Current File : /www/varak.net/catalog.varak.net/app/books/1/1390.fb2
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<description>
<title-info>
<genre>antique</genre>
<author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
<book-title>Vrah</book-title>
<lang>en</lang>
</title-info>
<document-info>
<author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
<program-used>calibre 2.55.0</program-used>
<date>15.8.2019</date>
<id>62a3fa79-d793-4eed-b374-714a7f4fa493</id>
<version>1.0</version>
</document-info>
<publish-info>
<year>2000</year>
</publish-info>
</description>
<body>
<section>
<p><strong>Vrah</strong><strong><emphasis>King Stephen</emphasis></strong></p><empty-line /><p>Vrah</p>
<p>Stephen King</p>
<p>Najednou se probudil a uvědomil si, že neví kdo je ani co dělá tady, v muniční továrně. Nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje ani co dělal. Nemohl se rozpomenout na nic</p>
<p>Továrna byla velká, s montážními potrubími a dopravními pásy a do toho všeho se ozýval klapot součástek.</p>
<p>Z krabice, do které byly automaticky skládány, vzal jednu hotovou pušku. Zřejmě obsluhoval stroj, ten však byl nyní zastavený.</p>
<p>Zvednutí pušky mu připadalo jako reflex. Pomalu přešel po kočičí lávce na druhý konec továrny. Nějaký muž tu balil náboje.</p>
<p>"Kdo jsem?" řekl pomalu, váhavě.</p>
<p>Muž pokračoval v práci. Nevzhlédl, neudělal žádný pohyb, jako že slyšel.</p>
<p>"Kdo jsem? Kdo jsem?" křičel, ale ačkoliv celá kopulovitá tovární hala odrážela ozvěnou jeho divoký řev, nic se nezměnilo. Muž pokračoval v práci, aniž by vzhlédl.</p>
<p>Švihnul baliči nábojů puškou u hlavy. S křupnutím ho zasáhla a balič spadnul dopředu na tvář a rozsypal náboje všude po podlaze.</p>
<p>Jeden sebral. Náhodou měl správnou ráži. Nabral několik dalších.</p>
<p>Nad ním se ozval klapot kroků. Otočil se a nad sebou uviděl muže kráčejícího po kočičí lávce. "Kdo jsem?" zakřičel nahoru, aniž by vážně čekal odpověď.</p>
<p>Ale muž se podíval dolů a začal utíkat.</p>
<p>Škubnul puškou nahoru a dvakrát vystřelil. Muž se zastavil a padl na kolena, ale ještě předtím, než spadnul, stiskl červené tlačítko na zdi.</p>
<p>Začala kvílet siréna, hlasitě a čistě.</p>
<p>"Vrah! Vrah! Vrah!" řval amplión.</p>
<p>Dělníci nevzhlédli. Lopotili se dál.</p>
<p>Utíkal a snažil se dostat od sirény a od ampliónu. Uviděl dveře a rozběhl se k nim. Dveře se otevřely a stáli tam čtyři uniformovaní muži. Stříleli po něm z podivných energy pušek. Kolem něj se míhali blesky. Vystřelil ještě třikrát a jeden z mužů v uniformách klesnul a jeho energy pušku zarachotila na podlaze.</p>
<p>Prchal druhým směrem, ale větší počet uniformovaných mužů přicházel z druhých dveří. Divoce se rozhlížel kolem sebe.Blížili se k němu ze všech stran! Musel se dostat pryč!</p>
<p>Šplhal výš a výš do horního podlaží. Ale nahoře už byli také. Měli ho v pasti. Střílel, dokud nevyprázdnil svou pušku.</p>
<p>Přiblížili se k němu, někteří shora, někteří zespoda."Prosím! Nestřílejte! Copak nevidíte, že chci jenom vědět, kdo jsem?"</p>
<p>Vystřelili a energy paprsky do něj udeřili. Všechno zčernalo...</p>
<p>*****</p>
<p>Potom sledovali, jak za ním bouchly dveře a jak nákladní auto odjelo. "Čas od času se tu z některýho z nich stane vrah," řekl dozorce.</p>
<p>"Já tomu prostě nerozumím," řekl druhý a poškrábal se na hlavě... "Vem si tohodle. Jak řekl-- 'Chci jenom vědět , kdo jsem'. Tohle. Vypadal skoro jako člověk. Začínám mít dojem, že ty roboty dělaj dost dobře."</p>
<p>Sledovali, jak nákladní auto opravny robotů zmizelo za zatáčkou.</p>
</section>
</body>
</FictionBook>
Mini Shell