%PDF- %PDF-
Mini Shell

Mini Shell

Direktori : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/
Upload File :
Create Path :
Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/1676.fb2

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
    <description>
        <title-info>
            <genre>antique</genre>
                <author><first-name>Foglar,</first-name><last-name>Jaroslav</last-name></author>
            <book-title>Z Bobří hráze</book-title>
            <coverpage><image xlink:href="#_0.jpg" /></coverpage>
            <lang>cs</lang>
            
            
        </title-info>
        <document-info>
            <author><first-name>Foglar,</first-name><last-name>Jaroslav</last-name></author>
            <program-used>calibre 2.55.0</program-used>
            <date>15.8.2019</date>
            <id>363ba5bf-7954-4a06-802a-96baa492578b</id>
            <version>1.0</version>
        </document-info>
        <publish-info>
            
            <year>0101</year>
            
        </publish-info>
    </description>
<body>
<section>
<p>Z Bobří hráze</p>

<p>JAROSLAV FOGLAR  Z bobří hráze</p>

<p>Předmluva</p>

<p>Když se Hoši od Bobří řeky rozhodli, že se budou scházet i za</p>

<p>špatného počasí a v zimé~ začali hledat klubovnu. V opuštěné</p>

<p>zahradě objevili altán, který po úpravách pojmenovali Bobří</p>

<p>hráz. A tam pak trávili volné chvíle, hráli nově hry, učili</p>

<p>se, zpívali, věnovali se užitečné zábavě, tam přicházeli na</p>

<p>nové nápady.</p>

<p>V této knize jsem shromáždil záznamy a články o tom, co</p>

<p>všechno jsme v Bobří hrázi dělali, čím jsme se bavili, o čem</p>

<p>jsme si povídali. Ne'7cteré texty byly uveřejněny v časopisech</p>

<p>Mladý hlasatel, Junák a Vpřed, ale od té doby uplynulo tolik</p>

<p>let, že jsou staré ročníky těchto týdeníků velmi vzácné. Jiné</p>

<p>články zde zpřístupňuji všem čtenářům vůbec poprvé, protože</p>

<p>jsem je napsal do oddílových oběžníků Čigoligo a Pomalago. Ty</p>

<p>vycházely jen v několika desítkách výtisků pro členy našeho</p>

<p>skautského oddílu, který je známý nejen jako Hoši od Bobří</p>

<p>řeky, ale také jako 2. pražský oddíl Junáka, krátce Dvojka.</p>

<p>Doufám, že na dalších stránkách najdete spoustu zkušeností a</p>

<p>podnětů ke své vlastní činnosti - at' už chodíte do skautského</p>

<p>nebo tábornického oddílu, jste členy nějakého klubu či</p>

<p>sdružení nebo máte chut' něco zajímavého dělat a prožít aspoň</p>

<p>sami.</p>

<p>l. týden skautského roku (1. - 7. září)</p>

<p>Vyprávění o Svazku třinácti</p>

<p>Na letošním táboře jsme založili tajemný spolek. Je v něm třináct</p>

<p>nejpilích, nejodvážnějších a nejobratnějších chlapců z našeho</p>

<p>oddílu. Ale jen tak snadné dostat se do tohoto klubu. Nový</p>

<p>člen je přijat do Svazu icti jen tehdy, když se uprázdní</p>

<p>některé z třinácti obsazených míst. ~ se uchází o členství,</p>

<p>musí vykonat třináct těžkých úkolů. Například í přespat sám v</p>

<p>noci v lese pod širým nebem, musí nepřetržitě šest homlčet,</p>

<p>složit v krátké Ihůtě nějakou zkoušku atd. Kdo se potřikrát</p>

<p>marně pokouší vykonat některy úkol, ztrácí navždy nárok na členství.</p>

<p>plní-li chlapec všech třináct úkolů, je slavnostně prohlášen</p>

<p>za člena au třinácti a obdrží talisman. Je to malá plechová</p>

<p>krabička s namaloým znakem. Talisman obsahuje diplom o</p>

<p>majitelově členství, popis ícti splněných úkolů a třináct</p>

<p>barevných proužků. Členové Svazu třii jsou nejvzornější</p>

<p>skauti. Za každý sebemenší přestupek je jim z ta~anu odebrán</p>

<p>jeden proužek. Kdo přijde i o ten poslední, je ze Svazu icti</p>

<p>vyloučen a nikdy víc nesmí být znovu přijat.</p>

<p>:aždý člen nosí talisman neustále při sobě. Kdo ho ztratí, je</p>

<p>rovněž ze ~u třinácti vyškrtnut.</p>

<p>roč v tom hraje hlavní roli třináctka? Třináctka se stala</p>

<p>oddílovou čísDvojky tak, že Olda Pětník s Tondou Ortem o ní</p>

<p>začali šířit ironické</p>

<p>i</p>

<p>vtipy a poznáxnky. A když někdo řekl na výpravě, že z nádraží</p>

<p>pojede třináctkou, ostatní s ním celou cestu nemluvili. Kolem</p>

<p>třináctky se tehdy všechno točilo. Vět~ina našich tehdejších</p>

<p>chlapců se narodila v roce 1913, v klubovně jsme čirou náhodou</p>

<p>vyrobili třináct stoliček, když jsme se přihlásili na nějaké</p>

<p>závody, byli jsme obyčejně třináctí, já bydlím v bytě čísl0</p>

<p>13, chceme-li určit néjaké přibližné množství, řekneme krátce</p>

<p>"bylo jich tam nejmíň třináct" - a tak dále. Proto není divu, že i v našem Svazu zaujala třináctka své místo a tato</p>

<p>společnost byla nazvána Svaz třinácti.</p>

<p>Jednou při táborovém ohníčku jsem pravil: "Každý, kdo se chce</p>

<p>stát členem Svazu třinácti, musí jít večer sám na ledečský</p>

<p>hřbitov a tam napsat křídou na vrata svá začáteční písmena."</p>

<p>Chlapci byli nějak zaraženi tímto úkolem, ale pak, aby se</p>

<p>neřeklo, že mají strach, dali se do nuceného žertování. Moja</p>

<p>se ptal - a myslel to jako vtip - může-li plout ke hřbitovu na</p>

<p>maňasu (hřbitov byl blízko řeky). Toho se chytil Rudla jako</p>

<p>Stránka 1</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>věci naprosto vážné a dychtivě se ptal: , Vopravdu? Může se</p>

<p>tam ject na maňasu?" Za což - mimochodem řeče,</p>

<p>no - sklidil salvy smíchu, abych se vyjádřil naším oddílovým</p>

<p>úslovím. Další debata o hřbitovní cestě, zpestřená Rudlovou</p>

<p>poznámkou "že si na to vobtáhne gilwellskej nůž", strašný to zabiják, skončila dosti pozdě, a čím víc dohasínal ohníček a</p>

<p>větší tma se ukládala mezi chlapce, tím příšernější a</p>

<p>neproveditelnější se jim zdála cesta v noci ke hřbitovu. A</p>

<p>vsadím krk proti zlámanému krejcaru, že se všem té tmavé noci</p>

<p>zdálo o strašidlech a obživlých nebožtících.</p>

<p>Ráno už to bylo lepší - sympaticky svítilo sluníčko, každý se</p>

<p>smál a mluvil, ta tam byla hniza ze hřbitovního podniku.</p>

<p>Všichni se vytahovali, jak hrdinské činy na hřbitově provedou,</p>

<p>jeden že si vezme deku a bude tam spát, jiný že dokonce</p>

<p>přeleze vrata a zahraje si s nebožtíky mariáš. Hádali se, kdo</p>

<p>půjde první.</p>

<p>Jediný Frédy, který se kromě pavouků bál také noční tmy,</p>

<p>samoty a bubáků, nemluvě ani o klekánicích a přízracích ze</p>

<p>záhrobí, zachovával v této věci jistou zdrženlivost, ale</p>

<p>nakonec prohlásil u táborových kamen, že na hřbitov nepůjde a</p>

<p>raději se vzdá nároku na členství ve Svazu třinácti.</p>

<p>"Jsem udatnej jako tygr, jsem silnej jako lev a vodvážnej a</p>

<p>bystrej - ale s duchama si nic začínat nebudu!" prohlásil</p>

<p>pevně, načež podle své tradice šlápl několika okolostojícím</p>

<p>chlapcům na nohu a odebral se směrem k latrině.</p>

<p>Ale čím víc se blížil večer, tím méně se o cestě mluvilo, a</p>

<p>všichni hleděli zapomenout, co tvrdili ještě dopoledne.</p>

<p>První měl jít Ota Naňků. Když bylo půl deváté, vtiskl jsem mu</p>

<p>mlčky do tuky křídu, píšfalku a zápalky a Ota odstartoval</p>

<p>šíleným úprkem.</p>

<p>A vrátil se! Přišel za půl hodiny, s nuceným úsměvem, trochu</p>

<p>bledý a jaksi nesvůj. Cestou se prý hrozně polekal hluku,</p>

<p>který dělaly zápalky v jeho krabičce.</p>

<p>Druhý večer startoval Moja, který měl zkoušku ztíženou tím, že</p>

<p>toho večera hořela na hrobech světýlka.</p>

<p>A tak se vystřídal celý tábor u hřbitovních vrat, až na</p>

<p>Frédyho. Do "= Svazu třinácti se dostanou jen chlapci odvážní</p>

<p>a vytrvalí!</p>

<p>Dělejte něco!</p>

<p>Všechny chlapce a děvčata můžeme rozdělit podle nejrůznějších</p>

<p>znaků do několika skupin. Někteří jsou podnikaví, jiní</p>

<p>nepodnikaví, některi pracovití, jiní líní, podobně jsou další</p>

<p>bystří nebo tupí, obětaví nebo sobečtí atd. Dnes se chci</p>

<p>zaměřit na děvčata a chlapce, kteří mají kromě svého učení</p>

<p>ještě nějaký cíl, zálibu, koníčka - na rozdíl od těch, kteří</p>

<p>po příchodu ze školy či dílny jsou se svým každodenním</p>

<p>programem hotovi, ale ted nevědí, co mají dělat, a trpí nudou.</p>

<p>Oč bohatěji a plněji ve srovnání s nimi prožívají svůj volný</p>

<p>čas ti, kteří mají nějaký cíl, jemuž věnují každičkou volnou</p>

<p>chvíli! Někdo je členem klubu, někdo chodí do skautského</p>

<p>oddílu nebo vůbec do nějakého sdružení, jehož činnost ho plně</p>

<p>zaměstnává. Tito chlapci a dívky mají pořád o čem přemýšlet.</p>

<p>Vedou klubovní kroniky, dělají si vlastní časopis, plní různé</p>

<p>zkoušky, připravují rozmanité podniky, starají se o klubovnu -</p>

<p>a nemohou se ani dočkat konce týdne, kdy jejich celotýdenní</p>

<p>činnost zpravidla vrcholí. Proti tomu ti, kteří nic nedělají,</p>

<p>ničím nežijí a podobnou činnost neznají, utrácejí většinou</p>

<p>svůj volný čas v pochybných zábavách. Znají jen televizi, v</p>

<p>neděli odpoledne snad jdou na hřiště, sem tam si přečtou</p>

<p>nějakou knížku - a víc nic. Všechny ty spousty rozbitých</p>

<p>vývěsních skříněk, počmáraných zdí, všechny ty zničené lavičky</p>

<p>na dětských hřištích, polámané keře a stromky v parcích - to</p>

<p>je zpravidla dílo této části mládeže. Sama bez zájmu o něco</p>

<p>pěkného kazí dílo těch druhých.</p>

<p>Netvrdím, že každý, kdo nějakého koníčka má, je už proto</p>

<p>člověk dobrý, a naopak 6 druzí jsou špatní. To ne! Ale mnohem</p>

<p>víc dobrych chlapců a děvčat je v klubech a oddílech, kde</p>

<p>cílevědomě pracují, než mezi mládeží žijící den ze dne bez</p>

<p>Stránka 2</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>programu.</p>

<p>Každý chlapec a každé děvče by tedy měli něco dělat! Založte</p>

<p>si klub, vstupte do skautského oddílu, pracujte v sokolském</p>

<p>družstvu, v třídní samosprávě, věnujte se něčemu! Vyplňte</p>

<p>užitečně své volné chvíle. Mějte něco pěkného, zajímavého,</p>

<p>prospěšného, k čemu byste mohli upnout celou svou mysl,</p>

<p>jakmile odložíte učení.</p>

<p>i</p>

<p>I u nás jsou zálesáci!</p>

<p>Každý pořádný chlapec a každé odvážné děvče, když si přečtou</p>

<p>nějakou pěknou knihu o přírodě, zejména o té vzdálenější a</p>

<p>divoké, nespoutané telegrafními dráty, ploty a tabulkami se</p>

<p>slovy "zakázáno", "pokuta", zatouží po tom, aby občas změnili svůj každodenní všední život ve městě a víc se přiblížili</p>

<p>přírodě. Tak nějak podle těch přečtených knih! A myslí si, že</p>

<p>to u nás není možné, aspoň ve velkých městech ne. A přece to</p>

<p>není pravda. Přece je pro "zálesácky cítící" chlapce a děvčata plno větších i menších příležitostí, jak se mohou přírodě</p>

<p>přiblížit ještě jinak než jenom nedělní výpravou za město.</p>

<p>Povím vám o jedné takové pěkné maličkosti.</p>

<p>Kteréhosi dne přinesl Odym z našeho oddílu do klubovny na</p>

<p>oznamovatel vývěsku: "Pozorujte podzimní přírodu. O svém</p>

<p>pozorování podejte písemnou zprávu do 15. prosince." A chlapci</p>

<p>z Dvojky se do toho dali. Někdo kvůli bodům do bodovací</p>

<p>soutěže, které byly za pozorování slíbeny, jiný kromě toho</p>

<p>ještě ze zájmu o věc samu.</p>

<p>Celé stovky poznatků o usínající přírodě tak naši skauti</p>

<p>snesli. V parcích, předměstských zahrádkách, na dvorečcích</p>

<p>uprostřed moře domů i za Prahou, všude bylo najednou něco</p>

<p>zajímavého, čeho si chlapci dříve nevšimli. Rolf pozoroval na</p>

<p>Císařské louce u vody divoké husy a pak jejich odlet. Bob si</p>

<p>všiml, že na podzim některé keře znovu rašily, ba viděl i</p>

<p>znovu kvetoucí kaštan! Prófa sledoval vrabce, jak tahali do</p>

<p>hnízda velký suchý list. Lobo popisoval pozorování babího</p>

<p>léta, tehdy dosti vzácného. Milan si všiml, že podzimní ranní</p>

<p>rosa vypadá docela jinak než letní. 30. září viděl velké hejno</p>

<p>špačků táhnoucí k jihu. Pozoroval různé odstíny barev oranice</p>

<p>a popsal je jako nařialovělé a narůžovělé. Chlapci přinesli</p>

<p>nejrůznější drobné objevy.</p>

<p>Což abyste to také zkusili se zálesáckým pozorováním? A' už je</p>

<p>kterékoli roční období. Jestli se blíží jaro, vytyčte si cíl:</p>

<p>pozorovat jeho příchod, zápas se zimou. Jak se bude měnit led?</p>

<p>Kdy odejde z řeky či potoka? Jaká bude kdy teplota vzduchu?</p>

<p>(Sledujte teploměr v různých denních dobách.) Kdy slunce ráno</p>

<p>vychází a kdy večer zapadá? Změna barvy hlíny. Jarní vůně -</p>

<p>kdy ji ucítíte poprvé? Kdy spatříte mezi uschlou loňskou</p>

<p>trávou novou zeleň? Kdy a kde uvidíte první květinku? Které</p>

<p>keře raší nejdřív? A co zvěř? Kdy přiletí první rackové? Kdy</p>

<p>potom jejich hlavní hejna? Kdy zmizí poslední zbytky sněhu?</p>

<p>Zapisujte si všechno a připojte k tomu vždy datum. Srovnávejte</p>

<p>tyto záznamy o rok později s pozorováním dalšího podzimu nebo</p>

<p>jara. Pokračujte ve všech ročních dobách. Stanete se tak</p>

<p>znenáhla znaici přírody, budete ji mít ještě raději - a co</p>

<p>víc, přiblížíte se jí tak jako hrdinové v zálesáckých knihách.</p>

<p>Budete cítit a dělat to, o čem jste dřívé jen četli. Stanou se</p>

<p>z vás skuteční zálesáci.</p>

<p>f Lesy prosí</p>

<p>V nejvíce navštěvovaných lesích ve Španělsku jsou vyvěšeny</p>

<p>tabule s tímto nápisem:</p>

<p>"Já, les, vítám tebe, kdož jsi mne přišel navštívit. Jsem</p>

<p>teplem tvého domova v studených zimních dnech. Jsem stínem,</p>

<p>který tě chrání v letním úpalu. Jsem krovem tvého domu. Jsem</p>

<p>tvým stolem, na kterém jídáš, čteš a píšeš. Jsem tvou lavicí,</p>

<p>na které sedáš a odpočíváš. Jsem tvým lůžkem, na které se</p>

<p>každý večer ukládáš ke spánku. Jsem dveřmi tvého bytu a</p>

<p>kolébkou, ve které jsi spával jako malé dítě. Jsem symbolem</p>

<p>krásy a dobra - proto vyslyš mou prosbu, příteli: NEŠKOĎ MI!"</p>

<p>Deni7ry a zápisnt7~y</p>

<p>Stránka 3</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Každý pořádný skaut, který to myslí se skautováním poctivě,</p>

<p>vede si přesné záznamy, zapisuje si zkušenosti získané v</p>

<p>oddíle, zkrátka nespoléhá na svou paměf.</p>

<p>U nás ve Dvojce máme několik druhů takovýchto zápisníků. Každý</p>

<p>chlapec si především vede předepsaný skautský deník. Nemusí</p>

<p>tam psát, co každý den dělal, jaký byl průběh schůzky nebo</p>

<p>výpravy. Lepí do něj ale různé oběžníky, které oddíl vydal,</p>

<p>výstřižky z novin o skautingu, má v ném vypsány adresy všech</p>

<p>členů oddílu, na prvních "povinných" stránkáchjsou telefonní čísla lékaře, záchranné stanice a hasičů. Skautík ducha</p>

<p>hloubavého píše si do něj i své dojmy, názory, a jsou i</p>

<p>chlapci, kteří napíšou do deníku každý den aspoň několik</p>

<p>řádek.</p>

<p>Na stránky deníku patří i kresby, výzdoba zápisů, oddílové</p>

<p>písničky, různé užitečné praktiky.</p>

<p>Někteří Dvojkaři mají zvláštní zápisník na písničky, kterému</p>

<p>říkají Zpěvník. Každá nová písnička přijde na jinou stránku a</p>

<p>texty jsou pěkně zdobeny kresbami. Chlapci si k nim</p>

<p>poznamenávají, od koho se tu kterou písničku naučili, kdy, kde</p>

<p>a při jaké příležitosti ji poprvé slyšeli.</p>

<p>Jsou i chlapci, kteří mají zvláštní sešit nebo knihu, kam</p>

<p>zapisují jen věci ze skautské praxe. Tedy poznatky o táboření,</p>

<p>vaření, stavbě stanů, první pomoci, signalizaci atd. A tu jsme</p>

<p>u jednoho kamene úrazu. O všech těchto věcech se lze dočíst v</p>

<p>nejrůznějších starých i nových časopisech, příručkách,</p>

<p>knihách, zejména skautských - a pilný skaut, který chce mít o</p>

<p>všem dokonalý přehled a píše o tom všem do své zálesácké</p>

<p>knihy, aby nedělal nic jiného, než od rána do večera psal,</p>

<p>obkresloval a lepil výstřižky. Někdy objeví v příručce takové</p>

<p>poklady, že by ji vlastně musel do své knihy opsat celou.</p>

<p>Co s tím?</p>

<p>Výhradí tedy vzadu ve své knize několik listů. Do jejich</p>

<p>záhlaví uvede 11</p>

<p>různé druhy skautských znalostí a dovedností, jako například</p>

<p>"Stopování" - "Vaření" - "První pomoc" - "Signalizace". A ke každému z těchto záhlaví si jen poznamená, ve které příručce a</p>

<p>na které straně se o tomto tématu píše. Když pak někdy</p>

<p>potřebuje něco dokonale připravit, nahlédne jen dozadu do</p>

<p>tohoto seznamu a v příslušných knížkách vyhledá návody a</p>

<p>informace. Výhoda takového soupisu je jasná - skaut nemusí</p>

<p>opisovat a obkreslovat všechno, co kde užitečného najde, a</p>

<p>přece neztratí přehled. Ví, kde má informace v případě potřeby</p>

<p>hledat.</p>

<p>Zápis v naší kronice</p>

<p>Když jsem dnes přišel do klubovny, našel jsem na zemi Zuba a</p>

<p>Vytrvalce, jak se hrabou v táborovém nádobí a pořád říkají:</p>

<p>"A todle vyhodíme, todle vyhodíme a todleto taky by se mohlo</p>

<p>vyhodit. . .</p>

<p>Vedle nich leželo plno věcí, které se páni rozhodli vyhodit.</p>

<p>Vletěl jsem mezi ně jako drak</p>

<p>a zařval jsem na ně: Tak vy tak? A půlku těch věcí zpátky jsem</p>

<p>dal, ač nejen Zub, i Vítr nadával.</p>

<p>Nemohli pochopit, že se člověk těžko loučí s věcmi, byf by to</p>

<p>bylo jenom nádobí, které měl na prvním táboře a které mu vždy</p>

<p>věrně sloužilo. V těchto odhozených hrncích je historie, každý</p>

<p>z nich mi něco povídá... a kdo jen trochu není dřevíčko, musí</p>

<p>řeči němých svědků zašlých let rozumět.</p>

<p>Vopovažte se, chlapi, eště něco vyhodit! ! !</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Zavažte jednomu z vás oči a zavedte ho doprostřed klubovny</p>

<p>nebo na volný plácek. Ostatní pak začnou kolem něho chodit v</p>

<p>kruhu a "slepec" tleská. Pak najednou tleskat přestane a ukáže rukou. Kdo stojí v tom směru, musí změněným hlasem pronést</p>

<p>nějakou větu. Například: "Vsadím se, že nevíš, kdo jsem!"</p>

<p>Jestliže hráč se zavázanýma očima pozná, kdo promluvil, předá</p>

<p>mu svou roli. Když vysloví nesprávné jméno, kruh se dá znovu</p>

<p>do pohybu a hra pokračuje.</p>

<p>2. týden (8. - 14. zář~</p>

<p>Stránka 4</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>OddlZový duch</p>

<p>Vrátili jsme se z prázdnin, a začíná nový skautský rok.</p>

<p>Klubovny se otvírají, vymetá se z nich smetí a prach, který se</p>

<p>tam usadil za tu dlouhou dobu, co jsme zde nebyli. A když</p>

<p>čistíme a dáváme do pořádku klubovnu a všechny věci, očistěme</p>

<p>a dejme do pořádku také oddílového ducha.</p>

<p>Počkejte - nelekejte se, nemyslím takové ducha, který po vzoru</p>

<p>proslulé Zelené příšery provádí v oddíle různé záhadné kousky,</p>

<p>píše legračně výhružné dopisy, na které se podepisuje</p>

<p>například Šedá kostra nebo Fialový kříž, až ho chlapci nakonec</p>

<p>s chechtotem odhalí v takovém Valdovi nebo některém jiném</p>

<p>výtečníkovi. Ne - slovem duch mám na mysli ovzduší oddílu,</p>

<p>jeho úroveň, náladu.</p>

<p>Jsou oddíly, ve kterých tento duch není právě skautský, at se</p>

<p>vedoucí namáhá, jak chce. Chlapci tam nejsou dobří kamarádi,</p>

<p>hádají se pro každé slůvko, neustoupí si v rozepřích.</p>

<p>Nechovají se ukázněně, příkazy vedoucího plní neochotně a</p>

<p>teprve po několika opakovaných výzvách. Jsou neupřímní vůči</p>

<p>sobě i vůči němu. Na oddílové besedě nebo radě neřeknou nic,</p>

<p>mlčí, se vším zdánlivě souhlasí. A když je po poradě nebo se</p>

<p>má plnit to, co bylo dohodnuto, reptají, třebaže předtím</p>

<p>všechno schválili svým mlčením nebo dokonce hlasováním.</p>

<p>"Vánoční nálady" jednotlivců jsou tady na denním pořádku.</p>

<p>Takový oddíl není dobrým oddílem, a pokud se některé z výše</p>

<p>popsaných úkazů projevují i u vás, vymefte je s prázdninovým</p>

<p>prachem z klubovny i z celého oddílu. Každý by měl pracovat v</p>

<p>oddíle s chutí, podle svých sil, být k druhým upřímný,</p>

<p>nevymýšlet si o nikom nic špatného, odpouštět ostatním jejich</p>

<p>chyby. A ten, kdo už necítí pro skauting nadšení aje v</p>

<p>oddílejen ze setrvačnosti, měl by odejít sám a dobrovolně</p>

<p>dřív, než znechutí druhé.</p>

<p>Když se zařídíte podle těchto slov, vašemu oddílu se v novém,</p>

<p>právě začínajícím období dobře povede.</p>

<p>Opište tento text na tuhý papír a vyvěste jej v klubovně. Bude</p>

<p>vám po celý rok připomínat, jací máte být.</p>

<p>Září ve skautském oddzZe</p>

<p>Někde to nebývá štastný měsíc. Oddílové mužstvo je po srpnové</p>

<p>nečínnosti rozklížené, roztěkané, rozdvojené na ty, kteří na</p>

<p>táboře byli a kteří nebyli, část chlapců už nejeví chut znovu</p>

<p>se do skautování zakousnout, je tady nová škola s dosud</p>

<p>nejistým rozvrhem - a to vše nepřispívá k zdárné činnosti. Aby</p>

<p>se tato "nemastná neslaná nálada" nevlekla a nezhasla</p>

<p>13</p>

<p>oslabený plamínek oddílového života docela, je nutno hned na</p>

<p>začátku za ří se pustit energicky do práce. Základem všeho je</p>

<p>Zahajovací schůzk~ zkráceně Zahajovačka. Tou otvíráme nový</p>

<p>pracovní rok oddílu, časov shodný s rokem školním. Začíná vždy</p>

<p>v září a končí v červnu.</p>

<p>Zahajovačku uspořádáme hned v prvních záňjových dnech, jakmil</p>

<p>jsou všichni členové oddílu z prázdnin doma. Schůzku svoláme</p>

<p>do klu bovny, aby nebyl její průběh ohrožen případným</p>

<p>nepříznivým počasín a pozornost členů se nerozptylovala. Venku</p>

<p>v přírodě,není pro tyto "schů zovní" věci patřičná nálada.</p>

<p>Zahajovací schůzka má slavnostní ráz a dostavíme se na ni v</p>

<p>kroji Nastíníme na ní jasně a v krátkosti plán budoucí</p>

<p>radostné činnosti, oddě líme znechutilce od stále nadšených</p>

<p>chlapců a vyzveme je, aby se buc vzchopili, nebo aby v</p>

<p>přátelství a klidu odešli a nekazili chuf do činnost ostatním.</p>

<p>Vyhlásíme všelijaké novoty, o které u nás není nikdy nouze,</p>

<p>do~ mluvíme si dny a hodiny družinových schůzek, někdy i</p>

<p>pozměníme sestavy družin. Porozprávíme o táboře, vyřídíme</p>

<p>některé nedořešené záležitosti (například vracíme vypůjčené</p>

<p>věci), přidělíme nové funkce a zasvětíme do práce ty chlapce,</p>

<p>kteří je převzali. Někdy zahájíme i nějakou delší hru, která</p>

<p>bude pokračovat po několik týdnů (jako byl Alvarez v knize</p>

<p>Devadesátka pokračuje). A pak ještě zpíváme staré táborové</p>

<p>písničky, zahrajeme si nějakou hru a poradíme se, co všechno</p>

<p>ještě bychom měli v novém skautském roce podnikat.</p>

<p>Stránka 5</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Na začátku září ovšem často nevíte, kdy budou mít jednotlivci</p>

<p>v odpoledních hodinách volno, protože rozvrh hodin se ve škole</p>

<p>dosud neustálil. Ve Dvojce to děláme tak, že v těchto prvních</p>

<p>nejistých týdnech chodí každý z nás na tu družinovku, kdy má</p>

<p>zrovna volno, bez ohledu na to, zda je či není členem právě</p>

<p>této družiny.</p>

<p>Zahajovačka - to je u nás mezník mezi srpnovou potáborovou</p>

<p>dobou a stoprocentní čínností, která se rozjíždí počátkem</p>

<p>školního roku naostro.</p>

<p>Táborové zkušeuosti</p>

<p>étšina skautských táborů končí v posledních červencových dnech</p>

<p>nebo počátkem srpna. Pak se ještě rozjedete někam na zbytek</p>

<p>prázdnin, abyste si je pěkně užili, a na tábor vám zbudou jen</p>

<p>příjemné vzpomínky. Ale to by bylo málo! Z letošní robinzonády</p>

<p>vám musí zůstat hodně zkušeností, které využijete na táboře</p>

<p>příštím, kam jistě zase pojedete, nejste-li ovšem</p>

<p>takytáborníci, kteří se zpravidla na další tábor už neodváží.</p>

<p>A proto hned po prázdninách sedněte ke svému deníku (snad vám</p>

<p>v něm zbylo několik čistých listů) a začněte přemýšlet o</p>

<p>táboře. Vzpomeňte si, co se vám tam osvědčilo, co naopak zase</p>

<p>selhalo, co jsté</p>

<p>postrádali, co jste zapomněli doma nebo co vám tam jen darmo</p>

<p>překáželo. A to všechno si poznamenejte do deníku. Jak jste na</p>

<p>začátku tábora marně sháněli zavírací špendlíky na zapnutí</p>

<p>rozparku u slamníku, kde nebyly tkaničky. Jak jste litovali,</p>

<p>že nemáte svou vlastní pilu, když s tou jedinou, která v</p>

<p>táboře byla, řezal a vzájemně si ji kořistil celý tábor. Jak</p>

<p>se vám vymstila nevšímavost, když vás doma maminka učila</p>

<p>připravovat jíšku a zadělávat na knedlíky. Nebo jak jste se</p>

<p>mohli každý den ve stanu přerazit o přepychářský kobereček,</p>

<p>který byl naprosto zbytečný. Jak byste byli dali na konci</p>

<p>tábora království za kousek řemínku nebo provázku, když jste</p>

<p>balili své věci.</p>

<p>Ale i o celkovém průběhu tábora napíšte úvahu. Všechno, co se</p>

<p>vám nějak nepovedlo vinou nepředvídavosti, nepřipravenosti,</p>

<p>nemělo by se vám stát na táboře příštím, kde už budete - díky</p>

<p>poznámkám v deníku na všechno pamatovat. Ale začněte zapisovat</p>

<p>všechny své zkušenosti opravdu hned, dokud je máte v dobré</p>

<p>paméti!</p>

<p>eci, které vám na táboře dobře sloužily, vybalte v klubovně z</p>

<p>beden a roztřidte je. Nádobí - pokud jste je takytábornicky</p>

<p>přivezli snad špinavé - pořádně umyjte, stany vytáhněte z</p>

<p>beden, aby se nepřeležely. Kladiva a sekerky opatřete novými</p>

<p>topůrky, utěrky nechte vyprat a vyvařit. A potom klubovnu</p>

<p>uklidte tak, jako byste na žádném táboře vůbec nebyli.</p>

<p>Klubovna, ve které chlapci ještě v říjnu kopou do táborového</p>

<p>nádobí roz- , házeného po zemi, dokazuje, že patří oddílu</p>

<p>takytáborníků. A to vy přece</p>

<p>rozhodně nejste!</p>

<p>Dobrá předsevzetí</p>

<p>Na začátku září se vracíte z prázdnin, začiná nový školní rok.</p>

<p>Umiňte si, že letos všechno budete dělat lépe než v roce</p>

<p>minulém. Každý den se něco naučíte, vyrobíte si nějakou věc,</p>

<p>přečtete si článek, povídku, kousek knihy. Pište sí deník,</p>

<p>nevynechte ani jeden den. Nechtějte zapadnout do kolejí</p>

<p>každodenní všednosti. Umiňte si, že musíte denně prožít</p>

<p>nějakou radost. Například si koupíte nebo vypůjčíte pěknou</p>

<p>knihu, dostanete mimořádně dobrou známku ve škole, zajdete si</p>

<p>do kina nebo do divadla, vyhrajete nějaký závod nebo zápas,</p>

<p>dostanete příjemný dopis, ulovíte těžkého "bobříka",</p>

<p>vysloužíte si pochvalu od učitele, cvičitele nebo vedoucího</p>

<p>oddílu, uslyšíte o sobě pěkná slova, která vás potěší.</p>

<p>Možností je mnoho a leckterou z nich můžete sami přivolat.</p>

<p>Nezapomeňte, že radost vám způsobí i to, co dobrého nebo</p>

<p>užitečného uděláte vy sami pro někoho jiného. Každý den by měl</p>

<p>být událostí!</p>

<p>Od září zahajte nový, radostnější život. A denně si o něm</p>

<p>pište záznamy do nalinkované tabulky, v níž budou na řádkách</p>

<p>Stránka 6</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>pod sebou tyto texty:</p>

<p>i</p>

<p>Cvíčil jsem dnes? - Čistil jsem si zuby? - Dobrý čin. -</p>

<p>Vykonal jsem něco užitečného pro sebe? - Choval jsem se</p>

<p>čestně? - Příjemná událost.</p>

<p>Sami si vymyslete další pravidla, kterými zpestříte svůj</p>

<p>každodenní život. A okénka s datem v záhlaví vás budoú sama</p>

<p>nutit, abyste v této hře pokračovali. Vždycky, když něco z</p>

<p>požadovaných věcí splníte, vybarvíte příslušné okénko modře.</p>

<p>Nesplníte-li ji, ponecháte okénko bílé.</p>

<p>Uvidíte, jak vás budou přibývající modrá okénka těšit!</p>

<p>Jaká bude letos zima?</p>

<p>Všímejte si všeho, čím k vám příroda hovoří a co vám sděluje.</p>

<p>Koncem srpna dozrály hrozny jeřabin a je jich neobyčejně velká</p>

<p>úroda. Zálesáci říkají, že to je předzvěst tuhé zimy a příroda</p>

<p>se tak předem stará o potravu ptactvu, aby nezahynulo hladem.</p>

<p>Pozorujte tedy letos, kolik se urodí jeřabin, a potom i průběh</p>

<p>zimy. Na jaře už budete vědět, zda skutečně je nějaký vztah</p>

<p>mezi množstvím rudých plodů na jeřábech a krátkou, mírnou,</p>

<p>nebo dlouhou, mrazivou zimou.</p>

<p>Pozorujte také všechno ostatní, co v přírodě vidíte a z čeho</p>

<p>můžete vyvodit nějaké závěry - zejména ty, které se týkají</p>

<p>počasí. My jsme si letos na táboře například bezpečně ověřili,</p>

<p>že když byly ráno na keřích a v trávě hustě natažené pavučiny,</p>

<p>nadešel krásný den. Ale také jsme zjistili, že nelze</p>

<p>spolehlivě předpovědět dobré počasí, když ráno mlha klesá k</p>

<p>zemi. Ve všech příručkách jsme o tom předtím četli! Mlha</p>

<p>několikrát opravdu ráno spadla, a přesto se dalo za tři čtyři</p>

<p>hodiny do vytrvalého deště. Tak jsme z Knihy přírody vyčetli</p>

<p>další drobný poznatek.</p>

<p>O družině</p>

<p>Družina, to je skautský oddíl v malém. Má být skupinkou</p>

<p>chlapců, kteří se k sobě chovají přátelsky, bez ohledu na své</p>

<p>stáří a povahu. Všichni mají něco dělat. Starat se, aby jejich</p>

<p>družina vynikla, byla ve všem nejlepší, měla pěknou, barvitou</p>

<p>činnost. Rádci, který vede schůzky, pomáhají ostatní tím, že</p>

<p>přinášejí vlastní nápady a příspěvky k programu, a projevují</p>

<p>zájem o to, co rádce připravil. Chlapec, který přijde na</p>

<p>družinovku pasivně poslouchat nebo dokonce snad jen vyrušovat</p>

<p>a sám se ničím nezaslouží o její zdárný průběh a náplň, je</p>

<p>pouhá přítěž. Zejména ti, kteří jsou v oddíle již delší dobu,</p>

<p>mají se družinového života aktivně zúčastnit.</p>

<p>Největším nebezpečím pro družinu je šřoura, který zesměšňuje</p>

<p>všechno, co rádce připravil. A také chlapec věčně omrzelý,</p>

<p>který svou špatnou náladu naočkovává druhým. Družinu sráží i</p>

<p>ten, kdo každou chvíli vynechává. Co družin už bylo rozbito</p>

<p>takovými štoury, mrzouty a lhostejnými jedinci!</p>

<p>Zachováte směr?</p>

<p>Na široké louce, kde o nic nemůžete zakopnout nebo někam</p>

<p>spadnout, zvolte cíl, vzdálený asi padesát kroků. Pak zavřete</p>

<p>oči nebo si je zavažte šátkem a jděte poslepu k cíli. Kdo z</p>

<p>vás k němu skutečně trefí? Kdo se nejvíc odchýlí ze správného</p>

<p>směru?</p>

<p>3. týden (15. - 21. zář~</p>

<p>vstupujeme do nového období</p>

<p>V minulém skautském roce jsme se rozrostli - dřív nás bylo ve</p>

<p>Dvojce jen 14, dnes je nás přes 40. Nováčci zaplavili oddíl</p>

<p>počátečním nakažlivým nadšením, počet chlapců změnil ráz</p>

<p>výprav, schůzek a vůbec celého dvojkařského života. Bylo to</p>

<p>období změn, vzruchu a převratů. Tento neklid, byt radostný a</p>

<p>tvořivý, a vůbec to překotné zvětšení Dvojky však způsobilo,</p>

<p>že jsme zase polevili v mnohém, co dřív Dvojku dělalo Dvojkou.</p>

<p>Rostli jsme do šířky, ale nestačili růst do hloubky.</p>

<p>A proto ted v novém skautském roce se musíme vrátit do starých</p>

<p>osvědčených kolejí, k tradičnímu pořádku a pevné kázni z</p>

<p>předchozích let. Nováčci, kteří k nám přišli, mohli zhlédnout</p>

<p>a pochopit vše, co se od správného Dvojkaře žádá - a měli čas</p>

<p>se tomu přiučit. Starší, "délesloužící" chlapci to znají z</p>

<p>Stránka 7</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>dřívějška. Kdo se nedokáže přizpůsobit původním požadavkům</p>

<p>Dvojky, musí ji opustit, af už je to nováček, který pro nás</p>

<p>"nemá buňky", nebo stary Dvojkař, který během let povolíl.</p>

<p>Celý minulý rok byla doba věru dostačující, abyste se mohli</p>

<p>přizpůsobit nebo pozvolna napravit.</p>

<p>V novém období pojedeme pěkně naostro, po dvojkařsku, jako v</p>

<p>minulých letech. Nebudeme trpét nepřesnost, lhostejnost,</p>

<p>nezájem, neplnění povinností ke škole i k rodině, obhroublý či</p>

<p>hádavý tón, takytábornictví ani různé "techniky" a nepěkná</p>

<p>chytráctví.</p>

<p>Každý ponese plnou odpovědnost za své počínání. Nebudeme už</p>

<p>odpouštět popletené vzkazy, kažení her, různé zapomínání a</p>

<p>zaviněné zmatky, nechceme mít mezi sebou chlapce trucovité,</p>

<p>křiklouny, kazimíry, hrubce ani malé hlupáčky. Dvojkařem může</p>

<p>nadále být jen duševně i tělesně zdatný chlapec, který se</p>

<p>dovede ovládat, ukázňovat a léčit ze svých špatných</p>

<p>vlastností, chlapec, který je shovívavý k chybám druhých,</p>

<p>nikomu nic nevyčítá, ale sám k sobě je přísný, chlapec</p>

<p>uhlazený a vždy upravený, slušný a jemný v každém svém</p>

<p>projevu.</p>

<p>Dostat se do Dvojky, to bylo, je a bude nesplnitelným snem</p>

<p>mnoha</p>

<p>17</p>

<p>chlapců. Avšak leckdo z těch, kterym se tento sen splnil, si</p>

<p>toho 1 váží, štěstí mu zevšednělo a stal se zase obyčejným</p>

<p>hochem. Takò začátku nového období odzvonilo. Být Dvojkařem</p>

<p>se zase stane ct znamenáním, jak to bývalo dříve. Ale ta čest</p>

<p>a vyznamenání za O ně bude každý Dvojkař bojovat, doma, na</p>

<p>ulici, ve škole, na schůzce, na každé výpravě, pořád, každým</p>

<p>slovem i činem. Dobrj ží, špatný odpadne.</p>

<p>Přál bych si, aby všichni vydrželi!</p>

<p>Mastňáci a zálesáci</p>

<p>Tak už nám to zase začalo! Daleké výpravy na naše oblíbená mí;</p>

<p>skrytých údolí nebo na palouček u vody, dobrodružné cesty do</p>

<p>slv rozjásaných lučin a lesů, to vše už je tady! Zase budeme</p>

<p>daleko ~ sledních lidských obydlí běhat a skákat, hrát</p>

<p>napínavé hry a pozorov příroda usíná.</p>

<p>Je ovšem hodně chlapců a děvéat, které nechává tohle všechno</p>

<p>chladné. Těm je neděle dobrá jen k tomu, aby ji utloukli v</p>

<p>biografi postáváním na rohu ulice. Ale náš nárůdek zálesáků z</p>

<p>Bobří hráze, taková slunná podzimní neděle vyvolá skoro</p>

<p>bláznivou radost. A t již zase každou neděli ráno budeme mizet</p>

<p>s tornami či batůžky dali městem.</p>

<p>Přivítá nás čistá příroda. Myslím čistá - to jest neposkvrněná</p>

<p>v kými plechovkami, rozbitými lahvemi, neuklizenými ohništi,</p>

<p>odhoz~ papíry a pytlíky. Taková příroda je pěkná, i kdyby byla</p>

<p>jen pět mi~ konce poslední ulice.</p>

<p>Ale jsou mezi námi lidé, kteří nejdou do přírody s tak</p>

<p>vznešenými stavami, jako tam chodíme my. To jsou lidé, kterým</p>

<p>stačí, že se na tém místě líbilo jim, ale je jim ukrutně</p>

<p>jedno, jak se tam bude líbi kteří tam přijdou po nich. A tak</p>

<p>se umaštěné výtisky novin budou vá krásném paloučku vedle</p>

<p>neuklizeného ohniště s vypáleným černýn tem v svěží trávě. U</p>

<p>křoví bude ležet rozbitá láhev - nebo ji dokonc jevíme</p>

<p>odhozenou v potoku. Co na tom, že si o ni třeba příští nedě</p>

<p>kdo rozřízne nohu? Božínku - vždyt může jít domů po rukóu! An</p>

<p>dovedou zřídit přírodu za neděli někteří výletníci. U nás ve</p>

<p>Dvojce j káme. "mastňáci".</p>

<p>A tak jsem chtěl říct vám, chlapcům a děvčatům se zálesáckým</p>

<p>cít Bojujte proti mastňákům, kteří po sobě zanechávají v</p>

<p>přírodě nejen né papíry od svačiny, ale spoustu dalších</p>

<p>odpadků. Upozorněte s každého, třeba i dospělého, že má po</p>

<p>sobě uklidit všechny stopy, kd; díte, že se chystá odejít z</p>

<p>místa, které zamořil papíry, plechovkat</p>

<p>.~..,.</p>

<p>konzerv, očouzenými kameny a chrastím. A vy sami nebudte</p>

<p>"mastňáci", odporný typ nedélních výletníků. Ani kousek papíru nenechte ležet venku. O razbitém sklu ani nemluvím. Jediný</p>

<p>Stránka 8</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>černý uhlíček nesmí zůstat po vašem ohništi, jediný zakouřený</p>

<p>kámen, jediná větvička z nespálené zásoby chrastí. To si</p>

<p>uzniiíte! Budeme-li všichní podle této zásady jednat a</p>

<p>staneme-li se dobrovolnými strážci přírody, pak to snad bude</p>

<p>na našich tábořištích vypadat trochu lépe.</p>

<p>Smutný den - 1 T. ,září 1938</p>

<p>V tento den odešel na věčnost zakladatel českého skautingu,</p>

<p>náčelník A. B. Svojsík. Podlehl streptokokové nákaze, kterou</p>

<p>si přivezl ze zahraniční studijní cesty. Náčelník Svojsík,</p>

<p>profesor télocviku, začal u nás zavádět skauting už v roce 191</p>

<p>l, a náležitě ho upravil pro naše poměry. Jako vzor mu sloužíl</p>

<p>podobný smér anglický i život mládeže v různých jíných zemích.</p>

<p>Tehdejší naši kritikové, vychovatelé i úřady, nepřijali však</p>

<p>Svojsíkovo dílo s otevřenou náručí, jak si zasluhovalo a jak</p>

<p>by se dalo očekávat, ale s posměchem, nedůvěrou, zlobou a</p>

<p>různými úklady. Náčelník Svojsdc se však nedal zastrašit</p>

<p>nenávistí těch, kteří mu měli naopak jako první podat pomocnou</p>

<p>ruku. Obklopil se hloučkem nadáených věrných přátel a bojoval.</p>

<p>Boj se zpátečnictvím, se závistí í nenávistí těchto osob,</p>

<p>sedících jako žáby na prameni často na místech velmi</p>

<p>významných, se vlekl řadu let. Můžeme říct, že Svojsíkův život</p>

<p>od roku 1911 až do roku 1938 byl bojem o skauting. Zvítézil</p>

<p>přesvědčivě a slavně. Skautská myšlenka zakotvila u nás pevně</p>

<p>a navždy. Skautí u~ nejsou terčem posměchu, u~ se nemusí bát</p>

<p>snížení známky z tnravů ve škole a různého pronásledování za</p>

<p>to, že jsou skauti.</p>

<p>Torna a její obsah</p>

<p>Každý správný skaut, který nechce na výpravě vypadat jako</p>

<p>vandrák, má pořádně upravenou tornu, krosnu nebo batůžek.</p>

<p>~S Co nosím uvnitř? Kromě jídla, které balím do hliníkové</p>

<p>krabice netio ~ aspoň do plátěného pytlíku, mám v torně vždy</p>

<p>ručník, mýdlo a malý kartáček. Víte přece, jak se správný</p>

<p>skaut dokáže do večera umazat, zejména dyž vaříme anebo</p>

<p>hrajeme plíženou. Ručník s mýdlem a kartáčkem je točený v</p>

<p>jedné z postranních kapes, kde mám té~ zásobní ponožky pro</p>

<p>řípad, že bych sebou docela nezálesácky někde plácl do potoka.</p>

<p>Nohy ají být vždy v suchu, jinak se zapaří, o rýmě při</p>

<p>studeném počasí ani ne' uvě. Dolů na dno torny za chladných</p>

<p>dní dávám složené tepláky. Při od</p>

<p>inku na tábořišti sí obleču teplákové kalhaty a shodím je</p>

<p>teprve tehdy, ;dy~ začíná další hra. Nezapomenu ani na tenisky</p>

<p>nebo kecky či jinou leh</p>

<p>19</p>

<p>;</p>

<p>kou obuv. Jakmile dorazíme na tábořiště, přezuju se do nich.</p>

<p>Pane~ se mi to pak běhá, skáče a leze po skalách, když nemám</p>

<p>na nohc křusky!</p>

<p>Pláštěnka do deště je neodmyslitelnou součástí mé výzbroje.</p>

<p>A ted drobnosti. Na každé výpravě mám s sebou starší tenisový</p>

<p>Nezabere moc místa, je lehký, a přitom se s ním dají provádět</p>

<p>v hry a zábavy. Pak v destičkách papíry, které lze použít na</p>

<p>kreslen xůzných textů i k výrobě pásků ke stopovacím závodům.</p>

<p>Svazek ~ ků, zásobní řemínek. Zápalky. Krabičku poslední</p>

<p>záchrany, v níž j tě, jehly, zavírací špendlíky, další 2 - 3</p>

<p>zápalky s kouskem škrtátka lík, maličký špaček tužky, stará</p>

<p>žiletka a několik drobných mincí plánuju vaření, připevním na</p>

<p>tornu hliníkovou jídelní misku.</p>

<p>Zabalit tornu, zejména tzv. usárnu, je umění! Každý se to všal</p>

<p>naučit. Promyslete svůj vlastní plán, na kterém místě a ve</p>

<p>které ka~ dete mít vždy určité věci. A tyto součásti své</p>

<p>výzbroje a výstroje u te tak, abyste se k nim dostali poměrně</p>

<p>snadno a nemuseli napřed bat celý obsah torny. Krabici s</p>

<p>hlavní zásobou jídla uložte dop: a podložte ji větrovkou nebo</p>

<p>pláštěnkou, aby vás netlačila d Chystáte-li se na delší</p>

<p>pochod, dejte kousekjídla volně nahoru, aby odpočinku nemuseli</p>

<p>vytahovat celou krabici. Na stálé místo dávej ník s kouskem</p>

<p>mýdla, do spacího pytle přibalte tepláky. Spacák mi v</p>

<p>nepromokavém obalu.</p>

<p>Stránka 9</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Dbejte na vzhled torny nebo batůžku. Vracíte-li se domů s polo</p>

<p>nou tornou, uložte spací pytel nebo i stan dovnitř, aby pěkně</p>

<p>vypad</p>

<p>Dobrý rádce družiny</p>

<p>Dobrý rádce vždy hájí názory vedoucího oddílu. Jestliže s ním</p>

<p>v rých maličkostech nesouhlasí, neříká to své družině, ale</p>

<p>vysloví ná vedoucímu slušným zpúsobem "mezi čtyřma očima".</p>

<p>Nezískává si ~ své družiny tím, že by jí povoloval to, co si</p>

<p>vedoucí nepřeje, ale tí vyniká vědomostmi a dovednostmi nad</p>

<p>průměr, umí vše lépe než o;</p>

<p>Dobrý rádce ví o své družině všechno. Zná adresy jednotlivých</p>

<p>~ kam chodí do školy, jejich dobré i špatné povahové rysy,</p>

<p>nálady, s nosti. Nevysmívá se nešikovným, je v družině</p>

<p>rytířským ochráncem ších.</p>

<p>Družinu vede nejen na družinové schúzce, ale i na oddílové výl</p>

<p>kdeje s nimi vedoucí. Špatný rádce si družiny na oddílové</p>

<p>výpravě a všimne a baví se jen se staršími chlapci. Dobrý</p>

<p>rádce je však stále se družinou. Dbá na kázeň, dohlédne na</p>

<p>přesný příchod své družiny kc dému nástupu, ví o tom, kde</p>

<p>právě všichni jsou. Zajímá se, jak si</p>

<p>~</p>

<p>chlapci na tábořišti složili věci, zda mají v pořádku kroj,</p>

<p>upravené torny nebo batůžky. Při hře dbá, aby všichni poctivě</p>

<p>dodržovali pravidla.</p>

<p>Špatný rádce ani neví, kolik chlapců z jeho družiny je na</p>

<p>výpravě a kteří chybějí. Dobrý rádce může hlásit vedoucímu</p>

<p>přesný stav své družiny v kteroukoli chvíli. V týdnu po</p>

<p>výpravě zjistí, proč ten či onen člen v neděli chyběl.</p>

<p>Dobrý rádce také dbá na to, aby jeho družina dodržovala</p>

<p>veškerá oddílová ustanovení a řídila se skautským zákonem.</p>

<p>Pořádek, kázeň, přesnost, dobrá nálada, to jsou hlavní věci,</p>

<p>které má dobrý rádce u své družiny stále na mysli. Není možné,</p>

<p>aby sám vynechával podniky, chodil pozdě, byl neupravený,</p>

<p>zapomnětlivý, hrubý, lhostejný, omrzelý. Než takový rádce, pak</p>

<p>raději žádný!</p>

<p>Kimova hra v přírodě</p>

<p>Vedoucí zavede chlapce nebo děvčata na návrší, odkud je pěkný</p>

<p>rozhled do kraje. Ukazuje různá význačná místa - například</p>

<p>rybník, cihelnu, vesničku, pole dozrávající kukuřice, závory</p>

<p>na trati, shluk osamělých stromů atd. Když ukáže takových míst</p>

<p>15 - 20, hráči se na krajinu dívají ještě další minutu, pak se</p>

<p>k ní obrátí zády, usednou a každý zvlášt zpaměti napíše seznam</p>

<p>těch míst, která si zapamatoval. Kdo odevzdá za 3 minuty</p>

<p>nejúplnější seznam, vítězí.</p>

<p>4. týden (22. - 28. září)</p>

<p>Jak trávis vvendy?</p>

<p>Krásné zářijové ráno. Vzduch je stříbřitý podzimní mlhou,</p>

<p>která však za hodinu zmizí. Všude je plno zvláštní podzimní</p>

<p>vůně. Takhle na jaře ani v létě ani v zimě vzduch nevoní. Jen</p>

<p>na podzim! Spěchám svátečními a skoro liduprázdnými ulicemi na</p>

<p>sraz k celodenní výpravě. Z domovních vrat vychází chlapec,</p>

<p>domácky oblečený, a loudá se do trafiky rodičům pro noviny.</p>

<p>Dívá se na mne s podivným, nevyzpytatelným výrazem - a mně je</p>

<p>ho hrozně líto. Nebof on nepospíchá nikam na výpravu! Nevyjde</p>

<p>z kamenných ulic města po celý den! Nezahraje si ani jednu z</p>

<p>těch vzrušujících her, které jsou na programu naší výpravy.</p>

<p>Nezažije ani jednu z těch mnohých dobrodružných příhod, které</p>

<p>my zažijeme. Nezměří své síly a schopnosti s jinými chlapci v</p>

<p>závodech, na které jsou naše výpravy tak bohaté. Nepřijde do</p>

<p>společnosti dobrých kamarádů.</p>

<p>21</p>

<p>#</p>

<p>^</p>

<p>i</p>

<p>Cestou potkávám desítky takových chlapců s novinami. Je to ~</p>

<p>se někteří chlapci a děvčata sami připravují o nejlepšf dny</p>

<p>svých let?</p>

<p>Na výpravu se stanem</p>

<p>Stránka 10</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Kde stavíme stan? Nejraději na rovném místě, ne těsně u vody a</p>

<p>bině. Máme-li stan na svahu, vystavujeme se nebezpečí, že ná</p>

<p>déšt ve chvíli, kdy nám to bude nejméně prijemné. A v noci se</p>

<p>me, aniž o tom víme, polovinou těla ze stanu ven. Těsně u vody</p>

<p>j~ ma, nepříjemně vlhko.</p>

<p>Přes den máme stan, pokud je to možné, co wejdéle otevřenj něj</p>

<p>mohlo slunce. Kdo si čte za slunečného počasí ve stanu kníž</p>

<p>kytáborník. Jestliže táboříte se stanem přes noc, snažte se,</p>

<p>abyste stavili dřív, než padne večerní rosa. Nenavlhne vám</p>

<p>spací pytel bude ve stanu tepleji. Jakmile zmizí slunce z</p>

<p>místa, kde táboříte, 1 zavřete.</p>

<p>Kdo ještě nikdy nespal na zemi pod stanem, nevěří, jak je v</p>

<p>jména k ránu chladno. Zima jde nejvíc od země, proto zkušený</p>

<p>ví, že musí mít silnější izolačnf vrstvu pod sebou než nad</p>

<p>sebou. li dost teplý spací pytel, navlékněte na sebe ještě</p>

<p>svetr a tepláky samozřejmě zujete, aby si nohy odpočinuly, a</p>

<p>odložíte všechno, c ve spánku tísnílo (opasky, tvrdé věci z</p>

<p>kapes atp.). ~aaty, v nichžjs pravu šli a které budete mít na</p>

<p>sobě i při návratu domů, složte pěl le sebe, pokud možno na</p>

<p>větve, které rozložíte po zemi, aby šaty ly přímo na trávě a</p>

<p>nenavlhly. Dolní okraje stanu můžete obsypal jehličím, aby</p>

<p>dovnitř nevnikal skulinami chlad. Ráno jehličí odkl</p>

<p>Těsně před ulehnutím ke spánku již nejíme, protože bychom ~</p>

<p>nebo spali velmi špatně. Kdo spoř'adá ještě ve spacáku sedm</p>

<p>karl dva krajíce chleba, pomeranč a půl šálku čaje, nemůže se</p>

<p>divit, pak vzhůru až do svítání.</p>

<p>Ráno nejezte na lačný žaludek uzeniny ani jiné maso, rybičky</p>

<p>ranče, jak to dovedou někteří takytáborníci. Uvařte si šálek</p>

<p>čaje měli v žaludku teplý základ pro nastávající den. Máte-li</p>

<p>hlad a nc se dočkat snídaně, která je dosud přfliš horká,</p>

<p>vezměte sí buchtu n chleba.</p>

<p>Mokrého stanu se za deště nedotýkejte, nebo začne po chvíli</p>

<p>štět vodu. Vrátíte-li se domů s mokrým nebo vlhkým stanem, ne</p>

<p>dobře proschnout. Pověste plátno na provaz, ale ne do</p>

<p>blízkosti Kolíky, kterými stan upevliujete k zemi, nikdy do</p>

<p>něj nebalte. Tr ku.</p>

<p>I         ;    ié, že    ~    Jídlo na výpravé    !</p>

<p>dých i    Mnohá maminka si láme hlavu, co vám dát s sebou na</p>

<p>celodenní výpravu.       .    Trochu jí poradíme - dva či tři</p>

<p>dvojité krajíce chleba namazané máslem            a proložené</p>

<p>plátkovým sýrem, vajíčka uvařená na tvrdo, kousek sekané</p>

<p>nebo karbanátek či řízek, bramborový salát (ve skleničce),</p>

<p>buchtu, čaj    úžla-          (v láhvi), nějakou snadno</p>

<p>otvíratelnou konzervu, kterou není nutno ohří-    plaví     ~</p>

<p>vat. A nejrůznější ovoce! Na jídlo si pořidte pevnou krabici.</p>

<p>Chleba nebo    mká-      vánočku uložte do mikrotenového</p>

<p>sáčku, neoschnou, nerozdrobí se tak     ~e zi-         snadno</p>

<p>- a i když se snad rozpadnou na kousky, nic se nestane,</p>

<p>přotože             drobečky z pytlíku vyberete a sníte.    ~y</p>

<p>do        Jíst byste měli na výpravě v době, která je k tomu v</p>

<p>oddílovém progra-   Íe ta-    i    mu vyhrazena. Necpěte se od</p>

<p>rána do večera, ale když už se kjídlu posa-  1 po-     ~</p>

<p>díte, nerozptylujte se ničím jiným. Neskákejte za míčem s</p>

<p>karbanátkem    noci      v ruce, žaludek nemůže při pohybu</p>

<p>dobře trávit. A po jídle zůstaňte v kli-     ,              du</p>

<p>ještě aspoii čtvrt hodiny. Nesnědené potraviny vratte zpátky v</p>

<p>krabici             do torny nebo batůžku a uložte je do</p>

<p>stínu, nenechávejte je na prudkém  1 ze-          slunci.</p>

<p>Polní pych     K trampotám oddílového vedoucího přibývá v</p>

<p>létě a na podzim jedna dal-   ší, která souvisí s dozráváním</p>

<p>ovoce. Musí hlídat chlapce, aby na výpra-    vách netrhali ze</p>

<p>stromů třešně, jablka, hrušky, švestky. Chlapci si zpravi-</p>

<p>dia neuvědomují, ani ti nejlépe vychovaní, že trhání cizího</p>

<p>ovoce, byt     ,,   v malém množství, je právě taková</p>

<p>nepoctivost, Jako kdybychom sáhli do    cizí peněženky a vzali</p>

<p>si z ní peníze:     "Vždyt těch několik třešní by nestálo ani</p>

<p>konznu!" říkávají.       i~.~,     Docela jinak se na to však</p>

<p>dívá zákon o polním pychu. Právě proto, že   ovocné stromy a</p>

<p>Stránka 11</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>pole nelze nijak uzamknout nebo spolehlivě ohlídat, jsou</p>

<p>pod zvlášf přísnou a důkladnou ochranou zákona. A tento zákon</p>

<p>též sta-  noví, že nejsou stíháni chlapci, kteří se polního</p>

<p>pychu dopustili, ale jéjich   ~'':;     vedoucí! A tresty</p>

<p>nejsou malé!   j'''           i.l ',j   Nepřivádějte proto</p>

<p>svou neukázněností vedoucího do nepříjemných si-  tuací a do</p>

<p>nebezpečí - a nešpiňte také svůj čistý štít.           ,    ~3</p>

<p>Která družina je nejlepší?</p>

<p>pou- '    Podle mého mínění to není ta, která vyhraje</p>

<p>bodovací soutěž a má o ně-    e jej          kolik bodů víc</p>

<p>než jiné družiny, ani ta, která zvítězí v Boji družin, ale ta,</p>

<p>;    nen.      která nedělá žádné potíže, jede na oddílové</p>

<p>trati hladce, klidně, bez otřesů,  í lát-         bez</p>

<p>trucování.               Bodování má být družinám spíš sportem</p>

<p>než soutěží, v níž s výhrou ná-</p>

<p>23</p>

<p>i</p>

<p>lada stoupá a s prohrou klesá. Nejlepší je i tady zlatá</p>

<p>střední cesta ko není dobrá družina ta, která říká "dejte nám</p>

<p>s bodováním pol je to fuk", tak nemůžeme být spokojeni ani s</p>

<p>družinou, která tou; tězství obětuje všechno a jejíž nálada</p>

<p>klesá pod bod mrazu, když nadále něco nepovede.</p>

<p>Něco 0 oddrZu</p>

<p>Kdysi pravil jeden vedoucí svým starším chlapcům: "Někdy si m~</p>

<p>připadám jako lokomotiva mezi vagóny na seřazovacím Lokomotiva</p>

<p>roztlačuje a posunuje vozy, uvádí je do pohybu. Ka pak</p>

<p>poslušně sám chvíli jede, ale zanedlouho se zase zastaví a čel</p>

<p>udýchaná, upachtěná lokomotiva znovu rozhýbá. Něco podob u nás</p>

<p>v oddílu - každý z vás je takovým vozem. Sami o sobě jste</p>

<p>dobří, ale musím vás stále postrkovat, jako ta lokomotiva.</p>

<p>Sami n te na kloudnou samostatnou myšlenku. Co vám napovím, to</p>

<p>udélá se však nerozjedete k nějaké činnosti. A když vás k</p>

<p>něčemu přim~ brzy ochabnete, pokud vás stále nekontroluju.</p>

<p>Potřeboval bych, ab šem oddílovém nádraží měl každý vůz svůj</p>

<p>vlastní motor."</p>

<p>Chápete, co chtěl vedoucí tímto přirovnáním svým chlapcům ř</p>

<p>Hra na lístečky</p>

<p>Vedoucí ukryje venku na různých místech lístky. Na každý vžd5</p>

<p>neurčitě, kde asi je lístek další. Například:</p>

<p>"Hledejte lístek přibližně pět metrů odtud pod kamenem." Nebo lístek v okruhu 15 kroků." Nebo: "Další lístek je pod červenou 1 (schoval jej pod cihlu).</p>

<p>Klub nebo družina hledá společně. Objevitel lístečku dostane</p>

<p>bod. Najdou-li jej současně dva hráči, mohou dostat po bodu</p>

<p>ob; naopak žádný z nich, podle toho, jaká pravidla stanovíte.</p>

<p>24</p>

<p>,</p>

<p>Ří'en</p>

<p>Svojsv7iův závod</p>

<p>Ve dnech 28. a 29. září se utkalo ve vzrušujícím zápolení 27</p>

<p>oblastí Junáka. Svojsíkův závod začal vlastně už na jaře,</p>

<p>nejdřív proběhla okresní a oblastní kola, z nichž vítězové</p>

<p>postoupili do celostátního finále. Tam reprezentovala každou</p>

<p>oblast hlídka složená z vítězů a těch, kteří se umístili v</p>

<p>předcházejícím kole na druhém místě. Sešel se tu tedy výkvět</p>

<p>českých skautů, ti nejlepší z nejlepších. Závodili v lehké</p>

<p>atletice, chůzi podle mapy, kreslení náčrtku krajiny, vaření,</p>

<p>signalizaci, první pomoci, stavbě stanu, pořadových cvicích</p>

<p>atd. Zvítězila pražská Svojsíkova oblast, která měla celkem</p>

<p>272,24 bodů. Hlídka, která skončila na posledním místě,</p>

<p>dosáhla jen 147,84 bodů. Prahu zastupovali chlapci ze</p>

<p>suchozemské a vodní Dvojky.</p>

<p>Dvojkaři o svém vítězství řekli asi tohle:</p>

<p>"Na táboře ani po táboře jsme nijak zvlášt netrénovali, měli</p>

<p>jsme jen obvyklý výcvik. Přesto jsme I5. září v oblastním kole</p>

<p>Svojsíkova závodu</p>

<p>25</p>

<p>i</p>

<p>Stránka 12</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>.</p>

<p>byli první. V převážné většině oblastí proběhlo tohle kolo už</p>

<p>při ninami a dvě vítězné hlídky, které postupovaly do</p>

<p>ústředního ~ mohly pořádně sehrát a po celé prázdniny důkladně</p>

<p>připravovat. : hlídky, ze suchozemské a vodní Dvojky, se však</p>

<p>poprvé sešly tep děli 22. září, tedy týden před závodem.</p>

<p>Finále pro nás nezačalo příznivě! V sobotu ráno jsme byli vy</p>

<p>jako první na signalizaci. Vysílali jsme zprávu za špatné</p>

<p>viditelnc lehká mlha, a dosáhli čas 66 vteřin. S velkým</p>

<p>časovým odstupem lo řečeno, že musíme signalizovat znovu,</p>

<p>protože jsme předtím přípustný způsob - rozdělilí jsme si</p>

<p>totiž zprávu, kterou nám dal: poloviny a vysílali je současně</p>

<p>dvěma stanicemi dvěma příjemců~ doporučují odborníci.</p>

<p>Zopakovali jsme tedy tento úkol a dosáhli j ho času, 78</p>

<p>vteřin, a tím jsme přišli asi o 7 bodů.</p>

<p>Smířili jsme se s tím, ovšem jenom neradi. Řekli jsme si, že</p>

<p>je vina a měli jsme se hned na začátku zeptat, zda je náš</p>

<p>způsob dc Během dalších závodů se však přihodílo několik</p>

<p>jiných věcí, k zneklidnily a vnesly do naší hlídky černou</p>

<p>náladu. Zdálo se nám kteří soudci jsou na nás více než přísní</p>

<p>a že tato jejich přísnost k rozhodnutím, která nás poškozují.</p>

<p>Jeden člen hlídky neměl n. skautskou legitimaci podepsanou</p>

<p>okrskovým velitelem. Přesto~ člověk byl přítomen a nabídl se,</p>

<p>že legitimaci hned na místě podeF bylo to dovoleno a závodník</p>

<p>musel jet autem do Prahy, vzdálenE km, pro svůj křestní list.</p>

<p>Co tím křestním listem měl prokázat, p něj vůbec musel jet,</p>

<p>proč nesměl okrskový velitel legitimaci na m depsat a co by se</p>

<p>stalo, kdyby legitimace zůstala nepodepsaná - ty ky zůstaly</p>

<p>bez odpovědi a to jen zvyšovalo náš neklid.</p>

<p>Také průvodce, který nám byl přidělený, aby pozoroval naše cl</p>

<p>se přičinil o prohloubení naší neji.stoty a o to, že náxn bylo</p>

<p>stržen bodů. Podle mapy jsme šli skoro přímo k cíli, ačkoliv</p>

<p>jsme se v té jině opravdu dříve nikdy nepohybovali. Chlapci z</p>

<p>vodní Dvojky ta byli kdysi na výletě, ale už před dvěma lety,</p>

<p>a tehdy postupovali po cestách než tentokrát. I když jsme se</p>

<p>dušovali, že terén neznáme, r~ čí napsal zprávu tak, že budila</p>

<p>dojem, jako bychom závodili v kraji věrně známé - a náš výkon</p>

<p>byl pozastaven.</p>

<p>Jinak v soutěžních disciplínách, které byly bodovány podle</p>

<p>přes řitelného výkonu (napřfklad atletika, střelba ze</p>

<p>vzduchovky, výstroj téměř vždy zvítězili. Zato tam, kde</p>

<p>ocenění našeho výkonu závisel~ na volném uvážení soudců</p>

<p>(například zpěv), skoro nikdyjsme neb5 ní. To ovšem bylo, je a</p>

<p>vždycky bude, že závodníci spíše mívají doj jsou poškozováni,</p>

<p>než že jim je nadržováno.</p>

<p>26</p>

<p>Námi to však silně otřáslo, ale právě proto jsme se vzepjali k</p>

<p>nejlepšímu výkonu, jakého jsme bylí schopni. A tak přes</p>

<p>všechny ty skutečné nebo neprávem pociíované křivdy jsme</p>

<p>nakonec zvítězili a tak důstojně reprezentovali svou pražskou</p>

<p>oblast."</p>

<p>5. týden (29. září - 5. října)</p>

<p>Aby to bylo jako na táboře</p>

<p>Z tábora jsme se tedy už vrátili, dokonce máme za sebou měsíc</p>

<p>nového skautského roku: Táborové nádobíčko, pěkně umyté,</p>

<p>odpočívá v klubovně na půdičce, deníky jsou dopsány, fotky do</p>

<p>nich nalepeny - a tábor jako kdyby ani nikdy nebyl. Jen</p>

<p>vzpomínky na něj zůstaly, pěkné, veselé i vážné. A ty přiměly</p>

<p>Užovku, že na jedné ze zářijových schůzek řekl:</p>

<p>"Všechno nám na táboře tak hezky šlo, přesně a na puntík</p>

<p>klaplo. Jak to zařídit, abychom tak jeli pořád, po celý rok,</p>

<p>až do příštího tábora?" Narážel na náš výkon při táboření,</p>

<p>každý tam přesně znal a plnil své po</p>

<p>vinnosti, nikdo nemusel říkat, která parta má nastoupit do</p>

<p>služby ani jí připomínat, že má večer sejmout denní rozkaz a</p>

<p>uklidit vlajku, ani ji upozorůovat, že už by měla jít a začít</p>

<p>připravovat večeři nebo oběd, svačinu, snídani, ani říkat, že</p>

<p>si má natáhnout budíček, aby ráno vstala, když ostatní ještě</p>

<p>Stránka 13</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>spí. Na táboře každý věděl, že si po jídle musí umýt šálek,</p>

<p>pěkně důkladně, pověsit ho zpátky na svůj hřebík nejpozději do</p>

<p>třiceti minut, že je třeba udělat to či ono, zachovat se tak</p>

<p>či onak.</p>

<p>Náš táborový celek, nerušený žádnými vlivy zvenčí, byl</p>

<p>spořádaným, ukázněným státem v malém. A bylo to tak ideální,</p>

<p>že to U~ovku přimělo k výroku o pokračování tábora i doma po</p>

<p>návratu ze Slunečni zátoky.</p>

<p>Nebylo by to ani tak těžké, ale vyžadovalo by to od každého</p>

<p>Dvojkaře trochu důslednosti, obětavosti a ohledů. Až každý,</p>

<p>kdo odchází z klubovny, zazvoní, aby někdo šel za ním zavřít</p>

<p>dveře, až nikdo nevrátí do oddílové knihovničky špatně</p>

<p>zabalenou knížku, až se každý aktivně zúčastní programu</p>

<p>schůzek, až se nikdo nezapomene podepsat na svůj 1ístek při</p>

<p>závodech na body, až budete všichni čitelně psát a vypliiovat</p>

<p>oddílová lejstra, až nebude ze stolu shozena ani jedna zpráva</p>

<p>určená někomu, kdo p~ijde do klubovny třeba za tti dny, až si</p>

<p>každý hned podepíše Čigoligo a nenechá je válet v klubovně, až</p>

<p>vyřídíte včas a nezkomoleně program výpravy tomu, kdo nebyl na</p>

<p>schůzce, až bude mít každý "filipa" a přečte si Dodatky</p>

<p>(oddílová usnesení, zprávy apod.) ze schůzky, kterou zameškal,</p>

<p>až budete plnit a dělat všechno, co je odsdáv</p>

<p>i::. i</p>

<p>na ve Dvojce zavedeno, pak to bude všechno-stejně klapat "j</p>

<p>boře".</p>

<p>O správném tábořišti</p>

<p>L,etos o prázdninách jsme viděli tábory na místech tak nevhc</p>

<p>nám bylo chlapců a děvčat tam pobývajících až líto. Viděli jsm</p>

<p>dně hluboké lesní rokle se skalnatými stěnami, kde vládla i za</p>

<p>ších dnů taková zima, že chlapcí měli na sobě po celý de:</p>

<p>Sluníčko tam nepřišlo vůbec, o nějakém opálení nemohla b5</p>

<p>Táborníci měli všechny věci vlhké, sláma ve slamnících začím</p>

<p>vět. Země byla věčně rozmočená, blátivá, i když třeba týden an</p>

<p>Jinde zase měl dívčí tábor téměř půl hodiny k nejbližšímu</p>

<p>koupá dalo trošku zaplavat. Děvčata se ráno myla v malém</p>

<p>potůčku. Vc dobí chytala po celé dopoledne do osmi věder. A</p>

<p>což ten "báječ vystavěný pod železníční tratí, těsně u</p>

<p>nádraží!</p>

<p>Vypíšu proto stručně, jak má vypadat dobré tábořiště a jak</p>

<p>vlastnosti: Rovná louka mezi lesem a řekou nebo pěkným, čistý</p>

<p>r Studánka nablízku! V okruhu 1 km pokud možno žádné lidsk</p>

<p>Slunce po největší část dne. Nestačí tedy sluneční svit budjen</p>

<p>dc nebo jen odpoledne. Lékař, pila, dráha, pošta ve</p>

<p>vzdálenosti nane ři až pět kilometrů. Hloubka vody u tábora</p>

<p>(zejména s mužstvem, odrostlo dětským střevíčkům) aspoň na</p>

<p>některých místech 1,5 Tábor stavte co nejdál od používaných</p>

<p>silnic a cest.</p>

<p>Proč o tom píšu, když nás dělí od příštího tábora ještě devět</p>

<p>Protože každý oddíl by si měl zajistit tábořiště už ted, na</p>

<p>podzim rá místa k táboření je stále větší nouze!</p>

<p>Družina a nováček</p>

<p>Pořádný skaut a pořádná družina se chovají k nováčkům opravdu</p>

<p>1 kamarádsky, ohleduplně. A to i tenkrát, když nováček - právě</p>

<p>prc nováčkem - nemá ještě žádné vynikající vlastnosti. Poslat</p>

<p>nová drhnout očouzený kotel, p~inést vodu, vymést s ním každou</p>

<p>dřim ní skautské a nováčka to jen pokazí.</p>

<p>Pište si oddzZovou kroniku!</p>

<p>Jaký účel má oddílová kronika? Zachycovat slovem i obrazem ce</p>

<p>nost oddílu i jeho družin, oživovat vzpomínky na příhody dávno</p>

<p>povzbuzovat náladu v těžkých chvílích oddílu, zasvěcovat</p>

<p>nováčk; dílové minulosti atd.</p>

<p>Z kroniky lze čerpat i různá poučení, vedoucí i chlapci tam</p>

<p>mol</p>

<p>své názory na jednotlivé události. Kroniku totiž nemáme vést</p>

<p>jen o nedělních výpravách nebo oddílových schůzkách, ale o</p>

<p>všem, co s oddílem souvisí, at už je to třeba odchod některého</p>

<p>chlapce či příchod nováčka, stěhování z klubovny, hledání a</p>

<p>zařízování nové.</p>

<p>Stránka 14</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Na stránku kroniky vlepíme i jednu ze vstupenek po společné</p>

<p>návštěvě divadla či kina, výstřižky z novin o současném</p>

<p>skautingu. Do kroniky napíšeme, jak těžko se dávají dohromady</p>

<p>jednotné skautské kroje, jak nesnadno sháníme odznaky - aby</p>

<p>jednou za řadu let naši nástupci viděli, v jakých poměrech náš</p>

<p>oddíl dnes pracoval.</p>

<p>Do kroniky také lepíme fotografie, a to ne pouze z nedělních</p>

<p>výprav, ale i z klubovny a podniků ve městě. Co nejvíce</p>

<p>fotografií! Jen aby každý člen oddílu, který bude kroniku po</p>

<p>letech prohlížet, měl co nejpřesnější obraz, jak co a kde</p>

<p>vypadalo, měl přesnou představu o chlapcích i o tom, jak</p>

<p>chodili oblečení.</p>

<p>Vidíme-li u někoho fotografii připravenou na legitimaci, hned</p>

<p>ji na něm vymámíme - a už je v kronice a pod ní výstižné</p>

<p>povídání, jaký je, co umí, od kdy je v oddíle apod.</p>

<p>A také kresby! Obrázky! Kdo z vás jen trochu umí malovat, měl</p>

<p>by do kroniky kreslit ilustrace k textům. Kronika musí být</p>

<p>pestrá! Každá stránka by měla překvapit celou svou úpravou.</p>

<p>Vymýšlejte si pěkná záhlaví, nepište suše, bez odstavcú a bez</p>

<p>obrázků, jako by to bylo nějaké slohové cvičení. Pište vesele,</p>

<p>ale ne tak, abyste příhody přeháněli do takové míry, že by</p>

<p>nezasvěcený člověk nepoznal, co je pravda a co už kronikářova</p>

<p>fantazie.</p>

<p>V našem oddíle píšeme kroniku do velkých sešitů</p>

<p>(nelinkovaných). Rozměry stránek jsou 24 x 32 cm. Sešity si</p>

<p>vyrábíme sami z obrovských archů, které měří 70 x 100 cm.</p>

<p>Každý sešit opatříme měkkými deskami z tužšího barevného</p>

<p>papíru.</p>

<p>Kroniku začínáme vždy po příjezdu z tábora a končíme ji</p>

<p>odjezdem na tábor. Pak dáme všechny sešity svázat do knihy s</p>

<p>důkladnými deskami. Na táboře píšeme kroniku novou, táborovou,</p>

<p>do stejných sešitů. Vynecháváme prázdná místa na fotograřie,</p>

<p>které tam vlepíme teprve po návratu z tábora domů. A pak hned</p>

<p>dáme táborovou kroniku svázat a otvíráme kroniku novou. Do</p>

<p>roka nám tedy přibudou dvě kronikové knihy. Mohu vám</p>

<p>prozradit, že už jich máme plnou knihovnu!</p>

<p>Zápisy o celém životě oddílu a jeho práci, starostech i</p>

<p>radostech píšeme různobarevnými pery. Na každé stránce se</p>

<p>uplatní i pastelky a vodové barvy. Nepíšeme také v</p>

<p>jednotvárných řádcích, ale do všelijakých sloupečků, některé</p>

<p>zprávy dáváme do rámečků, a tak dostává kronika vzhled</p>

<p>barevného obrázkového časopisu.</p>

<p>Nejposlednější kronikové sešity s sebou nosíme i na výpravy (v</p>

<p>tvrdých</p>

<p>deskách, aby se nepomačkaly). V sobotu, kdy je u nás vždy dot</p>

<p>beseda všech, kdo mají čas, vytáhneme ze skříní kroniky z mim</p>

<p>a prohlížíme si je. Starší chlapci říkají:</p>

<p>"Ano, ano, tady v Dýmových jeskyních jsem tenkrát byl, to 1</p>

<p>první výprava s oddílem... ajejda, podíyejte se, tady začal</p>

<p>Mirek s mrzutými náladami... pak odešel z oddílu... a tohle</p>

<p>byla nejk výprava. . ."</p>

<p>Vzpomínky a vyprávění se rozvíjejí a každý chlapec si umíi o</p>

<p>něm musí být v kronice psáno jen to nejlepší, aby - až jednou</p>

<p>c mohli o něm číst noví chlapci jen samé dobré a pochvalné</p>

<p>zprávy</p>

<p>Přehled mých schopnostt; vlastnostr; dovedností</p>

<p>Tento nápis je na titulní stránce malinkaté knížečky, kterou</p>

<p>si za zhotovovat. Uvnitř je 20 stránek s různými texty,</p>

<p>linkováním a c Obsahují asi 200 různých úkolů, rozdělených do</p>

<p>20 skupin, který me "péra". Týkají se různých vlastností, jaké má mít dokonalý chl~ mezi nimi například "péro cti",</p>

<p>ukládající, že Dvojkař nesmí lhát, ké "péro pružnosti", které má zajistit, abychom nevyrůstali v neforc neohrabanou buchtu,</p>

<p>ale stali se z nás pružní, dobře rostlí chlapíci</p>

<p>Položte na kraj stolu zápalku. Pak se k ní shýbněte a bez</p>

<p>pomoci n uchopte ohrnutým horním rtem a špičkou nosu. Když se</p>

<p>vám to 1 přeneste ji do druhého kouta místnosti na jiný</p>

<p>stolek, kde je cíl.</p>

<p>Stránka 15</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Kdo donese zápalku od startu k cíli nejrychle,ji? Uvidíte, jak</p>

<p>je ké, když se všichni kolem vás chechtají výrazu vaší tváře a</p>

<p>vy se nakonec začít smát taky.</p>

<p>Jestliže vám zápalka spadne ze stolu, musíte ji vrátit na</p>

<p>desku a to znovu - ale celou tu dobu vám běží čas.</p>

<p>6. týden (6. - 12: ří~jna)</p>

<p>Ohndčky V neděli jsem se musel smát i zlobit, kdy~ jsem vidél</p>

<p>skupinku t borníkú, jak kuchtili u čoudícího ohně ve špinavém</p>

<p>šálku polévku.</p>

<p>Smát proto, že tito podaření zálesáci poskakovali kolem ohně a</p>

<p>jako indián~tí kouzelníci, všichni byli ubrečení od štiplavého</p>

<p>kouř~ dou chvíli někdo z nich piìkládal a skoro převrhl šálek</p>

<p>do ohně, jede</p>

<p>šlápl cibuli, která se válela nezabalená vedle, další přiložil</p>

<p>do ohně kus papíru, a když pak hledali sůl, zjistili, že byla</p>

<p>v tom papíru - zkrátka panoval tady zmatekjako v</p>

<p>nejpodařenější veselohře.</p>

<p>A zlobit jsem se musel proto, že ti chlapci zacházeli s ohném</p>

<p>neopatrně. Rozdělali jej na kraji lesa, přímo pod nízkými</p>

<p>větvemi, do kterých létaly jiskry a stoupal hustý čpavý dým.</p>

<p>Ohníště zalo~ili mezi vystouplými kořeny stromů, které tím</p>

<p>byly poškozeny a ohroženy.</p>

<p>A~ budete na výpravě vařit, řidte se těmito pokyny. Oheň</p>

<p>rozdělávejte jenom na těch tábořištích, kde je to dovoleno.</p>

<p>Pro ohníště si najděte místo pokud možno kamenité, kde neroste</p>

<p>tráva, nejlépe na nízkém břehu potoka mezi naplavenými</p>

<p>placáky. Není-li vyhnutí a musíte-li rozdělat oheň někde na</p>

<p>louce, vyřízněte napřed ze země drn, uschovejte ho stranou a</p>

<p>po dovaření a ulití uhlíků přikryjte ohniště opět drnem a drn</p>

<p>zalejte vodou. Popel je dobré hnojivo a nebude pod drnem</p>

<p>vadit.</p>

<p>Rozdělávání ohně v lesích je přísně zakázáno. Nikdy</p>

<p>nezakládejte oheň u stromu, tím méně na jeho vystouplých</p>

<p>kořenech. Také ho nezapalujte v blízkosti stohů slámy,</p>

<p>zrajícího obilného pole nebo u dřevěného stavení (stodoly</p>

<p>apod.).</p>

<p>Ohništé z karnenů budujte po větru -jeho otevřené otvory musí</p>

<p>být ve směru, kterým vane vítr. Jen když je vítr velmi silný a</p>

<p>oheň odnáší a uhasíná, pak stavte ohniště tak, aby do něj vítr</p>

<p>nemohl foukat. Nepřikládejte do plamenů čerstvé zelené</p>

<p>jehličí, jen suché rezavé větve posbírané na zemi. ~erstvé</p>

<p>jehličí velmi kouři. Ze stromů níc nelámejte! Chrastí si</p>

<p>připravte ještě před zapálením ohně, teprve pak začněte vařit:</p>

<p>Potřeby k vaření nekladte na holou zem těsně k ohni,</p>

<p>rozšlapete je. Dejte je stranou na rozloženou utěrku nebo na</p>

<p>velký papír. Po dovaření přestaňte hned topit, nepopelte se</p>

<p>kolem ohniště ještě celé odpoledne, nekažte vzduch kouřem.</p>

<p>Nakonec ohniště důkladně ulijte a uklidte, nikdo nesmí poznat,</p>

<p>že zde byl ohníček. Kameny odklidte z dohledu. Jen když je</p>

<p>jich v okolí nedostatek, složte je ke křoví do úhledné</p>

<p>hromádky pro pozdější použití, at už sem přijdete znovu vy</p>

<p>nebo někdo jiný.</p>

<p>Takytáborni7c Budete se tomu slůvku a nadpisu trochu divit, už</p>

<p>jste je v Bobří hrázi několikrát četli, aniž byste jeho smyslu</p>

<p>asi porozuměli. Ale všichni chlapcí z pražské Dvojky znají</p>

<p>význam slovíčka "takytáborník" dokonale a vědí, že když je o někom řečeno vážně, není to žádné vyznamenání.</p>

<p>Takytáborník je u nás ten, kdo se například na táboře ráno</p>

<p>probudí, až když ostatní dávno cvičí a jemu už byla udělena</p>

<p>"černá skřír~ka" a strženy body za neúčast při cvičení.</p>

<p>Takytábornická je služba, která zapomene</p>

<p>,s</p>

<p>hiásit, že došel v táborové kuchyni cukr a je třeba při</p>

<p>nejbližší mésta koupit nový, aby zítra nebyla hořká snídané.</p>

<p>Takytábor můžete stát snadno a rychle také v zimě, i když je</p>

<p>tábor ještě hro: lený. Chlapík, který dokáže v klubovně chodit</p>

<p>kolem vylezléh~ v lavici a nezatluče ho, který zásadně věší</p>

<p>klubovní klíče jinam, jich stálé místo, který odejde večer z</p>

<p>Stránka 16</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>klubovny poslední a nechá rovku, který rozkramaří věci po</p>

<p>klubovně a pak je neuklidí, ktel jednou hrozně naspěch, když</p>

<p>se začne mluvit o prácí - za to v; u nás vyslouží název</p>

<p>takytáborník. Formy takytábornictvíjsou zk vyčerpatelné.</p>

<p>Ajak to slovíčko vlastně vzniklo? Původně jsme výrazem takv</p>

<p>poctili jen toho, kdo chodil ve skautském kroji s rukama v</p>

<p>kapsác Ruce v kapsách kroje vypadají totiž hrozně pepicky,</p>

<p>ošklivě, a zdívkou jsme na~e chlapce na nevhodnost takového</p>

<p>chování upo li. Když byl před lety v Praze velký skautský</p>

<p>sjezd za Královsko u Troje, natiskli jsme malé lístečky s</p>

<p>textem: "Kdo dá v kroji rucc sy, je TAKYTÁBORNÍK!"</p>

<p>S těmito lfstečky pak naši chlapci chodili mezi ostatními sk a</p>

<p>jak někoho uviděli s rukama v kapsách, šup, už mu vsunuli do</p>

<p>teček. Než si dotyčný přečetl, co je na něm napsáno, byli naši</p>

<p>ovš Jiné oddíly pak naše kluky hlídaly - a neptejte se, jakou</p>

<p>měly rad~ přistihly některého Dvojkaře s rukama v kapsách.</p>

<p>Lístek mu hne~ nou poznámkou vrátily. Později jsme výraz</p>

<p>takytáborník začali u: každého, kdo provedl nějakou hloupost,</p>

<p>neopatrnost, zachoval ; řádně atd. Jestliže tak dnes někomu u</p>

<p>nás řekneme, zastydí se a pokud je v něm jen špetka "stavovské</p>

<p>cti".</p>

<p>Snažte se, aby ve vašem oddíle nebyl ani jeden takytáborník!</p>

<p>Něco o družině</p>

<p>Když některá družina začne projevovat silnou individualitu,</p>

<p>vnitť a tmelí se v nerozborné, soběstačné těleso, vždy to</p>

<p>nakonec způsc díle něco nepříjemného, třebaže bezvadná souhra</p>

<p>by vlastně n u každé družiny žádoucí. AIe i zde musí být</p>

<p>střední cesta. Co svě žině, ne vždy svědčí oddflu. A zájmy</p>

<p>oddílu musí jit nad zájmy d</p>

<p>Kolikrát už jsme se o to pokoušeli, psát kroniku hned od</p>

<p>začátku skautského roku, současně s událostmi, ale nikdy nám</p>

<p>to dlouho želo. Vždycky za několik týdnů začala kronika</p>

<p>pokulhávat za soi tí, nedopsaných věcí bylo víc a víc - a pak</p>

<p>to skončilo. Načatou</p>

<p>jsme nakonec schovali a vkládali jsme do ní jen výstřižky,</p>

<p>fotografie a psali poznámky.</p>

<p>"Někdy se to musí dopsat!" říkávali jsme si. Ale to "někdy"</p>

<p>nepřicházelo a až na malé výjimky nemáme z minulosti našeho</p>

<p>oddílu zaznamenáno skoro nic.</p>

<p>Trochu jsme psali, když si asi pfed dvěma roky vzal kroniku na</p>

<p>starost Mílek. Ale to bylo spíš jen stručné, suché</p>

<p>zaznamenávání toho, kam jsme v nedělí šli, jaká byla docházka,</p>

<p>celková nálada v záznamech však zachycena nebyla. Také nápad,</p>

<p>aby kroniku Dvojky psaly střídavě jednotlivé družiny, se moc</p>

<p>neosvědčil. Družiny se sice snažily splnit svůj úkol co</p>

<p>nejlépe, předstihovaly se v úpravě, ale obsah i vzhled</p>

<p>většinou nevystihoval dění ve Dvojce, byl takový cizí,</p>

<p>studený, vypočítaný spíš na efekt (Iškudova výzdoba) než na</p>

<p>zachycení tehdejší skutečné oddílové atmosféry. Při vší té</p>

<p>bídě kronikářské nadšení u nás neochablo, ale naopak povýšili</p>

<p>jsme je dokonce na jakýsi kult uctívání všeho, co jsme prožili</p>

<p>za dávných slunných i deštivých dní.</p>

<p>A z toho nad~ení nám vyrůstá nový kronikář, Prófa, který se</p>

<p>osvědčil už o prázdninách. Spojuje v sobě tři vzácné</p>

<p>vlastnosti, které má mít ten, kdo naši kroniku píše.</p>

<p>1. Dovede svými zápisy vystihnout ovzduší Dvojky, umí nejen</p>

<p>suše zapsat, co se stalo, ale také k tomu připojit svůj názor,</p>

<p>úvahu. A to dělá kroniku osobitější, "dvojkařskou."</p>

<p>2. Umí kreslit, a není tedy odkázaný na písmo či obrázky</p>

<p>druhých.</p>

<p>3. Má smysl pro stylovou úpravu kroniky. Jeho stránky nejsou</p>

<p>únavné, monotónně urovnané, s nepřerušovaným písmem shora</p>

<p>dolů, ale pokračují v tradiční úpravě z dřívějších dob.</p>

<p>A ještě néco - Prófa je pilný, pozorný a obétavý. Nezanedbá</p>

<p>nic; co by mělo do kroniky přijít. Nosí ji s sebou na každou</p>

<p>nedělní výpravu i s vodovými barvičkami a pastelkami, číhá na</p>

<p>kdejaký výrok, památku, fotografii.</p>

<p>A tak se rnůžeme těšit, že toto období bude v kronice.</p>

<p>Stránka 17</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>zaznamenáváno současně s kalendářem, a to dokonce v úpravě,</p>

<p>která vystihuje to, co se v našem oddíle děje.</p>

<p>Zkouška postřehu</p>

<p>Vedoucí přinese do klubovny tolik stejných letáků, kolik hráčů</p>

<p>se zkoušky zúčastní. Každému dá jeden, a pak tajné v textu</p>

<p>vyhledá nějaké slovo nebo slovní spojení čí dokonce celou</p>

<p>kratší větu. Ostatní pak ohlášené slovo nebo slova hledají.</p>

<p>Kdo úkol splni nejrychleji, přebírá roli vedoucího a vybere v</p>

<p>dalším kole hry jinou část textu.</p>

<p>33</p>

<p>4i:</p>

<p>7. týden (13. - 19. října)</p>

<p>Noc pod stanem</p>

<p>Nocleh ve stanu není pro většinu těch, kdo se na něj tak těší,</p>

<p>ani lo příjemný. Brzo po ulehnutí roztřese tělo nepříjemný</p>

<p>chlad, kter dou hodinu stupňuje až k nevydržení. Táborník se</p>

<p>marně snaží r hřát, diví se, proč po noclehu ve stanu tak</p>

<p>toužil, a zaříká se, že i nebude spát pod stanem. Nedostatek</p>

<p>místa a tvrdá zem - to by ne hrozné. Ale ta zima, ta udělá noc</p>

<p>nekonečnou.</p>

<p>Tady je několik rad, jak se před nočním chladem uchránit.</p>

<p>První jarní měsíc a poslední měsíc podzimní, kdy lze pod sta</p>

<p>covat, aniž by se choulostivý a slabý chlapec nastydl, jsou</p>

<p>květer Země je vyhřátá a vysušená. Ovšem po velkém dešti</p>

<p>nespíme ve s v květnu a v rijnu!</p>

<p>Stan postavíme na místě co nejrovnějším - o tom už byla řeč</p>

<p>ještě snažíme najít místo, kde nejsou hrbolky, vystouplé</p>

<p>kořeny meny v zerrxi zairostlé.</p>

<p>Na dolní okraje stanu nahrneme suché jehličí, aby v noci dov</p>

<p>proudil studený vzduch. Ve stanu rozprostřu spací pytel raději</p>

<p>n, suchých drobných větviček než na pouhou trávu, která v noci</p>

<p>siln A pokud mám karimatku, dam ji samozřejmě pod sebe. Heslo</p>

<p>zk~ zálesáka: "Víc pod sebe než na sebe." To znamená, že ten, kdo spí pokrývkami, dá tú silnější pod sebe a slabší se</p>

<p>přikryje. V noci j chlad více ze země než ze vzduchu.</p>

<p>' Naposledy jím asi půl hodiny před ulehnutím. Kdo už leží z,</p>

<p>a ještě do sebe souká jídlo, tomu se hůř usíná.</p>

<p>Potraviny před ulehnutím zabalím, nenechámje roztahané po st</p>

<p>prvé by svou vůní přilákaly myši, za druhé bych je mohl v noci</p>

<p>~ poničit. Uložím je zpět do torny - pokud možno do hliníkové</p>

<p>1 chleba zabalený do plátěného nebo mikrotenového sáčku. Tornu</p>

<p>s si nedávám pod hlavu. Raději udělám polštářek ze složené</p>

<p>bund z kupky větvíček a jehličí.</p>

<p>Před ulehnutím jdu ještě na stranu, abych nemusel v noci z vyl</p>

<p>lůžka.</p>

<p>Pak ze sebe svléknu všechno tísnivé a tvrdé. Odložím řemeny,</p>

<p>boty. Na nohou si ponechávám ponožky, nejsou-li vlhké. Zato si</p>

<p>c silný svetr a tepláky, zvlášf když nemám dobrý spací pytel.</p>

<p>Na hlav táhnu starou čepici nebo uvážú šátek. Nic nedám na to,</p>

<p>že pak v5 jako revmatický dědeček, v noci na parádu nehledím.</p>

<p>Svlečené š~ žím úhledně do čtverečku a uložím je i s botami</p>

<p>mezi sebe a střed</p>

<p>Po ulehnutí si ještě chvíli se spolunocležníkem vyprávíme, ale</p>

<p>tak tiše, abychom nerušili spáče v sousedních stanech. Hlučná</p>

<p>zábava, bouřlivý chechtot člověku zjitří mysl tak, že pak</p>

<p>nemůže usnout.</p>

<p>Kdo némůže usnout nebo ráno zimou dospat, měl by být aspoň</p>

<p>zticha a nerušit ostatní spáče. Jen takytáborník dokáže v půl</p>

<p>třetí ráno jít vařit čaj, vyprávět druhým vtipy nebo si</p>

<p>podobně krátit čas do svítání.</p>

<p>Spolehlivost Rádce Medvědů Kabar není na výpravě. Podrádce</p>

<p>Užovka předpokládá, že je asi nemocný a možná ani nepovede</p>

<p>družinovou schůzku. Užovka si tedy připraví sám program a</p>

<p>ještě dojde k Jestřábovi pro klíče od klubovny, protože klíče</p>

<p>družinové jsou u Kabara. Je dokonale připraven Kabara</p>

<p>zastoupit. Ten o těchto přípravách nic neví, a proto pošle</p>

<p>svoje klíče i program schůzky do klubovny. Nespoléhá se, že</p>

<p>Užovka něco sám zařídí.</p>

<p>Stránka 18</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>To jsou dva dúkazy spolehlivosti. Ve špatné družině by</p>

<p>podrádce ani nenapadlo, že snad rádce nepřijde. A rádce by</p>

<p>zase ani nenapadlo poslat klíče a pokyny.</p>

<p>Zamysli se nad tím, zda je i na tebe spolehnutí!</p>

<p>Z naší kroniky</p>

<p>Na táboře se náš oddíl náhle podivně rozdělil na "mladší", to jest normální oddílové mužstvo, a na "kmen starších Dvojkařů", kteří budou mít své vlastní podniky, ba dokonce i svou vlastní</p>

<p>klubovnu. Do kmene starších odešla většina těch, kteří tvořili</p>

<p>kádr Dvojky až do tábora. Do nově založených skautských oddílů</p>

<p>odcházejí Odym a Song. Ještě na táboře se k nim přidali Šušík</p>

<p>s Drobkem.</p>

<p>Působilo to tak trochu rušivě, sesypalo se toho na nás příliš</p>

<p>mnoho a ledaco se dálo za okolností, které nebyly zrovna</p>

<p>potěšitelné. A to všechno způsobilo ve Dvojce v srpnových</p>

<p>dnech pokleslou náladu.</p>

<p>Teprve když jsme se s několika mladšími chlapci pustili do</p>

<p>zařizování naší věžní klubovny, kterou jsme získali po</p>

<p>osvobození zpátky, začala nálada stoupat. Začneme holt zase</p>

<p>znovu, co se dá dělat! Cožpak to Dvojka a vůbec každý déle</p>

<p>trvající oddíl prožívá poprvé? To je přece normální vývoj,</p>

<p>neměnitelný úkaz, že chlapci vyrůstají a chtějí najednou něco</p>

<p>jiného, než se jim po několik let líbilo a co jim tak</p>

<p>vyhovovalo.</p>

<p>Mladší chlapci, kteří v základním mužstvu Dvojky zůstali, jsou</p>

<p>plní chuti do práce. S nimi pak i ti zbylí starší, kteří</p>

<p>neodešli do kxnene - Dan, Séva, Džin. S pomocí vás všech</p>

<p>vytvoříme zakrátko Dvojku zase tím radostným oddílem, uceleným</p>

<p>a svorným, jakým byla už tolikrát za třicet let svého trvání.</p>

<p>35</p>

<p>i</p>

<p>Jenom o jedno vás prosím. Až jednou ucítíte, že nadešel "vái</p>

<p>už se vám u nás nelíbí všechno jako dřív, řekněte mi to</p>

<p>vlídněji, ji, než jak mi to řekli a dali na sobě znát někteří</p>

<p>z těch, co odešl: ře do kmene starších. A pak bude všechno v</p>

<p>pořádku, nepokazí a chuf do práce těm, kteří ve Dvojce</p>

<p>zůstali.</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Vedoucí říká střídavě "nos" a "okno", ale tato slova nejdou přes bou, někdy opakuje třeba třikrát "nos", a teprve potom</p>

<p>řekne a opačně. Když hráči slyší "nos", chytí se za nos.</p>

<p>"Okno" je pro zem, aby položili ruce na kolena. Vedoucí také nenechává své n du, dělá to, co ostatní hráči, ale občas se je</p>

<p>snaží splést tím, že "nos" si položí obě ruce na kolena, na</p>

<p>slovo "okno" se chytí za i</p>

<p>Kdo se zmýlí, vypadne ze hry. Hráč, ktery se udrží ve hře nejc</p>

<p>bere pří~tě roli vedoucího.</p>

<p>8. ~ýden (20. - 26. října)</p>

<p>Program výprav</p>

<p>Af jdete na výpravu třeba jen čtyři, máte mít už předem</p>

<p>připrav~ gram - co všechno asi budete dělat. Promýšlíte ho už</p>

<p>několik dní ne tedy při nedělní chvatné snídani nebo dokonce</p>

<p>cestou na sraz.</p>

<p>Do programu zařadte vždy tyto složky: Pozorování přírody. 2</p>

<p>hry prověřující duševní zdatnost. Hry, při kterých cvičíte</p>

<p>tělo. Zál a skautskou praxi.</p>

<p>Pozorováním přírody míním to, že si všímáme kvetoucích byl mů,</p>

<p>zvěře, ptáků, počasí - zkrátka všeho, co v přírodě vnímám</p>

<p>smysly. To nevyžaduje žádnou zvláštní předběžnou domácí p</p>

<p>Stačí, když si na lístek s programem napíšete slovo "příroda,"</p>

<p>aby! voru a zábavách na výpravě na tuto část nezapomněli.</p>

<p>Závodivými hrami, při kterých se uplatní naše duševní sch</p>

<p>myslím například pozorovací závod cestou k cíli. (Co si kdo</p>

<p>zapar Přes kolik můstků jsme šli? Jaký nápis byl na domě se</p>

<p>zelenou st atp.) Nebo Kimovu hnx v přírodě.</p>

<p>Mezi pohybové hry patří všechny hry s míčem, přetahování, přes</p>

<p>provaz, honičky, schovávačky apod.</p>

<p>Zálesáckou a skautskou praxí rozumím vaření, signalizaci, sta</p>

<p>Stránka 19</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nů a přístřešků, mapování, orientaci aj.</p>

<p>36</p>

<p>Program samozřejmě přizpůsobíme denní době a poi~'así. Věci</p>

<p>zábavné zařazujeme raději na začátek, nebo program promísíme</p>

<p>veselými hrami. Za horkého počasí vypustíme příliš únavné</p>

<p>aktivity. Teorií, kterou lze probírat v klubovně, se na</p>

<p>výpravě do přírody nezabýváme. (Sem patří napriklad výklad o</p>

<p>první pomoci, nácvik nové písničky.)</p>

<p>Cestu na tábořiště si obvykle zkrátíme nějakou hrou. Chceme-li</p>

<p>se však dostat k cíli co nejdřfve, pak ovšem nic nehrajeme.</p>

<p>O každém bodu programu mám ve svém notýsku poznamenáno, jak</p>

<p>dlouho asi potrvá. Když vidím, že chlapci nemají o tuto věc</p>

<p>zájem nebo je zaujala víc, než jsem očekával, nedržím se</p>

<p>předem určeného časového rozvrhu. Také neruším zábavu, která</p>

<p>se rozvinula sama od sebe a není na</p>

<p>i programu, pokud je to jen trochu dobrá věc. A ten plánovaný</p>

<p>bod, na kte</p>

<p>rý se proto nedostane, odložím na příští výpravu.</p>

<p>Novým chlapcům a děvčatům</p>

<p>Nevím, zda dnes dovedete plně ocenit skutečnost, že jste se</p>

<p>dostali do skautského nebo tábornického oddílu, ale bezpečně</p>

<p>vím, že jednou se budete na náhodu, která vás tam zavedla,</p>

<p>dívat jako na š~astný zázrak a budete trnout při pomyšlení,</p>

<p>jak málo stačilo (třeba jen abyste neznali toho, kdo vás do</p>

<p>oddílu přivedl), a nikdy byste neprožili všechny ty krásné</p>

<p>příběhy, radosti a pocity, které zde na vás čekají. Dobrý</p>

<p>oddíl je Království chlapců nebo děvčat. Má za sebou bohatou</p>

<p>minulost, utkanou z let těch, kteří zde byli před vámi. ~asem</p>

<p>ji poznáte. Umiňte si, že i každý z vás vydá ze svého srdce a</p>

<p>duše jen to nejušlechtilejší, aby oddílovou tradici obohatil,</p>

<p>zkrášlil a zapsal se do ní písmem z ryzího zlata!</p>

<p>Jak vedeme oddzZ</p>

<p>Dostávám dopisy od chlapců i dospělých vedoucích, ve kterých</p>

<p>se mne ptají, jak prý to děláme, že ve Dvojce pořád všechno</p>

<p>klape a práce se nám dam. O různých praktikách a zvyklostech</p>

<p>našeho oddílu jsem toho sice už napsal hodně, přesto popíšu</p>

<p>základní pravidla činnosti.</p>

<p>Máme čtyři družiny, v každé smí být nejvýše 8 chlapců, včetně</p>

<p>rádce. Oddílový zákon říká, že stav "mužstva" nesmí nikdy</p>

<p>přesáhnout 32 členů - to jsou právě čtyři družiny po osmi. Do</p>

<p>toho počtu není zahrnut tzv. "pracovní kruh", v němž je</p>

<p>vedoucí oddílu, jeho zástupce a 2 - 3 starší chlapci, kteří už</p>

<p>nepatří do žádné družiny.</p>

<p>Nováček může být do Dvojky přijat teprve tehdy, když se</p>

<p>uprázdní některé z těch třiceti dvou míst v družinách. Někdy</p>

<p>se nahrne tolik zájemců o členství, že je nemůžeme všechny</p>

<p>přijmout, protože se místa uvolňují jen velmi pomalu. Tehdy se</p>

<p>stávají zájemci "návštěvami". Chlapec, které</p>

<p>ho zařadíme mezi "návštěvy", není naším členem, ale má prám</p>

<p>nit sobotních besed a jednou za měsíc může jít s námi na</p>

<p>"Návštěvy" neplatí příspěvky.</p>

<p>Když je nováček do oddílu konečně přijat, podstoupí třímě;</p>

<p>mací zkoušku. Z čeho se tato zkouška skládá, o tom píšu na jin</p>

<p>Každá družina má jednou týdně družinovou schůzku. Nedělt</p>

<p>jsou společné, schází se na nich celý oddíl. Dxužinové výprav,</p>

<p>konají jen málokdy, jsme raději všichni pohromadě. Je nás pom</p>

<p>a cítíme se spíš jako jedna rodina. A když někdo v neděli na</p>

<p>vý~ bí, všichni ostatní ho postrádají, i ti z jiných družin.</p>

<p>Oddílový každou neděli.</p>

<p>V sobotu vždycky zasedá oddílová rada. Na ní projednávámc</p>

<p>program, změny v členstvu, návrhy na další činnost atd.</p>

<p>Celou oddílovou činnost bodujeme. Bodování vede některý</p>

<p>covního kruhu". Bodovací soutěže se účastní družiny včetně rá~</p>

<p>"pracovního kruhu" nebodujeme. Jedno kolo této osvědčené so</p>

<p>vždy měsíc. P~i vyhlášení výsledku každého kola dostanou</p>

<p>všic'~ ný lístek s potvrzením, kolik bodů kdo získal a jak se</p>

<p>umístil v lého oddílu. Bodujeme různé závody a hry na</p>

<p>nedělních podnic žinových schůzkách. Kdo bodování vede,</p>

<p>Stránka 20</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>připraví na každou d: nějaký závod nebo hru - stejné pro</p>

<p>všechny družiny.</p>

<p>Docházku vedeme velmi pečlivě a vypočítáváme ji měsíčně r ta.</p>

<p>Průměrně dosahujeme 90 - 95 %. Ještě nikdy se nám nepod v</p>

<p>některém měsíci byla docházka stoprocentní. Vždycky je asp~</p>

<p>někdo nemocný nebo podlehne domácímu teroru a musí v neděl po</p>

<p>Praze tetičku z venkova nebo jít gratulovat babičce. Kdo třil</p>

<p>bou vynechá (at schůzku družinovou či oddílovou nebo výpravL v</p>

<p>této době o sobě podal zprávu, ztrácí členství v oddíle a jehc</p>

<p>okamžitě zaplněno "návštěvou", která je první v řadě čekatelů.</p>

<p>V oddíle se oslovujeme jen přezdívkami nebo křestními jmi na</p>

<p>někoho příjmením (Dokoupile, Novfiku atp.) je u nás napros~</p>

<p>litelné. Právě tak není mezi námi možné mluvit hrubě nebo</p>

<p>sprostě, vyvolávat hádky a pranice.</p>

<p>Starší chlapci, kteří ve Dvojce vyrostli a nemají z jakýchko</p>

<p>možnost uplatnit se v "pracovním kruhu", odcházejí bud ja.ko v jiných oddílů, nebo posílí roverský kmen "starších Dvojkařů".</p>

<p>Zařidte si to u vás také tak, nevytvářejte "mamutí oddíly" ; vám práce dařit. Všem chlapcům se pak bude v oddíle líbit a o</p>

<p>své poslání.</p>

<p>Zkouška hmatu</p>

<p>Hráči si zavážou oči tak, aby ani trochu neviděli, a vedoucí</p>

<p>jim postupně posílá jeden drobný předmět za druhým - celkem 13</p>

<p>kusů. Jsou to věci, které si připravil už před schůzkou,</p>

<p>například krabička od zápalek, klíč, zátka, tužka apod. Když k</p>

<p>vám věc doputuje, máte hmatem zjistit, co držíte v ruce, a</p>

<p>hned předmět předáte sousedovi. Poslední odkládá kolující věci</p>

<p>(také poslepu) na stůl. Až všech 15 předmětů obejde hráče,</p>

<p>vedoucí je přikryje nebo schová, ostatní si sejmou z očí šátky</p>

<p>a každý sám, bez napovídání, napíše seznam věcí, které poznal</p>

<p>a zapamatoval si. Na psaní jsou 3 minuty. Vítězí ten, kdo má</p>

<p>seznam nejGplnější.</p>

<p>Chcete-li hru opakovat v obtížnější formě, přikažte hráčům,</p>

<p>aby zapsali poznané věci v takovém pořadí, v jakém putovaly</p>

<p>kolem stolu.</p>

<p>9. týden (27. října - 2. listopadu)</p>

<p>Nešetřte na výzbroji</p>

<p>Nedávnojsme se vrátili ze tžídenní výpravy, které se</p>

<p>zúčastnilo také osm nováčků. A ti mne přiměli k tomu, abych</p>

<p>napsal tuto staf. Chlapci se dostavili na výpravu s naprosto</p>

<p>nedostatečnou a chatrnou výzbrojí. Jednomu z nich se cestou</p>

<p>utrhly u torny oba popruhy, takže ji pak musel nést pořád na</p>

<p>hlavě, když selhaly všechny pokusy popruhy přišpendlit nebo</p>

<p>přišít. Jiný chlapec měl místo torny maličký batůžek, na</p>

<p>kterém mu jako křidélka trčel do dlouhého válce složený spací</p>

<p>pytel. Pak se mu tam už neudržel, a tak musel nést spacák jako</p>

<p>mošnu na rameně, přivázaný provázkem. Vysloužil si dokonce</p>

<p>přezdívku Botanik, protože stočený pytel se skutečně podobal</p>

<p>starodávné mošně na motýly. Většina chlapců měla spací pytle</p>

<p>na tornách upevněné jen provázky, těmi však je nebylo možné</p>

<p>dost pevně stáhnout. Spacáky padaly k jedné straně, špinily se</p>

<p>na podlahách ve vlaku i na nádraží, protože neměly obaly, také</p>

<p>zakouřené šálky nikomu nepřidaly na kráse - a tak bylo plno</p>

<p>nepříjemností a náš celkový vzhled, na kterém si vždy tak</p>

<p>zakládárne, byl na této výpravě dost ubohý.</p>

<p>Chodíváte-li na výpravy do přírody, nešetřte na výzbroji.</p>

<p>Opatřte si dobrou tornu, batoh nebo krosnu. Střádejte na ně,</p>

<p>pokud si je nemůžete koupit hned. Nelitujte peněz. Je to výdaj</p>

<p>na dlouhou řadu let. Špatná torna s utrženým popruhem nebo bez</p>

<p>řemínků vám otráví celou výpravu. Poproste doma maminku, aby</p>

<p>vám ušila ze staré látky obaly na spací pytel a na hliníkový</p>

<p>šálek. Šetřte si také na krabici, do které se ukládá jídlo.</p>

<p>39</p>

<p>Nedávejte potraviny volně do torny, rozdrobí se, někdy z</p>

<p>pytlíl nou a jsou pak nepoživatelné.</p>

<p>Jdeme na dříví</p>

<p>Jistě jste si už všimli zajímavé skutečnosti, že chceme-lí na</p>

<p>výp~ musíme k tomu mít dříví. A proto hurá pro ně do lesa! Ale</p>

<p>Stránka 21</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>pozc majitel lesa nebo jeho hajný vaším dobrým přítelem,</p>

<p>nechodte c dříví se sekerou! Sekera za prvé svádí zejména méně</p>

<p>zkušené t aby podsekli kdejaký zdánlivé suchý stromek. Za</p>

<p>druhé s ní o suché větve zdravých stromů. Přitom skoro vždycky</p>

<p>zraní kmen když majitel lesa nebo hajný uvidí ve vaší rnce</p>

<p>sekeru, hned v~ podezřívat, že jim chcete stromy kácet nebo je</p>

<p>sekerou poškodítc takytáborníci totiž s oblibou štípají dříví</p>

<p>na vystouplých kořenec stromů. Proto nechte sekeru na</p>

<p>tábořišti a sbírejte v lese jen chr padlé větve. To je</p>

<p>dovoleno a na uvaření polévky nebo čaje to í čí. Přitom máte</p>

<p>záruku, že jste les nepoškodili, a nikdo vám ne: vytknout.</p>

<p>vedte si meteorologické záznamy</p>

<p>Mnozí chlapci a di~včata rádi čtou knihy o zálesácích a jejich</p>

<p>ži divují jejich zkušenosti a svůj vlastní život v</p>

<p>civilizovaných krají žují za nudný, suchopárný. Ale í u nás se</p>

<p>můžeme zálesáckému ži blížit mnohým pozorováním. Můžeme se</p>

<p>stát zálesáky, i když třeba uprostřed velkoměsta. Jednou je to</p>

<p>sbírka listů, kterou vám čuju, pozorování zvěře na</p>

<p>každonedělních výpravách, sledování hvězd na noční obloze. Tak</p>

<p>se učíte vnímat dění v přírodě a získáv šenosti jako hrdinové</p>

<p>zálesáckých knih.</p>

<p>Dnes přicházíme s další radou. Vedte si záznamy o počasí. Mi</p>

<p>dý den teplotu vzduchu, pozorujte západy slunce a zapisujte,</p>

<p>jak s zimního slunovratu až po slunovrat letní mizí pod</p>

<p>obzorem stál~ pozdějí a po letním slunovratu až do Vánoc</p>

<p>zapadá každý den o m Všímejte si barev na nebi ráno i navečer,</p>

<p>zjišfujte směr a síl Zkoumejte, jaké příznaky předcházely</p>

<p>včera počasí, které panu A pokuste se předpovědét, jaké bude</p>

<p>počasí zítra. Pozorujte mrak tvar a zbarvení.</p>

<p>Zpočátku se při předpovídání počasí z odpozorovaných přízna</p>

<p>zmýlíte, ale později se tomuhle zálesáckému umění naučíte</p>

<p>dosti livě.</p>

<p>Zapisujte si, kdy na podzim padal první sníh, kdy najaře</p>

<p>rozkv~ ní květinka. Vytrvejte při vedení tohoto zajímavého</p>

<p>kalendáře a o</p>

<p>40</p>

<p>zději porovnejte nové záznamy s těmi, které jste si pořídili</p>

<p>loni ve stejnou dobu. Vyčtete z nich, zda se příchod zimy nebo</p>

<p>jara opozdil, nebo naopak uspíšil.</p>

<p>Také pozorování počasí z vás může udělat zkušené zálesáky, i</p>

<p>když bydlíte uprostřed města.</p>

<p>Nadšenci v oddcZe</p>

<p>To už je u nás ve Dvojce od nepaměti, že se vždycky najde</p>

<p>nějaký chlapec, který se do skautování tak zažere, že by v</p>

<p>klubovně nejraději bydlel.</p>

<p>~ Neexistuje pro něj fráze "nemám čas", dělá deset věci</p>

<p>najednou a dělá je dobře!</p>

<p>Někdy je horlivý nováček tak nadšený novým prostředím, které v</p>

<p>oddíle našel, že se pustí do strhující činnosti, sotva se ve</p>

<p>Dvojce trochu rozkouká. Jindy, méně často, je to i chlapec,</p>

<p>který chodí do oddílu již delší dobu, ale teprve ted "to do</p>

<p>něj vjelo".</p>

<p>Toto nadprůměrné nadšení a chuf do práce trvá u těchto</p>

<p>horlivců někdy `. déle, někdy jen krátce, podle toho, jakou</p>

<p>mají vytrvalost, jak se jim práce daří, a také jak se k jeho</p>

<p>činnosti staví ostatní chlapci v oddíle, kteří už maJí</p>

<p>počáteční nadšeni za sebou nebo je nikdy ani nepocítili.</p>

<p>Kolik takových nadšenců jsme už ve Dvojce měli! Nezmiňuji se</p>

<p>tu - o těch, jejichž jména nikdo z vás už ani nezná, protože</p>

<p>jsou zahrabaná v hromadách materiálu k nedopsaným kronikám.</p>

<p>Jmenuji jenom namátkou novější: T"ríska, Gerhard, Kabar, Flik,</p>

<p>Ráček... Také v současné době je v oddíle několik horlivců.</p>

<p>Jako skautský vůdce každého takového nadšence vítám, protože</p>

<p>mi za prvé hodně pomůže v práci, za druhé - a to je snad ještě</p>

<p>cennější - mě jeho chuf do práce tak povzbudí, že svou</p>

<p>vůdcovskou službu, často některým gambusínem ztrpčovanou,</p>

<p>vykonávám pak také radostněji.</p>

<p>Stránka 22</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Nepříjemné pro mne je, když někteří chlapci takového horlivce</p>

<p>srážejí všelijakými poznámkami a říkají o něm, že je šplhoun.</p>

<p>Co z toho mají? Uvědomují si, jak tím škodí oddílu? Především</p>

<p>znechutí toho nadšence, za druhé tím oddíl připraví o dobrého</p>

<p>pomocníka a za třetí vezmou vůdci vzpruhu, která mu dodává</p>

<p>sílu k další práci, ne vždycky radostné. A přitom tito</p>

<p>posměváčci (obyčejně chlapci oddílu málo užiteční) sami dobře</p>

<p>vědí, že ten horlivec nemá za svůj lepší výkon žádné výhody,</p>

<p>nijak mu vedoucí nenadržují a jsou k němu často právě tak</p>

<p>tvrdí jako k jiným, často ještě tvrdší - a tedy že to žádný</p>

<p>šplhoun není. Za šplhouna považujeme přece jen toho, kdo si</p>

<p>chce udělat u někoho očko, aby získal nějaké výhody, úlevy</p>

<p>atd. A vy sami víte, že něco takového u mne nepřichází v</p>

<p>úvahu.</p>

<p>41</p>

<p>i</p>

<p>Proto kdo posměšně mluví o nadšencích, škodí vlastně oddílu ko</p>

<p>kdyby si řikal: Musím toho kluka stůj co stůj otrávit, aby o</p>

<p>pracanta míň a Jestřáb přišel i o tu trošku radosti.</p>

<p>OddiZový signál</p>

<p>Abychom nemuseli na svého kamaráda, kterého spatříme někd~</p>

<p>hlasitě volat, zapískáme na něj oddílový signál. Tento signál</p>

<p>z prvních šesti taktů oblíbené pochodové písničky našeho oddíh</p>

<p>Domluvte sí ve svém oddíle, klubu nebo družině také nějaký</p>

<p>Na jelena a lovce</p>

<p>Dva hráči si zavážou oči a stoupnou si na opačné konce delší</p>

<p>Jeden z nich je lovec, druhý jelen. Lovec má jelena</p>

<p>dastihnout. J~ le sluchu před lovcem ustupuje, což je velmi</p>

<p>obtížné, protože lov ží velmi tiše. Oba mohou libovolně měnit</p>

<p>směr pohybu kolem s je právě nejnapínavější pro hráče a</p>

<p>nejveselejší pro diváky. To o~ hře sami poznáte. lelen ani</p>

<p>lovec se nesmějí vzdálit od stolu, mi řád držet aspoň jednou</p>

<p>rukou jeho okraje. Jestliže je stůl příliš kr. stavte k němu</p>

<p>ještě jeden. Honička končí ve chvíli, kdy se lovec j~ tkne</p>

<p>rukou. Oba hráči si pak vymění úlohy. Později nastoupí ke</p>

<p>dvojice.</p>

<p>Diváci se chovají velmi tiše, aby se lovec i jelen mohli řídit</p>

<p>sl</p>

<p>,</p>

<p>Y ~</p>

<p>Listopad</p>

<p>Vracím se ve vzpomínkách k létu</p>

<p>Před koncem tábora nadešlo období tichých měsíčních nocí. Kraj</p>

<p>se leskl jako ze stříbra a náš tábor vypadal jako zakletá</p>

<p>vesnička v pohádce. Kouzelný svit mésíce padal na protější</p>

<p>vysoké skály, vnikl do opuštěných lesních údolí, rozsvětlil</p>

<p>paseky vysoko na kopcích a kouzlil strašidelné stíny na</p>

<p>lesních pěšinách.</p>

<p>Ajednou pozdě večer, když měsíc dorůstal, přišel ke mně Moja a</p>

<p>tajuplně zašeptal:</p>

<p>"Jestřábe - svítí měsíc - a nahoře - víš - tam na pasekách -</p>

<p>bude tak krásně. - Pojd - půjdeme..."</p>

<p>Jsem člověk velmi romanticky založený a každý podnik, ve</p>

<p>kterém je cítit něco dobrodružného, cele uchvátí moji mysl. A</p>

<p>tak jsme vzali s sebou ještě Rudlu, tiše se vyplížili z tábora</p>

<p>a stoupali vzhůru do kopce.</p>

<p>Jaký to byl čarokrásný pohled z paseky do kraje zalitého</p>

<p>měsíční září. Z řeky vystupovaly páry, lesy tiše oddychovaly a</p>

<p>my ve svých srdcích cítili bít něco tak divně vážného a</p>

<p>vznešeného...</p>

<p>Nebyla to poslední vycházka. Vždyt měsíční noci byly tak</p>

<p>krásné. A nespokojili jsme se jen s první pasekou, nejblíže u</p>

<p>tábora, chodívali jsme dál po ozářené cestě až na pasaku</p>

<p>druhou, větší. A tam, sedíce na poražených kmenech, vyprávěli</p>

<p>jsme si o Dvojce, o našich chlapcích, a dělali jsme plány do</p>

<p>budoucna.</p>

<p>Když byl měsíc v úplňku, vydali jsme se večer podle řeky k</p>

<p>Ledči. Byli</p>

<p>Stránka 23</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>43</p>

<p>^</p>

<p>- ^</p>

<p>jsme všichni, kromě Oty a Jirky. Po cestě jsme našli broučka</p>

<p>sv leně. Svítil a svítil, jako by cosi v trávě ztratil.</p>

<p>Došli jsme k lomu a nad lesy právě vycházel veliký měsíc.</p>

<p>Obrátili jsme se a čekali, až vyjde celý.</p>

<p>Vyšel. Byl bílý a strašidelný.</p>

<p>Šli jsme dále k záhybu, tam, kde se řeka točila.</p>

<p>Usedli jsme na břeh a dívali se, jak se měsíček zhlíží ve vodč</p>

<p>Žáby v rákosí pěly své milostné písně.</p>

<p>Na řece se dělala kola.</p>

<p>A my si šeptem vyprávěli. Zase o oddíle, o chlapcích a jejich</p>

<p>1 A všichni mně slibovali, že budou vždycky dobří.</p>

<p>10. týden (3. = 9. listopadu)</p>

<p>Proč chodíine do skautského oddílu?</p>

<p>Někdo z vás asi odpoví: Abychom se podívali do přírody, poz~ i</p>

<p>vzdálenější kraje. Nebo: Abychom se naučili tábořit.</p>

<p>Ty odpovědi jsou sice správné, ale neúplné. Hlavní důvoc</p>

<p>Skautský oddíl vám dává více než pouhou zábavu, turistiku neb~</p>

<p>Máte si zdokonalit a upevnit povahu. Odložit lenost,</p>

<p>nedbalost, hrubost, nesnášenlivost, nepřesnost a jiné nepěkné</p>

<p>vlastnosti. M se tu naučit pravdomluvnosti, přímosti,</p>

<p>čestnosti; kamarádství, o a slušnosti. A vůbec těm věcem,</p>

<p>které dělají z obyčejného kluka - skauta.</p>

<p>Naše schůzky, výpravy, tábory, hry, cvičení, závody, zkoušky,</p>

<p>no jsou jen prostředky, které umožňují zdokonalování povahy.</p>

<p>Ukažme si to třeba na výpravě. Je nedéle. Lenost vám říká, při</p>

<p>no! Ale skautský oddíl vás volá do přírody. Musíte vstát, zaba</p>

<p>a spěchat na sraz, i když třeba není hezky. Přemáháte tím svou</p>

<p>pol Bodovací soutěž vás nutí, abyste přišli včas. Tak se učíte</p>

<p>dochvil hrách a závodech si počínáte čestně - tím se učíte</p>

<p>poctivému jed tábořišti leží naše věci a nikomu se z nich nic</p>

<p>neztratí. Jinde si člc sí dávat na svůj majetek pozor.</p>

<p>Ačkoli máte různý věk i různé povahy, nehádáte se, prostředí s</p>

<p>ho oddílu hádkám nepřeje. Mnohokrát na výpravě máte možnost :</p>

<p>se sobecky, hrubě. Příležitost se nabízí při prudkém spádu</p>

<p>hry, p ze na cestách, a přece se ovládnete. Drobné povinnosti</p>

<p>vás učí srr</p>

<p>44</p>

<p>pořádek, důkladnosti, spolehlivosti, kázni. A co teprve tábor</p>

<p>se spoustou práce, různých nesnází, s nepřízní počasí a</p>

<p>nepohodlím!</p>

<p>To všechno - a ještě mnoho věcí jíných -je škola vaších povah,</p>

<p>výheň, ve které se kovají a zdokonalují. Je celkem vedlejší,</p>

<p>jaký zábavný a cvičební program mají naše schůžky, výpravy a</p>

<p>tábory. Hlavní je jen to, aby vás tento program co nejdéle</p>

<p>upoutal. Nebot čím déle ve skautském oddíle budete, tím déle</p>

<p>naše prostředí může působit na vaši povahu.</p>

<p>Ivlor družinových schůzek</p>

<p>"Mor družinových schůzek" říkáme těm chlapcům, kteří</p>

<p>přicházejí pozdě nebo spěchají ze schůzky předčasně domů.</p>

<p>Nemá-li rádce celou družinu ješté pohromadě, musí čekat na</p>

<p>opozdilce, odkládá zahájení schůzky, její program je zkracován</p>

<p>a ostatní chlapci se učí nedochvilnosti. Předčasné odchody ze</p>

<p>schůzky domů, to družinovku pak jen dorazí! Takový plantážník</p>

<p>se už v poloviné programu obléká, je jako na trní, významně se</p>

<p>dívá na hodinky, pořád se ptá, kdy už bude konec. Ten spěch</p>

<p>často naočkuje i ostatním, kteří by jinak vůbec nespěchali. A</p>

<p>tak schůzku pokazí, znemožní, aby byl program probrán</p>

<p>normálním klidným tempem, znechutí rádce - a to jen proto, že</p>

<p>rodičům nedovede vysvětlit, proč mají mít aspoň trochu ohledu</p>

<p>k činnosti skautského oddílu. Není přece už malé dítě, které</p>

<p>by muselo být přesně v určitou hodinu doma, když má ještě</p>

<p>někde nějaké povinnosti. Družinová schůzka ovšem nesmí být</p>

<p>protahována do pozdních večerních hodin, potom by se nesmél</p>

<p>rádce divit, kdyby se i ti nejnadšenější chlapci začali dívat</p>

<p>na hodinky.</p>

<p>Stránka 24</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>"Mor družinových schůzek" neříkám však jen opozdilcům a</p>

<p>předčasně odcházejíčím. Jsou to i ti, kteří znemožní každý</p>

<p>rádcův výklad, všechno znevažují, pořád ru~í, odvádějí</p>

<p>pozornost ostatních chlapců a jsou věčně rozchechtaní. Takový</p>

<p>jedinec se dříve nebo později vyskytne v každé družině, někdy</p>

<p>se jich tam sejde najednou i víc. Na družinovou schůzku jdou</p>

<p>ne proto, aby tam pracovali, něco se naučili a pěkně se</p>

<p>pobavili, ale aby si tam zařádili. Jsou to jinak třeba docela</p>

<p>dobří chlapci, schopní každé oběti pro oddíl, ale řádění na</p>

<p>družinovce je jejich potěšení a nechápou, jak tím poškozují</p>

<p>družinu i oddíl.</p>

<p>Vynasnažte se, aby ve vaší družině nebyl takovým "morem"</p>

<p>nikdo!</p>

<p>Novác'7zův dopis</p>

<p>Každý nováček, který vstoupí do naší Dvojky, musí se podrobit</p>

<p>tříměsíční přijímací zkoušce. Je složena z mnoha různých bodů.</p>

<p>Jedním z nich je požadavek, aby nováček ke konci zkušební</p>

<p>lhůty vypsal své první dojmy</p>

<p>45</p>

<p>z oddílu. Zpravidla začíná tím, že napíše, kdo ho do oddílu</p>

<p>přive poprvé ve Dvojce mluvil, jak na něj zapůsobilo oddílové</p>

<p>prostře u nás udivilo, jak se zvolna vžíval do všech našich</p>

<p>zvyklostí, ktc ci mu v jeho začátcích nejvíce pomáhali, co se</p>

<p>mu v oddíle "Nováčkovské dopisy" schováváme - a ty, které</p>

<p>vynikají úrom mavostí, lepíme do kroniky.</p>

<p>~Imúe dobře topit?</p>

<p>Zatímco takytáborník přikládá pod malou jídelní misku hory dř</p>

<p>celý kraj zamořený kouřem (ale voda na čaj se pořád nevaří!),</p>

<p>zki lesák rozdělá pod kotlíkem malý, čistý ohníček a uvede</p>

<p>vodu dc krátkou chvíli. Jak je to možné? Inu - i umění dobře</p>

<p>topit patří k ké vědě!</p>

<p>Rozdélávejte ohníček droboučkými větvičkami - samozřejm mi,</p>

<p>nikdy zelenými! Jehličnaté větvičky používejte, jen když jso~</p>

<p>Na tento malý základ přikládejte postupně silnější klacíky a</p>

<p>pozc i vlhké nebo mokré dříví, nemáte-li dost suchého paliva.</p>

<p>A co je do hraničky musí mít přístup vzduch! Proto překládejte</p>

<p>větvičky nestrkejte je pod kotlík rovnoběžně, jednu vedle</p>

<p>druhé. Tak se ol sí. Kotlík nesmí být příliš nízko nad zemí,</p>

<p>dříví by se pod něj ne~ bo by tam bylo namačkané a k plamenům</p>

<p>by nemohl vzduch. : ohniště z kamenů, položte je tak, aby</p>

<p>nestály v cestě proudícímu ~ ale naopak vzduch měl k plamenům</p>

<p>dobrý přístup. Tím zajistít~ potřebný "tah". Jen při velmi</p>

<p>silném větxu klademe kameny tak</p>

<p>, bránily v odnášení plamenů zpod kotlíku.</p>

<p>OddzZový zpěvnt~c</p>

<p>V našem oddíle máme už od roku 1931 silnou knihu v kůži váz:</p>

<p>které píšeme texty i noty každé písně, která se ve Dvojce</p>

<p>ujme. ~ kreslíři k některým písním namalovali i obrázky. Pod</p>

<p>zápisem a slov uvedeme, kdo tu kterou píseň do oddílu přinesl,</p>

<p>kdy a kd~ více zpívala.</p>

<p>A tak i v tomto zpěvníku je kus oddílové historie. Za leta se</p>

<p>ti daly stovky písní v rukopisech a kresbách mnohých členů</p>

<p>oddílu. je stále v klubovně a na tábory putuje spolu s námi.</p>

<p>Většina našic ců si však vede svůj vlastní, soukromý zpěvník.</p>

<p>Oddíl, družina a k se nezpívá, se o hodně ochuzují!</p>

<p>46</p>

<p>sluchu</p>

<p>jte někde v místnosti natažené náramkové hodinky, které tikají</p>

<p>(k té"` J</p>

<p>o hře se tedy nehodí hodinky digitální). Úkryt může být zcela</p>

<p>neobvyklý, eba u zadní nohy skříně. Pak zavolejte zvenku</p>

<p>hráče, kteří byli při scho; ávání hodinek mimo místnost, a ti</p>

<p>hodinky začnou hledat po sluchu.</p>

<p>'tom ovšem musí být naprosté ticho, což se někdy nesnadno</p>

<p>udržuje, zeména když jsou hodinky schované například v misce</p>

<p>na stole a hledači se ~ vítězoslavným úsměvem nad svou</p>

<p>bystrostí sápou vzhůru na skříně opačném koutě.</p>

<p>11. týden (10. - 16. listopadu)</p>

<p>Stránka 25</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>ánoční nálady</p>

<p>Každý obyčejný smrtelník si pod slovy "vánoční nálady"</p>

<p>představí rozvícený stromeček, hromady skořápek od ořechů,</p>

<p>koledy, venku je mrazivá noc, sníh tiše padá, tatínek si hraje</p>

<p>s betlémem, prskavky jiskří, na plotně se pálí tenhlecten</p>

<p>"frantíšek" a podobně.</p>

<p>Ale my Dvojkaři si odnepaměti představujeme pod názvem</p>

<p>"vánoční nálady" něco docela jiného. Trucování některého člena oddílu. Nálada takového gambusína se projevuje asi takhle:</p>

<p>Najednou se mu přestane líbit ' , co se mu na skautování</p>

<p>líbilo až dosud. V klubovně ho skoro neuvidí~ , ačkoli dřív</p>

<p>tam byl třeba pětkrát týdně. Nlc ho nebaví, tváří se zasmuile</p>

<p>nebo - což je těžší případ - nad vším skautským se opovržlivě</p>

<p>usmí`á. Jít v útvaru? Pah - jak směšné! Lepší je vybíhat z</p>

<p>řady, plést krok statním a smát se, jak se zlobí. Signalizovat</p>

<p>na schůzce? Lepší je hrát ingpong, zahrajeme si my dva,</p>

<p>ostatní můžou jít domů. Bodování? esmysl! A tak je to se vším</p>

<p>u toho, kdo onemocní "vánočními nálada</p>

<p>mi". Co sám dlív nadšeně pomáhal stavět, to ted zlovolně</p>

<p>bourá. Nikdo ho nepřesvědčí, že dělá něco špatného. Ignoruje</p>

<p>všechny oddílové zvyksti, stane se najednou odpůrcem a skoro</p>

<p>nepřítelem všeho skautského. uce má v kapsách a nepomůže</p>

<p>oddílu s ničím.</p>

<p>Důvody k takovému chování jsou různé. Někdy se chlapec urazí,</p>

<p>třebà proto, že nebyl přijat některý jeho návrh nebo že</p>

<p>jdeme na výpravu tam, kam se mu právě nechce. Jindy má pocit,</p>

<p>že je vedoucí nespravedlivý</p>

<p>v něčem ho poškodil, třebaže chudák vůdce by nejraději všem</p>

<p>snesl modré z nebe, jen aby se v oddílu nebo v klubu cítili</p>

<p>spokojení. Někdy je ř to také celková osobní omrzelost, kterou</p>

<p>milostpán člen ráčí dávat pocítit ~celému oddílu.</p>

<p>47</p>

<p>r</p>

<p>r r</p>

<p>r</p>

<p>i~</p>

<p>,</p>

<p>Taková "vánoční nálada" je pro oddíl či klub vždy velmi škc</p>

<p>tože nepřidá ostatním ani trošku chuti do práce, zejména ne v</p>

<p>který je odměňován za svou práci a starosti mrzutou tváří chla</p>

<p>se nedovede podvolit celku. "Vánoční nálady" jsou silně naka~</p>

<p>hou z maličkých začátků rozleptat celý oddíl.</p>

<p>Každý chlapec nebo děvče jsou tvorové jen z masa a krve. divu,</p>

<p>když chvílemi i u dobrého člena propukne nespokojenc oním, co</p>

<p>se v oddíle dělá. Ale čím ušlechtilejší a ukázněnější p řidší,</p>

<p>mírnější a slušnější je projev jeho nesouhlasu, jeho "vár da".</p>

<p>Jen primitivní neukázněnec dovede svou špatnou nálado~ lostí</p>

<p>kazit hrubě a trvale soudržnost oddílu a chuf do práce. Takc</p>

<p>jsou vítáni v žádném celku, kde záleží na spolupráci všech. Ti</p>

<p>nemohou potřebovat skautské oddíly nebo kluby, jejichž trván</p>
</section>

<section>
<p>závisí na tom, jak se jejich členstvo chová.</p>

<p>A proto jestli i ty, který čteš tyto řádky, máš snad právě</p>

<p>"vá~ dy", odlož je a jdi na příští schůzku nebo výpravu s</p>

<p>úsměven vůlí být zase užitečným, veselým členem.</p>

<p>Název "vánoční nálady" razili u nás ve Dvojce už před xnnol</p>

<p>slulí sekáči Olda Pětník, Tonda Ort, Jára Fial a další.</p>

<p>Chlapci s mi náladami" však nejsou jen u nás, vyskytnou se</p>

<p>občas v ka~ le; i když tam těm náladám neříkají vánoční.</p>

<p>Rozdíl je jen v tor co my se s takovým případem opravdu</p>

<p>mažeme, v jiných oddíl~ kovými mládenci dlouho nepárají. Když</p>

<p>se chceš mračit, tal když se chceš otravovat, tak se otravuj,</p>

<p>ale nesmí to na tobě A když to na tobě vidět je nebo vynecháš</p>

<p>třikrát za sebou , schůzku, už s tebou nepočítáme. Dvojkujsme</p>

<p>vybúdovali protc radostně skautovali, a nedáme se znechucovat.</p>

<p>Mám takový pocit, že tohle je docela dobrý a zdravý názor ké</p>

<p>budeme uplatňovat, až někdo onemocní "vánočními nálada~</p>

<p>vaříme polévku</p>

<p>Chcete-li si uvařit na výpravě jídlo, které vás opravdu</p>

<p>Stránka 26</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nasytí, c bramborovou polévku. Množství surovin, o kterém zde</p>

<p>píšu, s1 důkladné porce v jednom hliníkovém šálku.</p>

<p>Z domova vezměte čtyři větší brambory, mrkev, petržel, cibu</p>

<p>dého druhu jeden kousek), plátek celeru, dva stroužky česneku</p>

<p>tou lžíci krupek a stejné množství jíšky, 2 kávové lžičky</p>

<p>soli, č kmínu, právě tolik majoránky, na špičku nože mletého</p>

<p>pepře.</p>

<p>Na tábořišti, až odborně postavíte ohniště, vyperte v hliník~</p>

<p>misce pitnou vodou nejdříve krupky, vysypte je na víčko r</p>

<p>48</p>

<p>o~~abte zeleninu a brambory. Všechnu zeleninu vyperte, opět v</p>

<p>pitné vo' dě, a pokrájejte ji na kostičky - bude dříve</p>

<p>uvařená. Misku s ní naplňte vodou až skoro po okraj a postavte</p>

<p>ji na ohniště. Přidejte kmín, majoránku, krupky, pepř. Misku</p>

<p>přikryjte obráceným víčkem (aby nezapadlo dovnitř), jinak vám</p>

<p>do polévky napadá smetí z lámaného dříví, které přikládáte na</p>

<p>oheň.</p>

<p>Jakmile se voda vaří, rozetřete na placatém, omytém kameni</p>

<p>česnek smíchaný se solí a vhodte je do polévky (samozřejmě bez</p>

<p>toho kamenu známka pro takytáborníky!). Jsou-li již krupky a</p>

<p>brambory měkké, což</p>

<p>jistíte ochutnáním, přidávejte jíšku, a to zvolna, po malých</p>

<p>částech, aby snáze rozvařila a nenadělaly se z ní ošklivě</p>

<p>chutnající žmolky. ozvaření usnadníte tím, že jíšku opatrně</p>

<p>rozetřete o vnitřní stěnu misky.</p>

<p>Opatrně proto, aby vám přitom nespadla i s polévkou do ohně.</p>

<p>Pro dávku soli je velmi jednoduchý předpis. Solíte tak dlouho,</p>

<p>až vám slanost polévky vyhovuje. Kdo jedl při vaření něco</p>

<p>sladkého, nedokáže slanost polévky dost dobře posoudit,</p>

<p>protože jeho chut je sladkostí dočasně otupena a soli v</p>

<p>polévce se mu zdá hodně, ač je polévka třeba nedosolená.</p>

<p>Přesolíte-li polévku, zachráníte ji trochu přidáním 1 - 2</p>

<p>kostek cukru. Polévku s jíškou ještě chvíli povařte, až</p>

<p>zahoustne (asi 3 - 4 minuty), a pak ji odstavte z ohně.</p>

<p>Misku s příliš horkou polévkou položte do mělké vody na kraj</p>

<p>čistého otoka (ale tak, aby se do ní nedostala potoční voda!)</p>

<p>a míchejtejejím obsahem. Za chvíli vychladne tak, že ji klidně</p>

<p>můžete jíst, aniž byste po kažém soustu skákali bolestí.</p>

<p>Tak a ted hupky pro lžíci a jezte - nejste-li ovšem</p>

<p>takytáborníci, kteří si obyčejně zapomenou lžíci doma!</p>

<p>Kdo přišel pozdě?</p>

<p>~ Občas se nám stávalo, že někdo z nás přišel pozdě na sraz.</p>

<p>Někdy měl zpoždění jen několik minut, také se ale protáhlo na</p>

<p>čtvrt hodiny. Zpoždění se množila, když chlapci v~děli, že na</p>

<p>ně trpělivě čekáme a neodejdeme ze srazu nebo nezačneme</p>

<p>schůzku, dokud nepřijdou. Museli jsme tedy tento</p>

<p>~takytábornický zvyk nějak zlikvidovat. Nejdriv jsme zavedli</p>

<p>pokuty - za každé zpoždění padesátník. Někteří gambusíni si</p>

<p>ale ze žertu na tyto pokuty předplatili dvě nebo tři koruny a</p>

<p>opoždovali se schválně v domnění,</p>

<p>dělají podařený vtip. Tak jsme na to museli jinak. Body!</p>

<p>Strhávali jsme dosud strháváme za každé opoždění body. Za</p>

<p>účast s přesným příchoem dáváme do bodovací soutěže 6 bodů, za</p>

<p>účast se zpožděním jen 4 boy. Kromě toho v klubovně ještě visí</p>

<p>tabulka s nápisem: "Na sraz přišli ozdě!" Každý z nás tu má</p>

<p>svá okénka a do těch rnu opožděné příchody 49</p>

<p>zaznamenáváme. Tohle opatření je ještě působivější než strháv</p>

<p>Nikdo nechce mít svou nepřesnost veřejně zaznamenanou, a tak</p>

<p>ni snaží přicházet na sraz včas.</p>

<p>A ještě něco. Na srazu jsou rozhodující hodinky vedoucího č</p>

<p>stupce. Aby se opozdilci nemohli vymlouvat, že tyto hodinky</p>

<p>jdc povolujeme pět minut nad určený sraz. V těchto pěti</p>

<p>minutách promíjíme, pak ale už bez milosti následuje srážka</p>

<p>bodů i zázn bulky v klubovně. Ze srazu odcházíme 10 minut po</p>

<p>určeně hodi by chybělo sebevíc chlapců. Nescházejí ovšem</p>

<p>nikdy. Tak jsm pozdní příchody.</p>

<p>Umíráme na nedostatek chlapců</p>

<p>Začátkem září v roce 1929 byli kromě mne a mého zástupce</p>

<p>Stránka 27</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Dvojce tito členové: Mirka Ejem, Ota Naňka, Jirka Paukert, Pe~</p>

<p>Jindra Radouň zvaný Mýval, Zbynda Sedláček čili Skukům, Lád</p>

<p>Pepa Filek-Nobile, Jirka Kettner čili Dejvičák. Celkem 9</p>

<p>chlapc nepatrného počtu nám ubyl tři týdny po zahájení nového</p>

<p>obdobi brý, věrný člen Mirka Ejem, který dál nemůže skautovat</p>

<p>pro ve učení. A tak zůstalo chlapců pouze osm.</p>

<p>Vyrobil jsem šedesát třídílných letáků s tímto textem:</p>

<p>"Haló, kamaráde, chceš objevit něco, co by tě bavilo tak, jakc</p>

<p>předtím?</p>

<p>Můžeš najít nové slušné a věrné kamarády a zažít s nimi mn</p>

<p>vuhodných příhod, o jakých se ti ani nesnilo, trávit s nimi</p>

<p>krá~ u táborových ohňů a naučit se mnoha novým písničkám.</p>

<p>Uvidíš les při měsíčku i při východu slunce, budeš pozorov~</p>

<p>jak putují po nebi, kraj usínající v cerváncích a svatojánské</p>

<p>mi navě svítící navečer v houštinách.</p>

<p>Můžeš o prázdninách žít v lese u vody jako robinzon, s někoI</p>

<p>nými chlapci, kterým se líbí to, co tobě, sám si vařit, sám si</p>

<p>pr štípat dříví a hrát přitom hry, jaké jsi je~tě nikdy</p>

<p>nehrál.</p>

<p>Můžeš dokázat, jak jsi odvážný, bystrý, chytrý a dovedný ph</p>

<p>pínavých zkoušek. Získáš různé odznaky za své vědomosti a b~</p>

<p>kroj, který ze všech krojů na světě sluší chlapcům</p>

<p>nejkrásněji.</p>

<p>Staň se členem 2. pražského oddílu Svazu skautů.</p>

<p>Přijd do naší indiánské klubovny v Praze VII, Belcrediho ttí</p>

<p>dostaneš ochotně odpověd na všechny své otázky.</p>

<p>Máš strach, že ti maminka nebo tatínek nedovolí skautovat</p>

<p>přečíst přiložený bílý leták a uvidíš, že získáš jejich</p>

<p>souhlas. N~ tuto příležitost k mnoha krásným dobrodružstvím!"</p>

<p>50</p>

<p>Ale i tato reklaxnní akce se minula účinkem a nepřivedia nám</p>

<p>do oddílu ani jednoho nováčka! Tehdy jsme netušili, že se za</p>

<p>několik let bude do Dvojky hlásit talik chlapců, že je všechny</p>

<p>ani nebudeme moci přijmout.</p>

<p>Zazávod'te si</p>

<p>Kdo napíše nejvíc podstatných jmen složených ze tří písmen?</p>

<p>Dohodněte se na lhůtě, kterou vsichni hráči dostanou k splnění</p>

<p>tohoto úkolu.</p>

<p>Příšté trošku pozměňte pravidla: budete psát jen podstatná</p>

<p>jména o čtyřech písmenech. Nebo slovesa složená z pěti gísmen.</p>

<p>12. týden (17. - 23. listopadu)</p>

<p>~edte si dent7~</p>

<p>Každý správný chlapec a děvče by si měli psát deník. Někdo</p>

<p>snad namítne, k čemu takový deník, když se vám níkdy nepřihodí</p>

<p>nic světoborného, co by stálo za zmínku. Ale to nevadí. V</p>

<p>deníku nemusí být jen samé úžasné události, jaké třeba</p>

<p>prožíval Jan Tleskač. Pište si do deníku i drabné prihody,</p>

<p>připojte k nim své názory. Úprava každodenních zápisů nemusí</p>

<p>být stejná. O jednom dní píšete nap~klad po celé šíří stránky,</p>

<p>podruhé všakjen do její poloviny a na druhou svislou polovinu</p>

<p>si napíšete péknou novou písničku nebo tam nalepíte výstřižek</p>

<p>z novin o něčem zajímavém. Lepení různých doptňků vůbec deník</p>

<p>zpestří. Například jízdenka z cesty za nemocným kamarádem,</p>

<p>dopis, který jste dostalí, vstupenka do dívadla nebo na</p>

<p>výstavu - to všechno vám připomene popisovanou událost.</p>

<p>Nezapomeňte na obrázky! Nejenom na ty, které vystřihnete z</p>

<p>nějakého časopisu a do deníku nalepíte, ale hlavně</p>

<p>vlastnoručně malované. Používejte hodně barvy nebo barevné</p>

<p>tužky (ale zacházejte s ními vkusně, nepřeplácejte stránky).</p>

<p>Data jednotlivých dní podtrhávejte střídavě různými</p>

<p>pastelkami. Některé výstřižky barevně orámujte. Nedovedete-li</p>

<p>ani trochu kreslit (tomu ovšem nevěřím), používejte spíš</p>

<p>výzdobu ornamentální než obrázkovou, nebo si nechte občas da</p>

<p>deníku něco nakreslit od kamaráda, který je v tomhle oboru</p>

<p>"místr". Nestydte se pod obrázek napsat: nakreslil kamarád</p>

<p>Tonda Horáčků - nebo jak se ten kumštýř jmenuje.</p>

<p>Sna~te se, aby každá stránka byla jiná. Jednotvárné strany,</p>

<p>kde je ve stejných řádcích písmo shora až dalů, působí únavně.</p>

<p>Stránka 28</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Takavý deník potom aní moc netěší.</p>

<p>Deník pište tak, abyste ho nemuseli před nikým schovávat a</p>

<p>červenat se, když ho někdo náhodou dostane do ruky.</p>

<p>S1</p>

<p>Opatřte si na něj silný sešit v tvrdých deskách, pokud možn</p>

<p>vaný.</p>

<p>Každodenní záznamy nezačněte psát hned na první stránku.</p>

<p>titulek, pěkným ozdobným písmem napište doprostřed MÍT:</p>

<p>Máte-li nějakou svou fotografii navíc, nalepte ji na tuto</p>

<p>titulní ;</p>

<p>Na druhou stránku vypište různé sporty, i ty, které zatím n~</p>

<p>Za sportem, kterému se věnujete, napište slůvko "umím", za</p>

<p>jste dosud nevyzkoušeli, slúvko "neumím". Například: umím,</p>

<p>lyžování - umím, jízda na kole - umím, košíková Snažte se pak</p>

<p>co nejdřív doučit to, co nedovedete, abyste m~ "neumím" změnit na "umím". Zbude-li vám na této stránce vo nalinkujte sem</p>

<p>tabulku svých atletických výkonů (běhy, skoky, dy). Do ní</p>

<p>zaznamenávejte, kdy jste dokázali překonat svůj ~ osobní</p>

<p>rekord.</p>

<p>Jestliže lovíte bobříky, věnujte záznamům o nich celé dvě st</p>

<p>jsou předkresleny v knize Hoši od Bobří řeky.</p>

<p>Úpravu přenechávárne vaší fantazii, ale představujeme si, že</p>

<p>te hodně používat barevné tužky a namalujete sem všechna bobl</p>

<p>lečka i s jejich čísly a názvy. U každého připíšete, kdy jste</p>

<p>bobř li, a třeba i za jakých okolností.</p>

<p>Umiňte se, že od toho dne, kdy si začnete vést deník, buded</p>

<p>zdravěji. Vyhradte proto jednu stránku záznamům o svém Mod tě,</p>

<p>jak jsem ho popsal v knize Přístav volá i na začátku Kroniky</p>

<p>stopy.</p>

<p>Obsahem dalších několika stránek deníku by měl být seznam ré</p>

<p>vlastníte, přehled o příjmech a vydání peněz, adresy kamarád A</p>

<p>dál už konečně začněte zapisovat každodenní události.</p>

<p>Denc7ry u nás ve Dvojce</p>

<p>Abychom v našem oddíle zvýšili zájem o psaní deníků, nec: u</p>

<p>knihaře svázat pěkné čisté papíry do knížek s tvrdými celol</p>

<p>deskami, o rozměrech malých školních sešitů. Tyto deníky v ně:</p>

<p>vých barvách (červená, žlutá, modrá, zelená) jsou tak krásné,</p>

<p>Ž už už prahnou po tom, aby do nich mohli psát. Každá družina</p>

<p>d~ ník ve své družinové barvě. Rackové mají deníky modré,</p>

<p>Tygři Vlaštovky zelené, Vlci žluté. Do hřbetu deníků nám</p>

<p>knihař vevi ky, abychom na jednotlivé stránky mohli nalepovat</p>

<p>fotografie, u~ vé lístečky, dopisy a písemné trofeje z různých</p>

<p>her a přitom se : nadouvala.</p>

<p>Někteří chlapci si napíšou do deníku o každém dni aspoň n~</p>

<p>52</p>

<p>dek. Jiní v něm popisují jen schůzky a výpravy, kterých se</p>

<p>zúčastnili. Deník s nimi ovšem putuje i na tábor - tam se toho</p>

<p>napíše nejvíc!</p>

<p>Po letech bude deník z mladých let pro Dvojkaře nejcennější</p>

<p>knihou. Hra s papírovými koulemi</p>

<p>': Kromě krabičky poslední záchrany, mýdla, ručníku a tenisek</p>

<p>na přezutí nosí každý člen našeho oddílu na všechny výpravy 3</p>

<p>papírové koule, zhotovené doma ze starých novin a sešněrované</p>

<p>provázkem. Tyto míče se nám na výpravách hodí k mnoha hrám.</p>

<p>Nejjednodušší z nich se jmenuje Průchod hlídkami.</p>

<p>Podle polní nebo lesní cesty, po které jdeme na tábořiště,</p>

<p>rozestavíme aspoň v padesátimetrových odstupech jednočlenné</p>

<p>hlídky, ozbrojené "střelami" - tj. papírovými koulemi. Hlídka nestojí přímo na cestě, ale vždy asi 10 kroků od ní na poli,</p>

<p>na stráni, v řídkém lesíku atp.</p>

<p>Od startu vycházejí jednotliví hráči, kteří mají proběhnout</p>

<p>kolem všech hlídek po cestě a vyhýbat se jejich prudké palbě.</p>

<p>Hlídka smí na každého z postupujících soupeřů pálit papírovými</p>

<p>koulemi jen ze svého stanoviště, které jí vedoucí přidělil. I</p>

<p>hráč zasažený hlídkou pokračuje v pochodu k dalším hlídkám a</p>

<p>počítá, kolikrát ho treiili. Každý se samozřejmě snaží projít</p>

<p>kolem všech hlídek s co nejmenším počtem zásahů!</p>

<p>Hlídka může vypálit na každého běžce libovolný počet koulí,</p>

<p>Stránka 29</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>ale když ho jednou z nich trefí, dál už po něm nehází. Jde-li</p>

<p>sbírat své papírové střely, nesmí přitom po nikom házet. Palbu</p>

<p>může znovu zahájit, teprve až se vrátí na své stanoviště.</p>

<p>Běžci od startu vybíhají asi v minutových odstupech. Pravidla</p>

<p>hry jim zakazují sdružování do skupin a společný postup. Každý</p>

<p>jde nebo běží zvlášt a před žádnou hlídkou se nesmí zastavit.</p>

<p>Dokud nedojde do cíle, nesmí sejít z cesty.</p>

<p>Dvojkaři a "vata"</p>

<p>Před moha a mnoha lety, kdy Dvojka byla ještě zcela neznámé</p>

<p>sdruženíčko, kterě tápalo a skomíraio na mnohé nemoci, měli</p>

<p>jsme u nás několik chlapců, ryzích Dvojkařů, nadšených do</p>

<p>všeho, obětavých až do nemožnosti, věrných adobrých,</p>

<p>zatímcojiní byli liknaví, Ihostejni, omrzelí, bez zájmu,</p>

<p>atjsme dělali cokolí sebekrásnějšího. Na každou schůzku, na</p>

<p>každou výpravu jsme je museli písemně zvát, posílat k nim</p>

<p>chlapce, aby je s sebou přivedli. Otrávili svým nezájmem</p>

<p>každou akci, pokazili neúčastí mnoho větších her, sráželi nás</p>

<p>v celém našem počínání. Říkali jsme o nich, že je to "vata", výplň prázdného prostoru. Takoví chlapci jsou v každém oddíle,</p>

<p>není ani možně, aby byli všichni pro práci nadšeni. Během let</p>

<p>se Dvojka tak vypracovala, že "vata"</p>

<p>53</p>

<p>i</p>

<p>; =:</p>

<p>pomalu ubývala, zatímco ryzích Dvojkařů přibývalo. Vzpomněl tu</p>

<p>"vatu" na minulé oddílové radě, kde jsme mluvili o některých z dnešní Dvojky. Jakje to s "vatou" u nás dnes? Je nás celkem 36</p>

<p>33 ryzích Dvojkařů (i když je hodnotím velmi přísně!), 2</p>

<p>považu vatu" a u jednoho tohle pojmenování sedí docela přesně.</p>

<p>" Ve Dvojce má každý možnost vyniknout, uplatnit se. Podnik</p>

<p>chlapci pořád něco dělají, kutí, mají spoustu nápadů,</p>

<p>přinášej: i zbytečné věci, píšou vývěsky, časopisy, podávají</p>

<p>různé návrhs lejí o Dvojce, aktivně se podílejí na její</p>

<p>činnosti.</p>

<p>Chlapci, které považujeme za "vatu", tomu všemu přihlížej.</p>

<p>méně otevřenou pusinkou. Užívají to, co druzí přinesli,</p>

<p>udělali, li, ale sami nikdy k ničemu nedají podnět. Jsou</p>

<p>přitom třeba i vě~ ny Dvojky a nic nepokazí - ale také nic</p>

<p>nevytvoří.</p>

<p>Jistě i do vašeho oddílu nebo klubu se občas dostanou děvčat;</p>

<p>ci, kteří tam pak zůstávají opravdu ze záhadných důvodů. N o</p>

<p>nic valný zájem, jejich docházka je "zelenáčská", své věci ne~</p>

<p>řádku, k ostatním členům necítí žádné zvláštní přátelské vztal</p>

<p>oddílu jsou jim srdečně lhostejné. Nepřiloží nikdy v ničem ru</p>

<p>Jakmile mají někde jen trochu lepší zábavu, dají jí přednost</p>

<p>př~ vým podnikem. Někdy je tou zábavou i posvícení, pout,</p>

<p>návšt~ lového utkání atp. Na oddílových a družinových</p>

<p>schůzkách buchty, nepřinesoujediný dobrý námět k činnosti.</p>

<p>Přitomjsou tc cela slušní chlapci či dívky a vedoucí nemá</p>

<p>pádný, přesvědčivý ~ jejich vyloučení. Takovíto členové jsou</p>

<p>neužitečnou přítěží, místo, dusící a zatěžující každou</p>

<p>činnost.</p>

<p>Zazávodte si</p>

<p>Kdo napíše nejvíc měst začínajících písmenem, které vytáhnete</p>

<p>ky nebo pytlíku, kde je na lístcích rozepsaná celá abeceda?</p>

<p>Podruhé pište od vylosovaného písmena křestní jména. Potř~ a</p>

<p>keře. Počtvrté třeba zvířata, ptáky, státy.</p>

<p>13. týden (24. - 30. listopadu)</p>

<p>Skaut je čistý v myšlení, slovech i činech</p>

<p>Jsou oddíly, kde je jim fuk, jak se jejich členové chovají.</p>

<p>Dokud bí nějakou hmotnou škodu, potud je to "všechno dobrý" a nik důvod k zákroku.</p>

<p>Něco jiného je to u nás v oddíle, kde dlouholetými zvyklostmi,</p>

<p>tradicí a neměnící se náročností vedoucího je vypěstována</p>

<p>úroveň, která klade na každého skauta velké požadavky.</p>

<p>My jsme nešfastní, když mezi dvěma hochy vznikne i třeba</p>

<p>nepatrná slovní potyčka, byt vedená v slušném tónu, u nás se</p>

<p>nepoužívá slovíček "neblbni", "nekecej", o hrubších výrazech Stránka 30</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>ani nemluvě. A když na táboře byly manévry, při nichž se mezi</p>

<p>bojovými skupinami strhla tak prudká výměna názorů na sporný</p>

<p>bod hry, až se Honza zakousl Užovkovi do ruky, byli jsme</p>

<p>všichni šokováni. Každý z nás cítil, že se stalo něco, co u</p>

<p>nás v oddíle nemá pamětníka, a umiňovali jsme si, že se to</p>

<p>musí honem napravit. Podařilo se to.</p>

<p>Mohu ted Dvojkaře po téhle stránce pochválit. Neslyším od vás</p>

<p>sprosté slovo, nádávku, hněvivou hádku. Ale rád bych věděl,</p>

<p>zda jste takoví i jinde, když nemáte kolem sebe oddílové</p>

<p>prostředí. Jste takoví i ve škole, uprostřed sprostačících</p>

<p>chlapců? Dovedete se opanovat a nedáte se strhnout proudem</p>

<p>jejich řečí? Jak odpovíte milému spolužákovi, který vás osloví</p>

<p>nadávkou? Co řeknete tomu, kdo se na vás obrátí se sprostou</p>

<p>řečí?</p>

<p>Vždyjsem si představoval skautajako chlapce duševně krásného,</p>

<p>čistého. Skaut byl a je v mých představách člověkem, který</p>

<p>září jako maják uprostřed špatnosti, nízkosti a sprostotý.</p>

<p>Všichni víte, jak hodně jí všude je, vždyf chodíte do školy</p>

<p>nebo jste v učení, slyšíte ty řeči, vidíte i činy. Nerikejte,</p>

<p>že je v tom prostředí těžké se udržet, že to nejde. Jen</p>

<p>slaboch se neudrží. Ale vy jste skauti, silní a dobří</p>

<p>chlapíci! Věřím, že jste všichni správní skauti. Ajestlije</p>

<p>mezi vámi někdo, kdo v těchto situacích selhával, at se po</p>

<p>přečtení těchto řádků změní k lepšímu.</p>

<p>Přijímací zkouška</p>

<p>V některém oddíle přijmou každého nováčka, který se přihlásí.</p>

<p>Za čas se však ukáže, že chlapec nemá pro skauting ani ty</p>

<p>nejmenší předpoklady a do oddílu chtěl vstoupit jen proto, že</p>

<p>si to přáli jeho rodiče. Oddílové radě to ale nevadí a myslí</p>

<p>si, že se nováček časem přece jen změní v dokonalého skautíka.</p>

<p>A tak se na jeho kouzelnou proměnu k lepšímu čeká, čeká,</p>

<p>měsíce ubíhají - ale milý nováček se nelepší. Spíš se ještě</p>

<p>horší a projevují se u něho i další nepěkné vlastnosti, které</p>

<p>nebyly hned napoprvé zřejmé. Jak je to možné? Inu - nováček</p>

<p>získal snadným přijetím do oddílu pocit "už to mám dobré, nic</p>

<p>se mi nemůže stát", a tak necítí potřebu snažit se o své</p>

<p>zlepšení.</p>

<p>Dobromyslný vedoucí to s takovým nováčkem táhne, jak se dá,</p>

<p>nováček zatím s oddílem jakž takž sroste - a když jednou,</p>

<p>třeba za půl roku, se</p>

<p>55</p>

<p>i ~</p>

<p>oddílová rada o něm rozhovoří (obyčejně po stížnosti družinov</p>

<p>který už s tím chlapíkem. nemůže vydržet), tu se teprve</p>

<p>zjistí, hoch do oddílu ani trochu nehodí. Ale jak mu to po tak</p>

<p>dlouhé Jak mu vysvětlit, že teprve po šesti měsících jsme na</p>

<p>to přišlì říkat mu ted, když v oddíle už zapustil kořeny, aby</p>

<p>odešel. A tal rada máchne nad tím případem bezradně rukou,</p>

<p>rádci řekne s ním nějak vydržet" a začne jednat o něčem jiném.</p>

<p>Podobné případy se stávaly i v našem oddíle. Neminul sna~ mezi</p>

<p>nás nepřišel chlapec, který ani po mnoha mésících nebyl sc</p>

<p>učit se morseovku nebo si trvale zapamatovat skautský zákor</p>

<p>kovské uzly. Jeho docházka byla stále ~patná, doma ho rozmazli</p>

<p>kopádný, nechápavý, pro nic se nenadchl. A nám pak vždy b</p>

<p>třeba po roce mu říkat, aby z oddílu odešel, když si na nás už</p>

<p>z</p>

<p>Po těchto zkušenostech jsme uvažovali, jak dalším podobn dům</p>

<p>zabránit. Připravili jsme tříměsíční zkoušku, kterou musí ~</p>

<p>každý nováček. Tato zkouška má odkrýt všechny jeho slabiny a</p>

<p>stranit, nebo dokázat, že odstranitelné nejsou, což znamená,</p>

<p>že s této tříměsíční zkoušce bezbolestně rozejdeme, dřív než</p>

<p>si na jemně zvykneme.</p>

<p>Nováček v těchto třech měsících má prokázat, zdaje bystrý, ~</p>

<p>pý, stálý, nebo nestálý, pružný a obratný, nebo líný pecivál,</p>

<p>~ a jaký vůbec je. Přijímací zkouška má 15 částí a uchazeče o</p>

<p>čle~ šem oddíle po celé tři měsíce všestranně zkoušíme a</p>

<p>prověřujem vahu. Všechno hodnotíme bodovou stupnicí. Nováček</p>

<p>ví, že k sáhne v přijímací zkoušce z 36 možných bodů aspoň 26,</p>

<p>Stránka 31</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>neb Slaboch tento limit nesplní a odpadne. Kdo je jen trochu</p>

<p>prům zkouška upevní tak, že se po jejím úspěšném dovršení</p>

<p>stává trv~ ným členem oddílu.</p>

<p>Jistě vás bude zajímat, v čem naše přijímací zkouška spočív~</p>

<p>Zde jsou její body:</p>

<p>1. Nováček má aspoň 85% docházku (3 body).</p>

<p>2. Složí skautskou nováčkovskou zkoušku (4 body).</p>

<p>3. Vyrobí si "Přehled", to je notýsek s nalinkovanými zvlášU</p>

<p>lovými zkouškami (2 body).</p>

<p>4. Napíše pro oddílovou kroniku dopis o svých začátcích a d~</p>

<p>vstupu do Dvojky (1 bod).</p>

<p>5. V bodovací soutěži průměrně obsadí aspoů 15. místo z obv (3</p>

<p>body).</p>

<p>6. Předloží Krabičku poslední záchrany (1 bod). 7. Je tělesně</p>

<p>aspoň priiměrně zdatný (5 bodů).</p>

<p>56</p>

<p>8. Projeví vytrvalost pňi chůzi (1 bod). 9. Vede si deník (2</p>

<p>body).</p>

<p>10. Pročte si Nováčkovu stezku, knížečku, ve které se dozví o</p>

<p>všech našich zvyklostech a požadavcích (1 bod).</p>

<p>11. Má hudební sluch, dovede zpívat ( 1 bod).</p>

<p>12. Předloží všechna čísla Čigoliga, oddílového oběžníku,</p>

<p>která po dobu přijímací zkoušky dostal (1 bod).</p>

<p>13. Tajný bod, o jehož podstatě neví (zkoumáme jeho povahové</p>

<p>vlastnosti) (5 bodů).</p>

<p>14. $loží každý měsíc předepsaný počet bodů do dvojkařských</p>

<p>Přehledů ( 1 bod).</p>

<p>15. Psychotechnická zkouška (5 bodů).</p>

<p>Po skončení tříměsíční lhůty jsou body nováčkovi sečteny a</p>

<p>podle toho, kolik jich dosáhne, je bud slavnostně prohlášen za</p>

<p>pravoplatného člena Dvojky, nebo je mu soukromě oznámeno, že</p>

<p>zkoušku neudělal. To se však stává jen málokdy.</p>

<p>~ánoce Vánoce jsou sice ještě dosti daleko, ale jestli si máte</p>

<p>ve svých skautských oddílech a klubech vzít z těchto řádků</p>

<p>příklad, musím o Vánocích psát už dnes.</p>

<p>Dlouhou řadu let, někdy od roku 1925, pořádáme v naší Dvojce</p>

<p>poslední neděli před Štědrym dnem vánoční nadílku. Celé týdny</p>

<p>před ní připravují chlapci doma tajně různé dárky, veselé i</p>

<p>vážné, pro své kamarády v oddíle. Mnozí k nim skládají i</p>

<p>říkačky, které pak při rozbalování dárků čteme. Kromě drobných</p>

<p>věciček, jimiž se Dvojkaři vzájemně podělují, pamatujeme i na</p>

<p>oddíl. Není jediný chlapec, který by nepřinesl o vánoční</p>

<p>nadílce nějakou knížku do oddílové knihovny nebo věc do výbavy</p>

<p>táborové kuchyně. V klubovně visí už od počátku listopadu</p>

<p>seznam věcí, které by oddíl potřeboval, a tak si každý může</p>

<p>podle svých možností vybrat, co o Vánocích oddílu nadělí. Tyto</p>

<p>dárky jsou věnovány obyčejně bez udání dárcova jména. '</p>

<p>A ted o tom, jak naše nadílka probíhá. Již v sobotu jdeme</p>

<p>hromadně koupit vánoční stromek, na který se všichni složíme.</p>

<p>Nákup stromu, jeho vybírání a vítězoslavná cesta s ním do</p>

<p>klubovny, to je jen malý zlomek našich tradičních oddílových</p>

<p>zvyků spojených s vánoční nadílkou. V klubovně pak lepíme</p>

<p>řetězy z barevných papírů, vyrábíme různé jiné ozdoby,</p>

<p>připevňujeme prskavky, vypůjčené tretky, svíčičky - zkrátka</p>

<p>náš strom, který musí být až ke stropu, náramně okrášlíme.</p>

<p>Pak chlapci uprázdní v klubovně kout, zahradí jej bednami,</p>

<p>vystelou na</p>

<p>57</p>

<p>zemi papírem - a sem s tajuplnou tváří přínášejí v neděli pěkn</p>

<p>dárky. A když pak začne nadílka, určení vyvolavači je odtu a</p>

<p>rozdávají. Aby žádný dárek ve chvatu a shonu neunikl pozoz me</p>

<p>se ustanovením, že současně mohou být rozdány nejvýše</p>

<p>Obdarovaníje rozbalí, ukážou všem, a teprve pakjsou vydány č</p>

<p>několika stech dárků, které se pod naším stromkem sejdou, trv</p>

<p>ní dosti dlouho.</p>

<p>Vánoční nadílka má slavnostní ráz, scházíme se při ní ve ;</p>

<p>krojích (přes ulici si na ně vezmeme civilní ~aty), někteří</p>

<p>no~ slib, zpíváme koledy a staré táborové písničky a chvíli</p>

<p>Stránka 32</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>držíme ceném stromku černou hodinku.</p>

<p>Už aby tu vánoční nadílka byla!</p>

<p>Vyzkoušejte signalizaci světle~n</p>

<p>V setmělé klubovně jsme připravili závod mezi čtyřmi i</p>

<p>Signalizovalo se z jednoho konce na druhý. Každá družina dos~</p>

<p>psanou zprávu o stejném počtu písmen, kterou měla odeslat m</p>

<p>své přijímací stanici na druhém konci místnosti. Vysílali jsme</p>

<p>bez jediného slova, družiny však mohly užívat rúzné zvukové</p>

<p>například zatleskání značilo "opakujte poslední slovo".</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Tato drobná hra je zkouškou všímavosti, postřehu; bystrosti. R</p>

<p>vedoucí přinese nějakou menší věc, například krabičku nebo obr</p>

<p>vysvětlení úkolu ji položí na stůl nebo venku na kámen. Všich~</p>

<p>kladně prohlížejí po celou minutu. Až tato doba uplyne, rádcf</p>

<p>schová. A každý hráč samostatně začne ten předmět popisoval</p>

<p>popis nejúplnější, vítězí.</p>

<p>58</p>

<p>Prosinec</p>

<p>tuti doma</p>

<p>z maminky a tatínkové, kteří by svému Ferdáčkovi snesli</p>

<p>všechno ~né, jen aby měl Ferdáček radost. Pustí ho na každý</p>

<p>skautský podnik. dáček chce novou tornu - dobrá, jde se koupit</p>

<p>torna a ještě fůra věcí, vé zprvu ani nechtěl. A ten Ferdáček,</p>

<p>místo aby děkoval nebi třináctkrát ně, že mu dalo takové hodné</p>

<p>rodiče, nijak si jich neváží a zarmucuje korou každou hodinu.</p>

<p>~ tu mi docházejí takovéhle zprávy: "Pane vedoucí, podívejte</p>

<p>se, náš ~c ~až zase propadá ze zeměpisu, matematiky. Hlavu by</p>

<p>na učení měl, ~hno doma k tomu má, všechno mu dopřejeme, a on</p>

<p>ne a ne aby nám lal trošku radosti."</p>

<p>~ to je zpráva ještě mírná proti zprávám jiným, nap~íklad:</p>

<p>,Takjsme se ptali Toníčka, kdejste byli v neděli. Osopil se na</p>

<p>nás, co je nám do toho!"</p>

<p>Jebo: "Co si ten náš kluk dovoluje, to už přestává všechno!</p>

<p>Včera mu ninka řekla, aby jí došel do sklepa pro brambory, a</p>

<p>on vztekle praštil řmi a řekl, aby si šla pro ně sama!"</p>

<p>ohle jsou, milí gambusíni, strašně ošklivé zprávy, které občas</p>

<p>o vás házejí, a ty mne velmi mrzí, vidím, že leckterý vzorný</p>

<p>Dvojkař je tím rným hochem jen u nás, ale doma se z něho stává</p>

<p>špatný, průměrný :, přestože chodí do skautského oddílu.</p>

<p>Tvědomte si, že náš každodenní život se neskládá jen z</p>

<p>příjemných věk, zábav a radostí, ale že je nutno sem tam také</p>

<p>pořádně "máknout" na</p>

<p>59</p>

<p>něco, k čemu zrovna nemáme chut (například utřít nádobí, dc</p>

<p>bory do sklepa, naučit se úkol z předmětu, který nemáme rác</p>

<p>proto jsme skauti, abychom dovedli prácí - i tu nepříjemnc</p>

<p>poctivě, chlapsky, bez fňukání, bez vytáček a oddalování. U~</p>

<p>va skautského slibu, který většina z nás složila, "plniti</p>

<p>povínr se vztahují i na povinnosti doma a ve škole. Jen</p>

<p>papírový fr~ ta závazná slova honosně u táborového ohně ze</p>

<p>sebe vychrli ně za několik měsíců "zapomněl", když maminka</p>

<p>potřebuje d ba. A to odsekávání doma, to všelijaké "dejte mně</p>

<p>pokoj", "~ toho", vzteklé práskání dveřmi, rouhavá slova nad jídlem, k chutná - no víte, caballeros, tady už vážně přestává</p>

<p>legrace. nesmíte dopustit takové zarmucující špatnosti vůči</p>

<p>těm, kteí to nejlepší a čekají, mnohdy marně, na vaše vlídné</p>

<p>slůvko, sl~ ní, vděčnosti.</p>

<p>14. týden (l. - 7. prosince)</p>

<p>Významné podniky</p>

<p>Kdo je ve skautském oddíle delší dobu, dobře ví, že některé ~</p>

<p>už výpravy za město nebo besedy v klubovně, závody apod. řádně</p>

<p>vydaří a v oddíle se o nich vypráví ještě po dlouhé do jiné</p>

<p>jsou zapomenuty hned příští neděli. Záleží na mnoha a hlavně</p>

<p>na příhodách, které zpravidla ten či onen podnik pro se stává</p>

<p>pro oddíl "historickým".</p>

<p>Takové "historxcké" podniky není radno zapomínat, naoF o nich pořád a hodně mluvit, protože to přispívá k vytváření a dílové</p>

<p>tradice. Ta pak zase pomáhá zlepšovat celkovou úrc Každý ví,</p>

<p>Stránka 33</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>co se tehdy na onom podniku přihodilo, vypráví s dech, kteří</p>

<p>dnes již v oddíle nejsou, a tak se stále osvěžují vz minulost</p>

<p>oddílu, z níž můžeme čerpat posilu i lecjaké poučen</p>

<p>My v pražské Dvojce na tradici silně trpíme, protože ji má~</p>

<p>nou a bohatou. Ted jsme si vymysleli ještě něco nového. V z</p>

<p>kronik a poznámek všechny památné podniky za posledr a každému</p>

<p>z nich jsme vyhradili úzký vysoký kartónek v Nahoru umisfujeme</p>

<p>záhlaví (datum a druh podniku - napříkla - 25. března 1940,</p>

<p>Velikonoce na Sedlčansku, nebo jen 'I 1937). Záhlaví</p>

<p>podtrhujeme a pod něj píšeme do sloupečku kteří se památného</p>

<p>podniku zúčastnili. Lehce přeškrtáváme</p>

<p>z oddílu odešli. Čím má podnik starší datum, tím víc jmen je</p>

<p>na kartónku přeškrtnuto. A tak z oddílu mizí jeden pamětník</p>

<p>onoho podniku za druhým a zbývající se stávají posledními</p>

<p>Mohykány té slavné výpravy, tábora nebo úspěšného závodu.</p>

<p>Kartónky jsou vyvěšeny na zvláštním místě v klubovně. Když v</p>

<p>oddíle zbudou jen dva pamětníci, kartičku sejmeme a nalepíme</p>

<p>do oddílové kroniky.</p>

<p>Zvláštní kartónek dostaly nejen památné podniky, ale i jiné</p>

<p>významné události. Tak například tři kartičky nesou pamětníky</p>

<p>našich tří předcházejících kluboven, které jsme vystřídali. Na</p>

<p>dalším je seznam chlapců, kteří ~~ oddíle byli s kamarádem</p>

<p>nedávno zemřelým.</p>

<p>Hlášení o družinové schůzce</p>

<p>Každá z našich čtyř družin mívá v týdnu jednu družinovou</p>

<p>schůzku. O ní pak píše takzvané "družinové hlášení", aby</p>

<p>vedoucí oddílu věděl, jaký měla program, kdo z chlapců přišel</p>

<p>a kdo chyběl nebo se opozdil, co se na schůzce přihodilo, jaká</p>

<p>byla nálada atd.</p>

<p>Hlášeníjsme rozmnožili a spojilí drátkovacím strojkem do</p>

<p>sešitů po 25 listech. Družinový písař je vyplňuje vždy během</p>

<p>schůzky. Úpravu a přesnost i úplnost hlášení bodujeme.</p>

<p>Vzor hlášení ukazuje obrázek na další stránce. Co znamená v</p>

<p>sloupečku na levé straně rubrika: "Mimodružínově"? Tam jsou</p>

<p>zapisováni chlapci, kteří nepatří do družiny a přišli do</p>

<p>klubovny při cizí družinovce jen ně~co zaridit nebo jdou k</p>

<p>družině na návštěvu. "Návštěva" nesmí schúzku ovšem rušit tím, že by se s některými z přítomných bavila a tak je odpoutávala</p>

<p>od programu schůzky nebo dělala hluk a rozptylovala pozornost.</p>

<p>Co znamená ve výkladu značek pojem "Nahrazuje"? Nemůže-li</p>

<p>někdo řijít na svou družinovou schůzku, ztratil by body za</p>

<p>docházku (a to i tehy, kdyby měl k vynechání sebevážnější</p>

<p>důvod). A přišel by také o pro</p>

<p>" am a některé důležité poznatky. Proto si může vynechanou</p>

<p>družinovku ;,nahradit" tím, že se dostaví "ořiciálně" (nikoli jen jako nebodovaná "náštěva") na schůzku družiny jiné. Musí to v~ak být ještě v tom týdnu, kdy e konala či bude konat</p>

<p>schůzka, kterou vynechal nebo vynechá.</p>

<p>Za účast na schůzce své vlastní družiny dostává skaut u nás 6</p>

<p>bodů, za čast "nahrazovací" (u družiny jiné) 4 body. To proto, aby bez vážné příiny některý nestálý chlapec nestřídal jednu</p>

<p>družinu za druhou. Ale čtyři ody jsou lepší než úplně nic.</p>

<p>Skaut je rád, že vydělal aspoň nějaké bodíy, a oddíl je rád,</p>

<p>že tento chlapec nebyl tak úplně vyřazen ze schůzkové</p>

<p>Družinové desky</p>

<p>Každá z našich čtyř družin si pověsila v klubovně na zed svou</p>

<p>desku, širokou asi 35 cm, vysokou 50 cm. Tato dřevěná deska je</p>

<p>v družinové barvě a na horním okraji nese název družiny,</p>

<p>sestavený z hranolkovitých húlek, silných asi 5 mm.</p>

<p>Družinové desky slouží jako oznamovací tabule. Družina tam</p>

<p>vyvěšuje různé výzvy pro své členy, oznámení, výsledky závodů</p>

<p>apod. Na levém okraji jsou nalepena různobarevná kolečka,</p>

<p>získaná za vítězství, kterých družina jako celek dosáhla v</p>

<p>oddílovém bodování. ~ím více koleček, tím je družina pyšnější</p>

<p>na svou zdatnost. Na kolečku je napsán měsíc a rok, kdy</p>

<p>družina tohoto úspěchu dosáhla. Kromě toho najdete na každé</p>

<p>družinové desce kartičku, na které je sestava družiny, den a</p>

<p>hodina družinové schůzky.</p>

<p>Stránka 34</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Podle vývěsek na desce, jejich vzhledu a obsahu můžete celkem</p>

<p>spolehlivě posoudit úroveň a podnikavost celé družiny.</p>

<p>Před lety měla každá družina svůj vlastní stolek, ty se nám</p>

<p>však do naší nové, menší klubovny nevešly, proto jsme je aspoň</p>

<p>částečně nahradili družinovýmí deskami.</p>

<p>Zápis v naší kronice</p>

<p>Krátce před odchodem z tělocvičny rozcákl Ríša okno, když</p>

<p>kutálel ke stěně stojan, na který upevňujeme při skákání</p>

<p>provaz.</p>

<p>Tohleto je naše obvyklá atrakce všude, kam přijdeme - rozbít</p>

<p>okno. A~ je to ve vlaku, někde v sále, v muzeu, zkrátka skoro</p>

<p>vždy a všude někdo z nás rozbije nějaké okno.</p>

<p>A to zrovna obyčejně tam, kde mi tolik záleží na tom, abychom</p>

<p>nezpůsobili nějakou mrzutost.</p>

<p>Moje nálada klesla hned pod bod mrazu. Glen na mne volá: "Já</p>

<p>to zaplatím!" Snad se domnívá, že se zlobím pro ten zbytečný</p>

<p>výdaj.</p>

<p>Ale nejvíc mě dorazil Riki, který seděl na koze a na moje</p>

<p>rozčilování klidně pořád opakoval: "Vždyt je to jedno! Je to</p>

<p>jedno!"</p>

<p>"Není to jedno!" zuřím ještě víc. "Nechtěl jsem mít</p>

<p>nepříjemnosti!"</p>

<p>A teprve za týden, když jsem vychladl a Rikiho se v klubovně</p>

<p>zeptal, jak mohl tvrdit, že ,~je to jedno", dostal jsem tohle</p>

<p>vysvětlení:</p>

<p>"Já jsem ti, Jestřábe, chtěl říct, že se rozbilo jen to jedno</p>

<p>okno, ne obě dvě!"</p>

<p>Nestříleli byste?</p>

<p>63</p>

<p>Zkouška rovnováhy</p>

<p>Vezmi nějakou starou, odloženou knihu, které už není škoda, ~</p>

<p>hlavu a obejdi s ní třikrát stůl. Spadne-li ti z hlavy,</p>

<p>ztrácíš bo</p>

<p>Postupně se všichni vystřídáte. A soutěž pokračuje novým Kdo</p>

<p>si nejdéle udrží konto čisté, bez minusového bodu? Kdo bude</p>

<p>mít po 10 kolech nejméně minusů?</p>

<p>15. týden (8. - 14. prosince)</p>

<p>Maminky a tatcí~kové!</p>

<p>Jistě se divíte, že tyto řádky z Bobří hráze patří vám, a ne</p>

<p>va; či dcerce, a že je těch řádek nějak hodně. Ale to, co vám</p>

<p>dnes se chystám napsat už třináct let - a když jsem se k tomu</p>

<p>kone pal, nedivte se, že se to třináctileté mlčení nedá</p>

<p>vtěsnatjen do zerných odstavečků.</p>

<p>Svěňrjete své dítě skautskému oddílu, a vedoucí se poctivě hat</p>

<p>vám tím, že chlapce i děvčata vedou podle svého nejlep a</p>

<p>svědomí, aby se z nich stali charakterní, pracovití, samostat</p>

<p>maminky a tatínkové uznalí, kteří dovedou ocenit to, co ka a</p>

<p>každé děvče ve skautském oddíle získává. Vidí, že u nás db</p>

<p>slušnost, poctivost, zkrátka na všechny občanské ctnos6. Dovec</p>

<p>nit, že jejich syn nebo dcera mají každý týden možnost ušlech</p>

<p>vit ve společnosti svých vrstevníků. Aniž by se museli třást s</p>

<p>jadřovaným obvykle otázkami: "S kým to ten náš kluk dneska</p>

<p>"Jaképak řeči s ním jeho kamarádi asi vedou, nekazí ho?" "Jer topil!" Proto jsou tyto maminky a tito tatínkové skautském~</p>

<p>vděční, nic jim není zatěžko pro něj udělat. At přijde skautík</p>

<p>di koli oddílovou bolestí, na všechno hned znají lék, radu,</p>

<p>vždycl</p>

<p>Jsou ale také maminky a tatínkové, kteří nakapávají skaut; do</p>

<p>práce ve prospěch jejich dětí jed trpkosti tím, že se o činno</p>

<p>bec nezajímají. Jediný styk s oddílem začal a zároveň skončil.</p>

<p>rajícímu klukovi podepsali přihlášku do oddílu. Co na tom, ~</p>

<p>be vzali několik závazků, o nichž je v tiskopisu psáno, co n</p>

<p>zavázali povolovat svému synovi účast na všech skautskýcl</p>

<p>Tonda rozcál~l džbánek na pivo - dobrá, zítra nepůjdeš na vý</p>

<p>učím! Zhoršení v matematice? Tímjsou vinni skauti! Dva mě</p>

<p>nesmíš!</p>

<p>Těmto maminkám a tatínkům vůbec nevadí, že ustaraný sl</p>

<p>64</p>

<p>Stránka 35</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>e se svými pomocníky pracně lepí skupiny chlapců, kterým se</p>

<p>říká dru,iny, že činnost družiny je závislá na stálé, plné</p>

<p>docházce každého chlap;e a neoprávněné zákazy rodičů zasazují</p>

<p>těžké rány soudržnosti družiny, bdlamují chuf do práce u</p>

<p>ostatních členů a především u rádce. Zákazy ~ám dělají čáru</p>

<p>přes všechny plány, rozpočty, bodování a mnohé jiné věi, na</p>

<p>kterých závisí dobrý chod oddílu. A tak máme ve Dvojce</p>

<p>chlapce, :terému rodiče už 7x (slovy sedmkrát) zakázali a opět</p>

<p>povolili skautovat v téhle chvíli to má opět zakázané), další</p>

<p>dva, bráškové, mohou chodit en jednou za 14 dní, jiný z našich</p>

<p>členů, ačkoliv je mu skoro osmnáct let, nusí se vracet z</p>

<p>klubovny domů nejpozději v půl osmé večer, i kdyby veloucí</p>

<p>sebevíc potřeboval jeho pomoc.</p>

<p>&gt; Takovým maminkám a tatínkům vzkazujeme: Skautování je</p>

<p>dobrovolié, to je pravda. Ale když jste už svého chlapce do</p>

<p>skautského oddílu přiilásilí, stalo se pro něho povinností</p>

<p>docházet na všechny podniky družiny oddílu a vy jste se svým</p>

<p>podpisem zavázali mu to umožc~ovat. Je to toéž, jako když se</p>

<p>někdo přihlásí na nepovinný předmět ve škole - přestose je</p>

<p>nepovinný, musí přihlášený do hodin pravidelně docházet,</p>

<p>odhlásit ~ může až v pololetí. Proto musíte svého syna do</p>

<p>oddílu pouštět stále, ne enom někdy, když se vám to hodí.</p>

<p>Jinak tím kazíte naši práci a velmi nám ~ ztěžujete.</p>

<p>Někdy zakážete svému chlapci skautování na čas proto, že se</p>

<p>špatné '. Protestuji proti tomu! Namáhejte se přece trochu a</p>

<p>vymyslete pro něj ý trest, který by postihl jen jeho a ne</p>

<p>oddíl. Museli byste znát složení</p>

<p>;houlostivého oddílového mechanismu, abyste pochopili, co pro</p>

<p>oddíl ta~ové zákazy znamenají. Jak to hned všude vrže a</p>

<p>skřípe. Nepopírám, že ~cautík někdy pro velký zájem o skauting</p>

<p>poleví ve škole. Ale není to viaa oddílu, spíše to tkví v</p>

<p>nedostatečném dozoru rodičů nad jeho domácím ~čením. Nebude-li</p>

<p>mít hoch v hlavě skauting, bude se v myšlenkách za~ývat</p>

<p>tisícem jiných věcí - a učení zapláče stejně tak.</p>

<p>A ještě něco - skautská výchova je ta nejsprávnější výchova,</p>

<p>jakou ~hlapec může projít, a nenahradí ji nic jiného, ani</p>

<p>škola, ani sebeschopější maminka a tatínek, protože k tomu</p>

<p>nernají potřebné prostředí.</p>

<p>berte proto svému synovi za jeho hříšky tuto výchovu, tak jako</p>

<p>mu jiani při sebevětším provinění neodepřete jídlo nebo</p>

<p>spánek.</p>

<p>Kdybyste viděli a slyšeli, jak mluví, co dělají a hlavně jak</p>

<p>jednají apci, kteří neprošli dobrým skautským oddílem a myslí</p>

<p>si, že je nikdo spělý právě nepozoruje a neslyší, dnem i nocí</p>

<p>byste děkovalí skautskéoddílu za jeho ochotu, s níž bezpečně a</p>

<p>správně vašeho syna vede, za</p>

<p>ěstnává a usměrňuje, jako drahocenné médicíny byste si vážili</p>

<p>každé víle, kterou ve Dvojce stráví.</p>

<p>65</p>

<p>A proto vás, maminky a tatínkové, prosím: Už nikdy nepře2</p>

<p>tování svých chlapců, ale pohlížejte na oddíl jako na</p>

<p>instituci noceňnou škole. Už nikdy víc svému synovi</p>

<p>nezabraňujte v ú~ či onom našem podniku. Žádný rozbitý</p>

<p>džbánek, žádná návšt ných, žádné narozeniny, žádná pětka ve</p>

<p>škole nesmí už být di přítomnosti vašeho chlapce na schůzce</p>

<p>nebo výpravě. Nekaži charakter a smysl pro odpovědnost tím, že</p>

<p>chlapce nutíte k ne povinností ke skautskému celku, k nimž</p>

<p>jste se vy i on zaváza na přihlášce.</p>

<p>Dobrý c'Zen oddcZu</p>

<p>Je očhotný ke každé práci. Nečeká, až ho k ní vedoucí vybíd o</p>

<p>ni sám. Je všude, na každém podniku. Neruší soudržnost o~ ním</p>

<p>malých skupinek, které by se stranily ostatních. Zná všecl ti</p>

<p>oddílu z minulých let, jeho zvyklosti a úsloví. Na oddíl ne a</p>

<p>nikdy se o něm hanlivě nevysloví. Není-li oddíl v dobrém st há</p>

<p>mu činy a dobrým příkladem.</p>

<p>Turnovské písnic'7ry</p>

<p>Starší Dvojkaři vědí, které písničky mám na mysli. Vy mladší</p>

<p>něte legendu, která se o nich v našem oddíle vypráví. V dávn</p>

<p>Stránka 36</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Dvojky, v roce 1926, jsme se při Velikonoční robinzonádě v</p>

<p>Turnova. Tam jsme se seznámili s turnovskými skauty, kteří</p>

<p>dali veřejnou akademii. Skautský funkcionář, učitel bratr Hor</p>

<p>pro akademii krásné písničky, které jsme se naučili. Ty písně,</p>

<p>1 ných, a přece tak zvláštních nápěvů i slov, nám přímo</p>

<p>Provázely nás celá léta, zpívávali jsme je na našich akademi</p>

<p>bovně, na pochodech i na táborech - a nikdy nezestárly. Jejicl</p>

<p>je svěřil jako tabu - nesmíme je nikde rozšiřovat, ani tiskem,</p>

<p>a ním. Mají být stále vzácné, neobvyklé, neomrzelé.</p>

<p>Které písně to jsou? "Hola hoj", "Po snídani", "Pochoden junáci", "Do pole, v háj..." "Tamboři bubnují". Prvních šest slední nám slouží jako oddílový signál. Nováčci, znáte jej?</p>

<p>Proč jsem se nestal rádcem družiny</p>

<p>Bratře Jestřábe!</p>

<p>Jsem členem našeho oddílu už od chvíle, kdy vznikl. Je m ním</p>

<p>řádně všechny skautské povinnosti, vedu oddílovou krc dobrou</p>

<p>docházku, skládám pilně zkoušky a náš vedoucí nemi ti mně ani</p>

<p>tu nejmenší námitku. Ani napomenout mě ještě nikc</p>

<p>66</p>

<p>ávno se u nás v oddíle uvolnilo místo rádce jedné družiny.</p>

<p>Tajně jsem ufal, že mi bratr vedoucí svěří vedení této</p>

<p>družiny. Rádcování by mě</p>

<p>kelmi bavilo a myslím, že bych vedl družinu opravdu dobře.</p>

<p>Věřil jsem, se stanu rádcem také proto, že patřím k nejstarším</p>

<p>členům oddílu, a to věkem, tak dobou členství.</p>

<p>~A přece jsem se rádcem nestal! Touto funkcí byl pověřen jiný</p>

<p>chlapec, ~tery je o něco mladší než já a do našeho oddílu</p>

<p>vstoupil dokonce půl rocu po mně. Nezávidím mu, že mu vedoucí</p>

<p>věří víc než mně, ale velmi mě nrzí, že jsem tu příležitost</p>

<p>nedostal já - i když se to snažím nedávat na so~ě znát. Mám</p>

<p>zkrátka pocit, že mi bylo ukřivděno.</p>

<p>~ Prosím Tě, napiš mi svúj názor o tom.</p>

<p>S bratrským pozdravem Gaučík</p>

<p>ilý Gaučíku!</p>

<p>Neznám osobně ani Tebe, ani toho chlapce, který se stal u vás</p>

<p>rádcem, emohu dost dobře rozhodnout, zda Ti bylo ukřivděno. V</p>

<p>jedné věci se ak mýlíš. Když vedoucí rozhoduje o tom, komu</p>

<p>svěří vedení družiny, ehledí jenom na věk a dobu členství v</p>

<p>oddíle. Jsou to sice věci důležité, ~ e mnohem významnější je</p>

<p>jiná okolnost - jak si rádce dovede získat</p>

<p>apce ze své družiny, jak si' umí u nich vybudovat autoritu a</p>

<p>současně 't s nimi přátelský vztah, jak dokáže v družině</p>

<p>udržovat pořádek i kázeň, dovede stmelit družinu v jeden pevný</p>

<p>celek. Některý chlapec tohle chno dokáže, proto ho vedoucí</p>

<p>ustanoví rádcem. Jiný takové "buňky" má, proto se rádcem stát nemůže, i kdyby byl v oddíle sebedéle. _který chlapec si neumí</p>

<p>udržet vážnost, říká se o něm, že si z něho nio nic nedělá.</p>

<p>Jinak je to třeba vzorný skaut, nic se mu nedá vytknout, e</p>

<p>chybí mu energie, autorita. Rádcem nemůže být ani chlapec,</p>

<p>který si umí získat náklonnost druhých, je příliš uzavřený,</p>

<p>zamlklý nebo zase 'liš panovačný.</p>

<p>~ Vidíš-tohle všechno aještějiné věci rozhodují, zda se někdo</p>

<p>může stát ádcem. Každý umí něco, co nedokáže ten druhý. Ty jsi</p>

<p>byl například vyrán, abys vedl oddílovou kroniku. Ostatní se</p>

<p>neurazili, nerozhněvali.</p>

<p>~raž se a nezlob se proto ani Ty, když ses nestal rádcem.</p>

<p>S pozdravem Jestřáb</p>

<p>si</p>

<p>V</p>

<p>Rádce předem potají umístí v klubovně malé barevné lístečky</p>

<p>tak, aby od dého byl vidět jen růžek. Zastrká je pod nábytek,</p>

<p>pod koberec a různé 67</p>

<p>jiné věci. Lístky musí být uloženy na taková místa, kde je 1;</p>

<p>bez odstavování nábytku nebo předmětů; které na nich leží</p>

<p>ostatní členy družiny či klubu, aby lístky hledali a sbírali.</p>

<p>Kc v určené lhůtě (třeba za 3 minuty) nejvíc, vítězí.</p>

<p>16. týden (15. - 21. prosince)</p>

<p>O chlapcích, kteří ochabují</p>

<p>Stránka 37</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Při rovnání starého kronikového materiálu jsem přišel na roz</p>

<p>pis, který družiny skládaly o závod na body při 8. schůzce.</p>

<p>zněl:</p>

<p>"Skautský oddíl žije z nadšení chlapců. Když u nich nadše</p>

<p>tování ochabne, oddíl se rozpadá. Naštěstí neochabnou nikdy</p>

<p>jednou. Ochabuje jen malá část, zatímco druzí svým nadšenín</p>

<p>díl při životě. Jak velkou cenu mají pro oddíl hoši nadšení a</p>

<p>m nebezpečím pro oddíl jsou hoši ochabující, není jistě nutr</p>

<p>Pochopí to každý."</p>

<p>Tak zní ten dopis. Na schůzkách byly jeho ústřižky tehdy ry</p>

<p>maleji složeny a roky utíkaly dál. Ale problém ochabujících</p>

<p>stal. Jejich procento je někdy vyšší, jindy nižší. Jistě hodně</p>

<p>2 lém ovzduší oddílu. V některém oddíle se hoši střídají jako</p>

<p>v domě, jinde aspoň ti opravdoví skauti vydrží léta a</p>

<p>odcházejí, jejich věk vyžaduje jiné nedělní programy, než může</p>

<p>dát ska Někteří chlapci ale ochabují mnohem dříve a nelze to</p>

<p>svád Nikdo například se nemohl těšit ve Dvojce větší péči než</p>

<p>Nor valé vlče, později skaut Třináctky, a přece Norek najednou</p>

<p>vy krát ho T"rináctka neviděla. A nebyl ještě v tom věku, kdy</p>

<p>skautování přejídá, nejsme-li náhodou nějakým úspěšným ra ným</p>

<p>vedoucím pracovníkem v oddíle.</p>

<p>Chlapci, kteří jsou ještě v klukovských letech a přitom všemu</p>

<p>oddílovému povýšeně, stydí se za krátké skautské k kají si</p>

<p>posmutnělé šlágry a významně se pochechtávají, js přestárlí.</p>

<p>Ty už neupoutá družinová společná práce, nevžij kandy s</p>

<p>píšfalkou na provaze navléknutou, ty nechá docela c</p>

<p>dramatičtější terénní hra, na ně neplatí nic. Takoví chlapci n</p>

<p>v tom ideálním oddíle, kde vůdce dělá vše, co jim na očích ve</p>

<p>Dvojce máme v současnosti takové starce dva. Změní ; kdy? Ten</p>

<p>jeden sotva, byl takový odjakživa, co ho znám. Al~</p>

<p>68</p>

<p>:orný Dvojkař - a tomu to tak nějak nemohu odpustit, tu jeho</p>

<p>změ</p>

<p>natujete si, které vlastnosti má mít dobrý skaut z Dvojky? Je</p>

<p>ochotkaždé práci pro oddíl. Nečeká, až ho k ní Jestřáb</p>

<p>vybídne, hlásf se im. Je všude, na každém podniku. Neruší</p>

<p>soudržnost oddílu. Zná výné události, které se ve Dvojce v</p>

<p>minulosti staly, všechny zvyklosti wí. Je to chlapík veselé</p>

<p>mysli. Vzorný skaut.</p>

<p>ak je to u děvčat, která chodí do skautského oddílu? Platí o</p>

<p>nich tao čem tu píšu?</p>

<p>boty na výpravě     ,i vezme na výpravu nové,</p>

<p>nerozchozené boty, prožije pekelná mu-  ůže dosud tvrdá,</p>

<p>nepřizpůsobená přesnému tvaru chodidla, odře no-  ato až do</p>

<p>krve. Již po nedlouhé chůzi vám naskáčou puchýře a kaž-     ~k</p>

<p>se pak stane trýzní. Proto si na výpravu berte jen takové</p>

<p>boty,     jste už nějaký čas nosili a na něž jsou vaše nohy</p>

<p>zvyklé. A když už   n stane, že vás cestou začne bota tlačit</p>

<p>nebo dřít, okamžitě přelepte  ; místo na chodidle náplastí bez</p>

<p>polštářku. 'Itt noste vždycky s sebou   ~ní lékárničce!     a</p>

<p>družiny - 100 % docházky      iělz obdržela k dá družma malý</p>

<p>oranžový kartónek s nadpisem:      jsme nezkazili v tomto</p>

<p>měsíci 100 % docházky." Tuto kartičku bu-    t družina v</p>

<p>pravém dolním rohu své družinové desky vždy od začát-  ~síce</p>

<p>až do dne, kdy některý její člen vynechá a stoprocentní do- u</p>

<p>tak pokazí.    'čkova stezka  ~ky když k nám do oddílu vstoupí</p>

<p>nějaký nováček, máme velkou   zasvétit ho co nejdřív do v~eho,</p>

<p>co ve Dvojce podnikáme, do našich  i, pravidel a "nepsaných</p>

<p>zákonů". Přejeme si, aby nováček byl no-     m co nejkratší</p>

<p>dobu, stal se co nejďříve jednfm z nás, všechno znal   ~1.</p>

<p>Protože však těch "našich" věcí je hodně, pokaždé jsme nováč-</p>

<p>iěco zapomněli vysvětlit, nebo jsme mu to sice řekli, ale on</p>

<p>to v zá-  všéch novot zapomněl. Vypracovali jsme tedy knížku,</p>

<p>nazvanou  Ikova stezka, a v ní jsme uložili všechno, co má</p>

<p>nováček o naší      : vědět. Je tu psáno, že náš oddíl založil</p>

<p>v roce 1913 Vašek Jelen,      n zde také věci rázu</p>

<p>praktického; například vynechá-li nováček    :u své družiny,</p>

<p>má si účast nahradit návštěvou schůzky jiné družiny,   přišel</p>

<p>Stránka 38</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>o body za docházku.           f i  69</p>

<p>Nováčkova stezka visí pořád v klubovně. Nováček si ji pře pu</p>

<p>do oddílu, ale vrací se k ní i v průběhu své přijímací zkc v</p>

<p>ní listovat stále znovu a znovu, a tak se "oddílově vzdělávat</p>

<p>me jistotu, že jsme nic nezapomněli nováčkovi vysvětlit.</p>

<p>Členská kniha</p>

<p>U nás v pražské Dvojce máme sice hodně zajímavých věcí, al</p>

<p>přece schází. Napadla nás totiž moc pozdě, teprve asi třicet</p>

<p>le ní oddílu. Je to členská kniha, velká, pěkně vázaná,</p>

<p>formátu A mi ve hřbetu, aby se do ní mohly vlepovat</p>

<p>fotograřie, aniž by foukla a ve hřbetě praskla. V téhle knize</p>

<p>má každý svou s~ třeba i celý list, kam píšeme, kdy do oddílu</p>

<p>přistoupil, kdo ho se umistoval v bodování a různých hrách,</p>

<p>nalepíme tam jeh~ případně později i jeho další snímky, aby</p>

<p>bylo vidět, jak se m vá. Na tento list připíše i on sám</p>

<p>vlastní rukou několik řádel památku. Je zde jeho povahopis,</p>

<p>docházka, zkoušky atd. A nak va, kdy, proč a jak z oddílu</p>

<p>odešel.</p>

<p>Co bychom za to dali, kdybychom měli takovou knihu od : stence</p>

<p>našeho oddílu! Kde však vzít fotografie a údaje o chla byli ve</p>

<p>Dvojce před třiceti, dvaceti, deseti lety? A tak aspoň tu</p>

<p>knihu doporučujeme těm oddílům, které zahájily svou činnos</p>

<p>dávno. Stojí ovšem zato, abyste si ji začali vést i v oddílech</p>

<p>s torií - i když zůstane neúplná.</p>

<p>Kasta Emanů</p>

<p>Kdysi jsme měli v oddíle chlapce, kterému jsme říkali Zoubek.</p>

<p>~ pík, stále nabitý vtipem a dobrou náladou, řekl pochvalně ka</p>

<p>udělal něco výjimečně dobrého a záslužného: "Jsi Eman!" At</p>

<p>kuliferda jmenoval Tonda, Olda nebo Venda, to bylo Zoubkovi j</p>

<p>ho byl v té chvíli Eman. A komu se řeklo Eman, ten si toho v;</p>

<p>pochvala upřímně a kamarádsky řečená. Po Zoubkovi tak za2</p>

<p>chlapci říkat jeden druhému. Pak se toho ale zmocnilo vedení c</p>

<p>Byla ustavena "Kasta Emanů", do které mohl být na 14 dní : kdo udělal něco opravdu emanovského, to jest výjimečně dob~</p>

<p>rádského. V klubovně visela deska s nápisem "Kasta Emanů byla</p>

<p>stručně vypsána historie a smysl této společnosti. A k to~</p>

<p>jsme pňipevňovali pásky se jmény těch, kteří se do Kasty Em Na</p>

<p>pásku bylo datum, kdy se chlapec stal Emanem, jeho jmén nu,</p>

<p>ktery ho do Kasty přivedl, a datum, kdy jeho členství zanil</p>

<p>připomínám, že trvalo 14 dní.) Sám se nikdo nemohl sam</p>

<p>70</p>

<p>Pmana pasovat. Každý musel čekat, až jeho výkon uznají a ocení</p>

<p>ostatní. Návrh na jmenování Emanem mohl podat každý, a když</p>

<p>vedoucí považoval návrh za oprávněný, stačil i jeden hlas k</p>

<p>tomu, aby se dotyčný chlapec ~al Emanem.</p>

<p>A ted jaké činy jsme považovali za emanovské. Byly to</p>

<p>nejrůznější důkazy obětavosti, sebezapření, skutečného</p>

<p>přátelství. Tak napriklad Zoubek ~ám byl první, kdo se dostal</p>

<p>na emanovskou desku. Na dvorku u klubov~ y se odehrával jakýsi</p>

<p>zápas. Bylo horko jako v Africe v pravé poledne, šichni byli</p>

<p>utahaní - a když zápas skončil a zpocení chlapci už trochu</p>

<p>schli, přihrnul se Zoubek s deseti sodovkami a věnoval je všem</p>

<p>hráčům. 'tom nepatřil právě k bohatým lidem. Jiný Dvojkař se</p>

<p>stal Emanem pra, že se za nánni pustil na dalekou výpravu,</p>

<p>ačkoli neměl naději, že nás ostihne nebo vůbec najde; vydal se</p>

<p>totiž za námi až den po našem odzdu a my sami jsme neznali</p>

<p>přesný cíl svého putování. Emanem se stal é ten, kdo při tvrdé</p>

<p>hře utržil ošklivou ránu, a přece si neběžel s bre</p>

<p>em stěžovat vedoucímu, ba dokonce bral svého protivníka v</p>

<p>ochranu. Eman je opakem takytábormíka nebo - podle Rychlých</p>

<p>šípů - "planníka". Kasta Emanů vychovávala ve Dvojce chlapce obětavé, kama</p>

<p>~tádské, nadšené. Zkuste ji zavést i ve svém oddíle.</p>

<p>ouška hbitých prstů</p>

<p>dce nebo vedoucí si připraví již doma ze tří silnějších papírů</p>

<p>různých rev po třiceti čtverečcích o rozměrech 2 x 2 cm.</p>

<p>Těchto devadesát čtve:ků důkladně promíchá a na schůzce je</p>

<p>předloží prvnímu soutěžícímu. n je má rozdělit podle barev do</p>

<p>Stránka 39</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>tří krabiček od zápalek. Jeho výkon se ;ří na vteřiny.</p>

<p>Pak jsou všechny čtverečky vysypány znovu na stůl a pořádně</p>

<p>promíány. Nastupuje druhý soutěžící a plní stejný úkol. Kdo</p>

<p>čtverečky roztřív nejkratší době, zvítězí. Jediný čtvereček</p>

<p>vložený do nesprávné kra:ky znamená diskvalifikaci!</p>

<p>~as měřte na stopkách nebo hodinkách s vteřinovou ručičkou či</p>

<p>digi</p>

<p>17. týden (22. - 28. prosince)</p>

<p>ádce oddiZu? ilá Bobří hrázi!</p>

<p>Byl jsem téměř rok v jednom skautském oddíle. Nyní jsem však</p>

<p>pře</p>

<p>71</p>

<p>stoupil do jiného oddílu, protože ten můj bývalý měl nedělní</p>

<p>dvakrát do měsíce, někdy dokonce jen jednou ve třec Družinový</p>

<p>život tam skoro vůbec nebyl a já jsem se jej marm proudit.</p>

<p>Snad právě proto, že se chlapci tak málo vídali a že t lo</p>

<p>společných zážitků, necítili k sobě žádné zvláštní přátelství</p>

<p>ro cizí. Já jsem ale toužil po rušné každonedělní činnosti a ~</p>

<p>souhře, jak jsem o tom četl například v románu Devadesátk~</p>

<p>Chlapci z mého býval.ého oddílu mne však nepochopili a ted jí,</p>

<p>že jsem oddíl zradil. Jsou v právu? Jsem skutečně zrádcel</p>

<p>valého oddílu?</p>

<p>Milý Kiwi,</p>

<p>podle našeho názoru zrádcem oddílu nejsi. Odešeljsi z něj ho</p>

<p>činnost byla pro Tvé nadšení a zájem příliš chudá. Je oprav</p>

<p>dat od horlivého skauta, aby každou druhou neděli - a někdy c</p>

<p>víkendy za sebou - seděl doma!</p>

<p>Snad by se to nečestné pojmenování na tebe hodilo tehdy, oddíl</p>

<p>opustil proto, že ten druhý má lepší klubovnu nebo z pod</p>

<p>teriálního důvodu. Právě tak považujeme za zradu, opustí-li</p>

<p>dobrý a činorodý oddíl jen,proto, že ho do jiného oddílu zláká</p>

<p>marádů nebo si v něm chce "víc užít". Zradou však není odch</p>

<p>který vyvíjí malou činnost a její zlepšení nebylo v Tvé moci.</p>

<p>Nede'Zejte časné srazy</p>

<p>Některé skautské oddíly, zejména novopečené, dělají velmi k</p>

<p>nedělním výpravám. Sraz v 6 hodin ráno není u nich nic m ale</p>

<p>také jsem slyšel o srazu v půl šesté i v pět hodin! Nedělej</p>

<p>zo! Uvědomte si, že ve větších městech musíte vyrazit z don^</p>

<p>diny před srazem, někdy ještě dřív, připočítejte k tomu aspoň</p>

<p>pravy na cestu doma - a vyjde vám tak časná hodina, ž maminka</p>

<p>nebude nadšená, když bude muset kvůli vám vstáv Váš oddíl si</p>

<p>příliš časnými srazy maminky proti sobě zbytečn</p>

<p>Sbírejte razítka</p>

<p>Každý z vás jistě sbíral známky nebo staré mince, nálepky, ?</p>

<p>palkových krabiček, ale co je to všechno proti sbírce nové, ~</p>

<p>72</p>

<p>zítek! Bud razítek skautských " J U NÁK" Idílů, středisek,</p>

<p>okresních</p>

<p>ústředních orgánů, nebo razí- ~~'~'Jteko ZSIlON</p>

<p>k poštovních ílřadů. 111 OT SEDt~Č~ANI' 2 Snad už každý oddíl</p>

<p>má svo</p>

<p>razítko. Zpravidla s lilií na le- ~ N ~ K " ~ straně a textem:</p>

<p>Junák, l. od</p>

<p>l, Pardubice. Ostatně dvě tady ~ 11. add. Sedlčany iskujeme na</p>

<p>ukázku. Originál</p>

<p>~šem bývá zeIený!</p>

<p>Střádejte tato razítka, vyměijte si je mezi sebou. Požádejte</p>

<p>ého vedoucího, aby vám vydal otisky vašeho oddílového razítka</p>

<p>na mach kartičkách, jen tak velkých, aby se na ně vešlo. A pak</p>

<p>vzhůru na lov zítek oddílů jiných!</p>

<p>Některá razítka budou jistě vzácná, skoro nedostižná, jiných</p>

<p>bude zase ~lná záplava, podle podnikavosti chlapců nebo děvčat</p>

<p>z toho či onoho (dílu. Postupně jistě získáte i razítka oddílů</p>

<p>ze sousedních a vzdáleněj~h měst, razítka z Čech přijdou i na</p>

<p>Moravu, z Moravy zase do ~ech. dyž doplníte svou sbírku o nové</p>

<p>razítko, snažte se o tomto oddílu něco oědět - kdo je jeho</p>

<p>vedoucím, kolik má členů, kdy byl založen, jakou rvíjí</p>

<p>činnost.</p>

<p>Stránka 40</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Nasbíraná razítka lepte na malé čtvrtky a připisujte k nim,</p>

<p>kdy jste je ~stali, od koho, a všechny informace o tom oddílu,</p>

<p>kterému razítko pat~ím větší sbírka, tím zajímavější a tím víc</p>

<p>vás bude těšit.</p>

<p>Nechodíte-li do skautského oddílu, začněte sbírat razítka pošt</p>

<p>z celé retbliky. Tahle sbírka může být mnohem rozsáhlejší,</p>

<p>protože poštovních ~adů je několik set nebo dokonce tisíc. A</p>

<p>každý má jiné číslo.</p>

<p>tk se může oddzZ zlepšit</p>

<p>dybych si lepil do nějakých knih všechny dopisy, ve kterých si</p>

<p>mně stě~jete na svůj oddíl, měl bych už pěknou knihovničku</p>

<p>nářků. Píší mi dapci i děvčata, kteří si stěžují na vedení</p>

<p>oddílu, píší však i vedoucí, kteši stěžují na nezájem,</p>

<p>nepochopení chlapců a děvčat. Mnozí mne podeívají, že vzorný</p>

<p>oddíl, jako je Devadesátka v mých dvou knížkách, ve utečnosti</p>

<p>ani nemůže existovat.</p>

<p>A přece takové oddíly jsou! Takový oddíl můžete vytvořit i vy!</p>

<p>Jen ale ~držte tento "návod k upotřebení":</p>

<p>I. Základem všeho je dobrá docházka. Členstvo musí chodit na</p>

<p>všech~ oddílové i družinové podniky, nesmí je vynechávat.</p>

<p>Jakmile je na</p>

<p>73</p>

<p>schúzce nebo výpravě málo přítomných, nálada poklesne, ne~</p>

<p>připravený program, vedoucí je rozmrzelý - a už "křivka o~ jak</p>

<p>říkáme.</p>

<p>2. Vůdce oddílu nebo rádce družiny má mít program zajírr něm</p>

<p>členstvo neusínalo nudou. Proto jej musí připravovat ~ mýšlet</p>

<p>o něm. Není možné program spíchnout teprve cestou či na sraz k</p>

<p>výpravě. Když bývá program nudný,.není divu, docházka. A tak</p>

<p>je to začarovaný kruh: členstvo musí pilně , cházet, aby</p>

<p>vedoucí mohli program plně rozvinout a měli k v chuf - a</p>

<p>vedoucí zase musí dělat prograrn zajímavý, aby člens tahováno</p>

<p>a na podniky se těšilo! Chcete-li tedy začít s nápram začnou</p>

<p>současně obě složky, vedoucí i členstvo.</p>

<p>3. Vytvořte v oddíle přátelské prostředí, oproštěné od jaké</p>

<p>ti, neslušnosti, neurvalosti. Budte k sobě rytířští, uhlazení,</p>

<p>ob li, že kamarádovi něco upadlo, neostýchej se mu tu věc</p>

<p>podal li někdo v čemkoli pomoci, pomoz mu dříve, než tě sám c</p>

<p>Nehádej se s nikým, že ti obsadil místo u okénka ve vlaku, ~</p>

<p>šálek s vodou, že ti špatně přihrál míč. Domluv se s několik;</p>

<p>kteří mají také touhu pozvednout úroveň oddílu, a začněte s</p>

<p>dem zpracovávat všechny ostatní.</p>

<p>V oddíle si říkejte jen křestními jmény nebo přezdívkami hrubé</p>

<p>nebo dokonce neslušné slovo nesmí mezi vámi padnou Netvořte v</p>

<p>oddíle žádné skupinky, přátelte se každý s každý dílu věku</p>

<p>nebo družinové</p>

<p>příslušnosti. Konejte kaž</p>

<p>dou neděli celooddílový š podnik, abyste se vzájem</p>

<p>ně sblížili. I na oddílovém v ~e 23. p~Os i1 podniku se dá žít</p>

<p>družino</p>

<p>vě. 5amostatné družinové K~~bovns výpravy, zejména jsou-li ~sK</p>

<p>časté, stmelí sice družinu,</p>

<p>A~meri cky ale odcizují družiny oddí</p>

<p>lu. ~roslarený ~na</p>

<p>4. Všichni přiložte v oddíle ruku k dílú! Každý, at starší</p>

<p>nebo mladší, má něco dělat: Přinést novou hru, vést tabulku</p>

<p>bodování či docházky, spravit něco</p>

<p>74</p>

<p>rozbitého, umýt podlahu, vymyslet nový závod na body, objevit</p>

<p>nové tá; bořiště, stát se výběrčím příspěvků, pečovat o</p>

<p>klubovní nářadí, o úklid,</p>

<p>psát do kroniky, přispívat do oddílového časopisu, zpracovávat</p>

<p>nějakou 'statistiku (například kolik kdo má zkoušek, jak je</p>

<p>kdo dlouho v oddíle, kdo ani jednou nevynechal), vypracovat</p>

<p>oddílový "rodokmen", přehled</p>

<p>~ všech podniků od začátku oddílu nebo od začátku školního</p>

<p>roku, starat se o vývěsní skříňku, vyrobit zásobní papírové</p>

<p>koule k různým hrám, zaba't oddílové knížky, pořídit jejich</p>

<p>Stránka 41</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>seznam, založit oddílový zpěvník. Jsou stovky námětů, jak se</p>

<p>uplatnit. Mnohé z nich najdeš v Bobří hrázi. Strhni vým</p>

<p>nadšením všechny ostatní. Takové nadšení je nakažlivé. A oddíl</p>

<p>se zjede, omrzelci se změní.</p>

<p>5. Vydržte v dobrých předsevzetích! Náprava oddílu nepřijde</p>

<p>přes noc. ozjíždět se bude dosti pomalu. Vy, kteří to s</p>

<p>nápravou oddílu myslíte ážně, neumdlévejte. A vězte, že i v</p>

<p>Devadesátce to někdy neklape. Vzpomer~te si, že i tam museli</p>

<p>zbývající nadšenci založit "Bratrstvo náravy", aby oddílu</p>

<p>pomohli zase na starou vý5i!</p>

<p>'~ am s fotografiemi?</p>

<p>_koro v každém oddíle někdo fotografuje na výpravách a zejména</p>

<p>na táře. Každá výstižná fotografie má jistě význam, těší se</p>

<p>velké pozornosti . mnozí ji chtějí získat. U nás po táboře</p>

<p>nalepíme první vyvolané foto" afie na silnější papír a pod</p>

<p>každou narýsujeme okénka na podpisy. Kdo</p>

<p>á o tu či onu fotku zájem, podepíše se pod ni do jednoho</p>

<p>okénka. Asi po ~ vou týdnech, kdy už je jisté, že si všichni</p>

<p>fotografie prohlédli a objedna', necháme snímky zhotovit v</p>

<p>potřebném množství. Pak je rozdělíme pod</p>

<p>objednávek, chlapci je odeberou a zaplatí.</p>

<p>Ale co ted s nimi? Máme je lepit do deníku, který si všichni</p>

<p>vedeme akam zapisujeme průběh tábora i každé výpravy? Nebo do</p>

<p>zvláštního alba? V deníku se obrázky jistě vyjímají lépe,</p>

<p>výstižně doplx~ují zápisy. Nepříjemné však je, že nikdy</p>

<p>nevíme, kolik snímků po táboře nebo výpravě budeme mít, které</p>

<p>z nich se nám budou tak líbit, že za ně ochotně vydáme peníze,</p>

<p>a kolik místa tedy pro ně v záznamech potřebujeme. Já</p>

<p>ponechávám v deníku místa raději méně - když si pak objednám</p>

<p>fotograi víc, lepím ty nadbytečné na nejbližší volné stránky,</p>

<p>přestože nejsou ed za textem, kam by patřily.</p>

<p>Máte-li u vás v oddíle fotografickou žeň po táboře a výpravách</p>

<p>vétší, rlepte snímky raději do alba. Ke každému připište</p>

<p>přesné datum a krátký výklad.</p>

<p>75</p>

<p>Prohhzím Prófův dent7~</p>

<p>Prófa dopsal svůj druhý velký deník. Snad každý Dvojkař zI hy,</p>

<p>které Prófovi sloužily jako deník. Na Táboře věrných i n, je</p>

<p>nosil ve škatuli na Rejžák, někdy nechal chlapce do nich ~ a</p>

<p>ted už je dopsal.</p>

<p>Na mou žádost mi včera půjčil druhý dopsaný deník domů</p>

<p>prohlížel, četl a přitom přernýšlel.</p>

<p>Pěkné věcijsou v Prófově deníku! Zčástije to i naše kronil~</p>

<p>píše o své Modré družině i o společných výpravách, ale po</p>

<p>mozřejmě ze svého zorného úhlu, protože je to jeho soukrorr</p>

<p>Čtu tam úvahy o jednotlivých chlapcích, obavy o druž: a touhy,</p>

<p>dočítám se, jak to chodí u Rottů (kam Prófa zapadl d to vypadá</p>

<p>v učňovské škole. A zase tu je probíráno Prófovo př kterými</p>

<p>hochy, píše o zklamání i radostech. Vlepované dopis: kresby,</p>

<p>alvarezovské kartičky, výstřižky z novin i knižní rekl</p>

<p>Dovídám se mnohé, co jsem nevěděl, potvrzuji si, co js šestým</p>

<p>smyslem dospělého člověka, který má zájem o dění duši.</p>

<p>A po přečtení Prófova deníku se mi dobrovolná práce ve ještě</p>

<p>víc, protože znovu a znovu si ověřuji, jak je důležitá pr</p>

<p>zítřka.</p>

<p>Poslepu k c~Zi</p>

<p>Zavěste na lampu uprostřed místnosti nit, na jejímž dolním k</p>

<p>zán nějaký malý předmět (víčko z krabičky od zápalek apod</p>

<p>jeden po druhém se zavřenýma očima od stěny a snažte se ui</p>

<p>napřažené ruky dotknout se drobnos6 uvázané na niti. Bude~ ni,</p>

<p>jak je těžké zachovat směr a poslepu se visící věci dotkno</p>

<p>Leden</p>

<p>Dva ~amětníci "psaneckých dob odcházejí</p>

<p>Venda Zich je první z nich. Za dva měsíce mu bude sedmnáct let</p>

<p>a nemá o naše podnikání už zá</p>

<p>~.~.~.dd~~Í~l~ jem. Přijel nám to říct pěkně, poctivě, skoro</p>

<p>kajícně, a my jsme se ;j nezlobili a skoro se nedivili. Každý</p>

<p>chlapec nemůže být romantik tat chlapcem do dvaceti let i</p>

<p>Stránka 42</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>déle. A Venda holt je jeden z nich. Parta ~rádů mimo Dvojku ho</p>

<p>vábí, volá, láká. Kino, jazz, zábavy dospětouha po dospělosti;</p>

<p>to všechno na Vendu zatukalo a uchvátilo ho. a tomu všemu</p>

<p>otevřel dveře dokořán a na naše věci nezbylo už mísnám to</p>

<p>trochu líto, jako vždycky, když od nás odchází Dvojkař, kteao</p>

<p>s námi dost zažil. Ale jak říkám, nezlobíme se na něj, jeho</p>

<p>upřímnás odzbrojila. Venda občas přijde v sobotu do klubovny,</p>

<p>a tím bude ncbod méně smutný. Zůstává i nadálé naším</p>

<p>kamarádem. Tak jako ~ měli odcházet všichni, kteří už nechtějí</p>

<p>nebo nemohou s námi dál</p>

<p>nda k nám přistoupil před třemi lety, přivedli ho Prófa s</p>

<p>Joskou. 1 ještě několik týdnů s námi ve věži, pak poznal</p>

<p>klubovnu U grošárobil se s námi smutnými psaneckými dobami,</p>

<p>účastnil se Tábora rezť, přinesl do Dvojky různé okřídlené</p>

<p>výroky, níkdy nikoho úmyierozhněval.</p>

<p>uhým odcházejícím je Míša. Ten už neodchází tak smírně a</p>

<p>dobrojako Venda. Byl z Dvojky vyloučen na začátku září, před</p>

<p>zahájením io období. Proč? Protože se hrubě provinil proti</p>

<p>našemu kamaráda svazku a zklamal naši důvěru. Bez jakéhokoli</p>

<p>dovolení a práva na~šem chlapcům ze své Zelené družiny, aby už</p>

<p>k nám do Dvojky ne</p>

<p>77</p>

<p>chodili, že budou přeřazeni do nového oddílu, Třináctky. By vá</p>

<p>revoluce, nebo~ psal podobné dopisy chlapcům z drnžiny Č</p>

<p>koušel se dostat z Dvojky i družinu Modrou. Slibovali, hroz</p>

<p>vedlo se jim chlapce odlákat, třebaže používali i různých</p>

<p>triki tvrdili, že ,"Testřáb o tom ví" nebo "Prófo, jmenuji Tě prozatí~ vedoucího Dvojky" atd. Není zatím bezpečně zjištěno,</p>

<p>je zbláznil, nebo své počínání koná uvědoměle, a tedy z pohm a</p>

<p>nečestných, fakt ale je, že se palácová revoluce nepovedl;</p>

<p>chlapci, neodchází od přátel, kde jste se mnohému naučili a s</p>

<p>lik let života. Takhle se nezakládají nové oddíly,</p>

<p>přetahováníú dílu mateřského, slibováním a vyhrožováním. To by</p>

<p>ten nový pěkně mizerném základu a měl by ve svém vínku</p>

<p>pořádnou :</p>

<p>Míša k nám přišel před čtyřmi lety z jiného oddílu, kde se U</p>

<p>nás se cítil spokojený a celkem štastný, "sábnout" začal</p>

<p>Táboře Alvareze a od letošního jara, po příchodu z výcvikc v</p>

<p>Čeperce, nebylo s ním už k vydržení. Škoda že svým počín kazil</p>

<p>naše vzpomínky na něj!</p>

<p>18. týden (29. prosince - 4. ledna)</p>

<p>OddiZový rodokmen</p>

<p>Když jsem vám již pověděl o tolika dvojkařských velkých i</p>

<p>nálezech", musím se zmínit i o rodokmenu Dvojky. Co to o tom,</p>

<p>jak se jednotliví chlapci dostali do našeho oddílu. Zda sami,</p>

<p>nebo je někcio přivedl. Připojená tabulka znázorr~uje, ja</p>

<p>přehled vypadá.</p>

<p>~ipky značí, kdo koho přivedl. Začněme v tabulce vlevo m</p>

<p>přivedl Minka, Kamila přivedl Vilda. Proč je ale Vildův štít</p>

<p>čárkami? ~árkování značí, že Vilda dnes už v oddíle není.</p>

<p>Muwína přivedli dva chlapci současně, Bonzo a Venda. I jak</p>

<p>proto k němu směřují šipky od obou těchto hochů. Je to ; žák.</p>

<p>Chlapci, k jejichž jménu nevede žádná šipka, přišli do ~ Nikdo</p>

<p>je nepřivedl.</p>

<p>Například Miloš, Vilda, Bonzo, Venda aj.</p>

<p>Proč je Ludva, který už odešel z oddílu, v přerušovaném r</p>

<p>znamená, že k nám doporučil Jelena v době, kdy už sám n</p>

<p>Dvojky.</p>

<p>78</p>

<p>Jelen přivedl asi za půl roku po svém vstupu do oddílu</p>

<p>současně dva arády, Pecku a Vládu. Dali jsme jim proto</p>

<p>společný rámeček, pro vaná dvojčata.</p>

<p>Některý chlapec nepřivedl nikoho, jiný však ano, a tím</p>

<p>okamžikem zaádá "řetěz". Nejkratší řetěz je ovšem</p>

<p>dvouštítkový, skládá se ze dvou enů. Například Miloš -</p>

<p>Pimpina. Jsou však i řetězy vícečlenné - napříad Drobek,</p>

<p>Jarka, Bimbík - a někdy se i ty zase je~tě rozvětvují do řezů</p>

<p>vedlejších. Například řetěz Jiskrův. Kolik chlapců nepřímo</p>

<p>Stránka 43</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>vděčí jen mu za to, že se do oddílu dostali, i když jej</p>

<p>někteří třeba ani neznali, prože zatím už z oddílu odešel.</p>

<p>Kdyby Jiskra nepřivedl Unkase, Unkas by přivedl Ančíka a</p>

<p>Tommyho a ti by nepřivedii všechny chlapce další. leďujte ten</p>

<p>bohatě rozvětveny Jiskrúv řetěz! Od Unkase se začíná dělit</p>

<p>dva řetězy (Tommy), Jirka z druhého řetězu zakládá řetěz třetí</p>

<p>a Datel</p>

<p>Občas některy řetěz "vymře po meči". To znamená, že všichni</p>

<p>chlapci ~ěm časem dospěli a odešli z oddílu, aniž někdo z nich</p>

<p>přivedl dalšího váčka, který by v oddíle zůstal.</p>

<p>V každém rodokmenu je ještě hodně jiných zajímavých sestav.</p>

<p>Pro zná</p>

<p>79</p>

<p>,</p>

<p>zornění však stačí ty, které jsem zde uvedl. Založte si v odd</p>

<p>vý rodokmen. Bude jistě velmi zajímavý, uvidíte! A potom 1</p>

<p>doplňujte.</p>

<p>Ztlumte nadšení!</p>

<p>Zase jsem slyšel rodiče: "Ten náš kluk by pořád jen ležel v si</p>

<p>nosí domů kroniky, věci pro oddíl jsou pro něj první v řad ní,</p>

<p>až když mu na ně zbude čas. Mám strach, aby mu to ve bělo..."</p>

<p>Chlapci, kteří si takto počínají, ohrožují nejen své členství</p>

<p>~ také pověst našeho oddílu. Rodiče pak k nám právem ztrácejí</p>

<p>Rozdělte svůj čas doma spravedlivě mezi školu a oddíl. F</p>

<p>lu je hlavní a má přednost, psaní deníků, čtení kronik a jiné</p>

<p>d ci jsou až na drnhém místě, jako bombičko po medicíně.</p>

<p>Co jsme si umínili</p>

<p>Louskat morseovkovou zprávu napsanou tečkami a čárkami dovede</p>

<p>leckdo, zejména když přitom může nahlížet do not; celou</p>

<p>abecedu napsanou. Horší to však je, máme-li vysílat z přijímat</p>

<p>venku na větší vzdálenost. Tam není čas dívat se dc si</p>

<p>přeříkávat pomocná slova (cí-lov-ní-ci, chvá-tám-k vám-s</p>

<p>morseovka přešla i těm nejmladším nováčkům do krve, bud~ ve</p>

<p>Dvojce na každé nedělní výpravě aspoň čtvrt hodiny vys zprávy,</p>

<p>také v klubovně na družinovkách věnujeme nácvik vždy nejméně</p>

<p>pět minut.</p>

<p>Opuštěné tábořiště</p>

<p>Vzpomínáte chlapci na loňský tábor? Vzpomínáte na tu lou</p>

<p>zákoutí u potoka? Jak jsme tam přišli za jásavého slunečné hou</p>

<p>prožít něco krásného, něco velikého. Jak jsme sváželi d bě</p>

<p>skautské vesničky, jak jsme se tužili s kladivy a pilami, a</p>

<p>malinký skautský zázrak, náš milovaný tábor, kde jsme měli</p>

<p>východů slunce.</p>

<p>Když si vzpomenu na všechny ty příhody, co nás tam potl</p>

<p>radostí poskočí. Naše dvě noční výpravy na lesní rozhledm na</p>

<p>bludičky, táborové ohně, koupání ve vyhřátém rybníčku ~</p>

<p>besedy, zpěv u kamen, táborový časopis, hry, strašidelné k</p>

<p>osamělému kříži... jak to všechno bylo romantické a krás~</p>

<p>Dnes je na paloučku v podlesí již 6cho. Jen potůček s~ smutně</p>

<p>si zpívá a ptá se na chlapce, které zde v létě vídal. Ve2</p>

<p>80</p>

<p>' ké a tmavé. A nezazáří do nich ohníček, ani se neozvou do</p>

<p>tmy naše písničky. Jen studený vítr hučí v polích a lesích.</p>

<p>Těžká zimní mlha uléhá na kraj, prázdný palouček usíná a zdá</p>

<p>se mu o chlapcích, kteří jej opustili. Zkouška paměti</p>

<p>Rádce si připraví dvacet různých slov, která začínají stejnou</p>

<p>hláskou. Na , schůzce je pak zvolna, zřetelně přečte. Když</p>

<p>skončí, každý hráč sám napíše ta slova, která si zapamatoval.</p>

<p>Nemusí přitom zachovávat jejich pořadí, mohou být i</p>

<p>zpřeházená.</p>

<p>Dokáže někdo napsat celou dvacítku?</p>

<p>19. týden (5. - Il. ledna)</p>

<p>Zálesáctví na sněhu</p>

<p>Jistě rádi čtete dobrodružství ze zasněžených plání dalekého</p>

<p>Severu, kde se zlatokop rve s přírodou, aby ho nezahubila</p>

<p>dřív, než přijde jaro. A četba je ještě příjemnější, když</p>

<p>sedíte s knížkou ve vytopeném pokoji, za= tímco venku zuří</p>

<p>sněhová metelice. Ale správný chlapec a děvče se nekrčí doma v</p>

<p>Stránka 44</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>teple za pecí, ale mají chut sami vyzkoušet strasti i slasti</p>

<p>dobyvatele Severu.</p>

<p>Domluvte se s několika dobrými, odvážnými kamarády a vydejte</p>

<p>se na výpravu, která by napodobila putování zálesáků z knih.</p>

<p>Potřebujete k tomu svolení rodičů, dobré vysoké boty, silné</p>

<p>teplé ponožky, aby vás ne</p>

<p>~- zábla chodidla - a venku nerozmočený tvárný sníh.</p>

<p>S sebou si vezměte rezervní teplé ponožky, rukavice, jídlo,</p>

<p>trochu čaje a cukru (jinými slovy to, co byste doma měli k</p>

<p>svačině), jídelní misku, zápalky, trochu suchých třísek,</p>

<p>náčrtník a tužku, malé prkénko z víka staré bedničky, hodinky,</p>

<p>lékárničku a každý z vás polní lopatku.</p>

<p>A pak vyrazte. Není-li velký mráz, jděte raději už dopoledne,</p>

<p>abyste se dostali dál od domova. Rodičům řekněte, kterym</p>

<p>směrem se vydáte. Až dojdete do chráněného zalesněného údolí,</p>

<p>kde už není žádné stavení při~V</p>

<p>pomínající civilizaci, dejte se do práce. Předně si opatřete</p>

<p>střechu nad hlavou. Nahrabte a nanoste pořádný kopec sněhu,</p>

<p>nejlépe na rovném místě. `" Měl by být aspoň o čtvrt metru</p>

<p>vyšší, než jste vy sami. Důkladně jej ze</p>

<p>všech stran udusejte a pak začněte vykrajovat lopatkami sníh z</p>

<p>uplácané hromady. Tak jako jste dělávali v dětských letech</p>

<p>tunel v písku. Vnitřek pořád udusávejte. Snad to bude trvat</p>

<p>hodinku, snad dvě, než vytvoříte sněhovou chýši, ve které</p>

<p>začne po obydlení brzy stoupat teplota.</p>

<p>81</p>

<p>Nepracujte překotně, zapotili byste se a mohli se tak nach Pak</p>

<p>jeden z vás začne vařit čaj z vody, kterou jste si přine;</p>

<p>ostatní sbírají palivo. Kuchař zatím topí třískami. Oheň obk</p>

<p>seným topivem, aby vyschlo. Vařte před sněhovou chýší. Nc sníh</p>

<p>ani na kameny, ale na tornu, a tu ještě podložte lopatkoi kem,</p>

<p>aby nezvlhla. Před koulováním nebo stavbou sněhulák~ rukavice.</p>

<p>Pozorujte stopy zvěře v okolí, kreslete je v jejich půvc a</p>

<p>podle stopařských tabulek (z nichž některé jsou oti~těny i se</p>

<p>později, v teple klubovny, snažte zjistit, kterému zvířeti p</p>

<p>Až se vydáte na zpáteční cestu k domovu, sněhovou chý musíte.</p>

<p>Kniha výstřižků</p>

<p>Založte si knihu výstřižků. Je to velký sešit z listů</p>

<p>nastříhany' papíru. Na tyto listy nalepujte ze starych</p>

<p>odložených časopisi různější články, které vás zajímají. Tím,</p>

<p>že je vystřihnete a chráníte před zničením mnoho dobrých zpráv</p>

<p>a návodů. Bud šitě pořád přibývat a za delší dobu tak získáte</p>

<p>velmi zajímav</p>

<p>Proč máme slušně mluvit?</p>

<p>, Psali jste už několikrát, abychom nemluvili sprostě," píše ,</p>

<p>Bobří hráze, "také v bobříku ušlechtilosti je předpis o slu a</p>

<p>mně se zdá, že tomu připisujete větší dúležitost, než ve sk~</p>

<p>Znám tolik dospělých lidí, kteří mluví sprostě - a přece jso~</p>

<p>dé, dobří pracovníci a svými řečmi ještě nikomu neuškodili.</p>

<p>Ano, pisatel má částečnou pravdu, jen ale v tom, že i lidé cí</p>

<p>jsou mnohdy jinak dobrosrdeční, pracovití, poctiví, zkrát7</p>

<p>čané. Žádáme-li však přesto od vás, abyste mluvili slušně, r</p>

<p>důvod. Slušná mluva zjemiiuje a uhlazuje vaši mysl. A člověl</p>

<p>li se dopouští méně často hrubých činů, násilí, křivd, nespráv</p>

<p>věk mysli hrubé. Je mnohem přístupnější citu a to samo o sc</p>

<p>aby se snížil ke špatnostem, úskokům. Že jemná řeč a slušné</p>

<p>také získají všude jen přátelství, obdiv, to jistě nemusíme</p>

<p>ani Člověk, který hrubě mluví a jedná, ztrácí určitou část své</p>

<p>c byl jinak sebeschopnější.</p>

<p>Bratře Jestřábe,</p>

<p>obracím se na Tebe s žádostí o radu v těžké věci. Máme</p>

<p>chlapce, kteří vyloženě kazí ostatní. Mluví velmi neslušně a</p>

<p>82</p>

<p>z nich dokonce kouří, ačkoli je mu teprve 15 let. Rádce</p>

<p>družiny vyčerpal už všechny možnosti, kterými je chtěl donutit</p>

<p>k nápravě - a nepodařilo se mu to. Vedoucí o chování těchto</p>

<p>dvou hochú neví, protože si před ním dávají pozor. Vědí, že by</p>

<p>je z oddílu hned vyloučil.</p>

<p>Stránka 45</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Jsem na rozpacích, co máme dělat. Ponechat všechno při starém</p>

<p>a tak</p>

<p>dál kazit družinu i oddíl, nebo to říct vedoucímu a vysloužit</p>

<p>si pověst ža- " lobníků? Porad nám!</p>

<p>S bratrským pozdravem Standa M.</p>

<p>Bratře Stando,</p>

<p>samozřejmě to musíte oznámit vedoucímu. Budete-li mlčet,</p>

<p>poškodíte tak oddíl a podkopete práci vedoucího a všech jeho</p>

<p>pomocníků. Na ně musíte mít větší ohled než na ty dva</p>

<p>nepodařené skauty. Ostatně když budete vedoucího informovat o</p>

<p>jejich chování, neublížíte jim, jak si myslíte, ale naopak</p>

<p>pomůžete! Vedoucí se bude snažit udělat to, co se vám</p>

<p>nepodařilo - zapůsobit na ty chlapce, aby se skutečně zlepšíli</p>

<p>a svých pochybných zvyků zanechali. Jistě je hned nevyloučí z</p>

<p>oddílu! Je už dospělý,</p>

<p>~:. zkušenější než vy a může na ně mít větší vliv.</p>

<p>~:: Nejsem přítelem donášení v malichernostech. Nežalujte na</p>

<p>sebe, že ten či onen z vás nemá dobře umytý šálek, ale na tak</p>

<p>závažnou věc, o jaké píšete, musíte vedoucího upozornit. To je</p>

<p>vaše povinnost!</p>

<p>Jestřáb</p>

<p>; Služby oddMu</p>

<p>' V našem oddíle bodujeme všechno možné. Docházku, výsledky</p>

<p>různých her, placení příspěvků. Na každé družinovce je nejménězávod nebo soutěž na body. Body je odměněn ten, kdo</p>

<p>přinese nějakou pěknou vývěsku na "desku zajímavostí".</p>

<p>Bodujeme také skládání skautských zkoù šek, opožděné příchody na nástup atd. A to všechno nám ještě bylo málo, A.</p>

<p>a tak jsme si vymysleli služby oddílu. Každý člen může v</p>

<p>jednom měsíci prokázat oddílu nějakou službu, která mu je</p>

<p>bodována. Taková služba bývá obvykle jedna, výjimečně dvě za</p>

<p>měsíc. Kdybychom jejich počet neopmezili, podnikavec, který má</p>

<p>spoustu volného času, by třeba šel z jedné služby do druhé.</p>

<p>Ostatní by se mu chtěli vyrovnat, ale zanedbávali by při- tom</p>

<p>učení.</p>

<p>Za službu pokládáme většinou různé drobné práce, opravy,</p>

<p>zhotovení nějaké záznamní karty. Někdy uznáme jako službu,</p>

<p>když někdo přínese krabičku napínáčků, které v klubovně došly.</p>

<p>Mužstvo je někdy při vyhledávání příležitostí ke službě</p>

<p>bezradné, zejména mladší členové oddílu,</p>

<p>proto může vedoucí vypsat na oznamovateli přehled potř a věcí.</p>

<p>Kdo o některou z těchto služeb projeví zájem, podepí: aby</p>

<p>stejnou věc pak nedělalo víc chlapců.</p>

<p>Zatemnění</p>

<p>Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, druhá světová válka pokračuj~</p>

<p>Po setmění tonou všechny domy v temnotě, na ulicích nes~</p>

<p>cerna. V době od 10. do 16. ledna začíná zatemnění oken v v</p>

<p>6.00.</p>

<p>Jednou se slovu zatemnění budeme smát, ale dnes v ná;</p>

<p>nejodpornější pocity. Zatemnit, aby bombardovací letadla</p>

<p>město! To znamená od soumraku mít neprodyšně zakrytá v aby</p>

<p>jediný paprsek světla nepronikl ven do tmy. Klopýtání 0 obruby</p>

<p>chodníků, vrážení do lidí, do kandelábrů, všelij; a</p>

<p>vyčnívajících rohů, to je "zatemnění".</p>

<p>Stokrát a tisíckrát budiž proklet ten nedůstojný, krysí způ</p>

<p>života!</p>

<p>Máte hbité ruce?</p>

<p>Přesvědčte se o tom. Vystříhejte z tvrdého papíru (třeba ze ;</p>

<p>30 čtverečků o velikosti asi 3x3 cm. Na jednu stranu každé</p>

<p>namalujte nějaké znaménko, například křížek, a pak všech</p>

<p>rozložte po stole znaménkem navrch. Na časoměřičův po~ vodník</p>

<p>převracet čtverečky levou rukou tak, aby se znamE desce stolu.</p>

<p>Pak stejný úkol plníte pravou rukou. Potřetí mt ky obracet</p>

<p>oběma rukama současně.</p>

<p>Každou z těchto tří částí závodu stopujete zvlášt. Nakonec</p>

<p>sečtete všechny tři časy. Kdo bude mít nejnižší součet, vítěz</p>

<p>20. týden (12. - 18. ledna)</p>

<p>Stránka 46</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Stopujeme Vybídl jsem vás, abyste se nespokojili jen čtením o</p>

<p>dobrodnz: sněžených plání Severu, ale sami podnikli podobnou</p>

<p>výpra~ tak velkou. K programu této výpravy přidám dnes zábavu,</p>

<p>t stát příjemným zpestřením pobytu v zimní ptírodě. Je to s</p>

<p>ských stop ve sněhu.</p>

<p>Vyšletejednoho z kamarádú do zasněžené krajiny, a až vár</p>

<p>84</p>

<p>pustte se zvolna za ním. Proč zvolna? Protože vaším úkolem</p>

<p>není dohonit toho, kdo za sebou stoPy zanechává, ale sledovat</p>

<p>ho až k ciIí a ten cíl podle stop vypátrat.</p>

<p>Kdo za sebou stopy zanechává, snaží se, aby byly co nejméně</p>

<p>zřetelné. Dokud postupuje neporušenou krajinou, sotva se mu</p>

<p>podaří stopy zastřít. Právé proto vyhledává místa, kde by mohl</p>

<p>své pronásledovatele splést, zmizet jim. Taková příležitost se</p>

<p>mu naskytne tam, kde narazí na stopy jiných lidí nebo kde je</p>

<p>sněhová plocha přerušená či kde může přeskákat po kamenech do</p>

<p>nízkého lesíka, přeběhnout přes poražené stromy (z jejich</p>

<p>! kmenů musí ovšem smést sníh, aby stopy v něm neprozradily</p>

<p>směr útěku). Není-li povrch sněhové pokrývky stejnoměrný, může</p>

<p>někdy stopy za sebou zaházet sněhem, pak zmízet v hustém</p>

<p>podrostu a tam kličkováním a pochodem v kruzích stopaře</p>

<p>dokonale zmást.</p>

<p>Pozorovatelé se vydají za uprchlíkem až po delší době, aby</p>

<p>mohl klidně postupovat, směr cesty si patřičně rozmýšlet a</p>

<p>vyhledávat vhodná místa. Jdou po jeho stopách zvolna,</p>

<p>neutíkají, protože by ho dohonili - a to není účel stopování.</p>

<p>Tak by stopovací hra skončíla předčasně a bez vzrušení.</p>

<p>Nikdo z hledačů stop neběhá napřed, všichni jdou pohromadě.</p>

<p>Ztratíteli stopu, začíná vlastně to nejlepší. Zastavte se tam,</p>

<p>kde jste našli poslední stopu, a snažte se vžít do situace</p>

<p>toho, kdo stopy za sebou zanechával. Kam asi mohl odbočit,</p>

<p>uskočit, jak mohl změnit směr? Nezničte bezhlavým pobíháním</p>

<p>další, třeba málo zřetelné stopy, pomáhejte si uvažováním.</p>

<p>Dopředu hledat ztracenou stopu půjde jen jeden z vás. Teprve</p>

<p>až ji objeví, budete ji dál sledovat společně.</p>

<p>S chlapcem, kterého stopujete, si smluvte nějaké znamení</p>

<p>(volání, na větší vzdálenost hvizd píš~alky), abyste se s ním</p>

<p>v případě naprosté ztráty stopy opět shledali a nemuseli se</p>

<p>vracet domů bez něho.</p>

<p>Čtyři druhy lidí</p>

<p>Na čtyři druhy lze zhruba rozdělit lidi podle užitečnosti:</p>

<p>I. druh - lidé vyložené špatní. Podvodníci, zlomyslníci, věční</p>

<p>hádavci a podobně.</p>

<p>Z. druh - lidé obyčejní, průměrní, jdoucí trochu sobecky jen</p>

<p>za vlastním prospěchem, nikomu sice neubližující, ale také na</p>

<p>nikoho žádný ohled neberoucí.</p>

<p>3. druh - lidé pomáhající v rámci svých možností; jejich srdce</p>

<p>je plné dobroty, nepoddávají se špatným, sobeckým myšlenkám.</p>

<p>4. druh - lidé kteří dostali do vínku vzácné dary, jimiž</p>

<p>slouží ve větším či menším měritku bud celěmu světu, nebo</p>

<p>aspoň širokému okruhu ve</p>

<p>85</p>

<p>i</p>

<p>svém okolí (naptfldad umělci, vynálezci, význační politikov~</p>

<p>ři smělých staveb).</p>

<p>Každý nemůže dosáhnout čtvrtého stupně. Snad jen jede takové</p>

<p>schopnosti. Ale třetí druh se může stát dosažitelným ho z nás.</p>

<p>Jistě by byl nejpočetnější, kdyby si lidé toto rozč movali.</p>

<p>Dnes však silně převažuje první a druhý druh.</p>

<p>Uvědomte si to aspoň vy, skauti a skautky. Nechtějte pab né</p>

<p>ani pniměrné. Snažte se být lidmi dobrými. A toto předsev</p>

<p>mysli po celý život!</p>

<p>Sekcíči Kdysi jsme u nás v pražské Dvojce používali výraz</p>

<p>"sekáč" tak žertem starším chlapcům, kteří ve Dvojce už leccos zažil bou řadu táborů, výprav a hlavně na nich byla znát</p>

<p>dlouhá c mezi skauty. Byli zkušení, nerozfňukaní, nenáladoví,</p>

<p>skoro v nění, ostří a tvrdí. Vzorem všech sekáčů byl tehdy</p>

<p>Vytrvalec, ný Vítr. U něj jsme také výraz sekáč užili vůbec</p>

<p>Stránka 47</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>poprvé.</p>

<p>Během let se ale "sekáčství" trochu zvrhlo a výraz "sekáč hanlivý přízvuk. Proč? Protože nástupci starých, původních</p>

<p>káčství špatně pochopili. Novodobý sekáč si vzal ze staré?</p>

<p>vzor jen vnější formu (a to často ještě neoprávněně). Tváří s</p>

<p>dvojkařských věcech, myslí si, že jeden či dva roky ve Dvo do</p>

<p>hlavy všechnu moudrost, před novějšími hochy se cho předstírá,</p>

<p>že je mu všechno lhostejné, shovívavě se usmívá nadšení u</p>

<p>ostatních Dvojkařů. V jádru je to jistě dobrý chlapí ma, jakou</p>

<p>dává ostatním pocítit své "dvojkařské stáří", je pc</p>

<p>Varujte se takového frajerského povrchního sekáčství. ~</p>

<p>starých sekáčů za vzor jejich jádro - a budete-li takoví, jak</p>

<p>pak imponující "zkušenost" a "vážnost" se dostaví automatic budete je muset předstírat.</p>

<p>Myšlenka o oddLZe</p>

<p>Skautský oddíl je jako džungle. Tak jako pracně vyse v džungli</p>

<p>začne hned zase zarůstat tropickou vegetací, když ky</p>

<p>udržována, tak také oddíl začne hned upadat, jakmile jeh~</p>

<p>krátký čas z jakýchkoli důvodů poleví v práci.</p>

<p>Soutěž v uzlování</p>

<p>Jednou za rok pořádáme u nás ve Dvojce velkou soutěž o v</p>

<p>uzlování." Každý přihlášený závodriík váže všech šest sk</p>

<p>86</p>

<p>čkovských uzlů nejdříve normálně, pak znovu, ale se zavřenýma</p>

<p>očima, nakonec dokonce za zády. Při tomto třetím kole</p>

<p>vypouštíme dračí smyč. Vázání každého uzlu měříme zvlášt na</p>

<p>stopkách, závodníkovi pak seeme všechny časy. Titul získá</p>

<p>pochopitelně ten, kdo má nejnižší součet. K soutěži nastupuje</p>

<p>každý s "úředně přidělenými" provazy, aby měli šichni stejné podmínky - kvalita materiálu totiž značně ovlivňuje výkon. est</p>

<p>provazů bud visí před závodníkem na opěradle židle, nebo leží</p>

<p>na tolní desce - podle toho, jak předem stanovíme. Závodník se</p>

<p>před starm postaví před provazy s rukama připaženýma a čeká na</p>

<p>povel. Uspořádejte takové závody i u vás. Vítězi dejte diplom</p>

<p>na věčnou paátku jeho obratných prstú.</p>

<p>odhad času</p>

<p>ichni odepnou své hodinky a schovají je do kapsy, jen rádce si</p>

<p>je ponei na ruce a opakovaně nechá celou družinu současně</p>

<p>odhadovat libolně dlouhé doby (například 90 vteřin, celé 2</p>

<p>minuty apod.). Od chvíle, y slůvkem "ted" oznámí, že čas</p>

<p>začíná běžet, všichni zmlknou a nikdo smí ani potichu počítat</p>

<p>vteřiny. Kdo si myslí, že již uplynula určená lhůzvedne ruku.</p>

<p>Rádce pohlédne na číselník svých hodinek a zaznamená ~ jeho</p>

<p>výsledek, aniž by řekl, zda do stanovené doby ještě nějaké</p>

<p>vteřischázely či zda čas "přetáhl". Až všichni vzpaží, rádce přečte, o kolik ;řin kdo dal ruku nahoru dřív nebo později.</p>

<p>Čím déle a častěji budete :odhadování času cvičit, tím budou</p>

<p>vaše výny přesnější.</p>

<p>21. týden (19. - 25. ledna)</p>

<p>- věda ,zálesáků</p>

<p>apadl sníh a jeho bílé ticho dusí kraj. Neporušená, oslňující</p>

<p>v záři slun; i měsíce, táhne se jeho pokrývka až tam daleko k</p>

<p>obzorům. Ale je ~ravdu tak neporušená, jak se zdá na první</p>

<p>pohled? Co je to zde? Stopa. ějaké zvíře tudy běželo. Kam?</p>

<p>Ajaký tvor to byl? Tam dále se stopy kři~jí s jinými.</p>

<p>Co by za to dal každý chlapec i děvče, kteří jsou trochu</p>

<p>zálesácky za~žení, kdyby podle vzhledu stopy hned poznali,</p>

<p>které zvíře tudy běželo! Stopaření není věc lehká, zato však</p>

<p>tím krásnější, když je ovládáme. ima se sněhem je nejvhodnější</p>

<p>dobou pro první pokusy o vniknutí do jeo tajů. Na obrázcích</p>

<p>našich stopařských tabulek jsou uvedeny nejprve</p>

<p>87</p>

<p>stopy psa, veverky, kočky, zajíce a divokého králíka. Všech</p>

<p>tlivé stopy jsou nakresleny v původní velikosti - zvíře je za</p>

<p>tak velké. Ve sněhu není ovšem každá stopa vždy tak dokom ko</p>

<p>zde na obrázku, proto si je musíte vždy bedlivě prohlé nich</p>

<p>kus cesty, než najdete otisky čitelnější a vyřknete sv~ zvíře</p>

<p>je tu zanechalo.</p>

<p>Stránka 48</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Kresby na těčhto tabulkách jsem našel ve vzácné knížce pování,</p>

<p>jejímž autorem i vydavatelem byl ve třicátých Vodenka,</p>

<p>instruktor skautské lesní školy. Dobře vám posloi kuste se</p>

<p>vštípit si je do paměti, popřípadě si je překreslete d</p>

<p>zápisníku nebo náčrtníku, který s sebou vezměte na neděh</p>

<p>zasněžené přírody. Pátrejte v terénu, možná na stopy práv~</p>

<p>narazíte. Objevíte-li jiné, neznámé, hned na místě si je obkn</p>

<p>mít příležitost porovnat je s dalšími stopařskými tabull</p>

<p>Vodenky o několik stránek dál.</p>

<p>Škůdci dobré nálady</p>

<p>Vyskytují se ve všech oddílech. Mívají špatnou docházki i</p>

<p>družinové podniky nebo věčně ryjí, na výpravě si ustavičn o</p>

<p>soukromých věcech, které nemají s oddílem nic společn</p>

<p>učitelích, iilmech, televizi, sportech, šlágrech, jenom ne o d</p>

<p>vání, oddíle, zkouškách nebo vůbec o něčem, co s oddílem Pořád</p>

<p>mají kolem sebe skupinku posluchačů, které svým p vádějí od</p>

<p>oddílových zájmů. Píská-li vedoucí nástup k nějal zele přeruší</p>

<p>své povídání, odehrají ji bez zájmu, a už zase h tičky, aby</p>

<p>mohli pokračovat v přerušeném hovoru. Skončen, jsou u nich</p>

<p>okamžitě zapomenuty, neztratí o nich ani slůvkc oddíl stávájen</p>

<p>kulisou, základnou k soukromé zábavě. Jejic díl a skauting</p>

<p>ochabuje, zůstávají jen ze setrvačnosti jako oc</p>

<p>Chcete zvýšit úroveň svého oddLZu?</p>

<p>Mnohý z vás byl jistě silně zklamaný, když vstoupil do ska lu</p>

<p>a nenašel v něm všechno takové, jak si představoval. V k přece</p>

<p>dočetli o skautingu tolik krásného! Jak jsou chlapci v</p>

<p>přátelští, rytířští, slušní, ukáznění - a těch krásných příhoc</p>

<p>prožívají, těch nejrůznějších her a zábav!</p>

<p>Ale v některých oddílech nacházíte něco docela jiného ných,</p>

<p>ukázněných kamarádů hordu obyčejných kluků, hru i jednajících,</p>

<p>neschopných jediné lepší myšlenky. Jsou k sc nebo aspoň</p>

<p>neteční, sobečtí, oslovují se i ve chvílích vzájen</p>

<p>88</p>

<p>a</p>

<p>dávkou a nic jim není svaté. Vedoucí neví, kam dřív skočit,</p>

<p>napomíná je, kde může, rozvěšuje v klubovně hesla o bratsství,</p>

<p>o kázni, ale je málo zkušený, nemá žádné věrné pomocníky a na</p>

<p>obyčejné kluky z ulice prostě nestačí.</p>

<p>Někomu je to celkem lhostejné. Zejména tomu, kdo je sám</p>

<p>hrubšího zrna a žádné vlídné a u~lechtilé prostředí ještě</p>

<p>nepoznal. Takhle to vypadá ve ~kole, tak jednají jeho kamarádi</p>

<p>u nich v domě nebo na ulici. Nedovedou si představit, že by to</p>

<p>mohlo být ve skautském oddíle jiné.</p>

<p>Ale chlapci vnímaví, ušlechtilého ducha se s tímto stavem</p>

<p>nemohou nechtějí smířit. U nich je slovo skaut nerozlučně</p>

<p>spojeno s představou uševně krásného chlapce! Do skautského</p>

<p>oddílu vstoupili proto, aby tu našli nový, krásnější,</p>

<p>ušlechtilejší svět, docela jiný, než je škola nebo par, ta z</p>

<p>ulice.</p>

<p>A ted potkají ve skautském oddíle spoustu obyčejných kluků,</p>

<p>kteří nehtějí být lepší, na které nic neplatí a všechny krásné</p>

<p>skautské myšlenky ' ideály zašlapávají do bláia klukovské</p>

<p>hrubosti. Jak to změnit a napravit?</p>

<p>avrhnout vedoucímu, aby ty obyčejné kluky z oddílu vyloučil?</p>

<p>To by eckde musela oddil opustit snad polovina chlapců,</p>

<p>zejména těch, kteří řistoupili v posIední době. Ostatně to je</p>

<p>právě nejdůležitější úkoI skautského oddílu, vychovat z</p>

<p>takových obhroublých kluků ušlechtilé rytíře ~kauty! Ale jak</p>

<p>na to?</p>

<p>Vám, kteri to se svým oddílem myslíte upřímně a chtěli byste z</p>

<p>něj mít díl podle svých krásných představ, dám několik rad k</p>

<p>nápravě:</p>

<p>l. Ukažte tento článek těm členům svého oddílu, o kterých si</p>

<p>myslíte, že by vám mohli pomoci. Domluvte se s nimi, že budete</p>

<p>dávat všem ostatním v oddíle co nejvzornější příklad</p>

<p>dokonalých skautů, kterým se sku' tečně nedá nic vytknout,</p>

<p>zejména po stránce chování, mluvy a kázně.</p>

<p>2. Sdělte svou úmluvu vedoucímu a poproste ho, aby vás</p>

<p>Stránka 49</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>podpořil v té</p>

<p>#o akci.</p>

<p>3. Stůjte vždy za tím, co vedoucí ustanoví, nereptejte; ale</p>

<p>naopak jako jedni z prvních plňte jeho příkazy.</p>

<p>4. Nestrpte mezi sebou už ani jedno hrubé nebo dokonce sprosté</p>

<p>slovo. ~llrubě mluvící a jednající kamarády přátelsky</p>

<p>požádejte, aby si své silácké výrazy a kousky odvykli, protože</p>

<p>se pro skauty nehodí. Zavedte si tře'. ba i bodování nebo se</p>

<p>dohodněte, že za každé sprosté slovo a hrubé jed' nání se bude</p>

<p>platit konznová pokuta do společné pokladny.</p>

<p>~` 5. Žádný člen oddílu nesmí být zesměšňován, utlačován nebo</p>

<p>urážen. ~natujte na výklad části skautského pozdravu: silnější</p>

<p>chrání slabšího. 6. Chovejte se k sobě přátelsky, rytířsky.</p>

<p>Považujte za svou čest, může</p>

<p>~'li komukoli z oddílu prokázat sebemenší službu - třeba i</p>

<p>tím, že zved</p>

<p>93</p>

<p>nete tužku, která mu upadla na zem, nebo mu pevně zapm nek u</p>

<p>torny.</p>

<p>7. Oslovujte se vzájemně jen křestními jmény nebo pře: 8.</p>

<p>Úzkostlivě dbejte na to, abyste jiným lidem, předev neposkytli</p>

<p>žádný důvod ke stížnostem a posměchu. Chove nosti jako</p>

<p>skuteční skauti, i když právě nejste v kroji. Svi v čistotě a</p>

<p>pořádku.</p>

<p>9. Jestliže je mezi vámi chlapec, který se chová jinak n~ to</p>

<p>pravidla, snažte se ho získat pro své plány na zlepšení ú 10.</p>

<p>Požádejte vedoucího, aby váš oddíl neměl víc než 3 Budete-li</p>

<p>důsledně plnit svá předsevzetí a sami se podle</p>

<p>díte, že za čas strhnete svým příkladem i další chlapce. A váš</p>

<p>oddíl takový, o jakých jste čítávali ve skautských roma</p>

<p>Jak dopadlo uzlování?</p>

<p>Uspořádali jste také boj o titul "mistra v uzlování"? Poro</p>

<p>sledky s těmi, které jsme měli u nás ve Dvojce. Rekord d~</p>

<p>utvo~il Red při vázání lodní smyčky poslepu na kůl. Přes</p>

<p>nesměla být smyčka přehozena, závodník musel provazem</p>

<p>Před startem ke každému uzlu stál soutěžící v pozoru, očima,</p>

<p>provaz zcela nepřipravený měl v levé ruce. Zkracovačku jsme</p>

<p>vázali takto: obrátili jsme stůl noham</p>

<p>ložili jej na lavici. Od jedné nohy ke druhé jsme vedli siln</p>

<p>no. Závodník měl toto lano vypnout zkracovačkou.</p>

<p>Pro nedostatek času jsme vypustili vázání uzlů za zády. ' dy</p>

<p>jen 6 nováčkovských uzlů normálně a tytéž uzly ještě pc bou.</p>

<p>Nejlepší výsledek měl Lobo. Uvázal všech 12 uzlů z Zjistili</p>

<p>jsme též jednu zajímavost: mnozí chlapci vázali uzl pe poslepu</p>

<p>než s otevřenýma očima!</p>

<p>Zahra,jte si</p>

<p>Rozdělte se na dvě skupíny. Jedna bude představovat škar~ ty,</p>

<p>druhá zase jejich opak, tedy veselé, ze všeho se radu Mrzouti</p>

<p>si vymyslí nějaké téma a začnou o něm vyprávě slední družinové</p>

<p>nebo oddílové výpravě. Mrzouti budou vz~ samé nepříjemné věci</p>

<p>z tohoto podniku, druhá parta jim je vat. Například: Mrzouti</p>

<p>naříkají, že museli na výpravě šlap ko. Optimisté jim</p>

<p>odpovědí, že se aspoň někam podívali. N to, že odpoledne</p>

<p>zmokli. -Aspoň se ukázalo, že nejsme z c každou stížnost je</p>

<p>zde hned odpověd, která proti ní postav</p>

<p>94</p>

<p>ho nebo užitečného. Ta strana, která své soupeře dřív umluví</p>

<p>tak, že nejsou schopni do dvaceti vteřin nic vymyslet, vítězí.</p>

<p>Můžete si samozřejmě určit jakýkoli jiný námět a pak o něm</p>

<p>rozprávět.</p>

<p>22. týden (26. ledna - l. února) topařský slabikář</p>

<p>apsal jsem, abyste si na zimní výpravě nakreslili do náčrtníku</p>

<p>nějaké stopy. Na dalších stránkách najdete znovu vzor takových</p>

<p>kreseb, u nichž 'ejméno zvířete, které je po sobě zanechalo.</p>

<p>Jsou tu stopy těch tvorů, s ni~ ž se můžete na výpravách</p>

<p>setkávat, a to od stop zvířat nejběžnějších až stopy zvířat</p>

<p>poměrně vzácných.</p>

<p>Nemyslete si, že venku na sněhu nebo v blátě uvidíte stopy</p>

<p>Stránka 50</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>přesně taové, jako je ukazují obrázky. Takové objevíte jen</p>

<p>málokdy a musí při vás t sám patron zálesáků. Obvykle jsou</p>

<p>stopy neúplné, rozostřené, nejas` nebo poškozené.</p>

<p>. Snad se vám mezitím podařilo na nedělní výpravě podle</p>

<p>předchozích esú určit některou ze stop. Ale i když jste k tomu</p>

<p>zatím ještě neměli 'ležitost, nevadí! Vtiskněte si obrázky i z</p>

<p>následujících tabulek do pati, stopy jsou opět ve skutečné</p>

<p>velikosti, kreslete je, nejdříve podle dlohy, později i</p>

<p>zpaměti. Při prohlížení obrázků si nezapomeňte všim</p>

<p>'ut, že záznamy řady stop, jak zvíře kráčí nebo běží, nejsou</p>

<p>kresleny odpovídajícím měřítku, jsou proti jednotlivým</p>

<p>skutečným stopám silně enšeny. Jak zvíře klade stopy při různě</p>

<p>rychlém pohybu, to správně poopíte i z drobnějšího nákresu.</p>

<p>To všechno bude zatím vaše teoretická příprava. Až přijdete</p>

<p>venku do asněžené krajiny, stopy určíte mnohem snadněji.</p>

<p>Když pak na jaře zmizí sníh, stopařský ráj se zmenší. Už</p>

<p>nebudete mo' lovit stopy kdekoliv, budete je nacházet méně</p>

<p>často. V jemném písku ~blátě u vody, na rozmoklých cestičkách.</p>

<p>;chny počiny Dvojkařů, jak říkáme chiapcům z našeho skautského</p>

<p>oda, se zrcadlí v měsíčním bodování. Za výjimečně pěkný dobrý</p>

<p>čin ve ~spěch oddílu dostává Dvojkař body "plus", za různé</p>

<p>chyby a chybičky iy "minus". Všechny tyto body jsou však</p>

<p>zamíchané mezi body za růzhry, závody atd. A když skončí měsíc</p>

<p>a s ním zmizí ze zdi i bodovací věska se seznamem bodů, zmizí</p>

<p>i tyto body pochvalné a kárné.</p>

<p>95</p>

<p>a.:.,:; ::</p>

<p>.</p>

<p>přední běh</p>

<p>ONDATRA</p>

<p>Přemýšleli jsme, jak zachovat po celý rok na veřejně</p>

<p>přístupném t přehled toho, jaký kdo z nás byl, co udělal pro</p>

<p>oddíl dobréhó a co šp; ho. A tak jsme vymysleli tabulku, která</p>

<p>má název "Jaký jsi?" Každý ~ pec v ní má svou linku a do té mu kreslíme kroužky. Červené za čin ný, černé za činy pochybné,</p>

<p>špatné. Každý se ovšem snaží mít h koleček červených a žádné</p>

<p>černé. Když pro nic jiného, tedy jen kvů mu, že tato kolečka j</p>

<p>sou pořád vidět a každý příchozí do klubovny se to vývěsky</p>

<p>zpravidla zastaví.</p>

<p>Chlapec, který zklamal</p>

<p>Kdysi k nám přišel do klubovny neznámý chlapec; který se</p>

<p>naprosto vadně představil a požádal nás, abychom ho přijali do</p>

<p>oddílu. Nf jsme sice tehdy právě žádné místo volné, ale</p>

<p>nabídli jsme mu, aby s~ naší "návštěvou" - až se v některé</p>

<p>družině uvolní místo, přijmeme 1 tříměsíční zkoušku.</p>

<p>zadní běh</p>

<p>Chlapec s tím souhlasil a my jsme byli všichni přesvěd~eni, že</p>

<p>zkoušku jistě udělá. Byl to chlapfk bystrý, slušný, uhlazený,</p>

<p>přesné podle našich ~ představ.</p>

<p>Pak se v oddíle uprázdnilo místo a on nastoupil tříměsfční</p>

<p>přijímací oušku. Zdálo se nám, že to bude spíš zbytečná</p>

<p>formalita, protože jsme f něm získali nejlepší mínění na</p>

<p>několika výpravách, kterých se mohl jao "návštěva" zúčastnit.</p>

<p>Pak se přiblížila doba letního tábora a my jsme přijali jeho</p>

<p>přihlášku, přestože neměl ještě dokončenou přijímaci zkoušku.</p>

<p>Na táboře se však tento vzorný nováček podivně změnil. Ta tam</p>

<p>byla jeho obdivuhodnost. Projevil se jako takytáborník</p>

<p>nejtěžšiho kalibru. ~patně se myl, koupání pro něho bylo</p>

<p>utrpením. Slušný zůstal i nadále, ale jinak úplně selhal. Bylí</p>

<p>jsme rozčarovaní a stále jsme jeho dnešní chování porovnávali</p>

<p>s tím, jak jednal, když k nám přišel poprvé.</p>

<p>Po táboře se ukázal ještě asi dvakrát v klubovně, a když</p>

<p>oddílová rada po uplynutí jeho přijímací lhůty rozhodovala,</p>

<p>zda má být do Dvojky přijatý, výsledek hlasování byl záporný.</p>

<p>Ten chlapec dokonale pokazil příz;</p>

<p>nivý dojem, který v nás na začátku zanechal.</p>

<p>Ponaučení pro toho, kdo tohle čte? Nesnaž se působit na své</p>

<p>okolí dorým dojmemjen na začátku, ale trvale. Chovej se tak,</p>

<p>Stránka 51</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>aby ti nikdy nikdo emohl nic vytknout. Bud obdivuhodným</p>

<p>chlapcem či děvčetem stále, ne en při prvním setkání.</p>

<p>odložky pod vývěsky</p>

<p>í~;V klubovně máme mnoho vývěsek, do kterých stále něco</p>

<p>zaznamenáváme - docházku, známkování podníků, bodovánf, adresy</p>

<p>chlapců, dobu ~ členství, přehled o plnění přijímací zkoušky</p>

<p>atp. Protože na kolmé stěně ~ se do vývések špatně píše, máme</p>

<p>každou upevněnou na pěkném prkénku. ~ Tato prkénka jsme</p>

<p>vyrobili z odpadu slabšich prken, kterými jsme obíjeli</p>

<p>steny klubovny. Okraje prkének jsme zaoblili, obrousili,</p>

<p>dozadu pfibili ~ dva hřebíčky s provázkem. A tak můžeme</p>

<p>kdykoli snadno všechny vyvěsky ze stěny sejmout, provést</p>

<p>patřičný zápis nebo je u stolu pohodlně</p>

<p>~ prohlížet a pak opět vrátit na stěnu.</p>

<p>Zahra,jte si</p>

<p>Dva hráči klečí na opačných koncích klubovny. Jeden z nich</p>

<p>kutálí větší kuličku svěmu soupeři, který má v té chvíli</p>

<p>zavázané oči a musí ji chytit po sluchu. Jestliže se mu to</p>

<p>podaří, získává bod. Pak si šátek sejme a jeho protivník si</p>

<p>zaváže oči. Úlohy se obrátily, druhý koulí kuličku prvnímu.</p>

<p>107</p>

<p>Souboj trvá 5 minut. Zvítězí ten, kdo bude mít po víc bodů.</p>

<p>Přišlo jaro</p>

<p>Na věčné časy stůj zde zachováno, že dnes, 1. února, b: a tak</p>

<p>jarní, jako jindy bývá skutečně až na jaře. Je mod~ ko svítí</p>

<p>po celý den a hřeje! Stromy a keře raší, vidím jer ní okrasy</p>

<p>přírody, první posly jara.</p>

<p>V polední přestávce nemohu odolat a jdu zase t Smíchov, do</p>

<p>Košíř, kde bydlí část našich chlapců, pokra ulice, pak do</p>

<p>Mošnovy, kde všechno svítí sluncem, jdu s~ jarní nálady, tak</p>

<p>jako kdysi, před dávnou dobou jsc Vršovic.</p>

<p>V Mošnově ulici vidím první kluky, kteří už hrají kul vou</p>

<p>radost i z této známky jara, že chlapce fotografuji j jak brzy</p>

<p>letos jaro přišlo.</p>
</section>

<section>
<p><strong>1 R 4</strong></p>

<p>s _.</p>

<p>na sněhu</p>

<p>ohý z nás se při četbě příběhu z arktických pustin jistě diví,</p>

<p>jak zálemůže přespat na sněhu a vůbec takovou mrazivou noc</p>

<p>přežít. Totéž si slel před lety jeden starší chlapec z pražské</p>

<p>Dvojky, a tak se vydal na 'ch do zimní přírody, aby se někde</p>

<p>na noc utábořil. Vlekl za sebou sas výzbrojí. Do staré</p>

<p>oddílové kroniky o tom napsal:</p>

<p>,Asi v půl čtvrté odpoledne jsem vyšel z chaty na Benecku.</p>

<p>Počasí bycelkem mírné, dva stupně pod nulou. Z údolí začala</p>

<p>vystupovat mlha. umrak proto nastal dřív než obvykle, a když</p>

<p>mlha ještě zhoustla, byl tn pňnucen postavit si stan tam, kde</p>

<p>jsem právě byl, ačkoli jsem měl vodně v plánu dojet až na</p>

<p>vrchol Zadního Žalého (1021 metrů). Měl ' m s sebou stan áčko</p>

<p>s podlážkou. Postavil jsem ho na sněhu, který jsem</p>

<p>dtím udupal lyžemi. Stavba mi trvala 25 minut. Místo stanových</p>

<p>tyči m použil lyže, dva kolíky jsem nahradil holemi a</p>

<p>provazem, napjatým zemi mezi dvěma smrčky. Po přenesení věcí</p>

<p>do stanu jsem si uvařil na</p>

<p>rímusu polévku. Teplota venku klesla na minus 3řC, mlha pak</p>

<p>velmí o~?stla. O půl osmé večer, když jsem dokončil zápis do</p>

<p>deníku, vyměnil m si mokré ponožky za suché. Boty jsem dal do</p>

<p>torny. Ve stanu jsem ěřil teplotu + 3 řC. Měl jsem dva</p>

<p>teploměry, jeden uvnitř stanu, drupřed stanem. Spal jsem</p>

<p>oblečený ve skautské košili, kalhotách, svetru epromokavém</p>

<p>kabátě. Na plátěné stanové podlážce jsem měl rozprostou</p>

<p>pokrývku z hrubé kozí vlny. Neměl j sem spací pytel, a tak j</p>

<p>sem le1 ve dvou pokrývkách. Hlavu a prsa jsem měl zabaleny do</p>

<p>třetí pokrýv. Takto opatřen proti zimě jsem spal celou noc</p>

<p>velmi pohodlně, až do</p>

<p>109</p>

<p>.~</p>

<p>sedmi ráno. První mou starostí po probuzení byly teploměry. Ve</p>

<p>Stránka 52</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>sta ly plus dva stupně, venku minus dva a půl stupně. Počasí</p>

<p>bylo jasnÉ pokrývala čtyřiceticentimetrová vrstva sněhu. Po</p>

<p>uvaření čaje jsen věci i stan, naložil vše na saně a sjel dolů</p>

<p>do chaty."</p>

<p>Tento pokus o zimní táboření se konal v dávných dobách, kdy</p>

<p>žádný táborník neměl spací pytel a karimatky ještě</p>

<p>neexistovaly.</p>

<p>23. týden; (2. - 8. února)</p>

<p>Deska zajímavostí '</p>

<p>Kromě dřevěného oznamovatele, který visí v naší klubovně, máme</p>

<p>ně ještě velkou desku, nesoucí název Deska zajímavostí. Jaký</p>

<p>je mezi ní a oznamovatelem?</p>

<p>Na oznamovatel vvvěšuieme ~en důležitá sdělení a vvzvv. kter</p>

<p>každý číst. Tedy například oznámení, co budeme dělat v neděli,</p>

<p>vý doplatků, dotaz o tom, zda někdo nenašel ztracený klíč od</p>

<p>klubovr hovníkovo hlášení o přestupcích knihovního řádu za</p>

<p>uplynulý týd~ sledky posledních závodů, upozornění na tu či</p>

<p>onu změnu v boc datum, do kterého je nutno předložit deníky,</p>

<p>tabulky různých turna</p>

<p>Deska zajímavostí však slouží spíše k pobavení než k informaci</p>

<p>připichujeme zajímavé výstřižky z novin a časopisů o knihách,</p>

<p>` zech, zvláštnostech, divadlech, hudbě, cizích krajích, dále</p>

<p>fotc kresby i psané ptíspěvky členů, jejich různé úvahy a</p>

<p>všelijaké stati</p>

<p>Na desku zajímavostí mohou přijít také jiné věci než papíry.</p>

<p>Kdy na ní měli celou sbírku krásně zbarvených listů různých</p>

<p>stromů, : keré dnzhy šišek nebo zase památky na dávno odešlé</p>

<p>členy, jejich ~ vané totemky i jiné výrobky. Jindy se octne na</p>

<p>desce jízdenka z p; výpravy, kterou oddíl podnikl před mnoha</p>

<p>lety a o níž se ve Dvo dnes vypráví. Kdysi jsme upevnili na</p>

<p>desku papírový terč, do jehc du udělal jistý čarostřelec</p>

<p>pětkrát za sebou přesný zásah šipkou.</p>

<p>Věci na desce se mění aspoů jednou za čtrnáct dní. Starat se o</p>

<p>: právě snadné. Kdo má pečovat o její obsah, musí být</p>

<p>vynalézavý c Nesmí svou práci podceňovat a shánět na desku</p>

<p>věci teprve pět min odchodem do klubovny. Stále a stále musí</p>

<p>vyhledávat něco novél oči všude a připravovat náplň desky</p>

<p>dopfedu s předstihem. Burcuj~ ní kamarády z jejich</p>

<p>pohodlnosti, každý musí něco pro desku 1 Když je to cenná věc</p>

<p>nebo ji vystavovatel žádá zpátky, dostane ji 1 bližší výměně</p>

<p>obsahu desky.</p>

<p>110</p>

<p>vedete-li Desku zajímavostí vynalézavě, nezvrhne-li se v</p>

<p>zapomenuvomaždiště několika zažloutlých, dávno stokrát</p>

<p>pročtených novinovýstřižků, stane se přitažlivým magnetem, ke</p>

<p>kterému zamíří každý mem, hned jak vkročí do klubovny.</p>

<p>e jsem to četl?</p>

<p>přemýšli mnohý z vás - a leckdy marně - když hledá k nějaké</p>

<p>činnosti mné pomůcky, vyobrazení a návody. V nejrůznějších</p>

<p>příručkách, knih i časopisech je toho tolik, že si to mnohdy</p>

<p>nelze ani zapamatovat. A hleí zabere spoustu času. Ledaco si</p>

<p>jistě přepíšete do svých zápisníků nebo stňhnete a nalepíte.</p>

<p>Ale nelze vše vystřihovat a opisovat. Pomozte si te</p>

<p>y takto: Vyhradte ve svém zápisníku několik stránek a každou</p>

<p>rozdělte na iěkolik dílů. Každému písmenu vymezte po jednom</p>

<p>dílu. A tam si zapisujte ůzné věci. Například pod písmeno CH</p>

<p>"Chýše z chvojí, Kronika Ztracené</p>

<p>py, str. 204." Nebo: pod písmeno S "Setonův hrnec, Kniha lesní moud'. str. 111." A tak budete mít zala~átko v zánisníku</p>

<p>přehled všech věcí. kte</p>

<p>ůžete někdy potřebovat. Uspoří vám spousty práce a času s</p>

<p>hledáním.</p>

<p>odcházis?</p>

<p>okterý chlapec a dívka zůstanou ve skautském oddílu až do své</p>

<p>dolosti. Převážná většina z nich odejde z oddílu dřív, důvody</p>

<p>bývají růz~ Nedostatek zájmu, mnoho učení, nespokojenost se</p>

<p>stavem oddílu atd.</p>

<p>do přijde k vedoucímu, když už se rozhodne se skautováním</p>

<p>Stránka 53</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>skončit, _přímně mu řekne své důvody, rozloučí se s ním i s</p>

<p>celým oddílem . ejde. Tak je to v pořádku! Všem, kteří v</p>

<p>oddíle dál pracují, zůstane na o pěkná vzpomínka, kronikář</p>

<p>nebo dokonce sám vedoucí o něm napío kroniky pěkný zápis. A</p>

<p>kdykoliv se takový chlapík přijde na oddíl 'vat, af do</p>

<p>klubovny nebo na tábor, všichni ho rádi vidí.</p>

<p>' e ne všichni se dovedou s oddílem takhle rozloučit! Mnozí</p>

<p>dají svůj sl se skautingem skončit najevo tak, že kteréhosi</p>

<p>dne zkrátka nepři' na schůzku a oddíl je víckrát nevidí. Tak</p>

<p>podivně a nekamarádsky se loučí" s těmi, s nimiž prožili třeba</p>

<p>i několik let na schůzkách, výprah i při táboření. Oddíl, jeho</p>

<p>vedoucí a nikdo z kamarádů jim nestojí za~':aby napsali</p>

<p>korespondenční lístek, ve kterém by oznámili svůj odchod, ž už</p>

<p>je jim nepříjemné osobně ohlásit vystoupení z oddílu. Ti,</p>

<p>kteří le odejdou, nezanechají po sobě příjemnou vzpomínku,</p>

<p>ostatní jsou ni jejich neslusným, nekamarádským odchodem.</p>

<p>Spálí tím za sebou hny mosty - a jen málokterý z nich se po</p>

<p>letech odváží znovu přijít</p>

<p>';klubovny na návštěvu, když se ozvou vzpomínky.</p>

<p>ž budeš chtít z oddílu odejít, víš, jak se máš zachovat!</p>

<p>I11</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Vedoucí nebo rádce přinese na schůzku několik stejných letáki</p>

<p>klamních tiskopisů. Každému dá jeden a hráči začnou na povel</p>

<p>vy~ v textu písmenka "a" (popřípadě kterékoli písmeno jiné).</p>

<p>Vítězí t~ odevzdá celý leták vyškrtaný jako první.</p>

<p>Při kontrole odevzdaných letáků připočítejte hráči za každé</p>

<p>zap~ té, nevyškrtnuté písmenko S vteřin. (K této hře tedy</p>

<p>potřebujete 17 s vteřinovou ručičkou nebo digitálky.)</p>

<p>Nemáte-li tolik stejných letáků, abyste mohli dát každému</p>

<p>hráči nom, hru pozměitte. Vedoucí rozřeže výtísk starých</p>

<p>novín, každérr dá stejně velký kus a určí, které písmeno má</p>

<p>být zaškrtáváno. Kdc tá nejdřív SO určených písmen, vyhraje.</p>

<p>Za ním se řadí podle dol vzdání hráč druhý, třetí atd.</p>

<p>24. týden (9. - 15. února)</p>

<p>Zálesák - myslitel</p>

<p>Každý skautík, který u nás skládal do Skautské stezky zkoušku</p>

<p>": skautingu", musel vědět, že jedním z předchůdců zakladatele sk byl Henry David Thoreau (čti Thóró). Tento podivuhodný</p>

<p>člověk po dva roky ve vlastnoručně postaveném srubu na břehu</p>

<p>Waldensl~ zera a pozoroval tam přírodu.</p>

<p>Kdy a kde Thoreau žil? V letech 1817 - 1862 ve Spojených</p>

<p>amerických. Psal knížky, ale jeho díla byla spíše myslitelská</p>

<p>než z; Čtenáře Bobří hráze snad bude zajímat výňatek z jeho</p>

<p>díla Walde~</p>

<p>"Je nádherný večer, celé moje tělo je jedním smyslem a vpíjí</p>

<p>všemi póry. Chodím přírodou sem a tam nezvykle svobodně, sám j</p>

<p>jí částí. Když se procházím po kamenitém břehu rybníka bez kab</p>

<p>koli je chladno, pod mrakem a fouká vítr, a nevidím nic, co by</p>

<p>mi zajímalo, mluví ke mně všechny živly. Žáby skřehotáním</p>

<p>ohlaš a hlas lelků nese vítr ve vlnách přes vodu. Skoro se mi</p>

<p>tají dech, ja s chvějícím se olšovým a topolovým listím; a</p>

<p>přece je moje jasná r ko jezero jen zčeřena a nezvlněna.</p>

<p>Ačkoli je už tma, vítr v lese ješ a šumí, vlny posud</p>

<p>šplouchají a několik tvorů svými hlasy konej? ní. Klid není</p>

<p>nikdy úplný. Nejdivočejší zvířata neodpočívají, ale pr ní jdou</p>

<p>za kořistí, li~ka, tchoř, králík se ted toulají beze strachu</p>

<p>p~ sy. Jsou to strážci Přírody."</p>

<p>112</p>

<p>irý nůž - zálesákova pý</p>

<p>ým válečníkům, lovcům, innm, byl nůž věcí, bez které ~e</p>

<p>neobešli. Snad nejprosluse stal nůž "bowie", pojmeaný podle</p>

<p>jednoho texaského ;ovníka. Jeho nůž měl těžkou ;1 broušenou na</p>

<p>obě strany ~íval se k dobíjení ulovené è. Lovci bizonů mívali</p>

<p>nože -jeden z nich "bowie" nebo ;cký (obr. 2), druhý na stahoí kůže (obr. 3). Ten nosívali rčený do holinky. Stahovací e se</p>

<p>hodí k dělení masa a vů</p>

<p>k táborovému kuchaření ~hem lépe než těžké nože loké. Pro</p>

<p>Stránka 54</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>zálesácké potřeby sí feme pořídit dobrý nůž abyčejného</p>

<p>kuchyňského noktery upravíme podle obráz</p>

<p>:aždý nůž podobného typu (me v koženém pouzdru, sa~ím až po</p>

<p>vrchol střenky. ~ovíme je z měkké kůže. zek vám poradí, jak</p>

<p>při tom tupovat.</p>

<p>"t   5                   t</p>

<p>.o        1         2         3    ""`</p>

<p>zsHNo~T                                 V2HD                í</p>

<p>,    f    z    i         ,                        r</p>

<p>rnácí akademie</p>

<p>~ude tak ošklivo, že nepůjdete na vycházku do přírody,</p>

<p>uspořádejte lubovně domácí akademii. Pásmo nejrůznějších</p>

<p>výstupů a čísel, kteed`vádíte sami sobě. Někdo z vás třeba umí</p>

<p>hrát pěkně na housle.</p>

<p>- zahraje tedy nějakou skladbu. Jiný přednese báseň, třetí</p>

<p>proí na zajímavé téma. Několik chlapců se dohodne a sehrají</p>

<p>veselý up, který si sami připravili nebo o něm četli. Někdo</p>

<p>objeví novoù terou nikdo z nás nezná. Výborně! Také to je</p>

<p>dobrý bod programu. ~pěváci se pochlubí dvojhlasně zpívanou</p>

<p>písničkou. Kdosi ostatním</p>

<p>ží zajímavé hádanky. Pokud některý hoch nedokáže vymyslet vů</p>

<p>C</p>

<p>bec nic, přinese aspoň pytlík bonbónů nebo sušenek a každému m</p>

<p>ne.</p>

<p>Vynalézavosti se meze nekladou - čím je číslo neobvyklejší,</p>

<p>tím Hlavně aby to byla věc obsahem nebo myšlenkově nová,</p>

<p>překvap~ Nemá smysl navrhnout například hru, kterou všichni</p>

<p>znají.</p>

<p>Na přípravu tohoto podniku dáváme obvykle týden. Předpokládám</p>

<p>se každý bude nějak podílet na jeho úspěchu. Kdo k programu</p>

<p>ničín přispěje, toho můžete odsoudit k drhnutí podlahy nebo ho</p>

<p>nécháte dv~ klečet na hrachu - potrestejte ho zkrátka podle</p>

<p>své fantazie.</p>

<p>Zhotovte si totem</p>

<p>Totemové kůly ohromných rozměrů tesali a stavěli u svých osad</p>

<p>ind Totemy bylyjakýmsi ztělesněním celéhojejich kmene,</p>

<p>uctívali v nich ce svých otců". V totemu byla vtesána i</p>

<p>historie kmene. Proto ho chc a nedovolili, aby byl zneuctěn.</p>

<p>Uděláte-li si svůj maličký totemek, nesmí vám nikdo vytýkat,</p>

<p>že děláte něco dětinského, neužitečného. Ten střízlivý,</p>

<p>suchopárný a t mantický člověk, který by vám to chtěl vyčítat,</p>

<p>měl by sice pravdu, by tvrdil, že chlapec či děvče dnešní doby</p>

<p>mají mítjako symbol svéh du spíš album fotografií předků než</p>

<p>mrtvý kousek dřeva. nezapomeiime, že v totemech indiánů byly</p>

<p>vytesány i základní kl vlastnosti kmene, které měly neustále</p>

<p>připomínat, jací mají být jehc slušníci. Právě tento význam</p>

<p>vás opravňuje, abyste si totemek zhoto~</p>

<p>Každý totem má mít svou legendu, to jest výklad na něm</p>

<p>zobraze: tvarů a věcí. Nejlépe vám to popíšu na totemku, jaký</p>

<p>si zhotovil j chlapec - zálesák. Spodní část končí psí hlavou.</p>

<p>Nad ní je 13 zářezi dél celého obvodu totemu. Nad nimi je</p>

<p>vyřezán čtyřlístek, dále pak s~ Nad srdcem rozpíná nožky</p>

<p>pavouk. Kolmo vzhůru letí k hornímu k šíp. Totem končí</p>

<p>kolečkem, postavenýrn na vrcholku. Z koleeka vybíl každé</p>

<p>straně nahoře tupý roh.</p>

<p>Výklad totemku: Psí hlava dole (znak věrnosti) říká, že</p>

<p>majitel to~ bude věmý tomu, co ve znacích totemu o sobě říká.</p>

<p>Bude také věrnýn marádem tomu, s kým naváže přátelství.</p>

<p>Třináct zářezů znamená, že j~ znavačem lovu bobříků a řídí se</p>

<p>dobrými zásadami z nich vyvěrajíi Čtyřlístek (znamení úspěchu)</p>

<p>zavazuje, že se majitel totemu chce dc covat úspěchu ve všem,</p>

<p>co podniká. Dosáhne toho jen pílí. Proto ma še ve znaku</p>

<p>pavoučka.</p>

<p>Šípem vzhůru letícím chce naznačit, že míří k vyšším cílům,</p>

<p>chcc pořád lepší a lepší. Kolečkem s rohy, znakem lesní</p>

<p>moudrosti, hrdě 1 touhu po zálesáctví a lásku k přírodě.</p>

<p>~okuste se vyřezat podobný totemek, do kterého byste ve</p>

<p>vymyšlených p~bolech vdechli své touhy a předsevzetí. K výrobě</p>

<p>Stránka 55</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>totemku použijte ~nolek dřeva o průměru asi 2 x 2 cm, dlouhý</p>

<p>přibližně 15 cm. Totemek stře pomalujte hustými vodovými</p>

<p>barvami, pak ho přetřete čistým lacn, aby se barvy nesmývaly.</p>

<p>Zasadte ho do podstavcové destičky, aby adal. Měl by zaujímat</p>

<p>čestné místo na vašem stolku a o prázdninách ' poputuje i na</p>

<p>tábor.</p>

<p>ucí se urazil á Bobří hrázi,</p>

<p>prosím Tě, abys rozsoudila tuto věc: Vedoucí našeho oddílu je</p>

<p>dobrý &gt;věk, o oddíl se stará skutečně obětavě. Mnohdy ale vydá</p>

<p>rozhodnutí, é se mi nezdají správná. Ani celý styl, jak oddíl</p>

<p>vede, se mi nezauvá. ~asto si myslím, že bych náš oddíl vedl</p>

<p>opravdu lépe. Už mnoát jsem o tom s vedoucím hovořil. Zpočátku</p>

<p>mě vždy trpělivě vy</p>

<p>~hl a pak jsme spolu vedli o sporných otázkách dlouhé debaty.</p>

<p>Jsem oddíle už pátý rok, a tak jsem se samozřejmě už ledačemu</p>

<p>přiučil. zději mi však připadalo, že se vedoucí těmto debatám</p>

<p>vyhýbá ajsou mu ajně nepříjemné. Ted už to došio mezi námi tak</p>

<p>daleko, že spolu skoro i nemluvíme. Vedoucí mi přestal</p>

<p>důvěřovat, jeho vlídnost se změnila</p>

<p>adnou odměřenost. Urazil se - a já si myslím, že by byl docela</p>

<p>rád, ~bych z oddílu zmizel. Na které straně je vina?</p>

<p>S pozdravem Tvůj věrný čtenář Mendík ý Mendíku,</p>

<p>èdiv se, že vedoucí ztratil trpělivost, když jsi mu stále</p>

<p>vytýkal do~'ělé nebo i skutečné chyby. To víš, každý mistr</p>

<p>vždy nelibě nese, chceho učedník najednou lépe rozumět</p>

<p>řemeslu, ač ještě není ani doučený. ut májistě plné právo</p>

<p>slušným způsobem projevit svůj nesouhlas s ně'm rozhodnutím</p>

<p>vedoucího. Ale jen mezi čtyřma očima, nikdy před</p>

<p>~' tními členy oddílu! Jestliže však někdo nesouhlasí příliš</p>

<p>často a jeho íhrady se týkají nejen drobností, ale celého</p>

<p>způsobu vedení, pak už je vúu lepší, když takový mladý věčný</p>

<p>nespokojenec raději z oddílu jde. A to i tehdy, kdyby jeho</p>

<p>námitky byly skutečně oprávněné. Nebot své mládí vedení oddílu</p>

<p>převzít nemůže a vedoucí ho o správnosti o vedení už nikdy</p>

<p>nepřesvědčí. Tím napětím velmi trpí celková náladílu. Ostatní</p>

<p>totiž toto napětí vycítí, přemýšlejí o něm a oddíl se</p>

<p>Ina, ale jistě štěpí na dva tábory, což je krajně nebezpečné.</p>

<p>idí-li tedy nespokojený skaut, že se situace v oddílu nevyvíjí</p>

<p>podle je</p>

<p>115</p>

<p>i^!</p>

<p>f''::'::.:</p>

<p>í:" Í::.:;</p>

<p>ho přání, at se raději s oddílem přátelsky rozloučí a přejde</p>

<p>do oddílu ho, kde na vedoucím nevidí tolik chyb. A až dospěje,</p>

<p>založí si vlash díl, který povede podle svých představ.</p>

<p>Zahrajte si na schůzce</p>

<p>Vedoucí klubu nebo rádce družiny začne vyprávět nějaký</p>

<p>vymyšlen běh. Čím dobrodružnější a strašidelnější, tím lépe.</p>

<p>Po několika vět třeba i uprostřed věty - najednou přeruší</p>

<p>vyprávění a ukáže na libov ho hráče. A ten musí ihned</p>

<p>duchapřítomně začít vyprávět dál, vyn nějaké pokračování toho,</p>

<p>o čem vyprávěl jeho předchůdce. A také ~ několika větách předá</p>

<p>vyprávění někomu dalšímu. Tak se začíná ro dlouhý příběh,</p>

<p>někdy i zajímavý, podle nadání hráčů. Kdo se příliš ho</p>

<p>rozmýšlí nebo do vyprávění najednou plácne nějaký nesmysl, vy~</p>

<p>ze hry.</p>

<p>Snažte se; aby se při vyprávění vystřídali všichni hráči,</p>

<p>nikoho : nechávejte.</p>

<p>25. týden (16. - 22. února)</p>

<p>Kulic'Tia Jmenoval se Zdeněk Těšínský. Jak se k nám do Dvojky</p>

<p>vlastně d~ Někdy v srpnu nebo v září roku 1942 zaklepal kdosi</p>

<p>u nás na dveřE nimi stál malinkatý človíček. Nebyl jsem doma a</p>

<p>klouček mé mamin~ kl, že si přišel nechat podepsat nějaké</p>

<p>foglarovky, že se chtěl zepl Rychlé šípy atd. Moji adresu prý</p>

<p>vypátral v Kobesově nakladatelstv</p>

<p>Byl to Kulička, ale tehdy jsme se ovšem ještě neznali. Přišel</p>

<p>ješl kolikrát (byl v pokusech o navázání osobního kontaktu</p>

<p>Stránka 56</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>neúnavný), a~ konečně jednou zastihl doma. Vyprávěl mi, jak</p>

<p>chodí sám za Prahu, venku zálesácky vaří, jak zná jednoho</p>

<p>pána, který s ním jde obč; Krčského lesa, ale to všechno</p>

<p>dohromady pořád nic není. A kdeže jsc jaká pěkná, romantická</p>

<p>tábořiště? A kde může prožít příhody, po ja touží?</p>

<p>Povídali jsme si, rozloučili se - a čirou náhodou ještě toho</p>

<p>dne Kuličku viděl, jak táhne po ulici dvoukolák.</p>

<p>Potom přišel znovu. Přinesl mi svůj deník, v němž ten</p>

<p>chlapec-sa~ popisoval své výpravy za Prahu. Z každé řádky</p>

<p>dýchala zoufalá touh co prožít. Musel bych mít srdce z kamene,</p>

<p>kdybych ho nepozv</p>

<p>~lvojky. Imponovaly mi jeho touhy i ta vytrvalost, a jak</p>

<p>statečně snášel tvrdý život kiuka z proletářské rodiny.</p>

<p>A tak přišel Kulička mezi nás 7. listopadu 1942. Brzo se se</p>

<p>všemi spřálil - a celý rok neměl také s nikým žádné spory.</p>

<p>Brzy potom dostal přezdívku Kulička. Zapadl mezi nás dobře, i</p>

<p>když zději bouřlivě protestoval proti své přezdívce a chtěl,</p>

<p>abychom mu říi Libor. Ve Dvojce platil za legrační postavičku,</p>

<p>dobráka od kosti. Ve 'ch kronikách z okupačních let byste se o</p>

<p>něm hodně dočetli.</p>

<p>Kulička od nás zmizel až v zimě 1944, když jsme se museli</p>

<p>vzdát své tajé klubovny ve Štěpánské ulici. Odstěhovali jsme</p>

<p>se na L,etnou do "mlékár'čky" a Kuličkovi to tam bylo daleko.</p>

<p>Tak skončil skautování ve Dvojce</p>

<p>, dost nepochopitelně - a vrátil se zase ke svým osamělým</p>

<p>výpravám.</p>

<p>Po revoluci v roce 1945 se k nám znovu hlásil, ale to byla</p>

<p>Dvojka přelněna novými chlapci, a tak jsme ho už nemohli</p>

<p>přijmout. Zůstali jsme ak kamarádi.</p>

<p>"Dnes jsem nic neprožil!" Tak končil zápis mnoha dnů v</p>

<p>Kuličkově deku. Našim chlapcům byla tehdy ta věta k smíchu a</p>

<p>stala se dokonce ve 1vojce okřídleným úslovím. Ale já jsem</p>

<p>cítil, kolik nesplněné palčivé tou</p>

<p>po příhodách je v těch několika slovech - a Kuličkovi jsem</p>

<p>rozuměl.</p>

<p>k signalizovat</p>

<p>isignalizovat zprávu na určitou vzdálenost nezdá se být tak</p>

<p>těžké a lec~ dokáže vysílat morseovkou nebo semaforem velmi</p>

<p>rychle. Těžší už je sílanou zprávu správně zachytit a</p>

<p>rozluštit, popřípadě se s vysílačkou mluvit, kterému slovu</p>

<p>nerozumíme a které má proto opakovat. Tím nikají zmatky.</p>

<p>Vysílačka opakuje často, a zcela zbytečně, celou zprávu místo</p>

<p>jediného nesrozumitelného slova, a když je tato signalizace</p>

<p>donce součástí nějakého závodu na body, pak se tím značně</p>

<p>snižují naděsoutěžících na úspěch.</p>

<p>Poradím vám, jak se omylů a zmatků při signalizaci vyhnout.</p>

<p>Kdo zprápřijímá, odmávne praporkem tomu, kdo vysílá, každé</p>

<p>písmeno, jakmije správně přijme. Jestliže vysílačka</p>

<p>odsignalizuje písmeno nějak ne;telně, přijímací stanice je</p>

<p>prostě neodmávne - a vysílač toto písmeno šle znovu.</p>

<p>Nepokračuje dál, dokud příjemce odmávnutím nedá znameže</p>

<p>písmeno správně přijal. Za každým ukončeným slovem opíše</p>

<p>vysíící před sebou praporky svislý kruh. Příjemce přehlédne</p>

<p>svůj záznam, a slovo dává smysl. V kladném případě upaží, čímž</p>

<p>říká: "Ano, rozuím, přijal jsem slovo správně." V opačném</p>

<p>případě odtáhne ruce od tě, jako kdyby nesl v každé ruce</p>

<p>objemný kufr, co značí "nerozumím" (je semaforové písmeno</p>

<p>"N"). Vysílačka pak toto slovo opakuje.</p>

<p>117</p>

<p>Po ukončení celé zprávy opíší paže vysílajícího tři kruhy.</p>

<p>Tyto smluvené znaky užíváme jak při signalizaci semaforem, tal</p>

<p>seovkou.</p>

<p>Zkuste signalizovat podle této rady a uvidíte, že to půjde</p>

<p>rychle zmatků.</p>

<p>Dokcížeš?</p>

<p>Dokážeš zvednout jinému chlapci věc, která mu upadla, nebo r</p>

<p>přednost, když společně vstupujete do dveří, pomoci mu v</p>

<p>něčem, sit ho, jestliže od něho něco potřebuješ, a poděkovat</p>

<p>Stránka 57</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>mu, když ti prospěl?</p>

<p>Dokážeš zůstat slušný a uhlazený, i když ostatní tonou v lu a</p>

<p>sprostotě?</p>

<p>Přemýšlej o tom!</p>

<p>OddiZový časopis</p>

<p>Před druhou světovou válkou jsme vydávali v pražské Dvojce od</p>

<p>časopis, který se jmenoval Čigoligo. Koupili jsme si za 200 Kč</p>

<p>staI ní rozmnožovací stroj, dali natisknout krásné</p>

<p>různobarevné obállc~ rázkem indiána a nápisem</p>

<p>ČIGOLIGO - a už se jelo! Každý měsíc vyšlo nové číslo a</p>

<p>vždycky mě</p>

<p>' l0 8 až 10 hustě popsà ných stran. Od každého</p>

<p>w čísla jsme vyrobili asi</p>

<p>300 kusů, dovedete si jis</p>

<p>~\ .. tě představit, že to byla</p>

<p>pěkná fuška! Asi stovku</p>

<p>,. výtisků jsme rozeslali</p>

<p>přátelům z jiných skautských oddílů a bývalým členům Dvojky,</p>

<p>zbytek jsme rozdali chlapcům z oddílu a uložili v klu</p>

<p>bovně pro ty, kteri vstou- ~ pí do Dvojky později '"</p>

<p>chlaP~c4~^h~x a a budou mít o náš časopis</p>

<p>zájem. Za německé okupace</p>

<p>118</p>

<p>i ~ během války, kdy byl skautíng zakázaný a Dvojka žila a</p>

<p>pracovala jen taj~ě (protože nás ani nenapadlo, abychom</p>

<p>činnost zastavili, jak poroučelo</p>

<p>Gestapo, tajná nacistická policíe), vydávali jsme Čígoligo</p>

<p>pouze jednolístové, zato každý týden. A když nám znovu</p>

<p>zasvitlo slunce svobody a dostali jsme zpátky svou původní</p>

<p>klubovnu a mohli jsme zase vyrukovat se vším, co jsme dělali</p>

<p>před okupací, už jsme se k měsíčnimu desetistránkovému</p>

<p>Čigoligu nevrátili, k velkému údivu těch, kteří se na jeho</p>

<p>předvále~nou podobu pamatovali.</p>

<p>A proč? Protože jsme zjistili, že každotýdenní časopis, či</p>

<p>lépe řečeno oběžník, má proti měsíčníku mnoho výhod. Například</p>

<p>- v neděli je výrava se spoustou příhod, které je třeba hned</p>

<p>rozebrat, domluvíme si tam ř zné věci, které mají mít chlapci</p>

<p>stále na paměti, nebo přijmeme do odílu nováčka. O tom všem</p>

<p>můžeme oddíl hned po té výpravě informovat. šechna rozhodnutí</p>

<p>oddílové rady, která se konala v sobotu, mají chlapci erné na</p>

<p>bílém v ruce už na nejbližší družinové schůzce. Také se dovědí</p>

<p>méno nově přijatého chlapce, novou přezdívku některého člena</p>

<p>Dvojky, měnu v sestavě družiny atd. Tohle všechno se v dobách,</p>

<p>kdy vycházelo igoligo jednou za měsíc, dovídali Dvojkaři s</p>

<p>velkým zpožděním. Dnes ~e to k nim donese hned v dalším týdnu.</p>

<p>V neděli na výpravě nebo v kluovně se třeba domluvíme na tom,</p>

<p>že každý má udělat do pří~tí neděle to "i ono nebo něco</p>

<p>přinést, obstarat - a týdně vycházející Čigoligo jim to celý</p>

<p>týden připomíná. Nezapomenou na to tak snadno. V každém čísle</p>

<p>je v prvním odstavečku zhruba popsán podnik, který jsme měli</p>

<p>minulou neděli. a hned tam vytkneme to, co se nepovedlo, nebo</p>

<p>naopak pochválíme toho či onoho gambusína, který udělal něco</p>

<p>záslužného.</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Nakreslete na podlaze křídou slabou rovnou čáru. Kdo po ní</p>

<p>dokáže jít se zavřenýma očima tak, aby špička obou jeho bot</p>

<p>při každém kroku do~lápla přesně na čáru? Uvidíte, že to není</p>

<p>snadné. Již při prvních krocích se špička té či oné nohy z</p>

<p>čáry odchýlí.</p>

<p>Došlápnete-li špičkou mimo čáru, jste vyřazeni a musíte čekat,</p>

<p>až na vás znovu přijde řada.</p>

<p>Kdo dojde po čáře od startu nejdál bez chyby?</p>

<p>119</p>

<p>~ i</p>

<p>26. týden (23. února - 1. března)</p>

<p>Zápis v naší kronice: Dvakrát v Axe</p>

<p>Náš oddíl tam byl 13. a 20. února. A protože jsme měli celý</p>

<p>Stránka 58</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>bazén v zený pro sebe, byla pokaždé děsná legrace. Při první</p>

<p>návštěvě jsme řádali závod v plavání, při druhé jsme zase</p>

<p>rozbili okno. No to víte, ká změna muší bejt! Hráli jsme tam</p>

<p>na babu, stekali se s míčem, pi tam podnik, který zajištoval</p>

<p>házení zákazníků do vody, no co vám ještě povídat! Že jsem</p>

<p>přitom byl bit jako žito, nemusím ani zdůrazi To si kluci</p>

<p>zasejc jednou zchladili na Jestřábovi žáhu!</p>

<p>Jak se rychle naučit morseovku</p>

<p>Podle mých zkušeností se nejrychleji morseovku chlapci naučí</p>

<p>tímtc sobem: Nováček si vštípí do paměti písmena A - B - C</p>

<p>tím, že si je še několikrát napřeskáčku na papír. Může přitom</p>

<p>klidně používat mocná slova - "a-kát` ; "blýs-ka-vi-ce",</p>

<p>"cí-lov-ní-ci" atd., jejichž d či krátké slabiky naznačují</p>

<p>čárky a tečký. Pak si k těmto třem písm přidá další dvě a zase</p>

<p>znovu napřeskáčku píše i říká si všech pět pí; která už zná. A</p>

<p>opět přidává další dvě, a zase a zase. Po každém přid opakuje</p>

<p>všechna písmena předcházející. A tak za hodinu, někdy i ovládá</p>

<p>bezvadně celou abecedu i číslice.</p>

<p>Ještě lépe to jde, když se učí dva nováčci společně a vzájemně</p>

<p>se napřeskáčku zkoušejí. Jakmile značky ovládají, hned začnou</p>

<p>s evii signalizace - vlajkou, dvěma praporky i zvukem.</p>

<p>V dalších dnech si značky stále důkladně opakujte, jinak je</p>

<p>urči pomenete!</p>

<p>Proč má skauting nepřátele?</p>

<p>Tak se mne ptá jeden čtenář a poznamenává k tomu: "Znám nap:</p>

<p>chlapce, který skautům nemůže přijít na jméno. A je to kluk</p>

<p>slušný, rý, nic se mu nedá vytknout. Ale jakmile přijde řeč na</p>

<p>skauting, hned v sobě. A přece je ve skautingu kolik krásných</p>

<p>věcí. Jak je možr i někteří dospělí lidé, třebaže znají jeho</p>

<p>program, jsou proti němu ta ujatí?"</p>

<p>Také jsem se tomu dřív divil a kladl jsem si stejnou otázku.</p>

<p>Dnes mi ta záhadajasnější. Myslím, že nejsprávnější odpověd</p>

<p>zní asi tak Lidé vidí skautský oddíl, který není právě vzorný,</p>

<p>na výpravě ne</p>

<p>táboře, pozorují neukázněné kluky, setkají se s takytáborníky,</p>

<p>kt možná k nim zachovají hrubě, bezohledně - a hned je po</p>

<p>obdivu ke tingu. Neuvědomují si, že myšlenku nelze odsoudit</p>

<p>jen proto, že ni</p>

<p>~odařených skautíků, mnohdy ještě začátečníků, se nechová tak,</p>

<p>jak se skautů očekává.</p>

<p>být vedoucí ke všem stejný?</p>

<p>Kdyby všichni chlapci byli takoví, jaké by je chtěl vedoucí</p>

<p>mít, snadno by se choval ke všem stejné vlídně, stejné</p>

<p>laskavě. Každý hoch by přesně pl`nil své povinnosti, by1 by</p>

<p>zdvořilý, pracovitý, ukázněný - a vedoucí by se cítil v sedmém</p>

<p>nebi a neměl by důvod na někoho se zlobit.</p>

<p>Jak ale jistě všichni víte, skutečnost je jiná. Ne všichni</p>

<p>chlapci jsou ideální. S některými aby měl vedoucí svatou</p>

<p>trpělivost! Ze zaražených, nesmělých nováčků se vyklubou někdy</p>

<p>povedení "plantážníci" a takytáborníci, kteří jsou pak pro</p>

<p>vedoucího pohromou. Ustavičně s nimí má nějaké potíže. Někteří</p>

<p>na každé výpravě provedou néjakou čertovinu, družina si na ně</p>

<p>stěžuje, vynechávají schůzky, co není v klubovně zrovna ze</p>

<p>železa, to rozbijí. Jiní zase působí mezi chlapci stálé</p>

<p>rozbroje, šíří "vánoční nálady", k vedoucímu jsou neupřímní, dávají vice či méně nepokrytě najevo, že jsou s ním</p>

<p>nespokojeni atd.</p>

<p>Nemůžete se pak ovšem divit, že vedoucí nejedná se všemi</p>

<p>naprosto jně. Chlapcí, kteřl jsou vzorní, slušní a upřímní,</p>

<p>musí mu být chtě netě milejší než ti, kteří jsou ustavičným</p>

<p>pramenem nejrůznějších nepřímností, nesnází a trampot.</p>

<p>Vedouci musí být ke všem chlapcům spravedlivý! Nesmí například</p>

<p>po"olovat vzorným hochům to, co jiným zakazuje, nesmí jim</p>

<p>poskytovat řádné úlevy a výhody, které odpírá těm, jež mu</p>

<p>působí těžkosti. Ale nikdo o nemůže nutit, aby měl stejně rád</p>

<p>chlapce, s nímž je stále v nějaké roepři, jako toho, který</p>

<p>nezadal ještě nikdy příčinu k jeho nespokojeností. Chlapci</p>

<p>nedobří pak nemají vedoucímu vyčítat tuto skutečnost, ale mě</p>

<p>Stránka 59</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>i by se snažit získat jeho stejnou důvěru jako ti vzorní - a</p>

<p>to tím, že se</p>

<p>dochá,zku!</p>

<p>Docházka do oddílu je měřítkem jeho stavu. Když není oddíl na</p>

<p>výsi, nemá pěkný program a poměry v něm jsou neurovnané,</p>

<p>členstvo se nudí, a proto přestává docházet, vynechává. Je-li</p>

<p>v oddíle všechno na dobré cestě. docházka stoupá, nikdo si</p>

<p>nechce dát ujít to, co se na oddílovém či druiinovém podniku</p>

<p>dělá. Proto čím vyšší procento docházky, tím větší radost v</p>

<p>oddíle.</p>

<p>V naší Dvojce hlídáme docházku už řadu let. Zaznamenáváme ji</p>

<p>na zvláštní kartě, jak vidíte na obrázku na následujíci</p>

<p>straně. Místo čárek a teček jednotlívá okénka vybarvujerne, a</p>

<p>to za účast červeně, za neúčast</p>

<p>121</p>

<p>zeleně. Protože n stránce nelze barvy nout, nahradili jsme</p>

<p>kami a tečkami.</p>

<p>Za neúčast vyb~ okénko zeleně i když měl někdo k vy ní podniku</p>

<p>sebev; důvod. Nebyl - neby se nic dělat! Jsme : přísní!</p>

<p>Ajak vypočítáván cento docházky? Se kolik červených oké v</p>

<p>kartě bylo, kdyby ~ nulém měsíci nikc jednou nevynechal. (</p>

<p>ukázce by to bylo 2E nek. Tento počet by ; nal stu procentům.)</p>

<p>F počítáme, kolik p činí jedno okénko. 263 = 0,3802. To j</p>

<p>hodnota jednoho c čili jedné účasti je chlapce za měsíc. jsme</p>

<p>celkem 14 vy: vek. Počítáme: 14 x I = 5,3228.</p>

<p>Výsledek odečter 100 % a dostaneme dek: 94,6772. V list tedy</p>

<p>docházka byl 94,67 %. Protože des místa nedosáhla tří t jsou</p>

<p>zaokrouhlena d~ polovinu. A tak vidítf cházkové kartě vý; 94,5</p>

<p>procenta.</p>

<p>122</p>

<p>~ěvácký turnaj</p>

<p>; Dvojce nedávno skončila soutěž o "mistra v uzlování" a teá se u nás hyluje k novému boji. Budeme soutěžit ve zpěvu. Je to</p>

<p>další tradiční rcinik našeho oddílu, každý rok se opakující.</p>

<p>Říkáme mu "Zpěvácký turj". Soutěží v něm jednak družiny,</p>

<p>jednak jednotlivci. Družina má sboúě zazpívat tři písničky</p>

<p>(třeba s doprovodem kytary), z nichž aspoň jedmusí být v</p>

<p>oddíle neznámá. Jednotlivci zpívají jen jednu píse~. Boduje</p>

<p>přednes, námět písně, vystoupení, u družiny ještě sezpívanost,</p>

<p>využití uhého hlasu atd. Výkony hodnotí "pracovní kruh" -</p>

<p>starší Dvojkaři, kte~iž nejsou členy družiny.</p>

<p>;Zpěvácký turnaj je velká oddílová událost. Uspořádejte jej</p>

<p>také!</p>

<p>~hrajte si</p>

<p>~lik českých slov dokážete vytvořit ze slova "hlasatel"</p>

<p>přemisfováním ho písmenek? Přidávání čárek a háčků není</p>

<p>dovoleno. Každé písmenko uvedeného slova smí být ve všech</p>

<p>nových slovech užito jen jednou. ~otože však "hlasatel"</p>

<p>obsahuje dvě "1" a dvě "a", může každé vytvoře</p>

<p>; , ~ ~ ;</p>

<p>Březen</p>

<p>\ O chlapeckých letech</p>

<p>Drive než začnu, žádám děvčata, aby tento člá přeskakovala,</p>

<p>protože se týká i jich. Píšu o věku, ve kterém mají i hodně</p>

<p>společných zájmů s chlapci.</p>

<p>Jak se dívá většina z vás na chlapecká leta? Nesete je</p>

<p>netrpěliv bě, jako nutné zlo? Říkáte si: "Každý si k nám může</p>

<p>všechno dovo síme chodit do školy, o každou korunu abychom u</p>

<p>rodičů žebrali nesmíme zůstat déle venku, urážejí nás</p>

<p>všelijakými zákazy a tre; abychom měli chlapecká leta za</p>

<p>sebou!"</p>

<p>Většina dospělých lidí se na chlapce dívá jako na stádo, které</p>

<p>je udržet na uzdě jen křikem a pohlavky. lŽíkají a myslí si:</p>

<p>"Na ulici do lidí, křičí, dělají si ze všech blázny, kdepak je</p>

<p>policajt?" Jsou Il k tužbám a zájmům chlapců a děvčat, chovají</p>

<p>se k nim povýšeně nemilosrdné. Dospělým se nic nemůže stát,</p>

<p>jestliže chlapcům ne~ překazí-li jejich plány, ukřivdí-li jim.</p>

<p>Žádný úřad a žádné noviny s stanou čtrnáctiletých chlapců,</p>

<p>Stránka 60</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>kterým provede dospělý člověk r špatnost, hrubost.</p>

<p>A přece je chlapectví nejkrásnější a nejkouzelnější dobou</p>

<p>vašeh ta. Je to údolí barevných vidin a třpytných snů,</p>

<p>upředených z velkj nů. V té době již nejste dětmi, ale</p>

<p>nejste~ještě ani muži.</p>

<p>V jednom americkém řilmu řekla jistá herečka o chlapcích, ž~ v</p>

<p>sobě něco, co věkem ztrácejí".</p>

<p>Těmito slovy se jí podařilo vyjádřit to, co mnozí lidé cítili,</p>

<p>al~ vedli to formulovat. V té kouzelné, krátké době vašeho</p>

<p>života by sc měli chovat dospělí co nejohleduplněji, co</p>

<p>nejlépe, nejochotněji a přátelštěji. Nebof podle toho, jak se</p>

<p>k vám lidé chovají a jaký prikl dávají, takoví občané z vás</p>

<p>většinou vyrostou.</p>

<p>Ale všechno nezávisí jen na dospělých. Mnoho záleží též na vás</p>

<p>" obré vůli a na pevném předsevzetí stát se dokonalými,</p>

<p>vzornými, du, evně krásnými. Nejen proto, aby z vás byli</p>

<p>vzorní dospělí občané, ale á proto, abyste lépe, kouzelněji</p>

<p>prožili těch několik vzácných let, kdy vám !~vot dovoluje být</p>

<p>chlapci.</p>

<p>Snad někdo z vás namítne, jakou krásu v tom může nalézat ten,</p>

<p>kdo ta~ovým vzorným chlapeckým životem žije. Ale kdo se snažil</p>

<p>žít jako uděk nebo Roy z Hochů od Bobří řeky nebo životem</p>

<p>Mirka Dušína a je</p>

<p>fio kamarádů Rychlých šípů, kdo ulovil bílého bobříka</p>

<p>ušlechtilosti, ten ' í, jaký slastný pocit dává vědomí, že</p>

<p>žije životem chlapce-rytíře. A kdo to pocit nezažil, necht to</p>

<p>jen zkusí, najde-li v sobě dost síly. Jsou věci, eré nelze</p>

<p>slovy dost dobře vylíčit. A tato je jedna z nich.</p>

<p>Často jsem přemýšlel o nějakém přesnějším obrazu vzorného</p>

<p>chlapce o stupnici nebo měřítku, kterými by se dala jeho</p>

<p>kvalita změřit a odtupňovat. Vytyčil jsem mnoho požadavků a</p>

<p>dokonce jsem si je ohodnotil ~ody podle jejich důležitosti.</p>

<p>Některé můžeš splnit silou své vůle, jiné jen</p>

<p>hdy, jestliže tě příroda obdařila jistými předpoklady. ' Zde</p>

<p>je moje tabulka:</p>

<p>Jak si představuji vzorného chlapce (nebo děvče)</p>

<p>i. Je čestný, přímý, poctivý. Nedokáže ošidit, obelstít,</p>

<p>uškodit......3 body . Chová se ukázněně. Je slušný, nemluví</p>

<p>hrubě ani sprostě ..........2 body . Nekouří a neholduje</p>

<p>alkoholu</p>

<p>......................................................3 body .</p>

<p>Je vždy čistý, upravený, nepěstuje přehnaně "posledn'i módu"</p>

<p>či tak , anou</p>

<p>frajeřinu.....................................................</p>

<p>...........................2 body 5. Neuráží se hned pro každé</p>

<p>slůvko, je snášenlivý, nehádá se, nemá s niým žádné spory.</p>

<p>Nepěstuje</p>

<p>klepy...................................................2 body</p>

<p>. Je hrdý na svůj chlapecký věk, netouží ani trochu po tom,</p>

<p>aby se podoal svým chováním, zjevem a zájmy dospělým lidem</p>

<p>....................2 body Není sobec, který vše nejlepší chce</p>

<p>jen pro sebe. Dovede být obětavý, lečnou práci koná poctivě,</p>

<p>nevyčítá ostatním, že pracují méně....2 body</p>

<p>. Má dobrý školní prospěch, nepropadá v žádném předmětu</p>

<p>(průměr ámek aspoň</p>

<p>3)............................................................</p>

<p>...................2 body . iVení rozmazlený, zchoulostivělý,</p>

<p>náročný. Dovede si ve všem sám po~t. Je rázný, ale není drzý</p>

<p>............................................................2</p>

<p>body 0. Je veselý, má smysl pro humor. Nikdy však nedělá žerty</p>

<p>a vtipy, kte" by někoho urazily, mrzely nebo poškodily</p>

<p>....................................1 bod</p>

<p>. Zajímá se o četbu, hudbu, dívadlo, fílm, není však</p>

<p>kníhomol...2 body . Je tělesně dokonalý. Pružný, rychlý,</p>

<p>mrštný, obratný. Pravidelně cvia sportuje. Dovede plavat,</p>

<p>nebojí se vody. Je otužilý ..................2 body</p>

<p>125</p>

<p>Zhodnof podle těchto požadavků sám sebe. Získáš-li méně boc</p>

<p>Stránka 61</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>14, jsi podprůměrný a měl by ses co nejrychleji snažit o své</p>

<p>zle Získáš-li 14 - 20 bodů, jsi průměrný. Dosáhneš-li více jak</p>

<p>20 bodů, , konalý.</p>

<p>27. týden (2. - 8. března)</p>

<p>Jaro přichází</p>

<p>První t~i odpolední výpravy do předjarní přírody, které jsme</p>

<p>měli vi nejsou ničím proti tomu, co nás čeká o dalších</p>

<p>nedělích! Možná ž~ napadne sníh a přijdou plískanice. Ale</p>

<p>kteréhosi dne vůně země, vz a mladé trávy už nezmizí...</p>

<p>zůstane stále v ovzduší, a my se vydá stará tábořiště,</p>

<p>posvěcená tolika událostmi!</p>

<p>"b ano, již brzo se ozve opět tajejich stará píseň, Píseň</p>

<p>úplňku, c kraje rozjásají sluneční září a potůčky zabublají a</p>

<p>daleké modré 1 vynoří z mlh!"</p>

<p>Dopis roverů Milá Bobří hrázi,</p>

<p>jsme čtyři z jednoho oddílu a všichni skautujeme pátý rok. Dva</p>

<p>dokonce vedli družinu. Ale ted bychom rádi trochu změnili svůj</p>

<p>sk: život, nechceme už být v družinách. Máme chut přestoupit</p>

<p>do rov ho kmene, ktery je v našem st~edisku a mívá samostatné</p>

<p>podniky. to za nás oznámil vedoucímu, my ostatní jsme se mu to</p>

<p>skoro ani važovali říct. Připadalo nám to tak trochu jako</p>

<p>zrada oddílu, útěk z Sabu nám pak řekl, že vedoucí nejevil</p>

<p>žádné nadšení nad naším c dem, ale také nám nebránil. Prosíme</p>

<p>Tě, řekni nám: jednáme sp: když chceme přestoupit do</p>

<p>roverského kmene, nebo oddíl skutečn zujeme?</p>

<p>Čtyři skoro</p>

<p>Milí skoro-toveři,</p>

<p>Váš vedoucí ani Bobří hráz Vás nemohou nutit, abyste v oddíle</p>

<p>z A nemá také smysl, abyste se k tomu nějak nutili a přemáhali</p>

<p>Vy Jste-li nezvratně přesvědčeni, že jste opravdu syti</p>

<p>normálního oddíl života, jděte k roverům, a to bez výčitek. To</p>

<p>by potom roveři vůb~ mohli být, kdyby znamenal každý přestup</p>

<p>do roverského kmene zra~ dílu - anebo by byli, ale poznamenaní</p>

<p>čímsi nesprávným. Ale jednc</p>

<p>zvažte: Není Vaše únava z oddílového životajen chvilková?</p>

<p>Nepřejde zakrátko? Nebude se Vám za měsíc stýskat po vedení</p>

<p>družiny, po pří</p>

<p>e vě programu na družinovku, po zápolení o první místo v</p>

<p>bodování, po h těch radostech a strastech oddílu i družiny?</p>

<p>do umí pracovat s mladšími členy oddílu, kdo dokáže, že na něm</p>

<p>drua "visí" a má ho ráda, ten by se neměl vzdávat činnosti v oddíle. K rom af jdou chlapci, kteří nemají buňky k vedení</p>

<p>družiny nebo k jiné 'lové funkci. Ti se u roverů dobře</p>

<p>uplatní. Ale ti "s buňkami" by měli odně v oddíle zůstat.</p>

<p>Ptejte se napřed sami sebe, ke kterému z těchto ou druhů</p>

<p>patříte.</p>

<p>Vaše Bobří hráz</p>

<p>ne ohniště</p>

<p>pořádný chlapec a děvče, kteři tráví neděli co neděli venku na</p>

<p>výjistě si tam také něco vaří. Když už pro nic jiného, aspoň</p>

<p>proto, aby onale připravili na tábor - tam přece budou vařit</p>

<p>pro 20 - 30 kaů, až na ně připadne služba. Někdo však na</p>

<p>výpravách vaří proto, že ;o pravému zálesákovi tahle činnost</p>

<p>přináší radost.</p>

<p>ř místo si k vaření zvolíme? Především takové, kde je povoleno</p>

<p>rozní ohně. Na tábořišti někde v závětří, v opuštěném lomu, na</p>

<p>kamebřehu říčky nebo potoka.</p>

<p>dy oher~ neděláme pod stromy nebo dokonce na jejich</p>

<p>vystouplých</p>

<p>iyž musíme budovat ohniště na travnatém místě, vyřízneme</p>

<p>napřed mě dm, položíme jej stranou, a to tak opatrně, abychom</p>

<p>ho při pokolem ohně nepodupali a nerozdrobili.</p>

<p>astní ohniště postavíme nejlépe z větších kamenů, které mají</p>

<p>pokud io pravidelné tvary, aby se nepohybovaly a šálek mezi</p>

<p>nimi zaklesnespadl do plamenů. Je-li o takové kameny s rovnými</p>

<p>stranami nouodložíme jejich nerovnou základnu menšími oblázky</p>

<p>a tím je upev</p>

<p>a bezvětří nebo když máme špatné a mokré dříví, stavíme kameny</p>

<p>Stránka 62</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>tak, mezera mezi nimi byla stejnosměrná s proudem vzduchu.</p>

<p>Dříví se pak iozhoří. Za silného větru umístíme kameny naopak</p>

<p>kolmo k jeho du, aby nevyfoukával oheň zpod šálku. Mokré dříví</p>

<p>dáme schnout po ách ohniště i nahoře podle šálku.</p>

<p>ařit nezačínáme dřív, než máme dostatečnou zásobu dříví.</p>

<p>Shánět pa, až když voda přestává vařit, nebo z nouze pak topit</p>

<p>suchým listím, ou a podobným smetím dokáže jen takytáborník.</p>

<p>Nikdy nepřikládejlené jehličí, strašně kouří. Jídlo pak</p>

<p>načichne dýmem tak, že je skoro</p>

<p>127</p>

<p>nepoživatelné, o začouzeném šálku ani nemluvím. Šálek i kotlík</p>

<p>r při vaření přikryté víčkem.</p>

<p>Na oheň nepřikládejte déle, než je potřeba. Jakmile dovaříte,</p>

<p>ne vyhasnout. Jenom nováčci rádi přikládají dál na prázdný</p>

<p>oheň, p~ kolem něho, načichnou kouřem a bezúčelně kazí čistý</p>

<p>vzduch. A~ ny vychladnou, odklidíte je, aby nepřekážely a</p>

<p>nehyzdily tábořiště je o kameny v okolí nouze, uschováte je</p>

<p>pro příští vaření někde v Popel pečlivě ulijte vodou, teprve</p>

<p>pak na ohniště položte vyříznut</p>

<p>Zahladte dokonale všechny stopy, aby nikdo nepoznal, že zde b`</p>

<p>Čím zkušenější zálesák, tím dokonaleji urní zakrýt všechny</p>

<p>stopy ništi a táboření.</p>

<p>Kdo je zelenáč?</p>

<p>Pýchou skautského oddílu je, aby na každý podnik přišlo co</p>

<p>nejví~ af je to schůzka nebo nedělní výprava. Velká účast je</p>

<p>důkazem, že niky chlapcům i děvčatům líbí. Malá docházka</p>

<p>svědčí o tom, že oddílu není moc zábavná.</p>

<p>Jsou však členové, kteří mají docházku prachmízernou, í kdyt</p>

<p>dělalí nevímco krásného a zajímavého. Příjdou jednou, a pak</p>

<p>dval bo tříkrát vynechají, kazí soudržnost oddílu, znechutí</p>

<p>svou družin se pachtí za každým bodem, který lze za docházku</p>

<p>získat, a jso v oddíle jen přítěží.</p>

<p>Takovým hochům u nás ve Dvojce říkáme "zelenáči". Proč prá~</p>

<p>náči ajak sejimi stanou? Hned to vysvětlíml Každý vede povinně</p>

<p>své docházky. Je to okénkové linkování, do kterého zapisujeme</p>

<p>v podniky oddílu i družiny tak, jak jdou za sebou. U každé</p>

<p>schůzky dé výpravy je okénko, které si skaut vybarví červeně,</p>

<p>pokud se jí nil, a zeleně, když ji vynechal. Kdo má nejméně</p>

<p>čtvrtinu všech w ných okének zelených, dostává přezdívku</p>

<p>zelenáč, at už se mu to lí nelíbí.</p>

<p>Koncem každého měsíce pečlivě počítáme celkovou účast na pI</p>

<p>Čím vyšší procento, tím spokojenější je vedoucí, družina i</p>

<p>každý livec. Jsme přísně nestranní, prato počítáme neúčast i</p>

<p>toho, kdo mocný nebo nemohl přijít ze sebevážnějších důvodů.</p>

<p>Zelenáčů v našem oddíle není příliš mnoho a ti, kteří se jimi</p>

<p>v rém měsíci stanou, nemají na tom obvykle vinu (nemoc, učení</p>

<p>z domova atp.). V dalšim období si ostatně každý zelenáč může</p>

<p>dc pilnou návštěvou schůzek a výprav zlepšit tak, že toto</p>

<p>hanlivé pi ztratí.</p>

<p>~ ty nejlepší boty promokávají, chodíme-li v nich dlouho ve</p>

<p>sněhu nebo konce v blátě či ve vodě. Odpomůžeme tomu takto:</p>

<p>svršek bot natřeme</p>

<p>'cinovým olejem, kožené podrážky a vůbec celý spodek (tedy i</p>

<p>podpatek mezeru mezi podpatkem a podrážkou) lněným olejem.</p>

<p>Oleje před natíním nahřejte na mírně teplé (vychládající)</p>

<p>plotně, aby lépe vsakovaly.</p>

<p>'. Natírání opakujte několikrát za sebou, vždy po vsáknutí</p>

<p>nátěru předhozího. Boty pak dejte schnout na volném vzduchu.</p>

<p>Boty potřísněné blátem, zmáčené vodou nebo sněhem vycpěte</p>

<p>papírem tarými novinami) a dejte je schnout ke kamnům. Žár</p>

<p>nesmí být prudký, ' ak boty popraskají a podrážky puknou. Ke</p>

<p>kamnům je položte (tedy ne</p>

<p>vte), aby mohl k podrážkám vzduch.</p>

<p>Ztvrdlé kožené boty změknou, natřete-li je petrolejem, musíte</p>

<p>je však otom nechat pořádně vyvětrat.</p>

<p>'pism7c na hry</p>

<p>různých časopisech a příručkách jsou roztroušeny popisy mnoha</p>

<p>her. Když pak ale máte na výpravě nebo v klubovně před</p>

<p>Stránka 63</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nedočkavými hráči nějakou hru "vysypat z rukávu", někdy si za živý svět na žádnou nevzpomenete. To se stává zejména mladším</p>

<p>vedoucím nebo i těm zkušeným,</p>

<p>yž s oddílem, družinou či klubem hrají celý den a všechny</p>

<p>nejznámější už vyčerpali. Bobří hráz proto navrhúje, aby si</p>

<p>každý, kdo připravuje ogram schůzek a výletů, pořídil silnější</p>

<p>nelinkovaný sešit v tvrdých desch. Rozměry tohoto zápisníku by</p>

<p>měly být raději menší, aby se pohodlvešel do torny, chlebníku</p>

<p>i do větší kapsy.</p>

<p>První tři listy ponechte na obsah, na další stránky si</p>

<p>opisujte zajímavé nebo tam lepte výstřižky s popisem her. Hry,</p>

<p>které dokonale znáte, neusíte zaznamenávat podrobně, stačí o</p>

<p>nich jen malá zmínka, ta už vám a připomene pravidla.</p>

<p>Každou hru v zápisníku označte pořadovým číslem a barevnými</p>

<p>píseny. Červené K v záhlaví znamená, že tuto hru Ize uplatnit</p>

<p>v klubovně. lené P je u hry vhodné do přírody. Hry do klubovny</p>

<p>i do přírody mají záhlaví obě tato písmenka. Hry vyžadující</p>

<p>jistou přípravu označíte tak, jejich značková písmena dáte do</p>

<p>kroužku.</p>

<p>v bludišti</p>

<p>reslete křídou na asfaltu nebo vyryjte kolíčkem na udupaném</p>

<p>proaství bludiště uliček, širokých asi půl metru. Tyto uličky</p>

<p>se všelijak lýbají, točí a spojují. Žádná z nich nesmí být</p>

<p>slepá, musí mít vždy asjednu spojku s jinou uličkou.</p>

<p>129</p>

<p>V tomto bludišti pak hrajte na babu podle obvyklých pravide i</p>

<p>pronásledovaní se mohou pohybovat jen v uličkách, nesmějí z n</p>

<p>bočit. Kdo prostor uličky opustí, stává se hned sám babou, i</p>

<p>kdyby následovatel vůbec neplácl.</p>

<p>Je to hra dramatická i veselá, protože se uličky občas ucpou</p>

<p>stran hráči, kteří prchají před babou.</p>

<p>V zimním období vyšlapte bludiště uliček ve sněhu.</p>

<p>28. týden (9. - 15. března)</p>

<p>Jak si to představuji ve skautském oddLZe</p>

<p>Každý skautský vůdce má trochu jiné představy o tom, jak má v</p>

<p>správný oddíl, a podle těchto představ oddíl řídí za pomoci</p>

<p>těcl s ním tyto představy sdílejí.</p>

<p>Jak si představuji dobrý oddíl?</p>

<p>Má to být jednolitý celek, nerozdělený na více útvarů. Jedině</p>

<p>sl prožité příhody, výpravy, tábory, strasti i slasti pojí</p>

<p>oddíl v jednu Je-li v oddíle útvarů více (skauti, vlčata,</p>

<p>vodní družiny, roveři), ma svoje podniky, kterým druzí</p>

<p>nerozumějí, chlapci se neznají, a tak může vytvořit ideální</p>

<p>kamarádské ovzduší.</p>

<p>V oddíle má panovat upřímné přátelství každého ke každému. :</p>

<p>tu být maličké kroužky, které by žily jen samy pro sebe, jimž</p>

<p>do hochů nic není, jsou jim lhostejní. Takové kroužky jsou</p>

<p>ničitelem ho kamarádského ducha. Většinou vznikají u starších,</p>

<p>dlouho skaui chlapců. Dokud byli menší, s povděkem vítali,</p>

<p>jestliže s nimi prc některý starší člen oddílu, ale ted, když</p>

<p>dorůstají, sami to menšín vedou vrátit. Proto také podobné</p>

<p>kroužky u nás v oddíle nepřipoui</p>

<p>Každý člen oddílu by se měl podle mých představ zajímat o v</p>

<p>oddílové záležitosti a podílet se na jejich řešení. Proto o</p>

<p>nich č s každým Dvojkařem, u něhož vidím třebajen malý záblesk</p>

<p>zájmi věci. A nehledím přitom na stáří, funkci ani na služební</p>

<p>dobu. Ve sn světit všechny do chodu celého oddílu svolal jsem</p>

<p>několikrát odc radu přístupnou každému, kdo měl zájem o řešení</p>

<p>ruzných oddí problémů.</p>

<p>Za hrubé porušení kamarádství považuji, jde-li člen oddílu do</p>

<p>k bo vůbec za jinou zábavou místo na náš podnik. Takový chlapc</p>

<p>Dvojkař, toho jsme ještě nezískali pro sebe, anebo jsme ho už</p>

<p>ztra</p>

<p>Vzpomínání na dávné příhody, dřívější členy oddílu; užívání</p>

<p>tra~</p>

<p>130</p>

<p>úsloví a proslulých výroků, lpění na starých oddílových</p>

<p>zvycích, to vše doplňuje mé představy o oddílovém ovzduší,</p>

<p>Stránka 64</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>takjakjsme sije ve Dvojce za pomoci mnoha generací vytvořili.</p>

<p>Někteří chlapci toto ovzduší chápou, rozumějí mu a cítí se v</p>

<p>něm štastní, i když z chlapeckých let odrůstají. Jiným,</p>

<p>zejména těm, kteří duševně stárnou zvlášf rychle a nezdravě,</p>

<p>zdá se občas toto ovzduší přiliš těsné, priliš omezující</p>

<p>jejich touhu po úplné svobodě. Odcházejí za ní, ale octnou-li</p>

<p>se v jiném oddíle, tajně a často i veřejně se snaží v něm</p>

<p>zavést dvojkařský styl, v něm~ prožili svá nejradostnější léta</p>

<p>a z něhož je vypudilo jejich dospívání, nespokojené a</p>

<p>hledající, až nakonec zklamané.</p>

<p>Debatnv V oddíle nebo klubu, kde je vyspělejší členstvo,</p>

<p>mů~eme zavést debatník. Je to silný sešit v pevných deskách,</p>

<p>do něhož někdo napíše nějaký námět k debatě, poprvé je to</p>

<p>zpravidla vedoucí. Mělo by to být "slovo do pračky" a výzva: ted se vyjádřete, co tomu říicáte?</p>

<p>Chlapci nebo děvčata si námět přečtou, a potom každý, kdo má k</p>

<p>věci co říct, napíše do debatníku svůj názor. Tak vznikne</p>

<p>písemná diskuse, jeden tu odpovídá a vysvětluje své stanovisko</p>

<p>druhému, někdo je "pro", jiný "proti", názory se tříbí, ujasňují. Debaty se vedou ovšem slušně, ohleduplně, pisatelé</p>

<p>se vzájemně neurážejí, nezesměšňují.</p>

<p>Náměty v debatníku se mohou týkat libovolných témat,</p>

<p>oddílových i veřejných. Debatník je po celý týden v klubovně,</p>

<p>z poslední schůzky na konci týdne jej berte na víkendový</p>

<p>podnik a vracejte do klubovny zase zpět při první schůzce v</p>

<p>týdnu příštírn.</p>

<p>Debatník, který slouží jen málo početné družině nebo klubu, si</p>

<p>mohou jednotlivci brát domů. Měli by ho však předat dalšímu</p>

<p>zájemci dřív než na příští schůzce nebo výletě.</p>

<p>Stoprocentní dochcízka</p>

<p>AčkoIi jsme ve Dvojce už dokázali mnoho, néco se nám přece jen</p>

<p>nikdy nepovedlo - aby po celý měsíc nikdo z nás nevynechal</p>

<p>žádnou družinovou schůzku, žádný nedělní oddílový podnik. Čili</p>

<p>abychom dokázali mít V</p>

<p>% docházky. Vždy se najde nějaký plantážník, který najednou</p>

<p>dostarýmu, kašel nebo musí jet k dědečkovi - a už je po stu</p>

<p>procentech! Už me se s tím takřka smířili, že se nám to nikdy</p>

<p>nepodaří, přesto však asň jednou do roka děláme takovýto</p>

<p>pokus: Někam na významné místo klubovně vyvěsíme od prvního</p>

<p>dne v měsíci výrazný plakát s nápisem: "V tomto měsíci jsme</p>

<p>ještě nezkazili stoprocentní docházku!"</p>

<p>A tento plakát tam visí tak dlouho, dokud někdo nevynechá.</p>

<p>Každému</p>

<p>131</p>

<p>při této akci vyhrožujeme, že uvidí, co se bude dít, jestliže</p>

<p>kvůli ně de muset plakát dolů, mužstvo se mezi sebou také</p>

<p>povzbuzuje, a t; lečně s rozechvěním sledujeme vývoj událostí.</p>

<p>A když pak některé skutečně někdo vynechá a my musíme nápis</p>

<p>sejmout, je v oddíle j vyhotení. Nikdo nemluví, se vším se</p>

<p>práská a každý si v duchu je lí: "Kdepak sto procent</p>

<p>docházky!"</p>

<p>Třikrát když...</p>

<p>Když vedoucí řekne chlapcům, aby spravili lavici a oni ji</p>

<p>nesprav na pováženou - a pro oddíl špatné vysvědčení.</p>

<p>Když vedoucí chlapcům o lavici řekne a oní ji spraví, je to v</p>

<p>pc Když vedoucí neřekne chlapcům nic a oni se sami dovtípí a</p>

<p>lavi~ ví, má oddíl družinu šikovných, dobrých skautů, na</p>

<p>kterou může doucí hrdý.</p>

<p>OddiZové, družinové a klubovní pokřiky</p>

<p>Každá skautská družina a každý oddíl mají mít svůj pokřik.</p>

<p>Pokňl táme nového člena nebo milého hosta, který zavítá na</p>

<p>naši schůzk výpravu, pokřik voláme, když zvítězíme v nějaké</p>

<p>soutěži, zápasu, ~ nebo na oslavu zdařilého podniku.</p>

<p>Pokřik má být přiměřeně dlouhý a verše dobře stavěné. Skauti v</p>

<p>pokřiku napodobují hlasy zvířete nebo ptáka. Pokřik působí pěl</p>

<p>tehdy, když ho dobře nacvičíte a rázně ho provoláte.</p>

<p>Na ukázku uvádíme dva pokřiky:</p>

<p>Raka taka uvají, Kamzíci se nedají. Hola hou, hola hou, hory,</p>

<p>Stránka 65</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>louky, dolina,</p>

<p>my jsme skauti z Kolína!</p>

<p>Co zkušený tcíborni7~ nikdy neudělá</p>

<p>Nikdy si při jarních výpravách nesedá na nevyschlou a</p>

<p>neprohřátc tím méně na studený kámen. Vždy dá pod sebe aspoň</p>

<p>složený kab pokryvku či prázdnou tornu. Je-li vzduch ještě</p>

<p>ledový, nesvléká kc hře, při které odložil svrchní oděv, se</p>

<p>hned obleče, aby nenastydl. jsou i ti nejotužilejší lidé</p>

<p>náchylní k nastuzení.</p>

<p>132</p>

<p>sznam půjčených věcí</p>

<p>stě máte ve svém oddíle mnoho věcí, větších i drobnějších,</p>

<p>které jsou ~způjčeny mezi členstvem. Napřfklad stanové dílce a</p>

<p>kolíky, součásti ~oje, nářadí, různé oddílové příručky. Mnohé</p>

<p>z těchto věcí jsou u člena ldílu tak dlouho, že nakonec si</p>

<p>třeba už ani vedoucí nepamatuje, kdo je á u sebe. Týká se to</p>

<p>zejména věcí přidělovaných na dlouhé období. Tindy e zase</p>

<p>některá věc v oddíle z ruky do ruky (například stan), a za</p>

<p>někoc týdná už nelze vypátrat, u koho vlastně právě je.</p>

<p>Abyste měli dokonalý přehled o společném oddílovém majetku,</p>

<p>vyvěsv klubovně čtvrtku, na které má každý člen oddílu po celé</p>

<p>její délce lini, rozdělenou do okének. Každou věc, která mu je</p>

<p>zapůjčena, af na kráto, nebo na dlouhou dobu, zapíšete do</p>

<p>nejbližšího volného okénka. Až ji átí, škrtnete ji. Odchází-li</p>

<p>člen z oddílu, jediným pohledem zjistíte, jaký ldílový majetek</p>

<p>má u sebe a co musí vrátit. Slušný, dobrý člen odcháze;í z</p>

<p>oddílu ovšem nečeká, až bude o půjčené věci upomenut, ale</p>

<p>přinese do klubovny sám, bez říkání!</p>

<p>~utěž sikíků</p>

<p>emyslete si, že v ní mají zaručena první místa ti</p>

<p>nejzdatnější. Zvítězit Gže i ten nejmenší a nejslabší.</p>

<p>'Nafoukněte v klubovně pytlík (papírový nebo mikrotenový) a</p>

<p>zavažte vor pevnou nití. Pak nastupujte jeden po druhém k čáře</p>

<p>a správným koukým stylem vrhněte nafouknutý pytlík co nejdál.</p>

<p>Na místo kam do</p>

<p>~ne, položíte svou značku. Až se všichni vystřídají, začínají</p>

<p>druhé po</p>

<p>ten, jehož značka bude ležet po skončení třetích pokusů</p>

<p>nejdál.</p>

<p>29. týden (16. - 22. brezna)</p>

<p>Mová rada se ptá á Bobri hrázi,</p>

<p>píšéme Ti bez vědomí našeho védoucího a žádáme o radu. Náš</p>

<p>vedou"e hodný, dobrý člověk. Má také značné zkušenosti,</p>

<p>protože oddíl vede em už asi čtyři roky. Ale jedna věc se nám</p>

<p>nelíbí. Tl~ a tam nesouhlae s některým jeho rozhodnutím, a</p>

<p>ačkoli je přehlasován a jasně tedy ~f náš nesouhlas, přece své</p>

<p>opatření neodvolá a provede je. Jindy zase ~a zamítne návrh</p>

<p>některého člena oddílové rady, ač se za něj staví vět~. Nač</p>

<p>tedy potom oddílová rada vůbec je, když vedoucí jedná podle</p>

<p>133</p>

<p>jejího rozhodnutí jen někdy a jindy je zase přezírá? I v</p>

<p>jiných d~ ších institucích, než je skautský oddíl - například</p>

<p>ve vládě -, mu seda nakonec jednat podle toho, jak rozhodne</p>

<p>většina.</p>

<p>Bobří hráz odpovídá: Milá oddílová rado.</p>

<p>Vedoucí, zejména má-li více životních i skautských zkušeností</p>

<p>ne ci, kteří oddílovou radu twoří, vidí věci mnohdy zcela</p>

<p>jinak než oni. něje vidí zpravídlajasněji, správnějí. Proto</p>

<p>někdy, nedokáže-lí oddíl du přesvědčit logickými důvody a</p>

<p>vysvětlováním, použije prost posledního slova. Toto právo má!</p>

<p>Jedině on sám je odpovědný za c dičům chlapců, úřadům i</p>

<p>skautskému ústředí - nikoli oddílová rada. 1 li se oddíl vinou</p>

<p>některých chybných ustanoveni oddílové rady neb dí-li se na</p>

<p>vycházce těžký úraz, budou jak rodiče, tak úřady i skautsk~</p>

<p>volat k odpovědnosti před soud jen a jen vedoucího, nikoli</p>

<p>oddílov i kdyby byla oddílová rada stokrát vinna! Na rozd~7 od</p>

<p>volených ve~ kteří stojí v čeie institucí dospělých, kde padá</p>

<p>odpovědnost na cel (nebo na celou vládu), v oddíle leží</p>

<p>Stránka 66</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>odpovědnost jedině na vedoucv už proto tuto výhradni, někdy i</p>

<p>velmi tíživou odpovědnost musí mí cí právo posledního slova.</p>

<p>Jinak by odpovědnost vůbec nemohl pře~</p>

<p>Vedoucí může vyslechnout vaše názory, mů~e dát i hlasovat, at</p>

<p>co nejpřesnějí vaše mínění. Ale níkdo mu nemůže poručít, aby ~</p>

<p>výsledků hlasování řídil proti své vůli, když se domnívá, že</p>

<p>by t~ z jakýchkoli důvodů neprospělo.</p>

<p>Naše soboty</p>

<p>Ve Dvojce jsou čtyři dnzžiny a ty mají schůzky - každá jednu</p>

<p>dělí do pátku. A pak přijde sobota. Někdo si možná myslí, že</p>

<p>bud bovně prázdno a pusto. Ale to by byl omyl! V ten den je</p>

<p>sice úča: bovně dobrovolná, nikdo za ni nedostane body jako</p>

<p>napříi docházku na družinové schůzky, přesto je návštěva</p>

<p>veliká.</p>

<p>Začne to kolem třetí hodiny, kdy se přihrne stary dříč Flik,</p>

<p>přev do pracovního kvádra a začne šmejdit po klubovně. Hned za</p>

<p>nír správce klubovny Sněhura, a už slyšíte kladiva, pilku a</p>

<p>podobné I zvuky. A pak se trousí ostatní chlapci. Smíšek a</p>

<p>Faty, dva kniho vrhnou na knihovnu a kontrolují zápisy, zda</p>

<p>nemá někdo knihu dé dní, zda ji nevrátíl nezabalenou, a</p>

<p>výsledek své prohlídky píší do nického hlášení pro Jumba,</p>

<p>který je zase šéfem odciílového b Valda s Vlastíkem postaví</p>

<p>píngpongový stůl a prohánějí po ně: i rw~ niml hilír miřolr</p>

<p>Jiří N. obchází klubovnu a zrakem ostřížím číhá na ty, kteří</p>

<p>mu mají přínést nějakou zprávu do oddílového věstníku</p>

<p>Čígoligo. Právě ted chytil Prófu a ten musí hned sednout a</p>

<p>kreslit. Z podstropní stěny, které říkáme "půdička", vykukuje učerněná hlava a zlostně křičí: "Tak Fliku, kde jsou ty</p>

<p>trouby? Tady nic není!" - "Ani jedna?" - "Ne." - "To se divím," povídá Flik a významně se chechtá. Každý mu rozumí,</p>

<p>jen ta učerněná hlava na půdičce nechápe, že tou troubou Flik</p>

<p>myslí jeho.</p>

<p>U malého stolku ve výklenku pod oknem sedí hlouček chlapců,</p>

<p>vzájemně si opisujících písničky ze zpěvníků.</p>

<p>Jumbo už je tu také. Vyplňuje bodovací výkaz podle družinových</p>

<p>hlá~ení ze schůzek, propočítává výsledky závodů, které se</p>

<p>konaly během týdne, a zapisuje body za docházku. U družinových</p>

<p>desek stojí Odym a znalecky prohlíží, nemá-li některá jiná</p>

<p>družina lepší vývěsky než družina jeho. Na jednom konci</p>

<p>dlouhého stolu, postaveného napříč klubovnou, aby nepřekážel</p>

<p>pingpongu, je rozložena skoro celá družina Rackú. Píše a</p>

<p>maluje Racka, svůj družinový časopis. V každém koutě vidíte</p>

<p>dvojice chlapců skoro jako ve zpovědnici. To oddíloví</p>

<p>instruktoři zkoušejí přihlášené skauty z jejich vědomostí. Za</p>

<p>každý vyzkoušený bod zaplní jedno okénko v knížečce nazvané</p>

<p>Skautská stezka.</p>

<p>Nu - a tak vypadají naše oddílové soboty.</p>

<p>Oddvlový nástup</p>

<p>Chce-li vedoucí chlapcům něco říct například jim vyložit</p>

<p>pravidla hry, musí je svolat do nějakého útvanz, aby byli</p>

<p>všichni pohromadě a jeho slova slyšeli. Někde nechá vedoucí</p>

<p>oddíl nastoupit do dlouhé řady, potom před ní přechází a</p>

<p>vykládá. Jinde nastupují do dvojřadu nebo trojřadu. My</p>

<p>nastupujeme do tvaru širokého U a vedoucí stojí před oběma</p>

<p>špičkami, jako kdyby tvořil nad písmenem U kroužek. Tento tvar</p>

<p>podkovy má dvě velké výhody. Vedoucí i chlapci na sebe</p>

<p>vzájemně dobře vidí, všichni jsou poměrně blízko, a tak dobře</p>

<p>slyší. Řadíme se podle družin a každá má při tomto nástupu své</p>

<p>stálé místo.</p>

<p>Tažení proti takytcíborni7rům</p>

<p>Výpravy do prirody jsou stále častější. Mladí, staří (mladí</p>

<p>ovšem víc) vezmou v neděli ráno chlebník nebo tornu, a hajdy</p>

<p>ven za město.</p>

<p>Škoda jen, že ruku v ruce s tímto rozmachem turistiky se šíří</p>

<p>i takytábornictví. Nejkrásnější místa i kdejaký zapadlý kout;</p>

<p>všude, všude najdete vypálená místa s neuklizenými ohništi,</p>

<p>všude narazíte na pohozené rozbité láhve, o plechovkách od</p>

<p>konzerv ani nemluvě.</p>

<p>Stránka 67</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Tuto spoušt za sebou zanechávají bud zálesáci-začátečníci,</p>

<p>nebo ti, kte</p>

<p>135</p>

<p>ří chodí ven z pouhé chvilkové módy. Jestli bude někdo z nich</p>

<p>číst řádky, necht si uvědomí, že pořádný táborník vždycky</p>

<p>zahladí po sob niště tak dokonale, že po něm nezbude ani</p>

<p>uhlíček - a že tuto práci v ná, i kdyby sebevíce spěchal.</p>

<p>Právě tak vysbírá po sobě všechny p; a plastové pytlíky,</p>

<p>odnese je zpátky do města a teprve doma je dá do tejneru na</p>

<p>odpadky. Jenom nenapravitelný takytáborník nechá nepotř a</p>

<p>použité věci na tábořišti nebo dokonce nahází láhve a</p>

<p>plechovky d~ toka či řeky.</p>

<p>A vás, chlapci a děvčata, kteří patříte mezi pravověrné</p>

<p>zálesáky a rádi přírodu čistou, Bobří hráz prosí: Umiňte si,</p>

<p>že na každé neděln pravě uklidíte aspoň jedno nezahlazené</p>

<p>ohniště po neznámém takyt; níkovi. A že odstraníte z trávy</p>

<p>aspoň několik sklíček v místech, kde 1 o ně mohla zranit bosá</p>

<p>noha.</p>

<p>Kdyby se každý čtenář Bobří hráze řídil touto výzvou, za čas</p>

<p>by zely plechovky, láhve, pytlíky a vypálené kruhy z naší</p>

<p>přírody.</p>

<p>Harmonikový orchestr</p>

<p>N'a jednom našem táboře se kdysi neobyčejně rozmohla hra na</p>

<p>fo~ harmoniky. Hrálo se na ně od rána do večera. Kuchaři u</p>

<p>kamen jedno kou míchali jíšku a druhou drželi u pusy</p>

<p>harmoniku, na kterou Osiřelo dítě. Na harmoniku hrála služba,</p>

<p>která jela na kole nakoup města, ba naše milé gambusínstvo si</p>

<p>bralo harmoniky při koupání i d~ dy a v noci hlídka do</p>

<p>harmoniky aspoň tichounce pofukovala. Ve ~ podchytit tento</p>

<p>zájem o harmonikovou muziku chtěli jsme dát dohr dy celý</p>

<p>harmonikový orchestr. Ale chyba lávky! Skoro každá harmc byla</p>

<p>laděna v jiné tónině, a tak z orchestru nic nebylo. Ale já</p>

<p>jsem s vzdal, a když jsme přijeli z tábora domů, dopsal jsem</p>

<p>jedné tován harmoniky v pohraničí, zda by nám nemohla vyrobit</p>

<p>50 kusů harn přesně stejného ladění. Továrna naši objednávku</p>

<p>pečlivě vyřídila. I 50 báječných harmonik - naprosto stejných</p>

<p>- a to jste panečku mělì co se potom dělo, když jsme</p>

<p>spustili hromadně některou písničku. B` hra jako od nejlepšího</p>

<p>orchestru! Během doby se harmoniky poztrá přefoukaly, zmizely</p>

<p>z oddílu a dnes už mám tu harmoniku jen já sám pomýšlím na</p>

<p>novou objednávku. Zkust,e to také. Klub nebo družina seženou</p>

<p>několik stejně laděných harmonik i v obchodě.</p>

<p>Držte slovo</p>

<p>Někdy něco slíbíte, a pak to nemůžete za živý svět splnit. To</p>

<p>se sta a když to není často, i odpouští. Ale je vaší</p>

<p>povinností se aspoň přc omluvit a ohlásit, že příslib</p>

<p>nesplníte.</p>

<p>136</p>

<p>V deníku jednoho člena našeho skautského oddílu však čtu stále</p>

<p>o stejných chlapcích:</p>

<p>"Slíbil, že dnes přijde, ale nepřišel."</p>

<p>"Měli jsme domluveno, že na mé narozeniny půjdeme do divadla,</p>

<p>ale nepřišel."</p>

<p>Pamatujte - slovo dělá muže!</p>

<p>Foukací závody</p>

<p>Nakreslete křídou na stolní desce nebo na hladké podlaze</p>

<p>klikatou závodní dráhu, širokou asi 4 cm. Na tomto okxuhu má</p>

<p>hnát závodník foukáním malou papírovou kuličku tak, aby</p>

<p>projela celou trat a nikde z ní nevylétla. Kdo vyfoukne</p>

<p>kuličku z trati ven, musí ji vrátit na start a záčít znovu,</p>

<p>zatím co čas mu běží stále dál.</p>

<p>Kdo dofouká kuličku k cíli nejrychleji, vítězí.</p>

<p>30. týden (23. - 29. března)</p>

<p>V lese jako v kostele</p>

<p>Nic mi tak netrhá uši, jako když slyším chlapce při hře v lese</p>

<p>křičet. Každá lesní hra se má odbývat v naprostém tichu,</p>

<p>především proto, abychom neplašili křikem zvěř, za druhé</p>

<p>proto, že křikem na sebe zbytečně upozorňujeme své soupeře.</p>

<p>Stránka 68</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Podobným takytábornickým přečinem je troubení na trumpetu v</p>

<p>lese! Kdysi se užívala na skautských táboréch polnice při</p>

<p>budíčku a večerce, ale doba pokročila, dnes už je plechový</p>

<p>zvuk trubky v přírodě nemysliťelným prohřeškem.</p>

<p>Reprezentant skautingu</p>

<p>Kdo se stane členem skautského oddíl,u, stává se</p>

<p>reprezentantem skautin</p>

<p>gu. Proto je jeho čestnou povinností, aby hájil a šířil mezi</p>

<p>kamarády ve , škole i na ulici skautské ideály, zásady dobra,</p>

<p>slušnosti a vůbec ušlechti</p>

<p>losti. Každý skaut by se měl vzdát hrubé mluvy a zbavit se</p>

<p>nepěkných stránek povahy. V tom by mu mělo pomáhat oddílové</p>

<p>prostředí.</p>

<p>Jsi ale takový i ve škole a na ulici? Členství ve skautském</p>

<p>hnutí tě k tomu zavazuje. Říká ti, že máš zůstat takový i tam,</p>

<p>kde tě obklopují nedoblí chlapci. Nesniž se tedy ani mezi nimi</p>

<p>k tomu, abys na sprosté řeči odpověděl podobným tónem. Neboj</p>

<p>se výsměchu špatných kluků, kteří si tvou slušnost a mírnost</p>

<p>třeba vykládají jako slabost, zchoulostivělost.</p>

<p>137</p>

<p>Vystříhej se různých parlyk, v nichž platí jediná zásada - co</p>

<p>nejvíc druhé ošidit. Neposkvrti své ruce tím, že bys dal cítit</p>

<p>jejich sílu někomu slabšímu, než jsi ty. Nauč všechny chlapce</p>

<p>i dospělé, s nimiž se stýkáš, že tvé slovo platí jako zákon do</p>

<p>kamene vytesaný. Měj stále na paměti, že jsi předsunutou</p>

<p>osamělou stráží skautského oddílu, která chrání skautské</p>

<p>ideály a bojuje za ně:</p>

<p>Agi odchází</p>

<p>Nedávno mi Agi stručně ohlásil odchod z Dvojky, protože prý</p>

<p>již nemá tolik volného času. Velmi mne to zamrzelo, Agi ještě</p>

<p>není tak starý, aby už musel být znechucen naší činností.</p>

<p>Vždycky si myslím, že chlapec, který u nás prožije dva tři</p>

<p>roky, měl by ~ mít ve Dvojce kamarády, kterým dá přednost před</p>

<p>všemi ostatními. Může vykvést silnější přátelství mezi chlapci</p>

<p>jinde než právě u nás, kde stojí na silných společných</p>

<p>zážitcích? Co dobrodružnějšího, velkolepějšího,</p>

<p>bohatýrštějšího může prožít s kamarády ze školy nebo svého</p>

<p>civilního okolí, než jsou naše výpravy, zejména ty</p>

<p>nékolikadenní, naše boje o přežití oddílu, naše tábory, na</p>

<p>kterých zápasíme s bouřícími živly, tisícerými překážkami a</p>

<p>útrapami tělesnými i duševními a kde zdokonalujete své pova- ~</p>

<p>hy?</p>

<p>Jak někdo může po tom všem kteréhosi dne klidně sednout,</p>

<p>napsat dopis "Odcházím, mějte se dobře..." ajiž nikdy víc mezi nás nepřijít? Jakje možné, že mu ani trochu nescházejí ti, s</p>

<p>nimiž toho tolik prožil a které ví- ;: dal po dva tři roky</p>

<p>několikrát týdně?</p>

<p>Nebo snad mezi chlapci neexistuje přátelství? Neidealízuji si</p>

<p>vás příliš? Někteří z vás odcházejí z Dvojky opravdu tak</p>

<p>Ihostejně, jako se odchází ~` z telefonní budky, když ukončíme</p>

<p>hovor. Mne takový Ihostejný, bezdů. ~:. vodný odchod vždy</p>

<p>rozladí a zklame. Připadá mi to jako zrada přátelství! ~.</p>

<p>Expresní štafeta</p>

<p>Slouží k rychlému doručení zprávy všem členům oddílu. Její</p>

<p>pravidla: 1. Expresní štafeta je tabu, nikdo v ní nesmí</p>

<p>selhat.</p>

<p>2. Dostaneš-li štafetou zprávu, předáš ji okamžitě a</p>

<p>nezkomolenou dalšímu či dalším v řadě. Zprávu nesmíš zdržet,</p>

<p>zejména ne tehdy, když má od tebe doputovat ještě k několika</p>

<p>dalším chlapcům.</p>

<p>3. Musíš znát přesné adresy a občanská jména těch, kterým</p>

<p>zprávu předáváš, i těch, od nichž sám zprávu dostaneš. I</p>

<p>jejích telefonní čísla, Zprávu musíš doručit dál, neplatí tu</p>

<p>žádná omluva ani nával učení nebo nemoc. V nejhorším případě</p>

<p>poprosíš rodiče, aby výjimečně pomohli oddílu a sami doručili</p>

<p>zprávu dál nebo o to požádali někoho spolehlivého.</p>

<p>138</p>

<p>'</p>

<p>Stránka 69</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>0 předání zprávy se postaráš a ručíš za to, i kdyby pro tebe</p>

<p>osobně ěla žádný význam.</p>

<p>Uvědom rodiče o důležitosti expresní ~tafety a popros je, aby</p>

<p>za tvé ítomnosti zprávu přijali a napsali ji a položili na</p>

<p>takové místo, kde ji l uvidíš. Je to pojistka, že na to</p>

<p>nezapomenou, než se vrátíš.</p>

<p>Když zprávu předáš dál, pro kontrolu si zapiš hodinu a minutu,</p>

<p>kdy ~k učinil. Předáváš-li ji telefonicky, zjisti, s kým</p>

<p>mluvíš.</p>

<p>Jakoukoli změnu ve štafetě (novou adresu, telefon, nové kolo,</p>

<p>legici na tramvaj apod.) ihned hlaste vedoucímu oddílu.</p>

<p>na jídlo</p>

<p>&gt; se vám zkazí (zejména uzeniny, konzervy a maso), necháte-li</p>

<p>je ho uzavřené v teple nebo dokonce na slunci. Proto na</p>

<p>výpravě uložte ~říchodu na tábořiště tornu někam do stínu nebo</p>

<p>aspoň z ní vyndejte ici.s jídlem a položte ji na chladnou zem</p>

<p>do míst, kde na ni nemůže it slunce. Otevřenou konzervu musíte</p>

<p>sníst během několika hodin. éhá rychlé zkáze. Mravenců, kteří</p>

<p>vám nalezou do krabice, se neboj;lidně je z jídla vytřepejte,</p>

<p>nijak je neznehodnotili.</p>

<p>~mínkové lístec'7zy</p>

<p>is v pražské Dvojce stále přemýšlíme o nějakých novinkách,</p>

<p>kterými iom uéinili činnost oddílu ještě zajímavější,</p>

<p>pestřejší, zkrátka aby byále co dělat, na co myslet. O většině</p>

<p>našich vynálezů se dozvídáte &gt;bří hrázi - a většinu této</p>

<p>většiny používáte pak zase vy ve svých od;h, družinách,</p>

<p>klubech i v jiných sdruženích. Tak je to správné!</p>

<p>~nes vám povím o jednom dalším "vynálezu". Jsou to upomínkové lísy, rozdávané chlapcům v oddíle na památku některého</p>

<p>výjimečného 5iku, kterého se zúčastnili. Byly to například</p>

<p>háječná Velikonoční výr, tradiční Boj družin, cesta za</p>

<p>vzpomínkami na minulost Dvojky, ~ční besídka. Lístečky jsou</p>

<p>nakresleny na tvrdém bílém papíru a pak ře obarveny po celé</p>

<p>ploše až na malý okraj při obvodu. Každý chlave Dvojce touží</p>

<p>po tom, aby měl všechny nalepené ve svém deníku. ~kuste se</p>

<p>zavést něco podobného také u vás. Výroby se může zúčastríc</p>

<p>chlapců nebo děvčat, lístečky proto nebudou mít menší cenu! lo</p>

<p>může rýsovat okrajové rámečky a vytahovat je tuší, dobrý</p>

<p>kreslíř bne a provede obrázek, třetí nanese barvy, čtvrtý</p>

<p>lístečky nastříhá. Na 'tyto lístky získávají, když je na nich</p>

<p>podpis vedoucího nebo dokonldílové razítko. U nás vyrábíme</p>

<p>pamětní lístečky velikosti 4 x 6 cm.</p>

<p>139</p>

<p>Házení poslepu</p>

<p>Jistě znáte bobříka míření. Družina Vlků z pražské Dvojky</p>

<p>založila na dobném principu tuto drobnou hru: Každý účastník</p>

<p>hodí třikrát tenis~ míček ze vzdálenosti šesti kroků do</p>

<p>kbelíku. Potom mu zavážete a hráč znovu hází, ale tentokrát</p>

<p>poslepu. Ostatní mu počítají pokusy dlouho, dokud se netrefí.</p>

<p>Protože se to jen málokomu podaří prvním dem, jeho kamarádi mu</p>

<p>míček podávají a říkají přitom, kam míček předcházejícím</p>

<p>pokusu dopadl. Z těchto informací hráč pozná, zda má řit víc</p>

<p>dopředu, nebo naopak při hodu ubrat sílu, zda musí házet víc</p>

<p>prava, nebo doleva.</p>

<p>Vítězí ten, kdo zasáhne kbelík nejmenším počtem pokusů.</p>

<p>~ A i</p>

<p>1. ~,~</p>

<p>.i . .v \.s ~</p>

<p>Duben</p>

<p>v klubovně U grošáka</p>

<p>V týdnu bylo gambusínstvo na družinovkách i písemně</p>

<p>vyrozuměno, že jsme získali novou klubovnu a že tuto sobotu</p>

<p>tam mají odpoledne přijít '.dobrovolníci uklízet, abychom</p>

<p>mohli od šesti hodin zahájit obvyklou kluí bovní sobotu.</p>

<p>Na tuto špinavou práci přišli obětavci Boy, Míta, Světýlko,</p>

<p>Pavel čili Jimmy a Áša. Vyklidili z místnosti harampádí,</p>

<p>zametli, přinesli sem z vedlejší místnosti stoly - zkrátka</p>

<p>dokonale připravili klubovnu k prvnímu shromáždění Dvojky.</p>

<p>Stránka 70</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Jsem překvapen (samozřejmě nemile) tak malou účastí Dvojkařů</p>

<p>na úklidových pracech. S lítostí vzpomínám, jaká tady U</p>

<p>grošáka byla první pracovní schůzka před sedmi lety, když jsme</p>

<p>předtím byli skoro půl roku bez klubovny a schůzovali jen v</p>

<p>blátě pod širým nebem na Arbesáku. enkrát přišli všichni</p>

<p>Dvojkaři do jednoho, nadšeně rozradostnění, že zase konečně</p>

<p>máme klubovnu. Sešlo se nás tehdy třiadvacet! A dnes jen pět!</p>

<p>Alejsem vděčný i za těch pět lidiček. I to je plamínek víry,</p>

<p>že Dvojku za</p>

<p>brzy pozvedneme na starou, dobrou výši.</p>

<p>Zatím co se pět obětavých chlapců dře v místnosti, která nám</p>

<p>snad bude sloužit za klubovnu, já jdu odevzdat dnes odpoledne</p>

<p>Krajské junácké adě pokladní knihu, peníze a přehled</p>

<p>oddílového majetku, což všechno ropadá, když Dvojku po</p>

<p>korimnistickém únorovém převratu z Junáka vy</p>

<p>~oučili. Věci ode mne přebírá chlapec, který k nám v roce 1944</p>

<p>zavítal ja</p>

<p>141</p>

<p>ko návštěva na tábor. Tehdy přišel v trenýrkách a byl štastný,</p>

<p>že může chvíli pohromadě s Dvojkou. Dnes je jedním z těch,</p>

<p>kteří Dvojku roz~ tili!</p>

<p>Jedu do klubovny. Čím víc se blížím k domu U grošáka, tím víc</p>

<p>ze ~ padá stísněnost a rozrušení. V klubovně, dobrovolníky tak</p>

<p>pěkně ukl né, je už hlouček Dvojkařů.</p>

<p>Ale schází mi zde něco. Taková ta pravá dvojkařská nálada, ta</p>

<p>"psar ká" z nebezpečných okupa~ních dob. Zdá se mi, chlapci, že ani dost é ře nechápete, co se stalo! Že je naše Dvojka</p>

<p>ohrožena ve svých základ~ že je veta po její skautské svobodě.</p>

<p>Hovoříte o bezvýznamných věcc smějete se, vtipkujete,</p>

<p>dovádíte, strkáte se, nestaráte se, co ajak bude Tak mně to</p>

<p>připadá. Zpráva o Redově Tygří družině, která se prý doh la,</p>

<p>že dnes půjde místo uklízení klubovny do bazénu ve vinohradské</p>

<p>kolovně, mne jen dorazila.</p>

<p>Majitel hostince ode mne žádá policejní potvrzení, že se smíme</p>

<p>sc zet! Kde je ale vzít? K Junáku už nepatříme!</p>

<p>V poslední době se stalo mnoho věcí, kterých bychom se</p>

<p>nenadáli v nejfantastičtějším snu. Junácká organizace, ve</p>

<p>které naše Dvojka v~ jela činnost nepřetržitě po 36 let, se</p>

<p>nás zřekla. Přesněji řečeno vylou nás z ní komunisté, kteří</p>

<p>Junáka ovládli po převratu v únoru 1948. T nejstarší</p>

<p>československý skautský oddíl! Přišli jsme tak nejen o člen v</p>

<p>Junáku, ale i o svou klubovnu a všechen oddílový majetek.</p>

<p>Abychom se mohli dál scházet, musíme se přihlásit do jiného</p>

<p>spol což se právě stalo. Na Mítův návrh jsme se přihlásili do</p>

<p>dorostu modi řů ~eskoslovenského aeroklubu.</p>

<p>31. týden (30. března - 5. dubna)</p>

<p>Skautský kroj</p>

<p>Už to brzo začne. Na modrém nebi se ukáže sluníčko, sníh i</p>

<p>bláto zn a skauti sáhnou do skříní pro letní kroj. A o tom vám</p>

<p>chci něco napsat Dnes už každý ví, že skautský kroj je tím</p>

<p>nejkrásnějším oblečením, l</p>

<p>ré chlapci sluší ze všech šatů nejlépe. Ale pozor - jen tehdy,</p>

<p>když je kroj pořádný a skaut ho umí nosit. Ano, nedivte se,</p>

<p>není tak snadné ~ řádně si kroj obléct, aby nám slušel.</p>

<p>Začneme shora. Šátek nosíme nyní podle předpisu pod límcem koš</p>

<p>Je vždy čistý, vyžehlený, cípy vpředu nejsou stočeny jako</p>

<p>tkaničky, pěkně roztaženy.</p>

<p>142</p>

<p>Na košili nenoste žádné parádní odznaky, jen ty, které jste si</p>

<p>zasloužili ' vědomostmi a výkonem. Nesmí chybět ani jeden</p>

<p>knoflík, kapsy</p>

<p>,u zapnuté, nepřecpáváme je zápisníky a dalšími věcmi. Za</p>

<p>teplých dní sí skaut rukávy vyhrnuté vysoko nad lokty. Košili</p>

<p>pořádně zastrčíme do ot. Správný skautík netrpí, aby mu</p>

<p>přetékala přes opasek.</p>

<p>Krátké kalhoty nemají být příliš dlouhé, ale ani příliš</p>

<p>krafounké. Když sí šestnáctiletý mladík kratásky, které si</p>

<p>koupil v době, kdy byl u vlčat, uší mn jen ve zcela</p>

<p>Stránka 71</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>výjimečných případech. Strašné jsou kalhoty sahajíí až ke</p>

<p>kolenům, nebo - ó hrůzo - dokonce pod kolena! Nejlépe když</p>

<p>ončí asi 8 cm nad koleny.</p>

<p>' Pereme-li manšestrové kalhoty, neždímámeje. Najiném</p>

<p>místějsem nasal, že ten, kdo strká ruce do kapes krojových</p>

<p>kalhot, je takytáborník. Ponožky by měly mít předepsanou</p>

<p>barvu.</p>

<p>Nemáte-li kroj úplný, neberte k němu nic z obleku civilního</p>

<p>ajděte raji na výpravu úplně "v civilu". Uvidíte-li někde</p>

<p>skauta s podivnou kom" ací kroje a všedního oblečení</p>

<p>(například zelenou ko~ili s modrými kalř tuni nebo červenou</p>

<p>pletenou čepicí, krafasy a k tomu vysoké kanady, " avou,</p>

<p>pomačkanou košili s žebráckým rancem místo pěkně upravené</p>

<p>y, krosny či batůžku), řekněte mu klidně, i kdyby se bůhvíjak</p>

<p>čertil, že ' ým zjevem dělá ostudu všem skautům. A dejte číst</p>

<p>tuhle kapitolku kažmu skautovi, opište ji a vyvěste v</p>

<p>klubovně.</p>

<p>~ Jestliže se podle ní všichni začneme řídit, búdeme chodit</p>

<p>jako ze škalky, čistí, vymydlení a upravení.</p>

<p>zvyklosti a nepsané ,zákony</p>

<p>e Dvojce máme mnoho různých zvyklostí a nepsaných zákonů,</p>

<p>které estřují a prohlubují naši činnost, udržují pořádek a</p>

<p>správný chod oddí. Jaký je rozdíl mezi zvyklostí a nepsaným</p>

<p>zákonem?</p>

<p>Zvyklost je nějaká činnost, k níž se vracíme spíš jen z</p>

<p>tradice, ze zvy, ne~ z nějaké praktické nutnosti. Snažíme se</p>

<p>ji dodržovat, neustupovat ní, a to jen proto, že jsme to tak</p>

<p>dělávali ve Dvojce už od pradávna. Nic však nestane, k žádnému</p>

<p>zmatku nedojde, jestliže některou zvyklost</p>

<p>ìvepsaný zákonje ustanovení, předpis, který má zabezpečit,</p>

<p>upevnit neukáznit normální chod oddílu. Na rozdíl od zvyklosti</p>

<p>by mohlo dojít</p>

<p>"mnoha zmatkům, ba i nehodám a neštěstí, kdybychom některý</p>

<p>nepsaný on nedodržovali. Proto nepsané zákony vždy dodržujeme,</p>

<p>zatím co vyklostí se to jen doporučuje. Nepsané zákony jsme</p>

<p>nevyhlásili proto, bychom to či ono dělali tak už od pradávna,</p>

<p>ale proto, že zajištují beznost, pořádek a kázeň.</p>

<p>143</p>

<p>Příklady: K našim zvyklostem patří, že nějak pojmenováváme</p>

<p>tábi Nebo to, že vánoční nadílku míváme pokud možno vždy první</p>

<p>neděli p Štědrým dnem. Nic by se nestalo, kdybychom tábor</p>

<p>nepojmenovali a dílku přeložili na jiný den.</p>

<p>K nepsaným zákonům ve Dvojce patří povinnost dostavit se na</p>

<p>nás po signálu do třinácti vteřin nebo ustanovení, že při</p>

<p>koupání se nesmí vzájemně žertem potápět. Kdyby každý přišel</p>

<p>na nástup kdy chce, ztrá li bychom na výpravách a na táborech</p>

<p>spoustu drahocenného času. Kd~ každý směl dávat druhým</p>

<p>"pasany", mohl by se snadno někdo utop: vždyf je nás ve vodě najednou třeba třicet! Proto jsou tahle dvě ustano ní nepsaným</p>

<p>zákonem.</p>

<p>Pozor na sebe!</p>

<p>V poslední době nás několik jedinců šeredně zklamalo svým</p>

<p>chovár a jednáním mimo oddíl. Ve Dvojce jsou správní chlapíci,</p>

<p>ale doma a škole dělají věci, které budí veřejné pohoršení.</p>

<p>Jejich vystupování v ošklivé světlo i na celý náš oddíl. Někdy</p>

<p>to rodiče těchto chlapců na . i svádějí. Jestliže provede něco</p>

<p>nesprávného nováček, který ještě neprc naší výchovou, musíme</p>

<p>mu to odpustit a snažit se, aby se takovému j nání odnaučil.</p>

<p>Dopustí-li se však špatnosti hoch, který je u nás již řadu</p>

<p>musíme z toho vyvodit důsledky. Řekneme si: Tolik roků chodí</p>

<p>Dvojky, tolik dobrých příkladů u nás viděl, podílí se na</p>

<p>oddílové činn ti, která ho má vést k ušlechtilému chování a</p>

<p>jednání - a přece to na nemělo žádný vliv. Tím dokazuje, že</p>

<p>mezi nás nepatří, darmo tu zat místo.</p>

<p>Čas od času se dovídám to, co mě opravdu zarmucuje. Dvojkař u</p>

<p>~ dobrý a pevný jako skála stává se doma "sabem" prvního řádu.</p>

<p>Je há vý, nepořádný, líný, zkrátka je s ním potíž, a udřená,</p>

<p>ustaraná mamin místo aby v něm měla oporu, má s ním jen</p>

<p>Stránka 72</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>trápení a starosti. Snad si ř nete, co je mi do toho, že to</p>

<p>jsou soukromé věci každého z vás. Te ovšem omyl! Já se musím</p>

<p>zajímat a starat o vaše jednání i mimo Dvoj: Už proto, že když</p>

<p>nejste doma vzorní, mohou rodiče právem říct: , členství ve</p>

<p>Dvojce nemá na našeho chlapce nejmenší vliv!"</p>

<p>Proto pozor na chování. Plňte své povinnosti k domovu i ke šk</p>

<p>a chovejte se vzorně, jak se sluší na správné Dvojkaře.</p>

<p>Bodovací štc'tky</p>

<p>Již od roku 1930 jsme dávali vítězným družinám malované</p>

<p>diplomy v: skleném rámu, které pak u nich visely celý další</p>

<p>měsíc, načež byly ulo; ny do oddílového archivu. Nové období</p>

<p>přináší změnu. Vítězná druž;</p>

<p>ží malý dřevěný obdélníček s patřičným nápisem, který si</p>

<p>přibije na u nad svým stolkemjako trvalou památku na vítězství</p>

<p>v bodovací sou; v tom či onom měsíci.</p>

<p>k uklízíte klubovnu?</p>

<p>~dvědi právě skončili družinovou schůzku. Rádce Užovka píská</p>

<p>nástup. "Tak, Odyme, pokropíš podlahu v klubovně a na</p>

<p>předsíňce, Sláva pak oje zamete. Sněhura srovná knihovničku a</p>

<p>zjistí, zda jsou na předepsa~n místě nůžky, služební zápalky,</p>

<p>kladivo, kleště a lopatka. Jangu, ty se starej o uklizení</p>

<p>stolu a srovnání lavic. Valda má na starosti, aby si ni~ nic v</p>

<p>klubovně nezapomněl, víte, že jsou za to minusy při bodování!</p>

<p>idcovské věci a potřeby pro zítřejší družinu Vlků uklidím sám.</p>

<p>dibříku, ty utři prach, prosím. A Jára vynese smetí a naplní</p>

<p>vědro vody ~oloviny, jak je předepsáno. A ted do práce!</p>

<p>Rozchod!"</p>

<p>A už to všechno lítá. Každý ví, co má při úklidu dělat,</p>

<p>pracují všichni, tdo nenaříká, že se někdo ulejvá - a co</p>

<p>hlavního, klubovna je opravdu bře a brzo uklizená.</p>

<p>~o úklidu je nový nástup, všichni hlásí, že svou práci</p>

<p>vykonali. O kažráci, která má na úklidové kartě zvláštní</p>

<p>okénko, provede rádce zá, a pak je rozchod.</p>

<p>`~dyž přijde nazítří do klubovny jiná družina na schůzku,</p>

<p>zjistí, jak jepředchůdci včera uklidili a zda jsou všechny</p>

<p>předepsané věci na svých ~tech.</p>

<p>Zaňdte to ve své klubovně také tak a budete mít záruku, že</p>

<p>drobnější ~dměty patřící všem (riapříklad nářadí) se nebudou</p>

<p>ztrácet a v klubovně stále pořádek.</p>

<p>~"tinky už rostou...</p>

<p>ávný Dvojkař projeví nad nimi radost tím, že je ponechává tam,</p>

<p>kde stly. Nejvýš si utrhne jednu dvě do deníku či kroniky.</p>

<p>eničí květinky bezmyšlenkovitým šviháním klackem nebo prutem</p>

<p>po h korunkách, nerve je a nenosí jich náruče domů.</p>

<p>endváží se venku položit na květinu ani tornu a při chůzi se</p>

<p>jeho noaždému kvítku úzkostlivě vyhýbají.</p>

<p>vítí patří k našim zálesáckým radostem a je pro každého</p>

<p>Dvojkaře tabu! ~drobných úvah o oddiZe</p>

<p>as od času se vynoří ve Dvojce chlapci, kteří se stanou</p>

<p>"hlavními oso</p>

<p>Milostivý osud to však většinou zařídí tak, že tito chlapci,</p>

<p>když se n jejich čás a mají odejít, se náhle zhorší, třeba jen</p>

<p>přechodně, a roz s nimi je pro oddíl ulehčením nebo dokonce</p>

<p>vysvobozením, ač dřív nám způsobil velkou, těžko snesitelnou</p>

<p>bolest.</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Vedoucí vezme do ruky nějaký předmět, třeba klíč, podá ho</p>

<p>sousedo~ své levici a řekne: "To je klíč." Soused tuto</p>

<p>kratiCkou větu přesně oF je a předá klíč dalšímu. Klíč</p>

<p>postupně obejde všechny hráče a vrá k vedoucímu. Ten větu</p>

<p>opakuje, ale rozšíří ji o dvě až tři slova. Napří To je klíč</p>

<p>od klubovny." A ostatní ji mají přesně opakovat ve chvíli "</p>

<p>k nim klíč doputuje. Vedoucí postupně přidává další a další</p>

<p>slova. Ki zmýlí, některé slovo vypustí, přehodí jeho pořadí ve</p>

<p>větě nebo si do ce přimyslí nové slovo, je ze hry vyřazen a</p>

<p>dál už jen přihlíží. Vedoi pro kontrolu věty zapisuje, ale</p>

<p>tak, aby na jeho záznam ostatní nevid</p>

<p>Zvítězí ten, kdo zůstane nakonec ve hře sám. V příští hře se</p>

<p>Stránka 73</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stam doucím, zvolí nějaký předmět a hru zahájí krátkou větou o</p>

<p>několika vech, která je nějak spojena s předávanou věcí.</p>

<p>32. týden (6. - 12. dubna)</p>

<p>Pište si knihu o přírodě!</p>

<p>Pořádný chlapec-zálesák, který nechce o přírodě jen číst doma</p>

<p>na pc ce, ale má snahu také ji skutečně poznat, nechodí venku</p>

<p>na výpravá~ zavřenýma očima! Všímá si všeho, vidí kdejakou</p>

<p>květinku, poz~ brouky, ptáky i zvířata, poslouchá rúzné tóny</p>

<p>ptačího zpěvu i zurčen toka, sleduje všechny přírodní jevy. A</p>

<p>nejen je sleduje, ale i zapisuje. rozkvetly první třešně? Kdy</p>

<p>jsem viděl první podléšky? Kdy letos zr led z našeho potoka,</p>

<p>řeky nebo rybníka? Co jsem viděl na dnešní v~ vě? To vše je v</p>

<p>té knize zapsáno. Příští rok pak může srovnávat, zda sc roda</p>

<p>probouzí rychleji či pomaleji. Třeba zjistí, že z</p>

<p>nevysvětlitelnýcl čin je velká úroda té či oné květiny, která</p>

<p>se loni vyskytovala v nepatrném množství apod.</p>

<p>Vaše vlastnoruční kniha o přírodě se stává zajímavější každým</p>

<p>d natož pak každým rokem. Ke všem zápisům ovšem připojte</p>

<p>přesné da A je-li vás víc, kteří máte o přírodu stejně velký</p>

<p>zájem, domluv</p>

<p>a pište ve svém' klubu, družině či oddíle knihu o přírodě</p>

<p>společně. Ví víc vidí!</p>

<p>skautských hastroších</p>

<p>t si ííká kdo chce co chce, junácký kroj sluší mládeži ze</p>

<p>všech krojů nejlépe. Však také kdekdo junácký kroj napodoboval</p>

<p>a napodobuje. Vždyt 'i ta nejrozšířenější móda u všech</p>

<p>chlapců, krátké kalhoty a nahá kolena, byla vlastně převzata z</p>

<p>kroje skautského. (Co to bylo vtipů a smíchu, když v začátcích</p>

<p>skautingu u nás před mnoha lety se první chlapci-skauti odvá</p>

<p>' na ulici v kalhotách sáhajících doprostřed kolen místo</p>

<p>hluboko pod olena- a dokonce se stočenými punčochami!)</p>

<p>Ale ne vždy je junácký kroj nejslušivější. Každou chvíli</p>

<p>potkáváme kauty, kteří se svým oblečením podobají spíše</p>

<p>maškarám než junákům lidemjsou darmo pro smích.</p>

<p>Zajedno z největších provinění proti našemu hezkému kroji</p>

<p>považuji, blékne-li k němu někdo civilní dlouhé kalhoty. Také</p>

<p>různé čapky ke kro' nepatří. Viděli jste už vojáka, který by</p>

<p>si k uniformě vzal buřinku? No tak vidíte!</p>

<p>Skautský klobouk po tatínkovi, vítězoslavně vydolovaný zpod</p>

<p>kanape, è střechou zprohýbanou jak horská dráha a zapadající</p>

<p>až po uši, je také odívaná pro bohy. A to zvláště tehdy, když</p>

<p>dotyčný gambusín má kloùk typu "rozhledna" (to jest</p>

<p>nepřiměřeně vysoký) a ještě ke všemu dů</p>

<p>yslně přimontovaný páskem pod bradu.</p>

<p>A šátek s cípkem až doprostřed zad... a kalhoty pod kolena...</p>

<p>a vysošněrovací boty... a tisíce vlastnoručně vyrobených</p>

<p>odznaků na každém kávě... k prasknutí nacpané kapsy košile i</p>

<p>kalhot...brrr -jak to vše doede zhyzdit a zesměšnit junácký</p>

<p>kroj !</p>

<p>Až takového skautského hastroše někde potkáte (at chlapce či</p>

<p>dospěléo), řekněte mu mírně, slušně, potichu: "Bratře, píše se</p>

<p>o tobě v knize Bobtí hráze na 147. stránce! On - to se ví -</p>

<p>hned poletí domů, kouknout na tu stránku v domnění, že tam</p>

<p>najde o sobě nějaký chvalozpěv. Po</p>

<p>řečtení tohoto článku bude mít snad i trochu dopal - ale to</p>

<p>nevadí, hlav~ě že svůj kroj uvede do důstojného stavu!</p>

<p>~~jde za někým, jenž odchází ze skautského oddílu, projevuje k</p>

<p>odchájícímu příteli věrnost. Nemůže bez něho v oddíle vydržet,</p>

<p>opustí vše, co le měl, jen aby mohl být s ním. Tato věrnost</p>

<p>však není zdravá, protože zároveň i projevem nevěrnos6 k mnoha</p>

<p>ostatním kamarádům, které zde ~ouští. Snad takový chlapec</p>

<p>řekne: Ano, ale ti ostatní mi nepřirostli srdci jako ten</p>

<p>jeden, který právě odchází! Tím ovšem jen dokazuje, že ;ní</p>

<p>pravý skaut. Jinak by se přátelil i s jinými, nejen s tím</p>

<p>jedním. A ty ~ kvůli jedinému neopustil.</p>

<p>147</p>

<p>Kdo je ve skautském oddíle jen proto, že tam má jediného</p>

<p>přítele, č kazuje, že ti ostatní jsou pro něho pouhou</p>

<p>Stránka 74</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>bezvýznamnou kulisou a od~ je mu jen lacinou základnou pro</p>

<p>přátelství s jediným vyvoleným. A to r ní správné. Takový</p>

<p>chlapec není dobrý skaut.</p>

<p>Co do vývěsních skříněk?</p>

<p>Nejlepší náplní jsou zdařilé fotograřie z výprav a kresby. Ty</p>

<p>nejvíce upo tají pozornost chodců. Fotografií však zpravidla</p>

<p>nemáte tolik, abyste mohli týdně nebo aspoň jednou za 14 dní</p>

<p>vyvěšovat. Kromě toho chce lidem také sdělit, co v oddíle či</p>

<p>ve svém klubu děláte, co je v něm nov ho. Ve skautském oddíle</p>

<p>v Paskově dávali do skříňky tak zvané Zpráv Byl to svislý pruh</p>

<p>nelinkovaného papíru, o rozměrech asi 8 x 31 cm. r něj psali</p>

<p>hůlkovým písmem, dobře čitelným, všechno, co kolemjdoucíl může</p>

<p>zajímat. Jak dopadlo oddílové bodování, stav docházky, výsledk</p>

<p>a zážitky z poslední velké hry, čím se vyznamenal ten či onen</p>

<p>člen odd lu, přehled nejbližších podniků atd. Jednotlivé</p>

<p>zprávičky oddělovali a c~ lou vývěsku zdobili barevnými</p>

<p>tužkami, aby byla pestřejší. Tyto zpráv paskovští číslovali.</p>

<p>Dole pod jednotlivými odstavečky bylo okénko, ka~ se vpisovalo</p>

<p>datum, kdy vývésku do skříňky umístili. A po výměně obsa hu</p>

<p>vývěsní skříňky staré zprávy uložili do oddílového archivu.</p>

<p>Podobnou vývěsku, dokonce s nápisem Z BOBŘÍ HRÁZE, ukazuj i</p>

<p>obrázek vpravo. Prohlédněte si důkladně, jaké zprávy, výzvy,</p>

<p>návrh a informace obsahuje!</p>

<p>Sten je kanón</p>

<p>Víte, komu se říká kanón? Chlapíkům, kteří se někde v něčem</p>

<p>obzvláš vyznamenalí, něco úžasného vykonali. To jsou kanóni.</p>

<p>Ale náš milý Stei není jen takovej ňákej vobyčejnej kanón.</p>

<p>Stenův přídomek postrádá nac "o" čárku a podle Inži znamená ve zkratkách "Krab A Největší Oddílov~ Nešika"! ! !</p>

<p>Krab" - to je u nás ve Dvojce dobromyslné pojmenování různých</p>

<p>po "</p>

<p>pletů. A "oddílový nešika" se říká Stenovi od té`doby, co jsme ho jednou viděli házet. (Hodil kámen za sebe místo před sebe a</p>

<p>my jsem byli z tohc celí bez sebe.)</p>

<p>Jaký div, že v dnešní době zkratek talentovaný filolog Inža</p>

<p>udělal zc Stena kanóna.</p>

<p>Jinak je Sten hodný chlapík, někdy mírně povzteklý, a všechny</p>

<p>Dvojkaře svého věku silně převyšuje (zatím jen tělesně,</p>

<p>duševně se mu to ještě - přes tvrdý trénink - nepodařilo).</p>

<p>Někdy má velmi dobré vtipy, Neodolatelný je ve svých</p>

<p>nohavičkách-píšfalkách.</p>

<p>^ CffCFtE Si VYDELAT BoDY z' ~^e dak~e. do ~ana. ~"~;~ ?e</p>

<p>t~r,w f~,.r~d.aě ~r~y~lwt</p>

<p>Š ĎoaM.. ~lLin' ~Gdo(de, Ar~Mo.~T'I II~'~2 0~ S FYO'áú., .</p>

<p>^f~ ~ ..</p>

<p>~ avr</p>

<p>a, , '^ Y ~' 4.B</p>

<p>ttC tapňřré ~, ~Trra,l~:ár&amp;v elJebnl~ ~t7(ab~dn d:~ó~~</p>

<p>~ Krob;~,a</p>

<p>~Dn®r,w ~d".;~,.</p>

<p>yane,po bd~.tceJypn ála~e be u. Pr2d..~, Y~cIiG ~'e., 6 y</p>

<p>~raan~ty ~ ~ImboreC Z</p>

<p>! ~i ~I.~lJtA~</p>

<p>y .~r 1~'l~wu u.ž~~. AArria</p>

<p>%</p>

<p>usro~iav: 14. L~'~</p>

<p>V SoBMU V W.uBOVIiÉ DRuiiNA a~ lfDo hÁš PĚkNY~~DHNyn PIilNEá !</p>

<p>OS~RSi ~SV 81L BODY iA I~iliÍlY vYSrlvFN71 aFNlkl.</p>

<p>~;s _w;.k</p>

<p>Í ~, ~ . ~~</p>

<p>0 ~máš s:avmý i,radičtví. ~wd~nr.h~, vybo u~PMW V 1udd~.i. ~i</p>

<p>S dubna . Dlu~i ~~aš~e se5tavy svýd, ďy~čfen,nýcl, hk~ ~</p>

<p>qqraq,, Aa. v ~naporán~ , siSnallscwi, stavbě staru,,ve</p>

<p>vafew~,, ši~' ~ciNaty, prvni pomo~ ~,i,~,panommafaaci.</p>

<p>vt;rafos6' př,rody~ v rqHn;m cviéeni., vé ~waěkowei dttiXa.</p>

<p>StNÚ~KU"A^NECMGE~'PŘI-   ~~~i      Jir o BeDy NEeMř ss</p>

<p>dVov~ r'ad~    JE~" V TÉHiE TÝDNU  D~   ~e ~~a    StAvť NA</p>

<p>StHŮ~kU DRU~IM'     ~ ~% ~ kdl     JINE. DOS7ANE  SICE MÉWÉ ~a</p>

<p>Stránka 75</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>A(ft'p~'  gooŮ, ALE IEPšÍ NÉcO,    NEý NIC'  ~ ~ r d.,.h:,~4..</p>

<p>I</p>

<p>149</p>

<p>o CffCFTE Si VYDELAT aoDy z' .~lda dc~e. do ~ana. ~^~u..</p>

<p>?~,~a~' rw~c~,.~of~dw~. š ~.ú.. ~Cd.a ~Odytde. Mm.o.,~Or,</p>

<p>rl~ D~. s ~a~...</p>

<p>P D 0~</p>

<p>C~3 :</p>

<p>f~ .~I~APQ~ '. ~ ~~ ~ CYj</p>

<p>' Y ~ ~ 1$ ~ :~.</p>

<p>~ F~ b~Pňřvé~.</p>

<p>~ t'orna,,M.ib.Pw elJárnti~ ~J(ab~dn d~ó~2</p>

<p>^ Kro6i~.</p>

<p>^ ~Yu~im4 WcáTni c~n,</p>

<p>I~ sag~,oE.sačnu: ~nn~ark~ 2</p>

<p>~ _~ud</p>

<p>n ocl~</p>

<p>t 0</p>

<p>'         a.   :e.W      řs~s.~..  Qel.:</p>

<p>DC~NlI~CŠs'U ~'</p>

<p>USPOŘ~iDPi 2^4. ~.</p>

<p>V 5o60TU V W.UgOrNÉ DaUiIWA a</p>

<p>1fD0l,lř6 PiKWY;~DčNl~y ; PfilNES! oS~R~~ PŘliu: 81L BODY iA</p>

<p>~AiDY VYStkVEW 1 nENÍ IC 1^</p>

<p>, v ".,             ,    .~~  yALA      rou pod,raew   ~"</p>

<p>.    ~.:  ^.   ďcMoro(.~I~. a.</p>

<p>0 AG " wa ~'</p>

<p>takora iutwa ) vklu ) , r</p>

<p>bm~c po sdraielv9N ~naš 'searwy t~adiční. r0d~ti,h~ vybo ~Cnu</p>

<p>2fPeěJt,st cc. VsP.d.~ . Y 1U.dd~i. ~tÍ~o dubna . Dru~i</p>

<p>(.~aš~e seslavy sryáWy~~Renm,jch hli.~ ~</p>

<p>Yidt~i ,~'t,, B qQvodW a. V ~apor~ni, siynalcsawi, sfarbě</p>

<p>stanw,re r4řew:,, ši~,' ~~P~ty prrni pwno= ~apmbore2Z</p>

<p>~;,Ipanommai;saci. ve ~afash prvrody,</p>

<p>~r rqnn;sn eríčeni,,vé ~mnekowev draxa, ~</p>

<p>;OHů~KU A NEtWCE RII- ~~Usnesem</p>

<p>)ir o Beny, WEcwť se Oddilové rach jEŠTĚ V tčMíE TÝDNU DD^ ,</p>

<p>~J~e natáóá SfAYi WA ScHůZkU DRU;IM' ' ~% ~ kda JINE. DOStANE</p>

<p>SKE MENÉ ~a a~tAhOY~'</p>

<p>gooů, ALE tEPši Néco, 80 /o Niž Nvse s ; a,~.i,:.z~... I</p>

<p>149</p>

<p>OddiZový oběžnc7~</p>

<p>Již mnoho let vydáváme ve Dvojce jednou měsíčně zprávu o tom,</p>

<p>cojsme v uplynulém měsíci dělali, co se v oddíle událo, kde</p>

<p>jsme byli na výpravách, jaký byl jejich program, kteří chlapci</p>

<p>k nám přistoupili a kteří snad odešli, jak dopadlo bodování</p>

<p>družin atd.</p>

<p>Dokud nás bylo v oddíle málo, psali jsme tyto zprávy na psacím</p>

<p>stroji. Používali jsme přitom průklepový papír a tak jsme</p>

<p>vyrobili vždy asi sedm výtisků najednou. Těm zprávám jsme</p>

<p>říkali "oddílové oběžníky". Chlapci si je vkládali do svých</p>

<p>skautských deníků, na čtvero složené, přilepené jednou</p>

<p>čtvrtinou zadní strany k listu deníku. Nikomu nesměl žádný</p>

<p>oběžník chybět! Bylo to oddílové tabu! Čím víc kdo měl</p>

<p>oběžníků, tím víc byl vážen a ctěn. Pokud zásoba stačila,</p>

<p>dávali jsme stará čísla chlapcům, kteří k nám přistoupili</p>

<p>později. Už proto, aby poznali, jak to v oddíle vypadalo před</p>

<p>jejich příchodem a snáze se vžili do dvojkařského prostředí.</p>

<p>Když později začal oddíl růst a chlapců přibývalo, nemohli</p>

<p>jsme už psát oběžníky na stroji, při takovém počtu bych si</p>

<p>uklepal prsty. Proto jsme začali oběžníky rozmnožovat</p>

<p>technikou tehdy dostupnou. Byly jednostránkové, a tak</p>

<p>rozmnožení nestálo moc peněz. Ještě dnes, když vydáváme</p>

<p>oddílové oběžníky dokonce v sešitové podobě, rád znovu beru do</p>

<p>ruky a pročítám ty staré jednostránkové zprávy.</p>

<p>Oddílové oběžníky měly a mají ještě jiné, mnohem důležitější</p>

<p>úkoly, než sloužit po letech jako vzpomínkové listy! Dobře</p>

<p>napsaný oběžník ukáže rodičům, že se ve skautském oddíle učíme</p>

<p>Stránka 76</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>mnoho užitečných věcí, že čas věnovaný schůzkám a výpravám</p>

<p>není ztracený nadarmo. Maminky i tatínkové vidí, že v oběžníku</p>

<p>je pochválen ten či onen skaut za dobrý výkon, jiný je mírným</p>

<p>a spíš veselým tónem kárán za nepořádnost, nepřesnost atd.</p>

<p>Poznají, jak se ve skautském oddíle ušlechtile a kamarádsky</p>

<p>soutěží, kdo udělá to ci ono lépe, dříve. Oddílový oběžník</p>

<p>může vykonat hodně užitečného pro oddíl a skauting vůbec u</p>

<p>neinformovaných čtenářů, af to jsou rodiče našich chlapců (a</p>

<p>ti jsou pro nás nejdůležitější), nebo jiní dospělí lidé. Ale i</p>

<p>oddílu samému prokáže cenné služby. Povzbudí, napomene,</p>

<p>rozesměje. Každé nové číslo je vždy netrpělivě očekáváno,</p>

<p>každý hned do něj nakoukne, zda tam není něco veselého, zda se</p>

<p>tam o něm nepíše pochvalně nebo naopak káravě - zkrátka je to</p>

<p>každoměsíční událost. A proto pište a vydávejte takový oběžník</p>

<p>i ve svém oddíle!</p>

<p>Mnohý mladý človíček, skutečně milý a obdivuhodný jako</p>

<p>chlapec, stává se směšný a nepozoruhodný (ač touží právě o</p>

<p>opaku), začne-li se hrdě domnívat, že je miadým mužem. Nesriaž</p>

<p>se proto příliš vypadat co nejmužněji a co nejdospěleji, když</p>

<p>jsi ještě chlapec.</p>

<p>150</p>

<p>bác'7~o</p>

<p>~i stojí volně nebo v kruhu a pohazují si míčem. Mezi nimi</p>

<p>pobíhá zvaný báčko, který se má míče zmocnit. Vyskakuje na</p>

<p>něj, vrhá se na !e, který právě míč drží v ruce, snaží se míč</p>

<p>chytit, když jej někdo stí nebo přihraje nízko nad zemí atd.</p>

<p>~ím je báčko rychlejšf, mrštnějútočnější, tím dřív si míč</p>

<p>vybojuje. Báčko špatné, lenivé se za míčem ybuje pomalu, bez</p>

<p>zájmu, říká, že ho bolí noha, že měl předloni rýmu ibec se</p>

<p>všelijak podezřele vymlouvá. Jsou-li mezi hráči velké rozdíly</p>

<p>lesné zdatnosti (tak zvaní hromotlukové a pápěrky), mohlo by</p>

<p>se pá;ovi při útoku na hromotluka (a opačně) něco přihodit. V</p>

<p>takovém přf~ přidejte raději pravidlo, že báčko se své úlohy</p>

<p>zbaví prostým doty~ míče, nemusí ho tedy pevně uchopit,</p>

<p>ukořistit - a že na hráče, který drží, nesmí báčko útočit.</p>

<p>33. týden (13. - 19. dubna)</p>

<p>robinzoncída</p>

<p>ždou neděli po celý rok, když je jen trochu slušné počasí,</p>

<p>vydáváme se výpravu za Prahu pěšky. Svezeme se jen tramvají na</p>

<p>konečnou stanici. e o Velikonocích a pak i o svatodušních</p>

<p>svátcích jedeme vždycky vlam. Na cestu si šetříme řadu týdnů</p>

<p>před tímto podnikem. Výprava Velikonocích má u nás dokonce</p>

<p>tradiční název, který používáme už něKolik desetiletí:</p>

<p>Velikonoční robinzonáda. Je vždy nejméně třídenní a její</p>

<p>u si předem rozvrhneme nad mapou. Pokaždé míříme někam "do</p>

<p>vnitzemí", to jest daleko od železnice, kde nás neruší proudy</p>

<p>výletníků. Putujeme přes kopce, lesy, louky, rokle. Jako dávní</p>

<p>cestovatelé v divo' ě překonáváme rozvodněné potoky,</p>

<p>procházíme zapadlými vesničkami ,</p>

<p>L olem samot, šplháme po lesních stráních, noříme se do</p>

<p>liduprázdných lí. Denní pochod, rozdělený na několik úseků, je</p>

<p>dlouhý asi 20 - 25 . Jdeme v~dy jednu až dvě hodiny, pak se na</p>

<p>delší dobu utáboříme něe v závětří na výsluní, a tam vaříme,</p>

<p>odpočíváme nebo hrajeme drobné pro zahřátí. Odpoledne se z</p>

<p>takového chvilkového tábořiště vydají dva y</p>

<p>starší chlapci do nejbližších vesnic shánět nocleh. Obyčejně</p>

<p>ho najdou kde v hostinci v sále na podlaze. (Spací pytle a</p>

<p>tepláky máme s sebou.) ěkdy spíme i na slámě, kterou smíme na</p>

<p>podlahu nastlat, jindy ležíme na rdém. Ale i tak se vyspíme</p>

<p>dobře. Podle možnosti si večer v hostinci ob</p>

<p>áme polévku a ráno kávu nebo čaj. Po večeři v "noclehárně"</p>

<p>zpíváme bo předvádíme různé drobné výstupy, narychlo</p>

<p>připravené. Každou noc</p>

<p>151</p>

<p>c,~ ~: .:</p>

<p>l,.;,'1' .</p>

<p>~a~.,.o,:</p>

<p>tak přespíme někde jinde. O Velikonocích nikdy netáboříme pod</p>

<p>Stránka 77</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stanem, třebaže jsme jinak dost otužilí. Také jdeme v dlouhých</p>

<p>kalhotách a v teplých bundách.</p>

<p>Na Velikonoční robinzonádě zažijeme spoustu příhod, o kterých</p>

<p>si pak vyprávíme po celý rok, někdy i déle.</p>

<p>velikonoce na Bobří řece</p>

<p>No nazdar, to byly "zasejc jednou" svátky! Zima jako na</p>

<p>Islandu na'I"ri krále, chvílemi sněhová chumelenda, no hanba</p>

<p>povídat. Bylo nás celkem 23, včetně mne. Ještě v sobotu večer,</p>

<p>hned jak jsme uložili věci v Heřmaničkách "U Pokorných",</p>

<p>pospíchali jsme - už za tmy - na naši tradiční rozhlednu.</p>

<p>Druhý den jsme tábořili na Bobří řece, bylo ošklivo, zima a</p>

<p>zamračeno. Historická šišková bitva z Tábora na Bobří řece se</p>

<p>opakovala, zmodernizovaná zákopovým bojem. Také jsme</p>

<p>uspořádali velké závody loděk na Bobří řece. Večer v</p>

<p>noclehárně po dlouhé době opět a dlouho pěkně zpíváme. Po oba</p>

<p>večery jsem byl terorem donucen vyprávět "něco strašidelnýho", čemuž jsem vyhověl vzrušujícími příběhy o ženě v šarlatovém</p>

<p>oděvu, o šílené rodině, která říkala, "že si rozsvítí", když sladila čaj, a honila s nožem hosta po tmavých schodech, dále</p>

<p>o tragickém omylu hrobníka. Načež jsem vyprávění završil</p>

<p>historií o fialové sklenici, tak proslulou z minulých</p>

<p>Velikonoc.</p>

<p>Druhého dne bylo chvílemi sluníčko, které ukázalo kraj Bobří</p>

<p>řeky v celé jeho kráse. Hráli jsme podle Samsonova návrhu</p>

<p>velkou hru Na pašeráky, při níž se signalizovalo z trianglu a</p>

<p>hlavně padalo do Bobří řeky. Kobra se vykoupal jenom</p>

<p>devětkrát! Vařili jsme, hráli s míčem, pak Boj o vlajku,</p>

<p>vybíjendu a prováděli jsme i jiné taškařice.</p>

<p>Za velké zimy, ale v dobré náladě jsme pak Bobří řeku</p>

<p>opustili. $tastné a veselé Velikonoce přeje popelář!</p>

<p>Jsi stoprocentní?</p>

<p>Často jsem si myslel, jak by to bylo ve Dvojce krásné, kdyby</p>

<p>ne pouze část, ale všichni chlapci do jednoho byli pro</p>

<p>skauting a oddíl stoprocentně nadšení. Bohužel zůstane asi</p>

<p>navždy jen při tomto přání. I v dobách, kdy byly ve Dvojce</p>

<p>ideální generace, vždycky jsme měli v oddíle alespoň několik</p>

<p>jedinců, které moc nebavilo to, co jsme dělali.</p>

<p>Čím to je, že at podnikáme ve Dvojce co chceme, nestrhneme k</p>

<p>nadšení všečhny? Čím to je, že i když je naše činnost někdy</p>

<p>opravdu na výši a naše podniky jsou skutečně lákavé, vždycky</p>

<p>se najde někdo, komu se na výpravu nechce a je ke všemu</p>

<p>vlažný?</p>

<p>Tento jev se dá vysvětlit různými důvody. Někteří z omrzelých,</p>

<p>"ne</p>

<p>152</p>

<p>'</p>

<p>oprocentních" Dvojkařů jsou u nás již dlouho a jejich mysl</p>

<p>není natolik tálá, aby pořád vydržela v počátečním nadšení pro</p>

<p>Dvojku. Naše činnost s zkrátka omrzí. Jsou u nás spíš jen ze</p>

<p>setrvačnosti, a proto celá jejich činostje nemastná neslaná.</p>

<p>Ale někteří chlapci u nás nejsou dlouho, a přee mají podobnou</p>

<p>náladu. To jsou ti, kteří se nenadchnou ničím a nikdy. dou s</p>

<p>námi na výpravu ajsou na ní celkem spokojeni. Ale když narazí</p>

<p>na ebemenší překážku, nepokusí se ji zdolat a na výpravu či</p>

<p>schůzku prostě , epřijdou, aniž by se proto nějak rmoutili.</p>

<p>Nevadí jim, že s námi nejsou, že nic nezažijí ani že ztratí</p>

<p>body. Všechno je jim fuk. Tím méně si dělají výčitky z</p>

<p>vynechávání, naskytne-li se jim příležitost strávit neděli</p>

<p>někde jinde, domněle lepší zábavou.</p>

<p>A tak zatím co jiným, nadšeným chlapcům je Dvojka vším a myslí</p>

<p>na i v každé volné chvilce, těmto "nestoprocentním" je</p>

<p>skautský oddíl jen ednou obyčejnou, přechodnou zábavou z</p>

<p>mnohajiných, mezi nimiž si vyírají. Tito chlapci jsou ovšem</p>

<p>velkým nebezpečím a zátěží pro celek. azí docházku, znemožňují</p>

<p>různé akce, vyvolávají ospalou náladu, podamují morálku své</p>

<p>družiny, zkrátka škodí, aniž si to uvědomují. A čím 'ichje</p>

<p>více, tím pro Dvojku samozřejmě hůře.</p>

<p>Zjištoval jsem dnešní stav Dvojky po této stránce. Je nás 24,</p>

<p>Stránka 78</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>z toho 17 važuji za "stoprocentní", 7 za ty druhé...</p>

<p>Soudil jsem dost mírně. Spíše jsem přidával, než abych ubíral.</p>

<p>Nikomu sem neukřivdil. Ale řeknu vám upřímně: Sedm mrzoutů,</p>

<p>respektive "netoprocentních", proti sedmnácti, to je moc velké číslo.</p>

<p>~' Přemýšlej, do které skupiny patříš ty!</p>

<p>kauti na konci týdne</p>

<p>zimním období mívá náš oddíi pravidelně jen odpolední podniky.</p>

<p>At už ~'e to beseda v klubovně, s různými hrami a závody, nebo</p>

<p>vycházka s lyemi a saněmi za město - vždycky máme na konci</p>

<p>týdne nějaký program. Odjara do podzimu pak podnikáme</p>

<p>celodenní výpravy, je nemyslitelné, abychom nic nedělali. Když</p>

<p>jdu na sraz, vídám na ulicích mnoho chlapců a děvč~t se</p>

<p>skautskými odznaky, kteří se potulují kolem biografů neo</p>

<p>bloudí jen tak bez cíle městem. Jak je to možné? To jejich</p>

<p>oddíl níc edělá? U nás ve Dvojce máme za celý rok "volný"</p>

<p>jediný víkend " svátku matek. Jinak máme na konci každého</p>

<p>týdne nějaký oddílový</p>

<p>Ani ten nejnadšenější a nejobětavější vedoucí nemá</p>

<p>nevyčerpatelnou ~ělivost. I on třeba jednoho dne odejde z</p>

<p>oddílu znechucený, zklamaný, iž nikdy se nevrátí.</p>

<p>Nedochvilnost chlapců, málo obětavosti, opětovaná nekázeň,</p>

<p>neváž</p>

<p>153</p>

<p>nost, lenost, selhání těch, na které nejvíce spoléhal - to vše</p>

<p>a spousta ných věcí jsou ranky i rány v jeho trpělivosti.</p>

<p>Vynasnaž se, abys TY ji nikdy ničírn nezranil.</p>

<p>Oddílová beseda</p>

<p>Když je venku ošklivo a vírne, že se počasí do neděle už</p>

<p>nepolepší, ~ mluvíme sí, že v neděli odpoledne uspořádáme</p>

<p>oddílovou besedu.</p>

<p>Je to vlastně schůzka celého oddílu, povinná pro všechny</p>

<p>členy, s programem spíš zábavným než "úředním", jaký mívají v některých ~ dílech společné schůzky družin.</p>

<p>Naše beseda začíná zpravidla ve tři odpoledne. Hned na začátku</p>

<p>zji me, jakou má která družina účast. Ta, která je zde úplná,</p>

<p>se samolibě i chechtává, protože má zaručený nejvyšší možný</p>

<p>počet bodů za docház Družina, jíž chybí některý člen, je</p>

<p>nabručená a trhá sebou při každém zvonění v naději, že ten</p>

<p>opozdilec patří k ní.</p>

<p>Pak vedoucí promluví o nejnaléhavějších otázkách, aby se</p>

<p>dovědél, si o tom všichni myslí. Debaty nejsou nijak</p>

<p>omezované, každý může ~ slovit svůj názor. Družiny jsou</p>

<p>rozsazeny kolem stěn klubovny, tal hned vidíme, odkud přichází</p>

<p>nejvíc připomínek a návrhů - ale také to,1 je nejlepší kázeň.</p>

<p>Když se na některé straně každou chvíli někdo oc pod lavicí a</p>

<p>pak se halasně hrabe nahoru za pomoci sousedů, kteří nešc</p>

<p>radami, je jasné, že tahle družina má dnes zvlášt dobrou</p>

<p>náladu.</p>

<p>Veselou náladu vítáme hlavně až po probrání oddílových</p>

<p>záležito Pak přijdou na řadu oddílové hry, závody na body a</p>

<p>všelijaké taškaři Vedoucí má už herní program připravený z</p>

<p>domova, sestavil jej tak, a se hry rychle střídaly. Žádnou</p>

<p>nehrajeme až do amrzení. Jakmile vidín že se ten nebo onen</p>

<p>skautík místo hře najednou věnuje vývěskám na s nách nebo si z</p>

<p>dlouhé chvíle češe pěšinku, je to znamení, že omrzelost I zy</p>

<p>zachvátí i ostatní. Ozve se signál ukončující hru - a na</p>

<p>pořadu je ji zábava.</p>

<p>Když se pak zešeří, nerozsvítíme hned. Ted ještě přijde čemá</p>

<p>hodin se zpěvem. Náš addíl má zpěvník, který jsme začali psát</p>

<p>už v roce 19: Je to děsně silná kniha, do níž zaznamenáváme</p>

<p>všechny dobré písnič' které někdo do oddílu přinesl a naučil</p>

<p>je ostatní. Zpíváme vždycky 1 ničku z právě otevřené stránky.</p>

<p>Zpěv nikdo nesmí kazit žádnými legra mi. Takový plantážník by</p>

<p>se u nás znemožnil.</p>

<p>Po zpěvu rozsvítíme, znovu si připomeneme různé věci, na kter</p>

<p>jsme se dnes domluvili, zazpíváme ještě nějakou písničku pěkně</p>

<p>od p lahy, zakřičíme oddílový pokřik, až se lampa rozkývá a</p>

<p>Stránka 79</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stěny zachvě a pak tradáá domů, vždyt už je docela tma, skoro</p>

<p>noc.</p>

<p>154</p>

<p>Zkouška souhry</p>

<p>Poslouchají vaše ruce mozek? Zkuste to! Klepejte pravým</p>

<p>ukazováčkem přesně do jednoho místa na okraji stolu a přitom</p>

<p>levým ukazováčkem rychle pohybujte doprava a doleva. Nebo</p>

<p>opisujte pravou dlaní svislé kruhy na žaludku a současně levou</p>

<p>dlaní dělejte vodorovné kroužky na temeni hlavy.</p>

<p>34. týden (20. - 26. dubna)</p>

<p>Kámen a hlína</p>

<p>Když jsem jako malý chlapec hrával kuličky, znali jsme na</p>

<p>pouliční burze dva druhy kuliček: kamenky a hliněnky. Kamenka,</p>

<p>to byla kulička opravdu z kamene. Těžká a nerozbitná, pěkně</p>

<p>kulatá, bez hrbolků, po dopadu na zem skákala do značné výšky</p>

<p>a jasně přitom zvonila. Zato hliněnky jsme považovali za</p>

<p>méněcenné. Na povrchu měly plno placatých plošek, špatně se</p>

<p>kutálely a když jste s nimi trochu uhodili, zbyla z nich</p>

<p>hromádka pálené cihlově červené hlíny. Pět hliněnek za jednu</p>

<p>kamenku to byla obvyklá taxa!</p>

<p>Na tyhle dva druhy kuliček musím vždy myslet, když se v duchu</p>

<p>obírám našimi Dvojkaři a rozděluji je na různé hromádky. Tak</p>

<p>jako tehdy kuličky, i dnes chlapce dělím na ty, kteří jsou z</p>

<p>kamene, a na ty z hlíny. Chlapci z kamene jsou dobri, ani po</p>

<p>dlouhém členství ve Dvojce se nemění. Nikdy s nimi nemáme</p>

<p>žádné těžkosti, nikdy mi nepokazí chuf k práci. Co jim</p>

<p>svěříme, to vykonají svědomitě a dobře. Jsou ukáznění a vděční</p>

<p>za to, že mohou ve Dvojce pěkně prožít svá chlapecká leta. Na</p>

<p>táboře, kde se pravá povaha pozná za dvě tři služby lépe než</p>

<p>doma za celý rok pň schůzkách a výpravách, nikdy nezklamou.</p>

<p>Jejich nadšení pro Dvojku není třeba ani okázalé, zatoje pevné</p>

<p>a stálé. Do poslední chvíle svého členství v oddílejsou věrní:</p>

<p>A z Dvojky odcházejí, až opravdu přijde jejich čas, nikdy</p>

<p>předčasně.</p>

<p>Zato chlapci z hlíny jsou pravý opak chlapců z kamene. Znám je</p>

<p>v několika druzích. Někteří jsou neslaní nemastní, do ničeho</p>

<p>nejeví chut, nezapadnou mezi nás a jednoho dne náhle navždy</p>

<p>zmizí s nejapnou výmluvou nebo dokonce i bez ní. Jiným druhem</p>

<p>jsou věční šfouralové, tajně zápasící se vším, vše</p>

<p>kritizující. Daiší druh: nadšenci, kteří by zpočátku nejraději</p>

<p>v klubovně i spali, pro Dvojku zapomenou na celý svět - ale</p>

<p>zanedlouho z nich nadšení vyprchá, ,~jejich křivka začne</p>

<p>klesat".</p>

<p>Hlinění jsou u mne zkrátka všichni ti chlapci, kteří dříve či</p>

<p>později úplně selžou.</p>

<p>155</p>

<p>V lese</p>

<p>1~</p>

<p>Když dojdeme do lesa, chováme se tiše, nenecháme se vyprovc k</p>

<p>hlasitému chechtotu a nadšeným či zuřivým výkřikům ani v nejd</p>

<p>tičtějších okamžicích napínavé hry. Křik, hlahol, chechtot, to</p>

<p>vše ru lebnost lesa, plaší zvěř a v neposlední řadě ohrožuje i</p>

<p>nás, nebot hl přivoláváme hajné či strážce, kteří zpravidla</p>

<p>ríejsou nakloněni návš kům lesa.</p>

<p>Podle toho, jak se chováte v lese, poznám, zda jste zkušení</p>

<p>zálesá~ bo ještě nováčci - bez ohledu na to, jak dlouho jste</p>

<p>ve skautském i a jaké zkoušky jste již složili.</p>

<p>OddiZová knihovnic'7~a</p>

<p>Kdybyste někdy přišli do naší skautské klubovny, viděli byste</p>

<p>hned vedle dveří vysokou několikaposchodovou polici nacpanou</p>

<p>knihami ně srovnanými a většinou dobře zabalenými. To je naše</p>

<p>oddílová kr nička. Máme v ní dnes už asi 260 svazků, které</p>

<p>jsme většinou získ~ ko dar od našich členů.</p>

<p>Každý svazek má číslo a ve výpůjční knize svůj list. Když si</p>

<p>někdc me knížku domů, zapíšeme tam datum a jméno. Až ji zase</p>

<p>vrátí, d~ me záznam ve výpůjční knize opět datem.</p>

<p>Knihy půjčujeme zdarma, ale platí tu jistá pravidla. Nikdo</p>

<p>nesn knihu doma déle než 14 dní. Půjčujeme vždy jen jeden</p>

<p>Stránka 80</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>svazek. Vr kniha musí být řádně zabalená.</p>

<p>Nad dodržováním těchto pravidel bdí knihovník. Jednou za týdec</p>

<p>hlédne záznamy, zda někdo nepřekročil výpůjční lhůtu, srovná</p>

<p>s~ v poličkách a prohlédne jejich obaly. Najde-li některou</p>

<p>knihu neb obal ve špatném stavu, zjistí ve výpůjční knize</p>

<p>toho, kdo ji měl vyl nou naposledy, a pak začne mela. Flik (to</p>

<p>je totiž právě ted náš kniho napíše na zvláštní tiskopis</p>

<p>"knihovníkovo hlášení" a uvede tam všf hříchy nepořádníků. A pak přijde Macek, kterému někdy ří: Závažíčko (to když je v</p>

<p>obzvlášt dobré náladě), a ten podle "úředníl níku" napaří do oddílového bodování těmto hříšníkům odpovídající nusáky".</p>

<p>Rozumí se samo sebou, že rádce a celá družina nejsou vůbE</p>

<p>dšeni ztrátou bodů, o které je takový nepořádník připravil.</p>

<p>V knihovničce mame též abecední seznam knih podle spisov;</p>

<p>Miloš ted pořizuje dal~í soupis, ve kterém najde požadovanou</p>

<p>knihu kdo nezná jejího autora ani pořadové číslo. Jumbo jde na</p>

<p>všechno v~ ky (někdy mu proto říkáme Šerý vědec), a začal tedy</p>

<p>zpracovávat se: knih podle jejich obsahu (zvlášt cestopisy,</p>

<p>zvlášf dobrodružné ror zvlášt nříručkv atn.).</p>

<p>V oddílové knihovničce máme jen knihy opravdu hodnotné, staré</p>

<p>škváry a rozdrbané, špinavé "saláty" s díky odmítáme.</p>

<p>Zákon o slzách</p>

<p>Znáte jej? Víte, co říká? Kdo způsobí v našem oddíle někomu</p>

<p>bolest, at již tělesnou, nebo duševní (lítost, hněv), a to</p>

<p>takového stupně, že postiženému vytrysknou z očí slzy, chová</p>

<p>se nesprávně a porušil náš nepsaný zákon o ~lzách.</p>

<p>Hrajte a pracujte tedy tak, abyste nikoho neporanili, nikoho</p>

<p>neuhodili, nikomu nezpůsobili tělesnou bolest. A jednejte tak,</p>

<p>abyste nikoho neurazili, nikomu nezpůsobili pocit bezpráví</p>

<p>nebo křivdy, který by mu vehnal slzy do očí!</p>

<p>Zaved'te si také Dodatky</p>

<p>V našem oddíle pracují čtyři družiny a každá má schůzku v</p>

<p>jiném dni. Jak uvědomit všechny členy Dvojky o tom, co nutně</p>

<p>musí vědět, o všech novinkách, ustanoveních a oznámeních,</p>

<p>které jim chce vedoucí oddílu říct? Na to jsme zavedli</p>

<p>zvláštní sešit s nápisem Dodatky. Do toho sešitu napíše vůdce</p>

<p>všechno, co potřebuje oddílu vzkázat, a kdo řídí družinovou</p>

<p>schůzku, tato sdělení nahlas přečte. Nové zprávy jsou do</p>

<p>sešitu napsány vždy před pondělní schůzkou, aby byly družiny</p>

<p>informovány o novinkách pokud možno v jednom týdnu.</p>

<p>Jak vypadá sešit na Dodatky? Je v tvrdých deskách, linkovaný,</p>

<p>s větším počtem listů. Na pravém okraji každé strany jsou</p>

<p>tužkou nalinkované čtyň úzké sloupečky. Každé družině patří</p>

<p>jeden, tam se rádce podepíše na důkaz, že všem přečetl obsah</p>

<p>vedlejších řádek.</p>

<p>Sdělení jsou označena pořadovým číslem v kroužku, které je</p>

<p>vždy na začátku první řádky textu. Každé oznámení je odděleno</p>

<p>od předcházejicí anásledující zprávy rovnou čárou, která vede</p>

<p>i přes svislé podpisové sloupečky. Kolik nových sdělení je v</p>

<p>Dodatcích uvedeno, tolikrát se podepíše ten, kdo schůzku vede.</p>

<p>Jednotlivá oznámení číslujeme proto, aby rádce věděl, co má na</p>

<p>schůzce přečíst, když vedoucí žádá nové pročtení některého</p>

<p>bodu z minulých tydnů. Napíše tedy do Dodatků prostě tuto</p>

<p>poznámku: "Pročtěte znovu sdělení č. X z týdne Y "</p>

<p>Kdo zamešká družinovku a nemůže se zúčastnit náhradní schůzky</p>

<p>jiné družiny, musí si přečíst Dodatky sám při nejbližší</p>

<p>příležitosti, aby byl ~o všem informován. Výmluvy , já jsem o</p>

<p>tom nevěděl, já tu posledně nebyl" neplatí. Dobrý rádce proto</p>

<p>občas sám stará sdělení znovu probírá ~ a družině předčítá,</p>

<p>aby na žádné ustanovení nezapomněla.</p>

<p>157</p>

<p>A ještě něco - proč se ten sešit s různými vzkazy jmenuje Doda</p>

<p>Každý rádce a jeho zástupce si připravují program družinové</p>

<p>schůzk~ mi. Čtení zpráv a různých oznámení je "dodatkem" k</p>

<p>tomuto prograr</p>

<p>Míčová baba</p>

<p>Jeden z hráčů drží v ruce tenisový míček (má "babu") a běhá za ost~ mi. Snaží se přitom některého z nich míčkem trefit. Kdo</p>

<p>Stránka 81</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>je zasažen, bírá "babu" a pronásleduje druhé tak dlouho, až</p>

<p>zase on někoho trefí a se své úlohy zbaví.</p>

<p>Hru můžete ztížit pravidlem, že "baba" musí házet míčem z toho m kde jej zvedla. Nesmí s ním tedy za ostatními hráči běhat.</p>

<p>Ti "babě" n máhají tím, že se k ní dobrovolně, na vlastní</p>

<p>nebezpečí přibližují, poku~ to jejich odvaha dovoli. Jakxnile</p>

<p>na ně ovšem míček letí, snaží se mu uhr</p>

<p>Někdy dochází ke zvláštnímu úkazu - některý popleta chce být</p>

<p>za dou cenu "babou", ač je to úloha, které se má vystříhat</p>

<p>každý, kdo db svou hráčskou čest.</p>

<p>35. týden (27. dubna - 3. května)</p>

<p>Jak dlouho jsi v oddiZe?</p>

<p>Pýchou každého skauta by mělo být, aby setrval ve svém oddíle</p>

<p>co déle. Nestálí chlapci a děvčata nikdy nevydrží mít o něco</p>

<p>zájem delší - a tak z oddílu, do kterého vstoupí, brzy zase</p>

<p>zmizí. Záleží ov~em na oddílu! Jestliže má pro své Cleny</p>

<p>pěkný, pestrý program, potom i stálí jedinci jsou jím upoutáni</p>

<p>a zůstanou déle. Proto bývá zpravidla c členství jednotlivých</p>

<p>skautů i tak trochu měřítkem úrovně oddílu. V c rém oddíle</p>

<p>zůstávají dlouho, ve špatném se členstvo rychle střídá.</p>

<p>V pražské Dvojce jsme ted zavedli novinku. Obstarali jsme si</p>

<p>dřevě desku (rýsovací prkno), na kterou jsme pověsili do</p>

<p>sloupce pod sebou tečky se jmény všech elenů. Všichni chlapci</p>

<p>mají vedle svého jména ; zorněnou délku svého členství u nás -</p>

<p>za každý dokončený měsíc jc řádky k jeho jménu zapíchnut</p>

<p>připínáček s bílou hlavičkou. Kdo má to "nastřádáno" dvanáct bílých připínáčků, to znamená, že dokončil členství ve Dvojce,</p>

<p>dostane místo nich jeden připínáček červený. A i mu za každý</p>

<p>měsíc přibude vedle červeného jeden bílý. Tak vznikl pě</p>

<p>optický přehled, jak je kdo u nás dlouho. A tento neobvyklý</p>

<p>záznam i jistý vliv na naše chlapce, posiluje jejich věrnost k</p>

<p>oddílu: Ka~dý se ; ží mít u svého jména co nejvíc červených</p>

<p>koleček.</p>

<p>158</p>

<p>~ Pověste si v klubovně také takovou tabuli. Barevné napínáčky</p>

<p>asi neèženete, ale můžete si obarvit obyčejné různobarevným</p>

<p>lakem na kov.</p>

<p>'pínáčky lze nahradit i kolečky, které vystříháte z papíru a</p>

<p>na desku při</p>

<p>zadarmo</p>

<p>i tábořištích, kde nesmíme rozdělávat wřený oheň, používáme</p>

<p>obvykle vaři. Ty jsou však drahé a některé typy do~nce dosti</p>

<p>nebezpečné. Zálesák si však vždycky rady a jednoduchý vařič si</p>

<p>otoví ze staré vyšší plechovky od konrvy. Dno jí ponecháte,</p>

<p>víko odstraníte. ~i centimetr od horního okraje probijete ~</p>

<p>plechovky silným hřebíkem nebo sko~u iadu dírek. Stejnou řadu</p>

<p>otvůrků udě;e asi 4 cm nade dnem plechovky. Pak ~íznete u dna</p>

<p>obdélníkový otvor, vysoasi 6 cm, široký 4 cm. Do dna pleovky</p>

<p>probijete větší množství dírek - ty</p>

<p>~slouží jako rošt. Nakonec otvíračem konzerv dno vyříznete a</p>

<p>zatlačíte dovnitř plechovky až k dolní řadě dírek, které jste</p>

<p>předtím prorazili asi 4 cm nade dnem. Dál by to ani nešlo,</p>

<p>protože okraje dírek dno v této ~loze zadrží.</p>

<p>Vařič je hotov. Ted už jen vsunete pod rošt několik koulí</p>

<p>papíru, zapáeje a začnete vařit nebo ohřívat. Nádobu postavíte</p>

<p>nahoru na otevřenou</p>

<p>Jestliže umístíte tento jednoduchý vařič na plochý kámen, je</p>

<p>okolní te~ chráněný před plameny jako u vařiče koupeného.</p>

<p>Můžete do něj přiídatjen staré papíry, které by na otevřeném</p>

<p>ohni nepředaly nádobě s vou nebo jídlem žádné teplo - plechové</p>

<p>stěny konzervy však úniku tepla</p>

<p>~al jsem v Čigoligu, že si všímám va~ich rukou, zda jsou</p>

<p>čisté. Ale to ;ní jediná věc, kterou automaticky registruju v</p>

<p>hlavě. Například jdeme ~rostlou strání a já řeknu: "Nasbíráme</p>

<p>si barevné listy na výzdobu kluony." Někteří z vás hned</p>

<p>ochotně a nadšeně sbírají se mnou, dokonce tomu vybízejí i</p>

<p>druhé. Ale jiní chlapci řeknou: "Hm", dají ruce do ka~s a</p>

<p>klidně se. dál baví mezi sebou. Jim Jestřáb p~ece nic</p>

<p>Stránka 82</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nepřikázal,</p>

<p>159</p>

<p>proč by tedy sbírali? Nebo seberou několik listů, aby se</p>

<p>neřeklo, a I se už jen společně klábosí. Proč by sbírali,</p>

<p>vždyt sbírá tolik , Dvojkařů!</p>

<p>Vidíte - a z takových drobných postřehů, kterých na každé vs a</p>

<p>při každé besedě v klubovně nasbírám desítky, ba stovky, vyt~</p>

<p>v mé mysli názor na každého jednotlivce. Docela automaticky,</p>

<p>ani; si něco zapisoval do notýsku - a přece je ten můj názor</p>

<p>přímo mate: ky správný, neomylný.</p>

<p>Chlapec, který zahodil pňZežitost</p>

<p>Krásný den, jako v létě. Schyluje se k večeru a já jedu na</p>

<p>kole z CI do Prahy. U barrandovské skalní plováuwy doháním</p>

<p>podivuho chlapce. Je mu asi dvanáct let, má na sobě krátké</p>

<p>kalhoty, lehký ka a na hlavě pletenou čapku. V ruce nese</p>

<p>svazeček natrhaných květin jakou knížku. Míjím ho celkem bez</p>

<p>zájmu, až mi najednou bleskla r vzpomínka, jak jsem kdysi</p>

<p>získal do Dvojky Ládu Velebila a pak i lik dalších chlapců -</p>

<p>vždy to bylo náhodné setkání, moje výzva, aby vstoupil k nám</p>

<p>do oddílu, a on pak prožil s námi několik nezapome ných let a</p>

<p>nejkrásnějších chlapeckých příhod, ale také si upevnil cl ter</p>

<p>a získal mnoho dobrých vlastností.</p>

<p>A tak jsem zvolnil, a když ke mně neznámý došel, rozpředl se</p>

<p>me mi následující rozhovor:</p>

<p>"Ty kytičky pak zahodíš, vid?" zeptal jsem se na oko</p>

<p>rozhorleně "Kdepak!" bránil se ten chlapík a šlapal vedle mého zvolna jedo kola. ,;Já si dělám herbář!"</p>

<p>"Tak to jsi jako Kytičkář v té knížce, v té... jak ona se</p>

<p>jmenujeÌ` "Ahá, Hoši od Bobří řeky! Já ji mám doma. Já už ji</p>

<p>četl asi třikrá ted už jsem ji dlouho neměl v ruce."</p>

<p>"A to chodíš na výpravy vždycky sám?"</p>

<p>"No skoro. Tatínek nemá čas a všichni moji kamarádi ted odjc</p>

<p>svátky."</p>

<p>"To je škoda. Takhle nic neužiješ. Já ti něco řeknu. Podívej</p>

<p>se, je d no sdružení chlapců, které koná každou neděli krásné</p>

<p>výpravy, hraj pínavé hry a vůbec prožívá události, k jakým se</p>

<p>obyčejný chlapec ~ stane."</p>

<p>"Hm!" Jaké hm? Ty myslíš, že by měli doma nějaké námitky?" "</p>

<p>"No asi jó! A dyt já můžu chodit přece vod nás s klukama! Po</p>

<p>svá už zase přijedou...</p>

<p>"Inu - když ti to stačí, já tě nutit nebudu. Tak nazdar!"</p>

<p>160</p>

<p>Kolo se zase rozjelo rychleji a tam za mnou zůstal chlapec,</p>

<p>který je odsouzen být po celá chlapecká leta obyčejným klukem,</p>

<p>protože právě před minutou zahodil nabídnutou příležitost k</p>

<p>životu nejkrásnějšímu - ve skautském oddíle.</p>

<p>Rodiče, oddLZ, škola</p>

<p>Je to věčný problém. Synátor doma zlobí nebo poleví v učení a</p>

<p>rodiče mu zaká~,ou na čas chodit do oddílu. Pro oddíl je to</p>

<p>pohroma, protože každý z vás je zde kolečkem v soukolí a vaše</p>

<p>delší vyřazení působí zhoubně na oddílový mechanismus.</p>

<p>A tak je s chlapcem trestán a nespravedlivě ničen i oddíl, je</p>

<p>narušován ; jeho chod. Já tvrdím, že takový zásah - zákaz</p>

<p>docházky do oddílu - není ` správný, a to zejména tehdy, když</p>

<p>k němu nedáme souhlas. Členství ve</p>

<p>Dvojce je dobrovolné, a přece nikdo nemůže vynechávat oddílové</p>

<p>podniky podle své nebo rodičovské libosti.</p>

<p>Rodiče většinou ovšem říkají: "Když tomu našemu povstalci</p>

<p>zakážeme na čas oddíl, nejvíc ho potrestáme a nejrychleji ho</p>

<p>přimějeme k nápravě!" Já ovšem na to: "Dobrá, dobrá, ale</p>

<p>takové vynechávky oddíl jako celek</p>

<p>hrozně ničí! Vymyslete si na svou ratolest něco jiného, co by</p>

<p>také pò mohlo, a přitom oddíl nenarušovalo! Na něco přece</p>

<p>přijdete, když budete přemýšlet!"</p>

<p>Nejlepším řešením tohoto věčného problému by ovšem bylo, kdyby</p>

<p>naši chlapci vzorně plnili své povinnosti k rodičům i ke škole</p>

<p>- pak by odpadly všechny nesnáze se zakazováním docházky do</p>

<p>oddílu!</p>

<p>Stránka 83</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Nedělejte stoličky!</p>

<p>Znáte to -jeden chlapec si klekne za nic netušícího kamaráda,</p>

<p>opře se rukama o zem a udělá "stoličku". A ted přijde zepředu s ním domluvený druh, který do nic netušící oběti prudce</p>

<p>strčí. Chlapec udělá krůček dozadu, ale narazí na "stoličku" a převalí se přes ni dozadu - za bouřlivého chechtotu těch,</p>

<p>kteří na něj tuto léčku nastražili.</p>

<p>Nedělejte tyto žerty! Již několik hochů je zaplatilo životem.</p>

<p>Při nešfastném pádu si zlomili vaz a byli okamžitě mrtví.</p>

<p>Poslední takový případ, o kterém vím, se stal na jedné pražské</p>

<p>prázdninové osadě.</p>

<p>Uvědomte o této výstraze ty, kteří tento článeček nečetli a</p>

<p>budou někdy ` chtít někomu "stoličku" udělat.</p>

<p>Máte bystré oči?</p>

<p>Zazávodte si s kamarády na schůzce. Vymyslete si nějakou větu,</p>

<p>například "Bobří hráz nám dobře radí". A pak jeden po druhém ukazujte na tabulce,</p>

<p>161</p>

<p>kterou ukazuje obrázek dole, jednotlivá písmena této věty</p>

<p>obráceno kou. Každému závodníkovi se měří čas.</p>

<p>Uvidíte, jak obtížně budou vaše oči hledat v tabulce</p>

<p>jednotlivá F na, a to i ta, kterájste už třeba několikrát</p>

<p>našli a ukázali. Kdo "přečtc novenou větu v nejkratší době,</p>

<p>vítězí.</p>

<p>!</p>

<p>u</p>

<p>Květen</p>

<p>staré kroniky: Proboha, teče lod!</p>

<p>, kteří dnes, po mnoha letech, čtete tento nadpis, nepocítíte</p>

<p>ani tisícinu ~hrůzy, která padla na Dvojkaře a zejména na mne,</p>

<p>když zazněl výktik: ~ eče lod! Byla to neblahá zpráva, že</p>

<p>začala voda pronikat do podpalubí ' ejvětšího plavidla na</p>

<p>Vltavě v Praze (délka naší lodi byla 64 metry, šířka až 12</p>

<p>metrů - takových rozměrů nedosahovaly ani tehdejší parníky "</p>

<p>"Švehla" nebo "Praha"). A to znamenalo konec normálního oddílového</p>

<p>'vota a začátek každodenního úmorného pumpování vody,</p>

<p>spravování ěčně rozbitých pump, úzkostné měření stoupající</p>

<p>vody v dvojitém lod'm dnu, moje spory s oddíly, které sice s</p>

<p>námi byly v pravém smyslu sloa i známého slovního spojení "na</p>

<p>jedné potápějící se lodi", ale nechtěly pumpováním pomáhat.</p>

<p>Hlavně mne znovu v plné síle přepadl strach, jak s naší</p>

<p>klubovní lodí dopadne. Přestane téct? Přestane téct dřív, než</p>

<p>nám ojdou síly a odhodlání pokračovat v pumpování?</p>

<p>Kdy do lodi začalo téct, proč do ní začalo téct, kudy do ní</p>

<p>teklo, to bynaprosto nevyzpytatelné. Na to nedovedli odpovědět</p>

<p>ani přivolaní odorníci z libeňské loděnice, kde se takovéhle</p>

<p>lodi staví. Odborník přišel, znalecky se podíval do podpalubí</p>

<p>pod rozebrané podlahy "na tu vodu", načež prohlásil, že</p>

<p>"takovádlenc lod nejni žádnej maňásek, to že je holt těžký" a že by bylo nejlepší z milé lodi odmontovat nákolnice (aby mola</p>

<p>proplout pražskými zdymadly) a odtáhnout ji vlečnou lodí do</p>

<p>libeňských loděnic, kde ji vytáhnou na břeh a prohlédnou její</p>

<p>dno. Celá tahle</p>

<p>~ operace by prý nebyla ani tak drahá, nějakých mizerných</p>

<p>deset až dva</p>

<p>163</p>

<p>náct tisíc korun - no bóže, co prej je to pro nás! To bych měl</p>

<p>ovše platit zase já!</p>

<p>Za netušený objev lodařského odborníka nikým nepředvídané ok~</p>

<p>ti, že naše lod "nejni žádnej maňásek", jakož i že "to bude těžký", loděnici zaplatil 150 Kč, nebot lodařský mistr nám prý</p>

<p>dal odborný dek, prozahálel půl dne a to, uznejte, nikdo</p>

<p>nemůže dělat zadarmo.</p>

<p>Pakjsme z loděnice už nikdy nikoho nevolali.</p>

<p>Někdy lod začala téct v dubnu a přestala za tři dni. Jindy</p>

<p>začala, ~ jedna mizerná, téct v červenci a přestala až v září.</p>

<p>Zkrátka jeden jsme šli z lodi domů a bylo všecko "dobry", a</p>

<p>Stránka 84</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>druhý den se celou j~ polovinou potápěla až pod červeně</p>

<p>natřenou část dna - vypadala jals pédovaný křižník. V</p>

<p>klubovnách skautských oddílů vystupovala z dvojitého dna až</p>

<p>nad podlahy, oddíly nadávaly, sakrovaly, šly mně nábřeží</p>

<p>korporativně naproti a zkrátka dělaly, jako bych snadjá tam du</p>

<p>napustil nebo co! Nikdo nevěděl, jak se to mohlo stát. Lod neu</p>

<p>žádný náraz, nikdo ji nenavrtal, na břeh bokem nenajela - a</p>

<p>přece ~ nou přes noc začala "týct"!</p>

<p>Pumpovali jsme, prohlíželi kde co, těsnili spáry ve dnu, vodu</p>

<p>' den měřili, podlahy jsme rozebrali a skákali jen po nosných</p>

<p>trá~ v klubovnách to vypadalo jako po potopě světa, ale nic</p>

<p>naplat, lod jako vzteklá.</p>

<p>Všelijací "náplavkové", jejichž zaměstnáním je celoživotní</p>

<p>pofla ní se kolem řeky, plivání do vody, nošení štráfkovaného</p>

<p>trička a k~ lodék, tvrdili, že "takhlenc dycky začnou lodě</p>

<p>týct, dyš se mění voda co tím měněním vody míní, to nikdo z</p>

<p>nich nevysvětlil.</p>

<p>Pokaždé když lod znovu začala téct, třásl jsem se hrůzou nejen</p>

<p>1 nepříjemnosti, dřinu, přerušení oddílového života, ale</p>

<p>hlavně pro jsem na lod dosud nesplatil 40 000 Kč z půjčky. Ten</p>

<p>dluh mi měly I ci vyrovnat skautské oddíly, které si na lodi</p>

<p>pronajaly klubovny. I~ šla ke dnu, musel bych ty peníze</p>

<p>zaplatit z vlastní kapsy. Nemluvě c že vyzvednutí potopené</p>

<p>lodi z vltavského dna by mne stálo několil ších desítek tisíc</p>

<p>korun.</p>

<p>Umíte si tedy snad aspoň trochu představit můj úděs, když jsem</p>

<p>v pátek 15. května na nábřeží k lodi, která se potápěla, zatím</p>

<p>co z p na mě kdekdo křičel: ;,Jestřábe, lod už zase teče!"</p>

<p>164</p>

<p>36. týden (4. - 10. května)</p>

<p>První rok svobody skautů</p>

<p>První kroje, které se v ulicích našich měst objevily těsně po</p>

<p>skončéní druhé světové války a pražském povstání, byly kroje</p>

<p>skautské. Na barikádách, v lesních roklích, na hlídkách a pak</p>

<p>i v osvobozených ulicích měst i městeček, všude, všude byli</p>

<p>skauti. Kroje - u starších po celou dobu nesvobody láskyplně</p>

<p>opatrované ve skrýších - byly často neúplné, chybné, vlastně</p>

<p>jen trosky krojů - ale hlavně že jejich nositelé tím veřejně</p>

<p>mohli říct: "Já jsem skaut!"</p>

<p>Bylo to jako lavina, držená po řadu let přísnýmí zákazy</p>

<p>okupantů, která se rozlila po celé osvobozené vlasti k údivu</p>

<p>těch, kdo ještě ani dnes skautské myšlence nepřejí. Nebylo</p>

<p>snad jediného chlapce a děvčete, kteří by nezatoužili stát se</p>

<p>skauty.</p>

<p>První rok svobody nebyl ke skautům příliš vlídný. Nevybíravé</p>

<p>způsoby, jakými byli zváni ke spolupráci, útoky, na mnohých</p>

<p>místech ještě větší nouze o klubovny, než bývala před válkou,</p>

<p>a ještě větší neochota k pomoci, to byla náplň toho roku. A</p>

<p>přece se nám ten rok líbil. Vždyf převážná část skautů a</p>

<p>skautek v něm zažila konečně to, co předtím znali jen ze</p>

<p>skautských knížek. A zápasy, zdolávání překážek, to je také k</p>

<p>něčemu dobré. Zocelí, upevní, i když se tím ztrácí čas a síly</p>

<p>k plodné práci.</p>

<p>~ Památné podniky</p>

<p>Kromě upomínkových Iístečků uchováváme výjimečné podniky v pa~</p>

<p>měti ještě jinak. Po každém z nich, at je to tábor,~ nebo</p>

<p>jednodenní vý</p>

<p>prava s obzvláště dobrodružnými událostmi či nějaká slavnostní</p>

<p>výroční beseda oddílu, připevníme na stěnu klubovny kartónek.</p>

<p>V jeho záhlaví je napsáno, jaký to byl podnik, a pod ním jsou</p>

<p>podle abecedy jména účastníků. Když někdo z nich později</p>

<p>odejde z oddílu, jeho jméno na kartičce přeškrtneme. Ajak</p>

<p>ubíhají měsíce a léta, škrtáme na lístku jedno jméno za</p>

<p>druhým, prótože chlapcem bohužel nelze být až do smrti a</p>

<p>účastníci tohoto slavného, památného podniku se zvolna z</p>

<p>oddílu vytrácejí. A když na kartičce zbývají poslední dvě</p>

<p>neškrtnutá jména, sejmeme ji ze stěny a nalepíme do kroniky.</p>

<p>Čím staršího data je ten podnik, tím je nám kartička</p>

<p>Stránka 85</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>vzácnějši. A když už musíme některou ze stěny přenést do</p>

<p>kroniky, je posledním dvěma pamětníkům tak smutno, jako by</p>

<p>byli sirotci.</p>

<p>příklad na jednom lístku jsou jména těch, kteří v oddíle</p>

<p>prožili dob svobody, kdy byl skauting zakázaný a oddíl</p>

<p>pracoval ilegálně. Na jinÉ tičce jsou vypsáni ti, kteří</p>

<p>pamatují předchozí klubovnu atp.</p>

<p>Sab Tohle slovo razil asi před deseti lety ve Dvojce starý</p>

<p>sekáč Zub a znamenat něco jako takytáborník, jenže v trochu</p>

<p>jiném smyslu. Zatí takytáborník je tvor spíše přihlouplý,</p>

<p>nešika a popleta, "sab" má v nádech zlomyslnosti. Chce kazit náladu, ruší program schůzek, ničí zení klubovny, dělá si</p>

<p>legraci z toho, co je druhým svaté, stává se le myslným</p>

<p>recesistou.</p>

<p>A ještě jeden rozdíl je mezi takytáborníkem a sabem.</p>

<p>Takytáborn časem změní v celkem ucházejícího Dvojkaře, zato</p>

<p>"sabem" se stáv~ vykle chlapec dříve ukázněný, dobrý. "Začíná sábnout", říkávali , o takovém chlapíkovi, když své</p>

<p>několikaleté vzorné dvojkařství zan za sabovské šaškovství a</p>

<p>"récu".</p>

<p>Nedopust, aby se to jednou řeklo také o tobě!</p>

<p>Knihy o skautech</p>

<p>Již za první republiky přišlo na knižní trh mnoho knih pro</p>

<p>mládež, 1 čerpaly látku ze skautského prostředí. Pokud jejich</p>

<p>autoři byli zki skautští pracovníci, kteří skutečně v mnoha</p>

<p>obměnách prožili to, o psali, bylo vše v pořádku a chlapci i</p>

<p>děvčatajim byli za takovou knit stě jen vděční. Horší to však</p>

<p>je, píše-li knihu o skautech člověk, který nikdy neskautoval a</p>

<p>zná skauty nejvýš z letmého pohledu při jízdě vla kolem tábora</p>

<p>(a to ještě ten vlak musel být nejméně rychlík!).</p>

<p>V knize takového autora se pak dočítáme nejroztodivnější</p>

<p>příběhy čení, jak to na skautském táboře vypadá (o ničem jiném</p>

<p>zpravidia nep Skautík si z tábora zmizí na tři čtyři dny, jen</p>

<p>to ~kne (jde prý pátr~ ukradeném motocyklu), vedoucí se nad</p>

<p>jeho neohlášeným odchoden usměje, vůbec se neleká odpovědnosti</p>

<p>za ztraceného chlapce, naopa pochvaluje jeho samostatnost.</p>

<p>V jiné knížce (napsal ji vážený známý autor) si vyšlápne</p>

<p>několik ct ců neskautů se stanem na prázdninový tramp bez</p>

<p>vedoucího, bez zk ností - ale mají s sebou stan a kotlík, a</p>

<p>tak je celá knížka hned poho nadepsána autorem jako "příhody</p>

<p>ze skautského tábora". Chlapci s tom "skautském" táboře zlámou nohu, týden jsou bez ošetření, honí j~ káni, vypukne bouřka a</p>

<p>vůbec děsné povětří, ale nakonec všechno d~ dopadne, chlapci</p>

<p>se vrátí ze "skautského" tábora domů a libují si, že 1 tí</p>

<p>prázdniny budou "skautovat" zas.</p>

<p>166</p>

<p>= Rodiče, kteří do takových knížek nahlédnou, se zapřísahají,</p>

<p>že svéhòšyna do skautského oddílu nepustí, tím méné na</p>

<p>skautský tábor. Čtenáři~kauti nad takovou knížkou zuří, ale</p>

<p>kniha tady už jednou je v několika tisíeích výtisků a</p>

<p>rozšiřuje mylné názory o skautingu v řadách stále ještě</p>

<p>neinformovaných čtenářů.</p>

<p>Jak jsem již řekl, autor-neodborník svůj "skautský" román</p>

<p>zasadí vždycky jen do rámce prázdninového tábora. Tady totiž</p>

<p>může popustit co nejsnadnějí a nejlacíněji uzdu své fantazíe.</p>

<p>Tady se cítí aspoň trochu doma. 0 táboře aspoň vi, že si tam</p>

<p>skauti vaří, že hrají různé hry, závodí, v noci hlídají atd.</p>

<p>Ale co ví o činnosti skautů po celou dobu školního roku~ Co ví</p>

<p>o životě v klubovně, co ví o probiémech oddílových a</p>

<p>družinových? Nic, nic - a proto ten překotný útěk od této</p>

<p>stránky skautské činnosti k Iíčení tábora.</p>

<p>Máš čistý štc't?</p>

<p>Na Velikonoční robinzonádě jsme uspořádali soutěž o "vzorného</p>

<p>Dvojkaře", abychom poznali, jak kdo z vás je i v těch</p>

<p>nejmenších maličkostech "na výši". Kupodivu jen málo Dvojkařů vyšlo ze soutěže s čistým štítem. U většiny jsme za ty tři dny</p>

<p>našli přece jen tu a tam chvilkový kaz. Například - někdo</p>

<p>přinesl láhev s vodou a nenabídl kolemstojícím žíznivcúm první</p>

<p>Stránka 86</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>napití, napřed se napíl sám. Nebo - neupravená torna, odhozený</p>

<p>papír, nevhodné chování při nástupu (jistý výtečník přišel na</p>

<p>náscup s ešusem a ládoval se bramborama).</p>

<p>Nejvíc chybiček jsme ovšem našli u nováčků, ale i délesloužící</p>

<p>Dvojkaři se tu a tam spletli. Nebyly to žádné hrozné</p>

<p>přestupky, ale ten, kdo chce být opravdu dobrý Dvojkař, nemá</p>

<p>chybovat ani v maličkostech.</p>

<p>Snad někdy zase uspořádáme podobnou soutěž - a uvidíme, jak</p>

<p>při ní dopadnete.</p>

<p>Nechcete to zkusit i ve svém oddíle, družině, klubu?</p>

<p>Tabulka na denní dobrý skutek</p>

<p>Každý pořádný skaut a skautka mají vykonat aspoň jednou denně</p>

<p>dobrý skutek. Nemusí to být nic světoborného, třeba</p>

<p>zachraňování tonoucího, zastavení expresu před zříceným mostem</p>

<p>a podobně, takové události se nestávají moc často. Ale stačí,</p>

<p>když konáte aspoň dobré skutky malé. Půjčíte kamarádovi ve</p>

<p>škole tužku, převedete tápajícího, bezradného slepce přes</p>

<p>ulici, pomůžete staré paní nést těžké tašky s nákupem atd.</p>

<p>Celé desítky takových příležitostí, kdy můžete někomu prokázat</p>

<p>dobrý skutek, vás každý den míjejí. Často si je ani</p>

<p>neuvédomujete, často na to dobré skautské předsevzetí</p>

<p>zapomenete. A teprve když se vás vůdce či vůdkyně</p>

<p>167</p>

<p>na schůzce zeptají: "Udělal jsi dnes něco dobrého?", napadne vás, 2 na to zapomněli, dnes, včera i několik dní předtím.</p>

<p>Jak to napravit? Jak mít tu skautskou povinnost na mysli?</p>

<p>Narýs~ tabulku s tolika okénký, kolik má tento měsíc dní. Na</p>

<p>každý den v ~ de jedno okénko a to vždy večer vyplňte.</p>

<p>Jestliže vykonáte nějaký ~ skutek, zaplx~te je černě. Pokud</p>

<p>jste na dobrý skntek zapomněli, n okénko bílé. To okénko bude</p>

<p>pro vaše skautské svědomí stálou výči</p>

<p>Brzo si zvyknete víc přes den myslet na svou povinnost dobrého</p>

<p>ku už proto, abyste večer mohli příslušné okénko zaplnit.</p>

<p>Začněte ještě dnes!</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Máte-li míč, nejlépe volejbalový, a jste aspoň dva, zahrajte</p>

<p>si tuto ji duchou, a přece zajímavou hru. Postavte se do kruhu</p>

<p>a odbíjením si jemně přihrávejte míč. Počítejte, kolikrát už</p>

<p>jste si ho bez chyby a I šení přihráli.</p>

<p>Při první hře, která skončí ve chvíli, kdy míč spadne na zem,</p>

<p>usta te "rekord", který se v dalších hrách pokusíte zlepšit.</p>

<p>37. týden (11. - 17. května)</p>

<p>Čtyři doby</p>

<p>Na výpravě za Ládou Velebilem u většiny Dvojkařů každým krokem</p>

<p>pala nadšená nálada. A na zpáteční cestě někteří udiveně</p>

<p>říkali asi t Jak je možné, že mi naše dnešní činnost dřív</p>

<p>nechybělà? Jak jsem : dřív tak prázdně trávit volný čas?</p>

<p>Odpověděl jsem, že právě prožíváte ve Dvojce své nejkrásnější</p>

<p>c bí. Co jsem tím myslel?</p>

<p>Váš čas, po který jste ve skautském oddíle, rozděluji na</p>

<p>několik První je doba počáteční. Po příchodu do Dvojky</p>

<p>většinou nikoho zd~ znáte, se vším se obeznamujete, ledaco se</p>

<p>vám líbí, něčemu nerozu~ jste obyčejně málomluvní a nesmělí.</p>

<p>Podobáte se čtenáři, který začím knížku a prokousává se</p>

<p>prvními stránkami. Podle povahy chlapců by to počáteční doba</p>

<p>bud kratší, nebo delší. Někdo ji vůbec nepřečká a jde, tak</p>

<p>jako se některý čtenář do knihy nezabere.</p>

<p>Hlavní část nováčků pokračuje ve svém vývoji a přichází do</p>

<p>nejl nější doby. Překonali nesmělost, nejistotu, s každým se</p>

<p>už znají, netá všechno je jim zhruba jasné. Většinou touží po</p>

<p>úspěchu v bodovací sc</p>

<p>168</p>

<p>~horlivě sbírají pamétní lístečky, bodovací diplomky, píšou si</p>

<p>deník, nep jim chybět ani jedno ~igoligo, pídí se po historii</p>

<p>Dvojky a jsou ne~tní, musí-li některy podnik vynechat. Podle</p>

<p>svých schopností přispíjí k činnosti družiny i oddílu,</p>

<p>skládají horlivě zkoušky, do klubovny by nejradějí</p>

<p>nastěhovali, zkrátka jsou plní nadšení, jaké nikdy dřív</p>

<p>Stránka 87</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nepoali. Veškeré jejich volné chvíle patří jen Dvojce, af</p>

<p>prací, nebo myšlen</p>

<p>Tuto dobu pokládám za nejkrásnější, jakou vnímavý chlapec</p>

<p>vůbec u nás může prožít. Velká většina těch, kteří do Dvojky</p>

<p>vstoupí, ji také pro~ije. U některých chlapců, těch stálejších</p>

<p>a vážnějších, trvá toto období elmi dlouho, třeba 2 - 3 roky,</p>

<p>výjimečně i déle. Jiným, těkavějším a povrchnějším, končí</p>

<p>nejkrásnější doba za rok nebo za půl roku, najdou se f boši</p>

<p>tak málo vnímaví, hluší a slepí ke všemu, že toto období u nás</p>

<p>vůDec neprožijí a z doby počáteční hned přejdou do doby třetí.</p>

<p>Té říkám "doba všednosti". Co se s chlapcem děje? Obrazně</p>

<p>řečeno báječná kniha byla dočtena, nyní leží na polici a</p>

<p>čtenář jen v duchu ještě prožívá její děj... Nejkrásnější doba</p>

<p>skončila, chlapec s námi prožil všechno, co pro něj bylo kdysi</p>

<p>nové, nezvyklé, nádherné. Už s námi hrál všechny naše hry,</p>

<p>účastnil se desítek a snad stovek výprav i schůzek, tábořil s</p>

<p>námi, v denících má celé sbírky pamětních a bodovacích</p>

<p>kartiček -a skoro už netouží po nových. Neshání se po</p>

<p>chybějícím Čigoligu, nevadí mu, že nezískal body za semafor čí</p>

<p>za deník. Nesnaží se už tak úzkostlivě o stoprocentní</p>

<p>docházku. Občas vynechá podnik třeba jen proto, že bylo</p>

<p>zamračeno, nebo kvůli kamarádovi ze školy. Ano, krásná kniha</p>

<p>byla přečtena, chlapec se už jen s úsmévem probírá jejími</p>

<p>stránkami. Tu a tam se jeho oko zastaví znovu na některém</p>

<p>odstavci, ač obsah a děj zná zpaměti.</p>

<p>Po době všednosti přijde doba usínárií. Chlapcovo jméno zmizí</p>

<p>z bodování, z vývěsek, družínových hlášeni i našich nedělních</p>

<p>podniků. A jase čtenář jen tu a tam vrací k přečtené knížce,</p>

<p>aby v ní zalistoval a přimněl si její obsah, tak i chlapec v</p>

<p>období usínání přijde mezi nás ještě kdy v sobotu, dokonce i v</p>

<p>neděli, aby si oživil vzpomínky a na chvíli se tkal se starými</p>

<p>kamarády, s nimiž toho tolik prožil. Ješté od nás deřmivně</p>

<p>neodešel, nezrušil své členství ve Dvojce, ale činně se již</p>

<p>ničeho ne</p>

<p>' Doba usínání trvá u někoho třeba rok i déle. Někdo ji řeší</p>

<p>radikálně když cítí její příchod, raději od nás zmizí hned a</p>

<p>navždy. Většina chlapců ,.usíná", aniž by o tom mluvili.</p>

<p>Jejich návštěvy jsou stále řidší, až jedna z ních je tou</p>

<p>poslední. Jiní se přihlásí na 2 - 3 měsíce do "nečínného</p>

<p>členstva", a více se k aktivní práci nevrátí.</p>

<p>169</p>

<p>,....,, ...</p>

<p>Mnoho dnešních Dvojkařů je právě nyní ve své nejkrásnější dc</p>

<p>Čtěte naši skautskou knihu pomalu, s rozvahou, vryjte si její</p>

<p>obsah do mysli i do svého srdce. Nečtěte rychle! Rozumíte mi,</p>

<p>vidte? Chci tím 1 abyste žili svou nejkrásnější dobu v oddíle</p>

<p>co nejdéle!</p>

<p>Bezohlednost k oddiZovému majetku</p>

<p>Jakmilejsi s konečnou platností přijat do oddílu, stáváš se</p>

<p>spolumajitel celého jeho majetku. To ovšem neznamená, že si</p>

<p>můžeš kteroukoli vzít domů a volně s ní nakládat, protože není</p>

<p>jen tvoje, ale i všech os ních. Máš si ale opakovat, že</p>

<p>všechno oddílové je "naše", mít k těm cem vztah, cit a podle toho s nimi také zacházet. Ztratí-li nebo poškod někdo nějakou</p>

<p>oddílovou věc, je to škoda všech, tedy i tvoje.</p>

<p>Někteří chlapci tohle nechápou, a stane-li se něco s částí</p>

<p>oddílov~ majetku (ztratí se stan, rozbije se táborové nádobí</p>

<p>apod.), je jim to doc Ihostejné. Jsou k oddílovému majetku</p>

<p>nešetrní, zacházejí s ním neopat a diví se vedoucímu, že může</p>

<p>tak lamentovat, když nějakou škodu objf Uvědom si, že převážná</p>

<p>většina vašich společných vécí byla koupena ké za tvoje</p>

<p>příspěvky. A že ztrátou či poškozením jsi ochuzen i ty!</p>

<p>A nakonec - podle toho, jak zacházíš s oddílovým majetkem a</p>

<p>jak t ce neseš každé jeho poškození či ztrátu, můžeš se sám</p>

<p>přesvědčit, jak h boko jsi srostl s oddílem ajak dalece jsi</p>

<p>jeho opravdovým věrným členc</p>

<p>Kronikář se ,zlobí</p>

<p>Himbajs! Šúviks! Karamba!! Tisíc láter,já mám vztek!</p>

<p>Stránka 88</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Aještějednou. se šúviks!</p>

<p>Všude je u nás plno věcí, novinek, vzruchu, práce, nápadů - a</p>

<p>člov to vážně nestačí všechno ani pozorovat a psát o tom. O</p>

<p>mnohém se ani i dovím nebo se mi to k uchu donese jen čirou</p>

<p>náhodou.</p>

<p>Je to škoda, protože i ve velkých a malých mimořádnostech se</p>

<p>pro vuje naše činnost, živá a radostná, a jednou po letech</p>

<p>každý její detail l dou vaši nástupci právě tak hltat, jako vy</p>

<p>se dnes pídíte po událostech z minulých.</p>

<p>A přece tak málo na současnou kroniku pamatujete! Nehlásíte do</p>

<p>o sobě skoro nic, nepíšete do ní o své práci a myslíte si, že</p>

<p>se kronika i ~ ši nástupci spokojí jen popisem nedělních</p>

<p>podniků.</p>

<p>Já bych mohl do kroniky psát pořád, od rána do večera! Přes</p>

<p>den m napadne padesát věcí, které bych mohl a měl do ní</p>

<p>napsat. Ještě štěstí, je vždycky do večera zase zapomenu.</p>

<p>Psaní kroniky, to je můj duševní c počinek, něco asi takového</p>

<p>jako pro jiné dospělé smrtelníky poležení kanapi s novinami v</p>

<p>ruce.</p>

<p>170</p>

<p>~ Můžeme se "udržet"?</p>

<p>` Když jsme se nedávno vraceli z Dýmových jeskyní ke klubovně,</p>

<p>slyšel ; jsem, jak se Světýlko pře s Radkem, zda je možné</p>

<p>zůstat slu~ný i ve ško</p>

<p>le, v moři hrubosti a sprostoty. Světlo řekl, že ve škole je</p>

<p>to sotva možné, ale ten, kdo by se neudržel ani v našem</p>

<p>prostředí, je už vážně slaboch.</p>

<p>S tím posledním plně souhlasím, ale nesouhlasím s tím, že je</p>

<p>sotva možné udržet se ve škole. Proč? Kdo je ušlechtilý i ve</p>

<p>svém nitru, ne jen '' na povrchu, nikdy se nedá vyprovokovat</p>

<p>ke špatnostem a hrubostem.</p>

<p>Být slušný a jemný ve slušném prostředí, to není celkem nic</p>

<p>těžkého. Toje asi něco takového, jako být statečný, když</p>

<p>nehrozí nebezpečí, nebo být veselý, když se celá společnost</p>

<p>otřásá smíchy. Ale zkuste být stateční, když na vaše já zabuší</p>

<p>nebezpe~í, zkuste být veselí, když vás pronásledujejedna</p>

<p>nehoda za druhou! Dokážete-li to, teprve pakjste muži, jak to</p>

<p>řekl v jedné básni R. Kipling.</p>

<p>A právě tak je to s tím, zda se můžeme udržet. Být slušný u</p>

<p>nás ve Dvojce, to je normál, o kterém se nemluvf. Zůstat ale</p>

<p>takový ve špatném prostředí, teprve tam začíná výkon hodný</p>

<p>obdivu. Výkon, k němuž se ve skautském oddíle připravujete a</p>

<p>cvičíte.</p>

<p>vám na táboře vaří?</p>

<p>~k se obyčejně ptají starostlivé maminky vedoucího, když mu</p>

<p>svěřují na bor svou "pýchu rodiny", která ještě nikdy</p>

<p>netábořila. Některý vedoucí ~ tuto otázku odpoví rozpačitě, že</p>

<p>ještě neví, jak to s vařením bude, jiný vdě prohlásí, že už se</p>

<p>dvě maminky dobrovolně přihlásily jako táborové achařky - a</p>

<p>některý vedoucí odpoví ještě pyšněji: "Na táboře si vařime y</p>

<p>sami!"</p>

<p>S touto posledni odpovědí nejvíce souhlasím - a to zejména</p>

<p>když jsou ~ táboře chlapci aspoň čtrnáctiletí či ještě starší.</p>

<p>Mám za sebou již několik desítek táborů, a ani na jednom jsem</p>

<p>nedo~lil, aby nám vařily maminky. Z devadesáti procent jsme si</p>

<p>uvařili vždy ~bře. Děláme to takhle:</p>

<p>Několik týdnů před odjezdem na tábor rozdělíme chlapce na</p>

<p>takzvané borové služby. Každá služba má čtyři až pět členů -</p>

<p>na náš tábor prů~ěrnějezdí así 30 chlapců.</p>

<p>Službám přidělíme hned po jejich ustavení několik jídel, která</p>

<p>se naudobře připravovat. Při tomto učení musí ovšem pomáhat</p>

<p>maminky. Tak apříklad první služba dostane za úkol, aby se</p>

<p>naučila dělat houskové knelíky s houbovou omáčkou a karbanátky</p>

<p>s bramborem. Druhé službě přiélíme bramborový salát a hrách s</p>

<p>kroupami. Třetí služba má řízek bramborem a zeleninový guláš</p>

<p>atd. Kromě těchto dvou jídel (každá služ</p>

<p>171</p>

<p>ba má jiná) jsou ještě některé věci předepsané všem službám</p>

<p>Stránka 89</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stejni například se naučí vařit polévky - bramborovou,</p>

<p>zeleninovou, zal nou, a také kávu a čaj. Všichni chlapci musí</p>

<p>umět oloupat staré brar i oškrábat nové, pořádně očistit a</p>

<p>nakrájet zeleninu.</p>

<p>Na táboře dá služba své vědomosti dohromady, vedoucí snad</p>

<p>nejv, čí základní množství dávek - kolik mouky na knedlíky,</p>

<p>kolik brambc A služba pak už vesele vaří, pod vedením</p>

<p>nejschopnějšího a pokud n nejstaršího chlapce, kterému říkáme</p>

<p>"vedoucí služby". Ten také nese ní odpovědnost za to, že jídlo je včas hotové, že je ho dost a že je do</p>

<p>Někteří vedoucí tvrdí, že vaření obstarávané chlapci</p>

<p>znemožňuje c lední program a výcvik táborového mužstva,</p>

<p>protože se tohoto prog nemohou kvůli vaření nikdy zúčastnit</p>

<p>všichni. Je to pravda jen zčást se to napravit tím, že od</p>

<p>deseti hodin dopoledne nejsou na programu na kterých by mělo</p>

<p>být bezpodmínečně celé táborové mužstvo. A m vaření je výcvik</p>

<p>tvrdší a užitečnější než ten, který byste uměle přip vali,</p>

<p>kdyby chlapci nebyli zaměstnáni přípravou jídel. Nebof pňtom ~</p>

<p>učíte nejen vařit, ale i pořádně pracovat, odpovídat za své</p>

<p>dílo, být F a pozorní. Jinak tábor neobědvá - a takovou hanbu</p>

<p>si nechce žádná ba způsobit.</p>

<p>Bitva papírovými koulemi</p>

<p>Zahřeje vás i v chladném dni. Herním územím je menší obdélník,</p>

<p>rc lený na dvě poloviny. Hráči utvoří dvě stejně početné</p>

<p>skupiny; na k straně nejméně tři, nejvíce dvacet. Každá pak</p>

<p>obsadí jednu polovinu tě. Na povel začnou po sobě házet</p>

<p>papírovými koulemi, zhotovenýr doma před výpravou ze starých</p>

<p>novin. Tyto "střely" jsou sešněrovan~ kým provázkem, aby déle vydržely. Hráči se mohou letícím koulím o~ uhýbat, ale kdo je</p>

<p>zasažen, musí herní území opustit. Vítězí ta strana, ré už</p>

<p>nezbude ani jeden bojovník.</p>

<p>38. týden (18. - 24. května)</p>

<p>Co děláš v nede'Zi?</p>

<p>Jaro je na postupu. Nad krajem plují po nebeské modři bílá</p>

<p>oblaka, v je plno slunečního světla. Vzduch opojně voní</p>

<p>trávou, mladým listím; mí. Jaro je zasvěceno chlapcům a</p>

<p>děvčatům. Škoda každé minuty str né v místnosti. Jaká je to</p>

<p>hloupost, zabít slunné nedělní odpoledne u vize nebo vůbec v</p>

<p>městských zdech! Umiňte si, že každou neděli půj</p>

<p>výpravu, že ani jednou - kromě Svátku matek - nezůstanete</p>

<p>doma! burcujte svůj lenošící klub nebo skautský oddíl. Jděte</p>

<p>ven třeba jen dva ', když ti ostatní jít nechtějí!</p>

<p>ak zlepšit oddiZ</p>

<p>emine snad týden, abych nedostal dopis tohoto znění:</p>

<p>"Vstoupil jsem do skautského oddílu, ale nenašel jsem v něm</p>

<p>vše takoé, jak píšete ve svých knihách o skautech. Jsem velmi</p>

<p>zklamán..."</p>

<p>Také po každé neděli mi přicházejí moji přátelé sdělit, že</p>

<p>viděli kdesi Prahou skauty, kteří se chovali neukázněně.</p>

<p>Je to zatím bohužel někdy pravda. Není to však vinou skautské</p>

<p>myšlenky, takjako není vinou myšlenky sokolské, potluče-li se</p>

<p>neštastnou nádou cvičenec na nářadí. Vina je v neukázněnosti</p>

<p>chlapců a děvčat, ktevedoucí - zejména mladý, nezkušený -</p>

<p>neumí dobře zvládnout. A přece bré oddíly, o jakých čtete v</p>

<p>knihách, jsou! Takový by mohl být i váš odI a vy byste v něm</p>

<p>mohli prožít ty nejkrásnější chvíle. Jak ale začít, když díl</p>

<p>je rozklížený a chlapci v něm se spíš podobají hordě</p>

<p>obyčejných</p>

<p>kluků než skautům? Dám vám na to recept.</p>

<p>l. Vyhlaste v oddíle nový život a dejte každému měsíc na</p>

<p>nápravu. Kdo se neosvědčí, musí oddíl opustit, i kdyby v něm</p>

<p>byl sebedéle a někdy dří've se o oddíl nevímjak zasloužil.</p>

<p>Jedno nahnilé jablko nakazí celou nůši tatních!</p>

<p>` 2. Ustanovte, že oddíl nebude mít víc než čtyři družiny a</p>

<p>žádná družia nepřesáhne osm členů. V oddíle tedy bude nanejvýš</p>

<p>32 chlapců nebo včat, nepočítáme-li vedoucí. A nového člena</p>

<p>přijmete teprve tehdy, ~' yž se uprázdní některé z těch tňceti</p>

<p>dvou míst. Každý si pak bude člení více vážit, když uvidí, že</p>

<p>Stránka 90</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>není jen tak snadné se do vašeho oddílu dot.</p>

<p>3. Také vedoucí se ovšem musí vzchopit. Budou důslední,</p>

<p>neodpustí c, co bylo odhlasováno. Budou příkladem v rytířském</p>

<p>vystupování, orném krojování. Starost o oddíl pro ně bude na</p>

<p>prvním místě. Již niy se nesmí stát, aby vedoucí či rádce</p>

<p>nepřišel na domluvenou výpravu ebo schůzku.</p>

<p>4. Dbejte na dobrou docházku všech. Nic tak nerozbíjí družinu</p>

<p>a tím i oddíl jako vynechávání podniků. Ve Dvojce máme zákon,</p>

<p>který praví: Kdo tňkrát za sebou bez omluvy vynechá, není už</p>

<p>dál považován za čle~ia oddílu. Jeho místo se tím uprázdní a</p>

<p>oddíl za něj může přijmout jiného chlapce, nováčka. O nováčky</p>

<p>není u nás nouze, právě tím, že nepřijímáme kdekoho a Dvojka</p>

<p>má dobrou úroveň, hlásí se k nám pořád plno chlapců. Za</p>

<p>opožděný příchod na schůzku či na sraz strháváme body.</p>

<p>173</p>

<p>5. V oddíle si zásadně neříkáme "Doskočile", "Valento",</p>

<p>"'IYxmc vždy jen křestními jmény nebo přezdívkami. Oddílové</p>

<p>prostředí tín získá větší vzájemnou důvěrnost, nepřipadáme si</p>

<p>cizí, jsme jako velká třicetičlenná rodina. Je zvláštní, že na</p>

<p>tohle nepřišly ani jinak oddíly a chlapci se tam stále</p>

<p>oslovují příjmením jako ve škole. To nepřispěje k lepšímu</p>

<p>sblížení. I v kronikách a na vývěskách v klu užíváme jen</p>

<p>křestní jména a přezdívky.</p>

<p>Boj družin</p>

<p>Ve Dvojce družiny mezi sebou soutěží po celý rok v bodování</p>

<p>(jed~ lo trvá měsíc). Kromě toho jsme zavedli tradiční závody,</p>

<p>kterým ř Boj družin a konají se jednou ročně. V čem družiny</p>

<p>při těchto vrchc závodech soutěží? V uzlování, chůzi podle</p>

<p>mapy, vaření, orientaci, lizaci, stavbě stanu, první pomoci,</p>

<p>znalosti skautského zákona, měře šek a šířek, běhu na</p>

<p>značkovací dráze, zpěvu, dramatických výsti znalosti rostlin,</p>

<p>kreslení atd.</p>

<p>Každou družinu reprezentuje čtyřčlenná hlídka v nížjsou nejmér</p>

<p>skauti, kteří splnili podmínky prvního stupně zdatnosti.</p>

<p>Družiny n postavit i druhou hlídku. To jen vítáme. Boj družin</p>

<p>se odbývá na denní výpravě, protože za jeden den bychom</p>

<p>všechny závody Bo zvládli. I když tento podnik trvá poměrně</p>

<p>krátce, družiny se na ni pravují několik měsíců. Sestavují a</p>

<p>všelijak zkoušejí přihlášené hlídek, méně schopné chlapce</p>

<p>nahrazují zdatnějšími, dokud je čas, G mená dokud neuplyne</p>

<p>lhůta, kdy musí družina přesně a nezměn ohlásit sestavu své</p>

<p>hlídky. Všichni Dvojkaři však hlavně trénují jed vé disciplíny</p>

<p>Boje. Neúmorným cvičením dosahují pak někteří jedn ci, dvojice</p>

<p>i celé hlídky v té či oné disciplíně výsledků skoro zázrač Tak</p>

<p>družina Medvědů má například dvojici (to je polovina hlídky),</p>

<p>sama a bez přispění druhé dvojice postaví vzorně stan za 50</p>

<p>vteřin jsou u jehlanu zapnuté všechny olivky a stěny pořádně</p>

<p>vypnuté. Jiní i ní chlapci dokážou uvázat ten či onen uzel</p>

<p>přesně za vteřinu.</p>

<p>A přece ani tyto jedinečné výkony nepřinesou někdy hlídce vítě</p>

<p>Na konečném výsledku i u těch připravených a nejschopnějších</p>

<p>se př družin, jako při každých závodech, podílí značnou měrou</p>

<p>šfastná šfastná náhoda. Závodník má například přinést 13</p>

<p>přesně určených rc Na zpáteční cestě jednu ztratí - a jeho</p>

<p>výkon už "hoří". Kdyby se sl zaklínal, že květinku našel a</p>

<p>poznal, rozhodčí to neuznají. Květina být tady a hotovo! Někdy</p>

<p>se hlídce zraní závodník, špatně došlápne A hned mizí naděje</p>

<p>na první místo!</p>

<p>Uspořádejte ve svém oddíle také takový Boj družin. Vnese do</p>

<p>vaš</p>

<p>174</p>

<p>nosti napětí, chut k procvičování skautských znalostí a nové</p>

<p>podněty. Nejdřív vypracujte v součinnosti se všemi družinami</p>

<p>podrobná pravidla, ' v čem budete závodit, co a jak se bude</p>

<p>bodovat - a pak hurá do Boje dru</p>

<p>Táborový jídelníček</p>

<p>Psal jsem už o tom, jak to zařídit, abychom si dovedli na</p>

<p>táboře vařit sami a nebyli odkázaní na maminky-kuchařky či</p>

<p>Stránka 91</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>dokonce na cizí placené kuchařské síly. Dnes zde vypisuju</p>

<p>přehled jídel, která nejsou příliš složitá a můžeme je vařit</p>

<p>bez obav, že by naše schopnosti na jejich přípravu ne'.</p>

<p>stačily.</p>

<p>Houskové knedlíky s omáčkami (houbovou, cibulovou, koprovou</p>

<p>nebo z rajských jablíček).</p>

<p>Bramborový salát. Řízek s bramborem. Karbanátek s bramborem.</p>

<p>Míchaná zelenina (mrkev, kapusta, kedlubny). Škubánky s mákem.</p>

<p>Brambory a salám na paprice (místo dlouho trvajícího guláše).</p>

<p>Bramborové knedlíky s kedlubnovým zelím.</p>

<p>Kynuté knedlíky plněné borůvkami.</p>
</section>

<section>
<p>Brambory s paprikovou omáčkou (takzvané zablafuňky nebo</p>

<p>bezmasý bramborový guláš).</p>

<p>Tato jídla střídáme, takže na táboře trvajícím tři týdny</p>

<p>přijde jedno nejvýše dvakrát na řadu.</p>

<p>Polévky vaříme nejraději bramborové. A třebaže všechny naše</p>

<p>služby do nich použijí vždy stejné věci, pokaždé má polévka</p>

<p>jinou chut. To je tím, že každá služba odměří poněkud jiné</p>

<p>dávky té či oné potraviny.</p>

<p>` Vdolky a lívance po mnoha zkušenostech na táboře už</p>

<p>neděláme. Jejich 'prava zabere mnoho hodin, pečení neskončí</p>

<p>nikdy včas a chlapci se poádně nenajedí.</p>

<p>0 ušlechtilosti ducha</p>

<p>mnoho a mnoho příznaků, z nichž lze usuzovat na ušlechtilost</p>

<p>chlapay povahy. Jedním z těchto příznaků je jeho chování k</p>

<p>mladším kamadům a sourozencům.</p>

<p>Pánovitý, nadutý tón, rozkazovačný nebo věčně výsměšný,</p>

<p>škádlení utiskování, uplatňování síly a moci staršího nad</p>

<p>mladším, to vše mluví i&lt;í neomylnou o tom, že ušlechtilost</p>

<p>nezaujímá mnoho místa v srdci taoého chlapce.</p>

<p>175</p>

<p>Vůdcovská pistálka</p>

<p>Již řadu let mám skautskou píštalku, kterou bych nevyměnil ani</p>

<p>z zlata. Je to celkem obyčejná píštalka, často mi naši chlapci</p>

<p>nabízejí prý lepší, s všelijakými ozdobami a nápisy, ale nikdy</p>

<p>nepořídili. V~ signál této píštalky přibíhají naši chlapci na</p>

<p>nástup a těchto nástup už měli tisíce a tisíce. Také jsme</p>

<p>touto píšfalkou zahajovali a konč ce a tisíce našich her. Když</p>

<p>jsem zapískal, přibíhali dnes už lege chlapci z našeho oddílu,</p>

<p>Pepíček Hůrků, Ota Čoček, zvaný Bublín "Pracující lid", a taky Mýval - všechny je znáte z knihy Tábor Zvuk mé píšfalky</p>

<p>přivolávai Ládu Velebila, o kterém je v Devadesátce, a mnoho</p>

<p>jiných. Jak bych mohl takovou památnou v měnit za novou?</p>

<p>Jakmile zazní můj hvizd (zpravidla dlouhý a krátký, což je v</p>

<p>mc ce písmeno N, které u nás znamená "nástup!"), chlapci všeho necha ží ke mně. Nikdo se neloudá a nikdy se nestane, abyěkterý Dvoj) signál ignoroval. Nástup je nástup! To je v</p>

<p>oddíle zásadní, nedotkn nepřekročítelné. Do třínáctí vteřin od</p>

<p>zapískání stojí každý člen odi svém místě v pozoru.</p>

<p>Aještě něco. Třebaže většina našich chlapců má píštalku, která</p>

<p>n ný zvuk jako ta moje, nikdo ji na výpravě nepoužívá, aby</p>

<p>neuvedl ~ v omyl, aby si nemysleli, že to píská vůdce</p>

<p>oddílu...</p>

<p>Cesta po kamenech</p>

<p>Sestavte na trávníku nebo na udupaném prostranství z plochých</p>

<p>ol dlouhou klikatou linii. Pak si jeden hráč za druhým zavážou</p>

<p>oči ta ani trochu neviděli, a jdou bosi nebo v obuvi s tenkou</p>

<p>podrážkou 1 linii. Cestu si hledají jen hmatem chodidel.</p>

<p>Každému měříme ča; projde celou trasu nejrychleji, vítězí.</p>

<p>39. týden (25. - 31. května)</p>

<p>oře Zelené příšery v roce 1928, mi řekl své zábavě, tak mě ta</p>

<p>chut do práce hne</p>

<p>Tento vyrok - ač od chvíle, kdy zazněl, uběhla již desetiletí</p>

<p>-je živý ajá na něj nemohu zapomenout. Pořád máme v Dvojce</p>

<p>chlapc</p>

<p>Co děkíš pro svůj oddiZ? Kdysi velmi dávno, na Táb Konvalinka:</p>

<p>"Víš, Jestřábe</p>

<p>, já rád dělám. Ale když vidím, že praci nom já a druzí si</p>

<p>Stránka 92</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>jedou po</p>

<p>jde!"</p>

<p>se poctivě snaží pracovat, kdežto druzí nehnou pro celek ani</p>

<p>prstem ;a chovají se jako příživníci. Nedávno jsem schválně</p>

<p>spočítal, kolik hodin věnuji každý týden Dvojce. Pamětní</p>

<p>lístečky - 2 hodiny, psaní Dodatků</p>

<p>výroba vývěsek - 2 hodiny, sestavení, přepsání a rozmnožení</p>

<p>Čigoliga - 3 hodiny, příprava nedělního programu - 3 hodiny,</p>

<p>příprava klubovní soboty - 1 hodina, kronika - 3 hodiny,</p>

<p>dopisy - 2 hodiny. Celkem to je 16 hodin, tedy plné dva</p>

<p>pracovní dny, které musím po večerech, o poledních</p>

<p>přestá~~kách a po nocích vyškudlit mezi jinou prací. A do</p>

<p>těchto 16 hodin nezapočítávám ještě různé nepředvídané věci -</p>

<p>návštěvy chlapců, shánění různých potřeb pro Dvojku,</p>

<p>vyřizování všelijakých záležitostí.</p>

<p>Chápete, jak mne po tolika hodinách, které Dvojce každý týden</p>

<p>věnu'u, znechutí a rozladí ten, kdo napriklad odmítne vybarvit</p>

<p>pamětní lístečky? (Půl hodiny práce!) Chápete, jakjsem</p>

<p>rozmrzelý, když musím dvakrát pakovat výzvu, abyste se chopili</p>

<p>té či oné,práce, než se zvednou jedna ebo dvě ruce?</p>

<p>Potřebovali bychom například, aby dva chlapci šli někdy</p>

<p>dpoledne koupit pro klubovnu bednu a do ní uhlí. Z těch, kteří</p>

<p>mají odpoledne čas a chodívají do biografu nebo "na Vlacha", se nepřihlásil ni</p>

<p>Ve Dvojce jsou obětaví chlapci, kteří dělají, co mohou. Ale</p>

<p>jiní se dod nezasloužili o nic. A těm je určen tento článek.</p>

<p>Aby se zamysleli nad ou dosavadní neužitečností a přiložili</p>

<p>také ruku k dílu. Rudla ovalinka vyrostl a odešel z oddílu,</p>

<p>ale jeho slova zůstala v platnosti. ~ich smysl je jasný.</p>

<p>Lenošící Dvojkař demoralizuje Dvojkaře snaživého, re mu chuf</p>

<p>do práce!</p>

<p>A to platí nejen u nás, ale v každém oddíle, v každém klubu!</p>

<p>;dna z nejpamátnějších písniček Dvojky je ta naše - My pluli</p>

<p>dál a dál. 0 oddílu ji přinesl můj předchůdce, vůdce Bobr, na</p>

<p>Táboře Svazu třinácti roce 1927. V tehdejší kronice, kterou</p>

<p>přečetlo už tolik oddílových gene~cí, je o té písničce hodně</p>

<p>psáno. Jak jsme tehdy měli zvláštní táborový ~níček, měsíc</p>

<p>stoupal nad lesem, veliký a bílý, a Bobr zpíval svých 297</p>

<p>ísniček, které nikdo z nás neznal. Jedna z nich začínala slovy</p>

<p>My pluli il a dál... Zalíbila se nám, na tom památném táboře</p>

<p>jsme ji pak zpívali ~ad stokrát, pořád jsme ji měli na jazyku,</p>

<p>byla napsaná i v jídelně na sto, (Jídelnu vlastně tenkrát</p>

<p>tvořil jen ten stůl.)</p>

<p>Ta píseň ve Dvojce skutečně hluboce zakořenila. Chlapci se v</p>

<p>oddíle řídali, ale tahle písnička zůstala a všechny generace</p>

<p>na ni mají pěkné zpomínky. Vždyt jsme s ní končili každý</p>

<p>táboráček, každou černou hoinku na táboře u kamen nebo v</p>

<p>klubovně, ta písnička zněla na každé na</p>

<p>177</p>

<p>MY PLULI DÁL A DÁL Autor neznámý</p>

<p>Adngio ~ncp E H ~</p>

<p>My plu- li d51 a dál v ze-le-né le - sy, (dál a dáI a dál)</p>

<p>kde vIn-ka svln - kou sla-ví své ple - sy,my plu (dál adál a</p>

<p>dál)A</p>

<p>dál a ~1 vze-le-ný háj, ..' my plu-1 E(dál a dál a dál) H~</p>

<p>1.:. E s.</p>

<p>= dál a dál vze-le-ný háj, háj.</p>

<p>(dál a dál a dál)</p>

<p>2. Lodkaje matá, vesIajsou krátký, poplujem, chlapci, poplujem</p>

<p>zpátky [: či máme ploutl dál, v zelený háj?:]. My pluli dál a dál v rákosí tmavé, kde rybka s rybkou spolu</p>

<p>si hraje.</p>

<p>[: My pluli dál a dál - v neznámý kraj.:]</p>

<p>ší Velikonoční robinzonádě, s ní jsme končili své tábory. Je</p>

<p>to posv oddílová píseň, nesneseme při ní žádné rušení,</p>

<p>dovádění a podobné k~ chvíle. Zpíváme ji několikahlasně a</p>

<p>zpravidla velini pěkně. Vžijte s kouzelného nápěvu.</p>

<p>Není samozřejmě jediná, kterou zpíváme, máme jich plný batoh.</p>

<p>Stránka 93</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>178</p>

<p>; , Proč už Mindigo nevede oddt~</p>

<p>Bratr Mindigo byl dobrý a nadšený vedoucí. Nic mu nebylo</p>

<p>zatěžko, kde ~lo o chlapce z jeho oddílu. Každá jeho volná</p>

<p>chvilka patřila jen jim. A přece kteréhosi dne ohlásil, že se</p>

<p>vedení oddílu vzdává. Svůj odchod zdůvodnil takto:</p>

<p>"Měl jsem v oddíle chlapce 14 - 17leté. Předpokládal jsem, že</p>

<p>v tomto věku budou již trochu rozumní a uznalí. Ale nebyli!</p>

<p>Odmítl jsem například mnohem výhodnější zaměstnání v sousedním</p>

<p>městě, jen abych mohl pracovat v oddíle dál. Chlapci si však</p>

<p>brali "dovolenou" z oddílu pro každou maličkost, ačkoli tím</p>

<p>narušovali jeho dobrý chod. Chodil jsem na každou schůzku a</p>

<p>výpravu, třebaže mi čas, který jsem těmto podnikům věnoval,</p>

<p>mnohdy chyběl. Chlapci však podniky každou chvíli vynechávali.</p>

<p>Posvícení, kopaná, biograf, to všechno bylo pro ně přednější.</p>

<p>Na srazy jsem přicházel včas. Když jsem se někdy opozdil,</p>

<p>protože jsem do po</p>

<p>~ slední chvíle připravoval program, nestyděl jsem se na sraz</p>

<p>utíkat jako malý chlapec, jen abych tam byl včas a aby na mne</p>

<p>ostatní nemuseli če' kat. Cestou jsem ale potkával hochy,</p>

<p>kteří se na sraz loudali a bylo jim</p>

<p>acela Ihostejné, že přijdou pozdě. Přinášel jsem na výpravu</p>

<p>spoustu věcí ; k programu. Jejich příprava mi' doma trvala</p>

<p>celé hodiny. Chlapce jsem však nemohl přimět ani k tomu, aby</p>

<p>si doma udělali několik papírových ř koulí ke hrám.</p>

<p>Nikdo se mi nemůže divit, že moje nadšení pro oddíl, chlapci</p>

<p>tak ubíjené, konečně docela uhaslo!"</p>

<p>Chlapci a děvčata z oddílů a podobných sdružení, přemýšlejte,</p>

<p>nepodobáte-li se svým chováním hochům, kteří Mindiga tak</p>

<p>znechutili. Posuzujte sami sebe přísně! A napravte se,</p>

<p>najdete-li na sobě chybu. Jen málo dospělých lidí vám rozumí a</p>

<p>chce pro vás pracovat, místo aby se sobecky starali jen o</p>

<p>sebe. Budte takovým lidem vděčni a neberte jim jejich nadšení!</p>

<p>Zpráva o táboře</p>

<p>Aspoň měsíc před odjezdem ná tábor mají dostat rodiče chlapců</p>

<p>a děvčat I zprávu, z níž se dovědí o táboře všechno, co</p>

<p>potřebují vědět.</p>

<p>V tomto listu má být:</p>

<p>l. Přesný popis a adresa tábořiště. 2. Výše táborového</p>

<p>poplatku.</p>

<p>3. Upozornění, že táborový poplatek se nevrací, jestliže se</p>

<p>chlapec ne~ bo děvče bez vážného důvodu předčasně vrátí z</p>

<p>tábora domů.</p>

<p>5. Datum odjezdu na tábor a příjezdu z tábora. 6. Seznam</p>

<p>táborových potřeb.</p>

<p>7. Vysvětlení, jak se budou táborníci stravovat a kdo jim bude</p>

<p>vařit. 8. Datum, do kterého je třeba podat závaznou přihlášku</p>

<p>a zaplatit záh hu.</p>

<p>9. Určení návštěvních dni. (Například jen neděle 15. 7.).</p>

<p>10. Ustanovení, zda lze posílat táborníkům z domova balíky</p>

<p>ajak bud naloženo s jejich obsahem (zda si adresát smí</p>

<p>ponechat všechny potrav ny, nebo bude jejich část rozdělena</p>

<p>mezi ostatní).</p>

<p>11. Přihláškový kupón, který rodiče z listu odstřihnou a</p>

<p>vyplní. Na to~r to kupónu je předepsaná i řádka, na niž rodiče</p>

<p>napíší svou prázdninovo adresu - kam lze poslat spěšnou</p>

<p>zprávu, kdyby se na táboře s účastníker něco nepředvídaného</p>

<p>stalo (onemocnění, úraz, vyloučení z tábora).</p>

<p>Hlídky čistoty</p>

<p>Na výpravy za město se nevydávají jenom skauti, čtenáři Bobří</p>

<p>hráz~ a vůbec lidé, kteří milují přírodu a dbají na pořádek.</p>

<p>Do lesů chodí taki bezohlední výletníci, malí i velcí, kterým</p>

<p>se říká "mastňáci". Ti po sobi zanechávají na tábořišti</p>

<p>nezahlazená ohniště, pohozené plechovky oc konzerv, papíry,</p>

<p>rozbité i nerozbité láhve (někdy je dokonce naházejí dc</p>

<p>vody!). A tak prosím čtenáře: na svých výpravách uklízejte</p>

<p>stopy po těch~ to takytábornících, at máme přírodu co</p>

<p>nejčistší. Staňte se hlídkami čisto~ ty. Čím více takových</p>

<p>Stránka 94</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>dobrovolných hlídek bude, tím krásnější budou na~ še</p>

<p>tábořiště. Děkuju vám za tu péči už napřed!</p>

<p>Táborni7i-uzenáč</p>

<p>Tak jako je takytáborník ten, kdo vyrazí na několikadenní</p>

<p>výpravu a ani jednou si na ní nic neuvaří, právě takový</p>

<p>takytáborník je ten, kdo se popelí a čmoudí u ohně od rána do</p>

<p>večera. Někteří chlapci začnou vařit čaj, jen přijdou na</p>

<p>tábořiště. Po čaji vaří hned polévku, ne že by měli hlad, alc</p>

<p>jen aby udržovali ohníček a vařili. A pak zase honem čaj!</p>

<p>Slunce praží,jc odpoledne, ale chlapci vaří čaj, jen to brnčí.</p>

<p>A když už nemají opravdu nic, co by ještě uvařili, aspoň</p>

<p>udržují naprázdno oheň, udí se u něj, otravují vzduch jeho</p>

<p>kouřem široko daleko - a když jdou večer domů, jsou kouřem</p>

<p>celí prosáklí. Ani trochu jim nevadí, že v tom dni skoro nic</p>

<p>neužili!</p>

<p>Dobrý táborník si připravuje teplé jídlo, ale s vařením to</p>

<p>nepřehání, a hlavně neudržuje oheň, když ho už nepotřebuje.</p>

<p>180</p>

<p>zklamání</p>

<p>;dstavte si, že byste se najednou dověděli, že Jestřáb a Jumbo</p>

<p>- my dva, ;ří Dvojku vedeme - nejsme těmi vzornými, dobrými</p>

<p>občany, za jaké s máte (aspox~ si to hrdě myslíme), ale že</p>

<p>žijeme dvojím způsobem: před mi si hrajeme na čestné, slušné</p>

<p>lidi, ale když nás nevidíte, jsme najedu nečestní, neslušní,</p>

<p>lajdáci. Jistě byste byli hrozně zklamaní a nic by s ve Dvojce</p>

<p>už netěšilo. Také my dva, Jumbo a já, jsme velmi nešfastkdyž</p>

<p>se dovíme, že někdo z vás není ve svém soukromí takový, jak ho</p>

<p>láme u nás.</p>

<p>Jacíjste vy, skauti, doma, na ulici, ve škole mezi špatnými</p>

<p>kamarády? ;podléháte jim? Nevítězí nad vámi vaše slabší</p>

<p>stránky, když právě nee s námi?</p>

<p>vra~re s~</p>

<p>to hra je určena ven, na prostranství, kde není tráva. Může se</p>

<p>jí zúčastjakýkoli počet hráčů. Špičatým kamenem nebo kolíkem</p>

<p>narýsujete na upané zemi kruh tak velký, aby se v něm všichni</p>

<p>mohli poměrně volně hybovat. Na dané znamení začnou se hráči</p>

<p>vzájemně vystrkovat z kruven. Kdo se octne aspoň jedním celým</p>

<p>chodidlem za hraniční čárou, así z kruhu odejít a boj tím pro</p>

<p>něj končí.</p>

<p>Kdo nakonec zůstane v kruhu sám, vítězí.</p>

<p>Máte-li mezi sebou nějakého "hromotluka", který by musel</p>

<p>vždycky hrát, může se proti němu spojit několik hráčů a</p>

<p>vystrčit ho z kruhu ven ~lečnými silami. Pravidla Ize upravit</p>

<p>tak, že soupeře smíte vystrkovat i ramenem, ne tedy rukama -</p>

<p>ty máte složené za zády a neužíváte jich.</p>

<p>181</p>

<p>\ ,, 1</p>

<p>Cerven '</p>

<p>Tábory ve ,Sluneční zátoce</p>

<p>Sluneční zátoku jsem objevil jako patnáctiletý kluk, když jsem</p>

<p>byl r vštěvě u svého strýce v Ledči nad Sázavou. Nedošel jsem</p>

<p>tehdy až ~ seděl jsem jen na jejím kraji v podivný podvečer a</p>

<p>z dálky ke mně hal zpěv skautů (já byl tehdy ještě "civil").</p>

<p>Později jsem ten večer p v jednom ze svých prvních článků v</p>

<p>časopisu Skaut-Junák. Za ten č jsem se pak hrozně styděl,</p>

<p>třebaže jsem za něj sklidil pochvalu, byl citový.</p>

<p>A když jsem se později stal skautem, vydal jsem se s několika</p>

<p>m~ hochy na první tábor. Neměl jsem nejmenší zkušenosti, sám</p>

<p>jsem ~ předtím netábořil, ani jsem tábor neviděl - a ted jsem</p>

<p>měl tábor vési</p>

<p>Hoši zlatí, ten rnůj první tábor byl mou soukromou lesní</p>

<p>školou. jsem se tvrdou prací a mnoha neúspěchy. Musel jsem na</p>

<p>něm zastáva hu skautského vedoucího, kuchaře i doktora. Bez</p>

<p>předchozí přípravy příručky, bez porady s někým zkušenějším.</p>

<p>Na ten první tábor do smr zapomenu - bylo to v roce 1925.</p>

<p>Ještě štěstí, že nám nechal na louce je podsady a kamna 35.</p>

<p>oddíl, který tehdy zrovna odjížděl, když my přijeli "tábořit".</p>

<p>To byla naše záchrana! Zkušený vůdce Pětatřicítky,</p>

<p>Stránka 95</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>182</p>

<p>táborník Láda Rački, poznal ve mně okamžitě nezkušeného</p>

<p>zelenáče, ale omoci mi už nemohl jinak než tím, že nám</p>

<p>přenechal podsady a dal mi oěkolik rad. Dodnes na něho vděčně</p>

<p>vzpomínám. V pozdějších letech jsem dělal ledaco jinak, než</p>

<p>jak mi to doporučil, a mnohé jsem zlepšil. 'Uznal to a</p>

<p>obdivoval naše tábory, když k nám po mnoha letech náhodou</p>

<p>zavítal. P'řesto jsem si nikdy nedovolil zlehčit jeho praxi,</p>

<p>vyjádřit se zamítavě k jeho praktikám, které jsem třeba ve</p>

<p>svých táborech pak měnil. V mé mysli je zapsán zlatým písmem,</p>

<p>vzpomínám na něho jako na jed` noho z nejlepších vůdců.</p>

<p>V dalším roce - 1926 -jsem tábořil už s Dvojkou, pod vedením</p>

<p>svého předchůdce, rovněž moudrého vůdce Bobra-Ryšavého. To byl</p>

<p>tábor u Libice, nedaleko Turnova, který jsem nazval</p>

<p>"Mohykánský". Od té dofiy dostávaly všechny další tábory</p>

<p>Dvojky svá jména.</p>

<p>A když jsem měl v třetím roce - 1927 - vést tábor z větší</p>

<p>části sám, rozřhodl jsem se opět pro Sluneční zátoku. To už</p>

<p>jsem si připadal jako strašně zkušený táborník. Náš vůdce Bobr</p>

<p>po několika prvních dnech odjel ajá začal vůdcovat sám. To byl</p>

<p>"Tábor Svazu třinácti". Tady jsem poprvé zavedl "denní</p>

<p>rozkazy", "táborový řád", zde byl založen strašidelný spolek Svaz třinácti. Chlapci začali nosit kanadské nože, seznámili</p>

<p>jsme se s na~ím Vítrem, tehdy zvaným Vytrvalec. Poslali ho k</p>

<p>nám na tábor až i Jugoslávie, přijel ještě se svým kamarádem</p>

<p>Odcházelem. Skauti nebyli, 'en "civilisti", ale Vytrvalec se tak do skautování zažral, že když se po několika letech</p>

<p>přestěhoval do Československa, vstoupil k nám do oddílu.</p>

<p>0 rok později - 1928 - stál náš tábor na stejném místě a</p>

<p>nazvali jsme o "Tábor Zelené příšery" podle přízraku, který</p>

<p>jsem tam vyvolal v život. Tábora Svazu třinácti a Tábora</p>

<p>Zelené příšery jsem nejvýznačnější část innosti i nálad popsal</p>

<p>v knize Hoši od Bobří řeky. Byly to opravdu dva ezapomenutelné</p>

<p>tábory. Tam též vznikla figurka zálesáka Frédyho (pode Jirky</p>

<p>S.), zde se odehrála děsivá příhoda s šílenou ženou (dodnes se</p>

<p>vzpomínka na ni udržuje v oddíle oblíbeným výrokem "jen ti</p>

<p>fůtěj, ty ancikriste", o němž někteří chlapci ani nevědí, kdy</p>

<p>a za jak ošklivých okolností byl pronesen).</p>

<p>Pakjsme po dva roky Sluneční. zátoku neviděli. V těch dobách</p>

<p>se hodně změnilo, já převzal vedení oddílu, generace hochů z</p>

<p>minulých táboni se rozešla a Dvojka prožívala s novými chlapci</p>

<p>letní pohádky na březích Mastníku (Tábor na Bobří řece - 1929,</p>

<p>Tábor smůly - 1930).</p>

<p>A přišel rok 1931. Oddíl se rozrostl a my se rozhodli postavit</p>

<p>tábor zase ve Sluneční zátoce, na krásné slunné louce u řeky,</p>

<p>zalévané od rána do večera sluncem. Pojmenovali jsme ho proto</p>

<p>Tábor ve Sluneční zátoce.</p>

<p>Nemám na něj právě pěkné vzpomínky. Byl to můj první tábor s</p>

<p>vel</p>

<p>183</p>

<p>kým počtem hochů, přijelo nás čtyřiadvacet (dřív nás bylo</p>

<p>nanejvý; náct). Mezi nimi bylo hodně nováčků, kromě toho</p>

<p>začalo odrůstat ~ lik chlapců, kteří byli dříve vzorní, a</p>

<p>jejich proměna k horšímu mne tila. Tehdy jsem ještě neměl</p>

<p>takové zkušenosti, jaké mám dnes, ne~ jsem, proč k těm</p>

<p>neblahým změnám v chování hochů dochází, nedc jsem si je</p>

<p>vysvětlit. Proto bylo mé zklamání tak hrozné!</p>

<p>Když mé znechucení dostupovalo vrcholu, zřekl jsem se na pamá</p>

<p>místě nad táborem vůdcovské úlohy v oddíle. Většina chlapců se</p>

<p>pak šila, to mi vrátilo chut do skautování. Přesto je však</p>

<p>tento tábor jedin který nemám dobré vzpomínky.</p>

<p>Pak přišly tábory další, vždy na stejném místě ve Sluneční zá</p>

<p>a přece každý tak docela jiný a něčím jiným krásný: Tábor</p>

<p>úplr~ku (1! Tábor dvacáté míle (1933), Tábor třinácti orlích</p>

<p>per (1934), Tábor Vytrvalce (1935), Tábor Modrého stínu (1936)</p>

<p>a Tábor zpěvu (1937; každém z nich se přihodilo plno událostí,</p>

<p>pro oddíl významných Táboře úplňku jsme obnovili kouzelné</p>

<p>výpravy na paseky ve svitu fi ku, o rok později jsme bojovali</p>

<p>Stránka 96</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>se 17. oddílem o vlajku, v roce 193~ tábor ve znamení stráguly</p>

<p>- zkrátka každé léto bylo podbarveno ni novým a lišilo se od</p>

<p>táborů přecházejících.</p>

<p>Každý strom, každý kout, kámen a místečko ve Sluneční zátoce :</p>

<p>svou historii, posvěcenou odešlým Chlapectvím několika</p>

<p>generací. A~ dejde jednou pěkný večer a my budeme ve Sluneční</p>

<p>zátoce, zavedu vá všechna ta místa. LTkážu vám, kde se vrhl v</p>

<p>roce 1931 jeden z hocfi vody i s hodinkami na ruce, aby šel</p>

<p>naproti svému přijíždějícímu kam dovi, vysvětlím vám</p>

<p>detektivní případ zloděje z Tábora Svazu třinácti, jdeme spolu</p>

<p>na památné místo na Druhé pasece, řeknu vám, kde ajak dil</p>

<p>Frédy "přes tu vodu", uvidíte stromy, jejichž noční obrysy na</p>

<p>~ vypadají jako žena s nůší a sedící vlk, podíváme se na</p>

<p>místo, kde šíl žena probudila za svítání Moju, který spal v</p>

<p>lese na závěr zkoušky T'ri lí pera, vysvětlím vám, jak Zelená</p>

<p>příšera svítila na druhém břehu ři ačkoli byla v táboře, ukážu</p>

<p>vám, kde dokončilo život šídlo pohr"bené v ší kronice, zavedu</p>

<p>vás na plantáže "Jestřábového kvítí", budu vám vy~ vět, co se kde seběhlo. Ajednou podnikneme výpravy do lučin, lesů, r lin</p>

<p>a údolí, které křížem krážem promašírovali i proplížily manévn</p>

<p>skupiny našich družin. Naznačím vám, jak a kudy vedla první</p>

<p>semafc vá štafeta, zavedu vás na "Rejžák", zkrátka seznámím</p>

<p>vás se vším, c~ ve Sluneční zátoce a jejím okolí spjato s</p>

<p>historií našeho oddílu.</p>

<p>184</p>

<p>40. týden (l. - 7. června)</p>

<p>s sebou na tábor</p>

<p>Ta tábor sice nepojedete hned zítra, ale s přípravami byste</p>

<p>měli začít už !nes, jinak vám bude před odjezdem chybět mnoho</p>

<p>věcí. Proto zde vypiuju seznam potřeb, které si berou na tábor</p>

<p>chlapci z našeho oddílu.</p>

<p>Slamníkový povlak (třeba z pytloviny), široký asi 60 cm,</p>

<p>dlouhý 180 m. Na centimetru nezáleží, bude-li slamník větší,</p>

<p>na stanovém lůžku ho aložíte. Polštářek nebo jen povlak na</p>

<p>něj, který na táboře nacpete slámou í sušenou lesní trávou.</p>

<p>Povlak je skoro lepší, protože nezabere v táboroých</p>

<p>zavazadlech tolik místa.</p>

<p>Spací pytel nebo dvě silné pokrývky. Prostěradla na našich</p>

<p>táborech neěstujeme, spíme zpravidla v teplácích, a tak nám</p>

<p>hrubá látka slamníku evadí. Prostěradla jsme dřív tepláky jen</p>

<p>zbytečně zašpinili a maminky je o návratu domů nemohly ani</p>

<p>vyprat.</p>

<p>Kromě skautského kroje nebo těch šatů, které budete mít na</p>

<p>sobě ceso do tábora, vezměte ještě do zásoby aspoň dvoje</p>

<p>ponožky, jedny treýrky, plavky, dvě starší košile, dvě trička,</p>

<p>tepláky (kalhoty i bundu). femáte-li tepláky, tedy nějaké</p>

<p>staré dlouhé kalhoty a starý volný kabát. ~den svetr silnější,</p>

<p>jeden slabší. Pevné boty přes kotníky (do deštivého blátivého</p>

<p>počasí). Tenisky nebo kecky či sandály. Pláštěnku do deště.</p>

<p>Další potřeby: Ručník, utěrka na nádobí - po jednom kusu, víc</p>

<p>jich neerte, zbytečně překážejí a svádějí k tomu, abyste</p>

<p>špinavé věci neprali tahali z kufírku pořád nové a nové,</p>

<p>čisté. T"rx kapesníky. Jídelní miska držadlem a víčkem</p>

<p>(nejlépe trojdílná). Nůž, vidlička, lžíce. Pohárek na odu.</p>

<p>Kartáček na zuby a zubní pasta. Hřebínek. Šití. Krabička</p>

<p>poslední áchrany. Mýdlo. Rýžový kartáček na drhnutí. Kartáč a</p>

<p>krém na boty (staíjedna souprava pro stanovou dvojici).</p>

<p>Svíčka. Baterka. Deník. Barevné obyčejné tužky. Barvy.</p>

<p>Fotoaparát. Hodinky. Hudební nástroj (foukací armonika,</p>

<p>kytara). Čisté papíry na psaní a malování. Šachy a jiné hry</p>

<p>~ro deštivé dny). Poradte se s vedoucím, zda máte na tábor</p>

<p>vzít také ko~. Nám kola prokazovala vždy velké služby. Potíž</p>

<p>je jen s jejich bezpečým uskladněním, zejména přes noc.</p>

<p>Zamykáme je na řetízek k vnitřním ůlům kuchyně. Nezapomeňte</p>

<p>také na malou kapesní lékárníčku. Osobní růkaz a kartičku</p>

<p>zdravotní pojištovny.</p>

<p>Zbývá ještě otázka, kam všechny ty věci složit. Do torny se</p>

<p>nevejdou, nás si proto mohou chlapci vzít na tábor malý</p>

<p>Stránka 97</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>kufřík. Neberte si však noý, protože cestou i na táboře dost</p>

<p>utrpí, zejména vlhkostí.</p>

<p>Mimořádně velké předměty, které mají sloužit také celku (míč,</p>

<p>luk a šíy, horolezecké lano) zabalíte do oddílových beden.</p>

<p>185</p>

<p>Jak jsi dřív trávil volný čas?</p>

<p>Dřív - dokud jsi ještě nebyl ve Dvojce. Nahlédněte do minulých</p>

<p>Čigoliga nebo do svého deníku a přehlédněte všechny ty pěkné</p>

<p>po~ kterých jste se u nás již zúčastnili. Uvědomte si, oč</p>

<p>bohatší, bar a užitečnější život žijete po příchodu do</p>

<p>skautského oddílu. Nezna schůzky v klubovně, nevěděli jste nic</p>

<p>o skautské družině, o bod a skládání zkoušek do Skautské</p>

<p>stezky. Ani ve snu vás nenapadlo, mohlo být něco napínavějšího</p>

<p>než hra Vyzvědači nebo že byste mo zatajeným dechem závodit o</p>

<p>zlomky vteřin při vázání uzlů.</p>

<p>A což teprve až zase přijdou nové výpravy s desítkami her a</p>

<p>přího~ ba několikadenní výprava o Svatodušních svátcích - o</p>

<p>táboru ani n~ vě!</p>

<p>Břed vstupem do Dvojky jste nikdy nezažili chlapecký kolektiv,</p>

<p>k kdo nemluví sprostě, kde nejsou hádky, kde nikdo</p>

<p>nešvindluje, kde nuje "právo silnějšího". Nikdy předtím jste neměli tak vzrušující z tolik krásných podniků.</p>

<p>Budte proto vděční náhodě, která vás zavedla do naší klub A</p>

<p>vždycky když začnete trochu ochabovat, vzpomeňte si na ten v;</p>

<p>obyčejný život, jaký jste vedli dřív - a hned bude po</p>

<p>omrzelosti!</p>

<p>O vodě a žízní</p>

<p>Žízeň patří k těm prubířským kamenům, na kterých se zkouší</p>

<p>lidsk vaha. Na výpravách, které zbloudily v poušti, na vorech</p>

<p>trosečníků rají ušlechtilí lidé žízní jen proto, aby poslední</p>

<p>doušek vody nechal mu příteli. Zato sobci kradou příděly vody</p>

<p>z poslední společné láhv</p>

<p>I v našem chlapeckém prostředí dává žízeň nahlédnout do vaší</p>

<p>po Líbilo se mi, jak Jiřík ochotně nabídl vodu ze své láhve</p>

<p>Skagovi, a voda byla v té chvíli vzácná, drahocenná. Nelíbilo</p>

<p>se mi, jak se jeden váčků hrnul k láhvi se slovy: "Já ted mám</p>

<p>pít, já, já jsem si to zan dřív!"</p>

<p>Až dokážete při nejpalčivější žízni přenechat poslední doušek</p>

<p>svému kamarádovi, pak teprve budete praví Dvojkaři!</p>

<p>Neúčast - hřebíček do rakve oddiZu</p>

<p>Někteří chlapci a děvčata vstoupili s velikým nadšením do</p>

<p>skautskéh dílu, ale to nadšení z nich za kratší nebo delší</p>

<p>dobu vyprchalo a zača nechávat družinové schůzky i oddílové</p>

<p>podniky. Nic tak nepoškozujE držnost oddílu a náladu schůzky</p>

<p>či výpravy jako malá účast. Vedoucí rádce napřed dlouho čekají</p>

<p>se zahájením nebo s odchodem z místa na chybějící členy v</p>

<p>domnění, že se opozdili a ještě přijdou. Mnoh~</p>

<p>`pravený bod programu pak nelze provést při nepředpokládané</p>

<p>malé účasti. Vedoucí i rádce jsou rozmrzelí, že tolik hochů</p>

<p>nepřišlo. Členové družiny, která se sešla v tak malém počtu,</p>

<p>se zlobí, že družina ztrácí body za nepritomné. Nestálí</p>

<p>chlapci se tak odcizují celému oddílu. Přátelství ochabne. Kdo</p>

<p>několikrát vynechá, ztrácí zájem o všechno, co oddíl podnikal</p>

<p>v jeho nepřítomnosti. Je to takový začarovaný kruh - čím menší</p>

<p>zájem, tím častěji vynecháváš - a čím více vynecháváš, tím</p>

<p>rychleji ztrácíš poslední zbytek zájmu. Vynechávající člen je</p>

<p>hřebíčkem do rakve oddílu. Proto nemůžeš-li nebo nechceš-li</p>

<p>chodit na všechny družinové a oddílové</p>

<p>^ podniky, raději z oddílu vystup, nekaž ostatním náladu!</p>

<p>' Atletika v přírodě</p>

<p>I když nemáte regulérní hřiště s předepsaným vybavením, můžete</p>

<p>trénovat atletické disciplíny. Vaše výkony se ovšem nebudou</p>

<p>moci dobře poměřovat s těmi, které podáte na stadionu, ale to</p>

<p>nevadí. Hlavně že budete trénovat! Krátké trati běhejte na</p>

<p>louce, delší úseky po měkkých lesních stezkách. Skákejte přes</p>

<p>potok, příkop, nízké keříky. Neskákejte však přes pevné</p>

<p>překážky - například dřevěné nebo kovové závory na cestách.</p>

<p>Kdybyste za</p>

<p>Stránka 98</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>' kopli, rozbili byste si obličej nebo si dokonce zlomili při</p>

<p>dopadu ruku. Neskákejte také na mokré trávě - klouže! ~eleznou</p>

<p>kouli nahradte omletými valouny, které najdete v ričce nebo na</p>

<p>jejím břehu. Oštěp bude pro většinu také nedostupný. Nevadí.</p>

<p>Stejně dobře poslouží delší a silnější prut!</p>

<p>A své výkony navzájem porovnávejte.</p>

<p>Ude'iejte si doskočiště</p>

<p>Pro jednotlivce to je perný oříšek, ale každý tábor si může</p>

<p>spojenými silami vybudovat doskočiště za pár dní. Vyznačte</p>

<p>obdélník široký nejméně 2,5 m, dlouhý aspoň 4,5 m. Pak z něj</p>

<p>odstraňte drny do hloubky 35 cm. Odrazové prkénko by mělo být</p>

<p>1,5 - 2 m vzdálené od kraje doskočiště, ;podle toho, jakých</p>

<p>výkonů dosahují nejlepší z vás. To znamená, že po odrazu</p>

<p>letíte nad trávníkem jeden a půl až dva metry a do písku</p>

<p>dopadnete, i když váš skok dosáhne šestimetrové délky. Písek</p>

<p>vytěžíte v řece nebò říčce, ten zůstává stále sypký. Kopaný</p>

<p>se nehodí, rychle ho udusáte a dopady pak budou nebezpečně</p>

<p>tvrdé.</p>

<p>Pro skok do výšky zasadte do země na jedné z delších stran</p>

<p>doskočiště dvě tyče s naměřenými centimetry. Natlučte do nich</p>

<p>hřebíky, kterým od' štípnete hlavičku. Na tyto hřebíky budete</p>

<p>pokládat rovnou tenkou lafku</p>

<p>nebo aspoň provaz, na jehož konce upevníte pytlíky s pískem,</p>

<p>ty ho udrií napjatý.</p>

<p>Každodenním tréninlcem skoků pěkně obohatíte táborový program.</p>

<p>187</p>

<p>V teniskcích na výpravu?</p>

<p>Nikdy! Obuv bez podpatku a s měkkou gumovou podrážkou (cvičky</p>

<p>nisky, kecky) se nehodí na delší pěší výpravu. Proč? Noha se</p>

<p>snad unaví měkkostí podrážky a tím, že chybí podpatek - a to</p>

<p>zejména tel máte-li plnou tornu jako přítěž. Dlouhá chůze po</p>

<p>tvrdé silnici v tako, nevhodném obutí narušuje klenbu našich</p>

<p>chodidel a způsobuje záva defekt, kterému se říká "plochá</p>

<p>noha" - klenba kostí v chodidie poklf a to způsobuje silnou</p>

<p>únavu již po krátké, několikakilometrové ch Proto vy, kteří</p>

<p>máte ještě nohy zdravé, nepokoušejte osud a neničte si hy</p>

<p>dlouhou chůzí v teniskách nebo keckách, i když se vám zdají na</p>

<p>no příjemné a lehké. A vy, kteří už trpíte plochýma nohama,</p>

<p>nezhoršujte s: jich stav. V teniskách běhejte jen na tábořišti</p>

<p>při hrách. Ale ještě lepš. když tam běháte bosky. Také při</p>

<p>jízdě na kole můžete tenisky bez o užívat.</p>

<p>Máte bystré oči?</p>

<p>Zahrajte si tuto hru na výpravě. Jeden z vás odběhne od</p>

<p>ostatních něk, kde na něj druzí nevidí. Tam ukryje kdési v</p>

<p>křoví, do větví stromu, ~ kameny nebo v dolíku ni~jakou věc,</p>

<p>napříkladjídeiní misku. Poodejde i od ní asi 20 kroků, zavolá</p>

<p>ostatní a řekne:</p>

<p>"V okruhu dvaceti kroků ode mne je šálek. Hledejte ho!"</p>

<p>Hráči ovšem nevi'~dí, zdaje schovaný 20 kroků nalevo či</p>

<p>napravo, vl du nebo vzadu, a tak dá někdy velkou práci, než</p>

<p>někdo šálek objeví. ' pak schovává šálek pro ostatní v příštím</p>

<p>kole hry.</p>

<p>41. týden (8. - 14. června)</p>

<p>Kdo letos?</p>

<p>Co jsme se na loňský tábor natěšili! První skautský tábor po</p>

<p>druhé svě vé válce, po šesti psaneckých letech. A přece se</p>

<p>nevydařil tak, jak jsme i kali. Nedošlo sice k žádné nehodě,</p>

<p>jídla bylo dost, počasí krásné, služ klapaly - a přece ho něco</p>

<p>pokazilo. Co? Několik starších chlapců tam s chvátily vánoční</p>

<p>nálady, najednou byli se vším nespokojení (začalo "hustou</p>

<p>polívkou") a svou nespokojenost naočkovávali i ostatním, k0</p>

<p>byli jinak docela štastní. Smíření nastalo; když si</p>

<p>"revolucionáři" utvoi kmen starších Dvojkařů s vlastní</p>

<p>samosprávou, ale idyla svorného tábo: tak jak o něm vždycky</p>

<p>sním, byla tatam.</p>

<p>Úkolem těchto řádků nejsou výčitky. Ti chlapci nebyli první</p>

<p>ani p</p>

<p>188</p>

<p>Stránka 99</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>lední, u nichž zájem o práci v mateřské Dvojce po</p>

<p>několikaletém nadšem výkonu ochabne a změní se v opozici právě</p>

<p>na táboře, kde je to pro</p>

<p>oddíl stokrát škodlivější, než když to vypukne v průběhu roku</p>

<p>doma. koro na každém táboře se něco takového stane, protože</p>

<p>tábor s určitým epohodlím vytváří prostředí, kde se silněji,</p>

<p>rychleji a výbušněji žije rychleji tu dozrávají vánoční</p>

<p>nálady. Ale zpravidla to zachvacuje jenom</p>

<p>'ednotlivce, nanejvýš dva tři chlapce, a jejich proměny si</p>

<p>táborníci často i nevšimnou, tím trpí jen vedoucí. Ale na</p>

<p>našem loňském táboře bylo ~Ch hochů asi šest a byli to chlapci</p>

<p>nejváženější, nosné sloupy Dvojky, ;a proto to tak bolelo a</p>

<p>škodilo.</p>

<p>Dnes stojíme před táborem novým a já přemýšlím, kdo letos</p>

<p>tábor poazí? Na kom je řada, aby právě na táboře dal najevo,</p>

<p>že jeho dny ve vojce se chýlí ke konci? Teorie říká, že tábor</p>

<p>zpravidla pokazí ti nej</p>

<p>`tarší, nejdéle skautující. V duchu tedy probírám vás,</p>

<p>nejstarší. Budeš to , Sévo, energický a starostlivý? Nebo ty,</p>

<p>Sille, pořádek a kázeň tak miující? Nebo dokonce ty, Džine,</p>

<p>který jsi i loni zachoval Dvojce věrnost? udeš to snad ty,</p>

<p>Henry, vždy pro skauting tak nadšený? Nebo to bude apín,</p>

<p>Cvrček, Siki, Mik, Zubr či Rap? Nebo Lobo, Pete, Simo? Ne, ne,</p>

<p>věňt se mně nechce, že by to mohl být někdo z vás! A</p>

<p>vynasnažme se,</p>

<p>nou počínaje až po nejmladšího nováčka Vrátu, aby letošní</p>

<p>tábor byl taový, jaký jsme už léta neměli. Krásnější než</p>

<p>všechny tábory předcháze'ící, které jste zažili.</p>

<p>ddilová nauka</p>

<p>~ko má každý občan znát všechno o státu, ve kterém žije, o</p>

<p>jeho funkci, bčanských právech i povinnostech, tak každý skaut</p>

<p>má znát vše, co souisí s jeho členstvím v oddíle a družině.</p>

<p>Bude-li tohle všechno znát a všeu dokonale rozumět, na mnohé</p>

<p>si účiní správnější názor a leckdy se tím vyhne vánočním</p>

<p>náladám.</p>

<p>Objasním to, co se týká vedoucího oddílu.</p>

<p>Proč se některý člověk stane vedoucím skautského oddílu? Snad</p>

<p>skoro dý má nějakou zálibu. Někdo svůj volný čas věnuje</p>

<p>sbírání známek, jiý nadšeně hraje fotbal za sportovní klub,</p>

<p>někdo chodí na ryby, jiný vášivě rád hraje divadlo. A někomu</p>

<p>se stane koníčkem vedení skautského oddílu. Zpravidla to bývá</p>

<p>člověk, který ve skautské organizaci vyrostl amá tak pro tuto</p>

<p>úlohu mimořádné předpoklady. Vedení oddílu patří jistě</p>

<p>nejužitečnějším zábavám čili koníčkům, protože ten, kdo se</p>

<p>této práci 'ěnuje, prokazuje velkou službu mládeži i</p>

<p>republice, i když o těchto důsledcích ani neuvažuje. Vedoucí</p>

<p>má jedinou touhu, dát chlapcům v oddíle to nejlepší, co jim</p>

<p>může podle svých schopností poskytnout, být jim co</p>

<p>189</p>

<p>nejužitečnější. Tím bolestnější pro něho ovšem je, když ho</p>

<p>některý c pec nepochopí a začne mu něco skrytě nebo dokonce</p>

<p>veřejně vyčítat nit ho z k~ivd, nespravedlnosti apod. Vedoucí</p>

<p>se jistě může někdy ve s názoru a úsudku mýlit. Ukřivdí-li</p>

<p>však někomu, nikdy to neudělá úm ně, ale proto, že se zmýlil.</p>

<p>A svůj omyl jistě uzná, když ho na to sluš~ způsobem upozorní</p>

<p>ten, jemuž se křivda stala.</p>

<p>Podle svého založení a schopností připravuje vedoucí program</p>

<p>odc vytváří prostředí a dává činnosti jistý ráz. Kdo má</p>

<p>vojácké sklony, ~ oddíl skoro vojensky - tak například</p>

<p>pracovalo kdysi středisko bratra ~ v Dejvicích. Člověk</p>

<p>založený kumštýřsky by nejraději proměnil celý díl v herecký</p>

<p>soubor a pořád by jenom hrál divadlo - například M Fišer v</p>

<p>Dvěstědvanáctce. Nebo vymete s oddílem kdejakou výstavu,</p>

<p>razárnu, koncert, i když má o tyto věci zájem třeba jen</p>

<p>polovina chlal Někteří vedoucí se specializují na vedení vlčat</p>

<p>- například bratr Ak který vede smečku již asi 25 let. Jiní</p>

<p>mají zájem jen o roverské hnutí bo jen o skauty v chlapeckém</p>

<p>věku. Ideální by ovšem bylo, kdyby ved cí začal pracovat s</p>

<p>Stránka 100</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>chlapci nejmladšími, prodělal s nimi léta vlčácká, I vedl je</p>

<p>do skautského oddílu, a až by všichni dospívali, změnil by se</p>

<p>jej oddíl v roverský kmen. V praxi to ovšem nejde. Především</p>

<p>se nikdy ; najde 20 - 30 chlapců tak vytrvalých, aby vydrželi</p>

<p>společně od let vlč kých po léta roverská, za druhé je dost</p>

<p>velké umění úspěšně řídit všech tyto tři věkové stupně. Každý</p>

<p>vedoucí si proto zpravidla vybere ten s peň, o kterém si</p>

<p>myslí, že mu nejlépe rozumí, a usměrňuje oddíl poi svých</p>

<p>představ. Mnozí nováčci, kteří do oddílu vstupují, znají aspoň</p>

<p>v c rysech jeho činnost, a je tedy jenom na nich, zda tam</p>

<p>vstoupí, nebo bud hledat oddíl jiný, jehož program by jim lépe</p>

<p>vyhovoval.</p>

<p>Někteří chlapci však nevědí, co na ně v oddíle čeká, a tak se</p>

<p>něk s přibývajícími lety snaží činnost oddílu pozměnit tak,</p>

<p>aby to vyhovov~ jejich věku. A nemůže-li se jim vedoucí</p>

<p>přizpůsobit - vzhledem k poti bám chlapců mladších - nebo se</p>

<p>jim přizpůsobit nechce, stává se u ni~ neoblíbeným a mají vůči</p>

<p>němu námitky, které jsou z jejich stanovisl oprávněné, ale z</p>

<p>hlediska vedoucího neoprávněné. Nebol vedoucí si ře ne: "Já</p>

<p>vedu oddíl tak, jak mi to z mnoha důvodů osobně vyhovuj</p>

<p>Nemohu, ani nechci se řídit míněním několika chlapců, kteří</p>

<p>stejně za d~ tři roky, mnohdy i dříve, oddíl opustí, kdežto já</p>

<p>zůstanu. A pak bych d val oddíl pracně znovu do původního</p>

<p>stavu!"</p>

<p>Jestliže mluvím o "rázu" oddílu, měl bych jistě říct, jak si skautský o~ díl představuju. Svoje představy jsem vtělíl do</p>

<p>knížek Hoši od Bobří řek Pod junáckou vlajkou, Devadesátka</p>

<p>pokračuje, Poklad Černého delfín, a především jsem je popsal v</p>

<p>příručce Náš oddíl. Skautský oddíl má poi</p>

<p>190</p>

<p>mne být velkou rodinou, kde není přetvářka, faleš a kde</p>

<p>všechno sloujeho členům. Hlavrií kádr mají tvoňt chlapci 12 -</p>

<p>15letí. Starší mají zaívat spíš služby pomocné, například vést</p>

<p>družiny jako rádcové, vykonát funkce instruktorů, místo aby</p>

<p>byli jen řadovými členy. Proto nemohou ekávat, že se oddíl</p>

<p>bude řídit jejich osobními zálibami, podmíněnými iich věkem.</p>

<p>Chápu, že každý dorůstající chlapec nemá buňky pro vededružiny</p>

<p>a podobnou práci. Musí ovšem pochopit, že oddíl nemůže svůj</p>

<p>ogram zaměřit tak, jak by to odpovídalo jeho věku. Snažíme se</p>

<p>sice přiavovat program schůzek v klubovně i nedělních výprav</p>

<p>tak, aby si z něj co odnesli a pobavili se chlapci jak mladší,</p>

<p>tak starší, ale na ty mladší matujeme vždy víc.</p>

<p>Velmi nerad vidím skupinky starších, kteří drží jen spolu a</p>

<p>těm mladn nevěnují příliš pozornosti. Tím už se oddíl dělí na</p>

<p>dva světy, a to vyiří trhlinu v celistvosti oddílu. Někdy je</p>

<p>souhra starších a mladších ve ~ojce jedinečná, přímo ideální</p>

<p>po několik skautských roků za sebou. ~dy je to zase naopak.</p>

<p>Nejvíc záleží na konstelaci členstva, tj. na sestaoddílu, na</p>

<p>vyváženosti povah všech členů.</p>

<p>bychom na táboře věděli, čí je který šálek a komu za něj dát</p>

<p>"černou ;říňku", když se válí někde v trávě neumytý, místo aby čistý visel na hřeičku v kuchyni, označujeme šálky číslem.</p>

<p>V železářství jsme koupili malá plechová kolečka s vyraženými</p>

<p>čísly provrtaným otvorem a drátkem je připevnili k ouškům</p>

<p>šálků. Dříve jsme sla vyškrabávali hřebíkem na šálky nebo</p>

<p>malovali lakem, ale žádný těchto způsobů se neosvědčil tak</p>

<p>jako plechová kolečka. Označené šály také nemohou být</p>

<p>zaměněny.</p>

<p>Číslo, které mu bylo přiděleno na šálek, by si měl každý vysít</p>

<p>i na treýrky, trička, ponožky, na rub víka torny, namalovat</p>

<p>černou tuší na řeúnky, zkrátka na všechno, co může na táboře</p>

<p>ztratit nebo pomíchat. Domluvte se, na kterém místě budete</p>

<p>čísla dělat u různých věcí, abysje vždycky hned našli.</p>

<p>kamarcíd</p>

<p>aždý skaut má před táborem vždycky největší starost o to, kdo</p>

<p>k němu bude pňdělen do dvoumístného stanu a s kým bude tři</p>

<p>nebo dokonce čty'ři týdny bydlet. Většina táborníků už má</p>

<p>někoho vyhlédnutého, obyčejně toje nejvěrnější kamarád. A tak</p>

<p>Stránka 101</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stačí, když se tato dvojice přihlásí u ve'doucího a ten jejich</p>

<p>přání schválí.</p>

<p>Ted však přijde to hlavní, co vám chci povědět. Dobrá, oba</p>

<p>chlapci (ne</p>

<p>191</p>

<p>bo obě děvčata) se ke společnému bydlení sami dobrovolně</p>

<p>přihla ni nadšení, a každý by si tedy myslel, že tábor prožijí</p>

<p>v dokonalé~ ném přátelství. Ale to je někdy omyl!</p>

<p>Oba kamarádi se vidí na táboře od rána do večera, zevšední si</p>

<p>a dy na sobě vzájemně objeví různé chyby a chybičky, o kterých</p>

<p>di věděli. A najednou je konec slunné přátelské pohody! Začnou</p>

<p>si vyčítat, Tondovi se zdá, že Ferda rozházel ve stanu papírky</p>

<p>od b a jeho vinou ted oba dostali "minusy" za nepořádek ve</p>

<p>stanu. Fer tvrdí o Tondovi, že mu skákal po posteli, rozházel</p>

<p>pokrývky a sho z poličky. Vedoucí s nimi má každý den nějaké</p>

<p>potíže. Hádají se konu slúžby u kamen, jeden druhého obviňuje</p>

<p>z lenosti, žalují na sc mluví spolu, dělají si různé</p>

<p>schválnosti. Otráví tábor sobě i vedc který má jejich neshody</p>

<p>stále urovnávat.</p>

<p>Neberte si příklad z těchto dvou takytáborníků, Tondy a Ferdy!</p>

<p>jsou dobří skauti, do oddílu se dostali nějakým omylem. Ty</p>

<p>musíš 1 mu spolubydlícímu ve stanu dobrým a věrným kamarádem.</p>

<p>Bude jemně obcházet chyby toho drnhého co nejšetrněji. Nic si</p>

<p>nesmíte Pomůžete si ve všem. Oba se vynasnažíte, abyste byli</p>

<p>svému kam; tím nejušlechtilejším, nejrytířštějším přítelem.</p>

<p>Každému z vás bu když budete moci svému drnhovi v něčem</p>

<p>prospět, i ve skoro znamných maličkostech.</p>

<p>Dejte číst tento text tomu, s kým budete ve stanu na letošním</p>

<p>bydlet, a domluvte se, že se oba podle něj budete řídit.</p>

<p>Opište si vý dené řádky a pověste je ve stanu, budou vám</p>

<p>úmluvu stále připom</p>

<p>U nás ve Dvojce letos dokonce vyhlásíme soutěž o titul "nejv2</p>

<p>táborová dvojice". Zvítězí v ní ty stany, jejichž obyvatelé si</p>

<p>běher ra ani slůvkem neublíží.</p>

<p>Medicinový váček</p>

<p>Až najdete doma nějaký nepotřebný kousek kůže, třeba ze staré</p>

<p>~ tašky, udělejte si medicinový váček, jaký nosívali indiáni.</p>

<p>Nemátestačí i látkové odstřižky tak malé, že se na nic jiného</p>

<p>nehodí. Vyst obdélník vysoký asi 10 cm, široký 5 cm. Barevnými</p>

<p>nitěmi nebo kami ho všelijak ozdobte, a když vyšívání</p>

<p>ukončíte, přeložte obdéh aby vznikl dvojitý čtvereček 5 x 5</p>

<p>cm. Hlavní kresba na dolní pc obdélníčku musí být proti</p>

<p>obrazci vyšitému na horní polovině vzhi haima, aby po</p>

<p>přeložení látky byly obě kresby hlavou vzhůru.</p>

<p>Dole se ted čtvercový váček uzavřel tím, že jste obdélník př</p>

<p>Levou a pravou stranu pevně sešijte. Nahoře váček zaobroubíte</p>

<p>a ~ obrnby zašijete tkaničku nebo uzoučký proužek kůže, které</p>

<p>vycház</p>

<p>192</p>

<p>z obruby na pravé i levé straně. Tkanička či řemínek mají být</p>

<p>tak dlouhé, abyste si mohli talismanový váček pohodlně a bez</p>

<p>rozvazování navléknout přes hlavu na krk a váček spočíval na</p>

<p>prsou asi 5 cm pod horním koncem hrudní kostí. Když řemínek</p>

<p>nebo tkaníčku utáhnete, váček nahoře uzavřete a jeho obsah se</p>

<p>nemůže vysypat.</p>

<p>Proč si vlastně medicinový váček vyrábíme? Pověrčivému</p>

<p>indiánovi sloužil jako talisman, měl ho chránit proti zlým</p>

<p>duchům. Hoši od Bobří leky si své medicinové váčky naplnili</p>

<p>usušeným kvítím ze Sluneční zátoky na věčnou památku. I vy tam</p>

<p>dáte trochu jehličí z tábořiště, přidáte několik květinek z</p>

<p>nejkrásnější výpravy, vložíte podpisy nejlepších kamarádů na</p>

<p>miniaturních lístečcích - a tyto drobné památky jsou účelem i</p>

<p>obsahem vašeho talismanu, který budete nosit na výpravy do</p>

<p>přírody.</p>

<p>Barevné papíry</p>

<p>Je to spíš soutěž všímavosti než hra. Vedoucí si připraví</p>

<p>jistý počet papírků různých barev, například 100 červených,</p>

<p>100 žlutých atd. Barev je tolik, kolik družin má váš oddíl</p>

<p>Stránka 102</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nebo kolik členů klubu přišlo na vycházku. Vedoucí pak jde asi</p>

<p>200 metrů před ostatnímí a rozhazuje papírky po jed- ~ nom</p>

<p>kousku, střídavě různé barvy. Hráči jdou za ním a lístky</p>

<p>sbírají, každý ovšem jen barvu svou nebo své družiny. Nikdo se</p>

<p>nesmí loudat pozadu, protože po odhození posledního papírku</p>

<p>vedoucí pískne a od tohoto signálu do dvou minut k nému musí</p>

<p>hráči dorazit. Potom všichni spočítají, kolik lístků se jim</p>

<p>podařilo objevit a sebrat.</p>

<p>Soutěží bud celé družiny, nebo jednotlivci.</p>

<p>Tato hra příjemně zkrátí dlouhou cestu na tábořiště.</p>

<p>42. týden (15. - 21. června) o si opatřzíne na tábor</p>

<p>oporučuju, abyste si opatřili do táborové kuchyně velké kotle.</p>

<p>Snídaně, bědy i večeře v nich uvaříte desetkrát áříve než v</p>

<p>hrncích postavených na láty kamen. Kamna ovšem stavíme také,</p>

<p>na nich smažíme karbanátky, řízky, pečeme vdolky, vaříme</p>

<p>krupičnou kaši, která se v kotlích ráda připaluje.</p>

<p>Nezapomeňte na struhadlo, několík cedníků, dvě nebo tří</p>

<p>naběračky řzných velikostí, váleček na nudle. Čisté pytle</p>

<p>použijete k přechodnému skladnění větších zásob chleba.</p>

<p>Petrolejové lampy se spirálou kolem cylindru, jaké se zavěšují</p>

<p>u výkopů, vám prokážou dobrou službu večer</p>

<p>, v kuchyni, zejména ke konci tábora, kdy se již dříve stmívá.</p>

<p>193</p>

<p>Báječná věc je vozík, na kterém dopravujete do tábora</p>

<p>nakoupenÉ traviny. I když je dosti drahý, zahrňte do</p>

<p>táborového rozpočtu jeho ná Přibude vám cenný majetek do</p>

<p>oddílového inventáře, který budete v~ vat i na dalších</p>

<p>táborech. .</p>

<p>Proč cvičíme</p>

<p>Byli jsme nadšeni krásnými výkony dorostenců v neděli na</p>

<p>Strahovs stadionu, obdivovali jsme jejich pružná, svalnatá</p>

<p>těla a rádi bychom kázali také to, co například takový Fikejz</p>

<p>(skočil do dálky 702 cm!).</p>

<p>Nezapomínejte ovšem, že jsme viděli chlapce vybrané, nejlepší</p>

<p>z lepších, mimořádně vyspělé, kteří nadto atletiku pěstují</p>

<p>závodně a ; trénují. Proto nemusíte být znechucení tíx~, že se</p>

<p>va~e výkony pohy tak daleko za jejich rekordy.</p>

<p>Přesto můžete svou výkonnost zlepšit a své tělo zdokonalit.</p>

<p>Jak a č Pravidelným každodenním cvičením. Někteří z vás sice</p>

<p>doma cvičí, n hým je ale cvičení protivné, nechce se jim do</p>

<p>toho a raději zůstávají obratní, mátožní, s chabými svaly</p>

<p>-jako bábovky.</p>

<p>Proto ve Dvojce vyhlašujeme nepsaný zákon: Každý z nás bude d~</p>

<p>cvičit denně nejméně 10 minut! Nechceme mít v oddíle</p>

<p>nepohyblivé, obratné lenochy a motovidla! I v tom se musí</p>

<p>Dvojka zlepšit. Co Dvoj to obratný, pružný chlapík! A</p>

<p>pravidelné každodenní cvičení je jed z nejúčinnějších cest,</p>

<p>které nás k tomu dovedou.</p>

<p>Nemotorové - z Dvojky ven!</p>

<p>Zkuste svou pružnost</p>

<p>V našem oddíle patří ke každoročnímu programu Soutěž tělesné</p>

<p>ob nosti. Zde je několik prvních zkoušek:</p>

<p>1. Předklon. Ve stoji spojném, aniž pokrčíte nohy v kolenou,</p>

<p>se tkněte prsty rukou země a vydržte tak aspoň 5 vteřin.</p>

<p>2. Kotoul vpřed. Provedte ho na trávníku.</p>

<p>3. Stoj na hlavě. Opřeme o zem hlavu a ruce, odrazíme se</p>

<p>jednou, ~ i druhou nohou, a když se tělo dostává do svislé</p>

<p>polohy, lehce se proh me a nohy spojíme.</p>

<p>4. Stoj na předloktí. Předloktí opřeme o zem, nohama se</p>

<p>odrazíme a ~ opět prohneme tělo, abychom se ve stoji lépe</p>

<p>udrželi.</p>

<p>5. Přednos. Postavíme se mezi dva stoly, vzepřeme se o ně ruka</p>

<p>a zvedneme obě nohy současně tak, aby svíraly s trupem pravý</p>

<p>úl V přednosu chvíli vydržíme.</p>

<p>6. Kotoul vzad.</p>

<p>7. Vzklopka. V lehu na zádech přejdeme do stoje na lopatkách,</p>

<p>t~</p>

<p>194</p>

<p>Stránka 103</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>a nohy jsou kolmo k zemi. Trošku se skrčíme, nohy spustíme co</p>

<p>nejníže nad hlavu, a vzápětí je prudce vytrčíme vzhůru a co</p>

<p>nejvíc se prohneme! Dopadneme do stoje na špičky.</p>

<p>8. Výskok z kleku. Klekneme si (bosi nebo ve cvičkách, ne tedy</p>

<p>v botách). Prsty nohou jsou nataženy, neopíráme se o ně.</p>

<p>Odrazem kolenou od země a hmitnutím pažemi vzhůru se vymrštíme</p>

<p>do stoje spatného. Ruce se nedotknou země!</p>

<p>9. Přemet vpřed.</p>

<p>10. Pleskok tyče. Uchopte dřevěnou tyč dlouhou 60 - 70 cm za</p>

<p>oba její konce. Podržte ji před sebou a přeskočte ji, aniž</p>

<p>byste její konce pustili z ruky. Tyč se tak octne za vašimi</p>

<p>zády. Držte ji stále a přeskočte ji zase zpět.</p>

<p>Popsal jsem deset eviků z naší zkoušky, která je složena ještě</p>

<p>z dalších tňceti testů. Každý pořádný chlapec i děvče by se</p>

<p>měli pokusit o jejich splnění.</p>

<p>Táborové bedny</p>

<p>Táborje za dveřmi. Máte už bedny, ve kterých povezete věci a z</p>

<p>nichž několika přesuny uděláte skříňky s poličkami?</p>

<p>Opatřete si několik silných stejných beden, připevněte k</p>

<p>jejich víkům panty a očka na visací záxnky. Dovnitř</p>

<p>přišroubujte svlaky, na které v táboře položíte prkénkové</p>

<p>poličky. I ty si nařežte už doma. V táborové kuchyni pak jen</p>

<p>postavíte bedny vedle sebe na dva vodorovné trámky, dovnitř</p>

<p>zasadíte poličky, a máte v zásobách přehledný pořádek hned od</p>

<p>prvního dne. Bedny očíslujte a na víka napište, co do které</p>

<p>patří. Každý kousek nádobí, každá plechovka s potravinami má v</p>

<p>nich mít své vyhrazené místo.</p>

<p>Talirky Modré družiny</p>

<p>Po jednom nástupu se něco začervenalo mezi tornami Modré</p>

<p>družiny. Nejdřív jsem myslel, že se tak červenají gambusíni,</p>

<p>kteří nedoběhli na nástup předtím včas, do třinácti vteřin,</p>

<p>ale pak se ukázalo, že jsou to červené talířky z umělé hmoty,</p>

<p>které obstaral Prófa pro Modré. A na těch taliřkách byly</p>

<p>kousky buchet, bramborák, sušenky, zkrátka co kdo měl, dal to</p>

<p>"do placu" a byl z toho družinový obložený talířek. Všichni</p>

<p>jsme jim záviděli, ptali jsme se "esi takový talířky eště sou</p>

<p>k dostání". Modří nám nabízeli z talířků kousky, a pak se</p>

<p>stalo tohle. Modří šli své nádobíčko mýt a talířky hezky</p>

<p>klouzaly po vodě. Nebyl jsem u toho až do konce, ale viděl</p>

<p>jsem, že Zdeněk je bos a celý zmáčený, přestože bylo chladno.</p>

<p>Spadl do vody? Ne! Kdosi ho prý shodil. A kdo? No prej Mang! A</p>

<p>proč? No prej</p>

<p>195</p>

<p>kluci po těch talířkách házeli kamínky a Mang řekl, že kdo</p>

<p>ještě jec hodí, toho hodí do vody. No a Zdeněk si hodil! Snad</p>

<p>ani ne na talířek musel za to zaplatit studenou lázní,</p>

<p>promočenými botkami, ponožk a tepláky.</p>

<p>Také Valda mne dnes - jistě nechtěně - zarmoutil. Pískám ná a</p>

<p>chlapci se sbíhají ze všech stran. U potoka pod břehem vidím</p>

<p>něk postaviček, mezi nimi Valdu a Libora. Odtud dohlédnu jenom</p>

<p>na h~ část jejich těla, nohy jsou skryty v prohlubni pod</p>

<p>břehem. Po píštalkò signálu se chlapci rozbíhají ke mně.</p>

<p>Valda v záchvatu veselí a bujar prudce strčil do malého Libora</p>

<p>a ten mi úplně zmizel z očí pod břeh Upadl. Počítám jako</p>

<p>obvykle při nástupu do třinácti. "...deset...je náct..." Libor se pořád ještě nevynořil. "...dvanáct...třináct!" Už m vážně strach, co se s Liborem stalo, ale tu vylézá zpod břehu, utírá</p>

<p>si a drží si hlavu.</p>

<p>Ovládejte se, chlapci, ve chvílích prudkého hněvu i v</p>

<p>záchvatech n. šeného, bujarého veselí. Stačí tak málo, aby</p>

<p>vaše prudké "hnutí my! způsobilo někomu télesnou nebo duševní</p>

<p>bolest. A toho se musíte , stříhat za každou cenu. Příkoří v</p>

<p>jakékoli formě je ve Dvojce nemy; telné!</p>

<p>Když mi bylo dvanáct let, dal jsem se zapsat do skautského</p>

<p>oddílu Vršovicích. Všechno se mi tam líbilo, s každým jsem se</p>

<p>spřátelil, ale k réhosi dne ke mně přistoupil jeden z chlapců,</p>

<p>značně vyšší než já, a ře: "Chceš vidět, co uměj Vršováci?"</p>

<p>Než jsem mu mohl říct, že na to nejsE ani trochu zvědavý,</p>

<p>Stránka 104</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>podrazil mi nohy a sekl se mnou na dlažbu. Straš jsem se</p>

<p>uhodil do hlavy, měl jsem lehký otřes mozku; doma jsem zvrac -</p>

<p>ale co bylo nejdůležitější, ta událost jako by přetáhla</p>

<p>šedivým závoje všechno to krásné, co jsem na skautování až</p>

<p>dosud viděl. Tahle událost mi vybavovala v paměti stále znovu</p>

<p>po celou dobu, co jsem v tom oddí byl.</p>

<p>Nechtějte se stát člověkem, který někomu jinému trvale otráví</p>

<p>z něč~ ho radost nebo mu o něčem pokazí dobré mínění. Zejména</p>

<p>ne u nás v Dvojce.</p>

<p>Každý může vyniknout</p>

<p>Ve Dvojce i v jiných skautských oddílech má každý možnost</p>

<p>vyniknoi a najít uplatnění. Podnikaví, bystří chlapci a</p>

<p>děvčata pořád něco kutí, ma jí plno nápadů, přinášejí potřebné</p>

<p>i nepotřebné věci, píší vývěsky, časopi sy, dávají různé</p>

<p>návrhy, přemýšlejí o svém oddíle, aktivně se podílejí n celé</p>

<p>jeho činnosti.</p>

<p>Chlapci značky "vata" přihlížejí tomu reji s více či méně</p>

<p>otevřenou pu</p>

<p>196</p>

<p>^</p>

<p>sinkou. Užívají toho, co druzí přinesli, obstarali, udělali,</p>

<p>vymysleli, ale sami nikdy ničím nepřispějí. Jsou přitom třeba</p>

<p>i věrní, spořádaní Dvojkaři, kteří nic nepokazí - ale také ve</p>

<p>Dvojce nic nevytvoři.</p>

<p>Jednou z věcí, kterych si stále všímám, jsou vaše ruce.</p>

<p>Podáváte-li mně v klubovně něco k podpisu, píšete-li, můj</p>

<p>první pohled automaticky padne na vaše ruce a nehty. Některý z</p>

<p>vás je pořád čistý, vymydlený, jeho ruce primo svítí čistotou.</p>

<p>Jiný chlapec má ruce umatlané, mastné, za nehty černou obrubu</p>

<p>- ten hned u mne ztrácí na ceně. Chápu, že nemůžete mít ruce a</p>

<p>nehty dokonale čisté, když běžíte do klubovny rovnou ze školy</p>

<p>nebo dokonce z dílny či obchodu, ale jdete-li do klubovny z</p>

<p>domova, měly by být čisté. Aještě něco: Kratší nehty</p>

<p>nezachytávají tak snadno špínu, na to pamatujte.</p>

<p>Táborový oznamovatel</p>

<p>Snad nikdy není tak potřebný oznamovatel (deska, na kterou</p>

<p>připevňujeme různé zprávy) jako na začátku tábora. I na</p>

<p>nejlépe organizovaných táborech jsou první dny plné shonu,</p>

<p>stále je třeba všem něco sdělovat, připomínat, někde musí být</p>

<p>vyvěšen plán, aby stanové dvojice věděly, kde mají stavět svou</p>

<p>podsadu atd. V tom spěchu ovšem není čas hledat na oznamovatel</p>

<p>vhodný materiál a pak si hrát s jeho výrobou. Vždyt je tu</p>

<p>spousta důležitějších úkolů. Vyrobte si proto pěknou,</p>

<p>důkladnou oznamovací tabuli už doma a přivezte ji na tábor.</p>

<p>Uvidíte, jak vám tato předem vykonaná práce pomůže. Později ji</p>

<p>ozdobíte šiškami, březovými větvičkami, kůrou a jiným</p>

<p>přírodním materiálem.</p>

<p>Zákaz her s nožem</p>

<p>Nůž přitahuje každého pořádného kluka. Mít pěkný nůž, to je</p>

<p>jeho pýcha. Tak je to správné. Méně správné však je, když si</p>

<p>chlapec s nožem věčně hraje, zasekává ho do země nebo dokonce</p>

<p>do stromu, z legrace "šermuje" nožem proti "nepříteli". Co zranění menších i větších už způsobily tyto pochybné hry!</p>

<p>U nás v pražské Dvojce máme už řadu let zákon, který tyto hry</p>

<p>s no~em staví na pranýř a prohlašuje je za takytábornické.</p>

<p>Díky tomu se bodné, sečné a řezné rány u nás skoro</p>

<p>nevyskytují.</p>

<p>Gipový čaj</p>

<p>Je to dobrý, zdravý nápoj, který vás nestojí nic. Až pokvetou</p>

<p>lípy, natrhejte si do zásoby jejich květ a dobře ho usušte na</p>

<p>stolech pokrytých pa</p>

<p>197</p>

<p>pírem, v místnosti s otevřenými okny. Květ uschne za dva tři</p>

<p>dny. Trh, lipového květu přírodu nijak nepoškozujete, pokud</p>

<p>ovšem přitom ~ mete větve.</p>

<p>Usušený květ vhodíte do vroucí vody a necháte jej několik málo</p>

<p>n povařit. Když je voda zlatově zbarvená, přecedíte ji,</p>

<p>osladíte, a zdrav je hotový.</p>

<p>Stránka 105</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Ve Dvojce vaříme na táborech lipový čaj každý večer.</p>

<p>Hra pro zahřátí</p>

<p>Na zemi vyznačíme čtverec o základně 2 x 2 metry. Uvnitř stojí</p>

<p>dva h přibližně stejně velcí a zdatní. Na povel každý zvedne a</p>

<p>skrčí jednu ~ a založí ruce na prsou. Skoky na jedné noze se</p>

<p>snaží přiblížit k so~ a vystrčit ho ze čtverce ven. Bojovníci</p>

<p>si mohou na chvíli stoupnout na nohy, ale ve chvíli, kdy se</p>

<p>opírají o zem oběma chodidly, nesméjí útoi</p>

<p>Souboj trvá minutu. Nepodaří-li se v této lhůtě jednomu ani</p>

<p>druh vystrčit soupeře ze čtverce, končí boj nerozhodně. A hned</p>

<p>nastupuje i dvojice.</p>

<p>43. týden (22. - 28. června)</p>

<p>O dvojkařských generacích</p>

<p>Vždycky jednou za dva tři roky se utvoří ve Dvojce skupina</p>

<p>chlapců, ří většinou přistoupili ve stejné době, sehráli se a</p>

<p>táhnou spolu skauts vojnu. Vzájemně se znají, spojují je</p>

<p>události, které v oddíle prožili. A I ta "generace". Po dvou třech letech nastane obvyklý úkaz, chlapci zač zvolna</p>

<p>ochabovat, jeden dřív, jiný později, čas od času někdo z nich</p>

<p>c jde z oddílu. Tato generace zvolna vymírá a noví chlapci</p>

<p>zakládají ~ generaci další.</p>

<p>Některá generace je složená z báječných, podnikavých chlapců,</p>

<p>ob vých a věrných, kterým je Dvojka nade všechno. Ta po sobě</p>

<p>zanecha Dvojce památku neblednoucí. Jiná generace je zase</p>

<p>třeba bez nadšení, nápadů, neobětavá - "mouchy, snězte si mě".</p>

<p>S takovou se mi skaut oddíl vede velmi těžko, práce s ní mi</p>

<p>nepřináší žádnou radost.</p>

<p>Když jste éetli tyhle řádky o dvojkařských generacích, Káně</p>

<p>řekl, neví, zajakou generaci považuju vás, kteří tvoříte</p>

<p>dnešní oddíl. Zda za neraci dobrou, nebo za nepodnikavou,</p>

<p>neobětavou.</p>

<p>Tady je moje odpověd. Dřív jsme končívali období aspoň s</p>

<p>polovh členů (asi 15 chlapci), kte~í si udrželi po celý</p>

<p>skautský rok 100% doch</p>

<p>198</p>

<p>ku. Dnes má stoprocentní docházku jen 7 z vás, a to z celého</p>

<p>skautského rnku neuplynuly ještě ani dva měsíce.</p>

<p>Klubovna bývala pro Dvojkaře dříve magnetem, který je</p>

<p>přitahoval neodolatelnou silou. Na družinovku chodilo tolik</p>

<p>chlapců navíc, "mimodružinově", že jsme museli návštěvy až</p>

<p>zakazovat. O sobotách byla klubovna přímo nabitá Dvojkaři. Z</p>

<p>každé výpravy jsme ještě šli do klubovny. Dnes chodíte málo i</p>

<p>na své družinovky, natož pak "mimodružinově". 0 sobotách je v klubovně asi polovina mužstva. Někteří z vás se tam nevrátili</p>

<p>ani z Vyzvědačů, velké hry ve městě.</p>

<p>Dřív se chlapci ve Dvojce o práci skoro prali. A dnes? Ptám se</p>

<p>například asi šestnácti gambusínů v klubovně, kdo by chtěl</p>

<p>pomoci při barvení pamětních lístečků. Teprve na můj druhý</p>

<p>dotaz zachraňují situaci dva, kteíí se přihlásili.</p>

<p>Čigoligo si dřív všichni pečlivě schovávali a pokládali je za</p>

<p>nedotknutelné. Dnes nacházím Čigoliga popsaná, pohozená v</p>

<p>klubovně, a když v sobotu nabízím náhradní výtisky, nehlásí se</p>

<p>o ně nikdo, ač vím, že mnohým chybí.</p>

<p>Dřív uměl každý Dvojkař dokonale morseovku a semafor. Dnes</p>

<p>máme Dvojkaře, kteří jsou u nás rok a signalizace je pro ně</p>

<p>španělskou vesnicí. Nedostatek kronikářů, bída s družinovými</p>

<p>časopisy, málo příspěvků na</p>

<p>družinové desky a na desku zajímavostí, poloprázdný debatník,</p>

<p>žádné přihlášky na cyklistické závody a na výpravu za úplňkem,</p>

<p>počmáraný stůl i oddílová vývěska - to všechno dává jasnou</p>

<p>odpověd na otázku, zda jste generace nadšená, nebo "mdlá".</p>

<p>0 čistém a začouzeném šálku</p>

<p>Výprav je ted stále víc, a vy na nich znovu a znovu používáte</p>

<p>hliníkové šálky k vaření nejroztodivnějších pokrmů, od</p>

<p>jednoduchého čaje až po všelijaké polévky podle vlastních</p>

<p>receptů, omáčky a kaše.</p>

<p>Šálek se přitom samozřejmě dokonale začoudí, a to tím víc,</p>

<p>nedovedete-li správně topit nebo topíte čerstvým jehlicím.</p>

<p>Stránka 106</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Jeho dno zbavíte nejhrubší vrstvy sazí, když ho otřete o</p>

<p>trávu. Ale co dál? Máte šálek drhnout pískem u potoka, nebo</p>

<p>jet se začerněným domů a poslouchat ve vlaku a v tramvaji</p>

<p>výtky spolucestujících, že jim umažete šaty?</p>

<p>Skauti říkají (aspoň ti pořádní, kteří mají dobrého vůdce), že</p>

<p>správně se máme vracet z výpravy s šálkem čistým, vydrhnutým.</p>

<p>Někdo zase tvrdí, ie to není vůbec zálesácké, když se šálek</p>

<p>jen blýská, protože se pak ani nepozná, zdajsme venku valili,</p>

<p>a lidé prý se na vlastníka takového lesklého šálku dívají jako</p>

<p>na svátečního táborníka. Kromě toho se prý drhnutím dno šálku</p>

<p>ničí a brzo v něm budou díry.</p>

<p>199</p>

<p>Na kterou stranu se přiklonit? Nebo jak tenhle probiém vyř</p>

<p>Poproste maminku, aby vám ušila na šálek látkový obal, potom</p>

<p>ván kdo ve vlaku a v tramvaji nemůže vytýkat, že mu začouzeným</p>

<p>šál ušpiníte šaty. A pak se rozhodněte bud pro to první, nebo</p>

<p>pro druhé 1 ní. Jestliže jste skauti, šálek si vycídíte, i</p>

<p>když pod obalem špína nen dět. PoRud si myslíte, že to není</p>

<p>zálesácké, jedte domů s šálkem nem5 - co mám s vámi dělat! Ale</p>

<p>pořádný zálesák by se domů se špinavýn dobíčkem nevracel.</p>

<p>Ještě o jedné věci se tu zmíním. Jak se vracíte domů z</p>

<p>výpravy? t; v oddíle máme ustálený zvyk - než jdeme domů,</p>

<p>zajdeme k potoku bo k řece a pořádně se umyjeme. Každý z nás</p>

<p>má ručník a mýdlo, tyto věci jsou v předepsané povinné</p>

<p>výzbroji, kterou bodujeme. Kd se neumyl a všelijak se</p>

<p>vymlouval (,~já až doma", "dejte mi pokoj, je zima"), toho považujeme za takytáborníka a podle toho s ním pak náme.</p>

<p>Vždycky když vidím v neděli večer nějakého ušmudlaného skau</p>

<p>divím se, že u nich v oddíle si nezavedli stejné pravidlo jako</p>

<p>naše Dvc Jak je to u vás?</p>

<p>Pou,zdro na přcáor Na výpravy i na tábor si takové jednoduché</p>

<p>pouzdro zhotovíte z kousíčku silnější měkké látky podle</p>

<p>připojeného obrázku. Ušijte je při lovu bobříka zručnosti.</p>

<p>Nebo jako dárek kamarádovi.</p>

<p>Jiska na táboře</p>

<p>Potřebujeme ji skoro do každé polévky a do omáček. Její</p>

<p>příprava v velmi zdržuje práci v táborové kuchyni, na kamnech</p>

<p>pomalu hnědne otevřeném ohni se ráda připaluje a vy spolu s</p>

<p>ní, protože musíte obsal kotlíku stále míchat. U nás si vozíme</p>

<p>jíšku na tábor hotovou už z do~ va. Každý táborník jí musí</p>

<p>odevzdat před odjezdem do společných be čtvrt kilogramu - a</p>

<p>máme na celý měsíc o jíšku postaráno!</p>

<p>200</p>

<p>nářadí</p>

<p>i stavbě tábora je velká nouze o kleště, kladiva, pily a</p>

<p>skládací metry. borníci si je veřejně i tajně kořistí, trhají</p>

<p>si je z rukou, a tak vznikají mrtosti a práce se zpomaluje.</p>

<p>Chceš-li mít proto rychle postavenou podsa, dohodni se se svým</p>

<p>spolunocležníkem a přivezte si z domova vlastní řadí. Stačí</p>

<p>jedna sekerka, jedny kleště, jedna pila. Pilu vám vedoucí rád</p>

<p>balí do táborových beden, protože s ní na táboře budete také</p>

<p>řezat dřído kuchyně. Vezměte si z domova i hřebíky - půl</p>

<p>kilogramu šesticenti~trových, čtvrt kilogramu</p>

<p>čtyřcentimetrových.</p>

<p>~ě kytic'7~y denně!</p>

<p>jte si takový úkol: V dalších dvou měsících se naučím znát dvě</p>

<p>nové ětinky denně. Jestliže vydržíte, budete znát po</p>

<p>prázdninách 120 druhů etoucích bylin!</p>

<p>A zbytečně květinky v přírodě netrhejte, nešlapte po nich.</p>

<p>Naučte se je lovat. U nás v oddíle má každý chlapec svou</p>

<p>"totemovou" rostlinu xtinu, kterou si z nějakých důvodů</p>

<p>oblíbil. 'Ilz nejen spolehlivě pozná, ví, kdy a kde kvete, umí</p>

<p>ji zpaměti nakreslit a ve svém deníku ji má lisovanou na</p>

<p>titulní stránce.</p>

<p>~ časopisu Čigoligo: álesák Frédy radí</p>

<p>načce "Poprvé na táboře": Záclonky do stanu? Ale rozhodně, to vám jeom schvalujeme, vezměte je s sebou! Záclonky nejen zvýší</p>

<p>útulnost stau, ale budou s povděkem přijaty návštěvami, které</p>

<p>Stránka 107</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>občas do vašeho sta</p>

<p>~u zavítají, nebof záclonky se dají v případě nouze uplatnit</p>

<p>při smrkání, ~ištění bot, utírání ešusů a podobně.</p>

<p>Značce "Nešika": Sdílíme plně vaše obavy, že vám na táboře</p>

<p>podsadu ~ikdo asi nepostaví. Doporučujeme v takovém případě,</p>

<p>abyste trávil větinu času na volných prostranstvích kolem</p>

<p>tábora a za deště a na noc se chyloval do blízkého tunelu.</p>

<p>Značce "Mám, či nemám?" Koloběžku na tábor neberte. Při známé neetrnosti chlapců k cizím věcem mohl byste o některé kolečko</p>

<p>přijít a klui by na vás ještě pokřikovali, že máte o kolečko</p>

<p>míň!</p>

<p>~ Značce "Babočka moudivláček": Ano, sítlcu na motýly a</p>

<p>mošničku na rouky můžete, mladý muži, klidně přibalit do</p>

<p>oddílových beden, tábor to výzbroj jen uvítá. Nevíme jenom,</p>

<p>jak se Vám podaří do mošničky vláat brouka, který Vám zatím</p>

<p>sedí na mozku.</p>

<p>~ Značce "Fajnovka": Píšete, že loni byly řízky na táboře</p>

<p>tvrdé, a obává</p>

<p>201</p>

<p>te se, že se to bude letos opakovat. Vzmužte se přece,</p>

<p>študente, vzm se! V nejhorším případě vám někdo z kamarádů</p>

<p>řízky za mírný přípl rozkousá!</p>

<p>Dvojkař a obyčejný chlapec</p>

<p>Většina chlapců, kteří do Dvojky přicházejí, jsou zpočátku</p>

<p>"obyčej Neznamená to, že musí být hrubí nebo dokonce špatní.</p>

<p>Ale jejich jed~ má určité rysy, které nejsou u pravého</p>

<p>Dvojkaře myslitelné. Na jedi příkladě ukážu rozdíl mezi</p>

<p>chlapcem obyčejným, tedy dvojkařským z; tečníkem, a mezi</p>

<p>Dvojkařem dobrým, hotovým.</p>

<p>Stalo se to na jedné z nedávných výprav. Dvojkař měl u opasku</p>

<p>pevněnou šňůrku. Nováček mu za ni stále trhal, až Dvojkaři</p>

<p>skautský c sek přetrhl. Na Dvojkařovu mírnou výtku nováček -</p>

<p>místo aby se po! ně a dvojkařsky omluvil - se smíchem řekl:</p>

<p>;,No to byl přece úč~ (Rozuměj, to, že opasek nakonec</p>

<p>přetrhl.)</p>

<p>Mluvili jsme pak o tom v nepřítomnosti onoho nováčka. A postiž</p>

<p>Dvojkař ho ještě bránil! Tedy na jedné straně bezohlednost,</p>

<p>poškození zí věci a tak trochu i výsměch, na straně druhé</p>

<p>mírnost, ohleduplnost, tířství.</p>

<p>Věřím, že ten gambusín, který opasek přetrhl, přestane být</p>

<p>obyčejn klukem a napříště bude už takový, jak si představujeme</p>

<p>chlapce z Dvoj Má k tomu všechny předpoklady.</p>

<p>Končí období</p>

<p>Jeden rok života naší Dvojky je tedy opět za námi. Lokomotiva</p>

<p>oddílo ho vlaku vjíždí do konečné stanice, mocně odfukuje, je</p>

<p>zaprášená pc dlouhé jízdě, ale dojela šfastně. Nevykolejili</p>

<p>jsme, nezůstali viset nikde volné trati. Dorazili jsme úspěšně</p>

<p>od startu (Zahajovačka 6. září) až do le (Ukončovačka 20.</p>

<p>června). Několik cestujících během jízdy vyskoč z vlaku a</p>

<p>zmizelo v pustinách. Mnoho jiných však přibylo. A ti dojeli</p>

<p>cíle společně s těmi věrnými, vytrvalými.</p>

<p>Zahrajte si</p>

<p>Jeden z hráčů zavře oči, pravou rukou salutuje, levou rukou si</p>

<p>drží lol pravé ohnuté ruky. Ostatní hráči se libovolně</p>

<p>střídají a snaží se ho nel zorovaně lehce udeřit do levé ruky,</p>

<p>svírající loket. Pravím nepozorovar Nebot jakmile ucítí úder,</p>

<p>otevře ihned oči a pátrá, kdo ho udeřil. Prozra~ li se hráč,</p>

<p>který ho plácl, tím, že příliš pomalu stáhl ruku nebo má vyp:</p>

<p>šený pohled, jde sám na jeho místo a zůstává tam tak dlouho,</p>

<p>dokod 1 úderu nepřistihne někoho dalšího.</p>

<p>202</p>

<p>v</p>

<p>Cervenec vúlání o táboře u Sinovíru</p>

<p>átka a dobře - už jsme z tábora zpátky. Vzpomínky na něj si už</p>

<p>nepřiávám na idylickém dvorečku u bývalé klubovny na Petráčku</p>

<p>v zápla~ srpnového slunce, ani na palubě naší skautské lodi</p>

<p>poblíž Mánesova ~ostu jako v letech minulých, ale i tak</p>

<p>přichází vzpomínek dost a dost.</p>

<p>Stránka 108</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>ak to vlastně bylo od začátku? Chlapci se pořád ptali, kam</p>

<p>letos pojee na tábor, a nikdo mi zkrátka nevě.řil, když jsem</p>

<p>tvrdil, že letos se "už acela vopravdicky" pojede jinam než do Sluneční zátoky, a to dokonce s na Podkarpatskou Rus, aby ta</p>

<p>změna stála zato.</p>

<p>Když páni z Dvojky ráčili vidět, že to myslím docela vážně a</p>

<p>že se na odkarpandu skutečně chystám, někteří začali otáčet,</p>

<p>najednou se jim htělo jet tak daleko. To už ale byly kostky</p>

<p>vrženy - a i kdyby nebyly, takové náladové výtečníky nemůžeme</p>

<p>dát, nesmíme koukat napravo ' nalevo a musíme jednat podle</p>

<p>pečlivého uvážení. Škoda že mnozí á.c ještě neznají heslo "Za</p>

<p>jízdy nemluvte na muže u kormidla!"</p>

<p>et na Podkarpandu, to není výlet do Krče. Museli jsme zařídit</p>

<p>spoustu í,"L nichž ne právě nejsnadnější byla doprava</p>

<p>železnicí. Vystoupitjsme i na stanici Chust (927 km od Prahy).</p>

<p>A protože bychom tu dálku jeli bním vlakem dva dny, nemluvě o</p>

<p>další, skoro celodenní cestě autobu, rozhodli jsme se cestovat</p>

<p>rychlíkem. Ale k němu nám samozřejmě htěli připnout nákladní</p>

<p>vagon, v němž se jindy přepravujeme i s tábo</p>

<p>203</p>

<p>rovými bednami a jinými zavazadly. Když pojedeme v normálním</p>

<p>rych kovém voze, musíme bedny podat jako zavazadlo, protože do</p>

<p>vagonu nevejdou, a to bude stát strašné peníze!</p>

<p>Pak mé napadla troufalá myšlenka, že bychom snad mohli dráhu</p>

<p>pum! nout o služební vagon. Tenje přece na rychlíkovou dopravu</p>

<p>zařízený ajf ho dveře jsou také dost široké, aby jimi prošly</p>

<p>naše bedny. Když Kabani dědeček, pan inspektor Typolt u dráhy</p>

<p>vyzvěděl, že by to bylo v zásad snad možné, poslal jsem na ČSD</p>

<p>Koloucha a Gerharda, aby tento napros to nezvyklý způsob</p>

<p>přepravy vyjednali. Co při tom zažili, jak je na slav ných</p>

<p>ouřadech vyhazovali, posilali od čerta k dáblu, mračili se na</p>

<p>n~ i usmívali (toho mračení bylo víc!), o tom by oba gambusíni</p>

<p>mohli vyprávět dlouhé historky. Ale nakonec to přece jen</p>

<p>vypetrachtili, a vagon byl. Jaký, o tom dále.</p>

<p>Ostatní chlapci pomáhali zase jinak, vždyf jsme museli</p>

<p>obstarat tolik věcí, nakupovat, vyřizovat vzkazy atd. Jen</p>

<p>někteří páni, zejména ti starší, nám letos s přípravami ani</p>

<p>trochu nepomohli. Ačkoli ve školách se uř hodně dlouho před</p>

<p>odjezdem na tábor skoro neučilo, neviděli jsme tyto dobráky v</p>

<p>klubovně ani chvilku. Poprvé se ráčili ukázat až na srazu před</p>

<p>nádražím, rozjaření tím, že se jim povedlo celý ten kritický</p>

<p>čas přečkat bez práce a s rukama v kapsách. Tak tohle vám,</p>

<p>milí čtveráci, příš'tě zatrhneme!</p>

<p>Kdekdo tvrdil, že nás letos pojede na tábor mnohem méně než</p>

<p>kdykoliv předtím, protože prý je to strašně daleko, a k tomu</p>

<p>ještě míříme do takové pustiny! Nikomu prý to doma nedovolí.</p>

<p>Ale nakonec nás jelo tolik, kolik nás společně netábořilo po</p>

<p>celých těch 25 roků, co Dvojka žije a pracuje. Třiačtyřicet!</p>

<p>Někteří naši chlapci mě dohřáli přihlá~kami na tábor. Lhůta</p>

<p>jejich~ dání končila 15. června večer, ale několik dobráků se</p>

<p>ještě tři dny před od- . jezdem milostivě rozhodovalo, jestli</p>

<p>pojedou s námi či nékam jír~ A tak na poslední chvílí</p>

<p>způsobili mnoho zmatků a přidělali nám zbytečnou práci. Dva</p>

<p>chlapce, kteří se přihlásili dokonce dva dny před odjezdem,</p>

<p>jsem odmítl, ač mi srdce krvácelo.</p>

<p>Protože náš tábor měl stát asi 20 km od poslední výspy jakés</p>

<p>takés vilizace (u vesnice Sinovír) a kromě toho nás strašili,</p>

<p>že se na Podkarpatské Rusi nedá skoro nic koupit, vezli jsme s</p>

<p>sebou "pro za tek" asi čtyři a půl metráku různých zásob (100</p>

<p>kg mouky, 80 kg chle , 55 kg cukru, 10 kg kávy, žita a</p>

<p>cikorky, 35 litrů petroleje, makarony, nudle, 30 kg sádla, 40</p>

<p>kg konzérv, 25 kg povidel, koření, ocet, sůl, 10 kg margarinu,</p>

<p>5 kg krupice, rajské protlaky atd. atd.). Jenom ty zásoby byly</p>

<p>v 11 bednách, 6 plechovkách a 1 ohromném balíku. K tomu všemu</p>

<p>přibylyješ</p>

<p>f</p>

<p>204</p>

<p>věci speciálně dvojkařské (asi třicetikilová role bílého</p>

<p>Stránka 109</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>papíru, olejové papíry atd.).</p>

<p>Aby stavba tábora na neznámém, zcela odlehlém místě byla</p>

<p>snadnější, vyslali jsme na Podkarpandu tříčlennou výpravu -</p>

<p>MK, Samsona Kabara. Vyjeli o tři dny dřív a měli najít vhodné</p>

<p>místo k táboření (o žádém jsme přesně nevěděli, dostali jsme</p>

<p>jen povšechné povolení k táboření v úseku lesní správy za</p>

<p>Sinovírem), dále zjistit nákupní prameny chleba, mléka i</p>

<p>jiných potravin, sjednat dopravu celé hlavní výpravy i</p>

<p>zavazadel autobusem z železniční stanice Chust do Sinovíru (68</p>

<p>km),</p>

<p>připravit přeložení všech věcí na soukromé povozy a tradáá dál</p>

<p>asi vacet kilometrů, někam na to zaslíbené místo, kde má stát</p>

<p>náš tábor. 'pravná "komise" toho tedy měla na starosti dost a musím přiznat, že se olu dobře zhostila.</p>

<p>Vagon, který nám dráha přidělila, byl rychlíkový, typ CDa:</p>

<p>Vpředu vzadu měl menší kabiny pro služební ouřadování (prázdný</p>

<p>prostor, stůl elektrickou lampou, židle, přihrádky nad</p>

<p>stolkem, okno vysunuté z prolu bočné stěny vozu), kdežto</p>

<p>střed, zaujímající většinu vagonu, měl zazení jako normální</p>

<p>osobní vůz pro přepravu cestujících.</p>

<p>Z Prahy jsme vyjeli v sobotu 25. června 1938 po deváté hodině</p>

<p>večerí. Rychlík dorazil do Chustu druhý den v půl jedné</p>

<p>odpoledne. Tam jsme řesedli na dva státní autobusy, zatím co</p>

<p>zavazadla, bedny a zásoby byly aloženy do soukromého</p>

<p>stěhovacího auta. A pak jsme jeli několik hodin o mizerných</p>

<p>cestách do Sinovíru. Tam jsme dorazili až večer. Jízda vlaem</p>

<p>byla opravdu skvělá, zato doprava přecpanými autobusy v</p>

<p>úmorném vedru byla strašná. Zejména v tom prvním zle řádila</p>

<p>mořská nemoc a autobus musel co chvíli zastavovat. Ale jinak</p>

<p>jsme se drželi statečně a veseejsme překonávali všechny</p>

<p>překážky.</p>

<p>Za šera jsme dojeli do Sinovíru, kde nás čekala předběžná</p>

<p>výprava. Na ávsi u Kahanovy kořalny (pejzy, kaftan, sametová</p>

<p>čepička na temeni hlay) jsme byli hned obklopeni davem</p>

<p>podezřele vypadajících polských 'dů a Rusínů. Měl jsem pořád</p>

<p>pocit, jako kdybychom se octli v loupežickém hnízdě.</p>

<p>Autobusy ani nákladní auto dál jet nechtěly, kromě toho my</p>

<p>sami jsme i dobře nevěděli, kam by nás měly vézt, nebof</p>

<p>předběžná výprava žád'é určité tábořiště nevybrala a vyhlédla</p>

<p>jen vhodná místa asi 18 km za inovírem, v liduprázdné krajně.</p>

<p>Proto jsem rozhodl, že zásoby složíme tím na dvoře v kůlně u</p>

<p>obchodníka Kahana, ktery jako pravý upír hned olem mne</p>

<p>rozprostřel své kšeftařské sítě (naštěstí jsem se do nich</p>

<p>nezaletl). Přespali jsme na seníku i v bytě u pana Mlýneckého,</p>

<p>jehož syn iktor, šikovný chlapec, pomáhal už naší přípravné</p>

<p>výpravě. Navázali</p>

<p>205</p>

<p>jsme s ním styk díky Mladérnu hlasateli už z Prahy, posílal</p>

<p>nám od zprávy o Podkarpatské Rusi.</p>

<p>Ještě toho večera, kdy jsme dorazili do Sinovíru, rozhodl jsem</p>

<p>se, pojedeme se Samsonem na kolech podívat se na několik</p>

<p>tábořišt, kl předběžná výprava našla a doporučovala. Museli</p>

<p>jsme je vidět ještě d a pro jedno z nich se rozhodnout,</p>

<p>abychom zítra jasně věděli, kam vůl máme své věci nechat</p>

<p>dopravit. Samson mi neřekl, jak jsou ta místa da ko, já</p>

<p>mysiel, že je to někde za rohem, a ono to bylo 18 km po mize</p>

<p>cestě!</p>

<p>Vyjeli jsme jen tak nalehko, už se stmívalo. Měl jsem hlad a</p>

<p>žízeň, lý den jsem únavou a horkem nic nejedl. Míjeli jsme</p>

<p>jedno místo za d hým, ale žádné se mi nezdálo dobré pro tábor.</p>

<p>Na každém bylo něco výhodného. Nelíbilo se mi moc ani to</p>

<p>poslední, kam jsme dojeli, vlas se doškrábali už skoro za</p>

<p>úplné tmy, ale co naplat, když nic lepšího nel lo. Rozhodli</p>

<p>jsme se, že tábor po.stavíme zde. Na zpáteční cestě pras</p>

<p>Samsonovi duše u kola, asi 10 km od Sinovíru, kde jsme</p>

<p>nocovali. T: jako v ranci, lepidlo žádné. Víc mrtví hladem a</p>

<p>žízní než živí jsme došl brtali do Sinovíru před půlnocí. Na</p>

<p>tu cestu teda nezapomenu, to si i myslete!</p>

<p>Stránka 110</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Druhý den ráno jsme vyjednali domorodé povozy a jako karavana</p>

<p>Mount Everest jsme putovali divokým údolím řek Terebly a</p>

<p>Ozeran k vytčenému cíli. Uprostřed cesty nás zastihl tropický</p>

<p>lijavec a celé c poledne strašně pršelo. Byli jsme všichni</p>

<p>promočeni až na kůži, zmol nám lisovaná sláma v balících na</p>

<p>vycpání slamníků, kterou jsme vezli z Chustu, zmokla mouka,</p>

<p>cukr, chleby, torny a všechno ostatní, třeba jsme vozy</p>

<p>přikryli celtami. Před běsněním podkarpatského lijavce b~ málo</p>

<p>platné. Jedna nová celta se cestou ztratila!</p>

<p>Dnes se mi to všechno píše už moc krásně, i když je mi pořád</p>

<p>ještě h~ ko pří vzpomínce na ty krušné začátky. Ale tehdy mi</p>

<p>do smíchu moc r bylo. Na pile neměli ani kousek potřebného</p>

<p>dříví, tábořiště bylo vyso. na kopci, kam se člověk těžko</p>

<p>vyškrábal i s prázdnýma rukama, nat s metrákovým nákladem,</p>

<p>všechno bylo promočené, rozbahněné, sláma nám rozsypala do</p>

<p>bezedného bláta silnice, řádil hlad, o mléko jsme nik</p>

<p>nezavadili - vždyf se na to dobře parnatujete!</p>

<p>Když jsme nedostali ani jednu krajinku na stavbu tábora - na</p>

<p>pile by jen tlustá rozpraskaná prkna, strašně drahá -</p>

<p>vypovídal mi mozek opra du službu a já myslel, že snad tábor</p>

<p>ani nepostavíme.</p>

<p>A zatímco jsme dumali dole na rozblácené cestě nad hromadou</p>

<p>tříse které jsme měli dopravit na tábořiště, ačkoli se z nich</p>

<p>nedala postavitj diná podsada, podíval se Tonda Brejník na</p>

<p>jeden z typických domorodýc ;</p>

<p>206</p>

<p>,</p>

<p>~ oborohů (pohyblivé stříšky na vysokých kůlech, pod nimiž se</p>

<p>sušilo seno) a řekl, že bychom mohli podsady budovat z malých,</p>

<p>pravidelných, ale děsně tenkých prkének, jimiž jsou stříšky</p>

<p>oborohů pokryty.</p>

<p>' To už končil druhý den našeho táboření. Jindy máme touto</p>

<p>dobou tábor ~ skoro hotový, ale tady, v srdci lesú a půl</p>

<p>hodiny od pily, jsme vlastně ne~ měli ještě ani dříví.</p>

<p>Teprve třetí den jsme prkénka, takzvané dranice, přivezli (zas</p>

<p>celé do~ poledne pryč), odpoledne jsme je v úmorném vedru</p>

<p>štafetovým způsobem ~ tahali v náručí od cesty přes louku do</p>

<p>kopce (dranic byly dva tisíce) a ve~ čer začali někteří</p>

<p>chlapci, udření a ubahnění, stavět první podsady.</p>

<p>Po celou tu dobu, co jsme tábor stavěli, bydleli jsme v</p>

<p>senících u há" jovny dobrého hajného pana Motyčky. Tam jsme</p>

<p>také uložili zásoby ! a všechny věci. Ta hájovna byla v</p>

<p>prudkých deštích vůbec naší záchranou. , Vařili jsme tu na</p>

<p>kamnech, spali a jedli.</p>

<p>Ale všechny ty obtíže jsme překonali, a tábor byl konečně</p>

<p>postaven. Tábořiště se podobalo amřiteátru - na louce vroubené</p>

<p>obrovskými stromy ~ a lesem, s výhledem do údolí na říčku</p>

<p>Ozeranku a na poloniny s praleso~ vitou vývratovou strání:</p>

<p>Kvetly tu jedinečné horské rostliny. Obrovské</p>

<p>oranžové květy, jimiž bylo tábořiště zaplaveno, svítily ve dne</p>

<p>i v noci jako lampičlry. A ta úžasně krásná scenérie nám dala</p>

<p>zapomenout na všech~ ny útrapy. Když jsme později ještě víc</p>

<p>poznali ráz krajiny, věděl jsem, že ~ naše předběžná výprava</p>

<p>při hledání vhodného místa skutečně víc nemohla ~ dělat.</p>

<p>Smířili jsme se tedy s tím, že jsme měli daleko z kopce k</p>

<p>potoku,</p>

<p>kde jsme myli nádobí, a je~tě o kus dál k říčce Ozerance na</p>

<p>koupání, zvykli jsme si na ledaco, vždyf zde bylo zase plno</p>

<p>jiných věcí, které jsme na táborech předchozích nikdy neměli a</p>

<p>které stokrát vyvažovaly všechny nevýhody.</p>

<p>Nebudu se již rozepisovat o špatném dodavateli zásob panu</p>

<p>Alexandru '' Zindulkovi, ani o jeho bratru Michalovi, který</p>

<p>pak dodával dobře, nechci ~uvit o madarském lesníkovi na</p>

<p>státní pile, ktery dělal ustavičné drahoty s dodávkou mléka.</p>

<p>Nebo ty potíže s chlebem, který nakonec muselo</p>

<p>~ přivážet auto až z Drahova (vzdáleného 85 km!). To už je</p>

<p>všechno pryč , j takjako ty přímo diluviální lijáky, které nás</p>

<p>několikrát přinutily, abychom</p>

<p>Stránka 111</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>šli vařit oběd či snídani nebo večeři do opuštěné hájovny. Je</p>

<p>toho hrozně moc a moc, co bych chtěl napsat. Ale nemohu na tak</p>

<p>omezeném prostoru opsat všechny ty trampoty.</p>

<p>e, A což naše výprava do Koločavy s hajným Motyčkou, který byl</p>

<p>kamaradem pověstného loupežníka Nikoly Šohaje. Ta pověst</p>

<p>loupežníka je prý ~ trochu sporná. Setkali jsme se s Nikolovým</p>

<p>otcem, podepsal se nám tře</p>

<p>mi křížky do táborového deníku. Prohlížíme místo, kde Nikola</p>

<p>Šohaj za</p>

<p>2a'T</p>

<p>střelil t~i četníky. A tamhle na svahu byl pak sám zastřelen</p>

<p>zrádnými k marády.</p>

<p>Stopy medvědů, stromy rozdrásané drápy těch potvůrek. Výpravy</p>

<p>na poloniny a na polské hranice.</p>

<p>Rokle se sněhem. Kdy dřív se nám stalo, abychom se na letním</p>

<p>tábo koulovali?</p>

<p>Divoká strmá údolí, stříbrné potoky v nich, ze kterých jsme</p>

<p>pili. Stekandy v říčce Ozerance, čisté jak křištál.</p>

<p>Kvetoucí louky s oborohy a nad nimi letí skalní orel. Snad sto</p>

<p>metrů c tábora měl hnízdo.</p>

<p>V kraji loupí kočkovitá šelma - rys.</p>

<p>Výzkumné výpravy za zvěří. Sádru na odlitky jsme měli vždy s</p>

<p>sebo~ Vzrušující dobrodružství v pralesích, stržích horských</p>

<p>potoků. Znovu se vracím ve vzpomínkách k táboru. Chlapci letos</p>

<p>psali do t</p>

<p>borového deníku málo. Ba skoro nepsali vůbec. Hráli jsme málo</p>

<p>spolei ných her. Sdružení "Svaté obce židovské", Kolouch a</p>

<p>Šídlo, natáčelo fil~ - devět cívek na osmíčku. Kolařská dílna</p>

<p>Vítrova v hájovně. Každodem cesty na kole do Sinovíru. Jírova</p>

<p>svérázná "strágula III". Kolečka k ~ zhotovil z tvrdého dřeva.</p>

<p>Někteří chlapci letos zlobili.</p>

<p>V hlavě mi bzučí několik písniček, typických pro letošní</p>

<p>tábor. Hoj, pa ne Kahane, nás se nedočkáš... Ovečky bílé,</p>

<p>jděte už spát... Náš pan pc stilion... Zpívali jsme hodně, ale</p>

<p>ve dvou partách, mladší a starší.</p>

<p>Návrat z tábora byl pravou křížovou cestou, zejména přípravy k</p>

<p>němi Dvakrát nám ~SD změnily datum odjezdu, proto jsme</p>

<p>rozbourali tábc o den dřív. Přispěla k tomu i okólnost, že</p>

<p>jsme byli skoro 90 km od žc lezniční stanice. Vyjednávejte pak</p>

<p>s dráhou, kdy máte odjet! Dodnes se d vím, že jsme se vůbec do</p>

<p>Prahy dostali.</p>

<p>Ale nakonec - bylo to všechno prima, i ty trampoty, strach,</p>

<p>svízel a nepohodlí se mi ted už zdají docela přijatelné.</p>

<p>Příště jedem zase! Jen v třech věcech budeme mnohem přísnější:</p>

<p>l. Ve výběru táborníků.</p>

<p>2. V přesném a neúprosném dodržení přihláškové lhůty.</p>

<p>3. V požadavku, že po příjezdu na pražské nádraží maminky a</p>

<p>tatínko vé nesmějí sebrat chlapce a nechat nám kupy oddílových</p>

<p>beden na nástu pišti. Každý se musí účastnit stěhování věcí</p>

<p>zpátky do klubovny. Tábo skončí nikoli příjezdem na pražské</p>

<p>nádraží, ale zamčením poslední bedn; v klubovně.</p>

<p>208</p>

<p>44. týden (29. června - 5. července)</p>

<p>edběžná výprava</p>

<p>říkáme u nás skupince tří nebo čtyř starších; zkušených</p>

<p>chlapců, kteněkdy posíláme na tábořiště o několik dní dřív,</p>

<p>než se tam vydá hlavní oj táborového mužstva. Tato předběžná</p>

<p>výprava dostane od vedoucího řesné pokyny, a když je složena z</p>

<p>chlapců opravdu podnikavých a zdat</p>

<p>~ých, může zařídit třeba polovinu toho, co obsahuje plán</p>

<p>prací, které je ba vykonat po příjezdu na tábor. Dopraví na</p>

<p>louku dříví, vykolíkuje 'místa na podsady, vykope latrínu atd.</p>

<p>Až přijede oddíl, bude tábor postawen mnohem dřív.</p>

<p>chvile na táboře</p>

<p>' ám na mysli tábor opravdový, to znamená stanový! Přijedeme</p>

<p>na prázdou louku, kde není zhola nic kromě trávy. A na této</p>

<p>úplně prázdné louce áme v co nejkratší době vybudovat</p>

<p>podsadový tábor. Co dřív? Postavit atím stany bez podsad?</p>

<p>Stránka 112</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Shánét dříví na podsady? Stavět kuchyň? Pňpravte si už doma</p>

<p>před odjezdem zhruba plán těchto prvních, nejrnějších chvil,</p>

<p>abyste pak snadněji zdolali zmatek a pracovali co nejúlněji.</p>

<p>Uvádím tu příklad takového plánu:</p>

<p>1. Na jiném místě, než budou stát podsady, složíme kufry,</p>

<p>bedny, torny. e také čtyři chlapci postaví stany pro všechny</p>

<p>ostatní. Kdo to dostane a starost, to určíte už doma, právě</p>

<p>tak jako předem přidělíte hochům ostatní práce.</p>

<p>2. Dva chlapci se hned pustí do kopání jámy na latrínu, a</p>

<p>pokud to je ožné, hned k ní zhotoví i sedátko a zástěnu.</p>

<p>3. Dva chlapci kopou hlubokou jámu na odpadky. Latrína a</p>

<p>odpadovka òu dvě první zařízení, která budujeme. Kde je</p>

<p>umístíme? Asi 200 m od ora po směru převládajících vzdušných</p>

<p>proudů. Místo určí bud vedousám, nebo někdo ze starších,</p>

<p>zkušených táborníků.</p>

<p>4. Dva chlapci vyměří stanovou podkovu, vykolíkují půdorys</p>

<p>všech ů. Ned,lejte mezi stany široké uličky, at není podkova</p>

<p>příliš roztaže. Stačí 40 cm u vnitřní strany podkovy.</p>

<p>5. Čtyři chlapci - z nich aspoň dva mají být zkušení -jdou na</p>

<p>pilu vyt krajinky na podsady. Kolik dříví asi bude potřeba? ~O</p>

<p>tom píšu zvlášt. 6. Dva chlapci staví kamna, tři mladší jim</p>

<p>pomáhají přinášet kameny ebo ještě lépe cihly a dělat "maltu"</p>

<p>z jílovité hlíny.</p>

<p>7. Čtyři zkušení chlapci staví přístřešek nad kuchyň a</p>

<p>jídelnu. Nováčci pomáhají kopat díry, do kterých zapustíme</p>

<p>nosné kůly přístřešku.</p>

<p>~; Každý tábor se pochopitelně nemůže řídit podle tohoto</p>

<p>plánu. Je to jen</p>

<p>209</p>

<p>ukázka, jak asi práci rozvrhnout a rozdělit. Často plán</p>

<p>nemůžete dodr: tak, jak jste jej doma sestavili. Nevadí,</p>

<p>použijete z něho aspoň něco.</p>

<p>V prvním dni po příjezdu se ještě nezdržujeme vařením, každý</p>

<p>táb~ ník si musí přivézt jídlo z domova aspoň na 24 hodin.</p>

<p>Společně začnei jídla připravovat až druhý den tábora, snídaní</p>

<p>počínaje.</p>

<p>Kolik dříví na stavbu tábora?</p>

<p>Příbližně si to vypočítejte a postupujte přitom asi takhle:</p>

<p>Čtyři stěny podsady na jehlan, vysoké 80 cm, spotřebují při</p>

<p>průměc patnácticentimetrové šíři krajinky zhruba 56 délkových</p>

<p>metrů krajinc Na vnitřní zařízení stanu padne asi 8 metrů,</p>

<p>přibližně tedy celkem 64 d~ kových metrů. Budete-li stavět</p>

<p>například 15 podsad, spotřebujete jenc na ně 15x 64 = 960</p>

<p>délkových metrů. Kromě toho musíte mít dříví střešní</p>

<p>konstrukci kuchyně a jídelny, na lavice a stoly.</p>

<p>Předpokládáme, si tyto stavby vyžádají dalších 240 m. Celkem</p>

<p>tedy při stavbě tábora sl třebujete 1200 metrů krajinek. Až je</p>

<p>budete na píle vybírat, odhadujte jích délku a vždy po deseti</p>

<p>kusech sí zapíšte na papírek jejích celkov~ délku. Tak budete</p>

<p>mít pořád přehled, kolik krajinek ješté potřebujete. A pozor -</p>

<p>pokud jsou krajinky delší než 2 metry a kratší než 4 metry,</p>

<p>zůsi ne jejich část přesahující délku nebo šířku podsady bez</p>

<p>využití. Z těch zbytků se dají sice vyrábět sedátka a stolečky</p>

<p>do stanu, ale podsady z ni nepostavíte. Proto počítejte s</p>

<p>dostatečnou rezervou!</p>

<p>Kromě krajinek potřebujete lat'ky na kostru stanů (na každý</p>

<p>jehlan 4 ~ na áéko o něco víc). Dál musíte mít kůly, asi 12</p>

<p>metrů na jednu podsad Ty obvykle koupíte od lesní správy nebo</p>

<p>majitele lesa a sami si je zpi cujete - nejdřív nakácíte</p>

<p>označené soušky, pak je oklestíte a na tábořii nařežete na</p>

<p>potřebné délky. Připočtěte k tomu kůly na kuchyáský přístl šek</p>

<p>a další plánované společné stavby.</p>

<p>Změřte si všechno už doma, výpočty zapište do notýsku a podle</p>

<p>tol pak nakupujte. Raději více materiálu než méně, zejména</p>

<p>když je plla ho ně daleko a musíte platit odvoz dřeva.</p>

<p>Při stavbě si nesmí níkdo brát libovolné množství staviva, to</p>

<p>bys s ním nevystačili. Dříví přidělujte, aby všichni dostalí</p>

<p>stejné množství.</p>

<p>Stránka 113</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Stavíme podsadu</p>

<p>Hlavní je dodržet pravý úhel u všech čtyř stran. Kdo má dobré</p>

<p>oko a zk šenost, pro toho to není nic těžkěho. Ale nováček</p>

<p>zpravidla postaví pods du špatně, rohy se mu rozbíhají, a</p>

<p>proto na ni nedokáže stan napnout, i kd by se rozkrájel. A</p>

<p>přitom se dají pravé úhly vypočítat dost snadno. Ke kúl od</p>

<p>něhož mají být zatlučeny přesně v pravém úhlu další dva rohové</p>

<p>ků</p>

<p>210</p>

<p>ostavíte kufr nebo bednu'či jakýkoli jiný větší pravoúhlý</p>

<p>předmět. A poél stran tohoto předmětu táhnete provázek do</p>

<p>místa, kde máte zatlouct alší kůly. Vaše oko se pak nemůže</p>

<p>zmýlit, stěna kufru nebo bedny jasně ukáže, kudy má být</p>

<p>provázek veden, aby se neodchýlil od pravého úhlu. estřábe,</p>

<p>,zachránil jsem krávu!</p>

<p>ohle je pokřik, kterým mne naši chlapci otravují již na</p>

<p>několika táborech. co znamená? Kdysi při stavbě tábora k nám</p>

<p>přišel majitel louky, zavoal si mě stranou a řekl: "Hlavně</p>

<p>dbejte na to, aby chlapci nenechali v trávě ani jeden hřebík.</p>

<p>Vidím jich tady u každé rozestavěné podsady plno na zemi</p>

<p>rozsypaných. Když sem po vašem odjezdu vyženem dobytek na</p>

<p>pastvu a některý kus hřebík spolkne, uhyne."</p>

<p>Bylo to správné upozornění a já jsem je ještě zdůraznil tím,</p>

<p>že jsem razil heslo:</p>

<p>"Každým sebraným hřebíkem zachraňujete jednu krávu!"</p>

<p>' Chlapci měli z toho hesla náramnou legraci, ale účelu bylo</p>

<p>dosaženo. Při stavbé podsad nemáme hřebíky položené v trávě</p>

<p>ani nasypané v papírovém pytlíku, ale uložené v jídelním</p>

<p>šálku. A když je podsada hotová, ještě celé okolí důkladně</p>

<p>prohlédneme, zda v trávě přece jen nějaký hřebík nezůstal.</p>

<p>Jestliže někdo nějaký hřebík najde, přiletí s ním za mnou a</p>

<p>vítězně mi zatroubí do ucha:</p>

<p>"Jestřábe, zachránil jsem krávu!"</p>

<p>Ale at troubí, to nevadí! Jen když je tráva čistá, bez</p>

<p>hřebíků.</p>

<p>Sláma, nebo seno?</p>

<p>Řadu let jsem na každém táboře sháněl do slamnilců našich</p>

<p>chlapců slámu. Někdy to dalo dosti práce, zejména když byla o</p>

<p>slámu velká nouze nebo statek příliš daleko. S těžkým</p>

<p>naloženým slamníkem se pak Dvojkaři plahočili od stodoly do</p>

<p>tábora, v táboře mnohdy znečistili přenášenou slámou trávu</p>

<p>takřka k nevysbírání - a na konci tábora, když j sme měli jet</p>

<p>domů, dřina se opakovala, hajdy se slámou do statku. Jednou</p>

<p>jsme však slámu prostě nedostali. Přemohli jsme tedy všechny</p>

<p>obavy, že nás rozbolí hlava z vůně sena, a natrhali si ráno do</p>

<p>slamníků ostrou, kyselou lesní trávu. Přes den na prudkém</p>

<p>sluníčku jsme ji několikrát přehazovali, takže než padla</p>

<p>večerní rosa, byla už tráva pěkně suchá a my jsme ji nacpali</p>

<p>do slamníků. Spalo se nám na ní báječně po celý tábor - a od</p>

<p>těch dob už nikdy slámu nějak zvlášt úporně nesháníme. Vozíme</p>

<p>s sebou několik srpů, a není-li sláma opravdu v nejbližším</p>

<p>okolí tábora, klidné nasekáme neužitkovou lesní trávu. Při</p>

<p>odjezdu z tábora ji jen vysypeme na okraji lesa, kde její</p>

<p>hromady nepůsobí rušivě.</p>

<p>211</p>

<p>Spolehlivost Spolehlivost je dobrá vlastnost, kterou dovede</p>

<p>nejlépe ocenit ten, kdi na vedoucím místě a má řídit chod</p>

<p>celku tvořeného více lid Spolehlivost, to je záruka, že</p>

<p>člověk, kterému jsem uložil nějaký úkol, opravdu vykoná,</p>

<p>přesně,, správně, bez upomínání a výmluv. Jakjsem k ný a</p>

<p>bezstarostný, svěřím-li některou drobnou záležitost doma i na</p>

<p>táb chlapci, o kterém vím, že je spolehlivý! Nemusím si nikam</p>

<p>zapisovat, jsem mu svěřil, ani si to pamatovat. Vím, že tento</p>

<p>chlapec mně sám a 1 upomínání přijde říct, co a jak vyřídil.</p>

<p>A naopak, s jakým neklidem svěřuji obstarání něčeho chlapci,</p>

<p>který pomíná, je popleta, bezradný a nepřesný!</p>

<p>Učte se už dnes být spolehliví! Bude to kapitál, který vám</p>

<p>ponese v votě bohaté úroky!</p>

<p>Stránka 114</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>45. týden (6. - 12. července)</p>

<p>Co musíte a rcesmíte dělat, abyste se na táboře nestali</p>

<p>protivní Snad zní ten nadpis divně nebo dokonce legračně. Ale</p>

<p>rozhodně to nc nic veselého, když zjistíte, že jste na táboře</p>

<p>protivní všem ostatním. A ~ mi jste jistě už měli tu čest a</p>

<p>setkali se o prázdninách s nějakým protivc</p>

<p>Jak se takové nežádoucí roli vyhnout? Nesmíte být příliš</p>

<p>rozmazlei nároční. Kape vám v noci do stanu? Nemusíte kvůli</p>

<p>tomu vzbouřit celý ~ bor, vůdcem počínaje a posledním nováčkem</p>

<p>konče. Dáte pod "sprch misku nebo pokryjete ohrožené místo</p>

<p>nepromokavou pláštěnkou - vžd to nějak vydržíte a ráno</p>

<p>zjednáte nápravu. Nechutná vám oběd? Nepi~ hned domů, aby si</p>

<p>pro vás přijeli. Chlapci ze Severozápadní kanadsl jízdní</p>

<p>policie nebo zálesáci, kterým jste se tak obdivovali, také</p>

<p>nejedli i pe, měli jen to, co si sami uvařili.</p>

<p>Hrajte vždy s ostatními. Nezalézejte s knížkou do lesa, když</p>

<p>celý táb~ něco hraje. Tím spíš ne, když ke hře potřebují</p>

<p>někoho do "party" a vyjs tím vyvoleným.</p>

<p>Nezačínejte hádky, nebudte hned nakvašení, když si nějaký</p>

<p>otevřhul nebo jinak ostrý chlapík něco vůči vám dovolí. Řádně</p>

<p>ho nadzvednět aby si nemyslel, že jste zbabělec, který si to</p>

<p>dá líbit napořád. Ale nero; zuřte se hned, nerozplačte se a</p>

<p>neutíkejte s nářkem k vůdci.</p>

<p>Dostali jste zásilku z domova? Dobrá, polovinu si necháte a</p>

<p>druhou da te kamarádům. Nesušte celou vánočku ve stanu,</p>

<p>ztvrdne vám a okorá dm než si myslíte, dostane brzo</p>

<p>nepříjemnou pachuf starého pečiva. Aještěs</p>

<p>212</p>

<p>omě toho o vás roznese mezi mužstvem, že jste "škot".</p>

<p>Rozdělíte-li se, získáte právo, aby i na vás ostatní</p>

<p>pamatovali, až přijde zásilka někomu jinému. Neotravujte</p>

<p>druhé. Kamarád třeba píše deník nebo dopis domů. Nic vám do</p>

<p>toho není, co píše, když vám to sám nepoví. Jsou ale lidi,</p>

<p>kteří mají největší legraci z toho, když píšícímu kamarádovi</p>

<p>házejí přes hlavu deku nebo ho zasypávají šiškami. Celý den si</p>

<p>ho jinak nevšimnou, celý den pro ně neexistuje. A najednou</p>

<p>mají strašnou touhu si s ním různými kanadskými žertíky "mile"</p>

<p>pohrát. Přátelství tím však rozhodně nezískají.</p>

<p>Jednou z největších příčin drobných i velkých nesvárů je</p>

<p>lenost. Myjeme nádobí, a Tondovi se najednou zdá, že Pepík</p>

<p>spíš chytá v potoku rybičky, než aby se věnoval kastrolu. A</p>

<p>Tonda se za něj má dřít? Zapomene, že sám před chvílí místo</p>

<p>mytí kutálel z legrace pokličky po trávě, a už na Pepíka</p>

<p>hudruje: "Tak dělej, dělej, nech ty rybky, nebo to na tebe</p>

<p>řeknu... !" Tahle výhrůžka už mnohému nováčkovi pokazila</p>

<p>vlídné prijetí mezi ostatní.</p>

<p>Nevyčítejte nikomu, když si myslíte, že jste udělali víc než</p>

<p>on. At už je to při jakékoli práci. Za svůj poctivý a větší</p>

<p>výkon máte vnitřní uspokojèní, že nepatříte mezi sobce, zatím</p>

<p>co ten druhý je slaboch, hračička, ulejvka. A to vědomí vám</p>

<p>dokonale nahradí větší dřinu.</p>

<p>Nebudte zlomyslní. Nesmějte se, když si někdo narazí palici</p>

<p>nebo sebou sekne a rozbije si koleno. V takových chvílích je</p>

<p>člověk obyčejně na dně - a když se mu přitom ještě smějete,</p>

<p>můžete si z postiženého udělat Walého nepřítele. Také se</p>

<p>nepošklebujte a nepřihazujte polínka, když někdo dostane od</p>

<p>vůdce nos. Nikdo není svatý a ledaco by se našlo i na vás!</p>

<p>Že nebudete nikomu říkat přezdívkou, kterou nemá rád, je</p>

<p>samozřejmé, také si nechtějte získat proslulost různými</p>

<p>kanadskými žertíky, které snad rozchechtají vás jako autora a</p>

<p>možná i ty, kteří se na ně dívají, ale rozzu~í toho, na něhož</p>

<p>jsou políčeny. Tedy žádné lití vody do stanu, nasazová`.:ní</p>

<p>brouků do postelí ani tajné uvazování nohy nic netušícího</p>

<p>táborníkàk pevnému kůlu s úmyslem, aby sebou praštil, až</p>

<p>náhle vstane a bude chtít odejít.</p>

<p>Naopak - budte ohleduplní kamarádi, kteří neublíží ani v</p>

<p>maličkostech a pomohou ostatním všude, kde jen mohou.</p>

<p>Nechtějte ustavičně opravovat skutečné či domnělé chyby</p>

<p>Stránka 115</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>druhých. Budte otužilí, nerozfňukaní chlapci, kteří snesnou</p>

<p>nepřízeň počasí, neleknou se práce. Pak vás budou</p>

<p>~ mít všichni rádi, vedoucí i táborové mužstvo.</p>

<p>Program tábora</p>

<p>Když jsem jel poprvé na tábor jako vedoucí, měl jsem v sešitě</p>

<p>vypracovaný podrobný program na každý den od rána do večera.</p>

<p>Ve snaze dát tá</p>

<p>213</p>

<p>borovému mužstvu co nejvíce, počítaljsem s každou</p>

<p>čtvrthodinou,. nácvik stíhal druhý, uzlování, mapování;</p>

<p>signalizace, hry, první pc závody. Nenechal jsem chlapcům ani</p>

<p>chvilku volnou. Brzo však m rozčarování! Skoro nikdy jsem</p>

<p>naplánovaný program nemohl doi Někdy jsem musel být u vaření v</p>

<p>kuchyni nebo přišla neočekávan vštěva, jindy pršelo a já měl</p>

<p>právě na programu mapování nebo vych do okolí či něco</p>

<p>podobného, co déšt znemožňoval.</p>

<p>Ještě horší to bylo, když slunce pražilo. Chlapci byli horkem</p>

<p>ma unavení a já je nemohl přimět, aby šli radostně</p>

<p>signalizovat někam n ru na rozpálené kopce. Byl jsem zoufalý,</p>

<p>že nemohu dodržet předetr novený program, vytýkal jsem</p>

<p>chlapcům, ~e jsou líní, a měl jsem špatnou náladu. Ještě na</p>

<p>dvou dalších táborech jsem se dopouštěl sti ho omylu s</p>

<p>podrobným každodenním programem. Teprve potom jse uvědomil, že</p>

<p>není správné připravovat už předem doma tak do detaih</p>

<p>pracovaný program na každý den a požadovat pak jeho bezpodmín~</p>

<p>splnění. Ted to dělám jinak. Sestavím si seznam her, které Ize</p>

<p>hrát u v a ve vodě. Her a zábav pro deštivé počasí. Cvičení,</p>

<p>her a zábav pro p sí chladnější. A z tohoto seznamu na táboře</p>

<p>vybírám podle toho, jak právě počasí a jaká nálada v táboře</p>

<p>panuje. Vůbec se netrápím, kdy: něco nezbude čas. Takový bod</p>

<p>programu použiju jindy.</p>

<p>Rozde'Zení táborového dne</p>

<p>Na táboře, kde si sami všechno děláme a hlavně si sami vaříme,</p>

<p>je pc nouze o čas. Hodiny přímo letí. Proto musíme s časem</p>

<p>šetrn~ zachá aby vše klapalo, vše bylo včas hotovo (hlavně</p>

<p>oběd). Proto máme na boře přesný rozvrh hodin, který se nám už</p>

<p>dlouhá léta velmi osvědčuj</p>

<p>6.00 Vstává denní služba, umyje se, zatopí a vaří snídani.</p>

<p>6.20 Budíček. Denní služba probouzí ostatní mužstvo.</p>

<p>6.30 Nástup k rannímu cvičení (denní služba necvičí,</p>

<p>nepřipravila věas snídani).</p>

<p>6.45 Mytí a úklid ve stanech. 7.30 Snídaně a mytí šálků.</p>

<p>8.00 Vztyčení státní vlajky, nástup, oznámení programu, různá</p>

<p>sdělE dotazy atd.</p>

<p>8.30 Prohlídka uklizených stanů.</p>

<p>8.45 Začíná program podle denního rozkazu. 10.00 Přesnídávka.</p>

<p>10.15 Pokračování programu. 12.00 Volno.</p>

<p>13.00 Oběd.</p>

<p>214</p>

<p>13.30 Povinný odpočinek. (Denní služba zatím myje nádobí,</p>

<p>uklízí kuchyň a chystá se ji předat následující denní službě.)</p>

<p>14.30 Předání služby. Konec odpočinku. Pokračuje program.</p>

<p>16.00 Svačina.</p>

<p>16.30 Pokračování programu. 18.00 Volno.</p>

<p>19.30 Večere.</p>

<p>20.00 Program či volno. 21.45 Večerka.</p>

<p>22.00 Noční klid.</p>

<p>Vývěska o přátelství</p>

<p>Dokážete být na táboře pořád vlídní a usměvaví ke svému</p>

<p>spolubydlícímu ve stanu? Dokážete se ovládnout i v perných</p>

<p>chvílích, kdy by člověk nejraději všechno roztrhal na kusy, a</p>

<p>neřeknete svému druhovi ani jedno křivé slůvko? Domluvte se,</p>

<p>že chcete být nejsvornější dvojicí v táboře. Opište a vyvěste</p>

<p>ve svém stanu tento,text:</p>

<p>"My dva, ............... a .............:, máme spolu strávit</p>

<p>v tomto stanu celou dobu tábora. Slibujeme si vzájemně, že</p>

<p>budeme k sobě vlídní a přátelští. Chceme si pomáhat a jeden</p>

<p>druhého podporovat. Vykonat za druhého nějakou práci pokládáme</p>

<p>Stránka 116</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>za čestnou rytířskou službu: Neublížíme si slůvkem ani činem.</p>

<p>Nebudeme dělat jeden druhému schválnosti. Každý z nás se</p>

<p>vynasnaží být co nejpřísnější k sobě a co nejohleduplnější ke</p>

<p>druhému. Odpustíme si chyby, nebudeme si vyčítat. Chceme být</p>

<p>nejsvornější táborová dvojice.</p>

<p>V den, kdy někdo z nás udělá nějaký nemístný žert na tuto</p>

<p>vývěsku nebo dokonce poruší úmluvu, roztrháme ji na znamení,</p>

<p>že jsme pořád ještě jen obyčejní chlapci, kteří se nedovedou</p>

<p>ovládat. A teprve když si znovu slíbíme všechno, co je v této</p>

<p>vývěsce, znovu ji napíšeme a vyvěsíme."</p>

<p>Podpisy táborníků</p>

<p>Cvičte obratnost a rovnováhu</p>

<p>Sestavte na louce z menších kamenů dlouhou, všelijak se</p>

<p>klikatící dráhu. Jednotlivé kameny by v ní měly být vzdáleny</p>

<p>od sebe asi na krok. Pak jeden za druhým po této trati</p>

<p>procházíte. Vítězem se stane ten, kdo dorazí od prvního kamene</p>

<p>k poslednímu nejrychleji a nesklouzne ani jednou nohou do</p>

<p>trávy.</p>

<p>Je to dobré cvičení, které přispěje k bezpečnějšímu přecházení</p>

<p>říček po kamenech a úzkých lávkách.</p>

<p>215</p>

<p>46. týden (13. - 19. července)</p>

<p>Povinnosti tábotové služby</p>

<p>Už jsem řekl, jak to děláme, abychom si na táboře uméli sami a</p>

<p>dobřc řit bez maminek a kuchařů. Napsal jsem taktéž, že vaření</p>

<p>u nás ob vají čtveřice chlapců, tzv. táborové služby. Každá</p>

<p>služba plní tyto p nosti:</p>

<p>Do práce nastupuje ve tři hodiny odpoledne, kdy převezme</p>

<p>všechr vinnosti od předchozí táborové služby, přebere řádně</p>

<p>uklizený táboi devším kuchyň s čistě umytým nádobím,</p>

<p>vymetenými kamny a vyd tými stoly. Podle předávací karty</p>

<p>zjistí, zda všechno nádobí do po~ vařečky je na svém místě. Ve</p>

<p>čtyři hodiny odpoledne krájí a maže c ná svačinu pro celý</p>

<p>tábor. Potom připravuje večeři a zavěas si přic všechno i na</p>

<p>ráno k snídani včetně pitné vody. Sejme z oznamovatelc ní</p>

<p>rozkaz, zabezpečí na noc kuchyň a zamkne kufry s potravinami.</p>

<p>vstane o půl hodiny dřív než ostatní táborové mužstvo, umyje</p>

<p>se a jc řit snídani.</p>

<p>A zatímco všichni ostatní mají dopoledne táborový program,</p>

<p>služl ří oběd, obstarává nákup v městečku (pokud se nepřihlásí</p>

<p>některy d volník), štípe dříví - a nezastaví se dřív, než</p>

<p>rozdá oběd, umyje dok všechno nádobí a předá službu svým</p>

<p>nástupcúm. To je opět v 15 ho</p>

<p>Jak vidíte, služba trvá 24 hodin, od odpoledne jednoho dne do</p>

<p>i ledne druhého dne. Výkon každé služby bodujeme. Podle</p>

<p>hodinek kc lujeme, zda bylo včas uvařeno a zda služba správně</p>

<p>předala všechn dobí čisté. Vrátit se z tábora domů s co</p>

<p>nejmenším počtem minusc bodů, na to je každá služba skutečně</p>

<p>pyšná. A ještě víc ji těší, ké ostatní chlapci pochvalují, jak</p>

<p>dobře uvařila, že měla po ruce vždy c tek pitné vody atd.</p>

<p>Táborový denv</p>

<p>Každý Dvojkař, který jede na tábor, si s sebou veze nějaký</p>

<p>sešit a 1 si umiňuje, že do něj bude psát deník. V zápisech o</p>

<p>každém dni net ovšem jen poznámky, jaké bylo počasí, co jsme</p>

<p>obědvali a vůbec dě do deníku patří i naše názory na tu či onu</p>

<p>věc, která se na táboře při la, na kamarády atd. Psát máme</p>

<p>ukázněně. Nemyslete si, že papír všechno. Neurážejte ve svém</p>

<p>deníku nikoho, nenechte se unášet zl~ At vám tam napíše každý</p>

<p>z kamarádů i několik řádků na památku.</p>

<p>Ještě jednu věc doporučuji - společný táborový deník, jaký pí</p>

<p>u nás ve Dvojce už několik let. Jak vypadá? Jsou to velké</p>

<p>sešity, jsme složíli z velkých archů a sešílí. Každý má 16</p>

<p>stran o rozm</p>

<p>216</p>

<p>25 x 32 cm a je všitý do desek z tuhého barevného papíru.</p>

<p>Čistý sešit je vyložen na táborovém stolku, veřejně</p>

<p>přístupném, a nad ním visí na provázku pisátko. Aby vítr deník</p>

<p>neodfoukl, je zadní deska připevněna napínáčky ke stolu.</p>

<p>Stránka 117</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Kdo má nějaký nápad, vtip k některé táborové události,</p>

<p>poznámku, návrh, napíše to do táborového deníku. Může</p>

<p>přimalovat i obrázek. Čím víc obrázků, tím líp. Vedoucí tábora</p>

<p>také nezahálí a každý den stručně zapí~e do deníku všechno, co</p>

<p>jsme dělali, pochválí, pokárá, vypí~e, co ho potěšilo, co ho</p>

<p>zarmoutilo. Do deníku zaznamenáváme i výsledky závodů, lepíme</p>

<p>fotografie a důležité dopisy, které do tábora přišly. Jestliže</p>

<p>budete mít fotografie až po skončení tábora, vynechte na ně v</p>

<p>deníku místo, vlepíte je dodatečně. Vylisujte a do deníku</p>

<p>proužkem průhledného papíru připevněte i květinku z tábořiště</p>

<p>nebo památného místa.</p>

<p>Také návštěvám předložte táborový deník s prosbou, aby vám do</p>

<p>něj něco napsaly. Užívejte raději propisovačku než tužku.</p>

<p>Záznamy mohou být vážné i legrační, jenom ne spolkově</p>

<p>suchopárné. Před deštěm a na noc deník odklidte do stanu, aby</p>

<p>nezmokl a nenavlhl rosou.</p>

<p>Každý den začíná v deníku novým, barevně namalovaným datem,</p>

<p>které čtenářům prozradí, kdy byl který záznam pořízen.</p>

<p>Používejte hodně pastelky i barvy, zejména k n5zným nadpisům a</p>

<p>rámečkům kolem některých zápisů (do rámečku dáte třeba tabulku</p>

<p>s výsledky závodu).</p>

<p>Až sešit zaplníte, nahradíte jej novým, čistým. Popsaný</p>

<p>uložíte ve stanu vedoucího nebo u kronikáře a na požádání jej</p>

<p>půjčujete zájemcům. Psaní a malování do táborového deníku se</p>

<p>má účastnit každý člen tábora, ne jen několik jednotlivců.</p>

<p>Přihlásit se a jet na tábor dokáže leckdo. Ale chovat se tam</p>

<p>potom jako pravý táborník, nepropadat vánočním náladám,</p>

<p>nebručet na vedoucího služby, že vám dal k mytí o hrnec víc</p>

<p>než někomu jinému, nebýt pořád uražený, nespokojený, nedělat v</p>

<p>kuchyni různé kocourkovské kousky, i za nejtěžších okolností</p>

<p>být usměvavý, spravedlivý, uznalý, dobrý, nehašteřivý - to</p>

<p>dokáže jen málokdo!</p>

<p>Jen vzorný, vnitřně pevný chlapec dovede být tak dobrým</p>

<p>táborníkem!</p>

<p>Co bodujeme na táboře</p>

<p>Kromě výkonu táborových služeb bodujeme ještě každého</p>

<p>jednotlivce. A bodování jednotlivců dělíme zase na dva druhy.</p>

<p>Především hodnotíme jejich chování a tábornické počínání.</p>

<p>Zvlášt pak bodujeme výsledky v různých hrách a závodech.</p>

<p>V prvním "tábornickém" bodování sledujeme, jak jednotliví</p>

<p>chlapci</p>

<p>217</p>

<p>jednají s ostatními. Za každou začatou rozepři, za každý hrubý</p>

<p>tón v je hned minusový bod. Dál hodnotíme jejich pracovitost,</p>

<p>čistotu, pořái kázeň, tábornickou zdatnost. Když někdo pracuje</p>

<p>ve službě nedbale, j ný - hned se to projeví v bodování.</p>

<p>Neumytý šálek, nevyprané prá smetí ve stanu, špinavé ruce a</p>

<p>nohy, to všechno zaznamenáváme v ol ku nadepsaném "čistota".</p>

<p>Věčně rozházený stan, šálek nepověšený po le na hřebík v</p>

<p>kuchyni, neuklizené třísky a odpadky po rukodělné pi nevrácené</p>

<p>nářadí, to všechno přináší "minusáky" do okénka "pořádi Přistihneme-li někoho, jak seká sekerou do země, nevětrá stan,</p>

<p>nech v kuchyni máslo ležet na sluníčku nebo se dopouští jiných</p>

<p>takytábor kých kousků, dostane minusák do okénka "tábornická</p>

<p>zdatnost".</p>

<p>"Přesnost": Táborník se nedostaví k nástupu do třinácti vteřin po za kání. Nepřijde včas k obědu. Necvičí správně ranní</p>

<p>cviky. Neodevzdá kupní knížky a doklady po příchodu z nákupu.</p>

<p>"Kázeň": Chlapec vědomě porušuje táborový řád. Odmítne vykonat čenou práci apod.</p>

<p>Někdy máme v bodovací tabulceještě okénko s nadpisem "různé".7</p>

<p>zaznamenáváme minusy za různé hříšky, které nelze zařadit do</p>

<p>žádn. z předcházejících okének.</p>

<p>Snahou každého pořádného táborníka je, aby měl co nejméně</p>

<p>trestnj minusových bodů. Každý večer si celý tábor prohlíží na</p>

<p>oznamova současný stav bodování a žebříček, který byl sestaven</p>

<p>podle počtu bc Chlapci s nejmenším počtem minusů jsou na něm</p>

<p>samozřejmě nejvýš</p>

<p>Stránka 118</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Index I když mluvíme ve Dvojce velmi slušně, přece se mezi nás</p>

<p>vloudí výra které nejsou zrovna žádoucí, a musíme je proto</p>

<p>"dát na index", pokuc začínají vžívat, místo aby byly</p>

<p>nenápadně zapomenuty.</p>

<p>Tak například někdo k nám přinesl šeredný výraz ,~je to jako</p>

<p>not Nejdřív to říkal jen on sám a jen někdy. Pak se to ujalo a</p>

<p>na táboře js to slyšel už aspoň stokrát za hodinu, při každé</p>

<p>příležitosti, z úst té~ všech hochů. Zejména Čiki tím byl jako</p>

<p>posedlý.</p>

<p>A tak jsme dali toto úsloví "na index". Zpdsobilo to velké</p>

<p>ohromE načež si některé vynalézavé hlavy pomohly tím, že</p>

<p>začaly řikat ,je to ko ruka" - nebo ".. .jako index". Až nakonec vznikl výraz "krabárna",1 rý je prozatím volný.</p>

<p>Sáček s letní vůní</p>

<p>Vždycky v sobotu odpoledne, když máme v klubovně nepovinnou</p>

<p>sch~ ku, přinesu na ukázku nějakou zajímavost. Někdy to jsou</p>

<p>naše starodáv</p>

<p>218</p>

<p>kroniky z dob první světové války, jindy fotografie, které</p>

<p>chlapci ještě nevidéli, nebo různé upomínky na Dvojkaře, kteří</p>

<p>už dávno vyrostli, ručně psanou knihu s táborovými zkušenostmi</p>

<p>apod. Nedávno jsem však přinesl véc, jaká zde opravdu ještě</p>

<p>nebyla: malý plátěný sáček s letopočtem, který se psal před</p>

<p>sedmi lety. Sáček dýchal kořennou vůní, a když jsem ho</p>

<p>rozbalil, uviděli chlapci uvnitř šedofialovou směsici usušené</p>

<p>mateřídoušky. To byla moje vzpomínka na jeden z našich táborů,</p>

<p>které jsme měli již za přísného zákazu skautingu v době</p>

<p>nesvobody. V okolí Sluneční zátoky, kdejsme tehdy tábořili,</p>

<p>jsem utrhl na každém místečku nám nějak milém a posvátném</p>

<p>několik stonků mateřídoušky na památku. Roky uběhly, ale</p>

<p>mateřídouška v sáčku voní pořád a připomíná svou vůní léto, ve</p>

<p>kterém rozkvetla - a tím i náš tehdejší tábor.</p>

<p>Jste k sobě ,zdvořilí?</p>

<p>Zavedte si to jako my. U nás vždy poprosíme, at už žádáme</p>

<p>kohokoliv o cokoliv. A za službu poděkujeme, i kdyby to byla</p>

<p>samozřejmá maličkost. I7ěkuji a prosím i já, vedoucí, třeba</p>

<p>tomu nejmladšímu chlapci, a prosí i děkují chlapc~ mezi sebou.</p>

<p>Také to zlepšuje a zjemňuje úroveň našeho oddílu.</p>

<p>Klubovní táboření</p>

<p>Některé kluby chtějí o prázdninách tábořit několik dnů nebo</p>

<p>dokonce týdnů na jednom místě. Zde jsou tedy stnxčné pokyny k</p>

<p>uspořádání malého tábora. K táboření musíte mít především</p>

<p>povolení rodičů, dále souhlas majitele pozemku, na kterém</p>

<p>míníte postavit své stany. Společné táboření chlapců a děvčat</p>

<p>bez dospělého vedoucího není možné, pokud to nejsou sourozenci</p>

<p>z jedné rodiny.</p>

<p>Máte-li stany a chcete tábořit déle než týden, postavte si</p>

<p>stany na podsadu, kterou zhotovíte z odpadového dřeva. Uvnitř</p>

<p>zbudujte dvě postele a stolek. Máte-li jen jeden stan a jste</p>

<p>tři nebo čtyři, postavte podsadu vysokou aspoů 130 cm a v ní</p>

<p>lůžka nad sebou.</p>

<p>Mladší a ti, kteří nemají stany, by měli tábořit raději v</p>

<p>chatě nedaleko vesnice. Starší, zkušenější chlapci si mohou</p>

<p>postavit chýši z přírodního materiálu.</p>

<p>Za tábořiště vyhledejte místo suché, ale pokud možno u vody,</p>

<p>ne však přímo na nízkém břehu, jinak vás potok či řeka při</p>

<p>nejbližším lijáku vytopí. Nestavte tábor přímo v lese, hrozí</p>

<p>tam při bouřce a vichřici padající větve a stromy, a také je</p>

<p>tu nebezpečí požáru. Nemají-li vaše stany podsady a tedy ani</p>

<p>vyvýšená lůžka, mějte aspoň slamníky nacpané slámou nebo</p>

<p>senem. Dobrou tepelnou izolací vynikají molitanové matrace,</p>

<p>jejich</p>

<p>219</p>

<p>doprava na tábořiště není ovšem snadná. Slamníky i matrace</p>

<p>podložte zemi rovnými větvemi, aby zdola nevlhly. Za jasných</p>

<p>dní je vyneste stanu, slunce je prosuší.</p>

<p>Jaké potřeby si má každý vzít, o tom se píše jinde. Pro celý</p>

<p>několil členný tábor vezměte ještě tyto věci: Aspoň dva větší</p>

<p>Stránka 119</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>kotlíky, raději v~ tři, v jednom budete vařit polévku, v</p>

<p>druhém současně brambory, v třet omáčku nebo maso. Železné</p>

<p>třínožky, na které byste kotlíky zavěšov~ nemusíte mít. Z</p>

<p>několika cihel nebo vysokých rovných kamenů si vyt dujete</p>

<p>zídky, na které kotlíky postavíte. Kromě kotlíků si z domova</p>

<p>vf rněte ještě několik menších hrnků a kastrolů. Všechny by</p>

<p>měly mít 1 kličky. Smaltované nádoby nesrníte stavět na</p>

<p>otevřený oheů. Použijete na zadělávání těsta, budete v ních</p>

<p>loupat brambory, rozdělávat tvaroh s ~ bulkou a paprikou,</p>

<p>uschováte v nich zbytky od oběda.</p>

<p>Kromě ohništ pro kotlíky si postavte malou plotýnku. Použijte</p>

<p>k ní den nebo dva železné pláty nebo aspoň nějaké staré</p>

<p>plechové tabu Snažte se, aby pláty nebo tabule ležely na</p>

<p>kamenech naprosto rovně, jin se vám bude shromaždovat</p>

<p>rozpuštěný tuk v kastrolech u jedné stěny, druhé straně</p>

<p>zůstane dno bez tuku a řízky nebo karbanátky, které smaží se</p>

<p>tam připálí.</p>

<p>Nemáte-li plachtu, kterou byste natáhli nad kuchyní jako</p>

<p>ochranu př deštěm, postavte si přístřešek z prken a jeho</p>

<p>šikmou střechu pokryjte de tovým papírem. Sklon střechy by měl</p>

<p>být dost velký, aby po ní dobře sl kala voda. Kuchyň bez</p>

<p>střechy je na delším táboře skoro nemožná, za dE tě v ní</p>

<p>neuvaříte. Chvojím kuchyňský přístřešek nevyplétejte, jehličí</p>

<p>několik dní uschne a padalo by vám do jídla.</p>

<p>Jednou z prvních staveb, které musíte vybudovat hned po</p>

<p>příjezdu . tábořiště, je latrína. Tímto slovem táborníci</p>

<p>tradičně označují zách~ v přírodě. Je to jáma hluboká aspoň</p>

<p>metr, kterou vykopete někde v husté lese nebo v křoví, asi 150</p>

<p>metrů od tábora ve směru, kam většinou vai od stanů vítr. K</p>

<p>okraji jámy zatlučte do země dva kůly, na které připevr te</p>

<p>prkénko. Po použití vždy zasypte latrínu hlínou. Jinou</p>

<p>důležitou sta bou tábora je sklep, do kterého uložíte vajíčka,</p>

<p>tuky a jiné věci, který škodí teplo. Vykopejte někde ve</p>

<p>stinném místě jámu a do ní zapustte vi ší bednu s víkem.</p>

<p>Pozor, aby se vám do sklípku nedostala myška. Měj tam všechny</p>

<p>potraviny kromě vajíček v hrncích přiklopených pokličkan Sklep</p>

<p>můžete vykopat ve vlhké stráni, kam se neopírá slunce. Vnitřek</p>

<p>v, dlážděte plochými kameny.</p>

<p>Vypracujte si už doma přesný táborový řád. Tento řád určuje na</p>

<p>min~ tu, kdy budete na táboře vstávat, kdy má být hotová</p>

<p>snídaně, kdy půjde nakupovat, kdy má být uvařen oběd, kdy se</p>

<p>podává svačina, kdy veče:</p>

<p>220</p>

<p>kdy má být večerka. Kromě časového rozdělení dne má být v řádu</p>

<p>vy_ sáno ještě mnoho jiných věcí, které vám pomohou udržovat v</p>

<p>táboře obrou náladu a pořádek - když je ovšem budete</p>

<p>dodržovat. Například že i každý člen tábora po jídle vždy</p>

<p>čistě umyje své nádobí, že bude mít své ěci uklizeny, že se v</p>

<p>případě nějaké neshody podvolí většině (nebo polechne staršího</p>

<p>vedoucího). Dohodě o táborovém řádu věnujte velkou ozornost a</p>

<p>slavnostné si slibte, že jej všichni budete dodržovat.</p>

<p>Domluvte se také předem na tom, jaký budete mít na táboře</p>

<p>program,</p>

<p>' budete dělat. Připravte si různé hry, abyste dlouho</p>

<p>nepřemýšleli, jak se iabavit, když na vás dolehne dlouhá</p>

<p>chvíle. Nejhorší je zahálka. Tábor, ~kde se chlapci nebo</p>

<p>děvčata většinu dne povalují ve stanu na posteli nebo trávě u</p>

<p>vody, není táborem!</p>

<p>Snažte se, aby do vaší táborové kroniky přibyl každý den pěkný</p>

<p>pestrý ápis o zajímavé činnosti, kterou jste vyvíjeli od rána</p>

<p>do večera.</p>

<p>47. týden (20. - 26. července)     o dělat na táboře za</p>

<p>deště     a každém táboře se najdou výtečníci, kteří místo aby</p>

<p>využili deštivé ho-      'ny k psaní deníku, zašívání ponožek</p>

<p>a podobným užitečným činnostem,    brátí svou přebytečnou</p>

<p>energii proti méně výbojnému spolubydlícímu  všelijak ho</p>

<p>"mukají". Stan se změní v zápasnickou arénu, kymácí se ze</p>

<p>trany na stranu a vedoucí aby se uzlobil. Raději hrajte nějaké</p>

<p>Stránka 120</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>hry, zá-  odte, využijte čas aspoň k užitečné zábavě. Uvádím</p>

<p>zde několik receptů.     I. Vedoucí píská ze svého stanu</p>

<p>morseovku, každý stan zprávu chytá      luští. Pískání</p>

<p>pokračuje dosti dlouho. Dvojice, která pak přinese nejdří-  a</p>

<p>nejlépe přijatou zprávu, získá body do táborového bodování. 2.</p>

<p>Vedoucí vyšle několik písmen a mužstvo se snaží sestavit z</p>

<p>nich co   ejvíce různých slov. Každé písmeno smí být užito ve</p>

<p>všech slovech, ~~n.,. ..</p>

<p>3. Vedoucí dodá každému stanu nějaký tiskopis, například</p>

<p>reklamní le, rozstříhaný na mnoho kousků. Ktery stan ho</p>

<p>sestaví nejdřív? Všechny táky musí být pochopitelně stejné!</p>

<p>4. Vedoucí rozdá do stanů otázky asi tohoto druhu: Co uděláš,</p>

<p>když ti ojde zpráva, že se za deset minut přivalí na tábor</p>

<p>záplava, která ho sme? Co udéláš, když večer zpozoruješ požár</p>

<p>v osamělé hájovně? Co pod</p>

<p>eš, když se octneš v cizím městě úplně bez peněz? Nejlepší</p>

<p>odpově~ na tyto otázky bodujte.</p>

<p>221</p>

<p>5. Uspořádejte celotáborový šachový a dámový turnaj. Jednotliv</p>

<p>budou probíhat jenom za deště nebo při povinném odpočinku po</p>

<p>ot</p>

<p>6. Který stan napíše nejdelší souvislou povídku, sestavenou ze</p>

<p>sl~ cínajících některým ze čtyř určených písmen?</p>

<p>7. Vedte mezi všemi stany provázky. První stan vyšle druhému c</p>

<p>slovo morseovkou tak, že trhá provázkem. Druhý stan pak toto</p>

<p>slovi šle třetímu stanu atd. Obyvatelé posledního stanu</p>

<p>přijaté slovo nahl; křiknou, aby se všichni mohli přesvědčit,</p>

<p>zda došlo správně, nezko ně. První stan vysílá s krátkými</p>

<p>přestávkami další a dal~í slova, tak~ táborem putuje několik</p>

<p>současně.</p>

<p>~trání stanu</p>

<p>Jak jen ráno oschne na stanových plátnech rosa, otevřeme stany</p>

<p>tal slunce mohlo proudit do celé podsady, zejména na lůžko.</p>

<p>Stanové stočíme a přivážeme provázkem ke konstrukci (tj. do</p>

<p>stínu v pod Také svíčku odklidíme ze stolu před sluníčkem,</p>

<p>jinak by se roztekla větrno, zatížíme knížky,. deník a jiné</p>

<p>písemnosti ve stanu kamenen neodlétnou. Při silném větru</p>

<p>spustíme tu část stanu, odkud fouká víú uzavíráme, až když se</p>

<p>slunce chýlí k západu, aby dovnitř nevnikl vc chlad a vlhko.</p>

<p>Navlhlý stan se jen velmi obtížně zapíná.</p>

<p>Pod lůžkem ve stanu je vlhko! Proto svůj kufřík a boty</p>

<p>nekladte j na trávu, ale na prkénko, kterým je podložíte. K</p>

<p>"vydláždění" použij~ řezky z podsadových krajinek, je-li o</p>

<p>celá prkénka nouze. Nebo kc silných větví, nasbíraných v lese.</p>

<p>Boty vycpávejte papírem. Zejmé které jen málokdy používáte.</p>

<p>Pište z tábora domů!</p>

<p>I když je v prvních dvou třech dnech tábora velmi mnoho práce,</p>

<p>m si aspoň deset minut na to, abyste napsali domů rodičům</p>

<p>korespond lístek nebo pohled (zejména mladší táborníci), že</p>

<p>jste na tábor šfastn razili ~iví a zdraví. A pak pište domů</p>

<p>pořád, aspoň jednou za 4 - 5 d nak budou vaši rodiče posílat</p>

<p>vedoucímu tábora telegramy s otázl Co je s mým synem? Je snad</p>

<p>nemocný?" Zanechte také doma adre; "</p>

<p>bora, aby rodiče věděli, kam vám psát. A v každém psaní tuto</p>

<p>adresi tě vždy znovu opakujte.</p>

<p>Aby se vám na táboře neztráeelo nádobí</p>

<p>Kdysi jsme právě proto vymysleli "předávací lejstro". Je to</p>

<p>list tvn papíru, připíchnutý na prkénku, a na něm v řádcích</p>

<p>pod sebou nal veškeré nádobí, které máme v táborové kuchyni.</p>

<p>Například: 3 pánvil</p>

<p>222</p>

<p>x hrnců - 6 kastrolů - 3 pekáče - 7 kvedlaček - 2 naběračky</p>

<p>atd. Na každém řádku za názvem nádoby následuje řada okének.</p>

<p>Do nich děláme při předávání služby čárky, pokud je ta věc v</p>

<p>pořádku na svém místě. Stále tak snadno kontrolujeme, zda se</p>

<p>něco neztratilo. A když něco chybí, hned víme, že tu věc</p>

<p>ztratila právě ta siužba, po níž přebíráte kuchyni. Musí ji</p>

<p>hned začít hledat. Vařečka nebo hrnek či pánev se pak obyčejně</p>

<p>Stránka 121</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>najdou někde v trávě u potoka, někdy dokonce ve vodě, zatížené</p>

<p>pískern. Služba za to ovšem dostane trestný bod - a tábor tak</p>

<p>zachrání kousek společného majetku.</p>

<p>~,. Třináctá noc na táboře</p>

<p>a každém táboře vzniknou nějaké zvyklosti. Náš oddíl, který má</p>

<p>za seou prázdninových táborů několik desítek (od roku 1913</p>

<p>tábořil každo</p>

<p>ně, i v dobách, kdy byl skauting zakázaný), vytvořil si</p>

<p>táborových zvyků spoustu a některé z nich se udržují skutečně</p>

<p>"odnepaměti".</p>

<p>Jedním z nich je Třináctá noc na táboře. Už několik dní napřed</p>

<p>děláme této události úžasné přípravy. Chlapci si vyrábějí</p>

<p>nejroztodivnější mas, mnozí si na ně přivezli potřeby už z</p>

<p>domova, nebot účastnit se Tfinácté</p>

<p>noci na táboře Dvojky bez masky je prostě nemyslitelné. Z</p>

<p>barevných papírů vyrábíme lampióny, z větví obalených na konci</p>

<p>smůlou pochodně, macvičujeme různá legrační provolání,</p>

<p>řečnické projevy atp. A když T"rináctá noc vypukne, zahájíme</p>

<p>ji obřadem, a pak začíná soutěž masek. Každá maska přijde před</p>

<p>sbor rozhodčích, ukáže se ze všech stran a její ústroj,</p>

<p>nalíčení i pohyby jsou hodnoceny body. Pak následuje rej</p>

<p>masek, masky se vzájemně škádlí nebo předvádějí scěnky, které</p>

<p>odpovídají jejich 'původu. Bezhlavý rytíř šermuje s</p>

<p>neviditelným nepřítelem, vodník ve svém rákosovém oděvu</p>

<p>opatruje hrníčky s dušičkami, smrtka s papírovou kosou, hrůzně</p>

<p>nalíčená, prohání toho, komu bylo dnes dopoledne špatně o</p>

<p>přejedení borůvkami. Vše se děje v strašidelně kouzelném svitu</p>

<p>lampinů a pochodní. Opodál je řečnická tribuna, kde může každý</p>

<p>beztrestně kri6zovat vedení tábora a osnovat vzpouru, jinde</p>

<p>několik zálesáků mastí omino, u kuchyně hraje několik masek na</p>

<p>kytary a zpívají pomatené písničky. Táborem se co chvíli</p>

<p>prodírá nějaký průvod, druhý jej zastavuje</p>

<p>vynucuje si výkupné. Spát jdeme až pozdě po vei~erce, dnes</p>

<p>obvyklou odinu přetáhneme.</p>

<p>Druhý den ráno vstáváme později. Celé dopoledne padne na</p>

<p>fotografování masek, které se dochovaly nepoškozené, omývání</p>

<p>nalíčených tváří a uklízení stop po večerní merendé.</p>

<p>223</p>

<p>Krájíme chleba</p>

<p>Kdo někdy na táboře krájel nožem chleba k snídani či svačině,</p>

<p>dobř~ jaká je to práce a jak potom bolí ruka. A to jsou</p>

<p>krajíce ještě nestejné den větší, druhý menší, všelijak křivé,</p>

<p>někdy se při tom i říznete a n~ láte si na ruce puchýře od</p>

<p>střenky. Když je k tomu chleba navíc čers měkký a drobí se,</p>

<p>pak se utrpení zvyšuje a krajíce jsou ještě nepodaře ší. U</p>

<p>riás ve Dvojce bylo krájení chleba po řadu let postrachem</p>

<p>všecl borových služeb. Teprve nedávno jsme na to vyzráli.</p>

<p>Vypůjčili jsme s jedné hodné maminky strojek na krájení chleba</p>

<p>- a od té doby se nám' jerií chleba stalo zábavou, o kterou se</p>

<p>chlapci ve službě tahali. Letos j; si takový strojek dokonce</p>

<p>koupili. Doporučujeme každému táboru!</p>

<p>i~odotrapiči Aby se naši Dvojkaří nebáli vody, vymysleli jsme</p>

<p>v dávných dob zvláštní sdružení, které se nazývalo</p>

<p>"Vodotrapiči". Do toho spolku se stal jedině ten, kdo se</p>

<p>choval stateěně při těchto "přijímacích zkouškác Za prvé si</p>

<p>musel žadatel o členství lehnout v plavkách zády na trávu, čež</p>

<p>mu zkoušející lil z vědra studenou vodu tenkým pramínkem na</p>

<p>rů. části těla. Adept přitom musel zachovat ledový klid,</p>

<p>nesměl se smát brečet, prosit o milost nebo se dokonce bránit</p>

<p>proudu vody ruka~ Nemyslitelné bylo, aby se dokonce zvedl a</p>

<p>utekl.</p>

<p>Tato procedura se opakovala, když žadatel znovu oschl, ale ted</p>

<p>ležel břiše a voda mu tekla po zádech a nohou až k patám.</p>

<p>Další obřad (opět až po oschnutí): novic má udělat ráno dřep</p>

<p>do stu~ né vody, která mu sahá jen po kolena. Ale na třináct</p>

<p>dob! Postupně kl~ pod hladinu a teprve po třináctém dílčím</p>

<p>snížení zmizí celý pod vodor</p>

<p>Jiná část této zkoušky sebeovládání: během tří dní, v</p>

<p>Stránka 122</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nejneočekávan ším okamžiku je adept zezadu polit studenou</p>

<p>vodou, a třeba úplně ob čený. Nesmí přitom ani hnout brvou,</p>

<p>natož sebou škubnout nebo dokor vyjeknout! Zkouška je zkouška!</p>

<p>Tento bod skládáme obyčejně jen na boře.</p>

<p>V průběhu let přibývaly pořád nové a nové body, až jich dnes</p>

<p>máme 1 náct, jeden lepší než druhý.</p>

<p>Jestli jste "ostří muži" a umíte se ovládat, zavedte si</p>

<p>"Vodotrapiče" i svém oddílu!</p>

<p>224</p>

<p>i</p>

<p>i</p>

<p>48. týden (27. července - 2. srpna)</p>

<p>Duředně, nebo vesele?</p>

<p>, Na některých táborech a vůbec v některých skautských</p>

<p>oddílech či jiných sdruženích mládeže si vedoucí potrpí na</p>

<p>kožené úřední jednání. Zápisy vjejich kronikách se hemží</p>

<p>spolkařskými výrazy a obraty, jako například "bratr Pižmák</p>

<p>schůzi zahájil..." "bratr pokladník Korunka přednesl referát o neuspokojivém stavu pokladny", "zprávy byly vzaty na vědomí".</p>

<p>Nedávno jsem četl v deníku jistého chlapce opis řádu tábora,</p>

<p>ve kterém byl o prázdninách. Napočítal jsem tam asi sedmkrát</p>

<p>slovo "zakázáno". Byl to vůbec tábor pro chlapce? A co by</p>

<p>říkali vedoucí tohoto přísného tá</p>

<p>'. bora, kdyby četli táborový řád naší Dvojky? Vypíšu z něj</p>

<p>zde jen kousek: 6 hodin ráno - Vstává denní služba, zívne,</p>

<p>protáhne se, uhodí se do hlavy o podsadu, řekne "mňo" a jde se umýt. A pak hned tradáá do kuchyně připravovat snídani.</p>

<p>6:20 - Služba budí mužstvo. Doporučujeme postupovat při tomto</p>

<p>výkonu taktně a ohleduplně. Táborový lid je sice tichý, mírný</p>

<p>a za dobré slovo udělá pomyšlení, ale v rozespalosti neví, oč</p>

<p>jde, a je nutno počítat s jeho tvrdou obranou.</p>

<p>6:30-Vstáváme ajdeme cvičit (do třinácti vteřin!).</p>

<p>Žádostemjako například "prosím vás, smím si eště kapku</p>

<p>dotáhnout pípu?" se nevyhovuje. Služba nedráždí mužstvo</p>

<p>odcházející na rozcvičku máváním ani pošklebky. Na výmluvy</p>

<p>cvičenců, že měli předloni rýmu nebo vymknutý palec, nic</p>

<p>nedáme!</p>

<p>~ 7:00 - Mytí. Nebojte se, nic se vám nestane! Jste sice</p>

<p>rozpustilí, ale nikoli rozpustní.</p>

<p>7:30 - Snídaně. Kdo má škytavku, snídá za humny!</p>

<p>A tak to jde podle hodin až do večera. I při té legraci a</p>

<p>vtipech skoro u každého bodu se nám ještě nestalo, že by</p>

<p>některý táborník odmítl denní řád dodržovat nebo že by se</p>

<p>vyskytl jakýkoli jiný případ nekázně.</p>

<p>Tábor jako ze škatulky</p>

<p>To je naše pýcha - tábor musí být pořád čistý. Ani papírek od</p>

<p>"bombička" se nesmí povalovat nikde za stanem, natož pak</p>

<p>uprostřed táborového náměstíčka. Když služba po obědě uklidí</p>

<p>kuchyň a předá svou funkci službě další, mohl by přijít na</p>

<p>inspekci třeba sám náčelník Junáka a byl by spokojený! Stoly v</p>

<p>kuchyni jsou vydrhnuty, slupky všude vysbírány, popel z kamen</p>

<p>a zpod kotlů vymeten do posledního uhlíčku. Papíry sbíráme i v</p>

<p>okolí tábora, a to i když nejsou od nás. Chceme tu mít čisto.</p>

<p>Aještě na něco si potrpíme. Na květinky kolem tábora.</p>

<p>Nešlápneme ani</p>

<p>225</p>

<p>na jednu , natož abychom ji utrhli. Kdysi na Táboře smůly jsme</p>

<p>měli tři týdny u tábora několik ohromných fialových zvonků.</p>

<p>Pak šlo kolem kolik výletníků a zvonky utrhli. Tehdy byl</p>

<p>vyhlášen táborový smu a výletníci prokleti až do patnáctého</p>

<p>kolena po meči i po přeslici.</p>

<p>Máte ve stanu nerovné lůžko?</p>

<p>Chlapci a děvčata nebývají na prvním táboře tak zkušení, aby</p>

<p>si doká2 postavit ve stanu lůžko dokonale rovné a měkké. Někdy</p>

<p>je i nouze o s mu do slamníků a pak takový zelenáč ráno vstává</p>

<p>s bolavými zády i bo a noci se mu stávají spíš utrpením než</p>

<p>odpočinkem. Není-li dost dol možné lůžko úplně přestavět,</p>

<p>pomozte si aspoň tím, že si natrháte v ol lí lesní trávu, dáte</p>

<p>Stránka 123</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>ji uschnout na prudké slunce a pak jí vycpete hube slamník,</p>

<p>skrze který jste až dosud cítili každou nerovnost lůžka. A</p>

<p>dálc každý kus balicího papíru 'ze zásilek, v nichž rodiče</p>

<p>posílají vám i jinj táborníkům různé věci a potraviny, úhledně</p>

<p>složte a schovejte pod slai ník. Vyrovnáte tak hrbolky na</p>

<p>lůžku a co víc, až tábor skončí, každý bu ochoten platit</p>

<p>balicí papír zlatem, aby měl do čeho zabalit různé vě Z vás se</p>

<p>pak stane obletovaný člověk, nebof pod vaším slamníkem bu</p>

<p>sklad toho žádaného materiálu, a vy samozřejmě každému dáte</p>

<p>kus pal ru a umožníte mu tak, aby poslal přebytečné věci domů</p>

<p>napřed poštc Také se vaším papírem dají vycpat oddílové bedny</p>

<p>s nádobím, zabalíte i něj roury od kamen, pláty a mnoho jiných</p>

<p>věcí.</p>

<p>Dejvičák Tak jsme říkali malému, rozmazlenému chlapci, skoro</p>

<p>ještě nováčkovi. J s námi o prázdninách plný nadšení, ale to z</p>

<p>něho brzy vyprchalo, když zj stil, že tábor znamená</p>

<p>nepřetržitý řetěz práce a odpovědnosti.</p>

<p>A tak kul ve své dohola ostříhané hlavičce tajné plány a</p>

<p>pikie, jak by ; co nejrychleji a přitom co nejčestněji mohl</p>

<p>vrátit domů. Schválně jedl k, selé okurky na lačný žaludek</p>

<p>před kakaem, aby dostal "týfus", sekal dří~ v naději, že si</p>

<p>usekne ruku, a vůbec dělal samé podobné taškařice, kte~ mu</p>

<p>měly dopoxnoci k cestě domů.</p>

<p>Ale naštěstí jeho andělíček-strážníček byl pašák, a tak se</p>

<p>Dejvičáko~ při těchto sebevražedných pokusech nestalo vůbec</p>

<p>nic, co by mu dopc mohlo k návratu domů. Až konečně přišel na</p>

<p>krásný nápad. Napsal rod~ čům, že na táboře musí pořád</p>

<p>pracovat, k snídani má ustavičně kakao, ktE ré nerad - zkrátka</p>

<p>aby si tatínek pro něho přijel!</p>

<p>Mně vysvětlil, že se doma mamince a tatánkovi po něm děsně</p>

<p>stýsk a že si pro něho v neděli přijedou, protože by to bez</p>

<p>něho doma zkrátk nevydrželi.</p>

<p>226</p>

<p>Tatínek skutečně dmhý den přijel, všechno mi poctivě pověděl a</p>

<p>syná` tora z táborových "útrap" vysvobodil.</p>

<p>Dejvičákovi se jeho touha tedy splnila, ale jen zčásti -jel</p>

<p>domů. Ta dru~ há část, totiž aby jel čestně, se mu nesplnila.</p>

<p>Protože vrátit se domů z takových důvodů je pro každého</p>

<p>správného chlapce, i toho sebemladšího, ~ největším</p>

<p>zahanbením.</p>

<p>~ Cvičíte rádi?</p>

<p>Asi ne - vidte? Cítím, jak se ušklíbáte. Je to opravdu</p>

<p>zvláštní, že většina chlapců se dívá na táborové ranní cvičení</p>

<p>jako na nutné zlo, které si na ně vymyslel zlý vedoucí.</p>

<p>Když jsem byl ještě chlapec, cvičil jsem rád. Chtěl jsem pořád</p>

<p>zlepšo' vat svou sílu a pružnost. Radoval jsem se ze své</p>

<p>ohebnosti a byl jsem na ni pyšný. Chtěl jsem mít dokonalou,</p>

<p>vypracovanou postavu. Dnešní chlapci kupodivu jen málokdy mají</p>

<p>taková přání a touhy. Aspoň na táboře! Neradují se ani trochu</p>

<p>ze své mladé pružnosti a dokonalosti. Při ranní rozcvičce</p>

<p>poctivě cvičí jen ti, na které vedoucí zrovna hledí. Zbytek</p>

<p>mužstva se přímo úporně snaží cviky ošidit. Ruce se plandají</p>

<p>kolem těla jako kusy hadru, pohyby jsou mátožné, kolena se</p>

<p>podlamuji.</p>

<p>Vzmužte se, vzchopte se, radujte se z toho, žejste mladí,</p>

<p>ohební, pružní a plní života. A dejte to na sobě znát při</p>

<p>ranním cvičení. Kdo z vás to dokáže? Dejte si za úkol -</p>

<p>pořádně cvičit, i když se na vás vedoucí nedívá. Jen důkladně</p>

<p>provedené cvičení má pro tělo význam. Ledabylými pohyby se</p>

<p>unavíte a vaše tělo tím nic nezíská.</p>

<p>Máte na táboře rýmu?</p>

<p>Pak se několik dní nekoupejte, v chladnějších dnech chodte</p>

<p>obutí, na noc si ovažte hlavu šátkem, po západu slunce se</p>

<p>oblečte do tepláků. Ráno cvičte rovněž oblečení. Ani při</p>

<p>ranním mytí nestoupejte do vody. Budeteli se těmito radami</p>

<p>řídit, za 3 - 4 dny rýma zmizí.</p>

<p>~ Táborové hříchy</p>

<p>Takytábornictví sice kvete po celý rok, ale hlavní čas</p>

<p>Stránka 124</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>nadchází na táboře. Co je pro stromy květen, to je pro</p>

<p>takytáborníka tábor. Každou chvíli udělá nějaký nesmysl, na</p>

<p>který s ním často doplácí i vedoucí a všichni ostatní.</p>

<p>U nás považujeme za hlavní projevy takytábornictví tyto věci:</p>

<p>1. Připálit jíšku.</p>

<p>2. Postavit petrolejovou lampu na kuchyňský stůl nebo do ní</p>

<p>dokonce nalévat na stole petrolej.</p>

<p>227</p>

<p>3. Nechat přes noc venku na rose táborové nářadí - pilu, míč,</p>

<p>luk ap 4. Neodevzdat po návratu z nákupu doklady, stvrzenky,</p>

<p>peníze, znamní knížku.</p>

<p>Tyto přečiny jsme pasovali na "táborové hříchy".</p>

<p>Jak rozdělujeme zásilky potravin</p>

<p>Je to pravidelný úkaz na každém táboře, rodiče posílají svým</p>

<p>ratolest balíky s koláči, ovocem a sladkostmi. Najde-li někdy</p>

<p>statečný junák v' líku místo očekávané vánočky bačkory a</p>

<p>svetr, je tak zdrcený, že neb~ schopen slova.</p>

<p>U nás na táboře j sme zavedli toto pravidlo: Obšfastněný</p>

<p>táborník mi svůj balík rozbalit až odpoledne, jinak by</p>

<p>zaručeně neobědval, protože si nacpal žaludek sladkostmi.</p>

<p>Polovinu obsahu balíku odevzdá do tábo vé kuchyně, která jej</p>

<p>rozdělí mezi všechny táborníky.</p>

<p>Toto opatření má několik výhod. Za prvé se majitel balíku</p>

<p>nemůže p jíst. Za druhé, kdyby si potraviny v balíku</p>

<p>škudlilsky schovával, zples věly by, ztvrdly, zkazily se, což</p>

<p>se sotva stane, když se balík zmenší na~ lovinu. Za třetí,</p>

<p>skoro každý den mají všichni nějaké malé přilepše zkrátka</p>

<p>"něco na zub".</p>

<p>Signalizační štafety</p>

<p>Je to jedna z nejoblíbenějších a přitom nejužitečnějších zábav</p>

<p>našeho c dílu na každém táboře. Na táborovém náměstíčku je</p>

<p>hlavní stanice, kter představuje zpravidla vedoucí. A od této</p>

<p>stanice vede řetěz stanic další~ tvořených vždy jedním či</p>

<p>dvěma chlapci (podle toho, jak ovládají sig~ lizaci).</p>

<p>Každá stanice vidí vždy jen nejbližší stanici předcházející,</p>

<p>od níž zp vu přijme, a nejbližší stanici následující, které</p>

<p>zprávu odsignalizuje. Řetěz stanic vede dalekým okruhem</p>

<p>krajinou a vrací se zpátky na</p>

<p>bořiště z opačné strany, kde zprávu přijme poslední stanice,</p>

<p>kterou o1 představuje vedoucí. A ten hned překontroluje, zda</p>

<p>zpráva přišla bez ch! nebo zkomolená.</p>

<p>Pravidla této štafety: ústřední stanice vyšle vždy jedno</p>

<p>slovo, zapíše přesný čas jeho odeslání a teprve když uplynou</p>

<p>dvě nebo tři minuty, c signalizuje slovo další; po nové</p>

<p>přestávce opět další atd.</p>

<p>V době, kdy se chlapci teprve rozmis~ují na okruhu, dvě</p>

<p>sousední s nice si zpravidla soukromě "trénují" signalizaci.</p>

<p>Aby pak bylojasné, že bude zahájeno "oficiální vysílání" a</p>

<p>soukromé cvičení je třeba ukont vyšle ústřední stanice dvě</p>

<p>nebo tři minuty před startem signalizační štal ty zvláštní</p>

<p>znamení. Je to paže zvednutá kolmo nad hlavu. Vedoucí a ;</p>

<p>228</p>

<p>i</p>

<p>i</p>

<p>něm postupně i všichni ostatní chlapci, rozestavení na trati,</p>

<p>ji tak drží čtvrt roinuty.</p>

<p>Ústřední stanice mezi jednotlivými slovy, která s přestávkami</p>

<p>vysílá, chytá slova, která již prolétla celým okruhem a ted je</p>

<p>signalizuje předposlední stanice. Vedoucí znovu zapisuje</p>

<p>přesný čas, kdy které slovo dorazilo k cíli.</p>

<p>Každá stanice na trati si zapisuje slova, která přijala a pak</p>

<p>zase vyslala. Přijde-li některé slovo zkomolené, snaží se je</p>

<p>opravit a poslat dál ve správném znění. Někdy ovšem sama</p>

<p>neuhodne správný smysl. Přijme-li například slovo "hrachor", nemůže tušit, že původně bylo vysláno třeba slovo "prapor".</p>

<p>Pravidla štafety zakazují, aby se stanice dorozumívaly křikem.</p>

<p>Žádné slovo si nesméjí sdělit jinak než signalizací praporky.</p>

<p>Nedává-li následující stanice pozor a nevidí, že předcházející</p>

<p>Stránka 125</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stanice už chce vyslat další sIovo, může být upozornéna tím,</p>

<p>že signalista fuká žerděmi praporků o sebe nebo hvízdne.</p>

<p>Při štafetě nejraději vysíláme semaforem, je to rychiejší a</p>

<p>nám to připadá i zábavnější než morseovka.</p>

<p>Několik minut po vyslání posledního slova dá ústřední stanice</p>

<p>znamení "ukončeno" - vyšle semaforové "U", zvedne roztažené paže do polohy mezi upažením a vzpažením. Chlapci opouštějí</p>

<p>postupné stanoviště a vracejí se do tábora. Tam kontrolujeme</p>

<p>záznamy a zjišfujeme, která stanice to čí ono slovo popletla.</p>

<p>Výpůjční legitimace</p>

<p>Všechny oddílové věci, které nepatří vyloženě do kuchyně,</p>

<p>opatrují u nás na táboře určití chlapcí a tí jsou za ně také</p>

<p>odpovědní. Jeden z ních má například ve stanu bedničku s</p>

<p>oddílovými knížkami, jiný dostal na starost oddílové kroníky,</p>

<p>třetí pečuje o sportovní nářadí, čtvrtý o nářadí pracovní atp.</p>

<p>Každý táborník má "výpůjční legitimaci" nadepsanou svým</p>

<p>jménem, a chce-li si například vypůjčit knížku nebo síf na</p>

<p>volejbal či kladivo, musí dát správci tuto legitimaci do</p>

<p>zástavy. Správce na ni napíše, co si její vlastník vypůjčil.</p>

<p>Teprve když je ta věc vrácena zpět na místo, vydá správce</p>

<p>legitimaci majiteli. Najde-li se pak oddílová knížka někde v</p>

<p>trávě, kde třeba ležela na dešti, hned podle legitimace</p>

<p>poznáme, kdo si ji vypůjčil, ale nevrátil. Ten pak za</p>

<p>nepořádnost pyká minusovýml body. Případnou škodu musí ovšem</p>

<p>nahradit. Výmluvy, že si knížku, pilu, sít vypůjčil od něho</p>

<p>později někdo jiný, neplatí. Nebot ten, jehož Iegitimace je v</p>

<p>zástavě u správce, ručí za to, že bude půjčená věc řádně</p>

<p>předána správci.</p>

<p>229</p>

<p>Srpen</p>

<p>Zápisy v naší táborové kronice</p>

<p>Klub rodinné hučky</p>

<p>Hučka - to je děsný klobouk, kterého si Jenda s Rysem velmi</p>

<p>váží. Aby; tu hučku nikdo nevzal, berou ji s sebou do vody, ba</p>

<p>dokonce i pod vo Marně se snažíme hučku utopit, nerozlučná</p>

<p>dvojice se za kloboukem v do vln, potápí se za ním, zahrabává</p>

<p>ho do písku. Děsně si s tím užijem~</p>

<p>Dneska se na pláži chvíli koupáme, cákáme, ale brzo se pozorn</p>

<p>všech upjala na předsednictvo Klubu rodinné hučky (Cvalda,</p>

<p>Jenda, R5 které se chystalo k pi-ijímací zkoušce novice Mirka.</p>

<p>Začalo to pekeln, řevem "pána predsedy", který za stálého</p>

<p>pokřikování Mirkem clour a přitom mu vysvětloval, jak je ten</p>

<p>obřad důležitý.</p>

<p>Řečník klubu Jenda plamennými slovy vylíčil vznik a historii</p>

<p>kla a připravil Mirka k přijetí, které má být v jeho životě</p>

<p>důležitým mez kem, rozhraním dvou dob, začátkem nové epochy.</p>

<p>A pak to začalo!</p>

<p>Potop se s tím balvanem!" "</p>

<p>"Skoč tam pozpátku!"</p>

<p>"Zůstaň chvilku v klubovně!" (To znamená pod vodou!)</p>

<p>"Níčko tam skoč s hučkou přes voči! Máš hučku vopravdu přes</p>

<p>voči Mirek je už celý bez sebe, doručil balvan "do klubovny", skočil stylc kufr a ted zase ještě má skočit s hučkou přes</p>

<p>voči. Bojí se moc, nikdyjE tě neskákal s hučkou přes voči!</p>

<p>Předsednictvo vidí, že váhá, a radí se, co ted. Nechce prosím</p>

<p>sko s hučkou přes voči!! Ta nevážnost k hučce! Ta potupa! Co</p>

<p>tomu řekn noviny?</p>

<p>230</p>

<p>Pán predseda (netto váha 127 kg) se výhružně blíží k Mirkovi,</p>

<p>aby zachránil čest klubu. Naráží "dobrovolně" Mirkovi hučku až pod nos, postrkuje neš~astm'ka na okraj prkna a s výkřikem</p>

<p>"Skoč uklidit klubovnu!" pádnou ranou sráží novice do zelené vody.</p>

<p>Pak musel Mirek ještě složit přísahu, zas ho všelijak mukali,</p>

<p>vyhrožovali mu i spílali - a nakonec, když to všechno vydržel,</p>

<p>byl přijat - zatím jako čtvrtý plavčík (místa prvního</p>

<p>plavčíka, skoka~a atp. jsou už obsazena!).</p>

<p>Dáda jede na nákup</p>

<p>Stránka 126</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Dnes poprvé za celou dobu tábora! Nechápu, jak to v jeho</p>

<p>službě dělali,      že dosud nikdy nejel. Netre~ na silnici,</p>

<p>neví, kde je kravín, krám, pošta,  no zkrátka neví nic. Když</p>

<p>se vracel, vynořil se dokonce na docela opačné    straně</p>

<p>tábora, vyjel z lesa od latríny!!! I zeptali jsme se ho, kudy</p>

<p>jel,      a Dáda odvětil, řka: "Já nevím sám!"    Dádova cesta z Pribyliny mi vnukla jednu ohromnou myšlenku.    Vždycky když</p>

<p>někdo vykoná něco, nad čím zůstává rozum normálního    člověka</p>

<p>stát v němém úžasu, bude dekorován čestným odznakem "Klubu</p>

<p>idiotů", založeného na Táboře Alvareze v roce 1942. Ukázkový</p>

<p>exemplář  odznaku je v kronice - nálepka s kravskou hlavou z</p>

<p>masové konzervy.    I když máme těchto konzerv v táboře</p>

<p>slušnou hromadu, obávám se na-     prostého nedostatku těchto</p>

<p>etiket vzhledem k intenzivní duševní činnosti     mnoha našich</p>

<p>gambusínů.     Pomóc, Lud7~ovci vaříškubánky!</p>

<p>Nikdo by se nenadál, co se stane! Luděk šel na ty škubánky tak</p>

<p>klidně, že snad vrchní kuchař z hotelu Ambassador by nešel</p>

<p>klidněji a sebevědoměji. Během dopoledne si ke mně skočil pro</p>

<p>kuchařské předpisy. To už ve mně trochu hrklo - ale ještě jsem</p>

<p>byl pořád plný víry! No - a pak to začalo. Polévka byla</p>

<p>výborná, ale ty škubánky - sapristi - to byla řídká kaše,</p>

<p>nadto ještě málo teplá - mák mleli, lotři, až když už tu kaši</p>

<p>LILI do emálů!</p>

<p>Nakonec se ale strhla bohapustá legrace, padaly vtipy na</p>

<p>polepené ryby v řece, na rybáře, který s prutem uvízl na</p>

<p>škubánek v rybí hubě atd.. Pokleslá dnešní nálada tím spíše</p>

<p>stoupla, než aby nepodařeným obědem klesla ještě víc.</p>

<p>29. 7. 1929</p>

<p>Večer byl v mém stanu při petrolejové lampě obvyklý potlach,</p>

<p>po něm jsme se ještě sebrali a šli na noční procházku. Jindy</p>

<p>brousíváme za tmy</p>

<p>231</p>

<p>jen kolem tábora, ale dnes jsme měli cíl - zeměměřičskou věž</p>

<p>na něném hřebeni nad naším táborem. Po obtižném výstupu jsme</p>

<p>se na stali.</p>

<p>Jak krásný byl kraj v modravém nočním přísvitu. Hluboké ticho</p>

<p>s prostíralo kolem nás a nikdo nemluvil. V dálce tu a tam</p>

<p>blikala svi na samotách.</p>

<p>Tajemná, tichá noc. Vůně sena nás omamovala. Stromy pod nár</p>

<p>měly své noční písně. U Bobří řeky v rákosí žbluňkaly žáby.</p>

<p>Pak sE si daleko ve tmě objevil běžící pás světélek. Vlak!</p>

<p>Sledovali jsme j opět zmizel a jeho hukot zanikl. A zase</p>

<p>ticho, vůně sena, tak opojná, mír a podivný pocit v srdci.</p>

<p>Ta letní noc na výšině nám tehdy učarovala. Kolikrát na ni</p>

<p>chlap~ zději vzpomínali a povídali si o ní!</p>

<p>Byli jsine pak na té rozhledně ještě několikrát, ale poprvé se</p>

<p>nán líbilo nejvíc.</p>

<p>Naše úsloví čili cintaniny</p>

<p>Na každém táboře i na některých jiných oddílových podnicích se</p>

<p>n nou vynořily zvlá~tní výrazy a slovní spojení, kterým</p>

<p>rozuměli jeno~ svěcení. I ty patří k naší dvojkařské tradici a</p>

<p>pro věčnou pamět je za jeme do našich kronik. Uvádím tu</p>

<p>několik příkladů.</p>

<p>"Nabil si hornu." (Tohle slovní spojení znamená udělat si na tvái bíčko, praštit se, až slzy bolesti i vzteku vyskočí,</p>

<p>seknout sebou na 1 jako pytel neštěstí při tréninku stojky v</p>

<p>Soutěži tělesné zdatnosti a pc ně.)</p>

<p>"Lokongo." "Já sem vám ted takovej ničemnej!". "Hade!"</p>

<p>,Chuchlák." ,</p>

<p>Smrdí tu střelnej prach!" (~íká se, když je mezi náxni nějaká</p>

<p>n "</p>

<p>tost.) "Petulice." "Ty píste!" (Obdivné oslovení.)</p>

<p>"Dusadlo." (ÍZíkáme Jívovi pro jeho těžké dopady při skoku do pí "Emál." (Jinak se už letos hliníkové jídelní misce</p>

<p>neřekne.) "Mírně se obnosil." (To pořád říkají Jirka a Inža.</p>

<p>Sloveso obnosil</p>

<p>za každým druhým slovem. Později tuto legrácku převzal celý</p>

<p>tábor. "Pěééékny + těéééžko!"</p>

<p>Stránka 127</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>,Paňáre!" ,</p>

<p>"Kdo mně ukrad kolt?"</p>

<p>232</p>

<p>i</p>

<p>"Abych tě nezpopelnil!" "Já tě kousnu!"</p>

<p>"Di se projít!" (Překážíš nám v práci, vyjdi na čerstvý</p>

<p>vzduch.)</p>

<p>Měsíc vrátil se do kraje</p>

<p>Noc za nocí byl měsíc větší a jeho jas oslnivější. Kouzelné</p>

<p>měsíční noci nadešly. Tábor na Bobří řece tonul ve stříbrné</p>

<p>záři a na náměstíčku bylo jako ve dne. Od lesa vybíhaly</p>

<p>hluboce černé stíny a dotýkaly se kruhu stanů. Páry z luk byly</p>

<p>prosvíceny a Bobří řeka bublala kolem nás jako stříbrná stuha.</p>

<p>Viděli jsme hluboko do protějších lesíků a daleko široko do</p>

<p>kraje a~ k obzoru.</p>

<p>To byly kouzelné bílé měsíční noci, na které nemůžeme</p>

<p>zapomenout, kdy se chlapci neodvážili promluvit jinak než</p>

<p>šeptem. Vlévaly jim do srdce krásné, vznešené pocity, dosud</p>

<p>nepoznané.</p>

<p>Příroda u tábora</p>

<p>Jakmile jsme měli trochu volno, už jsme se z tábora ztratili</p>

<p>do okolních lesů, polí a luk a pozorovali jsme přírodu.</p>

<p>Zpravidla mne na těchto toulkách doprovázeli jen Rudla a Moja,</p>

<p>dva staří zálesáci, zbláznění - právě tak jako já - do</p>

<p>Setonova Rolfa zálesáka.</p>

<p>Viděli jsme na našich pochůzkách to, co vidí málokterý</p>

<p>smrtelník a co zůstane skryto chlapcům, kteří raději hrají v</p>

<p>táboře šachy nebo dámu. Tak jsme jednou vyplašili veverku,</p>

<p>skotačící na zemi. Utekla na strom</p>

<p>a přitom spadla z velké výšky. Jindy jsme pátrali po skalní</p>

<p>kuně na druhém břehu řeky. Podnikali jsme výpravy za sojčími</p>

<p>pírky, na vonící čerstvé šišky, které jsme chtěli rozdrobit do</p>

<p>svých indiánských amuletů čili medicinových váčků. Jindy jsme</p>

<p>se zase vypravili za dutým pařezem, odřízli z něj horní část,</p>

<p>ze které po návratu z tábora uděláme indiánský bubínek. A</p>

<p>nejkrásnější snad byla naše výprava v záři dopoledního</p>

<p>sluníčka tam daleko za tábor, proti vodě, k rybníčku a pak</p>

<p>vzhůru podle potůčku...</p>

<p>49. týden (3. - 9. srpna)</p>

<p>Různé druhy tábornc7ců</p>

<p>Chlapce a děvčata na táboře bychom mohli rozdělit do různých</p>

<p>skupin podle toho, jak se staví ke každodenní práci a</p>

<p>povinnostem ajak vůbec táboření chápou. Na dovedné a</p>

<p>neobratné, svědomité a ulejváky, statečné a ufňukané, zkušené</p>

<p>zálesáky a "takytáborníky".</p>

<p>233</p>

<p>.</p>

<p>Dnes bych vám chtěl povědět o tábornících podnikavých a</p>

<p>nepodnil vých. Projeví se v té chvíli, když skoneí program,</p>

<p>ktery připravil vedou Podnikavý chlapec nebo děvče přímo</p>

<p>číhají na každou volnou chvill aby si mohli vyřezat totem,</p>

<p>psát deník, kreslit, vyprat si prádlo, jít na hc by nebo na</p>

<p>mátohy, pozorovat mraveniště za táborem, číst si, hrát hlavi</p>

<p>ky a vůbec dělat desítky jiných věcí. Nepodnikavec se uvelebí</p>

<p>na poso ve stanu a pošfuchuje svého spolubydlícího nebo hledí</p>

<p>do prázdna a n dává na nudu.</p>

<p>Až budeš na táboře, vzpomeíi si na tyto řádky. Chceš-li být</p>

<p>podnik vým táborníkem, víš, co máš dělat!</p>

<p>Služební deni7z</p>

<p>Na našem táboře zapisují služby hlášení do zvláštního deníku.</p>

<p>Je to se; s předtištěnými stránkami, složený z rozmnožených</p>

<p>listů. Každá služl pracuje od 15:00 jednoho dne do 15:00</p>

<p>druhého dne. Během těchto 24 h din zaznamenává do deníku</p>

<p>množství vykrájeného chleba, dovoz většíl množství potravin i</p>

<p>všechny dúležité vzkazy pro službu následující. Fří? služba po</p>

<p>převzetí kuchyně a deníku si tyto vzkazy okamžitě přečte a z</p>

<p>řídí se podle nich. Služební deník je předáván současně s</p>

<p>veškerym ii ventářem kuchyně a zásobovacího stanu, a nesmí být</p>

<p>Stránka 128</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>z kuchyně odnáše, Vedoucí služby ho musí vyplňovat čitelně.</p>

<p>Aby deník netrpěl vlhkosl ukládáme ho do plastového obalu.</p>

<p>Příklad záznamů na jedné stránce:</p>

<p>Hlášení Modré služby Datum 3. - 4. 7. 1999</p>

<p>Záznamy o chlebu:</p>

<p>Vykrájeno: svačina 3. 7. bochníky č. 42 (1/2), 43,</p>

<p>44........2,5 k; večeře 3. 7. bochníky č. 45, 46, 47, 48</p>

<p>.............4 k; snídaně 4. 7. bochníky č. 49, 50,</p>

<p>51....................3 k; přesnídávka 4. 7. bochníky č. 52,</p>

<p>53, 54, 55 .............4 kl Celkem</p>

<p>..............................................................</p>

<p>.......13,5 kl</p>

<p>Z vesnice přivezeny bochníky č. 61 -</p>

<p>80......................................20 ki Předcházející</p>

<p>služba nám</p>

<p>předala...............................,...............18,5 ki</p>

<p>Celkem</p>

<p>..............................................................</p>

<p>..........................38,5 ki Vykrájeno podle hořejšího</p>

<p>výkazu .............................................13,5 k~</p>

<p>Příští službě předáváme</p>

<p>..............................................................</p>

<p>:..25 kg</p>

<p>Mléko: 4. 7. přivezeno 16 litrů, předáváme</p>

<p>.......................................01</p>

<p>Dále koupeno: 5 kg cukru, 50 kg brambor, 2 kg tvarohu</p>

<p>234</p>

<p>i    ^         ~</p>

<p>Vzkazy příští službě:</p>

<p>Kupte ve městě sůl, majoránku, ocet.</p>

<p>Ve sklípku je zbytek tvarohu, rozdejte při večeři.</p>

<p>Na střeše kuchyně se suší lipový květ, uklidte navečer do</p>

<p>pytlíku. Až půjdete na nákup, odvezte do obchodu 2 vypůjčené</p>

<p>přepravky. Lobo, vedoucí služby</p>

<p>Proč začíná služba ve tři?</p>

<p>Dříve na našich táborech nastupovala táborová služba do práce</p>

<p>ráno a končila večer. V šeru a ve tmě nebylo však možné včas a</p>

<p>správně umýtvšechno nádobí ani pořádně uklidit kuchyň a</p>

<p>následující službě vše předat. Proto jsme si domluvili</p>

<p>předávání služby vždy ve tři hodiny odpoledne. Po obědě je</p>

<p>dost času i světla na důkladný úklid kuchyně.</p>

<p>Číslované chleby</p>

<p>Na každém větším táboře je třeba stále udržovat velkou zásobu</p>

<p>chleba. Za prvé proto, aby bylo něco k jídlu v případě, že je</p>

<p>nedostatečný oběd (služba třeba zvrhla část uvařených špaget</p>

<p>do ohně nebo hlavní chod připálila či jinak pokazila).</p>

<p>Za druhé se tím pojiš~ujeme, kdyby nějak vázia dodávka dalších</p>

<p>zásob (napříkiad pekař nepeče, jsou dva svátky za sebou a k</p>

<p>tomu neděle, prodejna chleba vyprodala, nepříznivé počasí</p>

<p>zabránilo nákupčím v cestě do vzdálené vesnice apod.).</p>

<p>Za třetí je třeba, aby chleba trochu zatvrdl a nekrájeli jsme</p>

<p>jej čerstvý, měkký. (Není to zdravé a kromě toho se čerstvého</p>

<p>chleba spotřebuje mnohem víc, než když je 2 - 3 dny starý.)</p>

<p>Proto tedy ty zásoby! V našem táboře, kde bývá 25 - 30</p>

<p>chlapců, máme stále v zásobě 30 - 50 kg chleba. A aby se</p>

<p>nekrájel omylem dříve chleba čerstvý, novější, zatímco někde v</p>

<p>koutě chlebové bedny by tvrdl chleba starší, nalepíme na každý</p>

<p>bochník, hned jak ho přivezeme, malý lístek s pořadovým</p>

<p>číslem. Chleby číslujeme od jedničky (tu dostal první bochník,</p>

<p>který jsme po příjezdu na tábor koupili) stále dál. Ke konci</p>

<p>tábora mají chleby samozřejmě čísla díciferná. Do "služebního</p>

<p>deníku" každá služba zapíše, kolik bochníků vykrájela k</p>

<p>svačině, večeři, snídani, obědu a která čísla měly. A tak je</p>

<p>stále jasné, které nejnižší číslo bochníku je právě. na řadě</p>

<p>ke krájení. Ostatně v kufru, kde máme chleba uschovaný,</p>

<p>bochníky s nejnižšími čísly přemisfujeme vždy na levý okraj,</p>

<p>chléb nově přivezený dáváme na pravý okraj. Čísla píšeme na</p>

<p>malé ústřižky bílých samolepek.</p>

<p>Stránka 129</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>235</p>

<p>Opatrujte dobře stany</p>

<p>Stan je drahá věc, proto s ním podle toho zacházejte.</p>

<p>Nepřipevňujte jc k podsadě tak, že byste jeho očka zachytili</p>

<p>přímo na hřebíky zatlučené d~ podsady. Hřebíky by plátno</p>

<p>roztrhly, také silně rezavějí a tím látku ničí Do stanových</p>

<p>oček nejdřív navlékněte provázek a teprve ten zachytte m</p>

<p>hřebík.</p>

<p>Za prudkého slunce sbalte stan ke konstrukci tak, aby sluneční</p>

<p>paprsk: nemohly látku propalovat. Každá tkanina na žhavém</p>

<p>slunci silně trpí, jej trvanlivost se značně zkracuje.</p>

<p>Nedotýkejte se mokrého stanu. I když je dobře impregnovaný,</p>

<p>začm jím prosakovat v těch místech voda. Plátno zvlhlé ranní</p>

<p>rosou nebo deš těm nebalte hned do roličky, látka by se mohla</p>

<p>zapařit. Nechte je předtín vysušit na sluníčku.</p>

<p>Budt7~ na táboře</p>

<p>Je to báječná věc! Máme jej po celý den pověšený na</p>

<p>oznamovateli v za sklené skříňce (ahy příliš nerezavěl) a</p>

<p>každý táborník, který nemá právt na ruce své hodinky (u nás je</p>

<p>nenosíme); se může kdykoli přesvědčit, ko~ lik je hodin. Kdy</p>

<p>začne ten či onen bod programu. Služba v kuchyni vidí kolik</p>

<p>času jí zbývá k uvaření snídaně, oběda, večeře.</p>

<p>Budík ponecháváme venku i přes noc, aby se podle něj řídily</p>

<p>hlídky.</p>

<p>Nepochopitelné věci</p>

<p>Nechápu, že mohou být na táboře chlapci, kteří jsou i za</p>

<p>krásného pamého dne oblečeni v teplácích nebo dlouhých těsných</p>

<p>kalhotách, obuti do těžkých bot, kteří se skoro nikdy nejdou</p>

<p>koupat, kteří se v době volna nudí a nevědí, co počít dlouhou</p>

<p>chvílí, kteří netouží po tom, aby měli na věčné časy zachycené</p>

<p>vzpomínky na tábor a nepíšou si deník.</p>

<p>važte si každé chvzZe</p>

<p>At je to chvíle třeba i zlá, deštivá, mrzutá nebo jinak těžká,</p>

<p>važte si jí! Zakrátko tábor skončí, stane se minulostí a vy na</p>

<p>něj budete jen vzpomínat - a toužit, abyste se do něj mohli</p>

<p>aspoň nakrátko vrátit. Vaši následovníci za několik roků budou</p>

<p>o tomhle táboře jen číst v kronice a slyšet různé zkazky, tak</p>

<p>jako vy dnes čtete nebo slyšíte vyprávět o táborech dávno</p>

<p>minulých, které znáte jen ze znaku na stěně klubovny. Vaši</p>

<p>následovníci si tento tábor nebudou umět ani dost dobře</p>

<p>představit, ale vy na něm jste, prožíváte jeho dny, hodiny a</p>

<p>minuty, vy máte to štěstí, že jste právě na tomto táboře. Tak</p>

<p>ty dny a hodiny a minuty prožívejte plně, vědomě - a jak už</p>

<p>jsem napsal, važte si každé chvíle, dokud na táboře ještě</p>

<p>můžete být!</p>

<p>236</p>

<p>50. týden (10. - 16. srpna)</p>

<p>0 táborovém ohni</p>

<p>Táborový oheň je jednou z nejhezčích věcí, které můžeme na</p>

<p>dvoudenní výpravě či na táboře prožít. Do tajemného večerního</p>

<p>šera zasvítí z hraničky dříví malý plamínek a strašidelně</p>

<p>ozáří tváře všech. A pak se svit mění do oranžova, do červena,</p>

<p>záře sílí, a to již se nese vzduchem vzrušující vůně páleného</p>

<p>dřeva. Začneme hovořit, zpívat, nejdříve veselé písničky, pak</p>

<p>vážnější, táhlé a v našich srdcích jsou v těch chvílích vždy</p>

<p>takové podivné slavnostní pocity, že je těžko dokážu slovy</p>

<p>vylíčit.</p>

<p>Táborový oheň vyžaduje určité zvyklosti a obřady. Na táborovém</p>

<p>ohni se. nevaří čaj ani neopékají buřty, táborníci se neválejí</p>

<p>v pokrývkách. Skauti dokonce sedávají u táborových ohňů v</p>

<p>kroji. Vaření čaje, opékání buřtů a pokrývky - to si můžeme</p>

<p>dovolit jen u obyčejného ohníčku, nahodile a kýmkoli</p>

<p>rozdělaného.</p>

<p>Táborový oheň zpravidla zapaluje obřadně za všeobecného ticha</p>

<p>bud vedoucí tábora, nebo určený chlapec či děvče, pro které je</p>

<p>tento úkol poctou. Obřady spojené se zapálením ohně bývají</p>

<p>různé - snad každý tábor má jiné.</p>

<p>Někdy zažehají oheň postupně čtyři chlapci, z nichž každý</p>

<p>Stránka 130</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>stojí na jedné světové straně. První vloží hořící smolnici do</p>

<p>hranice a říká:</p>

<p>"Svit nám, ohni posvátný, do temnot a jejich stíny zaplaš, aby</p>

<p>i naše mysli bez černých myšlenek byly!"</p>

<p>Po něm zapaluje chlapec druhý, se slovy:</p>

<p>Hřej nás svým teplem, spal vše špatné a nízké." "</p>

<p>Třetí chlapec:</p>

<p>"Spoj nás svou září v nerozborný bratrský kruh, který překoná</p>

<p>všechny nápory."</p>

<p>Čtvrtý chlapec:</p>

<p>"Vzpomínka na večer u tebe strávený at nám v mysli nikdy</p>

<p>nevybledne!"</p>

<p>Oheň obsluhuje "ohnivec", již předem určený. Připravuje dříví, přikládá atd. Velmi pěkně vypadá, když je oblečen do černých</p>

<p>trenýrek a červené košile.</p>

<p>Táborový oheň neprotahujeme nikdy tak dlouho, aby u něj</p>

<p>účastníci usínali. Také ho neuléváme, ale necháme ho dohořet.</p>

<p>Je-li nebezpečí požáru (větrem rozlétlé jiskry), ponecháme u</p>

<p>dohasínajícího ohně hlidku.</p>

<p>Do vyhaslého ohniště nešlapeme ani tam neodhazujeme odpadky.</p>

<p>Rušíme-li tábor, zahladíme stopy po ohních drnem.</p>

<p>237</p>

<p>Zcípis v naší kronice</p>

<p>Na Táboře Zelené příšery se táborové ohně konaly jednou týdně.</p>

<p>Byl liké, slavnostní. Co se chlapci při nich nazpívali a</p>

<p>napovídali! Pla~ šlehaly do tmy a tábor byl ozářený jako ve</p>

<p>dne. Z přítmí vystupova totem, jako by hleděl na své děti,</p>

<p>které jej vyrobily, a stíny se míhal lem. Na hranici syčelo</p>

<p>dřevo, jiskry létaly k hvězdnému nebi a od oh šířilo milé</p>

<p>teplo.</p>

<p>Alejeden z těch táborových oMů byl přece nejkrásnější. Den</p>

<p>p~ec přijel se na nás podívat bratr Bobr, náš bývalý vůdce, a</p>

<p>ten s námi u besedoval. Byli tu i vodák Handa a dva skauti z</p>

<p>Patnáctky, kteří k ná~ vítali na své pouti republikou. Můžete</p>

<p>si představit, že jsme v téhle lečnosti neseděli. jako o</p>

<p>pohřbu, ale bylo veselo; jak se sluší a patř i ten Frédy,</p>

<p>který vždycky u ohníčku usnul, byl dnes vzhůru, dok s námi</p>

<p>zpíval "Lotrasy" a "Za horama svítá". Písnička střídala písn chlapci z Patnáctky předvedli příběhy Barona Prášila, na jehož</p>

<p>neho~ výmysly, začínající vždy "Jednou zasejc..." odpovídali chlapci zpěv Nehoněj se bobečku,</p>

<p>mají krátký tričko,</p>

<p>dou se bodnout vo bodlák, voni ančovičko!</p>

<p>Osvětlení ve stanu</p>

<p>Af máme stan v prvních dnech stavby tábora jen na zemi nebo</p>

<p>pak už na podsadě, vi~dycky si večer potřebujeme trochu</p>

<p>posvítit, abychom napsali několik řádků do deníku a připravili</p>

<p>se ke spánku. Někdo proto s sebou vozí na tábor malou</p>

<p>petrolejovou lampičku, jiný "technik" si do stanu na podsadě zařídí dokonce osvětlení elektrické, napájené proudem z</p>

<p>monočlánků. Většině táborníků však posta~í světlo svíčky. Zde</p>

<p>je několik možností, jak svíčku upevnit.</p>

<p>Obrázek první ukazuje svíčku upevněnou do vyvrtaného otvoru v</p>

<p>rozkrojené bramboře.</p>

<p>v~ ;      ~~OaíADfO           IiEFLFKTO'</p>
</section>

<section>
<p><strong>238 i</strong></p>

<p>Svíčka se pak nemůže tak snadno převrhnout, jako když stojí</p>

<p>volně, bez opory. Druhý obrázek - svíčka neplápolá a</p>

<p>nepřevrhne se, zasadíme-li ji do stočeného drátu a vsuneme i s</p>

<p>ním do sklenice od marmelády. Třetí obrázek - svíčka je</p>

<p>nabodnuta na hřebíku, který vyčnívá z dřevěného polínka.</p>

<p>Přitom je chráněna částí plechovky, odříznuté z konzervy.</p>

<p>Lesklý vnitřek plechovky světlo odráží a tím je zesiluje.</p>

<p>Čtvrtý obrázek - reflektor zhotovený rovněž z plechovky od</p>

<p>konzervy. Jsou v ní dva řezy do kříže. Trojúhelníkové cípy</p>

<p>zahneme dovnitř a otvorem takto vzniklým prostrčíme svíčku.</p>

<p>Lesklý vnitřek plechovky slouží jako reflektor, odchlípené</p>

<p>víčko plechovky jako držadlo. S takovým reflektorem můžeme</p>

<p>Stránka 131</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>chodit venku. ve tmě i za silného větru.</p>

<p>Ochranná sít' do tcíborové kuchyně</p>

<p>V obchodech s nádobím vídám to, co udělá velkou službu v každé</p>

<p>táborové kuchyni. Jsou to síta ve tvaru polokoule bez dna,</p>

<p>kterými lze na táboře přikryvat potraviny, k nimž musí jít</p>

<p>bezpodmínečně vzduch. I~apříklad maso, máslo, sýry, mléko,</p>

<p>nedojedené zbytky oběda. I do nejlépe zařízeného táborového</p>

<p>sklípku se na tyto potraviny dostanou myši, mouchy, brouci. Do</p>

<p>krabic potraviny uzavřít nemůžete, zkazily by se. Dáte je tedy</p>

<p>na prkénko, třeba v nádobě, a přikryjete sítem. Síto má dole</p>

<p>pevný rám, který dosedne na prkénko, takže pod ním nic nemůže</p>

<p>proklouznout. Síto lze na prkénku i zachytit hřebíčkem.</p>

<p>Doporučujeme vřele všem táborům - malým i velkým - aby si</p>

<p>několik takových sít opatřily.</p>

<p>" Stravování na táboře</p>

<p>Ráno vaří naše chlapecké táborové služby k snídani čaj s</p>

<p>mlékem, někdy také kakao, málokdy kávu. Kdo čaj s mlékem</p>

<p>"nerad", namaluje na rozdávací desce červené kolečko na</p>

<p>výrazném místě, označeném jeho jménem. To službu upozorní, aby</p>

<p>mu mléko do čaje nelila.</p>

<p>K snídani je chleba s máslem nebo margarínem a s marmeládou,</p>

<p>někdy s tvarohem upraveným jako rozhuda (směs tvarohu s</p>

<p>troškou tuku, mírně opaprikovaná, mlékem rozetřená). V dobách,</p>

<p>kdy byl potravin nedostatek, za války a v letech poválečných,</p>

<p>jsme mazali chlebajen marmeládou a někdy i pouhou hořčicí.</p>

<p>Lertemjsme tomu říkali "hnědé máslo". Je to docela dobré, když to ovšem není každý den.</p>

<p>K obědu míváme vždy polévku a jako hlavní pokrm zpravidla</p>

<p>knedlíky, brambory, kolínka, špagety či rýži s omáčkou (omáčky</p>

<p>je třeba střídat), škubánky s mákem, směs zeleniny, ve svátek</p>

<p>karbanátky s bramborem, bramborový salát, krupicovou kaši</p>

<p>(když je víc mléka). Lívance</p>

<p>239</p>

<p>a palačinky neděláme, při větším počtu táborníků jejich</p>

<p>smažení trvá v mi dlouho.</p>

<p>Odpoledne je chleba s ovocem nebo chleba a mléko či jogurt.</p>

<p>K večeři míváme chleba s rozhudou, sýry, pro zahnání žízně čaj</p>

<p>je každý večer. Tábory, kde vaří obětavé maminky, mají jídelní</p>

<p>lís ovšem pestřejší, ale my jsme s jednoduchou stravou</p>

<p>spokojeni. A n chlapci se na táboře naučí vařit - to je jedna</p>

<p>z důležitých součástí prog mu skautské výchovy.</p>

<p>Ušlechtilost ducha</p>

<p>Pozná se ani ne tak podle toho, jaké máš záliby, jak mluvíš a</p>

<p>co čteš, podle tvého počínání. To často prozradí nedostatek</p>

<p>pravé ušlechtilosti.</p>

<p>Dokážeš si vzít z rozdávacího stolu ze dvou krajíců menší nebo</p>

<p>mÉ namazaný a ten lepší nechat kamarádovi?</p>

<p>Dokážeš odpustit někomu z nás jeho špatný čin (af už domnělý,</p>

<p>ne skutečný) a nevyčítat mu ho?</p>

<p>Dokážeš převzít za kamaráda větší díl nepříjemné společné</p>

<p>práce ne ji dokonce vykonat sám celou?</p>

<p>Dokážeš se omluvit kamarádovi, uděláš-li mu něco špatného?</p>

<p>Na Táboře věrnych jsme jednou při Jumbově Veselé desítce u</p>

<p>Rejžá skákali přes kozy. Kdosi přitom porazil menšího</p>

<p>gambusína a bolestně udeřil. Zatím co ten klouček byl celý bez</p>

<p>sebe bolestí, skokan, který r tu bolest způsobil, se tvářil,</p>

<p>jako by se nic nestalo, dokonce se smál. ? slovíčkem se</p>

<p>neomluvil, ani jednou se soucitné nepodíval na obět své r</p>

<p>obratnosti.</p>

<p>Na jedné ze zimních výprav dostal jeden z nás sněhovou koulí</p>

<p>do h'. vy. Rána byla nečekaná, prudká a zasypala sněhem i oko.</p>

<p>U postižené se vystřídalo mnoho samaritánů. Každý pomáhal oko</p>

<p>čistit, radil, těšil,j ten čarostřelec, který kouli hodil,</p>

<p>nepřišel se zeptat na stav postiženét A toho ta netečnost</p>

<p>jistě bolela nejvíc.</p>

<p>Na velikonoční výpravě spadl Míša celý do vody. Převlékal se,</p>

<p>a pt tože se statečně své nehodě smál, smáli jsme se také. To</p>

<p>bylo v pořádk Pak ale kdosi hodil kámen do vody a postříkal</p>

<p>Stránka 132</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Míšovi poslední suché ? ty, do kterych se měl převléct. Tomu</p>

<p>se už Míša nesmál, ale dotyčnén gambusínovi to bylo ještě víc</p>

<p>k smíchu. To tedy v pořádku nebylo.</p>

<p>Dávej si pozor na tyto podvědomé ukázky nedostatku</p>

<p>ušlechtilosti d še, kontroluj své jednání a snaž se být lepší.</p>

<p>240</p>

<p>i</p>

<p>i</p>

<p>Být mladý a přitom ještě na táboře</p>

<p>To jsem považoval vždycky za vrchol štěstí. A toužil jsem po</p>

<p>tom už dávno, dávno, ještě na táborech ve Sluneční zátoce, pak</p>

<p>i na Zelené říčce a jak mi přibývala léta, čím dál, tím víc.</p>

<p>Nemohu dost dobře pochopit, že se táboření může někomu</p>

<p>znelíbit po ~- prvních dvou nebo třech táborech, že se mu na</p>

<p>další už nechce. Někdo tu touhu ztratí dokonce už po táboře</p>

<p>prvním. Také mezi vámi na letošním táboře je jeden gambusín,</p>

<p>který tam prý jel jen proto, že ho k tomu donutili rodiče,</p>

<p>doma prý nařfkal, že musí jet!</p>

<p>Já mám za sebou táborů víc než čtyřicet, přitom jsem na nich</p>

<p>měl víc starostí a trápení než radostí - a jezdíl bych zase</p>

<p>dál, kdyby to moje současná zdravotní situace dovolovala.</p>

<p>Važte si toho, že jste ještě chlapci a můžete být na táboře!</p>

<p>Pořád si uvědomujte, že je to štéstí, po kterém já již jen</p>

<p>marně toužím!</p>

<p>51. týden (17. - 23. srpna)</p>

<p>Viorriá táborová dvojice t</p>

<p>Před mnoha lety jsme měli na Táboře u Bobří řeky dvojici</p>

<p>chlapců, Ládu a Skukůma. Obývali společně jeden stan. Protože</p>

<p>oba byli dobří, ušle' chtilí, vzešlo mezi nimi veliké, krásné</p>

<p>přátelství. Nikdo je nikdy neslyšel,</p>

<p>že by se hádali. Neřekli si jediné prudší nebo hněvivé slovo.</p>

<p>Předhánělí se, naplnění vzájemnou ochotou. Když mohl jeden za</p>

<p>druhého vykonat nějákou práci, byla to pro něho největší</p>

<p>radost. A druhý mu tuto pomoc nikdy nechtěl zůstat dlužen.</p>

<p>Dělili se o všechno, co jim přišlo z domova. Nedělali si</p>

<p>schválnosti. Byli k sobě rytířští. Nedovolili si vtip, který</p>

<p>by se druhého trapně dotkl. Pomáhali si ve všem.</p>

<p>Léta přešla, oba chlapci už dávno nejsou mezi námi - ale</p>

<p>jejich pověst ~ se ve Dvojce dochovala dodnes. A touhou každé</p>

<p>naší táborové dvojice je takové přátelství, jaké uzavřeli ti</p>

<p>vzácní chlapci. Letos chceme vyhlásit na táboře dokonce malou</p>

<p>soutěž. Na oznamovatel pověsíme tabulku se všemi stanovými</p>

<p>dvojicemi. Když se některá z nich jen trochu prohřeší proti</p>

<p>ideálnímu přátelství, af nějakým drobným sobectvím, nebo</p>

<p>prudší výmě' nou názoni, na vývěsce ji přeškrtneme. Jsme</p>

<p>zvědavf, kolik dvojic vydrží `na oznamovateli až do konce</p>

<p>tábora.</p>

<p>Vyhlaste u vás na táboře podobnou soutěž.</p>

<p>241</p>

<p>Jak myjete nádobí?</p>

<p>Chlapec-bábovka neboli "nováček Kopáček" si namočí špičky dvou p tíčků a těmi bojácně a skoro štítivě šmidluje vnitřek kotle</p>

<p>či hrn~ Správný táborník popadne energicky hrst písku a vydře</p>

<p>jím vnitřek nác bí bez obav, že se umaže nebo si rozedře ruku.</p>

<p>Je tak s mytím hotov mr hem dřív, umyje nádobí důkladněji a</p>

<p>nemusí se s ním vracet při předáv ní zpátky k řece.</p>

<p>Je mnoho věcí, ze kterých lze vy~íst vaši povahu i vůbec</p>

<p>tábornick vyspělost. Způsob mytí nádobí je jednou z nich.</p>

<p>Táborová třídnice</p>

<p>Před mnoha lety, když jsem jako novopečený vedoucí jel na</p>

<p>první táb~ který jsem měl vést, našel jsem kdesi na půdě děsně</p>

<p>tlustou knihu s nel psaným čtverečkovaným papírem. Vzal jsem</p>

<p>ji s sebou a na táboře jsE si pak do ní zapisoval výsledky</p>

<p>různých her a závodů, které jsme s chla ci podnikali, mezi to</p>

<p>jsem pletl poznámky, co mám říct ráno při nástul a záznamy o</p>

<p>nákupech ve vesnici. Zapisoval jsem tam váhu chlapců, ab chom</p>

<p>viděli, jestli se na táboře spravili či zhubli, psal jsem tam</p>

<p>nové p: ničky atd. Tlustou knihu jsem měl v ruce snad stokrát</p>

<p>Stránka 133</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>denně. A když jsr jeli domú, natrhal jsem si svazeček</p>

<p>květinek, vylisoval je a doma je p. do knihy uložil pod</p>

<p>celofánem.</p>

<p>Na příští tábor jsem tuto knihu samozřejmě vzal s sebou. A</p>

<p>zápisy množily. Z loňských záznamů jsem čerpal zkušenosti.</p>

<p>Říkali jsme té la ze žertem "táborová třídnice", protože v ní byli všichni mnohokrát zaps ní. Nebyly to ovšem zápisy o</p>

<p>prohřešcích a trestech, ale o tom, kolik k~ skočil do dálky,</p>

<p>jak rychle včera běžel padesátku, kolik písmen morseo ky</p>

<p>chytil atd.</p>

<p>Léta utíkala, chlapci odcházeli a jiní zase přicházeli, ale</p>

<p>třídnice zůst la mým věrným pomocníkem, šla se mnou na každý</p>

<p>tábor a plnila se ce nými záznamy. Asi po patnácti táborech</p>

<p>byla už tak plná, že v ní nezůst la ani stránka volná. Pořídil</p>

<p>jsem si tedy třídnici novou, tenčí - a pozdi ještě další. Ale</p>

<p>~ádná mi už tak nepřirostla k srdci jako ta první, s nížjse</p>

<p>svou táborovou vojnu začínal. Vracím se k ní pořád znovu.</p>

<p>O táborové pokladně      Mnoho táborů skončilo neslavně a</p>

<p>předčasně především proto, že v táb~    rové pokladně došly</p>

<p>peníze. Svědomitý vedoucí dá v takovém přípac     rozkaz k</p>

<p>návratu domů. Méně svědomitý vede tábor dál "na dluh" a pa</p>

<p>splácí dodavatelům potraviny po stokorunách až do vánoc. Jsou</p>

<p>ale tal   tábory, kde vedoucí škudlí každou korunu. Táborníci</p>

<p>se živí skoro jen s~</p>

<p>242</p>

<p>chým chlebem a bramborami, ačkoliv poplatek byl dost vysoký -</p>

<p>a na konci tábora zbude v pokladně hromada peněz, které</p>

<p>vedoucí po prázdninách vrátí rodičům nebo se za ně přemrštěně</p>

<p>hoduje těch několik dní, které zbývaji do odjezdu.</p>

<p>Jak to zařídit, aby pokladník ani příliš neutrácel, ani zase</p>

<p>příliš nešetřil? Je to velmi snadné, jestliže si vypracujeme</p>

<p>předem tento plán:</p>

<p>Na táborových poplatcích vybereme například 30 000 Kč. Z této</p>

<p>částky odečteme všechny technické výdaje, o kterých víme, že</p>

<p>je určitě budeme mít. Například: doprava na tábor 2000 Kč,</p>

<p>doprava zpět 2000 Kč, dříví na stavbu tábora 3000 Kč, nádobí</p>

<p>1500 Kč, hřebíky, provazy, nová vlajka, lékámička, nářadí atd.</p>

<p>1000 Kč. Dohromady je to 9500 Kč. Af si namáháte hlavu jak</p>

<p>chcete, na žádný jiný výdaj už nepřijdete. Všechny potřeby</p>

<p>jste sepsali a převedli na koruny. Přesto k těmto výdajům</p>

<p>připíšete je~tě 1000 Kč na nepředvídané výdaje, protože</p>

<p>nevíte, co se může na táboře stát. Tfeba někde něco poškodíte</p>

<p>a budete muset škodu zaplatit nebo dokoupíte nářadí, nádobí.</p>

<p>Tím tedy stoupne součet na 10 500 Kč. Protože pokladna vybrala</p>

<p>- nebo vybere - 30 000 Kč, zbývá 19 500 Kč, které můžete</p>

<p>klidně utratit za stravu. Ale pozor! Víte, že budete tábořit</p>

<p>21 dní. Vypočtěte si tedy, kolik smíte utratit denně. Celkovou</p>

<p>částku 19 500 dělte 21 dny. Vyjde vám necelých 929 Kč a to je</p>

<p>suma, kterou nejvýše smite utratít každý den, chcete-li s</p>

<p>penězi na jídlo vydržet bez omezování až do konce tábora.</p>

<p>Vedoucí každý večer počitá a sepisuje; kolik peněz za uplynulý</p>

<p>den spotřeboval. Vydá-li víc, vznikne tzv. schodek a ten je</p>

<p>třeba vyrovnat. Druhý den utratíte z povolené částky o něj</p>

<p>méně. Jindy zase vydáte mnohem méně, nebo na nákup dokonce</p>

<p>vůbec nejdete. 1?ak vzriikne přebyiek a z něho můžete dosadit</p>

<p>při nákupech v dalších dnech. Mimořádné výdaje (například</p>

<p>opravu kola) do denního vydání nepočítáte, na ně máte</p>

<p>tisícikorunovou rezervu.</p>

<p>Budete-li každý den výdaje takto kontrolovat, udržíte</p>

<p>rovnováhu rozpočtu a tábor po hospodářské stránce zdárně</p>

<p>dokončíte.</p>

<p>Nákupní knizky</p>

<p>Vedoucí tábora, který má obvykle na starosti i pokladnu a</p>

<p>vydává příkazy ke každodenním nákupům, si usnadní práci a</p>

<p>zabezpečí peníze tím, že zavede nákupní knížky. Jsou to</p>

<p>sešitky slovníčkového formátu, které si přiveze už z domova.</p>

<p>Hned po příjezdu na tábor složí u pekaře, řezníka, v prodejně</p>

<p>ovoce a zeleniny, samoobsluze větší obnos a nechá si do</p>

<p>Stránka 134</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>knížečky potvrdit výdej těchto peněz. A pak už táborníci chodí</p>

<p>nakupovat bez peněz, jen s touto knížkou, do které obchodník</p>

<p>vždy zapíše, kolik koron</p>

<p>243stál nákup. Tak odpadne každodenní vydávání peněz, potíže s</p>

<p>drobny přepočítávání vrácených částek atd. Z knížky je také</p>

<p>vidět, kolik která v stojí, jaká suma byla v tomto dni</p>

<p>utracena. Táborník musí po návratu z ~ kupu knížku vedoucímu</p>

<p>sám a bez říkání odevzdat, jinak ztrácí body v borové bodovací</p>

<p>soutěži.</p>

<p>Památky z tábora</p>

<p>Mám slušnou řádku táborů, ale na všechny rád vzpomínám. I na</p>

<p>ty, k pořád pršelo a kde se nám ledaco nedařilo. Z každého</p>

<p>tábora si přivE domů nějaké drobné památky. Třeba trochu</p>

<p>popela a oharků z táborové ohně, oblázek, který jsem ve stanu</p>

<p>používal jako těžítko na papíry a vždy několik vylisovaných</p>

<p>květinek. Snad nic mi tak nepřipomene h~ ké slunné dny tábora</p>

<p>jako ta hrstka kytiček s kořennou vůní mateřídoi ky. Někdy si</p>

<p>vezu domů i šišku, sebranou někde v nejbližším okolí tál ra,</p>

<p>nebo uschlé šídlo, nalezené v rákosí. Sbírka je to jistě</p>

<p>roztodivná a tě kdo nikdy netábořili a s táborem se tedy těžce</p>

<p>neloučili, je jistě k smícl Ale vy, z našeho zálesáckého</p>

<p>nárůdku, mě jistě pochopíte, smát se nel dete - a z tábora</p>

<p>letošního či příštího si také podobné památky přiveze Ale ale,</p>

<p>chlapci, za stodolou se přece netáboří!</p>

<p>Slyšel jsem už o několika táborech, které byly postaveny přímo</p>

<p>u ves~ ce. Od jednoho z nich bylo k nejbližšímu stavení jen</p>

<p>patnáct kroků. Lidičky, kam jste dali rozum? Proč tak blízko</p>

<p>lidskému obydlí? Tář</p>

<p>má být přece umístěný vždy tak, aby z něho pokud možno nebyla</p>

<p>vic ani jedna chalupa! Je to hezčí, romantičtější,</p>

<p>dobrodružnější! Nejste ru? ni a také vy sami nikoho nerušíte.</p>

<p>A že snad máte pěkné pohodlíčko, kd je tábor skoro na návsi?</p>

<p>Že máte blízko na nákup a pro mléko? Jestli I hle jsou vaše</p>

<p>názory a požadavky na tábor, pak raději zůstaňte doma, čl te</p>

<p>si na kanapi kn'ížky a budete mít pohodlíčko ještě větší. Ale</p>

<p>kaž~ správný táborník se řídí zásadou: s táborem vždy co</p>

<p>nejdál od lidský obydlí.</p>

<p>Jak se pozná takytábornl?c</p>

<p>Nejenom podle toho, že chodí na táboře i za slunných dnů věčně</p>

<p>jen svetru a těžkých botách, že má věčně neumytý šálek a</p>

<p>nedovede pořád~ přiložit pod kotel, že je pořád pořezaný atd.</p>

<p>Ale také podle toho, jak ur využít svůj volný čas. Zatímco</p>

<p>pořádný táborník se těší na chvilku voln aby si v něm mohl</p>

<p>dělat to, co dost dobře nelze zařadit do společného pn gramu</p>

<p>(například jde nasbírat březovou kůru, pozoruje ptáky, ví o</p>

<p>bro~ cích, někde má "svoje" květinky, jejichž vzrůst a květy pozoruje kažc</p>

<p>244</p>

<p>i !</p>

<p>den, hlídá hnízdo ondatry, dělá si sluneční hodiny, píše a</p>

<p>kreslí do svého táborového deníku, vyřezává si totemek),</p>

<p>takytáborník nedovede v době volna dělat nic kloudnějšího, než</p>

<p>se zavrtat do stanu (i v nejparnějším dni) a tam ležet a</p>

<p>koukat do prázdna nebo se vzájemně škádlit se svým druhem.</p>

<p>Nemá o nic zájem, neumí využívat volný čas. Podobá se strojku,</p>

<p>který dobře běží, dokud je postrkován pérem, ale zastaví se,</p>

<p>jakmile tlak péra ustane.</p>

<p>Naše Bobří hrázi,</p>

<p>" viděl jsem, že jsi už několikrát radila chlapcům v</p>

<p>oddílových otázkách. Poradíš také vedoucímu? Vedu skautský</p>

<p>oddíl již delší dobu. Dělám všechno možné, aby se chlapcům v</p>

<p>oddíle líbilo. Máme tak bohatý program, jakým se může</p>

<p>pochlubit jen málokterý jiný oddíl v našem okrese. Žiju jen</p>

<p>pro oddíl, a přece chlapci ochabují. Každý vždy vzplane</p>

<p>nováčkovským nadšením, za rok či za půldruhého roku zlhostejní</p>

<p>- a třetím rokem už to s nimi většinou není k vydržení. Oddíl</p>

<p>je jim až daleko na druhém místě za jejich soukromými</p>

<p>zábavami.</p>

<p>Stránka 135</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>; Jiní zase zájem sice mají, ale jsou vůči mně pořád v</p>

<p>opozici, trucují , stále jsou nějak uražení - a jen dva či tři</p>

<p>chlapci zůstávají stále vzorní, jako byli dřív. Není to škoda</p>

<p>práce, když výsledek je tak slabý?</p>

<p>Se skautským pozdravem A. Boučil, vedoucí</p>

<p>Milý bratře vedoucí!</p>

<p>Plně Ti věřím, že dáváš chlapcům program krásný a pestrý. Ale</p>

<p>nediv se, že jsou chlapci po čase za něj nevděční. Ani ta</p>

<p>nejkrásnější kniha už tolik nebaví, když se čte podruhé nebo</p>

<p>potřetí. A chlapci se ke všemu lety mění, dospívají, jiné</p>

<p>zájmy u nich nabývají vrchu, přijdou ta známá "klackovitá</p>

<p>léta", která mnohého přechodně i zhrubnou, udělají z něho</p>

<p>věčného nespokojence, bezcitného, bezohledného. Většina z nich</p>

<p>je ztracenajen dočasně. Ajen pro oddíl. V roverském kmeni se</p>

<p>brzo srovnají a za rok či za dva budou zase pracovat na</p>

<p>skautském poli, třeba v jiném oddíle, ale pracovat budou! A</p>

<p>pak se podivíš, jak dobří pracovníci z nich povětšině jsou! A</p>

<p>bude to Tvá zásluha, protože jsi to byl Ty, kdo jim dal dobrý</p>

<p>základ. I když někteří ve skautingu opravdu přestanou</p>

<p>pracovat, odnesou si z Tvého oddílu základy občanských</p>

<p>ctností, které je usměrní v životě - přestože ted, když z</p>

<p>oddílu odcházejí, na nich vliv skautingu třeba nepozoruješ. Ne</p>

<p>- nemysli si, že je škoda práce začínat zase znovu od nováčků,</p>

<p>když starší odrůstají.</p>

<p>Tvoje Bobřf hráz</p>

<p>245</p>

<p>52. týden (24. - 31. srpna)</p>

<p>Jsou ve Dvojce takytáborníci?</p>

<p>Ajejda! Jakpak by ne! Jakpak by u nás nebyli! Podívejte se, na</p>

<p>které kytábornické sabovinky jsem přišel jen během dneška:</p>

<p>1. Náš úplně nový obrovský patnáctilitrový hrnec "Džináš" něk v těchto dnech otloukl na čtyřech místech tak, že je pod</p>

<p>oprýskanj emailem vidět plech. Hrnec nás stál 285 Kč!</p>

<p>2. Ztratil se - a nenašel - jeden z pěti zámků na kufry.</p>

<p>3. V trávě asi 20 metrú od tábora jsem našel stanové kolíky,</p>

<p>je; z doby, kdy jsme stavěli tábor. První takytábornictví: že</p>

<p>je tam dotyč. gambusín nechal, místo aby je uklidil. Druhé</p>

<p>takytáborníctví: kolí: zde občas někdo musel zahlédnout, a</p>

<p>přece je nepřinesl do nářadové stanu.</p>

<p>4. Našel jsem v kuchyni odzátkóvanou octovou trest, zátka</p>

<p>ov~em zn zela. Trest vyprchává - a stála asi 30 Kč. Služba už</p>

<p>dopoledne viděla, tam zátka není, ale nepostarala se o</p>

<p>náhradní, třeba jen papírovou.</p>

<p>S. Latrínu jsem našel během dne čtyřikrát nezasypanou! 6.</p>

<p>Posbíral jsem 22 papírků od bonbónů a šumáků.</p>

<p>7. Chlapci, kteří odcházeli dnes ráno z doskočiště, nechali</p>

<p>tam lan místo aby je vzali s sebou. Do odpoledne to lano</p>

<p>ukradl některý bača n bo rybář.</p>

<p>8. Na latríné jsem právé pfed chvilkou našel zrezivělou</p>

<p>vidličku.</p>

<p>9. V "aréně provazolezecké rodiny Třísků" jsem objevil naši</p>

<p>velkou 1 patu. Rezavou. Ležela tam jistě už několik dní.</p>

<p>Leckdo se tam koupal, a lopatu neuklidil.</p>

<p>10. V kuchyni jsem viděl bandasku, ve které byla vrstva</p>

<p>smetany je~ od sobotního mléka. Kdyby tuto bandasku použili</p>

<p>nákupčí k dalšín transportu mléka, srazilo by se.</p>

<p>Nebudu se zde ani rozepisovat o zpřeházených zásobách v kuchy</p>

<p>o neuklízených kolech atd. Nemine snad jediná hodína, abych v</p>

<p>táboře n objevil nějakou stopu nevšímavosti, Ihostejnosti,</p>

<p>lenosti, bezhlavos Začalo to už při stěhování do vagonu. Jak</p>

<p>mi potom můžete vyčítat nedi klivost a nakvašenost, když je</p>

<p>toho každý den tolik - a když si připadá~ že jsem na zdolávání</p>

<p>záplavy takytábornictví opravdu sám.</p>

<p>Pomozte mi udržet bezvadný chod tábora, či lépe řečeno docílit</p>

<p>be vadný chod. Každý by měl mít oči všude a pokládat za</p>

<p>čestnou službu t boru, jestliže něco uklidí, spraví, zařídí.</p>

<p>246</p>

<p>i i</p>

<p>Stránka 136</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Vokíní o pomoc</p>

<p>Kdysi jsme uslyšeli ten zlověstný signál - S.O.S. Jak jistě</p>

<p>víte, jeho zneužití je trestné, nikdo ho nesmí vysílat jen tak</p>

<p>z legrace, aby viděl, "co to udělá" - a také nikdo nesmí</p>

<p>zůstat k volání o pomoc nevšímavý, když je uslyší - má se</p>

<p>snažit zjistit, odkud přichází a kdo o pomoc volá.</p>

<p>A nám se tohle jednou na táboře stalo. Bylo to poprvé, a zatím</p>

<p>naposledy, co jsme slyšeli signál S.O.S. Ozval se odkudsi</p>

<p>shora z lesa. Na kopci nad Bobří řekou stála vysoká</p>

<p>zeměměřičská věž. Signál byl jasně slyšitelný, mnohokrát se</p>

<p>opakoval, nemohli jsme se mýlit. Rychle jsme sebrali tyče,</p>

<p>lana, lékárničku a starou celtu pro případ, že bychom museli</p>

<p>zhotovit nouzová nosítka, a hurá zarostlým kopcovitým terénem</p>

<p>k věži. Nahoře na její plošině stálo asi pět kluků</p>

<p>čtrnáctiletých až patnáctiletých, kteří zřejmě věděli o našem</p>

<p>táboře dole u řeky a chtěli, mizerové, vyzkoušet naši</p>

<p>připravenost.</p>

<p>Zapisovat si je a někde je udávat, to jsem nepovažoval za</p>

<p>vhodné. Ale děsně jsem jim vynadal jménem nás všech, kteří</p>

<p>jsme se sem hnali. Aby to neměli tak laciné, sebral jsem jim</p>

<p>čepice (dřív než se nadáli!) a jednomu z nich chlebník,</p>

<p>protože čepici nemél. Všechno jsem to z věže naházel do lesní</p>

<p>hlubiny, do korun obrovských smrků a jedlí. Ted si to tam</p>

<p>jděte hledat, darebáci! Měli vztek, zuřili (my ale víc), a tím</p>

<p>případ skončil.</p>

<p>Jestli své čepice a chlebník dole našli, to nevím. Házel jsem</p>

<p>je dost daleko na různé strany. Možná že tam něco hledají</p>

<p>ještě dodnes! (Stalo se to roku 1929!)</p>

<p>Končíme tábor</p>

<p>l.idi jsou všelijací. Jeden je pracovitý, druhý líný, někdo je</p>

<p>obětavý, jiný sobecký. I na táboře mezi chlapci či děvčaty to</p>

<p>vidíme. Nejlépe se tyto rozdíly poznají při stavbě a pak zase</p>

<p>při bourání tábora. Obětavci dřou do úmoru, staví kuchyň,</p>

<p>hlásí se ke kopání latríny a odpadové jámy, obstarávají pro</p>

<p>tábor stožár na vlajku a vůbec se starají o společné věci.</p>

<p>Sobci zato mají jen starost o to, aby už měli postavený svůj</p>

<p>stan, aby na něj získali co nejlepší dříví - a že musíme</p>

<p>postavit kamna a udělat spoustu jiných věcí, které oni také</p>

<p>budou potřebovat a využívat, z toho je hlava nebolí.</p>

<p>Při bourání tábora je to ještě hroší. Musíme vykonat stejné</p>

<p>práce jako při stavbě, alé ted ve větším spěchu, protože snad</p>

<p>dnes či nejpozději zítra jedeme domů, a k tomu není taková</p>

<p>pracovní náladajako na začátku, když tábor končí. Sobci si</p>

<p>zabalí svou tornu a kufírek, sednou si na ně - a hotovo!</p>

<p>Vedoucí s několika obětavci se mohou uběhat, nevědí starostí,</p>

<p>kam skočit, všude je plno práce, skládat dříví, vytahovat</p>

<p>hřebíky z krajinek a pečlivě je ukládat do krabičky, aby</p>

<p>nezůstaly v trávě, plnit táborové bed</p>

<p>24?</p>

<p>ny nádobím, sušit stany, uklízet nářadí, vyrovnat účty u</p>

<p>dodavatelů p vin, dokonale uklidit tábořiště, zahladit stopy</p>

<p>po ohništích... A sobc sedí, sedí a do prázdna hledí. Teprve</p>

<p>když je vedoucí popožene, udělaj to nejnutnější, co jim</p>

<p>přikázal - a to ještě velmi pomalu a nedbale - a zase už dost!</p>

<p>Ani prstem nehnou! Oni mají sbaleno - co jim je do ost ho? V</p>

<p>takových choulostivých chvílích spěchu a pošpatnělé nálady se</p>

<p>jeví povaha každého v pravém světle.</p>

<p>Vynasnaž se, abys v tom světle obstál. Aby se o tobě nemohlo</p>

<p>"Taky jeden z těch sobců... !"</p>

<p>Poslední komando</p>

<p>Na každém táboře je sice pořád plno práce, ale nejvíc je jí</p>

<p>přece jenon konec - když tábor bouráme. Při stavbě tábora</p>

<p>nemůžeme ostatně zmeškat. Nepostavíme-li jej za dva dny,</p>

<p>budeme stavět i třetí den, ni nestane. Nejvýše se tím oddálí o</p>

<p>jeden den pravidelný táborový prog~ Ale při bourání je to</p>

<p>horší. Zpravidla máme na určitý den objednaný lezniční vagon</p>

<p>nebo nákladní auto či autobus, vedoucí musí druhý den stoupit</p>

<p>do zaměstnání apod. A přitom bouráme všechny stavby až na</p>

<p>Stránka 137</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>slední chvíli, abychom mohli mít co nejdéle obvyklý program.</p>

<p>Máme-li pak tábor ukončit za jediný den - to jest rozbourat</p>

<p>pods vytahat tisíce hřebíků, zlikvidovat kamna, rozebrat</p>

<p>přístřešek nad kuc ní, zahladit jámy po kůlech vytažených ze</p>

<p>země, zabalit do beden odc vé nádobí, skácet stožár, dřevo z</p>

<p>podsad a z kuchyně dopravit do ml nebo do vesnice, kde bude</p>

<p>uschováno na příští rok, uklidit a zasypat padovou jámu a</p>

<p>latrínu, vyúčtovat ve vsi odběr potravin, uklidit celou : ku,</p>

<p>zahladit stopy po táborovém ohni a vykonat desítky jiných</p>

<p>úkolů nutné, aby každý táborník přiložil ruku k dílu a</p>

<p>neprozahálel ani mim</p>

<p>Jak ale práci rozdělit? Jak využít co nejúčelněji každý pár</p>

<p>rukou? zkušenosti vím, že někteří chlapci jsou ochotní k</p>

<p>práci, ale nedovedc vyhledat, jiní jsou, jak už jsem se</p>

<p>zmínil, trochu sobečtí, stačí jim, k mají zabaleny své věci a</p>

<p>ostatní problémy končícího tábora je nezajín A proto to</p>

<p>zařizujeme jinak. Denní rozkaz toho posledního dne je ve</p>

<p>dlouhý, ale jasný. Na jeho přípravě pracuji několik hodin. A v</p>

<p>tomto ~ kazu jsou přesně a co nejpodrobněji vyjmenovány</p>

<p>všechny práce, kter nutno vykonat. U každé je poznamenáno, kdo</p>

<p>a kdy ji bude konat. Ji jako plán válečné operace, vše je v</p>

<p>něm vypočítané takřka na minutu, nic není zapomenuto. Zato</p>

<p>každý ví, co má dělat, kdy to má vykonat a 1 je mu přidělen ku</p>

<p>pomoci. Každý dostane práci úměrnou jeho sil a schopnostem.</p>

<p>A tak zvládneme poslední perný den tábora sice ve shonu a bez</p>

<p>zast</p>

<p>248</p>

<p>ky, ale hladce a beze zmatků. A když opouštíme táboňště, není</p>

<p>tam kromě vyšlapaného náměstíčka a v trávě narýsovaných</p>

<p>čtverců po stanech ani smítko. Slavnému poslednímu dennímu</p>

<p>rozkazu ňkáme odnepaměti "poslední komando".</p>

<p>Táborové zkušenosti</p>

<p>Byl jsem letos na dvacátém druhém táboře a na každém z nich, i</p>

<p>na tom letošním, jsem získával nové a nové zkušenosti: Skoro</p>

<p>každý den jsem pňšel na něco nového, co a jak na táboře</p>

<p>zařídit - a což teprve doma po návratu, když se v klidu</p>

<p>rozpomínám na celý průběh tábora! Všechno, co mne napadne, at</p>

<p>na táboře, nebo doma, napíšu do své "táborové tňdnice", do</p>

<p>oddílu nadepsaného "zkušenosti pro příští tábor".</p>

<p>Délejte si také takové poznámky. Vzpomeňte si, co se vám na</p>

<p>táboře nepovedlo, co selhalo a proč, co vám tam scházelo, co</p>

<p>jste zapomněli doma, co jste měli mít pňpraveno už před</p>

<p>odjezdem na tábor, co jste pak ve chvatu prvních dní při</p>

<p>stavbě tábora museli pracně dělat, ač jste si to mohli</p>

<p>uchystat už v klidu doma. Sbírku téchto táborových zkušeností</p>

<p>si může pořizovat vedoucí í nejmladší táborník. Všem přijdou</p>

<p>velmi vhod před odjezdem na příští tábor.</p>

<p>Název a znak tábora</p>

<p>Domluvte se, že dáte každému svému táboru nějaký název a podle</p>

<p>tohoto názvu i znak. Název má vystihovat bud prostředí, ve</p>

<p>kterém jste tábořili, nebo nějaké významné události, které se</p>

<p>na něm staly. Když jsme byli kdysi pronásledováni na jednom z</p>

<p>našich táborů ustavičnými drobnými nehodami, dali jsme mu</p>

<p>název Tábor smůly. A do znaku šedivé kruhové pole s několika</p>

<p>černými kapkami. Jiný náš tábor nesl jméno Tábor na Bobří</p>

<p>řece, další Tábor zpěvu atd. Znak vyřežeme z překližky a</p>

<p>nalepíme na plátek odříznutý z poraženého kmene suchého stromu</p>

<p>o průměru asi 8 cm. Znak vždy pestře obarvíme a pňbijeme v</p>

<p>klubovně na podstropní trám. Miniaturní znaky můžete i</p>

<p>rozdávat všem účastníkům tábora.</p>

<p>Dávno patň minulosti ty doby, kdy jsme zbytek prázdnin po</p>

<p>pňjezdu z tábora promarnili "oddílovým volnem", tj. bez</p>

<p>nedělních výprav. Od Tábora věrných v roce 1941 je něco</p>

<p>takového ve Dvojce nemyslitelné. Už se nespokojíme tím, že v</p>

<p>neděli po táboře jdou na "soukromou výpravu" nejvýše 3 - 4</p>

<p>gambusíni, ti nejvěrnější, nejzarytější. Ted chce jít každý,</p>

<p>kdo je v Praze.</p>

<p>Ještě jsme na táboře, a už se chlapci ptají, kam půjdeme "tu</p>

<p>Stránka 138</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>neděli, až se vrátíme z tábora".</p>

<p>249</p>

<p>Letos v srpnu panovalo přímo tropické počasí, jaké řadu</p>

<p>desetiletí ni má pamětníka, proto jsme se na celý den</p>

<p>utábořili u přírodního koupali; tě v našem milovaném</p>

<p>Prokopáčku, kousek za Opičími stromy.</p>

<p>Přišli jsme tam hned časně ráno, abychom si zabralí šikovné</p>

<p>místo pI své ležení. Z toho důvodu jsme také rozhodli, aby</p>

<p>kaž,dý hned od tramv~ je pospíchal do Prokopského údolí sám a</p>

<p>nečekal na ostatní.</p>

<p>Na koupališti nacházím fůru gambusínstva. Jinak je louka u</p>

<p>vody, až n dva tři lidi, ještě prázdná. Ale slunce stoupá po</p>

<p>úplně čisté obloze aje zře mé, že zase bude tropicky parný den</p>

<p>a louka se brzo zaplní, ba co dím nacpe.</p>

<p>Prozatím se cpe jen Mang, který se svým kastrolem třešňového</p>

<p>pudir ku a hlavně s plnou lžící, kterou v puse všelijak</p>

<p>manipuluje, kvedlá, ota čí, je podívanou pro bohy, neřku-li</p>

<p>pro nás.</p>

<p>Chvíli hrajeme s míčem, a to zejména pinkáme na rekord, tojest</p>

<p>sna~í me se do míče pinkat stále znovu, aníž by se dotkl země.</p>

<p>Každou chvíli t~ někdo zkazí, dlouho se nemůžeme dostat ani</p>

<p>nad dvacítku.</p>

<p>A pak jdeme do vody. Jdeme? Pah! To neznáte naše gambusíny!</p>

<p>Nej dřív se jim tam, pravda, moc nechce; ale když už jsou</p>

<p>osmělení, skáčoi tám po nohou, po hlavě; po nose, šejdrem - a</p>

<p>vůbec všelijak, jenon schůdky do vody ignorují.</p>

<p>Pomalu se začínají trousit Pražáci. Je jich čím dál víc a</p>

<p>tráva se začíná ztrácet pod dekami a těly koupáčů. Také do</p>

<p>vody se jich hrne pořád víc a víc, kdejaká usmrkaná holka,</p>

<p>kdejaká "pani", všechno to musí bejt ve vodě, místo aby to</p>

<p>štrikovalo na břehu.</p>

<p>Nakonec to došlo tak daleko, že jsme museli sáhnout k obraně</p>

<p>našich námořnických práv. Dělali jsme to takhle: chlapci</p>

<p>obsadili oba břehy vodního koryta v jistém úseku a jakmile se</p>

<p>přiblížil nějaký plavající cizinec, začalo gambusínstvo skákat</p>

<p>před něj, za něj i přes něj do vody, bohužel někdy i na něj.</p>

<p>Zvedla se vodní clona, stříkanice byla vždycky pekelná a</p>

<p>vetřelec honem koukal zmizel z tohoto nebezpečného válečného</p>

<p>pásma. Čím víc kdo nadával, tím víc se napil, inu, copak za to</p>

<p>můžeme, že je voda tak všetečná? Na břehu už stálo plno</p>

<p>diváků, kteří se těšili, a2 sem zase připlave nějaká další</p>

<p>obět, upozorůovali nás na ni, chechtali se a povzbuzovali nás.</p>

<p>Koryto jsme rozdělili na pravou a levou polovinu a každá byla</p>

<p>spravována speciálně vycvičeným oddílem "vodních urkanů". Byla to děsná hlína. Nakonec se našemu hlídanému úseku vyhýbali</p>

<p>všichni vetřelci jako čert kříži. Však si tento klid našich</p>

<p>výsostných vod gambusíni vybojovali snad stovkami skoků a</p>

<p>"pádů ála kufr" do vody.</p>

<p>Rozpálené sluníčko se začalo z louky ztrácet, když jsme ustali</p>

<p>v boji,</p>

<p>250</p>

<p>i</p>

<p>Lidi už odcházeli, a my tu zbyli skoro poslední. Rozmáčení,</p>

<p>sluncem sežehnutí, po malých skupinkách odtud mizeli i naši</p>

<p>chlapci.</p>

<p>Leckterý chlapec kolik let staví svou nadšenou prací v oddíle</p>

<p>krásný pomník svému jménu, aby ho pak naráz zničil svým</p>

<p>nevhodným odchodem.</p>

<p>Až jednou...</p>

<p>Až se ti jednou, kteréhosi zářivého jarního či letního rána</p>

<p>nebude chtít vstávat a jít na oddílovou výpravu,</p>

<p>až mávneš ledabyle rukou nad ztrátou bodů, až se ti stanou</p>

<p>Ihostejní přátelé z oddílu,</p>

<p>až dáš přednost přátelům mimooddílovým,</p>

<p>až nebude~ mít touhu uvidět v jarním či letním slunci naše</p>

<p>tábořiště, až tě už nevzruší naše hry,</p>

<p>až tě nebude bavit připravovat je pro ostatní,</p>

<p>potom, kamaráde, jsi ztratil mnoho, víc než si myslíš a než si</p>

<p>Stránka 139</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>dovede~ vůbec představit, protože se s tebou děje velká</p>

<p>proměna. Končí nejbarevnější, nejkrásnější údobí tvého života,</p>

<p>přestáváš být chlapcem a stává se z tebe dospělý člověk, bez</p>

<p>ohledu na rok tvého narození.</p>

<p>Snaž se oddálit předčasnou proměnu do doby co nejvzdálenější.</p>

<p>Do všedních dní</p>

<p>Prázdniny skončily, vracíme se do měst, osiří tam venku kdesi</p>

<p>daleko louky, lesy a břehy vod. Neustrňte však ve svých</p>

<p>vzpomínkách na opuštěná tábořiště a pokračujte i doma, ve</p>

<p>všedníeh dnech, v té slavnosti slunných dnů, pozorujte i doma</p>

<p>přírodu, konejte každonedělní výpravy, žijte a pracujte podle</p>

<p>Bobří hráze. Pište si deník, dejte si do pořádku své táborové</p>

<p>věci, zaznamenejte si zkušenosti z prázdnin, každý den se</p>

<p>snažte aspoň chvíli se věnovat těm "na~im" věcem, které</p>

<p>rozjasňují i nejvšednější život.</p>

<p>251</p>

<p>EDIČNÍ POZNAMKA VACLAVA</p>

<p>Příběh zálesáka Farella a jeho syna Roye se stal zdrojem mnoha</p>

<p>činnos tí chlapců kolem Rikitana. Románový Roy žil se svým</p>

<p>otcem na dalekér severu na Bobří řece, a tak i Rikitanovi</p>

<p>chlapci, toužící vyrovnat s Royovi, si začali říkat Hoši od</p>

<p>Bobří řeky. Místo lovení opravdových bob rů plnili různé</p>

<p>zkoušky, kterým říkali bobříci. Na řece, kde žijí bobři, s</p>

<p>nalézají jejich příbytky z propletených větví ve tvaru kopulí</p>

<p>- bobříci hradů. Z větví stavějí bobři na řece i hráze -</p>

<p>hladina se tím zvedá, vod~ zaplavuje okolí a bobři mají více</p>

<p>životního prostoru a potravy. Bobřt hrá. je pro bobry nesmírně</p>

<p>důležitá - asi jako pro Hochy od Bobří řeky klu bovna. Jak</p>

<p>byli chlapci nadšeni, když našli v zahradě vyhořelého pivova</p>

<p>ru polorozbořený velký dřevěný altán! Vyspravili jej pomocí</p>

<p>starých su dů a beden, takže se podobal opravdové bobří hrázi.</p>

<p>Tak také svou prvn klubovnu nazvali.</p>

<p>Tolik se dočtete v nejznámější foglarovce Hoši od Bobří řeky.</p>

<p>Románov Hoši měli svou Bohří hráz, a není důležité, že ta</p>

<p>klubovna existovala jer v autorově fantazii. Skutečný skautský</p>

<p>oddíl - Dvojka - nikdy takovou klu bovnu v altánu na zahradě</p>

<p>neměl.</p>

<p>Když Jestřáb začal psát do Mladého hlasatele, nebyly to hned a</p>

<p>jer Rychlé šípy na zadní straně. Psal o skautech, protože</p>

<p>jeden takový oddí vedl, a chtěl nabídnout vyzkoušené hry a</p>

<p>další návody k činnosti i jinýrr skautským vedoucím. Hned v</p>

<p>prvním ročníku, přesně ve 2. čísle ze 14. zá~</p>

<p>252</p>

<p>i~ i</p>

<p>ří 1935, našli čtenáři rubriku "Skautská stezka. Vede Jaroslav</p>

<p>Foglar" i s pe'7cným obrázkem autora v záhlaví.</p>

<p>Obsah Skautské stezky byl velmi lákavý, napr".: Zahrajte si</p>

<p>novou hru, Zbytečnosti na táboře, Tabulka na dobrý skutek,</p>

<p>Krabička poslední záchrany Skautské přezdívky. I dnešní čtenář</p>

<p>okamžitě pozná, že rubriku vedl odborník a znalec jak chlapců,</p>

<p>tak skautské praxe. Rubrika se jasně odlišovala od naivní a</p>

<p>příliš dětské náplně většiny ostatních stránek časopisu. Přes</p>

<p>jasné kvality rubrika neměla dlouhé trvání, byla jen v</p>

<p>několika číslech a pak zmizela, zřejmě tehdejší redaktoři</p>

<p>Malého hlasatele (L ročník měl název Malý hlasatel) nedokázali</p>

<p>ocenit její kvality. Teprve ke konci ročníku se znovu</p>

<p>objevovaly další Jestřábovy rady a návody, byly však v čísle</p>

<p>roztroušeny, nebyly pravidelné a neměly dosud své záhlaví.</p>

<p>Tato situace pokračovala i ve druhém ročníku, najdeme v něm</p>

<p>postupně např Pozdrav ze skautského tábora a Co dělat o</p>

<p>prázdninách. Na začátku N. ročníku (1938) začala vycházet</p>

<p>rubrika "Klubovní záležitosti ", kde Jestřáb uplatnil řadu</p>

<p>návodů. Teprve v V. ročníku Hlasatele v říjnu 1939 obnovil</p>

<p>Jestřáb, už jako kmenový redaktor časopisu, pravidelnou</p>

<p>rubriku "Junácká stezka ". Nepatrná změna názvu byla odrazem toho, že Svaz skautů se v lednu 1939 přejmenoval na Junáka.</p>

<p>Č'asopis byl týdeník, ale Jestřábovi nikdy nemohly dojít</p>

<p>nápady - měl za sebou řadu let praxe s vedením oddílu.</p>

<p>Stránka 140</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Naposledy vyšla Junácká stezka v Mladém hlasateli 9. listopadu</p>

<p>1940, tedy dva týdny poté, co byl v Protektorátu Čechy a</p>

<p>Morava Junák zakázán. O měsíc později však rubrika pokračovala</p>

<p>s novým názvem "Z Bobří hráze ". Náplň zůstala stejná, jen se zde nepsalo</p>

<p>us a</p>

<p>or ,</p>

<p>První Skautská stezka v Malém hlasateli (I. roč., č. 2 - 14.</p>

<p>9. 1935)</p>

<p>253</p>

<p>Vede Jaroslav Fogiar.</p>

<p>o Dvojce, ale o Hoších od Bobří řeky. Sloupek byl podepsán</p>

<p>-tan. To ~ přece jednoduché - ve Dvojce byl Jaroslav Foglar</p>

<p>Jestřáb, ale u Hoch od Bobří řeky Rikitan, -tan. Po několika</p>

<p>číslech se vrátil k původním podpisu Jestřáb, ale objevíte zde</p>

<p>i značku -Riki-. Zde rozvinul Stopařsk slabikář protože byl</p>

<p>právě leden a učit se stopy na sněhu jde snadněj Uědomosti a</p>

<p>kresby čerpal z příručky skautského "stopaře" Uáclav Uodenky.</p>

<p>17. května 1941 byl Mladý hlasatel násilně umlčen, a tak pc</p>

<p>slední hrou Hledáme Tleskačův deník končí i hlasatelská éra</p>

<p>Bobří hráz~</p>

<p>Zu války měl Jaroslav Foglar několik měsíců příležitost řídit</p>

<p>čtencířsk kroužky časopisu Správný kluk. Na své klubové</p>

<p>stránce nezapomněl občG zařadit nějaký ten návod k činnosti</p>

<p>nebo hru, ale tak bohaté jak v Hlasateli to být nemohlo a</p>

<p>navíc mu bylo po půlroce další psaní znE možněno.</p>

<p>Ihned po válce byl skauting u nás obnoven a Jestřáb se stal</p>

<p>šéfredal torem časopisu Junák. Zpočátku sice nezavedl rubriku</p>

<p>podobnóu Bobi hrázi, ale podobnými návodý se časopis jen</p>

<p>hemžil, byly roztroušeny p různých stránkách. Je tu opět</p>

<p>stopování, rady Pište si oddílovou kronika Chcete zvýšit</p>

<p>úroveň svého oddílu, Hlášení o družinové schůzce a mnoh další.</p>

<p>Jestřáb jako šéfredaktor jimi doplňoval neúplné stránky s</p>

<p>texty j~ ných autorů, popřípadě doplňoval počet stran.</p>

<p>V dubnu 1946 však Jestřáb přešel z redakce Junáka do Upředu a</p>

<p>hne ve "svém" prvním čísle se vrátil ke staré dobré Bobří</p>

<p>hrázi.</p>

<p>Yd 7,</p>

<p>J A</p>

<p>První Bobří hráz ve Vpředu (I. roč., č. 18 - 9. 4. 1946)</p>

<p>Zahajuje radami: Co si vzít na celodenní výpravu a Jak si</p>

<p>zhotovít to tem. Ne'7cdy je rubrika jen na sloupec, jindy na</p>

<p>dva, nebo i na celou strán ku, podle místa. Celou Bobří hrází</p>

<p>se nese činnost oddílu (Dvojky) jak zrcadlo, je to vlastně jen</p>

<p>jiná forma kronik. Hlavic'Tza Bobří hráze se ob čas měnila.</p>

<p>Náplň byla vždy přizpůsobena období, ve kterém časopis vy</p>

<p>cházel, to bylo velmi důležité. Ač se v Bobří hrázi někdy</p>

<p>mluví o Hošíc od Bobří řeky nápady bral Jestřáb ze své paměti</p>

<p>a z oddílových kronik.</p>

<p>U rubrice Bobří hráz však nebyly jen Foglarovy texty, ne7cdy</p>

<p>Jestřá~ použil textů jiných autorů - Uodenky, J. K. Babyho (J.</p>

<p>Kratochvíla,</p>

<p>254</p>

<p>i</p>

<p>i</p>

<p>Uosátky i dalších. U této knize jsou však zařazeny jen ty</p>

<p>Jestřábovy. (Uětšina textů - týká se to i obrázků - nebyla</p>

<p>sice v rubrice podepsána, snadno se to však pozná podle stylu</p>

<p>psaní.)</p>

<p>Vrcholu dosáhla Bobří hráz zřejmě ve IIL ročníku Vpředu..</p>

<p>Stovky návodů doprovázely instrukční kresby a atraktivní</p>

<p>obrazová záhlaví (ne'7cterá Z nich uvádějí hlavní kapitoly</p>

<p>této knihy). Bobří hráz zde vycházela ve dvou sloupcích nebo</p>

<p>na celé stránce až do posledního 45. čísla, které vyšlo o</p>

<p>prázdninách roku 1948. Po prázdninách byl pod tlakem nového</p>

<p>režimu Upřed sloučen s Junákem a pro Jaroslava Foglara již v</p>

<p>redakci nebylo místo. Tím samozřejmě zanikla i rubrika Z Bobří</p>

<p>hráze.</p>

<p>Stránka 141</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>V létě 1968 se na novínových stáncích opět objevil nový</p>

<p>Skaut-Junák s úvodníkem "Na cestu novému časopisu ", který</p>

<p>napsal Jaroslav Foglar. Hned v propagačním nultém čísle byla</p>

<p>obnovena stránka Z Bobří hráze i s jednou ze starých hlaviček.</p>

<p>31. ročník vycházel ve dvojčíslech, a tak měla Bobří hráz</p>

<p>dokonce dvě velké stránky. O Bobří hráz se staral spolu s</p>

<p>Jestřábem významný foglarovec Zdene7c Pírek-Mirek, a tak jsou</p>

<p>v ní i jeho vlastní texty a také texty dalších praktiků z této</p>

<p>oblasti. Bobří hráz pokračovala i ve 32. ročníku, mívala nová</p>

<p>záhlaví, často i barevná. Tehdy do ní začal přispívat také</p>

<p>Miloš Zapletal. V říjnu 1969 však z ničeho nic vyšla Bobří</p>

<p>hráz naposledy. Nékteré Foglarovské materiály však byly</p>

<p>použity do rubriky Uolá zemé~ Od března 1970 je do pravidelné</p>

<p>dvoustrany Skautskou stopou zařazován "Jestřábův sloupek",</p>

<p>který byl jakýmsi pokračováním Bobří stopy. Časopis</p>

<p>Skaut-Junák se však v srpnu 1970 opět na mnoho let odmlčel.</p>

<p>V dubnu 1990 se několik Foglarových příznivců rozhodlo obnovit</p>

<p>časopis Mladý hlasatel. Na úspěchy tohv předválečného</p>

<p>foglarovského Mladého hlasatele se jim však navázat</p>

<p>nepodařilo. Časopis přestal po necelém roce vycházet pro</p>

<p>zákulisní neshody. Když časopis začínal, obsahoval samozřejmě</p>

<p>i rubriku Z Bobří hráze. Nešlo však o výběr ze starých</p>

<p>Foglarových textů, ale o nové materiály psané novými lidmi.</p>

<p>Začínala Životem v týpí, který připravoval Čiksika, a</p>

<p>indiánským korálkováním od Krtka. Následoval lakros, indiánský</p>

<p>oděv a Řešetlák přidal hry. Teprve v čísle 11 je první</p>

<p>Foglarův příspěvek. Pokračovaly Hry dakotských dětí a vlasmě</p>

<p>jen další " indiánština ". Teprve v závěru ročníku dostala</p>

<p>Bobří hráz dokonce dvoustranu s klasickou pestrou náplní.</p>

<p>O několik měsíců později, v září 1990, rozjížde'Z Miloš</p>

<p>Zapletal po dvacetileté přestávce časopis Junák. V propagačním</p>

<p>nultém čísle věnoval jednu stránku rubrice Skautská stezka s</p>

<p>řadou návodů a rad, z nichž ne7cteré byly přímo od Jestřába.</p>

<p>Ue 2. čísle zavedl samostatnou rubriku "Jestřábník",</p>

<p>která.byla sestavována již výhradné z Foglarových textů</p>

<p>z Bobří hráze, kronik atd. Jestřábník vycházel až do října</p>

<p>1991, tedy měř do konce následného 34. ročníku.</p>

<p>Bobří hráz však nevycházela jen v těchto zmiňovaných časopise</p>

<p>Naleznete ji třeba v Trampu 1990, v Hlasateli 1991 a</p>

<p>ne'7colika dalších ~ dobně zaměřených časopisech. Naleznete ji</p>

<p>v ne'7cterých oddílových ča pisech, prostě všude tam, kde byla</p>

<p>zavedena pravidelná rubrika návc na smysluplnou činnost klubů</p>

<p>a oddílů bez rozdílu organizace, do kt patří.</p>

<p>Kníhu, kterou máte v rukou, připravíl dávný Jestřábův přítel,</p>

<p>dnes r~ něž známý a uznávaný spisovatel, znalec chlapců z</p>

<p>mnohaletého ved vlastního oddílu a skautské praxe, který</p>

<p>Jestřábovu práci dokázal neji livěji posoudit. Vybíral z</p>

<p>ohromného množství odstavec'1ců mnoha čí Mladého hlasatele,</p>

<p>Junáka a Vpředu, ale navíc je proložil pro větší čtiv texty z</p>

<p>jinak nedostupných oddílových časopisů Čigoligo a Pomalago</p>

<p>války), pak zase Čigoligo. V těch psal Jestřáb sice jen pro</p>

<p>své hochy ~ v naprosto stejném stylu, jakého používal v</p>

<p>tištěných časopisech. Ušak ké z oddílových časopisů čerpal</p>

<p>ne7cteré náměty pro pravidelnou Bo hráz. Navíc zařadil i</p>

<p>několik textů z oddílových kronik.</p>

<p>Miloš Zapletal zachoval cyklus roku rozdělený na týdny aby se</p>

<p>neoL kovala Kronika Ztracené stopy která je rozdělená pouze na</p>

<p>měsí Původní rubriky v časopisech rovněž citlivě sledovaly</p>

<p>kalendář ve kter vycházely. 52 týdnů po sedmi dnech začíná 1.</p>

<p>zářím a končí 31. srpn (ten jediný týden má 8 dní). Toto</p>

<p>rozdělení umožní čtenáři vstoupit do ~ je kdykoli be'Bem roku,</p>

<p>nemusí číst knížku od začátku. U prosinci jsou t~ samozřejmě</p>

<p>zimní témata, v březnu zase jarní.</p>

<p>Pro větší pestrost je na začátku každého měsíce, v</p>

<p>převažujícím týdr trochu souvislejší zajímavější čtení. Začíná</p>

<p>to Svazem třinácti, strašid nou historkou, ze které se dá</p>

<p>krásně vystopovat, jak ji použil v Hoších Bobří řeky. Je tam</p>

<p>zkouška odvahy z Hochů od Bobří řeky, ale taková, ~ kou ji</p>

<p>Stránka 142</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>opravdu přichystal pro oddíl: Skuteční Dvojkaři šli skutečně</p>

<p>hřbitov skutečně jim chrastily zápalky - ai čtenáři hledají</p>

<p>různé moti které jsou v Bobří hrázi odrazem skutečných</p>

<p>události Dvojky a pak upravené objevují v jeho románech.</p>

<p>Miloš Zapletal cílevědomě vybíral materiály s důrazem na</p>

<p>mravní ~ chovu, možná ne'7~dy až moc, ale nevadí, když se to</p>

<p>mladým lidem zopaA je ne'7colikrát v různých formách. Dnes</p>

<p>právě to chybí, málokterý vedoi se promluvami k duši mladých</p>

<p>zabývá. K Jaroslavu Foglarovi to patřv; byl tím, kdo to dělal</p>

<p>celý svůj dlouhý a bohatý život. Vybrány byly vět nou jen</p>

<p>texty, které se jinde neopakují, jen výjimečně naleznete</p>

<p>ne7cterél dobné odstavce třeba v Kronice Ztracené stopy.</p>

<p>256</p>

<p>Říká se, a také ne'7cdy píše, že Jestřáb nepsal pro děvčata.</p>

<p>Bobří hráz je však jednoznačně určena i jim. Foglar přímo v</p>

<p>Bobří hrázi (tedy v rubrice pro kluby chlapecké i dívčí)</p>

<p>zdůrazňuje, že když oslovuje chlapce, myslí tím i na děvčata,</p>

<p>protože ta do svých patnácti let, a často i později, mají</p>

<p>mnoho shodných zájmů. Ušak také existovala řada dívčích klubů.</p>

<p>Stejně jako chlapci, i děvčata s nadšením četla foglarovky a</p>

<p>čerpala z nich náměty.</p>

<p>Skautská stezka, Junácká stezka i ZBobří hráze neměly</p>

<p>samozřejměpo celou dobu své historie jednotné záhlaví.</p>

<p>Kreslené hlavic'7cy se ne'7~dy opakovaly mnohokrát za sebou,</p>

<p>ale čas od času se měnily. Nejčastěji se obměňovaly ve 111.</p>

<p>ročníku Upředu, většina jich byla použita jen jednou.</p>

<p>Ojedine'~e se Bobří hráz objevuje celá v rámec'7cu s</p>

<p>kresbičkami kolem dokola (jeden z těchto kreslených rámec'7zů</p>

<p>je u předmluvy této knihy), nebo dokonce celá kreslená s</p>

<p>psaným písmem, na němž můžeme obdivovat Jestřábův jednoduchý a</p>

<p>čitelný rukopis. Autoři kreslených záhlaví většinou nebyli</p>

<p>uváděni, a tak zůstávají neznámí. Nalezneme mezi nimi však i</p>

<p>několik kresbiček známého francouzského skautského kreslíře</p>

<p>Pierra Jouberta, ne'7cteré hlavic'~y Junácké stezky kreslil</p>

<p>Kaiser. Jak už bylo zmíněno, pro zachování stylu Bobří hráze</p>

<p>jsou ne'7zteré původní hlavičky použity v této knize, ty</p>

<p>historicky významné jsou zde v ediční poznámce.</p>

<p>U knize jsou i vybrané původní obrázky, jež doprovázely texty</p>

<p>v časopiseckých Bobřích hrázích. Nový je v celé knize jen</p>

<p>titulní dvoulist s ilustrací Marko Čermáka.</p>

<p>Zatím poslední foglarovka v edici Sebrané spisy není jako</p>

<p>většina ostatních románem, ale řadí se k menšiné~ kterou tvoří</p>

<p>spíše příručky Kronika Ztracené stopy, Náš oddíl a dva díly</p>

<p>Kroniky Hochů od Bobří řeky. Věřím, že obohatí knihovničku</p>

<p>každého rádce družiny každého vedoucího klubu nebo oddílu, a</p>

<p>vůbec každého chlapce i děvčete, kteří si chtějí nechat</p>

<p>poradit, jak smysluplně prožít dny mládí.</p>

<p>13. června 1999</p>

<p>257</p>

<p>OBSAH</p>

<p>Předmluva----------------------~----------- -</p>

<p>ZÁŘI - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -</p>

<p>- - - - - - - - - - - - - - - - - - 7</p>

<p>1. týden skautského roku (l. - 7. září) Vyprávěnf o Svazu</p>

<p>třinácti / Dělejte něco! / I u nás jsou zálesáci! / I.esy</p>

<p>prosí / Deníky a zápisníky / Zápis v naší kronice/Zahrajtesi</p>

<p>-------------------------- , -------, 7 2. týden (8. - 14.</p>

<p>září)</p>

<p>Oddílový duch l Září ve skautském oddíle / Táborové zkušenosti</p>

<p>/ Dobrá předsevzetí / Jaká bude letos zima? / O družině /</p>

<p>Zachováte směr? - - - - - 13 3. týden ( 15. - 21. září)</p>

<p>Vstupujeme do nového období / Mastňáci a zálesáci / Smutný den</p>

<p>/ Toma</p>

<p>a její obsah / Dobrý rádce družiny / Kimova hra v přírodě - -</p>

<p>- - - - - - - - 17 4. týden (22. - 28. zářf)</p>

<p>Jak trávíš víkendy? / Na výpravu se stanem / Jídlo na výpravě</p>

<p>Stránka 143</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>/ Polní pych / Která družina je nejlepší? / Něco 0 oddílu /</p>

<p>Hra na lístečky - - - - - - - - - - 21</p>

<p>ŘfJEN ----------------------------------------------25</p>

<p>Svojsík~Yvzávod --------------------------------------- 25 5.</p>

<p>týden (29. září - 5. října)</p>

<p>Aby to bylo jako na táboře / O správném tábořišti / Družina a</p>

<p>nováček / Pište si oddílovou kroniku! / Přehled mých</p>

<p>schopností, vlastnostf,</p>

<p>dovedností/Zahrajtesi---------------------------------- 27 6.</p>

<p>týden (6. - 12. října)</p>

<p>Ohníčky / Takytáborník / Něco o družině / O naší kronice /</p>

<p>Zkouška postřehu ---------------------------------------------</p>

<p>30 7. týden (13. - 19. října)</p>

<p>Noc pod stanem / Spolehlivost / Z naší kroniky / Zahrajte si -</p>

<p>- - - - - - - - 34 8. týden (20. - 26. října)</p>

<p>Program výprav / Novým chlapcům a děvčatům / Jak vedeme oddíl</p>

<p>/ Zkouškahmatu --------------------------------------- 36 9.</p>

<p>týden (27. října - 2. listopadu)</p>

<p>Nešetřte na výzbroji / Jdeme na dřlví / Vedte si</p>

<p>meteorologické záznamy / Nadšenci v oddíle / Oddílový signál /</p>

<p>Na jelena a lovce - - - - - - - - - - - - 39</p>

<p>LISTOPAD --------------------------------- -------- 43</p>

<p>Vracímsévevzpomínkáchklétu----------------------------- 43 10.</p>

<p>týden (3. - 9. listopadu)</p>

<p>Proč chodíme do skautského oddílu? / Mor družinových schůzek /</p>

<p>Nováčkův dopis / Umíte dobře topit? 1 Oddílový zpěvník /</p>

<p>Zkouška sluchu------~-~----------------------~-~-.---------c~^</p>

<p>11. týden (10. - 16. listopadu)</p>

<p>Vánoční nálady / Vaříme polévku I Kdo přišel pozdě? l Umirame</p>

<p>na nedostatekchlapcůlZazávodtesi ------------------------- -</p>

<p>47 12. týden (17. - 23. listopadu)</p>

<p>Vedte si deník t Deníky u nás ve Dvojce / Hra s papírovými</p>

<p>koulemi / Dvojkařia"vata"i</p>

<p>Zazávodtesi--------------------------- 51 13. týden (24. - 30.</p>

<p>lístopadu)</p>

<p>Skaui je čistý v myšlení, slovech i činech l Plijímací zkouška</p>

<p>J Vánoce / Vyzkoušejte signalizaci světlem l Zahrajte si - - -</p>

<p>- - - - - - - - - - - - - - ~ - 54</p>

<p>PROSINEC ------------------------~-----------~-~-~- 59</p>

<p>Skautidoma ----------------------~------------------- 59 14.</p>

<p>týden (1. - 7. prosince)</p>

<p>Významné podniky / Hlášení o družinové schůzce / Družinové</p>

<p>desky / Zápis v naší kronice / Zkouška rovnováhy - - - - - - -</p>

<p>- - - - - - - - - - - - - - 60 15. týden (8. - 14. prosince)</p>

<p>Maminky a tatinkové! / Dobrý člen oddílu / Turnovské pfsničky</p>

<p>/ Proč jsem</p>

<p>se nestal rádcem družiny / Zahrajte si - - - - - - - - - - - -</p>

<p>- - - - - - - - - - - 64 16. týden (15. - 21. prosince)</p>

<p>O chlapcích, ktefí ochabují/Nové boty navýpravě/Pýchadružiny-</p>

<p>100 % docházky / Nováčkova stezka / Členská kniha / Kasta</p>

<p>Emanů / Zkouška</p>

<p>hbitýchprstů ------------------------------~--------- 68 17.</p>

<p>týden (22. - 28. prosince)</p>

<p>Zrádce oddílu? / Nedělejte časné srazy / Sbírejte razftka /</p>

<p>Jak se může od</p>

<p>díl zlepšit / Kam s fotografiemi? / Prohlížím Prófův deník /</p>

<p>Poslepu k cfli 71</p>

<p>LEDEN --~-~-----~-~-~-..-~-~-~---~-~-~---~---------- 77 Dva</p>

<p>pamětníci "psaneckých dob" odcházejí - - - - - - - - - - - - -</p>

<p>- - - - - - - - - 77 18. týden (29. prosince - 4. ledna)</p>

<p>Oddílový rodokmen / Ztlumte nadšení! / Co jsme si umínili /</p>

<p>Opuštěně tábořiště/Zkouškapaměti</p>

<p>-----------~---~-~-~-~-~-~-~-~-~ 78 19. týden (5. - 1 l.</p>

<p>ledna)</p>

<p>Zálesáctví na sněhu / Kniha výstřižků / Proč máme slušně</p>

<p>mluvit? / Bratře Jestřábe / Služby oddílu / Zatemnění / Máte</p>

<p>hbité ruce? - - - - - - - - - 81</p>

<p>20. týden (12. - 18. ledna)</p>

<p>Stránka 144</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>Stopujeme / Čtyři druhy lidí / Sekáči / Myšlenka o oddíle /</p>

<p>Soutěž v</p>

<p>uzlování/Cvičteodhadčasu-------------------------------21.</p>

<p>týden (19. - 25. ledna)</p>

<p>Stopování - věda zálesáků / Škůdci dobré nálady / Chcete</p>

<p>zvýšit úroveň svého oddílu? / Jak dopadlo uzlování? / Zahrajte</p>

<p>si - - - - - - - - - - - - - 22. týden (26. ledna - 1. února)</p>

<p>Stopařský slabikář / Jaký jsi? / Chlapec, který zklamal /</p>

<p>Podložky pod vývěsky/Zahrajtesi/Přišlojaro</p>

<p>--------------------</p>

<p>ÚNOR--------------------</p>

<p>----------------------,-Tábořenínasněhu</p>

<p>-------------------------------------23. týden (2. - 8. února)</p>

<p>Deska zajímavostí / Kde jsem to četl? / Jak odcházíš? /</p>

<p>Zahrajte si - - - 24. týden (9. - 15. února)</p>

<p>Zálesák - myslitel / Dobrý nůž - zálesákova pýcha / Domácí</p>

<p>akademie / Zhotovte si totem / Vedoucí se urazil / Zahrajte si</p>

<p>na schůzce - - - - - - 25. týden ( 16. - 22. února)</p>

<p>Kulička / Jak signalizovat / Dokážeš? / Oddílový časopis /</p>

<p>Zahrajte si - 26. týden (23. února - 1. března)</p>

<p>Zápis v naší kronice: Dvakrát v Axe / Jak se rychle naučit</p>

<p>morseovku / Proč má skauting nepřátele? / Musí být vedoucí ke</p>

<p>všem stejný? / Zaznamenávejte docházku! / Zpěvácký turnaj /</p>

<p>Zahrajte si - - - - - - - -</p>

<p>BŘEZEN</p>

<p>-------------------------------------------Ochlapeckýchletech</p>

<p>-----------=-----------------------27. týden (2. - 8. března)</p>

<p>Jaro přichází / Dopis roverů / Stavíme ohniště / Kdo je</p>

<p>zelenáč? 1 Boty / Zápisníknahry/Honičkavbludišti</p>

<p>-----------------------28. týden (9. - 15. března)</p>

<p>Jak si to představuji ve skautském oddíle / Debatník /</p>

<p>Stoprocentní docházka / Tfikrát když... / Oddílové, družinové</p>

<p>a klubovní pokřiky / Co zkušený táborník nikdy neudělá /</p>

<p>Seznam půjčených věcí / Soutěž siláků</p>

<p>-------------------------------------------29. týden ( 16. -</p>

<p>22. března)</p>

<p>Oddílová rada se ptá / Naše soboty / Oddílový nástup / Tažení</p>

<p>proti takytáborníkům / Harmonikový orchestr / Držte slovo /</p>

<p>Foukací závody - - - 30. týden (23. - 29. března)</p>

<p>V lese jako v kostele / Reprezentant skautingu / Agi odchází /</p>

<p>Expresní štafeta / Pozor na jídlo / Upomínkové lístečky /</p>

<p>Házení poslepu - - - -</p>

<p>^</p>

<p>i</p>

<p>DUBEN---------------------------------------------141</p>

<p>PoprvévklubovněUgrošáka ----------------- ---------- 141 31.</p>

<p>týden (30. března - 5. dubna)</p>

<p>Skautský kroj f Naše zvyklosti a nepsané zákony ! Pozor na</p>

<p>sebe! / Bodovací štítky / Jak uklízíte klubovnu? / Květinky už</p>

<p>rostou... / Z drobnýchúvahooddíle/Zahrajtesi</p>

<p>--------------------------- 142 32. týden (6. - 12. dubna)</p>

<p>Pište si knihu o přírodě! / O skautských hastroších / Věrnost</p>

<p>/ Co do vývěsních skříněk? / Sten je kanón / Oddílový oběžník</p>

<p>/ Na báčko - - - - - - 146 33. týden ( 13. - 19. dubna)</p>

<p>Velikonoční robinzonáda / Velikonoce na Bobří řece / Jsi</p>

<p>stoprocentní? / Skauti na konci týdne / Oddílová beseda /</p>

<p>Zkouška souhry - - - - - - - - - I51 34. týden (20. - 26.</p>

<p>dubna)</p>

<p>Kámen a hlína / V lese / Oddílová knihovnička / Zákon o slzách</p>

<p>/ Zavedte sitakéDodatky/Míčovábaba----------------------------</p>

<p>155 35. týden (27. dubna - 3. května)</p>

<p>Jak dlouho jsi v oddíle? ! Vaňč zadarmo / Ochota / Chlapec,</p>

<p>který zahodil příležitost / Rodiče, oddíl, škola / Nedělejte</p>

<p>stoličky! / Máte bystré oči? - - 158</p>

<p>KVĚTEN --------------------------------------------163</p>

<p>Zestarékroniky: Proboha, tečelod! --------------------------</p>

<p>163 36. týden (4. - 10. května)</p>

<p>První rok svobody skautů / Památné podniky / Sab / Knihy o</p>

<p>Stránka 145</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>skautech / Máš čistý štít? / Tabulka na denní dobrý skutek /</p>

<p>Zahrajte si - - - - - - - - 165 37. týden (11. - 17. května)</p>

<p>Čtyři doby l Bezohlednost k oddílovému majetku / Kronikář se</p>

<p>zlobí 1 Můžeme se "udržet"? / Kdo vám na táboře vaří? / Bitva papfrovými koulemi------------------------------------</p>

<p>--------168 38. týden (18, - 24. května)</p>

<p>Co děláš v neděli? / Jak zlepšit oddíl / Boj družin / Táborový</p>

<p>jídelníček l O ušlechtilosti ducha 1 Vůdcovská píštalka !</p>

<p>Cesta po kamenech</p>

<p>39. týden (25. - 31. května) 172 Co děláš pro svúj oddíl? /</p>

<p>Zpíváme / Proč už Mindigo nevede oddíl / Zpráva o táboře /</p>

<p>Hlídky čistoty / Táborník-uzenáč / Naše zklamání / Zahrajtesi</p>

<p>----------------------------------------- 176</p>

<p>ČERVEN --------------------------------------------182</p>

<p>TáboryveSlunečnízátoce---------------------------------182 40.</p>

<p>týden (l. - 7. června)</p>

<p>Co s sebou na tábor ! Jak jsi dřív trávii volný čas? l O vodě</p>

<p>a žízni /</p>

<p>Í Neúčast - hřebíček do rakve oddílu / Atletika v přírodě /</p>

<p>Udělejte si doskočiště / V teniskách na výpravu? / Máte bystré</p>

<p>oči? - - - - - - - - - - - - 1 41. týden (8. - 14. června)</p>

<p>Kdo letos? / Oddflová nauka / Čísla / Táborový kamarád /</p>

<p>Medicinový váček/Barevnépapíry</p>

<p>----------------------------------1 42. týden ( 15. - 21.</p>

<p>června)</p>

<p>Co si opatìíme na tábor / Proč cvičíme / Zkuste svou pružnost</p>

<p>/ Táborové bedny ! lálíi9cy Modré dcužiny / Každý může</p>

<p>vyniknout / Ruce / Táborový i</p>

<p>I oznamovatel / Zákaz her s nožem / Lipový čaj / Hra pro</p>

<p>zahiátí - - - - - - - 1. 43. týden (22. - 28. června)</p>

<p>O dvojkařských generacích / O čistém a začouzeném šálku /</p>

<p>Pouzdro na p~íbor / Jí~ka na tábo~e / Pracovní nářadí / Dvě</p>

<p>kytičky denně! / Z časopisu Čigoligo: Zálesák Frédy radí /</p>

<p>Dvojkař a obyčejný chlapec / Končí obdobf/Zahrajtesi--</p>

<p>----------------- . --------------1~</p>

<p>ČsERVENEC -- --- ~ --- ----------------------------21</p>

<p>PovídáníotábořeuSinovíru -------------------------------21 44.</p>

<p>týden (29. června - 5. července)</p>

<p>Předběžná výprava / První chvíle na táboře / Kolik dřfví na</p>

<p>stavbu tábora? / Stavíme podsadu / Jestřábe, zachránil jsem</p>

<p>krávu! l Sláma, nebo seno? I</p>

<p>Spolehlivost----------------------------------------2( 45.</p>

<p>týden (6. - 12. července)</p>

<p>Co musíte a nesmíte dělat, abyste se na táboře nestali</p>

<p>protivní / Program tábora / Rozdělení táborového dne / Vývěska</p>

<p>o přátelství / Cvičte obratnostarovnováhu</p>

<p>------------------------------------21 46: týden (13. - 19.</p>

<p>července)</p>

<p>Povinnosti táborové služby / Táborový deník / Co bodujeme na</p>

<p>táboře / Index / Sáček s letní vůní / Jste k sobě zdvořilí? /</p>

<p>HIubovní táboření - - - 21 47. týden (20. - 26. července)</p>

<p>Co dělat na táboře za deště / Větrání stanu / Pište z tábora</p>

<p>domů! / Aby se vám na táboře neztrácelo nádobí / Tfináctá noc</p>

<p>na táboře / Krájíme chleba/Vodotrapiči</p>

<p>-------------------------------------22 48. týden (27.</p>

<p>července - 2. srpna)</p>

<p>Ouředně, nebo vesele? / Tábor jako ze škatulky / Máte ve stanu</p>

<p>nerovné lůžko? / Dejvičák / Cvičíte rádi? / Máte na táboře</p>

<p>rýmu? / Táborové hříchy / Jak rozdělujeme zásilky potravin /</p>

<p>Signalizační štafety / Výpůjční legitimace</p>

<p>------------------------------------------22</p>

<p>SRPEN</p>

<p>--------------------..-----------------------Zápisyvnašftáboro</p>

<p>vékronice-----------------------------</p>

<p>49. týden (3. - 9. srpna)</p>

<p>Různé druhy táborníků / Slu~ební deník / Proč začíná služba ve</p>

<p>tři? / Číslované chleby / Opatrujte dobře stany / Budík na</p>

<p>táboře / Nepochopitelné věci l Važte si každé chvíle - - - - -</p>

<p>Stránka 146</p>

<p>Z Bobří hráze</p>

<p>- - - - - - - - - - - - - - 233 50. týden ( 10. - 16. srpna)</p>

<p>O táborovém ohni J Zápis v naší kronice J Osvětlení ve stanu J</p>

<p>Ochranná sít do táborové kuchyně 1 Stravování na táboře /</p>

<p>Ušlechtilost ducha l Být mladý apňtomještěnatáboře</p>

<p>---------------------------- 237 51. týden ( 17. - 23. srpna)</p>

<p>Vzorná táborová dvojice / Jak myjete nádobí? / Táborová</p>

<p>t~ídnice l O táborové pokladně l Nákupní knížky l Památky z</p>

<p>tábora l Ale ale, chlapci, za stodolou se přece netáboří! J</p>

<p>Jak se pozná takytáborník i Naše Bobří</p>

<p>hrázi---------------------------------------------241 52.</p>

<p>týden (24. - 31. srpna)</p>

<p>Jsou ve Dvojce takytáborníci? / Volání o pomoc / Končíme tábor</p>

<p>/ Poslední komando / Táborové zkušenosti / Název a znak tábora</p>

<p>/ Až</p>

<p>jednou.../Dovšedníchdní--------------------------------246</p>

<p>Ediéní poznámka Václava Noska-Windyho - - - - - - - - - - - -</p>

<p>- - - - - - - - 252</p>

<p>i; ;: .</p>

<p>JAROSLAV FOGLA</p>

<p>l r .,</p>

<p>Vybral a uspořádal Miloš Zapletal Ilustrace na obálce a</p>

<p>titulním listě Marko Čermák</p>

<p>Obrázky v textu byly převzaty z časopisů Mladý hlasatel, Junák</p>

<p>a Vpřed, stopařské tabu z knihy Václava Vodenky Nauka o</p>

<p>stopování (Praha 1937, nákladem vlastním)</p>

<p>Ediční poznámku napsal Václav Nosek-WindS</p>

<p>Vydalo Nakladatelství OLYMPIA, a. s. Praha 1, Klimentská 1</p>

<p>roku 1999 jako svou 2987. publikaci První vydání, 257 stran</p>

<p>Odpovědný redaktor Vladimír Dobrovodský Technický redaktor Jan</p>

<p>Zoul</p>

<p>Repro a zlom LD s.r.o. - TISKARNA PRAGI Radlická 2, Praha 5</p>

<p>Vytiskla tiskárna SEVEROGRAFIE, s. p., Mo Tem. sk. 14/64</p>
</section>

<section>
<p><strong>27 - 049 - 99</strong></p><empty-line /><p>Stránka 147</p><empty-line />
</section>

</body><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAgEASABIAAD//gECAgAAAAMAAAAFAAAACgAAAA4AAAAVAAAAFQAAABU
AAAADAAAABAAAAAUAAAAOAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAAAUAAAAFAAAADAAAABUAAAAVAA
AAFQAAABUAAAAVAAAACgAAAA4AAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAA
BUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAV
AAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQAAABUAAAAVAAAAFQA
AABUAAAAVAAAAFQAAAP/AABEIASwAuAMBIgACEQEDEQH/2wCEAAMCAgMCAgMDAgMDAwMEBQ
gFBQQEBQoHCAYIDAsNDQwLDAwODxQRDg8TDwwMERgRExUVFhcWDREZGhgWGhQWFhUBAwMDB
QQFCgUFChUODA4OFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUVFRUV
FRUVFRUVFf/EAaIAAAEFAQEBAQEBAAAAAAAAAAABAgMEBQYHCAkKCxAAAgEDAwIEAwUFBAQ
AAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2JyggkKFhcYGRolJicoKS
o0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eXqDhIWGh4iJipKTlJWWl
5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uHi4+Tl5ufo6erx8vP0
9fb3+Pn6AQADAQEBAQEBAQEBAAAAAAAAAQIDBAUGBwgJCgsRAAIBAgQEAwQHBQQEAAECdwA
BAgMRBAUhMQYSQVEHYXETIjKBCBRCkaGxwQkjM1LwFWJy0QoWJDThJfEXGBkaJicoKSo1Nj
c4OTpDREVGR0hJSlNUVVZXWFlaY2RlZmdoaWpzdHV2d3h5eoKDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZm
qKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2uLj5OXm5+jp6vLz9PX29/j5
+v/aAAwDAQACEQMRAD8A91sb+w1R5Bo1/Z3TxY8zyGVtoPTIHrg/XHFWbu3yFwAvrletcxZ
6SbnxzqjwmNreG0toTG7urbd85GGVh69wevbmr+pLa2y+SlqXkduYxJuXb9Tt/L368V+I4/
hutCm3SV1byP1TD5jzStJFK/0qOSXc7yMBzgnIFVDpVvjCwRtx0UnINSRvBdSz40lnNu/lk
ExqAxVW+X5+flZfzx2p8aRrIwS0SNZBtKFkwR+teAsjxy0hTke/DM6NPomQ2FvBCssSXBBT
KlTKDtP0PepYNMt45ArSEuSeC4GT17VlazrZsL5NO0rSrXUL4xlzGZ/LCjqNzbDyQCcAHGM
nAINbmh6vDeW7TraJDKCI5YZCVeJwASjYHoynjgggjgiqjw1mE535LfNf5kyzSi9LXCVLSN
VSXLN7bmHH04FCQ2kaghIxnuVxnFXGe2LlorK2D8fe3MPfAzVe9d7nOIoQgxwkeOPxJr0Hw
ljeVJb+phSzWN9Y2RUa+tl2+fGsQbjLpjGO/tTC8bIzJazHaccRYz+dPm04RMrwyzQODyVS
M5491NVp7qCwtZ7rVpsxxAySSTKvyqoycBRycDpitlwli5NK6Xz/AOAaTziMV7qAXNyFDS6
VdqvIG5owSB07mraxTXCYaxVFHIErDn9K4e5+JhunVtItrQAgiMSSlmbHOQibsjj+9nBqlc
fE29KCBZrOKUqdsaxYYj6M4Jx9DW0+D6+ymr/M4Xn2uq/I7u5m1GJ18uxtXReoE+OMfSmab
Lq7Tst1Z6ftHQRuxYn868zi8c3TanN/ampLaRW0QlCLEIwXJIO5ZM7lA2nbgdc/3cLJr1vq
Ud1aahqCqq2ks6QwIsZJWLeOYwCex5J61pR4RqpPnkvxFLOrx0v+B61KNQ+zM/k2cbA8K+c
Z/Me1Ubua9WOJVvdIhIAMpI+7nju3Q9K8j8P+PNZTQbWW/KXLIAjTx28EpOB1bHz5+ozxyK
00+Jt3arDi5tnLuF3y2zxL6YJVQM57V0Q4Mimr1Pw/4JzrOXa9vxO5l87zC13rViqnACxop
H+NU2juZ5JPs2rKyoRwiJ0wD2Ums9PENxdr5kqzQyZwoyRvUY+YKcEdxg+nUggmcXckm0CR
hk9OTngjGBW0eDaO7n+COhZtNrT82QTQzWNyb0XF5eS8JJElnJiZADtQkIBwTkN2PGcE1pW
+uoFVTp2sKDjIktSmPzNV5HlBfyxwTwT1B9evoKrJKGcbsBhxx1PvWv8AqdhpfFOT+7/I1p
5zVpq0UjpIdW3kK2n6gv1EY/m9Zniy2m1jRZobXS5hdJtmtZZ2gEaTryhYFz8ueDwflLVn/
wDCT2sEzW73kC3EZUPCJU3KxOFUjORkjj6GtmO4wrE8qFJwy9e39D+VEeDMFBqScrp9zOWb
1pXStYxLvTdRKtmeytwEz5ELkqGxjIPlqay/7O1H/n7t/wDv63+FdkLhZowJCwbG3lTkH2p
nkp/elr0f9XMF/J+JxyzCq+pu6bfBPG+qxMNrPaRsNvAIjbt/39q/cOkdyWlRmJHBA/z71z
mq3K6X4n0/UYkDRsRbTZ7K/wAp79MiNvojVszaglxIN4AI4JHNekny6HmLR6Io/b1t5dQbb
1uVzj2ghqNNcicqFDAscFtvQd6oXN0pn1KMAhZLoBRnoPIh6f57VTdNqgkAjr0PGOKUazWh
vF2RmeC9elv9ZuLzV4ZbC6nlkjlgkxiOVSqlc8gqFRQGGQQAe9XfB/irUNZ1nxDLqulyaPA
twEignOXIQLGsj44BkUZCDO1UU5+cVy+qyXen+LbOGzCrZ32J5HZtpTyzFvC+pKqwI9JQR0
ap/BF5LqemarqtzBJEup6nPdQLKCpNuNsUJIPQlIQcdOelOnVkm2ydU0rnq0Oo27oBFzITj
aRgg96eLje+2IDJPP1rkNLdmZcqMMQDk9q6pJIrK1eeQZCjcwVST+AAya3hO5XNYhvt+1vL
c7lGRgV498bLLXPE2jy+FdF8O397Dey2c0eqRyR+RGyXCs6ygkFMKu7POcgDpXts9tcyqnk
WF5JuGcrGAB9SSMfSvH9V8Z+J1+MVx4SstOjjsoEsHONJkvJSJz82+WOcRwDg4dxgd84qaO
LpOekk9L7irq0bbXPN/ih4F8Y+IfiDqPiPSfCa3VtplzBFp8ckkSNcQxsxn2xkfMJTKwySO
F6Gue1P4Z634g8XarrWl6NDeWQ1jTnjisY082aJEVZDFPwYxHgBgBycYyBmvUrX4neK7u0t
fEjadosfhW68Tf8ACNpp+G+1rmUxBzIHK7wwJKbMAdCetSS/FDxI93LqDHwzpvhi38QyeHF
trq0vZ5maJ0jYtPErJEzFxsDKAffBrb65TVmpLt+Xb1X3nC8PGTe/9X/yPKfFfwj1q3uvEC
SeH7m81GfV0urfXUVJILezVgwbzSfMXYu9WQryMEDgg34vh9qT/GAXnhnw9PezSapFM02ow
xS20dts+aeOdHV0wCP3RVgcjrkZ978BajrXibVPGEV3FplvFomvTaZHJEJB8iBCCxOQT83X
j6Vxnwd+KC+IvGmraPpQ8NW1lqEV3qOmfY9zTMsU8iMs48w7WZQJVXC4UnArmWa0HzWfwxu
9Hta/5HTLAyVntzO3Tpp+pz3gPwzrvgvTNbtZ/COtXV/HqGo31rJNZRNBcfMWiCSCTcrPtA
wVI5HIFcxofwc8U6ZPd6d4k8PLPZeIdHkW9ntrlJQL3JcSSF1Xy2IkZMDcMqOTgEen/Bv4s
+JviRrmk2Grr4fhiv8ASZdSmaPTri3eEpL5YWPzJSLhTnlk4U8E5GK9tTwzLIqia8OP+mdu
q/zJrDG55hsHJQqbtdvl+hVDASrx5o7J/wDB/U+ZvhD4K13TLi+1Xxtp0lhqMVrb6Tbxybc
iGMbnk4zkPJg/8B+lev6XFiTDLw3OMYI9M/n+ld0PBMDZMtxfS+hPlDH5JSzeErS1RmjM6H
B3SCYqcY9RjpXkV+LsIm3Z/cv8zuoZdKMVTTObew8pAka/eJAwvbB7VzXi7ytD02JruY232
+5WzWUEgrkM/HvtUjPbIORW9r7zaM2m3Nld3YQtIDC87OsigDkhjg9eB2x+XhnjuW4MO7xN
vvNTUxo89woZJYy20GPPCg5+6AMHII6E+rlubU8ZS9rTTSvYxxdCWGfK9zt7PVtOhtY5LCC
1ns4v3cwixIk0XAkQ/wB4EdB2IHpXdaDLHfW+o2ayF7jTZfJeQt/rEZBJFJnoQyMBnuyt9K
8b8KagL6G8gmEkjwzFpd//AC0WT5lOfQfMn/bPvivWfh9beX/ZF4hlcXWly6bMSFAaa1mxH
x1yVNyeOMdcYFcteo6WKhPZS91/p+VvmGGtKk4dtf0f5/gPvIUXDBkJUDhsgg4//XVXzh6x
f99D/Cuj1TTEDbo+AvJyTxms/wCyx/8APWP/AL5Ne7dIzSOLn1K+8X3q6XqCG20zU4pLi2u
I4gpFoGBUHLFt7xOh5VQu5u4C16ChdfkA27QBhFyoHp+HAFeR/Ebwhpvh/T4tW0TXoRdWEc
u2SxsY4vJKKzIFKgY+boc88ZJHFevaHCzaDpT317ZXV3LBEZJoHVUmkIGdgyeuTjGa4XGEt
U7mEHJNxasc1r+pTaRDcPY2wuJWvhEqMwRVJt4zljg9APQ1d0a1aeC1a4YyySRxsXYA5yqk
ngAdT6D6Vz3jLR7pNVnvrO+CJHdwwi2dXwpW3BLqQ+BkOoJKnhcZ7Cr4e8KazqmiaXe6XIw
haGN1MDoApCjjDMcAccV5tSpP2lovRHVLlVNS63O18YfD6bxFoTWumzmwvUcTQ3Zj3eWwU4
6dOdufbPtVi50KKxMccCeVbRoEjTgBVAAA/LArEfwZ4juUaO4lcq52gg2xCj0wyHj/ABqpc
/DjU1jClZCFPyhfs644x0CDkZPStPrEntH8f+AYc/r9xpareWenaZeT29xbCe3geURySqqs
ygkA89MgD1q/Y65BLaNHe3mn/wBoJM6iCNwHbYSQdhYsOBmuI1TwmNOS4s7rVLS01N4C8Nk
b6GOXODsKqfUj6cc8V0GjeHtItJoL3XdQS112WeT7LbTalGqysyiMAR5w2Q5GPUg9ap4qTk
layt/XQ9CngKso3jTk7rTR6+h6vfXI01HaNXMKsNyIMlMnkgdx3I/Ksyy07S7bXr/XbO3t0
1PUIIYri+RjmaOMHywecYG44wO/erWp3XltIVBIJPOcd/8A61eV3ssGnazNEk2iWEU89xIq
TNDG0rmb5cAuP7x7E+/avzTCudaUoR7f1+h9GsI5RXJHmbfTX8jo38B+BbPxS/iN9L0eLWB
Mbv7SZNoE56yhC2wP/t7c+9ZeqeDPhzqOry6zqem6PNqEsqXMsyzuFlkU5WR0VgrMMZyRmm
tc/ZGWK6/s+1eU7Y1eeJGlJ6bRu56ngU7zpEzCzmNo2KsrAjaRkYI7Hg10Sp4mEruclZW36
dvwOeUFGKc4JJ91/Xcgbw54Bm1y91aPToRqV68rXNzC9wDK0qlZCQrYyVZhnHfjmtKy0jwZ
C2im00i3ifRVaPTmgtpVa3VkCEAqAWBUYO7OayZo3n2l2dQOSBxuHp7/AP16sIYrWynu9Qn
a2trdC80hLkIgGOgBJ6jgAn8K1p0pO0VOXbf5fqZc65uWMFd+X9dTa0DQPCWgzaTcaHoi2z
6Tby2di8aSA28MjbnRQTyCxzznnpiugl8SIz+XFa3qhMEZRQG/WuHsby3ntLa80iWaW2uI0
mjZ1ZSQRkcEnH+enSqd3aW12r3GopZGOBA5kvNu1ACB1PTr14AAJJABIznl7qTtUk9P6/Mv
kqUpuDjaSdrWtqtP+AdvceOI7JgqQ3DE5wo8sZ6ere9V7LxD/wAJPcTx+VNFHbCNnVmQ+YW
BwPlYjA2nOe4HauUj0+P7QsF3HaQys5iBmUKCwUsV55+6Cx7Y5OBitPRtR0/RLTWdQ1W4g0
/T7aOB5ZpOET/WAcKCSTkAAAk9MVxYrAqELxV29jowynKrFOO/kWvGNobpbJVwQrS44zg7R
/hXzr8TNSuJNauI7Z40htIvsKM8YkJZmy0hzxlWjdVGOvJzwB9O6rHG82nzrslhaGR0fH3l
YRkEexGDXzl8T/C8Nh4n1otPeC12C5cMiKY3ZjNhPl5A3Hrk8tnOBj7nhJOOCs/5meNnv8d
o5ix1B9Ljsb+yLSSJEI5UP/LWHd8y57kAZB/vIRwGJr0l7xbbw9LLDOqvPcXdikzOR8zw3b
AjJAC4KnIOWO7uBXkehXIbTdNtbpVXG0PyMBuMnPPJ5z2Jya9h8CXRufBtnaRpMkVvp19fg
hvlWMfulDcnqs2RyT1yc813Z9GcY03Ba+0X4a/kjhyyKnKf+B/5fmzrNB8TLZ2Elgtv5skF
xNtzPkgM7MFOckYDAY7YrQ/4SW4/6BkH/gUf/iK3/A8G7QuTybmfJ7j94f0/Suh+yD++fyp
4L29WjGSkkrHVVhTUmrFeLxdGYgl1BqAyM48st074z7Z/Cqer3Fr4j0ixuoVjDwapaTIJ1G
47bhFbjr0Y/pXlfif42f8ACvLm2ggSfU9fuUD2WmGZlUqGYGaVuQqLhvclcDuR89a1498d3
+nNbXmppdvYXEVzbJb2UEYtJWceUyuV3iQ8MEU5C8scZFfJZBwpXqzjWTUYqSau99ddP6W6
DH5knzRUb6a+Wh9MfEa5EGn3El6saxTakCjZ++Dbqv4cq1aPwz0zTNU8Ladc3cUM1wkUcay
hyMARJxjIHUk/jXxhpfxO8TNZzQy3Imga6W+eOc7hM7ZLSMSNxzhj8rADOAD0r6g+CmoaL4
88HiW3uB/aGnFLO4jicbVARdjjIyVfaxB46EEAqRX2+aZZVw0XUbuvI8WhjKdVRgv+HPUdL
gtZNPk/dl8TSAEuc7QeB1qOz0u2TXwpjURtbb8Bzw+4A98+lQ+Hl+zW7QxHKLNIFY9Tg4/p
UWtX7aXrNvOsXmL5DIAz7QeevSvDjUk5WO3kSVyLxT4ftrGS+uLDcb3VlaJ5HYKVhSIKsQJ
JwgI3Me5Yk8AY4n4eaQvi/X9Q8U7NujaJG1tpSHIWSYLzJjsQG8z2Z0/ukVJ8TPGVzrmnWm
h6XCkGoamWVfnJMduMiR24GFIVh/urLXpPhvSbXQfh/Jp2nSRiG1DW1u8uI/MdyoUt0wzyO
PxcDoBjqh7zV97f5H2uEqzy/LnjZNurWXs6fdQWkpL1+CNvM2r11JZG9T0FeJeMcnx54SKl
gU8QTFQp/wCm0HOK9lv5FZ28sqcZxj0rxrxmqz+OPCaSRK0Ta9Ou1hkEedAMV8PkOldx68r
/AEPo+GFbH0X097/0iQ/xXBexaBcQ3cEwtbmOSMwywkmeYxnyVQH7zeYEOACcAnoDXc+CfC
NxH4T0aDxH5v8AaS2oSZN43IATsQ9eRHtU88bAO1ZDm5ScNo90ul6jNDOBdwIodikTuFfjD
puXlWBGM455qXSfHlz4r+D2q64IktdUtrW5gfyQQodI1PmKO3yuGx2IOOMCuzMMTKtQtQ/m
V/K+iPPwNGVXLp0qavFVIt36NppW8n1e97aWsb8UWimK5vLZ7q6sLPzFuLyBfMVChG/bj5n
C87igYDB9DifxbZ2LeANbudPeOWF9KuXhlikLK6mByCPUGj4VpDF4G8KQxhdjWmCo6Hc5J/
UmuB8C3ErfA7xDBJuNvbDUorck/wDLM2+7A9tzsfqa4FTUqkuVteznHrvrZ/12Nq2T06brO
D/hTS9dWr+Tuk/TTUt+HvGfhvQPAnhmTW5Ll8WaRSzQW0k0cT54Dso2hvblsY46Z6PxHrui
6VoZv/OtWtGtxL9pjgadVhkGFbaoOdwyACMHnOOaoeGlt5/hj4d0+8Tzor7TjaNBnAKucMT
6AE7s9c4xkkCuX8EQNN8G4Rd4bfYagQCPvIDOBn9QPwrtrYelUnKpZrlnZ673OzOqOGdTEV
bNSjXs9VqpSltpo1bz79CZE8PeFtW0q1/tW7ln1ALb2Ud1K1wEtmI8tIgEBji3lD82WOxRz
sNdNor+Hr3xVZaXrISfV44/tdpZSgyRqVDN5pG3ZvC8KSzY5wFJJPOeFher8P8Awrf3F1I3
m27ptjO3cFLxKDjHAjSNR9CTTtEBPxn8LAgL/wASi84AwP8Alr+lddZqbkk3dRav5+XoYTo
wnmVTD80uamqvvXWvIpNWVtNnfXV66HpuuslxLAZmZn/eAg85B25J9eg/OvAvHEWqa14jvo
9ftIdPMEIgjK7X327NJsKkE5JALEuOCxAUAV7z4ljCXdo4GFKS5I4wP3fWvEviFqCQ+JdSj
u7i2hKxQNGJXCkx7OuDjjeXHpkc16/Csm8vst+Zn5znFvbX8v0PEbu0ntNUaO23wpE5ihZZ
AzEq21t2UwOMnOTxx1Ne1fAa9guPCXjTSpSPtUen+baocAm3BfcoA4Cq8gI/66AfwivDtRj
ZNYdmuGvZXkkxN5gRQrg/M2cZCsVGBnscEgY9B+BMTf23rslozm2g0G9R25+ZAY06eu4JkY
6g9O32s4KUU5K9jwKVRwlp3PpXwlFJBo8mMsr3E7hj1OZG/TitbJ/ufoazvBqu3hu3+0PHI
4luUBVMAgXEgHH0A/zxWv5J9F/75rysvSVCF10R7dS3Mz4L8SfE0WXje81mzeKaW6WZoCUJ
Atoy0NrFzyAzgzOOMgp0wc+aXfiO8FhDZ211coA7XMjk7We4ZdrNkc42gKBzgFvXAzLiLzU
PzlUHBB7fh9K7bUPhHc2HhrTb9Dd3eo3c0yG1hUARiNsEc8k8N37dO5+wo4XD4CEIPyS+R8
kq2JxfMqa0Wr/I5S81GG+vrFJGnttNtoYoAQDvdIwTnA43FmcjsN34123w08TN4E17TfEtj
PNY6Ok0Om6hsOTIsoZptvPIjxGR3JAPG7FW/D3wO1HVkxrUg08FR5cSoJJSc55wdoHtnP0r
k/GHhfWfh9qUuja9HNCdjoomUFdh4bZyRg5wSPcfVupQrt0ISTdtvzFLDV8PBVq0LJ7eXb0
/U+/18JkSuIdTuGRgWL56t65HXNTeE9DttXs2nu0aWRXKHLnGMA8+vWvM/DWsazF4P0VNS+
1Ky2FsksbXkSlXESggr5mfXjH1rr/C/wARoPC+mLZm2jmZ3L7nvbZewGMeZ7f41+bSpxp1H
By2f5HvU53S06Fe88FW3h/xVrWpancz3kl9bNFbJbwiI2cHI2KWZsnYoXPHG7P3jW8NGvte
kt7x9Yjt9E0+eW4Omw2zLJNMIvkdpN5yVZlI4A4PGTmsvxB4vg1uSKd7aBVjQgKl7bMcc85
8z0JH4n1qLSvFz6do8mmmxkup3UKklvPFhmaONThM7+MZPy9K2U4Ka67nuf25ipSjUdrwgo
RulokmlZW09d767noWoQqryZUY3EBu1eYeJ9Phv/EGk3qXE1udN1Cefy3h3+YwlVjzuXA/d
jsTz+Fer3LZLhACu48HvXmHiTU5dP8AFei20drZzw6lfXdvK8wcuhVs/KAQvQrgnJ4bpxn8
34erc+Kly9nv8j7PA/WlWh9UaU1e1/8AC7/hcllsYtXltdOsbu5sftnnRNctGJZUQxtvC4Z
QNy5XJDHB4wa7XQdB0zw7okOi6fbk6fskRo5fmM4b75c4AJbgcADHAAAFcToaiTxBo5DPw8
4IBHTyW/lk16AEAuYgQB8rHr/u1rm+MqKSpbJq7srHm4PETlQlS2i3suttr97X07GZo3hu6
8P6ANG0vUIhDCksdld3Cs0trG5JwVHyyFSx2ncnbI45S68L6VpPglPDdo9xa6e0LWvmABpG
DhvMJPA3sC/OMAkcYGK3JZ1t0DytsUKScdgMVxmv69NcQ5gtZr2WTctrYowVpCMZLMeEQZU
s54UEAckZ5sDicRjanLC3xJt92u521cTWqNxTvKTv6tX1fTq7v1uMtNMjstPWx0+a4hRImt
4JGYyPDGd20AEYLLvO1sqMgEq3zbtCy8MJfaLc6dpzGxtEtjZxNjeF+XYF9WAByx4yeOMth
NPha/lhibyo5CiNcGBy6RMRyqsQCfmDBcjopJ6c9ShSzSKOIBY0KqoXtyMV1ZlmM6UlTSTa
d36rZs85yq1pyU3f3rvzffz3evmzkh4cPhfwVoWi3F0t09m0sSTJF5e5SXblcnBG7HWm6J4
UW88c6R4jhvfJi0+1e0e1kh3PKJN+5g4IA+8cDB6DNXPHNw5TTwmPlkcBuOPl7UzwXcNPHd
BWYBCmCe2QazWPrexlXVrvyLWKrrGyr396ald9+ZO/33f3m14qKmW0KkkmGcjJGBzHXjPxA
mtbbWJ49R1KG33WQkSKdfn25YFYTuA2/KS3BwXXnkAew6wwN5b552285HTn54RXkfxTneHx
LapdSqLZ9KOyGQhRM3msG2nOBtBXdx/FH2Ffc8HO2B5n/Mz5TPKfLV5V5Hg9tJHPcwi1uLg
okaO3mKQrM2PbgAnHHY96+oPh/wCEdE0f4PXWuaVplnaazf6dcRXt6iDzpisjg+ZyRuJRS2
ONwx0Ar5v0K4Q63aeS1vHJ5qSuJBuVQrDHAHOBt/w619A6L4b1mx+E9xPFM9tZG2uZTYvfO
7pIZ5Wk8zghnLHJ+bGSR2yfqMXV9nJW/l/VL9TyqEbx/wC3v0Z6D4bQW+hWxXIVpbjAHA/1
8grT8z2b8xXDaFpOsa3o00tnfC0tIrmVI4jcSqQN24khSAMlm4zipf8AhFtZ/wCgwf8AwKn
/APi68vBV5KjFJPZdu3qenVi1J+p8a638GGfWrt4biWw0SWUtZtIgd2R8nYWDbd6/dIznvj
rj0iK2hspJZIfMHnSGaQBm2s5HLBegJ4zgc4/Gut1nw/cO/nSE39u2RPDtAlZPQYwrkYBUk
bgR1YEqedsbm3sb22TXLq3XTLqRLdLxxsEMn8UUm77pOGYFunQ84ztguIfr9KMZu7S/r5/m
z6mvwosp55017u7f6pdvy6+Wt4esx4otphp7bljTdDcqzKsdyBmPkcnDYbHQgVfsPhzo+l6
1bX94g1DUk82JdUdfKkBRkKfKpwp2yOPlwAFG0DnOpb+GdQ8Q3TwrDptj4VRPs8Qt23NNsk
Qho9u3yzhXQvluVUrnAatPxBax6BpEUlqJdtrciVRLK8jSO48sZZySclk7/wAI9Ky9tJNyg
7XW3/BPlsxrQre41qvuNXw42nK003iC7mFpKtwYmuLydRGVKDcNrqW+SOVtu7Pz8KxAU6ku
h+G7bXtRt9amZpX0qzmhY6hcNh1jnjlwBM2T5iW+flz8/wB0ZLjEutGWew0+1UkfYpISzMu
d2wBWX23LuH41DrNi1x4p8L3sAXzJpbjSGLnap89BIhJ6D57cDJ4+c+1aYas4u1u55Naldc
ydjsrPw14LufGdp/YRe3lCz3dpsnuAIxCzI247m4cSwgKzEHLMACMDr4dB8P8AhTwhrsWg3
U1wJd9zFFcyAtCu1l8tcFAdqxRgNhmIIJySSOY8D+BtQGva1qyrb+XZwR6ZnLKysB58vDAE
fK8HBAPHTgmtrxRoF3ptlqkkwjdLa3kkuVR8bBtbG4ns2CoPQnGDyM902/j5Nbf1+BjTSen
P1G3EqorEkBUGTzXlXjIlPGHhTIYqdevgQXwSuUzg4PQZxwenSvVL+AoZgWCqcqcg4wePUY
64ryLxizt418HggH/id3/sMHYcflX4zw6+TF2f8rP2bIWpYyjbtL/0iRMviP8A4RzV9HvJI
LOXS5LtLKQpHJFcW7SKVV8mVldeuRgdOMZrsfG3iO88If2RexQ2M2nyahDZ373JYNDG7Abk
wQBjnls844615n40j8vQ9KaNt2/WbMn04311nx+uxN4R1O1tQrRR3UQdjzl/MxgY9M8n146
5x7WJjCtXoz5U7yaenQvJqFCpSwcpQXv1nB9LpOFtuqUnr5K+xc1jXNXvNbnhuI9Nj8PogN
vLDKxuZ3+Xax52hSMnBHCkfxZqvPqt9puiarNe29ldrAkt5FbWPmx7LWIbiXZ2Pz477doJA
Gd3yzXsAbWriNFkVUmkUiMZIRWOcD12r+n5UtM1KPxT8E/EmuXUcKNdWd3H5CDMdqI1dYUP
q+CG3Nljv+XA4rrpulQ0hFJKy0V3q7Hl0oVMU5TjCPJBxi3bXd267vW7000XS/V28pfwZYa
h4Kt2vrq6jS4tVulKiSWRQoM20/KAWBbBACqQCABjP8Z+JNc0Gfw/oenf2BqniTUpgVh+xz
xwRRLndKT5+4KCO+MhW4GMG34R1q18LfBnw1rOs747G0sElkZBgvhGARfUliqgepGeKxfCl
tLp+lap8Q/HTCDUdS2TbP8An0sgQY4UHXc4VcDqflHUtXm0Eo1KjlC6UnbS7b6JX7b/ADPZ
hgqeHr17wvTp1HFL+aV3yw/NytrbTdo2vHF/axX+mWcu2S4kE1wI+VQRxqAzHnOCzIqjPV8
knaQcbw34lhs/Gn9hTxQQTahZfbLV4yQ2Yy4ZHB45VWYMAvAwQTg1n/EudtA+J/hm/wBUmk
sLG7sJ9Oafz2RYptxYK7oQQNzRjIIHy56A46rwra/Yrq9W6t0s7qdFfmLy3mUA7jnq46ZJJ
GdoJyQDU4wpYFwnDmbvol1v36WOSphaVBUq848ynCXyknJb+SUXZbp9mXNZmZbmBQSsvkTk
ZIAwGiz/AOy14r8SpZZvGbRfb7m1YaRCFQLGyMBLOCSCrEAEgHGOCPQV7XeQiW+gA5KwzkY
5xl4u3ftXj3xL06X/AITfy4LmBRJpkBaGSLcz/vJwCGJwE6g8Hr2yc/S8GP8A4T79Lv8AQ/
Pc+X75/I8g0uzs5tV0xIry7UR3CZkck/NgkMSFC44PT8eK+tvh3YpL4Ils76xEEE17fA2tz
tlZ1Nw+TL6sx3Nzn5WXOcV8kWjWkUFpFAjyuyttCfJGJM4AyR23AA5PHPvX1z8JLJLv4fW2
o2lxd30V5d3kxv7gYkuSJnQPjA2jaiqowBtVeAMV9Jiryrxa25X+cfl/XqeZhpJU7f3l+TO
ssNMt9K00w2EMVtF94RwqEA/ADHpUeT/ef/voVcAAhIBAIBHP09qq7T/eH600ox0Z1KV9z5
81vWl0mwVnJEsp2RKil2c85CgdTj/69c/Jpcusl7meM2d02wF2cSeaoPyh1BAyOMHcCDjBA
rWnsbS8uodTmkleWSJREX/5ZxkA4UY4z1J6ngdABUkR8oKE2succc/r+FfD07YZJU/i6vsf
0nDDrFQamvdey7+b7eSW34L1HwjJ/afhq0nlv7PVFOY45bW0NqI1Q7djRljh1IKkAKOMY4q
4dNjuJ2jZUD9VA5z0rxW1+Lml/C6x8V3GqSPJE+pWwtLSE/PLO9unnY4OAqrG7HHVh3YVwd
v+2j4mtLmHUpPDnh59NMrxJA0solJUKSC+7H3XXnaBkHHQivusHga2Mh7SK7fkfzFncIZfj
amHv8Mmvlc+o7jRirqgUc5BJPT/AD/SsfxtYS2Xg671CHb52mNDqcZQDIaCRJTxjGNqNx6c
d6zvhr8f/C/xjkaHTvM0XWY1Zn0m9kDO6jndE4GJB17BgASVAwT1t/fQyaPqP2yPz7RLWYz
wjq8YjO5QfUjIrGph5UKvLNWsctKqqsfdG/DvXr2TR5ru7uNzT393JAFjRFigX/R4wgUABf
KgQgAYw9aHiPW59T0bVlnkXa1jLEEWNVBUBn6AYHzEt6889a4j4a+a/wAP9HtxB5L2Vulg0
RYttaIeX175Cg8+tdiIfO0m/CIgVYJWB9PlNa1pOzjfY0o048qduh01+g82QRqSQ4OABnII
6V5d4pEa+Io2mihnktJ55baSRcmBt6ZZTng9ORjp14r1jUrUqkzshYFscjj7wryzxHZXM+s
3t4IGNtFNcKZAuRjemf8A2XPpmvxzKYTjiHOOmj/Q+xrYmUIRlB2fdadDMuZRrFxZWt9aWd
3bmWa6mWWMEIwT76r0DhmGOwwceh0tbnbW7aS01WC3u7QNu8ueMOpIAAJB+8eO+T19TVRdN
1CCQ+Vpd1NPbNJHMqKo8sFGPOSMDCE/RT1rQsILuydL3VNIv5Fh8gwoqqFzKpaN2JOOQCVA
9CeeMe/GdW3PFNtbHn0MTNOMVNqzutdn5eZ02lac1uttcXqlb1FVc941HRSfXpk+wA4FFj4
D8OaRcXV3p+h6bbTXXyzvHGWDKxwyhSSFBBIIUDIJHQ1nXXiG4spsXejX9v5MieZ5hVQAyv
tGc452nH+6fTFWtT8S3VsxtbrTLq1lzE5imcKQhKtz6ZXn8a8Gph8cpuo7pvfU9+GYQpwcI
T+Ja+fr3La+CPDdpoMWjpolgdK88TC0lQuhkwcNliSSASBk8DpUmp+H9K1Oa1m1PTLW+kt5
EaBrndJ5bAjldxOOgrJ1DxTcTfZvK08NHHMHLGfBwFYdAvqR3qK78VzSxoVs40ZCGw055AI
yM7fas4/XrX53r5lLNHfmc3e973e/f1IvH9vb6q1pZarBDeW8oldop13KWGzBx2IycEcjJw
RUfgLRdN0WK8h0aytrGM+VvSCPaX+/jLHLH6EkDHGKzNb1ua/urKae3hhjiEi4WYsSW29OB
jGz9fbnb8Jz7pLzZn5Uiwf73zSf/WqcQ61DBOF3rv8AeRRxs5VPZQm+R9Lu23Y2LIj+3AgU
sRbTgBR1G+HrXmXxmjMPji28sWYWXSYhKtxIYjGvmzD5CFO7JwT0wQvqMenQuEv1MRBYwzE
FRj5RJGMf+gj/ADivK/i40mo+OFjjit5vs+mxQO11GcKskj5ERH8LBTu90UZ4+X9E4Of/AA
mr1Z85nyftnbyPKtNcwvYOklu++WJGMbHLKARnPAP3fevqT4H6teT+AL9daa9kvxq12ss80
TxRykFQDCjfMsSrtjGepjY8g18o6fI91Hp0Y8oRpcBQEUgvguSvJPJK9uwP1r6P+CdxbnRv
ESxJOHTXbgXT3UqvNNL5cWWbb90dAgP/ACzEZHBr6DbErT7D/OJ5cIc1NX6SX5M9Hu4w9k5
X7xHasXy39JPzq3c3q+SVjIIA/KqH2w+36102SNLM8JuJImjQQeWkCIACo4AxgY9KoTarDa
W0mZNkUCNLJKfuoigkn34Fcl4n8eQeGZrWGWzvby2nQOlza7QqsTwuWIHIDHOeg965PWviD
BrEMVv5trHbyOh/sy3nDyTKvzHzpF+RV+UAqD0OSeAK8DL8iq1bPl0b3/z6n7zmXFmEwEJU
edc0Vt52TST2101v5b6HAfEi11C68aXi3agOEjuZFJwkO6NCSc8DoAfXaPYUmmeDpNP0Frn
xGP7Kg1CEmG8u1Ei4xlFVEy/mMeBu2qMhsHgr0XgHWLTVNanvPEllY6lfXN2JZJ7pT+4jMb
s0gUnbgFUXkcbhzxx6b4h0i115JbPU45pfLUNLGgy6rk9Rg8HntnIOOc19zVxcsJCGGaskl
f8A4H5H4LLAU81rVscpayk7L59fXey/A+d/BVhrOo67Zf8ACHx3ja0jpJZG1U7klDLySOig
biTwOOeDX6Apdypc3ELCORHJRkVcqwPBA9sZrz3SWPguO71l3lk0DTtHnnRLdJZIo5hGShY
JkYYJIoYgEZwXxtFeW6T8afGlxqVhd/2poM2sQbXufCtxaLbLOrEMohmJYOxQqwAcMCeFbo
3JWVbNrToxSUb9dfT8DyJRpZZJ05u7dtj6qsLKOyso7XR7eGzgDs/k26AKpJyeB1Pua8d+K
3xhe3vde8L6XeJDaJZ/6RJb3Bt7mRjM8cixOMnKmMptVXJ3MNpHI9q8G+IdL8a6Hp2veHHd
rC+i86IsuGXsQR/eVgQR6ivz8+I0N74e8W6xouoxyW9zpupXcSOrncI2lZ9vH3lyd6n/AKa
HrkYnA4P2tZwlpYvE4pU6ScVoyrH8Uda0jVLa/wDCWta9pN3HGBNML+RjPKrH94yliPmXbl
Dld27Hy4FfV/wZ+Mlz8TtHD6pHaR6nGt3DdPEm3AkMJZk5OA4J4Odp3Y4NfIniTRZ0fT7Ox
mtmt5TG5toCWWObyo0ncf7Hmh14ODsyBjaT9AfsveEtV8KXGtS6vDLavcQoYLaZSkhRWGXY
HBXO5cA84PpWPE2Gwv1GVVJKUVo+u+36/JGGA9uqyi78r37f8A+jtX16Z7i5eSWztZL+HyZ
l5iEw3IxzzycqucAD2GagfxVqesadFYNLA0Fk0aCOJVyNgGwEjqACOvY+/NKa4e2axlG7dI
s0YZATtyY8ZPbpjnHOB1Iqpbapc6fqEd/YLJIy8XMG7/XRHsOg3Lyyk9ORwGNfkuFqVknyv
dH1FGlTg0pLZl0a3qz3zz3TLczNcxzt56BgGTeUAHTb87cdOautJd6rMZtRLtIURPMI5bAC
9fX1Ndbb3UN9aW01q4lglZXRlJGQc9uo+h6HINTX8ht7dNnBEkfQdi6j+tedWzmdS8XHXr8
j21gKbs4djmE0qVISxQhFIK/Lkj9PbpVK40m4cBvKcZYfwEEEnHcdziuxldnaIsQuJAcY64
Bqa8fbbxuqsVWRMhR2yCf0rjp5hUctipYNR1bPNNTgeC4SN1ZZeW2lCAUGM4PTqVzj1rW8G
rhr9ACHBi5Ixx8+P5GrfjExrd6c0imNfKn6jBwTD2/D9Kf4VubXzNSWIM+zyABtwcnzP04r
tq1nPBt2/q6MKLUMSktv+AX9OTzLneMBhDPGFUYz+8Qk9fb9fwryz4r2UWo+K3kvYLWX7Np
0UCGWFJHDFpHJUkHaPnUdM8da9Z0w+bqZOAhSKZdqkdPMjx09scV5H8Y4tnjGRF2FTDA6hw
MAhcAj06H8q++4Su8tTW13+Z5mcO9Z/L8jzXUm+wRWbWTvBMVDhUZFDMilgDhTjOBkgEcdP
X3b4QaY2laLqzvJ9pvby7S5mnKlXlYwxgFhuK5CqB8oUYX7vc/M3izWRpbaRqFxHcSWUV2+
FhQtnMZCjjkfMcZ578c19N/CeQ3+kaihfeUNo4XbghWhKj/0A+/sK9qpCpTr05LZ3T+69vy
Zw05Q9lKPVNG9MXkkbyuBnG0HtTPs8v8Aef8A76H+FWbm3WAnK8jpwM1V3f8AXX9K9HlSI5
j4vsI9f0O2TRbrSbd9PIkVLy9lEkcL7TsAEgACbscH+8cdMV5zrMTWi2sV3aNBcz7riV5Cg
ZtxwAEXhVGDgcE8npivXm+L0enWytqOi6xbMwyEZFZcdOGJGRXnfjTxcPGWrxT29ja2UEa7
YwqAO2erMe54H0969jLfrDrtzp2T3aZ6XElPLVgkqGIcpJWjFx1SdtNlole1+5heE9dj0PX
lnvoXurCRJLa6gj+88UilG2+4ByPcV7VpXit9LltLXUtD1fxHdAA6Zf6Qqn+0AB8r7sExkB
huIBOewyDXhxTY0zkRjEZclT0O4Yzj3x+OPSr+ieI9b064ePSLiaQQxl9qyNsWNGWVs4I+T
MakqeCcZGQK78xwMa65vL0/E+Jy7NKmGg4rrt+t/wCrpn018VPGFtcfArclxd6a2p3MGl6v
YyRmS6trgS/vyPnAk+SAxqCSCoTkEk183+DPCF54g8YPZaDcILe1vBFJdSxKzRxNL5fmGA5
ZyByUUMRg54Ga9B8UfECzu/sXiXTkEunT+IZ5p9G1AebBmSM+azRElBIFk2iRQDwpzwMWP2
Z9CvdU1XVNaj06e7KWU9jHdxn5opZQGZgWUqpRN3UgkSfLlsKebLpqhg+Zx5ZLddn2+/Y5q
3PXrJSd7n1t4OtNN8J+F9K07TbqKewhhUWnlq2I4SoKDGWIXAJ3Me55A4rxf46w2mteLNNv
9I0C2vNSuoYWvoLpYxvjiYGKYY3AMB5keGILggBW2kj0nUvElv4U8Ga5rEMFvMLS/Npp6Mh
2BXkRLYlfUJJGWb7zbTkjjHj+r+KI47yXUtcudks0zSTlwS0spH3VUDk7cBVHYKB0r4LL89
r4+tKdOFop2u929NNO19fXQ+lxdCGDpQin7zX3b/qL4X1aCK/l1OO5WC0fNu8cVsqzQuBtw
55IZCeBgEYI5HB4H4jalAfGPg7Q/Cl5c2UsBf7dcWkjRTSlpEDs5BBJKQ7zknAIFdT4SH9m
2RufHFvPqMt9i5vRblYLi2YgABSpUEKoUMjHOckEnIaPxLo/hzUr8x+BIhpen2CRpa38cLR
yy3G4ySzPvAZwN6phuv7wdOR7VGEKdbnlrZW8tv0ux4vMliMJyxspPf8ADb7v6udj4d8V32
k6taXMN7fXem4aK60y5ka6EsDfeEe9so/yrtIbGRyDnj0+6SNLe0u9KmS6028jSW3uF/jjK
gjPvgj/AAr53ivJ47rR4b6eFp1nJnlh3RoxMLqhwSepZeM4BK+oNexfDPU4orl/D1+5SzvP
Nntt5wI58BpEGemfmlUA8nzemBXyWfZY6MVXpLVbq26/zXQzyrFe97Go9Hs+zOo0jxDJoVw
izbRp806tIB0hbvIMdB/e+gYYw27vppo5EQSsCC6MMeoIIrzPVLN9PvZIJV4V+CPukdj71u
+HdaRFtLC5O0GSOOBm5CksAEJ7e35cYGfjcfhvaQjWpr1PsMHU9m3TmbHi/wARDw/ojXUaQ
y3CE+RHK/lqz4P3m/hUdWPYdicA/GXxY+IVlqeoCbWrm/8AEVy0W9TqVrLBanPQW8YlTy06
YbYzZ5JavQvjz4pufFUWnDw/dMHmlubmxEUuzMdshyqsD8rSKzsTwcqi/wANfMuoXM9rdXM
YnS9tifMeO5RRuDAHJH8LdiVxjscc1+j8DcNwpUliKvxtbdl/Wn9I+e4hzJp8kVp3Ou0j4q
eJfC2lXUPhG6K6JbTo4hv1W4NqZRkqG6AExjJGOR0UkivpD9nP4xW/xDS+tb5IrLXY40drW
INskjQtmRCSf765UnIPPIPHxVEsRvGCGSO3znBAYADkbwPvKCBkcEgE4rt/CuvW/g7xJYeL
vDMdxElm8V2bON/lQ8JNFk9Vy4XHXbMvoTX0+f8ADWGx+HnSUUpyWkvPpf7jwstzOrh6qqJ
3S3X37fefoLo12sd+ftL5ZobhsAjgCZQPyAxXj3xr1lU8bmJQ4T7JbnKY+YZc9e3T1rvdG1
+DXbpL3TzvtJrKO4jYd45HLofxUrn3FeW/GJvM8bqX2kCygRT3HzOQP1P446V8vwrQlTwCh
UVmm9Pn/wAA+mzOoqlbmi9HZ/gea3s66x/Z+nxh5Le7u1WSFCY2MYVnIz34UjA9/wAfpv4O
arFf2WtSQSAxyLZyKSDuYFZELEeheN8cdj7V8h63e3Hh3VbK8tViFtb3oSQu3Co3y9ARk7W
Yde5r60+FMAjub6BBGsn9k6csUStg7DJeMDzjABcqPoPQV7GNhCFWk31vb1tr+B5tGTaml0
a+6/8AmdlcXMc5wpCjPVhiocRf89Y/++l/wrivEXiB9QdFs5biCxZN2YyUeXuGyMEDGMDPc
5AwKwPOX/n61b/wJl/+KpyqqD5RNo5bw38Kta8S2O6TxkIgp8t44NKjDBsdCd+PyH9K8b+M
Xwx1jwP491HT5RqOqWyxrdQahOMmW3KjDsRwMFWU44yhr2j4NfE611MWmoSCC3eUC31BdpA
jcDO72BwD3+8f7prt/wBozwvceMvhy99pLN/aWjhpGiWRkE9sRiVGwRnaDvxnordc13YbEV
MHifZzSV9NkvyNczi8dh+dScla6u2z4d1myl0mZY5H2SyIGdRyVwx+X65XntkCqtrqF6llf
wwuUtJ/L+1bQAHCtlFYjtuwcdCVUnJUY1tesHtUguJpVxOX2IqbcLn72M55JPXJxjJzwKLC
51aWCx02COGMfMlvFnYWA5kYk9cZyxPAyBgV9fOLtZ6nw0ZJ6liz1nUdN023lsdTigWB2Zb
XALlGIByCu2RCR9wk4xnaAQa+2vgtpceifD3RGhisI7i/gTULpbGJYYmkmRDwq8DCBFOMDK
kgAV8cQSTWqC6uNK0fUtFtRuhvIhuZAgAjDPGVOWbaMSjneeAK+uv2frifWPhN4WuZG84xw
vbM55OY5GUZ99oFeHnt1RXJtc9XJuWVV37E/i22WXwLrVvNIR9m1HS7nGVJHzxWw3YxjJib
P59Ovn0lhHEDIPkLFhtjwQAduAc/p/8AXr07xvb+R4W8awyoysLCW6AUH5jC6XIAxnnMx6e
3pXzVqnja8GqQaTdSukhdwJ7ICU6gp+VEj2n90z8DJ4UtxwBn8/yChKpWr04dKjfyaSX/AK
Sz2c3aj7OT/lt9zb/U6Kw1ttQsLiTVlt4XjeRY5IySmwEbSM9DtIPpyPXFOuZniMSWys87k
KkS4BHTGfQDjnp9K4q4hvEml8i6gjkFzPFfRQjMEgDmRQhzxt8wrn0x6VoS3smhafLOshER
jZmEZAB2jP5/4gV9fHCK/NH7jxFIet21pcXlyx8+3tbm3d5M43qj+ZISP93yzjtu/Ks/jHT
9dkEerQf21YRzBI7RXKrIgOC+NpKIMgZYBm5+ZFBQ5f8Abdy2l6RFAgW4v7hZ5AjgeWkkg5
Hp8hjX/gJ7A19H+Cfhppl7b6H4xW4eLQtUs4rm+0S3QQxm7fmSVmTBePfkFDwo77V21yZlj
KOX8jxOilLlT87frZ2fQ3wuDnipONPdL8DrPC+pp4n0SXTXdZL/AEmVLcSuwLGNlYxFiOh+
RkJPeMseorN8R3K6dol7Fe5txIiwOHBBjEjqhYYGcgPuz7ZHSu8sbHT9Lv4TpNlY2EdwyW0
scEKxgFc+WcKB3Zlx6uvoaqePvBUfirQby0cvGZLeSFjGoJKsOGH+0h5Hrz7V+WYxRwOO5H
/Dk0/8/wAeh97Tws/YKMneUVY+L/EHiQxaVcxX87wvFqt1eabcxx828jO2+GWPqEdXDKwz1
PBwQvmouYXvhJeI7RkkFFAYhMdBuGPlHA9vTiva/G/wp8ZTDWLuaw0a9t2leURq0byRbzuk
aIthlUuzMFzlfQ8k8dpPweTV/Cct8upPBrSRPKdKuLVowETJysh+WRSoBypyuDkHt+15bi8
LCjzKSe22vTyPisXh8RiKvLCLdr+Rw0GnQSX8x0+Zns4Dhri5GwEMCFDAZ255Xdyo6kgVHr
10s1+5tWZYysbOmMBJdgEg9Mb9/Tg8VWumL7diouxcZRjyPxP8uParmheFdR8QyxpYWrmNm
2CdgFQcZbliBwASSSAB1IyK9lQtJNs8d1FyNJef3fkj7F/ZZ1Ia78NdPEjBp7GCSxYhcFlS
ZmTJHXCOo/Csj47T/YvGcTRuRt0+E9BwfMl5A/Ac+/tXLaREngXw/wCRZ6jeWtgoVkt4buS
GNWOCWZwVZySCctgZbhF7Y3jTxPeaxf2lzLeDX4Y7VbfJjCSqoLMCznCy/fILDngbgTlj5X
+r1XDqU/5pN266u/8AVjhwnH+XYqv9Vg37qS5re62lbf8AVpHJa5cRXbpNqqwPZySo10kit
yoGGKkA7SF3EEjtnnFfXvwzZLfWZ4Y5klSHw9YQM0eVUsk10CcduO3bpXxn4i8QwWVvLHGQ
twDteBkKlep+ZSB8uByOhBxnmvr34VOLnVLgQZWT+z23sejqb2dgM+vzE/Q14WcUZKth21o
pS/8ASWfY4CrGdOpytO6X5lDVrK2ttSurZYojsedk3sT8qyso98AbRnnt1rN8lP7mn/8Af1
v/AIir/iKSa11y5e3VZJ0S8AGAMj7VFu4JUZAJIyR27Vl/2xfelz/37tv/AJIrhsuZ3fU0l
JR0sfNfhjxDN8PvFZdPMmsHKiWJFyZYsnaQDxuXt75HQ19ofDLxVBrdisFvLHKI4le3ccrN
AR8uM88dCCOmO9fFmpol1bodRezs4F+aNlcSSP7A5wB+fIrs/gb8VH8DazBZaplbFpt0Erg
YgZgVOf8AYbPOOhOf71fa53laxEeemveR4uQZr7L9zU+F/mddr/wR0Tw78ZLLSfGMNyPDOp
3Dm3ngkIZYWhlaKPIDH5ZI8EYyQAeBis341eCvh78LNNs5/AM+rJrN1M0fnyOZhaR7DlthC
DcSygZPZjg4r6g1/RfDXxJ0rTb/AFCOWc2NytzCFZoXjl2kFGIw20hucYzgcjFfKXxp8O3/
AIW+J18fDWjX2h6ZepGbGXQiQk0fCv5sfRyZCQVYgDK9QVr5+CqYvHUZe3lFRjrFOylZ9f6
2R34jCRw2Gqy9mneWj6q9jQ+HPww8L/Ezw7ql/rz3Fhbz3kcFrNpVssUtzHGpZjKBGI8F24
2ovK8liAR7n8OLPRfhP4bTQ/DdxqV9YrcSXP8ApkQaQFwMgEFAB8o7Hqa8q0f4W/GnS7ZNN
09PDWkafCr7Ff7LhSTvxiPIBZmI4AGQewydeT4OfFyS2ke78aeH4bhT+7gt4BhwBnO7yuOS
BjHQ5yAOfkc4zV4jEylHHxUXa0VJO3TpFvz+Z6+WYWjQoxvQk5W3tb9T0rU9atdS1K7uniu
WS5tZLeWIQIAA8axnGZc9FU49ccjv88p+zSunoq6X4peJlJ/0hdKRZAdu3AYT+hPTHWu3Hw
V+JBDmX4kW2UHHkWjgnCK3HyAHqB6456/LUcvwk8W+FruHVvEXxBvtV0nT7y1a7tglwDPD5
ypIu0N3+YcddvBPSuTLsXSwlWUqOMjzTsno3e232bbt/edeJpU8RFKdCVl5r/PyOS0z4EXP
h7T2trTVIb5jKWVJYDAASAOSCx/hz/k15n4nvBf2tpZrvIndC9qmfNnUcqi4GAN2ck9MZxx
z9o+IvCOneJNDYaDLFYyshe2vI90iDI4LDd86cDuD3BB6/F3jHQtZ8Fa5f22vWZ/tiHYtxK
ECoYsbYzGQMbHwCCOTg5AOQPt8kxFerUkq80+2ljxs5yuNBL2MGl16/gU7qYx3doblpoppm
MxEcWFAIKKyj0jy5RQCWJ3YXdX3V8HdGbT/AIZeEbK6iYGSyaRo5cMNkgZwD2IIcfga+DvD
mny+Ir+SS/JigEikY3MWfbjaMks3AJKjjnLccH6V8DfErXPB2jafpOlxWkemWEZjgjvEEjB
STx8m3A+Y4G7A4AAAFeVx5gZ4zCwoUWuZSu/uf+Z7PB+RYrEN4mlG8WrL+u2m57ZNojQ3Eu
nyPKYnQ+XMcljHwAQf7yHGe/3W71uWl89zpcVxcqFuCwilA6CVX2vj23A49iPWvKT8axqKJ
BqFk1ncrhob6zbzAjf7UbYJQ9GAbJBOOcEdfp/ijT9a0pNU0XUobd7lYpLmxuiTHBKoH38D
dGfl2kn5W2ggZ5r4SrlmLxmDUJxtOD07Nevf1PqMXhK+Cl+9g1/X3E3jHw7gSXdom6GfiYY
+VO2cf3T39D9ePGvGXhK8xLeaM8qSOd5ECBnifOfMUEYYZ5IwTkngg/L9DW9+mraL9ohC7J
cxvE3Oxw210PY4II9D9CK5HxDoMtneEWyr9klOIiCeG7rn9R6j6VyZFnFTCVPY1On9WPJxF
Jx/fUu2p8iP4F020hRms7GQ2mOVhRnYqMBWBGCSQAQepNb9nrxSwn1DVDHeXmDBboFO392d
uMHkRKQMLxkjefmZAvQ/EXULYXsdzrMtreSW0h8tLJCiebyMGU/PLjJBYbEHIwxyR5df3s1
7I0kzH5iFIUEDb0AUdgOw/wDr1/QfD6lUoxxdRavb/P59PI/B+N87jjJ/2bhPdgvja6v+X5
de3qS6hfz6xcm6una4uVPDSfwnp8qjgdunOKWNGaNTFIQwAACE8nn0/CqqoRGN4HGMEZye/
arEUxjYg7l2noPb/P8AnFe5vqz4l0uSPLBWSGeI/D0Ou6bODHuuVTMbK3JwDkfQ4A9K+mvg
jERe6VLdyi5urjwz5sjxn5WP2lN2PbLqefU+9fO8JJkfkq4YKR6Hj17YxXtf7Mt4s/iO6so
ZQPsek3MIhLklYzc20iEA9ATK6f8AbMdK+b4jw7qRp1V9mTv84tfnY+34EzF0pzwlR7pW+T
Wn3Gt47k1CHULqbQbLTruUXF1E4uZzC0amQkbSI2zkqBg4HHftxn27xb/0BtP/APBkn/yPX
qGuWpbV9U3DagvJ/wCLr+8Y/wCNZX2SH+6P++h/jXxMpWb0W5+m1LyejsfPtx4OJtS8iS2N
xGT5l+1+gdhn+LahVgOQCSD6+lcVrGnw3MkrwXdxefN5bXN02Q7HnH8yT0A9c19mfCT4Jpr
el2934ikkinhMZmmlVJ5kkIDGJGYbQQCNzgHO4AZA+X1TUfgT4L1iwa21qxluY2XGZmRz9e
UIz9AK9zMePcJRr+xpQ5kna9/y0PnsFw/WdPnnOzfS35nzj+zR8TP+Ems7jQNXkiN7bwq0T
EkyXG0YLHJ54wP+A89RXbeL9Us5p7W2gh+3rDvvluYVVmRYywdrcnKyPHtPmRZDMhIGeQPK
vjF8J9B+FPxIhtPAFzfLcJapegW8zrcWzlyFCbNzEYUksscmMYZUBDHG8UeMvGNzoVre+I/
DLX2jTFrmS/hiWM3MYIHmSIoZA4KlWlUAH7rBSuBz1cNTx7jisM7Ka2ejue1h8zdGDoVunX
f5H0p4V+Idj4k0DT727mjgvLgRLNahXyksjbUBBGV3EDAPIJCnkVb13xZY+HlUakl7EWLbQ
LRwGK9eSADjr16V8naH8btBs7hLkQ3dpPG2QrwebGynGVYD7ynHIOOgIwQDX0N8OvH+ifFb
QptPmSXU9NmmMBDK2+0YLuALMA20HISUDuFbBBJ/K+IuCvqNT6xyS9nfVdl2WnT8fW1/qMu
zhV4qmpJuxseHfi54c1/xRD4e0uS/bUniMyrJavGmxRzhmAB9OM9Ks/FRs+A9RG5xtkt/mB
x/y2T/AArl9D8Bv4O+K+htL5k9rJHcpb3aptDAoDsb0YYyR0IGRwCB1nxgeK3+HWsSSMI40
8hmYjsJo+f5189jcPg8NjcP9SbcZcr1115nfoj28DUqSUlV3TPAo7qSMoIbm6t5IWYxywzM
rxMTkspzwSST6HuCMiuz8W/D6L48fCy0uLuWzj8XaaZIYruOPYskqgHYc9FkBU4GQrNxwK8
ksNSM50u8mYxf2jfGQRsACI2icRqfwCH6nivXfhr4mtdA0jxCbzzndL/ekMQwW/0a3xg9Bl
mUDOBlhX7BT9ph5Xvt+a0PpeKKOCxeEVaMVdtK/eMk2vy0PGdA8K33hnQ7GXWtF1DT5xCS9
xNbsUKsd2fMUFMEbT17D0q2NYQojwP9oHUGLBH069favZT8S/DlrYtcSeIbOxeaR3WzS+RD
CCTmPCc5DbgPYDFchE3gzx7ql1LaR2OutDEnmyXCtIUYs2Dl+eQcZHpXNUzKdStOWIpOyb1
V7fj/AJnjZTxDPB0IYahy6JJdG7K2qV/yPP5/EE0N4tu1vFbSGEzs97MqKkYIHbPOT0yOla
Hg3Xbma6uBbzztPCTm9hHkhA3AjUdQMdiTx1GCAek8TfB3SbTwnF4k8Oww2GsWU+1FfdJBK
hnMSrsJOw4dTuX+705zXAeHrLUNGg0uwuJRbO1w7zCPDSTkEl3Lfwr90ccncORnFd2BxGEx
tCbw+6dnfe/49LbHfQzjFV8VFV4txWvdNPRLZK7d9+2mtj6v+DsN0/w/W61Uq8k9wf34ZSZ
fJZYS5A4XJib5ewA9qg+NPiCbSPD1rpWnM8Nzq8jwvKnBjt40LSkHsT8qA9vMyOQKl+DEpn
+Fum42qFur1Tg/9Ps1cr8db+A+IrKymaM+TpjyqNvJMkmOv0hPFfnuTYKOZcSRo1lo6jv29
39ND8/4zx8soynFV8Po4xko+Wtl+Z4h4hFvqG2KS2hMaN8ojAUoBwAuOgwBx9K4nVIPsU/k
gs4VFKsw5IP09wR9B712F2oMrFFb/E1zfiBVkubZmA4DIzAdMYx9etf1NiqcUtD+QshrVFN
Qk3Z3+8qxRgxLjac84I/T/PpU9rGjAgkEg98frUMUOyOOOZlG77h9T6fr/nFWrW3aNSVyAf
bGR7muF2Z9PUVkyysUYu0LFQsqnLlT1UbgPqQT+Vep/s8XkWlfE1vNcyPf6PNbLjAwVkjl5
9flR+eOfavLNSt2t4A4kI8krNg4AwMbv/HS1df8PnGm/EPwtLukhQahCpcEjcjkx7SQeh34
I9K5sXS9pRnDyNMpxPsMZRqJ/bsz2fxReSDWNU28AXMrBVB6ZP581z39pS+kv/fFbWuKW1b
VQzAFbqbB6cbj/n6VjbR/z0b8/wD69fl805SenU/f7I+o/DOm/wBg6FYWMqxieGJfNEf3TM
3zOR7bi2PbFO1vWrbSNPnvtVlWC2gUsWYgHAGdqg9ScYA61Lq97Bp1pd3t5IVht43mlI7Ii
lj+gNfD/wAefjpr8/iqLSdHlksbmCOJ7pwqmSOWRFfyUJ4VUVgDjlm3ZPr8LleBq5piOWkt
W/kl/ktvuO+pVhhaPNU7fiS6zqetfEfxnLLeW2m3FtrVwGtIDMFDvj5A0cyvDPjGfMjRyOn
mAAAfZdt4Z02LwpaeHbu0hu9LghS2MEi/KwUY3DHQ5BORyDyCDzXwp8NPiPfad4kdTb6Tda
1bwzalYXCwGBbqSMOii4jjZUkJYb1YgsNo5zjH1h8Avjrpfxt0K4mt7cabrFntN1p2/eArf
dkRsDKHkdMgjB7FvpeKKWIUIqlG0KaTdn30TXlo+2p4+WqlGTdR3ctv1R8p/tW/AC3+FfjH
S5/Bcbf2J4gd0trU4zb3AK7oge6fOhU9eoOcZPY+F7RfCsOnW2hXMlsmmxlIZgv3yfvsw6E
MckjPX6KR037XHimHUfip8PfC8Mq+bpcc+s3Gzko7ofKXHY4g3fRx7VwSaiLTTpJ7t1SCCM
vNg9UVcnA/z1r1MLiMRjMupRru9779VeyuaYSjCnWqTh0/pntfgb4jQeK9VOmJPC99aTBrm
2EpdoiYmYEEjlGyCPQ5Hss3xxiGo/DDxDZyuRE/2ZX2kAlWnjyuexI56emO9fOv7Kl+NU+M
d/f3ZcXNxazSlTgY3c7foBwPpX0d8Zxu+GutOdpDNakBT1Inix/T8q/OOIcoo5Xm9ClDryP
0bl/wD6/I8U8bRcmvtNeqR8s+L5F07TbCZiiJBf2xXH90N29eM/z7VZ8TWfi/WvEuoHwbbT
NorhInljuFRJT9njWQDJAJ4IBwcE9iOM/xxDJf+GruOFS8se2dVB6hGDEEfQH8a8xHim9fU
C4vb5bWW7MwgE7hCC+7G0EDkcHjmv2HL8NPERU4W5lffXfl6L0Z1ccYpYKfsZX5ZcjVtPh5
7r8UdjL8FvEU1vam4jtLaREZZRNcLjliRjBORg5/Gu3+F/hOfwfqd0t3qOnXE1zbALBaTh2
Ta3JIx7jn1rwjWLoT3Zjjd3AlkI8wE8EjHX6dPU+9dV8IHa1+IGnj5UGyeMggL/A3Hscgdf
Su/FYTFVcLONSas4vRR9X3Pz3C4rC0sXB04O6kldy+XY7bxR408SWXjy88NWOrzR6XNPE/2
SQB4vurJj1ALjJwR+vOholnPLcvd6ofOvpgsaxW6EhBnhEHJJLHr3OPQVoXXwY8V+L/AIjR
axp1klpoyCCV9S1CdYIcKu1gpPL4x0UGu3m0vQvCNlPqPhzUbrxXr0AC2401Rb2qyMMbUkc
HzZNu4KAQc/wt905UMlqPC05UoKN43b21/N3sj6fKOJ8Jl9Suq83KXP7sVdry8tG36G/4O1
+HwT8P/s/iHXbLSYkubpsoVMhZpS+1CdwlxvC/uwcnIBJrjfifLc3HimT+0oNU065SzsmFt
qEn74AieTa4ySMiXO1se4HFc5c6pr2sadea6q6Zpk6QSQLLcQkTW8EQbcIJXTdH8/LyqmXk
kUA8ALyst9cz3c93b39xq0N2zzLeOxaS4ZVRTy7Z4KtjPUDI44rPh3I8HRxLxD1qat26X03
+f/DnxHiNmuKr4CVKEVGM5KzlvJpp7PZaPps+hoXVwY7XzrrZbqAS+ei4759OAfxrl/EHmF
7BlYwvO7NHHIMFolxnI7FiR9B75FNe6v57tF1G2nndJgLSyTaiE5yrON2SRxweBjJ7Vj63P
cvq0a6hc75reF5CQflJILbB6DAUDvkZ6191XxcXHlR+L5TkdSlV5211em22y+e/3G5DcR3V
rE4A2IwcDH3WGQPx/wD1VfjdYVVxgqCRkDpx+vb8q5+A27tHI7kR3Db0mPyCUgDI46HjBHQ
/pWqIJ1jJVgzqBgYAweP6A/X+eUWmjsxNHkbijSmeO6zDdrkNmNxwSyk9j+YpItVlg0i11J
WcT2wWYueMPGcngdPmWqERbztkMgcpj92RhlPoRVKaUCwuIC4Xbcy/KuPlAXzD7ccfnVyaS
RzUaDcmvNP+v66H034huoRqerqJYkimvJwgZlXcM5OPXgj8657yLP1t/wDvtKivbmKHQ910
HNvBAxkijJO5MQ/L64PHHcA84zXIf8JP4b/6Aqf9+P8A7KvzGKu3buf0FH4U3pofdWs6emr
aZeafeF1trqB7d2TGQrqVJHvgmvif45/B3VG8T3GqaXCs2oNCiX1soKmWZAFMsR7q6qp/H1
JC/Svhz9o3wJ4rhne21WSwMLBZU1G0khWLJIUvJgxqDjuw9Otcb+1X40vtG+D0F14Ivg8Op
XyWsuo2EwcxxFHY7JFPyklETcD0JHU18LkMMbl+MglFxk3bVNLXv956OOlQrUGm7pdt9P6+
4+TksLr4fy6trXiEw2GuSWzWemaX5yvLGCgTzHC52qq92xll6c5Hpn7Dl1H4V8Q+NNe1m4N
to2k6A0l0R/dEiMMepxGQB6kV84PDKWbduySckHoT619KWHgSb4e/sdeLdV1CIw6h4mlsW+
YYZLT7RF5QPf5vnbHo44r9PzyhCjhJU6j96q4wXTd7JeV2/n6HyOGnKpNOC0jd/d3/AAPN9
N8S3/j/AOKF/wCM/GDraLqMlzIHkYKm4qI1hRj8vyJIigei+1aHxT1xtP8ACMdpptxGZb6Q
BmgYE+SmGPIPchB7gkVrfDSee2szpsML6jpUUOZJrW2nLrIxDlJI9pB+82HzggDua5D45Zj
v9HhI1S2Pkyyk3sflAglV+VAB/dbtnpycYqqdKH1mnQirRiklbsttDrUnRw0pX1f56HR/sd
Nv+JtxjPy2bADPU4bp+dfUHxknB+GuqoB8260P0/0iIE/r+lfM37H0Qb4lXTBgwjtCoz1yQ
3b0wK+mfjJA0vww8QJbXC2chjt2+0SLlU2zo2SMjOAD6fXrX5bx+oviKgn2h/6Uz6vhWt7L
Ayl2bPm4xnzDGyj5jyB0rwKC1fzlGT5qYwFGSSO2B34rttV8WeJLKBLhJbU2zGNRdRWzIMu
u5QA4BPAPzYxkHBNVvBTXGnHUPFKyTRHSxiIx4BluplkEanIIK4EjsMdF28bwa/XsrwksOp
SdtVb5nLxlxDQzWNKNO6cW91bftrrsdZ4S+C2n6gum6j4811LSDUESa3sdMRbi6nDgMoHZS
QWG0BiDGwKg4z6poviHwp8Lb6Gw8Fab4Z0XWJZEt4b7VR/amobmO0fux8kDcrkP5RGcdq3b
zQtF8WXUdibqbzYlS532BaGG9iwpxIRxIR5iFxnrICT8xAw7r9n3w/aPbX3he41DT9RtrhL
uNHZHgDK+8LtCgqvQZySB2PStIcV4ekuRx5ZW7HiPgzF1f3kZKUb97af15nK/Fr4l63pGua
ZDqrLqs08cdxNeaiWuCg8wAqsfEagFFI3K2CcA+tfW/H0BhQ3F5p2oFAzRzpqIVvlBChd3Q
H7uA2Mce1dD8Q/gxf8Aju5srpNRsdNlhgaFoyruG+bcCDgep6jsK1NN+AWmt5r2/wDZNo0k
KLvSN5JIpE/5aRsdpTPU44yoPrnxquc08VQg8RO8tbpeun/APp8owGIymtU+rUVytKzfpqt
nv1Pnbxvr41a+BtLqWSE20MMsUckhiymSFUN1Vei8ADHAFbFldQXnhuM2FxLHJDBCRb4KyI
UBV5I+zYbccDqGkU8mvcpP2YNAS0RNT1C9YqwIkgiWNic88kt1GMjHXnqST0cfgjw9B4Q07
w5d6fbX+l2KusAu1V5I97l2YOACpJYnIxXZS4lwuDgoU1fp/X+R83nXCGKzmblVkoapq22n
S3Z+VvI+aXadC29UhieMZmUspfdtyCvGAcdM+lcvf3ST3UwhVY4ixVFUDAA4HTtgV7T49+C
2jW9hBH4Ph1OfXL66S1srWS53oWIZ2ABXJ+SN8DPXFeIW1q9wHADgJnzMoSYwDgkr1GDwfS
vVwePhjIe0prS9tT4/HZFUymahVa1XTsbGlywppii7R5bF5vLuI1IyjdVdR7jr9Pet7R7KO
2jPl3MtxG2NnmchevArnNJeTSyZLmIXOny/u5QjAq3XHPY9fT8KnsdTbSZGbTX+02ZyzRSB
l8vJ4B9/foa9OlOKs2fOZhh6lVSVN7/c/J9mdXfR+ZdLJHGjFVCDCjco9vSqiQJdX2pxwL5
sr5RGAyQPJbzCD9I29vlp0by67bRXOnXUlhESY3UqGYe6n15/ziuo8C6VBe+NI0hRTZzQGz
k2ZHlhopSygY6lY2BI6AnuRnSviqdKKm9EjxcDga1ZujH42rW7er2O01u/n0qO2udOtZrsE
4kht1R2ClE9SNvTPQ5xgjuM3/hNLn/oB69/35t/8a6D4g+I9O8JWD6jrUpXOIliiIaRyRxh
c9AOT6CvNP8AhePhz+9qH/gOP8K/PsPQlVjeFO5+6yqKCUXO1kfYvj74M2viTUzrnhe6/wC
Ea8UqhQanbR/LOODtlCkE9AN4IbHB3D5a8wu/gj43hhvU0mDwrp9zcbhK9nOUtLsE5AltDE
Y5BkD76l+Ad+QM/S7gly3zEdhUMi7h8qjI7Gvy/C55XopQTTXS+vy/4Gx71TAUqs+Z6PyPD
PAX7Oegw6baXPjjwvoB14MxnSxDm1+8QuIy5U/Lg4xjPbgVN+1tZySfBVdPtikZ1DW7CzBH
G3LEjA/4COPavcIl3SZVdw9R615D+09ol/4o8O+G9H0K0v7u4TUDqj/Y1YmMQJtQkoQwG+U
Y2kH5eCMZHRl2LxGYZpRdSTdpp21srO+i6LQwzCMKOFlCCS0+/wBT5v8AGnwsg8JXVuzxL9
jneS3s72yMlq8TgZWOQK38Sr98HkqcqDjPlGveD9Y1kS6jGJpvKAiFtcXjzTBU4JUycsofc
B0JxkDBFe4eLPB3xa8R6NHpdxa6nJa3EkZjW88liXV/MjLv5IZceWSxZs9MkZ5hsvhv4s0t
VvB4a1C4t1kC3J0+8eWQgxh1j8lwufvqMhSAcgsMGv1yhSxVBc97yPkKs6U/c2RjfseR+X4
+1JHG2WK2Gdw+YcSA9hjsCOvSvor4qpPD4I1nYwQE2qCVW2vl7iNQAwHy45wcHls+orkfg5
ps9jrVrDd+FNc8PlEmb7drUIjnvJGGDkhQDtGAMHABAAAFen+M/DUXi3w3caJeO8MN3Pao0
qojFcTI3AYFT9zuDX5HxnOdfiGjzRtdQVv+3j6/JOWngJ2d7N/kfFPiz4dSLpZGlWOJ2lii
ijguUYFt20AJ5SE53nlSSTjIIGR1lt+zT441Pw/YeHLBdLt3sL27k1OaW7AWO5JSNUyuS48
tAwIBwS2SOAfp3w58AvDHh/UbS823t/dW0iSxvcGMcody7giLuAYBgD3Aq74MvY0j1l2ZGm
udXuZSikZAJGOBX7fhIVYQUZaty/Q+MxtWlVk501ZWPOvA3wy8V+CfDVnpeoQ2Gs/ZUEUc9
jcgNGgYkqRJsyOSQBkgDGOgGla6fqN/ePDBpt7AU2+ZLeQvbxIGzg7mGXxjogbHfGRXrspQ
x78bI+7ONuB+PTiuYuLuTVL3ytMurfyVUD5YwXU55wxO3GMfwn9a8yvkOHr1XUkrPrZ6HqY
TinGYSl7GFmltdbf15mSPhtePbRvHqlpPLt+ZXt3jTIxnBDsRzntWTd+FvEGmuskNg0w3BA
9tMjYOQBwSG7/3fyr0GzhmjHl29yjIrbTLK29mbp9wYUdv14qK51O1to3aET6hLGwLCA7Iy
49WGF6nkfMfascRk2EjFtqyOjC8R5hJ8qfM+1r/AJWPI9ZOu2243WnaqAeAskMpUAY7qjDv
+v5c3qview0CNYvFF3DpsjLu2XKmEuuSPlRsMR9O4r1zWfEt2S3mXv2FcjK2XBHt5hGfxXb
XzH+0xpjSPbX1oIZIClsJGcl5GYPcL1POP3iZ55yvpXjU6GBqVY0abbu9z6Spj8dhsM8RVh
HRHN+LPjNfSeK9Nb4eMtzNaxzQ208sW79/KNvmIjdwmUBYY+djjgGuRjF7rWlat4iuy2pXc
9yFa6uJpfPd2Rh5yuhHO/y02su35kHvXNaHcR22uWs2p/JZJL/pBXqYcHzAMdyu5R9fwrsb
DV4NG0O40+/tLa6udI1OV7qxAyl1Zy7VmjBxgbXWM89CFIxt4+rq0nhKcaFBaaP8df8ALyR
+dYzGSxtZ1qvX/IraJc+DNjHX5PEFtcJJwyhJVA2KSGG3dkMXHfjFdPa614A0+0Xytb8QzL
97yLW0SIE47kxD9TUHi7xv4angsjaaJo+t2jRBQHH2ee2K5+Rvl3Bdu0DHHDc9K821C+h1A
D7Jpttp8IydlszsT06s5J/l1NZUKNXFO7c4fNdNO10cNahSaXNFP5HqqfErwtokJGgeG7zU
J0O6OfVrgMsbeoX5gPwA571yFh40v77x/aa9Mzm8fUYrkxwuVXO4fKOuBgle/B75xXKxAKR
vB54zkEV33wO8GTePvidoGmxQloI7hLy7kHKxwRMGbPbJ4Qe7gd69KjltGheerdrXk2xRtH
SKSXkj1HxL+yJ458Q6he6jqmt+H5NQud0krPJLwxwNowhwFHAA4AUAE9uZ/wCGKPGf/QZ8P
f8Af6b/AON19uahMSGjRsLtLPKDgKDnGD06g/T05FY+If8An+b/AMCh/hSpylGKiuhs482r
1PRmEgdsED0pY8lmDDIx1NfOGgftu+HL0BfE3h/VtIfvJZyJdx5/HYR+Rrrz+1z8NI7Nphq
9/IyjPkjTJ95/Ndv61+CVeGMyoy5ZUX8lf8rn6FHN8NNc0Zo9kjQo/wAo3E44Aya8s1L4p6
C3i+9F5LJ5IiFvbzwRtIrIhYs3yg8Fifm6EBD6mvO/Ff7UA8ZaJdW/gm3n0vT5ibZry6B+0
OpA3bAp2x5DDkuWxnAXg14/feI3uCFhV0ZTgTED7u44+UcEdO+OMV9jwlw1Xwtb61iI2a2X
6/ceNmmPhiIckXp3PsO18R6TcaeLhL60a0aUwLIzhVZwcYGevJH14qxLe28C72kt4I+il3C
5/wAfSvhy8uNQnZy9w7KcKwVNoUgdeP555x17DS0ex164WObQ7TU5VV1jSa1DlVdcsF3DgY
OT6A5PGc1+lRXdHzTw9+p9batexSeI9BRTKXRrgZdCF+4ucMeCenSrdyWkmgjgMcRFzbkPj
d/H3HoP8fpXifw90nxtDr9ve6vcLIIyxH9pXpnXDbVyArnkDcOox79K9XGl6tP5Ly6nCyR3
Ed00dvZmISFHVgNxdiAdozjrk+vP51xDwri8fnNLGUUuWKje77Suz6HLs0oYbBSoServ+R2
F2YI0RLybcCwADtjPthev0rg/Bl3IjeILaFHi8nW7qJmYgcDaBz25B/KuwEKSxszOSc8lQA
D9cda850oanpHxS8VwaibddHubSHUIXG0YLMUGBjggiUNknPyHviv0107tLzPmVUjGLR18N
xdJKVFir/Nj7RK2T7HoTgfWoNbhOm6Tc6lq96MW8fzJBHsBycADB3FjkAc8kiifVrjapt4A
0Zzukdwi8duefyBrG+I0048F3z/69opLa4aOIcFEniZuO+FDH8BSdPlTYoVryStYi0rVom0
i3u9ZeSFnLkaahAQDJADAff8AQg/Kc9KydW8Tz6gdsYWKJVG1VwMAdAOOBWE8xSbDDk8Zxk
dapPcXlzExtIEhTHD3AOScf3R0Ffm9fEVsXrVZ+04LLcPgly0kXLi9Rc+bNkoDnknp1/z3r
zT4x2P9v+GJVh3I8G543cfeGQeACDnciAnHCljjiuvvdLvpxHs1BYUIIKRxkbvyYZ/KuTm8
AavqV/5Gq+JLWy0yUlJLhLBrhwp4OU3kkYJ6Z+mK3wOGhGpF86TRjm1e+HlTcG001p6HzHI
m1ucnJ3FG4q1q2qnVNYvdQ8pozcTPN5ZO7YW7ZPJ619Ez/sRa5qGoQyeGPE3h/UNEnRXW/Y
upHYgIobOP978jXY6F+wpodnGreJfFWp3rgcpY2iQKOfVi5P5V+h89Nvm8v6/I/GGuXRnx6
iJLCqk42q3J9/68U2BPLZc5U84xwQa+l/2if2efDvww8HWms+C11Wd1nMd0l9NvHluAA4Kq
oGGwuO/mZ/hr5pimxCqKiDDZDAZ5981pCalt0DlaR1ngr4feIviPq66b4Q025vrkAM+z5Ui
X+87nCoPc/QZr7n+DnwUs/g14duIrGWLUfEFzGBdXzBlRj1EaL1VAQPdiAT2C7H7NE9hbfA
jwdMkUKNPZnzI0jCGWUSOvQDk8dT+ddxeExzbYidxywZeiAd/6f/qNcU67qOy2TNPZclmYk
kcctrJBO63JQfvC4DbmBycjp17dB07VnfZLL/nysv8AwHX/AArbWzis7QQ2kKQQRJsSJRwo
HQAVS3f7A/I09h86Z8weJPAmh+IBcTR2IW8kleQzWilHYnksR3Jx0P4YzXmMvhnR4rqf7Jq
L/YbeF3knkmQLJJk7Y0YgDIAwTyM4+lWZ2Ntpy6fH4tumSAmE2FzBLbjI6xsFYOcH+EngYG
Olc1caRptpDLdrd3FzsLMUh08mKIZwQC7AYH0r2JONtjy6UXHRyOy+Ffhu98UG50618u2gD
Jcy3DkiNEYbQVUgMxBjONvHuByfWdF+DscMW7Wb50mcgKtpGuIwCc8sSSTyOAACAeeh8o+C
fxV0zwZ42vLvxO2rXFhfQLbS3gcSCLaS28xhMlcDA2YIBY4OQB9cW+radJDFcaC0WpwShXj
urKUSo6kcHfz64+uR7VwVIx5z0YVpKPKjk9E8H2GjxxyaJo9rGQS7PexmaTlQMBm6cYyAMd
RzWre6BHNcx3WpTGV1bzPLwCB6deMc9gOfWtm5u5WYBm+yhs/JG26Qjjk4BwOh6GrNlp/mL
Orx5CtujluD5m4kDPyg5yOnXqOPdtq9h2dr3IrFUgYmzt9zJtCsRxk4HB/ACrsuoPA6RW0c
s8rDhYkzznHLHCjoepH41YkjjclZE3xEDKPzk+/t0/GmRKGKElt/AwD1P5U00jkabdiG6e6
ms2MkotEYHPkqJHUc9yMD/vk00TrFJbsgy/3fNPLYxzk4z15wPQVZmljij2uQVIySwyCM+n
51iS6jErPDArXByfnYBVUg9M//AFvyqVPmZpGKRfnnjtrVp5pQiRDzHlYZCoMncefSo5dPj
1GyjPicG20iZhBLZhiu9GRhmbgHlti+WOAGIbOcCJokvtV0vRbg/uZ47i5d0HIEIj2kZ7iW
WFsf9M8HrivAP2qfi5d2rf8ACKWzLFdmPbqLKgZHRlx8m4HBOSdw52soOCDnzsVVnUmqFPq
ejhKUIxdaa0Rc8ffEvwl4P1i2g0HUbrU7VnIZUCOI1xnekisN6424G3nPDkqwGpY+IrHWbG
O90m7jurZwAJo2G0n0PdT7HB+lfHguWnO52Z2PGSdxPHFX9E8S3/hu6Nxol5PZu4G8Jgq+O
gdTww+o4rlr5BTlFezdmfQ4HiytSfLVV4/ij6+mn8pECse3JPIHHT86VUVmTawDcjG3/PNe
JeHfjQLprOy1uwn82aRYxcWFwY8sSAMoxwOfRgBnpXrOqNe+F7OSTWNP1BUtomBkaIyo7AH
CmWPcmSRjk8mvAxWV16W0T6XD51hsQlyzS9dC9b+L9a8MX8w8GTQx3bAC5+1oZLZCR8u9AR
vkxgjaVOMbmCkK/G3nxv8AHnhTxNef2NrF14igNo5uVv7ZJYbaXAIYAMnlgZGSW2jdjDFSB
l3HjiLTrQxWDxXCRSyQpcscfaZggeVjx3fzB9APQAeKeK/Gs+ow/wBn2LhbCLLOYxtN5MAc
zSf3vmLMqnhc+pNdmU08S5ci+Ffr/l0R8Tm2Kp4io6lj6wb472Hjr4U3kPxJ8F69a2N9ZTQ
vf2kZu7YuQdsv/PRAG+YNhsYyDjFfNHg3wRp2vIJdQuL+9uWiEv2HSFRyh3Y/eSMdqDpySO
oAzg4+g5PGFva+GrE2Fz9ktUsomV4jgRxCNTkEeg4wMn8K8M1eztYbeXWrXybS7+0LN5Txq
1uIiwXaUOVJIIZvfPSvp6mHcYP2crNnhwnd6o96/Zn8dXFt4uj8OT3DrokOnypZafe3sMlx
DMJVx5aoikhgzcfMOrZAr6gWIxFhKQ0r8sR0zwAB7Dp+veviv9njXIZ/ixokVhcLfCLz1is
4YVzGrqdzh/4EUZJHocckgH7N1BZJ0jityUR2AkkHBVMZOO+T049TXBh5TUnTkulzSWrTuQ
pb/aGa4ZwybcIgHA9T9T/Sm/Z4/wC4Pyq2ihIyqKFVRgBRgAegpmF/u/rXZZBtofC/wo8UX
Gm+GiLI3YmS6mZhBKgZiQhJwWBPylRn24JqH4haP5d7b6ut5pkF1cgpdR3M6obldoxgd2HT
8R24r6Iu/A/gd5rm1j0Dw1MEmaQwWVrEWRyBnd0ChtoByQMEY5wasaPpfhm31Ca/8P8AhXT
P7SRmlingt42mRyWGfMxhB8z8KxxnjArqdVMw9nfVHyDB4cXUpnm0+G11FkBEi2txFIMEAE
lVbPr/AJ6dx4btdR03Umutfit9KsWtRB88qQ+c+4HJVTyQFG3PTJxX0tffD3R/FZe58W6No
81/IPJ8xbaPzI04OBLjcfmGep646cVraR4b0jR5lk0TR9JsHHR7WzSKQHpyyqCeOPr+dYyg
pO7Ku7WOd+Cd7f3Gkaja3+n6iLKKVJLC+u4njMiOo8xcuNz7XDNv5yHAydtekLEsZboeoyB
jHH/16qy3yQQtJNINq9WY4ySQP69qxIfEr3M0a2EG+EkFnww+UjOAMdc468YPtir6jinY6Q
mMoTuwMHJI6VjT6hHEvkwl5JQokVEH3gTgHpx938vwqvqGoboEOozlYFdd0MKsxYgg4JAJ4
79uCSR2ydR1B4EdLZZYAUGLS1AadlHQsCdqHIwNxwOTuzkUNNslStuQazrgt5xLqjwQQu7R
xQ7d8k2D91EHLHHXAPTPQGsebXb/AFS8Q2tu9tDFLhnnceYOCcFQCFYNtHzcj5jt4AMSWt1
eO0uuzvgBsQxOXK5xkFgAccD5UAUdPmFX5NRttPt0ASK2gh4yw2DAzjAwAB06ZrSEOUzbuW
o9Ru9P+IXh+4ee3lkmgubJoQCkaBlVwm/kgs0UY3dCQvyjJFfHnx41VdQ+K3iK8a1jjhadn
jjCmMyRsoKO2GYsTkHIO0gADAG1frLU7Btd06S0gupLCRis0V0VO6CRWDI4Qnkqygjtxjvx
8x/tFaDfWWtWepaoIzLcwJHLHEpCRPGqoPLz1jYAODgcsc81yuk414ztpa39fkd1OadFw6r
U8egkduuMAE5J7/hUjvvBGCmcDI6f54qGIhmUD5SEKnknJ9T+lTyL5YIOByOBkiu9K5x2Os
+F2hSeKfiF4U0uBPNNxqlsJAT0iEis/wCARXP4V+ieo2FpdmWfXrSK6V1IMcce7aHypRcDc
SQSCeM84wM14J+zH8HpPh9Yjxd4ytZ0169i8rTdMdf3tvE/Bdgfus/AGcbVzn7xA+g7y7tt
B0+bWfFFzb2EdrC8kk07bY4IgNzDrzwvUDJx0rCpZstI+P8A46fBSL4V6Bc6jY6tNPY3l9E
YrK7YefYvKHU5dThwU3Ak4+7nnBNeD+L9EHhi+tbcMrGSATEiVJFALMBhk+XkAHAJxnGa+k
vj18Wra9gu9K0sXJsdcaUHUNRCobaMbGXbENxIMkcPzMFbZEqBVyXPztpGhf8ACYeJJGNnF
YWAIluVtU2RxIB0XPckH8yeg4qhSUE+7Cb5pI7Ow1K4/wCES0awuHbcsAlmBODs3ExLwPRR
+AXParnhKS28QeLIdOXzJLeyikuJwp2gkDYEz35kz+H5ZNxNLc3Ts0Q8yQ79qnhQQAq+wUK
o/wCAjpXHeGvEs+g3EjJudXbcXimeNsgnoyn3Pr2q7Xeo2rRsj608JG38OeLPDl/Y23kuNS
isnWEbS8U58ggjvgyK2PVR06j6WgdmgR5kMbuAxjJzt4+7+FfG3wD8H6/8TfFFjrd1Yw2nh
7TrpJ57+7Z5WuipDeTCxAPUAkjhdo5yQK+yS5LAjpz3zXPX5ZSukRShyqzJY5MK+cDjFM83
6VDNIYgNhAUcn24qH7d/tj9az5TW9jgr/SYJrz98M2Y3f6LGAsTYOcsFHPGOM44HFbVssVp
G4t1SJAo+WMbdp7444PP+eDVCNyyXjKdpRXA2+xOP5VV1e7k060P2cqWU8MygnnePp/CP1o
SuTfSxtXN7CpdZ3SIBgcg/d/LPscAc596rS6zJP/x4w+Yf4pJCUjIHTjr3z/nNZVvGLuaae
7zM6nCh+QBuAxisqx1GfXNVNtdO8UItmlKwMyZO/bjOenP+GKtISXQ6I31ul0ssOy6u2UQ+
WSqBzk4wSeO5wM9SexNV/EcUjxo6X40y1QuJ0itzLK6YXCqik7mLAHPYcAc5qnqMg0O2lud
NjjjnkdU8wjcVyqjIz09cdM9Ryc0dZ1m48P6Jfy2flyTW+1RLMNzPlkUljx6npgDsMcVpGK
I57PQ2Ylvr93kUyaPDKuDcSssl7MACQB1SEdwBk9ThW5qwqwWduw2JBCwJLMeSOxZjyfqTz
+BrwnxT8cfEGn+J3soYNLaAGEgPE5I32rTHHzf3uB7fia82ufjf4w1bSUiu9TwWdbkSRRqj
JyCEUjGEGG49HYd+NUkkQ7tn0F4t8R3thaSp4P0aXV7wRmTztymMbQcAn7zkkABVHPJJAry
DxprPxKn1NPKtr22e3kJt2t4DAHcY3hYyWLJg4DNgEbjnJxXE3XxM8WXERt28Q6okUbsVWO
XaRuYEjI5wD09O1ZOseI9X1E4vtV1GcyO0jtJOxJOMYzngY7Dj2qki1oP8Vaz4tiuFi8S6n
q8bMvzKb1pSzJkkEKxCkCQ5Xjg4x0rldQ1C4vJxJcXNxI4JwWYjALZIx0Az26VsR2Mcy3Ly
ZJRFboPmJ9eOar6hYRW9pYyJktOjs2cYGHIGPTpRaw0YK2skUaOVl2MDtbBAPrg/XitXeln
BmxlZpsMsspiG1RkbNhIyD1yflPIA6cxpGANuSVz93PH5fnVuFAiPsBUsPmIJ5HXH0yKIrQ
Zej8Za7bLB5Ws6hG8EgnjlaQs6SjkMG65BPynPy7iRjJzAmv6hcTWp1G6nvY4bhbgR3cxfc
wO5uWJxuyc46k5OTT5bCGRW3LjCO/y8cr0qjt3XCliTgkAE9OCeKGhpnXeNfEGg+LJ7WSe6
vEWNyCDEdxUj1PA7E4z6e9Zb+L7a1s4rDRLYQWwYbIw21c9NzEjLH3wPpWDBCBqFuFONzhc
4BxyORkda9h/Z2+GOg/ELxDeT+KreS6is41dbUSFY5Mu0eHx8xAABGCOfypSl1FseP6lf3d
9KkKTOXkUKbeKMoQx/gGMlu2PXPSvpr4Hfs76KdAtdW8e+Gr1tX87Edlqk5MbKAPmaEIuBk
NhXL8Yz1wPZvD3gfQPCFktv4Y0mx02NAYwYIhvPO7Jc/Mxz0JJx0GK17d9jxFAF4KcE9B/+
qs5NWuF+h0MEixRRx26RwQRqESGIBVRR0AAHA9Biop9SUmVDtVY1yXPBGc4wcY6BvyrM1e7
ksdIuriDb5kQyoYZGd2Kxprh47QBWOwbPkBwDu6k46mudrUEzUiv57qe5cTSGCI7MDjJXhi
Tj1JGPbPfFL/aMX/PR/wDvr/61Y8KKbaycqP3sW4qOACVycenJNP8AKT0b/vtv8aVhuVj/2
Q==
</binary>
</FictionBook>

Zerion Mini Shell 1.0