Current File : //data/sci-fi/Jiran Jaroslav/Jiran Jaroslav - KOUSNUTÍ BLECHY.doc
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\uc1\deff0\stshfdbch0\stshfloch0\stshfhich0\stshfbi0\deflang1029\deflangfe1029{\fonttbl{\f0\froman\fcharset238\fprq2{\*\panose 02020603050405020304}Times New Roman;}
{\f2\fmodern\fcharset238\fprq1{\*\panose 02070309020205020404}Courier New;}{\f38\froman\fcharset0\fprq2 Times New Roman;}{\f37\froman\fcharset204\fprq2 Times New Roman Cyr;}{\f39\froman\fcharset161\fprq2 Times New Roman Greek;}
{\f40\froman\fcharset162\fprq2 Times New Roman Tur;}{\f41\froman\fcharset177\fprq2 Times New Roman (Hebrew);}{\f42\froman\fcharset178\fprq2 Times New Roman (Arabic);}{\f43\froman\fcharset186\fprq2 Times New Roman Baltic;}
{\f44\froman\fcharset163\fprq2 Times New Roman (Vietnamese);}{\f58\fmodern\fcharset0\fprq1 Courier New;}{\f57\fmodern\fcharset204\fprq1 Courier New Cyr;}{\f59\fmodern\fcharset161\fprq1 Courier New Greek;}{\f60\fmodern\fcharset162\fprq1 Courier New Tur;}
{\f61\fmodern\fcharset177\fprq1 Courier New (Hebrew);}{\f62\fmodern\fcharset178\fprq1 Courier New (Arabic);}{\f63\fmodern\fcharset186\fprq1 Courier New Baltic;}{\f64\fmodern\fcharset163\fprq1 Courier New (Vietnamese);}}{\colortbl;\red0\green0\blue0;
\red0\green0\blue255;\red0\green255\blue255;\red0\green255\blue0;\red255\green0\blue255;\red255\green0\blue0;\red255\green255\blue0;\red255\green255\blue255;\red0\green0\blue128;\red0\green128\blue128;\red0\green128\blue0;\red128\green0\blue128;
\red128\green0\blue0;\red128\green128\blue0;\red128\green128\blue128;\red192\green192\blue192;}{\stylesheet{\ql \li0\ri0\widctlpar\aspalpha\aspnum\faauto\adjustright\rin0\lin0\itap0 \fs24\lang1029\langfe1029\cgrid\langnp1029\langfenp1029 \snext0 Normal;}
{\*\cs10 \additive \ssemihidden Default Paragraph Font;}{\*\ts11\tsrowd\trftsWidthB3\trpaddl108\trpaddr108\trpaddfl3\trpaddft3\trpaddfb3\trpaddfr3\tscellwidthfts0\tsvertalt\tsbrdrt\tsbrdrl\tsbrdrb\tsbrdrr\tsbrdrdgl\tsbrdrdgr\tsbrdrh\tsbrdrv
\ql \li0\ri0\widctlpar\aspalpha\aspnum\faauto\adjustright\rin0\lin0\itap0 \fs20\lang1024\langfe1024\cgrid\langnp1024\langfenp1024 \snext11 \ssemihidden Normal Table;}{\s15\ql \li0\ri0\widctlpar\aspalpha\aspnum\faauto\adjustright\rin0\lin0\itap0
\f2\fs20\lang1029\langfe1029\cgrid\langnp1029\langfenp1029 \sbasedon0 \snext15 \styrsid16204684 Plain Text;}}{\*\rsidtbl \rsid7615248\rsid15152952\rsid16076493\rsid16204684\rsid16331039}{\*\generator Microsoft Word 10.0.2627;}{\info
{\title Jaroslav Jiran - KOUSNUT\'cd BLECHY}{\author Friedrich Nietzche}{\operator Friedrich Nietzche}{\creatim\yr2003\mo3\dy15\hr19\min20}{\revtim\yr2003\mo3\dy15\hr19\min20}{\version2}{\edmins0}{\nofpages9}{\nofwords6260}{\nofchars36938}
{\*\company ---}{\nofcharsws43112}{\vern16437}}\paperw11906\paperh16838\margl1152\margr1152\margt1417\margb1417 \deftab708\widowctrl\ftnbj\aenddoc\hyphhotz425\noxlattoyen\expshrtn\noultrlspc\dntblnsbdb\nospaceforul\formshade\horzdoc\dgmargin\dghspace180
\dgvspace180\dghorigin1152\dgvorigin1417\dghshow1\dgvshow1
\jexpand\viewkind1\viewscale100\pgbrdrhead\pgbrdrfoot\splytwnine\ftnlytwnine\htmautsp\nolnhtadjtbl\useltbaln\alntblind\lytcalctblwd\lyttblrtgr\lnbrkrule\nobrkwrptbl\snaptogridincell\allowfieldendsel\wrppunct\asianbrkrule\rsidroot7615248 \fet0\sectd
\linex0\headery708\footery708\colsx708\endnhere\sectlinegrid360\sectdefaultcl\sectrsid16204684\sftnbj {\*\pnseclvl1\pnucrm\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxta .}}{\*\pnseclvl2\pnucltr\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxta .}}{\*\pnseclvl3
\pndec\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxta .}}{\*\pnseclvl4\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxta )}}{\*\pnseclvl5\pndec\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl6\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxtb (}{\pntxta )}}
{\*\pnseclvl7\pnlcrm\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl8\pnlcltr\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxtb (}{\pntxta )}}{\*\pnseclvl9\pnlcrm\pnstart1\pnindent720\pnhang {\pntxtb (}{\pntxta )}}\pard\plain
\s15\qj \li0\ri0\widctlpar\aspalpha\aspnum\faauto\adjustright\rin0\lin0\itap0\pararsid16076493 \f2\fs20\lang1029\langfe1029\cgrid\langnp1029\langfenp1029 {\insrsid16076493\charrsid16204684 }{\b\fs36\insrsid16076493\charrsid16076493
Jaroslav Jiran - KOUSNUT\'cd BLECHY
\par }{\insrsid16076493\charrsid16204684
\par Simona se prot\'e1hla, hlasit\'ec z\'edvla, a prot\'f8ela si o\'e8i. Pak se p\'f8evalila na bok, aby dos\'e1hla na bud\'edk, kter\'fd bzu\'e8el vedle postele. Nato se rychle oto\'e8ila k Hanserovi.
\par Ten se v\'9aak jen trochu pohnul, zamumlal n\'ecco, \'e8emu nebylo rozum\'ect a zase upadl do hlubok\'e9ho sp\'e1nku. D\'edvka si oddechla.
\par Znovu se pomalu a d\'f9kladn\'ec prot\'e1hla a opatrn\'ec, aby ho nevzbudila, odtrnula p\'f8ikr\'fdvku a spustila nohy do trepek. Po \'9api\'e8k\'e1ch vy\'9ala z lo\'9enice a ti\'9ae za sebou zav\'f8ela dve\'f8e.
\par Zat\'edmco se va\'f8ila voda na k\'e1vu, zap\'e1lila si cigaretu a po\'f8\'e1d je\'9at\'ec jen v trepk\'e1ch se postavila p\'f8ed zrcadlo. Zaujala n\'eckolik p\'f3z a kriticky se pozorovala. Vzt\'e1hla pa\'9ee vzh\'f9ru a vypjala cel\'e9 t\'ec
lo jako luk, pak si rozepnula sponu a pohodila hlavou. Z\'e1plava sv\'ectl\'fdch vlas\'f9 j\'ed okam\'9eit\'ec zahalila krk i ramena. Spokojen\'ec si pohladila pln\'e1 \'f2adra a vzdychla. Zatou\'9eila b\'fdt o n\'eckolik let mlad\'9a\'ed. Kdyby j\'ed
bylo dvaadvacet nebo aspo\'f2 p\'ectadvacet, m\'ecla by je\'9at\'ec nad\'ecji. V\'ecd\'ecla, \'9ee i te\'ef by se jet\'ec dob\'f8e vyj\'edmala na tituln\'ed stran\'ec filmov\'e9ho t\'fdden\'edku. Krom\'ec nepatrn\'fdch vr\'e1sek kolem o\'e8\'ed a \'fa
st na sob\'ec nena\'9ala \'9e\'e1dnou vadu. Sklonila hlavu k rameni a znovu se pod\'edvala do zrcadla. Kdepak, je pozd\'ec.
\par To, co u\'9e nedok\'e1zala, bylo vypadat a chovat se tak pitom\'ec naivn\'ec a bezstarostn\'ec jako kdy\'9e j\'ed bylo dvacet. A to se pr\'e1v\'ec \'9e\'e1d\'e1.
\par Opekla n\'eckolik topinek se s\'fdrem a \'9aunkou. Ty m\'e1 Hanser po r\'e1nu nejrad\'ecji. Nalo\'9eila sn\'eddani na t\'e1c a prozp\'ecvuj\'edc si "Sladkou proj\'ed\'9e\'efku", vr\'e1tila se do lo\'9enice. Hanser je\'9at\'ec spal.
\par Polo\'9eila t\'e1c na no\'e8n\'ed stolek, vklouzla pod p\'f8ikr\'fdvku a s pomalou nenasytnou vl\'e1\'e8nost\'ed se k n\'ecmu p\'f8itiskla. Dv\'ecma prsty p\'f8ejela dlouhou b\'edlou jizvu na jeho prsou asi na dla\'f2 pod prav\'fd
m ramenem a pak ho lehce kousla do boku.
\par Hanser se ve sp\'e1nku usm\'e1l a rozt\'e1hl pa\'9ee, aby ji objal, ale Simona se sm\'edchem uhnula, vyklouzla z postele a rozt\'e1hla z\'e1v\'ecsy. Do lo\'9enice vnikl p\'f8\'edliv slune\'e8n\'edch paprsk\'f9 a p\'f8inutil Hansera p\'f8iv\'f8\'edt o
\'e8i, sotva je otev\'f8el.
\par "U\'9e je r\'e1no! Osm hodin, patn\'e1ct minut, dvacet vte\'f8in, dvacet jedna, dvacet dva, dvacet t\'f8i..." \'f8\'edkala melodick\'fdm hlasem a jak odpo\'e8\'edt\'e1vala vte\'f8iny, nakl\'e1n\'ecla do rytmu hlavu st\'f8\'eddav\'ec
vpravo a vlevo jako kyvadlo.
\par Hanser se kone\'e8n\'ec \'fapln\'ec probral. Zamra\'e8il se na slunce, a zaclonil si rukou o\'e8i. Vz\'e1p\'ect\'ed vysko\'e8il z postele, vrhl se k oknu a rychle zat\'e1hl z\'e1v\'ecsy. Pak Simon\'ec unaven\'ec pohl\'e9dl do o\'e8\'ed a za\'e8al vy
\'e8\'edtat: "Co to, pros\'edm t\'ec vyv\'e1d\'ed\'9a? U\'9e jsem ti snad stokr\'e1t opakoval, \'9ee si nem\'f9\'9eu dovolit, aby m\'ec tu..."
\par "No co, kristepane," p\'f8eru\'9aila ho a zvedla o\'e8i ke stropu. "To tady m\'e1m s tebou b\'fdt po\'f8\'e1d zabedn\'ecn\'e1 jako v hrobce? \'8ee ty ale dovede\'9a \'e8lov\'ecku zkazit n\'e1ladu, sotva otev\'f8e\'9a o\'e8i. To bude zase den. U\'9e
to vid\'edm!"
\par Otr\'e1ven\'ec se k n\'ecmu oto\'e8ila z\'e1dy, sehnula se pro \'9eupan, le\'9e\'edc\'ed zmuchlan\'fd na zemi vedle postele, a obl\'e9kla se.
\par Hanser si j\'ed nev\'9a\'edmal. St\'e1l u okna a \'fazkou \'9akv\'edrou mezi z\'e1v\'ecsy soust\'f8ed\'ecn\'ec pozoroval ulici a prot\'ecj\'9a\'ed blok dom\'f9. Na okam\'9eik se mu zd\'e1lo, \'9ee v jednom okn\'ec a\'9e \'fapln\'ec naho\'f8
e... ale ne. Je jen nerv\'f3zn\'ed, to je v\'9aechno.
\par Zamrzelo ho, \'9ee zbyte\'e8n\'ec zkazil Simon\'ec n\'e1ladu. Ale co m\'f9\'9ee d\'eclat? Znovu se zahled\'ecl p\'f8es ulici. Nic se tam u\'9e nepohnulo. Anebo p\'f8ece? Skoro nepost\'f8ehnuteln\'fd z\'e1blesk skla...
\par Zatajil dech.
\par "Co je zase?" zeptala se vyz\'fdvav\'ec a zalo\'9eila si ruce v bok.
\par "Po\'e8kej!" za\'9aeptal, ani\'9e odvr\'e1til zrak od okna.
\par Co v\'9aechno by te\'ef dal za pocit jistoty, \'9ee se mu p\'f8ece jenom n\'ecco zd\'e1lo.
\par Simona chv\'edli \'e8ekala, pak se oto\'e8ila a \'f8ekla: "N\'eckdy za\'e8\'edn\'e1m m\'edt dojem, \'9ee \'9eiju s vrahem na \'fat\'ecku nebo snad dokonce s anarchistou. Poslouchej, Hansere, nebo je to tak, \'9ee ti doktor zak\'e1zal slun\'ed\'e8ko a
\'e8erstv\'fd vzduch?"
\par Hanser neodpov\'eddal, proto\'9ee jej\'ed slova v\'f9bec nevn\'edmal. Jeho smysly z\'f9st\'e1valy ve st\'f8ehu...
\par Ale tam naproti se u\'9e nic neh\'fdbalo. Nervy. Je p\'f8eta\'9een\'fd a taky m\'e1 u\'9e pln\'e9 zuby v\'ec\'e8n\'e9ho schov\'e1v\'e1n\'ed. V\'9edy\'9d to nebere konce! Ale co kdy\'9e se opravdu nem\'fdlil? Ach jo, to v\'ec\'e8n\'e9 "co kdyby!" Jen
\'9ee za ty nep\'f8\'edjemnosti potom by to nest\'e1lo, to je fakt.
\par Netu\'9ail, \'9ee s ho d\'edvka pozorn\'ec prohl\'ed\'9e\'ed a \'e8ek\'e1, a\'9e si j\'ed laskav\'ec v\'9aimne. Nakonec j\'ed do\'9ala trp\'eclivost a s opovr\'9eliv\'ec ohnut\'fdmi rty kousav\'ec prohodila: "Jasn\'ec. D\'e1
vej si pozor, aby ses neosypal."
\par Vy\'e8\'edtav\'ec se k n\'ed obr\'e1til. Chv\'edli jeho pohled vydr\'9eela, ale pak uhnula o\'e8ima stranou.
\par Ch\'e1pal jej\'ed nejistotu. Te\'ef ji ur\'e8it\'ec mrz\'ed, \'9ee na n\'echo tak vyjela. V\'ecd\'ecl, \'9ee m\'e1 o n\'echo strach. Ale copak j\'ed m\'f9\'9ee n\'ecco vysv\'ectlovat? Bezradn\'ec zavrt\'ecl hlavou. Nesm\'ecl j\'ed \'f8\'edci ani jedin
\'e9 slovo, i kdyby ml\'e8en\'ed m\'eclo znamenat konec jejich vztahu. Ale to v\'ecd\'ecl u\'9e od za\'e8\'e1tku, tak pro\'e8 si te\'ef p\'f8ipad\'e1 zasko\'e8en\'fd? Sakra!
\par P\'f8it\'e1hl k sob\'ec ob\'ec poloviny z\'e1v\'ecsu, ujistil se, \'9ee mezi nimi nez\'f9stala ani nejmen\'9a\'ed \'9akv\'edra, a rychle se obl\'e9kl. K\'e1va n\'e1dhern\'ec von\'ecla. Vtahoval do sebe jej\'ed v\'f9ni s p\'f8iv\'f8en\'fdma o\'e8
ima a vn\'edmal ji jako symbol domova. Domov prakticky nem\'ecl, nemohl m\'edt. A jak \'e8as ut\'edkal, chyb\'ecl mu v\'edc a v\'edc. Co kdyby..., ne, to ne\'9alo. Tu my\'9alenku u\'9e dlouho zavrhoval a p\'f8itom po n\'ed \'9a\'edlen\'ec tou\'9eil. N\'ec
kdy s\'e1m sebe nech\'e1pal. Jakoby v n\'ecm z\'e1pasili dva r\'f9zn\'ed lid\'e9. Dlouh\'fd, zbyte\'e8n\'fd z\'e1pas, kter\'fd nemohl skon\'e8it v\'edt\'eczstv\'edm \'9e\'e1dn\'e9ho z protivn\'edk\'f9.
\par Uchopil \'9a\'e1lek, ale nezdvihl ho. Okno, to pitom\'e9 okno mu po\'f8\'e1d ne\'9alo z hlavy. P\'f8ese v\'9aechno se nedok\'e1zal zbavit dojmu, \'9ee n\'ecco nen\'ed v po\'f8\'e1dku.
\par Usrkl trochu k\'e1vy a zakousl se do sendvi\'e8e.
\par Pak objal Simonu kolem pasu, p\'f8it\'e1hl ji k sob\'ec a s pln\'fdmi \'fasty ji pol\'edbil na \'9eupan tam, kde se nejv\'edc vzdouval.
\par "Promi\'f2 mi to. Mus\'edm b\'fdt opatrn\'fd. Nikoho jsem nezabil, to mi snad m\'f9\'9ee\'9a v\'ec\'f8it. Vypad\'e1m snad jako vrah? Ale je moc d\'f9le\'9eit\'e9, aby m\'ec tu nikdo nevid\'ecl."
\par "Nakonec je\'9at\'ec zjist\'edm, \'9ee jsi \'9eenat\'fd," zasm\'e1la se trpce Simona a zavrt\'ecla hlavou.
\par Hanser se rozesm\'e1l: "Ne, to ne. Jak t\'ec to proboha napadlo?"
\par "Asi to bude t\'edm, \'9ee u\'9e mi nen\'ed dvacet. Zvykla jsem si na tebe a pot\'f8ebuju t\'ec. Moc t\'ec pot\'f8ebuju a nerada bych..."
\par "Mus\'ed\'9a mi v\'ec\'f8it. Jednou, snad, a\'9e budu moci, ti v\'9aechno \'f8eknu, slibuju," usm\'e1l se Hanser a pol\'edbil \'9eupan je\'9at\'ec na druh\'e9 stran\'ec. Tentokr\'e1t nav\'edc lehce sev\'f8el rty bradavku, kter\'e1 prosv\'edtala sv\'ec
tlou tkaninou. "V\'9edy\'9d v\'ed\'9a, \'9ee t\'ec miluji," dodal mazliv\'ec.
\par V\'ecd\'ecl, \'9ee si ji lehce usm\'ed\'f8\'ed. Dali se do j\'eddla.
\par "Nemus\'ed\'9a to do sebe tak h\'e1zet, j\'e1 ti to nevezmu," \'f8ekla po chv\'edli a povyt\'e1hla obo\'e8\'ed.
\par "A taky to nen\'ed zdrav\'e9."
\par Omluvn\'ec na ni mrkl a hlasit\'ec zamlaskal: "Nem\'f9\'9eu si pomoct, jsou prost\'ec b\'e1je\'e8n\'e9!"
\par "Ty lh\'e1\'f8i!" pleskla ho se sm\'edchem p\'f8es ruku, kterou j\'ed hladil stehno.
\par V p\'f8eds\'edni zazvonil telefon. Zarazila se.
\par "To bude asi Dumber. Zase p\'f8ijdu dneska kv\'f9li tob\'ec pozd\'ec do pr\'e1ce," \'f8ekla nejist\'ec.
\par "Se\'ef, j\'e1 to vezmu," dodala, kdy\'9e se na ni Hanser t\'e1zav\'ec pod\'edval.
\par Kdy\'9e se zvedla a p\'f8e\'9ala kolem n\'echo ke dve\'f8\'edm, la\'e8n\'ec se za n\'ed pod\'edval. M\'e1lo \'9een vypad\'e1 stejn\'ec dob\'f8e zezadu i zep\'f8edu. Hanser moc r\'e1d pozoroval jej\'ed dlouh\'e9 \'9at\'edhl\'e9 nohy p\'f8i ch\'f9
zi. Zalitoval, \'9ee na ni m\'e1 tak m\'e1lo \'e8asu. Sly\'9ael, jak vzala telefon a ohl\'e1sila se.
\par "To je pro tebe! N\'ecjakej chl\'e1pek," zavolala na n\'echo.
\par Kdy\'9e mu podala sluch\'e1tko, prohr\'e1bla si nervozn\'ec vlasy.
\par "Pros\'edm," \'f8ekl a vz\'e1p\'ect\'ed si p\'f8itiskl sluch\'e1tko pevn\'ec k uchu, aby nezaslechla ani jedin\'e9 slovo. "Co\'9ee?... Jist\'ec, hned jsem tam," \'f8ekl po chv\'edli a polo\'9eil sluch\'e1tko do vidlice.
\par Kdy\'9e se k n\'ed oto\'e8il, strach v jej\'ed tv\'e1\'f8i se rozrostl a sm\'edsil se se smutkem. Objal ji.
\par "Simone\'e8ko, j\'e1 mus\'edm..."
\par Stiskla rty a zad\'edvala se skrze n\'echo na st\'ecnu.
\par "Ov\'9aem. Rad\'9ai nic ne\'f8\'edkej, pros\'edm t\'ec. Zn\'e1m to u\'9e nazpam\'ec\'9d. Mus\'ed\'9a pry\'e8. Te\'ef mi zase \'f8ekne\'9a, \'9ee nev\'ed\'9a, kdy bude\'9a moct p\'f8ij\'edt, ale \'9ee to bude ur\'e8it\'ec co nejd\'f8\'edv. A \'9ee ud
\'ecl\'e1\'9a v\'9aechno pro to, aby to bylo nejpozd\'ecji v\'e8era. A a\'9e se vr\'e1t\'ed\'9a, bude\'9a zase vypadat star\'9a\'ed a unaven\'ecj\'9a\'ed," rozplakala se. "Hansere, pro\'e8 mi ne\'f8ekne\'9a, co ti hroz\'ed. T\'f8eba bych mohla..."
\par "No tak..." za\'9aeptal a p\'f8itiskl ji k sob\'ec, set\'f8el j\'ed slzy a pol\'edbil na \'fasta.
\par \'8ala za n\'edm a\'9e ke dve\'f8\'edm, d\'edvala se, jak si obl\'e9k\'e1 bundu, a nic ne\'f8\'edkala. Vzal za kliku, ale pak se rozmyslel a znovu ji objal. Musel j\'ed n\'e1sil\'edm zvednout bradu, mokrou od slz, aby se j\'ed mohl pod\'edvat do o\'e8
\'ed.
\par "Ty m\'f9j kon\'ed\'e8ku Simon\'ed\'e8ku sladk\'fd, j\'e1 t\'ec moc miluju. A u\'9e se k tob\'ec brzy vr\'e1t\'edm a z\'f9stanu s tebou napo\'f8\'e1d. Nechci \'9e\'e1dnou jinou \'9eenskou ne\'9e tebe, a to ze v\'9aech \'9eenskejch, kter\'fd kdy \'9e
ily, \'9eijou a budou \'9e\'edt na Zemi. (A bylo jich hodn\'ec, dodal v duchu.) To si pamatuj a v\'ec\'f8 mi."
\par Unaven\'ec se usm\'e1la.
\par "P\'f8ij\'ef brzy. Budu t\'ec \'e8ekat," za\'9aeptala a je\'9at\'ec ve dve\'f8\'edch se dlouho l\'edbali.
\par Kdy\'9e osam\'ecla, d\'e1vala chv\'edli pozor, jestli neusly\'9a\'ed jeho kroky, ale nezaslechla nic.
\par Chod\'ed ti\'9ae jako zlod\'ecj, napadlo ji. Pro\'9ala pomalu p\'f8eds\'edn\'ed do kuchyn\'ec k oknu, aby ho aspo\'f2 uvid\'ecla jak odch\'e1z\'ed. Vyhl\'ed\'9eela ho v\'9aak marn\'ec.
\par Vtom se ozval zvonek.
\par Rozb\'echla se ke dve\'f8\'edm a volala: "Copak jsi zase zapomn\'ecl, ty jeden li\'9a\'e1ku..." a otev\'f8ela.
\par Nebyl to Hanser.
\par Nem\'ecla ani \'e8as dve\'f8e zase zabouchnout. Vy\'9a\'9a\'ed mu\'9e j\'ed rychle p\'f8ikryl velkou rukou otev\'f8en\'e1 \'fasta i o\'e8i a p\'f8itiskl ji ke zdi. Druh\'fd proklouzl kolem nich a zav\'f8el dve\'f8e. V\'9aechno se to odehr\'e1
lo ve zlomku okam\'9eiku a Simona byla tak p\'f8ekvapen\'e1, \'9ee ani nepomyslela na n\'ecjak\'fd odpor. Pozd\'ec si vzpomn\'ecla, \'9ee Hanser m\'e1 kl\'ed\'e8e a \'9ee by nezvonil.
\par Kdy\'9e sebou pistole, kter\'e1 se j\'ed zaryla do hrudi pod lev\'fdm prsem, nehlu\'e8n\'ec \'9akubla a t\'eclem j\'ed projela ochromuj\'edc\'ed tup\'e1 bolest, vytryskly j\'ed slzy a po\'9aetile ji napadlo, \'9ee p\'f8ece mus\'ed j\'edt do pr\'e1
ce, jinak p\'f8ijde o m\'edsto.
\par Kdy\'9e dopadla na podlahu, nem\'ecla u\'9e v\'f9bec \'9e\'e1dn\'e9 starosti. Mu\'9e nohou odstr\'e8il t\'eclo stranou a oba rychle prohledali byt. Byli d\'f9kladn\'ed, nevynechali nic, ani sk\'f8\'edn\'ec, \'falo\'9en\'fd prostor pod postel\'ed
nebo pr\'e1deln\'edk.
\par "Do hajzlu! P\'f8ed chvilkou tu je\'9at\'ec byl. Museli jsme ho minout vo fous," zaklel ten men\'9a\'ed a vztekle smetl do neustlan\'e9 postele t\'e1c se zbytky sn\'eddan\'ec.
\par
\par Hanser nev\'ecd\'ecl ani o tom, \'9ee ho Simona vyhl\'ed\'9eela z okna, ani o vp\'e1du do bytu. Opustil rok 1978 hned v nejbli\'9e\'9a\'edm mezipat\'f8e domu. Osobn\'ed perifer ho ve zlomku vte\'f8iny - kdy rad\'ecji zav\'f8el o\'e8
i, aby ho neoslepil obvykl\'fd v\'ed\'f8iv\'fd chaos - spojil s mate\'f8sk\'fdm energoblokem, a kdy\'9e ho ovanula v\'f9n\'ec slan\'e9ho mo\'f8sk\'e9ho vzduchu, st\'e1l u\'9e na p\'f8ij\'edmac\'edm \'e8tverci Z\'e1kladny
\par 01.
\par Pozdravil mu\'9ee, stoj\'edc\'ed kolem, a ti mu bez n\'e1lady odpov\'eddali nebo jen kr\'e1tce pokynuli hlavou. Jedin\'fd Zafetti se na n\'echo usm\'e1l.
\par "Co se d\'ecje?" zeptal se ho Hanser.
\par "Mal\'e9r," \'f8ekl Zafetti. "P\'f8ed p\'f9l hodinou jsem se vr\'e1til z Indie 1422, tak\'9ee toho moc nev\'edm, ale pov\'edd\'e1 se, \'9ee to Wisser spustil. Zd\'e1 se, \'9ee jsme ve v\'e1lce."
\par "Pitomci," ulevil si Hanser. "Jedin\'e9 dv\'ec organizace a maj\'ed pro sebe cel\'fd \'c8as. A je\'9at\'ec se nem\'f9\'9eou domluvit. To snad nen\'ed pravda! J\'e1 bych..."
\par "Pozd\'ec bycha honit! Vraunon se ho m\'ecl n\'ecjak zbavit, hned jak se od n\'e1s Wisser se sv\'fdmi lidmi trhnul. Tehdy to mohlo b\'fdt bez probl\'e9m\'f9," vzdychl Zafetti.
\par "Vraunon je m\'eckkej\'9a," m\'ednil Hanser.
\par "No, nemohl v\'ecd\'ect, \'9ee se z Wissera p\'f8es noc stane takov\'fd fanatik," nam\'edtl Zafetti.
\par "Necht\'ecl se s n\'edm rozej\'edt ve zl\'e9m, za\'e8\'ednali spolu. Konec konc\'f9 bez Wissera by se cel\'fd Projekt pr\'f9zkumu \'e8asu nikdy nerozjel."
\par "Jestli n\'e1s m\'e1 tohle ut\'ec\'9ait, tak to je teda bezva," \'f8ekl Hanser nakva\'9aen\'ec.
\par To mu je\'9at\'ec chyb\'eclo! Sna\'9eil se nemyslet na Simonu, dlouho ji asi neuvid\'ed. Tedy podle JEHO \'e8asu. Sakra!
\par Uprost\'f8ed p\'f8ij\'edmac\'edho \'e8tverce se objevil Utannsi a p\'f8ipojil se k nim. M\'ecl na sob\'ec b\'e9\'9eovou uniformu a v pouzd\'f8e na opasku zbra\'f2. Tebe aspo\'f2 st\'e1hli ze slu\'9eby a ne z volna jako m\'ec, pomyslel si ho\'f8ce Han
ser.
\par "Tak jak jsi na tom s tou tvoj\'ed barbarkou? U\'9e jsi ji odnau\'e8il kou\'f8it a j\'edst maso?" zazubil se Utannis na Hansera a uk\'e1zal p\'f8itom dokonal\'e9 zuby bez jedin\'e9ho kazu, kter\'e9 mu Hanser odjak\'9eiva z\'e1vid\'ecl.
\par "Je to s n\'ed prima. Vzkazuje ti, \'9ee od n\'ed k narozenin\'e1m dostane\'9a hamburger," odpov\'ecd\'ecl Hanser a odfrkl si p\'f8i p\'f8edstav\'ec, \'9ee lid\'e9 v 58. stolet\'ed u\'9e v\'f9bec nebudou j\'edst maso.
\par \'8ee nebudou kou\'f8it, ho tak nep\'f8ekvapovalo.
\par Utannisovi v\'9aak \'fapln\'ec sta\'e8ila p\'f8edtava hamburgeru, aby zbledl, zimni\'e8n\'ec se ot\'f8\'e1sl, jako by si s\'e1hl potm\'ec na chobotnici, a chytil se za b\'f8icho. Hanser znal jeho bezmeznou p\'f8edstavivost a napadlo ho, \'9e
e Utannis ur\'e8it\'ec i "uc\'edtil" v\'f9ni (z jeho pohledu samoz\'f8ejm\'ec odporn\'fd z\'e1pach op\'e9kan\'e9ho mlet\'e9ho masa na p\'f8e\'9akva\'f8en\'e9m oleji). P\'f8i\'9alo mu ho l\'edto. Utannis bral jako v\'9aichni lid\'e9 sv\'e9ho stolet\'ed v
\'9aechno vysloven\'e9 nesm\'edrn\'ec v\'e1\'9en\'ec a p\'f8\'edli\'9a nech\'e1pal \'9e\'e1dnou ironii nebo dvojsmysl. Jakoby bylo v\'f9bec mo\'9en\'e9, aby o n\'ecm Simona n\'ecco v\'ecd\'ecla.
\par \'8e\'e1dn\'fd z nich se nesm\'ecl zm\'ednit ani nazna\'e8it sebemen\'9a\'ed podrobnost o sv\'e9 pr\'e1ci nikomu ciz\'edmu. To bylo z\'e1kladn\'ed pravidlo v\'9aech \'e8len\'f9 organizace, kter\'e9 nesm\'ecli za \'9e\'e1dnou cenu poru\'9ait.
\par Utannis se rozhl\'e9dl, jestli nen\'ed n\'eckdo nabl\'edzku: "Mimochodem, na zp\'e1te\'e8n\'ed cest\'ec jsem se stavil ve Florencii 1877, jak jsi m\'ec po\'9e\'e1dal."
\par Hanser zvedl o\'e8i k nebi.
\par "Ti\'9ae, pros\'edm t\'ec!"
\par Utannis se zachechtal.
\par "Tv\'ed kluci rostou jako z vody. Tiziana chod\'ed je\'9at\'ec po\'f8\'e1d ve smutku, ale zaslechl jsem, \'9ee u\'9e to dlouho nepotrv\'e1. Na to je pr\'fd p\'f8\'edli\'9a kr\'e1sn\'e1 a bohat\'e1. Ty pen\'edze, cos mi pro ni dal, jsem j\'ed poslal."
\par "D\'edky."
\par "R\'e1do se stalo," p\'f8ik\'fdvl Utannis. "Ale abych pravdu \'f8ekl, za\'e8\'edn\'e1 mi p\'f8i tom b\'fdt p\'eckn\'ec nep\'f8\'edjemn\'ec. Snad by ses mohl p\'f8\'ed\'9at\'ec aspo\'f2 do Nantes nebo do Prahy pod\'edvat s\'e1m."
\par "Dob\'f8e."
\par "V\'ed\'9a, Hansere, m\'e1m t\'ec docela r\'e1d, ale v n\'eckter\'fdch v\'eccech ti asi nikdy nebudu rozum\'ect.
\par A kdyby se to dozv\'ecd\'ecl Vraunon."
\par "Moc mi pom\'e1h\'e1\'9a, Utannisi, jsi moc prima a jsem ti hrozn\'ec vd\'ec\'e8n\'fd..." popl\'e1cal ho Hanser po rameni a vykro\'e8il vzh\'f9ru po kamenit\'e9m b\'f8ehu k n\'edzk\'fdm dlouh\'fdm budov\'e1m Z\'e1kladny, kter\'e9 sv\'fdm strakat\'fdm
\'9aedo\'9elut\'fdm n\'e1t\'ecrem dokonale zapadaly do nekone\'e8n\'e9 jednotv\'e1rn\'e9 pustiny. Utannisova v\'fdtka se ho dotkla. V\'ecd\'ecl moc dob\'f8e, \'9ee jeho p\'f8\'edtel m\'e1 pravdu, chyba byla v n\'ec
m, v Hanserovi. Dala-li se chybou nazvat prom\'ecna, kter\'e1 se s n\'edm za dvan\'e1ct let slu\'9eby u Vraunona ud\'e1la. Nec\'edtil se ji\'9e toti\'9e oby\'e8ejn\'fdm \'e8lov\'eckem. Neust\'e1l\'e9 \'fakoly, kter\'e9 plnil v r\'f9zn\'fdch epoch\'e1
ch historie, ho navykly na zvl\'e1\'9atn\'ed v\'ecdom\'ed svobody, kter\'e9 \'9e\'e1dn\'fd oby\'e8ejn\'fd "smrteln\'edk" nemohl poc\'edtit. Byl to pocit svobody v prostoru i v \'e8ase. Ob\'e8as ho napadlo, jestli to vlastn\'ec nen\'ed ur\'e8it\'e1
forma nesmrtelnosti. V kolika \'e8asech \'9eije\'9a, tolikr\'e1t jsi \'e8lov\'eckem. A on se sm\'ecl pohybovat v \'e8ase od roku 1981, kdy vstoupil do slu\'9eby, neomezen\'ec sm\'ecrem nazp\'ect. U\'9e si v\'f9bec nedovedl ani p\'f8edstavit, \'9ee by mo
hl sv\'f9j kr\'e1tk\'fd \'9eivot pro\'9e\'edt docela oby\'e8ejn\'ec a nudn\'ec v jednom jedin\'e9m stolet\'ed bez mo\'9enosti cestovat v \'e8ase, p\'f8ipout\'e1n k jedn\'e9 jedin\'e9 \'9een\'ec, norm\'e1ln\'ec pracovat...
\par A\'9e se Simonou to bylo jin\'e9. Je\'9at\'ec po\'e8k\'e1, a za \'e8as by ji mohl navrhnout Vraunonovi na p\'f8ijet\'ed. Nejsp\'ed\'9a by ji neodm\'edtl.
\par Zam\'e1val na mu\'9ee, kte\'f8\'ed m\'ecli slu\'9ebu na stanovi\'9ati obrany p\'f8ij\'edmac\'edho \'e8tverce. P\'eckn\'e1 nuda, sed\'ect cel\'fd den na m\'edst\'ec a jen se d\'edvat na jedno m\'edsto.
\par Pomalu do\'9ael k hlavn\'edmu vchodu a s povzdechem se oto\'e8il k mo\'f8i. Znovu ho napadlo, \'9ee se v n\'ecm je\'9at\'ec nikdy nestihl vykoupat, jak si d\'e1vno p\'f8\'e1l. Mohlo to b\'fdt zaj\'edmav\'e9, rozhodn\'ec n\'ecco docela nov\'e9
ho. Voda byla pr\'f9zra\'e8n\'e1 s lehk\'fdm n\'e1dechem zelen\'ec, mo\'f8sk\'e1 p\'ecna, kterou p\'f8\'edboj zapom\'ednal za pob\'f8e\'9en\'ed \'e8arou nesmrd\'ecla civilizac\'ed, naftou ani olejem na opalov\'e1n\'ed, odpadky a v\'9a\'edm t\'edm ostat
\'edm. Plaval by, a\'9e by nemohl, pak by si lehl do p\'f8\'edboje, nechal sebou n\'ec\'9en\'ec pohazovat a hladit se vlnami, pohr\'e1l by si s trilobity...
\par Simon\'ec by se tahle pr\'e1ce ur\'e8it\'ec l\'edbila. Jestli mu s n\'ed bude po\'f8\'e1d tak hezky, uvid\'edme.
\par Na p\'f8ij\'edmac\'edm \'e8tverci se objevilo je\'9at\'ec n\'eckolik lid\'ed. Hanser i na d\'e1lku rozeznal Coulayna, Sprudea a \'9at\'edhlou postavu Mac Innisov\'e9, kter\'e1 se bavila s Utannisem. Ur\'e8it\'ec si ho v\'9aimla, ale stejn\'ec
jako Hanser to u\'9e hodn\'ec dlouho ned\'e1vala najevo. Nedovedla zapom\'ednat.
\par Je\'9at\'ec ani nesta\'e8il p\'f8itisknout dla\'f2 na plochu identifik\'e1toru, kdy\'9e se k\'f8\'eddla dve\'f8\'ed rozjela do stran a z nich vyb\'echl Teller, prav\'e1 ruka Vraunona.
\par Tv\'e1\'f8il se dop\'e1len\'ec a jeho vztek je\'9at\'ec zajisk\'f8il, kdy\'9e uvid\'ecl, jak se k n\'ecmu ostatn\'ed bl\'ed\'9e\'ed l\'e1ze\'f2sk\'fdm krokem. Zbrun\'e1tn\'ecl a Hanser si v duchu p\'f8edstavoval proud nad\'e1vek a kleteb, kter\'e9 u
\'9e dob\'f8e znal a kter\'e9 Teller dovedl chrlit jako \'c8\'edna nov\'e9 obyvatele.
\par Teller se rozkro\'e8il a skute\'e8n\'ec otev\'f8el \'fasta, ale Hanser u\'9e nic nezaslechl. Jeho prvn\'ed slovo p\'f8eru\'9aila s\'e9rie duniv\'fdch detonac\'ed sm\'ecrem od pob\'f8e\'9e\'ed. Teller vyt\'f8e\'9atil o\'e8i, pozvedl mdle ruku a sna\'9e
il se p\'f8e\'f8vat v\'fdbuchy.
\par "Blok\'e1du! Blok\'e1du \'e8tverce!" k\'f8i\'e8el a ut\'edkal ke stanovi\'9ati obrany. Ale tam u\'9e to spat\'f8ili tak\'e9. Uprost\'f8ed p\'f8ij\'edmac\'edho \'e8tverce se z ml\'9en\'e9ho oparu vyno\'f8ila ne\'fahledn\'e1 masa kovu a ohn\'ec
a vychrlila na v\'9aechny strany nekone\'e8n\'e9 d\'e1vky imploz\'edvn\'edch st\'f8el. Nejd\'f8\'edv to dostali ti, co byli nejbl\'ed\'9ee. Hanserovi se zd\'e1lo, jako by se zasa\'9een\'e1 t\'ecla v k\'f8e\'e8i hroutila sama do sebe, pak n\'e1
sledoval skok a nezbylo nic. Z monstra se vyrojila \'f8ada tmav\'fdch postav v t\'ec\'9ek\'fdch ochrann\'fdch oblec\'edch a za\'e8aly se rozb\'edhat do \'9a\'ed\'f8ky. Jejich zbran\'ec za\'e8\'ednaly ohro\'9eovat nejbli\'9e\'9a\'ed okol\'ed Z\'e1kladny.
\par Hanserovi n\'eckdo podal automat. Te\'ef le\'9eel za velik\'fdm kamenem a st\'f8\'edlel jako zb\'ecsil\'fd.
\par Na stanovi\'9ati obrany u\'9e m\'ecli ztr\'e1ty, ale zat\'edm se dr\'9eeli. Hanser vyst\'f8\'edlel cel\'fd z\'e1sobn\'edk, a kdy\'9e do zbran\'ec nasazoval nov\'fd, ohl\'e9dl se.
\par St\'ecny Z\'e1kladny se rozestupovaly a odhalovaly j\'edcny rychlopaln\'fdch I-pek. N\'eckolik metr\'f9 od n\'echo le\'9eel Utannis, vpravo spat\'f8il je\'9at\'ec dal\'9a\'ed dva. \'8alo o \'e8as. Mus\'ed nep\'f8\'edtele te\'ef hlavn\'ec zdr\'9eet, ne
\'9e po\'e8\'edta\'e8 p\'f8evezme celou obranu. Jedna st\'f8ela vybuchla nedaleko vchodu.
\par Sakra, rozzu\'f8il se Hanser, copak se z toho nedostaneme? P\'f8enesl palbu v\'edc vlevo, odkud dva vet\'f8elci dost zle ohro\'9eovali stanovi\'9at\'ec obrany. Hanser jednoho p\'f8istihl, jak neopatrn\'ec vykukuje za balvanem a stiskl spou\'9a\'9d. Mu
\'9e byl st\'f8elou odhozen o dobr\'fdch deset metr\'f9 dozadu a tam vybuchl. Hanser se rozb\'echl ke stanovi\'9ati obrany, kter\'e9 se n\'ecjak odml\'e8elo.
\par Jako z\'e1zrakem unikl dv\'ecma v\'fdst\'f8el\'f9m, kolem n\'echo zasvi\'9at\'ecly st\'f8ely, ale to u\'9e se p\'f8ekulil za obrann\'fd val. Hr\'f9zou vyt\'f8e\'9atil o\'e8i. Z osmi mu\'9e\'f9 z\'f9stali na\'9eivu jen dva a je\'9at\'ec
jeden z nich byl t\'ec\'9ece ran\'ecn. Automatick\'fd zam\'ec\'f8ova\'e8 se bezvl\'e1dn\'ec houpal na utr\'9een\'fdch podp\'ecr\'e1ch, do nich\'9e bylo zapleteno roztrhan\'e9 t\'eclo dal\'9a\'edho mu\'9ee.
\par Na panelu ho\'f8ela rud\'e1 sv\'ectla a bezmocn\'ec signalizovala \'fanik energie. Hanserovi sta\'e8il jedin\'fd pohled na p\'f8\'edstroje, aby se p\'f8esv\'ecd\'e8il, \'9ee odtud nebude mo\'9en\'e9 zablokovat p\'f8ij\'edmac\'ed \'e8tverec. Mocn\'fd v
\'fdbuch ho odhodil stranou. \'c8\'e1st obrann\'e9ho valu stanovi\'9at\'ec se zm\'ecnila v rozvaliny, obrann\'e9 pole u\'9e d\'e1vno nep\'f9sobilo. Dal\'9a\'ed gran\'e1t, tentokr\'e1t imploz\'edvn\'ed, doslova vymazal v\'ect\'9a\'ed \'e8\'e1st zbrojn\'ed
ho vybaven\'ed stanovi\'9at\'ec i s mrtvolami t\'f8\'ed mu\'9e\'f9.
\par Kovov\'e9 monstrum se zvolna zvedlo z p\'f8\'edj\'edmac\'edho \'e8tverce a bl\'ed\'9eilo se k budov\'e1m Z\'e1kladny.
\par Hanser zu\'f8iv\'ec nabil posledn\'ed z\'e1sobn\'edk a opatrn\'ec vyhl\'ed\'9eel n\'ecjak\'fd c\'edl, kter\'fd by mohl pouhou ru\'e8n\'ed zbran\'ed zne\'9akodnit. Ale \'fato\'e8n\'edci u\'9e neriskovali a z\'f9st\'e1vali bezpe\'e8n\'ec
skryti za skalami. Nejsp\'ed\'9a si tam po\'e8kaj\'ed, dokud jejich \'e8lun nezni\'e8\'ed Z\'e1kladnu. Pak jenom "za\'e8ist\'ed" pob\'f8e\'9e\'ed a budou m\'edt klid. \'8e\'e1dn\'e1 jin\'e1 konkuren\'e8n\'ed skupina neexistovala.
\par Hanser stiskl vztekle \'e8elisti, a\'9e mu na tv\'e1\'f8\'edch vystoupily svaly. Ta bezmocnost byla nejhor\'9a\'ed. \'dato\'e8n\'fd \'e8lun Wisserova komanda se bl\'ed\'9eil. D\'edval se, jak se jeden v\'ecnec hlavn\'ed pomalu ot\'e1\'e8\'ed sm\'ec
rem k trosk\'e1m stanovi\'9at\'ec obrany. To je konec, napadalo ho. Hlavn\'ec strnuly a vyplivly sm\'ecrem k n\'ecmu chuchvalec ohn\'ec. Hanser rad\'ecji zav\'f8el o\'e8i...
\par Za n\'eckolik vte\'f8in si v\'9aak uv\'ecdomil, \'9ee st\'e1le je\'9at\'ec \'9eije. P\'f8ekvapen\'ec se rozhl\'e9dl. \'c8lun nyn\'ed chrlil z\'e1plavu st\'f8el sm\'ecrem k z\'e1kladn\'ec, ale ani jedn\'e9 z nich se neda\'f8
ilo proniknout neviditelnou bari\'e9rou a explodovaly n\'eckolik des\'edtek metr\'f9 p\'f8ed n\'edm. Stihli to tedy.
\par \'dalevou se pod n\'edm podlomily nohy a klesl na rozryt\'fd p\'edsek. Hned nato p\'f8e\'9ael po\'e8\'edta\'e8 Z\'e1kladny do proti\'fatoku a \'e8lun vet\'f8elc\'f9 se rozprskl jako pou\'9dov\'fd bal\'f3nek. Hanser uc\'edtil, jak mu n\'ec
kdo tiskne loket. Ohl\'e9dl se. Nad n\'edm st\'e1l Utannis a usm\'edval se, pokyvuje hlavou. Vchod Z\'e1kladny byl otev\'f8en doko\'f8\'e1n a z n\'echo vyb\'edhala dlouh\'e1 \'f8ada mu\'9e\'f9. Zbyl\'ed \'fato\'e8n\'edci, ukryt\'ed za \'f8et\'eczem pob
\'f8e\'9en\'edch skalisek, spustili zoufalou palbu, ale bylo jich u\'9e jen n\'eckolik. Hanser ani Utannis se k z\'e1v\'ecre\'e8n\'e9mu aktu dramatu nep\'f8ipojili.
\par To, co vid\'ecli, jim \'fapln\'ec sta\'e8ilo.
\par Ve dvan\'e1ct\'e9m podzem\'ed Z\'e1kladny se o dvacet minut pozd\'ecji se\'9ali v\'9aichni krom\'ec skupiny technik\'f9, kte\'f8\'ed museli z\'f9stat na stanovi\'9at\'edch. V\'9aichni byli nerv\'f3zn\'ed. Kolem Vraunona st\'e1li jako v\'ecrn\'ed apo
\'9atolov\'e9 Teller, Leringwell a Maughpase. Leringwell byl nervozn\'ed v\'9edycky, tak\'9ee dne\'9aek se na n\'ecm ani nemohl n\'ecjak v\'fdrazn\'ecji projevit. Neklidn\'ec t\'eckal pichlav\'fdma o\'e8ima a po\'f8\'e1d d\'eclal n\'ec
co s rukama. Hanserovi \'9ael odjak\'9eiva na nervy.
\par Vraunon sepnul ruce za z\'e1dy a zhoupl se na chodidlech.
\par "V\'9aichni v\'edte, na \'e8em jsme. Pro ty, co byli na akc\'edch, opakuji. Podle posledn\'edch informac\'ed ze z\'e1kladny 02 se Wisser rozhodl zvr\'e1tit v\'fdsledek v\'e1le\'e8n\'e9ho konfliktu mezi Eurouni\'ed a Tichomo\'f8
skou Ligou v roce 3115. Patrn\'ec se cht\'ecl postavit do \'e8ela Ligy s\'e1m, \'e8ertv\'ed.
\par Pot\'e9, co se jeho skupina od n\'e1s odtrhla, se v\'ecnoval v\'9aemu mo\'9en\'e9mu, jen ne v\'ecdeck\'e9 pr\'e1ci. \'c8asov\'e1 bari\'e9ra, kterou jsme mu postavili do cesty, pro n\'echo patrn\'ec znamenala posledn\'ed kapku. Ale zat\'ed
m ji neprorazil."
\par Bylo sly\'9aet, jak si v\'9aichni oddechli.
\par "Wisser pochopil, \'9ee pokud se zbav\'ed n\'e1s, zbav\'ed se automaticky i z\'e1kladny 02 a bude m\'edt voln\'e9 ruce."
\par Hanser nepot\'f8eboval nic vysv\'ectlovat. V kurzu historie budoucnosti se dozv\'ecd\'ecl v\'9aechno, o \'e8em te\'ef byla \'f8e\'e8.
\par "Nev\'edme, jak se mu to mohlo poda\'f8it, ale pronikl do na\'9aeho syst\'e9mu, napojil se na na\'9ae v\'fdzkumn\'e9 programy a z\'edskal tak \'e8asov\'e9 sou\'f8adnice v\'9aech pozorovac\'edch stanovi\'9a\'9d.
\par Za\'fato\'e8il na v\'9aechny najednou."
\par Tak proto jich je tak m\'e1lo, napadlo Hansera. Z agent\'f9 vid\'ecl kolem sebe jen Cantlera, Sprudea, Mac Innisovou a Coulayena. S n\'edm a Utannisem to bylo v\'9aeho v\'9audy osm lid\'ed.
\par Sakra!
\par Za Vraunonov\'fdmi z\'e1dy se na obrazovce, zab\'edraj\'edc\'ed p\'f9l st\'ecny, objevila tv\'e1\'f8 technika Slu\'9eby.
\par "Poda\'f8ilo se n\'e1m lokalizovat Wisserovu hlavn\'ed stanici, odkud poslal ten \'e8lun. Podporovalo ho energi\'ed dal\'9a\'edch \'9aest stanic, jejich\'9e \'e8asov\'e9 i m\'edstn\'ed sou\'f8adnice u\'9e m\'e1me taky. M\'e1me za\'fato\'e8it?"
\par "Ne, zat\'edm ne, ale zablokujte je," \'f8ekl Vraunon.
\par "To u\'9e jsme ud\'eclali, pane."
\par Vraunon mu pod\'eckoval a obrazovka zase ze\'9aedla. Te\'ef promluvil Teller: "Wisser vyv\'edj\'ed neust\'e1lou snahu o pr\'f9lom bari\'e9ry. Rozhodli jsme se s veden\'edm z\'e1klady 02 v 97. stolet\'ed, \'9ee je nejvy\'9a\'9a\'ed \'e8as ho zne\'9a
kodnit. Provedeme \'fatok z obou z\'e1kladen sou\'e8asn\'ec a vrhneme proti n\'ecmu takov\'e9 mno\'9estv\'ed chronenergie, \'9ee je vych\'fdl\'edme z jejich sou\'f8adnic p\'f8\'edmo do \'e8asov\'e9 osy a sraz\'edme je a\'9e \'fapln\'ec dol\'f9 k pomysln
\'e9mu po\'e8\'e1tku \'e8asu bez mo\'9enosti n\'e1vratu.
\par Bude to nejmocn\'ecj\'9a\'ed z\'e1sah v \'e8ase, jak\'fd byl kdy proveden, a tady profesor Leringwell se ob\'e1v\'e1, \'9ee by mohlo doj\'edt..."
\par Na obrazovce se rozz\'e1\'f8ilo \'e8erven\'e9 sv\'ectlo t\'eds\'f2ov\'e9ho spojen\'ed a vz\'e1p\'ect\'ed se nan\'ed objevil nesm\'edrn\'ec huben\'fd holohlav\'fd mu\'9e s tenk\'fdmi \'e8ern\'fdmi rty. Hanser ho ji\'9e n\'eckolikr\'e1t vid\'ecl.
\par Byl to velitel z\'e1kladny 02.
\par "N\'ecco se d\'ecje, Vraunone. Wisser zesiluje tlak na \'e8asovou bari\'e9ru. Douf\'e1m, \'9ee si uv\'ecdomujete, jak jsme na v\'e1s z\'e1visl\'ed. Jestli se mu to poda\'f8\'ed a provede zm\'ecnu..." mu\'9e hovo\'f8il d\'e1l a v jeho obli\'e8
eji se pohybovaly jen rty, ani okem nemrkl. Jen\'9ee u\'9e nebylo nic sly\'9aet.
\par Vraunon se spojil s technickou Slu\'9ebou a zeptal se, co se d\'ecje. Odpov\'ecdi se u\'9e nedo\'e8kal.
\par Obraz velitele 02 se n\'e1hle rozplynul a Vraunonova posledn\'ed slova zanikla v ohlu\'9auj\'edc\'edm kv\'edlen\'ed poplachov\'fdch sir\'e9n.
\par "Pozor! \'c8erven\'fd poplach!" je\'e8el hlas automatu z bezpe\'e8nostn\'edho odd\'eclen\'ed. "Pozor! \'c8erven\'fd poplach! Z\'e1kladna 01 lokalizov\'e1na \'e8asovou sondou nezn\'e1m\'e9 struktury. Patrn\'ec se jedn\'e1 o pumov\'fd \'fatok. \'datok o
\'e8ek\'e1v\'e1n za osmdes\'e1t sekund. Sedmdes\'e1t dev\'ect, sedm..."
\par Nastal zmatek. Vraunon do toho n\'ecco \'f8val, ale nebylo sly\'9aet co. Lid\'e9 se tla\'e8ili do chodby a rozb\'edhali na sv\'e1 m\'edsta. Ka\'9ed\'fd v\'ecd\'ecl, co m\'e1 d\'eclat, tuto situaci nacvi\'e8ovali p\'f8edt\'edm do omrzen\'ed
. Hanser s Utannisem b\'ec\'9eel za Tellem do centr\'e1ly. Na chodb\'e1ch vyly sir\'e9ny, blikala sv\'ectla a do v\'9aeho je\'e8el po\'f8\'e1d hlas automatu odpo\'e8\'edt\'e1v\'e1n\'ed.
\par "\'8aedes\'e1t p\'ect, \'9aede..."
\par Zafetti u\'9e na n\'ec \'e8ekal a m\'ecl aktivovan\'e9 pomocn\'e9 bloky. Dob\'echli k n\'ecmu v "\'9aedes\'e1t dva".
\par Vraunon dorazil je\'9at\'ec asi o p\'ect vte\'f8in pozd\'ecji. Hlasit\'ec fun\'ecl a po\'f8\'e1d se potil. Nebyl na takov\'fd sp\'ecch zvykl\'fd.
\par "Sonda pronik\'e1 \'e8asoprostorovou obrannou bari\'e9rou Z\'e1kladny," \'f8ekl su\'9ae jeden z technik\'f9.
\par "Ztratil jsem spojen\'ed s Nuladvojkou," \'f8ekl druh\'fd, tak\'e9 naprosto klidn\'fdm hlasem, jakoy se jich tyto informace nijak net\'fdkaly.
\par "Posilujeme ochrannou bari\'e9ru o dvacet procent. Hotovo."
\par Vraunon si p\'f8e\'e8etl \'fadaje na termin\'e1le.
\par "Je to m\'e1lo," zasy\'e8el. "Zvy\'9ate ochranu."
\par "Zvy\'9auji na pades\'e1t procent. Hotovo," ozn\'e1mil technik.
\par Vraunon bezmocn\'ec za\'9dal p\'ecsti: "Po\'f8\'e1d je to m\'e1lo!"
\par "T\'f8icet \'e8ty\'f8i, t\'f8icet t\'f8i, t\'f8i..." je\'e8el amplion.
\par "Mus\'edme, mus\'edme, mus\'edme," breptal Vraunon.
\par Hanser c\'edtil, jak mu z \'e8ela st\'e9k\'e1 pot. Marn\'ec se sna\'9eil potla\'e8it nervozitu. C\'edtil, jak mu \'9ealudek podivn\'ec ztuhl a stoup\'e1 vzh\'f9ru do krku. Zkusil ho spolknout. Ne\'9alo to.
\par "Pos\'edlit ochranu o sto. Hansere, provedete proti\'fader!" \'f8val Vraunon.
\par "Sonda pronik\'e1 bari\'e9rou. Rychlost pr\'f9niku..." oznamoval technik.
\par Zvlhl\'e9 ruce se Hanserovi smekaly po p\'e1k\'e1ch. Uchopil je pevn\'ecji.
\par "Dvacet dev\'ect, dvacet osm..."
\par Na obrazovce termin\'e1lu se p\'f8ed Hanserem za\'e8al odv\'edjet sloupec hodnot.
\par "Pohotovost k aktivaci," ohl\'e1sil Vraunonovi a zeptal se: "S\'edla proti\'faderu?"
\par "Maximum! Spus\'9d to na maximum! D\'eclej!"
\par Hanserovi se zatm\'eclo p\'f8ed o\'e8ima. Maximum! To jsme p\'f8ece je\'9at\'ec nikdy nezkou\'9aeli! P\'f8ekvapen\'ec se oto\'e8il k Vraunonovi.
\par "Spus\'9d to, na co \'e8ek\'e1\'9a?" Vraunon se k\'f8e\'e8ovit\'ec dr\'9eel hrany stolu.
\par "Dvacet jedna, dvacet..."
\par Hanser zav\'e1hal. Vraunon se k n\'ecmu vrhl a \'9akubl zaji\'9a\'9dovac\'ed p\'e1kou dol\'f9.
\par "\'8aestn\'e1ct, patn\'e1ct..." sly\'9ael z d\'e1lky je\'e8iv\'fd hlas.
\par "Sonda prorazila bari\'e9ru."
\par St\'ecnami Z\'e1kladny pronikl ostr\'fd vrniv\'fd zvuk a v\'9aechno se ot\'f8\'e1slo.
\par "Tu m\'e1\'9a!" Vraunon vyjel v\'9aechny p\'e1ky na doraz. Na tv\'e1\'f8i se mu zra\'e8ilo v\'edt\'eczstv\'ed. Budovou ot\'f8\'e1sl dal\'9a\'ed z\'e1chv\'ecv. Vraunon opile vr\'e1voral p\'f8ed pulty a m\'e1vaj\'edc\'edma rukama hledal n\'ec
jakou oporu. Dal\'9a\'ed ot\'f8esy u\'9e byly podstatn\'ec siln\'ecj\'9a\'ed a n\'e1sledovaly rychle za sebou.
\par Hanser m\'ecl dojem, \'9ee pod nimi vybuchla sopka. Ale a\'e8koliv byly ot\'f8esy tak siln\'e9, \'9ee se mu v\'9aechno rozmaz\'e1valo p\'f8ed o\'e8ima, sta\'e8il si v\'9aimnout, \'9ee st\'ecny dr\'9e\'ed a z\'f9st\'e1vaj\'ed naprosto neporu\'9aen\'e9
. To je zvl\'e1\'9atn\'ed, \'f8\'edkal si, nikde \'9e\'e1dn\'e1 puklina, \'9e\'e1dn\'e1 padaj\'edc\'ed om\'edtka, nic.
\par Posledn\'ed ot\'f8es byl nejsiln\'ecj\'9a\'ed.
\par Hanser upadl na kolena a p\'f8itom spat\'f8il, jak se budova jakoby rozestavuje. St\'ecny se posouvaly, ub\'edhaly proti sob\'ec, prol\'ednaly sebou navz\'e1jem, strop n\'eckam zmizel, podlaha se ost\'f8e nakl\'e1n\'ecla, ale p\'f8
esto ho nic nenutilo, aby po n\'ed klouzal do hlubiny. Na okam\'9eik ho ovanula intenz\'edvn\'ed v\'f9n\'ec mo\'f8sk\'e9ho vzduchu, v\'9ae kolem n\'echo se rozj\'ed\'9ed\'eclo, prostupovalo, m\'ecnilo barvy, lid\'e9, na kter\'e9 se d\'edval, se rozpl\'fd
valy jako p\'f8\'edzraky. Hanserovi se rozplynula p\'f9da pod nohama, ale p\'f8esto nepadal, ohlu\'9aovalo ho p\'f8\'ed\'9aern\'e9 vibruj\'edc\'ed je\'e8en\'ed, oslnil ho mohutn\'fd v\'ed\'f8iv\'fd z\'e1blesk... a pak ztratil v\'ecdom\'ed.
\par
\par Uc\'edtil \'e8\'edsi dotek. N\'ecjak\'e9 ruce se ho sna\'9eily obr\'e1tit na z\'e1da, ale nebylo v nich dost s\'edly. Hanserovi to bylo jedno. Byl p\'f8\'edli\'9a otup\'ecl\'fd, nos i \'fasta m\'ecl pln\'e1 dusiv\'e9ho jemn\'e9ho prachu, a jak k\'f8e
\'e8ovit\'ec ka\'9alal, prach se jen o to v\'edc rozvi\'f8oval a \'9akr\'e1bal ho v krku a na plic\'edch. T\'eclo m\'ecl jako z olova.
\par Kdosi pomohl a Hanser se t\'ec\'9ece p\'f8evalil na z\'e1da. Prach te\'ef sklouzl z \'fast do krku a vyvolal k\'f8e\'e8ovit\'fd z\'e1czvat ka\'9ale, a\'9e mu slzy z o\'e8\'ed tekly proudem. C\'edtil, jak mu ut\'edraj\'ed tv\'e1\'f8
. Pak ho trochu nadzvedli. Pokusil se jim pomoci, ale zat\'edm st\'ec\'9e\'ed trochu pohnul rukama. Poda\'f8ilo se mu trochu nadzvednout v\'ed\'e8ka slepen\'e1 prachem. Nad n\'edm se skl\'e1n\'ecl Utannis a jet\'ec n\'eckdo, ale pro vrstvu prachu, kter
\'e9 mu pokr\'fdvala v siln\'fdch n\'e1nosech a rozmazan\'fdch \'9amouh\'e1ch obli\'e8ej, ho nemohl poznat.
\par "Co... je?" vypravil ze sebe. Jazyk mu drhl o vyschl\'e9 patro jako smirek.
\par Utannis zavrt\'ecl hlavou. Neodpov\'ecd\'ecl.
\par Hansera p\'f8emohl dal\'9a\'ed z\'e1chvat ka\'9ale. Vid\'ecl, \'9ee vyka\'9al\'e1v\'e1 chuchvalce n\'ec\'e8eho tmav\'e9ho a leskl se, \'9ee je to krev.
\par "Dejte mi nap\'edt," zaprosil a p\'f8i ka\'9ed\'e9 slabice s n\'e1mahou odlepoval rty.
\par Napr\'e1zdno polkl a zjistil, \'9ee mu to p\'f9sob\'ed t\'e9m\'ec\'f8 fyzickou bolest.
\par Utannis bezradn\'ec rozhodil rukama a za\'9aeptal: "Nem\'e1me nic."
\par Byl na tom stejn\'ec jako on, nem\'ecli si co vy\'e8\'edtat.
\par Hanser c\'edtil, jak se mu pomalu vracej\'ed s\'edly. Zase za\'e8\'ednal dost\'e1vat t\'eclo pod kontrolu.
\par Ale pro\'e8? Nedok\'e1zal se rozpomenout. Skr\'e8il nohy pod sebe a pot\'e1civ\'ec vstal. Tak se kone\'e8n\'ec dostal nad vrstvu zv\'ed\'f8en\'e9ho prachu a hned se mu d\'fdchalo voln\'ecji.
\par "N\'ecco se stalo a my v\'f9bec nev\'edme co," pokr\'e8il rameny Zafetti.
\par Hanser ho kone\'e8n\'ec poznal podle hlasu.
\par "Spustili jsme proti\'fader, chv\'edli to vypadalo \'9ee jo, ale pak nastal p\'f8\'ed\'9aern\'fd tanec a probral jsem se a\'9e tady. Vypad\'e1 to bled\'ec."
\par "Ale kde to jsme? Mysl\'edte, \'9ee to zp\'f9sobil Wisser...?" ptal se Utannis.
\par Hanser se ml\'e8ky rozhl\'e9dl. Kolem nich byl jen prach. \'8aed\'e1 planina, zvln\'ecn\'e1 jen drobn\'fdmi prachov\'fdmi dunami, se t\'e1hla t\'f8emi sm\'ecry do nekone\'e8na. Pouze na jedn\'e9 stran\'ec, a to na prvn\'ed pohled pom\'ecrn\'ec
nedaleko, kon\'e8ila pou\'9a\'9d hradbou n\'edzk\'fdch rozbr\'e1zd\'ecn\'fdch \'e8ern\'fdch skalisek. V\'fdhled do d\'e1lky jim zakr\'fdvala \'9aed\'e1 mlha, kter\'e1 nebyla nic jin\'e9ho ne\'9e oblaka zv\'ed\'f8en\'e9ho jemn\'e9ho prachu. T\'e1
hla se patrn\'ec i nad nimi, proto\'9ee nevid\'ecli hv\'eczdy ani slunce.
\par Hansera napadlo, \'9ee si vlastn\'ec ani nen\'ed jist\'fd, jestli je den \'e8i noc. Vl\'e1dlo zde neur\'e8it\'e9 p\'f8\'edtm\'ed, kter\'e9 mu mnoho nenapov\'eddalo.
\par "Divn\'e9 m\'edsto," \'f8ekl nejist\'ec Zafetti.
\par P\'f8ich\'e1zel k nim Vraunon s Cantlerem, Sprudem, Tellerem a Mac Innisovou. Tak\'e9 oni byli uv\'e1len\'ed od prachu a na obli\'e8ej\'edch m\'ecli tmav\'e9 rozmazan\'e9 \'9amouhy a skvrny.
\par "Nevid\'ecli jste ostatn\'ed?" zeptal se Vraunon. Z jeho hlasu zmizela ve\'9aker\'e1 d\'f8\'edv\'ecj\'9a\'ed energie a sebejistota.
\par Utannis zavrt\'ecl hlavou.
\par "Tamhle n\'eckdo le\'9e\'ed," upozornil Cantler, kter\'fd se po\'f8\'e1d rozhl\'ed\'9eel po okol\'ed. Opravdu.
\par Asi t\'f8icet metr\'f9 sm\'ecrem ke skalisk\'f9m spat\'f8ili le\'9e\'edc\'ed postavu, napolo zav\'e1tou n\'e1nosem prachu. Hanser nejasn\'ec rozeznal Hanser sv\'ectlehn\'ecdou barvu obleku. \'d8ekl do Vraunonovi.
\par "To by mohl b\'fdt Laringwell. Sprude, pod\'edvejte se tam," obr\'e1til se k mu\'9ei po levici.
\par Sprude p\'f8ik\'fdvl a vykro\'e8il.
\par D\'edvali se za n\'edm, jak se brod\'ed prachem sm\'ecrem k nehybn\'e9 postav\'ec.
\par "Co je s n\'edm. Vid\'edte?" vyhrkl Teller, kdy\'9e Sprude u\'9ael asi dvacet metr\'f9.
\par Vid\'ecli, jak se nakl\'e1n\'ed, klop\'fdt\'e1, u\'9e nekr\'e1\'e8el vzp\'f8\'edmen\'ec, ale podivn\'ec se nahrbil. Pak usly\'9aeli v\'fdk\'f8ik a spat\'f8ili, jak Sprude zat\'e1pal p\'f8ed sebou rukama, jako by se cht\'ecl n\'ec\'e8
eho zachytit a pomalu klesl na kolena. Hanser a Utannis se k n\'ecmu rozb\'echli, ale ji\'9e po n\'eckolika metrech, poc\'edtili zvl\'e1\'9atn\'ed t\'edhu a ochablost a \'9apatn\'ec se jim d\'fdchalo.
\par Sprude se n\'e1hle oto\'e8il a oni stanuli jako p\'f8ikovan\'ed. Hlava, kter\'e1 se na n\'ec d\'edvala, byla vyz\'e1blou hlavou starce se zapadl\'fdma o\'e8ima a obli\'e8ejem pokryt\'fdm hlubok\'fdmi vr\'e1skami.
\par Mac Innisov\'e1 si p\'f8itiskla ruce k o\'e8\'edm a za\'e8ala hystericky je\'e8et.
\par "Bo\'9ee," za\'9aeptal Hanser.
\par "Ty taky... Hansere!" usly\'9ael chraplav\'fd Utannis\'f9v hlas.
\par Pod\'edvali se na sebe navz\'e1jem. Utannis, kter\'e9mu by nikdy neh\'e1dal p\'f8es t\'f8icet, vypadal jako zral\'fd pades\'e1tn\'edk. Hanser si domyslel, \'9ee s n\'edm to nebude lep\'9a\'ed. St\'e1li jako sochy a b\'e1li se pohnout. Sta\'f8
ec Sprude ani ne deset krok\'f9 p\'f8ed nimi se zoufale pokou\'9ael povstat. Kone\'e8n\'ec se zvedl a vr\'e1voral drobn\'fdmi kr\'f9\'e8ky zp\'e1tky. S ka\'9ed\'fdm p\'f8ib\'fdvaj\'edc\'edm metrem se jeho ch\'f9ze st\'e1vala jist\'ecj\'9a\'ed
a Hanser s Utannisem, kte\'f8\'ed mu te\'ef neust\'e1le hled\'ecli do obli\'e8eje, vid\'ecli, jak jeho tv\'e1\'f8 op\'ect ml\'e1dne. Kdy\'9e do\'9ael k nim, vypadal u\'9e na tolik jako oni.
\par "Mo\'9en\'e1, \'9ee to je Laringwell. Ale zbyly z n\'echo kosti. Nap\'f9l rozpadl\'e9 kosti," \'9aeptal Sprude a ohmat\'e1val si svaly a obli\'e8ej.
\par "M\'ecli bychom se vr\'e1tit, mysl\'edm," \'f8ekl Utannis.
\par Kdy\'9e to \'f8ekli Vraunonovi, zachmu\'f8il se je\'9at\'ec v\'edc a sev\'f8el rty, zato Teller r\'e1zem o\'9eil.
\par "To je \'fa\'9easn\'e9, to je \'fa\'9easn\'e9," opakoval s vyt\'f8e\'9at\'ecn\'fdma o\'e8ima a nedo\'e8kav\'ec p\'f8e\'9alapoval, jako kdyby se pot\'f8eboval vymo\'e8it.
\par "Co kdybychom zkusili zaj\'edt na druhou stranu," navrhl Hanser a ani\'9e po\'e8kal na Vraunonovu odpov\'ec\'ef, k\'fdvl na Utannise a vykro\'e8ili do pou\'9at\'ec kolm\'fdm sm\'ecrem od skalisek. Asi ji\'9e po deseti metrech se jeho domn\'ec
nka potvrdila. T\'edm sm\'ecrem se vraceli do ml\'e1d\'ed.
\par "Jestli na n\'e1s tuhle budou u\'9ail Wisser, tak je g\'e9nius," podotkl Utannis pochybova\'e8n\'ec.
\par "Ale nen\'ed to pr\'edma? Zrovna te\'ef mi nem\'f9\'9ee b\'fdt v\'edc ne\'9e osmn\'e1ct," zasm\'e1l se Hanser a zl\'e1k\'e1n znovu nabytou sv\'ec\'9eest\'ed a silou ud\'eclal hv\'eczdu a hned vz\'e1p\'ect\'ed p\'f8e\'9ael do p\'f8emetu.
\par Oboj\'ed provedl s lehkost\'ed, kter\'e1 ho udivila. Pak si v\'9aiml, jak na nich plandaj\'ed \'9aaty, a zasm\'e1l se. Byly jim opravdu pon\'eckud velk\'e9.
\par Za sebou zaslechli v\'fdk\'f8ik.
\par "Tamhle jsou lid\'e9!" vyrazil ze sebe nev\'ec\'f8\'edcn\'ec Utannis a uk\'e1zal na hlou\'e8ek postav.
\par Vz\'e1p\'ect\'ed v\'9aak strhl Hansera k zemi.
\par "Pozor!"
\par Kolem nich vytryskly gejz\'edry prachu. Hanser uvid\'ecl Spruda, jak rozhodil ruce a svalil se na z\'e1da, po n\'ecm klesl Zafetti. Ostatn\'ed se rozprchli.
\par "To je Wisser!" vyk\'f8ikl Utannis.
\par Hanser vyt\'e1hl revolver a zahl\'e9dl i v Utannisov\'ec dlani zbra\'f2. V\'ecd\'ecl, \'9ee jeho revolver se zbrani ze 79. stolet\'ed nem\'f9\'9ee rovnat, ale bylo obvykl\'e9, \'9ee ka\'9ed\'fd nosi zbra\'f2 sv\'e9 doby.
\par "Nechte toho! Nest\'f8\'edlejte!" k\'f8i\'e8el Vraunon na \'fato\'e8n\'edky. Le\'9eel v prachu a m\'e1val rukama.
\par Palba v\'9aak neustala. Cantler le\'9eel vpravo od n\'echo a pistole v jeho rukou rytmicky poskakovala. Dva z \'fato\'e8n\'edk\'f9 se svalili do prachu. Jedin\'fd, kdo se boje ne\'fa\'e8astnil, byl Teller. Sed\'ecl uprost\'f8ed palby a bez p\'f8est\'e1
n\'ed se sm\'e1l na cel\'e9 kolo.
\par Dokud se nep\'f8idal Hanser, prob\'edhala p\'f8est\'f8elka zcela nehlu\'e8n\'ec. Dv\'ecma hromov\'fdmi ranami ze sv\'e9 p\'ecta\'e8ty\'f8ic\'edtky zast\'f8elil mal\'e9ho mu\'9ee, kter\'fd se k nimi rozb\'echl a v b\'echu st\'f8\'edlel ze dvou zbran\'ed
z\'e1rove\'f2. Utannis po\'f8\'e1d je\'9at\'ec nest\'f8\'edlel. Hanser po n\'ecm \'9alehl pohledem.
\par Utannis mu p\'f8ipadal jako v \'9aoku. Neprobral se ani, kdy\'9e Vraunon vyk\'f8ikl a znehybn\'ecl.
\par Hanser si byl jist, \'9ee Vraunon v\'f9bec nepou\'9eil zbra\'f2, celou tu dobu se jen marn\'ec sna\'9eil zarazit to pitom\'e9 zab\'edjen\'ed.
\par \'dato\'e8n\'edci se rozpt\'fdlili. Obe\'9ali le\'9e\'edc\'edho Cantlera a zah\'e1jili na n\'echo palbu z boku.
\par Patrn\'ec okam\'9eit\'ec poznal, \'9ee se neubr\'e1n\'ed, zmaten\'ec vysko\'e8il a rozb\'echl se do pou\'9at\'ec. Za n\'eckolik vte\'f8in to byl ji\'9e jen asi \'e8ty\'f8let\'fd chlape\'e8ek, ob\'ecma rukama sve\'f8ep\'ec sv\'edraj\'edc\'ed
velkou pistoli, kterou st\'ec\'9e\'ed uzvedl. Hlasit\'ec plakal. St\'f8\'edlet u\'9e nemohl. Soust\'f8ed\'ecn\'e1 palba ho zahalila oblakem zv\'ed\'f8en\'e9ho prachu. Naposledy vyjekl, pustil zbra\'f2 a padl na obli\'e8ej.
\par Pak p\'f8enesli palbu na n\'ec. Utannis bolestn\'ec vyk\'f8ikl a p\'f8ekulil se do strany. Hanser zaklel a vypr\'e1zdnil bez \'fasp\'ecchu cel\'fd bub\'ednek do nejasn\'ec se r\'fdsuj\'edc\'edch \'9aed\'fdch postav.
\par Plazil se k Utannisovi, ale ten mu pokynul, aby se vzd\'e1lil. Sna\'9eil se usm\'e1t a vrt\'ecl hlavou. Hanser si domyslel, \'9ee nen\'ed v\'e1\'9en\'ec zran\'ecn. Utannisova zbra\'f2 rozhodla o v\'fdsledku.
\par Vypustila dlouhou d\'e1vku st\'f8el, kter\'e9 si samy nach\'e1zely c\'edl a explodovaly uvnit\'f8 t\'ecl.
\par Hanser se odvr\'e1til. Ten pohled na n\'echo byl trochu moc.
\par Uprost\'f8ed krvav\'fdch jatek sed\'ecl Teller a sm\'e1l se jako idiot, a\'9e se zalykal. Hanser k n\'ecmu do\'9ael a dal mu z ka\'9ed\'e9 strany facku. Teller \'9akytl, p\'f8estal se sm\'e1t a vy\'e8\'edtav\'ec mu pohl\'e9dl do o\'e8\'ed.
\par Za n\'eckolik hodin na n\'echo dolehla \'9e\'edze\'f2. Utannis to nesl h\'f9\'f8 ne\'9e Hanser. Byl zvykl\'fd na komfort a dostatek v\'9aeho. Ur\'e8it\'ec dodne\'9aka nev\'ecd\'ecl, \'9ee n\'ecco jako \'9e\'edze\'f2 v\'f9
bec existuje, blesklo Hanserovi hlavou. Teller celou dobu strnule sed\'ecl na m\'edst\'ec, kde ho Hanser ude\'f8il, a z\'edral pr\'e1zdn\'fdm pohledem do pou\'9at\'ec. Nemluvili. Nevid\'ecli \'9e\'e1dn\'e9 v\'fdchodisko.
\par Jedin\'e9, co mohlo Hansera ut\'ec\'9ait, bylo, \'9ee se Wisser do toho srabu svezl s nimi. Ale v\'ecd\'ecl, \'9ee mu to \'9e\'edze\'f2 neza\'9eene.
\par "V\'9aechno v\'edm," za\'9aeptal n\'e1hle Teller.
\par Up\'f8el na n\'ec pohled, kter\'fd u\'9e nebyl tak \'9a\'edlen\'fd. Jenom trochu, pomyslel si Hanser.
\par "V\'9aechno jsem pochopil," chlubil se Teller. "\'c8as nen\'ed mrtv\'fd. \'8eije jako my v\'9aichni."
\par "Tak dlouho?" Hanser se u\'9akl\'edbl a p\'f8em\'fd\'9alel, jestli by mu nem\'ecl je\'9at\'ec jednu vrazit.
\par Pak m\'e1vl rukou. Nest\'e1lo to za tu n\'e1mahu.
\par "Sou\'e8asn\'fd n\'e1\'9a i Wisser\'f9v \'fader byl tak siln\'fd, \'9ee naru\'9ail podstatu \'e8asu. A On na to reagoval. Jako pes, kter\'e9ho kousne blecha, se podrbe, nebo kdy\'9e ho polejeme vodou, tak se ot\'f8epe, aby se j\'ed zbavil. \'c8
as se zachoval \'fapln\'ec stejn\'ec."
\par "Pitomost," zavr\'e8el Hanser, ale p\'f8inutil se o tom p\'f8em\'fd\'9alet. Ale i to mu p\'f8ipadalo jako zbyte\'e8n\'e1 n\'e1maha.
\par "Kde tedy jsme?" zeptal se v\'9aev\'ecda Tellera opovr\'9eliv\'fdm t\'f3nem.
\par "\'c8as se n\'e1s zbavil jako n\'ec\'e8eho co ho podr\'e1\'9edilo. Podle m\'e9 teorie n\'e1s set\'f8\'e1sl..." pak se rozesm\'e1l a sm\'e1l se zase t\'edm \'9a\'edlen\'fdm zp\'f9sobem a ne a ne p\'f8estat.
\par Hanser vstal a zam\'ed\'f8il k n\'ecmu. Teller ho v\'9aak zahl\'e9dl a rozb\'echl se pry\'e8. Jeho sm\'edch se daleko rozl\'e9hal a chv\'edlemi p\'f8ech\'e1zel v klokotav\'e9 bubl\'e1n\'ed. V p\'f8est\'e1vk\'e1ch mezi nov\'fdmi z\'e1chvaty Teller n\'ec
co vyk\'f8ikoval. Hanser zaslechl n\'ecco jako "... a v prach se obr\'e1t\'ed\'9a!" a fanatick\'e1 vol\'e1n\'ed "Prach v\'ec\'e8nosti v pou\'9ati \'c8asu! Prach historie, tis\'edc\'f9 histori\'ed!"
\par Hanser se na n\'edm d\'edval a vid\'ecl, jak se zmen\'9auje, a\'9e se ze \'9aat\'f9 vybatolilo d\'edt\'ec a s hlasit\'fdm \'9evatl\'e1n\'edm b\'ec\'9eelo d\'e1l, spustilo se na kolena a lezlo po\'f8\'e1d pry\'e8 sm\'ecrem od skal. P\'f8estal si ho v
\'9a\'edmat, ale n\'ecco z jeho slov mu utkv\'eclo v pam\'ecti: zamyslel se a nabral do dlan\'ec trochu prachu. Nechal ho prokluzovat mezi prsty. Byl jemn\'fd jako pudr. K zemi padal pomalu a slab\'fd v\'edtr ho odn\'e1\'9ael stranou v podob\'ec \'9aed
\'e9 mlhy. Nakonec mu na dlani z\'f9stala jen hrub\'9a\'ed zrnka. Byla v\'9aechna p\'f8ibli\'9en\'ec stejn\'ec velk\'e1 a m\'ecla barvu od sv\'ectle \'9aediv\'e9 p\'f8es b\'edlou do lehce na\'9eloutl\'e9. Opr\'e1\'9ail si ruce a napadlo ho, \'9e
e by se mohl pod\'edvat na Utannisovo zran\'ecn\'ed.
\par Ne\'9e v\'9aak ud\'eclal krok, poc\'edtil, \'9ee se n\'ecco zm\'ecnilo. Pohl\'e9dl vzh\'f9ru a spat\'f8il to.
\par \'8aed\'fd z\'e1voj zmizel, obloha byla nyn\'ed jasn\'e1 a pr\'f9zra\'e8n\'ec se chv\'ecla. Mlha se ztratila i nad pou\'9at\'ed. Hanser p\'f8ekvapen\'ec vyk\'f8ikl. V d\'e1lce spat\'f8il ve\'e8ern\'ed m\'ecsto. Ladn\'e9 vysok\'e9 budovy \'9at\'edhl\'fd
ch tvar\'f9 se zvedaly vysoko k obloze a dot\'fdkaly se j\'ed sv\'fdmi vrcholky osazen\'fdmi oh\'f2ostroji sv\'ectel. Vid\'ecl \'9aachovnice rozsv\'edcen\'fdch oken a sp\'ed\'9ae tu\'9ail ne\'9e mohl rozeznat st\'edny postav, pohybuj\'edc\'ed se za z\'e1
clonami a z\'e1v\'ecsy. Mezi t\'edm v\'9a\'edm se v r\'f9zn\'fdch v\'fd\'9ak\'e1ch pohybovala tmav\'e1 t\'eclesa a rozs\'e9vala kolem sebe ku\'9eele sv\'ectla. Hanser si uv\'ecdomil, \'9ee m\'ecsto nem\'f9\'9ee b\'fdt daleko, kdy\'9e tohle v\'9aechno vid
\'ed. Pak v\'9aak spat\'f8il, \'9ee vyr\'f9st\'e1 nad pou\'9at\'ed, kter\'e1 pod n\'edm ub\'edhala do nekone\'e8n\'e9 d\'e1lky. Je to p\'f8elud? Ne, bylo to p\'f8\'edli\'9a skute\'e8n\'e9. A pak si v\'9aiml, \'9ee se m\'ec
sto pohybuje. Zvolna plynulo nad pou\'9at\'ed vlevo a za n\'edm se objevilo dal\'9a\'ed! V r\'f9zn\'fdch v\'fd\'9ak\'e1ch a v\'9aechno se pohybovalo nahoru nebo dol\'f9 a do stran.
\par Zatajil dech a pozoroval, jak se m\'edjej\'ed, dot\'fdkaj\'ed, postupuj\'ed skrze sebe jako fantastick\'e9 p\'f8\'edzraky. Neznal je, nepat\'f8ila do jeho doby ani do zn\'e1m\'e9 historie. Ale \'9eila. A \'9eivot byl \'fapln\'ec v\'9aude. Pou\'9a\'9d j
\'edm byla obklopena ze v\'9aech stran. Kdy\'9e pooto\'e8il hlavu, vid\'ecl zase jin\'e9 sv\'ecty, obklopen\'e9 aureolou barevn\'e9 duhy byt\'ed. A nad sebou tak\'e9. Cel\'e1 obloha, byla-li to obloha, z\'e1\'f8ila \'9eivotem. Mili\'f3ny sv\'ect\'f9, kter
\'e9 se prol\'ednaly, proplouvaly \'fa\'9easnou rychlost\'ed mezi spir\'e1lami galaxi\'ed a z\'e1\'f8iv\'fdmi disky supergalaxi\'ed. St\'f8\'edbrn\'e9 te\'e8ky, obsypan\'e9 \'9eivotem, putuj\'edc\'ed od po\'e8\'e1tku k po\'e8\'e1
tku, defilovaly chaosem vesm\'edru a \'e8asu...
\par Mezi Hanserem a nejbli\'9e\'9a\'edm z\'e1\'f8\'edc\'edm sv\'ectem kopal v prachu no\'9ekami kojenec Teller a k\'f8i\'e8el hladem. Byl zd\'e1nliv\'ec bl\'edzko a p\'f8ece nekone\'e8n\'ec daleko.
\par C\'edtil se nepatrn\'fdm, nesrovnateln\'ec men\'9a\'edm ne\'9e nejmen\'9a\'ed zrnko prachu z pou\'9at\'ec \'c8asu, na kter\'e9 se ocitli. Jeho vyprahl\'e9 rty se bez jeho v\'f9le pohybovaly, vych\'e1zelo z nich nesrozumiteln\'e9 muml\'e1n\'ed
, snad to byla modlitba k \'c8asu, kter\'fd byl te\'ef jejich jedin\'fdm p\'e1nem, snad nevysly\'9aiteln\'e9 prosby...
\par St\'e1l pod klenbou \'e8asu s pocitem odsouzence a z\'edral vzh\'f9ru a kolem sebe na \'f8\'ed\'9ai v\'9aemocn\'e9ho soudce, kter\'e9mu se on, nicotn\'fd \'e8lov\'eck, s hrstkou sob\'ec podobn\'fdch odv\'e1\'9eili ukazovat, co ud\'eclal \'9apatn\'ec
, a soudit ho. Te\'ef u\'9e v\'ecd\'ecl, jak beznad\'ecjn\'ec malichern\'e9 bylo jejich sna\'9een\'ed. Opustili m\'edsto, kter\'e9 jim bylo ur\'e8eno, a ocitli se nyn\'ed mimo ve\'9aker\'e9 Hranice \'e8asu. N\'e1hle zatou\'9eil po Simon\'ec
a v duchu sliboval, \'9ee u\'9e by ji nikdy neopustil. Bylo pozd\'ec.
\par St\'ec\'9e\'ed si sta\'e8il zakr\'fdt o\'e8i p\'f8ed osl\'f2uj\'edc\'edm v\'edrem, kter\'fd k nim vy\'9alehl od p\'e1su rozeklan\'fdch skalisek a p\'f8ehnal se jako torn\'e1do p\'f8ed pou\'9a\'9d. Hanser otev\'f8el \'fasta k v\'fdk\'f8iku, ale jeho t
\'eclo i v\'ecdom\'ed se rozplynulo v \'e8ase d\'f8\'edv...
\par
\par Sv\'ec\'9e\'ed v\'e1nek mu \'e8echral vlasy a sna\'9eil se ho p\'f8esv\'ecd\'e8it, \'9ee je\'9at\'ec nenastal \'fapln\'fd konec.
\par Ve sp\'e1nc\'edch mu tepal \'9eivot a hlava ho nesnesiteln\'ec bolela. Hanser otev\'f8el o\'e8i, opatrn\'ec zakroutil hlavou a pak se pro jistotu ohmatal, aby se ujistil, \'9ee je cel\'fd. Pod sebou c\'edtil hebkou tr\'e1vu, do tv\'e1\'f8e mu v\'e1
nek d\'fdchl v\'f9ni kv\'ectin, lesa a jara. Nad sebou vid\'ecl jasn\'ec modrou oblohu bez mr\'e1\'e8ku. Pomalu se posadil. Prudk\'e9 slunce rychle vyh\'e1n\'eclo z jeho t\'ecla posledn\'ed z\'e1chv\'ecvy zimni\'e8n\'e9 strnulosti. Nedaleko le\'9e
ela nehybn\'e1 t\'ecla. Vraunon, Zafetti, Mac Innisov\'e1, chlape\'e8ek Cantler. Usly\'9ael hladov\'fd pl\'e1\'e8 kojence Tellera. Opod\'e1l le\'9eeli ti druz\'ed. Pohled na krev Hansera roz\'e8\'edlil. Oto\'e8il se vlevo. Utannis se zrovna t\'ec\'9e
ce nadzved\'e1val na loktech a tv\'e1\'f8 se mu zk\'f8ivila bolest\'ed. Hanser k n\'ecmu popolezl po \'e8ty\'f8ech, jakoby si n\'e1hle nebyl jist\'fd, jestli je\'9at\'ec um\'ed chodit.
\par "Kde to jsme?" zeptal se a opatrn\'ec se dot\'fdkal zran\'ecn\'e9 nohy.
\par "Nev\'edm," pokr\'e8il rameny Hanser. "Ten druh\'fd ot\'f8es n\'e1s mohl \'9aoupnout kamkoliv do..." nechal \'fasta otev\'f8en\'e1.
\par Chv\'edli se nech\'e1pav\'ec d\'edval na louku u lesa, pak si promnul o\'e8i a znovu se tam nev\'ec\'f8\'edcn\'ec pod\'edval. Nezmizelo to.
\par "Vid\'ed\'9a to co j\'e1?" zeptal se Utannise.
\par "Jo." Utannis polkl.
\par Ti lid\'e9 na louce byli i na d\'e1lku z\'f8ejm\'ec stejn\'ec p\'f8ekvapeni jako oni dva. Byl jich asi tucet. P\'f8estali si hr\'e1t s velk\'fdm chlupat\'fdm m\'ed\'e8em a pomalu vykro\'e8ili k nim.
\par "To se mi zd\'e1," za\'9aeptal Hanser. I na d\'e1lku dob\'f8e rozezn\'e1val podrobnosti. Postavy byly zahaleny jen kr\'e1tkou suk\'e9nkou u pasu. V\'9aechny m\'ecly dlouh\'e9 voln\'ec rozpu\'9at\'ecn\'e9 vlasy a Hanser hltal o\'e8ima obna\'9een\'e9
prsy, kter\'e9 se p\'f8i ch\'f9zi malebn\'ec pohupovaly.
\par Naprost\'e1 idyla. Byl tohle snad R\'e1j? Nev\'ec\'f8ili vlastn\'edm o\'e8\'edm. Jedna z d\'edvek na n\'ec v\'e1hav\'ec zam\'e1vala a Hanser j\'ed ihned nad\'9aen\'ec odpov\'ecd\'ecl.
\par Nad lesem se nehlu\'e8n\'ec vyhouplo velk\'e9 sv\'ectl\'e9 t\'ecleso, rychle p\'f8ekonalo vzd\'e1lenost necel\'e9ho kilometru a sn\'e1\'9aelo se sotva p\'e1r metr\'f9 od nich. Hanserovi nejv\'edce ze v\'9aeho p\'f8ipom\'ednalo utr\'9een\'fd koloto\'e8
s obrovskou l\'ednou vrtul\'ed m\'edsto st\'f8echy. Jeho z\'e1kladna se zvolna ot\'e1\'e8ela a na \'9airok\'e9m ochozu se t\'edsnilo mno\'9estv\'ed \'9een p\'f8\'edmo bo\'9esk\'fdch lini\'ed. Nespat\'f8il mezi nimi ani jedin\'e9ho mu\'9ee, ale nepostr
\'e1dal ho.
\par Od prvn\'edho okam\'9eiku si byl jist, \'9ee podobn\'fd stroj v \'9eivot\'ec nespat\'f8il a letm\'fd pohled na Utannise ho ubezpe\'e8il, \'9ee je stejn\'ec p\'f8ekvapen jako on.
\par Sotva se "koloto\'e8" dotkl zem\'ec, z\'e1bradl\'ed ochozu sjelo dol\'f9, zmizelo n\'eckde v z\'e1kladn\'ec stroje a n\'eckolik krasavic sesko\'e8ilo do tr\'e1vy.
\par Nem\'ecly na sob\'ec v\'f9bec nic. Hanser je hltal o\'e8ima a v otev\'f8en\'fdch \'fastech m\'ecl sucho. Promluvily na n\'ec \'f8e\'e8\'ed, kter\'e1 p\'f8ipom\'ednala impressionistickou m\'edchaninu angli\'e8tiny, n\'ecm\'e8iny a arab\'9atiny.
\par Kol\'e9b\'e1n\'ed dokonal\'fdch \'f2ader dod\'e1valo jejich \'f8e\'e8i zvl\'e1\'9atn\'ed vzru\'9auj\'edc\'ed p\'f8\'edzvuk. V tom za sebou usly\'9ael zoufal\'fd Utannis\'f9v v\'fdk\'f8ik. Oto\'e8il se k n\'ecmu. M\'ecl o\'e8i vyt\'f8e\'9at\'ecn\'e9
, ale ne obdivem, n\'fdbr\'9e hr\'f9zou.
\par Teprve te\'ef pohl\'e9dl Hanser do tv\'e1\'f8\'ed \'9een, kter\'e9 na n\'ec p\'f8\'edv\'ectiv\'ec mluvily a n\'ecco jim nazna\'e8ovaly posunky.
\par Zapot\'e1cel se.
\par Byly to mu\'9esk\'e9 tv\'e1\'f8e. Vid\'ecl \'fazk\'e9 kn\'edrky nad horn\'edm rtem. Ale i ty bez kn\'edrku m\'ecl je\'9at\'ec jin\'e9, typicky mu\'9esk\'e9 rysy, sta\'e8ilo sklouznout pohledem trochu n\'ed\'9e. Nemohl u\'9e o ni\'e8em pochybovat. C\'ed
til jak se mu zrychluje dech a opou\'9at\'ecj\'ed ho s\'edly. Ustoupil o n\'eckolik krok\'f9 a vzt\'e1hl p\'f8ed sebe ruce, jakoby se sna\'9eil nahmatat mezi sebou a hermafrodity neprostupnou ze\'ef, kter\'e1 by tam m\'ecla b\'fdt.
\par Nebyla tam.
\par Vzpomn\'ecl si l\'edtostiv\'ec na Simonu, Tizianu, Noru a na v\'9aechny ostatn\'ed \'9eeny, kter\'e9 poznal.
\par P\'f8ejel pohledem nehybn\'e9, mrtv\'e9 t\'eclo Mac Innisov\'e9 a zatm\'eclo se mu p\'f8ed o\'e8ima.
\par Pak se \'9airoce rozkro\'e8il a zak\'f8i\'e8el tak, jak doufal, \'9ee je t\'f8eba, aby ho sly\'9aeli v\'9aude, ve v\'9aech histori\'edch a \'e8asov\'fdch proudech, i v tom jeho b\'fdval\'e9m:
\par "Pom\'f3c!"
\par
\par Ilustroval Karel Zeman
\par }{\insrsid16204684
\par }}
Mini Shell