\'ed. Tv\'e1\'f8 je nezvykle vr\'e1s\'e8it\'e1, co\'9e je typick\'e1 podoba ob\'f8\'edho str\'e1\'9ece, ale zcela ciz\'ed prvek v um\'ecn\'ed Olm\'e9k\'f9. Kolem kamene se objevuj\'ed sv\'ecteln\'e1 oblaka, stejn\'fd efekt je p\'f8irozenou vlastnost\'ed energie \'84melam\ldblquote . Mnoz\'ed lid\'e9, stoj\'edc\'ed u kamene, c\'edt\'ed brn\'ecn\'ed po cel\'e9m t\'ecle. Sumersk\'e9 texty popisuj\'ed tot\'e9\'9e jin\'fdmi slovy. \'84Ni\ldblquote pr\'fd vyvol\'e1v\'e1 p\'f8\'edmo fyzick\'e9 naskakov\'e1n\'ed hus\'ed k\'f9\'9ee. Nejde tedy o pocit strachu, ale o konkr\'e9tn\'ed zm\'ecnu v organismu. (Podobn\'ec nep\'f8\'edjemn\'e9 projevy m\'f9\'9eete poc\'edtit i v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti z\'e1\'f8\'edc\'ed obrazovky n\'eckter\'fdch star\'9a\'edch televizor\'f9.)\par
Nejv\'ect\'9a\'edm probl\'e9mem dan\'e9 hypot\'e9zy je ot\'e1zka, jak se mohlo zobrazen\'ed postavy z mezopotamsk\'fdch m\'fdt\'f9 objevit v Z\'e1toce kouzeln\'edk\'f9 ob\'fdvan\'e9 Olm\'e9ky. Mohla se jejich kultura, by\'9d okrajov\'ec a nahodile, st\'f8etnout s n\'e1bo\'9eenstv\'edm civilizac\'ed v\'fdchodn\'edho St\'f8edomo\'f8\'ed?\par
Rohat\'e1 bohyn\'ec\par
Kontakty p\'f8es oce\'e1n jist\'ec existovaly.\par
F\'e9ni\'e8an\'e9 dok\'e1zali postavit lod\'ec o v\'fdtlaku a\'9e sto tun. Na jejich palub\'e1ch p\'f8ev\'e1\'9eeli zbo\'9e\'ed nejen mezi sv\'fdmi p\'f8\'edstavy, Babylonem, Egyptem, \'d8eckem a dal\'9a\'edmi \'f8\'ed\'9aemi obklopuj\'edc\'edmi St\'f8edozemn\'ed mo\'f8e, ale vyplouvali i za Gibraltarsk\'fd pr\'f9liv na Atlantsk\'fd oce\'e1n. Okolo roku 600 p\'f8ed Kristem pod vlajkou fara\'f3na Neka II. dok\'e1zali za t\'f8i roky obeplout Afriku. A z\'f8ejm\'ec ji\'9e daleko d\'f8\'edve dos\'e1hli b\'f8eh\'f9 Ameriky.\par
Po cel\'e1 tis\'edcilet\'ed le\'9eel v ba\'9ein\'e1ch \'f8eky Para\'edba v Braz\'edlii k\'e1men s osmi\'f8\'e1dkov\'fdm n\'e1pisem, jeho\'9e p\'edsmo rozhodn\'ec nem\'eclo jihoamerick\'fd rodokmen. Roku 1872 byl vyzvednut z bahna zapomn\'ecn\'ed a o dva roky pozd\'ecji zkoum\'e1n profesorem Ladislasem Nettem z N\'e1rodn\'edho muzea v Rio de Janeiru. Pozd\'ecji se n\'e1pisem zab\'fdvali n\'ecme\'e8t\'ed v\'ecdci a usoudili, \'9ee m\'e1 f\'e9nick\'fd p\'f9vod. Tento z\'e1v\'ecr se ov\'9aem zd\'e1l b\'fdt tak nesmysln\'fd, \'9ee jej rad\'ecji sami zavrhli. Doktor Cyrus H. Gordon z Univerzity ve Walthamu v Massachusetts m\'ecl v\'edce odvahy a tak\'e9 disponoval nejnov\'ecj\'9a\'edmi v\'fdzkumy f\'e9nick\'fdch p\'edsemn\'fdch pam\'e1tek, kter\'e9 ho oprav\'f2ovaly k tvrzen\'ed, \'9ee p\'f9vodn\'ed z\'e1v\'ecr n\'ecmeck\'fdch v\'ecdc\'f9 byl spr\'e1vn\'fd. Asi \'e8ty\'f8i zn\'e1m\'e9 verze p\'f8ekladu se od sebe v detailech zna\'e8n\'ec li\'9a\'ed. Zd\'e1 se v\'9aak, \'9ee jde o zpr\'e1vu trose\'e8n\'edk\'f9 f\'e9nick\'e9 v\'fdpravy deseti lod\'ed, kter\'e9 vypluly z oblasti Rud\'e9ho mo\'f8e po smrti kr\'e1le Chirama. Dv\'ec lod\'ec ztroskotaly v bou\'f8i, dal\'9a\'ed dv\'ec zmizely nezn\'e1mo kam. O zb\'fdvaj\'edc\'edch nen\'ed v textu zm\'ednka.\par
Podle bible vl\'e1dce Tyru Chir\'e1m udr\'9eoval dobr\'e9 vztahy s izraelsk\'fdm kr\'e1lem \'8aalamounem. Dod\'e1val mu cedry na stavbu chr\'e1mu i pal\'e1ce a z\'e1rove\'f2 poskytl zru\'e8n\'e9 tesa\'f8e, kovolitce a dal\'9a\'ed odborn\'edky. Oba panovn\'edci vyslali v\'fdpravu do zem\'ec Of\'edr, proslul\'e9 p\'f8em\'edrou zlata. Lokalizace tohoto m\'edsta nen\'ed dodnes vy\'f8e\'9aena. Historikov\'e9 nej\'e8ast\'ecji uva\'9euj\'ed o Jemenu, nejodv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'ed hypot\'e9zy hovo\'f8\'ed o Som\'e1lsku. Nemohl ale Of\'edr le\'9eet na \'fazem\'ed Ji\'9en\'ed Ameriky, kter\'e1 p\'f8\'edmo opl\'fdv\'e1 zlatem a drah\'fdmi kameny?\par
In\'9een\'fdr Francisco Pinto p\'f8i pr\'e1ci v brazilsk\'e9 d\'9eungli narazil na komplex jeskyn\'ed, jejich\'9e st\'ecny pokr\'fdvaly v\'edce ne\'9e dv\'ec stovky z\'e1hadn\'fdch n\'e1pis\'f9. P\'f8ivolan\'fd n\'ecmeck\'fd filolog Ludv\'edk Sch\'f6nhagen po patn\'e1ctilet\'e9m studiu nepochyboval, \'9ee jej zanechali F\'e9ni\'e8an\'e9. N\'e1lez dal\'9a\'edch t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8\'ed tis\'edc n\'e1pis\'f9, roztrou\'9aen\'fdch na kamenech v povod\'ed \'f8eky Amazonky, ohl\'e1sil po\'e8\'e1tkem na\'9aeho stolet\'ed tov\'e1rn\'edk Bernardo da Silva Ramos. Jedna z nejfundovan\'ecj\'9a\'edch znalky\'f2 p\'f8edkolumbovsk\'e9 Ameriky Zealla Nuttalov\'e1 pova\'9eovala za nesporn\'e9, \'9ee \'84\'85 st\'f8edozemn\'ed mo\'f8eplavci se z\'f8ejm\'ec v n\'eckolika vln\'e1ch pokou\'9aeli kolonizovat Ameriku\ldblquote .\par
Nesporn\'fd d\'f9kaz nab\'edz\'ed n\'e1lez zlat\'fdch minc\'ed ra\'9een\'fdch v Kart\'e1gu mezi lety 350 a\'9e 320 p\'f8ed Kristem. Jedn\'e9 stran\'ec dominuje obraz kon\'ec, pod n\'edm\'9e se rozprost\'edr\'e1 jak\'e1si mapa. Krom\'ec dob\'f8e zn\'e1m\'fdch \'e8ast\'ed star\'e9ho sv\'ecta je na z\'e1pad\'ec mo\'f8em odd\'eclen\'e1 pevnina, z\'f8ejm\'ec tedy dne\'9an\'ed Amerika.\par
F\'e9ni\'e8an\'e9 vyu\'9e\'edvali k plavb\'ec jedine\'e8nou naviga\'e8n\'ed pom\'f9cku.\par
Na p\'f8\'eddi jejich lod\'ed st\'e1vala so\'9aka bohyn\'ec Astarte, ukazuj\'edc\'ed jednou rukou cestu a v druh\'e9 sv\'edraj\'edc\'ed p\'f8edm\'ect podobn\'fd k\'f8\'ed\'9ei. Byl to jednoduch\'fd kompas. Po vod\'ec plula magnetick\'e1 jehla upevn\'ecn\'e1 na t\'f8tin\'ec nebo tenk\'e9 t\'f8\'edsce.\par
\'84Magnet byl naz\'fdv\'e1n \'82kamenem Heraklov\'fdm\lquote a Herakles p\'f8edstavoval ochrann\'e9 bo\'9estvo F\'e9ni\'e8an\'f9,\ldblquote p\'ed\'9ae Ignat Donatelly a dod\'e1v\'e1, \'9ee podle star\'fdch b\'e1j\'ed, \'84\'85 kdy\'9e Herakles opustil evropsk\'e9 b\'f8ehy, aby se plavil na ostrov Erytheia na dalek\'e9m z\'e1pad\'ec, dostal od Helia zlatou \'e8\'ed\'9ai, kter\'e1 mu umo\'9e\'f2ovala plout i v noci.\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee tu m\'e1me zpr\'e1vu o pou\'9e\'edv\'e1n\'ed kompasu p\'f8i no\'e8n\'edch plavb\'e1ch.\par
\'84\'85 a tato \'e8\'ed\'9ae byla ve skute\'e8nosti kompas, kter\'e9mu star\'e9 n\'e1rody \'f8\'edkaly Lapis Heracleus.\ldblquote\par
P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee tak\'e9 Olm\'e9kov\'e9 m\'ecli vlastn\'ed formu kompasu. Sestrojili ho z le\'9at\'ecn\'e9ho st\'f8\'edb\'f8it\'e9ho magnetovce a tenk\'e9 ru\'e8i\'e8ky. Je to pouze n\'e1hoda? Z\'edskali znalost geomagnetick\'e9ho m\'ec\'f8en\'ed od F\'e9ni\'e8an\'f9, nebo se naopak proslul\'ed mo\'f8eplavci nechali inspirovat p\'f8i sv\'e9 n\'e1v\'9at\'ecv\'ec Nov\'e9ho sv\'ecta?\par
Bohyn\'ec Astarte, kter\'e1 st\'e1la na p\'f8\'eddi f\'e9nick\'fdch lod\'ed, by mohla b\'fdt odpov\'ecd\'ed na jednu z dal\'9a\'edch z\'e1had. Olm\'e9kov\'e9, nezn\'e1mo pro\'e8, m\'ecli zvl\'e1\'9atn\'ed vztah k p\'f8edm\'ect\'f9m ve tvaru velk\'e9ho p\'edsmene U. Tento symbol se objevuje na n\'e1bo\'9eensk\'fdch stavb\'e1ch i v pal\'e1c\'edch velmo\'9e\'f9. Pozd\'ecji ho p\'f8evzaly i dal\'9a\'ed civilizace, kter\'e9 se rozv\'edjely ve Veracruzu.\par
\'84V Santa Luise jsme pod tis\'edce let starou podlahou z p\'e1len\'e9 hl\'edny na\'9ali hrob dosp\'ecl\'e9ho \'e8lov\'ecka, kter\'fd le\'9eel obli\'e8ejem k zemi, s rozhozen\'fdma rukama a nohama. Kolem t\'ecla byly poh\'e1zeny ob\'ectn\'ed p\'f8edm\'ecty \endash zuby psa, \'falomky brusn\'e9ho kamene, nefritov\'fd koral a n\'e1u\'9anice. Z polohy kostry jsme usoudili, \'9ee byl nebo\'9et\'edk ulo\'9een do p\'f8ipraven\'e9ho hrobu kr\'e1tce po sv\'e9 smrti nebo dokonce za\'9eiva. Byla to kultovn\'ed ob\'ec\'9d, nebo snad pr\'f9vodce jin\'e9ho \'e8lov\'ecka, jeho\'9e statut podobn\'fd doprovod vy\'9eadoval? Vysv\'ectlen\'ed na sebe nedalo dlouho \'e8ekat: pod hrom\'e1dkou drobn\'fdch kam\'e9nk\'f9 jsme objevili poz\'f9statky dal\'9a\'edho mu\'9ee. Byl ulo\'9een do hrobu vsed\'ec, v \'fastech m\'ecl nefritov\'fd kor\'e1l, na prsou p\'f8\'edv\'ecsek a byl nat\'f8en oran\'9eovou barvou. P\'f9vodn\'ec byl zahalen do bavln\'ecn\'e9ho pl\'e1tna a jeho t\'eclo bylo posazeno na k\'e1men, pe\'e8liv\'ec otesan\'fd do tvaru U, kter\'fd byl ve Veracruzu symbolem v\'fdjime\'e8n\'e9ho postaven\'ed,\ldblquote uvedl americk\'fd archeolog Joffrey K. Wilkerson.\par
Kdy\'9e d\'e1vn\'ed obyvatel\'e9 Veracruzu cht\'ecli nazna\'e8it jedine\'e8nost nebo bo\'9esk\'fd statut, pro\'e8 zvolili zrovna tvar U? Co je na n\'ecm tak zvl\'e1\'9atn\'edho?\par
Dovoluji si nab\'eddnout vlastn\'ed hypot\'e9zu.\par
F\'e9nick\'e1 Astarte je vlastn\'ec syrskou podobou jm\'e9na I\'9atar. Tato n\'e1m ji\'9e dob\'f8e zn\'e1m\'e1 mezopotamsk\'e1 bohyn\'ec je spojov\'e1na s Venu\'9a\'ed, odkud p\'f8ilet\'ecla ve sv\'e9m nebesk\'e9m plavidle. \'c8asto je zobrazov\'e1na jako ok\'f8\'eddlen\'e1 bojovnice obklopen\'e1 nimbem hv\'eczd a s rohatou \'e8apkou na hlav\'ec. Jej\'edm symbolem je hv\'eczda v kruhu a zv\'ed\'f8etem kr\'e1va, lev nebo jin\'e1 ko\'e8kovit\'e1 \'9aelma.\par
Samotn\'e1 Venu\'9ae, z\'f8ejm\'ec proto, \'9ee se p\'f8i ur\'e8it\'e9m postaven\'ed v\'f9\'e8i Zemi a Slunci jev\'ed jako pouh\'fd srpek, b\'fdvala ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku naz\'fdv\'e1na rohatou (Venus cornata) a spojov\'e1na s rohat\'fdm skotem nebo s bohy opat\'f8en\'fdmi rohy. Tato znalost Venu\'9ain\'fdch srpkovit\'fdch f\'e1z\'ed je o to podivn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee ji nelze pouh\'fdm okem v\'f9bec rozeznat.\par
Pokud F\'e9ni\'e8an\'e9 p\'f8ivezli Astarte k Olm\'e9k\'f9m a sezn\'e1mili je s jej\'edm kultem, co asi zbylo z roh\'f9, kter\'e9 v Z\'e1toce kouzeln\'edk\'f9 neznali? Prvn\'ed skot p\'f8ivezli do Mexika a\'9e \'8apan\'ecl\'e9. P\'f8edstavu klasick\'fdch kravsk\'fdch roh\'f9 by nahradilo p\'edsmeno, kter\'e9 se jim sv\'fdm tvarem naprosto p\'f8esn\'ec podob\'e1 \endash U.\par
Pov\'ecdomost o Astarte nazna\'e8uje i n\'eckolik soch a reli\'e9f\'f9 postav ve zvl\'e1\'9atn\'edm kosmick\'e9m obleku a se symbolickou hv\'eczdou v kruhu. V\'9aechny byly nalezeny na Yucatanu.\par
Vousat\'ed holobr\'e1dci\par
O p\'f8\'edtomnosti F\'e9ni\'e8an\'f9 sv\'ecd\'e8\'ed i dal\'9a\'ed objevy. Pr\'e1v\'ec v La Vent\'ec se nach\'e1zelo vyobrazen\'ed \'e8lov\'ecka men\'9a\'ed postavy s v\'fdraznou bradou a v bot\'e1ch s nadzvednutou \'9api\'e8kou podobn\'fdch t\'ecm, jak\'e9 nosili F\'e9ni\'e8an\'e9. Sekera v jeho ruce se li\'9a\'ed od indi\'e1nsk\'fdch, ale je shodn\'e1 se zbran\'ecmi, pou\'9e\'edvan\'fdmi p\'f8ed tis\'edci lety na \'fazem\'ed Mezopot\'e1mie. Dal\'9a\'ed postavy s v\'fdrazn\'fdmi vousy zdobily velk\'e9 kameny v Monte Alb\'e1nu a st\'ecny jeskyn\'ec v Juxlahuace.\par
Je geneticky d\'e1no, \'9ee \'e8istokrevn\'fdm Indi\'e1n\'f9m vousy nerostou. P\'f8esto je v\'9aak nach\'e1z\'edme na \'f8ad\'ec vyobrazen\'ed. Historikov\'e9 tvrd\'ed, \'9ee \'9alo pouze o jakousi imitaci, podobnou um\'ecl\'fdm bradk\'e1m fara\'f3n\'f9. Pokud Olm\'e9kov\'e9 nosili napodobeniny vous\'f9 jako m\'f3dn\'ed \'e8i ritu\'e1ln\'ed dopln\'eck, \'e8\'edm byl tento zvyk inspirov\'e1n? A jak si m\'e1me vysv\'ectlit pas\'e1\'9e z posv\'e1tn\'e9 knihy Popol Vuh, kter\'e1 popisuje, jak kmen Quiche\'f9 zostudil skupinu sp\'edc\'edch nep\'f8\'e1tel? \'84\'85 vytrhali jim obo\'e8\'ed a vousy. A strhali jim tak\'e9 st\'f8\'edbrn\'e9 ozdoby ze \'9a\'edje, jejich \'e8elenky a n\'e1hrdeln\'edky.\ldblquote\par
Kdy\'9e poko\'f8en\'ed bojovn\'edci procitli, spali \endash snad pod vlivem n\'ecjak\'e9 drogy \endash velmi tvrd\'ec, p\'f8ekvapen\'ec se ptali: \'84Kdo n\'e1s to oloupil? Kdo n\'e1m to vytrhal na\'9ae vousy?\ldblquote\par
Quicheov\'e9, kte\'f8\'ed byli sou\'e8\'e1st\'ed n\'e1roda May\'f9, se tedy p\'f8i sv\'e9m p\'f8\'edchodu na Yucatan setk\'e1vali s kmeny, jejich\'9e p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9m rostly vousy. Museli to zcela jist\'ec b\'fdt potomci lid\'ed neindi\'e1nsk\'e9ho p\'f9vodu.\par
Text skr\'fdv\'e1 je\'9at\'ec jednu zvl\'e1\'9atn\'ed informaci. \'84A nastrojili to tak, aby je pon\'ed\'9eili a aby je zahanbili a aby jim uk\'e1zali, jakou moc m\'e1 lid Quiche\'f9.\ldblquote\par
Odkud Quicheov\'e9 v\'ecd\'ecli, \'9ee ztr\'e1ta vous\'f9 bude pro nep\'f8\'edtele tak poni\'9euj\'edc\'ed?\par
P\'f8ij\'edt o svou mu\'9enou ozdobu byla pro bojovn\'edky \'e8etn\'fdch civilizac\'ed starov\'eck\'e9ho Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu velk\'e1 potupa, v indi\'e1nsk\'e9m prost\'f8ed\'ed Mezoameriky by ale tato skute\'e8nost m\'ecla b\'fdt naprosto nezn\'e1m\'e1.\par
Dobyvatel\'e9 hlubin\par
Mezi star\'fdmi bo\'9estvy se vyskytuje i zvl\'e1\'9atn\'ed postava vousat\'e9ho boha jeskyn\'ed jm\'e9nem Tepeyolloti, co\'9e znamen\'e1 Srdce hory. Olm\'e9kov\'e9 ho z\'f8ejm\'ec uct\'edvali v kamenn\'fdch chr\'e1mech nebo v um\'ecle vybudovan\'fdch podzemn\'edch prostor\'e1ch hor. Jeho symbolem byl podivn\'fd n\'e1stroj p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed kr\'e1tkou sb\'edje\'e8ku. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee jde o plamenomet ur\'e8en\'fd k rozb\'edjen\'ed horniny.\par
Na n\'eckter\'fdch st\'e9l\'e1ch rozpozn\'e1v\'e1me \'84d\'ecln\'edky\ldblquote v hlubin\'e1ch zem\'ec. \'c8asto p\'f8itom na st\'ecnu p\'f8ed sebou m\'ed\'f8\'ed n\'ecjak\'fdm n\'e1\'f8ad\'edm. Tak\'e9 na takzvan\'fdch olt\'e1\'f8\'edch, obrovsk\'fdch kamenn\'fdch bloc\'edch nalezen\'fdch v La Vent\'ec, jsou \'e8asto zobrazov\'e1ni lid\'e9, vych\'e1zej\'edc\'ed jako by z podzemn\'edch prostor. Hlavu jim kryje helma. Na jej\'ed \'e8eln\'ed \'e8\'e1sti je upevn\'ecno cosi, co velmi p\'f8ipom\'edn\'e1 kovov\'e9 zrc\'e1tko, kter\'e9 je\'9at\'ec p\'f8ed kr\'e1tk\'fdm \'e8asem zdobilo \'e8elo nejednoho l\'e9ka\'f8e a s jeho\'9e pomoc\'ed zkoumal \'84temn\'e9 hlubiny\ldblquote zan\'edcen\'e9ho krku.\par
Naprosto stejn\'e9 p\'f8edm\'ecty byly ve velk\'e9m po\'e8tu zakop\'e1ny v ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fdch br\'e1zd\'e1ch, vylo\'9een\'fdch r\'f9znobarevn\'fdm j\'edlem. Jsou to konk\'e1vn\'ed zrcadla z krystalick\'fdch \'9eelezn\'fdch rud (magnetovce a hematitu), kter\'e1 jejich v\'fdrobci dokonale vyle\'9atili. Odborn\'edci soud\'ed, \'9ee mohla b\'fdt vyu\'9e\'edv\'e1na k zapalov\'e1n\'ed ohn\'ec soust\'f8ed\'ecn\'edm slune\'e8n\'edch paprsk\'f9 do ohniska nebo k nezn\'e1m\'fdm ritu\'e1ln\'edm ob\'f8ad\'f9m.\par
Ale co kdy\'9e \'9alo o jednoduch\'e9 za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 pom\'e1halo (stejn\'e9 jako pozd\'ecji novodob\'fdm l\'e9ka\'f8\'f9m) odr\'e1\'9eet sv\'ectlo z centr\'e1ln\'edho zdroje na p\'f8esn\'ec dan\'e9 m\'edsto?\par
P\'f8edstavme si tu situaci. Ve \'9atole pracuje n\'eckolik horn\'edk\'f9. Nad \'9e\'edlou s drahokamy nebo zlat\'fdmi zrnky je zav\'ec\'9aen podlouhl\'fd zdroj um\'ecl\'e9ho sv\'ectla, kter\'e9 pad\'e1 kolmo dol\'f9. Zrc\'e1tka na helm\'e1ch horn\'edk\'f9 odr\'e1\'9eej\'ed jeho z\'e1\'f8i jako bodov\'fd reflektor, p\'f8\'edmo na pot\'f8ebn\'e9 m\'edsto.\par
Jeden z reli\'e9f\'f9 z Tres Zapotes zachycuje sc\'e9nu z podzem\'ed, v n\'ed\'9e krom\'ec hlavn\'edch postav stoj\'ed i sluha s jak\'fdmsi osv\'ectlovac\'edm za\'f8\'edzen\'edm v ruce. Je to ty\'e8, z jej\'edho\'9e horn\'edho konce se line sv\'ectlo. Rozhodn\'ec nejde o ho\'f8\'edc\'ed lou\'e8. Horn\'ed konec, m\'edsto aby byl jako spr\'e1vn\'e1 pochode\'f2 roz\'9a\'ed\'f8en, se zu\'9euje do ostr\'e9 \'9api\'e8ky. \'8airok\'fd proud paprsk\'f9 toti\'9e m\'ed\'f8\'ed jen jedn\'edm sm\'ecrem.\par
Znalost tohoto studen\'e9ho um\'ecl\'e9ho osv\'ectlen\'ed nazna\'e8uje i posv\'e1tn\'e1 kniha Popol Vuh. Dvojice hrdin\'f9 se dost\'e1v\'e1 do Xibalby, hr\'f9zn\'e9ho m\'edsta v podsv\'ect\'ed, kter\'e9 se nach\'e1z\'ed kdesi v hlubin\'e1ch zem\'ec. \'84Hun-Hunahp\'fa a Vucub-Hunahp\'fa vstoupili do Domu temnot, tam dostali lou\'e8\'85 B\'edl\'e1 d\'fdka se jmenovala ta lou\'e8\'85 Byla \'9api\'e8at\'e1 a ostr\'e1 a leskl\'e1 jak kost. A byla n\'e1ramn\'ec tvrd\'e1, ta lou\'e8 z Xibalby.\ldblquote\par
Kr\'e1tk\'fd text p\'f8in\'e1\'9a\'ed zaj\'edmav\'e9 informace. Sv\'ectlo nem\'eclo obvyklou barvu ohn\'ec, bylo chladn\'e9 b\'edl\'e9 (nazna\'e8uje to neobvykl\'e9 jm\'e9no B\'edl\'e1 d\'fdka) a studen\'e9 (lou\'e8 se leskla jak kost). Nejp\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'ed je ale sd\'eclen\'ed, \'9ee byla \'9api\'e8at\'e1 a ostr\'e1. Dlouh\'fd \'fazk\'fd hrot d\'f8eva po zap\'e1len\'ed vyd\'e1v\'e1 jen slabou z\'e1\'f8i, rychle ho\'f8\'ed a m\'e1 tendenci zhas\'ednat.\par
A aby n\'e1\'9a rostouc\'ed pocit rozpak\'f9 z neobvykl\'fdch v\'fdjev\'f9 byl je\'9at\'ec siln\'ecj\'9a\'ed, st\'e9la ze Chalcatzinga p\'f8edstavuje b\'edlou \'9eenu s \'9a\'e1tkem na hlav\'ec, jak stoj\'ed u jak\'e9hosi slo\'9eit\'e9ho stroje, a dal\'9a\'ed kamenn\'e1 tabulka zobrazuje i pro laika dob\'f8e rozpoznateln\'fd d\'f9ln\'ed kombajn.\par
Zmatek nad zmatek\par
T\'e9m\'ec\'f8 v\'9ae, co o Olm\'e9c\'edch doposud v\'edme, je opat\'f8eno men\'9a\'edm \'e8i v\'ect\'9a\'edm otazn\'edkem. Odhalen\'e9 skute\'e8nosti nedovoluj\'ed vytvo\'f8it jasn\'fd obraz o \'9eivot\'ec t\'e9to tajemn\'e9 spole\'e8nosti a ka\'9ed\'fd nov\'fd poznatek a archeologick\'fd objev n\'e1s svad\'ed do st\'e1le propleten\'ecj\'9a\'edho labyrintu domn\'ecnek. Brod\'edme se v p\'f8\'edvalu rozpor\'f9.\par
N\'eckte\'f8\'ed vousat\'ed mu\'9ei na reli\'e9fech nos\'ed f\'e9nick\'fd \'fabor a zbran\'ec, jin\'ed jsou zobrazov\'e1ni s technikou, kterou podle na\'9aich p\'f8edstav F\'e9ni\'e8an\'e9 nikdy neznali.\par
Znamen\'e1 to, \'9ee se Olm\'e9kov\'e9 sice dostali do kontaktu s plavci z Bl\'edzk\'e9ho v\'fdchodu, ale \'84vousat\'ed horn\'edci\ldblquote byli n\'eckdo \'fapln\'ec jin\'fd?\par
Stejn\'e9 dilema t\'ed\'9e\'ed i ob\'f8\'ed olm\'e9ck\'e9 hlavy. Jejich rysy jsou negroidn\'ed a tvar lebky v\'ect\'9ainou kulat\'fd. Vynikaj\'edc\'ed polsk\'fd antropolog profesor Andrzej Werci\'f1ski zjistil, \'9ee 13,5 procenta lebek z ran\'e9ho olm\'e9ck\'e9ho poh\'f8ebi\'9at\'ec nese v\'fdrazn\'e9 \'e8erno\'9ask\'e9 rysy.\par
Tis\'edce jin\'fdch so\'9aek ale naopak ukazuj\'ed Olm\'e9ky jako lidi s dlouhou lebkou.\par
Nav\'edc antropolog Silvia Gonzales dosp\'ecl k z\'e1v\'ecru, \'9ee n\'eckter\'e9 tis\'edce let star\'e9 ostatky nalezen\'e9 v Mexiku nepat\'f8ily ani \'e8ernoch\'f9m, ani indi\'e1n\'f9m, ale lidem dolichofalick\'e9ho typu, k n\'ecmu\'9e se nap\'f8\'edklad \'f8ad\'ed typicky dlouholeb\'ed Skandin\'e1vci.\par
Archeologov\'e9 zkoumaj\'edc\'ed Chr\'e1m voj\'e1k\'f9 na Yucatanu zpr\'e1vu o nordick\'e9m plemeni potvrdili. Mezi star\'fdmi malbami se nach\'e1zely i v\'fdjevy v\'e1le\'e8n\'fdch epizod. Na n\'eckter\'fdch jsou lid\'e9 se sv\'ectlou plet\'ed a dlouh\'fdmi \'9elut\'fdmi vlasy pora\'9een\'ed v bitv\'ec a voj\'e1ci s tmavou plet\'ed je p\'f8in\'e1\'9aej\'ed za ob\'ec\'9d.\par
To v\'9ae zd\'e1nliv\'ec vyb\'edz\'ed k z\'e1v\'ecru, \'9ee se Olm\'e9kov\'e9 st\'fdkali s mnoha dal\'9a\'edmi z\'e1mo\'f8sk\'fdmi civilizacemi, s lidmi plav\'fdmi, rudovlas\'fdmi i \'e8ern\'e9 pleti, a tyto kontakty byly dlouhodob\'e9. Pro\'e8 ale potom o Olm\'e9c\'edch nenach\'e1z\'edme ve Star\'e9m sv\'ect\'ec \'9e\'e1dn\'e9 zpr\'e1vy?\par
Lze pochopit, \'9ee by \'84bob\'f8\'edka ml\'e8en\'ed\ldblquote spolehliv\'ec plnili F\'e9ni\'e8an\'e9. Monopol bezkonkuren\'e8n\'edch p\'e1n\'f9 mo\'f8e si udr\'9eovali mimo jin\'e9 t\'edm, \'9ee nikomu nep\'f8ed\'e1vali sv\'e9 mapy, zku\'9aenosti a poznatky. Pro\'e8 ale o olm\'e9ck\'e9m panstv\'ed nen\'ed jedin\'e1 zm\'ednka v historick\'fdch an\'e1lech jin\'fdch n\'e1rod\'f9? Bylo to p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een\'e9 obchodn\'ed tajemstv\'ed, nebo o n\'ecm prost\'ec nikdo nev\'ecd\'ecl?\par
Olm\'e9kov\'e9 sv\'f9j kalend\'e1\'f8 zah\'e1jili rokem 3113 p\'f8ed Kristem a posledn\'ed, n\'e1m prozat\'edm zn\'e1m\'fd \'e8asov\'fd \'fadaj, kter\'fd o sob\'ec zanechali, poch\'e1z\'ed z roku 31 p\'f8ed Kristem.\par
Rozmanitost kostern\'edch n\'e1lez\'f9 a artefakt\'f9 nazna\'e8uje, \'9ee p\'f8ev\'e1\'9enou \'e8\'e1st t\'e9to doby v Z\'e1toce kouzeln\'edk\'f9 \'9eily vedle sebe r\'f9zn\'e9 rasy. Rozhodn\'ec nemohlo j\'edt o ojedin\'ecl\'e1 a \'e8asov\'ec \'fazce omezen\'e1 setk\'e1n\'ed.\par
K tomuto z\'e1v\'ecru m\'ec p\'f8iv\'e1d\'ed n\'e1sleduj\'edc\'ed fakta:\par
1. St\'e1\'f8\'ed ob\'f8\'edch hlav nelze ur\'e8it. Nach\'e1zely se ale jak v nejstar\'9a\'edch, tak i v nejmlad\'9a\'edch olm\'e9ck\'fdch ceremoni\'e1ln\'edch centrech. Byly tedy vytv\'e1\'f8eny neust\'e1le po v\'edce ne\'9e tis\'edc let. A nejde o opakov\'e1n\'ed jednoho a t\'e9ho\'9e vzoru. Ka\'9ed\'e1 hlava m\'e1 vlastn\'ed tv\'e1\'f8 a jinou helmu. To dokazuje, \'9ee lid\'e9 s negroidn\'edmi rysy nemohli b\'fdt v\'fdjime\'e8n\'fdmi n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky. Pokud by \'9alo jednor\'e1zovou, po\'e8etn\'ec nutn\'ec omezenou invazi z Afriky, \'e8ern\'ed p\'f8ist\'echovalci by zcela z\'e1konit\'ec daleko rychleji splynuli s domorodci.\par
2. Star\'e9 mexick\'e9 civilizace a\'9e do p\'f8\'edchodu \'8apan\'ecl\'f9 nevyu\'9e\'edvaly k doprav\'ec kolo a neznaly ani primitivn\'ed pluh. Jejich p\'f8\'edslu\'9an\'edci sv\'e1 pole obd\'ecl\'e1vali pouze motykou a n\'e1strojem p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edm r\'fd\'e8. Ve\'9aker\'e9 n\'e1klady nosili na z\'e1dech. I kdy\'9e p\'f9vod pluhu a kola je nejasn\'fd, v oblasti severn\'ed Mezopot\'e1mie se oboj\'ed pou\'9e\'edvalo ji\'9e 6 000 let p\'f8ed Kristem, na severu Evropy byly nalezeny stopy r\'e1del z obdob\'ed okolo roku 3500 p\'f8ed Kristem a stejn\'ec star\'e9 byly i poh\'f8ebn\'ed vozy. Pluh i kolo znali ji\'9e prvn\'ed Egyp\'9dan\'e9. Jak je tedy mo\'9en\'e9, \'9ee p\'f8ist\'echovalci, kte\'f8\'ed podle historik\'f9 museli p\'f8ij\'edt z n\'eckter\'e9 z t\'ecchto oblast\'ed, nep\'f8inesli znalost t\'ecchto tak u\'9eite\'e8n\'fdch n\'e1stroj\'f9 i do sv\'e9ho nov\'e9ho domova za oce\'e1nem? I kdy\'9e v Mexiku ne\'9eila ta\'9en\'e1 zv\'ed\'f8ata, je jist\'ec leh\'e8\'ed tla\'e8it dvoukolov\'fd voz\'edk, ne\'9e n\'e1klad n\'e9st na vlastn\'edch z\'e1dech. Nav\'edc kdy\'9e ve m\'ecstech existovaly kvalitn\'ed cesty.\par
3. Podobn\'fd nesoulad doprov\'e1z\'ed i zpracov\'e1n\'ed kov\'f9. Zat\'edmco ve Star\'e9m sv\'ect\'ec se z nich doslova ve velk\'e9m zhotovovaly zbran\'ec a n\'e1\'f8ad\'ed, na mexick\'e9m pob\'f8e\'9e\'ed odl\'e9vali pouze ozdoby z m\'ecdi a drah\'fdch kov\'f9. \'8eelezo nebylo vyr\'e1b\'ecno v\'f9bec.\par
Potopen\'e9 m\'ecsto\par
I kdy\'9e byli Olm\'e9kov\'e9 v toku tis\'edcilet\'ed velmi pravd\'ecpodobn\'ec poct\'ecni n\'eckolika ojedin\'ecl\'fdmi n\'e1v\'9at\'ecvami ze z\'e1mo\'f8\'ed, jejich v\'fdjime\'e8n\'e1 kultura vyv\'ecrala ze zcela jin\'e9ho pramene. A tvo\'f8ili ji lid\'e9 r\'f9zn\'fdch ras.\par
Toto na prvn\'ed pohled naprosto nesmysln\'e9 tvrzen\'ed podporuje ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e1 posv\'e1tn\'e1 kniha Popol Vuh. Podle n\'ed kmen Quiche\'f9 vy\'9ael z m\'edsta, kde bylo shrom\'e1\'9ed\'ecno mno\'9estv\'ed jin\'fdch n\'e1rod\'f9. \'84Bylo tam mnoho lid\'ed. V\'9aichni \'9eili spole\'e8n\'ec, nesm\'edrn\'e9 mno\'9estv\'ed jich bylo, a tak tam putovali, tam na v\'fdchod\'ec.\'85 a byli tam ve velk\'e9m po\'e8tu lid\'e9 \'e8ern\'ed i lid\'e9 b\'edl\'ed. Lid\'e9 r\'f9zn\'fdch tv\'e1\'f8\'ed i lid\'e9 r\'f9zn\'fdch jazyk\'f9, a\'9e bylo s podivem je sly\'9aet\'85\ldblquote\par
Ti v\'9aichni pob\'fdvali v zemi, kter\'e1 byla zcela zni\'e8ena drtivou zk\'e1zou, a proto ji museli opustit.\par
\'84Nen\'ed zcela jist\'e9, jak se dostali p\'f8es mo\'f8e. Jako by ani mo\'f8e nebylo, dostali se na tento b\'f8eh. P\'f8e\'9ali po kamenech, vinouc\'edch se v p\'edsku. Proto je nazvali \'82Se\'f8azen\'e9 kameny\lquote a \'82Rozryt\'e9 p\'eds\'e8iny\lquote , tato jm\'e9na jim dali, kdy\'9e putovali p\'f8es mo\'f8e; vody se p\'f8ed nimi rozestoupily, kdy\'9e p\'f8ech\'e1zeli mo\'f8e.\ldblquote\par
Nejbli\'9e\'9a\'edm kouskem zem\'ec z Yucatanu sm\'ecrem na v\'fdchod je Kuba. Mohli pr\'e1v\'ec odtud p\'f8ij\'edt Olm\'e9kov\'e9?\par
Je\'9at\'ec doned\'e1vna by odpov\'ecd\'ed bylo rozhodn\'e9 ne. Jen\'9ee nejnov\'ecj\'9a\'ed archeologick\'e9 objevy zcela zm\'ecnily situaci.\par
V roce 2000 se t\'fdmu kanadsk\'fdch v\'fdzkumn\'edk\'f9 poda\'f8ilo nafilmovat ruiny z\'e1hadn\'e9ho m\'ecsta, utopen\'e9ho na dn\'ec mo\'f8e mezi Yucatanem a Kubou. Podmo\'f8sk\'fd robot, vybaven\'fd speci\'e1ln\'edm sonarem a kamerou, odhalil pyramidy, chr\'e1my a \'f8adu dal\'9a\'edch velk\'fdch budov, kter\'e9 spojuj\'ed \'9airok\'e9 silnice.\par
Podle badatelky Pauliny Zelitsk\'e9 jde o ohromn\'e9 struktury, je\'9e mohly b\'fdt centrem nezn\'e1m\'e9 civilizace.\par
Podivuhodn\'e9 m\'ecsto je vytvo\'f8eno z obrovsk\'fdch otesan\'fdch a vyhlazen\'fdch kv\'e1dr\'f9. Jednotliv\'e9 bloky m\'ec\'f8\'ed na d\'e9lku dva a\'9e \'9aest metr\'f9. N\'eckter\'e9 jsou p\'f8evr\'e1cen\'e9, mnoho jich pokr\'fdv\'e1 b\'edl\'fd p\'edsek, charakteristick\'fd pro tuto oblast. Budovy maj\'ed p\'f9dorys pravo\'fahl\'fdch tvar\'f9 i kruhu. N\'eckter\'e9 se stup\'f2ovit\'ec zvedaj\'ed vzh\'f9ru. Na jednom kameni kamera odhalila \'e8\'e1st n\'e1pisu v nezn\'e1m\'e9m p\'edsmu.\par
V\'fdzkum pokra\'e8uje jen velmi pomalu. Zt\'ec\'9euj\'ed ho siln\'e9 mo\'f8sk\'e9 proudy, zv\'ed\'f8en\'fd p\'edsek a tak\'e9 nedostatek sv\'ectla. M\'ecsto le\'9e\'ed v hloubce 650 metr\'f9.\par
Kub\'e1nsk\'fd geolog Manuel Iturralde prohl\'e1sil, \'9ee pou\'9eit\'e9 kameny maj\'ed velmi zvl\'e1\'9atn\'ed strukturu a nelze je jednozna\'e8n\'ec identifikovat. Na pohled p\'f8ipom\'ednaj\'ed \'9eulu, ale ta se v Karibiku nevyskytuje. Z\'e1kladn\'ed horninou je zde v\'e1penec.\par
Podle Zelitsk\'e9 bylo m\'ecsto sou\'e8\'e1st\'ed asi 150 kilometr\'f9 dlouh\'e9ho \'fazk\'e9ho p\'e1su pevniny, kter\'fd jako p\'f8irozen\'fd most spojoval Kubu s Yucatanem a byl zni\'e8en n\'e1sledkem n\'ecjak\'e9 p\'f8\'edrodn\'ed katastrofy. V \'favahu p\'f8ich\'e1z\'ed zem\'ect\'f8esen\'ed, v\'fdbuch sopky nebo sr\'e1\'9eka s meteoritem.\par
\'84\'85 stalo se to, kdy\'9e se zem\'ec za\'e8ala probouzet. Nikdo nev\'ecd\'ecl, co je\'9at\'ec m\'f9\'9ee p\'f8ij\'edt. Padal ohniv\'fd d\'e9\'9a\'9d, spadl popel, kamen\'ed a stromy se za\'e8aly skl\'e1n\'ect k zemi. Sk\'e1ly a stromy byly rozbit\'e9\'85 Bylo vid\'ect lidi, kte\'f8\'ed pob\'edhaj\'ed sem a tam, jeden vr\'e1\'9eel do druh\'e9ho, pln\'ed zoufalstv\'ed se pokou\'9aeli vyl\'e9zt na sv\'e9 domy, ale domy se k\'e1cely a oni klesali k zemi, cht\'ecli vyl\'e9zt na stromy, av\'9aak stromy je ze sebe set\'f8\'e1sly, cht\'ecli ut\'e9ci do jeskyn\'ed, jeskyn\'ec se v\'9aak p\'f8ed nimi uzav\'f8ely\'85 Zasypalo je na p\'edse\'e8n\'e9m mo\'f8sk\'e9m b\'f8ehu \endash a tehdy se p\'f8ivalily stra\'9an\'e9 vlny,\ldblquote popisuje katastrofu Popol Vuh.\par
Zd\'e1 se, \'9ee velk\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed vyvolal v\'fdbuch sopky, ale mohlo j\'edt i o \'fader z kosmu. \'84Z nebe se utrhl Ohniv\'fd had\'85,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 dal\'9a\'ed text. Ka\'9edop\'e1dn\'ec p\'f9da se dala do pohybu, ohe\'f2 a teprve pak voda zp\'f9sobily v\'9aeobecnou zk\'e1zu.\par
Lze p\'f8ipustit, \'9ee dlouh\'fd \'fazk\'fd p\'e1s zni\'e8en\'e9 pevniny se pot\'e1p\'ecl postupn\'ec. To umo\'9enilo t\'ecm, kte\'f8\'ed p\'f8e\'9eili, p\'f8ej\'edt na Yucatan po trosk\'e1ch, vy\'e8n\'edvaj\'edc\'edch nad hladinu. \'84Jako by ani mo\'f8e nebylo, dostali se na tento b\'f8eh. P\'f8e\'9ali po kamenech, vinouc\'edch se v p\'edsku.\ldblquote\par
Objeven\'e9 potopen\'e9 m\'ecsto jist\'ec nebylo jedin\'fdm s\'eddlem t\'e9to oblasti. P\'e1tr\'e1n\'ed po dal\'9a\'edch se p\'f8ipravuje. Snahu pos\'edlilo zji\'9at\'ecn\'ed, \'9ee se na dn\'ec jin\'e9 zkouman\'e9 oblasti vyskytuj\'ed obrovsk\'e9, pravd\'ecpodobn\'ec um\'ecle vytvo\'f8en\'e9 troj\'faheln\'edky. Jejich p\'f9vod se prozat\'edm nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit.\par
Ji\'9e v minul\'e9m stolet\'ed vzru\'9ail ve\'f8ejnost n\'e1lez zdi pod hladinou u ostrova Bimini a ned\'e1vno se objevily zpr\'e1vy o obrovsk\'e9m \'fatvaru, pono\'f8en\'e9m nedaleko Floridy. T\'ecleso z\'f8eteln\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 pyramidu. Vyr\'f9st\'e1 ze \'e8tvercov\'e9 z\'e1kladny o stran\'ec dlouh\'e9 300 metr\'f9 a dosahuje v\'fd\'9aky 240 metr\'f9, co\'9e t\'e9m\'ec\'f8 o sto metr\'f9 p\'f8ekon\'e1v\'e1 Velkou pyramidu v Gize. Vrcholek je obrostl\'fd koraly, a tak lze jen obt\'ed\'9en\'ec ur\'e8it, zda jde o n\'e1hodn\'fd p\'f8\'edrodn\'ed \'fatvar, nebo o um\'ecle vytvo\'f8enou stavbu.\par
Dosavadn\'ed v\'fdzkum p\'f8ivedl archeology k z\'e1v\'ecru, \'9ee m\'ecsto potopen\'e9 u Kuby bylo zni\'e8eno p\'f8ed p\'ecti a\'9e \'9aesti tis\'edci lety. Olm\'e9ck\'fd kalend\'e1\'f8 za\'e8\'edn\'e1 z\'e1hadn\'fdm datem, kter\'fd v p\'f8epo\'e8tu p\'f8edstavuje rok 3113 p\'f8ed Kristem. Byl to rok zk\'e1zy jejich p\'f9vodn\'edho domova a za\'e8\'e1tek nov\'e9 \'e9ry v Z\'e1toce kouzeln\'edk\'f9? P\'f8inesli si p\'f8edstavitel\'e9 t\'e9to velmi vysp\'ecl\'e9 civilizace sv\'e9 v\'ecdomosti ze zem\'ec, kter\'e1 skon\'e8ila na dn\'ec oce\'e1nu?\par
III. Dech nezn\'e1ma\par
Zk\'e1za byla dokonal\'e1, ale nikoli absolutn\'ed. Cel\'e1 m\'ecsta zmizela v mo\'f8i. Mnoho lid\'ed zahynulo. Ti, kte\'f8\'ed p\'f8e\'e8kali katastrofu, putovali d\'ecsivou tmou; ve zmatku, hladov\'ed a vy\'e8erpan\'ed hledali nov\'e9 \'fato\'e8i\'9at\'ec. \'c8ekali na \'fasvit, kter\'fd nep\'f8ich\'e1zel. Sope\'e8n\'fdm popelem zne\'e8i\'9at\'ecn\'e1 atmosf\'e9ra nedovolovala slunci pol\'edbit zran\'ecnou zemi. Klima se na\'e8as prudce zm\'ecnilo. Mrzlo a padaly ledov\'e9 kroupy. P\'f8i katastrof\'ec ztratili ohe\'f2. Tr\'e1pila je neust\'e1l\'e1 zima a temnota. Modlili se a vz\'fdvali slunce, aby se kone\'e8n\'ec uk\'e1zalo. Kdy\'9e po velmi dlouh\'e9 dob\'ec znovu vy\'9alo, stalo se n\'ecco velmi zvl\'e1\'9atn\'edho.\par
Popol Vuh \'f8\'edk\'e1 doslova: \'84Ne\'9e slunce vy\'9alo, povrch zem\'ec byl vlhk\'fd a bl\'e1tiv\'fd, dokud nevy\'9alo slunce. Nyn\'ed v\'9aak slunce vy\'9alo a bylo podobn\'e9 \'e8lov\'ecku. A jeho \'9e\'e1r byl k nevyst\'e1n\'ed. A to se je\'9at\'ec p\'f8i sv\'e9m zrodu uk\'e1zalo jen na chv\'edli a z\'f9stalo na nebi jako zrcadlo. Ur\'e8it\'ec to nebylo slunce, kter\'e9 vid\'edme dnes.\par
Jak rozum\'ect tvrzen\'ed, \'9ee slunce bylo podobn\'e9 \'e8lov\'ecku? M\'eclo jin\'fd, ne klasicky kulat\'fd, ale nepochopiteln\'ec podlouhl\'fd tvar, t\'f8eba jako v\'e1lec s v\'fdb\'ec\'9eky, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edmi nohy a ruce, stejn\'ec jako n\'eckter\'e9 sou\'e8asn\'e9 kosmick\'e9 sondy?\par
To by ov\'9aem znamenalo, \'9ee Quicheov\'e9 na nebi pozorovali \'fapln\'ec jin\'e9 t\'ecleso. Dal\'9a\'ed \'fadaj to potvrzuje. Slunce se uk\'e1zalo jen kr\'e1tce a z\'f9stalo na nebi jako zrcadlo. Znamen\'e1 to, \'9ee se lesklo a odr\'e1\'9eelo sv\'ectlo? Nebo se t\'edm rovnou \'f8\'edk\'e1, \'9ee bylo kovov\'e9?\par
Pro\'e8 byl jeho \'9e\'e1r k nevyst\'e1n\'ed? Jen proto, \'9ee po dlouh\'e9m \'fadob\'ed tmy pot\'f8ebovaly unaven\'e9 o\'e8i znovu p\'f8ivyknout denn\'edmu jasu? O sv\'ectle zde ov\'9aem nen\'ed \'f8e\'e8. Probl\'e9mem byl nep\'f8edstaviteln\'fd \'9e\'e1r. Mo\'9en\'e1 t\'edm nen\'ed m\'edn\'ecno p\'f8\'edli\'9an\'e9 teplo, ale jak\'fdsi druh z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 p\'f9sobilo na lidi velmi nep\'f8\'edjemn\'ec. Byla to p\'f8irozen\'e1 vlastnost t\'eclesa, nebo byl onen \'9e\'e1r vyvol\'e1n um\'ecle?\par
Neobjevil se na nebesk\'e9 klenb\'ec n\'ecjak\'fd ciz\'ed objekt? Nep\'f8in\'e1\'9a\'ed Popol Vuh v t\'e9to pas\'e1\'9ei nejstar\'9a\'ed p\'edsemn\'ec zaznamenan\'e9 sv\'ecdectv\'ed o v\'fdskytu UFO nad Mezoamerikou? Podporuj\'ed tuto domn\'ecnku i dal\'9a\'ed neobvykl\'e9 indicie?\par
Nositel\'e9 boh\'f9\par
P\'f8edt\'edm, ne\'9e na obloze za\'e8alo z\'e1\'f8it nezn\'e1m\'e9 t\'ecleso, kmeny putuj\'edc\'ed v temnot\'ec neslou\'9eily boh\'f9m ani jim nep\'f8in\'e1\'9aely ob\'ecti. Lid\'e9 \'84\'85 jen pozvedali tv\'e1\'f8 k nebi a nev\'ecd\'ecli, pro\'e8 se dostali tak daleko, co tu \'e8in\'ed\ldblquote . Pak se jejich v\'f9dcov\'e9 doslechli o v\'fdjime\'e8n\'e9m m\'edst\'ec naz\'fdvan\'e9m Tull\'e1n-Zuiva, Tullsk\'e1 jeskyn\'ec nebo tak\'e9 Sedm sluj\'ed \'e8i Sedm rokl\'ed. Vydali se k n\'ecmu.\par
\'84I dorazili v\'9aichni do Tull\'e1nu. Bezpo\'e8tu bylo lid\'ed, kte\'f8\'ed tam dorazili. P\'f8i\'9ali v obrovsk\'fdch z\'e1stupech a spo\'f8\'e1dan\'ec. A zde se objevili jejich bohov\'e9,\ldblquote uv\'e1d\'ed Popol Vuh. P\'f8\'edb\'ech pokra\'e8uje pon\'eckud zvl\'e1\'9atn\'ed epizodou. Lid\'e9 se bo\'9estv\'f9m neklan\'ecli, ale nalo\'9eili si je na z\'e1da. \'84Prvn\'ed z t\'ecch kabavuil\'f9 bo\'9esk\'fdch podob byl Tohil, to bylo jeho jm\'e9no, a Balam-Quitze (jeden ze \'e8ty\'f8 prap\'f8edk\'f9 a hlavn\'edch p\'f8edstavitel\'f9 kmene Quich\'e9 \endash pozn. aut.) si ho vlo\'9eil do truhlice na z\'e1da. A druh\'fd kabavuil byl Avilix, to bylo jeho jm\'e9no, a vzal ho Balam-Acab.\ldblquote\par
Tak\'e9 dal\'9a\'ed bohy si vybran\'ed jedinci nalo\'9eili na z\'e1da. \'8alo tedy o n\'ecjak\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 nebo kamenn\'e9 modly, kter\'e9 nalezli v Tullsk\'e9 jeskyni?\par
Polsk\'fd spisovatel Ryszard Winer je autorem sv\'e9r\'e1zn\'e9 hypot\'e9zy o p\'f8\'edletu mimozemsk\'fdch bytost\'ed velmi mal\'e9ho vzr\'f9stu, kter\'e9 se vzhledem k tomu, \'9ee jejich t\'ecla byla uvykl\'e1 na jinou gravitaci, nedok\'e1zaly samy pohybovat po na\'9a\'ed planet\'ec a musely b\'fdt lidmi \endash \'84sv\'fdmi uct\'edva\'e8i\ldblquote \endash no\'9aeny na z\'e1dech. Vzpom\'ednka na takovouto neobvyklou p\'f8epravu \'84boh\'f9\ldblquote , doslova sed\'edc\'edch na krku sv\'e9ho nositele, se dochovala v sakr\'e1ln\'edm um\'ecn\'ed a m\'fdtech nejstar\'9a\'edch n\'e1bo\'9eenstv\'ed sv\'ecta. Krom\'ec Sumeru, Indie a Egypta ji nach\'e1z\'edme tak\'e9 na jednom z nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edch archeologick\'fdch nalezi\'9a\'9d Kolumbie, v San Augustinu.\par
V d\'e1vn\'e9 minulosti byl tento kraj, rozlo\'9een\'fd na \'9airok\'fdch plo\'9ain\'e1ch po obou stran\'e1ch ka\'f2onu tvo\'f8en\'e9ho horn\'edm tokem \'f8eky Magdalena, ob\'fdv\'e1n nezn\'e1mou kulturou, kter\'e1 po sob\'ec zanechala bezpo\'e8et monolit\'f9, sarkof\'e1g\'f9, skaln\'edch rytin a p\'f8edev\'9a\'edm udivuj\'edc\'ed mno\'9estv\'ed soch. Na plo\'9ae t\'e9m\'ec\'f8 650 kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch je rozeseto v\'edce ne\'9e t\'f8i stovky figur lid\'ed, zv\'ed\'f8at a z\'e1hadn\'fdch bytost\'ed.\par
V\'ecdci se dodnes nedok\'e1zali shodnout, kdo a kdy San Augustin ob\'fdval. Nejsm\'eclej\'9a\'ed odhady p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee se toto ceremoni\'e1ln\'ed centrum rozv\'edjelo ji\'9e okolo roku 3100 p\'f8ed Kristem. Tedy zhruba v dob\'ec, kterou Olm\'e9kov\'e9 a Mayov\'e9 pova\'9euj\'ed za po\'e8\'e1tek sv\'e9ho kalend\'e1\'f8e.\par
K\'fdm ov\'9aem byli tv\'f9rci tak rozs\'e1hl\'e9ho d\'edla, nev\'edme. Stejn\'ec jako u Olm\'e9k\'f9, i zde se objevuje velmi siln\'fd kult jagu\'e1ra a tak\'e9 dal\'9a\'ed prvky vykazuj\'ed n\'e1padnou podobnost s civilizacemi star\'e9ho Mexika.\par
Nezodpov\'eczenou z\'f9st\'e1v\'e1 ot\'e1zka, co anebo koho sochy p\'f8edstavuj\'ed. Jsou to modly a bo\'9estva, nebo byly jednotliv\'e9 figury vytvo\'f8eny podle re\'e1ln\'fdch vzor\'f9? Pro\'e8 maj\'ed n\'eckter\'e9 postavy na u\'9a\'edch sluch\'e1tka a v rukou n\'e1stroj p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed pero, dal\'9a\'ed sv\'edraj\'ed blesk jako symbol energie \'e8i disponuj\'ed jin\'fdmi technick\'fdmi prvky, kter\'e9 by m\'ecly b\'fdt v dob\'ec, v n\'ed\'9e sochy vznikaly, zcela nezn\'e1m\'e9? A pro\'e8 nesou n\'eckte\'f8\'ed bojovn\'edci na ramenou dal\'9a\'ed malou postavu? Je to n\'e1zorn\'e9 ztv\'e1rn\'ecn\'ed p\'f8epravy ch\'f9ze neschopn\'fdch bo\'9estev? Zat\'edmco naprost\'e1 v\'ect\'9aina soch stoj\'ed na voln\'e9m prostranstv\'ed, bojovn\'edci s bo\'9estvem na z\'e1dech jsou v\'9edy um\'edst\'ecni v um\'ecle vyhlouben\'e9m prostoru, jeho\'9e st\'ecny i strop tvo\'f8\'ed velk\'e9 kamenn\'e9 plotny. Je to p\'f8ipom\'ednka Tullsk\'e9 jeskyn\'ec? Najdeme i dal\'9a\'ed indicie, \'9ee kabavuilov\'e9 byli sp\'ed\'9ae \'9eiv\'fdmi mimozemsk\'fdmi bytostmi ne\'9e pouh\'fdmi so\'9akami?\par
Tohil se sv\'fdmi uct\'edva\'e8i ob\'e8as rozmlouval, a kdy\'9e vid\'ecl jejich str\'e1d\'e1n\'ed, v\'ecnoval jim ohe\'f2. \'84Nev\'ed se, jak byl stvo\'f8en, proto\'9ee u\'9e ho\'f8el jasn\'fdm plamenem, kdy\'9e jej spat\'f8ili,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Popol Vuh.\par
Plameny musely b\'fdt n\'ecjak\'fdm zp\'f9sobem zvl\'e1\'9atn\'ed, nevypadaly, jako kdy\'9e blesk zap\'e1l\'ed strom. Ohe\'f2 se Quiche\'f9m zd\'e1l ciz\'ed. Mo\'9en\'e1 m\'ecl jinou barvu, nebo nevid\'ecli, z \'e8eho vych\'e1z\'ed.\par
\'84\'82B\'ecda, nepat\'f8\'ed n\'e1m ten ohe\'f2, kter\'fd se tu rozho\'f8el. Zem\'f8eme zimou,\lquote \'f8ekli. Ale Tohil jim odpov\'ecd\'ecl: \'82Nermu\'9dte se, v\'e1m bude pat\'f8it ohe\'f2, o jeho\'9e ztr\'e1tu se boj\'edte,\lquote tak k nim mluvil Tohil.\par
\'82Opravdu, \'f3 bo\'9ee, na\'9ae oporo, n\'e1\'9a \'9eiviteli, \'f3 n\'e1\'9a bo\'9ee,\lquote hovo\'f8ili a rozpl\'fdvali se v d\'edc\'edch.\ldblquote\par
Pro\'e8 Quicheov\'e9 naz\'fdvali Tohila sv\'fdm \'9eivitelem? V\'ecnoval jim potravu, kter\'e1 m\'ecla zcela zm\'ecnit jejich \'9eivoty?\par
Dar nebes?\par
V dob\'ec, kdy Quicheov\'e9 a dal\'9a\'ed maysk\'e9 kmeny vstoupily do Tull\'e1nu, st\'e1da velk\'e9 stepn\'ed zv\'ec\'f8e u\'9e d\'e1vno zmizela. Pot\'e9, co vyhynuli mamuti, mastodonti, kon\'ec a obrov\'9at\'ed bizoni, se lov omezil pouze na jeleny a zaj\'edce. Z\'e1vislost na rostlinn\'e9 potrav\'ec vzrostla. Pouh\'fd sb\'ecr plan\'ec rostouc\'edch plod\'f9 nesta\'e8il. Lid\'e9 za\'e8ali domestikovat tykve, fazole a chilli papri\'e8ky. Skute\'e8n\'fd zlom v rod\'edc\'edm se zem\'ecd\'eclstv\'ed je ale spojen s kuku\'f8ic\'ed. Teprve jej\'ed p\'ecstov\'e1n\'ed p\'f8ineslo p\'f8ebytek potravy. Mu\'9ei nemuseli v\'ect\'9ainu \'e8asu str\'e1vit na poli nebo na lovu. Mohli stav\'ect pyramidy, chr\'e1my a m\'ecsta, nebo se zab\'fdvat jinou \'e8innost\'ed. Dalo by se \'f8\'edci, \'9ee pr\'e1v\'ec \'84objeven\'ed\ldblquote kuku\'f8ice bylo rozbu\'9akou pro skute\'e8nou explozi mezoamerick\'fdch civilizac\'ed.\par
Pot\'ed\'9e je v tom, \'9ee nen\'ed jasn\'e9, odkud se kuku\'f8ice vzala. Tato plodina se toti\'9e nedok\'e1\'9ee rozmno\'9eovat bez pomoci \'e8lov\'ecka. Kuku\'f8i\'e8n\'fd klas je se sv\'fdmi semeny i v dob\'ec jejich zralosti pevn\'ec uzav\'f8en v n\'eckolika vrstv\'e1ch slupek, kter\'e9 musej\'ed b\'fdt nejprve odstran\'ecny, aby mohly ze semen vykl\'ed\'e8it dal\'9a\'ed rostliny. Kuku\'f8ice ve sv\'e9 dne\'9an\'ed podob\'ec tedy musela b\'fdt um\'ecle vy\'9alecht\'ecna. Ale z \'e8eho? Zat\'edmco u jin\'fdch plodin jsou botanikov\'e9 schopni vystopovat jejich plan\'ec rostouc\'ed p\'f8edky, rodokmen kuku\'f8ice je st\'e1le velk\'fdm otazn\'edkem.\par
\'84V jednu dobu si archeologov\'e9 a botanikov\'e9 mysleli, \'9ee se n\'e1sledkem z\'e1sahu lid\'ed vyvinula z jin\'e9 bl\'edzce p\'f8\'edbuzn\'e9 obiloviny, teosintu, kter\'fd roste divoce jako plevel na indi\'e1nsk\'fdch pol\'ed\'e8k\'e1ch v z\'e1padn\'edm Mexiku a v Guatemale. Pozd\'ecj\'9a\'ed \'9akola botanik\'f9 v \'e8ele s Paulem C. Mangelsorfem dosp\'ecla k n\'e1zoru, \'9ee teosint nen\'ed jej\'edm p\'f8edch\'f9dcem, ale naopak potomkem, kter\'fd vznikl zk\'f8\'ed\'9een\'edm domestikovan\'e9 kuku\'f8ice a dal\'9a\'ed obiloviny z \'e8eledi Tripsacum,\ldblquote uv\'e1d\'ecj\'ed auto\'f8i Sv\'ecta p\'f8edkolumbovsk\'e9 Ameriky.\par
Podle indi\'e1nsk\'e9 tradice poch\'e1zej\'ed kuku\'f8i\'e8n\'e9 klasy z kraj\'f9 Paxil a Cayal\'e1. Bohu\'9eel nen\'ed zn\'e1mo, kde se tato m\'edsta nach\'e1zela, ale proto\'9ee pr\'fd opl\'fdvala mno\'9estv\'edm dal\'9a\'edch plod\'f9 a chutn\'e9ho ovoce, n\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 je pova\'9euj\'ed za obdobu rajsk\'e9 zahrady. Pokud ne\'9alo jen o b\'e1jnou p\'f8edstavu, ale skute\'e8n\'ec prvn\'ed l\'e1ny kuku\'f8ice na konkr\'e9tn\'edm \'fazem\'ed, kdo je asi vysadil? Odkud se vzala prvn\'ed semena ji\'9e domestikovan\'e9 odr\'f9dy a kdo uk\'e1zal lidem, jak s nimi zach\'e1zet?\par
Historie stvo\'f8en\'ed podle Chilambalam z Cumayelu p\'f8in\'e1\'9a\'ed nefal\'9aovanou pohansko-p\'f8ed\'9apan\'eclskou zpr\'e1vu o d\'ecn\'ed na po\'e8\'e1tku.\par
\'84Zabalil semena / To byl prvn\'ed Bolon Dzacab / (dev\'ect p\'f9vod\'f9) / Tu vstoupil do 13. nebe / Vtom se spustil kuku\'f8i\'e8n\'fd stvol / Se \'9api\'e8kami kuku\'f8i\'e8n\'fdch palic / Zde na zemi.\ldblquote\par
I kdy\'9e cel\'fd, daleko del\'9a\'ed text je m\'edsty jen t\'ec\'9ece pochopiteln\'fd, z uveden\'e9 pas\'e1\'9ee se d\'e1 usoudit, \'9ee bo\'9estvo Bolon Dzacab sestoupilo z nebes se semeny, mezi nimi\'9e byla i kuku\'f8ice.\par
\'c8erno\'9ask\'fd kmen Dogon\'f9 popisuje p\'f8\'edlet mimozemsk\'e9ho plavidla, kter\'e9 bylo mimo jin\'e9 pln\'e9 nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch semen. Nejvy\'9a\'9a\'edm bohem bytost\'ed, kter\'e9 v t\'e9to ar\'9ae p\'f8ist\'e1ly na zemi, byl Amma. Ten byl mal\'fd stejn\'ec jako bo\'9estva z Tull\'e1nu \endash \'84\'85 tak mal\'fd, \'9ee je a\'9e zak\'e1z\'e1no o tom mluvit, proto\'9ee to p\'f8edstavuje jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed\ldblquote .\par
Dogoni s nebeskou n\'e1v\'9at\'ecvou z bl\'ed\'9ee neur\'e8en\'fdch d\'f9vod\'f9 spojuj\'ed \'e8\'edslo 8.\par
Mayov\'e9 uct\'edvali boha kuku\'f8ice. Ji\'9e v klasick\'fdch n\'e1pisech je hlava mlad\'e9ho boha kuku\'f8ice, ztv\'e1rn\'ecn\'e1 v hieroglyfu, variantou znaku pro \'e8\'edslo 8. Jedn\'edm z dal\'9a\'edch jmen tohoto bo\'9estva je Osm p\'f8ebytk\'f9. V may\'9atin\'ec se p\'f8ebytek \'f8ekne kavuil. Ka\'9ed\'fd z boh\'f9 z Tull\'e1nu nesl p\'f8ed jm\'e9nem p\'f8\'edvlastek kabavuil.\par
Jsou to v\'9aechno pouh\'e9 n\'e1hody?\par
Po\'9e\'edra\'e8 srdc\'ed\par
Tohil ale nem\'ecl jen p\'f8\'edv\'ectivou tv\'e1\'f8. Kdy\'9e lidem darovan\'fd ohe\'f2 op\'ect uhasl a jednotliv\'e9 kmeny p\'f8i\'9aly znovu \'9e\'e1dat o pomoc, zachoval se velmi lstiv\'ec.\par
\'84A kdy\'9e se dostavily kmeny, nezahynuly, a\'e8 byly tak\'f8ka polomrtv\'e9 chladem. Padaly toti\'9e kroupy, lijavce a mlhy a byl nev\'fdslovn\'fd mr\'e1z. V\'9aechny kmeny se t\'f8\'e1sly, chv\'ecly se zimou, kdy\'9e dorazily na m\'edsto\'85 Velice skl\'ed\'e8ena byla jejich srdce, jejich \'fasta sev\'f8ena, jejich o\'e8i sklopeny.\par
Ihned jako prosebn\'edci p\'f8edstoupili (p\'f8ed v\'f9dce, kte\'f8\'ed nosili bohy \endash pozn. aut.).\par
\'82Co\'9e ve v\'e1s nevzbuzujeme soucit, pros\'edme p\'f8ece jen o tro\'9aku va\'9aeho ohn\'ec!\lquote\'85\par
\'82Opt\'e1me se na to Tohila a pak v\'e1m pov\'edme.\lquote\par
\'82Co ti maj\'ed d\'e1t ty kmeny, \'f3 Tohile, kter\'e9 p\'f8i\'9aly prosit o tv\'f9j ohe\'f2?\lquote vypt\'e1vali se.\'85\par
\'82Dobr\'e1. Jsou ochotny se mi zav\'e1zat a rozev\'f8\'edt mi svou n\'e1ru\'e8 a sv\'e9 podpa\'9e\'ed? Cht\'ecj\'ed jejich srdce, abych je j\'e1 Tohil stiskl ve sv\'e9m n\'e1ru\'e8\'ed? Jestli\'9ee si to nep\'f8ej\'ed, ned\'e1m jim ohe\'f2,\lquote odpov\'ecd\'ecl Tohil. \'82Ale uspokojte je, \'9ee se to stane a\'9e pozd\'ecji. Nemusej\'ed se mnou spojit svou n\'e1ru\'e8 a sv\'e9 podpa\'9e\'ed hned te\'ef.\lquote\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee bo\'9estvo hovo\'f8\'ed o l\'e1sce. P\'f8eje si b\'fdt milov\'e1no, chce, aby srdce lid\'ed spo\'e8inula v jeho n\'e1ru\'e8\'ed. Ve skute\'e8nosti je text zalo\'9een na nep\'f8elo\'9eiteln\'fdch slovn\'edch h\'f8\'ed\'e8k\'e1ch a Tohil vzn\'e1\'9a\'ed nemilosrdn\'fd po\'9eadavek lidsk\'fdch ob\'ect\'ed.\par
O p\'e1r \'f8\'e1dek d\'e1l to potvrzuje zcela jasn\'e1 pas\'e1\'9e: \'84A to bylo otev\'f8en\'ed, o n\'ecm\'9e mluvil Tohil, aby mu ka\'9ed\'fd kmen p\'f8in\'e1\'9ael ob\'ecti. Aby jim byla z hrudi, z podpa\'9e\'ed vy\'f8\'edznuta a vyrv\'e1na srdce. A ten oby\'e8ej byl zaveden a\'9e tehdy, kdy\'9e bylo p\'f8edur\'e8eno, \'9ee moc p\'f8evezme Tohil\'85\ldblquote (Popol Vuh, nakladatelstv\'ed Dauphine, p\'f8eklad Ivan Slav\'edk)\par
T\'e9m\'ec\'f8 v\'9aechny starov\'eck\'e9 civilizace ob\'e8as p\'f8edkl\'e1daly sv\'fdm boh\'f9m lidsk\'e9 ob\'ecti. Ale nikde jinde nedos\'e1hla posedlost krv\'ed tak hr\'f9zn\'e9 podoby a tak obrovsk\'fdch rozm\'ecr\'f9 jako v Mexiku. Statis\'edc\'f9m \endash a mo\'9en\'e1 i milion\'f9m \endash ne\'9a\'9dastn\'edk\'f9 byla vyrv\'e1na srdce z hrudi. Pro\'e8?\par
Po\'e8\'e1tek t\'e9to d\'ecsiv\'e9 m\'e1nie je spojov\'e1n s Tohilem. Byl to pouh\'fd rozmar bo\'9estva? Z\'e1m\'ecrn\'e9 nastolen\'ed teroru k upevn\'ecn\'ed moci Quiche\'f9 nad ostatn\'edmi kmeny? Nebo vyj\'edm\'e1n\'ed \'84n\'e1dr\'9e\'ed s krv\'ed\ldblquote vyvolala n\'ecjak\'e1 mo\'9en\'e1 a\'9e p\'f8ekvapiv\'ec praktick\'e1 pot\'f8eba?\par
P\'f8ipus\'9dme, \'9ee Tohil a jeho spole\'e8n\'edci opravdu poch\'e1zeli odn\'eckud z vesm\'edru. Jejich mal\'e1 t\'ecla se jen obt\'ed\'9en\'ec pot\'fdkala s gravitac\'ed na\'9a\'ed planety a mo\'9en\'e1 m\'ecla i dal\'9a\'ed probl\'e9m. K jeho odstran\'ecn\'ed pot\'f8ebovala krev. Velk\'e9 mno\'9estv\'ed krve.\par
Lze se jen dom\'fd\'9alet, kter\'e1 z vlastnost\'ed \'9eivotod\'e1rn\'e9 tekutiny ji \'e8inila tak nezbytnou pro mimozemskou pos\'e1dku. Byl to mimo\'f8\'e1dn\'ec velk\'fd obsah \'9eeleza a kobaltu? Pot\'f8ebovala se bo\'9estva a jejich slu\'9eebn\'edci nat\'edrat krv\'ed, aby byl jejich organismus chr\'e1n\'ecn p\'f8ed n\'ecjak\'fdm druhem nebezpe\'e8n\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed? Vyd\'e1valo ho ono nezn\'e1m\'e9 t\'ecleso na obloze?\par
Tohil sv\'f9j po\'9eadavek vyrv\'e1n\'ed srdce \endash n\'e1doby s krv\'ed \endash vyslovil, kdy\'9e byla obloha setm\'ecl\'e1. Z\'e1\'f8\'edc\'ed objekt se je\'9at\'ec nevyno\'f8il z hlubin vesm\'edru. Krve dosud nebylo pot\'f8eba.\par
\'84Ale uspokojte je, \'9ee se to stane a\'9e pozd\'ecji. Nemusej\'ed se mnou spojit svou n\'e1ru\'e8 a sv\'e9 podpa\'9e\'ed hned te\'ef,\ldblquote sd\'ecluje Tohil.\par
A kdy tedy? A\'9e se stane vl\'e1dcem, co\'9e bude spojeno s p\'f8\'edletem \'84druh\'e9ho slunce\ldblquote , o n\'ecm\'9e dob\'f8e v\'ecd\'ecl? Pot\'f8eboval krev, aby se chr\'e1nil p\'f8ed z\'e1\'f8\'ed, kter\'e1 \'84byla k nevyst\'e1n\'ed\ldblquote ? P\'f8i\'9ael p\'f8i pobytu na zemi o p\'f9vodn\'ed ochrann\'fd od\'ecv a musel ho n\'ecjak nahradit?\par
Po cel\'e1 tis\'edcilet\'ed byl tento d\'ecsiv\'fd zvyk zachov\'e1v\'e1n, i kdy\'9e u\'9e pro n\'ecj d\'e1vno nebyl d\'f9vod. May\'9at\'ed kn\'ec\'9e\'ed p\'f8i n\'eckter\'fdch ob\'f8adech nat\'edrali sv\'e1 t\'ecla krv\'ed. Nacomov\'e9, kte\'f8\'ed vy\'f8ez\'e1vali srdce, nosili dlouh\'e9 rozcuchan\'e9 vlasy, kter\'e9 si nikdy nemyli, aby je nezbavili ani kapky zaschl\'e9 krve. Bylo to ohavn\'e9 a pro n\'ec sam\'e9 jist\'ec velmi nep\'f8\'edjemn\'e9. Trp\'ecli proto, aby napodobili krv\'ed pomazan\'e9 bohy?\par
Nelze p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee nap\'f8\'ed\'e8 v\'ecky i kontinenty v\'9aichni, kte\'f8\'ed p\'f8ich\'e1zeli do styku s nebesk\'fdmi p\'f8edm\'ecty, sr\'9a\'edc\'edmi nezn\'e1mou energi\'ed, nosili krvav\'ec rud\'fd \'fabor. Kn\'ec\'9e\'ed v Heliopoli, uct\'edvaj\'edc\'ed l\'e9taj\'edc\'ed stroj benben, i \'9eidovsk\'e1 obsluha \'84archy \'famluvy\ldblquote .\par
Krev m\'ecla chr\'e1nit p\'f8ed pronikaj\'edc\'edm zlem. Sv\'fdm zp\'f9sobem to nazna\'e8uje i bible. Kdy\'9e Egyp\'9dan\'e9 br\'e1nili \'9eidovsk\'fdm kmen\'f9m v odchodu ze zem\'ec, byli sti\'9eeni n\'eckolika ranami. \'8e\'e1dn\'e1 z nich je neobm\'eck\'e8ila. Na \'f8adu p\'f8i\'9ala smrt.\par
P\'f8ed p\'f8ipravovan\'fdm trestem Hospodin sd\'eclil Moj\'9e\'ed\'9aovi a Aronovi: \'84Tu noc projdu egyptskou zem\'ed a v\'9aechno prvorozen\'e9 v egyptsk\'e9 zemi pobiji, od lid\'ed po dobytek. V\'9aechna egyptsk\'e1 bo\'9estva postihnu sv\'fdmi soudy. J\'e1 jsem Hospodin. Na domech, v nich\'9e budete, budete m\'edt na znamen\'ed krev. Kdy\'9e tu krev uvid\'edm, pominu v\'e1s a nedolehne na v\'e1s zhoubn\'fd \'fader, a\'9e budu b\'edt egyptskou zemi.\ldblquote\par
Izraelit\'e9 m\'ecli tedy z t\'e9 pohromy vyv\'e1znout s pomoc\'ed krve.\par
\'84Moj\'9e\'ed\'9a svolal v\'9aechny izraelsk\'e9 star\'9a\'ed a \'f8ekl jim: Jd\'ecte si vz\'edt kus bravu podle va\'9aich \'e8eled\'ed a zabijte velikono\'e8n\'edho ber\'e1nka. Potom vezm\'ecte svazek yzopu, namo\'e8te jej v misce s krv\'ed a krv\'ed z misky pot\'f8ete z\'e1pra\'9e\'ed a ob\'ec ve\'f8eje. A\'9d nikdo z v\'e1s do r\'e1na nevych\'e1z\'ed ze dve\'f8\'ed sv\'e9ho domu. A\'9e Hospodin bude proch\'e1zet zem\'ed, aby ude\'f8il na Egypt, uvid\'ed krev na nadpra\'9e\'ed a na obou ve\'f8ej\'edch. Hospodin ty dve\'f8e pomine a nedopust\'ed, aby do va\'9aeho domu ve\'9ael zhoubce a ude\'f8il na v\'e1s.\lquote\ldblquote\par
\'8eid\'e9 tak p\'f8i slaven\'ed pesachu (sv\'e1tek odejit\'ed) na pam\'e1tku konaj\'ed dodnes. Pozoruhodnou paralelu nach\'e1z\'edme u Azt\'e9k\'f9. \'84Ne\'9a\'9dastn\'edk byl polo\'9een na z\'e1da, p\'f8ipout\'e1n na rukou a na nohou,\ldblquote napsal o\'e8it\'fd sv\'ecdek krvav\'e9ho ritu\'e1lu. \'84Nakonec p\'f8istoupil ob\'f8adem pov\'ec\'f8en\'fd kn\'ecz, jen\'9e se mezi ostatn\'edmi net\'ec\'9ail ani t\'e9 nejmen\'9a\'ed presti\'9ei, otev\'f8el ubo\'9e\'e1kovi ostr\'fdm kamenn\'fdm no\'9eem hru\'ef, p\'f8ed i po tomto \'fakonu ud\'eclal znamen\'ed, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed k\'f8\'ed\'9e, vytrhl mu je\'9at\'ec tepl\'e9, chv\'ecj\'edc\'ed se srdce a podal je velekn\'eczi. Ten pak p\'f8itiskl krvav\'e9 srdce na \'fasta modly, st\'f8\'edkl n\'eckolik kapek sm\'ecrem ke slunci nebo \endash pokud byla noc \endash sm\'ecrem k hv\'eczd\'e1m, nast\'f8\'edkal krev do \'fast tak\'e9 ostatn\'edm modl\'e1m a nakonec pomazal krv\'ed pr\'e1h kaple hlavn\'ed modly.\ldblquote\par
Posledn\'ed v\'ecta sv\'ecdectv\'ed p\'f8in\'e1\'9a\'ed dv\'ec bezesporu pozoruhodn\'e9 informace. Kn\'ecz pomaz\'e1val pr\'e1h, stejn\'ec jako to dodnes \'e8in\'ed \'8eid\'e9. P\'e1r kapek bylo vyst\'f8\'edknuto sm\'ecrem ke slunci nebo k no\'e8n\'ed obloze. Ob\'ectov\'e1n\'ed krve tedy b\'fdvalo spojov\'e1no s nebesy. Souviselo s objeven\'edm onoho um\'ecl\'e9ho objektu na nebi?\par
Tohil pot\'f8eboval krev po obdob\'ed temna. Podle bible posledn\'ed r\'e1nou p\'f8ed \'faderem zhoubce v Egypt\'ec byla tma. Azt\'e9ck\'e1 mytologie ve\'9aker\'e1 na\'9ae podez\'f8en\'ed shrnuje a potvrzuje: Prvn\'ed \'e8ty\'f8i sv\'ecty byly zni\'e8eny, p\'e1t\'fd, v n\'ecm\'9e \'9eijeme, se zrodil v temnot\'ec. Slunce neexistovalo, a tak se se\'9ali bohov\'e9, \'84\'85 jejich\'9e po\'e8et se mezit\'edm zv\'ect\'9ail\ldblquote . (Jak? Rozmno\'9eili se, nebo p\'f8ilet\'ecli dal\'9a\'ed?)\par
Zap\'e1lili ohe\'f2 a radili se, co d\'e1l. Hledali n\'eckoho, kdo by se ob\'ectoval, sho\'f8el v plamenech a tak p\'f8ivolal slunce. (M\'ecl odlet\'ect pro pomoc k mate\'f8sk\'e9mu t\'eclesu?)\par
Dva z boh\'f9 se vrhli do ohn\'ec. Ostatn\'ed zat\'edm \'e8ekali, a\'9e jich \'84\'85 n\'eckolik pohl\'e9dlo k v\'fdchodu a \'f8eklo, \'9ee tam se objev\'ed slunce\ldblquote . (Zpozorovali na no\'e8n\'ed obloze bl\'ed\'9e\'edc\'ed se ob\'f8\'ed plavidlo?)\par
\'84A m\'ecli pravdu. Slunce se zastavilo, nepohybovalo se.\ldblquote\par
Azt\'e9ck\'fd m\'fdtus \'f8\'edk\'e1 tot\'e9\'9e co Popol Vuh. Jak\'fdsi oslniv\'ec z\'e1\'f8\'edc\'ed objekt n\'ecjak\'fd \'e8as visel na nebi. Pro\'e8?\par
\'84Slunce \'e8ekalo na bohy,\ldblquote odpov\'edd\'e1 m\'fdtus. \'84Teprve kdy\'9e se jeden po druh\'e9m vrhli do plamen\'f9, za\'e8alo se pohybovat po nebi.\ldblquote\par
Jin\'fdmi slovy \'f8e\'e8eno, teprve kdy\'9e ve\'9aker\'e1 bo\'9estva odlet\'ecla ze Zem\'ec k mate\'f8sk\'e9 lodi, tak ta se pohla.\par
Azt\'e9kov\'e9 na tuto ud\'e1lost nedok\'e1zali nikdy zapomenout. Ob\'e1vali se, \'9ee se situace bude opakovat. Stejn\'ec jako Olm\'e9kov\'e9 a Mayov\'e9 \'9eili v 52let\'fdch cyklech.\par
\'84Kdy\'9e takov\'fd cyklus kon\'e8il, ob\'e1vali se, \'9ee nast\'e1v\'e1 konec sv\'ecta. V\'9aechna sv\'ectla byla zhasnuta, lid\'e9 sed\'ecli doma, chv\'ecli se, a teprve kdy\'9e op\'ect nastal rozb\'f8esk, zap\'e1lili kn\'ec\'9e\'ed, pot\'e9, co nab\'eddli boh\'f9m lidskou ob\'ec\'9d (p\'f8\'edvaly krve), nov\'fd ohe\'f2 a lid\'e9 se dozv\'ecd\'ecli, \'9ee slunce zv\'edt\'eczilo a sv\'ect je zachr\'e1n\'ecn.\ldblquote (Friedrich Katz: Star\'e9 americk\'e9 civilizace)\par
Azt\'e9ck\'e1 legenda dod\'e1v\'e1 je\'9at\'ec jednu, pro n\'e1s ov\'9aem ji\'9e zn\'e1mou podrobnost. Toto posledn\'ed obdob\'ed, \'84P\'e1t\'e9 slunce\ldblquote , se od p\'f8edchoz\'edch li\'9a\'ed t\'edm, \'9ee b\'f9h Quetzalc\'f3atl poskytl lidem \'fapln\'ec nov\'fd z\'e1klad jejich \'9eit\'ed: kuku\'f8ici.\par
Olm\'e9ck\'fd a maysk\'fd kalend\'e1\'f8 za\'e8\'edn\'e1 rokem 3113 p\'f8ed Kristem. Ve stejn\'e9 dob\'ec, tedy p\'f8ed 5 000 lety, se v Mexiku objevuj\'ed krvela\'e8n\'ed bohov\'e9.\par
V\'ect\'9aina botanik\'f9 soud\'ed, \'9ee p\'f8esn\'ec tak dlouho lid\'e9 p\'ecstuj\'ed kuku\'f8ici.\par
IV. Podivn\'e9 m\'ecsto hv\'eczd\par
\'84Vid\'edm m\'ecsto velik\'e9, jeho\'9e sl\'e1va hv\'eczd se bude dot\'fdkat.\ldblquote Toto proslul\'e9 proroctv\'ed pat\'f8ilo Praze. Co by asi kn\'ec\'9ena Libu\'9ae vyslovila na adresu Teotihuac\'e1nu, jeho\'9e existence je s nebesy sv\'e1z\'e1na p\'f8\'edmo pupe\'e8n\'ed \'9a\'f2\'f9rou?\par
Je\'9at\'ec dnes, d\'e1vno pot\'e9, co bylo \'e8\'e1ste\'e8n\'ec zni\'e8eno a opu\'9at\'ecno, bud\'ed toto jedine\'e8n\'e9 kultovn\'ed centrum obdiv a respekt. P\'f8edev\'9a\'edm za \'fasvitu, kdy z rann\'edho oparu za\'e8\'ednaj\'ed vyr\'f9stat st\'e1le jasn\'ecj\'9a\'ed kontury mohutn\'fdch t\'ecl pyramid, p\'f8\'edzra\'e8n\'e9 roz\'9akleben\'e9 tlamy Ope\'f8en\'fdch had\'f9 a uhran\'e8iv\'e9 prstence okolo o\'e8\'ed boha de\'9at\'ec na st\'ecn\'e1ch Quetzalc\'f3atlovy svatyn\'ec.\par
Teotihuac\'e1n tvo\'f8ilo minim\'e1ln\'ec p\'ect tis\'edc budov. Jeho st\'f8edem se t\'e1hla \'e8ty\'f8i kilometry dlouh\'e1 a 45 metr\'f9 \'9airok\'e1 ulice, kter\'e9 se nyn\'ed zjevn\'ec omylem \'f8\'edk\'e1 Ulice mrtv\'fdch. Na jej\'ed severn\'ed hranici stoj\'ed M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramida, na jihu citadela.\par
Hlavn\'edm monumentem je Slune\'e8n\'ed pyramida. Obrovsk\'e1 stup\'f2ovit\'e1 stavba vyr\'f9st\'e1 ze z\'e1kladny o plo\'9ae p\'ect hektar\'f9 a dosahuje v\'fd\'9aky 74 metr\'f9. Je konstruov\'e1na tak, \'9ee v den letn\'edho slunovratu slunce zapad\'e1 p\'f8esn\'ec naproti \'e8eln\'ed stran\'ec. Ulice mrtv\'fdch se p\'f8itom vine kolmo nap\'f8\'ed\'e8 pomysln\'e9 spojnice mezi vrcholem pyramidy a zapadaj\'edc\'edm sluncem.\par
Obdobn\'fdmi propojen\'edmi nebes a zem\'ec Teotihuac\'e1n p\'f8\'edmo h\'fd\'f8\'ed. Pyramidy, chr\'e1my, posv\'e1tn\'e9 plo\'9ainy, budovy kn\'ec\'9e\'ed i obytn\'e9 domy \endash v\'9ae, co zde bylo postaveno, nese nep\'f8ehl\'e9dnutelnou stopu jak\'e9hosi nezn\'e1m\'e9ho z\'e1m\'ecru. V\'9aechna staven\'ed jsou uspo\'f8\'e1d\'e1na tak, aby zasv\'eccen\'e9mu cosi sd\'eclila. Je to zak\'f3dovan\'e1 informace prastar\'fdch znalost\'ed. Za\'9aifrovan\'e9 poselstv\'ed, kter\'e9 prozat\'edm nedok\'e1\'9eeme rozlu\'9atit.\par
Ameri\'e8an Stansbury Hagar pova\'9eoval Ulici mrtv\'fdch za Ml\'e9\'e8nou dr\'e1hu a v jednotliv\'fdch domech rozpozn\'e1val zobrazen\'ed r\'f9zn\'fdch planet a hv\'eczd. To ho p\'f8ivedlo k z\'e1v\'ecru, \'9ee \'84\'85 Teotihuac\'e1n byl napl\'e1nov\'e1n jako mapa oblohy. Byl pozemskou reprodukc\'ed pomysln\'e9ho nebesk\'e9ho pl\'e1nu vesm\'edru, v n\'ecm\'9e p\'f8eb\'fdvala bo\'9estva a duchov\'e9 mrtv\'fdch\ldblquote .\par
In\'9een\'fdr Hugh Harleston jr. provedl p\'f8\'edmo na m\'edst\'ec obs\'e1hl\'fd matematick\'fd rozbor. Zvl\'e1\'9a\'9d se zab\'fdval Quetzalc\'f3atlov\'fdm chr\'e1mem, kter\'fd je pova\'9eov\'e1n za skute\'e8n\'ec mistrovsk\'e9 d\'edlo tehdej\'9a\'edch stavitel\'f9.\par
\'84Harlestonovy v\'fdzkumy uk\'e1zaly, \'9ee mezi stavbami pod\'e9l Ulice mrtv\'fdch (a vlastn\'ec i mimo ni) existuj\'ed slo\'9eit\'e9 matematick\'e9 vztahy. Z t\'ecchto vztah\'f9 vypl\'fdvalo n\'ecco mimo\'f8\'e1dn\'e9ho, toti\'9e \'9ee byl Teotihuac\'e1n z\'f8ejm\'ec napl\'e1nov\'e1n jako p\'f8esn\'fd model slune\'e8n\'ed soustavy. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec jestli\'9ee st\'f8edn\'ed linie Quetzalc\'f3atlova chr\'e1mu nazna\'e8uje postaven\'ed slunce, pak pyramidy polo\'9een\'e9 severn\'ec od n\'ed pod\'e9l osy Ulice mrtv\'fdch vyzna\'e8uj\'ed vzd\'e1lenosti ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1hy vnit\'f8n\'edch planet, p\'e1su asteroid\'f9, Jupitera, Saturnu (p\'f8edstavovan\'e9ho tzv. Slune\'e8n\'ed pyramidou), Uranu (tzv. M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramidou), Neptunu a Pluta (dosud neprozkouman\'e9 um\'ecl\'e9 pahorky d\'e1le na sever)\ldblquote uv\'e1d\'ed Graham Hancock ve sv\'e9 knize Otisky bo\'9e\'edch prst\'f9 a p\'f8ipom\'edn\'e1: \'84Jsou-li tyto korelace n\'ec\'e8\'edm v\'edc ne\'9e pouhou n\'e1hodou, pak p\'f8inejmen\'9a\'edm ukazuj\'ed na to, \'9ee praktick\'e1 astronomie byla v Teotihuac\'e1nu na tak pokro\'e8il\'e9m stupni, \'9ee se ji modern\'ed v\'ecd\'ec poda\'f8ilo p\'f8ekonat a\'9e v pom\'ecrn\'ec ned\'e1vn\'e9 dob\'ec. Uran objevili na\'9ai astronomov\'e9 v roce 1846 a Pluto a\'9e v roce 1930. \'8e\'e1dn\'e1 zn\'e1m\'e1 kultura z obdob\'ed p\'f8ed po\'e8\'e1tkem letopo\'e8tu, a\'9d u\'9e ve Star\'e9m, nebo Nov\'e9m sv\'ect\'ec, nem\'ecla ani potuchy o vn\'ecj\'9a\'edch planet\'e1ch, nato\'9e pak aby disponovala p\'f8esn\'fdmi \'fadaji o vzd\'e1lenostech jejich ob\'ec\'9en\'fdch drah.\ldblquote\par
A je tady je\'9at\'ec jedna podivnost. M\'ecsto bylo budov\'e1no po cel\'e1 dlouh\'e1 stalet\'ed. Historikov\'e9 se ale shoduj\'ed, \'9ee jeho stavitel\'e9 neznali p\'edsmo. Jak tedy dodr\'9eovali stavebn\'ed pl\'e1n, kter\'fd musel b\'fdt jasn\'fd od sam\'e9ho po\'e8\'e1tku? P\'f8ed\'e1vali si ho \'fastn\'ec z generace na generaci?\par
Tento probl\'e9m je\'9at\'ec zn\'e1sobuje ned\'e1vn\'e9 odhalen\'ed, \'9ee je Teotihuac\'e1n daleko star\'9a\'ed, ne\'9e se soudilo. Jeho z\'e1klady pravd\'ecpodobn\'ec vznikly ji\'9e p\'f8ed 6 000 lety a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec d\'f8\'edve.\par
Zrcadlo nekone\'e8na\par
Velkou z\'e1hadou je samotn\'e1 Ulice mrtv\'fdch. \'da\'9eas bud\'ed ji\'9e t\'edm, \'9ee je jej\'ed linka i p\'f8i d\'e9lce \'e8ty\'f8 kilometr\'f9 absolutn\'ec rovn\'e1. Ani o kousek neuh\'fdb\'e1 z p\'f8\'edm\'e9ho sm\'ecru. To nen\'ed lehk\'e9 dodr\'9eet i s nasazen\'edm modern\'ed techniky. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 z toho usoudili, \'9ee \'9alo o p\'f8ist\'e1vac\'ed dr\'e1hu. P\'f8ehl\'e9dnuto jaksi z\'f9stalo, \'9ee cesta od jihu k severu neust\'e1le stoup\'e1. V\'fd\'9akov\'fd rozd\'edl \'e8in\'ed 30 metr\'f9. Cel\'e1 trasa je rozd\'eclena na \'9aest \'fasek\'f9, na jejich\'9e hranic\'edch se dochovaly z\'eddky s doln\'edmi odtokov\'fdmi kan\'e1ly.\par
To p\'f8ivedlo americk\'e9ho in\'9een\'fdra Alfreda Schlemmra k n\'e1padu, \'9ee Ulice mrtv\'fdch p\'f9vodn\'ec nebyla cesta v klasick\'e9m slova smyslu. Tvo\'f8ila ji \'f8ada spojen\'fdch baz\'e9n\'f9 napln\'ecn\'fdch vodou, kter\'e1 st\'e9kala s\'e9ri\'ed zdymadel od M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramidy na severu k citadele na ji\'9en\'edm konci. Dal\'9a\'ed s\'ed\'9d vodn\'edch kan\'e1l\'f9 pak odv\'e1d\'ecla vodu do um\'ecle vyhlouben\'fdch ramen \'f8eky San Juan.\par
Co bylo smyslem tohoto komplikovan\'e9ho d\'edla? Slou\'9eilo k n\'ecjak\'e9mu technologick\'e9mu procesu?\par
Mysl\'edm, \'9ee ne. Pro v\'fdrobu \'e8i \'fapravu \'e8ehokoli se dala vyu\'9e\'edt samotn\'e1 \'f8eka. Nebyla nutn\'e1 tak obrovsk\'e1 investice.\par
Jestli\'9ee dne\'9an\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk stane u citadely na sam\'e9m prahu Ulice mrtv\'fdch a zahled\'ed se k M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramid\'ec, m\'e1 pocit, \'9ee vid\'ed zd\'e1nliv\'ec nekone\'e8n\'e9 schodi\'9at\'ec, kter\'e9 stoup\'e1 a\'9e do samotn\'fdch nebes. O\'9a\'e1len\'fd zrak ho t\'e1hne vzh\'f9ru. Sv\'ect okolo miz\'ed. Z\'f9st\'e1v\'e1 jen pocit euforick\'e9ho letu.\par
Jak musel tento efekt zes\'edlit, kdy\'9e m\'edsto dne\'9an\'ed pra\'9an\'e9 cesty sm\'ec\'f8ovaly k obloze velk\'e9, kask\'e1dovit\'ec uspo\'f8\'e1dan\'e9 vodn\'ed plochy, obrovsk\'e1 zrcadla, v nich\'9e se zra\'e8il blankyt nebes i tajemn\'e9 blik\'e1n\'ed hv\'eczd?\par
M\'ecl-li b\'fdt Teotihuac\'e1n obrazem vesm\'edru, pak jist\'ec byla Ulice mrtv\'fdch jeho v\'ecrn\'fdm odrazem.\par
Dvojit\'e9 schody\par
Historikov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee m\'ecsto vznikalo v p\'ecti etap\'e1ch. Vrcholn\'fd rozvoj zaznamenalo v 8. stolet\'ed, kdy zauj\'edmalo plochu dvacet kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch a \'9eilo v n\'ecm okolo 150 tis\'edc lid\'ed. Pak bylo opu\'9at\'ecno.\par
Jako v\'f9bec prvn\'ed byly vzty\'e8eny Slune\'e8n\'ed a M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramida. Stalo se tak u\'9e v archaick\'fdch dob\'e1ch, hrub\'fdm odhadem n\'eckdy p\'f8ed 6 000 lety. Keramika z tohoto obdob\'ed je ale velmi primitivn\'ed.\par
Tato tvrzen\'ed najdete vedle sebe v ofici\'e1ln\'edch pr\'f9vodc\'edch. Nikdo se kupodivu nepozastavuje nad t\'edm, \'9ee se dv\'ec naprosto nejv\'ect\'9a\'ed a nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'ed stavby Teotihuac\'e1nu zrodily v dob\'ec, kdy m\'edstn\'ed lid\'e9 nedok\'e1zali vyrobit ani po\'f8\'e1dn\'fd hrnec.\par
P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee jen Slune\'e8n\'ed pyramidu tvo\'f8\'ed 1,1 milionu krychlov\'fdch metr\'f9 hlin\'ecn\'fdch cihel a v\'ect\'9a\'edch obl\'e1zk\'f9, kter\'e9 jsou spojeny krustou z hrub\'fdch kamen\'f9 a malty. Hmotnost materi\'e1lu p\'f8esahuje 2,6 milionu tun. Tak\'e9 M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramida dosahuje \'factyhodn\'fdch rozm\'ecr\'f9. Ob\'ec byly prokazateln\'ec zbudov\'e1ny nejd\'f8\'edve. V\'9ae ostatn\'ed, men\'9a\'ed a jednodu\'9a\'9a\'ed, vzniklo a\'9e pozd\'ecji, kdy\'9e se spole\'e8nost pat\'f8i\'e8n\'ec technicky rozvinula. Kdo tedy pyramidy postavil?\par
Ob\'ec impozantn\'ed stavby se vymykaj\'ed nejen svou velikost\'ed a st\'e1\'f8\'edm, ale i dal\'9a\'edmi pozoruhodn\'fdmi vlastnostmi. P\'f8esto\'9ee se jejich re\'e1ln\'e1 v\'fd\'9aka li\'9a\'ed, vrcholy le\'9e\'ed na naprosto stejn\'e9 \'farovni. O 30 metr\'f9 ni\'9e\'9a\'ed M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramida stoj\'ed toti\'9e na m\'edst\'ec, kter\'e9 je o 30 metr\'f9 v\'fd\'9ae ne\'9e z\'e1kladna Slune\'e8n\'ed pyramidy. Tot\'e9\'9e zaznamen\'e1v\'e1me u proslul\'fdch pyramid v egyptsk\'e9 Gize.\par
Chufevova pyramida dnes dosahuje v\'fd\'9aky 149 metr\'f9. O jeden\'e1ct metr\'f9 ni\'9e\'9a\'ed \'84hora kamen\'ed\ldblquote p\'f8ipisovan\'e1 fara\'f3novi Chafreovi vyr\'f9st\'e1 z \'fazem\'ed polo\'9een\'e9ho o 11 metr\'f9 v\'fd\'9ae, tak\'9ee spojnice vrchol\'f9 obou pyramid je t\'e9m\'ec\'f8 vodorovn\'e1. To p\'f8ivedlo ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e9ho polsk\'e9ho spisovatele Ryszarda Winera k p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee dv\'ec velk\'e9 pyramidy v Gize slou\'9eily jako p\'f8\'edstavi\'9at\'ec pro velmi t\'ec\'9ek\'fd mimozemsk\'fd l\'e9taj\'edc\'ed objekt. Byly to pr\'fd vlastn\'ec sk\'e1lopevn\'e9 podno\'9eky. Obrovsk\'fd, kolmo startuj\'edc\'ed stroj spo\'e8\'edval na obou vrcholech. Slou\'9eily ke stejn\'e9mu \'fa\'e8elu i dv\'ec nejv\'ect\'9a\'ed pyramidy v Teotihuac\'e1nu?\par
\'d8e\'e8eno s Herodotem, nemus\'edm tomu v\'ec\'f8it, ale jsem povinen to uv\'e9st: pokud plavidlo le\'9eelo na obou pyramid\'e1ch sou\'e8asn\'ec, jak si p\'f8edstavuje Winer, musela by jeho d\'e9lka p\'f8esahovat p\'f9l kilometru. Vrcholy pyramid v Gize toti\'9e d\'ecl\'ed 460 metr\'f9. Vzd\'e1lenost mezi Slune\'e8n\'ed a M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramidou je t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'e1.\par
A shody se kup\'ed jedna na druhou. Pyramidy v Gize i v Teotihuac\'e1nu spo\'e8\'edvaj\'ed na um\'ecl\'fdch z\'e1kladn\'e1ch a vykazuj\'ed podivuhodnou absenci jak\'e9koli v\'fdzdoby. Slune\'e8n\'ed pyramida m\'e1 z\'e1kladnu dlouhou 225 metr\'f9, Cheopsova jen nepatrn\'ec del\'9a\'ed.\par
A i kdy\'9e to dnes nelze poznat, ob\'ec byly oblo\'9eeny. V\'e1penec z G\'edzy rozebrali Arabov\'e9 na stavby dom\'f9. Sedm metr\'f9 silnou vrstvu \'9atuku a opracovan\'e9ho kamene strhl z povrchu Slune\'e8n\'ed pyramidy Leopoldo Batres, kdy\'9e se v roce 1908 pokou\'9ael proniknout dovnit\'f8 dynamitem.\par
Jin\'e1 podobnost se v\'e1\'9ee k D\'9eoserov\'ec pyramid\'ec v Sakk\'e1\'f8e. Jej\'ed stupn\'ec se vzp\'ednaj\'ed k obloze pod \'fahlem 43 a p\'f9l stupn\'ec, p\'f8esn\'ec jako je tomu u Slune\'e8n\'ed pyramidy.\par
V podzem\'ed D\'9eoserovy pyramidy jsou dv\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed m\'edstnosti, kter\'e9 se zcela vymykaj\'ed ostatn\'edm. Jejich st\'ecny jsou d\'f9kladn\'ec oblo\'9eeny faj\'e1nsem. Ten je vynikaj\'edc\'edm elektroizol\'e1torem, co\'9e n\'eckter\'e9 badatele p\'f8ivedlo k z\'e1v\'ecru, \'9ee \'9alo o izola\'e8n\'ed komory.\par
Tak\'e9 pobl\'ed\'9e Slune\'e8n\'ed pyramidy bylo objeveno n\'eckolik propojen\'fdch podzemn\'edch m\'edstnost\'ed. N\'eckter\'e9 z nich jsou pokryty sedm centimetr\'f9 silnou vrstvou sl\'eddy. Celkem jsou tak neobvykle upraveny des\'edtky \'e8tvere\'e8n\'edch metr\'f9. Pod obkladem je p\'f9l metru siln\'e9 kamenn\'e9 zdivo, do jeho\'9e pojiva byla op\'ect p\'f8im\'edch\'e1na sl\'edda, prokazateln\'ec p\'f8ivezen\'e1 a\'9e z Braz\'edlie.\par
K \'e8emu tyto prostory slou\'9eily? Kdo m\'ecl p\'f8ed 6 000 lety mo\'9enost importovat cenn\'fd materi\'e1l z a\'9e tak vzd\'e1len\'e9 zem\'ec? Pro\'e8 se tato sl\'edda nach\'e1z\'ed i v drti a r\'f9zn\'fdch \'falomc\'edch na stupn\'edch samotn\'e9 Slune\'e8n\'ed pyramidy? Je pravda, \'9ee p\'f9vodn\'ec byl cel\'fd jej\'ed, Batresem bohu\'9eel str\'9een\'fd povrch pokryt sl\'eddou, a proto se j\'ed \'f8\'edkalo Z\'e1\'f8\'edc\'ed d\'f9m?\par
Odpov\'ecdi na v\'9aechny tyto ot\'e1zky z\'f8ejm\'ec p\'f8in\'e1\'9aej\'ed vlastnosti sl\'eddy, kter\'e1 je pr\'f9hledn\'e1, elastick\'e1, nevad\'ed j\'ed prudk\'e9 teplotn\'ed zm\'ecny a vydr\'9e\'ed teploty a\'9e do 800 stup\'f2\'f9. Odol\'e1v\'e1 organick\'fdm rozpou\'9at\'ecdl\'f9m i v\'ect\'9ain\'ec kyselin. Zastav\'ed elektrick\'e9 v\'fdboje. Nelom\'ed sv\'ectlo. Nepropust\'ed rychl\'e9 neutrony. Pro sv\'e9 neoby\'e8ejn\'e9 p\'f8ednosti b\'fdv\'e1 vyu\'9e\'edv\'e1na v hutnictv\'ed, v elektronov\'fdch lamp\'e1ch, jako izol\'e1tor v transform\'e1torech i p\'f8i r\'f9zn\'fdch chemick\'fdch procesech a nyn\'ed tak\'e9 ve v\'fdrob\'ec elektroniky, v kosmick\'fdch a nukle\'e1rn\'edch technologi\'edch. Vyskytovala se ze stejn\'fdch d\'f9vod\'f9 i v Teotihuac\'e1nu? Slou\'9eily podzemn\'ed \'84sl\'eddov\'e9\ldblquote m\'edstnosti jako izola\'e8n\'ed komory? \'8alo o sou\'e8\'e1st nezn\'e1m\'e9 technologie, nebo v nich spo\'e8\'edvalo n\'ecco nebezpe\'e8n\'e9ho? N\'ecco, p\'f8ed \'e8\'edm se obyvatel\'e9 Teotihuac\'e1nu museli chr\'e1nit?\par
V Popol Vuhu se dochovala zm\'ednka o zvl\'e1\'9atn\'edm p\'f8edm\'ectu, kter\'fd p\'f9vodn\'ec vlastnil jeden z \'84nositel\'f9 boh\'f9\ldblquote , Balam-Quitze. \'84A zanechal jim znamen\'ed sv\'e9ho byt\'ed \endash Pizom-gagal, Zahalenou s\'edlu, tak zn\'ed jej\'ed jm\'e9no. Co p\'f8edstavuje, je neviditeln\'e9, nebo\'9d je zahalena a nemo\'9eno ji odhalit. A nikdo nev\'ed, jak je za\'9aita, proto\'9ee se nikdo ned\'edval, kdy\'9e byla za\'9a\'edv\'e1na\'85\ldblquote\par
Nikdo tedy ani netu\'9ail, jak byla ta podivn\'e1 v\'ecc vyrobena. Historikov\'e9 obvykle soud\'ed, \'9ee to byl n\'ecjak\'fd ochrann\'fd talisman. Jen\'9ee slovo pizom je vlastn\'ec p\'f8\'ed\'e8est\'ed trpn\'e9 od zavinouti, zav\'e1zati, a gagal je odvozeno od gag \endash ohe\'f2. Jde tedy o sv\'e1zan\'fd ohe\'f2 \'e8i svinutou energii.\par
Neza\'e8\'edn\'e1 n\'e1m sv\'edtat?\par
Po\'e8\'e1tkem roku 2001 objevili ameri\'e8t\'ed archeologov\'e9 na ho\'f8e Mount Nabta asi 130 kilometr\'f9 ji\'9en\'ec od Ab\'fa Simbelu dva prehistorick\'e9 hroby s ostatky celkem dev\'edti osob. Kostry byly chr\'e1n\'ecny oblo\'9een\'edm z hrub\'e9 vrstvy sl\'eddy, dovezen\'e9 bu\'ef ze S\'fad\'e1nu, nebo egyptsk\'e9 V\'fdchodn\'ed pou\'9at\'ec. Oba hroby jsou 6 000 let star\'e9. Kdo si dal v t\'e9 dob\'ec tolik pr\'e1ce, aby zesnul\'e9 ulo\'9eil tak neobvykl\'fdm zp\'f9sobem? Pro\'e8 pou\'9eil zrovna sl\'eddu, i kdy\'9e pro ni musel cestovat velmi daleko? Jak to, \'9ee v hrobech le\'9eelo tolik osob pohromad\'ec? Byly to ob\'ecti n\'ecjak\'e9ho hromadn\'e9ho ne\'9at\'ecst\'ed \'e8i hav\'e1rie? Mohla jejich t\'ecla \'9akodit i po smrti? Vyd\'e1vala z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 bylo nutno izolovat?\par
V Egypt\'ec i v Teotihuac\'e1nu vyra\'9aily uprost\'f8ed \'9aed\'fdch l\'e1n\'f9 prehistorick\'e9 zaostalosti z\'e1\'f8iv\'ec leskl\'e9 ostr\'f9vky neobvykl\'fdch sl\'eddov\'fdch izola\'e8n\'edch komor. A do\'9alo k tomu ve stejn\'fd \'e8as.\par
Tma pod sv\'edcnem\par
M\'edsto, kde se narodili bohov\'e9 \endash tak lze p\'f8elo\'9eit jm\'e9no Teotihuac\'e1n. I kdy\'9e Azt\'e9kov\'e9 na\'9ali toto centrum ji\'9e opu\'9at\'ecn\'e9 a zarostl\'e9 tr\'e1vou a k\'f8ovinami, pova\'9eovali ho za M\'ecsto boh\'f9. Jejich m\'fdty ov\'9aem nepopisuj\'ed vyb\'e1jenou p\'f8edstavu nadp\'f8irozen\'fdch sil, poletuj\'edc\'edch v mlhav\'e9m oparu nezn\'e1ma, ale naprosto konkr\'e9tn\'ed, i kdy\'9e nepozemsk\'e9 bytosti, pohybuj\'edc\'ed se v re\'e1ln\'e9m prostoru sv\'e9ho s\'eddla. Pr\'e1v\'ec v Teotihuac\'e1nu pr\'fd bo\'9estva vyhl\'ed\'9eela p\'f8\'edlet z\'e1\'f8\'edc\'edho objektu.\par
Jak jsme si ji\'9e nazna\'e8ili, tito bohov\'e9, kte\'f8\'ed nakonec zmizeli v plamenech a pak se dali rozpoznat jako vzdaluj\'edc\'ed se hv\'eczda na obloze, byli z\'f8ejm\'ec toto\'9en\'ed s kabavuily, s krvela\'e8n\'fdm Tohilem a jeho dal\'9a\'edmi spole\'e8n\'edky. Podle Popol Vuhu se s nimi lid\'e9 poprv\'e9 setkali v Tulsk\'e9 jeskyni. I kdy\'9e koluj\'ed r\'f9zn\'e9 dohady, doposud se nepoda\'f8ilo zjistit, kde se tento podzemn\'ed \'fakryt boh\'f9 opravdu nach\'e1zel.\par
Nemohlo to b\'fdt n\'eckde v Teotihuac\'e1nu? Pro\'e8 hledat jinde, kdy\'9e je pr\'e1v\'ec toto m\'ecsto s bohy p\'f8\'edmo osudov\'ec spojov\'e1no a kdy\'9e se pr\'e1v\'ec zde v hlubin\'e1ch zem\'ec rozkl\'e1d\'e1 vskutku neobvykl\'e1 jeskyn\'ec?\par
Za jej\'ed objev vd\'ec\'e8\'edme n\'e1hod\'ec. V roce 1971 se p\'f8i instalaci reflektoru pro no\'e8n\'ed osv\'ectlen\'ed rovnou p\'f8ed hlavn\'edm schodi\'9at\'ecm Slune\'e8n\'ed pyramidy propadla zem\'ec. Dutina odhalila starobyl\'e9 schody, klesaj\'edc\'ed do hloubky sedmi metr\'f9. Na jejich \'fapat\'ed \'fastil p\'f8es sto metr\'f9 dlouh\'fd tunel, kter\'fd vedl ke \'e8ty\'f8em prostor\'e1m uspo\'f8\'e1dan\'fdm do podoby jetelov\'e9ho listu. Kdosi tak upravil a roz\'9a\'ed\'f8il p\'f9vodn\'ed p\'f8irozenou jeskyni, jej\'ed\'9e st\'f8ed se nach\'e1z\'ed p\'f8\'edmo pod vrcholem pyramidy.\par
\'84Z hlediska historick\'e9 etnografie se zd\'e1, \'9ee prvn\'ed obyvatel\'e9 Teotihuac\'e1nu tuto jeskyni pova\'9eovali za \'82m\'edsto zrodu\lquote , za druh jeskyn\'ec \endash l\'f9na, odkud vze\'9ali p\'f8edch\'f9dci tamn\'edch kmen\'f9. Pyramida slunce nejen\'9ee je nejstar\'9a\'ed a nejv\'ect\'9a\'ed ritu\'e1ln\'ed stavbou ve m\'ecst\'ec, ale z\'e1rove\'f2 m\'f9\'9ee b\'fdt i vysv\'ectlen\'edm, pro\'e8 byl Teotihuac\'e1n vystav\'ecn tam a ne v jin\'e9 \'e8\'e1sti Mexick\'e9ho \'fadol\'ed,\ldblquote uv\'e1d\'ed archeolog Michael Coe.\par
Nesly\'9a\'edme v jeho slovech dal\'9a\'ed potvrzen\'ed fascinuj\'edc\'edho p\'f8\'edb\'echu, kter\'fd ji\'9e zn\'e1me?\par
\'8apan\'eclsk\'fd kronik\'e1\'f8 Sahag\'fan, \'9eij\'edc\'ed v 16. stolet\'ed, zaznamenal prastarou indi\'e1nskou legendu:\par
\'84Kr\'e1\'e8eli velmi pomalu a rozv\'e1\'9en\'e9, / do\'9ali do Teotihuac\'e1nu, aby se shrom\'e1\'9edili\'85\ldblquote\par
P\'f8eru\'9ame na moment tok pov\'ecsti a p\'f8ipome\'f2me si, co \'f8\'edk\'e1 Popol Vuh:\par
\'84I dorazili v\'9aichni do Tull\'e1nu. Bezpo\'e8tu bylo lid\'ed, kte\'f8\'ed tam dorazili. P\'f8i\'9ali v obrovsk\'fdch z\'e1stupech a spo\'f8\'e1dan\'ec.\ldblquote\par
Sahag\'fan pokra\'e8uje:\par
\'84Tam vydali pokyny, / tam se chopili vl\'e1dy. / Ti, kte\'f8\'ed se stali vl\'e1dci, byli mudrci, / znal\'ed tajn\'fdch v\'ecc\'ed, majitel\'e9 b\'e1je. / Pak se tam snesli prvostvo\'f8en\'ed\'85\ldblquote\par
Co\'9ee se tam stalo? Snesli se prvostvo\'f8en\'ed!\par
\'84A zde se objevili jejich bohov\'e9\'85,\ldblquote potvrzuje Popol Vuh.\par
Posv\'e1tn\'e1 jeskyn\'ec se nal\'e9z\'e1 p\'f8\'edmo pod geometrick\'fdm centrem hlavn\'ed stavby M\'ecsta boh\'f9. Je symbolem po\'e8\'e1tku a je spojov\'e1na s bohem kuku\'f8ice. Podle Azt\'e9k\'f9 se na stejn\'e9m m\'edst\'ec zrodil sv\'ect P\'e1t\'e9ho slunce, doby, v n\'ed\'9e lid\'e9 obdr\'9eeli kuku\'f8ici.\par
A Quicheov\'e9 v Popol Vuhu sd\'ecluj\'ed, \'9ee se s bo\'9estvy-\'9eiviteli setkali ve sluji Tull\'e1n-Zuiva.\par
Byla to jeskyn\'ec, na n\'ed\'9e dnes spo\'e8\'edv\'e1 Slune\'e8n\'ed pyramida?\par
V. Podez\'f8el\'ed vet\'f8elci\par
V malebn\'e9 mexick\'e9 vyso\'e8in\'ec se nad prostorn\'fdm \'fadol\'edm Oaxaca rozkl\'e1daj\'ed ruiny kultovn\'edho m\'ecsta Monte Alb\'e1n. Jako skute\'e8n\'fd div sv\'ecta jej oslavoval ji\'9e spisovatel Egon Erv\'edn Kisch. Na plo\'9ae \'e8ty\'f8icet kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch jsou rozesety nes\'e8etn\'e9 chr\'e1my, pal\'e1ce, poh\'f8ebn\'ed komory a mohutn\'e1 opevn\'ecn\'ed. Prvn\'ed stavby zde byly vzty\'e8eny ji\'9e v 6.stolet\'ed p\'f8ed na\'9aim letopo\'e8tem, kdy krajinu opanovali Zapot\'e9kov\'e9. M\'edsty se projevuje vliv je\'9at\'ec star\'9a\'ed civilizace Olm\'e9k\'f9 a naopak jako posledn\'ed p\'f8ed necel\'fdmi tis\'edci lety p\'f8i\'9ali Mixt\'e9kov\'e9. Velkolep\'e1 architektura sv\'ecd\'e8\'ed o obdivuhodn\'e9m umu a schopnostech starov\'eck\'fdch stavitel\'f9 a zem\'ecm\'ec\'f8i\'e8\'f9. Archeologov\'e9 zde zaznamenali hned n\'eckolik nej.\par
Centr\'e1ln\'ed plocha je vytvo\'f8ena um\'ecle srovn\'e1n\'edm jednoho z pahork\'f9. Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, jak obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed zeminy muselo b\'fdt p\'f8em\'edst\'ecno. \'dadiv vyvol\'e1v\'e1 i dokonal\'e1 symetrie a p\'f8edev\'9a\'edm fascinuj\'edc\'ed rozm\'ecry, kter\'e9 z tohoto m\'edsta vytv\'e1\'f8ej\'ed nejmonument\'e1ln\'ecj\'9a\'ed n\'e1m\'ecst\'ed cel\'e9 Ameriky \endash a t\'edmto p\'f8\'edvlastkem lze ozdobit i \'e8ty\'f8icet metr\'f9 \'9airok\'e9 schodi\'9at\'ec na severn\'ed stran\'ec komplexu.\par
Dne 9. ledna roku 1932 pr\'e1v\'ec v Monte Alb\'e1nu ude\'f8ila hv\'eczdn\'e1 hodina mexick\'e9 archeologie. Alfonso Caso vstoupil do hrobu \'e8\'edslo 7 a odkryl poklad Mixt\'e9k\'f9. Tvo\'f8ilo jej na p\'ect set p\'f8edm\'ect\'f9 ze zlata, perel, tyrkysu a horsk\'e9ho k\'f8i\'9a\'9d\'e1lu. N\'e1lez je nejv\'ect\'9a\'edm zlat\'fdm pokladem star\'e9ho Mexika a sv\'fdm v\'fdznamem b\'fdv\'e1 srovn\'e1v\'e1n s objevem hrobu fara\'f3na Tutanchamona.\par
Ve st\'ednu t\'ecchto nesporn\'fdch archeologick\'fdch \'fasp\'ecch\'f9 z\'f9staly doned\'e1vna \endash zcela a mo\'9en\'e1 i z\'e1m\'ecrn\'ec \endash nepov\'9aimnuty n\'e1lezy, kter\'e9 mohou p\'f8evratn\'ec zm\'ecnit pohled na minulost Mexika.\par
St\'ecny hrob\'f9 \'e8\'edslo 104 a 105 jsou hust\'ec pokryty malbami, v nich\'9e historikov\'e9 rozezn\'e1vaj\'ed zt\'eclesn\'ecn\'ed boh\'f9. Jedna sc\'e9na doslova vyr\'e1\'9e\'ed dech: v bizarn\'edm pr\'f9vodu kr\'e1\'e8\'ed n\'eckolik osob. V\'ect\'9aina z nich m\'e1 lidsk\'e9 rysy a tradi\'e8n\'ed \'fabor. Uprost\'f8ed se t\'e9m\'ec\'f8 ztr\'e1c\'ed mal\'e1, a p\'f8esto tak z\'f8eteln\'e1 postava humanoida. Velmi v\'fdrazn\'e9 o\'e8i hled\'ed zpod pr\'f9zoru p\'f8ilby skafandru, kter\'e1 je soupravou hadic propojena s d\'fdchac\'edm p\'f8\'edstrojem \'e8i snad z\'e1sobn\'edkem pot\'f8ebn\'e9ho plynu na z\'e1dech. Podoba bytosti p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae ilustraci soudob\'e9ho v\'ecdecko-fantastick\'e9ho rom\'e1nu ne\'9e starov\'eckou malbu a klade p\'f8ed n\'e1s neodbytnou ot\'e1zku: Skute\'e8n\'ec se setkali p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Monte Alb\'e1nu s t\'edmto nepozemsk\'fdm tvorem? Pokud ano, kdo to byl? Odkud p\'f8ilet\'ecl a jak\'e9 bylo jeho posl\'e1n\'ed na Zemi? Vr\'e1til se po skon\'e8en\'ed pozemsk\'e9 mise zp\'ect na svou planetu, nebo je poh\'f8ben zde? Poda\'f8\'ed se n\'e1m objevit jeho ostatky?\par
Pr\'e1v\'ec v Oaxace byly vykop\'e1ny neobvykl\'e9 so\'9aky mal\'fdch postav v kompaktn\'edch p\'f8ilbic\'edch s pr\'f9hledn\'fdmi pr\'f9zory. Dal\'9a\'ed dv\'ec figurky v kosmick\'fdch kombin\'e9z\'e1ch jsou dnes vystaveny v muzeu v Pueble.\par
Artefakty star\'fdch mexick\'fdch civilizac\'ed \'e8asto p\'f8ekvapuj\'ed neobvykl\'fdmi technick\'fdmi detaily, kter\'e9 by pro tehdej\'9a\'ed kulturu m\'ecly b\'fdt naprosto nezn\'e1m\'fdm pojmem. Je a\'9e s podivem, kolik bo\'9estev je vybaveno br\'fdlemi a p\'f8ilbou. V\'ect\'9aina soch pov\'ecstn\'e9ho boha Tlaloca m\'e1 ryze modern\'ed v\'fdraz a vyvol\'e1v\'e1 sp\'ed\'9ae p\'f8edstavu sv\'e1\'f8e\'e8e ne\'9e vzne\'9aen\'e9ho reprezentanta nadp\'f8irozen\'fdch sil. N\'edzk\'e1 tuh\'e1 pokr\'fdvky hlavy je neobvykle roz\'9a\'ed\'f8en\'e1 a spl\'fdv\'e1 a\'9e k ramen\'f9m, hru\'ef chr\'e1n\'ed pevn\'e1 rou\'9aka a ruce kryj\'ed vysok\'e9 rukavice. A nesm\'edme zapomenout na br\'fdle. Jsou v\'fdrazn\'e9 a velk\'e9. St\'ec\'9e\'ed mohou b\'fdt pouze zd\'f9razn\'ecn\'fdmi o\'e8n\'edmi d\'f9lky, jak se n\'e1m sna\'9e\'ed namluvit n\'eckte\'f8\'ed archeologov\'e9.\par
Br\'fdle ostatn\'ec objev\'edme i na \'f8ad\'ec reli\'e9f\'f9 v Chich\'e9n Itz\'e1. Postavy zde jsou jak vyst\'f8i\'9een\'e9 z kroniky po\'e8\'e1tk\'f9 letectv\'ed. Na hlav\'e1ch nos\'ed ko\'9een\'e9 \'e8epice a na nosech jim spo\'e8\'edvaj\'ed br\'fdle, jak\'e9 d\'f8\'edve pou\'9e\'edvali piloti nebo prvn\'ed pr\'f9kopn\'edci motorismu. Tak\'e9 v muzeu v Palenque je vystaveno n\'eckolik velk\'fdch kamenn\'fdch hlav, ozdoben\'fdch mohutn\'fdmi br\'fdlemi. Je to mlad\'edk s prstenci okolo o\'e8\'ed, m\'edn\'ed odborn\'edci.\par
\'84Star\'fd b\'f9h 5-F\ldblquote , vykopan\'fd v Loma Larca v Oaxace, m\'e1 na nose, promi\'f2te ten v\'fdraz, br\'fdle jako vy\'9ait\'e9. Experti k tomu tentokr\'e1t rad\'ecji ml\'e8\'ed.\par
Ne and\'eclsk\'e1 k\'f8\'eddla, jak bychom \'e8ekali, ale zcela \'84oby\'e8ejn\'e9\ldblquote br\'fdle jsou z\'e1kladn\'edm pozn\'e1vac\'edm znamen\'edm bytost\'ed, kter\'e9 sestoupily z nebes. Evropa tuto pom\'f9cku na ochranu o\'e8\'ed a zlep\'9aen\'ed zraku zn\'e1 teprve od 16. stolet\'ed. V Mexiku byly ztv\'e1r\'f2ov\'e1ny ji\'9e p\'f8ed tis\'edci lety.\par
Zecharia Sitchin spojuje br\'fdle, kter\'e9 se ve zna\'e8n\'e9 m\'ed\'f8e objevuj\'ed tak\'e9 u bohyn\'ec I\'9atar a n\'eckter\'fdch dal\'9a\'edch mezopotamsk\'fdch bo\'9estev, s u\'9eit\'edm dal\'9a\'edho z\'e1hadn\'e9ho p\'f8edm\'ectu. Na dochovan\'fdch pe\'e8etn\'edch tabulk\'e1ch n\'eckte\'f8\'ed nebe\'9a\'9dan\'e9 sv\'edraj\'ed v ruce zvl\'e1\'9atn\'ed zahnutou h\'f9l. Jde pr\'fd o zbra\'f2, kter\'e1 vyst\'f8eluje proud paprsk\'f9. Ty mohou ochromit nejen c\'edl, ale p\'f8i nespr\'e1vn\'e9m zach\'e1zen\'ed i sv\'e9ho majitele. P\'f8ipom\'edn\'e1 to laserov\'e9 pu\'9aky Cobra z v\'fdzbroje americk\'e9 arm\'e1dy. Jejich \'fa\'e8inek spo\'e8\'edv\'e1 v kombinaci chirurgick\'e9ho laseru a laseru ur\'e8en\'e9ho k nav\'e1d\'ecn\'ed st\'f8el. Voj\'e1ci, kte\'f8\'ed pu\'9aky pou\'9e\'edvaj\'ed, mus\'ed m\'edt ochrann\'e9 br\'fdle, aby je jejich vlastn\'ed zbran\'ec neoslepily.\par
Podobn\'e1 zobrazen\'ed p\'f8edm\'ect\'f9, kter\'e1 jako kdyby z oka vypadla modern\'edm technick\'fdm za\'f8\'edzen\'edm, nach\'e1z\'edme v Mexiku t\'e9m\'ec\'f8 na ka\'9ed\'e9m kroku.\par
Poh\'f8ben\'e9 sochy Atlant\'f9\par
P\'e1n Jit\'f8enky \endash tak b\'fdval naz\'fdv\'e1n nepatrn\'fd pahorek uprost\'f8ed lehce zvln\'ecn\'e9 planiny v okol\'ed \'f8eky Tlily, asi sedmdes\'e1t kilometr\'f9 od dne\'9an\'edho Mexico City. Jeho rozlo\'9eit\'e1 bedra nesou n\'edzkou pyramidu. Archeologov\'e9 ji ozna\'e8ili p\'edsmenem B. Pozd\'ecji z\'edskala p\'f8\'eddomek Quetzalc\'f3atlova. Na jej\'edm ploch\'e9m vrcholu se jako mohutn\'e9 pil\'ed\'f8e, podp\'edraj\'edc\'ed nebeskou klenbu, ty\'e8\'ed \'e8ty\'f8i zvl\'e1\'9atn\'ed sochy. T\'e9m\'ec\'f8 p\'ect metr\'f9 vysok\'e9 lidsk\'e9 postavy jsou opat\'f8eny neobvyklou v\'fdstroj\'ed. Hru\'ef kryje masivn\'ed krun\'fd\'f8 ve tvaru mot\'fdla. Nohy spo\'e8\'edvaj\'ed v byteln\'fdch sand\'e1lech. Kotn\'edky a pa\'9ee obep\'ednaj\'ed p\'e1sky. Na z\'e1dech vis\'ed \'9at\'edt \'e8i jak\'fdsi disk. V jeho st\'f8edu se zra\'e8\'ed lidsk\'e1 tv\'e1\'f8. Okraje lemuj\'ed z\'e1hadn\'e9 symboly \endash snad jde o v\'ecnec propleten\'fdch had\'f9. Hlavu zdob\'ed mohutn\'e1 \'e8elenka z pe\'f8\'ed. U\'9ai jsou p\'f8ekryty jak\'fdmisi podlouhl\'fdmi p\'f8edm\'ecty. Pon\'eckud zasn\'ecn\'e9 tv\'e1\'f8e maj\'ed pravideln\'e9, ale neindi\'e1nsk\'e9 rysy. Z\'f8ejm\'ec pr\'e1v\'ec proto se postav\'e1m za\'e8alo \'f8\'edkat Atlanti.\par
Koho tyto ob\'f8\'ed sochy opravdu p\'f8edstavuj\'ed, je nerozlu\'9at\'ecnou z\'e1hadou. Jde o nezn\'e1m\'e1 bo\'9estva, b\'e1jn\'e9 postavy, nebo zcela konkr\'e9tn\'ed kr\'e1le a bojovn\'edky?\par
Pyramida P\'e1na Jit\'f8enky byla sou\'e8\'e1st\'ed b\'fdval\'e9ho hlavn\'edho m\'ecsta Tolt\'e9k\'f9. Jejich spole\'e8enstv\'ed je spojov\'e1no Mixc\'f3atlem \endash Hadem z oblaku. V\'f9dce podivn\'e9ho jm\'e9na, kter\'e9 tak podez\'f8ele odkazuje k nebes\'f9m, zalo\'9eil prvn\'ed s\'eddlo na Hv\'eczdn\'e9m vrchu. Teprve jeho syn, N\'e1\'9a P\'e1n Jedna T\'f8tina, kter\'fd se pozd\'ecji stal i velekn\'eczem boha Quetzalc\'f3atla a p\'f8ijal jeho jm\'e9no, vystav\'ecl Tull\'e1n, dne\'9an\'ed Tulu.\par
\'84St\'e1ly zde domy ze st\'f8\'edbra a zelen\'fdch drahokam\'f9. Byl to opravdu zlat\'fd v\'eck,\ldblquote tvrd\'ed legenda. \'84Za Quetzalc\'f3atlovy vl\'e1dy byla hojnost kuku\'f8ice; d\'fdn\'ec byly neoby\'e8ejn\'ec velk\'e9, dosahovaly d\'e9lky pa\'9ee, a kuku\'f8i\'e8n\'e9 klasy m\'ecly gigantick\'e9 rozm\'ecry\'85 Mal\'fdmi klasy se topilo v parn\'ed l\'e1zni\'85 Skl\'edzela se bavlna v\'9aech barev, \'e8erven\'e1, \'9elut\'e1, hn\'ecd\'e1, b\'edl\'e1, zelen\'e1, modr\'e1, oran\'9eov\'e1.\ldblquote\par
Je to pouze \'84vzpom\'ednkov\'fd optimismus\ldblquote , nebo sv\'ecdectv\'ed o nezn\'e1m\'fdch zem\'ecd\'eclsk\'fdch technik\'e1ch?\par
A pr\'e1v\'ec za \'e8as\'f9 velekn\'ecze Quetzalc\'f3atla byly z\'f8ejm\'ec vytvo\'f8eny sochy Atlant\'f9. Jejich objeven\'ed je spojeno se jm\'e9nem archeologa Jorgeho R. Acosty, kter\'fd v Tule zah\'e1jil v\'fdzkum ve \'e8ty\'f8ic\'e1t\'fdch letech 20. stolet\'ed. Jeho t\'fdm velmi brzy zaznamenal zvl\'e1\'9atn\'ed naru\'9aen\'ed na severn\'ed stran\'ec pyramidy P\'e1na Jit\'f8enky. Nepochybn\'ec k tomu do\'9alo je\'9at\'ec p\'f8ed p\'f8\'edchodem \'8apan\'ecl\'f9. Kdosi tam prov\'e1d\'ecl n\'ecjak\'e9 \'fapravy, k nim\'9e pot\'f8eboval soustroj\'ed podobn\'e9 ramp\'ec. Bylo tam st\'echov\'e1no cosi nesm\'edrn\'ec t\'ec\'9ek\'e9ho?\par
Ta p\'f8edstava archeology vybudila. Pom\'ecrn\'ec rychle odkryli um\'ecl\'fd v\'fdkop, v n\'ecm\'9e nalezli sochy Atlant\'f9 a \'falomky n\'eckolika sloup\'f9. Z objev\'f9 usoudili, \'9ee postavy st\'e1ly p\'f9vodn\'ec na vrcholu pyramidy a na sv\'fdch hlav\'e1ch dr\'9eely st\'f8echu n\'e1stavby jako b\'e1jn\'fd Atlas oblohu.\par
Hypot\'e9za m\'e1 ov\'9aem n\'eckolik h\'e1\'e8k\'f9. P\'f8edev\'9a\'edm \endash pokud by se Tolt\'e9kov\'e9 rozhodli strhnout p\'f9vodn\'ed n\'e1stavbu, pro\'e8 si d\'e1vali tolik pr\'e1ce a sochy ob\'f8adn\'ec poh\'f8bili p\'f8\'edmo v pyramid\'ec? V\'fdkop, v n\'ecm\'9e se nal\'e9zaly, je deset metr\'f9 hlubok\'fd, co\'9e je p\'f8esn\'ec tolik jako v\'fd\'9aka pyramidy. Vyhloubit ho jist\'ec nebylo snadn\'e9. Pro sochy se mohlo naj\'edt jin\'e9, stejn\'ec d\'f9stojn\'e9 a posv\'e1tn\'e9 m\'edsto.\par
Tolt\'e9kov\'e9 sv\'e9 m\'ecsto okolo roku 1050 n\'e1hle opustili. Zd\'e1 se, \'9ee jim navzdory chvatu velmi z\'e1le\'9eelo na tom, aby Atlanty nespat\'f8il nikdo ciz\'ed.\par
N\'e1stroj, nebo zbra\'f2?\par
Sochy sv\'edraj\'ed v prav\'e9 ruce nezn\'e1m\'fd p\'f8edm\'ect, kter\'fd na prvn\'ed pohled p\'f8ipom\'edn\'e1 malou hornickou sb\'edje\'e8ku. Podle historik\'f9 by to mohl b\'fdt atl-atl, indi\'e1nsk\'fd vrha\'e8 \'9a\'edp\'f9. Ten ale musel b\'fdt zahnut\'fd. Atlanti jsou tedy vybaveni n\'ecjakou jinou zbran\'ed nebo n\'e1strojem.\par
Gerardo Levet se domn\'edv\'e1, \'9ee jde o plazmovou pistoli. Usoudil tak z v\'fdjevu na jednom ze \'e8ty\'f8hrann\'fdch pil\'ed\'f8\'f9, kter\'e9 byly poh\'f8beny spolu s Atlanty. Jak\'e1si postava m\'e1 na z\'e1dech podlouhlou n\'e1dr\'9e (jako pot\'e1p\'ec\'e8 bombu s kysl\'edkem) a v rukou dr\'9e\'ed stejn\'fd p\'f8edm\'ect jako sochy. Z jeho p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti vych\'e1z\'ed cosi jako plameny nebo svazek paprsk\'f9.\par
Levet si mysl\'ed, \'9ee by mohlo j\'edt o vysokoenergetickou \'84pistoli\ldblquote , kter\'e1 se pou\'9e\'edvala ke tvarov\'e1n\'ed a \'f8ez\'e1n\'ed kamene, a p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee podobn\'e9 n\'e1stroje byly i v na\'9aich \'e8asech pou\'9eity k tvorb\'ec obrovsk\'fdch soch.\par
\'84V\'fdznam Levetova objevu mo\'9en\'e1 daleko p\'f8esahuje jeho vlastn\'ed teorii,\ldblquote tvrd\'ed Zecharia Sitchin a v knize Ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ae (nakladatelstv\'ed Dobra) upozor\'f2uje na dal\'9a\'ed z\'e1hadn\'fd aspekt Tull\'e1nu.\par
\'84Kdy\'9e archeologov\'e9 zkoumali obsah \'9aachty pod rampou, p\'f8i odstra\'f2ov\'e1n\'ed nanesen\'e9 zeminy tak\'e9 zjistili, \'9ee svrchn\'ed, viditeln\'e1 \'e8\'e1st pyramidy byla vystav\'ecna na star\'9a\'ed budov\'ec, jej\'ed\'9e stup\'f2ovit\'e1 patra byla asi t\'f8i metry pod vn\'ecj\'9a\'ed st\'ecnou pozd\'ecj\'9a\'ed pyramidy. Tak\'e9 objevili zbytky kolm\'fdch zd\'ed, kter\'e9 nazna\'e8ovaly, \'9ee ve star\'9a\'ed pyramid\'ec snad mohly b\'fdt n\'ecjak\'e9 vnit\'f8n\'ed prostory, m\'edstnosti a chodby \endash ale d\'e1le se t\'ecmto vod\'edtk\'f9m nev\'ecnovali. Nalezli je\'9at\'ec dal\'9a\'ed neobvyklou v\'ecc \endash kamenn\'e9 trubky, skl\'e1daj\'edc\'ed se z \'e8\'e1st\'ed, kter\'e9 do sebe dokonale zapadaly a m\'ecly vnit\'f8n\'ed pr\'f9m\'ecr asi 46 centimetr\'f9.\par
Trubka byla vedena vnit\'f8kem pyramidy pod stejn\'fdm sklonem, jak\'fd tvo\'f8il uhel stavby, a t\'e1hla se po d\'e9lce cel\'e9 jej\'ed st\'ecny.\par
Acosta a jeho t\'fdm p\'f8edpokl\'e1dali, \'9ee trubka slou\'9eila k odv\'e1d\'ecn\'ed de\'9a\'9dov\'e9 vody; k tomu by ale p\'f8ece nebylo t\'f8eba tak precizn\'edho ulo\'9een\'ed uvnit\'f8 stavby ani dokonale opracovan\'fdch a sesazen\'fdch kamenn\'fdch trubek \endash bohat\'ec by sta\'e8ilo oby\'e8ejn\'e9 hlin\'ecn\'e9 potrub\'ed. Um\'edst\'ecn\'ed a sklon tohoto neobvykl\'e9ho, ne-li unik\'e1tn\'edho trubkov\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed bylo o\'e8ividn\'ec sou\'e8\'e1st\'ed p\'f9vodn\'edho pl\'e1nu pyramidy a bylo ned\'edlnou sou\'e8\'e1st\'ed \'fa\'e8elu, k n\'ecmu\'9e slou\'9eila. Fakt, \'9ee zbytky sousedn\'edch v\'edcepodla\'9en\'edch budov nesou dost mo\'9en\'e1 stopy po n\'ecjak\'e9 v\'fdrob\'ec, a z\'e1rove\'f2 fakt, \'9ee kdysi d\'e1vno byl tok \'f8eky Tuly usm\'ecrn\'ecn tak, aby tekl kolem t\'ecchto budov, nazna\'e8uj\'ed mo\'9enost, \'9ee zde prob\'edhal v ran\'fdch dob\'e1ch proces jak\'e9hosi odd\'eclov\'e1n\'ed a \'e8ist\'ecn\'ed.\par
To v\'9aechno n\'e1s vede k n\'e1sleduj\'edc\'ed my\'9alence: co kdy\'9e onen z\'e1hadn\'fd n\'e1stroj neslou\'9eil k opracov\'e1n\'ed kamen\'f9, ale k jejich rozb\'edjen\'ed\'85 Nebyl to jin\'fdmi slovy pokro\'e8il\'fd t\'ec\'9eebn\'ed n\'e1stroj?\ldblquote\par
V\'9ae bylo jinak?\par
V dochovan\'fdch maysk\'fdch knih\'e1ch, takzvan\'fdch kodexech, nach\'e1z\'edme a\'9e p\'f8\'edli\'9a mnoho v\'fdjev\'f9, kter\'e9 p\'f8ipom\'ednaj\'ed pr\'e1ci se strojem. Sta\'e8\'ed se jen dob\'f8e d\'edvat a pod n\'e1nosem zd\'e1nliv\'ec fantastick\'fdch sc\'e9n objev\'edme dokonale p\'f8esn\'e9 popisy slo\'9eit\'fdch mechanism\'f9. Postavy jezd\'ed na p\'e1sov\'fdch dopravn\'edc\'edch, pod st\'f8\'ed\'9akami jsou ukryta ta\'9en\'e1 za\'f8\'edzen\'ed a postavy prost\'f8ednictv\'edm p\'e1k a ped\'e1l\'f9 obsluhuj\'ed stroje p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed brusku. Nechyb\'ed zde skute\'e8n\'ec nic v\'e8etn\'ec kl\'ednov\'e9ho \'f8emene a krytu, snad s ods\'e1v\'e1n\'edm \'e8i chlazen\'edm naho\'f8e.\par
V\'9aeobecn\'ec se traduje, \'9ee kolo bylo v Nov\'e9m sv\'ect\'ec nezn\'e1m\'fdm pojmem. St\'ecny v\'fdznamn\'fdch budov a chr\'e1m\'f9 ale \'e8asto zdob\'ed ozuben\'e1 kola. N\'eckde je to jen nen\'e1padn\'fd reli\'e9f, jindy hlavn\'ed dom\'e9na um\'edst\'ecn\'e1 na \'e8eln\'e9m m\'edst\'ec. Jsou to pouh\'e9 symboly, anebo star\'e9 mexick\'e9 civilizace znaly v\'fdhody pou\'9eit\'ed takov\'fdchto kol?\par
Rakou\'9at\'ed v\'ecdci Friedrich Egger a Klaus Keplinger sestrojili podle maysk\'fdch kreseb \'fa\'e8inn\'fd rota\'e8n\'ed p\'edstov\'fd parn\'ed motor a \'fasp\'ec\'9an\'ec jej patentovali v mnoha zem\'edch. Tyto objevy zcela p\'f8evratn\'fdm zp\'f9sobem m\'ecn\'ed n\'e1\'9a pohled na technickou vysp\'eclost starov\'eck\'fdch civilizac\'ed. Obvykl\'e1 p\'f8edstava desetitis\'edc\'f9 d\'ecln\'edk\'f9, jak vytv\'e1\'f8ej\'ed velkolep\'e1 d\'edla pouze nasazen\'edm fyzick\'e9 s\'edly, u\'9e neobstoj\'ed. Alespo\'f2 v n\'eckter\'fdch p\'f8\'edpadech jsme nuceni p\'f8ipustit, \'9ee u\'9e na \'fasvitu d\'ecjin mohlo lidstvo disponovat neobvykl\'fdmi mechanick\'fdmi a strojn\'edmi pom\'f9ckami.\par
VI. Uct\'edva\'e8i \'e8asu\par
\'84Cel\'e9 hodiny stoj\'ed z\'e1stupy lid\'ed v \'famorn\'e9m vlhk\'e9m vedru d\'9eungle na \'fapat\'ed obrovit\'e9, krvav\'ec rud\'e9 pyramidy. Nikdo se ani nepohne, zraky v\'9aech p\'f8\'edtomn\'fdch jsou up\'f8eny k vrcholu stavby. Zde se m\'e1 ka\'9ed\'fdm okam\'9eikem objevit kr\'e1l. S hlavou ozdobenou pta\'e8\'edmi p\'e9ry a s \'9eezlem v podob\'ec dvouhlav\'e9ho krokod\'fdla m\'e1 vystoupit z posv\'e1tn\'e9 komory a vyjevit rady, kter\'e9 mu poskytli jeho d\'e1vno zesnul\'ed p\'f8edci. Lid\'e9 venku nevid\'ed, co te\'ef vlastn\'ec d\'ecl\'e1, ritu\'e1l v\'9aak znaj\'ed.\par
Om\'e1men halucinogenn\'edmi drogami, chop\'ed se kr\'e1l \'e8epele z obsidi\'e1nu nebo h\'f8betn\'ed kosti rejnoka, probodne sv\'f9j penis a r\'e1nou prot\'e1hne provaz. Krev p\'f8itom nech\'e1 st\'e9kat na kus \'82pap\'edru\lquote zhotoven\'e9ho ze stromov\'e9 k\'f9ry, ten pak zap\'e1l\'ed a ve stoupaj\'edc\'edm d\'fdmu spat\'f8\'ed p\'f8elud hada. Z jeho doko\'f8\'e1n rozev\'f8en\'e9 tlamy se vyl\'ednaj\'ed postavy zem\'f8el\'fdch i zdeformovan\'e1 t\'ecla d\'e9mon\'f9. V d\'ecsiv\'ec \'9aum\'edc\'ed ozv\'ecn\'ec zn\'ed zast\'f8en\'e9 z\'e1hrobn\'ed hlasy\'85\par
Kdy\'9e se kr\'e1l kone\'e8n\'ec objev\'ed, fyzicky na pokraji zhroucen\'ed, s\'e1hne si pod svou bedern\'ed rou\'9aku a zkrvavenou ruku uk\'e1\'9ee davu. Pak ozn\'e1m\'ed poselstv\'ed sv\'fdch p\'f8edk\'f9 \endash tot\'e9\'9e, jak\'e9 mu zjevili u\'9e tolikr\'e1t v minulosti: \'82P\'f8ipravte se na v\'e1lku.\lquote Propukne divok\'e9 provol\'e1v\'e1n\'ed sl\'e1vy\'85\ldblquote\par
T\'ecmito slovy popisuje Michael D. Lemonick obvyklou p\'f8edehru bitvy, kterou se chystali sv\'e9st Mayov\'e9. Civilizace tohoto tajemn\'e9ho n\'e1roda je spojov\'e1na s bizarn\'edmi magick\'fdmi ob\'f8ady, s mu\'e8en\'edm, nev\'eddanou krutost\'ed a hektolitry prolit\'e9 krve. Na druh\'e9 stran\'ec nelze p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee Mayov\'e9 vytvo\'f8ili nejucelen\'ecj\'9a\'ed, dodnes je\'9at\'ec st\'e1le jen \'e8\'e1ste\'e8n\'ec rozlu\'9at\'ecn\'fd syst\'e9m p\'edsma na z\'e1padn\'ed polokouli, vynikali v matematice, na nulu p\'f8i\'9ali d\'f8\'edve ne\'9e Arabov\'e9 a dokonce j\'ed zasv\'ectili jednoho z boh\'f9, sestavili dokonale p\'f8esn\'fd kalend\'e1\'f8, vyznali se v astronomii, i kdy\'9e nedisponovali \'9e\'e1dn\'fdm technick\'fdm vybaven\'edm, dok\'e1zali vypo\'e8\'edtat synodick\'fd ob\'ech Venu\'9ae a p\'f8esn\'e1 data slune\'e8n\'edch zatm\'ecn\'ed a zanechali po sob\'ec monument\'e1ln\'ed pyramidy a rozlehl\'e9 chr\'e1mov\'e9 komplexy. Mnoha jejich v\'ecdomostem m\'f9\'9ee konkurovat teprve sou\'e8asn\'e1 v\'ecda.\par
Mayov\'e9 s\'eddlili v Guatemale, Hondurasu, Salvadoru, Belize a na Yucatanu. Vystav\'ecli \'fa\'9easn\'e1 s\'eddla, ale v\'9edy je po n\'ecjak\'e9m \'e8ase opustili a \'84t\'e1hli o d\'f9m d\'e1l\ldblquote .\par
Byl to (minul\'fd \'e8as nen\'ed zcela nam\'edst\'ec, proto\'9ee potomci May\'f9 \'9eij\'ed dodnes) bezesporu jeden z nejpodivn\'ecj\'9a\'edch n\'e1rod\'f9 na sv\'ect\'ec. Jejich p\'f8edstavy o kr\'e1se by vyvedly z m\'edry i dne\'9an\'ed nejzt\'f8e\'9at\'ecn\'ecj\'9a\'ed teenagery. U\'9ai a rty pro\'9apikovan\'e9 ozdobn\'fdmi p\'f8edm\'ecty a probodnut\'fd nos byly v\'9aedn\'edm po\'9eadavkem m\'f3dy. Kdo se cht\'ecl opravdu l\'edbit, lehce \'9ailhal. Rodi\'e8e proto sv\'fdm d\'ectem p\'f8ivazovali nad nos drobn\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 kor\'e1lky, aby se o\'e8i nau\'e8ily st\'e1\'e8et \'9aikmo dol\'f9. Hlava novorozenc\'f9 b\'fdvala upevn\'ecna mezi dv\'ec d\'f8ev\'ecn\'e9 desti\'e8ky \endash tak se postupn\'ec zdeformovala do prot\'e1hl\'e9 podoby s naprosto ploch\'fdm \'e8elem. Aby byl efekt je\'9at\'ec v\'fdrazn\'ecj\'9a\'ed, p\'f8i\'9ala n\'eckdy ke slovu sekerka a \'84upravila\ldblquote chrupavku u ko\'f8ene nosu. Kdo se b\'e1l zuba\'f8e, nemohl aspirovat na titul Fe\'9a\'e1k roku. Zuby se toti\'9e pilovaly do tvaru p\'edsmene T, nebo do \'9api\'e8ky. Nen\'ed jasn\'e9, zda pacient dost\'e1val ti\'9a\'edc\'ed prost\'f8edek, nebo se ke kr\'e1se musel protrp\'ect. Ml\'e1de\'9e si a\'9e do svatby barvila k\'f9\'9ei na \'e8erno. V dosp\'eclosti se nat\'edrali \'e8erven\'ed, t\'eclo zdobili tetov\'e1n\'edm a jizvami.\par
Pohled na v\'9aedn\'ed \'9eivot May\'f9, zprost\'f8edkovan\'fd erudovan\'fdmi historiky, p\'f8ipom\'edn\'e1 pov\'ecstn\'fd dort, kter\'fd pekli pejsek s ko\'e8i\'e8kou. Najdeme v n\'ecm v\'9ae \endash a v\'f9bec nen\'ed jasn\'e9, co by tam b\'fdt nem\'eclo a co naopak sch\'e1z\'ed.\par
Podle jedn\'e9 verze m\'ecla oby\'e8ejn\'e1 maysk\'e1 rodina obvykle t\'f8i a\'9e p\'ect d\'ect\'ed. V\'9aichni spole\'e8n\'ec vst\'e1vali za \'fasvitu a vypili \'9a\'e1lek hork\'e9 \'e8okol\'e1dy. Otec se syny se pak odebrali na pole, kde p\'ecstovali p\'f8edev\'9a\'edm kuku\'f8ici, maniok a laskavec. M\'e1ma jim na cestu napekla placky pln\'ecn\'e9 du\'9aen\'fdm sekan\'fdm masem s paprikou nebo fazolemi. Sn\'ecdli to d\'f8\'edv, ne\'9e dorazili na m\'edsto. Mayov\'e9, nezn\'e1mo pro\'e8, pr\'fd z\'e1sadn\'ec jedli za ch\'f9ze. (Platilo u\'9e tehdy, \'9ee \'e8as jsou pen\'edze?)\par
Matka s d\'ecv\'e8aty se starala o dom\'e1cnost (uklidit jedinou obytnou m\'edstnost primitivn\'ed ch\'fd\'9ae jist\'ec nezabralo p\'f8\'edli\'9a \'e8asu), chovaly krocany, tkaly a \'9aily.\par
Kdy\'9e nebylo nutn\'e9 pracovat na poli, mu\'9ei stav\'ecli chr\'e1my a pyramidy. \'8eeny p\'f8ipravovaly pro kn\'ecze n\'e1dhern\'e9 trojbarevn\'e9 ozdoby z pe\'f8\'ed. A v\'9aichni s l\'e1skou pe\'e8ovali i o nad\'f8azenou kastu kouzeln\'edk\'f9, kte\'f8\'ed se v\'ecnovali p\'f8edev\'9a\'edm studiu hv\'eczd, sestavovali horoskopy, hloubali o v\'ec\'e8nosti a vykon\'e1vali ob\'f8ady k usm\'ed\'f8en\'ed boh\'f9.\par
Tento idylick\'fd obr\'e1zek rozb\'edj\'ed na padr\'9d jin\'e1 verze. Histori\'e8ky um\'ecn\'ed Linda Scheleov\'e1 a Mary Millerov\'e1 z Yalsk\'e9 univerzity rozlu\'9atily \'f8adu maysk\'fdch hieroglyf\'f9 a tvrd\'ed, \'9ee jednotliv\'e1 kr\'e1lovsk\'e1 m\'ecsta spolu neust\'e1le bojovala. C\'edlem nebyly zisky \'fazem\'ed ani majetku, ale z\'edsk\'e1v\'e1n\'ed zajatc\'f9 pro neuv\'ec\'f8iteln\'ec krut\'e9 ob\'f8ady.\par
\'84Dokazuj\'ed to nejen n\'e1pisy, ale i so\'9aky, basreli\'e9fy a v\'fdjevy na keramice. Na n\'eckter\'fdch vid\'edme zkroucen\'e9 v\'eczn\'ec, k\'f8i\'e8\'edc\'ed bolest\'ed. Mu\'e8itel\'e9 jim u\'9e vytrhali nehty a zuby. N\'eckte\'f8\'ed jsou sta\'9eeni z k\'f9\'9ee, dal\'9a\'edm jsou kus po kuse u\'f8ez\'e1v\'e1na varlata a nakonec vy\'f8\'edznuto srdce. V\'e1le\'e8n\'ed v\'ecz\'f2ov\'e9 byli \'e8asto nuceni \'fa\'e8astnit se hry, zachycen\'e9 na n\'e1st\'ecnn\'fdch malb\'e1ch v Chich\'e9n Itz\'e1. Hra se podobala fotbalu. \'c8ty\'f8\'e8lenn\'e1 mu\'9estva se sna\'9eila dokopat m\'ed\'e8 do branky. Tomu, kdo prohr\'e1l, byla u\'f8\'edznuta hlava, kter\'e1 potom nahradila m\'ed\'e8.\ldblquote\par
Co Maye inspirovalo k tak \'9a\'edlen\'fdm ob\'f8ad\'f9m? Ztratili zcela soucit? Pova\'9eovali sv\'e9 bli\'9en\'ed za pouh\'e9 p\'f8edm\'ecty vhodn\'e9 k ob\'ectov\'e1n\'ed? P\'f8edpokl\'e1dali, \'9ee sv\'fdm jedn\'e1n\'edm, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'edm praktiky \'e8ern\'e9 magie, z\'edskaj\'ed neoby\'e8ejn\'e9 schopnosti a s\'edlu? Byli n\'e1rodem fanatik\'f9?\par
Omamn\'fd pach krve\par
Ob\'ec histori\'e8ky se na tuto ot\'e1zku pokusily odpov\'ecd\'ect v Kimbell Art Museum v texask\'e9m Fort Worthu, kde ve\'f8ejnosti p\'f8edstavily v\'fdsledky sv\'e9ho b\'e1d\'e1n\'ed.\par
\'84Mysl\'edme si, \'9ee v ur\'e8it\'e9m smyslu ano. Jinak se ned\'e1 vysv\'ectlit, pro\'e8 nezab\'edjeli nep\'f8\'e1tele v boji, ale sna\'9eili se je ve stra\'9aliv\'fdch souboj\'edch zajmout \'9eiv\'e9, aby je pak mohli p\'f8edat mu\'e8itel\'f9m. Z \'e8etn\'fdch hieroglyf\'f9 d\'e1le vyplynulo, jak velk\'fd v\'fdznam m\'eclo pro Maye pou\'9at\'ect v\'ecz\'f2\'f9m \'9eilou. Po m\'ecs\'edce, n\'eckdy po cel\'e9 roky, vykrmovali pora\'9een\'e9 kr\'e1le a \'9alechtice jako dobytek a potom je pomoc\'ed v\'ecdeck\'fdch metod pomalu zbavovali krve. Tou pak zkr\'e1p\'ecli zemi nebo ji spalovali spolu s vonn\'fdmi prysky\'f8icemi.\par
V pozad\'ed toho v\'9aeho bylo n\'e1bo\'9eenstv\'ed. Ob\'ectovan\'e1 krev nepoch\'e1zela jen od zajatc\'f9, ale i od \'9alechtic\'f9 z m\'ecstsk\'fdch st\'e1t\'f9 a nez\'f8\'eddka tak\'e9 od kr\'e1l\'f9 a kr\'e1loven. P\'f8i n\'e1bo\'9eensk\'fdch ob\'f8adech se panovn\'edci na vrcholu stup\'f2ovit\'fdch pyramid p\'f8ed zraky tis\'edc\'f9 poddan\'fdch \'f8ezali skalpelem do masa a ob\'ectovali svou krev boh\'f9m, p\'f8ev\'e1\'9en\'ec pak \'82Bohu perfor\'e1torovi\lquote .\par
Krev byla z\'e1kladem maysk\'e9 civilizace. Mayov\'e9 si pou\'9at\'ecli \'9eilou p\'f8i slavnostn\'edch p\'f8\'edle\'9eitostech, p\'f8i n\'e1bo\'9eensk\'fdch ob\'f8adech, lidov\'fdch slavnostech, korunovac\'edch, za\'e8\'e1tc\'edch a konc\'edch v\'e1lek. Krev tekla v\'9aude proudem. Byla to krvav\'e1 civilizace, jak\'e1 snad nem\'e1 obdoby \endash krvav\'ec rud\'e1 byla i barva mnoh\'fdch n\'e1st\'ecnn\'fdch maleb v kr\'e1lovsk\'fdch pal\'e1c\'edch. Skalpel byl posv\'e1tn\'fd \endash byl to kultovn\'ed p\'f8edm\'ect a symbol panovnick\'e9 moci.\par
Co za t\'edm v\'9a\'edm v\'eczelo? Podle maysk\'e9ho n\'e1bo\'9eenstv\'ed byla krev potravou, kterou pro svou dal\'9a\'ed existenci pot\'f8ebovala Zem\'ec, bohov\'e9 a s\'e1m vesm\'edr. Jak uv\'e1d\'ed posv\'e1tn\'fd text Popol Vuh, ud\'eclali bohov\'e9 \'e8lov\'ecka z t\'ecsta z kuku\'f8ice a vody, co\'9e byly symboly masa a krve. Pot\'f8ebovali toti\'9e \'82n\'eckoho, kdo byl hotov poznat je, pojmenovat je a \'9eivit je\lquote , kr\'e1tce \'f8e\'e8eno lidi. \'dakolem lid\'ed pak bylo modlit se k boh\'f9m a \'9eivit je vlastn\'ed krv\'ed. Prvn\'edmi, kdo m\'ecli za \'fakol plnit tuto povinnost, byli panovn\'edci.\ldblquote\par
Cesty do z\'e1hrob\'ed\par
\'8aokuj\'edc\'ed zvyklosti May\'f9 p\'f8ekonaly dekadentn\'ed Byzanc i nechutn\'ec zvrhl\'fd \'d8\'edm. B\'f9h Kukulc\'e1n pr\'fd cel\'fd n\'e1rod navedl k zvr\'e1cen\'fdm sexu\'e1ln\'edm praktik\'e1m. Panovn\'edci i dvo\'f8an\'e9 se op\'edjeli do n\'ecmoty, kou\'f8ili zvl\'e1\'9atn\'ed traviny a u\'9e\'edvali drogy. A kdy\'9e u\'9e m\'ecli \'9ealudek zcela p\'f8ecpan\'fd, vst\'f8eb\'e1vali n\'e1poje a drogy prost\'f8ednictv\'edm klyst\'fdru. Zvl\'e1\'9a\'9d siln\'e9 z\'e1\'9eitky pr\'fd umo\'9e\'f2ovaly mo\'f8sk\'e9 ropuchy. Sekrety jejich \'9el\'e1z obsahuj\'ed siln\'e9 halucinogenn\'ed l\'e1tky a p\'f9sob\'ed jako mocn\'e9 afrodiziakum.\par
Pod klokotaj\'edc\'edm bahnem h\'f8\'ed\'9an\'fdch po\'9eitk\'f9 se ale \'e8asto skr\'fdvala t\'e9m\'ec\'f8 posv\'e1tn\'e1 touha dotknout se n\'ec\'e8eho mimo\'f8\'e1dn\'e9ho, opustit sv\'ect v\'9aednosti a vstoupit do \'f8\'ed\'9ae nadp\'f8irozena. Ve snaze kontaktovat duchy a nepozemsk\'e9 mocnosti Mayov\'e9 jako \'84hr\'e1\'e8i se smrt\'ed\ldblquote \'e8asto riskovali vlastn\'ed \'9eivot. V tomto p\'f8\'edpad\'ec bujar\'e9 hostiny st\'f8\'eddalo obdob\'ed askeze a utrpen\'ed.\par
\'84Na n\'eckolika keramick\'fdch n\'e1dob\'e1ch a v\'e1pencov\'fdch basreli\'e9fech rozpozn\'e1me kr\'e1le, kter\'fd si \'f8e\'9ee skalpelem do penisu, a kr\'e1lovnu, kter\'e1 si na\'f8ez\'e1v\'e1 jazyk. Kr\'e1lovsk\'e1 krev st\'e9k\'e1 hadi\'e8kami pono\'f8en\'fdmi do ran po kapk\'e1ch do oh\'f8\'edvadla napln\'ecn\'e9ho k\'f9rou a vonn\'fdmi prysky\'f8icemi. Kdy\'9e se pak obsah oh\'f8\'edvadla podp\'e1lil, tan\'e8ili Mayov\'e9 posv\'e1tn\'e9 tance a zp\'edvali n\'e1bo\'9eensk\'e9 hymny. Z oh\'f8\'edvadla se potom rozvinul dlouh\'fd had, kter\'fd vypou\'9at\'ecl z tlamy hlavy a postavy lid\'ed a zv\'ed\'f8at. Byly to obrazy boh\'f9, poloboh\'f9, d\'e9mon\'f9 a p\'f8edk\'f9, kter\'e9 vytv\'e1\'f8el \'82had zjeven\'ed\lquote . Takov\'e9 hady Mayov\'e9 \'e8asto m\'edvali p\'f8i n\'e1bo\'9eensk\'fdch ob\'f8adech.\ldblquote\par
Scheleov\'e1 a Millerov\'e1 jsou na z\'e1klad\'ec sv\'e9ho lu\'9at\'ecn\'ed hieroglyf\'f9 p\'f8esv\'ecd\'e8eny, \'9ee ne\'9alo jen o mlhav\'fd p\'f8elud, ale o pom\'ecrn\'ec re\'e1lnou vizi poutn\'edka do z\'e1hrob\'ed.\par
\'84Had\'ed ob\'f8ady byly pro Maye ve skute\'e8nosti jakousi cestou na v\'ec\'e8nost a zjeven\'ed pravd\'ecpodobn\'ec byla subjektivn\'ec autentick\'e1. Prost\'f8edkem, jak dos\'e1hnout n\'e1bo\'9eensk\'e9 ext\'e1ze, byla op\'ect krev, p\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno pou\'9at\'ecn\'ed \'9eilou, jemu\'9e p\'f8edch\'e1zelo dlouh\'e9 hladov\'ecn\'ed, sexu\'e1ln\'ed zdr\'9eenlivost, o\'e8istn\'e9 l\'e1zn\'ec a sauny, co\'9e v\'9aechno m\'eclo \'fa\'e8astn\'edky ob\'f8ad\'f9 p\'f8ipravit na mystick\'e9 z\'e1\'9eitky.\par
Ale pro\'e8 pou\'9at\'ecn\'ed \'9eilou? Na tuto ot\'e1zku odpov\'ecd\'ecli fyziologov\'e9: na velkou ztr\'e1tu krve reaguje lidsk\'e9 t\'eclo zv\'fd\'9aenou produkc\'ed endomorfin\'f9 a encefalin\'f9, chemick\'fdch l\'e1tek podobn\'fdch opi\'e1t\'f9m, kter\'e9 vyvol\'e1vaj\'ed krom\'ec jin\'e9ho halucinace. Pou\'9at\'ecn\'ed \'9eilou tak bylo vedle n\'eckter\'fdch drog pro Maye nejlep\'9a\'edm zp\'f9sobem, jak p\'f8ekro\'e8it \'82pr\'e1h vn\'edman\'ed\lquote .\ldblquote\par
Neuv\'ec\'f8iteln\'ec drastick\'fdm zp\'f9sobem t\'fdraj\'ed sv\'e1 t\'ecla i pov\'ecstn\'ed s\'e1dhuov\'e9 v Indii. Meditace, askeze a t\'eclesn\'e9 utrpen\'ed maj\'ed svat\'fdm mu\'9e\'f9m pomoci vyvolat mystick\'e9 z\'e1\'9eitky, z\'edskat vnit\'f8n\'ed s\'edlu a neoby\'e8ejn\'e9 schopnosti, s nimi\'9e lze p\'f8ekonat i zd\'e1nliv\'ec neot\'f8esiteln\'e9 z\'e1kony p\'f8\'edrody. Jejich spole\'e8enstv\'ed p\'f8etrv\'e1v\'e1 v t\'e9m\'ec\'f8 nezm\'ecn\'ecn\'e9 podob\'ec ji\'9e tis\'edce let. Mohli b\'fdt inspirac\'ed pro maysk\'e9 ob\'f8ady?\par
Sv\'ectlu\'9aku pozn\'e1n\'ed by do ztemn\'ecl\'e9 d\'9eungle domn\'ecnek dok\'e1zala vehnat odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, odkud vlastn\'ec Mayov\'e9 do Mezoameriky p\'f8i\'9ali. Ani nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'ed v\'ecdeck\'e9 kapacity se ale v tomto ohledu nedok\'e1\'9e\'ed shodnout. Jejich n\'e1zory jsou si podobn\'e9 jako \'e8ern\'e1 a b\'edl\'e1.\par
\'84Mayov\'e9 jsou p\'f8\'edslu\'9an\'edky z\'e1hadn\'ec ztracen\'fdch izraelsk\'fdch kmen\'f9.\ldblquote\par
\'84To sp\'ed\'9a poch\'e1zej\'ed z Babylonu nebo As\'fdrie.\ldblquote\par
\'84Ne, jejich otcov\'e9 byli F\'e9ni\'e8an\'e9, kte\'f8\'ed se usadili v Americe.\ldblquote\par
\'84M\'e1m podez\'f8en\'ed, \'9ee p\'f8i\'9ali z J\'e1vy.\ldblquote\par
\'84Pletete se. Zplodil je Egypt.\ldblquote\par
\'84Ani n\'e1hodou, i kdy\'9e s Egyp\'9dany maj\'ed opravdu hodn\'ec spole\'e8n\'e9ho. Ale to mohu vysv\'ectlit \endash oba n\'e1rody jsou toti\'9e trose\'e8n\'edci z potopen\'e9 Atlantidy.\ldblquote\par
\'84Nenechte se vysm\'e1t, p\'e1nov\'e9. Prvn\'ed Mayov\'e9 zaru\'e8en\'ec p\'f8ilet\'ecli z vesm\'edru. V\'edm to, jsem tak\'e9 mimozem\'9a\'9dan.\ldblquote\par
Zem\'ec prap\'f9vodu\par
Kvas rozli\'e8n\'fdch domn\'ecnek kyp\'ed a chyst\'e1 se uniknout z hrnce reality. Udiv nad rozmanitost\'ed ov\'9aem nen\'ed nam\'edst\'ec. Ka\'9ed\'e1 z vysloven\'fdch teori\'ed nach\'e1z\'ed v bohat\'e9m d\'ecdictv\'ed May\'f9 op\'ecrn\'e9 body.\par
Zat\'edmco maysk\'e9 sochy velmi p\'f8ipom\'ednaj\'ed um\'ecn\'ed kampu\'e8sk\'fdch Khmer\'f9, n\'e1st\'ecnn\'e9 malby nezap\'f8ou \'e8\'ednsk\'fd vliv.\par
Na \'9aesti maysk\'fdch nefritov\'fdch desti\'e8k\'e1ch na\'9ael t\'fdm, veden\'fd Sung Pao-\'e8ungem, n\'e1pisy vytvo\'f8en\'e9 pravd\'ecpodobn\'ec v p\'edsmu star\'fdch \'c8\'ed\'f2an\'f9. V\'ecdci z toho usoudili, \'9ee \'c8\'ed\'f2an\'e9 n\'eckolikr\'e1t p\'f8epluli Tich\'fd oce\'e1n a dos\'e1hli americk\'fdch b\'f8eh\'f9.\par
Jednou z takov\'fdch v\'fdprav mohla b\'fdt flotila vezouc\'ed n\'eckolik tis\'edc mu\'9e\'f9 a \'9een, kte\'f8\'ed podle historick\'fdch z\'e1znam\'f9 vypluli v roce 219 p\'f8ed Kristem na v\'fdchod, aby na\'9ali elix\'edr nesmrtelnosti pro sv\'e9ho c\'edsa\'f8e. V\'fdprava se nikdy nevr\'e1tila. To vedlo ke spekulac\'edm, \'9ee \endash podobn\'ec jako jin\'e9 \'e8\'ednsk\'e9 lod\'ec d\'f8\'edve \endash skon\'e8ila ve St\'f8edn\'ed Americe. Trose\'e8n\'edci pak obohatili nebo pr\'fd dokonce zalo\'9eili civilizaci May\'f9.\par
Je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ji\'9e v roce 449 p\'f8ed Kristem, podal kapit\'e1n Hwi Shan sv\'e9mu \'e8\'ednsk\'e9mu c\'edsa\'f8i zpr\'e1vu, \'9ee za v\'fdchodn\'edm mo\'f8em objevil zemi, kterou pojmenoval Fu Sang, odkud p\'f8inesl nerosty a rostliny a kde zalo\'9eil prav\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed. Nev\'edme, kde p\'f8esn\'ec se Fu Sang nach\'e1zela, ale rozhodn\'ec to muselo b\'fdt na \'fazem\'ed St\'f8edn\'ed nebo Ji\'9en\'ed Ameriky.\par
\'c8\'ed\'f2an\'e9 se odprad\'e1vna naz\'fdvali n\'e1rodem Chan (n\'e1rodem had\'f9). Tak\'e9 Mayov\'e9 se pova\'9eovali za n\'e1rod had\'f9 a m\'ecli pro to stejn\'fd v\'fdraz \endash Chan. Kojenc\'f9m obvazovali hlavy tak, aby m\'ecli po m\'ecs\'edc\'edch bolestiv\'e9 procedury polcan \endash had\'ed hlavu. T\'edmto bylo d\'edt\'ec uvedeno do stavu chanes, p\'f8edstavitel\'f9 had\'edho n\'e1roda. Proslul\'e9 Palenque p\'f9vodn\'ec neslo jm\'e9no Nachan a starobyl\'e9 dokumenty, bohu\'9eel zcela zni\'e8en\'e9 biskupem Nu\'f2ezem de La Vegou z Chiapasu, o n\'ecm hovo\'f8ily jako o Velk\'e9m m\'ecst\'ec had\'f9. Jeho z\'e1klady polo\'9eil tajemn\'fd cizinec Votan, kter\'fd p\'f8i\'9ael ze zem\'ec za oce\'e1nem a s\'e1m sebe prohl\'e1sil za p\'f8\'edslu\'9an\'edka kmene Chan \endash kmene had\'f9.\par
V\'9ae se zd\'e1 jasn\'e9. Mayov\'e9 maj\'ed sv\'e9 ko\'f8eny v \'c8\'edn\'ec. Jen\'9ee p\'e1tr\'e1n\'ed komplikuj\'ed dal\'9a\'ed nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e9 indicie a shody, kter\'e9 p\'f8\'edmo bij\'ed do o\'e8\'ed.\par
Nebe\'9at\'ed hadi\par
P\'f8ed n\'eckolika tis\'edci lety ob\'fdval Indii tajemn\'fd n\'e1rod Naga Maya, kter\'fd se li\'9ail od v\'9aech ostatn\'edch a sv\'fdmi schopnostmi je vysoce p\'f8evy\'9aoval. Ji\'9e jeho jm\'e9no bylo podivn\'e9. Naga v sanskrtu znamen\'e1 had a Maya bylo sou\'e8\'e1st\'ed jm\'e9na mytick\'fdch mimozemsk\'fdch bytost\'ed. (Tematikou \'84had\'f9 z vesm\'edru\ldblquote se podrobn\'ec zab\'fdv\'e1m v knize Neuv\'ec\'f8iteln\'e9 skute\'e8nosti)\par
Zm\'ednky o lidu Naga se objevuj\'ed v posv\'e1tn\'fdch textech Purana, Mah\'e1bh\'e1rata a p\'f8edev\'9a\'edm v R\'e1m\'e1jan\'ec, kterou v 5. stolet\'ed p\'f8ed Kristem sepsal mudrc Walmiki. Jak s\'e1m p\'f8izn\'e1v\'e1, vych\'e1zel p\'f8itom z legend a pramen\'f9 a\'9e o 3 000 let star\'9a\'edch. Podle nich N\'e1gov\'e9 \'9eili p\'f9vodn\'ec na jihov\'fdchod\'ec Asie a pak se p\'f8es Barmu dostali do Indie, kde zalo\'9eili rozs\'e1hlou \'f8\'ed\'9ai. Hlavn\'edm s\'eddlem se stal Nagpur \endash M\'ecsto had\'f9.\par
R\'e1m\'e1jana sd\'ecluje, \'9ee N\'e1gov\'e9 byli skv\'ecl\'fdmi mo\'f8eplavci. Jejich lod\'ec dok\'e1zaly doplout a\'9e do velmi vzd\'e1len\'fdch oblast\'ed. Pos\'e1dka se zab\'fdvala nejen obchodem, ale tak\'e9 \'9a\'ed\'f8en\'edm zvl\'e1\'9atn\'edho had\'edho n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
Na sever od Bombaje, tedy v m\'edstech, kde legend\'e1rn\'ed N\'e1gov\'e9 s\'eddlili, byly objeveny zbytky t\'e9m\'ec\'f8 5 000 let star\'e9ho p\'f8\'edstavu Lothar. V jeho v\'fdchodn\'ed \'e8\'e1sti se nach\'e1zela ohromn\'e1 cihlov\'e1 lod\'ecnice o rozm\'ecrech 218 kr\'e1t 30 metr\'f9. Lod\'ec, kter\'e9 zde vznikaly, musely b\'fdt velk\'e9 a prostorn\'e9. Nen\'ed zn\'e1ma \'9e\'e1dn\'e1 jin\'e1 podobn\'e1 stavba z t\'e9 doby.\par
Po smrti zakladatele \'f8\'ed\'9ae, kr\'e1le jm\'e9nem Ma, se vl\'e1dy nad N\'e1gy ujala jeho dcera, kn\'ec\'9eka Maya. Byla velmi moudr\'e1. Sepsala nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e9 astronomick\'e9 pojedn\'e1n\'ed Surya Siddantha. Mimo jin\'e9 se v n\'ecm tvrd\'ed, \'9ee Zem\'ec je kulat\'e1 a vzn\'e1\'9a\'ed se ve vesm\'edru jako obrovsk\'e1 koule.\par
Ve v\'e9dsk\'e9 mytologii nach\'e1z\'edme zm\'ednky o mimozemsk\'e9 bytosti jm\'e9nem Maya Dananawa. Nev\'edme, zda je toto\'9en\'e1 s kn\'ec\'9ekou Mayou, ale pokud ano, pak je z\'f8ejm\'e9, pro\'e8 j\'ed ned\'eclalo pot\'ed\'9ee sepsat zasv\'eccen\'fd spis o kosmu.\par
R\'e1m\'e1jana p\'ed\'9ae, \'9ee kn\'ec\'9eka Maya m\'ecla horn\'ed \'e8\'e1st t\'ecla jako \'9eena a dole vypadala jako had. Krom\'ec nebes b\'fdvala tak\'e9 spojov\'e1na s tajemnou \'f8\'ed\'9a\'ed v podzem\'ed.\par
Mezoameri\'e8t\'ed Mayov\'e9 znaj\'ed podobnou postavu.\par
\'84Gucumatz, Ope\'f8en\'fd had, byl skute\'e8n\'ec divotvorn\'fd vlada\'f8. Na sedmero dn\'ed stoupal na nebesa, na sedmero dn\'ed odch\'e1zel a sestupoval do Xibalby (stra\'9an\'e1 podzemn\'ed \'f8\'ed\'9ae, podsv\'ect\'ed \endash pozn. aut.). Na sedm dn\'ed se m\'ecnil v hada a byl doopravdy hadem\'85,\ldblquote sd\'ecluje Popol Vuh.\par
\'d8ada neuv\'ec\'f8iteln\'fdch shod v legend\'e1ch a n\'e1bo\'9eenstv\'ed obou n\'e1rod\'f9 je daleko del\'9a\'ed, ne\'9e bychom \'e8ekali.\par
1. Had\'ed bohov\'e9 N\'e1g\'f9 s\'eddlili v podzem\'ed a vlastnili v\'ec\'e8n\'ec ho\'f8\'edc\'ed kouzeln\'e9 lampy. Z\'e1hadn\'e9 um\'ecl\'e9 sv\'ectlo, B\'edl\'e1 d\'fdka, se nach\'e1zelo i v Xibalb\'ec, podzemn\'ed \'f8\'ed\'9ai May\'f9.\par
2. Hinduist\'e9 dodnes uct\'edvaj\'ed bohyni K\'e1l\'ed, kter\'e1 si jako zvl\'e1\'9atn\'ed druh pok\'e1n\'ed protahovala \'9a\'f2\'f9ru s trny prop\'edchnutou d\'edrou v jazyku. Krut\'fd oby\'e8ej pozd\'ecji praktikovali kn\'ec\'9e\'ed jej\'edho kultu. V Yaxchilanu byl nalezen maysk\'fd reli\'e9f, na n\'ecm\'9e vl\'e1dce Escudo Jagu\'e1r sleduje kn\'ec\'9eku, kter\'e1 si protahuje \'9a\'f2\'f9ru s trny p\'f8es otvor v jazyku.\par
3. K\'e1l\'ed byla velmi krve\'9e\'edzniv\'e1. Vy\'9eadovala lidsk\'e9 ob\'ecti. Proto b\'fdvala ztv\'e1r\'f2ov\'e1na s vyplazen\'fdm jazykem, vycen\'ecn\'fdmi zuby a s n\'e1hrdeln\'edkem z lidsk\'fdch lebek.\par
V hlavn\'edm m\'ecst\'ec Mexika byla vykop\'e1na mohutn\'e1, p\'f8es dva a p\'f9l metru vysok\'e1 a dvan\'e1ct tun t\'ec\'9ek\'e1 socha hrozn\'e9 bohyn\'ec. Jej\'ed tvary p\'f8ipom\'ednaj\'ed lidskou bytost pouze vzd\'e1len\'ec. Hlavu tvo\'f8\'ed hlavy dvou had\'f9 obr\'e1cen\'e9 k sob\'ec. Na z\'e1dech m\'e1 sup\'ed k\'f8\'eddla a na hrudi vytesan\'fd n\'e1hrdeln\'edk z lebek, srdc\'ed a p\'f8el\'e1man\'fdch rukou dohromady propojen\'fdch st\'f8evy. P\'f8ed sochou byly ob\'ectov\'e1ny des\'edtky tis\'edc lid\'ed. Jm\'e9no bohyn\'ec zn\'ed Coatlicue nebo Cotli, co\'9e p\'f8ipom\'edn\'e1 K\'e1l\'ed.\par
4. Mayov\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee opice p\'f8i\'9ala na sv\'ect a\'9e po lidech. Byla potomkem \'e8lov\'ecka a jeho pomocn\'edkem a p\'f8\'edtelem. R\'e1m\'e1jana popisuje p\'f8\'edhody opi\'e8\'e1ka Hanumana, kter\'fd n\'eckolikr\'e1t pomohl hrdinovi R\'e1movi a dokonce mu zachr\'e1nil \'9eivot.\par
5. Na n\'eckter\'fdch m\'edstech, kde s\'eddlili Mayov\'e9, se dodnes dochoval zvyk chozen\'ed po roz\'9ehaven\'fdch uhl\'edc\'edch, stejn\'ec jako v Indii.\par
6. Kn\'ec\'9e\'ed uct\'edvaj\'edc\'ed had\'ed bo\'9estva N\'e1g\'f9 se naz\'fdvali naacalov\'e9 a astrologov\'e9 byli zn\'e1m\'ed (a na Sr\'ed Lance jsou dodnes) pod jm\'e9nem nagatov\'e9.\par
Maysk\'fdm had\'edm kn\'ec\'9e\'edm se \'f8\'edkalo nacomov\'e9 a kouzeln\'edk\'f9m a hv\'eczd\'e1\'f8\'f9m nagu\'e1lov\'e9.\par
7. N\'e1gov\'e9 \'fa\'9easn\'fdm zp\'f9sobem ovl\'e1dali astronomii a matematiku. Z\'e1rove\'f2 v\'ec\'9atili z hv\'eczd osud lid\'ed i sv\'e9 zem\'ec.\par
Mayov\'e9 byli pravd\'ecpodobn\'ec nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edmi astronomy cel\'e9 Ameriky a mo\'9en\'e1 i v\'9aech star\'fdch vysp\'ecl\'fdch kultur. Souhv\'eczd\'ed a nebesk\'e9 jevy pozorovali p\'f8edev\'9a\'edm proto, \'9ee v nich hledali odraz kosmick\'fdch z\'e1kon\'f9 a cykl\'f9, jim\'9e je pod\'f8\'edzen ve\'9aker\'fd \'9eivot. Hlavn\'ed z\'e1jem v\'ecnovali Venu\'9ai, jej\'ed\'9e dr\'e1hu dok\'e1zali vypo\'e8\'edtat na n\'eckolik tis\'edc let dop\'f8edu.\par
Z \'e8etn\'fdch hieroglyfick\'fdch text\'f9 tak\'e9 v\'edme, \'9ee byla p\'f8esn\'ec registrov\'e1na dr\'e1ha M\'ecs\'edce a jeho f\'e1ze.\par
Tak\'e9 matematick\'e9 v\'fdkony May\'f9 nemaj\'ed obdobu.\par
P\'f8\'edli\'9a dlouh\'fd po\'e8et\par
Mayov\'e9 vyu\'9e\'edvali naprosto jedine\'e8n\'fd kalend\'e1\'f8. M\'ecs\'edc m\'ecl dvacet dn\'f9. (Ve\'9aker\'e9 maysk\'e9 po\'e8ty vych\'e1zely z dvac\'edtkov\'e9 soustavy.) Ritu\'e1ln\'ed rok tvo\'f8ilo 13 m\'ecs\'edc\'f9. Slune\'e8n\'ed rok byl o p\'ect m\'ecs\'edc\'f9 del\'9a\'ed a dopl\'f2ovala ho s\'e9rie p\'ecti dn\'f9 \endash co\'9e odpov\'eddalo n\'e1mi u\'9e\'edvan\'fdm 365 dn\'f9m. Podle po\'f8ad\'ed v obou syst\'e9mech se tak ka\'9ed\'e9 datum dalo naprosto spolehliv\'ec ur\'e8it. (Nap\'f8\'edklad 10. den 3. m\'ecs\'edce dan\'e9ho slune\'e8n\'edho roku byl z\'e1rove\'f2 7. dnem 8. m\'ecs\'edce jin\'e9ho ritu\'e1ln\'edho roku.) Pouze jednou za 52 let p\'f8ipadal prvn\'ed den slune\'e8n\'edho roku na prvn\'ed den ritu\'e1ln\'edho roku. T\'edm se otv\'edral nov\'fd cyklus.\par
Podobn\'fd kalend\'e1\'f8 znaly i jin\'e9 mezoamerick\'e9 civilizace, ale ned\'eclaly \'9e\'e1dn\'e9 rozd\'edly mezi jednotliv\'fdmi 52let\'fdmi cykly. Tak\'9ee dne\'9an\'ed badatel sice zn\'e1 n\'ecjak\'e9 datum, ale stoj\'ed p\'f8ed probl\'e9mem, zda se dan\'e9 ud\'e1losti odehr\'e1ly p\'f8ed 52, nebo 520 lety.\par
Mayov\'e9 ov\'9aem za\'f8azovali i jednotliv\'e9 cykly. V takzvan\'e9m dlouh\'e9m po\'e8tu \'e8lenili \'e8as do neuv\'ec\'f8iteln\'ec rozs\'e1hl\'fdch celk\'f9.\par
\endash 20 dn\'ed (m\'ecs\'edc) odpov\'eddalo jednomu uinalu,\par
\endash 18 uinal\'f9 tvo\'f8ilo jeden tun, co\'9e je 360 dn\'ed,\par
\endash 20 tun\'f9 tvo\'f8ilo jeden kat\'fan, co\'9e je 7 200 dn\'ed,\par
\endash 20 kat\'fan\'f9 tvo\'f8ilo jeden bact\'fan, co\'9e je 144 000 dn\'ed,\par
\endash 20 bact\'fan\'f9 tvo\'f8ilo jeden pict\'fan, co\'9e je 2 880 000 dn\'ed,\par
\endash 20 pict\'fan\'f9 tvo\'f8ilo jeden calabt\'fan, zahrnuj\'edc\'ed 57 600 000 dn\'ed.\par
V r\'e1mci takov\'e9ho kalend\'e1\'f8e byl ka\'9ed\'fd den co nejp\'f8esn\'ecji datov\'e1n z pevn\'ec stanoven\'e9ho v\'fdchoz\'edho bodu. V\'ecdci se ov\'9aem nedok\'e1\'9eou shodnout, kdy odpo\'e8\'edt\'e1v\'e1n\'ed maysk\'e9ho kalend\'e1\'f8e vlastn\'ec za\'e8alo. Skupina, reprezentovan\'e1 Mart\'ednezem a Goodmannem, tvrd\'ed, \'9ee \'9alo o rok 3139 p\'f8ed Kristem. Profesor Herbert J. Spinden si mysl\'ed, \'9ee den prvn\'ed nastal 14. \'f8\'edjna 3373 p\'f8ed Kristem, zat\'edmco jeho hlavn\'ed n\'e1zorov\'fd soupe\'f8 John Thompson se rozhodl pro 11. srpen 3114 p\'f8ed Kristem. Dal\'9a\'ed badatel\'e9 st\'f8\'edlej\'ed bu\'ef t\'ecsn\'ec vedle, nebo m\'ed\'f8\'ed a\'9e do roku 8000 p\'f8ed Kristem.\par
A\'9d ji\'9e m\'e1 pravdu kdokoliv, jedna okolnost je velmi podivn\'e1. Maysk\'fd kalend\'e1\'f8 kon\'e8\'ed v prosinci roku 2012, a i kdyby za\'e8\'ednal v nejvzd\'e1len\'ecj\'9a\'edm navrhovan\'e9m okam\'9eiku, tedy n\'eckdy okolo roku 8000 p\'f8ed Kristem, zahrnoval by n\'ecco p\'f8es 10 000 let. Jak ji\'9e v\'edme, v \'e8len\'ecn\'ed cyklu se ale vyskytuje i pojem calabt\'fan, kter\'fd p\'f8edstavuje 57 600 000 dn\'ed (co\'9e p\'f8edstavuje dobu del\'9a\'ed ne\'9e 156 164 let).\par
A Mayov\'e9 pou\'9e\'edvali je\'9at\'ec daleko v\'ect\'9a\'ed \'e8\'edsla. Alaut\'fan p\'f8edstavuje obdob\'ed del\'9a\'ed ne\'9e 64 milion\'f9 let. Pro\'e8? K datov\'e1n\'ed historick\'fdch ud\'e1lost\'ed to bylo naprosto zbyte\'e8n\'e9. Co tedy cht\'ecli vymezit t\'edmto obrovsk\'fdm \'e8asov\'fdm \'fasekem?\par
Astronaut z Palenque\par
N\'e1gov\'e9 odvozovali sv\'f9j p\'f9vod od nebesk\'fdch p\'f8edk\'f9. May\'9at\'ed panovn\'edci tak\'e9 \endash a a\'9e \'fazkostliv\'ec se to sna\'9eili dok\'e1zat. Jednomu z nich, jak se zd\'e1, se to poda\'f8ilo.\par
Na poloostrov\'ec Yucatan, v hust\'e9m koberci chiapask\'fdch prales\'f9, se ukr\'fdv\'e1 uchvacuj\'edc\'ed maysk\'e9 m\'ecsto Palenque. Jeho prvn\'ed stavby vznikly z\'f8ejm\'ec ji\'9e p\'f8ed po\'e8\'e1tkem na\'9aeho letopo\'e8tu, ale vrcholn\'fd rozvoj zaznamenalo v 7. stolet\'ed za vl\'e1dy kr\'e1le Pacala a jeho syna Chana Bahluma. Oba tito panovn\'edci tvrdili, \'9ee jsou potomky bo\'9esk\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 p\'f8i\'9aly z hv\'eczd a od lid\'ed se li\'9aily nejen sv\'fdmi schopnostmi, ale \'e8\'e1ste\'e8n\'ec i vzhledem. Archeologick\'e9 n\'e1lezy toto sebev\'ecdom\'e9 tvrzen\'ed kupodivu nevyvracej\'ed, ale naopak podporuj\'ed.\par
Seri\'e1l podivn\'fdch objev\'f9 a dodnes nevysv\'ectlen\'fdch otazn\'edk\'f9 odstartoval v roce 1949. Archeolog Alberto R\'faz Lhuillier st\'e1l na vrcholu Svatyn\'ec n\'e1pisu, kdy\'9e si pov\'9aiml zvl\'e1\'9atn\'edho shluku skvrn na podlaze. Nebyly sice nijak zvl\'e1\'9a\'9d z\'f8eteln\'e9 (snad pr\'e1v\'ec proto unikly pozornosti p\'f8i d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edch v\'fdzkumech), ale v\'9aechny m\'ecly stejnou velikost, byly okrouhl\'e9 a se\'f8azen\'e9 v pravideln\'fdch \'f8ad\'e1ch. To nemohla b\'fdt pl\'edse\'f2 nebo jin\'e9 po\'9akozen\'ed kamene.\par
R\'faz se okam\'9eit\'ec pokusil zjistit, co se pod poni\'e8en\'fdmi znaky skr\'fdv\'e1. Nechal vyzvednut celou kamennou desku. Pod n\'ed \'fastily schody, zasypan\'e9 sut\'ed. Jejich odkr\'fdv\'e1n\'ed trvalo dva roky. Teprve pak mohli archeologov\'e9 sestoupit hluboko do \'fatrob svatyn\'ec.\par
Dole je \'e8ekala chodbi\'e8ka, ukon\'e8en\'e1 zd\'ed z kamene a v\'e1pna.\par
R\'faz v\'ecd\'ecl, \'9ee Mayov\'e9, stejn\'ec jako Egyp\'9dan\'e9, dovedli p\'f8ipravit ne\'9e\'e1douc\'edm n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m posv\'e1tn\'fdch prostor velmi nep\'f8\'edjemn\'e1 p\'f8ekvapen\'ed. Nezboural celou ze\'ef, ale nechal prorazit mal\'fd otvor u st\'ecny dole. Tak se mu poda\'f8ilo proniknout do p\'f8eds\'e1l\'ed. Nejprve si pov\'9aiml, \'9ee ve st\'ecn\'ec naproti je zabudov\'e1na velk\'e1 troj\'faheln\'edkov\'e1 deska. A pak se mu hned dvakr\'e1t zastavil dech. Sv\'ectlo baterek odhalilo, \'9ee stoj\'ed v p\'f8\'edrodn\'ed jeskyni, pokryt\'e9 stalaktity. Fascinuj\'edc\'ed n\'e1dheru vyst\'f8\'eddal \'9aokuj\'edc\'ed pohled na podlahu. U jeho nohou le\'9eely \'e8erven\'ec zbarven\'e9 kostry \'9aesti osob. V\'9aechny m\'ecly zdeformovan\'e9 lebky a pilovan\'e9 zuby, co\'9e dokazovalo, \'9ee jde o \'9alechtice. Pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee byli ob\'ectov\'e1ni je\'9at\'ec p\'f8ed sv\'fdmi dvac\'e1t\'fdmi narozeninami.\par
Den D nastal 15. \'e8ervence roku 1952. Za vskutku nezvykl\'fdmi troj\'faheln\'edkov\'fdmi \'84dve\'f8mi\ldblquote se nach\'e1zela druh\'e1, o dva metry n\'ed\'9ee ulo\'9een\'e1 m\'edstnost. Dno ve tvaru obd\'e9ln\'edku dosahovalo d\'e9lky dev\'edti a \'9a\'ed\'f8ky \'e8ty\'f8 metr\'f9. Bo\'e8n\'ed st\'ecny se nakl\'e1n\'ecly sm\'ecrem vzh\'f9ru do podoby ostr\'e9ho oblouku a byly pokryt\'e9 podivn\'fdmi malbami. Celkem dev\'ect osob v \'faborech kn\'ec\'9e\'ed stoj\'ed \'e8i sed\'ed. Ka\'9ed\'e1 z nich sv\'edr\'e1 v jedn\'e9 ruce h\'f9l s rukojet\'ed ve tvaru hada a v druh\'e9 slune\'e8n\'ed ter\'e8. Uprost\'f8ed st\'e1l jako kamenn\'fd st\'f9l sarkof\'e1g vysok\'fd jeden metr, \'9airok\'fd dva a dlouh\'fd t\'f8i metry. Shora ho p\'f8ikr\'fdvala deska o s\'edle 30 centimetr\'f9. Jej\'ed hmotnost dosahuje p\'ecti tun.\par
Nev\'edm, na co v okam\'9eiku sv\'e9ho objevu myslel doktor R\'faz, ale kdy\'9e jsem o des\'edtky let pozd\'ecji s\'e1m po strm\'e9m, \'fazk\'e9m, prudce zat\'e1\'e8ej\'edc\'edm schodi\'9ati sestoupil do temn\'fdch hlubin chr\'e1mu, st\'e1l jsem v onom troj\'faheln\'edkov\'e9m otvoru a fascinovan\'ec z\'edral dovnit\'f8, nedok\'e1zal jsem se ubr\'e1nit ot\'e1zce. Jak se ten kamenn\'fd z\'e1zrak poda\'f8ilo dostat dovnit\'f8? Stejn\'fd probl\'e9m se objevuje v Chufevov\'ec pyramid\'ec, kdy je sarkof\'e1g v takzvan\'e9 poh\'f8ebn\'ed komo\'f8e \'9air\'9a\'ed ne\'9e vchod. Byla nejtajemn\'ecj\'9a\'ed komnata ve Svatyni n\'e1pisu postavena jako prvn\'ed ji\'9e okolo sarkof\'e1gu i s masivn\'edm krytem?\par
Jen zvednout ho vzh\'f9ru byl bez mo\'9enosti instalace je\'f8\'e1b\'f9 pro archeology skute\'e8n\'fd technick\'fd o\'f8\'ed\'9aek.\par
\'84Jakmile se k\'e1men pohnul z m\'edsta a byl nadzvednut, bylo vid\'ect, \'9ee v obrovsk\'e9m bloku, kter\'fd mu slou\'9eil jako podstavec, byla vytes\'e1na prohlube\'f2. M\'ecla p\'f8ekvapuj\'edc\'ed pod\'e9lnou a prota\'9eenou podobu, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed obrys siluety stylizovan\'e9 ryby nebo velk\'e9, dole uzav\'f8en\'e9 p\'edsmeno omega\'85 a v n\'ed jsme spat\'f8ili ostatky nebo\'9et\'edka,\ldblquote napsal Alberto R\'faz Lhuillier.\par
V\'ecdec usoudil, \'9ee v hrobu jsou ulo\'9eeny ostatky kr\'e1le Pacala, ale udivila ho velikost t\'ecla, kter\'e9 notn\'ec p\'f8esahovalo v\'fd\'9aku pr\'f9m\'ecrn\'ec vzrostl\'e9ho Maye. Zesnul\'fd nem\'ecl za\'9api\'e8at\'ecl\'e9 zuby ani deformovanou lebku, jak bylo u p\'f8edstavitel\'f9 vy\'9a\'9a\'ed spole\'e8ensk\'e9 vrstvy obvykl\'e9. Jeho posmrtn\'e1 maska, kter\'e1 p\'f8esn\'ec kop\'edrovala tvar obli\'e8eje, sv\'ecd\'e8\'ed o dal\'9a\'edm jedine\'e8n\'e9m anatomick\'e9m rysu. Nos poh\'f8ben\'e9ho vl\'e1dce za\'e8\'ednal ji\'9e nad obo\'e8\'edm a v\'fdrazn\'ec d\'eclil \'e8elo na dv\'ec poloviny. Obdobn\'fd rasov\'fd znak nach\'e1z\'edme jen na maysk\'fdch skulptur\'e1ch, jinde na na\'9a\'ed planet\'ec se nevyskytuje.\par
\'84Nakonec jsme se shodli, \'9ee se v p\'f8\'edpad\'ec tohoto nebo\'9et\'edka nejsp\'ed\'9ae nejednalo o Maye, a\'e8koli z\'f8ejm\'ec zem\'f8el jako jeden z kr\'e1l\'f9 Palenque,\ldblquote p\'f8izn\'e1v\'e1 Lhuillier.\par
K\'fdm ale tedy Pacal byl? M\'ecl skute\'e8n\'ec bo\'9esk\'fd, a tedy mimozemsk\'fd p\'f9vod, jak se sna\'9eili dok\'e1zat jeho dvorn\'ed \'9eivotopisci?\par
Ve snaze naj\'edt kladnou odpov\'ec\'ef \'f8ada badatel\'f9 upozor\'f2uje na opravdu neobvykl\'fd v\'fdjev, vy\'f8ezan\'fd do v\'edka sarkof\'e1gu. Zat\'edm se nikomu nepoda\'f8ilo spolehliv\'ec ur\'e8it, co p\'f8edstavuje postava sed\'edc\'ed v neobvykl\'e9 poloze, obklopen\'e1 mno\'9estv\'edm zvl\'e1\'9atn\'edch detail\'f9. Je to portr\'e9t nebo\'9et\'edka ve spole\'e8nosti boh\'f9 zem\'ec a smrti, mlad\'fd b\'f9h kuku\'f8ice jako symbol \'9eivota, obraz boha po\'e8as\'ed, anebo m\'e1 pravdu Erich von D\'e4niken, kter\'fd v tomto v\'fdjevu rozpozn\'e1v\'e1 \'e8lov\'ecka cestuj\'edc\'edho v kosmick\'e9m dopravn\'edm prost\'f8edku?\par
Jako prvn\'ed tuto odv\'e1\'9enou my\'9alenku vyslovil ov\'9aem u\'9e Alexandr Kazancev.\par
Proslul\'fd rusk\'fd v\'ecdec tak\'e9 provedl podrobn\'fd rozbor reli\'e9fu a dosp\'ecl k t\'ecmto z\'e1v\'ecr\'f9m:\par
1. Postava sed\'ed v poloze, kter\'e1 p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 poloze sou\'e8asn\'fdch kosmonaut\'f9. Je toti\'9e nejv\'fdhodn\'ecj\'9a\'ed pro p\'f8ekon\'e1n\'ed p\'f8et\'ed\'9een\'ed p\'f8i ohromn\'e9m zrychlen\'ed rakety opou\'9at\'ecj\'edc\'ed Zemi.\par
2. Vlasy domn\'ecl\'e9ho pilota se vzn\'e1\'9aej\'ed v\'9aemi sm\'ecry do kabiny, jako by tam panoval stav bezt\'ed\'9ee.\par
3. P\'f8\'edmo u nosu lze rozeznat mal\'fd p\'f8edm\'ect, jeho\'9e v\'fdznam dosud nikdo neobjasnil. Podle Kazanceva p\'f8edstavuje malou kysl\'edkovou masku. (P\'f8edm\'ect vypad\'e1 jako trubi\'e8ka, jakou l\'e9ka\'f8i usnad\'f2uj\'ed sv\'fdm pacient\'f9m d\'fdch\'e1n\'ed.)\par
Dal\'9a\'ed badatel\'e9 upozor\'f2uj\'ed na hieroglyfy, kter\'e9 jsou rozm\'edst\'ecny po obvodu n\'e1hrobn\'ed desky. A p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee obsahuj\'ed dosud neroz\'9aifrovan\'e9 poselstv\'ed z hv\'eczd nebo instrukce ke kosmick\'e9mu letu. Svou teorii podporuj\'ed posv\'e1tn\'fdm textem Popol Vuh, kde se hovo\'f8\'ed o civilizaci, kter\'e1 sestoupila do Palenque z kosmick\'e9ho prostoru.\par
K\'fd\'9een\'e9 rozlu\'9at\'ecn\'ed cel\'e9 h\'e1danky nep\'f8inesl ani \'e8\'e1ste\'e8n\'fd p\'f8eklad maysk\'fdch hieroglyf\'f9. Naopak, \'f8ada otazn\'edk\'f9 je\'9at\'ec vzrostla. Historick\'e9 \'fadaje, zaznamenan\'e9 na tabulk\'e1ch v Pyramid\'ec n\'e1pis\'f9, tvrd\'ed, \'9ee se Pacal narodil 22. b\'f8ezna roku 603.\par
O dvan\'e1ct let pozd\'ecji byl korunov\'e1n kr\'e1lem Palenque. Do\'9eil se 80 let a 158 dn\'f9. Tento fakt nezvratn\'ec potvrzuj\'ed hned dva spolehliv\'e9 prameny. A to je pot\'ed\'9e. Nez\'e1visl\'e9 v\'ecdeck\'e9 v\'fdzkumy toti\'9e shodn\'ec prok\'e1zaly, \'9ee kostra v Pacalov\'ec hrobce pat\'f8\'ed mu\'9ei, kter\'fd nezem\'f8el ve vy\'9a\'9a\'edm v\'ecku ne\'9e \'e8ty\'f8icet let. Jak si m\'e1me vysv\'ectlit tento \'e8asov\'fd nesoulad? Jsou na zdech chr\'e1mu \'famysln\'ec uvedeny fale\'9an\'e9 \'fadaje, anebo se p\'f8i v\'ecdeck\'e9m ohled\'e1n\'ed ostatk\'f9 zm\'fdlili antropologov\'e9? A co kdy\'9e maj\'ed pravdu ob\'ec strany?\par
N\'ecmeck\'fd spisovatel Peter Fiebag nab\'edz\'ed v takov\'e9mto p\'f8\'edpad\'ec velmi neobvykl\'e9 \'f8e\'9aen\'ed v podob\'ec \'e8asov\'e9 dilatace. Podstata tohoto jevu spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee kosmonaut\'f9m, kte\'f8\'ed se pohybuj\'ed vesm\'edrem p\'f8ibli\'9en\'ec rychlost\'ed sv\'ectla, plyne \'e8as podstatn\'ec pomaleji ne\'9e lidem, kte\'f8\'ed z\'f9stali na Zemi. Tak\'9ee zat\'edmco vesm\'edrn\'ed poutn\'edci cestuj\'ed jen n\'eckolik let a jejich t\'ecla nesta\'e8\'ed zest\'e1rnout, pro pozem\'9a\'9dany ub\'echnou des\'edtky rok\'f9. P\'f8ipust\'edme-li, \'9ee Pacal se sv\'fdmi bo\'9esk\'fdmi p\'f8edky pob\'fdval ur\'e8itou dobu v kosmu, pak rozd\'edl mezi jeho pozemsk\'fdm, p\'edsemn\'ec zaznamenan\'fdm v\'eckem, a skute\'e8n\'fdm fyziologick\'fdm st\'e1\'f8\'edm za\'e8ne b\'fdt pochopiteln\'fd.\par
Jist\'e1 nad\'ecje na vy\'f8e\'9aen\'ed r\'e9busu svitla v z\'e1\'f8\'ed roku 1998, kdy tiskov\'e9 agentury p\'f8inesly zpr\'e1vu, \'9ee byly v Palenque odkryty nov\'e9 n\'e1pisy a doposud nezn\'e1m\'e9 poz\'f9statky staveb. V budov\'ec XIX st\'e1l v\'e1pencov\'fd tr\'f9n \'e8i olt\'e1\'f8 podobn\'e9ho tvaru, zdoben\'fd dev\'edti postavami a 200 glyfy. Uvnit\'f8 nedalek\'e9ho mal\'e9ho chr\'e1mu je poh\'f8ebn\'ed komnata s n\'e1st\'ecnn\'fdmi malbami. Na podlaze le\'9eely n\'e1doby, no\'9ee a lidsk\'e9 kosti. Malby v m\'edstnosti zn\'e1zor\'f2uj\'ed antropomorfn\'ed a zoomorfn\'ed bytosti. V\'ecdci p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee v dosud zasypan\'fdch sklepen\'edch naleznou hroby dal\'9a\'edch p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 kr\'e1lovsk\'e9 rodiny a mo\'9en\'e1 i prozat\'edm marn\'ec hledan\'e9 ostatky Pacalova syna Chan Bahluma.\par
Pyramida \'e8arod\'ecje\par
Jednou z nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'edch maysk\'fdch pam\'e1tek je Uxmal na Yucatansk\'e9m poloostrov\'ec. Lid\'e9 se tu usadili ji\'9e p\'f8ed 3 000 lety, ale teprve n\'eckdy od 6. stolet\'ed za\'e8alo mezi malebn\'fdmi zelen\'fdmi pahorky vyr\'f9stat mohutn\'e9 m\'ecstsk\'e9 a n\'e1bo\'9eensk\'e9 centrum s v\'edce ne\'9e 25 000 obyvatel.\par
Cel\'e9 m\'edsto je p\'f8\'edmo pros\'e1kl\'e9 magi\'ed. Jednotliv\'e9 budovy jsou p\'f8\'edsn\'ec astronomicky orientov\'e1ny. Jejich dokonal\'e9 pl\'e1novit\'e9 rozm\'edst\'ecn\'ed dokazuje univerz\'e1ln\'ed znalost pohybu nebesk\'fdch t\'ecles. Zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdznam byl p\'f8itom p\'f8isuzov\'e1n p\'f8edev\'9a\'edm planet\'ec Venu\'9ai, k n\'ed\'9e m\'ecli Mayov\'e9 tradi\'e8n\'ec v\'fdjime\'e8n\'fd vztah.\par
Rozlehl\'e9 kl\'e1\'9atery slou\'9eily k v\'fduce l\'e9ka\'f8\'f9, matematik\'f9, astronom\'f9 a astrolog\'f9. Do tajn\'fdch nauk byl zasv\'eccov\'e1n obrovsk\'fd po\'e8et kn\'ec\'9e\'ed a \'9aaman\'f9.\par
\'dachvatnou dominantu Uxmalu tvo\'f8\'ed t\'f8icet p\'ect metr\'f9 vysok\'e1 Pyramida \'e8arod\'ecje. O jej\'edm vzniku se vypr\'e1v\'ed neoby\'e8ejn\'e1 legenda. V krajin\'ec pr\'fd kdysi \'9eila mocn\'e1 v\'ecdma a \'e8arod\'ecjnice, kter\'e1 cht\'ecla z\'edskat kr\'e1lovstv\'ed pro sv\'e9ho syna. Ten ale nep\'f8i\'9ael na sv\'ect obvykl\'fdm zp\'f9sobem. Narodil se z vejce, slepen\'e9ho z hl\'edny a \'9eivice. Navzdory tomu, \'9ee byl neoby\'e8ejn\'ec mal\'e9ho vzr\'f9stu a nem\'ecl \'9e\'e1dn\'e9 vojsko, po\'9e\'e1dal dosavadn\'edho panovn\'edka o p\'f8ed\'e1n\'ed vl\'e1dy. Kdy\'9e byl odm\'edtnut, vyzval vl\'e1dce na souboj. Kr\'e1l si s\'e1m vybral zp\'f9sob boje. Zv\'edt\'eczit m\'ecl ten, kdo o svou hlavu dok\'e1\'9ee rozb\'edt jako k\'e1men tvrd\'e9 o\'f8echy cocoyol. Sk\'f8et s pomoc\'ed temn\'fdch sil \'fader\'f9m odolal, kr\'e1l p\'f8i druh\'e9m pokusu s\'e1m sob\'ec rozt\'f8\'ed\'9atil lebku.\par
Nov\'fd vl\'e1dce zem\'ec pak jako d\'f9kaz sv\'fdch \'e8arovn\'fdch schopnost\'ed za jedinou noc postavil mohutnou a naprosto neobvyklou pyramidu.\par
Archeologov\'e9 ov\'9aem tvrd\'ed, \'9ee stavba vznikala v p\'ecti postupn\'fdch etap\'e1ch. Nicm\'e9n\'ec p\'f8izn\'e1vaj\'ed, \'9ee opl\'fdv\'e1 unik\'e1tn\'edmi vlastnostmi. Jako jedin\'e1 ze v\'9aech pyramid v Mexiku m\'e1 ov\'e1lnou z\'e1kladnu. Tak\'e9 jej\'ed hlavn\'ed schodi\'9at\'ec nem\'e1 obdobu. Je neobvykle strm\'e9, stoup\'e1 pod nebezpe\'e8n\'fdm \'fahlem 60 stup\'f2\'f9, tak\'9ee cesta vzh\'f9ru p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae lezen\'ed po \'9eeb\'f8\'edku. Schodi\'9at\'ec na z\'e1padn\'ed stran\'ec je orientov\'e1no p\'f8esn\'ec podle polohy slunce v den letn\'edho slunovratu. A tak\'e9 dal\'9a\'ed \'e8\'e1sti stavby jsou spojov\'e1ny s magick\'fdm \'fa\'e8inkem hv\'eczd a vesm\'edrn\'fdch sil.\par
Podle \'e8arod\'ecjovy kletby nesm\'ed na vrcholu jeho pyramidy nikdy stanout ciz\'ed panovn\'edk.\par
Smutn\'ec se o tom mohla p\'f8esv\'ecd\'e8it samotn\'e1 kr\'e1lovna Al\'9eb\'ecta II. Kdy\'9e v roce 1982 nav\'9at\'edvila Uxmal, cht\'ecla, jako mnoz\'ed dal\'9a\'ed turist\'e9, vystoupit na pyramidu a pot\'ec\'9ait se \'fa\'9easnou vyhl\'eddkou.\par
M\'edstn\'ed pr\'f9vodci ji varovali, ofici\'e1ln\'ed doprovod ale pova\'9eoval starou legendu za pouhou bajku a rozhodl se kr\'e1lovn\'ec vyhov\'ect.\par
Byl jasn\'fd, slunn\'fd den. Obloha opl\'fdvala azurem. Jedin\'fdm minusem bylo horko, kter\'e9 zvy\'9aovalo n\'e1mahu z v\'fdstupu. P\'f8ed \'9ehav\'fdmi slune\'e8n\'edmi paprsky m\'ecl kr\'e1lovnu chr\'e1nit obrovsk\'fd de\'9atn\'edk, kter\'fd nesl jeden z jej\'edch t\'eclesn\'fdch str\'e1\'9ec\'f9.\par
Panovnice vykazovala dobrou fyzickou kondici. State\'e8n\'ec vystoupila asi do t\'f8\'ed \'e8tvrtin, kdy\'9e se stalo cosi neuv\'ec\'f8iteln\'e9ho. P\'f8\'edmo nad pyramidou se objevil \'e8ern\'fd mrak. V okam\'9eiku za\'e8alo hust\'ec pr\'9aet. Z\'e1rove\'f2 se zvedl prudk\'fd v\'edtr. Odn\'eckud se p\'f8ihnal oblak prachu. Pyl v\'ed\'f8il vzduchem. Nebylo vid\'ect t\'e9m\'ec\'f8 na krok. Na povrchu ji\'9e tak nebezpe\'e8n\'e9ho schodi\'9at\'ec se vytvo\'f8il kluzk\'fd film. Domorodci si uv\'ecdomovali, \'9ee nejde o obvyklou bou\'f8ku, a cht\'ecli p\'f8im\'ect panovnici k n\'e1vratu. Kr\'e1lovn\'ec a jej\'edmu t\'fdmu se zd\'e1lo bezpe\'e8n\'ecj\'9a\'ed vystoupit zb\'fdvaj\'edc\'edch asi deset metr\'f9 a ukr\'fdt se ve svatyni na vrcholu, ne\'9e za t\'ecchto okolnost\'ed pokra\'e8ovat v riskantn\'edm sestupu. Po n\'eckolika kroc\'edch vzh\'f9ru ale v\'ectrn\'fd v\'edr ude\'f8il na skupinu neb\'fdvalou silou a strhl str\'e1\'9ece nesouc\'edho de\'9atn\'edk. Mu\'9e se po n\'eckolikametrov\'e9m p\'e1du zachytil \'f8et\'eczu, kter\'fd je nata\'9een pod\'e9l schodi\'9at\'ec. Byl sice potlu\'e8en do krve, ale zachr\'e1nil si \'9eivot.\par
V\'edtr vanul p\'f8\'edmo shora, jako by cht\'ecl vytvo\'f8it bari\'e9ru, p\'f8es ni\'9e se panovnice nesm\'ed dostat. \'84Bylo to n\'ecco nep\'f8edstaviteln\'e9ho. Jak\'e1si neviditeln\'e1 s\'edla n\'e1s nemilosrdn\'ec tla\'e8ila zp\'ect dol\'f9,\ldblquote vzpom\'ednaj\'ed dodnes m\'edstn\'ed pr\'f9vodci.\par
Nikdo u\'9e nic nenam\'edtal. V\'9aichni v houfu se k\'f8e\'e8ovit\'ec p\'f8idr\'9eovali \'f8et\'eczu a doslova po \'e8ty\'f8ech se spou\'9at\'ecli dol\'f9, a\'9e se \endash promokl\'ed na kost \endash dostali do bezpe\'e8\'ed.\par
Okam\'9eit\'e1 odveta\par
V\'9aechny p\'f8\'edpady ale neskon\'e8ily tak \'9a\'9dastn\'ec.\par
V\'fdprava profesora Spindena objevila pobl\'ed\'9e Uxmalu hrobku jin\'e9ho maysk\'e9ho \'9aamana. P\'f8esto\'9ee jist\'e9 indicie nazna\'e8ovaly, \'9ee je tak\'e9 toto m\'edsto chr\'e1n\'ecno kletbou, t\'fdm bez v\'e1h\'e1n\'ed pronikl dovnit\'f8. P\'f8ed\'e1k Mac Clure, kter\'fd jako prvn\'ed poru\'9ail odv\'eck\'e9 tabu, a m\'edstn\'ed d\'ecln\'edk, kter\'fd mu pom\'e1hal odkr\'fdt mumi\'ed, skonali je\'9at\'ec t\'fd\'9e den v ukrutn\'fdch bolestech, ani\'9e se poda\'f8ilo zjistit p\'f8\'ed\'e8iny jejich smrti.\par
Z\'e1hadami je obest\'f8ena i smrt Davida Pulestona. Tento mlad\'fd americk\'fd archeolog se pokou\'9ael rozlu\'9atit tajemstv\'ed podivn\'e9 figury, kter\'e1 se na maysk\'fdch svatyn\'edch \'e8asto vyskytovala spole\'e8n\'ec se zobrazen\'edm proslul\'e9ho boha de\'9at\'ec Chaca. Doprovodn\'fd glyf sd\'ecloval, \'9ee jde o bo\'9estvo Pauatun, jeho\'9e symboly jsou blesk a hrom,\par
Puleston toto jm\'e9no p\'f8elo\'9eil jako Kamenn\'fd buben a dal\'9a\'edm p\'e1tr\'e1n\'edm zjistil, \'9ee \'9alo o velmi podivnou, mnoha z\'e1hadami obest\'f8enou nadp\'f8irozenou bytost. Jej\'edm \'fakolem bylo v obdob\'ed sucha p\'f8ivol\'e1vat boha de\'9at\'ec hrou na zvl\'e1\'9atn\'ed kamenn\'e9 bubny. Ty ale nebyly vyrobeny um\'ecle. \'8alo vlastn\'ec o jist\'fd druh v\'e1pencov\'fdch kr\'e1pn\'edk\'f9, kter\'e9 pod \'fadery holou rukou hluboce rezonovaly a vyd\'e1valy podmaniv\'fd zvuk. N\'eckolik exempl\'e1\'f8\'f9 t\'ecchto kamenn\'fdch bubn\'f9 bylo nalezeno v jeskyn\'edch a v podzemn\'edch svatyn\'edch. Jeden z nich Pulestone objevil i v proslul\'e9m svat\'e9m m\'ecst\'ec Chich\'e9n Itz\'e1, neodolal poku\'9aen\'ed a n\'eckolikr\'e1t do n\'ecj ude\'f8il dlan\'ed. A pr\'e1v\'ec to, jak se vz\'e1p\'ect\'ed uk\'e1zalo, mu bylo osudn\'e9.\par
Puleston z\'f8ejm\'ec netu\'9ail, \'9ee ob\'f8ady spojovan\'e9 s bubnov\'e1n\'edm a o\'9eivov\'e1n\'edm bo\'9estva Pauatun t\'e9m\'ec\'f8 v\'9edy doprov\'e1zely krvav\'e9 lidsk\'e9 ob\'ecti. B\'f9h de\'9at\'ec byl p\'f8ivol\'e1v\'e1n nejen podmaniv\'fdm dun\'ecn\'edm, ale i smrt\'ed a utrpen\'edm. V samotn\'e9m Chich\'e9n Itz\'e1 byli v dob\'ec sucha vybran\'ed lid\'e9 vhazov\'e1ni do zn\'e1m\'e9 Studny ob\'ect\'ed nebo zem\'f8eli je\'9at\'ec daleko drasti\'e8t\'ecj\'9a\'edm zp\'f9sobem.\par
S. G. Morley o tom napsal: \'84Toho, kdo m\'ecl b\'fdt ob\'ectov\'e1n, nejprve svl\'e9kli a pomazali modrou barvou. Pak mu na hlavu vlo\'9eili zvl\'e1\'9atn\'ed, do \'9api\'e8ky vyb\'edhaj\'edc\'ed ozdobu, a odvedli ho na ob\'ectn\'ed m\'edsto. Obvykle na vrchol pyramidy, kde st\'e1l chr\'e1m\'85 Jako olt\'e1\'f8 slou\'9eil vypoukl\'fd k\'e1men, kter\'fd vypnul do v\'fd\'9aky hru\'ef ob\'ectovan\'e9ho \'e8lov\'ecka. \'c8ty\'f8i chakov\'e9, rovn\'ec\'9e mod\'f8e pomalovan\'ed, pak uchopili ob\'ec\'9d za ruce a za nohy a polo\'9eili ji z\'e1dy na olt\'e1\'f8. P\'f8istoupil naxcon s ob\'ectn\'edm pazourkov\'fdm no\'9eem a vrazil jej ob\'ecti mezi \'9eebra pod levou bradavku. Do otvoru, kter\'fd takto vznikl, vstr\'e8il ruku a vyrval ven je\'9at\'ec tlukouc\'ed srdce.\par
Onoho dne roku 1967 byl Puleston v dobr\'e9 n\'e1lad\'ec. N\'e1lez kamenn\'e9ho bubnu p\'f8esn\'ec zapadal do mozaiky p\'e1tr\'e1n\'ed, kter\'e9 tak \'faporn\'ec vedl. Snad proto, jen tak \'9eertem, opakovan\'ec rozezn\'ecl kr\'e1pn\'edk a se sm\'edchem prohl\'e1sil, \'9ee v tak n\'e1dhern\'fd bezmra\'e8n\'fd den ani mocn\'e9 bo\'9estvo nedok\'e1\'9ee p\'f8ivolat d\'e9\'9a\'9d, hromy a blesky. Pot\'e9 Puleston spolu se svou asistentkou vystoupil na vrchol Kukulc\'e1novy pyramidy.\par
Kdy\'9e stanul na rohu svatyn\'ec, zpod ojedin\'ecl\'fdch lehk\'fdch b\'edl\'fdch obl\'e1\'e8k\'f9 sjel mohutn\'fd blesk. Ten ude\'f8il do \'f8\'edmsy svatyn\'ec, sjel po n\'ed k n\'e1ro\'9e\'ed, kde st\'e1l Puleston, a na m\'edst\'ec ho zabil.\par
P\'f8\'edpad vzbudil obrovsk\'fd rozruch a vyvolal znepokojuj\'edc\'ed ot\'e1zku: Byla smrt archeologa v posv\'e1tn\'e9m prostoru na vrcholu pyramidy pouze ne\'9a\'9dastnou n\'e1hodou, nebo z\'e1konitou odvetou magick\'fdch sil?\par
Skeptici opr\'e1vn\'ecn\'ec poukazovali na to, \'9ee Kukulc\'e1nova pyramida je se sv\'fdmi 24 metry nejvy\'9a\'9a\'ed stavbou \'9air\'e9ho okol\'ed, a p\'f8itahuje tedy blesky jako hromosvod.\par
Jen\'9ee onoho dne \'9e\'e1dn\'e1 bou\'f8ka nebyla. Blesk sjel z \'e8ist\'e9ho nebe a zabil pouze Davida Pulestona. Jeho asistentka a okolostoj\'edc\'ed turist\'e9 byli sice n\'e1razem sra\'9eeni na kamennou dla\'9ebu, ale v\'9aichni \'fader p\'f8e\'9eili bez zran\'ecn\'ed.\par
Pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee ob\'f8ady s \'84kamenn\'fdmi bubny\ldblquote obklopuje mno\'9estv\'ed dal\'9a\'edch nevysv\'ectlen\'fdch otazn\'edk\'f9. Podle jist\'fdch indici\'ed neslou\'9eily jen k povol\'e1v\'e1n\'ed bo\'9estva Pauatun, ale souvisely tak\'e9 s dosud bl\'ed\'9ee neobjasn\'ecn\'fdmi pokusy o kontakt s podsv\'ect\'edm.\par
A z tohoto pohledu je Kukulc\'e1nova pyramida p\'f8\'edmo ide\'e1ln\'edm m\'edstem k setk\'e1n\'ed s nadp\'f8irozen\'fdmi silami. V jej\'ed stavb\'ec jsou toti\'9e zak\'f3dov\'e1ny mnoh\'e9 magick\'e9 a n\'e1bo\'9eensk\'e9 symboly.\par
Fascinuj\'edc\'ed divadlo\par
Kukulc\'e1nova pyramida m\'e1 \'e8tvercovou z\'e1kladnu o stran\'ec 55,5 metru. Skl\'e1d\'e1 se z dev\'edti stup\'f2\'f9, kter\'e9 zastupuj\'ed dev\'ect oblast\'ed maysk\'e9ho podsv\'ect\'ed. Ke svatyni na vrcholu stoup\'e1 ze v\'9aech \'e8ty\'f8 stran schodi\'9at\'ec o 91 schodech. Celkov\'fd po\'e8et schod\'f9 spolu s masivn\'edm schodem p\'f8ed hlavn\'edm vchodem do chr\'e1mu tak p\'f8edstavuje 365 dn\'ed, zat\'edmco dvaapades\'e1t plo\'9ain po stran\'e1ch symbolizuje t\'fddny jednoho roku.\par
Cel\'e1 stavba je zasv\'eccena Ope\'f8en\'e9mu hadovi, kter\'fd ji\'9e po cel\'e9 v\'ecky, alespo\'f2 obrazn\'ec, sestupuje ke sv\'fdm uct\'edva\'e8\'f9m. Dvakr\'e1t v roce, v\'9edy 21. b\'f8ezna a 22. z\'e1\'f8\'ed, se toti\'9e pyramida st\'e1v\'e1 jevi\'9at\'ecm neobvykl\'e9ho astronomick\'e9ho fenom\'e9nu.\par
V ony dny odpoledne slunce vrh\'e1 st\'ednov\'fd obrys roh\'f9 dev\'edti pyramidov\'fdch teras na severoz\'e1padn\'ed ze\'ef schodi\'9at\'ec. S\'ed\'9d sv\'ecteln\'fdch troj\'faheln\'edk\'f9, odd\'eclen\'fdch tenk\'fdmi liniemi st\'edn\'f9, vypad\'e1 jako \'9aupinat\'e1 had\'ed k\'f9\'9ee. Ta, jak slunce zvolna kles\'e1 k obzoru, se neust\'e1le pohybuje a vln\'ed. Ze\'ef, vlastn\'ec masivn\'ed kamenn\'e9 z\'e1bradl\'ed, je dole ukon\'e8ena obrovskou had\'ed hlavou. Jej\'ed podoba je\'9at\'ec v\'edce zesiluje ohromuj\'edc\'ed p\'f8edstaven\'ed. Cel\'e9 t\'f8i hodiny sv\'ectlo klou\'9ee pomalu dol\'f9 a vytv\'e1\'f8\'ed sugestivn\'ed p\'f8edstavu obrovsk\'e9ho hada, plaz\'edc\'edho se z vrcholu pyramidy.\par
\'c8lov\'eck m\'e1 najednou pocit, \'9ee se otev\'f8ela br\'e1na do jin\'e9ho sv\'ecta. V\'9aednost je na kr\'e1tk\'fd \'e8as pora\'9eena. Ze zapov\'eczen\'e9 z\'f3ny vystoupily nezn\'e1m\'e9 s\'edly.\par
P\'f8isp\'ecla pr\'e1v\'ec tato jedine\'e8nost Kukulc\'e1novy pyramidy k tragick\'e9 smrti Davida Pulestona? Bylo chybou, \'9ee posv\'e1tn\'fd n\'e1stroj pou\'9eil bez vykon\'e1n\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'fdch ob\'f8ad\'f9 a na tak v\'fdjime\'e8n\'e9m m\'edst\'ec?\par
Odborn\'edci na d\'ecjiny p\'f8edkolumbovsk\'e9 Ameriky Freidel a Scheelov\'e1 pouk\'e1zali na mo\'9enost, \'9ee posv\'e1tn\'e1 maysk\'e1 m\'edsta byla tak siln\'ec nabit\'e1 \'84v\'fdjime\'e8n\'ec nebezpe\'e8n\'fdmi silami\ldblquote , \'9ee tu vznikla \'84magick\'e1 silov\'e1 centra\ldblquote . Otv\'edraly se pr\'f9duchy do jin\'fdch dimenz\'ed anebo p\'f8\'edmo jak\'e9si br\'e1ny na onen sv\'ect.\par
V zajet\'ed magie\par
Mayov\'e9 vyu\'9e\'edvali k ochran\'ec sv\'fdch staveb p\'f8ed nep\'f8\'edtelem i daleko jednodu\'9a\'9a\'ed kouzla. Mnoh\'e9 z nich p\'f8ipom\'ednaly dodnes dochovan\'e9 ob\'f8ady voodoo a \'e8ern\'e9 magie. Zhotovovali toti\'9e so\'9aky nebo vyr\'fdvali do kamene obrazy postav, kter\'e9 ur\'e8it\'fdm zp\'f9sobem symbolicky \'84zranili\ldblquote . \'c8lov\'eck, kter\'fd provedl n\'ecco nepat\'f8i\'e8n\'e9ho v m\'edst\'ec st\'f8e\'9een\'e9m takov\'fdmto feti\'9aem, utrp\'ecl stejn\'e9 zran\'ecn\'ed.\par
Kdy\'9e p\'f8ed lety za\'e8alo odkr\'fdv\'e1n\'ed m\'e1lo zn\'e1m\'e9 maysk\'e9 svatyn\'ec Tonina, su\'9eovaly archeology a jejich d\'ecln\'edky velmi \'e8ast\'e9 \'farazy. Z\'e1hy se zjistilo, \'9ee cel\'e9 m\'edsto je zasv\'ecceno bohu smrti. V ruin\'e1ch byly nalezeny stovky \'falomk\'f9 so\'9aek a rytin, rozbit\'fdch p\'f8i ritu\'e1ln\'edm usmrcov\'e1n\'ed. Mnoh\'e9 v\'fdjevy p\'f8edstavovaly stejn\'e9 nehody, jak\'e9 utrp\'ecl v\'fdzkumn\'fd t\'fdm.\par
Zaj\'edmav\'fd d\'f9kaz uv\'e1d\'ed polsk\'fd spisovatel Maciej Kuczy\'f1ski.\par
Vedouc\'ed vykop\'e1vek v Tonin\'ec, dr. Tadeusz Jadeun, se p\'f8i pr\'e1ci na pyramid\'ec pokou\'9ael dostat do jednoho m\'edsta. N\'e1hle, jako by ho strhla neviditeln\'e1 ruka, spadl hlavou dol\'f9 a narazil do ostr\'e9 hrany jak\'e9hosi balvanu. Kdy\'9e se po n\'eckolika dnech vr\'e1til z nemocnice, rozhodl se k\'e1men odstranit. Pod n\'edm nalezl desku s vyobrazen\'edm bo\'9estva, jak s hlavou dol\'f9 pad\'e1 \'e8i sestupuje z nebes k zemi.\par
Nikoho nep\'f8ekvapilo, \'9ee m\'ecl b\'f9h na \'e8ele z\'f8etelnou prasklinu, stejnou jako \'9ar\'e1m na \'e8ele dr. Jadeuna.\par
Nevyhnuteln\'fd osud\par
Odhaduje se, \'9ee v maysk\'e9 oblasti a \'e8\'e1ste\'e8n\'ec i na Yucatanu \'9eilo asi 10 milion\'f9 lid\'ed. Po\'e8\'e1tkem 9. stolet\'ed v\'9aichni podez\'f8ele rychle n\'eckam zmizeli. Zd\'e1nliv\'ec zcela bez d\'f9vodu opustili sv\'e1 \'fa\'9easn\'e1 s\'eddla. Pro\'e8?\par
Podle hypot\'e9zy zve\'f8ejn\'ecn\'e9 v \'e8asopisu Science mohlo ke kolapsu maysk\'e9 civilizace p\'f8isp\'ect sucho, kter\'e9 bylo v t\'e9 dob\'ec nejhor\'9a\'ed za n\'eckolik tis\'edc let, a tak\'e9 neust\'e1l\'e9 v\'e1lky. Statis\'edce, mo\'9en\'e1 miliony lid\'ed zahynuly v boji a na podv\'fd\'9eivu. N\'e1lezy kostern\'edch ostatk\'f9 vypov\'eddaj\'ed o st\'e1le men\'9a\'edm vzr\'f9stu dosp\'ecl\'fdch lid\'ed, \'9apatn\'ec vyvinut\'fdch kloubech a propadl\'fdch hrudn\'edc\'edch. Dramaticky stoupla d\'ectsk\'e1 \'famrtnost. Nemoci zas\'e1hly i kr\'e1lovsk\'e9 rodiny. \'c8\'e1st obyvatelstva se zachr\'e1nila \'fat\'eckem do severn\'ed \'e8\'e1sti poloostrova Yucatan, kde \'9eilo ve srovn\'e1n\'ed s jin\'fdmi oblastmi pom\'ecrn\'ec m\'e1lo obyvatel.\par
Tam pak maysk\'e1 civilizace do\'9e\'edvala a\'9e do p\'f8\'edchodu evropsk\'fdch dobyvatel\'f9.\par
Tuto teorii ov\'9aem zpochyb\'f2uje skute\'e8nost, \'9ee nejv\'ect\'9a\'ed a nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'ed maysk\'e1 s\'eddla v Mexiku le\'9eela pr\'e1v\'ec na severu Yucatanu. Maypan, Chich\'e9n Itz\'e1, Uxmal, Kabah, Labna a dal\'9a\'ed. Vybudovala je zdecimovan\'e1 hrstka podvy\'9eiven\'fdch Indi\'e1n\'f9? A pro\'e8 i tato centra Mayov\'e9 opustili? Pokud vypukl obrovsk\'fd hladomor, jeho\'9e ob\'ec\'9dmi se staly miliony lid\'ed, kde jsou jejich hromadn\'e9 hroby?\par
Nen\'ed tajemstv\'ed n\'e1hl\'fdch odchod\'f9 z prosperuj\'edc\'edch m\'ecst skryto v on\'e9 nezlomn\'e9 v\'ed\'f8e v p\'f9soben\'ed magick\'fdch sil? Je nesporn\'e9, \'9ee Mayov\'e9 vyhled\'e1vali m\'edsta nabit\'e1 posv\'e1tnou energi\'ed a pr\'e1v\'ec tam stav\'ecli sv\'e1 s\'eddla. Co se stalo, kdy\'9e se magick\'e1 s\'edla vytratila a kr\'e1l a kn\'ec\'9e\'ed ji ji\'9e nedok\'e1zali obnovit? St\'echovali se jinam?\par
P\'f8i sv\'fdch \endash \'f8e\'e8eno dne\'9an\'edm jazykem \endash spiritistick\'fdch ritu\'e1lech se pokou\'9aeli zbourat odv\'eckou hranici, odd\'ecluj\'edc\'ed n\'e1\'9a sv\'ect od \'84\'f8\'ed\'9ae nadp\'f8irozena\ldblquote . Otev\'edrali br\'e1ny do z\'e1hrob\'ed. Neuvolnili tak, jak se p\'f8i ob\'f8adech \'e8ern\'e9 magie st\'e1v\'e1, stavidla sil\'e1m, kter\'e9 pak nedok\'e1zali zvl\'e1dnout? Uprchli ze sv\'fdch s\'eddel, proto\'9ee se c\'edtili ohro\'9eeni? Nebo ode\'9ali prost\'ec jen proto, \'9ee se \'e8as naplnil? Jejich sepjet\'ed s nezvratn\'ec p\'f8edur\'e8en\'fdm osudem zav\'e1n\'eclo t\'e9m\'ec\'f8 posedlost\'ed.\par
Americk\'fd historik um\'ecn\'ed Jose Argulles tvrd\'ed, \'9ee Mayov\'e9 odkryli pravou podstatu \'e8asu. Podle nich je pr\'fd \'e8as energie, v n\'ed\'9e je zak\'f3dovan\'fd program rozvoje. Tedy jak\'e9si osudov\'e9 poselstv\'ed. Energie \'e8asu se ka\'9ed\'e9ho dne m\'ecn\'ed a ka\'9ed\'fd \'e8lov\'eck v z\'e1vislosti na sv\'e9m datu narozen\'ed na tyto prom\'ecny jinak reaguje, dovede je vyu\'9e\'edt, nebo mu mohou \'9akodit. Nem\'e1 to nic spole\'e8n\'e9ho s astrologi\'ed. Prost\'ec \'e8lov\'ecka ovliv\'f2uje energie nesen\'e1 \'e8asem, proto se ob\'e8as c\'edt\'edme daleko h\'f9\'f8, ne\'9e bychom m\'ecli podle biometeorologick\'e9 p\'f8edpov\'ecdi. Du\'9ae si sama vyb\'edr\'e1 den p\'f8\'edchodu na sv\'ect, datum zrozen\'ed v materi\'e1ln\'edm t\'ecle podle podstaty kosmick\'e9 mise, kter\'e1 je j\'ed ulo\'9eena.\par
Mayov\'e9 byli jak\'fdmisi navig\'e1tory \'e8asu. Sna\'9eili se pochopit jeho tok a dokonale se mu p\'f8izp\'f9sobit. Pokou\'9aeli se nahl\'e9dnout do karet osudu. Jejich kalend\'e1\'f8 kon\'e8\'ed 22. prosince 2012. Jose Argulles na tento den p\'f8edv\'edd\'e1 katastrofick\'fd konec sv\'ecta.\par
Na po\'e8\'e1tku roku 2004 tiskov\'e9 agentury ozn\'e1mily, \'9ee se k Zemi bl\'ed\'9e\'ed asteroid o pr\'f9m\'ecru 1,2 kilometru a hmotnosti zhruba 2,6 miliardy tun. Objekt let\'ed rychlost\'ed 30 kilometr\'f9 za vte\'f8inu. Pokud by dopadl na Zemi, p\'f8i n\'e1razu by se uvolnila ni\'e8iv\'e1 energie, kter\'e1 by se dala p\'f8irovnat zhruba ke 20 milion\'f9m atomov\'fdch pum shozen\'fdm na japonskou Hiro\'9aimu.\par
Sr\'e1\'9eka by zcela jist\'ec znamenala z\'e1nik ve\'9aker\'e9ho pozemsk\'e9ho \'9eivota.\par
Podle dosavadn\'edch v\'fdpo\'e8t\'f9 se m\'e1 asteroid p\'f8ibl\'ed\'9eit k Zemi v b\'f8eznu 2014. Toto datum ale nen\'ed spolehliv\'ec ur\'e8eno. V\'ecdci pohyb asteroidu st\'e1le sleduj\'ed a up\'f8es\'f2uj\'ed v\'fdpo\'e8ty. Doufaj\'ed, \'9ee tak z\'edskaj\'ed i jistotu, \'9ee se n\'e1m t\'ecleso vyhne v bezpe\'e8n\'e9 vzd\'e1lenosti.\par
M\'e1me se tedy ob\'e1vat konce sv\'ecta, nebo maj\'ed pravdu n\'e1zory, \'9ee Mayov\'e9 on\'edm osudov\'fdm 22. prosincem 2012 ozna\'e8ili n\'ecjak\'fd zcela z\'e1sadn\'ed zlom v ch\'e1p\'e1n\'ed \'e8asu a jeho energie? Vystoup\'ed lidstvo na podstatn\'ec vy\'9a\'9a\'ed stupe\'f2 sv\'e9ho rozvoje? Z\'edsk\'e1me mo\'9enost svobodn\'e9ho pohybu v \'e8ase?\par
VII. Monstra a p\'f8\'ed\'9aery\par
Ono podivn\'e9 cosi se vzn\'e1\'9aelo vzduchem t\'e9m\'ec\'f8 bez pohybu k\'f8\'eddel.\par
Juarez Silva si p\'f9vodn\'ec myslel, \'9ee se k n\'ecmu houstnouc\'edm soumrakem bl\'ed\'9e\'ed mal\'e9 letadlo. P\'f8ekvapovalo ho ov\'9aem, \'9ee nesly\'9a\'ed v\'f9bec \'9e\'e1dn\'fd zvuk. \'8aedav\'ec b\'edl\'fd trup rychle klesal k zemi. A to byla dal\'9a\'ed z\'e1hada. V pol\'edch pokryt\'fdch vzrostlou kuku\'f8ic\'ed se nedalo p\'f8ist\'e1t.\par
Silva kr\'e1\'e8el \'fazkou hlin\'ecnou cestou k asfaltce, kde m\'ecl \'e8ekat, a\'9e pro n\'ecj p\'f8ijede bratr. Jak se ohl\'e9dl, ztuhl hr\'f9zou. Pouze n\'eckolik metr\'f9 nad n\'edm visel podivn\'fd tvor. Vypadal jako \'e8lov\'eck s podivnou zob\'e1kovitou tv\'e1\'f8\'ed a obrovsk\'fdmi blanami, nata\'9een\'fdmi mezi t\'eclem a horn\'edmi kon\'e8etinami.\par
Z druh\'e9 strany se ozval zvuk motoru a pak kr\'e1tk\'e9 houknut\'ed klaksonu. Bratr dorazil.\par
Monstrum nepatrn\'ec pohnulo ko\'9enat\'fdmi k\'f8\'eddly, p\'f8ehouplo se p\'f8es stromy lemuj\'edc\'ed asfaltku a zmizelo ve tm\'ec.\par
Podobn\'e9 zpr\'e1vy o podivn\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed bytosti, kter\'e1 se objevuje s p\'f8\'edchodem noci, p\'f8ich\'e1zej\'ed p\'f8edev\'9a\'edm z poho\'f8\'ed Sierra Madre Oriental.\par
\'84V roce 1877 bylo na n\'e1m\'ecst\'ed v obci San Marin nad kostelem spat\'f8eno velk\'e9 stvo\'f8en\'ed podobn\'e9 ok\'f8\'eddlen\'e9mu \'e8lov\'ecku. Ve Ville Garcii na\'9ael roku 1908 m\'edstn\'ed obyvatel Pantel\'f3n Maga\'f2a na cest\'ec podivnou, jako by lidskou stopu. Kdy\'9e se v k\'f8ov\'ed cosi pohnulo, hodil tam k\'e1men. N\'ecco velk\'e9ho a tmav\'e9ho se vz\'e1p\'ect\'ed vzneslo a odl\'e9tlo k \'f8ece.\par
Tak\'e9 man\'9eel\'e9 Fuentesovi m\'ecli po\'e8\'e1tkem pades\'e1t\'fdch let 20. stolet\'ed ne\'e8ekan\'fd z\'e1\'9eitek. Proch\'e1zeli se v lese, kdy\'9e tu n\'e1hle uvid\'ecli \'82dva obrovsk\'e9 pt\'e1ky\lquote na stromech. Tvorov\'e9, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed velikost\'ed a \'e8\'e1ste\'e8n\'ec i sv\'fdm vzhledem dosp\'ecl\'e9ho \'e8lov\'ecka, shl\'ed\'9eeli dol\'f9 ze sv\'e9ho \'fakrytu,\ldblquote uvedl Magaz\'edn 2000 a p\'f8idal jedno novodob\'e9 sv\'ecdectv\'ed.\par
\'84Pracovn\'edk z ran\'e8e El Sabrino, kter\'fd se nach\'e1z\'ed u silnice spojuj\'edc\'ed San Miguel de Allende s Astongem, za b\'edl\'e9ho dne uvid\'ecl neobvykl\'e9 stvo\'f8en\'ed na vzd\'e1lenost asi 50 metr\'f9. Mu\'9e doslova \'f8ekl: \'82Byl to nap\'f9l \'e8lov\'eck, nap\'f9l pt\'e1k.\lquote\par
N\'eckolik mexick\'fdch badatel\'f9 za\'e8alo v okol\'ed usedlosti hl\'eddkovat, ale tajemn\'e9ho \'9eivo\'e8icha u\'9e nespat\'f8ili. Na\'9ali v\'9aak v korun\'ec stromu poz\'f9statky masa a kost\'ed, jako by upu\'9at\'ecnou ko\'f8ist n\'ecjak\'e9ho dravce.\ldblquote\par
Jak\'e9 podivn\'e9 stvo\'f8en\'ed d\'ecs\'ed obyvatele podhorsk\'fdch s\'eddel? N\'eckter\'e9 okolnosti nazna\'e8uj\'ed, \'9ee nejde o n\'ecjak\'fd p\'f8\'edzrak, ale zcela konkr\'e9tn\'ed, i kdy\'9e n\'e1m nezn\'e1m\'fd druh l\'e9taj\'edc\'edho pred\'e1tora.\par
U ran\'e8e El Sabrino tvor zanechal zbytky ko\'f8isti. Podobnou zku\'9aenost zaznamenal v roce 1982 Hector Untiales. Spolu se sv\'fdm p\'f8\'edtelem si ud\'eclal v\'fdlet na pust\'fd vrch Cerro de la Sillan. Na b\'f8ehu potoka je vyd\'ecsily roztrhan\'e9 vnit\'f8nosti n\'ecjak\'e9ho zv\'ed\'f8ete. Krvav\'e1 stopa vedla do lesa. Oba mu\'9ei se po n\'ed opatrn\'ec vydali. Do\'9ali k vysok\'e9mu stromu. V jeho korun\'ec visely zbytky kance. Jak\'e9 zv\'ed\'f8e dok\'e1zalo do v\'fd\'9aky vyn\'e9st divo\'e8\'e1ka, v\'e1\'9e\'edc\'edho jist\'ec p\'f8es sto kilogram\'f9?\par
Netop\'fdr smrti\par
Zv\'ecsti o hr\'f9zu nah\'e1n\'ecj\'edc\'edm netvorovi koluj\'ed v Mexiku odprad\'e1vna.\par
Posv\'e1tn\'e1 kniha Popol Vuh popisuje cestu dvou bratr\'f9 do Xibalby a hr\'f9zn\'e9 zkou\'9aky, kter\'e9 tam museli podstoupit.\par
\'84Zavedli je potom do Domu netop\'fdr\'f9. Jenom netop\'fd\'f8i byli v tom dom\'ec, v dom\'ec Camatzotzov\'ec, t\'e9 obludy, jej\'ed\'9e zabij\'e1ky jsou jak ostr\'e1 jehla. Ihned propadne smrti, kdo se k n\'ed p\'f8ibl\'ed\'9e\'ed.\ldblquote\par
V\'ect\'9aina se domn\'edv\'e1, \'9ee Camatzotz p\'f8edstavuje netop\'fd\'f8\'ed bo\'9estvo, tedy jakousi imagin\'e1rn\'ed, nehmatatelnou hrozbu.\par
P\'f8\'edb\'ech ale pokra\'e8uje trag\'e9di\'ed. Ml\'e1denci p\'f8espali ve sv\'fdch fouka\'e8k\'e1ch na \'9a\'edpy. Skryli se do n\'ecjak\'e9ho \'fazk\'e9ho prostoru?\par
\'84A tak je v tom dom\'ec netop\'fd\'f8i nepokousali. A p\'f8ece jeden z nich nevyv\'e1zl, byl p\'f8emo\'9een jin\'fdm camatzotzem, kter\'fd sestoupil z nebe a kter\'e9mu se musel uk\'e1zat.\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee vypr\'e1v\'ecn\'ed rozli\'9auje oby\'e8ejn\'e9 netop\'fdry od z\'e1hadn\'e9ho Camatzotze. Dozv\'edd\'e1me se, \'9ee zat\'edmco netop\'fd\'f8i celou noc dr\'9eeli pohromad\'ec a pi\'9at\'ecli, hr\'f9za sestoupila z nebe, cosi sl\'e9tlo z oblohy.\par
Byl Camatzotz n\'ecjak\'fdm neobvykle velk\'fdm a nebezpe\'e8n\'fdm zv\'ed\'f8etem?\par
K nejv\'ect\'9a\'edm netop\'fdr\'f9m pat\'f8\'ed kaloni, jejich\'9e rozp\'ect\'ed k\'f8\'eddel dosahuje a\'9e 150 centimetr\'f9, ale ti se \'9eiv\'ed pouze ovocem. Za nebezpe\'e8n\'e9ho je pova\'9eov\'e1n up\'edr obecn\'fd. Z tlamy mu vy\'e8n\'edvaj\'ed ostr\'e9, \'9api\'e8at\'e9 zuby, jimi\'9e prokusuje k\'f9\'9ei sv\'fdch ob\'ect\'ed. Krev ov\'9aem nesaje, ale olizuje jazykem. R\'e1na velmi dlouho krv\'e1c\'ed. Sliny up\'edra toti\'9e obsahuj\'ed l\'e1tky, kter\'e9 br\'e1n\'ed sr\'e1\'9een\'ed krve. Speci\'e1ln\'ed teplo\'e8ivn\'fd org\'e1n v bl\'edzkosti nozder mu dovoluje objevit i \'e8lov\'ecka v uzav\'f8en\'e9 m\'edstnosti.\par
Up\'ed\'f8i sice ob\'fdvaj\'ed Mezoameriku, ale jsou velmi mal\'ed. Rozhodn\'ec se nemohli st\'e1st p\'f8edlohou ob\'e1van\'e9ho netop\'fdra smrti. Ned\'e1vno byla ve Venezuele objevena zkamen\'eclina vyhynul\'e9ho druhu ob\'f8\'edho vamp\'fdra, ale i ta nep\'f8ekra\'e8ovala v\'fd\'9aku 40 centimetr\'f9 a nemohla b\'fdt srovn\'e1v\'e1na s \'e8lov\'eckem. Nav\'edc n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed zpr\'e1vy celou z\'e1hadu po\'f8\'e1dn\'ec komplikuj\'ed.\par
V \'e8ervenci roku 1994, kr\'e1tce p\'f8ed polednem, se na h\'f8bitov\'ec v Monterrey objevila bytost s k\'f8\'eddly a d\'ecsiv\'fdm pta\'e8\'edm obli\'e8ejem. Kus cesty urazila houpavou ch\'f9z\'ed, pak rozepjala blanit\'e1 k\'f8\'eddla a odlet\'ecla k lesu. O n\'eckolik dn\'f9 pozd\'ecji se podobn\'e9 \'9aed\'e9 stvo\'f8en\'ed objevilo znovu. Podle \'9eeny, kter\'e1 ho vid\'ecla velmi zbl\'edzka, se od hlavy k pasu podobalo \'e8lov\'ecku, doln\'ed polovina p\'f8ipom\'ednala sp\'ed\'9a zv\'ed\'f8e.\par
Od podzimu roku 1966 zneklid\'f2oval obyvatele Virginie podivn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed p\'f8\'edzrak. Poprv\'e9 jej spat\'f8ilo p\'ect mu\'9e\'f9 kopaj\'edc\'edch hrob na h\'f8bitov\'ec pobl\'ed\'9e Clendaninu. Cosi nezn\'e1m\'e9ho sl\'e9tlo n\'e1hle ze stromu a krou\'9eilo nad hlavami vyd\'ec\'9aen\'fdch kop\'e1\'e8\'f9. V n\'e1sleduj\'edc\'edch m\'ecs\'edc\'edch tvora pozorovalo v\'edce ne\'9e sto sv\'ecdk\'f9. Jejich v\'fdpov\'ecdi se shoduj\'ed. Z\'e1hadn\'e9 monstrum p\'f8ipom\'edn\'e1 statn\'e9ho mu\'9ee vysok\'e9ho v\'edce ne\'9e dva metry. Jeho t\'eclo je hladk\'e9, \'e8erno\'9aed\'e9 nebo tmav\'ec hn\'ecd\'e9 barvy. Tv\'e1\'f8 nikdo nedok\'e1zal popsat p\'f8esn\'ec. V\'edme jen, \'9ee nad kr\'e1tk\'fdm zob\'e1kovit\'fdm nosem z\'e1\'f8\'ed obrovsk\'e9 rud\'e9 hypnotizuj\'edc\'ed o\'e8i. Jejich pohled nah\'e1n\'ed strach. V\'ect\'9aina pozorovatel\'f9 p\'f8i n\'ecm poc\'edtila nevyslovitelnou hr\'f9zu a p\'f8epadla je panika. Blanit\'e1 k\'f8\'eddla dosahuj\'ed rozm\'ecru a\'9e t\'f8\'ed metr\'f9 a p\'f8i letu se kupodivu neh\'fdbaj\'ed. Tvor p\'f8esto placht\'ed nesm\'edrn\'ec rychle. Podle Rodgera Scarberryho dok\'e1zal dokonce pron\'e1sledovat v\'f9z \'f8\'edt\'edc\'ed se po d\'e1lnici v\'edce ne\'9e 150kilometrovou rychlost\'ed. Kdo byl tento pta\'e8\'ed mu\'9e, se nikdy nepoda\'f8ilo zjistit.\par
Jeho p\'f8esnou podobu ale zachycuje i posv\'e1tn\'e1 kniha Popol Vuh. V\'f9dc\'f9m kmen\'f9 se zjevil posel z podsv\'ectn\'ed \'f8\'ed\'9ae Xibalby. Vypadal jako \'e8lov\'eck, ale m\'ecl na z\'e1dech netop\'fd\'f8\'ed k\'f8\'eddla. Text ho ozna\'e8uje jako posla a on s\'e1m to potvrzuje: \'84Jsem posel va\'9a\'ed P\'f9vodkyn\'ec, va\'9aeho Stvo\'f8itele.\ldblquote\par
Posly, jak v\'edme, byli naz\'fdv\'e1ni i and\'ecl\'e9. Netop\'fd\'f8\'ed k\'f8\'eddla jsou p\'f8ipisov\'e1na satanovi. Otazn\'edky nad netop\'fdrem smrti tak dost\'e1vaj\'ed p\'f8\'edmo nadp\'f8irozen\'fd rozm\'ecr.\par
Koz\'ed up\'edr\par
V roce 1996 obyvatele severomexick\'e9ho st\'e1tu Sinaloa zachv\'e1tila panika. V\'9aichni se ob\'e1vali z\'e1hadn\'e9ho krve\'9e\'edzniv\'e9ho monstra, kter\'e9 za sebou zanech\'e1valo stovky mrtv\'fdch koz, ovc\'ed a krocan\'f9. Zv\'ed\'f8ata byla nalezena s prokousnut\'fdm hrdlem. T\'ecla z\'f9stala netknuta, ale byla zbavena krve.\par
N\'eckte\'f8\'ed sv\'ecdci zahl\'e9dli v bl\'edzkosti ob\'ect\'ed nestv\'f9ru podobnou netop\'fdrovi. Jin\'fdm p\'f8ipom\'ednala proslul\'e9 Chupacabras \endash Koz\'ed up\'edry.\par
Tyto tajemn\'e9 zr\'f9dy dosahuj\'ed v\'fd\'9aky od 1,2 do 1,5 metru. Humanoidn\'ed hlava m\'e1 vypoukl\'e9, rud\'ec sv\'edt\'edc\'ed o\'e8i. Podle n\'eckter\'fdch pozorovatel\'f9 o\'e8i z\'e1\'f8\'ed tak siln\'ec, \'9ee dok\'e1\'9eou jako reflektor osv\'ectlit prostor v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti. Z tlamy vy\'e8n\'edvaj\'ed dlouh\'e9 \'9api\'e8\'e1ky, kter\'e9 z\'f8ejm\'ec slou\'9e\'ed k probodnut\'ed k\'f9\'9ee ob\'ecti. Nev\'ed se, zda tvor krev vys\'e1v\'e1, nebo pouze olizuje jako vamp\'fdr. Pod pa\'9eemi se daj\'ed rozpoznat \'e8etn\'e9 ko\'9en\'ed z\'e1hyby spojen\'e9 s prsn\'edmi svaly. Slou\'9e\'ed k letu, nebo p\'f8i rozta\'9een\'ed rukou pouze p\'f8ipom\'ednaj\'ed k\'f8\'eddla? K\'f9\'9ee je \'9aed\'e1 nebo \'9aedozelen\'e1 a na z\'e1dech vytv\'e1\'f8\'ed kruhov\'e9 \'fatvary.\par
Kam m\'e1me tato p\'f8\'ed\'9aern\'e1 stvo\'f8en\'ed za\'f8adit?\par
N\'eckte\'f8\'ed je pova\'9euj\'ed za nezda\'f8en\'fd produkt biologick\'fdch pokus\'f9 americk\'e9 arm\'e1dy. \'c8etn\'e1 pozorov\'e1n\'ed se toti\'9e odehr\'e1la v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti p\'f8\'edsn\'ec utajovan\'e9 americk\'e9 vojensk\'e9 z\'f3ny. Jin\'ed v chupacabras rozpozn\'e1vaj\'ed mimozemsk\'e9 vet\'f8elce. Dal\'9a\'ed tvrd\'ed, \'9ee je zplodily \'ef\'e1belsk\'e9 s\'edly, uvoln\'ecn\'e9 p\'f8i ob\'f8adech \'e8ern\'e9 magie. Mo\'9enost, \'9ee jde i o nezn\'e1m\'e9 zv\'ed\'f8e, se jev\'ed nudn\'e1.\par
Chupacabras jsou zn\'e1m\'ed nejm\'e9n\'ec sto let. Jejich v\'fdskyt byl hl\'e1\'9aen p\'f8edev\'9a\'edm z Portorika, Mexika, USA a n\'eckter\'fdch st\'e1t\'f9 St\'f8edn\'ed a Ji\'9en\'ed Ameriky.\par
Rozlu\'9at\'ecn\'ed letit\'e9 z\'e1hady se mo\'9en\'e1 ji\'9e bl\'ed\'9e\'ed. Jak p\'f8\'edpad\'f9 \'fatok\'f9 chupacabras p\'f8ib\'fdv\'e1, jsou \'fa\'f8ady nuceny neprodlen\'ec jednat. V Culiacanu, kde vykrv\'e1celo v\'edce ne\'9e sto zv\'ed\'f8at, se do p\'e1tr\'e1n\'ed pustily i policejn\'ed brig\'e1dy. V posti\'9een\'fdch lokalit\'e1ch je kladeno st\'e1le v\'edce l\'e9\'e8ek a d\'f9mysln\'fdch past\'ed. Najdeme v n\'eckter\'e9 z nich \'9eiv\'fd d\'f9kaz existence tohoto p\'f8\'edzraku?\par
* * * * *\par
\par
}
Mini Shell