Current File : //data/sci-fi/Bergier Pauwels/Jacques Bergier - Mimozemšťané v dějinách.rtf
{\rtf1\ansi\ansicpg1250\deff0\deflang1029\deflangfe1029\deftab708{\fonttbl{\f0\fswiss\fprq2\fcharset238{\*\fname Arial;}Arial CE;}{\f1\froman\fprq2\fcharset238{\*\fname Times New Roman;}Times New Roman CE;}}
{\stylesheet{ Normal;}{\s1 heading 1;}}
{\*\generator Msftedit 5.41.21.2509;}\viewkind4\uc1\pard\keep\keepn\nowidctlpar\s1\sb360\sa360\qc\b\f0\fs28 MIMOZEM\'8a\'8dAN\'c9 V D\'ccJIN\'c1CH\f1\par
\par
\pard\b0\f0\fs20 Jacques Bergier\par
\par
PROLOG/OBHAJOBA OTEV\'d8EN\'ddCH D\'ccJIN\par
Pojet\'ed uzav\'f8en\'fdch d\'ecjin je pom\'ecrn\'ec ned\'e1vn\'e9ho data. Uzav\'f8en\'fdmi d\'ecjinami rozum\'edm takov\'e9 d\'ecjiny, jejich\'9e ud\'e1losti byly vesm\'ecs vyvol\'e1ny p\'f8irozen\'fdmi p\'f8\'ed\'e8inami \'e8i lidsk\'fdm p\'f8i\'e8in\'ecn\'edm. V pr\'f9b\'echu t\'e9m\'ec\'f8 cel\'e9 sv\'e9 minulosti lidstvo v\'ec\'f8ilo, \'9ee na jeho d\'ecjiny p\'f9sob\'ed tak\'e9 vlivy vn\'ecj\'9a\'ed: d\'e9moni, nadp\'f8irozen\'e9 bytosti, bohov\'e9 a kone\'e8n\'ec B\'f9h. V 19. stolet\'ed se prosadilo pojet\'ed d\'ecjin bez z\'e1sah\'f9 zvn\'ecj\'9aku, tj. d\'ecjin, jejich\'9e ve\'9aker\'e9 p\'f8\'ed\'e8iny se omezuj\'ed na na\'9ai planetu. A tak jako \'f8ada my\'9alenek z 19. stolet\'ed je i tato my\'9alenka sporn\'e1 a je mo\'9en\'e9 o n\'ed diskutovat.\par
Tato kniha m\'e1 za c\'edl vysledovat v prehistorii a historii vn\'ecj\'9a\'ed z\'e1sahy, kter\'e9 nen\'ed mo\'9eno vysv\'ectlit pouze jako z\'e1sahy z na\'9a\'ed planety.\par
Sna\'9eil jsem se knihu pojmout v\'fdlu\'e8n\'ec racionalisticky, to jest vysv\'ectlovat z\'e1sahy, o nich\'9e bude \'f8e\'e8, jako d\'edlo inteligentn\'edch bytost\'ed mocn\'ecj\'9a\'edch, ne\'9e jsme my \endash hmotn\'fdch bytost\'ed ob\'fdvaj\'edc\'edch vesm\'edr. Nebudu ps\'e1t o tzv. nadp\'f8irozen\'fdch z\'e1saz\'edch, nebo\'9d v tomto ohledu m\'e1 ka\'9ed\'fd pr\'e1vo na vlastn\'ed n\'e1zor.\par
Rovn\'ec\'9e nebudu hovo\'f8it o l\'e9taj\'edc\'edch tal\'ed\'f8\'edch, kter\'e9 jsou v edici Tajemn\'e9 dobrodru\'9estv\'ed1 ji\'9e n\'e1m\'ectem jedn\'e9 knihy, se kterou mimochodem nesouhlas\'edm. Ale jeliko\'9e vlastn\'ed z\'e1sadou t\'e9to kni\'9enice je \'fapln\'e1 svoboda ducha, mezi jej\'edmi jednotliv\'fdmi tituly se nevyhnuteln\'ec objevuj\'ed ur\'e8it\'e9 rozpory.\par
Nemysl\'edm si, \'9ee bych p\'f8in\'e1\'9ael naprost\'e9 d\'f9kazy o z\'e1saz\'edch mimozem\'9a\'9dan\'f9 v pr\'f9b\'echu prehistorie a historie na\'9a\'ed planety. Jin\'ed badatel\'e9, kte\'f8\'ed budou m\'edt k dispozici lep\'9a\'ed prost\'f8edky ne\'9e j\'e1, je p\'f8inesou jist\'ec do konce tohoto stolet\'ed.\par
Sp\'ed\'9ae bych se p\'f8irovnal k t\'ecm autor\'f9m, kte\'f8\'ed p\'f8ed vyd\'e1n\'edm P\'f9vodu druh\'f9 psali podivn\'e9 knihy, z nich\'9e Darwin mohl vytvo\'f8it synt\'e9zu a napsat knihu svou. Jedn\'edm z t\'ecchto spisovatel\'f9 byl mimochodem tak\'e9 jeho d\'ecde\'e8ek Erasmus Darwin, jeho\'9e d\'edlo Zlacen\'e9 tajemstv\'ed bylo tak trochu Jitrem kouzeln\'edk\'f9 18. stolet\'ed.\par
Budu spokojen, kdy\'9e m\'e1 kniha zaujme hodn\'ec \'e8ten\'e1\'f8\'f9 a kdy\'9e mezi nimi bude n\'ecjak\'fd Darwin budoucnosti, kter\'e9ho t\'edmto z\'edsk\'e1m pro dal\'9a\'ed b\'e1d\'e1n\'ed.\par
Podle mne nen\'ed my\'9alenka o z\'e1sahu mimozem\'9a\'9dan\'f9 do na\'9aich d\'ecjin o nic absurdn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e my\'9alenka o z\'e1sahu mikrob\'f9 do na\'9aeho zdravotn\'edho stavu. V obou p\'f8\'edpadech se jedn\'e1 o z\'e1sah nepost\'f8ehnuteln\'fd na\'9aimi smysly, kter\'fd lze zjistit jenom podrobn\'ecj\'9a\'edm studiem a pak potvrdit instrument\'e1ln\'ed anal\'fdzou. A tak studium podivn\'fdch jev\'f9, kter\'e9 jsem zde shrom\'e1\'9edil, umo\'9en\'ed jednou d\'f9kaz o z\'e1sahu mimozemsk\'fdch bytost\'ed, jen\'9e m\'ecl za c\'edl zm\'ecnit b\'ech na\'9a\'ed historie.\par
Charles Fort \'f8ekl: \'84Jsme n\'ec\'e8\'edm majetkem.\ldblquote P\'f9jdu d\'e1le ne\'9e on, kdy\'9e budu tvrdit, \'9ee jsme n\'ec\'e8\'edm v\'fdtvorem, ale tak\'e9 ne tak daleko, budu-li tvrdit, \'9ee n\'e1s n\'eckdo hl\'edd\'e1 a mo\'9en\'e1 zasahuje do na\'9aich \'e8innost\'ed a do na\'9aich d\'ecjin.\par
Pro\'e8 nebyly a nejsou p\'f8\'edm\'e9 a otev\'f8en\'e9 kontakty mezi \'84t\'edm\ldblquote n\'eck\'fdm a n\'e1mi? O t\'e9to ot\'e1zce se u\'9e hodn\'ec rokovalo. J\'e1 osobn\'ec se domn\'edv\'e1m, \'9ee takov\'e9 kontakty existuj\'ed, ale pro v\'ect\'9ainu lid\'ed jsou ukryty a doch\'e1z\'ed k nim jenom v ur\'e8it\'fdch obdob\'edch, a to s velmi pokro\'e8il\'fdmi jedinci, kte\'f8\'ed vysoce vynikaj\'ed nad pr\'f9m\'ecr.\par
Legendy o takov\'fdch styc\'edch jsou jist\'ec z\'e1kladem mnoha tradi\'e8n\'edch zkazek. Ale jeliko\'9e v t\'e9to oblasti neexistuj\'ed \'9e\'e1dn\'e9 p\'f8esn\'e9 d\'f9kazy, rad\'ecji jsem se zde omezil na studium kontakt\'f9 ve sm\'ecru od mimozem\'9a\'9dan\'f9 k Zemi. Toto t\'e9ma, by\'9d takto omezen\'e9, je u\'9e samo o sob\'ec dost zaj\'edmav\'e9 a jist\'ec si zasluhuje rozs\'e1hlej\'9a\'ed studium, ne\'9e je tato mal\'e1 kn\'ed\'9eka.\par
Nicm\'e9n\'ec je t\'f8eba, aby n\'eckdo za\'e8al\'85\par
1) HV\'ccZDA, KTER\'c1 ZABILA DINOSAURY\par
P\'f8ed sedmdes\'e1ti mili\'f3ny let vl\'e1dli na Zemi ob\'f8\'ed plazi: obrovsk\'e9 je\'9at\'ecrky, obludn\'ed je\'9at\'ec\'f8i, kte\'f8\'ed lezli, plavali, l\'e9tali. Jejich vl\'e1da trvala sto pades\'e1t mili\'f3n\'f9 let, zat\'edmco \'e8lov\'eck je na Zemi podle nejoptimisti\'e8t\'ecj\'9a\'edch odhad\'f9 pouh\'fdch \'9aest mili\'f3n\'f9 let.\par
To znamen\'e1, \'9ee tyto druhy plaz\'f9 m\'ecly na to, aby se p\'f8izp\'f9sobily a d\'e1le vyvinuly, mnohem del\'9a\'ed dobu ne\'9e \'e8lov\'eck. Nelze se tak\'e9 domn\'edvat, \'9ee tito je\'9at\'ec\'f8i byli v\'fdvojov\'fdm ne\'fasp\'ecchem: druh, kter\'fd trv\'e1 sto pades\'e1t mili\'f3n\'f9 let, m\'f9\'9eeme pova\'9eovat za dob\'f8e p\'f8izp\'f9soben\'fd. M\'e1lokter\'fd druh, kter\'fd byl jejich sou\'e8asn\'edkem, p\'f8e\'9eil do sou\'e8asnosti: n\'eckte\'f8\'ed krabi, nem\'ecnn\'ed po t\'f8i sta mili\'f3n\'f9 let.\par
V obdob\'ed krat\'9a\'edm ne\'9e mili\'f3n let ob\'f8\'ed plazi miz\'ed. Jak a pro\'e8? Nelze se domn\'edvat, \'9ee kv\'f9li zm\'ecn\'ec klimatu \endash p\'f8i takov\'e9 zm\'ecn\'ec se oce\'e1ny m\'ecn\'ed m\'e1lo, a mnoz\'ed z t\'ecchto plaz\'f9 \'9eili pr\'e1v\'ec v oce\'e1nech.\par
Nelze se ani domn\'edvat, \'9ee by je zlikvidovala n\'ecjak\'e1 vy\'9a\'9a\'ed \'9eivotn\'ed forma. Musela by b\'fdt k tomu \'f8\'e1dn\'ec vybavena a my bychom po n\'ed na\'9ali stopy.\par
Z\'e1bavn\'e1 hypot\'e9za: co kdy\'9e se na\'9ai p\'f8edkov\'e9 savci \'9eivili dinosau\'f8\'edmi vejci? Z\'e1bavn\'e1, ale nemo\'9en\'e1: ichtyosau\'f8i \'9eili v oce\'e1nech a vejce kladli mimo dosah sv\'fdch nep\'f8\'e1tel.\par
Byla vyslovena i teorie, \'9ee se zm\'ecnila tr\'e1va a nov\'e9 traviny byly pro velk\'e9 plazy p\'f8\'edli\'9a tuh\'e9. Je to hypot\'e9za zcela nepravd\'ecpodobn\'e1 \endash mnoh\'e9 rostlinn\'e9 druhy z\'f9staly a plazi se mohli jimi \'9eivit. Obrovsk\'e9 \'9eelvy z Galap\'e1\'9esk\'fdch ostrov\'f9, je\'9e tolik zaj\'edmaly Darwina, hlady neum\'edraj\'ed.\par
Leckdo by mohl \'f8\'edci, \'9ee druhy st\'e1rnou, seniln\'ed a um\'edraj\'ed. To je \'9apatn\'e1 metafyzika: uchov\'e1n\'ed genetick\'e9ho k\'f3du zabra\'f2uje druhu, aby s\'e1m od sebe vyhynul. A pro\'e8 nezest\'e1rly a nezeseniln\'ecly dodnes \'9eivouc\'ed druhy star\'e9 stovky mili\'f3n\'f9 let, jako krabi a \'9av\'e1bi? \'8e\'e1dn\'e1 z t\'ecchto hypot\'e9z neobstoj\'ed. Jinou, velmi d\'f9myslnou hypot\'e9zu vyslovili dva sov\'ect\'9at\'ed v\'ecdci, V. I. Krasovskij a I. S. \'8aklovskij, vynikaj\'edc\'ed astrofyzici, zvl\'e1\'9at\'ec druh\'fd z nich, kter\'fd publikoval nesm\'edrn\'ec d\'f9le\'9eit\'e9 pr\'e1ce z oboru astrofyziky a radioastronomie. \'8aklovskij studoval synchrotronn\'ed radiace vyza\'f8ovan\'e9 ur\'e8it\'fdmi vesm\'edrn\'fdmi objekty a dok\'e1zal, \'9ee extr\'e9mn\'ec prudk\'e9 a relativn\'ec rychl\'e9 ud\'e1losti mohou prob\'edhat pr\'e1v\'ec tak ve st\'f8edu galaxie jako ve vesm\'edru obecn\'ec.\par
Oba sov\'ectsk\'e9 v\'ecdce napadlo vysv\'ectlit konec dinosaur\'f9 v\'fdbuchem hv\'eczdy v pom\'ecrn\'ec mal\'e9 vzd\'e1lenosti od slune\'e8n\'ed soustavy. Supernova ve vzd\'e1lenosti p\'ect a\'9e deset parsek\'f9 od n\'e1s by zv\'fd\'9aila hustotu kosmick\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed. Anglick\'fd radioastronom Hanbury Brown se domn\'edv\'e1, \'9ee nalezl stopy po v\'fdbuchu supernovy p\'f8ed pades\'e1ti tis\'edci lety ve vzd\'e1lenosti pouh\'fdch \'e8ty\'f8iceti parsek\'f9 od slune\'e8n\'ed soustavy.\par
Dva ameri\'e8t\'ed badatel\'e9, K. D. Terry na univerzit\'ec v Kansasu a W. H. Tucker na univerzit\'ec v Rice, zkoumali ned\'e1vno probl\'e9m bl\'ed\'9ee z kvantitativn\'edho hlediska. A skute\'e8n\'ec byly zji\'9at\'ecny hv\'eczdy, kter\'e9 p\'f8i v\'fdbuchu vytv\'e1\'f8ej\'ed takov\'e9 z\'e1plavy radiac\'ed. \'da\'e8inek tohoto z\'e1\'f8en\'ed v\'9aak se m\'ecn\'ed v z\'e1vislosti na s\'edle magnetick\'e9ho pole Zem\'ec. Toto pole n\'e1s \'e8\'e1ste\'e8n\'ec chr\'e1n\'ed p\'f8ed bombardov\'e1n\'edm kosmick\'fdmi \'e8\'e1sticemi t\'edm, \'9ee odvrac\'ed ty, je\'9e maj\'ed magnetick\'fd n\'e1boj, a donut\'ed je krou\'9eit kolem planety. Toto magnetick\'e9 pole Zem\'ec je v\'9aak prom\'ecnliv\'e9. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec sl\'e1bne a sv\'e9ho minima dos\'e1hne kolem roku 3500 na\'9aeho letopo\'e8tu. Je mo\'9en\'e9, \'9ee p\'f8ed sedmdes\'e1ti mili\'f3ny let se \'e8asov\'ec krylo prudk\'e9 bombardov\'e1n\'ed s oslaben\'edm magnetick\'e9ho pole Zem\'ec, co\'9e zp\'f9sobilo vlnu mutac\'ed, v nich\'9e vyhynuli dinosau\'f8i a z n\'ed\'9e jsme se zrodili my.\par
V\'fdchodon\'ecmeck\'fd v\'ecdec Richter ned\'e1vno prohl\'e1sil, \'9ee s touto teori\'ed souhlas\'ed. Podle n\'echo bombardov\'e1n\'ed \'e8\'e1sticemi poch\'e1zelo ze st\'f8edu galaxie, a a\'e8koli bylo vzd\'e1len\'e9, bylo extr\'e9mn\'ec siln\'e9.\par
To je tedy p\'f8ehled v\'ecdeck\'fdch hypot\'e9z vysloven\'fdch v\'ecdci, jejich\'9e hodnov\'ecrnost je mimo diskusi. Neobvi\'f2ujte \'9e\'e1dn\'e9ho z t\'ecchto v\'ecdc\'f9 za hypot\'e9zu, kter\'e1 n\'e1sleduje a kter\'e1 je vlastn\'ed mn\'ec. Poprv\'e9 jsem ji vyslovil v roce 1957 ve francouzsk\'e9 televizi, v po\'f8adu Louise Pauwelse \'84En francais dans le texte\ldblquote . Je\'9at\'ec si vzpom\'edn\'e1m na skand\'e1l, kter\'fd p\'f8i\'9ael pak, na rozho\'f8\'e8en\'e9 protesty v\'ecdeck\'e9ho v\'fdboru televize, jen\'9e \'9e\'e1dal (ale nebylo mu vyhov\'ecno), aby m\'ec u\'9e nepou\'9at\'ecli na obrazovku.\par
Byla to tato hypot\'e9za: hv\'eczda, kter\'e1 zabila dinosaury, byl um\'ecle vyvolan\'fd jev, kter\'fd m\'ecl zah\'e1jit pomal\'fd evolu\'e8n\'ed proces, jen\'9e by vedl a\'9e k inteligentn\'edm bytostem. Byli jsme stvo\'f8eni bytostmi nav\'fdsost mocn\'fdmi. Jejich moc je k na\'9a\'ed asi v podobn\'e9m pom\'ecru jako na\'9ae moc k moci n\'ecjak\'e9ho viru. Znali stejn\'ec dob\'f8e z\'e1kony fyziky jako genetiky (nev\'edm, pro\'e8 bychom nemohli tyto bytosti naz\'fdvat \'84bohov\'e9\ldblquote ) a vyvolali \'f8adu jev\'f9, kter\'e1 se nezastav\'ed u \'e8lov\'ecka, ale bude pokra\'e8ovat d\'e1le, dokud evoluce nevytvo\'f8\'ed jin\'e9 bohy \endash bytosti rovn\'e9 sv\'fdm stvo\'f8itel\'f9m.\par
Hypot\'e9za je to jist\'ec velmi odv\'e1\'9en\'e1, ale ji\'9e nejednou jsme si p\'f8ece dovedli p\'f8edstavit existenci bytost\'ed nekone\'e8n\'ec mocn\'ecj\'9a\'edch, ne\'9e jsme my sami. Bylo dokonce navr\'9eeno kvantitativn\'ec vyj\'e1d\'f8it p\'f8edstavy o jejich technice.\par
Nejv\'ect\'9a\'ed zdroj energie, kter\'fd se projevuje ve vod\'edkov\'e9 pum\'ec a kter\'fd sami budeme za sto let vyu\'9e\'edvat, je p\'f8em\'ecna vod\'edku v h\'e9lium. Mno\'9estv\'ed vod\'edku v oce\'e1nech planety je ohromn\'e9, ale je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed je ve Slunci. Je mo\'9en\'e9 si p\'f8edstavit bytosti, kter\'e9 by byly schopny dob\'fdvat vod\'edk ze Slunce a pou\'9e\'edvat jej. Teoretikov\'e9 naz\'fdvaj\'ed civilizace takov\'fdch bytost\'ed civilizacemi t\'f8et\'edho druhu.\par
Co se s t\'ecmito civilizacemi stalo? Existuj\'ed je\'9at\'ec ve vesm\'edru? Mnoh\'e9 moudr\'e9 hlavy odpov\'eddaj\'ed, \'9ee ano. \'8aklovskij nepova\'9euje za vylou\'e8enou hypot\'e9zu, \'9ee kvasary a pulsary \endash dosud nevysv\'ectliteln\'e9 vesm\'edrn\'e9 objekty \endash jsou zn\'e1mkami biologick\'e9 aktivity. Tento velk\'fd sov\'ectsk\'fd v\'ecdec se domn\'edv\'e1, \'9ee je t\'f8eba soustavn\'ec zkoumat oblohu a vyhled\'e1vat v n\'ed to, co naz\'fdv\'e1 \'84z\'e1zraky\ldblquote , to jest jevy nevysv\'ectliteln\'e9 pouze zn\'e1m\'fdmi p\'f8\'edrodn\'edmi z\'e1kony \'e8i imaginativn\'edmi extrapolacemi t\'ecchto z\'e1kon\'f9.\par
K t\'ecmto jev\'f9m \'8aklovskij \'f8ad\'ed:\par
\endash nenorm\'e1ln\'ed chov\'e1n\'ed Phobu \endash satelitu Marsu, kter\'fd je podle n\'echo um\'eclou konstrukc\'ed;\par
\endash pozorov\'e1n\'ed zvl\'e1\'9atn\'edho typu hv\'eczd, typu R, kter\'e9 produkuj\'ed prvek o kr\'e1tk\'e9 \'9eivotnosti, kter\'fd neexistuje v p\'f8\'edrod\'ec: technecium, vnuklo v\'fdznamn\'fdm v\'ecdc\'f9mmy\'9alenku, \'9ee snad inteligentn\'ed bytosti bombarduj\'ed tyto hv\'eczdy typu R techneciem, aby vyslaly sign\'e1l.\par
\endash jin\'ed seri\'f3zn\'ed badatel\'e9, nap\'f8. Carl Sagan, se domn\'edvaj\'ed, \'9ee bytosti z civilizac\'ed t\'f8et\'edho typu mohou modulovat elektromagnetick\'e9 emise hv\'eczdy stejn\'ec snadno, jako my modulujeme rozhlasov\'fd \'e8i televizn\'ed vys\'edla\'e8. Skupina sov\'ectsk\'fdch badatel\'f9 pod veden\'edm astrofyzik\'f9 Karda\'9aeva a P\'9aenka b\'e1d\'e1 v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec po t\'ecchto sign\'e1lech. Domn\'edvaj\'ed se, \'9ee vzhledem k r\'f9zn\'fdm perturbac\'edm v zemsk\'e9 atmosf\'e9\'f8e bude t\'f8eba um\'edstit radioobservato\'f8 na detekci t\'ecchto sign\'e1l\'f9 na odvr\'e1cen\'e9 stran\'ec M\'ecs\'edce. Jejich v\'fdpo\'e8ty dok\'e1zaly, \'9ee s celkem dob\'f8e mysliteln\'fdmi energetick\'fdmi prost\'f8edky bude mo\'9en\'e9 poslat sign\'e1ly do vzd\'e1lenosti 13 000 parsek\'f9, co\'9e je vzd\'e1lenost v\'ect\'9a\'ed ne\'9e ta, kter\'e1 n\'e1s d\'ecl\'ed od st\'f8edu galaxie.\par
Americk\'fd astrofyzik Freeman J. Dyson si na obloze p\'f8edstavuje dokonce je\'9at\'ec fantasti\'e8t\'ecj\'9a\'ed \'84z\'e1zrak\ldblquote . Domn\'edv\'e1 se, \'9ee tam existuj\'ed bytosti, kter\'e9 mohou pou\'9e\'edt v\'9aechnu energii sv\'e9 hv\'eczdy. Tyto bytosti pr\'fd u\'9e ani neob\'fdvaj\'ed planety, n\'fdbr\'9e um\'ecl\'e9 sf\'e9ry, kter\'e9 by si samy postavily z asteroidu a neob\'fdvan\'fdch planet soustavy a kter\'e9 zcela obklopuj\'ed jejich hv\'eczdu.\par
Na obloze byly pozorov\'e1ny patrn\'ec dal\'9a\'ed \'84z\'e1zraky\ldblquote . Ve v\'ecdeck\'fdch publikac\'edch jsou v\'9aak o nich zm\'ednky jen vz\'e1cn\'ec, nebo\'9d se zdaj\'ed p\'f8\'edli\'9a fantastick\'e9; b\'fdv\'e1 v\'9aak o nich \'f8e\'e8 v kulo\'e1rech a p\'f8i ob\'ecdech a ve\'e8e\'f8\'edch na astronomick\'fdch kongresech. Tak nap\'f8. n\'eckter\'e9 v\'edcehv\'eczdn\'e9 soustavy se pr\'fd skl\'e1daj\'ed z hv\'eczd r\'f9zn\'e9ho st\'e1\'f8\'ed, co\'9e by nutn\'ec znamenalo, \'9ee toto seskupen\'ed je d\'edlem inteligentn\'ed rozumov\'e9 \'e8innosti.\par
N\'eckte\'f8\'ed vynikaj\'edc\'ed v\'ecdci tedy po v\'9aech str\'e1nk\'e1ch v\'e1\'9en\'ec uva\'9euj\'ed o existenci vesm\'edrn\'fdch bytost\'ed mnohem mocn\'ecj\'9a\'edch, ne\'9e jsme my.\par
Nepokra\'e8ujme v\'9aak v t\'ecchto spekulac\'edch. Poznamenejme prost\'ec, \'9ee lidsk\'e1 \'84forma\ldblquote t\'f8eba nen\'ed k zahozen\'ed. Je mo\'9en\'e1 jednou z velk\'fdch stabiln\'edch forem rozumu ve vesm\'edru. Nevyu\'9e\'edv\'e1me ani desetinu na\'9aeho mozku. Na\'9ae civilizace m\'e1 daleko k dokonalosti. A nem\'e1me nejmen\'9a\'ed p\'f8edstavu o tom, jak by mohla vypadat civilizace lidsk\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 by u\'9e\'edvaly sv\'f9j mozek na sto procent. A nen\'ed nijak absurdn\'ed p\'f8isuzovat takov\'e9 civilizaci, pokud ve hv\'eczd\'e1ch existuje, podobnou nebo stejnou moc, jakou p\'f8isuzujeme civilizac\'edm t\'f8et\'edho druhu.\par
Takov\'e9 hledisko mi p\'f8ipad\'e1 osobn\'ec p\'f8ijateln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechny v\'fdmysly v\'ecdeckofantastick\'e9 literatury. A\'9d je v\'9aak tomu jakkoli, m\'fdm z\'e1m\'ecrem nen\'ed studovat r\'f9zn\'e9 formy mimozem\'9a\'9dan\'f9, n\'fdbr\'9e to, co pova\'9euji za jejich projevy na Zemi.\par
A prvn\'ed z t\'ecchto jejich projev\'f9 by m\'ecl podle mne za n\'e1sledek konec dinosaur\'f9. Rozumov\'e9 bytosti uv\'e1\'9eily, \'9ee v\'fdvoj na Zemi skon\'e8il ve slep\'e9 uli\'e8ce, b\'echem sto pades\'e1ti mili\'f3n\'f9 let velc\'ed plazi nezaznamenali \'9e\'e1dn\'fd pokrok, p\'f8itom tou\'9eily zv\'fd\'9ait po\'e8et sv\'fdch \'84bratr\'f9 v rozumu\ldblquote (v\'fdraz velk\'e9ho sov\'ectsk\'e9ho matematika Kolmogorova), a proto zvr\'e1tily sm\'ecr tohoto v\'fdvoje tak, aby vedl k\'85 dnes je\'9at\'ec nev\'edme k \'e8emu. Bylo by v\'9aak absurdn\'ed se domn\'edvat, \'9ee sledovan\'fdm c\'edlem je \'e8lov\'eck, jak\'fd je dnes.\par
Rozumov\'e9 bytosti budou mo\'9en\'e1 muset vyhladit n\'e1\'9a druh a zah\'e1jit jin\'fd v\'fdvoj jin\'fdm sm\'ecrem. To nut\'ed myslet na Boha tak, jak ho vid\'ecl Victor Hugo:\par
Zaslou\'9e\'ed si hled\'ect na N\'ecj vesm\'edr pln\'fd Jeho m\'edzy? Neskon\'e8\'ed On s t\'edm a v\'9aeho nech\'e1, za\'e8ne jinou vizi?\par
Mo\'9en\'e1 je v tom geni\'e1ln\'ed intuice. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec mi Rozumov\'e9 bytosti p\'f8ipom\'ednaj\'ed sp\'ed\'9ae boha v pojet\'ed Victora Huga ne\'9e Velk\'e9 starce H. P. Lovecrafta, kte\'f8\'ed \'9eivot na Zemi stvo\'f8ili omylem nebo \'9eertem.\par
Celkem bez v\'ect\'9a\'edho rizika omylu se m\'f9\'9eeme domn\'edvat, \'9ee experiment s hv\'eczdou, kter\'e1 zabila dinosaury, nebyl zam\'ec\'f8en v\'fdhradn\'ec na Zemi a \'9ee m\'ecl vliv tak\'e9 na jin\'e9 planety.\par
Zd\'e1 se, \'9ee byly zachyceny smyslupln\'e9 sign\'e1ly poch\'e1zej\'edc\'ed z vesm\'edrn\'e9ho objektu CTA 102. Byla vypo\'e8\'edt\'e1na d\'e9lka vlny t\'ecchto sign\'e1l\'f9 v bl\'edzkosti CTA 102 a zjistilo se, \'9ee to je z\'e1kladn\'ed vlnov\'e1 d\'e9lka vesm\'edru, ta, kterou vys\'edl\'e1 z\'e1\'f8en\'ed mezihv\'eczdn\'e9ho vod\'edku.\par
Jeden m\'f9j kolega z newyorsk\'e9 Akademie v\'ecd (profesor Gerald Feinberg) vystoupil ve sv\'fdch prac\'edch z let 1968 a 1969 s my\'9alenkou, \'9ee sign\'e1ly Rozumov\'fdch bytost\'ed se nep\'f8ed\'e1vaj\'ed vlnami TSF nebo vlnami sv\'ecteln\'fdmi, n\'fdbr\'9e \'e8\'e1sticemi, kter\'e9 s\'e1m naz\'fdv\'e1 tachyony (z \'f8eck\'e9ho \'84rychl\'fd\ldblquote ). Tyto \'e8\'e1stice se mohou ve vakuu \'9a\'ed\'f8it rychleji ne\'9e sv\'ectlo, a p\'f8itom neodporovat Einsteinov\'ec teorii.\par
Je to zp\'f9sobeno t\'edm, \'9ee jejich klidov\'e1 hmota se m\'ec\'f8\'ed \'e8ist\'fdm imagin\'e1rn\'edm \'e8\'edslem. Nemohu se bohu\'9eel zab\'fdvat detaily a neuch\'fdlit se k matematice, \'f8ekn\'ecme tedy alespo\'f2, \'9ee tento objev je stejn\'ec z\'e1va\'9en\'fd jako objev atomov\'e9 pumy \'e8i tranzistoru.\par
A\'9e budou stanoveny metody pozorov\'e1n\'ed a detekce tachyon\'f9, pravd\'ecpodobn\'ec z\'edsk\'e1me sign\'e1ly vys\'edlan\'e9 jin\'fdmi rasami, na jejich\'9e po\'e8\'e1tku byla hv\'eczda, kter\'e1 zabila dinosaury. A mo\'9en\'e1 pozn\'e1me i za\'f8\'edzen\'ed, kter\'fdm n\'e1s jist\'ec Rozumov\'e9 bytosti pozoruj\'ed, tak jako my pozorujeme v mikroskopu kultury mikrob\'f9.\par
Sice m\'e1me trochu p\'f8esn\'ecj\'9a\'ed p\'f8edstavu o energetick\'fdch zdroj\'edch, kter\'fdmi mohou Rozumov\'e9 bytosti disponovat pro sv\'e9 kosmick\'e9 pokusy a kter\'e9 jsou jen zn\'e1soben\'edm zdroj\'f9, kter\'e9 sami u\'9e\'edv\'e1me v pokusech s vod\'edkovou pumou a s antihmotou, zato na\'9ae znalosti v oblasti genetiky jsou p\'f8\'edli\'9a matn\'e9, abychom si mohli p\'f8edstavit, jak lze na d\'e1lku \'f8\'eddit, resp. vyvolat \'f8\'edzen\'e9 mutace. To bychom nap\'f8ed museli v\'ecd\'ect, jak v\'f9bec takov\'e9 mutace \'f8\'eddit.\par
Abychom vyvolali \'f8\'edzenou mutaci, mus\'edme pou\'9e\'edt z\'e1\'f8en\'ed o velmi kr\'e1tk\'e9 vlnov\'e9 d\'e9lce nebo \'e8\'e1stice o velk\'e9 energii.2 Potom by bylo t\'f8eba toto z\'e1\'f8en\'ed modulovat tak, aby bylo na t\'e9to modulaci nositelem genetick\'fdch vlastnost\'ed, tak jako televizn\'ed kan\'e1l p\'f8en\'e1\'9a\'ed obraz. Ji\'9e dnes v\'fdpo\'e8ty ukazuj\'ed, \'9ee to je mo\'9en\'e9 za p\'f8edpokladu, \'9ee u\'9eijeme velmi kr\'e1tk\'e9 vlny v p\'e1smu paprsk\'f9 gama nebo \'e8\'e1stice o vlnov\'e9 d\'e9lce de Broglieho a v kr\'e1tk\'fdch gama.\par
Jsme schopni sestrojit laboratorn\'ed p\'f8\'edstroj, nap\'f8. laser, se\'f8\'edzen\'fd tak, aby vyr\'e1b\'ecl z\'e1\'f8en\'ed schopn\'e9 vyvolat mutace. Nicm\'e9n\'ec zkus\'edme-li si p\'f8edstavit mutaci tohoto druhu v m\'ec\'f8\'edtk\'e1ch hv\'eczdy stvo\'f8en\'e9 a modulovan\'e9 Rozumov\'fdmi bytostmi, p\'f8edstavivost je v konc\'edch. Stejn\'e9 pot\'ed\'9ee by m\'ecl bezpochyby virus, kdyby si m\'ecl p\'f8edstavit laser.\par
Bytosti, kter\'e9 vytvo\'f8ily a modulovaly hv\'eczdu, kter\'e1 zabila dinosaury, byly skute\'e8n\'fdmi bohy. Z\'f8ejm\'ec to jsou tyt\'e9\'9e Rozumov\'e9 bytosti, kter\'e9 jsou schopny uspo\'f8\'e1dat s p\'f8esnost\'ed na jednu stomiliardtinu frekvenci vesm\'edrn\'fdch objekt\'f9 naz\'fdvan\'fdch pulsary. St\'e1le p\'f8ib\'fdv\'e1 v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed jsou ochotni v soukrom\'ed p\'f8ipustit, \'9ee pulsary jsou um\'ecl\'e9. Tato hypot\'e9za se pravd\'ecpodobn\'ec nakonec objev\'ed v pln\'e9m sv\'ectle v nejofici\'e1ln\'ecj\'9a\'edch publikac\'edch.\par
Je nutn\'e9 uznat, \'9ee v\'ect\'9a\'ed \'e8\'e1st zn\'e1mek \'e8innosti Rozumov\'fdch bytost\'ed mus\'ed v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec unikat na\'9a\'ed pozornosti. Tak jako cel\'e9 civilizace \'9eily, ani\'9e znaly r\'e1dio, ani\'9e v\'ecd\'ecly o existenci jin\'fdch slune\'e8n\'edch soustav, zrovna tak my pravd\'ecpodobn\'ec nezn\'e1me velmi d\'f9le\'9eit\'e9 jevy, kter\'e9, kdybychom je um\'ecli odhalit, by n\'e1m bezpochyby dok\'e1zaly existenci jin\'fdch civilizac\'ed.\par
Je rovn\'ec\'9e mo\'9en\'e9, \'9ee n\'eckter\'e9 dokonale \'84klasick\'e9\ldblquote jevy jsou ve skute\'e8nosti, ani\'9e to tu\'9a\'edme, projevy rozumov\'e9 \'e8innosti. Mohu v tomto ohledu citovat dv\'ec hypot\'e9zy, u kter\'fdch je nutn\'e9 m\'edt st\'e1le na pam\'ecti, \'9ee jsou to pouze hypot\'e9zy.\par
Fyzik a autor v\'ecdeckofantastick\'e9 literatury John W. Campbell studoval kosmick\'e9 \'e8\'e1stice, kter\'e9 k n\'e1m z vesm\'edru p\'f8ich\'e1zej\'ed nabity vysokou energi\'ed, je\'9e m\'f9\'9ee dosahovat a\'9e 10exp17 elektronvolt\'f9. Tyto \'e8\'e1stice jsou j\'e1dry prvk\'f9, kter\'e9 zn\'e1me (jdou od vod\'edku po \'9eelezo). Tato velice b\'ec\'9en\'e1 hmota v\'9aak byla uvedena do \'fa\'9easn\'e9 rychlosti. V\'9aechno prob\'edh\'e1 tak, jako by u \'e8\'e1sti mezihv\'eczdn\'e9ho plynu do\'9alo k prudk\'e9mu zrychlen\'ed a\'9e k rychlostem bl\'edzk\'fdm rychlosti sv\'ectla. Mechanismus, kter\'fd toto zrychlen\'ed zap\'f8\'ed\'e8i\'f2uje, n\'e1m z\'f9st\'e1v\'e1 nezn\'e1m\'fd, i kdy\'9e Fermi, \'8aklovskij a dal\'9a\'ed v\'ecdci navrhli r\'f9zn\'e9 modely.\par
Takov\'fd Campbell kup\'f8\'edkladu navrhuje hypot\'e9zu, podle n\'ed\'9e je vesm\'edr pln\'fd kosmick\'fdch kor\'e1b\'f9, kter\'e9 let\'ed rychlost\'ed bl\'edzkou rychlosti sv\'ectla. Tyto kor\'e1by zametaj\'ed p\'f8ed sebou mezihv\'eczdn\'fd plyn a my pak pozorujeme jakousi vlnu \'e8i br\'e1zdu, co\'9e nen\'ed nic jin\'e9ho ne\'9e kosmick\'e9 z\'e1\'f8en\'ed.\par
Nelze \'f8\'edci, \'9ee by fyzikov\'e9 p\'f8ijali Campbellovu hypot\'e9zu s n\'ecjak\'fdm \'fa\'9easn\'fdm nad\'9aen\'edm. Nicm\'e9n\'ec jeden z nich, Ameri\'e8an Robert Bussard, navrhl model mezihv\'eczdn\'e9ho kor\'e1bu, kter\'fd by jakousi l\'9e\'edc\'ed na p\'f8edku pohlcoval mezihv\'eczdn\'fd plyn, z\'edsk\'e1val z n\'echo taven\'edm energii a produkty reakc\'ed pak u\'9e\'edval jako pohonn\'e9 fluidum, kter\'e9 by vrhal ze sebe.Pokud je vesm\'edr pln\'fd kor\'e1b\'f9, kter\'e9 t\'edmto zp\'f9sobem spojuj\'ed hv\'eczdy mezi sebou, pak m\'ecl Campbell pravdu. St\'e1v\'e1 se mu to tak \'e8asto, a\'9e je s t\'edm \'fanavn\'fd.\par
A kdy\'9e u\'9e je to tak, nen\'ed nic snaz\'9a\'edho ne\'9e si p\'f8edstavit, \'9ee z\'e1hadn\'e9 prom\'ecnliv\'e9 objekty naz\'fdvan\'e9 pulsary jsou maj\'e1ky, vedouc\'ed tyto mezihv\'eczdn\'e9 kor\'e1by kosmickou noc\'ed.\par
Druh\'e1 hypot\'e9za poch\'e1z\'ed od sov\'ectsk\'e9 v\'ecdeck\'e9 spisovatelky Jekat\'ecriny \'8euravlevov\'e9. Podle n\'ed dost\'e1v\'e1me z vesm\'edru sign\'e1l od po\'e8\'e1tku lidstva a bezpochyby je\'9at\'ec d\'f8\'edve. Jenom\'9ee jej nikdo p\'f8ed n\'ed spr\'e1vn\'ec neinterpretoval. Tento sign\'e1l je pr\'fd docela prost\'ec pol\'e1rn\'ed z\'e1\'f8e.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec tyto dv\'ec hypot\'e9zy ukazuj\'ed, \'9ee jsme mo\'9en\'e1 jako my\'9aky, kter\'e9 hry\'9eou knihu a ani v nejmen\'9a\'edm netu\'9a\'ed, \'9ee tato kniha je sign\'e1l.\par
Princip obou t\'ecchto hypot\'e9z je pravd\'ecpodobn\'ec spr\'e1vn\'fd, i kdy\'9e jejich autory neberou p\'f8\'edli\'9a v\'e1\'9en\'ec. \'8aklovskij jednou v p\'f8\'e1telsk\'e9m rozhovoru poznamenal, \'9ee existuj\'ed dva druhy hypot\'e9z: hypot\'e9za pracovn\'ed, kter\'e1 slou\'9e\'ed za v\'fdchodisko studie, a hypot\'e9za konverza\'e8n\'ed, kter\'e1 slou\'9e\'ed k p\'f8\'edjemn\'e9mu str\'e1ven\'ed p\'f8est\'e1vky mezi dv\'ecma sch\'f9zemi o matematice mezihv\'eczdn\'e9 plazmy.\par
Z\'e1kladn\'ed p\'f8edpoklad t\'e9to kapitoly, toti\'9e \'9ee jsme v\'fdsledkem \'f8ady mutac\'ed vyvolan\'fdch zvenku, je pro mne hypot\'e9zou pracovn\'ed. Av\'9aak poselstv\'ed za\'9aifrovan\'e9 v pol\'e1rn\'ed z\'e1\'f8i je hypot\'e9zou konverza\'e8n\'ed.\par
(Dobr\'e1 v\'ecdeckofantastick\'e1 pov\'eddka by m\'ecla podle mne sm\'ec\'9aovat oba druhy hypot\'e9z, k tomu p\'f8idat hodn\'ec d\'ecje a \'9apetku humoru. Charles Fort \'f8\'edkal, \'9ee to je p\'f8\'edklad Bible.)\par
Kter\'e9 dal\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustavy, nebo alespo\'f2 kter\'e9 hv\'eczdy s planet\'e1rn\'edmi soustavami mohly b\'fdt ovlivn\'ecny um\'ecl\'fdm zdrojem energie, kter\'fd zabil dinosaury?\par
V rozumn\'e9 vzd\'e1lenosti od na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustavy, \'f8ekn\'ecme patn\'e1ct sv\'ecteln\'fdch let, jich najdeme p\'ect: Alfa Centauri, Epsilon Eridani, 61 Cygni A, Tau Ceti. V p\'f8\'ed\'9at\'edch stalet\'edch budou jist\'ec cht\'edt lid\'e9 zjistit, jestli u t\'ecchto hv\'eczd existuje \'9eivot, a budou zkoumat jejich okol\'ed automatick\'fdmi sondami. Bude zaj\'edmav\'e9 se dozv\'ecd\'ect, jestli tento \'9eivot se podob\'e1 na\'9aemu a jestli na skal\'e1ch planet t\'ecchto soustav jsou stopy po kosmick\'e9m bombardov\'e1n\'ed, kter\'e9 se konalo podle na\'9aeho m\'ec\'f8\'edtka p\'f8ed sedmdes\'e1ti mili\'f3ny let. Pak bychom mohli ve vesm\'edru lokalizovat um\'eclou nebo um\'ecle kontrolovanou hv\'eczdu, kter\'e1 zabila dinosaury.\par
Naproti tomu roz\'9a\'ed\'f8\'edme-li oblast b\'e1d\'e1n\'ed, z\'e1hy se st\'f8etneme s velmi t\'ec\'9ek\'fdmi probl\'e9my.\par
V okruhu tis\'edce sv\'ecteln\'fdch let nach\'e1z\'edme p\'f8ibli\'9en\'ec deset mili\'f3n\'f9 hv\'eczd. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec je nemo\'9en\'e9 zjistit, kter\'e9 z t\'ecchto hv\'eczd jsou pohasl\'fdmi zbytky um\'ecl\'e9 hv\'eczdy probuzen\'e9 Rozumov\'fdmi bytostmi.\par
Zni\'e8en\'ed dinosaur\'f9 tedy p\'f8i\'9alo z kosmu, a nikoliv z na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustavy. Studium kosmick\'fdch vliv\'f9 ve vztahu ke galaxii je dosud v plenk\'e1ch. Bylo mo\'9eno pozorovat numerick\'e9 shody, kter\'e9 byly mo\'9en\'e1 n\'e1hodn\'e9. Tak t\'f8eba frekvence velk\'fdch ledov\'fdch dob, p\'f8ibli\'9en\'ec dv\'ec st\'ec pades\'e1t mili\'f3n\'f9 let, pom\'ecrn\'ec odpov\'edd\'e1 dob\'ec, za kterou na\'9ae slune\'e8n\'ed soustava ob\'echne kolem st\'f8edu galaxie, co\'9e je p\'f8ibli\'9en\'ec dv\'ec st\'ec t\'f8icet mili\'f3n\'f9 let.\par
V\'ecdci se rovn\'ec\'9e pokou\'9aej\'ed ur\'e8it frekvenci, s n\'ed\'9e st\'f8ed na\'9a\'ed galaxie, kde vznikaj\'ed \'f8et\'eczov\'e9 poruchy a v\'fdbuchy hv\'eczd, o nich\'9e m\'e1me jen velmi chabou p\'f8edstavu, vys\'edl\'e1 mraky zhu\'9at\'ecn\'e9 hmoty.\par
Astronomov\'e9 diskutuj\'ed ve snaze zjistit, zda tyto \'f8et\'eczov\'e9 exploze hv\'eczd jsou p\'f9vodci existence z\'e1hadn\'fdch kvasar\'f9, kter\'e9 jsou sotva v\'ect\'9a\'ed ne\'9e hv\'eczda, a p\'f8itom uvol\'f2uj\'ed tolik energie jako cel\'e1 hv\'eczdn\'e1 galaxie. Obvykle se p\'f8izn\'e1v\'e1, \'9ee tyto kvasary jsou n\'ec\'e8\'edm \'fapln\'ec nov\'fdm, o \'e8em nen\'ed v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec mo\'9en\'e9 vyslovit jakoukoli v\'ecdeckou hypot\'e9zu.\par
N\'eckte\'f8\'ed v\'ecdci si p\'f8itom mysl\'ed, \'9ee lidstvo bude jednou schopno nejen poznat, ale i reprodukovat energetick\'fd zdroj kvasar\'f9. T\'edm se omlouvaj\'ed fantastick\'e9 v\'fddaje, kter\'e9 spolknou takov\'e9 organizace, jako je Evropsk\'e9 st\'f8edisko nukle\'e1rn\'edho v\'fdzkumu. J\'e1 se osobn\'ec domn\'edv\'e1m, \'9ee lidstvo je ji\'9e dost ohro\'9eov\'e1no vod\'edkovou bombou a \'9ee je t\'f8eba brzdit v\'fdzkumn\'e9 \'fastavy, kter\'e9 by n\'e1m mohly d\'e1t moc, k jej\'edmu\'9e u\'9e\'edv\'e1n\'ed lidstvo nen\'ed je\'9at\'ec p\'f8ipraveno. Sta\'f8\'ed alchymist\'e9 m\'ecli zcela pravdu v tom, \'9ee tajemstv\'ed hmoty je nutn\'e9 \'9e\'e1rliv\'ec st\'f8e\'9eit. Kdyby m\'ecl Hitler v rukou prost\'f8edek, kter\'fdm by p\'f8ivedl k v\'fdbuchu Slunce, tak jako Rozumov\'e9 bytosti p\'f8ivedly k v\'fdbuchu hv\'eczdu, kter\'e1 zabila dinosaury, ur\'e8it\'ec by to ud\'eclal. Mus\'edme jen doufat, \'9ee v\'fdzkumy t\'ecchto vysok\'fdch energi\'ed nepovedou hned tak k n\'ecjak\'fdm v\'fdsledk\'f9m a \'9ee moc zapalovat a zh\'e1\'9aet hv\'eczdy nebude nikdy sv\'ec\'f8ena voj\'e1k\'f9m a politik\'f9m.\par
Od trinitrotoluenov\'e9 (TNT) pumy k pum\'ec vod\'edkov\'e9 jsme u\'9e ud\'eclali skok s mocninou 107. To znamen\'e1, \'9ee vod\'edkov\'e1 puma, kter\'e1 by v\'e1\'9eila jednu tunu, m\'f9\'9ee uvolnit tolik energie jako puma o deseti mili\'f3nech tun TNT \endash \'f8\'edk\'e1 se j\'ed puma o deseti megatun\'e1ch. Pumy tohoto druhu vskutku existuj\'ed.\par
Stejn\'ec velk\'fd skok by n\'e1s p\'f8ivedl od energie vod\'edkov\'e9 pumy k energii pot\'f8ebn\'e9 k vyvol\'e1n\'ed exploze hv\'eczdy. To znamen\'e1, \'9ee pokrok podobn\'fd tomu, kter\'fd n\'e1s za dvacet let p\'f8ivedl od TNT pumy k bomb\'ec H, by n\'e1m dal k dispozici moc Rozumov\'fdch bytost\'ed.\par
Doufejme, \'9ee se to nestane, dokud bude existovat nyn\'ecj\'9a\'ed lidstvo, kter\'e9 dalo ji\'9e p\'f8\'edli\'9a mnoho d\'f9kaz\'f9 o tom, \'e8eho je schopno. Ale domn\'edvat se, \'9ee k tomuto v\'fdvoji nikdy nedo\'9alo ve vesm\'edru, kter\'fd existuje nejm\'e9n\'ec u\'9e dvacet miliard let, mi p\'f8ipad\'e1 nadm\'ecrn\'ec naivn\'ed. N\'eckde ve vesm\'edru se z vir\'f9 vyvinuly Rozumov\'e9 bytosti. Jestli se tento jev uskute\'e8nil v\'edcekr\'e1t, r\'f9zn\'e9 Rozumov\'e9 bytosti musely p\'f8ij\'edt do styku, nebo\'9d jak \'f8\'edk\'e1 Teilhard de Chardin: \'84V\'9ae, co stoup\'e1, se sb\'edh\'e1.\ldblquote Americk\'fd botanik z Harvardu Elso Barghoorn dok\'e1zal, \'9ee bakterie \'9eily na zemi u\'9e p\'f8ed t\'f8emi miliardami let. Cel\'e1 ta doba a pomoc Rozumov\'fdch bytost\'ed byly nutn\'e9 k tomu, abychom se od bakteri\'ed dostali a\'9e k \'e8lov\'ecku. I kdy\'9e je t\'f8eba deset miliard let k tomu, aby se Rozumov\'e9 bytosti objevily p\'f8irozenou cestou, tento \'e8as po\'f8\'e1d tvo\'f8\'ed ani ne polovinu st\'e1\'f8\'ed pozorovateln\'e9ho vesm\'edru.\par
Z toho, co prokazateln\'ec v\'edme, existenci Rozumov\'fdch bytost\'ed nic neodporuje. Nic neodporuje ani tomu, \'9ee zas\'e1hly.\par
Mo\'9en\'e1 instalovaly v na\'9a\'ed slune\'e8n\'ed soustav\'ec detek\'e8n\'ed a pozorovac\'ed satelit, a t\'f8eba je to zrovna z\'e1hadn\'fd Phobos, ob\'ec\'9enice planety Mars. Mo\'9en\'e1 um\'edstily kolem Zem\'ec p\'e1sy ochrann\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 teprve za\'e8\'edn\'e1me objevovat.\par
Mo\'9en\'e1\'85 V dal\'9a\'edch kapitol\'e1ch se rychle p\'f8ibl\'ed\'9e\'edme k historick\'e9 dob\'ec a tak\'e9 k sou\'e8asnosti a budeme hledat stopy dal\'9a\'edch z\'e1sah\'f9 zven\'e8\'ed.\par
2) KRYCHLE DOKTORA GURLTA\par
P\'f8ed n\'eckolika lety p\'f8i\'9ael do muzea v Salcburku slavn\'fd sov\'ectsk\'fd novin\'e1\'f8 G. N. Ostrumov a \'9e\'e1dal, aby si mohl prohl\'e9dnout krychli nebo sp\'ed\'9ae rovnob\'ec\'9enost\'ecn, kter\'fd objevil v 19. stolet\'ed v uheln\'e9m dole doktor Gurlt. Podle n\'e1zoru mnoha badatel\'f9 19. stolet\'ed byl tento p\'f8edm\'ect strojov\'ec opracov\'e1n, p\'f8esto\'9ee byl nalezen uvnit\'f8 uheln\'e9 vrstvy star\'e9 n\'eckolik mili\'f3n\'f9 let.\par
Novin\'e1\'f8 krychli nena\'9ael a dokonce se zd\'e1, \'9ee veden\'ed muzea ho n\'ecjak \'9apatn\'ec p\'f8ijalo. \'d8ekli mu, \'9ee p\'f8edm\'ect se asi ztratil p\'f8ed druhou sv\'ectovou v\'e1lkou a \'9ee nen\'ed \'9e\'e1dn\'fd v\'fdslovn\'fd d\'f9kaz o tom, \'9ee by kdy existoval. Ostrumov ode\'9ael nazloben a publikoval potom \'f8adu \'e8l\'e1nk\'f9, v nich\'9e prohla\'9aoval, \'9ee popisy toho p\'f8edm\'ectu byly mystifikace.\par
Vzhledem k tomu, \'9ee o krychli m\'e1me k dispozici nesporn\'e9 ti\'9at\'ecn\'e9 doklady z 19. stolet\'ed, novin\'e1\'f8ova klatba je zjevn\'ec p\'f8ehnan\'e1. Bylo by jist\'ec velmi zaj\'edmav\'e9 prozkoumat n\'e1lez doktora Gurlta modern\'edmi prost\'f8edky \endash p\'f8ed n\'eckolika mili\'f3ny let na Zemi ur\'e8it\'ec \'9e\'e1dn\'e1 pr\'f9myslov\'e1 civilizace nebyla.\par
Uvid\'edme d\'e1le, \'9ee p\'f8edm\'ect\'f9 tohoto druhu existuje cel\'e1 \'f8ada, jednak v\'e1lcovit\'fdch, jednak hranat\'fdch. A \'9ee jist\'e9 vysv\'ectlen\'ed m\'e1me pro v\'e1lcovit\'e9 p\'f8edm\'ecty, ale ty hranat\'e9 snad museli na Zemi zanechat \'84n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci\ldblquote . Ne\'9e v\'9aak se k tomu dostaneme, zevrubn\'ecji se zm\'edn\'edme o dvou m\'e1lo zn\'e1m\'fdch p\'f8\'edhod\'e1ch, jejich\'9e pravost je naprosto nepochybn\'e1.\par
P\'f8\'edhoda prvn\'ed: na podzim roku 1868 v uheln\'e9m dole pobl\'ed\'9e Hammondsville v Ohiu, USA, jeho\'9e vlastn\'edkem byl kapit\'e1n Lassy, pr\'e1v\'ec pracuje horn\'edk jm\'e9nem James Parssons pom\'ecrn\'ec bl\'edzko povrchu. Najednou se do \'9aachty z\'f8\'edt\'ed dost velk\'e9 mno\'9estv\'ed uhl\'ed a odkryje se b\'f8idlicov\'e1 st\'ecna pokryt\'e1 n\'e1pisy. Okam\'9eit\'ec se seb\'echne houf lid\'ed. M\'edstn\'ed u\'e8itel\'e9 konstatuj\'ed ur\'e8itou podobnost t\'ecchto n\'e1pis\'f9 s egyptsk\'fdmi hieroglyfy. Uv\'e1\'9e\'edme-li v\'eck uheln\'e9\'9e\'edly, n\'e1pisy mus\'ed b\'fdt star\'e9 alespo\'f2 dva mili\'f3ny let. Zoxiduj\'ed v\'9aak p\'f8\'edli\'9a rychle, ne\'9e aby je mohli experti z velk\'fdch americk\'fdch m\'ecst v\'e8as rozlu\'9atit. Dnes bychom je okam\'9eit\'ec uchr\'e1nili popr\'e1\'9aen\'edm tenkou vrstvou um\'ecl\'e9 hmoty. Tato technika v\'9aak bohu\'9eel p\'f8ed sto lety neexistovala.\par
P\'f8\'edhoda druh\'e1: 2. \'fanora 1958 v uranov\'e9m dole ve st\'e1tu Utah v USA \'e8ty\'f8i horn\'edci, Charles North, Ted MacFarland, Tom North a Charles North mlad\'9a\'ed, dynamitem odstra\'f2ovali zkamen\'ecl\'fd strom, kter\'fd se nach\'e1zel uprost\'f8ed \'9e\'edly s bohatou uranovou rudou. V\'fdbuch rozt\'f8\'ed\'9atil kmen, odkryl dutinu a uvnit\'f8 t\'e9to dutiny \endash \'9eivou ropuchu!\par
Ropucha \'9eila pak je\'9at\'ec dvacet osm dn\'ed. Zhubla, ale na stvo\'f8en\'ed star\'e9 n\'eckolik mili\'f3n\'f9 let se j\'ed da\'f8ilo pom\'ecrn\'ec dob\'f8e.\par
Podobn\'fdch dokonale hodnov\'ecrn\'fdch p\'f8\'edb\'ech\'f9 jsou tis\'edce. Dokazuje to jen, \'9ee d\'f9ln\'ed t\'ec\'9eba n\'eckdy sk\'fdt\'e1 mo\'9enost u\'e8init stejn\'ec d\'f9le\'9eit\'e9 nebo i d\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'ed objevy ne\'9e archeologick\'fd v\'fdzkum. Mezi takov\'e9 objevy po\'e8\'edt\'e1me n\'e1lezy \'f8ady kovov\'fdch, n\'eckdy v\'e1lcovit\'fdch, jindy hranat\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9, patrn\'ec \'9eelezn\'fdch, z USA, Anglie, N\'ecmecka, It\'e1lie a Francie. Co se t\'fd\'e8e p\'f8edm\'ect\'f9 v\'e1lcovit\'fdch, jejich z\'e1hada byla pravd\'ecpodobn\'ec rozlu\'9at\'ecna minul\'fd rok v SSSR.3 Stalo se tak za zvl\'e1\'9atn\'edch okolnost\'ed, kter\'e9 si zasluhuj\'ed podrobn\'ecj\'9a\'ed v\'fdklad.\par
V Sov\'ectsk\'e9m svazu by teze t\'e9to knihy spadala do kategorie tez\'ed \'84protin\'e1bo\'9eensk\'fdch\ldblquote . \'c8innost\'ed \'84pri\'9aelc\'f9\ldblquote \endash jak jsou v ru\'9atin\'ec naz\'fdv\'e1ni n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci z kosmu \endash se vysv\'ectluj\'ed r\'f9zn\'e9 nevysv\'ectliteln\'e9 jevy. Vl\'e1da m\'e1 za to, \'9ee takov\'e1 vysv\'ectlen\'ed pom\'e1haj\'ed pot\'edrat n\'e1bo\'9eenstv\'ed, a to je sporn\'e9, je ot\'e1zkou, zda je sp\'ed\'9ae neposiluj\'ed. Nicm\'e9n\'ec tento postoj ned\'e1vno (listopad 1969) dovolil Borisu Zajcevovi z\'edskat vysoko\'9akolsk\'fd diplom za pr\'e1ci na t\'e9ma: \'84Je\'9e\'ed\'9a Kristus byl mimozem\'9a\'9dan\ldblquote . R\'e1d bych ho p\'f8ipojil ke sv\'e9mu seznamu z\'e1sah\'f9 zven\'e8\'ed, ale je mi opravdu zat\'ec\'9eko tomu uv\'ec\'f8it.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec tento postoj u\'e8inil velk\'e9 masy pracuj\'edc\'edch citliv\'fdmi na probl\'e9m z\'e1sah\'f9 mimozem\'9a\'9dan\'f9.\par
Proto kdy\'9e byl v roce 1969 nalezen na Urale v uheln\'e9 \'9e\'edle star\'e9 n\'eckolik mili\'f3n\'f9 let \'9eelezn\'fd v\'e1lcovit\'fd p\'f8edm\'ect, byla o tom okam\'9eit\'ec uv\'ecdomena Akademie v\'ecd. Horn\'edci, kte\'f8\'ed jej objevili, dali p\'f8edm\'ect pe\'e8liv\'ec stranou, aby ho nepo\'9akodili, upozornili m\'edstn\'ed protin\'e1bo\'9eenskou ligu, a ta vz\'e1p\'ect\'ed dala v\'ecd\'ect Akademii. P\'f8edm\'ect byl p\'f8evezen na moskevskou univerzitu s takovou p\'e9\'e8\'ed, jako kdyby poch\'e1zel z M\'ecs\'edce.\par
Prozkoumali ho a seznali, \'9ee je skute\'e8n\'ec ze \'9eeleza a v\'e1lcovit\'e9ho tvaru. Ale podrobn\'ecj\'9a\'ed studium na \'f8ezu (uskute\'e8n\'ecn\'e9m diamantovou pilou) uk\'e1zalo, \'9ee se jedn\'e1 o zkamen\'eclou v\'ectev stromu, kde \'e8innost\'ed ur\'e8it\'fdch mimo\'f8\'e1dn\'ec vz\'e1cn\'fdch mikrob\'f9 do\'9alo k p\'f8em\'ecn\'ec v\'e1pn\'edku v \'9eelezo. Toto vysv\'ectlen\'ed m\'f9\'9ee p\'f8ipadat klamn\'e9, ale je zcela nepopirateln\'e9.\par
Alespo\'f2 dokazuje, \'9ee celou v\'ecc n\'e1le\'9eit\'ec a odborn\'ec pro\'9aet\'f8ili. Je lep\'9a\'ed hledat vysv\'ectlen\'ed tohoto druhu ne\'9e padnout do tenat p\'f8ehnan\'e9 d\'f9v\'ec\'f8ivosti.\par
Objev na Urale n\'e1m tedy snad vysv\'ectluje, jak je to s p\'f8edm\'ecty v\'e1lcovit\'fdmi. Bohu\'9eel nebyl podobn\'fdm zp\'f9sobem zkoum\'e1n \'9e\'e1dn\'fd p\'f8edm\'ect hranat\'fd. V\'ect\'9ainou pat\'f8\'ed soukrom\'fdm sb\'ecratel\'f9m a ti je odm\'edtaj\'ed sv\'ec\'f8it v\'ecdc\'f9m. A jeliko\'9e n\'e1m chyb\'ed studie, kter\'e1 by dokazovala opak, m\'f9\'9eeme zat\'edm p\'f8ipustit, \'9ee tyto p\'f8edm\'ecty (hranat\'e9) poch\'e1zej\'ed zven\'e8\'ed a nebyly vyrobeny na Zemi. T\'e9to hypot\'e9zy se chci nad\'e1le dr\'9eet pro zbytek t\'e9to kapitoly.\par
Co to m\'f9\'9ee b\'fdt za p\'f8edm\'ecty? Pro\'e8 jen byly ulo\'9eeny na na\'9ai planetu v dob\'ec, kdy teprve rostly rostliny, kter\'e9 se od t\'e9 doby prom\'ecnily v uhl\'ed? Odpov\'ec\'ef na prvn\'ed ot\'e1zku d\'e1v\'e1 odpov\'ec\'ef i na ot\'e1zku druhou.\par
Podle m\'e9ho n\'e1zoru \'9alo o sb\'ecra\'e8e informac\'ed stejn\'e9ho druhu, jako jsou magnetofonov\'e9 p\'e1sky, jenom\'9ee velmi zdokonalen\'e9. Byly podrobn\'ec vy\'e8\'edsleny mo\'9enosti \'9eelezn\'e9ho sb\'ecra\'e8e informac\'ed, kter\'fd by m\'ecl schopnosti lidsk\'e9ho mozku. V\'fdsledky jsou udivuj\'edc\'ed.\par
Pokud p\'f8ipust\'edme stoprocentn\'ed v\'fdkon v nahromad\'ecn\'ed a reprodukci informace, k v\'ecrn\'e9 n\'e1podob\'ec obsahu lidsk\'e9ho mozku je zapot\'f8eb\'ed \'9eelezn\'e9 krychli\'e8ky o 2 x 1010 atomech. Je to krychle o hran\'ec dlouh\'e9 5000 atom\'f9, to je kostka velk\'e1 tis\'edcinu milimetru, men\'9a\'ed ne\'9e \'9apendl\'edkov\'e1 hlavi\'e8ka. A krychle a rovnob\'ec\'9enost\'ecny velk\'e9 n\'eckolik stovek centimetr\'f9 mohly nashrom\'e1\'9edit detailn\'ed informace o v\'9aem, co se d\'eclo na na\'9a\'ed planet\'ec v pr\'f9b\'echu posledn\'edch deseti mili\'f3n\'f9 let! Tuto informaci m\'f9\'9ee sb\'ecra\'e8\'f9m dod\'e1vat n\'ecjak\'e1 radiace, kterou nezn\'e1me a kter\'e1 zkoum\'e1 na\'9ai planetu jako radar. A jednoho dne tyto p\'f8edm\'ecty zmiz\'ed z muze\'ed, jako zmizela krychle v Salcburku; Rozumov\'e9 bytosti, kter\'e9 je um\'edstily na Zemi, si je vezmou zp\'ect.\par
Kdy\'9e to p\'ed\'9au, nem\'e1m v\'f9bec pocit, \'9ee to je fantaz\'edrov\'e1n\'ed, science-fiction. P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee vych\'e1z\'edm z rozumov\'e9 \'favahy. Pokud byl \'9eivot na Zemi zm\'ecn\'ecn um\'ecl\'fdmi prost\'f8edky, pokus mus\'ed b\'fdt sledov\'e1n a \'e8as od \'e8asu je nutn\'e9 odv\'e9zt registra\'e8n\'ed p\'f8\'edstroje, kter\'e9 byly um\'edst\'ecny na Zemi p\'f8ed sedmdes\'e1ti mili\'f3ny let, je\'9e n\'e1s od pokusu d\'ecl\'ed, tj. p\'f8\'edstroje, kter\'e9 sb\'edraly informace. Bylo by velmi zaj\'edmav\'e9 sledovat stopu v\'9aech hranat\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9 objeven\'fdch v uheln\'fdch dolech a pov\'9aimnout si t\'ecch, kter\'e9 z\'e1hadn\'ec zmizely.\par
Nem\'e1m bohu\'9eel prost\'f8edky, abych takov\'fd v\'fdzkum podnikl, ale douf\'e1m, \'9ee jednoho dne se dal\'9a\'ed takov\'fd p\'f8edm\'ect objev\'ed a \'9ee v jeho \'84magnetick\'fdch vlastnostech\ldblquote najdeme nashrom\'e1\'9ed\'ecnou informaci o dob\'e1ch p\'f8ed vznikem \'e8lov\'ecka.\par
Existence takov\'fdch registra\'e8n\'edch za\'f8\'edzen\'ed na Zemi nebo v bl\'edzkosti Zem\'ec na um\'ecl\'fdch ob\'ec\'9enic\'edch, postaven\'fdch n\'eck\'fdm jin\'fdm ne\'9e lidmi a star\'9a\'edmi ne\'9e lidstvo, mi p\'f8ipad\'e1 t\'e9m\'ec\'f8 jist\'e1.\par
Za posledn\'edch necel\'fdch sto let m\'f9\'9ee b\'fdt \'9eivot na Zemi detektov\'e1n d\'edky rozhlasov\'fdm vln\'e1m, kter\'e9 vys\'edl\'e1 a kter\'e9 nyn\'ed u\'9e jist\'ec dos\'e1hly k jin\'fdm civilizac\'edm. P\'f8edt\'edm mohly b\'fdt ud\'e1losti na Zemi sledov\'e1ny pouze za\'f8\'edzen\'edmi podobn\'fdmi radaru a \'e8lov\'eck je t\'e9m\'ec\'f8 v poku\'9aen\'ed uv\'ec\'f8it, \'9ee v\'fdsledky tohoto pr\'f9zkumu se registrovaly na samotn\'e9 Zemi a registra\'e8n\'ed za\'f8\'edzen\'ed \'9ee pak bylo odvezeno.\par
Byst\'f8\'ed duchov\'e9 se domn\'edvaj\'ed, \'9ee takov\'fdm registra\'e8n\'edm za\'f8\'edzen\'edm velk\'e9ho form\'e1tu by mohl b\'fdt slavn\'fd \'9eelezn\'fd sloup v Dill\'ed. J\'e1 osobn\'ec pova\'9euji tuto hypot\'e9zu za dosti p\'f8ijatelnou vzhledem k tomu, \'9ee jin\'e9 vysv\'ectlen\'ed stran sloupu, kter\'fd nikdy, ani v obdob\'ed de\'9a\'9d\'f9, nerezav\'ed, jsou zcela nedosta\'e8uj\'edc\'ed. Zejm\'e9na napsat, jak jsem to vid\'ecl, \'9ee sloup byl vyroben pomoc\'ed pr\'e1\'9akov\'e9 metalurgie, znamen\'e1 podle mne projevit naprostou neznalost technologie t\'e9to metalurgie. K v\'fdrob\'ec p\'f8edm\'ectu takov\'fdch rozm\'ecr\'f9 pr\'e1\'9akovou metalurgi\'ed by byly nutn\'e9 pece a kadluby sv\'fdmi rozm\'ecry p\'f8esahuj\'edc\'ed zdaleka v\'9ae, co bylo a\'9e dosud vytvo\'f8eno. Je velmi zat\'ec\'9eko uv\'ec\'f8it, \'9ee by za\'f8\'edzen\'ed tohoto objemu mohla b\'fdt v minulosti postavena. A je\'9at\'ec obt\'ed\'9en\'ecj\'9a\'ed je uv\'ec\'f8it, \'9ee by po nich nez\'f9stala \'9e\'e1dn\'e1 stopa.\par
Abychom m\'ecli p\'f8esn\'fd p\'f8\'edklad toho, co se vlastn\'ec stalo, vra\'9dme se k historii krychle doktora Gurlta a sledujme ji, jako kdyby to byla detektivn\'ed z\'e1pletka. V roce 1885 tuto krychli nach\'e1z\'ed doktor Gurlt v uheln\'e9m dole v N\'ecmecku. Byla zapu\'9at\'ecna hluboko do t\'f8etihorn\'ed vrstvy. Spo\'e8\'edvala tam des\'edtky mili\'f3n\'f9 let, bezpochyby z dob kr\'e1tce po konci dinosaur\'f9. V roce 1886 dr. Gurlt publikuje sv\'f9j n\'e1lez: Fossil Meteorite Found in Coal. C. Gurlt, Nature 35, 36, 1886.\par
Na toto t\'e9ma se objevuje mnoho dal\'9a\'edch prac\'ed, zvl\'e1\'9at\'ec ve zpr\'e1v\'e1ch Akademie v\'ecd. P\'f8edm\'ect je t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8esn\'e1 krychle, dv\'ec protilehl\'e9 strany jsou lehce zakulaceny. M\'ec\'f8\'ed 67 mm a 47 mm mezi zakulacen\'fdmi st\'ecnami. V\'e1\'9e\'ed 785 gram\'f9. T\'e9m\'ec\'f8 v polovin\'ec je kolem dokola dosti hlubok\'fd z\'e1\'f8ez. Skl\'e1d\'e1 se z tvrd\'e9 oceli, niklu a uhl\'edku. Nen\'ed v n\'ecm dost s\'edry, aby to mohl b\'fdt pyrit, p\'f8\'edrodn\'ed nerost, kter\'fd se n\'eckdy formuje do geometrick\'fdch tvar\'f9.\par
N\'eckte\'f8\'ed specialist\'e9 t\'e9 doby, mezi nimi i s\'e1m dr. Gurlt, tvrd\'ed, \'9ee je to zkamen\'ecl\'fd meteorit. Jin\'ed \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee to je meteorit, kter\'fd byl opracov\'e1n, ale k\'fdm? Dinosaury?\par
Jin\'ed znalci kone\'e8n\'ec tvrd\'ed, \'9ee p\'f8edm\'ect je vyroben um\'ecle, a to je tak\'e9 m\'f9j n\'e1zor. Je p\'f8evezen do muzea v Salcburku a mluv\'ed se o n\'ecm \'e8\'edm d\'e1l t\'edm m\'e9n\'ec. V roce 1910 se zji\'9a\'9duje, \'9ee ji\'9e v muzejn\'edm invent\'e1\'f8i nen\'ed. Kde je? O tom nikdo nic nev\'ed.\par
Mezi ob\'ecma sv\'ectov\'fdmi v\'e1lkami je \'f8editelstv\'ed muzea mno\'9estv\'edm dotaz\'f9 na toto t\'e9ma bezpochyby ji\'9e tak podr\'e1\'9ed\'ecno, \'9ee ani neodpov\'edd\'e1.\par
Po druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lce vych\'e1z\'ed najevo, \'9ee zmizely i z\'e1znamy t\'fdkaj\'edc\'ed se obdob\'ed 1886-1910, kdy byla krychle v muzeu.\par
To je zvl\'e1\'9atn\'ed. Je to t\'edm zvl\'e1\'9atn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee p\'f8\'edhod tohoto druhu je n\'eckolik stovek. Scientific American je jich pln\'fd.\par
Zde je nap\'f8\'edklad jedna, uve\'f8ejn\'ecn\'e1 zcela v po\'e8\'e1tc\'edch tohoto v\'fdznamn\'e9ho \'e8asopisu (ro\'e8. 7, str. 298, \'e8erven 1851). Podle \'e8l\'e1nku byl p\'f8i odstra\'f2ov\'e1n\'ed pevn\'e9 sk\'e1ly pomoc\'ed dynamitu nalezen p\'ect metr\'f9 pod povrchem kovov\'fd p\'f8edm\'ect tvaru zvonu, \'e8ty\'f8i a p\'f9l palce vysok\'fd, \'9aest a p\'f9l palce \'9airok\'fd v z\'e1kladn\'ec a dva a p\'f9l na v\'fd\'9aku, tlust\'fd osminu palce. P\'f8edm\'ect je z kovu, kter\'fd se podob\'e1 zinku, ale zvon\'ed jako slitina st\'f8\'edbra. Byl zah\'e1jen v\'fdzkum a do\'9alo se k z\'e1v\'ecru, \'9ee je to pozoruhodn\'e1 staro\'9eitnost: vyhozen\'e1 sk\'e1la byla star\'e1 n\'eckolik mili\'f3n\'f9 let. P\'f8edm\'ect putuje z muzea do muzea a pak n\'e1hle miz\'ed. Nikdo ho u\'9e nena\'9ael.\par
M\'f9\'9eeme se pt\'e1t, z jak\'e9ho d\'f9vodu je p\'f8\'edtomen um\'ecle vyroben\'fd p\'f8edm\'ect uvnit\'f8 sk\'e1ly. Jestli se sk\'e1la utvo\'f8ila kolem n\'echo, je st\'e1r \'factyhodn\'fd po\'e8et mili\'f3n\'f9 let.\par
Bylo pops\'e1no p\'f8\'edli\'9a mnoho p\'f8edm\'ect\'f9 tohoto druhu, ne\'9e abychom mohli pop\'f8\'edt, \'9ee ve velmi star\'fdch skal\'e1ch a uheln\'fdch \'9eil\'e1ch se nach\'e1zej\'ed um\'ecl\'e9, kovov\'e9 p\'f8edm\'ecty. M\'f9\'9eeme zd\'f9raznit i to, \'9ee tyto p\'f8edm\'ecty podivn\'ec miz\'ed.\par
Podle vymezen\'ed z p\'f8ede\'9al\'e9 kapitoly je pro mne p\'f8\'edtomnost t\'ecchto p\'f8edm\'ect\'f9 hypot\'e9zou pracovn\'ed, ale jejich z\'e1hadn\'e9 zmizen\'ed hypot\'e9zou konverza\'e8n\'ed.\par
Nebo\'9d je dob\'f8e zn\'e1m zvyk ukl\'e1dat p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 bu\'ef nesouhlas\'ed s platn\'fdmi n\'e1zory na d\'ecjiny, anebo nejsou kr\'e1sn\'e9 na pohled, do muzejn\'edch depozit\'e1\'f8\'f9. To se stalo v Bagd\'e1du, kdy\'9e tam byly nalezeny slavn\'e9 mono\'e8l\'e1nky.\par
Lid\'e9, kte\'f8\'ed dob\'f8e znaj\'ed Smithsonovo muzeum ve Spojen\'fdch st\'e1tech, tvrd\'ed, \'9ee jeho sklepy jsou pln\'e9 beden s nepochopiteln\'fdmi p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 nikdo nestuduje. Stejn\'fd jev existuje v dal\'9a\'edch muze\'edch, zvl\'e1\'9at\'ec pak v Muzeu prav\'ecku v Saint-Germainen-Laye.\par
Nej\'e8ast\'ecji se tyto z\'e1hadn\'e9 kovov\'e9 p\'f8edm\'ecty neobjev\'ed na denn\'edm sv\'ectle proto, \'9ee jsou na dn\'ec mo\'f8e, v Antarktid\'ec anebo na m\'edst\'ec, kde nikdo nekope, t\'f8eba v Boulo\'f2sk\'e9m les\'edku.\par
V dob\'ec, kdy dr. Gurlt objevil svou krychli, se pova\'9eovalo za nemo\'9en\'e9 zaznamen\'e1vat informace do mikrokrystalov\'fdch struktur magnetick\'e9 slitiny, jako byla ta, z n\'ed\'9e krychle sest\'e1vala. Jin\'e9 p\'f8edm\'ecty tohoto druhu jsou bezpochyby v p\'f8\'edrod\'ec a prost\'ec neupoutaj\'ed pozornost. Jejich majitel\'e9 si je nesporn\'ec mohou vz\'edt nazp\'ect na velkou vzd\'e1lenost pomoc\'ed magnetometru, nebo\'9d objekty jsou po obdr\'9een\'ed ur\'e8it\'e9ho sign\'e1lu jist\'ec schopny vyslat magnetickou rezonanc\'ed odpov\'ecdn\'ed sign\'e1l, kter\'fd uk\'e1\'9ee jejich p\'f8esnou polohu.\par
Jsou je\'9at\'ec jin\'e9 zp\'f9soby z\'e1znamu ne\'9e magnetick\'fd.\par
A t\'f8eba\'9ee dosud nejsou vyu\'9eity pro obchod, jsou p\'f8esto velmi podrobn\'ec studov\'e1ny. Zvl\'e1\'9at\'ec z\'e1znam na krystaly. Americk\'e9 spole\'e8nosti Carson Laboratories v Bristolu (Connecticut, USA) se poda\'f8ilo fotograficky zmen\'9ait 85 000kr\'e1t str\'e1nku z \'e8asopisu, ulo\'9eit tento obraz do krystalu a op\'ect jej vyvolat zp\'ect. Jin\'ed badatel\'e9 se pokou\'9aej\'ed prov\'e9st v krystalech z\'e1znam ve vrstv\'e1ch jako str\'e1nky knihy.\par
B\'ec\'9en\'ec se hovo\'f8\'ed o tom, \'9ee takto bude mo\'9en\'e9 zaznamenat sto tis\'edc knih st\'f8edn\'ed velikosti do krystalu velikosti kostky cukru. Nen\'ed zdaleka vylou\'e8eno, \'9ee n\'eckter\'e9 drahokamy jsou pln\'e9 z\'e1znamu, kter\'fd m\'e1 b\'fdt jednoho dne vy\'f2at, nebo z nich dokonce byly informace u\'9e n\'eckolikr\'e1t vy\'f2aty.\par
Na druh\'e9 stran\'ec je mo\'9en\'e9, \'9ee ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed t\'ecchto registra\'e8n\'edch za\'f8\'edzen\'ed krou\'9e\'ed na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze kolem Zem\'ec.\par
M\'e1te pr\'e1vo se zeptat: \'84Jak to v\'edte?\ldblquote Odpov\'ec\'ef je prost\'e1. Tyto p\'f8\'edstroje registruj\'ed rozhlasov\'e9 vys\'edl\'e1n\'ed a s ur\'e8it\'fdm zpo\'9ed\'ecn\'edm je vys\'edlaj\'ed op\'ect d\'e1l nezn\'e1m\'fdm sm\'ecrem.\par
Tento n\'e1pad, kter\'fd jsem nejprve uvedl v knize Odposlouch\'e1v\'e1n\'ed planet, je nyn\'ed zcela roz\'9a\'ed\'f8en. Tak v\'fdznamn\'fd v\'ecdec jako profesor Roland Bracewell, vedouc\'ed v\'ecdeck\'e9ho v\'fdzkumu australsk\'e9 vl\'e1dy v oblasti radiotechniky, spolu s dal\'9a\'edmi v\'ecdci objevil v rozhlasov\'fdch vys\'edl\'e1n\'edch od roku 1929 a v televizn\'edch od roku 1950 abnorm\'e1ln\'ec opo\'9ed\'ecn\'e9 ozv\'ecny. Dost\'e1v\'e1me jako ozv\'ecny v \'e8ase televizn\'ed vys\'edl\'e1n\'ed ze stanic, kter\'e9 u\'9e t\'f8i nebo \'e8ty\'f8i roky nejsou v provozu, rozhlasov\'e9 vys\'edl\'e1n\'ed n\'eckolik dn\'ed pot\'e9, co bylo na programu. Tento jev pozorovali od r. 1930 St\'fcrmer a Van Der Pol. Bracewell ho podrobn\'ec prostudoval. Domn\'edv\'e1 se, \'9ee automatick\'e9 p\'f8\'edstroje podobn\'e9 na\'9aim sond\'e1m registruj\'ed na\'9ae sign\'e1ly a rozhlasov\'e9 vys\'edl\'e1n\'ed, kdy\'9e jsou p\'f8\'edzniv\'e9 podm\'ednky, a pos\'edlaj\'ed je d\'e1l nezn\'e1m\'fdm sm\'ecrem.\par
\'8e\'e1dn\'e9 jin\'e9 v\'ecdeck\'e9 vysv\'ectlen\'ed t\'ecchto opo\'9ed\'ecn\'fdch ozv\'ecn nem\'e1me. V prostoru nen\'ed \'9e\'e1dn\'fd objekt, od kter\'e9ho by se mohly vlny odrazit a vr\'e1tit se za n\'eckolik minut, n\'eckolik m\'ecs\'edc\'f9 nebo za rok. Nic z toho, co v\'edme o struktu\'f8e \'e8asu, nem\'f9\'9ee v\'e9st k domn\'ecnce, \'9ee \'e8as zadr\'9euje elektromagnetick\'e9 vlny jako v pasti a pak je vrac\'ed. (Kdyby byl takov\'fd jev mo\'9en\'fd, vysv\'ectlil by mnohem v\'edc ne\'9e zpo\'9ed\'ecn\'e9 ozv\'ecny, ale to u\'9e je jin\'e1 historie.)\par
P\'f8itom je ale jist\'e9, \'9ee v\'ect\'9aina registra\'e8n\'ed aparatury je na Zemi. N\'e1hodn\'ec ji nal\'e9z\'e1me v uheln\'fdch a uranov\'fdch dolech \'e8i v dutin\'e1ch po skal\'e1ch odstran\'ecn\'fdch dynamitem. Je velmi pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee v\'9aechny analyz\'e1tory a registr\'e1tory rozset\'e9 po planet\'ec nejsou zahrab\'e1ny v uhl\'ed. Jist\'ec bychom je na\'9ali i na povrchu.\par
Dokonce u\'9e ur\'e8it\'ec byly na povrchu nalezeny a byly uzav\'f8eny do beden a ulo\'9eeny do sklep\'f9 v\'ecdeck\'fdch \'fastav\'f9 a na n\'ec jin\'e9 bedny a navrch tlust\'e1 vrstva prachu. Mohu t\'f8eba hned pouk\'e1zat skeptick\'e9mu \'e8ten\'e1\'f8i na n\'ecjak\'e1 muzea toho druhu. P\'f8edm\'ecty, kter\'e9 proti\'f8e\'e8\'ed uzn\'e1van\'fdm archeologick\'fdm teori\'edm, putuj\'ed samoz\'f8ejm\'ec do sklepa prvn\'ed. A dostanou se odtud leda \'e8irou n\'e1hodou.\par
Ve sklep\'ec na\'9ael v\'fdznamn\'fd anglick\'fd v\'ecdec Brewster v 19. stolet\'ed \'e8o\'e8ku, kter\'e1 poch\'e1zela z trosek Ninive a byla strojov\'ec obrou\'9aena. St\'e1le existuje, zrovna jako jej\'ed popis od Brewstera. Byla asi sou\'e8\'e1st\'ed optick\'e9ho p\'f8\'edstroje, dokonalej\'9a\'edho, ne\'9e byly v dob\'ec Brewsterov\'ec, a samoz\'f8ejm\'ec ne\'9e mohly existovat v dob\'e1ch Ninive.\par
P\'f8ipad\'e1 mi jist\'e9, \'9ee systematick\'fd pr\'f9zkum sklep\'f9 r\'f9zn\'fdch muze\'ed a metodick\'e9 p\'f8ezkoum\'e1n\'ed p\'f8edm\'ect\'f9 ozna\'e8en\'fdch jako \'84um\'ecleck\'e9\ldblquote , \'84kultovn\'ed\ldblquote , \'84neidentifikovan\'e9\ldblquote by n\'e1m daly \'f8adu \'fadaj\'f9 a jist\'ec by byly rentabiln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e mnoh\'e9 drah\'e9 archeologick\'e9 v\'fdpravy.\par
V\'ect\'9aina t\'ecchto z\'e1hadn\'fdch objekt\'f9 je z nerezav\'ecj\'edc\'ed slitiny nebo z um\'ecl\'e9 hmoty.\par
Existuje pom\'ecrn\'ec dost bohat\'e1 literatura t\'fdkaj\'edc\'ed se zd\'e1nliv\'ec kovov\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9, kter\'e9 se vypa\'f8\'ed tak\'f8ka p\'f8ed o\'e8ima div\'e1ka. Jev poch\'e1z\'ed ji\'9e z doby p\'f8ed kosmick\'fdmi lety. Ostatn\'ec \'falomky dru\'9eic a nosn\'fdch raket, kter\'e9 spadnou na zem, se nevypa\'f8uj\'ed. (Jist\'e1 p\'f8e\'9e\'edvaj\'edc\'ed legenda tvrd\'ed, \'9ee n\'eckter\'e9 tyto \'falomky, zvl\'e1\'9at\'ec ze Sputnika IV a z n\'eckter\'fdch discover\'f9, ztratily polovinu sv\'e9 v\'e1hy a uchovaly si p\'f8itom stejnou hmotu a objem. Snad to byla pravda o p\'f8edm\'ectech, kter\'e9 spadly 14. z\'e1\'f8\'ed na tr\'e1vn\'edk u jedn\'e9 vily ve Woodbridge v USA. Nejv\'ect\'9a\'ed byl velikosti hr\'e1\'9aku; kdy\'9e ho dali do n\'e1doby, za\'e8al ztr\'e1cet na v\'e1ze. Potom bylo v\'9aechno zabaveno americk\'fdmi \'fa\'f8ady. Pokud je to pravda, je to velmi zaj\'edmav\'e9. Ale je to pravda?)\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee n\'eckter\'e9 z t\'ecchto registra\'e8n\'edch p\'f8\'edstroj\'f9 miz\'ed, jakmile je z nich vyta\'9eena informace.\par
Bylo by zaj\'edmav\'e9 se dozv\'ecd\'ect, zda dru\'9eice zjistily n\'ecjak\'e9 sign\'e1ly nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu vys\'edlan\'e9 ze Zem\'ec. Dru\'9eice ze s\'e9rie Explorer ned\'e1vno objevily radiaci tohoto druhu: poch\'e1z\'ed ze Zem\'ec a nikdo nev\'ed, jak ji vysv\'ectlit, a\'9d u\'9e n\'ecjak\'fdm zn\'e1m\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm jevem \'e8i zn\'e1m\'fdm um\'ecl\'fdm zdrojem, jako je r\'e1dio, televize, radar apod. Tato radiace se podob\'e1 z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 vys\'edl\'e1 \'e8erven\'e1 skvrna na Jupiteru. Radiace Jupiteru je bezv\'fdsledn\'ec studov\'e1na u\'9e od roku 1954. Velmi slo\'9eit\'e9 teorie p\'f8i\'e8\'edtaj\'ed jej\'ed energii \'e8erven\'e9 skvrn\'ec.\par
Zem\'ec v\'9aak \'9e\'e1dnou \'e8ervenou skvrnu nem\'e1, a je tud\'ed\'9e dosti obt\'ed\'9en\'e9 toto vysv\'ectlen\'ed \endash ostatn\'ec \'e8ist\'ec teoretick\'e9 \endash aplikovat na radiaci zemskou. Radiace Jupitera je modulov\'e1na a bylo mo\'9en\'e9 \'f8\'edci, \'9ee tato modulace je v\'fdsledkem \'e8innosti inteligentn\'edch bytost\'ed. Rovn\'ec\'9e lze \'f8\'edci, \'9ee tuto modulaci zp\'f9sobuje periodick\'e9 p\'f8eru\'9aov\'e1n\'ed radiace Jupitera pr\'f9chodem ob\'ec\'9enice Io. To v\'9ae neplat\'ed o radiaci zemsk\'e9, kter\'e1 se nezd\'e1 b\'fdt modulov\'e1na. Nen\'ed zn\'e1mo, zda poch\'e1z\'ed ze Zem\'ec, je vys\'edl\'e1na vy\'9a\'9a\'edmi vrstvami zemsk\'e9 atmosf\'e9ry anebo p\'e1sy nabit\'fdch \'e8\'e1stic, kter\'e9 planetu obklopuj\'ed. Zat\'edm si m\'f9\'9eeme myslet, \'9ee poch\'e1z\'ed z registra\'e8n\'edho p\'f8\'edstroje, kter\'fd oznamuje svou polohu.\par
Rovn\'ec\'9e nen\'ed zak\'e1z\'e1no domn\'edvat se, \'9ee dal\'9a\'ed a podrobn\'ecj\'9a\'ed b\'e1d\'e1n\'ed odhal\'ed na ob\'ec\'9enic\'edch jin\'e9 radiace, vys\'edlan\'e9 registra\'e8n\'edmi p\'f8\'edstroji. K tomu \'fa\'e8elu bude nutn\'e9, aby dru\'9eice byly vybaveny detektory, kter\'e9 by fungovaly na jin\'fdch principech ne\'9e pouze radiov\'e9m. Detektory na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze kolem Zem\'ec, schopn\'e9 registrovat gravita\'e8n\'ed vlny, neutrina a p\'f8\'edpadn\'ec tachyony, pravd\'ecpodobn\'ec uk\'e1\'9eou, \'9ee registra\'e8n\'ed p\'f8\'edstroje funguj\'ed tak trochu v\'9aude na Zemi. Tak snad bude mo\'9en\'e9 je i lokalizovat.\par
Je t\'f8eba doufat, \'9ee a\'9e se objev\'ed p\'f8\'ed\'9at\'ed hranat\'fd p\'f8edm\'ect, bude pe\'e8liv\'ec roz\'f8ez\'e1n na pl\'e1tky a pomoc\'ed detektor\'f9 prozkoum\'e1n ve snaze z\'edskat z n\'echo sign\'e1ly.\par
R\'f9zn\'e9 studie o St\'f8edn\'ed a Ji\'9en\'ed Americe p\'f8ikl\'e1daj\'ed v\'e1hu kulovit\'fdm p\'f8edm\'ect\'f9m velk\'fdch rozm\'ecr\'f9, n\'eckdy jsou to koule a\'9e t\'f8i metry v pr\'f9m\'ecru, um\'edst\'ecn\'e9 na podstavci. K t\'ecmto koul\'edm se nevztahuje \'9e\'e1dn\'e1 m\'edstn\'ed legenda, vypad\'e1 to, \'9ee jsou star\'9a\'ed ne\'9e lid\'e9 v t\'ecch kraj\'edch.Je samoz\'f8ejm\'ec mo\'9en\'e9, \'9ee jde o z\'e1znamovou aparaturu jin\'e9ho typu, postavenou kdysi na podstavec n\'ecjak\'fdm zcela zapomenut\'fdm n\'e1rodem. Nebo\'9d a\'e8koli si lze snadno p\'f8edstavit p\'f8\'edrodn\'ed proces, kter\'fd dok\'e1\'9ee vytvo\'f8it kouli, nen\'ed mo\'9en\'e9 si p\'f8edstavit takov\'fd proces, kter\'fd by vytvo\'f8il kouli usazenou na podstavec. Ur\'e8it\'ec jde o v\'ecc um\'ecle vyrobenou. Ale jak\'e9ho druhu? V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec o tom nikdo nic nev\'ed. Stoj\'edme p\'f8ed t\'ecmito objekty jako dne\'9an\'ed divoch anebo v 19. stolet\'ed v\'ecdec p\'f8ed krystaly pou\'9e\'edvan\'fdmi pro v\'fdrobu tranzistor\'f9. Bylo by zaj\'edmav\'e9 p\'f8ev\'e9zt jednu tuto kouli do technicky pokro\'e8ilej\'9a\'ed zem\'ec a podrobit ji anal\'fdze.\par
M\'f9\'9eeme uv\'e9st z\'e1bavnou anekdotu o registra\'e8n\'edm p\'f8\'edstroji, kter\'e1 je stejn\'ec p\'f8irozen\'e1 jako \'fapln\'e1. 13. z\'e1\'f8\'ed 1961 se snesl na st\'f8echu domku jednoho po\'9atovn\'edho d\'ecln\'edka v p\'e1kist\'e1nsk\'e9m Kar\'e1\'e8\'ed na pad\'e1ku nesm\'edrn\'ec slo\'9eit\'fd a zjevn\'ec elektronick\'fd p\'f8\'edstroj.\par
P\'f8\'edpad se dlouho a podrobn\'ec vy\'9aet\'f8oval. Nakonec bylo s jistotou zji\'9at\'ecno, \'9ee p\'f8\'edstroj, ur\'e8en\'fd k registraci atmosf\'e9rick\'e9ho tlaku a rychlosti v\'ectru, byl vypu\'9at\'ecn bal\'f3nem ze Spojen\'fdch st\'e1t\'f9 v roce 1959. Norm\'e1ln\'ec by m\'ecl bal\'f3n vybuchnout nejpozd\'ecji dva dny pot\'e9, co dos\'e1hl v\'fd\'9aky 30 kilometr\'f9. On ale nevybuchl a l\'e9tal vzduchem dva roky a jeden m\'ecs\'edc, a\'9e nakonec p\'f8ist\'e1l v P\'e1kist\'e1nu. Teoretikov\'e9 dok\'e1zali, \'9ee takov\'e9 putov\'e1n\'ed je zcela nemo\'9en\'e9. Bohu\'9eel se v\'9aak p\'f8ece jen uskute\'e8nilo.\par
V jin\'fdch p\'f8\'edpadech nejsou p\'f8edm\'ecty ur\'e8eny. Americk\'e1 policie je nach\'e1z\'ed velmi \'e8asto a pak mizej\'ed ve sklep\'ec Smithsonova muzea nebo americk\'e9 tajn\'e9 slu\'9eby. Tak v z\'e1\'f8\'ed 1962 spadl na ulici v Manitowocku (Wisconsin) desetikilov\'fd ocelov\'fd p\'f8edm\'ect. Zjevn\'ec to byl \'falomek n\'ecjak\'e9ho stroje. Na mnoha m\'edstech jeho povrchu byla ocel roztaven\'e1. P\'f8edm\'ect byl p\'f8enesen do Smithsonova muzea, kde prohl\'e1sili, \'9ee se jedn\'e1 o p\'f8edm\'ect um\'ecle vyroben\'fd, a d\'e1l bylo ticho. Zm\'edn\'ecn\'fd objekt se nyn\'ed ur\'e8it\'ec zan\'e1\'9a\'ed muzejn\'edm prachem.\par
V t\'e9\'9ee dob\'ec jin\'fd p\'f8edm\'ect zmizel s\'e1m od sebe. Spadl do jezera p\'f8ed zraky ryb\'e1\'f8e Grady Honeycutta v Harriburgu v Severn\'ed Karol\'edn\'ec. P\'f8edm\'ect se podle n\'echo podobal fotbalov\'e9mu m\'ed\'e8i poset\'e9mu kovov\'fdmi ostny, \'84jako kovov\'fd je\'9eek\ldblquote . Kdy\'9e p\'f8i\'9ala policie, p\'f8edm\'ect se za\'e8al rozkl\'e1dat a vypadal te\'ef jako klubko kovov\'fdch dr\'e1t\'f9. Nato se potopil a pot\'e1p\'ec\'e8i po n\'ecm nena\'9ali jedinou stopu. Bu\'ef si ho odnesl n\'eckdo jin\'fd, nebo se vr\'e1til tak, jak p\'f8i\'9ael.\par
P\'f8\'ed\'9at\'ed rok zaznamenali podobn\'fd p\'f8edm\'ect v irsk\'e9m Dungannonu. M\'ecl jenom \'e8ty\'f8i kovov\'e9 trny \endash bezpochyby chud\'9a\'ed varianta toho p\'f8ede\'9al\'e9ho \endash ale byl roz\'9ehaven\'fd. Zabavila jej irsk\'e1 arm\'e1da a u\'9e o n\'ecm nen\'ed sly\'9aet.\par
Je samoz\'f8ejm\'ec mo\'9en\'e9 se domn\'edvat, \'9ee se jedn\'e1 o \'falomky \'9apion\'e1\'9en\'edch dru\'9eic, nicm\'e9n\'ec p\'f8edm\'ecty tohoto druhu jsou nal\'e9z\'e1ny od zrodu lidstva a p\'eckn\'ec d\'e1vno p\'f8edt\'edm, ne\'9e n\'ecjak\'e9 \'9apion\'e1\'9en\'ed dru\'9eice v\'f9bec existovaly.\par
Pokud tyto p\'f8edm\'ecty poch\'e1zej\'ed ze \'9apion\'e1\'9en\'edch p\'f8\'edstroj\'f9, pak tyto p\'f8\'edstroje nebyly vyrobeny lidmi.\par
Bylo by zaj\'edmav\'e9 sestavit sb\'edrku p\'f8edm\'ect\'f9 tohoto druhu. Takov\'e9 sb\'edrky \'fadajn\'ec existuj\'ed ve Spojen\'fdch st\'e1tech, jejich vlastn\'edci v\'9aak ned\'e1vaj\'ed svolen\'ed k jejich prozkoum\'e1n\'ed. To je jist\'ec \'9akoda.\par
N\'eckter\'e9 organizace shroma\'9e\'efuj\'ed o t\'ecchto p\'f8edm\'ectech studie, zpr\'e1vy a fotografie. Nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed je americk\'e1 organizace Info, co\'9e znamen\'e1 Fortovsk\'e1 informace. Byla zalo\'9eena na po\'e8est Charlese Forta, velk\'e9ho odborn\'edka na v\'ecci podivn\'e9. Info vyd\'e1v\'e1 ka\'9ed\'e9ho \'e8tvrt roku vynikaj\'edc\'ed stejnojmenn\'fd \'e8asopis.\par
V Sov\'ectsk\'e9m svazu vyd\'e1v\'e1 ka\'9ed\'fd m\'ecs\'edc jednu studii o n\'ecjak\'e9m probl\'e9mu tohoto druhu \'e8asopis T\'ecchnika molo\'efo\'9ei, nej\'e8ast\'ecji s fotografiemi, a s odbornou diskus\'ed k dan\'e9mu t\'e9matu.\par
POZN\'c1MKY KE SLOUPU V DILL\'cd\par
Nen\'ed bez zaj\'edmavosti vr\'e1tit se ke sloupu v Dill\'ed, to je velmi zvl\'e1\'9atn\'ed probl\'e9m. P\'f8edm\'ect je \'9aest metr\'f9 vysok\'fd a m\'e1 50 centimetr\'f9 v pr\'f9m\'ecru. To znamen\'e1, \'9ee je p\'f8\'edli\'9a velk\'fd, ne\'9e aby mohl b\'fdt vyroben slinov\'e1n\'edm. Ned\'e1vno kdosi napsal, \'9ee p\'f8edm\'ect nekoroduje \'84prost\'ec proto, \'9ee ho pokr\'fdv\'e1 tenk\'e1 a pr\'f9hledn\'e1 vrstva silice\ldblquote . Pokud autor tohoto geni\'e1ln\'edho n\'e1padu na\'9ael zp\'f9sob, jak pokr\'fdt \'9eelezit\'e9 kovy tenkou vrstvou pr\'f9hledn\'e9 silice, rad\'edm mu, aby si to dal patentovat a ze sv\'e9ho objevu se dob\'f8e pom\'ecl. Zaru\'e8uji mu zisk miliardy frank\'f9 ro\'e8n\'ec, a to bude jen mal\'e1 \'e8\'e1st \'9akod a ztr\'e1t, kter\'e9 zp\'f9sobuje koroze ve sv\'ect\'ec.Na sloupu je n\'e1pis \endash epitaf kr\'e1le \'8aandragupty II., kter\'fd zem\'f8el r. 413 n. l. Pokud je zn\'e1mo, ji\'9e v t\'e9 dob\'ec byl sloup velmi star\'fd. Je pravda, \'9ee technologie v\'fdroby oceli v Indii existovala. Jeden z pa\'f2d\'9e\'e1bsk\'fdch kn\'ed\'9eat pr\'fd v\'ecnoval Alexandru Velik\'e9mu ocelov\'fd prut t\'ec\'9ek\'fd dv\'ec st\'ec pades\'e1t kilogram\'f9, co\'9e je v t\'e9 dob\'ec zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed. Na druh\'e9 stran\'ec alchymie byla velmi rozvinuta a \'9eelezo je z\'e1kladn\'edm kovem alchymist\'f9. Ale stejn\'ec\'85\par
Ale stejn\'ec kdy\'9e uv\'e1\'9e\'edm mimo\'f8\'e1dnou jakost kovu, z n\'echo\'9e je sloup vyroben, kdy\'9e uv\'e1\'9e\'edm, \'9ee se neomezen\'ec uchov\'e1v\'e1, p\'f8ece jenom se t\'e1\'9ei, zda se nejedn\'e1 o obrovsk\'fd registra\'e8n\'ed p\'f8\'edstroj. Draze bych zaplatil za to, kdybych mohl u\'f8\'edznout pl\'e1tek a podrobit jej magnetick\'e9 anal\'fdze. Bohu\'9eel s ohledem na posv\'e1tnou hodnotu, kterou sloup v Dill\'ed m\'e1, experiment nen\'ed mo\'9en\'fd.\par
3) N\'c1V\'8aT\'ccVN\'cdCI Z NAZCA\par
Obrovsk\'e9 figury nakreslen\'e9 na zemi na planin\'ec Nazca v Peru byly objeveny teprve roku 1947, kdy\'9e Kosok a Reiche let\'ecli nad krajem v letadle. Jsou vskutku viditeln\'e9 jenom z v\'fd\'9aky a mo\'9en\'e1 byly dokonce i tvo\'f8eny za pomoci n\'ecjak\'e9ho l\'e9tac\'edho nebo vesm\'edrn\'e9ho prost\'f8edku. Zvl\'e1\'9atn\'edmu studiu je podrobila n\'ecmeck\'e1 archeolo\'9eka Maria Reichov\'e1 a v\'ecnovala jim knihu.\par
Planina v Nazca je p\'f8ibli\'9en\'ec sedmdes\'e1t kilometr\'f9 dlouh\'e1 a dva kilometry \'9airok\'e1. Pokryta je k\'f8emi\'e8it\'fdmi a \'9eelezit\'fdmi obl\'e1zky s \'e8ernou patinou. Tyto obl\'e1zky v\'9aak byly, nev\'edme p\'f8ed kolika tis\'edcilet\'edmi, p\'f8em\'edst\'ecny tak, aby vytv\'e1\'f8ely ucelen\'e9 n\'e1kresy, dokonale viditeln\'e9 shora, a naprosto nezbadateln\'e9 ze zem\'ec.\par
N\'e1kres obsahuje rovn\'e9 linie a velk\'e9 prostory ve tvaru lichob\'ec\'9en\'edku, co\'9e je dost podobn\'e9 n\'eckter\'fdm na\'9aim leti\'9at\'edm vid\'ecn\'fdm z letadla. Jsou tu v\'9aak tak\'e9 (obrovsk\'e9) z\'e1vitky podobn\'e9 tomu, co n\'e1m teleskopy ukazuj\'ed jako spir\'e1lov\'e9 mlhoviny. Tak\'e9 zde jsou figury obrovsk\'fdch rozm\'ecr\'f9 a na nich nelidsk\'e9 bytosti, bo\'9estva anebo mimozem\'9a\'9dan\'e9 \endash m\'f9\'9eeme si vybrat.\par
Naprosto nen\'ed zn\'e1mo, jak\'fdm zp\'f9sobem bylo mo\'9eno na zemi na\'e8rtnout tyto figury v tak dokonal\'fdch proporc\'edch. Kdyby v\'9aak byla pr\'e1ce \'f8\'edzena svrchu, z l\'e9taj\'edc\'edho p\'f8\'edstroje znehybn\'ecl\'e9ho v ur\'e8it\'e9m pevn\'e9m bod\'ec, bylo by to zcela bez probl\'e9m\'f9. Ale tuto hypot\'e9zu asi archeologov\'e9 hned tak nep\'f8ijmou.\par
Studium komplexu v Nazca pokra\'e8uje. Byly nap\'f8\'edklad zji\'9at\'ecny p\'f8\'edmky (v po\'e8tu 23) dlouh\'e9 182 m, kter\'e9 vych\'e1zej\'ed z centr\'e1ln\'edho \'e8tverce o stran\'ec 3 m. Dok\'e1zalo se, \'9ee dv\'ec z t\'ecchto p\'f8\'edmek jsou orientov\'e1ny podle m\'edsta na obloze, kter\'e9 odpov\'edd\'e1 slunovratu, a t\'f8et\'ed podle m\'edsta odpov\'eddaj\'edc\'edho rovnodennosti. Dvacet ostatn\'edch p\'f8\'edmek z\'f9st\'e1v\'e1 nevysv\'ectleno. Mo\'9en\'e1 je to po\'e8\'edta\'e8 typu Stonehenge. To v\'9aak bude t\'f8eba je\'9at\'ec prok\'e1zat.\par
Celek p\'f8ipom\'edn\'e1 (alespo\'f2 otev\'f8en\'e9mu duchu) kosmodrom, kter\'fd je z\'e1rove\'f2 posv\'e1tn\'fdm m\'edstem, kde se vzd\'e1vaj\'ed pocty n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m z vesm\'edru a jeho\'9e zobrazen\'ed je sou\'e8\'e1st\'ed stavby kosmodromu. Bytosti disponuj\'edc\'ed velk\'fdmi technick\'fdmi prost\'f8edky by mohly zajist\'e9 p\'f8em\'edstit kameny pomoc\'ed stroj\'f9, kter\'e9 by p\'f9sobily na zem. Obl\'e1zky byly potom narovn\'e1ny do hromad a patrn\'ec pova\'9eov\'e1ny za posv\'e1tn\'e9, nebo\'9d po cel\'e1 tis\'edcilet\'ed s nimi nikdo neh\'fdbal.\par
Figury, kter\'e9 obyvatel\'e9 tohoto kraje nemohli vid\'ect, proto\'9ee nevlastnili \'9e\'e1dn\'e9 l\'e9tac\'ed stroje, p\'f8esto ovlivnily jejich um\'ecn\'ed a nach\'e1z\'edme je na jejich keramice. Nen\'ed v\'9aak \'9e\'e1dn\'fd d\'f9vod k domn\'ecnce, \'9ee tyto kresby vytvo\'f8ila kultura obecn\'ec naz\'fdvan\'e1 Nazca, kter\'e1 existovala mezi lety 300 p\'f8. n. l. a 400 n. l. Zrovna tak bychom mohli \'f8\'edci, \'9ee Vil\'e9m Dobyvatel postavil Stonehenge.\par
Z\'e1had je v Peru p\'f8\'edli\'9a mnoho, ne\'9e abychom mohli p\'f8esn\'ec v\'ecd\'ect, ke kter\'e9 z nich kresby v Nazca pat\'f8\'ed.\par
Podle peru\'e1nsk\'fdch legend polob\'f9h Manco Capac, zakladatel \'f8\'ed\'9ae, p\'f8i\'9ael z vnit\'f8ku Zem\'ec, dle pov\'ecsti tzv. \'84z\'e1\'f8iv\'fdm otvorem\ldblquote . Existuj\'ed \'fadajn\'ec je\'9at\'ec dva takov\'e9 otvory a vedou k jin\'fdm sv\'ect\'f9m uvnit\'f8 Zem\'ec. Tyto br\'e1ny jsou podle legendy v kopci zvan\'e9m Tampu-Tocco, 25 km na jihov\'fdchod od Cuzca. Je samoz\'f8ejm\'e9, \'9ee br\'e1ny nikdo nikdy nenalezl a \'9ee v jejich hled\'e1n\'ed br\'e1n\'ed pov\'ecre\'e8n\'fd strach. Manco Capac se \'fadajn\'ec prom\'ecnil v k\'e1men a uchoval se tak pro v\'ec\'e8nost. Jeho zkamen\'ecl\'e9 t\'eclo nena\'9ali, ale \'8apan\'ecl\'e9 v dob\'e1ch conquisty vid\'ecli mumie deseti vl\'e1dc\'f9, kte\'f8\'ed n\'e1sledovali po n\'ecm.\par
Je dost obt\'ed\'9en\'e9 za\'f8adit v \'e8ase Manca Capaca, ale bude asi pom\'ecrn\'ec mlad\'fd ve srovn\'e1n\'ed s nezn\'e1m\'fdmi, kte\'f8\'ed na planin\'ec Marcahuasi vytvo\'f8ili civilizaci, kterou objevil a studoval m\'f9j p\'f8\'edtel Daniel Ruzo. Tato civilizace sah\'e1 p\'f8inejmen\'9a\'edm do roku 10000 p\'f8. n. l., mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec d\'e1le. Po t\'e9to civilizaci, nejstar\'9a\'ed na sv\'ect\'ec, z\'f9staly podivn\'e9 pam\'e1tky vyryt\'e9 do sk\'e1ly technikou, kter\'e1 zp\'f9sobuje, \'9ee obrazy se m\'ecn\'ed podle ro\'e8n\'ed doby. Osoba, kter\'e1 je v zim\'ec na kresb\'ec starcem, se st\'e1v\'e1 v l\'e9t\'ec z\'e1\'f8\'edc\'edm mlad\'edkem. Zde je pravd\'ecpodobn\'ec p\'f9vod sol\'e1rn\'edho m\'fdtu smrti a vzk\'f8\'ed\'9aen\'ed, kter\'fd nach\'e1z\'edme v tolika n\'e1bo\'9eenstv\'edch.\par
Do obdob\'ed mezi rokem 12000 p\'f8. n. l., kter\'fd je epochou civilizace na Marcahuasi, a rokem 3500 p\'f8. n. l., kam m\'f9\'9eeme s ur\'e8itou pravd\'ecpodobnost\'ed um\'edstit Manco Capaca, lze v\'f8adit cokoli a sn\'edt o \'e8emkoli, zvl\'e1\'9at\'ec o kresb\'e1ch v Nazca.\par
Velmi ost\'f8e se diskutuje o \'e8asov\'e9m za\'f8azen\'ed fantastick\'fdch z\'f8\'edcenin v Tiahuanacu a o jejich mo\'9en\'fdch vztaz\'edch s Nazca. Posnanski jim p\'f8i\'e8\'edt\'e1 fantastick\'e9 st\'e1\'f8\'ed: p\'f8ed vyno\'f8en\'edm jihoamerick\'e9ho kontinentu. M\'edstn\'ed legendy \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee Tiahuanaco bylo postaveno je\'9at\'ec d\'f8\'edve, ne\'9e na nebi byly hv\'eczdy. Jist\'ed fanatici d\'eclaj\'ed z Tiahuanaca centrum ztracen\'e9 megalitick\'e9 \'f8\'ed\'9ae a maj\'ed mo\'9en\'e1 pravdu.\par
Obrovsk\'e9 kamenn\'e9 kv\'e1dry Tiahuanaca se nach\'e1zej\'ed v nadmo\'f8sk\'e9 v\'fd\'9ace 4 000 m, v m\'ecs\'ed\'e8n\'ed a ledov\'e9 krajin\'ec, prakticky bez jak\'e9koli vegetace. Je siln\'ec znepokojiv\'e9, kdy\'9e v m\'edst\'ec pro \'e8lov\'ecka tak nehostinn\'e9m najdeme stopy mocn\'e9 civilizace. Tiahuanack\'e9 stavby, co do po\'e8tu \'e8ty\'f8i, m\'ec\'f8\'ed ka\'9ed\'e1 450 na 1000 metr\'f9. Jsou zde pyramidy, pil\'ed\'f8e a slavn\'e1 \'84br\'e1na slunce\ldblquote , kter\'e1 je t\'f8i metry vysok\'e1, t\'f8i metry sedmdes\'e1t p\'ect \'9airok\'e1 a vytes\'e1na byla z jednoho kusu nerostu v\'e1\'9e\'edc\'edho des\'edtky tun. Slune\'e8n\'ed br\'e1na m\'e1 na sob\'ec n\'e1rysy, kter\'e9 byly \'fadajn\'ec ur\'e8eny jako venu\'9aansk\'fd kalend\'e1\'f8, kosmick\'e9 lodi a mimozem\'9a\'9dan\'e9. O takov\'e9m v\'fdkladu se je\'9at\'ec po\'f8\'e1d diskutuje.\par
V Tiahuanacu byla rovn\'ec\'9e nalezena dosti znepokojiv\'e1 socha lidsk\'e9 bytosti z \'e8erven\'e9ho kamene, vysok\'e1 7,03 a \'9airok\'e1 1,05 a\'9e 1,27 m. Bylo \'f8e\'e8eno,4 \'9ee tato socha p\'f8edstavuje obra v \'9eivotn\'ed velikosti. Kdo v\'ed?\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec se v Peru podobn\'ec jako na Bl\'edzk\'e9m v\'fdchod\'ec p\'f8ihodilo n\'ecco velice zvl\'e1\'9atn\'edho. D\'f9v\'ecryhodn\'ed archeologov\'e9 zasazuj\'ed v\'fdstavbu Tiahuanaca do doby mezi roky 1000 a 1300 na\'9aeho letopo\'e8tu. Jejich argumenty nejsou ani lep\'9a\'ed ani hor\'9a\'ed ne\'9e argumenty archeolog\'f9 romantick\'fdch; jedn\'e1 se prakticky o prudkou reakci archeolog\'f9 klasick\'fdch na v\'fdst\'f8elky romantik\'f9, kte\'f8\'ed bezpochyby trochu p\'f8eh\'e1n\'ecj\'ed.\par
Podle klasick\'e9 historie jdou vl\'e1dcov\'e9 \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9 takto po sob\'ec: Manco Capac do roku 1105; Sinchi Roca 1105-1140; Lloque Yupanqui 1140-1195; Mayta Capac 1195-1230; Capac Yupanqui 1230-1250; Inca Roca 1250-1315; Yahuar Huaccac 1315-1347; Inca Viracocha 1347-1400; Pachacuti 1400-1448; Toupac Yupan 1448-1482; Huayana Capac 1482-1529; Atahualpa a Huascar 1529-1533.\par
V souvislosti s touto chronologi\'ed mus\'edme poznamenat, \'9ee Manco Capac zde nevystupuje jako obvykl\'e1 historick\'e1 postava. Zd\'e1 se, \'9ee p\'f8i\'9ael zven\'e8\'ed a nen\'ed za\'f8aditeln\'fd v \'e8ase.\par
Podle klasick\'fdch d\'ecjepisc\'f9 je to jeden (anebo n\'eckolik) z t\'ecch vl\'e1dc\'f9, kte\'f8\'ed postavili Tiahuanaco. Nep\'f8in\'e1\'9aej\'ed o tom ostatn\'ec \'9e\'e1dn\'fd d\'f9kaz. Inkov\'e9 neu\'9e\'edvali p\'edsmo, ale quipus, zbarven\'e9 zauzlen\'e9 \'9a\'f2\'f9ry, a jimi p\'f8ed\'e1vali informace. \'8apan\'ecl\'e9 nena\'9ali nikdy \'e8lov\'ecka ochotn\'e9ho jim quipus p\'f8e\'e8\'edst a ty, kter\'e9 se dostaly a\'9e k n\'e1m, z\'f9staly zcela nerozlu\'9at\'ecny.\par
Je v\'9aak t\'f8eba \'f8\'edci, \'9ee d\'f9kazy situuj\'edc\'ed Tiahuanaco do doby p\'f8ed 250000 lety nejsou o nic p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'ed. Na p\'f9l cest\'ec mezi ob\'ecma krajnostmi jsou d\'ecjepisci a populariz\'e1to\'f8i, kte\'f8\'ed si zachov\'e1vaj\'ed chladnou hlavu: nap\'f8\'edklad L. a C. Sprague de Campovi, kte\'f8\'ed p\'ed\'9a\'ed v H\'e1dank\'e1ch archeologie:\par
\'84Co o ztracen\'e9 \'f8\'ed\'9ai z Tiahuanaca skute\'e8n\'ec v\'edme? V\'edme, \'9ee pro\'9ala dv\'ecma kulturn\'edmi obdob\'edmi. To prvn\'ed, primitivn\'ecj\'9a\'ed, Tiahuanaco I, se objevuje p\'f8ed k\'f8es\'9danstv\'edm. Druh\'e9, Tiahuanaco II, imperi\'e1ln\'ed civilizace, se vyno\'f8ilo mezi lety 500 a 1000, b\'echem n\'eckolika stolet\'ed vl\'e1dne na velk\'e9m \'fazem\'ed a upad\'e1 p\'f8ed p\'f8\'edchodem Ink\'f9. Kdy\'9e se Inkov\'e9 zmocnili \'fazem\'ed kolem jezera Titicaca, na\'9ali Tiahuanaco ji\'9e opu\'9at\'ecn\'e9. To alespo\'f2 \'f8ekli \'9apan\'eclsk\'fdm kronik\'e1\'f8\'f9m. Kraj je os\'eddlen Indi\'e1ny Aymary, p\'f8\'edsn\'fdmi a ml\'e8enliv\'fdmi lidmi, kte\'f8\'ed dosud p\'ecstuj\'ed sladk\'e9 brambory a chovaj\'ed lamy na vysok\'fdch planin\'e1ch, kde z\'e1\'f8\'ed slunce, ale noci tam jsou ledov\'e9 a proh\'e1n\'ed se tam prudk\'fd v\'edtr. Legendy, kter\'e9 posb\'edrali kronik\'e1\'f8i, jsou pln\'e9 nar\'e1\'9eek na \'f8\'ed\'9ai Tiahuanaco. Zmi\'f2uj\'ed se o \'84Kr\'e1l\'edch z Vilcas, Huaiatary a Tiahuanaca\ldblquote . Mo\'9en\'e1 \'9ee ur\'e8it\'e9 legendy o Manco Capacovi a o p\'f8edinck\'e9 \'f8\'ed\'9ai Amuat\'f9 se vztahuj\'ed ke skute\'e8n\'fdm ud\'e1lostem z d\'ecjin Tiahuanaca. Ale jak? O tom nev\'edme v\'f9bec nic.\ldblquote\par
Nicm\'e9n\'ec je dovoleno sice sd\'edlet toto hledisko, ale p\'f8itom si i trochu zasn\'edt a p\'f8edstavit si, \'9ee na Bl\'edzk\'e9m V\'fdchod\'ec i v Peru provedly \'84kontrolu\ldblquote Rozumov\'e9 bytosti. Tato kontrola nutn\'ec spo\'e8\'edvala v tom, \'9ee Rozumov\'e9 bytosti p\'f8edaly lidstvu ur\'e8it\'e9 informace. Proto ony abnorm\'e1ln\'ed \'fakazy, je\'9e byly por\'f9znu zji\'9a\'9dov\'e1ny v Palestin\'ec pr\'e1v\'ec tak jako v Peru. Vybral jsem z nich kresby v Nazca, nebo\'9d jsou zjevn\'fdm sign\'e1lem do vesm\'edru a mo\'9en\'e1 i stavbou z vesm\'edru \'f8\'edzenou. To je m\'e9n\'ec z\'f8ejm\'e9 u jin\'fdch div\'f9, nap\'f8\'edklad u t\'ecch, o kter\'fdch jsme se u\'9e zm\'ednili, anebo u ohromn\'e9 megalitick\'e9 pevnosti Saksahuaman.\par
Ta je v\'9aak mimo\'f8\'e1dn\'e1. Balvany \'9airok\'e9 osm kr\'e1t \'e8ty\'f8i metry a vysok\'e9 4,6 m v\'e1\'9e\'ed 200 tun a zapadaj\'ed do sebe tak p\'f8esn\'ec \endash a bez malty \endash , \'9ee mezi n\'ec nelze str\'e8it ost\'f8\'ed no\'9ee. P\'f8es v\'9aechna rozumn\'e1 vysv\'ectlen\'ed m\'e1 \'e8lov\'eck sp\'ed\'9ae sklon v\'ec\'f8it v n\'ecjakou technologii, kter\'e1 p\'f8i\'9ala zven\'e8\'ed \'e8i poch\'e1zela z n\'ecjak\'e9 vysp\'eclej\'9a\'ed civilizace. Tato technologie je v ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec na mnohem vy\'9a\'9a\'ed \'farovni ne\'9e technologie Ink\'f9, kte\'f8\'ed neznali klenbov\'fd oblouk ani kolo.\par
Stejn\'ec jako u kreseb z Nazca, i zde m\'e1me co \'e8init, by\'9d v men\'9a\'ed m\'ed\'f8e, s technikou mnohem dokonalej\'9a\'ed, ne\'9e byla technika m\'edstn\'ed a dokonce i ne\'9e bude m\'edstn\'ed technika o sto \'e8i tis\'edc let pozd\'ecji.\par
M\'f9\'9eeme se pt\'e1t, zda se stejn\'e1 pokro\'e8ilost neobjevuje t\'e9\'9e v chirurgii. P\'f8edin\'e8t\'ed Peru\'e1nci m\'ecli \'fa\'9easn\'ec pokro\'e8ilou chirurgii, rozvinut\'ecj\'9a\'ed ne\'9e kter\'fdkoliv jin\'fd star\'fd n\'e1rod. Pou\'9e\'edvali kle\'9at\'ec a sv\'edradlo, anestetika na b\'e1zi koky. Obvazovali chirurgick\'e9 \'f8ezy g\'e1zou a obvazovou vatou. Mezi operacemi, kter\'e9 praktikovali, jmenuje historik l\'e9ka\'f8stv\'ed R. L. Moodie amputaci, v\'fd\'f8ezy, trepanaci, transplantaci kost\'ed, vypalov\'e1n\'ed a \'84jin\'e9, m\'e9n\'ec z\'f8ejm\'e9 procedury\ldblquote . Operace tohoto druhu jsou s p\'f8esnost\'ed vyobrazeny na p\'f8edkolumbovsk\'e9 a p\'f8edinck\'e9 keramice.\par
M\'e1me \'fadaje o u\'9eit\'ed hypn\'f3zy jako anestetika p\'f8ed operac\'ed. To v\'9aechno se natolik li\'9a\'ed od toho, co v\'edme o jin\'fdch primitivn\'edch civilizac\'edch, \'9ee si mus\'edme kl\'e1st nejr\'f9zn\'ecj\'9a\'ed ot\'e1zky. V Bol\'edvii dodnes existuje kasta kn\'ec\'9e\'ed-l\'e9\'e8itel\'f9, kte\'f8\'ed dr\'9e\'ed star\'e1 tajemstv\'ed \endash jmenuj\'ed se Collahu Aya. Bohu\'9eel sv\'e1 tajemstv\'ed nesv\'ec\'f8uj\'ed. Cestuj\'ed po cel\'e9 ji\'9en\'ed Americe, l\'e9\'e8\'ed nemocn\'e9, voz\'ed s sebou v krabic\'edch l\'e9ky, kter\'e9 nebylo mo\'9en\'e9 ur\'e8it. V tomto p\'f8\'edpad\'ec tak\'e9 mo\'9en\'e1 jde o n\'ecco, co se dochovalo z d\'e1vn\'fdch dob.\par
N\'e1v\'9at\'ecvn\'edci z Nazca, pokud p\'f8i\'9ali prvn\'ed, zde nechali informace, kter\'e9 se objevuj\'ed v cel\'e9 \'f8ad\'ec r\'f9zn\'fdch peru\'e1nsk\'fdch civilizac\'ed v r\'f9zn\'fdch dob\'e1ch.\par
J\'e1 osobn\'ec se domn\'edv\'e1m, \'9ee Nazca je star\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechny ostatn\'ed peru\'e1nsk\'e9 civilizace a \'9ee p\'f8\'edchod n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 lze datovat nejpozd\'ecji do roku 15000 p\'f8. n. l., mo\'9en\'e1 o trochu d\'f8\'edve.\par
Nejfantasti\'e8t\'ecj\'9a\'ed hypot\'e9zy kladou samoz\'f8ejm\'ec je\'9at\'ec fantasti\'e8t\'ecj\'9a\'ed ot\'e1zky. Pro\'e8 si Rozumov\'e9 bytosti ke sv\'fdm kontrol\'e1m a z\'e1sah\'f9m vybraly pr\'e1v\'ec Palestinu a Peru? P\'f8izn\'e1v\'e1m, \'9ee v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec je naprosto nemo\'9en\'e9 na tuto ot\'e1zku odpov\'ecd\'ect. Snad jednou jemn\'ecj\'9a\'ed metody geofyzick\'fdch studi\'ed umo\'9en\'ed stanovit d\'ecjiny radia\'e8n\'edch p\'e1s\'f9 obklopuj\'edc\'edch Zemi a zjistit, \'9ee tyto p\'e1sy m\'ecly v ur\'e8it\'fdch ned\'e1vn\'fdch dob\'e1ch v sob\'ec mezery. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec jsou takov\'e9 d\'edry na p\'f3lech a nad Afrikou a zd\'e1nliv\'ec neslou\'9e\'ed k ni\'e8emu. To v\'9ae ov\'9aem vych\'e1z\'ed z p\'f8edpokladu, \'9ee by radia\'e8n\'ed p\'e1sy mohly vadit n\'ecjak\'e9 mohutn\'e9 operaci na Zemi, co\'9e je sice pravda v mez\'edch na\'9a\'ed techniky, nikoli v\'9aak v p\'f8\'edpad\'ec takov\'e9 kontroly p\'f8\'edrodn\'edch sil, kter\'e1 by byla mnohem vysp\'eclej\'9a\'ed ne\'9e na\'9ae.\par
Bohu\'9eel si m\'f9\'9eeme p\'f8edstavovat pouze v r\'e1mci na\'9aich znalost\'ed a mo\'9enost\'ed. Proto doch\'e1z\'edme k sm\'ec\'9an\'fdm p\'f8edpov\'ecd\'edm, jako je nap\'f8. cesta na M\'ecs\'edc na palub\'ec kosmick\'e9 lodi ta\'9een\'e9 divok\'fdmi husami nebo televize, kterou popisuje Wells v knize A\'9e sp\'e1\'e8 procitne a pova\'9euje ji za uskute\'e8nitelnou ve 23. stolet\'ed: u\'9e\'edvala zrcadel, od kter\'fdch se sv\'ectlo odr\'e1\'9eelo a p\'f8ich\'e1zelo v trubk\'e1ch, a tu by pomocn\'edk na po\'9at\'ec necht\'ecl u\'9e ani v roce 1925.\par
Tak\'9ee v r\'e1mci na\'9aich mo\'9enost\'ed se pokus\'edm p\'f8edstavit si a popsat, co se stalo v Nazca. Bude-li jednoho dne odhalena pravda, bude m\'f9j popis mo\'9en\'e1 vypadat sm\'ec\'9an\'ec, ale za to j\'e1 nemohu.\par
Ten popis m\'e1 dv\'ec varianty:\par
1. Pro vytvo\'f8en\'ed kreseb v Nazca bylo pou\'9eito prost\'f8edku podobn\'e9ho na\'9aim vozidl\'f9m na vzduchov\'fdch pol\'9at\'e1\'f8\'edch, nap\'f8\'edklad a\'e9rotrain. Jak tento p\'f8\'edstroj let\'ecl dva a\'9e t\'f8i metry nad zem\'ed, vs\'e1val obl\'e1zky a hned zase je vrhal stranou; obyvatelstvo, kter\'e9 na p\'f8\'edstroj muselo pohl\'ed\'9eet se sm\'ecsic\'ed obdivu a hr\'f9zy, pak kam\'ednky rovnalo na hromady. S touto technologi\'ed bylo pravd\'ecpodobn\'ec mo\'9en\'e9 prov\'e9st kresby v Nazca za jeden m\'ecs\'edc.\par
Potom p\'f8\'edstroj \endash pravd\'ecpodobn\'ec d\'e1lkov\'ec \'f8\'edzen\'fd \endash vystoupil na oblohu a vr\'e1til se na palubu kosmick\'e9 lodi nebo kabiny na ob\'ec\'9en\'e9 dr\'e1ze. V Peru existuje mnoho takov\'fdch legend, ale specialist\'e9, jak je zn\'e1mo, odm\'edtaj\'ed br\'e1t legendy v\'e1\'9en\'ec.\par
2. Druh\'e1 verze p\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee kresby provedli m\'edstn\'ed obyvatel\'e9 podle p\'f8\'edkaz\'f9 bu\'ef samotn\'fdch Rozumov\'fdch bytost\'ed, nebo alespo\'f2 n\'ecjak\'e9 vy\'9a\'9a\'ed rasy, kter\'e1 je zastupovala. To vytv\'e1\'f8\'ed ur\'e8it\'e9 probl\'e9my: kresby maj\'ed smysl pouze p\'f8i pohledu shora, jak potom vysv\'ectlit m\'edstn\'edm obyvatel\'f9m, co maj\'ed d\'eclat? Profesor J. Alden Mason, velice \'factyhodn\'fd v\'ecdec, curator emeritus Pennsylv\'e1nsk\'e9 univerzity, tvrd\'ed, \'9ee kresby mohly b\'fdt uskute\'e8n\'ecny na z\'e1klad\'ec zmen\'9aen\'e9ho modelu, nap\'f8. obr\'e1zku. Ale kdo by ten obr\'e1zek namaloval? A tato hypot\'e9za nebere v \'favahu obrovsk\'e9 pot\'ed\'9ee, s jak\'fdmi se setk\'e1v\'e1me, kdy\'9e \'9e\'e1d\'e1me od divoch\'f9 n\'ecjakou pr\'e1ci na z\'e1klad\'ec pl\'e1nu \'e8i fotografie. Byly pokusy, zvl\'e1\'9at\'ec b\'echem druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky, stav\'ect s divochy leti\'9at\'ec, ale nikomu se to nikdy nepoda\'f8ilo. P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee hypot\'e9za profesora Masona by m\'ecla b\'fdt odm\'edtnuta.\par
Je mo\'9en\'e9 si p\'f8edstavit v\'fdjev velmi podobn\'fd v\'fdjev\'f9m z Bible a z legend:\par
Po ur\'e8it\'e9m mno\'9estv\'ed z\'e1zrak\'f9 se ozve hlas, lid se shrom\'e1\'9ed\'ed a ka\'9ed\'fd d\'ecln\'edk dostane p\'f8esn\'e9 pokyny, co m\'e1 d\'eclat na ur\'e8en\'e9m kousku p\'f9dy. Cel\'e1 operace je \'f8\'edzena z helikopt\'e9ry, bal\'f3nu nebo n\'ecjak\'e9ho jin\'e9ho p\'f8\'edstroje, schopn\'e9ho st\'e1t ve vzduchu na jednom m\'edst\'ec, p\'f8\'edstroje, jak\'fd jsme je\'9at\'ec nevynalezli. D\'edlo trv\'e1 roky a\'9e desetilet\'ed, a kdy\'9e je u konce, Rozumov\'e9 bytosti nebo jejich p\'f8edstavitel\'e9 odch\'e1zej\'ed. Zanechaj\'ed zde ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed technik, zvl\'e1\'9at\'ec zpracov\'e1n\'ed platiny, kter\'e9 bylo v Peru zn\'e1mo prakticky odnepam\'ecti a kter\'e9 Evropan\'e9 zvl\'e1dli a\'9e v roce 1730, a to je\'9at\'ec metodou mnohem primitivn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e Peru\'e1nci. To bylo stanoveno pozitivn\'ec d\'edky Bergsoeov\'fdm v\'fdzkum\'f9m.\par
K \'e8emu cel\'e1 ta pr\'e1ce slou\'9eila? Bezpochyby ke konstrukci jak\'e9hosi kosmodromu, odkud by bylo mo\'9en\'e9 odv\'e1\'9eet relativn\'ec jednoduch\'fdmi, opticky samo\'f8\'edd\'edc\'edmi p\'f8\'edstroji, registr\'e1tory se z\'e1znamem, informaci o tom, co se d\'ecje na Zemi. To je ta \'e8\'e1st kresby, kter\'e1 je abstraktn\'ed.\par
Pokud se t\'fd\'e8e figurativn\'ed \'e8\'e1sti, kter\'e1 p\'f8edstavuje nelidsk\'e9 bytosti a podivn\'e9 p\'f8edm\'ecty, m\'f9\'9eeme vyslovit r\'f9zn\'e9 n\'e1zory.\par
M\'f9\'9ee m\'edt \'e8ist\'ec dekorativn\'ed \'fa\'e8el: um\'ecn\'ed se m\'f9\'9ee m\'edsit s technikou, v\'9edy\'9d my tak\'e9 s\'e1z\'edme kv\'ectiny na leti\'9at\'ec.\par
Tato figurativn\'ed \'e8\'e1st m\'f9\'9ee tak\'e9 p\'f8edstavovat podle dobov\'e9ho pojmoslov\'ed nebesk\'e9 konstelace, s nimi\'9e si n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci p\'f8\'e1li b\'fdt spojov\'e1ni.\par
Kone\'e8n\'ec je mo\'9en\'e9 i to, \'9ee st\'e1vaj\'edc\'ed interpretace jsou \'fapln\'ec \'9apatn\'e9, a to, co archeologov\'e9 naz\'fdvaj\'ed \'84nezn\'e1m\'e9 zv\'ed\'f8e\ldblquote , p\'f8edstavuje n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky, to, co naz\'fdvaj\'ed \'84velryba\ldblquote , je kosmick\'e1 lo\'ef, atd.\par
Je t\'f8eba si uv\'ecdomit, \'9ee kdyby archeolog (by\'9d sou\'e8asn\'fd) vid\'ecl kresbu lun\'e1rn\'edho modulu, bez v\'e1h\'e1n\'ed by uzav\'f8el, \'9ee se jedn\'e1 o hmyz. Bude bezpochyby nutn\'e9 pe\'e8liv\'ec roz\'9aifrov\'e1vat \'84abstraktn\'ed\ldblquote linie, abychom zjistili, zda spir\'e1ly odpov\'eddaj\'ed zn\'e1m\'fdm mlhovin\'e1m, jak je tomu v p\'f8\'edpad\'ec podobn\'fdch spir\'e1l objeven\'fdch na Sibi\'f8i.\par
Tyto kresby se zdaj\'ed (a\'9e dosud) jedin\'e9 v kraji. Pozorov\'e1n\'ed Peru z dru\'9eice jist\'ec p\'f8inese zaj\'edmav\'e9 informace. Je t\'f8eba doufat, \'9ee jednou bude vypu\'9at\'ecna nad Peru archeologick\'e1 dru\'9eice, kter\'e1 ud\'ecl\'e1 \'f8adu fotografick\'fdch sn\'edmk\'f9.\par
V Cahuachi na \'f8ece Nazca bylo nalezeno podivn\'e9 m\'edsto, kter\'e9 pok\'f8tili \'84d\'f8ev\'ecn\'e9 Stonehenge\ldblquote . Je to shluk d\'f8ev\'ecn\'fdch sloup\'f9 a vidlic, pr\'f9m\'ecrn\'ec dva metry velik\'fdch a n\'eckolik tis\'edc let star\'fdch, d\'f8evo bylo konzervov\'e1no speci\'e1ln\'ed technikou. Vedle byly nalezeny hrobky odpov\'eddaj\'edc\'ed kultu\'f8e Nazca. Nejpravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed, i kdy\'9e prozaick\'e1 hypot\'e9za je, \'9ee tento soubor sloup\'f9 a vidlic podp\'edral velkou stanovou celtu, kter\'e1 kryla sportovn\'ed h\'f8i\'9at\'ec \'e8i shrom\'e1\'9edi\'9at\'ec.\par
Pokud se nejedn\'e1 o n\'ecco jin\'e9ho. Nazkov\'e9 \'f8ezali hlavy, jak je patrn\'e9 na jejich keramice a l\'e1tk\'e1ch, mo\'9en\'e1 \'9ee sloupy a vidlice jejich Stonehenge byly zdobeny nep\'f8\'e1telsk\'fdmi hlavami po ka\'9ed\'e9m v\'edt\'eczstv\'ed.\par
Nebo snad se jedn\'e1 je\'9at\'ec o n\'ecco jin\'e9ho, co p\'f8ekra\'e8uje na\'9ai p\'f8edstavivost?\par
\'8e\'e1dn\'fd zjevn\'fd vztah ke kresb\'e1m v Nazca tu nen\'ed. My\'9alen\'ed Nazk\'f9 v\'9aak je velmi odli\'9an\'e9 od na\'9aeho \endash je to nap\'f8\'edklad jedin\'fd zn\'e1m\'fd n\'e1rod, kter\'fd m\'e1 hrobky ve tvaru l\'e1hve. V hrobk\'e1ch byla nalezena keramika p\'f8edstavuj\'edc\'ed ko\'e8kovit\'e1 zv\'ed\'f8ata s pot\'e1p\'ec\'e8sk\'fdmi helmami. Byla by samoz\'f8ejm\'ec l\'e1kav\'e1 domn\'ecnka, \'9ee tyto keramick\'e9 p\'f8edm\'ecty p\'f8edstavuj\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky z Nazca, ale skute\'e8nost je jist\'ec slo\'9eit\'ecj\'9a\'ed.\par
Nazkov\'e9 nepostavili pyramidy ani kyklopsk\'e9 budovy z ohromn\'fdch balvan\'f9. Proto se zd\'e1 zna\'e8n\'ec nepravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by p\'f9vodcem kreseb v Nazca byla tzv.\par
kultura Nazk\'f9 situovan\'e1 do obdob\'ed 300 p\'f8. n. l.-400 n. l. Ty musely existovat ji\'9e d\'f8\'edve. Nezapom\'ednejme, \'9ee v Ji\'9en\'ed Americe se \'e8lov\'eck objevuje o 10000 let \'e8asn\'ecji ne\'9e v Evrop\'ec a mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec d\'f8\'edve.\par
Datov\'e1n\'ed radiokarbonovou metodou pro Ji\'9en\'ed Ameriku nefunguje a profesor (ji\'9e zm\'edn\'ecn\'fd) J. Alden Mason napsal: \'84Kdy\'9e datum z\'edskan\'e9 radiokarbonovou metodou p\'f8ipad\'e1 archeologick\'e9mu expertovi zcela nesmysln\'e9 a nesouhlas\'ed s ostatn\'edmi daty, m\'e1 expert pr\'e1vo je odm\'edtnout a rozhodnout na z\'e1klad\'ec jin\'fdch metod.\ldblquote\par
V\'fdzna\'e8n\'fd v\'ecdec ne\'f8\'edk\'e1, zda to plat\'ed tak\'e9 opa\'e8n\'fdm sm\'ecrem, tj. zda m\'e1me pr\'e1vo odm\'edtnout data z\'edskan\'e1 klasick\'fdmi metodami, jestli\'9ee se neshoduj\'ed s \'fadaji fyzik\'e1ln\'edmi a chemick\'fdmi. Ob\'e8as je to l\'e1kav\'e9.\par
V And\'e1ch byly objeveny lebky dosud nezn\'e1m\'e9ho n\'e1roda, star\'e9 nejm\'e9n\'ec 20000 let, v hrobk\'e1ch byly s nimi kosti mastodont\'f9. Je tedy velice dob\'f8e mo\'9en\'e9 si p\'f8edstavit, \'9ee tito lid\'e9 p\'f8ed patn\'e1cti tis\'edci lety vytvo\'f8ili nebo vid\'ecli vytv\'e1\'f8et kresby v Nazca.\par
Pravd\'ecpodobn\'ec bychom v datov\'e1n\'ed kreseb v Nazca dos\'e1hli zna\'e8n\'e9 p\'f8esnosti, kdybychom mohli analyzovat jejich abstraktn\'ed \'e8\'e1st pomoc\'ed po\'e8\'edta\'e8e, jako to bylo provedeno pro Stonehenge. Je ov\'9aem pravda, \'9ee pokud dostaneme datum o hodn\'ec star\'9a\'ed ne\'9e zn\'e1m\'e9 civilizace, archeologov\'e9 budou siln\'ec protestovat, nebo\'9d takov\'e1 skute\'e8nost nesouhlas\'ed s jejich teoriemi. Nicm\'e9n\'ec byli p\'f8inuceni p\'f8ipustit existenci paleolitick\'e9ho lun\'e1rn\'edho kalend\'e1\'f8e zji\'9at\'ecn\'e9ho Alexandrem Mar\'9aakem, kalend\'e1\'f8e z obl\'e1zk\'f9 a kost\'ed, kter\'fd je st\'e1r nejm\'e9n\'ec t\'f8icet tis\'edc let.\par
Kalend\'e1\'f8 z Nazca, pokud to je kalend\'e1\'f8, je mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec star\'9a\'ed.\par
Zlat\'e9 a platinov\'e9 p\'f8edm\'ecty \endash a v Peru nach\'e1z\'edme p\'eckn\'ec zvl\'e1\'9atn\'ed! \endash nelze radiokarbonovou metodou datovat. Jsou opracov\'e1ny metodami, kter\'e9, jak p\'ed\'9ae J. Alden Mason, byly bu\'ef vynalezeny v Peru, anebo do Peru zaneseny \'84nezn\'e1mo odkud\ldblquote .\par
R\'e1di bychom to v\'ecd\'ecli. A nemyslete na Egypt \endash Egyp\'9dan\'e9 platinu neznali\'85 \'8apan\'ecl\'9at\'ed lupi\'e8i bohu\'9eel v\'ect\'9ainu t\'ecchto p\'f8edm\'ect\'f9 roztavili a p\'f8em\'ecnili v pruty, je\'9e bylo snadn\'ecj\'9a\'ed p\'f8ev\'e1\'9eet do \'8apan\'eclska.\par
Pravd\'ecpodobn\'ec bude sch\'f9dn\'ecj\'9a\'ed naj\'edt hlavn\'ed vysv\'ectlen\'ed kreseb v Nazca, i kdy\'9e n\'e1m n\'eckter\'e9 detaily uniknou, ne\'9e dok\'e1zat, \'9ee ur\'e8it\'e9 techniky se z Nazca roz\'9a\'ed\'f8ily jinam. Nesm\'edme zapomenout, \'9ee nejen \'8apan\'ecl\'e9, ale i Inkov\'e9 byli dobyvatel\'e9 ni\'e8\'edc\'ed star\'9a\'ed civilizace. Kv\'f9li t\'e9to dvoj\'ed destrukci n\'e1m o p\'f8edinck\'fdch civilizac\'edch z\'f9stalo mnohem m\'e9n\'ec informac\'ed, ne\'9e se v\'9aeobecn\'ec mysl\'ed.\par
Re\'e1ln\'ec zn\'e1m\'e9 d\'ecjiny Ink\'f9 za\'e8\'ednaj\'ed velmi ned\'e1vno, r. 1438 n. l. s kr\'e1lem Pachacutim, kter\'fd n\'e1sleduje po osobnosti nap\'f9l legend\'e1rn\'ed, Viracochovi, jeho\'9e syna svrhnul. Pachacuti zapo\'e8al s vytv\'e1\'f8en\'edm obrovsk\'e9 \'f8\'ed\'9ae, kter\'e1 na severu sahala a\'9e k rovn\'edku a jej\'ed\'9e st\'f8ed byl v Chile. Tato \'f8\'ed\'9ae dlouh\'e1 5000 km pokr\'fdv\'e1 rozlohu mili\'f3n \'e8tvere\'e8n\'edch kilometr\'f9. Pachacuti je srovnateln\'fd s Alexandrem Velik\'fdm, \'c8ingisch\'e1nem a Napoleonem. Tak jako oni, byl i on velk\'fdm ni\'e8itelem, p\'e1lil dokumenty, boural m\'ecsta, srovn\'e1val se zem\'ed pomn\'edky a stav\'ecl jin\'e9.\par
Jeho n\'e1sledn\'edci v t\'e9to dobyva\'e8n\'e9 politice pokra\'e8uj\'ed a podman\'ed si celou Ji\'9en\'ed Ameriku. Potom v\'e1l\'e8\'ed proti n\'ecjak\'e9 civilizaci, kterou jsme dosud nemohli nal\'e9zt a kter\'e1 b\'fdv\'e1 umis\'9dov\'e1na tu na Galap\'e1gy, tu na ostrovy Santiago \'e8i Floreana. Toto posledn\'ed hledisko pat\'f8\'ed Thoru Heyerdalovi, ale jak tomu v jeho p\'f8\'edpad\'ec \'e8asto b\'fdv\'e1, fakta se \'9apatn\'ec sn\'e1\'9aej\'ed s jeho skvostnou p\'f8edstavivost\'ed.\par
Nev\'edme, jak\'e1 to tedy byla ostrovn\'ed civilizace. Zd\'e1 se, \'9ee zcela zmizela, a je to \'9akoda \endash r\'e1di bychom v\'ecd\'ecli, jestli m\'ecla ve zvyku malovat n\'e1pisy sm\'ecrovan\'e9 k obloze.\par
Kr\'e1l Pachacuti odstoupil ve v\'ecku, kter\'fd je nepravd\'ecpodobn\'fd, ale skute\'e8n\'fd: 125 let a dosadil na tr\'f9n sv\'e9ho syna. Co tato \'f8\'ed\'9ae mohla vydat p\'f8ed p\'f8\'edchodem \'8apan\'ecl\'f9, nedok\'e1\'9eeme si p\'f8edstavit. Ve chv\'edli, kdy prob\'edhala \'9apan\'eclsk\'e1 invaze, se inck\'e1 \'f8\'ed\'9ae rozprost\'edrala na \'fazem\'ed velk\'e9m jako Francie, Benelux, \'8av\'fdcarsko a It\'e1lie dohromady.\par
Kolem r. 1523 se Indi\'e1ni dostate\'e8n\'ec zorganizovali a \'f8\'ed\'9ai p\'f8epadli. M\'ecli mezi sebou \'9apan\'eclsk\'e9ho dobrodruha Aleja Garc\'edu, kter\'fd se tam dostal ze ztroskotan\'e9 lodi a jako prvn\'ed Evropan se setkal s Inky. Pizarro p\'f8i\'9ael a\'9e deset let po n\'ecm a podle dobov\'fdch kronik, kdyby Garc\'eda mohl napsat sv\'e9 pam\'ecti d\'f8\'edve, ne\'9e padl v boji, vypr\'e1v\'ecl by v nich divy, nebo\'9d m\'ecl jin\'e9 zdroje informac\'ed ne\'9e Inky. Jeho smrt v Paraguayi je jist\'ec prop\'e1snutou d\'ecjinnou p\'f8\'edle\'9eitost\'ed.\par
Inkov\'e9, nebo alespo\'f2 jejich vl\'e1dnouc\'ed t\'f8\'edda, \'9e\'e1dnou historickou zv\'eddavost nem\'ecli a zd\'e1 se, \'9ee se z\'e1hadami, s nimi\'9e se setk\'e1vali v dobyt\'fdch zem\'edch, v\'f9bec nezab\'fdvali. Znali v\'9aak proroctv\'ed o n\'e1vratu Velk\'fdch starc\'f9, kter\'e9 budou doprov\'e1zet lid\'e9 s bledou tv\'e1\'f8\'ed a podivn\'fdmi zv\'ed\'f8aty. Bohu\'9eel pro n\'ec pova\'9eovali za tyto polobohy vracej\'edc\'ed se zven\'e8\'ed \'8apan\'ecly, a to sto osmdes\'e1ti \'8apan\'ecl\'f9m umo\'9enilo dob\'fdt \'f8\'ed\'9ai o \'9aestn\'e1cti mili\'f3nech obyvatel.\par
Podobn\'e9 dobyt\'ed nem\'e1 v d\'ecjin\'e1ch obdoby. Mo\'9en\'e1 budeme sv\'ecdky jeho opakov\'e1n\'ed, a\'9e jednou pozem\'9a\'9dan\'e9 budou pova\'9eov\'e1ni za d\'e1vn\'e9 bohy na n\'eckter\'e9 jin\'e9 planet\'ec.\par
Surovci, kte\'f8\'ed se \'fa\'e8astnili dobyt\'ed \'f8\'ed\'9ae Ink\'f9, se bohu\'9eel nezaj\'edmali ani o megalitick\'e1 s\'eddli\'9at\'ec ani o n\'e1pisy sm\'ec\'f8uj\'edc\'ed k obloze. Pozd\'ecji, v roce 1653, napsal pastor Barnab\'e9 Cobo d\'ecjiny Nov\'e9ho sv\'ecta ve \'e8ty\'f8ech svazc\'edch, kter\'e9 jsou v nyn\'ecj\'9a\'ed dob\'ec pro n\'e1s hlavn\'edm zdrojem seri\'f3zn\'ed informace o Inc\'edch a jejich p\'f8edch\'f9dc\'edch. Zd\'e1 se, \'9ee zat\'edm nikdo toto d\'edlo z hlediska fantastick\'e9ho realismu a mimozemsk\'fdch z\'e1sah\'f9 v\'e1\'9en\'ec neprozkoumal.\par
Naproti tomu se na megalitick\'e1 s\'eddli\'9at\'ec v Peru vrhli v\'9aichni ti, kte\'f8\'ed byli v prvn\'ed polovin\'ec dvac\'e1t\'e9ho stolet\'ed zbl\'e1zn\'ecni do \'favah o stvo\'f8en\'ed. Nazca jim na\'9at\'ecst\'ed unikla a prvn\'ed v\'e1\'9en\'e1 kniha na toto t\'e9ma (od Marie Reichov\'e9) vy\'9ala v r. 1949.\par
Zb\'fdv\'e1 je\'9at\'ec mnoho pr\'e1ce, ne\'9e budeme m\'edt o Nazca k dispozici alespo\'f2 n\'ecjak\'e9 prvky, na jejich\'9e z\'e1klad\'ec bude mo\'9eno zah\'e1jit diskusi. Hypot\'e9za, kterou jsem vyslovil, mi p\'f8ipad\'e1 seri\'f3zn\'ed, ale mo\'9en\'e9 jsou samoz\'f8ejm\'ec jin\'e9, dal\'9a\'ed objevy.\par
Je velmi politov\'e1n\'edhodn\'e9, \'9ee Inkov\'e9 p\'f8i sv\'e9 expanzi porazili n\'e1rod Chim\'fa (\'c8imu\'e1nci), kter\'fd byl v\'edce uspo\'f8\'e1d\'e1n z hlediska st\'e1tn\'edho, kter\'fd \'9eil v m\'ecstech organizovan\'fdch, uspo\'f8\'e1dan\'fdch do \'e8tvrt\'ed, je\'9e samy byly uspo\'f8\'e1d\'e1ny do velmi strukturovan\'fdch ulic, a tyto m\'ecly velmi slo\'9eit\'fd spole\'e8ensk\'fd \'9eivot. \'c8imu\'e1nci se velice zaj\'edmali o sv\'ect, ve kter\'e9m \'9eili. Jejich jazyk, naz\'fdvan\'fd junga, n\'e1m z\'f9stal nezn\'e1m\'fd. Hlavn\'ed m\'ecsto, zni\'e8en\'e9 Inky r. 1500 n. L, se jmenuje Chan-chan; bylo velk\'e9 jako Pa\'f8\'ed\'9e a skl\'e1dalo se z obytn\'fdch staveb velk\'fdch 350 kr\'e1t 380 metr\'f9. Existovala \'fast\'f8edn\'ec organizovan\'e1 vl\'e1da, nebyla v\'9aak nalezena \'9e\'e1dn\'e1 stopa po n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
Je nepravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee by civilizace schopn\'e1 vybudovat tak velik\'e1 m\'ecsta, \'f8\'edzen\'e1 siln\'ec centralizovanou vl\'e1dou, neznala prost\'f8edek k z\'e1znamu informace, i kdyby to m\'ecl b\'fdt n\'ecjak\'fd jin\'fd prost\'f8edek ne\'9e p\'edsmo. N\'e1m v\'9aak o tomto prost\'f8edku \'e8i prost\'f8edc\'edch nen\'ed nic zn\'e1mo. M\'ecsto je pln\'e9 geometrick\'fdch reli\'e9f\'f9, o nich\'9e nev\'edme, co p\'f8edstavuj\'ed. M\'f9\'9eeme docela dob\'f8e p\'f8ipustit, \'9ee kresby v Nazca vytvo\'f8ili p\'f8edkov\'e9 \'c8imu\'e1nc\'f9, a nikoli Ink\'f9. Ale mnoho t\'edm nevy\'f8e\'9a\'edme.\par
Mezi lety 1000 a 1500 k\'f8es\'9dansk\'e9ho letopo\'e8tu postavili m\'ecsta, vynalezli techniku v\'fdroby bronzu, zp\'f9sob, jak odl\'e9vat kovy do forem. V\'9aechny tyto vyn\'e1lezy jsou p\'f8itom pom\'ecrn\'ec modern\'ed a p\'f8ipadaj\'ed n\'e1m sp\'ed\'9ae jako nez\'e1visl\'e9 vyn\'e1lezy ne\'9e jako znovuobjeven\'ed ztracen\'fdch tajemstv\'ed.\par
Z\'f9st\'e1v\'e1 je\'9at\'ec p\'e1r d\'f9v\'ecryhodn\'fdch archeolog\'f9, kte\'f8\'ed v\'ec\'f8\'ed v megalitickou \'f8\'ed\'9ai zalo\'9eenou kolem Tiahuanaca. Pokud tato \'f8\'ed\'9ae existovala, je nejen star\'9a\'ed ne\'9e Inkov\'e9, ale i ne\'9e \'c8imu\'e1nci. \'d8ada prvk\'f9 t\'e9to hypot\'e9zy v\'9aak z\'f9st\'e1v\'e1 sporn\'e1, zvl\'e1\'9at\'ec pokud se t\'fd\'e8e techniky. Tak t\'f8eba n\'eckter\'e9 ohromn\'e9 balvany Tiahuanaca jsou spojeny m\'ecd\'ecn\'fdmi skobami. To je zcela origin\'e1ln\'ed technika, kterou nikde jinde v Peru nenajdeme. M\'f9\'9eeme v tom samoz\'f8ejm\'ec vid\'ect op\'ect stopu technick\'fdch tajemstv\'ed, kter\'e9 zanechali n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci z Nazca, zrovna tak v tom v\'9aak lze vid\'ect d\'f9mysln\'fd vlastn\'ed n\'e1pad.\par
Pr\'f9zkum podzemn\'edch prostor Tiahuanaca je v sam\'e9m za\'e8\'e1tku a nebyl tam dosud u\'e8in\'ecn \'9e\'e1dn\'fd senza\'e8n\'ed objev. Ve h\'f8e v\'9aak je\'9at\'ec nejsou v\'9aechny karty. Pokud v\'edm, v Nazca dosud nikdo nepodnikl \'9e\'e1dn\'e9 vykop\'e1vky. T\'f8eba tam naleznou krypty, kde se uchov\'e1valy ur\'e8it\'e9 p\'f8edm\'ecty, ne\'9e je odvezli do nebe. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec existuj\'ed elektronick\'e1 za\'f8\'edzen\'ed odvozen\'e1 z detektoru min, kter\'e1 umo\'9e\'f2uj\'ed zjistit jeskyn\'ec a um\'ecl\'e9 dutiny. Doufejme, \'9ee jednou budou pou\'9eita k v\'fdzkumu Peru.\par
Je s podivem, \'9ee v \'9e\'e1dn\'e9 kresb\'ec z Nazca nelze ur\'e8it kometu. Inkov\'e9 m\'ecli z komet obzvl\'e1\'9a\'9d velk\'fd strach a vzdali boj proti \'8apan\'ecl\'f9m, kdy\'9e se objevila kometa. Nesouvis\'ed to s n\'ecjakou vzpom\'ednkou na podivn\'e9 jevy na obloze?\par
Naproti tomu existuje ur\'e8it\'ec vztah mezi kresbami v Nazca a venu\'9aansk\'fdm kalend\'e1\'f8em, mo\'9en\'e1 i se slune\'e8n\'ed soustavou.\par
Byly pokusy interpretovat reli\'e9fy a n\'eckter\'e9 peru\'e1nsk\'e9 keramick\'e9 p\'f8edm\'ecty jako\'9eto mapy sv\'ecta, jeho\'9e st\'f8edem by bylo Tiahuanaco. Souvis\'ed to se v\'9aemi teoriemi, kter\'e9 se sna\'9e\'ed vkl\'e1dat do Tiahuanaca nejen p\'f9vod civilizac\'ed jihoamerick\'fdch, ale v\'9aech civilizac\'ed na sv\'ect\'ec. O podobn\'e9 interpretace by bylo mo\'9en\'e9 se pokusit i v p\'f8\'edpad\'ec Nazca, pochybuji v\'9aak, \'9ee to bude v\'fdhodn\'e9; Nazca je \'fakaz podivn\'fd, nezd\'e1 se v\'9aak, \'9ee by se roz\'9a\'ed\'f8il.\par
4) MAPY KR\'c1L\'d9 MO\'d8E\par
Podivn\'e1 historie s mapami Piriho Reise dosud neskon\'e8ila. Za\'e8ala p\'f8esn\'ec roku 1929 v Istanbulu, tehdy Konstantinopoli, kdy byla nalezena jak\'e1si mapa na pergamenu. Tato mapa m\'ecla datum z m\'ecs\'edce Nuharremu roku 919 po Prorokovi, tj. 1513 k\'f8es\'9dansk\'e9ho letopo\'e8tu. Mapa byla podeps\'e1na Piri Ibn Had\'9e Memmed, co\'9e je cel\'e9 jm\'e9no admir\'e1la Piriho Reise.\par
Byl popraven v K\'e1hi\'f8e r. 960 isl\'e1msk\'e9ho letopo\'e8tu. Je p\'f9vodu \'f8eck\'e9ho a k\'f8es\'9dansk\'e9ho, byl synovcem slavn\'e9ho pir\'e1ta Kemala Reise. Z\'fa\'e8astnil se mnoha pir\'e1tsk\'fdch v\'fdprav, zejm\'e9na pod veden\'edm slavn\'e9ho Cha\'edra Al-Dir Barbarossy. Zauj\'edmal vysok\'e9 postaven\'ed kapudana, co\'9e byl dobov\'fd ekvivalent guvern\'e9ra Egyptu. Vyplenil Aden, potom Maskat. Obl\'e9hal Hormuz, ale obl\'e9h\'e1n\'ed zastavil, kdy\'9e obdr\'9eel od m\'edstn\'ed vl\'e1dy vysokou \'e8\'e1stku. Zl\'e9 du\'9ae ho udaly u Vysok\'e9 Porty, byl zat\'e8en a v K\'e1hi\'f8e popraven. Obyvatel\'e9 Hormuzu se pak marn\'ec pokou\'9aeli dostat zp\'e1tky sv\'e9 v\'fdkupn\'e9.\par
Piri Reis popsal sv\'e9 cesty v knih\'e1ch a atlasech. Zd\'e1 se, \'9ee jednu z jeho map pou\'9eil Kry\'9atof Kolumbus. Pokud jde o mapu, kterou v roce 1929 objevil Chal\'edl Edden Bey v istanbulsk\'e9 knihovn\'ec Seray, ukazuje oba b\'f8ehy Atlantiku a velice jasn\'ec zobrazuje Ameriku.\par
Upoutala pozornost p\'f8edn\'edho americk\'e9ho badatele Arlingtona Malleryho. Pomoc\'ed pozd\'ecji pln\'ec potvrzen\'fdch v\'fdpo\'e8t\'f9 dok\'e1zal, \'9ee tato mapa vy\'9eadovala vysok\'e9 znalosti trigonometrie koule a poch\'e1zela z velmi d\'e1vn\'e9 doby, kdy antarktick\'e9 ledy je\'9at\'ec nepokr\'fdvaly Zemi kr\'e1lovny Maud.\par
Malleryho pr\'e1ce upoutala pozornost profesora Charlese H. Hapgooda z Keene State College v Keene, st\'e1t New Hampshire, USA. Profesor Hapgood byl ji\'9e zn\'e1m jako autor knihy Klouzav\'e1 zemsk\'e1 k\'f9ra. P\'f8edmluvu k t\'e9to knize psal Albert Einstein, kter\'fd t\'e9\'9e osobn\'ec zkontroloval a potvrdil v\'9aechny Hapgoodovy v\'fdpo\'e8ty.\par
Profesor Hapgood nazval mapu Piriho Reise a jin\'e9 podobn\'e9 mapy \'84mapy d\'e1vn\'fdch kr\'e1l\'f9 mo\'f8e\ldblquote . Dok\'e1zal jejich zna\'e8n\'e9 st\'e1\'f8\'ed a pouk\'e1zal na to, \'9ee k jejich vypracov\'e1n\'ed je nutno u\'9e\'edt l\'e9taj\'edc\'edho p\'f8\'edstroje (t\'e9ho\'9e, kter\'fd vyrobil kresby figur v Nazca?).\par
Krom\'ec profesora Hapgooda m\'f9\'9eeme jmenovat je\'9at\'ec dal\'9a\'ed v\'fdzna\'e8n\'e9 specialisty, kte\'f8\'ed se o probl\'e9m zaj\'edmali, nap\'f8. ctihodn\'e9ho otce Daniela L. Linehana, \'f8editele observato\'f8e p\'f8i Weston Boston College, kter\'fd potvrdil Malleryho v\'fdpo\'e8ty, pokud jde o Antarktidu. Francouzsk\'fd badatel Paul-\'c9mile Victor zrovna tak. V sou\'e8asn\'e9 dob\'ec studium pokra\'e8uje. Kdy\'9e mne v roce 1967 p\'f8ijali do Americk\'e9 zem\'ecpisn\'e9 spole\'e8nosti, vy\'9e\'e1dal jsem si p\'edsemn\'ec n\'e1zor na Hapgoodovy pr\'e1ce. Odpov\'ecd\'ecli mi, \'9ee \'84p\'f8esto\'9ee jsou extr\'e9mistick\'e9, jsou nesm\'edrn\'ec zaj\'edmav\'e9\ldblquote . Co\'9e nen\'ed tak \'9apatn\'e9 jako odpov\'ec\'ef od ofici\'e1ln\'ed v\'ecdeck\'e9 instituce.\par
26. srpna 1956 univerzita v Georgetownu uspo\'f8\'e1dala na jedn\'e9 rozhlasov\'e9 stanici o z\'e1had\'ec Piriho Reise diskusi. Sezn\'e1mil jsem se s p\'edsemn\'fdm z\'e1znamem rokov\'e1n\'ed: v\'ect\'9aina specialist\'f9 se shodovala v tom, \'9ee tento objev je velmi v\'fdznamn\'fd.\par
Ne\'9e se pono\'f8\'edme do z\'e1had portul\'e1n\'f9 a kr\'e1l\'f9 mo\'f8e, mus\'edme vzd\'e1t \'factu student\'f9m Keene State College, kte\'f8\'ed po l\'e9ta s profesorem Hapgoodem pracovali, prov\'e1d\'ecli slo\'9eit\'e9 v\'fdpo\'e8ty a p\'f8ipravovali ohromnou bibliografii.\par
Na druh\'e9 stran\'ec chci zd\'f9raznit, \'9ee za n\'e1zory, kter\'e9 budou v t\'e9to kapitole vy\'f8\'e8eny, jsem zodpov\'ecdn\'fd jedin\'ec j\'e1 s\'e1m a nikoliv d\'f8\'edve jmenovan\'ed v\'ecdci.\par
A nyn\'ed ji\'9e m\'f9\'9eeme nastoupit cestu do minulosti. Od 14. stolet\'ed maj\'ed plavci v rukou portul\'e1ny. Jak jejich jm\'e9no nazna\'e8uje, jsou to mapy umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed plavbu od p\'f8\'edstavu k p\'f8\'edstavu. Ti, kte\'f8\'ed tyto mapy u\'9e\'edvali, nemaj\'ed \'9e\'e1dnou teorii o povaze Zem\'ec, neptaj\'ed se, zda je ploch\'e1, kulat\'e1 nebo zda m\'e1 n\'ecjak\'fd jin\'fd tvar. Norsk\'fd badatel A. E. Nordenskjold se v roce 1889 za\'e8\'edn\'e1 domn\'edvat, \'9ee tyto mapy nepoch\'e1zej\'ed ze st\'f8edov\'ecku, ale \'9ee jsou mnohem star\'9a\'ed. P\'f8edpokl\'e1d\'e1, \'9ee byly okop\'edrov\'e1ny z origin\'e1lu p\'f8inejmen\'9a\'edm kartaginsk\'e9ho, ne-li star\'9a\'edho. Jsou pokusy vysv\'ectlit geometrick\'e9 linie na t\'ecchto kart\'e1ch v n\'ecjak\'e9m vztahu k zemsk\'e9mu magnetismu a buzole. Bez v\'fdsledku.Po objevu portul\'e1nu Piriho Reise Arlington Mallery zjistil, \'9ee tyto mapy ukazuj\'ed Antarktidu, Severn\'ed a Ji\'9en\'ed Ameriku s p\'f8esnost\'ed zar\'e1\'9eej\'edc\'ed a\'9e do nemo\'9enosti. Rovn\'ec\'9e dok\'e1zal, \'9ee mapa Piriho Reise byla okop\'edrov\'e1na z jin\'e9 mapy nebo \'f8ady star\'9a\'edch map, kter\'e9 nem\'e1me. Tyto mapy byly vyrobeny ve vzd\'e1len\'e9 minulosti, mo\'9en\'e1 15 000 let p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem, n\'e1rodem mo\'f8eplavc\'f9, kter\'fd znal zak\'f8iven\'ed Zem\'ec, trigonometrii koule a vlastnil l\'e9taj\'edc\'ed stroje (nebo snad kosmick\'e9 kor\'e1by?).\par
Mallery, kter\'fd je z\'e1rove\'f2 d\'f9stojn\'edkem, in\'9een\'fdrem a matematikem, srovn\'e1v\'e1 mapu Piriho Reise s mapou, kterou americk\'e1 arm\'e1da pou\'9e\'edvala za druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky. Je sestrojena na principu pol\'e1rn\'ed ekvidistantn\'ed projekce a st\'f8ed t\'e9to projekce je um\'edst\'ecn do K\'e1hiry, kde byla za v\'e1lky d\'f9le\'9eit\'e1 americk\'e1 z\'e1kladna. Podobnost s mapou Piriho Reise je naprosto uchvacuj\'edc\'ed a dokazuje, \'9ee jej\'ed tv\'f9rci znali trigonometrii koule a obecnou strukturu gl\'f3bu.\par
Na map\'ec Piriho Reise najdeme Amazonku, Venezuelsk\'fd z\'e1liv, Ji\'9en\'ed Ameriku od Baya Blanca a\'9e po Hoorn\'f9v mys, a tak\'e9 Antarktidu. Tento sv\'ectad\'edl v\'9aak byl objeven a\'9e v roce 1818. Ale portul\'e1n Piriho Reise a jin\'e9 portul\'e1ny jej popisuj\'ed velmi p\'f8esn\'ec. N\'eckte\'f8\'ed v\'fdzna\'e8n\'ed kartografov\'e9, a mezi nimi s\'e1m Mercator, jist\'ec ji\'9e p\'f8ed rokem 1818 v\'ec\'f8ili v existenci velk\'e9ho antarktick\'e9ho sv\'ectad\'edlu. Tato v\'edra v\'9aak nebyla potvrzena \'9e\'e1dnou v\'fdpravou. Antarktida na map\'e1ch Piriho Reise nejen\'9ee odpov\'edd\'e1 tomu, co ukazuj\'ed mapy modern\'ed, ale i profilu pevniny pod ledem, jak jej bylo mo\'9en\'e9 zjistit modern\'edmi geofyzik\'e1ln\'edmi metodami. Z toho je mo\'9en\'e9 u\'e8init z\'e1v\'ecr, \'9ee origin\'e1l portul\'e1nu Piriho Reise byl vyroben p\'f8edt\'edm, ne\'9e Zemi kr\'e1lovny Maud pokryly ledy. A to se stalo p\'f8inejmen\'9a\'edm p\'f8ed 15 000 lety, ne-li v dob\'ec je\'9at\'ec d\'e1vn\'ecj\'9a\'ed.\par
Podobnost je p\'f8\'edli\'9a n\'e1padn\'e1, ne\'9e aby mohlo j\'edt o pouhou n\'e1hodu. N\'eckdo mapu vytvo\'f8il ve velmi vzd\'e1len\'e9 minulosti a k n\'e1m se dostaly kopie, jako mapa Piriho Reise \'e8i Orontea Finaea z r. 1531. Na t\'e9to (Finaeov\'ec) map\'ec rozm\'ecry antarktick\'e9ho sv\'ectad\'edlu velice dob\'f8e odpov\'eddaj\'ed rozm\'ecr\'f9m na nejlep\'9a\'edch modern\'edch map\'e1ch. V dob\'ec, kdy byly tyto mapy kresleny, pokr\'fdval led z\'e1padn\'ed Antarktidu, a nikoli cel\'fd kontinent. Modern\'ed v\'fdzkumy v\'9aak uk\'e1zaly, \'9ee p\'f8ed \'9aesti tis\'edci lety byly je\'9at\'ec v Antarktid\'ec oblasti s m\'edrn\'fdm podneb\'edm, zvl\'e1\'9at\'ec pobl\'ed\'9e Rossova mo\'f8e.\par
To je nejm\'e9n\'ec vzd\'e1len\'e9 datum, kdy mohly origin\'e1ly portul\'e1nu vzniknout, v\'9aechno v\'9aak vede k domn\'ecnce, \'9ee to sp\'ed\'9ae bylo p\'f8inejmen\'9a\'edm p\'f8ed 15 000 lety.\par
Tureck\'e1 mapa Had\'9eiho Ahmeda z r. 1559 maxim\'e1ln\'ec p\'f8esn\'ec ukazuje Antarktidu a tichomo\'f8sk\'e9 pob\'f8e\'9e\'ed Spojen\'fdch st\'e1t\'f9. Ale je\'9at\'ec n\'ecco lep\'9a\'edho: na map\'ec je nezn\'e1m\'e1 zem\'ec tvo\'f8\'edc\'ed most mezi Sibi\'f8\'ed a Alja\'9akou p\'f8es Beringovu \'fa\'9einu. Takov\'fd p\'f8echod by vysv\'ectlil os\'eddlen\'ed Ameriky paleolitick\'fdmi lidmi, kte\'f8\'ed p\'f8i\'9ali p\'ec\'9aky z Asie. Tento most v\'9aak ur\'e8it\'ec zmizel nejm\'e9n\'ec p\'f8ed 30 000 lety. Je obt\'ed\'9en\'e9 pochopit, jak o n\'ecm mohla v\'ecd\'ect n\'ecjak\'e1 pozemsk\'e1 civilizace, a\'9d u\'9e zn\'e1m\'e1 \'e8i nezn\'e1m\'e1.\par
Na druh\'e9 stran\'ec je z\'f8ejm\'e9 \endash a to bude m\'e1 teze v t\'e9to kapitole \endash \'9ee fotografie Zem\'ec z dru\'9eice nebo jin\'e9ho l\'e9taj\'edc\'edho p\'f8\'edstroje p\'f8eveden\'e9 do podoby takov\'e9 mapy, kter\'e1 by byla pochopiteln\'e1 pro primitivy a pak okop\'edrovan\'e1, d\'e1v\'e1 p\'f8ijateln\'ecj\'9a\'ed vysv\'ectlen\'ed z\'e1hadn\'e9 hypot\'e9zy hovo\'f8\'edc\'ed o ohromn\'e9 civilizaci p\'f8ekryt\'e9 ledy Antarktidy, z n\'ed\'9e jsme pak nena\'9ali ani stopu. Ob\'ec hypot\'e9zy si ostatn\'ec nijak neproti\'f8e\'e8\'ed.\par
Mo\'9en\'e1 \'9ee kdy\'9e v dob\'ec Nazca p\'f8i\'9ala zven\'e8\'ed inspekce a zjistila, \'9ee existuje tato civilizace, nav\'e1zala s n\'ed kontakt. Snad i \'e8lenov\'e9 t\'e9to civilizace byli zachr\'e1n\'ecni a odvezeni jinam, kdo v\'ed?\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec prvn\'edm \'fakolem Hapgoodovy skupiny bylo ur\'e8it vztahy mezi portul\'e1nem Piriho Reise a ostatn\'edmi portul\'e1ny.\par
Prvn\'ed je Dulcert\'f9v portul\'e1n z r. 1339 a ostatn\'ed jsou snad jeho kopiemi. P\'f8esnost tohoto portul\'e1nu v oblasti St\'f8edozemn\'edho mo\'f8e a Evropy je zcela nepochopiteln\'e1. Od Irska k Donu sv\'ecd\'e8\'ed portul\'e1n o takov\'e9m stupni informovanosti, jak\'fd se ve 14., 15., ani v 16. stolet\'ed nemohl v\'f9bec vyskytnout. Jeho zpracov\'e1n\'ed by si vy\'9e\'e1dalo znalosti matematiky zcela ne\'fam\'ecrn\'e9 dob\'ec. V\'9aechny d\'f9kazy sm\'ec\'f8uj\'ed ke zji\'9at\'ecn\'ed, \'9ee se jedn\'e1 o n\'eckolik\'e1tou kopii origin\'e1lu poch\'e1zej\'edc\'edho z velmi vzd\'e1len\'e9 minulosti.\par
Cameriova renesan\'e8n\'ed mapa z r. 1502 toto hledisko potvrzuje a bl\'ed\'9e\'ed se k zn\'e1m\'fdm portul\'e1n\'f9m. Zd\'e1 se, \'9ee i ona je vytvo\'f8ena na m\'f8\'ed\'9ece pou\'9e\'edvaj\'edc\'ed sf\'e9rickou trigonometrii a kvantitativn\'ed ov\'ec\'f8en\'ed na 37 bodech Cameriovy mapy toto hledisko potvrzuj\'ed.\par
Ben\'e1tsk\'e1 mapa z r. 1484 vyu\'9e\'edv\'e1 z\'e1rove\'f2 soustavu portul\'e1n\'f9 a soustavu st\'f8edov\'eck\'e9 orientace podle dvan\'e1cti sm\'ecr\'f9. Tak\'e9 ona je vzhledem k dobov\'fdm znalostem neuv\'ec\'f8iteln\'ec p\'f8esn\'e1.\par
Stejn\'e9 podobnosti byly nalezeny na map\'ec nezn\'e1m\'e9ho p\'f9vodu, o n\'ed\'9e v\'edme pouze, ale jist\'ec to, \'9ee v roce 1137 na\'9aeho letopo\'e8tu ji ryli do kamene \'c8\'ed\'f2an\'e9. Je na n\'ed tat\'e1\'9e m\'f8\'ed\'9eka jako na map\'ec Piriho Reise a na ostatn\'edch portul\'e1nech. Zd\'e1 se, \'9ee tedy poch\'e1z\'ed z t\'e9\'9ee nezn\'e1m\'e9 civilizace.\par
Hapgoodova matematick\'e1 studie obsahuje p\'f8\'edli\'9a mnoho vzorc\'f9, ne\'9e abychom ji mohli tady otisknout. Jej\'ed z\'e1v\'ecr nicm\'e9n\'ec stoj\'ed za \'faplnou citaci: \'84Zd\'e1 se mi, \'9ee tato \'e8\'ednsk\'e1 mapa p\'f8in\'e1\'9a\'ed d\'f9kaz o tom, \'9ee v d\'e1vn\'fdch dob\'e1ch existovala celosv\'ectov\'e1 civilizace a jej\'ed kartografov\'e9 vytvo\'f8ili mapy cel\'e9 Zem\'ec se stejnou \'farovn\'ed technickou, shodn\'fdmi metodami, znalostmi matematiky a pravd\'ecpodobn\'ec stejn\'fdmi n\'e1stroji. Tuto \'e8\'ednskou mapu pova\'9euji za z\'e1kladn\'ed k\'e1men budovy, kterou jsem postavil. \'d8e\'9a\'ed pro mne ot\'e1zku, zda d\'e1vn\'e1 kultura, kter\'e1 pronikla do Antarktidy a kter\'e1 je p\'f9vodcem v\'9aech z\'e1padn\'edch map, byla skute\'e8n\'ec kulturou v planet\'e1rn\'edm m\'ec\'f8\'edtku.\ldblquote\par
A\'e8koli s Hapgoodem pln\'ec souhlas\'edm, cht\'ecl bych podotknout, \'9ee kartografick\'e1 dru\'9eice s ob\'ec\'9enou dobou 100 minut kolem Zem\'ec se toho za n\'eckolik ob\'ech\'f9 dozv\'ed v\'edce ne\'9e jedna civilizace zahrnuj\'edc\'ed cel\'fd sv\'ect. R\'f9zn\'e9 dru\'9eice vypu\'9at\'ecn\'e9 od roku 1957 to zevrubn\'ec uk\'e1zaly.\par
Hypot\'e9za z\'e1sah\'f9 mimozem\'9a\'9dan\'f9 nen\'ed podle mne v protikladu k hypot\'e9ze velk\'fdch zmizel\'fdch civilizac\'ed. Skoro bych \'f8ekl, \'9ee to je jedna a tat\'e1\'9e hypot\'e9za.\par
Z\'e1sah mimozem\'9a\'9dan\'f9 do d\'ecjin mohl velice dob\'f8e urychlit v\'fdvoj ur\'e8it\'fdch civilizac\'ed, kter\'e9 potom zmizely vlastn\'ed chybou nebo p\'f8\'edrodn\'ed \'9eiveln\'ed pohromou. A pokud je \'e8\'ednsk\'e1 mapa kamenem v budov\'ec Hapgoodov\'ec, je tak\'e9 kamenem v budov\'ec m\'e9: p\'f8ed 10000, mo\'9en\'e1 15 000 lety a t\'f8eba je\'9at\'ec d\'f8\'edve nakreslil mapy n\'eckdo, kdo m\'ecl p\'f8\'edstup ke v\'9aem kout\'f9m sv\'ecta, kdo m\'ecl vynikaj\'edc\'ed technick\'e9 prost\'f8edky a kdo znal matematiku. Vzhledem k p\'f8esnosti t\'ecch topografick\'fdch v\'fdtah\'f9 si mysl\'edm, \'9ee nebudeme p\'f8\'edli\'9a p\'f8eh\'e1n\'ect, kdy\'9e prohl\'e1s\'edme, \'9ee ten \'84n\'eckdo\ldblquote znal fotografii a m\'ecl l\'e9tac\'ed stroje nebo dru\'9eice.\par
Pokra\'e8ujme v\'9aak spolu s Hapgoodem a jeho t\'fdmem v pr\'f9zkumu star\'fdch map. Zenova mapa z r. 1830 se poj\'ed k cest\'ec Ben\'e1t\'e8an\'f9 do Gr\'f3nska. B\'f8ehy Norska, D\'e1nska, N\'ecmecka a Skotska, zem\'ecpisn\'e1 \'9a\'ed\'f8ka a d\'e9lka n\'eckolika ostrov\'f9, v\'9ae je provedeno s takovou p\'f8esnost\'ed, a\'9e vznik\'e1 op\'ect dojem, \'9ee se jedn\'e1 o modern\'ed kopii n\'ecjak\'e9 velmi star\'e9 mapy. Diskuse o tom je\'9at\'ec pokra\'e8uje.\par
Mallery se domn\'edv\'e1, \'9ee na t\'e9to map\'ec jsou ostrovy, kter\'e9 ji\'9e dnes neexistuj\'ed, bu\'ef proto, \'9ee se potopily, anebo byly pokryty ledem, kter\'fd sestupuje z Gr\'f3nska. Hapgood si sp\'ed\'9ae mysl\'ed, \'9ee Ben\'e1t\'e8an\'e9 se p\'f8i kop\'edrov\'e1n\'ed star\'e9 mapy dopustili chyb. Poznamen\'e1v\'e1, \'9ee p\'f8i \'e8tvrt\'e9 k\'f8\'ed\'9eov\'e9 v\'fdprav\'ec r. 1204 dobyli Ben\'e1t\'e8an\'e9 Ca\'f8ihrad, a domn\'edv\'e1 se, \'9ee se p\'f8itom zmocnili map podobn\'fdch map\'ec Piriho Reise a potom je dob\'f8e nebo \'9apatn\'ec obkreslili.\par
Je zde op\'ect m\'f8\'ed\'9eka, ov\'9aem deformovan\'e1 a pravd\'ecpodobn\'ec \'9apatn\'ec pochopen\'e1. Ptolemaiovy mapy obnoven\'e9 v 15. stolet\'ed ukazuj\'ed Gr\'f3nsko ne zcela pokryt\'e9 ledem, zato ledovec ve \'8av\'e9dsku. Tento ledovec v\'9aak u\'9e v dob\'ec Ptolemaiov\'ec neexistoval, t\'edm m\'e9n\'ec v 15. stolet\'ed. Op\'ect se zd\'e1, \'9ee jde o obkreslen\'e9 mapy z velmi d\'e1vn\'fdch dob, star\'e9 alespo\'f2 deset a\'9e patn\'e1ct tis\'edc let.\par
Portul\'e1n Andrey Benincasy z roku 1508 je tak\'e9 velice zaj\'edmav\'fd. Nach\'e1z\'edme zde ledovce, je\'9e v\'ect\'9aina t\'ecch, kte\'f8\'ed studovali portul\'e1ny p\'f8ed Hapgoodem, pova\'9eovali za Baltick\'e9 mo\'f8e. To je \'fakaz velmi podivuhodn\'fd.\par
M\'f9\'9eeme sn\'e1\'9aet dal\'9a\'ed a dal\'9a\'ed p\'f8\'edklady. Prvn\'ed obecn\'fd z\'e1v\'ecr, kter\'fd z toho m\'f9\'9eeme vyvodit, je tento: na\'9ae sou\'e8asn\'e9 mapy maj\'ed m\'f8\'ed\'9eku z rovnob\'ec\'9eek a poledn\'edk\'f9. Na portul\'e1nech nach\'e1z\'edme m\'f8\'ed\'9eku z velmi star\'e9 mapy, z kter\'e9 jsou v\'9aechny odvozeny. Matematicky m\'f9\'9eeme dok\'e1zat, \'9ee na t\'e9to m\'f8\'ed\'9ece je stupe\'f2 \'9a\'ed\'f8ky del\'9a\'ed ne\'9e stupe\'f2 d\'e9lky \endash to v sob\'ec zahrnuje syst\'e9m projekce. Jakmile v\'edme, \'9ee se jedn\'e1 o tento syst\'e9m, zji\'9a\'9dujeme, \'9ee velmi p\'f8esn\'ec ur\'e8ena je zem\'ecpisn\'e1 \'9a\'ed\'f8ka a d\'e9lka ostrov\'f9 v Karibsk\'e9m mo\'f8i. Je t\'e9m\'ec\'f8 jist\'e9, \'9ee tv\'f9rci t\'ecchto map m\'ecli znalosti matematiky a zvl\'e1\'9at\'ec sf\'e9rick\'e9 trigonometrie, srovnateln\'e9 s na\'9aimi.\par
Je t\'f8eba si v\'9aimnout, \'9ee sou\'e8asn\'ec se sf\'e9rickou trigonometri\'ed je v t\'ecchto map\'e1ch u\'9e\'edv\'e1n syst\'e9m dvan\'e1cti v\'ectr\'f9, kter\'fd odpov\'edd\'e1 dvan\'e1cti znamen\'edm zv\'ecrokruhu a rozd\'eclen\'ed kruhu na 360 stup\'f2\'f9. Toto d\'eclen\'ed by tedy bylo star\'9a\'ed ne\'9e babyl\'f3nsk\'e1 civilizace a Babyl\'f3n z n\'ecj zd\'ecdil alespo\'f2 n\'eckter\'e9 stopy.\par
Co tyto dokumenty ukazuj\'ed? Zemi d\'e1vn\'ecj\'9a\'ed, ne\'9e je ta na\'9ae. Nap\'f8\'edklad Zemi, kde delta Guadalquiviru prakticky neexistuje, zat\'edmco dnes je pades\'e1t kilometr\'f9 \'9airok\'e1 a sedmdes\'e1t p\'ect kilometr\'f9 dlouh\'e1. Na to, aby \'f8eka vytvo\'f8ila deltu takov\'fdch rozm\'ecr\'f9, v\'9aak je zapot\'f8eb\'ed nejm\'e9n\'ec 20000 let.\par
Ostrovy ve St\'f8edozemn\'edm mo\'f8i jsou na t\'ecchto map\'e1ch mnohem v\'ect\'9a\'ed ne\'9e ty, kter\'e9 zn\'e1me. Mo\'f8e je od t\'e9 doby, co byly mapy nakresleny, za 20 nebo 30 000 let, tedy opot\'f8ebovalo.\par
\'8av\'e9dsko, N\'ecmecko, Anglii a Irsko pokr\'fdvaj\'ed ledovce, kter\'e9 ji\'9e dnes neexistuj\'ed, ale jejich\'9e tvar bylo mo\'9eno rekonstruovat: tyto ledovce n\'e1s odv\'e1d\'ecj\'ed deset tis\'edc let zp\'e1tky.\par
A hlavn\'ec ty mapy ukazuj\'ed Antarktidu s m\'edrn\'fdm podneb\'edm, kde nen\'ed \'9e\'e1dn\'fd led. V\'ect\'9aina geolog\'f9 tvrd\'ed, \'9ee ledy jsou v Antarktid\'ec u\'9e mili\'f3ny let, od mioc\'e9nu nebo plioc\'e9nu. Ne v\'9aichni jsou v tomto bod\'ec zajedno a n\'eckte\'f8\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee p\'f8ed 10000 lety se Antarktida t\'ec\'9aila tepl\'e9mu podneb\'ed, kter\'e9 v n\'eckter\'fdch oblastech vydr\'9eelo a\'9e do doby p\'f8ed 6 000 lety. Tohoto n\'e1zoru je s\'e1m Hapgood a potvrzuje to jeho teorii o klouz\'e1n\'ed kontinent\'f9.\par
M\'ec\'f8en\'ed proveden\'e1 v Antarktid\'ec jakoby existenci m\'edrn\'e9ho podneb\'ed p\'f8ed 6000 lety potvrzuj\'ed. N\'eckter\'e1 z nich ukazuj\'ed, \'9ee m\'edrn\'e9 podneb\'ed, kter\'e9 p\'f8ed 6 000 lety kon\'e8ilo, trvalo nejm\'e9n\'ec 2 000 let. Hapgood se domn\'edv\'e1, \'9ee v t\'e9 dob\'ec existovala n\'ecjak\'e1 mocn\'e1 civilizace a ta potom zmizela.\par
J\'e1 osobn\'ec si mysl\'edm, \'9ee Zem\'ec v t\'e9 dob\'ec m\'ecla n\'e1v\'9at\'ecvu, a \'9ee stopou po t\'e9to n\'e1v\'9at\'ecv\'ec jsou portul\'e1ny. Opakuji, \'9ee podle m\'e9ho n\'e1zoru si tyto dv\'ec hypot\'e9zy neodporuj\'ed.\par
Nicm\'e9n\'ec \endash m\'e1m-li pokra\'e8ovat ve sv\'e9 \'favaze \endash domn\'edv\'e1m se, \'9ee kresby v Nazca jsou star\'9a\'ed ne\'9e p\'f8edloha k portul\'e1n\'f9m Piriho Reise a poch\'e1zej\'ed z t\'e9ho\'9e zdroje. Domn\'edv\'e1m se, \'9ee ve figur\'e1ch v Nazca i na portul\'e1nech bychom mohli nal\'e9zt tent\'fd\'9e zv\'ecrokruh a \'9ee ho najdeme, a\'9e anal\'fdzu provedeme. Mysl\'edm si, \'9ee po obdob\'ed\par
Nazca byl proveden podrobn\'fd pr\'f9zkum gl\'f3bu a vypracov\'e1na v\'9aeobecn\'e1 mapa.\par
Vyvst\'e1v\'e1 ot\'e1zka, kde byla vypracov\'e1na a k\'fdm.\par
Pokud jde o jej\'ed prvn\'ed \'e8\'e1st, vid\'ecli jsme, \'9ee geologick\'e9 \'fadaje na star\'fdch map\'e1ch n\'e1s nut\'ed v\'ec\'f8it, \'9ee tomu bylo nejm\'e9n\'ec p\'f8ed 10000 lety. To je minimum. Zrovna tak bychom mohli mluvit o dvaceti nebo t\'f8iceti tis\'edc\'edch. \'d8ekn\'ecme tedy: \'f8\'e1dov\'ec p\'f8ed des\'edtkami tis\'edc\'f9 let.\par
Hapgood a dal\'9a\'ed v\'ec\'f8\'ed ve zmizelou, p\'f8ev\'e1\'9en\'ec p\'f8\'edmo\'f8skou civilizaci. Proto v\'fdraz \'84d\'e1vn\'e9 mapy kr\'e1l\'f9 mo\'f8e\ldblquote . Tuto hypot\'e9zu je t\'f8eba porovnat s tvrzen\'edm v\'ecdc\'f9, kte\'f8\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee Sumerov\'e9 byli n\'e1mo\'f8n\'edm n\'e1rodem, jeho\'9e civilizace byla zalo\'9eena na plovouc\'edch, a nikoliv pozemsk\'fdch m\'ecstech. Rovn\'ec\'9e m\'f9\'9eeme p\'f8ipomenout teorii sov\'ectsk\'fdch archeolog\'f9, podle n\'ed\'9e jist\'e9 z\'e1hadn\'e9 n\'e1rody (zanechaly n\'e1m po sob\'ec hrobky, ve kter\'fdch nal\'e9z\'e1me pouze dv\'ec v\'ecci: vertik\'e1ln\'ec poh\'f8ben\'e9ho medv\'ecda a c\'edvku s tenkou zlatou nitkou navinutou na keramick\'e9 \'9apulce) bydlely v\'fdhradn\'ec na \'f8ece Volze. Jejich m\'ecsta tvo\'f8ily ohromn\'e9 vory. Z d\'f9vod\'f9, kter\'e9 nezn\'e1me, zanechaly tyto z\'e1hadn\'e9 hrobky.\par
Tato hypot\'e9za je jist\'ec zaj\'edmav\'e1 a j\'e1 nejsem p\'f8edem proti, i kdy\'9e ji dopl\'f2uji je\'9at\'ec o jednu hypot\'e9zu. Legendy o kr\'e1l\'edch mo\'f8e star\'9a\'edch ne\'9e Vikingov\'e9 p\'f8etrv\'e1vaj\'ed a\'9e do na\'9aich dn\'f9. Nach\'e1z\'edme po nich stopy v d\'edlech dob\'f8e dokumentovan\'fdch romanopisc\'f9, jako je Jean Ray \'e8i John Buch\'e1m.\par
Jin\'e1 hypot\'e9za, kterou naleznete i v Jitru kouzeln\'edk\'f9 a jeho po\'e8etn\'fdch napodobenin\'e1ch, je existence jedn\'e9 nebo v\'edce zmizel\'fdch zemsk\'fdch civilizac\'ed. Lid\'e9 se mne \'e8asto ptaj\'ed, pro\'e8 nenach\'e1z\'edme po t\'ecchto civilizac\'edch stopy. Na takovou ot\'e1zku lze odpov\'ecd\'ect dvoj\'edm zp\'f9sobem.\par
Zaprv\'e9 \endash tato civilizace mohla existovat na D\'e1ln\'e9m severu (kde dnes sov\'ect\'9at\'ed v\'ecdci objevili, jak se domn\'edvaj\'ed, zbytky dosud zcela nezn\'e1m\'e9ho kontinentu: Arktidy) anebo na D\'e1ln\'e9m jihu, to jest v Antarktid\'ec. Duchov\'e9 H. P. Lovecrafta a Erle Coxe a tak\'e9 m\'f9j \'9eij\'edc\'ed p\'f8\'edtel Ren\'e9 Barjavel se zaraduj\'ed, a\'9e budou v Antarktid\'ec nalezeny stopy pokro\'e8il\'e9 civilizace. Bude to jeden z nes\'e8etn\'fdch p\'f8\'edklad\'f9 jasnoz\'f8ivosti inspirovan\'fdch spisovatel\'f9.\par
Stopy po zmizel\'fdch civilizac\'edch v\'9aak nalezeny byly.Viz nap\'f8. p\'f8\'edb\'ech strojku z Antik\'fdthiry, o kter\'e9m zde podrobn\'ec referujeme: Antik\'fdthira je ostrov v Egejsk\'e9m mo\'f8i, u kter\'e9ho se p\'f8ibli\'9en\'ec v 1. stol. p\'f8. n. l. potopila \'f8eck\'e1 gal\'e9ra. V roce 1901 zkoumali tuto gal\'e9ru pot\'e1p\'ec\'e8i a na\'9ali nevysv\'ectliteln\'fd p\'f8edm\'ect zkorodovan\'fd mo\'f8skou vodou. Byl p\'f8enesen do ath\'e9nsk\'e9ho muzea a tam se na n\'ecm hromadil prach. Prob\'echla druh\'e1 sv\'ectov\'e1 v\'e1lka a na jej\'edm konci bylo ve zb\'ecdovan\'e9 Evrop\'ec mnoho obr\'e1b\'ecc\'edch stroj\'f9 a orebn\'edch za\'f8\'edzen\'ed zcela zkorodovan\'fdch a zreziv\'ecl\'fdch, jak se s nimi dlouho nepracovalo. Chyt\'f8\'ed Ameri\'e8an\'e9 tedy vynalezli elektrolytickou metodu zbavov\'e1n\'ed rzi, kter\'e1 postupem opa\'e8n\'fdm ne\'9e elektrol\'fdza dovoluje odstranit kysli\'e8n\'edky kov\'f9 a nahradit je kovy p\'f9vodn\'edmi. 1 u velice jemn\'fdch mechanism\'f9 dostaneme op\'ect p\'f8esn\'fd tvar korodovan\'e9ho p\'f8edm\'ectu. Kolem roku 1960 v\'fdzna\'e8n\'fd v\'ecdec yalesk\'e9 univerzity profesor Derek de Solla Price t\'edmto zp\'f9sobem zrekonstruoval p\'f8edm\'ect z Antik\'fdthiry a zjistil, \'9ee to je miniaturn\'ed planet\'e1rium, za\'f8\'edzen\'ed umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed v\'fdpo\'e8et polohy planet.\par
Toto za\'f8\'edzen\'ed je tak p\'f8esn\'e9 jako p\'f8\'edstroje vyr\'e1b\'ecn\'e9 v sou\'e8asnosti, p\'f8edstavuje to nejlep\'9a\'ed v mechanice a lep\'9a\'ed v\'fdsledky, ne\'9e d\'e1v\'e1 ono, by dal leda po\'e8\'edta\'e8. Kdy\'9e profesor Derek de Solla Price popisoval svou pr\'e1ci ve Scientific Price, uzav\'f8el \'e8l\'e1nek slovy: \'84Je to dost hrozn\'e9.\ldblquote Takov\'e9 za\'f8\'edzen\'ed n\'e1s vskutku nut\'ed k tomu, abychom p\'f8ipustili, \'9ee sta\'f8\'ed \'d8ekov\'e9 byli technicky pokro\'e8il\'ed, co\'9e bude zcela v rozporu s jejich abstraktn\'ed, filosofickou mentalitou a jejich pohrd\'e1n\'edm stroji. Anebo n\'e1s nut\'ed p\'f8iznat, \'9ee p\'f8ed star\'fdmi \'d8eky existovala technologie, dnes ztracen\'e1, kter\'e1 v\'9aak byla stejn\'ec dobr\'e1 jako ta na\'9ae, zvl\'e1\'9at\'ec v oblasti v\'fdroby speci\'e1ln\'edch bronz\'f9 a v\'fdpo\'e8t\'f9 ozuben\'ed.\par
Zmizel\'e9 civilizace, a\'9d u\'9e pozemsk\'e9 \'e8i n\'e1mo\'f8n\'ed, byly podle m\'e9ho n\'e1zoru hl\'edd\'e1ny a mo\'9en\'e1 i podporov\'e1ny civilizacemi mimozemsk\'fdmi. Zat\'edm se nebudu vyslovovat k ot\'e1zce, zda to byly tyt\'e9\'9e Rozumov\'e9 bytosti, kter\'e9 zap\'e1lily a pak zhasily hv\'eczdu, je\'9e zabila dinosaury, anebo n\'ecjac\'ed prost\'f8edn\'edci mezi nimi a n\'e1mi, rod vysp\'eclej\'9a\'ed, ne\'9e jsme my, kter\'fd Rozumov\'fdm bytostem slou\'9eil. Domn\'edv\'e1m se, \'9ee tento rod a tyto bytosti pokra\'e8ovaly v sledov\'e1n\'ed na\'9a\'ed planety a \'9ee ji sleduj\'ed, hl\'eddaj\'ed dodnes.\par
Domn\'edv\'e1m se, \'9ee jedn\'edm z p\'f8\'edznak\'f9 t\'ecchto Rozumov\'fdch bytost\'ed je vyu\'9e\'edv\'e1n\'ed matematiky a sklon p\'f8ed\'e1vat tyto znalosti tam, kde je to mo\'9en\'e9.\par
Jenom v Ji\'9en\'ed Americe p\'f8i\'e8\'edt\'e1m t\'ecmto Rozumov\'fdm bytostem fantasticky p\'f8esn\'fd maysk\'fd kalend\'e1\'f8: maysk\'fd rok trval 365,2420 dne, zat\'edmco p\'f8esn\'e9 \'e8\'edslo, zji\'9at\'ecn\'e9 nejmodern\'ecj\'9a\'edmi prost\'f8edky \'e8in\'ed 365,2423. P\'f8esnost May\'f9 je \'f8\'e1dov\'ec desetitis\'edciny dne. Trv\'e1n\'ed m\'ecs\'ed\'e8n\'edho cyklu znaj\'ed na \'e8ty\'f8i tis\'edciny dne p\'f8esn\'ec, a tak znamenit\'e1 p\'f8esnost vy\'9eaduje velmi pokro\'e8ilou matematiku.\par
P\'f8i\'e8\'edt\'e1m Rozumov\'fdm bytostem kresby v Nazca, pr\'e1v\'ec tak jako megalitick\'e9 pevnosti a kyklopsk\'e9 stavby v Peru. Mysl\'edm, \'9ee stopy po nich nalezneme na basreli\'e9fech v Marcahuasi, a\'9e bude provedena jejich kompletn\'ed anal\'fdza.\par
Ve St\'f8edn\'ed Americe jim p\'f8i\'e8\'edt\'e1m mexickou pyramidu Cuicuilco. St\'e1\'f8\'ed t\'e9to l\'e1vou pokryt\'e9 pyramidy bylo neomyln\'fdmi geologick\'fdmi metodami ur\'e8eno na nejm\'e9n\'ec sedm tis\'edc let. Nepodob\'e1 se \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 stavb\'ec v kraji a od nejstar\'9a\'edch dob je v Mexiku p\'f8edm\'ectem uct\'edv\'e1n\'ed. Studium t\'e9to pyramidy podnikli Ameri\'e8an Byron S. Cummings a dva Mexi\'e8an\'e9, dr. Manuel Gamio a Jos\'e9 Ortiz. P\'f8i vykop\'e1vk\'e1ch zde nalezli r\'f9zn\'e9 p\'f8edm\'ecty, kter\'e9 poukazuj\'ed na civilizaci v\'fdrazn\'ec pokro\'e8ilej\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechny civilizace mexick\'e9.\par
Od t\'e9 doby (v\'fdzkum trv\'e1 p\'f8ibli\'9en\'ec od roku 1920) metody u\'9e\'edvaj\'edc\'ed radioaktivitu vedly k z\'e1v\'ecru, \'9ee k sope\'e8n\'e9mu v\'fdbuchu, kter\'fd zasypal pyramidu l\'e1vou a zp\'f9sobil, \'9ee byla jako\'9eto posv\'e1tn\'e9 m\'edsto opu\'9at\'ecna, do\'9alo v r. 200 p\'f8. n. l. V\'fdzkumy v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec pokra\'e8uj\'ed v nad\'ecji, \'9ee pod pyramidou budou objeveny krypty. Mo\'9en\'e1 tam budou mumie t\'ecch, kte\'f8\'ed ji p\'f8ed 7 000 lety postavili a u\'9e\'edvali jako dokonalou astronomickou observato\'f8. Byla nalezena betonov\'e1 silnice vedouc\'ed k pyramid\'ec; prozrazuje vysokou technickou \'farove\'f2. Mo\'9en\'e1 po n\'ed jezdila vozidla; i kdy\'9e Inkov\'e9 ani Azt\'e9kov\'e9 kolo neznali, nen\'ed jist\'e9, \'9ee tomu tak bylo i u jejich p\'f8edch\'f9dc\'f9.\par
Je mo\'9en\'e9, \'9ee Olm\'e9kov\'e9 jsou potomky stavitel\'f9 t\'e9to pyramidy. Objevy t\'fdkaj\'edc\'ed se tohoto lidu jsou dnes \'e8\'edm d\'e1l t\'edm \'e8ast\'ecj\'9a\'ed a mo\'9en\'e1 do deseti let budeme m\'edt jistotu.\par
Problematika pyramid je zaj\'edmav\'e1. Zvl\'e1\'9at\'ec kdyby opadl rozruch, kter\'fd zp\'f9sobila. Jeden humorista \'f8ekl:\ldblquote U\'9e tvar pyramid jako takov\'fd n\'e1m ukazuje, \'9ee i ve star\'e9m Egypt\'ec d\'ecln\'edci pracovali \'e8\'edm d\'e1l t\'edm m\'e9n\'ec.\ldblquote V\'e1\'9en\'ecji, a to se t\'fdk\'e1 t\'e9matu na\'9a\'ed knihy, se probl\'e9mem zab\'fdvaj\'ed mnoz\'ed sov\'ect\'9at\'ed v\'ecdci a ti se domn\'edvaj\'ed, \'9ee pyramidy sv\'fdm tvarem p\'f8edstavuj\'ed zodiak\'e1ln\'ed sv\'ectlo. Toto sv\'ectlo je pra\'9an\'fd oblak, kter\'fd let\'ed za Zem\'ed p\'f8i jej\'edm pohybu jako ocas za kometou a m\'e1 skute\'e8n\'ec tvar pyramidy. Je t\'ec\'9eko viditeln\'e9 pouh\'fdm okem, ale lze je zjistit pomoc\'ed p\'f8\'edstroj\'f9.\par
Auto\'f8i map Piriho Reise takov\'e9 p\'f8\'edstroje m\'ecli a je docela mo\'9en\'e9, \'9ee pohled na zodiak\'e1ln\'ed sv\'ectlo \endash ohromnou sv\'edt\'edc\'ed pyramidu na obloze \endash dal zrod kultu a byl p\'f8\'ed\'e8inou v\'fdstavby r\'f9zn\'fdch pyramid v Egypt\'ec i v Cui-cuilcu (ta je, jak se zd\'e1, nejstar\'9a\'ed).\par
Nen\'ed vylou\'e8eno, \'9ee rozli\'e8n\'e9 geometrick\'e9 struktury, pyramidy, Nazca a mnoh\'e9 dal\'9a\'ed p\'f8edstavuj\'ed objekty sice existuj\'edc\'ed, ale viditeln\'e9 pouze pomoc\'ed p\'f8\'edstroj\'f9 anebo zjistiteln\'e9 pouze z dru\'9eice, jako t\'f8eba zodiak\'e1ln\'ed sv\'ectlo \'e8i p\'e1sy z\'e1\'f8en\'ed obklopuj\'edc\'ed Zemi.\par
Jestli\'9ee mapy d\'e1vn\'fdch kr\'e1l\'f9 mo\'f8e p\'f8edstavuj\'ed Zemi, pak mo\'9en\'e1 jin\'e9 n\'e1pisy, jin\'e9 monumenty p\'f8edstavuj\'ed viditelnou i neviditelnou geometrii slune\'e8n\'ed soustavy.\par
Z tohoto hlediska je zaj\'edmav\'e9 si pov\'9aimnout, \'e8emu odpov\'edd\'e1 d\'eclen\'ed kruhu na dvan\'e1ct d\'edl\'f9, s kter\'fdm se setk\'e1v\'e1me tak trochu v\'9aude, zvl\'e1\'9at\'ec v map\'e1ch Piriho Reise, a kter\'e9 obvykle ch\'e1peme v souvislosti se zv\'ecrokruhem. Zv\'ecrokruh je zjevn\'ec mytologie, kter\'e1 ni\'e8emu neodpov\'edd\'e1, zemsk\'e1 osa se od dob babyl\'f3nsk\'e9 civilizace vskutku posunula a znamen\'ed zv\'ecrokruhu u\'9e neodpov\'eddaj\'ed fyzik\'e1ln\'ed realit\'ec.\par
Nen\'ed v\'9aak zak\'e1z\'e1no hledat vysv\'ectlen\'ed jednodu\'9a\'9a\'ed. Planeta Pluto neodpov\'edd\'e1 teoretick\'fdm v\'fdpo\'e8t\'f9m, kter\'e9 p\'f8edpokl\'e1daj\'ed, \'9ee za Neptunem je n\'ecjak\'e1 des\'e1t\'e1 planeta. Tato des\'e1t\'e1 planeta mo\'9en\'e1 existuje a mo\'9en\'e1 i dv\'ec dal\'9a\'ed za n\'ed. Pokud m\'e1 slune\'e8n\'ed soustava skute\'e8n\'ec dvan\'e1ct planet, co\'9e by pom\'ecrn\'ec snadno zjistily bytosti pozoruj\'edc\'ed ji u\'9e dlouho zven\'e8\'ed, tento objev by z\'f8ejm\'ec p\'f8irozen\'ec vedl pozem\'9a\'9dany k rozd\'eclen\'ed oblohy a kruhu v\'f9bec na dvan\'e1ct d\'edl\'f9.\par
D\'eclen\'ed na 360 stup\'f2\'f9 se prosadilo vz\'e1p\'ect\'ed, usnad\'f2uje toti\'9e v\'fdpo\'e8et, jak ukazuje b\'e1d\'e1n\'ed v babyl\'f3nsk\'e9 matematice.\par
Bylo by zaj\'edmav\'e9 p\'f8ezkoumat ot\'e1zku map ve sv\'ectle na\'9aich znalost\'ed \endash ostatn\'ec zcela ned\'e1vn\'fdch \endash o slune\'e8n\'ed soustav\'ec. Bylo by podle mne velmi d\'f9le\'9eit\'e9 nakreslit mapu slune\'e8n\'ed soustavy s t\'f8emi ob\'ec\'9enicemi na\'9a\'ed Zem\'ec \endash skute\'e8n\'ec jsem \'f8ekl t\'f8emi: ty dva dal\'9a\'ed jsou mraky prachu, p\'f8edpov\'eczen\'e9 nejprve teoreticky, potom pozorovan\'e9 a vyfotografovan\'e9 \endash s radia\'e8n\'edmi p\'e1sy, r\'f9zn\'fdmi ob\'ec\'9enicemi planet, slune\'e8n\'edm v\'ectrem a potom sledovat, zda nebudeme moci naj\'edt n\'ecjakou souvislost s mapami slune\'e8n\'ed soustavy, kter\'e9 zn\'e1me. Je jist\'e9, \'9ee pokud zjist\'edme pevn\'fd vztah mezi neviditelnou, ale dnes ji\'9e zn\'e1mou strukturou slune\'e8n\'ed soustavy a n\'ecjakou starou mapou, bude to d\'f9kaz o styku s mimozemsk\'fdmi civilizacemi \'e8i d\'f9kaz existence n\'ecjak\'e9 d\'e1vn\'e9 a vysp\'ecl\'e9 civilizace m\'edstn\'ed.\par
Piri Reis v pozn\'e1mk\'e1ch, kter\'e9 prov\'e1zej\'ed jeho d\'edlo, s\'e1m sebe naz\'fdv\'e1 \'84pouh\'fdm obkreslova\'e8em\ldblquote , kter\'fd jen kop\'edruje mapy, kter\'e9 byly star\'e9 u\'9e v dob\'ec Alexandra Velik\'e9ho. Je z\'f8ejm\'e9, \'9ee po n\'ecm nem\'f9\'9eeme \'9e\'e1dat znalosti astrofyziky, kdy\'9e dokonce ani nev\'ed, \'9ee Zem\'ec je kulat\'e1. To v\'9aak neznamen\'e1, \'9ee tyto znalosti nem\'ecli ti, kdo tyto mapy vytvo\'f8ili jako prvn\'ed. Podle ned\'e1vn\'fdch prac\'ed Strachana v MIT se zd\'e1 jist\'e9, \'9ee v ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec b\'ec\'9en\'ec znali p\'f8evod pravo\'fahl\'fdch sou\'f8adnic v sou\'f8adnice pol\'e1rn\'ed.\par
Pov\'9aimn\'ecme si, \'9ee p\'f9vodn\'ed mapy Piriho Reise obsahuj\'ed souhv\'eczd\'ed. Tak nap\'f8\'edklad na m\'edst\'ec mapy, kde je namalovan\'e1 Zem\'ec kr\'e1lovny Maud v Antarktid\'ec, je ozna\'e8eno souhv\'eczd\'ed Hada, na ji\'9en\'ed polokouli viditeln\'e9 pouze v zem\'ecpisn\'e9 \'9a\'ed\'f8ce 70/72\'b0, to jest p\'f8esn\'ec na \'9a\'ed\'f8ce Zem\'ec kr\'e1lovny Maud. Pobl\'ed\'9e argentinsk\'e9ho pob\'f8e\'9e\'ed je na map\'ec ozna\'e8eno souhv\'eczd\'ed Argo. Uprost\'f8ed Braz\'edlie souhv\'eczd\'ed B\'fdka a na jihu vlk, u kter\'e9ho se t\'e1\'9eeme, zda p\'f8edstavuje souhv\'eczd\'ed \'e8i n\'ecco jin\'e9ho.\par
Studium vztahu mezi oblohou a mapou Piriho Reise by m\'eclo pokra\'e8ovat, ale v\'ecdec, kter\'fd se t\'edm p\'f8ev\'e1\'9en\'ec zab\'fdval, Archibald T. Robertson z Bostonu, bohu\'9eel ned\'e1vno zem\'f8el. Tak\'e9 by bylo zaj\'edmav\'e9 prozkoumat \'e8etn\'e9 b\'e1sn\'ec Piriho Reise a pokusit se hledat v nich za\'9aifrovan\'e1 poselstv\'ed.\par
Obecn\'ec vzato, historie Piriho Reise teprve za\'e8\'edn\'e1 a budou se muset prozkoumat \'e8etn\'e9 dal\'9a\'ed souvislosti a shody. Nap\'f8\'edklad nepova\'9euji za pouhou n\'e1hodu, \'9ee v 19. stolet\'ed byl hlavn\'edm d\'ecjepiscem Piriho Reise von Hammer, kter\'fd byl z\'e1rove\'f2 d\'ecjepiscem \'f8\'e1du asas\'edn\'f9. Nebo\'9d \'f8\'e1d asas\'edn\'f9 v\'9edy tvrdil, \'9ee m\'e1 p\'f8esn\'e9 informace o struktu\'f8e Zem\'ec a o nezn\'e1m\'fdch zem\'edch.\par
Piri Reis m\'f9\'9ee b\'fdt d\'ecdicem tradice odli\'9an\'e9 od tradic, o nich\'9e se p\'ed\'9ae v u\'e8ebnic\'edch d\'ecjepisu. M\'ecl by se ur\'e8it vz\'e1jemn\'fd vztah mezi knihami von Hammera a t\'edm, co se v 19. stolet\'ed v\'ed o d\'ecjin\'e1ch neviditeln\'e9ho.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec by se m\'eclo ov\'ec\'f8it, jak\'fdm zp\'f9sobem se p\'f8ed\'e1v\'e1 informace v klasick\'e9 historii p\'f8es dal\'9a\'ed \'e8asov\'e1 obdob\'ed. Zni\'e8en\'ed knihoven a ti\'9at\'ecn\'e9ho materi\'e1lu bylo mnohem obs\'e1hlej\'9a\'ed, ne\'9e si obecn\'ec mysl\'edme. Roku 146 p\'f8. n. l. \'d8\'edman\'e9, kdy\'9e ni\'e8ili Kart\'e1go, zap\'e1lili knihovnu o p\'ecti stech tis\'edc\'edch svazk\'f9. Postupn\'ec byla zni\'e8ena knihovna alexandrijsk\'e1, naposledy a definitivn\'ec Araby, pot\'e9 co dobyli Egypt v 7. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu. V Rusku zmizela ohromn\'e1 knihovna cara Ivana Hrozn\'e9ho a nezbylo po n\'ed nejmen\'9a\'ed stopy. Profesoru Agrestovi ponech\'e1v\'e1m hypot\'e9zu, podle n\'ed\'9e tuto knihovnu unesli mimozem\'9a\'9dan\'e9, aby m\'ecli dokumentaci o ud\'e1lostech na Zemi! Samoz\'f8ejm\'ec, \'9ee to v\'9aechno je mo\'9en\'e9, ale dokonce i sov\'ect\'9at\'ed spisovatel\'e9, Agrestovi p\'f8\'edzniv\'ec naklon\'ecn\'ed, jako Igor Mo\'9aenko v knize Dvacet sedm z\'e1zrak\'f9 nav\'edc, konstatuj\'ed, \'9ee to je trochu p\'f8ehnan\'e9.\par
Mno\'9estv\'ed dochovan\'fdch dokument\'f9, smluv apod., star\'9a\'edch p\'f8es 3 000 let, m\'f9\'9eeme odhadnout na m\'e9n\'ec ne\'9e p\'ect procent. P\'f8e\'9eit\'edm rozum\'edm, \'9ee jsou k dispozici v\'9aem. Jsem zcela ochoten jednat s \'factou s lidmi, kte\'f8\'ed p\'f9jdou nahl\'e9dnout do dokument\'f9 v nep\'f8\'edstupn\'fdch tibetsk\'fdch kl\'e1\'9aterech, t\'f8eba\'9ee u\'9e tyto kl\'e1\'9atery nenajdou na podrobn\'fdch map\'e1ch, kter\'e9 \'c8\'ed\'f2ani o Tibetu vytvo\'f8ili. Tento druh informace nicm\'e9n\'ec nen\'ed k ni\'e8emu.\par
Ur\'e8it\'e9 dokumenty dosud nalezeny nebyly, jak dokazuje historie rukopis\'f9 od Mrtv\'e9ho mo\'f8e. P\'f8itom v\'9aak star\'e1 tradice ve sv\'e9 \'faplnosti je ztracen\'e1. Proto je zaj\'edmav\'e9 do hloubky analyzovat dokumenty, ve kter\'e9 m\'f9\'9eeme m\'edt d\'f9v\'ecru, a existuj\'edc\'ed pam\'e1tky. Je ostatn\'ec lep\'9a\'ed omezit se na tento druh informac\'ed, nebo\'9d jinak n\'e1s velice snadno mohou nap\'e1lit nep\'f8\'edli\'9a seri\'f3zn\'ed, rozum\'ecj blouzniv\'ed koment\'e1to\'f8i \'e8i prost\'ec lid\'e9, kte\'f8\'ed si pletou v\'ecdeckofantastickou literaturu s popularizac\'ed v\'ecdy.\par
Dobr\'e1 polovina koment\'e1tor\'f9 sov\'ectsk\'e9 v\'ecdy si nap\'f8\'edklad plete v\'ecdeckofantastick\'e9 pov\'eddky s populariza\'e8n\'edmi \'e8l\'e1nky, kter\'e9 v SSSR vych\'e1zej\'ed v t\'fdch\'9e \'e8asopisech. Potom tito koment\'e1to\'f8i p\'f8edstavuj\'ed fantazie z vymy\'9alen\'e9 pov\'eddky jako velk\'fd v\'ecdeck\'fd objev.\par
P\'f8\'edhody tohoto druhu se st\'e1vaj\'ed i ve Spojen\'fdch st\'e1tech, kde \'e8asopisy popularizuj\'edc\'ed v\'ecdu sci-fi d\'edla neotiskuj\'ed. A p\'f8ece to n\'eckter\'fdm autor\'f9m nebr\'e1n\'ed citovat scifi pov\'eddku s t\'edm, \'9ee \'84poch\'e1z\'ed z pravideln\'e9 rubriky jedn\'e9 v\'ecdeck\'e9 revue\ldblquote .\par
Na druh\'e9 stran\'ec, jestli\'9ee disponujeme tak bohat\'fdm souborem informac\'ed, jako jsou portul\'e1ny nebo kresby z Nazca, mysl\'edm, \'9ee by bylo na m\'edst\'ec je analyzovat alespo\'f2 tak podrobn\'ec, jako analyzujeme sign\'e1ly z vesm\'edru.\par
5) TERASA V BAALBEKU\par
Z\'e1hadn\'e9 balvany v libanonsk\'e9m Baalbeku jsou ohromn\'e9, nahrubo opracovan\'e9 kusy sk\'e1ly. N\'eckter\'e9 dosahuj\'ed a\'9e dvaceti metr\'f9 d\'e9lky a v\'e1\'9e\'ed a\'9e tis\'edc tun. Byly vyzdvihnuty do v\'fd\'9aky sedmi metr\'f9. Na dn\'ec lomu z\'f9st\'e1v\'e1 je\'9at\'ec jeden samostatn\'fd balvan, kter\'fd nen\'ed dosud zcela uvoln\'ecn ze sk\'e1ly. Je 21 metr\'f9 dlouh\'fd, 4,8 metr\'f9 vysok\'fd a 4,2 metr\'f9 \'9airok\'fd.\par
K jeho p\'f8em\'edst\'ecn\'ed na m\'edsto, kde se nach\'e1zej\'ed ostatn\'ed balvany, by bylo zapot\'f8eb\'ed spojen\'e9 s\'edly \'e8ty\'f8iceti tis\'edc mu\'9e\'f9.\par
Tyto skute\'e8nosti jsou dob\'f8e zn\'e1my ji\'9e od r. 1896. Kolektivn\'ed nev\'ecdom\'ed lidstva v\'9aak m\'e1 sklepy stejn\'ec neprozkouman\'e9 jako Smithsonian Museum, a tak se touto ot\'e1zkou nikdo p\'f8\'edli\'9a nezab\'fdval. Nanejv\'fd\'9a n\'eckolik \'84zasv\'eccenc\'f9\ldblquote usrk\'e1vaj\'edc\'edch sv\'f9j absint v pa\'f8\'ed\'9esk\'fdch kav\'e1rn\'e1ch ke konci 19. stolet\'ed s r\'e1znost\'ed v hlase tvrdilo, \'9ee tyto balvany pozvedli a rozm\'edstili \'84Mist\'f8i\ldblquote pouhopouh\'fdm soust\'f8ed\'ecn\'edm mysli.\par
Baalbeck\'e1 z\'e1le\'9eitost se n\'e1hle probudila k \'9eivotu, kdy\'9e jsem do francouz\'9atiny p\'f8elo\'9eil a uve\'f8ejnil pr\'e1ce rusk\'e9ho profesora Agresta. Ten tvrd\'ed, \'9ee terasa v Baalbeku byla odpalovac\'ed rampou meziplanet\'e1rn\'edch \'e8i mezihv\'eczdn\'fdch lod\'ed na nukle\'e1rn\'ed pohon. Balvany pr\'fd slou\'9eily jako biologick\'e9 \'9at\'edty na ochranu obyvatelstva proti z\'e1\'f8en\'ed p\'f8i startu. Tyto kosmick\'e9 lodi vzl\'e9taly z mimozemsk\'e9 z\'e1kladny, zkoumaly slune\'e8n\'ed soustavu a pak se vracely k v\'ect\'9a\'ed mate\'f8sk\'e9 lodi krou\'9e\'edc\'ed n\'eckde na okraji soustavy. Tvrzen\'ed vzbudilo v cel\'e9m sv\'ect\'ec velkou senzaci, kter\'e1 dosud trv\'e1. Posledn\'ed p\'edsemnou zpr\'e1vu od Agresta m\'e1m z roku 1968, kdy mi sd\'ecloval, \'9ee odj\'ed\'9ed\'ed \'84na zvl\'e1\'9atn\'ed v\'fdpravu\ldblquote a \'9ee budou novinky. Uvid\'edme. Zat\'edm je jist\'e9, \'9ee Agrestova hypot\'e9za stoj\'ed za bli\'9e\'9a\'ed prozkoum\'e1n\'ed.\par
Je rovn\'ec\'9e jist\'e9, \'9ee balvany maj\'ed na sob\'ec stopy pily. Tyto stopy byly proti Agrestov\'ec hypot\'e9ze stav\'ecny jako n\'e1mitka, kter\'e1 ji m\'ecla vyvr\'e1tit. Nen\'ed to v\'9aak tak jednoduch\'e9; balvany mohly b\'fdt nejprve vy\'f8\'edznuty ze sk\'e1ly laserem, pak opu\'9at\'ecny a potom teprve dodate\'e8n\'ec opracov\'e1ny primitivn\'edmi metodami v \'f8\'edmsk\'e9 dob\'ec. M\'f9\'9eeme si ostatn\'ec myslet, \'9ee pr\'e1v\'ec proto, \'9ee byly balvany spojeny s aurou posv\'e1tn\'e9 hr\'f9zy, jich bylo potom znovu pou\'9eito k stavb\'ec chr\'e1m\'f9.\par
Po p\'e1du \'f8\'edmsk\'e9 \'f8\'ed\'9ae a po odchodu k\'f8es\'9dan\'f9 Arabov\'e9 p\'f8i\'e8etli vybudov\'e1n\'ed Baalbeku d\'9ein\'f9m, kter\'e9 vyvolal kr\'e1l \'8aalomoun. Tato legenda, jist\'ec pozd\'ecj\'9a\'ed ne\'9e stavba i p\'f8estavba chr\'e1m\'f9, je nepou\'9eiteln\'e1.\par
Jak\'e9 dal\'9a\'ed jistoty m\'e1me? P\'f8edev\'9a\'edm n\'e1zev Baalbek \'e8ili Baal bek, co\'9e znamen\'e1 Baalovo m\'ecsto. Ale p\'f9vodn\'ed chr\'e1m, kter\'fd je mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec star\'9a\'ed ne\'9e balvany, Baalov\'fdm chr\'e1mem nebyl. Byl zasv\'eccen Hadadovi, aramejsk\'e9mu bohu hromu, blesku a zem\'ect\'f8esen\'ed. D\'f9v\'ecryhodn\'ed archeologov\'e9 \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee \'d8\'edman\'e9 vytesali tyto desky, aby stavba byla co nejpevn\'ecj\'9a\'ed, proto\'9ee v kraji jsou \'e8ast\'e1 zem\'ect\'f8esen\'ed. Jin\'ed, m\'e9n\'ec seri\'f3zn\'ed, \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee tato tradice zem\'ect\'f8esen\'ed v kraji je zalo\'9eena na vzpom\'ednce na jin\'e9 v\'fdbuchy, mo\'9en\'e1 atomov\'e9.\par
Sklepen\'ed pod chr\'e1mem pokr\'fdvaj\'ed t\'f8i desky. \'d8\'edman\'e9 byli sdostatek dob\'f8\'ed in\'9een\'fd\'f8i, ne\'9e aby oslabovali stavbu hlouben\'edm obrovsk\'fdch sklepn\'edch prostor \endash to by byl sp\'ed\'9a nejlep\'9a\'ed zp\'f9sob, jak v p\'f8\'edpad\'ec zem\'ect\'f8esen\'ed zp\'f9sobit katastrofu. Proto je n\'e1m zat\'ec\'9eko souhlasit s v\'fdkladem, \'9ee pevn\'e9 z\'e1klady chr\'e1mu byly nutn\'e9.\par
Pokud se t\'fd\'e8e \'e8tvrt\'e9 desky, nen\'ed v\'f9bec jasn\'fd d\'f9vod, pro\'e8 byla opu\'9at\'ecna. Ofici\'e1ln\'ed verze prav\'ed, \'9ee \'d8\'edman\'e9 si a\'9e na posledn\'ed chv\'edli v\'9aimli, \'9ee ji nebudou schopni p\'f8em\'edstit. To je p\'f8\'edmo jako d\'eclat si z lid\'ed legraci. Pro\'e8 by \'e8ekali dvacet let, kolik si nejm\'e9n\'ec vytes\'e1n\'ed desky vy\'9e\'e1dalo, a teprve potom si v\'9aimli, \'9ee ji nebudou schopni p\'f8em\'edstit?\par
T\'edm sp\'ed\'9a, \'9ee pro Jupiter\'f9v chr\'e1m v Baalbeku, kter\'fd \'d8\'edman\'e9 naz\'fdvali Heliopolis, dovezli z Asu\'e1nu pades\'e1t \'e8ty\'f8i \'9eulov\'e9 sloupy. Tyto sloupy \'d8\'edman\'e9 p\'f8evezli na vorech po Nilu, a aby pak s nimi mohli p\'f8ekro\'e8it libanonsk\'e9 hory, ulo\'9eili je do d\'f8ev\'ecn\'fdch v\'e1lcovit\'fdch kol\'e9bek a valili je. To znamen\'e1, \'9ee dokonale v\'ecd\'ecli, co mohou a co nemohou p\'f8epravovat.\par
Agrestova hypot\'e9za, kter\'e1 p\'f8\'edtomnost t\'e9to mramorov\'e9 desky vysv\'ectluje t\'edm, \'9ee mimozem\'9a\'9dan\'e9 n\'e1hle p\'f8eru\'9aili pr\'e1ci, proto\'9ee byli z n\'ecjak\'fdch astronomick\'fdch \'e8i jin\'fdch d\'f9vod\'f9 nuceni odlet\'ect mi p\'f8ipad\'e1 p\'f8ece jen p\'f8ijateln\'ecj\'9a\'ed.\par
Ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed \'f8\'edmsk\'fdch sloup\'f9 v Baalbeku uloupili k\'f8es\'9dan\'e9 a um\'edstili je v kostele sv. Sofie v Ca\'f8ihradu. Nedok\'e1zali se samoz\'f8ejm\'ec zmocnit desek, kter\'e9 by nemohli odv\'e9zt.\par
K vztahu mezi Baalbekem a Ca\'f8ihradem si pov\'9aimn\'ecme, \'9ee v roce 673 na\'9aeho letopo\'e8tu architekt Kallinikos utekl z Baalbeku do Ca\'f8ihradu a p\'f8ivezl s sebou tajn\'fd vzorec stra\'9an\'e9 zbran\'ec: \'f8eck\'e9ho ohn\'ec. Tento vzorec p\'f8edal c\'edsa\'f8i Konstantinu IV. Tato zbra\'f2 \endash lepkav\'e1 l\'e1tka, kter\'e1 ve styku s vodou ho\'f8ela, nemohla b\'fdt nikdy znovu vyrobena \endash nezda\'f8ilo se to dokonce ani novodob\'fdm odborn\'edk\'f9m na napalm. \'d8ekov\'e9 ji pou\'9eili v boji proti Arab\'f9m v roce 674 a 716 a potom Rusov\'e9 roku 941 a 1043. Zbra\'f2 byla hrozn\'ec ni\'e8iv\'e1: p\'f8i bitv\'ec roku 716 bylo zcela zni\'e8eno osm set arabsk\'fdch v\'e1le\'e8n\'fdch kor\'e1b\'f9. \'d8ekov\'e9 roz\'9a\'ed\'f8ili legendu, \'9ee tajemstv\'ed t\'e9to zbran\'ec zjevil c\'edsa\'f8i Konstantinu and\'ecl. Teprve v na\'9a\'ed dob\'ec jsme se dozv\'ecd\'ecli o Kallinikov\'ec cest\'ec. Nebyl to alchymista, ale architekt, kter\'fd prov\'e1d\'ecl vykop\'e1vky. Tajemstv\'ed desek tedy zjevn\'ec nen\'ed zdaleka jedin\'fdm tajemstv\'edm Baalbeku.\par
Nezapom\'ednejme tak\'e9 na to, \'9ee nedaleko Baalbeku, v Bagd\'e1du, byly nalezeny elektrick\'e9 baterie poch\'e1zej\'edc\'ed z 2. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu. Rozhodn\'ec v t\'e9to oblasti do\'9alo k podivuhodn\'e9 technick\'e9 infiltraci.\par
Chr\'e1m postaven\'fd na desk\'e1ch Baalbeku byl po stalet\'ed pova\'9eov\'e1n za chr\'e1m budoucnosti. \'d8\'edm\'9at\'ed c\'edsa\'f8i si sem chodili pro p\'f8edpov\'ecdi \'e8asto neblah\'e9, le\'e8 uskute\'e8\'f2uj\'edc\'ed se. Potom Baalbek zm\'ecnil n\'e1zev na Heliopolis, a to jm\'e9no obsahuje mnoh\'e9 esoterick\'e9 souvzta\'9enosti.\par
C\'edsa\'f8 Anton\'edn Pius (138-161 n. l.) na\'f8\'eddil nahradit star\'fd Jupiter\'f9v chr\'e1m chr\'e1mem nov\'fdm, kter\'fd obsahoval t\'f8i ob\'f8\'ed desky, je\'9e odborn\'edci na architekturu nazvali trilithony. \'8e\'e1dn\'fd dokument t\'e9 doby s jistotou neuv\'e1d\'ed, zda byly desky vytes\'e1ny v dob\'ec Antonina Pia, zda byly sou\'e8\'e1st\'ed star\'e9ho chr\'e1mu, \'e8i zda poch\'e1zej\'ed ze vzd\'e1len\'ecj\'9a\'ed minulosti. Pokud v\'edm, pro tyto desky nebylo u\'9eito \'9e\'e1dn\'e9 modern\'ed data\'e8n\'ed metody: termoluminiscence ani paleomagnetismu.\par
M\'f9j vynikaj\'edc\'ed p\'f8\'edtel profesor Francois Bordes, kter\'e9ho \'e8ten\'e1\'f8i sci-fi znaj\'ed pod jm\'e9nem Francis Carsac, mne uji\'9a\'9duje, \'9ee modern\'ed metody b\'e1d\'e1n\'ed dovoluj\'ed nal\'e9zt vpichy po kol\'edc\'edch od stanu, kter\'fd tam n\'eckde st\'e1l p\'f8ed dvaceti tis\'edci lety.5 Hluboce se skl\'e1n\'edm p\'f8ed p\'f8esnost\'ed takov\'fdch metod a byl bych r\'e1d, kdyby jich bylo u\'9eito k datov\'e1n\'ed baalbeck\'fdch desek. Dokud to nebude provedeno, domn\'edv\'e1m se, \'9ee bychom si m\'ecli Agrestovu hypot\'e9zu o mimozem\'9a\'9danech zapamatovat.\par
R\'e1di bychom toho v\'ecd\'ecli v\'edce o baalbeck\'e9m pokladu, kter\'fd sest\'e1val, jak \'f8\'edkaj\'ed tehdej\'9a\'ed knihy, z posv\'e1tn\'fdch \'e8ern\'fdch kamen\'f9. Ty \'e8ern\'e9 kameny jsou obvykle meteority, jako slavn\'fd k\'e1men Kaaba v Mekce. Mohamed, kter\'fd zni\'e8il velk\'e9 mno\'9estv\'ed model, u\'9aet\'f8il \'e8ern\'fd k\'e1men, kter\'fd byl uct\'edv\'e1n odnepam\'ecti. Jin\'fd \'e8ern\'fd k\'e1men, obklopen\'fd ob\'f8adn\'edm od\'ecvem mumie, byl objeven v Mexiku. Dal\'9a\'ed je uct\'edv\'e1n v dne\'9an\'ed dob\'ec v Indii a pokr\'fdv\'e1n kv\'ectinami. Osobn\'ec tyto \'e8ern\'e9 kameny pova\'9euji za registra\'e8n\'ed p\'f8\'edstroje a jsem velmi zv\'ecdav\'fd, zda je najdeme na M\'ecs\'edci.\par
Navzdory tomu, co se tak \'e8asto tvrd\'ed, tedy nic nedokazuje, \'9ee baalbeck\'e9 desky byly vytvo\'f8eny \'d8\'edmany \'e8i n\'ecjakou jinou zn\'e1mou rasou. Je samoz\'f8ejm\'ec mo\'9en\'e9, \'9ee Agrestovo vysv\'ectlen\'ed je naivn\'ed, nebo\'9d je v\'9edy neopatrn\'e9 p\'f8i\'e8\'edtat mimozemsk\'fdm \'e8i d\'e1vn\'fdm civilizac\'edm chov\'e1n\'ed nebo motivy zalo\'9een\'e9 na technologii, jakou zn\'e1me my ve 20. stolet\'ed. Nic nedokazuje, \'9ee Rozumov\'e9 bytosti nebo pl\'e9m\'ec, kter\'e9 jim slou\'9e\'ed, u\'9e\'edvaj\'ed kosmick\'fdch lod\'ed \'e8i nukle\'e1rn\'ed energie. Mo\'9en\'e1 maj\'ed techniku m\'e9n\'ec primitivn\'ed. A konstrukce i \'fa\'e8el desek v Baalbeku t\'f8eba odpov\'eddaj\'ed pojm\'f9m, kter\'e9 n\'e1m \'fapln\'ec unikaj\'ed.\par
Bu\'ef jak bu\'ef je jist\'e9, \'9ee \'d8\'edman\'e9 nem\'ecli zvedac\'ed aparaturu, kter\'e1 by dovolila manipulovat s deskami o tis\'edci tun\'e1ch na velk\'e9 vzd\'e1lenosti. Bezpochyby na\'9ali tyto desky v bezprost\'f8edn\'ed bl\'edzkosti m\'edsta, kde postavili chr\'e1m. Kdo v\'9aak tyto desky p\'f9vodn\'ec vyrobil (opracov\'e1n\'ed pilou je z doby \'d8\'edman\'f9), to u\'9e je \'fapln\'ec jin\'e1 historie.\par
Je \'9e\'e1douc\'ed, aby v t\'e9to oblasti byly provedeny vykop\'e1vky. Uchov\'e1vat tajemstv\'ed po velmi dlouhou dobu je) specialitou Bl\'edzk\'e9ho V\'fdchodu. Zn\'e1me historii rukopis\'f9 od Mrtv\'e9ho mo\'f8e. P\'f8\'edklad s elektrick\'fdmi mono\'e8l\'e1nky je je\'9at\'ec n\'e1padn\'ecj\'9a\'ed.\par
Prvn\'ed takov\'e9 mono\'e8l\'e1nky byly objeveny v roce 1936 v Chuj\'fat Rabu u Bagd\'e1du. Deset dal\'9a\'edch bylo objeveno pozd\'ecji v Ktesiphonu. Zm\'ednka o t\'ecchto mono\'e8l\'e1nc\'edch v Jitru kouzeln\'edk\'f9 vzbudila velk\'fd z\'e1jem a zv\'ecdavost a bylo zah\'e1jeno \'9aet\'f8en\'ed. Zjistilo se, \'9ee pokud mono\'e8l\'e1nky opravdu poch\'e1zej\'ed z 2. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu, bagd\'e1d\'9at\'ed zlatn\'edci u\'9e\'edvali analogick\'fdch postup\'f9 i po\'e8\'e1tkem stolet\'ed dvac\'e1t\'e9ho. Tajemstv\'ed muselo b\'fdt dob\'f8e st\'f8e\'9eeno.\par
Zlatn\'edci ostatn\'ec nad\'e1le pou\'9e\'edvaj\'ed elektrolytick\'e9 zlacen\'ed, sektorov\'fd proud a usm\'ecr\'f2ova\'e8 proudu.\par
Rovn\'ec\'9e by bylo zaj\'edmav\'e9 znovu prozkoumat ostatn\'ed podivn\'e9 jevy, kter\'e9 se v t\'e9to oblasti vyskytly. Nebudeme se rozepisovat o Bibli. Jenom \'f8ekneme, \'9ee Ezechielova kola by st\'e1la za podrobn\'e9 prozkoum\'e1n\'ed, jak\'e9 se v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec d\'ecl\'e1. Jejich popis skute\'e8n\'ec vnucuje p\'f8edstavu n\'ecjak\'e9ho pilotovan\'e9ho l\'e9tac\'edho stroje.\par
Na druh\'e9 stran\'ec je zaj\'edmav\'e9 zm\'ednit se trochu o slovansk\'e9 verzi Henochovy knihy. Henochova kniha je knihou apokryfn\'ed, nen\'ed sou\'e8\'e1st\'ed Star\'e9ho Z\'e1kona. Na Z\'e1pad\'ec se objevuje v 18. stolet\'ed, ale ji\'9e d\'f8\'edve ji v r\'f9zn\'fdch dob\'e1ch nach\'e1z\'edme ve slovansk\'e9m sv\'ect\'ec, nejd\'f8\'edve kolem 10. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu. Henoch v t\'e9to knize vypr\'e1v\'ed: \'84Nav\'9at\'edvili mne dva mu\'9ei velmi vysok\'e9 postavy, tak vysok\'e9, \'9ee jsem takovou nikdy na Zemi nespat\'f8il. A jejich obli\'e8eje z\'e1\'f8ily jako slunce a jejich o\'e8i byly jako ho\'f8\'edc\'ed lampy. A ohe\'f2 tryskal z jejich rt\'f9. Jejich \'9aaty se podobaly pe\'f8\'ed. Jejich nohy byly nachov\'e9, jejich o\'e8i z\'e1\'f8ily v\'edce ne\'9e sn\'edh. Naz\'fdvali mne m\'fdm jm\'e9nem.\ldblquote Henoch pak nav\'9at\'ecvuje sedm sv\'ect\'f9 odli\'9an\'fdch od na\'9aeho. Vid\'ed tam l\'e9taj\'edc\'ed stvo\'f8en\'ed s krokod\'fdl\'edmi hlavami a lv\'edmi ocasy a nohami. V sedm\'e9m sv\'ect\'ec se osobn\'ec setk\'e1 se stvo\'f8itelem sv\'ect\'f9, kter\'fd mu vysv\'ectl\'ed postaven\'ed Zem\'ec a slune\'e8n\'ed soustavy. Seri\'f3zn\'ed sov\'ect\'9at\'ed v\'ecdci si mysl\'ed, \'9ee m\'f9\'9ee j\'edt o zkreslen\'e9 vypr\'e1v\'ecn\'ed o n\'e1v\'9at\'ecv\'ec mimozem\'9a\'9dan\'f9 na Zemi a o n\'e1vratu \'e8lov\'ecka, kter\'fd cestoval s nimi. Zd\'f9raz\'f2uj\'ed skute\'e8nost, \'9ee podle Henocha pr\'fd cesta trvala p\'e1r dn\'ed, kde\'9eto na Zemi uplynula stalet\'ed, ne\'9e se vr\'e1til. Tot\'e9\'9e oznamuje relativita pro mezihv\'eczdnou cestu, uskute\'e8\'f2ovanou rychlost\'ed bl\'edzkou rychlosti sv\'ectla. A Henochova kniha, i kdybychom ji pova\'9eovali za v\'fdtvor z 10. stolet\'ed, i kdyby nebyla sou\'e8asnic\'ed Bible, je v ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec star\'9a\'ed ne\'9e teorie relativity.\par
V\'fdpo\'e8ty americk\'e9ho astrofyzika Carla Sagana ukazuj\'ed, \'9ee mezihv\'eczdn\'e9 n\'e1v\'9at\'ecvy by mohly m\'edt p\'f8ibli\'9enou frekvenci tis\'edc let. J\'e1 osobn\'ec se stav\'edm k t\'ecmto v\'fdpo\'e8t\'f9m skepticky, proto\'9ee jsou zalo\'9eeny na rychlosti sv\'ectla jako\'9eto rychlosti limitn\'ed a j\'e1 si nemysl\'edm, \'9ee by tento limit byl nem\'ecnn\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm z\'e1konem a \'9ee s jistotou plat\'ed i pro civilizace vysp\'eclej\'9a\'ed, ne\'9e je na\'9ae.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec nen\'ed vylou\'e8eno, \'9ee Henochova kniha obsahuje popis n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9 z Nazca, t\'ecch, kte\'f8\'ed vytvo\'f8ili mapy Piriho Reise, t\'ecch, kte\'f8\'ed vytesali desky v Baalbeku. A\'9e se skute\'e8n\'ec sezn\'e1m\'edme s rukopisy od Mrtv\'e9ho mo\'f8e (\'9e\'e1dn\'e1 jejich necenzurovan\'e1 verze nebyla dosud uve\'f8ejn\'ecna), dozv\'edme se toho pravd\'ecpodobn\'ec v\'edce o meziplanet\'e1rn\'ed v\'e1lce mezi silami Sv\'ectla a silami Temnot, o n\'ed\'9e hovo\'f8\'ed Spravedliv\'fd B\'f9h.\par
Podle rukopis\'f9 se z\'f8ejm\'ec jednalo o boj na nebi za ob\'ec\'9enou dr\'e1hou M\'ecs\'edce. Ale za sou\'e8asn\'e9ho stavu v\'ecc\'ed n\'e1m chyb\'ed prvky, o n\'ec\'9e bychom mohli sv\'f9j n\'e1zor op\'f8\'edt.\par
Rovn\'ec\'9e nen\'ed vylou\'e8eno, \'9ee rukopisy a p\'f8edm\'ecty zanechan\'e9 mimozem\'9a\'9dany na n\'e1s \'e8ekaj\'ed v jeskyn\'edch t\'e9 oblasti. Americk\'fd v\'ecdec Frank Drake se domn\'edv\'e1, \'9ee tyto jeskyn\'ec jsou ozna\'e8eny radioaktivn\'edmi izotopy, aby nemohly b\'fdt objeveny jinou ne\'9e pokro\'e8ilou civilizac\'ed. Dal\'9a\'ed d\'f9vod pro to, abychom doufali, \'9ee atomov\'e1 bomba, kter\'e1 by zamo\'f8ila cel\'fd \'9airok\'fd kraj, nebude v konfliktu na Bl\'edzk\'e9m V\'fdchod\'ec nikdy pou\'9eita.\par
Za sou\'e8asn\'e9ho stavu archeologie je obt\'ed\'9en\'e9 poznat vztahy, jak\'e9 mohly existovat mezi Baalbekem a ztracen\'fdmi m\'ecsty Ar\'e1bie, kter\'e9 jsou zhruba z t\'e9\'9ee doby jako prvn\'ed chr\'e1m (p\'f8ed 4 000 lety vzhledem k n\'e1m). Zat\'edm je pou\'9a\'9d Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed t\'e9m\'ec\'f8 \'fapln\'ec neprozkouman\'e1.\par
Podle sou\'e8asn\'e9ho arabsk\'e9ho u\'e8ence Silak\'ed Al\'ed Hasana snad existuje v pou\'9ati nezn\'e1m\'e9 m\'ecsto El-Jafr\'ed, postaven\'e9 z ohromn\'fdch kyklopsk\'fdch balvan\'f9 jako Baalbek. \'8e\'e1dn\'fd nev\'ecrec se k n\'ecmu nikdy nep\'f8ibl\'ed\'9eil. Nezam\'ec\'f2ujme je s Lovecraftov\'fdm proklet\'fdm m\'ecstem Irem \endash Lovecraft zem\'f8el o \'e8ty\'f8i roky d\'f8\'edve, ne\'9e byly ve Spojen\'fdch st\'e1tech prvn\'ed objevy Silak\'ed Al\'ed Hasana uve\'f8ejn\'ecny.\par
Philby, otec stejnojmenn\'e9ho \'9api\'f3na, \'fadajn\'ec p\'f8i sv\'e9cest\'ec minul pou\'9a\'9d Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed, pro\'9ael ve vzd\'e1lenosti men\'9a\'ed ne\'9e p\'ect set kilometr\'f9 od El-Jafr\'ed a hovo\'f8il s Araby, kte\'f8\'ed toto m\'ecsto vid\'ecli. P\'f8elet kraje je zak\'e1z\'e1n, ale dru\'9eice mo\'9en\'e1 sn\'edmek ztracen\'e9ho m\'ecsta po\'f8\'edd\'ed. Mrakodrapy ztracen\'e9 civilizace ov\'9aem v pou\'9ati Hadrama\'fat (n\'e1zev znamen\'e1 \'84zelen\'e1 smrt\ldblquote ) nalezeny byly. V t\'e9to oblasti W\'e1d\'ed Hadrama\'fat existovalo n\'eckolik ztracen\'fdch civilizac\'ed. Alespo\'f2 o jedn\'e9 z nich, a sice \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bii (Arabia Felix), kter\'e1 se rozvinula v obdob\'ed mezi 2. stolet\'edm p\'f8ed na\'9a\'edm letopo\'e8tem a prvn\'edmi stalet\'edmi k\'f8es\'9dansk\'e9 \'e9ry, m\'e1me od roku 1969 p\'e1r jistot. Byl nalezen chr\'e1m zvan\'fd Mahram Bilqis, srovnateln\'fd s Baalbekem, m\'ecsto zvan\'e9 Timma a mnoho dal\'9a\'edch st\'f8edisek. V Hadrama\'fatu bylo nalezeno mnoho prehistorick\'fdch s\'eddli\'9a\'9d, z nich\'9e n\'eckter\'e9 jsou a\'9e sedmdes\'e1t p\'ect tis\'edc let star\'e9, a p\'f8es v\'fdzkumn\'e9 pot\'ed\'9ee v zemi, kde zu\'f8\'ed ob\'e8ansk\'e1 v\'e1lka, jich bylo vykop\'e1no v\'edce ne\'9e sto. Zrodily se tam z nich civilizace a op\'ect zmizely, ani\'9e po sob\'ec zanechaly rozpoznateln\'e9 stopy, alespo\'f2 podle zpr\'e1v, kter\'e9 m\'e1me dnes.\par
Kolem r. 1500 p\'f8. n. l. se v kraji n\'e1hle objevuje semitsk\'e1 civilizace \'9eij\'edc\'ed p\'f8edev\'9a\'edm z v\'fdvozu kadidla, jeho\'9e spot\'f8eba byla ve starov\'eck\'e9m sv\'ect\'ec fantastick\'e1. P\'f8i poh\'f8bu Neronovy man\'9eelky Poppey sp\'e1lili s jej\'edm t\'eclem celoro\'e8n\'ed produkci kadidla \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie. V\'fdroba byla men\'9a\'ed ne\'9e popt\'e1vka, ceny vysok\'e9 a Jezul\'e1tko dost\'e1valo darem kadidlo z\'e1rove\'f2 se zlatem. Flotily kr\'e1le \'8aalomouna odplouvaly z Eziongeberu s f\'e9nick\'fdmi pos\'e1dkami a vyv\'e1\'9eely kadidlo do cel\'e9ho sv\'ecta.\par
Kolem roku 1000 p\'f8. n. l. zahrnovala \'8a\'9dastn\'e1 Ar\'e1bie, jak ukazuj\'ed vykop\'e1vky, p\'ect kr\'e1lovstv\'ed: S\'e1bu, Kataban, Hadrama\'fat, Ma\rquote in, Hausan. T\'ecmto kr\'e1lovstv\'edm vl\'e1dli kouzeln\'edci Mukkaribov\'e9. Existence t\'ecchto kr\'e1lovstv\'ed a jejich vl\'e1dc\'f9 je dolo\'9een\'fd fakt, co\'9e je v t\'e9to oblasti vz\'e1cn\'e9. M\'ecli jazyk psan\'fd semitsk\'fdm p\'edsmem, znali keramiku a metalurgii, z\'f8\'eddili obrovsk\'e9 kan\'e1ly a velk\'e9 p\'f8ehrady, zvl\'e1\'9at\'ec v Maribu. Jejich n\'e1pisy obsahuj\'ed legendy vztahuj\'edc\'ed se k Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed, k jeho ztracen\'fdm kyklopsk\'fdm m\'ecst\'f9m a jeho zmizel\'fdm civilizac\'edm. Ale zd\'e1 se, \'9ee obyvatel\'e9 \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie se neopov\'e1\'9eili prozkoumat celou oblast. Jejich civilizace patrn\'ec udr\'9eovala s klasick\'fdm Bl\'edzk\'fdm V\'fdchodem jen mal\'e9 styky. Postupn\'ec bylo v t\'e9to oblasti \'9eidovsk\'e9 kr\'e1lovstv\'ed, habe\'9ask\'e1 okupace, potom okupace persk\'e1 a nakonec do\'9alo k zhroucen\'ed, jeho\'9e p\'f8\'ed\'e8inu nezn\'e1me.\par
Ve vykop\'e1vk\'e1ch se pokra\'e8uje a mo\'9en\'e1 \'9ee pomohou naj\'edt p\'f8esn\'e9 d\'f9vody zmizen\'ed civilizace \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie. N\'eckte\'f8\'ed odborn\'edci na tuto oblast, nap\'f8. Gus W. Van Beck, se domn\'edvaj\'ed, \'9ee zhroucen\'ed zp\'f9sobila n\'ecjak\'e1 choroba. Jin\'ed badatel\'e9 uzn\'e1vaj\'ed, \'9ee nic nev\'ecd\'ed.\par
Potom tuto oblast zaplavil isl\'e1m, ale archeologick\'fd v\'fdzkum ned\'eclal. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec p\'ect kr\'e1lovstv\'ed \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie \'9eilo mezi sebou v m\'edru a jejich m\'ecsta nebyla opevn\'ecna. P\'f8\'ed\'e8inou p\'e1du tedy nebyla v\'e1lka.\par
Byly nalezeny tis\'edce n\'e1pis\'f9 a pr\'e1v\'ec se p\'f8ekl\'e1daj\'ed. V\'ect\'9aina chr\'e1m\'f9 je zasv\'eccena Slunci a planet\'e1m a \endash co\'9e je zaj\'edmav\'fd detail \endash v\'ec\'f8\'edc\'ed mohli do chr\'e1mu vej\'edt pouze p\'f8es baz\'e9n pln\'fd vody. Voda v t\'e9to oblasti a\'9e do zni\'e8en\'ed p\'f8ehrady v Maribu v 6. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu vesm\'ecs nechyb\'ecla. To ji\'9e bylo v dob\'ec pokro\'e8il\'e9ho \'fapadku, kter\'fd byl zjevn\'ec zp\'f9soben ekonomick\'fdmi p\'f8\'ed\'e8inami: k\'f8es\'9danstv\'ed spot\'f8ebovalo mnohem m\'e9n\'ec kadidla ne\'9e star\'e1 n\'e1bo\'9eenstv\'ed. Marxisti\'e8t\'ed historikov\'e9 \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie toto hledisko samoz\'f8ejm\'ec zd\'f9raz\'f2uj\'ed, n\'e1m v\'9aak p\'f8ipad\'e1, \'9ee jako jedin\'e9 vysv\'ectlen\'ed to nesta\'e8\'ed.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec zhroucen\'ed p\'f8i\'9alo d\'f8\'edve ne\'9e isl\'e1m, kter\'fd tud\'ed\'9e za n\'ec nem\'f9\'9ee b\'fdt zodpov\'ecdn\'fd.\par
Mapy t\'e9 oblasti ukazuj\'ed, \'9ee on\'ecch p\'ect kr\'e1lovstv\'ed se nach\'e1zelo dosti bl\'edzko pob\'f8e\'9e\'ed Rud\'e9ho mo\'f8e a Adensk\'e9ho z\'e1livu. Dnes do Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed pronikne jen p\'e1r ko\'e8ovn\'edk\'f9 a tomu, co vypr\'e1v\'ecj\'ed, se p\'f8\'edli\'9a nev\'ec\'f8\'ed. R\'f9zn\'e9 ob\'e8ansk\'e9 v\'e1lky v t\'e9 oblasti prakticky znemo\'9e\'f2uj\'ed p\'f8elet letadlem. Pokud se m\'f9\'9eeme podle vypr\'e1v\'ecn\'ed ko\'e8ovn\'edk\'f9 domn\'edvat, \'9ee v Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed jsou velk\'e1 kyklopsk\'e1 m\'ecsta zbudovan\'e1 z podobn\'fdch balvan\'f9 jako Baalbek, je\'9at\'ec nem\'e1me d\'f9kaz. A\'9e budou p\'f8elo\'9eeny a uve\'f8ejn\'ecny nalezen\'e9 n\'e1pisy, mo\'9en\'e1 n\'e1m jej poskytnou. Za sou\'e8asn\'e9ho stavu v\'ecc\'ed je zmizel\'e1 civilizace \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie velice m\'e1lo zn\'e1ma, a podle znalc\'f9 je zn\'e1ma nejm\'e9n\'ec z cel\'e9ho Bl\'edzk\'e9ho V\'fdchodu.\par
Mrakodrapy, kter\'e9 dosud existuj\'ed v m\'ecstech Hadrama\'fatu, n\'e1m d\'e1vaj\'ed p\'f8edstavu o tom, jak\'e1 mohla b\'fdt m\'ecsta p\'ecti kr\'e1lovstv\'ed. Maj\'ed dev\'ect poschod\'ed, z toho t\'f8i nejni\'9e\'9a\'ed jsou opevn\'ecna a nemaj\'ed okna, jenom st\'f8\'edlny.\par
V t\'ecchto spodn\'edch patrech byly sklady potravin a zbran\'ed. Obytn\'e1 patra za\'e8\'ednaj\'ed ve \'e8tvrt\'e9m a maj\'ed okna. Ulicejsou velmi \'fazk\'e9. Kdy\'9e se n\'eckter\'fd mrakodrap z\'f8\'edt\'ed, postav\'ed podobn\'fd, resp. stejn\'fd. Ve 20. stolet\'ed obyvatel\'e9 hodn\'ec emigruj\'ed, zvl\'e1\'9at\'ec do Indie a do Singapuru.\par
Arabsk\'e9 texty \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee tyto mrakodrapy jsou zmen\'9aen\'fdmi modely \endash napodobeninami mrakodrap\'f9 ze ztracen\'fdch m\'ecst v Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed. Mo\'9en\'e1. Zat\'edm \'e8n\'ed k nebi, odd\'ecleny od mo\'f8e dv\'ecma sty kilometry jedn\'e9 z nejstra\'9an\'ecj\'9a\'edch sv\'ectov\'fdch pou\'9at\'ed, podobny modern\'edm r\'f9\'9eov\'fdm \'e8i b\'edl\'fdm panel\'e1k\'f9m. Bylo o nich \'f8e\'e8eno, \'9ee jsou nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'ed fatou morg\'e1nou na sv\'ect\'ec: fatou morg\'e1nou, kter\'e1 skute\'e8n\'ec existuje. Karavany p\'f8epad\'e1van\'e9 revolucion\'e1\'f8i, vl\'e1dn\'edmi vojsky a lupi\'e8i tam v\'9aak p\'f8ece dojdou.\par
Kdo nev\'ec\'f8\'ed na ztracen\'e1 m\'ecsta v Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed, m\'f9\'9ee si myslet, \'9ee Arab\'f9m, v\'9edy naklon\'ecn\'fdm pov\'ecstem, vnukly ideu ztracen\'fdch m\'ecst mrakodrapy v Hadrama\'fatu. Legendy jsou to v\'9aak p\'f8\'edli\'9a \'faporn\'e9, ne\'9e abychom mohli takov\'e9 vysv\'ectlen\'ed p\'f8ipustit. Dokud nebude pou\'9a\'9d Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed vyfotografov\'e1na z v\'fd\'9aky, jeden kilometr \'e8tvere\'e8n\'ed po druh\'e9m, nelze \'9amahem vylou\'e8it mo\'9enou existenci druh\'e9ho Baalbeku.\par
Ten snad pr\'e1v\'ec tak jako prvn\'ed Baalbek vybudovala \'f8\'ed\'9ae, kter\'e1 p\'f8edch\'e1zela kr\'e1lovstv\'ed S\'e1bsk\'e9mu a m\'ecla technologick\'e9 prost\'f8edky umo\'9e\'f2uj\'edc\'ed manipulaci s ohromn\'fdmi kameny \'e8i byla v kontaktu s bytostmi, kter\'e9 t\'ecmito prost\'f8edky disponovaly. P\'f8ehrada v Maribu je poz\'f9statkem t\'ecchto technologi\'ed.\par
S\'e1bsk\'e9 kr\'e1lovstv\'ed nesah\'e1 ani podle nejodv\'e1\'9en\'ecj\'9a\'edch odhad\'f9 p\'f8ed rok 2000 p\'f8. Kr. \'d8\'ed\'9ae nebo spole\'e8ensk\'e1 organizace, kter\'e1 mu p\'f8edch\'e1zela, sahala asi do r. 5000 p\'f8. Kr. Je mo\'9en\'e9, \'9ee ztracen\'e1, dnes legend\'e1rn\'ed m\'ecsta byla st\'f8edisky t\'e9to \'f8\'ed\'9ae. A\'9d je tomu jakkoli, p\'f8\'edklady manipulace s ohromn\'fdmi balvany nenach\'e1z\'edme jenom v Baalbeku a v p\'f8ehrad\'ec v Mari\'edm.\par
Tyto techniky jsou zcela ztracen\'e9 a Ar\'e1bie je dnes zem\'ed \'9e\'edzn\'ec. Isl\'e1m\'9at\'ed historikov\'e9 nikdy nehovo\'f8ili o ohromn\'fdch p\'f8ehrad\'e1ch a fantastick\'fdch kan\'e1lech \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie. Z\'f8ejm\'ec ani sami \'d8\'edman\'e9 o nich nev\'ecd\'ecli. Zkr\'e1tka a dob\'f8e se jedn\'e1 o ztracenou civilizaci z dob p\'f8ed velbloudem, p\'ecstov\'e1n\'edm datlovn\'edk\'f9 a samoz\'f8ejm\'ec p\'f8ed isl\'e1mem. O civilizaci, kter\'e1 na\'9ala prost\'f8edek, kterak m\'edt v pou\'9ati tolik vody, kolik pot\'f8ebuje, a kter\'e1 u\'9e\'edvala takovou technologii, \'9ee postupn\'ed dobyvatel\'e9 \endash Etiopov\'e9, Per\'9aan\'e9 a Arabov\'e9 ji nikdy nebyli schopni napodobit. Tito dobyvatel\'e9 se octli v postaven\'ed on\'ecch Mar\'9dan\'f9 z mnoh\'fdch sci-fi rom\'e1n\'f9, kte\'f8\'ed zd\'ecdili soustavu kan\'e1l\'f9 a nebyli schopni je uv\'e9st do chodu, proto\'9ee tyto kan\'e1ly postavila mocn\'e1 zmizel\'e1 civilizace. D\'ecjiny se podobaj\'ed v\'ecdeckofantastick\'e9 literatu\'f8e \'e8ast\'ecji, ne\'9e si mysl\'edme.\par
Izolace t\'e9to civilizace vzhledem k ostatn\'edm tehdej\'9a\'edm civilizac\'edm nen\'ed nijak p\'f8ekvapuj\'edc\'ed: jedin\'e1 Etiopie m\'ecla organizaci na udr\'9eov\'e1n\'ed n\'e1mo\'f8n\'edch styk\'f9 s touto oblast\'ed. Ani jej\'ed zhroucen\'ed dosud neupoutalo pozornost a teprve od roku 1961 m\'f9\'9eeme mluvit o systematick\'fdch vykop\'e1vk\'e1ch; je zde je\'9at\'ec mnoho pr\'e1ce.\par
I kdyby to m\'eclo b\'fdt jenom pro ur\'e8en\'ed p\'f8esn\'e9ho m\'edsta kontaktu s vy\'9a\'9a\'ed civilizac\'ed a technologi\'ed. Tento kontakt se mohl uskute\'e8nit v Baalbeku, ale Baalbek m\'f9\'9ee tak\'e9 b\'fdt jenom druhotn\'fdm m\'edstem kontaktu, z\'e1visl\'fdm na centru, kter\'e9 se snad nach\'e1zelo v Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed. Ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed arabsk\'fdch text\'f9 se v 1. stolet\'ed n. l. souhlasn\'ec zmi\'f2uje o \'84supermrakodrapu\ldblquote , kter\'fd postavil kr\'e1l v Ghumd\'e1nu v Jemenu. Zd\'e1 se, \'9ee tento mrakodrap nalezen nebyl. Kroniky prav\'ed, \'9ee se v n\'ecm mohl skr\'fdt cel\'fd n\'e1rod, kdy\'9e jej pron\'e1sledovali ko\'e8ovn\'edci. Tato impozantn\'ed budova m\'ecla dvacet pater a postavena byla z \'9euly, porfyru a mramoru. Uprost\'f8ed arabsk\'e9 pou\'9at\'ec v 1. stolet\'ed na\'9aeho letopo\'e8tu takov\'e1 architektura p\'f8ekvapuje a neoby\'e8ejn\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 technologii Baalbeku. Pokud bude tento mrakodrap nalezen, bude zaj\'edmav\'e9 zjistit, jsou-li na n\'ecm n\'e1pisy, ur\'e8it \'9eulu, z n\'ed\'9e byl postaven, ov\'ec\'f8it, zda poch\'e1z\'ed z oblasti Baalbeku, anebo z lom\'f9 u Asu\'e1nu, a zjistit, zda na vrcholku mrakodrapu byla observato\'f8.\par
To by umo\'9enilo zji\'9at\'ecn\'ed, zda se stavitel\'e9 t\'e9to budovy zaj\'edmali tak\'e9 o oblohu. Jednou ze zaj\'edmavost\'ed civilizac\'ed \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie je to, \'9ee nepodporovaly ciz\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky, samy v\'9aak vys\'edlaly obchodn\'ed mise velmi daleko, mo\'9en\'e1 a\'9e do \'c8\'edny. Z ji\'9en\'edho Ruska dov\'e1\'9eely keramiku, bronzov\'e9 p\'f8edm\'ecty a \'9a\'e1lky. Je \'9akoda, \'9ee nevyv\'e1\'9eely dokumenty o sv\'fdch d\'ecjin\'e1ch. Mo\'9en\'e1 to d\'eclaly, a dokumenty sho\'f8ely s alexandrijskou knihovnou.\par
N\'eckolik stovek tis\'edc\'f9 knih z t\'e9to knihovny odvezl Julius Caesar v roce 48 p\'f8. n. l. Potom byla knihovna postupn\'ec zni\'e8ena v letech 272, 295 a 391 na\'9aeho letopo\'e8tu. Z\'f9st\'e1valo tam je\'9at\'ec mnoho knih, snad mili\'f3n ve form\'ec svitk\'f9. Muslimov\'e9 to zap\'e1lili roku 646. K\'f8es\'9dan\'e9 se pomstili t\'edm, \'9ee sp\'e1lili nejm\'e9n\'ec sto tis\'edc arabsk\'fdch svitk\'f9 p\'f8i dobyt\'ed Tripolisu v roce 1109. Je docela mo\'9en\'e9, \'9ee v plamenech zmizely i svitky psan\'e9 semitsk\'fdm p\'edsmem, podobn\'e9 tis\'edc\'f9m n\'e1pis\'f9, kter\'e9 n\'e1m z\'f9staly ze \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie a kter\'e9 um\'edme rozlu\'9atit. Tento jazyk je naz\'fdv\'e1n jihosemitsk\'fd. P\'ed\'9ae se kr\'e1sn\'fdmi p\'edsmeny a v\'9aechny n\'e1pisy maj\'ed um\'ecleck\'fd r\'e1z.\par
Mo\'9en\'e1 \'9ee n\'eckter\'e9 svitky jsou dosud v Baalbeku a jednoho dne budou nalezeny, objeveny z\'e1rove\'f2 s tajemstv\'edm vykrajov\'e1n\'ed obrovsk\'fdch desek, tajemstv\'edm \'f8eck\'e9ho ohn\'ec a mnoha dal\'9a\'edmi.\par
Tajemstv\'ed vyu\'9eit\'ed m\'edstn\'edch zdroj\'f9 vody bylo t\'e9m\'ec\'f8 \'fapln\'ec nalezeno. Jednalo se o to, zachytit v\'9aechnu vodu z de\'9a\'9d\'f9 sice vz\'e1cn\'fdch, zato vydatn\'fdch. P\'e1len\'fd j\'edl kan\'e1l\'f9 br\'e1nil \'faniku vody do p\'f9dy, kan\'e1ly samotn\'e9 rozd\'eclovaly bou\'f8kovou vodu do prim\'e1rn\'edch, sekund\'e1rn\'edch, terci\'e1ln\'edch atd. derivac\'ed. P\'f8ehrady k tomuto rozd\'eclov\'e1n\'ed vody, kdy\'9e k n\'ecmu do\'9alo, p\'f8isp\'edvaly, ale vodu neudr\'9eely. P\'f8ehrada v Maribu zavod\'f2ovala okolo \'e8ty\'f8 tis\'edc jiter. Nav\'edc slab\'fd, ale nikoli zanedbateln\'fd dopln\'eck vody sk\'fdtala soustava studn\'ed, napojen\'e1 na komplex kan\'e1l\'f9. T\'ec\'9eko uv\'ec\'f8it, \'9ee by tak slo\'9eit\'fd syst\'e9m mohl b\'fdt vytvo\'f8en bez znalost\'ed matematiky. Znalosti tohoto \'f8\'e1du byly rovn\'ec\'9e nutn\'e9 pro navigaci.\par
A p\'f8ece jsme jedinou stopu po matematice v \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bii nenalezli, i kdy\'9e matematiku babyl\'f3nskou zn\'e1me dosti dob\'f8e. To op\'ect dokazuje, \'9ee cel\'e1 soustava v\'ecdy a techniky ur\'e8it\'e9 civilizace m\'f9\'9ee zmizet. Zavod\'f2ovac\'ed syst\'e9m \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie nebyl dosud obnoven. Obnov\'ed se, pokud bude postavena u Rud\'e9ho mo\'f8e nebo u Adensk\'e9ho z\'e1livu tov\'e1rna na v\'fdrobu sladk\'e9 vody z vody mo\'f8sk\'e9. Takov\'e1 tov\'e1rna by potom mohla rozv\'e1d\'ect sladkou vodu b\'fdval\'fdm S\'e1bsk\'fdm kr\'e1lovstv\'edm do cel\'e9 oblasti, je\'9e by se potom mohla st\'e1t op\'ect \'farodnou a vzkv\'e9taj\'edc\'ed zem\'ed p\'f8i pom\'ecrn\'ec mal\'fdch n\'e1kladech. M\'edstn\'ed v\'e1lky jednoho dne ustanou a bude mo\'9eno uskute\'e8nit metodick\'fd pr\'f9zkum oblasti nejprve za pomoci dru\'9eice, letadla a helikopt\'e9r, potom vozidel na l\'e9tac\'edch pol\'9at\'e1\'f8\'edch \endash ide\'e1ln\'edch pro pou\'9a\'9d. Toho dne p\'f8estane bezpochyby existovat z\'e1hada obrovsk\'fdch desek v Baalbeku a d\'f9kaz o vztahu mezi Baalbekem a civilizacemi \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie bude prvn\'edm krokem k \'f8e\'9aen\'ed z\'e1had t\'e9to oblasti.\par
Druh\'fdm krokem by mohl b\'fdt pr\'f9zkum Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed, kde m\'f9\'9eeme doufat, \'9ee najdeme velk\'e9 m\'ecsto, kter\'e9 nebude zcela vyloupeno tak jako Baalbek a je\'9at\'ec v\'edce Babyl\'f3n, kter\'fd zni\'e8ili jednak m\'edstn\'ed obyvatel\'e9, kdy\'9e si brali materi\'e1l na stavbu dom\'f9, a jednak archeologov\'e9 vyb\'edraj\'edc\'ed a odv\'e1\'9eej\'edc\'ed poklady do evropsk\'fdch a americk\'fdch muze\'ed, tak\'9ee nezbylo prakticky nic. M\'edstn\'ed obyvatel\'e9 nyn\'ed ji\'9e pochopili cenu star\'fdch dokument\'f9, jak ukazuje historie rukopis\'f9 od Mrtv\'e9ho mo\'f8e. Ka\'9ed\'fd nov\'fd zdroj star\'fdch p\'f8edm\'ect\'f9 je okam\'9eit\'ec vyloupen, sotva se objev\'ed.\par
Kdybychom mohli naj\'edt nedostupn\'e9 m\'ecsto, kter\'e9 nebylo dosud vyloupeno a jeho\'9e archeologick\'fd pr\'f9zkum by byl sv\'ec\'f8en mezin\'e1rodn\'ed komisi v\'ecdc\'f9, do\'e8kali bychom se mo\'9en\'e1 takov\'fdch p\'f8ekvapen\'ed, \'9ee egyptsk\'e9 hrobky by vedle toho nebyly ni\'e8\'edm.\par
Mo\'9en\'e1 bychom na\'9ali n\'e1pisy jako ten v Behist\'fanu, jeho\'9e auto\'f8i m\'ecli skv\'ecl\'fd n\'e1pad vytvo\'f8it jej ve t\'f8ech jazyc\'edch: staroper\'9atin\'ec, babyl\'f3n\'9atin\'ec a elam\'9atin\'ec. To v roce 1802 umo\'9enilo rozlu\'9atit nejprve tento n\'e1pis a pak dal\'9a\'ed podobn\'e9. Roku 1948 se dokonce poda\'f8ilo k n\'e1pisu p\'f8id\'eclat h\'e1\'e8ky a nejen si ho vyfotografovat, ale dokonce vyrobit odlitky. N\'eckolik n\'e1pis\'f9 tohoto druhu by n\'e1m snad umo\'9enilo rozlu\'9atit nes\'e8etn\'e1 tajemstv\'ed Baalbeku.\par
Nebo\'9d nejde jenom o Baalbek, jak jsem se v t\'e9to kapitole sna\'9eil dok\'e1zat. Jedn\'e1 se o cel\'fd soubor vy\'9a\'9a\'edch technologi\'ed, kter\'e9 se prol\'ednaj\'ed, jak tomu \'e8asto b\'fdv\'e1, s cel\'fdm souborem legend. Pokud jde o Baalbek a vodn\'ed syst\'e9m \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie, pozorujeme pr\'e1ci s kamenem a p\'e1len\'fdm j\'edlem ve velk\'e9m m\'ec\'f8\'edtku bez jak\'e9hokoliv um\'ecleck\'e9ho z\'e1m\'ecru, ale s technick\'fdmi prost\'f8edky, kter\'e9 jsou srovnateln\'e9 s na\'9aimi a n\'eckdy i lep\'9a\'ed.\par
P\'f8\'edle\'9eitostn\'ec bych velmi r\'e1d vid\'ecl leteck\'fd sn\'edmek vodn\'edho syst\'e9mu \'8a\'9dastn\'e9 Ar\'e1bie. Takov\'e1 fotografie samoz\'f8ejm\'ec neexistuje a existovat nem\'f9\'9ee. P\'f8esto bych ale r\'e1d v\'ecd\'ecl, zda stavitel\'e9 tohoto syst\'e9mu kan\'e1l\'f9 nespojili p\'f8\'edjemn\'e9 s u\'9eite\'e8n\'fdm a nevyslali z\'e1rove\'f2 sign\'e1l k nebi podobn\'fd sign\'e1lu v Nazca. Podobnou mapu tohoto syst\'e9mu snad bude mo\'9en\'e9 jednou nakreslit \endash zat\'edm byla vytvo\'f8ena pouze pro vodn\'ed syst\'e9m kolemp\'f8ehrady v Maribu, a to Richardem Le Baron Bowenem a Frankem P. Albrightem, je v\'9aak pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee bude vytvo\'f8ena pro celou oblast. Potom bude velice zaj\'edmav\'e9 porovnat ji s figurami v Nazca.\par
K H. P. LOVECRAFTOVI\par
Tato kn\'ed\'9eka je p\'f8ehledem fakt\'f9 tak prok\'e1zan\'fdch, jak jen to je mo\'9en\'e9. Nicm\'e9n\'ec mezi \'e8ten\'e1\'f8i se jist\'ec najdou vyznava\'e8i v\'ecdeckofantastick\'e9 literatury, kte\'f8\'ed budou cht\'edt v\'ecd\'ect, jak\'fd je vztah mezi z\'e1hadami, o nich\'9e jsme se pr\'e1v\'ec zmi\'f2ovali, a b\'e1jemi, kter\'e9 vytvo\'f8il H. P. Lovecraft a je\'9e se poj\'ed k t\'e9\'9ee oblasti. Lovecraft se nejednou zmi\'f2uje o ztracen\'e9m m\'ecst\'ec v Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed, naz\'fdv\'e1 je Irem. Podle jeho popisu se skl\'e1d\'e1 z ob\'f8\'edch balvan\'f9 a zahrnuje p\'f8edev\'9a\'edm archu, na n\'ed\'9e je skulptura obrovsk\'e9 ruky. Tato ruka se podle Lovecrafta pokou\'9a\'ed zmocnit proslul\'e9ho st\'f8\'edbrn\'e9ho kl\'ed\'e8e, kter\'fd otev\'edr\'e1 br\'e1ny k jin\'fdm sv\'ect\'f9m.\par
V Ar\'e1bii dle Lovecrafta rovn\'ec\'9e \'9eil Arab Abdul al-Ahzred, kter\'fd \'fadajn\'ec vytvo\'f8il encyklopedii v\'9aeho zl\'e9ho, nazvanou Necronomicon.\par
To v\'9ae tak navazuje na z\'e1hady, o nich\'9e jsme se zmi\'f2ovali, \'9ee se je\'9at\'ec dnes najdou badatel\'e9, kte\'f8\'ed \'9e\'e1daj\'ed Necronomicon v pa\'f8\'ed\'9esk\'e9 N\'e1rodn\'ed knihovn\'ec nebo v Britsk\'e9m muzeu!\par
Pokusme se odd\'eclit skute\'e8nost od fantazie. Lovecraft s\'e1m mi v roce 1935 napsal a mnoha jin\'fdm dopisovatel\'f9m potvrdil, \'9ee si Necronomicon od a a\'9e do zet vymyslel. Pokud se t\'fd\'e8e ztracen\'e9ho m\'ecsta, v\'ecc je trochu slo\'9eit\'ecj\'9a\'ed. Lovecraft\'f9v spolupracovn\'edk na knize Branami st\'f8\'edbrn\'e9ho kl\'ed\'e8e E. Hoffmann Price je jedn\'edm z velk\'fdch orientalist\'f9, kter\'fd zn\'e1 isl\'e1m l\'e9pe ne\'9e kdokoliv jin\'fd a \'e8te ve v\'9aech arabsk\'fdch n\'e1\'f8e\'e8\'edch. Ten jist\'ec Lovecraftovi poskytl velice solidn\'ed dokumentaci, tak\'9ee nen\'ed vylou\'e8eno, \'9ee m\'ecsto Irem existuje, pr\'e1v\'ec tak jako olb\'f8\'edm\'ed archa s obrovskou vyrytou rukou.\par
Nen\'ed tedy vylou\'e8eno, \'9ee alespo\'f2 \'e8\'e1st Lovecraftovy b\'e1je se potvrd\'ed, a\'9e bude Rub\rquote al-Ch\'e1l\'ed zp\'f8\'edstupn\'ecn.\par
6) N\'c1V\'8aT\'ccVN\'cdCI VE ST\'d8EDOV\'ccKU\par
Facius Cardan, otec matematika J\'e9r\'f3ma Cardana, zaznamenal 13. srpna 1491 tuto ud\'e1lost: \'84Kdy\'9e jsem ke dvac\'e1t\'e9 hodin\'ec dokon\'e8il obvykl\'e9 \'fakony, zjevilo se mi sedm mu\'9e\'f9 v hedv\'e1bn\'fdch od\'ecvech, kter\'e9 se podobaly \'f8eck\'fdm t\'f3g\'e1m, a v z\'e1\'f8iv\'fdch bot\'e1ch. Rovn\'ec\'9e stav\'ecli na odiv brn\'ecn\'ed a pod t\'edmto brn\'ecn\'edm bylo z\'f8\'edt honosn\'e9 nachov\'e9 pr\'e1dlo mimo\'f8\'e1dn\'e9 kr\'e1sy. Zd\'e1lo se, \'9ee dva z nich maj\'ed vy\'9a\'9a\'ed postaven\'ed ne\'9e ostatn\'ed. Ten, kter\'fd vypadal na velitele, m\'ecl tv\'e1\'f8 tmavo\'e8erven\'e9 barvy. Prohl\'e1sili, \'9ee jim je \'e8ty\'f8icet let, ale \'9e\'e1dn\'fd z nich nevypadal na v\'edce ne\'9e na t\'f8icet. Ptal jsem se, co jsou za\'e8, a odpov\'ecd\'ecli mi, \'9ee jsou lid\'e9 slo\'9een\'ed ur\'e8it\'fdm zp\'f9sobem ze vzduchu a podl\'e9haj\'edc\'ed tak jako my zrozen\'ed a smrti. Jejich \'9eivot je del\'9a\'ed ne\'9e n\'e1\'9a, m\'f9\'9ee dos\'e1hnout a\'9e t\'f8\'ed stolet\'ed. Ptal jsem se jich na nesmrtelnost du\'9ae a odpov\'ecd\'ecli mi, \'9ee nep\'f8e\'9eije nic. Ptal jsem se jich, pro\'e8 nevyjev\'ed lidem poklady sv\'e9ho v\'ecd\'ecn\'ed, a odv\'ectili mi, \'9ee zvl\'e1\'9atn\'ed z\'e1kon jim ukl\'e1d\'e1 nejt\'ec\'9e\'9a\'ed tresty, kdy\'9e sv\'e9 v\'ecd\'ecn\'ed vyzrad\'ed lidem. Z\'f9stali s m\'fdm otcem t\'f8i hodiny. Ten, kter\'fd se zd\'e1l jejich v\'f9dcem, pop\'f8el, \'9ee by B\'f9h stvo\'f8il sv\'ect na celou v\'ec\'e8nost. Naopak dodal, \'9ee sv\'ect se tvo\'f8\'ed ka\'9ed\'fdm okam\'9eikem a \'9ee kdyby B\'f9h ztratil odvahu, sv\'ect by okam\'9eit\'ec zhynul.\ldblquote\par
Zd\'e1 se, \'9ee n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci Facia Cardana byli posledn\'edmi z cel\'e9 \'f8ady, kter\'e1 se objevovala po cel\'fd st\'f8edov\'eck. Je na nich v\'fdzna\'e8n\'e9 to, \'9ee lze s nimi komunikovat, nijak nep\'f8edst\'edraj\'ed, \'9ee jsou and\'ecl\'e9, nep\'f8in\'e1\'9aej\'ed \'9e\'e1dn\'e9 zjeven\'ed \endash jejich postoj m\'e1 naopak n\'ecco z na\'9aeho modern\'edho racionalismu. N\'e1v\'9at\'ecvn\'edci Facia Cardana dokonce pop\'edraj\'ed existenci nesmrteln\'e9 du\'9ae a podporuj\'ed jakousi teorii kontinu\'e1ln\'edho tvo\'f8en\'ed vesm\'edru.\par
Alchymist\'e9 a st\'f8edov\'ecc\'ed mystikov\'e9 se samoz\'f8ejm\'ec sna\'9eili uv\'e9st tyto n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky do souvislosti s v\'9aelijak\'fdmi duchy, o nich\'9e hovo\'f8\'ed Bible a kabala, ale to je zjevn\'ec mytologick\'e9 zpracov\'e1n\'ed. Ve skute\'e8nosti se jednalo o to, \'9ee zde patrn\'ec do\'9alo ke kontakt\'f9m s bytostmi \'84vyroben\'fdmi\ldblquote , \'84ud\'eclan\'fdmi ze vzduchu\ldblquote , jak \'f8\'edkaj\'ed Cardanovi n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci. Tito n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci zd\'f9raz\'f2uj\'ed tresty, kter\'fdm budou vystaveni, kdy\'9e vyzrad\'ed ur\'e8it\'e1 tajemstv\'ed.\par
Cel\'e1 tato tradice potrv\'e1 a\'9e do 18. stolet\'ed, kdy dojde, jak uvid\'edme, k odhalen\'ed ur\'e8it\'fdch tajemstv\'ed.\par
V jin\'fdch oblastech se tyto bytosti ohl\'e1sily pozd\'ecji ne\'9e v Evrop\'ec \endash Japonc\'f9m a severoamerick\'fdm Indi\'e1n\'f9m na konci 18. stolet\'ed. Kaliforn\'9at\'ed Indi\'e1ni v t\'e9 dob\'ec popisuj\'ed humanoidn\'ed z\'e1\'f8\'edc\'ed bytosti, kter\'e9 ochromuj\'ed lidi malou trubi\'e8kou. Indi\'e1nsk\'e1 legenda up\'f8es\'f2uje, \'9ee lid\'e9, kte\'f8\'ed byli ochromeni, m\'ecli dojem, \'9ee jsou bombardov\'e1ni kaktusov\'fdmi jehli\'e8kami. Ve Skotsku a v Irsku jsou zm\'ednky o podobn\'fdch zjeven\'edch odnepam\'ecti a a\'9e do 19., n\'eckdy a\'9e do 20. stolet\'ed. V 19. stolet\'ed nach\'e1z\'edme stopu podivn\'e9 osoby naz\'fdvan\'e9 Springheel Jack: v noci z\'e1\'f8il, um\'ecl sk\'e1kat \'e8i l\'e9tat a pokou\'9ael se o komunikaci s lidmi. Poprv\'e9 se objevil v listopadu 1837 \endash nebo alespo\'f2 z t\'e9 doby jsou o tom nejjist\'ecj\'9a\'ed a nejp\'f8esn\'ecj\'9a\'ed sv\'ecdectv\'ed \endash a 20. \'fanora 1838, naposledy v roce 1877. Tehdy byl podivn\'fd n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk tak neopatrn\'fd, \'9ee se objevil pobl\'ed\'9e vojensk\'e9ho prostoru v Aldershotu. Vyst\'f8elili po n\'ecm dva str\'e1\'9en\'ed, n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk odpov\'ecd\'ecl modr\'fdm plamenem, kter\'fd m\'ecl v\'f9ni oz\'f3nu. Oba str\'e1\'9en\'ed omdleli. Zjeven\'ed se u\'9e nikdy nevr\'e1tilo.\par
Mo\'9en\'e1 je to n\'ecjak\'fd poz\'f9statek. Hustota jevu je skute\'e8n\'ec mnohem men\'9a\'ed ne\'9e ve st\'f8edov\'ecku, kdy prakticky ka\'9ed\'fdm rokem bylo zaznamen\'e1no objeven\'ed z\'e1\'f8iv\'fdch cizinc\'f9. Ve v\'9aech l\'ed\'e8en\'edch jsou tito cizinci neodd\'ecliteln\'ed od p\'f8edstavy ohn\'ec: pojem energie je\'9at\'ec nikdo nevymyslel. Nicm\'e9n\'ec kdy\'9e se jich na to n\'eckdo zept\'e1, odpov\'eddaj\'ed bez rozd\'edlu, \'9ee nejsou ani oh\'f2o\'9eilov\'e9, ani oh\'f2ov\'e1 stvo\'f8en\'ed, n\'fdbr\'9e lid\'e9 jin\'e9ho druhu.\par
Bylo by l\'e1kav\'e9 p\'f8i\'e8\'edst jim podivnou s\'e9rii po\'9e\'e1r\'f9, kter\'e9 p\'f8i velk\'e9m moru v Lond\'fdn\'ec nar\'e1z zni\'e8ily v\'9aechny naka\'9een\'e9 domy (a pouze naka\'9een\'e9, jin\'e9 ne), \'e8\'edm\'9e zabr\'e1nily epidemii \'9a\'ed\'f8it se d\'e1l a zni\'e8it ve\'9akerou anglickou populaci. Byl by to zaj\'edmav\'fd p\'f8\'edklad p\'f8\'edzniv\'e9ho z\'e1sahu.\par
Rovn\'ec\'9e je n\'e1padn\'e9, \'9ee tito n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci jsou spojov\'e1ni nejen s ohn\'ecm, ale tak\'e9 s r\'f9zn\'fdmi schopnostmi v\'edcem\'e9n\'ec s ohn\'ecm spojen\'fdmi, zvl\'e1\'9at\'ec pak se schopnost\'ed p\'f8em\'ec\'f2ovat kovy.\par
Cel\'fd st\'f8edov\'eck prostupuj\'ed legendy o mo\'9enosti uzav\'edrat s t\'ecmito n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky smlouvy a m\'ecn\'ed se v pevn\'e9 p\'f8esv\'ecd\'e8en\'ed. Bohu\'9eel je pro n\'e1s velmi obt\'ed\'9en\'e9 pochopit st\'f8edov\'eckou mentalitu.\par
Racionalistick\'e1 p\'f8edstava, drah\'e1 M. Homaisovi, podle n\'ed\'9e je st\'f8edov\'eck obdob\'edm temna, je karikaturou, kter\'e9 se mus\'edme zbavit. St\'f8edov\'eck byl obdob\'edm rychl\'e9ho pokroku, mo\'9en\'e1 i rychlej\'9a\'edho, ne\'9e je n\'e1\'9a, ov\'9aem byl to pokrok jin\'fdmi sm\'ecry. U\'9e jsme o tom ztratili pojem a museli bychom se vt\'eclit do \'e8lov\'ecka roku 1000 nebo 1200, abychom pochopili jeho postoj v\'f9\'e8i n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m, kter\'e9 pova\'9eoval za b\'ec\'9enou sou\'e8\'e1st sv\'ecta, ve kter\'e9m \'9eil. Je t\'f8eba si pov\'9aimnout, \'9ee st\'f8edov\'ecc\'ed lid\'e9, kte\'f8\'ed na tyto n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky v\'ec\'f8ili, byli p\'f8ev\'e1\'9en\'ec racionalist\'e9 bez jak\'e9hokoliv vztahu k \'e8arod\'ecjnictv\'ed nebo k inkvizici. Nelze vylou\'e8it, \'9ee do\'9alo ke kontakt\'f9m a v\'fdm\'ecn\'ec informac\'ed mezi t\'ecmito n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky a takov\'fdmi lidmi, jako byl Roger Bacon, J\'e9r\'f3me Cardan \'e8i Leonardo da Vinci. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec st\'f8edov\'eck vlastn\'ec jednozna\'e8n\'ec p\'f8ipou\'9at\'ed, \'9ee je mo\'9en\'e9 vej\'edt ve styk s bytostmi od\'ecn\'fdmi do z\'e1\'f8iv\'fdch brn\'ecn\'ed, kter\'e9 naz\'fdv\'e1 d\'e9moni. Term\'edn d\'e9mon nem\'e1 hanliv\'fd v\'fdznam, nesouvis\'ed se zlem, nen\'ed v n\'ecm nic \'ef\'e1belsk\'e9ho jako v na\'9a\'ed \'f8e\'e8i. V\'fdznamem sp\'ed\'9ae p\'f8ipom\'edn\'e1 d\'e9mony Sokratovy, kte\'f8\'ed s filosofem rozmlouvali a d\'e1vali mu n\'e1pady.\par
J\'e9r\'f3me Cardan, jen\'9e z\'f8ejm\'ec o existenci d\'e9mon\'f9 hodn\'ec p\'f8em\'fd\'9alel a dokonce tvrd\'ed, \'9ee je potkal, o nich p\'ed\'9ae:\par
\'84Stejn\'ec jako je \'e8lov\'eck inteligentn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e pes, d\'e9mon je zase inteligentn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e \'e8lov\'eck.\ldblquote Jejich jazyk a p\'edsmo podrobn\'ec pop\'ed\'9ae John Dee. Kv\'f9li studiu jejich abecedy zakoup\'ed v roce 1562 Trithemiovo rukopisn\'e9 pojedn\'e1n\'ed o tajn\'e9m p\'edsmu, kter\'e9 nebylo dosud vyd\'e1no ofici\'e1ln\'ec. A deset dn\'ed tento rukopis vlastn\'ed rukou opisuje.\par
D\'e9moni, tak jak jsou popisov\'e1ni ve st\'f8edov\'ecku, nenavrhuj\'ed \'9e\'e1dn\'e9 mocensk\'e9 smlouvy a nemaj\'ed nic spole\'e8n\'e9ho s Bohem ani s \'ef\'e1blem. Zd\'e1 se, \'9ee se hlavn\'ec zaj\'edmaj\'ed o pokrok, jak\'fd lidstvo ud\'eclalo v p\'f8\'edrodn\'ed filosofii, a podporuj\'ed p\'f8edstavu, \'9ee experiment\'e1ln\'ec je mo\'9eno poznat tajemstv\'ed sv\'ecta. Zjevuj\'ed se jenom t\'ecm nejinformovan\'ecj\'9a\'edm lidem, kte\'f8\'ed v\'9aak jsou z\'e1rove\'f2 v\'edce \'e8i m\'e9n\'ec chr\'e1n\'ecni p\'f8ed na\'f8\'e8en\'edm z \'e8ern\'e9 magie. Fenom\'e9n t\'ecchto n\'e1v\'9at\'ecv tedy nem\'e1 \'9e\'e1dnou zjevnou souvislost s \'e8arod\'ecjnictv\'edm, t\'edm m\'e9n\'ec se vz\'fdv\'e1n\'edm \'ef\'e1bla.\par
St\'f8edov\'eck se v\'f9bec net\'e1\'9ee po p\'f9vodu t\'ecchto demon\'f9. N\'eckte\'f8\'ed se domn\'edvaj\'ed, \'9ee p\'f8ich\'e1zej\'ed z n\'ecjak\'e9 nezn\'e1m\'e9 zem\'ec. Jin\'ed raz\'ed my\'9alenku velmi podobnou tomu, \'e8emu dnes v term\'ednech v\'ecdeckofantastick\'e9 literatury \'f8\'edk\'e1me \'84paraleln\'ed sv\'ecty\ldblquote , tj. nezn\'e1m\'e9 sv\'ecty, kter\'e9 existuj\'ed vedle na\'9aeho. I kdy\'9e to m\'f9\'9ee p\'f8ipadat nepravd\'ecpodobn\'e9, tuto hypot\'e9zu najdeme ve st\'f8edov\'eck\'fdch textech d\'e1vno p\'f8edt\'edm, ne\'9e se matematikov\'e9 zm\'ednili o \'e8tvrt\'e9 dimenzi. A kone\'e8n\'ec se tak\'e9 n\'eckolikr\'e1t setk\'e1me s hypot\'e9zou o n\'e1v\'9at\'ecvn\'edc\'edch z jin\'fdch planet.\par
C. S. Lewis v pozn\'e1mk\'e1ch ke sv\'e9 trilogii por\'f9znu odkazuje na st\'f8edov\'eck\'e9 texty o z\'e1\'f8iv\'fdch bytostech a vztaz\'edch t\'ecchto bytost\'ed k planet\'e1m. St\'f8edov\'eck z hlediska n\'e1v\'9at\'ecv mimozem\'9a\'9dan\'f9 dosud p\'f8ezkoum\'e1n nebyl. A p\'f8ece se zd\'e1, \'9ee m\'e1me dostate\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed doklad\'f9, kter\'e9 je mo\'9eno takto interpretovat, zat\'edm to v\'9aak je\'9at\'ec nikdo neud\'eclal. Pov\'9aimn\'ecme si, \'9ee Kepler za vrchol\'edc\'ed renesance pova\'9euje za zcela p\'f8irozen\'e9, aby ho na M\'ecs\'edc dovezl laskav\'fd d\'e9mon, kter\'fd mu chce pom\'e1hat v jeho b\'e1d\'e1n\'edch. To je tak\'e9 n\'e1m\'ectem jeho v\'ecdeckofantastick\'e9ho rom\'e1nu Somnium, kter\'fd pova\'9eoval za sv\'e9 st\'ec\'9eejn\'ed d\'edlo.\par
Pov\'9aimli jsme si z\'e1jmu, jej\'9e tito z\'e1\'f8iv\'ed d\'e9moni jev\'ed o p\'f8\'edrodn\'ed filosofii a experimentov\'e1n\'ed, je\'9e je ve st\'f8edov\'ecku zcela nov\'fdm pojmem. V souvislosti s pojmem experimentu uvid\'edme, jak Roger Bacon popsal sv\'e9ho pa\'f8\'ed\'9esk\'e9ho u\'e8itele Pierra de Mariscourt, jen\'9e tvrdil, \'9ee se s d\'e9mony setkal:\par
\'84Je to samot\'e1\'f8, kter\'fd se ob\'e1v\'e1 davu a diskus\'ed, vyh\'fdb\'e1 se sl\'e1v\'ec; m\'e1 hr\'f9zu ze slovn\'edch p\'f9tek a velk\'fd odpor k metafyzice; zat\'edmco lid\'e9 vedou znamenit\'e9 rozpravy o ve\'9akerenstvu, on tr\'e1v\'ed \'9eivot v laborato\'f8i taven\'edm kov\'f9, manipulac\'ed s t\'eclesy, vynal\'e9z\'e1n\'edm n\'e1stroj\'f9 pot\'f8ebn\'fdch pro v\'e1lku, zem\'ecd\'eclstv\'ed, \'f8emesla. P\'f8itom nen\'ed nevzd\'eclan\'fd, m\'e1 \'f8eck\'e9, arabsk\'e9, hebrejsk\'e9 a chaldejsk\'e9 knihy, p\'ecstuje alchymii, medic\'ednu: u\'e8\'ed se u\'9e\'edvat sv\'fdch rukou pr\'e1v\'ec tak jako sv\'e9ho rozumu.\ldblquote\par
A pr\'e1v\'ec tuto novou mentalitu cht\'ecj\'ed \'84d\'e9moni\ldblquote studovat. S lidmi tohoto druhu, a pouze s nimi, se pokou\'9aej\'ed nav\'e1zat kontakt. Nejde o smlouvu, ale zjevn\'ec o studijn\'ed misi. O t\'ecchto n\'e1v\'9at\'ecv\'e1ch nikdy nebude \'f8e\'e8 v \'e8arod\'ecjnick\'fdch procesech.\par
Odkdy tito d\'e9moni prov\'e1d\'ecj\'ed sv\'e1 \'9aet\'f8en\'ed? Oded\'e1vna, ur\'e8it\'ec d\'e1vno p\'f8ed Kristem. \'da gnostik\'f9, jako je Irenneus, tak jako u kabalist\'f9, maj\'ed poslov\'e9 Bo\'9e\'ed t\'f8i vlastnosti:\par
\endash dvoj\'ed tv\'e1\'f8,\par
\endash sv\'ecteln\'fd h\'e1v,\par
\endash svatoz\'e1\'f8.\par
Posledn\'ed vlastnost je jev spjat\'fd s t\'edm, co se v Star\'e9m Z\'e1kon\'ec naz\'fdv\'e1 Gloria Dei, z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 obest\'edralo archu \'damluvy a ji\'9e nezasv\'eccenci nem\'ecli pr\'e1vo spat\'f8it. Toto z\'e1\'f8en\'ed, tak jako sv\'ecteln\'e1 aureola kolem Posla, je v mysli zasv\'eccen\'fdch spjato se zdrojem z\'e1\'f8en\'ed \'e8i energi\'ed mimozemsk\'e9ho p\'f9vodu, kter\'fd Claros ve 3. stolet\'ed popisuje takto: \'84Vysoko nad nebesk\'fdm balem existuje ohe\'f2 bez hranic, v neust\'e1l\'e9m pohybu, v\'ec\'e8nost bez hranic. Bla\'9een\'ed jej nemohou poznat, leda\'9ee by jej ve sv\'e9m \'faradku dal spat\'f8it s\'e1m B\'f9h Otec.\ldblquote\par
Nen\'ed zak\'e1z\'e1no vylo\'9eit si toto z\'e1\'f8en\'ed a sv\'ecteln\'e9 od\'ecvy d\'e9mon\'f9 v pojmech na\'9aeho b\'e1jeslov\'ed 20. stolet\'ed, toti\'9e p\'f8edstavit si, \'9ee \'84dvoj\'ed tv\'e1\'f8\ldblquote je vesm\'edrn\'fd skafandr, \'84sv\'ecteln\'fd h\'e1v\ldblquote je silov\'e1 bari\'e9ra vytv\'e1\'f8ej\'edc\'ed fluorescenc\'ed nebo buzen\'edm sv\'ecteln\'e9 z\'e1\'f8en\'ed. Nesm\'edme ale zapomenout, \'9ee zde jednu mytologii nahrazujeme mytologi\'ed druhou. Asi bude opatrn\'ecj\'9a\'ed spokojit se se zji\'9at\'ecn\'edm, \'9ee jde o n\'ecjak\'fd nov\'fd jev.\par
Sv\'ecteln\'ed d\'e9moni se objevovali na po\'e8\'e1tku k\'f8es\'9danstv\'ed a potom znovu s prvn\'edmi projevy svobodn\'e9ho zedn\'e1\'f8stv\'ed, od 13. \'e8i 14. stolet\'ed. Kv\'f9li nim si svobodn\'ed zedn\'e1\'f8i d\'e1vaj\'ed jm\'e9no \'84Synov\'e9 Sv\'ectla\ldblquote a po\'e8\'edtaj\'ed letopo\'e8et nikoliv od narozen\'ed Krista, ale od sv\'ecteln\'e9ho roku, kter\'fd z\'edsk\'e1me, kdy\'9e p\'f8i\'e8teme ke k\'f8es\'9dansk\'e9mu letopo\'e8tu 4000.\par
Za\'e8\'ednaj\'ed b\'fdt s nimi spojov\'e1ny aspekty v\'edcem\'e9n\'ec meziplanet\'e1rn\'ed. Historik svobodn\'e9ho zedn\'e1\'f8stv\'ed dr. George Oliver v roce 1823 nap\'ed\'9ae: \'84Star\'e1 zedn\'e1\'f8sk\'e1 tradice \endash a m\'e1m pro tento n\'e1zor dobr\'e9 d\'f9vody \endash prav\'ed, \'9ee na\'9ae tajn\'e1 v\'ecda existovala p\'f8ed stvo\'f8en\'edm t\'e9to zem\'eckoule a \'9ee byla velice roz\'9a\'ed\'f8ena v jin\'fdch slune\'e8n\'edch soustav\'e1ch.\ldblquote 6\par
Ve st\'f8edov\'ecku se bytosti se sv\'ecteln\'fdmi od\'ecvy objevuj\'ed nejv\'edce. Tito poslov\'e9 vyhled\'e1vaj\'ed rab\'edny a dlouze s nimi rozpr\'e1v\'ecj\'ed o kabale, o Bo\'9e\'ed moci, o znalosti a pr\'f9zkumu \'e8asu atd. Tvrd\'ed, \'9ee znaj\'ed str\'e1\'9ece nebes, ale oni sami pr\'fd k nim nepat\'f8\'ed. Objevuj\'ed se i u isl\'e1msk\'fdch mnich\'f9 a sv\'ectc\'f9. Popisov\'e1ni jsou poka\'9ed\'e9 stejn\'ec, jejich intelektu\'e1ln\'ed postoj je v\'9edy racionalistick\'fd. Hovo\'f8\'ed o geometrii a o rozumov\'e9 moudrosti, kter\'e9 je pod\'f8\'edzen i s\'e1m B\'f9h.\par
V\'ecd\'ecli bychom toho o nich v\'edce, m\'edt k dispozici arch\'edvy templ\'e1\'f8\'f9 a ismaelit\'f9, to v\'9aak bohu\'9eel nem\'e1me. Jist\'e9 je alespo\'f2 to, \'9ee posl\'e1n\'edm templ\'e1\'f8\'f9 a ismaelit\'f9 bylo str\'e1\'9eit br\'e1nu do Svat\'e9 zem\'ec, ji\'9e nelze lokalizovat v na\'9aem \'e8ase a prostoru, nebo\'9d vych\'e1z\'ed z posv\'e1tn\'e9 geografie, odli\'9an\'e9 od t\'e9 na\'9a\'ed \endash studovali ji dva Francouzi, Ren\'e9 Gu\'e9non a Henri Corbin. Tak\'e9 tady m\'f9\'9eeme b\'fdt v poku\'9aen\'ed nahrazovat starou mytologii mytologi\'ed modern\'ed a Svatou zemi nahradit br\'e1nou k jin\'fdm dimenz\'edm, ne\'9e jsou t\'f8i dimenze zn\'e1m\'e9, hovo\'f8it o komplexn\'ecj\'9a\'ed struktu\'f8e Zem\'ec, ne\'9e je koule, jakou vid\'edme z dru\'9eice a na kterou na\'9ae civilizace v\'ec\'f8\'ed stejn\'ec nekriticky, jako jin\'e9 civilizace v\'ec\'f8ily na Zemi plochou.\par
Nen\'ed to zak\'e1z\'e1no, ale op\'ect to znamen\'e1 pouh\'e9 nahrazen\'ed tradi\'e8n\'ed mytologie mytologi\'ed vze\'9alou ze science-fiction a obr\'e1zkov\'fdch seri\'e1l\'f9. A nen\'ed jist\'e9, zda t\'edm n\'ecco z\'edsk\'e1me. Obecn\'ec \'f8e\'e8eno, mus\'edme se vyh\'fdbat symbolice.\par
Ren\'e9 Alleau p\'ed\'9ae: \'84Symbol dvou had\'f9 na Hermov\'ec berle m\'f9\'9eeme p\'f8irovnat k symbol\'f9m moci, kter\'e1 bo\'f8\'ed a stav\'ed, to jest k dvoj\'ed moci kl\'ed\'e8\'f9 k t\'e9mu\'9e posv\'e1tn\'e9mu ohni.\ldblquote To je sice p\'eckn\'e9, ale nen\'ed mo\'9eno zrovna tak \'f8\'edci, jak jsem to jinde ud\'eclal, \'9ee Hermova berla symbolizuje dvojitou spir\'e1lu kyseliny dezoxyribonukleov\'e9? Je to p\'f8inejmen\'9a\'edm stejn\'ec pravd\'ecpodobn\'e9. P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee ne\'9e se spokojovat se symboly, je lep\'9a\'ed p\'f8ipustit, \'9ee v tomto sv\'ect\'ec existuj\'ed i jevy, je\'9e nejsou zp\'f9sobeny slep\'fdm p\'f9soben\'edm p\'f8\'edrody ani v\'ecdom\'fdm p\'f9soben\'edm \'e8lov\'ecka. A potom tak\'e9 tyto jevy studovat, by\'9d s apriorn\'ed p\'f8edstavou, ale netvrdit, \'9ee tuto p\'f8edstavu n\'e1m zjevili nezn\'e1m\'ed Mist\'f8i anebo jsme ji v\'9aichni z\'edskali z rukopis\'f9 poch\'e1zej\'edc\'edch z n\'ecjak\'e9ho tibetsk\'e9ho kl\'e1\'9atera, kter\'fd neexistuje na map\'ec, a prezentovat tuto p\'f8edem utvo\'f8enou p\'f8edstavu jako vyzn\'e1n\'ed v\'edry. Nehodl\'e1m se s naprostou v\'e1\'9enost\'ed vyslovovat o p\'f9vodu a slo\'9een\'ed t\'ecchto d\'e9mon\'f9. Prost\'ec \'f8eknu, \'9ee podle m\'e9ho n\'e1zoru jde o tazatele, vy\'9aet\'f8ovatele, kter\'e9 poslaly bytosti schopn\'e9 podle libosti rozsv\'eccet a zh\'e1\'9aet hv\'eczdy, a mo\'9en\'e1 je tyto bytosti i vytvo\'f8ily. Mysl\'edm, \'9ee bezprost\'f8edn\'ec poch\'e1zej\'ed snad z n\'ecjak\'e9 oblasti na map\'ec t\'ec\'9eko vysledovateln\'e9, ale kter\'e1 je p\'f8\'edmo na Zemi.\par
B\'ec\'9en\'ec se projevovali ve st\'f8edov\'ecku a ve sv\'e9 \'e8innosti pokra\'e8uj\'ed i v pr\'f9b\'echu renesance. Nav\'9at\'ecvuj\'ed Cardana, pr\'e1v\'ec tak jako jeho t\'e9m\'ec\'f8 sou\'e8asn\'edka J. B. Portu (1537-1615), kter\'fd s\'e1m sep\'ed\'9ae encyklopedii Magia naturalis, poprv\'e9 vydanou 1584, v n\'ed\'9e se dle vlastn\'edho vyj\'e1d\'f8en\'ed sna\'9e\'ed spojit v\'ecd\'ecn\'ed, kter\'e9ho se mu dostalo z nadp\'f8irozen\'e9ho zdroje, s experiment\'e1ln\'edmi v\'fdzkumy. Proto n\'e1zev Magia naturalis (P\'f8\'edrodn\'ed magie). Porta jako prvn\'ed v\'ecdecky zkoum\'e1 \'e8o\'e8ky, popisuje teleskop, p\'f8edv\'edd\'e1 fotografii. M\'e1 tedy pr\'e1vem sv\'e9 m\'edsto v d\'ecji\'e1ch v\'ecdy. M\'e9n\'ec u\'e8en\'fd v\'9aak byl v oblasti, kter\'e1 zaj\'edm\'e1 n\'e1s.\par
Kardin\'e1l \'efEste, kter\'fd se o jeho pr\'e1ce nad\'9aen\'ec zaj\'edmal, v roce 1700 zakl\'e1d\'e1 organizaci, kter\'e1 se sch\'e1z\'ed u n\'echo doma a kterou velmi v\'fdmluvn\'ec nazval Akademie tajemstv\'ed. Mnoz\'ed v n\'ed vid\'ed prvn\'ed akademii v\'ecd. J\'e1 bych v n\'ed spat\'f8oval sp\'ed\'9ae mezi\'e8l\'e1nek mezi nezn\'e1m\'fdmi st\'f8edov\'eck\'fdmi a ran\'ec renesan\'e8n\'edmi seskupen\'edmi a Neviditeln\'fdm kolegiem, o kter\'e9m jsme se hodn\'ec zmi\'f2ovali. Pov\'9aimn\'ecme si mimochodem, co o rosenkruci\'e1nech, v jejich\'9e p\'edsemnostech jsou ustavi\'e8n\'e9 zm\'ednky o d\'e9monech a v\'ec\'e8n\'fdch lamp\'e1ch, kter\'e9 jim d\'e9moni zanechali, napsal, podle mne spr\'e1vn\'ec, Fulcanelli: \'84Zasv\'eccenci, nositel\'e9 titulu, jsou bratry pouze na z\'e1klad\'ec sv\'e9ho v\'ecd\'ecn\'ed a zdaru sv\'e9 pr\'e1ce. \'8e\'e1dn\'e1 p\'f8\'edsaha je nezavazuje, \'9e\'e1dn\'fd statut vz\'e1jemn\'ec nespojuje, \'9e\'e1dn\'e9 pravidlo krom\'ec dobrovoln\'ec dodr\'9eovan\'e9, svobodn\'ec p\'f8ijat\'e9 hermetick\'e9 discipl\'edny neovliv\'f2uje jejich svobodnou v\'f9li\'85 Byli to a st\'e1le jsou osam\'ecl\'ed pracovn\'edci rozpt\'fdlen\'ed po sv\'ect\'ec, badatel\'e9 v neju\'9e\'9a\'edm v\'fdznamu slova \'82kosmopolitn\'ed\ldblquote . Jeliko\'9e zasv\'eccenci neuzn\'e1vaj\'ed \'9e\'e1dn\'e9 hierarchick\'e9 stupn\'ec, rosenkruci\'e1n nen\'ed hodnost, ale pouze posv\'eccen\'ed jejich tajn\'fdch prac\'ed, experimentu, pozitivn\'ed sv\'ectlo, jeho\'9e jsoucnost jim zjevila \'9eiv\'e1 v\'edra. Mezi dr\'9eiteli titulu rosenkruci\'e1n nebylo nikdy jin\'fdch vztah\'f9 ne\'9eli vztah v\'ecdeck\'e9 pravdivosti potvrzen\'e9 z\'edsk\'e1n\'edm kamene. Jestli\'9ee rosenkruci\'e1ni jsou bratry v objevu, pr\'e1ci a v\'ecd\'ec, v \'e8inech a d\'edlech, pak je to na zp\'f9sob filosofick\'e9hopojet\'ed, kter\'e9 pova\'9euje v\'9aechny jedince za \'e8leny t\'e9\'9ee lidsk\'e9 rodiny.\ldblquote\par
Tak\'9ee rozhodn\'ec nev\'ec\'f8\'edm, \'9ee by rosenkruci\'e1ni m\'ecli n\'ecjakou vnit\'f8n\'ec uspo\'f8\'e1danou organizaci s l\'f3\'9eemi \'e8i bu\'f2kami. Domn\'edv\'e1m se, \'9ee se sch\'e1zeli svobodn\'ed badatel\'e9, z nich\'9e n\'eckter\'e9 nav\'9at\'edvili d\'e9moni. Mnoz\'ed z nich tud\'ed\'9e maj\'ed podivuhodn\'e9 znalosti, a my se m\'f9\'9eeme jen pt\'e1t, kde nap\'f8\'edklad Cyrano de Bergerac z\'edskal popis stup\'f2ov\'e9 rakety nebo rozhlasov\'e9ho p\'f8ij\'edma\'e8e.\par
Nebo\'9d pokud d\'e9moni ne\'9a\'ed\'f8\'ed v\'ecd\'ecn\'ed, pak je snad alespo\'f2 p\'f8en\'e1\'9aej\'ed od jednoho badatele k druh\'e9mu. Mo\'9en\'e1 dokonce udr\'9euj\'ed mimo dosah kter\'e9koliv inkvizice jak\'e9si st\'f8edisko v\'ecd\'ecn\'ed, kde jsou uchov\'e1v\'e1ny rukopisy. S p\'f8edstavami tohoto druhu se setk\'e1v\'e1me ve st\'f8edov\'eck\'e9m \'9eidovsk\'e9m esoterismu.\par
Sv\'ecteln\'e9 bytosti, od roku 1000 do r. 1500 mimo\'f8\'e1dn\'ec \'e8inn\'e9, \'fapln\'ec miz\'ed: v 17. stolet\'ed se s nimi setk\'e1me jen z\'f8\'eddka a v 18. stolet\'ed u\'9e v\'f9bec ne. Ani pozd\'ecji se v\'f9bec neobjevuj\'ed, nepo\'e8\'edt\'e1me-li podivn\'e9 vid\'ecn\'ed Goethovo, ke kter\'e9mu v\'9aak do\'9alo, kdy\'9e byl b\'e1sn\'edk velmi nemocen.\par
D\'e9moni po sob\'ec zanechali podivn\'e9 p\'f8edm\'ecty. Nap\'f8\'edklad kovovou kouli, o kter\'e9 hovo\'f8\'ed templ\'e1\'f8i ve sv\'fdch p\'f8\'edsah\'e1ch. Vys\'edlala nejen sv\'ectlo, ale dodnes nezn\'e1m\'e9 z\'e1\'f8en\'ed. Na Kypru zbourala n\'eckolik m\'ecst a hrad\'f9. Kdy\'9e ji hodili do mo\'f8e, vz\'e1p\'ect\'ed se zvedla bou\'f8e a v cel\'e9 t\'e9 oblasti vyhynuly \endash a nikdy u\'9e se nevyskytly \endash ryby.\par
Tak\'e9 jsou tu v\'ec\'e8n\'e9 lampy, s nimi\'9e se setk\'e1v\'e1me pr\'e1v\'ec tak ve st\'f8edov\'eck\'e9 tradici \'9eidovsk\'e9 jako v tradici isl\'e1msk\'e9 \'e8i rosenkruci\'e1nsk\'e9: lampy, kter\'e9 st\'e1le sv\'edt\'ed, bez oleje \'e8i jin\'e9ho produktu, kter\'fd by ho\'f8el \'e8i ub\'fdval. Bylo zak\'e1z\'e1no se jich dotknout pod hrozbou v\'fdbuchu, kter\'fd by mohl zni\'e8it cel\'e9 jedno m\'ecsto. Zde se op\'ect setk\'e1v\'e1me s pou\'9eit\'edm sil \'e8i energie patrn\'ec fyzik\'e1ln\'ed povahy, kter\'e9 v\'9aak p\'f8itom v\'f9bec neodpov\'eddaj\'ed znalostem doby. N\'eckolik \'9eidovsk\'fdch text\'f9 prav\'ed, \'9ee lampy poch\'e1zej\'ed od str\'e1\'9ec\'f9 nebes.\par
Bohu\'9eel \'9e\'e1dn\'e9 z l\'ed\'e8en\'ed poch\'e1zej\'edc\'edch z renesance \'e8i pozd\'ecj\'9a\'ed doby, l\'ed\'e8en\'ed, v kter\'e9m jsou nar\'e1\'9eky na lampy tohoto druhu, je\'9e byly nalezeny v hrobk\'e1ch v N\'ecmecku a v Anglii, nem\'f9\'9ee b\'fdt potvrzeno. Velice zvl\'e1\'9atn\'ed a kr\'e1sn\'e9 lampy byly nalezeny v Lascaux, nev\'edme v\'9aak, jak fungovaly. Podle p\'f8etrv\'e1vaj\'edc\'ed tradice byl objev jedn\'e9 tajn\'e9 hrobky s v\'ec\'e8nou lampou u\'e8in\'ecn na po\'e8\'e1tku anglick\'e9ho zedn\'e1\'f8sk\'e9ho hnut\'ed. K objevu m\'eclo doj\'edt p\'e1r let p\'f8ed zasv\'eccen\'edm Eliase Ashmola ve Warringtonu roku 1646. Nic to nepotvrzuje. Obecn\'ec \'f8e\'e8eno ve\'9aker\'e9 snahy propojit svobodn\'e9 zedn\'e1\'f8stv\'ed s n\'eckterou tradic\'ed star\'9a\'ed ne\'9e do roku 1600, dosud ztroskotaly.\par
Zvl\'e1\'9at\'ec se p\'f8edpokl\'e1dalo, \'9ee v Anglii nebyl \'f8\'e1d templ\'e1\'f8\'f9 tak soustavn\'ec pron\'e1sledov\'e1n jako v ostatn\'ed Evrop\'ec a \'9ee ti p\'f8\'edslu\'9an\'edci \'f8\'e1du, kte\'f8\'ed p\'f8e\'9eili, zalo\'9eili anglick\'e9 zedn\'e1\'f8sk\'e9 hnut\'ed a p\'f8\'edmo tak p\'f8enesli tradici \'f8\'e1du do hnut\'ed p\'f8i jeho zalo\'9een\'ed kolem roku 1600. Mnoho up\'f8\'edmn\'fdch zedn\'e1\'f8\'f9 t\'e9to tradici v\'ec\'f8\'ed, ale j\'e1 jsem nena\'9ael nikdy nic, co by ji potvrzovalo. M\'e1me jist\'e9 dokumenty, kter\'e9 dokazuj\'ed, \'9ee zedn\'e1\'f8sk\'e9 l\'f3\'9ee ve Skotsku fungovaly roku 1599. P\'f8ed t\'edmto datem nic. \'8ee existovaly vztahy mezi zedn\'e1\'f8i a \'84sv\'ecteln\'fdmi stvo\'f8en\'edmi\ldblquote , kter\'e9 je p\'f8i\'9aly pou\'e8it, se zd\'e1 jist\'e9. Neobstoj\'ed v\'9aak tvrzen\'ed, \'9ee zedn\'e1\'f8stv\'ed je pokra\'e8ov\'e1n\'edm tradic \'84str\'e1\'9ec\'f9 nebes\ldblquote .\par
Tato tradice odpov\'edd\'e1 ur\'e8it\'fdm p\'f8esn\'ec vymezen\'fdm jev\'f9m, kter\'e9 nejsou kontrolovateln\'e9 \'e8lov\'eckem a kter\'e9 ur\'e8uj\'ed p\'f8esn\'e9 stadium \'f8ady hypotetick\'fdch z\'e1sah\'f9, je\'9e v t\'e9to knize studujeme. Pro st\'f8edov\'eck\'e9ho \'e8lov\'ecka, a\'9d u\'9e to byl k\'f8es\'9dan, muslim nebo \'9eid, bylo stejn\'ec p\'f8irozen\'e9 rokovat se sv\'ecteln\'fdm stvo\'f8en\'edm jako p\'f8ijmout n\'e1v\'9at\'ecvu cestovatele z n\'ecjak\'e9 vzd\'e1len\'e9 zem\'ec. Jestli\'9ee tato stvo\'f8en\'ed vyvol\'e1vaj\'ed zv\'ecdavost a n\'eckdy dychtivost po znalostech, je\'9e maj\'ed, nikdy nebud\'ed strach \'e8i hr\'f9zu. Zd\'e1 se, \'9ee k\'f8es\'9dan, muslim i \'9eid od ur\'e8it\'e9 kulturn\'ed \'farovn\'ec zcela p\'f8irozen\'ec v\'ec\'f8\'ed v existenci Centra, kde se uchov\'e1v\'e1 nejvy\'9a\'9a\'ed v\'ecd\'ecn\'ed a odkud k nim p\'f8ich\'e1zej\'ed n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci. Proto nap\'f8\'edklad n\'e1v\'9at\'ecva vyslanc\'f9 z kr\'e1lovstv\'ed kn\'ecze Jana vyvolala zv\'ecdavost, ne v\'9aak p\'f8ekvapen\'ed. Je\'9at\'ec dnes n\'eckte\'f8\'ed isl\'e1m\'9at\'ed vzd\'eclanci v\'ec\'f8\'ed v existenci t\'ecchto center, ale v Evrop\'ec a v Americe ji\'9e tak\'f8ka nikdo. Zato ve st\'f8edov\'ecku byla existence tohoto Centra \'e8i Kr\'e1le sv\'ecta, kter\'fd by z Centra vl\'e1dnul a vys\'edlal posly, v\'9aeobecn\'ec p\'f8ij\'edm\'e1na. Pr\'e1v\'ec tak jako je pro dne\'9an\'ed p\'f8\'edrodn\'ed n\'e1rody p\'f8irozen\'e9, \'9ee vid\'ed p\'f8ist\'e1vat americk\'e9 \'e8i japonsk\'e9 letouny v oblastech Nov\'e9 Guiney \'e8i Ji\'9en\'ed Ameriky, kde nen\'ed kontakt s pokro\'e8ilou civilizac\'ed. Obyvatel\'e9 t\'ecchto oblast\'ed v\'ecd\'ed, \'9ee existuje jedno nebo v\'edce center civilizace, kter\'e1 je vysp\'eclej\'9a\'ed ne\'9e jejich. Maj\'ed v\'9aak o tom naprosto mlhavou p\'f8edstavu a na z\'e1klad\'ect\'ecchto n\'e1v\'9at\'ecv zakl\'e1daj\'ed pak n\'e1bo\'9eenstv\'ed zvan\'e1 \'84cargo-kulty\ldblquote (kult n\'e1kladn\'edho letadla).\par
Z dob sv\'ecteln\'fdch d\'e9mon\'f9 n\'e1m z\'f9stal rukopis, kter\'fd by n\'e1m snad mohl pomoci odhalit jejich tajemstv\'ed, kdybychom jej um\'ecli rozlu\'9atit. Je to slavn\'fd rukopis Voynich\'f9v.\par
Je\'9at\'ec n\'eckolik slov p\'f8edt\'edm, ne\'9e se pono\'f8\'edme do z\'e1hady tohoto rukopisu. Kryptografie \endash um\'ecn\'ed vyr\'e1b\'ect tajn\'e1 poselstv\'ed \endash se rozvinula z\'e1rove\'f2 s alchymi\'ed a esoterismem. Uve\'efme alespo\'f2 dva p\'f8\'edklady za v\'9aechny \endash Trithemius a Blaise de Vigenere jsou oba z\'e1rove\'f2 velk\'fdmi alchymisty, velk\'fdmi m\'e1gy a pr\'f9kopn\'edky kryptografie. D\'edky jim kryptografie pokro\'e8ila tak daleko, a\'9e se stala exaktn\'ed v\'ecdou, zato um\'ecn\'ed de\'9aifr\'e1\'9ee, tj. um\'ecn\'ed nal\'e9zt smysl zpr\'e1vy, ani\'9e k nim zn\'e1me k\'f3d nebo \'9aifry, pokro\'e8ilo mnohem m\'e9n\'ec. Velk\'e9 po\'e8\'edta\'e8e jist\'ec pr\'e1ci usnad\'f2uj\'ed, ale samy to ned\'eclaj\'ed. Velk\'fd lu\'9atitel pracuje d\'edky jak\'e9musi mimosmyslov\'e9mu vn\'edm\'e1n\'ed, kter\'e9 mu umo\'9en\'ed vyhm\'e1tnout z chaosu p\'edsmem a \'e8\'edslic informaci.\par
Sv\'ecd\'e8\'ed o tom i historka, kterou jsem s\'e1m za\'9eil: Jednoho velk\'e9ho francouzsk\'e9ho de\'9aifr\'e1tora, kter\'e9ho nemohu jmenovat, pron\'e1sledoval far\'e1\'f8; domn\'edval se, \'9ee objevil takovou \'9aifrovac\'ed metodu, kter\'e1 je odoln\'e1 jak\'e9mukoli pokusu o de\'9aifrov\'e1n\'ed. De\'9aifr\'e1tor se ho nakonec uvolil p\'f8ijmout. Setk\'e1n\'ed jsem byl p\'f8\'edtomen. Far\'e1\'f8 se posadil a podal m\'e9mu p\'f8\'edteli list pap\'edru popsan\'fd skupinami o p\'ecti p\'edsmenech. De\'9aifr\'e1tor se na to pod\'edval, nanejv\'fd\'9a p\'ect vte\'f8in si to prohl\'ed\'9eel a \'f8ekl: \'84Pane abb\'e9, zad\'e1n\'ed va\'9a\'ed zpr\'e1vy zn\'ed: Dva holoubci se n\'ec\'9en\'ec milovali, to je La Fontaine.\ldblquote Far\'e1\'f8 se pok\'f8i\'9eoval a zd\'ec\'9aen ode\'9ael. Zeptal jsem se de\'9aifr\'e1tora: \'84Jak jste to dok\'e1zal?\ldblquote A on mi odpov\'ecd\'ecl: \'84Ani s\'e1m nev\'edm. N\'ecco ve struktu\'f8e t\'e9 zpr\'e1vy mi p\'f8ipomn\'eclo: Dva holoubci se n\'ec\'9en\'ec milovali.\ldblquote\par
Pokud nebl\'fdskne tato jisk\'f8i\'e8ka g\'e9nia, zpr\'e1vu nerozlu\'9at\'edte. Prostink\'fd n\'e1pad ji m\'f9\'9ee zcela zablokovat, proto\'9ee lu\'9atitel na n\'ecco podobn\'e9ho nepomysl\'ed. Tak gestapo nikdy nedok\'e1zalo rozlu\'9atit, a\'e8koli na tom pracovali nejlep\'9a\'ed odborn\'edci dva roky, m\'e9 zpr\'e1vy, u kter\'fdch jsem prost\'ec pou\'9eil jako kl\'ed\'e8 dvojjazy\'e8nou v\'ectu: \'84And if we canfix old Hitle\'9ds graft, das wirdja wirklich fabelhaft\ldblquote\'82. Anglick\'e1 v\'ecta v p\'f8ekladu znamen\'e1: \'84Kdybychom mohli dostat k\'f9\'9ei star\'e9ho Hitlera\ldblquote a n\'ecmeck\'e1: \'84bylo by to opravdu b\'e1je\'e8n\'e9.\ldblquote\par
A te\'ef u\'9e se m\'f9\'9eeme utkat se z\'e1hadami Voynichova rukopisu. Tento rukopis m\'f9\'9ee b\'fdt v\'e1\'9a, jestli\'9ee na to chcete ob\'ectovat mili\'f3n sto tis\'edc tvrd\'fdch frank\'f9. M\'e1 dv\'ec st\'ec \'e8ty\'f8i str\'e1nky, dvacet osm dal\'9a\'edch se ztratilo. Nelze z n\'echo rozlu\'9atit jedin\'e9 slovo. Pro\'e8 tedy jeho astronomick\'e1 cena, pro\'e8 je o n\'ecj takov\'fd z\'e1jem?\par
Kdy\'9e odborn\'edk na vz\'e1cn\'e9 tisky Wilfrid Voynich tento rukopis v roce 1912 objevil, koupil od mondragonsk\'e9 jezuitsk\'e9 \'9akoly v italsk\'e9m Frascati i p\'f9vodn\'ed dokumenty Tovary\'9astva. Dokumenty p\'f8\'edmo senza\'e8n\'ed. Dopis z 19. srpna 1666, podepsan\'fd rektorem pra\'9esk\'e9 Univerzity Johannem Marcim, doporu\'e8oval rukopis pozornosti Otce Athanasia Kirchera, nejslavn\'ecj\'9a\'edho kryptografa t\'e9 doby. Rektor Marci tvrdil, \'9ee rukopis poch\'e1z\'ed od Rogera Bacona. Kolem roku 1585 jej nab\'eddl c\'edsa\'f8i Rudolfu II. alchymista a m\'e1g John Dee, jemu\'9e se nepoda\'f8ilo jej rozlu\'9atit, ale byl p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee rukopis skr\'fdv\'e1 ta nej\'fa\'9easn\'ecj\'9a\'ed tajemstv\'ed. Voynich dovezl rukopis do Spojen\'fdch st\'e1t\'f9, kde se s n\'edm utkali nejv\'ect\'9a\'ed de\'9aifr\'e1to\'f8i v\'e8etn\'ec arm\'e1dn\'edch, a zcela bez\'fasp\'ec\'9an\'ec.\par
V roce 1919 p\'f8edkl\'e1d\'e1 Voynich fotokopie rukopisu profesoru Williamu Romaine Newboldovi, velk\'e9mu de\'9aifr\'e1toru, kter\'fd prok\'e1zal zna\'e8n\'e9 slu\'9eby americk\'e9 vl\'e1d\'ec. Newbold, tehdy \'e8ty\'f8iapades\'e1tilet\'fd profesor filosofie, byl \'fa\'9easn\'ec vzd\'eclan\'fd mu\'9e. V t\'e9 dob\'ec se m\'eclo za to, \'9ee je jedin\'fdm \'e8lov\'eckem na sv\'ect\'ec, kter\'fd v\'ed, kde p\'f8esn\'ec se nach\'e1z\'ed gr\'e1l.\par
V dubnu 1921 Newbold oznamuje sv\'e9 prvn\'ed, fantastick\'e9 v\'fdsledky. Podle textu Roger Bacon ur\'e8il velkou mlhovinu Androm\'e9dy jako\'9eto galaxii, znal chromoz\'f3my a jejich \'falohu, sestavil mikroskop, teleskop a dal\'9a\'ed p\'f8\'edstroje. N\'e1lez vzbudil senzaci po cel\'e9m sv\'ect\'ec, ale mnoho jin\'fdch de\'9aifr\'e1toru s Newboldov\'fdm \'f8e\'9aen\'edm nesouhlasilo. To bylo v ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec jen \'e8\'e1ste\'e8n\'e9 a zahrnovalo nanejv\'fd\'9a \'e8tvrtinu rukopisu. Zd\'e1 se, \'9ee v ur\'e8it\'e9m okam\'9eiku, kter\'fd jsem uvedl na p\'f8echodu od anglick\'e9 k n\'ecmeck\'e9 \'e8\'e1sti v\'ecty, se m\'ecn\'ed sama metoda \'9aifrov\'e1n\'ed rukopisu.\par
Bylo nutn\'e9 naj\'edt celistv\'e9 \'f8e\'9aen\'ed. Newbold to do sv\'e9 smrti v roce 1926 nesta\'e8il. V jeho pr\'e1ci pokra\'e8oval jeden z jeho koleg\'f9, Roland Grubb Kent, a v roce 1928 publikoval v\'fdsledky, kter\'e9 n\'eckte\'f8\'ed historikov\'e9 p\'f8ijali dob\'f8e, jin\'ed h\'f9\'f8e. Hlavn\'ed n\'e1mitkou proti Newboldovu \'f8e\'9aen\'ed bylo, \'9ee Roger Bacon nemohl ve sv\'e9 dob\'ec zn\'e1t ani spir\'e1ln\'ed mlhoviny ani stavbu bun\'ec\'e8n\'e9ho j\'e1dra. S touto n\'e1mitkou naprosto nesouhlas\'edm: pokud byl Bacon ve styku s vn\'ecj\'9a\'edmi sv\'ecty, mohl m\'edt docela dob\'f8e informace, kter\'e9 jako by poch\'e1zely z jeho a dokonce z na\'9a\'ed budoucnosti.\par
Plukovn\'edk William F. Friedman, kter\'fd za druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky rozlu\'9atil japonsk\'fd k\'f3d, ustavil v roce 1944 multidisciplin\'e1rn\'ed skupinu, v n\'ed\'9e byli matematici, historikov\'e9, astronomov\'e9 a specialist\'e9 na kryptografii. Skupina u\'9e\'edvala velmi dokonal\'e9 stroje, ale nepoda\'f8ilo se j\'ed rukopis rozlu\'9atit. P\'f8itom v\'9aak nalezl d\'f9vod tohoto ne\'fasp\'ecchu: rukopis nebyl ps\'e1n anglicky ani latinsky, ale um\'ecl\'fdm jazykem, kter\'fd vynalezl nezn\'e1mo kdo (prvn\'ed um\'ecl\'e9 jazyky poch\'e1zej\'ed toti\'9e ze 17. stolet\'ed a p\'f8ich\'e1zej\'ed tedy mnohem pozd\'ecji ne\'9e Bacon) a kter\'fd neodpov\'edd\'e1 \'9e\'e1dn\'e9mu zn\'e1m\'e9mu jazyku lidsk\'e9mu. Jak jen mohl za takov\'fdch podm\'ednek Newbold rozlu\'9atit alespo\'f2 \'e8\'e1st rukopisu? Geni\'e1ln\'ed intuic\'ed, kter\'e1 jej dovedla ke smyslu p\'f8es um\'ecl\'fd jazyk, kter\'e1 se v\'9aak hod\'ed jen na tuto \'e8\'e1st rukopisu. V\'fdzkumy pokra\'e8uj\'ed. V\'9aichni jsou zajedno v tom, \'9ee rukopis n\'ecjak\'fd smysl m\'e1, \'9ee to nen\'ed \'9eert, ani mystifikace.\par
Voynich zem\'f8el v roce 1930, jeho \'9eena roku 1960 a d\'ecdici prodali rukopis newyorsk\'e9mu knihkupci Hansi P. Krausovi, kter\'fd za n\'ecj nyn\'ed po\'9eaduje mili\'f3n sto tis\'edc frank\'f9. A ned\'e1vno Kraus prohl\'e1sil, \'9ee to nen\'ed dost, a\'9e pr\'fd bude rukopis rozlu\'9at\'ecn\'fd, bude st\'e1t mili\'f3ny frank\'f9.\par
Byly samoz\'f8ejm\'ec navr\'9eeny i de\'9aifrovac\'ed metody zalo\'9een\'e9 na \'84jazyce sv\'ecteln\'fdch d\'e9mon\'f9\ldblquote , kter\'fd John Dee popsal pom\'ecrn\'ec p\'f8esn\'ec. Tyto snahy ztroskotaly. Jedn\'edm z c\'edl\'f9 organizace INFO (Internationale fort\'e9enne \endash Fortovsk\'e1 internacion\'e1la), kter\'e1 pokra\'e8uje v d\'edle Charlese Forta, je rozlu\'9at\'ecn\'ed Voynichova rukopisu. A\'9e dosud se to nezda\'f8ilo. V t\'ecchto str\'e1nk\'e1ch pokryt\'fdch st\'f8edov\'eck\'fdm p\'edsmem jsou ukryta tajemstv\'ed d\'e9mon\'f9 a mo\'9en\'e1 i dal\'9a\'ed, je\'9at\'ec neoby\'e8ejn\'ecj\'9a\'ed.\par
Zakon\'e8\'edme pozn\'e1mkou pro milovn\'edky fantastick\'e9 literatury: O ot\'e1zky, kter\'e9 jsou p\'f8edm\'ectem t\'e9to knihy, se velmi zaj\'edm\'e1 anglick\'fd spisovatel Colin Wilson, kter\'e9ho naz\'fdvaj\'ed \'84anglick\'fd Camus\ldblquote , a napsal na tato t\'e9mata n\'eckolik esej\'f9, jako je S\'edla sn\'ecn\'ed, a rom\'e1n\'f9, nap\'f8. K\'e1men mudrc\'f9 a Sklen\'ecnou klec. Pr\'e1v\'ec napsal novelu N\'e1vrat z Lloigoru, kde navrhuje imagin\'e1rn\'ed rozlu\'9at\'ecn\'ed Voynichova rukopisu. N\'e1zev takto rozlu\'9at\'ecn\'e9ho rukopisu zn\'ed: Necronomicon.\par
7) MASKA SIRA HENRYHO CAVENDISHE\par
Pokud jsou mezi n\'e1mi cizinci, bytosti, kter\'e9 nejsou lidmi a p\'f8itom s men\'9a\'edm \'e8i v\'ect\'9a\'edm zdarem usiluj\'ed o to, aby byly za lidi pova\'9eov\'e1ny, pak se mus\'ed ur\'e8it\'ec chovat tak jako \'e8lov\'eck, kter\'fd si \'f8\'edkal Sir Henry Cavendish. Pova\'9eoval se za potomka v\'fdznamn\'e9 anglonormandsk\'e9 rodiny, narodil se za podivn\'fdch okolnost\'ed v Nice 10. \'f8\'edjna 1731. Nen\'ed zn\'e1mo, pro\'e8 byly snahy jeho zrozen\'ed v Nice zaml\'e8et. Hovo\'f8ilo se o z\'e1m\'ecn\'ec d\'edt\'ecte a o v\'eccech je\'9at\'ec podivn\'ecj\'9a\'edch. Cavendishovi velc\'ed sou\'e8asn\'edci, nap\'f8\'edklad Cuvier, se domn\'edvali, \'9ee snad byla snaha utajit skute\'e8nost, \'9ee tak velk\'fd anglick\'fd v\'ecdec se narodil mimo n\'e1rodn\'ed \'fazem\'ed. Vysv\'ectlen\'ed je to p\'f8ekvapiv\'e9, ne\'f8ku-li zcela nepravd\'ecpodobn\'e9.\par
Narodil se tedy v Nice roku 1731, zem\'f8el v Claphamu 24. \'fanora 1810. A\'e8koli pro\'9eil chud\'e9 d\'ectstv\'ed, zanech\'e1v\'e1 po sob\'ec, po \'9eivot\'ec pln\'e9m \'9alechetn\'fdch, milosrdn\'fdch skutk\'f9, p\'f9ldruh\'e9 miliardy, p\'f8epo\'e8teno na nov\'e9 franky. Nikdo nev\'ed, odkud se toto bohatstv\'ed vzalo: vyskytly se protich\'f9dn\'e9 a potom vyvr\'e1cen\'e9 zpr\'e1vy o d\'ecdictv\'edch. Na druh\'e9 stran\'ec je v\'9aak jist\'e9 \endash m\'e1me o tom p\'edsemn\'e9 doklady \endash , \'9ee toto bohatstv\'ed se nerozrostlo d\'edky bance. Banka Cavendishovi psala a radila mu, aby obrovsk\'e9 \'e8\'e1stky, kter\'e9 vlastn\'ed, investoval. Bank\'e9\'f8i nemaj\'ed r\'e1di pen\'edze, kter\'e9 le\'9e\'ed ladem. Cavendish odpov\'ecd\'ecl \endash tuto odpov\'ec\'ef m\'e1me \endash prosbou, aby se bank\'e9\'f8 staral o sv\'e9 v\'ecci a u\'9e ho nikdy nevyru\'9aoval. Dod\'e1val, \'9ee jestli bance vad\'ed, \'9ee m\'e1 uschov\'e1vat tolik pen\'ecz, je ochoten je vybrat, a kon\'e8il: \'84Posledn\'ed upozorn\'ecn\'ed: jestli mne je\'9at\'ec jednou budete obt\'ec\'9eovat, v\'9aechny sv\'e9 pen\'edze vyberu.\ldblquote\par
Kdy\'9e u\'9e je nerozmno\'9eoval, m\'ecl alespo\'f2 v\'fdborn\'e9 zp\'f9soby, jak je utratit: kdykoli mu donesli soupis \'e8\'e1stek k milosrdn\'fdm \'fa\'e8el\'f9m, vystavil \'9aek na \'e8\'e1stku, kter\'e1 byla nejvy\'9a\'9a\'ed na seznamu. Student, jeho\'9e zam\'ecstn\'e1val na po\'f8\'e1d\'e1n\'ed knihovny, m\'ecl pen\'ec\'9en\'ed probl\'e9my \endash Cavendish mu ihned poslal \'9aek na deset tis\'edc liber \'9aterlinku, to jest p\'f8ibli\'9en\'ec na dv\'ec st\'ec tis\'edc nov\'fdch frank\'f9. Takto se choval po cel\'fd \'9eivot, a p\'f8ece kdy\'9e zem\'f8el, z\'f9stalo po n\'ecm p\'f9ldruh\'e9 miliardy, pr\'f9plav, kter\'fd zakoupil, budovy atd. Je to skute\'e8n\'ec bezedn\'fd m\'ec\'9aec jako v poh\'e1dce. Alchymistou byl z\'f8ejm\'ec pouhopouhou n\'e1hodou.\par
Kr\'e1tce po narozen\'ed p\'f8ijel do Anglie a do 23. \'fanora 1753 studoval v Cambridgi. U \'e8lov\'ecka, kter\'fd byl jedn\'edm z nejv\'ect\'9a\'edch v\'ecdc\'f9 v\'9aech dob, udivuje mali\'e8kost, \'9ee nikdy nez\'edskal \'9e\'e1dn\'fd diplom. Nikdo nev\'ed pro\'e8. Podle ur\'e8it\'e9 domn\'ecnky snad proto, \'9ee tehdej\'9a\'ed kandid\'e1t na diplom z Cambridge musel prohl\'e1sit, \'9ee je v\'ec\'f8\'edc\'ed, k\'f8es\'9dan a \'e8inn\'fd \'e8len anglik\'e1nsk\'e9 c\'edrkve. Cavendish v\'9aak pozd\'ecji opakovan\'ec prohla\'9aoval, \'9ee nikdy nedok\'e1zal pochopit, v \'e8em n\'e1bo\'9eenstv\'ed spo\'e8\'edv\'e1. Toto vysv\'ectlen\'ed je v\'9aak dost chab\'e9, stejn\'ec jako v\'9aechna ostatn\'ed t\'fdkaj\'edc\'ed se Cavendishe.\par
O to p\'f8ekvapiv\'ecj\'9a\'ed je, \'9ee tento mu\'9e bez ukon\'e8en\'e9ho vzd\'ecl\'e1n\'ed, kter\'fd v t\'e9 dob\'ec nevydal \'9e\'e1dnou v\'ecdeckou pr\'e1ci, je v roce 1760 p\'f8ijat do Kr\'e1lovsk\'e9 akademie v\'ecd! Je to naprosto neuv\'ec\'f8iteln\'e9, ale nezvratn\'ec dok\'e1zan\'e9. Pokud je mi zn\'e1mo, v d\'ecjin\'e1ch v\'ecd \'9e\'e1dn\'fd podobn\'fd p\'f8\'edpad v \'9e\'e1dn\'e9 zemi neexistuje.\par
Jak to zd\'f9vodnit: t\'edm, \'9ee v Cambridgi z\'edskal pov\'ecst, \'9ee m\'e1 \'fa\'9easn\'e9 v\'ecd\'ecn\'ed? Je to mo\'9en\'e9, kdo v\'9aak zn\'e1 tak jako j\'e1 \'fad\'ecsnou zkostnat\'eclost akademi\'ed v\'ecd, v\'ed, \'9ee p\'f8ijet\'ed osoby bez ukon\'e8en\'e9ho vzd\'ecl\'e1n\'ed, kter\'e1 dosud nic nepublikovala, a to pouze proto, \'9ee je \'fa\'9easn\'ec inteligentn\'ed, by byl sp\'ed\'9a vysoce nepravd\'ecpodobn\'fd z\'e1zrak.\par
P\'f8\'edb\'ech v\'9aak teprve za\'e8\'edn\'e1. Kolem roku 1773, dvacet let po odchodu z Cambridge, je Cavendish velice bohat\'fd. Z nezn\'e1m\'e9ho zdroje. Kupuje n\'eckolik dom\'f9 a nakonec se usazuje na p\'f8edm\'ecst\'ed Clapham Common; ulice, kde bydlel, nese dnes jeho jm\'e9no. Mu\'9e tehdy dvaa\'e8ty\'f8icetilet\'fd za\'e8\'edn\'e1 projevovat v\'f9\'e8i lidstvu lhostejnost p\'f8inejmen\'9a\'edm p\'f8ekvapivou. Nesn\'e1\'9a\'ed, aby se na n\'echo mluvilo. Kdy\'9e se to ob\'e8as n\'eckdo nezn\'e1m\'fd, nej\'e8ast\'ecji cizinec, p\'f8ece jen odv\'e1\'9e\'ed ud\'eclat, Cavendish se uklon\'ed, ale neodpov\'ed, oto\'e8\'ed se na podpatku, poru\'e8\'ed sv\'e9mu ko\'e8\'e1ru a vr\'e1t\'ed se dom\'f9. Zjevn\'ec je neschopen v\'e9st ten nejoby\'e8ejn\'ecj\'9a\'ed hovor.\par
\'8eeny pova\'9euje za jin\'fd \'9eivo\'e8i\'9an\'fd druh, nechce je vid\'ect. Za jeho domem se mus\'ed postavit schodi\'9at\'ec a pouze po tomto schodi\'9ati sm\'ed chodit \'9eensk\'e1 \'e8\'e1st slu\'9eebnictva.Kdy\'9e potk\'e1 slu\'9eebnou, okam\'9eit\'ec ji propust\'ed. Mezi tis\'edci historkami se vypr\'e1v\'ed tak\'e9 tahle: \'84Jednou p\'f8i ve\'e8e\'f8i v Royal Society Clubu jsme si pov\'9aimli p\'f8ekr\'e1sn\'e9 d\'edvky, kter\'e1 si z okna prot\'ecj\'9a\'edho domu o patro v\'fd\'9ae prohl\'ed\'9eela pr\'e1v\'ec ve\'e8e\'f8\'edc\'ed filosofy. Upoutalo to na\'9ai pozornost a jeden po druh\'e9m jsme se zvedli a shrom\'e1\'9edili jsme se u okna, abychom mohli kr\'e1snou d\'edvku sledovat. Cavendish si myslel, \'9ee se d\'edv\'e1me na m\'ecs\'edc, a zvedl se tak\'e9, aby se k n\'e1m p\'f8idal. Kdy\'9e v\'9aak spat\'f8il p\'f8edm\'ect na\'9aeho studia, uk\'e1zal n\'e1m rozho\'f8\'e8en\'ec paty a vzd\'e1lil se s v\'fdk\'f8ikem siln\'e9ho znechucen\'ed.\ldblquote\par
Cavendishovi se v\'9aak st\'e1valo, \'9ee p\'f8ekonal svou hr\'f9zu z \'9een, kdy\'9e m\'ecl n\'eckterou ochra\'f2ovat. Jednou v Claphamu vid\'ecl ne\'9a\'9dastnici pron\'e1sledovanou v luk\'e1ch b\'fdkem. Postavil se mezi \'9eenu a b\'fdka, jenom se na n\'ecj zad\'edval a t\'edm ho zahnal na \'fat\'eck. Nato se k \'9een\'ec obr\'e1til z\'e1dy a vr\'e1til se dom\'f9.\par
Nev\'ed, kolik m\'e1 ovce nohou. Sv\'e9 hospodyni, se kterou udr\'9euje pouze p\'edsemn\'fd styk, adresuje tento l\'edstek: \'84P\'f8eji si, aby ka\'9ed\'fd pozvan\'fd gentleman dostal jednu skopovou no\'9ei\'e8ku. Nev\'edm p\'f8esn\'ec, kolik m\'e1 skopec nohou, pora\'efte si n\'ecjak.\ldblquote\par
Nen\'ed dost dob\'f8e mo\'9en\'e9 s n\'edm hovo\'f8it, obrac\'ed se z\'e1dy. M\'e1 n\'eckolik p\'f8\'e1tel, o nich\'9e se nic nev\'ed, a\'e8koli by bylo velice zaj\'edmav\'e9 v\'ecd\'ect, zda se mu podobaj\'ed. Setk\'e1v\'e1 se s nimi v podniku Ko\'e8ka a dudy, kter\'fd je nyn\'ed zni\'e8en a o kter\'e9m nem\'e1me \'9e\'e1dnou informaci. T\'f8icet let \'9eije Cavendish tajn\'fdm \'9eivotem, o kter\'e9m nen\'ed zn\'e1mo nic. Nos\'ed fialov\'fd, zcela vybledl\'fd od\'ecv a paruku jako v 17. stolet\'ed. Sna\'9e\'ed se skr\'fdt svou tv\'e1\'f8, jak jen to je mo\'9en\'e9, podnik\'e1 tajemn\'e9 v\'fdpravy na venkov v ko\'e8\'e1ru s po\'e8\'edta\'e8em, kter\'fd s\'e1m vynalezl a kter\'fd p\'f8ipom\'edn\'e1 modern\'ed taxametry.\par
Jednou ve\'e8er zazvon\'ed na zvonek a objevuje se sluha. \'84Poslouchejte dob\'f8e, co v\'e1m te\'ef \'f8eknu,\ldblquote prav\'ed Cavendish. \'84Zem\'f8u. A\'9e budu mrtev, ale ne d\'f8\'edve, b\'ec\'9ete o tom zpravit lorda George Cavendishe.\ldblquote Za p\'f9l hodiny zavol\'e1 sluhu zvonkem znova a \'f8\'edk\'e1 mu: \'84Nejsem si jist, zda jste dob\'f8e porozum\'ecl. Opakujte, co jsem v\'e1m \'f8ekl p\'f8ed p\'f9l hodinou.\ldblquote Sluha opakuje a muml\'e1 n\'ecco o sv\'e1tostech n\'e1bo\'9eenstv\'ed. \'84Nev\'edm, co t\'edm chcete \'f8\'edci,\ldblquote odpov\'ed Cavendish. \'84P\'f8ineste mi levandulovou vodu a vra\'9dte se, a\'9e budu mrtev.\ldblquote A sluha to provedl.\par
Jeho d\'ecdicov\'e9, kte\'f8\'ed jej u\'9e d\'e1vno nevid\'ecli, dali p\'f8ezkoumat jeho pap\'edry a zjistili, \'9ee byl hlavn\'edm akcion\'e1\'f8em Anglick\'e9 banky. Na \'e8lov\'ecka, kter\'fd nevyd\'eclal ani hal\'e9\'f8 a pen\'edze kolem sebe \'9alechetn\'ec rozd\'e1val, to nen\'ed \'9apatn\'e9. Tak\'e9 byla nalezena z\'e1v\'ec\'9d odkazuj\'edc\'ed majetek jeho rodin\'ec. V z\'e1v\'ecti Cavendish \'9e\'e1d\'e1, aby hrobku, do n\'ed\'9e ho poh\'f8b\'ed, ihned zazdili a aby \'9e\'e1dn\'fd n\'e1pis neoznamoval, \'9ee je zde n\'eckdo pochov\'e1n. To se t\'e9\'9e stalo 12. b\'f8ezna 1810 v katedr\'e1le v Derby.\par
Mrtvola nebyla nikdy ohled\'e1na ani pitv\'e1na. Neexistuje ani jedin\'fd jeho portr\'e9t. Nev\'edme p\'f8esn\'ec, jak\'e9 pr\'e1ci se ve sv\'fdch r\'f9zn\'fdch laborato\'f8\'edch v\'ecnoval. V\'ect\'9ainu jeho prac\'ed vydaj\'ed a\'9e v roce 1921, v\'edce ne\'9e sto let po jeho smrti. Je\'9at\'ec roku 1970 po n\'ecm zb\'fdv\'e1 n\'eckolik lodn\'edch kufr\'f9 pln\'fdch pap\'edr\'f9, kter\'e9 popsal, a p\'f8\'edstroj\'f9, jejich\'9e funkci si nedok\'e1\'9eeme p\'f8edstavit.\par
U\'9e jen to, co v\'edme s jistotou, je mimo\'f8\'e1dn\'e9. Ten, kter\'fd si \'f8\'edkal Henry Cavendish, pro ozna\'e8en\'ed kov\'f9 i planet st\'e1le u\'9e\'edval alchymistick\'fdch symbol\'f9, ale svou prac\'ed o n\'eckolik stolet\'ed p\'f8edb\'echl svou dobu. Tak t\'f8eba dv\'ec stolet\'ed p\'f8ed Einsteinem po\'e8\'edt\'e1 odch\'fdlen\'ed sv\'ecteln\'fdch paprsk\'f9 hmotou Slunce a doch\'e1z\'ed k v\'fdsledku numericky velmi bl\'edzk\'e9mu v\'fdsledk\'f9m Einsteinov\'fdm. S p\'f8esnost\'ed ur\'e8uje hmotu Zem\'ec. Izoluje ze vzduchu vz\'e1cn\'e9 plyny.\par
T\'e9m\'ec\'f8 se nestar\'e1 o to, aby publikoval \'e8i m\'ecl v n\'ec\'e8em prvenstv\'ed. D\'ecl\'e1 pokusy na svou dobu podivuhodn\'ec origin\'e1ln\'ed. 27. kv\'ectna 1775 pozval tento poustevn\'edk sedm v\'fdznamn\'fdch v\'ecdc\'f9 ke sledov\'e1n\'ed pokusu: um\'ecle vyrobil rejnoka elektrick\'e9ho a sv\'fdm n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m d\'e1v\'e1 elektrick\'e9 r\'e1ny zcela podobn\'e9 t\'ecm, jak\'e9 norm\'e1ln\'ec ryba d\'e1v\'e1. Sv\'fdm n\'e1v\'9at\'ecvn\'edk\'f9m \'f8\'edk\'e1 \endash p\'f8ed Galvanim, p\'f8ed Voltou \endash , \'9ee tato nov\'e1 s\'edla zm\'ecn\'ed sv\'ect. Jak to m\'f9\'9ee v\'ecd\'ect? V t\'e9\'9ee dob\'ec nach\'e1z\'ed zp\'f9sob, jak m\'ec\'f8it elektrick\'e9 nap\'ect\'ed podle intenzity r\'e1ny, kterou poc\'edt\'ed, kdy\'9e se dotkne obvodu. Co\'9e prozrazuje dosti p\'f8ekvapivou fyziologickou stavbu t\'ecla. Pova\'9euje elekt\'f8inu za jednotn\'e9 fluidum v dob\'ec, kdy nen\'ed zn\'e1m elektron. Pr\'f9m\'ecrnou hustotu Zem\'ec vy\'e8\'edsluje na 5,48, zat\'edmco modern\'ed hodnota je 5,52. Na \'e8lov\'ecka, kter\'fd m\'e1 laborato\'f8, jej\'ed\'9e vybaven\'ed n\'e1m p\'f8ipad\'e1 jen velmi element\'e1rn\'ed, je to v\'fdsledek dost udivuj\'edc\'ed. Zaj\'edm\'e1 se o star\'e9 indick\'e9 v\'ecdy, a zvl\'e1\'9at\'ec o indick\'fd kalend\'e1\'f8. Obstar\'e1 si jich ur\'e8it\'fd po\'e8et, numericky je studuje a porovn\'e1v\'e1 je s v\'ecdou \'e8\'ednskou. To je zvl\'e1\'9a\'9d modern\'ed.\par
P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee to v\'9aechno je pouze povrch v\'fdzkum\'f9 mimo\'f8\'e1dn\'ec hlubok\'fdch, kter\'e9 nezve\'f8ej\'f2uje. Je dok\'e1z\'e1no, \'9ee znal z\'e1kon zachov\'e1n\'ed energie a \'9ee ho vyslovil jako prvn\'ed d\'e1vno p\'f8ede v\'9aemi. Je dokonce mo\'9en\'e9 i to, \'9ee dosp\'ecl a\'9e k ekvivalenci hmota-energie, kterou pozd\'ecji vyslovil Einstein.\par
A to v jazyce alchymist\'f9 a \'e8asto s pou\'9eit\'edm jejich symboliky. V Cavendishovi se podivn\'fdm zp\'f9sobem snoub\'ed minulost s budoucnost\'ed. K p\'f8\'edtomnosti a lidsk\'fdm z\'e1le\'9eitostem byl p\'f8itom lhostejn\'fd tak jako k m\'f3d\'ec v obl\'e9k\'e1n\'ed. Po \'e8ty\'f8icet let mu krej\'e8\'ed opakovan\'ec \'9aije tent\'fd\'9e oblek. Nezd\'e1 se, \'9ee by kdy projevil sebemen\'9a\'ed z\'e1jem o Francouzskou revoluci a o Napoleona. Zab\'fdv\'e1 se sv\'fdmi v\'ecdeck\'fdmi v\'fdzkumy a v\'eccmi, kter\'e9 n\'e1m jsou zcela nezn\'e1m\'e9.\par
Pokud se t\'fd\'e8e podivuhodn\'e9 p\'f8esnosti jeho v\'fdzkum\'f9, citujme p\'f9vodn\'ed pr\'e1ci lorda Rayleigha a Williama Ramseye o objevu argonu (31. ledna 1895), kde je takto vzd\'e1na pocta Cavendishovi: \'84Za identifikaci \'82vzduchu obsahuj\'edc\'edho flogistik\lquote sou\'e8\'e1stkou kyseliny dusi\'e8n\'e9 vd\'ec\'e8\'edme Cavendishovi, jeho\'9e metoda spo\'e8\'edvala ve vzn\'edcen\'ed elektrick\'e9 jiskry na tenk\'e9m sloupku plynu vymezen\'e9m kysli\'e8n\'edkem draselnat\'fdm na rtuti v nejvy\'9a\'9a\'edm konci trubice ve tvaru obr\'e1cen\'e9ho U.\par
Snahy zopakovat tento pokus Cavendishov\'fdm zp\'f9sobem jen zn\'e1sobily obdiv, kter\'fd k tomuto vynikaj\'edc\'edmu v\'fdzkumu chov\'e1me. Pracoval s t\'e9m\'ec\'f8 mikroskopick\'fdmi mno\'9estv\'edmi hmoty v operac\'edch, kter\'e9 se t\'e1hly po cel\'e9 dny a t\'fddny, a tak stanovil jeden z nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'edch fakt\'f9 v chemii. A co m\'e1 je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed vztah k v\'ecci, vyzdvihl stejn\'ec jasn\'ec jako my ot\'e1zky, kter\'e9 tento pokus klade.\ldblquote\par
Cavendish je tedy podle n\'e1zoru nejv\'ect\'9a\'edch v\'ecdc\'f9 mimo\'f8\'e1dn\'fdm experiment\'e1torem. Z\'e1rove\'f2 je podivuhodn\'ec p\'f8edv\'eddav\'fd a jeho b\'e1d\'e1n\'ed se no\'f8\'ed do ko\'f8en\'f9 alchymie.\par
Kdy\'9e k tomu p\'f8id\'e1me jeho mimo\'f8\'e1dnou lhostejnost k lidsk\'e9 p\'f8irozenosti, jeho obrovsk\'e9 bohatstv\'ed, jeho\'9e p\'f9vod z\'f9st\'e1v\'e1 nezn\'e1m\'fd, jeho chov\'e1n\'ed v\'f9bec, m\'e1me co \'e8init s osobnost\'ed, pro ni\'9e v\'fdst\'f8ednost nen\'ed dostate\'e8n\'fdm vysv\'ectlen\'edm. Vypad\'e1 ostatn\'ec p\'f8ehnan\'ec, ozna\'e8\'edme-li za misantropa \'e8lov\'ecka, kter\'e9mu dobro\'e8innost nikdy nechyb\'ed, a za misogyna \'e8lov\'ecka ochotn\'e9ho riskovat sv\'f9j \'9eivot kv\'f9li \'9een\'ec.\par
V\'ecci nejsou jednoduch\'e9. Jsme v poku\'9aen\'ed citovat Lovecrafta: \'84Bu\'ef se narodil v podivn\'e9m st\'ednu, anebo na\'9ael prost\'f8edek, jak proj\'edt zak\'e1zanou branou.\ldblquote P\'f8\'edpadn\'ec d\'e1le: \'84Tato tv\'e1\'f8 je maskou. A to, co p\'f8ikr\'fdv\'e1, nen\'ed lidsk\'e9.\ldblquote\par
Bylo by snadn\'e9 u\'e8init z Cavendishe jedine\'e8n\'fd p\'f8\'edpad, kdyby byl ov\'9aem jedin\'fd, kdo v 18. stolet\'ed po\'9e\'edval nevysv\'ectliteln\'ec v\'fdznamn\'e9 materi\'e1ln\'ed pomoci a tajn\'fdch v\'ecdomost\'ed. Jsou v\'9aak zn\'e1my jin\'e9 p\'f8\'edklady t\'e9ho\'9e jevu. Tak jezuita Roger Boscovitch, kter\'fd od roku 1756 publikuje pojedn\'e1n\'ed obsahuj\'edc\'ed nejenom n\'e1stin teorie relativity a kvantov\'e9 teorie, ale tak\'e9 dokonce v\'ecd, kter\'e9 my dnes je\'9at\'ec nezn\'e1me, jako cestov\'e1n\'ed v \'e8ase, antigravitace, bilokace.\par
Nesmrteln\'fd Saint-Germain je dal\'9a\'edm p\'f8\'edkladem. N\'eckte\'f8\'ed tuto vlastnost nemaj\'ed. M\'f9\'9eeme zkusit ps\'e1t d\'ecjiny 18. stolet\'ed takto:\par
1. Prvn\'ed uveden\'ed informac\'ed v polovin\'ec 18. stolet\'ed z informa\'e8n\'edho zdroje X. Ud\'e1lo se kolem roku 1730. N\'eckdo (jeden nebo v\'edce) se ji\'9e neomezuje na to, aby se informoval a vypt\'e1val, ale s\'e1m d\'f9le\'9eit\'e9 informace p\'f8in\'e1\'9a\'ed, zvl\'e1\'9at\'ec pokud se t\'fd\'e8e chemie a fyziky, a to v Evrop\'ec.\par
2. Prvn\'ed \'9a\'ed\'f8en\'ed t\'ecchto informac\'ed, a to bu\'ef prost\'f8ednictv\'edm posl\'f9 \endash m\'f9\'9eeme si myslet, \'9ee Cavendish je jedn\'edm z t\'ecchto posl\'f9 \endash , anebo prost\'f8ednictv\'edm lid\'ed nejvy\'9a\'9a\'edch mor\'e1ln\'edch kvalit, kte\'f8\'ed nebudou usilovat o hmotn\'fd zisk z v\'ecd\'ecn\'ed, kter\'e9 \'9a\'ed\'f8\'ed. Mezi nimi Boscovitch, Saint-Germain, Benjamin Franklin, Priestley, hrab\'ec z Rumfordu.\par
3. \'8a\'ed\'f8en\'ed informace lidmi m\'e9n\'ec hodnotn\'fdmi, kte\'f8\'ed se na dr\'9eitel\'edch t\'e9to informace p\'f8i\'9eivuj\'ed. Nejv\'fdznamn\'ecj\'9a\'edm p\'f8\'edkladem je Messmer.\par
4. Posledn\'ed f\'e1ze: objevuj\'ed se \'fapln\'ed \'9aarlat\'e1ni, kte\'f8\'ed bezpochyby kraden\'e9 rozt\'f8\'ed\'9at\'ecn\'e9 zlomky v\'ecd\'ecn\'ed vyu\'9e\'edvaj\'ed v\'fdhradn\'ec k sv\'e9mu prosp\'ecchu. Prototypem protagonisty t\'e9to posledn\'ed f\'e1ze, kter\'e1 p\'f8etrv\'e1v\'e1 a\'9e do po\'e8\'e1tku 19. stolet\'ed, je Cagliostro.\par
V Cagliostrov\'ec p\'f8\'edpad\'ec je naprosto z\'f8ejm\'e9, \'9ee jde o \'9aarlat\'e1na, kter\'fd cynicky vyu\'9eil d\'f9v\'ecrn\'fdch zpr\'e1v z tajn\'e9ho zdroje. Jako papou\'9aek opakuje, ani\'9e jim rozum\'ed, ur\'e8it\'e1 nezn\'e1m\'e1 tajemstv\'ed hmoty. P\'f8edv\'e1d\'ed se s rukopisy obsahuj\'edc\'edmi tajnou doktr\'ednu, p\'f8itom je v\'9aak zji\'9at\'ecno, \'9ee tyto rukopisy s\'e1m zakoupil u antikv\'e1\'f8\'f9 v Lond\'fdn\'ec. Napodobuje Messmerovo magnetizov\'e1ni a prov\'e1d\'ed demonstrace s elektrostatick\'fdmi stroji, je\'9e jsou napodobeninami stroj\'f9 Cavendishov\'fdch.\par
Je zat\'e8en inkvizic\'ed v \'d8\'edm\'ec, a kdy\'9e mu pohroz\'ed mu\'e8en\'edm, ke v\'9aemu se p\'f8izn\'e1. Um\'edr\'e1, nev\'edme p\'f8esn\'ec kdy, snad 1795. Kdy\'9e Francouzi v roce 1797 dobudou pevnost San Leo, kde byl v\'eczn\'ecn, a hledaj\'ed ho, tak ho nenajdou.\par
Sta\'e8\'ed ho porovnat s Cavendishem, kter\'fd dost\'e1v\'e1 neomezen\'e1 mno\'9estv\'ed pen\'ecz, tak\'9ee je nemus\'ed nikdy po nikom \'9e\'e1dat, sna\'9e\'ed se b\'fdt tak nen\'e1padn\'fd, jak to je jen mo\'9en\'e9, abychom spat\'f8ili, jak\'fd rozd\'edl je mezi realitou a jej\'ed napodobeninou, mezi zasv\'eccencem a t\'edm, kter\'fd se po n\'ecm opi\'e8\'ed. Velk\'fd anglick\'fd historik Carlyle velice spr\'e1vn\'ec poznamen\'e1v\'e1, \'9ee \'84sv\'ect je tak pln\'fd polocagliostr\'f9 jako mo\'f8e zrnek p\'edsku. Jsou to nedokonal\'ed hybridi, podvodn\'edci, mezi nimi\'9e je Cagliostro nedostupn\'fd ide\'e1l a typick\'fd p\'f8\'edklad.\ldblquote\par
Cagliostro tedy p\'f8edstavuje f\'e1zi posledn\'ed. Po n\'ecm se informace poch\'e1zej\'edc\'ed ze zdroje X rozpt\'fdl\'ed do t\'e9 m\'edry, \'9ee se st\'e1v\'e1 zcela nepou\'9eitelnou. Ale na sv\'e9m po\'e8\'e1tku u Cavendishe ukazuje relativitu, dynamickou elekt\'f8inu a atomovou energii; u Boscovitche relativitu, kvantovou teorii, ubiquitu \'e8i bilokaci, cestov\'e1n\'ed v \'e8ase, paraleln\'ed sv\'ecty; u hrab\'ecte Saint-Germain hlin\'edk, kter\'fd si dal patentovat, a ochromuj\'edc\'ed ultrazvukov\'fd projektor, kter\'fd nesmrteln\'fd rosenkruci\'e1n nazval \'84pistole mudrc\'f9\ldblquote . Tyto znalosti se objevuj\'ed v t\'e9\'9ee dob\'ec. O dv\'ec stolet\'ed pozd\'ecji jsou potvrzeny na\'9a\'ed pokro\'e8ilej\'9a\'ed v\'ecdou a technikou.\par
Tyto znalosti vych\'e1zej\'ed z alchymie, ale p\'f8ekra\'e8uj\'ed ji, a pro jejich ozna\'e8en\'ed navrhuji analogick\'fd v\'fdraz \'84alfyzika\ldblquote . Prvn\'ed nositel\'e9 t\'e9to v\'ecdomosti \'9eij\'ed stranou od oby\'e8ejn\'fdch smrteln\'edk\'f9, snad aby skryli ur\'e8it\'e9 fyziologick\'e9 rozd\'edly. Druh\'e1 s\'e9rie \'9ai\'f8itel\'f9 t\'e9to informace: Franklin, Lavoisier, se skl\'e1d\'e1 z lid\'ed n\'e1m bli\'9e\'9a\'edch, lid\'9at\'ecj\'9a\'edch. Tak t\'f8eba Franklin je jedn\'edm z nejplodn\'ecj\'9a\'edch pornografick\'fdch spisovatel\'f9 sv\'e9 doby \endash to je p\'f8ece jen zm\'ecna oproti purit\'e1nstv\'ed a plachosti prvn\'edch t\'f8\'ed!\par
A p\'f8ece m\'e1 tajn\'e9 v\'ecd\'ecn\'ed. V roce 1780 p\'ed\'9ae Josephu\par
Priestleymu: \'84Je nemo\'9en\'e9 si p\'f8edstavit, jak velk\'e1 bude za tis\'edc let moc \'e8lov\'ecka nad hmotou. Nau\'e8\'edme se zbavovat obrovsk\'e9 kusy hmoty t\'edhy a dod\'e1vat jim takovou lehkost, aby se snadno p\'f8ev\'e1\'9eely. V zem\'ecd\'eclstv\'ed se sn\'ed\'9e\'ed pracnost a zdvojn\'e1sob\'ed produkce. V\'9aechny choroby v\'e8etn\'ec st\'e1\'f8\'ed budeme um\'ect l\'e9\'e8it nebo jim p\'f8edch\'e1zet. \'8eivot budeme um\'ect prodlu\'9eovat podle libosti, tak\'9ee bude je\'9at\'ec del\'9a\'ed, ne\'9e b\'fdval p\'f8ed potopou. A douf\'e1m, \'9ee mor\'e1ln\'ed v\'ecda se tak\'e9 zdokonal\'ed, \'9ee \'e8lov\'eck p\'f8estane b\'fdt \'e8lov\'ecku vlkem a \'9ee lidsk\'e9 bytosti se kone\'e8n\'ec nau\'e8\'ed uplat\'f2ovat to, co dnes naz\'fdvaj\'ed chybn\'ec lidstv\'edm.\ldblquote\par
To bylo naps\'e1no v roce 1780 \'e8lov\'eckem, kter\'fd znal Cavendishe, kter\'fd si dopisoval s Boscovitchem. A j\'edm promlouv\'e1 v\'ecd\'ecn\'ed v\'edce ne\'9e pouze lidsk\'e9, p\'f8edpov\'ec\'ef zjevn\'ec zalo\'9een\'e1 na znalostech, kter\'e9 dosud nem\'e1me, ale jednou je m\'edt budeme.\par
V\'ecd\'ecn\'ed p\'f8ich\'e1zej\'edc\'ed odkud? P\'f8\'edmo \'e8i nep\'f8\'edmo od Rozumov\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 dovedou podle libosti rozsv\'eccet a zh\'e1\'9aet hv\'eczdy. V\'ecd\'ecn\'ed hlavn\'ec racion\'e1ln\'ed, darovan\'e9 bez n\'e1rok\'f9 na opl\'e1tku a nevy\'9eaduj\'edc\'ed p\'f8ilnut\'ed k \'9e\'e1dn\'e9mu n\'e1bo\'9eenstv\'ed. V\'ecd\'ecn\'ed, kter\'e9 muselo proniknout a\'9e ke Swiftovi, tak\'9ee mohl p\'f8edpov\'ecd\'ect dva m\'ecs\'edce Marsu, a k Voltairovi, kter\'fd v Mikromegasu popisuje infra\'e8erven\'e9 a ultrafialov\'e9 paprsky a kter\'fd p\'ed\'9ae La Condaminovi: \'84Hmota m\'e1 mo\'9en\'e1 je\'9at\'ec tis\'edc vlastnost\'ed, kter\'e9 nezn\'e1me.\ldblquote\par
Nen\'ed zat\'edm mo\'9en\'e9 sestavit \'fapln\'fd seznam v\'9aech d\'f9v\'ecryhodn\'fdch lid\'ed, kte\'f8\'ed t\'ec\'9eili z informac\'ed poch\'e1zej\'edc\'edch ze zdroje X \endash je jich p\'f8\'edli\'9a mnoho. Toto t\'e9ma se v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec studuje, zvl\'e1\'9at\'ec americk\'fd spisovatel Murray Leinster, kter\'fd sb\'edr\'e1 v\'9aechny vyn\'e1lezy, je\'9e se objevily p\'f8ed\'e8asn\'ec v letech 1750 a\'9e 1800. J\'e1 jsem rovn\'ec\'9e sestavil seznam, nesouhlas\'ed v\'9aak \'fapln\'ec s t\'edm jeho.\par
M\'f9\'9eeme jmenovat n\'eckolik podivuhodn\'fdch p\'f8\'edpad\'f9. Je t\'f8eba prok\'e1z\'e1no, \'9ee anglick\'fd matematik Cayley vynalezl ji\'9e v roce 1800 letadlo. Na\'9aly se jeho r\'f9zn\'e9 publikace, zvl\'e1\'9at\'ec zpr\'e1vy Kr\'e1lovsk\'e9 v\'ecdeck\'e9 spole\'e8nosti, jejich\'9e shrnut\'ed podal Gibbs Smith ve sv\'fdch d\'ecjin\'e1ch letectv\'ed. Cayley si byl jist, a r\'e1di bychom v\'ecd\'ecli pro\'e8 a jak, \'9ee jednou bude vynalezen dostate\'e8n\'ec siln\'fd motor, kter\'fd by poh\'e1n\'ecl p\'f8\'edstroj t\'ec\'9e\'9a\'ed vzduchu. Vych\'e1zeje z tohoto principu, matematicky v\'9ae prostudoval a ji\'9e v roce 1800 popsal modern\'ed letadlo. Gibbs Smith paknapsal: \'84Kdyby bylo Cayleyho letadlo postaveno v roce 1850, kde bychom byli dnes?\ldblquote\par
Bylo by zaj\'edmav\'e9 v\'ecd\'ect, kde z\'edskal Cayley svou jistotu. Tak jako Cavendish, a mo\'9en\'e1 Cavendishov\'fdm prost\'f8ednictv\'edm, se znal s Jamesem Wattem, vyn\'e1lezcem kondenz\'e1toru pro parn\'ed stroje. Watt v\'9aak nikdy netvrdil, \'9ee je mo\'9en\'e9 postavit dostate\'e8n\'ec lehk\'fd parn\'ed stroj, kter\'fd by uvedl v chod stroj l\'e9tac\'ed. Vy\'9ael snad Cayley z n\'ecjak\'e9ho Cavendishova sd\'eclen\'ed? Je to mo\'9en\'e9, ale moc toho nev\'edme. Jeho d\'edlo p\'f8\'edli\'9a p\'f8edb\'echlo svou dobu a bylo zapomenuto \endash m\'e1me v\'9aak k dispozici ve\'9aker\'e9 jeho publikace. V\'ecd\'ecl snad o prac\'edch t\'fdkaj\'edc\'edch se motoru na hork\'fd vzduch, kter\'e9 v jeho dob\'ec ob\'edhaly v Evrop\'ec a kter\'e9 by mohly, kdyby byly dovedeny do d\'f9sledk\'f9, v\'e9st a\'9e k sestrojen\'ed l\'e9tac\'edho stroje? To dnes nem\'f9\'9ee \'f8\'edci nikdo.\par
Jedn\'edm z jeho \'9e\'e1k\'f9 byl pravd\'ecpodobn\'ec Le Bon, vyn\'e1lezce sv\'edtiplynu. Jeho pr\'e1ce p\'f8\'edmo vy\'9ala ze synt\'e9zy vody (ji\'9e provedl Cavendish) a z jeho my\'9alenky, \'9ee je mo\'9en\'e9 vyr\'e1b\'ect teplo a sv\'ectlo z ho\'f8lav\'fdch plyn\'f9.\par
Znal Cayley Huyghensovy a Papinovy pr\'e1ce z p\'f8ede\'9al\'e9ho stolet\'ed t\'fdkaj\'edc\'ed se p\'edstov\'fdch motor\'f9 a st\'f8eln\'e9ho prachu? Tyto pr\'e1ce z n\'ecmeck\'e9ho Marburgu byly dostate\'e8n\'ec zn\'e1my. Cavendish, kter\'fd si v\'9aechno p\'f8e\'e8etl a kter\'fd m\'ecl ve sv\'e9 knihovn\'ec (ji\'9e neust\'e1le t\'f8\'eddil) v\'9aemo\'9en\'e9 publikace, kter\'e9 si jen lze p\'f8edstavit, je znal ur\'e8it\'ec. Pokud v\'ecd\'ecl z informac\'ed ze zdroje X, \'9ee je mo\'9en\'e9 postavit lehk\'fd motor pro l\'e9tac\'ed stroj a osv\'ectlovat m\'ecsta plynem, pak mohl povzbudit Cayleyho pr\'e1v\'ec tak jako Le Bona.\par
Abychom trochu podpo\'f8ili diskusi, m\'f9\'9eeme se pt\'e1t, pro\'e8 se zdroj X a jeho \'9e\'e1ci sna\'9eili roz\'9ai\'f8ovat informace o tajemstv\'edch, m\'edsto aby si je nechali pro sebe; ta tajemstv\'ed se pozd\'ecji uk\'e1zala jako krajn\'ec nebezpe\'e8n\'e1. Na tuto ot\'e1zku m\'f9\'9ee b\'fdt mnoho r\'f9zn\'fdch odpov\'ecd\'ed. Domn\'edv\'e1m se, \'9ee rozhodnut\'ed uvolnit ur\'e8it\'e1 tajemstv\'ed padlo v 17. stolet\'ed v Anglii, a to v organizaci, jej\'ed\'9e d\'f9le\'9eitost si teprve v nyn\'ecj\'9a\'ed dob\'ec za\'e8\'edn\'e1me uv\'ecdomovat: v Neviditeln\'e9m kolegiu. Mezi jej\'edmi \'e8leny byli tak v\'fdzna\'e8n\'ed v\'ecdci jako John Wilkins (1614-1672), sir Christopher Wren (1632-1723), Thomas Sydenham (1624-1689) a Robert Boyle.\par
Neviditeln\'e9 kolegium bylo tak\'e9 ve styku s Isaacem Newtonem a Eliasem Ashmolem (1617-1692), jen\'9e choval a uchoval v\'ect\'9ainu tajemstv\'ed alchymie a vydal soubor alchymistick\'fdch knih pod n\'e1zvem Theatrum chimicum britannicum. Neviditeln\'e9 kolegium se rozhodlo p\'f8ibli\'9en\'ec roku 1660 \'84odhalit sv\'ectu jist\'e9 kvantum tajemstv\'ed\ldblquote prost\'f8ednictv\'edm organizace, je\'9e Kolegium vytvo\'f8ila a kter\'e1 dostala svou v\'fdsadn\'ed listinu od kr\'e1le Karla II. Anglick\'e9ho v roce 1662 jako Kr\'e1lovsk\'e1 v\'ecdeck\'e1 spole\'e8nost. D\'f9le\'9eitost t\'e9to spole\'e8nosti byla hned uzn\'e1na, a tak roku 1666 zakl\'e1d\'e1 Colbert v Pa\'f8\'ed\'9ei Akademii v\'ecd.\par
D\'f9le\'9eitost Neviditeln\'e9ho kolegia za\'e8\'edn\'e1me teprve zji\'9a\'9dovat. Jeho \'e8lenov\'e9 rozli\'9aovali mezi tajemstv\'edmi p\'f8\'edli\'9a nebezpe\'e8n\'fdmi na to, aby byla odhalena, a tajemstv\'edmi, je\'9e bylo u\'9eite\'e8n\'e9 zve\'f8ejnit. Kv\'f9li tomu p\'f8ijala Kr\'e1lovsk\'e1 v\'ecdeck\'e1 spole\'e8nost z\'e1sadu \'84Nullius in verba\ldblquote , to jest \'84Nikomu nev\'ec\'f8it na pouh\'e9 slovo\ldblquote . Tato Kr\'e1lovsk\'e1 v\'ecdeck\'e1 spole\'e8nost ov\'ec\'f8ila jist\'e9 mno\'9estv\'ed fakt\'f9, je\'9e jeden z jej\'edch pozd\'ecj\'9a\'edch d\'ecjepisc\'f9, Holan\'efan R. J. Forbes, prohl\'e1sil za neuv\'ec\'f8iteln\'e9 a pro v\'ecdce 20. stolet\'ed za nehodn\'e9 experiment\'e1ln\'edho ov\'ec\'f8ov\'e1n\'ed.\par
Podle m\'e9ho n\'e1zoru se v roce 1662 otev\'f8ela Pando\'f8ina sk\'f8\'ed\'f2ka: od t\'e9to chv\'edle se ve\'9aker\'e1 tajemstv\'ed ur\'e8en\'e1 k \'9a\'ed\'f8en\'ed m\'ecla sd\'eclovat prost\'f8ednictv\'edm v\'ecdeck\'fdch spole\'e8nost\'ed: Kr\'e1lovsk\'e9 v\'ecdeck\'e9 spole\'e8nosti, Akademie v\'ecd a od jej\'edho zalo\'9een\'ed na konci 18. stolet\'ed tak\'e9 Akademie v\'ecd v New Yorku. Newyorsk\'e1 akademie v\'ecd, jej\'edm\'9e \'e8lenem m\'e1m tu \'e8est b\'fdt, si uchovala velmi otev\'f8en\'e9ho ducha a na jej\'ed p\'f9d\'ec lze p\'f8edn\'e1\'9aet o t\'e9matech, je\'9e by jin\'e9 akademie p\'f8ijaly jen velmi obt\'ed\'9en\'ec: nap\'f8\'edklad o p\'f8\'edtomnosti \'9eivota na meteorech. Pokud se mi kdy poda\'f8\'ed dal\'9a\'edmi v\'fdzkumy opravdu nal\'e9zt nepopirateln\'e9 d\'f9kazy stop mimozemsk\'fdch z\'e1sah\'f9, bezpochyby je budu moci prezentovat v Akademii v\'ecd v New Yorku, kde\'9eto v\'9aude jinde je to naprosto mimo diskusi. Alespo\'f2 tedy na na\'9a\'ed stran\'ec \'9eelezn\'e9 opony, nebo\'9d jak jsem ji\'9e zd\'f9raznil, v Sov\'ectsk\'e9m svazu pova\'9euj\'ed z\'e1sah mimozem\'9a\'9dan\'f9 za argument protin\'e1bo\'9eensk\'e9 propagandy a jsou ochotni p\'f8ijmout v\'9aechny mo\'9en\'e9 d\'f9kazy. Bohu\'9eel je p\'f8ij\'edmaj\'ed p\'f8\'edli\'9a snadno a nejsou v\'9edy p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9.\par
Mezi \'e8etn\'fdmi my\'9alenkami, kter\'e9 poch\'e1zej\'ed ze zdroje X a zjevn\'ec p\'f8edb\'edhaj\'ed svou dobu, mus\'edme citovat vyu\'9eit\'ed kau\'e8uku. Nikdo v t\'e9 dob\'ec nemohl v\'ecd\'ect, \'9ee kau\'e8uk se stane surovinou nezbytnou pro v\'fdrobu pneumatik k automobil\'f9m. Boscovitch i Cavendish p\'f8itom podporuj\'ed v oblasti Amazonky t\'ec\'9ebu l\'e1tky, kter\'e9 je v Evrop\'ec jen mal\'e9 mno\'9estv\'ed. Aby n\'eckdo podporoval takovou t\'ec\'9ebu, musel m\'edt v\'fdjime\'e8nou schopnost p\'f8edv\'eddat budoucnost anebo znalosti z pokro\'e8ilej\'9a\'edho zdroje.\par
Stejn\'ec tak ultramodern\'ed je my\'9alenka navr\'9een\'e1 Cavendishem i Boscovitchem: my\'9alenka uspo\'f8\'e1dat mezin\'e1rodn\'ed geofyzik\'e1ln\'ed rok \endash uskute\'e8n\'ecna byla a\'9e v roce 1956.\par
Z t\'e9 doby poch\'e1z\'ed dal\'9a\'ed n\'e1pad, i kdy\'9e jeho p\'f9vod m\'f9\'9eeme naj\'edt u Newtona: my\'9alenka um\'ecl\'e9 dru\'9eice Zem\'ec. Koncem 18. stolet\'ed, nesporn\'ec d\'edky sdru\'9een\'e9mu vlivu zdroje X a Newtonov\'fdch my\'9alenek, pl\'e1n um\'ecl\'e9 dru\'9eice Zem\'ec, kter\'e1 by byla vyst\'f8elena do vesm\'edru kan\'f3nem, dost\'e1v\'e1 podstatn\'fd tvar. Objevuje se zvl\'e1\'9at\'ec u Choderlose de Laclos, kter\'fd je nejen autorem Nebezpe\'e8n\'fdch zn\'e1most\'ed, ale tak\'e9 specialistou v balistice. V 19. stolet\'ed bude tato ot\'e1zka diskutov\'e1na v an\'e1lech Vysok\'e9 vojensk\'e9 \'9akoly technick\'e9. O t\'e9to diskusi se dozv\'ed Jules Verne a vyt\'ec\'9e\'ed z n\'ed n\'e1m\'ect pro rom\'e1ny Ze Zem\'ec na M\'ecs\'edc a Kolem M\'ecs\'edce,\par
Zd\'e1 se, \'9ee Cavendish velmi dob\'f8e vytu\'9ail mo\'9enosti dru\'9eice pro v\'ecdeck\'fd v\'fdzkum kosmu. Zaj\'edmal se v\'9aak tak\'e9 o studium atmosf\'e9ry pomoc\'ed bal\'f3n\'f9. Nechal prov\'e9st prvn\'ed bal\'f3nov\'fd let k v\'ecdeck\'fdm \'fa\'e8el\'f9m s francouzsk\'fdm vzduchoplavcem Blanchardem a anglick\'fdm l\'e9ka\'f8em poch\'e1zej\'edc\'edm z americk\'fdch koloni\'ed Jeffrisem na palub\'ec dne 30. listopadu 1784. Blanchard a Jeffris s sebou vezou l\'e1hve napln\'ecn\'e9 vodou, v p\'f8esn\'ec ur\'e8en\'fdch v\'fd\'9ak\'e1ch je vyprazd\'f2uj\'ed a napl\'f2uj\'ed vzduchem. Cavendish tento vzduch analyzuje. Je to prvn\'ed studium slo\'9een\'ed atmosf\'e9ry v z\'e1vislosti na v\'fd\'9ace.\par
Ve vzduchu, kter\'fd letci p\'f8ivezou, zrovna tak jako ve vzduchu studovan\'e9m na zemsk\'e9m povrchu, z\'f9st\'e1vaj\'ed st\'e1le \'84nevysv\'ectliteln\'e9 bubliny\ldblquote , kter\'e9 Cavendish pe\'e8liv\'ec schov\'e1. Nejsou slo\'9eeny z kysl\'edku ani z dus\'edku \'e8i jin\'e9 zn\'e1m\'e9 sou\'e8\'e1sti vzduchu. A\'9e budou v roce 1895 izolov\'e1ny, dojde v apriorn\'edm postul\'e1tu k z\'e1va\'9en\'e9 chyb\'ec v tom smyslu, \'9ee plyny, kter\'e9 je tvo\'f8\'ed: h\'e9lium, neon, krypton, xenon a radon, nejsou schopny vstupovat do chemick\'fdch slou\'e8enin. Budou nazv\'e1ny \'84vz\'e1cn\'e9 plyny\ldblquote .\par
Dnes v\'edme, \'9ee je to chyba a \'9ee tyto plyny jsou schopny chemick\'e9 slou\'e8eniny vytv\'e1\'f8et, zvl\'e1\'9at\'ec s flu\'f3rem a s kysl\'edkem.\par
Po v\'edce ne\'9e \'9aedes\'e1t let v\'ecdce, kte\'f8\'ed hledaj\'ed chemick\'e9 slou\'e8eniny vz\'e1cn\'fdch plyn\'f9, systematicky odrazuje vysv\'ectlen\'ed, \'9ee z neochv\'ecjn\'fdch teoretick\'fdch d\'f9vod\'f9 jsou takov\'e9 slou\'e8eniny nemo\'9en\'e9. Vz\'e1cn\'e9 plyny v\'9aak poh\'f8\'edchu teorii neznaj\'ed, a tak se klidn\'ec slu\'e8uj\'ed. M\'f9\'9eeme se pt\'e1t, zda Cavendish, kter\'fd toho v\'ecd\'ecl v\'edc ne\'9e my, nev\'ecd\'ecl i to, \'9ee tyto slou\'e8eniny mo\'9en\'e9 jsou.\par
To by vysv\'ectlilo, pro\'e8 je mohl izolovat. To by tak\'e9 vysv\'ectlilo, pro\'e8 byly v truhlic\'edch v Cavendishov\'ec laborato\'f8i nalezeny trubice napln\'ecn\'e9 vz\'e1cn\'fdmi plyny, kter\'e9 zkoumal tak, \'9ee jimi nech\'e1val proch\'e1zet elektrick\'fd v\'fdboj. Zd\'e1 se, \'9ee studium vz\'e1cn\'fdch plyn\'f9 je\'9at\'ec ne\'f8eklo sv\'e9 posledn\'ed slovo a \'9ee dnes, kdy\'9e u\'9e nejsou v\'fdzkumy jejich chemick\'fdch slou\'e8enin zak\'e1z\'e1ny, n\'e1s o\'e8ek\'e1vaj\'ed pozoruhodn\'e9 objevy. Tak bylo u\'9e zji\'9at\'ecno, \'9ee ur\'e8it\'e9 slou\'e8eniny vz\'e1cn\'fdch plyn\'f9 sk\'fdtaj\'ed v\'fdbu\'9aniny mnohem siln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechny zn\'e1m\'e9 chemick\'e9 v\'fdbu\'9aniny. Je dost pochopiteln\'e9, \'9ee Cavendish dostal instrukce, \'9ee nem\'e1 tento aspekt sv\'e9 pr\'e1ce zve\'f8ej\'f2ovat.\par
Poznamenejme tak\'e9, \'9ee jeden vz\'e1cn\'fd plyn, argon, je z\'e1kladem \'84paprsku smrti\ldblquote neboli chemick\'e9ho laseru. Tento p\'f8\'edstroj, kter\'fd dnes na vzd\'e1lenost dvan\'e1cti kilometr\'f9 dok\'e1\'9ee prorazit panc\'ed\'f8 o s\'edle 4 mm, je tak jednoduch\'fd, \'9ee technici Cavendishovy doby by jej byli schopni sestrojit, jen kdyby m\'ecli pot\'f8ebn\'e9 znalosti. Zd\'e1 se \'e8\'edm d\'e1l t\'edm pravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed, \'9ee Cavendish tyto znalosti m\'ecl, ale d\'e1le je ne\'9a\'ed\'f8il.\par
Ka\'9ed\'fdm dnem zji\'9a\'9dujeme, \'9ee p\'f8\'edroda v sob\'ec chov\'e1 prostink\'e1, a p\'f8itom velmi nebezpe\'e8n\'e1 v\'ecdeck\'e1 tajemstv\'ed. V roce 1970 zb\'fdv\'e1 prozkoumat \'9aest Cavendishov\'fdch truhlic \endash \'e8ty\'f8i jsou pln\'e9 dokument\'f9 a dv\'ec pln\'e9 p\'f8\'edstroj\'f9. Mus\'edme si p\'f8\'e1t, aby byly seri\'f3zn\'ec p\'f8ezkoum\'e1ny, proto\'9ee se tak dosud nestalo.\par
Poznamenejme, a tento bod je nutno obzvl\'e1\'9a\'9d zd\'f9raznit, \'9ee toto \'84superv\'ecdeck\'e9\ldblquote 18. stolet\'ed, kter\'e9 se organizuje kolem zdroje X, nem\'e1 nic spole\'e8n\'e9ho s 18. stolet\'edm okultistick\'fdm. Tak jako d\'e9moni v z\'e1\'f8iv\'fdch od\'ecvech nefiguruj\'ed v \'e8arod\'ecjnick\'fdch procesech, tak se ani \'9e\'e1dn\'e1 informace ze zdroje X nevyskytuje ve Swedenborgovi, Mart\'ednezu de Pasqually \'e8i v Louisu-Claudovi de Saint-Martin. M\'e1me co \'e8init s dv\'ecma naprosto odli\'9an\'fdmi 18. stolet\'edmi, kter\'e1 se prakticky nem\'eds\'ed. Nap\'f8\'edklad zat\'edmco v informac\'edch ze zdroje X jsou zm\'ednky o existenci mimozemsk\'fdch rozumov\'fdch bytost\'ed jen velmi opatrn\'e9, okultistick\'e9 18. stolet\'ed se jimi hem\'9e\'ed. A to nejen Swedenborg, ale i lid\'e9 zjevn\'ec d\'f9v\'ecryhodn\'ecj\'9a\'ed, jako Immanuel Kant, p\'f8ekypuj\'ed informacemi o obyvatel\'edch jin\'fdch planet. Zvl\'e1\'9at\'ec Kant tvrd\'ed, \'9ee tito mimozem\'9a\'9dan\'e9 maj\'ed t\'edm bohat\'9a\'ed du\'9aevn\'ed \'9eivot, \'e8\'edm jsou vzd\'e1len\'ecj\'9a\'ed od Slunce. Tak obyvatel\'e9 Merkuru a Venu\'9ae maj\'ed podle n\'echo tak m\'e1lo smyslu pro mor\'e1lku, \'9ee je nelze \'e8init zodpov\'ecdn\'fdmi za jejich \'e8iny. Naopak obyvatel\'e9 Jupiteru jsou, st\'e1le podle Kanta, ve stavu mor\'e1ln\'ed dokonalosti, kter\'e1 jim zaji\'9a\'9duje \'9at\'ecst\'ed. To je samoz\'f8ejm\'ec velice zaj\'edmav\'e9, ale bylo by to je\'9at\'ec zaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed, kdyby to m\'eclo n\'ecjak\'fd vztah k tomu, co n\'e1s u\'e8\'ed astrofyzika, \'e8i k tomu, co na t\'ecchto planet\'e1ch vskutku na\'9aly kosmick\'e9 sondy. Na druh\'e9 stran\'ec by bylo zaj\'edmav\'e9 v\'ecd\'ect, odkud m\'ecl Kant sv\'e9 informace, nikdy n\'e1m to v\'9aak ne\'f8ekl.\par
Je dosti pochopiteln\'e9 \endash pokud z\'e1kladn\'ed p\'f8edpoklad t\'e9to knihy plat\'ed \endash , \'9ee zdroj X ponechal v naprost\'e9 tajnosti sv\'f9j p\'f9vod. Z\'e1rove\'f2, abychom nebyli na Kanta p\'f8\'edli\'9a tvrd\'ed, mus\'edme poznamenat, \'9ee p\'f8edstava, jakou m\'ecl v roce 1775 o p\'f9vodu slune\'e8n\'ed soustavy, z\'f9st\'e1v\'e1 dosti pevn\'e1. \'c8etn\'e9 modern\'ed doktr\'edny, a\'e8koli v\'edce matematizuj\'ed, v z\'e1sad\'ec jeho p\'f8edstavu p\'f8ejaly.\par
Kone\'e8n\'ec je t\'f8eba polo\'9eit si ot\'e1zku, jak\'e9 vztahy mohly existovat mezi zdrojem X a tajn\'fdmi spole\'e8nostmi, kter\'fdch se objevilo ke konci 18. stolet\'ed tak zna\'e8n\'e9 mno\'9estv\'ed. P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee pov\'ecst o existenci zdroje neoby\'e8ejn\'ec bohat\'e9ho na teoretick\'e9 v\'ecd\'ecn\'ed i praktick\'e9 vyn\'e1lezy se za\'e8\'edn\'e1 \'9a\'ed\'f8it od druh\'e9 poloviny 18. stolet\'ed, podobn\'ec jako v 19. stolet\'ed pov\'ecst o velk\'fdch nalezi\'9at\'edch zlata. Objeven\'ed zdroje X snad ohl\'e1sil p\'f8edseda prvn\'ed l\'f3\'9ee svobodn\'fdch zedn\'e1\'f8\'f9 v Lond\'fdn\'ec Jean Th\'e9ophile Desaguliers, p\'f9vodem Francouz a vyn\'e1lezce d\'ecla, kter\'e9 st\'f8\'edlelo dvacet t\'f8i r\'e1ny za minutu, matematik a v\'ecdec. Jeho kniha o d\'ecjin\'e1ch a doktr\'edn\'e1ch svobodn\'e9ho zedn\'e1\'f8stv\'ed vydan\'e1 v roce 1723 zd\'f9raz\'f2uje d\'f9le\'9eitost matematiky a p\'f8edpov\'edd\'e1 p\'f8\'ed\'9at\'ed rozvoj v\'9aeobecn\'e9ho v\'ecd\'ecn\'ed na z\'e1klad\'ec informac\'ed z vn\'ecj\'9a\'edho (tj. mimozemsk\'e9ho) sv\'ecta. Je dost pochopiteln\'e9, \'9ee spole\'e8nost zalo\'9een\'e1 Desaguliersem, jeho\'9e oxfordsk\'e9 p\'f8edn\'e1\'9aky z fyziky jsou pln\'e9 zcela modern\'edch my\'9alenek, se o toto v\'ecd\'ecn\'ed poch\'e1zej\'edc\'ed ze zdroje X zaj\'edmal. Ale vedle svobodn\'fdch zedn\'e1\'f8\'f9 existovaly jin\'e9 spole\'e8nosti, m\'e9n\'ec seri\'f3zn\'ed, ba p\'f8\'edmo bluda\'f8sk\'e9. D\'ecjiny tajn\'fdch spole\'e8nost\'ed 18. stolet\'ed by se m\'ecly uspo\'f8\'e1dat podle \'e8ty\'f8 \'farovn\'ed, kter\'e9 jsme zde vymezili podle toho, jak\'fdm zp\'f9sobem se pod\'edlely na \'9a\'ed\'f8en\'ed informace ze zdroje X. Takov\'e1 pr\'e1ce nebyla dosud, pokud je mi zn\'e1mo, naps\'e1na.\par
POZN\'c1MKA/ OTEC BOSCOVITCH\par
Nebude neu\'9eite\'e8n\'e9 ocitovat, co o n\'ecm \'f8\'edk\'e1 Ren\'e9 Alleau ve sv\'e9 knize Tajn\'e9 spole\'e8nosti: \'84Na konci 18. stolet\'ed udivoval Evropu univerz\'e1ln\'ed g\'e9nius Otce Boscovitche. Jeho d\'edlo v \'e8lov\'ecku vzbuzuje podobn\'fd dojem, jak\'fd m\'f9\'9ee m\'edt turista p\'f8ed \'f8adou ob\'f8\'edch menhir\'f9. Ponech\'e1me-li stranou pam\'ecti a v\'ecdeckou korespondenci, Boscovitch napsal 14 d\'ecl \'e8ist\'ec matematick\'fdch, 15 astronomick\'fdch, 21 fyzik\'e1ln\'edch, 7 z optiky, 5 z archeologie a 7 knih latinsk\'e9 poezie. Vyslovil my\'9alenky, kter\'e9 byly znovuobjeveny teprve ned\'e1vno a n\'eckte\'f8\'ed toho \'e8lov\'ecka pova\'9euj\'ed ne-li za mutanta, pak alespo\'f2 za ducha jedenadvac\'e1t\'e9ho stolet\'ed, kter\'fd zabloudil do stolet\'ed osmn\'e1ct\'e9ho.\ldblquote\par
8/ KA\'8aPAR HAUSER\par
\'84Ka\'9apar Hauser nebyl z tohoto sv\'ecta. Byl k n\'e1m dovezen, ale poch\'e1zel z jin\'e9 planety, mo\'9en\'e1 z jin\'e9ho vesm\'edru.\ldblquote Tohle nenapsal \'9e\'e1dn\'fd sou\'e8asn\'fd autor sci-fi, ale \'e8lov\'eck, kter\'fd to podivuhodn\'e9 dobrodru\'9estv\'ed sledoval velmi zbl\'edzka: Feuerbach. Tent\'fd\'9e Feuerbach, se kter\'fdm tak energicky diskutovali Marx a Engels a kter\'fd byl protivn\'edkem jejich form\'e1tu.\par
Co se stalo tak mimo\'f8\'e1dn\'e9ho, \'9ee tento \'e8lov\'eck, kter\'fd \'9eil p\'f8ed Julesem Vernem a neznal Edgara Alana Poea, t\'edm m\'e9n\'ec l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e a science-fiction, mohl vyslovit tak podivuhodn\'e9 vysv\'ectlen\'ed? P\'f8ipome\'f2me si fakta.\par
Jednoho kv\'ectnov\'e9ho dne 1828 v Norimberku uvid\'ecl policejn\'ed str\'e1\'9en\'edk srocen\'ed, jak bychom \'f8ekli dnes, mlad\'fdch delikvent\'f9. Uprost\'f8ed asi \'9aestn\'e1ctilet\'fd, \'9apatn\'ec oble\'e8en\'fd mlad\'edk, kter\'fd se marn\'ec pokou\'9ael promluvit. Str\'e1\'9en\'edk ho oslov\'ed a chlapec ne\'9aikovn\'ec papou\'9akuje jeho slova, ani\'9e co ch\'e1pe. Zjevn\'ec nev\'ecd\'ecl, \'9ee jazyk slou\'9e\'ed ke komunikaci. Podivn\'e9ho hocha odvedou na policejn\'ed stanici a prohledaj\'ed ho. V jeho od\'ecvu najdou dva protikladn\'e9 dopisy. Prvn\'ed \'f8\'edk\'e1: \'84Postarejte se o m\'e9ho chlapce. Je k\'f8t\'ecn\'fd. Jeho otec je voj\'e1k 6. jezdeck\'e9ho pluku.\ldblquote Zkou\'9aka uk\'e1\'9ee, \'9ee inkoust, kter\'fdm je dopis naps\'e1n, nen\'ed tak star\'fd, jak by m\'ecl b\'fdt, kdyby byl dopis \'9aestn\'e1ct let star\'fd. 6. jezdeck\'fd pluk do Norimberku nav\'edc teprve p\'f8ijel a v dob\'ec p\'f8ed chlapcov\'fdm narozen\'edm zde nepob\'fdval. Dopis byl z\'f8ejm\'ec fale\'9an\'fd.\par
Druh\'fd list zrovna tak. Neobratnou rukou v n\'ecm st\'e1lo, \'9ee jeho pisatel, d\'ecln\'edk, se staral o Ka\'9apara Hausera od 7. \'f8\'edjna 1812. Dopis byl stejn\'ec podez\'f8el\'fd jako ten prvn\'ed a zvl\'e1\'9at\'ec pravopisn\'e9 chyby, je\'9e obsahoval, byly toho druhu, jak\'e9 by ud\'eclal vzd\'eclan\'fd \'e8lov\'eck, kdyby se sna\'9eil zast\'f8\'edt svou \'farove\'f2.\par
Policie se rozhodla obvinit mlad\'edka z potulky, aby bylo mo\'9eno jej po libosti zkoumat. Zkou\'9aka uk\'e1zala, \'9ee t\'e9m\'ec\'f8 neum\'ed chodit, \'9ee kdy\'9e p\'f8ed n\'echo postav\'ed p\'f8ek\'e1\'9eku, nap\'f8. \'9eidli, vraz\'ed do n\'ed a upadne. Zrak m\'ecl v\'fdborn\'fd, ple\'9d b\'edlou a podle v\'9aech zn\'e1mek dosud nikdy nepracoval. Poko\'9eka na chodidle jemn\'e1 jako u kojence. Kdy\'9e ho na\'9ali, m\'ecl na noze d\'e1msk\'e9 boty s vysok\'fdmi podpatky, kter\'e9 mu samoz\'f8ejm\'ec nevyhovovaly.\par
Pom\'ecrn\'ec rychle se nau\'e8il mluvit a vypr\'e1v\'ecl, \'9ee byl uv\'eczn\'ecn pod zem\'ed, \'9ee ho \'9eivili a d\'e1vali mu d\'ectsk\'e9 hra\'e8ky, a\'9e ho nakonec odtamtud vyt\'e1hli, str\'e8ili do dro\'9eky a vysadili uprost\'f8ed Norimberku.\par
Bylo zah\'e1jeno vy\'9aet\'f8ov\'e1n\'ed. Policie na\'9ala ryb\'e1\'f8e, kter\'fd v roce 1826 objevil l\'e1hev se zpr\'e1vou od v\'eczn\'ec zav\'f8en\'e9ho v cele na b\'f8ez\'edch R\'fdna, kter\'fd volal o pomoc. Zpr\'e1va byla podeps\'e1na Hares Sprauka. Jeden z policist\'f9 v tom jm\'e9n\'ec poznal anagram Ka\'9apara Hausera. Hledali toho v\'eczn\'ec, ale bezv\'fdsledn\'ec.\par
Tou dobou do\'9alo k prvn\'edmu pokusu Ka\'9apara Hausera zavra\'9edit. Nezn\'e1m\'fd pronikl do jeho cely a vrazil mu d\'fdku do lev\'e9 strany prsou. Chlapec se z toho dostal. Z\'e1le\'9eitost za\'e8ala vzbuzovat v\'e1\'9en\'fd z\'e1jem. Anglick\'fd \'9alechtic hrab\'ec ze Stanhope najal v\'ecdce, profesora Daumera, aby p\'f8\'edpad studoval. Vyskytla se \'f8ada romantick\'fdch dohad\'f9, \'9ee Ka\'9apar Hauser je d\'edt\'ectem ze \'9alechtick\'e9 rodiny. \'8e\'e1dn\'fd z nich nebyl potvrzen. 14. prosince 1833 byl Ka\'9apar Hauser zavra\'9ed\'ecn v parku v Anspachu pravd\'ecpodobn\'ec n\'eck\'fdm nezn\'e1m\'fdm, kdo si s n\'edm sjednal sch\'f9zku pod z\'e1minkou, \'9ee mu vyjev\'ed jeho tajemstv\'ed.\par
V\'9aechny romantick\'e9 hypot\'e9zy, kter\'e9 tak dob\'f8e ladily s v\'9aeobecn\'fdm ovzdu\'9a\'edm t\'e9 doby, kdy levobo\'e8ci \'9alechtick\'fdch rod\'f9 tvo\'f8ili sou\'e8\'e1st folkl\'f3ru tak jako dnes James Bond, se zhroutily jedna po druh\'e9. Ale z\'e1hada z\'f9stala.\par
Ka\'9apar Hauser nev\'ecd\'ecl, co je to ml\'e9ko. Profesor Daumer vypov\'ecd\'ecl, \'9ee kdy\'9e k n\'ecmu poprv\'e9 p\'f8i\'9ael, pokou\'9ael se chytit do ruky plamen sv\'ed\'e8ky. Nevn\'edmal t\'f8et\'ed rozm\'ecr, bylo nutn\'e9 mu jej teprve v\'9at\'edpit. Nikdy nedok\'e1zali nal\'e9zt m\'edsto, kde byl v\'eczn\'ecn. Nikdy se nepoda\'f8ilo analyzovat l\'e1tku, na n\'ed\'9e byly oba fale\'9an\'e9 dopisy naps\'e1ny. Nebyl to pap\'edr ani pergamen, ale podle popis\'f9 nesporn\'ec jak\'e1si velejemn\'e1 a tenk\'e1 k\'f9\'9ee. Bylo by zaj\'edmav\'e9 prov\'e9st radiokarbonovou dataci, tato technika v\'9aak tehdy bohu\'9eel je\'9at\'ec neexistovala.\par
Mal\'ed\'f8\'f9m byly zad\'e1ny portr\'e9ty Ka\'9apara Hausera, kter\'e9 se potom roz\'9a\'ed\'f8ily po cel\'e9 Evrop\'ec. Bez v\'fdsledku.\'8e\'e1dn\'e1 identifikace neobstoj\'ed. N\'eckter\'e9 jsou romantick\'e9, nap\'f8. ztoto\'9en\'ecn\'ed Ka\'9apara Hausera s d\'ecdi\'e8n\'fdm princem b\'e1densk\'fdm, kter\'fd zmizel v r. 1812 z pal\'e1ce z Karlsruhe, unesen p\'f8\'edzrakem. V\'edtr profukoval kom\'edny a okny star\'e9ho hradu. Slu\'9eebnictvo p\'f8\'edsahalo, \'9ee zjeven\'ed nesouc\'ed d\'edt\'ec pro\'9alo zd\'ed. Je to kr\'e1sn\'e1 fantastick\'e1 pov\'edda\'e8ka, jakou bychom mohli naj\'edt v Dumasovi \'e8i F\'e9valovi, s Ka\'9aparem Hauserem v\'9aak nem\'e1 nic spole\'e8n\'e9ho. Velkov\'e9vodkyn\'ec Stephanie, matka zmizel\'e9ho d\'edt\'ecte, byla profesorem Daumerem vyrozum\'ecna a sna\'9eila se s Ka\'9aparem Hauserem sej\'edt, ten v\'9aak byl mezit\'edm zavra\'9ed\'ecn.\par
Kompletn\'ed v\'fd\'e8et d\'ecl v\'ecnovan\'fdch Ka\'9aparu Hauserovi by n\'e1m s\'e1m sta\'e8il na celou knihu. A dv\'ec kapitoly, jako je tato, na seznam beletristick\'fdch prac\'ed, kter\'e9 z jeho p\'f8\'edb\'echu vych\'e1zej\'ed. Nejzaj\'edmav\'ecj\'9a\'ed jsou Ka\'9apar Hauser od Jakuba Wassermanna a Jsem odjinud od H. P. Lovecrafta.\par
Snad lze navrhnout v\'fdklad mimozemsk\'fd. Podle m\'e9ho n\'e1zoru se p\'f8ed n\'eckolika stalet\'edmi Rozumov\'e9 bytosti rozhodly p\'f8ej\'edt od pouh\'e9 kontroly a registrace d\'ecn\'ed na Zemi k aktivn\'edm experiment\'f9m. Tyto pokusy spo\'e8\'edvaj\'ed v tom, \'9ee do na\'9aeho prost\'f8ed\'ed jsou uv\'e1d\'ecny bytosti schopn\'e9 vyvol\'e1vat nejrozli\'e8n\'ecj\'9a\'ed reakce a pak se studuje, jak se zachov\'e1me, stejn\'ec jako my studujeme chov\'e1n\'ed krys v um\'ecl\'fdch bludi\'9at\'edch.\par
M\'f9\'9eete se mne pt\'e1t, jak vysv\'ectl\'edm, \'9ee experiment Ka\'9apar Hauser je jedine\'e8n\'fd. On v\'9aak jedine\'e8n\'fd nen\'ed. Zpr\'e1vy o lidech, kte\'f8\'ed p\'f8ich\'e1zej\'ed z neexistuj\'edc\'edch zem\'ed, jsou zcela b\'ec\'9en\'e9. V 18. stolet\'ed existovala v Anglii \'9eena, kter\'e1 tvrdila, \'9ee je princeznou z Carabo, ze zem\'ec, kter\'e1 neexistuje na \'9e\'e1dn\'e9 map\'ec. Po ur\'e8it\'e9 dob\'ec u\'e8inila dozn\'e1n\'ed, kter\'e9 se uk\'e1zalo fale\'9an\'e9. Potom zmizela a nikdo u\'9e o n\'ed nesly\'9ael.\par
Na po\'e8\'e1tku 20. stolet\'ed na\'9ali v Pa\'f8\'ed\'9ei \'e8lov\'ecka, kter\'fd si na nic nepamatoval a v kapse m\'ecl mapu sv\'ecta, ale ne na\'9aeho!\par
A ned\'e1vn\'fd p\'f8\'edb\'ech s Tuaredem byl tak p\'eckn\'fd, \'9ee si nemohu odpustit jej vypr\'e1v\'ect. V roce 1954 byly v Japonsku tak bou\'f8liv\'e9 demonstrace, \'9ee osobn\'ed vyslanec prezidenta Spojen\'fdch st\'e1t\'f9 nemohl p\'f8ist\'e1t \endash japonsk\'e1 vl\'e1da p\'f8iznala, \'9ee mu nem\'f9\'9ee zaru\'e8it bezpe\'e8nost. Ve snaze dok\'e1zat, \'9ee demonstrace jsou d\'edlem zahrani\'e8n\'edch agit\'e1tor\'f9, dala prov\'ec\'f8it pasy v\'9aech cizinc\'f9 v Japonsku. V jednom hotelu na\'9ali osobu s pasem zd\'e1nliv\'ec bezvadn\'fdm, bez \'9akr\'e1b\'e1n\'ed a bez p\'f8etisk\'f9. Fotografie byla p\'f8esn\'e1, stejn\'ec tak jako otisky prst\'f9. Jedin\'e1 pot\'ed\'9e, zato po\'f8\'e1dn\'e1: Pas byl vyd\'e1n st\'e1tem Tuared, kter\'fd na povrchu zem\'eckoule neexistuje.\par
Individuum pak vyslechli. Podle n\'echo Tuared na na\'9a\'ed map\'ec sah\'e1 od Mauret\'e1nie po S\'fad\'e1n a tak\'e9 k n\'ecmu pat\'f8\'ed velk\'e1 \'e8\'e1st Al\'9e\'edrska. Pr\'e1v\'ec v Tuaredu se organizuje prav\'e1 Arabsk\'e1 liga, kter\'e1 m\'e1 osvobodit z \'fatlaku v\'9aechny arabsk\'e9 n\'e1rody. Do Japonska p\'f8ijel nakoupit zbran\'ec.\par
Byl rozho\'f8\'e8en, \'9ee n\'eckdo pochybuje o existenci jeho zem\'ec, a uspo\'f8\'e1dal tiskovou konferenci, po n\'ed\'9e se v\'9aichni novin\'e1\'f8i vrhli na atlasy a pak na d\'e1lnopisy. Telegrafovali do Spojen\'fdch n\'e1rod\'f9, na Arabskou ligu, do UNESCO, v\'9aude: nikdo nikdy o Tuaredu nesly\'9ael. Nebyla to snad zem\'ec nesmysln\'ecj\'9a\'ed ne\'9e kter\'fdkoliv jin\'fd africk\'fd st\'e1t, ale neexistovala.\par
V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec alespo\'f2 ne na t\'e9to planet\'ec. Ne\'9e ho zav\'f8eli do japonsk\'e9 psychiatrick\'e9 l\'e9\'e8ebny, poskytoval posel z Tuaredu interviewy, zvl\'e1\'9at\'ec pak anglick\'fdm t\'fdden\'edk\'f9m. Naprosto nech\'e1pal, pro\'e8 mu nikdo nev\'ec\'f8\'ed. Pas se podle zkou\'9aky uk\'e1zal naprosto norm\'e1ln\'ed. Ps\'e1n byl v arab\'9atin\'ec. Jedin\'fd probl\'e9m, \'9ee zem\'ec, kter\'e1 jej vydala, neexistovala!\par
Tato osobnost, \'e8as od \'e8asu interviewovan\'e1 tiskem, tvrdila st\'e1le tot\'e9\'9e. Pro celou z\'e1le\'9eitost, tak jako vlastn\'ec pro v\'9aechno, m\'f9\'9eeme samoz\'f8ejm\'ec naj\'edt vysv\'ectlen\'ed. Kdysi se tvrdilo, \'9ee meteory jsou norm\'e1ln\'ed kameny, do kter\'fdch ude\'f8il blesk. Vysv\'ectlovalo se, \'9ee kulov\'fd blesk vytv\'e1\'f8ej\'ed sovy, kter\'e9 se v dutin\'e1ch shnil\'fdch strom\'f9 ot\'f8ely o fosforeskuj\'edc\'ed l\'e1tku. Nikdo dost dob\'f8e nech\'e1pal, jak takov\'e9 sovy mohly proniknout do kabiny letadla let\'edc\'edho rychlost\'ed 800 km/h a tam vybuchnout, co\'9e kulov\'fd blesk b\'ec\'9en\'ec d\'ecl\'e1, ale vysv\'ectlen\'ed se sovami p\'f8ipadalo v\'ecdeck\'fdm kruh\'f9m uspokojiv\'e9 a\'9e do roku 1965, tj. po dv\'ec stalet\'ed.\par
Proto jsem trochu skeptick\'fd v\'f9\'e8i pouze psychologick\'e9mu vysv\'ectlen\'ed p\'f8\'edb\'echu Ka\'9apara Hausera \'e8i historky s Tuaredem. K psychologick\'e9mu v\'fdkladu mi dovolte uv\'e9st jednu historku.P\'f8ed patn\'e1cti lety se v Chicagu konal kongres leteck\'fdch in\'9een\'fdr\'f9. Technikov\'e9 firmy Sperry dovezli v kufru gyroskop, kter\'fd jako\'9eto demonstra\'e8n\'ed p\'f8\'edstroj mohl b\'fdt spu\'9at\'ecn pouh\'fdm zapojen\'edm do oby\'e8ejn\'e9 z\'e1suvky. N\'eckolik \'9apr\'fdma\'f8\'f9 po n\'ecjak\'e9 t\'e9 vypit\'e9 whisky naprosto tich\'fd gyroskop zapnulo, potom jej zase ze z\'e1str\'e8ky vyt\'e1hli, kufr zav\'f8eli a zavolali nosi\'e8e, aby kufr odnesl z pokoje. Nosi\'e8 pohodln\'ec zavazadlo zvedl, zato v\'9aak bylo pro n\'ecj naprosto nemo\'9en\'e9 se s n\'edm oto\'e8it a proj\'edt dve\'f8mi. Bylo tomu tak prost\'ec proto, \'9ee jednou spu\'9at\'ecn\'fd gyroskop udr\'9euje svou rovinu rotace v prostoru a je odoln\'fd v\'f9\'e8i jak\'e9koliv snaze tuto rovinu zm\'ecnit. Proto se tak\'e9 u\'9e\'edv\'e1 jako stabiliz\'e1tor lod\'ed, letadel a raket.\par
Ne\'9a\'9dastn\'fd nosi\'e8 se tedy octl v \'fazk\'fdch s kufrem zd\'e1nliv\'ec za\'e8arovan\'fdm, kter\'fd se odm\'edtal oto\'e8it, kdy\'9e cht\'ecl proj\'edt otev\'f8en\'fdmi dve\'f8mi. Po n\'eckolika pokusech kufr upustil, obr\'e1til se k in\'9een\'fdr\'f9m a \'f8ekl jim pohor\'9aen\'e9: \'84P\'e1nov\'e9, vy jste o\'9erali.\ldblquote Co\'9e mi p\'f8ipad\'e1 jako typick\'e9 psychologick\'e9 vysv\'ectlen\'ed fyzik\'e1ln\'edho jevu.\par
Pokud jsou osoby jako Ka\'9apar Hauser uv\'e1d\'ecny do na\'9a\'ed civilizace, aby vyvol\'e1valy pozorovateln\'e9 psychologick\'e9 jevy, odkud poch\'e1zej\'ed? Odpov\'ec\'ef na tuto ot\'e1zku mi p\'f8ipad\'e1 prost\'e1: podle statistik r\'f9zn\'fdch polici\'ed sv\'ecta se ro\'e8n\'ec ztr\'e1cej\'ed bez jak\'e9koliv stopy dva mili\'f3ny lid\'ed.\par
A n\'eckter\'e1 z t\'ecchto zmizen\'ed jsou tak podivuhodn\'e1, \'9ee vedou ihned k paranorm\'e1ln\'edm v\'fdklad\'f9m. N\'e1sleduj\'edc\'ed p\'f8\'edpad se ud\'e1l ve Velk\'e9 Brit\'e1nii, ve Walesu. Jeden\'e1ctilet\'fd mlad\'edk jm\'e9nem Oliver Thomas byl na rodinn\'e9 farm\'ec. Krom\'ec jeho rodi\'e8\'f9 zde byli host\'e9: pastor a jeho man\'9eelka, m\'edstn\'ed veterin\'e1\'f8, dra\'9eebn\'ed odhadce. V\'e1\'9een\'e9 osoby, kter\'e9 nepily nad rozumnou m\'edru, rodinn\'fd ve\'e8\'edrek dobr\'fdch p\'f8\'e1tel. V\'9aechny tyto osoby o tom pozd\'ecji d\'f9kladn\'ec vypov\'eddaly. K v\'fdstupu do\'9alo v roce 1909, kdy v kraji je\'9at\'ec nebyl vodovod. V jeden\'e1ct hodin ve\'e8er pos\'edlaj\'ed mlad\'e9ho Olivera pro \'e8erstvou vodu ke studni. Vych\'e1z\'ed s v\'ecdrem. O deset vte\'f8in pozd\'ecji jej sly\'9a\'ed, jak vol\'e1 o pomoc, a v\'9aichni se vyhrnou ven. Pastor projev\'ed duchap\'f8\'edtomnost a vezme s sebou paraf\'ednovou lucernu, kter\'e1 mocn\'ec a dob\'f8e osv\'ectluje dv\'f9r: nikdo tam nen\'ed. Sly\'9a\'ed v\'9aak shora p\'f8ich\'e1zej\'edc\'ed v\'fdk\'f8iky a hlas mlad\'e9ho Olivera jak vol\'e1: \'84Pomoc, un\'e1\'9aej\'ed m\'ec.\ldblquote A pak u\'9e nic. Ve sn\'echu stopa Oliverov\'fdch krok\'f9, na p\'f9l cesty ode dve\'f8\'ed ke studni n\'e1hle kon\'e8\'ed.\par
Nejbli\'9e\'9a\'ed m\'ecsto se jmenuje Rhayader. Jdou tam pro policii. Ta prohled\'e1 studnu, v\'9aechny domy v kraji, v\'9aude rozd\'e1 chlapcovu fotografii. A \'9aedes\'e1t let po ud\'e1losti st\'e1le je\'9at\'ec nem\'e1me \'9e\'e1dn\'e9 rozumn\'e9 vysv\'ectlen\'ed.\par
Mal\'e9ho chlapce m\'f9\'9ee un\'e9st obrovsk\'fd kondor, tak jako v D\'ectech kapit\'e1na Granta od Julese Verna. \'8e\'e1dn\'fd pt\'e1k tohoto druhu v\'9aak nebyl nikdy spat\'f8en v Anglii. Helikopt\'e9ry v roce 1909 neexistuj\'ed. V domn\'ecn\'ed, \'9ee d\'edt\'ec snad unesli pomoc\'ed lana, vis\'edc\'edho z bal\'f3nu, provedla policie kontrolu v\'9aech bal\'f3n\'f9: \'9e\'e1dn\'fd tu noc nad danou oblast\'ed a dokonce ani nad celou Angli\'ed nelet\'ecl. P\'f8\'edznivc\'f9m tal\'ed\'f8\'f9 oznamuji, \'9ee \'9e\'e1dn\'fd l\'e9taj\'edc\'ed ani plovouc\'ed tal\'ed\'f8, \'9e\'e1dn\'fd neidentifikovan\'fd l\'e9taj\'edc\'ed p\'f8edm\'ect v Anglii toho roku ani roku p\'f8ede\'9al\'e9ho \'e8i n\'e1sleduj\'edc\'edho pozorov\'e1n nebyl.\par
P\'f8\'edpady tohoto druhu jsou \'e8ast\'ecj\'9a\'ed, ne\'9e se v\'9aeobecn\'ec mysl\'ed, je v\'9aak snaha je zaml\'e8ovat. Nicm\'e9n\'ec se s nimi \'e8as od \'e8asu setk\'e1v\'e1me, jsou pak vy\'9aperkov\'e1ny peripetiemi, kter\'e9 zmiz\'ed, kdy\'9e si prohl\'e9dneme p\'f9vodn\'ed dokumenty. V p\'f8\'edpad\'ec Olivera Thomase jedin\'e1 mali\'e8kost na dopln\'ecn\'ed, ale patetick\'e1: po mnoho let se v mal\'e9m m\'edstn\'edm kostel\'ed\'e8ku, kde k\'e1zal kn\'ecz, kter\'fd byl zmizen\'ed d\'edt\'ecte p\'f8\'edtomen, modlili za \'84osvobozen\'ed Olivera Thomase, uv\'eczn\'ecn\'e9ho nezn\'e1m\'fdmi lidmi nebo v\'eccmi\ldblquote . Doufejme, \'9ee mlad\'fd Thomas nebyl \'e8i nen\'ed p\'f8\'edli\'9a ne\'9a\'9dastn\'fd, \'9eije-li je\'9at\'ec.\par
P\'f8ipome\'f2me, \'9ee obava ze zmizen\'ed beze stop, kter\'e1 tvo\'f8\'ed jedno z v\'ec\'e8n\'fdch t\'e9mat lidov\'e9 slovesnosti, zp\'f9sobuje a usnad\'f2uje \'9a\'ed\'f8en\'ed zpr\'e1v tohoto druhu \endash jako nap\'f8. v Amiensu, kde jsou z takov\'fdch zmizen\'ed obvi\'f2ov\'e1ny rasov\'e9 nebo n\'e1bo\'9eensk\'e9 men\'9ainy.\par
Tak\'e9 si v\'9aimn\'ecte, \'9ee tato zmizen\'ed jsou proporci\'e1ln\'ec \'e8ast\'ecj\'9a\'ed na mo\'f8i \endash ztr\'e1cej\'ed se cel\'e9 lodi nebo pos\'e1dky, a ve vzduchu, kde miz\'ed cel\'e1 letadla (a\'9d ve vzduchu \'e8i na zemi). D\'ecji\'9at\'ecm nej\'e8ast\'ecj\'9a\'edch zmizen\'ed jsou ur\'e8it\'e9 mo\'f8sk\'e9 oblasti, zvl\'e1\'9at\'ec troj\'faheln\'edk v \'farovni Bermud. \'c8astost zmizen\'ed je tu 20-30kr\'e1t vy\'9a\'9a\'ed ne\'9e jinde.\par
Pro tento jev nem\'e1me \'9e\'e1dn\'e9 vysv\'ectlen\'ed, nanejv\'fd\'9a si m\'f9\'9eeme p\'f8edstavovat, \'9ee n\'eckter\'fdm z t\'ecchto zmizel\'fdch kdesi vym\'fdvaj\'ed kompletn\'ec mozek a pak je vracej\'ed za okolnost\'ed, kter\'e9 n\'e1s maj\'ed zm\'e1st, z experiment\'e1ln\'edch d\'f9vod\'f9 zp\'ect. P\'f8edstav\'edme-li si, a to nen\'ed t\'ec\'9ek\'e9, techniky vym\'fdv\'e1n\'ed mozk\'f9 trochu zdokonalen\'e9 oproti na\'9aim, m\'f9\'9eeme p\'f8ipustit mo\'9enost tot\'e1ln\'ed zm\'ecny osobnosti a podsunut\'ed fale\'9an\'fdch vzpom\'ednek, kter\'e9 n\'e1s maj\'ed zm\'e1st. Potom n\'e1m hod\'ed kost: n\'ecjak\'e9 rozumov\'e9 vysv\'ectlen\'ed, kter\'e9 n\'e1s v\'edcem\'e9n\'ec, sp\'ed\'9ae m\'e9n\'ec ne\'9e v\'edce, uspokoj\'ed. Je ostatn\'ec nutno p\'f8ipustit, \'9ee nejsme zv\'ecdav\'ed, rozhodn\'ec jsme m\'e9n\'ec zv\'ecdav\'ed ne\'9e krysy v bludi\'9at\'edch, kter\'e9 si sv\'e9ho experiment\'e1tora najdou, a kdy\'9e m\'f9\'9eou, tak ho kousnou.\par
St\'e1le roz\'9a\'ed\'f8en\'ecj\'9a\'ed je teorie, kter\'e1 ur\'e8it\'e9 ud\'e1losti vysv\'ectluje na vy\'9a\'9a\'ed rovin\'ec \'fasudku jako pokusy, kter\'e9 jsou na n\'e1s d\'ecl\'e1ny. H\'e1jil ji nap\'f8\'edklad velmi solidn\'ed anglick\'fd matematik \'c9rving J. Good. Nen\'ed vylou\'e8eno, \'9ee tato teorie upout\'e1 nakonec pozornost v\'ecdc\'f9, a pak budeme sv\'ecdky toho, jak studenti obhajuj\'ed doktorsk\'e9 pr\'e1ce o z\'e1saz\'edch mimozem\'9a\'9dan\'f9 v na\'9aich d\'ecjin\'e1ch. To se pak budou studovat r\'f9zn\'e1 zmizen\'ed i objevov\'e1n\'ed a mo\'9en\'e9 vztahy mezi nimi, koneckonc\'f9 i n\'e1vrat n\'eckter\'fdch zmizel\'fdch, kte\'f8\'ed byli pry\'e8 cel\'e1 stalet\'ed, ale pro n\'ec uplynulo jen p\'e1r m\'ecs\'edc\'f9. Henoch\'f9v p\'f8\'edpad by st\'e1l za nov\'e9 p\'f8ezkoum\'e1n\'ed.\par
Lid\'e9 unesen\'ed v\'edlami se podle tradice vracej\'ed a\'9e po stalet\'edch, zat\'edmco jim p\'f8ipad\'e1, \'9ee ub\'echlo n\'eckolik m\'ecs\'edc\'f9 nebo dokonce jen p\'e1r dn\'ed. Takov\'e9 pov\'ecsti existuj\'ed u\'9e cel\'e1 tis\'edcilet\'ed ve v\'9aech zem\'edch v\'9aech sv\'ectad\'edl\'f9. V modern\'ed dob\'ec je zvl\'e1\'9a\'9d ohromuj\'edc\'ed p\'f8\'edpad dvoj\'edho zmizen\'ed voj\'e1ka Jerryho Irvina. V dob\'ec, kdy je na dovolen\'e9, 2. kv\'ectna 1959, ho najdou v bezv\'ecdom\'ed. Vypad\'e1, jako by prod\'eclal n\'ecjakou psychologickou l\'e9\'e8bu a je tak zvl\'e1\'9atn\'ed, \'9ee \'fa\'f8ady se rozhodnou odejmout mu povolen\'ed ke vstupu do ur\'e8it\'fdch tajn\'fdch vojensk\'fdch objekt\'f9. Odejde z nemocnice a objev\'ed se a\'9e 19. \'e8ervna t\'e9ho\'9e roku, ani\'9e m\'f9\'9ee \'f8\'edci, co mezit\'edm d\'eclal. Znovu ho zkoumaj\'ed a internuj\'ed na psychiatrick\'e9m odd\'eclen\'ed vojensk\'e9 nemocnice. 1. srpna 1959 z nemocnice miz\'ed a nikdo u\'9e ho nikdy nespat\'f8\'ed. Rychle ho ozna\'e8ili za dezert\'e9ra a hledali ho, av\'9aak marn\'ec.\par
St\'f8edov\'eck je takov\'fdch p\'f8\'edpad\'f9 pln\'fd. Lyonsk\'fd arcibiskup Agobard (779-840) provedl \'9aet\'f8en\'ed a seznal, \'9ee takov\'ed ztracenci tvrd\'ed, \'9ee nav\'9at\'edvili zemi, ji\'9e sami naz\'fdvaj\'ed Mag\'f3nie. Arcibiskup byl rozum\'e1\'f8, i odm\'edtal tomu v\'ec\'f8it a dokonce nechal ve sv\'e9 p\'f8\'edtomnosti kamenovat t\'f8i mu\'9ee a jednu \'9eenu, kte\'f8\'ed tvrdili, \'9ee do Mag\'f3nie let\'ecli vzdu\'9anou lod\'ed. Kter\'fd rozumn\'fd \'e8lov\'eck by v\'ec\'f8il ve vzdu\'9an\'e9 kor\'e1by?\par
Ti ne\'9a\'9dastn\'edci tvrdili, \'9ee pro n\'ec ub\'echlo jen velmi m\'e1lo \'e8asu, zat\'edmco pro vn\'ecj\'9a\'ed sv\'ect ho ub\'echlo mnohem v\'edc. Toho je t\'f8eba si pov\'9aimnout: smr\'9a\'9dov\'e1n\'ed \'e8asu pro p\'f8edm\'ect pohybuj\'edc\'ed se velkou rychlost\'ed je naprosto dok\'e1zan\'fd jev. Nen\'ed d\'f9vodu, abychom nad t\'edmto \'fakazem projevili skepticismus \'84hloup\'e9ho 19. stolet\'ed\ldblquote .\par
Nem\'f9\'9eeme ov\'9aem o\'e8ek\'e1vat, \'9ee v\'9aechny zmizel\'e9 najdeme. N\'eckte\'f8\'ed mohou b\'fdt dosud n\'eckde dr\'9eeni z d\'f9vod\'f9, kter\'e9 nech\'e1peme. M\'f9j velk\'fd p\'f8\'edtel anglick\'fd biolog J. B. S. Haldane o mo\'9enostech \'fanosu mimozem\'9a\'9dany mnoho p\'f8em\'fd\'9alel a uve\'f8ejnil na toto t\'e9ma glosu, kter\'e1 mi v\'9edycky p\'f8ipadala velice znepokojuj\'edc\'ed. P\'f8edest\'f8el, \'9ee my pozem\'9a\'9dan\'e9 mo\'9en\'e1 m\'e1me n\'ecjak\'e9 schopnosti, o kter\'fdch ani nev\'edme, kter\'e9 se neprojevuj\'ed na Zemi, ale kter\'e9 mohou zaj\'edmat n\'eckoho jin\'e9ho, ne\'9e jsme my. Citoval p\'f8\'edklad tule\'f2\'f9, kte\'f8\'ed maj\'ed schopnost udr\'9eet na \'e8enichu v rovnov\'e1ze fotbalov\'fd m\'ed\'e8. Schopnost, kterou sotva maj\'ed mo\'9enost ve sv\'e9m p\'f8irozen\'e9m arktick\'e9m \'e8i antarktickem prost\'f8ed\'ed uplatnit. Zato je to z\'e1bavn\'e9 pro lidi, kte\'f8\'ed pak un\'e1\'9aej\'ed tulen\'ed ml\'e1\'efata, u\'e8\'ed je dr\'9eet m\'ed\'e8e v rovnov\'e1ze na \'e8enichu a produc\'edruj\'ed se s nimi v cirkusech. Celou tuto operaci nelze tule\'f2\'f9m, jejich\'9e jazyk bezpochyby neobsahuje \'9e\'e1dn\'e1 slova ozna\'e8uj\'edc\'ed cirkus nebo fotbal, vysv\'ectlit.\par
T\'f8eba um\'edme d\'eclat, ani\'9e o tom v\'edme, n\'ecjak\'e9 dokonale nepochopiteln\'e9 a nevysv\'ectliteln\'e9 v\'ecci, kter\'e9 stoj\'ed za to, aby n\'e1s unesli. Podobn\'fd dohad je dosti znepokojiv\'fd, ale t\'ec\'9eko jej odm\'edtnout \endash p\'f8\'edklad s tuleni je p\'f8\'edli\'9a p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'fd.\par
Jsme p\'f8esv\'ecd\'e8eni, \'9ee ur\'e8it\'e9 v\'ecci jsou pro n\'e1s nemo\'9en\'e9, ale jin\'ed toho mohou o n\'e1s v\'ecd\'ect v\'edc, ne\'9e v\'edme o sob\'ec my sami. M\'f9\'9eeme citovat p\'f8\'edpad \'8apan\'ecla Gila Pereze. 25. \'f8\'edjna 1593 st\'e1l na str\'e1\'9ei p\'f8ed pal\'e1cem guvern\'e9ra v Manile na Filip\'edn\'e1ch. Z\'e8istajasna se ocitl v Mexiku. Vrhnul se k voj\'e1k\'f9m, kte\'f8\'ed hl\'eddali vl\'e1dn\'ed pal\'e1c, a nejprve se zeptal, kde to vlastn\'ec je. Necht\'ecl uv\'ec\'f8it, \'9ee v Mexiku. Vypr\'e1v\'ecl jim sv\'f9j p\'f8\'edb\'ech, tomu v\'9aak tak\'e9 nikdo necht\'ecl uv\'ec\'f8it, a tak jim dal d\'f9kaz: \'84Minulou noc zabili Jeho Excelenci dona G\'f3meze Pereze das Marinas, guvern\'e9ra Filip\'edn, sekyrou. A\'9e k v\'e1m ta zpr\'e1va doraz\'ed, budete muset konstatovat, \'9ee nejsem lh\'e1\'f8.\ldblquote\par
Gila Pereze pak p\'f8edali c\'edrkevn\'edm \'fa\'f8ad\'f9m, proto\'9ee se jednalo o jasn\'fd p\'f8\'edpad magie (bla\'9een\'ed jsou ti, kte\'f8\'edum\'ecj\'ed rozli\'9ait mezi magi\'ed a p\'f8\'edrodn\'edmi z\'e1kony). Za dva m\'ecs\'edce p\'f8iplula lo\'ef z Filip\'edn a dovezla d\'f9kazy o guvern\'e9rov\'ec smrti. Pereze pustili, ale \'9e\'e1dn\'e9ho vysv\'ectlen\'ed t\'e9 p\'f8\'edhody se v t\'e9 dob\'ec ani pozd\'ecji nedobrali. Byl to pokus mimozem\'9a\'9dan\'f9? Nebo d\'f9kaz ur\'e8it\'e9 lidsk\'e9 schopnosti, kter\'e1 je zcela nezn\'e1m\'e1 a b\'ec\'9en\'ec se neuplat\'f2uje?\par
Ne\'e8in\'edm si n\'e1rok tuto ot\'e1zku zodpov\'ecd\'ect; mysl\'edm si v\'9aak, \'9ee studium \'84prokletin\ldblquote p\'f8ejde jednou z oblasti pouh\'e9 sb\'edrky do oblasti teorie. A pak se uk\'e1\'9ee, \'9ee knihy jako tato nebyly ps\'e1ny \'fapln\'ec zbyte\'e8n\'ec.\par
Zaj\'edmavost p\'f8\'edpadu Ka\'9apar Hauser spo\'e8\'edv\'e1 p\'f8edev\'9a\'edm v tom, \'9ee byl velice pe\'e8liv\'ec zkoum\'e1n. Ale mo\'9en\'e1 ne spr\'e1vn\'fdm zp\'f9sobem. Studium se soust\'f8edilo na \'e8ist\'ec romantickou hypot\'e9zu o d\'edt\'ecti z dobr\'e9 rodiny, kter\'e9 ukradli p\'f8i komplotu proti p\'f8\'edslu\'9an\'e9 dynastii, p\'f8\'edpadn\'ec hypot\'e9zu o levobo\'e8kovi \'9alechtick\'e9ho p\'f9vodu, kter\'fd musel b\'fdt ukryt, aby se na n\'echo nep\'f8i\'9alo. Jednou prov\'9edy budeme bezpochyby muset tento druh hypot\'e9z, kter\'e9 nikdy nebylo mo\'9eno potvrdit, zavrhnout, znovu zv\'e1\'9eit fakta, tak jak jsou zaznamen\'e1na v bezpo\'e8tu studi\'ed a p\'f8ipustit pravd\'ecpodobnost t\'ecch nejfantasti\'e8t\'ecj\'9a\'edch p\'f8edpoklad\'f9.\par
\'c8asto bylo \'f8e\'e8eno, \'9ee p\'f8\'edpad Ka\'9apar Hauser je jednou z velk\'fdch klasick\'fdch z\'e1had vedle p\'f8\'edpadu Marie Nebesk\'e9. Navzdory nes\'e8etn\'fdm str\'e1nk\'e1m, kter\'e9 mu byly v\'ecnov\'e1ny, snad nebude zcela na \'9akodu znovu si jej v duchu t\'e9to knihy proj\'edt.\par
15. prosince 1862 objevuje lo\'ef Dei Gratia v Atlantiku zcela opu\'9at\'ecn\'e9 plavidlo Marii Nebeskou. Z New Yorku vyplula sedmi\'e8lenn\'e1 pos\'e1dka, k tomu kapit\'e1n, jeho \'9eena a mal\'e9 d\'edt\'ec, a v\'9aichni zmizeli. Stalo se to na 38\'b020\rquote severn\'ed \'9a\'ed\'f8ky a 17\'b015\rquote z\'e1padn\'ed d\'e9lky v oblasti Azor. Zmizel\'ed si s sebou nic neodnesli, dokonce ani pen\'edze ne. \'8e\'e1dn\'e9 stopy po vzpou\'f8e se nena\'9aly.\par
Dobr\'e1 tis\'edcovka knih navrhovala rozumn\'ec \'e8i m\'e9n\'ec rozumn\'ec vysv\'ectlen\'ed: nap\'f8\'edklad obrovskou chobotnici, kter\'e1 odnesla celou pos\'e1dku. Nejv\'ect\'9a\'ed spisovatel\'e9 fantastick\'e9 a v\'ecdeckofantastick\'e9 literatury, Conan Doyle, Henry George Wells, vydali pov\'eddky, ve kter\'fdch d\'f9mysln\'ec celou z\'e1le\'9eitost objas\'f2ovali, ale tato vysv\'ectlen\'ed z\'e1hadu neuzav\'f8ela. V na\'9a\'ed dob\'ec francouzsk\'fd spisovatel Yves Dartois v rom\'e1n\'ec D\'e9mon zmrtv\'ecl\'fdch lod\'ed navrhuje jako vysv\'ectlen\'ed jednu vz\'e1cnou houbu, kter\'e1 se roz\'9a\'ed\'f8\'ed v d\'f8ev\'ec kor\'e1bu a jej\'ed v\'fdtrusy pak otr\'e1v\'ed pos\'e1dku i pasa\'9e\'e9ry a ti se vrhnou do mo\'f8e. Dartois sestavil seznam jin\'fdch lod\'ed (v\'9aech d\'f8ev\'ecn\'fdch), kde se stalo n\'ecco podobn\'e9ho. Je to nesporn\'ec jedna z nejinteligentn\'ecj\'9a\'edch hypot\'e9z, nen\'ed v\'9aak dok\'e1zan\'e1.\par
Krom\'ec toho zmizely cel\'e9 pos\'e1dky i na modern\'edch kovov\'fdch lod\'edch. Posledn\'ed p\'f8\'edpad, o kter\'e9m v\'edm, se ud\'e1l v roce 1962 v Tich\'e9m oce\'e1n\'ec. Od t\'e9 doby byly jist\'ec dal\'9a\'ed. Dokud nebude \'9e\'e1dn\'e9 dokonale p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'e9 vysv\'ectlen\'ed, p\'f8ipad\'e1 mi po Charlesu Fortovi, Ericu Frankovi Russellovi a dal\'9a\'edch origin\'e1ln\'edch myslitel\'edch zcela opr\'e1vn\'ecn\'fd p\'f8edpoklad, \'9ee pos\'e1dku Marie Nebesk\'e9 unesli. Nen\'ed to samoz\'f8ejm\'ec jedin\'e9 mo\'9en\'e9 vysv\'ectlen\'ed, je v\'9aak jedn\'edm z t\'ecch, kter\'e9 lze logicky vz\'edt v potaz.\par
Tot\'e9\'9e se p\'f8ihodilo pos\'e1dce bal\'f3nu pou\'9e\'edvan\'e9m americkou arm\'e1dou za druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky v boji proti n\'ecmeck\'fdm ponork\'e1m. Tento bal\'f3n, a\'e8koli byl neust\'e1le pozorov\'e1n, se n\'e1hle octl pr\'e1zdn\'fd. T\'f8i lid\'e9 z ko\'9ae zmizeli. M\'ecli k dispozici r\'e1dio a mohli vyslat popla\'9an\'fd sign\'e1l, kdyby jim n\'ecco hrozilo, nic takov\'e9ho v\'9aak neud\'eclali. Stejn\'e1 pozn\'e1mka se t\'fdk\'e1 ned\'e1vn\'e9ho zmizen\'ed t\'f8iceti t\'f8\'ed americk\'fdch voj\'e1k\'f9, jejich\'9e letadlo se rozt\'f8\'ed\'9atilo ve Skalist\'fdch hor\'e1ch. Zbytky letadla nalezeny byly, av\'9aak \'9e\'e1dn\'e1 stopa po mrtvol\'e1ch \'e8i zachr\'e1n\'ecn\'fdch. Jist\'ec n\'eckde budou, nikdo v\'9aak nev\'ed kde.\par
\'d8adit do tohoto seznamu zmizel\'e1 letadla je problematick\'e9. Jejich zmizen\'ed m\'f9\'9ee m\'edt zcela norm\'e1ln\'ed vysv\'ectlen\'ed. Dosti \'e8asto se pak prav\'e9 vysv\'ectlen\'ed najde pozd\'ecji. Tak nap\'f8\'edklad teprve asi p\'f8ed dv\'ecma \'e8i t\'f8emi lety bylo zve\'f8ejn\'ecno, \'9ea americk\'e1 pilotka Amelia Earhartov\'e1, kter\'e1 zmizela v Tich\'e9m oce\'e1n\'ec kr\'e1tce p\'f8ed druhou sv\'ectovou v\'e1lkou, byla agentkou americk\'e9 tajn\'e9 slu\'9eby, a v\'9aechno nasv\'ecd\'e8uje tomu, \'9ee ji zast\'f8elili Japonci. Naproti tomu k na\'9a\'ed sb\'edrce m\'f9\'9eeme p\'f8idat jeden velice jasn\'fd p\'f8\'edpad, a sice eskym\'e1ckou vesnici Angikuni, jej\'ed\'9e v\'9aichni obyvatel\'e9 v roce 1930 zmizeli. Stalo se to na severu Kanady. Nejen \'9ee v\'9aichni mu\'9ei, \'9eeny a d\'ecti nen\'e1vratn\'ec zmizeli, ale tak\'e9 zem\'f8elo hlady sedm ps\'f9, uv\'e1zan\'fdch ke stromu. Eskym\'e1k by psa hladem nikdy zem\'f8\'edt nenechal!\par
Je\'9at\'ec divn\'ecj\'9a\'ed je v\'9aak to, \'9ee byly otev\'f8eny hroby a mrtvoly zmizely tak\'e9. Anal\'fdza bobul\'ed v kuchyn\'edchuk\'e1zala, \'9ee dva m\'ecs\'edce p\'f8ed p\'f8\'edchodem z\'e1les\'e1ka Joe Labella, kter\'fd opu\'9at\'ecnou vesnici objevil, byla je\'9at\'ec obydlen\'e1. Tyto bobule toti\'9e uzr\'e1vaj\'ed jen ve velmi kr\'e1tk\'e9m, p\'f8esn\'ec vymezen\'e9m obdob\'ed. Eskym\'e1ci zde zanechali pu\'9aky, co\'9e je je\'9at\'ec p\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'ed d\'f9kaz toho, \'9ee neode\'9ali dobrovoln\'ec, nebo\'9d tyto pu\'9aky p\'f8edstavovaly jejich nejcenn\'ecj\'9a\'ed majetek. Po\'e8et zmizel\'fdch byl \'f8\'e1dov\'ec t\'f8icet. \'8e\'e1dn\'e9 vysv\'ectlen\'ed se nena\'9alo. Zn\'e1m\'e1 pr\'f9pov\'eddka, podle n\'ed\'9e kanadsk\'e1 j\'edzdn\'ed policie nen\'ed nikdy ne\'fasp\'ec\'9an\'e1, se uk\'e1zala chybn\'e1. Indi\'e1ni z t\'e9 oblasti \'f8\'edkaj\'ed, \'9ee obyvatele Angikuni unesl wendigo \endash stvo\'f8en\'ed z kanadsk\'fdch les\'f9, je\'9e odm\'edtaj\'ed popsat.\par
To v\'9aak nen\'ed rekord v\'9aech masov\'fdch zmizen\'ed: v roce 1872 na velk\'e9 americk\'e9 \'f8ece zcela zmizela na svou dobu ultramodern\'ed parolo\'ef Iron-Mountain. Byla \'9aedes\'e1t metr\'f9 dlouh\'e1, deset metr\'f9 \'9airok\'e1 a vezla pades\'e1t p\'ect pasa\'9e\'e9r\'f9 plus pos\'e1dku. \'dapln\'ec zmizela na \'f8ece, ani\'9e po n\'ed kdy na\'9ali sebemen\'9a\'ed stopu. Jin\'fd velmi n\'e1padn\'fd p\'f8\'edpad je z roku 1928 \endash jedn\'e1 se o d\'e1nskou \'9akoln\'ed lo\'ef K0benhaven. Velmi modern\'ed, vybaven\'e1 r\'e1diem, krom\'ec velice dob\'f8e vycvi\'e8en\'e9 pos\'e1dky m\'ecla na palub\'ec pades\'e1t \'9e\'e1k\'f9 d\'f9stojnick\'e9 \'9akoly d\'e1nsk\'e9ho vojensk\'e9ho n\'e1mo\'f8nictva, vesm\'ecs dob\'f8e vy\'9akolen\'fdch a zapsan\'fdch. Lo\'ef sama byla v dokonal\'e9m stavu, pe\'e8liv\'ec prohl\'e9dnut\'e1 odborn\'edky. 14. prosince 1928 vyjela z p\'f8\'edstavu v Montevideu a nikdo ji u\'9e nikdy nespat\'f8il.\par
M\'e9n\'ec dokument\'f9 m\'e1me o jednom je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'edm zmizen\'ed, k n\'ecmu\'9e do\'9alo b\'echem nekone\'e8n\'e9 \'e8\'ednsko-japonsk\'e9 v\'e1lky p\'f8ed druhou sv\'ectovou v\'e1lkou. 10. listopadu 1939 po p\'e1du Nankinu byl vysl\'e1n pluk o t\'f8ech tis\'edc\'edch mu\'9e\'f9 pod velen\'edm plukovn\'edka Li Fu Siena, aby zastavili postup Japonc\'f9. Pluk \'fapln\'ec zmizel a jeho radiostanice p\'f8estaly vys\'edlat. Na\'9aly se zbran\'ec a stopy po ohni\'9at\'edch. Japonsk\'e9 arch\'edvy, kter\'e9 jsou dnes k dispozici, neobsahuj\'ed o zajet\'ed cel\'e9ho pluku v t\'e9 dob\'ec \'9e\'e1dnou zm\'ednku. Kdyby byl cel\'fd pluk dezertoval, rodiny voj\'e1k\'f9 by se o tom dozv\'ecd\'ecly nebo by o tom sly\'9aely.\par
To je velice p\'eckn\'e1 historka, ale museli bychom m\'edt jistotu, \'9ee ten pluk skute\'e8n\'ec existoval, proto\'9ee p\'f8ed Maem vl\'e1dl v arm\'e1d\'ec ten nej\'fad\'ecsn\'ecj\'9a\'ed zmatek. Pokud se ud\'e1losti skute\'e8n\'ec odehr\'e1ly takto, pak p\'f8ekon\'e1v\'e1 ve\'9aker\'e9 rekordy ve zmizen\'ed.\par
M\'f9\'9eeme si t\'edm b\'fdt jisti? J\'e1 osobn\'ec v\'ec\'f8\'edm rad\'9ai t\'ecm histork\'e1m, kde ob\'ect\'ed je sice m\'e9n\'ec, av\'9aak ke zmizen\'ed je d\'f9vod, kter\'fd se bl\'edzce dot\'fdk\'e1 p\'f8edm\'ectu t\'e9to knihy. Nap\'f8\'edklad p\'f8\'edb\'ech americk\'e9ho zlatokopa J. C. Browna, kter\'fd v roce 1904 tvrdil, \'9ee objevil v Kask\'e1dov\'fdch hor\'e1ch v Kalifornii um\'ecl\'fd tunel. \'8ael t\'edm tunelem, a\'9e do\'9ael do podzemn\'ed m\'edstnosti, jej\'ed\'9e st\'ecny byly pokryty m\'ecd\'ed. V m\'edstnosti byly lidsk\'e9 kostry, zlat\'e9 n\'e1u\'9anice a na st\'ecn\'e1ch hieroglyfy, kter\'e9 zlatokop nemohl rozlu\'9atit.\par
Jeliko\'9e necht\'ecl b\'fdt pova\'9eov\'e1n za bl\'e1zna, Brown po\'e8kal, a\'9e vyd\'ecl\'e1 majetek. To mu trvalo t\'f8icet let. V roce 1934 p\'f8ijel do kalifornsk\'e9ho Stocktonu, m\'ecsta, kter\'e9 bylo jeho tunelu nejbl\'ed\'9ee, najal si celou v\'fdpravu, osmdes\'e1t lid\'ed, v noci z 19. na 20. \'e8ervna 1934 v\'9aak zmizel a nikdo ho od t\'e9 doby nevid\'ecl.\par
Policie vy\'9aet\'f8ovala, zda si n\'e1hodou na poklad, pro kter\'fd \'9ael, nevyp\'f9j\'e8il n\'ecjak\'e9 pen\'edze. Podez\'edrali ho nepr\'e1vem: Brown nikomu \'9e\'e1dn\'e9 pen\'edze nedlu\'9eil. Nem\'ecl nijak\'fd d\'f9vod k tomu, aby zmizel, leda\'9ee\'85 Leda\'9ee by se byl dotkl p\'f8\'edli\'9a zbl\'edzka ur\'e8it\'fdch tajemstv\'ed a bylo t\'f8eba jej odstranit, aby se lidstvo nedozv\'ecd\'eclo p\'f8\'edli\'9a brzy (p\'f8ed\'e8asn\'ec) o ur\'e8it\'fdch registr\'e1torech.\par
Jin\'fd kovkop, Tom Kenny z n\'e1horn\'ed planiny Spring, nezmizel. A p\'f8ece jeho objev z roku 1936 je zvl\'e1\'9atn\'ed. Ve \'e8ty\'f8metrov\'e9 hloubce odhalil silnici vydl\'e1\'9ed\'ecnou mal\'fdmi \'e8tvercov\'fdmi dla\'9edi\'e8kami o stran\'ec asi osm centimetr\'f9 dlouh\'e9, jak\'e9 nemaj\'ed v \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 kultu\'f8e, v \'9e\'e1dn\'e9 jin\'e9 zn\'e1m\'e9 civilizaci obdobu. Pozd\'ecji byla podobn\'e1 silnice objevena v roce 1960 v Blue Lick Springs v Kentucky, tak\'e9 velmi pe\'e8liv\'ec vydl\'e1\'9ed\'ecn\'e1. V obou p\'f8\'edpadech nepokro\'e8ily vykop\'e1vky dostate\'e8n\'ec daleko, tak\'9ee nev\'edme, zda se kresby t\'ecchto silnic podobaj\'ed kresb\'e1m v Nazca nebo jin\'fdm zmizel\'fdm silnic\'edm, p\'f8\'edpadn\'ec startovac\'edm a p\'f8ist\'e1vac\'edm ploch\'e1m.\par
Ob\'ec Ameriky jsou pln\'e9 legend o velk\'fdch podzemn\'edch prostor\'e1ch. Podle t\'ecchto pov\'ecst\'ed bylo p\'f8i p\'f8\'edchodu \'8apan\'ecl\'f9 nejm\'e9n\'ec deset mili\'f3n\'f9 Ink\'f9. Za \'e8ty\'f8icet let, v roce 1571, \'8apan\'ecl\'e9 p\'f8i s\'e8\'edt\'e1n\'ed zji\'9a\'9duj\'ed, \'9ee Ink\'f9 je jen jeden mili\'f3n. Span\'ecl\'e9 ur\'e8it\'ec mnoho Ink\'f9 zmasakrovali, je\'9at\'ec v\'edce jich zabili nucen\'fdmi pracemi v dolech. Ale \'84dev\'ect mili\'f3n\'f9\ldblquote , takov\'e9 \'e8\'edslo vypad\'e1 p\'f8emr\'9at\'ecn\'e9. Hypot\'e9za podzemn\'edch prostor, kam by se Inkov\'e9 ukryli,nen\'ed \'e1 priori zcela nerozumn\'e1. V roce 1802 se Alexander von Humboldt setkal s potomky Ink\'f9, kte\'f8\'ed tomu v\'ec\'f8ili.\par
Dokonce i v historick\'e9 dob\'ec jsou \'e8etn\'e1 nevysv\'ectlen\'e1 zmizen\'ed faktem dostate\'e8n\'ec prok\'e1zan\'fdm, tak\'9ee m\'f9\'9eeme existenci Rozumov\'fdch bytost\'ed nebo Experiment\'e1tor\'f9, kte\'f8\'ed pokusn\'ec chytaj\'ed a zase pou\'9at\'ecj\'ed ur\'e8it\'e9 lidsk\'e9 bytosti, hypoteticky p\'f8ipustit.\par
V p\'f8\'ed\'9at\'ed kapitole uvid\'edme, \'9ee v ur\'e8it\'fdch p\'f8\'edpadech tito Experiment\'e1to\'f8i pou\'9at\'ecj\'ed na svobodu do lidsk\'e9ho prost\'f8ed\'ed bytosti, kter\'e9 nejsou \'fapln\'ec lidmi, sp\'ed\'9ae humanoidy: zelen\'e9 d\'ecti nebo nap\'f9l opice.\par
Jev Ka\'9apar Hauser je p\'f8itom dostate\'e8n\'ec zaj\'edmav\'fd s\'e1m o sob\'ec. Velk\'e9 mno\'9estv\'ed p\'f8\'edklad\'f9 z\'e1hadn\'fdch zmizen\'ed sebral Charles Fort a dal\'9a\'ed najdeme v jin\'fdch v\'edce \'e8i m\'e9n\'ec seri\'f3zn\'edch knih\'e1ch.\par
Zd\'e1 se, \'9ee p\'f8\'edpady tohoto druhu existovaly v\'9edycky. V minulosti bylo jen t\'ec\'9e\'9a\'ed si jich v\'9aimnout ne\'9e dnes, to je samoz\'f8ejm\'e9. Ve st\'f8edov\'eck\'e9 Pa\'f8\'ed\'9ei \'e8i Lond\'fdn\'ec mu\'9e \'e8i \'9eena bez identity na sebe poutali m\'e9n\'ec pozornosti. Dneska jsou tu v\'edza, otisky prst\'f9, dan\'ec, cel\'e1 \'f8ada v\'9aelijak\'fdch kontrol, kter\'fdmi se podivn\'e9 p\'f8\'edpady zjist\'ed.\par
Nemohu odolat poku\'9aen\'ed vypr\'e1v\'ect v\'e1m historku, kter\'e1 je naprosto autentick\'e1. Jeden m\'f9j pa\'f8\'ed\'9esk\'fd p\'f8\'edtel zn\'e1 ctihodn\'e9ho mu\'9ee, moudr\'e9ho Inda, tak star\'e9ho, \'9ee jeho v\'eck nelze ani s p\'f8esnost\'ed ur\'e8it. Ur\'e8it\'ec je velmi star\'fd, mo\'9en\'e1 je mu v\'edce ne\'9e sto let. \'8eije z drobn\'fdch p\'f8ekladatelsk\'fdch prac\'ed a nikomu nep\'f8ek\'e1\'9e\'ed.\par
P\'f8itom kv\'f9li po\'f8\'e1dku je tento mudrc zv\'e1n pravideln\'ec na policejn\'ed prefekturu a obnovuj\'ed mu povolen\'ed k pobytu. Jakmile z prefektury vyjde, tak stejn\'ec pap\'edr roztrh\'e1, nebo\'9d ve\'9aker\'e9 vztahy s t\'edmto sv\'ectem po\'f8\'e1dku odm\'edt\'e1.\par
Kdy\'9e se tato mal\'e1 ceremonie konala naposledy, m\'f9j p\'f8\'edtel Inda doprov\'e1zel. Oba \'e8ekali p\'f8ed kancel\'e1\'f8\'ed, kam m\'ecli j\'edt, a uvid\'ecli na dve\'f8\'edch vedlej\'9a\'ed kancel\'e1\'f8e n\'e1pis \'84odsun\ldblquote . V na\'9a\'ed kulturn\'ec vysp\'ecl\'e9 spole\'e8nosti se \'f8\'edk\'e1 \'84interpelace\ldblquote , ne v\'9aak zat\'e8en\'ed, \'84odsun\ldblquote , ale ne vyho\'9at\'ecn\'ed. Mudrc se zved\'e1, prudce otv\'edr\'e1 dve\'f8e kancel\'e1\'f8e a pt\'e1 se ohromen\'e9ho \'fa\'f8edn\'edka: \'84Promi\'f2te, pane, odsun odkud?\ldblquote\par
A tuto ot\'e1zku si mus\'edme polo\'9eit na z\'e1v\'ecr t\'e9to kapitoly: \'84Odkud byli odsunuti Ka\'9apar Hauser a ti druz\'ed?\ldblquote Byli odn\'eckud vyho\'9at\'ecni, ale kde toto \'84n\'eckde\ldblquote je? Snadno se m\'f9\'9eeme nechat un\'e1\'9aet sci-fi sn\'ecn\'edm o \'84Velk\'fdch galaktic\'edch\ldblquote .7\par
9) ZELEN\'c9 D\'ccTI\par
Jednoho srpnov\'e9ho odpoledne roku 1887 u vesnice Banjos ve \'8apan\'eclsku pracovali roln\'edci na poli, kdy\'9e vid\'ecli, jak ze skl\'edpku vych\'e1zej\'ed dv\'ec d\'ecti, chlapec a d\'ecv\'e8e, jejich oble\'e8en\'ed je z nezn\'e1m\'e9 l\'e1tky a k\'f9\'9ee zelen\'e1 jako list\'ed na stromech. Byl by to kr\'e1sn\'fd dobrodru\'9en\'fd za\'e8\'e1tek pro sci-fi p\'f8\'edb\'ech, ale ta ud\'e1lost se skute\'e8n\'ec stala. D\'ect\'ed hovo\'f8\'ed naprosto nezn\'e1m\'fdm jazykem. Odborn\'edci z Barcelony se marn\'ec sna\'9e\'ed jazyk ur\'e8it a prov\'e9st rozbor l\'e1tky jejich od\'ecvu. Ani pastor, odborn\'edk na ciz\'ed jazyky, nedok\'e1\'9ee ur\'e8it, jak\'fdm jazykem d\'ecti hovo\'f8\'ed.\par
D\'ecti byly p\'f8ed\'e1ny m\'edstn\'edmu sm\'edr\'e8\'edmu soudci Ricardovi da Calnovi. Ten se pokou\'9ael zelenou barvu sm\'fdt, ale nebyla to barva, n\'fdbr\'9e skute\'e8n\'e9 zbarven\'ed k\'f9\'9ee. Bylo zji\'9at\'ecno, \'9ee obli\'e8eje d\'ect\'ed maj\'ed ur\'e8it\'e9 negroidn\'ed rysy, ale o\'e8i jsou sp\'ed\'9ae asijsk\'e9, mandlovit\'e9. P\'ect dn\'ed jim nab\'edzeli nejrozli\'e8n\'ecj\'9a\'ed potraviny, d\'ecti je v\'9aechny bez v\'fdjimky odm\'edtly. Nakonec jim p\'f8inesli \'e8erstv\'ec natrhan\'e9 lusky, ty si vzaly. Chlapec zem\'f8el p\'f8\'edli\'9an\'fdm vy\'e8erp\'e1n\'edm. Zato d\'edvka p\'f8e\'9eila. Zelen\'e1 barva jej\'ed poko\'9eky pomalu mizela a pomalu p\'f8ech\'e1zela v obvykl\'e9 zbarven\'ed k\'f9\'9ee b\'edl\'e9 rasy. Trochu se nau\'e8ila \'9apan\'eclsky a pracovala jako slu\'9eka v soudcov\'ec dom\'ec.\par
Kdy\'9e se j\'ed vypt\'e1vali, jej\'ed prohl\'e1\'9aen\'ed z\'e1hadu je\'9at\'ec zkomplikovala. Popsala zemi, odkud p\'f8i\'9ala: zemi bez slunce, kde vl\'e1dl v\'ec\'e8n\'fd soumrak. Tato zem\'ec byla \'9airokou \'f8ekou odd\'eclena od z\'e1\'f8iv\'e9 zem\'ec osv\'ectlovan\'e9 sluncem. Najednou se utvo\'f8il velk\'fd v\'edr doprov\'e1zen\'fd stra\'9aliv\'fdm hlukem, ob\'ec d\'ecti uchv\'e1til a ulo\'9eil v jeskyni. D\'edvka p\'f8e\'9eila p\'ect let a potom zem\'f8ela.\par
Ot\'e1zka z\'f9stala nevy\'f8e\'9aena. Koncem 19. stolet\'ed navrhovali vysv\'ectlen\'ed vych\'e1zej\'edc\'ed z dobov\'e9ho b\'e1jeslov\'ed: d\'ecti p\'f8i\'9aly z planety Marsu, o kter\'e9m se tehdy myslelo, \'9ee je obyvateln\'fd, a chab\'e9 slune\'e8n\'ed sv\'ectlo jim dalo tu zelenou pigmentaci. Dnes v\'9aak v\'edme, \'9ee Mars, pr\'e1v\'ec tak jako M\'ecs\'edc, je prakticky bez atmosf\'e9ry a \'9ee \'9e\'e1dn\'fd \'9eivot, lidsk\'fd \'e8i jin\'fd, tam nen\'ed mo\'9en\'fd. Krom\'ec toho si lze t\'ec\'9eko p\'f8edstavit vich\'f8ici \'e8i tajfun, kter\'fd by vznikl na Marsu a n\'ecjak\'e9 bytosti donesl na Zemi!\par
Existence modr\'fdch d\'ect\'ed je zn\'e1m\'e1: jedn\'e1 se o dost klasick\'e9 onemocn\'ecn\'ed. Zd\'e1 se, \'9ee jsou i d\'ecti zelen\'e9, jejich barva je zp\'f9sobena jinou chorobou endokrinn\'edho p\'f9vodu a je vz\'e1cn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e modr\'e1 nemoc. Uspokojiv\'e9 by bylo zji\'9at\'ecn\'ed, \'9ee d\'ecti ve sklep\'ec nechal n\'eckdo z nezn\'e1m\'fdch d\'f9vod\'f9 \'e8i snad z pov\'ecry. Pot\'ed\'9e je v tom, \'9ee \'9e\'e1dn\'e1 stopa po zmizen\'ed nebyla v t\'e9 dob\'ec v nemocnic\'edch zji\'9at\'ecna.\par
Je zbyte\'e8n\'e9 rozv\'edjet modern\'ecj\'9a\'ed hypot\'e9zy, kter\'e9 po\'e8\'edtaj\'ed se \'e8tvrtou dimenz\'ed \'e8i s existenc\'ed paraleln\'edch sv\'ect\'f9. To je dne\'9an\'ed mytologie, kter\'e1 mo\'9en\'e1 neodpov\'edd\'e1 pravd\'ec v\'edc ne\'9e v 19. stolet\'ed roz\'9a\'ed\'f8en\'e1 v\'edra o obyvatelnosti Marsu.\par
Hypot\'e9za podzemn\'edho sv\'ecta nen\'ed \'e1 priori nesmysln\'e1, ale \'fapln\'ec pro ni chyb\'ecj\'ed d\'f9kazy. Nic n\'e1s neoprav\'f2uje k domn\'ecnce, \'9ee ve velk\'fdch hloubk\'e1ch existuj\'ed obydlen\'e9 jeskyn\'ec. Tato hypot\'e9za se \'e8as od \'e8asu vyt\'e1hne na sv\'ectlo, p\'f8ipad\'e1 mi v\'9aak, \'9ee ji pop\'edr\'e1 u\'9e jen to, co v\'edme o struktu\'f8e zemsk\'e9 k\'f9ry.\par
Je mo\'9en\'e9, \'9ee v t\'e9to oblasti dojde k p\'f8ekvapiv\'fdm objev\'f9m a \'9ee nes\'e8etn\'e9 tradice a legendy vztahuj\'edc\'ed se k podzemn\'edm sv\'ect\'f9m (z nich je zvl\'e1\'9at\'ec podrobn\'e1 skandin\'e1vsk\'e1 tradice hadding landu, skryt\'e9 zem\'ec) odpov\'eddaj\'ed pravd\'ec. Ale za sou\'e8asn\'e9ho stavu v\'ecc\'ed to vypad\'e1 velmi nepravd\'ecpodobn\'ec.\par
Zb\'fdv\'e1 \'f8ada dal\'9a\'edch hypot\'e9z a mezi nimi jedna, kter\'e1 souvis\'ed s r\'f9zn\'fdmi hypot\'e9zami v t\'e9to knize: p\'f8\'edtomnost t\'ecchto zelen\'fdch d\'ect\'ed je pokusn\'e1 situace, kter\'e1 m\'e1 za c\'edl vyvol\'e1vat u lid\'ed r\'f9zn\'e9 reakce. Pokud je to pravda, tak moc reakc\'ed nevyvolala. Kdy\'9e jde o v\'ecci skute\'e8n\'ec znepokojiv\'e9, lid\'e9 nejsou p\'f8\'edli\'9a zv\'ecdav\'ed, a tak historku o zelen\'fdch d\'ectech najdete pouze v obskurn\'edch sb\'edrk\'e1ch po\'f8\'edzen\'fdch sb\'ecrateli podivnost\'ed.\par
Je v\'9aak z\'e1hodno vz\'edt v \'favahu, zrovna tak jako je v r\'e1mci \'f8ady pokus\'f9 zam\'ec\'f8en\'fdch na m\'ec\'f8en\'ed inteligence a zv\'eddavosti na\'9aich civilizac\'ed z\'e1hodno vz\'edt v \'favahu ve\'9aker\'e1 neoby\'e8ejn\'e1 zjeven\'ed. Mezi t\'ecmito zjeven\'edmi si zasluhuje zvl\'e1\'9atn\'ed zm\'ednku \'e8lov\'eck neandrt\'e1lsk\'fd, objeven\'fd minul\'fd rok v Americe Bernardem Heuvelmansem a Yvanem Sandersonem. Ihned podot\'fdk\'e1m, \'9ee Heuvelmans ani Sanderson by nep\'f8ijali zp\'f9sob, jak\'fdm vykl\'e1d\'e1m to, co za\'9eili.\par
Na po\'e8\'e1tku roku 1969 oba velc\'ed odborn\'edci na \'84stra\'9aliv\'e9ho sn\'ec\'9en\'e9ho mu\'9ee\ldblquote a r\'f9zn\'e9 humanoidy, jac\'ed se vyskytuj\'ed \'e8i domn\'ecle vyskytuj\'ed na na\'9a\'ed planet\'ec, p\'f8ijdou p\'f8i cest\'ec po Spojen\'fdch st\'e1tech na pou\'9d a spat\'f8\'ed boudu, kde stoj\'ed: \'84Nejstar\'9a\'ed \'e8lov\'eck v\'9aech dob uv\'eczn\'ecn\'fd v ledov\'e9m krun\'fd\'f8i.\ldblquote Ve\'9ali tak trochu proto, \'9ee nem\'ecli co jin\'e9ho na pr\'e1ci, a v kusu ledu spat\'f8ili mrtvolu neandrt\'e1lsk\'e9ho \'e8lov\'ecka se stopou po kulce na hlav\'ec. Je snad zbyte\'e8n\'e9 \'f8\'edkat, \'9ee v dob\'ec neandrt\'e1lsk\'e9ho \'e8lov\'ecka nebyly st\'f8eln\'e9 zbran\'ec zn\'e1my! Majitel boudy, jm\'e9nem Hansen, je pom\'ecrn\'ec ochoten spolupracovat: nech\'e1 je fotografovat a vysv\'ectluje, \'9ee bytost uv\'eczn\'ecnou v kusu ledu zakoupil v \'c8\'edn\'ec. Sanderson a Heuvelmans mu nab\'edzej\'ed za jeho atrakci obrovskou \'e8\'e1stku, nejprve odm\'edt\'e1, a potom souhlas\'ed. Kdy\'9e se oba archeologov\'e9 vracej\'ed s pen\'eczi, kter\'e9 poskytl Smithson\'f9v institut, mu\'9e i se sv\'fdm kusem ledu je pry\'e8. Vydaj\'ed se je hledat \endash marn\'ec. P\'f8itom nen\'ed pr\'e1v\'ec snadn\'e9 \'fapln\'ec zmizet, zvl\'e1\'9a\'9d kdy\'9e v\'e1s po cel\'e9m \'fazem\'ed hled\'e1 FBI, a vy jezd\'edte s kusem ledu o dvan\'e1cti metrech krychlov\'fdch s mrtvolou neandrt\'e1lce uvnit\'f8. To nen\'ed pr\'e1v\'ec ten druh p\'f8edm\'ect\'f9, jak\'fdch si lid\'e9 nev\'9aimnou.\par
Od t\'e9 chv\'edle jsme rovn\'fdma nohama v rom\'e1nu na pokra\'e8ov\'e1n\'ed, kter\'fd v roce 1970 je\'9at\'ec neskon\'e8il. Studium zv\'ect\'9aen\'fdch fotografi\'ed ukazuje, \'9ee jde skute\'e8n\'ec o nezn\'e1m\'fd druh pra\'e8lov\'ecka, odpov\'eddaj\'edc\'ed p\'f8ibli\'9en\'ec tomu, co v\'edme o \'e8lov\'ecku neandrt\'e1lsk\'e9m. Zran\'ecn\'ed st\'f8elou je nepopirateln\'e9. Bytost patrn\'ec dovezli do Spojen\'fdch st\'e1t\'f9 tou\'9e tajnou cestou, kterou se voz\'ed drogy, a do z\'e1le\'9eitosti byla zapletena mafie. Heuvelmans dostal \'f8adu v\'fdhru\'9en\'fdch dopis\'f9. Ledov\'fd blok a jeho obsah jsou prohl\'e1\'9aeny za americkou n\'e1rodn\'ed pam\'e1tku, co\'9e FBI umo\'9en\'ed zah\'e1jit ofici\'e1ln\'ed p\'e1tr\'e1n\'ed. N\'eckter\'e9 \'fa\'f8ady d\'e1vaj\'ed af\'e9ru do souvislosti s \'9a\'ed\'f8en\'edm epidemi\'ed a prohla\'9auj\'ed, \'9ee tento p\'f8edm\'ect, ileg\'e1ln\'ec dopraven\'fd do Spojen\'fdch st\'e1t\'f9, s sebou p\'f8it\'e1hl virus hongkongsk\'e9 ch\'f8ipky. Zprost\'f8edkovatel\'e9 mezi polici\'ed a mluv\'e8\'edmi \'84syndik\'e1tu zlo\'e8inu\ldblquote se d\'e1vaj\'ed sly\'9aet, \'9ee pokud FBI nebude \'9a\'9dourat ur\'e8it\'fdmi sm\'ecry, ledov\'fd blok a jeho obsah bude moci b\'fdt vr\'e1cen ke studiu do Smithsonova institutu. Takov\'fd je sou\'e8asn\'fd stav v\'ecc\'ed.\par
Podle m\'e9ho n\'e1zoru neandrt\'e1lce nenajdeme, pr\'e1v\'ec tak jako krysy v pokusn\'e9m bludi\'9ati nenajdou s\'fdr, kter\'fd experiment\'e1tor vyt\'e1hl h\'e1\'e8kem do t\'f8et\'ed dimenze. Heuvelmans a Sanderson mi \'f8ekli, \'9ee jejich tvor pr\'fd byl nalezen, kdy\'9e plaval usmrcen v\'fdst\'f8elem z pu\'9aky \endash v Beringov\'ec \'fa\'9ein\'ec. A podle nich existuje na jedn\'e9 \'e8i druh\'e9 stran\'ec pr\'f9livu kmen dosud \'9eij\'edc\'edch neandrt\'e1lc\'f9. P\'f8i v\'9a\'ed \'fact\'ec, ji\'9e k ob\'ecma antropolog\'f9m chov\'e1m, nemohu tuto hypot\'e9zu p\'f8ipustit: oba b\'f8ehy Beringov\'fd \'fa\'9einy, Sibi\'f8 i Alja\'9aka, jsou vojensk\'e9 prostory neust\'e1le st\'f8e\'9een\'e9 na sov\'ectsk\'e9 i na americk\'e9 stran\'ec, na centimetr \'e8tvere\'e8n\'ed je tam jeden radar; \'e8etn\'edky, voj\'e1ky a jin\'fdmi bezpe\'e8nostn\'edmi slo\'9ekami se to tam p\'f8\'edmo hem\'9e\'ed. Aby zde byl kmen neandrt\'e1lc\'f9, je stejn\'ec nepravd\'ecpodobn\'e9, jako hledat je na chodb\'ec Pentagonu nebo ve sklepen\'ed Kremlu.\par
A tak dokud n\'ecjak\'e1 dal\'9a\'ed ud\'e1lost nevyvr\'e1t\'ed m\'f9j p\'f8edpoklad, budu se p\'f8idr\'9eovat p\'f8edstavy o m\'edst\'ec, kde jsou pr\'e1v\'ec tak sv\'ecteln\'ed d\'e9moni jako pseudolid\'e9 typu Cavendishe, zelen\'e9 d\'ecti a Heuvelmans\'f9v neandrt\'e1lec. Jsou uv\'e1d\'ecni do ob\'echu, kdy\'9e se n\'eckdo rozhodne prov\'e9st a tak\'e9 bezpochyby zaznamenat pokus na na\'9a\'ed psychologii a na\'9aem chov\'e1n\'ed, a pak je vrac\'ed tam, odkud je vzal. P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee v\'ect\'9aina z\'e1hadn\'fdch skute\'e8nost\'ed a zvl\'e1\'9at\'ec nevysv\'ectlen\'fdch zjeven\'ed jsou experimenty tohoto druhu.\par
Do t\'e9\'9ee kategorie jako pr\'e1v\'ec prob\'edran\'e1 zjeven\'ed bych za\'f8adil n\'e1hl\'e1 zatm\'ecn\'ed, ke kter\'fdm dojde uprost\'f8ed dne, a kter\'e1 nejsou zp\'f9sobena mrakem ani t\'edm, co naz\'fdv\'e1me zatm\'ecn\'ed slunce. Nejklasi\'e8t\'ecj\'9a\'ed p\'f8\'edpad se ud\'e1l 26. dubna 1884 v Prestonu v Anglii: k poledni obloha \'fapln\'ec z\'e8ernala, tak\'9ee zv\'ed\'f8ata ulehla a usnula. Po dvaceti minut\'e1ch se slunce op\'ect objevilo. P\'f8\'edpad\'f9 tohoto druhu je zn\'e1mo n\'eckolik stovek, a vysv\'ectlen\'ed nem\'e1me \'9e\'e1dn\'e9. Hovo\'f8ilo se o hust\'fdch mra\'e8nech kou\'f8e z lesn\'edch po\'9e\'e1r\'f9, obvykle v\'9aak p\'f8i t\'ecchto p\'f8\'edhod\'e1ch nen\'ed po lesn\'edm po\'9e\'e1ru ani stopy, a pokud je, pak nejsou nikdy pozorov\'e1na mra\'e8na mezi m\'edstem po\'9e\'e1ru a m\'edstem, kde je tento jev pozorov\'e1n.\par
K nejpodivn\'ecj\'9a\'edmu z takov\'fdchto zatm\'ecn\'ed do\'9alo v Lond\'fdn\'ec 19. srpna 1763. Nejzvl\'e1\'9atn\'ecj\'9a\'ed na cel\'e9 ud\'e1losti bylo to, \'9ee tma p\'f8ipadala pro sv\'ectlo sv\'ed\'e8ek a luceren naprosto neprostupn\'e1. Kdyby bylo \'9alo o kou\'f8 tak hust\'fd, \'9ee by j\'edm nepro\'9alo sv\'ectlo, zanechalo by to stopy na p\'f8edm\'ectech. Nic takov\'e9ho se v\'9aak nestalo. Jedn\'e1 se o cosi naprosto znepokojiv\'e9ho, co lze jasn\'ec za\'f8adit mezi zm\'edn\'ecn\'e9 experimenty.\par
Bylo by dost l\'e1kav\'e9 za\'f8adit do stejn\'e9 krabi\'e8ky zjeven\'ed stra\'9aliv\'fdch sn\'ec\'9en\'fdch a lesn\'edch mu\'9e\'f9, pokud skute\'e8n\'ec existuj\'ed. Spolehliv\'ed pozorovatel\'e9 tvrd\'ed, \'9ee se s humanoidy pokryt\'fdmi srst\'ed setkali, a to v Sov\'ectsk\'e9m svazu, ve Spojen\'fdch st\'e1tech a v Tibetu. N\'eckte\'f8\'ed odborn\'edci, jako Por\'9an\'ecv, se domn\'edvaj\'ed, \'9ee se jedn\'e1 o tut\'e9\'9e rasu humanoid\'f9. Heuvelmans a Sanderson maj\'ed zase zato, \'9ee jde o r\'f9zn\'e9 druhy, z nich\'9e jeden pr\'fd \'9eije ve Spojen\'fdch st\'e1tech, deset kilometr\'f9 od autobusov\'e9 zast\'e1vky\'85 Pro\'e8 ne? Ale tohle se zd\'e1 p\'f8ece jen p\'f8ekvapiv\'e9. Tyhle \'84velk\'e9 nohy\ldblquote , jak je naz\'fdvaj\'ed Ameri\'e8an\'e9, se objevuj\'ed v oblastech velmi zalidn\'ecn\'fdch. Mus\'ed se rozmno\'9eovat a vytv\'e1\'f8et kdy\'9e ne kmeny, pak ur\'e8it\'ec alespo\'f2 rodiny nebo skupinky. \'8ee tohle by se mohlo d\'edt v zemi tak lidnat\'e9, jako jsou Spojen\'e9 st\'e1ty, ani\'9e bychom o tom m\'ecli n\'ecjak\'fd d\'f9kaz, mi p\'f8ipad\'e1 nepravd\'ecpodobn\'e9.\par
Je pravda, \'9ee Spojen\'e9 st\'e1ty n\'e1m mohou nab\'eddnout n\'ecco je\'9at\'ec lep\'9a\'edho, a to flatwoodskou obludu. V z\'e1\'f8\'ed 1952 d\'ecti ve vesni\'e8ce Flatwods ve Virg\'ednii tvrdily, \'9ee vid\'ecly obludu, jak vylezla z kmitaj\'edc\'ed \'e8erven\'e9 koule. D\'ectsk\'e1 v\'fdprava, kter\'e9 velel sedmn\'e1ctilet\'fd chlapec, dobrovoln\'fd pomocn\'edk policejn\'ed stanice, zapadla do lesa. Mlad\'fd \'e8etn\'edk je vybaven silnou elektrickou sv\'edtilnou a ve sv\'ectle t\'e9to sv\'edtilny je vid\'ect stvo\'f8en\'ed vysok\'e9 \'e8ty\'f8i metry, humanoidn\'ed t\'eclo je zahaleno do obleku ze zelen\'e9 gumy, kter\'e1 odr\'e1\'9e\'ed sv\'ectlo, a na hlav\'ec m\'e1 helmu. Obli\'e8ej m\'e1 \'e8erven\'fd, s dv\'ecma ohromn\'fdma o\'e8ima zelen\'e9 barvy s oran\'9eov\'fdm n\'e1dechem. Vyd\'e1v\'e1 nep\'f8\'edjemn\'fd z\'e1pach. Pohybuje se, ale nohama neh\'fdbe a vypad\'e1, jako by klouzal po zemi. V\'9aeobecn\'e9 zd\'ec\'9aen\'ed postihlo i str\'e1\'9en\'edkova psa, kter\'fd utekl prvn\'ed. Zatelefonuj\'ed \'9aerifovi, ten obludu nenajde, ale zaznamen\'e1 nep\'f8\'edjemn\'fd z\'e1pach a v\'9aimne si nevysv\'ectliteln\'fdch stop, jako by n\'ecco klouzalo vzduchem.\par
V\'9aechny p\'f8\'edtomn\'e9 d\'ecti ve v\'ecku od dvan\'e1cti do sedmn\'e1cti let individu\'e1ln\'ec a podrobn\'ec vyslechnou. Jejich v\'fdpov\'ecdi jsou si pozoruhodn\'ec podobn\'e9. Jeliko\'9e se u\'9e obluda podruh\'e9 neobjevila, nelze vylou\'e8it hypot\'e9zu, \'9ee \'9alo o mystifikaci. Ale za t\'ecch patn\'e1ct let, co od t\'e9 doby uplynulo, ani jedno z dnes ji\'9e dosp\'ecl\'fdch d\'ect\'ed neprodalo \'9e\'e1dn\'e9mu \'e8asopisu vypr\'e1v\'ecn\'ed o mystifikaci, co\'9e by se bylo zaru\'e8en\'ec stalo, kdyby to mystifikace byla. Tak m\'f9\'9eeme p\'f8edpokl\'e1dat, \'9ee d\'ecti snad p\'f8ece jen n\'ecco vid\'ecly.\par
Zjeven\'ed t\'ecchto p\'f8\'ed\'9aer jsou \'e8as od \'e8asu hl\'e1\'9aena ze v\'9aech kout\'f9 Spojen\'fdch st\'e1t\'f9, pomalu u\'9e jako m\'edstn\'ed specialita. Ani jedna se nepodob\'e1 druh\'e9, co\'9e jednou prov\'9edy vyvrac\'ed p\'f8edpoklad, \'9ee n\'e1s nav\'9at\'edvila civilizace z jin\'e9 planety. Pokud se naopak jedn\'e1 o experimenty, je dost logick\'e9, \'9ee se budou p\'f8\'edpad od p\'f8\'edpadu li\'9ait.\par
Byl pokus tato zjeven\'ed ut\'f8\'eddit, na jednu stranu za\'f8adit soubor zjeven\'ed humanoidn\'edch, na druhou stranu v\'9ae ostatn\'ed. Tato snaha nep\'f8inesla \'9e\'e1dn\'e9 v\'ect\'9a\'ed v\'fdsledky a j\'e1 bych se sp\'ed\'9a p\'f8ikl\'e1n\'ecl k tomu, \'9ee zelen\'e9 d\'ecti, neandert\'e1lci promenuj\'edc\'ed se tu v dne\'9an\'ed dob\'ec i stra\'9aliv\'ed sn\'ec\'9en\'ed a lesn\'ed mu\'9ei tvo\'f8\'ed s v\'9aelijak\'fdmi obludami jedinou kategorii jev\'f9. Hypot\'e9za, \'9ee jde o experimenty, m\'e1 alespo\'f2 tu v\'fdhodu, \'9ee nevy\'9eaduje pro jednotliv\'e9 p\'f8\'edpady specifick\'e1 vysv\'ectlen\'ed op\'edraj\'edc\'ed se o obecn\'ecj\'9a\'ed hypot\'e9zy, nap\'f8. o mimozem\'9a\'9danech nebo o podzemn\'edm n\'e1rod\'ec. Kdyby se jednalo o mimozem\'9a\'9dany nebo o n\'ecjak\'e9 lidi z podzem\'ed, pak by si v\'9aichni n\'e1v\'9at\'ecvn\'edci museli b\'fdt v\'edcem\'e9n\'ec podobni. Mezi zelen\'fdmi d\'ectmi a flatwoodskou obludou v\'9aak \'9e\'e1dn\'e1 podobnost nen\'ed. Pov\'9aimn\'ecme si tak\'e9, \'9ee \'9e\'e1dn\'e9 z t\'ecchto stvo\'f8en\'ed nepoci\'9duje pot\'f8ebu sd\'eclovat n\'ecjak\'e1 mor\'e1ln\'ed \'e8i n\'e1bo\'9eensk\'e1 poselstv\'ed.\par
V\'f9bec tedy nejde o n\'e1v\'9at\'ecvn\'edky, kte\'f8\'ed se v\'9aichni v\'edce \'e8i m\'e9n\'ec podobaj\'ed b\'edl\'fdm \'e1rijc\'f9m a p\'f8in\'e1\'9aej\'ed mor\'e1ln\'ed poselstv\'ed.\par
Pokud se t\'fd\'e8e stra\'9aliv\'fdch lesn\'edch mu\'9e\'f9, ned\'e1vno bylo ozn\'e1meno, \'9ee jeden utekl z v\'eczen\'ed na Sumat\'f8e. Pozoruhodn\'fd byl sv\'fdm ochlupen\'edm, pokr\'fdvalo mu cel\'e9 t\'eclo. \'c8ast\'e9 p\'f8\'edpady v\'fdskytu bytosti tohoto druhu jsou zn\'e1my v Britsk\'e9 Kolumbii od r. 1884. Sleduj\'ed je, fotografuj\'ed, prod\'e1vaj\'ed do cirkus\'f9, tak tak, \'9ee je ned\'e1vaj\'ed do televize. Zoologov\'e9 tvrdo\'9a\'edjn\'ec opakuj\'ed, \'9ee je zcela nemo\'9en\'e9, aby v na\'9aem p\'f8elidn\'ecn\'e9m sv\'ect\'ec p\'f8e\'9eilo stvo\'f8en\'ed velikosti gorily, a je jist\'e9, \'9ee zpr\'e1vu o p\'f8\'edtomnosti takov\'fdch bytost\'ed v okol\'ed Pa\'f8\'ed\'9ee bychom p\'f8ijali rovn\'ec\'9e skepticky. Zd\'e1nliv\'ec seri\'f3zn\'ed Ameri\'e8an\'e9 v\'9aak p\'f8itom takov\'e9 obrovsk\'e9 a chlupat\'e9 humanoidy potk\'e1vaj\'ed. Tak t\'f8eba 23.\'e8ervence 1963 v Oregonu mezi obcemi Satus Phass a Toppenish jely v 1 hodinu r\'e1no 3 osoby autem, kdy\'9e p\'f8e\'9ael p\'f8es cestu \'e8ty\'f8i metry vysok\'fd humanoid s \'9aed\'fdmi vlasy. Tito sv\'ecdkov\'e9 nejsou jedin\'ed. Jeden p\'e1r z Portlandu, st\'e1le v Oregonu, chytal za m\'ecstem na \'f8ece Lewis ryby a na b\'f8ehu uvid\'ecl \'e8ty\'f8metrov\'e9ho humanoida. M\'ecl na hlav\'ec k\'e1pi ve stylu Ku-klux-klanu. Mo\'9en\'e9 v\'9aak je, \'9ee pova\'9eovali za k\'e1pi jeho bohat\'e9 vlasy. V srpnu 1963 vyslal den\'edk Oregon Journal sv\'e9ho report\'e9ra, aby o tom ud\'eclal report\'e1\'9e, a ten p\'f8ivezl vynikaj\'edc\'ed fotografie stop 40 cm dlouh\'fdch a 15 cm \'9airok\'fdch. V\'e1ha stvo\'f8en\'ed, kter\'e9 stopy ud\'eclalo, by podle toho p\'f8esahovala dv\'ec st\'ec kilogram\'f9. Mnohem sp\'ed\'9ae se podobaly obrovsk\'fdm lidsk\'fdm stop\'e1m ne\'9e stop\'e1m n\'ecjak\'e9ho zn\'e1m\'e9ho zv\'ed\'f8ete. Jin\'e9 stopy, vyfotografovan\'e9 t\'e9ho\'9e m\'ecs\'edce pobl\'ed\'9e \'f8eky Lewis, byly je\'9at\'ec v\'ect\'9a\'ed a stvo\'f8en\'ed, kter\'e9 je zanechalo, d\'eclalo dvoumetrov\'e9 kroky a v\'e1\'9eilo ur\'e8it\'ec t\'f8i sta pades\'e1t kilogram\'f9. M\'f9\'9eeme b\'fdt d\'f9v\'ec\'f8ivost sama, a p\'f8ece je n\'e1m zat\'ec\'9eko uv\'ec\'f8it, \'9ee by v tak obydlen\'e9 zemi, jako jsou Spojen\'e9 st\'e1ty, mohla existovat jak\'e1si rezervace tak velk\'fdch humanoid\'f9, kte\'f8\'ed by z\'f9stali nezn\'e1m\'ed. Na lesy t\'e9 oblasti neust\'e1le dohl\'ed\'9eej\'ed vrtuln\'edky protipo\'9e\'e1rn\'ed ochrany. Kdyby se tam proch\'e1zely tlupy \'e8ty\'f8metrov\'fdch goril, jist\'ec by pozornosti neunikly. Nemluv\'ec u\'9e v\'f9bec o tom, \'9ee v 19. stolet\'ed by cirkusov\'ed kr\'e1lov\'e9 jako Barnum necouvli p\'f8ed \'9e\'e1dnou cenou, aby takov\'e1 zv\'ed\'f8ata z\'edskali.\par
Dokud nebudu zevrubn\'ecji informov\'e1n, setrv\'e1m na sv\'e9 hypot\'e9ze, \'9ee tato zv\'ed\'f8ata vychov\'e1vaj\'ed \'e8i vyr\'e1b\'ecj\'ed n\'eckde jinde a pak je d\'e1vaj\'ed mezi n\'e1s z experiment\'e1ln\'edch d\'f9vod\'f9. M\'e1m sklon je \'f8adit do obecn\'e9 kategorie homunkul\'f9, co\'9e je term\'edn ve st\'f8edov\'ecku pou\'9e\'edvan\'fd na ozna\'e8en\'ed um\'ecle vyr\'e1b\'ecn\'fdch lidsk\'fdch bytost\'ed. Tak\'e9 bychom mohli u\'9e\'edt \'9eidovsk\'e9ho slova golem.\par
Mysl\'edm, \'9ee zm\'edn\'ecn\'e1 zjeven\'ed sahaj\'ed daleko do minulosti. Sta\'f8\'ed \'d8ekov\'e9 zd\'f9raz\'f2ovali dvoj\'ed tv\'e1\'f8nost sv\'ecta, v n\'ecm\'9e \'9eij\'ed. Byly bytosti, kter\'e9 se podobaly lidem, ale neznaly \'e8l\'e1nkovanou \'f8e\'e8. Byla t\'e9\'9e stvo\'f8en\'ed, jako kentau\'f8i, satyrov\'e9 atd., kter\'e1 m\'ecla t\'eclo podobaj\'edc\'ed se z\'e1rove\'f2 lidsk\'e9mu i zv\'ed\'f8ec\'edmu. Nar\'e1\'9eky na tyto dva aspekty skute\'e8nosti jsou ve ve\'9aker\'e9 \'f8eck\'e9 literatu\'f8e tak \'e8ast\'e9, \'9ee je problematick\'e9 spojovat je pouze s mytologi\'ed. Pro \'d8eky nebyly tyto nap\'f9l lidsk\'e9, nap\'f9l zv\'ed\'f8ec\'ed bytosti v ni\'e8em bo\'9esk\'e9, ale naopak zcela hmotn\'e9, nerozplynuly se v obl\'e1\'e8ek, nebyly pr\'f9hledn\'e9, bylo mo\'9eno je vid\'ect, sly\'9aet a dot\'fdkat se jich.\par
Jsem tedy opr\'e1vn\'ecn p\'f8ipustit, \'9ee experimentov\'e1n\'ed, kter\'e9 vedlo k zelen\'fdm d\'ectem, neandrt\'e1lsk\'e9mu \'e8lov\'ecku zast\'f8elen\'e9mu z pu\'9aky, k \'e8ty\'f8metrov\'fdm opic\'edm, pob\'edhaj\'edc\'edm po Americe 20. stolet\'ed, zapo\'e8alo ji\'9e na po\'e8\'e1tku lidstva a pokra\'e8uje a\'9e do na\'9a\'ed doby. \'8e\'e1dn\'e9 z t\'ecchto stvo\'f8en\'ed nevypad\'e1 ostatn\'ec na to, \'9ee by um\'eclo \'f8\'eddit meziplanet\'e1rn\'ed raketu \'e8i cestovat v \'e8ase. Jedn\'e1 se o zv\'ed\'f8ata, kter\'e1 nebyla nikdy spat\'f8ena s jin\'fdm n\'e1strojem \'e8i vyroben\'fdm p\'f8edm\'ectem ne\'9e s p\'f8ilbou. Dovezou je tam, kde se maj\'ed objevit, a pak je zase odvezou, stejn\'ec jako experiment\'e1tor bere zp\'e1tky s\'fdr z krys\'edho bludi\'9at\'ec.\par
A\'9e dosud jsme hovo\'f8ili o obrech. Byli tak\'e9 v\'edd\'e1ni sk\'f8\'edtkov\'e9, m\'f9\'9eeme se v\'9aak pt\'e1t, zda jde o tent\'fd\'9e jev. \'8e\'e1dn\'fd sv\'ecdek v sou\'e8asnosti sk\'f8\'edtky nepopisuje a otisky nohou nem\'e1me. Zato v\'9aechny legendy v\'9aech zem\'ed hovo\'f8\'ed o pidimu\'9e\'edc\'edch, kte\'f8\'ed \'9eij\'ed pod zem\'ed. Dokonce jeden kov \endash kobalt \endash m\'e1 jm\'e9no podle jednoho ze slov ozna\'e8uj\'edc\'edch trpasl\'edky \endash kobold. Nezd\'e1 se v\'9aak, \'9ee trpasl\'edci by byli spat\'f8eni od roku 1138, kdy jednoho chytili ve sklep\'ec kter\'e9hosi n\'ecmeck\'e9ho kl\'e1\'9atera. Byl \'fapln\'ec \'e8ern\'fd a nemluvil \'9e\'e1dn\'fdm jazykem. Nakonec ho pustili, aby vid\'ecli, co ud\'ecl\'e1: vr\'e1til se do sklepa, kde ho nalezli, zvedl k\'e1men a utekl tunelem, kam se nikomu nepoda\'f8ilo ho sledovat. Tunel \'fa\'f8edn\'ec zape\'e8etili k\'f8\'ed\'9eem a p\'f8i tom u\'9e z\'f9stalo.\par
Zd\'e1 se, \'9ee legenda o trpasl\'edc\'edch nesouvis\'ed se st\'e1vaj\'edc\'edmi africk\'fdmi Pygmeji, kter\'e9 Keltov\'e9 ani ameri\'e8t\'ed Indi\'e1ni neznali. A p\'f8ece velk\'e9 mno\'9estv\'ed \'fastn\'edch tradic u Indi\'e1n\'f9 obou Amerik pr\'e1v\'ec tak jako u Kelt\'f9 \'e8i v\'9aeobecn\'ec u Evropan\'f9 o t\'ecchto podzemn\'edch sk\'f8\'edtc\'edch hovo\'f8\'ed. Margareta Murrayov\'e1 ve sv\'e9m Bohovi \'e8arod\'ecj\'f9 dokonce tvrd\'ed, \'9ee kontakty s mal\'fdmi lidmi p\'f8etrvaly a\'9e do sou\'e8asnosti a \'9ee \'e8arod\'ecjnictv\'ed je jejich d\'e1vn\'fdm n\'e1bo\'9eenstv\'edm. Pr\'e1ce Margarety Murrayov\'e9, kter\'e1 byla vynikaj\'edc\'ed antropolo\'9ekou, velmi ovlivnily Lovecrafta.\par
P\'f8ece jen mi v\'9aak p\'f8ipad\'e1, \'9ee kdyby pod Angli\'ed existovala jeskynn\'ed zem\'ec, na\'9aimi modern\'edmi p\'f8\'edstroji bychom ji vysledovali. Pokud ov\'9aem tyto jeskyn\'ec nemaj\'ed ochranu proti seismick\'e9 sond\'e1\'9ei: takov\'e9 metody podle v\'9aeho existuj\'ed a u\'9e\'edv\'e1 se jich pro utajen\'ed zkou\'9aek atomov\'fdch zbran\'ed. Ale je to p\'f8ece jenom dost nepravd\'ecpodobn\'e9.\par
Sp\'ed\'9ae si mysl\'edm, \'9ee trpasli\'e8\'ed plemena \'9eila \'f8ekn\'ecme do st\'f8edov\'ecku. Pak je ov\'9aem divn\'e9, \'9ee nikdy nenach\'e1z\'edme jejich kostry.\par
Bu\'ef jak bu\'ef v dne\'9an\'ed dob\'ec nach\'e1z\'edme zelen\'e9 d\'ecti, obry a obludy v\'9aech druh\'f9, ale sk\'f8\'edtky ne. A nesna\'9ete se mi namluvit, \'9ee trpasl\'edci \'f8\'edd\'ed l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e, proto\'9ee j\'e1 na l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e nev\'ec\'f8\'edm!\par
Na legend\'e1ch t\'fdkaj\'edc\'edch se mal\'fdch lidi\'e8ek je zaj\'edmav\'e1 jedna v\'ecc: v\'9aechny tyto pov\'ecsti tvrd\'ed, \'9ee kdo z\'f9stal p\'e1r dn\'ed v zemi sk\'f8\'edtk\'f9, vrac\'ed se na zem a\'9e po n\'eckolika stalet\'edch. To op\'ect p\'f8ipom\'edn\'e1 smr\'9a\'9dov\'e1n\'ed \'e8asu, dok\'e1zan\'e9 teoretiky relativity. Nicm\'e9n\'ec mi nep\'f8ipad\'e1 p\'f8\'edli\'9a spr\'e1vn\'e9 za\'f8azovat sk\'f8\'edtky, \'9aotky, trpasl\'edky apod. mezi projevy mimozem\'9a\'9dan\'f9. Ani nem\'e1m valnou chu\'9d \'f8adit tam r\'f9zn\'e1 podivn\'e1 zv\'ed\'f8ata popsan\'e1 Heuvelmansem, Sandersonem a Por\'9an\'ecvem. D\'9eungle a oce\'e1ny nejsou \'fapln\'ec prozkoum\'e1ny a j\'e1 osobn\'ec jsem zcela ochoten p\'f8ipustit naprosto p\'f8irozenou existenci plesiosaur\'f9 v Atlantiku, dvacetimetrov\'fdch had\'f9 v Ji\'9en\'ed Americe a ps\'f9 se dv\'ecma \'e8enichy. Ty hady a psy toti\'9e pozoroval p\'f8ed sv\'fdm z\'e1hadn\'fdm zmizen\'edm Fawcett. M\'f9\'9eeme docela dob\'f8e p\'f8ipustit, \'9ee n\'eckter\'e1 podobn\'e1 zv\'ed\'f8ata \'fapln\'ec norm\'e1ln\'ec p\'f8e\'9eila, a nemus\'edme do toho zav\'e1d\'ect mimozemsk\'e9 experiment\'e1tory.\par
Zato jsem n\'e1chyln\'fd pova\'9eovat za sou\'e8\'e1st pokus\'f9 mimozemsk\'e9ho p\'f9vodu tzv. klepav\'e9 duchy. Tento jev, naz\'fdvan\'fd odborn\'ec poltergeist, nepochybn\'ec existuje. Je sly\'9aet klep\'e1n\'ed a \'fadery, p\'f8edm\'ecty se d\'e1vaj\'ed samy do pohybu, to v\'9ae p\'f8ed televizn\'edmi kamerami, novin\'e1\'f8i a parapsychologick\'fdmi experty. Stal se dokonce takov\'fd p\'f8\'edpad, \'9ee l\'e1hev javelsk\'e9ho louhu se postavila svisle do vzduchu nad hlavou v\'fdznamn\'e9ho odborn\'edka na parapsychologii, otev\'f8ela se, p\'f8eklopila a polila ho. To vede k domn\'ecnce, \'9ee jsou i experiment\'e1to\'f8i zlomysln\'ed.\par
Bylo zji\'9at\'ecno, \'9ee k jevu doch\'e1z\'ed nej\'e8ast\'ecji v p\'f8\'edtomnosti chlapce \'e8i d\'ecv\'e8ete v pubert\'ec, kte\'f8\'ed v\'9aak za n\'ecj nejsou nikdy v\'ecdom\'ec odpov\'ecdni.\par
Jev zvan\'fd poltergeist byl p\'f8edm\'ectem velk\'e9ho mno\'9estv\'ed hloup\'fdch teori\'ed, nejpodivn\'ecj\'9a\'ed v\'9aak byla teorie jednoho psychoanalytika, jen\'9e tvrd\'ed, \'9ee se sice jedn\'e1 o p\'f8\'edzrak, to ano, ne v\'9aak osobnosti, n\'fdbr\'9e komplexu. Existence komplexu v osobnosti m\'f9\'9ee pr\'fd m\'edt takovou s\'edlu, \'9ee p\'f8e\'9eije i t\'eclesnou smrt. Chud\'e1k Freud!\par
Hypot\'e9za, \'9ee tyto jevy vytv\'e1\'f8\'ed experiment\'e1tor nebo skupina experiment\'e1tor\'f9, aby zaznamen\'e1vali na\'9ae reakce, mi p\'f8ipad\'e1 podstatn\'ec p\'f8ijateln\'ecj\'9a\'ed. My sami jedn\'e1me podobn\'ec, kdy\'9e experiment\'e1ln\'ec zkoum\'e1me zv\'ed\'f8ata.\par
Tak jako je nepopirateln\'e1 existence p\'f8\'edzrak\'f9, je naprosto prok\'e1zan\'e1 i existence klepav\'fdch duch\'f9 (poltergeist). Pov\'9aimn\'ecme si, \'9ee jsou ne\'9akodn\'ed a absolutn\'ec nikdy nic zl\'e9ho nikomu neud\'eclali. P\'f8ece v\'9aak s jednou v\'fdjimkou v roce 1966, kdy anglick\'e1 televize m\'ecla vys\'edlat p\'f8\'edm\'fdm p\'f8enosem po\'f8ad o poltergeistovi ze star\'e9ho n\'eckolikapatrov\'e9ho domu; do kamery tehdy prudce str\'e8ily neviditeln\'e9 ruce, co\'9e bylo zachyceno a odvys\'edl\'e1no druhou kamerou, a shodily ji o t\'f8i poschod\'ed n\'ed\'9ee. Jen t\'ecsn\'ec p\'f8itom minula televizn\'edho report\'e9ra, kter\'e9ho to mohlo docela dob\'f8e zab\'edt. P\'f8\'edpad je ojedin\'ecl\'fd, a pokud se jednalo o komplex, pak to byl komplex velice siln\'fd a zam\'ec\'f8en\'fd proti televizi.\par
Jev poltergeist\'f9 se a\'9e na ur\'e8it\'e9 detaily podob\'e1 pokus\'f9m na laboratorn\'edch zv\'ed\'f8atech, kter\'e1 nemaj\'ed dost inteligence \'e8i p\'f8edstavivosti, aby dok\'e1zala vysledovat experiment\'e1tora. Proto bych je \'f8adil do t\'e9\'9ee kategorie jako zelen\'e9 lidi, ov\'9aem s tou v\'fdhradou, \'9ee bezpe\'e8n\'ec prok\'e1zan\'fd p\'f8\'edpad zelen\'e9ho d\'edt\'ecte je jenom jeden, zat\'edmco klepav\'ed duchov\'e9 se projevuj\'ed mnohem \'e8ast\'ecji, po\'e8et dokonale prok\'e1zan\'fdch p\'f8\'edpad\'f9 jde do desetitis\'edc\'f9.\par
Zaslou\'9eili by v\'e1\'9en\'e9 studium s m\'ec\'f8ic\'ed aparaturou citlivou na v\'9aechny druhy pol\'ed a z\'e1\'f8en\'ed. Mo\'9en\'e1 by se n\'e1m t\'edmto zp\'f9sobem poda\'f8ilo naj\'edt experiment\'e1tory. Mysl\'edm, \'9ee na\'9ae soudob\'e1 technika je zcela posta\'e8uj\'edc\'ed, tak jako Pasteurova technika \'fapln\'ec sta\'e8ila na to, aby na\'9ael mikroby.\par
Mysl\'edm si v\'9aak, \'9ee by k tomu bylo t\'f8eba badatele se zvl\'e1\'9atn\'ed mentalitou, sdostatek paranoidn\'edho, ale ne zase p\'f8\'edli\'9a. Nebo\'9d p\'f8edstava, \'9ee jsme pozorov\'e1n\'ed bytostmi, kter\'e9 sami nevid\'edme, a \'9ee s n\'e1mi manipuluj\'ed nezn\'e1m\'e9 s\'edly, je typicky paranoidn\'ed. Kdybychom ji p\'f8ehnali, mohla by n\'e1s dov\'e9st do bl\'e1zince. Pokud v\'9aak na druh\'e9 stran\'ec tato p\'f8edstava zcela chyb\'ed, pak p\'f8\'edpadn\'fd badatel nem\'f9\'9ee prov\'e9st experiment\'e1ln\'ed mont\'e1\'9e, kter\'e1 by umo\'9enila zjistit, zda jsme pozorov\'e1ni \'e8i zda je s n\'e1mi manipulov\'e1no. Je to k\'f8ehk\'e1 rovnov\'e1ha na ost\'f8\'ed b\'f8itvy. Nen\'ed samoz\'f8ejm\'ec mo\'9en\'e9 vyvolat existenci takov\'e9ho pozorovatele, je v\'9aak t\'f8eba si v\'9aimnout, \'9ee \'f8ada v\'ecdc\'f9 je v\'fdst\'f8edn\'edch a jednoho dne si ur\'e8it\'ec n\'eckter\'fd takov\'fdto v\'fdst\'f8edn\'edk vezme do hlavy, \'9ee existenci experiment\'e1tor\'f9 prok\'e1\'9ee. Mo\'9en\'e1 se to ji\'9e stalo, ale byli to lid\'e9 natolik opatrn\'ed, \'9ee v obav\'ec, aby se nedostali do bl\'e1zince, rad\'ecji nic nepublikovali. Obecn\'e9 m\'edn\'ecn\'ed se v tomto ohledu jist\'ec zm\'ecn\'ed, tak jako se zm\'ecnilo vzhledem k mikrob\'f9m. Semmelweisse pron\'e1sledovali, Pasteura pot\'edrali, ale modern\'ed mikrobiologov\'e9 dost\'e1vaj\'ed Nobelovy ceny. Prvn\'edho badatele, kter\'fd pod\'e1 d\'f9kazy, \'9ee jsme pozorov\'e1ni, ur\'e8it\'ec zav\'f8ou. Druh\'fd bude m\'edt pot\'ed\'9ee, jeho n\'e1sledovn\'edci v\'9aak mo\'9en\'e1 vytvo\'f8\'ed novou v\'ecdu, kter\'e1 bude p\'f8\'ed\'9at\'edm pokolen\'edm p\'f8ipadat stejn\'ec p\'f8irozen\'e1 jako mikrobiologie. Tato v\'ecda bude z racionalistick\'e9ho hlediska studovat jevy, o kter\'fdch pojedn\'e1v\'e1 tato kniha, a mo\'9en\'e1 i jin\'e9, jako nap\'f8. posedlost \'ef\'e1blem. Bylo by zaj\'edmav\'e9 zjistit, jak\'e9 by mohly b\'fdt d\'f9sledky takov\'e9ho objevu. Pokud jsme pozorov\'e1ni, mus\'edme pozorovatel\'f9m uk\'e1zat, \'9ee jsme inteligentn\'ed bytosti.\par
Je toti\'9e pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee to nev\'ecd\'ed, a my si mus\'edme uv\'ecdomit, \'9ee na\'9ae chov\'e1n\'ed \endash v\'edkendov\'e9 a letn\'ed st\'echov\'e1n\'ed, na\'9ae v\'e1lky, koncentra\'e8n\'ed t\'e1bory atd. \endash je o tom sotva p\'f8esv\'ecd\'e8\'ed.\par
Vn\'ecj\'9a\'ed pozorovatel \endash i kdy\'9e pozorovatel\'e9, kte\'f8\'ed na n\'e1s prov\'e1d\'ecj\'ed pokusy, jsou mnohem inteligentn\'ecj\'9a\'ed ne\'9e my, nic to nem\'ecn\'ed na skute\'e8nosti, \'9ee jsou vn\'ecj\'9a\'ed \endash si m\'f9\'9ee docela dob\'f8e myslit, \'9ee na\'9ae \'e8innost je jen slo\'9eit\'fdm podm\'edn\'ecn\'fdm reflexem jako u v\'e8el, mravenc\'f9 a termit\'f9. Na to upozor\'f2oval u\'9e t\'e9m\'ec\'f8 p\'f8ed p\'f9l stolet\'edm Maurois ve Zlomc\'edch v\'9aeobecn\'fdch d\'ecjin, 1992. Mauroisovy post\'f8ehy dokonale plat\'ed i v roce 1970. Pozorovatel\'e9 a manipul\'e1to\'f8i, t\'f8eba i mnohem inteligentn\'ecj\'9a\'ed, ne\'9e jsme my, nemusej\'ed z na\'9a\'ed \'e8innosti v\'f9bec nic pochopit.\par
Jak vyvolat dojem, \'9ee jsme inteligentn\'ed? Mravenci maj\'ed n\'e1stroje a obd\'ecl\'e1vaj\'ed zahrady. V\'e8ely znaj\'ed geometrii, a p\'f8ece \endash a\'9d pr\'e1vem \'e8i omylem \endash se v\'ect\'9aina pozorovatel\'f9 shoduje v tom, \'9ee inteligentn\'ed nejsou.\par
Mo\'9en\'e1 \'9ee v bytostech, kter\'e9 zapaluj\'ed a zh\'e1\'9aej\'ed hv\'eczdy, nevzbuzuj\'ed na\'9ae primitivn\'ed n\'e1stroje dojem, \'9ee jsme inteligentn\'ed, zvl\'e1\'9at\'ec kdy\'9e s t\'ecmito n\'e1stroji nakl\'e1d\'e1me jako v Osv\'ectimi nebo v Hiro\'9aim\'ec. Teilhard de Chardin si p\'f8edstavoval p\'f8\'edstroje schopn\'e9, by\'9d na velkou vzd\'e1lenost, odhalovat inteligenci. Je to kr\'e1sn\'e1 p\'f8edstava, ale bytosti, kter\'e9 takov\'e9 p\'f8\'edstroje nemaj\'ed k dispozici a pou\'9e\'edvaj\'ed experiment\'f9 a pozorov\'e1n\'ed, bezpochyby d\'f9kaz o na\'9a\'ed inteligenci dosud nez\'edskaly.\par
POZN\'c1MKA O UTUTL\'c1N\'cd\par
Denis de Rougemont napsal, \'9ee nejv\'ect\'9a\'edm uskokem \'ef\'e1bla bylo to, \'9ee n\'e1s p\'f8esv\'ecd\'e8il o sv\'e9 jsoucnosti. Stejn\'ec je tomu u t\'ecch hypotetick\'fdch bytost\'ed, kter\'e9 naz\'fdv\'e1m Rozumov\'fdmi bytostmi \'e8i Experiment\'e1tory. Po ka\'9ed\'e9m pokusu mus\'ed vynulovat syst\'e9m, aby mohly za\'e8\'edt znovu. Tak je tomu ostatn\'ec v ka\'9ed\'e9m v\'ecdeck\'e9m v\'fdzkumu, nap\'f8\'edklad ve fyzice a v chemii: je t\'f8eba odstranit statickou elekt\'f8inu a magnetizaci z minul\'e9ho pokusu, um\'fdt n\'e1dob\'ed pou\'9eit\'e9 v minul\'e9m chemick\'e9m pokusu atd. Experiment\'e1to\'f8i n\'e1m tedy mus\'ed po ka\'9ed\'e9 manipulaci s na\'9a\'edm prost\'f8ed\'edm d\'e1t n\'ecjak\'e9 uspokojuj\'edc\'ed vysv\'ectlen\'ed, abychom uv\'ec\'f8ili, \'9ee se nic ned\'eclo. Charles Fort to naz\'fdv\'e1 \'84systematick\'fdm ututl\'e1v\'e1n\'edm\ldblquote .\par
M\'ecli jsme na to velice kr\'e1sn\'fd p\'f8\'edklad v souvislosti s neandert\'e1lsk\'fdm \'e8lov\'eckem, kter\'e9ho objevil Bernard Heuvelmans. Podle p\'f8edposledn\'edch zpr\'e1v prohl\'e1sil jeden v\'fdrobce figur\'edn do v\'fdkladn\'edch sk\'f8\'edn\'ed, \'9ee Heuvelmansovo zv\'ed\'f8e vyrobil on z nafukovac\'ed bl\'e1ny, na kterou nalepil chlupy. Bohu\'9eel Heuvelmansovy fotografie \endash a s\'e1m jsem je vid\'ecl \endash jasn\'ec ukazuj\'ed, \'9ee chlupy vyr\'f9staj\'ed p\'f8irozen\'ec z k\'f9\'9ee. Vynulov\'e1n\'ed se tedy dost dob\'f8e nepovedlo.\par
Je zn\'e1mo mnoho dal\'9a\'edch p\'f8\'edklad\'f9 a jeden z nejlep\'9a\'edch, pokud se t\'fd\'e8e nezda\'f8en\'e9ho ututl\'e1n\'ed, se stal v dubnu 1817 v Almondsbarry ve Velk\'e9 Brit\'e1nii. Na dve\'f8e n\'eckolika dom\'f9 klepala mlad\'e1 \'9eena oble\'e8en\'e1 do s\'e1r\'ed, kter\'e1 nemluvila \'9e\'e1dn\'fdm zn\'e1m\'fdm jazykem. Patrn\'ec neum\'ecla ps\'e1t, ukazovala na sebe prstem a \'f8\'edkala: \'84Karab\'fa\ldblquote . Pozd\'ecji se ji poda\'f8ilo p\'f8im\'ect k tomu, aby napsala abecedu a ur\'e8ila v naprosto nezn\'e1m\'e9m jazyce \'e8\'edslovky do patn\'e1cti. Sv\'f9j jazyk naz\'fdvala \'84javasu\ldblquote . Potom jeden portugalsk\'fd n\'e1mo\'f8n\'edk, kter\'fd tudy proj\'ed\'9ed\'ecl,Manuel Eynesso, ozn\'e1mil, \'9ee jazyk \'84javasu\ldblquote zn\'e1 a \'9ee mlad\'e1 \'9eena je princezna, kterou unesli z Indon\'e9sie pir\'e1ti a odvezli ji do Anglie.\par
Po ur\'e8it\'e9 dob\'ec se prok\'e1zalo, \'9ee portugalsk\'fd n\'e1mo\'f8n\'edk je podvodn\'edk, kter\'fd si celou historku vymyslel jednodu\'9ae proto, \'9ee cht\'ecl s d\'edvkou mluvit. Na\'e8e\'9e ona sama prohl\'e1sila, \'9ee t\'e9 legrace u\'9e bylo dost, \'9ee je Angli\'e8anka, jmenuje se Mary Wilcoxov\'e1 a \'9ee si v\'9aechno vymyslela.\par
Ale vymy\'9alena byla i historka o Mary Wilcoxov\'e9 a \'9e\'e1dn\'e1 Mary Wilcoxov\'e1 nikdy neexistovala. Nakonec se provdala za jednoho Angli\'e8ana, porodila a vychovala d\'ecti a zem\'f8ela v Bristolu ve v\'ecku sedmdes\'e1ti let, ani\'9e podala uspokojiv\'e9 vysv\'ectlen\'ed sv\'e9ho dobrodru\'9estv\'ed.\par
Jak prav\'ed Charles Fort, jsou chv\'edle, kdy ti, kte\'f8\'ed ututl\'e1vaj\'ed takov\'fdto druh jev\'f9, odvedou \'9apatnou pr\'e1ci. P\'f8ed Fortem nikdy nikdo nepomyslel na to, aby se zeptal, jak je mo\'9en\'e9, \'9ee nevzd\'eclan\'e1 Angli\'e8anka vynalezla mluven\'fd jazyk, komplexn\'ed jazyk s abecedou a zcela origin\'e1ln\'ed syst\'e9m ozna\'e8en\'ed \'e8\'edslovek.\par
10) A DNES?\par
Na l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e v\'f9bec nev\'ec\'f8\'edm a v\'edm, \'9ee \'f8ada jin\'fdch autor\'f9 kni\'9enice Tajemn\'e9 dobrodru\'9estv\'ed by se mnou nesouhlasila, ale p\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee na tom zase tak moc nesejde. Tato kni\'9enice nen\'ed p\'f8ece uzav\'f8enou skupinou autor\'f9 h\'e1j\'edc\'edch tyt\'e9\'9e objevy, n\'fdbr\'9e sp\'ed\'9ae knihovnou lid\'ed svobodn\'e9ho ducha, kte\'f8\'ed se sna\'9e\'ed sv\'e9 n\'e1zory dolo\'9eit.\par
Nav\'edc a\'9d na l\'e9taj\'edc\'ed tal\'ed\'f8e v\'ec\'f8\'edm \'e8i nikoliv, o jejich problematice u\'9e toho bylo naps\'e1no hodn\'ec, a tak chci posledn\'ed kapitolu t\'e9to knihy v\'ecnovat zjeven\'edm v\'edce \'e8i m\'e9n\'ec sou\'e8asn\'fdm, kter\'e1 nemaj\'ed s duchy nic spole\'e8n\'e9ho.\par
Nejprve k tomu, co se stalo na Sibi\'f8i 30. \'e8ervna 1908. Tu noc do\'9alo nad Jenisejem k v\'fdbuchu siln\'ecj\'9a\'edmu ne\'9e exploze atomov\'fdch bomb nad Hiro\'9aimou a Nagasaki. Jeho s\'edla byla srovnateln\'e1 s na\'9aimi nejv\'ect\'9a\'edmi vod\'edkov\'fdmi bombami. Na obloze byly zji\'9at\'ecny sv\'ecteln\'e9 stopy, poz\'f9statek po dr\'e1ze nezn\'e1m\'fdch shluk\'f9 hmoty, a leckdo se sna\'9eil ztoto\'9e\'f2ovat tyto stopy s dr\'e1hou p\'f8edm\'ectu, kter\'fd v\'fdbuch zp\'f9sobil. O tom lze i dnes pochybovat. Pokud ale sv\'ecteln\'e9 stopy pat\'f8ily p\'f8edm\'ectu, kter\'fd v roce 1908 vybuchl, potom nejnov\'ecj\'9a\'ed v\'fdpo\'e8ty na po\'e8\'edta\'e8\'edch dokazuj\'ed, \'9ee p\'f8edm\'ect man\'e9vroval do stran i do v\'fd\'9aky. Toto zji\'9at\'ecn\'ed, kter\'e9 pokud v\'edm, nebylo ve Francii dosud zve\'f8ejn\'ecno, bylo odhaleno v jist\'fdch seri\'f3zn\'edch sov\'ectsk\'fdch \'e8asopisech. Po v\'fdbuchu byly v\'edcem\'e9n\'ec v\'9aude na zem\'eckouli pozorov\'e1ny seismick\'e9 n\'e1razov\'e9 vlny, elektrostatick\'e9 a elektromagnetick\'e9 poruchy, jak\'e9 bylo mo\'9eno pozd\'ecji pozorovat p\'f8i atomov\'fdch a termonukle\'e1rn\'edch exploz\'edch. Od roku 1927 \'e8etn\'e9 sov\'ectsk\'e9 expedice zkoumaj\'ed oblast, kde k v\'fdbuchu do\'9alo. Nenal\'e9zaj\'ed \'9e\'e1dn\'e9 obvykl\'e9 zbytky meteoru, ale sp\'e1len\'e9 m\'edsto s vyvr\'e1cen\'fdmi stromy a neoddiskutovateln\'fdmi stopami radioaktivity: je\'9at\'ec v roce 1963 byla v tomto m\'edst\'ec vy\'9a\'9a\'ed radioaktivita, ne\'9e je pr\'f9m\'ecrn\'e1 hodnota v cel\'e9 oblasti. Ve vypr\'e1v\'ecn\'edch sv\'ecdk\'f9 z doby p\'f8ed prvn\'ed sv\'ectovou v\'e1lkou je zm\'ednka o jevu, kter\'fd podivn\'ec p\'f8ipom\'edn\'e1 atomov\'fd h\'f8ib. N\'eckte\'f8\'ed z t\'ecchto sv\'ecdk\'f9 zem\'f8eli p\'e1r let po v\'fdbuchu na chorobu, jej\'ed\'9e p\'f8\'edznaky p\'f8ipom\'ednaj\'ed leuk\'e9mii z atomov\'e9ho z\'e1\'f8en\'ed. Ka\'9ed\'fd se pokou\'9ael podat n\'ecjak\'e9 vysv\'ectlen\'ed a bylo vysloveno v\'edce ne\'9e osmdes\'e1t hypot\'e9z.\par
Sov\'ect\'9at\'ed v\'ecdci se domn\'edvaj\'ed, \'9ee \'9alo o st\'f8etnut\'ed Zem\'ec s kometou. Toto tvrzen\'ed neobstoj\'ed, proto\'9ee kometu by musel n\'eckdo vid\'ect, kdy\'9e se bl\'ed\'9eila k Zemi. T\'edm sp\'ed\'9ae, \'9ee v t\'e9 dob\'ec bylo lidstvo na komety citliv\'ecj\'9a\'ed, bl\'ed\'9eila se toti\'9e kometa Halleyova, kter\'e1 m\'ecla dle n\'eckter\'fdch astronom\'f9 zni\'e8it sv\'ect. Nezn\'e1m\'e1 kometa, kter\'e1 by pronikla a\'9e k Zemi a srazila se s n\'ed, by vyvolala v\'9aeobecnou paniku. \'8e\'e1dn\'e1 kometa v\'9aak tehdy pozorov\'e1na nebyla.\par
Ameri\'e8t\'ed ofici\'e1ln\'ed v\'ecdci zase tvrd\'ed, \'9ee se Zem\'ec st\'f8etla s pom\'ecrn\'ec zna\'e8n\'fdm mno\'9estv\'edm antihmoty. Teorie dokazuje, \'9ee v takov\'e9m p\'f8\'edpad\'ec mus\'ed doj\'edt k \'fapln\'e9mu zni\'e8en\'ed hmoty i antihmoty, prov\'e1zen\'e9mu uvoln\'ecn\'edm desetkr\'e1t v\'ect\'9a\'edho mno\'9estv\'ed energie na kilogram hmoty ne\'9e v na\'9a\'ed nejsiln\'ecj\'9a\'ed vod\'edkov\'e9 bomb\'ec. Mal\'e1 mno\'9estv\'ed antihmoty slo\'9een\'e9 ze z\'e1porn\'fdch jader a kolem nich krou\'9e\'edc\'edch pozitron\'f9 se poda\'f8ilo vyrobit laboratorn\'ec. P\'f8edev\'9a\'edm se poda\'f8ilo z\'edskat n\'eckolik atom\'f9 antihelia 3.\par
Do t\'e9to hypot\'e9zy v\'9aak t\'ec\'9eko zapad\'e1 skute\'e8nost, \'9ee by kus antihmoty dorazil a\'9e tak n\'edzko nad zem a nerozpadl se p\'f8i styku s atmosf\'e9rou, kter\'e1, jak jsme si zcela jisti, se norm\'e1ln\'ec skl\'e1d\'e1 z hmoty. Nikdo dosud nedok\'e1zal tuto n\'e1mitku vyvr\'e1tit. A zde vstupuje do hry m\'f9j vynikaj\'edc\'ed p\'f8\'edtel Alexandr Kazancev. Kazancev je mimo jin\'e9 autorem v\'ecdeckofantastick\'fdch rom\'e1n\'f9, co\'9e mu bylo trpce vy\'e8\'edt\'e1no, jako by to byl zjevn\'fd d\'f9kaz du\'9aevn\'ed zaostalosti. V t\'e9to souvislosti sta\'e8\'ed p\'f8ipomenout pozn\'e1mku jin\'e9ho m\'e9ho p\'f8\'edtele, L. Sprague de Campa, americk\'e9ho historika v\'ecd, a tak\'e9 autora sci-fi: \'84K tomu, aby \'e8lov\'eck psal sci-fi, nemus\'ed b\'fdt nutn\'ec bl\'e1zen, i kdy\'9e to pom\'e1h\'e1.\ldblquote Kazancev m\'e1 krom\'ec toho tak\'e9 ctihodn\'e9 zam\'ecstn\'e1n\'ed: je zbrojn\'edm in\'9een\'fdrem. Za druh\'e9 sv\'ectov\'e9 v\'e1lky \'f8\'eddil \'fastav na v\'fdvoj nov\'fdch zbran\'ed, kter\'e9 pak s\'e1m chodil zkou\'9aet do prvn\'ed linie proti nacist\'f9m. Co\'9e dokazuje jistou du\'9aevn\'ed rovnov\'e1hu. Je tak\'e9 dobr\'fdm \'9aachistou a vymyslel d\'f9mysln\'e9 \'falohy, co\'9e sv\'ecd\'e8\'ed o logick\'e9m duchu. Dvakr\'e1t \'e8i t\'f8ikr\'e1t jsem se s n\'edm setkal na del\'9a\'ed \'e8as, je t\'eclesn\'ec i du\'9aevn\'ec pevn\'fd a neochv\'ecjn\'fd jako sk\'e1la. Je sp\'ed\'9a z t\'ecch Rus\'f9, kte\'f8\'ed byli v Leningrad\'ec a Stalingrad\'ec a kte\'f8\'ed do\'9ali a\'9e do Berl\'edna, ne\'9e z t\'ecch, kte\'f8\'ed poskytli p\'f8edlohu k postav\'e1m Dostojevsk\'e9mu a Pasternakovi.\par
Za\'e8\'ednal jako kovod\'ecln\'edk, dosud um\'ed dob\'f8e u\'9e\'edvat v\'9aech sv\'fdch deseti prst\'f9 a d\'f9kladn\'ec zn\'e1 nejmodern\'ecj\'9a\'ed matematickou fyziku. M\'e1 tolik diplom\'f9 jako kter\'fdkoliv ofici\'e1ln\'ed v\'ecdec a stoj\'ed ob\'ecma nohama na pevn\'e9 zemi. Zkr\'e1tka jeho n\'e1zor\'f9m p\'f8i\'e8\'edt\'e1m tu nejvy\'9a\'9a\'ed d\'f9le\'9eitost. A hypot\'e9za, kterou h\'e1jil a st\'e1le h\'e1j\'ed co nejenergi\'e8t\'ecji, spo\'e8\'edv\'e1 v tom, \'9ee exploze v roce 1908 byla exploz\'ed kosmick\'e9 lodi, kter\'e1 p\'f8ilet\'ecla odjinud\'85 K tomu dod\'e1v\'e1, snad aby si je\'9at\'ec v\'edce p\'f8it\'ed\'9eil, \'9ee p\'f8ed katastrofou se mohli n\'eckte\'f8\'ed \'e8lenov\'e9 pos\'e1dky zachr\'e1nit a nyn\'ed jsou mezi n\'e1mi.\par
Je zbyte\'e8n\'e9 \'f8\'edkat, \'9ee za to byl co nejost\'f8eji napad\'e1n. Nikterak to ov\'9aem nesni\'9euje neoby\'e8ejnou v\'ecrohodnost jeho teorie. Odkud v\'9aak ona kosmick\'e1 lo\'ef p\'f8ilet\'ecla?\par
Zd\'e1 se, \'9ee v\'9aechny modern\'ed v\'fdzkumy nev\'fdvratn\'ec dokazuj\'ed, \'9ee ve slune\'e8n\'ed soustav\'ec nen\'ed jin\'e9ho \'9eivota ne\'9e na Zemi. Byl by to tedy kor\'e1b mezihv\'eczdn\'fd a lze se domn\'edvat, \'9ee byl na Zemi vysl\'e1n, bu\'ef aby sem dovezl, anebo odsud odvezl zp\'ect na hv\'eczdu, odkud poch\'e1z\'ed, zku\'9aebn\'ed materi\'e1l k r\'f9zn\'fdm v\'fdzkum\'f9m, jich\'9e jsme p\'f8edm\'ectem a o nich\'9e tato kniha pojedn\'e1v\'e1.\par
S t\'edmto up\'f8esn\'ecn\'edm mi Kazancevova hypot\'e9za p\'f8ipad\'e1 ze v\'9aech st\'e1vaj\'edc\'edch hypot\'e9z nejp\'f8esv\'ecd\'e8iv\'ecj\'9a\'ed. Pe\'e8liv\'ec jsem prozkoumal v\'9aech osmdes\'e1t hypot\'e9z, kter\'e9 ned\'e1vno zve\'f8ejnil sov\'ectsk\'fd \'e8asopis P\'f8\'edroda a po n\'ecm francouzsk\'e1 Planete. N\'eckter\'e9 jsou nadm\'edru d\'f9mysln\'e9: nap\'f8\'edklad ta, je\'9e tvrd\'ed, \'9ee \'9alo o velmi siln\'fd laserov\'fd paprsek vyslan\'fd z jin\'e9 planety, a ten zp\'f9sobil v\'fdbuch zemsk\'e9 atmosf\'e9ry. To v\'9aak je velice m\'e1lo pravd\'ecpodobn\'e9. N\'eckter\'e9 jsou je\'9at\'ec nepravd\'ecpodobn\'ecj\'9a\'ed, nap\'f8. hypot\'e9za p\'f8edpokl\'e1daj\'edc\'ed v\'fdbuch stroje na cestov\'e1n\'ed \'e8asem: nic nenasv\'ecd\'e8uje tomu, \'9ee bude v\'f9bec kdy mo\'9eno takov\'fdto stroj sestrojit. Rovn\'ec\'9e se mluvilo o obrovsk\'e9m n\'e1boji, kter\'fd vyst\'f8elili bu\'ef Rusov\'e9, nebo Japonci za v\'e1lky v roce 1905 a kter\'fd dopadl a\'9e za t\'f8i roky. (Tuto hypot\'e9zu p\'f8edj\'edm\'e1 Jules Verne v knize Ocelov\'e9 m\'ecsto.) Krom\'ec toho, \'9ee po n\'ecjak\'e9m takov\'e9m superkan\'f3nu nen\'ed ani stopy, n\'e1boj tohoto druhu by mohl un\'e9st nanejv\'fd\'9a tunu chemick\'e9 v\'fdbu\'9aniny, zat\'edmco v\'fdbuch z roku 1908 odpov\'edd\'e1 v\'fdbuchu p\'f8inejmen\'9a\'edm t\'f8\'ed mili\'f3n\'f9 tun chemick\'e9 v\'fdbu\'9aniny.\par
Prakticky m\'f9\'9eeme odm\'edtnout v\'9aechny hypot\'e9zy krom\'ec Kazancevovy, kter\'e1, jakkoli vypad\'e1 fantasticky, je lep\'9a\'ed ne\'9e v\'9aechny ostatn\'ed. A p\'f8ece \endash \'9e\'e1dn\'fd poz\'f9statek po z\'e1hadn\'e9m p\'f8edm\'ectu se nena\'9ael.\par
P\'f8i studov\'e1n\'ed jevu se obvykle zapom\'edn\'e1 na to hlavn\'ed: \'9ee toti\'9e m\'ecl je\'9at\'ec druh\'e9 jedn\'e1n\'ed. V noci 9. \'fanora 1913 vstoupily do na\'9a\'ed atmosf\'e9ry podivn\'e9 p\'f8edm\'ecty. Nevybuchly jako v roce 1908. Nespadly, jako by byly spadly meteory.\par
Zase odlet\'ecly.\par
Jejich existence je naprosto nepochybn\'e1. Nejprve je sice zaznamenali farm\'e1\'f8i a amat\'e9r\'9at\'ed astronomov\'e9, potom v\'9aak je pozorovali astronomov\'e9 profesion\'e1ln\'ed, jako profesor C. A. Chant z torontsk\'e9 univerzity. Po dobu del\'9a\'ed t\'f8\'ed minut sledoval sv\'edt\'edc\'ed t\'eclesa let\'edc\'ed ve skupin\'ec. Nap\'f8\'edklad v prvn\'ed skupin\'ec \'e8ty\'f8i objekty, za n\'ed skupina t\'f8\'ed objekt\'f9 a d\'e1le skupina dvou. N\'eckter\'e9 z objekt\'f9 let\'ecly dostate\'e8n\'ec n\'edzko, tak\'9ee v hust\'e9 atmosf\'e9\'f8e zp\'f9sobily r\'e1nu podobnou t\'ecm, jak\'e9 d\'eclaj\'ed nadzvukov\'e1 letadla. Jejich let byl patrn\'ec horizont\'e1ln\'ed a rychlost pom\'ecrn\'ec n\'edzk\'e1, mnohem ni\'9e\'9a\'ed ne\'9e rychlost meteorit\'f9, kter\'e1 se po\'e8\'edt\'e1 v km/sek.\par
Jin\'fd profesion\'e1ln\'ed astronom, W. F. Denning, napsal do \'e8asopisu Kanadsk\'e9 kr\'e1lovsk\'e9 astronomick\'e9 spole\'e8nosti: \'84To na obloze vypadalo jako rychl\'edk, jeho\'9e okna jsou osv\'ectlen\'e1 v noci zevnit\'f8. Za sv\'fdch \'e8ty\'f8icet osm let astronomick\'fdch b\'e1d\'e1n\'ed jsem nic podobn\'e9ho nevid\'ecl.\ldblquote Pozorov\'e1n\'ed uskute\'e8n\'ecn\'e1 z paluby lodi umo\'9e\'f2uj\'ed up\'f8esnit, \'9ee p\'f8edm\'ecty p\'f8il\'e9tly z Kanady, p\'f8elet\'ecly Bermudy, pak Braz\'edlii a posl\'e9ze Afriku, kde se ztratily z dohledu vzhledem k nedostatku kvalifikovan\'fdch pozorovatel\'f9 a observato\'f8\'ed.\par
Vysv\'ectlen\'ed, jak\'e1 pro tento jev ud\'e1vaj\'ed ofici\'e1ln\'ed astronomov\'e9, jsou absurdn\'ed. Cht\'ecli by n\'e1m namluvit, \'9ee n\'eckolik skupin meteor\'f9 se v t\'e9\'9ee dob\'ec stalo p\'f8irozen\'fdmi dru\'9eicemi Zem\'ec. Nejelement\'e1rn\'ecj\'9a\'ed v\'fdpo\'e8et v\'9aak ukazuje, \'9ee k n\'ec\'e8emu takov\'e9mu m\'f9\'9ee doj\'edt jen velmi nepravd\'ecpodobn\'ec. Jakmile ob\'ec\'9enice jednou vstoup\'ed do atmosf\'e9ry, ztr\'e1c\'ed t\'f8en\'edm tolik energie, \'9ee nakonec nevyhnuteln\'ec spadne. \'8e\'e1dn\'fd z dan\'fdch objekt\'f9 v\'9aak nespadl.\par
Na druh\'e9 stran\'ec by se dala vypo\'e8\'edtat ob\'ec\'9en\'e1 dr\'e1ha.\par
Kdyby se jednalo o ob\'ec\'9enice, musely by se po 91 minut\'e1ch objevit znovu. Jen\'9ee nikdo je podruh\'e9 nevid\'ecl. Tak\'e9 mus\'edme zd\'f9raznit, \'9ee nikdo nespat\'f8il p\'f8edm\'ecty jako takov\'e9, n\'fdbr\'9e sv\'ectla. Polohov\'e1? Ohn\'ec z trysek? Plasmu? Fluorescenci atmosf\'e9ry pod vlivem fotonov\'e9ho pohonu? To nikdo nen\'ed schopen \'f8\'edci. V ka\'9ed\'e9m p\'f8\'edpad\'ec objekty sestoupily sdostatek n\'edzko, aby zp\'f9sobily r\'e1ny p\'f8i p\'f8ekon\'e1v\'e1n\'ed nadzvukov\'e9 bari\'e9ry, a potom m\'ecly dost energie na to, aby odl\'e9tly. Je mysl\'edm zbyte\'e8n\'e9 p\'f8ipom\'ednat, \'9ee v roce 1913 nebylo na Zemi nikoho, kdo by byl schopen vypou\'9at\'ect rakety a um\'ecl\'e9 dru\'9eice.\par
Napad\'e1 m\'ec hypot\'e9za, \'9ee operace mimozem\'9a\'9dan\'f9, kter\'e1 roku 1908 skon\'e8ila katastrofou, se v roce 1913 zda\'f8ila. Nic podobn\'e9ho se od t\'e9 doby nestalo.\par
M\'f9\'9eeme se pokusit popsat celou operaci v term\'ednech technologie sice podobn\'e9 na\'9a\'ed, ale mnohem dokonalej\'9a\'ed. Dalo by se \'f8\'edci, \'9ee do\'9alo k naveden\'ed kosmick\'fdch kor\'e1b\'f9 na ob\'ec\'9enou dr\'e1hu bl\'edzkou povrchu Zem\'ec, k p\'f8ed\'e1n\'ed a p\'f8ijet\'ed vzork\'f9 ze Zem\'ec pomoc\'ed vys\'edla\'e8e hmoty, pak n\'e1sledoval odlet. Nezapom\'ednejme v\'9aak, \'9ee mezihv\'eczdn\'e9 kor\'e1by a vys\'edla\'e8e hmoty jsou sou\'e8\'e1st\'ed na\'9a\'ed modern\'ed mytologie zalo\'9een\'e9 na science-fiction a na komiksech. A tato mytologie bude mo\'9en\'e1 za n\'eckolik set let vypadat stejn\'ec prostodu\'9ae jako pou\'9eit\'ed divok\'fdch hus\'ed pro cestu na M\'ecs\'edc. Opatrn\'ecj\'9a\'ed bude prost\'ec \'f8\'edci, \'9ee operace, jej\'ed\'9e p\'f9vod je mimo Zemi, se v roce 1908 nezda\'f8ila, zato v roce 1913 se povedla, a tento zdar m\'ecl bezpochyby n\'ecjak\'e9 p\'f8\'edm\'e9 \'e8i nep\'f8\'edm\'e9 d\'f9sledky, kter\'e9 nejsme v sou\'e8asn\'e9 dob\'ec s to vysledovat.\par
Mystikov\'e9 jist\'ec mohou srovn\'e1vat ud\'e1losti z let 1908 a\'9e 1913 s ud\'e1lost\'ed roku 0 na\'9aeho letopo\'e8tu, kter\'fd rovn\'ec\'9e za\'e8al objeven\'edm nov\'e9 oslniv\'e9 hv\'eczdy na obloze p\'f8ed Kristov\'fdm zrozen\'edm. M\'f9\'9eeme prost\'ec slovy v\'fdzna\'e8n\'e9ho sov\'ectsk\'e9ho v\'ecdce I. S. \'8aklovsk\'e9ho \'f8\'edci, \'9ee v roce 0, 1908 a 1913 k\'f8es\'9dansk\'e9ho letopo\'e8tu se ud\'e1l \'84z\'e1zrak\ldblquote . Tyto z\'e1zraky byly prov\'e1zeny znamen\'edmi na obloze, ale ani v jednom z t\'ecchto t\'f8\'ed p\'f8\'edpad\'f9 dnes p\'f8esn\'ec nev\'edme, co se stalo.\par
Z p\'f8\'ed\'9at\'edch v\'fdzkum\'f9 se to snad dozv\'edme a \'84po\'9aetil\'e9\ldblquote knihy, jako je tato, budou st\'e1le po\'e8etn\'ecj\'9a\'ed. \'8aklovskij byl prvn\'ed, kdo navrhl, aby se \'84z\'e1zraky\ldblquote hledaly nejen na Zemi, ale tak\'e9 ve vesm\'edru. Ur\'e8it\'e9 mno\'9estv\'ed jich u\'9e bylo nalezeno.Tak t\'f8eba japon\'9at\'ed astronomov\'e9 podle v\'9a\'ed pravd\'ecpodobnosti pozorovali atomov\'e9 v\'fdbuchy na Marsu. \'8aklovskij s\'e1m se domn\'edv\'e1, \'9ee dok\'e1zal, \'9ee jedna z ob\'ec\'9enic Marsu, Phobos, je um\'ecl\'e1. V kosmick\'e9m prostoru byly pozorov\'e1ny objekty naz\'fdvan\'e9 kvasary, pulsary a interlepery, kter\'e9 jak se zd\'e1 vys\'edlaj\'ed modulovan\'e9 sign\'e1ly s ohromnou energi\'ed. Arthur C. Clarke pouk\'e1zal na to, \'9ee v souhv\'eczd\'ed Aurigae vid\'edme nov\'e9 hv\'eczdy, kter\'e9 se objevuj\'ed v p\'f8ibli\'9euj\'edc\'edch se intervalech a st\'e1le bl\'ed\'9ee k n\'e1m. Vyvozuje z toho, \'9ee se v t\'e9 oblasti odehr\'e1v\'e1 mezihv\'eczdn\'e1 v\'e1lka a \'9ee fronta se p\'f8ibli\'9euje. Tak\'e9 pozorujeme ohromn\'e9 v\'fdtrysky energie z ur\'e8it\'fdch objekt\'f9 na obloze, jako t\'f8eba z mlhoviny M. 87. Nenapraviteln\'fd Clarke hned d\'e1v\'e1 najevo, \'9ee podle jeho n\'e1zoru se jedn\'e1 o um\'ecleck\'e9 d\'edlo \'e8i o n\'e1bo\'9eensk\'fd projev typu v\'ec\'e8n\'e9ho ohn\'ec pod V\'edt\'eczn\'fdm obloukem! Mus\'edme uznat, \'9ee p\'f8edstava, podle n\'ed\'9e ur\'e8it\'e9 bytosti zapaluj\'ed deset slunc\'ed za sekundu na pam\'e1tku nezn\'e1m\'e9ho galaktika, m\'e1 v sob\'ec cosi kr\'e1sn\'e9ho\'85 Stejn\'ec jako idea anglick\'e9ho astrofyzika Edwarda A. Milna, podle n\'echo\'9e jedin\'fd p\'f8\'edchod Krist\'f9v posta\'e8\'ed pro cel\'fd vesm\'edr; t\'edm, \'9ee rozhlasov\'e9 a televizn\'ed programy, kter\'e9 jej l\'ed\'e8\'ed, dosahuj\'ed ostatn\'edch sv\'ect\'f9, budou tyto sv\'ecty rovn\'ec\'9e spaseny.\par
Na pon\'eckud seri\'f3zn\'ecj\'9a\'ed \'farovni byly studov\'e1ny jin\'e9 ob\'fdvan\'e9 sv\'ecty, kter\'e9 se rod\'ed a hynou a kter\'e9 maj\'ed tyt\'e9\'9e vl\'e1dce, jak\'e9 n\'e1m p\'f8ipisuj\'ed Midra\'9a Rabba, d\'e1vn\'e9 koment\'e1\'f8e k Bibli.\par
Je pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee p\'f8edt\'edm, ne\'9e budeme moci rozpoznat sign\'e1ly p\'f8ich\'e1zej\'edc\'ed zvenku, budeme pozorovat \'84z\'e1zraky\ldblquote dokazuj\'edc\'ed, \'9ee Rozumov\'e9 bytosti p\'f9sob\'ed na hv\'eczdy a mo\'9en\'e1 na cel\'e9 galaxie. Nejnov\'ecj\'9a\'ed Weberova pozorov\'e1n\'ed gravita\'e8n\'edch vln ukazuj\'ed, \'9ee hmota v tom smyslu, v jak\'e9m existuje v na\'9a\'ed galaxii, byla p\'f8estav\'ecna zp\'f9sobem, kter\'fd odporuje obecn\'ec zn\'e1m\'fdm p\'f8\'edrodn\'edm z\'e1kon\'f9m. A pokud je rychlost gravita\'e8n\'edch vln nekone\'e8n\'e1, jak se n\'eckte\'f8\'ed domn\'edvaj\'ed, toto p\'f8estavov\'e1n\'ed st\'e1le pokra\'e8uje i v na\'9a\'ed dob\'ec.\par
P\'f8itom poda\'f8\'ed-li se n\'e1m existenci Rozumov\'fdch bytost\'ed ve vesm\'edru v\'ecdecky dok\'e1zat, bude mnohem obt\'ed\'9en\'ecj\'9a\'ed dok\'e1zat, \'9ee zasahuj\'ed do na\'9aich v\'ecc\'ed, nebo\'9d je velmi pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee jsou mnohem d\'f9vtipn\'ecj\'9a\'ed, ne\'9e by se mohlo zd\'e1t podle ud\'e1lost\'ed z let 1908 a 1913. Bylo by ur\'e8it\'ec zaj\'edmav\'e9, kdybychom dok\'e1zali naj\'edt stopy novodob\'fdch z\'e1sah\'f9, snad by to umo\'9enilo podrobn\'e9 a metodick\'e9 p\'f8ezkoum\'e1n\'ed d\'ecjin Zem\'ec od roku 1913, tj. od jejich posledn\'edho ok\'e1zal\'e9ho projevu.\par
P\'f8ipad\'e1 mi, \'9ee nejprve je nutno se vzd\'e1t ka\'9ed\'e9 moralizuj\'edc\'ed p\'f8edstavy, ka\'9ed\'e9 z\'e1m\'ecny Rozumov\'fdch bytost\'ed s dobr\'fdm a spravedliv\'fdm Bohem. Je nap\'f8\'edklad naprosto zbyte\'e8n\'e9 se pt\'e1t, pro\'e8 Rozumov\'e9 bytosti nezabr\'e1nily t\'e9 \'e8i on\'e9 velk\'e9 katastrof\'ec na\'9aich novodob\'fdch d\'ecjin: to nen\'ed v\'f9bec jejich \'fakol. Entomolog, kter\'fd pozoruje v\'e1lku mezi dv\'ecma mraveni\'9ati, se nept\'e1, kdo za\'e8al, \'e8i kdo je v pr\'e1vu: pozoruje. N\'eckdy vyt\'e1hne p\'e1r mravenc\'f9 z jednoho \'e8i druh\'e9ho t\'e1bora a ozna\'e8\'ed je radioaktivn\'edmi izotopy, aby pak p\'f8\'edstroji sledoval postup v\'edt\'eczn\'e9ho vojska. Ale je si t\'e9m\'ec\'f8 jist, \'9ee si mravenci tohoto z\'e1sahu nev\'9aimnou a \'9ee nev\'ecd\'ed naprosto nic o technologii zna\'e8en\'ed \'9eiv\'fdch bytost\'ed radioizotopy. Toto zna\'e8en\'ed nen\'ed v \'9e\'e1dn\'e9m p\'f8\'edpad\'ec ur\'e8eno k tomu, aby zajistilo v\'edt\'eczstv\'ed tomu \'e8i onomu mraveni\'9ati.\par
Neptejme se proto tedy, pro\'e8 Rozumov\'e9 bytosti nezni\'e8ily Hitlera \'e8i nezachr\'e1nily v\'eczn\'ec z koncentra\'e8n\'edch t\'e1bor\'f9. Rad\'ecji se sna\'9eme vyp\'e1trat, k jak\'fdm velk\'fdm z\'e1sah\'f9m mohlo doj\'edt od roku 1913. Otec astronautiky, rusk\'fd v\'ecdec Ciolkovskij, se domn\'edval, \'9ee ve 20. stolet\'ed budou tyto z\'e1sahy \'f8\'e1du psychologick\'e9ho. To znamen\'e1, \'9ee Rozumov\'e9 bytosti budou zasahovat prost\'f8ednictv\'edm telepatie. Po z\'e1saz\'edch tohoto druhu se p\'e1tralo. Nikoliv dotazov\'e1n\'edm u osob, kter\'e9 sly\'9a\'ed n\'ecjak\'e9 hlasy \'e8i ve sv\'e9m astr\'e1ln\'edm t\'ecle putuj\'ed na planetu Mars. (Obvykle se l\'e9t\'e1 na planetu Mars, ale dramaturg Victorien Sardou l\'e9tal na Jupiter). Cestov\'e1n\'ed prost\'f8ednictv\'edm astr\'e1ln\'edho t\'ecla na planetu Mars bylo ke konci 19. stolet\'ed tak \'e8ast\'e9, \'9ee jedna dobr\'e1 d\'e1ma odk\'e1zala sv\'e9 jm\'ecn\'ed tomu, kdo by um\'ecl komunikovat s jinou planetou krom\'ec Marsu, kde je to p\'f8\'edli\'9a snadn\'e9.\par
Byly pokusy hledat mimozemsk\'e9 sign\'e1ly ve zpr\'e1v\'e1ch z\'edskan\'fdch automatick\'fdm psan\'edm. V roce 1960 se jeden francouzsk\'fd v\'ecdec, kter\'fd se podepisuje anonymem Pierre Duval, aby se vyhnul v\'9aem pot\'ed\'9e\'edm s ofici\'e1ln\'ed v\'ecdou, domn\'edval, \'9ee takov\'e1 poselstv\'ed p\'f8ijal. Vyl\'ed\'e8il to v knize, kterou jsme spolu vydali v nakladatelstv\'ed Planete: Nezn\'e1m\'e9 schopnosti \'e8lov\'ecka. Ale zm\'fdlil se a s\'e1m to uzn\'e1v\'e1.\par
Nepova\'9euji za vylou\'e8en\'e9, \'9ee jin\'fdm se to mohlo poda\'f8it. Rovn\'ec\'9e nepova\'9euji za vylou\'e8en\'e9, \'9ee jsou bytosti schopn\'e9 mimod\'eck p\'f8ij\'edmat telepaticky informace. T\'f8eba Helena Blavatsk\'e1 a Rudolf Steiner. To jsou nejzn\'e1m\'ecj\'9a\'ed p\'f8\'edpady, proto\'9ee ti dva zalo\'9eili modern\'ed n\'e1bo\'9eenstv\'ed.\par
Podle m\'e9ho n\'e1zoru nejpodivuhodn\'ecj\'9a\'ed je dnes u\'9e t\'e9m\'ec\'f8 sto let star\'fd p\'f8\'edpad americk\'e9ho dentisty Johna Newbrough Balloua. Byl jedn\'edm z prvn\'edch, kdo d\'eclali pokusy s rajsk\'fdm plynem (kysli\'e8n\'edk dusn\'fd), a zjistil, \'9ee pod vlivem tohoto plynu automaticky p\'ed\'9ae. Koupil si tedy p\'f8\'edstroj, kter\'fd byl pr\'e1v\'ec vynalezen, psac\'ed stroj, a podle koment\'e1tor\'f9 to byl snad t\'f8et\'ed nebo p\'e1t\'fd, kter\'fd byl v\'f9bec ve Spojen\'fdch st\'e1tech vyroben. T\'edmto zp\'f9sobem napsal knihu nazvanou Ohaspe, je\'9e dalece p\'f8edb\'edh\'e1 v\'ecdu jeho doby a dokonce jasn\'ec i doby na\'9a\'ed.\par
Zn\'e1m mnoho p\'f8\'edpad\'f9 tohoto jevu, kter\'fd naz\'fdv\'e1m telepatick\'e9 spojen\'ed s nekone\'e8nem. Ve stavu automatick\'e9ho psan\'ed subjekt nap\'ed\'9ae \'faplnou encyklopedii zn\'e1m\'fdch \'e8i nezn\'e1m\'fdch v\'ecd. Tato encyklopedie \'e8asto p\'f8esahuje \'farove\'f2 lidsk\'e9ho v\'ecd\'ecn\'ed doby, kdy je naps\'e1na. A jsem p\'f8esv\'ecd\'e8en, \'9ee ur\'e8it\'e1 \'e8\'e1st t\'ecchto encyklopedi\'ed spad\'e1 na vrub z\'e1sah\'f9m mimozem\'9a\'9dan\'f9, t\'f8eba jako nev\'ecdom\'fd p\'f8\'edjem lekce galaktick\'e9 kultury, kter\'e1 n\'e1m nen\'ed ur\'e8ena.\par
Ve v\'ect\'9a\'edm m\'ec\'f8\'edtku a v m\'e9n\'ec b\'ec\'9en\'e9 oblasti je to podle m\'e9ho n\'e1zoru obdobn\'e9 tomu, co se st\'e1v\'e1 lidem, kte\'f8\'ed chytaj\'ed rozhlasov\'e9 vys\'edl\'e1n\'ed na zubn\'ed prot\'e9zu. Jev vz\'e1cn\'fd, ale dokonale prok\'e1zan\'fd.\par
Stejn\'ec tak ur\'e8it\'ec existuj\'ed lid\'e9, jejich\'9e nervov\'fd syst\'e9m obsahuje cosi jako ti\'9at\'ecn\'fd obvod, a tak mohou p\'f8ij\'edmat vys\'edl\'e1n\'ed informac\'ed, je\'9e n\'e1m nejsou v\'f9bec ur\'e8eny. Jednalo by se tedy o nev\'ecdom\'fd z\'e1sah mimozem\'9a\'9dan\'f9. Mo\'9en\'e1 \'9ee a\'9e si to uv\'ecdom\'ed, po\'9alou na Zemi za\'f8\'edzen\'ed, kter\'e9 tyto \'84lekce galaktick\'e9 kultury\ldblquote umo\'9en\'ed pravideln\'ec p\'f8ij\'edmat, a my najednou pokro\'e8\'edme mnohem rychleji, ne\'9e kdy\'9e byla jedin\'fdm zdrojem informac\'ed v\'ecda. Fred Hoyle je o tom zcela p\'f8esv\'ecd\'e8en a mysl\'ed si, \'9ee ji\'9e brzy se budeme moci zapsat do jak\'e9hosi telefonn\'edho seznamu kultur.\par
Z\'e1sahy m\'f9\'9eeme spat\'f8ovat tak\'e9 v jevech toho \'e8asu nevysv\'ectliteln\'fdch, kter\'e9 byly konstatov\'e1ny v souvislosti s n\'eckter\'fdmi dru\'9eicemi, zvl\'e1\'9at\'ec s Telstarem a Cosmem. P\'f8estaly vys\'edlat a pak zase za\'e8aly fungovat znovu a jeden expert z NASA k tomu \'f8ekl: \'84V\'9aechno to prob\'edh\'e1 tak, jako by je n\'eckdo rozebral a zase slo\'9eil.\ldblquote Hypot\'e9za, \'9ee Rozumov\'e9 bytosti prostudovaly jednu z ob\'ec\'9enic Zem\'ec, aby zjistily \'farove\'f2 na\'9aich technick\'fdch znalost\'ed a p\'f8itom nevzbudily pozornost, je zcela p\'f8ijateln\'e1. Potom podle z\'e1sady vynulov\'e1n\'ed, o kter\'e9m jsme ji\'9e hovo\'f8ili, je dru\'9eice d\'e1na zp\'e1tky do p\'f9vodn\'edho stavu. A\'9e jednou z\'edsk\'e1me zp\'e1tky dru\'9eici, jej\'ed\'9e vybaven\'ed bude vylep\'9aeno, budeme m\'edt o t\'ecchto z\'e1saz\'edch d\'f9kaz.\par
Obecn\'ec vzato se lze nad\'edt vstupu do nov\'e9 \'e9ry, v n\'ed\'9e m\'edsto z\'e1sah\'f9 budou kontakty. Potom budeme sou\'e8\'e1st\'ed galaktick\'e9ho spole\'e8enstv\'ed.\par
Pokud se t\'fd\'e8e na\'9aich schopnost\'ed, p\'f8ibl\'ed\'9e\'edme se Rozumov\'fdm bytostem. Budeme moci vytv\'e1\'f8et zm\'ecny na na\'9aem Slunci t\'edm, \'9ee jej budeme bombardovat dostate\'e8n\'fdm mno\'9estv\'edm vod\'edkov\'fdch pum. Ji\'9e te\'ef um\'edme vys\'edlat sign\'e1ly do vzd\'e1lenosti des\'edtek sv\'ecteln\'fdch let. Rychlost sv\'ectla v\'9aak je p\'f8\'edli\'9a mal\'e1, aby st\'e1lo za to stav\'ect siln\'ecj\'9a\'ed vys\'edla\'e8e. A pokud objev\'edme \'e8\'e1stice nebo z\'e1\'f8en\'ed, kter\'e9 se \'9a\'ed\'f8\'ed prakticky nekone\'e8nou rychlost\'ed, co\'9e naprosto nen\'ed neslu\'e8iteln\'e9 s teori\'ed relativity, jak tvrd\'ed \'e8etn\'ed nev\'ecdom\'ed populariz\'e1to\'f8i, pak budeme moci vys\'edlat sign\'e1ly z jednoho konce galaxie na druh\'fd a mo\'9en\'e1 i do jin\'fdch galaxi\'ed. Na druh\'e9 stran\'ec v\'9aak, pakli\'9ee n\'e1\'9a vstup do toho, co sov\'ectsk\'fd spisovatel Jefremov nazval \'84velk\'fdm prstencem inteligence\ldblquote , vy\'9eaduje v\'ect\'9a\'ed mravn\'ed pokro\'e8ilost, potom to hned tak\'e9 nebude.\par
Je ostatn\'ec pravd\'ecpodobn\'e9, \'9ee civilizace, kter\'e1 disponuje velkou moc\'ed, a p\'f8itom nem\'e1 mor\'e1ln\'ed c\'edt\'ecn\'ed, sama sebe zni\'e8\'ed. Co\'9e neznamen\'e1, \'9ee to je osud v\'9aech civilizac\'ed. V\'9aichni v\'ecdci definuj\'ed (viz kapitola 1) civilizaci mno\'9estv\'edm vytv\'e1\'f8en\'e9 energie. Jedin\'fd Teilhard de Chardin, kter\'fd je v\'edce b\'e1sn\'edkem ne\'9e v\'ecdcem, si kladl mravn\'ed ot\'e1zky. P\'f8itom v\'9aak jsou to s velkou pravd\'ecpodobnost\'ed pr\'e1v\'ec ony, kter\'e9 zp\'f9sobily, \'9ee jsme byli d\'e1ni do karant\'e9ny. Nebo\'9d jak jinak ne\'9e karant\'e9nou si vysv\'ectlit, \'9ee dosud nedo\'9alo mezi n\'e1mi a mimozem\'9a\'9dany k p\'f8\'edm\'e9mu styku?\par
Kdy tato karant\'e9na p\'f8estane? Za sou\'e8asn\'e9ho stavu na\'9aich informac\'ed to nem\'f9\'9ee \'f8\'edci nikdo. A\'9e p\'f8estane, budeme toho v\'ecd\'ect mnohem v\'edc. Zat\'edm mus\'edme probl\'e9my, kter\'e9 jsou bezpochyby nejd\'f9le\'9eit\'ecj\'9a\'ed ze v\'9aech. je\'9e p\'f8ed n\'e1mi stoj\'ed, studovat z velice skrovn\'fdch \'e8\'e1st\'ed a velmi omezen\'fdmi prost\'f8edky. A mo\'9en\'e1 pr\'e1v\'ec v tom byla tato kn\'ed\'9eka u\'9eite\'e8n\'e1.\par
1L\rquote Aventure myst\'e9rieuse, samostatn\'e1 kni\'9enice v nakladatelstv\'ed J\rquote ai lu, Bergier v n\'ed vydal v\'edce ne\'9e polovinu sv\'fdch prac\'ed (pozn. red.) Darwin mohl vytvo\'f8it synt\'e9zu a napsat knihu svou. Jedn\'edm z t\'ecchto spisovatel\'f9 byl mimochodem tak\'e9 jeho d\'ecde\'e8ek Erasmus Darwin, jeho\'9e d\'edlo Zlacen\'e9 tajemstv\'ed bylo tak trochu Jitrem kouzeln\'edk\'f9 18. stolet\'ed.\par
2To je tot\'e9\'9e, vlnov\'e1 d\'e9lka doprov\'e1zej\'edc\'ed \'e8\'e1stici je nep\'f8\'edmo \'fam\'ecrn\'e1 jej\'ed energii \endash jak vypo\'e8\'edtal De Broglie.\par
3Bergierova kniha vy\'9ala roku 1970 \endash pozn. red.\par
4Srov. Denis Saurat: LAtlantide et le r\'e9gne des g\'e9ants a od t\'e9ho\'9e autora La religion des g\'e9ants, edice J\rquote ai lu \'e8. A 187 a A 206.qui\par
5Dokonce mi na toto t\'e9ma poslal jednu ze sv\'fdch prac\'ed: Um\'edst\'ecni perigordsk\'e9ho stanu na hrad\'ec v Cordiacu u Bergeracu v Dordogni, La revue des mus\'e9es de Bordeaux, 1968.\par
6Tato pozn\'e1mka dr. Olivera pravd\'ecpodobn\'ec inspirovala Leo Taxila a ten zase inspiroval Lovecrafta. K vztahu L\'e9o Taxil \endash Lovercraft viz zaj\'edmav\'e9 zvl\'e1\'9atn\'ed \'e8\'edslo \'e8asopisu L\rquote Herne v\'ecnovan\'e9 Lovecraftovi.\par
7Antropolog Bernard Villaret z\'e1bavnou formou popsal, jak by mohl v budoucnu vypadat kult Velk\'fdch galaktik\'f9: \'84Podle m\'e9 p\'f8\'edtelkyn\'ec by kult Velk\'fdch galaktik\'f9 mohl ve Francii m\'edt p\'ect tis\'edc stoupenc\'f9, p\'ect a\'9e \'9aest mili\'f3n\'f9 v cel\'e9m sv\'ect\'ec. Ve Francii se v\'ec\'f8\'edc\'ed pravideln\'ec sch\'e1zej\'ed ve st\'f8edisc\'edch Jacquesa Bergiera, pojmenovan\'fdch podle proroka zakladatele, jeho\'9e my\'9alenky podle m\'ec dost p\'f8ekroutili. V\'ec\'f8\'ed, \'9ee od prad\'e1vn\'fdch dob nadlidsk\'e9 entity z intra\endash \'e8i extragalaktick\'fdch planet neust\'e1le krou\'9e\'ed kolem Zem\'ec a \'9ee jsou p\'f8ipraveny zas\'e1hnout ihned, jakmile my\'9alenkov\'e9 fluidum z modliteb dos\'e1hne dostate\'e8n\'e9 intenzity. Tato teorie se zd\'e1 dosti spiritualistick\'e1, ale jinak je to doktr\'edna \'e8ist\'ec materialistick\'e1: v\'ecrn\'ed ne\'fanavn\'ec o\'e8ek\'e1vaj\'ed, \'9ee p\'f8istanou obrovsk\'e9 rakety pln\'e9 konzumn\'edho zbo\'9e\'ed a \'fa\'9easn\'fdch tretek, kter\'e9 ti nejimaginativn\'ecj\'9a\'ed v hnut\'ed PVG (P\'f8ijdou velc\'ed galaktici) velice podrobn\'ec popsali.\ldblquote Kdyby mi cht\'ecli Velc\'ed galaktici p\'f8i t\'e9 p\'f8\'edle\'9eitosti prozradit m\'edsto, kde dr\'9e\'ed sv\'e1 pokusn\'e1 mor\'e8ata, byl bych jim velmi zav\'e1z\'e1n!\par
\endash -\endash --\endash --\endash --\endash --\endash\par
\par
\endash -\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash\par
\par
\endash -\endash --\endash --\endash --\endash --\endash\par
\par
\endash -\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash --\endash\par
\par
\endash 117 \endash\par
\par
\par
}
Mini Shell