Current File : //data/sci-fi/Vašíček Arnošt/Vašíček Arnošt - Egyptské záhady 1.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 EGYPTSK\'c9 Z\'c1HADY\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 ARNO\'8aT VA\'8a\'cd\'c8EK\par
\par
I. CO SKR\'ddV\'c1 VELK\'c1 PYRAMIDA\par
Osvobozuj\'edc\'ed rozsudek pro Chufeva \endash Okupovan\'e9 stavby boh\'f9 \endash Nad staveni\'9at\'ecm trvale nejasno \endash L\'e9taj\'edc\'ed kameny \endash Hrobky? Ale kdepak\'85 \endash Ml\'e8\'edc\'ed st\'ecny \endash Vyvol\'e1va\'e8i de\'9at\'ec? \endash Energie odnikud \endash Naviga\'e8n\'ed stanice G\'edza? \endash Architekti hledaj\'ed anom\'e1lie \endash Tady n\'ecco nehraje \endash Otev\'edraj\'edc\'ed cestu \endash Past na du\'9ai \endash Pon\'eckud odv\'e1\'9en\'e1 teorie \endash V\'9ae je jinak \endash Sezame, otev\'f8i se \endash Podvod na div\'e1ka\par
II. TAJEMN\'dd B\'d9H THOWT\par
P\'f8\'edli\'9a vysok\'fd nebo\'9et\'edk \endash P\'e1tr\'e1n\'ed po rodn\'e9m listu \endash Pyramidy pod hladinou \endash Teskn\'fd pohled Sfingy \endash Sv\'ecdectv\'ed sp\'edc\'edho proroka \endash Zast\'e1vka v dob\'ec kamenn\'e9 \endash Tajn\'e9 knihy \endash Stopy v Austr\'e1lii \endash S nasazen\'edm \'9eivota \endash S\'e1l z\'e1znam\'f9\par
III.OZV\'ccNY NEBES\par
Mimozem\'9a\'9dan ze Sakkary \endash Izola\'e8n\'ed komory \endash Tulliho papyrus \endash P\'e1tr\'e1n\'ed po pravosti \endash Uct\'edv\'e1n\'ed z\'e1\'f8\'edc\'ed koule \endash Nelidsky dlouh\'e1 lebka\par
IV.ZMATEK S MRTV\'ddMI T\'ccLY\par
Tutanchamon byl \'9eena? \endash Odv\'e1\'9en\'fd kac\'ed\'f8 \endash Fakta podporuj\'ed \'9a\'edlenou domn\'ecnku \endash Kdo byl kdo \endash Intrik\'e1n Aje \endash Hermafrodit na tr\'f9nu\par
V. TAJEMN\'cd STR\'c1\'8eCI HROB\'d9\par
Kletba fara\'f3n\'f9 \endash Hled\'e1 se pachatel \endash Plameny pou\'9at\'ec \endash \'datoky ze z\'e1hrob\'ed \endash Rozhn\'ecvan\'e1 Hat\'9aepsovet \endash Mumie poslala ke dnu Titanic \endash P\'f8ece jen \'fader z nezn\'e1ma\par
\par
Egyp\'9dan\'e9 stvo\'f8ili v\'edce z\'e1zrak\'f9, ne\'9e v\'9aichni ostatn\'ed lid\'e9.\par
Herodot\par
\par
I. CO SKR\'ddV\'c1 VELK\'c1 PYRAMIDA\par
\par
V noci z 16. na 17. z\'e1\'f8\'ed roku 2002 sledovaly stamiliony televizn\'edch div\'e1k\'f9 z v\'edce ne\'9e 140 zem\'ed p\'f8\'edm\'fd p\'f8enos z pyramidov\'e9ho pole v Gize. Hluboko v \'fatrob\'e1ch Velk\'e9 pyramidy se mal\'e1 skupinka lid\'ed pokou\'9aela proniknout za tajemn\'e9 zape\'e8et\'ecn\'e9 dve\'f8e. P\'f8ed zraky cel\'e9ho sv\'ecta tak m\'eclo b\'fdt odhaleno jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed na\'9a\'ed planety.\par
Z takzvan\'e9 kr\'e1lovniny komnaty stoup\'e1 sm\'ecrem k jihu dokonale opracovan\'e1 \'9aachta \'e8tvercov\'e9ho tvaru. Ji\'9e na po\'e8\'e1tku devades\'e1t\'fdch let n\'ecmeck\'fd badatel Rudolf Gantenbrink zjistil neuv\'ec\'f8iteln\'fd fakt: zat\'edmco \'9aachty z fara\'f3novy komory \'fast\'ed na povrchu pyramidy a p\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee slou\'9eily k v\'ectran\'ed nebo m\'ecly magick\'fd v\'fdznam, tato ji\'9en\'ed \'9aachta je um\'ecle uzav\'f8ena. Po 65 metrech ji p\'f8ehrazuje v\'e1pencov\'fd blok se dv\'ecma m\'ecd\'ecn\'fdmi madly.\par
Odborn\'edci z National Geographic a z egyptsk\'e9 Nejvy\'9a\'9a\'ed rady pro pam\'e1tky po\'9e\'e1dali bostonskou firmu iRobot o sestrojen\'ed zvl\'e1\'9atn\'edho robota, kter\'fd by dok\'e1zal proniknout \'fazkou strmou \'9aachtou a\'9e k p\'f8ek\'e1\'9ece, prozkoumat ji a poodhalit, co se skr\'fdv\'e1 za n\'ed. P\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno \endash robot m\'ecl za \'fakol pomoc\'ed nejmen\'9a\'edho radaru na sv\'ect\'ec zm\'ec\'f8it tlou\'9a\'9dku v\'e1pencov\'fdch dve\'f8\'ed, provrtat je a prostr\'e8it dovnit\'f8 kameru s optick\'fdmi vl\'e1kny. Ta pak m\'ecla zprost\'f8edkovat pohled do prostoru za dve\'f8mi.\par
Sv\'ect napjat\'ec o\'e8ek\'e1val objev tis\'edcilet\'ed. Odborn\'edci i lai\'e8t\'ed badatel\'e9 spekulovali, co je asi ulo\'9eeno za pe\'e8liv\'ec uzav\'f8en\'fdm poklopem. Nach\'e1z\'ed se v tomto dosud utajen\'e9m prostoru nikdy nenalezen\'e1 mumie fara\'f3na Chufeva? Jsou tam ulo\'9eeny poklady nesm\'edrn\'e9 ceny, papyrusov\'e9 svitky s tajn\'fdmi v\'ecdomostmi, nezn\'e1m\'e9 p\'f8\'edstroje \endash nebo dokonce d\'f9kazy o n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch mimozem\'9a\'9dan\'f9?\par
Ve v\'edru t\'ecchto bou\'f8liv\'fdch dohad\'f9 si nikdo nev\'9a\'edmal jedn\'e9 \'9aokuj\'edc\'ed okolnosti. Okolnosti, kter\'e1 mrazila. Ke dve\'f8\'edm vede jen jedin\'e1 cesta \endash 65 metr\'f9 dlouh\'e1 \'9aachta o stran\'ec pouh\'fdch dvacet centimetr\'f9. T\'edmto kamenn\'fdm tunelem se neprot\'e1hne ani mal\'e9 d\'edt\'ec. Dve\'f8e ale maj\'ed kliku pr\'e1v\'ec z t\'e9to strany. Jak je to mo\'9en\'e9? Jesdi\'9ee je nikdy nemohla otev\'f8\'edt lidsk\'e1 ruka, komu tedy byly ur\'e8eny? Od koho se o\'e8ek\'e1valo, \'9ee uchop\'ed ona m\'ecd\'ecn\'e1 madla a vstoup\'ed do prostoru za nimi?\par
Rozlu\'9at\'ecn\'ed t\'e9to fascinuj\'edc\'ed z\'e1hady je \'fazce spjato s odpov\'ec\'efmi na klasickou s\'e9rii ot\'e1zek: kdo, kdy, jak a pro\'e8. Tedy kdo pyramidu postavil, kdy se tak stalo, jak\'e1 stavebn\'ed technologie byla pou\'9eita a p\'f8edev\'9a\'edm pro\'e8 bylo v\'ecnov\'e1no tolik nesm\'edrn\'e9ho \'fasil\'ed, aby v pou\'9ati vyrostl skute\'e8n\'fd div sv\'ecta.\par
I kdy\'9e se n\'e1s u\'e8ebnice d\'ecjepisu a odborn\'e1 literatura sna\'9e\'ed p\'f8esv\'ecd\'e8it, \'9ee v p\'f8\'edpad\'ec Velk\'e9 pyramidy m\'e1me docela jasno, pravda je zcela jin\'e1. \'c8\'edm v\'edce objev\'f9 bylo v t\'e9to oblasti u\'e8in\'ecno, t\'edm v\'edce nejasnost\'ed n\'e1s su\'9euje.\par
OSVOBOZUJ\'cdC\'cd ROZSUDEK PRO CHUFEVA\par
\par
Podle zaveden\'e9 chronologie byla jako prvn\'ed vzty\'e8ena stup\'f2ovit\'e1 pyramida kr\'e1le D\'9eosera v Sakka\'f8e. Stalo se tak n\'eckdy v 27. stolet\'ed p\'f8.n.l. Jeho syn Sechemchet skon\'e8il s prac\'ed na sv\'e9 pyramid\'ec u\'9e u druh\'e9ho stupn\'ec. Po n\'eckolika dal\'9a\'edch ne\'fasp\'ec\'9an\'fdch pokusech jin\'fdch panovn\'edk\'f9 si l\'e9pe vedl a\'9e fara\'f3n Snofru, kter\'fd po sob\'ec zanechal hned t\'f8i pyramidov\'e9 stavby. A pak to p\'f8i\'9alo.\par
\'84A\'9e do kr\'e1le Rampsinita panoval pr\'fd v Egypt\'ec dokonal\'fd z\'e1konn\'fd po\'f8\'e1dek a Egypt velice vzkv\'e9tal. Po n\'ecm se stal kr\'e1lem Cheops a ten pr\'fd p\'f8ivedl Egyp\'9dany do velik\'e9 b\'eddy. Nejprve dal zav\'f8\'edt v\'9aechny chr\'e1my a zak\'e1zal p\'f8in\'e1\'9aet boh\'f9m ob\'ecti, potom vydal rozkaz, aby v\'9aichni pracovali pro n\'echo. Jedn\'ecm poru\'e8il, aby p\'f8ivl\'e9kali k Nilu kameny z lom\'f9 v Arabsk\'fdch hor\'e1ch; kdy\'9e je p\'f8ivezli po lod\'edch p\'f8es \'f8eku, na\'f8\'eddil jim, aby je vylo\'9eili a dovlekli k Libyjsk\'e9mu poho\'f8\'ed. Pracovali ve skupin\'e1ch po sto tis\'edc\'edch lidech, ka\'9ed\'e1 v\'9edy t\'f8i m\'ecs\'edce bez p\'f8est\'e1n\'ed. Deset let trvalo uda\'e8ovan\'e9mu lidu, ne\'9e postavil cestu, po kter\'e9 se kameny tahaly.\'85 Stavba samotn\'e9 pyramidy trvala dvacet let.\ldblquote\par
Historik Herodot, kter\'fd Egypt nav\'9at\'edvil v p\'e1t\'e9m stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem, p\'f8i\'f8kl tedy autorstv\'ed Velk\'e9 pyramidy fara\'f3nu Cheopsovi. Dnes je tento n\'e1zor pova\'9eov\'e1n za neot\'f8esitelnou skute\'e8nost. V ka\'9ed\'e9m pr\'f9vodci se lze do\'e8\'edst, \'9ee pyramidy v Gize postavili Cheops, Chafre, za jeho\'9e vl\'e1dy pr\'fd vznikla i proslul\'e1 Sfinga, a Menkauer.\par
Cheops je \'f8eck\'e1 a latinsk\'e1 forma egyptsk\'e9ho jm\'e9na Chufev. Tento fara\'f3n \'9eil v 26. stolet\'ed p\'f8.n.l. O jeho p\'f9soben\'ed m\'e1me jen velmi m\'e1lo zpr\'e1v. S\'e1m po sob\'ec nezanechal t\'e9m\'ec\'f8 \'9e\'e1dn\'e9 psan\'e9 pam\'e1tky a krom\'ec jedin\'e9, pouh\'fdch sedm centimetr\'f9 vysok\'e9 so\'9aky ze slonoviny, nalezen\'e9 v Abydu, kter\'e1 nav\'edc pravd\'ecpodobn\'ec vznikla a\'9e d\'e1vno po fara\'f3nov\'ec smrti, nejsou zn\'e1ma \'9e\'e1dn\'e1 kr\'e1lova vyobrazen\'ed. Na panovn\'edka, kter\'fd vybudoval tak obrovsk\'e9 d\'edlo, je to a\'9e podez\'f8ele m\'e1lo. Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee v\'fdznamn\'fd stavitel nebyl oslavov\'e1n v nes\'e8etn\'fdch vytesan\'fdch textech a \'9ee\rquote pobl\'ed\'9e pyramidy nest\'e1ly jeho obrovsk\'e9 sochy?\par
Historikov\'e9 p\'f8i t\'e9to p\'f8\'edle\'9eitosti obvykle p\'f8ipom\'ednaj\'ed antick\'e9 autory, podle nich\'9e dlouholetou d\'f8inou zb\'edda\'e8el\'fd lid k smrti nen\'e1vid\'ecl sv\'e9 despotick\'e9 panovn\'edky. Proto se vzbou\'f8il, vyh\'e1zel ven z pyramid mumie opovrhovan\'fdch kr\'e1l\'f9, jejich sochy zni\'e8il a jm\'e9na zapomn\'ecl.\par
Je toto vysv\'ectlen\'ed dostate\'e8n\'ec p\'e1dn\'e9, nebo se v ml\'9en\'e9m oparu nejasnost\'ed okolo p\'f9vodu pyramid v Gize skr\'fdv\'e1 prost\'fd fakt, \'9ee je postavil n\'eckdo \'fapln\'ec jin\'fd ne\'9e Chufev, Chafre a Menkauer?\par
\'84Nen\'ed absolutn\'ed shody mezi domorodci nebo spisovateli ve v\'ecci pyramid. N\'eckte\'f8\'ed je p\'f8ipisuj\'ed v\'fd\'9ae zm\'edn\'ecn\'fdm kr\'e1l\'f9m, jin\'ed jin\'fdm, nap\'f8\'edklad uv\'e1d\'ecj\'ed, \'9ee nejv\'ect\'9a\'ed vybudoval Armaios, druhou Amosid, t\'f8et\'ed Inar\'f3n,\ldblquote napsal sicilsk\'fd \'d8ek Diod\'f3ros a dodal je\'9at\'ec jeden zaj\'edmav\'fd fakt: \'84\'85 Za v\'edce ne\'9e t\'f8i tis\'edce let se kameny nehnuly ze sv\'e9ho p\'f9vodn\'edho m\'edsta a v\'9aechny z\'f9staly neporu\'9aeny.\ldblquote\par
Diod\'f3ros \'9eil v prvn\'edm stolet\'ed p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem. Co\'9e znamen\'e1, \'9ee rodn\'fd list Velk\'e9 pyramidy musel b\'fdt vyps\'e1n o \'f8adu stolet\'ed d\'f8\'edve, ne\'9e se narodil Chufev.\par
Tuto p\'f8ekvapuj\'edc\'ed okolnost potvrzuje i n\'eckolik jedine\'e8n\'fdch archeologick\'fdch n\'e1lez\'f9.\par
V roce 1850 Auguste Mariette objevil v ruin\'e1ch Esetina chr\'e1mu pobl\'ed\'9e Velk\'e9 pyramidy v\'e1pencovou st\'e9lu. Vytesan\'fd n\'e1pis oslavuje fara\'f3na Chufeva za to, \'9ee opravil svatyni, texty na jej\'edch zdech a sochy boh\'f9. Doslova zde stoj\'ed: (Chufev) \'84\'85 zalo\'9eil d\'f9m Esety, vl\'e1dkyn\'ec pyramidy, vedle domu Sfingy.\ldblquote\par
Tento jeden jedin\'fd \'f8\'e1dek vyvolal mezi egyptology velk\'e9 pobou\'f8en\'ed. Chufev s\'e1m zde toti\'9e p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee v jeho dob\'ec pyramida a dokonce i \'fadajn\'ec mlad\'9a\'ed Sfinga ji\'9e st\'e1ly na sv\'fdch m\'edstech.\par
Takzvan\'e1 Invent\'e1rn\'ed st\'e9la je dnes ulo\'9eena v Egyptsk\'e9m muzeu. N\'eckte\'f8\'ed historikov\'e9 ji pova\'9euj\'ed za podvrh. Text pr\'fd ji\'9e v d\'e1vn\'e9 minulosti pad\'eclali egypt\'9at\'ed kn\'ec\'9e\'ed, aby zd\'f9vodnili sv\'e9 po\'9eadavky. Kdy se tak stalo a o jak\'e9 po\'9eadavky \'9alo, odp\'f9rci pravosti st\'e9ly neuv\'e1d\'ecj\'ed. Zcela opom\'edjej\'ed skute\'e8nost, \'9ee st\'e9la sd\'ecluje \'f8adu podrobnost\'ed z Chufevova panov\'e1n\'ed, kter\'e9 potvrdil i soudob\'fd archeologick\'fd v\'fdzkum. Mimo jin\'e9 se zmi\'f2uje o tom, \'9ee fara\'f3n vedle chr\'e1mu bohyn\'ec postavil pyramidu pro princeznu Henutsen. Jde o jednu ze t\'f8\'ed mal\'fdch pyramid pobl\'ed\'9e Velk\'e9 pyramidy. Tato stavba opravdu stoj\'ed nedaleko Esetiny svatyn\'ec a byla v\'ecnov\'e1na Chufevov\'ec \'9een\'ec Henutsen.\par
A je zde je\'9at\'ec jeden hmatateln\'fd d\'f9kaz, \'9ee Velk\'e1 pyramida st\'e1la d\'e1vno p\'f8ed Chufevem.\par
K nejcenn\'ecj\'9a\'edm pam\'e1tk\'e1m z ran\'fdch d\'ecjin Egypta se \'f8ad\'ed Narmerova paleta. T\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i \'e8tvrt\'ec metru vysokou, umn\'ec vytvarovanou desku b\'f8idlice pokr\'fdvaj\'ed z obou stran fascinuj\'edc\'ed v\'fdjevy. Fara\'f3n je zde vyobrazen jako dobyvatel a sjednotitel Horn\'edho a Doln\'edho Egypta. Kr\'e1\'e8\'ed za nosi\'e8i standart a p\'f8ehl\'ed\'9e\'ed pobit\'e9 nep\'f8\'e1tele. Za jeho z\'e1dy se ve zvl\'e1\'9atn\'edm r\'e1me\'e8ku ty\'e8\'ed pyramidov\'e1 stavba.\par
Narmer \'9eil n\'eckdy okolo roku 3000 p\'f8.n.l. V t\'e9 dob\'ec ale podle historik\'f9 je\'9at\'ec \'9e\'e1dn\'e9 pyramidy nest\'e1ly. I ke vzniku \'fadajn\'ec nejstar\'9a\'ed stup\'f2ovit\'e9 pyramidy kr\'e1le D\'9eosera u Sakkary sch\'e1zelo nejm\'e9n\'ec 300 let. Jak je tedy mo\'9en\'e9, \'9ee se pyramida objevuje na Narmerov\'ec palet\'ec v t\'ecsn\'e9 bl\'edzkosti kr\'e1le? Byl to symbol nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'ed stavby dobyt\'e9ho \'fazem\'ed?\par
Na jin\'fdch dvou tabulk\'e1ch s vyobrazen\'edm kr\'e1lovy cesty do posmrtn\'e9ho \'9eivota vid\'edme pro zm\'ecnu Sfingu.\par
Zd\'e1 se tedy, \'9ee hlavn\'ed pyramidy v Gize i monument\'e1ln\'ed Sfinga byly vytvo\'f8eny daleko d\'f8\'edve, ne\'9e se k moci dostal Chufev a dal\'9a\'ed panovn\'edci \'e8tvrt\'e9 dynastie. Egyptologov\'e9 to ov\'9aem nad\'e1le odm\'edtaj\'ed uznat.\par
V p\'f8\'edm\'e9m televizn\'edm p\'f8enosu z Velk\'e9 pyramidy (on\'e9 vzru\'9auj\'edc\'ed noci 16. z\'e1\'f8\'ed 2002) exceloval \'f8editel egyptsk\'e9 Nejvy\'9a\'9a\'ed rady pro pam\'e1tky Zah\'ed Hav\'e1s. V tlumen\'e9 z\'e1\'f8i reflektor\'f9 vystoupil \'fazkou krkolomnou cestou a\'9e do nejvrchn\'ecj\'9a\'ed z p\'ecti odleh\'e8ovac\'edch komnat nad kr\'e1lovou komorou, aby div\'e1k\'f9m na cel\'e9m sv\'ect\'ec dok\'e1zal, \'9ee Velkou pyramidu opravdu vybudoval Chufev. Na jedn\'e9 st\'ecn\'ec n\'edzk\'e9ho, nevl\'eddn\'e9ho prostoru se skv\'ed \'e8ervenou barvou vyveden\'fd hieroglyficky n\'e1pis, jeho\'9e sou\'e8\'e1st\'ed je i kr\'e1lovsk\'e1 kartu\'9a. Hav\'e1s cel\'fd text p\'f8elo\'9eil jako P\'f8\'e1tel\'e9 Chufeva a vysv\'ectlil, \'9ee se pod t\'edmto n\'e1zvem skr\'fdv\'e1 jedna z pracovn\'edch brig\'e1d, kter\'e1 se pod\'edlela na v\'fdstavb\'ec pyramidy a nav\'ecky tak po sob\'ec zanechala pam\'e1tku.\par
Opomenuto z\'f9stalo, \'9ee na n\'eckter\'fdch pyramidov\'fdch kv\'e1drech se sice na\'9aly kamenick\'e9 zna\'e8ky, ale v\'9edy jen ve form\'ec \'9aipek nebo line\'e1rn\'edch \'e8ar, kter\'e9 nazna\'e8ovaly, jak m\'e1 b\'fdt k\'e1men ulo\'9een. Firemn\'ed znak d\'edlny, je\'9e p\'f8\'edslu\'9an\'fd kus vytesala, nebo jmenovka \'e8ety, kter\'e1 ho ukl\'e1dala, nebyly v interi\'e9ru pyramidy nikdy objeveny a z\'f8\'eddka je rozpozn\'e1v\'e1me jen na sousedn\'edch stavb\'e1ch. Pokud by to bylo zavedenou zvyklost\'ed, jist\'ec bychom podobn\'e9 n\'e1pisy nach\'e1zeli i na jin\'fdch pyramidov\'fdch bloc\'edch.\par
Samotn\'fd n\'e1zev pracovn\'ed \'e8ety P\'f8\'e1tel\'e9 Chufeva je s ohledem na tehdej\'9a\'ed spole\'e8ensk\'e9 pom\'ecry velmi zvl\'e1\'9atn\'ed. Zat\'edmco jin\'ed fara\'f3ni v\'ec\'f8ili, \'9ee se stanou bohy a\'9e po smrti, Chufev se prohl\'e1sil za \'9eiv\'e9 zt\'eclesn\'ecn\'ed boha Re. Byl to p\'e1n nad p\'e1ny, skute\'e8n\'fd kr\'e1l kr\'e1l\'f9, ob\'e1van\'fd despota a tyran. V tomto kontextu se nezd\'e1 p\'f8\'edli\'9a pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by si n\'ecjak\'e1 parta \'84u\'9amudlan\'fdch\ldblquote kamen\'edk\'f9 mohla dovolit naz\'fdvat se jeho p\'f8\'e1teli.\par
Tak\'e9 p\'f8edstava, \'9ee n\'e1pis s fara\'f3novou kartu\'9a\'ed z\'f9stal pr\'e1v\'ec zde, aby se nav\'ecky zachovala pam\'e1tka na oddan\'e9 d\'ecln\'edky, je zjevn\'ec lich\'e1. Text se nach\'e1z\'ed na st\'ecn\'ec asi metr vysok\'e9 m\'edstnosti, kter\'e1 byla ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku hermeticky uzav\'f8ena, slou\'9eila k ryze technick\'fdm \'fa\'e8el\'f9m a nep\'f8edpokl\'e1dalo se, \'9ee by do n\'ed n\'eckdy n\'eckdo vstoupil. Je to sou\'e8\'e1st p\'ectipatrov\'e9 v\'ec\'9ee o celkov\'e9 v\'fd\'9ace 17 metr\'f9. St\'f8echu tvo\'f8\'ed do \'9api\'e8ky ulo\'9een\'e9 obrovsk\'e9 kv\'e1dry, kter\'e9 rozv\'e1d\'ecj\'ed tlak asi milionu tun kamen\'ed ulo\'9een\'fdch nad nimi, aby nedrtil p\'f8\'edmo strop kr\'e1lovy komory. V\'9aech p\'ect kom\'f9rek by nav\'edc p\'f8i zem\'ect\'f8esen\'ed nebo p\'f8\'edpadn\'e9m \'faderu shora slou\'9eilo jako n\'e1razov\'e9 pol\'9at\'e1\'f8ky. Tento d\'f9mysln\'fd syst\'e9m zaru\'e8uje, \'9ee by kr\'e1lova komora bez \'fajmy p\'f8e\'e8kala i p\'f8\'edm\'fd z\'e1sah atomovou zbran\'ed.\par
Cel\'fd komplex odleh\'e8ovac\'edch kom\'f9rek objevil v roce 1837 plukovn\'edk Howard Vyse, kter\'fd tak\'e9 jako prvn\'ed upozornil na hieroglyfick\'fd n\'e1pis a kartu\'9a.\par
Badatel Zecharia Sitchin se domn\'edv\'e1, \'9ee znak fara\'f3na je pad\'eclek, a pochybuje, \'9ee Velkou pyramidu postavil Chufev.\par
\'84Existovala p\'f8edstava, \'9ee v\'eck pyramid zapo\'e8al D\'9eoserovou stup\'f2ovitou pyramidou a sm\'ec\'f8oval ke skute\'e8n\'fdm pyramid\'e1m, kter\'e9 se poda\'f8ilo posl\'e9ze postavit. Ale pro\'e8 by m\'eclo b\'fdt tak d\'f9le\'9eit\'e9 prav\'e9 pyramidy dos\'e1hnout? Pokud se um\'ecn\'ed stavby pyramid neust\'e1le vyv\'edjelo, pro\'e8 nejsou pozd\'ecj\'9a\'ed pyramidy ve srovn\'e1n\'ed s pyramidami v Gize lep\'9a\'ed, ale sp\'ed\'9ae naopak m\'e9n\'ec dokonal\'e9?\ldblquote\par
OKUPOVAN\'c9 STAVBY BOH\'d9\par
\par
Zd\'e1 se, \'9ee D\'9eoser a jeho n\'e1sledovn\'edci jen napodobovali ji\'9e stoj\'edc\'ed pyramidy v Gize a setk\'e1vali se p\'f8itom se zna\'e8n\'fdmi probl\'e9my. Nedostatek zku\'9aenost\'ed, nevhodn\'fd materi\'e1l a chybn\'e9 pl\'e1ny zp\'f9sobovaly, \'9ee se n\'eckter\'e9 pyramidy \'e8\'e1ste\'e8n\'ec rozpadly, jin\'e9 se hroutily pod vlastn\'ed v\'e1hou. A pr\'e1v\'ec tyto pot\'ed\'9ee jeho p\'f8edch\'f9dc\'f9 pr\'fd p\'f8ivedly Chufeva ke geni\'e1ln\'edmu n\'e1padu.\par
\'84Kdy\'9e se (Chufev) pod\'edval na obklady ze su\'9aen\'fdch cihel, spadan\'e9 ze stup\'f2ovit\'fdch pyramid na z\'f8\'edcenou pyramidu v M\'e9d\'famu, na ve sp\'ecchu zm\'ecn\'ecn\'fd sklon Snofruovy prvn\'ed pyramidy, napadla ho chytr\'e1 my\'9alenka \endash p\'f8\'edmo tady v Gize p\'f8ece stoj\'ed skv\'ecl\'e9 pyramidy, kter\'e9 nepat\'f8\'ed nikomu, nemohl by po\'9e\'e1dat bohy o svolen\'ed, aby k nim mohl dostav\'ect poh\'f8ebn\'ed chr\'e1my pot\'f8ebn\'e9 k jeho pouti do \'9eivota pot\'e9?\ldblquote p\'ed\'9ae Sitchin a pozd\'ecji dod\'e1v\'e1: \'84Chufev\'f9v n\'e1sledn\'edk Rad\'9eedef otc\'f9v n\'e1pad zavrhl a sna\'9eil se postavit, podobn\'ec jako Snofru, pyramidu vlastn\'ed. Ale pro\'e8 staveni\'9at\'ec posunul mimo G\'edzu, pro\'e8 nepostavil svou svatyni vedle otcovy? Jednoduch\'e9 vysv\'ectlen\'ed spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee prostor v Gize byl u\'9e zastav\'ecn. St\'e1ly zde u\'9e v\'9aechny t\'f8i pyramidy a z\'e1du\'9an\'ed komplex vybudovan\'fd Chufevem.\par
Kdy\'9e n\'e1sleduj\'edc\'ed fara\'f3n (Chafre) vid\'ecl Rad\'9eedefuv ne\'fasp\'ecch, vr\'e1til se k Chufevovu n\'e1padu \endash kdy\'9e nastala pot\'f8eba vlastn\'ed pyramidy, nevid\'ecl nic \'9apatn\'e9ho v tom, p\'f8ivlastnit si druhou hotovou pyramidu v Gize a obklopit ji vlastn\'edmi stavbami z\'e1du\'9an\'edch chr\'e1m\'f9. Jeho n\'e1sledovn\'edk Menkauer se pak stejn\'fdm zp\'f9sobem zmocnil posledn\'ed voln\'e9 pyramidy zvan\'e9 T\'f8et\'ed.\par
Kdy\'9e byly v\'9aechny hotov\'e9 pyramidy takto okupov\'e1ny, nezbylo dal\'9a\'edm fara\'f3n\'f9m nic jin\'e9ho, ne\'9e se pokusit o stavbu vlastn\'edch.\ldblquote\par
Sitchin je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee Chufev vybudoval chr\'e1m pobl\'ed\'9e Velk\'e9 pyramidy a opod\'e1l postavil malou pyramidu pro svou \'9eenu, do samotn\'e9ho nitra Velk\'e9 pyramidy se ale neodv\'e1\'9eil.\par
M\'e1me dobr\'e9 d\'f9vody se domn\'edvat, \'9ee tomu bylo p\'f8esn\'ec naopak. Chufev se nerozpakoval vstoupit do Velk\'e9 pyramidy a d\'f9kladn\'ec prozkoumat jej\'ed \'fatroby. Ud\'eclal to i s v\'ecdom\'edm, \'9ee m\'f9\'9ee vyvolat hn\'ecv boh\'f9, a mo\'9en\'e1 pr\'e1v\'ec proto, nejd\'f8\'edve jako \'falitbu, nechal opravit chr\'e1m zasv\'eccen\'fd bohyni Eset, pan\'ed Velk\'e9 pyramidy, jak n\'e1m sd\'ecluje Invent\'e1rn\'ed st\'e9la.\par
Co bylo siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e strach z hroz\'edc\'edho rozho\'f8\'e8en\'ed a p\'f8\'edpadn\'e9ho trestu bo\'9estev? Touha po sv\'ectsk\'e9 moci jist\'ec ne. T\'e9 fara\'f3novi osud dop\'f8\'e1l nadbytek. Chufev usiloval o v\'edc ne\'9e b\'fdt nejv\'ect\'9a\'edm pozemsk\'fdm p\'e1nem. Cht\'ecl se vyrovnat samotn\'fdm boh\'f9m. Prahl po jejich v\'ecd\'ecn\'ed. P\'e1tral po tajn\'fdch knih\'e1ch boha Thowta, o nich\'9e se v\'ec\'f8ilo, \'9ee krom\'ec astronomick\'fdch znalost\'ed a poznatk\'f9 z mnoha dal\'9a\'edch v\'ecdn\'edch obor\'f9 obsahuj\'ed tak\'e9 n\'e1vod k z\'edsk\'e1n\'ed nesmrtelnosti a popisy \'e8etn\'fdch kouzel.\par
Na Westcarsk\'e9m papyru je zaps\'e1n rozs\'e1hl\'fd P\'f8\'edb\'ech o kouzeln\'edc\'edch. Text vypr\'e1v\'ed, jak kr\'e1l Chufev povolal sv\'e9 t\'f8i syny a vyzval je, aby mu vypr\'e1v\'ecli o \'e8inech kouzeln\'edk\'f9 z d\'e1vn\'fdch dob. \'84T\'f8et\'ed syn, Hor-De-def, \'f8ekl, \'9ee zn\'e1 mu\'9ee jm\'e9nem Dedi, kter\'fd dok\'e1\'9ee, aby p\'f8irostla useknut\'e1 hlava, um\'ed zkrotit lva a tak\'e9 zn\'e1 po\'e8ty Pdut v komor\'e1ch Thowtov\'fdch.\ldblquote\par
To byla k\'fd\'9een\'e1 voda na Chufev\'f9v ml\'fdn. Nechal p\'f8iv\'e9st kouzeln\'edka a zeptal se: \'84Je to pravda, co se o tob\'ec \'f8\'edk\'e1, \'9ee zn\'e1\'9a po\'e8ty Pdut pro Thowtovu Iput?\ldblquote\par
\'84Ta \'e8\'edsla nezn\'e1m, \'f3 kr\'e1li, ale v\'edm, kde se Pdut nach\'e1zej\'ed,\ldblquote odv\'ectil Dedi.\par
N\'e1zev Iput pravd\'ecpodobn\'ec ozna\'e8oval \'84tajn\'e9 komory p\'f9vodn\'ed svatyn\'ec\ldblquote a Pdut z\'f8ejm\'ec znamen\'e1 \'84v\'fdkresy s pl\'e1ny a \'e8\'edsly\ldblquote . Jin\'fdmi slovy \'f8e\'e8eno, kouzeln\'edk p\'f8iznal, \'9ee sice netu\'9a\'ed, co Pdut obsahuj\'ed, ale v\'ed, kde je fara\'f3n m\'f9\'9ee naj\'edt. \'84\'85 V posv\'e1tn\'e9 komo\'f8e zvan\'e9 m\'edstnost v\'fdpo\'e8t\'f9 je truhlice z brou\'9aen\'e9ho kamene. Jsou v on\'e9 truhlici.\ldblquote\par
Po tomto sd\'eclen\'ed Dedi upozornil Chufeva, \'9ee se mu Pdut nepoda\'f8\'ed z\'edskat. Je toti\'9e p\'f8edur\'e8eno, \'9ee budou nalezeny a\'9e pozd\'ecji.\par
Odradilo toto sd\'eclen\'ed Chufeva od p\'e1tr\'e1n\'ed, jak napov\'edd\'e1 text na papyru, nebo se p\'f8ece jen pokusil Pdut naj\'edt? A pokud ano, kde po nich sl\'eddil? Nebyla onou p\'f9vodn\'ed svatyn\'ed my\'9alena pr\'e1v\'ec Velk\'e1 pyramida? Nechal ji Chufev prohledat, aby z\'edskal Thowtovy pl\'e1ny? (Z\'e1hadou tajn\'fdch knih boha Thowta se zab\'fdv\'e1 2. kapitola?)\par
Domn\'edv\'e1me se, \'9ee kladn\'e1 odpov\'ec\'ef na tuto ot\'e1zku n\'e1m z\'e1rove\'f2 napov\'edd\'e1, pro\'e8 je uvnit\'f8 pyramidy kartu\'9ae s Chufevov\'fdm jm\'e9nem.\par
Kdy\'9e se plukovn\'edk Vyse v roce 1837 proplazil \'fazk\'fdm tunelem z chodby p\'f8ed kr\'e1lovou komnatou do spodn\'ed odleh\'e8ovac\'ed komory, p\'f8ekvapilo ho, \'9ee dno je zcela pokryt\'e9 vrstvou prachu. \'84Na podlaze byly rovnom\'ecrn\'ec rozlo\'9eeny tmav\'e9 usazeniny, do kter\'fdch se otiskl ka\'9ed\'fd krok. Strop byl dokonale vyhlazen a jeho sp\'e1ry byly velice tenk\'e9,\ldblquote zapsal Vyse do sv\'e9ho den\'edku. Stejn\'fd prach byl nalezen i o patro v\'fd\'9ae. Odkud se v obou doln\'edch komor\'e1ch vzal, se nikdy nepoda\'f8ilo vysv\'ectlit. Do uzav\'f8en\'e9ho prostoru v sam\'e9m srdci pyramidy se p\'f8ece nem\'f9\'9ee pr\'e1\'9ait.\par
\'d8e\'9aen\'ed t\'e9to z\'e1hady je jednoduch\'e9. P\'f8edpokl\'e1dejme, \'9ee Chufev nechal d\'f9kladn\'ec prohledat vnit\'f8n\'ed prostory pyramidy. Jeho lid\'e9 objevili tunel vedouc\'ed ke spodn\'ed odleh\'e8ovac\'ed komo\'f8e a v\'9aimli si b\'f8idlicov\'fdch desek, kter\'e9 tvo\'f8ily strop \endash a jak se vz\'e1p\'ect\'ed uk\'e1zalo i podlahu \endash v\'fd\'9ae polo\'9een\'e9 m\'edstnosti. Jednu z desek odstranili a prot\'e1hli se o patro v\'fd\'9ae. Tam hledali dal\'9a\'ed mo\'9enost, jak se dostat d\'e1l, a pokra\'e8ovali a\'9e do nejvrchn\'ecj\'9a\'ed komory, kde jejich cestu zastavily mohutn\'e9 \'9aikmo ulo\'9een\'e9 bloky. Dostali se do nejv\'fd\'9ae um\'edst\'ecn\'e9ho vnit\'f8n\'edho prostoru cel\'e9 pyramidy (podle tehdej\'9a\'edch poznatk\'f9, kter\'e9 se nezm\'ecnily dodnes). Dos\'e1hli absolutn\'edho vrcholu, a i kdy\'9e v komo\'f8e nic nena\'9ali, zanechali zde po sob\'ec pam\'e1tku \endash kartu\'9a s fara\'f3nov\'fdm jm\'e9nem. Zabodli st\'e1tn\'ed vlajku do vrcholu Mount Everestu. Vzty\'e8ili panovn\'edkovu z\'e1stavu na nov\'ec objeven\'e9m \'fazem\'ed.\par
Mnoz\'ed z t\'ecch, kte\'f8\'ed do t\'ecchto prostor zav\'edtali v minul\'e9m a p\'f8edminul\'e9m stolet\'ed, se zachovali stejn\'ec. A tak jsou st\'ecny odleh\'e8ovac\'edch komor p\'f8\'edmo poset\'e9 jm\'e9ny novodob\'fdch n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9.\par
P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee ti, kte\'f8\'ed p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi a p\'f9l tis\'edci lety rudou barvou namalovali fara\'f3novu kartu\'9a, se podepsali jako P\'f8\'e1tel\'e9 Chufeva. Bylo to p\'f8\'edli\'9a sebev\'ecdom\'e9?\par
V\'fdpravu musely tvo\'f8it jen d\'f9kladn\'ec prov\'ec\'f8en\'e9 osoby. Uv\'ecdomme si, co vlastn\'ec fara\'f3n hledal. Tou\'9eil z\'edskat znalosti samotn\'fdch boh\'f9. Knihy tajn\'fdch v\'ecdomost\'ed, kter\'e9 se nesm\'ecly dostat do nepovolan\'fdch rukou. Je z\'f8ejm\'e9, \'9ee pro tak choulostivou operaci panovn\'edk vybral jen ty, kter\'fdm absolutn\'ec d\'f9v\'ec\'f8oval, a kte\'f8\'ed se proto pr\'e1vem mohli pova\'9eovat za Chufevovy p\'f8\'e1tele.\par
\'c8lenov\'e9 tohoto t\'fdmu si jist\'ec uv\'ecdomovali, \'9ee vnikli do h\'e1jemstv\'ed bohyn\'ec Eset, pan\'ed Velk\'e9 pyramidy, a c\'edtili nutnost uv\'e9st komory do p\'f9vodn\'edho stavu. Jak sestupovali k tunelu, postupn\'ec uzav\'edrali komory nad sebou. P\'f8i odstra\'f2ov\'e1n\'ed i ukl\'e1d\'e1n\'ed b\'f8idlicov\'fdch desek, a mo\'9en\'e1 i cel\'fdch kamenn\'fdch blok\'f9, se samoz\'f8ejm\'ec pr\'e1\'9ailo. Prach p\'f8irozen\'ec klesal dol\'f9. Jeho mno\'9estv\'ed v m\'edstnostech, jimi\'9e se nej\'e8ast\'ecji proch\'e1zelo, postupn\'ec rostlo. Proto prach nach\'e1z\'edme jen ve dvou doln\'edch komor\'e1ch a nikoli naho\'f8e, kde strop z\'f9stal nedot\'e8en.\par
Stopy po t\'e9to cest\'ec dnes ji\'9e nedok\'e1\'9eeme odhalit. Dokonale je zni\'e8il plukovn\'edk Vyse. P\'f8i cest\'ec k horn\'edm komor\'e1m byl netrp\'ecliv\'fd. Nedok\'e1zal \'e8ekat, a\'9e jeho d\'ecln\'edci najdou a p\'f8iprav\'ed cestu. Pou\'9eil trhavinu a v mase kamen\'f9 prorazil novou chodbu.\par
I kdy\'9e byla horn\'ed odleh\'e8ovac\'ed komora t\'e9m\'ec\'f8 s jistotou pr\'e1zdn\'e1, je mo\'9en\'e9, \'9ee v jin\'fdch \'e8\'e1stech Velk\'e9 pyramidy byl Chufev \'fasp\'ec\'9an\'ecj\'9a\'ed a alespo\'f2 n\'ecjak\'e9 neobvykl\'e9 poznatky z\'edskal. Ne\'e8ekan\'ec se toti\'9e s\'e1m prohl\'e1sil za \'9eiv\'e9ho boha a nechal zru\'9ait ve\'9aker\'e9 chr\'e1my a uct\'edv\'e1n\'ed tradi\'e8n\'edch bo\'9estev. Byl to jen zpupn\'fd projev nadut\'e9ho tyrana a despoty, nebo mu sebev\'ecdom\'ed dodaly znalosti, jimi\'9e v t\'e9 dob\'ec nemohl disponovat nikdo jin\'fd?\par
Podez\'f8en\'ed zesiluje stroh\'e1 zm\'ednka kn\'ecze Manehta, podle n\'ed\'9e Chufev sepsal jakousi posv\'e1tnou knihu. Odkud fara\'f3n \'e8erpal inspiraci pro jej\'ed tvorbu a \'e8\'edm se v n\'ed zab\'fdval? O obsahu tohoto spisu nen\'ed nic zn\'e1mo. Kniha se toti\'9e dosud nena\'9ala.\par
\par
NAD STAVENI\'8aT\'ccM TRVALE NEJASNO\par
\par
\'84Jsou to hory kamen\'f9 na hor\'e1ch kamen\'f9 a duch nesnadno ch\'e1pe, jak\'fdm zp\'f9sobem mohly b\'fdt jejich obrovsk\'e9 kv\'e1dry vyzdvi\'9eeny do v\'fd\'9aky a jak\'fdmi prost\'f8edky mohla b\'fdt tato nesm\'edrn\'e1 d\'edla vytvo\'f8ena lidmi,\ldblquote zaznamenal sv\'e9 pochybnosti o stavitel\'edch pyramid Filon Byzantsk\'fd. Jeho p\'f8edch\'f9dce Herodot m\'e1 ale jasno.\par
(Chufev) \'84\'85 Poru\'e8il, aby p\'f8ivl\'e9kali k Nilu kameny z lom\'f9 v Arabsk\'fdch hor\'e1ch; kdy\'9e je p\'f8ivezli po lod\'edch p\'f8es \'f8eku, na\'f8\'eddil jim, aby je vylo\'9eili a dovlekli k Libyjsk\'e9mu poho\'f8\'ed. Pracovali ve skupin\'e1ch po sto tis\'edc\'edch lidech, ka\'9ed\'e1 v\'9edy t\'f8i m\'ecs\'edce bez p\'f8est\'e1n\'ed. Deset let trvalo utla\'e8ovan\'e9mu lidu, ne\'9e postavil cestu, po kter\'e9 se pyramidy tahaly. Vzniklo tak d\'edlo t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'ec velk\'e9 jako sama pyramida. Cesta je dlouh\'e1 p\'ect stadi\'ed (asi 900 metr\'f9), \'9airok\'e1 deset s\'e1h\'f9 (18 metr\'f9), je z hlazen\'e9ho kamene a jsou na n\'ed vytes\'e1ny obrazy. Deset let trvala stavba cesty a pr\'e1ce na pahorku, na n\'ecm\'9e stoj\'ed pyramidy, jako\'9e i stavba podzemn\'edch s\'edn\'ed, kter\'e9 si dal vybudovat jako m\'edsto poh\'f8bu na ostrov\'ec, kolem n\'echo\'9e dal zav\'e9st kan\'e1l z Nilu. Stavba samotn\'e9 pyramidy trvala dvacet let.\ldblquote\par
Egyptologov\'e9 se shodli, \'9ee je to nejpravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed vysv\'ectlen\'ed, jak byla Velk\'e1 pyramida postavena, a p\'f8ijali za svou hypot\'e9zu, podle n\'ed\'9e byly ze sk\'e1ly vylamov\'e1ny velk\'e9 kusy v\'e1pence, kter\'e9 byly opracov\'e1ny jen s pomoc\'ed kamenn\'fdch n\'e1stroj\'f9, dopravov\'e1ny lo\'efmi a na san\'edch na pyramidov\'e9 pole a po ramp\'ec, kter\'e1 od b\'f8ehu Nilu zvolna stoupala vzh\'f9ru anebo pyramidu spir\'e1lovit\'ec obt\'e1\'e8ela, zved\'e1ny do obrovsk\'e9 v\'fd\'9ae.\par
Zn\'ed to jasn\'ec a srozumiteln\'ec, pokud ov\'9aem nepopust\'edme uzdu zdrav\'e9mu selsk\'e9mu rozumu a nenech\'e1me promluvit strohou \'f8e\'e8 \'e8\'edsel. Brit\'9at\'ed odborn\'edci na organizaci pr\'e1ce vypo\'e8etli, \'9ee tak velk\'fd po\'e8et lid\'ed by v\'f9bec nebyl schopen se na staveni\'9ati \'fa\'e8eln\'ec pohybovat. Maxim\'e1ln\'ec lze hovo\'f8it o 30 000 d\'ecln\'edk\'f9, z nich\'9e jen 5 000 bylo stabiln\'edmi k\'e1dry, zat\'edmco ostatn\'ed p\'f8ich\'e1zeli budovat pyramidy jen po dobu \'e8ty\'f8 m\'ecs\'edc\'f9, kdy rozvodn\'ecn\'fd Nil zaplavil jejich pole. Tento poznatek potvrzuj\'ed i ned\'e1vn\'e9 v\'fdzkumy historik\'f9.\par
I kdybychom pominuli v\'9aechny jin\'e9 pot\'f8ebn\'e9 profese v\'e8etn\'ec nezbytn\'e9ho z\'e1zem\'ed v podob\'ec stravovac\'edch slu\'9eeb a p\'f8ipustili, \'9ee v\'9aech 5 000 stabiln\'edch zam\'ecstnanc\'f9 tvo\'f8ili jen kamen\'edci, nedobereme se uspokojiv\'e9 denn\'ed normy.\par
Velk\'e1 pyramida m\'ec\'f8\'ed 137,3 metru a p\'f9vodn\'ec byla je\'9at\'ec o t\'e9m\'ec\'f8 deset metr\'f9 vy\'9a\'9a\'ed. Rozkl\'e1d\'e1 se na plo\'9ae 5,4 hektaru, kdy\'9e jedna strana jej\'ed z\'e1kladny je dlouh\'e1 232,4 metru. Cel\'e1 kamenn\'e1 hora m\'e1 objem 2 350 000 m3 dosahuje hmotnosti t\'e9m\'ec\'f8 sedm milion\'f9 tun a skl\'e1d\'e1 se z minim\'e1ln\'ec 2 300 000 kv\'e1dr\'f9. Jej\'ed stavba \'fadajn\'ec trvala dvacet let. Na jednoho kamen\'edka tedy vych\'e1z\'ed \'fakol osekat primitivn\'edm n\'e1\'f8ad\'edm jeden rozm\'ecrn\'fd kv\'e1dr ka\'9ed\'fdch \'e8trn\'e1ct dn\'f9. Dnes by i p\'f8i vyu\'9eit\'ed kvalitn\'edch ocelov\'fdch n\'e1stroj\'f9 trvala tato pr\'e1ce jednomu mu\'9ei m\'ecs\'edc a\'9e \'9aest t\'fddn\'f9 podle tvrdosti v\'e1pence.\par
A pokra\'e8ujme v na\'9aem po\'e8etn\'edm cvi\'e8en\'ed d\'e1le. P\'f8i t\'f8ech stech pracovn\'edch dn\'f9 v roce (sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 m\'ecli ka\'9ed\'fd des\'e1t\'fd den volno a nav\'edc slavili n\'e1bo\'9eensk\'e9 sv\'e1tky) by muselo b\'fdt denn\'ec dopraveno, zvednuto a ulo\'9eeno 383 kv\'e1dr\'f9. Co\'9e by p\'f8i desetihodinov\'e9 pracovn\'ed dob\'ec, o n\'ed\'9e lze s \'fasp\'ecchem pochybovat, znamenalo, \'9ee byl ka\'9ed\'fd z t\'ecchto obrovsk\'fdch kamenn\'fdch blok\'f9 zabudov\'e1n za minutu a p\'f9l.\par
P\'f8edstavme si tu situaci \endash jak pyramida rostla vzh\'f9ru na st\'e1le se zmen\'9auj\'edc\'ed pracovn\'ed plo\'9ae, d\'ecln\'edci za pouh\'fdch devades\'e1t sekund p\'f8ivezli, vyzvedli a precizn\'ec ulo\'9eili jeden asi \'e8ty\'f8i tuny t\'ec\'9ek\'fd kv\'e1dr, jako kdyby to byla pouh\'e1 cihla. K tomu, jen tak mimochodem, sta\'e8ili je\'9at\'ec precizn\'ec zabudov\'e1vat nesm\'edrn\'ec t\'ec\'9ek\'e9 p\'f8ekladov\'e9 bloky (jen dev\'ect monolit\'f9, kter\'e9 tvo\'f8\'ed strop kr\'e1lovy komory, m\'e1 celkovou hmotnost 400 tun), vytv\'e1\'f8et dokonale \'f8e\'9aen\'e9 chodby a komory, neomyln\'ec p\'f8esn\'ec v\'e9st nap\'f8\'ed\'e8 gigantick\'fdm t\'eclem pyramidy n\'eckolik \'9aachet a tunel\'f9 a pak cel\'e9 monstrum oblo\'9eit b\'edl\'fdm v\'e1pencem.\par
M\'e1-li Herodot pravdu, \'9e\'e1dn\'fd dal\'9a\'ed \'e8as jim ale k tomu nezb\'fdval. Museli ho u\'9aet\'f8it na on\'e9 minut\'ec a p\'f9l ur\'e8en\'e9 pro ukl\'e1d\'e1n\'ed ka\'9ed\'e9ho z kv\'e1dr\'f9. Takovou brig\'e1du superman\'f9 by dne\'9an\'ed stavebn\'ed firmy jist\'ec r\'e1dy platily zlatem \endash a je\'9at\'ec by na tom bohat\'ec vyd\'eclaly.\par
Tak\'e9 doprava materi\'e1lu vy\'9eadovala skute\'e8n\'ec sisyfovskou n\'e1mahu. Traduje se, \'9ee t\'ec\'9ek\'e9 bloky byly ta\'9eeny na san\'edch nebo po mokr\'e9m d\'f8\'edv\'ed. Ale po jak\'e9 cest\'ec?\par
P\'f8edstava rampy, spir\'e1lovit\'ec obt\'e1\'e8ej\'edc\'ed cel\'fd kamenn\'fd kolos, se zd\'e1 b\'fdt p\'f8ita\'9een\'e1 za vlasy. Takov\'e1 rampa by toti\'9e sv\'fdm objemem musela b\'fdt minim\'e1ln\'ec dvakr\'e1t v\'ect\'9a\'ed ne\'9e samotn\'e1 pyramida. P\'f8edstavovala by tedy v\'edce ne\'9e p\'ect milion\'f9 kubick\'fdch metr\'f9 horniny, kamen\'ed a d\'f8eva, kter\'e9 by bylo nutn\'e9 do n\'ed zabudovat, aby se nesesouvala. Odkud bylo tak obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed odebr\'e1no a kam po dokon\'e8en\'ed stavby zase zmizelo? Pro\'e8 jsme po n\'ecm doposud nena\'9ali ani stopu? Jak dlouho by vybudov\'e1n\'ed rampy trvalo a kolik dal\'9a\'edch lid\'ed by se na n\'ecm muselo pod\'edlet? Souhlasil by fara\'f3n, aby tak v\'fdznamn\'e1 stavba byla na cel\'e1 desetilet\'ed vlastn\'ec uv\'eczn\'ecna v kopci hl\'edny?\par
Historikov\'e9 tvrd\'ed, \'9ee Velk\'e1 pyramida m\'e1 t\'f8i r\'f9zn\'e9 komory v r\'f9zn\'fdch v\'fd\'9a\'edch proto, \'9ee si Chufev p\'f8\'e1l, aby byla jeho hrobka kdykoliv p\'f8ipravena. Jak by ale jeho mumii dopravili dovnit\'f8, kdy\'9e by byl vchod p\'f8i pou\'9eit\'ed t\'e9to stavebn\'ed technologie zavalen statis\'edci tunami kompaktn\'edho n\'e1spu?\par
A pokud nam\'edtneme, \'9ee rampa mohla stoupat jen k jedn\'e9 stran\'ec pyramidy, pak nesm\'edme zapomenout, \'9ee aby bylo zaji\'9at\'ecno jej\'ed stoup\'e1n\'ed 1:10, za\'e8\'ednala by ve vzd\'e1lenosti 1 830 metr\'f9 a jej\'ed celkov\'e1 d\'e9lka by p\'f8es\'e1hla dva kilometry.\par
Herodot m\'e1 i v t\'e9to ot\'e1zce jasno: \'84Pyramida sama byla stav\'ecna stup\'f2ovit\'ec, n\'eckte\'f8\'ed \'f8\'edkaj\'ed jako hradby, jin\'ed jako schodi\'9at\'ec. Kdy\'9e postavili prvn\'ed stupe\'f2, zvedali ostatn\'ed kameny za\'f8\'edzen\'edm sestaven\'fdm z kr\'e1tk\'fdch d\'f8ev\'ecn\'fdch prken na prvn\'ed schod. (Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd upozor\'f2uje, \'9ee Herodot zde pou\'9eil v\'fdraz m\'e9chanes, co\'9e se d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako stroj, p\'f8\'edstroj nebo p\'f8\'edmo mechanismus \endash pozn. aut.) Jakmile se tam k\'e1men dostal, polo\'9eili jej na dal\'9a\'ed za\'f8\'edzen\'ed postaven\'e9 na prvn\'edm stupni, odkud byl vyta\'9een na druh\'fd schod k dal\'9a\'edmu za\'f8\'edzen\'ed. Kolik bylo stup\'f2\'f9, tolik bylo za\'f8\'edzen\'ed \endash leda\'9ee by bylo jen jedno, je\'9e by p\'f8en\'e1\'9aeli ze schodu na schod\'85\ldblquote\par
Soudob\'ed egyptologov\'e9 si uv\'ecdomuj\'ed, \'9ee tato primitivn\'ed technologie odpov\'edd\'e1 sp\'ed\'9ae Herodotov\'fdm p\'f8edstav\'e1m a znalostem ne\'9e skute\'e8nosti. Proto se sna\'9e\'ed naj\'edt jinou odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, jak vlastn\'ec byla Velk\'e1 pyramida postavena.\par
\par
L\'c9TAJ\'cdC\'cd KAMENY\par
\par
V\'ecdci z Michigansk\'e9 univerzity se domn\'edvaj\'ed, \'9ee se u\'9e v dob\'ec Chufeva pou\'9e\'edvaly n\'e1kladn\'ed v\'fdtahy. Kamenn\'fd kv\'e1dr byl pr\'fd upevn\'ecn mezi dv\'ec d\'f8ev\'ecn\'e1 kola tak, \'9ee kv\'e1dr vlastn\'ec tvo\'f8il jejich spojnici, ot\'e1\'e8ej\'edc\'ed se osu. S pomoc\'ed lan pak d\'ecln\'edci tahali n\'e1klad nahoru.\par
Jak pevn\'e1 by asi musela b\'fdt kola, z nich\'9e ka\'9ed\'e9, i v p\'f8\'edpad\'ec nejmen\'9a\'edch kamen\'f9, neslo minim\'e1ln\'ec dv\'ec tuny? Z jak\'e9ho d\'f8eva byla vyrobena, kdy\'9e Egypt v\'9edy postr\'e1dal dostatek vzrostl\'fdch strom\'f9? Pro\'e8 jsme dosud nena\'9ali poz\'f9statek ani jedin\'e9ho z t\'ecchto kol? A jak byly dopravov\'e1ny des\'edtky tun t\'ec\'9ek\'e9 p\'f8eklady? Kola by se s takov\'fdm n\'e1kladem v p\'edsku ani nepohnula. Bez dostate\'e8n\'ec tvrd\'e9 kamenn\'e9 cesty by doprava nebyla mo\'9en\'e1. Pokud Chufev postavil takovou p\'f8\'edpojku na staveni\'9at\'ec, kam se pod\'ecla? Pro\'e8 po n\'ed nenal\'e9z\'e1me ani stopu? A jak stavitel\'e9 dost\'e1vali kv\'e1dry nahoru?\par
\'84Zav\'ec\'9aovali je pod obrovsk\'e9 draky, kter\'e9 pou\'9atn\'ed v\'edtr zvedal k obloze,\ldblquote tvrd\'ed zcela v\'e1\'9en\'ec amat\'e9rsk\'e1 egyptolo\'9eka Maureen Clemmonsov\'e1. Sv\'f9j n\'e1zor se pokusila ov\'ec\'f8it s t\'fdmem odborn\'edk\'f9 na aeronautiku v Kalifornsk\'e9m technologick\'e9m institutu. Experti navrhli speci\'e1ln\'edho draka kombinovan\'e9ho s kladkostrojem a ta k\'e9 ho postavili. P\'f8i zkou\'9ace v Mohavsk\'e9 pou\'9ati jim foukal v\'edtr o rychlosti 22 kilometr\'f9 za hodinu. To sta\'e8ilo k tomu, aby zkonstruovan\'fd drak zvedl ze zem\'ec t\'e9m\'ec\'f8 \'e8ty\'f8tunov\'fd k\'e1men. N\'e1klad se udr\'9eel ve vzduchu 25 sekund. Vydan\'e1 zpr\'e1va nesd\'ecluje, jak\'e9 v\'fd\'9aky p\'f8i tom bylo dosa\'9eeno.\par
Na cel\'e9m pokusu nen\'ed udivuj\'edc\'ed zjevn\'ec bl\'e1zniv\'fd n\'e1pad autorky teorie jako skute\'e8nost, \'9ee se t\'fdm, kter\'fd pokus p\'f8ipravil, nezab\'fdval ot\'e1zkami, zda by v\'f9bec bylo mo\'9en\'e9 zvednout t\'edmto zp\'f9sobem kameny a\'9e do v\'fd\'9ae t\'e9m\'ec\'f8 150 metr\'f9. Jak dlouh\'e1 by musela b\'fdt lana, jimi\'9e by byl drak p\'f8ipout\'e1n, kolik lid\'ed by muselo tak obrovsk\'e9 monstrum \'84dr\'9eet na uzd\'ec\ldblquote , a p\'f8edev\'9a\'edm co by se stalo, kdyby v\'edtr zesl\'e1bl a n\'e1klad se z\'f8\'edtil?\par
Clemmonsov\'e1 je p\'f8esto p\'f8esv\'ecd\'e8ena, \'9ee se nem\'fdl\'ed. \'84Egyp\'9dan\'e9 pili u\'9e k sn\'eddani pivo a pili je i k ob\'ecdu a k ve\'e8e\'f8i. Mysl\'edm, \'9ee je to d\'f9le\'9eit\'fd aspekt cel\'e9 v\'ecci. J\'e1, kdy\'9e si d\'e1m dv\'ec piva, tak nejsem schopna tla\'e8it nebo cokoli tahat,\ldblquote \'9eertuje a pak ji\'9e v\'e1\'9en\'ec dod\'e1v\'e1: \'84Kdy\'9e se pod\'edv\'e1te na st\'f8ed vrcholu ka\'9ed\'e9 pyramidy, uvid\'edte k\'f8\'eddla. Mysl\'edm, \'9ee se n\'e1m tak pokusili Egyp\'9dan\'e9 sd\'eclit, jak pyramidy stav\'ecli.\ldblquote\par
Clemmonsov\'e1 m\'e1 z\'f8ejm\'ec na mysli le\'9at\'ecn\'e9 \'e8ern\'e9 kameny \endash pyramidiony, kter\'e9 b\'fdvaly um\'edst\'ecny na vrcholech pyramid. V jejich st\'f8edu se \'e8asto nach\'e1z\'ed vyobrazen\'ed ok\'f8\'eddlen\'e9ho slune\'e8n\'edho kotou\'e8e. Jist\'ec to v\'9aak nen\'ed symbol draka, kter\'fdm si stavitel\'e9 uleh\'e8ovali pr\'e1ci, ale sp\'ed\'9a n\'e1znak spojen\'ed s nebesy.\par
HROBKY? ALE KDEPAK\'85\par
\par
Pyramidy m\'ecly b\'fdt d\'f9stojn\'fdm a bezpe\'e8n\'fdm m\'edstem pro ostatky fara\'f3n\'f9. Tuto obecn\'ec roz\'9a\'ed\'f8enou p\'f8edstavu nemilosrdn\'ec popravila samotn\'e1 skute\'e8nost. Ani v jedn\'e9 z pyramid nebyla nalezena mumie jej\'edho majitele. A v mnoha p\'f8\'edpadech ani sarkof\'e1g. Fara\'f3ni, i kdy\'9e s nesm\'edrnou n\'e1mahou vybudovali gigantick\'e9 hory kamen\'ed, se pak nechali poh\'f8b\'edt jinde. Vra\'9dme se do Sakkary k D\'9eoserov\'ec stup\'f2ovit\'e9 pyramid\'ec. Jej\'ed stavitel Imhotep nejm\'e9n\'ec \'9aestkr\'e1t roz\'9ai\'f8oval a zvy\'9aoval p\'f9vodn\'ed mastabu, a\'9e se rozrostla do rozm\'ecr\'f9 na svou dobu neb\'fdval\'fdch. Rozkl\'e1d\'e1 se na plo\'9ae 109 kr\'e1t 121 metr\'f9 a jej\'edch \'9aest stup\'f2\'f9 se vzp\'edn\'e1 do v\'fd\'9ae 61 metr\'f9.\par
Poh\'f8ebn\'ed komora je ale tak mal\'e1, \'9ee se do n\'ed sarkof\'e1g v\'f9bec nevejde. Je mo\'9en\'e9, aby kr\'e1lovsk\'fd architekt, pozd\'ecji pov\'fd\'9aen\'fd mezi uct\'edvan\'e1 bo\'9estva, ud\'eclal tak obrovskou chybu? Jist\'ec ne. Komora prost\'ec nikdy nebyla ur\'e8ena k poh\'f8bu. Z\'e1hada je o to v\'ect\'9a\'ed, \'9ee i v dal\'9a\'ed, takzvan\'e9 ji\'9en\'ed hrobce, opat\'f8en\'e9 n\'e1pisy s fara\'f3nov\'fdm jm\'e9nem, nemohlo b\'fdt t\'eclo ulo\'9eeno. Prostor o plo\'9ae pouze 1,6 m2 se nach\'e1z\'ed v\'edce ne\'9e 27 metr\'f9 pod zem\'ed a lze do n\'ecj vstoupit jen \'fazk\'fdm otvorem ve strop\'ec. Mumie by se do n\'ecj dala jen vhodit \endash a pak by uvnit\'f8 st\'e1la, ned\'f9stojn\'ec op\'f8en\'e1 o ze\'ef. Vybudovat tak hluboko ulo\'9eenou skr\'fd\'9a p\'f8edstavovalo nesm\'edrnou n\'e1mahu, a p\'f8esto je pr\'e1zdn\'e1. K \'e8emu byla ur\'e8ena, se nikdy nepoda\'f8ilo zjistit.\par
D\'9eoser se nechal poh\'f8b\'edt v p\'f9vodn\'ed primitivn\'ed mastab\'ec. Pro\'e8 tedy v\'ecnoval tolik \'fasil\'ed, aby nad n\'ed postavil pyramidu?\par
Jeho syn Sechemchet \'9ael p\'f8esn\'ec v otcov\'fdch \'9al\'e9p\'ecj\'edch a zanechal p\'f8ekvapen\'fdm archeolog\'f9m o\'e8i pro pl\'e1\'e8 a plnou n\'e1ru\'e8 dohad\'f9. Z jeho pyramidy o rozm\'ecrech 120 kr\'e1t 120 metr\'f9 se dochoval jen prvn\'ed stupe\'f2 a \'e8\'e1st druh\'e9ho. P\'f8esto byl pod n\'ed nalezen zape\'e8et\'ecn\'fd kr\'e1l\'f9v sarkof\'e1g, na n\'ecm\'9e je\'9at\'ec le\'9eel poh\'f8ebn\'ed v\'ecnec.\par
Hladk\'e9, neporu\'9aen\'e9 zdi dokazovaly, \'9ee do poh\'f8ebn\'ed komory nevstoupila lidsk\'e1 noha ode dne, kdy ji fara\'f3novi slu\'9eebn\'edci zazdili. O\'e8ek\'e1vala se velk\'e1 senzace \endash a p\'f8i\'9alo velk\'e9 zklam\'e1n\'ed. Kdy\'9e d\'ecln\'edci pod veden\'edm egyptsk\'e9ho archeologa Z. M. Gon\'e9ma odstranili 250 kilogram\'f9 t\'ec\'9ek\'e9 v\'edko, nev\'ec\'f8ili vlastn\'edm o\'e8\'edm. Sarkof\'e1g byl pr\'e1zdn\'fd. Prokazateln\'ec v n\'ecm nikdy nikdo nele\'9eel.\par
Fara\'f3novi Snofrevovi se p\'f8ipisuj\'ed dokonce t\'f8i pyramidy. Dv\'ec u D\'e1\'9a\'faru postavil s\'e1m, t\'f8et\'ed v M\'e9d\'famu se pokusil dostav\'ect po sv\'e9m otci Hunejovi. Nikdo nedok\'e1\'9ee vysv\'ectlit, k \'e8emu fara\'f3n pot\'f8eboval t\'f8i hrobky. Nav\'edc ani v jedn\'e9 z nich nebyl nalezen sarkof\'e1g.\par
Samotn\'fd Chufev se podle Herodota nechal poh\'f8b\'edt na um\'ecl\'e9m ostr\'f9vku v Nilu. Pro\'e8, kdy\'9e vlastnil nejv\'ect\'9a\'ed hrobku na sv\'ect\'ec?\par
ML\'c8\'cdC\'cd ST\'ccNY\par
\par
Jednou z nejv\'ect\'9a\'edch z\'e1had obou velk\'fdch pyramid v Gize je naprost\'e1 absence text\'f9 \'e8i obraz\'f9.\par
\'84Kdo m\'e1 uv\'ec\'f8it, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 ponechali tyto \'fa\'9easn\'e9 pam\'e1tky bez jak\'fdchkoli hieroglyfick\'fdch n\'e1pis\'f9 \endash oni, kte\'f8\'ed hieroglyfy pokr\'fdvali v\'9aechny stavby bez rozd\'edlu?\ldblquote napsal James Bonwick. \'84Z naprost\'e9 absence hieroglyf\'f9 lze usoudit, \'9ee Velk\'e1 pyramida a jej\'ed dv\'ec sestry poch\'e1zej\'ed z obdob\'ed p\'f8ed zaveden\'edm p\'edsma, nebo \'9ee tyto stavby vybudoval n\'eckdo jin\'fd ne\'9e Egyp\'9dan\'e9.\ldblquote\par
Nep\'f8\'edtomnost hieroglyf\'f9 je o to podivn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee nejen v nov\'ecj\'9a\'edch, ale i v pyramid\'e1ch, kter\'e9 jsou podle egyptolog\'f9 mnohem star\'9a\'ed ne\'9e \'fadajn\'e9 Chufevovo d\'edlo, nal\'e9z\'e1me bohatou v\'fdzdobu a psan\'e9 pam\'e1tky.\par
V D\'9eoserov\'ec stup\'f2ovit\'e9 pyramid\'ec, kter\'e1 byla podle historik\'f9 v\'f9bec prvn\'ed pyramidou v Egypt\'ec, se nach\'e1zej\'ed takzvan\'e9 modr\'e9 komnaty. Strop v nich m\'e1 podobu hv\'eczdn\'e9 oblohy, st\'ecny zdob\'ed vz\'e1cn\'e9 smaltovan\'e9 kachlice a vyryt\'e9 v\'fdjevy ukazuj\'edc\'ed fara\'f3na p\'f8i ritu\'e1ln\'edm b\'echu. Jde o zobrazen\'ed tradi\'e8n\'edho sv\'e1tku Sed, kdy po t\'f8iceti letech vl\'e1dy musel panovn\'edk lidu dokazovat svou t\'eclesnou schopnost plnit i nad\'e1le povinnosti tr\'f9nu. V chr\'e1mu u severn\'ed st\'ecny pak byla nalezena n\'e1dhern\'e1 kr\'e1lova socha a v dal\'9a\'edm hrobu reli\'e9fy a n\'e1pis s jeho jm\'e9nem.\par
Velk\'e1 pyramida je naprosto jin\'e1. A\'9e na zm\'edn\'ecnou kartu\'9a v odleh\'e8ovac\'ed komo\'f8e v n\'ed nebyl nalezen \'9e\'e1dn\'fd n\'e1pis \'e8i reli\'e9f. Oproti jin\'fdm objeven\'fdm kr\'e1lovsk\'fdm hrob\'f9m Chufevova poh\'f8ebn\'ed komora p\'f8ekvapuje svou strohost\'ed. Je to okolo 10 metr\'f9 dlouh\'e1 a asi 5 metr\'f9 \'9airok\'e1 m\'edstnost. Jej\'ed zdi jsou dokonale oblo\'9eeny \'9eulov\'fdmi deskami, mezi n\'ec\'9e se nevejde ani \'9api\'e8ka no\'9ee. Tradi\'e8n\'ed z\'e1hrobn\'ed v\'fdbavu bychom hledali marn\'ec. Krom\'ec kamenn\'e9ho \'e8\'e1ste\'e8n\'ec po\'9akozen\'e9ho sarkof\'e1gu nen\'ed v komo\'f8e v\'f9bec nic. Svou pr\'e1zdnotou zasko\'e8ila ji\'9e prvn\'ed dobyvatele pyramidy. V\'9aeobecn\'ec panuje n\'e1zor, \'9ee hrobka byla vykradena. Ale v tomto p\'f8\'edpad\'ec se na jazyk tla\'e8\'ed ot\'e1zka, pro\'e8 zmizelo i v\'edko sarkof\'e1gu. Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, \'9ee by lupi\'e8i vynalo\'9eili neuv\'ec\'f8itelnou n\'e1mahu, aby tento t\'ec\'9ek\'fd a v podstat\'ec bezcenn\'fd kus kamene vynesli \'fazk\'fdmi p\'f8\'edkr\'fdmi chodbami ven. Leda\'9ee by v\'edko v komo\'f8e nikdy nebylo a m\'edstnost i cel\'e1 pyramida by slou\'9eily zcela jin\'e9mu \'fa\'e8elu, ne\'9e o jak\'e9m se n\'e1s sna\'9e\'ed p\'f8esv\'ecd\'e8it egyptologov\'e9.\par
\'84Ostatn\'ed egyptsk\'e9 pyramidy \endash men\'9a\'ed a ve srovn\'e1n\'ed s pyramidami v Gize primitivn\'ecj\'9a\'ed, z nich\'9e n\'eckter\'e9 se z\'f8\'edtily je\'9at\'ec p\'f8ed dokon\'e8en\'edm a v\'9aechny jsou naru\'9aen\'e9 \endash byly opravdu vybudov\'e1ny r\'f9zn\'fdmi fara\'f3ny, av\'9aak ne jako hrobky nebo kenotafy (monument\'e1ln\'ed symbolick\'e9 hrobky), n\'fdbr\'9e jako v\'fdraz napodobov\'e1n\'ed boh\'f9 \'e8i soupe\'f8en\'ed s nimi,\ldblquote m\'edn\'ed Zecharia Sitchin. \'84Nebo\'9d v d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch se v\'ec\'f8ilo, \'9ee pyramidy v Gize a Sfinga, kter\'e1 stoj\'ed v jejich bl\'edzkosti, ukazovaly cestu ke schodi\'9ati k nebes\'f9m \endash ke kosmodromu na Sinajsk\'e9m poloostrov\'ec. Fara\'f3nov\'e9 budovali pyramidy, aby mohli odcestovat do posmrtn\'e9ho \'9eivota, a proto je vyzdobili vhodn\'fdmi symboly, ilustracemi cesty a v n\'eckolika p\'f8\'edpadech pokryli st\'ecny cit\'e1ty z Knihy mrtv\'fdch. Pyramidy v Gize, jedine\'e8n\'e9 svou vn\'ecj\'9a\'ed i vnit\'f8n\'ed konstrukc\'ed, rozm\'ecry a neuv\'ec\'f8itelnou pevnost\'ed, jsou pozoruhodn\'e9 i t\'edm, \'9ee se uvnit\'f8 nenach\'e1zej\'ed v\'f9bec \'9e\'e1dn\'e9 n\'e1pisy ani n\'e1kresy. Jsou to \'e8ist\'ec funk\'e8n\'ed stavby, kter\'e9 se zvedaj\'ed z roviny jako dva maj\'e1ky a nemaj\'ed za \'fakol hr\'e1t n\'ecjakou roli pro \'e8lov\'ecka, n\'fdbr\'9e pro ty, kte\'f8\'ed sestoupili z nebes na Zemi.\ldblquote\par
VYVOL\'c1VA\'c8I DE\'8aT\'cc?\par
\par
\'84Pyramidy byly budov\'e1ny z ryze praktick\'fdch d\'f9vod\'f9 \endash m\'ecly p\'f8ivol\'e1vat d\'e9\'9a\'9d a z\'farod\'f2ovat pou\'9a\'9d,\ldblquote oponuje \'9apan\'eclsk\'fd biolog Garcia Beltran, potomek velk\'e9ho kronik\'e1\'f8e Garcilasa de la Vegy, jemu\'9e po matce kolovala v \'9eil\'e1ch krev kr\'e1lovsk\'e9ho rodu Ink\'f9.\par
Beltran objevil v rodinn\'e9m d\'ecdictv\'ed fragmenty prastar\'fdch andsk\'fdch m\'fdt\'f9. Podle nich existovala jist\'e1 spojitost mezi Egyptem a jihoamerickou civilizac\'ed Tiahuanaco. P\'f9vodn\'ed n\'e1zev Tiahuanaca zn\'ecl Chukara, co\'9e znamen\'e1 M\'ecsto slunce. Tak naz\'fdvali sv\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto i Egyp\'9dan\'e9. Jm\'e9no Chukara nav\'edc siln\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 egyptsk\'e9 Sakkara.\par
Beltran po prostudov\'e1n\'ed unik\'e1tn\'edch z\'e1pis\'f9 sv\'e9ho p\'f8edka tvrd\'ed: \'84\'85 Pyramidy byly pokryt\'e9 velmi hladk\'fdm b\'edl\'fdm kovem. Lid\'e9 vid\'ecli jejich lesk v z\'e1\'f8\'edc\'edm slunci na stovky kilometr\'f9 daleko. Pr\'e1v\'ec z toho d\'f9vodu byly pyramidy naz\'fdv\'e1ny Sv\'ectly \'e8i Lampami. Obklad mohl b\'fdt ze st\'f8\'edbra, ale s ohledem na jeho vz\'e1cn\'fd v\'fdskyt v Egypt\'ec \'e8ist\'fd kov pravd\'ecpodobn\'ec zastoupila slitina.\par
Fragmenty, vytvo\'f8en\'e9 ze stejn\'e9ho materi\'e1lu, m\'f9\'9eeme je\'9at\'ec dnes vid\'ect na st\'ecn\'e1ch k\'e1hirsk\'fdch me\'9ait, kter\'e9 jsou pov\'ecstn\'e9 v\'fdjime\'e8nou bl\'fdskavost\'ed st\'f8\'edbrn\'fdch ozdob. Z\'f8ejm\'ec byly vytep\'e1ny z materi\'e1lu str\'9een\'e9ho z pyramid spolu s v\'e1pencov\'fdm oblo\'9een\'edm. Pyramidy byly vyu\'9e\'edv\'e1ny k zesilov\'e1n\'ed \'fa\'e8ink\'f9 magick\'fdch ob\'f8ad\'f9 (odr\'e1\'9eely sv\'ectlo m\'ecs\'edce v \'fapl\'f2ku), dok\'e1zaly zahustit atmosf\'e9ru a p\'f8ivolat d\'e9\'9a\'9d.\ldblquote\par
Francouzsk\'fd badatel Robert Charroux p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee podobn\'fd syst\'e9m vyu\'9e\'edv\'e1 i unik\'e1tn\'ed za\'f8\'edzen\'ed Andr\'e9ho Pasqueta. Tento francouzsk\'fd vyn\'e1lezce postavil v Saint-Nazaire font\'e1nu, kter\'e1 chrl\'ed okolo 300 litr\'f9 vody denn\'ec, ani\'9e by byla p\'f8ipojena na vodovod. Na povrchu hladk\'e9 kovov\'e9 konstrukce se kondenzuje vodn\'ed p\'e1ra z ovzdu\'9a\'ed. Z\'edskan\'e1 voda st\'e9k\'e1 dol\'f9 do n\'e1dr\'9ee s \'e8erpadlem. Vyn\'e1lezce v\'ec\'f8\'ed, \'9ee je takto mo\'9en\'e9 z\'edskat a\'9e t\'f8i tis\'edce litr\'f9 denn\'ec.\par
Ale pyramidy jist\'ec nep\'f8ivol\'e1valy d\'e9\'9a\'9d. T\'e9m\'ec\'f8 na dosah ruky vzd\'e1len\'fd Nil bohat\'ec zavod\'f2oval cel\'e9 okol\'ed. Bylo snaz\'9a\'ed vybudovat zavla\'9eovac\'ed kan\'e1l ne\'9e stav\'ect pyramidu. P\'f8esn\'ec uprost\'f8ed ji\'9en\'ed st\'ecny Velk\'e9 pyramidy, odshora a\'9e dol\'f9, se sice t\'e1hne m\'eclk\'e1 prohlube\'f2, o n\'ed\'9e se tvrd\'ed, \'9ee je to gigantick\'fd \'9elab, schopn\'fd odv\'e1d\'ect tis\'edce litr\'f9 de\'9a\'9dov\'e9 vody. Vid\'ect ji ov\'9aem lze jen dva dny v roce \endash o jarn\'ed a podzimn\'ed rovnodennosti, kdy je sluncem nasv\'edcen\'e1 tak, \'9ee se jej\'ed temn\'fd obrys vyloupne z jinak monot\'f3nn\'ed kamenn\'e9 zdi. Dokazuje to, \'9ee \'84okap\ldblquote slou\'9eil sp\'ed\'9ae k astronomick\'fdm pozorov\'e1n\'edm ne\'9e ke stahov\'e1n\'ed de\'9at\'ec.\par
ENERGIE ODNIKUD\par
\par
Ji\'9e v d\'e1vnov\'ecku si lid\'e9 v\'9aimli pozoruhodn\'e9 skute\'e8nosti, \'9ee se v pyramid\'e1ch koncentruje zvl\'e1\'9atn\'ed druh energie. Ale teprve roku 1959 byl tento fakt potvrzen \'fa\'f8ady. Zaslou\'9eil se o to \'c8ech Karel Drbal, kter\'fd u Patentn\'edho \'fa\'f8adu v Praze p\'f8ihl\'e1sil sv\'f9j pyramidov\'fd ost\'f8i\'e8 \'9eiletek. I kdy\'9e se tomuto n\'e1padu mnoz\'ed sm\'e1li, nemohli pop\'f8\'edt, \'9ee pou\'9eit\'e9 \'9eiletky byly po n\'eckolika dnech ulo\'9een\'ed v lepenkov\'e9 pyramid\'ec op\'ect zcela ostr\'e9. Tento \'fakaz byl pozd\'ecji n\'eckolikr\'e1t ov\'ec\'f8en a v roce 1990 se k n\'ecmu vr\'e1tili v\'ecdci z N\'ecmecka a USA. Jejich t\'fdmy nez\'e1visle na sob\'ec sestrojily plexisklov\'e9 modely, kter\'e9 tvarem p\'f8esn\'ec odpov\'eddaly miniaturn\'ed kopii Chufevovy pyramidy, a ty pak nasm\'ecrovali po severoji\'9en\'ed ose, jak je tomu v Gize. Dovnit\'f8 do v\'fd\'9aky kr\'e1lovsk\'e9 hrobky v\'ecdci postupn\'ec ukl\'e1dali maso, med, dal\'9a\'ed organick\'e9 l\'e1tky a tak\'e9 d\'f8evo, kov a vodu.\par
M\'e1me-li v\'ec\'f8it zpr\'e1v\'ec zve\'f8ejn\'ecn\'e9 v N\'ecmecku, pak vaj\'ed\'e8ka b\'echem necel\'fdch t\'f8\'ed t\'fddn\'f9 dokonale vyschla. Tab\'e1kov\'e9 v\'fdrobky po uskladn\'ecn\'ed v pyramid\'ec chutnaly jemn\'ecji a leh\'e8eji. D\'f8evo vysychalo sedmkr\'e1t rychleji ne\'9e obvykle a hudebn\'ed n\'e1stroje z n\'echo vyroben\'e9 m\'ecly mnohem lep\'9a\'ed rezonanci. Rostliny zalit\'e9 vodou \'84odst\'e1tou\ldblquote t\'fdden v pyramid\'ec rychleji rostly.\par
Nebylo pochyb, \'9ee p\'f8edm\'ecty um\'edst\'ecn\'e9 v pokusn\'fdch pyramid\'e1ch podl\'e9haj\'ed siln\'fdm vliv\'f9m. V\'ecdci sv\'f9j v\'fdzkum shrnuli do pozoruhodn\'fdch z\'e1v\'ecr\'f9:\par
\endash V prostorov\'e9 form\'ec Chufevovy pyramidy se vyskytuje energie v souvislosti s p\'f8esn\'fdm severoji\'9en\'edm nasm\'ecrov\'e1n\'edm a magnetick\'fdm polem Zem\'ec.\par
\endash Nahromad\'ecn\'e1 energie nem\'f9\'9ee unikat st\'ecnami pyramidy, n\'fdbr\'9e se neust\'e1le odr\'e1\'9e\'ed do prostoru pyramidy.\par
\endash Odra\'9een\'e1 energie se soust\'f8e\'efuje uvnit\'f8 pyramidy ve v\'fd\'9ai kr\'e1lovsk\'e9 hrobky.\par
\endash To v\'9ae funguje pouze v p\'f8\'edpad\'ec, \'9ee prostor, v n\'ecm\'9e se energie odr\'e1\'9e\'ed, je z elektricky nevodiv\'e9ho materi\'e1lu, tedy z kamene, skla, pap\'edru, d\'f8eva nebo plastu.\par
\endash Odrazem energie se zcela zjevn\'ec m\'ecn\'ed struktura kov\'f9.\par
\endash U organick\'fdch l\'e1tek naopak reflexe zp\'f9sobuje dehydrataci a zni\'e8en\'ed v\'9aech hnilobn\'fdch bakteri\'ed a zabra\'f2uje tak vzniku pl\'edsn\'ec.\par
Je energie, kter\'e1 vznik\'e1 v Chufevov\'ec pyramid\'ec, sice z\'e1konit\'fdm, ale star\'fdmi Egyp\'9dany opom\'edjen\'fdm jevem, nebo ji dok\'e1zali vyu\'9e\'edvat? A kdy\'9e ano, tak jak a k \'e8emu?\par
Jedna z nejodv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'edch hypot\'e9z p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee obyvatel\'e9 Egypta v dob\'e1ch fara\'f3n\'f9 znali tajemstv\'ed, jak tuto nezn\'e1mou s\'edlu nes\'e8etn\'eckr\'e1t zn\'e1sobit. Pyramida pr\'fd slou\'9eila jako obrovsk\'fd zdroj energie, kter\'e1 byla z kr\'e1lovsk\'e9 hrobky vyv\'e1d\'ecna p\'f8es devades\'e1t metr\'f9 dlouh\'e9 pr\'f9duchy, kter\'e9 dnes myln\'ec pova\'9eujeme za v\'ectrac\'ed otvory. Teorii podporuje t\'ec\'9ece vysv\'ectliteln\'e1 skute\'e8nost, \'9ee po cel\'e1 stalet\'ed je \'e8as od \'e8asu pozorov\'e1no na vrcholu pyramidy podivn\'e9 namodral\'e9 sv\'ectlo, jeho\'9e z\'e1\'f8e vystupuje p\'f8\'edmo\'e8a\'f8e do ur\'e8it\'e9 v\'fd\'9ae a pak n\'e1hle zmiz\'ed.\par
Unik\'e1 tak z pyramidy nahromad\'ecn\'e1 energie, nebo je to projev \'e8innosti n\'ecjak\'e9ho dosud neobjeven\'e9ho za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 v pyramid\'ec st\'e1le funguje?\par
NAVIGA\'c8N\'cd STANICE G\'cdZA?\par
\par
\'84Tady Houston, tady Houston, sly\'9a\'edte?\ldblquote Vol\'e1n\'ed pozemsk\'e9 stanice, kter\'e1 \'f8\'edd\'ed kosmick\'fd let, se ji\'9e stalo v\'9eitou formulac\'ed televizn\'edch z\'e1znam\'f9 z ob\'e8asn\'fdch v\'fdlet\'f9 lidstva do kosmu.\par
Mohlo se p\'f8ed tis\'edci lety z G\'edzy oz\'fdvat podobn\'e9 vol\'e1n\'ed?\par
Zecharia Sitchin se domn\'edv\'e1, \'9ee ano. Podle jeho odv\'e1\'9en\'e9 hypot\'e9zy pyramidy v Gize vybudovali Anunakov\'e9, tajemn\'ed p\'f8ist\'echovalci z planety Nibiru. Obrovsk\'e9 hory kamen\'ed pr\'fd z\'e1\'f8ily jako maj\'e1ky v \'9aedi pou\'9at\'ec a ukazovaly cestu ke kosmodromu na Sinaji. Nav\'edc se v nitru Velk\'e9 pyramidy skr\'fdvalo naviga\'e8n\'ed centrum, kter\'e9 komunikovalo s kosmick\'fdmi plavidly na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze a nav\'e1d\'eclo je p\'f8i p\'f8ist\'e1n\'ed na Zemi.\par
Sitchin svou provokativn\'ed teorii dokl\'e1d\'e1 \'f8adou starov\'eck\'fdch text\'f9. Mimo jin\'e9 \'faryvkem z mezopotamsk\'e9 b\'e1sn\'ec Lugale, vz\'fdvaj\'edc\'ed bohyni Ninhursagu jako pan\'ed \'84domu se \'9api\'e8at\'fdm vrcholem\ldblquote , co\'9e nen\'ed nic jin\'e9ho ne\'9e pyramida.\par
\par
D\'f9m jasn\'fd i temn\'fd nebe a Zem\'ec\par
Pro raketov\'e9 lod\'ec zbudovan\'fd,\par
E. KUR D\'f9m boh\'f9 se \'9api\'e8at\'fdm vrcholem\par
Pro cesty z nebes na Zemi skv\'ecle vybaven.\par
D\'f9m, jeho\'9e vnit\'f8ek \'9ehne narudl\'fdm nebesk\'fdm sv\'ectlem,\par
Vys\'edlaj\'edc\'ed paprsek, kter\'fd dos\'e1hne \'9airoko daleko.\par
\par
D\'f9m-pyramida byl tedy vybaven nepozemsk\'fdm za\'f8\'edzen\'edm, kter\'e9 vys\'edlalo jak\'e9si paprsky. Ty p\'f8en\'e1\'9aely sign\'e1l k t\'eclesu na orbit\'ec nebo a z\'e1rove\'f2, jak nazna\'e8uje dal\'9a\'ed \'e8\'e1st textu, vytv\'e1\'f8ely z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 chr\'e1nilo samotnou pyramidu.\par
Hymnus, kter\'fd snad stvo\'f8ila dcera Sargona z Akkadu ve t\'f8et\'edm tis\'edcilet\'ed p\'f8ed Kristem, p\'f8in\'e1\'9a\'ed podobnou informaci, i kdy\'9e hlavn\'edm hrdinou je b\'f9h Ningizzida:\par
\par
Trval\'e9 m\'edsto, sv\'ectle zbarven\'e1 hora *)\par
Je\'9e m\'e1 dovedn\'ec polo\'9een\'e9 z\'e1klady\par
Jej\'ed temn\'e1 skryt\'e1 komora, vzbuzuje posv\'e1tnou hr\'f9zu,\par
Rozkl\'e1d\'e1 se ve sledovan\'e9m poli\par
D\'ecsiv\'e1, jej\'ed zp\'f9soby nikdo nezm\'ec\'f8\'ed\'85\par
Tv\'f9j vnit\'f8ek zn\'e1 m\'edsta, kde Utu vzl\'e9t\'e1\par
\par
Utu bylo slune\'e8n\'ed bo\'9estvo. Jeho symbol tvo\'f8il ok\'f8\'eddlen\'fd kotou\'e8. Stejn\'fd se nach\'e1zel i na vrcholov\'fdch kamenech pyramid.\par
\par
*) P\'f8ipome\'f2me si, \'9ee pyramida byla pokryta b\'edl\'fdm v\'e1pencem.\par
\par
Jin\'fd epos popisuje v\'fdpravu boha-v\'e1le\'e8n\'edka Ninurty, kter\'fd m\'ecl za \'fakol zni\'e8it p\'f9vodn\'ed vybaven\'ed Velk\'e9 pyramidy.\par
\'84Nyn\'ed se (Ninurta) ocitl v nejtajn\'ecj\'9a\'ed, posv\'e1tn\'e9 komo\'f8e, kam byl vstup zak\'e1z\'e1n, odkud se \'82rozprost\'edrala\lquote \'f8\'edd\'edc\'ed s\'ed\'9d (radar), kter\'e1 p\'f8ehl\'ed\'9eela nebe i zemi. Jemn\'fd mechanismus byl ulo\'9een ve schr\'e1nce vyhlouben\'e9 v kameni, byl um\'edst\'ecn p\'f8esn\'ec v severoji\'9en\'ed ose pyramidy a reagoval na vibrace zvonivou rezonanc\'ed. Srdcem \'f8\'eddic\'ed jednotky byl k\'e1men GUG, ur\'e8uj\'edc\'ed sm\'ecr; jeho emise, zes\'edlen\'e9 p\'ecti dut\'fdmi kom\'f9rkami, zkonstruovan\'fdmi nad komorou, vyza\'f8ovaly ven a vzh\'f9ru \'9aikm\'fdmi kan\'e1lky, \'fast\'edc\'edmi na severn\'ed a ji\'9en\'ed st\'ecn\'ec pyramidy. Ninurta na\'f8\'eddil, aby byl k\'e1men zni\'e8en. Tak byl onoho dne k\'e1men GUG na rozkaz Ninurty vyjmut ze sv\'e9 schr\'e1nky a rozdrcen.\ldblquote\par
(Z\'e1jemce o Sitchinovou teorii odkazuji na jeho kni\'9en\'ed s\'e9rii Kroniky Zem\'ec, kterou vyd\'e1v\'e1 nakladatelstv\'ed Dobra.)\par
Sitchin tedy tvrd\'ed, \'9ee ve Velk\'e9 pyramid\'ec bylo ukryto naviga\'e8n\'ed za\'f8\'edzen\'ed pro kosmick\'e9 lety mimozemsk\'e9 civilizace, kter\'e9 pozd\'ecji samotn\'ed bohov\'e9 zni\'e8ili. Obsah uveden\'fdch mezopotamsk\'fdch m\'fdt\'f9 tomu zd\'e1nliv\'ec jasn\'ec nasv\'ecd\'e8uje. V nejposv\'e1tn\'ecj\'9a\'ed, takzvan\'e9 kr\'e1lov\'ec komo\'f8e, se skute\'e8n\'ec nal\'e9z\'e1 schr\'e1nka vyhlouben\'e1 v kameni \endash sarkof\'e1g, kter\'fd le\'9e\'ed na severoji\'9en\'ed ose. O vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed odleh\'e8ovac\'edch komor ke zv\'fd\'9aen\'ed z\'e1\'f8en\'ed vys\'edlan\'e9ho kamenem GUG lze ale s \'fasp\'ecchem pochybovat. Tuto roli sp\'ed\'9ae zastala samotn\'e1 forma Chufevovy pyramidy, v n\'ed\'9e se vyskytuje energie v souvislosti s p\'f8esn\'fdm severoji\'9en\'edm nasm\'ecrov\'e1n\'edm a magnetick\'fdm polem Zem\'ec a tato energie se soust\'f8e\'efuje ve v\'fd\'9ai kr\'e1lovy hrobky.\par
Nositel Nobelovy ceny, profesor Luis Alvarez z Kalifornsk\'e9 univerzity, prov\'e1d\'ecl v Gize zaj\'edmav\'fd pokus. Do poh\'f8ebn\'ed komory Chafreovy, tedy v druh\'e9 nejv\'ect\'9a\'ed pyramid\'ec, nechal nast\'echovat 30 tun speci\'e1ln\'edho za\'f8\'edzen\'ed. Mimo jin\'e9 i detektory z\'e1\'f8en\'ed, jimi\'9e lze m\'ec\'f8it dopad kosmick\'fdch paprsk\'f9. Kosmick\'e9 z\'e1\'f8en\'ed je toti\'9e tak siln\'e9, \'9ee pronikne i \'e8ty\'f8mi miliony tun kamene, kter\'fd v\'9aak mionov\'e9 \'e8\'e1stice brzd\'ed siln\'ecji ne\'9e vzduch. P\'f8i experimentu v poh\'f8ebn\'ed komo\'f8e m\'ecl pravideln\'fd dopad mion\'f9 p\'f8i st\'e1le se m\'ecn\'edc\'edm m\'ecrn\'e9m poli dok\'e1zat, \'9ee v kamenn\'e9 mase nen\'ed \'9e\'e1dn\'e1 dal\'9a\'ed komora. Pokud by se v n\'eckter\'e9m m\'ecrn\'e9m poli projevil siln\'ecj\'9a\'ed dopad, dokazovalo by to existenci dut\'e9ho prostoru. V\'fdsledek byl \'9aokuj\'edc\'ed. P\'f8\'edstroje vyv\'e1d\'ecly jako pominut\'e9. Dopad z\'e1\'f8en\'ed z kosmu byl i pod krytem milion\'f9 tun kamen\'ed daleko siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e na otev\'f8en\'e9m prostranstv\'ed. Pyramida p\'f9sobila jako ant\'e9na a obrovsk\'fd zesilova\'e8. Profesor Alvarez p\'f8ipustil, \'9ee si to nedovede vysv\'ectlit, a pokus ukon\'e8il.\par
Jestli\'9ee pyramida p\'f9sobila jako ant\'e9na a obrovsk\'fd zesilova\'e8, m\'f9\'9eeme p\'f8ipustit, \'9ee pr\'e1v\'ec proto byla vybudov\'e1na. H\'e1\'e8ek je v tom, pro\'e8 byla postavena tak obrovsk\'e1. Stejn\'e1 energie vznik\'e1 i v mnohem men\'9a\'edch pyramid\'e1ch (pokud zachovaj\'ed tvar a nasm\'ecrov\'e1n\'ed podle sv\'ectov\'fdch stran), a nebylo tedy nutn\'e9 vynakl\'e1dat tolik n\'e1mahy. A jsou zde je\'9at\'ec dal\'9a\'ed ale.\par
Je mo\'9en\'e9, aby civilizace, kter\'e1 dok\'e1zala p\'f8ekon\'e1vat zna\'e8n\'e9 vesm\'edrn\'e9 vzd\'e1lenosti, pot\'f8ebovala ke komunikaci horu kamen\'ed? Lid\'e9 p\'f8ece vys\'edlaj\'ed sign\'e1ly do kosmu a naslouchaj\'ed \'f8e\'e8i hv\'eczd s pomoc\'ed daleko subtiln\'ecj\'9a\'edch za\'f8\'edzen\'ed. Raketopl\'e1ny p\'f8ist\'e1vaj\'ed spolehliv\'ec na ur\'e8en\'e9m m\'edst\'ec, ani\'9e by se musely orientovat podle gigantick\'fdch staveb v krajin\'ec.\par
Navzdory obrovsk\'fdm rozm\'ecr\'f9m pyramidy jsou doposud objeven\'e9 vnit\'f8n\'ed prostory p\'f8\'edli\'9a mal\'e9 a nehostinn\'e9. Nach\'e1zej\'ed se zde pouze t\'f8i m\'edstnosti: doln\'ed, vytesan\'e1 ve sk\'e1le asi 30 metr\'f9 pod z\'e1kladnou, kr\'e1lovnina komora a kr\'e1lova komora. (N\'e1zvy uv\'e1d\'edme tak, jak jsou zaveden\'e9, i kdy\'9e neodpov\'eddaj\'ed skute\'e8n\'e9mu ur\'e8en\'ed m\'edstnost\'ed) Jejich celkov\'e1 plocha dosahuje asi 193 m2. Velkolep\'fd \'84t\'f8\'edpokojov\'fd byt\ldblquote , \'f8eknete si \endash a\'9e na to, \'9ee spodn\'ed a horn\'ed \'84pokoj\ldblquote d\'ecl\'ed v\'fd\'9akov\'fd rozd\'edl 70 metr\'f9, co\'9e p\'f8edstavuje asi 26 pater panelov\'e9ho domu, k jejich\'9e p\'f8ekon\'e1n\'ed mus\'edte absolvovat cestu stovkami metr\'f9 chodeb v dusn\'e9m, ned\'fdchateln\'e9m ovzdu\'9a\'ed. (I p\'f8i kr\'e1tkodob\'e9 n\'e1v\'9at\'ecv\'ec zde \'e8lov\'eck vyd\'fdch\'e1 a vypot\'ed na 20 gram\'f9 vody. Proto p\'f8i hojn\'ecj\'9a\'edm poctu turist\'f9 vlhkost v prostor\'e1ch pyramidy stoup\'e1 a\'9e na 90 procent.) Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, \'9ee i by zde \'9eiv\'e9 bytosti dr\'9eely slu\'9ebu u instalovan\'fdch p\'f8\'edstroj\'f9. (To je tak\'e9 d\'f9vod k odm\'edtnut\'ed teorie Ludv\'edka Sou\'e8ka, kter\'fd pyramidu pova\'9eoval za dokonal\'fd \'fakryt v p\'f8\'edpad\'ec v\'e1lky.)\par
Slou\'9eila tedy pyramida jako nedobytn\'fd a v podstat\'ec nezni\'e8iteln\'fd radiomaj\'e1k bez obsluhy? Vyu\'9e\'edval ji n\'eckdo, kdo si p\'f8\'e1l, aby i po dlouh\'e9m \'e8ase na\'9ael v\'9ae neporu\'9aen\'e9 a na sv\'e9m m\'edst\'ec?\par
\par
\'84D\'f9m, jeho\'9e hlasit\'e9 vol\'e1n\'ed zve ty, kte\'f8\'ed pozoruj\'ed z ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1hy, dol\'f9 k odpo\'e8inut\'ed\par
D\'f9m, podle n\'ecj\'9e pozn\'e1 cestu vzne\'9aen\'fd \'8aem, hora, podle n\'ed\'9e vzl\'e9t\'e1 Utu na nebesa,\ldblquote\par
\par
p\'f8ekl\'e1d\'e1 Sitchin dal\'9a\'ed m\'fdtus. Na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze kolem na\'9a\'ed planety musel b\'fdt tedy p\'eckn\'fd frmol, kdy\'9e bylo zapot\'f8eb\'ed pozemsk\'e9 stanice, kter\'e1 korigovala jednotliv\'e9 lety a p\'f8ist\'e1n\'ed. Jestli\'9ee doch\'e1zelo k hotov\'e9 invazi z vesm\'edru, nem\'ecli bychom po n\'ed nach\'e1zet hmatateln\'ecj\'9a\'ed stopy? Na jazyk se z\'e1rove\'f2 tla\'e8\'ed dal\'9a\'ed ot\'e1zky. Jak Anunakov\'e9 p\'f8ist\'e1vali do doby, ne\'9e pyramida st\'e1la? Pro\'e8 jej\'ed za\'f8\'edzen\'ed sami zni\'e8ili? U\'9e ho nepot\'f8ebovali a dok\'e1zali se orientovat i bez hory, \'84podle n\'ed\'9e Utu vzl\'e9t\'e1 na nebesa\ldblquote , nebo pyramida jako naviga\'e8n\'ed stanice nikdy neslou\'9eila?\par
Sitchin je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee Anunakov\'e9 postavili v\'9aechny t\'f8i pyramidy v Gize. Pro\'e8 tak vysok\'fd po\'e8et? Naviga\'e8n\'ed za\'f8\'edzen\'ed bylo p\'f8ece ulo\'9eeno jen v jedn\'e9 z nich. Z jak\'e9ho d\'f9vodu jsou tyto stavby tak p\'f8\'edsn\'ec orientov\'e1ny nejen podle sv\'ectov\'fdch stran, ale i k sob\'ec navz\'e1jem?\par
Hrdinou jednoho ze Sitchinem zm\'edn\'ecn\'e9ho hymnu je Ningizzida. Tento b\'f9h starov\'eck\'e9 Mezopot\'e1mie mimo jin\'e9 povinnosti st\'f8e\'9eil br\'e1nu do nejvy\'9a\'9a\'edho nebe Anu. Je ov\'9aem ot\'e1zkou, zda t\'edm byl m\'edn\'ecn p\'f8\'edmo fyzick\'fd vzestup na nebesa \endash tedy let do kosmu, nebo n\'ecjak\'e9 tajn\'e9 v\'ecdomosti, ur\'e8en\'e9 jen zasv\'eccen\'fdm. Jeho jm\'e9no se toti\'9e d\'e1 p\'f8elo\'9eit jako P\'e1n dobr\'e9ho stromu. Vyvol\'e1v\'e1 to asociaci s biblick\'fdm textem o stromu pozn\'e1n\'ed, kdy\'9e had v r\'e1ji \'f8\'edk\'e1 \'9een\'ec: \'84B\'f9h v\'ed, \'9ee v den, kdy z n\'echo poj\'edte, otev\'f8ou se v\'e1m o\'e8i a budete jako B\'f9h zn\'e1t dobr\'e9 i zl\'e9.\ldblquote \'8eena vid\'ecla, \'9ee je to strom s plody dobr\'fdmi k j\'eddlu, l\'e1kav\'fd pro o\'e8i, strom slibuj\'edc\'ed v\'9aev\'ecdoucnost.\par
\'c8teme dob\'f8e? Po\'9eit\'ed plod\'f9 ze stromu dobra a zla p\'f8in\'e1\'9aelo v\'9aev\'ecdoucnost. Ningizzida byl p\'e1nem dobr\'e9ho stromu. St\'f8e\'9eil tedy tajn\'e9 znalosti, kter\'e9 by lidem umo\'9enily b\'fdt jako bohov\'e9? Pokud ano, schr\'e1na s utajovan\'fdmi poznatky se mohla nach\'e1zet jen a jen v m\'edst\'ec, kter\'e9 mu pat\'f8ilo \endash ve Velk\'e9 pyramid\'ec. Ningizzida je nav\'edc toto\'9en\'fd s egyptsk\'fdm Thowtem, str\'e1\'9ecem tajn\'fdch pl\'e1n\'f9 Velk\'e9 pyramidy. Se\'e8teme-li tyto indicie dohromady, v\'fdsledek je jednozna\'e8n\'fd: kdesi uvnit\'f8 kamenn\'e9ho bludi\'9at\'ec jsou ukryty nezn\'e1m\'e9 prostory.\par
ARCHITEKTI HLEDAJ\'cd ANOM\'c1LIE\par
\par
Fascinuj\'edc\'ed zpr\'e1vy o dosud neobjeven\'fdch m\'edstnostech v hlubin\'e1ch Velk\'e9 pyramidy koluj\'ed od d\'e1vnov\'ecku.\par
Hunefersk\'fd papyrus zde umis\'9duje komnatu z\'e1pis\'f9, kam samotn\'ed bohov\'e9 ukl\'e1dali d\'f9le\'9eit\'e9 dokumenty.\par
Podle arabsk\'e9ho historika jm\'e9nem al-Mas\rquote\'fad\'ed dv\'ec nejv\'ect\'9a\'ed pyramidy postavil egyptsk\'fd kr\'e1l Surid, aby zachr\'e1nil tehdej\'9a\'ed v\'ecdomosti lidstva p\'f8ed potopou sv\'ecta. \'84Dovnit\'f8 um\'edstil sv\'e9 poklady a jin\'e9 cenn\'e9 v\'ecci spolu s t\'ecly sv\'fdch p\'f8edch\'f9dc\'f9. Na\'f8\'eddil tak\'e9 kn\'ec\'9e\'edm, aby tam sou\'e8asn\'ec ulo\'9eili psan\'e9 z\'e1znamy o sv\'e9 moudrosti a vymo\'9eenostech v\'ecd a um\'ecn\'ed. Pot\'e9 dal vybudovat podzemn\'ed kan\'e1ly a\'9e k vod\'e1m Nilu. V\'9aechny komory zaplnil talismany, idoly a jin\'fdmi kouzeln\'fdmi v\'eccmi a z\'e1pisy kn\'ec\'9e\'ed, obsahuj\'edc\'edmi v\'9aechny druhy v\'ecdomost\'ed, jm\'e9na a vlastnosti l\'e9\'e8iv\'fdch rostlin, poznatky po\'e8t\'e1\'f8sk\'e9 a m\'ec\'f8i\'e8sk\'e9 v\'ecdy, aby z\'f9staly zachov\'e1ny k prosp\'ecchu t\'ecch, kte\'f8\'ed jim budou rozum\'ect.\ldblquote\par
Mimo jin\'e9 se ve skryt\'fdch komor\'e1ch m\'ecly nach\'e1zet zbran\'ec z nerezav\'ecj\'edc\'edho \'9eeleza, nerozbitn\'e9 sklo, kter\'e9 se dalo oh\'fdbat, a dal\'9a\'ed z\'e1zraky.\par
A\'9d m\'eclo b\'fdt v tajn\'e9 komo\'f8e cokoli, spisovatel Paul Brunton se asi nem\'fdl\'ed, kdy\'9e nam\'edt\'e1: \'84Je stejn\'ec nemysliteln\'e9, \'9ee by byly v \'fakrytech pyramidy ulo\'9eeny potaj\'ed obrovsk\'e9 poklady zlata a klenot\'f9, proto\'9ee ohromn\'e9 v\'fdlohy, spojen\'e9 s jej\'edm vybudov\'e1n\'edm, by musily st\'e1t podobn\'e9 jm\'ecn\'ed, jak\'e9 m\'ecla pyramida chr\'e1nit.\ldblquote\par
Brunton z\'e1rove\'f2 tvrd\'ed, \'9ee p\'f8i sv\'e9m celono\'e8n\'edm rozj\'edm\'e1n\'ed v kr\'e1lov\'ec komo\'f8e se mu dostalo vnuknut\'ed o existenci dal\'9a\'ed, dosud neobjeven\'e9 komnaty, v n\'ed\'9e jsou ukryty dokumenty o minulosti lidstva. Se sv\'fdm n\'e1zorem nen\'ed s\'e1m. Tak\'e9 \'84sp\'edc\'ed prorok\ldblquote Edward Cayce hovo\'f8il o \'84s\'edni z\'e1znam\'f9\ldblquote a p\'f8edv\'eddal jej\'ed objeven\'ed koncem druh\'e9ho tis\'edcilet\'ed. N\'ecmeck\'fd v\'ecdec Siegfried Wachsmann je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee komora prastar\'fdch v\'ecdomost\'ed existuje. \'dadajn\'ec se nach\'e1z\'ed ve v\'fd\'9ace 80 a\'9e 100 metr\'f9 a obsahuje z\'e1pisky o astronomii, matematice, fyzice a tak\'e9 d\'f9kazy o skute\'e8n\'e9m p\'f9vodu a vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed pyramid.\par
Podez\'f8en\'ed, \'9ee Velk\'e1 pyramida m\'e1 je\'9at\'ec dal\'9a\'ed m\'edstnosti, zes\'edlilo pot\'e9, co si v osmdes\'e1t\'fdch letech francouz\'9at\'ed amat\'e9r\'9at\'ed archeologov\'e9 Giles Dormion a Jean-Patrice Goidin pov\'9aimli ur\'e8it\'fdch anom\'e1li\'ed v jej\'ed architektu\'f8e. Ve studii, kterou zve\'f8ejnil pa\'f8\'ed\'9esk\'fd Monde, upozor\'f2uj\'ed nejprve na obrovsk\'e9 kamenn\'e9 p\'f8eklady, kter\'e9 chr\'e1n\'ed pom\'ecrn\'ec mal\'fd vchod do pyramidy.\par
\'84Gigantick\'fd celek, dosahuj\'edc\'ed v\'fd\'9aky t\'e9m\'ec\'f8 sedmi metr\'f9, m\'e1 chr\'e1nit my\'9a\'ed d\'edru! Le\'9e\'ed na n\'ed t\'f8i desky. Ka\'9ed\'e1 o hmotnosti dvaceti tun, ani\'9e by bylo mo\'9en\'e9 vysv\'ectlit jejich \'fa\'e8el. A co je zvl\'e1\'9a\'9d zaj\'edmav\'e9 \endash posledn\'ed spo\'e8\'edv\'e1 na v\'e1penci z Turahu, co\'9e byl materi\'e1l vesm\'ecs pou\'9e\'edvan\'fd k oblo\'9een\'ed vnit\'f8n\'edch chodeb pyramidy. Pro\'e8? Ve v\'9aech stavb\'e1ch slou\'9e\'ed klenba k p\'f8eklenut\'ed pr\'e1zdn\'e9ho prostoru. Nebyl tu tedy snad je\'9at\'ec jin\'fd obdivuhodn\'ec kryt\'fd vchod krom\'ec toho, kter\'fd je te\'ef viditeln\'ecj\'9a\'ed snad pr\'e1v\'ec proto, aby upoutal pozornost toho, kdo by cht\'ecl do pyramidy vstoupit?\ldblquote\par
Oba vystudovan\'e9 architekty fascinovala zejm\'e9na nejtajemn\'ecj\'9a\'ed sou\'e8\'e1st vnit\'f8n\'edch prostor \endash Velk\'e1 galerie. Tato \'fa\'9easn\'e1 vstupn\'ed s\'ed\'f2 vede k fara\'f3nov\'ec komo\'f8e a ji\'9e prvn\'ed pohled do jej\'edho nitra \'e8lov\'ecku spolehliv\'ec vyraz\'ed dech.\par
Velk\'e1 galerie m\'e1 imponuj\'edc\'ed rozm\'ecry. Je dlouh\'e1 46,61 metru a vysok\'e1 8,53 metru. Dno m\'e1 \'9a\'ed\'f8ku 1,05 metru (p\'f9vodn\'ec bylo zcela hladk\'e9, dnes ch\'f9zi po n\'e9m usnad\'f2uj\'ed kovov\'e9 \'84sch\'f9dky\ldblquote \endash pozn. aut.) a je z obou stran lemovan\'e9 rampami vysok\'fdmi okolo 60 centimetr\'f9 a \'9airok\'fdmi p\'f9l metru. Na ka\'9ed\'e9 stran\'ec, v m\'edst\'ec, kde se rampa dot\'fdk\'e1 st\'ecny, je vydlab\'e1no postupn\'ec 27 otvor\'f9 o pr\'f9m\'ecru 15 kr\'e1t 53 centimetr\'f9. St\'ecny se vzp\'ednaj\'ed stup\'f2ovit\'ec vzh\'f9ru. Jsou oblo\'9eeny dokonale opracovan\'fdmi vrstvami v\'e1pencov\'fdch desek, kter\'e9 se p\'f8ekr\'fdvaj\'ed tak, \'9ee se v\'9edy ka\'9ed\'e1 n\'e1sleduj\'edc\'ed deska zved\'e1 o osm centimetr\'f9. \'c8\'edm bl\'ed\'9ee stropu, t\'edm v\'edce se ob\'ec st\'ecny p\'f8ibli\'9euj\'ed, a\'9e je nakonec d\'ecl\'ed pouh\'fdch 1,04 metru, co\'9e t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 \'9a\'ed\'f8ce dna. K \'e8emu tento velkolep\'fd tunel slou\'9eil, se nikdy nepoda\'f8ilo odhalit. Pro\'e8 m\'e1 tak \'fa\'9easn\'e9 rozm\'ecry, kdy\'9e n\'e1sleduj\'edc\'ed chodbi\'e8ka do p\'f8eds\'edn\'ec kr\'e1lovy komory je velmi n\'edzk\'e1? Doposud nikomu se nepoda\'f8ilo objasnit, k \'e8emu Velk\'e1 galerie slou\'9eila.\par
Teorie, \'9ee po jej\'edch ramp\'e1ch byl ta\'9een sarkof\'e1g, neobstoj\'ed. Kamenn\'e1 schr\'e1nka, kter\'e1 se nyn\'ed nach\'e1z\'ed v kr\'e1lov\'ec komo\'f8e, je toti\'9e o t\'f8i centimetry \'9air\'9a\'ed ne\'9e jej\'ed vchod. Sarkof\'e1g tedy musel b\'fdt ulo\'9een dovnit\'f8 ji\'9e v dob\'ec v\'fdstavby komory.\par
Filozof Proklos vyslovil p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ne\'9e Velkou galerii definitivn\'ec zakryl strop, starov\'ecc\'ed astronomov\'e9 z n\'ed pozorovali kulminaci hv\'eczd.\par
Jin\'e1 hypot\'e9za p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee zde byl sklad velk\'fdch granitov\'fdch kamen\'f9, kter\'e9 posl\'e9ze uzav\'f8ely vchod. Pro\'e8 ale bylo pouh\'e9 skladi\'9at\'ec vybudov\'e1no tak velkolep\'ec a slo\'9eit\'ec obkl\'e1d\'e1no, kdy\'9e sta\'e8ila jen hrub\'e1 \'faprava prostoru?\par
Dormiona a Goidina nejprve zaujaly zvl\'e1\'9atn\'ed dutiny, kter\'e9 jsou vyhloubeny v bo\'e8n\'edch sedlech pr\'f9chodu z Velk\'e9 galerie do fara\'f3novy komory. K jak\'e9mu \'fa\'e8elu byly ur\'e8eny? Pro\'e8 tam jsou?\par
Velk\'e9 pyramid\'ec bylo v\'ecnov\'e1no tolik p\'e9\'e8e, \'9ee je zcela nemysliteln\'e9, aby byly n\'ecjak\'e9 prvky n\'e1hodn\'e9. V\'9ae je pe\'e8liv\'ec propo\'e8\'edt\'e1no a zm\'ec\'f8eno. Geometrick\'e1 d\'f9myslnost a milimetrov\'e1 p\'f8esnost \'e8in\'ed z t\'e9to stavby technick\'e9 d\'edlo bez vad \endash a p\'f8ece jsou v n\'ed nepochopiteln\'e9 stavebn\'ed \'fapravy.\par
Dormion a Goidin za\'e8ali postupn\'ec vyhled\'e1vat tyto anom\'e1lie a pokou\'9aeli se odhalit jejich v\'fdznam.\par
\'84Dal\'9a\'ed zvl\'e1\'9atnost\'ed jsou m\'f8\'ed\'9ee, um\'edst\'ecn\'e9 na kraji Velk\'e9 galerie. Jejich posl\'e1n\'edm bylo chr\'e1nit fara\'f3novu poh\'f8ebn\'ed komoru. T\'f8i \'9eulov\'e9 m\'f8\'ed\'9ee m\'ecly slou\'9eit jako visac\'ed z\'e1mek k t\'e9to nedobytn\'e9 pokladn\'ec, ale v\'ect\'9aina archeolog\'f9 je pova\'9euje za m\'e1lo \'fa\'e8inn\'e9, nebo\'9d v\'fd\'9aka stropu dovoluje proniknout pod m\'f8\'ed\'9eemi bez velk\'fdch pot\'ed\'9e\'ed. Jak\'e9 podivn\'e9 d\'f9vody vedly architekta, aby vybudoval ochrann\'fd syst\'e9m, jeho\'9e prostupnost je z\'f8ejm\'e1? A jak\'fd je d\'f9vod existence dvoj\'edho posuvn\'e9ho p\'f8ekladu v t\'e9\'9ee m\'edstnosti?\par
Op\'ect v\'9ae napov\'edd\'e1, \'9ee jde o obrovsk\'fd bluf. Jako by zlod\'ecji byli p\'f8\'edmo vyzv\'e1ni, aby si otev\'f8eli zd\'e1nliv\'ec snadnou cestu k hrob\'f9m. Nebylo to snad proto, aby z\'f9stalo utajeno n\'ecco zcela jin\'e9ho? Nesleduje snad t\'fd\'9e z\'e1m\'ecr architektonick\'e1 kuri\'f3znost fara\'f3novy komory?\par
Jak ji\'9e v\'edme, nad jej\'edm stropem je celkem p\'ect odleh\'e8ovac\'edch komor. Celkem je tvo\'f8\'ed 2 500 tun kamene, dopraven\'e9ho z lomu vzd\'e1len\'e9ho stovky kilometr\'f9. Tak jako kr\'e1lovnina komora, je i tento celek p\'f8ikryt sedlovou st\'f8echou z v\'e1pencov\'fdch kamen\'f9 hranolovit\'e9ho tvaru. Pro\'e8 je ale st\'f8echa um\'edst\'ecna tak vysoko a pro\'e8 je odleh\'e8ovac\'edch kom\'f9rek tolik? Nebyl v tom z\'e1m\'ecrn\'fd \'famysl pou\'9e\'edt tohoto um\'ecl\'e9ho p\'f8ev\'fd\'9aen\'ed klenby tak, aby chr\'e1nilo nejen kr\'e1lovu komoru, ale aby z\'e1rove\'f2 vznikla na obou jej\'edch stran\'e1ch stejn\'ec dob\'f8e chr\'e1n\'ecn\'e1 z\'f3na a do n\'ed mohla b\'fdt um\'edst\'ecna dutina, kter\'e1 je nanejv\'fd\'9a tajn\'e1?\ldblquote\par
TADY N\'ccCO NEHRAJE\par
\par
Ze severn\'ed a ji\'9en\'ed st\'ecny kr\'e1lovy komory vych\'e1zej\'ed \'e8tvercovit\'e9 \'9aachty o stran\'ec pouh\'fdch 20 centimetr\'f9, kter\'e9 prokazateln\'ec nebyly vyra\'9eeny a\'9e do hotov\'e9ho kamenn\'e9ho masivu, ale vznikaly ji\'9e p\'f8i samotn\'e9 stavb\'ec. Po kr\'e1tk\'e9 vodorovn\'e9 dr\'e1ze za\'e8\'ednaj\'ed stoupat vzh\'f9ru a \'fast\'ed vysoko na povrchu pyramidy.\par
K \'e8emu byly \'9aachty ur\'e8eny, nen\'ed zn\'e1mo. Slou\'9eily jako ventilace? Ale komu? Zem\'f8el\'ed, jak zn\'e1mo, d\'fdchat nepot\'f8ebuj\'ed. Z\'edskali jsme tedy dal\'9a\'ed d\'f9kaz, \'9ee v komo\'f8e nikdy nem\'ecla b\'fdt ulo\'9eena fara\'f3nova mumie?\par
Zn\'e1m\'ed auto\'f8i Gilbert a Bauval upozor\'f2uj\'ed, \'9ee ji\'9en\'ed \'9aachta okolo roku 2450 p\'f8.n.l. m\'ed\'f8ila k Orionu a severn\'ed k Alfa draconis, a domn\'edvaj\'ed se, \'9ee tak odhalili st\'e1\'f8\'ed Velk\'e9 pyramidy.\par
Podle dal\'9a\'ed hypot\'e9zy m\'ecla pr\'e1v\'ec touto cestou odlet\'ect du\'9ae fara\'f3na. Sm\'ecrem k jihu, aby se mohla spojit s bohem Re, a do r\'e1je na severn\'ed stran\'ec, aby na\'9ala sv\'e9 p\'f8edky mezi hv\'eczdami.\par
Je ov\'9aem velmi podivn\'e9, \'9ee \'fast\'ed obou \'9aachet nebyla p\'f8i sv\'e9m objeven\'ed pr\'e1zdn\'e1, ale vypln\'ecn\'e1 voln\'fdm kamen\'edm o velikosti asi 13 centimetr\'f9. Plukovn\'edk Vyse ho musel nechat odstranit, aby mohl nahl\'e9dnout dovnit\'f8.\par
Kdo a pro\'e8 oba otvory v kr\'e1lov\'ec komo\'f8e tak primitivn\'ec uzav\'f8el?\par
Nab\'edz\'ed se jen n\'eckolik odpov\'ecd\'ed:\par
\par
1. \'8aachty ventilovaly komoru, dokud do n\'ed nebyl ulo\'9een fara\'f3n, a pak je zasypali jeho poddan\'ed. Pro\'e8 to ale ud\'eclali tak lajd\'e1cky a ne na m\'edru vy\'f8\'edznutou \'9eulovou deskou, kter\'e1 by spl\'fdvala s dokonal\'fdm oblo\'9een\'edm komory?\par
Pokud p\'f8ijmeme tuto verzi, z\'e1rove\'f2 mus\'edme odm\'edtnout \'famyslnou astronomickou orientaci tunel\'f9 a p\'f8ipustit, \'9ee nem\'ecly nic spole\'e8n\'e9ho s odchodem fara\'f3novy du\'9ae, kter\'e1 by tak nav\'9edy z\'f9stala uv\'eczn\'ecna v pyramid\'ec.\par
2. Kdy\'9e bylo v dob\'ec nadvl\'e1dy Arab\'f9 strh\'e1v\'e1no oblo\'9een\'ed pyramidy, ulomen\'e9 kousky napadaly shora do \'9aachet a ucpaly je.\par
Jednotliv\'e9 kameny m\'ecly t\'e9m\'ec\'f8 stejnou velikost, co\'9e neodpov\'edd\'e1 n\'e1hodn\'e9mu od\'9at\'ecpku. Nav\'edc tunely neklesaj\'ed rovnou do komory, ale do vodorovn\'e9 dr\'e1hy se lom\'ed ji\'9e p\'f8ed n\'ed. K ucp\'e1n\'ed by do\'9alo pr\'e1v\'ec v tomto ohybu, d\'e1l by se kameny nedostaly.\par
3. Kamen\'ed do \'9aachet nacpali lupi\'e8i nebo jin\'ed pozd\'ecj\'9a\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci komory.\par
Pro\'e8 by se vylupova\'e8i hrob\'f9 p\'f8ipravovali o ji\'9e tak akutn\'ed nedostatek vzduchu a zdr\'9eovali se pro n\'ec naprosto bezcenn\'fdmi d\'edrami ve zdi?\par
Ten, kdo oba tunely uzav\'f8el, na to byl dob\'f8e p\'f8ipraven a kameny p\'f8inesl s sebou. (Je to stejn\'ec nepochopiteln\'e9 jako skute\'e8nost, \'9ee sarkof\'e1g v sousedn\'ed Chafreov\'ec pyramid\'ec byl zcela vypln\'ecn\'fd p\'edskem, kter\'fd se nikde jinde uvnit\'f8 nenal\'e9zal.)\par
Paul Brunton m\'ednil, \'9ee tato v\'fdpl\'f2 m\'ecla zakr\'fdt existenci vnit\'f8n\'edch prostor. Jeho n\'e1zor z t\'f8ic\'e1t\'fdch let minul\'e9ho stolet\'ed se nepotvrdil. O v\'edce ne\'9e \'9aedes\'e1t let pozd\'ecji se ale v p\'e1tr\'e1n\'ed po tajn\'fdch komor\'e1ch objevila nov\'e1 hork\'e1 stopa.\par
OTEV\'cdRAJ\'cdC\'cd CESTU\par
\par
Upuauat \endash tak je v angli\'e8tin\'ec naz\'fdv\'e1n egyptsk\'fd b\'f9h Vepvovet, co\'9e v p\'f8ekladu znamen\'e1 Otev\'edraj\'edc\'ed cestu. Pr\'e1v\'ec toto symbolick\'e9 jm\'e9no dostal miniaturn\'ed poj\'edzdn\'fd robot, kter\'fd sestrojil n\'ecmeck\'fd amat\'e9rsk\'fd archeolog Rudolf Gantenbrink.\par
Robot nejprve \'fasp\'ec\'9an\'ec projel ji\'9en\'ed \'9aachtou kr\'e1lovy komory a zjistil, \'9ee stoup\'e1 pod \'fahlem rovn\'fdch 45 stup\'f2\'f9. Dostal se a\'9e k \'84v\'fdjezdu\ldblquote z pyramidy a svou videokamerou zprost\'f8edkoval \'fachvatn\'fd pohled na ji\'9en\'ed nalezi\'9at\'ec v Gize.\par
V kv\'ectnu roku 1993 byla v po\'f8ad\'ed ji\'9e druh\'e1, vylep\'9aen\'e1 verze tohoto unik\'e1tn\'edho stroje nasazena do pr\'f9zkumu stejn\'ec \'fazk\'fdch \'9aachet v n\'ed\'9ee um\'edst\'ecn\'e9 kr\'e1lovnin\'ec komo\'f8e.\par
Zdej\'9a\'ed ji\'9en\'ed \'9aachta nebyla tak p\'f8\'edkr\'e1 jako v kr\'e1lov\'ec komo\'f8e. Stoupala pod \'fahlem 39 a p\'f9l stupn\'ec. Kdy\'9e se robot zvolna dr\'e1pal vzh\'f9ru po jej\'ed hladk\'e9 kamenn\'e9 podlaze, narazil po 65 metrech na p\'f8ek\'e1\'9eku. Dal\'9a\'ed cestu uzav\'edraly miniaturn\'ed dve\'f8e ve tvaru kamenn\'e9 desky. P\'f8esn\'ec takov\'e9 pou\'9e\'edvali Egyp\'9dan\'e9 k uzav\'edr\'e1n\'ed poh\'f8ebn\'edch komor. Na dve\'f8\'edch, l\'e9pe \'f8e\'e8eno kolmo postaven\'e9m poklopu, byla p\'f9vodn\'ec p\'f8ipevn\'ecna dv\'ec m\'ecd\'ecn\'e1 madla. Jedno st\'e1le je\'9at\'ec dr\'9eelo v desce, druh\'e9 le\'9eelo odlomen\'e9 na podlaze.\par
Posledn\'ed \'fasek \'9aachty byl oblo\'9een\'fd v\'e1pencem z Turahu \endash o n\'ecm v\'edme, \'9ee byl pova\'9eov\'e1n za posv\'e1tn\'fd a u\'9e\'edvalo se ho jen k obkl\'e1d\'e1n\'edkomor. To slibovalo, \'9ee se za dve\'f8mi skr\'fdv\'e1 dosud neobjeven\'fd prostor. Videokamera odhalila, \'9ee poklop na spodn\'ed stran\'ec nep\'f8il\'e9h\'e1 t\'ecsn\'ec k podlaze a vytv\'e1\'f8\'ed asi p\'f9l centimetru vysokou \'9akv\'edru. Z\'e1rove\'f2 byl ve dve\'f8\'edch vylomen (snad z\'e1m\'ecrn\'e9) malink\'fd troj\'faheln\'edk, kter\'fd odhaloval vyhlouben\'fd kan\'e1lek. Za n\'edm zela temn\'e1 pr\'e1zdnota. Nad dve\'f8mi se do stropu zakusovala mal\'e1, precizn\'ec tvarovan\'e1 prohlube\'f2.\par
Po zve\'f8ejn\'ecn\'ed tohoto objevu se egyptologov\'e9 i amat\'e9r\'9at\'ed badatel\'e9 dostali do varu. V\'9aichni cht\'ecli v\'ecd\'ect, co se asi skr\'fdv\'e1 za tajemn\'fdmi dve\'f8mi s madly. Na odpov\'ec\'ef museli \'e8ekat v\'edce ne\'9e dev\'ect let.\par
PAST NA DU\'8aI\par
\par
V noci z 16. na 17. z\'e1\'f8\'ed 2002 se Velk\'e1 pyramida koupala v z\'e1\'f8i reflektor\'f9. V kr\'e1lovnin\'ec komo\'f8e bylo ru\'9ano. Krom\'ec v\'ecdc\'f9 se zde musel sm\'ecstnat i cel\'fd televizn\'ed \'9at\'e1b. Report\'e9rka magaz\'ednu National Geographic zpov\'eddala \'f8editele egyptsk\'e9 Nejvy\'9a\'9a\'ed rady pro pam\'e1tky dr. Zah\'edho Hav\'e1se a oba spole\'e8n\'ec v p\'f8\'edm\'e9m p\'f8enosu komentovali prov\'e1d\'ecn\'fd experiment. Sv\'ect u televizn\'edch obrazovek napjat\'ec \'e8ekal odhalen\'ed jednoho z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed Egypta.\par
Odborn\'edci z bostonsk\'e9 firmy iRobot vsunuli do ji\'9en\'ed \'9aachty sv\'f9j unik\'e1tn\'ed stroj. Robot Pyramid Rover byl vysok\'fd a \'9airok\'fd pouh\'fdch t\'f8in\'e1ct centimetr\'f9 a 30 centimetr\'f9 dlouh\'fd. Na v\'9aech \'e8ty\'f8ech stran\'e1ch ho lemovaly dopravn\'ed p\'e1sy. Horn\'ed a doln\'ed \'e8\'e1st se mohly i nestejnom\'ecrn\'ec rozev\'edrat. V p\'f8\'edpad\'ec zdol\'e1v\'e1n\'ed obt\'ed\'9en\'e9 p\'f8ek\'e1\'9eky se tak daly vyu\'9e\'edt k pohonu v\'9aechny p\'e1sy najednou.\par
K bohat\'e9 v\'fdbav\'ec robota pat\'f8il ultrazvukov\'fd sn\'edma\'e8, kter\'fd dok\'e1zal zm\'ec\'f8it dou\'9a\'9dku a mo\'9en\'e9 naru\'9aen\'ed v\'e1pencov\'e9ho uz\'e1v\'ecru, m\'ec\'f8i\'e8 vodivosti ke zji\'9at\'ecn\'ed, zda jsou m\'ecd\'ecn\'e1 madla propojen\'e1 s druhou stranou chodby, silom\'ecr k detekc\'ed pohybu blokovac\'edho kamene a nejmen\'9a\'ed radar na sv\'ect\'ec, umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed nahl\'e9dnout skrz dve\'f8e a odhalit, zda se za nimi nach\'e1z\'ed dal\'9a\'ed prostor.\par
Stroj m\'ecl celkem p\'ect kamer a tak\'e9 vrtac\'ed za\'f8\'edzen\'ed. Za minutu p\'f8ekonal vzd\'e1lenost 1,5 metru. Byl postaven na stejn\'e9m principu jako roboti, kter\'e9 pou\'9e\'edvali z\'e1chran\'e1\'f8i p\'f8i hled\'e1n\'ed ob\'ect\'ed z\'e1\'f8ijov\'fdch \'fatok\'f9 na USA. Zat\'edmco Pyramid Rover zvolna stoupal vzh\'f9ru, jeden z p\'f8\'edtomn\'fdch egyptolog\'f9 televizn\'edm div\'e1k\'f9m nazna\'e8il, \'9ee podobn\'e9 dve\'f8e, jak\'e9 bude robot zkoumat, mohly m\'edt magick\'fd v\'fdznam a symbolicky odd\'eclovat pozemsk\'fd sv\'ect od nadp\'f8irozen\'e9 \'f8\'ed\'9ae boh\'f9. Fara\'f3n pr\'fd v\'ec\'f8il, \'9ee jeho nesmrteln\'e1 du\'9ae vystoup\'ed strmou \'9aachtou na oblohu a p\'f8ipoj\'ed se ke sv\'fdm p\'f8edk\'f9m.\par
Tuto hypot\'e9zu lze snad p\'f8ijmout v p\'f8\'edpad\'ec \'9aachet, kter\'e9 vedou z komory, v n\'ed\'9e byl um\'edst\'ecn kr\'e1l\'f9v sarkof\'e1g. Ob\'ec, jak ji\'9e v\'edme, opravdu \'fast\'ed na povrchu pyramidy a sm\'ec\'f8uj\'ed ke hv\'eczd\'e1m. \'8e\'e1dn\'e9 dve\'f8e v nich ov\'9aem nejsou.\par
Takzvan\'e1 kr\'e1lovnina komnata ale nebyla ur\'e8ena k poh\'f8bu fara\'f3na. Pro\'e8 jsou tedy stejn\'e9 \'9aachty i zde a nav\'edc je jedna z nich tak podivn\'ec uzav\'f8ena?\par
Z\'e1hadu se vz\'e1p\'ect\'ed je\'9at\'ec v\'edce zkomplikovala. Kdy\'9e robot kone\'e8n\'ec provrtal deset centimetr\'f9 siln\'fd v\'e1pencov\'fd uz\'e1v\'ecr s m\'ecd\'ecn\'fdmi madly, objevil za nimi jen dal\'9a\'ed tajemn\'e9 dve\'f8e. Kdyby tudy opravdu m\'ecla cestovat du\'9ae fara\'f3na, byla by v pasti. A to jist\'ec stavitel\'e9 pyramidy necht\'ecli. \'8aachta i s\'e9rie dve\'f8\'ed, um\'edst\'ecn\'fdch t\'ecsn\'ec za sebou, musely m\'edt n\'ecjak\'fd jin\'fd, zvl\'e1\'9atn\'ed a vzhledem k dokonalosti proveden\'ed i velmi d\'f9le\'9eit\'fd \'fa\'e8el. Od dve\'f8\'ed k povrchu pyramidy zb\'fdv\'e1 n\'ecco p\'f8es 16 metr\'f9. Co je v tomto prostoru ukryto? A pak zde bylo je\'9at\'ec n\'ecco, o \'e8em v televizn\'edm p\'f8enosu nepadla ani zm\'ednka. Nad dve\'f8mi byl onen tajemn\'fd v\'fdklenek, kter\'fd odhalil ji\'9e Gantenbrink. Neskr\'fdv\'e1 se pr\'e1v\'ec v jeho podivn\'e9m tvaru mo\'9en\'e9 \'f8e\'9aen\'ed cel\'e9 z\'e1hady?\par
\'8aachta, kterou uzav\'edraj\'ed z\'e1hadn\'e9 dve\'f8e, vych\'e1z\'ed z takzvan\'e9 kr\'e1lovniny komory. V\'9aeobecn\'ec se o t\'e9to m\'edstnosti soud\'ed, \'9ee byla ur\'e8ena k poh\'f8ben\'ed panovn\'edka pro p\'f8\'edpad, \'9ee by zesnul d\'f8\'edve, ne\'9e se pyramida dostav\'ecla. Pro\'e8 se ale tak v\'fdrazn\'ec li\'9a\'ed od kr\'e1lovy komory, kdy\'9e by m\'ecla b\'fdt jej\'edm p\'f8edobrazem?\par
Kr\'e1lovnina komora le\'9e\'ed p\'f8\'edmo na svisl\'e9 ose pyramidy, zat\'edmco kr\'e1lova komora je posunuta k jihu. M\'edsto ploch\'e9ho stropu m\'e1 sedlovou st\'f8echu, jej\'ed\'9e nejvy\'9a\'9a\'ed m\'edsto je od podlahy vzd\'e1leno n\'ecco p\'f8es \'9aest metr\'f9. Nikdy se v n\'ed nenach\'e1zel sarkof\'e1g. Ve v\'fdchodn\'ed st\'ecn\'ec je ale pe\'e8liv\'ec vyhlouben zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdklenek. Jeho pr\'f9\'f8ez je koncipov\'e1n, stejn\'ec jako Velk\'e1 galerie, postupn\'ec \endash v p\'ecti stupn\'edch se schodovit\'ec zu\'9euje sm\'ecrem k vrcholu. Dole je \'9airok\'fd 1,56 metru a naho\'f8e jen p\'f9l metru. V\'fdznam tohoto v\'fdklenku se nepoda\'f8ilo zjistit.\par
Cel\'e1 m\'edstnost je dokonale oblo\'9eena \'9eulov\'fdmi deskami. A\'9e do roku 1872 si nikdo nev\'9aiml, \'9ee v nich \'fast\'ed dv\'ec \'9aachty. Vchod do obou tunel\'f9 toti\'9e kryly kamenn\'e9 bloky, kter\'e9 dokonale spl\'fdvaly s okoln\'ed st\'ecnou.\par
Teprve Wayman Dixon si v\'9aiml, \'9ee jedno m\'edsto na zdi je popraskan\'e9. Kdy\'9e na n\'ecj poklepal, ozval se dut\'fd zvuk, neklamn\'e9 znamen\'ed, \'9ee za kamenn\'fdm poklopem je voln\'fd prostor. Odstran\'ecn\'e9 poklopy byly siln\'e9 deset centimetr\'f9, tedy p\'f8esn\'ec tolik, kolik maj\'ed dve\'f8e hluboko uvnit\'f8 \'9aachty.\par
Pozd\'ecji byly do ji\'9en\'ed \'9aachty zasouv\'e1ny sondovac\'ed ty\'e8e. Kdy\'9e hladce pro\'9aly \'9aedes\'e1ti metry, archeologov\'e9 usoudili, \'9ee \'9aachta je pr\'f9choz\'ed, a p\'f8estali ji d\'e1le zkoumat. Ironi\'ed osudu st\'e1hli svou sondu jen kousek p\'f8ed dve\'f8mi, kter\'e9 a\'9e na sklonku dal\'9a\'edho stolet\'ed nalezl Gantenbrink.\par
Jestli\'9ee byla ob\'ec \'fast\'ed do \'9aachet uzav\'f8ena tak pe\'e8liv\'ec, \'9ee se nedala rozpoznat, pak je z\'f8ejm\'e9, \'9ee \'9aachty museli zape\'e8etit ti, kte\'f8\'ed v\'ecd\'ecli, k \'e8emu slou\'9e\'ed.\par
PON\'ccKUD ODV\'c1\'8eN\'c1 TEORIE\par
\par
Zopakujme znovu fakta, kter\'e1 z\'f9st\'e1vala v p\'f8\'edm\'e9m p\'f8enosu on\'e9 z\'e1\'f8ijov\'e9 noci 2002 nepov\'9aimnuta. Ke dve\'f8\'edm, kter\'e9 byly robotem provrt\'e1ny, vede jen jedin\'e1 cesta \endash 65 metr\'f9 dlouh\'e1 \'9aachta o stran\'ec pouh\'fdch dvacet centimetr\'f9. T\'edmto kamenn\'fdm tunelem se neprot\'e1hne ani mal\'e9 d\'edt\'ec. Dve\'f8e ale maj\'ed kliku pr\'e1v\'ec z t\'e9to strany. Jak je to mo\'9en\'e9? Jestli\'9ee je nikdy nemohla otev\'f8\'edt lidsk\'e1 ruka, komu tedy byly ur\'e8eny? Od koho se o\'e8ek\'e1valo, \'9ee uchop\'ed ona m\'ecd\'ecn\'e1 madla a vstoup\'ed do prostoru za nimi?\par
Polsk\'fd spisovatel Ryszard Winer je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee dv\'ec velk\'e9 pyramidy v Gize slou\'9eily jako p\'f8\'edstavi\'9at\'ec pro velmi t\'ec\'9ek\'fd mimozemsk\'fd l\'e9taj\'edc\'ed objekt. Byly to vlastn\'ec sk\'e1lopevn\'e9 podno\'9eky, na nich\'9e spo\'e8\'edval kolmo startuj\'edc\'ed stroj.\par
Winer svou odv\'e1\'9enou vizi podporuje neoby\'e8ejn\'ec d\'f9myslnou kombinac\'ed jednotliv\'fdch kamenn\'fdch vrstev. \'84Velk\'e1 pyramida se skl\'e1d\'e1 z 203 \'f8ad. V\'9aechny kameny v prvn\'ed vrstv\'ec v\'e1\'9e\'ed okolo p\'ecti tun a jsou stejn\'ec siln\'e9. Dal\'9a\'ed vrstva je ten\'e8\'ed a ka\'9ed\'e1 n\'e1sleduj\'edc\'ed tak\'e9. Tak je tomu a\'9e do 17. vrstvy, kter\'e1 je stejn\'ec siln\'e1 jako prvn\'ed. Dal\'9a\'ed je je\'9at\'ec siln\'ecj\'9a\'ed, pak pro zm\'ecnu ten\'e8\'ed. Bloky v 35. vrstv\'ec jsou ale t\'f8ikr\'e1t v\'ect\'9a\'ed ne\'9e bloky o jednu vrstvu n\'ed\'9ee. Archeologov\'e9 se pozastavuj\'ed nad t\'edm, jak\'fd v\'fdznam m\'ecla zm\'ecna s\'edly vrstev, co ji vyvolalo. (Tento syst\'e9m zjevn\'ec zt\'ec\'9eoval pr\'e1ci, v lomech musely b\'fdt p\'f8ipravov\'e1ny kameny st\'e1le jin\'fdch rozm\'ecr\'f9, to v\'9ae by p\'f8i jednotn\'e9 podob\'ec blok\'f9 odpadlo \endash pozn. aut.)\par
Kdyby se s\'edla blok\'f9 systematicky zmen\'9aovala a\'9e po samotn\'fd vrcholek, byla by pyramida velmi nestabiln\'ed, pokud by na ni shora p\'f9sobila velk\'e1 t\'edha. Zm\'ecna s\'edly jednotliv\'fdch vrstev ale mnohon\'e1sobn\'ec zv\'fd\'9aila pevnost cel\'e9 stavby.\ldblquote\par
Winer p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee v\'9aechny kamenn\'e9 desky mezi p\'ecti odleh\'e8ovac\'edmi komorami nad kr\'e1lovou komnatou jsou popraskan\'e9. \'84V\'ecdci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee to zp\'f9sobilo siln\'e9 zem\'ect\'f8esen\'ed, ale to se v Egypt\'ec vyskytuje jen z\'f8\'eddka. Pravd\'ecpodobn\'ec je to ale d\'f9sledek zat\'ed\'9een\'ed cel\'e9 pyramidy shora.\ldblquote\par
K dal\'9a\'edm d\'f9kaz\'f9m Winer po\'e8\'edt\'e1 i absenci vr\'9ak\'f9 obou velk\'fdch pyramid. Je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee pr\'e1v\'ec na t\'ecchto horn\'edch vodorovn\'fdch ploch\'e1ch le\'9eelo ciz\'ed kosmick\'e9 plavidlo.\par
Za\'e8teme-li se do odborn\'e9 literatury, kter\'e1 se sna\'9e\'ed vysv\'ectlit, pro\'e8 ob\'ecma pyramid\'e1m sch\'e1zej\'ed vrcholky, p\'f8ekvap\'ed n\'e1s nejednotnost v\'fdklad\'f9 a nemal\'e1 d\'e1vka absurdity.\par
Chufevova pyramida m\'ec\'f8ila p\'f9vodn\'ec asi o 10 metr\'f9 v\'edce. Dnes j\'ed pr\'fd sch\'e1z\'ed dvan\'e1ct vrstev a vrcholov\'fd k\'e1men \endash pyramidion. Kam se horn\'ed vrstvy pod\'ecly, kdo si dal tu pr\'e1ci, aby je rozeb\'edral a shazoval dol\'f9?\par
Chafreov\'ec pyramid\'ec chyb\'ed \'9aest metr\'f9 do p\'f9vodn\'ed v\'fd\'9aky 143,7 metru. (\'84Pod vrcholem, z n\'echo\'9e chyb\'ed jen \'9api\'e8ka [pyramidion], si zachovala po v\'9aech stran\'e1ch p\'f9vodn\'ed v\'e1pencov\'e9 oblo\'9een\'ed, kter\'e9 tvo\'f8\'ed p\'f8evis, jeho\'9e p\'f8ekon\'e1n\'ed vy\'9eaduje zru\'e8nost horolezce. \'84 \endash V.Zamarovsk\'fd) Jak se tedy pyramidion poda\'f8ilo odstranit, pokud byl opravdu \'9aest metr\'f9 vysok\'fd a okolo n\'ecj nebyla \'9e\'e1dn\'e1 voln\'e1 plocha?\par
Ob\'ec pyramidy jsou t\'e9m\'ec\'f8 stejn\'ec vysok\'e9. I kdy\'9e vezmeme v \'favahu v\'ecdci stanovenou p\'f9vodn\'ed v\'fd\'9aku a skute\'e8nost, \'9ee z\'e1kladna stavby p\'f8ipisovan\'e9 Chafreovi le\'9e\'ed asi o jeden\'e1ct metr\'f9 v\'fd\'9ae, spojnice vrchol\'f9 obou pyramid je t\'e9m\'ec\'f8 vodorovn\'e1. Kles\'e1 od Chafrea k Chu\'f8evovi o 15 milimetr\'f9 na jeden metr. \'8api\'e8ky d\'ecl\'ed od sebe 460 metr\'f9, co\'9e znamen\'e1, \'9ee t\'ecleso, kter\'e9 by na nich spo\'e8\'edvalo, by muselo b\'fdt del\'9a\'ed ne\'9e p\'f9l kilometru.\par
Winer je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee plavidlo sestrojili obyvatel\'e9 objektu s velkou hustotou hmoty. Jejich t\'eclesn\'e1 konstrukce jim nedovolovala voln\'fd pohyb po Zemi. Vyu\'9e\'edvali proto miniaturn\'edch bytost\'ed, jak\'fdchsi sk\'f8\'edtk\'f9, vysok\'fdch pouh\'fdch 10 a\'9e 12 centimetr\'f9. (P\'f8\'edpadn\'e9 z\'e1jemce o bli\'9e\'9a\'ed informace odkazuj\'ed na mou knihu Neuv\'ec\'f8iteln\'e9 skute\'e8nosti.)\par
\'84\'8aachty spojovaly vnit\'f8ek pyramidy s okoln\'edm sv\'ectem, m\'ecly tedy komunika\'e8n\'ed funkci. Nezodpov\'eczeno ov\'9aem z\'f9st\'e1v\'e1, kdo tudy cestoval nebo co bylo pos\'edl\'e1no,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Winer. Chce t\'edm nazna\'e8it, \'9ee \'9aachty vedouc\'ed do \'fatrob pyramidy vyu\'9e\'edvali trpasli\'e8\'ed pasa\'9e\'e9\'f8\'ed vesm\'edrn\'e9ho t\'eclesa?\par
V\'8aE JE JINAK\par
\par
Jestli\'9ee p\'f8ijmeme p\'f8edpoklad, \'9ee Velk\'e1 pyramida svou podivuhodnou architekturou a dokonal\'fdm opracov\'e1n\'edm byla ryze funk\'e8n\'ed stavbou, pak se zd\'e1nliv\'ec opr\'e1vn\'ecn\'ec za\'e8neme domn\'edvat, \'9ee jej\'edm hlavn\'edm posl\'e1n\'edm bylo chr\'e1nit a ukr\'fdvat n\'ecco zapov\'eczen\'e9ho a tajemn\'e9ho. Ale co kdy\'9e je tato \'favaha myln\'e1? Co kdy\'9e ohro\'9eeno nebylo to, co le\'9eelo uvnit\'f8, ale naopak v\'9aichni, kte\'f8\'ed by s t\'edmto z\'e1hadn\'fdm \'84cosi\ldblquote p\'f8i\'9ali do styku? Co kdy\'9e sk\'e1lopevn\'e1 konstrukce pyramidy m\'ecla dokonale izolovat cosi sice velmi u\'9eite\'e8n\'e9ho a pot\'f8ebn\'e9ho, ale za jist\'fdch okolnost\'ed smrteln\'ec nebezpe\'e8n\'e9ho?\par
Nech\'9d strach p\'f8ed tebou se vzd\'e1l\'ed od m\'fdch potomk\'f9, nech\'9d jim vl\'e1dne m\'edr,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 o pyramid\'ec mezopot\'e1msk\'fd bo\'9e\'ed v\'e1le\'e8n\'edk Ninurta.\par
Tak\'e9 ve star\'fdch Egyp\'9danech nesporn\'ec doutnalo podez\'f8en\'ed, \'9ee se ve Velk\'e9 pyramid\'ec nach\'e1z\'ed n\'ecco velmi nebezpe\'e8n\'e9ho. \'84\'85 \'d8\'edk\'e1m ka\'9ed\'e9mu, mal\'e9mu i velk\'e9mu, kte\'f8\'ed jsou v\'85, st\'f8e\'9ete se Hory. Proto\'9ee v n\'ed \'e8\'edh\'e1 lev. Hora zab\'edj\'ed, tak jako zab\'edj\'ed vztekl\'fd lev, ona sed\'ed na krku toho, kdo se proti n\'ed provinil. St\'f8e\'9ete se Hory!\ldblquote je naps\'e1no na st\'e9le Neferabu, poch\'e1zej\'edc\'ed z obdob\'ed asi 10. stolet\'ed p\'f8.n.l.\par
Provinit se proti Ho\'f8e jist\'ec znamen\'e1 neopr\'e1vn\'ecn\'ec do n\'ed vstoupit. Lv\'ed \'f8ev je sly\'9aet \'9airoko daleko. Stra\'9anou smrt vet\'f8elce tedy doprov\'e1z\'ed n\'ecjak\'fd siln\'fd zvuk.\par
Arabsk\'fd d\'ecjepisec Mas\rquote\'fad\'ed se zmi\'f2uje o str\'e1\'9eci pyramidy \'84se stra\'9aideln\'fdm a jisk\'f8\'edc\'edm pohledem, jakmile tam n\'eckdo vstoupil, ozval se okam\'9eit\'ec zvuk\ldblquote a opov\'e1\'9elivec byl zahuben.\par
Je zvl\'e1\'9atn\'ed, jak se varov\'e1n\'ed ze st\'e9ly Neferabu pozoruhodn\'ec p\'f8esn\'ec shoduje s ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fdm mezopot\'e1msk\'fdm m\'fdtem Lugale. Kdy\'9e Ninurta vejde do kr\'e1lovniny komnaty, zaregistruje z\'e1\'f8en\'ed, \'84v\'fdron, kter\'fd je jako \'f8ev lva, nikdo se mu nedok\'e1zal postavit\ldblquote .\par
\'84Jeho zdrojem byl k\'e1men zasazen\'fd do v\'fdklenku vytesan\'e9ho ve v\'fdchodn\'ed st\'ecn\'ec,\ldblquote m\'edn\'ed Zecharia Sitchin. \'84Byl to k\'e1men \'8aAM (Osud). Vych\'e1zelo z n\'ecj rud\'e9 z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 Ninurta vid\'ecl ve tm\'ec, bylo to \'9eivouc\'ed, tepaj\'edc\'ed srdce pyramidy. Ninurta jej v\'9aak nen\'e1vid\'ecl, proto\'9ee\'85 obr\'e1nci se pokusili ho vyu\'9eit\'edm velk\'e9 s\'edly tohoto kamene zab\'edt. \'82Cht\'ecli m\'ec s n\'edm chytit a zab\'edt, nebo p\'f8it\'e1hnout, aby se m\'ec zmocnili a zabili.\lquote P\'f8ik\'e1zal, aby ho \'82vyndali,\'85 rozebrali\'85 a zni\'e8ili, aby po n\'ecm nezbylo ani pam\'e1tky\lquote .\par
Kdy\'9e se vr\'e1til na odbo\'e8ku chodeb, Ninurta se rozhl\'e9dl po Velk\'e9 galerii\'85 Zat\'edmco v \'fazk\'fdch chodb\'e1ch pouze blikalo tlumen\'e9 zelen\'e9 sv\'ectlo, galerie z\'e1\'f8ila mnohobarevn\'fdm sv\'ectlem \endash \'82jej\'ed klenba je jako duha, temnota zde kon\'e8\'ed\lquote . Barevn\'e9 osv\'ectlen\'ed obstar\'e1valo dvacet sedm p\'e1r\'f9 r\'f9zn\'fdch krystal\'f9, kter\'e9 byly rovnom\'ecrn\'ec rozm\'edst\'ecny po cel\'e9 d\'e9lce a po obou stran\'e1ch galerie. Tyto z\'e1\'f8\'edc\'ed kameny byly um\'edst\'ecny do prohlubn\'ed p\'f8esn\'ec vytesan\'fdch do ramp, kter\'e9 se t\'e1hly p\'f8i podlaze po obou stran\'e1ch galerie. Ka\'9ed\'fd k\'e1men byl p\'f8ipevn\'ecn slo\'9eitou \'fachytkou ve st\'ecn\'ec, ka\'9ed\'fd krystal vyd\'e1val sv\'ectlo jin\'e9 barvy, co\'9e prop\'f9j\'e8ovalo cel\'e9mu m\'edstu duhov\'fd efekt.\ldblquote\par
Pokud se Sitchin ve sv\'e9 interpretaci mezopotamsk\'e9ho textu nem\'fdl\'ed, p\'f8iv\'e1d\'ed n\'e1s nev\'ecdomky (jeho hypot\'e9za byla zve\'f8ejn\'ecna v roce 1985, sedm let p\'f8ed Gantenbrinkov\'fdm objevem) k mo\'9en\'e9mu \'f8e\'9aen\'ed z\'e1hady zape\'e8et\'ecn\'fdch dve\'f8\'ed v ji\'9en\'ed \'9aacht\'ec.\par
Z\'e1hadn\'e9, pravd\'ecpodobn\'ec mimozemsk\'e9 krystaly byly rozm\'edst\'ecny ve Velk\'e9 galerii a ve v\'fdklenku na v\'fdchodn\'ed st\'ecn\'ec kr\'e1lovniny komory. Ob\'ec tato m\'edsta spojuje zvl\'e1\'9atn\'ed tvar jejich bo\'e8n\'edch st\'ecn, kdy se jednotliv\'e9 bloky sm\'ecrem vzh\'f9ru vz\'e1jemn\'ec p\'f8ekr\'fdvaj\'ed, tak\'9ee \'9e\'e1dn\'fd nespo\'e8\'edv\'e1 svou v\'e1hou na sousedn\'edm. Prostor se sm\'ecrem ke stropu stup\'f2ovit\'ec zu\'9euje. Stru\'e8n\'ec \'f8e\'e8eno, pr\'f9\'f8ez Velkou galeri\'ed i v\'fdklenkem je stejn\'fd. Tento architektonick\'fd prvek nen\'ed vyu\'9eit\'fd nikde jinde v pyramid\'ec. Preciznost jeho proveden\'ed a z\'e1rove\'f2 absence jak\'fdchkoli ozdob nazna\'e8uje, \'9ee ne\'9alo o pouhou dekoraci, ale ryze \'fa\'e8elovou konstrukci. K \'e8emu ale slou\'9eila?\par
Podle Sitchina t\'ecsn\'ec pod stupni ve Velk\'e9 galerii i ve v\'fdklenku v kr\'e1lovnin\'ec komo\'f8e le\'9eely sv\'edt\'edc\'ed krystaly. Nem\'ecla m\'ecn\'edc\'ed se odrazn\'e1 plocha nad krystaly (v\'fd\'9aka a \'9a\'ed\'f8ka jednotliv\'fdch stup\'f2\'f9 vytv\'e1\'f8\'ed dokonale pravidelnou strukturu v prostoru) usm\'ecr\'f2ovat jejich z\'e1\'f8en\'ed? Jist\'ec ne\'9alo o pouh\'fd sv\'ecteln\'fd efekt. Pro luminiscen\'e8n\'ed show by nebylo nutn\'e9 budovat tak ohromnou s\'ed\'f2, jako je Velk\'e1 galerie. Emise z krystal\'f9, pokud zde opravdu byly, musela m\'edt pro stavitele pyramidy obrovsk\'fd v\'fdznam. Jak\'fd, o tom lze jen spekulovat. Z\'e1\'f8en\'ed z\'f8ejm\'ec ohro\'9eovalo \'9eivoty lid\'ed a \'e8lov\'ecka, kter\'fd by se bez pat\'f8i\'e8n\'e9 ochrany ocitl v bl\'edzkosti kamen\'f9, mohlo i zab\'edt.\par
Ve v\'fdklenku v kr\'e1lovnin\'ec komo\'f8e le\'9eel mohutn\'fd k\'e1men \'8aAM, \'84\'9eivouc\'ed, tepaj\'edc\'ed srdce pyramidy\ldblquote , \'f8\'edk\'e1 m\'fdtus. Srdce je zdrojem pohybu. \'8eene do cel\'e9ho t\'ecla krev, bez n\'ed\'9e by nebylo \'9eivota. Uva\'9eoval autor epick\'e9 b\'e1sn\'ec o Ninurtovi stejn\'ec? Cht\'ecl n\'e1m nazna\'e8it, \'9ee pr\'e1v\'ec z kr\'e1lovniny komory, z onoho tajemn\'e9ho kamene \'8aAM, vych\'e1zela energie do \'fatrob pyramidy? Proudila tato nezn\'e1m\'e1 s\'edla ob\'ecma \'9aachtami vzh\'f9ru k dosud neobjeven\'fdm prostor\'f9m?\par
Pokud ano, vzpome\'f2me si na onen mal\'fd v\'fdklenek, kter\'fd se nach\'e1z\'ed nad prvn\'edmi z dve\'f8\'ed v ji\'9en\'ed \'9aacht\'ec. M\'e1 naprosto stejn\'fd pr\'f9\'f8ez jako Velk\'e1 galerie a v\'fdklenek, v n\'ecm\'9e le\'9eel k\'e1men \'8aAM. Nen\'ed to podivn\'e1 shoda? Pro\'e8 je tak hluboko v t\'ecle pyramidy vytvo\'f8en zcela toto\'9en\'fd tvar? Neznamen\'e1 to, \'9ee tak\'e9 v tomto v\'fdklenku le\'9eel \endash nebo mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec st\'e1le le\'9e\'ed \endash dal\'9a\'ed krystal? Je mo\'9en\'e9, \'9ee jeho \'fakolem bylo p\'f8esm\'ecrovat nebo zesilovat z\'e1hadnou s\'edlu, vych\'e1zej\'edc\'ed z kr\'e1lovniny komory. A oboj\'ed v\'e1pencov\'e9 dve\'f8e nejsou ni\'e8\'edm jin\'fdm ne\'9e z\'e1klopkami, kter\'e9 se daly d\'e1lkov\'ec regulovat.\par
SEZAME, OTEV\'d8I SE\par
\par
Vyvst\'e1v\'e1 ot\'e1zka, jak. Jak by asi bylo mo\'9en\'e9 pohybovat z\'e1klopkami, nach\'e1zej\'edc\'edmi se na nedostupn\'e9m m\'edst\'ec hluboko v \'fazk\'e9m tunelu. Nav\'edc kdy\'9e ke dve\'f8\'edm nevedou \'9e\'e1dn\'e1 pevn\'e1 t\'e1hla a v \'9aacht\'ec nebyly nalezeny ani poz\'f9statky provaz\'f9.\par
Stavba Velk\'e9 pyramidy, nebo alespo\'f2 d\'f9kladn\'e1 znalost jej\'ed vnit\'f8n\'ed struktury, je p\'f8ipisov\'e1na bohu jm\'e9nem Thowt. V jeho dnes ji\'9e ztracen\'e9 knize tajn\'fdch nauk byla pops\'e1na i schopnost \'84p\'f9sobit na d\'e1lku\ldblquote . Nen\'ed zn\'e1mo, co t\'edm bylo my\'9aleno. Zda ovliv\'f2ov\'e1n\'ed chov\'e1n\'ed lid\'ed pomoc\'ed telepatie, nebo p\'f8emis\'9dov\'e1n\'ed a pohyb p\'f8edm\'ect\'f9 bez jak\'e9hokoli fyzick\'e9ho dotyku, tedy to, co dnes naz\'fdv\'e1me telekinez\'ed. Byla k tomu vyu\'9e\'edv\'e1na ment\'e1ln\'ed energie nebo n\'ecjak\'e1 jin\'e1 metoda?\par
Na zachovan\'e9m papyru Westcar, sepsan\'e9m n\'eckdy okolo roku 1550 p\'f8.n.l., se vypr\'e1v\'ed pozoruhodn\'fd p\'f8\'edb\'ech z Ran\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Jeho hrdinou je kn\'ecz \'c8a\'e8a Em Ank, disponuj\'edc\'ed nesm\'edrnou magickou moc\'ed. Jeho kr\'e1l jm\'e9nem Seneferu se jednoho dne plavil po jeze\'f8e spolu s dvaceti kr\'e1sn\'fdmi pannami, oble\'e8en\'fdmi pouze do s\'edt\'ed. P\'f8i veslov\'e1n\'ed jedn\'e9 z d\'edvek spadla do hlubok\'e9 vody tyrkysov\'e1 ozdoba. Kr\'e1l nechal zavolat \'c8a\'e8u Em Anka a po\'9e\'e1dal ho, aby ztracen\'fd \'9aperk na\'9ael. Kn\'ecz prost\'f8ednictv\'edm \'e8arovn\'e9 hole p\'f8inutil vody z jezera, aby se rozestoupily. Ale ne najednou jako v poh\'e1dce. Pracn\'ec musel postupn\'ec zvedat jeden \'fasek na druh\'fd. Obrovsk\'e9 mno\'9estv\'ed vodn\'ed masy vr\'9ail na sebe tak dlouho, dokud se mu nepoda\'f8ilo ozdobu vylovit.\par
Z\'e1pis tohoto p\'f8\'edb\'echu byl po\'f8\'edzen d\'f8\'edve, ne\'9e \'9eil Moj\'9e\'ed\'9a, a tak jej nelze podez\'edrat, \'9ee byl inspirov\'e1n zn\'e1m\'fdm biblick\'fdm z\'e1zrakem, kdy se p\'f8ed prchaj\'edc\'edmi Izraelci rozestoupilo mo\'f8e a vody z\'f9staly st\'e1t po stran\'e1ch jako st\'ecny. Jist\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 dok\'e1zali pouhou silou slova, tedy bez jak\'e9hokoli fyzick\'e9ho kontaktu, pohybovat i s velmi rozm\'ecrn\'fdmi p\'f8edm\'ecty. Kn\'ec\'9e\'ed v Abydosu, Karnaku a Th\'e9b\'e1ch pr\'fd dok\'e1zali sv\'fdm mohutn\'fdm hlasem otev\'edrat obrovsk\'e1 a nesm\'edrn\'ec t\'ec\'9ek\'e1 kamenn\'e1 vrata svatyn\'ed. Nevyd\'e1vali p\'f8itom artikulovan\'e1 slova, ale jak\'fdsi dlouh\'fd a hlubok\'fd hrdeln\'ed zvuk. Magick\'e9 \'84Sezame, otev\'f8i se!\ldblquote nemus\'ed b\'fdt pouze orient\'e1ln\'edm v\'fdmyslem, ale ozv\'ecnou jak\'e9hosi d\'e1vno ztracen\'e9ho um\'ecn\'ed vyvol\'e1vat hlasem levitaci a posun p\'f8edm\'ect\'f9. P\'f8\'edklady najdeme v dodnes p\'f8e\'9e\'edvaj\'edc\'edch ritu\'e1lech p\'f8\'edrodn\'edch n\'e1rod\'f9 a p\'f8edev\'9a\'edm v posv\'e1tn\'fdch textech mnoha n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
\'84Jericho se p\'f8ed Izraelci d\'f9kladn\'ec uzav\'f8elo, nikdo nevch\'e1zel ani nevych\'e1zel. Ale Hospodin \'f8ekl Jozuovi: Hle\'ef, vydal jsem ti do rukou Jericho i jeho kr\'e1le s udatn\'fdmi bohat\'fdry. Vy v\'9aichni bojovn\'edci obejdete m\'ecsto v\'9edy jednou kolem. To bude\'9a d\'eclat po \'9aest dn\'ed. Sedm kn\'ec\'9e\'ed ponese p\'f8ed schr\'e1nou sedm polnic a beran\'edch roh\'f9. Sedm\'e9ho dne obejdete m\'ecsto sedmkr\'e1t a kn\'ec\'9e\'ed zatroub\'ed na polnice. A\'9e zazn\'ed t\'e1hl\'fd t\'f3n beran\'edho rohu, jakmile usly\'9a\'edte zvuk polnice, vyraz\'ed v\'9aechen lid mohutn\'fd k\'f8ik. Hradby m\'ecsta se zhrout\'ed a lid vstoup\'ed do m\'ecsta, ka\'9ed\'fd tam, kde pr\'e1v\'ec bude.\ldblquote\par
Takto popisuje p\'f8edpov\'ec\'ef zk\'e1zy Jericha ekumenick\'fd p\'f8eklad bible. A jak se n\'e1sledn\'ec do\'e8\'edt\'e1me v knize Jozue, hradby m\'ecsta se skute\'e8n\'ec zhroutily samy a Izraelci mohli bez dal\'9a\'edho odporu pohodln\'ec vtrhnout dovnit\'f8.\par
Archeologick\'e9 n\'e1lezy d\'e1vaj\'ed za pravdu biblick\'e9mu sv\'ecdectv\'ed. Vykop\'e1vky odkryly cel\'e9 m\'ecstsk\'e9 hradby. Jejich z\'e1klady tvo\'f8ily neopracovan\'e9 kameny, na nich\'9e st\'e1la ze\'ef z p\'e1len\'fdch cihel. Tyto zbytky kaan\'e1nsk\'e9ho opevn\'ecn\'ed se skute\'e8n\'ec sesuly najednou, v cel\'fdch kusech a v jednom okam\'9eiku. Nikde p\'f8itom nebyly nalezeny stopy hrub\'e9ho mechanick\'e9ho po\'9akozen\'ed, jak\'e9 by po sob\'ec zanechala nap\'f8\'edklad beranidla.\par
Na n\'eckter\'fdch tichomo\'f8sk\'fdch ostrovech b\'fdv\'e1 zvykem poh\'f8b\'edvat zesnul\'e9 n\'e1\'e8eln\'edky do jeskyn\'ed, nach\'e1zej\'edc\'edch se vysoko na kolm\'fdch st\'ecn\'e1ch pob\'f8e\'9en\'edch skal. Kmenov\'e1 pospolitost p\'f8esto dok\'e1\'9ee i bez pomoci jak\'e9koli techniky dostat t\'ec\'9ekou rakev s t\'eclem nahoru. Jedin\'fdm pomocn\'edkem je zvuk. Skupina lid\'ed se shrom\'e1\'9ed\'ed na \'fapat\'ed \'fatesu a vedena kn\'eczem za\'e8\'edn\'e1 zp\'edvat. Rytmick\'e9 dun\'ecn\'ed bubn\'f9 a monot\'f3nn\'ed zp\'ecv nab\'fdv\'e1 na intenzit\'ec a zrychluje tempo. Kone\'e8n\'ec se zd\'e1, \'9ee \'84kouzlo\ldblquote vyvolan\'e9 sborov\'fdm zp\'ecvem za\'e8alo p\'f9sobit. \'c8ty\'f8i mu\'9ei, p\'f8ilepen\'ed jako mouchy na svisl\'e9 sk\'e1le vysoko nad hlavami davu, za\'e8nou tahat p\'f8ipraven\'e1 lana, na jejich\'9e doln\'edm konci byl upevn\'ecn \'e8lun s mrtv\'fdm t\'eclem. Cosi z\'e1hadn\'e9ho nadleh\'e8uje toto nezvykl\'e9 a jist\'ec notn\'ec t\'ec\'9ek\'e9 b\'f8\'edm\'ec. Mu\'9ei p\'f8esto, \'9ee jsou zav\'ec\'9aeni ve vratk\'fdch poloh\'e1ch na nepatrn\'fdch skaln\'edch v\'fdstupc\'edch, zvedaj\'ed \'e8lun bez sebemen\'9a\'ed n\'e1mahy.\par
Dr. Jim Hurtak uskute\'e8nil v pyramid\'ec \'f8adu zvl\'e1\'9atn\'edch pokus\'f9 s modulovan\'fdmi hlasy a zvukov\'fdmi vlnami. Jak v dubnu roku 2002 zve\'f8ejnil polsk\'fd \'e8asopis Nieznany swiat, Hurtak\'f9v v\'fdzkumn\'fd t\'fdm dok\'e1zal, \'9ee p\'f8i intonaci specifick\'fdch \'e8ist\'fdch zvuk\'f9 lze vytvo\'f8it vln\'ecn\'ed, kter\'e1 dok\'e1\'9ee proj\'edt i do dosud nedostupn\'fdch prostor.\par
Ve sv\'ectle t\'ecchto v\'fdpov\'ecd\'ed lze snad p\'f8ipustit, \'9ee stavitel\'e9 Velk\'e9 pyramidy dok\'e1zali i na d\'e1lku podle pot\'f8eby otev\'edrat a zav\'edrat dve\'f8e v ji\'9en\'ed \'9aacht\'ec.\par
PODVOD NA DIV\'c1KA\par
\par
Ninurta odnesl v\'9aechny z\'e1\'f8\'edc\'ed kameny z Velk\'e9 galerie a zni\'e8il k\'e1men \'8aAM.\par
O na\'9aem hypotetick\'e9m krystalu v ji\'9en\'ed \'9aacht\'ec nen\'ed v m\'fdtu ani slovo. N\'eckter\'e9 tabulky jsou natolik po\'9akozen\'e9, \'9ee tuto \'e8\'e1st eposu nelze rozlu\'9atit. Ninurta o krystalu v \'9aacht\'ec pravd\'ecpodobn\'ec v\'f9bec nev\'ecd\'ecl. Jej\'ed \'fast\'ed bylo p\'f8ece pe\'e8liv\'ec uzav\'f8eno. Dixon ho na\'9ael jen d\'edky poprask\'e1n\'ed. Nelze p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee by rozzu\'f8en\'fd Ninurta pot\'e9, co zni\'e8il nen\'e1vid\'ecn\'fd \'8aAM, za sebou spo\'f8\'e1dan\'ec uklidil a \'9aachty uzav\'f8el. Sp\'ed\'9ae se zd\'e1, \'9ee o dal\'9a\'edm v\'fdklenku s kamenem naprosto nic netu\'9ail \endash anebo pokud ano, nebyl schopen se k n\'ecmu dostat, a proto nechal \'fast\'ed zape\'e8et\'ecn\'e1, aby je neobjevili ani jeho p\'f8\'edpadn\'ed n\'e1sledovn\'edci.\par
Je tento posledn\'ed z tajemn\'fdch krystal\'f9 st\'e1le na sv\'e9m m\'edst\'ec? Zmizel nen\'e1vratn\'ec v hlubin\'e1ch v\'eck\'f9, nebo se ho n\'eckdo zmocnil teprve ned\'e1vno?\par
Gantenbrink dve\'f8e v \'9aacht\'ec objevil v roce 1993. Doposud nikdo nevysv\'ectlil, pro\'e8 nemohl ve sv\'e9m b\'e1d\'e1n\'ed pokra\'e8ovat a pro\'e8 trvalo dev\'ect let, ne\'9e odstartovala dal\'9a\'ed etapa v\'fdzkumu.\par
P\'f8\'edm\'fd televizn\'ed p\'f8enos z pyramidy se sna\'9eil vyvolat dojem bezprost\'f8edn\'ed \'fa\'e8asti na zaru\'e8en\'ec nov\'fdch objevech, ale ve skute\'e8nosti byl podvodem na div\'e1ka. Je nesporn\'e9, \'9ee p\'f8i p\'f8\'edprav\'ec cel\'e9 akce robot ji\'9e d\'f8\'edve prom\'ec\'f8il s\'edlu dve\'f8\'ed a zjistil, \'9ee je za nimi dal\'9a\'ed voln\'fd prostor. Ulomen\'fd kousek dve\'f8\'ed nad kan\'e1lkem v podlaze umo\'9e\'f2oval prostr\'e8it sondu s kamerou, podobnou, jakou pou\'9e\'edvaj\'ed l\'e9ka\'f8i k vy\'9aet\'f8en\'ed vnit\'f8nost\'ed. V\'fdzkumn\'fd t\'fdm dob\'f8e v\'ecd\'ecl, \'9ee za dve\'f8mi nic nen\'ed, a \'9ee je tedy bezpe\'e8n\'e9 tento dosud nezn\'e1m\'fd prostor v pyramid\'ec uk\'e1zat ve\'f8ejnosti. Provrt\'e1n\'ed dve\'f8\'ed a p\'f8edst\'edr\'e1n\'ed jedine\'e8nosti okam\'9eiku byly pouze fale\'9an\'e1 hra s div\'e1kem.\par
Pokud no\'e8n\'ed archeologick\'e1 show m\'ecla p\'f8in\'e9st pen\'edze z reklam na v\'fdzkum dal\'9a\'edch pam\'e1tek, budi\'9e jej\'edm tv\'f9rc\'f9m odpu\'9at\'ecno. Ale mo\'9en\'e1 bylo c\'edlem tohoto humbuku z\'e1m\'ecrn\'ec odv\'e9st pozornost. Sv\'ect se za\'e8al intenzivn\'ec zaj\'edmat, co se skr\'fdv\'e1 za v\'e1pencov\'fdmi dve\'f8mi, a nestaral se, zda nebylo n\'ecco objeveno u\'9e p\'f8ed nimi. Pro\'e8 v p\'f8enosu nepadlo ani slovo o v\'fdklenku v \'9aacht\'ec? Je naprosto bezv\'fdznamn\'fd, v\'fdzkumn\'edci ho p\'f8ehl\'e9dli, nebo je l\'e9pe se o n\'ecm nezmi\'f2ovat, proto\'9ee v n\'ecm st\'e1le le\'9e\'ed jeden z mimozemsk\'fdch krystal\'f9? Hora ot\'e1zek, kter\'e9 se nad ji\'9en\'ed \'9aachtou kup\'ed, je mo\'9en\'e1 vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e samotn\'e1 pyramida.\par
\par
II. TAJEMN\'dd B\'d9H THOWT\par
\par
Ohniv\'ec rud\'fd kotou\'e8 vych\'e1zej\'edc\'edho slunce se dral nad obzor zpoza n\'edzk\'e9 hradby ml\'9en\'e9ho oparu. Noc nesta\'e8ila pou\'9ati odebrat nast\'f8\'e1dan\'fd \'9e\'e1r. Starobyl\'e9 kr\'e1lovsk\'e9 m\'ecsto Th\'e9by se st\'e1le dusilo pod pokli\'e8kou hork\'e9ho, nehybn\'e9ho vzduchu, jen volavky, p\'f8el\'e9t\'e1vaj\'edc\'ed n\'edzko nad \'9airokou hladinou Nilu, mohly poc\'edtit slab\'e9 z\'e1vany jit\'f8n\'ed sv\'ec\'9eesti.\par
Jak nov\'fd den pokra\'e8oval v mohutn\'e9 invazi, rostouc\'ed p\'f8\'edliv sv\'ectla p\'f8ekro\'e8il na druh\'fd b\'f8eh \'f8eky, je\'9at\'ec na okam\'9eik ponechal v blahod\'e1rn\'e9m st\'ednu hlubok\'e9 sout\'ecsky \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9 a plnou silou se op\'f8el o v\'fdchodn\'ed stranu hory Toth.\par
Mu\'9ei, kte\'f8\'ed prohled\'e1vali jej\'ed strm\'e9 \'fabo\'e8\'ed, dorazili k \'fast\'ed nezn\'e1m\'e9 jeskyn\'ec. Chv\'edli \'e8ekali, a\'9e stoupaj\'edc\'ed slunce pronikne \'fazk\'fdm tunelem do podzemn\'edho labyrintu. Pak vstoupili dovnit\'f8. Prostorn\'e1 jeskyn\'ec m\'ecla p\'ect s\'e1l\'f9. Uprost\'f8ed jednoho z nich spat\'f8ili gigantick\'fd sarkof\'e1g. T\'e9m\'ec\'f8 dev\'ect metr\'f9 dlouh\'e1 rakev byla zcela pr\'e1zdn\'e1. P\'f8esto p\'f9sobila ohromuj\'edc\'edm dojmem. V tajemn\'e9m \'9aerosvitu, kter\'fd obklopoval kamenn\'e9 monstrum, v\'ed\'f8ily neodbytn\'e9 ot\'e1zky. Komu byla tato majest\'e1tn\'ed poh\'f8ebn\'ed schr\'e1nka ur\'e8ena? \'c8\'ed obrovsk\'e9 t\'eclo spo\'e8\'edvalo v jej\'ed chladn\'e9 kamenn\'e9 n\'e1ru\'e8i a kam zmizelo?\par
Hora Toth se vyp\'edn\'e1 nad severn\'ed \'e8\'e1st\'ed \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9. P\'f9vodn\'ed cesty k jej\'edmu hol\'e9mu, nehostinn\'e9mu vrcholu ji\'9e d\'e1vno zmizely pod n\'e1nosy suti a pro dne\'9an\'ed dopravn\'ed prost\'f8edky jsou naprosto nepou\'9eiteln\'e9. Snad pr\'e1v\'ec proto z\'f9st\'e1vala tato lokalita dlouho p\'f8ehl\'ed\'9eena.\par
V zimn\'ed sez\'f3n\'ec 1995/1996 k n\'ed poprv\'e9 zam\'ed\'f8ila Ma\'efarsk\'e1 expedice veden\'e1 Gy\'f6z\'f6em V\'f6r\'f6sem. Spolu s dvan\'e1cti m\'edstn\'edmi d\'ecln\'edky a ve\'9aker\'fdm pot\'f8ebn\'fdm vybaven\'edm archeologov\'e9 po dobu p\'ecti m\'ecs\'edc\'f9 den co den zdol\'e1vali n\'eckolik kilometr\'f9 dlouh\'e9, obt\'ed\'9en\'e9 a nebezpe\'e8n\'e9 stoup\'e1n\'ed.\par
Vynalo\'9een\'e9 \'fasil\'ed se vyplatilo. V\'fdprava objevila chr\'e1m z hlin\'ecn\'fdch cihel, kter\'fd dal postavit fara\'f3n Mentuhotep Sanhkare (vl\'e1dl v letech 2010 a\'9e 1998 p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem). V cel\'e9m Egypt\'ec je to jedin\'e1 svatyn\'ec z fara\'f3nsk\'e9ho obdob\'ed, kter\'e1 byla vybudov\'e1na na vrcholu hory. Asi 120 metr\'f9 od n\'ed se dochovaly ruiny pal\'e1ce. Zdi obou staveb pokr\'fdvaly hieroglyfy. Uvnit\'f8 le\'9eely kultovn\'ed p\'f8edm\'ecty, so\'9aky a r\'f9zn\'e9 n\'e1doby.\par
Hlavn\'ed p\'f8ekvapen\'ed ale archeology teprve \'e8ekalo. N\'e1sleduj\'edc\'ed zimn\'ed sez\'f3nu, pot\'e9, co odklidili v\'edce ne\'9e 500 kubick\'fdch metr\'f9 suti, zjistili, \'9ee se pod horn\'ed svatyn\'ed nach\'e1z\'ed dal\'9a\'ed, mnohem star\'9a\'ed chr\'e1m. Jeho p\'f9dorys se velmi podob\'e1 pozd\'ecj\'9a\'ed svatyni. Z tradi\'e8n\'ed vchodov\'e9 v\'ec\'9ee vyb\'edhaj\'ed mohutn\'e9 kamenn\'e9 zdi. Vnit\'f8n\'ed svatost\'e1nek m\'e1 ale jen jednu celu. Osa chr\'e1mu se li\'9a\'ed o n\'eckolik stup\'f2\'f9 od osy nov\'ecj\'9a\'ed svatyn\'ec, ale ob\'ec sm\'ec\'f8uj\'ed ke hv\'eczd\'e1m. Odchylku z\'f8ejm\'ec zp\'f9sobil p\'f8irozen\'fd posun hv\'eczd na obloze. To vedlo v\'ecdce k z\'e1v\'ecru, \'9ee doln\'ed chr\'e1m musel b\'fdt postaven p\'f8ed v\'edce ne\'9e p\'ecti tis\'edci lety. Co\'9e znamen\'e1, \'9ee poch\'e1z\'ed z takzvan\'e9ho archaick\'e9ho obdob\'ed Egypta, kter\'e9 je dosud zahaleno mnoha nejasnostmi. Podle historik\'f9 objev tak letit\'e9ho chr\'e1mu otev\'edr\'e1 zcela novou kapitolu v\'fdzkumu.\par
S\'e9rie p\'f8ekvapiv\'fdch n\'e1lez\'f9 gradovala. Na v\'fdchodn\'ed stran\'ec hory v\'ecdci nalezli jeskyni s p\'ecti s\'e1ly. V jednom z nich lid\'e9 z\'f8\'eddili men\'9a\'ed svatyni, kter\'e1 slou\'9eila od d\'e1vnov\'ecku a\'9e do dob prvn\'edch k\'f8es\'9dan\'f9. Uprost\'f8ed dal\'9a\'ed m\'edstnosti st\'e1l osm a p\'f9l metru dlouh\'fd sarkof\'e1g. Je to v\'f9bec nejv\'ect\'9a\'ed kamenn\'e1 rakev, jak\'e1 kdy byla v Egypte objevena. Dokonce i ob\'f8\'ed kamenn\'e9 schr\'e1nky na ulo\'9een\'ed mumi\'ed posv\'e1tn\'fdch b\'fdk\'f9 jsou men\'9a\'ed. Pro koho tedy byla tato obrovsk\'e1 rakev vytes\'e1na?\par
P\'d8\'cdLI\'8a VYSOK\'dd NEBO\'8eT\'cdK\par
\par
Hora Toth z\'edskala sv\'e9 jm\'e9no na po\'e8\'e1tku dvac\'e1t\'e9ho stolet\'ed, kdy zde archeolog G.Schweinfurth a po n\'ecm i proslul\'fd sir W.M.Flinders Petri nalezli \'falomky celkem t\'f8\'ed soch pavi\'e1na. Toto zv\'ed\'f8e p\'f8edstavuje jedno z hlavn\'edch zt\'eclesn\'ecn\'ed boha Thowta. Proto v\'ecdci p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee hora byla zasv\'eccena tomuto bo\'9estvu. Neskr\'fdv\'e1 se pr\'e1v\'ec v t\'e9to skute\'e8nosti stopa k rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1hady ob\'f8\'edho sarkof\'e1gu?\par
Thowt je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed postavou egyptsk\'e9ho panteonu. Byl pova\'9eov\'e1n za boha moudrosti a u\'e8enosti, vyn\'e1lezce p\'edsma a z\'e1kon\'f9 a p\'f8edev\'9a\'edm velmistra magie. Pyramidov\'e9 texty o n\'ecm p\'ed\'9a\'ed jako o tom, \'84kter\'fd zva\'9euje nebesa, po\'e8\'edt\'e1 hv\'eczdy a m\'ec\'f8\'ed zemi\ldblquote . Provedl v\'fdpo\'e8ty t\'fdkaj\'edc\'ed se \'e8asu a ro\'e8n\'edch obdob\'ed. Byl tedy astronomem a z\'e1rove\'f2 tv\'f9rcem kalend\'e1\'f8e. V\'fdznam jeho jm\'e9na (v p\'f9vodn\'ed podob\'ec Tehuti), zapsan\'e9ho hieroglyfy, se v\'ect\'9ainou vysv\'ectluje jako \'84ten, kter\'fd vyva\'9euje\ldblquote . Jako \'84p\'edsa\'f8 boh\'f9\ldblquote znal nejv\'ect\'9a\'ed tajemstv\'ed zem\'ec i nebes. Jen pouh\'fd v\'fd\'e8et v\'9aech jeho schopnost\'ed by zabral n\'eckolik str\'e1nek.\par
Podle legendy byl Thowt mnohem vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e lid\'e9. Pam\'ectn\'ed deska z \'e9ry kr\'e1le Nachtnebofa (30. dynastie) ho popisuje jako dvojn\'e1sob velk\'e9ho \'e8lov\'ecka.\par
Proto byl Thowt oslovov\'e1n jako \'84Dvojn\'e1sobn\'ec\ldblquote a pozd\'ecji dokonce \'84Trojn\'e1sobn\'ec velk\'fd\ldblquote . V Magick\'e9m papyru \'e8\'edslo 500 se p\'ed\'9ae: \'84Sl\'e1va tob\'ec, pavi\'e1ne, o sedmi loktech.\ldblquote Znamenalo to, \'9ee dosahoval v\'fd\'9aky okolo t\'f8\'ed a p\'f9l metru?\par
Sarkof\'e1gy v\'ect\'9ainy pr\'f9m\'ecrn\'ec vzrostl\'fdch egyptsk\'fdch panovn\'edk\'f9 byly dlouh\'e9 okolo p\'ecti metr\'f9. Kamenn\'e1 rakev, objeven\'e1 na ho\'f8e Toth, dosahuje d\'e9lky osmi a p\'f9l metru. Byla ur\'e8ena pro poloboha, jemu\'9e byl zasv\'eccen nedalek\'fd chr\'e1m? Spo\'e8\'edvalo zde Thowtovo ob\'f8\'ed t\'eclo? A pokud ano, kam zmizelo? Rozpadlo se v prach, nebo ho stejn\'ec jako mumie mnoha dal\'9a\'edch egyptsk\'fdch panovn\'edk\'f9 pozd\'ecji kn\'ec\'9e\'ed odvezli a bezpe\'e8n\'ec ukryli?\par
P\'c1TR\'c1N\'cd PO RODN\'c9M LISTU\par
\par
Thowta obklopuje mno\'9estv\'ed nevysv\'ectlen\'fdch ot\'e1zek. Navzdory sv\'e9 v\'fd\'9ace a neobvykl\'e9mu vzhledu (Egyp\'9dan\'e9 ho zobrazovali jako \'e8lov\'ecka s hlavou ibisa) byl pova\'9eov\'e1n sp\'ed\'9ae za tvora z masa a kost\'ed ne\'9e za \'e9terickou, nadp\'f8irozenou bytost. Nikdy se ale nepoda\'f8ilo objasnit jeho p\'f9vod a odkud do Egypta p\'f8i\'9ael.\par
Velekn\'ecz a velk\'fd u\'e8enec Manehto sepsal n\'eckdy kolem roku 270 p\'f8.n.l. historii Egypta. Origin\'e1l n\'eckolikasvazkov\'e9ho d\'edla byl ulo\'9een v alexandrijsk\'e9 knihovn\'ec, kter\'e1 vyho\'f8ela, kdy\'9e ji v roce 642 po Kristu vyplenili muslim\'9at\'ed n\'e1jezdn\'edci. Dnes zn\'e1me jen v\'fd\'f2atky, kter\'e9 se zachovaly jako cit\'e1ty ve spisech jin\'fdch antick\'fdch autor\'f9.\par
Manehto (mimochodem \endash toto jm\'e9no znamen\'e1 Dar Thowt\'f9v) uvedl, \'9ee dynasti\'edm fara\'f3n\'f9 p\'f8edch\'e1zely dv\'ec dynastie boh\'f9, jedna dynastie poloboh\'f9 a pak n\'e1sledovalo p\'f8echodn\'e9 obdob\'ed, kdy v Egypt\'ec panoval chaos. Prvn\'edch sedm velk\'fdch boh\'f9 vl\'e1dlo 12 300 let, druhou dynastii zah\'e1jil Thowt. Vl\'e1dy nad zem\'ed se m\'ecl ujmout n\'eckdy okolo roku 8670 p\'f8.n.l. (zapamatujme si tento letopo\'e8et!) a jeho dynastie panovala celkem 1570 let.\par
Tur\'ednsk\'fd papyrus poch\'e1zej\'edc\'ed z dob Ramesse II., kter\'fd p\'f8in\'e1\'9a\'ed seznam egyptsk\'fdch panovn\'edk\'f9, s t\'edm souhlas\'ed.\par
I kdy\'9e Thowt byl sp\'ed\'9ae b\'f9h ne\'9e \'e8lov\'eck, podle legend nesestoupil z nebes, ale p\'f8i\'9ael ze vzd\'e1len\'e9 krajiny kdesi na v\'fdchod\'ec. Narodil se ve m\'ecst\'ec, kter\'e9 le\'9eelo na b\'f8ehu mo\'f8e, pobl\'ed\'9e dvou sopek chrl\'edc\'edch ohe\'f2. \'84Jednoho dne se slunce zatm\'eclo tak, \'9ee i sami bohov\'e9 dostali strach. Ten jeden z nich si v t\'e9to kritick\'e9 situaci zachoval jasnou hlavu a klid \endash chytr\'fd Thowt.\ldblquote\par
M\'fdtus bohu\'9eel nesd\'ecluje, jak Thowt nebezpe\'e8\'ed unikl. Pravd\'ecpodobn\'ec zorganizoval z\'e1chranu sv\'fdch v\'ecrn\'fdch a z ohro\'9een\'e9 oblasti v\'e8as ode\'9ael. Co to bylo za m\'edsto, na n\'ec\'9e p\'f8estalo sv\'edtit slunce? Jedin\'fdmi krajinami v\'fdchodn\'ec od Egypta, kter\'e9 lemuje mo\'f8e a z\'e1rove\'f2 su\'9euje siln\'e1 sope\'e8n\'e1 \'e8innost, jsou Indon\'e9sie, Filip\'edny a Japonsko.\par
P\'f8edstavme si tu situaci. Thowt je n\'ecjakou p\'f8\'edrodn\'ed katastrofou donucen opustit sv\'e9 p\'f9vodn\'ed s\'eddlo a ve\'9aker\'e9 sv\'e9 znalosti a schopnosti za\'e8\'edn\'e1 uplat\'f2ovat jinde. Navazuje na to, co ji\'9e vytvo\'f8il. Stav\'ed domy a chr\'e1my v podobn\'e9m stylu, jak\'e9 zanechal ve sv\'e9m rodi\'9ati.\par
V cel\'e9 oblasti, kter\'e1 p\'f8ich\'e1z\'ed v \'favahu jako Thowtovo rodi\'9at\'ec, tedy n\'eckde mezi Indon\'e9si\'ed, Filip\'ednami a Japonskem, se ale nenach\'e1z\'ed ani n\'e1znak souvislosti s egyptskou kulturou. Opravdu ne?\par
A\'9e doned\'e1vna bychom to mohli spolehliv\'ec tvrdit. Ale v roce 1995 se situace zcela zm\'ecnila.\par
PYRAMIDY POD HLADINOU\par
\par
Pot\'e1p\'ec\'e8i zvolna padali do hlubin. Ostr\'e9 slunce pronikalo hladinou oce\'e1nu a proza\'f8ovalo masy vod p\'f8\'edzra\'e8n\'fdm jasem. Vln\'edc\'ed se hejno ryb nete\'e8n\'ec viselo v prostoru. Ve st\'ednu pod n\'edm mu\'9ei zahl\'e9dli dlouh\'fd vystupuj\'edc\'ed \'fatvar. To nebyla oby\'e8ejn\'e1 sk\'e1la na dn\'ec. P\'f8\'edmo pod jejich klesaj\'edc\'edmi t\'ecly se rozkl\'e1dala obrovsk\'e1 stavba. Ze stup\'f2ovit\'e9 z\'e1kladny vyr\'f9stal \'fa\'9easn\'fd komplex, p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed mezopotamsk\'e9 zikkuraty nebo pyramidov\'e9 svatyn\'ec. Po stran\'e1ch se vinula dl\'e1\'9ed\'ecn\'e1 cesta, z n\'ed\'9e na n\'eckolika m\'edstech stoupala \'9airok\'e1 schodi\'9at\'ec vedouc\'ed k prostorn\'fdm n\'e1m\'ecst\'edm. \'c8etn\'e9 chodn\'edky vytv\'e1\'f8ely geometrick\'e9 vzory, spojovaly se v pestrou s\'ed\'9d kruh\'f9 a \'9aesti\'faheln\'edk\'f9. Ploch\'fd vrchol chr\'e1mu se vystavoval dopadaj\'edc\'edmu jasu jako tv\'e1\'f8 slune\'e8nice. Pot\'e1p\'ec\'e8i nikdy nespat\'f8ili nic podobn\'e9ho.\par
P\'f8ivolan\'ed v\'ecdci nabyli p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee rozhodn\'ec nejde o sv\'e9r\'e1zn\'fd geologick\'fd \'fatvar. Profesor Masaki Kimura, geolog a celosv\'ectov\'ec uzn\'e1van\'fd specialista na podmo\'f8sk\'e9 ruiny z univerzity Rj\'fakj\'fa na Okinaw\'ec, provedl d\'f9kladn\'fd v\'fdzkum p\'f8\'edmo pod hladinou. \'84Kdyby to bylo d\'edlo p\'f8\'edrody, musely by se okolo nach\'e1zet poz\'f9statky erozn\'ed \'e8innosti, vydrolen\'e9 kameny \'e8i rozpadl\'e9 hrany. Nic takov\'e9ho tady nen\'ed. Naproti tomu se po obvodu stavby r\'fdsuje cesta, kterou mohl vytvo\'f8it jen \'e8lov\'eck.\ldblquote\par
Geolog Robert Schoch z Bostonsk\'e9 univerzity tyto z\'e1v\'ecry podporuje: \'84Ve sk\'e1le je vytes\'e1no n\'eckolik stup\'f2\'f9 jeden metr vysok\'fdch. Je vylou\'e8eno, \'9ee by n\'ecco podobn\'e9ho mohla vytvo\'f8it vodn\'ed eroze, proto\'9ee odlomen\'e9 kusy skal by se v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec nemohly samovoln\'ec uspo\'f8\'e1dat do tak dokonale \'e8lenit\'e9ho a p\'f8itom pravideln\'e9ho \'fatvaru.\ldblquote\par
Nav\'edc v bl\'edzkosti pot\'e1p\'ec\'e8i objevili dal\'9a\'ed zikkuraty \endash mal\'e9 stup\'f2ovit\'e9 pyramidy se z\'e1kladnou o d\'e9lce deseti metr\'f9. A n\'e1sleduj\'edc\'ed m\'ecs\'edce p\'f8inesly dal\'9a\'ed p\'f8ekvapen\'ed. Postupn\'ec bylo mezi ostrovy Jonaguni, Kerama, Aguni a Okinawa nalezeno p\'ect zatopen\'fdch lokalit. Jejich architektura se vyzna\'e8uje velkou rozmanitost\'ed pou\'9eit\'fdch prvk\'f9. Pobl\'ed\'9e staveb ve tvaru pyramidy se ty\'e8\'ed jak\'e9si pylony \'e8i v\'ec\'9ee. N\'eckter\'e9 mohutn\'e9 bloky sv\'fdm tvarem p\'f8ipom\'ednaj\'ed velk\'fd olt\'e1\'f8. Nejv\'ect\'9a\'ed osamocen\'fd chr\'e1m je p\'f8ibli\'9en\'ec 72 metr\'f9 dlouh\'fd, 27 metr\'f9 \'9airok\'fd a 13,5 metru vysok\'fd. Venkovn\'ed zdi monument\'e1ln\'edch staveb jsou z \'9euly. Vnit\'f8n\'ed prostory doposud nebyly prozkoum\'e1ny, l\'e9pe \'f8e\'e8eno, podle dostupn\'fdch zpr\'e1v nen\'ed zn\'e1m \'9e\'e1dn\'fd otev\'f8en\'fd vchod. V\'ecdci nemaj\'ed ani tu\'9aen\'ed, kdo a pro\'e8 tato unik\'e1tn\'ed s\'eddla a svatyn\'ec vystav\'ecl. Upozor\'f2uj\'ed ale na jejich \'fa\'9easnou podobnost s mezopotamsk\'fdmi zikkuraty, egyptsk\'fdmi pyramidami a s nejstar\'9a\'edmi pam\'e1tkami Ji\'9en\'ed Ameriky.\par
Profesor Kimura odhaduje st\'e1\'f8\'ed cel\'e9ho podmo\'f8sk\'e9ho komplexu na v\'edce ne\'9e 10 000 let. Sv\'fdm tvrzen\'edm vyp\'e1lil ni\'e8ivou st\'f8elu do ji\'9e tak chatrn\'e9 budovy historiky zaveden\'fdch p\'f8edstav o d\'ecjin\'e1ch lidstva. Stavby na dn\'ec oce\'e1nu by tak byly minim\'e1ln\'ec o p\'ect tis\'edc rok\'f9 star\'9a\'ed ne\'9e d\'edla z dob prvn\'edch fara\'f3n\'f9. A to je probl\'e9m. Nev\'edme toti\'9e o \'9e\'e1dn\'e9 vysp\'ecl\'e9 civilizaci v jihov\'fdchodn\'ed Asii, kter\'e1 by p\'f8ed deseti tis\'edci lety dok\'e1zala vybudovat podobn\'e9 s\'eddlo. Na Okinaw\'ec \'9eili tehdy jen primitivn\'ed lovci a sb\'ecra\'e8i a pozd\'ecji se rozv\'edjela d\'9e\'f3monsk\'e1 kultura, proslul\'e1 sv\'fdmi mo\'f8eplaveck\'fdmi v\'fdkony.\par
St\'e1\'f8\'ed objevu ale nelze zpochybnit. Geologov\'e9 dok\'e1zali, \'9ee se je\'9at\'ec p\'f8ed deseti a\'9e jeden\'e1cti tis\'edci lety v t\'e9to oblasti nach\'e1zely \'e8etn\'e9 men\'9a\'ed ostrovy. Dokonce jich bylo tolik, \'9ee doch\'e1zelo k migraci obyvatel z jihov\'fdchodn\'ed Asie do Austr\'e1lie. Kdy\'9e rozt\'e1l ledov\'fd p\'f8\'edkrov na severn\'ed polokouli, hladina mo\'f8\'ed se zv\'fd\'9aila a\'9e o \'e8ty\'f8icet metr\'f9 a neodvratn\'ec zalila cel\'e1 m\'ecsta, kter\'e1 p\'f9vodce st\'e1la na b\'f8ehu. Z\'e1rove\'f2 se tak vysv\'ectlilo, pro\'e8 jsou objeven\'e9 budovy nepo\'9akozen\'e9, jejich st\'ecny nemaj\'ed trhliny a nikde na p\'f8ilehl\'fdch cest\'e1ch nen\'ed ani stopa sesuvu. Zk\'e1zu z\'e1hadn\'e9ho komplexu u Jonaguni nezp\'f9sobilo zem\'ect\'f8esen\'ed \'e8i jin\'e1 jednor\'e1zov\'e1 katastrofa, ale postupn\'e9 zaplavov\'e1n\'ed.\par
Thowt podle egyptsk\'e9ho m\'fdtu ode\'9ael ze sv\'e9ho rodi\'9at\'ec pot\'e9, co se nad n\'edm zatm\'eclo slunce. Znamenalo to, \'9ee m\'ecsto neodvratn\'ec zalila voda a slune\'e8n\'ed paprsky zastavila hladina oce\'e1nu? Neskr\'fdv\'e1 se pr\'e1v\'ec u Jonaguni Thowtovo p\'f9vodn\'ed s\'eddlo?\par
V samotn\'e9m Japonsku nach\'e1z\'edme dal\'9a\'ed ne\'e8ekan\'e9 indicie. Ve st\'f8edn\'ed \'e8\'e1sti ostrova Hon\'9a\'fa, v hust\'e9m lese na \'fapat\'ed hory Kasagi, le\'9e\'ed p\'f8esn\'ec opracovan\'fd \'9eulov\'fd k\'e1men. Sv\'fdm tvarem je jak\'fdmsi p\'f8edobrazem Chufevovy pyramidy, ov\'9aem se z\'e1kladnou pouh\'fdch 360 centimetr\'f9. Asi o 100 metr\'f9 d\'e1le na sever se nach\'e1z\'ed podobn\'fd monolit a na jin\'e9m m\'edst\'ec dal\'9a\'ed. V\'9aechny t\'f8i kameny vytv\'e1\'f8ej\'ed troj\'faheln\'edkovou formaci. K \'e8emu slou\'9eily a kdo a kdy je vytesal, nen\'ed zn\'e1mo.\par
K prvn\'edmu z pyramidion\'f9 dnes putuj\'ed \'9aintoist\'e9, aby zde polo\'9eili kv\'ectiny a tak\'e9 vejce nebo jin\'e9 ob\'ectiny pro posv\'e1tn\'e9ho b\'edl\'e9ho hada. Tato tradice je ale zcela jist\'ec nov\'ecj\'9a\'edho data a s p\'f9vodn\'edm \'fa\'e8elem kamene nem\'e1 nic spole\'e8n\'e9ho.\par
TESKN\'dd POHLED SFINGY\par
\par
Thowt za\'e8al v Egypt\'ec panovat okolo roku 8670 p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem, tedy p\'f8ed v\'edce ne\'9e deseti a p\'f9l tis\'edci roky. Podmo\'f8sk\'e9 m\'ecsto pobl\'ed\'9e Jonaguni zmizelo ze sv\'ecta ve stejn\'fd \'e8as. Najdeme ale je\'9at\'ec n\'ecco, co by ob\'ec m\'edsta spojovalo?\par
Na v\'fdchodn\'ed stran\'ec pyramidov\'e9ho pole v Gize vzhl\'ed\'9e\'ed ke slunci Sfinga. Nejv\'ect\'9a\'ed socha na sv\'ect\'ec je vytes\'e1na z jedin\'e9ho kusu sk\'e1ly. Jej\'ed lv\'ed t\'eclo m\'ec\'f8\'ed od p\'f8edn\'ed tlapy po ocas 57,3 metru. Vrcholek lidsk\'e9 \endash \'e8i snad bo\'9e\'ed \endash hlavy \'e8n\'ed do v\'fd\'9ae 20 metr\'f9. V\'9aeobecn\'ec se p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee vznikla za panov\'e1n\'ed kr\'e1le Chafreho n\'ecco m\'e1lo p\'f8ed rokem 2500 p\'f8.n.l.\par
Jen\'9ee u\'9e ve \'e8ty\'f8ic\'e1t\'fdch letech minul\'e9ho stolet\'ed francouzsk\'fd v\'ecdec R.A.Schwaller tvrdil, \'9ee socha mus\'ed b\'fdt mnohem star\'9a\'ed, proto\'9ee ji velmi poni\'e8ilo dlouhodob\'e9 p\'f9soben\'ed vody. Vzhledem k tomu, \'9ee Sfinga stoj\'ed uprost\'f8ed pou\'9at\'ec, kde, jak zn\'e1mo, se s de\'9ati ned\'e1 p\'f8\'edli\'9a po\'e8\'edtat, to byla velmi odv\'e1\'9en\'e1 hypot\'e9za. Jen\'9ee o pades\'e1t let pozd\'ecji se jej\'ed platnost prok\'e1zala.\par
Sfingu d\'f9kladn\'ec zkoumal americk\'fd geolog Robert Schoch a zjistil, \'9ee je jej\'ed obrovsk\'e9 t\'eclo poznamen\'e1no silnou eroz\'ed, kterou rozhodn\'ec nemohly vyvolat jen poryvy pou\'9atn\'edho v\'ectru a brusn\'fd efekt v\'ed\'f8\'edc\'edho p\'edsku. Rozs\'e1hl\'e9 po\'9akozen\'ed povrchu sochy nesporn\'ec zp\'f9sobily prudk\'e9 a siln\'e9 de\'9at\'ec. Po\'f8\'e1dn\'e9 lij\'e1ky ov\'9aem opakovan\'ec bi\'e8ovaly egyptskou p\'f9du jen v dob\'e1ch, kdy Sahara byla \'farodnou zahradou. Z \'e8eho\'9e vyplynulo, \'9ee Sfinga je star\'e1 minim\'e1ln\'ec 7 000 let, ale pravd\'ecpodobn\'ec vznikla je\'9at\'ec mnohem d\'f8\'edve.\par
Tuto v\'ecdecky t\'ec\'9ece pop\'edratelnou skute\'e8nost podporuje dal\'9a\'ed zaj\'edmav\'e1 indicie. Starov\'eck\'e9 n\'e1rody dok\'e1zaly pom\'ecrn\'ec p\'f8esn\'ec vypo\'e8\'edtat polohu jarn\'edho bodu, co\'9e je m\'edsto na obloze, v n\'ecm\'9e Slunce o jarn\'ed rovnodennosti protne sv\'ectov\'fd rovn\'edk na sv\'e9 dr\'e1ze ekliptikou. Tato poloha se m\'ecn\'ed rok od roku jen nepatrn\'ec, o jeden stupe\'f2 pokro\'e8\'ed asi za 72 let. P\'f8i pohledu ze Zem\'ec se jarn\'ed bod posunuje postupn\'ec jednotliv\'fdmi souhv\'eczd\'edmi zv\'ecrokruhu a lid\'e9 dok\'e1\'9e\'ed m\'ec\'f8it \'e8as podle toho, ve kter\'e9m souhv\'eczd\'ed se pr\'e1v\'ec nach\'e1z\'ed. P\'f8echod jedn\'edm znamen\'edm trv\'e1 p\'f8ibli\'9en\'ec 2 150 rok\'f9, cel\'fdm zv\'ecrokruhem jarn\'ed bod projde asi za 26 000 let. Jeho pohyb je ale obr\'e1cen\'fd, ne\'9e jak pluje Slunce ekliptikou. Tedy v po\'f8ad\'ed Ryby, Vodn\'e1\'f8, Kozoroh, St\'f8elec atd.\par
V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec se jarn\'ed bod nach\'e1z\'ed t\'e9m\'ec\'f8 u konce souhv\'eczd\'ed Ryb, tak\'9ee ve Skopci se nach\'e1zel zhruba v letech 1925 p\'f8.n.l. a\'9e 226 n.l., v B\'fdku p\'f8ibli\'9en\'ec od roku 4080 p\'f8.n.l. do 1925 p\'f8.n.l., v Bl\'ed\'9eenc\'edch 6230 p\'f8.n.l. a\'9e 4080 p\'f8.n.l., v Raku 8380 p\'f8.n.l. a\'9e 6230 p\'f8.n.l. a ve Lvu 10530 p\'f8.n.l. a\'9e 8380 p\'f8.n.l.\par
Spisovatel Louis Carpentier v knize Tajemn\'fd prav\'eck Evropy napsal: \'84\'d8\'edk\'e1 se, \'9ee obdob\'ed, b\'echem n\'echo\'9e se jarn\'ed bod nach\'e1z\'ed v ur\'e8it\'e9m souhv\'eczd\'ed, odpov\'edd\'e1 jedn\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 \'e9\'f8e, p\'f8i\'e8em\'9e symbol t\'e9to \'e9ry b\'fdv\'e1 pr\'fd \'fazce spojen se symbolikou znamen\'ed, v n\'ecm\'9e se jarn\'ed bod pr\'e1v\'ec nal\'e9z\'e1. Nedovedu vysv\'ectlit, pro\'e8 tomu tak je, tak alespo\'f2 n\'eckolik p\'f8\'edpad\'f9 pro ilustraci.\par
Prvn\'ed k\'f8es\'9dan\'e9 zobrazovali Krista hieroglyfem jako rybu, k\'f8es\'9dansk\'fd svat\'fd gr\'e1l hl\'edd\'e1 kr\'e1l-ryb\'e1\'f8, losos v\'ecd\'ecn\'ed se v keltsk\'fdch pov\'ecstech objevil kr\'e1tce p\'f8ed vp\'e1dem \'d8\'edman\'f9 do Galie, pro muslimy symbolizuje p\'f9lm\'ecs\'edc nejen m\'ecs\'edc, ale i rybu\'85\par
P\'f8ed v\'eckem Ryb byl v\'eck Skopce. \'d8e\'e8t\'ed argonauti putovali s Jasonem za zlat\'fdm rounem, v Egypt\'ec bylo obdob\'ed boha Amona, kter\'fd byl zobrazov\'e1n jako beran \endash dodnes v Karnaku lemuj\'ed cestu ke chr\'e1mu sfingy s beran\'ed hlavou, p\'f8edstavuj\'edc\'ed boha Amona. V keltsk\'e9 oblasti byl uct\'edv\'e1n b\'f9h Belen, v jeho\'9e jm\'e9nu p\'f8\'edmo slovo \'82b\'e9lier\lquote \endash beran sly\'9a\'edme.\par
Je\'9at\'ec p\'f8edt\'edm byl v\'eck B\'fdka a v n\'ecm egyptsk\'fd b\'f9h Apis (zobrazovan\'fd jako b\'fdk), d\'e1le kr\'e1va Hathor, na Kr\'e9t\'ec Minotaurus, v Irsku b\'fdk Cualgne a v Galii Tarnos. Babylonsk\'e9 sochy ok\'f8\'eddlen\'fdch b\'fdk\'f9 se dochovaly dodnes.\par
P\'f8ed Bl\'ed\'9eenci byl Rak, zv\'ed\'f8e s krun\'fd\'f8em jako egyptsk\'fd skarabeus, talisman pro \'9at\'ecst\'ed. Je\'9at\'ec d\'f8\'edve Lev v podob\'ec Sfingy, kter\'e1 n\'e1m m\'e1 p\'f8ipom\'ednat cosi ji\'9e zapomenut\'e9ho.\par
Znamen\'ed zv\'ecrokruhu tedy poznamen\'e1vaj\'ed form\'e1ln\'ed prvky a ob\'f8ady n\'e1bo\'9eenstv\'ed sv\'e9 \'e9ry. Tyto symboly miz\'ed z\'e1rove\'f2 se sv\'fdm znamen\'edm, ale to neub\'edr\'e1 datov\'e1n\'ed na p\'f8esnosti.\ldblquote\par
Podle geologa Schocha je Sfinga star\'e1 minim\'e1ln\'ec 7 000 let, ale vzhledem k rozs\'e1hl\'e9 erozi mohla b\'fdt postavena je\'9at\'ec o tis\'edce let d\'f8\'edve. \'c9ra Lva, jeho\'9e je Sfinga symbolem, trvala od roku 10530 p\'f8.n.l. do roku 8370 p\'f8.n.l. Thowt, o n\'ecm\'9e se domn\'edv\'e1me, \'9ee nechal Sfingu postavit, se v Egypt\'ec ujal vl\'e1dy roku 8670 p\'f8.n.l. Jak se zd\'e1, datum narozen\'ed nejv\'ect\'9a\'ed sochy na sv\'ect\'ec se za\'e8\'edn\'e1 r\'fdsovat \'e8\'edm d\'e1l jasn\'ecji.\par
Sfinga le\'9e\'ed t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8esn\'ec na 30. rovnob\'ec\'9ece a d\'edv\'e1 se rovnou k v\'fdchodu. Sitchin pova\'9euje tuto rovnob\'ec\'9eku za posv\'e1tnou a p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee pr\'e1v\'ec na n\'ed se rozkl\'e1daj\'ed tak v\'fdznamn\'e1 centra starov\'eck\'fdch civilizac\'ed, jako jsou Erid (jedno ze sumersk\'fdch m\'ecst, kter\'e9 \'fadajn\'ec vzniklo ji\'9e p\'f8ed potopou sv\'ecta), Harrapa v \'fadol\'ed Indu a tibetsk\'e1 Lhasa.\par
Je nutn\'e9 dodat, \'9ee na v\'9aech t\'ecchto m\'edstech byly hojn\'ec uct\'edv\'e1ny idoly s t\'eclem \'e8lov\'ecka a hlavou pt\'e1ka \endash podobn\'ec byl Thowt zobrazov\'e1n v Egypt\'ec. T\'f8ic\'e1t\'e1 rovnob\'ec\'9eka na sv\'e9 dal\'9a\'ed pouti kolem zem\'eckoule proch\'e1z\'ed mezi Okinawou a dal\'9a\'edmi japonsk\'fdmi ostrovy. Prot\'edn\'e1 tedy Tich\'fd oce\'e1n pr\'e1v\'ec v m\'edstech, kde se kdysi rozkl\'e1dala nezn\'e1m\'e1, dnes ji\'9e zatopen\'e1 \'f8\'ed\'9ae. Je to pokra\'e8ov\'e1n\'ed posv\'e1tn\'e9 linie, nebo naopak jej\'ed po\'e8\'e1tek? Nenach\'e1z\'edme v t\'e9to podez\'f8el\'e9 shod\'ec dal\'9a\'ed d\'f9kaz, \'9ee pyramidov\'e9 m\'ecsto pod hladinou bylo p\'f9vodn\'edm domovem Thowta? Neup\'edr\'e1 ob\'f8\'ed Sfinga sv\'f9j tajemn\'fd pohled k v\'fdchodu pr\'e1v\'ec proto, aby vyst\'echovalc\'f9m p\'f8ipom\'ednala d\'e1vno ztracenou vlast?\par
SV\'ccDECTV\'cd SP\'cdC\'cdHO PROROKA\par
\par
Kdy\'9e na po\'e8\'e1tku roku 1945 zem\'f8el Edgar Cayce, ze sv\'ecta ode\'9ala jedna z nejtajemn\'ecj\'9a\'edch postav lidsk\'fdch d\'ecjin. Tento prost\'fd mu\'9e z Kentucky, zem\'ecd\'eclsk\'fd d\'ecln\'edk, pomocn\'edk v knihkupectv\'ed a pozd\'ecji majitel mal\'e9ho fotoateli\'e9ru, upadl v d\'ectstv\'ed bez jak\'e9koli zjevn\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny do k\'f3matu. Kdy\'9e se ji\'9e rodina a p\'f8ivolan\'fd l\'e9ka\'f8 vzd\'e1vali nad\'ecje, ozval se m\'edstnost\'ed neobvykle klidn\'fd a z\'f8eteln\'fd chlapc\'f9v hlas: \'84Dostal jsem \'fader baseballov\'fdm m\'ed\'e8em do p\'e1te\'f8e. Mus\'edte mi ud\'eclat zvl\'e1\'9atn\'ed obklad a p\'f8ilo\'9eit mi ho na za\'e8\'e1tek krku.\ldblquote Pak nadiktoval recept pot\'f8ebn\'e9 bylinn\'e9 sm\'ecsi. P\'f8itom se ani na okam\'9eik nevytrhl z hlubok\'e9ho sp\'e1nku. Tak za\'e8ala kari\'e9ra \'fasp\'ec\'9an\'e9ho l\'e9\'e8itele, kter\'fd o medic\'edn\'ec nev\'ecd\'ecl ani zbla a v\'ect\'9ainu bylin, jejich\'9e jm\'e9na tak sebejist\'ec ve sp\'e1nku vyslovoval, ve skute\'e8nosti v\'f9bec neznal. Jednou dokonce p\'f8edepsal l\'e9k, jeho\'9e v\'fdvoj byl pr\'e1v\'ec dokon\'e8en a farmaceutick\'e1 spole\'e8nost teprve chystala jeho uveden\'ed na trh. Jindy nadiktoval \'e8ty\'f8i recepty, ani\'9e bylo jasn\'e9, pro koho. Teprve o dva dny pozd\'ecji se dostavili nemocn\'ed, kter\'fdm byly jeho rady ur\'e8eny.\par
Cayce nech\'e1pal, co se s n\'edm d\'ecje, po probuzen\'ed si na nic nepamatoval, na n\'e1tlak sv\'e9ho okol\'ed se ale opakovan\'ec uv\'e1d\'ecl do hypnotick\'e9ho sp\'e1nku a ur\'e8oval diagn\'f3zu t\'ec\'9ece nemocn\'fdch pacient\'f9. Jak dokazuj\'ed soudn\'ec ov\'ec\'f8en\'e9 z\'e1znamy, vyl\'e9\'e8il p\'f8es 15 000 lid\'ed.\par
Podle jeho vlastn\'edch slov, pronesen\'fdch op\'ect v hypnotick\'e9m sp\'e1nku, byl Cayce schopen spojit se s kter\'fdmkoli \'9eij\'edc\'edm lidsk\'fdm mozkem a vyu\'9e\'edvat informac\'ed, kter\'e9 jsou v n\'ecm obsa\'9eeny. A ne\'9alo v\'9edy jen o diagn\'f3zu a mo\'9enosti l\'e9\'e8by, ale i o vzpom\'ednky na minul\'e9 \'9eivoty, kter\'e9 si \'e8lov\'eck nedok\'e1\'9ee s\'e1m vybavit, ale p\'f8esto jsou ulo\'9eeny kdesi hluboko v jeho mozku. Snad, pokud pop\'f8eme mo\'9enost reinkarnace, to jsou ozv\'ecny jak\'e9si kolektivn\'ed pam\'ecti lidstva.\par
Cayce v \'f8ad\'ec p\'f8\'edpad\'f9 popisoval ve sp\'e1nku tyto z\'e1blesky minulosti. A a\'e8koli nikdy historii nestudoval, re\'e1lie, kter\'e9 spat\'f8il a popisoval ve sv\'fdch vidin\'e1ch, p\'f8esn\'ec odpov\'eddaly skute\'e8nosti. Mnohdy s jasnovidnou proz\'edravost\'ed hovo\'f8il o ur\'e8it\'fdch okam\'9eic\'edch d\'ecjin, kter\'e9 potvrdily teprve pozd\'ecj\'9a\'ed objevy. Podrobnou anal\'fdzou Cayceov\'fdch v\'fdpov\'ecd\'ed ve sp\'e1nku se zab\'fdv\'e1 \'dastav Edgara Cayceho ve Virginia Beach a ukazuje se, \'9ee to, co se ve t\'f8ic\'e1t\'fdch a \'e8ty\'f8ic\'e1t\'fdch letech zd\'e1lo pouhou fantazi\'ed, lze nyn\'ed dolo\'9eit i v\'ecdeck\'fdmi poznatky.\par
K podpo\'f8e hypot\'e9zy, \'9ee v archaick\'fdch dob\'e1ch p\'f8i\'9ali do tehdy je\'9at\'ec notn\'ec zaostal\'e9ho Egypta p\'f8edstavitel\'e9 velmi vysp\'ecl\'e9 ciz\'ed civilizace, nach\'e1z\'edme v Cayceov\'fdch v\'fdpov\'ecd\'edch mnoho d\'f9kaz\'f9. Nap\'f8\'edklad v roce 1935 \'f8ekl: \'84V dob\'ec p\'f8ed v\'edce ne\'9e deseti tis\'edci lety\'85 existoval Altovi, p\'edsa\'f8 p\'f8i p\'f8\'edprav\'ec historie Zem\'ec.\ldblquote\par
Thowt byl tak\'e9 naz\'fdv\'e1n p\'edsa\'f8em boh\'f9 a jeho jm\'e9no zn\'ed podobn\'ec.\par
Pozd\'ecji Cayce pokra\'e8oval: \'84Kdy\'9e byly rozdrceny ostrovy bylo z\'f8ejm\'e9, \'9ee ti, kte\'f8\'ed mohli nebo m\'ecli b\'fdt zachr\'e1n\'ecni, musej\'ed odcestovat do v\'edce center. Byl mezi t\'ecmi, kte\'f8\'ed p\'f8i\'9ali do dne\'9an\'edch Pyrenej\'ed a pozd\'ecji se z\'fa\'e8astnili \'e8innost\'ed, kter\'e9 p\'f8ist\'echovalci za\'e8ali rozv\'edjet v egyptsk\'e9 zemi\'85\ldblquote\par
Jindy dodal: \'84Odplul do Egypta, av\'9aak p\'f8ist\'e1l v Pyrenej\'edch, na m\'edst\'ec zn\'e1m\'e9m jako Portugalsko, Francie a \'8apan\'eclsko\'85 I kdy\'9e mnoz\'ed ode\'9ali d\'e1le do egyptsk\'e9 zem\'ec, entita z\'f9stala v Pyrenej\'edch a zavedla z\'e1sady a pravdy\'85\ldblquote\par
ZAST\'c1VKA V DOB\'cc KAMENN\'c9\par
\par
Podle Cayceov\'fdch viz\'ed minulosti se tedy uprchl\'edci ze zni\'e8en\'e9 ostrovn\'ed \'f8\'ed\'9ae (prorok ji zjevn\'ec pod tlakem tehdej\'9a\'edho pov\'ecdom\'ed naz\'fdval v bd\'ecl\'e9m stavu Atlantidou) nejprve ocitli na \'fazem\'ed Francie a \'8apan\'eclska. Je pouze d\'edlem n\'e1hody, \'9ee pr\'e1v\'ec v t\'ecchto m\'edstech nach\'e1z\'edme nejstar\'9a\'ed zn\'e1m\'e1 vyobrazen\'ed mu\'9ee s pta\'e8\'ed hlavou (tradi\'e8n\'ed podoba Thowta), k\'f8\'ed\'9eence lid\'ed a zv\'ed\'f8at (tak typick\'e9 pro egyptsk\'e9 n\'e1bo\'9eenstv\'ed) a tak\'e9 v\'f9bec prvn\'ed mapu hv\'eczdn\'e9 oblohy (Thowt m\'ec\'f8il nebesa i zemi)?\par
V Pergousetsk\'e9 jeskyni z temn\'e9 skaln\'ed klenby vystupuj\'ed tis\'edce let star\'e9 obrazy nestv\'f9r, vyryt\'e9 do j\'edlovit\'e9 horniny. Bytost, kter\'e1 je nap\'f9l pt\'e1k a nap\'f9l \'e8lov\'eck, dvojno\'9eci se \'9api\'e8at\'fdma u\'9aima a zob\'e1kem nebo antilopy s chobotem. V\'fdjevy se m\'ecn\'ed, jako by cht\'ecly zaznamenat cestu z dne\'9aka (z pohledu prehistorick\'e9ho um\'eclce) do nejtemn\'ecj\'9a\'ed minulosti lidstva.\par
N\'ecmeck\'fd \'e8asopis Der Spiegel, kter\'e9mu se poda\'f8ilo z\'edskat povolen\'ed k pr\'f9zkumu, napsal:\par
\'84Sedmdes\'e1t metr\'f9 od vchodu do prot\'e1hl\'e9 \'9aachty za\'e8\'edn\'e1 galerie z doby ledov\'e9 nejd\'f8\'edve dost realisticky: na p\'f8edku klenby jsou zobrazeny plivaj\'edc\'ed lan\'ec. Skoup\'fdmi \'e8arami jsou nakresleni zub\'f8i a kozoro\'9eci s roz\'9a\'ed\'f8en\'fdmi nozdrami a otev\'f8en\'fdmi tlamami. Jin\'ed maj\'ed v hrudi zabodnut\'e1 kop\'ed a pr\'e1v\'ec dod\'ecl\'e1vaj\'ed.\par
Nadp\'f8irozen\'e9 p\'f8\'ed\'9aery se objevuj\'ed teprve hloub\'ecji v jeskyni \endash a \'e8\'edm v n\'ed postupujeme d\'e1le, t\'edm jsou prapodivn\'ecj\'9a\'ed: kon\'ec se \'9eiraf\'edmi krky, zebry s kravsk\'fdmi kopyty a zv\'ed\'f8ec\'ed hlavy p\'f8ipom\'ednaj\'edc\'ed dinosaury. V zadn\'edch prostor\'e1ch se nakonec tvary st\'e1le v\'edce rozpl\'fdvaj\'ed. \'c8asto pokr\'fdv\'e1 skaln\'ed st\'ecny jen zm\'ec\'9d \'e8ar, kter\'e9 jako by zn\'e1zor\'f2ovaly klokot v hlubin\'e1ch zem\'ec. Zde se objevuj\'ed pta\'e8\'ed lid\'e9.\par
Zd\'e1 se, \'9ee jeskynn\'ed um\'eclci cht\'ecli svou zpr\'e1vu velmi dob\'f8e ukr\'fdt. Zat\'edmco realistick\'e9 kresby jsou dob\'f8e viditeln\'e9 ve velk\'e9m s\'e1le, pta\'e8\'ed lid\'e9 a dal\'9a\'ed mutanti pokr\'fdvaj\'ed strop zadn\'edho v\'fdb\'ec\'9eku. Ten je ov\'9aem tak n\'edzk\'fd, \'9ee se v n\'ecm nelze ani posadit a mus\'edte le\'9eet na z\'e1dech, abyste kresby spat\'f8ili.\ldblquote\par
Hluboko v \'fadol\'ed Vezery le\'9e\'ed pravd\'ecpodobn\'ec nejproslulej\'9a\'ed prehistorick\'e1 jeskyn\'ec Lascaux. Jej\'ed st\'ecny jsou pokryty uchvacuj\'edc\'edmi v\'fdjevy, kter\'e9 zanechali lid\'e9 z doby kamenn\'e9.\par
V ofici\'e1ln\'edm pr\'f9vodci (nakladatelstv\'ed Olympia) se o tomto d\'edle do\'e8teme: \'84Malby zobrazuj\'ed ponejv\'edce lovn\'e1 zv\'ed\'f8ata z posledn\'ed doby ledov\'e9 \endash kon\'ec, zubry, kozoro\'9ece, tury, nosoro\'9ece srstnat\'e9 a jeleny. Barviva jsou vesm\'ecs p\'f8\'edrodn\'edho p\'f9vodu \endash barevn\'e9 hlinky, sm\'ed\'9aen\'e9 s \'9eivo\'e8i\'9an\'fdm tukem, byly nan\'e1\'9aeny pomoc\'ed dut\'fdch kost\'ed a st\'e9bel, jimi\'9e se fouk\'e1n\'edm barva rozpra\'9aovala (prvn\'ed sprej!). Tyto pom\'f9cky a zbytky barev byly tak\'e9 v jeskyni nalezeny. Je pozoruhodn\'e9, \'9ee v n\'eckter\'fdch m\'edstech se vrstvy maleb \'e8\'e1ste\'e8n\'ec p\'f8ekr\'fdvaj\'ed, co\'9e nasv\'ecd\'e8uje, \'9ee jsou d\'edlem r\'f9zn\'fdch civilizac\'ed a\'9e s tis\'edcilet\'fdmi odstupy. Proto\'9ee nebyly nalezeny \'9e\'e1dn\'e9 stopy po ob\'fdv\'e1n\'ed \'e8lov\'eckem, je pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee jeskyn\'ec slou\'9eila sp\'ed\'9ae k posv\'e1tn\'fdm \'fa\'e8el\'f9m.\ldblquote\par
\'84Bylo to prvn\'ed planet\'e1rium, v n\'ecm\'9e se \'e8lov\'eck pokusil zachytit obraz no\'e8n\'ed oblohy,\ldblquote m\'edn\'ed n\'ecmeck\'fd v\'ecdec Michael Rappengl\'fcck. Nejv\'edce ho zaujal v\'fdjev naz\'fdvan\'fd Kop\'ed mrtv\'e9ho mu\'9ee. Vid\'edme na n\'ecm b\'fdka \'e8i bizona v b\'echu, p\'f8ed n\'edm le\'9e\'ed na z\'e1dech podivn\'fd mu\'9e s pta\'e8\'ed hlavou, opod\'e1l jeho kop\'ed a kousek vp\'f8edu se nach\'e1z\'ed pt\'e1k na holi nebo jedn\'e9 vysok\'e9 noze.\par
Rappengl\'fcck se domn\'edv\'e1: \'84O\'e8i b\'fdka, mu\'9ee a pt\'e1ka mohou p\'f8edstavovat hv\'eczdy Vega, Deneb a Altair, kter\'e9 spole\'e8n\'ec tvo\'f8\'ed souhv\'eczd\'ed Letn\'ed troj\'faheln\'edk, pat\'f8\'edc\'ed k nejjasn\'ecj\'9a\'edm konstelac\'edm na severn\'ed no\'e8n\'ed obloze b\'echem letn\'edch m\'ecs\'edc\'f9 (t\'f8i hv\'eczdy, kter\'e9 Rappengl\'fcck zmi\'f2uje, jsou dnes sou\'e8\'e1st\'ed souhv\'eczd\'ed Labut\'ec, Lyry a Delf\'edna \endash pozn. aut.).\'85 Je to mapa prehistorick\'e9ho kosmu \endash obloha pln\'e1 zv\'ed\'f8at a duchovn\'edch alegori\'ed. Kop\'ed mrtv\'e9ho mu\'9ee nen\'ed pouhou ilustrac\'ed, ale astronomick\'fdm z\'e1znamem.\'85 Oblouk strop\'f9, zejm\'e9na v p\'f8\'edrodn\'edch domech, p\'f8edstavuje k\'f8ivku nebe a podlaha jeskyn\'ec je Zem\'ed.\ldblquote\par
Rappengl\'fcck na\'9ael v Lascaux tak\'e9 zobrazen\'ed konstelace B\'fdka a Plej\'e1dy.\par
Tajemstv\'ed podle n\'ecj skr\'fdv\'e1 i jeskyn\'ec Cueva di El Castilo ve \'8apan\'eclsku. Na okraji pozoruhodn\'e9ho objektu s n\'e1zvem Vlys rukou jsou viditeln\'e9 z\'e1hadn\'e9 vrypy. \'84Nikdo jim nev\'ecnoval pozornost. Ka\'9ed\'fd znalec hv\'eczdn\'e9 oblohy v\'e1m ale potvrd\'ed, \'9ee pro laiky nev\'fdznamn\'e9 te\'e8ky reprezentuj\'ed souhv\'eczd\'ed Severn\'ed koruna.\ldblquote\par
Philipp Stoke z univerzity v z\'e1padn\'edm Ontariu souhlas\'ed, \'9ee prvn\'ed n\'e1kresy nebesk\'fdch \'fatvar\'f9 nevznikly a\'9e v Egypt\'ec, jak se laick\'e1 ve\'f8ejnost domn\'edv\'e1, ale jsou daleko star\'9a\'ed.\par
Jsou mapy hv\'eczdn\'e9 oblohy v Lascaux a dal\'9a\'edch jeskyn\'edch na \'fazem\'ed Francie a \'8apan\'eclska d\'f9kazem mimo\'f8\'e1dn\'fdch znalost\'ed tehdej\'9a\'edch obyvatel, nebo sv\'ecdectv\'edm o setk\'e1n\'ed s mnohem vysp\'eclej\'9a\'ed civilizac\'ed, kter\'e1 se zde zastavila na sv\'e9 pouti, je\'9e vyvrcholila v Egypt\'ec? Inspiroval tato prehistorick\'e1 d\'edla samotn\'fd Thowt? Je pouh\'e1 n\'e1hoda, \'9ee se pr\'e1v\'ec ve Francii rozkl\'e1d\'e1 jedin\'e1 prastar\'e1 pyramidov\'e1 stavba v cel\'e9 Evrop\'ec?\par
TAJN\'c9 KNIHY\par
\par
\'84Thowt pr\'fd sepsal ve\'9akerou svou moudrost a ve\'9aker\'e9 u\'e8en\'ed do knih, je\'9e dal do \'faschovy kn\'ec\'9e\'edm sv\'e9ho chr\'e1mu v Chmunevu, ti se jim pak u\'e8ili nazpam\'ec\'9d, p\'f8ed nepovolan\'fdmi je br\'e1nili, nebo\'9d obsahovaly nejen v\'ecdomosti, kter\'e9 m\'ecly z\'f9stat jejich monopolem, ale i \'82za\'f8\'edkadla, je\'9e porou\'e8ela v\'9aem sil\'e1m p\'f8\'edrody a pod\'f8izovala si samotn\'e9 bohy\lquote . Kdo by se jich nepr\'e1vem zmocnil, m\'ecl b\'fdt podle kletby potrest\'e1n okam\'9eitou smrt\'ed, jeliko\'9e by se jinak stal nejmocn\'ecj\'9a\'edm na sv\'ect\'ec,\ldblquote uv\'e1d\'ed Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
Celkem 42 svazk\'f9 tajemn\'e9 knihy boha Thowta je z\'f8ejm\'ec nejhledan\'ecj\'9a\'edm textem v\'9aech dob. Je nesporn\'e9, \'9ee po nich p\'e1tral fara\'f3n Chufev ji\'9e p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi a p\'f9l tis\'edci let.\par
Papyrus z Turis nazna\'e8uje, co mohou Thowtovy znalosti zp\'f9sobit v nepovolan\'fdch rukou. Text, kter\'fd byl poprv\'e9 zve\'f8ejn\'ecn v Pa\'f8\'ed\'9ei v roce 1868, podrobn\'ec popisuje spiknut\'ed proti fara\'f3novi a p\'f8\'edpravu na atent\'e1t. Vrahem ov\'9aem nem\'ecl b\'fdt \'e8lov\'eck z masa a kost\'ed, ale smrt\'edc\'ed moc kouzel. Spiklenci zhotovili voskov\'e9 figurky panovn\'edka a jeho r\'e1dc\'f9 a za pomoci za\'f8\'edk\'e1vadel a vykon\'e1v\'e1n\'ed Thowtem p\'f8edepsan\'fdch magick\'fdch ritu\'e1l\'f9 je symbolicky cht\'ecli zab\'edt. Vyvolan\'e1 zl\'e1 s\'edla by pak usmrtila i skute\'e8n\'e9 osoby. (Podobnost s ob\'f8ady voodoo a praktikami soudob\'e9 \'e8ern\'e9 magie je nesporn\'e1?) Pl\'e1n ale kdosi prozradil, \'e8ernokn\'ec\'9enick\'e9 sezen\'ed bylo v\'e8as rozehn\'e1no a fara\'f3n zachr\'e1n\'ecn. \'c8ty\'f8icet vysok\'fdch d\'f9stojn\'edk\'f9 \endash \'9alo tedy z\'f8ejm\'ec o vojensk\'fd p\'f8evrat \endash a \'9aest \'farodn\'fdch dam kat odvedl na popravi\'9at\'ec. Dal\'9a\'ed spiklenci rad\'ecji sp\'e1chali sebevra\'9edu.\par
Magick\'e9 ob\'f8ady spojen\'e9 s propichov\'e1n\'edm voskov\'fdch figurek nen\'e1vid\'ecn\'fdch osob a jejich n\'e1sledn\'e9 rozdup\'e1n\'ed nebo hozen\'ed do ohn\'ec m\'ecly p\'f9vodn\'ec Egyp\'9dany chr\'e1nit p\'f8ed vn\'ecj\'9a\'edm nep\'f8\'edtelem. \'84B\'f9h dal lidem do ruky \'e8arod\'ecjnictv\'ed, aby se mohli br\'e1nit p\'f8ed ka\'9ed\'fdm zlem,\ldblquote \'f8ekl pr\'fd s\'e1m Thowt. Sv\'fdm v\'fdrokem jako by si p\'f8edem myl ruce nad p\'f8\'edpadn\'fdm zneu\'9eit\'edm vra\'9eedn\'e9 moci proti bli\'9en\'edmu. Z\'e1rove\'f2 jako by cht\'ecl lidem nazna\'e8it, \'9ee siln\'e1 v\'edra v boha vytvo\'f8\'ed i hr\'e1z, kter\'e1 je spolehliv\'ec ochr\'e1n\'ed. \'84Zlovoln\'e1 bytosti z vosku, je\'9e se koch\'e1\'9a pocitem ni\'e8en\'ed slab\'fdch, v\'ecz, \'9ee nejsem ani bezmocn\'fd slaboch, ani vy\'e8erpan\'e1 a zvadl\'e1 du\'9ae. Tv\'f9j jed nedok\'e1\'9ee proniknout do m\'fdch \'fad\'f9, proto\'9ee moje t\'eclo je Atumovo vlastn\'ed bo\'9esk\'e9 t\'eclo.\ldblquote (Atum byl pro Egyp\'9dany Stvo\'f8itel sv\'ecta, Otec boh\'f9 a P\'e1n v\'9aeho.)\par
Zm\'ednky o Thowtov\'ec knize se objevuj\'ed i na Metternichov\'ec st\'e9le, kterou kn\'ed\'9ee obdr\'9eel od Muhammada Aliho.\par
St\'e9la poch\'e1z\'ed ze 4. stolet\'ed p\'f8.n.l. a obsahuje \'e8etn\'e9 magick\'e9 v\'fdjevy a hieroglyfick\'e9 n\'e1pisy. Mimo jin\'e9 p\'f8edstavuje na t\'f8i stovky boh\'f9. Mezi nimi i bohy a vl\'e1dce planet, kter\'e9 nepoch\'e1zej\'ed v\'f9bec z na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustavy. P\'f8edpokl\'e1d\'e1 se, \'9ee v textu a obrazech jsou zak\'f3dov\'e1ny i dal\'9a\'ed informace o vesm\'edru.\par
Khanuasa, syn Ramesse II., \'fadajn\'ec vlastnil origin\'e1l psan\'fd rukou samotn\'e9ho Thowta. Kniha pr\'fd dovolovala d\'edvat se p\'f8\'edmo do slunce, umo\'9e\'f2ovala rozum\'ect \'f8e\'e8i zv\'ed\'f8at, poskytovala rady k ovl\'e1dnut\'ed zem\'ec, oce\'e1n\'f9 i nebesk\'fdch t\'ecles a obsahovala tajemstv\'ed jin\'fdch sv\'ect\'f9.\par
Auto\'f8i spekulativn\'ed literatury v tom rozpozn\'e1vaj\'ed Thowt\'f9v mimozemsk\'fd p\'f9vod a tvrd\'ed, \'9ee cestoval nap\'f8\'ed\'e8 vesm\'edrem. Neskr\'fdv\'e1 se ale pod pojmem \'84ovl\'e1dnut\'ed zem\'ec, oce\'e1n\'f9 i nebesk\'fdch t\'ecles\ldblquote jednodu\'9ae um\'ecn\'ed navigace? Kdy\'9e star\'e9 texty o Thowtovi \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee zm\'ec\'f8il zemi, nenazna\'e8uj\'ed t\'edm, \'9ee byl autorem prvn\'edch map nebo jin\'fdch pom\'f9cek k orientaci na mo\'f8i i pevnin\'ec? A nebylo nutn\'e9 nejprve ovl\'e1dnout, tedy d\'f9v\'ecrn\'ec zn\'e1t, pohyby nebesk\'fdch t\'ecles na obloze, ne\'9e se \'e8lov\'eck vypravil do nezn\'e1ma? Nenach\'e1z\'edme pr\'e1v\'ec v t\'e9to domn\'ecnce odpov\'ec\'ef na jednu z dal\'9a\'edch obrovsk\'fdch z\'e1had star\'e9ho Egypta?\par
STOPY V AUSTR\'c1LII\par
\par
Ji\'9e v d\'edlech n\'eckter\'fdch starov\'eck\'fdch autor\'f9 se objevuj\'ed domn\'ecnky o existenci nezn\'e1m\'e9 pevniny na jihu zem\'eckoule. Takzvan\'e1 terra australis incognita ale z\'f9st\'e1vala nerozlu\'9at\'ecn\'fdm tajemstv\'edm a\'9e do roku 1606, kdy na jej\'ed p\'f9du v bl\'edzkosti mysu York vstoupil Holan\'efan William Janus a o 36 let pozd\'ecji k n\'ed p\'f8iplul z jihu Abel Tasman. Dojmy obou mu\'9e\'f9 z nov\'e9 krajiny nebyly valn\'e9. Nesnesiteln\'e9 podneb\'ed a vyprahl\'e1 zem\'ec neslibovaly hospod\'e1\'f8sk\'fd zisk. Teprve kdy\'9e v roce 1770 zakotvil kapit\'e1n Cook v Rajsk\'e9 z\'e1toce u sou\'e8asn\'e9ho Sydney, se sv\'ect za\'e8al o Austr\'e1lii po\'f8\'e1dn\'ec zaj\'edmat.\par
Maj\'ed ale encyklopedie n\'e1mo\'f8n\'edch objev\'f9 pravdu? Byla Austr\'e1lie nav\'9at\'edvena lidmi ze severn\'ed polokoule skute\'e8n\'ec a\'9e na po\'e8\'e1tku 17. stolet\'ed? Nedopluli zde ji\'9e p\'f8ed tis\'edcilet\'edmi jin\'ed odv\'e1\'9en\'ed mo\'f8eplavci?\par
Jen p\'f8i pouh\'e9m n\'e1znaku, \'9ee kontinent na jihu znali a osobn\'ec prozkoumali slu\'9eebn\'edci fara\'f3n\'f9, si u\'e8itel\'e9 d\'ecjepisu za\'e8nou v\'fdznamn\'ec klepat na \'e8elo. V\'edme toti\'9e, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 sice stav\'ecli velk\'e9 \'f8\'ed\'e8n\'ed lod\'ec a kor\'e1by, s nimi\'9e se plavili po St\'f8edozemn\'edm a Rud\'e9m mo\'f8i, ale podle na\'9aich dosavadn\'edch znalost\'ed nikdy nedisponovali flotilou, kter\'e1 by mohla vyrazit na oce\'e1n. Br\'e1nil jim v tom p\'f8edev\'9a\'edm nedostatek d\'f8eva ke stavb\'ec plavidel, schopn\'fdch odolat velk\'fdm vln\'e1m a ni\'e8\'edc\'edm bou\'f8\'edm, a tak\'e9 neznalost n\'e1mo\'f8n\'ed navigace. Ale co kdy\'9e v\'9ae bylo jinak? Co kdy\'9e tajn\'e9 knihy boha Thowta obsahovaly i znalosti mo\'f8eplavby a pot\'f8ebn\'e9 mapy?\par
Pokud Thowt opravdu poch\'e1zel ze zatopen\'e9 \'f8\'ed\'9ae pobl\'ed\'9e Jonaguni, musel o existenci Austr\'e1lie v\'ecd\'ect. Jestli\'9ee do n\'ed po je\'9at\'ec nezaplaven\'fdch ostrovech dok\'e1zali z jinov\'fdchodn\'ed Asie proj\'edt primitivn\'ed Aboriginov\'e9, pro p\'f8\'edslu\'9an\'edky vysp\'ecl\'e9 civilizace to muselo b\'fdt snadn\'e9.\par
Objevil Khanuasa v Thowtov\'fdch knih\'e1ch n\'e1vod k z\'e1mo\'f8sk\'e9 cest\'ec a vyu\'9eil bohatstv\'ed a mo\'9enost\'ed sv\'e9ho otce Ramesse II., aby takovou v\'fdpravu uskute\'e8nil?\par
Existuj\'ed alespo\'f2 n\'ecjak\'e9 stopy kontaktu mezi Egyptem a ji\'9en\'edm kontinentem?\par
V roce 1890 byla v Austr\'e1lii nalezena prvn\'ed kamenn\'e1 pyramida a o dvacet let pozd\'ecji so\'9aky skarabe\'f9 s hieroglyfick\'fdmi n\'e1pisy. A pak ji\'9e n\'e1sledovala cel\'e1 s\'e9rie podivn\'fdch objev\'f9.\par
V Cordenvale narazili kopaj\'edc\'ed d\'ecln\'edci na monolit, na n\'ecm\'9e byla zcela jasn\'ec vyryta staroegyptsk\'e1 slune\'e8n\'ed b\'e1rka. Na sever od Cooktownu se pro zm\'ecnu na\'9ael slune\'e8n\'ed kotou\'e8. V m\'ecd\'ecn\'e9m dole u Mareeby byla vykop\'e1na so\'9aka egyptsk\'e9ho boha Atona, kterou lze stylov\'ec za\'f8adit do Star\'e9 \'f8\'ed\'9ae (asi 2700 a\'9e 2270 p\'f8.n.l.).\par
V petrohradsk\'e9 Ermit\'e1\'9ei je ulo\'9een v\'edce ne\'9e 4000 let star\'fd papyrus. Je to jedin\'e1 zachr\'e1n\'ecn\'e1 sou\'e8\'e1st rozs\'e1hl\'e9ho d\'edla, kter\'e9 sepsal p\'edsa\'f8 jm\'e9nem Amen-aa. Na dochovan\'e9m fragmentu se p\'ed\'9ae o lodi, kter\'e1 se cestou z m\'ecd\'ecn\'fdch dol\'f9 zp\'ect do Egypta potopila. Jedin\'fd, kdo se zachr\'e1nil, byl velitel. Poda\'f8ilo se mu doplavat k nezn\'e1m\'e9mu ostrovu. Tam rozd\'eclal ohe\'f2 a p\'f8inesl boh\'f9m ob\'ecti.\par
N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvali, \'9ee ostrov, na n\'ecm\'9e se Egyp\'9dan zachr\'e1nil, se nach\'e1zel n\'eckde v Rud\'e9m mo\'f8i. Lo\'ef pr\'fd m\'ed\'f8ila tradi\'e8n\'ed cestou na Sinajsk\'fd poloostrov, kde se t\'ec\'9eila m\'ec\'ef ji\'9e p\'f8ed 4 000 lety.\par
Papyrus ov\'9aem kon\'e8\'ed sd\'eclen\'edm, \'9ee teprve po \'e8ty\'f8ech m\'ecs\'edc\'edch \'e8ek\'e1n\'ed p\'f8iplula z Egypta lo\'ef a po dal\'9a\'edch dvou m\'ecs\'edc\'edch byl trose\'e8n\'edk kone\'e8n\'ec doma. Tato doba by star\'fdm mo\'f8eplavc\'f9m spolehliv\'ec sta\'e8ila k plavb\'ec do Austr\'e1lie. Vracela se trose\'e8n\'edkova lo\'ef pr\'e1v\'ec odtamtud?\par
Z obdob\'ed Star\'e9 \'f8\'ed\'9ae existuje dal\'9a\'ed zaj\'edmav\'fd d\'f9kaz o kontaktu mezi \'f8\'ed\'9a\'ed fara\'f3n\'f9 a zem\'ed na jihu.\par
Australsk\'fdm domorodc\'f9m \endash Aborigin\'f9m \endash je p\'f8ipisov\'e1n vyn\'e1lez bumerangu. Speci\'e1ln\'ec vytvarovan\'e9 ploch\'e9 \'fazk\'e9 d\'f8evo vytv\'e1\'f8\'ed zbra\'f2 ur\'e8enou k h\'e1zen\'ed po vzd\'e1len\'e9 ob\'ecti. Pokud bumerang mine c\'edl, vr\'e1t\'ed se obloukem zp\'ect ke sv\'e9mu majiteli.\par
\'84Bumerang vznikl patrn\'ec n\'e1hodou,\ldblquote m\'edn\'ed Stanislav Novotn\'fd, autor knihy o australsk\'fdch m\'fdtech. \'84P\'f9vodn\'ec \'9alo z\'f8ejm\'ec o b\'ec\'9enou vrhac\'ed h\'f9l, kter\'e1 se zp\'ect nevracela. Domorodci ji pou\'9e\'edvali k lovu nebo v boji s nep\'f8\'edtelem. Jednou, nejsp\'ed\'9ae po p\'e1du do vody, se vrhac\'ed h\'f9l zkroutila tak zvl\'e1\'9atn\'ec, \'9ee z\'edskala mimo\'f8\'e1dn\'e9 aerodynamick\'e9 vlastnosti a za\'e8ala l\'e9tat zp\'e1tky. Majitel z\'e1zra\'e8n\'e9 hole se z\'f8ejm\'ec brzy stal st\'f8edem pozornosti a byst\'f8ej\'9a\'ed p\'f8\'edslu\'9an\'edci kmene zkou\'9aeli nov\'fd tvar hole napodobit.\ldblquote\par
Bumerang nev\'e1\'9eil nikdy tolik, aby dok\'e1zal zab\'edt v\'ect\'9a\'ed ko\'f8ist \'e8i nep\'f8\'edtele. Pou\'9e\'edval se nej\'e8ast\'ecji k lovu ptactva. K naprosto stejn\'e9mu \'fa\'e8elu byly vrhac\'ed hole v podob\'ec bumerangu vyu\'9e\'edv\'e1ny ji\'9e p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi tis\'edci lety tak\'e9 v Egypt\'ec.\par
Pobl\'ed\'9e o\'e1zy F\'e1jj\'fam na st\'f8edn\'edm toku Nilu se v hlubok\'e9 prol\'e1klin\'ec nal\'e9z\'e1 bahnit\'e1 vodn\'ed plocha. Je to poz\'f9statek obrovsk\'e9ho starov\'eck\'e9ho jezera Moeris, kter\'e9 kdysi vypadalo jako vnitrozemsk\'e9 mo\'f8e. Na b\'f8ez\'edch i t\'ecsn\'ec pod hladinou \'e8\'edhali krokod\'fdli. Vzduchem v\'ed\'f8ila nespo\'e8etn\'e1 hejna pt\'e1k\'f9. Staroegypt\'9at\'ed velmo\'9eov\'e9 v doprovodu sv\'fdch sluh\'f9 a otrok\'f9 vyplouvali na jezero v lehk\'fdch papyrusov\'fdch \'e8lunech, odv\'e1\'9en\'ec pronikal; do spletit\'e9ho r\'e1kosov\'e9ho a papyrusov\'e9ho porostu a s bumerangy lovili kachny a dal\'9a\'ed bahenn\'ed pt\'e1ky. Poran\'ecnou \'e8i zabitou ko\'f8ist aportovaly speci\'e1ln\'ec vycvi\'e8en\'e9 loveck\'e9 ko\'e8ky.\par
O tom, \'9ee \'9alo opravdu o zahnut\'e9 vrhac\'ed hole, bumerangy, nem\'f9\'9ee b\'fdt pochyb. V\'fdjevy z lovu se dochovaly na \'e8etn\'fdch reli\'e9fech v hrobk\'e1ch aristokrat\'f9 t\'e9 doby. T\'e9m\'ec\'f8 t\'f8i des\'edtky staroegyptsk\'fdch bumerang\'f9, ozdoben\'fdch hieroglyfy, vystavuje i Egyptsk\'e9 muzeum. A v roce 1990 Francouz Jacques Thama na\'9ael v t\'f8i tis\'edce let star\'e9 egyptsk\'e9 hrobce \'e8\'e1st prav\'e9ho bumerangu. Znalost t\'e9to unik\'e1tn\'ed zbran\'ec tedy Egyp\'9dan\'e9 z\'edskali p\'f8\'edmo v Austr\'e1lii.\par
Dr.Rex Gilroy, \'f8editel Mount York Natural History Museum v Mount Victory, spolu s n\'eckolika amat\'e9rsk\'fdmi archeology na\'9ael pobl\'ed\'9e Gympie (asi t\'f8i hodiny j\'edzdy od Brisbane) velkou stup\'f2ovitou pyramidu. Jej\'ed ruiny byly zcela zarostl\'e9 hustou vegetac\'ed a vzrostl\'fdmi stromy. Vrchol se vyp\'ednal do v\'fd\'9aky p\'f8ibli\'9en\'ec t\'f8iat\'f8iceti metr\'f9 a obvod z\'e1kladny m\'ec\'f8il p\'ect set metr\'f9. \'84Ani v nejmen\'9a\'edm jsem nepochyboval o tom, \'9ee m\'e1m co do \'e8in\'ecn\'ed se stup\'f2ovitou pyramidou stejn\'e9ho druhu, jak\'e9 se stav\'ecly v Egypt\'ec p\'f8ed tis\'edci lety.\ldblquote\par
Pozd\'ecji bylo v t\'e9to oblasti zaregistrov\'e1no n\'eckolik dal\'9a\'edch podobn\'fdch staveb a tak\'e9 \'e8etn\'e9 pyramidy z navr\'9aen\'e9 zeminy. V\'ect\'9aina t\'ecchto sv\'ecdk\'f9 minulosti je ov\'9aem velmi zni\'e8en\'e1, n\'eckter\'e9 ji\'9e d\'f8\'edve rozebrali farm\'e1\'f8i, kamenn\'e9 desky jedn\'e9 z pyramid poslou\'9eily v roce 1938 k v\'fdstavb\'ec zdi kolem kostela metodist\'f9.\par
Zdej\'9a\'ed p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9, Aboriginov\'e9, vypr\'e1v\'ecj\'ed o moudr\'e9m mu\'9ei s pta\'e8\'ed hlavou, kter\'fd byl u\'e8itelem lidstva. Jin\'e1 podoba boha Thowta z\'f9stala zachov\'e1na v podivn\'e9m starov\'eck\'e9m artefaktu.\par
Onoho dne roku 1966 oral farm\'e1\'f8 Dal Barry sv\'e9 pole, kdy\'9e v br\'e1zd\'ec za pluhem zahl\'e9dl mal\'fd podlouhl\'fd p\'f8edm\'ect. Kdy\'9e ho ot\'f8el od vlhk\'e9 hl\'edny, uv\'ecdomil si, \'9ee dr\'9e\'ed v ruce jakousi so\'9aku.\par
Kamenn\'e1 postava se podobala opici s lidsk\'fdm t\'eclem. Rex Gilroy v idolu rozpoznal vyobrazen\'ed boha Thowta. So\'9aka jist\'ec nen\'ed dokonal\'fdm d\'edlem, jak\'e1 b\'fdvala vystavov\'e1na v chr\'e1mech. Sv\'fdmi hrub\'fdmi rysy a jednoduch\'fdm opracov\'e1n\'edm napov\'edd\'e1, \'9ee ji sp\'ed\'9a zhotovila neum\'ecl\'e1 ruka. Vytesal ji n\'eckter\'fd z egyptsk\'fdch n\'e1mo\'f8n\'edk\'f9 jako talisman? Byl pr\'e1v\'ec Thowt patronem dlouh\'fdch cest?\par
Kr\'e1lovna Hat\'9aepsovet zorganizovala n\'eckolik velk\'fdch obchodn\'edch v\'fdprav. Jej\'ed lod\'ec n\'eckolikr\'e1t dopluly na Kr\'e9tu a opakovan\'ec zav\'edtaly do vzd\'e1len\'e9 tajemn\'e9 zem\'ec Punt (podle n\'eckter\'fdch historik\'f9 dne\'9an\'ed Som\'e1lsko). \'dasp\'ecch t\'ecchto expedic je zobrazen mimo jin\'e9 v Hat\'9aepsovetin\'ec chr\'e1mu v D\'e9r-el-Bahr\'ed. Dovezen\'e9 cizokrajn\'e9 v\'fdrobky, vonn\'e9 prysky\'f8ice, nezn\'e1m\'e9 stromy a ke\'f8e a dal\'9a\'ed zbo\'9e\'ed zde nepo\'e8\'edt\'e1 nikdo jin\'fd ne\'9e s\'e1m velk\'fd b\'f9h Thowt. Rytiny jasn\'ec nazna\'e8uj\'ed jeho spojitost s dalek\'fdmi cestami a obchodem s exotick\'fdmi kraji.\par
Jedn\'edm ze symbol\'f9 Thowta jako p\'edsa\'f8e boh\'f9 je tak\'e9 papyrus. Je pouze d\'edlem n\'e1hody, \'9ee se pr\'e1v\'ec v Queenslandu vyskytuj\'ed papyrus a lotos, kter\'e9 byly velmi roz\'9a\'ed\'f8en\'e9 v Egypt\'ec, ale rozhodn\'ec nepat\'f8\'ed k tradi\'e8n\'edm reprezentant\'f9m p\'f9vodn\'ed australsk\'e9 fauny?\par
Anglick\'fd antropolog G.E.Smith z univerzity v Manchesteru ozn\'e1mil, \'9ee obyvatel\'e9 ostrov\'f9 v Torresov\'ec pr\'f9livu mezi Austr\'e1li\'ed a Novou Guineou mumifikovali t\'ecla v\'fdznamn\'fdch osob. Tento zvyk se dochoval a\'9e do konce 19. stolet\'ed. Metoda mumif\'edkace se velmi podobala zp\'f9sobu konzervace mrtv\'fdch t\'ecl, jak ji prov\'e1d\'ecli Egyp\'9dan\'e9 p\'f8ed t\'f8emi tis\'edci lety.\par
Zd\'e1 se tedy, \'9ee se n\'e1v\'9at\'ecvy fara\'f3n\'f9 u protino\'9ec\'f9 opakovaly v n\'eckolika obdob\'edch, vzd\'e1len\'fdch od sebe mnohdy cel\'e1 stalet\'ed.\par
Pat\'f8ila k t\'ecm posledn\'edm i v\'fdprava Khanuasy? Vzru\'9auj\'edc\'ed odpov\'ec\'ef n\'e1m poskytuje p\'f8\'edmo jeho otec Ramesse II. Na skle vitr\'edny, v n\'ed\'9e spo\'e8\'edvaly jeho ostatky, se objevily hn\'ecd\'e9 skvrny. P\'f8ivolan\'ed odborn\'edci usoudili, \'9ee mumii ohro\'9euj\'ed pl\'edsn\'ec a je t\'f8eba podniknout kroky pro jej\'ed z\'e1chranu. Ramesse II. byl ihned odesl\'e1n \'84na l\'e9\'e8en\'ed\ldblquote do Francie.\par
Milo\'9a Jesensk\'fd, kter\'fd se t\'edmto p\'f8\'edpadem zab\'fdval, napsal: \'84Paleobotanik Michael Lesco byl tehdy pov\'ec\'f8en v\'fdzkumem vzork\'f9 odebran\'fdch ze ln\'ecn\'fdch obinadel v b\'f8i\'9an\'ed oblasti b\'fdval\'e9ho vl\'e1dce Egypta \endash tam se toti\'9e nal\'e9zal pyl jak\'fdchsi rostlin. Francouzsk\'fd v\'ecdec pracoval s mikroskopem, pou\'9e\'edval p\'f8esn\'e9 analyz\'e1tory, spektrografy a detektory aminokyselin. V\'ect\'9aina pylov\'fdch zrnek poch\'e1zela ze zn\'e1m\'fdch rostlin, kter\'e9 se b\'ec\'9en\'ec pou\'9e\'edvaly p\'f8i balzamov\'e1n\'ed.\'85 Druh\'fd objev byl senzac\'ed! Mezi l\'edstky ln\'ecn\'e9 tkaniny na\'9ael Michael Lesco pyl tab\'e1ku.\par
Ale tab\'e1k, jak jej zn\'e1me, byl do Evropy p\'f8ivezen z Ameriky a\'9e v 16. stolet\'ed a je\'9at\'ec pozd\'ecji se s n\'edm sezn\'e1mili i v oblastech severn\'ed Afriky. V\'ecdci doposud shodn\'ec tvrdili, \'9ee Egyp\'9dan\'e9 nekou\'f8ili.\par
Profesor Parri ov\'ec\'f8oval spr\'e1vnost z\'e1v\'ecr\'f9 sv\'e9ho kolegy a po mnoha experimentech dosp\'ecl k n\'e1zoru, \'9ee alkaloid nezn\'e1m\'fdch zrnek pylu opravdu poch\'e1z\'ed z tab\'e1ku\'85\ldblquote\par
Pokud byl nikotin tab\'e1ku obsa\'9een v mumifika\'e8n\'edm balz\'e1mu, znamen\'e1 to, \'9ee kn\'ec\'9e\'ed dob\'f8e znali jeho konzerva\'e8n\'ed \'fa\'e8inek. Tab\'e1k ale nemohl poch\'e1zet z Ameriky. Odkud se tedy v Egypt\'ec vzal?\par
Rostliny p\'f8\'edbuzn\'e9 tab\'e1ku s vysok\'fdm obsahem nikotinu se vyskytuj\'ed i na ostrovech pobl\'ed\'9e australsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed.\par
Potvrdil n\'e1m tak samotn\'fd Ramesse II., \'9ee jeho syn doplul do Austr\'e1lie? Byla tato odv\'e1\'9en\'e1 v\'fdprava uskute\'e8n\'ecna s pomoc\'ed tajn\'fdch z\'e1znam\'f9 boha Thowta?\par
\par
S NASAZEN\'cdM \'8eIVOTA\par
\par
Touha po Thowtov\'fdch knih\'e1ch byla tak siln\'e1, \'9ee mnoz\'ed byli ochotni ob\'ectovat nejen zna\'e8n\'fd majetek, ale i nasadit vlastn\'ed \'9eivoty.\par
V p\'f8\'edb\'echu zapsan\'e9m na papyru Cairo 30646, asi ze 3. stolet\'ed p\'f8ed Kristem, se fara\'f3n\'f9v syn Satni vydal do nekropole v Memfisu, aby tam studoval n\'e1pisy na zdech svatyn\'ed a starobyl\'e9 knihy kouzel. P\'f8i n\'e1hodn\'e9m setk\'e1n\'ed s tajemn\'fdm star\'fdm mu\'9eem se dozv\'ecd\'ecl o hrobce, \'84ve kter\'e9 je ulo\'9eena kniha, kterou b\'f9h Thowt svou vlastn\'ed rukou zapsal\'85\ldblquote a v n\'ed\'9e jsou odhaleny z\'e1hady Zem\'ec a tajemstv\'ed nebes. P\'f8edev\'9a\'edm poznatky o \'84vst\'e1v\'e1n\'ed Slunce a objevov\'e1n\'ed se M\'ecs\'edce a o pohybu nebesk\'fdch boh\'f9 (planet)\ldblquote .\par
Pro n\'e1s podstatnou \'e8\'e1st p\'f8\'edb\'echu uv\'e1d\'edme v \'faprav\'ec Z. Sitchina.\par
\'84Hrobka, o n\'ed\'9e byla \'f8e\'e8, pat\'f8ila Nenoferkheptahovi, synovi p\'f8edchoz\'edho kr\'e1le. Kdy\'9e Satni starce po\'9e\'e1dal, aby mu sd\'eclil, kde se hrobka nach\'e1z\'ed, ten ho varoval, \'9ee i kdy\'9e je Nenoferkheptah poh\'f8ben a mumifikov\'e1n, nen\'ed mrtev a m\'f9\'9ee usmrtit ka\'9ed\'e9ho, kdo by se opov\'e1\'9eil vz\'edt mu Thowtovu knihu, kterou m\'e1 ulo\'9eenu u nohou. Satniho to ale neodradilo a vydal se podzemn\'ed hrobku hledat. Kdy\'9e do\'9ael na ur\'e8en\'e9 m\'edsto, \'82p\'f8ednesl nad n\'edm za\'f8\'edk\'e1vadlo, v zemi se rozev\'f8el otvor i Sami sestoupil k m\'edstu, kde kniha le\'9eela\lquote .\par
V hrobce Satni uvid\'ecl mumie Nenoferkheptaha, jeho man\'9eelky a sestry v jedn\'e9 osob\'ec a jejich syna. Kniha skute\'e8n\'ec le\'9eela u Nenoferkheptahov\'fdch nohou, a \'82vyd\'e1vala sv\'ectlo, jako kdyby tam samotn\'e9 slunce z\'e1\'f8ilo\lquote\'85 Kdy\'9e ke knize Satni vykro\'e8il, promluvila mumie \'9eeny a varovala ho, aby se u\'9e v\'edce nep\'f8ibli\'9eoval. Potom Satnimu vypr\'e1v\'ecla o dobrodru\'9estv\'edch sv\'e9ho man\'9eela, kdy se i on pokou\'9ael nal\'e9zt a z\'edskat Thowtovu knihu \endash Thowt ji toti\'9e uschoval na tajn\'e9m m\'edst\'ec do zlat\'e9 sk\'f8\'ed\'f2ky, kter\'e1 byla ve st\'f8\'edbrn\'e9 sk\'f8\'ed\'f2ce, kter\'e1 byla v \'f8ad\'ec dal\'9a\'edch sk\'f8\'edn\'eck ve sk\'f8\'ed\'f2k\'e1ch, posledn\'ed byly i bronzu a ze \'9eeleza. Kdy\'9e jej\'ed mu\'9e Nenoferkheptah nedbal varov\'e1n\'ed a nebezpe\'e8\'ed a po knize s\'e1hl, Thowt ho s jeho \'9eenou a synem odsoudil k jak\'e9musi stavu bezv\'ec-lom\'ed \endash i kdy\'9e byli \'9eiv\'ed, byli poh\'f8beni, a i kdy\'9e byli mumifikov\'e1ni, vid\'ecli, sly\'9aeli a mohli mluvit. Varovala Satniho, \'9ee pokud se knihy dotkne, \'e8ek\'e1 ho stejn\'fd, ne-li hor\'9a\'ed osud.\ldblquote\par
Satni, jak se dozv\'edd\'e1me d\'e1le, sebral odvahu, a tedy i knihu, vz\'e1p\'ect\'ed ale byl pron\'e1sledov\'e1n tolika pohromami, \'9ee si to brzy zase rozmyslel a knihu vr\'e1til.\par
Znamen\'e1 to, \'9ee je kniha st\'e1le ulo\'9eena v Nenoferkheptahov\'ec hrobce? Jak si vysv\'ectlit, \'9ee z\'e1\'f8ila jasn\'ec jako slunce? Papyrus p\'f8ece nem\'e1 tuto vlastnost. Je to jen nads\'e1zka, zveli\'e8uj\'edc\'ed posv\'e1tnost knihy, nebo re\'e1ln\'fd popis skute\'e8nosti?\par
Koresponduje Satniho p\'f8\'edb\'ech s podivn\'fdm v\'fdrokem p\'f8edchoz\'edho majitele Thowtov\'fdch z\'e1znam\'f9 Khanuasy, \'9ee knihu nejde zni\'e8it? \'8alo tedy o jin\'fd druh z\'e1znam\'f9, ne\'9e je psan\'fd text?\par
S\'c1L Z\'c1ZNAM\'d9\par
\par
V letech 1991 a\'9e 1993 bylo v bl\'edzkosti Sfingy neb\'fdval\'e9 ru\'9ano. Mezi jej\'edmi tlapami se oz\'fdvalo rytmick\'e9 poklep\'e1v\'e1n\'ed klad\'edvka na kovovou desku. Za touto zd\'e1nliv\'ec d\'ectskou z\'e1bavou se skr\'fdvala seri\'f3zn\'ed geofyzik\'e1ln\'ed metoda, p\'f8i n\'ed\'9e vibrace z \'84otlouk\'e1van\'e9\ldblquote desky proch\'e1zej\'ed m\'ec\'f8en\'fdmi vrstvami a ozv\'ecny jsou v r\'f9zn\'fdch vzd\'e1lenostech zaznamen\'e1v\'e1ny \'e8idly. Po\'e8\'edta\'e8 pak zji\'9a\'9duje, zda se n\'eckde nevyskytuje anom\'e1lie, kter\'e1 by nazna\'e8ovala, \'9ee v hlubin\'e1ch se skr\'fdv\'e1 dutina.\par
V\'fdzkum vedl seizmolog Thomas Dobecki. Jeho sna\'9een\'ed p\'f8ineslo jasn\'fd d\'f9kaz, \'9ee se pod Sfingou rozkl\'e1daj\'ed rozs\'e1hl\'e9 podzemn\'ed prostory.\par
Zpr\'e1va kupodivu nebyla tak p\'f8ekvapuj\'edc\'ed, jak by se \'e8ekalo. Lidstvo je ji\'9e dlouho p\'f8esv\'ecd\'e8eno, \'9ee se pr\'e1v\'ec v t\'ecchto m\'edstech nach\'e1z\'ed S\'ed\'f2 moudrosti. Obrovsk\'fd s\'e1l, v n\'ecm\'9e jsou ulo\'9eeny ve\'9aker\'e9 poznatky velmi vysp\'ecl\'e9 starov\'eck\'e9 civilizace, kter\'e1 sv\'fdmi dovednostmi v mnoh\'e9m p\'f8edb\'echla i na\'9ai modern\'ed dobu.\par
\'84Star\'fd egyptsk\'fd pramen, tzv. Texty staveb, n\'e1m poskytuje d\'f9le\'9eit\'e9 informace o \'82S\'edni d\'ecjin\lquote . Tyto texty byly nalezeny mezi n\'e1pisy na vnit\'f8n\'edm valu Horova chr\'e1mu v Edfu, v srdci ji\'9en\'edho Egypta. Texty staveb se vztahuj\'ed k \'f8ad\'ec spis\'f9, kter\'e9 se mezit\'edm ztratily a jsou zn\'e1m\'e9 pod ozna\'e8en\'edm Svat\'e1 kniha chr\'e1m\'f9. Obsahovaly d\'f9le\'9eit\'e9 informace o vzniku a vzhledu nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'edch svatyn\'ed pod\'e9l Nilu. Spisy se zab\'fdvaly skupinou bytost\'ed, je\'9e byly naz\'fdv\'e1ny \'8aebtiw a byly ve spojen\'ed s Thowtem. Podle Text\'f9 staveb byly svat\'e9 knihy a insignie moci ulo\'9eeny v komo\'f8e, jej\'ed\'9e vchod \'8aebtiw zape\'e8etily a tak z\'f9stal skryt\'fd p\'f8ed cel\'fdm sv\'ectem s v\'fdjimkou str\'e1\'9ec\'f9,\ldblquote napsal dr.Joseph Jochmans v magaz\'ednu Atlantis Rising.\par
Vybudov\'e1n\'ed S\'edn\'ec moudrosti \'e8i d\'ecjin je spojov\'e1no s Thowtem, kter\'fd, jak ji\'9e v\'edme, t\'e9m\'ec\'f8 jist\'ec postavil Sfingu a byl pova\'9eov\'e1n za str\'e1\'9ece pyramid v Gize. Je tedy velmi pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee pr\'e1v\'ec tuto lokalitu zvolil jako m\'edsto k \'fakrytu sv\'fdch knih a \'84archivu lidstva\ldblquote . Tuto \'favahu podporuje a\'9e neuv\'ec\'f8iteln\'ec velk\'e9 mno\'9estv\'ed star\'fdch text\'f9.\par
Kniha mrtv\'fdch mluv\'ed o Sfinze jako o \'84velk\'e9m bohu, kter\'fd otv\'edr\'e1 br\'e1ny zem\'ec\ldblquote . Znamen\'e1 to, \'9ee pr\'e1v\'ec u n\'ed se nach\'e1z\'ed vchod do podzemn\'edho labyrintu?\par
St\'f8edov\'eck\'fd arabsk\'fd kronik\'e1\'f8 Firouzab\'e1d uv\'e1d\'ed, \'9ee komory Sfingy byly zbudov\'e1ny ve stejn\'e9 dob\'ec jako Velk\'e1 pyramida. \'84Pyramidu vystav\'ecl Esdris (Thowt), aby uchr\'e1nil v\'ecd\'ecn\'ed p\'f8ed zni\'e8en\'edm. Tak\'e9 nejvy\'9a\'9a\'ed kn\'ec\'9e\'ed ulo\'9eili svoje z\'e1znamy o medic\'edn\'ec, magii a talismanech na bezpe\'e8n\'e9m m\'edst\'ec.\ldblquote\par
Dal\'9a\'ed Arab, Ibn Al Alkohim, se tak\'e9 zmi\'f2uje o sklepen\'ed pobl\'ed\'9e pyramid, kter\'e9 je napln\'ecno dokumenty o matematice, astronomii a fyzice. \'84A z\'f8\'eddili podzemn\'ed kamenn\'e9 sklepen\'ed. K\'e1men byl p\'f8iv\'e1\'9een z Etiopie a spojen olovem a \'9eelezem.\ldblquote\par
Herodot se domn\'edval, \'9ee pod Sfingou \'fast\'ed labyrint, vedouc\'ed a\'9e do podsv\'ect\'ed. Cht\'ecl t\'edm nazna\'e8it hloubku podzemn\'edho komplexu?\par
\'8eidovsk\'fd historik Joseph Flavius p\'ed\'9ae, \'9ee Enoch (Thowt) vybudoval podzemn\'ed chr\'e1m z dev\'edti sklepen\'edmi nad sebou.\par
Jeho sd\'eclen\'ed pozoruhodn\'ec p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 zpr\'e1v\'ec, kterou v dubnu roku 2002 otiskl polsk\'fd \'e8asopis Nieznany swiat. \'84Vyu\'9eit\'ed supermodern\'edho radaru, schopn\'e9ho nahl\'ed\'9eet do hlubin zem\'ec, vedlo k odkryt\'ed velk\'e9ho podzemn\'edho komplexu pod G\'edzou. Dr.Jim Hurtak zve\'f8ejnil film p\'f8edstavuj\'edc\'ed objekty nalezen\'e9 hluboko pod p\'edsky pou\'9at\'ec.\ldblquote\par
Zm\'edn\'ecn\'fd film pr\'fd ukazuje rozlehlou megalitickou metropoli, rozkl\'e1daj\'edc\'ed se v n\'eckolika patrech pod G\'edzou. Z\'f8eteln\'ec lze rozeznat kanaliza\'e8n\'ed syst\'e9m a obrovsk\'e9 komnaty.\par
Bude tedy ji\'9e z\'e1hy objevena po tis\'edce let marn\'ec hledan\'e1 S\'ed\'f2 moudrosti a s n\'ed snad i d\'e1vno ztracen\'e9 Thowtovy knihy?\par
Astrologick\'e1 p\'f8edpov\'ec\'ef \'f8\'edk\'e1, \'9ee kl\'ed\'e8em k rozlu\'9at\'ecn\'ed z\'e1had Sfingy lze oto\'e8it jen za spr\'e1vn\'e9 konstelace hv\'eczd, kter\'e1 v nejbli\'9e\'9a\'ed dob\'ec nastane 4. a\'9e 14. kv\'ectna 2003, 6. a\'9e 11. listopadu 2005 a 2. a\'9e 10. ledna 2006.\par
Sta\'e8\'ed pouze spr\'e1vn\'e9 postaven\'ed hv\'eczd k tomu, aby padla br\'e1na uzav\'edraj\'edc\'ed jedno z nejv\'ect\'9a\'edch tajemstv\'ed lidstva? Nebo k tomu bude pot\'f8eba je\'9at\'ec n\'ecco nav\'edc?\par
Corpus hermeticum, sb\'edrka star\'fdch text\'f9 z dob ran\'e9ho k\'f8es\'9danstv\'ed, sd\'ecluje: \'84Svat\'e9 symboly kosmick\'fdch prvk\'f9, tajemstv\'ed Us\'edrevova (Osirisova), byly pe\'e8liv\'ec ukryty. Ne\'9e se vr\'e1til z nebe, za\'f8\'edkal je Hermes (Thowt) kouzlem. \'82Vy, svat\'e9 knihy, kter\'e9 stvo\'f8ily moje nesmrteln\'e9 ruce, bu\'efte m\'fdmi nep\'f8ekonateln\'fdmi slovy moci, bezpe\'e8n\'e9 p\'f8ed propadnut\'edm a\'9e do v\'9a\'ed v\'ec\'e8nosti, a \'e8as s v\'e1mi nic nezm\'f9\'9ee. Bu\'efte neviditeln\'e9, k nenalezen\'ed pro v\'9aechny, kdo v\'e1s budou hledat, ne\'9e v\'e1m Stvo\'f8itel po\'9ale sv\'e9 du\'9ae na podporu.\ldblquote\'82\par
Zrodily se ji\'9e takov\'e9 du\'9ae, schopn\'e9 odhalit Thowtovo tajemstv\'ed?\par
\par
III. OZV\'ccNY NEBES\par
\par
Na st\'ecn\'ec Ptahhotepovy hrobky v Sakka\'f8e je vyobrazeno podivn\'e9 mal\'e9 stvo\'f8en\'ed, jeho\'9e hlav\'ec dominuj\'ed obrovsk\'e9 tmavozelen\'e9 o\'e8i. Podle m\'edn\'ecn\'ed n\'eckter\'fdch ufolog\'f9 jde o portr\'e9t mimozemsk\'e9ho n\'e1v\'9at\'ecvn\'edka, kter\'fd zemi na Nilu nav\'9at\'edvil p\'f8ed v\'edce ne\'9e \'e8ty\'f8mi tis\'edci lety.\par
Sakkara se rozkl\'e1d\'e1 asi dvacet kilometr\'f9 na jih od K\'e1hiry. Je to rozlehl\'e9 poh\'f8ebi\'9at\'ec s v\'edce ne\'9e deseti pyramidov\'fdmi komplexy, kter\'e9 byly vybudov\'e1ny v dob\'ec od 27. do 24. stolet\'ed p\'f8.n.l.\par
Ve st\'ednu monument\'e1ln\'edch d\'ecl prvn\'edch vl\'e1dc\'f9 Egypta je m\'edsto Ptahhotepova posledn\'edho odpo\'e8inku zven\'e8\'ed strohou a zd\'e1nliv\'ec nudnou stavbou. St\'ecny vnit\'f8n\'edch prostor jsou ale bohat\'ec zdobeny n\'e1dhern\'fdmi polychromovan\'fdmi reli\'e9fy. V\'fdjevy popisuj\'ed v\'9aedn\'ed \'9eivot i slavnostn\'ed okam\'9eiky. Rozpozn\'e1v\'e1me roln\'edky na pol\'edch, nosi\'e8e, obchodn\'edky s ta\'9en\'fdmi zv\'ed\'f8aty, or\'e1\'e8e pol\'ed, lovce antilop i samotn\'e9ho Ptahhotepa na nos\'edtk\'e1ch nebo jak kr\'e1\'e8\'ed s vysokou hol\'ed v ruce. Je to hust\'e1 sple\'9d obraz\'f9, kter\'e9 jsou nakupeny jeden vedle druh\'e9ho.\par
MIMOZEM\'8a\'8dAN ZE SAKKARY\par
\par
V centr\'e1ln\'ed \'e8\'e1sti poh\'f8ebn\'ed komory se r\'fdsuje mal\'e1 postava. Z jej\'ed prot\'e1hl\'e9, troj\'faheln\'edkovit\'ec se zu\'9euj\'edc\'ed hlavy vystupuj\'ed v\'fdrazn\'e9 temn\'e9 o\'e8i. T\'eclo pod dlouh\'fdm krkem hal\'ed od\'ecv slo\'9een\'fd ze dvou d\'edl\'f9. Zprava se k bytosti bl\'ed\'9e\'ed n\'eckolik mu\'9e\'f9. Prvn\'ed sv\'edr\'e1 husu v nap\'f8a\'9een\'fdch rukou, jako by ji pod\'e1val, a dal\'9a\'ed nese kv\'ectiny. Vypad\'e1 to, \'9ee cht\'ecj\'ed bytost uct\'edt a obdarovat.\par
Ofici\'e1ln\'ed v\'fdklad tohoto v\'fdjevu ov\'9aem \'f8\'edk\'e1, \'9ee to, co vypad\'e1 jako mal\'e1 postava, je ve skute\'e8nosti vysok\'e1 v\'e1za, na n\'ed\'9e le\'9e\'ed lotos a dva obrovsk\'e9 hrozny v\'edna. Autor zm\'edn\'ecn\'e9ho v\'fdroku jaksi p\'f8ehl\'e9dl, \'9ee v\'e1za m\'e1 p\'f8es ramena p\'f8ehozen\'fd od\'ecv, zpod kter\'e9ho j\'ed a\'9e k zemi spadaj\'ed k\'f8\'eddla.\par
A\'9d ji\'9e reli\'e9f v Ptahhotepov\'ec hrobce znamen\'e1 cokoli, nelze pop\'f8\'edt, \'9ee v cel\'e9 lokalit\'ec bylo u\'e8in\'ecno n\'eckolik opravdu zvl\'e1\'9atn\'edch, dodnes nevysv\'ectliteln\'fdch objev\'f9, nazna\'e8uj\'edc\'edch spojen\'ed s cizinci odjinud.\par
V roce 1936 byla nalezena b\'f8idlicov\'e1 deska, vy\'f8ezan\'e1 do velmi neobvykl\'e9ho tvaru. Je to kotou\'e8 o pr\'f9m\'ecru n\'ecco m\'e1lo p\'f8es 60 centimetr\'f9. Jeho prost\'f8edn\'ed \'e8\'e1st dosahuje tlou\'9a\'9dky a\'9e 11 centimetr\'f9 a v sam\'e9m centru m\'e1 otvor jako by k nasazen\'ed na h\'f8\'eddel. Sm\'ecrem ke kraj\'f9m se zu\'9euje a z\'e1rove\'f2 je vykrojen do t\'f8\'ed \'e8\'e1st\'ed. Na prvn\'ed pohled p\'f8ipom\'edn\'e1 velk\'fd n\'f9\'9e, jak\'fd se kdysi pou\'9e\'edval v ru\'e8n\'edch strojc\'edch na mlet\'ed masa, anebo ploch\'fd lodn\'ed \'9aroub. Cel\'fd objekt bud\'ed dojem, \'9ee byl sou\'e8\'e1st\'ed jak\'e9hosi stroje, \'9ee snad rotoval v n\'ecjak\'e9 kapalin\'ec.\par
A to je probl\'e9m. B\'f8idlice, z n\'ed\'9e byla \'84sou\'e8\'e1stka\ldblquote vyrobena, je velmi k\'f8ehk\'e1. P\'f8i rychlej\'9a\'edm pohybu by se lehce roz\'9at\'edpala na kusy. N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci se ale domn\'edvaj\'ed, \'9ee jde o pouhou napodobeninu tvaru a \'9ee origin\'e1l byl zhotoven z kovu.\par
Jen\'9ee z jak\'e9ho?\par
Z\'e1hadn\'fd p\'f8edm\'ect byl nalezen v hrobce korunn\'edho prince Sabua, syna kr\'e1le And\'9ejeba z I. dynastie, co\'9e znamen\'e1, \'9ee je star\'fd minim\'e1ln\'ec 5 000 let. P\'f8ed tak dlouhou dobou je\'9at\'ec Egyp\'9dan\'e9, jak se domn\'edv\'e1me, neznali \'9eelezo.\par
V souvislosti s m\'edstem n\'e1lezu nelze p\'f8ehl\'e9dnout je\'9at\'ec jednu zaj\'edmavou okolnost. Fara\'f3n And\'9ejeb vybudoval v Sakka\'f8e neoby\'e8ejn\'ec pozoruhodnou hrobku.\par
\'84Nadzemn\'ed \'e8\'e1st m\'ecla postavenou z nep\'e1len\'fdch cihel, p\'f8i\'e8em\'9e jej\'ed st\'ecny nebyly kolm\'e9, n\'fdbr\'9e se stup\'f2ovit\'ec zu\'9eovaly. T\'ecchto stup\'f2\'f9 bylo p\'f9vodn\'ec asi dvacet a vystupovaly ze z\'e1kladny o rozm\'ecrech zhruba 24 kr\'e1t 12 metr\'f9,\ldblquote p\'ed\'9ae V.Zamarovsk\'fd a dod\'e1v\'e1: \'84Pohled na And\'9ejebovu hrobku na sakkarsk\'e9 pl\'e1ni je velmi nezvykl\'fd, p\'f8ipom\'edn\'e1 pravzor stup\'f2ovit\'e9 pyramidy.\ldblquote\par
Jen\'9ee ne\'9e ji D\'9eoser postavil, m\'eclo uplynout je\'9at\'ec \'e8tvrt tis\'edcilet\'ed. A tak\'e9 jeho d\'edlo, jak si vz\'e1p\'ect\'ed uk\'e1\'9eeme, je ozna\'e8eno puncem nevysv\'ecditelnosti.\par
Nenar\'e1\'9e\'edme zde op\'ect na onen znepokojuj\'edc\'ed st\'edn v egyptsk\'fdch d\'ecjin\'e1ch? Dv\'ec nejstar\'9a\'ed pyramidov\'e9 stavby, u jejich\'9e vzniku skute\'e8n\'ec st\'e1li fara\'f3ni (o velk\'fdch pyramid\'e1ch v Gize v\'edme, \'9ee je postavil n\'eckdo jin\'fd), nesou na sv\'fdch t\'eclech neklamn\'e9 stopy jak\'e9si ciz\'ed ruky.\par
IZOLA\'c8N\'cd KOMORY\par
\par
Archeologov\'e9 p\'f8izn\'e1vaj\'ed, \'9ee navzdory vyvinut\'e9mu \'fasil\'ed cel\'fd komplex vybudovan\'fd fara\'f3nem D\'9eoserem z\'f9st\'e1v\'e1 obest\'f8en tajemstv\'edm. \'d8ada jeho sou\'e8\'e1st\'ed je tak zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee si nikdo netrouf\'e1 odhadnout, k \'e8emu vlastn\'ec byly ur\'e8eny. O tzv. ji\'9en\'ed hrobce, kter\'e1 p\'f8ipom\'edn\'e1 podzemn\'ed silo k odp\'e1len\'ed rakety, jsme se ji\'9e zm\'ednili. Pod samotnou pyramidou se rozkl\'e1d\'e1 rozs\'e1hl\'e9 podzemn\'ed bludi\'9at\'ec. Jednotliv\'e9 m\'edstnosti jsou vz\'e1jemn\'ec propojeny t\'e9m\'ec\'f8 kilometrem chodeb a \'9aachtami mezi patry. Vybudovat slo\'9eit\'fd syst\'e9m z mnoha neprav\'fdmi dve\'f8mi a slep\'fdmi v\'fdklenky vy\'9eadovalo v\'ect\'9a\'ed n\'e1mahu, ne\'9e vzty\'e8en\'ed 60 metr\'f9 vysok\'e9 pyramidy.\par
Nerozlousknut\'fdm o\'f8\'ed\'9akem z\'f9st\'e1v\'e1 i smysl modr\'fdch komnat. Svou n\'e1dherou by se hodily sp\'ed\'9a k denn\'edmu u\'9eit\'ed v pal\'e1ci, ne\'9e aby byly odsouzeny k zapomenut\'ed v neut\'ec\'9aen\'e9m sv\'ect\'ec zem\'f8el\'e9ho panovn\'edka. Nav\'edc sarkof\'e1g v nich nikdy nebyl ulo\'9een. Pro\'e8 je stavitel\'e9 tak d\'f9kladn\'ec oblo\'9eili faj\'e1nsem?\par
Ryszard Winer p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee faj\'e1ns je vynikaj\'edc\'ed elektroizol\'e1tor, a nazna\'e8uje, \'9ee v komnat\'e1ch muselo b\'fdt um\'edst\'ecno n\'ecco, p\'f8ed \'e8\'edm se lid\'e9 museli chr\'e1nit.\par
\'84Je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee se podobn\'e9 izola\'e8n\'ed komory vyskytuj\'ed i ve stavb\'e1ch star\'fdch May\'f9 a v d\'edlech dal\'9a\'edch starov\'eck\'fdch civilizac\'ed. V Teotihuanacu, pobl\'ed\'9e hlavn\'edho m\'ecsta Mexika, je nedaleko Slune\'e8n\'ed pyramidy vyhloubena podzemn\'ed m\'edstnost, cel\'e1 oblo\'9een\'e1 sl\'eddou. Strop, podlahu i st\'ecny pokr\'fdv\'e1 7 centimetr\'f9 siln\'e1 vrstva. Celkem jsou tak oblo\'9eeny des\'edtky \'e8tvere\'e8n\'edch metr\'f9. Pod obkladem je p\'f9l metru siln\'e9 kamenn\'e9 zdivo, do jeho\'9e pojiva byla op\'ect p\'f8im\'edch\'e1na sl\'edda. K \'e8emu tato m\'edstnost slou\'9eila?\par
Odpov\'ec\'ef p\'f8in\'e1\'9a\'ed vlastnosti sl\'eddy, kter\'e1 je pr\'f9hledn\'e1, elastick\'e1, nevad\'ed j\'ed prudk\'e9 teplotn\'ed zm\'ecny a vydr\'9e\'ed teploty a\'9e do 800 stup\'f2\'f9 Celsia. Odol\'e1v\'e1 organick\'fdm rozpou\'9at\'ecdl\'f9m i v\'ect\'9ain\'ec kyselin. Neboj\'ed se elektrick\'e9ho proudu.\par
Pro tyto p\'f8ednosti b\'fdv\'e1 vyu\'9e\'edv\'e1na v hutnictv\'ed, v elektronov\'fdch lamp\'e1ch, v transform\'e1torech a jinde.\par
Winer je p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee sl\'eddov\'e1 m\'edstnost v Teotihuacanu odpov\'edd\'e1 modr\'fdm komnat\'e1m v D\'9eoserov\'ec pyramid\'ec, kter\'e9 jsou ale oblo\'9eeny jin\'fdm izol\'e1torem. Proto\'9ee starov\'eck\'e9 n\'e1rody obdobn\'e9 izola\'e8n\'ed komory k ni\'e8emu nepot\'f8ebovaly, musely tyto prostory slou\'9eit n\'eckomu jin\'e9mu. Je to jasn\'fd d\'f9kaz kontaktu s mimozemskou civilizac\'ed?\par
TULLIHO PAPYRUS\par
\par
\'84\'85 Ve dvac\'e1t\'e9m druh\'e9m roce ve t\'f8et\'edm zimn\'edm m\'ecs\'edci o \'9aest\'e9 hodin\'ec denn\'ed\'85 p\'edsa\'f8i z Domu \'9eivota spat\'f8ili, jak z nebe p\'f8ich\'e1z\'ed ohniv\'e1 koule. (I kdy\'9e) nem\'ecla hlavu, dech jej\'edch \'fast byl smrdut\'fd. T\'eclo m\'ecla s\'e1h dlouh\'e9 a s\'e1h \'9airok\'e9. Nem\'ecla hlas. Jejich srdce z toho byla rozru\'9aena, i padli k zemi\'85 \'8ali za kr\'e1lem\'85 (?), aby ho o tom zpravili. Jeho Veli\'e8enstvo p\'f8ik\'e1zalo,\'85 zkoumalo se,\'85 pokud jde o v\'9ae, co je ps\'e1no v Dom\'ec \'9eivota. Jeho Veli\'e8enstvo p\'f8em\'fd\'9alelo o tom, co se stalo. Po n\'eckolika dnech se jich v\'9aak uk\'e1zalo mnohem v\'edc! Z\'e1\'f8ily na nebi v\'edce ne\'9e slunce a\'9e po hranice \'e8ty\'f8 nebesk\'fdch sloup\'f9\'85 Mocn\'fd byl shluk ohniv\'fdch koul\'ed, kr\'e1lovo vojsko je pozorovalo a kr\'e1l byl s n\'edm. Bylo to po ve\'e8e\'f8i. Nato se zvedly v\'fd\'9ae ji\'9en\'edm sm\'ecrem. D\'9atily ryby a dr\'f9be\'9e. Byl to z\'e1zrak od zalo\'9een\'ed t\'e9to zem\'ec nev\'eddan\'fd. P\'f8im\'ecl Jeho Veli\'e8enstvo, aby si dalo p\'f8in\'e9st kadidlo a usm\'ed\'f8ilo zemi\'85 (Zapsat?), co se stalo, do knihy Domu \'9eivota, (aby se o tom zachovala?) vzpom\'ednka nav\'ecky.\ldblquote\par
Tento text je mnoha ufology pova\'9eov\'e1n za v\'f9bec nejstar\'9a\'ed doklad pozorov\'e1n\'ed nezn\'e1m\'fdch l\'e9taj\'edc\'edch objekt\'f9. Jeho zn\'ecn\'ed poprv\'e9 zve\'f8ejnil americk\'fd \'e8asopis Doubt v roce 1953. \'dadajn\'ec jde o transkripci a p\'f8eklad egyptsk\'e9ho papyru z doby vl\'e1dy Thutmoseho III. (1490 a\'9e 1436 p\'f8ed Kristem). Unik\'e1tn\'ed dokument redakci listu poskytl Tiffany Thayer, kter\'fd, jak uvedl, ho obdr\'9eel v z\'e1silce od kn\'ed\'9eete Borise de Rachewiltze s n\'e1sleduj\'edc\'edm vysv\'ectlen\'edm:\par
\'84Transkripce, ji\'9e pos\'edl\'e1m, je podle papyru z Nov\'e9 \'f8\'ed\'9ae, kter\'fd jsem nalezl mezi jin\'fdmi papyry a dokumenty zesnul\'e9ho profesora Alberta Tulliho, b\'fdval\'e9ho \'f8editele Egyptsk\'e9ho muzea ve Vatik\'e1nu. P\'f8ivezl je z Egypta, ale a\'9e do jeho smrti z\'f9staly nep\'f8elo\'9eeny a nezve\'f8ejn\'ecny. Mohl jsem je p\'f8elo\'9eit d\'edky laskavosti jeho bratra, Monsignora Gustava Tulliho z Vatik\'e1nsk\'e9ho archivu.\par
Tato transkripce je \'e8\'e1st\'ed kr\'e1lovsk\'fdch letopis\'f9 z doby Thutmoseho III. a origin\'e1l je ve velmi \'9apatn\'e9m stavu. Za\'e8\'e1tek a konec chyb\'ed, p\'edsmo je vybledl\'e9 a je tam n\'eckolik mezer, kter\'e9 jsem uvedl i ve sv\'e9 hieroglyfick\'e9 transkripci a o\'e8\'edsloval je. Vybral jsem z papyru nejl\'e9pe zachovanou a snad nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed \'e8\'e1st. To v\'9aak mus\'edte posoudit s\'e1m.\ldblquote\par
Zve\'f8ejn\'ecn\'ed p\'f8ekladu Tulliho papyru p\'f8irozen\'ec vzbudilo obrovsk\'fd rozruch.\par
\'d8ada v\'ecdc\'f9 jeho pravost \'9amahem zam\'edtla, jin\'ed se p\'f8ikl\'e1n\'ecli k uzn\'e1n\'ed autenti\'e8nosti. Proslul\'fd Jacques Bergier a skupina INFO p\'e1trali po dal\'9a\'edch podrobnostech a p\'f8edev\'9a\'edm po tom, kde je origin\'e1l ulo\'9een nyn\'ed. V Knize nevysv\'ectlen\'e9ho zve\'f8ejnili dopis doktora Waltera Ramberga, kter\'fd p\'f9sobil jako ata\'9a\'e9 na americk\'e9m velvyslanectv\'ed v \'d8\'edm\'ec. Podle n\'ecj \'f8editel egyptsk\'e9ho odd\'eclen\'ed Vatik\'e1nsk\'e9ho muzea doktor G. Nolli prohl\'e1sil: \'84\'85 Profesor Tulli odk\'e1zal v\'9aechno sv\'e9mu bratrovi, kter\'fd byl kn\'eczem v Later\'e1nsk\'e9m pal\'e1ci. Lze p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee mu p\'f8ipadl i zm\'edn\'ecn\'fd papyrus. Tulliho bratr mezit\'edm bohu\'9eel zem\'f8el a jeho poz\'f9stalost byla rozd\'eclena mezi d\'ecdice, kte\'f8\'ed mohli papyrus zahodit jako n\'ecjakou bezcennou v\'ecc.\ldblquote\par
Skupina INFO pozd\'ecji z\'edskala i vyj\'e1d\'f8en\'ed samotn\'e9ho \'f8editele Nolliho, kter\'fd p\'f8iznal, \'9ee osobn\'ec hovo\'f8il s kn\'ed\'9eetem de Rachewiltzem, a zd\'f9raznil, \'9ee:\par
1. Tulliho papyrus se ve vatik\'e1nsk\'fdch sb\'edrk\'e1ch nikdy nenach\'e1zel.\par
2. Profesor Tulli vid\'ecl papyrus v K\'e1hi\'f8e v roce 1934 u staro\'9eitn\'edkaTany.\par
3. P\'f8epis hieratick\'e9ho p\'edsma do hieroglyf\'f9 je d\'edlem E.Driotona.\par
4. Drioton usoudil, \'9ee papyrus nen\'ed \'84magick\'e9ho r\'e1zu, ale popisuje p\'e1d meteoritu.\par
\'84Skute\'e8n\'ec zaj\'edmav\'e9ho meteoritu,\ldblquote dod\'e1v\'e1 Berger.\par
Dochovan\'e1 transkripce byla v roce 1993 znovu p\'f8elo\'9eena americk\'fdm egyptologem D.J.Longenem. P\'f8eklad se jen nepatrn\'ec li\'9a\'ed od p\'f9vodn\'edho. Rozd\'edl je p\'f8edev\'9a\'edm v p\'f8esn\'e9m ur\'e8en\'ed tvaru a velikosti t\'eclesa. Zat\'edmco p\'f9vodn\'ec se hovo\'f8\'ed o koul\'edch, Longen navrhuje slovo kotou\'e8 \'e8i kruh. Jako by vzn\'e1\'9aej\'edc\'ed se objekty byly sp\'ed\'9ae ploch\'e9 \'e8i tal\'ed\'f8ovit\'e9 ne\'9e zcela kulat\'e9. \'84\'85 Mocn\'e9, siln\'e9 byly tyto kotou\'e8e ve sv\'e9m vystupov\'e1n\'ed. Kr\'e1lov\'9at\'ed voj\'e1ci pozorovali to p\'f8edstaven\'ed\'85\ldblquote\par
D\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed p\'f8eklad uv\'e1d\'ecl, \'9ee t\'ecleso bylo dlouh\'e9 a \'9airok\'e9 jeden s\'e1h. Longen se domn\'edv\'e1, \'9ee jde o jeden prut, tedy o mnohem men\'9a\'ed objekt. V pas\'e1\'9ei, vypr\'e1v\'ecj\'edc\'ed o tom, \'9ee z nebe padaly ryby a\'85, jsou pr\'fd uvedeni plazi a ne dr\'f9be\'9e. Krom\'ec toho Longen up\'f8es\'f2uje i dv\'ec p\'f9vodn\'ec pon\'eckud nejasn\'e9 pas\'e1\'9ee, kter\'e9 pr\'fd zn\'ecj\'ed:\par
\'84\'85 jeho t\'eclo se vzn\'e1\'9aelo bez nohou\'85\ldblquote\par
\'84\'85 nyn\'ed se stalo, \'9ee tyto objekty se ve sv\'e9 podob\'ec zjevovaly \'e8ast\'ecji ne\'9e kdykoli p\'f8edt\'edm, po t\'f8ech dnech, v\'edc, ne\'9e kdy p\'f8edt\'edm.\ldblquote\par
P\'c1TR\'c1N\'cd PO PRAVOSTI\par
\par
Co tedy o Tulliho papyru v\'edme? Osoby, kter\'e9 figuruj\'ed v jeho strhuj\'edc\'edm objeven\'ed, bezesporu skute\'e8n\'ec \'9eily. Byli to v\'e1\'9een\'ed mu\'9eov\'e9, duchovn\'ed, v\'ecdci a aristokrati, kter\'fdm jen st\'ec\'9e\'ed m\'f9\'9eeme podsouvat \'famysl podvodu. I kdy\'9e ani to samoz\'f8ejm\'ec nelze zcela vylou\'e8it. Stejn\'ec jako mo\'9enost, \'9ee se oni sami stali ob\'ect\'ed falzifik\'e1tor\'f9.\par
Samotn\'fd papyrus se ztratil a doposud se ho nepoda\'f8ilo nal\'e9zt. K dispozici je jen kopie transkripce, kter\'e1 rozhodn\'ec nem\'f9\'9ee poslou\'9eit nap\'f8\'edklad k ov\'ec\'f8en\'ed st\'e1\'f8\'ed dokumentu.\par
Absolutn\'ed soust\'f8ed\'ecn\'ed na pravost \'e8i fale\'9anost tohoto popsan\'e9ho listu jako by zaslepila badatel\'f9m o\'e8i a oni ji\'9e necht\'ecj\'ed vid\'ect d\'e1l za obzor. A p\'f8itom je nesporn\'e9, \'9ee nem\'e1me-li k dispozici samotn\'fd origin\'e1l, mus\'edme dal\'9a\'ed stopy hledat jinde. Chceme-li ov\'ec\'f8it platnost tohoto sporn\'e9ho star\'e9ho textu, je nutn\'e9 se pono\'f8it do hlubin doby, v n\'ed\'9e \'fadajn\'ec vznikl, a v nepr\'f9hledn\'fdch, kaln\'fdch vod\'e1ch historick\'fdch z\'e1znam\'f9 p\'e1trat po mo\'9en\'fdch souvislostech. Pokusit se naj\'edt z\'e1znamy o dal\'9a\'edch v\'fdjime\'e8n\'fdch ud\'e1lostech, kter\'e9 by mohly souviset s neobvykl\'fdm divadlem na obloze.\par
Existuje n\'ecco takov\'e9ho? Kupodivu ano!\par
Tulliho papyrus byl \'fadajn\'ec seps\'e1n v Egypt\'ec v obdob\'ed Nov\'e9 \'f8\'ed\'9ae za vl\'e1dy 18. dynastie (asi od roku 1580 do 1310 p\'f8ed Kristem). Kn\'ed\'9ee de Rachewiltz uvedl, \'9ee text poch\'e1z\'ed z kr\'e1lovsk\'fdch letopis\'f9 Thutmoseho III. Nev\'edme ov\'9aem, z \'e8eho tak usuzoval. Jm\'e9no fara\'f3na zde nen\'ed uvedeno a ani jin\'e9 okolnosti tomu nenasv\'ecd\'e8uj\'ed.\par
Do srdce se tak vkr\'e1d\'e1 lehk\'fd st\'edn podez\'f8en\'ed. Necht\'ecl kn\'ed\'9ee t\'edmto up\'f8esn\'ecn\'edm p\'f9vodu podpo\'f8it v\'fdznam sv\'e9ho objevu? Nebo nesd\'eclil tuto informaci profesoru Tullimu p\'f9vodn\'ed majitel, staro\'9eitn\'edk Tana, aby zv\'fd\'9ail cenu papyru?\par
Thutmose III. byl rozhodn\'ec nejv\'ect\'9a\'edm panovn\'edkem, kter\'e9ho kdy Egypt m\'ecl. Alespo\'f2 pokud bychom posuzovali podle mno\'9estv\'ed z\'edskan\'fdch \'fazem\'ed a velikosti j\'edm spravovan\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Panoval neuv\'ec\'f8iteln\'fdch 54 rok\'f9.\par
Nep\'f8isp\'ecla pr\'e1v\'ec tato okolnost k tomu, \'9ee byl papyrus p\'f8ips\'e1n Thutmosemu III.? Ne\'9alo ve skute\'e8nosti o jin\'e9ho fara\'f3na XVIII. dynastie?\par
UCT\'cdV\'c1N\'cd Z\'c1\'d8\'cdC\'cd KOULE\par
\par
O des\'edtky let pozd\'ecji, v dob\'ec panov\'e1n\'ed Achnatona, se toti\'9e udalo n\'ecco, co mohlo souviset s popisovanou invaz\'ed l\'e9taj\'edc\'edch t\'ecles ve tvaru koule nebo kotou\'e8e. Po dlouh\'e9m obdob\'ed uct\'edv\'e1n\'ed \'9airok\'e9ho panteonu klasick\'fdch boh\'f9 a bo\'9estev doch\'e1z\'ed v Egypt\'ec n\'e1hle k radik\'e1ln\'ed zm\'ecn\'ec. Fara\'f3n nastoluje kult jedin\'e9ho boha. Na\'f8izuje uct\'edvat Atona \endash z\'e1\'f8ivou slune\'e8n\'ed kouli. To byla skute\'e8n\'ec n\'e1bo\'9eensk\'e1 revoluce. Lid\'e9, navykl\'ed klan\'ect se nes\'e8etn\'e9mu z\'e1stupu nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'edch bo\'9estev, byli najednou p\'f8esv\'ecd\'e8ov\'e1ni, \'9ee jejich idoly nestoj\'ed za pov\'9aimnut\'ed. Jako jedin\'e1 v\'edryhodn\'e1 nadp\'f8irozenost jim byl prezentov\'e1n b\'f9h s\'eddl\'edc\'ed v jasn\'ec z\'e1\'f8iv\'e9 kouli.\par
V zemi musel nastat neskute\'e8n\'fd zmatek. Duchovn\'ed sv\'ect obyvatelstva se zhroutil. Po stalet\'ed uzn\'e1van\'e9 tradice vzpl\'e1ly na hranici nov\'e9ho p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed.\par
O motivech t\'e9to \'fa\'9easn\'e9 reformy nezanechal Achnaton jedinou zpr\'e1vu. N\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee ji zplodila fara\'f3nova zvl\'e1\'9atn\'ed povaha a touha proklamovat svou vlastn\'ed v\'edru. Jin\'ed tvrd\'ed, \'9ee zm\'ecnu vyvolala jeho nevra\'9eivost v\'f9\'e8i zkorumpovan\'e9mu kn\'ec\'9estvu. Mohla ov\'9aem pouh\'e1 v\'fdst\'f8ednost panovn\'edka zbo\'f8it hradby odv\'eck\'e9 v\'edry? Sta\'e8ily jeho nesympatie k duchovn\'edm, aby bez v\'e1h\'e1n\'ed uvedl zemi do varu? Nebo u zrodu my\'9alenky na boha Atona st\'e1la n\'ecjak\'e1 opravdu v\'fdjime\'e8n\'e1 situace, kter\'e1 p\'f8inutila fara\'f3na p\'f8em\'fd\'9alet o dosavadn\'edch n\'e1bo\'9eensk\'fdch p\'f8edstav\'e1ch a zcela je p\'f8ehodnotit? Byl tou mimo\'f8\'e1dnou ud\'e1lost\'ed opakovan\'fd p\'f8\'edlet sv\'edt\'edc\'edch kruhov\'fdch objekt\'f9, kter\'e9 se tak podobaly slunci?\par
P\'f8edstavme si, co by se asi d\'eclo nyn\'ed, kdyby nad vl\'e1dn\'edm pal\'e1cem n\'eckter\'e9ho z nejmocn\'ecj\'9a\'edch st\'e1t\'f9 sv\'ecta po n\'eckolik dn\'f9 visely tajemn\'e9, zjevn\'ec nepozemsk\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed stroje, a pak op\'ect z\'e1hadn\'ec zmizely. Bezesporu by nastal nesm\'edrn\'fd chaos.\par
Prvotn\'ed panika, kter\'e1 by se v obav\'e1ch z nadch\'e1zej\'edc\'edho setk\'e1n\'ed a mo\'9en\'e9ho v\'e1le\'e8n\'e9ho st\'f8etnut\'ed s mimozem\'9a\'9dany prom\'edda t\'e9m\'ec\'f8 v ka\'9ed\'e9 sf\'e9\'f8e \'9eivota, by po odletu objekt\'f9 postupn\'ec sl\'e1bla. Praktick\'fd \'9eivot by se z\'e1hy vr\'e1til do star\'fdch kolej\'ed. Ale do v\'ecdom\'ed v\'ect\'9ainy lid\'ed by se vryla nesmazateln\'e1 stopa. Zat\'edmco by jedni, bez ohledu na dosavadn\'ed vyzn\'e1n\'ed, zahodili sv\'e9 modlitebn\'ed kn\'ed\'9eky, jin\'ed by se zoufale za\'e8ali obracet k bohu. Ot\'e1zka zn\'ed, k jak\'e9mu. Neslavily by v t\'ecchto trudn\'fdch okam\'9eic\'edch skute\'e8n\'e9 \'9en\'ec sekty hl\'e1saj\'edc\'ed sv\'e9 bludy o vesm\'edrn\'fdch flotil\'e1ch mimozem\'9a\'9dan\'f9, odhodlan\'fdch zachr\'e1nit jen n\'eckolik tis\'edc vyvolen\'fdch (rozum\'ecj \'e8len\'f9 sekty) a pak planetu zni\'e8it?\par
Mohla plej\'e1da oslniv\'fdch kulov\'fdch t\'ecles, vzn\'e1\'9aej\'edc\'edch se nete\'e8n\'ec a nehlu\'e8n\'ec nad rozp\'e1lenou pou\'9at\'ed star\'e9ho Egypta, vyvolat odezvu v podob\'ec uct\'edv\'e1n\'ed Atona \endash boha z\'e1\'f8\'edc\'ed koule?\par
Aton rozhodn\'ec nebyl v\'fdmyslem fara\'f3na Achnatona. Existence tohoto boha je dolo\'9eena i z mnohem d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edch dob. Jeho v\'fdznam se ov\'9aem zd\'e1 nepatrn\'fd. A nav\'edc je zde jedna pozoruhodn\'e1 okolnost. Aton, tedy slune\'e8n\'ed koule, p\'f9vodn\'ec nebyl pova\'9eov\'e1n za bo\'9eskou osobu, ale pouze za povoz boha Re.\par
V n\'e1pisech z po\'e8\'e1tku Nov\'e9 \'f8\'ed\'9ae se \'e8asto vyskytuj\'ed formulace \'84Re a jeho Aton\ldblquote nebo \'84Atum ve sv\'e9m Atonu\ldblquote .\par
Zd\'e1 se tedy, \'9ee slovo Aton p\'f9vodn\'ec ozna\'e8ovalo jen z\'e1\'f8\'edc\'ed slune\'e8n\'ed kouli, a mohlo tedy b\'fdt synonymem i pro podobn\'ec vyhl\'ed\'9eej\'edc\'ed nebesk\'e9 objekty.\par
Nedomn\'edval se u\'9easl\'fd fara\'f3n, \'9ee v leskl\'fdch koul\'edch, pozorovan\'fdch po cel\'e9 dny na s\'e1laj\'edc\'ed obloze, p\'f8ilet\'ecl s\'e1m b\'f9h se svou suitou?\par
Achnaton si pr\'fd vybral za nov\'e9, hlavn\'ed a jedin\'e9 bo\'9estvo Slunce jen proto, \'9ee je Slunce v\'9aeobecn\'ec zn\'e1m\'e9 nebesk\'e9 t\'ecleso, a mohlo tak slou\'9eit k ideov\'e9mu slou\'e8en\'ed etnicky nejednotn\'e9 \'f8\'ed\'9ae. Vlna tohoto podez\'f8en\'ed se rozb\'edj\'ed o \'fates nezvratn\'e9 skute\'e8nosti.\par
Achnaton pro prosazen\'ed \'84boha v z\'e1\'f8\'edc\'ed kouli\ldblquote u\'e8inil nep\'f8edstaviteln\'fd \'fastupek. Pop\'f8el sv\'e9 vlastn\'ed, z\'e1konit\'ec p\'f8edpokl\'e1dan\'e9 bo\'9estv\'ed a dobrovoln\'ec sestoupil z piedestalu v\'ec\'e8n\'fdch nebe\'9a\'9dan\'f9 do davu oby\'e8ejn\'fdch smrteln\'edk\'f9.\par
Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd napsal: \'84O Atonov\'ec kultu v\'edme velmi m\'e1lo, proto\'9ee v\'edt\'eczn\'ed Amonovi kn\'ec\'9e\'ed dali v\'9aechny zm\'ednky o n\'ecm sprovodit po Achnatonov\'ec smrti ze sv\'ecta. P\'f8esto je zn\'e1mo to nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'ed \endash \'9ee Achnaton se neprohla\'9aoval za \'82\'9eiv\'e9ho Atona\lquote , to je za jeho vt\'eclen\'ed, n\'fdbr\'9e za jeho slu\'9eebn\'edka, tj. velekn\'ecze. (Fara\'f3n nastoupil na tr\'f9n jako Amenhotep IV. Nov\'ec p\'f8ijat\'e9 jm\'e9no Achnaton znamen\'e1 Slou\'9e\'edc\'ed nebo Prosp\'ec\'9an\'fd Atonovi \endash pozn. aut.) Vystupoval ve vztahu k Atonovi jako \'e8lov\'eck, t\'edm se podle tradi\'e8n\'edch egyptsk\'fdch p\'f8edstav jako kr\'e1l hluboce degradoval.\ldblquote\par
Byl by panovn\'edk schopen t\'e9to obrovsk\'e9 ob\'ecti jen tak z rozmaru, nebo si tv\'e1\'f8\'ed v tv\'e1\'f8 d\'ecsiv\'fdm objekt\'f9m na obloze uv\'ecdomil svou bezv\'fdznamnost? Domn\'edval se, \'9ee p\'f8ilet\'ecl s\'e1m b\'f9h ve sv\'e9m tradi\'e8n\'edm povoze, sklonil se p\'f8ed jeho moc\'ed a p\'f8iznal svou oby\'e8ejnou lidskost?\par
Nejsou nesporn\'e1 historick\'e1 fakta o nastolen\'ed boha Atona dal\'9a\'edmi d\'f9kazy, podporuj\'edc\'edmi pravdivost zpr\'e1vy z Tulliho papyru? Lze p\'f8ipustit, \'9ee p\'f8\'edlet sv\'edt\'edc\'edch kulov\'fdch objekt\'f9 a jejich n\'eckolikadenn\'ed uchvacuj\'edc\'ed demonstraci na obloze pozoroval osobn\'ec fara\'f3n Achnaton? P\'f8evr\'e1tila pr\'e1v\'ec tato ud\'e1lost naruby jeho p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed a vyk\'f8esala onu pov\'ecstnou jiskru, kter\'e1 rozdm\'fdchala plamen do t\'e9 doby nev\'eddan\'e9 n\'e1bo\'9eensk\'e9 revoluce?\par
Z\'f9staly nezn\'e1m\'e9 l\'e9taj\'edc\'ed stroje viset vysoko na nebi, nebo v Egypt\'ec p\'f8ist\'e1ly? Do\'9alo ke kontaktu s obyvateli jin\'fdch sv\'ect\'f9?\par
NELIDSKY DLOUH\'c1 LEBKA\par
\par
Celou z\'e1hadu je\'9at\'ec v\'edce komplikuje dal\'9a\'ed nevysv\'ectliteln\'fd fakt. Achnaton zcela zm\'ecnil svou podobu. N\'e1hle jako by se stal n\'eck\'fdm \'fapln\'ec jin\'fdm. Na vyobrazen\'edch z pozd\'ecj\'9a\'edch let panov\'e1n\'ed jsou zv\'fdrazn\'ecny typicky \'9eensk\'e9 rysy (t\'edmto probl\'e9mem se zab\'fdv\'e1 dal\'9a\'ed kapitola), ale p\'f8edev\'9a\'edm n\'e1s p\'f8ekvapuje jeho neuv\'ec\'f8iteln\'ec vysok\'e1 lebka, v n\'ed\'9e se zra\'e8\'ed \'9aikmo ulo\'9een\'e9 mandlov\'e9 o\'e8i. Postava se zmen\'9aila a nohy zkr\'e1tily. Socha, vystaven\'e1 v Egyptsk\'e9m muzeu, bud\'ed dojem, \'9ee Achnaton si spodn\'ed \'e8\'e1st t\'ecla vyp\'f9j\'e8il od E. T. Mimozem\'9a\'9dana. Trpasli\'e8\'ed, zakrsl\'e9 kon\'e8etiny ukon\'e8uj\'ed ploch\'e1 chodidla. Na jin\'e9 so\'9ae panovn\'edk nem\'e1 genit\'e1lie. Zkoum\'e1n\'ed bohu\'9eel zt\'ec\'9euje skute\'e8nost, \'9ee fara\'f3n je v\'ect\'9ainou zobrazen s korunou na hlav\'ec a jeho ostatky nem\'e1me. Dokonce ani nen\'ed jist\'e9, zda byl \'f8\'e1dn\'ec poh\'f8ben.\par
V roce 1881 byla v tajn\'e9 skr\'fd\'9ai v D\'e9r el-Bahr\'ed nalezena mumie p\'f8ipisovan\'e1 Amenhotepovi III. Genetik Dr.James Harris zjistil, \'9ee jej\'ed tv\'e1\'f8 nese shodn\'e9 rysy s Achnatonem: \'84Amenhotep III., nebo mumie za Amenhotepa III. pova\'9eovan\'e1, je v\'fdrazn\'ec mal\'e9ho vzr\'f9stu \endash m\'ec\'f8\'ed pouh\'fdch 157 centimetr\'f9, nicm\'e9n\'ec jeho lebka se v\'f9\'e8i t\'eclu vyzna\'e8uje n\'e1padn\'ec ne\'fam\'ecrnou d\'e9lkou. Tento \'e8lov\'eck musel sv\'e9ho \'e8asu p\'f9sobit pon\'eckud zvl\'e1\'9atn\'ec.\ldblquote\par
O toto\'9enosti mumie Amenhotepa III. nem\'e1 pochybnosti jen James Harris. Mnoz\'ed dal\'9a\'ed odborn\'edci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee t\'eclo bylo zam\'ecn\'ecno a \'9apatn\'ec ozna\'e8eno u\'9e ve starov\'ecku. Nem\'f9\'9ee tedy pat\'f8it Achnatonovi? Bude proveden nov\'fd podrobn\'fd v\'fdzkum mumie s vyu\'9eit\'edm v\'9aech mo\'9enost\'ed sou\'e8asn\'e9 v\'ecdy? Najdeme tak odpov\'ec\'ef na ot\'e1zku, k\'fdm vlastn\'ec byl tento fa ra\'f3n a zda v dokumentech jeho doby, v nich\'9e je naz\'fdv\'e1n nep\'f8\'edtelem a zlo\'e8incem, by nem\'eclo sp\'ed\'9ae st\'e1t vet\'f8elec?\par
\par
IV. ZMATEK S MRTV\'ddMI T\'ccLY\par
\par
V roce 1907 se v \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9 schylovalo k objevu, kter\'fd m\'ecl na cel\'e9 stolet\'ed dost\'e1vat do varu renomovan\'e9 v\'ecdce i bulv\'e1rn\'ed novin\'e1\'f8e. P\'f8\'edmo naproti m\'edstu, kde byl o 15 let pozd\'ecji objeven hrob fara\'f3na Tutanchamona, britsk\'fd archeolog Edward Ayrton narazil v odkr\'fdvan\'e9 zemin\'ec na pevnou p\'f8ek\'e1\'9eku. Masivn\'ed b\'f8idlicov\'e1 deska uzav\'edrala vchod do hrobky, kter\'e1 dostala ozna\'e8en\'ed KV 55. Prvn\'ed pohled dovnit\'f8 ned\'e1val velk\'e9 nad\'ecje k p\'f8evratn\'fdm n\'e1lez\'f9m. Pouze jedna m\'edstnost o rozm\'ecrech 6,5 kr\'e1t 4,9 metru se v\'fdrazn\'ec li\'9aila od obvykl\'e9 pomp\'e9znosti kr\'e1lovsk\'fdch hrob\'f9. Nav\'edc v n\'ed panoval p\'f8\'ed\'9aern\'fd nepo\'f8\'e1dek. Na st\'ecn\'e1ch sch\'e1zely texty z Knihy mrtv\'fdch a malby, kter\'e9 doprov\'e1zely zesnul\'e9ho na jeho cest\'ec k posmrtn\'e9mu \'9eivotu. Kdosi je zcela c\'edlev\'ecdom\'ec zni\'e8il a p\'f8emaloval b\'eclobou.\par
Poh\'f8ebn\'ed komora obsahovala p\'f8edm\'ecty p\'f8ipisovan\'e9 n\'eckolika r\'f9zn\'fdm osob\'e1m. P\'f8\'edmo na mumii le\'9eel zlat\'fd pl\'ed\'9aek s milostn\'fdm osloven\'edm, kter\'e9 se mohlo vztahovat ke kr\'e1lovn\'ec Nefertiiti nebo tak\'e9 ke kr\'e1li Smenchkareovi. Zlat\'e9 p\'e1sky, kter\'e9 obep\'ednaly vn\'ecj\'9a\'ed obal mu-mie, a magick\'e9 cihly v roz\'edch m\'edstnosti nesly jm\'e9no fara\'f3na Achnatona. Kanopy na vnit\'f8nosti m\'ecly znak kr\'e1lovny Teje, Achnatonovy matky. Velk\'e1 pozlacen\'e1 sk\'f8\'ed\'f2 ukazovala oba dohromady, tedy Tej s Achnatonem. Kdo z t\'ecch \'e8ty\'f8 tedy spo\'e8\'edval v hrobce?\par
Jm\'e9no zem\'f8el\'e9ho, vyryt\'e9 do rakve, a kartu\'9a byly pe\'e8liv\'ec se\'9akr\'e1b\'e1ny. Kobra na hlav\'ec, zobrazen\'e9 na sarkof\'e1gu, dokazovala, \'9ee \'9alo o vl\'e1dce, ale neur\'e8ovala jeho pohlav\'ed. Mumii zna\'e8n\'ec poni\'e8ila voda, co\'9e je\'9at\'ec v\'edce zt\'ed\'9eilo identifikaci. Prvn\'ed anatomick\'e9 rozbory se p\'f8iklonily k n\'e1zoru, \'9ee \'9alo o \'9eenu. Tomu odpov\'eddala poloha t\'ecla s jednou rukou zk\'f8\'ed\'9eenou p\'f8es prsa a druhou spu\'9at\'ecnou pod\'e9l boku. Mumie m\'ecla nav\'edc na hlav\'ec korunu kr\'e1loven.\par
Dal\'9a\'ed expertizy ale prok\'e1zaly, \'9ee jde o mu\'9ee ve st\'e1\'f8\'ed okolo 23 let. To vylou\'e8ilo Achnatona, kter\'fd se do\'9eil minim\'e1ln\'ec 30 rok\'f9. V roce 1963 byla mumie podrobena nov\'e9mu b\'e1d\'e1n\'ed, kter\'e9 op\'ect potvrdilo, \'9ee se jedn\'e1 o mlad\'e9ho mu\'9ee. Od t\'e9to doby p\'f8evl\'e1dal n\'e1zor, \'9ee on\'edm zesnul\'fdm je Smenchkare.\par
Na po\'e8\'e1tku roku 2000 Nasri Iskander provedl nov\'fd rozbor mumie a zam\'ec\'f8il se zejm\'e9na na lebku. Podle anal\'fdzy chrupu pak konstatoval, \'9ee se jedn\'e1 o mu\'9ee ve v\'ecku mezi 35 a\'9e 40 lety a sd\'eclil, \'9ee v \'favahu ji\'9e p\'f8ipad\'e1 jen Achnaton.\par
V\'ecdc\'f9m se splnilo jejich letit\'e9 p\'f8\'e1n\'ed. Tak dlouho opravovali sv\'e9 n\'e1zory, a\'9e \'fadajn\'ec na\'9ali k\'fd\'9een\'e9ho Achnatona. Z mumie, kter\'e1 byla poh\'f8bena v poloze typick\'e9 pro \'9eenu a s korunou kr\'e1loven, identifikovali mu\'9ee. Budou stejn\'ec benevolentn\'ed i v p\'f8\'edpad\'ec, kter\'fd si trouf\'e1me p\'f8edlo\'9eit?\par
TUTANCHAMON BYL \'8eENA? *)\par
\par
Tutanchamon, fara\'f3n 18. dynastie, panoval v Egypt\'ec v dob\'ec od roku 1347 do roku 1339 p\'f8ed Kristem. Na tr\'f9n nastoupil ve sv\'fdch dev\'edti letech a v osmn\'e1cti za tajemn\'fdch okolnost\'ed zem\'f8el. P\'f8esto\'9ee nevykonal jedin\'fd \'e8in, kter\'fd by st\'e1l za zaznamen\'e1n\'ed, jeho jm\'e9no zn\'e1 cel\'fd sv\'ect.\par
\'84Podle na\'9aich dne\'9an\'edch v\'ecdomost\'ed m\'f9\'9eeme s jistotou \'f8\'edci, \'9ee jedinou pozoruhodnost\'ed v jeho \'9eivot\'ec bylo, \'9ee zem\'f8el a byl poh\'f8ben,\ldblquote napsal objevitel Tutanchamonovy hrobky, archeolog Howard Carter.\par
\'84Byl skute\'e8n\'ec jedn\'edm z nejmen\'9a\'edch na velk\'e9m tr\'f9n\'ec Egypta. Ofici\'e1ln\'ed seznamy kr\'e1l\'f9 jeho jm\'e9no v\'f9bec neuv\'e1d\'ecly, nezm\'ednil se o n\'ecm ani Manehto v Egyptsk\'fdch pam\'ectihodnostech. Neb\'fdt objevu jeho hrobky, p\'f8epln\'ecn\'e9 neuv\'ec\'f8iteln\'fdmi poklady, byl by zapadl v tis\'edcilet\'fdch d\'ecjin\'e1ch Egypta jako zrnko p\'edsku\'85\ldblquote dod\'e1v\'e1 Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd.\par
Zapom\'ednali sta\'f8\'ed egypt\'9at\'ed letopisci na Tutanchamona jen proto, \'9ee byl opravdu tak bezv\'fdznamn\'fd, nebo se okolo n\'ecj vzn\'e1\'9aelo jak\'e9si hrozn\'e9 tajemstv\'ed, kter\'e9 nebylo radno rozmaz\'e1vat a m\'eclo se na n\'ec co nejrychleji zapomenout?\par
Objeven\'ed hrobu fara\'f3na Tutanchamona v roce 1923 bylo archeologickou senzac\'ed 20. stolet\'ed. Vykop\'e1n\'ed jedin\'e9 nevyloupen\'e9 hrobky v \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9 p\'f8ineslo nejen n\'e1lezy nesm\'edrn\'e9 ceny, ale sv\'fdm objevitel\'f9m i pov\'ecstnou kletbu fara\'f3n\'f9.\par
\par
*) Tato \'e8\'e1st kapitoly byla v p\'f9vodn\'ed nerozpracovan\'e9 podob\'ed poprv\'e9 oti\'9at\'ecna v knize Neuv\'ec\'f8iteln\'e9 skute\'e8nosti.\par
\par
V\'edce ne\'9e dv\'ec des\'edtky archeolog\'f9, badatel\'f9 a v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed se zab\'fdvali v\'fdzkumem panovn\'edkova hrobu anebo jeho mumie, zem\'f8ely na nevysv\'ectliteln\'e9 zdravotn\'ed pot\'ed\'9ee, nebo zahynuly za z\'e1hadn\'fdch okolnost\'ed. Podrobnosti jsou uvedeny v n\'e1sleduj\'edc\'ed kapitole.\par
Historiky v\'edce ne\'9e n\'e1hl\'fd a mnohdy velmi podivn\'fd konec jejich koleg\'f9 zaj\'edm\'e1 sp\'ed\'9ae smrt samotn\'e9ho Tutanchamona. Pro\'e8 zem\'f8el ve v\'ecku pouh\'fdch osmn\'e1cti let? Byl opravdu zavra\'9ed\'ecn, jak nazna\'e8uj\'ed n\'eckte\'f8\'ed badatel\'e9 na z\'e1klad\'ec zhmo\'9ed\'ecn\'ed, nalezen\'e9ho p\'f8i pitv\'ec mumie na temeni fara\'f3novy lebky?\par
V lednu roku 2001 p\'f8i\'9ali nizozem\'9at\'ed odborn\'edci s novou, p\'f8ekvapivou verz\'ed. Tutanchamon pr\'fd trp\'ecl nezn\'e1mou chorobou, snad jak\'fdmsi smrteln\'fdm druhem obezity. Obvod jeho bok\'f9 byl o pln\'fdch t\'f8icet centimetr\'f9 v\'ect\'9a\'ed ne\'9e obvod hrudi. K tomuto z\'e1v\'ecru v\'ecdci dosp\'ecli v\'fdzkumem fara\'f3nova \'9aatn\'edku. Na univerzit\'ec v Leidenu podrobn\'ec prom\'ec\'f8ovali fara\'f3novo \'9aatstvo, kter\'e9 nalezl archeolog Carter za vchodem do hrobky v \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9. Mezi d\'ectsk\'fdm oble\'e8en\'edm z doby chlapcova n\'e1stupu na tr\'f9n se nach\'e1zely des\'edtky zvl\'e1\'9atn\'edch r\'f3b. Rozbor t\'ecchto kus\'f9 od\'ecv\'f9 dok\'e1zal, \'9ee jejich st\'f8ih absolutn\'ec neodpov\'edd\'e1 m\'edr\'e1m zdrav\'e9ho mu\'9ee vTutanchamonov\'ec v\'ecku. Byly velmi voln\'e9 v oblasti b\'f8icha. To pr\'fd sv\'ecd\'e8\'ed o nadm\'ecrn\'e9m n\'e1r\'f9stu tukov\'fdch depozit kolem fara\'f3nov\'fdch bok\'f9.\par
Je tato dedukce spr\'e1vn\'e1? Zahubila fara\'f3na tlou\'9a\'9dka vyvolan\'e1 nezn\'e1mou nemoc\'ed?\par
V\'ecdci pro tuto novou hypot\'e9zu nemaj\'ed jin\'fd d\'f9kaz ne\'9e neobvykl\'e9 rozm\'ecry panovn\'edkov\'fdch \'9aat\'f9. Byl tedy fara\'f3n v posledn\'edch letech sv\'e9ho kr\'e1tk\'e9ho \'9eivota nesm\'edrn\'ec ob\'e9zn\'edm mlad\'fdm mu\'9eem? Nemohl b\'fdt opakovan\'ec t\'echotnou \'9eenou?\par
Nesmysl! \'8a\'edlen\'e9! Absolutn\'ed le\'9e! Plamenn\'e9 v\'fdk\'f8iky zd\'ec\'9aen\'fdch u\'e8enc\'f9 ji\'9e jist\'ec zapaluj\'ed hranici pro kac\'ed\'f8e. Jsou ale bou\'f8liv\'e9 n\'e1mitky klasik\'f9 historie opr\'e1vn\'ecn\'e9?\par
Nem\'ecli by pro tentokr\'e1t oni sami odvolat n\'eckter\'e1 sv\'e1 jen velmi chatrn\'ec podlo\'9een\'e1 tvrzen\'ed?\par
Nad Tutanchamonov\'fdm \'9eivotem a smrt\'ed se vr\'9a\'ed obrovsk\'e1 pyramida nezodpov\'eczen\'fdch ot\'e1zek. Pod jej\'ed zdrcuj\'edc\'ed t\'edhou se domn\'ecnka, \'9ee fara\'f3n nebyl jinochem, ale mladou \'9eenou, ji\'9e nezd\'e1 tak absurdn\'ed a hodn\'e1 v\'fdsm\'ecchu a zavr\'9een\'ed.\par
ODV\'c1\'8eN\'dd KAC\'cd\'d8\par
\par
Amat\'e9rsk\'fd egyptolog Luis Garcia Gallo dlouho shroma\'9e\'efoval d\'f9kazy a v \'9aedes\'e1t\'fdch letech poprv\'e9 vystoupil s revolu\'e8n\'ed teori\'ed o Tutanchamonov\'ec utajen\'e9m \'9eenstv\'ed.\par
\'c8asopis Le Nouveau Candide zve\'f8ejnil hlavn\'ed op\'ecrn\'e9 sloupy Gallov\'fdch n\'e1mitek proti v\'9aeobecn\'ec p\'f8ij\'edman\'fdm d\'f9vod\'f9m, pro\'e8 by Tutanchamon m\'ecl b\'fdt mu\'9e. Co tedy tvrd\'ed v\'ecdci a jak jim nad\'9aen\'fd badatel odporuje?\par
1. Tutanchamon byl objeven v \'dadol\'ed kr\'e1l\'f9, kde \endash jak nazna\'e8uje n\'e1zev \endash byli pochov\'e1ni pouze panovn\'edci mu\'9esk\'e9ho pohlav\'ed a s nimi jeden syn.\par
\'84Je to neopodstatn\'ecn\'e9 tvrzen\'ed. Nebylo tomu tak v\'9edy, zn\'e1me i v\'fdjimky,\ldblquote nam\'edt\'e1 Gallo. \'84Syn Ramesse II., Amenkerkhepepe\'9ael, byl nalezen v \'dadol\'ed kr\'e1loven.\ldblquote\par
2. Tutanchamonova mumie m\'ecla u pasu p\'f8ipevn\'ecn b\'fd\'e8\'ed ohon. Na tento symbol m\'ecli pr\'e1vo jen fara\'f3ni.\par
\'84Spr\'e1vn\'ec,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Gallo. \'84Tento atribut byl v\'9aak v pouzdru vykl\'e1dan\'e9m perlami. Takto se prezentovaly ob\'ectn\'ed dary. B\'fd\'e8\'ed ohon zde u\'9e nen\'ed symbol, n\'fdbr\'9e posledn\'ed projev \'facty.\ldblquote\par
3. Tutanchamon\'f9v sarkof\'e1g zdob\'ed dva symboly panovnick\'e9 moci: karab\'e1\'e8 trestu a berla odplaty.\par
\'84Ano,\ldblquote \'f8\'edk\'e1 Gallo, \'84nejde v\'9aak o pozemskou moc. Tyto dva n\'e1stroje ve skute\'e8nosti symbolizuj\'ed soud, p\'f8ed n\'edm\'9e stane du\'9ae na onom sv\'ect\'ec. Tyto symboly nemaj\'ed nic spole\'e8n\'e9ho s pohlav\'edm a hodnost\'ed zesnul\'e9ho.\ldblquote\par
4. Tutanchamonova mumie byla dlouho pitv\'e1na. \'84To je pravda,\ldblquote p\'f8ipou\'9at\'ed egyptolog. \'84A pitva umo\'9enila zjistit spoustu v\'ecc\'ed \endash a\'9e na pohlav\'ed mumie.\ldblquote\par
5. Na stuh\'e1ch mumie ve v\'fd\'9ai pasu byla um\'edst\'ecna vytesan\'e1 kopie mu\'9esk\'fdch atribut\'f9. Tento egyptsk\'fd poh\'f8ebn\'ed ritus se zachov\'e1val jen u mrtv\'fdch mu\'9esk\'e9ho pohlav\'ed.\par
\'84To je snad nejznepokojiv\'ecj\'9a\'ed domn\'ecnka ve prosp\'ecch m\'e9 teze,\ldblquote tvrd\'ed Gallo, \'84nebo\'9d p\'f8i antick\'e9m poh\'f8ebn\'edm ritu se na mumii nekladla napodobenina atribut\'f9, n\'fdbr\'9e vlastn\'ed atributy mrtv\'e9ho. Pro\'e8 se v p\'f8\'edpad\'ec Tutanchamona takto poru\'9aily svat\'e9 oby\'e8eje? Nepochybn\'ec proto, \'9ee tyto atributy nem\'ecl \endash \'e8i sp\'ed\'9ae nem\'ecla.\ldblquote\par
Naproti tomu Gallo soud\'ed, \'9ee ve prosp\'ecch jeho teze mluv\'ed \'e8ty\'f8i hlavn\'ed argumenty:\par
1. V komnat\'ec poklad\'f9 v bl\'edzkosti umrl\'e8\'ed komory byly nalezeny p\'f8ed\'e8asn\'ec narozen\'e9 d\'ecti (jedno v p\'e1t\'e9m a druh\'e9 v sedm\'e9m m\'ecs\'edci), kter\'e9 p\'f8i\'9aly na sv\'ect mrtv\'e9 a byly zvl\'e1\'9a\'9d pe\'e8liv\'ec mumifikov\'e1ny. P\'f8\'edtomnost t\'ecchto dvou d\'ectsk\'fdch mumi\'ed nemohla b\'fdt nijak p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ec vysv\'ectlena.\par
Je ov\'9aem zn\'e1mo, \'9ee mrtv\'ec narozen\'e9 d\'ecti egyptsk\'fdch \'9een, kter\'e9 p\'f8i porodu zem\'f8ely, byly v\'9edy mumifikov\'e1ny a um\'edst\'ecny nedaleko sarkof\'e1gu matky.\par
2. Na Tutanchamonov\'ec dohola ost\'f8\'edhan\'e9 lebce byla nasazena jak\'e1si mitra ze sta\'9een\'e9 k\'f9\'9ee sami\'e8ky supa se dv\'ecma zlat\'fdmi hady naho\'f8e. V egyptsk\'e9 ikonografii znamen\'e1 tato mitra \endash pokud pokr\'fdv\'e1 cel\'e9 temeno hlavy \endash form\'e1ln\'ed symbol mate\'f8stv\'ed.\par
3. V z\'e1hybech Tutanchamonov\'fdch stuh se na\'9aly dv\'ec d\'fdky \endash jedna s \'9eelezn\'fdm ost\'f8\'edm sm\'ec\'f8uj\'edc\'edm k prav\'e9mu stehnu, druh\'e1 p\'f8ipevn\'ecn\'e1 na b\'f8i\'9ae se zlat\'fdm ost\'f8\'edm sm\'ec\'f8uj\'edc\'edm k lev\'e9mu stehnu. Prvn\'ed d\'fdka je sou\'e8\'e1st klasick\'e9ho p\'f8\'edslu\'9aenstv\'ed egyptsk\'fdch mrtv\'fdch. Pro druhou je jedin\'e1 pravd\'ecpodobn\'e1 hypot\'e9za \endash jde o n\'e1stroj, j\'edm\'9e byla operov\'e1na \'9eena, kter\'e1 zem\'f8ela na n\'e1sledky c\'edsa\'f8sk\'e9ho \'f8ezu.\par
4. Na vnit\'f8n\'ed stran\'ec v\'edka mu\'9esk\'fdch sarkof\'e1g\'f9 figuruje v\'9edy podoba bohyn\'ec N\'fat. Mrtv\'fd v rakvi je k n\'ed obr\'e1cen \'e8elem, aby mohlo doj\'edt k bo\'9esk\'e9mu spojen\'ed, z n\'echo\'9e vzejde zmrtv\'fdchvst\'e1n\'ed. Jde-li o \'9eensk\'fd sarkof\'e1g, je symbol opa\'e8n\'fd \endash na spodn\'ed stran\'ec v\'edka je zobrazen n\'eckter\'fd b\'f9h. Na vnit\'f8n\'ed stran\'ec v\'edka sarkof\'e1gu Tutanchamona nefiguruje bohyn\'ec, ale b\'f9h.\par
FAKTA PODPORUJ\'cd \'8a\'cdLENOU DOMN\'ccNKU\par
\par
P\'e1tral jsem po dal\'9a\'edch d\'f9kazech, kter\'e9 by Gallovu teorii bu\'ef potvrdily, nebo zcela vyvr\'e1tily. Souhrn nov\'fdch poznatk\'f9 je v\'edce ne\'9e podivn\'fd. Mnoh\'e9 z nich opr\'e1vn\'ecn\'ec vyvol\'e1vaj\'ed podez\'f8en\'ed, \'9ee o Tutanchamonovi jako mu\'9ei se d\'e1 s \'fasp\'ecchem pochybovat.\par
Co podporuje Gallovu teorii:\par
1. Netypick\'e9 chov\'e1n\'ed\par
Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd o zp\'f9sobu Tutanchamonova \'9eivota napsal: \'84Ve Vesetu\'85 vl\'e1dl, d\'e1-li se to tak \'f8\'edct. Ukazoval se v okn\'ec holduj\'edc\'edm poddan\'fdm, z\'fa\'e8ast\'f2oval se p\'f8edepsan\'fdch ob\'f8ad\'f9, p\'f8ij\'edmal dary od vazal\'f9 a vyslovoval souhlas s n\'e1vrhy, je\'9e mu byly p\'f8edkl\'e1d\'e1ny. Krom\'ec toho ud\'ecloval hodnosti\'85 V\'ecnoval se tak\'e9 kr\'e1lovsk\'fdm z\'e1bav\'e1m, nen\'ed v\'9aak pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by kdy lovil lvy, jak by se dalo soudit podle vyobrazen\'ed na jedn\'e9 sk\'f8\'ed\'f2ce z jeho poh\'f8ebn\'ed v\'fdbavy\'85 Nikdy ani nevyt\'e1hl do pole a u\'9e v\'f9bec nepob\'edjel masy nep\'f8\'e1tel.\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee Tutanchamona nech\'e1valy zcela chladn\'fdm obvykl\'e9 \'84radosti mu\'9e\'f9\ldblquote . Nelovil, ne\'fa\'e8astnil se v\'e1lek a nejevil z\'e1jem o \'9eeny. P\'f8esto\'9ee jeho p\'f8edch\'f9dci vlastnili po\'e8etn\'e9 har\'e9my (nap\'f8. Ramesse II. m\'ecl ji\'9e v \'9aestn\'e1cti letech dva syny a chlubil se t\'edm, ze krom\'ec hlavn\'edch man\'9eelek a vedlej\'9a\'edch \'9een dovede spolehliv\'ec obla\'9eit n\'eckolik stovek profesion\'e1ln\'edch milostnic), mlad\'fd Tutanchamon byl v tomto ohledu a\'9e neobvykle chladn\'fd.\par
Francouzsk\'fd egyptolog Pierre Montet zd\'f9raz\'f2uje: \'84Kr\'e1l \'9eil s kr\'e1lovnou v harmonick\'e9m svazku po celou dobu sv\'e9 vl\'e1dy a z\'f8ejm\'ec \'9e\'e1dn\'e1 jin\'e1 \'9eena v n\'ecm nevzbudila sebemen\'9a\'ed z\'e1jem.\ldblquote\par
2. D\'edv\'e8\'ed vzhled\par
N\'eckter\'e9 sochy mlad\'e9ho Tutanchamona p\'f8ekvapuj\'ed zjevn\'ec d\'edv\'e8\'ed tv\'e1\'f8\'ed. Jeho mumie m\'e1 prokazateln\'ec mal\'e9, nemu\'9esk\'e9 u\'9ai. N\'eckter\'e9 ozdoby, nap\'f8\'edklad tenk\'fd zlat\'fd \'f8et\'edzek na kotn\'edku prav\'e9 nohy, tak\'e9 leccos napov\'eddaj\'ed. Kostra vykazuje neobvyklou k\'f8ehkost a dosahuje v\'fd\'9aky pouh\'fdch 162 centimetr\'f9.\par
Tutanchamon\'f9v objevitel Howard Carter o pr\'f9zkumu t\'ecla napsal: \'84Ob\'ec p\'f8edlokt\'ed od lokt\'f9 k z\'e1p\'ecst\'edm zdobily n\'e1dhern\'e9 n\'e1ramky, sedm na prav\'e9 a \'9aest na lev\'e9 ruce\'85 Jejich pr\'f9m\'ecr sv\'ecd\'e8\'ed o tom, \'9ee se daly navl\'e9knout jen na velmi \'9at\'edhlou ruku. \'8e\'e1dn\'fd z nich nebyl vysloven\'ec poh\'f8ebn\'ed, byly to \'9aperky, kter\'e9 kdysi nosil n\'eckdo \'9eiv\'fd.\ldblquote\par
Rentgenov\'fd sn\'edmek fara\'f3novy hlavy dokazuje, \'9ee lebka je nep\'f8irozen\'ec siln\'ec vyklenut\'e1 dozadu. Stejnou anom\'e1lii nach\'e1z\'edme na soch\'e1ch a malb\'e1ch zobrazuj\'edc\'edch dcery fara\'f3na Achnatona. V\'9aechna d\'ecv\'e8\'e1tka maj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed vejcovit\'fd tvar lebky. Byla to um\'ecle z\'edskan\'e1 deformace, nebo genetick\'e9 posti\'9een\'ed, objevuj\'edc\'ed se pouze v \'9eensk\'e9 linii rodu, kter\'e1 se t\'edm p\'e1dem nemohla vyhnout ani Tutanchamonovi?\par
3. Absence pohlavn\'edch org\'e1n\'f9\par
Posoudit, zda mumie byla p\'f9vodn\'ec mu\'9e, nebo \'9eena, nen\'ed tak jednoduch\'e9, jak by se zd\'e1lo. Jeden p\'f8\'edklad za v\'9aechny: v roce 1898 Victore Loret nalezl vyloupen\'fd hrob Thutmose III. a o m\'ecs\'edc pozd\'ecji narazil na skryt\'fd vchod do dal\'9a\'edho prostoru. Archeolog se spolu s d\'ecln\'edky spustil do tmy a ocitl se v pil\'ed\'f8ov\'e9 s\'edni, kde \'e8ekal \'9aokuj\'edc\'ed v\'fdjev: \'84Na rozbit\'e9 d\'f8ev\'ecn\'e9 lodi mezi zbytky poh\'f8ebn\'edch dar\'f9 le\'9eelo t\'eclo, cel\'e9 z\'e8ernal\'e9 a stra\'9aliv\'e9 na pohled. \'8akleb\'edc\'ed se tv\'e1\'f8 vyz\'fdvav\'ec hled\'ecla v \'fastrety a hlavu mrtv\'e9ho v \'f8\'eddk\'fdch pramenech lemovaly dlouh\'e9 hn\'ecd\'e9 vlasy. V tu chv\'edli m\'ec v\'f9bec nenapadlo, \'9ee jde o mumii zbavenou obinadel \endash zd\'e1lo se, jako by t\'eclo m\'eclo spoutan\'e9 ruce i nohy, nehezk\'e1 r\'e1na v b\'f8i\'9ae odhalovala hrudn\'ed ko\'9a, dal\'9a\'ed d\'edra zela v lebce.\ldblquote\par
V dal\'9a\'ed s\'edni, v d\'f8ev\'ecn\'e9 rakvi a v otev\'f8en\'e9m sarkof\'e1gu, spo\'e8\'edval Amenhotep II., v postrann\'ed komo\'f8e le\'9eely dal\'9a\'ed t\'f8i kr\'e1lovsk\'e9 mumie a v jin\'e9, tentokr\'e1t zape\'e8et\'ecn\'e9 m\'edstnosti, jich bylo dev\'ect.\par
\'84T\'f8i mumie, nalezen\'e9 v prvn\'ed postrann\'ed komo\'f8e, se staly p\'f8edm\'ectem v\'e1\'9aniv\'fdch egyptologick\'fdch spor\'f9. Loret t\'ecla identifikoval jako mu\'9ee, \'9eenu s dlouh\'fdmi vlasy a sm\'ecj\'edc\'edho se chlapce, ov\'9aem pozd\'ecji se uk\'e1zalo, \'9ee onen mu\'9e nem\'e1 se siln\'ecj\'9a\'edm pohlav\'edm nic spole\'e8n\'e9ho,\ldblquote napsala Joyce Tyldesleyov\'e1 a cituje anatoma Graftona Elliota Smitha, kter\'fd ve sv\'fdch \'84Kr\'e1lovsk\'fdch mumi\'edch\ldblquote p\'f8izn\'e1v\'e1: \'84V\'fdsledky ohled\'e1n\'ed mumie m\'ec dost p\'f8ekvapily. Podle Loreta se jedn\'e1 o ostatky mu\'9ee, p\'f8esto\'9ee nen\'ed t\'f8eba rozs\'e1hlej\'9a\'edch anatomick\'fdch znalost\'ed, abychom v\'fdjime\'e8n\'ec dob\'f8e zachoval\'e9 nah\'e9 t\'eclo dok\'e1zali p\'f8ipsat mlad\'e9 \'9een\'ec\'85\ldblquote\par
Smith z\'e1rove\'f2 upozor\'f2uje na \'84nep\'f8\'edtomnost vlas\'f9, kter\'e9 byly mrtv\'e9 bu\'ef nakr\'e1tko ost\'f8\'edh\'e1ny, nebo oholeny.\ldblquote\par
Stejn\'ec tak byl poh\'f8ben i Tutanchamon.\par
4. N\'e1znaky mate\'f8stv\'ed\par
V Tutanchamonov\'ec hrobu byl ulo\'9een i jeho zlat\'fd tr\'f9n. Na vnit\'f8n\'edm op\'ecradle je n\'e1dhern\'fd v\'fdjev, zobrazuj\'edc\'ed kr\'e1lovsk\'fd man\'9eelsk\'fd p\'e1r. Tutanchamon zde m\'e1 velmi d\'ectsk\'fd obli\'e8ej a n\'e1padn\'ec vystoupl\'e9 b\'f8icho. V\'ecdci to pova\'9euj\'ed za klasick\'fd projev amarnsk\'e9ho v\'fdtvarn\'e9ho stylu. V souvislosti s v\'fdsledky holandsk\'e9ho v\'fdzkumu fara\'f3nov\'fdch neobvykle \'9airok\'fdch \'9aat\'f9 se zd\'e1, \'9ee Tutanchamonovo neoby\'e8ejn\'ec kulat\'e9 b\'f8icho nebylo v\'fdmyslem tv\'f9rce obrazu, ale nespornou realitou. Ot\'e1zkou ov\'9aem z\'f9st\'e1v\'e1, zda jinak nepopirateln\'ec \'9at\'edhl\'fd fara\'f3n m\'ecl tak v\'fdrazn\'fd pupek, nebo jde o znak t\'echotenstv\'ed.\par
Na mumii se v m\'edst\'ec ohanb\'ed nena\'9aly \'9e\'e1dn\'e9 chlupy. Tak\'e9 hlava fara\'f3na byla z nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9 ost\'f8\'edh\'e1 na dohola a pokryta mitrou, o n\'ed\'9e se Gallo domn\'edv\'e1, \'9ee symbolizuje mate\'f8stv\'ed.\par
5. Poz\'f9statek c\'edsa\'f8sk\'e9ho \'f8ezu\par
Doposud nikdo nevysv\'ecdil, pro\'e8 byla v hrobce krom\'ec jin\'fdch rostlin tak\'e9 mandragora, kter\'e1 se v Egypt\'ec v\'f9bec nevyskytuje. Obecn\'ec se soud\'ed, \'9ee na dv\'f9r fara\'f3n\'f9 byla dov\'e1\'9eena z Palestiny jako afrodiziakum. Opomenuto z\'f9st\'e1v\'e1, \'9ee mandragora m\'e1 siln\'e9 halucinogenn\'ed \'fa\'e8inky. Na ostrov\'ec Elegantina byla ve fara\'f3nsk\'fdch dob\'e1ch prokazateln\'ec pou\'9e\'edv\'e1na jako narkotikum. L\'e9ka\'f8i v\'ecd\'ecli, \'9ee dovede navodit velmi hlubok\'fd sp\'e1nek. Je\'9at\'ec ve st\'f8edov\'ecku se vyu\'9e\'edvala k umrtvov\'e1n\'ed pacient\'f9, jim\'9e musela b\'fdt amputov\'e1na ruka \'e8i noha. Operovan\'fd nic nec\'edtil a i po z\'e1kroku bylo velmi obt\'ed\'9en\'e9 ho probudit.\par
Nebyla mandragora pod\'e1na i Tutanchamonovi, aby bez bolesti p\'f8e\'e8kal operaci, kter\'e1 ho \'e8ekala, a sice porod c\'edsa\'f8sk\'fdm \'f8ezem, a proto i symbolicky vlo\'9eena do hrobu, kdy\'9e tento z\'e1krok nep\'f8e\'9eil?\par
Philipp Vandenberg v knize Zapomenut\'fd fara\'f3n uv\'e1d\'ed dal\'9a\'ed zaj\'edmavou okolnost, kter\'e1 toto podez\'f8en\'ed zesiluje:\par
\'84B\'f8i\'9an\'ed \'f8ez v d\'e9lce osmdes\'e1ti \'9aesti milimetr\'f9 vedli staroegypt\'9at\'ed mumifik\'e1to\'f8i od pupku a\'9e k p\'f8edn\'edmu horn\'edmu trnu kosti ky\'e8eln\'ed. Jizvu nezakr\'fdvala obvykl\'e1 zlat\'e1 tabulka. V pitevn\'edm n\'e1lezu dr. Derryho stoj\'ed: \'82\'d8ez je proveden na jin\'e9m m\'edst\'ec ne\'9e u ostatn\'edch kr\'e1lovsk\'fdch mumi\'ed, vy\'9aet\'f8ovan\'fdch profesorem Elliotem Smithem. U nich prob\'edhal rovn\'ec\'9e vlevo, ale svisleji, ne jako zde pod posledn\'edm \'9eebrem.\lquote V pozd\'ecj\'9a\'ed dob\'ec se \'f8ez \'e8asto nach\'e1z\'ed n\'ed\'9ee, rovnob\'ec\'9en\'ec s t\'f8\'edslem, av\'9aak v\'9edy na lev\'e9 stran\'ec.\ldblquote\par
Pro\'e8 n\'e1hle tolik zm\'ecn? Jak je mo\'9en\'e9, \'9ee mumifik\'e1to\'f8i v tomto jednom jedin\'e9m p\'f8\'edpad\'ec vedli \'f8ez zcela jinak ne\'9e obvykle? Pro\'e8 jizvu nezakryli zlatou tabulkou, jak p\'f8ikazoval oby\'e8ej? Je to v\'9ae jen n\'e1hoda, nebo byl k mumifikaci zem\'f8el\'e9ho pou\'9eit ji\'9e existuj\'edc\'ed \'f8ez do t\'ecla?\par
Spekulujme. Tutanchamon byl \'9eena. Jeho prvn\'ed t\'echotenstv\'ed skon\'e8ilo potratem. P\'f8i druh\'e9m musel b\'fdt proveden c\'edsa\'f8sk\'fd \'f8ez. D\'edt\'ec p\'f8i\'9alo na sv\'ect mrtv\'e9 a spolu s n\'edm zem\'f8ela i matka. Mumifik\'e1to\'f8i vyu\'9eili otvoru po porodu k vybr\'e1n\'ed vnit\'f8nost\'ed a obvykl\'e9mu vy\'e8i\'9at\'ecn\'ed t\'ecla p\'f8ed jeho konzervac\'ed. Prvn\'ed i druh\'e9 p\'f8ed\'e8asn\'ec narozen\'e9 d\'edt\'ec pak podle tradice poh\'f8bili spolu s matkou, tedy s fara\'f3nem.\par
Co je\'9at\'ec \endash krom\'ec v\'9aeobecn\'e9ho p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed, \'9ee Tutanchamon byl mu\'9e \endash sv\'ecd\'e8\'ed proti t\'e9to vizi?\par
Z\'f8ejm\'ec d\'e9lka \'f8ezu v podb\'f8i\'9aku mumie. Dne\'9an\'ed porodn\'edci sice tak\'e9 vedou c\'edsa\'f8sk\'fd \'f8ez \'e8asto od pupku dol\'f9 nebo p\'f8\'edpadn\'ec vodorovn\'ec nad ohanb\'edm, ale jeho d\'e9lka se obvykle pohybuje mezi 12 a\'9e 20 centimetry. Na Tutanchamonov\'ec mumii byly nalezeny stopy \'f8ezu o d\'e9lce pouh\'fdch 8,6 centimetru. Jen\'9ee jak v\'edme, mumie je v\'9edy o n\'ecco men\'9a\'ed ne\'9e \'9eiv\'e9 t\'eclo. Jen na v\'fd\'9aku to \'e8in\'ed dobr\'e9 t\'f8i centimetry a na objemu t\'ecla je rozd\'edl mnohem patrn\'ecj\'9a\'ed. \'d8ez tedy p\'f9vodn\'ec klidn\'ec mohl dosahovat minim\'e1ln\'ec pot\'f8ebn\'fdch 10 a\'9e 12 centimetr\'f9. Naopak pro tento porodn\'ed z\'e1krok hovo\'f8\'ed, \'9ee na b\'f8i\'9ae mumie sm\'ecrem k lev\'e9mu stehnu le\'9eela d\'fdka se zlat\'fdm ost\'f8\'edm. Podle Galia jde o n\'e1stroj, j\'edm\'9e byla operov\'e1na \'9eena, kter\'e1 zem\'f8ela na n\'e1sledky c\'edsa\'f8sk\'e9ho \'f8ezu.\par
6. Anonymn\'ed d\'ecti\par
Podle historik\'f9 Tutanchamon zem\'f8el bezd\'ectn\'fd. P\'f8esto v nohou jeho mumie le\'9eely zvl\'e1\'9atn\'ed rakve s d\'ectsk\'fdmi mumiemi. Dv\'ec nedono\'9aen\'e1, mrtv\'ec narozen\'e1 d\'ecv\'e8\'e1tka jsou obest\'f8ena tolika nejasnostmi, \'9ee se o nich mnoz\'ed renomovan\'ed auto\'f8i rad\'ecji v\'f9bec nezmi\'f2uj\'ed. Existence t\'ecchto dokonale mumifikovan\'fdch plod\'f9 je v\'9aak nesporn\'e1. Dodnes se dochovaly Carterovy z\'e1znamy a fotografie z prvn\'edch v\'fdzkum\'f9. Samotn\'e9 mumie jsou ulo\'9eeny v K\'e1hi\'f8e a teprve nyn\'ed jsou podrobn\'ec zkoum\'e1ny.\par
K\'fdm byla ona dv\'ec z\'e1hadn\'e1 d\'ecv\'e8\'e1tka? Jen st\'ec\'9e\'ed si lze p\'f8edstavit, \'9ee by spolu s panovn\'edkem byly poh\'f8beny i zcela ciz\'ed d\'ecti. Zd\'e1 se tedy, \'9ee musely pat\'f8it k fara\'f3novi. Byl jejich otcem? Tradice p\'f8ece p\'f8ikazovala mumie mrtv\'ec narozen\'fdch d\'ect\'ed poh\'f8b\'edt spolu se sarkof\'e1gem matky.\par
Byl snad Tutanchamon jejich matkou? Potvrzuje se tak provokuj\'edc\'ed p\'f8edstava, \'9ee tento kr\'e1l nebyl mu\'9e, ale \'9eena?\par
Zmatek kolem fara\'f3novy mumie zn\'e1sobuje dal\'9a\'ed nevysv\'ectliteln\'e1 okolnost. Texty na st\'ecn\'e1ch kanop, n\'e1dob na vnit\'f8nosti zem\'f8el\'e9ho, byly m\'edsty retu\'9aov\'e1ny a opravov\'e1ny.\par
Pro\'e8? Co asi m\'eclo z\'f9stat utajeno?\par
KDO BYL KDO\par
\par
Pro\'e8 Tutanchamon p\'f8ed sv\'ectem tajil sv\'e9 prav\'e9 pohlav\'ed? Vzhledem k tomu, \'9ee nastoupil na tr\'f9n ve sv\'fdch dev\'edti letech, jist\'ec to nebylo jeho vlastn\'ed, dobrovoln\'e9 rozhodnut\'ed. Kdosi mlad\'e9ho kr\'e1le, \'e8i sp\'ed\'9ae mladou princeznu, musel k tomuto neoby\'e8ejn\'e9mu kroku p\'f8inutit.\par
Nelze p\'f8ehl\'e9dnout, \'9ee historikov\'e9 st\'e1le nev\'ecd\'ed, jak\'fdm pr\'e1vem se vlastn\'ec Tutanchamon stal fara\'f3nem. V\'f9bec toti\'9e nen\'ed jist\'e9, kdo byl jeho otcem.\par
P\'f8ipome\'f2me si, kte\'f8\'ed panovn\'edci tehdy vl\'e1dli Egyptu a jak dlouho kralovali:\par
\par
Amenhotep III. asi v letech 1405 a\'9e 1367 p\'f8.n.l.\par
Achnaton asi v letech 1367 a\'9e 1350 p\'f8.n.l.\par
Smenchkare asi v letech 1350 a\'9e 1347 p\'f8.n.l.\par
Tutanchamon asi v letech 1347 a\'9e 1339 p\'f8.n.l.\par
Aje asi v letech 1339 a\'9e 1335 p\'f8.n.l.\par
\par
Dlouhou dobu se m\'eclo za to, \'9ee Tutanchamonov\'fdm otcem byl snad Achnaton. Jen\'9ee jak dokazuj\'ed p\'edsemn\'e9 doklady i malby a reli\'e9fy, kr\'e1l m\'ecl sice \'9aest d\'ect\'ed, ale sam\'e9 dcery. Badatelka Ch.Desroches-Nobilecourtov\'e1 p\'f8i\'9ala s n\'e1zorem, \'9ee Tutanchamon byl synem je\'9at\'ec d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edho panovn\'edka Amenhotepa III. Tento fara\'f3n ov\'9aem zem\'f8el dvacet let p\'f8ed Tutanchamonov\'fdm n\'e1stupem na tr\'f9n. Vzhledem k tomu, \'9ee Tutanchamon vl\'e1dl dev\'ect let a zem\'f8el ve v\'ecku maxim\'e1ln\'ec 19 rok\'f9, je rodi\'e8ovstv\'ed Amenhotepa III. zcela vylou\'e8eno.\par
N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci proto podez\'edraj\'ed z otcovstv\'ed Tutanchamonova n\'e1sledn\'edka \endash fara\'f3na Aje. Tato vskutku zaj\'edmav\'e1 osobnost st\'e1la u smrti t\'f8\'ed kr\'e1l\'f9, ne\'9e se sama ujala moci. Mohl pr\'e1v\'ec Aje zplodit Tutanchamona nejen fyzicky, ale z\'e1rove\'f2 um\'ecle vytvo\'f8it i jeho image mu\'9ee a dosadit ho na tr\'f9n?\par
INTRIK\'c1N AJE\par
\par
Vojt\'ecch Zamarovsk\'fd v d\'edle Bohov\'e9 a kr\'e1lov\'e9 star\'e9ho Egypta p\'ed\'9ae: \'84Ajova kari\'e9ra za\'e8ala za kr\'e1le Achnatona, kter\'fd se v\'ecnoval sp\'ed\'9ae reformov\'e1n\'ed n\'e1bo\'9eenstv\'ed ne\'9e \'f8\'edzen\'ed st\'e1tu. Jak zn\'e1mo, Achnaton zru\'9ail kult tehdej\'9a\'edho hlavn\'edho boha Amona i v\'9aech ostatn\'edch boh\'f9 a nahradil jej kultem Atona (Slune\'e8n\'ed koule), kter\'e9ho prohl\'e1sil za jedin\'e9ho boha. Opustil tak\'e9 star\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto Veset (Th\'e9by) a zalo\'9eil asi 250 kilometr\'f9 severn\'ecji nov\'e9 hlavn\'ed m\'ecsto Achetaton.\par
Aje ho n\'e1sledoval a \'e8\'edm m\'e9n\'ec se Achnaton zab\'fdval st\'e1tn\'edmi z\'e1le\'9eitostmi, t\'edm v\'edce se jimi zab\'fdval s\'e1m. Postupn\'ec se stal vedle Haremheba, vrchn\'edho velitele vojska, nejvlivn\'ecj\'9a\'edm mu\'9eem na dvo\'f8e. Amonovi kn\'ec\'9e\'ed, kte\'f8\'ed p\'f8i\'9ali zru\'9aen\'edm sv\'e9ho boha a konfiskac\'ed statk\'f9 o existen\'e8n\'ed z\'e1kladnu, se ov\'9aem s Achnatonov\'fdmi reformami nesm\'ed\'f8ili. Aje proti nim nijak nevystupoval, nebo\'9d n\'e1bo\'9eensk\'e9 v\'ecci z\'f9staly vyhrazeny kr\'e1li. Pokl\'e1dali ho tedy za sv\'e9ho spojence. Klidn\'ec je p\'f8i tom nechal, av\'9aak k Achnatonovi se choval stejn\'ec loaj\'e1ln\'ec. Sv\'f9j postoj zm\'ecnil teprve potom, kdy\'9e se Achnaton roze\'9ael ve zl\'e9m s Nefertiiti, k \'e8emu\'9e do\'9alo ve dvan\'e1ct\'e9m roce jeho vl\'e1dy. Aje proto upadl v nemilost, ale na dvo\'f8e se p\'f8esto udr\'9eel. Spojil se s Amonov\'fdmi kn\'ec\'9e\'edmi, kte\'f8\'ed pak p\'f8e\'9ali do proti\'fatoku, a kdy\'9e vra\'9ed\'ecn\'ed v kr\'e1lovsk\'e9m pal\'e1ci skon\'e8ilo, nebyl mezi mrtv\'fdmi Aje, n\'fdbr\'9e Achnaton.\par
Dlouholet\'e9 Ajovy zku\'9aenosti s \'f8\'edzen\'edm st\'e1tu se hodily nov\'e9mu kr\'e1li, kter\'fdm se stal Achnaton\'f9v mlad\'9a\'ed bratr Smenchkare. Zd\'e1 se, \'9ee si rozum\'ecli u\'9e d\'f8\'edve, kdy\'9e Smenchkare zast\'e1val hodnost m\'edstokr\'e1le, a v\'9aeobecn\'ec se m\'e1 za to, \'9ee se Aje zaslou\'9eil o Smenchkareovo sm\'ed\'f8en\'ed s Amonov\'fdmi kn\'ec\'9e\'edmi. Smenchkareovo obnoven\'ed Amonova kultu a vr\'e1cen\'ed n\'eckter\'fdch zabaven\'fdch statk\'f9 v\'9aak kn\'ec\'9e\'edm z\'f8ejm\'ec nesta\'e8ilo. Snad ani jeho odklon od Atona nepova\'9eovali za dost up\'f8\'edmn\'fd. O v\'fdvoji jejich vztah\'f9 a spor\'f9 nen\'ed nic bli\'9e\'9a\'edho zn\'e1mo, skon\'e8ily v\'9aak t\'edm, \'9ee mlad\'fd kr\'e1l ve t\'f8et\'edm roce sv\'e9 vl\'e1dy n\'e1hle zem\'f8el. Poh\'f8ben byl za tak podez\'f8el\'fdch okolnost\'ed, do nehotov\'e9 hrobky a star\'e9 p\'f8ed\'eclan\'e9 rakve, \'9ee tu lze soudit na kr\'e1lovra\'9edu. Tak \'e8i onak, jedin\'fdm vysok\'fdm hodnost\'e1\'f8em, kter\'fd m\'ecl z kr\'e1lovy smrti prosp\'ecch, byl Aje, umo\'9enila mu vzestup na nejvy\'9a\'9a\'ed stupe\'f2 moci a sl\'e1vy. Nebo t\'e9m\'ec\'f8 nejvy\'9a\'9a\'ed.\ldblquote\par
V t\'ecchto \'f8\'e1dc\'edch je v\'fdsti\'9en\'ec koncentrov\'e1no cel\'e9 drama t\'e9 doby. Zm\'ecna n\'e1bo\'9eensk\'e9ho kultu odstavila po stalet\'ed nedotknuteln\'fd \'f8\'e1d kn\'ec\'9e\'ed na vedlej\'9a\'ed kolej. Kr\'e1lovsk\'e1 moc jim sebrala majetky i ve\'9aker\'e1 privilegia. N\'e1hle, t\'e9m\'ec\'f8 ze dne na den, se stali nemajetn\'fdmi prost\'fdmi ob\'e8any. Nelze se divit, \'9ee usilovn\'ec hledali cestu, jak obnovit star\'e9 po\'f8\'e1dky. V\'9aeho schopn\'fd Aje m\'ecl pat\'f8i\'e8n\'e9 postaven\'ed i mo\'9enosti, a jak se zd\'e1, pokud p\'f8itom s\'e1m n\'ecco z\'edskal, i chu\'9d pomoci.\par
P\'f8ipus\'9dme, \'9ee po zavra\'9ed\'ecn\'ed Smenchkareho nem\'ecl panovnick\'fd rod mu\'9esk\'e9ho potomka. Z\'e1konitou d\'ecdi\'e8kou tr\'f9nu byla Anchesenamon, t\'f8et\'ed dcera kr\'e1le Achnatona a z\'e1rove\'f2 jeho vedlej\'9a\'ed man\'9eelka a snad i man\'9eelka Smenchkareho. Aje vymysl\'ed lest a tuto tehdy teprve t\'f8in\'e1ctiletou n\'eckolikan\'e1sobnou man\'9eelku a ji\'9e tak\'e9 matku dcery provd\'e1 za domn\'ecl\'e9ho chlapce, ve skute\'e8nosti z\'f8ejm\'ec svou vlastn\'ed dceru. T\'edmto s\'f2atkem legalizuje Tutanchamonovo uchopen\'ed moci.\par
Kn\'ec\'9e\'ed, vd\'ec\'e8n\'ed za n\'e1sleduj\'edc\'ed n\'e1vrat majetku a pravomoc\'ed, tento podvod podpo\'f8\'ed. Nav\'edc doufaj\'ed, \'9ee jim Aje v obav\'e1ch p\'f8ed prozrazen\'edm \'84zaru\'e8en\'ec p\'f9jde i nad\'e1le na ruku\ldblquote . Sv\'f9j d\'edl smetany musel p\'f8i t\'e9to vysok\'e9 h\'f8e sl\'edznout i velitel vojska Haremheb. N\'eckolik m\'e1lo dvo\'f8an\'f9, kte\'f8\'ed o t\'e9to prek\'e9rn\'ed z\'e1le\'9eitosti v\'ecd\'ed, mus\'ed ml\'e8et, pokud cht\'ecj\'ed p\'f8e\'9e\'edt, nebo jsou mo\'9en\'e1 rovnou zavra\'9ed\'ecni. V kulis\'e1ch t\'e9to bou\'f8liv\'e9 doby se na n\'ecjakou ob\'ec\'9d nav\'edc jist\'ec nehled\'eclo.\par
D\'edt\'ec ofici\'e1ln\'ec sed\'ed na tr\'f9nu, \'fa\'e8astn\'ed se panovnick\'fdch ceremoni\'ed a je vystavov\'e1no v okn\'ec nad\'9aen\'fdm poddan\'fdm. Velk\'e9mu Egyptu ale ve skute\'e8nosti vl\'e1dne Aje. Aby sv\'e9mu podvodu dodal v\'ecrohodnosti, opat\'f8\'ed Tutanchamonovi dokonce i mal\'fd har\'e9m. Panovn\'edk si ale \'9een prokazateln\'ec nev\'9a\'edm\'e1. Pak se cosi zvrtne. P\'f8\'edroda se p\'f8ihl\'e1s\'ed o slovo. Mlad\'fd Tutanchamon, tedy d\'edvka, kter\'e1 ho p\'f8edstavuje, podlehne poku\'9aen\'ed a \'84spust\'ed se\ldblquote s k\'fdmsi u dvora. Aje p\'f8epad\'e1 panika. Domn\'ecl\'fd kr\'e1l je v jin\'e9m stavu. Prvn\'ed t\'echotenstv\'ed p\'f8eru\'9a\'ed potrat. P\'f8irozen\'fd, nebo z\'e1m\'ecrn\'ec vyvolan\'fd. Podle jist\'fdch indici\'ed byl Aje uzn\'e1van\'fdm m\'e1gem a mohl m\'edt medic\'ednsk\'e9 znalosti. Kdy\'9e se situace opakuje, Tutanchamon p\'f8i porodu um\'edr\'e1, nebo je zabit.\par
Aje nelen\'ed. Jak dokazuj\'ed historick\'e9 prameny, je\'9at\'ec v den poh\'f8bu \'9e\'e1d\'e1 o ruku Tutanchamonovu vdovu Anchesenamon, aby si tak pojistil sv\'e9 postaven\'ed a snadn\'ecji z\'edskal titul fara\'f3na. D\'edvka se br\'e1n\'ed. Z\'f8ejm\'ec nejen proto, \'9ee Aje je o des\'edtky let star\'9a\'ed, ale i z obavy o \'9eivot. Sna\'9e\'ed se vyvl\'e9ci z dvorn\'edch intrik, do nich\'9e je zapletena. Pomoc hled\'e1 mimo \'fazem\'ed Egypta. Jej\'ed situace musela b\'fdt opravdu zoufal\'e1, proto\'9ee ne\'e8ekan\'ec p\'ed\'9ae odv\'eck\'e9mu nep\'f8\'edteli \'f8\'ed\'9ae \endash samotn\'e9mu chetitsk\'e9mu kr\'e1li \endash a \'9e\'e1d\'e1 ho o ruku n\'eckter\'e9ho z jeho \'e8etn\'fdch syn\'f9. \'8auppiluliuma\'9a I. t\'e9to neobvykl\'e9 prosb\'ec po nezbytn\'e9m ov\'ec\'f8en\'ed jej\'ed pravosti vyhov\'ed. \'8eenich, chetitsk\'fd princ, je ale ji\'9e na hranic\'edch Egypta zavra\'9ed\'ecn. Postaral se o to z\'f8ejm\'ec Haremheb na popud samotn\'e9ho Aje.\par
Bezmocn\'e1 Anchesenamon se vd\'e1v\'e1 za Aje, a ten tak ofici\'e1ln\'ec nastupuje na tr\'f9n. Jeho vl\'e1da trv\'e1 pouh\'e9 \'e8ty\'f8i roky. Pak Aje um\'edr\'e1. P\'f8\'ed\'e8ina smrti nen\'ed zn\'e1ma. Manehto a dal\'9a\'ed letopisci tu\'9a\'ed, nebo mo\'9en\'e1 i dob\'f8e v\'ecd\'ed, \'9ee s Tutanchamonem nebylo n\'ecco v po\'f8\'e1dku. Proto ho odm\'edtaj\'ed uv\'e1d\'ect ve sv\'fdch d\'edlech, a proto toto jm\'e9no marn\'ec hled\'e1me v ofici\'e1ln\'edm seznamu kr\'e1l\'f9.\par
HERMAFRODIT NA TR\'d9NU\par
\par
P\'f8ijmeme-li tuto hypot\'e9zu, pak mus\'edme hledat odpov\'ec\'ef na je\'9at\'ec jednu ryze praktickou ot\'e1zku. Zem\'f8el-li Tutanchamon jako \'9eena ve vysok\'e9m stupni t\'echotenstv\'ed (p\'f8ipome\'f2me, \'9ee jeden z nalezen\'fdch plod\'f9 byl ve st\'e1\'f8\'ed sedmi a\'9e osmi m\'ecs\'edc\'f9), pak to na jeho, tedy jej\'ed postav\'ec muselo b\'fdt z\'f8eteln\'ec vid\'ect. A asi bylo. Dokazuj\'ed to n\'eckter\'e1 fara\'f3nova vyobrazen\'ed a p\'f8edev\'9a\'edm nezvykl\'fd st\'f8ih jeho \'9aat\'f9.\par
Jak tuto zm\'ecnu panovn\'edkova vzhledu p\'f8ij\'edmali dvo\'f8an\'e9? \'c8\'edm si ji vysv\'ectlovali?\par
Str\'f9jci podvodu mo\'9en\'e1 nahr\'e1la jedna neoby\'e8ejn\'e1 ud\'e1lost. P\'f8edch\'e1zej\'edc\'ed vl\'e1dce a inici\'e1tor zm\'ecn n\'e1bo\'9eensk\'e9ho kultu Achnaton ocho\'f8el ve sv\'fdch sedmn\'e1cti letech z\'e1hadnou nemoc\'ed. Za\'e8al nesm\'edrn\'ec tloustnout, svaly na kon\'e8etin\'e1ch mu zbytn\'ecly, boky se oblo\'9eily tukem a z hrudi vyklenula prsa. Z\'e1hy p\'f8ipom\'ednal sp\'ed\'9ae \'9eenu ne\'9e mu\'9ee.\par
Aje mohl tvrdit, \'9ee Tutanchamona postihla stejn\'e1 choroba, a proto tedy st\'e1le v\'edce vypad\'e1 jako t\'echotn\'e1 \'9eena.\par
V z\'e1jmu objektivity je t\'f8eba p\'f8ipustit, \'9ee Tutanchamon mo\'9en\'e1 byl opravdu mu\'9e, kter\'fd onemocn\'ecl stejn\'ec jako Achnaton (jeden z jeho mo\'9en\'fdch otc\'f9) a zm\'ecnil se v hermafrodita s ryze \'9eenskou postavou. Pak vstupuje v platnost hypot\'e9za holandsk\'fdch v\'ecdc\'f9 o smrteln\'e9 obezit\'ec. Ale v tomto p\'f8\'edpad\'ec z\'f9st\'e1v\'e1 z\'e1hadou, pro\'e8 v hrobce le\'9eely dva plody, pro\'e8 m\'ecl fara\'f3n na hlav\'ec mitru symbolizuj\'edc\'ed mate\'f8stv\'ed a na t\'ecle d\'fdku, u\'9e\'edvanou pro c\'edsa\'f8sk\'fd \'f8ez, stejn\'ec jako dal\'9a\'ed podivn\'e9 okolnosti jeho \'9eivota a smrti.\par
Paprsek pozn\'e1n\'ed do strhuj\'edc\'edho v\'edru nejasnost\'ed snad pronikne po p\'f8ipravovan\'e9m nov\'e9m v\'fdzkumu. Po t\'f8iceti letech bude Tutanchamonova mumie op\'ect p\'f8enesena do laborato\'f8\'ed. Japon\'9at\'ed v\'ecdci ji podrob\'ed d\'f9kladn\'fdm test\'f9m kyseliny deoxyribonukleov\'e9 (DNA). Jejich \'fa\'e8elem je zkoumat rodovou linii panovnick\'e9 rodiny. Bude kone\'e8n\'ec odhaleno, k\'fdm vlastn\'ec tento tajemn\'fd fara\'f3n opravdu byl?\par
\par
V. TAJEMN\'cd STR\'c1\'8eCI HROB\'d9\par
\par
T\'f8i tis\'edce \'9aest set let star\'e9 ostatky fara\'f3na Iniho v\'e1\'9en\'ec ohro\'9euj\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky Muzea egyptsk\'fdch pam\'e1tek v italsk\'e9m Tur\'edn\'ec. P\'f8i prohl\'eddce sarkof\'e1gu s mumi\'ed ji\'9e \'9aest d\'ect\'ed ztratilo v\'ecdom\'ed a bylo posti\'9eeno p\'f8\'edznaky siln\'e9 otravy.\par
Posledn\'ed p\'f8\'edpady byly zaznamen\'e1ny ve st\'f8edu 16. ledna 2002, kdy muzeum nav\'9at\'edvili m\'edstn\'ed \'9akol\'e1ci.\par
\'84Nejprve jsem v \'fastech uc\'edtila podivnou pachu\'9d. P\'f8ipom\'ednalo to pl\'edse\'f2 nebo hnij\'edc\'ed maso. Bylo to skute\'e8n\'ec odporn\'e9,\ldblquote sv\'ec\'f8ila se l\'e9ka\'f8\'f9m jeden\'e1ctilet\'e1 Alessandra. Kr\'e1tce pot\'e9, co p\'f8istoupila k mumii, poc\'edtila silnou nevolnost a vz\'e1p\'ect\'ed ztratila v\'ecdom\'ed. Jej\'ed spolu\'9ea\'e8ka Tania se v mdlob\'e1ch sk\'e1cela tak\'e9. Ob\'ec d\'edvky byly se zjevn\'fdmi zn\'e1mkami otravy p\'f8evezeny na pohotovost.\par
\'84P\'f8\'ed\'e8iny jejich pot\'ed\'9e\'ed se n\'e1m nepoda\'f8ilo zjistit,\ldblquote p\'f8iznal o\'9aet\'f8uj\'edc\'ed l\'e9ka\'f8 Federico Signorile.\par
Mumie vz\'e1p\'ect\'ed ude\'f8ila znovu. Je\'9at\'ec t\'e9ho\'9e dne dopoledne se na stejn\'e9m m\'edst\'ec zhroutila dal\'9a\'ed d\'edvka. T\'f8\'e1sla se, plakala a pak na kr\'e1tk\'fd \'e8as omdlela.\par
Muzeum v Tur\'edn\'ec je po K\'e1hi\'f8e druh\'fdm nejv\'ect\'9a\'edm sb\'ecratelem egyptsk\'fdch pam\'e1tek na sv\'ect\'ec. Nach\'e1z\'ed se zde t\'e9m\'ec\'f8 stovka n\'e1dhern\'fdch soch a p\'f8edev\'9a\'edm \'fa\'9easn\'e1 kolekce papyr\'f9, mezi nimi\'9e exceluje zvl\'e1\'9a\'9d cenn\'fd seznam panovn\'edk\'f9, vl\'e1dnouc\'edch v Egypt\'ec v obdob\'ed od t\'f8et\'edho tis\'edcilet\'ed do roku 1600 p\'f8.n.l. Expozici si ka\'9ed\'fd rok p\'f8ich\'e1z\'ed prohl\'e9dnout okolo 400 000 n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9.\par
Z\'e1hadn\'e1 mumie, kter\'e1 vyvol\'e1v\'e1 deprese, halucinace a zdravotn\'ed pot\'ed\'9ee, pat\'f8\'ed mu\'9ei jm\'e9nem Ini. Tento m\'e1lo zn\'e1m\'fd fara\'f3n byl jedn\'edm z prvn\'edch kr\'e1l\'f9 t\'f8in\'e1ct\'e9 dynastie. V\'edce ne\'9e 3 600 let spo\'e8\'edvaly jeho ostatky v klidu. V b\'f8eznu roku 2001 se poprv\'e9 \'84probudily\ldblquote .\par
U sarkof\'e1gu tehdy post\'e1valy dv\'ec \'e8trn\'e1ctilet\'e9 d\'edvky z m\'ecsta Como. N\'e1hle se jim ud\'eclalo velmi zle, ob\'ec za\'e8aly zvracet a pot\'e9 omdlely. L\'e9ka\'f8i nezjistili \'9e\'e1dnou konkr\'e9tn\'ed p\'f8\'ed\'e8inu nevolnosti.\par
O m\'ecs\'edc pozd\'ecji se situace opakovala. Dev\'edtilet\'e1 Alice ze \'8eenevy upadla do bezv\'ecdom\'ed a z\'f9stala le\'9eet vedle mumie. D\'ecv\'e8e muselo b\'fdt okam\'9eit\'ec p\'f8evezeno do nemocnice. Odborn\'e9 vy\'9aet\'f8en\'ed op\'ect nic neodhalilo.\par
Lid\'e9 ve m\'ecst\'ec za\'e8ali spekulovat o kletb\'ec, kter\'e1 st\'f8e\'9e\'ed posmrtn\'fd klid zesnul\'e9ho fara\'f3na. Experti p\'e1trali po racion\'e1ln\'edm vysv\'ectlen\'ed. M\'edstnost, v n\'ed\'9e se mumie nach\'e1z\'ed, byla opakovan\'ec zkoum\'e1na. D\'f9kladn\'e1 kontrola se zam\'ec\'f8ila p\'f8edev\'9a\'edm na \'e8istotu vzduchu. Byly odebr\'e1ny vzorky a provedena \'f8ada test\'f9. V\'fdsledky neodhalily \'9e\'e1dnou z\'e1vadu.\par
Kur\'e1torka egyptsk\'e9 sb\'edrky Anna Maria Donadoni Roveri je p\'f8esv\'ecd\'e8ena, \'9ee se v prostor\'e1ch nevyskytuje \'9e\'e1dn\'fd siln\'fd jed, kter\'fd by dok\'e1zal vyvolat kolaps v pouh\'fdch p\'ecti minut\'e1ch.\par
\'84Jestli\'9ee v krvi nemocn\'fdch d\'edvek nebude nalezen kysli\'e8n\'edk uhelnat\'fd, mus\'edme se zam\'ec\'f8it na vyhled\'e1n\'ed jin\'fdch toxick\'fdch l\'e1tek nebo plyn\'f9, kter\'e9 by mohly vyvolat tak intenzivn\'ed zdravotn\'ed pot\'ed\'9ee,\ldblquote oponuje ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd Federico Signorile.\par
Tak\'e9 prokur\'e1tor Raffaelo Guarinie si je jist\'fd, \'9ee bude nalezeno logick\'e9 vysv\'ectlen\'ed. \'84Vin\'edkem je sp\'ed\'9ae vadn\'e1 klimatizace ne\'9e kletba mumie.\ldblquote\par
I p\'f8es toto uklid\'f2uj\'edc\'ed prohl\'e1\'9aen\'ed nelze pov\'ecsti o tajemn\'fdch sil\'e1ch chr\'e1n\'edc\'edch klid zem\'f8el\'fdch br\'e1t na lehkou v\'e1hu. Mnoz\'ed v\'ecdci, kte\'f8\'ed se zab\'fdvali v\'fdzkumem egyptsk\'fdch mumi\'ed, zem\'f8eli ne\'e8ekan\'ec a z neobjasn\'ecn\'fdch p\'f8\'ed\'e8in.\par
KLETBA FARA\'d3N\'d9\par
\par
Snad nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'edm a nejd\'ecsiv\'ecj\'9a\'edm p\'f8\'edpadem je s\'e9rie tajemn\'fdch \'famrt\'ed, doprov\'e1zej\'edc\'ed objeven\'ed ostatk\'f9 fara\'f3na Tutanchamona. V\'edce ne\'9e dv\'ec des\'edtky osob, kter\'e9 se zab\'fdvaly v\'fdzkumem panovn\'edkova hrobu a jeho mumie, zem\'f8ely na nevysv\'ectliteln\'e9 zdravotn\'ed pot\'ed\'9ee, nebo zahynuly za z\'e1hadn\'fdch okolnost\'ed.\par
Dne 26. listopadu roku 1922 se nad \'dadol\'edm kr\'e1l\'f9 vzn\'e1\'9ael p\'f8\'edslib nejv\'ect\'9a\'edho archeologick\'e9ho objevu v\'9aech dob. Archeolog Howard Carter, doprov\'e1zen\'fd sv\'fdm mecen\'e1\'9aem lordem Carnarvonem, pro\'9ael ji\'9e vy\'e8i\'9at\'ecn\'fdm vchodem do podzemn\'edho labyrintu. Sestoupil po \'9aestn\'e1cti schodech a p\'f8es sedm metr\'f9 dlouhou chodbu dorazil ke kamenn\'fdm dve\'f8\'edm, na nich\'9e visely pe\'e8eti m\'ecsta mrtv\'fdch a Tutanchamonovy insignie. Neporu\'9aen\'e9 pe\'e8eti nazna\'e8ovaly, \'9ee hrobka nen\'ed vyloupena a \'9ee ve sv\'fdch \'fatrob\'e1ch st\'e1le skr\'fdv\'e1 fara\'f3novu mumii a jeho bohatou poh\'f8ebn\'ed v\'fdbavu.\par
Carter opatrn\'ec prorazil v lev\'e9m horn\'edm rohu dve\'f8\'ed mal\'fd otvor, str\'e8il do n\'ecj ruku s roz\'9eatou sv\'ed\'e8kou a nahl\'e9dl dovnit\'f8. \'84\'85 Z mlhy se vyno\'f8il obrys m\'edstnosti s obrazy podivn\'fdch zv\'ed\'f8at, sochami, v\'9aude se lesklo zlato.\ldblquote\par
M\'edstnost byla pouh\'fdm p\'f8eds\'e1l\'edm. P\'f8esto se ji\'9e v n\'ed nach\'e1zely poklady nedoz\'edrn\'e9 ceny. Dv\'ec zpodobn\'ecn\'ed fara\'f3na v \'9eivotn\'ed velikosti, jeho zlatem vykl\'e1dan\'fd tr\'f9n, n\'eckolik umn\'ec zdoben\'fdch l\'f9\'9eek, alabastrov\'e9 n\'e1doby, zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8ern\'e9 sk\'f8\'ed\'f2ky a cenn\'e9 p\'f8edm\'ecty. Jedin\'e9, co Carterovi kazilo radost, kdy\'9e prov\'e1d\'ecl pe\'e8livou inventuru v\'9aech nalezen\'fdch v\'ecc\'ed, byla mal\'e1 hlin\'ecn\'e1 tabulka s n\'e1pisem. P\'f8eklad hieroglyfick\'e9ho textu nev\'ecstil nic dobr\'e9ho. \'84Smrt ovane sv\'fdmi k\'f8\'eddly ka\'9ed\'e9ho, kdo poru\'9a\'ed fara\'f3n\'f9v klid.\ldblquote\par
Stroh\'e9 varov\'e1n\'ed umocnil o n\'ecco pozd\'ecji dal\'9a\'ed n\'e1lez. V hlavn\'ed komo\'f8e se sarkof\'e1gem, zlatou rakv\'ed a proslulou posmrtnou maskou st\'e1lo i n\'eckolik soch. Na z\'e1dech jedn\'e9 z nich bylo naps\'e1no: \'84Jsem to j\'e1, kdo za\'9eene lupi\'e8e hrobu plameny pou\'9at\'ec. J\'e1 jsem ochr\'e1nce Tutanchamonova hrobu.\ldblquote Nebyly to plan\'e9 hrozby.\par
Poh\'f8ebn\'ed komora byla otev\'f8ena v p\'e1tek 13. \'fanora 1923. Ji\'9e pouh\'fdch p\'e1r t\'fddn\'f9 pot\'e9 si kletba vy\'9e\'e1dala prvn\'ed ob\'ecti.\par
Posledn\'ed k\'e1men zazd\'ecn\'e9ho vchodu odsekl americk\'fd archeolog Arthur Mace. Do poh\'f8ebn\'ed komory jako prvn\'ed vstoupil Carter, n\'e1sledov\'e1n Carnarvonem a ministrem ve\'f8ejn\'fdch prac\'ed M. Lacauem. Osud m\'ecl ji\'9e p\'f8ipravena \'famrtn\'ed ozn\'e1men\'ed pro v\'ect\'9ainu z nich.\par
Slavnostn\'edho otev\'f8en\'ed se z\'fa\'e8astnilo celkem dvacet osob. T\'f8in\'e1ct z nich z\'e1hy zem\'f8elo.\par
Prvn\'edm byl samotn\'fd lord Carnarvon. Za\'e8al trp\'ect prudk\'fdmi z\'e1chvaty zimnice a hore\'e8ky, a kdy\'9e pak v k\'e1hirsk\'e9m hotelu Continental-Savoy upadl do komatu a za\'e8al blouznit, neust\'e1le opakoval v\'ectu: \'84Pt\'e1k mi dr\'e1s\'e1 obli\'e8ej.\ldblquote Toto zd\'e1nliv\'ec nesmysln\'e9 konstatov\'e1n\'ed pozoruhodn\'ec p\'f8esn\'ec odpov\'edd\'e1 star\'e9 egyptsk\'e9 zakl\'ednac\'ed formuli, v n\'ed\'9e se \'f8\'edk\'e1, \'9ee supice Nechbet, ochr\'e1nkyn\'ec kr\'e1l\'f9, roz\'9akr\'e1be obli\'e8ej ka\'9ed\'e9mu, kdo znesv\'ect\'ed n\'ecjak\'fd hrob.\par
V Asu\'e1nu na st\'ecn\'ec Harkufova hrobu je vytes\'e1no varov\'e1n\'ed: \'84Jako pt\'e1k napadnu ka\'9ed\'e9ho, kdo vstoup\'ed do tohoto hrobu.\ldblquote A na jin\'e9m m\'edst\'ec najdeme kletbu, kter\'e1 vyhro\'9euje p\'f8\'ed\'9aernou smrt\'ed ka\'9ed\'e9mu, kdo odvle\'e8e mumii z m\'edsta jej\'edho posledn\'edho odpo\'e8inku.\par
Lord Carnarvon skonal po\'e8\'e1tkem dubna 1923. Jeho smrt prov\'e1zely z\'e1hadn\'e9 jevy. P\'f8i posledn\'edm lordov\'ec vydechnut\'ed postihl celou K\'e1hiru v\'fdpadek elekt\'f8iny. Sv\'ectla zhasla, aby se sama od sebe po p\'ecti minut\'e1ch op\'ect rozsv\'edtila. Pro\'e8 k tomu do\'9alo, se nikdy nepoda\'f8ilo zjistit. Ve stejn\'fd okam\'9eik, s p\'f8ihl\'e9dnut\'edm k \'e8asov\'e9mu posunu, za\'e8ala na lordov\'ec z\'e1mku v Anglii v\'fdt jeho fenka Susan a pak se znenad\'e1n\'ed svalila mrtv\'e1 jako zasa\'9een\'e1 bleskem. Milovan\'fd foxteri\'e9r zem\'f8el spole\'e8n\'ec se sv\'fdm p\'e1nem, p\'f8esto\'9ee je ve chv\'edli smrti d\'eclily tis\'edce kilometr\'f9.\par
Pozd\'ecji v Lond\'fdn\'ec zesnula Carnarvonova man\'9eelka. P\'f8\'ed\'e8ina smrti \endash kousnut\'ed jedovatou mouchou \endash je pro metropoli na Tem\'9ei dost neobvykl\'e1. Pro\'e8 n\'e1hle ode\'9ael na v\'ec\'e8nost i lord\'f9v nevlastn\'ed bratr, plukovn\'edk Aubrey Herbert, se zjistit nepoda\'f8ilo. Carnarvon\'f9v tajemn\'edk Richard Behthel zem\'f8el na ob\'echov\'e9 selh\'e1n\'ed. Jeho otec sp\'e1chal sebevra\'9edu skokem z okna. Poh\'f8ebn\'ed v\'f9z s jeho rakv\'ed p\'f8ejel mal\'e9ho chlapce.\par
Po\'e8et ob\'ect\'ed kletby fara\'f3n\'f9 neuv\'ec\'f8iteln\'ec rychle rostl.\par
Arthura Maceho za\'e8ala zm\'e1hat nevysv\'ectliteln\'e1 \'fanava. Pot\'e9 upadl do komatu, jeho\'9e p\'f8\'ed\'e8inu se nepoda\'f8ilo odhalit a zem\'f8el ve stejn\'e9m hotelu jako Carnarvon.\par
Profesor Laffleur, kter\'e9ho Carter po\'9e\'e1dal o pomoc p\'f8i dokumentaci vykop\'e1vek, dorazil do Luxoru z Lond\'fdna. Hn\'e1n zv\'ecdavost\'ed, d\'f8\'edve, ne\'9e se sta\'e8il ubytovat v hotelu, sp\'ecchal, aby si prohl\'e9dl nejnov\'ecj\'9a\'ed n\'e1lezy. O dv\'ec hodiny pozd\'ecji se mu ud\'eclalo nevolno, ulehl na postel a zem\'f8el.\par
Je\'9at\'ec v roce 1923 skonali k\'e1hirsk\'fd archeolog Ahmad Kamal a americk\'fd egyptolog William Henry Goodyear. Britsk\'fd rentgenolog Archibald Douglas Reed jako prvn\'ed poru\'9ail obal mumie, aby ji mohl rentgenovat. Od toho okam\'9eiku za\'e8al trp\'ect slabost\'ed a sv\'e9 chorob\'ec podlehl. Pitva Tutanchamonov\'fdch ostatk\'f9 byla provedena 11. listopadu 1925. Odborn\'edci, kte\'f8\'ed ji prov\'e1d\'ecli, nem\'ecli \'9aanci kletb\'ec uniknout. Alfred Lucas zem\'f8el kr\'e1tce pot\'e9 a o n\'ecco pozd\'ecji ho n\'e1sledoval i profesor Derrey. Miliard\'e1\'f8 Georg Jay Gould neodolal prohl\'eddce hrobky, ale sotva z n\'ed vy\'9ael, dostal hore\'e8ku a za kr\'e1tkou chv\'edli zem\'f8el. Podobn\'ec trpk\'fd osud potkal i dal\'9a\'edho zbohatl\'edka Joela Woonfa. Mnoh\'e9 z ob\'ect\'ed p\'f8i\'9aly o \'9eivot ve velmi mlad\'e9m v\'ecku. Egyptolog Aaron uho\'f8el p\'f8i tajemn\'e9m po\'9e\'e1ru ve sv\'fdch 48 letech a teprve p\'ectat\'f8icetilet\'fd tajemn\'edk archeologa Howarda Cartera byl nalezen mrtev, z\'f8ejm\'ec po selh\'e1n\'ed krevn\'edho ob\'echu. Profesor White dostal n\'e1hle p\'f8i pr\'e1ci z\'e1chvat tropick\'e9ho \'9a\'edlenstv\'ed a zast\'f8elil se. Za \'9aest let po otev\'f8en\'ed hrobky zem\'f8elo p\'f8ed\'e8asn\'ec celkem dvaadvacet osob.\par
HLED\'c1 SE PACHATEL\par
\par
Tabulky s proklet\'edm, podobn\'e9 t\'e9, kterou Carter na\'9ael v p\'f8edn\'ed komo\'f8e, byly objeveny i v jin\'fdch hrobk\'e1ch a st\'e1valo se, \'9ee vedle nich le\'9eely i jejich ob\'ecti.\par
\'84Kdy\'9e gener\'e1ln\'ed inspektor Spr\'e1vy egyptsk\'fdch pam\'e1tek Engelbach objevil hrob nedaleko pyramidy v M\'e9d\'famu, na\'9ael desti\'e8ku s n\'e1pisem \'82Du\'9ae mrtv\'e9ho sev\'f8e hrdlo lupi\'e8e v hrobce, jako by to byla husa\lquote . Desti\'e8ka mluvila o jedn\'e9 du\'9ai. Ale Engelbach na\'9ael v hrobce dv\'ec t\'ecla \endash jedno bylo mumifikov\'e1no, druh\'e9 nikoli. To bylo ob\'ect\'ed kletby. Vykr\'e1da\'e8e hrobu zabil k\'e1men, kter\'fd se uvolnil ze stropu pr\'e1v\'ec ve chv\'edli, kdy lupi\'e8 vztahoval ruku po \'9aperc\'edch mumie.\ldblquote Tento p\'f8\'edpad uv\'e1d\'ed Philipp Vandenberg a domn\'edv\'e1 se, \'9ee p\'e1d kamene nezp\'f9sobila kletba, ale mechanick\'e1 past, kterou nastra\'9eili kn\'ec\'9e\'ed p\'f8i uzav\'edr\'e1n\'ed hrobky.\par
Lze n\'ecco takov\'e9ho p\'f8ipustit i v Tutanchamonov\'ec p\'f8\'edpad\'ec?\par
V\'ect\'9ainu z v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed hrob a mumii zkoumali, zabily vysok\'e9 teploty. P\'f8ipome\'f2me si, co m\'ecla naps\'e1no na z\'e1dech socha, kter\'e1 st\'f8e\'9eila vchod do poh\'f8ebn\'ed komory: \'84Jsem to j\'e1, kdo za\'9eene lupi\'e8e hrobu plameny pou\'9at\'ec.\ldblquote\par
Byly t\'edm m\'edn\'ecny hore\'e8ky, doprov\'e1zej\'edc\'ed n\'ecjakou nezn\'e1mou nemoc? V\'ecd\'ecli stavitel\'e9 hrobu, co \'e8ek\'e1 ka\'9ed\'e9ho, kdo se odv\'e1\'9e\'ed vstoupit dovnit\'f8? M\'ecla tento stav vyvolat kletba, nebo n\'ecjak\'e1 d\'f9mysln\'e1 n\'e1straha, kter\'e1 p\'f8e\'e8kala v\'ecky?\par
Jist\'e9 indicie nazna\'e8uj\'ed, \'9ee sta\'f8\'ed Egyp\'9dan\'e9 dok\'e1zali br\'e1nit klid zem\'f8el\'fdch panovn\'edk\'f9 prost\'f8ednictv\'edm mechanick\'fdch za\'f8\'edzen\'ed.\par
Kdy\'9e v des\'e1t\'e9m stolet\'ed v\'fdznamn\'fd arabsk\'fd d\'ecjepisec al-Mas\rquote\'fad\'ed vyzdvihoval jedine\'e8nost t\'f8\'ed velk\'fdch pyramid v Gize, nezapomn\'ecl uv\'e9st jednu zvl\'e1\'9atn\'ed okolnost: \'84Kr\'e1l ur\'e8il ka\'9ed\'e9 pyramid\'ec jednoho str\'e1\'9ece. Str\'e1\'9ecem v\'fdchodn\'ed pyramidy byla socha z \'e8ist\'e9 \'9euly, stoj\'edc\'ed vzp\'f8\'edmen\'ec se zbran\'ed podobnou o\'9at\'ecpu, na \'e8ele m\'ecla hada, kter\'fd se vymr\'9atil na ka\'9ed\'e9ho, kdo se p\'f8ibl\'ed\'9eil, ovinul se mu kolem krku, a kdy\'9e ho zardousil, vr\'e1til se na p\'f9vodn\'ed m\'edsto na so\'9ae.\par
Str\'e1\'9ecem z\'e1padn\'ed pyramidy byla socha z \'e8ern\'e9ho a b\'edl\'e9ho onyxu, sed\'edc\'ed na tr\'f9n\'ec a ozbrojena kop\'edm, se stra\'9aideln\'fdm a jisk\'f8\'edc\'edm pohledem; jakmile tam n\'eckdo vstoupil, ozval se okam\'9eit\'ec zvuk a socha ho zahubila.\par
Barevn\'e9 pyramid\'ec ur\'e8il za str\'e1\'9ece sochu na podstavci, je\'9e byla nad\'e1na silou srazit ka\'9ed\'e9ho vet\'f8elce a zp\'f9sobit mu smrt.\ldblquote\par
Al-Mas\rquote\'fad\'ed neud\'e1v\'e1 zdroj, z n\'ecj\'9e \'e8erpal tuto informaci, ale s ohledem na jeho ostatn\'ed d\'edlo se nezd\'e1 b\'fdt pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by to byl pouh\'fd v\'fdplod pov\'ecstn\'e9 orient\'e1ln\'ed fantazie.\par
Vyvolala \'9a\'f2\'f9ru z\'e1hadn\'fdch \'famrt\'ed rafinovan\'e1 ochrana fara\'f3nov\'fdch ostatk\'f9? Byl v hrobce z\'e1m\'ecrn\'ec um\'edst\'ecnn\'ecjak\'fd druh jedu, vst\'f8eb\'e1vaj\'edc\'ed se k\'f9\'9e\'ed nebo d\'fdch\'e1n\'edm? Nach\'e1zely se zde z\'e1rodky n\'ecjak\'e9 n\'e1m dosud nezn\'e1m\'e9 nemoci? Bylo toto \'e8lov\'ecku nebezpe\'e8n\'e9 prost\'f8ed\'ed vytvo\'f8eno z\'e1m\'ecrn\'ec, nebo vzniklo p\'f8\'edrodn\'edmi procesy?\par
Na po\'e8\'e1tku \'9aedes\'e1t\'fdch let biolog k\'e1hirsk\'e9 univerzity Ezzedin Tah\'e1 ozn\'e1mil, \'9ee v\'ect\'9ainu z v\'ecdc\'f9 pravd\'ecpodobn\'ec zabilo pl\'eds\'f2ov\'e9 onemocn\'ecn\'ed, vyvol\'e1vaj\'edc\'ed d\'fdchac\'ed pot\'ed\'9ee. Tuto nebezpe\'e8nou infekci p\'f8en\'e1\'9a\'ed i houba Aspegillus niger, kter\'e1 je schopna p\'f8e\'9e\'edt na mumi\'edch a v poh\'f8ebn\'edch komor\'e1ch po tis\'edce let.\par
Tah\'e1 odm\'edtl uv\'ec\'f8it \'fa\'e8innosti Tutanchamonovy kletby. Kr\'e1tce pot\'e9 se spolu se dv\'ecma spolupracovn\'edky zabil na pust\'e9 a zcela rovn\'e9 silnici. Pitva prok\'e1zala, \'9ee mu selhalo srdce.\par
Snahy o racion\'e1ln\'ed vysv\'ectlen\'ed \'9a\'f2\'f9ry tragick\'fdch \'famrt\'ed v\'ecdc\'f9 selh\'e1valy, ale neust\'e1valy. Po pl\'edsn\'edch, bakteri\'edch a nezn\'e1m\'fdch rosdinn\'fdch jedech se na sc\'e9n\'ec objevil dal\'9a\'ed podez\'f8el\'fd \endash radioaktivn\'ed z\'e1\'f8en\'ed.\par
Mumii pitval profesor Derrey. Jak ji\'9e v\'edme, jedna z dal\'9a\'edch ob\'ect\'ed. Po odstran\'ecn\'ed n\'eckolika vrstev obal\'f9 objevil na hlav\'ec fara\'f3na podivn\'fd diad\'e9m. Zcela jist\'ec to nebyla kr\'e1lovsk\'e1 koruna ani \'9aperk na ozdobu. Ten diad\'e9m musel m\'edt n\'ecjak\'fd zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdznam.\par
Na takzvan\'e9m Goleni\'9a\'e8evov\'ec papyru je popisov\'e1n diad\'e9m, \'84kter\'fd v\'fdhru\'9en\'ec z\'e1\'f8il na hlav\'ec pozemsk\'e9ho kr\'e1le tak jasn\'ec, \'9ee p\'f8in\'e1\'9ael zk\'e1zu nep\'f8\'e1tel\'f9m\ldblquote .\par
Ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd Philipp Vandenberg k tomu dod\'e1v\'e1: \'84Starov\'ecc\'ed Egyp\'9dan\'e9 chovali diad\'e9my ve v\'fdjime\'e8n\'e9 \'fact\'ec, z\'f8ejm\'ec jim p\'f8izn\'e1vali zvl\'e1\'9atn\'ed magickou moc. Brejlovci egyptsk\'e9mu, kter\'e9ho m\'ecl na diad\'e9mu ka\'9ed\'fd z fara\'f3n\'f9, byla p\'f8isuzov\'e1na s\'edla zni\'e8it nep\'f8\'e1tele, alespo\'f2 se o tom r\'f9zn\'e9 zdroje zmi\'f2uj\'ed.\par
O jakou moc \'9alo? Byl diad\'e9m zdrojem radioaktivity? To by jist\'ec vysv\'ectlovalo, pro\'e8 tolik lid\'ed, kte\'f8\'ed se z\'fa\'e8astnili prac\'ed v Tutanchamonov\'ec hrob\'ec, zem\'f8elo. Tutanchamon m\'ecl jako jedin\'fd fara\'f3n p\'f8i nalezen\'ed hrobky diad\'e9m na hlav\'ec.\ldblquote\par
Teze o mo\'9en\'e9m p\'f9soben\'ed radioaktivity je bezesporu zaj\'edmav\'e1. N\'eckte\'f8\'ed z v\'ecdc\'f9 podlehli neb\'fdval\'e9 rychl\'e9mu rozvoji rakovinov\'e9ho bujen\'ed, kter\'e9 mohlo vyvolat pr\'e1v\'ec oz\'e1\'f8en\'ed.\par
Jen\'9ee jak byl v tomto p\'f8\'edpad\'ec proti radiaci chr\'e1n\'ecn s\'e1m fara\'f3n? Nebo mu byl vra\'9ed\'edc\'ed diad\'e9m nasazen a\'9e p\'f8i mumifikaci, aby st\'f8e\'9eil jeho posmrtn\'fd klid?\par
Je neviditeln\'e9 smrteln\'e9 z\'e1\'f8en\'ed on\'edm plamenem pou\'9at\'ec, o n\'ecm\'9e se zmi\'f2uje kletba?\par
PLAMENY POU\'8aT\'cc\par
\par
Kn\'ec\'9e\'ed, kte\'f8\'ed poh\'f8b\'edvali fara\'f3na, jist\'ec ovl\'e1dali \'fa\'e8inn\'e9 magick\'e9 praktiky a nev\'e1hali je pou\'9e\'edt k ochran\'ec zem\'f8el\'e9ho. Mumie byla oblo\'9eena des\'edtkami amulet\'f9. Mnoh\'e9 z nich le\'9eely pod obinadly p\'f8\'edmo na panovn\'edkov\'ec t\'ecle.\par
Carter objevil v hrobce je\'9at\'ec n\'ecco, co \'fazce souviselo s \'e8arod\'ecjnick\'fdmi ob\'f8ady. Pobl\'ed\'9e rakve st\'e1la so\'9aka boha Slunce, v n\'ed\'9e byl vsazen \'84nebesk\'fd k\'e1men\ldblquote . Nazelenal\'fd skvost jasn\'ec \endash a jak se archeolog\'f9m zd\'e1lo i v\'fdhru\'9en\'ec \endash sv\'edtil do \'9aera.\par
Nebesk\'fd k\'e1men je \'e8ist\'fd oxid k\'f8emi\'e8it\'fd. \'d8\'edk\'e1 se mu tak\'e9 \'84sklo pou\'9at\'ec\ldblquote . Je velmi vz\'e1cn\'fd, doposud bylo nalezeno jen n\'eckolik kousk\'f9.\par
P\'f9vod nebesk\'e9ho kamene se nikdy nepoda\'f8ilo objasnit. Podle australsk\'fdch v\'ecdc\'f9 vznikl d\'edky extr\'e9mn\'ec chladn\'fdm teplot\'e1m v dob\'ec ledov\'e9. Darryl Futrell z Kalifornie se domn\'edv\'e1, \'9ee jde o m\'ecs\'ed\'e8n\'ed k\'e1men, kter\'fd na Zemi spadl jako de\'9a\'9dov\'e9 kapky. Profesor Carlo Pat-nelli z univerzity v Bologni \'f8\'edk\'e1: \'84P\'f8ed 28,5 milionu let spadl do pou\'9at\'ec meteorit, jeho\'9e energie, uvoln\'ecn\'e1 p\'f8i jeho dopadu, roztavila p\'edsek p\'f8i teplot\'ec 1 700 stup\'f2\'f9 Celsia. Do\'9alo ke zkapaln\'ecn\'ed p\'edsku, kter\'fd byl silou v\'fdbuchu vymr\'9at\'ecn do ovzdu\'9a\'ed, kde se ochlazen\'edm p\'f8em\'ecnil ve sklen\'ecn\'e9 \'e8\'e1ste\'e8ky a ty spadly na Zemi.\ldblquote\par
A\'9d tomu bylo jakkoli, kn\'ec\'9e\'ed si byli dob\'f8e v\'ecdomi unik\'e1tnosti nebesk\'e9ho kamene, pova\'9eovali ho za dar samotn\'fdch boh\'f9 a vyu\'9e\'edvali jej ke sv\'fdm ritu\'e1l\'f9m. Traduje se, \'9ee nebesk\'fd k\'e1men dok\'e1zali nab\'edt vra\'9eednou silou. Ta pak vyza\'f8ovala na vet\'f8elce, kter\'fd vnikl do hrobky, a neodvratn\'ec ho zahubila.\par
\par
\'daTOKY ZE Z\'c1HROB\'cd\par
\par
\'d8ada dodnes nevysv\'ecden\'fdch ot\'e1zek obklopuje i n\'eckter\'e9 dal\'9a\'ed egyptsk\'e9 mumie.\par
Skotsk\'fd velkostatk\'e1\'f8 Alexander Seton koupil od vylupova\'e8\'f9 hrob\'f9 v Gize keramick\'e9 st\'f8epy, so\'9aky a tak\'e9 notn\'ec po\'9akozen\'e9 mumifikovan\'e9 ostatky. S jejich dovozem na z\'e1mek Prestonfield se Setonovo s\'eddlo ot\'f8\'e1slo v z\'e1kladech. Z nevysv\'ecditeln\'fdch d\'f9vod\'f9 zde vypuklo n\'eckolik po\'9e\'e1r\'f9, rodinu majitele i slu\'9eebnictvo postihly hore\'e8ky, siln\'e1 nevolnost a ztr\'e1ty v\'ecdom\'ed. Na chodb\'e1ch se zjevovala vysok\'e1 pr\'f9hledn\'e1 postava, porcel\'e1n a sklo, ulo\'9een\'e9 v dob\'f8e uzam\'e8en\'fdch sk\'f8\'ed\'f2k\'e1ch, praskaly a samy od sebe se rozb\'edjely. Vitr\'edna s mumi\'ed se t\'e9m\'ec\'f8 ka\'9ed\'e9ho dne p\'f8evr\'e1tila a ostatky z n\'ed vypadly, jako kdyby se zesnul\'fd pokou\'9ael uniknout ze sv\'e9ho v\'eczen\'ed. Seton kapituloval a svou staro\'9eitnou ko\'f8ist vr\'e1til do G\'edzy.\par
V Britsk\'e9m muzeu je ulo\'9eena mumie kn\'ec\'9eky Amona Re, za n\'ed\'9e se jako \'e8ern\'fd z\'e1voj vle\'e8ou ne\'9at\'ecst\'ed a smrt. Jej\'ed objevitel si ve\'e8er po otev\'f8en\'ed hrobu ne\'9a\'9dastnou n\'e1hodou ust\'f8elil ruku. Druh\'fd archeolog zahynul o p\'e1r dn\'f9 pozd\'ecji.\par
Mumii koupil jist\'fd Williamson a d\'f8\'edve, ne\'9e m\'ecla b\'fdt vystavena, ji nechal p\'f8ev\'e9zt k fotografovi a zdokumentovat. Fotograf se p\'f8i\'f8\'edtil zd\'ec\'9aen\'fd. Na vyvolan\'fdch fotografi\'edch nebyla mumie, ale obraz \'9eiv\'e9 Egyp\'9danky, jej\'ed\'9e o\'e8i se neoby\'e8ejn\'ec leskly.\par
N\'eckolik dn\'f9 na to byl fotograf zavra\'9ed\'ecn, samotn\'fd Williamson podlehl nezn\'e1m\'e9 chorob\'ec.\par
Kn\'ec\'9eku z\'edskalo muzeum a um\'edstilo do vitr\'edny ve staroegyptsk\'e9m s\'e1le. Jist\'fd \'e8as se ned\'eclo nic. Pak na\'9ali str\'e1\'9ece odd\'eclen\'ed, jak le\'9e\'ed mrtv\'fd na zemi p\'f8ed mumi\'ed. \'8aestadvacetilet\'fd mlad\'edk, kter\'fd ho vyst\'f8\'eddal, zde pracoval jen \'e8ty\'f8i dny. P\'f8i n\'e1vratu dom\'f9 ho p\'f8ejel automobil. Mumie je nyn\'ed ukryta v depozit\'e1\'f8i. S\'e9rie trag\'e9di\'ed nebyla nikdy objasn\'ecna.\par
P\'f8\'edpad se ud\'e1l ve t\'f8ic\'e1t\'fdch letech a vzru\'9ail evropskou ve\'f8ejnost.\par
ROZHN\'ccVAN\'c1 HAT\'8aEPSOVET\par
\par
V D\'e9r el-Bahr\'ed, na \'fapat\'ed t\'f8i sta metr\'f9 vysok\'e9 kolm\'e9 skaln\'ed st\'ecny, se rozkl\'e1d\'e1 jedna z nej\'fachvatn\'ecj\'9a\'edch staveb cel\'e9ho Egypta \endash z\'e1du\'9an\'ed chr\'e1m kr\'e1lovny Hat\'9aepsovet.\par
Pol\'9at\'ed archeologov\'e9, kte\'f8\'ed zde ji\'9e v\'edce ne\'9e t\'f8icet p\'ect let p\'f9sob\'ed, vypr\'e1v\'ecj\'ed neuv\'ec\'f8iteln\'e9 zkazky o \'f8ad\'ec pot\'ed\'9e\'ed, s nimi\'9e se zde musej\'ed pot\'fdkat. Nevysv\'ectliteln\'e9 poruchy m\'ec\'f8ic\'edch a elektronick\'fdch p\'f8\'edstroj\'f9, z\'e1hadn\'e1 onemocn\'ecn\'ed \'e8len\'f9 t\'fdmu, jejich\'9e p\'f8\'edznaky zmiz\'ed, jakmile se posti\'9een\'fd vzd\'e1l\'ed z lokality, podivn\'e9 optick\'e9 \'fakazy\'85\par
Vysoko nad chr\'e1mem vyb\'edh\'e1 ze sk\'e1ly mal\'fd v\'fd\'e8n\'eclek. Fotografov\'e9 zde maj\'ed p\'f8\'edle\'9eitost k jedine\'e8n\'fdm z\'e1b\'ecr\'f9m svatyn\'ec i cel\'e9ho panoramatu s Nilem na obzoru. Podez\'f8ele mnoho z nich se ze sn\'edmk\'f9 ji\'9e nikdy nem\'f9\'9ee radovat, jejich rozt\'f8\'ed\'9at\'ecn\'e1 t\'ecla kon\'e8\'ed vedle slune\'e8n\'edho olt\'e1\'f8e na nejvy\'9a\'9a\'ed terase. Pr\'e1v\'ec v D\'e9r el-Bahr\'ed do\'9alo v roce 1997 k masakru turist\'f9, p\'f8i n\'ecm\'9e zahynulo v\'edce ne\'9e 60 osob.\par
Kr\'e1lovna se pr\'fd rozhn\'ecvala pot\'e9, co p\'f8i zah\'e1jen\'ed archeologick\'fdch vykop\'e1vek po\'9eehnal v\'ecdeck\'e9mu t\'fdmu katolick\'fd kn\'ecz a d\'ecln\'edci vykonali p\'f8\'edslu\'9an\'fd ritu\'e1l pod veden\'edm muslimsk\'e9ho duchovn\'edho. Na Hat\'9aepsovet se jaksi zapomn\'eclo.\par
Dnes se to v\'9aichni sna\'9e\'ed napravit. Kop\'e1\'e8i, pokud na ob\'ecd neodch\'e1zej\'ed do vesnice a jed\'ed na terase, nikdy nezapomenou p\'f8in\'e9st ob\'ec\'9d i p\'f9vodn\'ed majitelce chr\'e1mu.\par
Pol\'9at\'ed archeologov\'e9 zaznamenali je\'9at\'ec jednu podivnou ud\'e1lost. V oblasti Star\'e9 Dongoli na b\'f8ehu Nilu byla jedna vesnice n\'e1hle opu\'9at\'ecna. V\'9aichni jej\'ed obyvatel\'e9 se p\'f8est\'echovali o p\'e1r kilometr\'f9 d\'e1le. Podivn\'e9 je, \'9ee na m\'edst\'ec zanechali nejen sv\'e9 domy, ale i ve\'9aker\'e9 jejich vybaven\'ed a tak\'e9 sv\'f9j dobytek. N\'eckter\'e9 n\'e1doby a n\'e1\'f8ad\'ed byly v dob\'ec odchodu vesni\'e8an\'f9 zcela nov\'e9 a m\'ecly pro n\'ec zna\'e8nou hodnotu. P\'f8esto z\'f9staly le\'9eet tak, jak se naposledy pou\'9e\'edvaly. P\'f8ipom\'edn\'e1 to z\'e1hadn\'e9 p\'f8\'edpady lod\'ed v bermudsk\'e9m troj\'faheln\'edku, jejich\'9e pos\'e1dky z\'e1hadn\'ec zmizely, ale na palub\'ec v\'9ae z\'f9stalo tak, jako kdyby pr\'e1v\'ec jen na okam\'9eik ode\'9ali. Na plotn\'ec st\'e1ly hrnce, na pracovn\'edm stole le\'9eelo n\'e1\'f8ad\'ed.\par
Ve Star\'e9 Dongoli nikdo nezmizel do nezn\'e1ma. Jej\'ed p\'f9vodn\'ed obyvatel\'e9 st\'e1le registruj\'ed, komu kter\'fd d\'f9m pat\'f8\'ed, nedovoluj\'ed cokoli z vesnice odn\'e9st a staraj\'ed se o sv\'e1 zv\'ed\'f8ata. V\'9aichni ale svorn\'ec odm\'edtaj\'ed sd\'eclit, pro\'e8 ze sv\'fdch p\'f9vodn\'edch domov\'f9 tak n\'e1hle ode\'9ali. Ani m\'edstn\'edm lidem, kte\'f8\'ed se s d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'edmi obyvateli Dongoli dob\'f8e znaj\'ed, se nepoda\'f8ilo z\'edskat odpov\'ec\'ef. Vyskytl se n\'e1zor, \'9ee vesni\'e8an\'e9 ode\'9ali kv\'f9li nedostatku vody. Pro\'e8 ale s sebou nevzali dobytek? Pro\'e8 tak \'fazkostliv\'ec dbaj\'ed na to, aby v\'9ae z\'f9stalo na sv\'e9m m\'edst\'ec, ale sami rad\'ecji \'9eij\'ed jinde?\par
Ud\'e1lost ve Star\'e9 Dongoli je pon\'eckud podobn\'e1 p\'f8\'edpadu, s n\'edm\'9e jsem se setkal v Maroku.\par
On\'e9 noci panovala hutn\'e1 tma. \'dazk\'fd srpek m\'ecs\'edce a p\'e1r zve\'e8era nesm\'ecle z\'e1\'f8\'edc\'edch hv\'eczd zahaloval h\'e1v t\'ec\'9ek\'fdch chmurn\'fdch mrak\'f9 val\'edc\'edch se od z\'e1padu. V\'edtr zes\'edlil a z vyschl\'fdch pol\'ed zvedal oblaka dusiv\'e9ho prachu. Sjeli jsme z hlavn\'ed silnice a \'dajezdem mezi obd\'eclan\'fdmi l\'e1ny zam\'ed\'f8ili k m\'edstu, kde se m\'ecla podle mapy nach\'e1zet vesnice. Zrnka prachu, zv\'ed\'f8en\'e1 koly vozu, stoupala a tan\'e8ila v z\'e1\'f8i reflektor\'f9. Doprov\'e1zeni jejich roji, vjeli jsme rovnou na n\'e1ves. Kdesi dole pod n\'e1mi se s d\'ecsiv\'fdm rachotem rozb\'edjely o b\'f8eh vlny Atlantiku. Ale v\'edce ne\'9e jejich st\'eds\'f2uj\'edc\'ed vztekl\'e9 sy\'e8en\'ed n\'e1s vypla\'9ailo \'fad\'ecsn\'e9 panor\'e1ma, kter\'e9 se otev\'f8elo p\'f8ed n\'e1mi. Domy byly zcela opu\'9at\'ecn\'e9. Jejich okna a pootev\'f8en\'e9 dve\'f8e sk\'f8\'edpav\'ec st\'e9naly pod n\'e1pory v\'ectru. V\'9aude, kam dos\'e1hly ku\'9eely sv\'ectla, se na zemi povalovaly zdechliny ps\'f9 s podivn\'ec vypoulen\'fdma o\'e8ima. Sev\'f8eni podivnou t\'edsn\'ed jsme se vr\'e1tili k vozu a cht\'ecli za\'e8\'edt couvat, kdy\'9e jsem ho zahl\'e9dl. Sed\'ecl na schodech krajn\'edho domku, zahalen pouze v pruhovanou kalabiji, a t\'f8\'e1sl se zimou a strachem. \'84Mus\'edte pry\'e8,\ldblquote \'9aeptal a prudce m\'e1val seschlou vr\'e1s\'e8itou rukou k silnici. \'84Vesnici nav\'9at\'edvilo zlo.\ldblquote\par
Uk\'e1zalo se, \'9ee spor mezi dv\'ecma vesnicemi vyvrcholil nezvykl\'fdm \'fatokem. Kouzeln\'edk z osady nep\'f8\'e1tel uvalil na vesni\'e8any kletbu a zhotovil n\'eckolik feti\'9a\'f9, kter\'e9 tajn\'ec v noci zakopal u dom\'f9 sv\'fdch protivn\'edk\'f9. Jejich obyvatel\'e9 za\'e8ali b\'fdt z\'e1hy su\'9eov\'e1ni vysok\'fdmi hore\'e8kami, trp\'ecli halucinacemi a n\'eckte\'f8\'ed z nich zem\'f8eli. Vesni\'e8an\'e9 museli opustit sv\'e9 domovy a\'9e do doby, ne\'9e p\'f8ivolan\'fd jin\'fd \'e8arod\'ecj o\'e8istn\'fdmi magick\'fdmi ritu\'e1ly kletbu zru\'9ail.\par
MUMIE POSLALA KE DNU TITANIC\par
\par
Z\'e1hrobn\'ed kletba se \'fadajn\'ec podepsala i na zk\'e1ze ve sv\'e9 dob\'ec nejv\'ect\'9a\'edho a nejrychlej\'9a\'edho n\'e1mo\'f8n\'edho plavidla. Kdy\'9e 14. dubna 1912 najel Titanic na ledovec, bylo jist\'e9, \'9ee jeho prvn\'ed plavba neskon\'e8\'ed v newyorsk\'e9m p\'f8\'edstavu, ale na dn\'ec oce\'e1nu. \'dadajn\'ec nepotopiteln\'e1 lo\'ef se odporou\'e8ela do mraziv\'fdch vodn\'edch hlubin, bohu\'9eel i s patn\'e1cti sty pasa\'9e\'e9ry.\par
Jedna verze uv\'e1d\'ed, \'9ee v n\'e1kladov\'e9m prostoru byla tajn\'ec p\'f8ev\'e1\'9eena mumie, kterou cht\'ecl do soukrom\'e9 sb\'edrky prodat jak\'fdsi p\'f8ekupn\'edk. Mumifikovan\'e9 ostatky pat\'f8ily komusi z kr\'e1lovsk\'e9 rodiny a jejich klid byl st\'f8e\'9een samotn\'fdm bohem Anubisem.\par
Podle Philippa Vandenberga \'84\'85 se jednalo o balzamovan\'e9 t\'eclo v\'ec\'9atkyn\'ec, kter\'e1 se za vl\'e1dy Amenhotepa IV. (Achnatona) t\'ec\'9aila velk\'e9 \'fact\'ec. Jej\'ed hrob se na\'9ael v el-Amarn\'ec. Pro tuto v\'ec\'9atkyni byl vybudov\'e1n chr\'e1m s n\'e1zvem Chr\'e1m o\'e8\'ed.\par
Tato \'9eensk\'e1 mumie u sebe m\'ecla nezvykl\'e9 amulety a jin\'e9 p\'f8edm\'ecty. Pod jej\'ed hlavou se na\'9ael amulet s postavou Usira a n\'e1pisem \'82Prober se z mdlob, do nich\'9e jsi upadla, a pohled tv\'fdch o\'e8\'ed zv\'edt\'ecz\'ed nad v\'9a\'edm, co se ti stalo.\lquote Byl to snad n\'e1znak, \'9ee ostatky v\'ec\'9atkyn\'ec maj\'ed zvl\'e1\'9atn\'ed ochranu?\par
Mumie byla ulo\'9eena v d\'f8ev\'ecn\'e9 truhle, a proto\'9ee byla nesm\'edrn\'ec cenn\'e1, nebyla uskladn\'ecna v n\'e1kladn\'edm prostoru, ale za kapit\'e1nov\'fdm m\'f9stkem.\ldblquote\par
A to pr\'fd byla z\'e1sadn\'ed chyba. Kapit\'e1n Edward Smith onoho dne prokazateln\'ec z\'f9stal dlu\'9een sv\'e9 pov\'ecsti vynikaj\'edc\'edho n\'e1mo\'f8n\'edka. Na\'f8\'eddil kurs, o n\'ecm\'9e se dalo diskutovat, nutil strojn\'edky k neobvykle vysok\'e9 rychlosti a po sr\'e1\'9ece zabr\'e1nil v\'e8asn\'e9mu vol\'e1n\'ed o pomoc.\par
Vandenberg p\'f8ipom\'edn\'e1, \'9ee mnoho v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed pracovali s mumiemi, utrp\'eclo v\'e1\'9enou du\'9aevn\'ed poruchu. Je tedy mo\'9en\'e9, \'9ee bl\'edzkost mumie ovlivnila i chov\'e1n\'ed kapit\'e1na Titaniku?\par
Pravdivost d\'ecsiv\'e9 historie ale nelze ov\'ec\'f8it. Sv\'ectem koluj\'ed je\'9at\'ec dal\'9a\'ed verze a jen t\'ec\'9ece lze rozli\'9ait, kdy se jedn\'e1 o ov\'ec\'f8enou informaci a kdy o hol\'fd v\'fdmysl.\par
Charles Pellegrino uv\'e1d\'ed podrobnosti jin\'e9ho p\'f8\'edpadu souvisej\'edc\'edho s Titanikem.\par
V roce 1912 pob\'fdval britsk\'fd archeolog Murray v K\'e1hi\'f8e. Jednoho dne ho nav\'9at\'edvil americk\'fd hleda\'e8 poklad\'f9 a nab\'eddl mu k odkoupen\'ed d\'f8ev\'ecn\'fd sarkof\'e1g kr\'e1lovny Hat\'9aepsovet, p\'f8esn\'ecji \'f8e\'e8eno jeho n\'e1dhern\'ec zdoben\'e9 v\'edko. Prodej se okam\'9eit\'ec uskute\'e8nil. N\'e1lezce sarkof\'e1gu ale nesta\'e8il ani vybrat \'9aek, kter\'fd obdr\'9eel \endash p\'f8\'ed\'9at\'edho dne r\'e1no n\'e1hle zem\'f8el. Ne\'9at\'ecst\'ed postihlo i Murraye. Jeho zbra\'f2 explodovala a utrhla mu n\'eckolik prst\'f9. R\'e1nu zachv\'e1tila gangr\'e9na a ruka musela b\'fdt amputov\'e1na nad loktem. Dva z Murrayov\'fdch p\'f8\'e1tel, kte\'f8\'ed p\'f8i\'9ali se sarkof\'e1gem do styku, zem\'f8eli.\par
Po n\'e1vratu do Anglie Murray ulo\'9eil v\'edko sarkof\'e1gu v dom\'ec sv\'e9 p\'f8\'edtelkyn\'ec, kterou si m\'ecl brzy vz\'edt. Mlad\'e1 \'9eena za\'e8ala b\'fdt su\'9eov\'e1na nezn\'e1mou chorobou a rychle ch\'f8adla. Jej\'ed matka, kter\'e1 bydlela ve stejn\'e9m dom\'ec, ne\'e8ekan\'ec zem\'f8ela.\par
Murray v\'ecnoval sarkof\'e1g Britsk\'e9mu muzeu, ale to nem\'eclo z\'e1jem si ho ponechat a rozhodlo se sarkof\'e1g vym\'ecnit s Ameri\'e8any za dinosau\'f8\'ed kosti.\par
D\'f8\'edve, ne\'9e se v\'fdm\'ecna uskute\'e8nila, m\'ecl b\'fdt sarkof\'e1g zdokumentov\'e1n. Oba mu\'9ei, kte\'f8\'ed se na tom pod\'edleli, \'9a\'e9f odd\'eclen\'ed egyptsk\'fdch sb\'edrek a fotograf, zem\'f8eli bez zjevn\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny.\par
Kur\'e1tor nechal sarkof\'e1g nalo\'9eit na lo\'ef. Vyplouvala 10. dubna ze Southamptonu, jmenovala se Titanic a o p\'e1r dn\'f9 pozd\'ecji jej\'ed konec naplnil prvn\'ed str\'e1nky sv\'ectov\'e9ho tisku.\par
Potopily tedy tento nezni\'e8iteln\'fd kolos z\'e1hrobn\'ed s\'edly, ochra\'f2uj\'edc\'ed posmrtn\'fd klid kr\'e1lovny Hat\'9aepsovet? Jist\'ec ne. Na cel\'e9 historce, kterou po katastrof\'ec vydatn\'ec p\'f8ikrmoval jeden z p\'f8e\'9eiv\'9a\'edch pasa\'9e\'e9r\'f9, novin\'e1\'f8 a okultista Thomas Stead, nen\'ed ani zbla pravdy.\par
Stead pr\'fd byl p\'f8ed cestou Titanikem varov\'e1n v\'ec\'9atcem jm\'e9nem Penny, \'9ee lo\'ef p\'f9jde ke dnu, proto\'9ee ji ohro\'9euje magick\'e1 moc. S touto historkou sezn\'e1mil n\'eckolik dal\'9a\'edch spolucestuj\'edc\'edch prokazateln\'ec je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ne\'9e plavbu Titaniku nav\'9edy ukon\'e8il ledovec. Ale t\'edm pravdiv\'e1 \'e8\'e1st jeho l\'ed\'e8en\'ed kon\'e8\'ed.\par
V\'edko sarkof\'e1gu, o n\'ecm\'9e je \'f8e\'e8, je v Britsk\'e9m muzeu evidov\'e1no pod \'e8\'edslem EA 22542 a n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci si ho mohou prohl\'e9dnout v s\'e1le \'e8\'edslo 62. Jist\'ec pod n\'edm nele\'9eela Hat\'9aepsovet, ale pravd\'ecpodobn\'ec n\'ecjak\'e1 v\'fdznamn\'e1 \'9eena, snad kn\'ec\'9eka z 22. \'e8i 21. dynastie. Muzeum ho z\'edskalo ji\'9e v roce 1889 darem od Warwicka Hunta. A co je hlavn\'ed \endash v\'edko, krom\'ec obdob\'ed prvn\'ed a druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky, kdy bylo uschov\'e1no v bezpe\'e8nostn\'ed schr\'e1nce, a roku 1990, kdy bylo vystavov\'e1no v Austr\'e1lii, nikdy neopustilo prostory muzea.\par
P\'d8ECE JEN \'daDER Z NEZN\'c1MA\par
\par
N\'eckter\'e1 jin\'e1 plavidla vezouc\'ed egyptsk\'e9 mumie nebo p\'f8edm\'ecty z hrob\'f9 ale takov\'e9 \'9at\'ecst\'ed nem\'ecla. Jejich smutn\'e9 osudy nejsou vyb\'e1jenou hr\'f9zostra\'9anou pov\'edda\'e8kou, ale smutnou realitou.\par
V roce 1818 Italov\'e9 Enrico Menu di Minutoli a Gerolamo Segato prozkoum\'e1vali D\'9eoser\'f9v poh\'f8ebn\'ed komplex. Uvnit\'f8 p\'f9vodn\'ed primitivn\'ed mastaby, nad n\'ed\'9e pozd\'ecji postupn\'ec vyrosda proslul\'e1 stup\'f2ovit\'e1 pyramida, nalezli hlavn\'ed \'9aachtu a \'9eulov\'fd sarkof\'e1g. Jeho st\'ecny pokr\'fdvaly n\'e1pisy, kter\'e9 dokazovaly, \'9ee pr\'e1v\'ec v n\'ecm byl poh\'f8ben kr\'e1l. Rakev ale zela pr\'e1zdnotou. Lupi\'e8i ji vykradli ji\'9e ve starov\'ecku. Opod\'e1l le\'9eely jen dva sand\'e1ly a poh\'f8ebn\'ed maska pokryt\'e1 zlatem. V\'ecci z\'f8ejm\'ec pat\'f8ily zesnul\'e9mu panovn\'edkovi. Oba Italov\'e9 pracovali ve slu\'9eb\'e1ch prusk\'e9 vl\'e1dy, proto sv\'f9j n\'e1lez poslali lod\'ed na sever Evropy. Lo\'ef se i s p\'f8ev\'e1\'9een\'fdmi p\'f8edm\'ecty z nevysv\'ectliteln\'fdch p\'f8\'ed\'e8in potopila v Severn\'edm mo\'f8i nedaleko \'fast\'ed Labe.\par
Plukovn\'edk R. Vyse, o n\'ecm\'9e ji\'9e v\'edme, \'9ee nikdy ne\'9aet\'f8il st\'f8eln\'fdm prachem, kdy\'9e si razil cestu k egyptsk\'fdm poklad\'f9m, nebyl na jeho pou\'9eit\'ed skoup\'fd ani v p\'f8\'edpad\'ec Menkauerovy pyramidy. Dovnit\'f8 se dostal \'f8adou v\'fdbuch\'f9, jimi\'9e vyhloubil tunel a\'9e do poh\'f8ebn\'ed komory. Uvnit\'f8 nalezl n\'e1dhern\'fd \'e8edi\'e8ov\'fd sarkof\'e1g. Jeho st\'ecny pokr\'fdvaly reli\'e9fy, zobrazuj\'edc\'ed pr\'f9\'e8el\'ed kr\'e1lovsk\'e9ho pal\'e1ce. V bl\'edzkosti le\'9eely zbytky d\'f8ev\'ecn\'e9 rakve s v\'edkem.\par
Vyse v\'9ae pe\'e8liv\'ec zabalil a odeslal lod\'ed do Anglie. U \'9apan\'eclsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed lo\'ef ztroskotala v bou\'f8i.\par
Podobn\'ec tragicky skon\'e8ila i n\'eckter\'e1 dal\'9a\'ed plavidla, vezouc\'ed archeologickou ko\'f8ist z Egypta. Lod\'ec jist\'ec ob\'e8as kon\'e8\'ed na dn\'ec mo\'f8e. T\'ecm, kter\'e9 na sv\'fdch palub\'e1ch p\'f8epravovaly mumie \'e8i poh\'f8ebn\'ed v\'fdbavu, se to ale podle statistiky st\'e1valo podez\'f8ele \'e8ast\'ecji.\par
\par
\par
}
Mini Shell