Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Egyptské záhady 2.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 EGYPTSK\'c9 Z\'c1HADY\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
2. d\'edl\par
\par
OBSAH:\par
\par
I. TAJEMN\'dd BENBEN\par
Nebesk\'e9 vozy \endash Hora po\'e8\'e1tku \endash Mluv\'edc\'ed dar z r\'e1je \endash Posledn\'ed sv\'ecdek \endash Vra\'9ed\'edc\'ed o\'e8i \endash Pou\'9d do jin\'e9ho vesm\'edru?\par
II. POD SVITEM SIRIA\par
Souboj had\'f9 \endash Pat\'e1lie s ps\'ed hv\'eczdou \endash P\'eckn\'ec star\'e1 detektivka \endash Obr a trpasl\'edk \endash Kosmick\'e1 archa \endash Duchov\'e9 vod \endash Okruh se zu\'9euje\par
III. P\'d8\'cdLI\'8a MNOHO MUMI\'cd\par
Na v\'ec\'e8n\'e9 \'e8asy \endash \'d8ekni mi, m\'e1mo, pro\'e8\'85 \endash Chyb\'ecj\'edc\'ed t\'ecla \endash Strach z k\'f8\'ed\'9eenc\'f9? \endash Mimozemsk\'fd experiment? \endash \'8aokuj\'edc\'ed dodatky\par
IV. ST\'cdNY V PODZEM\'cd\par
Osirisov\'e1 \'9aachta \endash Chufev\'f9v hrob? \endash Tunel do hlubin \endash Mal\'e1 chybi\'e8ka v pl\'e1nech? \endash Thowtovy tajn\'e9 komory \endash Utajen\'e1 cesta\par
V. SPOLE\'c8ENSTV\'cd MOUDR\'ddCH\par
Kolosy uprost\'f8ed vod \endash Sv\'ectlo fara\'f3n\'f9 \endash Zak\'f3dovan\'e9 informace \endash Sv\'ecdectv\'ed odjinud \endash Tajemn\'fd hieroglyf\par
VI. BOHOV\'c9 ODJINUD\par
P\'f8\'edpad bo\'9esk\'e9 blond\'fdny\endash Modr\'e1 je dobr\'e1 \endash D\'ecti z absolutn\'edho jinde\par
VII. ZAV\'c1T\'c9 STOPY\par
Nezn\'e1m\'e1 zem\'ec Punt \endash Sk\'f8\'edtek, nebo b\'f9h?\par
VIII. V MOCI MAGIE\par
Bo\'9esk\'e1 energie \endash Skryt\'e1 tv\'e1\'f8\par
\par
Vnikl do myst\'e9ri\'ed ka\'9ed\'e9 svatyn\'ec a nic mu nebylo skryto\'85\par
\par
Ptah Mer\par
\par
I. TAJEMN\'dd BENBEN\par
\par
Uprost\'f8ed posv\'e1tn\'e9ho m\'ecsta On, na ploch\'e9m vrcholu n\'edzk\'e9ho p\'edskov\'e9ho pahorku, se p\'f8ed tis\'edci lety rozkl\'e1dal obrovsk\'fd chr\'e1m, zasv\'eccen\'fd bohu Reovi. V jeho nezast\'f8e\'9aen\'fdch, k s\'e1laj\'edc\'edmu slunci zcela otev\'f8en\'fdch prostor\'e1ch byl uct\'edv\'e1n jeden z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch p\'f8edm\'ect\'f9 v\'9aech dob \endash aureolou dohad\'f9 a fascinuj\'edc\'edch pov\'ecst\'ed obest\'f8en\'fd benben. I kdy\'9e tento z\'e1hadn\'fd sv\'ecdek nejtemn\'ecj\'9a\'edch hlubin lidsk\'fdch d\'ecjin b\'fdv\'e1 ozna\'e8ov\'e1n jako k\'e1men, v\'f9bec nen\'ed jasn\'e9, co opravdu byl. Vytesan\'e1 modla ve tvaru pyramidy, sv\'e9r\'e1zn\'e1 astronomick\'e1 pom\'f9cka, meteorit, nebo mimozemsk\'e9 plavidlo?\par
M\'ecsto On, zn\'e1m\'e9 tak\'e9 pod \'f8eck\'fdm jm\'e9nem Heliopolis, je pova\'9eov\'e1no za nejstar\'9a\'ed kultovn\'ed centrum Egypta. St\'e1valo v m\'edstech, kde dnes rozp\'edn\'e1 svou nenasytnou n\'e1ru\'e8 K\'e1hira, na sam\'e9 hranici \'e8tvrti Matarija, v bl\'edzkosti l\'e9\'e8iv\'e9ho pramene, u n\'echo\'9e podle tradice p\'f8i \'fat\'ecku do Egypta odpo\'e8\'edvala Panna Marie.\par
K chr\'e1mov\'e9mu okrsku o rozm\'ecrech 1 100 kr\'e1t 500 metr\'f9 putovali v\'ec\'f8\'edc\'ed z cel\'e9 zem\'ec. Modlili se ve svatyni, zasv\'eccen\'e9 bohu Reovi, a doufali, \'9ee budou moci spat\'f8it posv\'e1tn\'fd benben. Toto t\'ecleso pr\'fd bylo \'84nebesk\'e1 komora\ldblquote , zvl\'e1\'9atn\'ed komnata, kter\'e1 se odpoutala od Hv\'eczdn\'e9 lodi, aby mohlo bo\'9estvo sl\'e9tnout na Zemi. \'d8e\'e8eno dne\'9an\'ed terminologi\'ed, \'9alo o v\'fdsadkov\'fd modul, v n\'ecm\'9e p\'f8ist\'e1la mimozemsk\'e1 pos\'e1dka.\par
Mytick\'e9 texty sd\'ecluj\'ed, \'9ee b\'f9h Re poch\'e1zel z Planety milion\'f9 let. Putoval vesm\'edrem v obrovsk\'e9m plavidle. Kdy\'9e se dostal do bl\'edzkosti Zem\'ec, p\'f8esedl do horn\'ed \'e8\'e1sti sv\'e9 lodi a snesl se dol\'f9.\par
Nebesk\'e1 komora m\'ecla tvar pyramidy s obl\'fdmi rohy. Archeologov\'e9 objevili jej\'ed zmen\'9aenou repliku vytesanou z kamene. Na jedn\'e9 stran\'ec lze z\'f8eteln\'ec rozeznat, jak ze vstupn\'edho otvoru vyhl\'ed\'9e\'ed postava s rukama zvednut\'fdma k pozdravu. Je to gesto, kter\'e9 d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1me. Symbolizuje \endash nem\'e1m zbra\'f2, p\'f8ich\'e1z\'edm v m\'edru.\par
M\'e1me tedy uv\'ec\'f8it, \'9ee benben byl ciz\'ed kosmick\'e9 plavidlo?\par
Nelze pop\'f8\'edt, \'9ee toto z\'e1hadn\'e9 cosi muselo m\'edt pro tehdej\'9a\'ed obyvatele obrovsk\'fd v\'fdznam. Doslova zm\'ecnilo jejich dosavadn\'ed pohled na sv\'ect. P\'f8isp\'eclo ke zrodu nov\'e9ho n\'e1bo\'9eenstv\'ed. Egyptologov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee chr\'e1m v Heliopoli byl v\'f9bec prvn\'ed svatyn\'ed, zasv\'eccenou bohu Reovi. Zaslou\'9eila se o zrod tohoto kultu osobn\'ed p\'f8\'edtomnost bo\'9estva a jeho benbenu? Byl chr\'e1m postaven na pam\'e1tku t\'e9to neoby\'e8ejn\'e9 ud\'e1losti? Nebo dokonce pr\'e1v\'ec v jeho masivn\'edch, vysokou zd\'ed obehnan\'fdch prostor\'e1ch nebesk\'fd l\'e9taj\'edc\'ed stroj \'84parkoval\ldblquote ?\par
Dedukce z jednotliv\'fdch pramen\'f9 vytv\'e1\'f8\'ed p\'f8ekvapiv\'ec modern\'ed obraz.\par
Benben spo\'e8\'edval na zvl\'e1\'9atn\'ed konstrukci, kterou sestrojil samotn\'fd b\'f9h Ptah (mimochodem otec boha Rea). Podle dochovan\'e9ho vyobrazen\'ed jej\'ed podoba p\'f8ipom\'ednala masivn\'ed odpalovac\'ed rampu.\par
Ochrann\'e1 opat\'f8en\'ed odpov\'eddala v\'fdznamu uchov\'e1van\'e9ho objektu. Kosmodrom byl p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een. Jedna skupina hl\'eddala venku. P\'f8ej\'edmala od poutn\'edk\'f9 ob\'ectiny a starala se, aby nikdo z nich nepronikl do zapov\'eczen\'e9ho prostoru. V t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti benbenu se sm\'ecli pohybovat jen zvl\'e1\'9a\'9d d\'f9kladn\'ec prov\'ec\'f8en\'ed str\'e1\'9eci. Ti se, jak nazna\'e8uj\'ed posv\'e1tn\'e9 texty, starali nejen o benben, ale tak\'e9 o dev\'ect dal\'9a\'edch, n\'e1m bohu\'9eel nezn\'e1m\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9, kter\'e9 s n\'edm souvisely.\par
Pozoruhodn\'ec stejn\'e9 situace se pozd\'ecji odehr\'e1ly i na jin\'fdch m\'edstech na\'9a\'ed planety.\par
\par
NEBESK\'c9 VOZY\par
\par
V chr\'e1mu Panatarah Sasih v Pejengu na ostrov\'ec B\'e1li v\'ec\'f8\'edc\'ed dodnes uct\'edvaj\'ed \'fadajn\'e9 trosky z\'f8\'edcen\'e9ho mimozemsk\'e9ho plavidla. Na obrovsk\'e9m, t\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i metry vysok\'e9m podstavci je vystaveno kovov\'e9 t\'ecleso ve tvaru nepravideln\'e9ho v\'e1lce. Neobvykl\'e1 sv\'e1tost je dlouh\'e1 186 centimetr\'f9, v nej\'9air\'9a\'edm m\'edst\'ec dosahuje pr\'f9m\'ecru 160 centimetr\'f9 a na boc\'edch m\'e1 zvl\'e1\'9atn\'ed \'fachyty. Trup zdob\'ed hlavy \'e8ty\'f8 p\'e1r\'f9 bytost\'ed. Jejich inteligentn\'edm prot\'e1hl\'fdm tv\'e1\'f8\'edm v\'e9vod\'ed velk\'e9, kulat\'e9 a na Asijce nezvykle rovn\'ec ulo\'9een\'e9 o\'e8i. Na \'e8eln\'ed st\'ecn\'ec jsou vyryty nezn\'e1m\'e9 symboly a kresby hv\'eczd.\par
Zadn\'ed st\'ecna je zjevn\'ec n\'e1siln\'ec odlomen\'e1 a otv\'edr\'e1 pohled do dut\'e9ho prostoru.\par
Bli\'9e\'9a\'ed pr\'f9zkum nen\'ed mo\'9en\'fd. Nedotknutelnost sv\'e1tosti chr\'e1n\'ed neust\'e1le p\'f8\'edtomn\'ed chr\'e1mov\'ed hl\'edda\'e8i.\par
Obyvatel\'e9 Pejengu tvrd\'ed, \'9ee byl podivn\'fd p\'f8edm\'ect, kter\'e9mu st\'e1le p\'f8edkl\'e1daj\'ed ob\'ectiny, sou\'e8\'e1st\'ed \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote \endash kruhov\'e9ho vesm\'edrn\'e9ho plavidla, kter\'e9 se v d\'e1vn\'e9 minulosti z\'f8\'edtilo na Zemi. Na jeho palub\'ec se nach\'e1zely lidem podobn\'e9 bytosti, kter\'e9 byly po hav\'e1rii nuceny z\'f9stat na ostrov\'ec.\par
I kdy\'9e se jednotliv\'e9 zv\'ecsti o cel\'e9 ud\'e1losti v podrobnostech li\'9a\'ed, d\'e1 se z nich vy\'e8\'edst n\'e1sleduj\'edc\'ed p\'f8\'edb\'ech: jedn\'e9 noci se obloha n\'e1hle rozz\'e1\'f8ila neobvykl\'fdm proudem sv\'ectla. Bylo jasno jako ve dne. M\'ecs\'edc, tedy jak\'e9si vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se t\'ecleso kruhov\'e9ho tvaru, se prudce p\'f8ibl\'ed\'9eil k zemi a z\'f9stal viset nad vysok\'fdmi stromy. Zd\'e1lo se, \'9ee od s\'e1laj\'edc\'edho oslniv\'e9ho svitu les vzplane. Pak \'84m\'ecs\'edc\ldblquote vybuchl a rozt\'f8\'ed\'9atil se. Jedna v\'ect\'9a\'ed \'e8\'e1st dopadla pobl\'ed\'9e vesnice. Tam st\'e1le je\'9at\'ec vyd\'e1vala osle-puj\'edc\'ed sv\'ectlo. To se nel\'edbilo part\'ec zlod\'ecj\'f9, kte\'f8\'ed se zrovna chystali na lup do bl\'edzk\'e9ho staven\'ed. Jeden z nich se rozhodl sv\'ectlo uhasit. P\'f8istoupil k trosk\'e1m a za\'e8al na n\'ec mo\'e8it. Za podivn\'e9ho prsk\'e1n\'ed jisker byl opov\'e1\'9elivec na m\'edst\'ec ztrest\'e1n smrt\'ed.\par
Tato historka je p\'f8\'edli\'9a vulg\'e1rn\'ed, aby byla do pov\'ecsti vpa\'9aov\'e1na z\'e1m\'ecrn\'ec k zd\'f9razn\'ecn\'ed nadzemsk\'fdch vlastnost\'ed \'84m\'ecs\'ed\'e8n\'edho vozu\ldblquote . Sp\'ed\'9ae se zd\'e1, \'9ee je vzpom\'ednkou na trag\'e9dii pozem\'9a\'9dana, kter\'fd se neopatrn\'ec p\'f8ibl\'ed\'9eil k dohas\'ednaj\'edc\'ed \'e8\'e1sti nezn\'e1m\'e9ho t\'eclesa. Asi jako kdybychom se my dnes dotkli na zem spadl\'fdch dr\'e1t\'f9 elektrick\'e9ho veden\'ed, v nich\'9e st\'e1le prot\'e9k\'e1 proud.\par
Bytosti, kter\'e9 \'84p\'f8ist\'e1n\'ed\ldblquote p\'f8e\'9eily, ovl\'e1daly nejen nezn\'e1m\'e9 dovednosti a technologie, ale i psychickou energi\'ed. Jejich velitel z\'e1hy potla\'e8il odpor domorod\'fdch panovn\'edk\'f9 a stal se p\'f8irozen\'fdm v\'f9dcem a pozd\'ecji i uct\'edvan\'fdm bohem t\'e9to \'e8\'e1sti ostrova.\par
Proslul\'e1 \'c8ern\'e1 pagoda v indick\'e9m Kon\'e1raku je mohutnou kamennou maketou \'84Slune\'e8n\'edho vozu\ldblquote . V origin\'e1ln\'edm kor\'e1bu se po obloze plavil hinduistick\'fd dvojn\'edk egyptsk\'e9ho boha Rea.\par
Podle legendy byla v prostor\'e1ch pagody (stejn\'ec jako v Heliopoli) ulo\'9eena sou\'e8\'e1st prav\'e9ho l\'e9taj\'edc\'edho stroje. Poutn\'edci se j\'ed klan\'ecli jako nejsvat\'ecj\'9a\'ed relikvii. Pak svatyni postihlo ni\'e8iv\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed. \'c8\'e1st stavby se z\'f8\'edtila. Na neodklizen\'fdch trosk\'e1ch vystav\'ecl kr\'e1l Langula Narisimsha Deva ve 13. stolet\'ed nov\'fd chr\'e1m. Nebesk\'fd v\'f9z boh\'f9 z\'f9stal ukryt\'fd pod n\'e1nosem sutin v nep\'f8\'edstupn\'e9 zazd\'ecn\'e9 \'e8\'e1sti sklepen\'ed. Dodnes se ho nikdo nepokusil vykopat.\par
U nedalek\'e9ho m\'ecsta Puri p\'f8ist\'e1l b\'f9h Jaganath. Samotn\'e9 jm\'e9no je odvozeno od pojmu P\'e1n vesm\'edru nebo tak\'e9 P\'e1n \'e8i Bytost z vesm\'edru. Kult jeho uct\'edv\'e1n\'ed sah\'e1 pravd\'ecpodobn\'ec a\'9e do doby kamenn\'e9.\par
Jaganathovo plavidlo Indov\'e9 naz\'fdvaj\'ed ratha, co\'9e p\'f9vodn\'ec znamenalo rychle l\'e9taj\'edc\'ed p\'f8edm\'ect. Bohov\'e9 v n\'ecm sestupovali z nebes a n\'eckdy ho vyu\'9e\'edvali i k doprav\'ec vyvolen\'fdch pozem\'9a\'9dan\'f9 do vzd\'e1len\'fdch oblast\'ed. Kovov\'ec leskl\'e9 ratha dosahovaly vysok\'fdch rychlost\'ed, startovaly i p\'f8ist\'e1valy kolmo. Jejich tvar a velikost se ale r\'f9znily, jako kdyby \'9alo o v\'edce odli\'9an\'fdch typ\'f9. N\'eckter\'e9 m\'ecly dlouh\'fd v\'e1lcovit\'fd trup, ukon\'e8en\'fd naho\'f8e knihovou n\'e1stavbou s malou kopul\'ed \'e8i v\'ec\'9ei\'e8kou. Na boc\'edch nosn\'e9ho t\'eclesa visely men\'9a\'ed v\'e1lce, snad motory nebo n\'e1dr\'9ee na pohonn\'e9 hmoty. Podle tohoto vzoru jsou vystav\'ecny stovky chr\'e1m\'f9 v Bhuvan\'e9\'9avaru i samotn\'e1 Jaganathova svatyn\'ec v Puri. Jin\'fd typ ratha disponoval \'e8ty\'f8strannou stup\'f2ovitou z\'e1kladnou, na jej\'edm\'9e vrcholu byl op\'ect posazen jak\'fdsi disk nebo kupole s v\'fdraznou \'9api\'e8kou.\par
Obl\'e1 n\'e1stavba byla v\'fdsadkov\'fdm modulem se samostatn\'fdm pohonem. Dlouh\'e9 trasy kosmick\'fdm prostorem absolvoval cel\'fd stroj. P\'f8ed p\'f8ist\'e1n\'edm se jeho \'e8\'e1st odd\'eclila a na Zemi pak mohla slou\'9eit k m\'edstn\'ed leteck\'e9 p\'f8eprav\'ec.\par
HORA PO\'c8\'c1TKU\par
\par
Benben opravdu spadl z nebes. Nem\'ecl ale nic spole\'e8n\'e9ho s mimozemskou civilizac\'ed.\par
\'84Byl to jen meteorit neobvykl\'e9ho pyramidov\'e9ho tvaru. Pr\'e1v\'ec dokonalost jeho lini\'ed Egyp\'9dany zm\'e1tla. V pravideln\'e9m jehlanu rozpozn\'e1vali po\'e8\'e1te\'e8n\'ed pahorek, kter\'fd se podle jejich v\'edry vyno\'f8il z pravodstva a na n\'ecm\'9e vznikl \'9eivot. Proto ho za\'e8ali uct\'edvat. Stal se pro n\'ec inspirac\'ed k budov\'e1n\'ed pyramid. Na jejich vrcholech pak um\'eds\'9dovali kamennou napodobeninu benbenu.\ldblquote\par
S touto hypot\'e9zou vystoupil v roce 2002 p\'f8edn\'ed britsk\'fd egyptolog profesor Toby Wilkinson.\par
Egyp\'9dan\'e9 p\'f8ipisovali stvo\'f8en\'ed sv\'ecta bohovi jm\'e9nem Nun.\par
\'84Sv\'ect se podle nich vyno\'f8il z Nunova pravodstva, podobn\'ec jako n\'ecjak\'fd ostrov po opadnut\'ed nilsk\'fdch z\'e1plav. Nejd\'f8\'edve se objevila \'9api\'e8ka sv\'ectov\'e9 prahory, potom ostatn\'ed sou\'9a a nakonec cel\'e1 zem\'ec s Egyptem uprost\'f8ed,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
Je a\'9e zar\'e1\'9eej\'edc\'ed, jak tato n\'e1bo\'9eensk\'e1 p\'f8edstava odpov\'edd\'e1 skute\'e8nosti. P\'f8ed des\'edtkami milion\'f9 let cel\'fd Egypt opravdu pokr\'fdvalo mo\'f8e. Pak vody za\'e8aly ustupovat. Prvn\'ed kousek such\'e9 zem\'ec, obklopen\'fd hladinou, p\'f8ipom\'ednal zelenou o\'e1zu. Jak se zvedal a rostl, Nil v jeho st\'f8edu po\'e8al hloubit \'fadol\'ed. K tomuto z\'e1v\'ecru do\'9ali geologov\'e9 na z\'e1klad\'ec d\'f9kladn\'fdch rozbor\'f9. Odkud ale tyto informace z\'edskali tv\'f9rci m\'fdtu o zrozen\'ed sv\'ecta?\par
Kouskem sou\'9ae, kter\'fd se podle legendy jako prvn\'ed prodral ze zajet\'ed vod, byl pahorek, na n\'ecm\'9e pozd\'ecji st\'e1l chr\'e1m v centru Heliopole. Jestli\'9ee pr\'e1v\'ec toto m\'edsto kn\'ec\'9e\'ed ztoto\'9e\'f2ovali s \'84horou prap\'f9vodu\ldblquote \endash egyptsk\'fdm \'d8\'edpem, na n\'ecm\'9e v mytick\'e9m podhoub\'ed za\'e8al kvasit z\'e1rodek d\'ecjin, pro\'e8 najednou za\'e8ali uct\'edvat jeho napodobeninu? Zapomn\'ecli, \'9ee na prav\'e9m svat\'e9m vrcholku ji\'9e stoj\'ed svatyn\'ec a rad\'ecji se klan\'ecli oby\'e8ejn\'e9mu kusu kamene?\par
Byli sv\'ecdky jeho oslniv\'e9ho dopadu?\par
Pokud ano, nemohli meteorit spojovat s po\'e8\'e1tkem v\'eck\'f9. Pokud ne, z \'e8eho usoudili, \'9ee je pr\'e1v\'ec tento k\'e1men hoden zbo\'9e\'f2ov\'e1n\'ed? Jak poznali, \'9ee spadl z nebes? Stvo\'f8en\'ed sv\'ecta vy\'9eadovalo dokonalou souhru mnoha nadp\'f8irozen\'fdch sil. Nun si k t\'e9to n\'e1ro\'e8n\'e9 akci p\'f8izval dal\'9a\'edch sedm boh\'f9. Re ale mezi nimi nebyl. Z jak\'e9ho d\'f9vodu byl tedy benben \endash podle Wilkinsona symbol po\'e8\'e1tku \endash sv\'e1z\'e1n pr\'e1v\'ec s t\'edmto bo\'9estvem?\par
Hora prap\'f9vodu se vyno\'f8ila z vod, vystoupila zdola. Meteority, jak zn\'e1mo, padaj\'ed sh\'f9ry. Nev\'9aimli si nepochybn\'ec vzd\'eclan\'ed kn\'ec\'9e\'ed zjevn\'e9ho nesouladu ve sm\'ecru pohybu?\par
Je a\'9e dojemn\'e9, \'9ee kdykoliv n\'ecjak\'fd starov\'eck\'fd text vypr\'e1v\'ed o t\'eclese, kter\'e9 se sneslo z oblohy, je ihned za\'f8azen mezi hl\'e1\'9aen\'ed o p\'e1du meteoritu. V\'f9bec se nebere v \'favahu, \'9ee je s nebesk\'fdm poslem \'e8asto spojov\'e1n i p\'f8\'edchod, \'e8i sp\'ed\'9ae p\'f8\'edlet, n\'ecjak\'e9ho bo\'9estva. P\'e1dem meteoritu je vysv\'ectlov\'e1n p\'f9vod benbenu, neoby\'e8ejn\'e9 p\'f8ist\'e1n\'ed Kri\'9any v Indii i jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed lidstva \endash \'e8ern\'fd k\'e1men z Mekky.\par
MLUV\'cdC\'cd DAR Z R\'c1JE\par
\par
Stamiliony zbo\'9en\'fdch muslim\'f9 p\'ectkr\'e1t za den poklekaj\'ed k modlitb\'e1m. Jejich t\'ecla jsou \endash jako magnetick\'e9 st\'f8elky k severu \endash obr\'e1cen\'e1 k Mekce, k rodi\'9ati proroka Muhammada, k m\'edstu, kde stoj\'ed Kaaba.\par
\'84Nejposv\'e1tn\'ecj\'9a\'ed stavbu isl\'e1msk\'e9 architektury postavil podle tradice Abraham a jeho syn I\'9amael. Slovo \'82kaaba\lquote zna\'e8\'ed prost\'ec \'e8tvercov\'e1 budova. Toto pulzuj\'edc\'ed srdce muslimsk\'e9ho sv\'ecta m\'e1 12 metr\'f9 na d\'e9lku, je \'9airok\'e9 10 metr\'f9 a vysok\'e9 15 metr\'f9, je um\'edst\'ecno na plo\'9ain\'ec a pokryto \'e8ern\'fdm brok\'e1tem. Z\'e1v\'ecs na dve\'f8\'edch Kaaby a p\'e1s lemuj\'edc\'ed jej\'ed vn\'ecj\'9a\'ed obrysy nesou n\'e1pisy ve zlat\'ec. Budova z \'9aed\'e9ho kamene a mramoru je orientov\'e1na tak, aby jej\'ed \'e8ty\'f8i rohy odpov\'eddaly zhruba sv\'ectov\'fdm stran\'e1m.\par
Uvnit\'f8 v Kaab\'ec vis\'ed zlat\'e9 a st\'f8\'edbrn\'e9 lampy. Ale nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'ed je tu \'e8ern\'fd k\'e1men, kter\'fd mus\'ed ka\'9ed\'fd poutn\'edk sedmkr\'e1t obej\'edt a pol\'edbit, ne\'9e je jeho had\'9ed\'9e \endash pou\'9d do Mekky \endash \'fapln\'e1,\ldblquote uv\'e1d\'ed britsk\'e1 etnografka Jenifer Westwoodov\'e1.\par
\'84P\'f9vod \'e8ern\'e9ho kamene je obest\'f8en mlhou legend a posv\'e1tnost\'ed, kterou mu dodal Muhammad. Geologov\'e9 v\'ec\'f8\'ed, \'9ee je meteorick\'e9ho p\'f9vodu, ale tradice vypr\'e1v\'ed, \'9ee spadl z nebe do rajsk\'e9 zahrady a \'9ee byl d\'e1n Adamovi, aby pohltil jeho h\'f8\'edch, kdy\'9e ho B\'f9h vyhnal z r\'e1je. Podle legendy byl k\'e1men na po\'e8\'e1tku b\'edl\'fd, ale nahromad\'ecn\'fdmi h\'f8\'edchy lid\'ed z\'e8ernal. Podle tradice jej p\'f8edal Abrahamovi and\'ecl Gabriel \endash k\'e1men m\'e1 pr\'fd na sob\'ec otisk Abrahamova chodidla \endash aby ho pou\'9eil jako \'faheln\'e9ho kamene sv\'e9ho chr\'e1mu.\ldblquote\par
Kaaba tedy st\'e1la ji\'9e tis\'edcilet\'ed p\'f8ed vznikem isl\'e1mu. Byla pohanskou svatyn\'ed a \'e8ern\'fd k\'e1men kultovn\'edm objektem, kter\'fd p\'f8itahoval poutn\'edky z cel\'e9 Ar\'e1bie.\par
Jeho osudy se podobaj\'ed p\'f8\'edb\'echu, kter\'fd vypr\'e1v\'ed star\'e1 n\'fabijsk\'e1 pov\'ecst.\par
\'84V on\'ecch letech velk\'e9ho, nejd\'e1vn\'ecj\'9a\'edho Kdysi b\'e9tyl byl b\'edl\'fd jak du\'9ae a l\'f9no panny; st\'e1l p\'f8\'edmo uprost\'f8ed m\'ecsta L\'faz a \'f8\'edk\'e1 se, \'9ee jeho b\'edl\'fd k\'e1men i samotn\'e9 m\'ecsto spadly \'9eiv\'e9 z nebes, i se sv\'fdmi obyvateli a v\'9a\'edm, co bylo uvnit\'f8.\ldblquote\par
B\'e9tyl byl ulo\'9een v tajn\'e9m prostoru, v jak\'e9msi bludi\'9ati nes\'e8etn\'fdch chodeb a n\'e1strah. Cestu k n\'ecmu znala jen Panna z labyrintu.\par
\'84B\'e9tyl, svat\'fd b\'edl\'fd k\'e1men, ob\'e8as promlouval nebo vyd\'e1val melodick\'e9 zvuky, kter\'fdm kn\'ec\'9e\'ed rozum\'ecli a dovedli je vylo\'9eit. V z\'e1vislosti na tom, zda t\'f3ny byly vysok\'e9, \'e8i hlubok\'e9, kn\'ec\'9e\'ed poznali, zda jejich po\'9eadavky byly vysly\'9aeny, nebo byly odm\'edtnuty. V\'9aechno, co rozhodla nebesa, v\'9ae, co sd\'eclil b\'e9tyl, kn\'ec\'9e\'ed tlumo\'e8ili kr\'e1li a obyvatel\'f9m m\'ecsta. (K stejn\'e9mu \'fa\'e8elu slou\'9eila i biblick\'e1 archa \'famluvy a zpr\'e1vy o podobn\'fdch komunika\'e8n\'edch za\'f8\'edzen\'edch nach\'e1z\'edme tak\'e9 v legend\'e1ch jin\'fdch starov\'eck\'fdch civilizac\'ed. Zvl\'e1\'9atnost\'ed je, \'9ee b\'e9tyl nepromlouval hlasem, ale vyd\'e1val t\'f3ny. \'8alo o sign\'e1l, kter\'fd dok\'e1zali de\'9aifrovat pouze zasv\'eccen\'ed kn\'ec\'9e\'ed? \endash pozn. aut.)\par
\'84A stejn\'ec tak, jako je pravda, \'9ee B\'f9h je Bohem a Duch je jeho prorokem, tak je pravda, \'9ee v t\'ecch velmi d\'e1vn\'fdch \'e8asech bohov\'e9 promlouvali p\'f8es kameny, hv\'eczdy a \'fasta kn\'ec\'9e\'ed.\par
Jednoho dne kr\'e1le a sbor kn\'ec\'9e\'ed zasko\'e8ila podivn\'e1 zpr\'e1va. Na zemi se objevila l\'e9taj\'edc\'ed koule, kter\'e1 sl\'e9tla z nebes. Pr\'fd ji tam, jako ob\'f8\'ed vejce, snesl podivn\'fd velk\'fd pt\'e1k. Uvnit\'f8 sed\'ecla zvl\'e1\'9atn\'ed bytost. Vypadala jako pohledn\'fd mu\'9e s velmi sv\'ectl\'fdmi vlasy. O\'e8i m\'ecl nesm\'edrn\'ec jasn\'e9, skoro z\'e1\'f8\'edc\'ed. Hovo\'f8il opravdu bo\'9esk\'fdm jazykem. Jeho jm\'e9no bylo Echidnos. V\'ecd\'ecl hodn\'ec o budoucnosti a v\'9ae o tom, co se ji\'9e stalo. Od \'fasvitu v\'eck\'f9, kter\'fdm bylo \endash podle jeho slov \endash osl\'f2uj\'edc\'ed sv\'ectlo, a\'9e po \'e8asy prvn\'edch lid\'ed a m\'ecst. Vypr\'e1v\'ecl o nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'edch sv\'ecta i nebe, o v\'9aem, co lid\'e9 cht\'ecj\'ed poznat, \'e8emu cht\'ecj\'ed porozum\'ect, o v\'9aem, po \'e8em tou\'9e\'ed neukojen\'e1 mysl a co vzbuzuje lidskou zv\'ecdavost. Odv\'eck\'e1 tajemstv\'ed se rozkr\'fdvala, jako by byla vyk\'f8ikov\'e1na samotn\'fdmi and\'ecly apokalypsy. Jako kdyby se otev\'f8elo nebe, zmizela ve\'9aker\'e1 tabu a B\'f9h odkryl svou tv\'e1\'f8.\par
Echidnova slova zaujala Pannu z labyrintu. Druh\'e9ho dne nav\'9at\'edvila kn\'ec\'9e\'ed a \'f8ekla jim: \'82Jste Str\'e1\'9eci, ohl\'ed\'9e\'edte hv\'eczdy a mnoho v\'edte, kdy\'9e \'e8tete ve velk\'e9 Knize nebes, kter\'e1 jsou nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'edm v\'fdtvorem boh\'f9.\lquote\par
Kn\'ec\'9e\'ed odpov\'ecd\'ecli: \'82Je to nejn\'e1dhern\'ecj\'9a\'ed v\'ecc, jakou u\'e8inili bohov\'e9. Nebe a b\'e9tyl n\'e1s v\'9aechno nau\'e8ily.\lquote\par
\'82Ne \'fapln\'ec v\'9aechno,\lquote \'f8ekla Iona. \'82Echidnos hovo\'f8il o tajemstv\'edch, kter\'e1 byste m\'ecli zn\'e1t. Je vyslancem Nebe. \'82\par
Kn\'ec\'9e\'ed se nechali umluvit a rozhodli se Echidna vyslechnout.\par
Hovo\'f8il o tom, co bylo i co teprve p\'f8ijde. O podivn\'fdch n\'e1stroj\'edch, kter\'e9 je t\'f8eba vynal\'e9zt, o hradb\'e1ch, kter\'e9 se jednoho dne rozev\'f8ou a umo\'9en\'ed lidem vej\'edt v \'e8arovn\'fd sv\'ect. Vypov\'eddal o tajemn\'e9m jeze\'f8e, o kr\'e1lovstv\'edch pohlcen\'fdch oce\'e1ny i zasypan\'fdch horami.\par
Kn\'ec\'9e\'ed tomuto vypr\'e1v\'ecn\'ed naslouchali po cel\'e9 noci a zanedbali svou povinnost. Ztratili spojen\'ed s nebesy. Svat\'fd betel ji\'9e nepromlouval. Cosi se stalo. M\'ecstu za\'e8alo hrozit nebezpe\'e8\'ed. Nejprve velekn\'ecz a po n\'ecm i ostatn\'ed kn\'ec\'9e\'ed vzl\'e9tli jak pt\'e1ci k nebes\'f9m, jedin\'fdm skokem dos\'e1hli oblohy a zmizeli v mrac\'edch\'85\par
Kr\'e1l se cht\'ecl poradit s nebesy, zda sm\'ed vyj\'edt z m\'ecsta, ale kn\'ec\'9e\'ed ji\'9e byli pry\'e8 a nikdo jin\'fd nedok\'e1zal nav\'e1zat spojen\'ed, p\'f8ivolat bohy, aby se objevili a promluvili. B\'e9tyl byl n\'ecm\'fd a \'e8ern\'fd jak k\'f8\'eddlo havrana\'85\ldblquote\par
B\'e9tyl, neoby\'e8ejn\'fd objekt, kter\'fd zmlkl a z\'e8ernal pot\'e9, co lid\'e9 zapomn\'ecli na sv\'e9 povinnosti, se podle pov\'ecsti p\'f9vodn\'ec nach\'e1zel v rajsk\'e9m m\'ecst\'ec L\'faz. (Tajemstv\'edm b\'e9tylu i L\'fazu se podrobn\'e9 zab\'fdv\'e1m v knize Tureck\'e9 z\'e1hady.) A to zase le\'9eelo v m\'edstech, kde Abraham\'f9v vnuk J\'e1kob pozoroval Posly bo\'9e\'ed, jak sestupuj\'ed z nebes. Po L\'fazu nez\'f9stala jedin\'e1 stopa, ale jeho nejcenn\'ecj\'9a\'ed d\'ecdictv\'ed mo\'9en\'e1 p\'f8etrvalo v\'ecky. Je b\'e9tyl toto\'9en\'fd s \'e8ern\'fdm kamenem, ulo\'9een\'fdm v Kaab\'ec? Nen\'ed jist\'ec n\'e1hoda, \'9ee slovo b\'e9tyl zn\'ed t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'ec jako hebrejsk\'e9 B\'e9t-el a arabsk\'e9 Bajt il, co\'9e v obou p\'f8\'edpadech znamen\'e1 D\'f9m bo\'9e\'ed.\par
\par
POSLEDN\'cd SV\'ccDEK\par
\par
Benben je stejn\'ec jako b\'e9tyl spojov\'e1n se samotn\'fdm po\'e8\'e1tkem lidsk\'fdch d\'ecjin. Oba tajemn\'e9 objekty zplodila nebesa a oba dnes pova\'9eujeme za ztracen\'e9.\par
Benben ale je\'9at\'ec v druh\'e9 polovin\'ec 8. stolet\'ed p\'f8. Kr. z\'f8ejm\'ec st\'e1l na sv\'e9m m\'edst\'ec.\par
Vl\'e1dce N\'fabie a kr\'e1l Horn\'edho Egypta Pianchi p\'f8i sv\'fdch vojensk\'fdch v\'fdpadech na sever pronikl hluboko do Doln\'edho Egypta a nav\'9at\'edvil i Reovu svatyni v Heliopoli. N\'e1pis na dochovan\'e9 st\'e9le vypr\'e1v\'ed, jak pe\'e8liv\'ec byl panovn\'edk na sv\'f9j vstup do zapov\'eczen\'e9ho prostoru p\'f8ipravov\'e1n. Teprve kdy\'9e se podrobil v\'9aem nezbytn\'fdm procedur\'e1m, \'84\'85 vystoupil po schodech k velik\'e9mu oknu, aby se pod\'edval na boha Rea uvnit\'f8 benbenu. Kdy\'9e byl kr\'e1l o samot\'ec, osobn\'ec vstal a rozpojil p\'e1s a otev\'f8el ob\'ec k\'f8\'eddla dve\'f8\'ed. Pot\'e9 spat\'f8il uvnit\'f8 skvostn\'e9ho svatost\'e1nku het benben\'85\ldblquote .\par
Text p\'f8in\'e1\'9a\'ed cenn\'e9 informace a z\'e1rove\'f2 vyvol\'e1v\'e1 \'f8\'e1du ot\'e1zek.\par
Reova svatyn\'ec v Heliopoli se nedochovala. Podle jej\'edho vzoru ale bylo pozd\'ecji vybudov\'e1no nejm\'e9n\'ec \'9aest kopi\'ed. Jedna z nich vznikla p\'f8ed necel\'fdmi \'e8ty\'f8mi a p\'f9l tis\'edci lety nedaleko Ab\'fas\'edru a je p\'f8ipisov\'e1na fara\'f3novi jm\'e9nem Nevoserre. Z odhalen\'fdch trosek archeologov\'e9 vy\'e8etli, \'9ee chr\'e1m tvo\'f8ila ohrazen\'e1 terasa o rozm\'ecrech asi 106 kr\'e1t 82 metr\'f9. Uprost\'f8ed spo\'e8\'edvalo na masivn\'edm podstavci mohutn\'e9, ale ne p\'f8\'edli\'9a vysok\'e9 t\'ecleso ve tvaru komol\'e9ho kv\'e1dru s pozlacen\'fdm pyramidov\'fdm vrcholem. Byla to napodobenina prav\'e9ho benbenu, stoj\'edc\'edho na p\'f8ist\'e1vac\'ed plo\'9ae? Pot\'e1hli ji sm\'ecsic\'ed zlata a m\'ecdi, aby dokonale p\'f8ipom\'ednala p\'f9vodn\'ed kovov\'fd lesk \'84nebesk\'e9 komory\ldblquote ?\par
Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9, jak se soud\'ed, nedok\'e1zali zpracov\'e1vat jin\'e9 kovy.\par
Cel\'fd posv\'e1tn\'fd okrsek byl nezast\'f8e\'9aen\'fd! V\'9aechny Slune\'e8n\'ed chr\'e1my byly v\'9edy jako nekryt\'e9 dvory zcela otev\'f8eny k obloze! Nem\'ecly \'9e\'e1dn\'e9 budovy, jen ze\'ef, kter\'e1 ohrazovala prostor, v n\'ecm\'9e se ty\'e8il Re\'f9v symbol.\par
K jak\'e9mu oknu tedy vystoupil fara\'f3n Pianchi? Mohlo to b\'fdt jedin\'ec okno v samotn\'e9m benbenu. Ostatn\'ec text to potvrzuje:\par
\'84\'85 aby se pod\'edval na boha Rea uvnit\'f8 benbenu.\ldblquote\par
Benben m\'ecl tedy pr\'f9zor nebo poklop, k n\'ecmu\'9e se dalo dostat jen po sch\'f9dc\'edch \endash stejn\'ec jako do dne\'9an\'edch letadel. To z\'e1rove\'f2 vypov\'edd\'e1 o jeho velikosti. Vstupn\'ed otvor, kter\'fd vid\'edme na dochovan\'e9 kamenn\'e9 replice, se nach\'e1z\'ed uprost\'f8ed bo\'e8n\'ed st\'ecny. Jestli\'9ee bylo nutn\'e9 k n\'ecmu vystupovat po schodi\'9ati, v\'fd\'9aka cel\'e9ho objektu jist\'ec mnohon\'e1sobn\'ec p\'f8ekra\'e8ovala v\'fd\'9aku \'e8lov\'ecka. Wilkinsonova teorie o meteorick\'e9m p\'f9vodu benbenu tak zda\'f8ile prch\'e1 z pevn\'fdch hradeb logiky jako Kaj\'ednek z M\'edrova.\par
Nejv\'ect\'9a\'ed meteorit na sv\'ect\'ec byl nalezen v roce 1920 na severu Namibie. Podle geolog\'f9 se na Zemi z\'f8\'edtil n\'eckdy p\'f8ed 80 000 lety. Domorodci mu \'f8\'edkaj\'ed Hoba. D\'edky slou\'e8enin\'e1m \'9eeleza a niklu m\'e1 narudlou barvu. Je to lichob\'ec\'9en\'edkov\'e1 placka, kter\'e1 nesah\'e1 \'e8lov\'ecku ani do pasu. Ale pokud bychom ji postavili na hranu, jist\'ec by ho p\'f8ev\'fd\'9aila. Do domn\'ecl\'e9 velikosti benbenu m\'e1 ale po\'f8\'e1dn\'ec daleko. Hoba v\'e1\'9e\'ed asi 55 tun. Pokud by byl benben meteorit, dosahoval by p\'f8i sv\'fdch rozm\'ecrech hmotnosti okolo 500 tun a pravd\'ecpodobn\'ec je\'9at\'ec v\'edce. Jak by Egyp\'9dan\'e9 takov\'e9 monstrum st\'echovali? Jak by ho zvedli na mohutnou terasu?\par
Pianchiho st\'e9la sd\'ecluje, \'9ee kr\'e1l vystoupil k \'84\'85 oknu, aby uvid\'ecl boha Rea\ldblquote . Doufal, \'9ee spat\'f8\'ed samotn\'e9 bo\'9estvo. P\'f8\'e1n\'ed se nesplnilo. Formulace, tak jak je vytes\'e1na, sd\'ecluje pouze d\'f9vod, pro\'e8 se veli\'e8enstvo obt\'ec\'9eovalo nahoru k oknu. Kdyby si Pianchi s Reem hled\'ecli z o\'e8\'ed do o\'e8\'ed, jist\'ec by to p\'edsa\'f8i nezapomn\'ecli uv\'e9st.\par
Benben \endash \'84nebesk\'e1 komora\ldblquote \endash byl sv\'fdm majitelem ji\'9e d\'e1vno opu\'9at\'ecn. St\'e1l, mo\'9en\'e1 st\'e1le schopn\'fd letu, na zvl\'e1\'9atn\'ed konstrukci, kterou sestrojil b\'f9h Ptah.\par
Kn\'ec\'9e\'ed ho po cel\'e1 tis\'edcilet\'ed opatrovali jako vz\'e1cn\'fd relikt, vzpom\'ednku na doby, kdy se mezi lidmi pohybovali bohov\'e9. Vchod do vnit\'f8n\'edch prostor startovac\'ed rampy byl pro nepovolan\'e9 z\'f8ejm\'ec d\'f9kladn\'ec uzav\'f8en. Pianchimu, kter\'fd se Doln\'edho Egypta zmocnil silou, se ale jist\'ec vstup nedal odm\'edtnout. \'84Kdy\'9e byl kr\'e1l o samot\'ec, osobn\'ec vstal a rozpojil p\'e1s a otev\'f8el ob\'ec k\'f8\'eddla dve\'f8\'ed. Pot\'e9 spat\'f8il uvnit\'f8 skvostn\'e9ho svatost\'e1nku het benzen sv\'e9ho otce Rea\'85\ldblquote\par
Pianchi se jako ka\'9ed\'fd fara\'f3n pova\'9eoval za p\'f8\'edm\'e9ho potomka boh\'f9, proto Rea naz\'fdv\'e1 sv\'fdm otcem.\par
Jestli\'9ee Re v t\'e9 dob\'ec ji\'9e d\'e1vno opustil Zemi, z jak\'e9ho d\'f9vodu zanechal v Heliopoli \'84nebeskou komoru\ldblquote ? Odpov\'ec\'ef je ukryta v posv\'e1tn\'fdch textech. Nalezneme ji na sam\'e9m konci strhuj\'edc\'edho vypr\'e1v\'ecn\'ed o krut\'e9 v\'e1lce boh\'f9.\par
VRA\'8eD\'cdC\'cd O\'c8I\par
\par
\'84Nebesk\'e1 komora\ldblquote \endash benben \endash nem\'ecla punc v\'fdjime\'e8nosti, ale byla sou\'e8\'e1st\'ed v\'ect\'9a\'ed l\'e9taj\'edc\'ed flotily. Star\'e9 myty a\'9e podez\'f8ele \'e8asto zd\'f9raz\'f2uj\'ed, \'9ee jej\'ed p\'f9vodn\'ed majitel Re byl na obloze jako doma. U boha, kter\'fd zt\'ecles\'f2uje Slunce, je to jist\'ec v\'9aedn\'ed chl\'e9b. Podobn\'fdm zp\'f9sobem se ale pohybovali i jeho nejv\'ecrn\'ecj\'9a\'ed spolupracovn\'edci. A ne\'9alo v\'9edy o m\'edrumilovn\'e9 mise.\par
V posv\'e1tn\'e9m m\'ecst\'ec Edf\'fa, kter\'e9 se rozkl\'e1d\'e1 zhruba v polovin\'ec cesty mezi Luxorem a Asu\'e1nem, se nach\'e1z\'ed jeden ze dvou nejv\'ect\'9a\'edch a z\'e1rove\'f2 nejl\'e9pe zachovan\'fdch chr\'e1m\'f9 v cel\'e9m Egypt\'ec. Ohromuj\'edc\'ed stavba zahrnuje plochu 137 kr\'e1t 40 metr\'f9. Jen samotn\'e1 v\'ec\'9eov\'e1 vstupn\'ed br\'e1na dosahuje v\'fd\'9aky 36 metr\'f9. Pr\'f9chod uzav\'edraly 14 metr\'f9 vysok\'e9 a 30 centimetr\'f9 siln\'e9 dvouk\'f8\'eddl\'e9 dve\'f8e. Chr\'e1m byl zasv\'eccen Horovi. Tento b\'f9h s postavou mu\'9ee a hlavou sokola vystav\'ecl podle star\'e9ho m\'fdtu v Edf\'fa \'84sl\'e9v\'e1rnu bo\'9esk\'e9ho \'9eeleza\ldblquote . (Co t\'edm bylo m\'edn\'ecno, nen\'ed zn\'e1mo.) Z\'e1rove\'f2 zde vycvi\'e8il arm\'e1du \'84mesni\'f9\ldblquote \endash kovov\'fdch lid\'ed. Jejich vyobrazen\'ed se ale nepodobaj\'ed robot\'f9m, jak bychom \'e8ekali, maj\'ed nakr\'e1tko ost\'f8\'edhan\'e9 nebo vyholen\'e9 hlavy a kr\'e1tk\'e9 tuniky. V ka\'9ed\'e9 ruce dr\'9e\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed zbra\'f2.\par
Vn\'ecj\'9a\'ed st\'ecny Horova chr\'e1mu a z\'e1padn\'ed \'e8\'e1st ohradn\'ed zdi jsou pokryty fascinuj\'edc\'edmi v\'fdjevy a epizodami m\'fdtu Spor Hora se Sutechem. Dramatick\'e9 l\'ed\'e8en\'ed nel\'edtostn\'e9ho boje sv\'fdmi neoby\'e8ejn\'fdmi technick\'fdmi detaily p\'f8ipom\'edn\'e1 sp\'ed\'9ae sou\'e8asn\'e9 v\'e1lky ne\'9e bitvu starov\'eck\'fdch boh\'f9. Nav\'edc jsou do nejmen\'9a\'edch podrobnost\'ed uvedeny; zem\'ecpisn\'e9 \'fadaje i p\'f8esn\'e1 data.\par
\'84V roce 363 leho Veli\'e8enstvo Re, Svat\'fd, Sokol obzoru, Nesmrteln\'fd, kter\'fd \'9eije nav\'ecky, pob\'fdval v zemi Chen. Byl doprov\'e1zen sv\'fdmi bojovn\'edky, nebo\'9d v okrsku, kter\'fd se od t\'e9 doby naz\'fdv\'e1 Ua-Ua, se nep\'f8\'e1tel\'e9 spikli proti sv\'e9mu p\'e1nu.\ldblquote\par
Re se rozhodl zjednat po\'f8\'e1dek. Dojel nebo dolet\'ecl ve sv\'e9m \'e8lunu na m\'edsto, kde s\'eddlil Hor.\par
\'84P\'f8ist\'e1l v okrsku tr\'f9nn\'edho m\'ecsta Horova v jeho z\'e1padn\'ed \'e8\'e1sti, na v\'fdchod od domu Chenova, kter\'fd se od t\'e9 doby naz\'fdv\'e1 Kr\'e1lovsk\'fd Chenu. Hor, Ok\'f8\'eddlen\'fd m\'ec\'f8i\'e8, p\'f8istoupil ke \'e8lunu boha Rea a pravil sv\'e9mu otci: \'82\'d3 Sokole obzoru, vid\'ecl jsem nep\'f8\'e1tele, kte\'f8\'ed se proti tob\'ec, m\'e9mu p\'e1nu, spikli, aby z\'edskali pro sebe z\'e1\'f8\'edc\'ed korunu.\lquote\ldblquote\par
Po ofici\'e1ln\'edm uv\'edt\'e1n\'ed Hor nastoupil do sv\'e9ho jedine\'e8n\'e9ho l\'e9taj\'edc\'edho stroje a vyrazil do boje.\par
\'84Z nebesk\'e9 v\'fd\'9ae z ok\'f8\'eddlen\'e9ho kotou\'e8e potom spat\'f8il nep\'f8\'e1tele a vpadl jim do zad. Z p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti kotou\'e8e proti nim rozpoutal bou\'f8i, v n\'ed\'9e jejich o\'e8i osleply a u\'9ai ohluchly. V jedin\'e9m okam\'9eiku jim v\'9aem najednou p\'f8inesl smrt, ani jedin\'fd tvor nep\'f8e\'9eil.\ldblquote\par
Jakou ni\'e8ivou zbra\'f2 asi Hor pou\'9eil?\par
\'d8\'edkalo se mu Harpun\'e1\'f8 \endash podle neoby\'e8ejn\'e9 st\'f8ely, kter\'e1 sv\'fdm tvarem opravdu p\'f8ipom\'ednala harpunu, ale jej\'ed \'fa\'e8inky byly tak hrozn\'e9, \'9ee ji egyptsk\'e9 m\'fdty ozna\'e8uj\'ed jako \'84t\'f8icetin\'e1sobnou zbra\'f2\ldblquote . Byla to v podstat\'ec jak\'e1si obdoba dne\'9an\'ed rakety se sdru\'9eenou bojovou hlavic\'ed. Nejprve se ze \'9at\'edhl\'e9ho aerodynamick\'e9ho trupu odpoutal prost\'f8edn\'ed hlavn\'ed hrot a t\'edm uvolnil dr\'e1hu dal\'9a\'edm men\'9a\'edm st\'f8el\'e1m. D\'edky tomu \'fader zas\'e1hl v\'ect\'9a\'ed \'fazem\'ed ne\'9e pouze jedin\'e1 n\'e1lo\'9e.\par
Hor m\'ecl krom\'ec ok\'f8\'eddlen\'e9ho disku k dispozici je\'9at\'ec jeden l\'e9taj\'edc\'ed stroj. B\'fdval ozna\'e8ov\'e1n jako NAR \endash ohniv\'fd sloup. Snad se o to zaslou\'9eilo podlouhl\'e9v\'e1lcovit\'e9 t\'eclo, kter\'e9 se dole zu\'9eovalo do kruhov\'e9 trysky. Nad n\'ed se dala rozpoznat kr\'e1tk\'e1 k\'f8\'eddla, slou\'9e\'edc\'ed z\'f8ejm\'ec k udr\'9een\'ed sm\'ecru letu. Obl\'e1 masivn\'ed hlava nesla p\'e1r velk\'fdch \'84o\'e8\'ed\ldblquote . Tyto kruhov\'e9 \'fatvary, p\'f8\'edpom\'ednaj\'edc\'ed reflektory, m\'ecnily svou barvu od modr\'e9 po \'e8ervenou. Na dochovan\'e9m vyobrazen\'ed z p\'f8eddynastick\'e9ho obdob\'ed vid\'edme, jak z \'e8ela vych\'e1z\'ed \'9airok\'fd v\'ecj\'ed\'f8 paprsk\'f9 \endash snad zn\'e1zor\'f2uj\'edc\'edch sv\'ectlo. Z trysky na z\'e1di se t\'e1hnou \'e8\'e1ry podobn\'e9 kou\'f8ov\'fdm stop\'e1m z tryskov\'e9ho motoru.\par
Velitel nep\'f8\'e1telsk\'e9 arm\'e1dy Sutech a \'e8\'e1st jeho vojska i p\'f8es \'fader tak \'fa\'e8inn\'fdch prost\'f8edk\'f9 unikli. Ukryt na\'9ali v ba\'9ein\'e1ch nilsk\'e9 delty.\par
Hor plul po \'e8ty\'f8i dny a \'e8ty\'f8i noci po vod\'ec a hledal je, ale \'9e\'e1dn\'e9ho nep\'f8\'edtele nespat\'f8il. Nakonec uposlechl radu boha Rea a rozhodl se pokra\'e8ovat pr\'f9zkumem shora. Nasedl znovu do sv\'e9ho ok\'f8\'eddlen\'e9ho disku. Brzy vyp\'e1tral odd\'edly protivn\'edka. \'84Vrhl za nimi sv\'f9j bo\'9esk\'fd o\'9at\'ecp a zabil je a zp\'f9sobil jim velkou por\'e1\'9eku. Tak\'e9 p\'f8ivedl do p\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti \'e8lunu boha Rea 142 nep\'f8\'e1tel, ktet\'e9 zajal.\ldblquote\par
Re\'f9v \'e8lun musel b\'fdt velmi prostorn\'fd, kdy\'9e se jen na p\'f8\'ed\'ef ve\'9alo mno\'9estv\'ed zajatc\'f9.\par
Rozs\'e1hl\'fd m\'fdtus o sporu Hora se Sutechem, vyryt\'fd na zdech chr\'e1mu, je p\'f8episem textu, jeho\'9e z\'e1klad poch\'e1z\'ed u\'9e z dob Star\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Je pln\'fd neuv\'ec\'f8iteln\'fdch zvrat\'f9, uskok\'f9 a lst\'ed. Mno\'9estv\'edm rafinovan\'fdch intrik p\'f8ed\'e8\'ed Alexis i proslul\'e9ho \'84D\'9eej\'e1ra\ldblquote . K tomu je oko\'f8en\'ecn tak, zvr\'e1cen\'fdm sexem, \'9ee by vyd\'ecsil i prot\'f8el\'e9 obchodn\'edky s pornografi\'ed. Vra\'9edy, zn\'e1siln\'ecn\'ed a nel\'edtostn\'e9 mu\'e8en\'ed jsou b\'ec\'9en\'e9 prost\'f8edky boje. O surovostech skute\'e8n\'ec siln\'e9ho kalibru rad\'ecji poml\'e8et. V jednom p\'f8\'edpad\'ec se pozvraceli hnusem i samotn\'ed bohov\'e9.\par
Ve strhuj\'edc\'edm d\'ecji jsou uvedeny zcela konkr\'e9tn\'ed zem\'ecpisn\'e9 a \'e8asov\'e9 \'fadaje.\par
Historikov\'e9 dosp\'ecli k z\'e1v\'ecru, \'9ee zem\'ec Chen byla N\'fabie a Ua-Ua severn\'ed \'e8\'e1sti Behdetu, co\'9e je dne\'9an\'ed Edf\'fa. Nep\'f8\'e1tel\'e9 vedeni Sutechem se pohybovali u Asu\'e1nu a pozd\'ecji v delt\'ec Nilu, kter\'e1 v t\'e9 dob\'ec vytv\'e1\'f8ela obrovsk\'e9 vodn\'ed bludi\'9at\'ec, pln\'e9 hroch\'f9 a krokod\'fdl\'f9. R\'e1kosov\'e9 hou\'9atiny a a\'9e \'9aest metr\'f9 vysok\'e9 stvoly papyru umo\'9e\'f2ovaly dokonal\'fd \'fakryt.\par
Konflikt vypukl v roce 363. Roky se ov\'9aem po\'e8\'edtaly podle doby panov\'e1n\'ed toho \'e8i onoho vl\'e1dce. V prvn\'ed v\'ect\'ec s datem je uvedeno Jeho Veli\'e8enstvo Re. \'8alo tedy o 363. rok vl\'e1dy tohoto boha. D\'e1 se v\'f9bec odhalit, kdy to vlastn\'ec bylo z hlediska na\'9a\'ed chronologie?\par
Velekn\'ecz a velk\'fd u\'e8enec Manehto sepsal n\'eckdy kolem roku 270 p\'f8. Kr. historii Egypta. Origin\'e1l n\'eckolikasvazkov\'e9ho d\'edla byl ulo\'9een v alexandrijsk\'e9 knihovn\'ec, kter\'e1 vyho\'f8ela, kdy\'9e ji v roce 642 po Kr. vyplenili muslim\'9at\'ed n\'e1jezdn\'edci. Dnes zn\'e1me jen v\'fd\'f2atky, kter\'e9 se zachovaly jako cit\'e1ty ve spisech jin\'fdch antick\'fdch autor\'f9.\par
Manehto uvedl, \'9ee dynasti\'edm fara\'f3n\'f9 p\'f8edch\'e1zely dv\'ec dynastie boh\'f9 a jedna dynastie poloboh\'f9. P\'f8edstavovalo je celkem \'e8ty\'f8icet dev\'ect bo\'9esk\'fdch a polobo\'9esk\'fdch panovn\'edk\'f9, kte\'f8\'ed dohromady vl\'e1dli 17 520 let. Pak n\'e1sledovalo 350 let chaosu. Teprve pot\'e9 fara\'f3n Meni ustanovil prvn\'ed dynastii.\par
I kdy\'9e mezi historiky rozhodn\'ec nepanuje jednota, v\'ect\'9aina z nich se p\'f8ikl\'e1n\'ed k n\'e1zoru, \'9ee Meni nastoupil na tr\'f9n okolo roku 3100 p\'f8. Kr. Jednoduch\'fdm v\'fdpo\'e8tem zjist\'edme, \'9ee bohov\'e9 se v Egypt\'ec objevili 17 870 i p\'f8ed Menim. Prvn\'edm z nich byl Ptah, kter\'fd podle Manehta vl\'e1dl 9 000 let. Jeho n\'e1stupcem se stal Re. Spor mezi Horem a Sutechem vypukl v 363. roce Reovy vl\'e1dy.\par
Neomyln\'e1 kalkula\'e8ka sd\'ecluje, \'9ee od popisovan\'fdch boj\'f9 k dne\'9an\'ed realit\'ec muselo uplynout n\'ecco m\'e1lo p\'f8es 13 600 rok\'f9.\par
Z m\'fdtu v\'edme, \'9ee ne\'9alo o jednor\'e1zov\'fd konflikt. Ztr\'e1ty byly zaznamen\'e1ny na obou stran\'e1ch. Samotn\'fd Hor p\'f8i\'9ael o sv\'e9 z\'e1zra\'e8n\'e9 Oko. Sutech je rozsekal na 64 \'e8\'e1st\'ed. Jako v\'9edy velmi vynal\'e9zav\'fd a zru\'e8n\'fd b\'f9h Thowt je na\'9ael a spojil dohromady. Horovo Oko bylo op\'ect funk\'e8n\'ed. Dok\'e1zalo l\'e9tat, i kdy\'9e mu sch\'e1zela jedna \'e8\'e1st.\par
Zd\'e1 se, \'9ee z\'e1hadn\'e9 Oko sest\'e1valo z v\'edce modul\'f9 \endash stejn\'ec jako na\'9ae orbit\'e1ln\'ed stanice, kter\'e9 mohly b\'fdt zam\'ecn\'ecny, nebo v p\'f8\'edpad\'ec nutnosti zcela odstran\'ecny.\par
Byl jednou z \'e8\'e1st\'ed Oka i benben z Heliopole? Z\'f9stal na sv\'e9m m\'edst\'ec i po odletu boh\'f9, proto\'9ee byl prost\'ec ji\'9e nepou\'9eiteln\'fd?\par
Benben je spojov\'e1n s Reem a pr\'e1v\'ec tento b\'f9h vlastnil Oko, kter\'e9mu se nevyrovnalo \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9.\par
\'84Vy\'9ali sv\'e9 Oko, a\'9d za tebe poraz\'ed ty, kte\'f8\'ed ti cht\'ecj\'ed u\'9akodit, proto\'9ee nen\'ed jin\'e9ho Oka, kter\'e9 by to tv\'e9 p\'f8evy\'9aovalo\'85,\ldblquote \'e8teme v Knize Kr\'e1vy. Dal\'9a\'ed \'e8\'e1st textu sd\'ecluje, \'9ee stroj nebyl jen hroznou zbran\'ed, ale i z\'e1chrann\'fdm \'e8lunem. Osm lid\'ed \'e8ty\'f8 ras p\'f8e\'e8kalo v Oku boha Rea zni\'e8en\'ed cel\'e9 populace a pak p\'f8ist\'e1lo na Zemi. Vyvolen\'ed tedy cestovali s bohy do kosmick\'e9ho prostoru. Je to p\'f8\'edli\'9a nadnesen\'e1 p\'f8edstava?\par
POU\'8d DO JIN\'c9HO VESM\'cdRU?\par
\par
Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 byli pevn\'ec p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee po fara\'f3nov\'ec smrti mus\'ed jeho Ka, dvojn\'edk \'e8i du\'9ae, proj\'edt slo\'9eit\'fdm bludi\'9at\'ecm pln\'fdm n\'e1strah a nes\'e8etn\'fdch p\'f8ek\'e1\'9eek, dos\'e1hnout nebesk\'e9 br\'e1ny, nastoupit do zdvihadla boh\'f9 a vzn\'e9st se mezi hv\'eczdy, kde se stane nesmrteln\'fdm. C\'edlem byl Duat v Zemi horsk\'fdch boh\'f9. Zde fara\'f3n ve\'9ael do Domu ohn\'ec, aby byl b\'echem \'84noc\'ed spo\'e8\'edtan\'fdch let\ldblquote prom\'ecn\'ecn v bo\'9eskou bytost a mohl vystoupit na \'84v\'fdchodn\'ed stranu nebes\ldblquote .\par
Podrobn\'fd souhrn p\'f8\'edkaz\'f9 a doporu\'e8en\'ed, nutn\'fdch k \'fasp\'ec\'9an\'e9mu zvl\'e1dnut\'ed tak obt\'ed\'9en\'e9ho \'fakolu, obsahuj\'ed p\'f8edev\'9a\'edm Knihy mrtv\'fdch a Knihy pyramid. Jejich text v mnoha ohledech p\'f8ipom\'edn\'e1 popis slo\'9eit\'e9ho technologick\'e9ho postupu. To p\'f8ivedlo n\'eckter\'e9 badatele k domn\'ecnce, \'9ee ne\'9alo o n\'ecjakou imagin\'e1rn\'ed pou\'9d do z\'e1hrob\'ed, ale o naprosto podrobn\'fd z\'e1znam o skute\'e8n\'e9 cest\'ec ze Zem\'ec do vesm\'edru. Ve zd\'e1nliv\'ec fantastick\'e9m l\'ed\'e8en\'ed cel\'e9 trasy je pr\'fd za\'9aifrov\'e1na zpr\'e1va o jednotliv\'fdch kroc\'edch, jejich\'9e vykon\'e1n\'ed je nezbytn\'e9 pro zd\'e1rn\'fd let do kosmu.\par
Fara\'f3n naprosto ve v\'9aem p\'f8esn\'ec napodoboval bohy. Sv\'e9 \'9aaty vym\'ecnil za \'84bo\'9esk\'fd \'8au\'f9v od\'ecv\ldblquote , na krk si nasadil \'84l\'edmec milovan\'e9ho Hora\ldblquote , kter\'fd je stejn\'fd jako \'84l\'edmec na krku Reov\'ec\ldblquote . Ilustrace, p\'f8ipojen\'e9 k textu, ukazuj\'ed bohy v t\'ecsn\'fdch kombin\'e9z\'e1ch se zvl\'e1\'9atn\'edmi pevn\'fdmi p\'e1sky okolo krku. Neb\'fdt v\'9audyp\'f8\'edtomn\'fdch hieroglyf\'f9, v\'fdjev vypad\'e1 jako z\'e1b\'ecr pos\'e1dky z obl\'edben\'e9ho Star Treku.\par
S pomoc\'ed Bo\'9e\'edho posla je panovn\'edk vybaven v\'9a\'edm pot\'f8ebn\'fdm a doraz\'ed k objektu nazvan\'e9mu Stoupadlo na nebesa nebo Bo\'9esk\'fd \'9eeb\'f8\'edk. Je to jak\'e1si v\'ec\'9e, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed raketovou rampu. Tam fara\'f3n nasedne do Oka. S t\'edmto n\'e1zvem je spojov\'e1n v\'fdraz \'e8lun nebo plavidlo. Jde o objekt dlouh\'fd 770 kubit\'f9, tedy asi 300 metr\'f9. Jeho vlastn\'edkem je Hor, nebo Re. Kr\'e1l je usazen na zvl\'e1\'9atn\'ed m\'edsto v kabin\'ec, kde sed\'ed tak\'e9 b\'f9h, kter\'fd Oko \'f8\'edd\'ed.\par
Co se stane pak, n\'e1m p\'f8ibli\'9euj\'ed texty nazvan\'e9 Putov\'e1n\'ed do \'8eivota pot\'e9 kr\'e1le Pepiho I.\par
\par
\'84Dve\'f8e na nebesa jsou otev\'f8eny!\par
Dve\'f8e Zem\'ec jsou otev\'f8eny!\par
Otvory nebesk\'fdch oken jsou doko\'f8\'e1n!\par
Schodi\'9at\'ec na nebesa je otev\'f8eno!\par
Kroky sv\'ectla jsou odhaleny\'85\ldblquote\par
\par
Co asi znamen\'e1 posledn\'ed ver\'9a? Je to p\'f8\'edslib, \'9ee Oko polet\'ed rychlost\'ed bl\'edzkou pohybu sv\'ectla?\par
Odpo\'e8\'edt\'e1v\'e1n\'ed za\'e8alo. Zdroje energie jsou spu\'9at\'ecny. Plavidlo se chv\'ecje.\par
\par
\'84Rud\'e9 oko Horovo je zb\'ecsil\'e9 hn\'ecvem.\par
Jeho moci nem\'f9\'9ee nikdo odporovat.\par
Poslov\'e9 posp\'edchaj\'ed, b\'ec\'9eci zrychluj\'ed krok.\par
Oznamuj\'ed tomu, kdo zvedl pa\'9ei na V\'fdchod\'ec:\par
\'82Nech tohoto zde proj\'edt!\lquote\ldblquote\par
\par
Samotn\'fd start doprov\'e1zej\'ed projevy typick\'e9 i pro dne\'9an\'ed kosmick\'e1 plavidla: hluk a ot\'f8esy p\'f9dy.\par
\par
\'84Nebesa mluv\'ed. Zem\'ec se t\'f8ese.\par
Zem\'e9 se ot\'f8\'e1s\'e1.\par
Dv\'ec oblasti boh\'f9 volaj\'ed.\par
Zem\'ec se rozpad\'e1\'85\par
Kdy\'9e kr\'e1l stoup\'e1 na nebesa, kdy\'9e je p\'f8ev\'e1\'9een pres klenbu\'85\ldblquote\par
\par
Fara\'f3n se vznesl k nebes\'f9m a krou\'9e\'ed po orbit\'e1ln\'ed dr\'e1ze nad Zem\'ed.\par
\'84Obj\'edm\'e1 oblohu jako Re, putuje nap\'f8\'ed\'e8 oblohou jako Thowt\'85\par
U\'9e dvakr\'e1t obkrou\'9eil cel\'e1 nebesa, ot\'e1\'e8\'ed se nad dv\'ecma zem\'ecmi\'85\ldblquote\par
\par
Posledn\'ed ver\'9a b\'fdv\'e1 opom\'edjen. Ve srovn\'e1n\'ed s ostatn\'edmi informacemi se zd\'e1 b\'fdt nudn\'fd. A p\'f8esto je to jeden z nejp\'e1dn\'ecj\'9a\'edch d\'f9kaz\'f9, \'9ee text obsahuje pov\'ecdomost o letu do kosmu. P\'f8i pohledu z orbity se toti\'9e opravdu zd\'e1, \'9ee zem\'eckoule m\'e1 jen dv\'ec protilehl\'e9 zem\'ec. Evropa, Asie a Afrika vytv\'e1\'f8ej\'ed jeden celek, Severn\'ed a Ji\'9en\'ed Amerika druh\'fd.\par
Po opakovan\'e9m obletu zam\'ed\'f8\'ed Oko s kr\'e1lem na palub\'ec k v\'fdchodn\'edmu obzoru. Pluje p\'f8es \'84jezero, kter\'fdm jsou nebesa\ldblquote , a\'9e dos\'e1hne \'84b\'f8eh\'f9 nebes\ldblquote . P\'f8istane na Nezni\'e8iteln\'e9 hv\'eczd\'ec.\par
Fara\'f3n se s pomoc\'ed Hora Duatu, bo\'9estva tohoto m\'edsta, vyd\'e1v\'e1 hledat Strom \'9eivota a z\'edsk\'e1 nesmrtelnost.\par
\par
\'84, Tv\'e1 je v\'ec\'e8nost,\lquote \'f8\'edk\'e1 mu Re\'85\par
\par
U\'9e nikdy nezahyne\'9a a nezmiz\'ed\'9a.\par
Nav\'9edy a nav\'9edy.\ldblquote\par
\par
Faraonova pou\'9d na nebesa je matouc\'ed h\'e1danka. Zrodil ji strach z toho, co p\'f8ijde po smrti, a nespr\'e1vn\'e9 pochopen\'ed p\'f8\'edrodn\'edch sil? Jsou v\'9aechny ty tis\'edce a tis\'edce v\'ect s velmi p\'f8esn\'fdmi popisy a neoby\'e8ejn\'fdmi detaily pouh\'fd v\'fdplod fantazie? Byla to jen dal\'9a\'ed d\'f9mysln\'e1 konstrukce k potvrzen\'ed bo\'9esk\'e9 nad\'f8azenosti panovn\'edka? Zt\'ecles\'f2ovala tou\'9eebn\'e9 napln\'ecn\'ed snu o v\'ec\'e8nosti?\par
Eagyptolog Gaston Maspero se domn\'edv\'e1, \'9ee se Knihy pyramid objevily na sam\'e9m po\'e8\'e1tku egyptsk\'e9 civilizace a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec p\'f8ed vznikem p\'edsma. Jsou ozv\'ecnou jak\'e9si prastar\'e9 zku\'9aenosti.\par
M\'e1me je tedy br\'e1t v\'e1\'9en\'ec? Existuj\'ed Duat a Nezni\'e8iteln\'e1 hv\'eczda? Lze dos\'e1hnout \'84b\'f8ehu nebes\ldblquote na v\'fdchodn\'edm obzoru?\par
Badatel Zecharia Sitchin v knize Schody k nebes\'f9m napsal: \'84Duat, magick\'e9 m\'edsto \'82v\'fdchodu hv\'eczd\lquote . Jeho jm\'e9no i um\'edst\'ecn\'ed d\'ecl\'e1 v\'ecdc\'f9m pot\'ed\'9ee. N\'eckte\'f8\'ed jej vn\'edmaj\'ed jako onen sv\'ect \'e8i bydli\'9at\'ec duch\'f9, kam se mus\'ed kr\'e11 odebrat, stejn\'ec jako ode\'9ael kdysi Osiris. Jin\'ed ho pova\'9euj\'ed za podsv\'ect\'ed, nebo\'9d mnoh\'e9 popisovan\'e9 scenerie skute\'e8n\'ec p\'f8ipom\'ednaj\'ed podzem\'ed. V textech se mluv\'ed o tunelech a jeskyn\'edch s neviditeln\'fdmi body, jez\'edrk\'e1ch va\'f8\'edc\'ed vody. D\'ecsiv\'fdch sv\'ectlech, komor\'e1ch st\'f8e\'9een\'fdch pt\'e1ky a vratech, kter\'e1 se sama otev\'edraj\'ed. Jednalo se o velmi matouc\'ed m\'edsto. Navzdory jeho pozemn\'edm charakteristik\'e1m \'e8i podzemn\'edm aspekt\'f9m obsahovalo jeho hieroglyfick\'e9 jm\'e9no jako determinanty hv\'eczdu a jest\'f8\'e1ba nebo bylo tvo\'f8eno pouze hv\'eczdou v kruhu, nazna\'e8uj\'edc\'ed spojitost s oblohou.\ldblquote\par
Duat je n\'eckdy popisov\'e1n primitivn\'ec jako okrouhl\'e9 \'fadol\'ed. Jinde se dozv\'edd\'e1me, \'9ee \'9alo o uzav\'f8en\'fd okruh, kter\'fd se stahoval sm\'ecrem k otvoru v nebes\'edch, jim\'9e bylo mo\'9en\'e9 dos\'e1hnout Nezni\'e8iteln\'e9 hv\'eczdy. Vypadal tak trochu jako trycht\'fd\'f8.\par
Neukr\'fdv\'e1 se pr\'e1v\'ec v tomto neobvykl\'e9m tvaru rozlu\'9at\'ecn\'ed jeho tajemstv\'ed?\par
V roce 2003 v\'ecdci podrobn\'ec mapovali struktury hork\'fdch a chladn\'fdch skvrn v kosmick\'e9m mikrovlnn\'e9m prostoru. P\'f8itom zjistili, \'9ee skvrny v nejvzd\'e1len\'ecj\'9a\'edch okraj\'edch vesm\'edru jsou slab\'9a\'ed a prot\'e1hl\'e9. Vesm\'edr se tedy zvl\'e1\'9atn\'edm zp\'f9sobem zak\'f8ivuje.\par
Podle astronoma Franka Steinera z Ulmsk\'e9 univerzity v N\'ecmecku tato pozorov\'e1n\'ed nazna\'e8uj\'ed, \'9ee je kosmos prota\'9een do podoby dlouh\'e9 n\'e1levky. Na jednom konci je \'fazk\'e1 rourka, kter\'e1 se postupn\'ec roz\'9ai\'f8uje do zvoncov\'e9ho tvaru. To by ov\'9aem znamenalo, \'9ee je vesm\'edr kone\'e8n\'fd.\par
Co se tedy nach\'e1z\'ed za n\'edm?\par
Nen\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed, jak p\'f8esn\'ec se trycht\'fd\'f8ovit\'fd Duat v p\'f8edstav\'e1ch star\'fdch Egyp\'9dan\'f9 shoduje s modern\'edm modelem vesm\'edru? Je \'84br\'e1na nebes na v\'fdchodn\'edm obzoru\ldblquote toto\'9en\'e1 se Steinerov\'fdm \'84\'fazk\'fdm v\'fdtokem z n\'e1levky\ldblquote ? Lze t\'edmto otvorem na sam\'e9 hranici na\'9aeho kosmu proniknout do zcela jin\'e9ho sv\'ecta? Pro\'e8 egypt\'9at\'ed kn\'ec\'9e\'ed naz\'fdvali toto m\'edsto za \'84br\'e1nou nebes\ldblquote Nezni\'e8itelnou hv\'eczdou a o\'e8ek\'e1vali, \'9ee zde fara\'f3n dos\'e1hne nesmrtelnosti?\par
V\'ecd\'ecli, \'9ee se v tomto neoby\'e8ejn\'e9m prostoru \'e8as chov\'e1 jinak, nebo mo\'9en\'e1 v\'f9bec neexistuje?\par
\par
II. POD SVITEM SIRIA\par
\par
V mraziv\'fdch hlubin\'e1ch d\'e1vnov\'ecku se na planet\'ec ob\'edhaj\'edc\'ed okolo hv\'eczdy jm\'e9nem Po-tolo za\'e8alo schylovat k trag\'e9dii. Slunce prudce zv\'fd\'9ailo intenzitu z\'e1\'f8en\'ed, masy vod se vzdouvaly a ne\'fanavn\'ec zal\'e9valy pot\'e1p\'ecj\'edc\'ed se pevninu. Hutn\'e9 mraky obest\'f8ely tento um\'edraj\'edc\'ed sv\'ect a dusily \'9eivot jako pod pokli\'e8kou. Lidem hrozilo vym\'f8en\'ed. Proto stvo\'f8itel Amma pov\'ec\'f8il archand\'ecla Nomma p\'f8\'edpravou z\'e1chrann\'e9 akce. Urychlen\'ec byla dostav\'ecna archa \endash kosmick\'e1 lo\'ef vybaven\'e1 v\'9a\'edm po-bn\'fdm pro dlouh\'fd meziplanet\'e1rn\'ed let. Nommo ji z\'e1sobil dostatkem energie i potravy a do jednotliv\'fdch z celkem \'9aedes\'e1ti t\'f8\'ed odd\'eclen\'ed ulo\'9eil mnoho d\'f9le\'9eit\'fdch v\'ecc\'ed pro rozvoj \'e8lov\'ecka. Nezapomn\'ecl na semena nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch druh\'f9 rostlin a zv\'ed\'f8ectvo. Nakonec byly na palubu nalod\'ecny i \'e8ty\'f8i pe\'e8liv\'ec vybran\'e9 lidsk\'e9 p\'e1ry, jejich\'9e nov\'fdm domovem se m\'ecla st\'e1t Zem\'ec.\par
Takto dramaticky l\'ed\'e8\'ed os\'eddlen\'ed na\'9a\'ed planety m\'fdty Dogon\'f9. P\'f8\'edslu\'9an\'edci tohoto \'e8erno\'9ask\'e9ho kmene ob\'fdvaj\'ed skalnat\'e9 \'fatesy Bandiagara na hranici z\'e1padoafrick\'fdch st\'e1t\'f9 Mali a Burkina Faso. Jsou to v\'ect\'9ainou analfabeti, ale v jejich podivuhodn\'fdch legend\'e1ch nach\'e1z\'edme tak rozs\'e1hl\'e9 a podrobn\'e9 v\'ecdomosti o vesm\'edru to vyr\'e1\'9e\'ed dech. Dogoni nap\'f8\'edklad ji\'9e od d\'e1vnov\'ecku zcela spolehliv\'ec rozezn\'e1vaj\'ed hv\'eczdy, planety a jejich m\'ecs\'edce, co\'9e na\'9ae modern\'ed spole\'e8nost dok\'e1\'9ee teprve dv\'ec stolet\'ed. V\'ecd\'ed o ekliptick\'e9 dr\'e1ze pohybu Zem\'ec okolo Slunce. Nepova\'9euj\'ed lidstvo za jedin\'e9 p\'f8edstavitele \'9eiv\'fdch bytost\'ed v nekone\'e8n\'e9m mno\'9estv\'ed hv\'eczdn\'fdch sv\'ect\'f9. Jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee galaxie maj\'ed tvar spir\'e1ly, \'9ee M\'ecs\'edc vznikl vytr\'9een\'edm \'e8\'e1sti hmoty Zem\'ec a dnes je such\'fd a mrtv\'fd. Maj\'ed pov\'ecdomost o prstenci Saturnu a dokonce i o tom, \'9ee \'e8ty\'f8i z Jupiterov\'fdch m\'ecs\'edc\'f9 ob\'edhaj\'ed v jedn\'e9 rovin\'ec a jsou v\'9edy p\'f8ivr\'e1ceny ke sv\'e9 mare\'f8sk\'e9 planet\'ec pouze jednou stranou.\par
V\'9aechny tyto poznatky souhlas\'ed se sou\'e8asn\'fdmi v\'fdzkumy, daj\'ed se v\'9aak zjistit pouze s pomoc\'ed modern\'edch p\'f8\'edstroj\'f9. Odkud je tedy z\'edskali Dogoni? Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee v n\'eckolika p\'f8\'edpadech dokonce p\'f8edstihli technicky skv\'ecle vybaven\'e9 a odborn\'ec zdatn\'e9 t\'fdmy astronom\'f9?\par
N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 dosp\'ecli k z\'e1v\'ecru, \'9ee Dogoni jsou d\'ecdici utajovan\'e9 moudrosti star\'e9ho Egypta. Jako jedin\'ed a\'9e dodnes dok\'e1zali uchovat nejtajn\'ecj\'9a\'ed poznatky kn\'ec\'9e\'ed a m\'e1g\'f9 velk\'fdch kultovn\'edch center na Nilu a jsou schopni je reprodukovat v jejich p\'f9vodn\'ed a nezkreslen\'e9 podob\'ec.\par
Auto\'f8i t\'e9to hypot\'e9zy p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee Dogoni ji\'9e p\'f8ed 5 000 lety slou\'9eili fara\'f3n\'f9m, pozd\'ecji ode\'9ali do Libye a odtud sestoupili do Mali. V oblasti Bandiagary \'9eij\'ed prokazateln\'ec ji\'9e od konce 15.stolet\'ed.\par
SOUBOJ HAD\'d9\par
\par
Kdy\'9e byl uv\'e1d\'ecn do sv\'e9ho \'fa\'f8adu proslul\'fd dogonsk\'fd kouzeln\'edk Ana, musel nejprve p\'f8edv\'e9st sv\'e9 nadp\'f8irozen\'e9 schopnosti. Jeden ze sv\'ecdk\'f9 o tom vypr\'e1v\'ed: \'84Onoho ve\'e8era se obloha pot\'e1hla purpurov\'fdm oparem. S padaj\'edc\'ed tmou se na prostranstv\'ed pod mohutn\'fdm baobabem rozho\'f8ela hranice. Zd\'e1li se ozvala hudba. Proces\'ed se bl\'ed\'9eilo zvolna. Vesni\'e8an\'e9 povzbuzovan\'ed rytmem bubn\'f9 se pohupovali v boc\'edch, \'e8asto zastavovali, tan\'e8ili na m\'edst\'ec a p\'f8itom zp\'edvali. Jakmile dorazili k ohni, vytvo\'f8ili kruh a zmlkli. Ana, kter\'fd se m\'ecl ujmout funkce po zem\'f8el\'e9m \'9aamanovi, d\'f9stojn\'ec vkro\'e8il do prostoru oz\'e1\'f8en\'e9ho plameny. V ruce sv\'edral bohat\'ec vy\'f8ez\'e1vanou h\'f9l s \'e8etn\'fdmi magick\'fdmi znaky. Jej\'ed rukoje\'9d tvo\'f8ila hlava podivn\'e9ho vousat\'e9ho hada. Ana mumlal za\'f8\'edkadla a za\'e8al se to\'e8it dokola. Pohyb st\'e1le zrychloval. V jednom okam\'9eiku hodil h\'f9l na zem. M\'edsto n\'ed se ve zv\'ed\'f8en\'e9m prachu objevil \'9eiv\'fd plaz a prchal od ohn\'ec. Vesni\'e8an\'e9 hlasit\'ec vyk\'f8ikli. Had se bl\'ed\'9eil k nim a vztekle sy\'e8el. Ana p\'f8isko\'e8il. Uchopil jej za hlavu a vyhodil vysoko do vzduchu. Jak plaz padal dol\'f9, jeho t\'eclo znehybn\'eclo a p\'f8ist\'e1lo do Anov\'fdch rukou op\'ect v podob\'ec hole. Dav uznale za\'9aum\'ecl: Ana projevil svou magickou moc a pr\'e1vo na p\'f8evzet\'ed \'fa\'f8adu kouzeln\'edka.\ldblquote\par
Prom\'ecna hole v hada a krout\'edc\'edho se plaza zp\'ect v ne\'9eiv\'fd kus d\'f8eva je kouzelnick\'fd \'84majstr\'9atyk\ldblquote , kter\'fd byl v Egypt\'ec p\'f8edv\'e1d\'ecn ji\'9e v dob\'e1ch stavby prvn\'edch pyramid. Pozd\'ecji byl t\'e9m\'ec\'f8 povinn\'fdm \'e8\'edslem v reperto\'e1ru dvorn\'edch m\'e1g\'f9.\par
Kdy\'9e se Izraelit\'e9 pokou\'9aeli p\'f8im\'ect fara\'f3na, aby je propustil ze sv\'fdch slu\'9eeb a povolil jim odchod ze zem\'ec, zvolili na radu Hospodina nejprve mal\'e9 varov\'e1n\'ed.\par
Moj\'9e\'ed\'9a\'f9v bratr \'c1ron hodil p\'f8ed panovn\'edka a jeho slu\'9eebn\'edky svou h\'f9l. Ta se ihned zm\'ecnila v plaz\'edc\'edho se hada.\par
Faraon p\'f8ivolal sv\'e9 mudrce a \'e8arod\'ecje a oni p\'f8edvedli tot\'e9\'9e. Jejich hole, jakmile dopadly na zem, se staly nebezpe\'e8n\'fdmi hady.\par
Egyp\'9dan\'e9 se z vyrovnan\'e9ho stavu neradovali dlouho. \'c1ronova h\'f9l v podob\'ec hada poz\'f8ela hady-hole domorod\'fdch kouzeln\'edk\'f9. Tak o tom vypr\'e1v\'ed bible.\par
Walis Budge v d\'edle Egyptsk\'e1 magie vyslovuje domn\'ecnku, \'9ee tento prastar\'fd kousek nespo\'e8\'edv\'e1 v iluzi, ale v ovl\'e1d\'e1n\'ed pohybu jedovat\'e9ho hada a um\'ecn\'ed navodit u n\'ecj stav strnulosti, tak\'9ee p\'f8ipom\'edn\'e1 h\'f9l v ruce m\'e1ga.\par
Nejde tedy o z\'e1zrak, ale o dokonale zvl\'e1dnut\'e9 um\'ecn\'ed dirigov\'e1n\'ed pohybu zv\'ed\'f8ete.\par
A\'9d u\'9e tomu bylo jakkoliv (p\'f8ipome\'f2me, \'9ee podle m\'edn\'ecn\'ed sou\'e8asn\'fdch krotitel\'f9 je had jedn\'edm z m\'e1la zv\'ed\'f8at, kter\'e9 v\'f9bec nelze ovl\'e1dat), d\'f9le\'9eit\'e9 je, zda se p\'f8edkov\'e9 dogonsk\'fdch kouzeln\'edk\'f9 tomuto um\'ecn\'ed opravdu nau\'e8ili v Egypt\'ec.\par
N\'eckter\'e9 zvyky a m\'fdty jsou velmi podobn\'e9 tradic\'edm zem\'ec na Nilu. \'8a\'e9f dogonsk\'e9 vesnice se naz\'fdv\'e1 Hogon. Jeho tv\'e1\'f8 zdob\'ed dlouh\'e1 bradka, kter\'e1 jako by byla p\'f8esnou kopi\'ed um\'ecl\'fdch vous\'f9 fara\'f3n\'f9.\par
A dal\'9a\'ed shody rostou jako po de\'9ati.\par
Prstence okolo Saturnu \'fadajn\'ec jako prvn\'ed post\'f8ehl Galilei. Kdy\'9e je sv\'fdm dalekohledem uvid\'ecl, vyvedly ho z m\'edry. Domn\'edval se, \'9ee jde o dva satelity na bl\'edzk\'e9 ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze t\'e9to \'fadajn\'ec nejkr\'e1sn\'ecj\'9a\'ed planety slune\'e8n\'ed soustavy. Teprve v roce 1655 se Huygensovi poda\'f8ilo zjistit, \'9ee jde o prstence.\par
Dogoni ov\'9aem o t\'e9to Saturnov\'ec ozdob\'ec v\'ecd\'ed od d\'e1vnov\'ecku. A jeden d\'e1vno zapomenut\'fd n\'e1lez dokazuje, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 z\'f8ejm\'ec tak\'e9. V depozit\'e1\'f8i Egyptsk\'e9ho muzea v K\'e1hi\'f8e je ulo\'9eena st\'e9la o rozm\'ecrech 90 kr\'e1t 70 centimetr\'f9. Jej\'ed st\'e1\'f8\'ed se nepoda\'f8ilo ur\'e8it. Pravd\'ecpodobn\'ec poch\'e1z\'ed z n\'e1lez\'f9 francouzsk\'e9ho archeologa Augusta Ma-rietta, kter\'fd p\'f8es dvacet let prov\'e1d\'ecl vykop\'e1vky p\'f8edev\'9a\'edm v Abydu. V\'fdjev p\'f8edstavuje mu\'9ee s pohledem sto\'e8en\'fdm vzh\'f9ru. Nad jeho hlavou se vzn\'e1\'9a\'ed rud\'fd kulovit\'fd objekt, obto\'e8en\'fd b\'edl\'fdm p\'e1sem. Jeho podoba se soudob\'fdmi vyobrazen\'edmi Saturnu je nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e1.\par
Podle Dogon\'f9 zapo\'e8alo stvo\'f8en\'ed sv\'ecta p\'f8\'edletem bo\'9esk\'e9 bytosti \endash Nomma \endash a \'e8ty\'f8 p\'e1r\'f9 lid\'ed.\par
Egyp\'9dan\'e9 na po\'e8\'e1tek v\'9aeho tak\'e9 stav\'ed jednoho boha a \'e8ty\'f8i bo\'9esk\'e9 man\'9eelsk\'e9 p\'e1ry.\par
Nommova kosmick\'e1 archa m\'ecla 63 odd\'eclen\'ed. P\'f8esn\'ec tolik se jich nach\'e1zelo v pov\'ecstn\'e9m l\'e9taj\'edc\'edm Oku boha Rea.\par
Jin\'e9 okolnosti ale nazna\'e8uj\'ed, \'9ee pova\'9eovat Dogony za pokra\'e8ovatele staroegyptsk\'fdch tradic je p\'f8inejmen\'9a\'edm velmi odv\'e1\'9en\'e9.\par
\par
PAT\'c1LIE S PS\'cd HV\'ccZDOU\par
\par
\'daheln\'fdm kamenem, alfou a omegou dogonsk\'e9 mytologie, je Sirius. Tato jedna z nejjasn\'ecj\'9a\'edch hv\'eczd na obloze se nach\'e1z\'ed v souhv\'eczd\'ed Velk\'e9ho psa. Podle Dogon\'f9 byly pr\'e1v\'ec v t\'ecchto kon\'e8in\'e1ch vesm\'edru naps\'e1ny prvn\'ed str\'e1nky kroniky d\'ecjin lidsk\'e9ho rodu. Legenda vypr\'e1v\'ed, \'9ee okolo Siria ob\'edh\'e1 b\'fdval\'e9, nyn\'ed ji\'9e vyhasl\'e9 otcovsk\'e9 slunce lidstva Po-tolo. Dogoni znaj\'ed p\'f8esnou dr\'e1hu jeho pohybu a jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee jeden ob\'ech trv\'e1 pades\'e1t let.\par
\'84Po-tolo pat\'f8\'ed k nejt\'ec\'9e\'9a\'edm z nebesk\'fdch objekt\'f9,\ldblquote \'f8\'edkaj\'ed ve sv\'fdch m\'fdtech. \'84M\'e1 takovou hustotu, \'9ee ani v\'9aichni lid\'e9 dohromady by neunesli jeho mal\'fd kousek.\ldblquote\par
A kupodivu maj\'ed pravdu. V\'ecdci zjistili, \'9ee se vedle Siria skute\'e8n\'ec pohybuje je\'9at\'ec jedna hv\'eczda, kter\'e1 je b\'edl\'fd trpasl\'edk, tedy kosmick\'e9 t\'ecleso s obrovskou hustotou hmoty. Existence takzvan\'e9ho Siria B je zn\'e1ma od p\'f8edminul\'e9ho stolet\'ed. Prvn\'ed fotografie byly ale po\'f8\'edzeny a\'9e v roce 1970.\par
Astrofyzik\'e1ln\'ed v\'fdzkumy prok\'e1zaly, \'9ee je to hv\'eczda zhruba stejn\'ec hmotn\'e1 jako na\'9ae Slunce, ale jej\'ed pr\'f9m\'ecr \'e8in\'ed pouze 5 400 kilometr\'f9, tak\'9ee hustota jej\'ed hmoty je 90 000kr\'e1t v\'ect\'9a\'ed. V praxi to znamen\'e1, \'9ee pouh\'fd jeden metr krychlov\'fd m\'e1 hmotnost nejm\'e9n\'ec 3 000 tun, podle nov\'ecj\'9a\'edch m\'ec\'f8en\'ed dokonce 20 000 tun. Doba ob\'echu lehce p\'f8esahuje pades\'e1t let.\par
Sirius B nen\'ed ov\'9aem pouh\'fdm okem v\'f9bec vid\'ect a byl objeven teprve s pomoc\'ed siln\'fdch dalekohled\'f9 a slo\'9eit\'fdch v\'fdpo\'e8t\'f9. Dogoni ale ve\'9aker\'e9 jeho \'84technick\'e9 parametry\ldblquote znaj\'ed od d\'e1vnov\'ecku. Jak je to mo\'9en\'e9? Z\'edskali tyto \'fadaje opravdu od Egyp\'9dan\'f9?\par
Astronomov\'e9 ve slu\'9eb\'e1ch fara\'f3n\'f9 v\'ecnovali Siriu neoby\'e8ejn\'ec velkou pozornost. V\'9aeobecn\'ec se traduje, \'9ee jeho v\'fdchod ohla\'9aoval po\'e8\'e1tek z\'e1plav na Nilu.\par
V\'fdznam t\'e9to jasn\'e9 hv\'eczdy byl ale daleko v\'ect\'9a\'ed.\par
Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd ve sv\'e9m d\'edle Bohov\'e9 a kr\'e1lov\'e9 star\'e9ho Egypta p\'ed\'9ae: \'84Egyp\'9dan\'e9 d\'eclili rok na t\'f8i ro\'e8n\'ed obdob\'ed, z nich\'9e ka\'9ed\'e9 m\'eclo \'e8ty\'f8i m\'ecs\'edce po 30 dnech. To d\'e1v\'e1 celkem 360 dn\'ed; k vyrovn\'e1n\'ed se slune\'e8n\'edm rokem p\'f8ipojovali p\'ect dn\'f9 sv\'e1tk\'f9, tak\'9ee jejich kalend\'e1\'f8 m\'ecl 365 dn\'ed. Tento rok se opo\'9e\'efoval proti slune\'e8n\'edmu roku ka\'9edoro\'e8n\'ec zhruba o \'e8tvrt dne, a jeliko\'9e k zaveden\'ed p\'f8estupn\'e9ho roku nedosp\'ecli, byl jejich kalend\'e1\'f8n\'ed rok proti slune\'e8n\'edmu roku za \'e8ty\'f8i roky o jeden den pozadu. Oba tyto roky se se\'9aly teprve za 1 460 let, a to v den, kdy se rann\'ed v\'fdchod Siria shodoval na zem\'ecpisn\'e9 \'9a\'ed\'f8i Mennoferu (Memfidy) s rann\'edm v\'fdchodem Slunce; po uplynut\'ed t\'e9to \'82Siriovy periody\lquote za\'e8\'ednal tedy kalend\'e1\'f8n\'ed a slune\'e8n\'ed rok v jeden den (19.\'e8ervence podle juli\'e1nsk\'e9ho kalend\'e1\'f8e). Zachovaly se z\'e1znamy o n\'eckolika p\'f8\'edpadech t\'e9to shody, je\'9e maj\'ed mimo\'f8\'e1dn\'fd v\'fdznam; umo\'9e\'f2uj\'ed p\'f8epo\'e8\'edtat egyptskou relativn\'ed chronologii na absolutn\'ed data podle v\'fdchoz\'edho roku na\'9aeho letopo\'e8tu. Egyp\'9dan\'e9 si toti\'9e takov\'fd v\'fdchoz\'ed rok nezavedli a ud\'e1losti datovali podle vl\'e1dy jednotliv\'fdch panovn\'edk\'f9.\ldblquote\par
Egyp\'9dan\'e9 o nesouladu kalend\'e1\'f8n\'edho a slune\'e8n\'edho roku zjevn\'ec v\'ecd\'ecli. Ale nevadilo jim, \'9ee vyst\'f8eluj\'ed rychl\'e9 \'9apunty o silvestrovsk\'e9 noci nad pyramidy jednou v zim\'ec a jindy v parn\'e9m l\'e9t\'ec, podle toho, na kdy, zrovna p\'f8ipadl Nov\'fd rok. Za tis\'edcilet\'ed neud\'eclali v\'f9bec nic, aby to zm\'ecnili. P\'f8esto bedliv\'ec sledovali Sirius a jeho periodu.\par
Pro\'e8 si vybrali zrovna tuto hv\'eczdu? Nejstar\'9a\'ed p\'edsemn\'e9 zm\'ednky v Knih\'e1ch pyramid ji naz\'fdvaj\'ed Sobdet a ztoto\'9e\'f2uj\'ed ji se stejnojmennou bohyn\'ed, kter\'e1 byla patronkou nilsk\'fdch z\'e1plav, ochr\'e1nkyn\'ed a pr\'f9vodkyn\'ed mrtv\'fdch a dbala na spr\'e1vn\'e9 o\'e8i\'9a\'9dov\'e1n\'ed a om\'fdv\'e1n\'ed mrtv\'fdch t\'ecl. Spojen\'ed s vodou vypl\'fdvalo z ka\'9edoro\'e8n\'ec opakovan\'fdch z\'e1plav, kter\'e9 do Mennoferu dorazily v\'9edy po\'e8\'e1tkem druh\'e9 poloviny \'e8ervence, tedy v dob\'ec, kdy zde vych\'e1zel Sirius (Sobdet).\par
Tato okolnost ov\'9aem ne\'f8\'edk\'e1 naprosto nic o tom, jak egypt\'9at\'ed astronomov\'e9 p\'f8i\'9ali na tak neoby\'e8ejn\'ec dlouhou a nesm\'edrn\'ec d\'f9le\'9eitou \'84Siriovu periodu\ldblquote . Nejedn\'e1 se p\'f8ece o m\'ecs\'ed\'e8n\'ed f\'e1ze, data rovnodennosti \'e8i slunovraty. Jde o shodu, kter\'e1 se opakuje jen jednou za 1 460 let. Musela uplynout tis\'edcilet\'ed, aby ji kr\'e1lov\'9at\'ed astronomov\'e9 mohli d\'f9kladn\'ec ov\'ec\'f8it. Anebo se pr\'e1v\'ec v onen den shody ofici\'e1ln\'ec zrodila egyptsk\'e1 civilizace a za\'e8aly se ot\'e1\'e8et prvn\'ed listy jej\'edho kalend\'e1\'f8e?\par
Jak v\'edme, Egyp\'9dan\'e9 nem\'ecli \endash jako t\'f8eba Mayov\'e9 (3114 p\'f8. Kr.) \endash \'9e\'e1dn\'fd v\'fdchoz\'ed bod, \'9e\'e1dn\'fd trvale prvn\'ed rok. Klubko \'e8asu neodv\'edjelo st\'e1le del\'9a\'ed nit, na n\'ed\'9e by se, jak jsme zvykl\'ed, postupn\'ec v\'e1zaly uzl\'edky jednotliv\'fdch dat. Egypt\'9at\'ed \'e8asom\'ec\'f8i\'e8i co chv\'edli nit ust\'f8ihli. S n\'e1stupem ka\'9ed\'e9ho nov\'e9ho vl\'e1dce se letopo\'e8et vynuloval. Pov\'ecdomost o n\'ecjak\'e9m zlomov\'e9m okam\'9eiku, kdy to v\'9aechno za\'e8alo, ale zcela jist\'ec existovala. Zd\'e1 se b\'fdt logick\'e9, \'9ee v\'fdst\'f8el ze startovn\'ed pistole, kter\'fd p\'f8inutil kalend\'e1\'f8 k rozb\'echu, zazn\'ecl pr\'e1v\'ec v okam\'9eiku, kdy obyvatel\'e9 Mennoferu mohli u rann\'ed k\'e1vy sledovat na obrazovce oblohy spole\'e8n\'e9 sv\'ecteln\'e9 show Slunce a Siria.\par
Pokud je tomu tak, kdy to bylo? A kdo kn\'ec\'9e\'edm ozn\'e1mil, \'9ee na nebes\'edch pr\'e1v\'ec ude\'f8il den D a kalend\'e1\'f8 a astronomick\'fd \'e8as jsou zrovna v souladu?\par
\'84Pokus\'edme se to zjistit, mil\'fd Watsone.\ldblquote\par
\'84Zhola nemo\'9en\'e9!\ldblquote\par
\'84A pr\'e1v\'ec proto tak l\'e1kav\'e9.\ldblquote\par
\par
P\'ccKN\'cc STAR\'c1 DETEKTIVKA\par
\par
Zp\'ect do hlubin minulosti vedou dv\'ec r\'f9zn\'e9 stopy Pachatel se skr\'fdv\'e1 v jejich pr\'f9se\'e8\'edku.\par
Co pot\'f8ebujeme v\'ecd\'ect?\par
Za prv\'e9: kdy do\'9alo k \'e8inu. Z\'e1kladn\'ed \'fadaje m\'e1me.\par
\'84J\'e1chyme, ho\'ef je do stroje!\ldblquote\par
\'84Jm\'e9nem na\'9aeho psychiatrick\'e9ho \'fastavu se hluboce omlouv\'e1m. K tak politov\'e1n\'edhodn\'e9 ud\'e1losti doch\'e1z\'ed maxim\'e1ln\'ec jednou za\'85\ldblquote \'f8\'edk\'e1 prim\'e1\'f8 Chocholou\'9aek.\par
Ano, ke spole\'e8n\'e9mu v\'fdchodu Slunce a Siria nad Mennoferem doch\'e1z\'ed jednou za 1 460 let. Podle nejmlad\'9a\'edch egyptsk\'fdch z\'e1znam\'f9 se tak stalo v roce 139 po Kr. Od tohoto data je nutn\'e9 za\'f8adit zp\'e1te\'e8ku! Z hlediska na\'9aeho kalend\'e1\'f8e tedy p\'f8ich\'e1zej\'ed v \'favahu roky 1321, 2781, 4241, 5701, 7161, 8621 a dal\'9a\'ed, v\'9aechny samoz\'f8ejm\'ec p\'f8ed Kristem. Rok 1321 p\'f8. Kr. je t\'f8eba vylou\'e8it. Sirius byl sledov\'e1n i p\'f8ed n\'edm. D\'f9kaz n\'e1m o tom zanechal Thutmose III. na kamenn\'e9 desce, kterou archeologov\'e9 vykopali na ostrov\'ec Elefantina. K \'e8inu tedy do\'9alo ji\'9e d\'f8\'edve.\par
Ten, kdo ho sp\'e1chal, vynikal nad jin\'e9. Byl spojov\'e1n s po\'e8\'e1tkem v\'eck\'f9. A sch\'e1z\'ed mu alibi. V kritick\'fd \'e8as se podle sv\'ecdk\'f9 pohyboval pr\'e1v\'ec v Egypt\'ec.\par
Okruh pachatel\'f9 je \'fazk\'fd.\par
Za zakladatele prvn\'ed dynastie je pova\'9eov\'e1n fara\'f3n Meni. N\'eckte\'f8\'ed d\'ecjepisci p\'f8ed n\'ecj kladou pov\'ecstn\'e9ho kr\'e1le \'8akorpiona. Oba vl\'e1dli n\'eckdy v obdob\'ed kolem roku 3000 p\'f8. Kr. s mo\'9enou odchylkou plus minus 150 let \endash podle toho, kter\'fd historik zrovna p\'ed\'9ae u\'e8ebnice. Ka\'9edop\'e1dn\'ec 19.\'e8ervence 2781 p\'f8. Kr. ji\'9e oba, pro egyptsk\'e9 d\'ecjiny tak nepostradateln\'ed p\'e1nov\'e9, pob\'fdvali u sv\'fdch bo\'9esk\'fdch p\'f8edk\'f9 na v\'ec\'e8nosti.\par
K roku 2781 p\'f8. Kr. bychom snad mohli p\'f8i\'f8adit ve\'f8ejnosti zcela nezn\'e1m\'e9ho fara\'f3na Perjebsena. Ten ov\'9aem p\'f8ev\'e1\'9enou \'e8\'e1st sv\'e9ho panov\'e1n\'ed v\'ecnoval krvav\'fdm n\'e1bo\'9eensk\'fdm boj\'f9m a naprosto bezohledn\'e9mu vypalov\'e1n\'ed hrobek sv\'fdch p\'f8edch\'f9dc\'f9. Na astronomick\'e9 hr\'e1tky s \'e8asem nem\'ecl prost\'ec \'e8as.\par
Tak\'9ee i rok 2781 p\'f8. Kr. vypad\'e1v\'e1 spolehliv\'ec ze hry. Jak postupujeme hloub\'ecji do minulosti, nedok\'e1\'9eeme naj\'edt \'9e\'e1dnou dal\'9a\'ed zcela v\'fdjime\'e8nou postavu.\par
Top\'edme se tedy v beznad\'ecji? V\'9aude sam\'e1 voda?\par
Naopak, p\'f8iho\'f8\'edv\'e1!\par
Pod sv\'edcnem b\'fdv\'e1 tma. Pro\'e8 hledat mezi trpasl\'edky, pot\'f8ebujeme giganta?\par
Velmi zvl\'e1\'9atn\'ed postavou egyptsk\'e9ho panteonu je Thowt. Byl pova\'9eov\'e1n za boha moudrosti a u\'e8enosti, vyn\'e1lezce p\'edsma a z\'e1kon\'f9. Knihy pyramid o n\'ecm p\'ed\'9a\'ed jako o tom, \'84\'85 kter\'fd zva\'9euje nebesa, po\'e8\'edt\'e1 hv\'eczdy a m\'ec\'f8\'ed zemi\ldblquote . Provedl v\'fdpo\'e8ty t\'fdkaj\'edc\'ed se \'e8asu a ro\'e8n\'edch obdob\'ed. Byl tedy astronomem a z\'e1rove\'f2 tv\'f9rcem kalend\'e1\'f8e. V\'fdznam jeho jm\'e9na (v p\'f9vodn\'ed podob\'ec Tehuti), zapsan\'e9ho hieroglyfy, se v\'ect\'9ainou vysv\'ectluje jako \'84 Ten, kter\'fd vyva\'9euje\ldblquote .\par
\'84Ten, kter\'fd vyva\'9euje\ldblquote co?\par
Nesoulad v m\'ec\'f8en\'ed \'e8asu? Je v jeho jm\'e9nu za\'9aifrov\'e1no, \'9ee to byl pr\'e1v\'ec Thowt, kdo v\'ecd\'ecl, kdy doch\'e1z\'ed k \'84vyv\'e1\'9een\'ed\ldblquote , tedy k rovnov\'e1ze astronomick\'e9ho a ob\'e8ansk\'e9ho kalend\'e1\'f8e, a p\'f8edal tuto d\'f9le\'9eitou informaci kn\'ec\'9e\'edm? P\'f9sobil v Egypt\'ec zrovna v dob\'ec, kdy Slunce a Sirius vych\'e1zely spole\'e8n\'ec nad Mennoferem?\par
Podle n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'e9ho velekn\'ecze Manehta se Thowt ujal vl\'e1dy v Egypt\'ec n\'eckdy po roce 8670 p\'f8. Kr. Tur\'ednsk\'fd papyrus, poch\'e1zej\'edc\'ed z dob Ramesseho II., kter\'fd p\'f8in\'e1\'9a\'ed seznam egyptsk\'fdch boh\'f9 a panovn\'edk\'f9 s t\'edm souhlas\'ed.\par
K vyvrcholen\'ed Siriovy periody do\'9alo 19. \'e8ervence 8621 p\'f8. Kr., tedy zrovna v dob\'ec, kdy Thowt \'f8\'eddil zemi.\par
Pot\'f8ebujeme dal\'9a\'ed d\'f9kazy? Thowt byl v rozhoduj\'edc\'ed chv\'edli na m\'edst\'ec \'e8inu. Jako nepozemsk\'e1 bytost byl vybaven pot\'f8ebnou technikou a v\'ecdomostmi k astronomick\'e9mu pozorov\'e1n\'ed. A m\'ecl i motiv. Cht\'ecl p\'f8ece lidem v\'ecnovat kalend\'e1\'f8.\par
\'84M\'e1me ho!\ldblquote\par
OBR A TRPASL\'cdK\par
\par
Sir Norman Lockyer, pova\'9eovan\'fd za otce astroacheologie (v\'ecdy zab\'fdvaj\'edc\'ed se astronomick\'fdmi znalostmi star\'fdch civilizac\'ed), si pov\'9aiml podivuhodn\'e9 v\'ecci: star\'9a\'ed egyptsk\'e9 chr\'e1my vykazuj\'ed vysp\'eclej\'9a\'ed astronomick\'e9 znalosti ne\'9e jejich podstatn\'ec mlad\'9a\'ed n\'e1sledovn\'edci.\par
Co z toho vypl\'fdv\'e1?\par
Egypt\'9at\'ed kn\'ec\'9e\'ed dostali od Thowta do v\'ednku ucelen\'fd soubor znalost\'ed, kter\'e9 zna\'e8n\'ec p\'f8edb\'echly svou dobu. Bal\'edk akci\'ed ale postupn\'ec ztr\'e1cel hodnotu. Jeho majitel\'e9 ho prohospoda\'f8ili. Unik\'e1tn\'ed informace nevyu\'9eili k rozvoji, ale postupn\'ec je nechali propadnout do hlubin zapomn\'ecn\'ed.\par
Byli Dogoni jedin\'ed, kdo je uchoval?\par
Mysl\'edm, \'9ee ne. Dokonce jsem p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee je v\'f9bec neznali.\par
Egyp\'9dan\'e9 sledovali Siria kv\'f9li m\'ec\'f8en\'ed \'e8asu, ale o jeho jin\'fdch vlastnostech nem\'ecli ani potuchy.\par
Dogoni naopak tuto hv\'eczdu p\'f8esn\'ec popisuj\'ed, ale pro zm\'ecnu je nezaj\'edm\'e1 Siriova perioda. Jej\'ed praktick\'fd v\'fdznam je toti\'9e na zem\'ecpisn\'e9 \'9a\'ed\'f8ce, kde \'9eij\'ed, nulov\'fd.\par
Oba n\'e1rody disponovaly naprosto r\'f9zn\'fdmi informacemi ze dvou r\'f9zn\'fdch zdroj\'f9. A ty nav\'edc od sebe d\'eclila po\'f8\'e1dn\'ec hlubok\'e1 propast \'e8asu. D\'f9kaz lze vid\'ect p\'f8\'edmo na obloze.\par
Egyp\'9dan\'e9, Babylo\'f2an\'e9, Rekov\'e9 i \'d8\'edman\'e9 hovo\'f8ili o Siriu jako o \'e8erven\'ec zbarven\'e9 hv\'eczd\'ec. Tak\'e9 astronomick\'e9 z\'e1znamy dal\'9a\'edch starov\'eck\'fdch civilizac\'ed potvrzuj\'ed jej\'ed z\'f8eteln\'ec rudou z\'e1\'f8i. A tot\'e9\'9e tvrd\'ed je\'9at\'ec ran\'e9 st\'f8edov\'eck\'e9 manuskripty \endash a\'9e do 6. stolet\'ed po Kr. Astronomick\'fd katalog, kter\'fd sestavil biskup \'d8eho\'f8 Toursk\'fd, p\'f8\'edmo ozna\'e8uje Siria pojmem Rubeola, co\'9e znamen\'e1 Rud\'e1.\par
Jen\'9ee dnes tuto hv\'eczdu vid\'edme jako modrou. Co p\'f8im\'eclo Siria, aby zm\'ecnil svou barvu?\par
Probl\'e9mem se v osmdes\'e1t\'fdch letech zab\'fdval Technick\'fd magaz\'edn.\par
\'84Sirius, kter\'fd se p\'f8i pohledu pouh\'fdm okem jev\'ed jako jedna hv\'eczda, je ve skute\'e8nosti dvojhv\'eczda, bin\'e1rn\'ed syst\'e9m. Jednu slo\'9eku syst\'e9mu tvo\'f8\'ed modrob\'edl\'e1 hv\'eczda (ozna\'e8ovan\'e1 jako Sirius A), druhou slo\'9ekou je slab\'e1 hv\'eczda z t\'f8\'eddy b\'edl\'fdch trpasl\'edk\'f9 (Sirius B), kter\'e1 je poz\'f9statkem do sebe zhroucen\'e9 hv\'eczdy z t\'f8\'eddy rud\'fdch obr\'f9. Ano, pr\'e1v\'ec rud\'fdch a rud\'ec z\'e1\'f8\'edc\'edch! Ot\'e1zka je tedy logick\'e1: Mohl b\'fdt Sirius B je\'9at\'ec p\'f8ed \'e8trn\'e1cti stolet\'edmi rud\'fdm obrem?\par
Dva v\'ecdci z Ruhrsk\'e9 univerzity, Wolfhard Schlosser a Werner Bergman, spo\'e8\'edtali, jak jasn\'fd musel tehdy \'e8erven\'fd Sirius B b\'fdt (za p\'f8edpokladu, \'9ee se Sirius A nezm\'ecnil), aby bylo souhrnn\'e9 sv\'ectlo Siria p\'f8i pohledu ze Zem\'ec na\'e8ervenal\'e9. A zjistili, \'9ee Sirius musel tehdy skute\'e8n\'ec n\'e1dhern\'ec z\'e1\'f8it, je\'9at\'ec mnohem v\'fdrazn\'ecji ne\'9e dnes. Zd\'e1 se, \'9ee slova obdivu k t\'e9to hv\'eczd\'ec ve starov\'eck\'fdch pramenech nejsou nijak p\'f8ehnan\'e1.\par
Dosud si astrofyzikov\'e9 mysleli, \'9ee p\'f8em\'ecna rud\'e9ho obra v b\'edl\'e9ho trpasl\'edka trv\'e1 mnohem d\'e9le ne\'9e \'e8trn\'e1ct stolet\'ed. V z\'e1v\'ecre\'e8n\'e9 f\'e1zi se rud\'ed ob\'f8i v\'fdrazn\'ec rozp\'ednaj\'ed, za\'e8\'ednaj\'ed spalovat helium m\'edsto vod\'edku a pak v obrovsk\'e9 explozi vybuchnou. P\'f8itom se jejich vnit\'f8ek zhrout\'ed do sebe a vytvo\'f8\'ed trpasl\'edka. \'8ee k takov\'e9mu v\'fdvoji zakon\'e8en\'e9mu v\'fdbuchem supernovy do\'9alo, sv\'ecd\'e8\'ed zv\'fd\'9aen\'fd obsah kovu, kter\'fd u Siria nazna\'e8uj\'ed spektr\'e1ln\'ed pozorov\'e1n\'ed.\par
Dogoni se Siriem B spojuj\'ed pojmy b\'edl\'fd, t\'ec\'9ek\'fd a kov. To nem\'f9\'9ee b\'fdt n\'e1hoda.\par
Jestli\'9ee k p\'f8em\'ecn\'ec z rud\'e9ho obra v b\'edl\'e9ho trpasl\'edka do\'9alo a\'9e po 6. stolet\'ed po Kr., pak Dogoni sv\'e9 udivuj\'edc\'ed znalosti rozhodn\'ec nemohli z\'edskat ve starov\'eck\'e9m Egypt\'ec, ale podstatn\'ec pozd\'ecji. I kdy\'9e sami neuv\'e1d\'ecj\'ed ani p\'f8ibli\'9en\'e9 datum, nazna\'e8uj\'ed, \'9ee \'9alo o p\'f8\'edm\'fd kontakt jejich p\'f8edk\'f9 s mimozemsk\'fdmi bytostmi. Jejich velitelem byl Nommo. Pos\'e1dka poch\'e1zela pr\'e1v\'ec z hv\'eczdn\'e9ho spole\'e8enstv\'ed Siria. Dogoni tvrd\'ed, \'9ee v jeho bl\'edzkosti z\'e1\'f8\'ed je\'9at\'ec dal\'9a\'ed objekt, Mal\'e9 slunce \endash hv\'eczda Emme-yatolo, kter\'e1 m\'e1 n\'eckolik satelit\'f9. Existenci tohoto tajemn\'e9ho t\'eclesa v\'ecdci \endash na z\'e1klad\'ec anom\'e1li\'ed ve viditeln\'e9m spektru Siria B \endash mlhav\'ec tu\'9a\'ed, ale spolehliv\'e9 d\'f9kazy za t\'edm v rukou nemaj\'ed. A o planet\'e1ch v t\'e9to \'e8\'e1sti vesm\'edru nev\'ecd\'ed v\'f9bec nic.\par
KOSMICK\'c1 ARCHA\par
\par
Francouzsk\'fd etnograf Marceul Griaule, kter\'fd v t\'f8ic\'e1t\'fdch letech 20. stolet\'ed sb\'edral legendy Dogon\'f9, po\'f8\'eddil na z\'e1kl\'e1d\'ec poznatk\'f9 z rozhovor\'f9 se slep\'fdm starcem Ogotommelim n\'e1\'e8rtek tzv. archy, l\'e9taj\'edc\'edho plavidla, v n\'ecm\'9e Nommo a jeho druhov\'e9 sestoupili. Jej\'ed vzhled byl fascinuj\'edc\'ed, a p\'f8esto pro n\'e1s jaksi d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1m\'fd.\par
Archa m\'ecla kruhovou z\'e1kladnu. Ke \'e8tvercov\'e9 st\'f8e\'9ae stoupalo po ka\'9ed\'e9 stran\'ec osm schod\'f9 a naho\'f8e se jako hromosvod ty\'e8il bodec, vyr\'f9staj\'edc\'ed z ku\'9eele, jeho\'9e st\'ecny jako by byly vytvo\'f8eny smotan\'fdm lanem. S podobn\'fdm tvarem se m\'f9\'9eeme dodnes setkat u majest\'e1tn\'edch d\'e1gob na Sr\'ed Lance, u \'e8etn\'fdch stup v Nep\'e1lu, Barm\'ec, Thajsku a v Indon\'e9sii, v komplexu n\'eckter\'fdch chr\'e1m\'f9 na jihu Indie a \'e8\'e1ste\'e8n\'ec tak\'e9 u st\'f8edoamerick\'fdch pyramid. Velmi \'e8asto jsou tyto stavby spojov\'e1ny s pov\'ecstmi o l\'e9taj\'edc\'edch stroj\'edch z vesm\'edru.\par
\'84Kdy\'9e se archa po p\'f8ekon\'e1n\'ed kosmick\'e9ho prostoru p\'f8ibl\'ed\'9eila k Zemi, stala se na\'e8as jej\'edm satelitem,\ldblquote vypr\'e1v\'ecl Ogotommeli. Pro\'e8 Nommo v\'e1hal a ihned nep\'f8ist\'e1l nev\'edme. Dogoni ale naprosto p\'f8esn\'ec popisuj\'ed podivn\'fd pohyb archy na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze a jej\'ed nezvyklou rotaci, kter\'e1 vytv\'e1\'f8ela dvojitou spir\'e1lu.\par
\'84Byla na nebi od jednoho obzoru k druh\'e9mu jako duha. Houpala se od v\'fdchodu k z\'e1padu a nakl\'e1n\'ecla se k severu a potom zase k jihu. Pot\'e9 se snesla na m\'edsto, kde se dnes nach\'e1z\'ed jezero Debo.\ldblquote\par
Na nedalek\'e9m pahorku Gurao jsou dosud jako pam\'e1tn\'edky vzty\'e8eny dva menhiry symbolizuj\'edc\'ed Siria a Slunce a opod\'e1l na kamenn\'e9 st\'ecn\'ec dal\'9a\'edho dolomenu je kresba archy.\par
Menhiry p\'f8ipom\'ednaj\'ed dvojici tradi\'e8n\'edch obelisk\'f9, stoj\'edc\'edch p\'f8ed egyptsk\'fdmi chr\'e1my. Dogoni tak\'e9 vytv\'e1\'f8ej\'ed nejv\'ect\'9a\'ed masky na sv\'ect\'ec, p\'f8es p\'ect metr\'f9 vysok\'e9 sirige. kter\'e9 tvar obelisk\'f9 dokonale napodobuj\'ed. Pr\'e1v\'ec tyto zvyky podporovaly dojem, \'9ee Dogoni poch\'e1zej\'ed z Egypta.\par
O samotn\'e9m p\'f8ist\'e1n\'ed se traduje podivn\'e1 zv\'ecst. Archa pr\'fd byla spu\'9at\'ecna otvorem v nebi na m\'ecd\'ecn\'e9m \'f8et\'eczu anebo lanu. Teprve po dlouh\'e9 dob\'ec, kdy\'9e u\'9e lid\'e9 a v\'9aechny dal\'9a\'ed bytosti vystoupili a v\'9ae pot\'f8ebn\'e9 byl vylo\'9eeno, Amma vyt\'e1hl \'f8et\'ecz zp\'ect do nebe a to se uzav\'f8elo. Podobn\'fd proces se opakoval p\'f8i ka\'9ed\'e9 z n\'eckolika dal\'9a\'edch cest.\par
Zvl\'e1\'9atn\'ed formulace, nen\'ed-li\'9e pravda? Znamen\'e1 to, \'9ee archa byla v\'fdsadkov\'fdm modulem, kter\'fd s pomoc\'ed jak\'e9hosi za\'f8\'edzen\'ed visel pod obrovskou mate\'f8skou kosmickou lod\'ed? Nazna\'e8uje zkazka o lanu pouze to, \'9ee archa udr\'9eovala kontakt s m\'edstem, odkud p\'f8ilet\'ecla, nap\'f8\'edklad prost\'f8ednictv\'edm r\'e1diov\'fdch vln? Anebo se zde vypr\'e1v\'ed o symbolick\'e9m spojen\'ed bo\'9esk\'e9ho s lidsk\'fdm kter\'e9 se p\'f8eru\'9ailo?\par
Stejn\'ec nepochopiteln\'e9 informace nach\'e1z\'edme i u jin\'fdch africk\'fdch n\'e1rod\'f9. Fipov\'e9 z jihoz\'e1padn\'ed Tanzanie a Tutsiov\'e9 ze Rwandy \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee jejich p\'f8edkov\'e9 sestoupili z oblohy po lan\'ec. Ke\'f2\'9at\'ed Masajov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee na po\'e8\'e1tku byly zem\'ec a nebe spojeny provazem, po n\'ecm\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed b\'f9h pos\'edlal dol\'f9 dobytek. Zulov\'e9 vypr\'e1v\'ecj\'ed o synovi nejvy\'9a\'9a\'edho boha, kter\'fd byl spu\'9at\'ecn d\'edrou v nebes\'edch na pupe\'e8n\'ed \'9a\'f2\'f9\'f8e. Stejn\'fdm zp\'f9sobem byla na zemi dopravena i jeho \'9eena. Pot\'e9 b\'f9h \'9a\'f2\'f9ru vyt\'e1hl a d\'edru v nebi uzav\'f8el. Podle Jorub\'f9 lidstvo vzniklo v kosmu a dol\'f9 bylo sesl\'e1no po pavou\'e8\'edm vl\'e1knu. Jeho p\'f8etr\'9een\'edm se ztratila mo\'9enost n\'e1vratu. V mytologii kmene Fadzulu, ob\'fdvaj\'edc\'edho jih Kamerunu a Gabun, nalezneme podobn\'e9 sv\'ecdectv\'ed. P\'f9vodn\'ec se pr\'fd bohov\'e9 a lid\'e9 mohli n\'e1v\'9at\'ecvovat, oba tak r\'f9znorod\'e9 sv\'ecty spojovalo lano, ale pak p\'f8i\'9ala hyena a lano p\'f8ekousla. Kontakt se tak nen\'e1vratn\'ec p\'f8eru\'9ail. A tot\'e9\'9e si vypr\'e1v\'ecj\'ed obyvatel\'e9 \'fadol\'ed B\'edl\'e9ho Nilu.\par
P\'f8i t\'e9to p\'f8ehl\'eddce zd\'e1nliv\'ec fantasmagorick\'fdch legend nelze nevzpomenout rom\'e1novou vizi proslul\'e9ho A.C.Clarka, v n\'ed\'9e je orbit\'e1ln\'ed stanice p\'f8ipout\'e1na k zemi lanem, po n\'ecm\'9e jsou nahoru dopravov\'e1ni jak lid\'e9, tak pot\'f8ebn\'fd n\'e1klad.\par
DUCHOV\'c9 VOD\par
\par
Nommo se sv\'fdm vzhledem podstatn\'ec li\'9ail od lidsk\'e9 rasy. Byl jak\'fdmsi k\'f8\'ed\'9eencem humanoidn\'ed bytosti a ryby. I kdy\'9e byl schopn\'fd pohybovat se po sou\'9ai, jeho mate\'f8sk\'fd \'9eivel byla voda. Prsty na rukou m\'ecl mezi prvn\'edmi \'e8l\'e1nky srostl\'e9 a na ploch\'fdch nohou m\'ecl plovac\'ed bl\'e1ny. Stopy, kter\'e9 zanech\'e1val v prachu, pr\'fd p\'f8ipom\'ednaly \'84otisk m\'ecd\'ecn\'e9ho sand\'e1lu\ldblquote . Kon\'e8etiny nem\'ecly klouby.\par
Jedna z legend vypr\'e1v\'ed, \'9ee Nommova \'9eena p\'f8istihla zlod\'ecje a cht\'ecla jej zas\'e1hnout \'84bleskem\ldblquote \endash let\'edc\'edm sv\'ectlem. V\'fdte\'e8n\'edk se v\'e8as ukryl za kov\'e1\'f8sk\'e9 m\'ecchy a nemohl b\'fdt zasa\'9een. Do pron\'e1sledov\'e1n\'ed se musel vlo\'9eit samotn\'fd Nommo se svou je\'9at\'ec stra\'9an\'ecj\'9a\'ed zbran\'ed, ale i on minul c\'edl. Ne\'9a\'9dastn\'edk na \'fat\'ecku uklouzl na bl\'e1t\'ec a pol\'e1mal si ruce i nohy, kter\'e9 byly p\'f9vodn\'ec rovn\'e9 a bez kloub\'f9, stejn\'ec jako u Nomma a jeho pos\'e1dky. Od t\'ecch dob maj\'ed lid\'e9 lokty a kolena.\par
Nesna\'9e\'ed se tento m\'fdtus zd\'f9raznit odli\'9anost fyziologick\'fdch znak\'f9 lid\'ed a jejich kosmick\'fdch host\'f9? Nav\'edc zde najdeme je\'9at\'ec jednu pozoruhodnou informaci. Bohov\'e9 obda\'f8en\'ed z\'e1zra\'e8nou moc\'ed nemaj\'ed obvykle probl\'e9m trefit se do \'e8ern\'e9ho. Jestli\'9ee Nommo ani jeho \'9eena zlod\'ecje nezas\'e1hli, pak mus\'edme za\'e8\'edt lehce pochybovat o jejich bo\'9esk\'e9m p\'f9vodu. Z\'e1rove\'f2 tato roztomil\'e1 neschopnost mocn\'fdch podporuje v\'ecrohodnost cel\'e9 historky. I p\'f8edstavitel\'e9 vysp\'ecl\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace se sv\'fdmi z\'e1zra\'e8n\'fdmi zbran\'ecmi mohou p\'f8ece minout c\'edl.\par
Sumersko-akkadsk\'e1 mytologie vypr\'e1v\'ed o podobn\'fdch tvorech, jako byl Nommo. V \'e8asech p\'f8ed potopou se pr\'fd na Zemi objevilo sedm hybridn\'edch bytost\'ed, nap\'f9l ryb, nap\'f9l lid\'ed, kter\'e9 sezn\'e1mily lidstvo se z\'e1klady civilizace. Jednou z nich byl \'d3ann\'e9s. Zaostal\'e9, jako zv\'ec\'f8 \'9eij\'edc\'ed obyvatele Babylonie vyu\'e8oval v\'ecd\'e1m, um\'ecn\'ed, \'f8emesl\'f9m a zem\'ecd\'eclstv\'ed. Hovo\'f8il \'f8e\'e8\'ed lid\'ed, ale jeho mate\'f8sk\'e9mu jazyku nikdo nerozum\'ecl. \'d3ann\'e9s zase nemohl po\'9e\'edvat pozemskou stravu. Sumersk\'fd v\'fdznam jeho jm\'e9na je nejasn\'fd, v akkad\'9atin\'ec je snad odvozeno od pojmu mudrc \'e8i mistr a v syr\'9atin\'ec znamen\'e1 \'84ciz\'ed\ldblquote , \'84odjinud\ldblquote .\par
Rozs\'e1hlou zpr\'e1vu o \'d3ann\'e9sov\'ec \'e8innosti n\'e1m zanechal B\'e9r\'f3ssos. Tento vzd\'eclan\'fd kn\'ecz babylonsk\'e9ho chr\'e1mu boha B\'e9la-Marduka se narodil pravd\'ecpodobn\'ec okolo roku 340 p\'f8. Kr. a je autorem t\'f8\'edd\'edln\'e9ho spisu Babyloniaka. O \'d3ann\'e9sovi mimo jin\'e9 napsal:\par
\'84V Babylonii se se\'9ael velk\'fd po\'e8et p\'f8\'edslu\'9an\'edk\'f9 rozmanit\'fdch kmen\'f9. \'8eili bez \'f8\'e1du, divoce jako zv\'ed\'f8ata. V prvn\'edm roce sestoupen\'ed kr\'e1lovstv\'ed z nebes vy\'9ael z mo\'f8e, kter\'e9 hrani\'e8ilo s Babylonii, rozumem nadan\'fd netvor jm\'e9nem \'d3ann\'e9s. M\'ecl ryb\'ed t\'eclo. Pod ryb\'ed hlavou se v\'9aak dala rozeznat je\'9at\'ec jedna lidsk\'e1. M\'ecl tak\'e9 lidsk\'e1 chodidla, kter\'e1 vyr\'f9stala z ocasu, a um\'ecl rozmlouvat s lidmi. Jeho obraz se dochoval dodnes. Bytost pob\'fdvala p\'f8es den mezi lidmi, ale nic nejedla. U\'e8ila lidi ps\'e1t, p\'f8ed\'e1vala jim v\'ecdy a tak\'e9 r\'f9zn\'e1 um\'ecn\'ed. Nau\'e8ila je, jak budovat m\'ecsta a stav\'ect svatyn\'ec, jak uspo\'f8\'e1dat pr\'e1vo a m\'ec\'f8it zemi. Uk\'e1zala lidem, jak zas\'e9vat a sb\'edrat ovoce, a tak\'e9 v\'9ae, co slou\'9e\'ed k uspokojen\'ed ka\'9edodenn\'edch pot\'f8eb. P\'f8i z\'e1padu slunce se bytost vracela do vody a noci str\'e1vila v mo\'f8i.\ldblquote\par
Text dod\'e1v\'e1, \'9ee dal\'9a\'ed bo\'9e\'9at\'ed lid\'e9-ryby p\'f8ich\'e1zeli na sou\'9a ze z\'e1kladny, plovouc\'ed po dne\'9an\'edm Arabsk\'e9m mo\'f8i.\par
Jak tomu m\'e1me rozum\'ect? Nosil \'d3ann\'e9s skafandr vyvol\'e1vaj\'edc\'ed dojem leskl\'e9 \'9aupinat\'e9 ryb\'ed k\'f9\'9ee, nebo to byla jeho p\'f8irozen\'e1 podoba?\par
V\'edme nejm\'e9n\'ec o dvou chr\'e1mech, v nich\'9e byly uct\'edv\'e1ny \'d3ann\'e9sovy sochy a jeho starov\'eck\'e9 vyobrazen\'ed bylo vystaveno i v bagd\'e1dsk\'e9m muzeu. Vid\'edme na n\'ecm bytost s postavou \'e8lov\'ecka. Nad lidskou tv\'e1\'f8\'ed se klene hlava ryby, jej\'ed\'9e dlouh\'e9 \'9aupinat\'e9 t\'eclo i s ploutvemi tvo\'f8\'ed \'e8\'e1st mu\'9eov\'fdch zad a spou\'9at\'ed se a\'9e t\'e9m\'ec\'f8 k jeho podkolenn\'edm jamk\'e1m. Ti dva jsou ka\'9ed\'fd s\'e1m \endash a z\'e1rove\'f2 jedno. Je to k\'f8\'ed\'9eenec, i kdy\'9e m\'e1te na prvn\'ed pohled dojem, \'9ee si \'e8lov\'eck pouze nasadil hlavu ryby jako masku a p\'f8es z\'e1da si p\'f8ehodil k\'f9\'9ei se \'9aupinami.\par
Historick\'e9 zpr\'e1vy o inteligentn\'edch oboj\'9eiveln\'fdch stvo\'f8en\'edch vyvol\'e1vaj\'ed ot\'e1zku, co bylo p\'f8\'ed\'e8inou jejich tak neobvykl\'e9ho vzhledu. Ustrnuli v polovin\'ec cesty sv\'e9ho v\'fdvoje z p\'f9vodn\'ec vodn\'edch \'9eivo\'e8ich\'f9, nebo to byly pr\'e1v\'ec naopak na sou\'9ai \'9eij\'edc\'ed humanoidn\'ed bytosti, kter\'e9 se rozhodly k n\'e1vratu do mo\'f8e?\par
Star\'e1 \'f8eck\'e1 b\'e1je vypr\'e1v\'ed o velk\'e9 skupin\'ec lid\'ed, \'9eij\'edc\'edch na ostrov\'ec, kter\'fd zcela zni\'e8ila \'9eiveln\'ed katastrofa. \'8eili na mo\'f8i. Jejich t\'ecla se nov\'e9 situaci postupn\'ec p\'f8izp\'f9sobovala, a\'9e se p\'f8etvo\'f8ila v delf\'edny. Sc\'e9ny jak vyst\'f8i\'9een\'e9 z Vodn\'edho sv\'ecta nemus\'ed b\'fdt pouze fantazi\'ed filma\'f8\'f9.\par
V\'ecdci zjistili, \'9ee mozek delf\'edna je t\'e9m\'ec\'f8 o \'e8tvrtinu v\'ect\'9a\'ed ne\'9e mozek \'e8lov\'ecka. Svou strukturou si jsou velmi podobn\'e9. Delf\'edn m\'e1 ov\'9aem v mozkov\'e9 k\'f9\'f8e mnohem v\'edce z\'e1hyb\'f9 a vr\'e1sek a tak\'e9 \'9aed\'e1 substance jeho mozku vykazuje v\'edce nervov\'fdch bun\'eck ne\'9e u \'e8lov\'ecka. M\'e1 tedy vysok\'e9 p\'f8edpoklady b\'fdt inteligentn\'ed, snadno se u\'e8it a rozv\'edjet schopnost abstraktn\'edho my\'9alen\'ed. Jeho psychika umo\'9e\'f2uje pro\'9e\'edvat siln\'e9 emoce.\par
Po\'e8\'edta\'e8ov\'e1 simulace prov\'ec\'f8ovala, co by se stalo s \'e8lov\'eckem, a p\'f8edev\'9a\'edm s jeho lebkou, kdyby byl vystaven vlivu vodn\'edho proudu \endash pochopiteln\'ec po dobu milion\'f9 let. Po\'e8\'edta\'e8, kter\'fd vzal v \'favahu v\'9aechny z\'e1kony aerodynamiky a biologie, zjistil, \'9ee by v oceanick\'fdch podm\'ednk\'e1ch lebka \'e8lov\'ecka dostala tvar lebky delf\'edna. Stejn\'ec tak by se i na\'9ae t\'ecla p\'f8izp\'f9sobila \'9eivotu ve vod\'ec. Nohy by se nejprve pokryly plovac\'edmi bl\'e1nami, kter\'e9 by pozd\'ecji srostly v ocasn\'ed ploutev. Podobnou zm\'ecnu v bo\'e8n\'ed ploutve by prod\'eclaly ruce. Ve tv\'e1\'f8i by se zm\'ecnil p\'f8edev\'9a\'edm nos, \'e8elo by ustupovalo dozadu, o\'e8i by sestoupily do stran.\par
Pokus jasn\'ec prok\'e1zal, \'9ee ze v\'9aech savc\'f9 na zemi by p\'f8ijal tvar delf\'edna pouze \'e8lov\'eck.\par
Paleontologov\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee delf\'edni v d\'e1vn\'e9 minulosti vystoupili z oce\'e1nu a \'9eili na sou\'9ai. Pak je cosi p\'f8inutilo k n\'e1vratu. Prod\'eclali podobn\'fd \'84comeback\ldblquote i oboj\'9eiveln\'e9 bytosti z kosmu?\par
OKRUH SE ZU\'8eUJE\par
\par
Podle Dogon\'f9 se Nommov\'e9 dok\'e1zali pohybovat na sou\'9ai, ale voda byla nezbytnou sou\'e8\'e1st\'ed jejich \'9eivota. Vraceli se do mo\'f8e stejn\'ec jako \'d3ann\'e9s. Tato \'e8\'e1st m\'fdtu mimod\'eck up\'f8es\'f2uje, kdy vlastn\'ec k p\'f8\'edletu Nommovy archy do\'9alo.\par
V\'edme, \'9ee Dogoni od sklonku 15. stolet\'ed ob\'fdvaj\'ed oblast Bandiagary. Jde o such\'e9 vnitrozemsk\'e9 \'fazem\'ed. K mo\'f8i je p\'eckn\'ec daleko. Nommov\'e9 tedy museli sestoupit k Dogon\'f9m, kdy\'9e je\'9at\'ec \'9eili ve sv\'e9m p\'f8edchoz\'edm s\'eddle, pravd\'ecpodobn\'ec n\'eckde na pob\'f8e\'9e\'ed Guinejsk\'e9 z\'e1toky.\par
Ale z\'e1rove\'f2 to muselo b\'fdt a\'9e v dob\'ec, kdy ji\'9e byl Sirius b\'edl\'fdm trpasl\'edkem, tedy a\'9e po 6. stolet\'ed po Kr.\par
Naj\'edt odpov\'ecdi na v\'9aechny vzru\'9auj\'edc\'ed ot\'e1zky okolo tajemn\'fdch Nomm\'f9 nen\'ed snadn\'e9. Dogonsk\'e9 m\'fdty jsou nesm\'edrn\'ec rozs\'e1hl\'e9 a komplikovan\'e9. Sta\'f8e\'9ainov\'e9 si je p\'f8ed\'e1vaj\'ed pouze \'fastn\'edm pod\'e1n\'edm a dopl\'f2uj\'ed je spoustou n\'e1kres\'f9 a tajemn\'fdch obrazc\'f9. Ne v\'9aechny se zat\'edm poda\'f8ilo rozlu\'9atit. A nav\'edc \endash kmen \'f8adu sv\'fdch udivuj\'edc\'edch astronomick\'fdch znalost\'ed velmi p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9e\'ed. M\'f9\'9eete v dogonsk\'fdch vesnic\'edch pob\'fdvat cel\'e9 t\'fddny, z\'edskat p\'f8\'e1tele, a p\'f8esto p\'f8i pokusech o debatu na toto t\'e9ma ustavi\'e8n\'ec nar\'e1\'9eet na hradbu zarputil\'e9ho ml\'e8en\'ed. A kdy\'9e p\'f8ece jen n\'ecco prozrad\'ed, vyvol\'e1 to jen dal\'9a\'ed rozpaky.\par
P\'f8i startu anebo p\'f8ist\'e1n\'ed kosmick\'e9 lodi je velmi d\'f9le\'9eit\'e9, aby byl sm\'ecr letu stejn\'fd jako sm\'ecr ot\'e1\'e8en\'ed nebesk\'e9ho t\'eclesa. Dogoni tomu \'f8\'edkaj\'ed vyda\'f8en\'e9 man\'9eelstv\'ed a velmi d\'f9kladn\'ec a p\'f8esn\'ec je popisuj\'ed a ilustruj\'ed podrobn\'fdmi n\'e1kresy. Pro\'e8 tento technick\'fd detail meziplanet\'e1rn\'edch let\'f9 tak zaujal negramotn\'e9 zem\'ecd\'eclce? Odkud v\'ecd\'ed, \'9ee \'84nevyda\'f8en\'e9 man\'9eelstv\'ed\ldblquote , tedy rozd\'edln\'e9 sm\'ecry letu a ot\'e1\'e8en\'ed planety, m\'f9\'9ee p\'f8in\'e9st spoustu pot\'ed\'9e\'ed? Pamatuj\'ed si snad tuto skute\'e8nost d\'edky sv\'fdm p\'f8edk\'f9m, kte\'f8\'ed m\'ecli p\'f8\'edm\'fd kontakt s daleko rozvinut\'ecj\'9a\'ed civilizac\'ed?\par
\'84Ano,\ldblquote odpov\'eddaj\'ed Dogoni, \'84m\'e1me o tom z\'e1kladn\'ed d\'f9kazy ve velk\'e9m po\'e8tu.\ldblquote\par
Ty jsou pr\'fd ukryty ve skaln\'ed sluji, kde se nav\'edc nach\'e1zej\'ed i poz\'f9statky Nommovy v\'fdpravy a n\'eckter\'e9 p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 lid\'e9 obdr\'9eeli darem od sv\'fdch kosmick\'fdch n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9. Mimo jin\'e9 lze pr\'fd z t\'e9to jeskyn\'ec pozorovat Po-tolo a dal\'9a\'ed vesm\'edrn\'e1 t\'eclesa. Znamen\'e1 to, \'9ee jsou zde ukryty p\'f8\'edstroje umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed kontakt i se vzd\'e1len\'fdmi, n\'e1m dosud nep\'f8\'edstupn\'fdmi oblastmi kosmu?\par
Na tuto ot\'e1zku dosud nezn\'e1me odpov\'ec\'ef. Dogoni tajemstv\'ed jeskyn\'ec p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9e\'ed. O jej\'ed p\'f8esn\'e9 poloze v\'ed jen \'fazk\'fd krou\'9eek zasv\'eccenc\'f9.\par
\par
III. P\'d8\'cdLI\'8a MNOHO MUMI\'cd\par
\par
Za posledn\'edm n\'e1v\'9at\'ecvn\'edkem ji\'9e d\'e1vno zaklaply dve\'f8e. Noc dob\'echla do poloviny p\'f8edepsan\'e9 trasy. M\'ecsto sp\'ed. P\'f8ed rozlo\'9eitou budovou muzea se kym\'e1cej\'ed mohutn\'e9 stromy. V\'ectve pod n\'e1porem v\'ectru st\'e9naj\'ed a teskn\'ec kv\'edl\'ed. Zpoza obzoru se jako hroziv\'ed jezdci z apokalypsy \'9eenou chmurn\'e1 mra\'e8na. Blesky opakovan\'ec protnou ztemn\'eclou oblohu. Ohlu\'9auj\'edc\'ed dun\'ecn\'ed hromu pronikne do rozlehl\'e9ho s\'e1lu.\par
Hl\'edda\'e8 se instinktivn\'ec oto\'e8\'ed k oknu. Ohniv\'e9 st\'f8ely Boha bou\'f8e sj\'ed\'9ed\'ecj\'ed k zemi. Jejich odlesk na okam\'9eik oz\'e1\'f8\'ed velkou prosklenou vitr\'ednu. Na jej\'edm dn\'ec spo\'e8\'edv\'e1 mumie. Vpadl\'e1 temn\'e1 tv\'e1\'f8 m\'e1 lehce pootev\'f8en\'e1 \'fasta. Trup kryj\'ed posledn\'ed zbytky obinadel, ale kon\'e8etiny byly p\'f8i v\'fdzkumu uvoln\'ecny. V ostr\'e9m sv\'ectle rozl\'edcen\'fdch nebes se zd\'e1, \'9ee se kostnat\'e9 prsty ruky nepatrn\'ec pohnuly.\par
Hl\'edda\'e8 si mumie nev\'9a\'edm\'e1. Projde kolem n\'ed, jako ji\'9e tis\'edckr\'e1t. Letmo zkontroluje zbytek s\'e1lu a zam\'ed\'f8\'ed k dal\'9a\'ed expozici. Za jeho z\'e1dy se ozve pronikav\'e9 \'f8in\'e8en\'ed.\par
Hl\'edda\'e8 ztuhne. Pak se pomalu oto\'e8\'ed a nam\'ed\'f8\'ed p\'f8ed sebe baterku. Jej\'ed sv\'ectlo oz\'e1\'f8\'ed p\'f8evr\'e1cenou vitr\'ednu. Sklen\'ecn\'fd poklop se rozt\'f8\'ed\'9atil. St\'f8epy le\'9e\'ed na podlaze, v\'9aude okolo. A proud paprsk\'f9 odhal\'ed je\'9at\'ec n\'ecco.\par
Vitr\'edna je pr\'e1zdn\'e1. Mumie zmizela.\par
Hl\'edda\'e8 se nech\'e1pav\'ec rozhl\'e9dne okolo. Ve tm\'ec za jeho z\'e1dy se cosi pohybuje. Prostorem zn\'ed bl\'ed\'9e\'edc\'ed se d\'ecsiv\'e9 \'9aourav\'e9 kroky\'85\par
\par
Horory, v nich\'9e je hlavn\'ed \'84hrdinkou\ldblquote mumie, probuzen\'e1 ze sv\'e9ho letit\'e9ho sp\'e1nku, ji\'9e po desetilet\'ed \'fasp\'ec\'9an\'ec pln\'ed pokladny kin. A i kdy\'9e nelze pop\'f8\'edt, \'9ee n\'eckter\'e9 mumifikovan\'e9 ostatky, st\'f8e\'9een\'e9 z\'e1hrobn\'ed kletbou, skute\'e8n\'ec p\'f8inesly sv\'fdm objevitel\'f9m \'e8etn\'e9 trable, zdravotn\'ed pot\'ed\'9ee a mnohdy i smrt (Egyptsk\'e9 z\'e1hady, 1.d\'edl), zd\'e1 se, \'9ee egyptsk\'e1 posedlost konzervovat ostatky zesnul\'fdch i t\'ecla mrtv\'fdch zv\'ed\'f8at v sob\'ec skr\'fdv\'e1 je\'9at\'ec n\'ecjak\'e1 dal\'9a\'ed hr\'f9zn\'e1 tajemstv\'ed.\par
\par
NA V\'cc\'c8N\'c9 \'c8ASY\par
\par
Na sklonku roku 2003 archeologov\'e9 ohl\'e1sili objev doposud nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e9 mumie. V pou\'9ati nedaleko K\'e1hiry odkryli dvacet cihlov\'fdch hrobek, postaven\'fdch v letech 3100 a\'9e 2890 p\'f8. Kr. V jedn\'e9 z nich le\'9eela \'e8ern\'e1 d\'f8ev\'ecn\'e1 truhla, zdoben\'e1 hust\'fdmi p\'e1sy hieroglyf\'f9 a zpodobn\'ecn\'edm boha Anuba. Uvnit\'f8 spo\'e8\'edvaly lidsk\'e9 ostatky. Kosti a zbytky k\'f9\'9ee pokr\'fdvala prysky\'f8ice, kter\'e1 se u\'9e\'edvala p\'f8i mumifikaci. \'d8editel Egyptsk\'e9 nejvy\'9a\'9a\'ed rady pro pam\'e1tky Zah\'ed Hawass prohl\'e1sil, \'9ee je to nejstar\'9a\'ed doklad mumifikace v Egypt\'ec. Tento zvyk uchov\'e1v\'e1n\'ed mrtv\'fdch se zde tedy praktikoval ji\'9e p\'f8ed 5 000 lety \endash a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec d\'f8\'edve.\par
\'84Nev\'edme, co p\'f8ivedlo starov\'eck\'e9 Egyp\'9dany k odv\'e1\'9en\'e9 my\'9alence, \'9ee lze \'e8elit p\'f8irozen\'e9mu procesu rozkladu a zachovat t\'ecla zesnul\'fdch pro v\'ec\'e8nost. Inspiraci jim z\'f8ejm\'ec poskytla prehistorick\'e1 pou\'9atn\'ed poh\'f8ebi\'9at\'ec, kde p\'f8i hlouben\'ed hrobov\'fdch jam \'e8as od \'e8asu nar\'e1\'9eeli na ostatky d\'e1vno pochovan\'fdch lid\'ed. Tito mrtv\'ed, ukl\'e1dan\'ed do zem\'ec ve skr\'e8en\'e9 poloze, jako by jen spali, m\'ecli dokonale zachovanou poko\'9eku, vlasy a dokonce i nehty. Zachr\'e1nilo je p\'f8irozen\'e9 vysou\'9aen\'ed \endash pokud byl zesnul\'fd v\'e8as ulo\'9een do hork\'e9ho p\'edsku, zabra\'f2uj\'edc\'edho hnilobn\'fdm proces\'f9m, t\'eclo se ocitlo v uzav\'f8en\'e9m anaerobn\'edm prost\'f8ed\'ed, kter\'e9 je rychle zbavilo v\'9aech tekutin. Po vysu\'9aen\'ed z\'edsk\'e1vali mrtv\'ed podstatn\'ec tmav\'9a\'ed barvu a z\'f8eteln\'ec ub\'fdvali na v\'e1ze, p\'f8esto si v\'9aak zachov\'e1vali osobit\'e9, lidsk\'e9 rysy,\ldblquote uv\'e1d\'ed britsk\'e1 egyptolo\'9eka Joyce Tyldesleyov\'e1 a ve sv\'fdch Stru\'e8n\'fdch d\'ecjin\'e1ch mumifikace d\'e1le p\'ed\'9ae \'84Nejran\'ecj\'9a\'ed pokusy starov\'eck\'fdch balzamova\'e8\'f9 p\'f8ipom\'ednaj\'ed sp\'ed\'9ae povrchn\'ed kosmetick\'e9 \'fapravy. Tvar t\'ecla se uchov\'e1val velmi jednodu\'9ae \endash mumifik\'e1to\'f8i je ov\'e1zali vrstvami t\'ecsn\'fdch ln\'ecn\'fdch obinadel, napu\'9at\'ecn\'fdch prysky\'f8ic\'ed. Kon\'e8etin\'e1m dodali zd\'e1n\'ed p\'f8irozen\'e9 plnosti pou\'9eit\'edm dlah a tv\'e1\'f8i prop\'f9j\'e8il \'9eivotnost n\'e1nos pomalovan\'e9ho \'9atuku. Zpo\'e8\'e1tku nedoch\'e1zelo k vyjmut\'ed vnit\'f8nost\'ed, kter\'e9 podl\'e9haj\'ed zk\'e1ze nejrychleji, nem\'e1me d\'f9kazy o snaze odv\'e1d\'ect tekutiny, je\'9e tvo\'f8\'ed p\'f8ibli\'9en\'ec t\'f8i \'e8tvrtiny v\'e1hy \'e8lov\'ecka\'85\par
Z\'e1sadn\'ed posun nastal za Star\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Tehdy si balzamova\'e8i uv\'ecdomili, \'9ee dovedou rozklad zpomalit rychl\'fdm odstran\'ecn\'edm vnit\'f8nost\'ed, po n\'ecm\'9e n\'e1sleduje \'fa\'e8inn\'e1 dehydratace zb\'fdvaj\'edc\'edch m\'eckk\'fdch tk\'e1n\'ed. Skr\'e8en\'e1 poloha byla nahrazena polohou nata\'9eenou, mumifik\'e1toru sv\'e9 \'82klienty\lquote nejprve zbavili org\'e1n\'f9 \'f8ezem v b\'f8i\'9ae a potom je vysou\'9aeli v pr\'e1\'9akov\'e9m natronu. Natron \endash p\'f8\'edrodn\'ed s\'f9l (v podstat\'ec hydroxid sodn\'fd) s m\'edrn\'ec dezinfek\'e8n\'edmi \'fa\'e8inky \endash se t\'ec\'9eil na b\'f8ez\'edch jezera v o\'e1ze V\'e1d\'ed Natr\'fan. Vnit\'f8nosti (\'9ealudek, j\'e1tra, st\'f8eva a pl\'edce), o nich\'9e se soudilo, \'9ee je mrtv\'fd bude v posmrtn\'e9m \'9eivot\'ec pot\'f8ebovat, b\'fdvaly v r\'f9zn\'fdch obdob\'edch bu\'ef ukl\'e1d\'e1ny do zvl\'e1\'9atn\'edch n\'e1dob zvan\'fdch kanopy, nebo svinuty do rane\'e8ku, kter\'fd se p\'f8id\'e1val mezi obinadla mumie \endash prost\'f8ednictv\'edm magick\'fdch za\'f8\'edkadel se pak zesnul\'fd na onom sv\'ect\'ec s vy\'f2at\'fdmi org\'e1ny op\'ect shledal.\ldblquote\par
Nebudeme se zab\'fdvat morbidn\'edmi detaily jednotliv\'fdch postup\'f9. Daleko zaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed ne\'9e jak je ot\'e1zka pro\'e8. Z jak\'fdch d\'f9vod\'f9 nabylo mumifikov\'e1n\'ed tak neuv\'ec\'f8iteln\'ec obrovsk\'e9ho rozsahu a tak podivn\'fdch zp\'f9sob\'f9?\par
Odpov\'ec\'ef jsme sly\'9aeli mnohokr\'e1t: sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee pot\'f8ebuj\'ed uchovat t\'eclo, aby Ka \endash du\'9ae \'e8i dvojn\'edk zem\'f8el\'e9ho \endash mohlo \'fasp\'ec\'9an\'ec pob\'fdvat na v\'ec\'e8nosti.\par
Tento ne\'fanavn\'ec om\'edlan\'fd n\'e1zor ale jen st\'ec\'9e\'ed balancuje na kluzk\'e9m povrchu reality.\par
Mumifikace n\'ecco st\'e1la. S kvalitou balz\'e1mov\'e1n\'ed a nezbytn\'e9ho materi\'e1lu rostla i cena. Kolik asi zaplatila rodina bohat\'e9ho obchodn\'edka jm\'e9nem Wah z obdob\'ed 11. dynastie? Kdy\'9e v Metropolitn\'edm muzeu v New Yorku zbavili jeho mumii obvaz\'f9, zjistili, \'9ee je to celkem 845 metr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch ln\'ecn\'e9ho pl\'e1tna. Stovky \'9een by si z tohoto mno\'9estv\'ed mohly nechat u\'9a\'edt apartn\'ed letn\'ed \'9aati\'e8ky.\par
Co \'e8ekalo zesnul\'e9 v p\'f8\'edpad\'ec, \'9ee si poz\'f9stal\'ed nemohli mumifikaci dovolit? Jejich du\'9ae se utopila v oce\'e1nu v\'ec\'e8n\'e9ho zatracen\'ed? Dok\'e1zali \'9e\'edt s p\'f8edstavou takov\'e9ho konce? Nebo jim kn\'ec\'9e\'ed nab\'edzeli ve sv\'fdch n\'e1bo\'9eensk\'fdch v\'fdkladech alternativu, kterou se n\'e1m prozat\'edm nepoda\'f8ilo odhalit?\par
V\'edra v posmrtn\'fd \'9eivot jist\'ec pevn\'ec zapustila ko\'f8eny. Nedotknutelnost t\'ecl zem\'f8el\'fdch ale nebyla nep\'f8ekro\'e8iteln\'e9 tabu. V mnoha vyloupen\'fdch hrobk\'e1ch zlod\'ecji nev\'e1hali a po\'9akodili ulo\'9een\'e9 mumie, i kdy\'9e v\'ecd\'ecli, \'9ee tak vlastn\'ec zavra\'9ed\'ed jejich Ka.\par
Archeologov\'e9 by mohli p\'f8edlo\'9eit des\'edtky d\'f9kaz\'f9. Jeden z nich zaznamenala i ji\'9e zm\'edn\'ecn\'e1 Joyce Tyldes-leyov\'e1.\par
\'84V \'fanoru 1898 objevil v \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9 t\'fdm pod veden\'edm Victora Loreta vyloupenou hrobku Thutmose III. O m\'ecs\'edc pozd\'ecji, zat\'edmco jeho d\'ecln\'edci m\'ecli pln\'e9 ruce pr\'e1ce s vykl\'edzen\'edm Thutmosovy hrobky, narazil Loret na dal\'9a\'ed skryt\'fd vchod. Mezi zbytky poh\'f8ebn\'ed v\'fdbavy, shrom\'e1\'9ed\'ecn\'e9 p\'f8i vstupu do hrobky, se nach\'e1zely so\'9aky ve\'9aebt\'f9 (postav, kter\'e9 mely zem\'f8el\'e9mu slou\'9eit v z\'e1hrob\'ed \endash pozn. aut.) se jm\'e9nem Amenhotepa II.\par
Loret se sv\'fdmi p\'f8ed\'e1ky se\'9aplhal dovnit\'f8, p\'f8i\'e8em\'9e se mu\'9ei nap\'f9l plazili, nap\'f9l klouzali neprostupnou tmou. Pomoc\'ed \'9eeb\'f8\'edku p\'f8ekonali studnu, kter\'e1 jim br\'e1nila v dal\'9a\'edm postupu, a ocitli se v pil\'ed\'f8ov\'e9 s\'edni. Zde se jim, \'f8e\'e8eno Loretov\'fdmi vlastn\'edmi slovy, v t\'f8epotav\'e9m sv\'ectle naskytl hr\'f9zn\'fd pohled \endash na rozbit\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 lodi mezi zbytky poh\'f8ebn\'edch dar\'f9, ,\'85 le\'9eelo t\'eclo, cel\'e9 z\'e8ernal\'e9 a stra\'9aliv\'e9 napohled. \'8akleb\'edc\'ed se tv\'e1\'f8 mi vyz\'fdvav\'ec hled\'ecla v \'fastrety, hlavu mrtv\'e9ho v \'f8\'eddk\'fdch pramenech lemovaly dlouh\'e9 hn\'ecd\'e9 vlasy. V tu chv\'edli mne v\'f9bec nenapadlo, \'9ee jde o mumii zbavenou obinadel. Zd\'e1lo se, jako by t\'eclo m\'eclo spoutan\'e9 ruce a nohy. Nehezk\'e1 r\'e1na v b\'f8i\'9ae odhalovala hrudn\'ed ko\'9a. Dal\'9a\'ed d\'edra zela v lebce\'85\lquote\par
Skute\'e8n\'ec \'9alo o okradenou mumii, z n\'ed\'9e byla strh\'e1na obinadla a samoz\'f8ejm\'ec tak\'e9 v\'9aechny cennosti. Povrch t\'ecla byl v dob\'ec kr\'e1de\'9ee je\'9at\'ec lepkav\'fd vlivem balzamovac\'edch mast\'ed, proto zlod\'ecji hodili mrtv\'e9ho do poh\'f8ebn\'ed lodi, kde z\'f9stal dal\'9a\'ed tis\'edce let.\ldblquote\par
\'d8EKNI MI, M\'c1MO, PRO\'c8\'85\par
\par
\'84Svat\'e9 krysy fara\'f3n\'f9 byly nalezeny.\ldblquote Pod t\'edmto titulkem se v roce 2002 objevila senza\'e8n\'ed zpr\'e1va o vskutku neobvykl\'e9m poh\'f8bu. Sesuv p\'f9dy v chr\'e1mov\'e9m komplexu v Abydu odhalil sarkof\'e1gy pro zv\'ed\'f8ec\'ed mumie. Uvnit\'f8 le\'9eeli mungov\'e9. Tato zv\'ed\'f8ata s t\'e9m\'ec\'f8 p\'f9l metru dlouh\'fdm t\'eclem a je\'9at\'ec o n\'ecco del\'9a\'edm ocasem jsou zvl\'e1\'9a\'9d velk\'fdm druhem krysy. Dovedou se velmi rychle pohybovat na sv\'fdch kr\'e1tk\'fdch nohou. Tlamu maj\'ed osazenou ostr\'fdmi zuby. Jsou to state\'e8n\'ed bojovn\'edci s hady.\par
Mungov\'e9 byli ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku dr\'9eeni v egyptsk\'fdch svatyn\'edch. Ne ov\'9aem jako \'84\'f8adov\'ed lovci had\'f9\ldblquote , ale jako zv\'ed\'f8ata hodn\'e1 \'facty a zbo\'9e\'f2ov\'e1n\'ed. A jako takov\'e1 musela b\'fdt po smrti mumifikov\'e1na a ob\'f8adn\'ec poh\'f8bena.\par
V samotn\'e9m Abydu byly ji\'9e v roce 1912 odhaleny tis\'edce a tis\'edce mumi\'ed posv\'e1tn\'fdch \'9aakal\'f9. V\'9aechny le\'9eely ve velk\'fdch hlin\'ecn\'fdch n\'e1dob\'e1ch, ka\'9ed\'e1 byla pe\'e8liv\'ec obalena ln\'ecn\'fdm pl\'e1tnem s barevn\'fdm vzorkem. Vedle st\'e1ly stovky n\'e1dob s mumifikovan\'fdmi ibisy. Po pades\'e1ti kusech v ka\'9ed\'e9!\par
Britsk\'fd archeolog W. B. Emery objevil v Sakka\'f8e \'9aachtu, kter\'e1 klesala do hloubky deseti metr\'f9. Na ni navazoval podivn\'fd labyrint chodeb a v\'fdklenk\'f9. N\'eckolik kilometr\'f9 dlouh\'e9 bludi\'9at\'ec bylo cel\'e9 vypln\'ecn\'ecn\'e9 d\'9eb\'e1ny, naskl\'e1dan\'fdmi jeden na druh\'e9m od podlahy a\'9e po strop. V ka\'9ed\'e9m je bezchybn\'ec vypreparovan\'e1 a zabalen\'e1 mumie ibisa \endash celkem jeden a p\'f9l milion\'f9 kus\'f9!\par
Nep\'f8edstaviteln\'e9? Pr\'e1v\'ec naopak! Pouh\'fd odvar proti Tuna el-Gebelu, kde se v podzem\'ed na 16 hektarech rozkl\'e1d\'e1 gigantick\'fd h\'f8bitov zv\'ed\'f8at. Jen ibis\'f9 jsou zde p\'f8es \'e8ty\'f8i miliony. A k tomu pavi\'e1ni, ko\'e8ky, plame\'f2\'e1ci, sokoli a dal\'9a\'ed pt\'e1ci.\par
Egyp\'9dan\'e9 mumifikovali nejm\'e9n\'ec \'e8ty\'f8icet r\'f9zn\'fdch druh\'f9 zv\'ed\'f8at v\'e8etn\'ec hroch\'f9. Pro\'e8?\par
P\'f8ece pouze n\'eckter\'e1 zv\'ed\'f8ata byla symbolem boha, kter\'fd na lidsk\'e9m t\'ecle nosil jejich hlavu. Thowt ibisa, Anubis \'9aakala, Sobek krokod\'fdla\'85\par
B\'fdk Apis, uct\'edvan\'fd v Mennoferu, byl rovnou zt\'eclesn\'ecn\'fdm bohem a \'9eil si jako kr\'e1l v p\'f8epychov\'e9 st\'e1ji, obklopen uctiv\'fdmi slu\'9eebn\'edky. Kn\'ec\'9e\'ed mu p\'f8edkl\'e1dali nejvybran\'ecj\'9a\'ed krm\'ec, \'e8istili ho a odn\'e1\'9aeli jeho posv\'e1tn\'e9 v\'fdm\'ec\'9aky. K dispozici m\'ecl velk\'fd har\'e9m krav. A pokud se necht\'ecl v\'ecnovat sv\'ectsk\'fdm radov\'e1nk\'e1m mohlo jeho znaleck\'e9 oko spo\'e8inout na des\'edtk\'e1ch um\'ecleck\'fdch d\'ecl, kter\'e9 obklopovaly dv\'f9r. Jedinou povinnost\'ed Apise bylo v ur\'e8enou dobu vyj\'edt ze st\'e1je a uk\'e1zat se sv\'fdm ctitel\'f9m, p\'f8\'edpadn\'ec cosi zabu\'e8et nebo zafrkat, zahrabat kopytem a ohnat se ocasem, zkr\'e1tka projevit n\'e1zor, kter\'fd byst\'f8\'ed v\'ec\'9atci okam\'9eit\'ec p\'f8evedli do srozumiteln\'e9 mluvy.\par
V\'fdb\'ecr tohoto jednoho jedin\'e9ho b\'fdka se \'f8\'eddil p\'f8\'edsn\'fdmi pravidly. Podle Herodota musel m\'edt \'e8ernou barvu, na \'e8ele \'e8tvercovou b\'edlou skvrnu, na z\'e1dech skvrnu v podob\'ec orla, v ocase dvojbarevn\'e9 chlupy a pod jazykem v\'fdr\'f9stek v podob\'ec skaraba.\par
Takov\'fd par\'e1dn\'ed kus nebyl samoz\'f8ejm\'ec v\'9edy hned k nalezen\'ed. Vybran\'ed kn\'ec\'9e\'ed po n\'ecm p\'e1trali i n\'eckolik let. Za t\'ecchto okolnost\'ed se snad d\'e1 pochopit, \'9ee kdy\'9e Apis po\'9ael, nechali ho zarmoucen\'ed \'84chovatel\'e9\ldblquote nabalzamovat a s ve\'9akerou pompou poh\'f8b\'edt. Na sarkof\'e1g pak nezapomn\'ecli vyr\'fdt, kolik mu bylo let.\par
V Dende\'f8e pro zm\'ecnu ve zvl\'e1\'9atn\'edch m\'edstnostech dr\'9eeli posv\'e1tn\'e9 hady. Zachovaly se seznamy jejich jmen a na r\'f9zn\'fdch m\'edstech i dokonale mumifikov\'e1n\'e1 had\'ed t\'ecla.\par
Ve starov\'eck\'e9m Sedetu, kter\'e9mu \'d8ekov\'e9 \'f8\'edkali Krokodilopolis, existoval baz\'e9n, ve kter\'e9m krmili posv\'e1tn\'e9 krokod\'fdly sladkostmi, va\'f8en\'fdm masem a sm\'ecs\'ed ml\'e9ka a medu.\par
V jin\'fdch chr\'e1mech byla uct\'edv\'e1na a chov\'e1na jin\'e1 zv\'ed\'f8ata. Ale v\'9edy se jednalo o maxim\'e1ln\'ec n\'eckolik kus\'f9. V\'ect\'9aina z nich \'9eila i des\'edtky let. I kdybychom m\'ecli tu mo\'9enost a v\'9aechny je se\'e8etli, jist\'ec by celkov\'fd po\'e8et v\'9aech posv\'e1tn\'fdch zv\'ed\'f8at ze v\'9aech chr\'e1m\'f9 za celou dobu jejich kultu nep\'f8ekro\'e8il desetitis\'edce a z\'f8ejm\'ec ani ne tis\'edce jedinc\'f9. Pro\'e8 se tedy na poh\'f8ebi\'9at\'edch nach\'e1zej\'ed miliony zv\'ed\'f8ec\'edch mumi\'ed? A to z\'f8ejm\'ec ani zdaleka nev\'edme o v\'9aech.\par
Egyptologov\'e9 ve snaze vysv\'ectlit tento nesoulad usoudili, \'9ee n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci \'84zv\'ed\'f8ec\'edch\ldblquote svatyn\'ed p\'f8in\'e1\'9aeli zv\'ed\'f8ec\'ed mumie jako ob\'ectiny. N\'eckter\'e9 n\'e1lezy to potvrzuj\'ed.\par
V dubnu roku 2000 byl ve m\'ecst\'ec Narmuthis v oblasti Med\'ednet el-Fayum odhalen chr\'e1m, zasv\'eccen\'fd krokod\'fdl\'edmu bohu Sobkovi. Archeolog Edda Bresciani zde na\'9ael m\'edstnost s t\'f8iceti krokod\'fdl\'edmi vaj\'ed\'e8ky, pe\'e8liv\'ec ulo\'9een\'fdmi v d\'edr\'e1ch v zemi. Opod\'e1l byl zapu\'9at\'ecn v\'fdborn\'ec zachoval\'fd baz\'e9n. \'8alo vlastn\'ec o velkou s\'e1dku pro posv\'e1tn\'e9 krokod\'fdly. Pot\'e9, co se ml\'e1\'efata vyl\'edhla z vaj\'ed\'e8ek, kn\'ec\'9e\'ed je p\'f8enesli do baz\'e9nu. Kdy\'9e krokod\'fdli dos\'e1hli stanoven\'e9 velikosti, byli ob\'ectov\'e1ni a mumifikov\'e1ni. Podobn\'fdch za\'f8\'edzen\'ed bylo n\'eckolik vedle sebe. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee hotov\'e9 mumie byly prod\'e1v\'e1ny poutn\'edk\'f9m, kte\'f8\'ed \'9ali nav\'9at\'edvit Sobk\'f9v chr\'e1m.\par
Vyvolaly tedy zv\'ed\'f8ec\'ed \'84mumifikomanii\ldblquote ekonomick\'e9 z\'e1jmy kn\'ec\'9e\'ed, kter\'fdm prodej mumi\'ed zaji\'9a\'9doval vy\'9a\'9a\'ed p\'f8\'edjmy ne\'9e v\'fdrobc\'f9m kosteln\'edch sv\'ed\'e8ek?\par
Jist\'ec ne. Bylo by jednodu\'9a\'9a\'ed vym\'e1mit pen\'edze z v\'ec\'f8\'edc\'edch m\'e9n\'ec pracn\'fdm zp\'f9sobem.\par
\'84Egyp\'9dan\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee du\'9ae zesnul\'e9ho mohou p\'f8ij\'edmat formu jak\'e9koli \'9eiv\'e9 bytosti nebo rostliny, tak\'9ee i bohov\'e9, kte\'f8\'ed se jim v mnoh\'e9m podobali, mohli na sebe br\'e1t formu pt\'e1k\'f9 nebo \'9aelem; toto bylo z\'e1kladn\'edm podkladem pro egyptsk\'e9 uct\'edv\'e1n\'ed zv\'ed\'f8at, co\'9e u kulturn\'edch \'d8ek\'f9 vyvol\'e1valo vesel\'ed a u ran\'fdch k\'f8es\'9dan\'f9 posm\'ecch. Pohl\'ed\'9e\'edme-li v\'9aak na tuto v\'ecc pozorn\'ecji, tak jej\'ed zd\'e1nliv\'e1 hloupost zmiz\'ed. Egyp\'9dan\'e9 uct\'edvali pt\'e1ky, zv\'ed\'f8ata a hady, proto\'9ee se v nich projevovaly n\'eckter\'e9 charakteristick\'e9 vlastnosti p\'f8ipisovan\'e9 boh\'f9m, jim\'9e byli zasv\'ecceni,\ldblquote napsal Walis Budge v d\'edle Egyptsk\'e1 magie.\par
Jestli\'9ee Egyp\'9dan\'e9 zv\'ed\'f8ata uct\'edvali, proto\'9ee v nich rozpozn\'e1vali bohy, pro\'e8 je pak v tak obrovsk\'e9 m\'ed\'f8e vyb\'edjeli? Byla to typick\'e1 l\'e1ska a\'9e za hrob? Jen ibis\'f9 bylo mumifikov\'e1no t\'e9m\'ec\'f8 \'9aest milion\'f9. A z jak\'e9ho d\'f9vodu se \'84vyr\'e1b\'ecly\ldblquote mumie tak\'e9 z vyder, brouk\'f9, \'9eab, rejsk\'f9, je\'9ek\'f9 a netop\'fdr\'f9? A dokonce z ryb, kter\'e9 byly v\'9aeobecn\'ec pova\'9eov\'e1ny za ne\'e8ist\'e9?\par
Mnoh\'e9 druhy nebyly chov\'e1ny v zajet\'ed. Bylo nutn\'e9 ulovit gazely, antilopy, orly, krahujce nebo t\'f8eba vla\'9atovky a z exotick\'e9ho jihu dov\'e9zt pavi\'e1ny.\par
Miliony a miliony zv\'ed\'f8ec\'edch mumi\'ed vy\'9eadovaly nes\'e8etn\'e9 hodiny dokonal\'e9 lidsk\'e9 pr\'e1ce, \'fa\'9easn\'e9 mno\'9estv\'ed pl\'e1tna a konzerva\'e8n\'edch l\'e1tek, hlin\'ecn\'e9 n\'e1doby a \'9eulov\'e9 sarkof\'e1gy, vyhlouben\'ed prostorn\'fdch podzemn\'edch poh\'f8ebi\'9a\'9d\'85 N\'e1klady dosahovaly astronomick\'fdch \'e8\'e1stek.\par
A to v\'9ae zd\'e1nliv\'ec beze smyslu po tis\'edce a tis\'edce let.\par
Hr\'e1lo v tomto gigantick\'e9m projektu svou roli pouze n\'e1bo\'9eensk\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, nebo n\'ecco zcela jin\'e9ho? Nen\'ed ta \endash a\'9e nepochopiteln\'e1 \endash posedlost zv\'ed\'f8aty a jejich spojov\'e1n\'ed s fascinuj\'edc\'ed podobou boh\'f9 ozv\'ecnou n\'ecjak\'e9ho p\'f8\'edsn\'ec zapov\'eczen\'e9ho tajemstv\'ed?\par
\par
CHYB\'ccJ\'cdC\'cd T\'ccLA\par
\par
Sfinga p\'f8ipom\'ednala ob\'ec\'9d krut\'e9ho trestu, praktikovan\'e9ho odnepam\'ecti divok\'fdmi pou\'9atn\'edmi n\'e1rody. Vypadala jako \'e8lov\'eck, kter\'e9ho ko\'e8ovn\'edci zakopali a\'9e po hlavu do p\'edsku a nechali ho pozvolna um\'edrat na pal\'e8iv\'e9m slunci. Vy\'e8n\'edval z n\'ed sotva kousek.\par
Lid\'e9, kte\'f8\'ed v t\'e9 dob\'ec nav\'9at\'edvili Sakkaru, proch\'e1zeli okolo, ani\'9e si \'e8ehokoli pov\'9aimli. Auguste Mariette by sfingu mo\'9en\'e1 tak\'e9 minul, kdyby hned vedle nezakopl o poz\'f9statek kamenn\'e9 tabulky s n\'e1pisem. Rozlu\'9atil jedin\'e9 slovo: Apis. To sta\'e8ilo. Francouze zas\'e1hl blesk pozn\'e1n\'ed. Ob\'ec na prvn\'ed pohled nezaj\'edmav\'e9 indicie se spojily. V tom jedin\'e9m okam\'9eiku si vzpomn\'ecl na \'f8eck\'e9ho historika a velk\'e9ho cestovatele Strabona (63 p\'f8. Kr. a\'9e 26 po Kr.), kter\'fd se zmi\'f2oval o tajemn\'e9m kultu posv\'e1tn\'e9ho b\'fdka Apise a o tom, \'9ee se v Mennoferu nach\'e1z\'ed jeho chr\'e1m: \'84\'85 Na m\'edst\'ec, kam v\'ectry nav\'e1ly p\'edsek v cel\'fdch hromad\'e1ch. Pod n\'edm lze spat\'f8it sfingy, n\'eckter\'e9 zav\'e1t\'e9 jen z poloviny, jin\'e9 a\'9e po hlavy.\ldblquote\par
Strabon nezapomn\'ecl dodat, \'9ee kdy\'9e b\'fdk zem\'f8el, \'84\'85 je se v\'9a\'ed n\'e1dherou zaopat\'f8en\'85\ldblquote .\par
Mariette si to vylo\'9eil po sv\'e9m: N\'eckde v t\'ecchto m\'edstech se nach\'e1z\'ed chr\'e1m a u n\'ecj Serapeum s hroby posv\'e1tn\'fdch b\'fdk\'f9, kter\'e9 dosud nikdo neobjevil. Cestu k n\'ecmu lemuje alej sfing, zasypan\'fdch p\'edskem.\par
\'dadajn\'ec nesm\'edrn\'ec urputn\'fd a neust\'e1le klej\'edc\'ed Frant\'edk se nem\'fdlil v ni\'e8em.\par
Psal se rok 1851. Byl listopad. B\'e1sn\'edk by \'f8ekl, \'9ee podzim rozev\'f8el naplno svou n\'e1ru\'e8\'85 \endash a zem\'ec tak\'e9. Mariette pot\'e9, co vykopal alej celkem 134 sfing a na\'9ael dal\'9a\'ed sochy a mal\'fd chr\'e1m, odkryl kone\'e8n\'ec vchod do podzem\'ed.\par
Spustil se dol\'f9. U\'9e prvn\'ed pohled ho \'9aokoval. V chab\'e9m svitu lou\'e8e se do d\'e1li nez\'f8eteln\'ec r\'fdsovala klenut\'e1 chodba. Jak pozd\'ecji zjistil, t\'e1hla se do hloubky t\'e9m\'ec\'f8\'ed t\'f8i sta metr\'f9. Kdyby \'9eil pozd\'ecji, asi by ji p\'f8ipodobnili k tunelu metra. Byla vysok\'e1 osm metr\'f9 a \'9airok\'e1 n\'ecco p\'f8es t\'f8i. Po obou stran\'e1ch byly vyhloubeny \'9airok\'e9 komody. V ka\'9ed\'e9 spo\'e8\'edval obrovsk\'fd \'9eulov\'fd sarkof\'e1g. Necel\'e9 \'e8ty\'f8i metry dlouh\'fd a t\'e9m\'ec\'f8 dva a p\'f9l metru \'9airok\'fd i vysok\'fd. A jak byl masivn\'ed! Tlou\'9a\'9dka jeho st\'ecny dosahovala 42 centimetr\'f9. Mariette nepochyboval, \'9ee hmotnost dosahuje 70 tun a v\'e1hu samotn\'e9ho v\'edka odhadl na dvacet a\'9e p\'ectadvacet tun.\par
To ale bylo v\'9ae. Kouzlo se nepovedlo. V\'9aechna v\'edka byla odsunuta nebo \'fapln\'ec odstran\'ecna a sarkof\'e1gy zely pr\'e1zdnotou. Nikde \'9e\'e1dn\'e1 n\'e1dhern\'ec vyzdoben\'e1 b\'fd\'e8\'ed i mumie.\par
Mariette objevil i druhou chodbu, stejn\'ec velkou jako prvn\'ed, a v n\'ed dal\'9a\'ed gigantick\'e9 sarkof\'e1gy. Situace se opakovala. Nikde ani stopy po mumi\'edch posv\'e1tn\'e9ho Apise, oblo\'9een\'fdch ob\'ectn\'edmi dary.\par
To ho rozladilo. P\'f8\'e1l si naj\'edt mumifikovan\'e9ho boha. Trvalo t\'f8i \'e8tvrt\'ec roku, ne\'9e na\'9ael novou hrobku a dal\'9a\'ed sarkof\'e1gy. Podle data na v\'edku jeden z nich poch\'e1zel z roku 1500 p\'f8. Kr. Ale ani v jednom nebyla mumie.\par
Na po\'e8\'e1tku z\'e1\'f8\'ed 1852 m\'ecl Mariette pocit, \'9ee kone\'e8n\'ec stoj\'ed u c\'edle. Prvn\'ed dojem byl v\'edce ne\'9e slibn\'fd. St\'e1l v dal\'9a\'edm obrovsk\'e9m prostoru. V prachu na podlaze p\'f8ed n\'edm se je\'9at\'ec r\'fdsovaly \'9al\'e9p\'ecje kn\'ec\'9e\'ed, kte\'f8\'ed zde pro\'9ali p\'f8ed 3 500 lety.\par
\'84Tak jsem m\'ecl jistotu, \'9ee p\'f8ede mnou nepochybn\'ec le\'9e\'ed Apisova mumie, a proto jsem byl dvojn\'e1sobn\'ec ostra\'9eit\'fd\'85 Moje prvn\'ed pozornost pat\'f8ila hlav\'ec b\'fdka, ale \'9e\'e1dn\'e9 zv\'ed\'f8e jsem nena\'9ael. V sarkof\'e1gu se nal\'e9zala \'9eivi\'e8n\'e1, velmi p\'e1chnouc\'ed hmota, kter\'e1 se p\'f8i sebemen\'9a\'edm doteku rozpadala. V t\'e9to p\'e1chnouc\'ed hmot\'ec bylo mnoho mal\'fdch \'falomk\'f9 kost\'ed, kter\'e9 se podle v\'9aeho rozt\'f8\'ed\'9atily ji\'9e b\'echem poh\'f8bu. Uprost\'f8ed t\'e9 zm\'ecti zlomk\'f9 kost\'ed jsem bez jak\'e9hokoli syst\'e9mu, sp\'ed\'9ae n\'e1hodou, na\'9ael patn\'e1ct figurek\'85\ldblquote\par
U druh\'e9ho sarkof\'e1gu se situace opakovala.\par
\'84\'8e\'e1dn\'e1 lebka b\'fdka ani stopy po v\'ect\'9a\'edch kostech naopak, jednalo se o je\'9at\'ec marnotratn\'ecj\'9a\'ed pl\'fdtv\'e1n\'ed drobn\'fdmi \'falomky kost\'ed.\ldblquote\par
\par
STRACH Z K\'d8\'cd\'8eENC\'d9?\par
\par
Erich von D\'e4niken nab\'edz\'ed vysv\'ectlen\'ed:\par
\'84Egyp\'9dan\'e9 byli p\'f8esv\'ecd\'e8eni o znovuzrozen\'ed v\'9aech forem \'9eivota, proto tak\'e9 praktikovali mumifikaci. Podle v\'edry Egyp\'9dan\'f9 mohl b\'fdt probuzen k nov\'e9mu \'9eivotu jen ten, jeho\'9e t\'eclo z\'f9stalo neporu\'9aeno. Takzvan\'e9 \'82Ka\lquote a \'82Ba\lquote (du\'9ae a t\'eclo) musely b\'fdt op\'ect spojeny.\par
Av\'9aak v sakkarsk\'e9m podzemn\'edm Serapeu se stal prav\'fd opak. Zde byly kosti rozsek\'e1ny a sm\'edch\'e1ny s lepkav\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm asfaltem. Je nasnad\'ec, \'9ee v tomto p\'f8\'edpad\'ec m\'eclo b\'fdt znovuzrozen\'ed zabr\'e1n\'ecno.\par
Pro\'e8? Kdy\'9e Egyp\'9dan\'e9 z n\'ecjak\'e9ho d\'f9vodu rozsekali kosti, mohli je hodit do Nilu, sp\'e1lit \'e8i zakopat do zem\'ec. Kv\'f9li rozsekan\'fdm kostem p\'f8ece nebylo t\'f8eba stav\'ect podzemn\'ed za\'f8\'edzen\'ed velikosti Serapea. Museli nam\'e1hav\'ec vysek\'e1vat ve sk\'e1le \'9airokou chodbu i v\'fdklenky v jej\'edch st\'ecn\'e1ch. Pak dopravovali po Nilu ze vzd\'e1lenosti tis\'edce kilometr\'f9 monstr\'f3zn\'ed sarkof\'e1gy z Asu\'e1nu do Sakkary. S nep\'f8edstavitelnou n\'e1mahou byly \'9eulov\'e9 sarkof\'e1gy dovle\'e8eny do podzemn\'edch chodeb a nakonec um\'edst\'ecny do p\'f8ipraven\'fdch v\'fdklenk\'f9. A to v\'9aechno pro p\'e1r \'falomk\'f9 kost\'ed?\par
Jist\'ec to musely b\'fdt zcela zvl\'e1\'9atn\'ed kosti, \'9ee na n\'ec bylo vynalo\'9eeno tolik n\'e1mahy a n\'e1klad\'f9.\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee to byly kosti k\'f8\'ed\'9eenc\'f9. Dokud bohov\'e9 prodl\'e9vali na zemi, byla tato monstra pokl\'e1d\'e1na za posv\'e1tn\'e1. Nenarodila se p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem, n\'fdbr\'9e byla stvo\'f8ena bohy\'85\par
\'85 kdy\'9e kone\'e8n\'ec bohov\'e9 opustili na\'9ai zemi, z\'f9stalo zde st\'e1le je\'9at\'ec n\'eckolik koster. \'8a\'ed\'f8ily strach a hr\'f9zu, ale nikdo se ty p\'f8\'ed\'9aery neodv\'e1\'9eil zab\'edt, a\'9e nakonec p\'f8irozen\'fdm zp\'f9sobem za\'9aly. Teprve nyn\'ed rozsekali jejich kosti, vybudovali pevn\'fd podzemn\'ed kryt, opat\'f8ili si nejpevn\'ecj\'9a\'ed sarkof\'e1gy ze \'9euly, dopravili je do Sakkary a hodili do nich rozt\'f8\'ed\'9at\'ecn\'e9 kosti. Ty pak sm\'edsili s p\'e1chnouc\'edmi lepkav\'fdm asfaltem, a dokonce je\'9at\'ec sarkof\'e1gy uzav\'f8eli poklopem t\'ec\'9ek\'fdm t\'f8icet tun.\par
Serapeum nebylo posv\'e1tn\'fdm m\'edstem, n\'fdbr\'9e v\'eczen\'edm pro zv\'ed\'f8ec\'ed monstra, kter\'e1 se u\'9e nikdy nem\'ecla narodit. Nikdy u\'9e nem\'ecly tyto kreatury \'9a\'ed\'f8it strach a hr\'f9zu mezi lidmi. Sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 si byli v\'ecdomi, \'e8eho cht\'ecli rozsek\'e1n\'edm t\'ecchto bytost\'ed dos\'e1hnout: jednou prov\'9edy je odstranit z povrchu zemsk\'e9ho.\ldblquote\par
\par
MIMOZEMSK\'dd EXPERIMENT?\par
\par
M\'e1 D\'e4niken pravdu, nebo se m\'fdl\'ed?\par
Mumifik\'e1to\'f8i n\'eckdy d\'eclali ps\'ed kusy. Byli to jen lid\'e9 a pivo, kter\'e9 v Egypt\'ec teklo proudem, jist\'ec tak\'e9 ud\'eclalo sv\'e9.\par
Rentgenov\'e9 sn\'edmky naprosto skv\'ecle vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed mumie Pan\'ed z Te\'9aat odhalily, \'9ee do obinadel byla zavinuta je\'9at\'ec jedna hlava nav\'edc. Mumie d\'edt\'ecte, kterou vlastn\'ed muzeum p\'f8i Liverpoolsk\'e9 univerzit\'ec, je zase cel\'e1 slo\'9een\'e1 z ko\'e8i\'e8\'edch kost\'ed.\par
Na druh\'e9 stran\'ec nelze p\'f8ehl\'e9dnout, jak jsou m\'fdty o k\'f8\'ed\'9eenc\'edch lid\'ed a zv\'ed\'f8at roz\'9a\'ed\'f8en\'e9.\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd kn\'ecz B\'e9r\'f3ssos ve sv\'e9m spise Babylonika napsal: \'84V d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch \'9eily podivn\'e9, jedine\'e8n\'ec utv\'e1\'f8en\'e9 bytosti: lid\'e9 se dv\'ecma k\'f8\'eddly, \'e8ty\'f8mi k\'f8\'eddly a dv\'ecma tv\'e1\'f8emi, a tak\'e9 tac\'ed, kte\'f8\'ed m\'ecli jedno t\'eclo a dv\'ec hlavy \endash mu\'9eskou a \'9eenskou \endash nebo dvoje pohlavn\'ed org\'e1ny; byli tak\'e9 lid\'e9 s koz\'edma nohama a rohy, bytosti s ko\'f2sk\'fdma nohama, a tak\'e9, kter\'e9 m\'ecly ko\'f2sk\'e9 t\'eclo, zp\'f8edu pak lidsk\'fd trup. Byli tak\'e9 b\'fdci s lidsk\'fdmi hlavami, lvi s hlavami mu\'9e\'f9 i \'9een, \'e8ty\'f8hlav\'ed psi s ryb\'edmi ocasy. \'8eili tak\'e9 kon\'ec s ps\'edmi hlavami a ryb\'edmi ocasy, a tak\'e9 r\'f9zn\'e1 jin\'e1 stvo\'f8en\'ed. K tomu ryby, je\'9at\'ec\'f8i, hadi i neoby\'e8ejn\'ed tvorov\'e9 o sm\'edchan\'fdch t\'eclech.\ldblquote\par
Star\'e1 \'e8\'ednsk\'e1 Kniha hor a mo\'f8\'ed, jak\'fdsi zem\'ecpis ze 3.stolet\'ed p\'f8. Kr., varuje, \'9ee \'84\'85 ve vnitrozemsk\'fdch hor\'e1ch \'9eij\'ed lid\'e9 p\'f8evt\'eclen\'ed do zv\'ed\'f8at a tvorov\'e9 podivn\'ec zk\'f8\'ed\'9een\'ed\ldblquote .\par
N\'e1sledn\'ec spis rad\'ed, \'9ee spolehlivou ochranu poskytuje zap\'e1len\'fd bambus. Siln\'ec praskaj\'edc\'ed plameny nestv\'f9r\'e1m nah\'e1n\'ecj\'ed strach a udr\'9euj\'ed je v bezpe\'e8n\'e9 vzd\'e1lenosti.\par
Tyto vysloven\'e9 zr\'f9dy, nap\'f9l lid\'e9 a nap\'f9l zv\'ed\'f8ata, musely p\'f8e\'9e\'edt a\'9e do historick\'fdch dob. S jejich tajemnou, uhran\'e8ivou podobou se setk\'e1v\'e1me doslova na cel\'e9m sv\'ect\'ec a mnohdy v takov\'fdch souvislostech, \'9ee se spolehliv\'ec vylupuj\'ed z kadlubu legend a st\'e1vaj\'ed nespornou realitou.\par
\'c8ern\'fd obelisk asyrsk\'e9ho panovn\'edka Salmanassara III. l\'ed\'e8\'ed slovem i obrazem v\'e1le\'e8n\'e1 ta\'9een\'ed. Je to stroh\'e1 a zcela pravdiv\'e1 zpr\'e1va o v\'edt\'eczstv\'ed, nikoli fantazi\'ed op\'f8eli d\'ecn\'e1 legenda. Mezi zcela konkr\'e9tn\'edmi, dobov\'fdm zvyklostem do detailu odpov\'eddaj\'edc\'edmi v\'fdjevy lze z\'f8eteln\'ec rozeznat \'9eivo\'e8ichy s t\'eclem lva a lidskou hlavou a dlan\'ecmi. Nezd\'e1 se, \'9ee by jim bylo nutno prokazovat \'factu jako mytologick\'fdm nadp\'f8irozen\'fdm bytostem. Voj\'e1ci je dr\'9e\'ed na kr\'e1tk\'e9m \'f8et\'eczu. Okoln\'ed obrazy popisuj\'ed n\'e1vrat z \'fasp\'ec\'9an\'e9 v\'e1le\'e8n\'e9 v\'fdpravy. Za hrd\'fdmi bojovn\'edky se vle\'e8ou z\'e1stupy zajatc\'f9, karavana velbloud\'f9 nese ohromn\'e9 pytle s uloupen\'fdmi cennostmi. Sou\'e8\'e1st\'ed bohat\'e9 ko\'f8isti jsou i sloni. Zapud\'edme-li domn\'ecnku, \'9ee podivn\'ed k\'f8\'ed\'9eenci mohli b\'fdt vyu\'9e\'edv\'e1ni k boji, pak i oni jsou z\'f8ejm\'ec origin\'e1ln\'edm v\'e1le\'e8n\'fdm ziskem. Museli tedy b\'fdt, mo\'9en\'e1 sice v\'fdjime\'e8nou, ale p\'f8ece jen re\'e1lnou, sou\'e8\'e1st\'ed \'9eivota tehdej\'9a\'ed doby.\par
Podobn\'e9 v\'fdjevy si lze prohl\'e9dnout v muzejn\'edch sb\'edrk\'e1ch v Louvru a byly tak\'e9 v dnes ji\'9e zni\'e8en\'e9m muzeu v Bagd\'e1du. Texty na st\'e9l\'e1ch oznamuj\'ed, \'9ee to jsou \'84do zajet\'ed vzat\'e1 lidsk\'e1 zv\'ed\'f8ata\ldblquote .\par
Stejn\'e9, op\'ect pevn\'ec p\'f8ipoutan\'e9 tvory s t\'eclem lva a lidskou hlavou najdeme i na d\'f8ev\'ecn\'fdch obrazech z chr\'e1mu boha Jaganatha v jihoindick\'e9m Puri. Okoln\'ed sc\'e9ny napov\'eddaj\'ed, \'9ee k\'f8\'ed\'9eenci byli vyv\'e1d\'ecni jen u p\'f8\'edle\'9eitosti zvl\'e1\'9atn\'edch n\'e1bo\'9eensk\'fdch ritu\'e1l\'f9. V A\'9a\'9aurbani-palov\'ec knihovn\'ec v Ninive se dochoval n\'e1pis kr\'e1le Aguma II., podle n\'ecj\'9e byla tato monstra chov\'e1na i v babylonsk\'fdch svatyn\'edch.\par
Britsk\'e9 muzeum a p\'f8edev\'9a\'edm rozs\'e1hl\'e1 expozice P\'f8edoasijsk\'e9ho muzea v Berl\'edn\'ec nab\'edzej\'ed des\'edtky dal\'9a\'edch staro\'9eitn\'fdch reli\'e9f\'f9 ok\'f8\'eddlen\'fdch b\'fdk\'f9 s lidsk\'fdmi hlavami, lid\'ed-pt\'e1k\'f9, sir\'e9n, nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch nestv\'f9r s kombinovan\'fdmi t\'ecly.\par
Unik\'e1tn\'ed k\'f8\'ed\'9eence lid\'ed a \'9akorpion\'f9 najdeme na st\'ecn\'e1ch chr\'e1mu v mexick\'e9 Tule. V Egypt\'ec je vystavena neobvykl\'e1 sfinga s t\'eclem hada. Stejn\'e9ho tvora se ob\'e1vali Maorov\'e9 na Nov\'e9m Z\'e9landu. Vypr\'e1v\'ed o n\'ecm \'f8eck\'e1 mytologie a v obrovsk\'e9m mno\'9estv\'ed je vytes\'e1n do zd\'ed \'e8etn\'fdch chr\'e1m\'f9 v Kon\'e1raku a Bhuvan\'e9\'9avaru v indick\'e9m st\'e1t\'ec Orissa. Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee p\'f8edstavitel\'e9 tak odli\'9an\'fdch a vzd\'e1len\'fdch civilizac\'ed zhotovovali podobn\'e1 d\'edla? Je to pouze n\'e1hoda, nebo byly podobizny k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 vytv\'e1\'f8eny podle skute\'e8n\'ec \'9eij\'edc\'edch vzor\'f9?\par
Uv\'ec\'f8\'edme-li star\'fdm letopis\'f9m, pak zn\'ed odpov\'ec\'ef na druhou \'e8\'e1st ot\'e1zky ano.\par
Kult mutant\'f9 byl nejv\'edce roz\'9a\'ed\'f8en v Egypt\'ec. Ruinami Karnaku a Luxoru vedou cel\'e9 aleje soch k\'f8\'ed\'9eenc\'f9. A pr\'e1v\'ec v Egypt\'ec \'9eil n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'fd kn\'ecz Manehto, kter\'fd ve sv\'fdch spisech tvrdil, \'9ee kdysi sestoupily na zemi bytosti z nebes, aby lidem p\'f8edaly alespo\'f2 \'e8\'e1st sv\'fdch v\'ecdomost\'ed.\par
\'84A tito bohov\'e9,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Manehto, \'84stvo\'f8ili lidi s k\'f8\'eddly a lidi s koz\'edmi stehny, i lidi s rohy na hlav\'ec a jin\'e9 s ko\'f2sk\'fdma nohama. Stvo\'f8ili pr\'fd i tvory, kte\'f8\'ed byli zep\'f8edu lid\'e9 a zezadu kon\'ec. I b\'fdky s lidsk\'fdmi hlavami a psy s ryb\'edmi ocasy. K tomu je\'9at\'ec dal\'9a\'ed netvory a drak\'f9m podobn\'e9 p\'f8\'ed\'9aery. A mno\'9estv\'ed z\'e1zra\'e8n\'fdch bytost\'ed, r\'f9zn\'ec uzp\'f9soben\'fdch a vz\'e1jemn\'ec odli\'9an\'fdch.\ldblquote\par
P\'f8elo\'9e\'edme-li tuto pas\'e1\'9e do soudob\'e9ho jazyka, pak p\'f8edstavitel\'e9 n\'ecjak\'e9 mimozemsk\'e9 civilizace prov\'e1d\'ecli genetick\'e9 pokusy, jejich\'9e v\'fdsledkem byli k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at. Ti byli n\'ecjak\'fd \'e8as nespornou realitou. Pro sv\'e9 neobvykl\'e9 vlastnosti a p\'f9vod se stali objektem uct\'edv\'e1n\'ed a zbo\'9e\'f2ov\'e1n\'ed, a n\'eckde tak\'e9 symbolem nebezpe\'e8\'ed a zla. V obou p\'f8\'edpadech m\'ecli zcela jist\'ec otev\'f8en\'e9 dve\'f8e do \'f8\'ed\'9ae m\'fdt\'f9.\par
\par
\'8aOKUJ\'cdC\'cd DODATKY\par
\par
\'8av\'fdcarsk\'fd velmistr tajemn\'e1 pro podpo\'f8en\'ed sv\'e9 hypot\'e9zy uv\'e1d\'ed:\par
\'84V n\'eckdej\'9a\'ed Etiopii a N\'fabii (dne\'9an\'ed S\'fad\'e1n) \'9eil pavi\'e1n se ps\'ed hlavou, kter\'e9ho Egyp\'9dan\'e9 uct\'edvali jako bo\'9esk\'e9 zv\'ed\'f8e. Tento pavi\'e1n se ps\'ed hlavou tvo\'f8il dokonce neodmyslitelnou sou\'e8\'e1st odvod\'f9, kterou si Egyp\'9dan\'e9 na N\'fabijc\'edch vynutili. Tito komi\'e8t\'ed tvorov\'e9 se ps\'ed hlavou byli po cel\'fdch tis\'edc\'edch mumifikov\'e1ni. Nikdo si s t\'edm i nijak zvl\'e1\'9a\'9d hlavu nel\'e1me. Pro\'e8 tak\'e9, v\'9edy\'9d i v sou\'e8asnosti \'9eije je\'9at\'ec velmi podobn\'fd druh pavi\'e1na. A p\'f8esto existuje jeden kuri\'f3zn\'ed n\'e1lez, kter\'fd si zasluhuje, aby byl podrobn\'ec prozkoum\'e1n pod v\'ecdeckou lupou.\par
V roce 1972 Henry Riad, tehdej\'9a\'ed \'f8editel Egyptsk\'e9ho muzea v K\'e1hi\'f8e, ud\'eclil n\'eckolika v\'ecdc\'f9m povolen\'ed k rentgenov\'e1n\'ed a podrobn\'e9mu zkoum\'e1n\'ed mumi\'ed. Profesor doktor James E. Harris z Michigansk\'e9 univerzity se intenzivn\'ec zab\'fdval mumi\'ed kn\'ec\'9eky Makare. Tato d\'e1ma se honosila nejvy\'9a\'9a\'edm titulem v \'9eensk\'e9 hierarchii \endash byla man\'9eelkou boha Amona. Zp\'f9sob p\'f8ebalu jej\'edho t\'ecla p\'f8ipou\'9at\'ecl domn\'ecnku, \'9ee kn\'ec\'9eka zem\'f8ela na n\'e1sledky porodu, proto\'9ee d\'edt\'ec, kter\'e9 bylo rovn\'ec\'9e zabalen\'e9, le\'9eelo v sarkof\'e1gu vedle mat\'e8ina t\'ecla. Mal\'fd uzl\'ed\'e8ek byl ze v\'9aech stran velice pe\'e8liv\'ec zrentgenov\'e1n. Ohromen\'ed, kter\'e9 pak nastalo, bylo nepopsateln\'e9. Z domn\'ecl\'e9ho novorozence se nevyklubalo nic jin\'e9ho ne\'9e pavi\'e1n se ps\'ed hlavou a neobvykle velkou mozkovnou!\par
Budi\'9e n\'e1m dovoleno se ot\'e1zat, jestli tato \'9eena \endash jako kn\'ec\'9eka boha Amona \endash skute\'e8n\'ec p\'f8ivedla na sv\'ect tuhle malou p\'f8\'ed\'9aeru.\ldblquote\par
Daniken\'f9v star\'9a\'ed text lze doplnit zcela \'e8erstvou zpr\'e1vou z tisku: \'84Zd\'ec\'9aen\'ed ve v\'ecdeck\'fdch kruz\'edch! Americk\'fd profesor Panyiotis Zavos prov\'e1d\'ed genetick\'e9 pokusy, jejich\'9e c\'edlem je vytvo\'f8it monstra podobn\'e1 b\'e1jn\'e9mu Minotaurovi (zr\'f9da s t\'eclem \'e8lov\'ecka a hlavou b\'fdka \endash pozn. aut.). M\'edch\'e1 lidsk\'e9 a kravsk\'e9 geny, p\'f8i\'e8em\'9e nechal vyvinout embrya t\'e9to stv\'f9ry. Frankenstein by zbledl z\'e1vist\'ed\'85 Jeden z nejperverzn\'ecj\'9a\'edch experiment\'f9 se odehr\'e1l v USA. Profesor vytvo\'f8il embrya, kter\'e1 nesla sm\'ecs genetick\'fdch informac\'ed \'e8lov\'ecka a zv\'ed\'f8ete.\par
\'82Embrya \'9eila \'e8trn\'e1ct dn\'f9, pak jsme je usmrtili. Nosila je v t\'ecle dobrovolnice,\lquote \'f8\'edk\'e1 Zavos, kter\'fd ale nedok\'e1\'9ee pro sv\'e9 tvrzen\'ed p\'f8edlo\'9eit \'9e\'e1dn\'e9 d\'f9kazy. Tvrd\'ed: ,\'85 Bu\'f2ky za\'e8aly ji\'9e vyv\'edjet tk\'e1\'f2 a org\'e1ny. Lidsk\'e9 chromozomy z\'f9staly intaktn\'ed. Embrya jevila \'9eivotaschopnost.\lquote\par
Experti, kte\'f8\'ed byli s profesorovou prac\'ed sezn\'e1meni, neskr\'fdvaj\'ed skepsi.\par
\'82V \'c8\'edn\'ec vyp\'ecstovali embrya, v nich\'9e byla sm\'ecs lidsk\'fdch a kr\'e1li\'e8\'edch chromozom\'f9. Nebyla ale \'9eivotaschopn\'e1,\lquote \'f8\'edkaj\'ed p\'f8edn\'ed sv\'ectov\'ed genetici.\par
\'82Podobn\'e9 experimenty nejsou ni\'e8\'edm nov\'fdm na poli genetiky. Zkombinovat lze geny tak\'f8ka u v\'9aech organism\'f9. Jde v\'9aak o neetick\'e9 pokusy,\lquote komentovali pokusy americk\'e9ho profesora \'e8e\'9at\'ed v\'ecdci z V\'fdzkumn\'e9ho \'fastavu \'9eivo\'e8i\'9an\'e9 v\'fdroby v Uh\'f8\'edn\'ecvsi.\ldblquote\par
Byli stejn\'fdmi mor\'e1ln\'edmi z\'e1vazky omezeni i mimozem\'9at\'ed experiment\'e1to\'f8i?\par
\par
IV. ST\'cdNY V PODZEM\'cd\par
\par
\'84V d\'e1vn\'fdch \'e8asech se vypr\'e1v\'eclo, ze na jih od Velk\'fdch pyramid v Gize a na z\'e1pad od poh\'f8ben\'fdch ruin Memfisu se nach\'e1z\'ed podivn\'e1 svatyn\'ec. Jej\'ed ruiny, v\'edce \'e8i m\'e9n\'ec zasypan\'e9 p\'edskem, ale nen\'ed snadn\'e9 nal\'e9zt v bezb\'f8eh\'e9 pou\'9ati. Podle legendy ze sklepen\'ed pod n\'e1dvo\'f8\'edm lze vej\'edt do dlouh\'fdch podzemn\'edch chodeb, kter\'e9 \'fast\'ed do skute\'e8n\'e9ho labyrintu starobyl\'fdch obytn\'fdch m\'edstnost\'ed a s\'e1l\'f9. Pyramidy byly jedin\'fdmi ok\'e1zal\'fdmi v\'ec\'9eemi, ukazateli cesty ke vstupu do tohoto \'fa\'9easn\'e9ho sv\'ecta v hlubin\'e1ch zem\'ec,\ldblquote napsal v polovin\'ec 19. stolet\'ed baron d\rquote Espiard de Cologne v d\'edle Egypt a Oce\'e1nie.\par
Pov\'ecsti o tajemn\'e9 podzemn\'ed \'f8\'ed\'9ai, v n\'ed\'9e jsou krom\'ec hmotn\'fdch poklad\'f9 ukryty tak\'e9 knihy tajn\'fdch v\'ecdomost\'ed a d\'f9kazy o neoby\'e8ejn\'e9 minulosti lidstva, spo\'e8\'edvaj\'ed a\'9e na sam\'e9m dn\'ec hlubin nez\'e1jmu archeolog\'f9 a jen ob\'e8as, vyburcov\'e1ny n\'ecjak\'fdm neobvykl\'fdm n\'e1lezem, se na okam\'9eik vyno\'f8\'ed nad hladinu.\par
A p\'f8itom starov\'eck\'e9 prameny mnohohlasn\'ec podporuj\'ed domn\'ecnku o existenci velk\'fdch prostor\'f9 v hlubin\'e1ch nedaleko pyramid.\par
Mezi n\'e1pisy na vnit\'f8n\'edm valu Horova chr\'e1mu v Edf\'fa se nach\'e1zely i takzvan\'e9 Texty staveb. Jejich obsah se vztahuje k \'f8ad\'ec spis\'f9, kter\'e9 se mezit\'edm ztratily a jsou zn\'e1m\'e9 pod ozna\'e8en\'edm Svat\'e1 kniha chr\'e1m\'f9. \'8alo o souhrn d\'f9le\'9eit\'fdch informac\'ed o vzniku a vzhledu nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'edch svatyn\'ed pod\'e9l Nilu. Mimo jin\'e9 je v nich zm\'ednka o skupin\'ec bytost\'ed, je\'9e byly naz\'fdv\'e1ny \'8aebtiw a byly ve spojen\'ed s bohem Thowtem. Podle Text\'f9 staveb byly svat\'e9 knihy a insignie moci ulo\'9eeny v komo\'f8e, jej\'ed\'9e vchod \'8aebtiw d\'f9kladn\'ec zabezpe\'e8ily tak, aby z\'f9staly skryty p\'f8ed cel\'fdm sv\'ectem s v\'fdjimkou str\'e1\'9ec\'f9.\par
Arab Ibn Al Alkohim se zmi\'f2uje o \'fakrytu pobl\'ed\'9e pyramid, kter\'fd je napln\'ecn dokumenty o matematice, astronomii a fyzice. \'84\'85 A z\'f8\'eddili podzemn\'ed kamenn\'ed sklepen\'ed. K\'e1men byl p\'f8iv\'e1\'9een z Etiopie a spojen olovem a \'9eelezem.\ldblquote\par
Takov\'fdto sejf by odolal nejen ne\'9e\'e1douc\'edm vet\'f8elc\'f9m, ale i pronikav\'e9mu z\'e1\'f8en\'ed. Co v n\'ecm asi bylo ulo\'9eeno? A kdo byli stavitel\'e9 sklepen\'ed, protkan\'e9ho olovem a \'9eelezem, kdy\'9e sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 podle p\'f8edstav historik\'f9 dok\'e1zali zpracov\'e1vat jen zlato a m\'ec\'ef?\par
Herodot se domn\'edval, \'9ee pod Sfingou \'fast\'ed labyrint, vedouc\'ed a\'9e do podsv\'ect\'ed. Cht\'ecl t\'edm nazna\'e8it hloubku podzemn\'edho komplexu?\par
Kniha mrtv\'fdch mluv\'ed o Sfinze jako o \'84Velk\'e9m bohu, kter\'fd otv\'edr\'e1 br\'e1ny zem\'ec\ldblquote . Znamen\'e1 to, \'9ee se pr\'e1v\'ec u n\'ed nach\'e1z\'ed vchod do podzemn\'edho labyrintu?\par
V letech 1991 a\'9e 1993 se to pokou\'9ael zjistit seizmolog Thomas Dobecki. S pomoc\'ed modern\'edch geofyzik\'e1ln\'edch metod hledal, zda se n\'eckde v hlubin\'e1ch skr\'fdv\'e1 dutina. V\'fdzkum prok\'e1zal, \'9ee se pod Sfingou rozkl\'e1daj\'ed rozs\'e1hl\'e9 podzemn\'ed prostory.\par
Americk\'fd badatel polsk\'e9ho p\'f9vodu doktor Jim Hurtak vyu\'9eil radar, schopn\'fd nahl\'ed\'9eet do hlubin zem\'ec, a odkryl velk\'fd podzemn\'ed komplex. Na tiskov\'e9 konferenci p\'f8edstavil film, na n\'ecm\'9e je po\'e8\'edta\'e8em vykreslena rozlehl\'e1 metropole, rozkl\'e1daj\'edc\'ed se v n\'eckolika patrech pod G\'edzou. Z\'f8eteln\'ec lze rozeznat kanaliza\'e8n\'ed syst\'e9m a obrovsk\'e9 komnaty.\par
Objev nen\'ed tak senza\'e8n\'ed, jak by se na prvn\'ed pohled zd\'e1lo. O n\'eckolika podzemn\'edch tunelech v okol\'ed pyramid archeologov\'e9 ji\'9e v\'ecd\'ed. V t\'ecch, kter\'e9 se poda\'f8ilo prozkoumat, ale nebylo nalezeno nic neobvykl\'e9ho.\par
Nikde ani potuchy po S\'edni moudrosti, v n\'ed\'9e jsou pr\'fd ulo\'9eeny ve\'9aker\'e9 poznatky velmi vysp\'ecl\'e9, star\'fdmi egyptsk\'fdmi bohy veden\'e9 civilizace, kter\'e1 sv\'fdmi dovednostmi v mnoh\'e9m p\'f8edb\'echla i na\'9ai modern\'ed dobu.\par
Je to tedy jen m\'fdtus, utkan\'fd ze sn\'f9 a p\'f8\'e1n\'ed?\par
\par
OSIRISOVA \'8aACHTA\par
\par
Na p\'f8elomu tis\'edcilet\'ed G\'edzu zachv\'e1tilo vzru\'9aen\'ed. Na spojnici mezi Sfingou a Chafreovou pyramidou byl odhalen velmi podivn\'fd podzemn\'ed objekt. O jeho existenci se v\'ecd\'eclo sedmdes\'e1t let, ale okolnosti nedovolovaly prov\'e9st d\'f9kladn\'fd pr\'f9zkum.\par
V zimn\'ed sez\'f3n\'ec 1934/35 archeolog Selim Hassan narazil na kolmou \'9aachtu hlubokou asi \'9aest metr\'f9. Nechal se spustit dol\'f9 a ocitl se v mal\'e9, zcela pr\'e1zdn\'e9 p\'f8eds\'edni. Na jej\'edm druh\'e9m konci \'fastila dal\'9a\'ed \'fazk\'e1 \'9aachta. Tak\'e9 ona klesala kolmo do hlubin, ale byla dvakr\'e1t del\'9a\'ed.\par
Hassan pokra\'e8oval v sestupu a nev\'ec\'f8il sv\'fdm o\'e8\'edm. St\'e1l na prahu velk\'e9 komory. Jej\'ed podlahu pokr\'fdval prach. O po\'f8\'e1dku se nedalo mluvit. Vypadalo to, jako kdy\'9e odtud n\'eckdo zmizel ve chvatu. Do pod\'e9ln\'fdch st\'ecn bylo vyhloubeno \'9aest prostorn\'fdch v\'fdklenk\'f9. Ve dvou st\'e1ly obrovsk\'e9 \'9eulov\'e9 sarkof\'e1gy. A\'9e na p\'e1r kost\'ed a \'falomk\'f9 keramiky byly zcela pr\'e1zdn\'e9. Pozd\'ecj\'9a\'ed rozbor nazna\'e8il, \'9ee ostatky poch\'e1zej\'ed z doby okolo roku 500 p\'f8. Kr.\par
Na druh\'e9 stran\'ec Hassan zahl\'e9dl studnu. Kdy\'9e k n\'ed dorazil, zjistil, \'9ee je to dal\'9a\'ed \'9aachta, ale cel\'e1 zalit\'e1 k\'f8i\'9a\'9d\'e1lov\'ec \'e8istou vodou.\par
\'84Na jej\'edm dn\'ec jsem vid\'ecl komoru se sloupy a bo\'e8n\'edmi prostory, obklopuj\'edc\'edmi sarkof\'e1g. Marn\'ec jsme se pokou\'9aeli vypumpovat vodu. Vypad\'e1 to, \'9ee jej\'ed pramen prosakuje zdola p\'f8es sk\'e1ly.\ldblquote\par
Zoufal\'fd archeolog se nem\'ednil vzd\'e1t. Pumpy si neoddechly cel\'e9 \'e8ty\'f8i roky. Hladina vody ale neklesla.\par
Uplynuly des\'edtky let, ne\'9e dol\'f9 sestoupil t\'fdm veden\'fd Zah\'ed Hawasem a s pomoc\'ed modern\'ed techniky za dva m\'ecs\'edce \'9aachtu i nejspodn\'ecj\'9a\'ed komoru vysu\'9ail.\par
Uprost\'f8ed se nach\'e1zel um\'ecle vytvo\'f8en\'fd obd\'e9ln\'edkov\'fd ostr\'f9vek obklopen\'fd prohlubn\'ed, v n\'ed\'9e p\'f9vodn\'ec proudila voda. V jeho roz\'edch byly vzty\'e8eny nyn\'ed ji\'9e zna\'e8n\'ec po\'9akozen\'e9 pil\'ed\'f8e. Mezi nimi st\'e1l gigantick\'fd sarkof\'e1g dlouh\'fd 2,7 metru a o hmotnosti 12 tun. V\'edko bylo odsunut\'e9. I kdyby se uvnit\'f8 nach\'e1zely ostatky, voda by je d\'e1vno zni\'e8ila.\par
Jedin\'fd hieroglyf, kter\'fd se v komo\'f8e dochoval, znamenal slovo d\'f9m.\par
Vzhledem k tomu, \'9ee sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 naz\'fdvali posv\'e1tnou plo\'9ainu G\'edzy Domem Osirisov\'fdm, Hawas usoudil, \'9ee komora je symbolick\'fd Osiris\'f9v hrob a vyhlouben byl proto, aby tento b\'f9h ochra\'f2oval poh\'f8ebi\'9at\'ec.\par
\par
CHUFEV\'d9V HROB?\par
\par
Proti Hawassov\'fdm z\'e1v\'ecr\'f9m stoj\'ed hypot\'e9za, \'9ee z\'e1hadnou podzemn\'ed stavbu nechal zhotovit s\'e1m faraon Chufev pro ulo\'9een\'ed sv\'fdch ostatk\'f9. N\'e1mitka, \'9ee k tomu p\'f8ece slou\'9eila jeho proslul\'e1 Velk\'e1 pyramida, neobstoj\'ed. \'c8etn\'e9 d\'f9kazy (Egyptsk\'e9 z\'e1hady, 1.d\'edl) nemilosrdn\'ec popravily obecn\'ec roz\'9a\'ed\'f8enou p\'f8edstavu o pyramid\'e1ch jako hrobk\'e1ch. Ani v jedn\'e9 z pyramid nebyla nalezena mumie jej\'edho majitele. A v mnoha p\'f8\'edpadech ani sarkof\'e1g. Fara\'f3ni, i kdy\'9e s nesm\'edrnou n\'e1mahou vybudovali gigantick\'e9 hory kamen\'ed, se pak nechali poh\'f8b\'edt jinde.\par
Chufev u\'e8inil tot\'e9\'9e.\par
Historik Herodot, kter\'fd Egypt nav\'9at\'edvil v 5.stolet\'ed p\'f8. Kr., napsal: \'84Deset let trvala stavba cesty a pr\'e1ce na pahorku, na n\'ecm\'9e stoj\'ed pyramidy, jako\'9e i stavba podzemn\'edch s\'edn\'ed, kter\'e9 si dal vybudovat (Chufev) jako m\'edsto sv\'e9ho poh\'f8bu na ostrov\'ec, kolem n\'echo\'9e d\'e1l za-v\'e9st kan\'e1l z Nilu.\ldblquote\par
A na jin\'e9m m\'edst\'ec, kdy\'9e hovo\'f8\'ed o sousedn\'ed Chafreov\'ec pyramid\'ec, informaci o podzemn\'edch prostor\'e1ch potvrzuje: \'84Nem\'e1 podzemn\'edch komor a nevede do n\'ed podzemn\'ed kan\'e1l jako do prvn\'ed, kde obt\'e9k\'e1 uvnit\'f8 vyzd\'ecn\'fdm korytem ostrov, na kter\'e9m spo\'e8\'edv\'e1 Cheops (Chufev).\ldblquote\par
Hawass\'f9v objev se velmi podob\'e1 Herodotovu popisu. Sarkof\'e1g opravdu stoj\'ed na podzemn\'edm ostrov\'ec, okolo n\'ecj\'9e prot\'e9k\'e1 voda.\par
Odkud z\'edskal \'f8eck\'fd historik tuto informaci? Byla v dob\'ec jeho pobytu Osirisova \'9aachta je\'9at\'ec vyu\'9e\'edv\'e1na lidmi? N\'e1lezy z horn\'edho patra odkazuj\'ed k 5. stolet\'ed p\'f8. Kr., tedy p\'f8esn\'ec do stejn\'e9ho obdob\'ed, kdy Herodot pob\'fdval v G\'edze.\par
I kdy\'9e v sarkof\'e1gu nebylo nalezeno zhola nic, bylo by skute\'e8nou senzac\'ed, pokud by se potvrdilo, \'9ee prostor na dn\'ec Osirisovy \'9aachty je opravdu Chufevovou poh\'f8ebn\'ed komorou.\par
Ale mo\'9en\'e1 n\'e1s \'e8ek\'e1 je\'9at\'ec daleko v\'ect\'9a\'ed p\'f8ekvapen\'ed.\par
\par
TUNEL DO HLUBIN\par
\par
V severoz\'e1padn\'ed hran\'ec komory \'fast\'ed tunel.\par
\'84N\'eckte\'f8\'ed v\'ec\'f8\'ed, \'9ee sm\'ec\'f8uje p\'f8\'edmo k Velk\'e9 pyramid\'ec, jin\'ed, \'9ee ke Sfinze. Pro\'9ael jsem jen \'9aest metr\'f9. Abych ho mohl zkoumat d\'e1le, musel bych b\'fdt jako mal\'fd chlapec,\ldblquote sd\'eclil Hawass novin\'e1\'f8\'f9m.\par
Co t\'edm cht\'ecl \'f8\'edci? Ze se koridor m\'ecn\'ed v malou \'9aachtu, kterou se dosp\'ecl\'fd \'e8lov\'eck neprot\'e1hne? Kdo ji tedy vyrazil? Permon\'edci z Ostravsko-karvinsk\'e9ho rev\'edru?\par
Nebo je tunel zasyp\'e1n sut\'ed, co\'9e se zd\'e1 pravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed? Pro\'e8 se archeolog nepokusil p\'f8ek\'e1\'9eku odstranit?\par
Hawassovo vysv\'ectlen\'ed je natolik neuv\'ec\'f8iteln\'e9, \'9ee jsem si jej musel p\'f8e\'e8\'edst n\'eckolikr\'e1t, abych se p\'f8esv\'ecd\'e8il, \'9ee m\'ec o\'e8i neklamou.\par
Tunel nem\'e1 v\'fdznam zkoumat, proto\'9ee byl vyhlouben a\'9e d\'e1vno po ulo\'9een\'ed sarkof\'e1gu. Vznikl pr\'fd n\'eckdy mezi 6. a 4. stolet\'ed p\'f8. Kr.\par
\'d8editeli Egyptsk\'e9 nejvy\'9a\'9a\'ed rady pro pam\'e1tky by mohl z\'e1vid\'ect i Nostradamus. Takov\'e9 jasnovideck\'e9 schopnosti se hned tak nevid\'ed. Z \'e8eho asi Hawass zjistil st\'e1\'f8\'ed tunelu? Ze samotn\'e9ho kamene tuto informaci vy\'e8\'edsti nelze a \'9e\'e1dn\'e9 organick\'e9 zbytky zde nebyly nalezeny.\par
Zd\'e1 se, \'9ee stejn\'ec jako v p\'f8\'edpad\'ec z\'e1hadn\'fdch dve\'f8\'edj v jedn\'e9 ze \'9aachet Velk\'e9 pyramidy, Hawass z\'e1m\'ecrn\'ec taj\'ed n\'eckter\'e9 poznatky.\par
Pro\'e8? Tu\'9a\'ed, \'9ee tunel m\'f9\'9ee v\'e9st k n\'ecjak\'e9mu skute\'e8n\'ecn\'ec senza\'e8n\'edmu n\'e1lezu a chce si v\'9ae v tajnosti p\'f8ipravit pro dal\'9a\'ed noc sl\'e1vy v z\'e1\'f8i televizn\'edch reflektor\'f9, nebo pr\'e1v\'ec naopak \endash pokud se p\'f8\'edpadn\'fd n\'e1lez nebude hodit do jeho v\'fdkladu historie, rad\'ecji ho zaml\'e8\'ed?\par
\par
MAL\'c1 CHYBI\'c8KA V PL\'c1NECH?\par
\par
Ve v\'edru nad\'9aen\'ed a nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch teori\'ed o \'fa\'e8elu Osirisovy \'9aachty se kupodivu nikdo nepozastavil nad jednou velmi zvl\'e1\'9atn\'ed okolnost\'ed.\par
Jak dokazuje zve\'f8ejn\'ecn\'fd pl\'e1nek, cel\'fd podzemn\'ed prostor je rozd\'eclen do t\'f8\'ed pater, kter\'e9 odd\'ecluj\'ed kolm\'e9 \'9aachty. Horn\'ed je hlubok\'e1 \'9aest metr\'f9, ob\'ec doln\'ed shodn\'ec po 12 metrech.\par
Dno le\'9e\'ed 30 metr\'f9 pod povrchem zem\'ec, co\'9e pro p\'f8edstavu odpov\'edd\'e1 v\'fd\'9ace standardn\'edho jeden\'e1ctipatrov\'e9ho panelov\'e9ho domu.\par
Jak se stavitel\'f9m poda\'f8ilo dostat dol\'f9 t\'f8i tak velk\'e9 sarkof\'e1gy? Nejv\'ect\'9a\'ed, spodn\'ed, v\'e1\'9e\'ed 12 tun. Spou\'9at\'ecli ho zav\'ec\'9aen\'fd na lanech? Kolik lid\'ed by k tomu bylo zapot\'f8eb\'ed a kam by se postavili? Horn\'ed p\'f8eds\'ed\'f2 je velmi mal\'e1. Jak by zde \'84je\'f8\'e1bn\'edk\ldblquote um\'edstil p\'f8\'edpadn\'fd kladkostroj?\par
Ze z\'e1pisu Selima Hassana, kter\'fd jako prvn\'ed vstoupil dovnit\'f8, vypl\'fdv\'e1, \'9ee \'9aachty jsou pom\'ecrn\'ec \'fazk\'e9. Ve\'9ael by se do nich tak rozm\'ecrn\'fd sarkof\'e1g?\par
\'8e\'e1dn\'e1 m\'ec\'f8en\'ed nebyla provedena, ale n\'e1kres a n\'eckolik zve\'f8ejn\'ecn\'fdch fotografi\'ed vyvol\'e1vaj\'ed siln\'e9 pochyby.\par
Stejn\'e1 anom\'e1lie byla zaznamen\'e1na v tzv. kr\'e1lov\'ec komo\'f8e ve Velk\'e9 pyramid\'ec.\par
Sarkof\'e1g, kter\'fd se zde nach\'e1z\'ed, je toti\'9e o t\'f8i centimetry \'9air\'9a\'ed ne\'9e jej\'ed vchod. Musel b\'fdt ulo\'9een dovnit\'f8 ji\'9e v dob\'ec v\'fdstavby komory. P\'f8i stavb\'ec zvedaj\'edc\'ed se vzh\'f9ru to nebyl zas tak velk\'fd probl\'e9m. P\'f8i hlouben\'ed \'9aachty je to samoz\'f8ejm\'ec nemo\'9en\'e9.\par
Leda\'9ee byl m\'ecl pravdu \'8avejk a uvnit\'f8 na\'9a\'ed zem\'eckoule je je\'9at\'ec jin\'e1, kter\'e1 je v\'ect\'9a\'ed ne\'9e ta na povrchu\'85\par
\par
THOWTOVY TAJN\'c9 KOMORY\par
\par
Jestli\'9ee se uk\'e1\'9ee, \'9ee rozm\'ecry \'9aachet neumo\'9e\'f2ovaly spustit sarkof\'e1g, jak se tedy kamenn\'e1 schr\'e1nka dostala dol\'f9?\par
I kdy\'9e se z\'e1zraky d\'ecj\'ed, tentokr\'e1t je vylu\'e8me.\par
Nejlogi\'e8t\'ecj\'9a\'ed by bylo, kdyby byl sarkof\'e1g vytes\'e1n p\'f8\'edmo ze sk\'e1ly, v n\'ed\'9e se Osirisova \'9aachta nach\'e1z\'ed, ale to nen\'ed. Je vyroben z \'9euly.\par
Jsme v situaci detektiva, kter\'fd p\'e1tr\'e1 po vrahovi, jeho\'9e ob\'ec\'9d byla nalezena v pokoji bez oken a zam\'e8en\'e9m zevnit\'f8.\par
Co kdy\'9e byl sarkof\'e1g na dno \'9aachty dopraven n\'ecjakou jinou cestou?\par
\'84Nesmysln\'e1 spekulace! Odvolej!\ldblquote\par
Inkvizito\'f8i pod svatou vlajkou nudn\'fdch vysv\'ectleni ji\'9e p\'f8ipravuj\'ed mu\'e8idla.\par
N\'eckter\'e9 teorie pr\'fd nejsou dostate\'e8n\'ec \'9a\'edlen\'e9, aby byly pravdiv\'e9. T\'f8eba tahle je.\par
\'84Soud jako sv\'ecdka p\'f8edvol\'e1v\'e1 fara\'f3na Chufeva.\ldblquote\par
\'84Zaj\'edmal jste se o podzem\'ed v prostoru G\'edzy v\'edce ne\'9e kdokoli jin\'fd?\ldblquote\par
\'84Ano, Va\'9ae Ctihodnosti.\ldblquote\par
\'84Pro\'e8?\ldblquote\par
\'84Byl jsem uchv\'e1cen posv\'e1tnou minulost\'ed Egypta a star\'fdmi n\'e1bo\'9eensk\'fdmi dokumenty.\ldblquote\par
\'84M\'f9\'9eete se vyj\'e1d\'f8it p\'f8esn\'ecji?\ldblquote\par
\'84Sna\'9eil jsem se zjistit p\'f8esn\'fd po\'e8et krypt boha Thowta.\ldblquote\par
\'84Z jak\'e9ho d\'f9vodu?\ldblquote\par
\'84Prahnul jsem po v\'ecd\'ecn\'ed. V\'ec\'f8il jsem, \'9ee v jedn\'e9 z t\'ecchto podzemn\'edch komor najdu Thowtovy tajn\'e9 knihy. Z\'edsk\'e1m astronomick\'e9 znalosti a poznatky z mnoha dal\'9a\'edch v\'ecdn\'edch obor\'f9. A tak\'e9 n\'e1vod k z\'edsk\'e1n\'ed nesmrtelnosti a popisy \'e8etn\'fdch kouzel.\ldblquote\par
\'84Zab\'fdval jste se zak\'e1zanou \'e8ernou magi\'ed?\ldblquote\par
\'84Ne. Jen studiem hermetick\'fdch spis\'f9 alchymist\'f9.\ldblquote\par
\'84Dovolte, abych poznamenal, \'9ee n\'e1\'9a sv\'ecdek, nav\'ecky z\'e1\'f8\'edc\'ed Chufev, v\'9edy podporoval v\'edru v bohy. Pr\'e1v\'ec on nalezl pl\'e1n chr\'e1mu poch\'e1zej\'edc\'edho z dob slu\'9eebn\'edk\'f9 Horov\'fdch, poloboh\'f9, kte\'f8\'ed vl\'e1dli Egyptu p\'f8ed Menim. A d\'edky tomu byl postaven podivuhodn\'fd chr\'e1m v Dende\'f8e.\ldblquote\par
\'84D\'eckuji obhajob\'ec za vysv\'ectlen\'ed, ale rad\'ecji a\'9d n\'e1m s\'e1m Chufev sd\'ecl\'ed, zda objevil Thowtovy podzemn\'ed komory.\ldblquote\par
\'84Podle kouzeln\'edka D\'9eediho se to dalo zjistit jen v chr\'e1mu v Heliopoli. Pot\'f8ebn\'e9 informace tam m\'ecly b\'fdt ulo\'9eeny v chalcedonov\'e9 truhlici.\ldblquote\par
\'84Otev\'f8el jste ji a z\'edskal pl\'e1ny?\'85 Sly\'9a\'edte?\'85 Na\'9ael jste \'fakryt Thowtov\'fdch tajn\'fdch knih?\'85 U posv\'e1tn\'fdch roh\'f9 Hathor\'85 Kam zmizel?\ldblquote\par
\'84Promi\'f2te, n\'e1\'9a sv\'ecdek, fara\'f3n Chufev, musel neprodlen\'ec opustit soudn\'ed s\'ed\'f2. Jeho propustka ze z\'e1hrob\'ed vypr\'9aela.\ldblquote\par
\par
UTAJEN\'c1 CESTA\par
\par
\'84Thowt pr\'fd sepsal ve\'9akerou svou moudrost a ve\'9aker\'e9 u\'e8en\'ed do knih, je\'9e dal do \'faschovy kn\'ec\'9e\'edm sv\'e9ho chr\'e1mu v Chmunevu, ti se jim pak u\'e8ili nazpam\'ec\'9d. P\'f8ed nepovolan\'fdmi je br\'e1nili, nebo\'9d obsahovaly nejen v\'ecdomosti, kter\'e9 m\'ecly z\'f9stat jejich monopolem, ale i \'82za\'f8\'edkadla, je\'9e porou\'e8ela v\'9aem sil\'e1m p\'f8\'edrody a pod\'f8izovala si samotn\'e9 bohy\lquote . Kdo by se jich nepr\'e1vem zmocnil, m\'ecl b\'fdt podle kletby potrest\'e1n okam\'9eitou smrt\'ed, jeliko\'9e by se jinak stal nejmocn\'ecj\'9a\'edm na sv\'ect\'ec,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
Celkem 42 svazk\'f9 tajemn\'e9 knihy boha Thowta je z\'f8ejm\'ec nejhledan\'ecj\'9a\'edm textem v\'9aech dob. Jak dokazuje papyrus Westcar, intenzivn\'ec po nich p\'e1tral i fara\'f3n Chufev. Tu\'9ail, \'9ee jsou ukryty n\'eckde v podzem\'ed G\'edzy?\par
Stejnou domn\'ecnku toti\'9e podporuj\'ed i dal\'9a\'ed prameny.\par
\'8eidovsk\'fd historik Joseph Flavius p\'ed\'9ae, \'9ee Enoch (Thowt) vybudoval podzemn\'ed chr\'e1m z dev\'edti sklepen\'ed nad sebou.\par
St\'f8edov\'eck\'fd arabsk\'fd kronik\'e1\'f8 Firouzab\'e1d uv\'e1d\'ed, \'9ee komory Sfingy byly zbudov\'e1ny ve stejn\'e9 dob\'ec jako Velk\'e1 pyramida. \'84Pyramidu vystav\'ecl Esdris (Thowt), aby uchr\'e1nil v\'ecd\'ecn\'ed p\'f8ed zni\'e8en\'edm. Tak\'e9 nejvy\'9a\'9a\'ed kn\'ec\'9e\'ed ulo\'9eili svoje z\'e1znamy o medic\'edn\'ec, magii a talismanech na bezpe\'e8n\'e9m m\'edst\'ec.\ldblquote\par
Jak s t\'edm v\'9a\'edm souvis\'ed Osirisova \'9aachta?\par
P\'f8edpokl\'e1dejme, \'9ee je jedn\'edm z n\'eckolika m\'e1la vchod\'f9, jimi\'9e se d\'e1 vstoupit do krypt, vybudovan\'fdch z\'e1hadn\'fdm bohem Thowtem (jeho postavou se podrobn\'fd zab\'fdv\'e1 prvn\'ed d\'edl Egyptsk\'fdch z\'e1had).\par
Naho\'f8e, pod p\'f8eds\'edn\'ed, bylo zbudov\'e1no patro s v\'fdklenky, kter\'e9 m\'eclo zm\'e1st ne\'9e\'e1douc\'edho n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka \endash budilo dojem, \'9ee jde o klasickou hrobku. A mnohem pozd\'ecji, v 5.stolet\'ed p\'f8. Kr., ji lid\'e9 k tomuto \'fa\'e8elu pou\'9eili.\par
Cesta k prav\'fdm krypt\'e1m se skr\'fdvala v doln\'ed komo\'f8e. Na prvn\'ed pohled je to kompaktn\'ed prostor, z n\'echo\'9e \endash krom\'ec Hawassem tak podivn\'ec komentovan\'e9ho tunelu \endash nevede \'9e\'e1dn\'fd dal\'9a\'ed v\'fdchod. Na sn\'edmc\'edch, kter\'e9 jsem m\'ecl k dispozici, lze rozpoznat, \'9ee zat\'edmco jsou strop a podlaha hrub\'ec vytes\'e1ny p\'f8\'edmo ve sk\'e1le, st\'ecny pokr\'fdv\'e1 s\'ed\'9d svisl\'fdch a vodorovn\'fdch linek. Jsou to tenk\'e9 spojnice kamenn\'fdch desek, jimi\'9e jsou st\'ecny oblo\'9eeny. Pro\'e8 si dal n\'eckdo tu pr\'e1ci? Desky jsou ze stejn\'e9ho materi\'e1lu, jako je okoln\'ed hornina, jednodu\'9a\'9a\'ed by bylo sk\'e1lu uhladit\'85\par
Nevytv\'e1\'f8ej\'ed n\'eckter\'e9 z nich fale\'9anou ze\'ef? Nenach\'e1z\'ed se za nimi dal\'9a\'ed, tentokr\'e1t mnohem v\'ect\'9a\'ed tunel, kter\'fdm byl dovnit\'f8 dopraven i sarkof\'e1g a kter\'fd sm\'ec\'f8uje k prav\'fdm Thowtov\'fdm krypt\'e1m?\par
Co kdy\'9e zatopen\'ed a neust\'e1l\'fd p\'f8\'edliv dal\'9a\'edch vod, kter\'e9 nedok\'e1zal zvl\'e1dnout Selim Hassan, nen\'ed n\'e1hodn\'e9 d\'edlo p\'f8\'edrody, ale dob\'f8e promy\'9alen\'e9 bezpe\'e8nostn\'ed opat\'f8en\'ed?\par
Podle Text\'f9 staveb p\'f8ece byly svat\'e9 knihy a insignie moci ulo\'9eeny v komo\'f8e, jej\'ed\'9e vchod tajemn\'e9 bytosti \'8aebtiw d\'f9kladn\'ec zabezpe\'e8ily tak, aby knihy z\'f9staly skryty p\'f8ed cel\'fdm sv\'ectem s v\'fdjimkou str\'e1\'9ec\'f9.\par
P\'f8edstavme si, \'9ee se ji\'9e v minulosti jak\'fdsi vet\'f8elec pokusil sestoupit na dno \'9aachty, neprovedl ale pot\'f8ebn\'e1 opat\'f8en\'ed a sv\'fdm pohybem nev\'ecdomky spustil past.\par
Stavidla, dr\'9e\'edc\'ed podzemn\'ed tok na uzd\'ec, povolila a voda ihned zaplavila celou spodn\'ed komoru a znemo\'9enila dal\'9a\'ed cestu.\par
Jen pro zaj\'edmavost uv\'e1d\'edm, \'9ee v obdob\'ed p\'f8ed II.sv\'ectovou v\'e1lkou n\'eckter\'e9 banky vyu\'9e\'edvaly stejnou ochranu. Podzemn\'ed prostory, v nich\'9e byly neprody\'9an\'ec uzav\'f8en\'e9 sejfy, byly na noc a o v\'edkendech zaplavov\'e1ny vodou.\par
Je Osirisova \'9aachta vstup k tolik hledan\'e9 S\'edni moudrosti, ke krypt\'e1m, zbudovan\'fdm p\'f8ed v\'edce ne\'9e deseti tis\'edci lety tajemn\'fdm bohem Thowtem a k m\'edstu, kde jsou ulo\'9eeny jeho knihy?\par
\par
V. SPOLE\'c8ENSTV\'cd MOUDR\'ddCH\par
\par
Mnoh\'e9 z jedine\'e8n\'fdch staveb star\'fdch Egyp\'9dan\'f9 se bohu\'9eel nedochovaly. N\'eckter\'e9 zmizely docela a v\'edme o nich jen d\'edky letopis\'f9m. O jin\'fdch n\'e1m vypr\'e1v\'ecj\'ed posledn\'ed p\'f8e\'9e\'edvaj\'edc\'ed kamenn\'ed sv\'ecdkov\'e9. A \'9easneme, co se dozv\'edd\'e1me.\par
Horn\'ed chr\'e1m fara\'f3na Chafrea byl srovnateln\'fd s jeho gigantickou pyramidou. Pohled na n\'ecj musel b\'fdt ohromuj\'edc\'ed. Jen fas\'e1da dosahovala v\'fd\'9aky 130 metr\'f9. Dnes je zcela zni\'e8en\'fd, ale i to m\'e1lo, co z\'f9stalo, dokazuje, \'9ee \'9alo o skute\'e8n\'fd z\'e1zrak techniky a d\'f9vtipu. Jeden z pou\'9eit\'fdch stavebn\'edch blok\'f9 m\'e1 toti\'9e hmotnost 425 tun. Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, \'e8\'edm byly dopravov\'e1ny a jak d\'ecln\'edci tuto vpravd\'ec \'84kyklopskou cihlu\ldblquote ukl\'e1dali.\par
V sam\'e9m srdci Egypta na st\'f8edn\'edm toku Nilu se rozkl\'e1d\'e1 o\'e1za Fajj\'fam. V d\'e1vn\'e9 minulosti zde jako st\'f8\'edbrn\'e9 oko na \'9elutav\'e9 tv\'e1\'f8i p\'edse\'e8n\'fdch dun z\'e1\'f8ilo jezero Moiris. Skute\'e8n\'e9 vnitrozemsk\'e9 mo\'f8e nap\'e1jen\'e9 Josefovou \'f8ekou, jedn\'edm z bo\'e8n\'edch ramen Nilu.\par
B\'f8ehy, porostl\'e9 papyrem a hust\'fdmi r\'e1kosov\'fdmi hou\'9atinami, ob\'fdvaly nespo\'e8etn\'e9 kolonie vodn\'edho ptactva. Pod hladinou \'e8\'edhali krokod\'fdli.\par
Velmo\'9ei v doprovodu sv\'fdch sluh\'f9 a otrok\'f9 vyplouvali na jezero v lehk\'fdch papyrov\'fdch \'e8lunech, odv\'e1\'9en\'ec pronikali do spletit\'fdch z\'e1to\'e8in a ba\'9einat\'fdch porost\'f9 a lovili kachny a dal\'9a\'ed bahenn\'ed pt\'e1ky pomoc\'ed zahnut\'fdch hol\'ed. Poran\'ecnou \'e8i zabitou ko\'f8ist aportovaly speci\'e1ln\'ec vycvi\'e8en\'e9 loveck\'e9 ko\'e8ky.\par
V\'fdjevy z lovu se dochovaly na \'e8etn\'fdch reli\'e9fech v hrobk\'e1ch aristokrat\'f9 t\'e9 doby. T\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i des\'edtky staroegyptsk\'fdch bumerang\'f9, ozdoben\'fdch hieroglyfy, vystavuje i Egyptsk\'e9 muzeum.\par
Vzhledem k okolnostem se nelze divit, \'9ee nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edm bohem Fajj\'famu byl Sobek, zobrazovan\'fd jako mu\'9e s hlavou krokod\'fdla. Pobl\'ed\'9e hlavn\'edho m\'ecsta jeho kultu \'8aedetu st\'e1l komplex budov, kter\'fd si svou nonumentalitou a propracovanost\'ed u antick\'fdch autor\'f9 vyslou\'9eil v\'ect\'9a\'ed obdiv ne\'9e pyramidy v Gize. Postavit ho pr\'fd nechalo dvan\'e1ct kr\'e1l\'f9.\par
\'84Usnesli se, \'9ee po sob\'ec zanechaj\'ed spole\'e8n\'fd pam\'e1tn\'edk, a jak se dohodli, dali postavit Labyrint nedaleko nad jezerem Moiris u m\'ecsta zvan\'e9ho M\'ecsto krokod\'fdl\'f9. Vid\'ecl jsem jej a nedost\'e1v\'e1 se mi slov. Kdyby n\'eckdo se\'e8etl stavby a um\'ecleck\'e1 d\'edla po cel\'e9m \'d8ecku, uk\'e1zalo by se, \'9ee \'fahrn n\'e1mahy a n\'e1klad\'f9 na n\'ec je men\'9a\'ed, ne\'9e kolik bylo t\'f8eba na tento labyrint, a p\'f8ece jsou chr\'e1my v Efesu a na Samu pam\'ectihodn\'e9. I pyramidy byly nad pomy\'9alen\'ed velik\'e9 a ka\'9ed\'e1 z nich se vyrovnala mnoh\'fdm i velik\'fdm stavb\'e1m \'f8eck\'fdm, Labyrint v\'9aak p\'f8ekon\'e1v\'e1 i pyramidy,\ldblquote napsal Herodot a p\'f8ipojil, jako v\'9edy, podrobn\'fd a sv\'ecdomit\'fd popis.\par
\'84V Labyrintu je dvan\'e1ct kryt\'fdch dvoran s br\'e1nami proti sob\'ec navz\'e1jem. \'8aest je jich obr\'e1ceno k severu, \'9aest k jihu a t\'ecsn\'ec na sebe navazuj\'ed. Zven\'e8\'ed je obklopuje spole\'e8n\'e1 ze\'ef. V Labyrintu jsou dva druhy m\'edstnost\'ed, jednak podzemn\'ed, jednak nadzemn\'ed nad nimi; na po\'e8et je jich t\'f8i tis\'edce, po patn\'e1cti stech oboj\'edho druhu. Nadzemn\'ed m\'edstnosti jsme sami vid\'ecli, proto\'9ee jsme je pro\'9ali, a mluv\'edme o tom, proto\'9ee jsme si je sami prohl\'e9dli. O podzemn\'edch m\'edstnostech v\'9aak jsme se dozv\'ecd\'ecli jen z rozhovor\'f9. Egypt\'9at\'ed dozorci n\'e1m je necht\'ecli za \'9e\'e1dnou cenu uk\'e1zat; pravili, \'9ee jsou tam ulo\'9eeny rakve kr\'e1l\'f9, kte\'f8\'ed tento Labyrint p\'f9vodn\'ec dali postavit, a mumie krokod\'fdl\'f9. Proto tedy mluv\'edme o spodn\'edch m\'edstnostech jen z doslechu, ale horn\'ed m\'edstnosti, kter\'e9 jsou velkolep\'ecj\'9a\'ed ne\'9e jak\'e9koli lidsk\'e9 d\'edlo, jsme sami vid\'ecli\'85 U rohu, kde Labyrint kon\'e8\'ed, stoj\'ed \'e8ty\'f8icetis\'e1hov\'e1 pyramida, na kter\'e9 jsou vytes\'e1ny velk\'e9 postavy\'85 Vstup do n\'ed byl vybudov\'e1n pod zem\'ed.\ldblquote\par
\'d8eck\'fd historik Strabon, kter\'fd \'9eil v 1. st. p\'f8. Kr., tvrd\'ed, \'9ee se tak\'e9 dostal do Labyrintu, kde obdivoval p\'f8edev\'9a\'edm \'84\'85 nes\'e8etn\'e9 kryt\'e9 pr\'f9chody se spletit\'fdmi chodbami, propojen\'e9 mezi sebou takov\'fdm zp\'f9sobem, \'9ee bez pr\'f9vodce se n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk ztrat\'ed.\ldblquote\par
Je\'9at\'ec o jedno stolet\'ed mlad\'9a\'ed je zpr\'e1va \'f8\'edmsk\'e9ho spisovatele Plinia Star\'9a\'edho, kter\'fd sd\'ecluje, \'9ee v budov\'ec jsou s\'e1ly, do nich\'9e se vstupuje po obrovsk\'fdch schodi\'9at\'edch a velk\'fdmi br\'e1nami, p\'f8i jejich\'9e otv\'edr\'e1n\'ed se oz\'fdv\'e1 hromov\'e9 dun\'ecn\'ed. Jsou tu m\'edstnosti, ve kter\'fdch stoj\'ed sochy boh\'f9, hrozn\'fdch oblud a podobizny kr\'e1le. Z Labyrintu se rozb\'edhaj\'ed temn\'e9 chodby, kter\'e9 vedou na tajn\'e1 m\'edsta v podzem\'ed.\par
Archeologov\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee tajemstv\'ed Labyrintu je beze zbytku rozlu\'9at\'ecno. \'8alo pr\'fd o z\'e1du\'9an\'ed chr\'e1m fara\'f3na Amenemheta z 19. st. p\'f8. Kr. Podle jin\'e9 verze to byla budova \'fast\'f8edn\'ed st\'e1tn\'ed spr\'e1vy. Ka\'9edop\'e1dn\'ec z komplexu moc nezbylo, proto\'9ee byl v \'f8\'edmsk\'fdch dob\'e1ch rozebr\'e1n na stavebn\'ed materi\'e1l. Angli\'e8an Flinders Petri lokalizoval jeho polohu na plo\'9ae vymezen\'e9 ohradn\'ed zd\'ed a m\'ec\'f8\'edc\'ed 300 kr\'e1t 240 metr\'f9.\par
Pokud je tomu tak, nad \'e8\'edm Herodot a spol. tak spolehliv\'ec ztr\'e1celi dech? V\'9edy\'9d Labyrint zauj\'edmal jen o pouhou t\'f8etinku v\'edce zastav\'ecn\'e9 p\'f9dy ne\'9e Velk\'e1 pyramida a svou v\'fd\'9akou s n\'ed v\'f9bec nemohl soupe\'f8it. Lehk\'e9 matematick\'e9 cvi\'e8en\'ed dokazuje, \'9ee pokud na 72 000 metrech \'e8tvere\'e8n\'edch (co\'9e je plocha Labyrintu stanoven\'e1 Petrim) sm\'ecstn\'e1me dvan\'e1ct prostorn\'fdch dvoran, ohromn\'e1 p\'f8\'edstupov\'e1 schodi\'9at\'ec, velk\'e9 s\'e1ly a nes\'e8etn\'e9 chodby, pak on\'ecch 1 500 m\'edstnost\'ed bude sv\'fdmi rozm\'ecry nutn\'ec p\'f8ipom\'ednat sp\'ed\'9ae pokoje z panel\'e1k\'f9 ne\'9e Herodotovy \'84m\'edstnosti, velkolep\'ecj\'9a\'ed ne\'9e jak\'e9koli lidsk\'e9 d\'edlo\ldblquote .\par
Historikov\'e9 jsou srozum\'ecni s t\'edm, \'9ee Labyrint nav\'9edy zmizel z povrchu zem\'ec. A v tom je ten h\'e1\'e8ek! Zmizel pouze z povrchu.\par
Jestli\'9ee cel\'e1 horn\'ed \'e8\'e1st poslou\'9eila jako lom pro z\'edsk\'e1n\'ed stavebn\'edho materi\'e1lu, co se stalo s podzem\'edm? Kam se pod\'eclo dal\'9a\'edch 1 500 sklepn\'edch m\'edstnost\'ed, hrobky s ostatky kr\'e1l\'f9 a mumiemi posv\'e1tn\'fdch krokod\'fdl\'f9, chodby, kter\'e9 vedou k tajn\'fdm m\'edst\'f9m v podzem\'ed?\par
\'d8e\'e8eno \'fasty uhlobarona ze hry J\'e1ry Cimrmana: \'84D\'f9l je d\'edra v zemi a tu v\'e1m nikdo nevezme.\ldblquote\par
Podzemn\'ed prostory musely z\'f9stat zachov\'e1ny. Prozat\'edm po nich ale nikdo nep\'e1tral, a p\'f8itom jsou pr\'e1v\'ec ony nezbytn\'fdm a jedin\'fdm kl\'ed\'e8em k rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1hady Labyrintu.\par
\par
KOLOSY UPROST\'d8ED VOD\par
\par
Snaha vymazat jak\'fdkoli n\'e1znak tajemstv\'ed a za ka\'9edou cenu naj\'edt p\'f8ijateln\'e9 (rozum\'ecj: co nejm\'e9n\'ecprovokuj\'edc\'ed) vysv\'ectlen\'ed je n\'eckdy a\'9e dojemn\'e1. Sv\'ecdek, kter\'fd je v nes\'e8etn\'fdch kauz\'e1ch pova\'9eov\'e1n za naprosto v\'ecrohodn\'e9ho, je v p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby ozna\'e8en za lh\'e1\'f8e. V lep\'9a\'edm p\'f8\'edpad\'ec, jak m\'e1me historickou zku\'9aenost, z\'edsk\'e1 statut \'84pom\'fdlen\'e9ho\ldblquote .\par
\'84I kdy\'9e je ten Labyrint takov\'fd, je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'edm divem je takzvan\'e9 Moirisovo jezero, u kter\'e9ho je Labyrint zbudov\'e1n\'85 Je na n\'ecm jasn\'ec patrno, \'9ee je ud\'ecl\'e1no a vykop\'e1no lidskou rukou, nebo\'9d p\'f8ibli\'9en\'ec uprost\'f8ed jezera stoj\'ed dv\'ec pyramidy, kter\'e9 vy\'e8n\'edvaj\'ed nad vodu ka\'9ed\'e1 50 s\'e1h\'f9, druh\'fdch pades\'e1t s\'e1h\'f9 zasahuj\'ed svou stavbou hluboko pod vodu. U obou stoj\'ed kamenn\'fd kolos sed\'edc\'ed na tr\'f9n\'ec\'85,\ldblquote sd\'ecluje Herodot sv\'e9 dal\'9a\'ed poznatky.\par
Pyramidy nebyly doposud objeveny, ale ofici\'e1ln\'ed kruhy maj\'ed ji\'9e op\'ect jasno.\par
\'84Na po\'e8est fara\'f3na Amenemheta III. vznikly dv\'ec kolos\'e1ln\'ed kamenn\'e9 sochy, jejich\'9e zbytky byly s jistotou identifikov\'e1ny v lokalit\'ec bl\'edzko Biahmu (zachovaly se jen dva podstavce \endash poz. aut.). Kdy\'9e je uvid\'ecl Herodot, byly vysok\'e9 asi 18 metr\'f9, jezero bylo rozvodn\'ecn\'e9 a \'f8eck\'fd spisovatel stanul v \'fa\'9easu p\'f8i pohledu na ,\'85 dv\'ec pyramidy vyno\'f8uj\'edc\'ed se z vody\lquote . A na ka\'9ed\'e9 z nich, jak se domn\'edval, se nach\'e1zela obrovsk\'e1 postava, sed\'edc\'ed na tr\'f9nu\'85\ldblquote\par
Jan Vod\'f2ansk\'fd ve sv\'e9m geni\'e1ln\'ec vtipn\'e9m rozboru poh\'e1dky o Sn\'echurce p\'f8ipom\'edn\'e1 jeden nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'fd rozpor: \'84Sn\'echurka v chaloupce u trpasl\'edk\'f9 uvid\'ecla sedm stejn\'ec velk\'fdch post\'fdlek a vz\'e1p\'ect\'ed\'85 ulehla do nejv\'ect\'9a\'ed z nich.\ldblquote\par
Contradictio in adjecto!\par
Auto\'f8i italsk\'e9 publikace Egyp\'9dan\'e9 a prvn\'ed civilizace, z n\'ed\'9e je cit\'e1t o Amenemhetov\'fdch soch\'e1ch, si s podobn\'fdmi nesrovnalostmi hlavu nel\'e1mou. V bezprost\'f8edn\'ec n\'e1sleduj\'edc\'ed v\'ect\'ec sd\'ecluj\'ed, \'9ee se sochy nach\'e1zely na velk\'e9m n\'e1dvo\'f8\'ed v bl\'edzkosti jedn\'e9 z hr\'e1z\'ed, s pohledem up\'f8en\'fdm do d\'e1lky, aby za\'9eehnaly nebezpe\'e8\'ed p\'f8elit\'ed.\par
Tak jak to vlastn\'ec bylo?\par
St\'e1ly sochy uprost\'f8ed rozvodn\'ecn\'e9ho jezera, nebo v bezpe\'e8\'ed na b\'f8ehu?\par
Byl Herodot popleta a nerozeznal sochu od pyramidy? Ne\'f8\'edk\'e1 zcela jasn\'ec, \'9ee sochy st\'e1ly vedle a \'9ee pyramidy vy\'e8n\'edvaly nad hladinu o 50 s\'e1h\'f9, tedy o 90 metr\'f9, co\'9e je o v\'edc ne\'9e 70 metr\'f9 nad v\'fd\'9aku soch?\par
Jsou tyto dv\'ec pyramidy utopeny n\'eckde na dn\'ec jezera Birkit K\'e1r\'fan, kter\'e9 je poz\'f9statkem starov\'eck\'e9ho Moirisu?\par
Nikdo po nich, stejn\'ec jako po Labyrintu, nep\'e1tr\'e1, jako kdyby byl Herodot nezodpov\'ecdn\'fd fantasta. P\'f8ipome\'f2me ale, \'9ee dev\'ect knih jeho D\'ecjin je v jin\'fdch p\'f8\'edpadech naprosto nezbytnou pom\'f9ckou historik\'f9.\par
V\'fdsti\'9en\'ec to formuloval Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd: \'84Nen\'ed od Herodotov\'fdch dob knihy o pyramid\'e1ch, kter\'e1 by jeho slova opomenula. P\'f8inejmen\'9a\'edm knihy, je\'9e stoj\'ed za \'e8ten\'ed.\ldblquote\par
\par
SV\'ccTLO FARA\'d3N\'d9\par
\par
Egyptsk\'e9 stavby obklopuj\'ed mnoh\'e9 dal\'9a\'ed nezodpov\'eczen\'e9 ot\'e1zky. Dodnes nen\'ed z\'f8ejm\'e9, jak byly osv\'ectlov\'e1ny komory v pyramid\'e1ch, hrobky a podzemn\'ed m\'edstnosti, kdy\'9e na zdech a n\'edzk\'fdch stropech nenach\'e1z\'edme sebemen\'9a\'ed poz\'f9statky saz\'ed. A p\'f8itom jsou st\'ecny vyzdobeny n\'e1dhern\'fdmi malbami, slo\'9eit\'fdmi reli\'e9fy a hust\'fdmi p\'e1sy hieroglyfick\'fdch n\'e1pis\'f9. Vytvo\'f8en\'ed obraz\'f9 ve v\'ec\'e8n\'ec ztemn\'ecl\'fdch podzemn\'edch prostor\'e1ch bezesporu vy\'9eadovalo siln\'e9 osv\'ectlen\'ed. Nikde se v\'9aak neobjevuje ani stopa za\'e8ern\'ecn\'ed kou\'f8em, kter\'fd by byl nezbytn\'fdm doprovodem p\'f8i spalov\'e1n\'ed loje \'e8i olivov\'e9ho oleje, o prysky\'f8icov\'fdch pochodn\'edch nemluv\'ec.\par
P\'f8edstava, \'9ee vnit\'f8n\'ed prostory oza\'f8ovaly slune\'e8n\'ed paprsky sveden\'e9 do \'fatrob budov soustavou zrcadel nebo vyle\'9at\'ecn\'fdch m\'ecd\'ecn\'fdch disk\'f9, neobstoj\'ed. Na to jsou podzemn\'ed labyrinty p\'f8\'edli\'9a \'e8lenit\'e9 a rozs\'e1hl\'e9. Disky by musely odr\'e1\'9eet t\'e9m\'ec\'f8 sto procent sv\'ectla, co\'9e je nemo\'9en\'e9, a p\'f8edev\'9a\'edm by neust\'e1le muselo b\'fdt upravov\'e1no jejich rozlo\'9een\'ed \endash tak jak to vy\'9eadovala m\'ecn\'edc\'ed se poloha slunce. Pohyb v chodb\'e1ch by byl zcela znemo\'9en\'ecn \endash chod\'edc\'ed lid\'e9 by neust\'e1le p\'f8eru\'9aovali proud paprsk\'f9. D\'ecln\'edci, mal\'ed\'f8i a rytci by se jist\'ec t\'ec\'9aili, a\'9e bude pod mrakem a oni dostanou (placen\'e9?) pracovn\'ed volno. Starov\'eck\'e9 civilizace ale bezesporu znaly tajemstv\'ed um\'ecl\'e9ho sv\'ectla.\par
Indick\'e9 s\'e1gy vypr\'e1v\'ecj\'ed o had\'edch boz\'edch, kte\'f8\'ed s\'eddlili v podzem\'ed a vlastnili v\'ec\'e8n\'ec ho\'f8\'edc\'ed kouzeln\'e9 lampy. Zku\'9aen\'fd cestovatel po asijsk\'fdch zem\'edch Evariste-Regis Luc (1813 a\'9e 1860) pr\'fd podobn\'e9 lampy vid\'ecl v Tibetu.\par
Austral\'9at\'ed Aboriginov\'e9 pou\'9e\'edvali zvl\'e1\'9atn\'ed kulat\'fd k\'e1men zasazen\'fd do velk\'e9 bambusov\'e9 obru\'e8e. Kdykoliv ho zvedli k nebi, \'9alehaly z kamene zelenomodr\'e9 blesky. Studen\'e9 sv\'ectlo bylo jasn\'ec z\'e1\'f8iv\'e9. Vznikal dojem, \'9ee jsou v\'9aichni okolo zahaleni magick\'fdm sv\'ecteln\'fdm p\'f8\'edkrovem. Ale do r\'e1na k\'e1men vyho\'f8el.\par
Znalost tohoto studen\'e9ho um\'ecl\'e9ho osv\'ectlen\'ed nazna\'e8uje i posv\'e1tn\'e1 kniha May\'f9 Popol Vuh. Dvojice hrdin\'f9 se dost\'e1v\'e1 do Xibalby, hr\'f9zn\'e9ho m\'edsta v podsv\'ect\'ed, kter\'e9 se nach\'e1z\'ed, kdesi v hlubin\'e1ch zem\'ec. \'84Hun-Hunahp\'fa a Vucub-Hunahp\'fa vstoupili do Domu temnot, tam dostali lou\'e8\'85 B\'edl\'e1 d\'fdka se jmenovala ta lou\'e8\'85 Byla \'9api\'e8at\'e1 a ostr\'e1 a leskl\'e1 jak kost. A byla n\'e1ramn\'ec tvrd\'e1, ta lou\'e8 z Xibalby.\ldblquote\par
Kr\'e1tk\'fd text p\'f8in\'e1\'9a\'ed zaj\'edmav\'e9 informace. Sv\'ectlo nem\'eclo obvyklou barvu ohn\'ec, bylo b\'edl\'e9 (nazna\'e8uje to neobvykl\'e9 jm\'e9no B\'edl\'e1 d\'fdka) a studen\'e9 (lou\'e8 se leskla jako kost). Nejp\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'ed je ale sd\'eclen\'ed, \'9ee byla \'9api\'e8at\'e1 a ostr\'e1. Dlouh\'fd \'fazk\'fd hrot d\'f8eva po zap\'e1len\'ed vyd\'e1v\'e1 jen slabou z\'e1\'f8i, rychle uho\'f8\'edv\'e1 a m\'e1 tendenci uhas\'ednat.\par
V roce 1724 jist\'fd Henri Sauval publikoval t\'f8i objemn\'e9 svazky Histoire et recherches des antiquit\'e9s de la ville de Paris. V druh\'e9m svazku uv\'e1d\'ed: \'84Tento mu\'9e jm\'e9nem Jechiele byl tak u\'e8en\'fd a pro sv\'e9 um\'ecn\'ed v\'9aemi obdivovan\'fd, \'9ee mezi \'8eidy platil za jak\'e9hosi svat\'e9ho. Tak\'e9 Pa\'f8\'ed\'9ean\'e9 ho pova\'9eovali pro jeho tajemn\'e9 znalosti za m\'e1ga. V noci, kdy v\'9aichni kolem u\'9e d\'e1vno spali, pracoval pr\'fd p\'f8i sv\'ectle st\'e1le ho\'f8\'edc\'ed lampy, kter\'e1 nepot\'f8ebovala \'9e\'e1dn\'fd olej.\ldblquote\par
Bylo nalezeno n\'eckolik lamp, prokazateln\'ec ho\'f8\'edc\'edch po cel\'e1 stalet\'ed. Baptista Porta sd\'ecluje, \'9ee roku 1550 byl objeven na ostrov\'ec Nesis v Neapolsk\'e9m z\'e1livu mramorov\'fd hrob jednoho \'d8\'edmana. P\'f8i otev\'f8en\'ed hrobky byla spat\'f8ena ho\'f8\'edc\'ed lampa, kter\'e1 \'9a\'ed\'f8ila mocn\'e9 sv\'ectlo. S p\'f8\'edchodem \'e8erstv\'e9ho vzduchu jej\'ed jas zbledl a rychle pohasl. \'84Tato podivuhodn\'e1 lampa byla na onom m\'edst\'e9 postavena v dob\'ec p\'f8\'edchodu na\'9aeho Spasitele.\ldblquote\par
Dv\'ec takov\'e9 z\'e1hadn\'e9 podzemn\'ed lampy lze spat\'f8it v Muzeu staro\'9eitnost\'ed v nizozemsk\'e9m Leydenu. Nikdo ov\'9aem netu\'9a\'ed, \'e8\'edm byly pln\'ecny.\par
V\'9aechny tyto p\'f8\'edpady nazna\'e8uj\'ed, \'9ee \'9alo o sv\'ectlo z\'edsk\'e1van\'e9 pomoc\'ed nezn\'e1m\'fdch chemick\'fdch proces\'f9. \'8alo tedy o obor, v n\'ecm\'9e byli Egyp\'9dan\'e9 skute\'e8n\'fdmi mistry. Nezapome\'f2me, \'9ee se pr\'e1v\'ec v jejich zemi zrodila alchymie.\par
Jak dokazuje n\'e1lez tis\'edce let star\'e9 baterie z Bagd\'e1du, elektrick\'fd \'e8l\'e1nek lze vyrobit pom\'ecrn\'ec snadno. Sta\'e8\'ed hlin\'ecn\'e1 n\'e1dobka, dv\'ec kovov\'e9 desti\'e8ky t\'f8eba z m\'ecdi, dr\'e1tky ze stejn\'e9ho materi\'e1lu jako vodi\'e8e a elektrolyt na b\'e1zi kyseliny s\'edrov\'e9, soln\'e9, octov\'e9, citr\'f3nov\'e9\'85 Mo\'9enost\'ed je v\'edce.\par
Egyp\'9dan\'e9 se ale pravd\'ecpodobn\'ec ve v\'fdvoji osv\'ectlovac\'ed techniky dostali mnohem d\'e1l ne\'9e ostatn\'ed. Nazna\'e8uj\'ed to n\'e1lezy z chr\'e1mu bohyn\'ec Hathor v Dende\'f8e. St\'ecny zdej\'9a\'ed podzemn\'ed krypty pokr\'fdvaj\'ed neobvykl\'e9 reli\'e9fy. N\'eckolik postav manipuluje s p\'f8edm\'ecty ve tvaru podlouhl\'e9 pr\'f9svitn\'e9 ba\'f2ky. Egyptologov\'e9 je pova\'9euj\'ed za had\'ed kameny. Odv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'ed duchov\'e9 v ba\'f2k\'e1ch rozezn\'e1vaj\'ed \'9e\'e1rovky. Had symbolizuje \'9ehav\'edc\'ed vl\'e1kno a kv\'ect lotosu obj\'edmku. Nechyb\'ed zde kabel jako p\'f8\'edvod energie, jej\'ed\'9e zdroj stoj\'ed na takzvan\'e9m sloupku d\'9eed. Tento \'fatvar je zn\'e1m\'fd i z \'e8etn\'fdch jin\'fdch vyobrazen\'ed, ale dodnes se nepoda\'f8ilo uspokojiv\'ec vysv\'ectlit, co symbolizuje. Nelze v\'9aak pop\'f8\'edt, \'9ee se a\'9e podez\'f8ele podob\'e1 izol\'e1toru vysok\'e9ho nap\'ect\'ed a podporuje sm\'eclou domn\'ecnku o mo\'9en\'e9 v\'fdrob\'ec elektrick\'e9 energie \endash a tedy i um\'ecl\'e9ho sv\'ectla \endash ji\'9e v dob\'e1ch fara\'f3n\'f9.\par
Pro\'e8 po t\'ecchto na sv\'edtidlech nez\'f9staly v\'f9bec \'9e\'e1dn\'e9 stopy?\par
V\'9ae nasv\'ecd\'e8uje tomu, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 sv\'e9 tajemstv\'ed p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9eili. Ji\'9e samotn\'e9 reli\'e9fy z Dendery se nach\'e1zely na velmi neobvykl\'e9m m\'edst\'ec. Um\'eclci je vyryli v jedn\'e9 z \'9aesti podzemn\'edch krypt. Podle italsk\'fdch archeolog\'f9 \'84\'85 dv\'ed\'f8ka a poklopy, jimi\'9e se dalo sestoupit, byly dokonale zamaskov\'e1ny. Otev\'edraly se pouze proto, aby bylo mo\'9en\'e9 do tajn\'fdch m\'edstnost\'ed vstoupit, a hned vz\'e1p\'ect\'ed se znovu uzav\'edraly a zamaskovaly. Domn\'edv\'e1me se, \'9ee se vyu\'9e\'edvaly jako tajn\'e9 skr\'fd\'9ae pro kultovn\'ed p\'f8edm\'ecty v\'fdjime\'e8n\'e9 symbolick\'e9 hodnoty a zvl\'e1\'9a\'9d drah\'e9 p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 tvo\'f8ily sou\'e8\'e1st chr\'e1mov\'e9ho pokladu.\ldblquote .\par
\par
ZAK\'d3DOVAN\'c9 INFORMACE\par
\par
Velk\'e1 pyramida v Gize m\'e1 jedine\'e8nou geografickou polohu. Stoj\'ed na poledn\'edku, kter\'fd proch\'e1z\'ed maximem pevnin a minimem mo\'f8\'ed, a z\'e1rove\'f2 d\'ecl\'ed mo\'f8e a pevniny na dv\'ec naprosto stejn\'e9 poloviny.\par
\'84\'c8asto se tvrd\'ed, \'9ee je to shoda n\'e1hod. Ale orientace pyramidy b\'fdt d\'edlem n\'e1hody nem\'f9\'9ee. Jej\'ed p\'f8ekvapuj\'edc\'ed p\'f8esnost je v\'fdsledkem v\'ecdeck\'e9ho p\'f8\'edstupu. Soulad pam\'e1tky se skute\'e8n\'fdm severem, orientace \'e8ty\'f8 stran v\'f9\'e8i sv\'ectov\'fdm stran\'e1m vypo\'e8\'edtan\'e1 prakticky bezchybn\'ec, to sv\'ecd\'e8\'ed o existenci spole\'e8enstv\'ed moudr\'fdch,\ldblquote napsal francouzskou akademi\'ed ocen\'ecn\'fd egyptolog Christian Jacq.\par
Kingsland p\'f8ipou\'9at\'ed, \'9ee koncepci Velk\'e9 pyramidy vypracovalo bratrstvo zasv\'eccen\'fdch, kte\'f8\'ed tak vyj\'e1d\'f8ili sv\'e9 u\'e8en\'ed. \'84A skute\'e8n\'ec zd\'e1 se b\'fdt jedn\'edm z nejdokonalej\'9a\'edch vyj\'e1d\'f8en\'ed bo\'9esk\'e9 proporce, kl\'ed\'e8em k \'9eiv\'e9 harmonii. A pot\'f8ebovali bychom celou knihu, abychom vysv\'ectlili geometrickou symboliku vylo\'9eenou takto v kameni.\ldblquote\par
Francouz Andr\'e9 Pochan zasv\'ectil studiu pyramid pln\'fdch dvacet let a dosp\'ecl k z\'e1v\'ecru, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 v\'ecd\'ecli, \'9ee Zem\'ec je kulat\'e1 a znali jej\'ed polom\'ecr. Vych\'e1zel p\'f8itom ze skute\'e8nosti, \'9ee v dob\'ec stavby pyramid byla pou\'9e\'edv\'e1na d\'e9lkov\'e1 m\'edra loket (0,5237metru). Ta se po tis\'edc let nezm\'ecnila \endash a\'9e do roku 240 p\'f8. Kr. Tehdy vedl Alexandrijskou knihovnu vynikaj\'edc\'ed u\'e8enec Eratostenes z Kyreny, kter\'fd mimo jin\'e9 tvrdil, \'9ee kdy\'9e lod\'ec popluj\'ed z Gibraltaru na z\'e1pad, doraz\'ed do Indie. Na p\'f8\'edkaz Ptolemaia III. zm\'ec\'f8il zem\'eckouli. P\'f8itom zjistil d\'e9lku zemsk\'e9ho poledn\'edku, vyzna\'e8il \'fahel, kter\'fd sv\'edr\'e1 ekliptika Zem\'ec s nebesk\'fdm rovn\'edkem, vytvo\'f8il novou metodu m\'ec\'f8en\'ed zem\'ecpisn\'e9 \'9a\'ed\'f8ky podle astronomick\'fdch \'fadaj\'f9. Na z\'e1klad\'ec sv\'fdch poznatk\'f9 prodlou\'9eil pou\'9e\'edvan\'fd loket o pouh\'e9 \'e8ty\'f8i milimetry.\par
\'84Znamen\'e1 to, \'9ee jak p\'f8edchoz\'ed loket, tak loket opraven\'fd byl n\'ecjakou sou\'e8\'e1st\'ed bu\'ef polom\'ecru Zem\'ec, nebo jej\'edho rovn\'edku \'e8i poledn\'edku, kter\'fd proch\'e1z\'ed Egyptem,\ldblquote m\'edn\'ed Arnold Mostowicz a jedn\'edm dechem dod\'e1v\'e1: \'84Je to jen dal\'9a\'ed d\'f9kaz, \'9ee Chufevova pyramida obsahuje n\'ecjak\'e9 informace z minulosti. Pro\'e8 se tedy divit, \'9ee kr\'e1l Chufev je tou\'9eil p\'f8edat potomk\'f9m? Necht\'ecl, aby se ztratily znalosti, o nich\'9e v\'ecd\'ecl stejn\'ec jako zasv\'eccen\'ed kn\'eczi. Ot\'e1zkou z\'f9st\'e1v\'e1, kde Egyp\'9dan\'e9 tyto znalosti z\'edskali a od koho.\ldblquote\par
Odpov\'ec\'ef je mo\'9en\'e1 uchov\'e1na v samotn\'e9 Velk\'e9 pyramid\'ec. Ne\'9e vstoup\'edme do jej\'edch nejodlehlej\'9a\'ed \'fatrob, nav\'9at\'edv\'edme nejprve \'84hlavn\'edho in\'9een\'fdra\ldblquote jin\'e9ho zaj\'edmav\'e9ho projektu.\par
Stavitelem D\'9eoserovy pyramidy s neobvykl\'fdm podzemn\'edm labyrintem a izola\'e8n\'edmi komorami byl Imhotep. Skute\'e8n\'e1 historick\'e1 postava, kterou lid\'e9 a\'9e mnohem pozd\'ecji za\'f8adili mezi bohy.\par
Imhotepovi je p\'f8ipisov\'e1na \'f8ada vynikaj\'edc\'edch staveb. Odkud bral neot\'f8el\'e9 n\'e1pady a jedine\'e8n\'e1 technick\'e1 \'f8e\'9aen\'ed?\par
V jednom p\'f8\'edpad\'ec to v\'edme. Podle pov\'ecst\'ed severn\'ec od Memfisu, D\'9eoserova hlavn\'edho m\'ecsta, z nebe sestoupila kniha. Imhotep z\'e1zra\'e8nou knihu p\'f8e\'e8etl a objevil v n\'ed pl\'e1n Edf\'fa.\par
Nen\'ed v t\'e9to legend\'ec zak\'f3dov\'e1na zpr\'e1va o setk\'e1n\'ed s bytostmi, kter\'e9 sl\'e9tly z nebes a p\'f8edaly mu pot\'f8ebn\'e9 technick\'e9 podklady?\par
\par
SV\'ccDECTV\'cd ODJINUD\par
\par
Zpr\'e1vy o bo\'9e\'edch poslech s olovnic\'ed a m\'ec\'f8ic\'edm provazem zn\'e1me i z bible.\par
Prorok Zachari\'e1\'9a, stejn\'ec jako Imhotep, vid\'ecl let\'edc\'ed knihu \endash svitek, tedy t\'ecleso ve tvaru v\'e1lce.\par
\'84Op\'ect jsem se rozhl\'e9dl a vid\'edm, hle, mu\'9e s m\'ec\'f8ic\'edm provazem v ruce. Zeptal jsem se: \'82Kam jde\'9a?\lquote Odpov\'ecd\'ecl mi: \'82Vym\'ec\'f8it Jeruzal\'e9m, abych vid\'ecl, jak bude \'9airok\'fd a dlouh\'fd.\lquote A hle, vych\'e1z\'ed posel, kter\'fd se mnou mluvil. Jin\'fd posel mu vy\'9ael vst\'f8\'edc\'85\ldblquote\par
Jde o posly bo\'9e\'ed \endash bytosti zn\'e1m\'e9 tak\'e9 pod pojmem and\'ecl. Z\'e1hadn\'fd Mu\'9e s m\'ec\'f8ic\'edm provazem k nim pat\'f8il. Je zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee se tato postava obvykle objevuje p\'f8ed sd\'eclen\'edm o budouc\'ed podob\'ec chr\'e1mu \'e8i m\'ecsta.\par
\'84Jeruzal\'e9m bude m\'ecstem nehrazen\'fdm, tolik v n\'ecm bude lid\'ed a dobytka. J\'e1 s\'e1m, je v\'fdrok Hospodin\'f9v, budu ohnivou hradbou okolo n\'echo a sl\'e1vou uprost\'f8ed n\'echo.\ldblquote\par
Pozd\'ecji Zachari\'e1\'9a pokra\'e8uje: \'84Znovu jsem se rozhl\'e9dl a vid\'edm, hle, let\'ed svitek. Posel se m\'ec ot\'e1zal: \'82Co vid\'ed\'9a?\lquote Odv\'ectil jsem: \'82Vid\'edm let\'ect svitek dvacet loket dlouh\'fd a deset loket \'9airok\'fd.\lquote\ldblquote\par
Popis odpov\'edd\'e1 t\'eclesu v\'e1lcovit\'e9ho tvaru s d\'e9lkou 10 metr\'f9 a s pr\'f9m\'ecrem 5 metr\'f9.\par
Prorok se dozv\'edd\'e1, \'9ee je to kletba.\par
\'84Vejde do zlod\'ecjova domu i do domu toho, kter\'fd v m\'e9m jm\'e9nu k\'f8iv\'ec p\'f8\'edsah\'e1, a uhost\'ed se uvnit\'f8 jeho domu a zni\'e8\'ed jeho d\'f8evo i k\'e1men.\ldblquote\par
Jde o l\'e9taj\'edc\'ed stroj, schopn\'fd potrestat h\'f8\'ed\'9an\'edky? Podobn\'fd ohniv\'fd sloup NAR vlastnil i egyptsk\'fd b\'f9h Hor.\par
Dal\'9a\'ed text je velmi podivn\'fd. Nazna\'e8uje, \'9ee rozhodn\'ec ne\'9alo o abstraktn\'ed vizi.\par
\'84Potom vy\'9ael posel, kter\'fd se mnou mluvil, a vyzval m\'ec: Jen se rozhl\'e9dni a pod\'edvej se. Co se tu objevuje?\lquote Ot\'e1zal jsem se: \'82Co je to?\lquote Odv\'ectil mi: \'82To se objevuje efa.\lquote (Efa byla dut\'e1 m\'edra, \'9alo tedy o n\'ecjak\'fd dut\'fd objekt ve tvaru koule nebo korbele \endash poz. aut) a dodal: \'82Tak to bude s nimi vypadat v cel\'e9 zemi.\lquote\ldblquote\par
Koho m\'ecl posel na mysli? M\'eclo se takov\'fdch ef objevit v\'edce?\par
\'84A hle, pozvedlo se olov\'ecn\'e9 v\'edko, a tam uvnit\'f8 efy sed\'ed jak\'e1si \'9een\'9atina. \'d8ekl mi: \'82To je Sv\'e9vole.\lquote , mr\'9atil j\'ed do efy a p\'f8iklopil otvor olov\'ecn\'fdm poklopem.\par
Vtom jsem se rozhl\'e9dl a vid\'edm, hle, vych\'e1zej\'ed dv\'ec \'9eeny. V\'edtr se jim op\'edral do k\'f8\'eddel. M\'ecly toti\'9e k\'f8\'eddla jako \'e8\'e1p. Zvedly efu mezi zemi a nebe. Ot\'e1zal jsem se posla, kter\'fd se mnou mluvil: \'82Kam cht\'ecj\'ed tu efu dopravit?\lquote Odv\'ectil mi: \'82Cht\'ecj\'ed t\'e9 \'9een\'9atin\'ec vystav\'ect v \'9aine\'e1rsk\'e9 zemi d\'f9m, a a\'9e bude p\'f8ipraven, bude tam ulo\'9eena na sv\'f9j podstavec.\lquote\ldblquote\par
\'8aine\'e1rsk\'e1 zem\'ec je Sumer, m\'edsto, kde byla uct\'edv\'e1na l\'e9taj\'edc\'ed bohyn\'ec I\'9atar. A tam tak\'e9 byly stav\'ecny svatyn\'ec s p\'f8ist\'e1vac\'edmi plochami.\par
\par
TAJEMN\'dd HIEROGLYF\par
\par
Jsou geometrick\'e9 znalosti, zak\'f3dovan\'e9 v rozm\'ecrech Velk\'e9 pyramidy, d\'ecdictv\'edm nejvy\'9a\'9a\'edch egyptsk\'fdch boh\'f9? Legendy stavbu spojuj\'ed s n\'e1m ji\'9e zn\'e1m\'fdm Thowtem.\par
\'84Jako vyn\'e1lezce po\'e8\'edt\'e1n\'ed a m\'ec\'f8en\'ed byl Thowt podle Egyp\'9dan\'f9 t\'e9\'9e d\'e1rce aritmetick\'fdch, geometrick\'fdch a astronomick\'fdch v\'ecdomost\'ed, v nich\'9e dos\'e1hli u\'9e v nejstar\'9a\'edch dob\'e1ch vysok\'e9 \'farovn\'ec,\ldblquote sd\'ecluje Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
Podez\'f8en\'ed s\'edl\'ed, ale d\'f9kaz chyb\'ed. Thowt se na sv\'e9 d\'edlo zapomn\'ecl podepsat. Nebo ne?\par
Ve Velk\'e9 pyramid\'ec \endash s v\'fdjimkou jedin\'e9 kartu\'9ae, jej\'edm\'9e p\'f9vodem jsme se zab\'fdvali v prvn\'edm d\'edle \endash nejsou naprosto \'9e\'e1dn\'e9 n\'e1pisy, malby nebo reli\'e9fy. Nep\'f8\'edtomnost hieroglyf\'f9 je a\'9e zar\'e1\'9eej\'edc\'ed. V roce 2003 se ale poda\'f8ilo objevit n\'ecco velmi zvl\'e1\'9atn\'edho.\par
P\'f8\'edmo na svisl\'e9 ose pyramidy le\'9e\'ed tzv.Kr\'e1lovnina komora. Cel\'e1 m\'edstnost je dokonale oblo\'9eena \'9eulov\'fdmi deskami. A\'9e do roku 1872 si nikdo nev\'9aiml, \'9ee v nich \'fast\'ed dv\'ec \'9aachty o stran\'ec asi dvacet centimetr\'f9. Vchody do obou tunel\'f9 toti\'9e kryly kamenn\'e9 bloky, kter\'e9 dokonale spl\'fdvaly s okoln\'ed st\'ecnou.\par
V roce 2002 byla s pomoc\'ed robota zkoum\'e1na ji\'9en\'ed \'9aachta, kterou po 65 metrech p\'f8ehrazuje v\'e1pencov\'fd blok se dv\'ecma m\'ecd\'ecn\'fdmi madly. Po jeho provrt\'e1n\'ed minikamera odhalila kr\'e1tk\'fd pr\'e1zdn\'fd prostor a za n\'edm dal\'9a\'ed dve\'f8e.\par
V hlu\'e8n\'e9m povyku okolo tohoto v\'fdzkumu se lehce p\'f8eslechlo, \'9ee severn\'ed \'9aachta je tak\'e9 zaj\'edmav\'e1. Na jedn\'e9 dla\'9edici je nez\'f8eteln\'ec vyryto n\'eckolik znak\'f9.\par
Egyptolog Di\'e1z Montexanos je zkoumal a usoudil, \'9ee jde o archaick\'fd hieroglyfick\'fd styl. V ne\'fapln\'e9m n\'e1pisu rozpoznal znak NAR a z jeho podoby usoudil, \'9ee jde o \'84ko\'e8i\'e8\'ed rybu\ldblquote .\par
NAR je ale symbolem ohniv\'e9ho sloupu boha Hora. Jak ji\'9e v\'edme, tento l\'e9taj\'edc\'ed stroj m\'e1 podlouhl\'fd v\'e1lcovit\'fd trup, kter\'fd se dole zu\'9euje do kruhov\'e9 trysky. Nad n\'ed se daj\'ed rozpoznat kr\'e1tk\'e9 ploutve \endash k\'f8\'eddla, slou\'9e\'edc\'ed z\'f8ejm\'ec k udr\'9een\'ed sm\'ecru letu. Obl\'e1 masivn\'ed hlava nese p\'e1r velk\'fdch \'84o\'e8\'ed\ldblquote . Zep\'f8edu vych\'e1z\'ed v\'ecj\'ed\'f8 paprsk\'f9. NAR na prvn\'ed pohled opravdu vypad\'e1 jako sumec s dlouh\'fdmi vousy. Dochovan\'e9 n\'e1kresy odpov\'eddaj\'ed znaku na dla\'9edici.\par
Co to m\'e1 ale spole\'e8n\'e9ho s Thowtem?\par
\'84A nebesk\'fd kotou\'e8 se zastavil a nepohnul se z m\'edsta, v n\'ecm\'9e se nach\'e1zel. I sestoupil Thowt z nebes, byv obda\'f8en kouzelnou silou, a m\'ecl velikou moc, kter\'e1 \'e8in\'ed slovo skutkem, nebo\'9d jeho z\'e1chrana p\'f8ich\'e1z\'ed ze \'e8lunu boha Rea.\ldblquote\par
Jak dokazuj\'ed star\'e9 knihy, Thowt mohl v p\'f8\'edpad\'ec pot\'f8eby pou\'9e\'edvat nebesk\'e1 plavidla boh\'f9 Rea a Hora.\par
Pro\'e8 tedy nen\'ed NAR zv\'ec\'e8n\'ecn na n\'ecjak\'e9m \'e8estn\'e9m m\'edst\'ec, ale vydr\'e1p\'e1n do dla\'9edice, ulo\'9een\'e9 v \'9aacht\'ec, kam nem\'eclo dohl\'e9dnout lidsk\'e9 oko?\par
Byla to promy\'9alen\'e1 konspirace?\par
Sp\'ed\'9a n\'e1hoda. P\'f8edpokl\'e1d\'e1me, \'9ee n\'ecjak\'fd pozemsk\'fd d\'ecln\'edk ve chv\'edli volna vyryl do kamene obr\'e1zek plavidla, kter\'e9 se v dob\'ec stavby pyramidy pohybovalo okolo.\par
\par
VI. BOHOV\'c9 ODJINUD\par
\par
Mlad\'e1 \'9eirafa byla polapena do lasa. Nemilosrdn\'fd osud oto\'e8il vzty\'e8en\'fd palec k zemi. Dlouh\'e9 no\'9ee se lesknou v prudk\'e9m slunci. Zv\'ed\'f8e bude ob\'ectov\'e1no na kamenn\'e9m olt\'e1\'f8i. P\'f8ihl\'ed\'9eej\'edc\'ed bohyn\'ec s maskou na tv\'e1\'f8i maj\'ed vlasy s\'e8esan\'e9 do cop\'f9. Jejich \'9at\'edhl\'e9 nohy kryj\'ed jen kr\'e1tk\'e9 sukn\'ec. Pa\'9ee a kotn\'edky obep\'ednaj\'ed klikat\'e9 ozdoby. Jsou to n\'e1ramky, nebo tetov\'e1n\'ed? T\'ec\'9eko rozhodnout.\par
Cel\'fd v\'fdjev p\'f9sob\'ed sv\'fdm um\'ecleck\'fdm ztv\'e1rn\'ecn\'edm modern\'edm dojmem, a p\'f8itom je star\'fd v\'edce ne\'9e 10 000 let. A zcela se vymyk\'e1 tradi\'e8n\'edm obraz\'f9m star\'e9ho Egypta.\par
Fascinuj\'edc\'ed sc\'e9ny, vyryt\'e9 do skal nedaleko o\'e1zy Dakhla, objevili v lednu roku 2000 pol\'9at\'ed archeologov\'e9. Jejich \'9a\'e9f, prof. Lech Kry\'9eaniak, neskr\'fdv\'e1 rozpaky: \'84To, co jsme na\'9ali, se nepodob\'e1 projev\'f9m \'9e\'e1dn\'e9 ze zn\'e1m\'fdch kultur.\ldblquote\par
Kdo tedy zanechal na hladk\'fdch st\'ecn\'e1ch skaln\'edho masivu v pou\'9ati tak p\'f9sobivou vizitku? Jak\'e1 civilizace ob\'fdvala Dakhlu, kter\'e1 tehdy m\'ecla daleko vlh\'e8\'ed podneb\'ed, m\'edsto p\'edsku ji obklopovala savana a po n\'ed se proh\'e1n\'ecla nes\'e8etn\'e1 st\'e1da gazel, antilop a dal\'9a\'edch zv\'ed\'f8at?\par
N\'e1lez znovu rozv\'ed\'f8il ot\'e1zku o p\'f9vodu egyptsk\'e9 civilizace. \'d8e\'e8eno \'fasty zv\'eddav\'e9 b\'e1by Ham\'e1\'e8kov\'e9: \'84Co to bylo za lidi, odkud p\'f8i\'9ali a jak vypadali?\ldblquote\par
\'84Na tuto ot\'e1zku nen\'ed snadn\'e9 odpov\'ecd\'ect,\ldblquote p\'f8ipou\'9at\'ed Christian Jacq ve sv\'e9m d\'edle Egypt velk\'fdch fara\'f3n\'f9. \'84Egyptsk\'fd \'e8lov\'eck vznikl nejsp\'ed\'9a splynut\'edm n\'eckolika ras: Nom\'e1d\'f9 bloud\'edc\'edch Saharou, Severoafri\'e8an\'f9 sp\'f8\'edzn\'ecn\'fdch s Berbery a Kabyly, se semitsk\'fdmi \'9eivly, kter\'e9 p\'f8i\'9aly ze severu odkudsi ze Sinaje i z jihu od Arabsk\'e9 pou\'9at\'ec. Kostry z p\'f8eddynastick\'e9ho obdob\'ed pat\'f8\'ed k europoidn\'edmu i k negroidn\'edmu typu, proto se tak\'e9 objevila hypot\'e9za o splynut\'ed t\'ecchto dvou ras. Pomyslelo se rovn\'ec\'9e na rozs\'e1hlou bl\'edzkov\'fdchodn\'ed kulturu, je\'9e zas\'e1hla z\'e1rove\'f2 severn\'ed Afriku i z\'e1padn\'ed Asii\'85 Mus\'edme si v\'9aak zcela poctiv\'ec p\'f8iznat, \'9ee o p\'f9vodn\'ed rase Egyp\'9dan\'f9 nev\'edme nic.\ldblquote\par
Tolik n\'e1zor renomovan\'e9ho v\'ecdce. Om\'e1\'e8ku nejistoty zahu\'9a\'9duje j\'ed\'9aka dal\'9a\'edch neobvykl\'fdch archeologick\'fdch n\'e1lez\'f9.\par
Dcera fara\'f3na Chufeva byla sladk\'e1 blond\'fdnka. Alespo\'f2 tak ji p\'f8edstavuje basreli\'e9f, nalezen\'fd v jej\'ed hrobce a dnes vystaven\'fd v Louvr\'f9. Mumie Ramesse II. a prince Yuaa m\'ecly hedv\'e1bn\'ec \'9elut\'e9 vlasy. Dal\'9a\'ed panovn\'edci I byli zobrazov\'e1ni s jasn\'ec rud\'fdmi \'fa\'e8esy. Blond vlasy a modr\'e9 o\'e8i ale vedou. Nejm\'e9n\'ec dv\'ec strany t\'e9to kn\'ed\'9eky by zabraly v\'9aechny p\'f8\'edklady egyptsk\'fdch panovn\'edk\'f9, kte\'f8\'ed sv\'fdm vzhledem p\'f8ipom\'ednali sp\'ed\'9ae hollywoodsk\'e9 idoly ne\'9e typick\'e9 severoafrick\'e9 mocn\'e1\'f8e. Byla to pouh\'e1 m\'f3da nechat se zobrazovat s pomn\'ecnkov\'ec modr\'fdma o\'e8ima a platinov\'fdmi loknami, nebo skute\'e8n\'e1 podoba portr\'e9tovan\'fdch?\par
\par
P\'d8\'cdPAD BO\'8eSK\'c9 BLOND\'ddNY\par
\par
Obdobou blondat\'e9 Marilyn Monroe byla bohyn\'ec Neit, kter\'e1 pat\'f8\'ed k nejstar\'9a\'ed skupin\'ec egyptsk\'fdch boh\'f9. Jej\'ed kult sah\'e1 do p\'f8eddynastick\'fdch \'e8as\'f9. Ji\'9e starov\'ecc\'ed auto\'f8i si pov\'9aimli jej\'ed podobnosti s \'f8eckou Ath\'e9nou. Ob\'ec byly bohyn\'ecmi v\'e1lky a vykazovaly nep\'f8ehl\'e9dnuteln\'e9 prvky matriarch\'e1tu. Ath\'e9na \'fadajn\'ec vysko\'e8ila z Diovy hlavy v pln\'e9 zbroji s kop\'edm a \'9at\'edtem. Znakem Neit v egyptsk\'e9m hieroglyfick\'e9m p\'edsmu byl \'9at\'edt se zk\'f8\'ed\'9een\'fdmi \'9a\'edpy. Ath\'e9na dala jm\'e9no m\'ecstu At\'e9ny. Neit byla patronkou m\'ecsta S\'e1je.\par
Pr\'e1v\'ec zde, v jej\'edm chr\'e1mu s kolos\'e1ln\'edmi sochami a obrovsk\'fdmi mu\'9esk\'fdmi sfingami, se dochovala jedna z nejpodivn\'ecj\'9a\'edch historick\'fdch zpr\'e1v v\'9aech dob. Kdy\'9e kr\'e1tce p\'f8ed svou smrt\'ed nav\'9at\'edvil S\'e1je \'84nejmoud\'f8ej\'9a\'ed ze sedmi mudrc\'f9\ldblquote Solon (640 a\'9e 560 p\'f8. Kr.), kn\'ec\'9e\'ed ho p\'f8ivedli ke sloup\'f9m, popsan\'fdm hieroglyfy. Do kamene tu bylo vyryto, \'9ee p\'f8ed 9 000 lety Pra\'f8ekov\'e9 porazili mocnost, je\'9e si cht\'ecla podmanit cel\'fd sv\'ect. Toto zpupn\'e9 a velmi bohat\'e9 panstv\'ed le\'9eelo na ostrov\'ec za Heraklov\'fdmi sloupy. Jeho jm\'e9no zn\'eclo Atlantida.\par
Pro\'e8 byla tato informace naps\'e1na pr\'e1v\'ec a pouze v tomto chr\'e1mu? Spojovali jeho stavitel\'e9 Atlantidu s bohyn\'ed Neit? Z jin\'fdch svatyn\'ed v\'edme, \'9ee texty, kter\'fdmi jsou pokryty jejich zdi, p\'f8in\'e1\'9aej\'ed p\'f8edev\'9a\'edm p\'f8\'edb\'echy boh\'f9, kter\'fdm je chr\'e1m zasv\'eccen.\par
Historikov\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee Neit poch\'e1z\'ed z Libye. Zjistilo se toti\'9e, \'9ee se libyj\'9at\'ed voj\'e1ci v egyptsk\'fdch slu\'9eb\'e1ch nech\'e1vali tetovat jej\'edm obrazem. Z\'e1rove\'f2 ale p\'f8ipou\'9at\'ecj\'ed, \'9ee byla Neit pokl\'e1d\'e1na za prabohyni, kter\'e1 stvo\'f8ila ostatn\'ed bohy a pak tak\'e9 lidi. Jej\'ed kult je velmi star\'fd, stejn\'ec jako chr\'e1m v S\'e1ji, kter\'fd st\'e1l z\'f8ejm\'ec ji\'9e v dob\'ec legend\'e1rn\'edho kr\'e1le Meniho a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec d\'f8\'edve, co\'9e by znamenalo, \'9ee byl jednou z v\'f9bec prvn\'edch svatyn\'ed.\par
Na sam\'e9m po\'e8\'e1tku Neitina uct\'edv\'e1n\'ed se v Egypt\'ec stalo cosi velmi neobvykl\'e9ho. Uprost\'f8ed doby kamenn\'e9 vybuchla bomba velmi vysp\'ecl\'e9 civilizace. \'8e\'e1dn\'fd v\'fdvoj, \'9e\'e1dn\'e9 pozvoln\'e9 vyzr\'e1v\'e1n\'ed. Prost\'ec pr\'e1sk! To nejdokonalej\'9a\'ed a nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'ed nastoupilo do zdrcuj\'edc\'edho \'fatoku a pak ji\'9e jen ustupovalo ze sl\'e1vy. Souvisel tento \'fa\'9easn\'fd boom s p\'f8\'edchodem boh\'f9, kte\'f8\'ed se sv\'fdm vzhledem tak: li\'9aili od domorod\'e9ho obyvatelstva?\par
\par
MODR\'c1 JE DOBR\'c1\par
\par
Podle legend, star\'fdch \'f8eck\'fdch historik\'f9 i n\'e1zor\'f9 pozd\'ecj\'9a\'edch badatel\'f9 byla egyptsk\'e1 civilizace stvo\'f8ena Atlanty, m\'fdtick\'fdmi obyvateli Atlantidy, kte\'f8\'ed se po jej\'ed zk\'e1ze usadili v zemi na Nilu.\par
Dokazuje to pr\'fd neobvykl\'e9 zbarven\'ed postav egyptsk\'fdch boh\'f9.\par
\'84Egyp\'9dan\'e9, jak zn\'e1mo, p\'f8i malb\'ec r\'f9zn\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9, osob \'e8i boh\'f9 \'fazkostliv\'ec dbali na dodr\'9een\'ed re\'e1ln\'fdch barev. Jakou barvu m\'ecli jejich bohov\'e9? Osiris byl v\'9edy zelen\'fd a Thowt nazelenal\'fd nebo bled\'ecmodr\'fd, ale dal\'9a\'ed bohov\'e9 byli nej\'e8ast\'ecji malov\'e1ni modrou barvou. Pro\'e8 pr\'e1v\'ec tuto barvu Egyp\'9dan\'e9 preferovali?\ldblquote pt\'e1 se Arnold Mostowicz a p\'f8ikl\'e1d\'e1 hypot\'e9zu, s n\'ed\'9e v osmdes\'e1t\'fdch letech vyrukovali ru\'9at\'ed v\'ecdci.\par
\'84Bohov\'e9 byli potomci bytost\'ed s modrou k\'f9\'9e\'ed nebo byli za n\'ec pova\'9eov\'e1ni. To by vysv\'ectlovalo i nazelenalou barvu Osirise i Thowta. Vyjdeme-li z p\'f8edpokladu, \'9ee p\'f8i\'9ali ze zem\'ec v\'fd\'9ae polo\'9een\'e9, setkali se v Egypt\'ec se zcela jin\'fdm klimatem ne\'9e ve sv\'e9m rodi\'9ati. P\'f8i\'9ali do n\'ed\'9einy zalit\'e9 sluncem a vedry. Potom nen\'ed divu, \'9ee vlivem slune\'e8n\'edho z\'e1\'f8en\'ed dostala jejich k\'f9\'9ee nazelenalou barvu, takovou, jakou vid\'edme na star\'fdch fresk\'e1ch.\ldblquote\par
Na podporu hypot\'e9zy jsou uv\'e1d\'ecna \'e8etn\'e1 fakta.\par
N\'eckte\'f8\'ed indi\'e1ni z vysoko polo\'9een\'fdch m\'edst v And\'e1ch maj\'ed namodralou barvu k\'f9\'9ee v d\'f9sledku nedostatku kysl\'edku v krvi.\par
Guan\'e8ov\'e9, p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Kan\'e1rsk\'fdch ostrov\'f9, m\'ecli olivovou ple\'9d.\par
\'84Mod\'f8\'ed lid\'e9\ldblquote se vyskytuj\'ed v Maroku, na pob\'f8e\'9e\'ed Atlantsk\'e9ho oce\'e1nu na jih od Agadiru.\par
D\'e1vn\'ed obyvatel\'e9 Irska a Skotska \endash Piktov\'e9 \endash m\'ecli ve zvyku barvit si k\'f9\'9ei namodro.\par
V\'9aeobecn\'ec roz\'9a\'ed\'f8en\'fd pojem \'84modr\'e1 krev\ldblquote se vztahovalo k aristokracii nebo k lidem velmi star\'e9ho urozen\'e9ho rodu.\par
\'84Pokud bychom k t\'e9to ot\'e1zce p\'f8istupovali geograficky, zjist\'edme, \'9ee v\'ect\'9aina lid\'ed s modrou k\'f9\'9e\'ed nebo l\'ed\'e8\'edc\'edch si obli\'e8eje modrou barvou \'9eila nebo \'9eije na pob\'f8e\'9e\'edch Atlantiku. Francouzsk\'fd archeolog Henry Bac tvrd\'ed, \'9ee myti\'e8t\'ed Atlanti, \'9eij\'edc\'ed ve vysok\'fdch hor\'e1ch, byli reprezentanty modr\'e9 rasy, kter\'e1 v dob\'ec, kdy m\'ecla Atlantida zmizet ve vln\'e1ch oce\'e1nu, upadala. Je i mo\'9en\'e9, \'9ee vl\'e1dcov\'e9 Atlantidy, aby zd\'f9raznili svoji p\'f8\'edslu\'9anost ke star\'e9 a v\'e1\'9een\'e9 rase, se o sv\'e1tc\'edch a slavnostech obl\'e9kali do modr\'fdch od\'ecv\'f9. Naproti tomu kmeny z Atlantick\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed si barvily k\'f9\'9ei namodro ve snaze podobat se mocn\'fdm Atlant\'f9m.\ldblquote\par
Je t\'edm z\'e1hada egyptsk\'fdch modr\'fdch boh\'f9 vy\'f8e\'9aena? P\'f8i\'9ali opravdu z Atlantidy?\par
Jedna legenda sice vypr\'e1v\'ed, \'9ee b\'f9h Thowt \'9eil kdysi v zemi, kterou zalila voda, ale t\'edm ve\'9aker\'e1 podobnost kon\'e8\'ed. P\'f8edlo\'9een\'e1 teorie je d\'ecrav\'e1 jak pov\'ecstn\'fd star\'fd cedn\'edk. P\'f8edev\'9a\'edm nevysv\'ectluje, pro\'e8 by m\'ecli m\'edt samotn\'ed Atlanti modrou k\'f9\'9ei. Nen\'ed jasn\'e9, kde auto\'f8i vzali p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee \'9eili ve vysok\'fdch hor\'e1ch. Platon ve sv\'e9m popisu Atlantidy o ni\'e8em takov\'e9m nehovo\'f8\'ed. Naopak, \'9alo o mohutn\'fd p\'f8\'edstav s flotilou 1 200 lod\'ed, tedy o pob\'f8e\'9en\'ed \'fazem\'ed. Zbarven\'ed k\'f9\'9ee pr\'fd zp\'f9sobilo jin\'e9 klima \endash v Egypt\'ec v\'edce sv\'edtilo slunce. Ale v Atlantid\'ec \'9eili sloni a tak\'e9 podle v\'fd\'e8tu p\'ecstovan\'fdch rostlin a ovoce rozhodn\'ec ne\'9alo o chladn\'fd kraj.\par
Pokud se n\'ecjac\'ed trose\'e8n\'edci z Atlantidy usadili na Nilu, pak mus\'edme jejich potomky hledat mezi lidmi sv\'ectl\'e9 pleti a s blond vlasy. Pr\'e1v\'ec takov\'fdmi, jac\'ed byli podle dochovan\'fdch mumi\'ed a reli\'e9f\'f9 mnoz\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci egyptsk\'e9 aristokracie. Je pochopiteln\'e9, \'9ee pokud p\'f8ich\'e1zeli z mnohem vysp\'eclej\'9a\'edho koutu sv\'ecta, p\'f8inesli si znalosti, s jejich\'9e pomoc\'ed se brzy stali elitou ve sv\'e9m nov\'e9m domov\'ec. Byli to ale lid\'e9 z masa a kost\'ed. Mo\'9en\'e1 mezi jejich p\'f8edky pat\'f8ila i blon\'efat\'e1 Neit, kter\'e9 teprve pozd\'ecji kn\'ec\'9e\'ed p\'f8iznali statut bohyn\'ec.\par
Bohov\'e9 s chladn\'ec modrou k\'f9\'9e\'ed obvykle jsou, a nejen v Egypt\'ec, spojov\'e1ni s nebesy. V Indii to byli Vi\'9anu a Kr\'9ana, v Mexiku Huitzilopochtli, kter\'e9mu Azt\'e9kov\'e9 krom\'ec titulu Kolib\'f8\'edk jihu dali v\'fdsti\'9en\'fd p\'f8\'edvlastek Modr\'fd nebe\'9a\'9dan.\par
Aby byla situace je\'9at\'ec zamotan\'ecj\'9a\'ed, p\'f8ipome\'f2me si, \'9ee Osiris a Thowt byli obvykle zelen\'ed. Pe\'f8\'edm stejn\'e9 barvy se halil u\'e8itel prvn\'edch civilizac\'ed v Mexiku Quetzalc\'f3atl. Jeho vlastnosti kop\'edruj\'ed moudr\'e9ho Thowta do neuv\'ec\'f8iteln\'fdch podrobnost\'ed. Odkud tedy p\'f8i\'9ali tito zelen\'ed bohov\'e9?\par
Jejich tajemstv\'ed to nevysv\'ectluje, ale nepochybn\'ec re\'e1ln\'fd p\'f8\'edb\'ech, kter\'fd zaznamenal Jacques Bergier v kn\'ed\'9ece Mimozem\'9a\'9dan\'e9 v d\'ecjin\'e1ch, stoj\'ed za pozornost.\par
\par
D\'ccTI Z ABSOLUTN\'cdHO JINDE\par
\par
\'84Jednoho srpnov\'e9ho odpoledne roku 1887 u vesnice Banjos ve \'8apan\'eclsku pracovali roln\'edci na poli, kdy\'9e vid\'ecli, jak ze skl\'edpku vych\'e1zej\'ed dv\'ec d\'ecti, chlapec a d\'ecv\'e8e, jejich oble\'e8en\'ed je z nezn\'e1m\'e9 l\'e1tky a k\'f9\'9ee zelen\'e1 jako list\'ed na stromech. Byl by to kr\'e1sn\'fd dobrodru\'9en\'fd za\'e8\'e1tek sci-fi p\'f8\'edb\'echu, ale ta ud\'e1lost se skute\'e8n\'ec stala. D\'ecti hovo\'f8\'ed naprosto nezn\'e1m\'fdm jazykem. Odborn\'edci z Barcelony se marn\'ec sna\'9e\'ed jazyk ur\'e8it a prov\'e9st rozbor l\'e1tky jejich od\'ecv\'f9. Ani pastor, odborn\'edk na ciz\'ed jazyky, nedok\'e1\'9ee ur\'e8it, jak\'fdm jazykem d\'ecti hovo\'f8\'ed.\par
D\'ecti byly p\'f8ed\'e1ny m\'edstn\'edmu sm\'edr\'e8\'edmu soudci Ricardovi de Calnovi. Ten se pokou\'9ael zelenou barvu sm\'fdt, ale nebyla to barva, n\'fdbr\'9e skute\'e8n\'e9 zbarven\'ed k\'f9\'9ee. Bylo zji\'9at\'ecno, \'9ee obli\'e8eje d\'ect\'ed maj\'ed ur\'e8it\'e9 negroidn\'ed rysy, ale o\'e8i jsou sp\'ed\'9ae asijsk\'e9, mandlovit\'e9. P\'ect dn\'ed jim nab\'edzeli nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'ed potraviny, d\'ecti je v\'9aechny bez v\'fdjimky odm\'edtly. Nakonec jim p\'f8inesli \'e8erstv\'ec natrhan\'e9 lusky, ty si vzaly. Chlapec zem\'f8el p\'f8\'edli\'9an\'fdm vy\'e8erp\'e1n\'edm. Zato d\'edvka p\'f8e\'9eila. Zelen\'e1 barva jej\'ed poko\'9eky mizela a pomalu p\'f8ech\'e1zela v obvykl\'e9 zabarven\'ed k\'f9\'9ee b\'edl\'e9 rasy. Trochu se nau\'e8ila \'9apan\'eclsky a pracovala jako slu\'9eka v soudcov\'ec dom\'ec.\par
Kdy\'9e se j\'ed vypt\'e1vali, jej\'ed prohl\'e1\'9aen\'ed z\'e1hadu je\'9at\'ec zkomplikovala. Popsala zemi, odkud p\'f8i\'9ala, zemi bez slunce, kde vl\'e1dl v\'ec\'e8n\'fd soumrak. Tato zem\'ec byla \'f8ekou odd\'eclena od z\'e1\'f8\'edc\'ed zem\'ec, osv\'ectlovan\'e9 sluncem. Najednou se vytvo\'f8il velk\'fd v\'edr, doprov\'e1zen\'fd stra\'9aliv\'fdm hlukem, ob\'ec d\'ecti uchv\'e1til a ulo\'9eil v jeskyni. D\'edvka p\'f8e\'9eila p\'ect let a potom zem\'f8ela.\ldblquote\par
\par
VII. ZAV\'c1T\'c9 STOPY\par
\par
Ka\'9ed\'fd, kdo jej uvid\'ecl, mluvil o z\'e1zraku. St\'e1l uprost\'f8ed chr\'e1mu bohyn\'ec Neit v S\'e1ji a zcela se li\'9ail od jin\'fdch. Neudivoval svou n\'e1dherou, ale materi\'e1lem. Byl vytes\'e1n z jednoho kusu kamene.\par
Fara\'f3n Ahmose II. (6. st. p\'f8. Kr.) pojal n\'e1pad, \'9ee sv\'e9 milovan\'e9 bohyni v\'ecnuje svatost\'e1nek \'84jak\'fd sv\'ect nevid\'ecl\ldblquote . Ve v\'edce ne\'9e 800 kilometr\'f9 vzd\'e1len\'e9 Elefantin\'ec objednal ohromn\'fd kamenn\'fd blok dlouh\'fd t\'e9m\'ec\'f8 deset metr\'f9, \'9airok\'fd 6,2 metru a vysok\'fd 3,4 metru. Doprava trvala t\'f8i roky. Pak v n\'ecm um\'eclci vysekali kapli.\par
V horn\'edm chr\'e1mu fara\'f3na Chafrea je ale je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed obr \endash kamenn\'fd blok v\'e1\'9e\'edc\'ed 430 tun.\par
Historikov\'e9 trvaj\'ed na tom, \'9ee i tak obrovsk\'e9 kusy sk\'e1ly byly p\'f8ev\'e1\'9eeny po Nilu na palub\'e1ch lod\'ed. Plavidla s takov\'fdm v\'fdtlakem by dok\'e1zala p\'f8ekonat i velk\'e9 vzd\'e1lenosti po mo\'f8\'edch a oce\'e1nech.\par
To ale egyptologov\'e9 nep\'f8ipou\'9at\'ecj\'ed. Egyp\'9dan\'e9 nikam nepluli, proto\'9ee k tomu nem\'ecli pot\'f8ebn\'e9 vybaven\'ed. K p\'f8\'edpadn\'fdm n\'e1mo\'f8n\'edm v\'fdprav\'e1m si naj\'edmali F\'e9ni\'e8any.\par
Proslul\'fd n\'e1rod n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9 jist\'ec slou\'9eil i fara\'f3n\'f9m. Neko II. je v roce 613 pov\'ec\'f8il obeplut\'edm Afriky. Plavba trvala t\'f8i roky a byla \'fasp\'ec\'9an\'e1. Nemohli ale sami Egyp\'9dan\'e9 vyrazit do sv\'ecta? Jejich z\'f8eteln\'e9 stopy toti\'9e nach\'e1z\'edme i na velmi vzd\'e1len\'fdch m\'edstech. Ob\'ec Ameriky od severu k jihu jsou p\'f8\'edmo posety odkazy na \'f8\'ed\'9ai fara\'f3n\'f9.\par
V roce 1909 objevil kartograf Edgar Kinkaid v sam\'e9m srdci Velk\'e9ho ka\'f2onu v Coloradu komplex n\'eckolika jeskyn\'ed. U vchodu byl vyryt\'fd znak slunce, p\'f8edstavuj\'edc\'ed egyptsk\'e9ho boha Rea. St\'ecny uvnit\'f8 pokr\'fdvaly dal\'9a\'ed rytiny a hieroglyfy, kter\'e9 se ale nepoda\'f8ilo rozlu\'9atit.\par
Lingvist\'e9 jsou p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee na americk\'e9m \'fazem\'ed nach\'e1zej\'ed mnoho n\'e1zv\'f9, kter\'e9 \'fadajn\'ec vznikly z egypt\'9atiny. Nikaragua z egyptsk\'e9ho Nkh-Ra-Wa, tedy Zapadaj\'edc\'ed slunce. Honduras se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako Sestup Ra do propasti, nebo tak\'e9 jako z\'e1pad slunce. Podle doktora Collingtona je jm\'e9no oblasti Campeche v Mexick\'e9m z\'e1livu slo\'9eeno ze dvou slov: Cam [kam] a Peche. Egyp\'9dan\'e9 naz\'fdvali svou krajinu Chem, Khem nebo Kam, Pe\'e8 znamen\'e1 v egyptsk\'e9m jazyce oblouk nebo z\'e1liv. Campeche je tedy, jak m\'edn\'ed Collington, Egyptsk\'fd z\'e1liv.\par
O n\'e1padn\'fdch shod\'e1ch mezi dv\'ecma nejv\'ect\'9a\'edmi pyramidami v Gize a Slune\'e8n\'ed a M\'ecs\'ed\'e8n\'ed pyramidou v Teotihuac\'e1nu pojedn\'e1v\'e1m v Mexick\'fdch z\'e1had\'e1ch.\par
\'84Velk\'e1 po\'9e\'edra\'e8ka\ldblquote , bohyn\'ec Amemamit, asistovala podle v\'edry Egyp\'9dan\'f9 u posledn\'edho soudu. V jej\'edch nenasytn\'fdch \'fatrob\'e1ch kon\'e8ili h\'f8\'ed\'9an\'edci. Proto byla zn\'e1zor\'f2ov\'e1na s hroziv\'ec vycen\'ecn\'fdmi zuby. M\'ecla t\'eclo hrocha a krokod\'fdl\'ed hlavu, nebo nosila krokod\'fdla na z\'e1dech. Podobn\'e9 monstrum s kajmanem m\'edsto batohu stoj\'ed mezi stovkami soch nezn\'e1m\'e9 civilizace na n\'e1horn\'ed plo\'9ain\'ec San Augustin v Kolumbii.\par
V roce 2003 se na internetov\'fdch str\'e1nk\'e1ch objevila zpr\'e1va, \'9ee brit\'9at\'ed archeologov\'e9 nalezli v pou\'9ati v\'fdchodn\'ec od Nilu na 30 m\'edst s um\'ecleck\'fdmi rytinami ve skal\'e1ch, jejich\'9e st\'e1\'f8\'ed je v\'edce ne\'9e 6 000 let. Kresby zn\'e1zor\'f2uj\'ed mu\'9ee a \'9eeny, hov\'ecz\'ed dobytek, p\'9atrosy, \'9eirafy, slony, ale p\'f8edev\'9a\'edm lod\'ec a postavy na jejich palub\'e1ch. N\'eckter\'e1 plavidla vypadaj\'ed docela oby\'e8ejn\'ec, zat\'edmco jin\'e1 pravd\'ecpodobn\'ec nesou jist\'fd n\'e1bo\'9eensk\'fd v\'fdznam. Jsou na nich lid\'e9 s velk\'fdmi \'84chocholy\ldblquote podobn\'fdmi t\'ecm, se kter\'fdmi byly pozd\'ecji vyobrazov\'e1ni egypt\'9at\'ed bohov\'e9.\par
Dr. Wilkinson z Cambridge soud\'ed, \'9ee tento nezn\'e1m\'fd lid dal vzniknout egyptsk\'e9 civilizaci. P\'f8ipojen\'fd obr\'e1zek jednoho z v\'fdjev\'f9 mi p\'f8ipadal zn\'e1m\'fd. Jeho dokonal\'e9ho dvojn\'edka jsem na\'9ael ve sv\'e9m archivu. Vyfotografoval jsem ho p\'f8ed n\'eckolika lety asi 150 kilometr\'f9 od jihoperu\'e1nsk\'e9ho m\'ecsta Arequipa, v nehostinn\'e9 pou\'9atn\'ed krajin\'ec Toro Muerto (Mrtv\'fd b\'fdk). Na ploch\'fdch kamenech a st\'ecn\'e1ch zpola zasypan\'fdch skal se r\'fdsuj\'ed tis\'edce obraz\'f9. Jejich t\'e9mata jsou rozmanit\'e1 jako \'9eivot s\'e1m. Najdeme zde pastevce se sv\'fdmi st\'e1dy, v\'fdjevy z v\'9aedn\'edho i n\'e1bo\'9eensk\'e9ho \'9eivota, divok\'e1 zv\'ed\'f8ata a pt\'e1ky, \'e8etn\'e9 symboly slunce a dal\'9a\'edch kosmick\'fdch t\'ecles, geometrick\'e9 znaky, zn\'e1m\'e9 i neidentifikovateln\'e9 p\'f8edm\'ecty a p\'f8edev\'9a\'edm obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed podivn\'fdch postav. Jejich neobvykl\'e9 pokr\'fdvky hlavy i styl ztv\'e1rn\'ecn\'ed p\'f8esn\'ec odpov\'eddaj\'ed britsk\'fdm n\'e1lez\'f9m z Egypta. St\'e1\'f8\'ed ale nesouhlas\'ed. Petroglyfy z Peru by m\'ecly b\'fdt podstatn\'ec mlad\'9a\'ed.\par
Dal\'9a\'ed indicie z t\'e9to jihoamerick\'e9 zem\'ec nelze opom\'edjet.\par
Ilave, mal\'e9 vesnici pobl\'ed\'9e jezera Titicaca, vid\'ecla badatelka Simone Waisbardov\'e1 velk\'fd k\'e1men, na kter\'e9m byl vyryt\'fd had s hv\'eczdn\'fdm symbolem na hlav\'ec. Ozna\'e8uje nekone\'e8nost a je toto\'9en\'fd s egyptsk\'fdm symbolem.\par
V Pomatu se nach\'e1z\'ed n\'eckolik vyobrazen\'ed boh\'f9 v lidsk\'e9 velikosti. Jejich tv\'e1\'f8e jsou stejn\'e9 jako na egyptsk\'fdch sarkof\'e1z\'edch.\par
Jak dokazuj\'ed star\'e9 so\'9aky v Puca\'f8e, byl ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku zaveden kult b\'fdka. Jen\'9ee toto zv\'ed\'f8e p\'f8ivezli do Ji\'9en\'ed Ameriky a\'9e \'8apan\'ecl\'e9.\par
Na osm tis\'edc let star\'fdch kamenech z Icy jsou vyryty v\'fdjevy ze \'9eivota nezn\'e1m\'e9 civilizace. Na jednom z nich vid\'edme postavu pozoruj\'edc\'ed hv\'eczdy. Za n\'ed se ty\'e8\'ed t\'f8i pyramidy. Jejich tvar odpov\'edd\'e1 egyptsk\'fdm stavb\'e1m.\par
Mumie z pou\'9atn\'ed nekropole Paracas, le\'9e\'edc\'ed pobl\'ed\'9e planiny Nazca, p\'f8edstavuj\'ed lidi s b\'edlou plet\'ed a se sv\'ectl\'fdmi nebo rud\'fdmi vlasy. Zp\'f9sob konzervov\'e1n\'ed t\'ecl je shodn\'fd s egyptsk\'fdmi praktikami.\par
N\'e1horn\'ed rovina Marcahuasi je bezesporu jeden z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch kout\'f9 zem\'eckoule. Rozkl\'e1d\'e1 se v sam\'e9m srdci Peru\'e1nsk\'fdch And ve v\'fd\'9ai necel\'fdch 4 000 metr\'f9. Od d\'e1vnov\'ecku je pova\'9eov\'e1na za \'84tr\'f9n boh\'f9\ldblquote . Na plo\'9ae pouh\'fdch t\'f8\'ed kilometr\'f9 \'e8tvere\'e8n\'edch jsou rozesety stovky obrovsk\'fdch soch a monolitick\'fdch skulptur. Nezn\'e1m\'ed kamen\'edci p\'f8etvo\'f8ili cel\'e1 skaliska do podoby zv\'ed\'f8at, lid\'ed a mytick\'fdch bytost\'ed. Na takzvan\'e9 Sk\'e1le lidstva \endash asi 25 metr\'f9 vysok\'e9m kameni \endash je vytes\'e1no nejm\'e9n\'ec \'e8trn\'e1ct lidsk\'fdch hlav a za m\'ecs\'ed\'e8n\'edho svitu najdeme je\'9at\'ec dal\'9a\'ed dv\'ec. Hlavy p\'f8edstavuj\'ed \'e8ty\'f8i rasy v\'e8etn\'ec t\'ecch, s jejich\'9e p\'f8edstaviteli se d\'e1vn\'ed obyvatel\'e9 Ameriky podle na\'9aich dosavadn\'edch poznatk\'f9 nikdy nemohli setkat. Hlavn\'ed tv\'e1\'f8 se podob\'e1 obli\'e8eji Sfingy.\par
\'84Pobl\'ed\'9e Pevnosti (opevn\'ecn\'fd pahorek \endash poz. aut.) se vyskytuj\'ed nedaleko od sebe dv\'ec sochy p\'f8edstavuj\'edc\'ed bohyni Tveret, kter\'e1 v Egypt\'ec vl\'e1dla nad porody. Byla to bohyn\'ec plodnosti a zachov\'e1n\'ed \'9eivota. Jej\'ed ztv\'e1rn\'ecn\'ed je velice origin\'e1ln\'ed: je to hro\'9a\'ed samice stoj\'edc\'ed na zadn\'edch noh\'e1ch, s vysokou vojenskou \'e8epic\'ed na hlav\'ec. Jej\'ed vynikaj\'edc\'ed tlama, velik\'e9 b\'f8icho a znamen\'ed \'9eivota v prav\'e9 ruce i nekonven\'e8n\'ed postava nebyla na Marcahuasi z\'f8ejm\'ec reprodukov\'e1na n\'ecjakou n\'e1hodou. Objevil jsem v\'edce postav, kter\'e9 se podobaly egyptsk\'fdm soch\'e1m a nazna\'e8uj\'ed mo\'9enost kontaktu t\'ecchto kultur,\ldblquote napsal Daniel Ruzo, kter\'fd Marcahuasi zkoumal dev\'ect let.\par
O egyptsk\'fdch stop\'e1ch v Austr\'e1lii pojedn\'e1v\'e1 prvn\'ed d\'edl Egyptsk\'fdch z\'e1had.\par
Barry Fell, profesor z Harvardu, je dokonce p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 spolu s F\'e9ni\'e8any a Libyjci dorazili a\'9e do Tichomo\'f8\'ed. Tvrd\'ed, \'9ee tmav\'ed obyvatel\'e9 Melan\'e9sie jsou potomci \'e8ern\'fdch otrok\'f9, pracuj\'edc\'edch v egyptsk\'fdch zlat\'fdch dolech.\par
N\'e1pisy, kter\'e9 tuto teorii podporuj\'ed, byly nalezeny v Indon\'e9sii a p\'f8edev\'9a\'edm na Sumat\'f8e. Pr\'e1v\'ec tento ostrov je, podle m\'e9ho m\'edn\'ecn\'ed, rozhoduj\'edc\'ed stopou k rozlu\'9at\'ecn\'ed dal\'9a\'ed z\'e1hady.\par
\par
NEZN\'c1M\'c1 ZEM\'cc PUNT\par
\par
Wawat, Ku\'9a, Matja a Punt \endash \'e8ty\'f8mi r\'f9zn\'fdmi jm\'e9ny b\'fdvala ozna\'e8ov\'e1na poh\'e1dkov\'ec bohat\'e1 zem\'ec, z n\'ed\'9e Egyp\'9dan\'e9 dov\'e1\'9eeli zlato, slonovinu, polodrahokamy, opice i vz\'e1cn\'e9 d\'f8eviny.\par
Na prvn\'ed terase z\'e1du\'9an\'edho chr\'e1mu kr\'e1lovny Hat\'9aepsovet v D\'e9r-el-Bahr\'ed je vytes\'e1na zpr\'e1va o jedn\'e9 z v\'fdprav, kter\'e9 se z\'fa\'e8astnilo p\'ect lod\'ed pod veden\'edm admir\'e1la Nehery. Podrobn\'fd \'84lodn\'ed den\'edk\ldblquote doprov\'e1zej\'ed v\'fdmluvn\'e9 ilustrace, kter\'fdm dominuje setk\'e1n\'ed s m\'edstn\'edm kr\'e1lem. Mapa ov\'9aem sch\'e1z\'ed. Stejn\'ec jako popis trasy. Co\'9e je logick\'e9. \'8alo jist\'ec o p\'f8\'edsn\'ec st\'f8e\'9een\'e9 obchodn\'ed tajemstv\'ed. Pr\'e1v\'ec z t\'ecchto d\'f9vod\'f9 nejsou v \'9e\'e1dn\'fdch pramenech cestovn\'ed podrobnosti. Nen\'ed zn\'e1mo, kde se ona zem\'ec nach\'e1zela. Nev\'edme, zda \'9alo o jedno \'fazem\'ed pod \'e8ty\'f8mi rozd\'edln\'fdmi n\'e1zvy, nebo o r\'f9zn\'e9 lokality.\par
V publikaci Egyp\'9dan\'e9 a prvn\'ed civilizace \'e8teme: \'84Jak poznamen\'e1v\'e1 italsk\'fd architekt Rodolfo Fattowich, jev\'ed se tato zem\'ec na reli\'e9fech jako sev\'f8en\'e1 mezi mo\'f8em a horami, ve vnitrozem\'ed. Z pob\'f8e\'9e\'ed je p\'f8\'edstupn\'e1 po cest\'e1ch, kter\'e9 sleduj\'ed vodn\'ed toky. V\'edme, \'9ee tato zem\'ec dod\'e1vala egyptsk\'fdm \'fa\'f8edn\'edk\'f9m z fara\'f3nsk\'fdch dvor\'f9 v\'f9n\'ec, prysky\'f8ice, kadidlo, ebenov\'e9 d\'f8evo, vrhac\'ed hole, druh bumerangu, kter\'fd Egyp\'9dan\'e9 pou\'9e\'edvali p\'f8i lovu, u\'9alechtil\'e9 kovy, slonovinu, leopard\'ed k\'f9\'9ee a dokonce i \'9eiv\'e1 zv\'ed\'f8ata\'85 Obyvatel\'e9 nosili \'fa\'e8esy s dlouh\'fdmi k\'9aticemi spleten\'fdmi do cop\'f9. \'8eeny m\'ecly nesoum\'ecrn\'e1 t\'ecla, siln\'e1 stehna a h\'fd\'9ed\'ec. Nosily ozdoby na krku, z\'e1p\'ecst\'edch a na kotn\'edc\'edch. V zemi Punt se \'9eilo v palmov\'fdch h\'e1j\'edch, v jednoduch\'fdch chatr\'e8\'edch na k\'f9lech, jak\'fdchsi kolov\'fdch stavb\'e1ch s r\'e1kosov\'fdmi st\'ecnami. Pou\'9e\'edvaly se tu ko\'9een\'e9 m\'ecchy, ale tak\'e9 terakotov\'e9 n\'e1doby a hranat\'e9 ko\'9ae.\par
Kraje, odpov\'eddaj\'edc\'ed tomuto popisu, se podle Fattowiche daj\'ed nal\'e9zt v oblastech, kter\'e9 se t\'e1hnou mezi ji\'9en\'ed Etiopi\'ed, v\'fdchodn\'edm S\'fad\'e1nem a Modr\'fdm Nilem.\ldblquote\par
Zn\'ed to logicky, ale pro\'e8 potom Egyp\'9dan\'e9 d\'eclali takov\'e9 tajnosti s geografickou polohou? Pokud se k zemi Punt dalo doplout po \'f8ece, kterou na cel\'e9m sv\'e9m \'fazem\'ed kontrolovali, nemuseli se ob\'e1vat obchodn\'ed konkurence. Nikdo jin\'fd tudy nemohl plout bez jejich svolen\'ed.\par
S\'e1m Fattowich ale hovo\'f8\'ed o pob\'f8e\'9e\'ed, z n\'ecj\'9e se do vnitrozem\'ed dalo dostat cestami pod\'e9l vodn\'edch tok\'f9. A to je probl\'e9m. Na pob\'f8e\'9e\'ed Etiopie ne\'fast\'ed t\'e9m\'ec\'f8 \'9e\'e1dn\'e9 \'f8eky.\par
Pokud ale Egyp\'9dan\'e9 cestovali po mo\'f8i, mus\'edme se v p\'e1tr\'e1n\'ed po zemi Punt omezovat jen na africk\'fd kontinent?\par
Jeden z n\'e1zv\'f9 pro onu nezn\'e1mou bohatou zemi je Matja. V n\'e1zvu zn\'ed mata. Tento v\'fdraz se objevuje v n\'eckolika asijsk\'fdch jazyc\'edch a znamen\'e1 slunce. Samotn\'e9 Matja je jm\'e9no dodnes u\'9e\'edvan\'e9 v Indon\'e9sii. Pr\'e1v\'ec na jednom z indon\'e9sk\'fdch ostrov\'f9, na Sumat\'f8e, byl nalezen egyptsk\'fd n\'e1pis a p\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee zde byly egyptsk\'e9 zlat\'e9 doly.\par
O tom, \'9ee tam mohly lod\'ec pod vlajkou fara\'f3n\'f9 doplout, nelze pochybovat. Nahr\'e1vala tomu i jedna p\'f8\'edzniv\'e1 okolnost.\par
M\'f9\'9eeme p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee mapa oce\'e1nsk\'fdch proud\'f9 a re\'9eim v\'ectr\'f9 se oproti dne\'9aku za posledn\'edch \'9aest a\'9e osm tis\'edc let nezm\'ecnily. Proud\'ecn\'ed v\'ectr\'f9 nen\'ed nikde tak pravideln\'e9 a nikde nezachvacuje tak obrovsk\'e9 vodn\'ed plochy jako v severn\'ed \'e8\'e1sti Indick\'e9ho oce\'e1nu. V l\'e9t\'ec je to vlah\'fd jihoz\'e1padn\'ed v\'edtr a mo\'f8sk\'e9 proud\'ecn\'ed m\'e1 z\'e1padn\'ed sm\'ecr, v zim\'ec vane such\'fd severov\'fdchodn\'ed v\'edtr a mo\'f8sk\'e9 proudy sm\'ec\'f8uj\'ed k Africe. P\'f8i rozvoji plachetnicov\'e9ho lo\'efstva hr\'e1la tato monzunov\'e1 zvl\'e1\'9atnost Indick\'e9ho oce\'e1nu v\'fdznamnou \'falohu. Oce\'e1nsk\'e9 cesty mezi Afrikou, Hindust\'e1nem a Indon\'e9si\'ed mohly b\'fdt vykon\'e1v\'e1ny na ob\'ec strany, zale\'9eelo to jen na ro\'e8n\'edm obdob\'ed.\par
V petrohradsk\'e9 Ermit\'e1\'9ei je ulo\'9een v\'edce ne\'9e 4 000 let star\'fd papyrus. Je to jedin\'e1 zachr\'e1n\'ecn\'e1 sou\'e8\'e1st rozs\'e1hl\'e9ho d\'edla, kter\'e9 sepsal p\'edsa\'f8 jm\'e9nem Amen-aa. Na dochovan\'e9m fragmentu se p\'ed\'9ae o lodi, kter\'e1 se cestou z m\'ecd\'ecn\'fdch dol\'f9 zp\'ect do Egypta potopila. Jedin\'fd, kdo se zachr\'e1nil, byl velitel. Poda\'f8ilo se mu doplavat k nezn\'e1m\'e9mu ostrovu. Tam rozd\'eclal ohe\'f2 a p\'f8inesl boh\'f9m ob\'ecti.\par
N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvali, \'9ee se ostrov, na n\'ecm\'9e se Egyp\'9dan zachr\'e1nil, nach\'e1zel n\'eckde v Rud\'e9m mo\'f8i. Lo\'ef pr\'fd m\'ed\'f8ila tradi\'e8n\'ed cestou na Sinajsk\'fd poloostrov, kde se t\'ec\'9eila m\'ec\'ef ji\'9e p\'f8ed 4 000 lety.\par
Papyrus ov\'9aem kon\'e8\'ed sd\'eclen\'edm, \'9ee teprve po \'e8ty\'f8ech m\'ecs\'edc\'edch \'e8ek\'e1n\'ed p\'f8iplula z Egypta lo\'ef a po dal\'9a\'edch dvou m\'ecs\'edc\'edch byl trose\'e8n\'edk kone\'e8n\'ec doma. Tato doba by star\'fdm mo\'f8eplavc\'f9m spolehliv\'ec sta\'e8ila k plavb\'ec do Austr\'e1lie, nato\'9e na Sumatru.\par
\par
SK\'d8\'cdTEK, NEBO B\'d9H?\par
\par
Ch\'fd\'9ae na k\'f9lech, vlasy s\'e8esan\'e9 do copu, hranat\'e9 ko\'9ae\'85 Mnoh\'e9 z popisu zem\'ec Punt, kter\'fd zanechala Hat\'9aepsovet, najdete na Sumat\'f8e dodnes. Na ostrov\'ec je\'9at\'ec st\'e1le \'9eij\'ed opice, leopardi, sloni a nosoro\'9eci. Zem\'ec opl\'fdv\'e1 vz\'e1cn\'fdm d\'f8evem, rostlinami k v\'fdrob\'ec parf\'e9m\'f9, ko\'f8en\'edm, vz\'e1cn\'fdmi kovy. Z pob\'f8e\'9e\'ed do vnitrozem\'ed lze cestovat po velk\'fdch \'f8ek\'e1ch.\par
Nav\'edc Egypt, Sumatru a pouze \'fazk\'fdm pr\'f9livem odd\'eclenou Malajsii spojuje existence velmi z\'e1hadn\'e9ho tvora. Byl to d\'e9mon a trpasl\'edk jm\'e9nem Bes.\par
\'84I kdy\'9e egypt\'9at\'ed bohov\'e9 m\'edvali \'e8asto podivn\'fd vzhled, Bes je svou grotesknost\'ed v\'9aechny p\'f8ekon\'e1val; byl jakousi karikaturou trpasli\'e8\'edho \'9aa\'9aka. M\'ecl mohutn\'fd hrudn\'edk a p\'f8evisl\'e9 b\'f8icho, kr\'e1tk\'e9 k\'f8iv\'e9 nohy, \'9airokou roz\'9aklebenou tv\'e1\'f8 s prom\'e1\'e8knut\'fdm nosem a velk\'fdma odst\'e1vaj\'edc\'edma u\'9aima, dlouh\'fd vous a v\'ec\'e8n\'ec vyplazen\'fd jazyk. Od\'ecv v\'ect\'9ainou nenosil\'85 Pro vzhledovou odli\'9anost od ostatn\'edch egyptsk\'fdch boh\'f9 ho star\'9a\'ed egyptologov\'e9 pokl\'e1dali za boha ciz\'edho p\'f9vodu,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd v encyklopedick\'e9 knize Bohov\'e9 a kr\'e1lov\'e9 star\'e9ho Egypta a dod\'e1v\'e1, \'9ee Besova vlast byla hled\'e1na daleko za hranicemi Egypta.\par
Bes byl naz\'fdv\'e1n P\'e1nem Punt. Pro\'e8? Byl to jeho p\'f9vodn\'ed domov? Byl spojov\'e1n s touto zem\'ed?\par
Je pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee pr\'e1v\'ec na Sumat\'f8e \'9eilo a \'9eije zvl\'e1\'9atn\'ed stvo\'f8en\'ed, kter\'e9 jako by Besovi vypadlo z oka? Domorodci mu \'f8\'edkaj\'ed orang pedenk \endash kr\'e1tk\'fd \'e8lov\'eck. Jeho v\'fdskyt je hl\'e1\'9aen p\'f8edev\'9a\'edm z hlubok\'fdch prales\'f9 v okol\'ed sopky Mount Kerinci.\par
Anglick\'e1 kryptozoolo\'9eka Deborah Martyrova p\'e1trala po orang pedenkovi v z\'e1\'f8\'ed roku 1989. Pobl\'ed\'9e vesnice Selempaing spolu se sv\'fdm pr\'f9vodcem nalezla \'e8etn\'e9 stopy a po\'f8\'eddila jejich s\'e1drov\'e9 odlitky. D\'e9lka vysoce vyklenut\'fdch chodidel nep\'f8esahovala 15 centimetr\'f9 a \'9a\'ed\'f8ka 10 centimetr\'f9. V otisku se z\'f8eteln\'ec r\'fdsoval neobvykle velk\'fd palec. Jeho b\'f8\'ed\'9ako bylo daleko \'9air\'9a\'ed ne\'9e b\'fdv\'e1 u lid\'ed. Celkov\'fd vzhled \'9al\'e9p\'ecj\'ed vylu\'e8oval, \'9ee by mohly pat\'f8it n\'eckter\'e9mu ze zn\'e1m\'fdch zv\'ed\'f8at.\par
V l\'e9t\'ec roku 1996 se novin\'e1\'f8 Pak Buya vydal fotografovat tropickou krajinu. Jednoho podve\'e8era se stalo n\'ecco zvl\'e1\'9atn\'edho. Z temn\'ec zelen\'e9 bari\'e9ry d\'9eungle do tepl\'e9ho sv\'ectla zapadaj\'edc\'edho slunce vystoupil podivn\'fd tvor. Vzhledem p\'f8ipom\'ednal \'e8lov\'ecka, ale m\'ec\'f8il jen n\'ecco m\'e1lo p\'f8es p\'f9l metru. Cel\'e9 t\'eclo m\'ecl pokryt\'e9 \'e8ervenohn\'ecdou srst\'ed, kter\'e1 na brad\'ec p\'f8ech\'e1zela do vous\'f9. \'8airokou tv\'e1\'f8 s hrub\'fdmi rysy lemovaly pon\'eckud odst\'e1vaj\'edc\'ed u\'9ai. Nad k\'f8iv\'fdma nohama se klenulo vystupuj\'edc\'ed b\'f8icho.\par
Stisknout spou\'9a\'9d Buya nesta\'e8il, orang pedenk bleskurychle zmizel.\par
Domorodci tvrd\'ed, \'9ee je orang pedenk nesm\'edrn\'ec plach\'fd. Kdy\'9e zahl\'e9dne lidi, d\'e1v\'e1 se ihned na \'fat\'eck. P\'f8i b\'echu, snad pro udr\'9een\'ed rovnov\'e1hy, roztahuje ruce od t\'ecla jako k\'f8\'eddla.\par
Egyptsk\'fd b\'f9h Bes byl \'e8asto zobrazov\'e1n s \'9airoce rozta\'9een\'fdma rukama. Pro\'e8 jen on? Jin\'e1 bo\'9estva tuto polohu nezauj\'edmala.\par
Je velmi neobvykl\'e9, zvl\'e1\'9at\'ec, kdy\'9e jde o boha, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 nem\'ecli jen jednoho B\'ecse, n\'fdbr\'9e cel\'fd rod Bes\'f9.\par
P\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 Malajsie, kte\'f8\'ed jsou s n\'eckter\'fdmi etnick\'fdmi skupinami na Sumat\'f8e sp\'f8\'edzn\'ecni, uct\'edvaj\'ed tak\'e9 skupinu podobn\'fdch tvor\'f9 \endash a dokonce jim d\'e1vaj\'ed jedno spole\'e8n\'e9 jm\'e9no: Bes!\par
Byla tedy dodnes tajemn\'e1 existence orang pedenka p\'f8edlohou pro uct\'edv\'e1n\'ed podivn\'e9ho egyptsk\'e9ho trpasl\'edka?\par
Jak n\'e1s p\'f8esv\'ecd\'e8uje lingvista Collington, Egyp\'9dan\'e9 dobyt\'fdm \'fazem\'edm \'e8asto d\'e1vali jm\'e9no spojen\'e9 s bohem Ra. Nesly\'9a\'edme ho i v n\'e1zvu Sumatra?\par
\par
VIII. V MOCI MAGIE\par
\par
Noc m\'ecla p\'f8\'edchu\'9d z\'e1zraku. Hv\'eczdy se pomalu draly na oblohu, v nav\'ecky p\'f8edepsan\'fdch drah\'e1ch putovaly po nebesk\'e9 klenb\'ec a ve jm\'e9nu nezvratn\'e9ho osudu ses\'edlaly dol\'f9 k zemi sv\'e1 poselstv\'ed.\par
Egyptsk\'fd kouzeln\'edk, kter\'fd je oknem pal\'e1ce napjat\'ec sledoval, se jmenoval Nectanebus.\par
Kr\'e1lovna Olympia v pokoji za jeho z\'e1dy st\'e9nala. Jej\'ed \'e8as se naplnil. Chystala se porodit d\'edt\'ec.\par
Nectanebus j\'ed v tom br\'e1nil, nespou\'9at\'ecl o\'e8i z oblohy a p\'f8esv\'ecd\'e8oval kr\'e1lovnu, aby vydr\'9eela, a\'9e nastane vhodn\'fd okam\'9eik. Teprve kdy\'9e hv\'eczdy vytvo\'f8ily jedine\'e8nou konstelaci, dovolil, aby d\'edt\'ec p\'f8ivedla na sv\'ect. A hned pot\'e9 j\'ed \'f8ekl: \'84O kr\'e1lovno, nyn\'ed jsi porodila vl\'e1dce sv\'ecta.\ldblquote Vtom d\'edt\'ec upadlo na podlahu, ot\'f8\'e1sla se zem\'ec, blesky se m\'edhaly a dun\'ecl hrom\'85\par
Alexandr Makedonsk\'fd u\'e8inil prvn\'ed krok nebesy p\'f8edur\'e8en\'e9 cesty.\par
Egyp\'9dan\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee je o lidsk\'e9m osudu rozhodnuto ji\'9e p\'f8ed narozen\'edm a nelze jej zm\'ecnit. Jejich mudrci ale prohla\'9aovali, \'9ee jsou schopni zjistit, co \'e8lov\'ecka \'e8ek\'e1, pokud znaj\'ed p\'f8esn\'fd okam\'9eik narozen\'ed a postaven\'ed hv\'eczd nad dan\'fdm m\'edstem.\par
Ale muselo zde b\'fdt je\'9at\'ec n\'ecco, o \'e8em star\'e9 knihy ml\'e8\'ed. Jist\'e9 n\'e1znaky vyvol\'e1vaj\'ed podez\'f8en\'ed, \'9ee n\'eckter\'e9 egyptsk\'e9 svatyn\'ec slou\'9eily jako br\'e1ny mezi r\'f9zn\'fdmi prostory, umo\'9e\'f2ovaly vstup bytost\'ed z jin\'fdch sv\'ect\'f9 a ty pak poskytly pot\'f8ebn\'e9 informace. Ne\'9alo sice o kontakt v prav\'e9m slova smyslu, ryze hmatateln\'e9 setk\'e1n\'ed, ale nebyla to ani pouh\'e1 vize. Odpov\'ecdi na zadan\'e9 ot\'e1zky m\'ecly zcela konkr\'e9tn\'ed n\'e1pl\'f2.\par
V lednu roku 331 p\'f8. Kr. Alexandr Makedonsk\'fd nav\'9at\'edvil s mal\'fdm doprovodem proslulou Amonovu v\'ec\'9at\'edrnu v Siw\'ec a dostal odpov\'ecdi na sv\'e9 ot\'e1zky, kter\'e9 se t\'fdkaly vra\'9edy otce Filipa a tak\'e9 sv\'e9 budoucnosti. Je jist\'e9, \'9ee se vojev\'f9dce pozd\'ecji do v\'ec\'9at\'edrny vr\'e1til zcela s\'e1m a pro\'9eil tu n\'ecco naprosto neobvykl\'e9ho. Nikomu ale neprozradil, co vid\'ecl, ani jak\'e9 proroctv\'ed obdr\'9eel.\par
Plutarchos tvrd\'ed, \'9ee Alexandr sv\'e9 matce napsal z\'e1hadn\'fd dopis, v n\'ecm\'9e j\'ed sd\'ecluje, \'9ee dostal tajn\'e9 v\'ec\'9atby, o nich\'9e j\'ed pov\'ed a\'9e mezi \'e8ty\'f8ma o\'e8ima. Nutno podotknout, \'9ee sama kr\'e1lovna Olympia byla vyznava\'e8kou magick\'fdch ob\'f8ad\'f9.\par
Hebrejci, \'d8\'edman\'e9 a \'d8ekov\'e9 pokl\'e1dali Egyp\'9dany za skute\'e8n\'e9 mistry okultn\'edch v\'ecd. Za m\'e1gy obda\'f8en\'e9 moc\'ed, kterou mohou vyu\'9e\'edt ku prosp\'ecchu i ke \'9akod\'ec \'e8lov\'ecka.\par
V\'9aechny ty talismany, za\'f8\'edk\'e1vadla, kletby, v\'ec\'9ateck\'e9 \'fakony a tajn\'e9 poh\'f8ebn\'ed ob\'f8ady vyvol\'e1valy \'fadiv a strach. Ale Egyp\'9dan\'e9 nebyli n\'e1rod \'84oby\'e8ejn\'fdch\ldblquote kouzeln\'edk\'f9 a \'e8arod\'ecj\'f9. Pokou\'9aeli se vyvol\'e1vat s\'edly, o nich\'9e nic netu\'9a\'edme. Mnoh\'e9 z t\'ecchto tajemn\'fdch energi\'ed st\'e1le setrv\'e1vaj\'ed na m\'edstech magick\'fdch ob\'f8ad\'f9 a mohou se projevit.\par
Napoleon Bonaparte str\'e1vil v doprovodu muslimsk\'e9ho duchovn\'edho dlouh\'fd \'e8as v kr\'e1lov\'ec komo\'f8e Chufevovy pyramidy. Kdy\'9e r\'e1no vy\'9ael ven, byl bled\'fd a dojat\'fd. Za\'9eil n\'ecco mimo\'f8\'e1dn\'e9ho. Odm\'edtl sd\'eclit, co se stalo. Na smrteln\'e9 posteli to m\'e1lem prozradil sv\'e9mu \'9eivotopisci, ale nakonec se zarazil: \'84 K ni\'e8emu by to nebylo,\ldblquote \'f8ekl. \'84Stejn\'ec byste mi nev\'ec\'f8ili.\ldblquote\par
\par
BO\'8eSK\'c1 ENERGIE\par
\par
Stejn\'ec jako je\'9at\'ec dnes obyvatel\'e9 Velikono\'e8n\'edho ostrova a Polyn\'e9sie, Egyp\'9dan\'e9 v\'ec\'f8ili, \'9ee kr\'e1l m\'e1 bo\'9eskou energii. Nejen on s\'e1m, ale i n\'eckter\'e9 p\'f8edm\'ecty spojen\'e9 s jeho \'fa\'f8adem.\par
Panovn\'edk vyza\'f8oval takov\'e9 fluidum, \'9ee n\'eckte\'f8\'ed dvo\'f8an\'e9 v jeho p\'f8\'edtomnosti omdl\'e9vali. Lid\'e9 se museli pe\'e8liv\'ec vyst\'f8\'edhat, aby se kr\'e1le ani omylem nedotkli. Skryt\'e1 magick\'e1 s\'edla, kterou disponoval, by je okam\'9eit\'ec srazila k zemi jako blesk.\par
Christian Jacq uv\'e1d\'ed zaj\'edmav\'fd p\'f8\'edklad.\par
\'84P\'f8i proces\'ed byl jeden dvo\'f8an po boku kr\'e1le Neferirkarea. Ud\'eclal \'9apatn\'fd pohyb a jeho nohy se dotklo kr\'e1lovo \'9eezlo. Byla to dramatick\'e1 sr\'e1\'9eka, je\'9e naplnila srdce v\'9aech \'fazkost\'ed. Ne\'9a\'9dastn\'edku hrozilo, \'9ee bude na m\'edst\'ec zabit \endash podobn\'ec jako by dostal z\'e1sah elektrick\'fdm proudem. Fara\'f3n na\'9at\'ecst\'ed neztratil duchap\'f8\'edtomnost a hned hlasit\'fdm hlasem zvolal: \'82Bu\'ef bez \'fajmy!\lquote Jeho slovo se stalo skute\'e8nost\'ed; dvo\'f8an nepoc\'edtil v d\'f9sledku sv\'e9 sr\'e1\'9eky s magick\'fdm \'9eezlem Jeho Veli\'e8enstva \'9e\'e1dn\'fd \'9akodliv\'fd \'fa\'e8inek.\ldblquote\par
Ani\'9e bychom zleh\'e8ovali bezesporu nev\'eddan\'e9 schopnosti m\'e1g\'f9 Star\'e9 \'f8\'ed\'9ae, nab\'edz\'ed se ot\'e1zka, zda kr\'e1l zachr\'e1nil svou pohotovost\'ed \'9eivot poddan\'e9mu, nebo sob\'ec bo\'9eskou reputaci.\par
\par
SKRYT\'c1 TV\'c1\'d8\par
\par
Star\'fd Egypt, jak o n\'ecm vypov\'eddaj\'ed letopisy a dochovan\'e9 archeologick\'e9 n\'e1lezy, fascinuje svou tajemnost\'ed a sv\'e1d\'ed k nes\'e8etn\'fdm hypot\'e9z\'e1m a spekulac\'edm.\par
St\'e1ly u jeho kol\'e9bky sudi\'e8ky v kosmick\'fdch skafandrech, nebo v temn\'ec modr\'fdch t\'f3g\'e1ch vl\'e1dc\'f9 utopen\'e9 Atlantidy?\par
Doch\'e1zelo zde ke kontakt\'f9m s jin\'fdmi sv\'ecty?\par
Byly pyramidy v Gize stav\'ecny s pomoc\'ed mimozemsk\'e9 techniky?\par
Jsou k\'f8\'ed\'9eenci lid\'ed a zv\'ed\'f8at d\'f9kazem genetick\'fdch pokus\'f9 n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 z nebes?\par
Z \'e8eho vyv\'ecraly tak neoby\'e8ejn\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 zvyky a posmrtn\'e9 ob\'f8ady?\par
P\'f8\'edval ot\'e1zek se p\'f8el\'e9v\'e1 p\'f8es vetchou hr\'e1z vesm\'ecs nejasn\'fdch odpov\'ecd\'ed. St\'f8\'edzliv\'ed mu\'9ei v\'ecdy bij\'ed na poplach: Nasa\'efte n\'e1hubek fantazii! Zahalte minulost do zatuchl\'e9ho pl\'e1\'9at\'ec v\'9aednosti! V\'9ae bylo jinak! A co kdy\'9e maj\'ed pravdu? Co kdy\'9e Egypt nen\'ed tak tajemn\'fd, jak se soud\'ed, co kdy\'9e je je\'9at\'ec daleko tajemn\'ecj\'9a\'ed?\par
Mo\'9en\'e1, \'9ee pyramidy, chr\'e1my a hrobky, nes\'e8etn\'e9 sochy, malby a reli\'e9fy, tis\'edce n\'e1pis\'f9 na st\'ecn\'e1ch, stropech a sloupech, \'9atosy popsan\'fdch papyr\'f9, v\'9aichni ti sv\'ecdkov\'e9 d\'e1vnov\'ecku, sice jsou fascinuj\'edc\'ed vyprav\'ec\'e8i, ale p\'f8esto n\'e1m n\'ecco zaml\'e8uj\'ed. Neodhaluj\'ed cel\'fd obraz Egypta, jen jeho nep\'f8ehl\'e9dnutelnou \'e8\'e1st.\par
Nejv\'ect\'9a\'ed tajemstv\'ed ale z\'f9st\'e1vaj\'ed skryta. Nezmocnili se jich p\'edsa\'f8i, mal\'ed\'f8i a rytci, proto\'9ee o nich nev\'ecd\'ecli ani jejich vl\'e1dcov\'e9. Byla v\'fdsadou \'fazk\'e9ho kruhu zasv\'eccenc\'f9. D\'ecdictv\'edm z hlubin v\'eck\'f9. Poselstv\'edm, kter\'e9 neputovalo po pra\'9an\'fdch cest\'e1ch z kamen\'ed, ale neviditeln\'fdmi dr\'e1hami ducha.\par
A jen stejnou cestou se k nim m\'f9\'9eeme dobrat i my.\par
\par
Tato podivn\'e1 postava na st\'ecn\'ec Ptah Hotepovy hrobky v Sakk\'e1\'f8e je pova\'9eov\'e1na za mimozemskou bytost.\par
\par
Detail\par
\par
Pod D\'9eoserovou pyramidou se nach\'e1z\'ed rozlehly labyrint chodeb a zvl\'e1\'9atn\'edch m\'edstnost\'ed. K \'e8emu slou\'9eily a pro\'e8 byly n\'eckter\'e9 z nich vybaveny jako izola\'e8n\'ed komory, se nepoda\'f8ilo zjistit.\par
Archeologov\'e9 na\'9ali miniaturn\'ed model \'84nebesk\'e9 komory\ldblquote boha Re. Postava uvnit\'f8 m\'e1 zvednut\'e9 ruce \endash snad na znamen\'ed, \'9ee bo\'9estvo p\'f8ich\'e1z\'ed v m\'edru. Jeho plavidlo nezap\'f8e podobnost se soudob\'fdmi v\'fdsadkov\'fdmi moduly.\par
\par
Benben p\'f8ipom\'ednaly i zvl\'e1\'9atn\'ed \'9eulov\'e9 \'9api\'e8ky pyramid. Jedna z nich je dnes vystavena v Egyptsk\'e9m muzeu v K\'e1hi\'f8e. Jej\'ed st\'ecny jsou ozdobeny ok\'f8\'eddlen\'fdm slune\'e8n\'edm diskem, symbolem letu vzh\'f9ru. Je to dal\'9a\'ed potvrzen\'ed skute\'e8n\'e9 funkce benbenu?\par
\par
Mexick\'e1 bo\'9estva p\'f8ilet\'ecla na Zemi v ov\'e1ln\'fdch k\'f3nick\'fdch t\'eclesech, kter\'e1 p\'f8ipom\'ednala l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e.\par
\par
Obelisky sv\'fdm tvarem a v\'fd\'9akou nezap\'f8ou pokrevenstv\'ed s dne\'9an\'edmi raketami.\par
\par
Memnovovy kolosy, tr\'f9nn\'ed sochy Amenhotepa III., prov\'e1z\'ed podivn\'e1 pov\'ecst.\par
\par
Zahnut\'e9 loveck\'e9 hole velmi p\'f8ipom\'ednaj\'ed bumerangy. Je to d\'f9kaz, \'9ee sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 nav\'9at\'edvili Austr\'e1lii?\par
\par
Chr\'e1m v Der el Bahri udivuje modern\'ed architekturou. Pr\'e1v\'ec do jeho st\'ecn jsou vyryty z\'e1znamy o v\'fdprav\'e1ch, kter\'e9 kr\'e1lovna Hat\'9aepsovet vyslala do tajemn\'e9 zem\'ec Punt.\par
\par
Pravd\'ecpodobn\'e9 v\'f9bec nejstar\'9a\'ed rytina orang pedenga ze Sumatry je dnes ji\'9e jen t\'ec\'9ece rozpoznateln\'e1. Typicky rozta\'9een\'e9 ruce a pitvorn\'fd obli\'e8ej se objevuj\'ed i na vyobrazen\'edch boha Bese. Je to pouze n\'e1hoda?\par
\par
Podivn\'e9 monstrum ze San Augustina je jihoamerickou verz\'ed egyptsk\'e9 Velk\'e9 po\'9e\'edra\'e8ky.\par
\par
Hlava lidstva z Marcahuasi se podob\'e1 proslul\'e9 sfinze z G\'edzy..\par
\par
Na proslul\'fdch ryt\'fdch kamenech z peru\'e1nsk\'e9 Icy se kupodivu objevuje i trojice pyramid. Jejich tvar je oproti re\'e1ln\'fdm stavb\'e1m v G\'edze neobvykl\'fd, ale p\'f8esn\'ec tak, jak dokazuje reli\'e9f z obdob\'ed Nov\'e9 \'f8\'ed\'9ae, je zobrazovali i Egyp\'9dan\'e9.\par
\par
Na pob\'f8e\'9e\'ed Peru byly nalezeny mumie panovn\'edk\'f9 s rud\'fdmi vlasy. Stejn\'e1 anom\'e1lie se vyskytovala i v Egypt\'ec, nap\'f8. u dcery fara\'f3na Cheopse.\par
\par
Lebky Achnatonov\'fdch dcer byly um\'ecle prota\'9eeny. Stejnou deformaci prod\'eclal i Tutancham\'f3n.\par
\par
\'dadol\'ed kr\'e1l\'f9 je\'9at\'ec nevydalo v\'9aechna sv\'e1 tajemstv\'ed. Ned\'e1vno byl na zdej\'9a\'ed ho\'f8e Toth objeven chr\'e1m a osm a p\'f9l metru dlouh\'fd sarkof\'e1g.\par
\par
Byly sloupky d\'9eed pouh\'fdm symbolem a amuletem, nebo skute\'e8n\'fdm zdrojem energie?\par
\par
Sochy panovn\'edk\'f9 \'e8asto sv\'edraj\'ed v rukou jak\'e9si v\'e1lce. K \'e8e-mu tyto tzv. cylindry fara\'f3n\'f9 slou\'9eily?\par
\par
S podobou k\'f8\'ed\'9eenc\'f9 lid\'ed a zv\'ed\'f8at se setk\'e1v\'e1me v Egypt\'ec doslova na ka\'9ed\'e9m kroku.\par
\par
Podle tradice doch\'e1zelo v n\'eckter\'fdch svatyn\'edch k nadp\'f8irozen\'fdm \'fakaz\'f9m a kontakt\'f9m s jin\'fdmi sv\'ecty.\par
\par
\par
}
Mini Shell