%PDF-
%PDF-
Mini Shell
Mini Shell
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<FictionBook xmlns="http://www.gribuser.ru/xml/fictionbook/2.0" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<description>
<title-info>
<genre>antique</genre>
<author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
<book-title>Markus Heitz - Trpaslici</book-title>
<lang>cs</lang>
</title-info>
<document-info>
<author><first-name></first-name><last-name>Unknown</last-name></author>
<program-used>calibre 2.55.0</program-used>
<date>15.8.2019</date>
<id>6a8ac234-c5a1-49aa-94c5-562848862d07</id>
<version>1.0</version>
</document-info>
<publish-info>
<year>2006</year>
</publish-info>
</description>
<body>
<section>
<p> <image xlink:href="#_0.jpg" /></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_1.jpg" /></p><empty-line /><p>TrpaslíciMarkus Heitz</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><image xlink:href="#_2.jpg" /></p>
<p>2006</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Copyright © 2004 by Piper Verlag GmbH, Muenchen</p>
<p>Translation © Zdeněk Sladovník</p>
<p>Cover © Jan Patrik Krásný</p>
<p>ISBN 80-86354-67-9</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Povrchní stránka věcí je k tomu, abychom ji přehlíželi, neboť i v tom nejmenším a nejpodivnějším stvoření může tlouci velké srdce. Kdo z nafoukanosti zavírá oči, nemůže toto největší dobro ob</emphasis><emphasis>jevit. Ani v sobě, ani v</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>jiných.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p><emphasis> </emphasis></p>
<p>vybráno z „Knihy moudrostí neznámého zesnulého“ ve:</p>
<p>„Filozofické sbírky a dopisy“, uložené v Palandiellině Chrámu</p>
<p>sta sloupů, Zamina, království Rân Ribastur</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Trpaslíci a hory mají jedno společné: lze je zdolat pouze těžkým kladivem a nekonečnou vytrvalostí.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p><emphasis> </emphasis></p>
<p>lidová moudrost z Mlžné marky v severovýchodní části</p>
<p>království Idoslân, ústní tradice</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Abysi zurieciemu trpasliekovi uniknouti dokázal, hbitých nohou jest ti zapotrebie. Nešť</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>pomni: vždy rychlejší býti musieš, než kterak sekyra jím vržena letie. Jestliže unikl jsi mu, zevniejšek svuoj pozmieň. Pamieť jejich jest smrtedlně dobrá. Tak státi se muože, že po dvaceti slun</emphasis><emphasis>ečni</emphasis><emphasis>ech cyklech náhle se korbel o hlavu tvou rozbije a v ušiech rozlehne se ti krutý trpasliekuov smiech.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>vybráno z díla „Spisovaní o národech Skryté země,</p>
<p>vlastnostech a svéráznostech jejich“. Ústřední viransiénský</p>
<p>archív v království Tabaïn, sepsal Magistr Folkloricum M. A.</p>
<p>Het v roce 4299. slunečního cyklu</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_3.jpg" /></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_4.jpg" /></p><empty-line /><p>PODĚKOVÁNÍ</p>
<p>Po dopsání „Ulldartu“ mne volal projekt, k němuž jsem přistupoval s napětím a podivným mrazením v žaludeční krajině: Trpaslíci. Když se člověk jako autor ujme něčeho, co je u mnoha čtenářek a čtenářů fantasy literatury spjato s pevnými představami, hrozí mu nebezpečí, že právě tato očekávání zklame, nebo naopak se dočká velké obliby.</p>
<p>Vytvořil jsem „svoje“ trpaslíky, rozdělil je do kmenů a klanů a obdařil je rozličnými vlastnostmi. Nespouštěl jsem z očí klasického trpaslíka, přitom jsem mu však propůjčil nové obrysy a nové aspekty. K tomu přistupuje vlastní příběh, který staví trpaslíky do centra pozornosti a nedělá z nich autory narážek pro elfy a lidi. Hrají nejvýznamnější roli, jsou ochránci Skryté země a tento úkol plní, i kdyby je to mělo stát vlastní život.</p>
<p>Bylo pro mne velkým potěšením, když jsem nechával Tungdila a jeho společníky prožívat jejich pestrá dobrodružství. Nezištnost, láska, vzdor, humor, boj a smrt jsou kořením následujících stránek a doufám, že vám, milé čtenářky a milí čtenáři, přinesou tolik pobavení, jako mně přineslo psaní tohoto příběhu.</p>
<p>Tentokrát bych chtěl poděkovat především těm lidem, kteří mne podporovali ve snaze, abych knihu ztvárnil ještě zajímavěji a ještě lépe. Mezi těmi, kdo ji četli jako úplně první, je nutno zvlášť zmínit Nicole Schuhmacherovou, Sonju Rütherovou, Meike Seweringovou a Dr. Patricka Müllera, kteří mne od počátku a i později podporovali svými přesnými poznámkami a trefnými pokyny.</p>
<p>Můj dík patří i těm, kdo mně Trpaslíky svěřili a poskytli tomuto malému národu příležitost vyjít z této knihy v odpovídající velikosti.</p>
<p><emphasis>Markus Heitz</emphasis>, červenec 2004</p><empty-line /><p>DRAMATIS PERSONAE<strong>Kmeny trpaslíků</strong></p>
<p>PRVNÍ</p>
<p><strong>Xamtys </strong><strong>II. </strong><strong>Vzdorohlavá </strong>z klanu Vzdorohlavých z Prvního, <emphasis>Borengarova </emphasis>kmene, nazývaného také jen „První“, královna</p>
<p><strong>Balyndis Železný prst </strong>z klanu Železných prstů, kovářka</p>
<p>DRUZÍ</p>
<p><strong>Gundrabur Bělohlavý </strong>z klanu Tvrdokámenů z Druhého, <emphasis>Beroïn</emphasis><emphasis>ova</emphasis> kmene, nazývaného také jen „Druzí“, velkokrál trpaslíků</p>
<p><strong>Balendil</strong><strong>ín Jednoruký </strong>z klanu Silnoprstých, poradce trpasličího velkokrále</p>
<p><strong>Bavragor Perlík </strong>z klanu Perlíků, kameník</p>
<p><strong>Boïndil</strong><strong> Dvojčepel, </strong>zvaný též <strong>Pruďas, </strong>a <strong>Boëndal</strong><strong> Páka </strong>z klanu Vrhačů seker, bojovníci a dvojčata</p>
<p>TŘETÍ</p>
<p>–</p>
<p>ČTVRTÍ</p>
<p><strong>Gandogar Stříbrovous </strong>z klanu Stříbrovousů ze Čtvrtého, <emphasis>Goïmdil</emphasis><emphasis>ova </emphasis>kmene, nazývaného také jen „Čtvrtí“, král Čtvrtých</p>
<p><strong>Bislipur Pevnoraný </strong>z klanu Širokopěstých, Gandogarův poradce</p>
<p><strong>Tungdil Bolofar, </strong>později Zlatoruký, Lot-Ionanův chovanec</p>
<p><strong>Goïmgar</strong><strong> Třpytovous </strong>z klanu Třpytovousů, brusič drahokamů</p>
<p>PÁTÍ</p>
<p><strong>Giselbart </strong><strong>Ž</strong><strong>eleznooký, </strong>zakladatel Pátého kmene a klanu Železnookých</p>
<p><strong>Glandallin Kladivobijec </strong>z klanu Kladivobijců z Pátého, <emphasis>Giselbartova</emphasis><emphasis> </emphasis>kmene, nazývaného také jen „Pátí“.<strong>Lidé</strong></p>
<p><strong>Lot-Ionan Trpělivý, </strong>magus a vládce kouzelné říše Ionandar</p>
<p><strong>Maira Ochránkyně, </strong>maga a vládkyně kouzelné říše Oremaira</p>
<p><strong>Andôkai</strong><strong> Bouřlivá, </strong>maga a vládkyně kouzelné říše Brandôkai</p>
<p><strong>Djerůn, </strong>tělesný strážce Andôkai</p>
<p><strong>Turgur Sličný, </strong>magus a vládce kouzelné říše Turguria</p>
<p><strong>Sabora Zamlklá, </strong>maga a vládkyně kouzelné říše Saborien</p>
<p><strong>Nudin Vědychtivý, </strong>magus a vládce kouzelné říše Lios Nudin</p>
<p><strong>Gorén, </strong>bývalý fámulus Lot-Ionana</p>
<p><strong>Frala, </strong>služebná v Lot-Ionanově domácnosti, její dcery <strong>Sunja </strong>a <strong>I</strong><strong>kan</strong><strong>a</strong></p>
<p><strong>Jolosin, </strong>žák maguse Lot-Ionana</p>
<p><strong>Eiden, </strong>Lot-Ionanův čeledín</p>
<p><strong>Rantja, </strong>žákyně maguse Nudina</p>
<p>Neuvěřitelný <strong>Rodario, </strong>mim</p>
<p><strong>F</strong><strong>urgas, </strong>magistr technicus</p>
<p><strong>Narmora, </strong>společnice Rodaria a Furgase</p>
<p><strong>Hill</strong> a <strong>Kerolus,</strong> vetešníci</p>
<p><strong>Vrabor </strong>a <strong>Friedegard, </strong>poslové Rady magusů</p>
<p>Princ <strong>Mallen </strong><strong>z </strong><strong>Ida</strong><strong> </strong>z rodu Ido, následník idoslânského trůnu v exilu</p>
<p>Král <strong>Lothaire, </strong>panovník v království Urgon</p>
<p>Král <strong>Tilogorn</strong><strong>, </strong>panovník v království Idoslân</p>
<p>Král <strong>Nate</strong><strong>, </strong>panovník v království Tabaïn</p>
<p>Král <strong>Bruron, </strong>panovník v království Gauragar</p>
<p>Královna <strong>Umilante, </strong>panovnice v království Sangreîn</p>
<p>Královna <strong>Wey</strong><strong> </strong><strong>IV.,</strong> panovnice v království Weyurn</p>
<p>Královna <strong>Isika, </strong>panovnice v království Rân Ribastur</p>
<p> <strong>Ostatní</strong></p>
<p><strong>Sinthoras </strong>a <strong>Caphalor, </strong>alfové z Dsôn Balsuru, říše alfů</p>
<p><strong>Liútasil, </strong>kníže z říše elfů Âlandur</p>
<p><strong>Bashkugg, Kragnarr </strong>a <strong>Ushnotz, </strong>skřetí knížata ze skřetí říše Toboribor</p>
<p><strong>Swerd, </strong>Bislipurův přisluhovač</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>KNIHA PRVNÍ</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p>
<p>PROLOG</p>
<p><strong>Kamenná brána v Severním průsmyku,</strong></p>
<p><strong>v říši Giselbartova Pátého kmene,</strong></p>
<p><strong>v roce 5199. slunečního cyklu, pozdní léto</strong></p>
<p><image xlink:href="#_6.jpg" />ílá mlha halila soutěsky a údolí Šedých hor. Vrcholky Velké čepele, Dračího jazyka a ostatních velikánů se vzdorně tyčily z oparu a vztahovaly se k večernímu slunci.</p>
<p>Váhavě, jako by se obával strohých útesů, pronikal sluneční svit dolů a osvětloval Severní průsmyk tmavě rudým slábnoucím jasem.</p>
<p>Glandallin z klanu Kladivobijců se se zasupěním opřel o hrubě otesanou zeď strážní věže a přiložil pravici k huňatému černému obočí, aby si chránil oči před nezvyklým jasem. Trpaslík po výstupu sotva popadal dech a tíha hustě spletené kroužkové košile, obou seker a štítu dávala jeho stařičkým nohám co proto.</p>
<p>Ale nikdo z nich už nebyl mladší než on.</p>
<p>Bitva, kterou před několika málo dny společně svedlo v podzemních chodbách devět klanů Pátého kmene, stála mnoho životů. Smrt sáhla zejména po těch mladých, nezkušených. Jejich oběť však nebyla marná: neznámý nepřítel byl zničen.</p>
<p>Přesto jeho přátelé dále umírali, neboť mezi nimi obcházela zákeřná choroba, o níž nikdo nevěděl, odkud přišla. Trpaslíky oslabovala, nutila je ležet v horečkách a olupovala je o sílu, jasný pohled a pevnou ruku. A tak on jako jeden z rady starších převzal povinnost bdít této noci nad Severním průsmykem.</p>
<p>Z vysoko položené vyhlídky vedla stezka napříč Šedými horami a dále do Skryté země, kde ve svých říších žili lidé, elfové a kouzelníci. A na jeho kmeni bylo, aby na severu zajistil zemi bezpečnost.</p>
<p>Dva gigantické portály z nejtvrdší žuly zabraňovaly v proniknutí jakékoliv obludě. Vraccas, bůh trpaslíků a jejich stvořitel, kdysi sám vytvaroval mohutná kamenná křídla a zajistil je pěti závorami, jimiž se dalo pohnout pouze pomocí tajných slov. Heslo znali jen strážci stezky a bez správné formule zůstaly brány pevně zaklíněny.</p>
<p>Před mocnými vraty ležely vybledlé kosti a roztříštěná brnění těch, co se touto překážkou nenechali vyděsit. Skřeti, obři a jiné obludy si odnášeli porážku za porážkou a krvavě platili za poznání, že sekery trpaslíků jsou i po tisících slunečních cyklech stále ostré.</p>
<p>Osamělý strážce sejmul od opasku kožený vak a napil se chladné vody, aby si svlažil vyschlé hrdlo. Několik kapek mu steklo z koutků úst a prosáklo do hustého vousu. Zabralo mu celé hodiny, než z porostu svých tváří spletl umělecké cůpky, které se nyní jako tenké provázky komíhaly na jeho hrudi.</p>
<p>Glandallin odložil vak s vodou, vytáhl z opasku zbraně a položil je na hrazení věže, vytesané ze skály. Obě železné sekyry melodicky zařinčely, když se dotkly kamene.</p>
<p>Oranžově rudý sluneční paprsek polaskal vyhlazené ozdoby a ozářil runy a symboly, které měly jejich nositeli propůjčit ochranu, jistotu zásahu a vytrvalost.</p>
<p>Trpasličí mistr kovář a zakladatel Prvního kmene, Borengar Bělovýheň, sám vykoval tyto čepele a věnoval mu je darem, když vyšel jako vítěz z nesčetných bitev u Kamenné brány. Žádný meč nějakého skřeta, žádná palice nějakého trolla ani žádný oštěp nějakého obra nedokázaly přetnout nit jeho života – i když se o to pokusilo již dost temných stvoření, jak dosvědčovaly jizvy na jeho podsaditém těle. Ovšem moc nápisů a jeho brnění mu neustále věrně pomáhaly.</p>
<p>Kam až trpaslík dohlédl, tyčil se horský masiv jako olověný výčnělek z pahorky pokryté země Gauragar, osídlené lidmi. Jako páteř se vypínal do výše a děsil poutníky svými strmými svahy, nejistými cestami a proměnlivým počasím, a tak se i navzdory bohatství Šedých hor stávalo jen zřídka, že by se obyvatelé Gauragaru vydali do těchto končin.</p>
<p>Pouze jeho lid žil osamocen ve stínech těchto rozeklaných vrcholů. Trpaslíci z Pátého kmene, kmene Giselbarta Železnookého, si svou podzemní říši zřídili v tvrdé tkáni severní pahorkatiny. Hloubili doly, vytvářeli umělecky působící haly, zakládali nejžhavější ohně a vyháněli ze skal rudné žíly, aby daleko od slunce a povětří věnovali své životy dobývání pokladů a kovářství.</p>
<p>Glandallin pozoroval neprostupné vrcholy, které se v odlehlých dálavách smrskly na široký, tmavý pruh. To byl jeho milovaný domov – místo plné podzemní krásy, které by nevyměnil za žádné jiné.</p>
<p>Vraccas, božský kovář, obklopil celou Skrytou zemi ochranným pásem, aby jeho obyvatele ušetřil nestvůr boha Tiona. Tak záleželo pouze na elfech, trpaslících, lidech a jiných stvořeních, zda spolu budou žít v míru.</p>
<p>Když Glandallin obrátil pohled k severu, sledovaly jeho hnědé oči třicet kroků široký průsmyk nazývaný Kamenná brána, který vedl na druhou stranu hor, do neprobádaného území. Dříve lidé vysílali expedice do všech světových stran, ale jen pramálo se jich vrátilo zpět, a navíc se tím nechtěně postarali o to, že skřeti nalezli cestu k bráně. Se skřety přišly ostatní stvůry, které bůh Tion ve zlém úmyslu stvořil, aby jim ztížil život.</p>
<p>Pátravě si obhlížel cestu. Pozornost strážce nesměla v žádné chvíli ochabnout. Ty obludy se ze svých porážek nijak nepoučily. Jejich temný, zlomyslný rozum, kterým je Tion obdařil, je nutil k neustálým útokům na portály, aby pronikly do Skryté země. Chtěly zničit všechno a všechny, neboť k ničemu jinému nebyly svým stvořitelem stvořeny.</p>
<p>Občas uběhly sluneční cykly, občas jen jednotlivé oběhy, než podnikly další útok. Doposud hordy nepřišly na myšlenku, aby své útoky usměrnily do uspořádaných kolejí a postupovaly pomocí lsti; proto zůstalo jen u slepých, zuřivých náporů, které pro útočníky vždy skončily krvavou lázní. Běsnící, řvoucí bestie se nikdy nedostaly dále než k cimbuří hradeb, kde na ně čekaly sekyry trpaslíků se smrtelným pozdravem a od východu do západu slunce sekaly do masa, kostí a zbroje nestvůr. V takovýchto dnech se černá, tmavě zelená a žlutohnědá míza jejich životů rozlévala až do výše kotníků před nezdolnými žulovými branami, o něž se beranidla a katapulty vždy s hlučným lomozem roztříštily.</p>
<p>I Vraccasovy děti trpěly ztrátami, bývaly zmrzačeny a zraněny, ale nikdo z nich nereptal na osud. Koneckonců byli trpaslíci, nejtvrdší národ známého světa a ochránci Skryté země.</p>
<p><emphasis>A přesto nás přelstili. </emphasis>Glandallinovi vytanuly na mysli záhadné stvůry v dolech, jimž padlo za oběť tolik příslušníků jeho kmene. Najednou byly tu. Navenek se podobaly elfům: urostlí, štíhlí, s ladnými pohyby, v boji však byli krutější a zákeřnější.</p>
<p>„Elfové, nebo neznámé bestie?“ hádal polohlasně a rozhodl se pro bestie. <emphasis>Tion Ničemný je před dávnými dobami zakopal do země a zapomněl na ně. Naši vlastní horníci je museli vytrhnout z jejich spánku a osvobodit ze skal</emphasis><emphasis>,</emphasis> hledal nějaké vysvětlení.</p>
<p>Glandallin si byl skoro jistý, že to nemohli být žádní elfové ze Skryté země. Trpaslíci a bytosti se špičatýma ušima se navzájem nenáviděli; Vraccas a Sitalia, stvořitelka elfů, tak rozhodli, když svým národům vdechli život a do vínku jim dali vzájemný odpor. Z toho pramenily mnohé nesmiřitelné spory a mnohé šarvátky, které si vyžádaly mrtvé, avšak nikdy z nich nevzešla válka.</p>
<p><emphasis>A jestli to byli přece jen oni? Rozrostla se nenávist natolik, že jsme se s nimi ocitli ve válce?</emphasis> pomyslel si tiše. <emphasis>Nebo snad touží po válce kvůli našim pokladům? Závidí nám naše zlato?</emphasis> Na to Glandallin neznal odpověď a přinutil se věnovat potřebnou pozornost okolí. Myšlenky na řež v temných důlních chodbách proti příšerným bojovníkům, ať už to byli elfové, nebo ne, rozptylovaly jeho oči a otupovaly je. Klouzaly po krajině, aniž by hory a Kamennou bránu opravdu viděly.</p>
<p>Jeho obočí se hněvivě stáhlo, protože ostrý severák, který mu zde daleko nahoře ledově hvízdal ve vousech, k němu přinesl pach, který z celé duše nenáviděl. Skřeti.</p>
<p>Páchli sraženou krví, výkaly a špínou; do toho se mísilo žluklé aroma jejich tukem promazaných brnění. Věřili, že ostří trpasličích seker sklouznou po loji a způsobí tak kovu méně škod.</p>
<p><emphasis>Tuk vám proti nám v ničem nepomůže. </emphasis>Glandallin nečekal, až uvidí zpoza poslední zatáčky Kamenné brány přicházet rozedrané prapory a zrezivělá ostří oštěpů nebo než zaslechne řinčení ocelových košil. Popošel krok stranou a stoupl si na špičky; mozolnatýma rukama sevřel hrubé, dřevěné úchopy obou měchů. Umělé plíce se naplnily vzduchem, než z nich trpaslík mocným pohybem vytlačil dech.</p>
<p>Vzduch proudil širokým potrubím, vyrazil do hloubky a probudil k životu signální roh pod zemí. Štolami a chodbami Pátých se linulo tupé dunění.</p>
<p>Trpaslík střídal při manipulaci oba měchy, aby se proud vzduchu nepřerušil. Dunění narostlo do rovnoměrného, pronikavého tónu, který vyhnal z peřin i toho největšího ospalce jeho kmene. Ještě jednou je volala čestná povinnost k obraně Skryté země.</p>
<p>Glandallin, zmáčený potem, se ohlédl přes pravé rameno, aby posoudil postup útočníků.</p>
<p>Přicházeli. Po stovkách.</p>
<p>Stvůry boha Tiona se valily v širokém zástupu Kamennou bránou, a to ve větším počtu než kdy jindy. Při spatření těchto bestií by se člověku strachy zastavilo srdce a elfové by prchli do skrytu svých lesů. Trpaslík však ne!</p>
<p>Útok na jejich průsmyk sice Glandallina nepřekvapil, ovšem jeho načasování ho zneklidnilo. Jeho přátelé a příbuzní potřebovali klid, aby se plně zotavili z útrap posledních bojů a plížící se choroby. Blížící se bitva je bude určitě stát více sil než obvykle. <emphasis>Ví</emphasis><emphasis>ce sil a více životů.</emphasis></p>
<p>Obránci obsazovali hradby kolem brány spíše váhavě; někteří víc vrávorali, než šli, a jejich prsty bez síly svíraly násady seker. Houf, který se přivlekl k obraně, se vyšplhal přesně na sto chrabrých duší. Potřebovali by jich tisíc.</p>
<p>Glandallin ukončil hlídku, neboť ho bylo nutně zapotřebí na jiném místě.</p>
<p>„Vraccasi, stůj při nás! Je nás příliš málo,“ zašeptal a nemohl odvrátit oči od cesty, po níž se rozléval široký, páchnoucí proud skřetů. S ryčením a řevem se valili vpřed a směřovali přímo k portálu. Holé svahy hor odrážely jejich zvířecí zvuky a ozvěna násobila jejich vítězoslavný jekot.</p>
<p>Znetvořené zvuky mu pronikaly hluboko do mysli a najednou se ho zmocnil pocit, že se ty bestie nějak změnily. Z běsnící a řvoucí masy vyzařovala taková jistota vítězství, že si na ni mohl doslova sáhnout.</p>
<p>Trpaslík bezděčně ustoupil o krok zpět. Poprvé pocítil před těmito bytostmi strach.</p>
<p>A jeho hrůza rostla.</p>
<p>Když zrakem pátravě přejížděl po armádě útočníků, sklouzl i na malou skupinku nepoddajných horských jedlí, které neustále vzdorovaly skromným poměrům. Znal je odmalička, sledoval, jak rostou a jak se jim daří.</p>
<p>Nyní se však jejich větve skláněly dolů, jehličky pršely na kamenitý podklad a ztrácely se mezi skalami. Byly na smrt nemocné, umíraly.</p>
<p><emphasis>Těm jedlím se vede stejně jako nám.</emphasis> Glandallin pomyslel na své trpící přátele. <emphasis>Jaké síly tady pracují, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i? Chraň svůj lid!</emphasis> modlil se a sundal z hrazení své sekery.</p>
<p>Pln obav políbil runy. „Prosím, neopusťte mne,“ zvolal tiše, otočil se a pospíchal po schodech dolů, aby se přidal k hrstce obránců.</p>
<p>Dorazil k nim, když se první útočná vlna dolila ke hradbám. Na trpaslíky se snášely spršky šípů. Skřeti vztyčili tucty dobývacích žebříků a bez zaváhání šplhali po rozviklaných příčkách vzhůru. Jiní skládali přenosné katapulty, aby podpořili útok na cimbuří zápalnými střelami. Přeplněné hořící kožené vaky syčely vzduchem a trhaly se, jakmile narazily na odpor. Všechno v jejich okolí bylo zalito petrolejem a vzplálo plamenem.</p>
<p>První salvy letěly příliš nízko; černé plémě vůbec nevzrušilo, že nejpřednější oddíly skřetů skonaly ve vlastní ohnivé bouři. Ani krupobití kamení, ani žhavá struska, která na ně padala shora, nedokázaly zbrzdit jejich horlivost a lačnost. Za jednoho padlého se na žebříky hrnulo pět nových bestií. Tentokrát se chtěli přes bránu dostat, tentokrát měla Kamenná brána padnout.</p>
<p>„Dávej pozor!“ Glandallin přistoupil k jednomu obránci, kterého zasáhl šíp do pravého ramene. Jedno z Tionových stvoření, nepříliš silný exemplář se širokými tesáky a plochým nosem, využilo momentu nepozornosti. Přehouplo se přes zeď a proskočilo cimbuřím na plošinu.</p>
<p>Trpaslík a skřet na sebe zírali, čas se jakoby zastavil. Řev, svist šípů a řinčení seker se najednou ztišily, staly se méně zřetelné.</p>
<p>Glandallin zato slyšel těžký dech protivníka. Nejistě koulel doleva a doprava očními bulvami s červenými žilkami, usazenými hluboko v lebce. Trpaslík jasně viděl, co tu bestii rozrušilo. Byla první svého druhu, která to zvládla až na ten nejpředsunutější obranný val, a toto štěstí musela nejdříve strávit.</p>
<p>Ucítil lůj, který ležel jako šedavý povlak na tloušťku celého prstu na plátkové zbroji a zápach žluklého tuku jej vrátil všemi smysly do bitvy.</p>
<p>Glandallin se s řevem vrhl na skřeta. Hrana jeho štítu sebou škubla směrem dolu a rozdrtila tomu stvoření nohu; zároveň udeřil horem přes kryt. Ostří sekyry se se zaskřípěním zarylo do nechráněného místa pod ramenem. Paže, čistě oddělená, spadla na kameny. Z otevřené rány vystřelovala vysokým obloukem tmavě zelená krev.</p>
<p>Skřet pronikavě zaječel a v příštím okamžiku utržil mohutný, svisle vedený úder do chřtánu.</p>
<p>„Vyřiď svým příbuzným mé pozdravy a řekni jim, že na ně čekám!“ Glandallin zatlačil umírajícího zpět a svalil ho i s dalším útočníkem přes hrazení. Přepadli přes okraj a zmizeli v hloubce. Trpaslík zadoufal, že tím nárazem strhnou na smrt půl tuctu svých soukmenovců.</p>
<p>Od této chvíle si nevydechl ani na okamžik. Pobíhal po balustrádě, roztínal helmy včetně lebek a krčil se před šípy a zápalnými střelami, aby se hned poté vrhl na nejbližšího skřeta.</p>
<p>Temnota, která se postupně stále víc snášela nad Kamennou bránou, mu nečinila žádné těžkosti; jeho lid byl schopen vidět i v té nejčernější noci. Avšak jeho paže, ramena i nohy umdlévaly úder za úderem, krok za krokem, víc a víc.</p>
<p>„Vraccasi, dopřej nám odpočinku, abychom mohli nabrat sil,“ zalapal po dechu, zatímco si stíral skřetí krev z očí cůpkem svého vousu.</p>
<p>A bůh kovářů měl pochopení.</p>
<p>Rohy a trombóny signalizovaly Tionovým stvořením, aby nechala cimbuří na pokoji. Skřeti poslušně zahájili ústup.</p>
<p>Glandallin poslal posledního nepřítele na onen svět a poté se složil na kamennou podlahu a sáhl po měchu s pitnou vodou. Sundal si helmu a vodou polil propocené vlasy. Tekutina mu chladivě stékala po obličeji a osvěžovala oheň jeho života.</p>
<p><emphasis>Kolik nás zůstalo? </emphasis>Vzepřel se do výše, aby se porozhlédl po obráncích hradeb. Ze sta jich zbylo sedmdesát; mezi nimi rozeznal zdálky viditelnou postavu Giselbarta Železnookého, jejich praotce.</p>
<p>První všech Pátých stál tam, kde leželo nejvíce zabitých skřetů. Jeho naleštěná zbroj z nejtvrdší oceli, jakou kdy trpaslíci odlili v některé ze svých kováren, jasně svítila a diamanty, které zdobily jeho opasek, jiskřily v záři hořících louží s petrolejem. Vyšplhal se na výčnělek, aby ho každý viděl.</p>
<p>„Zůstaňte na svých stanovištích,“ zazněl nad cimbuřím jeho pevný hlas. „Buďte odolní jako žula, z níž jsme zhotoveni. Nic nás nedokáže zlomit, žádný skřet, žádný obr, žádná bestie, kterou na nás Tion vysílá. My je rozdrtíme, jako je drtíme již celé tisíce cyklů! Vraccas je s námi!“</p>
<p>Zazněl tichý jásot a souhlasná zvolání. Jejich důvěra, která začínala nebezpečně kolísat, se jim vrátila; útočníci ztroskotají na jejich hrdosti a vzdoru.</p>
<p>Vyčerpaní válečníci se posilnili jídlem a černým pivem. Každým soustem, každým douškem se cítili čilejší, svěžejší. Hluboké rány byly provizorně ošetřeny, otevřené rány byly bez okolků sešity jemnými vlákny.</p>
<p>Glandallin se posadil vedle svého přítele Glamdolina Silné paže. Zatímco pojídali, pozorovali ohromnou hordu skřetů, která se stáhla asi sto kroků od brány. Nemohl se zbavit dojmu, že se skřeti chtějí zformovat do živého beranidla a s rozběhem prorazit brány silou svých těl.</p>
<p>„Tak tvrdošíjné, tak děsivě nebojácné jako této noci jsem naše protivníky ještě nikdy nezažil,“ podotkl tiše. „Něco je jinak než jindy.“ Pln obav si připomněl umírající stromy.</p>
<p>Po jeho levici spadla se zařinčením sekera na kamenné desky. Trpaslík se otočil ke svému spolubojovníkovi a uviděl, jak se právě hroutí k zemi. „Glamdoline!“ Rychle ho popadl, aby zjistil, co s ním je, a zděsil se. Glamdolinovo žhnoucí čelo bylo plné drobných, jemných vodních perel, které se mu řinuly po obličeji a vousech a zarudlé oči horečnatě zíraly do prázdna.</p>
<p>Glandallin si okamžitě domyslel, že si záhadná choroba nalezla další oběť a srazila jeho přítele do kolen. Čeho nedosáhly obludy, to zvládlo zákeřné utrpení.</p>
<p>„Odpočiň si. Určitě to bude brzy lepší.“ Stáhl chroptícího Glamdolina zpět až ke zdi a pečlivě jej uložil. Nedělal si však skoro žádné naděje, že by se stav jeho přítele zlepšil.</p>
<p>Čekání vysilovalo jak trpaslíky, tak skřety; únava, nepřítel všech válečníků, se šířila. Glandallin sám upadal vestoje neustále do dřímot, když však jeho helma narazila s tupým zvukem na hrazení, polekaně se vztyčil a rozhlédl. Mezitím padli ještě další trpaslíci za oběť nemoci a museli opustit řady obránců. S dětmi božského kováře to nevypadalo dobře.</p>
<p>Pronikavé poplašné volání mu rozbušilo srdce, útočníci získali nové spojence.</p>
<p>V chladné záři měsíce spatřil trpaslík hrozivé siluety obrovských monster, která byla čtyřikrát větší než skřeti. Napočítal jich čtyřicet. Šeredná těla vězela ve špatně vykovaných zbrojích, ruce podobající se tlapám máchaly mladými, nahrubo otesanými borovicemi jako kyji.</p>
<p><emphasis>Obři.</emphasis></p>
<p>Kdyby se obři dostali přes cimbuří, museli by trpaslíci opustit obrannou linii. Kotle s vroucí struskou byly prázdné, zásoby kamení prozatím spotřebovány. Avšak Glandallinovo váhání trvalo jen krátce; jeden pohled na Giselbartovu zářivou postavu stačil, aby mu vrátil víru v další triumf nad temnými stvořeními.</p>
<p>Masa skřetů se dala do pohybu, přicházející obři byli přivítáni radostným řevem.</p>
<p>Gigantické bytosti, které ve své odpornosti a hrubosti překonávaly i skřety, dusaly k čelu armády. Jakmile tam došly, připravily si velké železné vrhací kotvy, které měly čtyři háky a každý z nich dosahoval velikosti dospělého člověka. Potom protáhly řetězy skrz kruhy na horním konci kotev.</p>
<p><emphasis>Ke šplhání se tyhle konstrukce nehodí,</emphasis> přemítal Glandallin. <emphasis>O</emphasis><emphasis>b</emphasis><emphasis>ři s nimi nejspíš chtějí strhnout zdi hradeb. A podle toho, jak ta stvoření vypadají, mohlo by se jim to i podařit.</emphasis></p>
<p>Vrhací kotvy zavířily vzduchem a zahákly se na třech tuctech míst masivní hradby. Někdo zahulákal povel a obři spolu s čekajícími skřety zatáhli za řetězy. Kovové články se s řinčením napnuly, do toho pronikalo práskání biče.</p>
<p>Trpaslík zaslechl jemné zaskřípání. Hradba, vybudovaná rukama jeho národa a po mnoho slunečních cyklů pevně odolávající, zoufale zápasila s hrubou silou netvorů.</p>
<p>„Rychle, dostaňte raněné odsud pryč!“ zvolal. Přibíhající pomocníci, kteří ještě před chvílí obsluhovali kotle se struskou, odnesli Glamdolina a ostatní neschopné boje jinam.</p>
<p>Část cimbuří byla stržena, železný spár a padající kameny se zřítily dolů a zabily jednoho obra a deset skřetů. Bestie se však nevzdávaly. Jen krátce poté přisvištěla kotva nahoru znovu a zarazila se na jiném místě.</p>
<p>Tentokrát se trpaslíci stáhli. Stačili opustit hradbu právě včas a zaujali pozice na křídlech kamenného portálu. Kováři na ně před lety připevnili ocelové opevnění, za nímž se teď obránci krčili.</p>
<p>Glandallin zaslechl rachot, když se odlomila balustráda a zřítila se na cestu k bráně. Země se pod tou tíhou zachvěla a radostný ryk protivníků se nedal popsat.</p>
<p><emphasis>Kdyby bylo po mém, tak si ty bestie rozbijí lebky. </emphasis>Trpaslík se nutil ke klidu. Tahle brána nikdy nepadne, bylo by třeba více než jen několika vrhacích spárů, aby byla tato barikáda zničena.</p>
<p>Opatrně vyhlédl přes okraj ochranného opevnění. Další nepřátelé trpaslíků se blížili. Na statných černočerných koních přijížděli k čelu armády skřetů a obrů. Trpaslík okamžitě rozeznal urostlé, štíhlé postavy se špičatýma ušima. Byli to ti, co napadli trpaslíky v chodbách a byli s velkými ztrátami odraženi.</p>
<p>Oči jejich koní rubínově zářily a kopyta vykřesávala při každém kroku bělavé jiskry. Dva jezdci se vtlačili až před portál a udíleli skřetům a obrům pokyny, které byly bez odmluvy provedeny. Obludy odklidily trosky před bránou pryč a připravovaly cestu pro nový útok.</p>
<p>Elfové obrátili koně a stáhli se dozadu, aby nestvůry pozorovali z bezpečné vzdálenosti. Jeden z obou jezdců sejmul z ramene mohutný luk a přiložil šíp k tětivě. Prsty chráněné rukavicí volně spočívaly na spleteném střívku, střelec čekal, až bude jeho zásahu zapotřebí.</p>
<p>Trpaslíci spěšně přivlekli úlomky kamení a vrhali je na bestie. Některé se pokusily před těmito vrhanými střelami uniknout. Sotva se však tři skřeti dali na úprk, vztyčil se elfův luk. Rychleji, než to Glandallin dokázal postřehnout, vyslal první, nezvykle dlouhý šíp na cestu. Zasažený netvor se ihned zhroutil.</p>
<p>Zatímco skřet padal k zemi, přiložil elf k tětivě další šíp a vystřelil jej; druhá stvůra se zakvičením zemřela, třetí jen pár vteřin po ní. Ostatní nestvůry drastické varování pochopily a vrátily se ke své práci. Nikdo se neodvážil vzepřít proti vraždě svých spolubojovníků; dokonce i podnáčelníci mlčeli ze strachu, že by oni sami mohli být potrestáni smrtí.</p>
<p>Práce trvala až do rozbřesku, pak už neležely před bránou žádné trosky.</p>
<p>Trpaslíci z Pátého kmene obdivovali bizarní divadlo. Zatímco se obloha na východě jasnila a ohlašovala příchod slunce, zvedala se na severu široká vrstva mlhy. V jejím středu to černě, stříbrně a rudě zářilo; barvy se mísily a jejich intenzita se neustále měnila.</p>
<p>Vznášela se nad hlavami nestvůr a proti směru větru se blížila k bráně. Jinak vždy tak hluční skřeti zmlkli, ustrašeně se shlukli k sobě a chránili se, aby o onu živou páru nezavadili dotykem. I obři couvli zpět. Elfové pokorně sklonili hlavy a vzdali oparu pozdrav, jaký přísluší panovníkovi. Třpytící se mlha se před jezdci snesla k zemi a setrvala tam.</p>
<p>Pak se stalo něco nepochopitelného: portálem proběhlo trhnutí, kámen se zachvěl a první z pěti závor se odsunula. Někdo musel učinit nepochopitelnou věc a vyslovit magické heslo, aby Skrytou zemi vydal hordám.</p>
<p>„To se přece nemůže stát!“ zvolal Glandallin zděšeně a pohlédl dolů na druhou stranu portálu, aby objevil viníka. „Jak…“</p>
<p>Byl to Glamdolin Silná paže. Stál o samotě před bránou, zaklínal ji vztyčenýma rukama a vyvolával další heslo.</p>
<p>„Mlč, ty blázne!“ zakřičel zděšeně na svého přítele. „Co to tam děláš?“</p>
<p>Trpaslík ho však nehodlal poslechnout. Již se rozzářily runy na druhé vzpěře. Závora se se zasténáním odsunula zpět.</p>
<p>„To může být jenom tou proklatou magií, co působí proti nám!“ usuzoval Gladallin nahlas. „Ta mlha! Musela ho očarovat.“</p>
<p>Třetí závora povolila a uvolnila železné obruče na portálu.</p>
<p>Tu se do řad obránců vrátil pohyb. První z nich vyskočili, rozběhli se ke schodištím a spěchali dolů, aby Glamdolina umlčeli. Avšak v tu chvíli se ze svého držáku vyvlekla čtvrtá vzpěra. Zbývala už jen jedna závora a trpaslíky, kteří by toho zrádce, toho očarovaného, zadrželi, nebylo nikde vidět.</p>
<p>„Už to nestihneme,“ uvědomil si Glandallin vztekle. „Nechť mi Vraccas můj čin odpustí, ale jinak to nejde.“ Uchopil sekyru a vrhl ji ze všech sil a se vší zuřivostí po svém příteli, s nímž předtím bojoval bok po boku.</p>
<p>Čepel vířila vzduchem, otočila se kolem své vlastní osy a se zasyčením padala do hlubin. Trpaslík měl dobrý odhad, jeho zbraň našla svůj cíl.</p>
<p>Glamdolin zasténal, když se mu ostří zabořilo do levého ramene. Z otevřené rány vyrazil proud krve a Glamdolin se zřítil k zemi. Glandallinovi odlehlo a poděkoval svému bohu, že mu vedl sekyru.</p>
<p>Bylo však již příliš pozdě, zrádce dosáhl hrůzného cíle. Poslední bariéra padla.</p>
<p>Gigantická křídla brány se pomalu dala do pohybu. S odporem a řadou otřesů couvala zpět, jako by žula cítila, že se otevírá těm špatným.</p>
<p>Skála drhla o skálu, z úzké škvíry se stala rozestupující se mezera, která se rozšířila na neustále rostoucí průchod. Po zdánlivě nekonečné době stála brána dokořán otevřená. Zaznělo poslední zaskřípění, poté ležela cesta do Skryté země poprvé od stvoření světa odkrytá.</p>
<p>Ne! <emphasis>To se nesmí stát. </emphasis>Glandallin ze sebe setřásl ochromení. Následoval po schodech Giselbarta s posledními bojovníky, aby se dostal dolů a bránil bránu.</p>
<p>Došel k širokému otvoru jako předposlední. Jeho společníci se již rozestavili, štíty drželi jako ochranu před tělem, druhá ruka svírala sekeru, obávanou zbraň trpaslíků.</p>
<p>Stáli těsně vedle sebe a vytvářeli malou, živou zeď proti obrovské záplavě skřetů, obrů, trollů a elfů. Čtyřicet proti čtyřiceti tisícům.</p>
<p>Jejich protivníci se neodvažovali vpřed. Obávali se léčky, neboť nikdy předtím se pro ně průchod neotevřel.</p>
<p>Glandallinovy oči přelétly první řadu odporných nepřátel, za níž číhala druhá, třetí, ještě jedna, zase ještě jedna a mnoho dalších řad. Jeho huňaté obočí se stáhlo, nad kořenem nosu se vyryla hluboká brázda. Vzdor, nenávist vůči zlu, vzdálenému na dosah, a neotřesitelná víra ve vlastní povinnost ho posilovaly.</p>
<p>Giselbart vyslovil magickou formuli, aby bránu opět zavřel. Dveře se poslušně, ale pomalu, příliš pomalu, sunuly k sobě. Krokem obešel zezadu řadu trpaslíků a každému ještě položil ruku na rameno. Jeho dotek je uklidnil a zároveň povzbudil; posílil poslední obránce Skryté země.</p>
<p>Elfové vydali povely, trombóny začaly vřeštět. Skřeti a obři si řevem dodávali odvahu, prudce pozvedli zbraně a dali se do dunivého klusu. Útok začal.</p>
<p>„Mohou přijít jenom v jedné řadě. Jen jim dejte nažrat naší dobré oceli!“ volal Glandallin napravo nalevo, aby svým společníkům dodal odvahy. „Vraccas je s námi! Jsme děti kováře!“</p>
<p>„Jsme děti kováře!“ s voláním odpovídali jeho soukmenovci, nohy pevně zapřené o skálu.</p>
<p>Čtyři z trpaslíků vyčlenil Giselbart jako poslední obranu. Poté odhodil štít, vytáhl obě sekery a dal znamení k protiútoku. Poslední z Pátého kmene se rozběhli, aby svým protivníkům přinesli smrt.</p>
<p>Deset kroků před obloukem brány došlo ke srážce nerovných vojsk. Strážci brány se jako krtci prodírali řadami skřetů, kteří útočili vpřed.</p>
<p>Glandallin máchal sekyrou a odsekával jednu nohu za druhou. Nezdržoval se zabíjením těch bestií; stačilo mu, že je přinutil spadnout a stát se překážkou pro ty, co se hrnuli za nimi.</p>
<p>„Nikdy se kolem mne neprobijete!“ křičel jim v ústrety. Brzy mu páchnoucí krev ulpěla po celém těle, řinula se mu po zbroji a helmě a pálila jej v očích. Když mu hrozilo, že jej síly opustí, odhodil sekeru a uchopil druhou obouruč. „Nikdy!“ Kosti praskaly, zalévaly ho teplé tekutiny; jeden meč a jeden oštěp ho lehce zranily, on však udílel rány stále dál.</p>
<p>O jeho život nešlo. Glandallin chtěl dosáhnout toho, aby se brána včas zavřela a Skrytá země zůstala v bezpečí. Až by se nemocní zotavili z horeček, převzali by obranu. <emphasis>Ještě není nic ztraceno! </emphasis>říkal si.</p>
<p>Ale runy mistra kováře Borengara, které až do této chvíle konaly hotové zázraky, musely svou zásobu ochrany definitivně vyčerpat. Glandallin koutkem oka postřehl, jak bojovník po jeho pravici padl; obouruční meč jednoho skřeta rozpoltil trpaslíkovi lebku.</p>
<p>Poháněn žhnoucí nenávistí a vůlí skolit vraha učinil krátký výpad, vrazil černokožci sekeru do panděra a po celé délce jej rozpáral.</p>
<p>Stín, který na něj padl, ho varoval příliš pozdě. Marně se snažil přikrčit před svištícím kyjem jednoho obra, těžký konec kyje mu zasáhl nohy a rozdrtil je. S výkřikem se zhroutil na nejbližšího skřeta a ještě v pádu mu usekl půl stehna. Potom skončil hlavou dolů ve změti nohou a s tlumenými výkřiky sekal kolem sebe, dokud v jeho blízkosti nezbyl žádný protivník.</p>
<p>„Pojďte sem!“ dožadoval se zuřivě nových nepřátel.</p>
<p>Potrestali ho opovržením. Jejich žádostivost byla příliš velká, proběhli kolem něj, aby se dostali do Skryté země. Co by si počali s tuhým trpasličím masem, když přece na ně čekalo něco lepšího? Tlačili a strkali se jako nemyslící zvířata, jen aby prošli portálem. O trpaslíka se dále nestarali, ten byl poražen.</p>
<p>V mukách se napolo vztyčil, aby pohlédl na obě žulová křídla. Doufal, že poslední řada trpaslíků odolala a útok odvrátila.</p>
<p>Jeho naděje se nesplnily. Byl poslední, kdo přežil, ostatní trpaslíci leželi mrtví a hrůzně zohaveni na zemi, obklopeni nesčetnými mrtvolami pobitých nepřátel. Diamanty na Giselbartově opasku zářily a ukazovaly místo, kde pán jejich kmene padl v boji proti třem obrům. Tento pohled naplnil Glandallina nesnesitelnou bolestí v duši a zároveň i vzdornou pýchou.</p>
<p>Brána se mezitím téměř zavřela. Osm obrů se zoufale zapřelo proti jejím křídlům ve snaze zabránit, aby závory znovu zapadly na místo. Avšak jejich zrohovatělá chodidla klouzala na skalnaté cestě, neboť ani jejich olbřímí síla nic nezmohla proti Vraccasově magii. Těch několik nestvůr, které mezitím proklouzly do Skryté země, zajisté nepředstavovalo pro lidi, elfy, kouzelníky a mnohé ostatní bytosti žádné obrovské nebezpečí.</p>
<p>Ranní slunce zvolna stoupalo nad horským hřebenem nad Kamennou bránou a Glandallina oslepovalo. Zaclonil si citlivé oči rukou, aby viděl a nabyl jistoty, že v bráně není ani ta nejmenší mezera.</p>
<p><emphasis>Povedlo se nám to, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, </emphasis>pomyslel si s úlevou, když mu zády projela žhavá bolest. Špička úzké čepele mu vyčnívala po několik okamžiků z hrudi, než byla zase vytažena. Zastavil se mu dech. „Kdo…?“</p>
<p>Zákeřný útočník ho zezadu obešel a dřepl si před něj. Trpaslík hleděl na jemnou elfskou tvář, sluneční paprsky zářily v jeho světlých vlasech a měnily je na zlatavá vlákna. Krása trpěla jediným, hrůzu nahánějícím nedostatkem: místo očí spatřil trpaslík dvě mandlovité, bezedné černé díry.</p>
<p>Šikmouchý měl na sobě zářivou plátkovou zbroj z černě zbarvené oceli, která mu sahala až pod kolena. Nohy chránily kožené kalhoty, tmavohnědé jezdecké holínky dosahovaly až pod kolena. Tmavě rudé rukavice chránily prsty před ušpiněním a v pravici držel oštěp s tenkou, krví zvlhčenou železnou špicí, která prorazila kroužkové pletivo drátěné košile.</p>
<p>Onen zvláštní elf trpaslíkovi něco říkal.</p>
<p>Glandallin mu nerozuměl, ale z ponurého zvuku jeho slov ho ledově zamrazilo v zádech.</p>
<p>„Můj přítel řekl: Podívej se na mne. Tvá smrt má jméno Sinthoras,“ překládal někdo za ním. „Já ti vezmu život a země ti vezme duši.“</p>
<p>Glandallin vykašlal tmavou krev, vytékala z koutku úst a prosakovala mu do vousu.</p>
<p>„Jdi mi z očí, bídáku! Chci se dívat, jak se brána zavírá,“ požadoval strohým hlasem. Pokusil se zapudit protivníka úderem sekery. Téměř mu vypadla z rukou, neboť mu ubývalo sil. „Táhni pryč, nebo tě rozseknu jako stéblo slámy, zrádný elfe,“ vykřikoval dále bez ohledu na svou slabost.</p>
<p>Sinthoras se chladně pousmál. Pozvedl oštěp a zasunul jeho špici do úzké škvíry mezi kroužky drátěné košile.</p>
<p>„Mýlíš se. My jsme alfové. Přišli jsme, abychom elfy zničili,“ pronesl hlas v jeho zádech měkce. „Brána se může zavřít, ale až mocí země znovu povstaneš z mrtvých, staneš se jedním z nás a otevřeš ji. Ty heslo znáš.“</p>
<p>„Nikdy!“ oponoval trpaslík. „Má duše odejde k Vraccasovi…“</p>
<p>„Nikoliv, neboť tvoje duše patří nyní zemi a tím jí patříš navždy,“ přerušil ho sametový hlas. „Teď zemři, vrať se zpátky a vydej nám Skrytou zemi.“</p>
<p>Zabroušený konec se vnořil do masa bezmocného, zesláblého trpaslíka. Oněměl bolestí.</p>
<p>S mírným tlakem zabořil Sinthoras čepel do zneuctěného těla podruhé. Učinil tak téměř nábožně, něžně, pln blaženosti, pak už jen čekal na umírání. Podrobně studoval Glandallinovy rysy, znetvořené smrtelnou křečí, a zvědavě vstřebával dojmy.</p>
<p>Teprve až si byl jistý, že z posledního strážce Kamenné brány unikl veškerý život, povstal.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />I</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, jaro</strong></p>
<p><image xlink:href="#_7.jpg" /> hlasitým vyzváněním tančilo kovářské kladivo po rozžhaveném kuse železa. Železo se každým úderem víc a víc zakulacovalo, nabývalo tvar a poddávalo se násilí zručnosti a síly.</p>
<p>Znenadání koncert utichl. Ozvalo se nespokojené zamručení, zatímco se ocelové čelisti kleští sevřely, uchopily železo a vrhly je zpátky do výhně. Kovář nebyl s výsledkem své práce spokojen.</p>
<p>„Co vyvádíš, Tungdile?“ zeptal se netrpělivě Eiden, podkoní maguse Lot-Ionana, a pohladil čekajícího čtvernožce po nozdrách. „To má náš kůň čekat celý věky? Musím už jít dřít na pole.“</p>
<p>Trpaslík s krátce zastřiženým hnědým vousem ponořil ruce do kbelíku s vodou a využil malé přestávky k tomu, aby se zbavil špíny. Jeho podsaditý, obnažený trup byl zahalen koženou zástěrou, nohy vězely v kožených kalhotách. Silnými prsty si prohrábl dlouhé hnědé vlasy, setřel si pot a trochu se při té příležitosti i zchladil.</p>
<p>„To železo by běloušovi nesedlo,“ zaznělo krátké vysvětlení. Tungdil uvedl do chodu měch, jehož prskání mu znělo v uších jako dech nějakého prastarého obra. Svěží vzduch vdechl žhavému uhlí ohnivý život. „Hned.“</p>
<p>Kovář zopakoval celý proces a přizpůsobil železnou botu kopytu. Jak se rohovina pálila, zmizel Tungdil v páchnoucím žlutobílém oblaku. Rychle ochladil železo v kbelíku s vodou, zabil hřebíky do připravených otvorů a opatrně postavil běloušovu zadní nohu na zem. Spěšně se klidil z dosahu statného, silného koně, jehož velikost jej naplňovala nedůvěrou.</p>
<p>Eiden se zasmál a zvíře pohladil. „No, tak to ten mrňous zas celkem zvládl, že jo?!“ prohodil k bělouši. „Poď, ale dej si majzla, abys vo něho nezakop.“ Oba zmizeli z kovárny, aby se co nejrychleji dostali na pole.</p>
<p>Trpaslík se protáhl a jak kráčel k výhni, protřepal si své svalnaté paže. Čeledínovy zlomyslnosti se od něj jen odrazily. Na úsměšky byl zvyklý, jak na ty, které zraňovaly, tak i na ty dobromyslné; asi to patřilo k jeho osudu, vždyť žil jako jediný trpaslík mezi lidmi.</p>
<p>Příslušníky jeho národa bylo možno vidět ve Skryté zemi asi tak zřídka jako zlaťáky na kraji cesty a pověst několika málo projíždějících trpaslíků, kteří se nechávali najímat jako kováři a výrobci nástrojů, nebyla zrovna nejlepší. Lidé je považovali za podivíny, zcela uzavřené do sebe, a jak slyšel, záleželo jim jen na zlaťácích a dobrých cenách.</p>
<p><emphasis>Ale i tak bych nějakého rád potkal </emphasis>pomyslel si. Jeho pohled sklouzl po uklizené dílně a nesčetných kleštích a kladivech, které pečlivě uspořádané spočívaly na svých držácích. <emphasis>Určitě by mi hodně povyprávěl o pěti trpasličích kmenech. </emphasis>Tungdil miloval pološero kovárny, protože zvýrazňovalo krásu doutnajícího uhlí.</p>
<p>Znovu uvedl do chodu měch; náraz proudu vzduchu rozdmýchal plameny a vyhnal do komína jiskry. Po tváři mu přelétl široký úsměv. Trpaslík si představil, že rudě zářící body odtančily komínem ven a vystoupaly až ke hvězdám a tam se samy staly součástí nějakého souhvězdí. Stejnou radost mu přinášelo, když jeho kladivo poskakovalo nahoru dolů po rudém železe. <emphasis>Zajímalo by mě, jestli oni dělají </emphasis>v <emphasis>kovárně něco jinak, než jak to dělám já?</emphasis></p>
<p>„Proč je u tebe v kovárně pořád taková tma?“ Zničehonic se vedle něho vynořila Sunja, osmiletá dcera služebné Fraly, bystré dítě, kterému bylo srdečně jedno, jak Tungdil vypadá.</p>
<p>Trpaslík se ušklíbl, až se jeho přátelský obličej zbrázdil vráskami. Udivovalo ho, jak rychle lidské děti rostou. Nepotrvá dlouho a Sunja bude stejně velká jako on. „Kočky a malé děti, ty nikdy nikdo neslyší přicházet.“ Vhodil do výhně kus železa. „Pojď, rozžhavíme ho a já ti to vysvětlím.“</p>
<p>Blonďatá dívenka, celá bez sebe nadšením, mu pomáhala mačkat měch a Tungdil ji jako vždy ponechával ve víře, že úplně sama dokáže vytlačit vzduch z naditých kožených lící. Kov se brzy rozpálil.</p>
<p>„Vidíš?“ Kleštěmi ho uchopil a přenesl na kovadlinu. „Proč u mne vládne šero, má samozřejmě svůj důvod. Jenom tak dokáže kovář rozpoznat, jestli ocel dosáhla správné teploty. Když čekám moc dlouho, tak mi železo shoří, a když je z jeho lože v rozžhaveném uhlí vyjmu moc brzo, nedá se vykovat nebo se láme.“ Tungdila potěšilo, když zahlédl, jak dívenka vážně přikývla. Sunja vypadala, jako by své matce z oka vypadla.</p>
<p>„Máma říká, že jsi mistr mezi kováři.“</p>
<p>Trpaslík se zasmál. „Ne, to ne. Ale svoje řemeslo umím docela dobře.“ Mrkl na ni a děvčátko úsměv vesele opětovalo.</p>
<p>Přitom mu nikdo nepředvedl, jak se co dělá. Pozoroval starého Lot-Ionanova kováře při práci, to trpaslíkovi úplně stačilo. Vždy když kovář nestál u kovadliny, využil příležitosti a cvičil se. Netrvalo dlouho a zvládal ty jednodušší věci. Nyní, po více než třiceti cyklech, si troufal na jakoukoliv kovářskou práci.</p>
<p>Tungdil a Sunja pozorovali, ponořeni do sebe, proměnlivou hru barev. Oranžová, žlutá, červená, bílá, modrá… Kousky uhlí žhnuly, tříštily se a praskaly.</p>
<p>Zrovna se jí chtěl zeptat, co bude na oběd, když se ve světlém vchodu zjevily obrysy nějakého muže.</p>
<p>„Tungdile, honem do kuchyně. Potřebujeme tě,“ nerudně zvolal Jolosin, fámulus čtvrtého stupně.</p>
<p>„Trošku zdvořileji by to nešlo?“ odvětil Tungdil a prohodil k Sunji: „Na nic nesahej, slib mi to.“ Rychle skryl drobný předmět, který právě vykoval, a pak se pustil za začínajícím čarodějem chodbami klenutých sklepení, v nichž sídlila škola Trpělivého.</p>
<p>Zhruba dvě stovky chlapců a vybraných starších osob se zde učily pod dohledem Lot-Ionana, co je při umění kouzlit podstatné. Prchavá, náladová magie Tungdilovi nic neříkala, jeho říší byla kovárna, kde se vyřádil podle libosti. Dával přednost práci rukou a tu a tam i dobré knize. Magus v něm vzbudil lásku k četbě.</p>
<p>Jolosinova až příliš nákladně šitá tmavomodrá róba se komíhala ze strany na stranu a jeho pěstěné vlasy lehce povlávaly, čemuž se Tungdil ušklíbl. <emphasis>Takový ješita. </emphasis>Zabočili do velkého sálu, v němž vonělo chutné jídlo. Nad dvěma velkými ohništi visely kotle, ve kterých všechno klokotalo a bublalo.</p>
<p>Tungdil se okamžitě dovtípil, proč mu mladík přikázal, aby sem přišel. Řetěz na posunování nádob po kladkostroji vypadl z úchytu a kotel, co byl na něm zavěšený, přistál v ohništi.</p>
<p>Na ženu to byla příliš velká tíha a žádný z magusových učedníků, kteří se dokonce i při službě v kuchyni považovali za vznešenější než ostatní, se neodvážil něco podniknout. Vždyť by si přece mohli popálit prsty nebo se třeba i ušpinit – což však bylo u kovářských rukou v naprostém pořádku.</p>
<p>Kuchařka, statná žena s příliš mnoha librami tuku na bocích, rozčíleně pobíhala po místnosti. „Rychle, jinak se mi guláš připálí!“ dorážela a upravovala si síťku na vlasy, které hrozilo, že sklouzne z hlavy dolů.</p>
<p>„To by byla škoda. Mám totiž hlad.“ Trpaslík se bez otálení přihrnul ke krbu, krátce vyzkoušel řetěz, jestli není příliš horký, a pevně sevřel články, černé od sazí. Během let strávených u kovadliny se jeho svaly vypracovaly, dokonce i to nejtěžší kladivo pro něj časem ztratilo na váze. Zvednout kotel pomocí kladkostroje byla pro něj pouhá maličkost.</p>
<p>„Podrž to,“ požádal Jolosina a podal mu zašpiněný řetěz, „musím opravit úchyt.“</p>
<p>Mladík zaváhal. „Není příliš těžký?“ prohodil opatrně.</p>
<p>„Není. A i kdyby byl, tak si ho prostě vyčaruj lehčí, jestli jsi tak dobrý, jak se vždycky děláš,“ doporučil mu Tungdil s úšklebkem, vtiskl mu řetěz do ruky a pustil ho.</p>
<p>Fámulus zanadával a zapřel se vší silou proti váze kotle. „Je horký,“ úpěl.</p>
<p>„Jen se opovaž zničit mi ten guláš, chlapče,“ hrozila mu kuchařka ponuře a vzdala svůj souboj s tmavě hnědými vlasy, které jí spadly doprostřed kulaťoučkého obličeje. „Drž pevně, nebo tě ani magus neuchrání před mým válečkem na nudle!“ Její statná předloktí sebou pocukávala.</p>
<p>Tungdil přišel na důvod, proč se řetěz uvolnil, ale s opravou mírně otálel. Chtěl dát fámulovi za vyučenou kvůli jeho nafoukanosti, která mu nedovolovala vykonávat podřadnější práce.</p>
<p>„Ó jé, ó jé, to vůbec nevypadá dobře,“ pronesl nahlas a snažil se, aby jeho hlas zněl ustaraně. Frala, černovlasá služebná s krásnýma zelenýma očima, jeho hru prohlédla a chichotala se, zatímco loupala brambory.</p>
<p>Trpaslík několikrát šikovně někam sáhnul, pak řetěz opět uchopil a zavěsil na hák. Nádoba držela, guláš byl zachráněn. „Můžeš to pustit.“</p>
<p>Jolosin učinil, jak mu řekli, a obhlížel si své ušpiněné ruce, něco schytala i drahocenná tmavomodrá róba. Nejistě hodil pohledem po Frale, která se teď už nahlas rozesmála, a zrudnul.</p>
<p>„Tos udělal schválně, ty zmetku mizernej!“ zasyčel vztekle na Tungdila. Výhružně k němu postoupil o krok blíž a chtěl na něj zvednout ruku, kovář však měl tělesnou převahu, a tak si to rozmyslel a místo toho vyběhl rozezleně ven.</p>
<p>Trpaslík se za ním ušklíbl a otřel si ruce o zástěru. „Taky bych se s ním popral. Škoda, že couvl.“</p>
<p>Frala mu hodila jablko, které vylovila z košíku vedle sebe. „Chudák Jolosin,“ zasmála se. „Teď si svou krásnou róbu pořádně zašpinil.“</p>
<p>„Copak jsem mu říkal, že se má zasvinit?“ pokrčil Tungdil rameny a přistoupil ke služce, která stejně jako on měla v Lot-Ionanově kouzelnické škole na starosti drobné pochůzky a úkony. „Ale přeju mu to,“ dodal a drobné uličnické vrásky kolem jeho teplých očí se prohloubily.</p>
<p>„Vy dva jste se hledali, až jste se našli,“ povzdechla si Frala. „Jednoho dne si při vašich půtkách ještě někdo doopravdy ublíží.“ Oloupaný brambor skončil v bečce naplněné vodou.</p>
<p>„Jak se do dolu volá, tak se z dolu ozývá.“ Tungdil si přejel po krátkém strništi na bradě. „Od té doby, co mi nabarvil vousy jakýmsi kouzelnickým krámem, je mým úhlavním nepřítelem. Musel jsem si ty vousy oholit.“</p>
<p>„Já si vždycky myslela, že úhlavními nepřáteli trpaslíků jsou skřeti, ne?“ poznamenala a mrkla na něj.</p>
<p>„U něho udělám výjimku. Vous je pro trpaslíky posvátný a opravdový trpaslík by ho nejspíš zabil. Já jsem prostě moc velký dobrák.“ S chutí se zakousl do jablka. Tungdilova levá ruka vklouzla do kapsičky na opasku a pak vtiskl Frale něco do ruky. „Tu máš. Pro tebe.“</p>
<p>Rozevřela dlaň a spatřila tři podkůvky, které trpaslík s mimořádnou pečlivostí vykoval do podoby ochranného symbolu. Žena ho dojatě pohladila po tváři.</p>
<p>„To je od tebe milé. Děkuju.“ Vstala, vzala kousek hrubé příze a přívěsek na ni navlékla. Rychle uvázala uzel, takže Tungdilův dárek jí nyní visel ve výstřihu. „Sluší mi to?“ zeptala se koketně.</p>
<p>„Jako by ti byl ulitý na míru,“ odvětil šťastně, protože služebná měla z prostého dárku takovou radost, jako by to bylo to nejušlechtilejší, co kdy kdo ve Skryté zemi vykoval.</p>
<p>Ty dva spojovalo něco velice zvláštního. Tungdil znal Fralu od jejího prvního roku, sledoval, jak dorůstá a zraje v mladou ženu, která motá hlavy kouzelnickým učňům, jakmile ji poprvé spatří. Sama již mezitím měla dvě děti, Sunju a roční holčičku jménem Ikana.</p>
<p>Frale její vzhled vůbec nestoupl do hlavy, k obyvatelům štoly se pořád chovala mile a mezi ně vždy zahrnovala i trpaslíka. Pohled na něj jí byl důvěrně známý, byl pro ni stejně běžný jako pohled na kteréhokoliv člověka a tento postoj přenesla i na své nejstarší dítě.</p>
<p>Trpaslík si tohoto rozdílu velice přesně všiml. Ženy a muži, kteří přišli k Lot-Ionanovi do říše Ionandar, aby se u něj vyučili vysokému umění magie, ho obvykle považovali za podivína, za kuriozitu, kterou jinak člověk spatří jen s velkým štěstím v nějaké pojízdné kovárně. Naproti tomu služebná s ním mluvila jako s čeledínem nebo s kuchařkou, a to mu dávalo pocit, že ho někdo bere takového, jaký je, a má jej rád.</p>
<p>Tungdil jí už kdysi dávno odlil malé cínové figurky, se kterými si nadšeně hrávala, a ukázal jí svou dílnu, kde mohla obsluhovat měchy. Nazývala je „dračí dech“ a nadšeně se smála, když jiskry stoupaly vzhůru. Frala mu nikdy nezapomněla, jak se o ni staral a jak nyní pečuje o její dceru.</p>
<p>Nasypala zbytek brambor do bečky, zalila je vodou a pak se k němu obrátila. Její zelené oči si ho změřily. „To je ale zvláštní,“ pronesla s úsměvem. „Zrovna jsem myslela na to, že ses v mých očích za všechna ta léta vůbec nezměnil.“</p>
<p>Trpaslík s povzdechem usedl na stoličku, jablko už mu napůl zmizelo v břiše. „A já zrovna myslel na to, jak skvěle si rozumíme,“ odvětil upřímně.</p>
<p>„Fralo! Pojď sem a zamíchej mi guláš!“ rozkázala kuchařka. „Musím ještě přinést pár bylinek.“ Kuchyňská naběračka s držadlem, které bylo skoro tak velké jako Tungdil, změnila majitelku. „Jen ať se ti to nepřipálí,“ napomenula Fralu s varovným podtónem a vyšla ven.</p>
<p>Služebná přistoupila ke kotli a důkladně zamíchala vonící pokrm.</p>
<p>„Viděla jsem, jak lidé stárnou, dokonce i ctihodný magus,“ pokračovala ve svém vyprávění, „ale ty jsi i po těch třiadvaceti cyklech zůstal pořád stejný. Jestlipak tak budeš vypadat za dalších třiadvacet cyklů?“</p>
<p>Mladá žena nakousla otázku, kterou se jen nerad zabýval. Pokud souhlasilo, co si přečetl o délce života trpaslíka, tak bude žít ještě tři sta cyklů a víc. Jistota, že se jednoho dne dožije její smrti a o svou milou Fralu přijde, mu již nyní tížila srdce.</p>
<p>Zamyšleně vsunul do úst jádřinec a rozžvýkal jej. „Dočkej času, Fralo,“ pronesl a pokusil se tísnivé myšlenky zapudit.</p>
<p>Zdálo se však, že mu služka toho dne vidí až do hloubi duše. „Slíbíš mi něco, Tungdile?“ Přikývl. „Až už tady jednou nebudu, postaráš se o moje dcery?“</p>
<p>Spolkl hořká jadýrka, škrábala ho v krku. „Máš ještě spoustu času. Dožiješ se nejmíň,“ Tungdil si ji změřil pohledem, „no, nejmíň sta cyklů. Poprosím toho starého lišáka kouzelníka, aby ti přičaroval věčný život. A s tebou hned i Ikaně a Sunje,“ zabrumlal.</p>
<p>Mladá žena se rozesmála. „Žádné strachy, tak brzo před Palandiell předstoupit nechci.“ Pečlivě míchala obsah kotle; na čele se jí vyrojil pot a stékal po tváři dolů. „Budu… jen budu mít dobrý pocit, když budu vědět, že někdo dá na děti pozor.“ S trochou bezradnosti pokrčila rameny. „Prosím tě, buď jejich kmotrem.“</p>
<p>„Než si tě bohyně povolá, budou tvé děti tak staré, že nebudou potřebovat nikoho, kdo by na ně dával pozor,“ řekl, ale když zpozoroval, že Frala myslí svou žádost naprosto vážně, slíbil, že bude na Ikanu a Sunju dohlížet. „Bude mi ctí být jejich kmotrem.“ Trpaslík sklouzl ze židle. „Kdyby se hák utrhl, pošlete Jolosina,“ rozloučil se a na cestu od ní dostal ještě malou naběračku guláše.</p>
<p>V kovárně na něj čekala Sunja a nová práce, kterou mu přinesl čeledín. Obruče dvou sudů na zásoby praskly, tak se pustil do jejich vyspravování. Pak se ulomil kus pluhu, který se musel narychlo opravit.</p>
<p>Tungdila tyto úkoly těšily. Námahou a horkem sálajícím od ohně se začal potit, kapičky se mu perlily na pažích a padaly se zasyčením do výhně. Fralina nejstarší dcera stála jako přikovaná a pozorovala ho, podávala mu lehčí nástroje a ze všech sil se snažila obsluhovat měchy.</p>
<p>Žhnoucí železo se poddávalo jeho úderům a stávalo se tím, čeho chtěl dosáhnout. V takových chvílích se cítil jako pravý trpaslík, a ne jako nalezenec, kterého vychovali lidé ovládající kouzla.</p>
<p>V myšlenkách se zatoulal. Během svého života, čítajícího šestatřicet cyklů, ještě neviděl ani jednoho jediného trpaslíka, a proto míval radost, když ho Lot-Ionan posílal na pochůzky, což se stávalo jen málokdy, vlastně až moc málo. Pevně doufal, že se jednoho dne setká s někým jiným ze svého národa a dozví se o trpaslících něco více, avšak potulní trpaslíci se stávali zřídkavým jevem.</p>
<p>Ionandar byla zemí, kde žili výlučně lidé. Gnómové a skřítkové už tady nebyli prakticky žádní, těch několik málo, co tu zůstalo, žilo na zapomenutých místech v zemi a vynořovali se jen tehdy, když potřebovali lidem, trpaslíkům nebo elfům něco ukrást – jak kdysi řekla Frala. Poslední elfové žili v Âlanduru, v hájích Věčného lesa, zatímco trpaslíci sídlili v pěti pohořích kolem Skryté země. Naděje, že se jednoho dne dostane do některé z trpasličích říší a dozví se něco bližšího o svém původu, Tungdila téměř opustila.</p>
<p>Jeho vědomosti o soukmenovcích pocházely z magusových knih, byly to však suché znalosti a četbou neožívaly. Mnozí pisálci si dělali z „podzemšťanů“ legraci, jiní je dokonce vinili z toho, že si do Skryté země našel přístup bezejmenný děs. To si Tungdil při nejlepší vůli nedokázal představit.</p>
<p>Knihy tohoto druhu mu vysvětlily, proč bylo tak málo trpaslíků mimo hranice svých říší. „Podzemšťané“ se určitě urazili a raději se obrátili k lidem zády.</p>
<p>Tungdil právě opravil první obruč na sudu, když se znovu objevil Jolosin. Měl na sobě novou róbu, jak si trpaslík se škodolibou radostí povšiml.</p>
<p>„Pojď honem!“ rozčílením sotva popadal dech.</p>
<p>„Už zase ten kotel na guláš? Utíkej a podrž ho. Hned tam budu,“ ušklíbl se.</p>
<p>„V laboratoři…“ Jolosinovi vynechal hlas, a tak začal jen ukazovat. „Krb,“ vyrazil ze sebe a pospíchal zpět.</p>
<p><emphasis>To zní opravdu vážně. </emphasis>Trpaslíka opustil klid, odložil kladivo bokem a otřel si ruce o zástěru. Pak poslal Sunju zpět za mámou do kuchyně a následoval fámula do chodeb vytesaných ve skále.</p>
<p><strong>Skrytá země, na okraji trpasličí říše Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6233. slunečního cyklu</strong></p>
<p>S</p>
<p>tovky drobounkých zrníček písku bubnovaly na helmy, štíty, zbroje a každý coul nechráněného těla. Silný, horký západní vítr před sebou hnal uvolněné částečky země, které unášel z přesypů.</p>
<p>Uprostřed bouře se kupředu probojovávala odvážná skupina trpaslíků na ponících. Šátky přes obličej je měly chránit před mocnou silou přírody, avšak světlý pouštní prach si i tak našel látkou cestu. Nezůstala jediná ústa, v nichž by neskřípal písek, jediný vous, ze kterého by se nesypal.</p>
<p>„Zatracený vítr!“ zaklel král Gandogar Stříbrovous z klanu Stříbrovousů, vládce Čtvrtého kmene a jeho dvanácti klanů, a urovnal si šátek, aby si chránil nos před pískem.</p>
<p>Trpaslík byl ve svých dvě stě osmadevadesáti letech zkušeným vládcem a dobrým bojovníkem. Měřil něco přes pět stop, měl pevné paže a ani za těchto okolností neodložil svou nákladně vypracovanou, těžkou zbroj. Zpoza diamanty zdobené helmy vylézaly tmavohnědé vlasy, stejné barvy byl i jeho vous. Neústupně vedl svou družinu písečnými dunami a horami sutě.</p>
<p>„Myslím si, že písek je horší. V hoře se něco takového stát nemůže,“ prohlásil Bislipur, jeho přítel a mentor, který mu jel po boku. Převyšoval vládce trpaslíků vzrůstem i hmotností a nosil skoro tolik drahocenných prstenů a zlatých přezek jako jeho pán. Držení těla jednoznačně prozrazovalo bojovníka a drátěná košile nesla stopy četných bitev, jimiž prošel. Poslední absolvovali proti skřetům zrovna před pěti oběhy.</p>
<p>„Samotné zrníčko písku neublíží. Na to si obvykle taky nestěžuju,“ bručel Bislipur. Ale jejich množství a zuřivost, s níž se na něj a na celé poselstvo vrhaly, přiměly k zaúpění i toho nejtvrdšího trpaslíka. „Nejsme žádný pouštní národ. Vraccas věděl, proč nás stvořil z kamene, a ne z písku,“ shrnul myšlenky celého oddílu.</p>
<p>Jejich poníci, se kterými se vydali na cestu do Druhé trpasličí říše, ržáli a zlostně frkali, aby se zbavili práškovité hmoty v nozdrách. Při tom však jen nasávali ještě více neúprosného písku.</p>
<p>„Žádná jiná trasa neexistuje,“ zalitoval Gandogar. „Ale abych vás všechny potěšil: brzy to budeme mít za sebou.“</p>
<p>Oddíl třiceti trpaslíků se nacházel v Sangreînu, pusté zemi lidské královny Umilante. Nebylo tu nic než neúrodné stepi, které se střídaly s ještě chudšími pouštěmi a skýtaly tak bezútěšný obraz, že cestující raději obraceli pohled na špičky svých holínek nebo na huňaté hřívy koní.</p>
<p>Na cestě z Hnědých hor na jihu překonali nejdříve mírná údolí a strmé soutěsky hornatého Urgonu krále Lothairea. Poté projeli mnohem mírnějším Idoslânem krále Tilogorna, ve kterém se kopečkům říkalo hory a kde se stinný les střídal se šťavnatými loukami.</p>
<p>Nyní vedl Gandogar svou družinu nejhorším úsekem Sangreînu, napříč čtyřicet mil širokým pásem nejjemnějšího písku. Jako by chtěl odradit kdejakou návštěvu, rozkládal se jako bariéra přímo před rozlehlým horským masívem – cílem jejich cesty.</p>
<p>Příležitostně, když zesláblo burácení větru a písečná opona se protrhala, zahlédli, jak se mohutná hornatina tyčí do výše jako magické mámení. Sněhem pokryté vrcholky Modrých hor lákaly chladem, svěží vodou a společností příslušníků jejich národa.</p>
<p>Bislipur narovnal šátek před ústy a nosem a se zamručením si prohrábl šedohnědý vous. „Já rozhodně nejsem žádným přítelem magie, ale teď by se nám kouzelník náramně hodil.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Donutil by svým uměním ten prokletý vítr, aby se utišil.“</p>
<p>Poselstvo ovanul poslední závan větru a pak jeho řádění překvapivě ustalo. Horský řetěz se rozprostíral od východu k západu jen pět mil před nimi.</p>
<p>„Zdá se mi, že se z tebe stal čaroděj,“ prohodil Gandogar a vydechl si. Svět za hranicemi své trpasličí říše nikdy nesnášel nějak zvlášť dobře. Tento zážitek přispěl k tomu, že si přísahal, že takovou dalekou cestu podstoupil naposledy. „Jen pohleď, za chvíli jsme tam.“</p>
<p>Horská úbočí vrhala dlouhé stíny a halila výhružně se tyčící pevnost Obrosmrt do šera. Pevnost se přimykala k výběžkům hor, a proto ji její stavitelé zčásti ponechali ve skále a zčásti její obranu předsunuli. Z toho vznikly čtyři nad sebou ležící obranné terasy, které nebylo možné dobýt.</p>
<p>Ve skalní stěně se na nejvyšší plošině nacházel osm kroků široký a deset kroků vysoký vstup do podzemní říše. <emphasis>Vypadá to, jako by hora měla obrovská ústa a na plnou pusu zívala, </emphasis>pomyslel si král.</p>
<p>Když se poselstvo blížilo k pevnosti, otevřela se obě křídla brány a zvala hosty dovnitř. Nad věžemi vznešeně povlávalo sedmnáct praporů hostitelských klanů.</p>
<p>„Tak jsme projeli Skrytou zemi od jednoho konce k druhému a konečně dorazili do cíle,“ usmál se Gandogar spokojeně. Ostatní trpaslíci s ním sdíleli jeho radost. Představovali po zuby ozbrojenou družinu, která svého vládce bezpečně doprovodila do Beroïnu. Byli mezi nimi náčelníci, nejlepší válečníci a řemeslníci všech dvanácti klanů Čtvrtého kmene, kteří dokonale vládli sekyrou i svými nástroji. Legendami opředená a dostatečně známá úderná síla trpaslíků zřejmě představovala důvod, proč na cestách nespatřili jednoho jediného lupiče; přitom by ta spousta zlata, kterou vezli s sebou, určitě stála za přepadení.</p>
<p>Bislipur pánovitě pokynul, jeho gesto bylo pochopeno.</p>
<p>Jakási tři stopy malá bytost zvolna sklouzla ze hřbetu svého poníka a pospíchala bílým pískem. Plandavé kalhoty jí přidržoval široký opasek. Přestože působila velice šlachovitým dojmem, přece jen se jí pod košilí klenulo statné břicho. Na nažloutlé jutové košili měla červenou kazajku, do čela byla hluboce naražená modrá čepice; pod ní vykukovaly špičaté uši a krk obepínal stříbrný šátek. Boty opatřené přezkami vířily při každém kroku oblaka prachu.</p>
<p>Bytost se před Bislipurem horlivě uklonila. „Swerd je vám k službám,“ zamumlala rozmrzele. „Jako vždy, ne z vlastní vůle.“</p>
<p>„Zmlkni, gnóme,“ zaburácel Bislipur a pozvedl širokou pěst. Swerd se přikrčil. „Jeď předem a ohlas nás. Potom počkej, až dorazíme, a ničeho se nedotýkej.“</p>
<p>„Slyšel jsem a poslechnu, i když z toho nebudu mít radost.“ Gnóm se hluboce uklonil a odkvačil ke svému drobnému koníkovi. Krátce poté se přehnal kolem trpaslíků a pádil k pevnosti.</p>
<p>I z takové vzdálenosti bylo vidět, že jezdit na koni Swerd neumí. Poskakoval v sedle nahoru dolů proti poníkovým pohybům, prsty či spíše drápy pevně přidržoval čepici na temeni hlavy a ponechal zvířeti na vůli, aby si samo našlo cestu k nejpřednější hradbě.</p>
<p>„Kdyby cválal ještě rychleji, tak se sám připraví o mužství,“ odhadl ho Gandogar. „Kdy ho propustíš?“ vyzvídal na mentorovi.</p>
<p>„Až si svůj čin dostatečně odpyká,“ odvětil Bislipur stroze. „Jeďme dále.“ Pobídl poníka patami do slabin a zvíře se poslušně dalo do klusu.</p>
<p>Blížili se k pevnosti Obrosmrt, kterou oba znali jen z vyprávění a kreseb.</p>
<p>Uplynula snad již celá staletí od doby, kdy vycestoval poslední trpaslík z Goïmdilova kmene až na opačný konec Skryté země. Dříve se jejich lid scházel v pravidelných cyklech, aby společně oslavili svátek na počest boha Vraccase a poděkovali kováři za to, že je stvořil, ale od doby, kdy Kamenná brána padla pod náporem skřetů, obrů a alfů a klany Pátého kmene byly zničeny, se jejich soudržnost rozdrolila.</p>
<p>„Je nejvyšší čas.“ Gandogar mírně zvedl zadek. Bolel ho od věčného pohupování v sedle.</p>
<p>Nikdo z nich neuměl moc dobře jezdit. Vyslanci nasedli s těžkým srdcem na poníky; velkým koňům by jako praví trpaslíci už vůbec nevěřili, a navíc by vypadalo nedůstojně, kdyby k nasednutí potřebovali stupátka.</p>
<p>Tento odpor byl hluboce zakořeněn. Dva z jejich průvodců se jízdě na poníku zcela vzepřeli a postavili si malé, snadno ovladatelné bojové vozy, které se sunuly na konci jejich průvodu.</p>
<p>„Všichni se těšíme na konec cesty,“ prohodil Bislipur stroze a vyplivl písek.</p>
<p>Pohled na působivé hradby je ale poněkud odškodnil za jejich útrapy. Gandogarovy oči sklouzly po uměleckých pracích kameníků, které zdobily zdi a věže, už jen postavy, ozdoby, podstavce a sloupy první hradby jej uváděly v úžas. <emphasis>My jsme možná ti nejlepší brusiči diamantů, ale oni jsou opravdu ti nejlepší kameníci.</emphasis></p>
<p>Vstupní brána se rozletěla a umožnila družině vjet na nádvoří první terasy. Swerd stál vedle svého poníka a poslušně čekal, až ho Bislipur pošle gestem na konec skupiny.</p>
<p>Přicházel k nim nějaký trpaslík. Jeho věk byl na něm skutečně patrný, musel mít více než tři sta cyklů. „Zdravím krále Gandogara z kmene Čtvrtých a jeho doprovod. Já jsem Balendilín Jednoruký z klanu Silnoprstých, rádce našeho velkokrále Gundrabura Bělohlavého z kmene Druhých. Buďte vítáni.“</p>
<p>Jeho podsaditá postava byla vtěsnána do kroužkové košile, opasek, který přidržoval bojovou sekeru, byl sepnut drahocennou, pečlivě vypracovanou kamennou přezkou. Do pramenů jeho černošedého vousu bylo vpleteno několik ozdobných spon ze stejného materiálu; na zádech se mu houpal dlouhý cop.</p>
<p>Pozvedl hlavu. „Následujte mne, vážení bratři. Ukážu vám cestu.“</p>
<p>Obrátil se a kráčel vzhůru do kopce, který vedl ke vchodu do hory. Při tom si každý mohl všimnout, že rádci chybí levá paže.</p>
<p>Král usuzoval, že jí zaplatil v boji proti nestvůrám. Balendilín měl velmi statnou postavu, za což nepochybně mohla práce s těžkými kameny. Zbylá mozolnatá ruka vypadala skoro jako medvědí tlapa, z každého z pěti prstů prýštila síla a vzdávala čest jeho klanu.</p>
<p>Když prošli několika branami a dostali se na čtvrté schodiště, Balendilín se zastavil. Až teď hosté spatřili, jak promyšleně byla opevnění vybudována. Trpaslík ukázal ke vstupu do horského masívu. „Nyní sesedněte a přenechejte poníky naší péči. Bude se s nimi dobře zacházet. Půjdeme hned do poradního sálu, neboť jste netrpělivě očekáváni.“</p>
<p>Balendilín se zařadil na čelo zástupu a vedl je do chodby, do které by se snadno vměstnal mohutný drak. Práce kameníků návštěvníkům mramorových hal brala dech. Devítihranné šedé sloupy o objemu deseti kroků a víc se tyčily do výšky jako zkamenělé stromy. Prostor byl tak vysoký, že nebylo vidět strop, sloupy se na pohled vzpínaly do prázdna. <emphasis>Nebo vedou až nahoru, aby podepíraly vrchol hory, </emphasis>pomyslel si Gandogar, naplněný úctou.</p>
<p>Mezi pilíři se pnuly kamenné oblouky s hojnými ornamenty, do nichž byla vyryta úsloví a verše z příběhu o stvoření trpasličího národa.</p>
<p>Bezprostředně před nimi vytvořili sochaři obrovské kamenné vyobrazení zakladatele Druhých. Žulově zbarvený Beroïn seděl na trůnu z bílého mramoru, pravice pozvednuta k pozdravu, levice spočívala na topůrku sekery. Jeho bota byla vysoká jako trpaslík a dlouhá jako pět poníků.</p>
<p>To ale ještě nebylo všechno.</p>
<p>Stěny, kdysi holá, neotesaná skála, byly hladce vybroušeny. Do matně se lesknoucího povrchu vytesali Beroïnovi dědicové další výroky a vzory. Byly tak krásně a přesně vypracovány, že Gandogar bezděky zpomalil, aby si je mohl pozorněji prohlédnout.</p>
<p>Samozřejmě že i kmen Čtvrtých vytesával ze skály své haly a sály, ale jejich řemeslné umění pokulhávalo za provedením těchto prostor o celé míle.</p>
<p>Král natáhl ruku a s úctou přejel po šedočerném mramoru. Nikdy by si byl nepomyslel, že může existovat taková nádhera.</p>
<p>„U Vraccase!“ vyklouzlo mu zvolání plné uznání a pýchy. „Mistrovštěji to už opravdu nejde. Vy jste nejlepší kameníci našeho lidu.“</p>
<p>Velkokrálův rádce se uklonil. „Děkuji ti za tvou chválu. Rád ji vyřídím našim umělcům.“</p>
<p>Jejich cesta směřovala mezi nohy nehybného giganta a vedla dál do poněkud menší chodby. Vzduch se nyní znatelně ochladil. Netrvalo dlouho a stáli před dveřmi do poradního sálu.</p>
<p>Balendilín se na Gandogara usmál. „Jsi připraven obhájit svůj nárok?“</p>
<p>„Samozřejmě že je připraven,“ odvětil Bislipur ostře, než se král mohl ujmout slova.</p>
<p>Balendilín pokrčil čelo, ale nic neřekl. Místo toho otevřel vchod a kráčel předem, aby ohlásil dlouho očekávané nově příchozí.</p>
<p>Sál překonal všechno, co doposud viděli: kulaté sloupy se tyčily do závratné výše, stěny zdobily do kamene vytesané bojové scény z dějin trpasličího národa, připomínající slavná vítězství a činy uplynulých cyklů. Mísy s uhlím a svícny skýtaly teplé světlo a příjemná svěžest odškodnila cestující za žár, kterým trpěli v zemi královny Umilante.</p>
<p>Zatímco je Balendilín postupně představoval, vrhl Gandogar na svého mentora káravý pohled. „To bylo nezdvořilé. Za to bys Swerda zpráskal,“ napomenul ho tiše.</p>
<p>Bislipur sevřel čelisti. „Poprosím rádce o prominutí.“</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Obrátili se ke shromáždění. Místa pro pět kmenových králů byla uspořádána v půlkruhu kolem stolu, vůdci klanů měli k dispozici umělecky vytesané kamenné tribuny, aby mohli sledovat sezení a vyslovit své mínění.</p>
<p>Jedna židle a řady za ní zůstaly neobsazeny a bolestně připomínaly vyhlazení Pátých. Panovník a vyslanci Prvního kmene ještě chyběli, zato trpaslíci ze sedmnácti klanů Druhého kmene seděli na svých místech.</p>
<p>Na stole ležely rozprostřeny různé mapy Skryté země. Před příchodem Čtvrtých si trpaslíci vyměňovali názory o událostech na severu, teď obrátili pozornost ke Gandogarovi.</p>
<p>Královo rozrušení narůstalo. Poprvé po více než čtyřech stovkách slunečních cyklů se shromáždili ti nejmocnější a nejlepší ze všech kmenů, poprvé pohlédl tolika vzdáleným příbuzným a panovníkům tváří v tvář. Jména, která neustále slýchával a o nichž četl, se nyní spojovala s tvářemi a srdce se mu rozbušilo radostí.</p>
<p>Ostatní trpaslíci povstali, aby ho i s jeho doprovodem přivítali pevným stiskem ruky. Gandogar cítil, jak rozdílné jsou jednotlivé dlaně: jednou mozolnatá, jednou zjizvená, pak zase téměř jemňoučká. Přátelské přijetí ho dojalo, přestože v mnohých párech očí rozeznával nedůvěru a podezřívavost.</p>
<p>Poté však předstoupil před Gundrabura Bělohlavého, krále Druhých a velkokrále, vládce všech kmenů a klanů.</p>
<p>Posbíral síly, aby skryl své zděšení.</p>
<p>Velkokrál musel kdysi být statným dítětem kováře, ale po více než pěti stech slunečních cyklech plápolalo světlo jeho života tak slabě, že se zdálo, že by je mohl uhasit sebemenší závan větru. Kalné, žlutavě hnědé oči neklidně plály a nebyly schopny najít cíl, Gundrabur se na něj díval a při tom jím jeho pohled jen procházel.</p>
<p>Kvůli svému věku odložil těžkou zbroj. Vyčerpané tělo bylo zahaleno do bohatě vyšívaného tmavomodrého hávu, stříbrný vous a vlasy mu sahaly až k zemi. Na klíně mu ležela koruna, insignie jeho velkokrálovské důstojnosti, ale i ona se stala pro královo tělo přítěží.</p>
<p>Vedle trůnu stálo obřadní kovářské kladivo, do jehož hlavy byly vyryty runy; drahokamy a intarsie z nejrůznějších ušlechtilých kovů odrážely světlo mís s uhlím a svícnů. Křehký vůdce trpaslíků by nedokázal pozvednout ani topůrko tohoto těžkého nástroje.</p>
<p>Gandogar si odkašlal a spolkl svou tíseň. „Stojím tu před tebou, protože jsi mne povolal, abych tě následoval na trůnu, můj králi,“ pronesl stará slova.</p>
<p>Gundrabur sklonil hlavu a chtěl něco odvětit, ale vypověděl mu hlas.</p>
<p>„Těší ho, že jsi uposlechl jeho zavolání a vydal ses na dlouhou cestu,“ odpověděl místo něj Balendilín. „Brzy, jestliže se pro to vysloví rada kmenů, budeš korunu nosit ty.“ Ukázal na prázdné místo u tabule a král Čtvrtých tam zasedl. Bislipur se postavil za něj. „Já jsem Gundraburův zástupce a zaujmu královské křeslo jménem Druhých,“ dodal Balendilín.</p>
<p>Gandogar se podíval na mapy a všiml si, že si ho někteří vyslanci měří pohledem, neboť očekávali, že svůj nárok na úřad velkokrále podepře slovy. Bislipur ho však varoval před tím, aby svůj hlas pozvedl příliš brzy. Nejdříve bylo třeba projednat situaci na severu Skryté země a Gandogar byl rozechvělý napětím a nervozitou, zda se ostatní soukmenovci připojí k jeho plánu.</p>
<p>„Kde je devět Borengarových klanů?“ otázal se s pohledem upřeným na prázdné židle Prvních. „Ještě nedorazili?“</p>
<p>Balendilín potřásl hlavou. „Neobdrželi jsme od nich žádnou zprávu. Už déle než dvě stě slunečních cyklů.“ Sáhl po své sekeře a ukázal špicí na mapu. Na nejzazším západním výběžku střežili trpaslíci Borengara, zakladatele kmene Prvních, Stříbrný průsmyk v Rudých horách a bránili jej proti vetřelcům. Jejich říše byla obklopena zemí lidské královny Wey IV. „Ale oni ještě existují. Obchodníci ze země Weyurn vyprávěli, že brána Stříbrného průsmyku je pevně uzavřena.“ Položil sekeru před sebe na stůl. „Budou muset žít s tím, že rozhodneme bez nich. Je jejich věcí, jestli nedorazí.“</p>
<p>Shromáždění zamručelo na souhlas.</p>
<p>„Než budeš zvolen nástupcem velkokrále, poslechni si, jaké výzvy tě očekávají. Mrtvá země proniká stále dále. Každou píď půdy, kterou Tionovi zloduši dobyli, zachvátila příšerná, neviditelná síla. Příroda se stává zlou, větší rostliny se snaží zaútočit na vše živé a zabít to. Kdo na této půdě přijde o život, tak aspoň říkají lidé, se bez duše vrátí zpět na zem a pozbude vlastní vůli. Stane se otrokem temné síly, začlení se do řad skřetů a pak bojuje proti vlastnímu národu.“</p>
<p>„Mrtvá země proniká dál?“ Gandogar ostře nasál vzduch. Podle všeho síly kouzelníků selhaly a Mrtvou zemi nezadržely. „Já to tušil! Magie Dlouhých, kolem které se vždycky tolik nadělalo, je na nic,“ vylétlo mu z úst. „Nudin, Lot-Ionan, Andôkai, či jak se ti přechytralí učenci jmenují, zalezli se svými fámuly do laboratoří, hradů a pevností a tam se zdokonalují ve svém čarování. Honí se za nesmrtelností elfů, jen aby mohli bez jakéhokoliv omezení dále bádat a čmárat si ty svoje formulky. To teď z toho máme! Mrtvá země se nenechá dále spoutávat a šíří se jako rez na železe, o které nikdo nepečoval.“</p>
<p>Trpaslíci dávali hlasitě najevo svůj souhlas s jeho otevřenými slovy.</p>
<p>„Ale přineslo to i výhody. Elfy skoro zlikvidovali.“ Gandogarovo srdce plesalo, neboť konečný zánik nafoukané rasy již asi na sebe nedá dlouho čekat. On sám bude se svými zástupy na místě, aby jí uštědřil ránu z milosti. Jeho otec a bratr zemřeli rukou elfů, nyní se však blížila hodina jejich pomsty. <emphasis>Šarvátky</emphasis><emphasis> a neustálé nevraživosti budou mít brzy kone</emphasis><emphasis>c</emphasis><emphasis>. </emphasis>Něco uvnitř ho nutilo, aby ostatní zasvětil do svých plánů.</p>
<p>„Skoro? To zní, jako bys měl co dodat,“ usoudil Balendilín a pokrčil čelo.</p>
<p>„Vyslechněte mne, vy nejlepší bojovníci svých kmenů a náčelníci klanů,“ začal Gandogar hovořit. „Vraccas nám poskytl příležitost, abychom zničili ta Sitaliina stvoření!“ Položil ukazováček na maličký flíček na mapě, který zbyl z říše elfů. „Tam se shromáždili ti poslední. Říkám vám: dejme dohromady silnou armádu, vpochodujme do Âlanduru a ztrestejme elfy jednou provždy za všechny jejich činy, které během posledních cyklů napáchali a nikdy si je neodpykali.“</p>
<p>Shromáždění trpaslíci na něj jen zírali, podařilo se mu je zaskočit.</p>
<p>„Gandogare, shromáždili jsme se zde, abychom tě zvolili novým velkokrálem,“ připomenul Balendilín klidným hlasem a snažil se ztlumit své rozčílení, „a ne proto, abychom kuli válečné plány. To není naším úkolem.“ Podle mručení kolem sebe však zpozoroval, že poznámky Čtvrtého padly na úrodnou půdu. „My bráníme národy Skryté země, nebojujeme s nimi! Připomeňte si úkol, který nám Vraccas uložil!“ zapřísahal je.</p>
<p>Gandogar se porozhlédl. Jeho bratři bojovali s různými pro a proti. „Jde o víc! Stal jsem se majitelem starých záznamů našeho lidu, které Bislipur nalezl a předal mi je. Poslyšte sami a rozhodněte, co máme dělat.“ Zhluboka se nadechl, vyjmul jeden list pergamenu a slavnostně citoval:</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>A počali elfové trpaslíkům jejich poklady závidět.</emphasis></p>
<p><emphasis>Přepadli kmen Pátého, Giselbarta.</emphasis></p>
<p><emphasis>Vzplál boj v chodbách a u Kamenné brány.</emphasis></p>
<p><emphasis>Giselbart zavřel některé zrádné elfy do temného</emphasis></p>
<p><emphasis>labyrintu, ze kterého již neunikli.</emphasis></p>
<p><emphasis>Elfové však použili svou magii, uvalili na děti</emphasis></p>
<p><emphasis>kováře nemoci a oslabili je.</emphasis></p>
<p><emphasis>Poté kromě něk</emphasis><emphasis>olika málo trpaslíků povraždili</emphasis></p>
<p><emphasis>všechny z Pátého kmene.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Na sál se sneslo ticho. Náčelníkův vznosný hlas vzbuzoval úctu a jeho slova ožívala.</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Když trollové</emphasis><emphasis> a skřeti ucítili krev raněných</emphasis></p>
<p><emphasis>a zabitých, povst</emphasis><emphasis>ali a objevili se u brány do Skryté</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>země.</emphasis></p>
<p><emphasis>Elfové zbaběle prchli a ponechali bránu jejímu osudu.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jejich lst</emphasis><emphasis>í se však brána otevřela. Gisel</emphasis><emphasis>bart a jeho</emphasis></p>
<p><emphasis>poslední věrní bojovali, jak to dokáží jen trpaslíci.</emphasis></p>
<p><emphasis>Avšak oslabení Pátí nemohli hordy zadržet. Od té</emphasis></p>
<p><emphasis>doby</emphasis><emphasis> táhne zlo zemí.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Odmlčel se, aby mohl pozorovat zhrozené tváře. Už nebylo zapotřebí velkého úsilí, aby je získal na svou stranu, pouze Jednoruký zvolna potřásl hlavou.</p>
<p>„Pochybuji o těchto řádcích, králi. Proč je náš lid tak dlouho neobjevil? Není zvláštní, že se slova o vině elfů vynořila právě nyní? Kdy se tak hodí tvému záměru?“</p>
<p>„Byly skryty úmyslně, možná nějakými váhavými trpaslíky, jako jsi ty, aby zabránili válce,“ odvětil Gandogar výsměšně, pozvedl sekeru a zavrtal špičku do mapy na místo, kde byl zakreslen Âlandur. „Slyšeli jste má slova, tam sedí viníci! A musí za své činy a za naše mrtvé konečně zaplatit!“</p>
<p>„A co pak?“ otázal se Balendilín tvrdě. „Co bude pak, králi Gandogare? Komu tím prokážeš laskavost? Přece jenom Mrtvé zemi, nám a lidem však ne. Když tě poslouchám, tak by si jeden řekl, že bychom se měli spojit s alfy, abychom elfy porazili,“ stahoval ho rádce na křehký led. „Připomeň si, kdo jsou naši nepřátelé, králi Gandogare! Vraccas nikdy nepravil, že máme napadat národy Skryté země. Nikdo z nás nemůže elfy vystát, bohové si to nepřáli. Zajisté, byly tu spory a mrtví.“ Položil pravici na pahýl své druhé ruky. „Já jsem obětoval část těla, abych zabil čtyři skřety, ale ve válce bych nikdy nepozvedl sekeru proti nějakému elfovi, raději bych si usekl i svou druhou ruku. Jsou nám svěřeni pod ochranu, navzdory našim sporům, a toho jsme se vždycky drželi. To je Vraccasův zákon!“</p>
<p>Gandogar blýskl po Jednorukém zuřivým pohledem. Došla mu slova, Balendilín rozmetal jeho vizi o pomstě. Slyšel, jak Bislipur skřípe zuby.</p>
<p>„Nepovažuji se za přisluhovače alfů,“ zkusil to ještě jednou. „Jedná se o to, abychom využili příhodného okamžiku. Potom chci jako velkokrál vést náš národ do bitvy s hordami Mrtvé země, abychom udělali konec přízraku, který již příliš dlouho pustoší říše Skryté země. Tam, kde selhali lidé, ukáže náš národ svou sílu!“</p>
<p>„Já tě nepoznávám, králi Gandogare,“ podivoval se otevřené Balendilín a jeho obličej, poznamenaný zkušenostmi a stářím, vyjadřoval nepochopení. „Zakalila ti tvá nenávist k elfům rozum, že se chceš povznést nad slova našeho boha?“ Vrhl podezíravý pohled směrem k Bislipurovi. „Nebo ti někdo špatně radí?“</p>
<p>Nyní nastal pohyb v řadách vyslanců klanů, jeden trpaslík z klanu Širokorukých z Druhého kmene povstal.</p>
<p>„Domnívám se, že jeho návrh stojí za úvahu!“ pronesl pevným hlasem. „Gandogarova slova mohou být pravdivá. Co se stane, jestli elfové odtáhnou z umírajícího Âlanduru a napadnou nějakou říši lidí, aby si pro sebe opatřili novou zemi? Bylo by to spravedlivé?“</p>
<p>„Nebo kdyby vydali nepříteli nějakou další říši trpaslíků?“ přisadil si vášnivě další trpaslík ze stejného klanu a vyskočil na nohy. „Od těch špičatejch uší se můžeme dočkat čehokoliv! Je úplně fuk, jestli Páté zradili, nebo ne, musej pykat.“ Opustil své místo a postavil se Gandogarovi po boku. „I když nejsme ze stejnýho kmene, já jsem pro.“</p>
<p>Někteří ze shromážděných členů klanů nadšeně přikyvovali na souhlas. Jejich hlasité, temné hlasy zaplnily sál a smísily se v nesrozumitelném lomozu, ze kterého zřetelně vystupovalo slovo „válka“. Balendilínovy výzvy ke klidu v hluku zanikly.</p>
<p>Gandogar usedl na židli a vyměnil si rychlý, spokojený pohled se svým mentorem. <emphasis>Ze Skryté země ty špičatě uši brzy zmizí, </emphasis>pomyslel si.</p>
<p>Sál se roztřásl hromovým úderem. „Uklidněte se!“ přikázal někdo panovačně. Hluk protnul přísný hlas.</p>
<p>Přítomní se zmateně ohlédli.</p>
<p>Velkokrál stál vzpřímeně před svým trůnem, na jeho bílých vlasech seděla koruna. Jednou rukou držel Gundrabur topůrko kovářského kladiva, kterým v hněvu mrštil o své sedadlo. V mramoru se objevily široké praskliny.</p>
<p>Jeho oči najednou shlížely na zástupce trpasličích kmenů a klanů plné života, skrývala se v nich jedna velká výčitka. Nikdo ve velkém sále nepůsobil vznešeněji, majestátněji než on. Zdálo se, že slabost a stáří od něj odlétly pryč, hněv je musel vypudit z jeho těla.</p>
<p>Bílý vous se jemně zavlnil, když pozvedl hlavu. „Jste krátkozrací! Jde o Skrytou zemi, ne o příležitost zničit naše staré nepřátele. Vše, co vzdoruje Mrtvé zemi a jejím bestiím, je vítáno! Čím déle elfové odolají proti temnotě, tím lépe.“ Jeho oči se zaměřily na Gandogara. „Jsi mladý a prudký, králi Čtvrtých. Ztratil jsi kvůli elfům dva pokrevní příbuzné, proto ti promíjím tento nesmyslný návrh vytáhnout do války. Ale ti ostatní, kteří se tak ochotně připojili ke tvému volání, jsou blázni. Od vás jsme měli slyšet pravý opak.“ Gundrabur si je postupně změřil pohledem. „Musíme zapomenout na stará nepřátelství. Spojenectví, to je to, co potřebujeme a co chci! Všichni společně, poslední elfové z Âlanduru, sedm říší lidí, šest mágů i my trpaslíci se musíme vzepřít proti Mrtvé zemi. Považte…“</p>
<p>Topůrko kladiva se uvolnilo z jeho sevření a s nárazem dopadlo na podlahu. Tam, kde narazilo, kámen praskl. Gundrabur se zakymácel, se zaúpěním klesl na sedadlo a ztěžka dýchal.</p>
<p>Balendilín přikázal trpaslíkům, aby se odebrali do svých ložnic a čekali na další zprávy. „Jakmile se velkokrál zotaví, budeme se radit dále,“ oznámil.</p>
<p>Vyslanci mnoha klanů opustili mlčky sál. Slova jejich panovníka je přiměla k zamyšlení.</p>
<p>Bislipur pohledem zhodnotil Gundrabura, stěží popadajícího dech. „Ten nebude žít dlouho,“ prohodil při odchodu ze sálu ke svému chráněnci. „Až jeho hlas navždy zmlkne, bude pro tebe snadné získat ostatní klany na svou stranu. Už teď by za tebou šly.“</p>
<p>Budoucí následník trůnu mu neodpověděl.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, jaro</strong></p>
<p>J</p>
<p>olosin pádil chodbami a Tungdil jej následoval, jak jen mu jeho krátké nohy dovolily. Míjeli četné dubové dveře, za nimiž fámulové leželi v knihách a dostávali hodiny od pokročilejších učedníků. Lot-Ionan vyučoval osobně jen čtyři ze svých fámulů. Jeden z nich převezme jednoho dne jeho školu, chodby i říši kouzel.</p>
<p>Fámulus zůstal stát před laboratoří a rozrazil dveře. Vstříc se jim linuly malé obláčky hustého bílého dýmu. „Laskavě si pospěš,“ obořil se Jolosin na trpaslíka, který se blížil ke vchodu.</p>
<p>Tungdil vstoupil s hlasitým supěním do místnosti, v níž se vznášel kouř hustý jako mlha. „Buď zdvořilý, Jolosine, jinak si to můžeš vyřídit sám,“ vyštěkl lapaje po dechu.</p>
<p>„Vlez si do komína,“ nařídil mu fámulus a postrkával trpaslíka nešetrně místností. „Něco ucpalo vývod.“ Jakoby odnikud se objevil otvor s ohništěm, vedle něj stál malý kbelík, ze kterého stoupala pára.</p>
<p>„A co kdybys udělal nějaké kouzlo, velký fámule? Jsi přece jeden z nejlepších, nebo snad ne?“</p>
<p>„V tomhle případě tě potřebuju,“ odmítl Jolosin kategoricky. „O kouzlení nemáš ani potuchy, trpaslíku. Dělej, moji žáci čekají, až konečně zase něco uvidí.“ Tungdil zaslechl tu a tam nějaké zakašlání a odchrchlání.</p>
<p>„Jak zní to kouzelné slůvko?“</p>
<p>„Co?“</p>
<p>„Zkus to ještě jednou, velký fámule. Ty znáš všechna zaklínadla.“</p>
<p>Jolosin protáhl tvář. „Prosím.“</p>
<p>„A už to zabralo.“ Trpaslík s úšklebkem uchopil pohrabáč, zahákl si ho za opasek a vlezl do otvoru, ve kterém jemně žhnulo žhavé uhlí. Pohlédl nahoru, kde se dým stával po několika málo krocích hustý jako stěna.</p>
<p>Obratně se pustil do výstupu. Jeho silné prsty hravě nacházely oporu na vyčnívajících pálených cihlách, dokonce ani mastné saze mu nečinily žádné těžkosti. Tungdil postupoval zvolna, ale bez ustání vzhůru, až byl tři kroky nad podlahou, ze které však kvůli hustým cárům kouře nic neviděl.</p>
<p>Jeho tápající prsty narazily na odpor. „Na omak to vypadá jako nějaké hnízdo, které spadlo do komína,“ zvolal směrem dolů.</p>
<p>„Tak ho odtamtud dostán!“</p>
<p>„A co jiného? Myslíš si, že tu chci postavit ještě jedno?“ Zapřel se o zdi komína a jednou rukou zatřepal s ptačím hnízdečkem, které do komína jaksi vůbec nepatřilo.</p>
<p>Hnízdo povolilo.</p>
<p>Tu však zažil Tungdil zlé překvapení. Vylila se na něj jakási páchnoucí tekutina, zároveň ho začala svědit kůže a do očí mu vhrkly slzy. Pak se na něho začala sypat drobounká peříčka, která ho lechtala na nose i po celé tváři. Musel si kýchnout, podklouzl na cihle, na které se pevně držel, a spadl dolů.</p>
<p>Tungdilovi se sice podařilo nesedřít si na přečnívajících cihlách maso až na kost, komín mu však uštědřil několik zlých šťouchanců do žeber. Jeho volný pád skončil zadkem napřed ve žhnoucích zbytcích hnízda. Zvedly se mraky popela a celého ho pokryly šedou vrstvou. Hbitě vyskočil aby se uchránil před puchýři po spáleninách, ale žhavé uhlí mu již mezitím propálilo díru do kalhot.</p>
<p>Mnohohlasý hlasitý smích, který se na něj ze všech stran valil, mu ukázal, že naletěl na špatný vtip.</p>
<p>Oblaka mlhy se z laboratoře stáhla jako mávnutím kouzelné ruky a odkryla dvaceti shromážděným fámulům pohled na poníženého trpaslíka, špinavého až hrůza. V první řadě stál samozřejmě Jolosin, který se prohýbal smíchy a škodolibě se plácal do stehen.</p>
<p>„Jen pohleďte!“ zvolal s předstíraným strachem. „Příšerný kouřový mužíček vystupuje z krbu!“</p>
<p>„A dokonce našel i ten tchoří elixír, který ležel v ptačím hnízdě,“ řičel další kouzelníkův učeň.</p>
<p>„Při tom, jak páchne, si toho stejně nikdo nevšimne,“ smál se Jolosin a obrátil se k trpaslíkovi. „Tak, mrňousi. Teď jsem já ten, kdo si přišel na své. Můžeš jít.“</p>
<p>Tungdil si rukávem otřel obličej. Jeho peřím a popelem ozdobená hlava se sklonila, z hnědých očí střílely zuřivé blesky.</p>
<p>„Jo tak, to je vtip? No, ten vtip ještě neskončil,“ zabručel vzdorně a sáhl po vědru, co stálo vedle krbu. Bylo studené, takže magusovy učedníky jeho obsah neopaří. Odhodlaně po něm sáhl, aby jeho obsah vychrstl na Jolosina, který se právě pootočil ke svým přátelům.</p>
<p>Někdo Jolosina výkřikem varoval. Fámulus otočil hlavu a viděl blížící se pohromu. Duchapřítomně nastavil ruce před sebe a vyslal proti padající vodě obranné kouzlo. Voda se okamžitě přeměnila na drobounké úlomky ledu, které se na něj řinuly, ale nepromočily jej; čistá róba zůstala neposkvrněná.</p>
<p>Ačkoliv to byl sám o sobě dobrý nápad, mělo Jolosinovo kouzlo jeden háček, jak mohli učedníci poznat podle řinčení za sebou. Některé kousky je vysokým obloukem přeletěly a zasáhly úhledně uspořádané flakónky s elixíry, balzámy a esencemi, které tam byly uchovávány pro nejrůznější experimenty.</p>
<p>Z rozbitých lahviček vytekly první substance a navzájem se smíchaly. Všude to nebezpečně bouchalo a syčelo.</p>
<p>„Ty blázne,“ nadával Jolosin, bledý hrůzou, Tungdilovi, který si však nebyl vědom žádné viny.</p>
<p>„Já? Ty jsi blázen, tys přece přeměnil vodu na led,“ odvětil nevraživě.</p>
<p>Jeden regál se zhroutil, zářivé jiskry stoupaly ke stropu a tam s načervenalým zablýsknutím slabě explodovaly. V laboratoři se v pravém slova smyslu něco vařilo. První učedníci vyběhli ven, protože se jim nebezpečí zdálo až moc veliké, a Jolosin zamířil za nimi.</p>
<p>„Ty si to budeš muset zodpovědět! Lot-Ionan tě potrestá, trpaslíku. Postarám se o to, abys odsud zmizel, ať už ses něčí chráněnec, nebo ne,“ houkl fámulus rozhněvaně a práskl za sebou zvenčí dveřmi.</p>
<p>„Pusť mě ven! Přísahám, že tě položím na kovadlinu a rozcupuju tě rozžhaveným kladivem na hadry!“ Tungdil lomcoval dveřmi, ničeho ale nedosáhl. Kouzelnický adept nejspíš vložil na dveře magii, aby mu zabránil v útěku a mohl na něho ukázat jako na viníka.</p>
<p><emphasis>To mi ještě zaplatí, </emphasis>pomyslel si a stáhl hlavu mezi ramena, když zazněla hlasitá rána. Rychle se ohlédl a hledal nějaké místo, kde by byl v bezpečí před explozemi a kde by mohl vyčkat, než ho někdo osvobodí.</p>
<p><strong>Skrytá země, na okraji říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6233. slunečního cyklu</strong></p>
<p>B</p>
<p>alendilín ustaraně pozoroval trpaslíky, kteří právě opouštěli sál. Tak si průběh shromáždění nepředstavoval! Dokonce i velkokrálův záměr začít s vytvářením spojeneckého svazku mezi všemi národy Skryté země stál nyní na hliněných nohách.</p>
<p><emphasis>Zatrace</emphasis><emphasis>ný Gandogar,</emphasis> hněval se. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, prosím tě, dej, ať pochopí.</emphasis></p>
<p>Když byli sami, posunovala se Gundraburova ruka po opěradle, dokud nenahmatala Balendilínovu paži.</p>
<p>„Náš plán ztroskotá,“ pronesl velkokrál mdle. „Tomu mladému trpaslíkovi z Goïmdilova kmene chybí zkušenosti.“ Váhavě se pousmál a pohladil Balendilína po prstech. „Anebo rozvážný rádce, milý příteli.“</p>
<p>S námahou se pozvedl a sundal si zářící korunu z hlavy. Pravice, která ještě před malou chvílí zvládala kovářské kladivo, se pod tou maličkou vahou roztřásla.</p>
<p>„Válku…“ mumlal zoufale. „Válku s elfy! Co si jen při tom Gandogar myslí?“</p>
<p>„Nic,“ odvětil jeho rádce hořce. „To je právě to. A jak se zdá, je jeho mentor Bislipur úplně stejně zabedněný. Přezkoumáme ty podivné řádky, protože já nevěřím, že jsou pravé. Je to záminka, aby získali pro válku více hlasů. Padělek.</p>
<p>„Ale trpaslíci už je slyšeli,“ oponoval Gundrabur. „Je příliš pozdě. Sám jsi pochopil, že některé z našich klanů by s radostí táhly na elfy a bylo by jim úplně jedno, z jakého důvodu. Víš, že náčelníci klanů mají tvrdou hlavu.“</p>
<p>„Ale já jsem taky viděl, že některé jiné klany z kmene Čtvrtých zůstaly zticha. Gandogar v téhle věci ještě nevyhrál, protože hlasování probíhá svobodně; každý klan může rozhodnout, jak sám chce. Musíme je přesvědčit o našich názorech.“</p>
<p>Oba trpaslíci mlčeli. Museli najít nějaké dlouhodobé řešení, neboť jakmile by král Čtvrtých usedl na panovnický stolec, znovu by se pustil do svého záměru a narazil by na otevřené uši.</p>
<p>Ani Gundrabur, ani Balendilín se elfů neobávali, ale jejich věrní byli v menšině. Šarvátky a boje s alfy, provázené četnými ztrátami, trpaslíky zdecimovaly, zatímco jejich protivníky doplňovaly posily z hor Severního průsmyku. Válka však vždy vede ke ztrátám mezi dětmi božského kováře a ztráty oslabovaly ochranu bran do Skryté země.</p>
<p>Velkokrál přelétl pohledem prázdný zasedací sál. „Tyto prostory již zažily lepší časy. Časy svornosti a souladu.“ Sklonil hlavu. „Je to pryč. Pryč jsou dobré časy a pryč je i velké spojenectví, které jsme chtěli ukout, drahý příteli.“</p>
<p><emphasis>Velké spojenectví, </emphasis>pomyslel si Balendilín a pohlédl na pět pamětních sloupů, které se zvedaly od nohou jeho trůnu a do nichž byla vytesána posvátná slova jeho národa. Uváděla jména těch, jimiž se ostatní kmeny nikdy nezabývaly: trpaslíků Třetího kmene, kmene Lorimburova, kteří žili na východě.</p>
<p>„Překročil bych vlastní stín a poslal bych Třetím zprávu, že bychom spolu měli zahájit vážná jednání,“ povzdechl si velkokrál. „V časech nejvyšší nouze musí platit jen náš společný původ, všichni jsme trpaslíci.“</p>
<p>„Po Gandogarově výzvě pochybuji o tom, že by ostatním nějak záleželo na usmíření,“ podotkl jeho rádce tiše. Přitom země potřebovala každou sekeru, schopnou rozpoltit skřetí hlavu.</p>
<p>„Co se má stát, stane se. I když moje vize sjednocené a nezadržitelné armády trpaslíků ztrácí jasné obrysy, tak aspoň nesmí dojít k válce s elfy. Potřebujeme čas, Balendilíne,“ pronesl velkokrál vysíleně. „Musím klany kmenů odradit od napadení Âlanduru.“</p>
<p>„To záleží jenom na tobě,“ odvětil jeho přítel jemně. „Tvoje zdraví rozhodne, kdy dojde ke změně.“</p>
<p>„Ne. Musí existovat něco vyššího než jen jiskřička života jednoho starého trpaslíka.“ Gundrabur si přejel po vousu a uhladil jej. „Zákony našeho národa, těmi je musíme dostat a umlčet ty, kteří by nás chtěli hnát do války.“</p>
<p>S námahou povstal a malými, rozvážnými krůčky popošel k tabulím. Stupínky pro něj představovaly překážku, kterou musel překonávat s velkou obezřetností, ale dosáhl svého cíle. Balendilín pospíchal vedle něj a podpíral ho.</p>
<p>Shora padaly otvory vytesanými ve skále zlaté sluneční paprsky a ozařovaly každou umělecky ztvárněnou runu. Gundraburovy staré oči letmo přelétly symboly.</p>
<p>„Pokud si správně vzpomínám, zbývá nám jen jedno východisko, jak pozdržet Gandogarovu jistou volbu za velkokrále. Tuto dobu využijeme na rozhovory s klany, na jejichž konci musí stát mír a spojenectví s elfy,“ prohlásil nepřítomně.</p>
<p>Musel přistoupit ke skále tak blízko, až se jí nosem skoro dotýkal, jeho zrak se totiž v posledních cyklech neustále zhoršoval. Po Beroïnově kmeni následoval kmen Goïmdilův, tímto uspořádáním se nedalo otřást. Dle starého obyčeje požadoval král příslušného následujícího kmene úřad pro sebe a klany kmenů ho zvolily za nejvyššího náčelníka, pokud proti uchazeči nehovořily nějaké závažné důvody.</p>
<p>„Kde to jen je?“ mumlal polohlasně, zatímco špičky jeho prstů klouzaly po tabulích.</p>
<p>Hledání se vyplatilo. Gundrabur s ulehčeným zvoláním sklonil hlavu, přivřel víčka a přitiskl čelo na chladnou kamennou desku, která byla starší než on.</p>
<p>„Den nekončí tak špatně, jak začal,“ pronesl uvolněně. „Tady to stojí.“ Vzpřímil se a zkřivený ukazováček jeho pravé ruky podtrhl jistá významná slova. „Jestliže je z jednoho kmene více uchazečů, musejí se klany kmene nejdříve mezi sebou dohodnout, aby radě trpaslíků představily uchazeče, na němž se sjednotily,“ přečetl nahlas s uspokojením.</p>
<p>Jeho rádce přelétl následující řádky. V rozrušení si pohrával s jednou z ozdobných spon ve svém šedočerném vousu. Nikde nebylo psáno, že uchazeč musí být králem, aby se dostal do čela všech kmenů. <emphasis>„</emphasis><emphasis>Prostý</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>trpaslík může ze dne na den nosit korunu, neboť vše, co potřebuje, je podpora svého klanu a přátel.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Balendilín pochopil, co má velkokrál na mysli. „My ale nemáme žádné další uchazeče, kteří by Gandogara vyzvali,“ namítl. „Klany Čtvrtých jsou v podstatě zajedno, je tam jen několik málo trpaslíků, co mají o svém králi pochybnosti, a…“ Záře na kulaťoučké tváři jeho pána jej znejistila. „Máme snad nějakého uchazeče?“ otázal se opatrně.</p>
<p>„Ještě ne,“ odpověděl Gundrabur se lstivým úsměvem. Právě včas si vzpomněl na jeden dopis, který se mu před několika oběhy dostal do rukou. „Ještě ne. Ale brzy budeme mít. Právě jsem si na jednoho vzpomněl.“</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, jaro</strong></p>
<p>P</p>
<p>lameny téměř zcela ohořelých svíček na Lot-Ionanově dubovém pracovním stole neklidně plápolaly. Zbytky vosku byly neklamným znamením toho, že magus strávil ve své studovně dlouhé hodiny, přestože mu připadaly jako pouhé okamžiky.</p>
<p>S povzdechem se předklonil, aby si pozorně prohlédl pergamen s množstvím run. Dny, noci, cykly pracoval na tomto kouzelném vzorci. Chyběl mu už jen poslední znak, aby byl vzorec dokonalý.</p>
<p>Pousmál se. Obyčejný smrtelník, který měl jen zřídkakdy co do činění se silami tohoto druhu, pociťoval bázeň ke všemu, co jenom zavánělo kouzlením. Pro ty prosté duše nebylo jednoduché pochopit, jak jsou elementy mezi sebou propleteny. Kde rolník úzkostlivě hovořil o „zázraku“ a „čarodějnictví“, viděl Lot-Ionan výsledek řady na sebe přesně navazujících gest a slov.</p>
<p>A právě o takovou na sebe navazující řadu tady šlo. S ní všechno stálo a padalo. Jedna nepřesná slabika, jeden nezřetelný přízvuk, jedno odlišné gesto rukou nebo příliš rychlý pohyb kouzelnickou hůlkou, ba dokonce pouhý nepřesně nakreslený čarodějný kruh znamenaly konec celé sentence a v nepříznivém případě dokonce i katastrofu.</p>
<p>Sám znal příklady, při nichž utrpěli neopatrní učedníci ta nejtěžší zranění nebo, aniž by to měli v úmyslu, vyvolali hrůzostrašná stvoření. Potom ho vždy s malou dušičkou přivolávali, aby škodu co nejvíc omezil.</p>
<p>Lot-Ionan měl s nimi trpělivost, koneckonců začínal před dvěma sty osmdesáti sedmi cykly stejně jako oni. Nyní nosil titul magus, což si lidé překládali jako mistr mágů.</p>
<p><emphasis>Dvě stě osmdesát sedm c</emphasis><emphasis>yklů. </emphasis>Jeho ruka, posetá stařeckými skvrnami, se zarazila uprostřed pohybu. Bdělé světle modré oči hledaly ve změti skříní, regálů a kup knih nějaké zrcadlo a nalezly zrcadlící povrch jedné vázy.</p>
<p>Změřil pohledem své vrásčité rysy, šedobílé vlasy, šedý vous, v němž bylo možno spatřit nesčetné skvrny po inkoustu. <emphasis>Zestárl jsem. Zmoudřel jsem tím? </emphasis>položil si otázku.</p>
<p>Na světlé béžové róbě se záplaty nedaly ani spočítat, nedokázal se však se svým oblíbeným kusem šatstva rozloučit. Na rozdíl od mnoha bratrů a sester ze svého cechu nijak zvlášť nedbal na zevnějšek. Jediný nárok, který na šatník kladl, bylo pohodlí.</p>
<p>V jedné věci starý učenec naprosto souhlasil s prostým lidem: magie je plná nebezpečí. To byl důvod, proč se stáhl do důlních chodeb. Kdyby se mu nějaký pokus opravdu nepovedl, tak by svým poddaným neublížil.</p>
<p>Magus se však z povrchu nestáhl pouze z nesobeckých důvodů. Pod zemí měl pokoj od lidí a jejich každodenních starostí, řízení záležitostí a sporů na svém panství přenechal vybraným zástupcům, takzvaným magistrům.</p>
<p>Jeho říše Ionandar zabírala části Gauragaru a Idoslânu, tam, kde se rozkládalo jihovýchodní magické pole, jedno z celkem šesti magických polí. Prapůvodní čarodějové zpozorovali sílu v zemi, kterou byli schopni ve větší míře vstřebávat do sebe. Když všechnu nahromaděnou sílu spotřebovali, dobili se pomocí těchto polí novou energií. Drahocennou půdu zabavili, rozdělili ji na šest území a bránili ji před světskými panovníky, kteří neměli nic, čím by síle čarodějů vzdorovali. Jedna generace králů za druhou se smiřovala s tím, že části jejich říší patří cizincům.</p>
<p>Tato magická pole byla zdrojem moci magusů. Znalosti a umění čarodějů vzrostly v průběhu doby natolik, že byli schopni pomocí vzorců, run a zaklínadel vyvolat ty nejkrásnější, nejděsivější i nejléčivější efekty.</p>
<p><emphasis>Koncentruj se na ten vzorec, </emphasis>připomínal si, aby dával pozor. Svědomitě otřel špičku husího brka o kalamář a opatrně namaloval symbol prvku oheň na list před sebou. Záleželo na každičké čárce, sebemenší nedbalost by přivedla veškerou práci vniveč.</p>
<p>Podařilo se to. Spokojeně se zvedl.</p>
<p>„Tak to by bylo, staříku,“ zabručel s úlevou. Vzorec seděl. Jestliže bude fungovat tak, jak podle uspořádání run doufal, bude schopen vnímat magii bez ohledu na skutečnost, jestli se skrývá v předmětech, lidech nebo ve zvířatech. Než však přejde od teorie k praktickému použití, toužil sám sebe nějak odměnit.</p>
<p>Lot-Ionan se došoural k nejstarší ze svých skříní, v nichž přechovával přístroje. Z třetí police vyndal lahvičku s lebkou a dopřál si mocný doušek.</p>
<p>Děsivý emblém nic neznamenal. Tímto způsobem střežil dobrý, silný koňak před chtivými hrdly. Toto bezpečnostní opatření neučinil čaroděj bezdůvodně, neboť právě starší učedníci si až příliš rádi dopřávali kapku jemného nápoje. Ochotně se dělil o své vědomosti, nikoliv však o drahocenný alkohol. Sudy, ze kterých tento ročník pocházel, byly již dlouho prázdné, o to více bylo zapotřebí lahvičku chránit.</p>
<p>Náhle otřásla základy podzemního příbytku mohutná exploze. Ze stropu se sypaly úlomky kamení a zašpinily stůl. Nesčetné nádobky poskočily na stojanech, až se jejich uzávěry rozcinkaly. Ve zcela přeplněné místnosti se vše rozbouřilo.</p>
<p>Velkomág stál strnulý hrůzou. Otevřený kalamář tančil na místě, lehce se nahnul – a převrátil se. Kouzlo, které by tomuto osudu zabránilo, přišlo příliš pozdě, a tak se celý obsah kalamáře vylil na drahocenný pergamen. Pečlivě vykreslené znaky zmizely v záplavě černého inkoustu.</p>
<p>Lot-Ionan, vzteky bez sebe, se nehnul z místa. „U Palandiell, naší stvořitelky!“ vyjelo z něj a jeho laskavý pohled potemněl, neboť tušil, odkud to zemětřesení pochází. Lot-Ionan do sebe hodil zbytek koňaku, otočil se na podpatku a vyřítil se ke dveřím.</p>
<p>Doslova proletěl temnými chodbami podél místností a průchodů svého příbytku. Jeho zlost nad tím, že veškerá námaha byla k ničemu, rostla každým krokem.</p>
<p>Pln vzteku přichvátal ke dveřím do experimentální místnosti, za nimiž zaslechl podivné šelestění. Před dveřmi se shromáždil půltucet jeho fámulů a tajuplně si něco šuškali. Nikdo se neodvážil nahlédnout do místnosti.</p>
<p>„Ctihodný magusi,“ pozdravil ho Jolosin s hlubokou úctou. „Přišli jsme příliš pozdě! Zahlédl jsem, jak jde trpaslík do laboratoře a…“</p>
<p>„Z cesty!“ poručil Lot-Ionan rozezleně a uvolnil závoru na dveřích. Drahá laboratoř se podobala bitevnímu poli, na kterém se vyřádili šílení alchymisté. Ve vzduchu se volně vznášely drobné předměty, tu a tam doutnaly ohýnky. Ze zničených flakónů vytékaly drahocenné elixíry; stékaly po policích dolů a na zemi se smíchaly v páchnoucí břečku.</p>
<p>Viník dřepěl v rohu místnosti, schovával se za jakýsi převrácený kotel, aby se chránil před detonacemi. Prsty měl vraženy do uší, oči pevně sevřené. I přes spálené vlasy a kouřící strnisko vousů to byl nepochybně Tungdil Bolofar.</p>
<p>Zahřměla další rána. Modravé paprsky střílely prostorem a jen těsně maguse minuly.</p>
<p>„Co se tady děje?!“ zařval magus rozpálený vzteky, ale trpaslík nereagoval, protože ho jistojistě nemohl slyšet. „Tungdile Bolofare, mluvím s tebou!“ zvolal magus co nejhlasitěji.</p>
<p>Trpaslík se udiveně rozhlédl a spatřil vyzáblou postavu kouzelníka, který zaujal výhružný postoj. Pomalu se zvedal ze svého úkrytu.</p>
<p>„Ctihodný magusi, já to nebyl,“ ujišťoval a jeho oči, sršící jiskry, zamířily na Jolosina, který stál s ostatními učedníky u vchodu a předstíral překvapení.</p>
<p>Lot-Ionan se obrátil ke kouzelnickému učedníkovi.</p>
<p>„Já?“ odvětil fámulus s přehnaným údivem. „Jak bych se odtamtud dostal? Dveře byly zavřené na závoru. Sám jste to viděl.“</p>
<p>„Mlčte! Oba!“ zvolal Lot-Ionan. Při pohledu na ten hodně drahý nepořádek hrozilo, že ho opustí poslední zbytek sebeovládání, a to se mu nepřihodilo již deset cyklů. „Mám dost těch vašich půtek v mém dole!“ řekl popuzeně a v jeho vousu, plném skvrn od inkoustu, to jen vřelo.</p>
<p>Trpaslíka ani nenapadlo, že by snad měl zkrotnout, a oběma nohama se pevně rozkročil na zemi. „Já jsem nic neudělal,“ opakoval tvrdohlavě.</p>
<p>Kouzelník se donutil znovu nalézt klid, kterým byl tak pověstný, a posadil se na truhlu pobitou železem, ruce zkřížené na prsou.</p>
<p>„Dobře mě poslouchejte, vy dva. Je mi jedno, kdo tu katastrofu zapříčinil. Nenávidím, když někdo přeruší mou práci, a opakování téhle exploze, které mi zničila práci řady slunečních oběhů, ne-li dokonce celého cyklu, nemůžu už vůbec potřebovat. Takže se postarám, aby bylo na chodbách klidněji.“</p>
<p>„Ctihodný magusi, snad nechcete toho mrňouse odsud vypudit?“ předstíral Jolosin soucit.</p>
<p>„Mlč, fámule! O tvém podíle na tomhle nepořádku si ještě promluvíme, ale nejdřív bych chtěl mít u sebe doma klid. Čím dřív, tím líp.“ Podíval se na trpaslíka. „Jednomu starému příteli dlužím vrácení několika věcí.“ Tungdil dostal při těchto slovech neblahé tušení. „Ty, můj drahý duchu, který jsi ochotný mi posloužit, převezmeš tuto pochůzku místo mne. Máš hodinu čas sbalit si věci a připravit se na pochod. Až budeš hotov, přijď za mnou, pak ti ty věci dám. Buď připraven na dlouhé putování, Tungdile.“</p>
<p>Trpaslík se dvorně uklonil a pospíchal z místnosti. S tímto obratem událostí nepočítal. Malá procházka pěšky nepředstavovala žádný opravdový trest, jeho silné nohy ho s lehkostí ponesou po cestách a stezkách. <emphasis>Možná potkám nějaké trpaslíky. Takový trest si dám líbit, </emphasis>pomyslel si potichu.</p>
<p>Mág se díval za svým podsaditým pomocníkem a počkal, až zmizí, pak se obrátil k Jolosinovi. „Ty jsi chtěl Tungdilovi něco nepěkného vyvést, fámule. Znám tě až moc dobře,“ řekl mu do obličeje. „Dokud jste vy dva na jednom místě, nemám chvilku klidu. Ale chtěl bych, aby se to změnilo. Dokud se Tungdil nevrátí, budeš při škrabání brambor přemýšlet o své zlomyslnosti, a modli se k Palandiell, aby si pospíšil.“</p>
<p>Ústa mladého muže se otevřela k protestu.</p>
<p>„Pokud od tebe uslyším jedinou stížnost nebo kdyby si Frala a kuchařka v nadcházejících dnech někdy na tebe měly stěžovat, můžeš si sbalit věci a zmizet, Jolosine.“ Fámulovy čelisti se rychle sevřely. „Ach ano, a než nastoupíš do služby v kuchyni,“ magus ukázal na nepořádek v laboratoři, „tak tady uklidíš.“</p>
<p>Zatímco vstával, vyhnal energickým pohybem ruky ostatní učedníky ven, pak vzal z rohu koště a vtlačil ho kouzelnickému učedníkovi do ruky.</p>
<p>„Uděláš to samozřejmě sám a dostaneš se ven teprve, až tu bude čisto,“ rozloučil se a kráčel ke dveřím. „Čisto jako v klícce.“</p>
<p>Dveře se zavřely a závora hlučně zapadla do zámku.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />II</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6233. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_8.jpg" />undrabur nechtěl se svými plány dělat žádná další tajemství a podal rádci zmíněný dopis. „Tumáš. Poslal mi ho Lot-Ionan Trpělivý, jak ho nazývají obyvatelé jeho kouzelné říše Ionandar.“</p>
<p>To jméno Balendilínovi něco říkalo. Magus žil uprostřed východní části Skryté země a měl pověst lidského mága, který dává přednost samotě. Většinu času trávil v podzemních chodbách, kde daleko od jakéhokoliv vyrušování vymýšlel nová kouzelná zaklínadla a zaříkání.</p>
<p>„V jeho společnosti se nachází něco velice neobvyklého: jeden trpaslík. Osamocený trpaslík,“ vysvětloval velkokrál. „V poslově dopise byla zmínka, že se s ním Lot-Ionan za jakýchsi zvláštních okolností před pěknou řádkou cyklů setkal a vychoval ho. Teď chce vědět, jestli toho trpaslíka některý kmen nepostrádá. Chce vypátrat jeho rodinu.“</p>
<p>Balendilín přelétl řádky. „Víme o tom trpaslíkovi něco?“</p>
<p>„Celá ta záležitost je záhadná a zároveň i napínavá,“ poznamenal Gundrabur. „Během posledních dvou set cyklů jsem nikdy neslyšel o tom, že by některý náš klan pohřešoval nějaké dítě.“</p>
<p>„A teď bys chtěl toho kouzelníkova svěřence nabídnout jako uchazeče o trůn?“ domýšlel se Balendilín s pochybnostmi v hlase a položil dopis na poradní stůl. „Jak chceš s tímhle uspět? Když vyrostl u Dlouhých, nemá sebemenší zdání, co to je být dítětem kováře. Z klanů kmene Čtvrtých ho určitě nikdo nepodpoří a neexistují žádné důkazy o tom, že k nim opravdu patří.“</p>
<p>Velkokrál pomalu popošel k poradnímu stolu a usadil se na královské židli svého kmene, než mu nohy vypoví službu.</p>
<p>„To je možné,“ odvětil vysíleně. „To je možné, příteli, ale dokud tady nebude a ta věc se nevysvětlí, nemůžeme trůn obsadit. Dokonce i když umřu, budou nuceni čekat.“ S vážností se zadíval na svého rádce. „Jestli mě Vraccasovo kladivo srazí dříve, než ten trpaslík dorazí, bude na tobě, abys zabránil válce a uchránil náš národ od škody.“</p>
<p>Balendilín pevně sevřel ústa. „Ty tak rychle ze země nesejdeš, výheň tvého života žhne jasně a je plná ohně, tím jsem si jist.“</p>
<p>„Jsi špatný lhář, jako všichni trpaslíci,“ pousmál se Gundrabur a objal ho rukou kolem ramen. „Přesto od nynějška musíme oba dva hovořit falešným jazykem, abychom ochránili náš národ před tou nesmyslnou válkou, která by se mohla stát naším zánikem. Budeme lhát jako šotci, Balendilíne. Výjimečně nám bude zapotřebí, aby se klany nedovedly sjednotit,“ zapřísahal svého rádce. „A teď pojď. Potřebuji tvůj bdělý úsudek. Musí se nám podařit utkat z nepravd pevnou síť, ve které Gandogar s Bislipurem na cestě k mému trůnu uvíznou, dokud jim tu válku nevyženem z hlavy.“</p>
<p>Balendilín pomohl králi na nohy. Nedokázal si sice ani v nejmenším představit, že by ten plán mohl vyjít, držel však jazyk pevně za zuby.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se Gandogar příštího rána probudil a byl jako všichni ostatní členové družin, zastupujících své klany a kmeny, povolán k pokračování rokování v jednací síni, vyrazil v dobré náladě. Počítal s tím, že ho Gundrabur doporučí radě jako svého nástupce. Pak bude grémium hlasovat, a tak již brzy dosedne na trůn.</p>
<p>Velkokrálova řeč, naplněná touhou po míru, ho rozezlila, avšak jeho hněv mezitím vyprchal. Ten stařec, který za všechna ta léta nedokázal nic, čím by se nějak výrazně zapsal do historických análů trpaslíků, zapadne v blízké budoucnosti do bezvýznamnosti. Na umírajícího starce se nemohl hněvat.</p>
<p>Gandogar vstoupil do haly a zaujal své místo, Bislipur si stoupl za něj. Řady se rychle plnily ostatními členy klanových delegací.</p>
<p>Někteří z trpaslíků na něho vrhali povzbudivé pohledy a při tom si poklepávali na hlavice svých seker. Nemysleli to jako výhrůžku, naopak mu tím chtěli říct, že otevřeně podporují jeho válečné plány.</p>
<p>Příslušník jednoho klanu z kmene Druhých měl kolem krku řetízek, na kterém se houpala jakási pochybná ozdoba. Král si tu svraštělou věc prohlédl důkladněji. Jednalo se o uříznuté ucho elfa, jehož vlastnictvím se ten vyslanec chtěl pyšnit, když však byl ohlášen příchod velkokrále, spěšně skryl trofej pod zbrojí. Bylo ještě příliš brzy na to, aby vystavoval na odiv nenávist k bytostem, které jim byly svěřeny pod ochranu.</p>
<p>Objevil se Gundrabur a dokázal, že pověsti o jeho blížícím se skonu jsou lži. Gandogar pocítil ve skrytu duše zklamání, že vidí velkokrále v tak dobrém rozpoložení. Zatímco uvažoval nad svými pocity, zahlodalo v něm špatné svědomí. Nepřál tomu starci smrt, ale velkokrálova slova nevůle vůči jeho plánům na odplatu ho zároveň přiměla k pomyšlení na věci, na které nebyl zvyklý.</p>
<p>Když přítomní trpaslíci poklekli na pravé koleno, zaznělo řinčení a kovové drhnutí zbraní. Pak shromáždění pozvedlo sekyry směrem k velkokráli. Toto gesto bylo symbolem neotřesitelné věrnosti, kterou mu zachovávali, a mělo za význam, že jejich síla i jejich životy jsou mu k dispozici.</p>
<p>Gundrabur odpověděl tím, že pozvedl kovářské kladivo a nechal ho hlasitě dopadnout na podlahu. Přítomní směli povstat a opět zaznělo hlasité řinčení.</p>
<p>Balendilín předstoupil a s plnou vážností zaměřil své hnědé oči na Gandogara. „Jsi připraven obhájit svůj nárok na trůn, králi Čtvrtých z kmene Goïmdilova a z klanu Stříbrovousů?“ zopakoval slova ceremoniálu, kterými již dříve trpaslíka přivítal.</p>
<p>Gandogar povstal. Vytáhl z opasku zbraň a položil ji na kamenný stůl. „Tvrdě jako skála, z níž nás Vraccas stvořil, a ničivě jako tato má sekyra budu postupovat proti nepřátelům našeho národa,“ odvětil slavnostně. Byl tak dojat, že zpočátku vůbec nepostřehl, že ho oslovil rádce, a ne velkokrál. Všiml si toho teprve, když mu Balendilín zabránil, aby hovořil dále.</p>
<p>„Prohlásil jsi, že jsi připraven, králi Gandogare, a my všichni jsme to slyšeli. Budeš však muset počkat, než dorazí druhý uchazeč z tvého kmene. Vy dva se pak budete muset mezi sebou sjednotit,“ vysvětloval Jednoruký. „Do té doby nebude o následnictví rozhodnuto.“</p>
<p>„Cože?“ ujelo králi a krev se mu navalila do hlavy. Otočil se a přelétl pohledem řady svého poselstva, které nebylo o nic míň překvapené než on. „Kdo z vás se opovažuje mne zradit?“ zahřměl. „Ať jsi z kteréhokoliv klanu, předstup!“ Jeho ruka zabloudila k topůrku válečné sekery.</p>
<p>„Křivdíš svým průvodcům!“ zarazil ho Balendilín. „Není to žádný z nich.“ Rozložil nějaký dopis a držel ho nahoře, aby ho všichni zřetelně viděli. „Jeden mladý trpaslík, který byl před mnoha cykly podivnou náhodou odloučen od svého kmene, si připomenul svůj původ a ohlásil příchod. Žije v Ionandaru a v současnosti se připravuje na cestu.“</p>
<p>„V Ionandaru?“ opakoval Gandogar nevěřícně. „V kouzelné říši? Co to je, u Vraccase, za zrůdu?“ Narovnal se. „To nemůžeš myslet vážně! Nějaký zaběhlý trpaslík pošle zprávu, které věříš jenom ty, a pozdrží ceremoniál? Jak se ten uchazeč jmenuje?“</p>
<p>„Jeho jméno není důležité. Nosí lidské jméno, protože ho lidé vychovali jako nalezence,“ odpověděl rádce tvrdě. „Avšak předměty, které tehdy u něj našli, dokazují, že je příslušníkem tvého kmene.“</p>
<p>„Tomu nevěřím!“ zvolal Gandogar hněvivě. „Je to lest.“</p>
<p>„Potom jsou řádky o tom, že elfové zradili Páté, rovněž lest,“ opáčil Balendilín nesmlouvavě, jeho ruka volně spočívala na přezce opasku.</p>
<p>„Dost!“ Gundrabur se zvedl ze svého trůnu. „Ty se odvažuješ nazývat mého přítele lhářem, králi Gandogare?“ Slova duněla vysokou halou a stařecký hněv propůjčil Gundraburovu výbuchu sílu a důstojnost. Rozčílení Čtvrtého proti tomu vypadalo jako hašteření staré pradleny. „Smíříš se s takovým rozhodnutím, jaké jsem učinil. Jakmile ten trpaslík dorazí do pevnosti, rozhodnou klany tvého kmene o tom, kdo z vás dvou bude lepším nástupcem.“</p>
<p>Gandogarova napřažená ruka ukazovala na jeho doprovod. „K čemu čekat? Zeptejte se klanů hned teď! Jejich názor se nikdy nezmění! Proč by měly někoho neznámého.</p>
<p>Velkokrál pozvedl stářím zkroucenou ruku. „Ne.“ Jeho prsty ukázaly na sloupy s runami. „Řídíme se zákony našich předků. Tak stojí psáno, tak to bude splněno.“</p>
<p>Ticho, které následovalo, nabývalo v gigantickém prostoru rozličnou kvalitu. V převážné většině je tvořilo překvapení, zbytek byl bezmocný vztek, neboť jim nezbývalo nic jiného než čekat na troufalého uchazeče.</p>
<p>Gandogar klesl na židli a přitáhl si k sobě sekeru. Ostří zanechalo na vyhlazeném kamenném stole hlubokou bílou rýhu a pohřbilo dokonalost, na níž kameníci tak dlouho pracovali.</p>
<p>„Podrobuji se,“ vyrazil odměřeně; více se neodvážil říct z obavy, že by z něj promluvilo zoufalství a strhlo ho k nějaké pošetilosti. Sklíčeně se ohlédl. Bislipur navenek skvěle zachovával zdání klidu, Gandogar však znal výraz jeho obličeje až příliš dobře. Bislipurova hlava se již teď zabývala novými okolnostmi a hledala nějaké rychlé řešení. Král věděl, že může svému duchaplnému příteli důvěřovat.</p>
<p>„Z Ionandaru až sem potrvá cesta několik týdnů. Co budeme tak dlouho dělat?“ chtěl vědět Gandogar, zatímco hleděl na jiskřivé úlomky diamantů na své výzbroji. „A odkud víme, že nás najde, ten rádoby velkokrál?“</p>
<p>„Nebo jestli dorazí živý,“ připojil Bislipur.</p>
<p>„Poradíme se,“ odpověděl Balendilín. „Je zapotřebí prohovořit několik věcí, které brzy budou mít pro kmeny a klany značný význam.“ Pak se pousmál. „Je pěkné, že, jak slyšíme, si o něj děláte starost, ale vyslali jsme pro něho eskortu, která ho k nám ve zdraví přivede.“</p>
<p>„Tak? Potom mu eskortu vyšleme i my,“ trval na svém Bislipur s předstíranou vlídností. „Koneckonců patří k našemu kmeni. Řekni nám, kam mají naši bojovníci jít.“</p>
<p>„Tato nabídka tě ctí, avšak není jí třeba. Bude hostem velkokrále, takže Gundrabur vysílá naše lidi,“ odmítl Balendilín diplomaticky. „Po tomto bouřlivém úvodu navrhuji, abychom si dopřáli trochu odpočinku u silného tmavého piva. To ochladí rozehřáté mysli.“ Uchopil sekeru a dvakrát udeřil plochou stranou o stůl. Zvonivý tón prolétl halou a pronikl až ke dveřím.</p>
<p>Okamžitě byly přineseny sudy s mokem z ječmenného sladu. Krátce nato se naplnily korbely a rohy vyslanců a připíjelo se na zdraví vládnoucího i budoucího velkokrále. Jen málokdo pochyboval o tom, že jeho jméno bude Gandogar.</p>
<p>Bislipur poklepal svému chráněnci na rameno. „Musíš jen chvíli vyčkat. Ctíme naše předky a splníme všechny podmínky tvé volby, neboť jen tak se můžeme vyhnout tomu, aby někdy vyvstaly pochyby o právoplatnosti tvého zvolení.“ Přiťukl si s králem a zhluboka se napil. Pivo mělo chuť po sladu, bylo těžké a trochu nasládlé. „Tak ho umí uvařit jen trpaslíci,“ zasmál se a otřel si pěnu z vousu.</p>
<p>Jak se vyslanci postupně stávali stále bujnější a nevázanější, tak se od nich Bislipur odpojil a zmizel z haly. Vmáčkl se do jedné téměř nepoužívané vedlejší chodby, přivolal k sobě Swerda a pověřil ho jedním velice zvláštním úkolem.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, jaro</strong></p>
<p>T</p>
<p>ungdil si pohvizdoval, když klečel před svou skříňkou a ukládal věci, které si chtěl vzít s sebou, do objemné kožené tornistry: krabičku s troudem a křesadlo, kdyby musel po cestě nocovat pod širým nebem, přikrývku, háčky na rybaření a jídelní náčiní. Potom k batohu koženým řemínkem pevně přivázal srolovaný plášť, hodil na sebe kroužkovou košili a nacvičenými pohyby si ji upravil.</p>
<p>Takhle se cítil dobře. Pletivo ze železných kroužků mu dodávalo pocit jistoty a zároveň bylo něčím důvěrně známým. Tento pocit mu vycházel z hloubi duše a sám si ho nedokázal vysvětlit.</p>
<p>To samé pociťoval, když stál u výhně a vykonával drobné kovářské práce. Tvarování podkov, vyrábění hřebíků, úprava kování na dveře, broušení nožů a naklepávání nástrojů, to vše se mu dařilo s lehkostí. Domníval se, že za to může jeho trpasličí krev.</p>
<p>A tak si hodil naditý batoh na záda, za opasek zahákl válečnou sekeru, kterou dostal od maguse jako dárek, a zamířil k jeho pracovně. Cestu tam znal i poslepu, nepotřeboval skoro žádné světlo a trpasličí orientační smysl ho v podzemí nikdy nenechal na holičkách. Každý tunel, kterým jednou prošel, znovu poznal, neboť jeho oči vnímaly jemné rozdíly ve stěnách. Jakmile se však měl vyznat pod otevřeným nebem, byl bez mapy ztracen.</p>
<p>Krátce zaklepal a otevřel dveře. Lot-Ionan měl na sobě svou oblíbenou béžovou róbu a seděl u psacího stolu. Když trpaslík vstoupil, vyčítavě pozvedl do výše papír prosáklý inkoustem.</p>
<p>„Vidíš to, Tungdile? To je tvoje práce.“ Hodil papír zpět na kupku. „Úplně k ničemu. To, na čem jsem celou řadu oběhů pracoval, jste mi během několika málo okamžiků zničili.“</p>
<p>„Já jsem to nechtěl,“ odvětil trpaslík, který byl opravdu zkroušený, ale stejně jako předtím si postavil hlavu. Zatvrzelá umíněnost byla dalším dědictvím jeho původu.</p>
<p>„To přece vím.“ Magův obličej nabral laskavý výraz. „Co se vlastně doopravdy stalo?“</p>
<p>Tungdil sklopil hlavu. „Fámulus Jolosin mi zas jednou vyvedl pěknou skopičinu. Chtěl jsem se mu pomstít a vylil jsem na něho kýbl vody,“ lezlo z něho jako z chlupaté deky. „Jolosin ji proměnil na led, no a úlomky ledu rozbily fióly. Pak mě tam zavřel, abyste si myslel, že za to můžu já.“ Trpaslíkovy hnědé oči se zahleděly na svého pěstouna.</p>
<p>Magus si povzdechl. „Vždyť jsem si mohl myslet, že na tom máte oba podíl. Je mi líto, že jsem tak křičel.“ Ukázal na pergamen. „Pro mne to znamená, že příští oběhy opět strávím kreslením run. Přece jsi věděl, že v laboratoři nemáš co pohledávat. Vy trpaslíci nejste stvořeni k ovládání prchavých sil kouzel nebo k manipulování s elixíry.“</p>
<p>„To byl…“</p>
<p>„Měl jsi mi o Jolosinově zlomyslnosti říct a já bych si pro něho nějaký trest vymyslel. Teď vidíš, kam až celá ta věc vedla, a aby sis to odpykal, vydáš se na cesty. Tentokrát to nebude žádná krátká cesta, Tungdile. Ale budu mít velkou radost, až se ke mně vrátíš. Věř mi, Jolosin si to tím škrábáním brambor odskáče hůř.“ Ušklíbl se. „Bude je loupat tak dlouho, dokud se nevrátíš, a kdyby tě po cestě napadlo trochu si zajít…“ Lot-Ionan zůstal u šibalského náznaku. „Jsi připraven?“</p>
<p>„Ano, ctihodný magusi,“ odpověděl trpaslík s úlevou, že si jeho pěstoun již nemyslí, že za všechno může pouze on. „Co mám pro vás vyřídit?“</p>
<p>Atmosféra v místnosti zastavěné aparaturami, knihami a regály byla na rozdíl od nálady, která předtím vládla v laboratoři, uvolněná a poklidná. V krbu tiše praskal oheň a kouzelníkova ochočená sova měla velké oči pevně zavřené.</p>
<p>„Pomalu, mladičký trpaslíku.“ Lot-Ionan se zvedl, uchopil pohár, ze kterého se kouřilo, a uvelebil se v ušáku před krbem. Nastavil plstěné boty k plamenům a nahříval si je. „Pustíme se do toho v poklidu. Ať má Jolosin pořádně co dělat… Chtěl bych ti dát na cestu ještě jednu věc, o které budeš moci přemítat, až budeš klást nohu před nohu.“ Jeho ruka ukázala na vedle stojící židli.</p>
<p>Tungdil postavil batoh na zem a posadil se. Zmocňoval se ho pocit, že to bude něco zvláštního.</p>
<p>„Trochu jsem přemýšlel.“ Magus si odkašlal. „Ty jsi ze svých třiašedesáti cyklů strávil dvacet šest v mojí péči.“</p>
<p>Trpaslík věděl, co bude následovat. V sentimentálních chvilkách, jako byla tato, když měl magus opravdu dobrou náladu, dal si trošku grogu a krb mu zahříval nohy, měl Lot-Ionan sklon zabrousit do minulosti a připomínat si události starší než celý lidský život. Tungdil tyto rozpravy miloval.</p>
<p>„Kdysi v zimě, jednoho bouřlivého večera, se u mě objevil houf šotků a přivlekl s sebou malý raneček.“ Pohlédl svému svěřenci do očí. „Tím ranečkem jsi byl ty,“ usmál se tiše. „Ještě jsi ani neměl vousy, miláčku. Kdokoliv tě mohl považovat za lidské dítě. Nabídli mi, abych tě koupil nebo že tě hodí do nejbližší řeky. Nemohl jsem jinak než dát těm nosáčům odměnu, jakou chtěli, a vzít tě k sobě.“</p>
<p>„Za to vám budu po celý zbytek života vděčný, Lot-Ionane,“ prohodil Tungdil tiše.</p>
<p>„Po celý zbytek života,“ zopakoval šeptem. Magus chvíli mlčel. „Uvážil jsem, že možná již brzy budeš ze svého závazku propuštěn,“ pronesl po chvilce a pravicí prohrábl trpaslíkovy husté vlasy. „Žiju už příliš dlouho a ty jsi mi mezitím prokázal velice mnoho služeb, které tvůj dluh, pokud vůbec kdy nějaký existoval, dávno splatily. A jestli nebudou mé pokusy zadržet stáří brzy korunovány nějakým trvalým úspěchem, tak se moje duše beztak zakrátko odebere k Palandiell.“</p>
<p>Trpaslíka zabolela připomínka rychlé pomíjivosti lidského života, které dokonce ani kouzelníci nedokáží vzdorovat. „Vy svého cíle dosáhnete,“ zabručel chraplavě. „Ale… chtěl jste mi přece něco vyprávět.“</p>
<p>Kouzelník se smutně usmál, prohlédl Tungdilův záměr odvést jeho myšlenky jinam. „Zpočátku jsem ti říkal, že tě tvá rodina u mne nechala, abych z tebe udělal velkého maguse trpaslíků, ale ty jsi rychle zjistil, že to nemůže být pravda. Nejpozději tehdy, když ses naučil číst a dozvěděl se něco více o svém národě.“</p>
<p>„Trpaslíci nemají magii nijak zvlášť v lásce. A magie nemá ráda je, já vím,“ odpověděl Tungdil a musel se ušklíbnout. Do jeho rukou patřilo kovářské kladivo, tu a tam nějaká kniha z obrovské knihovny, ale nic víc. „Vraccas nám nadělil tolik zručnosti v řemeslech, že se v našich tělech už nenajde žádné místo na čáry.“</p>
<p>„Přesně tak,“ zasmál se magus, když si připomněl všechny ty malé nehody, ke kterým docházelo vždycky tehdy, když na sebe náhodou narazili jeho chovanec a neviditelná síla. „Nebuď však příliš skromný, osvojil sis spoustu vědomostí a jsi skoro učenec. Mnohý fámulus toho ví o Skryté zemi a jejích obyvatelích méně než ty.“</p>
<p>„Mnohému jste mne naučil, Lot-Ionane, dokonce i učeným disputacím.“</p>
<p>„Ach ano, to byla troufalost, na které jsem málem ztroskotal. Tvému jazyku občas překáží trpasličí vzpurnost.“ Opět zvážněl. „Neptal jsem se tehdy těch šotků, jak ses jim dostal do rukou, a dnes toho velice lituji. Aspoň bych ti teď mohl říct, kde se nalézá tvůj rodinný klan, tvůj kmen.“ Sáhnul vedle křesla a mezi kupkou spisů vyhledal mapu Skryté země. Opatrněji rozložil a jeho ukazováček ťuknul na Druhou trpasličí říši. „Poslal jsem k Beroïnovu kmenu posla s dotazem, zda je něco známo o osudu jednoho pohřešovaného trpaslíka. Chtěl bych najít tvé rodiče, Tungdile. Při takovém stáří, jakého se vy trpaslíci dožíváte, by ještě měli žít. Co tomu říkáš?“</p>
<p>Jeho chráněnec byl dojat. Jeho největší přání se mu tím přiblížilo. „To… to je od vás velkolepé!“ vykřikl rozrušeně. „Už jste dostal nějakou zprávu?“</p>
<p>Tungdilova reakce Lot-Ionana potěšila. „Ne, ještě ne. Avšak pevně věřím, že trpaslíci Druhého kmene budou dost zvědaví a budou se chtít postarat o ztraceného syna svého národa. Je to jenom začátek, příliš moc si od toho neslibuj.“</p>
<p>„Ještě jednou vám děkuju,“ pronesl trpaslík slavnostně. Nenapadala ho žádná další slova, kterými by vyjádřil své pocity.</p>
<p>„Když už jsem vytáhl mapu na klín, hned ti ukážu, kam musíš jít,“ pokračoval magus a ukázal nejdříve důl, kde se nacházeli, a potom jednu vyvýšeninu, která se nazývala Černé skalisko. Leželo za Ionandarem v Gauragaru, těsně u hranic s Lios Nudinem, na území pod vlivem maguse Nudina, jemuž se říkalo Vědychtivý. „Budeš muset upalovat tři sta mil severozápadním směrem. Cestu najdeš snadno a mapa ti pomůže se správně orientovat. Při svém putování půjdeš kolem dost velkého počtu vesnic, v nichž se můžeš zeptat na cestu.“ Sroloval pergamen zpět. „A teď k těm maličkostem, které máš zanést mému příteli Gorénovi. Běž k té skříni z ebenového dřeva a vyndej z ní malý kožený pytlík se zeleným řemínkem. Jsou v něm věci, které jsem si před delším časem vypůjčil na jeden experiment a teď už je nepotřebuji. Na stole leží pár mincí, které můžeš cestou utratit.“</p>
<p>Když se trpaslík zvedl a šel ke skříni, uchopil magus knihu a předstíral, že čte. Trpaslík otevřel skříň a vytáhl pytel ven.</p>
<p>„Hotovo,“ ohlásil nakonec.</p>
<p>„Teď jdi, Tungdile, a přemýšlej o tom, co jsem ti říkal. Pokud tvoji rodinu najdeme, nechám na tobě, jestli budeš chtít zůstat se mnou, nebo ne,“ rozloučil se s trpaslíkem, aniž by vzhlédl od knihy. Tungdil se obrátil k východu.</p>
<p>„A ještě něco. Měj se na pozoru! Dohlédni na ten pytlík a neztrať ho, na to je jeho obsah příliš cenný,“ vštěpoval mu. Pak se podíval nahoru a usmál se. „Nejlepší bude, když ho necháš zavázaný, jestli nechceš zažít nějakou další katastrofu. Palandiell tě provázej. A tvůj Vraccas samozřejmě také.“</p>
<p>„Můžete se na mne spolehnout, Lot-Ionane.“</p>
<p>„O tom nepochybuji, Tungdile. Vrať se ve zdraví zpátky a nechť se ti cestou vede dobře.“</p>
<p>Trpaslík opustil místnost a zašel do kuchyně za Fralou. Chtěl, aby mu dala na cestu nějaké zásoby, a musel se s ní podělit o novinky o svém původu.</p>
<p>Našel ji, jak stojí u velké díže a hněte těsto. Pot se jí řinul po tvářích, protože to byla pořádná dřina a tuhá hmota z mouky, vody a kvasnic byla všechno možné, jenom ne snadná na zpracování.</p>
<p>„Potřebuju proviant,“ hlásil rozzářeně.</p>
<p>„Aha. Magus tě poslal na pochůzku?“ usmála se na něj a uštědřila těstu poslední ránu. „Tak se teda podíváme, co všechno máme ve spížce pro posla kouzelnického mistra.“ Frala si oklepala mouku z rukou a vešla s Tungdilem do komůrky, ve které by se asi ráda narodila leckterá myš.</p>
<p>Služebná nabalila do batohu sušené maso, sýr a trvanlivý salám, ale i bochník černého chleba. „To musí stačit.“</p>
<p>„Na tři sta mil?“</p>
<p>„Tři sta?“ žasla Frala. „Tungdile, to není žádná pochůzka, to je pořádná cesta. To ne, to k tomu musíme samozřejmě přibalit ještě něco navíc.“ Přidala do batohu dva salámy a kus šunky. „Ale ať to kuchařka nevidí,“ poznamenala, když ve spěchu zavírala chlopeň batohu.</p>
<p>Vrátili se do kuchyně. „Tak co? Kam tě to tvoje dlouhé putování zavede?“ vyzvídala Frala zvědavě.</p>
<p>„Jdu k Černému skalisku,“ prozradil jí. „Mám jednomu bývalému magusovu učedníkovi vrátit pár věcí.“</p>
<p>„O takové hoře jsem ještě nikdy neslyšela,“ přemítala Frala. „To musí být nějaká hodně daleká cesta, tři sta mil… Přes jaká další království půjdeš?“</p>
<p>Tungdil se zasmál. „Vzal bych tě s sebou, ale Lot-Ionan by proti tomu určitě něco namítal. A tvůj muž a tvoje dcery taky.“ Ukázal jí mapu a prstem po ní putoval.</p>
<p>„Idoslân a Gauragar! A Lios Nudin leží skoro hned vedle, no není to vzrušující?“</p>
<p>„Ach, u Nudina je klid. Nedělá nic jiného, než že shromažďuje vědomosti,“ mávl trpaslík odmítavě rukou. „U Turgura Sličného, tam by určitě bylo co vidět.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Magus pátrá po půvabu, který nepomíjí a mohl by potěšit každého. Rolník s těma nejpajdavějšíma nohama i děvečka s nejkřivější hubou mají mít možnost zbavit se svých vad a být stejně krásní jako elfové,“ vyprávěl služebné. „Jeho úsilí prý ale nepostupuje pořádně vpřed, jak mi Lot-Ionan prozradil. V Turgurově zemi prý žije hodně lidí, které magus při svých pokusech tak znetvořil, že se studem skrývají před ostatními. Možná je jen dobře, že se budu od Turgura držet daleko, než se mě pokusí těmi svými kouzly zvětšit.“</p>
<p>„To je hrozné,“ pronesla Frala lítostivě, podřepla a přitiskla trpaslíka k sobě. „Přeji ti požehnání Palandiell i tvého boha Vraccase, aby tě na cestách uchránili před všemi nebezpečími.“ Sundala z krku šátek a uvázala ho trpaslíkovi k opasku. „Tady máš talisman. Vždycky když se na něho podíváš, pomyslíš na mě.“ Šelmovsky na něho mrkla. „A na to, abys mi přinesl něco pěkného.“</p>
<p>Tungdil se jí podíval do živých zelených očí a povzdechl si. Přilnul ke služebné celým svým srdcem tak, že si jen těžce dokázal představit, že by měl do budoucna žít u trpaslíků bez ní a její rodiny, ještě k tomu, když se stal kmotrem Sunji a Ikany. Netoužil po Frale fyzicky, takové myšlenky mu byly cizí, ale protože ji znal odmalička, připadal si jako její bratr.</p>
<p>„Lot-Ionan poslal zprávu Beroïnovým trpaslíkům, aby zahájili pátrání po mém původu,“ vyprávěl jí o rozhovoru s pěstounem. „Jestli tam moje rodina žije, rád bych odešel do hor a setkal se s ní, možná i u ní žil. Magus mi ponechal na vůli, abych si vybral.“</p>
<p>Služka ho znovu objala a sdílela jeho radost z krásných zpráv. „Vypadá to, jako by se měl jistý sen brzy naplnit.“ Drze se ušklíbla. „Jolosin bude metat kozelce, jestli nás opustíš.“</p>
<p>„To by byl důvod, abych neodcházel,“ odvětil Tungdil se spokojeným úsměškem, všiml si však, že přes její až dosud rozradostněly obličej přelétl stín.</p>
<p>„Budeš nás občas navštěvovat a vyprávět nám, jak žijí trpaslíci na jihu?“ chtěla vědět. V jejích slovech zazněl nádech zádumčivosti, přestože se z celého srdce se svým nejlepším přítelem radovala.</p>
<p>„Ještě počkej, Fralo. Nakonec nebudou nikoho takového jako já vůbec postrádat a mě prostě porodila jen tak nějaká skála,“ chlácholil ji Tungdil. „Zanesu Gorénovi jeho majetek a dále pak uvidíme.“</p>
<p>V rohu kuchyně zaplakalo malé dítě. Frala si pospíšila, vyzvedla z kolíbky svoji dcerku Ikanu a postavila ji vedle teplého sporáku.</p>
<p>„Podívej se, to je tvůj kmotříček, červíčku,“ řekla děvčátku. „Bude na tebe později dávat pozor tak, jak dlouhá léta dohlížel na mě.“</p>
<p>Trpaslík natáhl ukazováček a lidské dítě ho okamžitě uchopilo a přitáhlo k sobě. Tungdil si dokonce myslel, že zaslechl tichý smích.</p>
<p>„Ona se mi posmívá.“</p>
<p>„Nesmysl. Směje se s tebou. Vidíš? Má tě ráda,“ oponovala Frala.</p>
<p>„Tobě i tvojí sestřičce taky něco přinesu,“ slíbil Ikaně a opatrně vykroutil z maličké růžovoučké ručky svůj mozolnatý prst. Ale když už jednou překonal ostych před tím tak křehce vypadajícím děťátkem, vůbec se mu od něho nechtělo. Ikana se za ním natáhla a polapila pramen jeho hnědých vlasů. Velice opatrně se jí opět vykroutil. „Ty asi chceš, abych zůstal, že?“</p>
<p>Společně prošli ztemnělou chodbou až k severní bráně. Štěrbinou prokmitávalo jasné denní světlo. Služka ho políbila na čelo. „Dej na sebe pozor,“ rozloučila se s ním. „A vrať se zdravý zpět.“</p>
<p>Jeden fámulus spustil naviják otvíracího mechanismu a železem pobitý dubový portál se se zaskřípěním zasunul dovnitř.</p>
<p>Slunce svítilo na oblé pahorky pokryté šťavnatou zelení, rozkvetlé květiny a listnaté lesy. Vítr vnášel do tunelu vůni prohřáté půdy, ptáci pěli své jarní popěvky.</p>
<p>„Slyšíš to, Tungdile? Skrytá země to s tebou myslí dobře,“ pronesla Frala a zhluboka se nadechla. „Překrásné počasí! Budeš mít krásnou cestu.“</p>
<p>Trpaslík stál ve stínu chodby, který ho chránil, a váhal. Byl zvyklý mít nad hlavou ochranný strop a kolem sebe stěny, které mu dodávaly bezpečí. Tam venku na něho čekalo trochu moc svobody, na kterou si při každé ze svých pochůzek pro maguse musel nanovo zvykat.</p>
<p>Nechtěl však před Fralou stát jako zbabělý gnóm, tak se zhluboka nadechl, vstoupil na sluncem zalitý povrch Ionandaru a vydal se na pochod.</p>
<p>„Brzy na shledanou, Tungdile,“ zavolala za ním služka. Otočil se a mával jí, dokud se vchod do Lot-Ionanova podzemního příbytku nezavřel, pak pokračoval v cestě. Nedošel však nijak zvlášť daleko. Sluneční svit ho úplně oslepil a už po několika krocích přivřel víčka. Čas strávený pod zemí, mimo dosah paprsků mocného nebeského tělesa, způsobil, že se stal na světlo příliš citlivý a musel před jasem hledat ochranu ve stínu mohutného dubu. Pytle s proviantem a s artefakty skončily vedle něj v trávě.</p>
<p><emphasis>Může to být příjemná cesta, </emphasis>pomyslel si. Podřepl k zemi a zamžoural, aby získal přibližnou představu o okolí. Střecha z listí ho jen taktak chránila před nemilosrdným světlem.</p>
<p>Tungdil si vybavil, že se mu takhle vedlo pokaždé, když vystrčil nohu ven z chodeb. Ale půvabná krajina a nahrubo naskicovaná cesta se aspoň hodily k tomu, aby mu putování hezky ubíhalo.</p>
<p>Vzal si k ruce mapu, aby si ji důkladněji prostudoval, a držel ji nad sebou, aby na něho vrhala stín. Pokud se kreslič map nemýlil, krajina se v blízkosti Černého skaliska změní. Kopec byl obklopen hustým jedlovým lesem, přes který zřejmě nevedla žádná stezka.</p>
<p><emphasis>To taky není špatn</emphasis><emphasis>é</emphasis><emphasis>.</emphasis> Tungdil přejel na zkoušku palcem po ostří sekery. <emphasis>Stromy pocítí, co to značí stavět se mi do cesty.</emphasis></p>
<p>Slunce putovalo dále.</p>
<p>Trpaslík pozvolna přivykal světlu, které již sláblo a měnilo se na jemně oranžové. Soumrak, který jeho očím dělal dobře, brzy nastane a do té doby chtěl ještě urazit několik mil. Možná půjde kolem nějakého selského dvora, kde mu na noc poskytnou přístřeší.</p>
<p>Odhodlaně se zvedl na nohy, hodil si ranec a mágův kožený pytel na záda, zasunul sekeru za opasek a vyrazil. Chvilku ještě nadával na slunce, což sice jeho cestu neurychlilo, ale nesmírně se mu ulevilo.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když Tungdil pátého dne svého putování, při kterém se mu dosud nic zvláštního nepřihodilo, vyšel z lesa a zahleděl se na velkou vesnici obklopenou palisádami, slunce právě zapadalo za kopcem.</p>
<p>Nad bránou se tyčila dřevěná strážní věž, na níž stáli dva muži a přecházeli sem a tam. Zpočátku jeho zavalitou postavu nepostřehli, pak si ho však jeden ze strážných všiml. Podle jejich chování trpaslík usoudil, že si nemyslí, že by mohl být pro jejich vesnici nějakou hrozbou.</p>
<p>Tungdil se zaradoval. Po čtyřech chladných nocích mezi veverkami, liškami a přemírou zeleně na něho určitě čeká na druhé straně opevnění nějaký výčep, dobré pivo, teplé jídlo a měkká postel. V žaludku mu kručelo.</p>
<p>Když došel před bránu, zůstal průchod zavřený. Strážní se vyklonili přes hrazení a sledovali, co trpaslík udělá.</p>
<p>„Pěkně zdravím! Pusťte mě dovnitř, nechtěl bych noc strávit pod širým nebem,“ zvolal hlasitě a změřil si oba muže pohledem. Zdálo se, že jejich plátová zbroj je udržovaná a dobře vypracovaná. Kovář, který ji zhotovil, věděl, na čem záleží, aspoň tak to Tungdil mohl na tu vzdálenost posoudit. Rovněž to značilo, že muži jsou odkázáni na ochranu, kterou jim jejich zbroj poskytuje, a nenosí ji jenom proto, aby navenek udělali dojem. Nebyli to vesničané.</p>
<p>Pak učinil další objev. Z toho, co v záři pochodní považoval za ozdobné hlavice na palisádách, se při bližším zkoumání vyklubaly skutečné lebky. Obyvatelé vesnice prošpikovali svoje palisády useknutými hlavami tří tuctů skřetů.</p>
<p>Tungdil měl jisté pochybnosti o tom, jestli to je zrovna dobrý nápad, takhle se těm obludám vysmívat. Skřeti se nabodanými hlavami svých pobitých soukmenovců nenechali odradit od přepadů stejně jako vrány od pustošení polí. Takovéto vystavování chápali spíše jako záminku, aby lidi za jejich činy pobili.</p>
<p>Trpaslík se z toho dozvěděl dvě věci. Za prvé, nachází se v Idoslânu, za druhé, muži, které si vesničané najali pro boj proti skřetům, jsou vynikající, bohužel však nemají rozum. Takové vyzývavé chování si dokázal vysvětlit jen tím, že žoldáci dostávají odměnu za počet useknutých hlav. Vojáci vystavili své hrůzné návnady ven, aby přilákali další smečku skřetů.</p>
<p>„Tak co je?“ dotazoval se mrzutě. „Proč nesmím dovnitř?“</p>
<p>„Stojíš před městysem Dobré louky v krásném Idoslânu. Zahlídls někde cestou nějaké skřety, podzemšťane?“ dostalo se mu odpovědi.</p>
<p>„Ne, žádné,“ odvětil a snažil se zachovávat zdvořilost, označení „podzemšťan“ vnímal jako znevažující. „A já jsem trpaslík, pokud vám to nevadí, tak jako vy jste lidi, a ne nadzemšťani.“</p>
<p>Muži se rozesmáli. Jeden z nich dal rukou znamení, pravé křídlo se se zaskřípěním otevřelo a umožnilo Tungdilovi vstup. Dva další těžce ozbrojení žoldnéři stáli připraveni k uvítání a podezřívavě si ho měřili.</p>
<p>„Skutečně, trpaslík,“ zašeptal jeden okouzleně. „Vůbec nejsou tak malí, jak se vždycky vypráví.“</p>
<p>Tungdil měl najednou po náladě, protože takové okukování mu nebylo po chuti. Zapomněl, jak málo lidé vídají trpaslíky. „Už jste se nahleděli dost? Můžete mi říct, kde mohu dostat na noc ubytování?“</p>
<p>Strážní mu vysvětlili, kde najde nejbližší hostinec. Tungdil se loudal prašnou cestou a brzy se ocitl u hostince. Dřevěný hrnec, přibitý hřebíkem k rámu dveří a poznamenaný počasím, a neméně otlučený džbán sice neslibovaly návštěvníkovi žádné vybrané lahůdky, ale přece jen aspoň solidní jídlo a k tomu nějaký hlt piva.</p>
<p>Tungdil si dal záležet na tom, aby vstoupil nenápadně. Jak zvedal dřevěnou závoru a zatlačil na dřevo, zrezivělé veřeje hlasitě zaúpěly. Bylo to nejjednodušší a zároveň nejúčinnější opatření na ochranu proti všem, kdo by se chtěli vykrást ven nebo dovnitř, tento zvuk zmučeného kovu rozhodně nikdo nepřeslechl. Trpaslík zaváhal a poté vstoupil do výčepu.</p>
<p>Deset vesničanů sedělo u medoviny a piva u hrubě otesaných stolů. Tabák, vůně jídel a tělesné pachy se spájely v aroma, na které jste si museli zvyknout. Oblečení těch lidí bylo prosté: jutovými košilemi či nenabarvenými vlněnými tkaninami se chránili proti chladu jarního večera. Nohy vězely v tlustých ponožkách a šněrovacích botách.</p>
<p>Dva vesničané mu váhavě pokývli, ostatní na něho jen zírali.</p>
<p><emphasis>To jsem si mys</emphasis><emphasis>lel. </emphasis>Trpaslík odpověděl na pozdrav a přešel k jednomu prázdnému stolu. Nábytek byl na něj jako vždycky příliš velký, to mu však nevadilo. Objednal si teplé jídlo a velký džbán piva. Brzy nato před ním stála mísa s kouřící obilnou kaší a korbel moku z ječmenného sladu.</p>
<p>Pustil se do jídla, měl hlad jako vlk. Chutnalo podomácku, mírně připálené a trošku plané, ale bylo teplé. Vodnaté, světle žluté pivo nesplňovalo jeho trpasličí nároky, ale přesto je vypil. Nechtěl rozpoutal žádný spor a k tomu ještě potřeboval na noc nějakou postel.</p>
<p>Jeden z mužů ho pozoroval tak důkladně, že na sobě doslova cítil jeho zrak. Tungdil po něm loupl vyzývavým pohledem.</p>
<p>„Tak se sám sebe ptám, co u nás jeden z těch podzemšťanů zrovinka teď chce,“ pronesl vesničan tak hlasitě, že to slyšeli i ti nejnedoslýchavější, a vyfoukl kouř ze své dýmky ke stropu, zčernalému sazemi.</p>
<p>„Postel.“ Trpaslík žvýkal pomaleji, ponořil lžíci do lepkavé hmoty a otřel si zbytky ze svého krátkého vousu. Muž, který vyhledává půtky – to mu ještě chybělo ke štěstí. Tón, jakým mluvil, byl jednoznačný. <emphasis>Ale ne se mnou. </emphasis>„Nechtěl bych mít s vámi žádné opletačky, pane,“ pokračoval. „Poslední noci jsem strávil v divočině a děkuji Vraccasovi, že jsem našel lože, které se neskládá jenom z listí a větví,“ dodal vzdorně.</p>
<p>Ostatní hosté se zašklebili a rozesmáli. Někteří se před kuřákem dýmky přehnaně uklonili a oslovovali ho „Vaše Milosti“, „Vaše Vznešenosti“, kdosi posadil muži na hlavu prázdný korbel jako korunu. Připadalo jim směšné, že trpaslík použil pro prostého vesničana tak vznešené oslovení.</p>
<p>„O jé, tendle trpaslík je študovanej. Je to snad ňákej jemnostpán?“ Muž vztekle srazil džbán z hlavy a obrátil se ke svým lidem. „Jo, jen se smějte, vy pitomci! Já vím, proč mu nedůvěřuju. Esli ho sem poslali skřeti, aby u nás špehoval a pak jim v noci otevřel bránu, tak vám to vaše hulákání uvízne eště pěkně v krku!“</p>
<p>Rozjařenost se vytratila.</p>
<p>Tungdil rozpoznal, že kdyby si nedal pozor, mohla by se situace pro něho stát nebezpečnou. Především musel přestat hovořit jako nějaký učenec. Už samotný trpaslík byl dost neobvyklý.</p>
<p>„Národy trpaslíků a skřetů jsou nesmiřitelní nepřátelé,“ odpověděl vážně. „Žádný trpaslík by s nimi nikdy neměl nic společného.“ Podal muži ruku. „Zde, moje slovo, moje čestné slovo, že nemám za lubem žádnou zradu. To přísahám při Vraccasovi, který trpaslíky stvořil.“</p>
<p>Kuřák dýmky pozoroval silné prsty a přemýšlel, co by měl udělat. Nakonec si s ním plácnul a otočil se k Tungdilovi zády.</p>
<p>Šenkýř přinesl trpaslíkovi, kterému odlehlo, čerstvé pivo. „Musíš mu prominout. Všichni jsme nervózní,“ pospíšil si s vysvětlováním. „Skřeti už několik oběhů táhnou horní částí západního Idoslânu a pustoší osady.“</p>
<p>„Tak proto ti žoldnéři?“</p>
<p>„Jo. Najali jsme si válečníky, aby naši vesnici ochránili, než dorazí vojáci krále Tilogorna a ty hordy zničí.“ Obrátil se k odchodu.</p>
<p>„Počkej!“ Tungdil položil ruku na šenkýřův flekatý rukáv. Vzklíčila v něm neurčitá naděje. „Jsou v jeho armádě trpaslíci? Zaslechl jsem, že nějací jsou u něj v žoldu.“</p>
<p>Hostinský pokrčil rameny. „To nevím, mužíčku. Možné to je.“</p>
<p>„Kdy dorazí?“ dotazoval se rozčíleně. Jeho pochůzka k Černému skalisku by nějaký odklad snesla, kdyby za to mohl konečně spatřit příslušníky svého národa. <emphasis>Jen ať si Jolosin pořádně naloupe brambor.</emphasis></p>
<p>„Chtěli tu být před třemi oběhy,“ odpověděl hostinský a omluvně ukázal k výčepu, kde se žíznivci dožadovali svého piva. Tungdil ho nechal jít a jedl dále, zatímco přemýšlel o zemi, do níž ho osud zavál.</p>
<p>Idoslân získal jméno tím, že se zde odehrála řada bitev. Při nich šlo vždy jen o trůn. Ido byl kdysi mocný panovnický rod, který dokonce i ve vlastní rodině zápolil o moc a navzájem proti sobě válčil – čímž museli trpět především poddaní. Říše byla roztříštěná, každému kousíčku vládl nějaký jiný člen rodiny. Až jednou už toho měli prostí obyvatelé právě dost a příslušníky onoho rodu postupně vyvraždili a zbyl po nich jen název: Idoslân, rod Ido, který se vyvraždil.</p>
<p>Jeden přiopilý vesničan povstal a pozvedl pohár: „Ať žije Mallen! Připíjím na to, aby z trůnu svrhl toho podvodníka Tilogorna!“ Když se k němu při jeho přípitku nikdo nepřipojil, usedl se zabručením zpátky.</p>
<p>Pokud si Tungdil správně vzpomínal, myslel tím prince Mallena z rodu Ido, poslední výhonek celého rodu. Žil na severu v Urgonu a odtamtud rozvíjel své pletichy, aby se jednoho dne vrátil do země jako její právoplatný král.</p>
<p>Na stěně hostince visela stará, zažloutlá a začouzená mapa Idoslânu. Říši samotnou tvořily neškodné hory, lesy a roviny, které se v různém pořadí skládaly vedle sebe. Byl by to mohl být ráj, kdyby nebylo skřetů.</p>
<p>„Pěkný, že jo?“ prohodil jeden z hostů, který si všiml trpaslíkových pohledů.</p>
<p>„Až na Toboribor,“ podotkl Tungdil a ukázal na zakreslenou černou skvrnu, která ležela přesně uprostřed Idoslânu, zrovna tam, kde se rozkládala ta nejúrodnější pole. Uchopil korbel a popošel k sousednímu stolu. „Co ty skřety tak vylekalo?“</p>
<p>„Není nutný, aby je něco vylekalo. Vytáhnou ven z nudy a šírej děs a hrůzu. Byli už pár mil vodsaď. Zapálili pole a ovocný sady. Vodporný stvoření! Vraždit, loupit, bojovat, nic jinýho neuměj,“ vyprávěl mu soused.</p>
<p>„Ale jsou silní,“ dodal další a zakoulel očima.</p>
<p>„Teď zas vyrukuje s tou svou starou historkou,“ zaúpěl hostinský a dočepoval pivo.</p>
<p>„Jo, moje stará historka,“ poznamenal vypravěč napolo uraženě, ale ne natolik, aby zmlkl. „Jednou jsem stál proti celý hordě extra velkejch potvor, když jsem ještě sloužil v Tilogornový armádě…“</p>
<p>„…a neměl čas strašit malý děti…“</p>
<p>„Buď teď zticha, krčmáři! Já jsem s nima bojoval, a ne ty! Jen si představ, trpaslíku, jsou o celou hlavu větší než průměrnej člověk. Ty jejich ksichty s plochejma nosama a vyčnívajícíma zubama jsou prostě vodporný. A jejich strašný voči a řev naháněj nezkušenejm válečníkům pořádnej strach.“</p>
<p>„To se píše i v knihách,“ vyklouzlo Tungdilovi, naštěstí však nikdo jeho poznámku nezaslechl. Poškrábal se na hlavě, jeho hlava si teprve musela přivyknout na neustálý sluneční svit, a kdyby bylo léto, dávno by už dostal úpal.</p>
<p>„Potřebovali jsme tehda půl voběhu, než jsme je vodvrátili, tak dlouho se nechtěli nechat zlomit. Jo, když jsem byl ještě u vojáků, tak bysme ty skřety, co brousej vokolo naší vesnice, porazili sami. To bysme si nemuseli najímat na ochranu žádný žoldáky. Vojsko holt už nejni to, co bejvalo,“ utrousil lítostivě a zatoužil, aby se mu vrátilo mládí. Jeho pohled padl na trpaslíkovu sekeru. Obhlédl si čepel, která používáním v lese řádně utrpěla, přilepily se na ni zaschlé zbytky pryskyřice a drobné třísky. „Taková dobrá zbraň a ty s ní štípeš dřevo?“ podivil se.</p>
<p>„Musel jsem si prorazit cestu houštinami.“ Tungdil zrudl a v duchu se modlil, aby ho nikdo nepožádal o ukázku proslaveného válečnického umění trpaslíků. Neuměl by to.</p>
<p>Lot-Ionan neměl jako magus žádný vztah ke zbraním, k boji s mečem a válečnickému řemeslu. Proto Tungdil nikdy nenašel učitele, který by mu ukázal, jak pozvednout sekeru proti nepříteli. Děvečky a čeledíni potřebovali sekery na štípání dřeva nebo aby s nimi zabili krysu. Tím skončily i jeho pokusy naučit se ovládat obávanou zbraň trpaslíků, jak se patřilo na každého příslušníka jeho národa. Kdyby měl jednoho dne stanout tváří v tvář nějakému protivníkovi, což se s ohledem na skřety vůbec nejevilo jako nějaká scestná myšlenka, tak by na něho vyrazil a doufal, že nepřítele zažene…</p>
<p>„Už jsem toho moc slyšel vo trpaslíkách a jak ti uměj bojovat. Máte to v krvi, nebo se to musíte učit?“ otázal se ho ten mluvka promptně. „Jeden z vás přej stačí, aby zabil deset skřetů, jak se říká. Je to pravda?“</p>
<p>Tungdil si mezi všemi těmi lidmi uvědomoval jasněji než kdy jindy, že k pravým trpaslíkům má na hony daleko. Jeho národ se mu určitě vysměje a najednou si přestal přát, aby někoho z nich potkal. Dokonce i pomyšlení na lásku k nějaké trpaslici ztratilo svůj půvab.</p>
<p>„To souhlasí,“ hlesl a doufal, že je tomu opravdu tak. Potom hlasitě zažíval a protáhl se. Bylo na čase, aby padl do postele a setřásl ze sebe takové myšlenky a zvědavé posluchače. „Omluvte mě, ale chtěl bych si teď odpočinout.“</p>
<p>Když už místní překonali počáteční zdrženlivost, pouštěli ho jen neradi ze svého středu. Hostinský mu ukázal pokoj ve druhém patře hrázděné budovy, prostornou ložnici, v níž nenocoval nikdo jiný.</p>
<p>Použil mísu s vodou a ochladil si v ní rozpálené nohy, které teď poprvé od začátku cesty vyklouzly z holínek. Zatímco si ještě rychle dopřával třetí pivo, vyhlédl z okna úzké komory a přelétl pohledem taškové střechy Dobrých luk.</p>
<p>Dobré louky byly pořádně velké, muselo v nich být na tisíc domů. Obyvatelé zřejmě žili ze sklizně z okolních polí s obilím a zeleninou a z výnosů ovocných stromů. Tuto trošku bohatství nyní ohrožovali skřeti svým pleněním. Armáda vyžádaná od Tilogorna si bude muset pospíšit, jestli chce něco zachránit.</p>
<p>Tungdil si osušil rozbolavělé nohy, odložil šaty na židli a zmizel pod naditou péřovou přikrývkou.</p>
<p>Stříbrné světlo dopadalo na ranec, který měl zanést Gorénovi, a podrobovalo jeho sebeovládání tvrdé zkoušce.</p>
<p><emphasis>Nechej ho zavřený,</emphasis> napomínal sám sebe. <emphasis>Co je v něm, tě nemusí zajímat.</emphasis></p>
<p>Krátce před usnutím pomyslel na maguse a na svou velkou sestru Fralu, jejíž talisman nosil na opasku. Chyběl mu její smích. Zítra ráno se zeptá krčmáře na cestu k Černému skalisku a nedovolí, aby ho něco zdrželo.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Ze spánku ho probudily tlumené zvuky.</p>
<p>Dva muži si dávali velkou práci, aby se v ložnici co možná nejtišeji uložili ke spánku. Zvenčí se k tomu přidružilo vytí a řádění bouře, která se proháněla kolem Dobrých luk.</p>
<p>Trpaslíkovi se zdálo, že zřetelně zaslechl jméno svého pěstouna. Opatrně hodil pohledem po nově příchozích. Byl to nějaký štíhlý, dobře oblečený pán a jeden větší, rozložitý muž, který měl na sobě tmavohnědou koženou zbroj, vyztuženou železnými plátky.</p>
<p><emphasis>Nějaký obchodník a jeho strážce? </emphasis>zauvažoval Tungdil. Jejich věci jistě stály spoustu zlaťáků. Tu postřehl prostý a přitom zvláštní šperk, připevněný na kožené výložce oděvu toho většího z mužů, nesoucí pečeť rady magusů.</p>
<p><emphasis>Vyslanci! </emphasis>„Chcete se dostat k Lot-Ionanovi?“ zeptal se Tungdil nahlas a přestal předstírat, že spí. Zvědavost přemohla jeho opatrnost.</p>
<p>Větší muž pokrčil čelo. „Jak jsi na to přišel?“</p>
<p>„To ta spona na vašem oděvu,“ vysvětloval Tungdil udiveným mužům. „Jste poslové rady magusů.“</p>
<p>Oba muži si mezi sebou vyměnili rychlý pohled. „Kdo jsi?“ dotazoval se majitel spony. Trpaslík se představil. „No, tak to nám můžeš určitě říct, jak je na tom tvůj pán se zdravím. Cítí se dobře?“</p>
<p>„Ovšem. Kdybyste se představili…“ odvětil Tungdil zdvořile. Muži uvedli svá jména: Friedegard, učedník prvního stupně ze školy Turgura Sličného, a Vrabor, žoldnéř ve službě rady. „Lot-Ionanovi se vede dobře,“ odpověděl trpaslík na jejich dotaz. „Vždyť uvidíte sami.“ Nedokázal však zkrotit zvědavost. „Jaký důvod má…“ Zarazil se a přešel k prostšímu vyjadřování. „Co po něm chcete?“</p>
<p>„Nemyslím, že bych něco takového měl projednávat s magusovým slouhou,“ řekl Vrabor odmítavě a sáhl po přezkách na své zbroji, aby je odepnul. „Jinak bych asi nosil titul vyvolávač.“</p>
<p>Řádění bouře najednou zaznělo dvojnásob nebezpečně, prudký náraz vichru zahvízdal štěrbinami, čímž vznikl pozoruhodný zvuk. Bylo to pronikavé, nelidské sténání, následované rezavým, mnohohlasým pískáním.</p>
<p>Poslové sebou trhli, ruce jim zajely k jílcům mečů.</p>
<p><emphasis>Kdepak, tohle nebude do</emphasis><emphasis>brá noc, </emphasis>pomyslel si Tungdil a podíval se ven, kde se noční oblohou v měsíční záři proháněly cáry mraků.</p>
<p>Znenadání se před oknem objevil úzký, půvabný obličej, na Tungdila pohlédly šedozelené oči a spoutaly jeho rozum. Byl spíše fascinován než vyděšen, i když neočekávaný obrázek v něm vzbudil hrůzu. Dlouhé černé vlasy šlehaly přes obličej, na jeho mokrou, téměř bílou kůži se přilepilo několik pramenů, které vypadaly jako trhliny na obraze elfa, jejž nějaký umělec stvořil z nejušlechtilejšího mramoru.</p>
<p>Trpaslík nedokázal odvrátit pohled, byl v zakletí jeho očí, avšak jakkoliv byl pohled na elfův obličej krásný, vzmáhal se v trpaslíkovi nesmírný tělesný odpor. Ten elf byl až příliš krásný a vycházela z něj jakási neurčitá krutost.</p>
<p>„Tam…“ prodralo se mu z hrdla. To stačilo, aby upoutal pozornost obou mužů. Vzhlédli a okamžitě se začali krýt.</p>
<p>Tlusté sklo prasklo. Dlouhý šíp s černým opeřením jím prosvištěl a zabodl se do stěny.</p>
<p>„Zažeň je!“ houkl Vrabor na svého společníka, chopil se masivního stolu, zvedl ho a zaklínil jej před okenním otvorem. Rychle tento pomocný kryt upevnil a zabezpečil dřevěnou vzpěrou. Od té chvíle už žádný šíp nemohl najít průchod.</p>
<p>Friedegard zavřel oči a lehce sklonil hlavu, jeho rty se nezvučně pohybovaly, zatímco prsty vytvářely ve vzduchu podivuhodné obrazce krystalem, velkým asi jako mince a zasazeným ve zlatě.</p>
<p>„Co se děje?“ Tungdil vyskočil z postele a uchopil sekeru, ta mu dodávala pocit jistého bezpečí.</p>
<p>Muži neodpověděli, ale naslouchali. Závany vichřice polevily, šumění deště zesílilo. Po útočníkovi nebylo ani vidu, ani slechu, ať napínali uši sebevíc. Zdálo se, že se vytratil s bouří.</p>
<p>„Je ten elf pryč?“ zeptal se Tungdil.</p>
<p>„Nevím,“ přiznal žoldák. „Možná.“ Odložil meč a posadil se na postel, ruce si opřel o ochranný trn na meči. „Nebo čekají na lepší příležitost.“</p>
<p>„Kdo?“</p>
<p>„Alfové, žádní elfové. Jsou dva a pronásledují nás od té doby, co jsme vyjeli z Poristy.“</p>
<p>„Alfové!“ Alfové byli smrtelní nepřátelé elfů, krutější než všechny ostatní stvůry ve Skryté zemi a své příbuzné nenáviděli kvůli jejich čistotě, která alfům zůstala odepřena. Jen z tohoto důvodu, jak stálo psáno, prošli přes Kamennou bránu. „Je Lot-Ionan v nebezpečí?“</p>
<p>„Jemu se nemůže nic stát,“ uklidňoval ho Vrabor unaveně. „Alfové vědí, že proti magusovi nemohou obstát. Chtějí jenom Friedegarda a mne, aby zjistili, co s sebou neseme. Slídí po nás od toho dne, kdy jsme vyrazili z hlavního města Lios Nudinu, ale teprve teď, když je jim jasné, co je naším cílem, tak na nás útočí.“ Spatřil v Tungdilových očích nevyřčenou otázku. „Ne, podzemšťane, i když třeba jsi magusův pomocník a zachránils nás svou bdělostí, stejně ti nemůžu říct, co by chtěla rada magusů po tvém mistrovi. Zeptej se ho sám, až se k němu vrátíš.“</p>
<p>„Jsem trpaslík, ne podzemšťan.“ Pohrával si s myšlenkou, že by společně s oběma posly odešel druhého dne ráno k Lot-Ionanovi, aby mu povyprávěl o všem, co zažil, dospěl však k rozhodnutí, že by to byl nesmysl. Nejdříve musí splnit úkol. Tak se posadil a sekeru si položil přes nohy.</p>
<p>Mlčky probděli noc, aniž by kdokoliv z nich usnul. Strach je udržoval vzhůru, i když se záhadní útočníci znovu neobjevili. Friedegardovo ochranné kouzlo je zřejmě zahnalo pryč. Napětí povolilo s prvními ranními paprsky světla, pak trpaslík na loži upadl do dřímot.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />III</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p><image xlink:href="#_9.jpg" />ot-Ionan seděl s nohama nahoře ve starém ušáku v koutě studovny a spokojeně listoval v jedné ze svých nesčetných sbírek kouzelných zaklínadel. Měl na sobě pohodlnou béžovou róbu a ještě pohodlnější pantofle, na odkládacím stolku vedle něj ležela připravená dýmka a tabák, jen ji nacpat. Vedle se kouřilo ze sklenice s bylinkovým čajem. Magus si užíval chvilku klidu.</p>
<p>„Slyšíš, Nulo?“ zeptal se sovy pálené, která si nad ním udělala pohodlí na okraji křesla a zdánlivě četla s ním. Sklonil knihu a blaženě vydechl. „Klid. Žádný kravál, žádné exploze. I když mi bylo líto poslat Tungdila na cestu, bylo to dobré rozhodnutí.“</p>
<p>Sova zamrkala na souhlas víčky a vydala jemné: „Huhú.“ Ne že by mu Nula rozuměla, ale Lot-Ionan k ní přesto rád promlouval. Pomáhalo mu to utříbit myšlenky.</p>
<p>„Připouštím, že to ode mne bylo trošku sprosté. Gorén už po mnoho cyklů nežije na tabulové hoře,“ dodal provinile. „Můj bývalý fámulus propadl duševním a tělesným půvabům jedné elfky a zanechal Černé skalisko daleko za sebou.“ Sova zamžourala. „Odkud to vím? Gorén mi psal, plný nadšení, o svém novém domově v Zeleném háji a podrobně vylíčil nekonečné přednosti elfek.“</p>
<p>„Řekl bych, že Tungdil vypátrá, kam Goréna vítr zanesl. A protože svého pomocníka znám, vím, že se nevrátí dříve, než ten pytel odevzdá.“</p>
<p>Kouzelník usrkával čaj. Tímto způsobem dokázal nejlépe snášet chlad podzemního příbytku, ale vůbec netoužil po tom, aby tam bylo tepleji. Svěží teplota bystřila jasný rozum a pomáhala mu v jeho úvahách.</p>
<p>Nula, jak se mu zdálo, zamžourala vyčítavě víčky.</p>
<p>„Co chceš? Že mám Tungdila moc rád, o tom se snad nemusíme bavit,“ bránil se. „Ale takovou katastrofu jako před několika oběhy, když mi s Jolosinem neodvolatelně zničili moje zaklínadlo, nechci při dalším pokusu zažít znovu. Proto to dlouhé putování.“</p>
<p>Pták se s tím nespokojil.</p>
<p>„Udělá mu to dobře. Takhle se seznámí se Skrytou zemí, místo aby si o ní jen četl v knihách. Tungdil se ze svého dobrodružství brzy vrátí a bude šťastný, že úkol mistrovsky zvládl. Jolosin si v kuchyni rozedře při škrabání prsty, bude brambory nenávidět až do konce života a už nikdy na něj nebude vymýšlet nějaké sprosťačinky. Tohle řešení je pro všechny výhrou.“ Jeho pohled padl na kalendář slunečních cyklů. „Ohó, co to tu vidím? Budeme mít vznešenou návštěvu, Nulo.“</p>
<p>Počítací kroužky mu na dnešní den ohlašovaly Nudina Vědychtivého. Jeho bratr magus se samozřejmě nedostaví osobně. Žili asi tak pět set mil od sebe a na takovou vzdálenost kouzelníci komunikovali pomocí magie a náročného rituálu, který byl možný jen v určitých fázích měsíce.</p>
<p>Tento odstup mu byl jen vítaný, protože Nudin se pomalu měnil v toho nejméně sympatického člověka, jakého Lot-Ionan znal. Zároveň však dozrával ve velice nadaného maguse a čím nesnesitelnějším se stával, tím více narůstaly jeho dovednosti.</p>
<p>Každý si jednou našel vlastní cestu, jak proniknout do „ars magica“, tajemství kouzlení. Nudin se o to zřejmě snažil tím, že se stával stále mrzutější, nepřátelštější, odmítavější a tlustější.</p>
<p>„Řeknu ti, Nulo, ten chlap ovládá zaklínadla a zaříkání, na které se druzí neodváží ani pohlédnout.“ Sáhl pod odkládací stolek a zalovil po sklenici a karafě s čistou vodou. Letmo otřel sklenici šosem pláště a podržel ji zkoumavě proti světlu svíčky.</p>
<p>Přitom přemýšlel o tvrzení, že Nudin snad nenabyl své rostoucí moci učením a bádáním. Dle upovídaných jazyků prý vlastní tělo zaklel kouzlem, aby se v něm magie mohla natrvalo usídlit. Lot-Ionan to považoval za absurdní, přesto nepopíral, že se Nudin změnil. A to i navenek.</p>
<p>Znenadání se v místnosti udělalo chladno, prostorem se prohnal závan větru, až svíčky neklidně zaplápolaly. Uprostřed místnosti se objevilo lehké, namodralé mihotání, z něhož se postupně formovaly obrysy nějakého muže. Za několik okamžiků stála před Lot-Ionanem Nudinova působivá postava.</p>
<p>Lot-Ionan pohledem změřil tmavě oblečeného hosta. Musel trochu povyrůst, jak v objemu, tak i výškou. Jeho tělo vypadalo mohutnější než dřív, a možná proto měl na sobě malachitový háv, aby zakryl svou korpulentnost.</p>
<p>Podlouhlé, ne zcela světlé vlasy ochable visely až k ušním lalůčkům a zeleň jeho jindy čile se třpytících očí překryl stín. Byl to věrný obraz skutečného maguse, který ve skutečnosti pobýval v rituálním kruhu ve své rezidenci a toto kouzlo vyvolal.</p>
<p>Iluze byla dokonalá. Tak dokonalá, jak ji Lot-Ionan ve svých dvou stech osmdesáti sedmi letech ještě nikdy nespatřil. Magicky vytvořená zobrazení bývala obvykle průhledná nebo vykazovala jiné drobné vady. Toto ne.</p>
<p>Nudin svíral levou rukou umělecky vyřezávanou hůl z javoru, do jejíž špičky byl zasazen onyx, a ležérním pohybem ruky oklepával poslední modré jiskřičky, tančící na jeho stylové róbě. Lot-Ionan měl pocit, že ve své ošumělé róbě vypadá směšně.</p>
<p>„To je skvělé, že tě zase vidím, Lot-Ionane. Je to určitě už celá věčnost, kdy jsme naposledy stáli jeden druhému tváří v tvář,“ pousmál se. Jeho hlas zněl skřípavě, chraplavě.</p>
<p>„Tak se přece posaď.“ Lot-Ionan ukázal na židli, do níž jeho host s půvabem usedl. Mezi kouzelníky panovala dohoda, že budou s iluzemi zacházet tak, jako by to byli skuteční lidé – gesto zdvořilosti a úcty. „Dal by sis šálek čaje, Nudine? Nebo raději něco jiného?“</p>
<p>Jeho chování nebylo ani v nejmenším nepřirozené. Magus dokázal na dálku vnímat chuť nápoje, na kterém si jeho přelud pochutnával, dokonce i na vzdálenost pěti set mil.</p>
<p>Nudin kývnutím ruky odmítl. „Ne, mnohokrát děkuji, příteli. Věci jsou vážné a nestrpí odkladu. Musíš okamžitě přijet do Lios Nudinu. Mrtvá země je v pohybu.“</p>
<p>Lot-Ionanovy rty se zúžily na tenké čárky, začátek rozhovoru byl pro něj překvapením. „Kdy to začalo?“</p>
<p>„Asi tak před šedesáti oběhy. Zjistil jsem to při jedné návštěvě u hranic,“ vyprávěl magus ustaraně. „Naše kouzelné závory povolily a začaly propouštět. Já už nemůžu tu škodu sám napravit, potřebuji moc Šestky. Ostatní čtyři čarodějové jsou již zde. Čekáme na tebe.“ Zarazil se.</p>
<p>„Co máš ještě?“ vyzval ho Lot-Ionan přátelsky, navzdory nebezpečí, že uslyší ještě horší zprávy.</p>
<p>„Alfové…“ začal Nudin. „Byli spatřeni daleko od Dsôn Balsuru. A král Tilogorn pátrá po obrovské tlupě skřetů, kteří táhnou Idoslânem a všechno plení a ničí.“ Ustaraně pohlédl na svého hostitele. „To neznamená nic dobrého, Lot-Ionane.“</p>
<p>„Myslíš si, že to má něco společného s tím, jak sílí Mrtvá země?“</p>
<p>„Nechci zapírat, že to považuji za možné,“ odvětil Nudin vyhýbavě. „Proč jsi o sobě nedal vědět, když rada magusů žádala svolání porady?“</p>
<p>„Co prosím?“ podivil se Lot-Ionan. „Já jsem žádnou zprávu nedostal.“</p>
<p>„Řekli mi, že kvůli tomu za tebou vyslali nejlepší posly. Friedegarda a Vrabora, znáš je.“</p>
<p>„Ovšem, samozřejmě že je znám. Ale oni ke mně nedorazili,“ podivil se magus a dělal si o oba dva vážné starosti. Bezděčně pomyslel na alfy. „Dobře, že ses pro jistotu za mnou podíval,“ uznal. „Obratem se vydám na cestu. Za několik oběhů slunce budu v Lios Nudinu.“ Lot-Ionan počítal s tím, že se magický obraz Vědychtivého rozplyne, ten však zůstal.</p>
<p>„Musím tě poprosit ještě o jednu věc,“ oznámil mu magus. „Ve srovnání s pronikáním Mrtvé země je to úplná maličkost. Ty moje propriety… potřebuješ je ještě? Byl bych rád, kdybys mi je vrátil, a můžeš mi je při téhle příležitosti přivézt.“</p>
<p>„Ach, ano. Vzpomínám si.“ Už to byla celá věčnost, co si od Nudina půjčil několik předmětů pro Goréna: malé kapesní zrcátko, dva kusy sigurdáciového dřeva, dlouhé asi jako ruka, a dvě postříbřené skleněné karafy se zvláštními rytinami. Gorén četl o těch předmětech v jakémsi kompendiu a chtěl je prozkoumat. Magus si již nevzpomínal, k jakému výsledku jeho fámulus došel, nejspíš se mu nezdály nijak významné. Takhle znenadání ani nevěděl, kde jsou ty věci uložené. Doufal, že neležely v laboratoři, když v ní Tungdil řádil.</p>
<p>„Budu na to myslet,“ ujistil čaroděje.</p>
<p>Nudin se s tím však nechtěl spokojit. „Ještě je přece máš, že ano, Lot-Ionane?“ Magus přikývl a doufal, že Nudin nezpozoruje, jak zakrývá nejistotu. „Pospěš si, starý příteli. Je nezbytně třeba moci celé Šestky, abychom Skrytou zemi ochránili před dalšími hrůzami.“</p>
<p>Mužův obraz se zvedl, stoupl si doprostřed místnosti a pevně udeřil holí o zem. Iluze se se zajiskřením rozprskla. Třpytivý prach se sypal na zem, pudrová substance se dále rozkládala, až z ní nebylo nic vidět. Jejich rozhovor skončil tak teatrálně, jak začal.</p>
<p>Lot-Ionan zůstal sedět v křesle. <emphasis>Jestli skřeti z Toboriboru a alfové z </emphasis><emphasis>Dsôn</emphasis><emphasis> Balsuru něco společně podnikají, vznáší se otazník nad bezpečností mnoha lidí.</emphasis></p>
<p>Využije cesty a navštíví krále Tilogorna, aby mu nabídl svou pomoc. Dobrá polovina Ionandaru ležela na území Idoslânu, tak bylo jen správné, aby použil svou magii proti temnému plemeni boha Tiona. Magus se zvedl. <emphasis>Je třeba si pospíšit, Nudin vyslovil pravdivá slova.</emphasis></p>
<p>Svolal fámuly a dal pokyny, jaká zavazadla potřebuje a kdo bude mít v jeho nepřítomnosti ostatní kouzelnické učedníky na povel. Potom s těžkým srdcem vyměnil pohodlnou róbu za nezvyklý cestovní oděv, ušitý z těžké béžové látky. Nad ním nosil kapuci z tmavomodré kůže.</p>
<p>Jeho sluhové mu osedlali ryzáka Fura. Těch pár zavazadel, která měl, se vlezlo do sedlových brašen, protože více než deset dnů nebude na těch pět set mil k radě magusů určitě potřebovat.</p>
<p>Lot-Ionan se poněkud ztuhle vyšvihl do sedla. Furo si radostně odfrkl, čaroděj se sklonil, pohladil ho po dlouhé hřívě a zašeptal mu do ucha kouzelné zaklínadlo.</p>
<p>Hřebec hlasitě zařehtal a tanečním krokem vyrazil chodbou a skrz bránu ven. Jakmile rozpoznal volnou přírodu a cestu před sebou, zrychlil tempo. Z klusu se stal protažený cval. Ryzákovo tělo se vznášelo nad kameny a každým úderem kopyt překonal délku několika kroků. Díky magusově moci dokázal běžet rychleji než kterýkoli jiný čtvernožec a kůň si to náramně užíval.</p>
<p>Tak uháněl Furo se svým pánem, který měl plné ruce práce s tím, aby se udržel v sedle, napříč Ionandarem a bezpečně ho unášel k jeho cíli.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p>„N</p>
<p>eznám žádný Černý skalisko, co by tam někde mělo bejt.“</p>
<p>Hůře než těmito slovy mohl den jen stěží začít. Hostinský prostřel Tungdilovi snídani na stole vedle mapy.</p>
<p>Tlustými okenními tabulemi pronikalo do výčepu denní světlo, prach vířil v širokých, světlých spirálách. Tungdil se nesmírně zaradoval, když zjistil, že už nemusí přivírat víčka, jeho oči se přizpůsobily jasnému okolí.</p>
<p>Jak se zdálo, v Idoslânu ani v městysu Dobré louky nikdo Černé skalisko neznal a nebylo zakresleno ani na staré mapě na zdi.</p>
<p>„Znáš někoho, kdo by mi mohl pomoci?“ udělal Tungdil ještě jeden pokus. „Není tady nějaký písař nebo úředník z Tilogornu?“</p>
<p>Hospodský opět odpověděl záporně a zjevně ho mrzelo, že musí svého návštěvníka zklamat. Trpaslík se bez nálady šťoural v obilné kaši. Chutnala sice dobře, ale díky té zprávě ho úplně přešla chuť.</p>
<p>Tungdil se potají držel naděje, že prostý vesničan není schopen číst mapu; hostinský nejspíš nebyl za celý život dále než nějakých deset, dvacet mil od Dobrých luk.</p>
<p>Bylo hloupé, že to místo nenašel vyznačené ani na svém plánku. S troškou štěstí by mohl nějaký žoldnéř vědět, kde by je mohl nalézt a kde ta zatracená hora leží.</p>
<p>Poslové rady magusů by mu nepochybně mohli pomoct, ale když se probudil, byli už dávno pryč. Dali hostinskému několik zlaťáků, aby nahradili škodu na okně, a spěšně se vydali na cestu k Lot-Ionanovi. Šíp si vzali s sebou.</p>
<p>Ani Tungdil nechtěl déle vyčkávat. „Vraccas budiž s tebou,“ pozdravil hostinského, hodil si batoh a pytel s artefakty na záda a opustil hostinec.</p>
<p>Strážní u brány se vystřídali. Hrubé obličeje zarostlé vousatým strniskem mu byly cizí, avšak jeho tušení ho nezklamalo: nájemní bojovníci už kdysi o jeho cíli slyšeli a především také věděli, kde se zhruba to místo nachází. Krátce po poledni vyrazil a směřoval úzkou uličkou k severu, jak mu žoldnéři poradili.</p>
<p>„A jestli narazíš na skřety, tak jim řekni, kde najdou lebky svejch kamarádů,“ zavolal na něho shora z palisády jeden z mužů a poklepal oštěpem o hnijící hlavu nestvůry, obklopenou hejny much.</p>
<p>Smích žoldnéřů ho ještě chvíli doprovázel, když už ho cesta vedla podél polí. Ta zahlédl z velké dálky i předchozího večera.</p>
<p>Dobré louky činily svému názvu čest. Tungdil si snadno dokázal představit, jak se v létě kolébají klasy ve větru, jak na podzim visí na stromech zralá jablka a lidé sbírají z keřů ořechy. Idoslân se mu velice zamlouval, když pominul skutečnost, že neleží pod zemí, kde by se cítil podstatně lépe.</p>
<p><emphasis>Naštěstí mám pod nohama řádnou cestu. </emphasis>S nelibostí pomyslel na to, že se určitě bude muset prodírat cestou necestou. <emphasis>Jak to ti ši</emphasis><emphasis>kmou</emphasis><emphasis>ší dokážou, že se ve vší tě zeleni neztratí? </emphasis>Údajně, tak pravily knihy, pobývají elfové hluboko v lesích a hájích Âlanduru, kde žijí v souladu s přírodou, uměním a krásou. Ani jejich úsilí o duševní dokonalost však tyto namyšlené bytosti neuchránilo před návštěvou jejich krutých příbuzných, alfů.</p>
<p><emphasis>Ten alf vypadal tak, jak si představuju elfa,</emphasis> vzpomněl si Tungdil na noční setkání.</p>
<p>Lesinteïl, říše elfů na severu, padla již před drahnou dobou. Dvě třetiny elfského Âlanduru patřily Mrtvé zemi a na Zlaté nížině byly šikmé uši již historií. Jejich země nesla nyní název Dsôn Balsur. Odtamtud alfové neustále vysílali špehy do okolí Gauragaru.</p>
<p>Tamní lidský král Bruron neměl k dispozici nic, co by je mohlo zadržet. Obyčejní vojáci zaostávali za alfy ve všech dovednostech, na které jste jen pomysleli, a v případném boji umírali dříve, než jim došlo, koho proti sobě mají.</p>
<p>Tungdil propočítal vzdálenost mezi Lot-Ionanovým tunelem a jihovýchodním cípem Dsôn Balsuru a dospěl ke čtyřem stům mílím. Taková vzdálenost byla dokonce i pro alfy více než opovážlivá.</p>
<p>Jedině snad, že by Mrtvá země v posledních měsících nepozorovaně pronikla na jih a že by alfové postupovali s touto hrůznou mocí, pomyslel si. To by znamenalo nebezpečí pro kouzelnou říši Nudina Vědychtivého a trpaslíkovi by to vysvětlovalo, proč se poslové rady magusů vydali k Lot-Ionanovi.</p>
<p>Během svého putování se Tungdil neustále rozhlížel, aby náhodou nepřehlédl, kdyby se skřeti někde vynořili, a aby nakonec nevběhl doprostřed jejich hordy. Tam, kde cesta zatáčela a nebyla přehledná, byl zvlášť pozorný a naslouchal, zda neuslyší řinčení kroužkových košilí a zbraní nebo pronikavé ryčení těch stvůr. Avšak jak boje, tak i útěku před přesilou zůstal ušetřen. Čtyři hodiny po příchodu noci dosáhl pestře pomalovaných hraničních sloupů, které označovaly přechod z Idoslânu do Gauragaru.</p>
<p>Protože ho pálily nohy, rozhodl se, že pouť pro tento den ukončí. Tungdil popošel k jednomu velkému dubu a vyhoupl se po jeho kmenu do koruny. Poté vytáhl nahoru i rance, na laně, které si sehnal v Dobrých lukách.</p>
<p>Jeho život mu byl natolik drahý, že raději spal na stromě jako nějaký pták, jen aby ho ty nestvůry nezahlédly. Kdyby ho přesto objevily, tak by ho už snad něco napadlo. Když se lanem dvakráte ovázal kolem břicha ke kmeni, aby se nešťastnou náhodou nezřítil nebo aby ho strom nestřásl dolů, zavřel oči a…</p>
<p>…a snil.</p>
<p>Tungdil viděl Severní průsmyk. Cítil svěží, ledový vítr, který se proháněl po Velké čepeli a Dračím jazyku, a jeho fantazie se jako orel vznášela nad majestátnými Šedými horami.</p>
<p>Tato harmonie byla náhle násilně přervána, když se od ctihodných, tisíciletých skal rozlehl příšerný řev.</p>
<p>Rozhlížel se shora z gigantického portálu Kamenné brány a viděl dole bitvu, v níž nakonec Giselbart spolu s klany Pátých podlehne. Sekery tříštily kovové pancíře, vnikaly do těl a byly spěšně z kostí a oceli vytahovány ven, aby se o chvíli později hnaly na další cíle.</p>
<p>Záplava nepřátel však nebrala konce.</p>
<p>Trpaslík se zděsil, když spatřil zdánlivě nekonečný proud útočníků, který se bez ustání rozléval před opevněním. Cítil odpornou, zelenou krev skřetů, po níž obránci klouzali na kamenné dlažbě ochozů, a na jazyku měl chuť žluklého tuku, rozetřeného po jejich zbroji. Hořká chuť se nesnesitelnou mírou stupňovala, chtělo se mu z ní zvracet a vytrhla ho ze snu.</p>
<p>Tungdil otevřel oči a udivilo ho, jaké je světlo. <emphasis>Co</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis>?</emphasis></p>
<p>Světlo pocházelo z tuctu ohnišť, která hořela kolem dubu. Nahoru k němu zazníval hrdelní smích, mísil se s hlubokým bručením, podrážděným odfrkováním a dunivými nadávkami.</p>
<p>Krev mu ztuhla v žilách. Horda skřetů, kterou žoldáci tak toužebně očekávali, si na noc zřídila tábor kolem stromu a on byl polapen mezi nimi. <emphasis>Proto </emphasis>se mu do snu vloudila iluze bitvy v Severním průsmyku! Jeho uši ty bytosti slyšely, jeho nos je cítil a jeho rozum z toho vytvořil přelud.</p>
<p>Trpaslík seděl na větvi strnule jako socha a přál si, aby tak mohl se stromem srůst, aby ho žádná z těch potvor neobjevila.</p>
<p>Jedna věc byla jistá. Ta hrstka žoldnéřů v Dobrých lukách nikdy nedokáže tuhletu hordu zadržet.</p>
<p>Rudé plameny ohně vystřelovaly na několik délek kopí k obloze; varovaly nočního poutníka, aby se k táboru nepřibližoval. Pro trpaslíka na stromě však přišel tento pokyn příliš pozdě.</p>
<p>Po rychlém spočítání stvůr, které dokázal ze své pozorovatelny objevit, dospěl ke stovce skřetů. Mohutní, silní, svalnatí skřeti, kteří nevypadali na to, že by je vystrašila nějaká dřevěná palisáda, za kterou čeká tučná kořist.</p>
<p>Tungdil se pozorněji podíval dolů a okamžitě musel bojovat s nutkáním, že se pozvrací. To, co mnohé bestie opékaly na otevřeném ohni a s vášnivým nadšením požíraly, mělo tvar části lidských těl. Na dvou zvlášť vybudovaných ohništích se otáčela lidská torza jako kuřata na rožni.</p>
<p>Trpaslík se ovládl. Ty bestie by se určitě divily, kdyby je větve dubu polily napolo strávenou obilnou kaší.</p>
<p>Roztrhané cáry látky, kterými několik málo zraněných skřetů ovázalo své rány, měly barvu regimentu krále Tilogorna. Lidé z Dobrých luk mohou ještě dlouho čekat na posily. Podle všeho podcenili idoslânští vojáci bojovou sílu této hordy a za svou chybu zaplatili životem, aby nakonec skončili jako potrava v hladových žaludcích skřetů.</p>
<p><emphasis>Co jsem jen bohům udělal,</emphasis> přemítal Tungdil, <emphasis>že mě posílají z jednoho neštěstí do druhého?</emphasis></p>
<p>V Dobrých lukách nikdo nic netušil o pohromě se zelenou a černou kůží, která na ně udeří. Bylo na něm, aby městys varoval. To se mu však nepodaří, pokud budou ty bestie dřepět v kruhu kolem něho; bude tedy muset v klidu vyčkat, až se naskytne příležitost a jemu se podaří z dubu nepozorovaně zmizet a proplížit se jejich řadami.</p>
<p>Potom dostal jiný nápad. Kdyby se mu podařilo připlížit se blíže k ohništím, mohl by možná zaslechnout, co mají skřeti v plánu. Koneckonců ovládá jejich nářečí. Rozhodně si troufal využít to, co se naučil v knihách. Vyplatilo se mu vyrůstat u maguse s velkou knihovnou, četbou a učením strávil vedle kovářské práce nejvíce času.</p>
<p>Bylo to k nevíře, ale za jejich hulákáním, vrčením a řevem se skrývala jistá metoda, která umožňovala vzájemný rozhovor. Za pomoci polapených skřetů pronikli učenci do tajemství jejich řeči, která obsahovala nesmírné množství hrozeb a nadávek.</p>
<p>Trpaslíkovi se při pomyšlení, že by měl proklouznout řadami těch páchnoucích monstrózit, hlasitě rozbušilo srdce. Kdyby ho chytili, byl by s ním amen, pořádný trpaslík však nemohl opomenout žádnou možnost, jak uchránit lidi před hrozbou, že je Tionovy bestie zničí. To byl úkol, který jeho lidu a tím i jemu samotnému uložil božský kovář Vraccas.</p>
<p>Rozhodl se. Tungdil si obhlédl kmen dubu a pátral, jakou cestou se dostane nehlučně dolů na zem. Právě když si ve větvích dubu pevně svázal rance, nastal mezi skřety pohyb. Jeden za druhým se zvedali od svých ohnišť, jejich hovory a volání se stávaly hlasitějšími. Dorazili nějací hosté.</p>
<p>Jejich voje se srotily v blízkosti dubu. Trpaslík popolezl ke kraji větve, až už se neodvážil dále vpřed, dřevo bylo totiž stále tenčí. Jestli pořádně natáhne uši, bude rozumět, co ty obludy říkají. Jejich náčelníci ryčeli, aby je všichni slyšeli, a to mu poskytovalo jistou výhodu.</p>
<p>Opatrně rozhrnul zelené větvičky. Skřeti vytvořili jeden velký kruh, uvnitř kterého stáli tři hrůzu nahánějící vůdci smeček, jejich obrovité tesáky byly zašpičatělé a pomalované. Pak zavládlo ticho, během okamžiku odumřel veškerý povyk.</p>
<p>Tungdil zaslechl klapot kopyt. Dva jezdci procválali na svých vranících řadami skřetů, oči černých koní zářily temně rudou barvou, a když se kopyta dotkla země, odlétávaly modrobílé jiskry. Pružnost, s jakou se zvířata pohybovala, připomínala kočkovité šelmy a neměla nic společného s houpavou chůzí obyčejného koně.</p>
<p>Štíhlí, urostlí jezdci pobídli vraníky do kruhu a sesedli. Trpaslík si pomyslel, že asi ví, kdo to je: alfové.</p>
<p>Pod kabáty měli umělecky vypracovanou koženou zbroj. Tungdil zahlédl dlouhé černé kožené kalhoty, tmavohnědé holínky, které sahaly až ke kolenům, a tmavě rudé rukavice.</p>
<p>Alf s dlouhými světlými vlasy držel oštěp s úzkým ostřím, které nebylo silnější než malý rampouch. Na levé straně se mu pohupoval meč.</p>
<p>Jeho průvodce měl černé, do copu spletené vlasy, které se ztrácely pod čepicí. V ruce nesl dlouhý prohnutý luk a na zádech měl toulec se šípy. Ke stehnům byly koženými řemeny připevněny dva krátké meče.</p>
<p>Toho Tungdil znal. Pokusil se vniknout do pokoje v hostinci. <emphasis>Prosím, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, dej, aby Friedegard a Vrabor alfů</emphasis><emphasis>m unikli, </emphasis>prosil v duchu.</p>
<p>Světlovlasý alf se ujal jednání, které probíhalo v obecné řeči. Alfům zřejmě nebylo po chuti vydávat primitivní zvuky skřetů.</p>
<p>„Já jsem Sinthoras z Dsôn Balsuru. Můj mistr, Nôd’onn Dvojitý, vládce Mrtvé země, mne posílá, abych třem knížatům Toboriboru podal ruku ke vzájemnému spojenectví,“ řekl alf a nijak se přitom nesnažil, aby jeho slova zněla přátelsky. Předal nabídku a hlasem dal najevo, že skřeti ji mohou přijmout nebo odmítnout. „Nôd’onn zvolil vás, kníže Bashkuggu, kníže Kragnarre a kníže Ushnotzi, abyste dobyli taková území, jaká před vámi nikdo nezískal. Vy máte stát v čele skřetů a být mocnou paží jihu, pod jejímž mečem budou praskat lidské lebky.“</p>
<p>„Kdo z nás bude nejvyšším knížetem?“ otázal se urostlý Kragnarr, který byl stejně vysoký jako alfové, ale dvakrát tak široký, ostatní dva vůdci však za ním ve vzrůstu rozhodně nezaostávali.</p>
<p>Bashkugg mu okamžitě tvrdě vrazil do žeber. „Chceš bejt něco víc?!“ zaryčel vzpurně.</p>
<p>Kragnarr na jeho výzvu přistoupil, obrátil se vztekle ke svému rivalovi a postavil se těsně před něho, až se svými širokými čely vzájemně dotýkali. Nesmiřitelně hleděli jeden na druhého, jejich spáry svíraly rukojeti obrovitých mečů. Ushnotz se ukázal jako mazanější, ustoupil o krok dozadu a čekal, jak se jejich spor vyvine.</p>
<p>„Můj mistr navrhuje, abyste byli všichni stejně mocní,“ pronesl Sinthoras nahlas, aby přehlušil jejich funění.</p>
<p>„Ne,“ ozvalo se okamžitě z Kragnarrovy tlamy a Bashkugg zabručel na souhlas.</p>
<p>Tungdil viděl dokonce i z takové dálky, jak se skřeti alfovi protiví a že by je raději pozabíjel, než se s nimi pouštěl do hovoru, musel však uposlechnout příkazu onoho Nôd’onna. Jméno toho, kdo zřejmě vězí za vším tím zlem, slyšel trpaslík poprvé.</p>
<p>„Pak můj mistr navrhuje, aby se nejvyšším knížetem stal ten, kdo dobude největší území.“ Alfovy prsty klidně spočívaly na násadě oštěpu, ale z toho, jak se jeho tělo napínalo, bylo patrno, jak málo těm drsným bestiím důvěřuje. Jeho tmavovlasý průvodce působil přinejmenším stejně bdělým dojmem.</p>
<p>„Území?“ zachroptěl Ushnotz. „Proč ne ten, kdo pobije nejvíc masatců? To by mi bylo víc po chuti,“ zabrumlal a přejel si rukou po břiše. Oba zbývající skřeti se okamžitě přiklonili k jeho názoru.</p>
<p>„Ne,“ zůstal alf neústupný. „Jde o půdu, ne o to, aby bylo co nejvíc zabitých.“</p>
<p>„Proč?“ protestoval Bashkugg a hartusil dále. „Válečníci musí jíst.“</p>
<p>„Držte se armád, které vám lidé postaví do cesty,“ doporučil jim alf chladně. „Znáte přání mého mistra.“</p>
<p>„Ty ho můžeš poslouchat, šikmouchej, ale naším mistrem není,“ prohodil Ushnotz lstivě. „Na jihu nerozkazuje, na jihu rozkazujem my.“</p>
<p>Sinthoras se soucitně pousmál. „Jak dlouho ještě? Můj mistr se blíží se svými skřety od severu, nic je nezadrží, a ti se s vámi dají do boje o jih rychleji, než stačíte ze stromů nařezávat kyje.“ Změřil si je pohledem, jednoho po druhém. „Rozhodněte se teď pro poslušnost a budete odměněni vlastními knížectvími pro vaše smečky. Toboribor je jen začátek, brzy bude mít každá smečka vlastní zem a vlastní lidi, kteří pro ni budou pracovat. Anebo se taky můžete postavit proti ostatním svým soukmenovcům.“</p>
<p>Hrozba severními příbuznými s černou a zelenou kůží, kteří by se s nimi mohli dát do boje o jejich majetek, se neminula účinkem. Tři skřeti zmlkli, jejich hlavy se natolik soustředily na přemýšlení, že na svůj spor zase zapomněli.</p>
<p>Tungdil špehoval mezi listím a nechtěl věřit vlastním očím a uším. Tenhle Nôd’onn, či kdo to vlastně třímá žezlo v Mrtvé zemi, povolával do svých řad další hrůzy, aby jimi ohrozil jižní říše. Lidé i elfové stáli na prahu ničivých cyklů.</p>
<p>„Udělám tak, jak navrhuje tvůj mistr,“ oznámil Ushnotz, kterému se tento kompromis viditelně nezamlouval. „A já se stanu velkoknížetem.“</p>
<p>Kragnarr po něm hodil zlým pohledem. „Pak to já udělám taky tak,“ zahulákal. „Smečka Kragnarr-Shorr získá více země než všichni vaši muži dohromady,“ vysmíval se oběma knížatům. „Já budu velkokníže! Kníže všech smeček!“</p>
<p>„Nikdy,“ zabručel Bashkugg podrážděně. „My převálcujem města těch rudokrvejch rychlejc než vy!“</p>
<p>„To brzy uvidíme. Rozdělíte se a proniknete dopředu třemi různými směry,“ prohlásil Sinthoras a sáhl do kapsy na opasku, z níž vytáhl tři prosté, tmavomodré amulety z krystalů, které skřetům hodil. „Ty vám posílá můj mistr. Jsou to dárky, které musíte pořád nosit a které vás ochrání před silou nepřátelských kouzel.“</p>
<p>Jeden odvážný skřet mezitím přistoupil blíže ke koním a zkoumavě zavětřil jejich směrem.</p>
<p>Vraník trhl hlavou, koňské čelisti se rozevřely a sklaply. Ostré zuby se skřetovi sevřely kolem lopatky a vytrhly z ní pořádný kus masa.</p>
<p>Z hluboké rány se vyvalila světle zelená krev. Zraněný s výkřikem uskočil dozadu. Druhý skřet se zavrčením vytasil meč, pozvedl jej a chtěl jím kousajícího koně udeřit.</p>
<p>Tu sebou škubla vraníkova pravá zadní noha dozadu a kopyto zasáhlo nestvůru do široké hrudi. Jasně se zablýsklo a skřet byl vzduchem odmrštěn na několik kroků dozadu, kde tvrdě dopadl na zem.</p>
<p>Než se stačil zvednout, stálo nad ním druhé zvíře a zapřelo se mu předníma nohama do břicha. Skřetova zbroj se prohnula a bylo slyšet prasknutí, jak se brnění na břiše roztříštilo. Černá hlava vystřelila dolů, zuby se zabořily do zranitelného hrdla a pevně se sevřely. Něco hlasitě zaskřípalo a skřetův křik, naplněný strachem a bolestí, náhle ustal.</p>
<p>Trpaslík nevěřil svým očím, když zvíře spolklo ukousnutý kus krku, zatímco druhý hřebec hlasitě a škodolibě zařehtal.</p>
<p>Světlovlasý alf se otočil a zavolal něco nesrozumitelného. Stvoření, která se koňům podobala jen navenek, se okamžitě uklidnila a poslušně přiklusala ke svým pánům, kteří se elegantně vyšvihli do sedel.</p>
<p>„Víte, co se od vás čeká. Buďte rychlí a dodržujte úmluvu,“ promluvil Sinthoras ponuře a obrátil koně. Alfové odkvačili pryč.</p>
<p>Skřeti stojící kolem nich rychle uhýbali před vraníky a vytvořili širokou uličku, aby se k ostrým zubům příliš nepřiblížili. Postupně se jim pak začínal vracet hlas.</p>
<p>Zraněný se prodral dopředu. „Podívej se, co provedli ti šikmouší!“ zařval vztekle na Bashkugga a strčil mu do tváře své zkrvavené spáry. „Zabili Rugnarra, za to musíme zabít my je!“</p>
<p>Zavalitý náčelník si setřel krev z očí. „Drž hubu, ty pitoměj idiote,“ houkl na něj zpět a dodal celou spršku nadávek. „Ti patřej k nám.“</p>
<p>„Ti? K nám? Sežerem je stejně jako ty s rudou krví,“ láteřil skřet dále a tři další z jeho smečky se k němu přidali. Takto povzbuzen, chystal se napnout svůj krátký luk a zamířit na posly. „Chci vědět, jak chutnají a jakou chuť mají jejich koně!“</p>
<p>Trpaslík věděl, že to žádní koně nejsou. Vybavil si je ve vzpomínkách: Lot-Ionanovy knihy je nazývaly upíři noci, původně to byli jednorožci, jimž zlo odňalo čistou duši, bílou srst a nakonec i roh a udělalo z nich bytosti věčné temnoty. Žrali maso a nosili v sobě neukojitelnou nenávist vůči všemu a zvláště vůči dobru, což z nich činilo obávané lovce.</p>
<p>Bashkugg už měl jejich vřeštění plné zuby. Hmátl po svém nahrubo vykovaném meči a sekl vzdorného skřeta šikmo shora do krku, čepel pronikla do půli hrdla a pak ji kníže značnou silou vytrhl ven. Poté chytil dalšího skřeta za krk a usekl mu hlavu. Zvedl krví zbrocenou lebku do vzduchu, aby ji bylo zdaleka vidět, vyrazil varovný výkřik a vycenil tesáky, než hlavu hodil na zem a rozdupal. Lebka se roztříštila na množství malých kousků, které se zabořily do tmavě šedé hmoty mozku. I poslední dva vzbouřenci zemřeli mečem. Tak řešili skřeti své spory.</p>
<p>Zastrašená horda se uklidnila, válečníci se s bručením vraceli k táborovým ohňům a věnovali se oslavě vítězství. Jejich soukmenovec, zavražděný upírem noci, a ti čtyři zabití mečem zůstali ležet v prachu a vytékala z nich krev. Nikdo se o ně nestaral.</p>
<p>„A co teď?“ chtěl vědět Ushnotz.</p>
<p>„Já půjdu na jih a ty,“ Kragnarr ukázal na Bashkugga, „půjdeš na západ. Na tebe, Ushnotzi, zbývá východ.“ Ostatní přikývli na souhlas. „Co bude s tím městem rudokrvejch?“</p>
<p>„Leží krásně blízko,“ vypískl Ushnotz, který se nedokázal ovládnout. „Říkám, zaútočíme na ně společně a přinesem si jejich maso, než se rozdělíme.“</p>
<p>Bashkugg se rozpačitě poškrábal na bradě. „Ten alf přeci zakázal…“</p>
<p>„Jsme na jihu, tady poroučíme my. A náš souboj ještě nezačal,“ mínil Ushnotz lstivě. „Ten šikmouchej myslel dobytí celý země, ale tadlencta zem nám už přece patří.“ Bručivě se zasmál.</p>
<p>„Kromě toho narazili hlavy mejch lidí na palisády. Chci pomstu,“ zaryčel Kragnarr a udeřil se do široké hrudi, až brnění zařinčelo. „Tu si nedám žádným šikmouchým vzít.“</p>
<p>„Při východu slunce?“ otázal se Bashkugg a sklidil souhlasné zafunění.</p>
<p>Tungdil pomalu pustil větvičky a tiše se plazil zpět. Ve Skryté zemi se děly neblahé věci, ale nejdříve bylo nutné varovat Dobré louky. Až se vrátí od Černého skaliska, podá Lot-Ionanovi zprávu o Nôd’onnovi, podivném vládci Mrtvé země. Kouzelník bude vědět, co se musí udělat, a určitě svolá radu magusů. Ještě lepší by bylo, kdyby pozval všechny krále a královny a osobně jim o všem řekl.</p>
<p>Trpaslík dospěl k názoru, že je na čase, aby se lidé a magusové jednou provždy vzepřeli Mrtvé zemi. Kdyby lidé požádali o pomoc i jeho národ a kmeny poslaly své oddíly, byly by vyhlídky na vítězství určitě více než dobré.</p>
<p>Tungdil čekal, až většina skřetů usne. Přesto nebylo snadné jim uniknout, neboť tři tucty strážných měly na starosti hlídat, aby se k táboru nikdo nepozorovaně nepřiblížil.</p>
<p>Trpaslík si odhodlaně vybral místo, na kterém hlídkující skřet působil obzvlášť unaveným a znuděným dojmem. Opíral se o násadu svého oštěpu a oči se mu neustále zavíraly.</p>
<p>Po těžkém vnitřním boji se Tungdil odhodlal vzít ranec a pytel s artefakty přece jen s sebou. Při jeho štěstí by ty bestie drahocenné předměty objevily a tím by byly navždy ztraceny. A to nehodlal kvůli Lot-Ionanovi a Gorénovi v žádném případě připustit.</p>
<p>Trpaslík strávil hotovou věčnost tím, aby při svém sestupu nezpůsobil žádný hluk. Lupnutí jediné větvičky mohlo znamenat jeho neslavný konec.</p>
<p>Jeho ruce objaly hrubou kůru. Tungdil sklouzával kousek po kousku k zemi po straně, která ležela nejvíce ve stínu. Tu a tam se mu kroužková košile zachytila o větev, avšak pokaždé se mu podařilo kousíčky dřeva opatrně vykroutit z kroužků a nezlomit je.</p>
<p>Konečně měl zem pod nohama a zabořil se do voňavé, rosou zvlhlé trávy. Aspoň necítil odporný zápach skřetů až tak intenzívně.</p>
<p>Nikdy se neučil plazit. Nezbývalo mu nic jiného, než aby napodobil housenku a klouzal břichem po zemi. Musel dávat pozor, aby při tom, jak posunoval rance před sebou, nevystrkoval zadek do výšky.</p>
<p>Tungdil si představoval, že to bude snadné, ovšem stala se z toho záležitost, která mu řádně podráždila nervy. Topůrko sekery se mu neustále příčilo mezi nohama, kroužková košile zvonila při každém pohybu a holínky klouzaly po vlhkých stéblech a nenacházely oporu.</p>
<p><emphasis>Nejen že mi jde špatně šplhání, jde mi mizerně i plížení, </emphasis>pomyslel si a otřel si pot z obočí. Trpaslíci jsou prostě bytosti, které Vraccas stvořil k otevřenému boji. Když chtěli někam nahoru, postavili si schodiště, a když chtěli někam pryč, šli. Bylo to tak prosté.</p>
<p>Tungdil minul dřímající stráž ve vzdálenosti necelých deseti stop. V měsíčním světle rozeznával na té odporné nestvůře každou maličkost: ozdobné jizvy a pestré čáry se na šeredné tváři skvěly v chaotických vzorech. Z koutku úst odkapávaly mléčné sliny, stékaly po vyčnívajících tesácích a dopadaly na tukem natřenou zbroj. Plochý nos nasával s funěním vzduch.</p>
<p>Trpaslík měl nutkání zabořit sekeru do skřetovy hrubé lebky, určitě by však neměl úspěch a sotva by ochránil Dobré louky před útokem.</p>
<p>S pocitem úlevy, že má první těžkosti za sebou, se plazil dál, až vklouznul do odvodňovacího kanálu nějakého pole a ocitl se mimo dohled nepřítele.</p>
<p>Prohlubenina mu skýtala dostatečnou ochranu, aby se prosmýkl do blízkého lesíka, kde se mohl konečně narovnat. <emphasis>Tomu říkám dobrodružství. </emphasis>Bláto na šatech mu nevadilo, Tungdil měl jiné starosti. Vzpomněl si, že lesík je jen velmi malý a že jím může projít přímo. Trpaslík se modlil, aby nezabloudil.</p>
<p>Věřil, že se od skřetů nachází už dost daleko, a proto nebral ohled na hluk, který při chůzi způsobí. Jen aby došel do městečka včas, pak bude naděje, že se lidé odeberou do bezpečí.</p>
<p>Tungdil přešel do lehkého klusu a brzy se dostal na druhou stranu hájku. Odlehlo mu, když vyšel z křovinatého porostu ven.</p>
<p><emphasis>U </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>e! </emphasis>Při neočekávaném pohledu ztuhl na místě.</p>
<p>Čtyři sta kroků před ním tábořila druhá horda skřetů, třikrát silnější než ta první. Spící bestie zaplnily celé pole. Nezapálily žádné ohně, a proto ho nevarovala záře plamenů.</p>
<p>Tungdil rychle uskočil zpět, než si ho všimne nějaká hlídka. Ať se sebevíc rozhlížel a hledal nějaké východisko, tak pokud se chtěl dostat do městečka, nezbývalo mu nic jiného než proplížit se spletí těl spících nepřátel.</p>
<p>Zpočátku zapochyboval, pak se přihlásila trpasličí vzpurnost spolu s přáním varovat lidi před blížící se přesilou. Tungdil se kradl podél okraje lesíka a pod ochranou keřů hledal průchod mezi těly.</p>
<p>V tom narazila jeho podrážka na něco tvrdého a cosi tiše zaklaplo.</p>
<p>Najednou se ze země zvedlo listí, dvě kovové svorky zacvakly a sevřely mu levou nohu těsně pod kolenem. Země se rozevřela a Tungdil zmizel v díře. Po krátkém letu dopadl hlavou do jámy a ztratil vědomí.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Z bezvědomí ho probraly bolesti.</p>
<p>Tungdila probudilo mučivé bušení v levé noze. Se zasténáním se posadil a pohlédl nahoru, kde se okraje jámy odrážely jako černé obrysy proti světlé zeleni. Den už nastal.</p>
<p>To, co se násilně sevřelo kolem jeho nohy a uzavřelo přívod krve, znal. Lidé to kladli, když chtěli polapit vlky: ocelové čelisti opatřené zuby se provrtaly jeho koženými kalhotami, rány pokrývaly temně rudé strupy. V holeni mu tupě bušilo.</p>
<p>Tungdil se nesnažil past rozevřít, tím se vůbec nezdržoval. Stiskl zuby, uchopil sekeru a tak dlouho bušil do tenkých čepů, kterými byly pružiny zajištěny, až praskly.</p>
<p>Každý úder do pasti se přenášel na jeho nohu a z úst se mu dralo potlačované úpění. Energicky odstranil spirálovitý kus železa a tlak čelistí povolil.</p>
<p>Opatrně se uvolnil z pasti a vztekle ji zahodil pryč. Potom se u okraje jámy postavil, ale jakmile poraněnou nohu zatížil, vystřelila mu do stehna žhavá bodavá bolest. S tím nebude moci utíkat, nejspíš se bude moci považovat za šťastného, jestli se mu podaří uniknout ze svého vězení.</p>
<p>Obavy o lidi v Dobrých lukách mu však propůjčily nesmírnou sílu. Nejdříve vyhodil nahoru ranec, hodil si na záda vak s artefakty a chytil se kořenů, vyčnívajících z hlíny. Jak se drápal nahoru, sotva popadal dech. S posledními silami se vyšvihl přes okraj jámy, dopadl do listí a ztěžka dýchal.</p>
<p><emphasis>Do budoucna si budu dávat lepší pozor na zem, po které půjdu, </emphasis>pomyslel si. Po chvilce se doplazil na kraj hájku a podle svěžího vzduchu, který k němu přivál jarní větřík, hned poznal, že hordy jsou pryč. Pole bylo opuštěné.</p>
<p>Velký sloup černého kouře, který se tyčil na obzoru a měl tvar bouřkového mraku, je prozradil. Tungdil se vzchopil, vzal ranec a pustil se na pochod, přičemž si z vlasů vytřepával špínu a uschlé listí.</p>
<p>Jeho nenávist a vztek potlačily bolest v noze. Dodávaly mu křídla a najednou dokázal přece jen i běžet. Když už lidi z Dobrých luk nedokázal kvůli své nepozornosti varovat, tak jim chtěl alespoň pomoci.</p>
<p>Výzvy k opatrnosti, které mu našeptával rozum, narážely na jeho tvrdošíjnost. Nic nedokázalo Tungdila odradit, co nejrychleji spěchal do městečka. Nekonečná bolest ho jen ještě více vybičovala.</p>
<p>Odpoledne dorazil, propocený skrz naskrz, na pahorek nad městysem.</p>
<p>Dobré louky stály v plamenech. V dřevěných palisádách zely průrvy o šíři několika kroků, na dvou dalších místech byly zcela sežehnuty. Všude kolem ležela zmrzačená těla a údy obránců.</p>
<p>Objevil pozůstatky žoldnéřů, jejich hlavy naraženy na vlastních oštěpech. Se zlomeným pohledem zíraly z dřevěných věží na ohnivé peklo, které Dobré louky nezadržitelně měnily na hromadu zčernalých trosek.</p>
<p>Tungdil neslyšel žádné volání o pomoc, žádné povely koordinující hašení požárů a záchranu zbývajících domů. Jediné, co slyšel, bylo hlasité syčení plamenů, praskání hořícího dřeva a rachot řítících se střech a domů. V městečku už nebyl nikdo naživu.</p>
<p>Uchopil sekeru a vešel do zničeného města. <emphasis>Je možné, že v troskách uvízli nějací lidé, které bych mohl zachránit. </emphasis>Tungdil sevřel v ruce topůrko sekery a kulhal dále branou dovnitř a pak hlavní ulicí.</p>
<p>Horký vítr šířící se od ohňů páchl spáleným masem. Tenké plamínky ohně šlehaly z oken, okenní tabule žárem popraskaly, hořelo všude.</p>
<p>Pozabíjení obyvatelé se povalovali jako pobitý hmyz těsně vedle sebe v uličkách a na cestách. Některé ženy ležely s obnaženými ňadry a břichy ve špíně, na jejich tělech bylo vidět hluboké škrábance a stopy po kousnutí. Nebylo těžké představit si, co s nimi ty bestie prováděly.</p>
<p>Tungdil s pocitem hrůzy překračoval mrtvoly a poslouchal, zda nezaslechne alespoň zasténání, které by mu naznačilo, že někdo přežil. Nic, jen hrobové ticho.</p>
<p>Bylo stále větší vedro. Nepoškozené zdi působily jako pec a zvyšovaly teplotu do té míry, že trpaslík musel umírající městečko opustit.</p>
<p>Vrátil se na pahorek, posadil se a přinutil se přihlížet zániku městečka. <emphasis>Moje vina. </emphasis>V zoufalství skryl vousatou tvář v dlaních a plakal. Proléval slzy vzteku a bezmoci a dlouho trvalo, než se zase vzchopil.</p>
<p>Skřeti mu na vlastní oči předvedli, proč stojí jeho národ v horských průsmycích na stráži, lidé se nedokázali těm nestvůrám ubránit. Tungdil se díval na městečko, oči zamlžené slzami. Takhle to nesmí nikde vypadat.</p>
<p>Setřel si slané krůpěje z tváří a ruce si otřel o plášť. Holeň ho rozbolela tak silně, že svůj odchod odložil. Tak se stočil na vrcholku pahorku do klubíčka, přikryl se, a zatímco slunce zapadalo, sledoval hrátky plamenů.</p>
<p>Požár zuřil polovinu noci, až už oheň nikde nenacházel další potravu. Tu a tam zaplála v troskách rudá zář. Trpaslíkovi připomněla hrůzné oči nočních upírů. Ž<emphasis>e je možně prožít za tak málo dní tolik hrůzy, </emphasis>vytanulo mu smutně na mysli.</p>
<p>Ráno bude na čase ujmout se vlastního úkolu a předat artefakty. Potom bude muset Lot-Ionana přesvědčit, aby se chopil dění ve Skryté zemi, než budou alfové a skřeti příliš mocní.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se Tungdil druhý den ráno probudil, zjistil, že jeho nesmělá naděje, že snad uvízl ve zlém snu, se nenaplnila.</p>
<p>Slunce se skrývalo za šedými mraky a ve vzduchu byl cítit déšť. Z Dobrých luk zbyly kouřící trosky, zborcené zdi a vypálené budovy, jejichž pozůstatky se tyčily k ponuré obloze jako černé kostry.</p>
<p>Z polí a ovocných sadů se táhla mléčně bílá mlha směrem ke zbytkům městečka a neustále je zahalovala. Země nad lidmi truchlila a zahalila závojem místo, kde pouhý den předtím ještě vládl život.</p>
<p>Trpaslík už ten pohled déle nesnesl, posbíral věci a vyrazil. Zatímco kulhal vpřed, snědl jakousi drobnost ze svých zásob. Chléb, který si před odchodem koupil v Dobrých lukách, mu téměř uvízl v hrdle. Zdálo se mu, že má chuť krve a viny, a tak jej znovu zasunul do rance.</p>
<p>Rány na noze ho pálily. Jestli brzo nenajde nějaký prostředek proti zánětu, bude mu hrozit horečka. V nejhorším případě se v holeni rozšíří otrava, která by ho mohla stát nohu, nebo dokonce i život.</p>
<p>Jeho cesta probíhala v naprostém poklidu. Tungdil překročil hranice do Gauragaru a večer odpočíval pod svým dubem. Listnatá střecha stromu ho chránila před deštěm, který se uprostřed noci spustil a ustal až během pozdního rána.</p>
<p>Pátého dne jeho putování byla kůže v okolí ran pokrytých strupy na dotek horká, a když na ni přitlačil, vystřelil zpod strupu ven žlutozelený hnis. Tungdil skousl zuby.</p>
<p>Kdyby stál na kraji cesty a čekal na pomoc, ničeho by tím nedosáhl.</p>
<p>Trmácel se v jemném mžení po cestě, která se postupně stále víc měnila v bahnisko. Konečně dorazil k selskému dvoru se šesti staveními. Jeho čelo už hodně dlouho přímo žhnulo.</p>
<p>Světlovlasá žena v prostém selském šatu vyšla se dvěma konvicemi na mléko z chléva a zpozorovala potácející se postavu. Zůstala stát.</p>
<p>Tungdil už ji nedokázal jasně rozeznat, byla pro něj pouhým rozmazaným stínem. „Vraccas nechť je s vámi,“ se mu ještě vydralo ze rtů, pak se zhroutil na zem a spadl obličejem do bláta. Nebyl už schopen ani natáhnout ruce a ztlumit jimi svůj pád.</p>
<p>„Opatjo!“ zvolala žena pronikavě a odložila náklad na zem. „Pojď ven, honem!“</p>
<p>Blížily se k němu kroky, někdo ho přetočil na záda.</p>
<p>„Má horečku,“ řekla nějaká zkreslená, nezřetelná tvář a hlas Tungdilovi hlasitě duněl v uších. Někdo ho uchopil za nohu. „Vida, zanícená rána. Zaneste ho opatrně do stodoly.“ Nadzvedli ho a najednou se vznášel ve vzduchu. „Potřebuje bylinkové odvary.“</p>
<p>„Co to je?“ zeptal se dětský hlásek. „Něco takového jsem nikdy neviděla.“</p>
<p>„To je jeden z podzemšťanů,“ odvětila žena.</p>
<p>„Ale vždyť chodí po zemi. Proč se mu teda říká…“</p>
<p>„Běž domů, Jemto, a vezmi sestřičku s sebou,“ uložil děvčeti netrpělivý mužský hlas.</p>
<p>Tungdil pocítil teplo, zavonělo mu seno a sláma a uslyšel, jak bučí krávy. Déšť ustal, všude kolem něj se setmělo. „Dobré louky,“ pronesl slabě. „Skřeti zničili Dobré louky.“</p>
<p>„Co říkal?“ Ženin hlas zněl vyděšeně.</p>
<p>„Fantazíruje z horečky, na to nedej,“ soudil muž. „Tady, podívej, chytl se do pasti na vlky nebo ho kousnul nějakej skřet se širokou hubou.“ Zazněl mnohohlasý smích.</p>
<p>Trpaslík uchopil muže za rameno. „Možná mám horečku, ale pamatuju si to úplně přesně. Brzy přijdou i k vám,“ snažil se obyvatele varovat. „Táhnou na západ, na jih a na východ, tři smečky, tři sta skřetů.</p>
<p>Přiblížily se rychlé kroky. „Tady je ten bylinkový odvar,“ hlásil dívčí hlas. „Jejda, tak takhle vypadá podzemšťan!“</p>
<p>„Avo, běž ke svým sourozencům,“ přišel známý pokyn a v příštím okamžiku se trpaslíkovi zdálo, jako by mu nohu ponořili do vroucího oleje. Vykřikl a svět kolem něj zčernal.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„…ale žádný dlouhý vousy, jak dědeček vždycky říkával,“ opět uslyšel dívčí hlas, který tentokrát zněl zklamaně. „Táta má hustější vousy. Ale tyhle vypadaj jako… taková ta vlna, co škrábe.“</p>
<p>„Co když má u sebe zlato a diamanty?“ Někdo se připlížil až těsně k němu. „Babička ve svých pohádkách vždycky vypráví, že prý jsou hrozně moc bohatí.“</p>
<p>„Pojď zpět! Nemůžeš ho jen tak prohledávat, to se nehodí!“ sykla dívka zlostně.</p>
<p>Tungdil otevřel oči. Okamžitě zaslechl, jak děti vykřikly, sláma zašustila, rychle se od něj odsouvaly pryč. Zvedl se do sedu a rozhlédl se.</p>
<p>Kolem něj sedělo devět dětí, jejich věk se pohyboval mezi čtyřmi až čtrnácti cykly. Zvědavě a zároveň trošku ustrašeně si ho prohlížely. Měly na sobě prosté šaty, nic, co by stálo víc než pár drobných.</p>
<p>Jeho noha byla ovázaná, stále ještě mu v ní bušilo, ale bolesti zmizely a jeho čelo už nepálilo. Postarali se o něho dobře.</p>
<p>„Vraccas vás provázej,“ pozdravil je. „Kde jsem a kdo o mě pečoval?“</p>
<p>„Mluví jako my,“ podivil se zrzek s odstávajícíma ušima.</p>
<p>Nejstarší dívka, která měla hnědé vlasy spletené do dvou copů, se široce ušklíbla. „Samozřejmě že mluví stejně jako my, co sis vlastně myslel?“ Kývla na Tungdila. „Já jsem Ava. Moje máma tě před pěti oběhy viděla, jaks spadl do špíny. Opatja a ostatní se o tebe postarali.“ Vyslala blonďatou dívenku jménem Jemta, aby přivedla dospělé. „Je ti dobře? Nemáš hlad?“</p>
<p>„Pět oběhů?“ Trpaslík měl dojem, že si jen na chvilku zdříml. Jeho břicho se hlasitě hlásilo. „Ano, myslím, že mám hlad. A žízeň.“ Usmál se, protože mu tohle hejno připomínalo jeho vlastní domov, Fralu, Sunju a malou Ikanu. „Vy jste mi upovídané všetečky.“ Tím vyvolal celou lavinu otázek, která se už nedala zastavit.</p>
<p>„Ze které trpasličí říše přicházíš?“</p>
<p>„Seš bohatý?“</p>
<p>„Máš u sebe zlato a diamanty?“</p>
<p>„Kolik skřetů jsi už zabil?“</p>
<p>„Jste všichni tak malí, nebo jsou někteří větší než ty?“</p>
<p>„Umíte rozdrtit skálu holýma rukama?“</p>
<p>„Proč jsou tvoje vousy tak krátký?“</p>
<p>„Máte několik jmen a…“</p>
<p>„Dost už, dost!“ Tungdil se rozesmál. „Ne tak rychle najednou. Začneme postupně po řadě, ale až když vašim rodičům řeknu, co se stalo v Dobrých lukách.“ Nechtěl o těch ukrutnostech dětem nic vyprávět, ale probrat celou záležitost s dospělými.</p>
<p>Světlovlasá žena, kterou spatřil před pěti dny, než ho horečka konečně sklátila, vstoupila do stodoly, v náručí koš plný chutně vonících věcí. „Já jsem Rémsa,“ představila se.</p>
<p>„Já se jmenuju Tungdil. Zachránili jste mě před smrtí a za to vám budu celý život vděčný, ale teď musíte poslat děti ven,“ pronesl tiše.</p>
<p>„Proč?“ skočila mu Jemta drze do řeči.</p>
<p>Zašklebil se na ni. „Abys neslyšela ty zlé věci, o kterých budu mamince říkat.“</p>
<p>„Myslíš ten útok na Dobré louky?“ zeptala se žena. „Celou dobu jsi o tom fantazíroval…“</p>
<p>„Ne, to se opravdu stalo! Skřeti se… Musíte odsud pryč! Chtějí na jih, na východ a na západ, tři roty, každá má nejméně stovku válečníků. Zničí vás a vaše příbytky i se vším dobytkem. Odejděte!“ zapřísahal ji.</p>
<p>Rémsa mu sáhla na čelo. „Ne, teplotou to být nemůže, už nemáš horečku,“ pronesla přemýšlivě. „Tak teda je to pravda?“ Rozbalila chléb, mléko, sýr a slaninu před ním na deku, aby nesklouzly do slámy. „Řeknu o tom Opatjovi. Pošleme posla do Věžosvětí. Královská administrativa bude vědět, co je třeba udělat.“</p>
<p>„Ale oni přicházejí sem!“ zdůrazňoval Tungdil při jídle. Hlady už se nedokázal ovládnout a zakousl se do slaniny.</p>
<p>„Ležels pět dnů v horečkách, Tungdile! Ti skřeti by už u nás dávno byli, kdyby na nás měli spadeno,“ usoudila. „Ale pro jistotu postavíme někoho, aby hlídal.“</p>
<p>„Jsou ve Věžosvětí poslové?“ Jejich jezdci a poštovní holubi znali tu nejkratší cestu do velkých měst ve Skryté zemi. Taková služba byla sice tak drahá, až to bolelo, ale zprávy byly aspoň hbitě doručeny.</p>
<p>„Chceš poslat zprávu? Pošlu ti někoho, komu budeš moci svou zprávu říct, aby ji…“</p>
<p>„Děkuji, ale já umím psát,“ přátelsky odmítl její pomoc. Neměl ženě za zlé, že ho považuje za nevzdělance, kromě toho umění psát ovládalo jen velice málo prostých lidí. „Papír a pero úplně postačí. Posel by to mohl v tom malém městě předat. Zpráva má dojít k magusovi Lot-Ionanovi do Ionandaru.“</p>
<p>Přikývla a přezkoumala jeho obvaz. „Ta tvoje noha byla skoro ztracená. O den později a mohli bychom ti vyřezat novou ze dřeva. Ta past na vlky musela být stará a zrezivělá. Teď jez a odpočiň si.“</p>
<p>Selka vyhnala děti ven, aby se mohl v klidu najíst, ale ty se po chvilce s chichotáním vrátily zpátky a přinášely papír a pero.</p>
<p>Děvčata a chlapci se brzy nehnuli od jeho boku. Protože znali trpaslíka jenom z pohádek a legend, nechtěli si nechat tuto příležitost ujít. Sledovali každičký pohyb jeho ruky, když sestavoval dopis magusovi.</p>
<p>Vylíčil v něm do nejmenších podrobností, co se v Dobrých lukách přihodilo, na čem se alfové se skřety domluvili, že Nôd’onn je vládcem Mrtvé země a mnohé další detaily. <emphasis>Doufám, že dopis dojde včas, </emphasis>pomyslel si ustaraně. Vyhotovil dopis ve dvou exemplářích, kdyby náhodou jeden holub zabloudil, a pak unaveně spočinul v měkké slámě.</p>
<p>Sotva si děti všimly, že svou práci ukončil, začaly ho nanovo zasypávat dotazy, ale Tungdil jim odpověděl rovněž otázkou. „Co vy, víte, kde je Černé skalisko?“</p>
<p>„Já to vím,“ vyvřískla Jemta pyšně. „Odsud to je něco míň než tři sta mil. Nedaleko něho vede cesta, říkal taťka. On byl kdysi kupcem a procestoval skrz naskrz celou Skrytou zem.“ Přemýšlela. „Počkej, já ho přivedu. On ti to bude umět vysvětlit líp než já.“ Vyskočila a jako vítr vyběhla ven a za chvíli se vrátila s Opatjou, podsaditým šedovlasým mužem. K Tungdilově radosti měl pro něj džbán piva.</p>
<p>„K Černému skalisku? Pozoruhodné místo,“ prohodil. „Ano, vede tam kolem jedna cesta, ale na posledních mílích se budeš muset prodírat lesem.“ Vzal si trpaslíkovu mapu a přibližně mu do ní zakreslil trasu. „Nemůžeš tu horu minout, mezi korunami stromů uvidíš plochý, černý vrcholek.“</p>
<p>„Plochý vrchol?“ podivil se trpaslík a s díky si vzal pivo. Děti se kolem něho shlukly a naslouchaly.</p>
<p>Opatja přikývl. „Vypadá jako hranatá kostka mýdla, kterou Palandiell jen tak hodila do lesa, čtyři sta kroků vysoká, míli a dvě stě kroků dlouhá a tři sta kroků široká.“ Na vysvětlenou vzal sýr a seřízl ho do pravoúhlého tvaru. Pak do něho vyřezal hluboké rýhy odshora dolů, až se kolem nich vytvořily brázdy. „Ty způsobil vítr a déšť,“ poznamenal směrem k dětem.</p>
<p>„Na to si vzpomínám. Takovým útvarům se říká tabulová hora, protože jsou nahoře ploché jako stůl, jako nějaká tabule,“ řekl Tungdil. „Znám je z knih svého maguse.“ Pokusil se představit si, jak takové skalisko ve skutečnosti vypadá. Jak obchodník tu horu popisoval, zdálo se mu, že o ní četl nějakou legendu, nedokázal si ale na ni vzpomenout. Tři sta mil však představovalo dost času na to, aby si ji vybavil.</p>
<p>„Co tam chceš dělat?“</p>
<p>„Poblíž někdo bydlí, jeden osadník, bývalý žák mého maguse,“ odvětil trpaslík. „Můj pán by chtěl vědět, jak se mu vede. Mám se na vlastní oči přesvědčit, jestli je zdravý.“</p>
<p>Opatja si prohlížel Tungdilovu zraněnou holeň. „Počkej ještě pár dní, než budeš v tom svém putování pokračovat. Dáme ti s sebou dost bylinek, aby sis mohl cestou ránu ošetřovat.“ Vzal dopisy Lot-Ionanovi a vycházel ze stodoly ven.</p>
<p>„Jsem vám velkým dlužníkem,“ pronesl Tungdil s vděčností.</p>
<p>„Ale kdeže,“ odbyl ho bývalý kupec mávnutím ruky a usmál se. „Už dlouho jsme neměli od té bandy ukřičenců takový pokoj.“</p>
<p>Přenechal hosta dětem, které překypovaly otázkami a bez okolků pokračovaly s výslechem. Divily se, když slyšely, že mu je už třiašedesát cyklů.</p>
<p>„To bys přece musel mít o hodně delší vousy,“ podotkla Jemta podezřívavě. „Dědeček říká, že podzemšťani nosí vousy až na zem.“</p>
<p>„My jsme trpaslíci, žádní podzemšťani. Mám vous už třicet cyklů, ale musel jsem si ho oholit, protože jako kováři mi do něho jiskry věčně dělaly díry a protože mi ho jeden člověk obarvil na modro,“ vysvětloval trpělivě a chlapec s ušima jako plachty okamžitě natáhl ruku a zajel mu do něj.</p>
<p>„Tvoje chlupy jsou mnohem tvrdší a drsnější než tátovy,“ zjistil.</p>
<p>„Je to dřina rozčesat je, aby se dal z pramínků uplést cop nebo několik copů. To k našemu národu patří,“ ušklíbl se trpaslík a předvedl jim, jak si upravuje vousy. „Rádi si vousy zdobíme a soutěžíme spolu, kdo má nejdelší a nejkrásnější vous. Jenom někteří trpaslíci nosí licousy, knírek, zakroucené kníry nebo vousy upravené břitvou. Většina jich vypadá stejně jako já,“ tvrdil. Jeho znalosti pramenily z Lot-Ionanových knih.</p>
<p>Děti se smíchem vyráběly vousy ze slámy a sena, které si kousíčky pryskyřice, nalezené v trámoví, lepily na obličej.</p>
<p>„Mají všichni podzemšťani… všichni trpaslíci vousy?“</p>
<p>„Ano. A když narazíte na oholeného trpaslíka, můžete si být jisti, že byl za něco potrestán. Musí na tak dlouho do vyhnanství, než mu vousy na tváři dorostou na délku topůrka sekery, a protože naše vousy rostou pomalu, trvá to celé cykly, než se může vrátit.“ <emphasis>Znalosti, které lidé posbírali do knih. </emphasis>Povzdechl si.</p>
<p>Jemta okamžitě chňapla po chlapci s ušima jako plachty a strhla mu stébla slámy z obličeje. „Tak, seš vypuzenej! Zmizni!“</p>
<p>V mžiku vypukla bitva o umělé vousy, snažili se vyštvat jeden druhého do vyhnanství, dokud se neobjevila Rémsa a neučinila jejich řádění přítrž. Po hlasitých protestech opustili svého nového kumpána a rozloučili se s ním.</p>
<p>Žena věnovala Tungdilovi srdečný úsměv. „Mají k tobě důvěru,“ pronesla. „To je dobré znamení. Příjemnou noc, Tungdile. Pomodlíme se k Palandiell, aby tě rychle uzdravila.“</p>
<p><emphasis>Mají mě rádi, kdo by si to pomyslel? </emphasis>Potěšilo ho to. Frale a jejím dcerkám by se na statku určitě moc líbilo. <emphasis>Už teď toho mám spoustu, co jim budu vyprávět, až se vrátím. Ani mi nebudou věřit. </emphasis>Trpaslík pohladil děveččin šátek, ulehl na lože a zkřížil ruce za hlavou. Otázky na bohatství a podivnosti trpaslíků mu působily bolest, protože chlapcům a děvčatům jenom přednášel znalosti z knih. <emphasis>Je na čase, abych se setkal s pravými dětmi kováře.</emphasis></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />IV</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p><image xlink:href="#_10.jpg" />ungdil brzy našel příležitost, jak sedlákům poděkovat za jejich pozornost a péči. O dva dny později, když už ho noha nebolela, stál u výhně v jejich kovárně, protože kovář si zlomil ruku a nebyl schopen zhotovit, co si u něj objednali sedláci z okolí. Trpaslíkova bezplatná pomoc kováři přišla právě vhod.</p>
<p>Všechny děti se střídaly při obsluze kovářských měchů a brzy se kvůli této odpovědné úloze dostaly do sporu. Tungdil sázel kusy surového železa do uhlí a čekal, až se rozžhaví do ruda.</p>
<p>Děti postávaly kolem něj, když bušil kladivem do železa, až jiskry lítaly. Každý úder, každé zazvonění doprovázely blažené úsměvy.</p>
<p>Kovář Tungdilovi uznale pokývl. „Jen málokdy jsem viděl tak rychlou a především dobrou práci,“ chválil jej. „Jak se zdá, tak kovářské řemeslo opravdu vynalezli podzemšťani.“</p>
<p>„Říká se trpaslíci, ne podzemšťani.“</p>
<p>„Promiň,“ muž se omluvně usmál. „Kovářské řemeslo vynalezli trpaslíci.“</p>
<p>Tungdil se zašklebil. „Tady je stejně ještě spousta práce, ať dělám seberychleji. Zůstanu tady ještě jeden oběh, než se vydám k Černému skalisku.“</p>
<p>„Jak se dělají hřebíky?“ vyzvídala Jemta a drze skočila mužům do řeči.</p>
<p>„Z tebe se stane příští kovář, že?“ Tungdil jí prohrábl blonďaté vlásky a naučil ji, jak se dělají hřebíky. Pyšně pak předváděla rodičům, co vytvořila, zatímco se trpaslík věnoval nové klice ke studni.</p>
<p>Odpoledne se trpaslík vytratil ze žáru kovárny, aby se osvěžil a spolu se svými stále ještě pořádně zapáchajícími šaty se naložil do kádě s vodou.</p>
<p><emphasis>Asi hned začnu syčet jako žhavé železo, když se ponoří do kbelíku. </emphasis>Voda byla ledově studená, chvíli nemohl popadnout dech, pak si začal chladu užívat a celý se ponořil pod vodu, aby se pak s prskáním a funěním vynořil nad hladinu. Právě si protíral oči, když na něho padl jakýsi stín. Zazvonilo železo, byl cítit olej.</p>
<p><emphasis>Nějaký ozbrojenec, </emphasis>uvědomil si Tungdil a opatrně zamžikal.</p>
<p>O stěnu kovárny se opíral impozantní muž, mohl mít kolem třiceti cyklů, ruce zkřížené na opancéřované hrudi. Přestože měl u sebe hned několik zbraní, nenesl žádnou uniformu nebo erb, které by dokazovaly, že bojuje v řádném vojsku.</p>
<p>„Hledáte mne, pane?“ zeptal se Tungdil a vylezl z vany. Ze šatů mu cákala voda a vsakovala do písčité půdy.</p>
<p>„Ty jsi kovář?“ uslyšel odpověď.</p>
<p>„Ne. Jsem mu k ruce. Jestli si chcete nechat něco opravit, můžete se na mě obrátit.“ Trpaslík zachovával zdvořilost, i když se mu ten muž na první pohled nelíbil. Jeho šedé oči si ho měřily tak pronikavě, jako by mu chtěly přes šaty proniknout až do duše.</p>
<p>„Máme dva koně, které je třeba okovat. Dokážeš to?“</p>
<p>Tím to u Tungdila definitivně prohrál. „Samozřejmě. Tak jako vy zřejmě umíte jezdit na koni, jinak byste si taky žádného koně nekoupil,“ odsekl a obešel dílnu. Snažil se vypadat co nejdůstojněji, i když se za ním táhla mokrá stopa, vlasy mu zplihle visely dolů a jeho holínky mlaskaly, jako by měl pod nohama bažinu.</p>
<p>Na úzké, hrbolaté cestě čekalo šest koní a čtyři muži, kteří vypadali, jako kdyby právě táhli do bitvy. Nákladní zvíře neslo na zádech kromě kuchyňského náčiní a několika kožených pytlů i dvě srolované sítě.</p>
<p>Muži se tiše bavili mezi sebou a zmlkli, když se Tungdil objevil. Užasle na něho pohlédli, nic však neřekli.</p>
<p>Trpaslík přikázal jednomu z mužů, aby se ujal měchů. Vzduch se zasyčením vnikl do uhlí, až začalo žhnout. Plamínky zaplápolaly, zakmitaly a vyšlehly do výše. Žár udeřil Tungdila do tváře. Vlasy a šaty mu zakratičko zcela uschly. Cítil se skvěle.</p>
<p>„Vy jste žoldnéři, pane?“ vyptával se svého pomocníka a v naprostém klidu si vybíral nejdříve kladivo a pak i vhodný kus železa na podkovu. Další muž přivedl kulhajícího koně dovnitř. Tungdil krátce přiložil železo, tohle se bude hodit.</p>
<p>„Něco takového,“ prohodil muž. „Honíme skřety a lidi, co porušili zákon. Je na ně vypsaná odměna ve zlatě, když je někdo dopadne.“</p>
<p>Tungdil vložil železo mezi žhavé uhlí a čekal. „Máte hodně práce, pane?“ pokračoval ve výslechu. „A slyšeli jste něco o skřetech, kteří zničili Dobré louky?“</p>
<p>„Gauragar je velký a oddíly krále Brurona nemohou být všude. Nemůžeme si stěžovat,“ odpověděl jejich vůdce úsečně.</p>
<p>Tím rozhovor skončil.</p>
<p>Trpaslík mlčky vykoval podkovy do správného tvaru a upravil je koním na míru. Kovárnou se linul nažloutlý bělavý dým. Chvíli poté si vyžádal za práci dvojnásobek obvyklé ceny. Žoldnéři částku bez okolků uhradili a odjeli. Trpaslík na ně brzy zapomněl.</p>
<p>Konečně přišel den loučení, čehož litovaly zejména děti. Toho malého mužíčka, který jim vykoval tak krásné ozdůbky, si z celého srdce oblíbily.</p>
<p>Tungdil zeširoka a upřímně svým zachráncům poděkoval. „Jsem si jistý, že bez vašeho léčivého umění bych na tu hnisající ránu umřel,“ zdůraznil a vtiskl jim do ruky mince, které v tak hojné míře vymámil na žoldnéřích.</p>
<p>„To nemůžeme přijmout,“ odporoval Opatja.</p>
<p>„Já si je zpět nevezmu. Když se trpaslík rozloučí se zlatem, je to zvláštnost, která se neopakuje každý oběh,“ trval na svém s takovou tvrdošíjností, že zlaťáky nakonec přece jen putovaly vesničanům do váčků.</p>
<p>Rémsa mu podala sáček s bylinkami. „Ty si budeš přikládat na nedoléčená místa, večer, až budeš odpočívat. Brzy nezůstane po tvých zraněních ani stopa.“ Podali mu na rozloučenou ruku a pak Tungdil pokračoval v cestě. Chlapci a děvčata ho kousek doprovázeli, dokud se obloha nezatáhla a nezačalo hrozit, že se dá do deště.</p>
<p>„Přijdeš nás navštívit, až se budeš vracet?“ zeptala se ho Jemta sklesle.</p>
<p>„Ovšem že ano, maličká. Udělalo mi velikánskou radost, že jsem se s vámi seznámil. Když se v tom budeš pilně cvičit, stane se z tebe dobrá kovářka.“ Chtěl jí podat ruku, ale Jemta mu vyklouzla a místo toho ho přitiskla k sobě.</p>
<p>„Teď jsme přátelé,“ rozloučila se s ním, zamávala a utíkala nazpět. „Nezapomeň nás navštívit,“ připomínala mu a pak zmizela.</p>
<p>Tungdil stál pořád ještě na místě se vztyčenou rukou, úplně zaskočený její srdečností. „Tak vidíš, Vraccasi,“ zamumlal dojatě. „Kdo by si to pomyslil, že dobudu dívčí srdce?“ V dobré náladě a myšlenkami u těch přátelských lidí ze statku pokračoval těžkým krokem vpřed.</p>
<p>Zdálo se však, že příjemné jarní dny jsou pryč. Obloha se již nevyjasnila a nepřestávalo pršet. Tungdilovy kožené holínky časem zcela provlhly, nohy mu natekly a neustále ho zábly.</p>
<p>Když si odmyslel nepříjemné stránky svého pochodu, postupovala jeho cesta celkem úspěšně. Stále ještě si však dělal starosti s pronikáním skřetů do Mrtvé země, jak to předpovídal ten alf.</p>
<p>Lot-Ionan mu kdysi vysvětlil, jak daleko ta hrůza ze severu postoupila. Na nejširším místě, kol dokola Páté trpasličí říše, zabírala šest set padesát mil a sahala na jih do hloubky čtyř set mil, kde se její čelo zúžilo na polovinu.</p>
<p>Během jedné přestávky pod ochranou skalního výběžku si vzal do ruky mapu a představoval si, jak se ta hrůzná moc sune dopředu, jako klín. Její špička narazila na síly magusů, tím se otupila a zploštila, její pronikání dospělo ke konci.</p>
<p>Nyní to však vypadalo, že se ten záhadný vládce Mrtvé země, Nôd’onn, nevzdal. Navzdory magickým bariérám se jeho úspěchy nedaly popřít. Na východní straně se do středu Gauragaru šířila jako dvě stě mil dlouhý a sedmdesát mil široký nádor říše alfů Dsôn Balsur. A dokud nebude uzavřena Kamenná brána, budou se Severním průsmykem dovnitř valit jako posily ty nejodpornější příšery.</p>
<p><emphasis>Jestli se teď ještě skřeti z Tobiboru postaví na stranu Mrtvé země, dostanou se magusové do úzkých, </emphasis>uvědomil si Tungdil ustaraně. Dokázali toho svou kouzelnou mocí mnoho, ale být současně na několika místech neuměli ani oni.</p>
<p><emphasis>Alespoň teď vědí, že s</emphasis><emphasis>e skřeti spolčili s Mrtvou zemi!</emphasis> Jeho zpráva musela mezitím k Lot-Ionanovi dorazit.</p>
<p>Cesta rozmanitou krajinou Gauragaru se ze všech sil snažila Tungdila odškodnit za události na počátku jeho výpravy. Jaro přimělo přírodu, aby se i navzdory dešti předvedla v sytých, zářivých barvách, trpaslík však pramálo dbal na pestrobarevnou krásu pahorků, lesů a nížin. Zanedlouho kráčel kolem opuštěného svatostánku Palandiell, malé, světlé stavby s množstvím oken a vytesanými ozdobnými ornamenty, které orodovaly za ochranu a plodnost.</p>
<p>Byl to stánek oné bohyně, v níž věřila převážná většina lidí. Tungdilovi se zdála příliš mírná, příliš neurčitá, raději se držel Vraccase, jehož chrámy byly ve větších městech vidět jen zřídkakdy, jak se dozvěděl z knih.</p>
<p>Někteří lidé uctívali bohyni vod Elrii, jiní boha Samusina, který dohlížel na vítr a na to, aby dobro a zlo byly v rovnováze. Samusinovi byly bestie stejně po chuti jako lidé, elfové a trpaslíci. Avšak Tion, stvořitel těch nejhorších nestvůr, byl více nenáviděn než uctíván. <emphasis>Neznám nikoho, kdo by se k němu hlásil, </emphasis>vytanulo Tungdilovi na mysli. Lot-Ionanovi sloužící, mezi nimi i Frala, se modlili k Palandiell.</p>
<p>On sám si v kovárně zřídil malý Vraccasův oltář a stvořiteli trpaslíků, jenž vytesal z nejtvrdší žuly otce pěti kmenů a vdechl jim život, příležitostně obětoval trochu zlata, které spálil ve své výhni. Nevěděl, zda to druzí trpaslíci dělají stejně jako on, považoval však za přiměřené nabídnout Vraccasovi jen to nejcennější.</p>
<p>Jeho hnědé trpasličí oči sklouzly po osamělém svatostánku, po kterém se plazily šlahouny. <emphasis>Lidé se k ní budou brzy modlit častěji, </emphasis>soudil.</p>
<p>Za chvilku musel sejít z cesty, aby udělal místo mohutnému oddílu těžkooděného jezdectva krále Brurona. S řinčením a rachotem táhli bojovníci kolem něj, bláto stříkalo do výšky a potřísnilo mu plášť. Napočítal dvě stovky vojáků. Jen jestli to bude proti rotě skřetů stačit?</p>
<p>Zpráva o velkém počtu bestií v Idoslânu se rozšířila rychlostí blesku, trpaslík to poznal podle toho, že stále častěji potkával jízdní hlídky. Král Bruron z Gauragaru se nechtěl spoléhat na to, že král Tilogorn skřety rozdrtí, ale činil vlastní opatření, aby je vypátral a zaútočil na ně.</p>
<p>Tungdila potěšilo, že lidé vzali jeho poselství vážně. Samozřejmě, v učebnicích dějepisu se později jen sotva najde zmínka, že on, Tungdil, trpaslík bez kmene i bez klanu, vyprávěl rodině jednoho sedláka o zániku Dobrých luk a ta rodina to nahlásila královské administrativě ve Věžosvětí. Také mu na tom ani nijak nezáleželo, ale on sám o tom věděl a to se mu líbilo.</p>
<p>Trpaslík většinou nocoval v přírodě, když měl příležitost, nepohrdl stodolou a jen jednou si dopřál další pobyt v hostinci. Raději si svou mizející hotovost šetřil.</p>
<p>Rána se po devíti obězích slunce úplně zahojila. Díky útrapám cesty ztratil trochu na váze, pásek upínal o dvě dírky úžeji než obvykle. Už tak nefuněl, když stoupal, chůze jeho vytrvalosti jen prospěla a i nohy si zvykly na každodenní pochod. V noci ho tu a tam přepadaly vzpomínky na zničené Dobré louky. Tuto ukrutnost musel jeho rozum stále ještě zpracovávat.</p>
<p>Po několika dalších obězích slunce konečně objevil tabulovou horu. Skalní útes skutečně vypadal tak, jak mu ho Opatja neuctivě znázornil pomocí sýru, jenom nebyl žlutý, právě naopak.</p>
<p>Světlo ozařovalo široké, roklinám podobné průrvy v hladké stěně, spadající svisle dolů. Ponurý skalní útes ležel v krajině jako kus odhozeného kamene a byl obklopen tmavě zelenými jedlemi. Ve srovnání s rozměry Černého skaliska vypadaly stromy drobně a křehce, přestože jejich výška nepochybně přesahovala padesát kroků a více.</p>
<p><emphasis>Černé skalisko určitě kdysi bylo pořádnou, na míle vysokou horou. Možná mu bůh za trest urazil vrchol a jeho tvrdé úpatí zapustil do země jako kořeny poraženého stromu,</emphasis> napadlo Tungdila.</p>
<p>Vyvýšenina ze sebe vyzařovala něco odpudivého, co si nedokázal vysvětlit. Kdyby tam nemusel zanést ty artefakty, určitě by Černé skalisko obešel širokým obloukem. Jak se zdálo, Gorén společnost nijak nemiloval, když si vyhlédl takové útočiště.</p>
<p>Trpaslík ze sebe setřásl podobné pocity, upravil vak s artefakty a kráčel kamenitou cestou, která vedla půl míle od okraje lesa. Zatímco kroužil kolem jedlového lesíka, hledal nějakou stezku nebo průsek, avšak když slunce zapadalo, stál opět tam, odkud vyšel, aniž by něco objevil.</p>
<p><emphasis>Podivuhodný les. Tak si jím zítra prostě budu muset cestu prosekat, když mi kmeny nikde neuhnou. </emphasis>Protože cítil únavu v kostech, ustlal si poblíž cesty na noc a rozdělal oheň. Přitom koutkem oka sledoval kraj lesa, kdyby se odtamtud chtěla vyplížit nějaká šelma.</p>
<p>O něco později dostal návštěvu, která měla velkou radost, že nemusí být sama. Dva vetešníci zadrželi vůz s plachtou vedle ohně a vypráhli oba mezky, kteří tu káru táhli. Pánve, hrnce a poklice, které skladovali na povoze, rachotily a řinčely ještě hlasitěji než těžkoodění vojáci.</p>
<p>„Máš tam u ohně ještě místo?“ zeptal se vozka a ujal se jejich představování. Hill a Kerolus byli pro Tungdila typičtí mužští. Dlouhé vlasy, hrubí, neoholení, v prostém oděvu a zbytečně moc hlasití. Žertovali, řehtali se a neustále dávali kolovat láhev s pálenkou, ale jejich dobrá nálada působila vynuceně.</p>
<p>„Nechápejte moji otázku nesprávně,“ prohodil Tungdil, „ale zdá se mi, že… máte nějaké starosti.“</p>
<p>Hill se na místě přestal smát. „Dobře si všímáš, podzemšťane…“</p>
<p>„Trpaslíku. Já jsem trpaslík.“</p>
<p>„Ano? A je nějaký rozdíl mezi podzemšťanem a trpaslíkem?“</p>
<p>„Není. Je to lepší označení, tak jako já říkám vám s respektem lidé, a ne nadzemšťané nebo dlouhá bidla.“</p>
<p>Hill se zašklebil. „Pochopil jsem.“</p>
<p>„Upřímně řečeno, máme strach z té hory a z bestií, které tam v lese žijí. Odpočíváme vedle Černého skaliska jenom proto, že oba naši mezci už nechtěli dále,“ doznal Kerolus, který hodil na pánev čtyři vejce a smažil je. Ochotně se o jídlo podělil s trpaslíkem a se svým partnerem.</p>
<p>„Co je na té skále tak zvláštního?“ otázal se Tungdil a kůrkou chleba stíral žloutek z pánve.</p>
<p>Vetešník se na něho udiveně podíval. „Podzem… trpaslík, co tu legendu nezná? Tak to ti rád povyprávím o hoře, která už žádnou horou není.“</p>
<p>Hill zalehl blíže k hřejivému ohni a jeho partner se pustil do vyprávění…</p>
<p><emphasis>Kdysi se Černé skalisko nazývalo </emphasis><emphasis>„</emphasis><emphasis>Oblačná hora</emphasis><emphasis>“</emphasis><emphasis>, protože jeho vrchol se tyčil až do nebes. Byla mocnější a pyšnější než všechny hory kolem Skryté země. Na jejím vrcholku sníh nikdy neroztál a nejhořejší svahy byly z ryzího zlata.</emphasis></p>
<p><emphasis>Do této výše se však nedostal ž</emphasis><emphasis>ádný člověk, aby si odtamtud něc</emphasis><emphasis>o z bohatství hory odnesl. Spodní stěny, na ni</emphasis><emphasis>c</emphasis><emphasis>hž spočívala celá váha hory, byly příliš hladké a příliš tvrdé. A bělost sněhu a zlato zářily tak mocně, že ten, kdo se přespříliš dlouho díval vzhůru, oslepl.</emphasis></p>
<p><emphasis>Lidé touži</emphasis><emphasis>li</emphasis><emphasis> po tom zlatu a zavolali si na </emphasis><emphasis>pomoc trpaslíky.</emphasis></p>
<p><emphasis>Trpaslíci vyslali do Gauragaru jeden oddíl, aby si Oblačnou horu obhlédli na vlastní oči. Špičáky, dláty a lopatami se pustili do skály.</emphasis></p>
<p><emphasis>Protože jejich nástroje byly lépe vykovány než lidské, podařilo se jim vyrazit do Oblačné hory chodbu a uvnitř hory se prokopat nahoru. Horu vyhloubili a zlato odnesli, aniž by oslepli.</emphasis></p>
<p><emphasis>Lidé z Gauragaru to neviděli rádi a požadovali po trpaslících, aby jim něco z pokladu nechali. Když se lidé a trpaslíci dostali do sporu, otřásla se oživlá Oblačná hory vzteky, aby ze sebe vypudila všechny ty, co ji vydrancovali, ale díry v jejích útrobách byly tak četné, že se zřítila dovnitř a všechny nenasytné pohřbila pod sebou.</emphasis></p>
<p><emphasis>Tak hora pozbyla svou krásu a velikost.</emphasis></p>
<p><emphasis>Od té doby pronásleduje lidi i trpaslíky nenávistí. Zmrzačená skála postupem času zčernala zlovůlí.</emphasis></p>
<p>Oheň hlasitě zapraskal. Kerolus přihodil poleno, aby plameny vyšlehly vzhůru a zahnaly temnotu.</p>
<p><emphasis>Já jsem tu zlovůli Černého skaliska hned ucítil, </emphasis>pomyslel si Tungdil. Nechápal, jak se Gorén může právě tam cítit dobře. Přinejmenším to hodně vypovídalo o jeho povaze.</p>
<p>„Říká se, že se v lese potulují bytosti, které každému poutníkovi přinášejí smrt. Hora si je přivolala a slíbila jim tučnou kořist,“ pokračoval obchodník a třásl se strachem. „Když mají moc velký hlad, vycházejí zpoza jedlí a pustoší vesnice. Sežerou všechno, lidi i zvěř.“</p>
<p>„Je dobré mít společnost,“ přiznal Tungdil upřímně a připravoval se na nepříjemnou cestu mezi stromy. Jeho sekera mu v případě nouze pomůže. „Ale i já vám mohu povyprávět jeden příběh.“</p>
<p>Vylíčil své zážitky v Dobrých lukách, vyprávěl jim o alfovi a o tom, jak bylo městečko zničeno. Jeho vyprávění vázlo, vzpomínky na tu hrůzu v něm znovu ožívaly.</p>
<p>Skončil a pokusil se nalézt spánek, les ho však udržoval v bdělosti. Stromům zřejmě dělalo radost, když mohly začít sténat a skřípat vždycky, když chtěl vklouznout do hlubokého spánku.</p>
<p>Hilla a Kerola to nijak zvlášť nerušilo. Teď trpaslík pochopil, proč tak holdovali pálence: otupila jim smysly natolik, že nic neslyšeli. Muži mu velkoryse přenechali úkol strážit jejich životy.</p>
<p>Zvuky skončily teprve, když se rozednilo. Handlíři se zvedli, ještě Tungdilovi popřáli příjemnou cestu a odpočatě odjeli pryč, zatímco trpaslík se cítil jako polámaný.</p>
<p>Mrzutě hleděl na temnotu, která na něj čekala mezi jedlemi. Nebylo zbytí, musel k Černému skalisku. Gorén nepochybně žil ve zbytcích chodby, pokud bylo na historce, kterou mu Kerolus minulou noc vyprávěl, aspoň zrnko pravdy.</p>
<p><emphasis>Stvůry nestvůry, musím projít skrz. </emphasis>Vytáhl sekeru, pevně ji sevřel oběma rukama a tak vstoupil do lesa. Okamžitě narazil na odpor. Hora mu dávala jasně najevo, že ho nechce mít v blízkosti.</p>
<p>Tungdil se tím nenechal rušit. Čím dříve ty artefakty předá, tím rychleji se bude moci vrátit do skrytu své milované chodby v Ionandaru. <emphasis>Možná už mezitím trpaslíci z kmene Druhých Lot-Ionanovi napsali a odpověděli mu na jeho žádost, </emphasis>pomyslel si optimisticky.</p>
<p>Jeho vzdorná cílevědomost ho brzy vedla lesem přímo k úpatí tabulové hory, aniž by cestou narazil na nějaké stvůry. Zdálo se, že za dne je přešla chuť útočit na poutníky. To se mu jen hodilo.</p>
<p>Svisle stoupající stěny Černého skaliska mu však vmetly do tváře němé odmítnutí, tak prosycené zlobou, že by nejraději udělal čelem vzad.</p>
<p>Najednou se spustila lavina kamení. Tungdil si na poslední chvíli stačil najít úkryt, poslední úlomek skály dopadl těsně vedle něj. Kusy sutin byly dost velké na to, aby ho zabily. Přesto se nedalo nic dělat, musel najít Goréna.</p>
<p>Trpaslík obcházel úpatí tabulové hory a nikde nemohl najít žádnou chýši nebo počátek nějaké stezky. Hlasitě volal Goréna jménem a doufal, že se mu ukáže. Nic.</p>
<p>S proklínáním udělal další kolečko kolem černých, rozpraskaných stěn. Přitom objevil úzké schůdky, které do skály vytesali zkušení kameníci. Na něj byly rozměry jednotlivých schodů dost velké, ale lidem a jejich velkým nohám by činilo potíže najít na těch stupíncích bezpečnou oporu.</p>
<p>Tungdil šplhal vzhůru po Černém skalisku, dostal se do výšky sto kroků, dvě stě kroků, tři sta kroků. Škrábal se po všech čtyřech a pevně se přidržoval maličkých schůdků. Byla to jediná pojistka, jaká se mu nabízela.</p>
<p>Tu a tam ho hora zasypala kamením a menšími lavinami, které mu způsobily na rukou a tváři řadu škrábanců. Jeden kámen mu nahoře rozrazil čelo tržnou ránou. Tungdila se zmocnila závrať a přitiskl se ke skále, aby se nezřítil. Když se s ním okolí přestalo točit, setřel si krev z pravého oka a s nespokojeným bručením šplhal dále.</p>
<p>„Vraccas nás stvořil ze skály, abychom skále vládli, tak se laskavě přede mnou skloníš!“ zvolal nahlas. „Mě nesetřeseš.“</p>
<p>Podle stínu, který vrhal, viděl, jak slunce stoupá dál a dál po obloze a nakonec se sklání, vítr mu mrazivě pískal kolem uší a smýkal jeho ranci. Nebezpečí narůstalo každým krokem, který udělal, a na cestu zpět dolů nechtěl ani pomyslet. Přesto se odvážil otočit se a vrhnout pohled na Gauragar, ležící čtyři sta kroků pod ním.</p>
<p>Mraky a slunce vytvořily z pestrobarevného koberce se záplatami luk, polí a lesů stínohru, jakou v takové podobě nikdy předtím neviděl. Tungdilovy oči vyslídily na míle vzdálená městečka, složená podle všeho z maličkých kostek stavebnice. Potůčky a řeky protínaly krajinu jako tepny a vzduch se rozvoněl jarem.</p>
<p>Překrásný výhled mu téměř vzal dech. Pojednou se cítil stejně povzneseně a mocně jako hora. Nyní pochopil, proč si národ trpaslíků zvolil, že bude žít v horách.</p>
<p>S novou odvahou pokračoval ve výstupu, až ve výšce dobrých pěti set kroků narazil na výklenek. Trpaslík se rozhodl, že v něm stráví noc.</p>
<p>Opatrně zalezl do otvoru ve skále, který mu nabízel ochranu před nevlídným větrem a dalšími kamennými lavinami Černého skaliska. <emphasis>Zítra se uvidí, co dál</emphasis><emphasis>,</emphasis><emphasis> </emphasis>řekl si v duchu.</p>
<p>Zapadající denní hvězda osvětlovala jeho skromné přístřeší. Teplé světlo dopadalo na černé stěny tabulové hory a zvýrazňovalo odlišné struktury skal. Čím déle Tungdil hleděl na nerovnosti ve výklenku, tím víc mu připomínaly písmena.</p>
<p>Trpaslík zamrkal. <emphasis>Může to být mámení smyslů? </emphasis>ptal se sám sebe. Přejel rukou po povrchu. Něco tady opravdu bylo. Počasí s runami v průběhu času zle zamávalo a obrousilo je, ale nepochybně tam byly.</p>
<p>Ten problém dokáže snadno vyřešit! Rychle otevřel plechovku s troudem a rozdmýchal malý plamínek, kterým opálil topůrko svojí sekery. Poté Tungdil vytáhl z batohu mapu, otočil ji nepopsanou stranou nahoru a opatrně přejel začouzeným dřevem po papíru.</p>
<p>Droboučké saze moc nedržely, ale podařilo se mu to: znaky se přenesly na papír a objevily se zbytky prastarého písma.</p>
<p>Tungdilovi trvalo dlouho, než se mu podařilo přeložit do obecné řeči a pak i pochopit umělecky vypracované runy a nesmírně košaté formulace.</p>
<p><emphasis>Zbudováno v krvi,</emphasis></p>
<p><emphasis>zbarveno krví.</emphasis></p>
<p><emphasis>Vytvořeno proti Čtyřem,</emphasis></p>
<p><emphasis>podlehlo Čtyřem.</emphasis></p>
<p><emphasis>Prokleto Čtyřmi,</emphasis></p>
<p><emphasis>opuštěno všemi Pěti.</emphasis></p>
<p><emphasis>Vzbuzeno kdysi k životu Třemi</emphasis></p>
<p><emphasis>proti vůli Tří.</emphasis></p>
<p><emphasis>Znovu zbarveno</emphasis></p>
<p><emphasis>krví</emphasis></p>
<p><emphasis>všech</emphasis></p>
<p><emphasis>dětí.</emphasis></p>
<p>Tato slova vytesal sochař do skály v podobě stromu jako znamení obnovy a neustálého návratu.</p>
<p>Stáří oněch run nedokázal Tungdil odhadnout, v knize o jazyku trpaslíků, kterou nalezl v Lot-Ionanových regálech, se o tom nic nepsalo. Pro něho však byla tato slova poselstvím z pradávných časů, z dob před nejméně jedenácti sty cykly.</p>
<p>Vyslovil je nahlas, aby jim vdechl život. Uchváceně naslouchal cizímu, a přitom tak důvěrně známému zvuku, který zněl v uších úplně jinak než lidské mletí jazykem. Slabiky ho dojímaly, braly ho za srdce, celého ho rozjitřily.</p>
<p>Avšak i svahy a rokliny Černého skaliska vnímaly onu starobylou řeč, tabulová hora si ji připomněla a zachvěla se. Její hněv na trpaslíky se plnou silou vrátil zpět a zaměřil se nyní na Tungdila.</p>
<p>„Nenechám tě, horo, abys mě setřásla.“ Trpaslík sklouzl blíže ke stěně, aby se na chvějící se skále nezřítil do hlubin.</p>
<p>Skála za jeho zády se však rovněž dala do pohybu. S drásavým skřípěním před ním couvala dozadu, až nakonec odhalila vstup do jakéhosi tunelu. Jako když utne, přestalo se Černé skalisko chvět.</p>
<p>Tungdil viděl, že má dvě možnosti. Buď ho chce hora vlákat do pasti a navždy pohřbít ve svých útrobách, nebo mu Gorén otevřel dveře do svého příbytku.</p>
<p>Dlouho neotálel. V mžiku se rozhodl, posbíral věci, na záda si hodil ranec s artefakty a rázně vkročil do chodby.</p>
<p>Ušel teprve několik kroků, když tabulovou horou projel další otřes. Kamenná vstupní brána nezadržitelně překryla noční oblohu. Hvězdy nad Skrytou zemí zamrkaly trpaslíkovi na rozloučenou a v mžiku seděl polapen v Černém skalisku.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p>M</p>
<p>ajestátný palácový areál se v bělostné záři tyčil do ocelově modrých oblak, pískově zbarvené věže se zvedaly nad kopulovitými střechami a svítily v hřejícím slunci. Jejich sebevědomý třpyt a vznešená velikost udávaly poutníkům směr na vzdálenost padesáti mil. Jenom slepec by dokázal zabloudit cestou do Poristy, hlavního města kouzelné říše Lios Nudin.</p>
<p>Lot-Ionan se zaradoval při pohledu na město a při představě, že se brzy uvidí s ostatními, přestože v něm důvod jejich setkání vyvolával neklid. Přitáhl Furovi otěže a umírněným tempem projel branou do města. Hřebec vzpurně frkal, protože by mu bylo milejší běžet rychle a cítit, jak mu hříva povlává ve větru.</p>
<p>Dle dávné tradice zasedala rada magusů v této překrásné budově. Tento zvyk dodržovali lidé znalí kouzel již déle než dva tisíce cyklů. Měli pro to důvody rozličné povahy. Za prvé leželo toto místo v centru Skryté země, za další neměl Lios Nudin nadarmo tvar lidského srdce. Jak se zdálo, měla magická pole, která se vyskytovala v pěti kouzelných říších, původ právě zde. Lios Nudin sytil jako pramen svou čarovnou mocí říše Ionandar, Saborien, Oremaira a Brandôkai.</p>
<p>Magus se zasmál a pohladil nespokojeného ryzáka po krku. „Na zpáteční cestě si zaběháš do sytosti,“ slíbil mu a zaměřil pozornost na dění kolem.</p>
<p>Hradby Poristy skýtaly ochranu a nocleh čtyřiceti tisícům lidí. Protože město leželo v travnaté rovině, táhnoucí se stovky mil, věnovali se jeho obyvatelé zemědělství a chovu dobytka, z toho si mohli dobře žít. Kvalitou svých produktů se téměř mohli měřit s Tabaïnem, který se rozkládal na severu Skryté země a býval často nazýván Rovina klasů.</p>
<p>Lot-Ionan vedl koně uličkami města věčně kypícího ruchem. Neustále se musel znovu a znovu vyhýbat vozíkům a kočárům a dávat si pozor, aby nějací kolemjdoucí neskončili pod kopyty. Velice rychle se mu začalo stýskat po ústraní jeho chodby.</p>
<p>Konečně stál před portálem paláce, do kterého mohli prostí lidé vstoupit jen na pozvání rady. Odvážné pošetilce, kteří se pokusili přelézt přes zdi paláce, zadržela neviditelná zábrana; viseli přilepení na zdi jako mouchy na mucholapce, dokud nezemřeli hladem a žízní. Teprve až z nich nezůstalo nic než pár kostí, pouta povolila. Magusové neznali při tomto přestupku žádné slitování, protože v paláci neměl kromě Šesti a jejich doprovodu nikdo co pohledávat.</p>
<p>Lot-Ionan zvolal magickou formuli, aby se brána otevřela. Její křídla, uvedená do pohybu neviditelnými silami, se zhoupla dovnitř a umožnila mu vstup.</p>
<p>Magus přiměl koně, aby se zastavil před širokým venkovním schodištěm ze žlutohnědého mramoru, a sklouzl ze sedla. Jeho cesta vedla širokými schody vzhůru a pak prosvětlenými arkádovitými chodbami, jejichž podlahy byly vydlážděny uměleckými mozaikami. Světlo padající dovnitř půlkruhovými vydutými střešními okny se rozmarně odráželo od bílých sloupů a podtrhovalo přesně zakomponovanou pestrost barev. Chodba se táhla až k poradní síni, za jejímiž dveřmi byl očekáván. Magus vyřkl jedno jediné magické slůvko a dveře se před ním otevřely.</p>
<p>Tady, u mohutného kulatého malachitového stolu, seděli všichni vedle sebe: Nudin Vědychtivý, Turgur Sličný, Sabora Zamlklá, Maira Ochránkyně a Andôkai Bouřlivá.</p>
<p>Patřili k mocné Šestce, která dokázala disponovat doslova nepředstavitelnými silami. Každý z nich usiloval pomocí magie o dosažení cíle, který si sám vytyčil. Svrhnout sedm světských královen a králů a dobýt jejich území by pro ně bylo hračkou, ale na tom neměl žádný z nich zájem. Jim záleželo na zdokonalení magie, nikoliv na světské moci.</p>
<p>Lot-Ionan pozdravil nejdříve Saboru, pak ostatní čtyři a popošel ke stolu, aby usedl mezi Saboru a Turgura. Magusové odpověděli na jeho zdvořilostní gesto strohým, povzneseným kývnutím hlavou.</p>
<p>Sabora ho uchopila za ruku, stiskla ji a věnovala mu srdečný úsměv. „Mám radost, že jsi tady, Lot-Ionane.“ Měla na sobě vysoce upnuté, přiléhavé a trošičku přísné šaty ze žlutého sametu, které sahaly až k zemi. Krátké vlasy jí více prokvetly stříbrem, avšak její šedohnědé oči se čile rozhlížely a vyhledávaly jeho pohled. „Bouřlivá už to nevydržela.“ Ztišila hlas až k šepotu, aby ji slyšel pouze Lot-Ionan. „Já taky ne. Ale z jiného důvodu.“</p>
<p>Lot-Ionan se pousmál a najednou si připadal jako zamilovaný mladíček. Sabora dobře věděla, že její náklonnost je opětovaná.</p>
<p>„Mezitím jsme zjistili, proč jsi neuposlechl našeho prvního zavolání,“ pronesla Andôkai a její slova zněla jako výčitka. Andôkainu krásu bylo možno s klidem označit jako strohou a na magu měla podivuhodně svalnatou postavu; údajně bojovala stejně zdatně jako kdekterý válečník. Dlouhé světlé vlasy měla spletené do přísného copu a její modré oči podle všeho neustále vyhledávaly nějaký spor.</p>
<p>„Friedegard a Vrabor jsou mrtví,“ dodala Maira. Byla urostlejší a štíhlejší než Andôkai. Rusé vlasy jí volně spadaly na nahá bělostná ramena, prostý světle zelený oděv se skvěle hodil k jejím očím a zlatým šperkům, které měla na uších a kolem krku. „Tato zpráva nás dostihla krátce před tvým příjezdem, Lot-Ionane.“ Pohlédla na Nudina. „Shodujeme se v názoru, že jako vrazi přicházejí v úvahu pouze alfové. Musela je vyslat Mrtvá země, aby zabránila setkání Šestky.“</p>
<p>Lot-Ionan pokrčil čelo. „Bylo by to poprvé, že moc ze severu vysílá své nejnebezpečnější služebníky tak hluboko na jih. Nudin mne informoval, že naše bariéry povolují,“ odpověděl. „Protivník dostává zpoza Severního průsmyku nové síly – více než doposud. Pokud tomu jednou provždy neuděláme konec, budeme muset stále znovu přijíždět do Poristy a napínat magické sítě.“ Energicky klepl ukazováčkem o stůl. „To musí skončit! Zničme sílu Mrtvé země, přátelé!“</p>
<p>„No ovšem,“ vpadl mu Turgur blahosklonně do řeči. Rovnoměrný, pečlivě vyholený obličej, tenký knírek nad rty a dlouhé, splývávé, vlnité černé vlasy byly charakteristickými rysy Sličného. Žádný muž ve Skryté zemi se nemohl krásou rovnat tomuto magusovi, ženy každého věku mu ležely u nohou, a muži ho proto obdivovali nebo nenáviděli. „Není nic jednoduššího než tohle, Lot-Ionane. Je skvělé, že nám to říkáš. Proč jenom na tuhle myšlenku nikdo před tebou nepřišel?“</p>
<p>„Jízlivost zde není na místě,“ pokáral Nudin Sličného skřípavým hlasem.</p>
<p>Rada zmlkla.</p>
<p>Muži i ženy si beze slov zpětně připomněli všechny předcházející pokusy o odražení neviditelného nepřítele.</p>
<p>„Bylo úplně jedno, jaké magické zaklínání jsme použili, Mrtvá země se uhnízdila jako černé, tučné zvíře v Gauragaru, Tabaïnu, Âlanduru, bývalém Lesinteïlu a ve Zlaté nížině, která je dnes Dsôn Balsurem,“ poznamenal Lot-Ionan.</p>
<p>„Silami, které jsme při tom uvolnili, bychom dokázali rozmetat pohoří a vysušit jezera,“ dodala Andôkai, která se v ničení skvěle vyznala. Maga se hlásila k Samusinovi, bohu větrů, a usilovala o ovládnutí sebemenší částečky vzduchu. Její temperament byl stejně nevypočitatelný jako vítr a nezřídka způsobil, že se leckde rozpoutala bouře.</p>
<p>„Jak je vidět, tak to nestačilo,“ usoudil Turgur. „Mrtvá země zaťala své pařáty do země a drží ji.“</p>
<p>„Právě že ne,“ odporovala Andôkai nesmlouvavě. „Číhá na příležitost a nyní je připravena ke skoku. Pokud nic nepodnikneme, bude nepochybně následovat její útok!“</p>
<p>Lot-Ionan se opětně ujal slova. „Přemýšlel jsem o tom. Ze zkušenosti víme, že naše síly stačí k tomu, abychom udrželi tuto hrozbu v šachu. Jestliže však povoláme do Poristy učednice a učedníky a začleníme je do našeho rituálu, mohlo by se nám podařit odrazit sílu Mrtvé země.“ Vyčkávavě se rozhlédl po kruhu čarodějů. Lámal si nad touto otázkou hlavu už nějaký čas. Každý z nich měl přinejmenším třicet fámulů a famulae, kteří byli schopni magii alespoň použít. „Pokud proti Mrtvé zemi společně nasadíme síly více než sta osmdesáti osob znalých magie, dosáhneme úspěchu.“</p>
<p>„Nebo se nám náš pokus nepodaří a my dospějeme k hrůznému poznání, že ani světské, ani duchovní síly pro ni nepředstavují rovnocenného protivníka,“ dodal Nudin suše.</p>
<p>Lot-Ionan se na tuto nejhorší ze všech možností neodvážil ani pomyslet. <emphasis>Skrytá země by tak padla temným silám dříve či později do rukou. Lidé, zvířata, příroda, všichni by byli od onoho okamžiku odsouzeni k prokletí, živořili by jako nemrtví až do konce věků a poslušně se řídili vůlí strašné síly ze severu.</emphasis> Jeho tělo se zachvělo hrůzou. „Ne, to se nesmí stát.“</p>
<p>Andôkai se vrátila řeč jako první. Působila ustaraným dojmem, když se obrátila k ostatním pěti magusům. „Vím, že některým z vás činí problémy moje víra v Samusina. Věci však jsou takové, jaké jsou. Musíme něco podniknout.“</p>
<p>„Překvapuješ mne,“ přiznal Lot-Ionan. „Od tebe bych očekával, že se vyslovíš proti vyhnání Mrtvé země.“</p>
<p>„Samusin je bůh rovnováhy. Kde je jenom temnota, neexistuje dokonce ani stín. Nemůžeme dopustit, aby se děsivá představa podrobené země stala skutečností. Souhlasím s tvým návrhem,“ potvrdila. „Až se Mrtvá země stane minulostí, nastolí se rovnováha znovu sama od sebe.“</p>
<p>Hlasovali. Všichni byli pro, aby se Lot-Ionanův návrh stal skutkem.</p>
<p>„Stejně bychom však nejdříve měli obnovit stávající bariéry. Nebude nám k ničemu, jestliže budou naši fámulové ještě na cestě a Mrtvá země mezitím prorazí přehrady,“ varoval je Nudin chraplavě. „Navrhuji, abychom si na hodinku odpočinuli a něco lehkého pojedli, než společně přikročíme k činu.“</p>
<p>Rada s jeho návrhem souhlasila a rozešla se. Nudin požádal Lot-Ionana, aby ještě chvíli posečkal, a odvedl ho kousek stranou k oknu, které vedlo ze sálu k severu.</p>
<p>Teď když stáli těsně vedle sebe, všiml si čaroděj, jak je Nudin hřmotný a otylý. V bělmu jeho očí postřehl tucty prasklých cévek, jeho zorničky se horečnatě leskly. <emphasis>Je na smrt nemocný!</emphasis></p>
<p>Nudin si musel odkašlat a rychle přiložil kapesník k ústům. Druhou rukou se přidržel své javorové hole a hledal její oporu. Ve spěchu kapesník opět schoval.</p>
<p>Lot-Ionan měl dojem, že na něm zahlédl krev. „Měl bys poprosit Saboru, ať na tebe sáhne,“ pronesl ustaraně. „Vypadáš… hůř než nemocný.“</p>
<p>Nudin však odmítavě mávl rukou a snažil se vyvolat na svém rozteklém obličeji nezávazný úsměv. „To je jenom pořádné nachlazení, nic jiného,“ zlehčoval celou věc. „Tělu není na škodu, když někdy dostane pořádně zabrat.“ Uznale přikývl, dívaje se na svůj protějšek. „Tvůj návrh byl výborný. Když jsi přesvědčil dokonce i Andôkai, připojí se k tobě i ostatní.“ S námahou potlačil další nápor kašle, obličej mu zrudl. „My magusové jsme se příliš dlouho starali jen sami o sebe. Saboru z toho pro tentokrát vyjímám,“ pronesl stísněně. „Jsem rád, když vidím, že jsou ještě i jiné věci, o které se dokážeme společně zasadit. Skoda, že k tomu bylo zapotřebí takových skličujících okolností.“</p>
<p>„Co to?“ prohodil Lot-Ionan zaraženě. „Máš teď nějaký nový přívlastek a jmenuješ se ‚Sebekritický‘?“ Dnes na něho čaroděj působil docela přijatelným dojmem, protože nevystupoval s onou povýšenou blahosklonností jako jindy. Jestli za to mohlo nachlazení, tak přál Turgurovi a Andôkai totéž.</p>
<p>Nudin se zasmál, ale záchvat veselí přešel v silný kašel. Tentokrát zahlédl Lot-Ionan krev, která se mu objevila mezi rty, než ji magus setřel. „Zajdeš si za Saborou,“ opakoval svá slova a záměrně zvolil přikazovací tón. „K rituálu budeš potřebovat sílu a jak se zdá, nutně si ji musíš doplnit.“</p>
<p>Nudin zvedl ruku v obranném gestu. „Vyhrál jsi. Navštívím ji,“ odpověděl skřehotavě. „Ještě jedna věc: Kde jsou moje artefakty, starý příteli?“</p>
<p>Této záležitosti by se Lot-Ionan rád vyhnul. „Zapomněl jsem ten vak vzít,“ přiznal se. „Až moji fámulové přijedou do Poristy, hned je dostaneš.“</p>
<p>Nudin se zašklebil. „Hlavní je, žes je našel. Žádný strach, ta věc nespěchá. Mrtvá země má přednost.“</p>
<p>„Zrovna jsem myslel na to, že se podívám do skříně v pracovně a všechny věci pobalím, ale náš rozhovor mě tak vyvedl z míry, že jsem všechno nechal, jak to leží a běží,“ zlobil se sám na sebe.</p>
<p>Pán Lios Nudinu mu poklepal na rameno. „To je v pořádku.“ Mírně se zapotácel. „A teď se omluvím. Musím si na chvilku lehnout,“ rozloučil se a zamířil ke dveřím. Jeho bílý háv tiše šelestil a konec hole dopadal v pravidelném rytmu tvrdě na zem.</p>
<p>„Zajdi za Saborou!“ zavolal za ním Lot-Ionan.</p>
<p>Zamyšleně se podíval z okna a pozvedl pohled od palácových zahrad, vybudovaných s vybraným vkusem, přes střechy města až k obzoru, kde zeleň polí splývala s modří oblohy. Z tohoto místa nebyl znát žádný rozdíl, ale byla tam, Mrtvá země, jen několik málo mil odsud.</p>
<p>Po chvíli pocítil na rameni jemnou ruku, ucítil vůni, která mu již dlouho nezavanula, a jeho staré srdce se rozbušilo rychlejším tempem. Zvedl pravou ruku a položil ji na tu, co mu spočívala na rameni. „Má drahá přítelkyně,“ pronesl a otočil se k Saboře čelem.</p>
<p>„Můj drahý příteli,“ odvětila a rozzářeně se na něho podívala.</p>
<p>Pokaždé, stále znovu mu pohled na Saboru přinášel radost. Vyrovnávala se se stářím stejně jako on, oba se ke svému věku hlásili. Bylo pro něj nesmírným potěšením, že není jediný vrásčitý stařec mezi tolika mladými tvářemi.</p>
<p>Nebyl ješitný, ale při jejich setkáních si vždy připadal dvakrát tak starý. Andôkai vypadala ve svých sto padesáti cyklech na třicet, Maira navzdory svým třem stům cyklům na padesát a Turgur tak jako tak neustále manipuloval se svým vzhledem a udržoval si vnější podobu statného čtyřicátníka.</p>
<p>Sabora věděla, nač myslí. „I oni stárnou, Lot-Ionane, netrap se tím,“ pronesla konejšivě a oba se dlouhou dobu objímali.</p>
<p>„Co dělá tvé umění?“ zeptala se nakonec.</p>
<p>„Pilně na tom pracuji, ale můj pomocník mi zničil vzácné zaklínadlo, než jsem ho stačil použít,“ svěřil se jí. „Brzo se mi podaří dosáhnout, abychom mohli vidět magii ve věcech i v lidech, a to nás přivede v našich výzkumech mnohem dál. A co ty? Dospějí tvé síly léčitelky zakrátko tak daleko, že budeš umět porazit veškeré choroby?“</p>
<p>Sabora se mu zavěsila pod paži. Spolu pak pomaloučku kráčeli arkádami. „Jednoduchá poranění nejsou pro mě už dávno žádnou výzvou. Teď se snažím vyhladit mor,“ prozradila mu. „A to s pozoruhodným úspěchem. Ale pořád ještě za mnou chodí dost lidí, co trpí kdejakými záhadnými chorobami. Bohové si každý den vymýšlejí nějaké nové soužení.“</p>
<p>„Však se ti podaří, aby lidé jednoho dne neměli žádné potíže,“ dodával jí odvahy. „Mluvil už s tebou Nudin? Vypadá hrozně.“</p>
<p>Mága potřásla hlavou. „Ne. Prošel kolem mě a neřekl ani slovo.“ Do obličeje se jí vkradl šibalský úsměv. „Ale proti jeho nadváze jsem bezmocná. Jediný, kdo si pomocí magie dodatečně dotvaroval tělo i obličej, je Turgur.“</p>
<p>„Musel k cíli dospět mnohem blíž, když si ve svém věku udržel tak pěknou postavu. Pamatuju si ho, jak měl tváře mnohem zbrázděnější a vrásčitější.“</p>
<p>Zastavili se v jedné z mnoha zahrad a posadili se.</p>
<p>Žena se o Lot-Ionana opřela. „Člověk se až diví,“ poznamenala tiše. „Máme všichni tak rozličné cíle, a přesto se dokážeme sjednotit.“</p>
<p>„Myslela sis, že Maira jako nejstarší z nás by proti tomu něco měla? Ona přesně zná účinky působení Mrtvé země a shromažďuje ve svých lesích ta nejušlechtilejší, nejčistší stvoření, aby jim poskytla bezpečné útočiště před skřety.“</p>
<p>„To ano. Doslechla jsem se, že se poslední jednorožci shromažďují v jejích lesích. Tam našli ochranu před těmi bestiemi,“ souhlasila s ním. „Jsme na nejlepší cestě k tomu, aby celá Skrytá země byla tak bezpečná jako před jedenácti sty cykly. Však už je taky nejvyšší čas.“</p>
<p>Lot-Ionan si naplno užíval její vzácnou blízkost a objal ji rukou kolem ramen. „Turgur mě překvapil,“ přiznal se. „Vždycky jsem si myslel, že se točí jenom kolem sebe sama. Styl jeho života určují kultivovaná vznešenost, krása a umění. Ale teď…“</p>
<p>Sabora se rozesmála. „Nejspíš má strach o ty svoje dokonalé rostliny a zahrady, které si magií vytvořil. Mrtvá země by měla z jeho parádních koutů a zahrad velkou radost.“ Povstala. „Zaslechla jsem, že prý tu byl Gorén. Nebyl jedním ze tvých fámulů?“</p>
<p>„Gorén? Tady? V Poristě? Vždyť přece žije v Zeleném háji.“</p>
<p>„Turgur mi vyprávěl, že se s ním a ještě jedním Nudinovým fámulem setkal po posledním shromáždění.“</p>
<p>„Kdybych nevěděl, co a jak,“ prohodil magus žertem, „myslel bych si, že v tom je nějaké spiknutí. Sličný se schází s žáky obou svých konkurentů a snaží se z nich vylákat výsledky jejich zkoumání.“</p>
<p>„To by byla zvláštní směs. Magická krása, zviditelněná magie a…“ Zaváhala. „Vůbec nevím, co Nudin zkoumá. Ty ano?“</p>
<p>„Ne, nic o tom neříkal,“ odvětil. „Ale musí s tím mít spoustu práce, takže se mezi experimenty jen málokdy dostane k nějakému pohybu.“ Sabořina slova v něm vzbudila zvědavost a rozhodl se, že se Turgura později poptá na jeho setkání s Gorénem. Něžněji oběma rukama objal a jemně s ní zakolíbal. „Zapomeňme na pár hodin na ostatní, Saboro,“ poprosil ji plaše. „Vídáme se strašně málo.“</p>
<p>„Strašně málo,“ potvrdila žena s krátkými prostříbřenými vlasy. „Navrhnu Andôkai, že si své říše navzájem vyměníme, abychom si my dva byli blíž.“</p>
<p>„Její poddaní by tu výměnu přivítali. Po bouřích by v jejich říši zavládl klid,“ škádlil ji.</p>
<p>„Přece víš, že tiché vody jsou ty nejhlubší,“ odvětila se šelmovským zablýsknutím v šedohnědých očích.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p>T</p>
<p>ungdilovy hnědé trpasličí oči rychle přivykly temnotě. Stěny byly čistě vyražené z tmavé masy hory a dokonale vyhlazené. Úplně z nich vyzařovala hornická zručnost trpaslíků, lidé by si s tím rozhodně nedali takovou práci.</p>
<p>I když na něho legenda o zlaté hoře mocně zapůsobila, když ji slyšel vyprávět, přestal jí trpaslík věřit. Z toho mála, co zatím objevil, měl spíš pocit příbytku, žádného zlatého dolu.</p>
<p>Tungdil vyšplhal nahoru po několika schodištích, až nakonec stál před otevřenou padací mříží. Opíraly se o ni masivní dubové dveře, dřevo obepnuté mohutnými železnými pásy, zesílené navíc ocelovými deskami. Kdyby se zavřely, seděl by v pasti.</p>
<p>„Haló!“ zavolal. „Je tu někdo? Pane Goréne?!“</p>
<p>Kromě tupé ozvěny jeho hlasu nebylo nic slyšet a po chvíli nastal opět klid jako v hrobě. Šel dál.</p>
<p>„Jmenuji se Tungdil. Posílá mě magus Lot-Ionan, slyšíte?“ zvolal nahlas, aby nikdo nepřišel na myšlenku, že je nějaký lupič. Na druhé straně dveří postřehl několik páček, jimiž se dala padací mříž zvednout a zase sklopit, jak zjistil, když je zvědavě vyzkoušel. Zvuky, které při tom způsobil, byly velmi hlučné. Příliš hlučné.</p>
<p>„Promiňte,“ zavolal znovu a pospíchal dál, aby Goréna konečně našel.</p>
<p>Kráčel hlouběji a hlouběji do tabulové hory. Tungdil si připadal, jako by se ocitl v nějaké trpasličí říši. Schodiště a stupínky vedly ke skrytým místům v kameni a vyvolávaly v něm přibližnou představu, jak to asi musí vypadat v horách patřících jeho národu. Nakonec se zastavil v kuchyni, ve velkém prostoru čistě vyhloubeném ve skále, s kamny, která stejně jako kuchyňské náčiní nebyla již dlouho použita.</p>
<p>„Pane Goréne?!“ Tungdil se posadil, odložil svoje batohy a chvíli čekal. Do hlavy se mu vkrádalo hrozné podezření. <emphasis>Co když Gorén zemřel? </emphasis>Energicky se rozhodl zapomenout na zdrženlivost a pátrat po něčem, co by dokázalo, zda tam fámulus přebývá.</p>
<p>Namátkou prvními dveřmi vpochodoval do chodby, která za nimi ležela. Nejdříve se dostal do velké jeskyně táhnoucí se do délky dvou set kroků a šířky čtyřiceti kroků. Byla v ní založená zahrada podle všech pravidel zahradnického umění, ale nepřítomnost ruky, která by o ni pečovala, se postarala o to, že zpustla. Potřebné světlo padalo dovnitř pomocí zrcadla a navzdory chladu díky světlu rostliny rostly. Zavlažoval je déšť, prosakující shora kanálky v kameni, tu a tam kapala ze stropu voda.</p>
<p>Tungdil kráčel dále, razil si cestu bujnou zelení, pokračoval chodbou a ocitl se opět v nějaké studovně. Tento pohled mu byl důvěrně známý: volně ležící pergameny a počmárané papyry, rozevřené knihy, které se přes sebe kupily na stolech i na podlaze…</p>
<p>„Část jeho poznámek?“ divil se nahlas. <emphasis>Tohle by jiní označili za knihovnu. </emphasis>Váhavě se dal do práce a začal pátrat po důkazech Gorénova pobytu.</p>
<p>Většině zaprášených děl, v nichž listoval, nerozuměl. Byla sepsána v učeném jazyku kouzelníků, který ovládali jen fámulové nejvyšších tříd a magusové. <emphasis>Bohatství? Dlouhověkost? Na čem asi tak vědecky pracoval? </emphasis>To mu však mohlo být jedno, jeho úkolem bylo, aby ruksak s artefakty konečně předal tomu správnému muži.</p>
<p>Za jednou skříní nalezl balíček dopisů. V nich si Gorén vyměňoval názory se dvěma dalšími učenci o posedlosti: jaké podoby posedlosti existují, které jsou známé a které se nově vynořily, a jestli je možné, aby člověka ovládal nějaký duch.</p>
<p>Jedním z těch učenců musel být magus vysokého stupně, neboť Tungdil nedokázal žádný z jeho dopisů přečíst. Druhý psal jako fámulus první třídy a popisoval změny na jakémsi muži, vnější změny i proměny charakteru. Ale nějaký odkaz na místo Gorénova pobytu Tungdil neobjevil.</p>
<p>Trpaslík prosmýčil další, přilehlé místnosti, vstoupil do menších laboratoří, poloprázdných knihoven, skladišť s kouzelnickými potřebami a při tom se stále víc vzdaloval od středu tabulové hory.</p>
<p>Přemýšlel o své situaci. Bylo zcela jasné, že Gorén tu již není; současně však dal Lot-Ionanovi slavnostní a posvátný slib, že Gorénovi ty věci předá. To znamená, že se nebude moci vrátit domů dříve, než svůj úkol splní. Na trpaslíkovu přísahu bylo spolehnutí. <emphasis>A Jolosin bude muset ještě déle škrábat brambory. To taky není špatné.</emphasis></p>
<p>Najednou narazil Tungdil na nápisy, které jednoznačně pocházely od trpaslíků. Údy se mu roztřásly hrůzou. Před očima měl navěky do kamene vytesané nenávistné tirády, čišelo z nich propastně hluboké nepřátelství. Ať už dlátem vládl, kdo chtěl, vložil do znaků svého písma nejčernější opovržení a nejhroznější kletby na adresu čtyř kmenů a jejich klanů.</p>
<p>To nepochybně znamenalo jednu věc. <emphasis>Tahle pevnost kdysi patřila Lorimburovu kmeni! </emphasis>V Gauragaru, v zemi lidí, tedy narazil na jednu kapitolu z dějin svého národa, která zůstala v běžných záznamech utajená.</p>
<p><emphasis>Vytvořeno proti Čtyřem, podlehlo Čtyřem, </emphasis>připomněl si slova ve skále. To mohlo znamenat, že Třetí vybudovali uprostřed Skryté země pevnost. <emphasis>Aby tu dělali co? Aby odtud útočili na ostatní děti kováře? </emphasis>Zřejmě od svých příbuzných utrpěli porážku, pokud si onen výrok správně vyložil. <emphasis>Prokleto Čtyřmi, opuštěno všemi Pěti. </emphasis>Kletba měla nejspíš zabránit, aby bylo Černé skalisko někdy znovu obydleno.</p>
<p>Trpaslík věřil, že tuší, co se stalo. Gorén se nějakou šťastnou náhodou dozvěděl o tunelech a prostorách v hoře a rozhodl se, že si v nich zřídí útočiště. Jeho znalosti stačily k tomu, aby pochopil a zlomil kletbu trpaslíků, a pak se zde usadil. Verše <emphasis>Zbudováno v krvi, zbarveno krví mu </emphasis>nejspíš nikterak nevadily.</p>
<p>Znenadání Tungdil zaslechl šepot a vlasy na zátylku se mu zježily. Stěny k němu začaly promlouvat, zazdálo se mu, že ho duchové obkroužili a něco mu šeptají.</p>
<p><emphasis>To si jenom namlouvám,</emphasis> řekl si.</p>
<p>Duchové mu dopřáli, aby uslyšel rány sekyr, řinčení kroužkových košil a křik bojovníků. Zvuky nabývaly na síle, hluk byl stále hlasitější, volání zraněných a umírajících nesnesitelné.</p>
<p>„Ne!“ vykřikl Tungdil a přitiskl si ruce na uši. „Dejte mi pokoj!“ Iluze však nebrala konce, naopak, byla ještě hlasitější a výhružnější, a tak utíkal zpátky, jak rychle jen dokázal. Už ho tu nic nedrželo, chtěl jenom utéci z Černého skaliska a před jeho duchy.</p>
<p>Šepot, hluk a výkřiky zvolna slábly, čím víc se vzdaloval od onoho úseku chodeb.</p>
<p>Tungdil pociťoval strach jen málokdy, ale tabulová hora vystavila jeho srdce řádné zkoušce. Raději bude stát v záři slunce nebo v nejhustším lijáku, než aby strávil noc uprostřed těchto skal. Nyní, když znal část děsivého tajemství pevnosti, přímo viděl, jak kolem jeho tábora postávají duchové mrtvých předků.</p>
<p>Po nesčetných hodinách pátrání sice neobjevil žádný výrazný odkaz na to, kde by Gorén mohl pobývat, na mnoha místech však v milostných verších, které vytvořil sám Gorén, nalezl jméno jedné elfky. Na roztřepených mapách bylo jedno místo tolikrát zakroužkováno, že si Tungdil domyslel, že se Gorén nejspíš odstěhoval právě tam: do Zeleného háje.</p>
<p>Aby se tam za ním dostal, čekalo na Tungdila dalších tři sta padesát mil na severozápad. Fámulus se podle všeho stáhl do lesíka, který byl považován za výběžek Věčného lesa, a ten zase ležel v říši elfů Âlanduru. Legendy hovořily o zvláštní, pokojné náladě, panující mezi kmeny stromů, listí opadávalo a znovu rašilo, aniž by se ohlíželo na zimu, léto, jaro či podzim.</p>
<p>Tungdil si dal dohromady, co našel, a ušklíbl se. <emphasis>Zamiloval se do té šikmouché a odešel za ní. </emphasis>Neznámá elfka mu tedy nadělila dalši prodloužení jeho dobrodružství, a to zrovna nebyl ten pravý důvod, aby měl šikmouché ve větší lásce.</p>
<p>Trpaslík se chtěl vrátit do kuchyně a odtamtud vyjít chodbou ven, avšak jak byl ponořen v myšlenkách, minul správnou odbočku. Kvůli tomu spatřil z pevnosti Třetích ještě větší část. Poznal, že si Lorimburův kmen sice dal hodně práce s tím, aby pevnost budila dojem rozlehlosti, ale moc se mu to nepodařilo. Stěny spadaly šikmo, rozestupy mezi schody nepasovaly a byly vytesány nerovnoměrně. Vraccasova kletba, která na nich spočívala, měla za následek, že i ty nejzákladnější trpasličí dovednosti ovládali spíše špatně než správně.</p>
<p>Nakonec dospěl před oblouk brány, který stavitelé vytesali doprostřed skály. Jakmile nahlas přečetl runy, které stály na kameni uzavírajícím vchod do chodby, objevila se v masivní stěně mezera. Kamenná křídla se se skřípěním rozevírala, aby ho vypustila ven. Sotva Tungdil branou prošel, východ se za ním zavřel. Mohl hledat a osahávat skálu, jak chtěl, nikde neobjevil žádnou zrádnou škvíru, jež by prozrazovala vchod. <emphasis>Alespoň tohle Třetí uměli.</emphasis></p>
<p>Krátký úsek hustým jedlovým lesem mu usnadnil přivyknout si na denní světlo, a když konečně dusal po cestě směrem k Zelenému háji, tak už mu jasné světlo vůbec nevadilo.</p>
<p>Poprvé během cesty měl Tungdil radost z bzučení včel, vůně trávy a jasného slunečního svitu. Cokoliv bylo lepší než Černé skalisko.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />V</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p><image xlink:href="#_11.jpg" />ečer se všech šest žen a mužů shromáždilo v sále, aby dokončili přípravy.</p>
<p>Židle kolem malachitového stolu byly odneseny pryč. Na mramorovou podlahu každý z nich namaloval velký křídový kruh a ten opatřil symboly, runami a znaky, které sloužily k zadržení magie přivolané úspěšným zaříkáváním. Symboly pak magii po určitou dobu vázaly, aby se nerozplynula jen tak bez účinku. Poté měli v úmyslu přesměrovat najednou proudy energie na stůl uprostřed místnosti.</p>
<p>Než tyto práce skončily, uplynuly celé hodiny. Nikdo nepronesl ani slovo, neboť hovor ohrožoval jejich koncentraci a jediný špatný krok by měl za následek, že by museli se vším začít znovu.</p>
<p>Lot-Ionan byl hotov jako první a pozoroval tmavě zelený malachitový stůl, s nímž ho spojovaly zvláštní okolnosti. Tento neobvyklý kus nábytku kdysi objevil u jednoho kramáře a zjistil, že se v kameni skrývá něco více. Jeho bádání vedla k poznání, že důl, ze kterého malachit pocházel, ležel na okraji jednoho magického pole. Jeho pokusy tak odhalily zvláštní schopnost kamene skladovat v sobě magii a na povel ji uvolnit. Malachit zadržoval vyvolané síly a vytvářel z nich usměrněný proud magie. Tento poznatek přišel jeho následovníkům i Skryté zemi o několik set slunečních cyklů později velice vhod, protože bez akumulačního krystalu by se Šestce nikdy nepodařilo Mrtvou zemi zadržet. Celé generace magusů a mag využívaly tuto vlastnost malachitu, a tak tomu mělo být i dnes.</p>
<p>Turgur se zvedl a spokojeně si obhlédl svůj kruh, pak se zahleděl na Nudina. „Něco tady nesedí,“ zašeptal Lot-Ionanovi. „Dávej na Nudina pozor.“</p>
<p>„Pročpak?“ zeptal se magus udiveně. „Co…“</p>
<p>Nudin se narovnal a zadíval se jejich směrem. V jeho nateklém obličeji se usadila nedůvěra, když postřehl, že si oba muži potichu něco šeptají.</p>
<p>„Teď ne. Vysvětlím ti to později, i ostatním,“ zasykl Turgur. „Budeš stát při mně?“</p>
<p>„Stát při tobě?“ Magus s dlouhými bílými vlasy měl hlavu plnou magických vzorců a nevěděl, co si má se záhadnými slovy Sličného počnout.</p>
<p>Než se mohl znovu zeptat, dala Maira pokyn, aby všichni zaujali svá místa. Měsíc i hvězdy stály na obloze, když kouzel znalí magusové a magy vstoupili do kruhů kolem stolu. Ceremoniál mohl začít. Klenutý strop nad jejich hlavami se dal do pohybu a sklopil se na stranu, takže nad sebou neměli nic než oblohu.</p>
<p>Šestka zvedla ruce, paže držela roztažené ve vodorovné poloze směrem ke stolu a se zavřenýma očima recitovala zaklínadla přitahující magické síly.</p>
<p>Každý pronášel své vlastní zaříkání. Maira zpívala, Andôkai hněvivě a vztekle syčela, Turgurovo zaklínání zaznívalo stejně arogantně jako on sám, zatímco Sabora sotva slyšitelně šeptala. Hlasy se mísily v jeden jediný, vzájemně propletený zaklínací chorál, jemuž magie nedokázala odolat.</p>
<p>Nudin a Lot-Ionan zněli na poslech skoro úplně stejně. Oba pronášeli slova slavnostně, povzneseně, jako by stáli před králem a uctivě ho zdravili.</p>
<p>Trpělivý nezapomněl na Turgurovu podivnou poznámku a polootevřenými víčky skrytě pozoroval, co Nudin dělá. S úlevou zjistil, že se nechová nijak zvlášť nápadně.</p>
<p>Symboly kolem Ochránkyně postupně jasně vzplály. Maira stála zahalena pronikavě zářivým, duhovým paprskem, viditelným z velké dálky, který směřoval kolmo vzhůru k nebesům a ozařoval její postavu. Byla připravena.</p>
<p>Kruhy kolem dokola vzplály a magusové se koupali ve světle. Obyvatelé Poristy se nepochybně s nadšením dívali k paláci a těšili se z málokdy vídané podívané.</p>
<p>Nesmírná energie magie nabila sál, odevšad se ozývalo praskání. Mezi sloupy sem a tam přeskakovaly malé namodralé Eliášovy ohně.</p>
<p>Ochránkyně položila ruce na malachit, zbývajících pět mágů ji napodobilo. Lot-Ionan postřehl, že Turgur nespouští z Nudina oči. Působil dojmem, jako by ho napětí sžíralo na nejvyšší míru.</p>
<p>Moc, kterou vyvolali, proudila skrz magusy do tmavě zeleného krystalu, jenž poté začal pulzovat. Jeho záře se zvyšovala, až nakonec členové Šestky pozvedli své prsty od chladného povrchu stolu a ustoupili o krok dozadu.</p>
<p>„Vydej se na cestu a posilni neviditelné pouto, jež spoutává Mrtvou zemi,“ zvolala Maira a vyslovila magické zaklínadlo. Malachit a magie ji poslechly, energie vystoupila jako třpytivá bělavá záře ze středu stolu.</p>
<p>Nudin však znenadání uchopil kouzelnou hůlku a vnořil její špičku přímo do středu koncentrované moci. Kámen na jejím konci vstřebal bílou záři do sebe. Ze vzácného stříbřitě černého drahokamu se odpoutal černý blesk a přenesl transformovanou sílu do maguse, který děsivě vykřikl a zkroutil se bolestí.</p>
<p>„Zrádce!“ Turgur vzal do ruky kouzelnou hůlku a hodlal jí vyrazit onyx z hůlky ven, jakási neviditelná ochranná zástěna mu však v tom zabránila.</p>
<p>Kámen vysál z malachitu i ty nejposlednější zbytky magie, třpyt nad deskou stolu pohasl stejně jako záře kouzelných kruhů. Rituál byl u konce, moc shromážděna a uvolněna. Nudin zavrávoral dozadu a vyčerpaně se opřel o sloup.</p>
<p>Lot-Ionan pohlédl k Turgurovi, který zřejmě o Nudinově záměru věděl něco víc. „Zradil nás!“ vykřikl Sličný, který se nedokázal ovládnout. „Stojí na straně Mrtvé země! Kdybych tak jen získal důkazy dříve.“</p>
<p>„Co to má znamenat?“ vypěnila Andôkai, rozběhla se k Nudinovi a uchopila maguse silnýma rukama za ramena. Zdálo se, že ho snad udeří.</p>
<p>Nudin ji ale předešel.</p>
<p>Jeho sevřená pěst ji udeřila do brady takovou rychlostí, že Andôkai neměla žádnou možnost ránu odvrátit. Úder zvedl Bouřlivou do výše, odhodil ji několik kroků dozadu do místnosti, až spadla zády na malachitový stůl a zůstala bez hnutí ležet.</p>
<p>„Budeš nám muset vysvětlit, cos napáchal, Nudine,“ žádal Lot-Ionan ostře.</p>
<p>Tmavě oděný muž se vzpřímil. „Mlč, ty starý blázne!“ obořil se na něj a namířil na muže svou hůl s onyxem na špici.</p>
<p>Čtyři magusové se připravovali, aby stihli zareagovat na magický útok. Nemoc musela Nudina připravit o rozum, šílenství nebylo u magusů ničím neobvyklým.</p>
<p>„Co to mělo znamenat, Nudine?“ zopakovala Sabora naléhavě jejich žádost. „Jde ti o moc? Byla to lest, abys pomocí rituálu nabyl více sil? Nebo odpovídala Turgurova slova pravdě? To by byla pošetilost.“ Rychle se podívala na ostatní. „Polož svou hůl na zem, než se stane neštěstí.“</p>
<p>„Neštěstí se již stalo,“ oponoval jí Nudin. „Neštěstím bylo, že jste po celá ta léta dělali nesprávnou věc. Bojovali jste proti tomu, místo abyste s tím hovořili. Má to v mnoha věcech pravdu!“</p>
<p>„Mrtvá země!“ vydechla Ochránkyně zděšeně. „Ty jsi s ní… hovořil?“</p>
<p>„Učil jsem se od ní,“ poopravil ji. „Přenechám vám volbu. Jste pro mne, nebo proti mně, když Skrytou zemi změním a ochráním?“</p>
<p>Lot-Ionan sáhl po hůlce. Nebylo žádných pochyb o tom, jak se rozhodl. „Dnešním dnem sis vytvořil pět nepřátel,“ pronesl smutně. „Vědychtivost a zvědavost se ti staly osudnými. Neměl jsi naslouchat hlasu zla.“</p>
<p>„Já nejsem zlo,“ opáčil Nudin a hodlal začít s vysvětlováním, když se mu z nosu a z levého oka začaly řinout tenounké stružky krve a vytvářely na jeho těstovitém obličeji temně rudé čáry. Zarazil se.</p>
<p>„Vidíš, co to z tebe udělalo,“ pronesla Mairajemně. „Zřekni se jí, Nudine!“</p>
<p>„Ne,“ vyrazil hlasem plným obav. „Ne, nikdy! Ví toho tolik, víc než všechny moje knihy, ano, více než všichni lidé a magusové dohromady.“ Hlas mu přeskočil. „Je to naplnění mých snů. Pochopte mě přece, jen ona samotná mě může přivést dále!“</p>
<p>„Nemůžeš se vrátit, protože jsi se stal částí té země. A za své vědomosti požaduje tak mizivou odměnu, jako je celá Skrytá země se všemi lidmi a bytostmi?“ otázal se Turgur jedovatě. „No, to zní jako skvělý obchod, můj milý.“</p>
<p>„Nikdo tě nepodpoří, Nudine,“ oznámila Sabora šeptem. Potřásla stříbrnými vlasy. „Jak jsi jen mohl?“</p>
<p>„Nechápete,“ pronesl Nudin zklamaně. „Přišla sem, aby nás všechny zachránila před pohromou!“</p>
<p>„Aby nás zachránila před pohromou?“ Maira dala ostatním signál. „Ne, Nudine. Neexistuje nic horšího než Mrtvá země, žádná hrůza nemůže být větší. Musíme ji zadržet,“ zhluboka se nadechla, „a musíme zadržet tebe.“</p>
<p>„Blázni! Nemůžete mému příteli nic udělat.“ Nudin zamumlal nesrozumitelná slova a udeřil koncem své hole o zem. Mramor praskl, vytvořila se v něm prasklina, ta zamířila přímo k absorpčnímu drahokamu a v mžiku dorazila k podstavci.</p>
<p>Malachit pukl jako skořápka ořechu a roztříštil se na tisíce drobných úlomků. Andôkai upadla na tvrdou podlahu a ani nezasténala, kolem ní se koulely a poskakovaly kousky zeleného kamene.</p>
<p>Lot-Ionan, který měl protikouzlo na rtech příliš pozdě, stejně jako ostatní zděšeně zíral na zbytky jedinečného kamene. <emphasis>Nudin naše ohnisko neodvratně zničil!</emphasis></p>
<p>Zatímco ochromeně hleděl na zeleně se lesknoucí fragmenty kamene, proletěla těsně kolem něj ohnivá modrá koule, jež měla zrádného maguse zničit. Avšak magický náboj, který Turgur vypustil, se roztříštil o ochranné kouzlo.</p>
<p>„Všichni najednou!“ zvolala Maira. „Zachraňte Skrytou zemi před větším zlem!“</p>
<p>Její zvolání Lot-Ionana probralo. Zapudil veškeré myšlenky na možnou budoucnost své vlasti i nekonečné zklamání nad tím, že Nudin porušil slib věrnosti, aby se dokázal koncentrovat na neobvyklý souboj. Ostatní potřebovali jeho podporu. Ovšem během svých dvou set osmdesáti sedmi cyklů nemusel ještě nikdy použít magii k zabíjení a ničení.</p>
<p>Ženy a muži útočili na odpadlíka zpočátku rychle po sobě následujícími záblesky energie a ohnivými koulemi, aby nakonec svou magii spojili do jednoho jediného útoku.</p>
<p>Nudinova ochranná stěna byla obklopena výboji a ohněm, jeho postava zmizela v ohnivém pekle. Sabora zařídila, že se dva sloupy vedle něj složily k zemi, a pak se na Nudina zřítil obrovský kus stropu paláce. Vzduchem vířil jemný prach a znemožňoval jim výhled.</p>
<p>Nikdo ze čtyř zbývajících kouzelníků se neodvážil postarat o Andôkai. Nudin zaměstnával veškerou jejich pozornost.</p>
<p>„Podívejme se, jestli jsme uspěli.“ Maira vyslovila kouzlo, které odválo veškerou špínu ke střeše. Když závoj prachu před nimi prořídl, dívali se do prázdna – Vědychtivý zmizel. Nic nenaznačovalo, že ho zničili.</p>
<p>„To nemůže být pravda,“ zasupěl Turgur s námahou. „Přece jsme ho museli porazit. Nudin…“ Oči se mu rozšířily. S hrůzou se díval na svou ruku, která mu před očima stárla. Na pokožce naskákaly vrásky a stařecké skvrny, některá místa postupně černala a ruka se začala rozkládat. Sličný rychle vyřkl protikouzlo, bylo to však již marné. Rozklad mu postupoval po ruce výš a výš, zmocnil se celého trupu a šířil se dál.</p>
<p>„Vydrž!“ Sabora k němu přiskočila. Neprotivilo se jí přiložit ruku na odumírající místa, snažila se je svou silou vyléčit, ale ani ona neuspěla.</p>
<p>Turgur upadl, protože jeho tělo už nemělo co podpírat. Jazyk se mu proměnil v kus zahnívajícího masa, a tak jen bezmocně blábolil. Jeho krása zmizela a o chvíli později skončil i jeho život. Magus se zaživa rozpadl.</p>
<p>Lot-Ionan začínal mít z jejich protivníka strach, pokusil se ho však potlačit. Nudin znal kouzla, jaká ve Skryté zemi nikdy nebyla. Mrtvá země ho naučila ukrutné příšernosti.</p>
<p>Tu vystoupil Vědychtivý zpoza sloupu hned vedle Mairy. Ochránkyně před ním ucouvla.</p>
<p>„Přenechal jsem rozhodnutí vám,“ promluvil skřípavě. Přistoupil ke třem magusům a postavil se vedle ležící Andôkai. „Vy jste svou volbu učinili. Sami teď vidíte, co z toho máte. Já…“</p>
<p>Andôkai, která stále ještě nehybně ležela na zemi, najednou vystřelila vzhůru a vytasila při tom meč. Čepel zasvištěla vzduchem a probodla Nudinovu hruď.</p>
<p>„Tu máš odměnu za svou zradu!“ zvolala a s hlasitým výkřikem škubla ostřím vzhůru. Čepel prorazila žebra na levé straně trupu a klíční kost a vyšla z těla ven. Nudin se zakymácel a zhroutil k zemi.</p>
<p>Umírající pozvedl v pádu svou hůl do výše a nesmírnou silou jí vrhl vpřed. Konec hole projel Andôkai hrudí, ta zasténala, zřítila se na zem a prsty křečovitě sevřela úlomky malachitu. Pak zůstala bez hnutí ležet.</p>
<p>„Andôkai!“ Sabora byla okamžitě u ní a snažila se vyléčit ránu silou své magie.</p>
<p>Lot-Ionan a Maira si oddechli, když viděli, jak zrádce leží ve vlastní krvi. Poklekli vedle zraněné a chtěli jí pomoci, i jejich kouzla však selhala.</p>
<p>„Naše síly jsou tím rituálem a bojem příliš vyčerpané,“ pronesla Sabora a rychle povstala. „Postarejte se, aby neztratila příliš moc krve, já zatím přivedu nějakého Nudinova fámula, který se vyzná v léčivých kouzlech a je odpočatý. Bude to lepší než nic.“</p>
<p>Udělala dva kroky ke dveřím a najednou se uprostřed pohybu zarazila. Její kůže zčistajasna změnila barvu, od hlavy až k patě zbělala jako sníh.</p>
<p>„Saboro?“ Lot-Ionan se za ní natáhl a chtěl ji pohladit. Do prstů mu pronikl chlad a tam, kde se jí dotkl, mu k ní přimrzla ruka. Mlčenlivá se proměnila v kus ledu!</p>
<p>„Bouřlivá leží na zemi, Sličný pykal za svou krásu, Mlčenlivá bude mlčet na věky,“ slyšel za sebou Nudinův chraplavý hlas. „Co se asi stane s Trpělivým?“</p>
<p><emphasis>Nudin!? </emphasis>Lot-Ionan se silou vůle odpoutal od magy. Kousky jeho kůže ulpěly na Sabořině zmrzlém těle a Lot-Ionan nahlas zaúpěl. Pohled na to, jak jeho milovaná přítelkyně skončila, ho neuvěřitelně rozzuřil. „Podruhé už smrti neunikneš!“ Otočil se jako vír, na rtech děsivé kouzlo, a nevěřícně zíral na zrádce, který před ním stál v róbě potřísněné krví, s holí s onyxem namířenou přímo na něj. Hluboká rána, kterou způsobil Andôkain meč, zmizela. Pouze rozřezaná látka podávala svědectví o jejím útoku.</p>
<p>Dříve než však Lot-Ionan dokázal reagovat, ochromily celou jeho bytost tajemné síly. Jeho tělo bylo stále chladnější, žalostně mrzl, kůže se mu vyhladila a napnula tak, že mu bolestí tekly slzy po tvářích. Byl schopen pohybovat už jenom očima.</p>
<p>„Nudine, nevidíš, že tě to řídí?“ Maira chtěla vstát, uklouzla však na kouscích malachitu. Nudin okamžitě udeřil. Na jeho příkaz se různě dlouhé úlomky krystalu srovnaly na podlaze jako trny a pak na ni zaútočil kouzelným zaříkáním.</p>
<p>Maira odvrátila černý blesk, upadla však mezi úlomky. Jejich ostré hrany jí prořízly oděv i citlivou pokožku, pronikly do masa a těžce ji zranily.</p>
<p>„Nudine! Prosím tě…“ sotva popadala dech.</p>
<p>„<emphasis>N</emphasis><emphasis>ikdo </emphasis>mě nebude prosit!“ Magus se nad ní zeširoka rozkročil, oběma rukama sevřel hůl a uhodil. Černý drahokam jí prosekl obličej a zazářil, Maira pronikavě zaječela. „A ani já už nikdy nebudu nikoho prosit!“</p>
<p>Jako šílenec jí bušil do hlavy, až její lebka hlasitě praskla a z kdysi tak ušlechtilého obličeje nezůstalo vůbec nic.</p>
<p>Nudin se se zaúpěním narovnal a jeho šílené oči triumfálně zářily. Rozhlédl se kolem sebe a pozoroval mrtvé.</p>
<p>„Je to <emphasis>vaše </emphasis>vlastní vina!“ zvolal hněvivě, jako by se chtěl sám před sebou ospravedlnit. „Vaše rozhodnutí vám přineslo smrt.“ Přejel si rukou přes obličej a objevil řinoucí se krev, s odporem ji setřel svým hávem. „Já <emphasis>ne</emphasis><emphasis>,</emphasis>“ opakoval o něco klidněji, „já <emphasis>ne</emphasis><emphasis>.</emphasis>“</p>
<p>Lot-Ionan zoufalstvím plakal, nic jiného už nemohl dělat. Byli zrazeni a zničeni mužem, kterého kdysi označovali za přítele.</p>
<p>Napětí v Nudinovi polevilo. Sklesl na židli, opřel si hlavu dozadu a vzhlédl ke hvězdám.</p>
<p>„Jsem Nôd’onn Dvojitý,“ promluvil ke třpytícím se bodům. „Nudin Vědychtivý již neexistuje, odešel s ostatními pěti členy rady a nikdy se nevrátí.“ Jeho ruce se pevně sevřely kolem hole. „Já jsem dva, a přesto jen jeden,“ zašeptal ponořen do myšlenek, těžkopádně se vzpřímil a kráčel k východu. Lot-Ionan ho sledoval pohledem.</p>
<p>„Zcela jistě zemřeš, můj dávný a falešný příteli,“ prohodil Nudin v chůzi. „Brzy úplně zkameníš a proměníš se v sochu.“ Obrátil k Lot-Ionanovi zarudlé oči. Vypadaly unaveně a zklamaně. „Měl ses postavit na mou stranu a nedržet se toho zrádce Turgura. Ale jako památku na staré časy ti slibuji, že dostaneš krásné místo,“ rozloučil se s ním. Jeho tlusté prsty se sevřely kolem Lot-Ionana. Nudin maguse objal a mírně ho pootočil, takže viděl na Saboru. „Dívej se, než pojdeš, a umírej s vědomím, že ona tě bude brzo následovat. Žij blaze. Já se musím pustit do záchrany naší země. Jenom já. Protože jste mě v tom nechali samotného.“</p>
<p>Hned poté zmizel Lot-Ionanovi z dohledu, dveře se se zaskřípěním zavřely. Magus zůstal sám s mrtvými, pohled na ně mučil jeho duši, zejména Sabora, ztuhlá v kus ledu, ho málem připravila o rozum.</p>
<p><emphasis>Bohové, copak chcete vidět, jak Skrytá země zanikne? Zapřísahám vás, udělejte něco, aby se to nestalo! </emphasis>Vztek, beznaděj, nenávist a smutek se v něm vršily jedno přes druhé a jeho zoufalství dosáhlo takové míry, že nebyl schopen přestat plakat.</p>
<p>Nakonec se nad ním magie milosrdně slitovala. Poslední slzy ztuhly jako kamenné svědectví žalu na jeho mramorovém povrchu, magus vydechl naposledy a jeho srdce se proměnilo v kámen. Smrt ušetřila Trpělivému pohled na Saboru, jak roztává v nemilosrdném letním slunci. Přinejhorším tento pohled by onoho laskavého muže zabil.</p>
<p>Když všechno ztichlo, vklouzl jedním z oken dovnitř obrovitý válečník a poklekl vedle nehybného těla Andôkai. Palácem se rozlehl jeho hlasitý, nelidský řev.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p>T</p>
<p>ungdil čiperně pokračoval v cestě. Jeho holínky ukrajovaly míli za mílí, jak se bez sebemenšího zdržování pohyboval k severozápadu a blížil se k Zelenému háji. Nejkratší cesta k jeho novému cíli vedla napříč Lios Nudinem, kouzelnou říší Nudina Vědychtivého.</p>
<p>A ani trochu se mu nezamlouvalo, že se dostává stále blíže k výběžkům Mrtvé země. Severní okraj kouzelné říše bezprostředně hraničil s jejím předním cípem, háj však od ní stále ještě ležel v bezpečné vzdálenosti sto deseti mil. Pokud by magusové jednoho dne přestali být pány situace, musel by se Gorén sžít s myšlenkou, že lesík opustí.</p>
<p>Kousek za Černým skaliskem narazil na stanici poštovních poslů. Aby si Lot-Ionan nedělal zbytečné starosti, co s ním je a kde pobývá, složil Tungdil další stručný dopis, v němž vylíčil, co se mu doposud přihodilo a kam teď má namířeno. Tento úkon ho připravil o poslední milované zlaťáky.</p>
<p>Počasí to s ním myslelo dobře. Slunce teple a mile hřálo na obloze a větřík se hodlal postarat, aby mu na cestě nebylo příliš horko. Když teploty přesto stouply, posadil se trpaslík do stínu stromu a vyčkal do odpoledne. Měl pocit, že má nohy mnohem silnější než dříve, tíhu kroužkové košile téměř necítil. Tak se jeho putování stalo ještě příjemnějším.</p>
<p>V Lios Nudinu našel Tungdil pramálo zalíbení. Země byla spíše plochá a obyvatelé kouzelné říše nazývali nizoučké kopečky uctivě „vysočinou“. Zato kam až oko dohlédlo, rozkládaly se louky a pole. Krávy a zejména ovce, hlídané pozornými psy, postávaly všude kolem a přežvykovaly. Tu a tam zahlédl nějaký lesík, byly řídké, ale velice staré. Zdálo se, že tam, kde stromy jednou zahrabaly svoje kořeny, tam taky mají v úmyslu stát navěky.</p>
<p>V Lios Nudinu nebyla žádná velká města. S výjimkou hlavního města na jih od něj, které minul v uctivé vzdálenosti, žilo více než třicet tisíc lidí už jen v Lamtasaru a v Seinachu.</p>
<p>Spousta vesniček a usedlostí Tungdilovi bez potíží umožnila přivydělat si příležitostnou prací jako kovář a naplnit pytlík s proviantem uzeným špekem, chlebem a sýrem. Na peníze se prostých sedláků raději vůbec neptal.</p>
<p>Už čtyři oběhy putoval úzkou silnicí na západ. Jakmile překročí hranice, ocitne se opět v Gauragaru, a aby se dostal do Zeleného háje, bude se muset dát šikmo na sever.</p>
<p><emphasis>Doufám, že se Gorén se svou elfkou mezitím pohádal a odtáhl někam jinam. </emphasis>Tungdila začala v nočních můrách sužovat představa, že zbytek života stráví běháním za bývalým Lot-Ionanovým fámulem, aby mu vrátil ty prokleté artefakty. Na druhé straně učinil cestou řadu nových objevů a zvykl si mezitím i na život na povrchu země.</p>
<p>Od zážitků při útoku skřetů již uplynuly celé týdny a postupně ztrácely na hrůze. Tungdil si někdy s radostí vyslechl historky sedláků, vdechoval vůně země a naslouchal různým dialektům lidské řeči. Skrytá země mu každičký den nabízela různé pestré dojmy.</p>
<p>Ve chvílích osamění se mu stýskalo po bezpečí tunelu a jeho přehledné šíři, bezpečí jeho stěn i po nízkých prostorách uvnitř. Postrádal knihy a rozhovory s nižšími fámuly i se Sunjou a s Fralou, jejíž šátek mu stále ještě visel na opasku.</p>
<p>Přitom po celou dobu doufal, že se jeho lid o něho či spíše o ztraceného trpaslíka zajímá a poslal jeho pěstounovi odpověď. Tungdil na to myslel den za dnem a modlil se k Vraccasovi, aby ho chtěli alespoň vidět.</p>
<p>K odpoledni začala krajina v jeho okolí houstnout, stále více stromů se tyčilo k nebesům, až se ocitl uprostřed světlého, přátelského lesíka. Dorazil k prvním výběžkům svého cíle: Zelený háj ležel na dosah.</p>
<p>Podle mapy se nacházel padesát mil na západ od Lios Nudinu a sto mil jihozápadně od hranic Mrtvé země, takže byl na bezpečném území. Bylo by velikým překvapením, kdyby zde narazil na skřety.</p>
<p>Tu v lese praskla větev.</p>
<p>Protože se Tungdil na cestách důkladně seznámil se zvuky lesa, věděl, že takový zvuk nemohl způsobit malý trpaslík. To dřevo prasklo pod něčím těžkým. Uchopil do ruky topůrko sekery a pátravě se zadíval směrem, odkud zvuk přišel.</p>
<p>Znovu něco zapraskalo.</p>
<p>„Haló!“</p>
<p>Jeho vyzývavý hlas vyplašil srnce, který hledal mezi stromy šťavnatou trávu. Zvíře odpelášilo pryč. Tungdil zahlédl, jak se jeho bílý zadek komíhá nahoru a dolů, než ho zakryl kmen stromu.</p>
<p>S úlevou se zasmál. <emphasis>Co by to taky jinak mohlo být? </emphasis>Jak tak Tungdil putoval lesem, cítil, že se ho zmocňuje klid a vyrovnanost. Zdálo se, že ze stromů vyzařuje pokoj, který do sebe vstřebával. Štěbetání ptáků znělo živěji a radostněji než doposud. Zvířectvo ho zdravilo, jako kdyby vítalo dlouho postrádaného přítele, který se vrací po předlouhé cestě domů.</p>
<p>Špinavá, prašná cesta se proměnila v pás potažený zelenou trávou, který se harmonicky včlenil do přírody. Jeho podrážky šlapaly po pružném, svůdně měkkém podkladu. Dokonce i tísnivé letní horko, které mu v posledních dnech dávalo pořádně zabrat, bylo ve stínu světlé střechy z listí celkem snesitelné. Lehký větřík odvál dusno a pochodování mu připadalo snazší než kdykoliv předtím.</p>
<p>Zvuky lesa mu připadaly důvěrně známé, praskání se opakovalo stále častěji. Zahlédl, jak srnci, jeleni a divočáci rychle mizí v krytu stromů, když je zblízka míjel. Zvěří se les jen hemžil. Zdálo se, že vnímá náladu v lese stejně jako on a cítí se tam dobře.</p>
<p><emphasis>K té šikmouché se budu chovat zdrženlivě a vyčkávavě, </emphasis>říkal si Tungdil. Národy trpaslíků a elfů se nenáviděly, on osobně však neměl v úmyslu nenávidět někoho, kdo mu prokazatelně nezpůsobil nic zlého. <emphasis>Uvidím, jak mě ta elfka přijme.</emphasis></p>
<p>Znovu zapraskala větvička. Podle toho, jak hlasitý zvuk se v lese rozlehl, bude asi brzy moci obdivovat hrdého jelena a jeho statné paroží.</p>
<p>Další tenké kmínky se lámaly, větvičky praskaly, pak někdo zaklel. Jazykem skřetů.</p>
<p>Harmonie lesa se rozprskla jako tenké sklo pod tíhou nárazu kovářského kladiva. Tungdil ucítil pronikavý pach potu a žluklého tuku. Ještě před chviličkou pevně věřil, že je v bezpečí, a najednou vyskakovali z křoví skřeti a chystali se ho rozsekat na cucky.</p>
<p>Před ním se vydrápal na cestu jeden obzvlášť ošklivý zelenokožec. Byl až po špičáky ověšen zbraněmi a skoro dvakrát tak velký jako trpaslík.</p>
<p>„Zatracený stromy! Spálíme to svinstvo, pak se nám bude lehčejc pochodovat.“ Stvůra vztekle strhla ze své zbroje větev. Ještě pořád si trpaslíka nevšimla.</p>
<p>Jeho společníci, kteří vyšli z lesa za ním, byli pozornější. „Hej, Frushgnare! Před tebou!“</p>
<p>Krátké zvolání stačilo a hranatá lebka se bleskově otočila. Široká tlama se rozevřela k děsivému výhružnému řevu. V mrňavých, hluboce zasazených očích se zablýsklo a pohled se okamžitě zaměřil na Tungdila. „Jeden z těch podzemšťanů! Přicházíš mi právě vhod,“ zařval skřet a tasil zubatý meč.</p>
<p>„Rád bych o tobě řekl to samé.“ Když se trpaslík ohlédl přes rameno, vytratila se mu barva z tváří. Z lesa vylézalo víc a víc bestií, u třicítky je přestal počítat. Boji se tentokrát nedalo vyhnout. Chtěl se skřetům postavit jako pravé dítě kováře a v boji proti nim padnout. Možná se mu povede zázrak a alespoň jednoho zabije, aby se před Vraccasem neobjevil jako úplně neschopný trpaslík. Snaha se počítá. „Ale když už jste jednou tady, musím vás pobít.“</p>
<p>„Ty? A s jakou armádou?“ zavrčel skřet výsměšně.</p>
<p>Tungdil nechal rance sklouznout na zem. Kypěla v něm zlost, že jeho poslání ztroskotá těsně před cílem, a ta mu propůjčila neuvěřitelnou sílu.</p>
<p>„Žádnou armádu nepotřebuju. Stačí mi moje sekera.“ Čím silněji cítil pach jejich těl, tím víc se v něm zvedala vrozená nenávist jeho národa k těmto nestvůrám. Opět v mysli uviděl zničené Dobré louky a onu spoustu mrtvých. Učená část jeho mozku se vypnula a s bojovým pokřikem se vrhl na prvního skřeta.</p>
<p>Odporná stvůra zablokovala jeho úder štítem, opovržlivě zabručela a kopla ho do hrudi. „Přece jenom tu armádu potřebuješ,“ zasmála se skřípavě a vyrazila k dalšímu útoku.</p>
<p>Trpaslík zavrávoral dozadu a zastavil se o strom. V posledním okamžiku se skrčil pod úderem meče, který těsně minul jeho hlavu a uvízl v kmeni.</p>
<p>Tungdil spatřil přímo před sebou tlusté, nekryté stehno a bez přemýšlení udeřil. Sekera vnikla do nohy a způsobila v ní hlubokou otevřenou ránu, z níž proudila tmavě zelená krev a stékala po koleně dolů. „Ha!“</p>
<p>Skřet se nestaral o meč, ale vytasil dýku, aby jí trpaslíka probodl. Čepel se odrazila od kroužkové košile, ale síla nárazu stačila, aby trpaslík ztratil rovnováhu. Tungdil se snažil udržet na nohou, ovšem klopýtl o svoje rance a upadl na záda. <emphasis>Proklatě!</emphasis></p>
<p>„Raději povolej svoji armádu, budu s tebou hned hotovej.“ Bestie po něm mrštila dlouhým nožem, ale chybila.</p>
<p>Tungdil se ke vší smůle zamotal do řemenů od batohu, a zatímco se z nich snažil osvobodit, vytrhl jeho protivník meč ze stromu.</p>
<p>Skřet kulhal směrem k Tungdilovi. Vztekle zafuněl a udeřil, sečná zbraň se zasyčením proťala vzduch.</p>
<p>Trpaslík se odkulil stranou. Ranec s artefakty sklouzl s ním a zůstal mu ležet na zádech. Tam ho zasáhla čepel meče té nestvůry.</p>
<p>Gorénovy krámy zachytily máchnutí meče a ztlumily ho, ale několikanásobné zapraskání Tungdilovi prozradilo, že přinejmenším jeden artefakt nedorazí do Zeleného háje ve zdraví. Pokud tam vůbec dorazí. Jeho vztek se znovu rozhořel.</p>
<p>„Raduješ se předčasně!“ Převalil se a udeřil sekerou přímo z otočky. Jeho zbraň zajela ze dvou třetin do pravého lýtka. „Tumáš!“</p>
<p>Skřet zaskučel, zakvílel a spadl do trávy vedle trpaslíka. Tungdil se od útočníka odrazil, vyskočil a zarazil mu sekeru zezadu do krku, až mu ho přerazil. „Proti tobě žádnou armádu nepotřebuju,“ hekal. Jednu z Tionových stvůr zabil. Doufal, že je s ním Vraccas spokojen, protože více od něho nemohl očekávat.</p>
<p>Řítilo se na něho dalších třicet nestvůr. Bylo jich příliš mnoho, než aby dnešní den přežil.</p>
<p><emphasis>Jednoho z vás vezmu ještě s sebou. </emphasis>Tungdil sklopil hlavu, ruce sevřely topůrko sekery. Tak se museli cítil jeho předkové u Kamenné brány, když na jejich portál zaútočila přesila. Bude sdílet jejich osud a zemře se vztyčenou hlavou.</p>
<p>Když byli první protivníci na deset kroků od něho, zazněl vyzývavý, radostný signál rohu, pak cosi zapraskalo a zařinčelo. Ocel zasáhla ocel, skřeti ryčeli, jak umírali. K Tungdilovi spěchala pomoc, ve kterou vůbec nedoufal. Ať to byl, kdo to byl, kdo se do těch zrůd pustil, trpaslík k němu pocítil nekonečnou vděčnost.</p>
<p>„Není sám! Dělejte, přineste mi jejich maso,“ ryčel náčelník skřetů. Zelenokožci v první řadě udělali čelem vzad a obrátili se k novým nepřátelům, kteří se zjevili na konci jejich tlupy.</p>
<p><emphasis>Ta elfka mi poslala svoje bojovníky, </emphasis>pomyslel si Tungdil. <emphasis>To nemůžu jen tak nečinně přihlížet. </emphasis>S pořádným rozběhem se pustil za skřety a sekerou nabral jednoho z protivníků zezadu do kolen. Bestie se zřítila jako padlý strom.</p>
<p>„Ještě jeden!“ pousmál se Tungdil krutě.</p>
<p>Jeden skřet se rozhodl pustit se s ním do boje, zatímco zbytek tlupy uzavřel v těsném kruhu elfčiny bojovníky a zakryl mu na ně výhled.</p>
<p>Trpaslík rychle postřehl, že se díky oběma svým neočekávaným úspěchům stal příliš odvážným. Jeho třetí soupeř se nepouštěl do žádných hrátek, ale tvrdošíjně na něj útočil jedenapůlručním mečem.</p>
<p>Po pěti brutálních ranách se Tungdil dostal do úzkých. Mocný úder mu vyrazil zbraň z ruky a ta zapadla do trávy. V nouzi sáhl po kuchyňském noži. „Pojď sem!“</p>
<p>„Už jdu.“ Skřet spokojeností hlasitě vykvikl. „Tím si pak budu vyšpárávat tvoje maso ze zubů, podzemšťane,“ zaryčel a rozmáchl se k ráně.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Urgon,</strong></p>
<p><strong>počátek léta 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„S</p>
<p>polečné vojsko?“ rozesmál se nahlas Lothaire, vládce Urgonu. Mladý muž, kterému nebylo ještě ani jednadvacet cyklů, pohodil světlými vlasy dozadu a naznačil sluhovi, aby přinesl čerstvou vodu. „Proti Mrtvé zemi?“</p>
<p>Král Tilogorn, asi tak čtyřicátník s hnědými vlasy sahajícími až po ramena a úzkým, vážným obličejem, přikývl. Vydal se na cestu do Lothairova paláce, aby sjednotil všechny panovníky. Čtyři hodiny, bez jediné přestávky, v této ponuré místnosti do Lothaira neustále hučel, a přesto měl pocit, že se nedostal ani o kousíček dál. Venku zatím putovalo slunce přes urgonské hory a zapadalo za jejich vrcholky.</p>
<p>„Kolují řeči, že magické bariéry už nedrží. A jestli se zhroutí, musíme být připraveni na vpád skřetů, jaký doposud nemá obdoby.“ Tilogorn ukázal na mapu Skryté země. „Našich sedm království se musí spojit, a jestli budete se mnou souhlasit, bude snazší přesvědčit královny Umilante, Wey a Isiku i krále Brurona a Nateho.“</p>
<p>Lothaire se napil, pohlédl přes okraj sklenice a pevně si Tilogorna změřil pohledem. „Myslíte to vážně?“</p>
<p>„Smrtelně vážně,“ přikývl Tilogorn. „Naše pospolitost rozhodne o naší budoucí existenci, tím jsem si jist.“</p>
<p>„Neměli bychom se nejdříve spolehnout na sílu magie, než…“</p>
<p>„Magusové se snaží odvést svůj díl, my postavíme armády,“ přerušil ho Tilogorn. „Poslal jsem posla do Lios Nudinu, který má s radou vyjednat, kde se s nimi budeme moci setkat. Posel se už brzy musí vrátit.“</p>
<p>„Věříte, že se kouzelníci sníží k tomu, aby hovořili s námi smrtelníky? Andôkai Bouřlivá si sice činí nárok na část mojí země, ale ještě nikdy se u mě neukázala.“</p>
<p>Tilogorn se zasmál. „Andôkai je mimořádná maga, které by měl člověk raději jít z cesty. Přestože vídáme kouzelníky jen málokdy, vlastně skoro nikdy, a magusové se do našich záležitostí vměšují co možná nejméně, v tomto případě udělají výjimku, tím jsem si jist. Vědí, jakou mají odpovědnost.“</p>
<p>Lothaire se podíval na kresbu a zahleděl se na hranice Mrtvé země, které pro něj zatím ještě nepředstavovaly žádnou hrozbu. „Já nevím. V mojí říší je všechno v nejlepším pořádku…“</p>
<p>„Ale jak dlouho ještě, princi?“ otázal se Tilogorn a snažil se, aby jeho hlas zněl chlácholivě. „Jistě, vaše hornatá země se dá ubránit snadněji než nížinatý Gauragar nebo Idoslân, ale skřeti, alfové a všechny ty ostatní bestie, které jinak sídlí v Mrtvé zemi, se tím určitě nenechají na dlouho odradit.“</p>
<p>„Smetu je i s jejich těžkým brněním ze svých vrcholků nebo je utopím v jezerech,“ pokračoval Lothaire s obávanou arogancí. „Mí muži jsou zkušení, denně bojujeme s trolly, co žijí roztroušeně v horách. Dokážu své stezky zajistit jediným mužem proti stovce nepřátel.“</p>
<p>„Nesrovnávejte alfy s tupými trolly. Jeden dobře mířený šíp a váš muž je mrtev, pochopte to. Posily, které jim docházejí ze severu, jsou nevyčerpatelné, vám však budou vojáci postupně ubývat.“ Tilogorn ukázal na bývalé říše elfů. „Ti všichni trvali na tom, že budou bojovat sami za sebe, a zanikli. Nemá nám to být výstrahou? Jedno obrovské vojsko, které se s těmi nestvůrami dokáže vypořádat, to je to, co potřebujeme!“</p>
<p>„Co je se silami Mrtvé země? Mrtví prý dokážou jejím jménem povstat.“</p>
<p>„Také jsem o tom slyšel a uvažoval jsem, že bychom měli mrtvé okamžitě spalovat, aby se nemohli vrátit jako bezduché kreatury. Dáme dohromady zvláštní oddíly, které se budou pohybovat za bitevní linií a postarají se o mrtvé.“ Tilogorn pochopil tuto otázku jako znamení, že se Lothaire dal přemluvit. „Dáte se se mnou do spolku, princi?“</p>
<p>„Vojsko povedu já,“ prohlásil okamžitě Lothaire.</p>
<p>„Úkoly si rozdělíme,“ oponoval král Idoslânu. „Máme dost zkušeností z bojů, kterými se můžeme navzájem doplňovat. A navíc by moji muži nešli za žádným velitelem, který je mladší než oni.“ Podal mu ruku. „Souhlasíte?“</p>
<p>Lothaire se musel zasmát. „Pro mě za mě. Dáme dohromady vojsko, jaké Skrytá země sotva kdy spatří. S ním bychom mohli vpadnout do Dsôn Balsuru a vyhnat alfy severním průsmykem ven nebo je úplně rozprášit, což by bylo ještě lepší,“ rozvíjel nadšeně své úvahy. „Pak budou na řadě skřeti a z našich říší uděláme pokojné a mírumilovné země. Na to se opravdu těším.“ Plácl si s Tilogornem, avšak v následujícím okamžiku se na jeho tváři objevil ustaraný výraz. „Měl byste vědět ještě něco. Vzpomínáte si na prince Mallena z Ido?“</p>
<p>Tilogorn nahlas vydechl. „Kdo by mohl zapomenout na poslední výhonek rodu Ido? Slyšel jsem, že žije na vašem území.“</p>
<p>„Abych byl přesný, velí mým jednotkám,“ opravil ho Lothaire. „Ale propustím ho ze svých služeb, jakmile potáhneme proti skřetům ve vaší zemi. Nechtěl bych, aby se říkalo, že já mám vinu na krvavých potyčkách, protože jsem pod jakousi záminkou propašoval posledního z rodu Ido zpátky do Idoslânu.“</p>
<p>To v žádném případě nebyla potěšující novinka. „Obávám se, že se do vojska vkradl neklid již dříve. Určitě přijal do řad vojáků vlastní přívržence.“</p>
<p>Lothaire si usrkl vody. „Je to v podstatě rozumný člověk. Myslíte si, že byste byl schopen přesvědčit ho o naší věci stejně, jako jste přesvědčil mne?“ Než mohl Tilogorn odpovědět, Lothaire povstal a zamířil ke dveřím. „Nechám ho zavolat. Jestli ho dokážete přesvědčit, měl byste to mít s králi a královnami Skryté země velice snadné.“ Zmizel.</p>
<p>Jeho host se předklonil a prohlížel si mapu Skryté země.</p>
<p>„Zdravím idoslânského krále,“ pronesl jakýsi rezavý hlas. „Kdo by si pomyslel, že jednou pojedeme bok po boku do bitvy? Tomu říkám ironie osudu.“</p>
<p>Panovník odvrátil pohled stranou a spatřil nevýraznou tvář muže, jemuž mohlo být kolem třiceti cyklů a který právě vstoupil s Lothairem dovnitř. Nákladně vypracovaná zbroj s erbem rodu Ido prozrazovala majitelovo bohatství, přestože se nejednalo o nejnovější model.</p>
<p>„Princ Mallen z rodu Ido?“ pronesl Tilogorn spíše udiveně než na pozdrav. „Měl jsem vás v paměti jinak.“</p>
<p>„Znáte tedy ještě erb rodu, kterému trůn v naší zemi ve skutečnosti náleží, králi Tilogorne?“ prohodil princ sarkasticky. „Sedí se vám pohodlně na polštáři, na který mám nárok já?“</p>
<p>„Děkuji za dotaz, princi Mallene. Kul jste pikle, jak jste mohl, ale nepodařilo se vám mne odtamtud vystrnadit. Lid miluje mou rodinu více než rod Ido,“ odvětil Tilogorn stroze. „Jak jsem slyšel, sloužíte ve vojsku Urgonu.“</p>
<p>„Něco přece musím dělat, abych si ve vyhnanství vydělal na obživu.“</p>
<p>„Bojovat jste vy z rodu Ido uměli vždycky dobře. Zejména proti sobě samým. To, jak jste se mezi sebou rvali a jaké utrpení jste tím lidu připravili, stálo nakonec váš rod vládu v zemi.“ Kousl se do rtu. Takovými uštěpačnostmi se mu ho nepodaří přesvědčit. „Mrzí mne to, chtěl jsem…“</p>
<p>„Ale prosím vás, králi Tilogorne. Nesnažte se mi začít dávat lekce z dějin,“ odsekl princ Mallen opovržlivě a postavil se před něj. „Rád si však s vámi promluvím o tom, jak se budu moci se ctí vrátit do své země a přispět k jejímu blahobytu.“</p>
<p>„Pokud chcete něčím přispět, tak pohřběte spor mezi našimi rodinami do té doby, než bude Skrytá země zachráněna před tím, co jí hrozí,“ zapřísahal ho Tilogorn. „Omlouvám se za svá předchozí tvrdá slova,“ učinil druhý pokus.</p>
<p>„Vy se tedy omlouváte.“ Nedůvěra z Mallenovy tváře nezmizela. „Nu, v jedné věci máte pravdu. Idoslânu k ničemu nebude, když v něm budou vládnout skřeti nebo Mrtvá země. O tom jsem již nejednou přemýšlel.“ Pohlédl na mapu. „I když to pro vás možná bude překvapení, souhlasím s vaší nabídkou ke smíru, jestliže mi za to dovolíte, abych směl kdykoliv vstoupit do Idoslânu.“</p>
<p>Tilogorn zaváhal.</p>
<p>„Chtěl bych prostě jen opět spatřit svou zem a těch několik málo přátel mé rodiny, co tam žijí,“ vysvětloval Ido klidně. „Pletichy jsou prozatím zapomenuty, to vám přísahám při Palandiell, králi Tilogorne.“</p>
<p>Tentokrát mu král podal ruku. „Budu vašim slovům důvěřovat, protože jsem ve vašich očích zahlédl upřímnou starost o vlast.“</p>
<p>„Nepřísahal jsem vám přátelství, s tím moje slova nezaměňujte,“ varoval ho Mallen otevřeně. „Jak to po naší válce s hordami bude vypadat mezi námi dvěma, vědí jen bohové, ale tím se v této chvíli nezabývejme.“</p>
<p>Lothaire, který se až doposud záměrně držel stranou, se ujal slova. „Takže rozum zvítězil, jak se mi zdá. Pak navrhuji uvědomit o našich úmyslech ostatní panovnice a panovníky, abychom mohli již brzy soustředit oddíly.“ Osobně je doprovázel chodbami paláce.</p>
<p>Tilogorn na oba úkosem pohlédl, zvědavý, co vyčte z tváří svých společníků.</p>
<p>Zdálo se, že se Lothaire na nadcházející bitvu těší. Mallenův uzavřený výraz mu neumožňoval žádné soudy o tom, co si princ myslí, s jistotou si však domyslel, že si i on dělá značné starosti.</p>
<p>Klapání podrážek jejich holínek najednou zaznělo na tvrdé mramorové podlaze v jednotném rytmu.</p>
<p>„Slyšíte to?“ upozornil oba dva. „Je zvláštní, že teprve tváří v tvář nebezpečí dokážou naše říše, které spolu sousedí, a přitom jsou znepřátelené jako nikdy v minulosti, táhnout za jeden provaz a vystupovat jako jedna země.“</p>
<p>„Je příliš pozdě na to, abychom plakali nad minulostí,“ podotkl vládce Urgonu. „Staňme se vzorem, k němuž se připojí ostatní. Kdo nepřišel o rozum, musí tak učinit.“</p>
<p>Tilogorn přikývl. „Uvážlivá slova, králi Lothaire. Že jsme my dokázali, že máme rozum,“ uklonil se hlavou směrem k Mallenovi, „to je jisté.“</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VI</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek léta</strong></p>
<p><image xlink:href="#_12.jpg" />ink, oink, sviňucho,“ ryčel kdosi nadšeně jazykem trpaslíků. „Pojď sem, abych tě mohl vykuchat!“ Podsaditý stín proklouzl mezi nohama nestvůry, pak se dvě krátké sekery prudce mihly směrem vzhůru a zabořily se do nechráněných měkkých částí skřetových zad.</p>
<p>Nevysoký mužíček se smíchem vytrhl zbraně z protivníkova těla a navzdory kroužkové košili se vymrštil jako akrobat nahoru a znovu udeřil. Čepele z obou stran zasáhly krk předkloněného skřeta. Nestvůra se zřítila k zemi, hlava ze dvou třetin useknutá.</p>
<p>„U Beroïnova vousu, jak si jen můžeš nechat vyrazit zbraň z ruky?“ pokáral Tungdila.</p>
<p>„Ty jsi… trpaslík!?“ vydechl Tungdil zmateně a vyškrábal se na nohy.</p>
<p>„A co jinýho? Vypadám snad jako nějaká víla?“ Sklonil se, zvedl sekeru a hodil ji Tungdilovi. „Vem si ji a tentokrát ji drž pevně. Na řečičky bude čas později.“ S krutým smíchem se vřítil do zuřící bitvy.</p>
<p>Tungdil spatřil, že vedle trpaslíka, který mu zachránil život, stojí na cestě ještě druhý trpaslík, který se tomu prvnímu zbrojí a postavou, s výjimkou účesu, podobá do nejmenšího detailu. Srdnatě bušil kolem sebe železným vraním zobákem, druhem válečného kladiva s trnem dlouhým celý jeden loket.</p>
<p>„Tak vy nás chcete zabít? Na to je vás moc málo!“ Jeho ochránce se skřetům dunivým hlasem vysmíval. „Vaše odporná matka se musela spustit s nějakým elfem, když vidím, jak hnusně vypadáte,“ dráždil smečku skřetů. „S prašivým, jednonohým, bezuchým elfem! A vaše matka si to ještě užívala!“ Jakmile jeden ze skřetů skočil se zavrčením dopředu, zaleskly se trpaslíkovy sekery a přinesly smrt. „Pojďte sem, vy ostatní, můžete to zkusit ještě jednou!“</p>
<p>Jeho bratr neplýtval dechem na hlasité výkřiky, nýbrž cíleně řádil mezi útočníky, drtil údy a probodával těla.</p>
<p>Počet bojujících skřetů se pod jejich údery ztenčil na čtyři, ostatní leželi mrtví kolem na zemi a napájeli půdu hájku svou krví. Když se zbývající stvůry odhodlaly k společnému útoku, stoupla si obě válečnická dvojčata zády k sobě.</p>
<p>„Holá hej, teď si dáme pěknou rundu!“ zvolal Tungdilův zachránce s nepříčetným zábleskem v očích.</p>
<p>Nečekali, až budou skřeti u nich, ale vrhli se útoku těch oblud vstříc, točili se přitom dokola jako figurky v hracích hodinách a dávali si ve své řeči pokyny, na co má ten vzadu dávat pozor.</p>
<p>Neobvyklý způsob boje zajistil dvojici rychlé vítězství nad přesilou. Poslední úder byl doprovázen hlučným smíchem a škodolibým „Oink, oink“.</p>
<p>Tungdil k nim pocítil nesmírnou úctu. Ti dva poslali celou smečku skřetů na smrt a neodnesli si přitom jediné škrábnutí. Stál na cestě celý zkoprnělý a teprve nyní si všiml, že se z něho stal divák.</p>
<p>„Oheň života z Vraccasovy výhně nechť v tobě navždy plápolá,“ pozdravil ho druhý trpaslík. „Já jsem Boëndal Páka z klanu Vrhačů seker a tohle je můj bratr Boïndil Dvojčepel, zvaný též Pruďas,“ představil se a jeho hnědé oči si Tungdila přátelsky změřily.</p>
<p>„No jo. Nevypadá na to, že by si to dokázal rozdat s několika sviňskýma rypákama najednou,“ zasmál se jeho bratr srdečně. „Už jen s jedním byl pěkně v ouzkejch. Nebo jsi snad chtěl uškrtit tu sebranku holýma rukama? Proto jsi zahodil sekyru?“</p>
<p>„Objevili jste se opravdu v pravou chvíli, děkuji vám,“ odvětil Tungdil a zamrkal. Něco v Boïndilových očích ho dráždilo, možná ono zvláštní mihotání, fanatické záblesky, kterých si všiml už předtím. Říkal si, že za to nejspíš může vzrušení z boje.</p>
<p>„Nech toho vykání,“ prohodil druhý trpaslík a mrkl na něj, „my trpaslíci dáváme přednost prostému tykání, protože Vraccas nás všechny stvořil ze stejného kamene.“</p>
<p>„Dobrá, zapamatuju si to. Vděčím vám za život,“ pronesl Tungdil dojatě a zároveň i radostně, protože poprvé od počátku putování narazil na příslušníky svého národa. Tisíc otázek, a ještě pár navíc se mu dralo na jazyk.</p>
<p>Boëndal potřásl hlavou a jeho dlouhý cop sebou na zádech mrskal jako tlustý černý had. „Nemusíš nám děkovat, pomáháme všem trpaslíkům.“</p>
<p>„A když to je nějakej z kmene Třetích, tak ho pak zpráskáme,“ ušklíbl se Boïndil, zatímco čistil sekery ve vysoké trávě a zbavoval je krve a dalších tělesných tekutin z těl protivníků.</p>
<p>„Trvalo nám dlouho, než jsme tě našli.“ Boëndal zaváhal. „Pokud jsi Tungdil Bolofar…“</p>
<p>„Bolofar, to je ale jméno,“ zabrumlal jeho bratr. „Nejsou to nějaký magický tlachy? Má tě před něčím chránit?“</p>
<p>Tungdilova tvář vyjadřovala jedno velké překvapení. „Ano, jsem Tungdil,“ přiznal se váhavě. „Odkud…“</p>
<p>„Pak mi řekni, jak se jmenuje tvůj mistr a kam máš namířeno.“</p>
<p>„Jmenuje se Lot-Ionan Trpělivý, a i když jsem vám zavázán vděčností, tak po tom, kam mám namířeno, vám nic není,“ vyklouzla mu z úst paličatá odpověď. „Ještě vás neznám tak dobře, abych se s vámi dělil o svoje tajemství.“</p>
<p>Boïndil se hlasitě a dunivě zasmál. „Jo, tomu říkám patřičná odpověď. I když mele jako nějakej učenec.“ Položil mu ruku na rameno. „Víme, že máš jít za Gorénem, řekl nám to tvůj mistr. Byla to zkouška, abysme si byli jistí, že je před náma ten správnej trpaslík.“</p>
<p>„Ten správný?“ Tungdil se chytil jeho poznámky. „Nerozumím…“ Pak si vzpomněl na dopis, který Lot-Ionan odeslal kmenu Druhých. „No samozřejmě! Můj kmen mě chce vidět!“ zaradoval se. „Ale k čemu taková eskorta? Kvůli skřetům?“</p>
<p>„Nám vlastně šlo o to, abychom tě dostali co nejdřív do naší říše. Posílá nás velkokrál Gundrabur, abychom tě našli a doprovodili k nám,“ svěřil se mu Boëndal, zatímco opatrně otíral dlouhou špici vraního zobáku kusem hadru z kabátce jednoho skřeta.</p>
<p>Jeho bratr vytáhl šátek napuštěný olejem a ošetřoval jím blyštivé čepele seker. „Spíš by někdo měl poslat nějakou eskortu skřetům, aby je chránila před náma,“ plácl do větru.</p>
<p>„Velkokrál,“ vydechl Tungdil uctivě. „Jak já přijdu k takové cti?“</p>
<p>„Přivedeme tě do pevnosti Obrosmrt, kde budeš obhajovat svůj nárok proti dalšímu trpaslíkovi, který se uchází o trůn.“ Prohodil to tónem, jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě.</p>
<p>„Proti… dalšímu trpaslíkovi, který se uchází o trůn?“ opakoval Tungdil nevěřícně a zkoumal vrásčité obličeje dvojčat. „Jaký trpaslík? A o jaký trůn? Co s tím já mám společného?“</p>
<p>„Mohli bysme mu říkat Tungdil Nicnetušící.“ Boïndil se smál, až se rozkašlal. „Ať sežeru elfa i s chlupama. Ten mrňous neví nic, vůbec nic,“ pronesl dunivě. „Pojďme o pár kroků dál od těch sviňskejch rypáků, z jejich smradu je mi na blití. Utáboříme se míli vodsud a tam mu všechno vysvětlíme, bratříčku,“ obrátil se na svůj věrný obraz.</p>
<p>Zřejmě ho vůbec nenapadlo, že by Tungdil mohl proti jeho návrhu něco mít, ale protože toho nesmírně trápila zvědavost, nic nenamítal. Skupinka pochodovala dál a pak se kousek od cesty uvelebila k odpočinku.</p>
<p>„Není nic lepšího než lahodná pochoutka po vyhraným boji.“ Boïndil rozdělal oheň a začal na klacíku opékat sýr.</p>
<p>„A když v boji prohrajete, pak se postíte?“</p>
<p>„Ne, pak už to jednomu může bejt jedno. Ve Vraccasově věčné kovárně je spousta lahůdek,“ poznamenal a otáčel seříznutým rožněm.</p>
<p>Zápach, který neustále nabíral na síle, připravoval Tungdila o dech. „Něco takového jsem už jednou ucítil. Úplně na začátku mojí cesty, když mi nohy po jednadvaceti obězích v holínkách taky tak příšerně smrděly.“</p>
<p>„Ohó, tak ty opovrhuješ naší stravou?“ poznamenal Pruďas a napodobil, jak zhnuseně Tungdil vypadá. „To je ten nejlepší sejr, jakej v říši trpaslíků máme. Dělej, Boëndale, dej mu taky kousek, aby jeho jazýček přišel na tu správnou chuť. Dlouhej čas mezi lidma ho zkazil.“</p>
<p>Jeho bratr ukrojil chléb se šunkou a podal mu ho společně se sýrem. „Všechno ti teď v několika větách vysvětlím. Velkokrál Gundrabur už nebude žít dlouho a na trůn musí brzy usednout některý trpaslík z kmene Čtvrtých. Velkokrál se z magusova dopisu dozvěděl o tvé existenci a tvém tajemství.“</p>
<p>„Tak teď už mám i tajemství,“ zasténal Tungdil, který zatím pořád ještě nedokázal vsunout kus sýra do úst. Toho dobrého bylo málem až přespříliš.</p>
<p>„Je důležité, aby ses to dozvěděl. K Lot-Ionanovi tě nepřinesli žádní šotci. Únos dítěte byla lež, kterou si vymysleli Dlouzí…“</p>
<p>„Dlouzí?“</p>
<p>„Tak žertem říkáme lidem. Kvůli jejich velikosti. Ale zpátky ke kouzelníkovi. Chtěl před tebou zatajit pravdu do doby, než nastane ten správný čas,“ vysvětloval Boëndal a podal mu měch s vodou. „Patříš ke kmeni Čtvrtých.“</p>
<p>Tungdil si v hlavě vybavil mapu. „Tomu nemůžu uvěřit. Jejich říše leží moc daleko na severu.“</p>
<p>„Má to ale určitý důvod,“ pokračoval trpaslík s vážným výrazem. „Král Čtvrtých v tobě zanechal nemanželský výhonek, o kterém neměl nikdo vědět. Okamžitě po tom, co ses narodil, tě dali do rodiny jedněch přátel, kteří se o tebe měli starat. Královna se o tobě dověděla a žádala si tvou smrt, aby sis jako bastard nemohl v pozdějších letech dělat žádný nárok na trůn.“</p>
<p>„Chceš si ještě dát ten svůj sejr?“ přerušil Boïndil bratrův proslov. „Jestli budeš ještě chviličku čekat, spadne do ohně a bude po něm.“ Tungdil mu beze slova podal rožeň. „Díky.“</p>
<p>„Té rodině tě bylo líto, a tak s tebou putovali Skrytou zemí a objevili se u Lot-Ionana,“ pokračoval Boëndal. „Novorozence svěřili magusovi z jednoho prostého důvodu: královnu by nikdy ani nenapadlo hledat trpaslíka u nějakého maguse.“</p>
<p>„I ty snad víš, že my trpaslíci si o magii Dlouhejch nemyslíme nic dobrýho,“ podotkl Boïndil podezřívavě.</p>
<p>„Buď zticha!“ zvolal jeho bratr káravě. „Nech mě domluvit do konce.“ Obrátil se opět k Tungdilovi. „Tak, teď víš, proč jsi vyrostl v Ionandaru, daleko od říší trpaslíků. Nyní, když o tobě víme, má rada kmenů povinnost vyslechnout tě jako druhého uchazeče o úřad nejvyšší hlavy trpaslíků.“</p>
<p>Tungdil se zhluboka napil z nabídnutého měchu s vodou. „Nezlobte se, ale nevěřím vám ani slovo,“ zakoktal celý bez sebe. „Lot-Ionan by mi přece už dávno řekl pravdu.“</p>
<p>„Chtěl ti ji říct, až se vrátíš ze své cesty zpět,“ odvětil Boëndal. Otevřel vak a ukázal mu dopis, který jednoznačně nesl magusův rukopis. „Dal nám ho s sebou, protože si myslel, že nám nebudeš věřit.“</p>
<p>Chvějícími se prsty rozevřel Tungdil svitek papíru a přelétl pohledem řádky. Vše souhlasilo. Souhlasilo <emphasis>všechno, </emphasis>co mu řekli!</p>
<p><emphasis>Netoužil jsem po ničem jiném než setkat se s jinými příslušníky svého národa a teď se ze mě náhle stal uchazeč o trůn všech trpasličích klanů?</emphasis> „To nemůžu!“ dostal ze sebe přidušeně. „Rád vás doprovodím, ale pole přenechám svému rivalovi.“ Nešťastně se usmál. „Jak bych mohl vládnout kmenům? V jejich očích ani nejsem skutečným trpaslíkem. Nikdo by mě nestrpěl a…“</p>
<p>Rožeň s páchnoucím sýrem mu přistál přímo před nosem. „Přestaň skuhrat,“ zabručel Boïndil nevrle. „Máme před sebou dlouhou cestu až k pevnosti. To bude stačit, do tý doby z tebe uděláme jednoho z nás.“ Rožeň se vyzývavě zakomíhal. „Rozmyslel jsem si to, ty ten sejr teď ochutnáš,“ přikázal a fanatické plamínky v jeho očích dále zářily. „Čím dřív se staneš trpaslíkem, tím líp.“</p>
<p>Tungdil stáhl prohřátý kousek sýra z rožně. Chutnal příšerně, prsty mu po tom budou smrdět ještě několik dnů a pusa nejspíš taky. „To nejde,“ opakoval tvrdohlavě. „Musím zanést Gorénovi ty artefakty.“</p>
<p>„Do osady v Zeleném háji ti to nebude trvat dlouho. My počkáme,“ poznamenal Pruďas přejícně, „než se toho pytle zbavíš.“</p>
<p>Jeho dvojče přikývlo. „Tvůj magus je do všeho zasvěcený. Dovolil nám, abychom tě zavedli do Obrosmrti.“</p>
<p>„Co by se stalo, kdybyste se vrátili beze mne?“</p>
<p>Sourozenci si vyměnili rychlý pohled.</p>
<p>„Pravděpodobně by byl za krále dosazen Gandogar, ale napořád by na něm lpěla skvrna, že není pravým vládcem,“ pronesl Boëndal opatrně a dal svému bratrovi povzbudivé znamení.</p>
<p>„Jo, přesně tak!“ zapojil se Boïndil. „Z toho by mohla vzniknout… nespokojenost mezi kmeny. Mnozí by… mohli jeho vládnutí zpochybňovat, tábor trpaslíků by se rozdělil a…“ zadíval se do plamenů a hledal v nich pomoc, pak se jeho tvář rozjasnila, „možná by došlo k válce mezi klany a uvnitř kmenů. A byla by to tvoje vina.“ Spokojeně se opět zahleděl do ohně.</p>
<p>Tungdil byl zmatený. Ten den přinesl příliš mnoho novinek. Poprvé v životě zabil skřety a krátce nato seděl půlkou zadku na královské stolici. Bylo nutné, aby si vše rozmyslel. „Potřebuju čas na rozmyšlenou.“ Vyčerpaně se stočil vedle ohně a zavřel oči.</p>
<p>Boïndil si odkašlal a začal potichu zpívat. Byl to starý trpasličí nápěv, z jehož slov vyzařovala zvláštní přitažlivost a který vyprávěl o dobách před dávnými časy.</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Bohové vznikli, neboť se jim tak zachtělo.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jeden stvořil sám sebe z plamenů, tekoucího</emphasis></p>
<p><emphasis>kamene a oceli. Toť </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis> Kovář.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jedna povstala ze země. Toť Palandiell Plodná.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jednoho zplodily vichry světa. Toť Samusin Rychlý.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jedna chtěla ničit i tvořit jako voda. Toť Elria Nápomocná.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jeden v sobě spojil </emphasis><emphasis>světlo i temnotu. Toť Tion Dvou</emphasis><emphasis>rodý.</emphasis></p>
<p><emphasis>Je jich pět</emphasis><emphasis>…“</emphasis></p>
<p>Více již Tungdil nezaznamenal. Slova v řeči, kterou poprvé slyšel z úst nějakého jiného trpaslíka, ho uklidnila natolik, že usnul.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se probudil a v nose ucítil závan pronikavě páchnoucího sýra, byl už pevně rozhodnut, že doprovodí oba trpaslíky do říše Druhých. Jeho touha spatřit další příslušníky svého národa byla silnější než zábrany.</p>
<p>„Abyste věděli, pořád ještě se nehodlám stát velkokrálem,“ dal jim jasně na vědomí. „Půjdu s vámi jen proto, abych se dozvěděl něco více o své rodině.“</p>
<p>„Pro mě za mě,“ prohodil Boëndal spokojeně. „Hlavní je, že s námi půjdeš.“ Spolu s bratrem sbalili věci a hbitě vyrazili. „Musíme dojít do osady co nejdřív, abychom se pak ještě rychleji vrátili do pevnosti. Těch osm set mil se bude vléct.“</p>
<p>„Dovedeme tě až na kraj vesnice nebo co je to, co ta elfka postavila mezi stromy,“ řekl Boïndil nespokojeně. „S tou šikmouchou nechceme mít nic společnýho. Už tak je dost mizerný, že mašírujeme v elfím háji.“ Odplivl si na nejbližší keř.</p>
<p>„Vždyť ti nic neudělala.“ Tungdil opatrně osahal vak s artefakty. Prsty mu říkaly, že pár věcí v něm už není tak úplně nedotčených, jak by mělo být. Rána mečem těm předmětům určitě neudělala dobře. Za tento čin si skřet zasloužil smrt dvojnásobně. „Více než šest set mil se potloukám Gauragarem a Lios Nudinem, unikám skřetům a starám se, aby se těm hýčkaným artefaktům nic nestalo,“ povzdechl si. „A zrovna když už mám ke Gorénovi jen tři nebo čtyři hodiny chůze, tak se vynoří ta potvora a drahocenné věci rozbije.“ Doufal, že bývalý Lot-Ionanův fámulus bude k němu shovívavý.</p>
<p>Avšak válečník byl myšlenkami stále ještě u té elfky. „Mně? Ne, mně nic neudělala. Ale její národ lidu trpaslíků,“ vyrazil ze sebe vztekle. „Elfové a ta jejich nafoukanost, já bych je…“</p>
<p>Boïndil se dusil nenávistí, vybil své pocity tím, že vytasil sekeru a se slepou zuřivostí se pustil do malého stromku a rozsekal ho na kousky.</p>
<p>Boëndalova vrásčitá tvář byla naprosto nehybná, odložil ranec, hodil si dlouhý cop přes rameno a čekal, až záchvat vzteku pomine.</p>
<p>„To ho tu a tam chytne. Výheň jeho života žhne více, než je obvyklé, a když z ní vzejde jiskra, vypění jeho prudkost,“ vysvětloval překvapenému Tungdilovi. „Tím si vysloužil přezdívku Pruďas.“</p>
<p>„Výheň jeho života více žhne?“</p>
<p>„Jen Vraccas ví, k čemu je to dobré. Když v tomhle stavu půjde tvým směrem, jdi mu z cesty a neopovaž se sáhnout po zbrani,“ zněla Boëndalova rada. „Řádění ho brzo přejde, hned jak mu vnitřní oheň dohoří.“</p>
<p>Kmen byl rychle rozsekaný. „Tak, a hned je mi líp. Zatracení elfové!“ Aniž by svůj čin nějak vysvětloval, setřel z čepelí pryskyřici a piliny a šel dál. „Musíme ti dát ještě nějaký další jméno,“ bručel si sám pro sebe. „Bolofar, to je úplně stejný jako Lissemiff, Prdokec nebo Blafdomaf. Je to blbý, nic to neznamená a ať se propadnu, jestli takový jméno může dělat trpaslíkovi čest. Však ono nás po cestě něco napadne.“ Podíval se na Tungdila. „Co umíš nejlíp?“</p>
<p>„Číst…“</p>
<p>„Číst? V knihách?“ vyhrkl Boëndal pobaveně. „Ano, toho jsme si předtím jasně všimli, pane učený. Ale jako čestné jméno by se nehodilo, kdybychom ti říkali Obraceč stran nebo Knihomol.“</p>
<p>„Vědění je důležité!“</p>
<p>„To jo, proti skřetům to nesmírně pomáhá, jak jsme viděli,“ dobíral si ho dále. „Mohls je tím správným veršem i zabít.“</p>
<p>Boïndil přimhouřil oči. „Dobrým bojovníkem rozhodně ještě nejseš. Ale jsi široký v kříži a máš široký ruce, mohlo by z tebe něco být.“</p>
<p>Tungdil zavzdychal. „Jsem dobrý kovář a dělám to rád.“</p>
<p>„To dělají mnozí z našeho lidu.“ Boëndal chtěl ještě něco dodat, místo toho však zkoumavě nasál vzduch a jeho bratr to udělal po něm. „Kouř,“ řekl poplašeně.</p>
<p>„A spálený maso. Čuchám v tom nějakej přepad.“ Boïndil vytasil sekery a dal se do lehkého klusu. Ostatní ho následovali.</p>
<p>Lesní pěšina opisovala mírný ohyb, pak se stromy rozestoupily a odhalily mýtinu, na níž před nedlouhou dobou stály domy. Elfka si uprostřed harmonie Zeleného háje zřídila útočiště, které z větší části zaniklo v ohni. Ze zbytků se dalo vytušit, jak půvabně asi ty několikapatrové stavby vypadaly. Stály rozmístěny kolem obrovských stromů. Vyřezávané dřevěné oblouky, pečlivě vyhlazené trámy a průčelí zkrášlená elfskými motivy, v nichž se ještě sem tam daly najít zářivé plátky zlata, zapadaly přímo dokonale do prostředí hájku.</p>
<p>Tato krása však byla zničena brutálním násilím. Skřeti zase jednou Tungdila předběhli. Ze souladu a harmonie nezbylo nic. Zelený háj byl zneuctěn. „U Vraccase,“ zaúpěl zděšeně Tungdil. „Musíme se podívat…“</p>
<p>„…jestli tu ještě pár skřetů nepobíhá,“ doplnil Boïndil šťastně. „Ohó, ty plochý čumáky to špičatejm uším pořádně ukázaly. Ani my bysme to nedokázali líp.“</p>
<p>„Přesně tak,“ pronesl Boëndal naprosto nedotčeně a uchopil násadu své zbraně. „Odvedli dokonalou práci.“ Pohled na zkázu se dvojčat nijak zvlášť nedotkl, protože jako pravé děti kováře nepociťovala s elfy skoro žádný soucit.</p>
<p>U Tungdila tomu bylo jinak. Procházel mezi doutnajícími dřevěnými troskami a tu nadzvedl prkno, tu zas trám, jestli někde Goréna nenajde. Místo něho však objevil spoustu mrtvol, které byly zčásti příšerně zmrzačené. Hrůza se mísila se vzpomínkami na Dobré louky, ucouvl a zavřel oči, obrazy však nezmizely a jeho fantazie je činila ještě hrůznějšími.</p>
<p><emphasis>Seber se, </emphasis>napomínal sám sebe. <emphasis>Jestli je Gorén mezi oběťmi, jak ho poznám? A jestli se mu podařilo uprchnout, kde se tak mohl zachránit? </emphasis>Jeho oči se zaměřily na zpola nedotčenou hlavní budovu. <emphasis>Tam? </emphasis>„Dejte pozor na okolí,“ zvolal. „Chci zjistit, co se stalo s Gorénem.“</p>
<p>„No, za těchdle okolností do osady vstoupím,“ zaslechl Boïndila, jak si potěšeně brumlá. „Možná tady narazíme na jeden nebo dva sviňský rypáky.“</p>
<p>Zatímco ho dvojčata následovala na mýtinu a zabezpečila ruiny, šplhal se Tungdil opatrně po zpola zříceném ohořelém schodišti hlavní budovy. Schůdky pod jeho vahou sténaly, ale bez úhony dorazil na kouřem zčernalou plošinu a vstoupil do prvního patra.</p>
<p>Pětiboký dům byl postaven kolem obrovitého stromu. Chodby, které vedly z místnosti do místnosti, byly směrem ke kmeni ponechány otevřené, takže kmen bylo ze všech stran vidět. Menší závěsné můstky vedly k silným větvím, kde se rozbité pozůstatky pestrých lampiónů smutně kymácely sem a tam.</p>
<p>První velké listy opadávaly z větví a snášely se k zemi, jako by strom truchlil kvůli mrtvým, s nimiž žil celá léta v úzkém spojení.</p>
<p>Tungdil se odtrhl od pohledu na padající listí a prohledával pokoje. Nikde nenarazil na někoho, kdo by přežil. Zato v knihovně, která zůstala ohně z větší části ušetřena, objevil zapečetěnou obálku nesoucí Lot-Ionanovo jméno a jakýsi předmět, zavinutý do hadříků.</p>
<p>Trpaslík váhal. <emphasis>Je stav nouze, </emphasis>řekl si a zlomil pečeť. <emphasis>Další věci, které musím předat. </emphasis>Gorén v dopise děkoval za to, že si směl přečíst jisté knihy. Nejspíš je měl nachystané, aby je mohl svěřit poslovi. Ten posel se od této chvíle jmenoval Tungdil.</p>
<p>Trpaslík zde kromě toho nalezl ještě jeden dopis, zkoncipovaný v řeči učenců nejvyšších stupňů, která mu byla naprosto nesrozumitelná. Tuto zprávu dokáže přečíst jen jeho magus. Nový náklad uložil pečlivě do batohu a pátral dále.</p>
<p>Domem proběhl otřes. Začal mírným chvěním, které sílilo a důkladně zatřáslo trámy. Budova s lomozem a praskáním protestovala, potom otřesy skončily tak náhle, jak začaly. Trpaslík si to vyložil jako znamení, aby dům opustil.</p>
<p>Vyšel na chodbu a nestačil se divit. Strom změnil svou polohu, jeho holé větve se zapřely o pilíře a začaly na ně tlačit, což pochopil podle jejich skřípění. Kmen se s hlasitým zasténáním naklonil doleva a jedna sukovitá větev po trpaslíkovi šlehla.</p>
<p>„Co to má znamenat? Ten mladý stromek předtím rozsekal Boïndil, ne já!“</p>
<p>Rozhněvaný strom se však o to nestaral a znovu po něm švihl větví. Tungdil se včas sklonil. Kyjovitý konec větve ho netrefil a zničil prkennou stěnu za ním. Tungdil pospíchal ke schodišti a zastavil se před stěnou z bílé hmoty. Nejdříve si myslel, že se ocitl ve sněhové chumelenici, než pochopil, že kolem něj víří opadané listy a květy veškerých rostlin v hájku. Les šuměl a shazoval listí, zničená harmonie se proměnila v nenávist.</p>
<p>Dům opět ožil, trámy se lámaly a jejich části se řítily do hlubin. Trpaslík seběhl po schodech dolů, aby se ocitl na pevné půdě.</p>
<p>Dvojčata žasla stejně jako on. Popadla zbraně a skepticky sledovala podivuhodnou proměnu.</p>
<p>„To čpí tou prokletou elfskou magií,“ zvolal Boïndil, aby přehlušil hlasité šumění. „Popudili proti nám celý háj!“</p>
<p>„Musíme odsud zmizet,“ zavolal na ně Tungdil. „Stromy chtějí potrestat každého, kdo…“ Trpaslík ztratil řeč, když z jednoho buku, stromu bohyně Palandiell, opadalo uvadlé listí a před ním se rozevřel pohled na holé větve. Buk mu předvedl něco příšerného.</p>
<p>Našel elfku. Její sněhobílý, líbezný obličej se bez ochrany listí, které by jej skrylo před cizími pohledy, rýsoval na pozadí tmavé kůry stromu. Od krku dolů však byla jen krvavě rudou vlhkou kostrou, na níž nevisel jediný kousíček masa. V jejích tenkých kostech vězely dlouhé hřebíky a držely ji ve vzpřímené poloze u kmene.</p>
<p>Tento pohled se zavrtal pod kůži dokonce i oběma tvrdým, zoceleným trpaslíkům. „Při ohních z Vraccasovy výhně, co se tu děje?“ ozval se Boëndal.</p>
<p>„Pryč odsud,“ souhlasil s ním jeho bratr, „než se to samý stane nám.“</p>
<p>„Nejdříve musím vědět, co je s Gorénem. Ještě se porozhlédnu kousek dál.“ Tungdil nemohl jinak, hrůza ho pohlcovala a oba jeho ochránci byli nuceni zůstat u něj. „Možná leží jeho mrtvola někde poblíž.“</p>
<p>Elfčiny kosti vypadaly, jako by je někdo dočista ohlodal. Útočníci jí na rozloučenou prorazili ústy a zadní částí lebky dlouhý hřeb, který ji připoutal ke kmeni. Tam, kde kdysi nepochybně byl pár překrásných očí, zely černé díry.</p>
<p>„Podívejte se na to,“ vykřikl Boïndil. „Někdo ji tady nejdřív přibil ke kmeni a pak ji zaživa sežral. Na skřety je todlencto moc práce, ti by tu šikmouchou schramstli na místě. A vysáli morek z kostí.“</p>
<p>Tungdil polkl a zadíval se na její obličej, který si dokonce i ve smrti a utrpení zachoval svou krásu. Něco vevnitř mu říkalo, že elfy nemá rád, ale nad její nelítostnou smrtí nepociťoval žádné zadostiučinění.</p>
<p>Boëndal mezitím prosmýčil okolí stromu a našel další mrtvoly a zahnuté, černé otisky v zemi. „Stopy kopyt,“ prohlásil, „jako by je do země vypálili. Co myslíš, co to znamená, učený?“</p>
<p>Tungdil si vzpomněl na ony dva jezdce, kteří navštívili skřety v noci před útokem na Dobré louky. „Alfové,“ řekl tiše. „Od kopyt jejich nočních upírů srší jiskry, které sežehnou zem.“ Teď už mu bylo jasné, proč je elfka tak zohavená. Alfům činilo mimořádné potěšení, když mohli své příbuzné krutě zřídit.</p>
<p>„Alfové?“ opakoval Boïndil. V jeho očích vzplál oheň, plápolalo v nich nadšení. „Hejsasa, to by bylo přece jen něco jinýho než ty pitomý prasečí rypáky. Slyšels, bratříčku? Tionovy šikmý ucha nám lezou pod čepele!“</p>
<p>Jejich chráněnec hleděl na kostru, jeho představivost mu v hlavě vykouzlila obraz toho, jak upíři noci stáli před vládkyní Zeleného háje, přibitou ke stromu, a požírali ji, zatímco elfka křičela a svíjela se bolestí. Vzmáhalo se v něm nutkání zvracet, rychle si položil ruku před pusu, aby úplně neztratil tu trošku úcty, kterou k němu dvojčata cítila.</p>
<p>Zvláštní pozornost v nich vzbudila jedna mužská mrtvola, která se krčila v blízkosti elfky. Ležela prošpikovaná šípy na kousíčku nedotčené země, avšak v kruhu kolem ní řádilo moře plamenů, což se dalo poznat podle sežehnuté půdy. V přesně vytvarovaném černém kruhu napočítali sedm uškvařených skřetů.</p>
<p>Tungdil předpokládal, že to způsobilo nějaké kouzelné zaklínadlo. „To by mohl být Gorén. Zkusil se před útočníky chránit magickým ohněm.“</p>
<p>Chvějícími se prsty prohledal šaty mrtvého a objevil malou plechovku s úlomky cukrkandlu, do níž bylo vyryto jeho jméno: Gorén.</p>
<p>„Štít by mu pomohl víc,“ konstatoval Boïndil suše. „Když přijde na věc, nechá tě magie na holičkách.“</p>
<p>Jeho bratr změřil pohledem běsnící stromy, které uprostřed léta vypadaly jako na podzim. „Ten elfí háj se mi nezdá bezpečný. Jdeme,“ nařídil. „Mám z toho všeho dojem, jako by stromy chtěly vyrvat své kořeny ze země a vypochodovat na nás.“</p>
<p>„Co bude s těmi mrtvými?“ otázal se Tungdil. „Měli bychom je…“</p>
<p>„Jsou mrtví,“ odvětil Boïndil chladně.</p>
<p>Boëndal vykročil. „Bestie, elfové, kamarádi elfů. Po těch nám nic není.“</p>
<p>Tungdil pochopil, že u nich narazí na hluché uši, vydal se tedy vedle dvojčat napříč troskami. Vraceli se na cestu, aby se dostali ze Zeleného háje pryč.</p>
<p>Bylo mu líto, že za sebou nechávají elfku a Goréna jako pobitý dobytek, a ještě jednou se po nich ohlédl, aby se jim pohledem omluvil. Tu spatřil mezi zbytky stavení něco bizarního.</p>
<p><emphasis>Malířsky stojan! </emphasis>Stál v troskách jednoho domu, jako by si malíř udělal přestávku a na chvíli odešel pryč. Ten pohled Tungdila dojal. Velice dobře si dokázal představit, co se přihodilo. Uměnímilovnou elfku nebo někoho z jejích důvěrných přátel skřeti vyrušili při práci a ta po sobě zanechala nedokončené dílo, němý kus vzpomínky na hrůzné skutky.</p>
<p><emphasis>Co asi malovala? </emphasis>„Hned jsem zpátky.“ Překračoval trosky, protože ho zajímalo, co štětec vytvořil.</p>
<p>Boëndal hlasitě vydechl, knír nad jeho rty se zavrtěl. „Není to s ním lehké.“</p>
<p>„Není, to fakt není,“ zavrčel Boïndil a copem z černých vlasů si otřel pot z tváře. S nespokojeným zamručením se vydali za Tungdilem.</p>
<p>Jejich chráněnec stál před obrazem, na němž zcela jasně nebylo něco v pořádku. <emphasis>Obraz ukazuje mýtinu, jak vypadá po zničení.</emphasis></p>
<p>Ruka, která vedla štětec, patřila nějakému mistrovi. Umělec použil pro zakletí zkázy na bílé plátno výlučně jen odstíny červené barvy. Sebemenší detail byl zobrazen s trapnou přesností: mrtvoly, zbytky budov, stromy.</p>
<p>Tungdil si prohlédl plátno důkladněji. To <emphasis>nevypadá jako plátno. </emphasis>Obešel stojan dozadu a zděsil se. Zadní strana byla rudá, mokrá, a když se jí opatrně dotknul, stáhl ruku s odporem zpět. <emphasis>Lidská kůže! </emphasis>Malíř použil k nanesení motivu kůži. Podle její dokonalosti usoudil, že zvolil kůži vládkyně hájku. Trpaslík tušil, že se u té červené barvy asi nejedná o obyčejnou barvu. Přivolal dvojčata k sobě.</p>
<p>Kousíček stranou stály dva další, menší obrazy. Jeden znázorňoval trpící tvář elfky, z jejích oči vyzařoval děs a utrpení. S odporem odhodil hrůzná díla na zem.</p>
<p>„Ten obraz ještě neuschl,“ poznamenal Boëndal, když si ho pozorněji prohlédl. „Jeho šílený autor se může každou chvíli vrátit zpět.“</p>
<p>„Na to se těším,“ zavrčel jeho bratr. „Taky mu stáhneme kůži zaživa.“</p>
<p>„Něco tak odporného nesmí existovat,“ prohlásil Tungdil naplněný odporem, i když přiznával, že s takovou uměleckou dokonalostí se setkal jen málokdy. Uchopil stojan a vhodil ho do ohně a za ním i oba dokončené obrazy.</p>
<p>Mlčky se chystali k odchodu stezkou z osady, když zaslechli odfrknutí. Byl to bojovný, nepřátelský zvuk, po němž následovalo zuřivé, pronikavé zařehtání.</p>
<p>Vpravo, asi dvacet kroků od nich, vyšel z lesa vraník. Oči mu rudě zářily a při každém úderu jeho kopyt zasršely bílé jiskry a zahalily jeho podkovy.</p>
<p>Upír noci nesl na zádech štíhlou alfku s dlouhými, tmavohnědými vlasy. Její tělo halila zbroj z tvrzené černé kůže, posetá vyhlazenými kousky tionia.</p>
<p>„Smradlaví podzemšťani!“ Za zády se jí tyčila rukojeť meče, v pravici držela prohnutý luk. Dlouhé šípy, které k luku patřily, se nacházely v toulci u sedla. Tungdil si na ně velice dobře pamatoval.</p>
<p>„Zničili jste moje obrazy! Takže potřebuji čerstvou krev, abych mohla namalovat nové.“ Mírně se napřímila, aby na trpaslíky lépe viděla. Svým krásným, jemný obličejem se až se zrádnou přesností podobala elfce a kdekdo by ji považoval za stvoření bohyně Palandiell, kdyby ji nezradily černé oční důlky.</p>
<p>„Doufám, že se vaše krev moc nesrazí.“ Volnou ruku položila na násadu šípu. „Musí být řídká, aby se podařily i ty nejjemnější detaily.“</p>
<p>„Hola hej, to bude sranda! Dočkali jsme se svýho boje! Ale nejdřív zpátky do trosek,“ nařídil Boïndil zvesela v jazyce trpaslíků. „Bez nějakýho úkrytu nás ta šikmouchá odstřelí jako zajíce.“ Přikrčeně se dali do běhu a vrhli se do krytu za jednou dřevěnou stěnou.</p>
<p>Se zabzučením přilétla první střela. S hravou lehkostí prorazila prkna, za nimiž leželi, a se slyšitelným „ping“ narazila na Boëndalovu zesílenou kroužkovou košili. Černý hrot z tionia zanechal v kovu škrábanec. Zasažený zanadával.</p>
<p>Zalezli hlouběji mezi doutnající trosky, aby se před alfkou skryli a mohli na ni zaútočit ze zálohy.</p>
<p>Tungdil nakoukl přes roh. Spatřil štíhlou hlavu nočního upíra. Ten se jako šelma kradl pozůstatky Zeleného háje a vždy to trochu zasyčelo, když kopyta znesvěceného stvoření světla dopadla na zem a vypálila do ní svou značku. Nozdry se mu chvěly, snažil se je zvětřit.</p>
<p>Trpaslík cítil, jak se ho zmocňuje nikdy nepoznaný strach. Sedlo toho zvířete bylo prázdné! <emphasis>Kam se poděla? </emphasis>Alfka byla někde v osadě. Zavřel oči a snažil se zapomenout na všechno, co o alfech ví.</p>
<p>Když zvedl víčka, byli Boëndal a Boïndil rovněž pryč a Tungdil vedle strachu navíc ještě ztratil hlavu.</p>
<p>„Kde jste?“ zašeptal a pevně třímal sekeru. Jak mu jen mohli říct, že není žádným bojovníkem, a pak ho nechat sedět samotného mezi troskami, zatímco dvě z těch nejhorších stvoření ve Skryté zemi na něho pořádají štvanici?</p>
<p>Někdo se dotkl jeho paže. Tungdil sebou trhl a okamžitě udeřil. Jeho sekera zasáhla muže pod žebra do břicha. Trpaslík se na zraněného zděšeně zahleděl. „Gorén? Já myslel, že jsi mrtvý?!“ vysoukal ze sebe.</p>
<p>Fámulus nepřítomně pohlédl na ránu, kterou v něm vyrazilo ostří sekery. Prsty ohmatal okraje rány, pak se na něho podíval. „Já…“ zasténal, „nic… necítím.“ Vytáhl si z těla skřeti šíp. „Nic,“ opakoval zoufale. „Ale… já… nenávidím…“ Jeho ruka uchopila kus klády, zlomené oči procházely trpaslíkem skrz naskrz.</p>
<p>„Goréne, ne, počkej, já…“ Když se po něm fámulus rozmáchl, sklouzl Tungdil stranou a dřevo se hřmotem narazilo na stěnu.</p>
<p>Rána byla tak hlasitá, že ji lovci zaslechli. Upír noci zaržál, údery kopyt se blížily.</p>
<p>Trpaslík se rychle odplazil a zmizel pod zříceným stropem, aby ho hřebec neobjevil.</p>
<p>„Cítím…“ Gorén se kymácivě zvedl a potácel se jako opilý napříč zbytky budovy ven na volné prostranství, kládu táhl za sebou.</p>
<p>Tu k němu přiskočil vraník a prostě ho zadupal do země. Tungdil přesně viděl, jak přední noha sršící jiskrami prorazila kůži na břiše a pronikla dovnitř, ale k jeho zděšení se muž znovu pohnul!</p>
<p>Tento pohled otevřel trpaslíkovi oči. <emphasis>Zelený háj dostala do své moci Mrtvá země. Všechno, co v lese umře, se vrátí nemrtvé zpátky</emphasis>. Stromy nedržely smutek po elfce, ne, do země prosakovala temná moc a plížila se jejich kořeny až do korun a vrcholků.</p>
<p><emphasis>Jak je to možné? Jak to proniklo ochrannou bariérou? pomyslel si zmateně. O tom se bezpodmínečně musí dozvědět </emphasis><emphasis>Lot-Ion</emphasis><emphasis>an ještě před tím, než odtáhnu s dvojčaty na jih. Jestliže se zlu daří proniknout ochranou na jednom místě, daří se mu to možná i na jiných místech.</emphasis></p>
<p>Ale k tomu bylo nutné, aby se třem trpaslíkům podařilo uniknout z lesa ven, a o tom zatím pochyboval.</p>
<p>Upír noci zvětřil jeho pach a vrátil se. Kopyta bušila do Tungdilova úkrytu, blesky lítaly, kusy podlahy byly rozdupány na třísky. Vraník chtěl vyhnat trpaslíka z jeho skrýše.</p>
<p>Nic jiného také Tungdilovi nezbývalo. Vyplížil se druhou stranou ven a chtěl skočit do nejbližšího úkrytu, to však noční upír nepřipustil.</p>
<p>Mohutným skokem se přenesl přes překážku. Zvíře natáhlo krk, čelisti sklaply a sevřely pravé rameno. Kroužková košile zabránila tomu, aby ostré zuby napáchaly velkou škodu, ty však měly dost síly na to, aby trpaslíkovi pohmoždily rameno.</p>
<p>„Zatracená potvoro,“ vykřikl Tungdil a pokusil se zvíře zasáhnout sekerou. Trpasličí bojovnost se v něm probudila a zapudila strach.</p>
<p>Vraník však kořist nepustil. Trhl hlavou vzhůru a třepal Tungdilem jako panenkou na hraní. Najednou se tlama rozevřela, trpaslík prolétl vzduchem, točil se při tom na všechny strany, a pak narazil na zšedlou trávu. Noční upír zařehtal, zahrabal zadními běhy a vyryl do země hlubokou brázdu. Zatímco se Tungdil pořád ještě snažil nějak zorientovat, vyřítila se ta bytost na něj.</p>
<p>Najednou se u něho znovu objevila dvojčata. Vyskočila z úkrytu na pravé a levé straně cesty, jakmile hřebec kolem nich proběhl.</p>
<p>„Pojď sem, můj koníčku! Udělám z tebe poníka!“ Boïndilova obouručně vedená sekera přesekla pravý kolenní kloub a vraní zobák roztříštil upírovi noci levý.</p>
<p>Tionova stvůra se zřítila na zem a několikrát se převalila. Do výše stoupala oblaka popela, ale vraník se bez ohledu na své utrpení snažil znovu postavit na nohy. V tom se na něho vrhli trpasličí válečníci.</p>
<p>„Teď spolu budem bojovat z očí do očí.“ Upír noci chňapl po Boïndilovi a ten mu za to vrazil čepel hluboko do chřtánu. „Nažer se!“ Černá hlava ucukla zpět, čímž tvor zpečetil svůj osud.</p>
<p>Boëndal zarazil zahnutou špici zbraně vraníkovi do čela přesně mezi oči, svaly na pažích a na trupu mu naběhly, nohama se pevně zapřel o zem. Teď se projevilo, proč se mu říká Páka. Přitáhl k sobě hřebcovu zaháknutou lebku a poskytl tak svému bratrovi možnost vrazit mu sekeru do týla.</p>
<p>„Pořád ještě chceš kousat, ty stará herko?“ Boïndil zasadil mocnou ránu. Krční obratle praskly, upír noci se ochable zhroutil.</p>
<p>Boëndal se nohou zapřel o hlavu toho tvora a vypáčil dlouhý trn z lebky.</p>
<p>Jeho dvojče se zakřenilo. „Teď je na řadě ta šikmouchá mrška ze sedla.“ Ukázal někam za Tungdila. „Schovej se líp a koukej se, jak se bojuje, aby ses to naučil.“</p>
<p>Skrčili se poblíž mrtvého upíra noci a čekali. Tungdil jim chtěl povyprávět o svém zážitku s nemrtvým, ale dvojčata kývnutím odmítla. Nejdříve museli setřást z krku tu alfku.</p>
<p>Netrvalo dlouho a zaslechli táhlý, nelidský ženský výkřik.</p>
<p>Boïndil vesele zavrtěl obočím, hodil si cop dozadu a zůstával v pohotovosti. „V mejch uších to znělo jako hudba.“</p>
<p>Boëndal zbystřil sluch a pak náhle vyskočil. Jeho bratr ho bez otázek následoval.</p>
<p><emphasis>Měl bych jít s nimi, a ne tady zbaběle sedět. </emphasis>Tungdil cítil povinnost stát jim po boku proti děsivému protivníkovi, i kdyby se měl hodit jen k odvrácení pozornosti. S povzdechem uchopil sekeru a zrovna chtěl vstát, když ho zezadu uchopily za ramena dvě ruce jakési kostry a přitlačily ho k zemi.</p>
<p>„Kdo jsi?“ slyšel, jak se ho ptá jemný ženský hlas, zatímco páchnoucí, vlhké kosti, které předtím bývaly prsty, osahávaly jeho obličej. „Jsi malý. Ty jsi jeden z těch podzemšťanů?“</p>
<p>Ruce trpaslíka převalily. Díval se do zohyzděné tváře líbezné elfky.</p>
<p>I z ní se stala nemrtvá. Vládkyně Zeleného háje se odpoutala od buku a slepě bloudila kolem, protože jí alfové vzali oči.</p>
<p>„Nech mě, elfko!“ zvolal Tungdil a pokusil se dostat ke své zbrani. Elfka ho však pevně držela za ramena, takže dosáhl jen na dýku. Bodl, čepel zazvonila o holá žebra a nezpůsobila žádnou škodu.</p>
<p>„Co dělá trpaslík v mém háji?“ osopila se na něho a sevřela mu kostnatou rukou hrdlo. „Spolčil ses s alfy? Vzrostla vaše nenávist k mému národu až tak, že se spouštíte i se zlem, jen abyste nás zničili?“</p>
<p>Tungdil potlačil strach a postřehl, že ve způsobu, jak s ním mluví, je rozdíl. Zněla jinak než Gorén, bylo zřejmé, že vládne zbytkem vlastní vůle. „Ne, vládkyně! Poslal mne Lot-Ionan, abych Gorénovi předal nějaké artefakty…“ dostal ze sebe přidušeně.</p>
<p>Černé díry po jejich očích se na něho zaměřily. „Co se to se mnou děje?“ zašeptala ustrašeně. „Cítím, že se měním. Byla jsem mrtvá, ale… moje duše…“ Elfka se zarazila. „Poslal tě Lot-Ionan? Nestor mého milého?“ Její nemilosrdné sevření povolilo. „Je tu jedna kniha, tam naproti v hlavní budově, leží v knihovně. Gorén ji chtěl nechat doručit tvému magusovi, když na nás alfové zaútočili…“</p>
<p>„Mám ji,“ přerušil ji.</p>
<p>„Oni tu knihu nesmějí dostat!“ vštěpovala mu. „Zanes ji do Ionandaru a dej ji magusovi. Pochopí, až si přečte dopis mého milého.“ Tlak jejích kostnatých prstů opět zesílil. „Přísahej!“</p>
<p>Tungdil vykoktal přísahu k Vraccasovi i ke svému pěstounovi. Kostru, která byla před nedávném elfkou, to nejspíš uspokojilo a odplazila se od něj pryč.</p>
<p>„Setni mi hlavu,“ poprosila tiše. „Nechci, aby ta troška, co mi z mé duše ještě zbyla, připadla Mrtvé zemi.“ Vládkyně Zeleného háje rozpřáhla kostnaté paže. „Pohleď, co ze mě udělali. Copak musím celou věčnost bloudit kolem a poslouchat příkazy zla?“ Temné otvory v jejím obličeji ho celého pohlcovaly.</p>
<p>„Já…“</p>
<p>„Všechno, co jsem milovala a co mi bylo drahé, mi vzali. Mou lásku, mou krásu, můj domov a můj les.“ Zvedla levou ruku, natáhla ukazovák a váhavě ho zasunula do prázdného očního otvoru. „Nemohu les dokonce ani oplakávat. Měj soucit.“</p>
<p>Tungdil nedokázal bezbřehý smutek v jejím hlase a pohled na ni déle snášet. Roztřeseně se zvedl, došoural se k ní a rozmáchl se sekerou. Když se useknutá hlava odkoulela do trosek domu, její kostra se rozpadla. Elfka byla definitivně mrtvá.</p>
<p>Les zanaříkal. Do stonásobného skřípění a praskání se vmísil hluk boje, jenž trpaslíkovi připomněl dvojčata, která stále ještě sváděla urputný boj s alfkou.</p>
<p><emphasis>Mrtvá země! Oni to ještě neví!</emphasis> Tungdil se vzchopil. <emphasis>Musíme mrtvolám useknout hlavu, jinak se vrátí jako nemrtví zpátky.</emphasis></p>
<p>Boëndal a Boïndil mezitím čelili sokyni, kterou vůbec nenapadlo, že by měla bojovat podle pravidel trpaslíků. Alfka byla hbitá jako kočka, uskakovala, skákala a uhýbala před jejich údery, avšak nedařilo se jí proniknout vyztuženým pancířem dvojčat.</p>
<p>„Hej!“ Tungdil podnikl dlouhý výpad a vrhl sekerou po protivníkovi. Alfka si všimla přilétající zbraně a hbitě uhnula stranou.</p>
<p>Náhle se za ní vynořil Gorén a mrštil po ní dřevěnou kládou. Alfka sice zaslechla varovné hvízdání větru, nedokázala se však již ráně vyhnout.</p>
<p>Kláda ji zasáhla do zad a katapultovala ji dopředu, kde jí Boïndil se šíleným smíchem kráčel vstříc se sekerami v rukou. Mířil jimi na její stehna, chráněná tenčím pancířem. „Pojď sem ke mně dolů, černoočko!“</p>
<p>Útok byl načasovaný přesně. Těžce zraněná alfka vykřikla a v tom dostala do břicha plochou stranou Boëndalova vraního zobáku. Oněměla a definitivně zmlkla, když jí krk proťaly sekery.</p>
<p>„To nebylo nutný, kouzelníku. Však my bysme tu šikmouchou vyřídili i sami,“ poznamenal Boïndil uraženě směrem ke Gorénovi, který se k němu kymácivě blížil. „Proč vlastně ještě žiješ!“ podivil se jedním dechem.</p>
<p>„Stojíme na Mrtvé zemi! Ta ho nenechala zemřít. Musíš mu useknout hlavu, jenom tak skutečně umře,“ zvolal Tungdil.</p>
<p>„Když to musí být,“ zabručel bojovník, přikrčil se a vyhnul se neohrabanému pokusu nemrtvého o útok. Sekera se zableskla a Gorénova hlava se skulila na zem. Kouzelník byl mrtvý.</p>
<p>„Když už jsme u toho, měli bychom uklidit i ten zbytek,“ doporučil Boëndal a kývl směrem k cestě.</p>
<p>Spálené pozůstatky skřetů a obyvatel Zeleného háje se začaly na příkaz temné moci zvedat. Moc nerozlišovala mezi útočníkem a obětí, takže dvojčata přikročila k dílu s velkou obezřetností. Vzala si do péče jednoho oživlého po druhém, zkrátila je o hlavu a tím vysvobodila a zbavila jejich osudu. Tungdil pouze přihlížel.</p>
<p>„To bylo moc jednoduchý,“ remcal Boïndil, když dokončili svou odpudivou práci. „Ale na to, aby mi to vyhnalo vztek z těla, to jakž takž ušlo.“ Mihotání v jeho očích postupně ustupovalo. „Jdeme.“</p>
<p>Ve spěchu odcházeli z místa, které kdysi bývalo Zeleným hájem, směrem na jih.</p>
<p>Holé stromy jim umožnily volný průchod. Budilo to zdání poslední laskavosti vůči těm, co zlikvidovali alespoň jednoho z alfů, kteří vnesli do mírumilovné osady smrt a zkázu. Kmeny a větve praskaly a skřípěly, skláněly se k zemi a výhružně se o sebe třely, nijak jim však neublížily.</p>
<p>Jediné zvuky, které jinak ještě zaslechli, bylo šustění a ševelení uschlého listí pod jejich holínkami. Po všech těch zvířatech nezůstala ani stopa, ani jediný ptáček se neodvážil pozvednout hlas ke zpěvu.</p>
<p>„Je důležité, abych se nejdříve vydal k Lot-Ionanovi,“ sdělil dvojčatům Tungdil a v několika málo slovech zopakoval elfčiny pokyny. „Mrtvá země a skřeti nesmějí proniknout tak hluboko na západ. Můj magus se to musí dovědět a dostat ty knihy. Zdá se, že jsou strašně důležité.“</p>
<p>„Ionandar? To znamená okliku šesti set mil,“ poznamenal Boëndal s pramalým nadšením. „S takovou dojdeme do říše Druhých ještě později.“</p>
<p>„Jinak to nejde,“ odvětil Tungdil tvrdohlavě. „Anebo půjdeme do Lios Nudinu a promluvíme před radou magusů.“</p>
<p>Boïndil se rozesmál. „To je správný, ukaž nám, že seš paličatej jako každej správnej trpaslík.“</p>
<p>Jeho bratr ustoupil. „Tak dobrá, půjdeme do Lios Nudinu. Velkokrál žije už tak dlouho, že těch pár oběhů ještě přečká. Vraccas mu nepochybně dodá potřebnou sílu, aby vydržel.“ Sáhl po měchu s vodou.</p>
<p>„Ostatně ses držel hezky, na to, že ses nikdy nenaučil zacházet se sekerou,“ pochválil ho Boïndil. „Ale trpaslík, a to si zapiš za uši, nikdy nehodí sekeru, když nemá po ruce druhou. A tvůj styl boje potřebuje vylepšit. Vezmu si tě do učení, jak správně máchnout sekerou, Tungdile, a brzo budou mít ty prasečí rypáky z tebe stejnej strach jako ze mě.“</p>
<p>Proti tomu neměl Tungdil sebemenší námitky. „Čím dřív budu umět se sekerou zacházet, tím líp.“</p>
<p>Večer, když museli udělat přestávku a trochu si odpočinout, zanotoval Boëndal další trpasličí nápěv, který vyprávěl o prastaré nenávisti mezi elfy a trpaslíky. Odmlčel se, když zahlédl, jak se na něj Tungdil dívá. Píseň o smrti a zkáze v ničem nepřispěla ke zlepšení nálady.</p>
<p>„Co víte o mém kmeni?“ vyptával se jich.</p>
<p>„Čtvrtí?“ Boëndal si prohrábl vous, vydoloval kousek sýra a nechal ho znovu opéct nad ohněm. „Mají dvanáct klanů, jsou většinou drobnější, útlejší, kapánek změkčilí. To mají z toho, že jejich hlavní činností je broušení drahokamů.“ Změřil si Tungdila pohledem. „No, docela se k nim hodíš. Nemají sice ve svých řadách žádné učence, ale mají zhruba stejnou figuru jako ty… i když vlastně ne, jsi skoro až moc silný. Seš hodně široký v kříži.“ Přemýšlel o svých slovech. „Neříkám to, abych tě urazil. Je to prostě tak,“ vysvětloval přátelsky. „Vraccas nás stvořil takové, jací jsme.“</p>
<p>Tungdil se s touto odpovědí nespokojil. Byla příliš obecná a nepřinesla mu nic nového. „To je všechno?“</p>
<p>Dvojčata si vyměnila pohledy.</p>
<p>„Říše trpaslíků o sobě strašně dlouho nic neslyšely,“ odvětil Boëndal upřímně. „Víme toho málo. Počkej, až se s nimi sám setkáš. Ale můžu ti něco povyprávět o Druhých. Našich sedmnáct klanů Vraccas obdařil velkým nadáním a jsme ti nejlepší kameníci mezi všemi kmeny. Pevnost Obrosmrt ti vyrazí dech. Něco takového jsi ještě nikdy neviděl! Dokonce ani ten největší hrad Dlouhých se jí nemůže rovnat.“</p>
<p>Boëndal zabředával do stále většího nadšení a opěvoval krásu kamenných staveb, před nimiž mnoho dalších kmenů muselo zblednout závistí. Tungdil mu visel na rtech a těšilo ho, že vbrzku bude moci spatřit monumenty svého národa na vlastní oči.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, léto</strong></p>
<p>P</p>
<p>ospíchali den za dnem, aby co nejdřív došli do hlavního města a mohli promluvit před shromážděním kouzelníků.</p>
<p>Boïndil nejdříve trval na tom, aby šli kvůli své vlastní bezpečnosti vedle cesty. Po čtyřech dnech v křovinách měli dost škrábajících větví, trnitých šlahounů, které se jim zaplétaly do kroužkových košil, a otravných větviček, jež se nevysvětlitelným způsobem neustále trefovaly Tungdilovi do nosu nebo do očí. Vrátili se zpět na prašnou cestu, ovšem stále si dávali pozor, kdo se k nim blíží.</p>
<p>Události zanechaly na Tungdilovi své stopy, trápily ho noční můry, a když se cestou sklonil nad potůčkem, aby nabral vodu do cestovního měchu, připadal mu vlastní obličej starší, zralejší a hnědé oči vážnější než na počátku jeho putování. Prožité hrůzy ho poznamenaly.</p>
<p>Protože se nehodlal stát obětí nějakého skřeta, věnoval se s velkým úsilím každodenním bojovým cvičením s Boïndilem a učil se rychle, skoro až příliš rychle, jak tvrdil jeho učitel. Boëndal sedával vedle nich, když procvičovali údery, šarády a finty, pokuřoval z dýmky a pozorně ho sledoval, nic však neříkal.</p>
<p>Kdekoliv jejich trojice narazila na lidi a osady, vyprávěl Tungdil o událostech v Zeleném háji a varoval lidi, aby se nepouštěli do blízkosti hranic s Mrtvou zemí.</p>
<p>Jeho vyprávění dokreslovaly kolony vozů s uprchlíky, které se denně valily po silnici a hledaly záchranu na území Lios Nudinu. Skřeti se vynořili i na dalších místech a lidé spíše než králi Bruronovi důvěřovali Nudinovi Vědychtivému, že bude schopen odolat pronikající moci.</p>
<p>K polednímu se Tungdil kousek před zatáčkou o pár kroků opozdil. Bylo to znamení, že chce v klidu vykonat potřebu. Dvojčata se vlekla dále.</p>
<p>Když si Tungdil ulevil a vrátil se na cestu, dorazil ke křižovatce, po trpaslících však neobjevil žádnou stopu. Tabule na rozcestníku ukazovala, že do Poristy se jde na východ, proto se dal do klusu tímto směrem.</p>
<p>Brzy narazil na dřevěný, pestře pomalovaný obytný vůz, který stál šikmo vedle cesty. Na stěnách se skvěly namalované nůžky, nože, sekery a širočiny, tažná zvířata byla vypřažena, povoz byl ve spěchu odstaven.</p>
<p>„Haló?“ Dvířka na korbě pořádně nedovírala a umožňovala úzkou škvírou nahlédnout do vnitřku vozu. Vzbuzovalo to v něm jisté pochybnosti. „Jste v pořádku?“</p>
<p>Pro jistotu sáhl po sekeře. Co když se majitel vozu stal obětí skřetů a ty placaté čenichy se pořád ještě zdržovaly někde poblíž. <emphasis>Kde jen vězí </emphasis><emphasis>Boïndil</emphasis><emphasis> a </emphasis><emphasis>Boëndal</emphasis><emphasis>?</emphasis></p>
<p>„Haló?“ zavolal ještě jednou a stoupl na úzký dřevěný žebřík se dvěma schůdky, který vedl ke dveřím. Tupým koncem sekery rozevřel dveře a nahlédl do malé dílničky. Šuplíky byly vytaženy, dvířka úzkých skříněk otevřena a až pak zpozoroval, že vzadu v koutě povozu vykukují zpoza skříně dvě boty.</p>
<p>Tungdil vstoupil do obytného vozu. „Odpovězte mi. Nechci vám udělat nic zlého.“ Ve voze ucítil kovovou, nasládlou vůni. Krev. Tušil, že ať před ním leží kdokoliv, nepobývá už mezi živými. Nyní si byl jistý: bohové stihli jeho cestu prokletím, jinak se nedaly ty neustálé hrůzy, které se kolem něho děly, vysvětlit.</p>
<p>Zasunul si zbraň za opasek, rukama uchopil podrážky holínek a zatřásl jimi. „Jste zraněn?“ Protože se nedočkal žádné reakce, skříň nadzvedl, aby mohl osvobodit toho, kdo pod ní uvízl. Tu si všiml, že jde o tělo nějakého trpaslíka, a sice jenom o tělo. Někdo neznámý mu usekl hlavu, po ní však tam nezůstala žádná stopa, okraje rány na krku se ještě leskly vlhkostí a sotva zaschly. K vraždě muselo dojít před nepříliš dlouhou dobou.</p>
<p>„Co se to tady, u Vraccase, děje?“ Jak byl vyděšený, vyklouzla mu skříň z rukou a spadla na mrtvolu. Tungdil couvl dozadu a pokusil se uspořádat si myšlenky. Litoval podomního trpaslíka, který se se svou kovárnou stal obětí brutálních zločinců. Hamižná lidská touha po zlatě a zlaťácích zpečetila jeho osud.</p>
<p><emphasis>Neměl bych ho tu tak nechat ležet, </emphasis>řekl si, popadl nohy a vytahoval mrtvolu zpod skříně, když něco zacinkalo a spadlo na dřevěná prkna.</p>
<p>„No ne?“ Prohlédl si ten předmět pozorněji. Byla to dýka potřísněna krví, a pokud ho šero ve voze příliš nešálilo, jednalo se o zbraň jednoho žoldáka. Toho, kterému před pár týdny okoval na statku koně.</p>
<p>Tungdil uslyšel dusot kopyt. Opatrně vyhlédl úzkým okýnkem, na rtech hrubou trpasličí kletbu. K obytnému vozu právě dojelo pět ozbrojenců, takže zůstal stát a vmáčkl se za dveře ke stěně. Ze souboje se zkušenými bojovníky by nepochybně nevyšel jako vítěz, proto, pokud chtěl přežít, se musel schovat. Zatím se ještě necítil být schopen vzdorovat přesile, jak to hravě zvládali Boïndil a Boëndal.</p>
<p>K povozu se přibližovaly těžké kroky, holínky došláply na rozvrzaný žebřík, vůz se zhoupl a pak se před světlo, padající vchodem dovnitř, vsunul stín.</p>
<p>Trpaslík uchopil oběma rukama sekeru.</p>
<p>Muž něco zabručel a podřepí vedle mrtvého. „Někdo tady byl,“ houkl nahlas. „Ten krátkej leží jinač než předtím. Dávejte bacha, aby mě nikdo nezaskočil.“ Hledal svůj nůž. „A dobře schovejte ten hrnec na med, co je v něm ta hlava,“ nařídil. „Nechtěl bych nikomu vysvětlovat, proč v něm vozíme nějakou šerednou lebku jakéhosi podzemšťana.“</p>
<p>„To je přeci jasný. Protože za to budou prachy,“ zasmál se jeden z jeho kumpánů venku hrubě.</p>
<p>„Po tom nikomu nic není,“ odpověděl vrah. „Už tak je dost těžký takovýho chlápka dostat, nepotřebujeme, abychom se o něho tahali s někým jiným.“ Objevil svoji dýku. „Tak tady seš.“ Důkladně ji otřel o šaty zabitého trpaslíka, zasunul ji do pochvy a zvedl se.</p>
<p>Jeho zbroj odrážela sluneční svit, který vnikal bočním okýnkem dovnitř, a odražený paprsek se dotkl ostří Tungdilovy sekery, které se okamžitě zalesklo. „Co…“ Vrah se otočil.</p>
<p>Tungdil musel jednat, dokud ještě měl na své straně výhodu překvapení. Skočil dopředu, sekl ostřím dolů. Sekera projela koženou zbrojí, mužovou nohou i kostí. Tungdil v rozčílení udeřil moc prudce, takže sekera uvízla v prknech podlahy. Vší silou ji vytáhl ven.</p>
<p>Válečník hlasitě vykřikl. Právě v tu chvíli jeho průvodci pochopili, že něco není v pořádku.</p>
<p>„To máš za to.“ Trpaslík vytrhl čepel ze dřeva a prchl. Vyskočil z vozu a přitom hlasitě hulákal, aby splašil koně.</p>
<p>Vylekaní čtvernožci uskočili dozadu. Muži, kteří se právě chystali sesednout a stáli jenom jednou nohou ve třmenech, ztratili rovnováhu a popadali do prachu.</p>
<p>Tungdil nečekal, ale utíkal doprava do hustého lesa. Mezi kmeny, stojícími těsně vedle sebe, nebyli žoldákům koně nijak k užitku a kvůli křoví se ani pěšky nedostanou kupředu. Jeho malá velikost mu byla výjimečně výhodou. Pod hustou střechou z listí se navíc jasné denní světlo ztrácelo rychleji než na volném prostranství, to však Tungdilovi nečinilo vůbec žádné potíže.</p>
<p>„Chytněte toho trpasličího bastarda!“ hulákal jejich vůdce. „Bude za něho tučná prémie!“</p>
<p>Trpaslík pádil lesem, tu a tam se zastavil a naslouchal, jestli jsou jeho pronásledovatelé za ním. Nevzdávali se tak snadno, což poznal podle praskání větviček a nadávek, ale zaostávali za ním. Po nějaké době přestal jejich těžké kroky slyšet, setřásl je.</p>
<p>Těžce oddychující Tungdil se opřel o kmen stromu a lapal po dechu. Vytrvalost byla dobrá a krásná věc, ale utíkat o život s ranci na zádech představovalo obrovskou námahu. Ve spěchu všechno překontroloval, ranec s artefakty, ve kterém něco od bitvy se skřety podivně cinkalo a klapalo, se houpal tam, kde měl být.</p>
<p>Tungdil si dal doušek vody a naslouchal. <emphasis>Ti chlapi honí můj lid kvůli nějaké odměně! </emphasis>Věty, které předtím zaslechl, nedokázal pochopit, přesahovaly všechno, co se mu doposud po cestě přihodilo. Vypsat odměnu ve zlatě za hlavy trpaslíků nebylo v souladu se zákony Skryté země a on sám si při nejlepší vůli nedokázal představit, co by chtěli s jeho hlavou provést.</p>
<p>Po krátkém oddechu se pachtil dál, přímou čarou napříč lesem, až došel na další cestu. Byl velice překvapen, když mu tam Boïndil s Boëndalem přicházeli naproti.</p>
<p>„Tak tady je!“ pozdravil ho Boïndil. „Ty ses asi někam zatoulal.“</p>
<p>„Ne, vy jste se zatoulali. Nebyli jste na cestě do Poristy,“ zasupěl.</p>
<p>Boëndal si ho prohlédl pozorněji. „Co se stalo, učený? Měls nějaké mrzutosti?“</p>
<p>„Doufám, že ne, protože pak bych je já totiž propásl,“ zabručel jeho bratr. „Nebo ti chtěla nějaká veverka…“</p>
<p>„Byli tam lovci lidí,“ přerušil ho Tungdil. „Pronásledují trpaslíky a uřezávají jim hlavu, protože jim za to někdo platí peníze.“</p>
<p>„Co?“ zaryčel Boïndil a zakoulel očima. Jeho mocný knír se rozechvěl. „Kam se poděli?“</p>
<p>„Nemám tušení, a abych pravdu řekl, byl jsem hrozně rád, když už jsem je neměl za sebou,“ doznal Tungdil.</p>
<p>Vyhledali si malou mýtinku stranou od cesty, aby se poradili.</p>
<p>„Říkali, kdo jim ty peníze zaplatí?“ dotazoval se Boëndal.</p>
<p>„Ne. Už jsem je potkal jednou, ale tehdy nic neprovedli. Na statku asi bylo příliš moc lidí.“ <emphasis>Unikl jsem smrti jen o chlup.</emphasis></p>
<p>„Hmm… Mohla by to být nějaká nová lest Třetích, aby někdo takhle honil a zničil ostatní kmeny. Nebo chtějí dosáhnout, abychom se s Dlouhými znepřátelili stejně jako s elfy a aby to všechno vedlo k válce.“ Boëndal se rozhlédl po jejich kroužku. „V každém případě budeme mít spoustu věcí na projednání, až dojdeme do Druhé trpasličí říše.“</p>
<p>Tungdil si rozložil deku a strávil noc pod listnatou střechou dubu. Od ohně upustili, neboť záře plamenů byla ve tmě vidět na míle daleko, a dokonce i zapraskání tenké větvičky se v nočním tichu hlasitě rozléhalo. Zkřížil paže pod hlavou, ucítil, že mu do hustých vlasů vlezl nějaký brouk, a vytáhl ho ven. „Je zvláštní,“ přemítal nahlas, „že tahle odměna za hlavy trpaslíků byla vypsaná zhruba v té samé době, kdy jste mě začali hledat.“</p>
<p>Boïndil, který se pohodlně uvelebil a svůj dlouhý černý cop stočil do polštáře, svraštil čelo. „Myslíš, že to není žádná lest od Lorimbura? Že má někdo spadený na nás?“</p>
<p>Jeho bratr potřásl hlavou. „Ne, to jsi na špatné stopě. Náš učenec myslí, že někdo má spadeno v první řadě na něho, že ano?“</p>
<p>„Zní to prapodivně, já vím,“ připustil Tungdil s povzdechem. „Ale vždyť jste se přece zmínili o tom, že se o trůn uchází ještě jeden.“</p>
<p>Boëndal pochopil jeho narážku. „Nikdy,“ odmítl striktně. „Počestný trpaslík se nepouští do žádných intrik. Král Gandogar Stříbrovous má na hony daleko k tomu, co bys mu chtěl podsouvat.“</p>
<p>„Ty ho bráníš, jako by byl z našeho kmene,“ zamručel jeho bratr s mírnou výčitkou.</p>
<p>„Bráním ho, protože je trpaslík. Upřímný trpaslík s nesprávnými názory,“ trvalo jeho dvojče rozhodně na svém. „Kromě toho se rada o tobě něco dověděla teprve po našem odjezdu.“ Uvažoval dál. „Ne,“ opakoval pevně. „Odměna za hlavy je Lorimburova záludnost. A už to je dost zlé. Všechno ostatní by bylo ještě mnohem horší. Kdybychom se vzájemně zrazovali, všecko by se zhroutilo. Proto tomu tak nesmí být.“</p>
<p>Myšlenky se jim honily v hlavě, jak se ukládali k odpočinku.</p>
<p>Tungdilovi se zdály chaotické sny. Celé armády skřetů a alfů ho pronásledovaly s mýdlem na holení a nožem, aby mu oholily jeho mezitím již pohledný vous. Skutečně se jim ho podařilo dohnat, povalit na zem a oholit. Byl to ponižující a děsivý pohled, mít obličej nahý jako malé dítě.</p>
<p>Tím snem se probral z dřímot, které ho vůbec neosvěžily. Pojedl něco ze zásob a pomodlil se ještě vřeleji k Vraccasovi, aby unikl všem lovcům lidí v Gauragaru a splnil svůj úkol.</p>
<p><emphasis>Neděláš mi to lehké, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i. </emphasis>Tungdilovi se stýskalo po domovské štole a po Frale, Sunje a Ikaně. Byl na tom skoro až tak, že mu byla příjemná představa dalšího setkání s Jolosinem.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Společné putování trpaslíky navzájem sblížilo. V každé volné chvilce ho bral Boïndil stranou a zasvěcoval ho hlouběji do umění boje.</p>
<p>„No,“ zeptal se ho Boëndal jednou večer u ohniště tiše, když jeho bratr usnul. „Co si myslíš o prvních trpaslících, se kterými ses ve svém životě setkal?“</p>
<p>Tungdil se ušklíbl. „Mám odpovědět upřímně?“</p>
<p>„Prosím tě o to, učený.“</p>
<p>„Boïndil je ten vznětlivější z vás dvou. Než se ale jeho myšlenky rozhýbou, potřebují delší dobu než jeho pěsti. Když se pro něco rozhodne, není ho už možno od jeho záměru ničím odvrátit. A většinou dělá to, co ho právě napadne.“</p>
<p>„To bylo jednoduché. A dál?“</p>
<p>„Nedělá žádné tajnosti s tím, že nemá rád skřety a elfy. Pro něho je největší radostí boj, do kterého se vrhá s takovou vášnivostí, jakou jsem ještě nikdy nezažil.“</p>
<p>„U Vraccase! Ty jsi mého bratra pozoroval opravdu pozorně,“ zasmálo se dvojče. „Ale dej si pozor, aby to neslyšel. A co si myslíš o mně?“ otázal se zvědavě a podal mu právě zapálenou dýmku.</p>
<p>„Ty jsi povahou poněkud jemnější, uvažuješ rychleji a vcelku se necháš přesvědčit jinými návrhy,“ řekl Tungdil a potáhl z dýmky. „Pohled tvých hnědých očí je přátelský, ale výraz v očích tvého bratra je… nepopsatelný.“</p>
<p>Boëndal tiše zatleskal. „To není špatné, učený.“</p>
<p>„Jak vlastně došlo k tomu, že jste se oba stali válečníky?“</p>
<p>„Protože jsme v zacházení s mramorem a jinými kameny neprojevovali žádnou extra velkou šikovnost, rozhodli jsme se posílit oddíly stráží,“ zašklebil se. „Náš kmen chrání Vysokou bránu, jak říkáme průchodu v naší soutěsce. Cesta má šířku padesáti kroků, okolní srázy se tyčí svisle do výše tisíc kroků a od osmi set kroků se k sobě přiklánějí. Do soutěsky proniká světlo jenom tehdy, když slunce stojí kolmo nad ní.“</p>
<p>„Pak by se měla jmenovat spíš Temná brána,“ poznamenal Tungdil.</p>
<p>„Až dosud jsme dokázali Vysokou bránu ubránit s několika málo trpaslíky proti sebevětší přesile.“</p>
<p>„Máte portály jako Pátí?“</p>
<p>„Ne. Naši předkové vyhloubili sto kroků hluboký příkop v délce čtyřiceti metrů. Po jeho boku postavili širokou pevnostní zeď, která je opatřená mechanickým mostem. Inženýři se piplali s jeho konstrukcí stejně dlouho, jak dlouho trvalo dělníkům, než vydolovali z Modrých hor kameny,“ popisoval Boëndal zasněně mistrovský kousek techniky. „Nakladli přes sebe tenké posuvné kamenné pláty a vytvořili z nich přechod, který je lehký jako pírko, a přitom tvrdý jako žula. K tomu dodatečně vztyčili z příkopu podpěrné pilíře, aby most měl zespodu dostatečnou oporu. Most je vybudovaný tak, že ho můžeme kdykoliv pomocí řetězů, ozubených kol a lan znovu zasunout zpět.“</p>
<p>„To je…“ Tungdilovi se nedostávalo slov. „Neznám žádný národ, který by někdy postavil nějaký podobný most. Ale co když se skřeti a obři dostanou nahoru?“</p>
<p>„Můžeme je kdykoliv srazit dolů. V příkopě leží pozůstatky Tionových nestvůr, které se marně snažily překonat tuhle překážku.“ Tiše se pousmál. „Zkoušeli to dokonce i s katapulty a vystřelovali jimi svoje válečníky na druhou stranu. Ti z nich, kteří ten náraz přežili, neuspěli proti našim sekerám.“</p>
<p>Boëndalova dobrá nálada se přenesla i na Tungdila. „Já bych se pokusil ten příkop něčím vyplnit. Nebo slézt dolů a na druhé straně se zase vyšplhat nahoru,“ podotkl hloubavě.</p>
<p>„Na to taky přišli, ale takové pokusy byly stejně beznadějné. Jen jednou jedinkrát jsme se dostali podobně do úzkých jako statečný Giselbart se svými obránci,“ připomněl si Boëndal staré letopisy svého kmene. „Armáda obrů se nejdřív vůbec nepokusila postavit nějaký přechod. Napadla je stejná myšlenka jako tebe, opatrně sešplhali na dno příkopu, prohrabali se přes kosti svých dávno pobitých soukmenovců, až pak po stovkách vylézali na druhé straně nahoru.“</p>
<p>„Ale vy jste je zadrželi.“</p>
<p>„Jinak by se ta pevnost přece jmenovala Trpasličí smrt, a ne Obrosmrt,“ zavrčel Boïndil nedůtklivě. „Mohli byste mluvit trochu tišejc, potřebuju se pořádně vyspat.“ Převalil se k nim a zadíval se do ohně. „Ale ne, to se vám zas něco povedlo, už jsem vzhůru.“</p>
<p>Vybalil kus sýra a opékal ho nad ohněm. Tentokrát si Tungdil od něj kousek vzal, když mu ho Boïndil nabídl. Přece jenom chutnal trochu lépe, než si zpočátku myslel.</p>
<p>„V každém případě,“ navázal opět Boëndal na předchozí hovor, „chyběl jen chloupek a ty bestie by při útoku dobyly zeď pevnosti, kdyby Druhý nepobil jejich vůdce a kdyby obři věděli, jak mají po jejich smrti postupovat. To našim předkům stačilo a jedním překvapivým výpadem zahnali protivníky zpátky do úbočí a ti se tam pak pozabíjeli, když se zřítili dolů. Ale když k tomu došlo, tak jsme my ještě valili do plínek. Nejmíň tři desítky cyklů se u Vysoké brány žádné nestvůry neukázaly,“ ukončil své vyprávění.</p>
<p>„Rozneslo se, že jsme tam na stráži my dva,“ houkl jeho bratr a zasmál se. „Protože tam byl takovej klid, poslal nás velkokrál, abysme tě šli najít a jako uchazeče o trůn přivedli do pevnosti.“ Pohlédl přes plameny na Tungdila a jeho hnědé oči se zaleskly. „Ostatně měls pravdu: já jsem se narodil pro boj, nejdu mu z cesty, protože mi bylo osudem určeno být bojovníkem.“</p>
<p>„Je to můj bratr a já ho samotného nenechám. My jsme dvojhvězdí a taky jím zůstaneme. Navždy. Kde je jeden, tam najdeš i toho druhého.“</p>
<p>„Takže každému trpaslíkovi má… předurčení, co bude jednou dělat,“ shrnul Tungdil závěrem. Byl napjatý, čímpak se asi jednou stane on. „Bude ze mě prostý dělník, který hloubí štoly, nebo snad ve mně dřímá nadání dotáhnout to na mistrovského řemeslníka?“</p>
<p>„Čtvrtí jsou brusiči drahokamů a diamantů. Máš nějaký zvláštní cit v ruce na šperky?“ otázal se ho Boëndal.</p>
<p>Tungdil kupodivu nikdy neměl pocit, že by ho zářivé klenoty nějak zvlášť přitahovaly. Lot-Ionan vlastnil několik drahých šperků se safíry a rubíny, diamanty a ametysty. Tungdil se na ně rád díval, protože se v nich překrásně lámalo světlo, ale nikdy by nepřišel na myšlenku, aby sám vybrousil nějaký nevzhledný hrubý diamant a vyhmátl v něm jeho krásu.</p>
<p>„To si nemyslím. Vzpomínám si, že mě od počátku, sotva jsem dokázal pořádně chodit a myslet, více lákala kovárna,“ soudil zamyšleně a v jeho hlase se zachvěla stopa zklamání. „Plápolání rozžhaveného uhlí, které budí dojem, že žije, vůně žhavého železa, zvonění kovářského kladiva a zasyčení, když se železo ponoří do vody, aby vychladlo – to byl dosud celý můj trpasličí svět.“</p>
<p>„Pak z tebe holt bude kovář,“ prohodil Boïndil spokojeně. „Učenej kovář. Taky dobrý. A pro trpaslíka hodně typický.“</p>
<p>Tungdil se přisunul blíže k ohni a naslouchal svému nitru. Myslel na hory diamantů, poté na tančící, oranžově zbarvené ohníčky, které vyskakovaly v krbu. Výheň mu říkala mnohem více. A zlato. Miloval tu jemnou, teplou žlutou hmotu, v níž probleskoval kov.</p>
<p>„Sbírám kdejaký, sebemenší kousíček zlata, který nemá majitele,“ přiznal se bručivě. „Zlaté mince, šperky, dokonce i mrňavá zrníčka zlata, co vypadla z kapsy nepozornému zlatokopovi, seberu ze země.“</p>
<p>Bojovníci se dali do smíchu. „Založil sis na vlastní malej poklad. Jestli todle není pro trpaslíka typický, políbím prasečí rypák,“ přikývl Pruďas. „Než dojdeme až k nám, udělám z tebe pořádnýho válečníka, co ty na to?“ nabídl mu a sáhl po dýmce.</p>
<p>„Bojím se, že z toho nic nebude. Tak jako vy proti přesile…“</p>
<p>„Žádná přesila neexistuje,“ odporoval mu jeho druh okamžitě, „jenom větší a menší výzvy, to si zapamatuj.“</p>
<p>„Dobrá, tak to teda řeknu takhle. Je mi stále jasnější, že patřím za kovadlinu, kde můžu kout železo. Z toho mám radost.“ Tungdil se rozhodl, že se prozatím nebude takovýmito otázkami zabývat. Místo toho k sobě přitáhl ruksak, v němž spočívaly Gorénovy knihy, zabalené ve voskovaném papíře, a opatrně je vybalil. Dvojčata mu při tom přihlížela.</p>
<p>„No a? Co tam stojí, učenej?“ chtěl vědět Boïndil. „Že by tohle bylo tvým úkolem? Tak z tebe bude inženýr nebo vykladač písma. My trpaslíci máme velký inženýry.“</p>
<p>„Nemohu to rozluštit.“ Šířilo se v něm zklamání, že neuspěl hned při čtení písma na přebalu. „Musí se jednat o díla, určená pro vysokou magii.“ Trpaslík se divil, jak mohl bývalý Lot-Ionanův fámulus tyto slabiky vůbec rozluštit.</p>
<p>Tungdil se plácl do čela a v duchu si vynadal, že je hloupý jako nějaký šotek. <emphasis>Ta elf</emphasis><emphasis>ka, paní Zeleného háje! Ta byla určitě schopná vysvětlit mu tajemství magie a pomoci mu při čtení těchto knih.</emphasis></p>
<p>Jeho prsty pátravě přejely po kožené vazbě knih. <emphasis>Co je tak ve vás psáno, že vás alfové nesmějí dostat?</emphasis> kladl si beze slov otázku. <emphasis>Odkdy</emphasis><emphasis> se zlí příbuzní elfů bojí nějakého kusu papíru?</emphasis></p>
<p>„Musíme počkat,“ utěšoval sebe i trpaslíky. Když s velkou péčí zasouval knihy do ochranného pouzdra, padl jeho pohled na kožený batoh s artefakty. Na odolné zvířecí kůži bylo vidět, že už leccos prožila. Byla vybledlá sluncem a dělaly se na ní drobné žilky; tu a tam se odrážely tmavé skvrny, pocházející od jeho potu nebo od tučného jídla, kterého se kůže asi občas dotýkala. Úder skřetova meče se zvěčnil jako světle hnědá čára a přivodil tak batohu nefalšovanou jizvu.</p>
<p>Čím déle se Tungdil na tu kůži díval, tím více si přál nahlédnout dovnitř. S nutkáním rozvázat pestrou stužku a podívat se dovnitř bojoval již dlouho.</p>
<p><emphasis>Co má být. Gorén</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>je mrtev a já chci vědět, s čím se vleču přes celou Skrytou zemí.</emphasis> Jeho touha zvítězila nad sebeovládáním.</p>
<p>S nezúčastněným pohledem sáhl po batohu, aby ve dvojčatech nevyvolal dojem, že dělá něco proti pokynům svého maguse. Hbitě rozvázal uzel a konce stužky vyklouzly ven.</p>
<p>V okamžiku se kolem rozlehl ohlušující zvuk, pronikající do morku kosti. Do vzduchu s rachotem vylétly malé světelné koule a v pestrých barvách explodovaly.</p>
<p>„U Vraccasova kladiva a všech zářivých ohních jeho výhně!“ Boïndil a Boëndal vyskočili, postavili se zády k sobě a vytrhli zbraně z opasků.</p>
<p>Tungdil zaklel a řemínek zase rychle svázal. Celý zmatek skončil teprve tehdy, až batoh opět zašněroval tím samým uzlem. Naletěl na Lot-Ionanovu pojistku. Magus počítal s jeho zvědavostí a dal mu za vyučenou.</p>
<p>„Co to u všech hor Skryté země bylo, učený?“ vyzvídal Boëndal rozmrzele. „Nějaké magické taškařice?“</p>
<p>„Chtěl jsem se jen podívat, jestli… ta magická past i po tak dlouhé době pořád ještě funguje,“ odpověděl a přinutil se nedýchat moc rychle. Děs mu pronikl do údů přinejmenším stejně jako dvojčatům. „Je to… proti zlodějům, kdyby chtěli ten pytel ukrást.“</p>
<p>„Ten randál způsobila tahle maličká věcička?“ Pruďas se nevěřícně podíval na kůži. „Jaký má ten tyjátr účel? To tím má ten zloděj pobavit každýho, kdo stojí poblíž, a vydělat si tak zlaťáky?“</p>
<p>„Ne. Tak pořád vidím a slyším, kde je, a můžu si svůj majetek vzít zpět,“ vymyslel si Tungdil lichotivé vysvětlení, protože nechtěl přiznat, že to zařízení tam bylo kvůli jeho touze po vědění.</p>
<p>„Nebylo by šikovnější, kdyby tu věc zaklel nějakým kouzlem, který by zabránilo krádeži?“ zavrčel Boïndil a odplivl si. „Magie Dlouhých, pche. Je na nic, nehodí se na nic.“</p>
<p>Jeho bratr se přidal k jeho nadávání. „Mělo odtamtud vyletět kladivo a praštit toho lotra po hlavě,“ pronesl s úšklebkem.</p>
<p>„Nebo mu rozmasírovat ruce, aby už nikdy nevztáhl ruku na cizí majetek,“ dodal Boïndil.</p>
<p>Boëndal se opět posadil. „Copak někdy někdo ty mágy pochopí. Tolik moci mají a nenapadnou je ani ty nejjednodušší věci.“</p>
<p>Tungdil polkl. Byl svému pěstounovi vděčný, že s žádným takovým brutálním trestem předem nepočítal. „Vyřídím mu vaše návrhy,“ přikývl.</p>
<p>„To mu přece můžeme říct sami.“</p>
<p>„Ne,“ zamítl rychle. „Ne, já mu to řeknu. Nemá rád žádné návrhy. Od cizích.“ Měl pocit, že mu hlava přímo žhne, a zrudl ve tvářích. Jeho průvodci se na něho naštěstí nedívali a snažili se klacíkem zachránit kus sýra, který spadl do ohně.</p>
<p>„Takový rámus by nás v Zeleným háji mohl stát život,“ bručel Boïndil. „Dávej od tý stužky prsty pryč,“ doporučil mu důrazně. S povzdechem vydoloval večeři ze žáru ohně, ponořil sýr na chviličku do poháru s vodou, aby z něj odstranil popel, a zasunul ho do úst. „Měl jsem štěstí,“ poznamenal.</p>
<p>Pro Tungdila byla tato událost rozhodně poučením. <emphasis>Toho rance se dotknu jenom tehdy, když si ho budu házet na rameno nebo večer odkládat. Pro mě za mě, ať si je v něm třeba i nějaký poklad, mně je to jedno.</emphasis></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VII</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, léto</strong></p>
<p><image xlink:href="#_13.jpg" />antja se rozhlédla po davu lidí. Sto osmdesát nejlepších fámulů ze všech kouzelných říší postávalo v předsálí paláce a čekalo, až je Nudin Vědychtivý přijme. Jejich magusové a magy jim přikázali přijít do Lios Nudinu, aby jim pomohli v boji proti Mrtvé zemi. Netrpělivé mručení zaplnilo vysoký, rozlehlý prostor.</p>
<p>„Zdá se, že s magickými bariérami je to nějaké špatné, když se musejí sjet i učedníci našich kouzelníků, aby pomohli potlačit temnou moc ze severu,“ prohodil jeden fámulus vedle ní. „Ty jsi pořád krásnější, Rantjo.“</p>
<p>„Jolosine!“ zvolala radostně a podala mu ruku. Tu si všimla nové, tmavomodré róby. „Ohó, ty jsi postoupil do čtvrtého stupně. Tos Lot-Ionana tak dlouho otravoval, až už mu nic jiného nezbylo?“</p>
<p>„A tebe povýšil Nudin ve tvých dvaatřiceti cyklech hned do pátého stupně? Jsem naplněn obdivem,“ odvětil tmavovlasý muž s úšklebkem a zároveň i s uznáním. „Máš se dobře?“</p>
<p>„Velice,“ usmála se, pak však zvážněla. „Až na zprávu, že Mrtvá země získává stále víc moci.“ Postřehla, že má na prstech celou řadu drobných říznutí. „Jak se ti to stalo?“</p>
<p>Jolosin odmítavě mávl rukou. „Ani se neptej. Ale věz, že pracuji na kouzle, které by umělo škrábat brambory,“ odpověděl mrzutě. „Jsem šťastný, že jsem se konečně dostal pryč od kuchyňských hrnců a můžu dělat něco, co má smysl.“ Rozhlédl se kolem sebe. „Viděla jsi už velmistry?“</p>
<p>„Zmizeli, stejně jako můj magus,“ odvětila Rantja ustaraně. „Víš něco víc?“</p>
<p>„Všechno, co se ke mně dostalo, byla zpráva, že zaříkávači ceremoniály vyžadují naprostou pozornost, a proto se naše setkání předběžně odsouvá,“ opáčil nespokojeně a sundal si z ramenou ruksak s artefakty, uzavřený zelenou stuhou. „Bylo to už někdy tak špatné?“</p>
<p>Rantja potřásla hlavou.</p>
<p>Dveře se rozevřely a objevil se Nudin Vědychtivý, aby je přivítal. Lehce se kymácel, vypadal vyčerpaně a zchváceně.</p>
<p>„Zdravím vás,“ zvolal skřípavým hlasem. Jeho hlas mu vysílením přeskakoval. Čekající fámulové nabyli dojmu, že snad najednou hovoří muž i žena. „Dnešek je pro Skrytou zemi černým dnem. Následujte mne a uvidíte, co Mrtvá země napáchala.“ Magus naznačil učedníkům, aby ho následovali, a kráčel před nimi.</p>
<p>„Znám Nudina z dřívějších setkání a musím říct, že se hodně změnil,“ pošeptal Jolosin Rantje. „Musel přibrat alespoň padesát liber a asi nosí boty s tlustými podrážkami.“</p>
<p>„Já vím. Moc lidí si myslí, že je větší, než býval.“</p>
<p>„Mnohem větší. A hřmotnější. Považuji za vyloučené, že by muž v jeho věku dále rostl. Co se mu asi tak stalo? Že by mu nevyšel nějaký experiment?“</p>
<p>Kráčeli nyní bezprostředně za Nudinem a všimli si nasládlého, hnilobného pachu. Voňavka, kterou magus používal, musela nejspíš zkvasit a on si to zřejmě neuvědomoval.</p>
<p>Rantja stoupla na něco kluzkého a ujela jí noha. Jolosin ji zachytil a zabránil těžkému pádu. „Díky,“ vyhrkla fámula rychle a oba hned kráčeli dále, protože učedníci za nimi je tlačili kupředu. A tak si taky nikdo z nich nevšiml tmavě červené čáry, táhnoucí se na kamenných deskách. Magus přicházel o krev.</p>
<p>Konec jeho kouzelné hůlky dopadal v pravidelných intervalech hlasitě na kamennou podlahu. Nudin nedočkavě kráčel, vedl je bludištěm arkádovitých chodeb a sálů, až zastavili před dalšími dveřmi s dvojitými křídly. Levou rukou zvedl hůlku a onyx se temně rozzářil.</p>
<p>„Buďte silní,“ obrátil se na ně a pronesl slabiky, které portál otevřely.</p>
<p>Křídla dveří se rozevřela. Z místnosti za nimi k nim proudil pach hniloby, někteří z učedníků se pozvraceli. Rantja zavrávorala a opřela se o Jolosina, který ji statečně podepřel a potlačoval nutkání zvracet.</p>
<p>Magus se zápachem nedal rušit. „Pohleďte, jak důležitou se pro Skrytou zemi nyní stala vaše pomoc!“ Vykročil jako první, fámulové ho váhavě následovali do místnosti.</p>
<p>Když spatřili rozličné pozůstatky svých mentorů, rozezněly se rozrušené a zděšené výkřiky. Jedna socha, kupka šatstva, tlející mrtvola… U Andôkai už ani nedokázali rozlišit její rysy, rozklad jejího těla už tak pokročil.</p>
<p>„U Palandiell,“ zaúpěl Jolosin, když pohlédl na sochu, která kdysi byla jeho učitelem. Při vší zášti, kterou vůči němu kvůli svému potrestání choval, by mu takový konec nikdy nepřál. „Jsme ztraceni,“ zakoktal a odložil na podlahu koženou tašku, kterou vzal na požádání svého mentora s sebou. „Když ani oni proti Mrtvé zemi nic…“</p>
<p>Nudinova kouzelná hůl udeřila mocně o zem a hovor umlkl. Všechny oči se na něj zaměřily.</p>
<p>„Mrtvou zemi jsme trestuhodně podcenili,“ oznámil magus roztřeseným hlasem. „Když jsme rezervoár krystalu nabili a uzavřeli první fázi ceremoniálu, přišel úder té hrůzy ze severu. Drahokam se roztříštil! Já jsem ten útok přežil jen s námahou.“ Konec hole ukázal na to, co zůstalo z magusů a mag, smutné pozůstatky, páchnoucí zbytky, obrazy, které se jim vysmívaly. „Ztratil jsem dobré přátele. Vy jste jejich fámulové, ti nejlepší, co ve Skryté zemi ještě jsou.“ Nudin zakašlal a z úst mu vyklouzl chuchvalec krve, zavrávoral a opřel se o Lot-Ionana, ztuhlého v kámen. „Vidíte, pořád ještě trpím po tom útoku. Musíme si pospíšit, abychom náš zásobník zase složili dohromady,“ zasípal namáhavě. „Jen tak Mrtvou zemi zadržíme. Jestliže ztroskotáme, jsou lidé ztraceni. Jejich vojsko tu hrůzu nikdy nezastaví.“</p>
<p>Učedníci kouzelníků na sebe bezradně pohlédli. Jeho slova a pohled na poražené mentory jimi otřásly do hloubi duše.</p>
<p>„Těch pět, kteří platili skoro za všemocné, Mrtvá země porazila,“ zamumlal Jolosin zdrceně. „A my máme…“</p>
<p>„Musíme je pohřbít,“ pronesla Rantja nepřítomně. „Nemůžeme je nechat ležet tady v místnosti, to není hodné jejich památky.“ Zarazila se a celá se roztřásla.</p>
<p>„Seberte se!“ zapřísahal je magus. „Je nutno, abychom ze všeho nejdřív rychle jednali, aby nám vůbec zůstala možnost něčeho proti našim protivníkům dosáhnout. Pak bude čas na mrtvé.“ Jeho hůl opsala kruh. „Postavte se rovně. Chytněte se za ruce a opakujte po mně moje slova,“ nařídil.</p>
<p>Ženy a muži uposlechli jeho pokynů. Rantja a Jolosin si stoupli těsně vedle sebe, možnost vzájemně se dotýkat v nich vyvolávala příjemný pocit a dodávala jim důvěry.</p>
<p>Nudin položil hůl před sebe na kamenné desky a zařadil se vedle fámula Jolosina. Jeho ruce byly na omak měkké a lepkavé a Jolosina stálo hodně přemáhání, aby magusovy prsty ze sebe s odporem nesetřásl. „Ctihodný magusi, mám u sebe ty artefakty, které si kdysi Lot-Ionan půjčil.“ Podíval se na svou tašku a Nudin odměřeně přikývl.</p>
<p>Poté začali se společným vyvoláváním magie. Měli v úmyslu ji svázat a přesunout do úlomků malachitu.</p>
<p>Hodiny plynuly.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Den začal lijákem. Silným lijákem.</p>
<p>Léto, které se nyní v plné síle ujalo vlády nad Skrytou zemí, přenechalo zemi na několik hodin mrakům, aby se půda po období sucha dočkala pořádně vláhy.</p>
<p>Rostliny měly z té spršky nepochybně radost, tři trpaslíci však rozhodně ne. V prachmizerné náladě se k sobě choulili pod stromem a vyčkávali.</p>
<p>„To je ten důvod, proč žijeme uvnitř v horách,“ stěžoval si Boïndil, který využil příležitosti a zčerstva si vyholil boky hlavy. V posledních dnech se stával stále neklidnějším. Jeho srdce válečníka toužilo po šeredných skřetech, aby na ně mohl pořvávat, plivat a pobíjet je. Bylo však nepravděpodobné, že by v srdci Lios Nudinu na ty bestie narazili.</p>
<p>„Co budeme dělat, když ho chytne záchvat zuřivosti?“ zašeptal Tungdil potají Boëndalovi. „Máme vylézt na strom?“</p>
<p>Trpaslík, který si právě vykrucoval vodu z copu, se zašklebil od ucha k uchu. „Když jsem u toho já, nemusíš se ničeho obávat. Dokážu jeho výbuchy usměrnit tak, že se vyřádí na neživých věcech. Alespoň většinou.“</p>
<p>Pozorovali, jak se po nepříliš vzdálené cestě šinou různé káry a povozy. Na jednom kozlíku seděl mladý, zamilovaný pár, zaměstnaný sám sebou více než voly; zvířata se o něj nestarala a kráčela těžkým krokem dál po cestě.</p>
<p>Pohled na zamilované přivedl Lot-Ionanova pomocníka na jednu starou, neurčitou otázku. Bojoval sám se sebou, zda se s ní má na oba trpaslíky obrátit; neustále se jich vyptával na svůj lid, a tak si připadal neuvěřitelně hloupý. Prožil celé cykly obklopen stovkami knih a nevěděl o trpaslících ani ty nejzákladnější věci. <emphasis>Kdepak učený.</emphasis></p>
<p>Otálení však k ničemu nevedlo, potřeboval jistotu. Tungdil si dal pozor, aby se na žádného z těch dvou nepodíval, a zeptal se: „Jak vypadají trpaslice?“</p>
<p>Ticho. Šumění deště, který bubnoval na listí jejich útulku, se najednou stalo více než hlasité. Dvojčata ho nechávala škvařit se ve vlastní šťávě.</p>
<p>„Hezky,“ ozval se stručně Boïndil.</p>
<p>„Velice hezky,“ vystupňoval Boëndal bratrův lakonický popis.</p>
<p>„Aha,“ udělal Tungdil.</p>
<p>Ticho.</p>
<p>Přeháňka ztrácela na síle, pleskání deště sláblo a nahradilo je vytrvalé tiché kapání. Voda stékala po haluzích a větvičkách.</p>
<p>„Mají vousy?“ učinil další pokus.</p>
<p>Ticho.</p>
<p>Tungdil se v duchu ptal, kolik druhů šelestění dešťových kapek můžete uslyšet, když pořádně nastražíte uši.</p>
<p>„Vousy bych tomu neříkal,“ začal Pruďas.</p>
<p>„Spíš chmýří,“ popsal to jeho bratr. „Velice přitažlivé.“</p>
<p>Ticho.</p>
<p>Slunce si prorazilo skulinu v temné šedi a léto se viditelně vrátilo zpět do Skryté země. Tungdil se nadechl k další, poněkud háklivější otázce. „Trpaslice a trpaslíci…?“</p>
<p>Sourozenci se na něj beze slova obrátili, Boëndal si ho změřil útrpným pohledem. „Je nejvyšší čas, aby ses setkal se svým lidem,“ konstatoval suše a podíval se do koruny stromu. „Přestalo pršet. Jdeme dál.“ Zvedl se a po něm i jeho bratr.</p>
<p>„Tys mi neodpověděl!“</p>
<p>„My jsme válečníci, žádní učenci. Navíc to nebyla žádná otázka.“</p>
<p>„Jsou taky válečnice?“</p>
<p>„Většina trpaslic našeho kmene rozhodně ne,“ odvětil Boëndal, jak kráčeli vedle sebe. „Mají více na starosti život v domácnosti. Vyhánějí zvířata na pastviska v údolích, starají se, aby komory se zásobami byly plné, obstarávají dobré pivo, šijí nám šaty.“</p>
<p>„Nikdy z toho nevzejde nic dobrýho, když muž stojí vedle ženy a bojují bok po boku,“ bručel Pruďas. Z jeho slov zaznívalo, že už v tomhle ohledu nasbíral nějaké zkušenosti, avšak spodní tón trpaslíkova hlasu Tungdila varoval, aby více nedorážel.</p>
<p>„Dávej si pozor, abys neurazil jejich umění. Jsou stejně tak hrdé jako my. Některé z nich se řadí do galerie nejlepších kameníků a kovářů. Jejich ruce vedou dláto a kladivo s takovou přesností, že se jejich rivalové při soutěžích nepřestávají divit.“</p>
<p>„Výjimky,“ bručel Boïndil a ani trochu se netajil s tím, že si nijak necení, když trpaslice přebírají úkoly mužů. „Líp umějí hlídat domácí krb. To je jejich poslání.“</p>
<p>Tungdil pozorně naslouchal. „Pak je to celkem podobné jako u lidí,“ shledal. Byl na trpaslice stále zvědavější a nemohl se dočkat, až se s jednou z nich blíže seznámí.</p>
<p>Konečně dorazili do Poristy. Tungdil obdivoval věže a kupole paláce, ale dvojčata měla pro stavební umění Dlouhých jen unavený úsměv, lidské stavby zřejmě daleko pokulhávaly za uměním jejich národa.</p>
<p>Tungdilova tajná naděje, že se setká s Lot-Ionanem a zbaví se povinnost dále se vláčet s knihami a poškozenými artefakty, se nenaplnila. Dozvěděli se, že magusové a mágy vyrazili již před týdny a vrátili se do svých zemí. Nudin Vědychtivý nikoho nepřijímal, proto třem trpaslíkům nezbylo nic jiného než se vrátit k Trpělivému do Ionandaru.</p>
<p>Když šli kolem jakési postranní uličky, objevil Tungdil v jedné stáji uvázaného koně, který mu připadal velice povědomý.</p>
<p>„Počkejte.“ Zvolna se šoural ke klisně, neboť měl pocit, že si vzpomíná, že to zvíře jednou okoval. Opatrně mu zvedl přední nohu a prohlédl si železo. Neslo jeho rukopis, tvar hřebíků bil do očí. „Jsou to oni,“ zašeptal.</p>
<p>„Tvoji přátelé?“ dotazoval se Boëndal, vraní zobák uvolněně přehozený přes rameno. Jeho bratr si pátravě přejel po holých bocích hlavy a dotykem se ujišťoval, jestli někde ještě nestojí strniště.</p>
<p>„To asi sotva.“ Tungdil přistoupil k naditým sedlovým brašnám, vzal kbelík, převrátil ho, stoupl si na něho a natáhl se, aby dosáhl na kožené řemeny. Kryt se shrnul dozadu a trpaslík naslepo prohrabal obsah brašny, až nahmatal velkou skleněnou nádobu. S trhnutím ji vytáhl ven.</p>
<p>„Vzpomínáte si na toho mrtvého trpaslíka s pojízdnou dílničkou?“ Jeho tušení ho nezklamalo. Otevřel skleněnou nádobu a uviděl hlavu oholeného trpaslíka. Lovci lidí mu bezohledně ostříhali vlasy, aby se hlava vlezla do nádoby. Med useknutou hlavu neprodyšně utěsnil a tím ji uchránil před rozkladem. Poslední troška krve se přelévala jako rudé proužky slizu v jasné zlaté tekutině. „To jsou jeho vrazi.“</p>
<p>Kroužkové košile zařinčely a zarachotily, najednou stála dvojčata vedle něho. Nikdo z nich nepromluvil, s úděsem v očích zírali na to, co všechno si člověk dokáže na někom z jejich národa vzít, jen aby za to dostal peníze.</p>
<p>„U Vraccase! Rozsekám je na maděru!“ cílil se Pruďas. Vztek mu vyrazil až do konečků vlasů, sekery mu vlétly samy od sebe do rukou. „Dejme jim…“</p>
<p>Tu se rozlétly dveře, které vedly ze stáje do domu. Tungdil toho muže okamžitě poznal, lovec lidí na tom byl stejně. „Zatraceně!“ Poměr sil se mu nezdál vyrovnaný, a tak se otočil na podpatku a zmizel v domě.</p>
<p>„Bojuj, zbabělce! Dokonce i ty sviňský rypáky stojí za víc než ty!“ Boïndil mu byl okamžitě v patách. Zevnitř z budovy pronikl ven hluk krátkého, ale prudkého boje, který skončil pronikavým smrtelným výkřikem žoldáka.</p>
<p>Tungdilovo varování proniklo k zuřícímu Pruďasovi příliš pozdě. „Živý by nám byl více k užitku!“ Nic mu však nevyčítal. Boïndilovi zablokovala nahromaděná zuřivost rozum a ten se mu vrátil teprve tehdy, když před sebou viděl soupeřovu krev a tělo bez života.</p>
<p>„Počkejme nahoře,“ poznamenal Boëndal suše, „než se ostatní vrátí. Čtyři nám ještě chybí, pokud si dobře pamatuju, co jsi nám říkal.“ Tungdil přikývl, a tak se skryli ve stáji.</p>
<p>Žoldáci se objevili brzy zvečera, a pokud mohli z výrazu jejich tváří něco soudit, neměli štěstí a vraceli se bez kořisti.</p>
<p>Pruďas vztekle funěl, stál za dveřmi, sekery držel v rukou a nedočkavě čekal, až bojovníci vstoupí dovnitř. Jeho bratr si vybral kupku sena a rovněž číhal. Tungdil dal přednost tomu, že zůstane v pozadí. Tak jak byli Boïndil a Boëndal sehraní v boji, byl jim víc na překážku než k užitku.</p>
<p>Když se ti čtyři objevili ve stáji a sesedli z koní, dvojčata na sebe kývla a vyrazila do útoku.</p>
<p>„Nechtě jednoho z těch lotrů naživu,“ připomněl jim Tungdil a připojil se k nim.</p>
<p>Jeden z bojovných žoldáků zpozoroval, že se k nim útočníci řítí, a uchopil rukojeť svého meče.</p>
<p>Vytasil zbraň napolo z pochvy, když se mu Boïndilova sekera zasekla do levého boku. Síla nárazu s ním mrštila o zeď. Druhá sekera dopadla zešikma zdola, prosekla kůži a šlachy a rozdrtila pravé koleno. S řevem se zhroutil k zemi.</p>
<p>To už Pruďas neviděl. Věděl, jaký účinek budou jeho rány mít, a se smíchem skočil na dalšího protivníka.</p>
<p>Jeho bratr se postaral o oba ostatní vrahy. Boëndal se vyřítil se skloněnou hlavou na bližšího ze svých soupeřů a vraní zobák se zablýskl.</p>
<p>Žoldákovi se ještě podařilo strhnout štít z koně a nastavit ho před sebe. Věřil, že ho štít ochrání, ale podcenil obrovskou průraznost trpasličí zbraně. Ostrý konec pronikl kovem pobitým štítem a vynořil se zase na druhé straně tam, kde se nacházela mužova paže. To, co dokázalo prorazit dřevo a kov, se nenechalo rušit ani masem a kostmi. Žoldák vyjekl.</p>
<p>Trpaslík vytrhl hák z plechu, natočil zbraň tupou stranou dopředu a udeřil do nechráněného kolena. Kloub se pod mohutným tlakem prohnul dozadu a s hlasitým lupnutím praskl. Druhý soupeř byl ze hry.</p>
<p>„Já ti ukážu, co to znamená, když někdo podle vraždí trpaslíky!“ Zuřivostí posedlý Pruďas zasypával nepřítele rychlými, hlubokými údery seker.</p>
<p>Tungdil viděl, že žoldáci vyvíjejí nesmírnou námahu, aby odvrátili údery rozzuřených útočníků, ovšem zoufalé výrazy v jejich tvářích mluvily za všechno. Když někde zavládl strach, kráčela mu zpravidla v patách porážka, a tak tomu bylo i tentokrát.</p>
<p>Boïndil kolem sebe vířil sekerami, takže žoldák netušil odkud bude následovat další útok. V hrůze se obrátil a snažil se dostat ke svému koni.</p>
<p>Dokázal sice utíkat rychleji než trpaslík, nebyl však rychlejší než vraní zobák, který po něm vrhl Boëndal.</p>
<p>Zbraň ho s dutým nárazem udeřila do zad, když se užuž chystal vyšvihnout do sedla. Její těžký konec mu zlomil žebra a pozdržel ho při útěku. To Pruďasovi stačilo na zlikvidování jeho náskoku.</p>
<p>„Seš na mě moc velkej, Dlouhej,“ odfrkl si a přesekl muži achilovky. Jak lovec lidí padal k zemi, udeřil znova a usmrtil ho dvěma tvrdými ranami přes klíční kosti.</p>
<p>Pak už se Boïndil ocitl před čtvrtým žoldákem, který se choulil za kupkou sena. „A teď ty.“ Z jeho očí probleskovalo šílenství, krev nepřátel potřísnila na několika místech jeho kroužkovou košili. „V jakého boha věříš? V Palandiell? V Samusina?“</p>
<p>Muž odhodil zbraň a zvedl ruce. „Vzdávám se,“ zakřičel rychle.</p>
<p>Trpaslík vycenil zuby. „To je mi fuk,“ zabručel a vrazil bezbrannému protivníkovi sekery do těla. Žoldák zavzdychal a zhroutil se k zemi. Zemřel rychle, ale ve velkých bolestech, jak Tungdil poznal podle jeho úpění.</p>
<p>Tungdil se otočil. Vůdce bandy, kterého Boïndil na začátku šarvátky zneškodnil, ležel v obrovské kaluži krve a viditelně mu ubývalo života. Rychle k tomu muži přispěchal.</p>
<p>„Kdo vám zaplatil za tohle řemeslo?“ chtěl mermomocí vědět. „Řekni nám to a my ti zachráníme život.“</p>
<p>„Nebo se budeme dívat, jak se koupeš ve vlastní krvi,“ hrozil mu Pruďas.</p>
<p>„U Palandiell, dejte mi obvaz!“ opáčil lovec hlav a stlačil si rukama ránu v boku. Krev se mu mezi prsty řinula ven tak silně, že Tungdil nevěřil, že by se jeho život ještě dal zachránit. Lot-Ionan by toho určitě byl schopen, jeden obvaz však byl na nic.</p>
<p>„Řekni nám to,“ houkl na něj Boïndil vztekle, „nebo hned skoncuju s tím, koho tvoje matka v bolestech přivedla na svět!“ Muž však zemřel dříve, než Pruďas mohl svou výhružku přeměnit v čin.</p>
<p>Dvojčata se otočila a kráčela k poslednímu žijícímu členu bandy vrahů, jemuž pronikla dlouhá špice Boëndalovy zbraně štítem a rukou.</p>
<p>Žoldák stiskl zuby. Bolesti, které mu připravovalo roztříštěné koleno, byly nadlidskou zkouškou jeho pýchy a odhodlání nenaříkat.</p>
<p>„Měj se mnou soucit, já nevím skoro nic,“ vysoukal ze sebe. „Doslechli jsme se v Gauragaru vo odměně, vypsaný na hlavu jednoho podzemšťana. Bylo to krátce potom, co jsme se poprvé setkali s támhletím,“ ukázal na Tungdila.</p>
<p>„Kdo vám o tom řekl?“ vztekal se Pruďas a přiložil jednu ze svých zkrvavených seker ozbrojenci ke krku.</p>
<p>„Cechmistr! Cechmistr!“ vyrazil vyděšeně. „On nás poslal do tyhle oblasti. Sbíráme hlavy a jednou za třicet oběhů se objeví posel, kterej si od nás ty flašky vyzvedne. Dostáváme za ně podíl vod cechu. Třicet zlaťáků za hlavu pro každýho.“</p>
<p>„Od kterého cechu?“ dorážel Tungdil.</p>
<p>„Vod cechu lovců lidí,“ vysvětlil bojovník a hlasitě zasténal, když ho přemohly bolesti. „Nechte mě jít. Řek sem vám všecko, co vím.“</p>
<p>Tungdil mu to věřil, věděl však, že by ho dvojčata nenechala naživu. Jeho činy, ke kterým ho přivedla chamtivost, si zasluhovaly odplatu.</p>
<p>„Ty nikam nepůjdeš,“ Boïndilova čepel vyřídila svou práci rychleji, než se jim podařilo Pruďase od jeho záměru odvrátit, a poslední žoldák vydechl naposledy.</p>
<p>„Pryč odsud,“ nařídil Boëndal hluše. „Rychle pryč, dříve než se sem přijde podívat městská stráž.“</p>
<p>Rychle posbírali své saky paky, opustili Poristu a pokračovali v cestě do Ionandaru. Nejdříve se obávali, že je gardisté budou pronásledovat, mohli však táhnout dál bez jakéhokoliv obtěžování.</p>
<p>V Tungdilovi hlodalo černé svědomí. „Nebylo to v pořádku. Měli jsme je předat gardě spolu s tou skleněnou nádobou,“ prohodil cestou, když se brodili kalužemi a blátem.</p>
<p>Boïndil zúžil oči. „Chceš mi snad vyčítat, že jsem žádnýho z Dlouhejch nenechal naživu?“ Setřel si kapky deště z černého vousu. „Co by se tím na jejich osudu změnilo? Dlouzí by je odsoudili a popravili.“</p>
<p>„Ti si smrt zasloužili. Jenom…“ Tungdil nevěděl, jak jim má vysvětlit svůj pocit viny tak, aby ho Pruďas dokázal pochopit.</p>
<p>Boëndal přichvátal bratrovi na pomoc. „Ne, učený. Neexistuje žádné ‚jenom‘ ani ‚ale‘. Tihle zabíjeli za peníze. Jestli jsme je teď pozabíjeli my nebo by je popravili Dlouzí, co je v tom za rozdíl? Tímhletím způsobem jsme pomstili zavražděné trpaslíky. Bylo to tak lepší.“ Na znamení toho, že od svého názoru neustoupí, si přehodil cop přes ramena.</p>
<p>Proti jeho slovům nemohl Tungdil nic namítat. Bylo v něm ještě příliš mnoho učence, než aby dokázal v plném rozsahu akceptovat trpasličí způsob myšlení svých průvodců.</p>
<p>„Pojďme dál. Čeká na nás rada trpaslíků,“ poznamenal Boïndil smířlivěji. Boj ve stáji zchladil jeho nahromaděnou zuřivost a opět stal se příjemnějším společníkem.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, léto</strong></p>
<p>„J</p>
<p>á už nemůžu,“ zanaříkala Rantja tiše.</p>
<p>„Prosím tě, musíš vydržet,“ šeptal jí Jolosin. „Jestli jeden z nás opustí kruh, zasekne se celý ceremoniál. Dlužím to svému mentorovi – a my všichni to dlužíme Skryté zemi.“</p>
<p>Nudinův hlas se změnil. Ze skřípění se stal fistulí zbarvený šelest, který neměl s magusovým hlasem nic společného. V příštím okamžiku hovořil temným basem, jenž vibroval fámulům hluboko v břiše. Dokonce ani ti nejzkušenější z nich si nepamatovali, že by kdy něco takového slyšeli.</p>
<p>Ale účinek to mělo.</p>
<p>Úlomky malachitu zazářily tmavě zelenou barvou, zvedly se na tři kroky do výšky a vznášely se v jedné rovině volně v prostoru. Dokonce i ty úlomky, které vězely v mrtvole Mairy Ochránkyně, si prorazily cestu rozkládajícím se masem a s mírným mlasknutím z ní vystoupaly ven.</p>
<p>„Jen se podívej!“ Jolosin jí stiskl ruku. „Za chviličku to máme za sebou.“</p>
<p>Vědychtivý si i nadále podržel roli hlavního mluvčího. Muži a ženy opakovali jeho formulky, až se najednou staly nesrozumitelné. Nudin, jak se zdálo, jenom blekotal nějaké zmatené nesmysly a takové slabiky nedokázali jeho pomocníci po něm opakovat. Hrozilo, že rituál skončí neúspěchem.</p>
<p>Úlomky se seřadily do podoby kulaté placky o průměru deset kroků, potom se začal svítící kruh točit kolem vlastní osy.</p>
<p>„Takhle to má být?“ zeptal se Jolosin Rantji. „Já jsem se takového rituálu ještě nikdy nezúčastnil.“ Fámula mu odpověď zůstala dlužná.</p>
<p>Otáčení se neustále zrychlovalo a čím větší rychlost úlomky malachitu nabíraly, tím více se k sobě tlačily. Zhoustly do té míry, že se jednotlivé úlomky spojily v jeden velký krystal.</p>
<p>„Vědychtivý přesně ví, co dělá,“ vydechla Rantja a zmlkla stejně jako ostatní fámulové.</p>
<p>Ticho v sobě neslo něco slavnostního. Sto osmdesát lidí stálo kolem mocně zářícího drahokamu, jemuž Nudinova vůle vtiskla novou podobu. Někteří z kouzelnických učedníků si s úlevou oddechli a užívali si majestátného pohledu, který se jim nabídl.</p>
<p>„Zvládli jsme to,“ zajásal Jolosin a chtěl své prsty vykroutit z Nudinova sevření, aby mohl vzít Rantju do náruče, avšak magus ho dál držel železným stiskem.</p>
<p>Ústa Vědychtivého se otevřela a pronesla jedno jediné, neznámé slovo.</p>
<p>Ze sloučeného drahokamu se uvolnil jeden úlomek a jako střela vlétl Jolosinovi do hrudi, aniž by si toho ostatní všimli.</p>
<p>„Co…“ Mladík zaúpěl. Chtěl setřást magusovu ruku, aby si osahal místo, kam se ten kousíček malachitu zabodl. Úlomek s ostrými hranami se mu zabořil hluboko dovnitř, cítil, jak z rány prosakuje krev a stéká mu po břiše, ale studené, lepkavé prsty ho nepustily ze sevření.</p>
<p>„Ctihodný magusi,“ zasténal Jolosin v bolestech. „Já… jsem zraněný. Kámen na mne zaútočil.“</p>
<p>Nudin k němu natočil těstovitý, nateklý obličej. Čerň jeho zřítelnic byla tak výrazná, že se barva očí smrskla na úzký lem kolem nich. Pak se černá barva změnila a rázem se stala stříbřitě kalnou. V barevném závoji se zablesklo.</p>
<p>„Já vím, chlapče. Jinak to nejde, potřebuji tvoji magii.“ Povzbudivě mu stiskl ruku. „Za chviličku už tě nebude soužit žádné trápení.“ Vědychtivý sklopil víčka.</p>
<p>Další drobounký kousíček malachitu prolétl místností a trefil Rantju. Úlomky vystřelovaly z drahokamu stále rychleji, a teprve když se polovina fámulů stala obětí útoků, všimli si ostatní, co se děje. Křičeli na Nudina, aby něco podnikl.</p>
<p>„Zůstaňte, kde jste! Nebo chcete, aby všechno přišlo vniveč?“ Pořád stál se zavřenýma očima na místě.</p>
<p>Ti poslední, kteří ještě nebyli zasaženi palbou, na magusova slova nedbali. Rozhodli se nechat kruh kruhem a prchnout někam do úkrytu, než si i oni odnesou smrtelná zranění. To se jim však nezdařilo. S hrůzou zjistili, že jejich ruce jsou nerozlučně spojeny s rukama sousedů, a krátce na to zasáhl úlomek i je.</p>
<p>Z malachitu vystřelovaly tmavě zelené paprsky, s radostnou nedočkavostí olizovaly těla učedníků a vnikaly dovnitř ranami, které do nich prorazily úlomky.</p>
<p>Nudin pozvedl víčka, v očích se mu zalesklo šílenství. Rozevřel na prsou svůj háv a pronesl druhé slovo.</p>
<p>Na zářícím blesku přilétl na prst dlouhý úlomek krystalu a zavrtal se Nudinovi do těla. Paprsek nabobtnal, nabyl na objemu, začalo v něm tepat a cukat, zatímco zelené proužky energie, kterými byli fámulové spoutáni s malachitem, slábly. Bezprostředně na to pohasly.</p>
<p>„Dovršeno!“ Z Nudinových úst se vydral nelidský, mocný výkřik radosti, pak se spokojeně zasmál. „Je to dovršeno! Nyní mohu nechat maškarádu padnout a opět být Nôd’onnem Dvojitým.“</p>
<p>Učedníci kouzelníků se zhroutili k zemi. Jolosin a Rantja nebyli stejně jako ostatní mocni slova, kámen jim brutálně vyrval z těla veškerou sílu a magii.</p>
<p>Ti, kteří na tom fyzicky nebyli moc dobře, zemřeli jako první. Srdce přestala bít, dýchání vynechalo.</p>
<p>Jolosinovi a Rantje se spolu s několika málo dalšími podařilo zmobilizovat poslední zbytky sil a plazili se k východu, aby Nudinovi utekli.</p>
<p>Magus sáhl špičatými prsty po úlomku ve své hrudi, až ho nahmatal. Vyjmul krvavě rudý fragment z těla, zasněně si ho prohlédl a opět si jej vložil dovnitř. Pak hned přistoupil k malachitové desce.</p>
<p>„Splnil jsi svůj úkol. Odejdi.“ Jakmile se vznášejícího se krystalu dotkl onyxem, spadl krystal na zem a znovu se rozpadl na nesčetné kousíčky.</p>
<p><emphasis>Nezdržuj se, začni hned s dalším kouzlem. </emphasis>Nôd’onn přešel k ranci s artefakty, vzal ho k sobě a spěchal k východu. Překročil tři plazící se učedníky a usmrtil je tím, že jim zarazil špičku své hole do zad. Bílé javorové dřevo se rudě zbarvilo.</p>
<p>Na prahu se ještě jednou otočil. Očima přelétl po celé délce sálu, v němž pach rozkladu brzy dále zesílí. To ho nijak nerušilo. Neměl už žádný další důvod, aby někdy vstoupil do místnosti věnované rituálům, neboť dospěl téměř ke konci svého plánu.</p>
<p>Tu si všiml Jolosina a Rantji. Tvrdým, brutálním úderem rozpoltil muži lebku, svou vlastní fámulu zatlačil holínkou od prahu zpátky do místnosti.</p>
<p>Rantja se převalila na záda a snažila se v slzách pronést zaklínadlo, jehož pomocí by se dokázala sama uzdravit, ale její kouzla selhala.</p>
<p>Nôd’onn si k ní dřepl a opatrně ji pohladil po dlouhých hnědých vlasech. Znal ji velmi dobře a pokládal ji za jednoho ze svých nejschopnějších učedníků. Brzy by to možná dotáhla tak daleko, že by se v Lios Nudin stala jeho nástupkyní, ale ta by se k jeho plánům nikdy nepřipojila.</p>
<p>„Nepodaří se ti to, protože v sobě neseš úlomek krystalu a jsi prázdná a do poslední kapky vyčerpaná,“ vysvětlil jí. „Zemřeš spolu s ostatními, Rantjo.“</p>
<p>Tmavé oči mladé ženy, která maguse znala celé cykly a věřila, že ho opravdu zná, se na něho zahleděly plné opovržení.</p>
<p>Vyhnul se jim, pohled na umírající ho přesto naplnil zármutkem. „Lituji, že jsem musel nechat vyhasnout tolik životů, abych se dostal k jejich síle,“ omlouval se. „Na druhé straně byste stejně jako Sabora, Turgur, Lot-Ionan, Andôkai a Maira nikdy nesouhlasili s mým záměrem. Zbyla mi jenom tato cesta, která mi samozřejmě nepřipadala nikterak snadná. Osud ode mne očekával, že budu konat. Je nutné odvrátit od Skryté země horší hrůzy,“ pronesl jemně jako odpověď na její němý dotaz.</p>
<p>„Není nic horšího než hrůza ze severu,“ oponovala mu s námahou. „Zrádce! Bohové tě ztrestají!“</p>
<p>Nudin se na ni zamyšleně zahleděl. „Možná,“ odvětil zvolna. „Možná. Hněv bohů beru jako dobrý obchod, jestli za to zachráním lidi.“ Zvedl se, udělal rukou znamení a obrovské dveře se zavřely. „A to se mi podaří pouze s pomocí několika málo vyvolených a Mrtvé země.“</p>
<p>„Ty jsi zešílel,“ zašeptala Rantja a pohled se jí zlomil. „Ty jsi…“ Její tělo zvláčnělo, temeno hlavy kleslo dozadu a mírně se natočilo stranou.</p>
<p>„Ne,“ odvětil Nôd’onn stísněně, „nikdo mi prostě nerozumí. Ale před tím mě země varovala…“</p>
<p>Prudce se otočil a chvátal palácem, aby se co nejdříve dostal do podzemních sklepení. Dveře do sálu, ve kterém osoby nejlépe znalé magie nalezly místo svého posledního odpočinku, se s tupým zaduněním zavřely.</p>
<p>Dvojitý spěchal po schodech dolů a dospěl do oblasti, v níž cítil proud magie, protékající jeho zemí, nejzřetelněji. Lios Nudin ležel v centru síly, odsud vybíhala energie do pěti zbývajících kouzelných říší. Už tomu tak nebude dlouho.</p>
<p>Magusy a jejich nejlepší učedníky sice porazil, musel se však postarat i o fámuly, co stáli na nejnižších stupních žebříčku učenosti. Nôd’onn nedokázal proud magie zadržet, proto měl v úmyslu něco zcela jiného, aby sebral kouzelnickým učňům nejnižších stupňů i tu trošku moci, kterou vlastnili.</p>
<p><emphasis>Ale nejdříve se postarám o něco, co je přinejmenším stejně důležité. </emphasis>Odstranil zelený proužek kůže, otevřel ranec s artefakty, převrátil ho naruby a vysypal předměty na zem.</p>
<p>Z batohu vypadly přesýpací hodiny a roztříštily se na mramoru, po nich následovaly dva amulety, které zachrastily a rozbily se, a svitek papíru.</p>
<p>Nôd’onn na věci zíral a zuřil. <emphasis>To nejsou ty správné věci! </emphasis>Špička jeho kouzelné hole rozrývala písek. <emphasis>Proklatě!</emphasis></p>
<p>V duchu si vynadal, ať se uklidní. Může nechat na skřetech, aby mu z Lot-Ionanovy štoly přinesli jeho majetek.</p>
<p>Magus se koncentroval a v myšlenkách svými schopnostmi osahával magické pole. Když ucítil, že s ním navázal spojení, pronesl kouzelné rčení, které ho naučila Mrtvá země, a uvolnil energii uloupenou fámulům.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VIII</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, pozdní léto</strong></p>
<p><image xlink:href="#_14.jpg" />ři trpaslíci si pořídili poníky, aby postupovali rychleji a ujížděli bez ustání dál. Jen když je příliš bolely zadky, sesedli a kráčeli vedle zvířat.</p>
<p>Trpaslíci cestou naučili Tungdila několik trpasličích písní, které se zpívaly ve všech kmenech a představovaly poslední pojítko vzájemné pospolitosti, jež spojovala všechny děti božského kováře Vraccase.</p>
<p>Pořadí tónů bylo jednoduché a snadno zapamatovatelné, protože melodie zanesené spoustou kudrlinek byly trpaslíkům cizí. Přesto Tungdilovi připadaly jejich nápěvy poněkud melancholické. Musela za tím vězet neustálá temnota, v níž jeho lid žil. Jenom když šlo o zlato a poklady, jako „Zlatý lesk ve štole v dáli“ a „Diamantový oheň, chladný a jasný“, prorazila dobrá nálada navenek. Pijácký popěvek „Tisíc pijanů, tisíc pohárů“ ho pilně učili poté, co Boïndil zakoupil soudek piva.</p>
<p>Následující ráno bylo jedním z těch dnů, kdy si Tungdil přál, aby neměl hlavu. Boëndal ho ujišťoval, že něco takového se mu s trpasličím pivem nemůže přihodit, to, co vaří Dlouzí, není tak kvalitní.</p>
<p>Cestou se od podomního obchodníka Samiho, člověka s prostým oděvem na těle a strništěm vousů v tváři, dozvěděli o pozoruhodných událostech. „Na mnoha místech si lidé vyprávějí, že prý se nejlepší fámulové ze všech pěti kouzelných říší vydali do Lios Nudinu,“ vyprávěl, zatímco se Tungdil zajímal o vyložené šperky. Slíbil Frale, že jí přinese něco pěkného, a chtěl pro ni ten dárek obstarat, než na něho úplně zapomene. Dvojčata trpělivě čekala.</p>
<p>„Říká se něco nového o Zeleném háji?“</p>
<p>„Elfka podlehla Mrtvé zemi a les se proměnil v místo hrůzy. Král Bruron se rozmýšlel, jestli nenechá stromy vypálit, aby tam nezabloudil nějaký nepozorný poutník a nenechal se Mrtvou zemí zabít,“ vyprávěl Sami a horlivě předváděl svá bylinková mýdla. „To by ti dělalo dobře, podzemšťane.“</p>
<p>„My jsme trpaslíci. Znamená to snad, že smrdíme?“ zabručel Pruďas. „Pojď dolů a já tě hned namydlím, čahoune.“</p>
<p>„Kdepak, to vůbec ne. Myslel jsem, že shání něco pro nějakou dámu,“ bránil se obchodník rychle.</p>
<p>„Ale teď, když už o tom tak mluvíš,“ nedokázal si Tungdil odpustit popíchnutí a hodil Boïndilovi kousek hrubého jádrového mýdla. „Tu máš.“ Nakoupil u obchodníka jasmínové mýdlo, hřeben, do něhož byl vypálen malý obrázek, a panenky pro Ikanu a Sunju.</p>
<p>Boïndil přičichl k mýdlu, kousek ho odloupl a ochutnal. „Pche, s tím se tak mýt. Vždyť to ani nemá žádnou chuť.“ Nedbale je strčil mezi svoje věci.</p>
<p>„Mrtvá země je na postupu?“ dorážel mezitím jeho bratr.</p>
<p>„To si všichni myslí. Elfové sedí v posledním kousíčku svojí říše Âlandur a brání ho proti neustálým útokům alfů, říká se. Údajně prý první elfové uprchli a hledají úkryt na Rovině klasů v Tabaïnu.“ Muž zabalil dárky do hrubé látky. „Jeden by řek, že alfové získávají pomalu, ale neustále navrch. Âlandur padne, jestli se mě chcete zeptat, co si myslím, a pak už ve Skryté zemi nezůstanou žádné říše elfů.“ Předal Tungdilovi raneček. „Dělá to jeden stříbrňák, vážený pane podzemšťane.“</p>
<p>„Trpaslíku,“ opravil ho Tungdil.</p>
<p>„Prosím?“</p>
<p>„My jsme trpaslíci, žádní podzemšťani.“</p>
<p>„Správně, já zapomněl,“ omlouval se Sami urychleně a nedůvěřivě pohlédl na Boïndila, který v zrcátku zkoumavě obhlížel vyholené boky svojí hlavy.</p>
<p>Tungdila novinky značně zarazily. „Moc mě zajímá, co na to řekne rada trpasličích kmenů.“</p>
<p>„Bude jásat,“ pokrčil Pruďas rameny. „Jedni šikmouchý budou vyřízený a s těma druhýma se tím spíš vypořádáme, kdyby se náhodou chtěli poflakovat v našich horách. Já v našich Modrejch horách nestrpím žádný elfí ksichty, ani alfy, ani elfy. Ať ti uprchlíci koukaj hledět, kde zůstanou.“</p>
<p>Tungdil se poškrábal v hnědých vousech. „A skřeti?“</p>
<p>„No, kdyby měl člověk věřit všem těm historkám, co se o nich povídaj, tak by se skřeti museli objevit na třech místech najednou.“ Sami protáhl obličej, jeho tvář vyjadřovala utrpení. „Na cestách není bezpečno, králi Bruronovi se nedaří ty Tionovy stvůry dohonit a zničit. Ty dále rabují a našinec aby se sám staral o svůj život i majetek.“</p>
<p>Boïndil se toužebně rozhlédl a olízl si rty. Tungdil zaslechl, jak si pobrukuje „oink, oink“.</p>
<p>Nakonec se s kramářem rozloučili a jeli dále.</p>
<p>Aby si obstaral pár mincí do váčku, pracoval Tungdil cestou místy jako kovář. Dvojčata mu buď byla k ruce, nebo zdobila rámy oken a dveří u sedláků a vesničanů překrásnými rytinami. Díky tomu měli v ranci dost šunky a sýra a blížili se ke svému prvnímu cíli, ke štole.</p>
<p>„Máš ve vousech drobky sýra,“ upozornil Tungdil Boïndila jednou, když odpočívali.</p>
<p>„No a?“</p>
<p>„Nevypadá to… pěkně,“ snažil se mu diplomaticky naznačit.</p>
<p>Pruďas si prostě prohrábl vousy rukou, aby z nich ty největší drobky vytřepal.</p>
<p>„Tu je ještě…“</p>
<p>„Všecko ostatní zůstane tam, kde to je,“ odsekl Pruďas nevrle. „Pomáhá to, aby byly vousy pořád pěkně vláčný.“ Jakoby na dokreslenou jeho slov mu přistál v kudrnatých vousech drobek chleba.</p>
<p>Tungdil se pokusil představit si, že vousy vedou svůj vlastní život a pojídají zbytky. To bylo určitě důvodem, proč se tam nezahnízdil žádný hmyz. Když se tam doškrábal, byl prostě hned sežraný. „Co na to říkají trpaslice, když vůbec nepečujete…“</p>
<p>„Už zase začínáš s těma ženskýma?“ Boïndil se potměšile ušklíbl, zbytky sýra mu uvízly mezi zuby. Povzbudivě ho plácl po zádech.</p>
<p>„Trpělivost, učený. Brzo budeš o jednu moudrost bohatší, když to uděláš šikovně. Podle mého nejsi zrovna největší šereda. Nějaká ženská se už pro tebe najde,“ zněla Boëndalova rada.</p>
<p>„A… co pak budu dělat?“</p>
<p>Ten druhý ho šťouchl do žeber. „Budeš na ni dělat krásný oči. Pak jí zazpíváš písničku a ukuješ prsten, aby sis získal její srdce. Políbíš jí nohy, pořádně jí je natřeš svým zamilovaným sýrem a čtyřikrát se s ní otočíš kolem dokola. A pak se ti otevře brána, co vede do její Skryté země.“</p>
<p>„To je… tak to v knihách nestojí,“ pronesl Tungdil bezradně. Podíval se na Boëndala, v jehož hnědých očích probleskovalo čtveráctví. V tu chvíli se Pruďas rozřehtal a celý se zkroutil smíchy.</p>
<p>„Jste banda hlupáků.“ Tungdil stáhl ústa. „To podle mě není žádná sranda,“ stěžoval si uraženě. „Já za to nemůžu, že žádné trpaslice neznám.“</p>
<p>Boïndil si setřel slzy smíchu z koutků očí. „Neměj mu to za zlý. Ale můj bráška měl s tímhle vždycky úspěch.“</p>
<p>Po zvlněných vršcích Ionandaru se v mžiku rozlehl smích obou sourozenců.</p>
<p>„Buď prostě sám sebou,“ řekl Boëndal kapánek vážněji. „Nemůžu samozřejmě mluvit za všechny, ale naučil jsem se, že maškarádu hrozně rychle prohlédnou.“</p>
<p>„On se vždycky chtěl stát básníkem,“ dusil jeho bratr smích. „Ale nikdo mu na to neskočil. U tebe by to mohlo zabrat.“</p>
<p>„Jaké dárky mají rády?“</p>
<p>„Ohó, to je mazané. Zkusíš to s podplácením?! Na to, aby sis získal srdce nějaké nezadané trpaslice, není žádný recept, co by se dal naučit z knih, učený,“ pronesl Boëndal. „Buďto tě má ráda a dá ti to pocítit, nebo tě nemá ráda.“</p>
<p>„To ti pak dá taky pocítit,“ zvolal Pruďas rozjařeně.</p>
<p>„A ani se neptej, jak moc,“' zasmál se Boëndal. „Když tě má ráda, může se ti stát všecko možné. Ale teď už nechme ženské být.“</p>
<p>Putovali dále. Uplynula řada slunečních oběhů a Tungdil začal krajinu poznávat, takže se víc a víc blížili ke štole jeho maguse.</p>
<p>Radostně si maloval, jak se setká s fámuly a především se svou milovanou Fralou a jejími dcerami. <emphasis>Ty budou kulit oči, až uslyší, co po mně národ trpaslíků chce. </emphasis>Aby viděla, že na ni nezapomněl, uvázal si její šátek.</p>
<p>Skupinka došla k řece. Na druhé straně se kolébala převozníkova pramice a na náspu u břehu stál loďmistrův domek. Z komína stoupal kouř.</p>
<p>Tungdilova ruka se natáhla ke zvonku, který se houpal na větvi vedle přístaviště. Chtěl dát převozníkovi znamení, aby pro ně přijel a převezl je.</p>
<p>Pruďas mu sevřel ruku. „Co to vyvádíš?“</p>
<p>„Volám převozníka,“ odpověděl trpaslík. „Nebo ses při chození a ježdění na koni naučil i plavat a chtěl by ses sám dostat na druhý břeh?“</p>
<p>Boïndil pozoroval proud, vlny klokotaly a se šploucháním narážely na břeh. „Najdeme si nějakou jinou cestu,“ rozhodl se. „Na mě je to tady moc hluboký. Mohli bychom spadnout z člunu a utopit se.“</p>
<p>„Můžeš taky spadnout z poníka a zlomit si vaz,“ odvětil Tungdil kousavě. „Cesta k nejbližšímu brodu nás bude stát nejméně dva oběhy!“ Pohlédl do nesdílných tváří dvojčat a věděl, že si další slova může ušetřit. „Tamtudy,“ povzdechl si a ukázal směrem proti proudu. „Proč nechcete přes vodu?“</p>
<p>Boëndal mu povyprávěl trpasličí legendu, proč voda nesnáší trpaslíky.</p>
<p>„Bohyně Elria, která se sama pozvedla z vod a cítila, že je k tomuto živlu hluboce připoutaná, nás trpaslíky neměla ráda. Děti kováře, které pořád něco dělají s ohněm a plameny, představovaly pro ni a její stvoření, která se proháněla ve vodě, přímo ztělesnění opaku.</p>
<p>Abychom se s jejími tvorečky nemohli setkat, uvalila na trpaslíky kletbu. Jakmile se mimo území trpasličí říše vydáme do vody, není vyhnutí a musíme se v ní utopit.“</p>
<p>Bylo jedno, zda se jedná o moře, jezero, řeku, rybník nebo potok, dvojčata podsouvala vražedné úmysly dokonce i větším loužím. Ti dva se vyhýbali všemu, co se podobalo hluboké vodě.</p>
<p>„V každém případě je to skvělá výmluva, abychom se nemuseli mýt,“ poznamenal Tungdil.</p>
<p>Zbytek dne jeli podél řeky a po přenocování dorazili k brodu. Dvojčata se v rychle tekoucí vodě pohybovala velice opatrně, proud jim v prudkých nárazech omýval stehna, jako by je skutečně chtěl strhnout ke dnu a utopit.</p>
<p>K večeru se blížili ke vchodu do štoly, v níž měla Lot-Ionanova škola svůj domov. Ve dvojčatech se vzmáhal pocit nevolnosti, protože se opět dostali do nebezpečné blízkosti magie.</p>
<p>„Bylo už dost zlý, že jsme za ním museli zajít, když jsme tě hledali. Možná že je milej, ale je a zůstane kazatelem kouzelnejch zaklínadel,“ bručel Boïndil odmítavě. „Z hokuspokusů nevzejde nic dobrýho. My trpaslíci to víme a toho se držíme. Kdyby Vraccas chtěl, abysme ovládali magii, tak by nám ten dar propůjčil.“ Podíval se nedůvěřivě na svého chráněnce. „To přece víš, že?“ dotazoval se naléhavě. „Nebo tě zkazil?“</p>
<p>„Já kouzlit nedovedu a nikdy jsem to nezkoušel,“ uklidňoval Tungdil podrážděného Pruďase a zůstal stát. „Chtěl bych, abyste i nadále vystupovali vůči Lot-Ionanovi s respektem,“ zapřísahal je a klouzal pohledem z jednoho na druhého. „On to byl, kdo se mne kdysi ujal a zachránil mě. Považte, že bez něj by nebylo žádného uchazeče o trůn…“</p>
<p>„No teda, mně se zdá, že zase slyším mluvit učeného,“ poznamenal Boëndal pichlavě a napodoboval ho. „Jeho jazyk se začíná stávat ryzí, trochu domýšlivý, kroutí věty přímo pozorumocně, aby se naladil na diskusi s jinými bytostmi…“</p>
<p>„Pozoruhodně,“ usmál se na něj Tungdil. „Pochopil jsem, promiňte. Chovejte se prostě přátelsky anebo mlčte, jestli to pro vás bude snazší. Nebo počkejte před branami, nebudu vám to mít za zlé.“</p>
<p>Smrákalo se k večeru, když jim ke štole zbývaly jen poslední metry. Tungdil si už zdálky všiml něčeho zvláštního: velká brána zůstala kousek pootevřená. Nějaký nepozorný fámulus asi zapomněl dveře pořádně zavřít a opatřit je kouzlem.</p>
<p>Do jeho opáleného obličeje se vkradl zlý úšklebek, kolem očí mu naskákaly vrásky. Kdokoliv tuto nedbalost zavinil, brzy jí bude hořce litovat. Trpaslík měl v plánu nahnat fámulům a děvečkám pořádnou hrůzu.</p>
<p>„Jen se na to podívejte,“ poznamenal Boïndil káravě, když objevil otevřenou bránu. „U Vraccase, není to nějaká past, aby kolemjdoucího poutníka vlákali dovnitř, a hned jak tam vstoupí, tak se za ním dveře zavřou?“</p>
<p>„Co by si počali s nějakým poutníkem?“ přemítal jeho bratr.</p>
<p>„Aby na něm vyzkoušeli nějakej novej hokuspokus. Co já vím… Sami na sobě budou svoje umění nejspíš používat teprve tehdy, až si budou jistí, že doopravdy funguje.“ Podíval se na Tungdila, aby mu i on potvrdil jeho slova, ten však pro jistotu mlčel. Boïndil uvolnil jednu ze svých seker. „Jestli se na mě někdo z těch, co nosej kouzelnickej klobouk, křivě podívá, bude toho litovat,“ zabručel si do černého vousu.</p>
<p>Boëndalovi zaklokotal smích v hrdle. „Já tě pomstím, kdyby z tebe udělali myš nebo kousek mýdla.“ Výmluvně pohladil hlavici vraního zobáku, ale jeho bratr si ušetřil odpověď, pouze stáhl obočí.</p>
<p>Tungdil si všiml, že oba trošku přikrčili hlavu a začali se pohybovat způsobem, jakým se trpaslíci chovají v boji. Pro jistotu se postavil do čela jejich malého průvodu.</p>
<p>„Buďte zticha,“ prosil je, „chtěl bych je překvapit.“</p>
<p>Boïndila nedůvěra neopustila. „Je to dobrej nápad? Co když nás samou hrůzou začarujou?“ pronesl s nedůvěrou v hlase. „Co když tě nepoznají?“</p>
<p>Tungdil mávnutím ruky zahnal jeho obavy a vstoupil do vchodu do štoly, z něhož k němu zavála důvěrně známá vůně. Papír, papyrus a pergamen spolu s prachem ze stovek knih se mísily s pachem vlastního kamene, k tomu se přidružil decentní náznak večeře. „Asi mají vařené i pečené maso.“</p>
<p>Pohlédl přes rameno, aby viděl, co je s dvojčaty. Ta však měla oči jenom pro stav stěn tunelu a tiše se bavila o tom, kdo a proč ty chodby vyhloubil.</p>
<p>„To byli Dlouzí. Je to vidět, všiml jsem si toho hned při naší první návštěvě,“ usoudil Pruďas znaleckým pohledem. „Příliš hrubý a neměli ani potuchy o povaze kamene. Prokutávali se proti uložení vrstev, místo toho, aby se drželi žil.“ Ukázal nájemné žilky ve skále. „Když si někdo dá trošku námahy, rozezná, jaký pokyny mu kámen naznačuje. Napadne to dokonce i mě, a to jsem válečník.“</p>
<p>„Ve skále je strašně moc písku.“ Boëndal pozoroval strop, který vždy po několika metrech podpíraly trámy. „Velice odvážná konstrukce,“ ocenil ji trpaslík. „To nedělali žádní horníci a ani žádní inženýři.“</p>
<p>Vytáhl zbraň a opatrněji poklepal na strop, okamžitě na ně shora spadla sprška špíny. „Nejsem žádný mistr, ale já bych tu chodbu obložil bedněním úplně celou. Teplem se z písčitých vrstev mezi skálou dostala pryč vlhkost, a ty proto vyschly. Tvůj magus nemá ani zdání, na co se u štoly musí dbát. Dobře že jsme ještě jednou…“</p>
<p>„Buďte potichu,“ znovu na ně Tungdil důrazně houkl. „Zkazíte mi překvapení.“</p>
<p>„Jen se na to podívejte! Teď už vím, proč nám Vraccas nařídil, abysme dávali na Dlouhý pozor.“ Boïndil protočil panenky. „Žádný stráže, žádná poplašná šňůra, nic. U nás něco takovýho neexistuje,“ zašeptal svému bratrovi a jeho šepot byl pořád ještě dost hlasitý, aby mu Tungdil rozuměl. „Sem se dá vmašírovat snadnějc než do sluje mrtvýho draka.“</p>
<p>Tungdil se plížil vpřed. Jeho oči rychle přivykly šerosvitu, ve štole se mu však všechno zdálo až příliš klidné. Nikde neklapaly dveře, odnikud neslyšel mumlání hlasů. Kdyby nebylo té svůdné vůně jídla, nejspíš by ho napadlo, že se magus a jeho škola snad přestěhovali do nějakého jiného podzemního příbytku.</p>
<p>„Možná tady nechali kuchaře a sami se ze štoly stáhli někam jinam?“ nadhodil Pruďas polohlasem. „Je přeci možný, že si všimli, jak to vypadá s tím jejich tunelem na spadnutí.“</p>
<p>Boëndal ztrestal dvojče pohledem. „Proč by tady měli nechat právě kuchaře?“</p>
<p>„Protože mizerně vařil,“ ušklíbl se Boïndil. „Za trest tady musí zůstat a vařit, dokud se skála nezhroutí. Nebo ho podusili ve vlastní šťávě.“</p>
<p>Tungdil je nechal, ať se baví, a nasměroval je bezprostředně k pracovně svého pěstouna. Zaklepal na její velké dveře, a když se nedočkal odpovědi, vstoupil dovnitř.</p>
<p>„My raději počkáme, abychom vás nerušili při shledání,“ zavolal za ním Boëndal.</p>
<p>Trpaslík se zarazil, jak těkal pohledem po místnosti. Na jedné straně místnosti vládl nebetyčný zmatek. Knihy, poznámky a další listy se povalovaly jako obvykle nepořádně roztroušené, zatímco na druhé straně vypukl ten nejdokonalejší pořádek.</p>
<p>V takovém stavu jako nyní ještě Tungdil Lot-Ionanův příbytek nikdy neviděl. Kouzelné knihy spočívaly v abecedním pořadí spořádaně v regálech, papíry ležely na sobě v čistě srovnaných kupkách, brk a nádobka s inkoustem trčely z určených úchytů.</p>
<p><emphasis>Musel vytvořit nějaké nové zaklínadlo, které převzalo uklízení místo něho, podivil se.</emphasis> Nejspíš ho použil na zkoušku jenom v jedné polovině místnosti. <emphasis>Doufám, že ho to kouzlo při uklízení hned nesmetlo mezi odpadky.</emphasis></p>
<p>Zvolna procházel místností s nadějí, že objeví něco, co by mu objasnilo ticho ve štole a v kouzelné škole.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Pruďas hlučně nasál vzduch. „S čekáním přichází hlad,“ oznámil všem. „Vyhledám kuchyni Dlouhejch. Možná nám něco nechají, když je přátelsky poprosíme.“</p>
<p>„Měli bychom vzít Tungdila s sebou,“ navrhl jeho bratr. „Nezapomeň, že nás tu nikdo nezná…“</p>
<p>„Ach, ti nás ještě poznaj,“ zasmál se Boïndil a dal se do kroku. Jeho hlad se prosadil přes veškeré výhrady. „Ty si tady můžeš klidně čekat, když chceš. Mně už žaludek spadl někam pod kolena.“</p>
<p>Boëndal ho nechtěl nechat jít samotného. Byli hosty lidí, a proto do jisté míry záleželo na tom, aby se chovali poměrně slušně, a v tomto ohledu neměl ke svému pokrevnímu příbuznému bezpodmínečnou důvěru.</p>
<p>„Tungdile, jdeme hledat kuchyni. Dám na něho pozor,“ zavolal nahlas a rozběhl se za Boïndilem, jenž zmizel za nejbližším ohybem chodby.</p>
<p>Trpaslíci neměli žádné těžkosti s tím, aby se správně zorientovali. Vraccas jim vložil do jejich kamenné kolíbky, že se v podzemí dokázali dokonale orientovat, a bylo úplně jedno, zda už někdy předtím byli někde v okolí, nebo ne. Cítili, jestli chodba vede mírně dolů nebo nahoru, všímali si změn směru a dokázali odhadnout, kterým směrem vedly. V tomto případě jim neurčovaly cestu hvězdy na obloze, ale mnohem víc lákavá vůně.</p>
<p>Dvojčata míjela místnosti s dveřmi dokořán, v nichž nebylo vidět ani jediného človíčka.</p>
<p>„Možná všichni sedí u jídla,“ domníval se Boëndal a bojoval s narůstajícím pocitem nějaké nepříjemnosti.</p>
<p>Dusali chodbou, v níž byla vůně pečeného masa cítit nejpronikavěji. Jejich kroužkové košile a opancéřované součástky tiše cinkaly, tlusté podrážky jejich bot s klapáním dopadaly na podlahu štoly. Konečně dorazili ke dveřím, které, jak se podle nejrůznějších fleků zdálo, vedly do říše šéfkuchaře.</p>
<p>Boëndal se chtěl rychle posunout dopředu, aby kuchařům předvedl nějaký méně hlučný vstup, Pruďas však již mezitím položil ruku na kliku a mocněji stlačil dolů.</p>
<p>Vysoká místnost se čtyřmi rozličnými sporáky byla na pohled stejně opuštěná jako zbytek příbytku. Obyvatelé ještě nemohli být pryč dlouho. Ohně hořely a rozpalovaly plotýnky sporáků a ve velkých zakrytých pánvích to syčelo a bublalo. Nad plameny obou krbů visely baňaté kotle, v nichž klokotaly polévky. Ojediněle se na hnědém povrchu vynořily kousky masa, než se nanovo ponořily zpět do polévky.</p>
<p>Boëndalův nedobrý pocit se znásobil, trpaslík se všude kolem pečlivě rozhlížel. Prázdné místnosti a plné nádoby nedávaly smysl. <emphasis>Co se tady děje?</emphasis></p>
<p>„Konečně jsme na správný adrese,“ prohlásil Boïndil nadšeně a zvedl ruku ze sekery, aby si ulomil kousek chleba. Cílevědomě zamířil k nejbližšímu sporáku. Před kamna si posunul podnožku, nadzvedl poklici a podíval se, kvůli čemu se mu sbíhají sliny v ústech. Byly tam šťavnaté kousky masa, které se vařily ve vlastní šťávě. „Tak to ochutnáme.“</p>
<p>Ponořil pořádný kus chleba do šťávy a zeširoka rozevřel čelisti, aby si mohl předkrm vsunout naráz dovnitř.</p>
<p>„Boïndile, ne!“</p>
<p>Varovné zvolání jeho bratra ho přimělo k tomu, že se ve svém počínání zarazil. „Co má být?“ zaprskal nepřátelsky. Kručelo mu v žaludku a ten se vzpouzel, že ho jeho majitel zanedbává. „Rušíš mě při jídle.“</p>
<p>Boëndal stál vedle dveří, v levé ruce držel vraní zobák. Zdálo se, že se připravuje na něčí útok. „Hned tě všechna chuť na jídlo přejde. Koukni se do rohu.“</p>
<p>Boïndil se podíval udaným směrem. Na porážkovém špalku, který kuchař používal k vykostění a bourání masa, ležely kosti, které nepatřily žádnému jim známému zvířeti, a čtyři lebky, z nichž někdo stáhl kůži. Ty mohly s ohledem na jejich tvar patřit jen Dlouhým.</p>
<p>Chvíli trvalo, než pochopil, co si málem dopřál k jídlu, chyběl jen vlásek. S odporem mrštil chlebem pryč a seskočil dolů na zem. Přitom vytáhl sekery.</p>
<p>„Až se mi ten magus dostane do rukou, nepomůže mu žádnej hokuspokus,“ sliboval zhnuseně.</p>
<p>„Ještě nikdy jsem neslyšel, že by lidi nebo čarodějové dělali něco takového,“ dal Boëndal na uváženou. „Jestli se mě ptáš, tak tu máme nové obyvatele. Otevřená brána naznačuje přepadení.“ Opatrně nahlédl ke dveřím. „Musíme hned za naším učencem.“</p>
<p>Přitiskli se zády jeden ke druhému a rozběhli se do hrozivě prázdné chodby, aby se vrátili tam, odkud vyšli.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil seděl na podnožce, která stála před Lot-Ionanovým ušákem, a netrpělivě čekal na návrat svého pěstouna. Přitom si setřepal z šatů nejhrubší prach. Byl napjatý, co magus řekne na jeho zprávy. Začne s tím nejdůležitějším a hned mu předá Gorénův balíček. Nepředpokládal sice, že ho kouzelník zasvětí do tajemství mysteriózních knih, v koutku duše však v to doufal.</p>
<p>Na chodbě zazněly tiché kroky. Nebyly to zvuky, jaké působili Boïndil s Boëndalem, ale kroky nějaké štíhlé osoby, jež na sobě neměla žádnou zbroj.</p>
<p>Tungdil se zvedl a hbitě vklouzl za dveře, aby se skryl a nahnal fámulovi pořádný strach, alespoň tenhle žertík si chtěl dopřát. Svůj batoh a ranec s artefakty nechal stát, vykukoval zpoza dveří a čekal plný radostného očekávání.</p>
<p>Do místnosti vstoupil mladík s krátkými černými vlasy. Měl malachitově zbarvenou róbu, která ho označovala za fámula Nudina Vědychtivého, a slídil v podkladech a osobních věcech Lot-Ionana s takovou samozřejmostí, jako by neznal zásady slušného chování.</p>
<p><emphasis>U </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>e, co ten tady dělá? </emphasis>Trpaslík nejprve zůstal v úkrytu a pozoroval, jak Dlouhý třídí poznámky. Podle všeho byl právě on odpovědný za nastalý pořádek. Usadil se u magusova psacího stolu a kritickým pohledem třídil poznámky a knihy, než je položil na rozličné kupky a zanesl jejich názvy do seznamu.</p>
<p><emphasis>Copak hledají Nudinovi učedníci tady ve štole? </emphasis>podivoval se Tungdil. <emphasis>A hlavně: kdo jim dovolil, aby se chovali tak nepřístojně a drze? </emphasis>Když Lot-Ionan potřeboval někoho k uklízení, měl k dispozici dost vlastních pomocníků, ovšem tyto spisy, a to věděl trpaslík naprosto přesně, patřily k věcem, které jeho pěstoun považoval za velice osobní. Jeho vlastní fámulové do nich nesměli nahlédnout, cizincům by tohleto už vůbec nemělo být dovoleno.</p>
<p>Z chodby se blížily šouravé kroky, na práh do komůrky vstoupila další osoba. Fámulus vzhlédl, rozmrzelý, že ho někdo ruší. „Co je?“</p>
<p>Tungdil přitiskl obličej těsně ke dveřím, aby se úzkou škvírou pokusil zahlédnout nově příchozího. Viděl jen široká záda, zakrytá prostou košilí.</p>
<p>„Tu práci v kuchyni jsem dokončil,“ pronesl hluboký hlas rozvláčně. Trpaslík ho okamžitě poznal. Ten muž byl Eiden, pomocník a čeledín, který pro maguse vyřizoval všechny možné úkoly.</p>
<p>„Dobře. Sedni si někam do kouta a už mě neruš,“ nařídil mu fámulus nerudně.</p>
<p>Eiden se nepohnul, ale zůstal stát ve dveřích jako lidská socha. „Mám hlad,“ promluvil monotónně.</p>
<p>„Běž do kuchyně a vysaj si tam pár kostí, ale ruce pryč od masa. To je pro naše dozorce,“ obdržel strohý pokyn. „Běž. Zmiz.“</p>
<p>„Já chci maso,“ trval muž tupě na svém.</p>
<p>„Ven!“ Fámulus vzal otvírák na dopisy a mrštil jím po Eidenovi. Ať už náhodou, či ne, špička se čeledínovi zabořila do hrudi. Eiden zasténal, než se otočil a vyšel z komůrky ven.</p>
<p>Trpaslík spatřil zcela zničený obličej barvy popela, kterému úder kolbou rozdrtil pravou polovinu hlavy a zamáčkl ji kus dovnitř. Zranění z něho udělalo groteskní karikaturu člověka.</p>
<p>Tungdilovi vyrazilo dech, když si ho prohlédl odshora dolů. Kdysi bílá látka jeho košile byla z větší části zbarvená zaschlou krví, ta musela pocházet ze dvou zejících ran nad srdcem a u klíční kostí. Okraje rány projevovaly první známky rozkladu a pod roztrhanou látkou probleskovalo bledé a zsinalé tělo.</p>
<p>Tungdil okamžitě pomyslel na události v elfčině lese a na živé mrtvé. <emphasis>Ale to se přece nemůže dít! Bariéry proti Mrtvé zemi přece pořád ještě drzí. </emphasis>Lot-Ionan a ostatní magusové napojili magické zábrany novou sílou, takže její další pronikání nebylo možné. Hranice bezprostřední hrůzy ze severu ležela navíc čtyři sta padesát mil daleko od štoly. <emphasis>Co se tady je</emphasis><emphasis>nom stalo?</emphasis></p>
<p>Místností projel závan větru. Vedle fámula se objevil namodralý třpyt, z něhož se zformovaly obrysy nějakého muže. Byl to Nudin Vědychtivý.</p>
<p>Jeho fámulus povstal a uklonil se před magicky vytvořeným obrazem. „Hledám, ctihodný magusi,“ pozdravil ho. „Ale ještě se mi nepodařilo nalézt ty věci, po kterých toužíte.“ Zvedl hlavu a pohlédl do tučné tváře svého pána. „Štoly sahají velice daleko. Starý pán měl mnoho laboratoří a knihoven,“ omlouval se pro jistotu. „Pro jednoho jediného člověka je to obtížný úkol, ctihodný magusi.“</p>
<p>„To je důvod, proč ti brzy budu dělat společnost,“ zakrákoral Nudin.</p>
<p>Trpaslík byl potichu jako myška, aby se neprozradil. Jak se zdálo, Vraccas si ho vyvolil, aby se stával svědkem a nechtěným posluchačem některých rozhovorů. Za všechna ta léta viděl Nudina pouze jednou, měl však dojem, že si vzpomíná, že magus vypadal lépe, štíhleji a zejména přátelštěji. Tenhleten Nudin vypadal jako nějaká špatná imitace, vytvořená jakýmsi závistivcem, aby se kouzelníkovi mohl vysmát.</p>
<p>„Lot-Ionan mi v Poristě řekl, že moje artefakty zapomněl v nějaké skříni,“ pokračoval magus a pomalu se otáčel kolem dokola, aby si místnost co nejdůkladněji prohlédl. Na poslech měl vysoký a temný hlas. „Už ses rozhlédl pozorněji?“</p>
<p>„Ne, pane,“ omlouval se učedník. „Myslel jsem, že chcete mít nejdříve ty knihy, proto jsem je hledal.“</p>
<p>Nudin přešel k velké skříni, ze které Tungdil svého času vzal ranec s artefakty. „Není jisté, že se ty věci skutečně dostaly až k mému starému příteli. Alfové hlásili, že se v Zeleném háji objevila skupina válečníků a uloupila Gorénovy knihy poté, co skřeti osadu dobyli. Domnívali se, že to snad byli trpaslíci.“</p>
<p>„Jak k tomu mohlo dojít?“ uklouzlo mladíkovi. „Copak jste jim nenařídil…“</p>
<p>„Alfové jsou dobří spojenci.“ Magusův obraz se přiblížil k úrovni skříně. Opřel se hůlkou o stěnu, jeho nateklé prsty sevřely kliku a stlačily ji dolů. S trochou síly se mu podařilo skříň otevřít. „Ale ve svém tvůrčím opojení občas nejednají podle lidských měřítek. To se stalo jejich vyslankyni osudným.“ Předklonil se a vytáhl kožený pytel, který se Tungdilovu ranci podobal jako vejce vejci. „Zdá se, že jsme konečně zaznamenali nějaký úspěch,“ poznamenal ke svému fámulovi.</p>
<p>Provázek byl rozvázán a obsah pytlíku, pět svitků spisů, se vysypal na zem. Nudin zafuněl, bylo jasně vidět, že to nejsou ty věci, o které mu šlo.</p>
<p>Tungdil vykukoval zpoza dveří. Jeho rance stály schované za ušákem a něco mu říkalo, že kdyby je Nudin objevil, měl by z nich obrovskou radost.</p>
<p>Zčistajasna, když viděl rance ležet vedle sebe, mu to došlo. Jeho kožený ruksak měl jako uzávěr modrý proužek, ale Lot-Ionan mu tehdy nařídil, aby vzal s sebou pytel se zeleným páskem. <emphasis>Já jsem si tehdy ty</emphasis><emphasis> barvy proužků prostě popletl! Byl jsem na </emphasis><emphasis>cestác</emphasis><emphasis>h s těmi nesprávnými artefakty.</emphasis></p>
<p>Dokonce i kdyby se tehdy setkal s Gorénem v Zeleném háji, když ještě žil, byl by uběhl celou tu spoustu mílí docela zbytečně. Jak to však vypadalo, obrátila se nyní tato skutečnost k dobrému.</p>
<p>Z toho, co zaslechl, nebyl trpaslík nijak moudrý. Důvod, proč se Nudin a jeho fámulus chovali, jako by byli noví páni štoly, mu stále ještě nebyl ani zbla jasný, ale že Eiden navzdory svým těžkým poraněním ještě žil a najednou se choval naprosto jinak než předtím a že Nudin označoval alfy za svoje spojence, v něm vzbudilo příšerné podezření. Jak se zdálo, změnil Vědychtivý ze záhadných důvodů stranu.</p>
<p>Musel vyzvědět, co se přihodilo jeho pěstounovi a ostatním učedníkům, ale nesměl přitom padnout Nudinovi do rukou.</p>
<p>„Je tu ještě jedna okolnost,“ přemítal fámulus. Krátce zapátral a vylovil z kupky před sebou dva dopisy. Byly to zprávy, které Tungdil poslal svému mentorovi z cest. „Lot-Ionan dostal dopisy od nějakého Tungdila, který z mágova pověření pátral po Gorénovi v Zeleném háji.“</p>
<p>Podal písemnosti svému pánovi, který řádky přelétl očima plnýma rudých žilek. „Vzpomínám si,“ prohodil. „No jistě! Starý pán se staral o jednoho trpaslíka s takovým jménem. Je možné, že teď ty knihy a artefakty vlastní on.“ Nudin pohodil dopis na stůl. „Přilepím mu na paty alfy, ti ho vystopují a přinesou mi ho, živého nebo mrtvého. Trpaslík není ve Skryté zemi každodenním obrázkem.“ Pokynul mladému učedníkovi. „Výborně, fámule, i když tě to napadlo trochu pozdě. Dostaneš odměnu hned, jak dorazím. Hledej dále, možná narazíš ještě i na další užitečné věci.“ Obraz zablikal, zprůhledněl a zmizel.</p>
<p>Tungdil už toho zažil tolik, že si myslel, že ho jen těžko dokáže něco vykolejit, ale vyslechnout si vlastní rozsudek smrti a nesmět při tom vydat jediný hlásek, to byl nesmírně obtížný úkol.</p>
<p>Fámulus se posadil a na jeho obličeji se odrážela obrovská spokojenost. Udělal na svého mistra dojem a zajistil si tím kousíček z vytouženého blahobytu. Znovu se ponořil do papírů.</p>
<p>Když namáčel brko do kalamáře, aby si něco poznamenal do svého seznamu, spočinuly jeho oči náhodou na ušáku. Zároveň si všiml vyčnívajícího řemene ruksaku.</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Co, </emphasis>u všech…?“ Pomalu se zvedl a prošel místností, aby se podíval po předmětu, který tam ještě před chvílí nebyl. Sehnul se a zvedl kožený batoh s artefakty do výše.</p>
<p>Tungdil uchopil sekeru do ruky. Jeho úder musel být pro kouzelníka překvapením, jako kdyby se na něho zřítil kámen. Fámulus nesměl mít čas, aby ho zasáhl nějakým zaklínadlem a ublížil mu. Svaly v těle se mu napnuly.</p>
<p>Právě chtěl vyrazit, když z chodby zazněl hlasitý řev a rámus, až sebou oba trhli.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Dvojčata se tentokrát snažila být potichu. Ať už v chodbách řádilo cokoliv, nechtěla ty tvory varovat předtím, než se na ně vrhnou a rozsekají je na kusy. Ten, kdo požírá Dlouhé, se jistě nezastaví ani před trpaslíky, ale vraní zobák a sekera v krku se už postarají o to, aby dotyčného přešla chuť.</p>
<p>Někdo jim kráčel těžkým, pomalým krokem vstříc.</p>
<p>Na Boïndilovo znamení zůstali stát a čekali za ohybem chodby na bytost, která se se sténáním šourala chodbou. Najednou zavanul pach starého, zkaženého masa a zpoza rohu se vrávoravě vynořil jakýsi člověk.</p>
<p>Normální stvoření by se s takovými ranami nedokázalo držet na nohou, avšak muž kráčel neochvějně vpřed. Sotva trpaslíky spatřil, radostně zaryčel. Jeho pohyby najednou nabraly rychlost, poháněla ho touha po čerstvém mase. To mu ovšem proti zkušenosti obou válečníků nebylo nic platné.</p>
<p>Boëndal se před úderem nemrtvého sehnul mírně stranou k zemi a zatnul mu vraní zobák do kolena, aby ztratil rovnováhu a spadl.</p>
<p>Eiden se zkroutil a v pádu se vrhl na Pruďase, který ho přivítal trpasličím pokřikem, ruce se zbraněmi zvednuté a připravené k útoku. Vyhnul se padajícímu tělu, čepele zavířily dopředu a uťaly Dlouhému levé předloktí. Eiden děsivě zařval, upadl a skřípaje zuby se plazil k oběma bratrům.</p>
<p>„Jen se na něho podívej! Ten toho nenechá! Nenávidí všecko, co je živý.“ Boïndil mu usekl hlavu a tělu se okamžitě navrátil klid.</p>
<p>Dvojčata pádila tunelem, aby pomohla Tungdilovi. Byla si jistá, že tam je více nestvůr než jen tahle jediná a že se tak možný následník trůnu nachází v krajním ohrožení života.</p>
<p>Když doběhli před dveře a pohlédli do místnosti, objevili mladého muže v malachitové róbě, který stál vedle vysokého křesla a v rukou držel ruksak jejich chráněnce s artefakty.</p>
<p>Kvůli hluku, který způsobil jejich boj s nemrtvým, je nejspíš už očekával. „Já vás, vy bando jedna, spálím na popel!“ Jeho ústa se rozevřela, pravá ruka vystřelila vzhůru, mladík s ní udělal jakási gesta a namířil jí na trpaslíky. Pak dveře zaklaply.</p>
<p>Bratři na sebe mrkli. „Na to potřeboval zaklínadlo?“ podivil se Boïndil.</p>
<p>„Mágové jsou podivíni. Já bych ty dveře zavřel bez takové námahy.“</p>
<p>„Tak je prostě zase otevřeme!“ Boïndil vrazil ramenem do dřeva a s řevem se vřítil do místnosti.</p>
<p>Dlouhý ležel na zádech ve skříni a nehýbal se, několik polic sklouzlo z držáků a mladého muže zasypalo i s veškerým svým obsahem. Prkna a předměty, které na nich byly uložené, mu způsobily na hlavě tržnou ránu.</p>
<p>Tungdil stál před ním a třel si temeno. „Teď už vím, proč si každý nasadí helmu, když chce protivníkovi vrazit hlavou do břicha,“ zašklebil se.</p>
<p>„Copak jsem ti neříkal, že se ty hodiny cvičení vyplatí?“ poznamenal Pruďas uznale. „Seš na nejlepší cestě stát se opravdovým trpaslíkem.“</p>
<p>„A teď nám vysvětli, co se tu děje. Co to má znamenat, že si tvůj magus drží v tunelech nemrtvé a vaří lidské maso?“ chtěl vědět Boëndal.</p>
<p>„S tím nemá Lot-Ionan nic společného.“ Tungdil jim v rychlosti sdělil to nejdůležitější z rozhovoru mezi učedníkem a Nudinem, který nepozorovaně vyslechl. Bratři mu zase povyprávěli, co viděli v kuchyni. Když spojili obojí dohromady, vyplynula z toho smutná jistota, že Vědychtivý dobyl Lot-Ionanův příbytek, a tak nebo onak zde zničil veškerý život.</p>
<p>Mrtví? Tungdila se zmocnil smutek a zděšení a musel si sednout. Že by všichni ti lidé, děvečky, fámulové, Frala, Sunja a Ikana, padli za oběť šílenému Vědychtivému? Bránil se představě, že by Lot-Ionana, vládnoucího mocnými kouzly a čáry, měl postihnout takový osud. <emphasis>On žije. Musí žít! Určitě jim unikl a shromažďuje kolem sebe ty nejlepší učedníky, aby Nudina porazili. Musím ho najít.</emphasis></p>
<p>„Vyrazíme ihned!“ rozhodl Boëndal. „Tyhle události mají mimořádný význam i pro radu trpaslíků.“</p>
<p>„Ne,“ zpěčoval se Tungdil vzdorně. „Musím vědět, co se s Lot-Ionanem…“ Podíval se na fámula, který byl ještě stále v bezvědomí. „On nám to řekne.“ Hbitě k němu poklekl a uštědřil mu několik mocných pohlavků, aby se probral. Víčka mladého muže se zachvěla.</p>
<p>Boïndil zajistil dveře, zatímco jeho bratr přiložil špici ocelového vraního zobáku přesně mezi zajatcovo obočí. „Jestli jenom pomyslíš na nějaké kouzlo, proženu ti tuhle skvělou ocel mozkem,“ slíbil mu hrubě a zpražil ho více než krutým pohledem. „Kosti drtím tak, jako ty lámeš prázdné skořápky od vajec.“</p>
<p>„Kde je Lot-Ionan?“ chtěl vědět Tungdil. Byl celý rozčílený a zároveň se jeho odpovědi obával.</p>
<p>„Trpaslíci ze Zeleného háje?“ lapal fámulus omámeně po dechu. „Vy… myslel jsem, že jste…“</p>
<p>„Kde je Lot-Ionan?“ vyjel na něj Tungdil vztekle. Boëndal přitlačil trošičku silněji na konec vraního zobáku. Hravě prorazil kůži, krev se vyřinula ven, zatímco kov neústupně tlačil na čelo. „Mluv. Nebo zemřeš.“</p>
<p>„Ne, řeknu vám všechno. Zabil ho Nôd’onn,“ vysoukal ze sebe muž úzkostně.</p>
<p>„Ten vládce Mrtvé země?“</p>
<p>„Všechny je zabil, v Poristě.“ A tak se dozvěděli neuvěřitelnou pravdu o událostech v Lios Nudinu. Ve Skryté zemi už nebylo nikoho, kdo by si mohl s posledním magusem něco začít. „Nôd’onn změnil magická pole, takže je může využívat jenom on sám,“ koktal fámulus.</p>
<p>Když Tungdil nabyl jistoty, sevřela se kolem jeho srdce ledová pěst. „Z Vědychtivého je Nôd’onn? On je tím, kdo poroučí v Mrtvé zemi?“ Znal pravdu už celé týdny a nedokázal ji prohlédnout. Nejraději by řval vzteky a měl tisíc chutí vrazit zajatci sekeru do hlavy. „Co je tak zvláštní na té knize a těch artefaktech?“ osopil se na něho. „Mluv!“</p>
<p>„Nemám ani potuchy! Nôd’onn je hledá, nic víc nevím,“ tvrdil.</p>
<p>Tungdil ho udeřil plochou stranou sekery do hlavy a poslal ho zpátky do bezvědomí. Pak fámula spoutali a zavřeli ve skříni. Než vyšli ven, radili se, co s ním udělat. V podstatě bylo všem třem trpaslíkům jasné, že ho musí zabít. Každý protivník, který uměl kouzlit, pro ně představoval nebezpečí, a pokud mohli fámula vyřadit tak jednoduchým způsobem, bylo by přímo trestuhodným bláznovstvím nechat ho naživu.</p>
<p>Napětí z Tungdila spadlo a ustoupilo bolesti nad ztrátou přátel, rodiny. Slzy se mu koulely po tvářích dolů do vousů. Otřel si je z očí Fraliným šátkem, z talismanu se stala památka. <emphasis>Pomstím tebe i tvoje dcery, </emphasis>přísahal temně své velké sestře.</p>
<p>Do nosu mu stoupl známý pach. Zvedl hlavu a pohlédl na trpasličí bratry. Stejně jako on ucítili kyselý, odporný lůj, jaký používali jenom skřeti. Tungdil se chopil sekery a vzpřímil se. „Uvidíme, jestli jsem se při lekcích boje dobře učil,“ pronesl drsně a kráčel k východu.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, pozdní léto 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>Ř</p>
<p>íkalo se, že velkokrál leží na smrtelné posteli. Šlo to dokonce tak daleko, že otevřeně zaznívaly domněnky, že Gundrabur již byl smeten Vraccasovým kladivem a odebral se do Věčné kovárny.</p>
<p>Nebylo obtížné vypátrat, kdo byli šiřitelé takových novinek. Pocházeli z klanů z Goïmdilova kmene, kteří se nemohli dočkat, až uvidí svého krále sedět na mramorovém trůnu. Chtěli vést válku s říší elfů Âlandurem a bylo jim úplně jedno, jestli má nějaký smysl, nebo ne.</p>
<p>Bislipura bylo možno najít všude, kde stálo několik trpaslíků pohromadě. Gandogarův kulhavý mentor, jak se zdálo, vůbec nepotřeboval spánek a kul železo, dokud bylo žhavé. Dopřával si odpočinku stejně řídce jako Balendilín, velkokrálův poradce, kterého považoval za svého nejzatvrzelejšího protivníka.</p>
<p>„Vraccas ať do toho praští kladivem,“ klel Bislipur, když vstoupil do komůrky, kterou mu Druzí přidělili k obývání. <emphasis>Nehýbe se to dopředu, </emphasis>rozčiloval se a posadil se na postel. Stále více příslušníků jeho vlastních klanů se zmocňovaly pochybnosti ohledně polního tažení proti elfům. <emphasis>Balendilín mi všechno zničí. Musím proti němu něco podniknout.</emphasis></p>
<p>„Mistře, mám pro vás novinky,“ pronesl tenký hlásek pod jeho ložem, „i když se k vám jen nerad vracím. Vlastně jsem vůbec nechtěl zpátky.“</p>
<p>Trpaslík vstal a kopl do konstrukce postele. „Ukaž se, gnóme!“ Sotva Swerd vylezl ze svého úkrytu, vjela mu mozolnatá ruka jeho pána za krk a zvedla ho. Bislipur s ním zatřepal jako kočka s chycenou myší, než jím tvrdě mrštil do kouta. „A neopovažuj se mi ještě jednou vplížit do pokoje!“</p>
<p>Gnóm se obřadně posbíral a potáhl za svou červenou blůzu. „Já jsem se neplížil, mistře. Nebyl jste tu, a tak jsem čekal na místě, kde mě nikdo neodhalí, jak jste mi nařídil.“ Stáhl si jutovou košili níž a zakryl statné břicho, kde mu na zelenočerné kůži bujely černé chlupy. Špičaté uši čněly do výše a vytvářely dojem, že drží modrou čepici na hlavě. Bytostí jeho druhu bylo ve Skryté zemi velice poskrovnu.</p>
<p>„Chcete slyšet, co vám mohu vyprávět, mistře?“ otázal se Swerd s nevinným pohledem svých velkých očí. Prach se mu přilepil na široké, odrbané kalhoty a na sešmajdané sandály s přezkou. Gnóm měl za sebou spoustu mil. „Smím pak jít?“</p>
<p>„Půjdeš, až už tě nebudu potřebovat,“ obořil se na něho Bislipur a jeho ruka sklouzla na stříbrný drát, jímž magickým způsobem utahoval a povoloval velikost pásku kolem krku. „Mluv, než ti zavřu přívod vzduchu.“</p>
<p>„Ach, kéž bych vám nikdy nevlezl do skrýše,“ naříkal gnóm plačtivě. „Tak strašně toho lituju.“ Vyčkávavě se na trpaslíka podíval a marně doufal, že v jeho neúprosné tváři spatří známku slitování.</p>
<p>„Není divu, že už skoro nikdo z vás nežije. Jste slabí a protivní.“ Králův mentor byl chladný jako mnohé drahocenné spony a prsteny, které nosil. Zúžil smyčku a tím i kožený pásek, který obepínal krk jeho otroka, o další kousek.</p>
<p>Swerdovy prsty stiskly magická pouta, aby jim zabránily se sevřít, stejně jako v předchozích třiačtyřiceti cyklech však neuspěl. S chroptěním se zhroutil na kameny, než ale nedostatkem vzduchu ztratil vědomí, povolil trpaslík svorku.</p>
<p>Gnóm zakašlal. „Máte můj dík, mistře. Dopřál jste mi další slunný den po vašem boku,“ zasípal a dovlekl se k židli. „Váš podlý plán nevyšel. Druhý uchazeč o trůn je ještě naživu, jak jsem slyšel. Zato naši lovci lidí už ne,“ začal svou zprávu. „Nemohl jsem narychlo sehnat žádné další muže, kteří by vaše zbabělé úklady přeměnili ve skutek. Časy ve Skryté zemi se změnily.“</p>
<p>Bislipur přeslechl ostří ve slovech svého nuceného přisluhovače. Swerd to dělal od té doby, co byl v jeho službách, neboť doufal, že ho jeho pán v návalu vzteku zabije. Tuto laskavost mu však neudělá. Jen ať trpí. „Co se stalo?“</p>
<p>„Sledoval jsem ho a obě dvojčata až k Lot-Ionanovu tunelu, kde narazili na skřety…“</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, pozdní léto</strong></p>
<p>R</p>
<p>achocení a chrastění zbroje prozrazovalo bestie na sto kroků. Jejich odporné hlasy kvičely jeden přes druhý. Skřeti objevili pozůstatky nemrtvého.</p>
<p>Když trpaslíci zabočili za ohyb chodby, stáli tváří v tvář nepřátelům. Východ byl od nich vzdálen tři sta kroků a celý tunel, alespoň jak se Tungdilovi zdálo, byl až po bránu nacpaný skřety. Mezi nimi a svobodou stál hotový les zbraní.</p>
<p>„To je krása,“ zaradoval se Pruďas a sklonil útočně hlavu. „Podívej, bratříčku, jak je ta chodba úzká. Aspoň nám žádnej neunikne.“ Zavířil sekerami. „Oink, oink! U Vraccase, to budou pěkný jatka!“</p>
<p>„Dnes s náma budeš bojovat poprvé, učený,“ oslovil Boëndal uchazeče o trůn vážně. „Stoupni si zády k nám, na zadku musíš pořád cítit naše zadky, tak se navzájem kryjeme.“ Hnědé oči vyhledaly Tungdilův pohled. „Důvěřuj nám tak, jako my věříme tobě. Ty to zvládneš, jsi dítě kováře.“</p>
<p>Tungdil zaujal s bušícím srdcem bojovou pozici a na zádech cítil těla obou bratrů. <emphasis>Důvěřuj, </emphasis>připomněl si v duchu. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, stůj při mně. </emphasis>Polkl a jeho strach zmizel. <emphasis>Za Lot-Ionana, Fralu a Skrytou zemi!</emphasis></p>
<p>„Přestaňte s těma kecama!“ okřikl je Boïndil plný nedočkavé radosti. Oči mu nepřítomně jiskřily. „Jdem na věc, rozpoltíme jim hlavy a rozdrtíme kolena!“</p>
<p>Bratři zahájili tanec smrti. Tungdilovy pohyby byly zpočátku trochu neohrabané, snažil se, aby je neztratil a neroztrhl jejich vzájemný kryt.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Zpočátku, když se třikrát, čtyřikrát otočili kolem dokola, vnímal Tungdil veškeré podrobnosti. Všímal si zpitvořených skřetích obličejů, rozeznával různé druhy zbroje, jimiž se chránili před zbraněmi trpaslíků, viděl, jak za změtí údů vykukují dřevěné vzpěry nebo jak se mu kolem tváří míhají dlouhé černé copy.</p>
<p>Brzy se však všechno rozmazalo, vše bylo neuvěřitelně rychlé. Jeho mozek se koncentroval na dopadající meče, dýky a koule, aby se jim stačil vyhnout nebo kontrovat. Jeho sekera narazila nejednou na odpor, a protože se její ostří v nějaké chvíli zbarvilo na zeleno, předpokládal, že v té změti skutečně nějaké protivníky zasáhl.</p>
<p>Dvojčata se držela naprosto stejné taktiky jako tehdy v Zeleném háji. Krouživými pohyby postupovala vpřed, jako šroub se zavrtávala do nepřátelských útoků, udeřila a o zlomek vteřiny později stála o kus dál, aby protivníkům znemožnila zasadit pořádný úder.</p>
<p>Tungdil byl rád, že má na sobě kroužkovou zbroj. Protože nebyl v boji tak zběhlý jako jeho průvodci, utržil tu a tam nějakou ránu nebo bodnutí, které však nepronikly jeho železnou košilí. Pohmožděniny, modřiny, dokonce i nějaká ta zlomenina se daly snést, kdyby za to zůstal naživu a Nôd’onnovi se nepodařilo dostat knihy a artefakty do svých tlustých rukou.</p>
<p>Slyšel Pruďasův krutý smích, po němž vždy následoval výkřik nějakého skřeta. Naproti tomu Boëndal bojoval klidněji a šetřil dechem.</p>
<p>Tungdilovi postupem času ztěžkly paže. Nejenže jim nepřátelé stáli v cestě vpřed, i protivníci za nimi, kteří se nestali obětí trpasličích zbraní, na ně tlačili a doráželi. V nouzi se v něm zrodila myšlenka.</p>
<p>„Kličkujme,“ zakřičel, aby upoutal pozornost obou bratrů a přehlušil řinčení čepelí. „Ke vzpěrám.“</p>
<p>„Dobrý nápad, učený,“ odpověděl Boëndal, odvrátil vraním zobákem jeden úder a plochou stranou zranil skřeta. Krátce poté udeřila jeho mocná zbraň do dřevěného sloupu a smetla ho stranou.</p>
<p>Ze stropu okamžitě vypadla příčná vzpěra, na zem pršely úlomky kamene a špína. Ti tři tento manévr několikrát zopakovali, až se celá skála za nimi, která ztratila podpěry, zřítila dolů. Tionovy stvůry zmizely v lavině tun kamínků a štěrku, zřícená štola jim uvolnila záda.</p>
<p>Ze strachu, že je to taky zasype, prchali skřeti ven. Boïndil je vztekle následoval a několik jich srazil. Teprve až byli těsně před branou, zastavil se a čekal na oba zbývající trpaslíky.</p>
<p>„Jdem dál,“ zasupěl šťastně. „Venku na nás čeká ještě nejmíň dvacet těch sviní. Byla by škoda, kdyby těm jatkám utekly.“</p>
<p>Oba dva se k němu připojili. I přes všechnu svou nenávist si Tungdil přál, aby zbývající protivníci utekli. Pochyboval, že zvedne své unavené paže výše než k přezce opasku.</p>
<p>Opět se uskupili do podoby trojlístku a opustili magusův příbytek. Světlo hvězd je pozdravilo stříbrným leskem a osvětlilo skřety. Oči číhajících bestií zeleně plály a prozrazovaly, kde stojí. Musela tam být ještě dobrá stovka stvůr, které jim s tichým bručením, vrčením a čenicháním zastoupily cestu.</p>
<p>„Říkáte dvacet?“ zamumlal Tungdil a jeho odvaha klesla.</p>
<p>„Připouštím, je jich o hrst víc, než jsem čekal,“ odvětil Boïndil. Na jeho hlasu však nebylo poznat, že by si navzdory přesile dělal nějaké vážné starosti. „Pak je to holt jedna z těch větších výzev, o kerejch jsem mluvil.“</p>
<p>„Proběhneme kolem nich zleva, nebo zprava?“ vyzvídal Tungdil, jak budou postupovat dál.</p>
<p>„Proběhneme středem,“ zahlaholil Boïndil. „Tak si aspoň budou jeden druhýmu překážet a my budeme mít největší šanci dostat se z toho se zdravou kůží. Já si vezmu na starost jejich vůdce. Pak na ně mužem zaútočit po křídlech a dorazit je.“</p>
<p>„Tungdil ještě není na něco takového připravený,“ poznamenal Boëndal vážně. „Není důležité pozabíjet skřety, ale dostat ho v bezpečí do hor, bratříčku.“</p>
<p>Tungdil mu byl za jeho pomoc nesmírně vděčný. Sám by se neodvážil nic namítat, protože nechtěl dvojčata zklamat, ale Boëndal měl přehled a dobré oči, které si velmi dobře všimly jeho únavy.</p>
<p>„No dobrá, tak prostě jenom prorazíme středem,“ pronesl Boïndil napolo uraženě, „a necháme jejich křídla na pokoji.“</p>
<p>Jakmile se dohodli, učinili, co naplánovali, dříve než skřety napadlo střílet po nich šípy. Jejich osvědčená krouživá taktika zpočátku vycházela. Asi by to i zvládli, kdyby se nepřátelům nedostalo neočekávané pomoci.</p>
<p>Řady protivníků náhle prořídly. Skřeti před nimi couvali a zdánlivě jim uvolňovali cestu.</p>
<p>„Stát! Vraťte se, vy zplozenci zmrzačenejch elfů!“ Pruďas hlasitě vykřičel své zklamání nad tím, že nestvůry prchají. „Mojím sekerám neuniknete!“</p>
<p>Místo skřetů se jim do cesty postavil jeden jediný velký muž. Tungdil ho okamžitě poznal, jeho obraz viděl ještě před chvilkou hovořit s fámulem. Tlustá, napuchlá postava v tmavozelené róbě náležela tomu odpadlíkovi, magusovi, který zavraždil jeho pěstouna.</p>
<p>Ve skutečnosti vypadal ten člověk ještě odporněji. Krvavé slzy mu stékaly po tvářích, kůže a tuk mu volně visely na tváři a znetvořily jeho rysy. Páchl, jako by se vyválel v jámě se shnilými odpadky.</p>
<p>„Dostali jste se daleko,“ promluvil šustivým hlasem. „Teď už je toho dost.“ Jeho oči zamířily na Tungdila, nateklá ruka se k němu natáhla. „Dej mi ten kožený batoh s artefakty a knihy, co jsi ukradl v Zeleném háji, potom budeš volný.“</p>
<p>Tungdil vzdorně uchopil sekeru. „Ne. To jsou věci mého pána a on mi neřekl, že je máš dostat právě ty.“</p>
<p>Nôd’onn se zasmál. „Poslechněte, jak mluví, ten statečný trpaslík.“ Udělal krok dopředu. „To, co u sebe nosíš, je můj majetek. Nebudu už s tebou dále vyjednávat.“ Zarazil hůl do země a naklonil konec s onyxem mírně vpřed.</p>
<p>Ruksak a batoh s magickými předměty náhle ožily, trhaly sebou, aby se Tungdila zbavily. Trpaslík pevně chytil řemeny, aby je udržel na místě, ovšem síly, které magus proti němu použil, byly příliš mocné. Kožená poutka se roztrhla a věci mu proklouzávaly mezi prsty. V poslední chvilce přišlápl batoh nohou.</p>
<p>V mžiku se rozhodl a zvedl sekeru. „Já ty artefakty zničím,“ vyhrožoval.</p>
<p>„Jen do toho. Ušetřil bys mi práci,“ vyzval ho Nôd’onn. Zvedl pravou ruku, natáhl prsty a hbitě je sbalil v pěst.</p>
<p>Batohy se s nesmírnou silou zvedly do vzduchu, takže je trpaslík už nedokázal udržet. Spadly na ruku nějakému skřetovi, který si je se zamručením přitiskl k tělu.</p>
<p>Magus náhle zakašlal. Z nosu se mu spustil tenký pramínek krve, který si rychlým pohybem setřel. „Vraťte se do svojí říše, trpaslíci, a vyřiďte svému králi, že potřebuji jeho zemi. Může mi ji přenechat tak, že nikdo neprolije jedinou kapku krve, nebo nastoupí mé jednotky a spojenci a vezmou si ji násilím.“ Ukázal na Tungdila. „Tady toho si můžete vzít s sebou. Nemám pro něho žádné použití.“</p>
<p>Oba bratři mlčeli. Se železnou odhodlaností drželi zbraně a vyčkávali na příhodný okamžik, kdy by na maguse mohli zaútočit. Byli rozhodnutí, že jakmile něco odvede jeho pozornost, zadupou ho do země, ale zatím stále ještě nedošlo k takové události, která by k sobě přitáhla magusovu pozornost i bdělost skřetů.</p>
<p>O kus dál najednou zavládl mezi bestiemi neklid. Strkaly se tam, vrážely do sebe, padla první ostrá slova. Jeden obzvláště působivý, svalnatý exemplář vytasil meč a vrazil ho až po rukojeť do břicha druhému, který stál hned vedle něho. Během několika okamžiků se v tlupě rozpoutala krvavá šarvátka.</p>
<p>Pruďas nepozorovaně sklonil hlavu – neomylné znamení jeho útoku na maguse. Hnědé oči se sveřepě zaměřily na Nôd’onnova kolena.</p>
<p>„Ty mu rozlomíš hůl,“ nařídil Tungdilovi v řeči trpaslíků. „Byli bysme všem pro smích, kdybysme ho neporazili.“ Jak se zdálo, byla Boïndilovi zcela cizí slova jako přeceňování sebe sama nebo pochyby.</p>
<p>„Ne. Obyčejnými zbraněmi se nám to nepodaří.“ Tungdil zašilhal k ozbrojené stvůře, která držela jeho ruksak a batoh s artefakty. „My ty věci potřebujeme. Jestli je chce zničit, tak se jich určitě nebojí bezdůvodně,“ zašeptal.</p>
<p>„Pak znáš svůj úkol, Tungdile. Dávej pozor, až dám signál,“ zabručel Pruďas, ale dříve než tři trpaslíci vyrazili, někdo je předešel.</p>
<p>Z kopce se dolů snesl blyštivý paprsek a zasáhl zrádného maguse do boku. Muž zalapal po dechu, prsty upustily hůl a magus zavrávoral kousek doprava.</p>
<p>Další kopí čiré magie vystřelilo, deset skřetů se vypařilo a zbyly z nich páchnoucí zbytky masa a kovu. Zbývající bestie se rozeřvaly jedna přes druhou a ohlížely se po novém útočníkovi. Ve chvilce objevily na vyvýšenině štíhlou postavu a na mírný kopec zaútočily.</p>
<p>Nôd’onn se pootočil, jeho pravá ruka se rozevřela, hůl se střelhbitě vznesla ze země vzhůru a vlétla mu do dlaně.</p>
<p>Na tento okamžik trpaslíci čekali. Boïndil na něj s řevem vyrazil a sekl ho po nohou, Boëndal se rozmáchl válečným kladivem za hlavu, aby nabral potřebnou sílu a prudkost, a zabořil vraní zobák hluboko do magusových širokých zad. Trhl rukojetí zbraně a Nôd’onn se pod dvojnásobným útokem poroučel k zemi.</p>
<p>Skřeti obklopující kouzelníka měli oči jenom pro nového nepřítele, který se uměl bránit. Jakoby z ničeho se nad hlavami nestvůr objevila černá oblaka, se hřměním se schylovalo k bouřce.</p>
<p>Když se první útočníci dostali skoro na vrchol kopce, rozpoutala se plnou silou slota. Blesky sjížděly s rachotem na zem, zasahovaly jednu bestii za druhou a ty se pod náporem energie, která jimi pronikala, trhaly jako párky ve vařící vodě. Pronikavě zářící paprsky oslepovaly skřety, kteří jim šli v patách, a útok na vyvýšeninu uvízl.</p>
<p>Zvedl se silný vichr, zaburácel všude kolem nestvůr a smetl je jako papírové panáčky. Bestie narážely do svých soukmenovců, větrný vír s nimi smýkal o stromy nebo je závany vichřice uvláčely k smrti.</p>
<p>Pruďas přiskočil k bratrovi, který nabodl Nôd’onna na vraní zobák a tlačil ho k zemi. Čtyřikrát prudce sekl, až obratle praskly a magusova useknutá hlava se koulela po cestě. Z rány se do prachu a špíny vylila páchnoucí, temně rudá kapalina.</p>
<p>„Ty artefakty!“ připomněl Boëndal bratrovi a táhl ho dále, když se Boïndil se smíchem chystal rozepnout si kalhoty a v posledním výsměšném gestu počůrat mrtvolu trpasličí močí.</p>
<p>Tungdil se mezitím s posledním zbytkem sil vrhl na skřeta, který držel jeho rance. Nad svými útoky nijak nepřemýšlel, ale vedl sekeru citem spojeným s tím, co se naučil. Nestvůra padla k zemi rychleji, než předpokládal, jeho vítězství pro něj bylo skoro překvapením. <emphasis>Dokážu bojovat i bez těch dvou! </emphasis>pomyslel si a strhl rance k sobě.</p>
<p>„Se Skrytou zemí to zase vypadá dobře.“ Boëndal se vynořil po jeho boku, cop se mu kymácel přes rameno, jako by byl živý.</p>
<p>Jeho bratr jim kryl záda a rychle ještě poslal dva skřety na smrt. „Nebylo vůbec těžký…“ Jeho oči sklouzly stranou a najednou vyrazil zuřivý řev. „Ne! U Vraccase, přece jsme ho…“</p>
<p>Nôd’onn se vztyčil. Jeho bezhlavé torzo se vzepřelo do výše, pak natáhl ruku. Hlava k němu připlachtila a sama od sebe se posadila na pahýl krku. Tam, kde sekery odvedly dokonalou práci, nezůstala dokonce ani jizva. Nebyl ani zmatený, ani nějak jinak otřesený, když naháněl zbývající skřety proti trpaslíkům a sám se obrátil proti pahorku, aby zničil nečekaného magického soka.</p>
<p>„Přineste mi ty artefakty a knihy,“ rozlehlo se nocí. „Zabijte ty trpaslíky!“</p>
<p>Drahokam na jeho holi vzplál. Nôd’onn vztyčil ruku proti pahorku a země se zachvěla. Jeho magie vyryla do země hlubokou brázdu a uháněla přímým směrem k postavě na hřbetu výšiny. Blesky, které nyní na něj dštily z oblak, vstřebalo ochranné kouzlo na délku paže před ním.</p>
<p><emphasis>Já jsem si to myslel. Pozemskými zbraněmi se nad ním nedá zvítězit. </emphasis>Tungdil ukázal svým průvodcům cestu. „Tudy,“ zasípal. „Tam se dostaneme na cestu k jihu.“</p>
<p>Všichni tři ve spěchu vyrazili pryč. Aby skřetům unikli, lehli si do příkopu a poslouchali, jak se jejich nepřátelé za nimi ženou. Byli těsně u nich, ale neobjevili je.</p>
<p>„Měli jsme bojovat dále,“ stěžoval si Boïndil šeptem.</p>
<p>„Pak bychom zemřeli. Viděls, že se Nôd’onn zase zvedl? Bez hlavy?“ Tungdil se vtiskl do vlahé půdy. „On je mocnější než Mrtvá zem.“ Jeho pohled padl na zachráněný batůžek s artefakty. „Tady v tom leží klíč k jeho zničení.“</p>
<p>„Ty jsi učený. Přijdi na to, jak to můžeme zařídit,“ odvětil Boëndal. „Vrátíme se zpátky k trpaslíkům a podáme jim zprávu o tom, co má magus v úmyslu. Trpasličí říše jsou v nebezpečí a jak to tak vypadá, ty jsi poslední, kdo má ve své moci toho kouzelníka zastavit.“</p>
<p>„Sám ne.“ Jeho poslední myšlenky, než ho přemohl spánek, se točily kolem magického protivníka, který Nôd’onna nečekaně napadl a jenž jim zřejmě zachránil život. <emphasis>Prosím, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, kéž by to byl Lot-Ionan, </emphasis>přál si.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, pozdní léto 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„A</p>
<p> pak jsem je sledoval v lese, ale najednou zmizeli,“ ukončil gnóm své líčení. Mírně povolil kroužek na krku, po němž mu tam zůstala tmavá podlitina. „Vypařil jsem se pryč, abych unikl skřetům.“</p>
<p>Bislipur soustředěně přemýšlel. Bylo to tolik novinek, že podle nich musel nově přehodnotit své plány a záměry. „Takže jsou na cestě sem,“ podotkl pro sebe.</p>
<p>„Skřeti nebo trpaslíci?“ Swerdova poznámka zůstala bez odezvy. „Neměl byste informovat klany, že ten člověk má v úmyslu dříve nebo později vytáhnout do války i proti trpaslíkům? Jste tak podlý, že byste to opravdu chtěl zamlčet?“</p>
<p>Bislipur kulhal k východu. „Počkej tady a dej pozor, ať tě nikdo nevidí, dokud ti neřeknu,“ nařídil mu a opustil místnost.</p>
<p>„Ale ovšem, hrozivý mistře,“ povzdechl si gnóm, komíhal nohama a čekal.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Bislipur zabušil na dveře Gandogarova příbytku. „Otevři,“ zavolal, „musíme si o pár věcech promluvit.“</p>
<p>Gandogar se objevil ve dveřích a udiveně se na svého mentora podíval. „Venku, Bislipure?“</p>
<p>„Procházka nám oběma udělá dobře. Navíc jsem se až moc dostal do řečí, že trávím příliš mnoho hodin za zavřenými dveřmi a chystám komplot proti velkokráli,“ odvětil rádce kysele. „Ať nás tentokrát ostatní vidí.“</p>
<p>Gandogar si přehodil přes zbroj lehký plášť a následoval Bislipura skalním labyrintem Obrosmrti.</p>
<p>V chůzi míjeli vytesaná umělecká díla Druhých. Klany vytvořily z obyčejného kamene věci, které se právě díky své prosté kráse vyznačovaly nesmírnou přitažlivostí. Jejich umění bylo dovršením každodenního života a přeměnilo ho v něco mimořádného. Slova jeho průvodce odvedla Gandogara od obdivného pozorování.</p>
<p>„Říkal jsem,“ opakoval Bislipur tiše, „že se nám dlouhé čekání může stát osudným. Velkokrálův postoj je čirá paličatost, nic jiného.“</p>
<p>„A co navrhuješ?“</p>
<p>„Mluvil jsem v poslední době s mnoha ostatními klany. Jsou pro to, abychom konečně na elfy zaútočili a zničili je dřív, než nás předejde Mrtvá země.“</p>
<p>Gandogar zpozorněl. „Že by to bylo až tak zlé? Aspoň bychom se o ně nemuseli starat.“</p>
<p>„Ne. To by celou věc spíš zhoršilo, než zlepšilo,“ vysvětloval Bislipur. „Nezapomeň na sílu té hrůzy: co zemře, vrátí se. Náš lid by pak musel bojovat s nemrtvými elfy a ty bychom jen stěží dokázali zastavit. Mrtvá země má obrovské síly.“ Belhal se vedle krále, kroužková košile tiše cinkala. „Nebo elfové utečou na nějaké jiné místo, kde je nikdy nevysledujeme, a oni nebudou spravedlivě potrestáni za to, co nám trpaslíkům provedli. Tvoje pomsta za smrt tvého otce a bratra by byla tatam.“</p>
<p>Bislipur hovořil tlumeně, ale naléhavě. Trpaslíci, které cestou potkávali, nejspíš předpokládali, že se spolu radí, jak na příštím shromáždění přednesou své argumenty.</p>
<p>„Musíš usednout na trůn a vést ostatní kmeny proti Âlanduru,“ zapřísahal Gandogara. „Objevily se jisté známky, že Mrtvá země je až příliš dlouho v klidu. Kdyby se pohnula, musíme být v našich pevnostech a počkat, než se ta bouře přežene.“</p>
<p>„Slyšel jsi velkokrále. Drží se zákonů našich předků,“ upozornil ho Gandogar. „Těmi se musí řídit a i já se jich budu držet.“</p>
<p>Došli do překrásného, světlem zalitého údolí, na jehož travnatých svazích se hemžily ovce a kozy. Na obou úbočích se do výše tyčily strmé štíty. V králi vzbuzovaly dojem, že narážejí do oblak a nutí je, aby se zde zdržely.</p>
<p>„Podívej, jaký mír zde vládne,“ povzdechl si a posadil se na kámen. „Přál bych si, aby shromáždění naší rady byla stejně pokojná.“</p>
<p>„To srovnání sedí.“ Bislipurovy chladné oči zatékaly po příkrých loukách. „Ostatní trpaslíci se chovají jako ovce. Vejdou dovnitř, něco mekotají jeden přes druhého, dokud nedostanou žrádlo a pivo, a pak se spokojeně vrátí do svých klícek.“ Položil panovníkovi ruku na ramena. „Ty jsi král, Gandogare, který si nezaslouží čekat na přivandrovalého uchazeče. Požaduj rozhodnutí a nech na mně, abych přesvědčil většinu klanů.“</p>
<p>„Požaduješ po mně hodně.“ Gandogar vstal. Spolu pokračovali dále v procházce a vrátili se do podzemních chodeb, které je zavedly hlouběji do tvrdého jádra masívu.</p>
<p>Přecházeli přes obloukové kamenné mosty, zvolna kráčeli po jejich rytinami zdobených obloucích nad jámami, u nichž nedohlédli na dno. Byly to uzavřené štoly, ve kterých se již nedalo nic vytěžit. Trpaslíci obrali horu o její bohatství, ta si z jejich počínání odnesla otevřené, černé rány.</p>
<p>Bislipur šel vedle svého pána a mlčel. Nechal ho, ať o jeho slovech přemýšlí.</p>
<p>„Opakované hlasování,“ pronesl Gandogar, zahloubán v myšlenkách. „Kdybych je požadoval, znamenalo by to, že se stavím nad zákony našeho národa a zpochybňuji rozhodnutí velkokrále.“</p>
<p>„K tomu je zapotřebí hodně odvahy a ještě hlubší přesvědčení, že to, co činíme, je správné. Ty máš obojí,“ zapřísahal ho Bislipur. „Usedni na trůn. Hned.“</p>
<p>Dorazili do jednoho z četných kamenolomů, kde trpaslíci lámali velké desky nejjemnějšího mramoru. Napravo od nich se klikatila nějaká řeka. Z mostu, dobrých sto osmdesát kroků nad hlavami dělníků, pozorovali pracovní ruch.</p>
<p>„Co se stane, kdyby Gundrabur náhle zemřel? Budeme bez velkokrále tak dlouho, než se tu objeví ten neznámý a celý proces bude moci proběhnout?“ tázal se Bislipur, aby krále přiměl k rozhodnutí. „A co když Mrtvá země zaútočí a klany zde budou stát bez velitele? Kdo povede obranu a protiútok? Dojde ke sporům a trpaslíci při tom budou smeteni z povrchu země!“</p>
<p>Gandogar dělal, jako by Bislipura neslyšel, přesto se rádcova slova neminula účinkem. Tyto otázky si kladl stejně jako Bislipur, aniž by na ně znal odpověď. <emphasis>Jsou tu zákony, které nám dal </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>. Ale smějí nám škodit jenom proto, že důsledně dbáme na jejich dodržování? Smíme si kvůli tomu nechat ujít vhodnou příležitost? </emphasis>Pozoroval pracovníky, aby se nějak rozptýlil. I když se jednalo o kámen, neživý materiál, pouštěli se do díla s velkou pečlivostí a dávali si práci s přesným vyznačením rozměrů, jak velká má být následující deska. Činili se špičáky, kladivy a dláty a vytrhávali z kamenného těla hory kus jeho hmoty. Listy nesmírně silných pil, jimiž trpaslíci kámen řezali, byly poháněny vodními koly.</p>
<p>Šedý prach se vznášel ve vzduchu jako závoj mlhy, trpaslíci se proti němu chránili šátky před ústy a nosem. Kamenná moučka ležela v tlustých vrstvách na nástrojích, které nebyly moc často používány.</p>
<p>Gandogar pociťoval nesmírnou pýchu při pomyšlení, že se brzy stane velkokrálem kmenů a klanů, které tvořily jeden národ, a přitom byly tak moc odlišné. Sjednocoval je původ, krev a společní nepřátelé.</p>
<p><emphasis>Smějí nám naše vlastní zákony být na škodu? </emphasis>Viděl před sebou tváře otce a bratrů, které zabily šípy elfů. <emphasis>Bezdůvodně. </emphasis>Jeho pěsti se sevřely, stáhl obočí.</p>
<p>Gandogar viděl dost a rozhodl se. „Máš pravdu, Bislipure, musíme jednat. Já povedu děti kováře k novému sjednocení, nikdo jiný. Pro tento účel není nic vhodnějšího než vést válku proti společnému nepříteli,“ prohlásil uvážlivě. „Triumf nad elfy znovu utuží jednotu kmenů a nechaje zapomenout na všechny jejich předsudky, hádky a spory, které se mezi nimi v minulosti vyskytovaly.“</p>
<p>„A tvé jméno by bylo nerozlučně spjato s tímto novým leskem,“ dodal jeho mentor spokojeně. Jak se zdálo, přinesla jeho nekonečná kázání konečně své plody.</p>
<p>„To čekání musí skončit. Budu po Gundraburovi požadovat, aby během příštích třiceti oběhů svolal závěrečné sezení, na němž bude potvrzeno mé nástupnictví.“</p>
<p>„A jestli předtím zemře? Je starý a křehký…“</p>
<p>Gandogar neváhal. „Pak usednu na trůn a bude mi jedno, jestli ten podvodník dorazil, nebo ne,“ pronesl rozhodně. „Vraťme se. Jsem unavený a mám hlad.“</p>
<p>Bislipurův mozek dopilovával nový úkol, který mu král nevědomky uložil, přestože nic takového nikdy nevyslovil.</p>
<p><emphasis>Za třicet oběhů se může stát hodně věcí, </emphasis>pomyslel si trpaslík se šedohnědým vousem temně. Pro upevnění Gandogarovy moci spáchal již horší věci než jednu vraždu, tady jedna podlost navíc nehraje žádnou roli. Tentokrát však jeho záměr vyžadoval naprosto přesné naplánování. „Už jdu, můj králi,“ zavolal.</p>
<p>Bislipur přistoupil ke kraji mostu a zadíval se dolů do zející, zdánlivě nekonečné díry. <emphasis>Kdo spadne do takové propasti, zmizí navěky. </emphasis>Swerd brzy zase dostane nějakou práci.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Ionandar</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, pozdní léto</strong></p>
<p>„Z</p>
<p>vedni se na nohy, učený. Jde se dál,“ zašeptal mu někdo do ucha. Na krku ho zalechtaly vousy, jeho snění o lepším světě skončilo. Tungdil se zvedl a protřel si oči.</p>
<p>Dvojčata vyhlížela z příkopu a pátrala, zda se mezi stromy nepotulují nějací skřeti, vypadalo to však, že je ty bestie hledají někde jinde. Tím je nijak neohrožovaly a trpaslíci mohli vyrazit na jih do říše Druhých.</p>
<p><emphasis>To je ale dobrodružství, </emphasis>vytanulo Tungdilovi stísněně na mysli. Bylo to to nejhroznější, co si kdy dokázal představit. Vydal se na cestu, aby zanesl nějakému člověku pár artefaktů, a teď se ocitl jako uchazeč o trůn celé říše trpaslíků v samém centru války šíleného Nudina se Skrytou zemí. Zemřeli všichni, které kdysi znal a měl rád, jen on sám je se dvěma trpaslíky na útěku před tím šílencem, jenž usiluje o jejich životy a o věci, které nesou s sebou. <emphasis>A já nemám ani potuchy, co si s tím počít.</emphasis></p>
<p>Tungdil si setřásl z vlasů a vousu zbytky větviček a listí. Když Nudin vyhlásil válku – zalovil rychle v paměti po magusových slovech – celé zemi, všem králům a elfům, nezalekl se dokonce ani výhrůžek trpaslíkům.</p>
<p>„Vypadáš, jako by sis s něčím lámal hlavu,“ odhadl ho Pruďas a podal mu kus chleba se sýrem. Pak ukázal k lesu. „Pojď. Můžeš jíst cestou.“</p>
<p>Tungdil se zařídil podle válečníkových pokynů. „Nudin musel všechno připravovat strašně dlouho, a jestli nás chce využít jako posly, musí si být svou věcí nesmírně jistý,“ přemítal nahlas.</p>
<p>Boïndil se rozchechtal. „Ale jen do tý doby, než jsme mu usekli hlavu.“</p>
<p>„Ale to ho nijak zvlášť nerozházelo,“ připojil se jeho bratr mrzutě. „Víš o tom něco, učený? Umí to všichni čaroději?“</p>
<p>Trpaslík potřásl hlavou. „Ne. Magusové jsou obyčejní lidé, kteří jenom žijí déle než ostatní, ale i oni krvácejí a bývají zranění, stejně jako jiní. Sám jsem viděl, jak se Lot-Ionan jednou pořezal nožem. Když se léčil pomocí kouzelného zaklínadla, zeptal jsem se ho, jestli tím zaříkadlem umí odvrátit i smrt…“</p>
<p>Opět před sebou spatřil důvěrně známé tváře svého pěstouna a Fraly. Smutek ho přemohl a odmlčel se. Jeho průvodci na něj nenaléhali.</p>
<p>„Proti smrti nic nepořídí,“ dodal sklesle. <emphasis>Bohužel.</emphasis></p>
<p>„Nebo to dokážou jenom ti špatní,“ navázal na jeho slova Boëndal. „Nôd’onn se tak jako tak zase zvedl na nohy. Přitom měl můj vraní zobák v zádech a přišel o tu svoji odpornou palici.“</p>
<p>„To bude nějakej prachzvláštní kousek,“ usoudil Boïndil opovržlivě. „Takový nadání si asi vyžebral od Mrtvý země.“</p>
<p>Tungdil pro to neměl žádné vysvětlení. Jestliže zpočátku předpokládal, že se Nudin stal nemrtvým, pak čarodějovo zmrtvýchvstání jeho domněnku vyvrátilo. V nejhorším případě se tomu odpadlíkovi podařilo proniknout tajemstvím věčného života, což by mělo za následek, že Skryté zemi bude hrozit věčná temnota.</p>
<p>„Měli jsme ho rozsekat na malý kousky a ty spálit,“ zavrčel Boïndil.</p>
<p>„To by vám také moc nepomohlo,“ ozval se zvučný hlas, který se rozlehl mezi kmeny stromů. „Nôd’onna již není možno zničit zbraněmi, o jejichž existenci smrtelníci vědí. Ani meč, ani sekera, ani magie to nedokáží. Sama jsem to zkusila a neuspěla jsem.“</p>
<p>Trpaslíci popadli do rukou sekery, Boïndil jim kryl záda. „To nemůžou být žádní skřeti,“ šeptal Boëndal Tungdilovi.</p>
<p>„Uvidíme, jestli to je něco lepšího,“ podotkl jeho bratr. „Malá nebo větší výzva?“</p>
<p>Z krytu zelených jedlí se vyloupla postava, která Tungdilovi málem vyrazila dech. Nikdy by nepovažoval za možné, že by lidé mohli být tak velcí. Tenhleten byl přinejmenším tak vysoký jako dva trpaslíci a hruď měl širokou jako sud.</p>
<p>Pohled na jeho zbroj, kterou znal pouze ze svých knih, byl impozantní. Brnění s vysokým krčním plátem i chrániče paží a holení byly vykovány z drahocenného tionia a vytvarovány tak, že svému nositeli propůjčovaly svalnatý ocelový vzhled. Pod kovovými díly vykukovaly části kroužkové košile, která muži poskytovala další ochranu. Aby jeho kovový oděv příliš neřinčel, nosil mezi jednotlivými vrstvami kovu lehký přehoz.</p>
<p>Obrovité nohy vězely v okovaných holínkách a jeho hlava byla skryta pod helmou, jejíž obličejová část, ozdobená pečlivě propracovanými rytinami, byla vypracována do podoby démona. Ve výši čela helmu obepínal kruh na prst dlouhých ostnů, připomínající korunu.</p>
<p>V pravé ruce držel lehce jako kousek dřeva dvoubřitou sekeru, v levé štít. Na opasku se zbraněmi se klimbala malá válečná koule spolu s mečem, který na tomto válečníkovi vypadal jako dýka. Jako kdyby mu váha zbraní a smrtelný arzenál nestačily, měl na zádech uvázaný obouruční meč.</p>
<p>Boïndil vrhl rychlý pohled přes rameno, aby si udělal o nově příchozím první dojem, a už z něj nedokázal spustit oči.</p>
<p>„Pusť mě dopředu,“ úpěnlivě žádal svého bratra. „Vezmi si na starost, abysme měli krytý záda, zatímco já se postarám o tu horu železa.“ V jeho očích se toužebně zablýsklo. „Tomu říkám velká výzva. Ten toho určitě zvládne víc než ty svině.“</p>
<p>„Buď zticha,“ umravnil ho Boëndal ostře. „Ještě ani nevíme, co chce.“</p>
<p>„Na chlapa jako stodola má hodně vysoký hlas,“ poznamenal Tungdil udiveně.</p>
<p>Vedle válečníka se objevila nějaká žena se světlými vlasy, spletenými do copu, a s přísným obličejem. „Taky to nebyl jeho hlas.“ Změřila si trio modrýma očima. „Byl můj.“</p>
<p>Tungdil přemýšlel, jestli ji zná, ale její výrazné rysy mu nic neříkaly, stejně jako způsob, jakým se oblékala. Ženino atletické tělo vězelo v tmavě hnědém koženém šatu s dlouhými rozparky na nohou, které zaručovaly co nejlepší pohyblivost. Dále měla na sobě černé holínky a rukavice. Pravou ruku držela na rukojeti meče. Čím déle ji pozoroval, tím více si vzpomínal na něco, co mu jeho pěstoun kdysi vyprávěl.</p>
<p>„Vy jste Andôkai, které se říká Bouřlivá?“ zeptal se váhavě.</p>
<p>Mága přikývla. „Zcela správně. A ty jsi Tungdil a podařilo se ti i s tvými přáteli uniknout Nôd’onnovi.“ Ukázala na obrovitou postavu vedle sebe, která ji převyšovala skoro o pět hlav a stála nehybně na místě jako socha boha války. „Tohle je můj věrný průvodce Djerůn.“</p>
<p>„A co si přeješ od…“ začal se Boëndal podezřívavě vyptávat, avšak Tungdil mu rozčíleně skočil do řeči.</p>
<p>„Co je s Lot-Ionanem? Žije ještě, ctihodná mago?“</p>
<p>Andôkai na něho pohlédla, její obličej se temně potáhl bolestí a vztekem. „Je mrtvý, Tungdile. Mrtvý stejně jako Maira, Turgur a Sabora. Nôd’onn je připravil o život, aby si zametl cestu k moci nad Skrytou zemí.“</p>
<p>Trpaslík sklonil hlavu. Jistota zabolela, smutek a lítost nad definitivní ztrátou jeho pěstouna z něj vyhlodal kus jeho já a zanechal po sobě prázdnotu hlubokou jako propast.</p>
<p>„Mistry následovali na cestě zkázy i jejich nejlepší učedníci, takže Nôd’onn je teď magusem, kterého se nikdo neodváží napadnout,“ vyprávěla neúprosně dále.</p>
<p>„Pak tos byla ty, kdo na něho zaútočil blesky! Dokázala sis s ním poradit líp než my?“ vložil se Pruďas.</p>
<p>„On vzdoruje všemu,“ odvětila maga. „Zaútočila jsem na něho vším, co svedu, ale on odolal. Když jsme viděli, že i to, že jste mu usekli hlavu, také k ničemu nevedlo, tušili jsme, že by mohlo být příliš pozdě. Pak jsme získali jistotu.“</p>
<p>„Ti Dlouzí,“ zabručel Boëndal nevrle. „Jeden aby si tady vyrval všechny vousy, aby je uchránil před Tionovými hordami, co číhají za horama, a co dělají oni? Postarají se zevnitř, aby všechno zaniklo. Vraccas vám měl raději přidělit nějakou chůvu, která by vás chytla za ruku a klepla přes prsty, když vyvádíte nějaké hlouposti.“</p>
<p>„V tom máš asi pravdu.“ Maga k nim popošla. „Hledala jsem vás, abych zjistila, co po vás Nôd’onn chce,“ vysvětlovala, proč se u nich objevila. Podřepla před Tungdilem. „Musíš vlastnit něco, co by bezpodmínečně chtěl mít. Co to je?“</p>
<p>„Nic, nic to není. Je to jenom památka na mého pána,“ zalhal Tungdil. „Nudin ho asi neměl rád a chtěl ty věci, aby je zničil.“</p>
<p>„Naopak, kdysi si velice dobře rozuměli. Tvůj pán naproti tomu neměl rád mě,“ usmála se na něj.</p>
<p>Tungdil si vzpomněl. Mohly za to její názory a její bůh Samusin. <emphasis>Jestli se dvojčata dozvědí, že </emphasis><emphasis>maga</emphasis><emphasis> strpěla ve své říši skřety, může dojít k nerovnému boji. </emphasis>Přitom nešlo jen o magické schopnosti té ženy, ale i o sílu jejího průvodce, kterému by bez mrknutí oka věřil, že rozpoltí strom.</p>
<p>„Já tě taky nemám rád,“ dal Boïndil zcela jednoznačně najevo své mínění. „Běž si svou cestou a nech nás na pokoji. My máme jiný starosti.“</p>
<p>„Jiný starosti?“ zopakovala Andôkai výsměšně jeho slova. „Nebudete mít už vůbec žádné starosti, jen co se magus zmocní všech království. Země trpaslíků padnou stejně jako území lidí a elfů. On a Mrtvá země, se kterou se spolčil, usilují o moc. O neomezenou moc.“ Andôkai vystrčila bradu a s posměchem se podívala dolů na Boïndila. „Jen si prchejte do svého útočiště v horách. Říkám ti, Tionovy bestie brzy zaútočí na vaše pevnosti ze dvou stran.“</p>
<p>„Co podnikneš ty?“ zeptal se Tungdil.</p>
<p>„Odejdu odsud pryč,“ odpověděla mu po pravdě. „Nejsem takový blázen, abych si myslela, že dokážu zadržet Mrtvou zemi. Žádné vojsko nebude schopné proti Nôd’onnovi něco podniknout, i když si to králové myslí a spoléhají na to. Co bych si tu pak počala? Abych se po smrti vrátila jako nemrtvá? Před něčím takovým nechť mne Samusin ochrání.“ Zkoumavě pohlédla na trpaslíky. „A co vy? Vracíte se do říše Druhých? Jestli je tomu tak, připojím se k vám, projdu Vysokou branou a víc už mě nikdy nespatříte. Do té doby budeme spojenci.“</p>
<p>Trpaslíci se krátce poradili a navzdory Pruďasovu hlasu souhlasili s jejím návrhem. Tungdil a Boëndal se poučili z minulosti a chtěli si touto cestou zajistit pomoc magie, aby byli během svého putování na všechno připraveni.</p>
<p>Boïndil sice prskal, ale pak toho nechal, protože ve slovním souboji nebyl zvlášť dobrým soupeřem, Tungdilův učený jazyk ho přišpendlil ke zdi. „Kdybysme na ty dva v něčem doplatili,“ přísahal jim, „tak vám z toho, co ode mě uslyšíte, bude hučet v uších.“</p>
<p>„Smíš se k nám připojit,“ oznámil Tungdil Andôkai.</p>
<p>„Ale my určíme, kudy a kam se půjde, blonďatý cope,“ připojil Boïndil a odhadoval ozbrojence pohledem. Bylo na něm vidět, že by se až příliš rád změřil s protivníkem, vysokým jako věž. „Umíš mluvit? Haló! Slyšíš nás vůbec tak vysoko nahoře a s kýblem na hlavě?“</p>
<p>„Djerůn je němý,“ vmísila se maga ostrým tónem do hovoru. „Nech ho na pokoji a chovej se laskavě zdvořile, jinak bych já mohla dělat poznámky o tvojí velikosti a tvém pachu.“</p>
<p>„Já rozhoduju, kdy budu zdvořilej,“ opáčil pokáraný trpaslík uraženě a přehodil si cop přes rameno. „A nepleť se mi do cesty,“ obrátil se na bojovníka, než zamířil do čela skupinky. „Ti skřeti patřej mně. Ty se pěkně zařadíš do fronty.“</p>
<p>Pochod začal. Tungdil kráčel za Andôkai. <emphasis>Promluvím si s ní večer u ohně, </emphasis>rozhodl se. Chtěl se dovědět další podrobností, které nebyly určeny pro uši dvojčat.</p>
<p>„Jak zemřel Lot-Ionan, ctihodná mago?“ vyptával se Tungdil čarodějky, která seděla kousek stranou od ohně na svém plášti a zírala do plamenů. Zvolil prostou řeč učených, aby jí předvedl své vzdělání a dal zřetelně najevo, že je něco víc než jen obyčejný trpaslík.</p>
<p>Trvalo dlouho, než posbíral odvahu a přisedl k ní blíže, aby si s ní mohl promluvit mezi čtyřma očima.</p>
<p>Vedle magy dřepěl její válečník, zády opřený o kmen stromu. Zbraně ležely nalevo a napravo od něj, pečlivě uspořádané podle délky, a okamžitě na dosah. Trpaslík nedokázal rozeznat, jestli ten muž pod svou helmou spí nebo bdí.</p>
<p>„Lot-Ionan tě leccos naučil, jak slyším,“ odpověděla pomalu, aniž by odvrátila zrak od ohně. „Vzdělaný trpaslík, to je ve Skryté zemi vzácnost. Ještě větší vzácnost než jen trpaslík.“ Odmlčela se. „Mám nás oba trápit vyprávěním o onom večeru, kdy byla spáchána zrada? Co z toho budeš mít, když budeš vědět, jak tvůj pán přišel o život?“</p>
<p>„Snažím se pochopit, proč se Nudin změnil.“</p>
<p>„O to se já snažím také, Tungdile.“ Andôkai k němu natočila přísný obličej. „Mně se to nedaří.“ Vyprávěla, jak ona sama dopadla onoho večera. „Nudin mne napadl bez varování a srazil mne úderem magie, až jsem pozbyla smyslů.“ Rukou si přejela po bradě. „Já jsem ho skolila úderem meče, ale on mě při tom probodl svou holí. Pak už si z té noci vzpomínám jen na nějaké zvuky, které mi pronikly do hlavy, i když jsem ztratila vědomí.“ Žena se zhluboka nadechla, natáhla nohy, zaklonila hlavu a zadívala se na hvězdy. „Museli se statečně bránit, na jejich smrtelné výkřiky nezapomenu po celý zbytek života. Cítila jsem, jak mi krev uniká z těla, a nic jsem proti tomu nemohla dělat.“</p>
<p>„Jak se vám podařilo přežít?“</p>
<p>Maga se něžně podívala na nehybného válečníka. „To Djerůn. Nôd’onn zapomněl, že jsem ho s sebou přivedla do paláce. Vkradl se do místnosti, když z ní ten šílenec odešel, a ošetřil moji ránu. Byla jsem příliš slabá, než abych se tomu zrádci postavila. Djerůn vzal jednu mrtvolu z městského hřbitova, oblékl ji do mých šatů a položil ji místo mne do místnosti k ostatním mrtvým, aby si Nôd’onn myslel, že už pro něho nepředstavuji žádné nebezpečí.“ Natáhla se po větvičce a vhodila ji do ohně. Jiskry se s praskotem roztančily vzhůru k černé obloze. „Ani když žiju, nejsem pro něho ničím nebezpečná,“ pronesla sklíčeně.</p>
<p>„A… Lot-Ionan?“ chtěl vědět Tungdil.</p>
<p>„Když mne Djerůn odnášel pryč, byl už tvůj pán proměněný v kámen,“ odvětila tiše. „Nôd’onn z něho udělal sochu.“ Slzy bezmocného vzteku se jí řinuly z koutků očí.</p>
<p>„Udělal z něho sochu,“ zašeptal trpaslík a přisedl si blíže k ohni. „Dá se to kouzlo…“</p>
<p>Plavovlasá žena potřásla hlavou a přestala se snažit dál něco vysvětlovat. Němě seděli vedle sebe, pohrouženi v myšlenkách na zavražděné. Hvězdy se nad nimi otáčely, čas plynul.</p>
<p>„Vy chcete opustit Skrytou zemi? Kam? Co se stane s vaší říší?“ vyptával se Tungdil unaveně. Oči ho pálily, protože ani jednou nemrkl, jen pozoroval hru barev v ohni. Teplem plamenů se mu na tvářích vypařily slzy, sůl dráždila citlivou pokožku. „Myslíte, že to někde v dálce bude lepší, ctihodná mago?“</p>
<p>„Není moudré stavět se do cesty valícímu se balvanu, když je člověk sám,“ odvětila tiše. „Nemám chuť zbytečně prodlužovat utrpení, takže se své říše dobrovolně vzdávám. Čeho bych dosáhla, kdybych se postavila na odpor? Uvidím, co je za Skrytou zemí. Skrytá země si už své jméno dále nezaslouží.“ Naznačila Tungdilovi, aby se stáhl. „Chtěla bych se vyspat.“</p>
<p>„Máte můj dík, ctihodná mago.“ Tungdil se vrátil zpět ke dvojčatům a povyprávěl jim o událostech v Lios Nudinu.</p>
<p>„Takže jsou ostatní čaroději doopravdy mrtví?“ divil se Pruďas, zatímco si griloval kus sýra ze své zdánlivě nevyčerpatelné zásoby. „A to se o tom, co dokážou, vyprávějí úplně šílený historky.“</p>
<p>„Proti zrádné dýce nic nezmůže ani ten nejsilnější štít,“ usoudil jeho bratr a vsunul si opečený kus sýra mezi zuby. „Dlouzí jsou prostě smutný národ. Když je bohové stvořili, měli zrovna špatný den,“ prohodil mezi žvýkáním. „Ale ještě smutnější je, že strhnou do zkázy celou zemi.“</p>
<p>Tungdil si vzal nabídnutý sýr a vložil jej do úst. V průběhu doby začal jeho pronikavou chuť přímo milovat, což pokládal za znamení, že se stále víc stává jedním ze svého národa.</p>
<p>Boïndil ho šťouchl do boku a ukázal klacíkem na podivuhodnou dvojici na druhé straně tábora. „Podívej, on má ten svůj hrnec pořád ještě na hlavě,“ rozesmál se. „Určitě mu k ní přirostl.“</p>
<p>Boëndal projevil trochu víc úcty. „Takového Dlouhého jsem ještě neviděl,“ připustil. „Pravda, nebyl jsem ještě tak často mezi lidmi, ale tohle je s velkým náskokem ten největší exemplář, jaký jsem kdy potkal. Ten nažene strach dokonce i skřetovi.“</p>
<p>„Myslíš, že to není vůbec žádnej člověk? Třeba nějakej mladej skřet?“ obával se jeho bratr. „V tom brnění by mohlo trčet kdeco.“ A hned se chystal přejít k němu a vyptávat se. „Jestli je to nějakej zelenokožec nebo ňáká jiná bestie, umře na místě,“ prohlásil. „A jeho paní hned s ním. Je mi jedno, jestli je čarodějka, nebo ne, Dlouzí už ji stejně k ničemu nepotřebujou.“</p>
<p>Tungdila polilo vroucí horko. <emphasis>Musím mu zabránit, a</emphasis><emphasis>by tu rozpoutal spor. Jestli vy</emphasis><emphasis>dráždí toho válečníka k boji, postaví se </emphasis><emphasis>Andôkai</emphasis><emphasis> na jeho stranu a to by mohlo skončit moc špatně.</emphasis></p>
<p>„Ne, počkej, je to člověk,“ s důrazem v hlase uklidňoval trpaslíka. „Ve Skryté zemi jsou lidé, kteří jsou tak velcí. Četl jsem, že z nich stavějí samostatné armády a skřeti před nimi mají obrovský respekt.“</p>
<p>Na čele mu vyrazil pot, když obelhával příslušníky vlastního národa, ale koneckonců, ta lež posloužila dobrému účelu.</p>
<p>„A proč tak vyrostou?“ Boïndil si nedal pokoj. Pohrával si se sekerou a pořád ještě doufal, že najde nějaký důvod, aby se s tím ozbrojencem dostal do sporu a mohli tak spolu změřit síly.</p>
<p>„Jejich… matky…“ Tungdil horečně hledal nějakou výmluvu, která ani nemusela být zrovna logická, „ovážou… novorozence hned po porodu několika provazy kolem těla a nohou… a tahají za ně. Dělají to každý den, ráno i večer,“ pouštěl si pusu na špacír. „A zabírá to, jak vidíte. Jsou to vyhlášení bojovníci. Vrostou do své zbroje a není je možné od ní oddělit.“</p>
<p>Bratři vykulili oči. „Lidi dělaj něco takovýho?“ Pruďas to nedokázal pochopit. „To je dost krutý, nebo ne?“</p>
<p>„Tak to stojí v knihách.“</p>
<p>Boëndal sklouzl pohledem po železném bojovníkovi. „Moc rád bych věděl, kolik váží a kolik dokáže unést.“</p>
<p>Tři trpaslíci pozorně sledovali muže, o němž stále ještě nevěděli, jestli spí, nebo ne. Rozšklebené démonské rysy na hledí plály v záři ohně, jako by se jim vysmívaly.</p>
<p>Boëndal pokrčil rameny. „Někdy bude muset jíst,“ zamumlal. „Pak jeho obličej uvidíme.“</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />IX</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, pozdní léto</strong></p>
<p><image xlink:href="#_15.jpg" />ak prapodivnou skupinu, jako byla ta, která již pěknou řádku oběhů putovala Ionandarem a nyní i Gauragarem, neviděla Skrytá země déle než tisíc slunečních cyklů.</p>
<p>Dlouho předtím, než nad vrcholkem kopce vykoukly hlavy trpaslíků, se nad výšinou vztyčilo majestátné opancéřované tělo válečníka. U sedláků, kteří si šli na polích za svou prací, vyvolalo zděšené výkřiky a ústa široce otevřená v údivu.</p>
<p>Dvojčata se obvykle pohybovala vpředu, Tungdil uprostřed a maga a její bojovník následovali s mírným odstupem za nimi. Djerůn přitom dělal velice malé krůčky, aby magu a trpaslíky pořád nepředbíhal. Andôkai koupila od jednoho rolníka za hříšné peníze koně, na kterého naložila zavazadla a část mužových zbraní.</p>
<p>Tungdil celou dobu dumal nad tím, zda má čarodějce říct o knihách, které veze s sebou. Jak se zdálo, znepokojovala Nôd’onna tajemství skrytá v těch spisech ve stejné míře jako artefakty, a trpaslík z toho čerpal naději, že bude proti němu možno něčeho dosáhnout. <emphasis>Kdyby se mi to nepovedlo, musí se </emphasis><emphasis>Andôkai</emphasis><emphasis> vzdát svých plánů na útěk. Je to poslední </emphasis><emphasis>maga</emphasis><emphasis>. </emphasis>Z hloubi duše věřil, že se mu ji podaří přesvědčit. Takže mírně zvolnil krok, až šel těsně vedle ženy. „Nad něčím si lámu hlavu,“ dal se do řeči. „Jak je možné, že vy ještě můžete magii využívat? Nudin… Nôd’onn ji přece změnil.“</p>
<p>„Proč bys to rád věděl?“ odvětila.</p>
<p>„Je to důležité.“</p>
<p>„Pro tebe, nebo pro mne?“</p>
<p>„Pro Skrytou zemi.“</p>
<p>„Ohó, jestli je tomu tak, pak samozřejmě odpovím.“ Andôkai se pousmála. „Protože já nejsem tak moc hodná, jak byli ostatní magusové. Můj bůh Samusin je pro vyrovnanost, má rád temnotu stejně jako světlo, a já proto mohu využívat obojí. Nôd’onnem zkažená magie mi nijak nevadí, přestože je pro mne nyní obtížnější, když ji chci v sobě uložit a použít. Zrádce nepočítal s tím, že žiji. Ale co má být, já už se nepočítám.“ Přiložila si ruku nad oči a zkoumala, jak to vpředu vypadá. „Pomalu by měl přijít les, který nám poskytne trochu stínu. To slunko se už skoro nedá vydržet.“</p>
<p><emphasis>Teď nebo nikdy. </emphasis>Tungdil posbíral odvahu. „Ctihodná mago… Dejme tomu, že by existovalo něco, čím by se dal ten zrádce zastavit. Pokusila byste se o to?“ zeptal se bez okolků.</p>
<p>Andôkai se nenechala rušit a šla dále, dala si pěkně na čas. „Jedná se ti o to, co pořád nosíš u sebe, mužíčku?“</p>
<p>„Vzali jsme si to v Zeleném háji od Goréna,“ povyprávěl jí o jejich dobrodružství. „Alfové a skřeti po tom pátrali, ale my jsme je předběhli.“</p>
<p>„Mohu to vidět?“</p>
<p>Tungdil váhal. Zašel však již stejně příliš daleko, teď už nevadilo, jestli ta žena dostane knihy k nahlédnutí. Opatrně je vytáhl, rozbalil šátek a podal knihy čarodějce.</p>
<p>Andôkai knihy postupně rozevřela a opatrně v nich listovala, v její tváři se však nezobrazilo žádné rozrušení.</p>
<p>Trpaslík cítil, jak se v něm vzmáhá velké zklamání, protože počítal s tím, že se bude divit. To, že kouzel znalá žena zůstávala tak klidná, hodnotil jako špatné znamení.</p>
<p>„To je všechno?“ zeptala se po chvilce a vrátila mu folianty zpět.</p>
<p>„Co je uvnitř?“ odpověděl na dotaz další vzdornou otázkou.</p>
<p>„Jsou to sbírky příběhů o legendárních stvořeních, pohádková vyprávění o zbraních a záhadné líčení cesty jedné pátrací skupiny, která kdysi vytáhla přes Kamennou bránu do zemí za horami. Jak stojí v předmluvě, zpět se vrátil jeden jediný muž, smrtelně zraněný, a přinesl s sebou spisy, které byly shrnuty do této knihy. Nemám zdání, proč by na tom mělo Nôd’onnovi záležet, jedině snad, že by si zachoval svou starou vědychtivost.“</p>
<p>„Nic víc?“ divil se Tungdil a ukládal přitom knihy zpět.</p>
<p>„Nic víc.“</p>
<p>„Ale… on kvůli tomu nechal napadnout a zničit jednu osadu. Poštval nám na krk skřety, aby je dostal do rukou.“ Vzpurně se na ni podíval. „Mýlíte se, ctihodná mago. Musí v nich ležet ukryté nějaké tajemství, které si nedokážete vyložit.“</p>
<p>„Já že si ho nedokážu…?“ Vládkyně říše Brandôkai ze zplna hrdla rozesmála. „Djerůne, to si poslechni. Trmácím se tady prašnou cestou vedle jednoho trpaslíka, který předstírá, že je učenější než já.“</p>
<p>Válečník dusal těžkým krokem dál a nehnul ani brvou.</p>
<p>„Já nejsem učený, ale určitě jsem míň namyšlený a nafoukaný než vy,“ poznamenal Tungdil. „Jste si jistá, že ve vás neproudí žádná elfí krev?“</p>
<p>„Ejhle, trpaslík má zuby,“ prohodila maga pobaveně. „Je vidět, že tě vychovával Lot-Ionan.“ Kývla směrem k dvojčatům před nimi. „Ti by už dávno vytrhli sekeru a pokusili se ukončit náš rozhovor po svém.“ Andôkai najednou zvážněla. „Večer si ty knihy ještě jednou prohlédnu, Tungdile, až na to budu mít naprostý klid. Možná se v nich opravdu skrývá něco víc, než jsem si myslela.“</p>
<p>„Děkuji, ctihodná mago.“ Trpaslík přikývl a klusal dopředu, aby se připojil k oběma sourozencům. „Možná se brzy dovíme, proč se chtěl magus zmocnit našich knih,“ oznámil jim.</p>
<p>„Copak jsi o nich tý Dlouhý vyprávěl?“ otázal se Boïndil nevěřícně.</p>
<p>„Ukázal jsem jí je.“</p>
<p>Trpaslík potřásl káravě hlavou. „Ty ses doopravdy moc dobromyslnej, učenej. Chovej se míň jako člověk a staň se konečně jedním z nás.“</p>
<p>„Ale? To jí mám rozpoltit hlavu, když si myslí něco jiného než já?“ vyjel na něj Tungdil podrážděně.</p>
<p>„Pro začátek by to ušlo,“ opáčil Boïndil neméně kousavě.</p>
<p>Boëndal se vsunul mezi oba kohouty, aby spor urovnal. „Dost! Šetřete si hněv na skřety, které určitě ještě potkáme,“ napomínal je důrazně. „Bylo v pořádku, že se jí zeptal. Nejsem rád, když mě někdo honí kvůli něčemu, o čem nic nevím.“</p>
<p>Jeho bratr zabručel něco nesrozumitelného a zrychlil krok.</p>
<p>„Nikdy jsem netvrdil, že cestování s námi bude snadné, učený,“ prohodil Boëndal s úšklebkem.</p>
<p>Tungdil se musel rozesmát.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Navečer se zastavili k odpočinku. V noci se již citelně ochladilo, vzduch voněl hlínou a trávou a cvrčci cvrlikali svůj koncert.</p>
<p>Zatímco trpaslíci pojedli z posledních zbytků zásob – zahlédli totiž na obzoru první mohutné vrcholky hor a doufali, že brzy okusí čerstvé trpasličí lahůdky – zabývala se Andôkai, jak slíbila, knihami a studovala jejich obsah.</p>
<p>Tungdil ji nechal v klidu a nerušil ji, což mu však nebránilo v tom, aby se vydal za Djerůnem a přinesl mu jídlo. Stejně jako během předcházejících večerů před něj postavil talíř s bochníkem chleba, půlkou sýra a velkým kusem masa.</p>
<p>Tentokrát si chtěl dát pozor, až se válečník pustí do jídla. Doposud totiž nikdo z nich nevěděl, jak bez té ocelové pokrývky hlavy vypadá.</p>
<p>„Djerůn převezme první hlídku,“ prohlásila Andôkai a nezvedla při tom oči od knihy. „Můžete si lehnout.“</p>
<p>„Pro mě za mě,“ zabručel Boïndil a hlasitě si říhl. Vytřepal si ty největší drobky z vousu, svinul cop do pohodlného polštáře a uložil se vedle ohně. „Ale jestli se objeví ty sviňuchy, Dlouhej, tak mě poslušně vzbudíš a já jim dám okusit svoje sekery,“ radil bojovníkovi, který jako vždy seděl nehybně na zemi.</p>
<p>Bratři využili příležitost, že mohli jít spát jako první. Brzy se jejich hlasité chrápání rozléhalo lesem a rozechvívalo drobné větvičky.</p>
<p>Mága vyčerpaně sklapla knihu. „Teď už vím, proč si až dosud brávali noční hlídku hned zkraje,“ zaprskala. „Ten randál se dá snášet jen tehdy, když člověk sám hluboce spí.“</p>
<p>Tungdil se přidušeně zasmál. „Jak to teprve musí vypadat v trpasličí říši?“</p>
<p>„Nebudu tam dost dlouho na to, abych ti na tuhle otázku mohla odpovědět,“ zavrčela nevrle a protáhla se. Svaly na pažích jí naběhly, čímž si vysloužila Tungdilův uznalý pohled. Dokonce ani děvečky v jejich štole, které vykonávaly spoustu fyzické práce, se nemohly měřit s Andôkainou silou.</p>
<p>„Našla jste něco…“ Tungdil se kousl do rtu. Přitom si pevně předsevzal, že s ní o těch knihách nezačne mluvit.</p>
<p>Skrčila nohy, opřela se o ně lokty a složila bradu do dlaní. Její modré oči hledaly Tungdilův pohled. „Ty si myslíš, že bych se rozhodla jinak, kdybych v těch textech našla nějaký prostředek proti Nôd’onnovi?“</p>
<p>„Váš bůh je bohem rovnováhy. Musíte přece považovat za svou povinnost nastolit ve Skryté zemi rovnováhu mezi temnotou a světlem!“ apeloval na její přesvědčení, když už, jak se zdálo, neměla čest samotná pro ni žádný velký význam. Jak jinak by se dalo vysvětlit, že nechala vlastní říši na holičkách?</p>
<p>Andôkai položila ruku na hřbet jednoho foliantu v černé vazbě. „Kdyby se tam dalo najít nějaké zaklínadlo nebo kouzlo, které by dokázalo srazit Nôd’onna na kolena, byla bych připravena postavit se mu do cesty,“ pronesla zamyšleně. „Já jsem nic takového nenašla. Květnaté popisy bájných bytostí, pohádky… nic víc.“</p>
<p>„Znamená to, že zůstanete u svého záměru obrátit se ke Skryté zemi zády?“</p>
<p>„Moje léta v žádném případě nijak nevyváží moc, jakou má Nôd’onn k dispozici. Jen s velkými obtížemi jsem mu unikla se zdravou kůží.“ Nazdařbůh rozevřela knihu na libovolné straně. „Jestliže existuje nějaká hádanka, s jejíž pomocí se to správné zaklínadlo vyjeví, tak já jsem k němu klíč nenašla.“</p>
<p>Rozhodl se prozradit čarodějce úplně všechno a podal jí dopis, sepsaný v jazyce učenců. „Ležel u těch knih. Možná z něho vyplyne něco víc.“</p>
<p>„Je to konečně všechno, nebo přede mnou skrýváš ještě další tajemství?“</p>
<p>„Ne, teď víte všechno.“</p>
<p>Andôkai vzala papír, složila ho a vložila mezi stránky foliantu. Pak si protřela oči. „Světlo se už moc nehodí ke studiu, budu s tím pokračovat ráno.“ Vložila knihy opět do nepromokavého šátku, zasunula celou kupku pod hlavu a uložila se k odpočinku.</p>
<p>„Ráno?“ Tungdil, který doufal, že si ty řádky okamžitě přečte, si nahlas povzdechl. S tou ženou byly potíže. Než se poskládal vedle ohně, loupl pohledem po Djerůnovi.</p>
<p>Talíř před válečníkem byl prázdný, helma seděla pevně na hlavě. Tungdil během rozhovoru s magou zmeškal příležitost podívat se, jak její průvodce jí. Dokonce ani nezaslechl, že by jeho zbroj vydala nějaký zrádný zvuk. Ten bojovník v něm postupně vyvolával stále nepříjemnější pocit.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, pozdní léto 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>B</p>
<p>alendilín neměl chvilku klidu. Právě se vrátil do své komůrky, když obdržel zprávu, že si s ním chtějí promluvit dva trpaslíci z poselstva Čtvrtých.</p>
<p><emphasis>To je dobré znamení. Pár dalších, co nemá v hlavě prázdno. </emphasis><emphasis>Gandogar</emphasis><emphasis>ovy klany přicházejí k rozumu.</emphasis> Neprodleně se vydal na cestu na smluvené místo schůzky poblíž pastvin pro dobytek.</p>
<p>Velkokrálův rádce měl dobrou náladu. V uplynulých týdnech spočíval jeho úkol v prvé řadě v tom, aby rozptýlil pověsti o Gundraburově špatném zdravotním stavu. Nejvyšší hlava trpasličích kmenů se opravdu mohla pyšnit silným srdcem a ještě silnější vůlí, jíž se mu podařilo trpaslíky ukonejšit, aby vyčkali příchodu druhého uchazeče. Mezitím se hovořilo dokonce i tom, jak natrvalo oživit řídké kontakty mezi trpasličími říšemi.</p>
<p><emphasis>Běží to skoro až moc dohře, </emphasis>pomyslel si Balendilín, vyšel z chodby a zjistil, že se nachází na kraji padesát kroků dlouhého klenutého mostu, vypínajícího se dvě stě kroků nad zbytky jakéhosi dolu na měď. Opatrně kladl jednu nohu před druhou a oddával se svým myšlenkám.</p>
<p>Jeho strategie odvádění pozornosti by zaznamenala ještě větší úspěch, kdyby se stále znovu neobjevoval Bislipur a nerozdmychával svými štvavými řečmi plamínky nadšení nad nadcházející válkou s elfy. <emphasis>On je původcem G</emphasis><emphasis>an</emphasis><emphasis>dogarových názorů, našeptává mladému králi své myšlenky.</emphasis></p>
<p>Najednou si všiml, že se na protilehlé straně něco hýbe. Jako by Bislipur slyšel přes tlusté skalnaté stěny hor jeho myšlenky, stál najednou na cestě před ním, levá ruka položená na hlavici sekery. Celý jeho postoj působil na Balendilína jako němá výhrůžka. Zůstal stát a vyčkával. „Co chceš?“</p>
<p>„Někteří tomu říkají spor ‚mrzáků‘,“ zavolal Bislipur místo odpovědi a stěny jeskyně odrážely jeho hlas ozvěnou zpět. „Kulhavý proti jednorukému. Myslíš, že mají pravdu?“</p>
<p>Balendilín naslouchal, zda někde poblíž nezaslechne hlasy jiných trpaslíků, to se však nestalo. Byl zcela odkázaný sám na sebe. „Spor je nesprávný výraz,“ odvětil. „Máme odlišné názory a snažíme se získat většinu.“ Učinil krok vpřed a pak ještě jeden. Bislipur ho napodobil. „Tak co teda chceš?“</p>
<p>„To nejlepší pro náš lid,“ odpověděl krutý trpaslík.</p>
<p>„Myslel jsem po mně.“</p>
<p>„Abys pochopil, že Gandogar a já jsme budoucností trpasličích kmenů a klanů. Jak tě o tom můžu přesvědčit?“</p>
<p>„Dokud budeš trvat na válce s elfy, nepodaří se ti, abych mluvil ve prospěch tvého krále,“ odvětil Balendilín upřímně a zastavil se. Bislipur učinil to samé. Jednoho od druhého dělilo ještě patnáct kroků.</p>
<p>„Potom to chápu jako spor,“ usoudil druhý trpaslík chladně. „Dokud nepadne rozhodnutí, budu tě považovat za nepřítele, který stojí v cestě blahu všech kmenů. Postarám se, aby to ostatní klany viděly stejně jako já.“ Balendilín pokročil ještě dále, popošel i Bislipur, až stáli na délku paže od sebe. „A postarám se, aby se velkokráli, kterého pořád ovlivňuješ, taky vrátil jasný rozum.“</p>
<p>Nyní stáli těsně proti sobě, skoro se dotýkali špičkami nosu.</p>
<p>„Ty mluvíš o rozumu? Ty?“ Balendilín viděl v Bislipurových očích odpor, nesmiřitelné nepřátelství. „Říkám ti, že válce proti Âlanduru zabráním, můj trpasličí bratře,“ donutil se říct, aby nevzbudil dojem, že má z něho strach. Z Bislipura však na něho šel pocit takového nebezpečí, jaké dosud nezažil. „Tvoje vlastní klany se nad tím začínají zamýšlet.“</p>
<p>„Ty mně ani Gandogarovi nezabráníš, aby Gandogar usedl na trůn,“ prorokoval Bislipur temně. Vyzařovalo z něho koncentrované násilí a brutalita hrozící, že v krátké době vybuchne.</p>
<p>„Tobě ani Gandogarovi? Co ty chceš na trůnu?“</p>
<p>Nehnutě stáli na mostě, žádný z nich neodvrátil pohled. Pak se najednou Bislipurův výhružný postoj v okamžiku zcela vytratil.</p>
<p>„Přeji ti ve tvých beznadějných odvážných plánech hodně štěstí a Vraccasovo požehnání,“ prohodil zběžně, popošel stranou a prošel kolem Balendilína.</p>
<p>Velkokrálův rádce krátce zavřel oči a polkl. Počítal se soubojem tak najisto, že v tu chvíli nedokázal honem pochopit, že se mu podaří bez úhony dojít na druhou stranu. Slyšel, jak si Bislipur píská nějakou písničku, ozvěna ji násobila a vytvářela z několika tónů celý kánon.</p>
<p>Balendilín teď alespoň věděl, na čem s ním je. S úlevou kráčel po pevné zemi hory a pospíchal, aby došel na dojednanou schůzku s trpaslíky ze Čtvrtého kmene.</p>
<p>Zrovna zabočil za roh chodby, když se země pod jeho nohama mírně otřásla. Člověk by takové záchvěvy nepocítil, jeho lid se však naučil vnímat pohyby hor. Tunelem, ve kterém stál, kráčelo něco těžkého.</p>
<p>Pak zaslechl dunění mnoha kopyt a nervózní bučení. Něco muselo krávy jejich kmene vyděsit při návratu do stájí.</p>
<p><emphasis>Proklatě. </emphasis>Balendilín se rozhlédl, nikde však nespatřil žádný výklenek, který by byl dost široký na to, aby v něm našel úkryt před dobytčími rohy. Měl jen jednu možnost: musel zpátky na most, přelézt přes zábradlí a přilepit se na úzký okraj mostu.</p>
<p>Spěšně se otočil a dal se do běhu. Slyšel řinčení kopyt a škrábání rohů o otesané kamenné stěny a tyto zvuky mu dodávaly dalších sil. Lapaje po dechu dorazil na konec chodby a uviděl spásný most, vzadu mu zvířata frkala těsně za krkem.</p>
<p>Trpaslík skočil z běhu přes zábradlí na vnější okraj mostu a balancoval na kamenech. Hrozilo mu, že se setrvačností rozběhu převáží dopředu a tím i do hlubiny, ale jeho kousek mu vyšel. Stádo mu za zády s dupáním přešlo na druhou stranu.</p>
<p><emphasis>Děkuji ti, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i.</emphasis></p>
<p>Mostem se šířilo hlasité praskání. Na zábradlí, u kterého stál, se objevily první trhliny.</p>
<p>Balendilín si uvědomil, že most zpravidla nemusel nést tíhu krav. Byl určený pro trpaslíky, ne pro jejich dobytek. Několik tun vážící stádo zatížilo příliš silně jeho konstrukci a kmity způsobené pohyby zvířat měly na most ničivý účinek.</p>
<p>Most se rozlomil na nejtenčím místě, uprostřed. Boční vzpěry se podlomily a odpadly a hlasitě oznamovaly začátek další etapy katastrofy.</p>
<p>Čtyři kroky dlouhý kus mostu se zřítil do propasti i se zvířaty, která po něm běžela. Odtamtud katastrofa nabírala na obrátkách, most se kus za kusem rozpadal. Krávy zmizely v hloubce, jejich bučení bylo slabší a slabší, i když trpaslík neslyšel, že by některá z nich už dopadla až na dno.</p>
<p><emphasis>Musím odsud pryč! </emphasis>Balendilín byl ve velkém nebezpečí, neboť místo zlomu se k němu stále přibližovalo, za ním umíralo stádo a před ním číhala černota.</p>
<p>Dobytek se konečně zastavil a trpaslík se odvážil skočit doprostřed jeho řad a dostat se na pevnou půdu.</p>
<p>Štěstí mu však nebylo nakloněno. Sotva doskočil, skála pod jeho nohama povolila. V pádu se zachytil vyčnívajícího kamene a vší silou se ho pevně držel.</p>
<p>Kdyby měl Balendilín i druhou paži, dokázal by se bez problémů vytáhnout nahoru a na pevnou půdu. Takto se však kymácel nad propastí, neschopen sám sobě pomoci a odkázaný na pomoc někoho jiného. Něco takového by jeho svaly a šlachy věčně nevydržely.</p>
<p>„Haló, slyší mě někdo?“ zavolal hlasitě, aby na sebe upozornil. Všechny naděje vkládal do jediné věci, věřil, že se pasáci budou rozhlížet po splašeném stádě. „Hej, tady jsem!“</p>
<p>Krávy se uklidnily a odpovídaly na jeho křik tichým, přihlouplým bučením. Dvě ze zvířat se odvážila až ke hraně, očichala jeho ruku a olízla ji. Jejich sliny vytvořily malou loužičku a způsobily, že skála klouzala ještě víc.</p>
<p>Balendilín měl pocit, že váží tolik jako tři pořádně urostlí skřeti. Ruku měl stále delší a hlas čím dál chraplavější.</p>
<p>Najednou se krávy hnuly, někdo si mezi jejich těly razil cestu.</p>
<p>„Sem,“ zvolal s úlevou, protože hrozilo, že mu prsty sklouznou. „Potřebuju pomoc!“</p>
<p>Něco zašramotilo, shora na něho dopadl prach a usadil se mu ve vlasech a vousech. Trpaslík pohlédl do tmavě zelené tváře gnóma, na jehož statném nose se skvěla ještě statnější bradavice. Velké oči si ho žádostivě měřily a prsty či spíše drápy mu ohmatávaly rameno.</p>
<p>„Vida, tady je!“ Swerd se horní polovinou těla vyklonil přes okraj a pak se snažil zachytit trpaslíka za opasek. „Počkej chvilku, hned tě mám,“ uklidňoval nešťastníka.</p>
<p>Něco klaplo, přezka se rozepnula a Swerd se s uspokojením stáhl zpět. Zamával Balendilínovi před očima ukradeným váčkem s penězi a drahocennou sponou. „Tak! Teď se můžeš pustit,“ oznámil, uznale se usmál a vzal nohy na ramena.</p>
<p>„Počkej! Vrať se!“ zařičel trpaslík celý bez sebe. „Přece mě nemůžeš…“ Prsty mu sklouzávaly. Hledal, čeho by se zachytil, ale všechny jeho pokusy byly bezvýsledné, protože louže z mazlavých slin mu vzala poslední možnost. Hlubina ho stahovala k sobě dolů.</p>
<p>Náhle shora přilétla sekera. Krátký ocelový trn se zabodl do pletiva jeho kroužkové košile a zahákl se tam, pak následoval pohyb nahoru. Jeho neznámý zachránce ho zbraní vytahoval přes hranu jako na kotvě.</p>
<p>Zhluboka si vydechl úlevou a sedl si vedle svého pomocníka, funícího námahou.</p>
<p>„Gandogar?!“ Překvapení, že ho před smrtí zachránil právě král Čtvrtých, bylo Balendilínovi zřetelně vepsáno ve tváři.</p>
<p>„Jsme protihráči, ale žádní nepřátelé,“ pronesl Gandogar s ne zcela upřímným úsměvem. „Jsme jeden národ, děti kováře. Našimi nepřáteli jsou Tionovy bestie, a ne naše vlastní kmeny a klany. Na to jsem ani při našem sporu nezapomněl.“ Zvedl se na nohy a pomohl vstát i Jednorukému. „Co se stalo?“</p>
<p>Trpaslík se vděčně chopil nabídnuté ruky. Uchazeč o trůn hovořil a jednal s naprostou upřímností, o tom po tomhle jeho velkolepém činu nepochyboval ani na okamžik. „Stádo muselo pasákům utéct,“ soudil Balendilín.</p>
<p>Více nehodlal prozradit. Dříve než vysloví nějaká obvinění, bude potřebovat důkazy, že se za tímto úkladem, který byl všechno možné, jen ne náhoda, skrýval Swerd a tím i Bislipur. Příliš rychlý příchod gnóma ho přesvědčil o tom, že Gandogarův mentor má spadeno na jeho život, protože Swerd by bez požehnání svého pána nic neudělal.</p>
<p>„Děkuji ti za záchranu života,“ pronesl vážně. „V našem sporu o válku proti elfům budu stejně neústupný jako předtím, cítím však vůči tobě nesmírný dluh.“</p>
<p>„Nic jiného jsem od tebe neočekával,“ odpověděl Gandogar přátelsky. „Ty bys ve stejné situaci udělal pro mne totéž.“</p>
<p>„Tím si nebuď tak úplně jistý,“ poznamenal Balendilín se šelmovským ušklíbnutím. „Koneckonců bych měl dobrou výmluvu, proč bych ti nemohl pomoct.“</p>
<p>„Tak?“</p>
<p>„Jak bych tě měl vytáhnout nahoru, když mám jenom jednu ruku?“ zasmál se trpaslík a král se k němu po krátkém zaváhání připojil. Balendilín velice litoval, že se ve svých názorech tak liší. <emphasis>Jinak, </emphasis>pravil mu jeho cit, <emphasis>by Gandogar byl přesně tím pravým následníkem trůnu.</emphasis></p>
<p>Když se vrátil do svého příbytku, byl si jistý, že od začátku naletěl. Ti Čtvrtí, co se s ním chtěli setkat, vůbec neexistovali.</p>
<p>Zato přezka na opasek a váček s penězi ležely před jeho dveřmi. Zřejmě si to gnóm přece jen rozmyslel a nechtěl po sobě nechat důkazy svého hanebného činu. Balendilín si vzal věci zpět k sobě. <emphasis>Podruhé se vám to už nepodaří.</emphasis></p>
<p><strong>Skrytá země, království Sangreîn,</strong></p>
<p><strong>v roce 6234. slunečního cyklu, počátek podzimu</strong></p>
<p>P</p>
<p>odzim dával skupince poutníků najevo, že se s ním alespoň v noci už nedá žertovat. Dorazili sice na jih a k prvním skrovným výběžkům pouštní říše královny Umilante, ale navzdory jemnému písku, který jim neustále vál do obličeje, jim rozhodně teplo nebylo.</p>
<p>Jakmile slunce dokončilo svůj oběh a rozestřela se temnota, teplota citelně poklesla, což mělo za následek, že Andôkai proti vůli dvojčat trvala na velkém ohni. Boëndal zastával názor, že oheň přiláká skřety a jinou sebranku. Takový kousíček před příchodem do Druhé trpasličí říše už nechtěl nic riskovat a za žádnou cenu nehodlal ohrozit život uchazeče o trůn. Dokonce i Boïndil dal s těžkým srdcem bratrovi za pravdu, to však Andôkai nezabránilo přihodit vlastnoručně do ohně pár polen.</p>
<p>Když byli vzdáleni asi osm oběhů od vstupní brány do pevnosti, dopřáli si nocleh v jedné vesničce v poušti, ležící u malého, poklidného jezírka. Ve vesničce skvěle vzkvétal nejrůznější obchod.</p>
<p>Četní kupci, přicházející z pevnosti Obrosmrt, kde s trpaslíky provozovali směnný obchod, dopřávali zde sobě i svým povozům poslední přestávku, než vyrazili na dlouhé trasy pustou krajinou Sangreînu. Za touto osadou už nemohli potkat nic jiného než kamení nebo lupiče.</p>
<p>„Žádné strachy. Ti lidé tady si nás trpaslíků váží, protože jsme zárukou dobrého, solidního zboží, s nímž na jiných trzích dosáhnou vysokých zisků,“ objasnil Boëndal.</p>
<p>Podle toho, jak se na ně lidé dívali, Tungdil poznal, že jsou pro ně něčím mimořádným jenom proto, že je doprovázel jako potulná hora železa Djerůn. Děti s údivem postávaly kolem válečníka, který ten zmatek snášel s bohorovným klidem. Rozruch, jenž jeho zjev vyvolával, znal víc než dobře.</p>
<p>Poutníci nalezli nocleh ve stanech na břehu jezera. Tyto stany ze dřeva a plátna se daly dle potřeb cestujících libovolně rozšířit a pomocí vložených dlážek se z nich daly zřídit dokonce i dvoupatrové objekty podobné domům.</p>
<p>Protože se Andôkain válečník nevlezl do žádného obyčejného stanu, nechali postavit jeden dvoupatrový bez vložené dlážky. Stáhli se před sílícím větrem pod ochranu látkových stěn, založili v jednom výklenku malý oheň a udělali si čaj.</p>
<p>„Moc se těším a jsem hrozně napnutý,“ přiznal se Tungdil, zatímco usrkával horký nápoj. „Brzy se setkám se svým kmenem i klanem.“</p>
<p>„Úplně tě chápu,“ prohodil Boëndal a přátelsky se na něho podíval. „Teď už to asi rada trpaslíků skoro nedokáže vydržet. Museli na tebe dlouho čekat.“</p>
<p>„Čaj!“ vykřikl v tu samou chvíli jeho bratr s odporem. „U Vraccase! To nepiju,“ rozhodl se a vstal. „Porozhlídnu se, jestli v tyhle divný dědině bez rozumnejch zdí někde seženu hlt slušnýho piva.“ Sotva domluvil, zmizel ze stanu.</p>
<p>„Co je na tobě tak zvláštního, že dokonce vyslali eskortu, aby tě dopravila do říše Druhých?“ zeptala se Andôkai, která dumala nad rozevřenými knihami. Rozložený dopis si položila na stehno. Prozatím se o dvojčata a jejich úkol vůbec nestarala, ani o to, proč Tungdila jeho národ hledal.</p>
<p>Trpaslík váhal. „Chtěli by se mě na něco zeptat,“ odpověděl vyhýbavě. „Vám to může být jedno. Vy Skrytou zemi stejně opustíte.“</p>
<p>Maga zvedla hlavu, udivil ji jeho odhodlaný tón. „Tím jsem si nejspíš vysloužila tvou věčnou nelibost, nebo ne? Pokud však měla být tvoje poznámka pokusem vyprovokovat mou čest a donutit mě tak, abych zůstala, tak si to ušetři. Tvá slova minula cíl.“</p>
<p>Boëndal bezmocně zvedl obočí.</p>
<p>Tungdila rozzlobila Andôkaina lhostejnost. Na něho čekal v podstatě mnohem horší osud. Konečně nalezl svůj národ a vracel se k němu zpět, aby s největší pravděpodobností spolu s ním zanikl, pokud se v Gorénových knihách neskrývalo nic, co by dokázalo Nôd’onna zadržet. Alespoň zemře po boku svých příbuzných…</p>
<p>Začalo pršet a déšť tiše bubnoval do stěn stanu. Kapky tlačily prach k zemi a na boky stanů, kde vytvářel na plátěných stěnách chaotické obrazce. Pro pouštní oblasti Sangreînu to nebylo nic neobvyklého. Vlhkost a sucho se vzájemně střídaly, což by velice prospělo pěstování obilí, ale v chudé půdě se ničemu nedařilo. Jen na několika málo místech vyrašila stébla a stromky, které jejich majitelé žárlivě střežili.</p>
<p>Najednou bylo plátno zakrývající vstup do stanu odstrčeno stranou a do jejich příbytku vstoupila bez pozvání jakási postava v dlouhém přehozu.</p>
<p>Djerůn se probral ze své strnulosti jako oživlá socha. Obrněná levačka se natáhla po obouručním meči, pravice ho uchopila hned po ní a válečník se vymrštil do polohy vkleče. Ostří jeho meče prosvištělo vzduchem a zamířilo návštěvníkovi na hrdlo.</p>
<p>„Ne,“ vykřikla maga hlasitě a válečník okamžitě ztuhnul.</p>
<p>„Promiňte,“ muž se rozklepal strachy a začal koktat. Oběma rukama svíral sud. „Tady tohle jsem vám měl přinést. Rozhodně jsem vás nechtěl rušit.“ Uklonil se, spěšně postavil sud na podlahu a vyběhl ze stanu ven, aby se přece jen nestal válečníkovou obětí.</p>
<p>„To nebylo špatné,“ projevilo dvojče Djerůnovi úctu. „Na ozbrojence v brnění je tak rychlý, že je v tom skoro až něco podezřelého.“</p>
<p>Válečník opět zaujal na zemi turecký posed, ani on, ani jeho paní na trpaslíkovu poznámku nijak nereagovali.</p>
<p>Ten se však nedal. „Můj bratr a já jsme se dosud o toho obra vůbec nezajímali, ale jestli bude chtít projít s námi Vysokou bránou, musí strážím ukázat obličej a prozradit jim svůj původ.“</p>
<p>„To jsou svérázné předpisy,“ shledala Andôkai. „Co je trpaslíkům po obličejích těch, co chtějí tuto zemi opustit?“ Její hlas zněl podrážděně, měla toho stálého vyrušování dost. „Starejte se o obranu, ne o ty, co chtějí ven.“</p>
<p>„Žádná Tionova stvůra nevstoupí živá do říše Druhých,“ opáčil trpaslík důrazně. „Je jedno, z jaké strany.“</p>
<p>„On má hodně protáhlou postavu…“ snažil se Tungdil.</p>
<p>„Dosud jsem s vámi tu vaši hru hrál, abychom mohli cestovat v klidu. Ale za chvíli budeme v Modrých horách. Je to zákon našeho lidu, kterému se cestující musí podrobit. Nikdo ti nebude bránit při hledání jiné cesty přes hory, ale naší říší neprojdeš, jestli se pod helmou skrývá něco, z čeho by se mohl vyklubat nepřítel,“ ujistil ji Boëndal zavile.</p>
<p>„Uvidíme,“ přikývla maga.</p>
<p>„Znamená to snad, že tě doprovází nějaký zplozenec zla? Že nás doprovází?“ zhrozil se trpaslík.</p>
<p>„To jsem neřekla. Ale co kdyby tomu tak bylo? Můj bůh Samusin mi to nezakazuje.“</p>
<p>„Samusin? Jméno toho boha neslyším rád.“ Boëndalův obličej potemněl. Pomalu vstal a jeho ruka sáhla po dlouhém topůrku vraního zobáku. „Co se skrývá za tím hledím?“</p>
<p>„Teď už toho mám dost!“ ujelo Andôkai a sklapla knihu, až to zadunělo. „Dokonce i kdyby v té zbroji vězel sám Nôd’onn osobně nebo nějaký zlý duch či obr, tobě by po tom nic nebylo, trpaslíku!“ Maga najednou předvedla, proč se jí říká Bouřlivá. „Cestuje jako můj průvodce a na rozdíl od tebe nebo tvého bratra se chová skvěle! Dokonce ani nepáchne jako kozel, což se o vás trpaslících říct nedá!“ Její modré oči divoce blýskaly, pramínky světlých vlasů, které jí spadly přes obličej, pohodila energickým pohybem dozadu. „Ukáže svou tvář, až se mu to bude hodit. A jestli se ti to nelíbí, tak mi to vůbec není líto.“ Ukázala doprava. „Ostatně tam vpředu jsou lázně, ráda bych, aby sis to zapsal za uši. Je div, že ptáci nepadají mrtví z oblohy, když se vynoříte poblíž.“</p>
<p>Věnovala mu chladný pohled, pak si vzala další knihu a zprudka ji rozevřela.</p>
<p>V tichu, jež následovalo, zaslechli rychlé kroky, které se blížily k jejich stanu, a zakrátko stál ve vchodu Pruďas.</p>
<p>„Sikmouší! Jsou tu šikmouší!“ vyprávěl dopáleně. „Pocházej z Âlanduru, jak mi říkal nějakej obchodník, a…“ Jeho pozornost se obrátila k sudu s pivem, který stál trochu ztracený před ním. „Copak nikdo nemá žízeň?“ podivil se a vytáhl jednu ze svých seker a rozbil jí víko. Načepoval si plný korbel, jedním tahem ho vyprázdnil a hlasitě si odříhl. „Není špatný,“ zaradoval se a ponořil džbánek do sudu ještě jednou.</p>
<p>„Elfové,“ připomněla mu Andôkai ostře jeho poznámku, než se zcela oddal pivu.</p>
<p>„No právě,“ potvrdil Boïndil a sedl si na nízkou koženou stoličku.</p>
<p>„Zrovna jsem kupoval ten sud, když se mě kramář zeptal, jestli jsem už slyšel poslední novinky z Âlanduru a jestli chci oslavovat porážku svejch nepřátel. Hádal, že se elfové budou zanedlouho muset vzdát tý svý říše. Teďkonc hledaj jejich zvědové nový místa ve Skrytý zemi, kde by se mohli usadit.“</p>
<p>„A tihle zvědové se měli vydat na takovou dlouhou cestu až do Sangreînu?“ namítla maga nevěřícně. „Tady přece není nic, co mají elfové rádi. Žádné lesy, jen prach, kamení a písek. Zdá se mi to velice zvláštní.“</p>
<p>Tungdil se podíval na Boëndala a poznal, že se mu hlavou honí stejné myšlenky jako jemu.</p>
<p>Jeho bratra zřejmě obdařil po dalším hltu vařeného moku obdobný záblesk duchovní moudrosti. Jako obvykle mu to trvalo o chvilku déle. „Ty si myslíš, že to jsou alfové,“ zeptal se nakonec.</p>
<p>„Nôd’onn nemá v úmyslu se těch knih vzdát,“ odvětil Tungdil. „A cestou nás jen stěží mohli přehlédnout. „Vím, proč vešli do osady až teď,“ vysvětloval. „V noci se elfům podobají jako vejce vejci, protože je ve tmě nemohou prozradit jejich černé oči.“</p>
<p>„Přesto, učený, by stejně tak mohlo jít o opravdové elfy,“ dal Boëndal ke zvážení. „Rozdělíme si hlídky. Jestli to jsou alfové, mají spadeno na nás a na ty knihy. Nedokážu si představit, že by jejich návštěva mohla mít nějaký jiný účel. Ať se v noci stane cokoli, nikdo neopustí stan. Necháme je zaútočit.“</p>
<p>„Měli bysme je předejít,“ zabručel Boïndil bojechtivě, už moc dlouho nepoužil zbraně. „Jestli to jsou alfové, zaslouží si smrt. Jestli to jsou elfové, zaslouží si smrt taky. Šikmouší jsou prostě nejsnesitelnější, když jsou mrtví.“</p>
<p>Andôkai němě sledovala jejich rozmluvu, pak dala Djerůnovi rukou nenápadné znamení a uložila se k odpočinku.</p>
<p>„Ne, bratříčku, necháme je na pokoji,“ odporoval Boëndal důrazně. „Mohlo by se stát, že kdybychom rozpoutali boj, měli bychom proti sobě celou osadu. Pořád ještě nejsme v naší vlastní říši. Zchlaď tu svoji hlavu. Já si vezmu první hlídku.“</p>
<p>Tungdil zívl a dal si ještě jeden korbel piva, než se se smíšenými pocity uložil na hromádku koberců. Jeho ruka sevřela topůrko sekery, jež mu dodávalo trochu jistoty. Málem si přál, aby na ně alfové zaútočili. To by magu přesvědčilo o důležitosti těch knih.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil zrovna upadl do dřímot, když se oázou rozlehlo pronikavé poplašné volání. Trpaslíci byli okamžitě na nohou a drželi zbraně připravené k boji. Dokonce i Andôkai stála s vytaseným mečem ve stanu a vrhala pohledy střídavě na vchod a na stěny stanu.</p>
<p>Djerůn poklekl se sekerou a štítem ve vodorovné poloze před vchodem a vytvořil nepřekonatelnou bariéru. Hledí ve tvaru démonické tlamy zaplálo a působilo ve světle dohasínajícího ohně málem živě. Tungdilovi připadlo, že na maličkou chvilku zahlédl za průzory pro oči nafialovělou záři.</p>
<p>Boëndal uhasil oheň, aby zvenčí nebyly vidět jejich stíny a neprozradily je. Tři trpaslíci se zapřeli zády o sebe, žena zůstala stát krok vedle nich.</p>
<p>Zpočátku byl venku klid, pak noc protrhlo příšerné smrtelné zaječení. Najednou oživly i ostatní stany, lidé vybíhali z lehkých přístřešků a mluvili jeden přes druhého, aby zjistili, co je příčinou celého toho rozruchu. Brzy zahlédli, jak na plátěných stěnách tančí zpitvořené siluety a stíny pobíhajících kupců, a uslyšeli řinčení rychle navlékaných zbrojí a pancířů, štíty bez velkého hluku narážely na stanové vzpěry a pochvy zbraní. Pouštní ostrov se v nezvyklou hodinu probudil a vyzbrojoval.</p>
<p>„Manévr na odvedení pozornosti, nebo skutečný přepad?“ zašeptal Tungdil. „Co si myslíte?“</p>
<p>Někde v táboře kdosi zaječel hlasem plným zděšení: „Skřeti!“ Pak na sebe s třeskotem narazily meče. Boj začal.</p>
<p>Jakmile plížící se bestie zjistily, že byly odhaleny, přestaly se snažit být zticha. Tungdil slyšel, jak chrochtají a kvičí. Maně se mu vybavila vzpomínka na Dobré louky, na štolu, na všechny ty mrtvé…</p>
<p>Zmítaly jím protichůdné pocity. Na jedné straně chtěl ven, pomoci lidem při obraně, na druhé straně na ně možná někde v zádech číhali alfové a jenom čekali, až se objeví.</p>
<p>„Co uděláme?“ vyptával se nervózně dvojčat, starých mazáků.</p>
<p>„Počkáme,“ odsekl Boëndal napjatě a sevřel rukou pevněji topůrko vraního zobáku.</p>
<p>Řinčení zbraní bylo stále hlasitější a prudší. Hluk boje a křik raněných a umírajících se nyní rozléhal po celé osadě. Skřeti museli oázu obklíčit a zaútočit na ni ze všech stran najednou, aby zabránili, že lidé někde na křídle prorazí a vzniklou mezerou uniknou.</p>
<p>Souboje se blížily k jejich stanu. Jako na stínovém divadle mohli sledovat boje mezi lidmi a bestiemi na látkových stěnách svého příbytku.</p>
<p>Boïndil se krátce poradil s bratrem. „Jdeme,“ oznámil jejich rozhodnutí. „Ty sviňuchy vyhrajou a ty jsi, Tungdile, moc důležitej, než abysme tě uvrtali do nebezpečí. My…“</p>
<p>V tom skočil se zavrčením vchodem dovnitř ozbrojený skřet a v plném běhu narazil na Djerůnův štít, který se mu vzpříčil v cestě jako železná zeď.</p>
<p>Omámený a s krvácejícím nosem zavrávoral stranou, kde se mu válečníkova sekera shora zabořila do levé klíční kosti. Kosti a části zbroje povolily pod sílou úderu. Nestvůra, rozpolcená na dvě šikmé půle, se zřítila k zemi. Krev a střeva se rozprskly všude kolem a rozšířil se mohutný puch.</p>
<p>„Hej ty! Říkal jsem ti, že tidleti patří mně, Dlouhej!“ stěžoval si Boïndil okamžitě. „Toho dalšího pustíš až ke mně, jasný?!“</p>
<p>Do stanu se vřítil druhý protivník. Andôkai zavolala na Djerůna cosi nesrozumitelného a štít se okamžitě stočil stranou. Skřet se slepě řítil dopředu, dokud si nevšiml mrtvého soukmenovce na zemi a obrovitého bojovníka vedle vchodu.</p>
<p>„On mi ho fakt pustil,“ zaradoval se trpaslík a skočil kupředu, aby útočníka srazil, což se mu bez problémů podařilo. Sekery odvedly dokonalou práci a nestvůra s kvičením skonala.</p>
<p>„Boïndile, skonči s těmi svými pošetilostmi!“ přikázal Boëndal vážně. Vyřízl do zadní stěny malý otvor a podíval se ven. „Tady je ještě všechno v klidu,“ oznámil ostatním. Ostrý vraní zobák látku hravě prořízl. Trpaslík vyskočil ven, prozkoumal okolí a pak dal signál svým společníkům, aby ho následovali.</p>
<p>Skupinka se dostala na pár kroků od stanu, když se před Boëndalem vztyčil dlouhý úzký stín a bez varování ho napadl.</p>
<p>Helma ho zachránila před tím, aby mu soupeřův meč rozpoltil hlavu. Úder však byl nesmírně tvrdý a dostal ho do kolen.</p>
<p>„Elf nebo alf, za to zemřeš!“ Jeho bratr k nim s divokým výkřikem přiskočil a zahnal protivníka na ústup.</p>
<p>Když soupeři sklouzl plášť stranou, spatřili černě zbarvenou plátovou zbroj, sahající až po lýtka. Protivníkův půvabný obličej a špičaté uši jim prozradily, kdo jim chtěl jejich útěk zmařit.</p>
<p>I Djerůn stál okamžitě proti dalšímu protivníkovi, rovněž alfovi, a pustil se s ním do úporného boje. Na Andôkaině ruce se objevila blýskavá černá koule, z níž vypustila prskající blesk proti třetímu alfovi, který si za cíl svého útoku zvolil právě ji.</p>
<p>Tungdil si myslel, že šikmouchého sežehnou plameny, k ničemu takovému ale nedošlo. Alf natáhl ruku a postavil svištícímu paprsku energie do cesty jakýsi krystal. Ten k sobě přitáhl a beze zbytku vstřebal veškerou energii a alfovi, který ho držel, se nic nestalo. Maga hlasitě zaklela a vytasila meč.</p>
<p>Trpaslík se rozhlédl, jestli někde nezůstal nějaký čtvrtý soupeř. K jeho zděšení vyskočil z jednoho vozíku další alfa přistál mu přímo před nohama. Červené rukavice, dlouhý, úzký oštěp a zlaté vlasy… <emphasis>Sinthoras! </emphasis>Byl to jeden z těch dvou, které svého času vyslechl u skřetů před Dobrýma lukama. Něco mu říkal.</p>
<p>„Mluv zřetelně!“ vyzval ho Tungdil paličatě. Místo strachu ho ovládla vzpurnost, typická pro jeho národ, a trpaslík rozhodně nehodlal před tou bytostí kapitulovat.</p>
<p>„Podívej se na mne. Tvá smrt má jméno Sinthoras,“ zašeptal plavovlasý alf jemným hlasem. „Vezmu ti život, jako jsem ho vzal všem podzemšťanům, které jsem kdy potkal.“</p>
<p>„Mýlíš se. Vraccas stojí při mně jako tehdy v Zeleném háji, když jsme zabili jednu z vás,“ opáčil Tungdil vztekle. Nechtěl dále čekat, než se ten šikmouchý rozhodne pro další útok. „Za Lot-Ionana a Fralu!“ zvolal a udeřil.</p>
<p>Sinthoras se zasmál a obratně se vyhnul úderům sekery, vedeným sice s horlivostí, ale s minimem rozumu. Okamžitě pochopil, že má co do činění s nezkušeným bojovníkem, a chtěl si dopřát zábavu a svou oběť potrápit, než ji zabije.</p>
<p>Oštěp s dlouhou, tenkou špicí se bolestně, ne však hluboce zavrtal mezi kroužky zbroje, pronikl oděvem a zasáhl Tungdila do levého ramene. Bodnutí trpaslíka rozdráždilo a zuřivě se na alfa obořil. Vůbec si nevšiml, že si s ním jeho protivník jen hraje.</p>
<p>Sinthoras ho přitom lákal stále dál od jeho průvodců a stále hlouběji do změti stanů. Alf tancoval nad napnutými šňůrami a kolem kolíků, zatímco Tungdil znovu a znovu zakopával a musel si dávat velký pozor, aby neztratil rovnováhu.</p>
<p>Útoky oštěpem přicházely příliš rychle, než aby je stačil sekerou odvracet. V jednu chvíli stál Sinthoras před ním, v dalším okamžiku ucítil bodnutí v zádech, krev se mu řinula z mnoha drobných ran, které pálily jako čert.</p>
<p>Teprve když se Tungdil krátce ohlédl a přes houštinu látek a tyčí nikde neviděl své společníky, a dokonce ani Djerůna, uvědomil si svou chybu. Ale také Sinthoras najednou beze stopy zmizel. Alf miloval hru se smrtí.</p>
<p>Lidé v oáze bojovali s odvahou pramenící ze zoufalství a z jistoty, že se od skřetů nemohou dočkat žádné milosti, zatímco bestiím nešlo o nic jiného, než aby se jim majetek obchodníků i jejich maso dostaly do spárů.</p>
<p>První stany se zřítily a vzplály. Voda jezera zkresleně zrcadlila plameny i páchané ukrutnosti, jeho hladinu čeřilo až příliš mnoho vln.</p>
<p>„Kde jsi?“<emphasis> Zatraceně, bojovat se skřetem je jednodušší. </emphasis>Tungdil se rozhodl pustit se nejkratší cestou za ostatními, pokud mu to ten alf dovolí.</p>
<p>Sinthoras to však nedovolil.</p>
<p>„Volal jsi mne?“ Zničehonic se vynořil Tungdilovi v zádech a s rozmachem mu vrazil oštěp do pravého ramene.</p>
<p>Trpaslíkovi se zdálo, že cítí, jak mu v rameni něco prasklo. Rameno měl okamžitě v jednom ohni. Ruka se mu rozevřela a sekera vypadla na zem.</p>
<p>Jeho protivník mu podrazil nohy, takže Tungdil upadl obličejem napřed, a vyhoupl se mu na záda. Kroužky trpaslíkovy kroužkové košile jemně zacinkaly, když si alf vzadu dlouhou špicí oštěpu vyhledával místo, kde by ho mohl zasáhnout přímo do srdce.</p>
<p>„Dal jsem ti slib, že já jsem tvá smrt,“ zašeptal Tungdilovi do ucha. „Měli jste tu knihu nechat v Zeleném háji, pak by se vám nic nestalo.“</p>
<p>„Co je s tou knihou?“ sténal Tungdil. „Řekni mi to, než mě zabiješ.“</p>
<p>Alf se zasmál. „Vy dokonce ani nevíte, co jste celou tu dobu s sebou vláčeli? U Tiona, tak hloupí mohou být jenom podzemšťani.“ Přemýšlel. „Je neuvěřitelně cenná. Za jedinou slabiku z jejího tajemství bys mohl požadovat pytel zlata a stát se nejbohatším tvorem ve Skryté zemi. Nebo bys mohl to tajemství použít sám a udělat ze sebe hrdinu, jakého svět ještě nepoznal. Měl jsi v ruce klíč k velkým věcem.“ Tlak jeho zbraně sílil. „Představa, že tě nechám zemřít s tímhle vědomím, je pro mne čím dál lákavější,“ prohodil jemně, ale plný zlomyslnosti.</p>
<p>Sinthoras přešel do alfího jazyka a zamumlal slova, kterým trpaslík sice nerozuměl, ale i tak mu naháněla husí kůži. Brzy mu ostří projede srdcem a ukončí jeho život.</p>
<p>Tu na ně padl obrovitý stín. Vzduchem prosvištěl jakýsi těžký předmět a hned nato Tungdil uviděl, jak alf letí po hlavě pryč, tentokrát ale rozhodně ne elegantně. Narazil hlavou o stěnu stanu a protrhl ji.</p>
<p>Djerůn prošel kolem trpaslíka a nenechal Sinthorase na pokoji. Používal spodní stranu svého štítu jako sekáček na maso. Hrana štítu a obrovská sekera střídavě bušily do klubka látky, až se plátno zevnitř rudě zbarvilo a to, co bylo pod ním, se přestalo hýbat. Tři skřety, kteří mu chtěli v jeho počínání zabránit, prostě skosil.</p>
<p>Tomu, co se dělo pak, nechtěl Tungdil zpočátku vůbec věřit.</p>
<p>Válečník, jenž nyní stál zády k němu, se předklonil a otevřel hledí, jak si trpaslík domyslel podle pohybů rukou. Pak vyrval ze zabitého skřeta kus masa, z něhož ještě cákala krev, a zvedl ho k obličeji.</p>
<p><emphasis>Co tam dělá? </emphasis>Trpaslík se se zaúpěním vztyčil na kolena, uchopil sekeru jako podpěru a zavolal na Djerůna.</p>
<p>Bojovník se narovnal, překvapeně se k němu otočil a při tom sklopil hledí dolů.</p>
<p>V záři hořících stanů rozpoznal Tungdil kostnatou grimasu, tvář bez kůže, široké čelisti s vyčnívajícími tesáky a zešikmené oči. Kryt před očima zapadl s klepnutím na místo a za očními průzory démonské masky opět zaplálo fialové světlo. Kus skřetího masa zmizel, jenom pancéřované rukavice, které se vlhce a tmavě zeleně leskly krví protivníka, a znetvořená skřeti mršina svědčily o tom, že tady právě nebylo něco úplně v pořádku.</p>
<p><emphasis>Co to je? Není to ani skřet, ani obr, nebo něco podobného!</emphasis></p>
<p>Djerůn ukázal sekerou ve směru, odkud přišel, a pomohl trpaslíkovi zorientovat se ve změti stanů. Pospíchali zpět, Tungdil přitom nechal na válečníkovi, aby zabíjel skřety, kteří jim občas zkřížili cestu. Utržené rány ho příliš bolely.</p>
<p>V půlce cesty jim chvátal v ústrety Pruďas s ustaraným výrazem v tváři. Jakmile spatřil krev na kroužkové košili uchazeče o trůn, sevřely se jeho rty do úzké čárky a stiskl čelisti. Trpaslík vytušil, že by to bez Djerůna dopadlo s jeho chráněncem špatně.</p>
<p>Když dorazili k ostatním, zahlédli Andôkai, jak právě usekla hlavu jednomu zraněnému alfovi, plazícímu se po zemi. Bez jakýchkoliv okolků si vzala krystalový amulet, kterým alf předtím odrážel její magické útoky. Dýchala tak zprudka, až hrozilo, že se její kožená zbroj kolem plic roztrhne. Zdálo se mu, že maga je u konce svých fyzických sil.</p>
<p>Ona, Djerůn a dvojčata zabili tři alfy. Maga na Tungdila krátce kývla, pak se obrátila k jihu a postavila se do čela jejich malého oddílu.</p>
<p>Boëndalovi stékala po krku krev, nenechal se tím však rušit, protože trpaslíci dokázali přijmout i tvrdší rány.</p>
<p>Tungdil skousl zuby a vlekl se za svými společníky. Na převázání ran bude dost času později, teď museli dostat sebe a knihy do bezpečí před Nôd’onnovými pomocníky a co nejrychleji dorazit do pevnosti trpaslíků.</p>
<p>Vyběhli nahoru na vrchol písčitého kopečku, kde se Djerůn pustil do tří skřetů, kteří tu zřejmě měli držet stráž.</p>
<p>„Teď už toho ale mám dost!“ Pruďas okamžitě chvátal dopředu, aby mu byl po boku, a s vášnivým nadšením se podílel na boji se skřety. Zlobil se kvůli své nedbalosti sám na sebe, všechen vztek vkládal do úderů a dokázal vyřídit dva z těch zelenokožců.</p>
<p>„Vidíš?“ houkl na Djerůna. „Jsem rychlejší než ty!“</p>
<p>Bitevní vřava v táboře pod nimi slábla. Jak poznali podle triumfálního kvičení a jásání, dosáhly hordy nad kupci a obránci oázy krvavého vítězství. Další stany vzplály plamenem, mrtvoly skřeti rozčtvrtili a jednotlivé kusy naházeli na vozy k odvozu. Jedna skupina skřetů objevila uprchlíky na vrcholku výšiny a pustila se do jejich pronásledování. Zakrátko se k nim řítily dva tucty bestií.</p>
<p>„Oni ještě pořád nemají dost.“ Andôkai vyčkávala a nechala je dojít blíže k nim, pak vzpřáhla ruce a pronesla zaklínadlo.</p>
<p>Zničehonic se zvedl silný vítr a vytvořil vír o průměru čtyř kroků, který se s každou slabikou z maginých úst zvětšoval. Vstřebal do sebe písek, štěrk a kameny a pak se na její pokyn vrhl na znejistělé čekající bestie.</p>
<p>Vítr a jemné kamínky jim sedřely kůži z masa. Skřeti se s ječením a vřískotem snažili prchnout před ničivým vírem.</p>
<p>„Běžte dále,“ nařídila maga trpaslíkům. „Na chvilku je ještě zaměstnám a pak vás dohoním.“</p>
<p>Trpaslíci učinili, jak jim řekla, a dali se do pohybu. Netrvalo dlouho a maga se opět objevila v jejich středu. Djerůn kráčel na konci a dohlížel, aby se za nimi nikdo nevydal.</p>
<p>Tentokrát však měli skřeti dost. Na rozdíl od alfů nebyli připraveni táhnout do pole proti magii. A této noci stejně získali dost velkou kořist.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />X</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, počátek podzimu 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_16.jpg" />ožaduji, aby shromáždění kmenů učinilo rozhodnutí hned dnes,“ prohlásil Gandogar hlasitě, aby ho slyšeli všichni ve velké hale. Navlékl si zbroj a na hlavu si posadil helmu vykládanou diamanty, aby udělal na klany dojem. „Čekali jsme třicet oběhů, ale nic se nestalo…“ Přítomní mlčky naslouchali, když pokračoval ve své řeči.</p>
<p>Velkokrál Gundrabur seděl na trůnu, kladivo položeno napříč na kamenných opěradlech, a se zavřenýma očima poslouchal. Jeho rádce Balendilín sledoval projev s nehybnou tváří. Prozatím se mu nepodařilo dokázat Bislipurovi nebo jeho gnómskému přisluhovači Swerdovi jakoukoliv vinu a ke vší smůle se nálada v klanech obrátila.</p>
<p>„My všichni jsme viděli kouř, který stoupal k nebi nedaleko odsud.“ Gandogar se jednou otočil kolem dokola, aby ho všichni viděli a on mohl pohlížet do tváře trpaslíkům, jejichž důvěru potřeboval. „Podle všech zpráv to byli skřeti! Tionovo plémě vylézá ze své říše, aby otevřeně zaútočilo na Skrytou zemi. Náš národ potřebuje jistotu v otázce Gundraburova následníka. Každý oběh slunce přináší nové těžkosti, kramáři vyprávějí o prapodivných událostech v kouzelných říších a v Âlanduru. Elfové údajně hledají nový domov, protože by chtěli ze své říše odejít. Nemůžeme déle čekat!“</p>
<p>„S válkou nebo s volbou následníka trůnu?“ zeptal se někdo z řad delegátů.</p>
<p>„S obojím,“ zaduněl Bislipur místo Gandogara. Ty žvásty uváděly jeho trpasličí krev do varu, ty nekonečné plané řeči už nedokázal déle snášet. „Musíme ty šikmouché napadnout a zničit, než zmizí v cizích lesích, kde je nikdy nenajdeme.“ Sevřel prsty v pěst. „Pomstu za všechny naše, co byli zavražděni!“</p>
<p>Většina shromážděných vykřikla na souhlas. Jen malá část zůstala němá nebo dala najevo svůj nesouhlas potřásáním hlavou či odmítavým výrazem v tváři.</p>
<p>Gandogarův pohled padl na trpaslíka, kterému se na řetězu houpalo uříznuté elfí ucho. Polní tažení se zdálo být jistou věcí. Co mu k němu pořád ještě chybělo, byl titul velkokrále, na kterém stařičký Gundrabur vší silou lpěl.</p>
<p>Unavené oči vládce všech kmenů se pomalu otevřely. „Mlčte!“ přikázal panovačně. „Chováte se jako nenasytné bestie, které ucítily čerstvé maso,“ napomenul je. Jeho kostnatá ruka ukázala na vyslance, který měl trofej zavěšenou kolem krku. „Sejmi to.“</p>
<p>Trpaslík zaváhal, jeho oči se obrátily na Gandogara se žádostí o pomoc.</p>
<p>Gundrabur uchopil kladivo, zvedl se z trůnu, sešel ze schodů a postavil se před neposlušného buřiče. Vrásčité prsty se sevřely kolem řetězu a roztrhly ho, elfí ucho spadlo na kamennou podlahu.</p>
<p>„Ještě jsem velkokrálem já,“ zaduněl, „já určuji, jaký bude osud trpasličích kmenů. Počkáme, až…“</p>
<p>„Nebudeme déle čekat,“ skočil mu do řeči Gandogar. „Už toho mám dost, jenom sedět v horách a mluvit, zatímco elfové prchají a skřeti se potulují všude kolem.“</p>
<p>Balendilín sešel po schodech dolů a postavil se před krále Druhých, ruku položenou na kamenné sponě. „Hovoříš s velkokrálem, vládce Druhých,“ pokáral ho ostře a bez ohledu na titul.</p>
<p>„Hovořím s trpaslíkem, co ve svém úřadě příliš zestárl, než aby se ještě dokázal jednoznačně rozhodnout,“ odsekl Gandogar rozlíceně. „Nebudu se sklánět před paličatostí a dívat se, jak nám nejlepší příležitost k odplatě proplouvá mezi prsty a my ji nevyužijem. Všechno je vzhůru nohama a my musíme jednat, a ne vést nekonečné disputace a prolévat pivo hrdlem, dokud nepadneme zpití na lože jen proto, abychom další den s tím žvaněním a chlastáním pokračovali!“</p>
<p>Balendilín lehce předklonil hlavu. „To, co se chystáš učinit, králi Gandogare, se mi nelíbí. Nemůžeš porušit zákony našich předků.“ Jeho natažená ruka ukazovala na tabule, do nichž byly vytesány texty. „Kdo otřásá tímto, rozbíjí základy a poslední zbytky naší pospolitosti. Jestli to je tvým úmyslem, vezmi kladivo a rozbij ty desky! Sepiš své vlastní zákony, ale dějiny na tebe a na tvé činy nezapomenou.“</p>
<p>Bislipur si stoupl vedle Gandogara, ruku na sekeře. Napětí v hale znepokojivě narůstalo, ve vzduchu se vznášel otevřený výbuch násilí.</p>
<p>Najednou někdo prudce rozrazil křídla dveří.</p>
<p>„Žádné pivo! Teď ne!“ vykřikl Gandogar rozpálený vztekem, protože si myslel, že se dovnitř mají vevalit další sudy ječného moku.</p>
<p>„Druhý uchazeč o trůn dorazil!“ zvolal místo toho posel.</p>
<p>Hlavy trpaslíků sebou trhly, všichni se napjatě zahleděli ke vchodu, v němž se rýsovaly siluety tří trpaslíků, jedné Dlouhé a jednoho obrovitého válečníka. Sálem se rozlehl šum.</p>
<p>„Nejdřív si s ním promluvím já,“ pronesl Gundrabur s úlevou, „a přivítám ho. Sám.“ Vrátil se s Balendilínovou pomocí na trůn a počkal, až vyslanci vyklidí halu.</p>
<p>Na neznámého trpaslíka, který stál mezi dvojčaty, vrhali všichni zvědavé pohledy, neodvážili se ho však oslovit. Až na Bislipura.</p>
<p>Ten se před Tungdilem hrozivě vztyčil. „Ty nejsi žádný z našich!“ vyrazil opovržlivě. „Vrať se k Lot-Ionanovi a nechej trpaslíky, aby si své záležitosti řídili sami. My tě nepotřebujeme, my už jednoho následníka máme.“</p>
<p>„A my přivádíme lepšího,“ odvětil Boëndal chladně a vsunul se před svého chráněnce. „Slyšels Gundrabura. Ven, Bislipure.“</p>
<p>Pruďas si stoupl vedle svého bratra a zašklebil se na Gandogarova mentora. „Jestli hledáš spor, Druhej, dej mi vědět. Oholím ti svojíma sekerama vousy,“ mrkl na něj. Bislipur zafuněl a odešel pryč. Dveře se zavřely a nechaly venku i Andôkai a Djerůna.</p>
<p>Velkokrál kývl na ty tři, aby přistoupili blíž. On i jeho rádce na Tungdila přátelsky pohlédli. „Ztracený syn se vrací ke svému národu!“ přivítal ho, zvedl se a položil mu ruku na rameno. „Vraccasovi buď dík, že nám dopřál, abychom tě našli.“</p>
<p>Tungdil dojatě sklonil hlavu. Rozrušením mu vyschlo v hrdle a nevypravil ze sebe ani slovo. Připadal si umolousaný a zpocený, rány ho pořád ještě bolely, i když mu je Boïndil ošetřil, a velkokrál ho chytil právě na jednom takovém citlivém místě. Když se to tak vezme, neměl by v takovém stavu nikdo předstoupit vládci nad všemi kmeny trpaslíků na oči, velkokrál však dobrotivě přehlédl jeho neudržovaný vzhled.</p>
<p>Gundrabur se obrátil na dvojčata. „Se svou pověstí nejlepších válečníků jste se víc než vyrovnali,“ pochválil je. „Mým díkem si můžete být jisti. Teď jděte a odpočiňte si.“</p>
<p>Pruďas sklopil pohled k zemi, protože nechtěl slyšet žádná slova uznání. Od těch událostí v oáze si neustále vyčítal, že selhal, neboť bez Djerůna by byl uchazeč o trůn mrtvý. To v něm těžce hlodalo. Spolu s bratrem opustil halu.</p>
<p>„Než ti všechno vysvětlím, povyprávěj nám, co všechno jste cestou zažili,“ vyzval ho Balendilín.</p>
<p>Tungdil potlačil rozčílení, byl vděčný, že může vyprávět o cestě. Během vyprávění se mu stále víc vracel klid. Avšak obrovské haly, monumentální hradby a zdi, všude přítomný duch národa trpaslíků, všechny tyto dojmy hrozily, že ho úplně zahltí.</p>
<p>„Než začnu, prosím tě, aby byli Andôkai a Djerůn zaopatřeni vším, co potřebují. Cestou mi byli velice nápomocni.“ Nevědomky se vyjadřoval vznešenější řečí, mohlo za to asi okolí.</p>
<p>Jednoruký mu to slíbil. Poté začal Tungdil vyprávět. O Lot-Ionanovi a době, kterou strávil mezi lidmi, o svém úkolu, který ho zavedl k Černému skalisku a pak i do Zeleného háje, o Nudinově – nebo Nôd’onnově – zradě ostatních kouzelníků a celé Skryté země, o odměnách za hlavy zabitých trpaslíků, o tajemných knihách a alfech, kteří se jich mermomocí chtěli zmocnit, a o Nôd’onnově záměru dobýt říše trpaslíků stejně jako zbytek známého světa.</p>
<p>Čas plynul, zatímco s planoucími tvářemi hovořil dál a dál a dával si velký pozor, aby nic nepřikrášlil nebo zbytečně nenafukoval.</p>
<p>Jen jednou se zarazil, a to z velice pochopitelného důvodu. Dveře se otevřely a tři trpaslice jim přinesly jídlo a pití. Od té doby Tungdil jen stěží dokázal odvrátit zrak od těchto postav, o nichž po mnoho nocí snil a po jejichž blízkosti tak toužil. Byly poněkud menší než on, neměly tak rozložitou postavu, byly však velice robustní, což bylo vidět i přes jejich oděv, který vypadal spíš jako róba. Jejich zakulacené tváře pokrývalo tenké, sotva postřehnutelné chmýří, zřetelně viditelné od lícní kosti až po spodní čelist. Chloupky, které měly vždy stejnou barvu jako cop, vypadaly měkce, a ne tak štětinatě, nedaly se srovnat s vousatou ozdobou trpasličího muže. Takže asi legenda, že ženy trpaslíků nosí vousy, nejspíš souhlasila. Tungdilovi velice padly do oka.</p>
<p>Když se pak na něho navíc ještě zdrženlivě, ale veskrze přátelsky usmály, rozbušilo se mu srdce. Teprve když ty tři trpaslice vyšly z haly ven, dokázal znovu navázat na nit svého vyprávění. Gundrabur ani Balendilín přestávku nijak nekomentovali, Jednoruký se ale nezdržel úšklebku.</p>
<p>Tungdil skončil zprávou o útoku na oázu a chopil se ucha džbánu, z něhož vonělo pivo. Vysušenými ústy ochutnal a ucítil na jazyku sladem provoněnou chuť silného černého moku. Jeden opatrný hlt mu stačil k poznání, že by sládka mohl na místě obejmout. Tomu se žádné lidské umění nemohlo rovnat, trpaslíci měli lepší receptury. Dopřál si pořádný doušek.</p>
<p>„Nepřinášíš žádné dobré zprávy, Tungdile,“ pronesl velkokrál uvážlivě. „Chceme se k tobě chovat čestně, je tedy na nás, abychom ti povyprávěli o radě kmenů.“ Tohoto úkolu se ujal vládcův rádce, jenž stručnými slovy vylíčil, jaké spory panovaly v grémiu kvůli válce proti elfům a ohledně jeho osoby. „Tvoje vyprávění mi dokazuje, že proti Mrtvé zemi a jejím spojencům můžeme něco dokázat jen tehdy, když se spojíme: lidé, elfové a trpaslíci.“</p>
<p>Tungdil se zhluboka nadechl. „Toto spojení nebude k ničemu, jestli nerozluštíme záhadu těch knih a artefaktů,“ připomněl. „Proti Nôd’onnovi musí existovat nějaký prostředek, ze kterého má magus velké obavy. Ale bez Andôkai Bouřlivé a jejího vědění budeme mít svázané ruce. Na ní všechno závisí, ona však má v úmyslu obrátit se ke Skryté zemi zády. Bez potřebných znalostí budeme Mrtvé zemi vydáni všanc stejně jako ostatní království.“</p>
<p>„Přihlížet, jak se zlo rychle šíří dál a dál, je velice trpké,“ zamumlal Gundrabur stísněně a zavřel oči. „Promluvím si s magou a pokusím se ji přesvědčit.“</p>
<p>Tungdil na to nic neříkal, byl si však jistý, že si velkokrál může svá slova ušetřit. Kouzelnice uvažovala v jiných rozměrech než trpaslíci. Jak tak o Andôkai přemýšlel, uvědomil si, že se dostali do pevnosti, aniž by Djerůn musel sejmout masku. On sám na to úplně zapomněl, stejně jako dvojčata nebo stráže u brány. Trpaslíci pustili obrovitého válečníka dovnitř za zdi bez jakéhokoliv prověření! <emphasis>To mohla dokázat jen pomocí magie, </emphasis>pomyslel si v duchu a rozhodl se, že zatím na to nikoho neupozorní, nejméně ze všech Pruďase. Ten by při svém polovičním šílenství nepochybně skákal až ke stropu a okamžitě by vyzval válečníka na souboj.</p>
<p>Bylo ovšem na čase vyjasnit ještě jednu záležitost. „Nepovažujte mne za nevděčníka, já mám hroznou radost, že jsem konečně u svého lidu, ale na trůn nenastoupím,“ odmítl regentství hned předem. „Jeden nástupce už existuje a ten je mnohem vhodnější než já, protože já jsem vyrůstal u lidí a všechno, co o trpaslících vím, znám z knih. Z knih, ve kterých je mnoho chyb, jak jsem při svém putování zjistil,“ dodal. „Mým přáním je, že ohlásím, že se vzdávám svého nároku, a odtáhnu se Čtvrtými. Trpaslíci potřebují velkokrále, kterého budou všichni uznávat.“</p>
<p>„Tvá dobře volená slova tě ctí, Tungdile, ale tys nikdy neměl na trůn žádný nárok,“ svěřil se mu Gundrabur. „Historku o tvém původu jsme si vymysleli. Požádali jsme Lot-Ionana a zapřísáhli ho mlčenlivostí, aby tu hru sehrál s námi. My ani nevíme, jestli patříš ke Čtvrtým.“</p>
<p>Tato novina zasáhla Tungdila až do morku kosti. „Proč… jste mě pak povolali a nechali mě jít celou tu dlouhou cestu?“</p>
<p>„K něčemu to bylo dobré, nebo snad ne? Získali jsme tak možná příležitost podniknout něco proti Mrtvé zemi,“ odvětil Balendilín. „Jinak bys teď ležel v Zeleném háji, tam by tě skřeti zabili.“</p>
<p>„To jistě, ale…“ Hledal správná slova. „Všichni vyslanci, shromáždění kmenů a klanů, to dlouhé čekání, než konečně dorazím… a pak nemám dokonce ani žádný nárok?“</p>
<p>Měl pocit, jako by mu někdo sebral pevnou půdu pod nohama. Když se po všech těch útrapách a příšerných zážitcích konečně cítil doma, srazili ho znovu zpátky do nejistoty.</p>
<p>„Musíš nás pochopit. Jestli se nový velkokrál bude jmenovat Gandogar, vytáhne proti elfům,“ vysvětloval Gundrabur. „Právě tomu chceme zabránit tím, že jeho volbu co nejvíc protahujeme, abychom v radě prosadili co největší odpor proti této válce. Dostali jsme magusův dopis a vymysleli si jakousi historku, abychom tebe a tvůj na první pohled vznešený původ mohli vydávat za důvod dalšího čekání.“</p>
<p>„Doufali jsme, že mezitím přijdeme na nějaké východisko – nějakou pasáž v zákonech nebo něco obdobného,“ pokračoval Balendilín. „Tato válka nikomu nic nepřinese, ale nikdo to nechtěl pochopit. Podvádíme a lžeme jako šotci z jednoho jediného důvodu: abychom odvrátili možné utrpení našeho lidu.“</p>
<p>Tungdil se vyhnul odpovědi, neboť se mu na jazyk drala pouze zlá slova a jed. Dolil si pivo a na jediný zátah korbel vyprázdnil. „Měli jste aspoň úspěch?“</p>
<p>„Ne. To znamená, jen napůl,“ přiznal velkokrál. „Proto jsme tě chtěli požádat, aby ses připojil k našemu spiknutí a i nadále se při volbě stavěl proti Gandogarovi.“</p>
<p>„Proč?“ Tungdil pokrčil rameny. „Stejně bych neobstál.“</p>
<p>„Zcela správně. Ale já mohu,“ přikročil Gundrabur k dalšímu vysvětlování, „odmítnout nového uchazeče i proti hlasům rady, jestliže si myslím, že je můj nástupce zcela neschopný.“</p>
<p>„A co pak? Rozpoutáš bratrovražedný boj,“ odhadoval Tungdil. „Je to lepší než táhnout proti šikmouchým?“</p>
<p>„K tomu nedojde. Naši předkové vydali zákon, který uchazeči povoluje nastoupit proti spoluuchazeči v přímém souboji. Druhý uchazeč k tomu potřebuje podporu části klanů,“ rozváděl tuto otázku Balendilín. „V posledních týdnech se mi podařilo získat pro naši věc a pro mír zhruba třetinu kmenových vyslanců. To stačí.“</p>
<p>„A pak ze mě Gandogar udělá dvě půlky?“ bručel Tungdil mrzutě. „Pořád ještě nechápu, co to našemu lidu přinese.“</p>
<p>Oba trpaslíci si vyměnili rychlý pohled.</p>
<p>„Musíš přísahat, že o tom nikomu nic neřekneš,“ žádal ho Balendilín s vážným výrazem v tváři. Tungdil učinil, jak žádali. „Během té doby budeme hledat cestu, jak z Gandogarova kruhu blízkých odstranit Bislipura a Swerda,“ svěřil se Balendilín. „Bislipur je posedlý myšlenkou na zničení elfů a přenesl ji na svého chráněnce. Našeptává mu to od rána do večera, takže Gandogar už není schopen sám dospět k jediné jasné myšlence.“ V trpaslíkově pohledu se odrážel vztek. „Vím, že se mě pokusil zabít, ale nemůžu to dokázat. Zatím ještě ne.“</p>
<p>„A jestli se ti to povede, bude možné odvrátit Gandogara od jeho záměru?“ tázal se Tungdil s pochybnostmi v hlase.</p>
<p>„Otevřeme mu oči, aby poznal podlost svého údajného přítele a falešnost jeho rad. Gandogar vůbec není špatný trpaslík, má jenom špatného rádce,“ odpověděl Balendilín. „Ale potřebuju čas, a ten nám tím svým šotčím divadýlkem můžeš zajistit.“ Pevně pohlédl trpaslíkovi do očí.</p>
<p>„Prokážeš svému lidu službu, jehož hodnotu národ pozná až později,“ soudil Gundrabur. „V dějepisných knihách bude psáno, že Tungdil, ztracený trpaslík, se zjevil jako vytesán z kamene, aby děti kováře zachránil před nesvorností a zkázou, zaviněnou vlastní rukou.“</p>
<p>„Já jsem připraven,“ zdůraznil Tungdil. „Ale budu potřebovat veškerou vaši podporu.“</p>
<p>„Tou si buď jist, můj milý Tungdile. Čestněji než ty nemůže nikdo jednat,“ velebil ho Balendilín. „Promiň, že jsme ti nedopřáli žádný odpočinek a hned tě pozvali k sobě, ale potřeba, abychom si navzájem všechno vyjasnili, měla přednost před vším ostatním. Teď si odpočiň! Dopřejeme ti jeden den, aby ses zotavil. Pak na tebe bude čekat rada, aby prozkoumala tvůj nárok.“ Jednoruký se na něho povzbudivě usmál.</p>
<p>„Obstarej nám čas, Tungdile,“ rozloučil se s ním velkokrál, „abychom mohli kráčet k lepší budoucnosti bez Bislipura.“ Vzal do rukou obřadní kladivo a natočil ho směrem k trpaslíkovi. „Přísahej na toto kladivo, jímž nás Vraccas stvořil, že o tom nikomu nic neřekneš!“</p>
<p>Tungdil jeho výzvy uposlechl a pak se obrátil k odchodu. Když vycházel z poradní haly, Andôkai i Djerůn tam na něj stále ještě čekali.</p>
<p>„Nabídli nám, abychom tady ještě nějakou dobu zůstali,“ vysvětlila mu s lhostejným výrazem. „To se mi velice hodí. Ty poslední dny cesty s tebou byly velice namáhavé.“</p>
<p>„Mně se vedlo podobně,“ prohodil Tungdil, ušklíbl se přitom a nechal ji v nejistotě, jestli se jeho poznámka vztahuje na ni nebo na ty události.</p>
<p>Jeden trpaslík je zavedl k jejich příbytkům. Cesta k nim naplnila uchazeče o trůn obdivem. Kameníci opracovali stěny s nesmírnou pečlivostí, z kamene vytesali celé krajiny. Ozdobné symboly trpaslíků byly vykládány ušlechtilými kovy, které zlatě, stříbřitě, rudě a žlutě zářily.</p>
<p>Všiml si ještě jedné věci. Schodiště, která znal, bývala pravoúhlá, hladká a jednoduchá.</p>
<p>Zde ne. Ani jeden schod se nepodobal druhému. Plochy, na které šlapali, byly zdobeny dekorativními ornamenty, svislé plochy naproti tomu nesly slabiky a slova vryté do kamene.</p>
<p>Tungdil zpočátku nechápal jejich smysl, ale když si při stoupání vzhůru dával slova dohromady, vyšel mu z nich na konci každého schodiště nějaký příběh. Tímto způsobem si trpaslíci zpříjemňovali namáhavý výstup po schodech vzhůru. Podle zvědavého výrazu v Andôkainých očích Tungdil poznal, že si toho všimla i ona a četla s ním.</p>
<p>Jednalo se o dobrodružství ze slavných dob jeho národa, jedno slavnější než druhé. Tungdil měl radost z každého schodiště, které musel vyšlapat, než dospěli ke svým pokojíkům.</p>
<p>Maga zmizela ve svém pokoji tak rychle, že se jí ani nestihl zeptat na knihy. Třeba v nich něco objevila nebo byla na stopě nějakého řešení. Jinak si neuměl vysvětlit, proč najednou změnila názor.</p>
<p><emphasis>Možná u ní Gundrabur dosáhne více než já,</emphasis> zadoufal a unaveně vešel do komůrky.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Je to krása být zase mezi přáteli. Aspoň se nikdo nemusí zamykat ve svém pokoji,“ vzbudil Tungdila ponurý hlas.</p>
<p>Ten se ospale zvedl na lůžku a poznal Bislipura, jenž stál přímo u jeho lože.</p>
<p>„Dobré ráno, Tungdile,“ pozdravil ho ne zrovna přátelsky. „Budeme proti sobě stát ještě jednou, později v radě, ale myslel jsem si, že by nebyl špatný nápad, kdybychom si spolu předem trošku promluvili. Vidíš to jinak?“</p>
<p>„Přicházíš poněkud nečekaně,“ připustil trpaslík, jemuž se neohlášené vniknutí Gandogarova rádce vůbec nehodilo. Když se nad tím důkladněji zamyslel, přišlo mu dokonce krajně nestydaté. Sympatie, které zpočátku pociťoval k bratrovi trpaslíkovi a jež si navzdory nevraživosti v trůnním sále zachoval, rapidně mizely.</p>
<p>Bislipur si sedl na postel a velmi pozorné si ho prohlížel. „Tak ty teda chceš být jedním z našeho kmene?“ otázal se výsměšně. „Nalezenec vychovaný u nějakého kouzelníka a, jak jsem slyšel, z královské krve. Tomu by jeden nevěřil.“ Předklonil se. „Já tomu taky nevěřím. Říkám ti bez okolků, že jsi podvodník. Kde jsou důkazy tvého původu?“</p>
<p>„Uvidíš je, až přijde čas,“ odpověděl Tungdil vzpurně. Kdyby předtím nemluvil s Balendilínem a velkokrálem, určitě by hned přikývl a okamžitě by protivníkovi řekl, že se svého nároku vzdává. Dokonce ještě než usnul, zapochyboval krátce, zda se má k té hře přidat, ale Bislipurovo chování ho zbavilo veškerých pochybností.</p>
<p>„Nikdo si nedokáže vzpomenout, že by se Čtvrtým někdy ztratilo nějaké trpasličí děcko.“</p>
<p>„A ty znáš tisíce trpaslíků z Čtvrtého kmene, každičkou tvář, přesně víš, kde v horách bydlí, a dozvíš se o kdekteré, i té sebemenší tragédii, k níž dojde?“ kontroval Tungdil a vstal. Zřetelně cítil, že dlouhé večery v knihovně, četba a disputace s Lot-Ionanem, které ho vyškolily, jak hovořit, nebyly zbytečné. Protože si bez kroužkové košile a zbraně připadal nahý, přehodil přes sebe kroužkové pletivo a přepásal se opaskem se sekerou. Okamžitě se mu vrátila sebedůvěra. „Vyčkej, co ti řeknu, a tvoje oči uvidí.“</p>
<p>„Tomu nevěřím. Co by se stalo, kdyby ses v radě vůbec neobjevil?“ předložil mu Bislipur nabídku. „Vzdej se svého plánu a my tě vezmeme do našeho kmene. Dáme ti všechno, co budeš potřebovat, po celý život. Za to Gandogara podpoříš, místo abys proti němu bojoval.“</p>
<p>„Jinak?“</p>
<p>„Takže jsi pochopil.“ Bislipurova široká ruka sklouzla na hlavici zbraně. „Jinak uvidíš, co to znamená postavit se jako příslušník kmene Čtvrtých, pokud bys jím opravdu měl být, proti hlavě vlastního kmene. Nikdo z nás ti neodpřísáhne poslušnost. Nikdy se nestaneš pravým velkokrálem.“</p>
<p>Podle toho, s jakou námahou ovládal svůj hlas, Tungdil poznal, že mu trpaslík se šedohnědými vousy nedává žádné prázdné sliby. „Rozhodne shromáždění, ne ty sám,“ odkázal ho do příslušných mezí a snažil se, aby zněl trochu jako možný panovník. „Běž,“ přikázal mu.</p>
<p>„Jinak?“ napodobil rozložitý trpaslík otázku uchazeče o trůn.</p>
<p>„Pochopils velice dobře. Jinak tě vyprovodím ze dveří. Zvládl jsem skřety i alfy, tak se vypořádám i s trpaslíkem, který vnikne do mojí komory jako zloděj a vytrhne mě ze spánku,“ láteřil Tungdil. Jeho sympatie se proměnila v otevřený odpor. „Ven!“</p>
<p>Zdálo se, že Bislipur zvažuje, zda se může odvážit pustit se do přímého měření sil, k Tungdilově úlevě se však rozhodl vyhnout se konfrontaci a bez pozdravu opustil místnost. „Měls mě poslechnout,“ zvolal ještě.</p>
<p>„Ve svém životě jsem toho už měl udělat hodně.“ Tungdil si zapřel ruce v bok, trochu předklonil hlavu a zhlížel se v zrcadle vedle postele. Nasadil odhodlaný výraz, snažil se zapamatovat si, které svaly k tomu nejvíce potřebuje, a rozhodl se obléknout. Přitom měl sto chutí lehnout si a zalézt pod deku.</p>
<p>Právě když si vysvlékl noční košili, dveře se po krátkém zaklepání znovu otevřely. Vstoupila trpaslice v sukni a kožené blůze a přinesla hromádku čistého prádla, kterou složila na kamennou komodu. Zachichotala se, když viděla, že Tungdil stojí jako přikovaný. <emphasis>Co mám teď dělat? </emphasis>říkal si zoufale. Ale ještě předtím, než jí stačil něco říct, zmizela opět rychle z jeho komůrky.</p>
<p>„Já asi nikomu srdce nezlomím,“ prohodil sám pro sebe a pomalu pokračoval s oblékáním, zatímco přemítal o všem možném.</p>
<p>Nejistota ve věci jeho původu ho trápila. Po mnoha cyklech se ocitl přímo uprostřed svého národa, a přesto byl nejosamělejším trpaslíkem ve Skryté zemi. Dokonce i u lidí zažil v podstatě lepší dny, neboť tam patřil k Lot-Ionanovi a jeho kouzelnické škole.</p>
<p>V Modrých horách se však musel vydávat za Čtvrtého a předstírat radost nad tím, že se konečně dostal ke svému kmeni. Tungdil si připadal jako dvojnásobný podvodník, i když sledoval ušlechtilé cíle.</p>
<p>Aby se trošku rozptýlil, přečetl si dopis zavražděného maguse a vštípil si do paměti každičkou podrobnost o svém vymyšleném původu, aby obstál před dotazy, které mu položí v radě. Pak už ho však v komůrce nic nedrželo a s kručícím žaludkem se potuloval po vzletně vybudovaných chodbách ve skále.</p>
<p>Po cestě potkal spoustu trpaslíků, kteří podle toho, jak vypadali, a podle kožených zástěr, na nichž se zachytila kamenná moučka, museli být pracovníky v kamenolomech. Přátelsky ho zdravili a on jim kývnutím odpovídal na jejich gesta.</p>
<p>Cestou ho odchytil posel a zavedl ho na snídani. Tungdila tím sice překvapil, ale když o chvíli později sedel proti Balendilínovi, pochopil, že se jedná o poslední pokyny před vystoupením na shromáždění.</p>
<p>„Všechno jsme připravili, neměj starosti!“ uklidňoval ho rádce. Tungdila fascinovalo, jak se jeho protějšku ve vousech sem a tam houpají kamenné ozdobné spony. „U Čtvrtých máme na své straně tři rozumné, kteří budou předstírat, jako by kdysi cosi zaslechli o nějakém ztraceném dítěti,“ svěřil se mu. „Spolu s řádky tvého pěstouna to pro začátek bude stačit na vytvoření jakž takž věrohodného dojmu. Ty proneseš řeč…“</p>
<p>„Řeč?“ ozval se Tungdil jako ozvěna a odvrátil pohled od intenzívně vonících druhů sýra, nejrůznějších trvanlivých salámů, nakládaných jeskynních hub a mechu na rožni. Šunka chyběla, stejně jako kaše a chléb, ale zpráva o projevu, který bude muset přednést, zapůsobila na hlad, který právě cítil, velice negativně.</p>
<p>„Nemusí být dlouhá. Zabal do ní své zážitky a to, co víš o Mrtvé zemi. Při hlasování prohraješ, ale to vůbec nevadí. Po Gandogarově volbě přejdeme k další fázi našeho plánu.“ Balendilín na něho mrkl. „Nedělej si starosti,“ zdůraznil ještě jednou.</p>
<p>„Nedělej si starosti, to se snadno řekne,“ povzdechl si Tungdil a naložil si na dřevěný talíř ze všeho trochu. Přitom mu vyprávěl o Bislipurově návštěvě a jeho nabídce.</p>
<p>„To k němu sedí,“ poznamenal Balendilín, ani v nejmenším překvapený. „Víš, co to znamená? Jsme na správné cestě. Když ten starý bručoun za tebou zašel, je to dobré znamení.“</p>
<p>Tungdil si o tom myslel něco trošku jiného. Velice dobře si pamatoval, že Balendilín hovořil o nějakých úkladech, a on vůbec nepochyboval, že by Bislipur byl schopen nastrojit něco takového i proti němu.</p>
<p>„Mimochodem,“ prohodil Jednoruký, „kouzelnice nás i se svým válečníkem opustila.“</p>
<p>„Co?“ uniklo trpaslíkovi zděšeně. <emphasis>Ona to skutečně vzdala, neváhala a opustila svou vlast!</emphasis> „Kdy vyrazila?“</p>
<p>„Dnes ráno, hned po východu slunce. Nechali jsme ji odejít přes most, protože jsme neměli důvod ji zde zdržet. A kromě toho… jak se dá kouzelnice zdržet?“</p>
<p>„Vůbec nijak.“ Tungdil mlaskl jazykem. S ní zmizela i poslední naděje, že by se Nôd’onnovi postavil vcelku vyrovnaný protivník. Andôkai nejspíš dospěla k názoru, že nedokáže vyřešit, jak Gorén své knihy zašifroval, a vyhledala si raději nové útočiště, kde bude moci v divočině pátrat po magických polích. <emphasis>Proč nepřežili Maira nebo Lot-Ionan?</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>Ti by zůstali a pomohli nám proti tomu zrádci, </emphasis>pomyslel si sklesle.</p>
<p>„Teď je na tobě, abys ve verších lidského učence vykoumal jejich pravý význam,“ povzbuzoval ho Balendilín. „Spisy v našich sbírkách jsou ti k dispozici, pokud by ti mohly nějak pomoct.“</p>
<p>„Měli by se tím zabývat spíš vaši vlastní učenci,“ zamumlal Tungdil.</p>
<p>Balendilín potřásl hlavou. „Oni té řeči kouzelníků nerozumějí. Nikdo nezná magii tak dobře jako ty.“ Chápavě se zahleděl na zoufalého trpaslíka. „Břímě, které jsme ti naložili, je těžké, ale o to větší bude náš dík. Již teď jsme tvými dlužníky.“</p>
<p>„Pokusím se,“ odpověděl, statečně přitom žvýkal, a potichu se zvedl. Sýr ho přímo okouzlil, ale jeho žaludek si jen zvolna zvykal na obrovské množství stravy. K tomu popíjel kysané mléko, do kterého přidal lžíci medu, aby si ho mírně osladil. Kuchyně trpaslíků se mu značně zamlouvala.</p>
<p>Opustil Balendilína a vrátil se do své komůrky. Tentokrát zabořil pohled přímo do podlahy a nerozptyloval se jediným pohlédnutím doprava či doleva a neobdivoval žádné krásy vytesané do kamene. Tungdil si připravoval řeč, do které chtěl vložit vše, co s ním v posledních týdnech zamávalo.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil hbitě vyprázdnil džbán se silným černým pivem, otřel si ústa a obrátil se k vyslancům. Trpělivě ho vyslechli, když jim četl Lot-Ionanův dopis a snažil se dokázat svůj královský původ z kmene Čtvrtých.</p>
<p>Zasvěcení trpaslíci z klanů Čtvrtých si vzpomínali, jak bylo dohodnuto, že slyšeli nějaké pověsti o jakési takové události, načež je Bislipur okamžitě označil za lháře.</p>
<p>„Proč vznáším svůj nárok, chcete vědět,“ pronesl Tungdil nahlas do vřavy. Mok z ječmene ho za prvé zbavil nervozity, za druhé i zábran, že má mluvit před tolika zástupci trpasličích kmenů. „Protože znám hrůzy Mrtvé země lépe než vy a protože vím, že záleží na jednotě našeho lidu, na tom, aby se nenechal vehnat do krátkozraké války proti šikmouchým. Elfů je málo, ale pořád ještě bojují dobře.“</p>
<p>„Nemáme z nich žádný strach!“ přerušil ho Bislipur rozčíleným výkřikem.</p>
<p>„To znamená, že až s nimi budeme bojovat, zemřeme beze strachu. Ale mrtví budeme tak jako tak,“ odvětil Tungdil vášnivě. „Již celé stovky cyklů bojují proti prohnaným alfům. Myslíte si, že my bychom pro ně byli hrozbou? Elfové jsou nejlepší střelci z dlouhých luků ve Skryté zemi. Jakmile se k nim přiblížíme na tři sta kroků, prošpikují nás svými šípy.“</p>
<p>„My se jim určitě nebudeme předem hlásit,“ vmísil se znovu Bislipur.</p>
<p>„A ty si myslíš, že elfům zůstane utajeno, když se k nim bude blížit armáda několika tisíc trpaslíků? Tato válka by nám přinesla porážku, klany!“ zapřísahal je. „Úkol, kterým nás Vraccas pověřil, je chránit Skrytou zemi. Zlo prorazilo do hloubi této země. A je teď na nás, abychom smetli Nôd’onna se všemi jeho skřety a ostatními stvůrami zla. A bude-li to nutné, i společně se šikmouchými a s lidmi!“</p>
<p>„Slyším mluvit velkokrále,“ pronesl Gandogar opovržlivě, „a ne tebe samotného. Tuhletu řeč do tebe předem nahustili.“</p>
<p>„Oběma nám v hlavě prostě sedí rozum. Jenom v té tvojí se rozkročila zatvrzelost a vytlačila ti rozum ušima ven,“ opáčil Tungdil a sklidil za to tlumený smích.</p>
<p>„Elfové,“ burácel Bislipur vztekle a vztyčil se v celé své výši, „musejí být potrestáni. Slyšeli jste řádky o jejich zradě u Kamenné brány. Sikmouší jednou spáchali zradu, za kterou je konečně můžeme povolat k odpovědnosti!“</p>
<p>„A potom nás Nôd’onn zničí o to snadněji, protože budeme oslabeni bitvou s elfy!“ Tungdil zabušil pěstí do sloupu. „Opravdu to chceme tomu zrádci Skryté země ještě víc ulehčit? Proč jeho hordám rovnou neotevřeme brány? Máme se jich snad zeptat, zda s námi potáhnou proti elfům?“ Čekal, než se vřava poněkud uklidní. „Vlastním knihy onoho maguse, u kterého jsem vyrůstal,“ tvrdil odvážně. „Musím ty spisy už jen přeložit a pak bude náš lid schopen Nôd’onna zničit! Uvažte, jaká sláva by nám připadla jako zachráncům Skryté země! Náš statečný skutek by elfům přinesl pohanu, která zaváží mnohem víc, než když nad nimi vyhrajeme jednu bitvu.“</p>
<p>V davu to zašumělo. Prostředek proti Mrtvé zemi, to byly noviny!</p>
<p>„Všechno to jsou samé výmysly a lži!“ vypěnil Bislipur. „Magie nám ještě nikdy nepomohla, přinášela jenom neštěstí. Bez ní by ten pán čarodějnic nikdy nezískal takovou moc.“</p>
<p>„Říkám, budeme bojovat proti elfům a pak se stáhneme do hor, než si lidi vyřídí tu věc sami mezi sebou,“ dodal Gandogar, jenž rovněž vyskočil. Vřítil se doprostřed půlkruhu, aby k sobě přitáhl pohledy vyslanců klanů. „Neposlouchejte zaběhlého trpaslíka, který nás a náš způsob života zná jenom z knih! Jak by nám mohl někdo takový porozumět?“ Hlasitě se zasmál. „On a velkokrál? K smíchu!“</p>
<p>„Až tak k smíchu to být nemůže, jinak by ses tak nerozčiloval,“ poznamenal Tungdil jízlivě a opět zaslechl tlumené záchvěvy smíchu. Lot-Ionan by byl na něho pyšný, i když mu pivo nebezpečně rozvázalo jazyk. <emphasis>Musím si dát pozor, </emphasis>řekl si.</p>
<p>Gundrabur toho slyšel dost. Pozvedl kladivo, jeho těžký konec udeřil o mramorové desky. „Dost! Rada slyšela vaše slova a musí nyní dospět k rozhodnutí. Kdo z vás by chtěl vidět na trůnu jako mého nástupce Gandogara Stříbrovousa z klanu Stříbrovousů, krále Čtvrtých, nechť pozvedne sekeru.“</p>
<p>Tungdilovi se protáčely oči, když viděl vztyčené zbraně. Počet příznivců vládce Čtvrtých se smrskl na rovné dvě třetiny a při hlasování o protinávrhu se pro uchazeče, který neměl mít vůbec žádnou šanci, zvedlo výrazně víc seker, než se čekalo. Balendilín na něj uznale kývl.</p>
<p>Na výsledku hlasování však jeho úctyhodný úspěch nic nezměnil, většina chtěla Gandogara a tím i válku. Bislipur se vztyčil v plné výši. Viděl se těsně u cíle a dával najevo svou spokojenost.</p>
<p>„Tím by se stal král Gandogar příštím velkokrálem,“ prohlásil Gundrabur pevně, „kdybych ho považoval za vhodného nástupce. Já, úřadující velkokrál, však vyhlašuji, že není vhodným nástupcem kvůli své nerozvážnosti, s níž hodlá vést kmeny a klany k zániku. Místo něho navrhuji za svého dědice Tungdila. Naleznu podporu u vyslanců kmenů?“</p>
<p>Gandogar a Bislipur, celí bez sebe, sledovali, jak se třetina seker rady zvedá a tím zajišťuje králi potřebný počet hlasů.</p>
<p>Gundrabur mrštil kladivem o zem. „Tím je rozhodnuto, že oba uchazeči změří své síly v souboji, v němž rozhodnou jejich schopnosti. Každý z nich navrhne jeden úkol. Další dva vzejdou ze shromáždění, pátý úkol bude vylosován. Začnou za sedm oběhů slunce,“ oznámil slavnostně. „Shromáždění je ukončeno.“</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil procházel jako omámený malým špalírem trpaslíků, kteří mu poklepávali po ramenou a přáli mu štěstí i Vraccasovo požehnání. Jako z mlhy se před ním vynořovaly a zase mizely nejrůznější obličeje, vousy a zbroje a zároveň se projevovaly účinky nezvykle silného piva a nadšení nad tím, jak dobře pochodil. Podařilo se mu přesvědčit některé vyslance o své žádosti, ale i když měl radost, nemohl zapomenout, že jeho úspěch byl vystavěn na lži.</p>
<p>Balendilín mu slíbil, že ve vší tajnosti nechá zahájit pátrání, odkud Tungdil pochází, přestože tomuto záměru dával jen malé vyhlídky na nějaký reálný výsledek. I když to rádce nevyslovil, stále ještě se ve vzduchu vznášelo podezření, že by Tungdil mohl být dítětem Třetích z kmene Lorimburova. To však Tungdil vášnivě popíral, neboť se cítil se zdejšími trpaslíky velice svázán a nepociťoval vůči nim sebemenší zášť. O svůj původ se však bude starat později. Teď bylo nutné, aby se Tungdil zdokonalil v umění boje, protože Gandogarův návrh bude možná směřovat k válečnickému souboji. On sám ještě nevěděl, co by měl zvolit jako další zkoušku.</p>
<p>Los při páté disciplíně, která přijde na řadu jako poslední, zůstal zdrojem nejistoty. Každý z nich směl napsat čtyři vlastní návrhy a vhodit je do pytlíku, a co bude nakonec vytaženo, leží ve Vraccasových rukách…</p>
<p>Když Tungdil vstoupil do svojí komůrky, ležely na jeho posteli Gorénovy knihy a otevřený ranec s artefakty. <emphasis>Andôkai</emphasis><emphasis> si ty věci prohlédla!</emphasis></p>
<p>Spatřil pozůstatky dvou postříbřených karaf a obhlížel si rytiny s ozdobnými kudrlinkami. <emphasis>Taková škoda. </emphasis>Když se dovnitř nalila jediná kapka nějaké tekutiny, stálo tam psáno, plnily se znovu a znovu samy od sebe. Mezi kousky skla vykukovaly rozbité zbytky kapesního zrcátka, v němž se zkresleně odrážel jeho vousatý obličej. <emphasis>Teď mě ceká sedm let neštěstí. </emphasis>Vzal jeden střep do ruky a se šibeničním humorem se do něho zašklebil. <emphasis>Jako by na tom ještě záleželo.</emphasis></p>
<p>Jako další si vzal na posouzení dva kusy dřeva, dlouhé jako ruka, které se šedě a kovově leskly a jež nedokázal přesně určit. Letokruhy se táhly nějak zmateně všemi směry. <emphasis>Obušky? Jsou snad nějak zvláštní? </emphasis>Bez zájmu je pohodil zpátky na postel.</p>
<p>Andôkai mu zanechala ještě jednu zprávu, kterou si zpočátku ani neměl chuť přečíst, protože měl na magu zuřivý vztek a její odchod i šňupání ve věcech pociťoval jako zradu. Zvědavost ho však nakonec přece jen přiměla vzít její zprávu do ruky.</p>
<p><emphasis>Záhada je z větší části odhalena.</emphasis></p>
<p><emphasis>Kn</emphasis><emphasis>ihy nám skutečně udílejí radu, c</emphasis><emphasis>o můžeme proti </emphasis><emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis>ovi podniknout, to však není možné. Proto jsem odešla.</emphasis></p>
<p><emphasis>Záznamy ze země na druhé straně hor vyprávějí o démonických bytostech, přebývajících v místě zvaném Pustina. Ta stvoření dokáží vstoupit do myslí lidí, ovládnout je a dodat jim nepředstavitelnou moc. Od té chvíle je člověk prodchnutý touhou podrobit si všechno kolem sebe a zničit vše dobré, co se mu dostane pod ruku.</emphasis></p>
<p><emphasis>Záznamy v té druhé knize vyprávějí o jedné zbr</emphasis><emphasis>ani, sekeře, kterou vykovali „</emphasis><emphasis>podhoráci</emphasis><emphasis>“</emphasis><emphasis>, aby s její pomocí zničili démony v lidských tělech.</emphasis></p>
<p><emphasis>Čepel prý je z nejčistší, nejtvrdší oceli, trny na druhém konci z kamene, topůrko ze sigurdáciového dřeva, intarzie a runy ze všech ušlechtilých kovů, co se v horách nacházejí. Ostří prý má být posázeno diamanty.</emphasis></p>
<p><emphasis>Vykovány by prý měly být v nejžhavějším ohni, který dokáže nějaká výheň vytvořit. Jméno té sekery má být Ohnivá čepel.</emphasis></p>
<p><emphasis>Tou sekerou je nutné člověka zabít. Ostří Ohnivé čepele projede masem i kostmi živého tvora, zasáhne démona v jeho nitru a zničí ho. Všechno, co ten démon předtím napáchal, se okamžitě obrátí k dobru.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jedna pasáž mi zůstala zahalena tajemstvím. Tím přetrvává zbytek nejistoty, a to nám zcela maří veškeré naděje.</emphasis></p>
<p><emphasis>Dnes vím, proč </emphasis><emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis> tak usiloval o ranec s artefakty. Šlo mu o ta dřeva, jsou zhotovena ze sigurdácie.</emphasis></p>
<p><emphasis>Ve Skryté zemi už žádné sigurdácie nejsou. Jejich dřevo bylo příliš tvrdé a příliš těžké, než aby se dalo opracovat běžným nářadím. Lidé věřili, že sigurdácie jsou očarovány bohy, a používali je kvůli jejich intenzívní vůni a tmavě rudým plamenům jako palivo pro posvátné obřady, dokud je všechny ne</emphasis><emphasis>v</emphasis><emphasis>ykáceli. Já jsem kdysi ve své říši jednu viděla, tu lidé zapálili při ja</emphasis><emphasis>kési oslavě na počest Palandiell.</emphasis><emphasis> Muselo to být tak před sto cykly.</emphasis></p>
<p><emphasis>Dokonce i kdyby se podařilo tu zázračnou zbraň vykovat, nikomu se už nepodaří dostat se k </emphasis><emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis>ovi tak blízko, aby ho s ní mohl zabít. To je zcela nemožné, to je sen, pošetilost.</emphasis></p>
<p><emphasis>Jestli mají trpaslíci rozum, měli by opustit své hory a porozhlédnout</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>se v zemi na druhé straně hor po novém domově. Možná je podhoráci přijmou k so</emphasis><emphasis>b</emphasis><emphasis>ě.</emphasis></p>
<p><emphasis>Nic už mě tu nedrží.</emphasis></p>
<p>Tungdil si její psaní několikrát přečetl, než pochopil, že opravdu existuje prostředek proti Lot-Ionanovu vrahovi. <emphasis>Všechno tu je. Máme dokonce i to dřevo</emphasis><emphasis>!</emphasis></p>
<p>Rozběhl se do Balendilínova pokoje, v němž se malé olejové lampičky staraly o světlo. Veškeré zařízení místnosti bylo jako všude pečlivě vytesáno z kamene. Prozíraví řemeslníci zhotovili z kamene dokonce i postel a skříně, takže to tam vypadalo, jako by hora sama vytvořila jeden pokoj zvlášť pro Balendilína.</p>
<p>Tungdil mu podal řádky od mágy.</p>
<p>„Existují staré svitky, ve kterých je řeč o příbuzných našeho lidu na druhé straně hor,“ zamumlal rádce zamyšleně, když narazil na označení ‚podhoráci‘. „Jak se zdá, mají tam s Mrtvou zemí více zkušeností.“</p>
<p>Tungdil zvedl dopis. „Teď už se nedivím, že Nôd’onn uspořádal na ranec a ty knihy přímo hon, ale už je příliš pozdě. Balendilíne, teď známe jeho zranitelné místo! Musíme o něm říct lidským královstvím, aby načerpala naději a vydržela, dokud tu čepel nevykováme,“ prohlásil nadšeně. „Do té doby ho musí zadržet lidská armáda.“</p>
<p>Balendilín si zamyšleně pročítal odstavec o složení zbraně. „Potřebujeme Čtvrté, kteří mají ve svých klanech nejlepší brusiče diamantů. Náš lid může poskytnout kameníky, chybějí nám však nejlepší kováři.“</p>
<p>„Borengar?“</p>
<p>„Správně. I Pátí v tom byli kdysi mistry, ti však už neexistují. Devět klanů z kmene Prvních se na našem shromáždění neobjevilo.“ Balendilínova tvář se zachmuřila. „Není to jediná překážka. Nejžhavější výheň, která kdy žhnula ve Skryté zemi, stála v království Pátých. Nazývala se Dračí dech a dokázala roztavit i ten nejtvrdší kov. Ale již více než tisíc cyklů tam vládne Mrtvá země.“ Širokýma rukama si zakryl obličej. „Kouzelnice měla pravdu. Je to nemožné.“</p>
<p>„Ne, já se nevzdám. Svolejme shromáždění a nechme je rozhodnout,“ žádal ho Tungdil. „Přinejmenším bychom měli zajet k Prvním a požádat je o pomoc. Potom…“ Zmlkl. „Prohlédnu si ty staré svitky, možná objevím ještě něco, co by nám mohlo pomoci.“</p>
<p>„Přeji ti při tom hodně štěstí.“</p>
<p>Trpaslík vyšel z místnosti a zamířil do klenutých prostor, kde byly nashromážděny všechny vědomosti Druhých. Po radostném opojení následovalo bolestné vystřízlivění, že ačkoliv získali nové poznatky, sotva se dokáží zániku vzepřít.</p>
<p><emphasis>Ne. Já se nevzdám. </emphasis>Právě beznadějnost jejich situace probudila v Tungdilovi vzdor.</p>
<p>S tvrdohlavostí a houževnatostí jeho lidu vlastní se pustil do pročítání svitků, které kmen vlastnil. Tungdil si přísahal, že ve svém úsilí nepovolí, dokud nenajde nějaké východisko.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil pilně vláčel staré knihy, svitky pergamenu a kamenné tabulky vytesanými klenutými chodbami a skládal je na stůl, kde je bude moci v klidu prostudovat.</p>
<p><emphasis>Lot-Ionan musel tušit, že budu jednoho dne potřebovat veškeré vědomosti. </emphasis>Mnohé písemnosti nevydržely, když se jich trpaslík dotkl, natrhávaly se, lámaly nebo se úplně rozpadaly. V takových chvílích si chválil mramorové destičky, které přežijí celé věky, když je nenecháte spadnout na zem.</p>
<p>Když si pročetl několik spisů, zjistil, že se Balendilínovy nejasné informace potvrzují. Na druhé straně hor asi opravdu žijí trpaslíci, které tam nazývají „podhoráci“. Nedokázal říct, zda je kdysi stvořil Vraccas, zdálo se však, že jsou velice podobni jeho lidu, mistrovsky se vyznají v kovářském řemesle a sdílejí jejich lásku k výhni a žhavému uhlí.</p>
<p>Během čtvrtého oběhu se dověděl o tajemství, jímž se roztápí Dračí dech, a jeho víra, kterou si do té doby statečně uchovával, poklesla.</p>
<p>Pátí vyrvali velkému drakovi Branbausílovi, který kdysi žil v Šedých horách, jeho bílý plamen a zažehli jím oheň ve výhni. Pak draka zabili a ukořistili jeho poklad. Drakova družka Agamas prchla před trpaslíky do Ohnivého jezera, malého moře žárem roztopených, vroucích kamenů hluboko uvnitř říše, a od té doby ji nikdy nikdo nikde neviděl.</p>
<p>S Dračím dechem se kovářům podařilo vyrobit žár nikdy nepoznané intenzity a v něm spájet kovy, o nichž se jinak předpokládalo, že se nedají roztavit. Dokonce i černé tionium, stvořené bohem Tionem, se Dračímu dechu poddalo a muselo se spojit s čirým bílým palandiem bohyně Palandiell.</p>
<p>Pozdější záznamy vyprávěly, že výheň zmizela se zánikem říše Pátých. Alfové ani ostatní Tionova stvoření si nedokázala s prapodivným bílým ohněm nic počít a uhasila ho.</p>
<p>Tungdilova jediná naděje se opírala o drakovu samičku, která unikla sekerám Pátých. Od ní potřebovali oheň a od Prvních kováře, aby mohli Ohnivou čepel proti Nôd’onnovi připravit.</p>
<p>„Vypadá to na další cestu,“ povzdechl si. <emphasis>K Prvním a odtamtud rovnou do ztracené říše Pátých, přímo do srdce Mrtvé země. Ale jak se tam dostanu?</emphasis></p>
<p>Tuto otázku položil i Gundraburovi a Balendilínovi, s nimiž se setkal v hale u džbánku piva, aby jim povyprávěl o svých objevech. Trpaslíci si vyměnili rychlé pohledy.</p>
<p>„Existuje jedna cesta,“ svěřil se mu velkokrál. „Je to tajemství, které během dlouhé řady cyklů upadlo v zapomnění a jež mi prozradil můj předchůdce.“ Zapálil si dýmku a s pomlaskáváním z ní zabafal. „Pochází z dob slavné minulosti našeho národa. V oněch šťastných dnech nepředstavovalo cestování žádnou zvláštní námahu. Trpaslíci používali podzemní tunely, které probíhaly křížem krážem pod celou Skrytou zemí a jednotlivé říše navzájem spojovaly.“</p>
<p>„Tunely… Pak by nás nemusel nikdo vidět. Kdybychom si vzali poníky…“</p>
<p>„Žádné poníky nepotřebuješ. V tunelech můžeš jet.“ Urovnal si šat a požádal o další deku, aby se zahřál. Oheň jeho života dále vychládal.</p>
<p>Tungdil zkrabatil čelo. „Nerozumím…“</p>
<p>„Znáš důlní vozíky, jimiž se vyváží ze štol a dolů ruda?“</p>
<p>„Jistě,“ přikývl a pochopil, co mu chtěl velkokrál říct. „Oni jimi jezdili?“</p>
<p>Gundrabur se pousmál. „Přesně tak. Cestovali přímou čarou od Goïmdila k Borengarovi a všude tam, kam chtěli. Nikde nebyly žádné bažiny, žádná divočina, žádný déšť ani sníh, nic, co by jim cestu ztížilo. Tím bylo možné, aby měli důležité rokle a významné průsmyky Skryté země neustále obsazené dostatečně velkými jednotkami. Během několika málo oběhů se celé armády přesunuly hluboko pod zemí ze severu na jih a lidé, elfové ani kouzelníci se o ničem nedověděli.“</p>
<p>„Ty tunely jsou naší záchranou,“ zvolal Tungdil vzrušeně. „Jestli jsou aspoň zčásti neporušené, může se nám podařit ukout sekeru proti tomu zrádci dříve, než rozdrtí veškerá království a lidské armády.“</p>
<p>„Nevím, jestli se jimi dá jezdit i dnes,“ doznal Gundrabur. „Staré záznamy, v nichž se o těch potrubích hovoří, vyprávějí, že se dlouhé úseky tratí zřítily a jsou neprůjezdné. Balendilíne, prosím tě, přines nám je.“</p>
<p>„A proč nikdo ty tunely znovu neobjevil?“</p>
<p>„Oblast, ve které leží vchod do tunelů, byla jednoho dne zamořena sirnatými výpary a trpaslíci se odtamtud stáhli zpět. Té oblasti se pak vyhýbali, až se na tunely zapomnělo,“ odpověděl Gundrabur.</p>
<p>Po chvilce přinesl Balendilín dvě staré mapy vstupů do tunelů z říše Druhých. Bylo na nich také znázorněno, jak potrubí probíhá hluboko v útrobách Modrých hor. Vstupy byly dobře skryté, několikanásobně zabezpečené a četná mechanická zařízení a pasti je chránily, aby je nemohli použít nějací vetřelci. To vysvětlovalo, proč se zlo nešířilo tajně pod povrchem Skryté země, ale muselo ji dobývat polními taženími.</p>
<p>„Tímhle způsobem to můžeme zvládnout,“ prohodil Tungdil k oběma trpaslíkům. „Já jsem připraven.“</p>
<p>„Skvělé,“ zaradoval se Balendilín a dolil si pivo. „Za to ti přenecháme tu čest, žes objevil dávno ztracené vědomosti. To na klany udělá dojem.“ Připili si na zdraví a vyprázdnili džbány.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Vraccas mi umožnil nalézt ztracené vědomosti, aby nám připadl úkol osvobodit Skrytou zemi od zla,“ zakončil Tungdil svou plamennou řeč. „Proč by mne jinak nechal ty věci najít?“</p>
<p>„Narazil jsi na dědictví z velkých dob,“ podotkl Gandogar. „Nepřipadá mi však, že se v něm skrývá nějaká použitelná pravda. Ukout nepozorovaně takovou čepel – uprostřed Mrtvé země, ve výhni, kterou musí rozžhavit dračí plameny – ne, to není možné! Je to pohádka, legenda, která se nedopatřením zatoulala mezi historické záznamy.“</p>
<p>„Kvůli těmto vědomostem zemřelo nesčetné množství lidí,“ vpadl mu Tungdil do řeči. „Mě chtěli kvůli tomu zabít. Nôd’onn se toho bojí, takže to musí být pravda! Vyšlete expedici, která se o to aspoň pokusí! Vraccas stojí na naší straně,“ žádal úpěnlivě shromáždění.</p>
<p>„A nezapomeňte se dobře vyzbrojit. Porazit draka není žádná legrace. Jedině že bys mu vyprávěl ty svoje historky a on se uchechtal k smrti,“ prohodil Bislipur výsměšně.</p>
<p>Tungdil se vzdal myšlenky na hlasování, smích v radě mu dal jasně najevo, že by pro svůj návrh nezískal většinu. Stejně jako předtím se rozum tvrdošíjně vzpíral a nechtěl vniknout do tvrdých hlav vyslanců.</p>
<p>„Jsme tady, abychom určili velkokrálova dědice,“ připomněl Gandogar vyslancům netrpělivě. Shodil ze sebe plášť, vznosně vypracovaná zbroj se zableskla. Jeho rádce mu podal štít a sekeru, další pomocník mu na hlavu připevnil zářivou helmu. „Já začnu a přednesu první úkol. Tímto vyzývám druhého uchazeče k souboji. První krev nebo sražení k zemi ať rozhodne, kdo získá první body.“</p>
<p>Boïndil a Boëndal se okamžitě objevili Tungdilovi po boku a vyzbrojili ho. Jeho kroužková košile vypadala ve srovnání s Gandogarovým blýskavým brněním bezbarvě a levně. „Dej si pozor na jeho štít,“ našeptával mu Pruďas. „Určitě ho bude chtít použít jako beranidla.“ Sevřel pěsti. „Ach, kdybych jen tak mohl stát na tvojem místě. Zadupal bych toho Čtvrtýho do mramoru,“ zlobil se.</p>
<p>„Byli jste dobrými učiteli, jak během našeho putování, tak i v posledních dnech,“ děkoval Tungdil dvojčatům, když si upravoval řemen pod bradou. „Když prohraju, nebude to vaše chyba.“</p>
<p>Oba soupeři vstoupili do půlkruhu mezi trůnem a tribunami. Balendilín vystupoval jako nestranný soudce. Přátelsky se na Tungdila podíval, aby ho uklidnil. „Bojujte tvrdě a čestně,“ vyzval je nakonec a ustoupil dozadu. Aréna byla připravena k boji.</p>
<p>Gandogar okamžitě zahájil sérii útoků a sázel Tungdilovi do štítu jednu ránu za druhou. Diamanty, třpytící se na ostří jeho sekery, přitom Tungdila neustále rozptylovaly. Tungdil vykukoval přes kovový okraj svého štítu a díval se, kam se v příštím momentu zase snese ztupená čepel. Nechával se zatlačovat dál a dál, až ucítil v zádech sloup.</p>
<p>Při králově následujícím úderu uhnul stranou a překvapivě sám udeřil. Jeho sekera sklouzla s příšerným zaskřípěním po štítu, narychlo pozvednutém vzhůru, a narazila na spodní okraj helmy. Gandogar omámeně zavrávoral dva kroky zpět.</p>
<p>„Přisaď mu!“ houkl na něho Boïndil horečně a Tungdil skočil, povzbuzen úspěchem a poháněn učitelem, prudce dopředu.</p>
<p><emphasis>Nikdy. </emphasis>Bislipur poznal, že se před jeho chráněncem rýsuje nepříjemný obrat, a jednal. Vrazil do Swerda, který stál vedle něho, a gnómova hlava se srazila se džbánem jednoho trpaslíka. Pivo vyšplíchlo z korbele a plesklo o podlahu.</p>
<p>Tungdilovi se loužička stala osudnou. Tekutinu na mramorových deskách ve spěchu přehlédl a podklad se změnil na hladkou skluzavku. Pravá nohu mu sklouzla stranou, klopýtl a Gandogara nezasáhl.</p>
<p>„Ty bláznivý gnóme!“ Bislipur Swerdovi v mžiku hlasitě a zřetelně vynadal kvůli jeho nemotornosti a vyhrožoval mu ranami a pořádným velice dlouhým trestem. Pásek na krku ho naučí.</p>
<p>„To bylo schválně!“ vypěnil Boëndal.</p>
<p>„Ne, nebylo. Ale buď klidný, zmaluju ho do modra.“ Bislipur předstíral lítost nad tou smůlou.</p>
<p>Tungdilovi to ovšem nijak nepomohlo. Gandogar se dal rychle dohromady a udeřil právě v tu chvíli, kdy jeho protivník klouzal podél něho. Těžká sekera udeřila Tungdila tvrdě do zad, pod silou jeho rány nad sebou naprosto ztratil kontrolu. S nadáváním upadl a ztratil první měření sil.</p>
<p>Některé klany Čtvrtých a ostatní Gandogarovi příznivci jásali a vysmívali se Tungdilovi, který se s námahou zvedal na nohy. Tak si ten boj nepředstavoval.</p>
<p>„Na řadě jsem teď já,“ zvolal hlasitě, aby ho v hluku v sále bylo slyšet. Pokřikování okamžitě odumřelo.</p>
<p>„V čem se změříme nyní?“</p>
<p>„Budeme opisovat text. Kdo bude rychlejší, vyhraje.“</p>
<p>„Co?“ uklouzlo jeho soupeři udiveně. „Já mám kvůli svému trůnu psát básničky?“</p>
<p>„Ne, psát básně ne. Jenom psát. Dobrý král musí mít vědomosti a jistou ruku. Jak chceš jinak vydávat zákony?“ odvětil Tungdil ledabyle. „Můžeš dokázat, že to máš v sobě – nebo že jenom dobře vládneš sekerou.“ Bez dalšího slova se posadil k pultu a čekal, až bude Gandogar následovat jeho příkladu.</p>
<p>„Když odmítnu?“</p>
<p>„Prohrál jsi tento souboj a bude to nerozhodně,“ ujal se slova Balendilín. „Pak o tom, kdo z vás dvou se stane Gundraburovým nástupcem, rozhodnou následující disciplíny.</p>
<p>„A nebylo by to známkou obzvláštní odvahy,“ přisadil si Boëndal nenávistně. „Učený se tvému umění se zbraní postavil. Teď nám ukaž ty, že se nebojíš něčeho tak křehkého a lehkého, jako je pero, králi Čtvrtých.“</p>
<p>Kousavá poznámka a následující smích přiměly Gandogara k tomu, že si odložil helmu a štít a posadil se ke stolu vedle svého protivníka, aby si to s Tungdilem rozdal.</p>
<p>Sudí nechal přinést svitky a namátkou z hromádky jeden z nich vybral. „Začněte.“</p>
<p>Učený, jak mu Boëndal říkal, když ho chtěl poškádlit, začal psát téměř okamžitě, zatímco Gandogar na runy vztekle zíral a pak začal něco čmárat na papír. Čas plynul a trpaslíci pilně psali.</p>
<p>„Hotovo,“ ohlásil Tungdil jako první. Text byl zkontrolován a shledán bezchybným. Gandogar potřeboval delší dobu a zdaleka nepracoval tak přesně jako jeho vyzývatel. Balendilín vyhlásil vítězem Tungdila.</p>
<p>Dvojčata nahlas zajásala a zaradovala se, že jejich chráněnec povolenou lstí vydoloval vyrovnání. „No, Bislipure, tenhle bod šel kousek vedle, co?“ vykřikl dobře naladěný Boïndil.</p>
<p>Balendilín přikázal vyslancům klanů, aby nyní sepsali své návrhy, a pak nechal lístky sesbírat. Nejdříve měl další úkol vylosovat Gandogar, pak byl na řadě Tungdil.</p>
<p>„Následující úkol,“ ohlásil sudí, „bude ukout sekeru z nejhoršího železa, jaké existuje, a pak s ní zasadit deset úderů do štítu, aniž by se sekera rozpadla.“</p>
<p>Tungdilova důvěra vzrostla, protože nevěřil, že by Gandogar mohl mít nad ním u výhně převahu, na to stál u kovadliny v Lot-Ionanově kovárně příliš dlouho. Balendilín stanovil, že se udělá přestávka, aby bylo možno přinést do síně rady ohniště a pracovní náčiní. Zanedlouho se dlouhým sálem rozezněla zvonivá píseň perlíku a kovadliny.</p>
<p>Tungdil se rozjel. V rytmu kladiva si prozpěvoval jakýsi trpasličí nápěv, který ho naučila dvojčata. Gandogar mu do melodie pohotově vpadl a zahlaholil jinou píseň, zatímco bušení jeho perlíku se stávalo stále hlasitějším.</p>
<p>„Oni jenom nekovají, oni teď taky navíc ještě soutěží ve zpěvu,“ zašklebil se Boëndal a upravil si opasek. „Jestli se tohle Vraccasovi nelíbí, tak už nevím.“</p>
<p>„Tungdil má lepší hlas,“ soudil jeho bratr. „Vraccas bude stát při něm.“</p>
<p>Soupeři zpívali tak dlouho, dokud nebyly sekery úplně vykovány. Balendilín dal hlavice zbraní nasadit na železné tyče. Pak vzal každý z nich sekeru toho druhého a postavili se před přichystané štíty. Tak bylo zajištěno, že do nich budou bušit veškerou silou, která jim ještě zbyla. Na znamení se do toho dali.</p>
<p>„Nyní uvidíme, jak mistrovsky kuje král,“ prohodil potem zalitý Tungdil a udeřil. Hlava sekery, která stále ještě slabě žhnula, opsala v příšeří haly světélkující, tmavě oranžový půlkruh, než narazila na překážku. Vylétly malé jiskřičky, ale železo vydrželo.</p>
<p>„V každém případě líp než ty,“ opáčil Gandogar. Jeho úder za Tungdilovým v ničem nezaostával, ale i tato sekera odolala násilí.</p>
<p>Při sedmém úderu Tungdil zaslechl, jak Gandogarem ukutá zbraň tiše lupla, a věděl, že osmý úder nepřečká. „Podívej, co provedu s tvým výtvorem,“ zvolal na něj. Železo se s třeskotem rozpadlo na desítky malých kousků. Tungdil lapal po dechu, odhodil násadu na zem a sáhl po měchu s vodou.</p>
<p>V radě kmenů nastal šum. Král napjal svaly a vložil se dalšího údem celou svou vahou. Štít pod úderem zaduněl a povolil, ale čepel vydržela.</p>
<p>„Holá hej! Tady kdosi v kovárně našel lepšího mistra, než je sám,“ hulákal Pruďas. „A už je to dva jedna pro Tungdila. Za to, že se železo tak poddalo, určitě mohlo to jeho dobrý zpívání.“</p>
<p>Gandogar sklonil sekeru a odložil ji, aby soupeři pogratuloval. „Netušil jsem, že bylo možné ukout z tohoto špatného kovu tak dobrou zbraň. Ty jsi vskutku mistr, ale na trůn stejně neusedneš. Další zkoušku rozhodnu pro sebe.“</p>
<p>„Zkus to.“</p>
<p>Balendilín rozbalil další lístek, aby jim nedopřál ani chviličku odpočinku. „Čtvrtým úkolem je závod. Každý obdrží pohár s tekutým zlatem a poběží odsud až k první pastvině pro dobytek, k velké bráně a zpět. Přitom oba ponesou kroužkové košile a na zádech ranec se čtyřicetilibrovým závažím. Kdo se vrátí se zlatem jako první a nic nevylije, je vítěz.“</p>
<p>Vyslal dva pozorovatele k louce a dva ke vstupu, kteří měli kontrolovat, jestli tam oba trpaslíci se svým žhavým nákladem skutečně dorazí.</p>
<p><emphasis>To je zkouška podle méh</emphasis><emphasis>o gusta, </emphasis>pomyslel si Tungdil, když se vsouval do řemenů od ruksaku. Byl zvyklý na žár výhně a to, že směl nést žlutý kov barvy slunce, ho potěšilo ještě víc. Během dlouhého putování se navláčel ranců víc než dost, takže ho pár liber na zádech nijak nevzrušovalo.</p>
<p>Jeden trpaslík jim podal masivní poháry z lisovaného písku a s tenkou železnou vrstvou. Žár, jenž vycházel z roztaveného zlata, byl vražedný a dosahoval několika set stupňů. Kdyby se zlato přelilo a steklo na ruku, vpálilo by se do kůže a způsobilo by trpaslíkům těžká zranění.</p>
<p>„Běžte!“ zvolal Balendilín a závod začal.</p>
<p>Gandogarovi nestál pohár za jediný pohled, ale díval se na cestu před sebou. Tungdil to dělal právě naopak, protože měl z pohledu na tekuté zlato velikou radost. Jeho nohy dopadnou bezpečně na zem samy od sebe, tak jak to dělaly během jeho dlouhého putování.</p>
<p>Král rychle získal náskok a zmizel z haly, Tungdil ho beze spěchu následoval. Balendilín výslovně řekl, že vyhraje ten, kdo se vrátí jako první a nic nevylije. Raději půjde pomaleji a přinese nazpět vše, než aby něco z toho drahocenného materiálu rozlil. Kdykoliv se žár stal nesnesitelným a hrozilo, že se jeho kovářským řemeslem zocelená ruka spálí, pohár na chvíli odložil.</p>
<p>Právě zabočoval do údolí, když mu Gandogar běžel vstříc.</p>
<p>„S takovou mě neporazíš, Tungdile,“ pozdravil ho vyzývavě, jak běžel kolem něj. Bylo cítit, jak se mu škvaří mozoly. Král pohár neodložil, aby si chránil prsty. Zatím mu nic nepřeteklo.</p>
<p>Tungdil vběhl do údolí, zase si pohár na chvíli odložil a pak se dal do pronásledování. <emphasis>Zatraceně, příliš jsem spoléhal na to, že Gandogar udělá nějakou chybu, </emphasis>vynadal v duchu sám sobě.</p>
<p>Jeho paže se pomalu začínaly třást. Souboj a kovářská práce ho připravily o síly, nedalo se však nic dělat, musel dále. Doběhl k bráně, ale Gandogar už běžel, upocený a nadávající, zpátky. Pořád ještě nic nerozlil, nýbrž se ušklíbl, jistý si svým vítězstvím, jakmile Tungdila spatřil.</p>
<p>„Odnesu si vyrovnání. Rozhodne poslední zkouška,“ slíbil.</p>
<p>Tím probudil ctižádostivost a vzdor svého protivníka. <emphasis>Uvi</emphasis><emphasis>díme, </emphasis>řekl si Tungdil a pospíchal, aby Gandogara co nejrychleji dohnal.</p>
<p>Tu se mu o nohy otřela jakási malá postavička a způsobila, že zakopl. „Co, u Vraccase…“</p>
<p>Tekuté zlato se rozbouřilo, nebezpečně se zavlnilo dopředu a dozadu, ale Tungdil ani ve snu nepomyslel na to, že by svůj náklad nechal spadnout. Když jedna malá vlnka vystříkla přes okraj a stekla mu po hřbetě ruky, zatnul zuby a nevydal ani hlásku, i když bolest byla přímo nesnesitelná. Vztekle se v chodbě rozhlédl a hledal, kdo mu tam nastavil nohu, nikoho však neobjevil.</p>
<p>Kvůli této příhodě doběhl do haly jako druhý, navíc přišel o část zlata a tím prohrál tak jako tak. Gandogar zaplatil za své vítězství obrovskými puchýři po spáleninách na obou rukou, které mu jedna trpaslice ošetřovala ledovou vodou.</p>
<p>Tentokrát bylo na Tungdilovi, aby svému soupeři poblahopřál. Učinil tak jen slovy, aby ušetřil královy ruce. Pak strčil i svou ztýranou ruku do ledové vody. „Dosáhl jsi svého cíle, jak jsi mi cestou slíbil.“</p>
<p>„Dokážu, aby se pravdou stala i ta druhá věc, kterou jsem vyhlásil,“ odsekl Gandogar a odvrátil se.</p>
<p>Tungdil zkoumal svoje zranění. Ztuhlé zlato nešlo z ruky odstranit a přilepilo se na ni jako skvrna o velikosti mince.</p>
<p>Boïndil si všiml, že se Tungdilova pravice v záři mís s uhlím leskne. „Podívej, bratříčku, co provedl!“</p>
<p>„Tak konečně máme pro učeného čestné jméno,“ zažertoval Boëndal. „Řekl bych, že Tungdil Zlatoruký nezní špatně. Později mu to navrhneme.“</p>
<p>„Určitě lepší než Bolofar,“ přikývl Pruďas.</p>
<p>„Poslouchejte, klany a kmeny! Stav je nerozhodný,“ oznámil Balendilín. „Tím bude mít poslední souboj rozhodující význam, jak pro uchazeče o trůn, tak i pro budoucnost všech kmenů.“ Dal oběma pokyn, aby přenesli na papír vlastní návrhy.</p>
<p><emphasis>V čem ho jen mohu porazit? </emphasis>Tungdil váhal a přemýšlel, pak se zašklebil. <emphasis>No jasně! </emphasis>Napadl ho jeden velice zvláštní úkol.</p>
<p>Složili své lístky naprosto stejným způsobem a vhodili je do koženého pytlíku, který před nimi rozevřel velkokrálův rádce. Potom Balendilín váček volně zauzloval, zatřepal jím, aby se lístky promíchaly, a kráčel podél řad vyslanců. Před Bislipurem se zastavil.</p>
<p>„Aby se nemohlo říkat, že je moje vina, kdyby byl vylosován úkol, který tvého chráněnce znevýhodní, chtěl bych, abys úkol vylosoval ty, příteli Bislipure.“ Balendilín postavil váček před něho.</p>
<p>Neotesaný trpaslík mu pytlík z ruky spíš vytrhl, než že by si ho vzal, a uvolnil řemínek. Nelítostnýma očima pevně hleděl svému protějšku do očí.</p>
<p>Aniž by se díval dovnitř, sáhl do pytlíku, rukou v něm zamíchal a pak ji zase vytáhl. Jak ji zvedal, vyklouzl mu lístek z ruky a musel sáhnout dovnitř podruhé. Beze slova podal ten kousek papíru Balendilínovi. Tungdil nedokázal rozeznat, jestli se jedná o jeden z jeho návrhů, nebo ne.</p>
<p>„Já ne. Ty jsi vylosoval, ty to přečti,“ odmítl sudí.</p>
<p>Teprve teď sklopil Bislipur zrak. Rozložil papír, očima přelétl řádky. „Ne, to není ten lístek, který jsem vytáhl jako první,“ prohodil ledabyle a chtěl znovu zalovit v pytlíku.</p>
<p>„Drž se pravidel.“ Balendilín dal kožený pytlík pryč. „Ty jsi zvolil, tedy ohlas pátý úkol.“</p>
<p>Bislipur stiskl rty, jako by tím mohl zabránit, aby slova pronikla k uším klanů. Zhluboka se nadechl, stálo ho to přemáhání, které Tungdilovi dodávalo naději.</p>
<p>„Expedice. Další zkouška spočívá v tom, že uchazeči povedou každý svou expedici, která se ze Šedých hor vrátí s Ohnivou čepelí,“ oznámil vztekle, „a s tou zbraní se pustí do boje proti Nôd’onnovi.“</p>
<p>Gundraburovi uniklo úlevné zasténání. Balendilín sklopil oči a dovolil si slabé pousmání.</p>
<p>Zrovna na Bislipura připadlo, aby zbrzdil touhu svého chráněnce po moci. V tomto okamžiku se jasně ukázalo, že většina trpaslíků podcenila lstivost druhého uchazeče o trůn. Shromáždění mlčelo, překvapení ochromilo klanům jazyk.</p>
<p>Než se někdo stačil ujmout slova nebo začal hlasitě protestovat, předstoupil Tungdil vpřed. „Úkol přijímám, neboť jsem ho napsal já,“ zvolal a vyčkávavě pohlédl na Gandogara.</p>
<p>Král se celý třásl. „Úkol rovněž přijímám,“ zabručel.</p>
<p>„Zastavte! Los je neplatný!“ snažil se Bislipur odvrátit dlouhodobou zkoušku, která by válku proti elfům definitivně znemožnila. „To nebyl ten první lístek, který jsem vytáhl, všichni jste to viděli!“</p>
<p>Balendilín zůstal neúprosný. „Protože ani ty, ani já nevíme, který papír byl ten první, nebude se na rozhodnutí nic měnit. Oba uchazeči úkol přijali a tím výsledek této zkoušky rozhodne, kdo bude Gundraburovým nástupcem.“</p>
<p>„Budeme muset čekat mnoho oběhů, než budeme mít jistotu,“ vzpíral se Bislipur i nadále rozhodnutí.</p>
<p>„Ne, když půjdeme tunely. Já si pospíším,“ slíbil Tungdil dvorně a opět sklidil smích. „A nyní mě omluvte, musím si rozmyslet, koho vezmu na cestu s sebou, abychom mohli vyrazit co nejdřív,“ rozloučil se. Trpaslík kývl na Boïndila a Boëndala, aby ho doprovodili. „Velice by mne potěšilo, kdybych se mohl spolehnout na vaše umění,“ snažil se je získat je pro svou cestu. „Přivedli jste mě celého do pevnosti. Nyní mě ve zdraví doprovoďte do Šedých hor a zase zpátky.“</p>
<p>„Ohó, slyšíš, bratříčku? Už zase promluvil učený.“ Pruďas se bouřlivě rozesmál. „Bude nám ctí,“ navázal na jeho slova. „Ale jenom když cestou nebudeš mluvit tak nabubřele. Musím ještě vymazat jednu skvrnu, která mi od oázy špiní moji čest,“ dodal tiše a ne tak rozjařeně.</p>
<p>Tungdil jeho i bratra objal kolem ramen. „Nedělej si starosti, Boïndile. Jsem si jistý, že mě cestou budeš muset znovu zachraňovat, a to několikrát.“</p>
<p>Trpaslík se ušklíbl, jeho bratr však jen přikývl. „Mimochodem, dneska sis sám dal jméno.“ Boëndal ukázal na zářivou vrstvu, která se mu spojila s kůží. „Tungdil Zlatoruký. Co na to říkáš?“</p>
<p>„Zlatoruký,“ opakoval Tungdil a podíval se na svou pravici. „No ano. Myslím, že se mi to líbí.“ Tungdil se navzdory bolestem pokusil o úsměv. <emphasis>Zlatoruký. Jméno pro opravdového trpaslíka.</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Rada se rozešla a i Bislipur s Gandogarem se ve spěchu vyřítili ven, aby se narychlo připravili na cestu. Nakonec zůstali v rozlehlé hale jen Balendilín a velkokrál.</p>
<p>„Poradil jsi mu to?“ otázal se Gundrabur a sáhl po dýmce s tabákem.</p>
<p>Jeho rádce se tiše zasmál. „Ne, to určitě ne. Taková šílenost by mě nenapadla ani v té nejhorší noční můře. Tohohle trpaslíka nám sem musel poslat samotný Vraccas.“ Vystoupal po stupíncích k trůnu a stoupl si vedle nejvyššího vládce. „Tungdil opravdu má schopnosti k tomu, aby se stal velkokrálem. Jeho nápady zaslouží vyvážit čirým zlatem.“</p>
<p>„Jeho rozhodnutí bylo moudré,“ souhlasil s ním stařičký trpaslík. „Je jedno, kdo z těch dvou se vrátí zpět, náš národ a Skrytá země na tom vydělají. A my dva se postaráme o to, aby se mezitím v naší říši nestalo nic nemilého, starý příteli.“</p>
<p>„Víš, že výheň tvého života bude muset plápolat o něco déle,“ pronesl Balendilín ustaraně.</p>
<p>Gundrabur se se zaúpěním zvedl z trůnu a sevřel dýmku v zubech. „Vraccas bude mít pochopení a vrhne po mně svým kladivem o něco později,“ prohodil s důvěrou a chystal se k odchodu.</p>
<p>Rádce se za velkokrálem zahleděl. Pak se posadil u nohou vládcovského křesla, aby si prohlédl obsah koženého váčku a aby vyhledal ten lístek, který Bislipur vytáhl nejdřív. Balendilín přesně věděl, který papírek to byl, protože měl nahoře malou kaňku. Když si však všiml, jak se Bislipur při pohledu na druhý lístek tváří, raději mlčel.</p>
<p>Plným právem, jak zjistil při čtení onoho původního úkolu. Kdyby se Bislipurovi nedopatřením nerozevřely prsty, musel by Tungdil nastoupit proti Gandogarovi v broušení diamantů, místo aby se vydali na cesty. <emphasis>V tom by nepochybně neuspěl a trůn velkokrále by připadl Gandogarovi.</emphasis></p>
<p>Když rozbalil ostatní papírky, musel se hlasitě zasmát. Gandogar uvedl broušení diamantů jako úkol na všech čtyřech lístcích a stejně často napsal Tungdil expedici do Šedých hor.</p>
<p>Ať žije Bislipurova roztřesená ruka! zasmál se s úlevou.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />XI</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, na podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_17.jpg" />ěhem příprav na cestu požádal Tungdil velkokrálova rádce, aby mu vyhledal toho nejlepšího kameníka z řad klanů Druhých. Balendilín slíbil, že provede předběžný výběr a své favority za ním pošle, definitivní rozhodnutí však chtěl nechat na něm. Nedlouho poté vstoupil do jeho komůrky jednooký trpaslík.</p>
<p>Tungdil zvedl udiveně hlavu. „Balendilín vybíral opravdu přísně, jak vidím,“ pozdravil kameníka. „Až tak přísně, že mu zbyl jen jeden?“</p>
<p>„Jsem Bavragor Perlík z klanu Perlíků a už více než dvě stě slunečních cyklů jsem mistrem kamene,“ představil se trpaslík. Ruce měl široké jako tlapy, uchazeči o trůn připomínaly Balendilínovu ruku. Jeho černý vous byl na bradě a po stranách uměle vyholený, černé vlasy mu volně splývaly na ramena. „Mýho umění nikdo jinej nedosáhne. Moje pravý oko, kerým odhalím sebemenší vadu ve skále a na práci, vidí ostřejc než dva páry dohromady.“</p>
<p>Tungdil vysvětlil, že se od něj očekává, že zhotoví žulové trny k sekeře. Protože však ta zbraň nevznikne zde, ale v Šedých horách, bude moci příslušné díly napasovat na sekeru až tam. „To znamená, že mne musíš doprovázet do Mrtvé země. Co všechno cestou zažijeme, vědí jen bohové,“ zakončil Tungdil stručný úvod k expedici. Díval se kameníkovi pevně do oka a všiml si, že v něm hnědá barva panenky přechází na kraji v tmavě rudou. <emphasis>Zvláštní.</emphasis></p>
<p>„Mně je to jedno. Já jsem na tvojí straně,“ odpověděl kameník a natáhl k němu pravici. „Tvou ruku a tvý slovo na to, že z kmene Druhých tě doprovodím já a nikdo jinej.“ Uchazeč o trůn si s ním plácl, Bavragor se zašklebil a Tungdilovi se zdálo, že za tím úšklebkem zahlédl jistou úlevu. „Kdy vyrážíme?“</p>
<p>„Pozítří, jakmile si vyhledám nějakého brusiče diamantů z klanů Čtvrtých,“ odvětil.</p>
<p>„Pak si vyhledám svoje nejlepší nástroje, aby se zrození tý Ohnivý čepele vydařilo,“ opáčil Bavragor a zmizel ve dveřích.</p>
<p>Tungdilovi se sice zdál krátký výstup jeho najatého kameníka poněkud podivný, nelámal si s ním však více hlavu, neboť se musel připravit na rozhovor s Gandogarem.</p>
<p>Protože se zřejmě nikdo ze Čtvrtých nepřipojí na jeho stranu dobrovolně, hodlal se obrátit přímo na Gandogara, aby pro něj vyčlenil jednoho trpaslíka z řad jeho klanů. Při tom se nemohlo moc pokazit, protože jak bývalo dobrým zvykem, skládalo se poselstvo vždycky z těch nejlepších trpaslíků.</p>
<p>Na Tungdilovi bylo, aby se vydal za Gandogarem s prosíkem. Jeho pýcha se proti tomu vzpírala, ale odhodlaně si připomněl, že se jedná o Skrytou zemi, a ne o jeho ješitnost.</p>
<p>Když vstoupil do skalní chodby, narazil na čtyři trpaslíky, kteří přicházeli z opačné strany, a nebylo těžké poznat, že ho hledají. Jeden po druhém se představili. „Posílá nás Balendilín, aby sis jednoho z nás vybral,“ vysvětlil mu jeden z nich.</p>
<p>Tungdil udiveně pohlédl do vousatých tváří, které k němu vzhlížely plné očekávání. „Já jsem se již rozhodl,“ vysvětloval jim a zalitoval, že jednal tak unáhleně. Z Bavragorova vystupování došel k závěru, že pro ten úkol přichází v úvahu jen jediný trpaslík. „Vybral jsem si Bavragora Perlíka.“</p>
<p>„Perlíka? Toho zpívajícího ochlastu? Vybral sis trpaslíka, co umí ke změkčení kamene použít jenom svůj hlas a pivní vlajku?“ vylítlo z jednoho trpaslíka zděšeně.</p>
<p>„Byl rychlejší než vy.“</p>
<p>„Ten se nedostal ani do rádcova užšího výběru! Musíš ho propustit! Už celé cykly se snaží zkrátit si život chlastáním,“ zapřísahal Tungdila. „Jeho prsty jsou v klidu jenom ve chvílích, kdy má v sobě čtyři džbány.“</p>
<p>„To nejde! Dal jsem mu slovo a ruku na to.“ Tungdil zrudl, jeho hněv vzrůstal, protože Bavragor ho očividně napálil. <emphasis>Zeptám se ho, jestli mě zprostí přísahy.</emphasis></p>
<p>Trpaslíci mu vysvětlili, ve které hospodě se ten podvodník obvykle dá najít, a Tungdil dusal chodbami, aby mu řekl, co si o něm myslí.</p>
<p>Hospodu našel rychle. Byla postavena ve stylu válcové klenby. Na vysokých středových pilířích visely lampy a pod stropem se komíhaly lucerny, jejichž žlutá stínidla šířila zlaté světlo. Vzadu v místnosti stál kamenný výčep a za ním čtyři trpaslice, které čepovaly pivo z obrovských, tmavých sudů a přinášely je čekajícím hostům. Dva hráči na křivý roh, jeden na kamennou flétnu a jeden bubeník se starali o hudbu – nebo lépe řečeno měli na starost doprovázet sbor.</p>
<p>Perlík dřepěl s dalšími prachem pokrytými trpaslíky, kteří toho dne dokončili práci v kamenolomu, a oslavoval své povolání do expedice do Šedých hor tak, jak se na kameníka slušelo: máchal kolem sebe džbánem a hlaholil spolu s ostatními jakousi píseň, až se skála třásla. Bílá pěna překypěla přes okraj a stékala mu na hnědé kožené kalhoty.</p>
<p>„Bavragore!“ přivolal ho Tungdil ostrým tónem k sobě.</p>
<p>„Tady je ten budoucí velkokrál!“ pozdravil ho trpaslík a pozvedl džbán. „Ať žije Tungdil Zlatoruký!“ Jeho pijáčtí kumpáni ho napodobili. Když udělali příliš rychlé pohyby, zvedaly se od nich do vzduchu šedé obláčky prachu.</p>
<p>Tungdilův vztek překypěl. Dlouhými kroky prošel šenkovnou, vytrhl kameníkovi džbán z ruky a zprudka ho odložil na stůl. „Zbavíš mě mé přísahy, protože jsi mne podvedl! Balendilín tě ke mně vůbec neposlal.“</p>
<p>„Opatrně s tím pivem, byla by ho škoda,“ odvětil Perlík s nevinným úsměvem. „Copak jsem tvrdil, že mě k tobě někdo poslal?“</p>
<p>Tungdil se zmateně zarazil: „Ne… ale…“</p>
<p>Bavragor vzal džbán do ruky. „Bylo to předpokladem?“</p>
<p>„Ne… alespoň…“</p>
<p>„Řeknu ti, jak to bylo. Přišel jsem do tvojí komory a zeptal se tě, jestli mě vezmeš s sebou. Dals mi na to slovo a ruku. Takhle prostě to celé proběhlo.“ Zhluboka se napil. „Buď klidnej, protože s sebou máš nejlepšího kameníka, jakýho v říši Druhejch najdeš, to není žádná lež. Předpokládám, žes obdivoval moji zručnost, když jsi přišel do pevnosti. Nápisy, sochy, na všech jsem pracoval já.“ Zvedl pravou ruku. „V tyhle ruce ležela ta tvoje a byla u mě v dobrejch rukou. Běž a najdi si u Čtvrtejch nějakýho řezače drahokamů, abychom mohli vyrazit.“ Odvrátil se ke svým přátelům a zanotoval další píseň.</p>
<p><emphasis>Přelstil mě! </emphasis>Rozpěněný vzteky vypadl Tungdil z hospody ven. Zlobil se a ani pořádně nevěděl proč. Možná našel toho nejlepšího kameníka, ale ten nestydatý způsob, jakým Bavragor rozhodl volbu ve svůj prospěch, ho dopálil.</p>
<p>Na půli cesty ke Gandogarovi se najednou musel zasmát. Zase jednou se ukázalo, že přísloví o drzosti, která se vyplácí, má v sobě hodně pravdy. Vraccas pověsil jemu, podvodníkovi, na krk opilce, který si svou nestydatostí zajistil účast na expedici. <emphasis>Musím jenom zařídit, abychom v Šedých horách měli v batozích dost piva a pálenky, aby měl klidné prsty. Navíc se poptám, jestli mám opravdu toho nejlepšího. </emphasis><emphasis>Balendilín</emphasis><emphasis> to bude vědět.</emphasis></p>
<p>Nakonec stál Tungdil před halou, v níž se chtěl setkat s králem Čtvrtých. Nesl s sebou jeden z obou kousků sigurdáciového dřeva.</p>
<p>Gandogar seděl spolu s pěticí svých průvodců u stolu a čekal. Jejich kroužkové košile a zbroje vypadaly mnohem parádněji než zbroje Druhých. Používali na jejich ozdobu více drahokamů a úlomků diamantů.</p>
<p>„Není mým zvykem, abych nechal druhé o něco žebrat. Můžeš si ušetřit svá slova, Tungdile. Vím, co bys chtěl.“ Trpaslík ukázal na družiníky, kteří hned vstali. „Vyber si jednoho z nich. Všichni to jsou mistři svého oboru a brousí, řežou a fasetují polodrahokamy, drahokamy i diamanty jako nikdo jiný.“</p>
<p>Tungdil obešel jejich řadu, důkladně si prohlížel výrazy v tvářích jednotlivých trpaslíků a snažil se řídit tím, co mu napoví vnitřní cit a vnuknutí.</p>
<p>Zůstal stát právě před tím nejdrobnějším ze všech beztak nepříliš statných řemeslníků. Tušení mu napovídalo, že tenhle trpaslík je přesně ten pravý. Jeho kudrnatý vous byl plný diamantového prachu, který se mu při broušení diamantů usadil v chlupech. Vypadal, jako by do svého vousu pochytal tisíce droboučkých hvězdiček. Tungdil zůstal stát.</p>
<p>„Jmenuje se Goïmgar Třpytovous,“ představil ho Gandogar. „Dobrá volba,“ dodal.</p>
<p>Znejistělý výraz v tváři brusiče diamantů přerostl v úplný zmatek a odrážel strach. Obrátil se ke svému vládci. „Ne, Gandogare, králi… To po mně nežádej,“ prosil úpěnlivě. „Víš, že…“</p>
<p>„Slíbil jsem, že si může vybrat kohokoliv z vás! Mám kvůli tobě porušit své slovo?!“ odsekl Gandogar rezavým hlasem. „Půjdeš, Goïmgare!“</p>
<p>„Králi…“ zkoušel to Třpytovous slabě, naposledy.</p>
<p>„Nedělej nám ostudu. Budeš poslouchat Tungdilovy pokyny, a kdybyste k výhni dorazili před námi, vybrousíš drahokamy tak umně, jako bys to dělal pro mě,“ nařídil král břitce. „Běž a vrať se zdravý zpátky.“</p>
<p>Gandogar povstal a naznačil čtyřem trpaslíkům, aby ho doprovodili. Ve dveřích se zarazil a pohlédl na svého soupeře.</p>
<p>„Nepřeji ti nic špatného, Tungdile Zlatoruký, ale ani nic dobrého. Trůn náleží mně a Vraccas mým vítězstvím klanům ukáže, že jsi podvodník. Na konci budou všichni volit mne.“</p>
<p>„Vydobuď si svůj titul, králi Gandogare,“ zareagoval Tungdil přátelsky a podal mu sigurdáciové dřevo, „ale ochraň potom Skrytou zemi a tím i náš národ před Nôd’onnem.“</p>
<p>Pootočil se stranou a vyšel dveřmi ven, aniž by čekal na odpověď. Útlý brusič diamantů ho sklesle následoval.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Dvojčata, Bavragor a Třpytovous seděli v prostřední hale knihovny, v sále s gigantickou křížovou žebrovou klenbou a mnoha lampami a zrcadly, které skýtaly dostatek světla ke čtení i k práci. Kolem nich byly naskládané svitky a vědomosti, posbírané během mnoha staletí. Obklopeni minulostí se radili, jak by mohli zachránit budoucnost.</p>
<p>Tungdil rozložil mapu, na níž byla zobrazena Skrytá země jako celek. „Prohlédneme si vstup do tunelu,“ objasňoval. „Se štěstím a s Vraccasovým přispěním se podzemními chodbami dostaneme rychle na západ…“</p>
<p>„Na jih,“ opravil ho Bavragor, předklonil se a ukázal na Šedé hory. „Musíme na jih.“</p>
<p>„Později. Nejprve půjdeme na západ a vyhledáme kmen Prvních,“ vysvětlil Tungdil okliku. „Oni vždycky měli nejlepší kováře našeho národa, a proto budou jenom oni schopni zvládnout práci s ocelí při výrobě Ohnivé čepele.“</p>
<p>„To si myslíš ty,“ odvětil Bavragor a vyzývavě na něho pohlédl svým zbylým pravým okem. „Kdo nám řekne, že jsou ještě živí? Copak není možný, že je skřeti už dávno vyhladili?“ Sáhl po svém džbánku piva. „Měli bysme si vzít jednoho kováře vodsud a táhnout rovnou do Šedejch hor.“</p>
<p>„Ohó! Poslouchejte, máme nového vůdce,“ vykřikl Boëndal hlasitě. „Nechceš si snad taky ještě nárokovat pro sebe trůn, příteli Bavragore?“</p>
<p>„Dobrej návrh. Pak bysem moh zakázat, aby takoví šílenci jako tvůj bratr volně lítali, kde se jim zachce,“ opáčil kameník ledově.</p>
<p>Boïndil přivřel víčka, ruka se mu jakoby sama od sebe ocitla na rukojeti sekery. „Opatrně, Jednovokej, nebo si brzo budeš muset říkat Bezokej.“</p>
<p>Boëndal se obrátil na Tungdila. „Nikdy se neměli rádi a od té záležitosti s Perlíkovou sestrou se to nijak nezlepšilo,“ pošeptal mu.</p>
<p>Tungdil si povzdechl, začínal tušit, že cestou bude muset bojovat s mnoha těžkostmi. „Co bylo s jeho sestrou?“</p>
<p>„Někdy jindy, až u toho ti dva nebudou,“ odmítl Boëndal. „Jinak ještě dojde k nějaké rvačce. Nebo k něčemu horšímu.“</p>
<p>„Máte nějaký plán, jak se dostaneme ke Dračímu ohni?“ chtěl vědět Goïmgar, který byl jen z půli tak statný jako dvojčata nebo Perlík. „Mám z toho trochu těžkou hlavu. Skřeti, Mrtvá země, alfové, draci…“ Nervózně polkl. „To je celkem dost hodně… výzev.“</p>
<p>„Mně to zní jako báječná doba,“ zahalasil Pruďas vesele a plácl Čtvrtého po rameni, až Třpytovous zkřivil tvář. „Každej trpaslík má radost, když může ty sviňuchy zaříznout, nebo snad ne?“</p>
<p>V záři svící se ukázalo, proč se Goïmgarovi přezdívá Třpytovous. V jeho vousech se přímo jiskřilo. „Tobě možná ano, ale já dávám přednost svojí dílně.“</p>
<p>Boïndil si ho změřil kritickým pohledem. „Řekni, umíš vůbec vládnout sekerou? Mluvíš jako ukňouraná baba Dlouhejch, a ne jako dítě kováře.“ Vyskočil na nohy a hodil mu sekeru. „Dělej! Ukaž mi, že umíš bojovat!“</p>
<p>Zbraň dopadla s hlasitým úderem na kamenné desky před Třpytovousem. Čtvrtý se nepohnul, místo toho poklepal na rukojeť svého krátkého meče. „Dávám přednost tomuhle a svému štítu,“ odvětil naštvaně, protože ho válečník posměšky urazil.</p>
<p>„Krátkej meč? Já si myslel, že to je nůž na chleba! Seš snad gnóm, že bojuješ s tak malou čepelí?“ rozesmálo se dvojče nevěřícně. „U Vraccase! Tebe musel bůh vytesat z hodně měkkýho kamene.“ Potřásl hlavou a zase si sedl. Bavragor zašplouchal svým džbánkem, vyprázdnil ho a následně si hlasitě říhl. Když došlo na Goïmgara, byli zřejmě s Pruďasem zajedno.</p>
<p>Boëndal zaměřil svou pozornost opět na mapu. „Tak tedy do Borengaru. Alespoň nám při této etapě nepřijde Mrtvá země do cesty. Jsem moc zvědavý, jak na tom jsme s těmi tunely a jestli jimi vůbec budeme moct jet.“</p>
<p>„To se dozvíme, až vozík vykolejí a my se zřítíme do jisté smrti,“ poznamenal Goïmgar malomyslně. „Nikdo v tunelech už pěknou řádku oběhů nebyl. Je hotový zázrak, že…“</p>
<p>„Teď už vím, proč nám Gandogar přenechal tohohle rozměklýho trpaslíka,“ usoudil Pruďas odmítavě. „Tolik hořekování jsem neslyšel ani na žádným pohřbu.“</p>
<p>„Měls slyšet moji matku, když…“ oponoval Bavragor okamžitě.</p>
<p>„Klid!“ zvolal Tungdil hlasitě. Vzklíčily v něm první pochybnosti, jestli vůbec dokáže tuto skupinu, ve které jeden soupeří s druhým, udržet pohromadě. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, dej mi sílu. </emphasis>„Jsou snad kolem mě jenom trpasličí děcka? Málem by se zdálo, že jsem z nás nejstarší,“ pokáral je. „Pouštíme se na cestu, abychom zachránili Skrytou zemi. Koneckonců to není žádný výlet, kdy bychom si jeli prohlídnout nějakou zlatou žílu nebo solnou štolu.“</p>
<p>„Myslel jsem, že sázíme do hry život, abychom ti pomohli na trůn,“ namítl Goïmgar jízlivě. Bavragor s lítostí převrátil džbán, rukou zachytil poslední kapky a slízl je z dlaně.</p>
<p>Tungdil se na brusiče diamantů usmál. „Ne, Goïmgare. To jsi pochopil špatně. Chci ukout zbraň proti Nôd’onnovi, abychom měli vůbec nějakou šanci něco proti zlu podniknout. Bez Ohnivé čepele nikdo maguse nezadrží.“ Záměrně zamlčel, že jeden úsek textu nedokázal přeložit.</p>
<p>„A tímhle způsobem chceš přesvědčit klany Prvních, aby nás jejich nejlepší kovář doprovázel do Šedých hor?“ zeptal se kameník. „Nemůžeš vyloučit, že o tom magusovi a o Mrtvý zemi nikdy nic neslyšeli.“</p>
<p>Tungdilovy oči přeskakovaly z Bavragora na Goïmgara a nazpátek. „Proč si děláte starosti, když jsme zatím ještě ani nevyrazili?“ zeptal se jich otevřeně.</p>
<p>Bavragor se poškrábal ve vousech. „Na mně to nebude. Ale říkám ti, že budeme potřebovat víc než jen Vraccasovo požehnání, abychom se s tou sekerou vrátili do pevnosti.“</p>
<p>„Potom vycházej z toho, že se nám dostane více než jen požehnání,“ odvětil Tungdil. „Já jsem při cestě na shromáždění zažil tolik dobrodružství, že ani na okamžik o naší věci nepochybuji. Za náš národ a za Skrytou zemi, Bavragore, ne za mne.“ <emphasis>Ale za Lot-Ionana, Fralu, Sunju a </emphasis><emphasis>Ikanu</emphasis><emphasis>, </emphasis>dodal v duchu. „A zlato taky určitě ještě najdeme.“</p>
<p>„Na to bych si rád připil.“ Bavragor se zvedl. „Ale nejdříve musím přinýst pivo.“</p>
<p>Tungdil se obrátil ke Třpytovousoví. „Věříš tomu, co říkám, Goïmgare?“</p>
<p>„Ano. Za zemi,“ dostalo se mu chatrné odpovědi, která ho ani trochu nepřesvědčila. Goïmgar se vyhnul jeho pohledu a místo toho se díval na regály sahající až ke stropu místnosti.</p>
<p>Bavragor se za chviličku vrátil s obrovským džbánem, který cestou zase už zpola vyprázdnil. „Připíjím na naděje našeho nového krále,“ pronesl hlasitě a nechal otevřenou otázku, zda tím teď myslí Tungdila nebo Gandogara. „Nechť se naplní!“ Pivo mu stékalo do hrdla.</p>
<p>„On ho prostě jenom nechává týct,“ divil se Pruďas. „Musí mít v břiše jezero, do kterýho mu ten krám teče.“</p>
<p>Perlík si otřel pěnu ze svého černého vousu. „Pohár je už zase prázdný,“ chtěl se omluvit.</p>
<p>„Zůstaň tady,“ nařídil mu Tungdil přátelsky, ale rozhodně. „Popíjet můžeš, až projednáme naše plány.“ Bavragor si zase rozladěně dřepl, prázdný džbán nedbale přistál na podlaze pokladnice s knihami. „Půjdeme nejdřív na jih, do Rudých hor, abychom Prvním přinesli zprávy o hrozícím nebezpečí, pokud o něm ještě neslyšeli. Přesvědčíme je, aby s námi poslali svého nejlepšího kováře, a tunely dorazíme do Šedých hor.“ Vzal druhou mapu a rozprostřel ji před trpaslíky. „Tady tohle je jedna stará mapa z 5329. cyklu páté říše, která nám ukazuje jenom hlavní cesty.“</p>
<p>„Tady přece stojí, že tu je Plamenné jezero,“ ukazoval Boëndal, který se intenzívně zabýval zažloutlými skicami. „V něm určitě najdeme draka, o kterém vyprávěly ty staré spisy.“</p>
<p>„A pak?“ ozvalo se sklíčeně z Goïmgarových úst.</p>
<p>Tungdil se opřel o opěradlo své židle. „Nemám v úmyslu se do toho draka pustit. Stačí, když se dostaneme k jeho ohni. Boïndil ho bude tak dlouho dráždit a tančit mu na ocase, až po nás tím ohněm plivne. Pak budeme na místě, pochodněmi si nachytáme jeho plameny a těmi rozpálíme výheň.“</p>
<p>„Musím ho jenom dráždit, nebo ho smím i vyřídit?“ vyptával se Pruďas s nadšeným očekáváním, což mu od Goïmgara vyneslo nehezký pohled.</p>
<p>„Pokud ho chceš skutečně zabít, necháš ho nejdříve plivat oheň,“ udílel mu pokyny bratr. „Jestli se rozplácne na všech čtyřech a z nozder mu nebude stoupat už ani kouř, bude nám úplně k ničemu.“</p>
<p>„Výheň se nachází v blízkosti vchodu do jejich pevnosti.“ Tungdil obdařil Boïndila obzvlášť pronikavým pohledem. „Vím, že chceš zabíjet skřety, ale je jich tam tolik, že z toho souboje nemůžeš vyjít jako vítěz a ani my všichni je tam nemůžeme porazit. Buď rozumný.“</p>
<p>„Pro mě za mě,“ zabručel Boïndil vztekle a zkřížil ruce na prsou, pořád se však trochu paličatě vzpíral. „Necháme těm sviňuchám jejich prašivý životy, dokud se s nima znovu nepotkáme na bitevním poli.“ Rozhlédl se kolem sebe. „Aby byla jedna věc jasná: jestli po cestě narazíme na nějakou tlupu skřetů nebo jinejch bestií, patří prvních deset mně. O ten zbytek se můžete porvat.“</p>
<p>„To určitě ne,“ ujelo Goïmgarovi tak tiše, že ho zaslechl jenom Tungdil.</p>
<p>„Jen pro případ, že bychom museli opustit tunely: byl už někdo z vás dvou delší dobu na povrchu a mezi lidmi?“ chtěl vědět Tungdil od svých spolubojovníků, oba to hned popřeli. „Dobrá. Cestou vám ještě dám pár pokynů, na co si v rozhovoru a při setkání s Dlouhými je nutno dávat pozor. A teď si odpočiňte, zítra vyrážíme.“</p>
<p>Bavragor a Goïmgar se zvedli a vydali se do svých příbytků.</p>
<p>„A co budeme dělat my?“ zeptal se Boëndal.</p>
<p>„Půjdeme na výzvědy.“ Tungdil se s dvojčaty pustil po schodech, které je vedly hlouběji do hory. Vydali se hledat vchod ke starému potrubí, s jehož pomocí dokázaly děti kováře urazit během několika málo dní nesmírně dlouhou cestu.</p>
<p>Tungdil si s sebou vzal jednu kopii mapy a Boïndil s Boëndalem se nemálo divili, když pod jeho vedením pronikli do takových oblastí svého domova, o jakých doposud neměli sebemenší tušení. Kvůli nebezpečí sirných plynů nikdo do této části Modrých hor už celé stovky cyklů nevstoupil.</p>
<p>Vzduch páchl zatuchlinou, byl zvětralejší než v těch oblastech, v nichž trpaslíci žili, nebyla však cítit síra. Tu a tam narazili na kostry ovcí a koz, které se zaběhly při návratu do stájí a v mukách zemřely žízní.</p>
<p>Hodinu za hodinou šplhali po schodech. Po širokých kamenných mostech přecházeli nad hlubokými soutěskami, v nichž se na dně rozlévala tajuplná temně žlutá záře. Kráčeli sály s mohutnými pilíři, které si co do rozměrů nijak nezadaly s poradní síní, a míjeli obrovité vodopády. Neodvážili se mezi sebou mluvit, ale pokorně naslouchali tichu, přerušovanému pouze jejich kroky a hučením kaskád. Zakrátko pochodovali už jenom vzhůru.</p>
<p>„Tyhle chodby tady byly po všechny ty cykly,“ podivil se nakonec hlasitě Pruďas.</p>
<p>„Tak to dopadá s věcmi, které se už nepoužívají,“ pronesl jeho bratr. „Zapomíná se na ně. Ty jedovaté páry jsou už nejspíš dávno pryč.“</p>
<p>„No právě,“ souhlasil s ním Tungdil a ukázal dopředu na čtyři kroky široký a tři kroky vysoký portál, do něhož byly zataveny runy ze zlata. „Myslím, že jsme na místě.“</p>
<p>Ve svitu olejových lamp zbavili runy špíny staletí, jak jen to šlo. Byly psány starým dialektem, jejž používali stavitelé brány, a Tungdil potřeboval chvíli čas, než pochopil smysl těch slov a mohl je přečíst nahlas:</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Cestuj a dospěj k přátelům,</emphasis></p>
<p><emphasis>cestuj a znič nepřátele,</emphasis></p>
<p><emphasis>cestuj s </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>ovým požehnáním</emphasis></p>
<p><emphasis>a vrať se bezpečně zpět.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Jakmile Tungdil zmlkl, křídla brány se se zaskřípěním rozevřela a uvolnila třem trpaslíkům cestu.</p>
<p>Vešli do gigantického sálu, v němž Tungdil se svými průvodci objevil les nejrůznějších ozubených kol pokrytých měděnkou, rzí nebo patinou, které do sebe horizontálně i vertikálně zapadaly. Další soustavy tyčí spojovaly mechaniku s řadou břichatých kotlů, na nich seděly malé i velké komíny, pod nimi se nacházely vytápěcí klapky.</p>
<p>Boëndal pozorně přejel pohledem celý sál. „Znovu jsme oživili skoro už ztracené znalosti.“</p>
<p>„Ještě ne zcela.“ Tungdil kráčel k břichatým kotlům, k nimž byly přichyceny malé skleněné trubičky a v nich olověné kuličky. Na skle byly zakresleny jakési značky, na kotlích byly vyznačeny runy, signalizující objem vody. Sklonil se, pohlédl do prázdného prostoru pod nimi a postřehl zbytky popela. „Bavragor by se nejspíš domníval, že to je destilační přístroj,“ zasmál se a poklepal po plechu. „Ale já bych řekl, že to je pohon.“</p>
<p>„A jak má fungovat, učený?“ vyzvídal Boëndal, zatímco Boïndil prošel kolem nich na druhou stranu stěny z kotlů a soustav tyčí.</p>
<p>Tungdil si připomněl obdobné kresby, na které narazil v knihách v Lot-Ionanově knihovně. „Jako ve mlýně, jenom jinak,“ ušklíbl se. „Ozubená kola se točí a něco pohánějí.“</p>
<p>„Hej,“ ozval se Pruďasův hlas. „Pojďte sem! Tady je toho víc.“ Šli za ním.</p>
<p>Prostředkem haly probíhalo osm širokých, mírně se svažujících železných kolejnic, které vedly přímo k osmi zavřeným portálům. Na konci čtyř tras stály dřevěné barikády, na nichž visely rozpadlé zbytky pytlů se slámou.</p>
<p>„Na ně se šoupnou vozíky,“ usuzoval Boëndal a sklidil Tungdilovo souhlasné přikývnutí.</p>
<p>„Bezpečněji se už nedá cestovat. Po kolejích se doklouže až na místo.“</p>
<p>„Aspoň se Goïmgar uklidní,“ ušklíbl se Boëndal.</p>
<p>Tungdil se podíval tam, kde stál Boïndil, na úplně opačný konec haly. „Podívejme se tam.“</p>
<p>Konstrukce vozíků se od sebe navzájem velice lišila. V některých bylo za sebou namontováno deset úzkých lavic, jiné měly jen jedno sedadlo a sloužily k přepravě nákladů.</p>
<p>Na předním konci každého vozíku se nacházelo dlouhé držadlo. Tungdil jím opatrně zatřásl a pod vozíkem něco zaskřípalo. Sklonil se a podíval se tam. „Brzdy,“ oznámil, „těmi se za jízdy přiškrtí rychlost vozidla. Až z nich obijeme rez, měly by fungovat.“</p>
<p>„Jak ale dostaneme ty vozíky na koleje, učený?“ Boëndal se podíval na šikmé rozjezdové rampy, jejichž nejvyšší bod ležel dva kroky nad zemí. „Zvedat je rukama? Na to jsou moc těžké.“</p>
<p>„Ne, jen se mrkni sem,“ ukázal Tungdil ke stropu.</p>
<p><emphasis>Zvedací zařízení! </emphasis>„To je ono! Těmi drápy vozíky uchopili, zvedli je a posadili na rampy. Pojďte, prostě si vyzkoušíme, co se stane, když je uvedeme do provozu.“</p>
<p>Našli zbytky kousků dřevěného uhlí, které zapálili pomocí olejových lamp. Vodu potřebnou k naplnění alespoň jednoho kotle nabrali z nádrže pod jedním vodopádem.</p>
<p>„A teď?“ vyptával se Boïndil napjatě.</p>
<p>„Počkáme si,“ odpověděl Tungdil.</p>
<p>Chvíli jen tak polehávali a odpočívali po předcházející namáhavé práci. Náhle chytil Pruďas Tungdila za ruku. „Dívej se! Olověná kulička v trubičce se pohnula!“</p>
<p>Tungdil se narovnal. Šedá kulička skutečně tancovala uprostřed trubičky. Ze dvou ventilů vystřelovala horká pára.</p>
<p>„Co přijde na řadu dále?“ zamumlal Boëndal zvědavě.</p>
<p>Soustava tyčí se začala zvolna otáčet kolem své osy, načež se první z nekonečně mnoha ozubených kol se skřípěním pohnulo, zvládlo půl otáčky a zůstalo stát. Otevřel se třetí ventil. Z něho unikal s hlasitým syčením vzduch.</p>
<p>„No jasně, to je tlak páry!“ pochopil Tungdil a pocítil úctu k inženýrům trpaslíků, kteří tuhle konstrukci vymysleli před tisíci cykly. „Místo síly vody pohání kola pára!“ Dvojčata na něho zmateně pohlédla. „Copak jste ještě nikdy nezkusili přidržet pokličku na hrnci, ve kterém vaří voda?“</p>
<p>„Jsem snad nějakej kuchař?“ načepýřil se Boïndil.</p>
<p>„Já to chápu,“ přikývl jeho bratr. „Pomocí páry se točí ozubená kola. Jejich pomocí se dá hýbat s kladkostroji a posadit vozíky na koleje bez jakékoliv námahy.“ Prohlížel si změť trubek. „Tlak páry z jednoho kotle zřejmě nebude stačit na pohánění celého zařízení.“</p>
<p>„Nic se neděje,“ prohodil Tungdil. „Vyrazíme tak jako tak až zítra a do té doby…“</p>
<p>Pruďas sebou najednou trhnul a podíval se nedůvěřivě ke vchodu. „Něco tam bylo,“ zabručel a jeho bojové instinkty se probudily.</p>
<p>„Určitě nějaký skřet,“ utahoval si z něj Tungdil. „Běž a porozhlédni se tam.“</p>
<p>„Na to se můžeš spolehnout,“ kývl trpaslik a rozběhl se k portálu, kde se důkladně rozhlížel. Sebral kámen, zvážil ho v ruce, otočil se doprava, pak sebou najednou mrskl na druhou stranu a vrhl kamenem do tmy.</p>
<p>V temnotě skutečně něco zaskřípalo, zaslechli rychlé cupitání, jak se cosi vzdalovalo pryč. Ve vchodu se mihla malá, Tungdilovi podivně povědomá silueta a pádila pryč od trpaslíka, který již vytasil sekery a připravoval se na boj.</p>
<p>„Co to tak asi mohlo být?“ ptal se Tungdil. „Rozeznal jsi něco?“</p>
<p>„Ne. Ale protože nás to nenapadlo, nemůže to být nic špatného,“ zněla Boëndalova odpověď, zatímco se jeho bratr se zklamaným obličejem vrátil zpět.</p>
<p>„Nebyl to žádnej skřet,“ stěžoval si. „Jakási potvora, co utíkala moc rychle, než abych ji mohl vyřídit.“</p>
<p>„Podíváme se, co se skrývá za těmi malými portály, a vrátíme se,“ rozhodl Tungdil. „Pro dnešek toho bylo dost.“</p>
<p>„Co tam tak může být? Nejspíš koleje. To vím dokonce i já,“ poznamenal Boïndil mrzutě, protože nenarazili ani na jednoho protivníka, na němž by si mohl nabrousit sekery.</p>
<p>Tungdil přehodil páku, která čněla ze země vedle prvních kolejí, a křídla dveří se opravdu rozevřela. Za nimi zela černá díra, do níž trasa směřovala.</p>
<p>„Pane jo, to bude jízda,“ pochvaloval si Pruďas. „Je tam větší tma než v trollí zadnici. Vždyť skoro není vidět ruku před očima.“</p>
<p>„Vidíš ve tmě stejně dobře jako já,“ poznamenal jeho bratr pobaveně, přesto ale přiznával, že temnota ve štole bude tvrdou zkouškou i pro jeho oči. Dále než na deset kroků dopředu nedohlédl. „Dlouzí by potřebovali pochodně,“ dodal.</p>
<p>„Ty bychom si měli vzít s sebou i my a zapálit je,“ doporučil Tungdil, „jinak si na tmu zvykneme až moc, a když na cestě narazíme na sebemenší paprsek světla, budeme úplně slepí. Stačí jedna puklina ve skále a neuvidíme vůbec nic.“</p>
<p>Boïndil vskutku dokázal výzkumné sklony tím, že zaběhl na několik kroků do tunelu. Tungdil si zatím četl zaprášený nápis, který byl vytesán do stěny vedle trubek.</p>
<p>„To je trasa do říše Prvních,“ přeložil nahlas pro ostatní. Přitom se mu v hlavě vytvářel obraz, jak to asi kdysi v hale vypadalo.</p>
<p><emphasis>Po těchto kolejích vyráželi na cestu a tam, kde na konci stojí dřevěné zástěny, se vozíky vracely nazpátek.</emphasis> Barikády vyložené pytli se slámou určitě sloužily k tomu, aby vozíky zadržely, kdyby selhaly brzdy.</p>
<p>Zamyšleně kráčel podél kolejí, až se dostal ke čtvrté bráně. „Podívejte, tahleta skutečně vede k Lorimburovu kmeni!“ zavolal na oba trpaslíky. <emphasis>Byly kdysi mezi nimi lepší vztahy, nebo měli nějaký jiný důvod, aby udržovali spojení se Třetími?</emphasis></p>
<p>„To určitě proto, aby s nima mohli válčit,“ zaznělo dutě z díry, ve které zmizel Pruďas. „Je tu zatraceně úzko. Když jsou vozíky uvnitř, vleze se sem už jenom jeden trpaslík vpravo a jeden vlevo vedle dráhy.“</p>
<p>Tungdil ponechal Boïndilovu poznámku o válce se Třetími bez odpovědi. „Pojď, už jdeme,“ nutil ho místo toho, aby se z tunelu vrátil.</p>
<p>„Hele, došel jsem na konec a tady… tady spadá dráha skoro svisle dolů. To nesmíme Goïmgarovi v žádným případě říct, jinač nebude chtít nastoupit.“ Jeho ponurý smích k nim dutě zaduněl a stával se hlasitějším, jak se vracel ze své výzvědné výpravy. „Podívejte, jak vypadám!“ Viselo na něm plno pavučin, vysušené zbytky hmyzu se mu zachytily ve vousech. Boïndil vylovil z kroužkové košile pár vláken a vybíral jimi špínu z vousu.</p>
<p>„Podle toho, jak vypadáš, asi přece jen bydlí dole ve skále nějaké další bytosti,“ domníval se Tungdil a zatlačil na zařízení, aby první průchod uzavřel.</p>
<p>„Nic, z čeho bysme museli mít strach,“ mávl Boïndil odmítavě rukou. „A kdyby byli pavouci větší než trpasličí hlava, patřej mně.“</p>
<p>Všem se jim zvedla nálada. Pak uhasili oheň pod kotlem, závorou zavřeli bránu s napsanými verši a vydali se na pochod zpět, který je vedl stovkami schodů dolů. Bez slunce nedokázal Tungdil odhadnout, kolik času potřebovali, ale podle toho, jaký měl hlad, musela jejich výprava trvat pořádně dlouhou dobu.</p>
<p>Zpocení a unavení dorazili do velké haly, v níž pravidelně jedli vyslanci, a vyčerpaně se posadili ke stolu. Záměrně ignorovali zvědavé pohledy ostatních trpaslíků.</p>
<p>„Ukážeme jim až zítra, kde se nacházejí ta potrubí,“ vysvětlil Tungdil dvojčatům. „Nechtěl bych, aby Gandogar vyrazil před námi a zajistil si tak náskok. Už tak bude tvrdé, abychom ze soupeření s ním a jeho skupinou vyšli jako vítězové.“</p>
<p>„Nejlepší bojovníci jsou stejně na tvojí straně,“ zašklebil se Pruďas, uřízl si plátek obří houby, velký jako dlaň, a obložil ho kořeněně vonícím sýrem. „Co tě ještě může zadržet?! Říkám ti, Nôd’onnovy dny jsou sečteny.“</p>
<p>„Souhlasím s názorem svého bratra,“ přidal se němu Boëndal. „Ale napadla mě ještě jedna věc. Nejde mi totiž z hlavy popis té Ohnivé čepele.“</p>
<p>„Co tím myslíš?“</p>
<p>„Nejčistší, nejtvrdší ocel, násada a trn z kamene, intarsie a runy ze všech ušlechtilých kovů, a ještě k tomu má být čepel posázená diamanty,“ vypočítával trpaslík.</p>
<p>„Vezmeme si zásobu těch kovů s sebou,“ uhodl Tungdil jeho myšlenky. „Poprosil jsem Balendilína, aby nám opatřil dostatečné množství všech potřebných materiálů. Rádce usoudil, že poklad Druhých je dost velký, aby snesl maličké puštění žilou v tak důležité záležitosti.“</p>
<p>„Zlato, stříbro, palandium, tionium a na závěr navíc ještě hrst diamantů?“ divil se Boëndal. „U božského kováře, tak se z nás stane ta nejtučnější kořist, jaká kdy může nějakému lupiči a hrdlořezovi přeběhnout přes cestu!“</p>
<p>„K tomu ještě přijde žula, ocel a zásoby,“ doplnil ho Boïndil. „Máme sice silný nohy, ale to, co chceš pobrat s sebou, by nedokázal vléct ani nějakej obr.“</p>
<p>„Když půjde všechno hladce, použijeme potrubí a pak si stejně nebudeme muset dělat žádné starosti. Jinak bude nutné, abychom si koupili poníka, který náš drahocenný náklad cestou ponese. Je to úplně jednoduché.“</p>
<p>Dvojčata mlčela a věnovala se jídlu, ovšem jejich mlčení Tungdilovi naznačilo, že s jeho plánem nesouhlasí.</p>
<p>„Máte nějaký lepší nápad, nebo chcete v Šedých horách překopat při hledání kovů a rud staré doly Pátých?“ povzdechl si a vložil si do úst kousek sýra.</p>
<p>„Mohli bychom vzít s sebou dost diamantů, abychom si zbytek koupili cestou,“ navrhl Boëndal. „Před tím, než překročíme hranice Mrtvé země. Nebo ještě lépe, zásobíme se kovy až tam.“</p>
<p>„Příliš nejisté,“ zavrhl Tungdil jeho záměr. „Nakonec tam nebude žádné tionium a nám bude chybět rozhodující součást Ohnivé čepele.“</p>
<p>Přiložil k ústům čtvrtý džbán piva a rázem ho vyprázdnil.</p>
<p>„Zůstane při tom, že si s sebou vezmeme všechno, co potřebujeme.“ Vstal a pocítil účinky piva, protože ho vypil moc rychle. „My to zvládneme,“ povzbuzoval je, pak se obrátil k východu a vrávoravě odkráčel do své komory, kdy padl sytý a mírně přiopilý na lůžko. Přitom mu nechtěla jít z hlavy silueta té malé postavy, kterou vyplašili v blízkosti portálu. Odněkud ji znal.</p>
<p><emphasis>Opravdu to zvládneme? Do čeho jsem se to jen pustil? </emphasis>říkal si, až ho přemohla námaha z dlouhého pochodování a tak, jak byl, na posteli usnul.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Někdo Tungdilem ne zrovna jemně zatřásl a vytrhl ho ze snů. Ospale se zvedl a zaúpěl, neboť ucítil bušení ve spáncích. <emphasis>Myslel jsem si, že se to u trpasličího piva nestává.</emphasis></p>
<p>„Jsou pryč!“ slyšel volat Balendilína. „Slyšíš, Tungdile?! Jsou pryč.“</p>
<p>Otevřel oči. Jednoruký rádce stál před jeho postelí, za ním se shlukli dvojčata, Bavragor a Goïmgar, kteří měli na sobě kroužkové košile a vypadali, že jsou připraveni na pochod. „Nesmysl, stojí přece za tebou,“ zamumlal Tungdil těžkým jazykem.</p>
<p>„Ne, tihleti ne. Gandogar a jeho skupina, ti jsou pryč,“ řekl Balendilín, tentokrát poněkud ostřeji a hlasitěji. „Musíte okamžitě za nimi, jinak budou mít příliš velký náskok.“</p>
<p>Tungdil vyklouzl z postele. Jeho tělo ani hlava se rozhodně necítily dost odpočaté na to, aby vyrazily na dlouhou jízdu temným potrubím a štolami. „Než dorazí do Šedých hor, budou potřebovat dlouhou dobu,“ uklidňoval Balendilína. „Zeptej se Třpytovousa, jak dlouho Čtvrtým trvalo, než se sem dostali.“</p>
<p>„Nedali se na cestu pěšky,“ zamíchal se do hovoru Boëndal. „Nejsou tady, až na Bislipura, a nikdo neví, kam šli.“</p>
<p>„V žádným případě nevyšli ven bránou,“ připojil Boïndil.</p>
<p>Poznání zasáhlo Tungdila bez přípravy. <emphasis>To, co jsme tam dole viděli, nebylo žádné zvíře. </emphasis>Trpaslík se rázem zcela probral. „Swerd!“ Musel to být Bislipurův gnóm, kdo je včera sledoval a vyslechl u vozíků, než ho Boïndil kamenem zaplašil. <emphasis>A tak Gandogar přesně ví, odkud se vozíky posílají na cestu. </emphasis>Swerd se postupem času stával stejně nesympatickým jako jeho pán.</p>
<p>Tungdil si spěšně navlékl koženou kazajku, přehodil přes sebe kroužkovou košili, vklouzl do kožených kalhot a holínek a zakrátko byl připraven vrhnout se do dobrodružství. Mezitím přikázal, aby dvojčata zavedla Bavragora a Goïmgara do zapomenuté části Druhé říše a roztopila kotle.</p>
<p>„Až k vám dorazím, musejí být vozíky na kolejích. Já si zatím trochu popovídám s Bislipurem,“ oznámil jim a požádal Balendilína, aby ho doprovodil.</p>
<p>„Jak vidím, vybral sis jako kameníka Bavragora,“ prohodil rádce cestou.</p>
<p>„Ne, to tak přesně nesouhlasí. On se vybral sám a já jsem mu dal moc rychle svoje slovo, že ho vezmu s sebou,“ povzdechl si Tungdil. „Svůj slib nemohu porušit. Ale co s ním vlastně je, že mě od něho ostatní odrazovali? Mívá opravdu tak strašnou žízeň?“</p>
<p>Balendilín nasál vzduch. „Když je střízlivý, je to zahořklý trpaslík, a když se pořádně napije piva, je z něho rozezpívaný šprýmař. Jeho skvělé časy sochaře a kameníka jsou nenávratně pryč.“</p>
<p>„On není nejlepší?“</p>
<p>„Ale ano, je nejlepší. Všechny mistrovské práce na zdech pevnosti, v halách a chodbách velebí jeho umění, ale už deset cyklů nebo déle se nedotkl dláta, protože jeho ruce kvůli neustálému popíjení nedělají to, co by po nich hlava chtěla. Dodnes se žádnému umělci nepodařilo jeho díla překonat. V tomto ohledu je tedy tím nejlepším, koho klany Druhých mají.“ Balendilín stiskl rty. „Nechtěl jsem, abys ho vzal s sebou. Je náladový a nikdo doopravdy neví, jak dobrý ještě je. Ale na tom se už asi nedá nic změnit.“</p>
<p>Gandogarova mentora našli v hale u snídaně, kde seděl spolu s řadou trpaslíků Čtvrtých a tiše se s nimi bavil. Jeho lidé ho upozornili na oba příchozí.</p>
<p>„Jdete pozdě,“ pozdravil je Bislipur zdánlivě překvapen. „Jen ten kovář, který vstává zavčasu, má železo včas hotovo.“</p>
<p>„Rádi bychom vyrazili s Gandogarem. Proč je už pryč?“ vyčítal mu Tungdil a potlačil hněv. „A odkud věděl, kde se tunely nacházejí?“</p>
<p>Bislipurovy hnědé oči ho lhostejně pozorovaly. „Provedli jsme jistá pátrání,“ vysvětlil ledabyle. „Kromě toho nebylo domluveno, že se vyrazí společně ve stejný čas. Můj král sestavil svou skupinu a vyrazil, aby se vrátil s Ohnivou čepelí.“ Pokrčil nosem. „On za to nemůže, že si raději dáš o džbánek víc, než jakou máš žízeň, a pak se tak dlouho válíš v peřinách. Jak se zdá, přizpůsobil ses Perlíkovým zvyklostem.“</p>
<p>„S velkou radostí přijímám výzvu k závodu ke klanům Prvních, abychom je požádali o nejlepšího kováře. Gandogarův náskok není tak velký, ten se dá snadno dohonit.“</p>
<p>Bislipur pozvedl pohár s horkým mlékem. „Jen do toho, cestuj k Prvním. Mé požehnání máš.“ Trpaslíci u jeho stolu se tiše zasmáli.</p>
<p>„Kde máš svého gnóma?“ otázal se Balendilín ostře. „Zase někde na tvůj příkaz špehuje? Kuje proti Tungdilovi nějakou špinavost?“</p>
<p>Bislipur vyskočil na nohy a jeho rozložitá postava se výhružně napřímila. „Já nejsem beze cti. Kdybys měl dvě ruce, Balendilíne Jednoruký, vyzval bych tě na souboj,“ zuřil.</p>
<p>„K němu může beze všeho dojít, jestli proti mně nastoupíš v běhu,“ odrazil rádce klidně jeho útok. „Souboj o trůn velkokrále má probíhat řádně, to je vše, co chci od tebe slyšet.“</p>
<p>Bislipur si zapřel ruce v bok. „Přísahám u Vraccase, že se do toho nebudu vměšovat. Právě z toho důvodu jsem zůstal v pevnosti, aby všichni viděli, že do ničeho nezasahuju.“</p>
<p>„Platí to i pro tvého malého pomocníka?“ tlačil na něj Balendilín.</p>
<p>„Samozřejmě,“ odpověděl opovržlivě. „Pokud vím, kde je. Leckdy se prostě jen tak vypaří.“</p>
<p>Tungdil nevěřil trpaslíkovi ani slovo. <emphasis>Tím důležitější bude, abychom měli cestou oči otevřené. </emphasis>Rozloučil se briskně, opustil sál a vydal se k vozíkům.</p>
<p>„Proč jsi tady ve skutečnosti zůstal?“ zeptal se Balendilín Bislipura.</p>
<p>Trpaslík se divoce zasmál. „Jeden důvod jsem ti uvedl. Kromě toho bych chtěl zabránit, abys ty sám určoval osud našeho národa, kdyby měl velkokrál náhle zemřít. Někdo musí dávat pozor, aby klany Druhých na sebe nestrhly veškerou moc, zatímco legitimní následník trůnu bude na cestách.“ Sklonil hlavu. „A tím nemyslím tu tvoji loutku, Jednoruký. Ten trpaslík není žádný Čtvrtý.“</p>
<p>„Ale je, je jedním z vás. Důkazy pro to tvrzení jsi viděl i slyšel,“ trval na svém Balendilín.</p>
<p>Bislipur k němu přistoupil ještě o krok blíž. „Řeknu ti, kam se poděl můj gnóm,“ pošeptal mu. „Je na cestě do naší říše, aby pátral v archívech a promluvil si s těmi, co by o tom bastardovi museli vědět.“ Jeho oči nabraly tvrdý, nepřátelský výraz. „Tungdilova historka je příšerná, je urážkou našeho starého krále, který se nikdy nevykrádal za jinými trpaslicemi. Swerd se vrátí s důkazy a usvědčí Tungdila ze lži, neomalenosti a pomluv, to ti slibuju, Jednoruký. A pak se osobně ujmu jeho obžaloby. Podvodníkův sen splaskne jako skřeti lebka pod mojí sekerou, příteli Balendilíne. Všichni, kteří se na této falešné hře podíleli, se rovněž dostanou na řadu. I to ti přísahám.“</p>
<p>Balendilín si vyslechl jeho výhružná slova. Zdálo se mu, že si je Bislipur příliš jistý, že odhalil podvod. Kdyby se Tungdil vrátil, bude ho za všech okolností nutno chránit, dokud nebude Nôd’onn zničen. Tažení proti zlu mělo přednost před vším ostatním.</p>
<p>„S radostí jsem si vyslechl tvou řeč, protože já jsem právě tak čestný jako ty a pravdy se neobávám,“ odpověděl přátelsky. „Vyčkejme, kdo z těch dvou se vrátí jako vítěz ze Šedých hor. A já prověřím, jak je to s pravdivostí tvých slov a zda se elfové kdysi skutečně dopustili zrady Pátých. Pokud by řádky, které jsi předložil, byly padělkem, budu vědět, kdo je napsal.“ Stroze kývl a vzdálil se z haly.</p>
<p>Bislipur usedl a díval se, jak Jednoruký kráčí vchodem a mizí. „A na rozdíl od tebe vím, kdo bude brzy sedět na trůně,“ zamumlal.</p>
<p>Fraška kolem falešného Čtvrtého zbrzdila jeho dalekosáhlé plány, ale na to, že by se jich vzdal, trpaslík ani zdaleka nemyslel. <emphasis>Na to jsem </emphasis>v <emphasis>uplynulých cyklech až příliš důkladně piloval přípravy. Válka s elfy se uskuteční!</emphasis></p>
<p>Dokonce i pro ten nepravděpodobný případ, že by si to děti kováře najednou rozmyslely, měl v záloze další plán.</p>
<p>Bislipur se otočil a rychle si přinesl něco k snědku. Když si krájel šunku a pozoroval červené maso s jemnými bílými žilkami, dostal nápad. <emphasis>Nepřátelé mých nepřátel jsou mými přáteli. Tak tomu bylo vždycky.</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil ve spěchu sbalil nejdůležitější věci a chvátal cestou, která vedla k vozíkům. Rychle poskytl Balendilínovi a Gundraburovi informace o tom, jaké tajemství se skrývá v Černém skalisku, aby do něj zasvětili ostatní trpaslíky z jednotlivých klanů a aby o tom tajemství všichni věděli. Když dospěl k cíli, přivítali ho ostatní čtyři trpaslíci s protáhlými, téměř elfími obličeji. Vzduch ve velkém sále byl vlhký a horký a pot se mu řinul všemi póry.</p>
<p>„Někdo si dal práci a postaral se, abychom vyrazili s co možná největšími potížemi,“ řekl mu Boëndal se zamračeným výrazem v tváři. „Jen se podívej.“</p>
<p>Železné koleje, které vedly jako odjezdová rampa do říše Prvních, byly zprohýbané a částečně i vytržené z míst, kde byly ukotvené. Parno způsobila pára, vystupující z proděravělých vodních kotlů. Dokonce i kdyby se jim podařilo nouzově opravit trať, chyběla jim možnost, jak pohnout s těžkými vozíky.</p>
<p>„Vypadá to, jako by Gandogar nechtěl, aby vyhrál ten lepší,“ poznamenal Boëndal zamračeně. „Je dobrým znamením, že má z tebe strach.“</p>
<p>„Bez takových znamení bych se obešel. Kromě toho si nejsem jistý, jestli tuhle zkázu natropil opravdu Gandogar,“ odvětil Tungdil zamyšleně, přičemž se sklonil a důkladně si prohlížel železné koleje. Někdo je pomocí kladkostroje ve stropě vytáhl z jejich úchytů. „Hádal bych, že nejspíš přiložil pro svého chovance ruku k dílu Bislipur.“ <emphasis>Co teď budu dělat?</emphasis></p>
<p>Goïmgar postával bokem a dělal, jako by se ho to všechno vůbec netýkalo. Bavragor se opřel o poškozený kotel a napil se z měchu s pitím. Spokojeně zamlaskal, uzavřel závěr korkem a přiblížil se, aby si pozorně prohlédl škody.</p>
<p>„Ty koleje prostě vyměníme,“ prohodil velkoryse a ukázal na vedlejší kolej, kde měly přistávat vozíky z říše Prvních.</p>
<p>„Tys pil,“ konstatoval Boëndal vyčítavě.</p>
<p>„No a? Tys jedl, to je pro mě to samý,“ odpověděl mu Bavragor úsečně, aniž by na trpaslíka pohlédl. Jeho široké, mozolnaté ruce poklepaly na železo. „Jestli sem přivedeme jednoho z našich kovářů, měl by umět ty svorníky uvolnit.“ Jeho pravé oko postupně přelétlo jeden zničený kotel za druhým. „A o todle se postará trpaslík, co flikuje kotle a žije v obchodní stanici. Ne že by to náš kmen nezvládl, ale on o tom bude mít víc potuchy. Trpaslice, který vaří pivo, by sem měly taky přijít. Ty se v kotlích dobře vyznaj.“</p>
<p>Tungdil se udiveně zahleděl na Jednookého, ze kterého najednou doslova prýštilo sebevědomí a činorodost. Kolísavost, o níž Balendilín hovořil, vystihla kameníkův stav víc než přesně. „To jsou výborné návrhy, Bavragore,“ pochválil ho.</p>
<p>„Já vím,“ kameník se s úšklebkem zvedl a dopřál si další lok.</p>
<p>Trpaslicím z pivovaru a opraváři kotlů a jeho pomocníkům se skutečně podařilo nádoby utěsnit tak, aby alespoň na krátkou chvíli odolaly tlaku páry.</p>
<p>Stálo je to však dva další drahocenné oběhy slunce, než bylo všechno připraveno k odjezdu. Kotle byly naplněny vodou a trpaslíci pod nimi zatopili, ozubená kola se způsobně pohybovala a kladkostroj zvládl práci, která se od něj očekávala. Odpoledne během třetího oběhu stál vozík konečně na nových kolejích a byl připraven na jízdu do neznáma.</p>
<p>Tungdil a Pruďas seděli vpředu, za nimi následovali Bavragor a Goïmgar a zadní lavici obsadil Boëndal. Jejich zavazadla, počínaje proviantem a konče surovinami, které potřebovali na Ohnivou čepel, rozmístili rovnoměrně u nohou.</p>
<p>Tungdil se obrátil k ostatním a podíval se svým průvodcům do tváře. Nikdo z nich nevěděl, co je po strmém sjezdu očekává nebo jak daleko na západ mezitím Gandogar dorazil. Výraz v tvářích jeho společníků odpovídal vážnosti této chvíle.</p>
<p>„Náš život je ve Vraccasových rukou,“ pronesl, než se otočil zpět, oči upřené na křídla brány. Levou ruku položil na páku vedle kolejí. Tungdil zatáhl rukojeť dozadu, portály se rozevřely a uvolnily jim cestu do temnoty.</p>
<p>„Kéž zachráníme Skrytou zemi.“ Tungdil povolil brzdu vozíku, vozidlo zvolna rolovalo po strmé rampě dolů a mířilo k úzkému jícnu.</p>
<p>„Co se stane, jestli Gandogar zohýbal koleje?“ zeptal se Goïmgar s obavou. „Nebo co kdybychom byli příliš těžcí a vykolejili?“</p>
<p>„Pak si toho hned všimneme,“ zasmál se Boïndil, který s nepřítomnou září v očích čekal na sešup dolů. „Holá hej, to bude sranda!“</p>
<p>Vozík nabíral rychlost a dosáhl místa, na němž se dráha prudce svážela dolů. Vozík se pomalu předklonil, pasažéři se pevně chytili držadel a pak vozidlo s rachotem zahučelo do hlubin.</p>
<p>Pruďas vyrazil divoké zavýsknutí. Boëndal se němě chytil sedadla, Bavragor zanotoval rozjařenou píseň, Goïmgar se nahlas modlil k Vraccasovi a Tungdil se divil, jaká tlupa šílenců ho to vlastně doprovází.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />XII</p>
<p><strong>Skrytá země, někde hluboko pod zemí,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_18.jpg" />ítr zvířený jízdou vál trpaslíkům do tváří a sfoukával jim vlasy a vousy na záda, zatímco vozík duněl na kolejích a prudce rachotil dolů. Ujížděli čím dál rychleji a rychlost jejich jízdy vtlačila trpaslíky hluboko do sedadel. Tungdil cítil, že na něho působí síly, jaké za celý život nepoznal.</p>
<p>Bavragor přestal zpívat hned potom, co mu cosi malého vlétlo do úst a on to z nepozornosti spolkl. Jenom Boïndil pořád ještě výskal a lebedil si, jak mu vzduch protahuje žaludek.</p>
<p>Goïmgar držel oči pevně zavřené a polohlasem se modlil k Vraccasovi, aby je chránil a držel nad nimi ruku. Zřejmě by ho od jeho krále nějaká ta podlost nepřekvapila, jinak by neměl až takový strach.</p>
<p>Pečlivě otesané kamenné stěny se kolem nich v letu jen míhaly, nezbyl jim dokonce ani čas, aby si je pozorněji prohlédli. Tunel se brzy rozšířil, takže teď by se vozík vlezl do tunelu i na šířku.</p>
<p>„Buď zticha, Boïndile!“ osopil se Boëndal na bratra. „Kvůli tobě mi praskne bubínek, protože vítr zanáší tvůj hlas dozadu dvakrát hlasitěji.“</p>
<p>Pruďas se bujaře zachechtal. „Tomu říkám jízda! Proti týdle věci je poník hotovej šnek,“ zahulákal z plna hrdla. „Naši předci věděli, jak se má cestovat rychle.“</p>
<p>„Ale nemůžu při tom pít,“ stěžoval si Bavragor se sevřenými víčky a setřel si pálenku z očí. „Taky to mohli udělat líp.“</p>
<p>Tungdil se musel zašklebit. U trpaslíků se mu líbilo. Navzdory všem nepříjemnostem, které ho doposud potkaly, by si setkání se svým národem nedal ani za nic ujít, přestože ho znovu vyslal na dlouhou cestu. Tentokrát však nebyl sám, a to ho uklidňovalo. „Bez těch prokletých sporů by to bylo ještě mnohem krásnější,“ podotkl tiše.</p>
<p>„Co?“ zahulákal Boïndil. „Cos říkal?“ Uchazeč o trůn jenom mávl rukou.</p>
<p>Prudký sešup dolů najednou skončil. Vozík přestal zrychlovat a nabral nyní příjemnou cestovní rychlost, trasa vedla chvíli do kopce a pak zase mírně z kopce.</p>
<p>Jejich vozidlo překodrcalo přes dvě odbočky, aniž by vyskočilo z kolejí.</p>
<p>„Doufám, že pořád ještě jedeme správně, učený,“ ozval se zezadu Boëndal. „Viděl někdo nějaký ukazatel směru nebo něco takového?“</p>
<p>„Kousek před každou výhybkou byla pokaždé jakási páka,“ zavolal Tungdil dozadu. „Ale obě vypadaly zaprášeně a byly obrostlé lišejníkem. Ty nemohl nikdo přenastavit.“ Alespoň doufal, že je tomu tak.</p>
<p>Tunel se už nerozšiřoval a nyní, když trpaslíci konečně mohli něco rozeznat, se ukázalo, že takový pohled je více než nudný. Na čistě otesaných kamenech rostlo jenom pár lišejníků a mechů, vozík dvakrát prorazil malé stalagmity, které se vytvořily v prostředku dráhy.</p>
<p>„To přece znamená, že Gandogar tudy nejel,“ Bavragor dal najevo, co si myslí, odšpuntoval kožený vak a využil nízkou rychlost k tomu, aby si dal pár loků, než přijde řada na další sjezd. „Možná že ty výhybky přehodil…“</p>
<p>„Ne, nebyly přehozené,“ trval na svém Tungdil. <emphasis>Jakou cestou se asi vydali? </emphasis>kladl si v duchu otázku.</p>
<p>„A jestli přenesli ty vozíky v rukou, abysme nepoznali, že se dali jakousi zkratkou?“ navrhl Pruďas.</p>
<p>„To by bylo možné,“ souhlasil Tungdil s jeho pokusem o vyřešení problému, přitom si ale myslel něco úplně jiného. <emphasis>Mohli použít nějakým jiný tunel, aby se dostali k Prvním rychleji. </emphasis>Možná existoval nějaký plán, na kterém bylo zakresleno něco víc než jen přístupy a východy. V nejhorším případě možná jejich sok dokázal šikovně posunout pákou a zavést je na scestí, zatímco sám pádil plnou rychlostí na západ. Takové myšlenky si však raději ponechal pro sebe.</p>
<p>Jejich vůz si bručel po trati, jako by během poslední stovky cyklů nedělal nic jiného, až se tunel najednou rozšířil a trpaslíci vjeli do velké haly, do níž ústily tři další kolejové dráhy. Vozík dojel a zastavil.</p>
<p>Tungdil se se ztuhlýma nohama vydrápal ven. „Dělejte, podíváme se, jak se odsud pojede dál,“ zvolal. Potěšilo ho, že se po dlouhém sezení může trošku rozhýbat.</p>
<p>Trpaslíci prošmejdili halu, v níž narazili na obdobné kladkostroje a kotle jako v říší Druhých.</p>
<p>„Tady se určitě přehazovaly vozy z jedné koleje na druhou,“ přemýšlel Boëndal nahlas, přehodil si přes rameno vraní zobák a přelétl pohledem okolí, aby je nemohlo překvapit nic, co žije pod zemí a není trpaslík.</p>
<p>„Haló, Třpytovouse!“ houkl najednou Boïndil. „Co to tam děláš?“</p>
<p>Trpaslík sebou trhl, jako kdyby byl přistižen při činu, a ustoupil od jakési tabule. Ta byla vysoká a široká jako gnóm, vytesaná ze šedé žuly a připevněná ke zdi dlouhými, za tu dobu již zrezivělými železnými skobami. „Chtěl jsem… z ní setřít prach,“ řekl vzdorně. „Aby bylo vidět, co je na ní napsané.“</p>
<p>„Vypadá to jako nějaký plán,“ odhadoval Tungdil, když došel blíž a mohl si ji prohlédnout. „Dobrá práce, Goïmgare! Máš bdělé oči.“</p>
<p>Tungdil ho pochválil záměrně, přestože si všiml, že Goïmgar chtěl jemné linky ve skále rozškrábat dýkou a zajistit tak Gandogarovi náskok. Protože ale nemohl brusiči diamantů nic dokázat, ponechal si podezření pro sebe a plán si obkreslil. <emphasis>Od teďka mu nebudu důvěřovat.</emphasis></p>
<p>„Jedeme správně,“ radoval se Bavragor. „Vidím to úplně jasně.“</p>
<p>„Říká Jednooký,“ poznamenal Goïmgar nevrle a o chlup hlasitěji, než bylo třeba, jen aby ho Perlík taky slyšel.</p>
<p>Kameník se nasupil a obrátil se k němu. Jeho široká pravačka sebou mrskla dopředu, lapila Čtvrtého za vousy a přitáhla ho těsně k sobě.</p>
<p>„Jen pojď sem, ty poloviční trpaslíku, já ti hned něco povyprávím,“ vztekal se. Druhou rukou nadzvedl klapku přes oko. Pod ní se skrýval vyschlý zbytek oka, v němž, jak bylo zřetelně vidět, vězel úlomek kamene. „Jednoho dne si skála, kterou jsem opracovával, vyžádala svou daň. Když jsem z kusu skály vytvářel jednu zvlášť hezkou věcičku, odskočil z něho kousek žuly, tenkej jako jehla, a oloupil mě o zrak. Ale Vraccas mi požehnal druhý oko a za tu ztrátu mě obšťastnil tím, že to druhý vidí desetkrát líp. Desetkrát, slyšíš?!“ S temným smíchem druhého trpaslíka pustil. „Rozeznám ve skále sebemenší nerovnost, všimnu si pórů ve tvý kůži a vidím strach ve tvých očích, Třpytovouse. Co řekneš teď?“</p>
<p>Goïmgar rychle ustoupil z dosahu jeho obrovitých tlap a třel si bradu. Strachem měl pevně stisknuté rty, v tu chvíli se však jeho vztek nad tím, že se s ním zachází tak nedůstojně, proměnil ve výhružky. „Toho budeš ještě litovat, Perlíku! Až se Gandogar stane velkokrálem, vymyslím si na tebe něco extra povedeného.“</p>
<p>„Tak? Ty jsi vedle svý jemný povahy ještě i zbabělec?“ vysmíval se mu Bavragor.</p>
<p>„Nechtě toho! Už jste jeden druhého urazili víc než dost,“ umravnil je Tungdil. „Ani jeden z vás se nechoval zvlášť přátelsky, tak toho oba nechte. Nikdo z vás tomu druhému nic nedluží.“ Goïmgarova slova mu jasně naznačila, jaký má k jejich expedici vztah. „Jede se dál.“</p>
<p>Obrátil se zpět k vozíku a ostatní čtyři trpaslíci ho mlčky následovali. Napětí mezi nimi se zřetelně vznášelo ve vzduchu, úspěšná mise by sotva mohla mít horší výchozí pozici.</p>
<p><emphasis>Doufám, že mě budou i nadále poslouchat, jinak to všechno povede ke katastrofě. </emphasis>S hrůzou si připomněl, že Bavragor a Pruďas spolu vycházejí stejně špatně jako Goïmgar snáší kameníka. Jen klidný a rozvážný Boëndal si se všemi dobře rozuměl. <emphasis>Prozatím, </emphasis>pomyslel si Tungdil stísněně. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, dej, ať mám dost sil</emphasis><emphasis>.</emphasis><emphasis> Nejsem zvyklý dělat vůdce.</emphasis></p>
<p>Boïndil při pátrání po možných nepřátelích došel až k dalšímu portálu, otevřel ho a podíval se dovnitř do tunelu. „Tady to jde zase dolů,“ hlásil. „Musíme ten náš vozík trošku rozhýbat, o zbytek se postará sráz.“</p>
<p>Spojenými silami dostrkali vozík až na místo, kde se koleje začaly svažovat, a naskočili dovnitř až na Boëndala, který se postaral o poslední postrčeni. Čekal na ně další úsek cesty. Vozík je unášel dále na západ, se skřípěním a rachocením se blížili k říši Prvních.</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Lios Nudin,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>Š</p>
<p>pehové se vrátili z výzvěd a hlásili, že v hlavním městě Poristě vládne klid, jako by nemělo žádný strach ze čtyřiceti tisíc vojáků pod velením nejlepších válečníků Skryté země, kteří k němu ze dvou stran pochodovali.</p>
<p>Podzimní slunce ozařovalo zelené louky a lesklé pestré listy na stromech a keřích, které před příchodem zimy ještě jednou předváděly, jaká krása je v nich skryta.</p>
<p>Tilogorn a Lothaire přivítali zvědy před poradním stanem, vztyčeným na ochranu před větrem, který se citelně ochladil.</p>
<p>Posel, kterého před několika oběhy poslali k Nôd’onnovi do Poristy vyjednávat, se vrátil s naprosto nepřijatelnými podmínkami, a když jim navíc ještě předal zprávu o smrti kouzelníků, bylo jim jasné, že ze všeho nejdřív musejí zničit maguse. Z něho vycházelo největší nebezpečí.</p>
<p>U pohárku horkého čaje si prohlíželi mapu s poznámkami o obranných zařízeních ve městě a podivovali se, jak malý je odpor, který může město možnému útočníkovi klást. Před nepříjemnými dobyvateli chránila Poristu jediná hradba.</p>
<p>Tilogorn, navlečený do prostého, ale těžkého brnění, se zaradoval při pohledu na hradby, které se daly snadno dobýt. Kdejaká vesnička v Idoslânu kladla útočníkovi větší odpor než hlavní město kouzelné říše. „Půjde to rychle, jestli na nás nebude magus příliš dorážet těmi svými magickými silami. Dobře, že jsme rychle postavili první armádu.“</p>
<p>„Ta bude na zničení toho šíleného vraha stačit. Nemůže být na dvou místech zároveň, jedna strana padne a pak patří nám,“ odhadoval Lothaire a upravil si lehkou koženou zbroj.</p>
<p>Na druhu výzbroje se odrážel způsob vedení války v obou říších. Tilogorn stál v Idoslânu proti vyzbrojeným a mimořádně robustním skřetům, proto tam vojáci volili důkladnou ochranu proti sekerám, zatímco Lothaire pocházel z kraje hor a jezer. Těžké brnění znamenalo malou pohyblivost, velkou váhu a při špatném došlápnutí na úzkých horských stezkách i jistou smrt.</p>
<p>Mezi vojsky bylo vidět ještě větší rozdíly než mezi jejich vládci. Do Poristy poslali své oddíly všechny královny a všichni králové. Velení nad nesourodými oddíly přenechali Tilogornovi a Lothairovi. Doplňkové oddíly o síle dalších čtyřiceti tisíc vojáků byly na cestě, s nimi chtěli vpadnout do Dsôn Balsuru.</p>
<p>Tak seděli vedle sebe lehce vyzbrojení a nedostatečně oblečení válečníci královny Umilante s bojovníky Weye II., vycvičenými ve skutečnosti pro bitvy na moři, a lesními bojovníky královny Isiky. Žádný z vojáků nikdy nemusel dobývat nějaké město. Lehká kavalerie z Tabaïnu a Tilogornovi a Lothairovi vlastní vojáci tvořili pevnou páteř vojska, podle níž se ostatní orientovali a o kterou se opírali.</p>
<p><emphasis>Jsem rád, ze se ještě nemusíme postavit proti těm Tionovým stvůrám. Muži se musí nejdřív secvičit. </emphasis>Plavovlasý vládce Urgonu ukázal na městské brány. „Tilogorne, vy převezmete severní a já zaútočím na jižní bránu. Žebříky jsou sbité a katapulty složené.“ Zvedl hlavu. „Já začnu a vy budete držet svých dvacet tisíc vojáků v pohotovosti. Jakmile k vám doběhnou mí poslové s hlášením, vyrazíte proti Nôd’onnovu sídlu.“</p>
<p>„Nechť je tomu tak,“ přikývl Tilogorn a sáhl po helmě. „Osvoboďme Skrytou zemi od prvního zla, pak budou na řadě skřeti a alfové. Palandiell nechť nás doprovází!“</p>
<p>„Ona bude s námi, o tom není pochyb.“ Podali si ruce, vyšli ze stanu a rozjeli se ke svým jednotkám, které zaujaly pozice tři míle před branami do Poristy.</p>
<p>Zazněly fanfáry a po tomto signálu se zvedlo moře praporců. Jak bylo domluveno, vedly Lothairovy jednotky první útok proti jižní bráně. Při útoku se kryly za tlustými dřevěnými zástěnami, které vojáci namontovali na kola a získali tak pojízdné kryty.</p>
<p>Když se však přiblížili na dostřel, ukázalo jim hlavní město Lios Nudinu své drápy. Roje šípů zatemnily oblohu, střely bzučely vzduchem a dopadaly na jejich vojska.</p>
<p>Pěšáci se rychle přikrčili za silnými prkny. Šípy si mezi útočníky vyžádaly jen malé oběti. Na ostřelování odpovídali jejich vlastní střelci a pod ochranou pojízdných krytů postupovala armáda dál. Když dospěli k úpatí hradeb a před městskou bránu, přetočili kryty vzhůru a podepřeli je fošnami, aby sloužily mužům u beranidel jako vodorovná zábrana proti kamení a jiným předmětům, které by obránci na ně shora shazovali. Vojáci přispěchali s dobývacími žebříky a zapřeli je o hradby. To byl okamžik, kdy jim Nôd’onn poskytl první ukázku své moci.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tilogorn seděl na koni, kousíček vzdálen od dění na bojišti, a pozoroval, jak se pěší oddíly valí k severní bráně. Protivníkova obrana nestála na jejich straně vůbec za řeč, úspěšně se jim podařilo obránce Poristy zmást, že hlavní útok přijde z jiného směru. Než dojde zpráva o útoku na druhé straně k vojákům na jihu, budou brány již dávno otevřené.</p>
<p>„Nepotrvá už dlouho,“ tiše předpověděl, „a budeme mít město v rukách.“ <emphasis>S vojskem proti magii. </emphasis>Tato představa se mu vůbec nezamlouvala. <emphasis>Ale máme snad jiné východisko?</emphasis></p>
<p>Určil sám sebe, že povede pět tisíc hlav čítající jezdectvo ulicemi města, zaútočí s nimi na kouzelníkův palác a nečekaným prudkým útokem ho dobude. Pokud chtěl člověk proti tomuhle magusovi vyjít z pole živý, musel se spolehnout na rychlost a překvapení.</p>
<p>Dva osamělí jezdci se oklikami blížili na svá stanoviště, vztyčili prapory a dali smluvený signál.</p>
<p>„Ať Palandiell stojí při nás.“ Tilogorn si zkontroloval, kde má připevněné zbraně, a vyzkoušel si, jestli dost rychle dosáhne na dýku a krátký meč. Pak dal pokyn trubači, aby zatroubil k útoku na bránu. Jako armáda mravenců zaútočila první vlna osmi tisíc mužů na vchod do města, strategie byla stejná jako ta, kterou použil Lothaire ani ne dvě míle od nich.</p>
<p>Obránci města kladli útočníkům jen nepatrný odpor. Zpoza cimbuří vylétávaly ojedinělé šípy, takže si jejich útok mezi nimi nevyžádal skoro žádné oběti.</p>
<p>Jako vítr přiložili k hradbám žebříky. Krátce nato stáli první bojovníci nahoře na hradbách a pustili se do boje zblízka s hrstkou statečných, vyčleněných na obranu severní brány.</p>
<p>Tilogorn vzhlédl ke stožáru na vrcholku hradeb, na který vojáci právě vyvěšovali vlajku Idoslânu, a nasadil si helmu. Hledí se zaduněním zaklaplo. „Za Skrytou zemi!“ vykřikl a hnal se spolu s pěti tisíci jezdci k otevírající se městské bráně.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Nejvyšší kámen v cimbuří se jakoby sám od sebe odlepil od malty a vystřelil jako vypálený z děla dolů na útočníky. Kvádr, jehož hrany byly více než loket dlouhé, zasáhl hrudník jednoho vojáka a rozmačkal ho jako vosk z vosího hnízda.</p>
<p>To byl začátek hrůzného krupobití, jaké žádný z bojovníků nikdy nezažil a většina z nich už ani nikdy znovu nezažije.</p>
<p>Zdi Poristy se rozpadaly, kámen po kameni. Kvádry se řítily ze svých míst dolů a bušily do řad útočníků s takovou prudkostí, že veškeré kryty selhaly. Pojízdné zástěny kameny probily, převrhly nebo rozdrtily napadrť, zatímco oddíly se ocitly v dešti úlomků a utrpěly příšerné ztráty.</p>
<p>Každý kámen zasáhl cíl. Hluk tupých nárazů, praskání kostí a tříštění zbrojí nechtělo brát konce, výkřiky hrůzy se měnily na volání o pomoc a smrtelné chroptění. Těch několik málo dobývacích žebříků, které ještě stály, se převrátilo, protože se neměly o co zapřít.</p>
<p>„Zpátky!“ nařídil Lothaire a obrátil koně. V tom zasáhl jeden kvádr hřebcovu hlavu a ten se okamžitě zhroutil, několikrát sebou škubnul a bylo po něm.</p>
<p>Princ se ztěžka zřítil k zemi a hodně dlouho mu trvalo, než se vyhrabal zpod těla zvířete. Cítil, že má podle všeho zlomenou nohu, na to, že by na ni stoupl, nebylo ani pomyšlení. Dva z jeho vojáků postřehli, co s ním je, spěchali svému vládci na pomoc a uložili ho do příkopu vedle cesty k městu. Dokud všude kolem létaly otesané kusy kamene, byl příkop tím nejbezpečnějším místem.</p>
<p>„Zatracený magus!“ proklínal ho Lothaire a skousl zuby, když mu nohou projela vlna bolesti. Obávaný magus zasáhl do boje a přinesl spojeneckým oddílům mnohonásobnou smrt. Raději si ani nechtěl představit, z kolika kamenů se tato strana hradeb skládá a kolik projektilů tak má Nôd’onn k dispozici.</p>
<p>Když rachocení ustalo, odvážil se král vyhlédnout před okraj příkopu.</p>
<p>Rovinatá plocha před městskými branami byla poseta malými a velkými kvádry. Dokonce i části základů o velikosti urostlého muže opustily místo, kam byly před dávnou dobou zasazeny, a magus je svými neviditelnými silami rozvířil po bojišti. Tu a tam čněly zpod kamenů údy, polámaná kopí, zprohýbané štíty a zlomené oštěpy a groteskním způsobem označovaly, kde všude byl zabit nějaký voják.</p>
<p>Lothaire pohlédl přes trosky na nechráněné ulice a domy Poristy, které se rozkládaly bez hradeb, zcela bezbranné přímo před vládcem Urgonu. Jen dvě věže, které držely brány, ještě stály na svém místě.</p>
<p>„To je naše příležitost,“ vyrazil ze sebe v bolestech. „Musíme zaútočit.“ S pomocí obou bojovníků vylezl z příkopu, aby oddíly povzbudil k novému útoku.</p>
<p>Místo dvaceti tisíc bojovníků mu kameny nechaly rovné tři tisíce, které byly z větší části na útěku před hrozivými silami. <emphasis>Dokonce jim to ani nemohu mít za zlé.</emphasis></p>
<p>Když ho vojáci spatřili, načerpali novou odvahu. Na místě se posbíralo patnáct set vojáků a ti se chystali vpadnout do magusova hlavního města a proniknout do paláce.</p>
<p>Tu se daly kameny znovu do pohybu. Nejdříve vzlétly vzhůru jeden po druhém ty velké a snesly se dolů na místa, kde spočívaly před krupobitím. Malé kameny je následovaly a sedaly si na ně, až se před zděšenými útočníky znovu tyčily celé městské hradby v naprosto neporušeném stavu. Tentokrát se však na nich vlhce a rudě leskla krev zabitých vojáků.</p>
<p>Lothairova odvaha a víra, že proti Nôd’onnovi něco zmůžou, zmizela. Sklesl na mokrou trávu, promáčenou krví jeho lidí, a zíral na hradby, které nikdy nepřekonají. Tu a tam objevil na některých místech hradeb kousky kovu, zbytky zbraní a pozůstatky svých vojáků, které byly vystavené na odiv jako trofeje a vysmívaly se útočníkům, jen aby je vyprovokovaly k novému marnému pokusu. <emphasis>Bohové, co proti tomu můžu udělat?</emphasis></p>
<p>Bojovníci bezradně postávali kolem s vytasenými zbraněmi. Král doufal, že ho ještě něco napadne, když se k nim shora rozlehl kouzelníkův hlas.</p>
<p>„Přišel jste a přivedl mi armádu, králi Lothaire?“</p>
<p>„Jen se těšte ze své krvavé žně, Nôd’onne,“ vykřikl rozzuřeně, „nepotrvá dlouho.“</p>
<p>Magus oděný do tmavě rudé róby přistoupil k jedné střílně. Lothaire viděl jeho tučnou tvář jako široký, bílý ovál. „Nechal jste se svést představou, že útočíte na bezbranné město. To není to jediné, na co jste naletěl. Lidské oko se dá tak snadno napálit.“ Rukama učinil nějaký podivný, vyzývavý pohyb. „Přeji vám při vašem posledním boji mnoho úspěchů, princi. Ujišťuji vás, že nebudete bojovat proti přeludům, ale s opravdovými protivníky.“ S těmito slovy ustoupil do stínu cimbuří a zmizel.</p>
<p>Lothaire se rozhlédl a ochromilo ho zděšení. Zelená tráva mezi jeho prsty se zbarvila do šeda, stromy, nedávno ještě zahalené v nádherných barvách, pozbyly krásu a sklonily větve, jejichž listí již dávno leželo na zemi. Magus vylákal armádu na území Mrtvé země a upředl iluzi zdravého světa, aby je ukolébal v bezpečí.</p>
<p>Lothaire pochopil, co to pro něho i pro osud patnácti set jeho mužů znamená.</p>
<p><emphasis>Co na ní zemře, není mrtvé, </emphasis>připomněl si vyprávění o hrůzné moci ze severu a přemohl ho strach z toho, co přichází. Lothaire zavřel oči a vroucně se modlil k Palandiell a všem dobrým bohům, aby jim pospíšili na pomoc.</p>
<p>Jeho zbožné, zoufalé myšlenky vyrušilo tiché, zato ale stonásobné povzdechnutí, které zaznívalo všude na bitevním poli. Mrtví se neohrabaně zvedali, škrábali se z kráterů, které po sobě zanechaly velké kvádry, a vysouvali se zpod dřevěných trosek. Podle velikosti svého zranění se plazili, kulhali a vrávorali směrem k těm, co přežili. Další se zase pohybovali jako normální lidé a nedali by se od nich rozeznat, kdyby nebyli znetvoření smrtelnými ranami. Z první stovky, která se k nim blížila s meči, kopími a jinými zbraněmi, se jich rychle stávalo víc a víc.</p>
<p>„Jak je tohle jen možné? Co máme dělat, králi Lothaire?“ zvolal jeden z důstojníků ustrašeně.</p>
<p>„Pokusíme se o výpad na jih,“ rozhodl král. „Pryč odsud, nebo skončíme jako tihle kdysi stateční vojáci a staneme se otroky Mrtvé země!“ Oba jeho pomocníci stáli připraveni a chytili ho pod pažemi, tucet bojovníků vytvořil tělesnou stráž zraněného vládce. „Rychle! Palandiell nás provázej.“</p>
<p>Pokus o průlom z kruhu nemrtvých, s nimiž ještě před chvílí bojovali bok po boku, započal.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Jezdectvo se řítilo liduprázdnými ulicemi Poristy a nebralo přitom ohled ani na sebe, ani na koně. Některá zvířata uklouzla na hladkých dlažebních kamenech a zarazila se o zdi domů. Následující jezdci je přeskočili a cválali dále.</p>
<p>Cíl ležel před nimi a nedal se přehlédnout: objekt paláce, v němž pokaždé zasedala rada mágů, se tyčil vysoko do nebes a ukazoval jim cestu.</p>
<p>Tilogorn měl radost, že se obyvatelé města nestavěli proti útočníkům. Těch pár obránců u brány přemohli bez těžkostí. Nyní se jejich útok soustředil na Nôd’onna samotného.</p>
<p>Král si nedokázal představit, že by existovalo kouzlo, které by působilo proti takovému množství útočníků, a plně na to spoléhal. Jakákoliv jiná představa by do jeho oddílu vnesla nejistotu a pochybnosti byly vždycky vodou na mlýn protivníkova vítězství.</p>
<p>Proud kavaleristů se řinul jako zářivě lesklá voda ulicemi, v nichž se postup vpřed pozvolna tříštil. Ulice vedly přímo ke zdi, obklopující rezidenci. Jezdci se ze tří stran sjížděli na tržišti před vchodem do paláce.</p>
<p>Tilogornovy oddíly zjistily, že stojí proti obrovské spoustě lidí, kteří se shromáždili před vchodem, aby ho chránili. Podle jejich oblečení se jednalo o prosté obyvatele Poristy – ženy a děti – kteří je vítali v míru a beze zbraní.</p>
<p>Z davu asi tří set osob se oddělil jeden člověk a se zdviženými pažemi se k nim blížil. „Nechte našeho pána na pokoji, mužové z východu,“ volal na ně. „Nic vám neudělal a nic zlého vám nechce.“</p>
<p>Princ Mallen, který měl na sobě zbroj rodu Ido, protlačil koně dopředu. Zůstal stát vedle Tilogorna a naklonil se k němu. „Jsou pod Nôd’onnovým vlivem,“ pošeptal mu. „Musíme je rozehnat, jinak je výhoda našeho rychlého útoku fuč.“ Nervózně se podíval k věžním oknům paláce. „Představujeme pro něho stojící cíl.“</p>
<p>„Princi Mallene? Neměl jste Lothairovi…“</p>
<p>„Útok na jihu se nezdařil. Vy a vaši muži jste poslední nadějí Skryté země.“</p>
<p><emphasis>Já to tušil. Zatracená magie! </emphasis>Tilogorn se vzpřímil v sedle. „Běžte bokem, lidičky. Nechceme vám nic udělat. Jde nám jenom o maguse.“</p>
<p>„My neuhnem,“ odpověděl muž, jenž mluvil za občany města. „Musíte nás smést, jestli se chcete dostat bránou dovnitř.“ Otočil se k nim zády a zařadil se do davu, který se ještě víc semknul, aby se koně nemohli mezi nimi tak snadno protáhnout.</p>
<p>Tilogorn nařídil třem stovkám jezdců, aby postupovali v řadě vedle sebe k bráně a tlačili lidi před sebou. Opancéřovaná těla zvířat měla stejný účinek jako zeď, zatlačila první obyvatele Poristy stranou a druhý oddíl měl za úkol zajistit, aby se tito lidé nemohli dostat zpátky před vchod do paláce.</p>
<p>Jeden z jezdců najednou vykřikl, chytil se za nohu a zřítil se ze sedla, do něhož se okamžitě vyhoupl jeden z obyvatel. Jeho hřebíky prošpikovaná koule trefila zaskočeného vojáka po jeho levici přímo do obličeje, než ho Idoslânec po pravici usmrtil ranou mečem. Když měšťan padal z koně, změnily se jeho prosté šaty na zbroj a z muže se stal skřet, ten narazil se zachrčením do země a zemřel.</p>
<p>Kouzlo opadlo, z občanů se stali ozbrojení skřeti. Kdo ještě pořád potřeboval nějaký důkaz, že se Nôd’onn spolčil s Tionovými bestiemi a tím i se zlem, ho tady teď dostal.</p>
<p>„Pobijte je,“ nařídil Tilogorn okamžitě. „Všechno pozabíjejte! Nevěřte už ani vlastním očím!“</p>
<p>Zdánlivě neozbrojení občané Poristy bez prodlení udeřili na jízdu koulemi, sekerami a těžkými meči a toto překvapení stálo život tucty vojáků.</p>
<p>Kavalerie překonala první úděs a pokusila se vymanit z boje zblízka, protože dav bojovníkům neumožňoval rozdávat dobře mířené rány nepřátelům se zelenou kůží.</p>
<p>Skřeti je však dále pronásledovali, bili koně po zadních nohách a po bocích, věšeli se na ně jako vzteklí psi a podařilo se jim, že se zvířata děsem a bolestí splašila.</p>
<p>Slepí strachem naráželi koně na vyčkávající oddíly a šířili ještě větší zmatek.</p>
<p>Skřeti se objevovali zdánlivě všude, s řevem udeřili a hned zmizeli. Čtvernožci dupali kolem sebe, zasahovali přátele i nepřátele, ržáli a frkali, než uposlechli vrozené instinkty a obrátili se na útěk. Ani těm nejlepším jezdcům se je nepodařilo zadržet, stádový pud koní byl silnější než ostruhy a uzda.</p>
<p>Mallen a Tilogorn potřebovali dlouhé minuty, než své jednotky uspořádali a vrátili se s nimi na náměstí. Připojily se k nim jejich vlastní pěší oddíly a doprovázely je k paláci, aby vyčistily prostor před bránou.</p>
<p>Po skřetech najednou nebylo ani stopy, jenom mrtví a zranění prozrazovali, že se zde před pár okamžiky odehrála brutální bitva. Král a princ neztráceli čas dlouhým přemýšlením, kam se jejich protivníci poděli, ale nechali vylomit brány.</p>
<p>Tři tisícovky jezdců se tísnily v předsálí paláce. Mallen a Tilogorn své jednotky rozdělili a začali ve spěchu pátrat po Nôd’onnovi. Schody byly tak široké a ploché, že koně bez námahy procházeli sály a halami. Na obránce nebo skřety přitom útočníci marně čekali.</p>
<p>„Vy zůstanete zde a budete ho hledat tady dole.“ Král Idoslânu si vzal na starost tu nejvyšší ze všech věží, neboť si myslel, že maguse najde právě tam. „Já jdu nahoru.“ Spolu se třemi stovkami vojáků sesedl a šplhal po stále strmějších schodech. Přitom si zvedl hledí, aby se mu lépe dýchalo.</p>
<p>V první místnosti padl jeho pohled širokými okny ven na jižní okraj Poristy, jímž si další vojáci razili cestu k paláci. Ve větru plápolaly vlajky Urgonu a jejich dalších spojenců.</p>
<p>„Pohleďte, princi Mallene!“ upozornil s úlevou svého průvodce na tento objev. „Král Lothaire to přece jen zvládl a bránu dobyl. Teď tomu kouzelníkovi už nic nepomůže.“</p>
<p>Plavovlasý Ido byl překvapen. „Sám jsem viděl, jak…“ Zmlkl a následoval krále. S novou odvahou a čerstvou silou v nohách běželi kupředu, až dorazili k obrovským dveřím, které násilím vylomili.</p>
<p>Jejich odvaha byla odměněna. Dvacet kroků od nich stála zády k nim tělnatá, vysoká postava v malachitové róbě a pozorovala dění na úpatí věže a kolem paláce. Magus ani nepovažoval za nutné se k nim obrátit.</p>
<p>Tilogorn nemusel nic říkat. Jeho vojáci se rozestavili do vějíře, lučištníci bez varování po kouzelníkovi stříleli, šípy však nedolétly k cíli, i když ten se nedal netrefit. Čím víc se šípy blížily jeho zádům, tím pórovitějšími se stávaly. Kov ve špici šípů zrezivěl, dříky se rozpadaly a zanechávaly za sebou stopu z dřevěné moučky. Nakonec se prostě rozplynuly a nic z nich nezbylo. Maličké železné spony padaly s cinkáním na kamenné desky.</p>
<p>„Vítejte.“ Magus se stále ještě nepohnul. „Vítejte v Lios Nôd’onnu, králi Tilogorne. Jaké je vaše přání?“</p>
<p>„Blaho Skryté země,“ odvětil Tilogorn pevným hlasem, vytasil zbraň a držel ji připravenou, aby mohl s kouzelníkem bojovat. „Stojíte mu v cestě.“</p>
<p>„Vpochodovali jste do mé země, napadli jste moje město a chcete mě zabít. Nemělo by být spíš na mně, abych si dělal starosti o blaho své země?“</p>
<p>„Stal jste se zrádcem a mnohonásobným vrahem, jak jsme s lítostí zjistili.“</p>
<p>„Vrahem, ano. Ale z dobrého důvodu, protože bych chtěl Skrytou zemi zachránit – právě tak jako vy. Blíží se nebezpečí, před nímž můžeme Skrytou zemi zachránit jen já a můj přítel, a k tomu potřebuji mít vládu nad všemi říšemi. Vládci lidí, trpaslíků, elfů, kouzelníci, ti všichni mě musí poslouchat nebo kvůli blahu všech zmizet.“ Konečně se otočil a jeho zkalené zelené oči se na ně smutně dívaly. „Někteří již zmizeli a mě to velice bolí. Nechcete se alespoň vy ke mně připojit?“ Udělal krok vpřed a podal králi nataženou ruku.</p>
<p>„Nikdy!“ Tucet vojáků se na Tilogornův pokyn vyřítilo vpřed, aby se ho chopili.</p>
<p>Ale jejich zbroje, zbraně, šaty a nakonec i oni sami dopadli stejně jako ty šípy. Neviditelné síly účinkovaly tak rychle, že jim dokonce ani nezbyl čas uskočit zpět z kruhu, v němž magusova magie působila. Jejich na prach rozpadlé pozůstatky ležely čtyři kroky od Nôd’onna. Podzimní vítr rozvířil prašnou substanci do všech stran. Ostatní bojovníci ustoupili ustrašeně dozadu.</p>
<p>„Trestuhodně jste podcenil mou moc, králi Tilogorne,“ prohlásil Nôd’onn rozvláčně. „Ruku, kterou jsem vám podal, jste odmítl. Nyní platí vaši muži cenu za vaši nafoukanost.“</p>
<p>Chladný vánek s sebou znovu přinášel hluk boje, ten měl za následek, že Tilogorn zbystřil uši.</p>
<p>„Mysleli jste si, že je bitva již dobojována?“ Magus ukázal k oknu. „Podívejte se, co se stalo z Lothairova vojska a z krále samotného.“</p>
<p>Tilogorn nespustil z Nôd’onna oči a místo sebe poslal jednoho vojáka, aby se podíval dolů a podal zprávu.</p>
<p>„Bojují proti našim lidem, můj králi,“ hlásil zdrceně. „Vidím naprosto jasně korouhve Urgonu, vojáky… Oni pomáhají skřetům!“ Muž se zarazil. U Palandiell! Oni zase vstávají… i když jsou zabití, zase znovu vstávají!“</p>
<p>Nôd’onn se zasmál. „Už delší dobu se nacházíte na půdě, která patří Mrtvé zemi. Síly mé magie vám vykouzlily před očima něco jiného, abyste mi sem skutečně přivedli celé své vojsko, které tak nutně potřebuju…“</p>
<p>Chtěl říct ještě něco, ale otřásl jím záchvat kašle. Krev mu prosakovala z nosu a z koutku úst, zalapal po dechu a zhroutil se na kolena, krve přibývalo, řinula se mu z úst hustým proudem a potřísnila dokonale bílé mramorové dlaždice.</p>
<p>„Teď nebo nikdy!“ vykřikl Tilogorn a vyrazil. „Za Skrytou zemi!“ Jeho válečníci ho následovali.</p>
<p>Většina odvážných se rozpadla v prach, ale na několika místech účinek kouzla díky Nôd’onnově slabosti ztratil na síle. Třiceti válečníkům, mezi nimi i králi, se podařilo jeho zábranu prolomit a dostat se do těsné blízkosti maguse. Jeden lučištník vpálil tři, čtyři šípy do magusova nateklého těla, pak byli vojáci přímo u něj a začali do umdlévajícího kouzelníka sekat a bodat. Najednou byl po jeho boku i princ Mallen.</p>
<p>Strach, že se v poslední chvíli přece ještě stanou obětí nějakého kouzla, propůjčil mužům sílu a bojovali jako posedlí. Čepele bodaly a sekaly stále rychleji, stále mocněji. Podlaha se rudě zbarvila krví, která se v proudech řinula z těla rozsekaného na kousky. Byl cítit příšerný puch.</p>
<p>Tilogorn měl dojem, že v otevřených ranách zahlédl nějaký pohyb. <emphasis>Něco tam v něm žije, </emphasis>projelo jím poznání a otřásl se hnusem. S nesmírnou tvrdostí udeřil. „Tak už konečně umři!“</p>
<p>„Ne!“ zaryčel Nôd’onn. Závan vichru zahnal útočníky zpět a smetl je k zemi. „Já musím chránit Skrytou zemi!“ Onyx na jeho kouzelné holi vyplivl spleť černých blesků. Několik mužů se s celou zbrojí rozpadlo v proudech energie v popel.</p>
<p>„Nevzdávejte se!“ Král skočil dopředu a rozpřáhl se mečem. „Musíme zvládnout nemožné,“ zvolal bez dechu a rozpřáhl se pravici proti magusovi. „Já…“</p>
<p>Shora přilétl blesk a prodral se mu skrz koženou zbroj až do srdce. Tilogorn se zasténáním klesl k zemi, prsty pustily rukojeť meče a ten zmizel ve změti kostí a bot. <emphasis>Selhal jsem</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>
<p>„Blahopřeji vám, princi Mallene,“ pronesl Nôd’onn výsměšně. „Právě jste se stal králem a novým vládce Idoslânu.“ Opětovně natáhl ruku. „Táži se vás: Chcete mne následovat, nebo pozbýt své vlády tak rychle, jak jste ji získal?“</p>
<p>Ido dlouho nepřemýšlel. Sehnul se, sebral meč a zvedl těžce zraněného krále na nohy. „Dostanu vás odsud pryč, dneska není vhodná doba na to, abychom ho porazili,“ poznamenal k Tilogornovi a vlekl ho ke dveřím. Vojáci je zezadu chránili.</p>
<p>Nôd’onn se za ním nechápavě díval: „I vy?“</p>
<p>„Vy jste zlo, nepřítel Idoslânu. Jak bych s vámi mohl uzavřít nějaký pakt?“ Princ Mallen podpíral Tilogorna a belhal se s ním po schodech dolů, Nôd’onn však chvátal dlouhými kroky za nimi.</p>
<p>„Pak zemřete společně!“ vykřikl přeskakujícím hlasem. „Nepotřebuji vás, ani jednoho, ani toho druhého!“</p>
<p>Když se první blesky s rachotem probíjely řadami posledních bojovníků, hodil si Mallen Tilogorna přes rameno a pádil ze schodů. „Nevím, jestli to zvládneme, ale určitě vás nenechám na pospas té stvůře,“ supěl při běhu.</p>
<p>„Mallene, vládněte Idoslânu lépe než vaši předchůdci,“ zašeptal umírající král. Krev se mu vyhrnula z úst a stékala po brnění na rameno muži, jenž ho nesl. „Poslouchejte: shromážděte zálohy v bezpečné vzdálenosti od Poristy, zachraňte zraněné a spalte mrtvoly – nebo budete mít proti sobě armádu nemrtvých, jaké nic a nikdo neodolá. Nikdy nesmíte Nôd’onnovi darovat jeho neporazitelnou armádu!“</p>
<p>„Vy budete žít a pomůžete mi přichystat odplatu. Máte více zkušeností, Tilogorne,“ odporoval princ namáhavě, králova váha ho těžce srážela v kolenou. „Seberte se, chlape! Copak chcete svůj trůn přenechat někomu z rodu Ido?“ vykřikl, aby krále udržel při životě jeho vztek.</p>
<p>„Slibte to! Buďte moudřejší než váš dědeček! Nesmíte zemi rozervat na kusy.“</p>
<p>„Slibuji.“</p>
<p>„Spalte mrtvé,“ vštěpoval mu ještě jednou tiše, „zachraňte naši vlast, Palandiell buď…“ Jeho tělo zvláčnělo.</p>
<p><emphasis>Ne. Tak jsem trůn nikdy nechtěl získat. </emphasis>Mallen se dovlekl k úpatí věže a položil mrtvého něžně na zem. <emphasis>Ale já svůj slib dodržím, Tilogorne. </emphasis>Vzal si vládcův pečetní prsten, sponu a meč a běžel dále.</p>
<p>Se zbytkem svých lidí si jen s největším úsilím proklestil cestu zástupem nemrtvých.</p>
<p>Při ústupu Poristu zapálili a stvořili moře plamenů, jaké nedokázala uhasit žádná magie na světě. Dokonce ani Nôd’onnem přivolaný déšť tomu nemohl zabránit a město s výjimkou kouzelníkova paláce vyhořelo do základů. V tomto pekle skončili i král Tilogorn a král Lothaire.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />XIII</p>
<p><strong>Skrytá země, někde pod zemí,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_19.jpg" />ět trpaslíků dokázalo mezitím zhruba určit, jak daleko jsou vzdáleni od cíle. Každých pětadvacet mil byla do skály vytesána odpovídající značka, které si předtím nikdy nevšimli. Během krátké doby urazili neuvěřitelnou vzdálenost dvou set mil.</p>
<p>Když před příštím úsekem s prudkým spádem zvolna dojížděli do větší haly a zastavili v ní, rozhodli se, že si tu na pár hodin odpočinou. Neměli sice za sebou žádný namáhavý pochod, ale z nepohodlného sezení, zatáček a neustálých změn nahoru a dolů dostávali křeče do svalů. Unavovalo je rovněž monotónní rachocení důlního vozíku.</p>
<p>Než vystoupil, vyšplhal se Boïndil na bočnici jejich vozíku a pečlivě odtamtud zkoumal špínu na zemi, jestli někde neobjeví stopy nohou. „Tady už dlouho nikdo nebyl,“ ohlásil a skočil na zem, až rozvířil prach. „Anebo se všichni rozpadli.“</p>
<p>„Koleje před námi jsou taky špinavé. Gandogar se musel pustit nějakou jinou cestou,“ vyvodil jeho bratr z Pruďasova pozorování.</p>
<p>Tungdil rozložil náčrtek systému tunelů, který si zhotovil při první zastávce. „Bylo by to možné,“ soudil.</p>
<p>„Doufám, že se nad ním zhroutí strop,“ bručel popuzeně Pruďas a sbíral kousky dříví na rozděláni ohně. Sotva se však jeho prsty dotkly kousků trámů, rozpadlo se dřevo na troud a malé úlomky. Z grilovaných plátků hub s roztaveným sýrem nebylo nic.</p>
<p>Jedli mlčky, každý ponořen do vlastních myšlenek. Bavragor vydatně popíjel, notoval si popěvky a ani za mák se nestaral o protesty svých společníků. Jeho mocný hlas se rozléhal halou a nesl se potrubím dál a dál.</p>
<p>„Buď už konečně zticha! Jinak bude kdekdo tady pod zemí hned vědět, že tu je pár trpaslíků,“ stěžoval si Goïmgar.</p>
<p>„Při tom rachotu, co vozík cestou vydával, už to stejně všichni dávno vědí,“ zašklebil se Boëndal.</p>
<p>„Náš malý Třpytovous má už zase strach, že?!“ popichoval Boïndil. Zároveň si položil sekery do klína a brouskem brousil ostří. „Nic se nestarej, bratr a já jsme tu s tebou.“ Zkoumavě přejel palcem po čepeli. „Ta se už dlouho nenapila žádný skřetí krve. Dochází jí trpělivost, stejně jako mně.“</p>
<p>„Copak si myslíš, že tady dole nějací jsou?“ zeptal se Goïmgar s obavou.</p>
<p>„V těchhle štolách může žít kdeco,“ odpověděl Pruďas a těkal pohledem na všechny strany. Boëndal a Tungdil okamžitě pochopili, že si z brusiče diamantů střílí, aby ho ještě víc vystrašil. „Stovky cyklů je nikdo nepoužíval. Možná natrefíme na nějaký bestie, co si tady dole udělaly pohodlí.“ Udeřil plochými stranami seker o sebe, až nahlas zazvonily. „Hohó, musíme jim vyhlásit válku a všechny je vyhnat ven.“</p>
<p>„Stačí, chrabrý válečníku,“ brzdil ho Tungdil.</p>
<p>Boïndil se však nahlas zasmál, jeho vlastní řeči v něm probudily chuť k boji. „Jen sem pojďte, obři, trollové, skřeti a všechny vy Tionovy odporný stvůry. Tady jsou děti kováře, který vás rozdrtí!“ zvolal hlasitě, aby přehlušil kameníkův zpěv. „Pojďte sem, ať vás můžu zabít!“</p>
<p>„Pst, prosím, buď zticha!“ prosil ho úpěnlivě Goïmgar a couval dozadu, dokud za zády neucítil bezpečnou zeď. „Nevyzývej je!“</p>
<p>„Slyšel jsem o tvorech, který Tion zvlášť stvořil jako nepřátele trpaslíků, tak jako jsou alfové smrtelný nepřátelé elfů,“ zamíchal se do hovoru Bavragor a promazal si hrdlo dalším lokem ze svého tajemného měchu.</p>
<p>„A já jsem slyšel o tvorech, kteří zemřeli v bolestech potom, co tě slyšeli zpívat,“ ušklíbl se Boëndal.</p>
<p>„Kdyby nás skřeti chtěli navštívit, tak prostě drž hubu. Jinak je zaženeš na útěk,“ přisadil si Boïndil.</p>
<p>Bavragor ho obšťastnil neslušným gestem a nadechl se k nové písni, ale Tungdil mu nařídil, aby mlčel. „Chceme přece slyšet, kdyby se k nám někdo kradl,“ upozornil ho a okamžitě sklidil souhlas obou dvojčat i Goïmgarův.</p>
<p>„Pro mě za mě,“ Bavragor se přeladil na tiché pobrukování, z dek si sestavil lože a o chvíli později chrápal snad ještě hlasitěji, než předtím zpíval. Dvojčata rovněž ulehla ke spánku, zatímco Goïmgar se nehnul z místa. Tungdil mu musel podat deku, protože drobný trpaslík se rozhodl spát v sedě.</p>
<p>„Vím, o co ses předtím pokusil,“ řekl mu po chvíli tiše, když si byl jistý, že ostatní tři spí.</p>
<p>„Nechápu…“</p>
<p>„Předtím, v té druhé hale,“ připomněl mu. „Chtěl jsi poškodit plán tunelů, aby nám byl k ničemu. Proč ses o to pokusil?“</p>
<p>Útlý trpaslík po něm zlostně loupl očima. „Chtěl jsem otřít prach.“</p>
<p>„Dýkou?“ Tungdil pozoroval jeho obličej, vyhledával Goïmgarův pohled. „Chtěl bych, abys pochopil, že já nejsem tvůj nepřítel.“</p>
<p>„Můj nepřítel? Ne, ty nejsi můj nepřítel. Ty nejsi nic, dokonce ani Čtvrtý,“ odpověděl Goïmgar nevrle. „Jenom sám Vraccas ví, odkud pocházíš, ale k našemu kmeni nepatříš. Někdo, kdo se vynořil bůh ví odkud, by si chtěl přisvojit trůn, na který nemá žádné právo. Ale to se ti nepovede. I když mi můj král nařídil, abych tě ve všem poslouchal, stejně najdu nějaký způsob, jak ti zabránit v úspěchu a pomoci Gandogarovi k jeho právům.“</p>
<p>„To je důvod, proč jsi nechtěl jít s námi?“</p>
<p>„Možná. Ale možná prostě jenom nenávidím, když musím někam cestovat, bojovat, zažívat věci, které nechci zažívat. Už jenom cesta ke Druhým nebyla podle mého gusta. A teď nasazuju drahocenný život kvůli nějakému podvodníkovi.“</p>
<p>„Mně o titul velkokrále nejde, Goïmgare,“ pronesl Tungdil chlácholivě. „Abych byl zcela upřímný, je mi to srdečně jedno.“</p>
<p>Trpaslík se na něho překvapeně podíval. „Co je pak důvodem vašeho soupeření?“</p>
<p>„Chtěl bych, abychom vytvořili Ohnivou čepel, abychom s ní mohli bojovat proti Nôd’onnovi a porazit ho,“ vysvětloval naléhavě. „Jestli to se Skrytou zemí bude vypadat špatně, budeme my trpaslíci jediní, kdo může šíleného maguse zastavit. O tohleto mi jde, ne o trůn.“</p>
<p>„Kdybych byl na tvojem místě, vylhal bych si mramor ze stropu, jen abych dosáhl cíle. Odkud mám vědět, že říkáš pravdu? A co se stane, jestli se vrátíme do Modrých hor první? Nestal by ses pak králem, přestože, jak tvrdíš, jsi jím být nechtěl? Pospícháme proto tak rychle?“</p>
<p>Tungdil pochopil, že ho tento večer o svých čestných úmyslech přesvědčit nedokáže, v Goïmgarovi se nedůvěra příliš zahnízdila.</p>
<p>Kromě toho se ho dotkla slova o jeho původu, který se před ním stejně jako dřív skrýval v temnotách. Musel se přetvařovat, vytrvale udržovat zdání, ale v hloubi duše se cítil nejistý, osamělý. Pouze osud Lot-Ionana a jeho milé přítelkyně Fraly mu dodával sílu pokračovat v divadle, aby svou skupinku dovedl do ztracené říše Pátých. Obětoval by cokoliv, jen aby zrádného maguse připravil o moc a o život.</p>
<p>„To by stačilo,“ ukončil jejich rozhovor stísněně. „Odpočiň si, já budu držet hlídku.“</p>
<p>Tungdil si přehodil deku přes ramena, aby se chránil před chladem štoly. Tu se ozval jakýsi zvuk. Zněl jako osamělý úder kladiva o skálu.</p>
<p>Goïmgar, který si zrovna hledal pohodlnou polohu, strnul uprostřed pohybu. „Obři?“ zašeptal vystrašeně. „Nebo duchové trpaslíků, kteří zemřeli při stavbě chodeb?“</p>
<p><emphasis>Může to být všechno možné. </emphasis>Tungdil neodpověděl, nýbrž uchopil sekeru a naslouchal v temnotě. Zabušení se neopakovalo. „Nějaký kámen,“ pronesl zvolna a uvolnil se. „Nějaký kámen asi spadl ze stropu a trefil jiný kus skály. Nemáme důvod, proč se znepokojovat.“</p>
<p>„Neměli bychom probudit dvojčata? Ta mají určitě víc zkušeností než ty.“</p>
<p>„Ne. To nic nebylo,“ trval na svém. „Spi a na ten zvuk zapomeň.“</p>
<p>Brusič diamantů si přitáhl deku až po bradu, před sebe si položil štít a Tungdil zaslechl, že vytasil svůj krátký meč. Teprve potom se mu zavřely oči.</p>
<p><emphasis>Co to jenom mohlo být? </emphasis>Tungdil tiše vstal, popošel doprava, pak doleva a napínal uši u potrubí, jestli nezaslechne kroky nebo nějaké jiné zvuky.</p>
<p>Nic. V chodbách vládl klid.</p>
<p>Nemohl se však zbavit nepříjemného pocitu. Představa, že po tak dlouhé době bez trpaslíků se za pány chodeb považují jiní tvorové, není úplně scestná. Boïndilova vyzývavá slova možná vzbudila víc, než jim bylo milé.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když jejich skupinka pokračovala v cestě, povyprávěl Tungdil ostatním o zvuku, který spolu s Goïmgarem zaslechl. Pruďas se zaradoval, že přijdou nějaké potíže, a zároveň se hněval, že ho neprobudili, takže předstíral uraženého a dlouhou dobu neprohodil s nikým ani slovo.</p>
<p>Vozík svištěl po trati jako vítr, tu rychle, tu pomaleji, jednou do kopce, jednou z kopce. Dvakrát jim rychlost nevystačila a nedojeli až k dalšímu prudce se svažujícímu úseku trati, takže pět trpaslíků chtě nechtě muselo vozík tlačit.</p>
<p>Při těchto příležitostech Bavragor samozřejmě zanotoval nějakou píseň, která je měla při jejich dřině popohnat, a když pak nakonec začal zpívat i milostnou písničku, rozžhavil tím Boïndila tak, že byl vzteky úplně bílý.</p>
<p><emphasis>Zcela záměrně ho provokuje. </emphasis>Tungdil měl navíc dojem, že se jednooký silák při jejich dřině neopírá do vozíku celou svou vahou, aby tak Pruďas musel tlačit víc. Při jedné přestávce si vzal kameníka stranou a uhodil na něj.</p>
<p>„No jasně, že to dělám schválně,“ přiznal se trpaslík bez obalu. „Postarám se o to, aby si celou cestu protrpěl.“</p>
<p>„Tak to ale nejde,“ pronesl Tungdil vyčítavě.</p>
<p>Bavragor pokrčil lhostejně rameny.</p>
<p>„Děláš to kvůli své sestře?“</p>
<p>Bavragor se podíval ke dvojčatům, kde právě Boëndal podával svému propocenému, unavenému bratrovi měch s vodou. „Ano,“ odpověděl protáhle, zatímco vytáhl vlastní nádobu na pití a odšpuntoval ji. Okamžitě zavoněla silná pálenka. Dal si jeden hlt a setřel si kapky z černých vousů. „Ano,“ zašeptal ještě jednou nepřítomně a sklopil oči.</p>
<p>„Co se mezi ní a Boïndilem stalo?“ vyptával se Tungdil opatrně dál.</p>
<p>Bavragor vystrčil hlavu. Jeho čelisti mlely naprázdno a pod klapkou přes oko mu skanula jedna jediná slza. Nedokázal promluvit, místo toho opět přiložil k ústům měch s pitím.</p>
<p>„Chceš se kvůli ní upít k smrti?“</p>
<p>Bavragor odložil měch od úst. „Ne. Piju, abych zapomněl, jak dobrej jsem kdysi býval,“ odpověděl smutně. „Ale nedaří se mi to. Moje díla visí na každým rohu říše Druhých, koukají se dolů na mě a vysmívaj se mi, že moje ruce už nic pořádnýho nesvedou.“ Opřel se o skalní stěnu a prohlížel si halu, v níž právě byli. „Víš, proč jsem se přidal k tyhle expedici?“ zeptal se nečekaně a Tungdil potřásl hlavou. „Abych se už nevrátil,“ vysvětloval chraptivě a s vážností opilcům vlastní. „Já už ty soucitný pohledy ostatních trpaslíků dýl nesnesu. Chtěl bysem zůstat v paměti jako Bavragor Perlík, jako neporazitelnej mistr kamene, kerej probudil k životu Ohnivou čepel a položil za trpaslíky život – a ne jako ochlasta Perlík, kterýmu se dláto chvěje v ruce tak, že ryje do skály, i když nechce.“ Podíval se na Tungdila a trošku se pousmál. „Já přispěju svým dílem, abych ochránil Skrytou zemi a náš národ, ale zůstanu v říši Pátých.“ Na stvrzenou si dal další hlt pálenky a pak zmlkl.</p>
<p>Jeho slova udělala na Tungdila dojem. Měl o něm jinou představu, viděl v něm hlasitého, občas nemravného, ale dobromyslného trpaslíka, kterého jen tak něco nerozhází. „Kdepak. Ty se s námi určitě vrátíš,“ odvětil a samotnému mu po Bavragorově upřímném doznání připadala tato slova hodně ubohá. „Budeme tvoje tvrdé pěsti proti Nôd’onnovým oddílům moc potřebovat.“</p>
<p>Bavragor mu položil ruku na předloktí. „Ty potřebuješ trpaslíky, jako jsou dvojčata, co umějí bojovat a nikdy sami o sobě nepochybují.“ Pustil ho. „Buď bez starostí. Já se umím ovládnout a vytvořím ze žuly ty nejkrásnější a nejlepší trny, jaké kdy říše trpaslíků viděla. A teď mě nech s mým měchem o samotě. Co se stalo s mojí sestrou ti povyprávím někdy jindy.“</p>
<p>Tungdil se zvedl a přešel k válečníkům, kteří si dopřávali šunku a sýr. <emphasis>To byl smutný rozhovor.</emphasis></p>
<p>Boëndal z dálky sledoval jejich rozhovor, nepochopil sice, o čem spolu hovořili, ale neptal se, aby na to neupozornil bratra. Podal Tungdilovi kus kořeněného kozího sýra. „Jestli nás ta dráha nějak nezradí, budeme už pozítří u Prvních, učený,“ prohodil.</p>
<p>„Podle toho by tam Gandogar už musel být,“ odvětil Tungdil rozmrzele.</p>
<p>„Jestli nezabloudil,“ zasmál se Pruďas a otřel si pot z očí. „Doufám, že ho jeho zkratka zavedla rovnou do nějaký hluboký díry.“ Goïmgar po něm střelil zlým pohledem. „No, jen se na mě klidně dívej. Tady sedí vládce všech trpaslíků,“ podrážděně přijal nevyslovenou výzvu. „Tvůj král je ale válečnej štváč, měkkej trpaslík, co…“</p>
<p>„Dost, Boïndile,“ napomenul ho Tungdil. „Já vím, že raději bojuješ, než posedáváš, ale budeš muset svůj temperament zkrotit.“ Trpaslík zabručel a zmlkl. „Pokračujme. Čím dřív dosáhneme první etapy, tím líp.“ Zvedl se. Ostatní čtyři to pochopili jako znamení, že se mají vrátit na tvrdá sedadla důlního vozíku. <emphasis>Vrátí se někdy do téhle skupinky klid? </emphasis>kladl si Tungdil ustaraně otázku.</p>
<p>„Jak to asi u nich vypadá?“ přemítal Boëndal polohlasem, zatímco se připravoval na rozjetí vozíku. „Prý jsou nejlepší kováři našeho národa. Nechám si od nich udělat novou zbraň, která bude ještě lepší než můj vraní zobák.“</p>
<p>„Ohó! To je skvělej nápad, bratříčku,“ houkl Pruďas. „Ne že by moje dvě sekery byly špatný, ale jestli klany Prvních nabízejí něco lepšího, rád po tom sáhnu.“</p>
<p>Pomalu se rozjeli. Když se blížil strmý úsek, naskočil Boëndal na své místo a jejich cesta pokračovala dál.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„V</p>
<p>yhověl jsem tvému pozvání, Gundrabure, ale nepočítej s tím, že bych změnil názor,“ pronesl Bislipur a opět se zvedl poté, co před velkokrálem poklekl.</p>
<p>Tón jeho hlasu prozrazoval zarputilost a odmítání a zřetelně nejvyšší hlavě všech trpasličích kmenů a jeho rádci naznačil, že si tento rozhovor o samotě v prázdném poradním sále mohli odpustit. Ale třeba Vraccas dopustí zázrak a nečekaně ho udeří kladivem do hlavy tak, aby pochopil. Gundrabur ukázal na židli, na niž se mohutný trpaslík může posadit.</p>
<p><emphasis>Je vidět, že zase vypadá o něco hůř. Prsty se mu chvějí, nedokáže už pořádně zvednout ruku,</emphasis> postřehl Bislipur a zalilo ho uspokojení. <emphasis>Jeho věk je na mojí straně.</emphasis></p>
<p>„Volíme cestu, kterou jsme se měli vydat hned od počátku, a ne spřádat intriky,“ zahájil přijetí Balendilín a usadil se vedle svého pána. „Nemáme ve zvyku řešit naše rozdíly v názorech jako nějací nečestní šotci, nebo snad ano, Bislipure?“</p>
<p>„Intriky jsou pro to určitě nesprávné slovo. Hledám si spojence, abych dosáhl cíle, který se našemu národu v této jedinečné situaci nabízí,“ oponoval Čtvrtý.</p>
<p>„Velkokrál a já si klademe otázku, co je tvým skutečným motivem,“ přiznal Balendilín otevřeně. „Nechápeme, že chceš děti kováře zavléct do války s elfy, když volá mnohem větší bitva.“</p>
<p>Bislipur vypadal znuděně, dokonce se ani nerozčílil. „Velkokráli, nech mě odejít. Vůbec nerozumím vašemu naléhání, stejně jako vy nechápete moji žádost. Nemáme vůbec nic, o co bychom se mohli při jednání opřít. Je to naprosté plýtvání časem.“</p>
<p>„Plýtvání časem. A na co ten čas potřebuješ?“ tázal se Balendilín dál.</p>
<p>„K přemýšlení,“ odsekl Bislipur nevrle. Bez povolení vstal a belhal se ke dveřím.</p>
<p>„Přemýšlet bys chtěl?“ pronesl Gundrabur. „No, tak přemýšlej o následující věci: nikdo z tvého poselstva nezná tvoji rodinu, Bislipure.“</p>
<p>Trpaslík se zastavil, avšak neotočil se. „Co tím chceš naznačit, velkokráli?“</p>
<p>„Nechtěl bych nic naznačovat, jenom tě na něco upozorňuji,“ odvětil Gundrabur.</p>
<p>Balendilín zaskočil místo svého zesláblého pána. „Zpochybňuješ Tungdilův původ, dobrá, souhlasíme. Ale jedno staré přísloví praví: kdo po druhém háže ohněm, měl by se ujistit, že se sám nemusí bát žáru.“</p>
<p>Bislipur se vrátil na místo, mohutné ruce sevřeny v pěst. „Zdá se mi, že vy dva kujete pikle, že by je ani šotci nedokázali líp vymyslet,“ vztekal se. „Co máte za lubem?“</p>
<p>„Nic. Ale dáme hlasitě zaznít našim pochybnostem, že s tvým původem je právě tak něco v nepořádku jako s původem našeho favorizováného nástupce,“ podotkl rádce vážně. „A ty řádky o tom, že za zánik Pátých nesou vinu elfové, jsou podvrh.“</p>
<p>„Pomluva!“ Bislipur udeřil oběma rukama do stolu, až kámen praskl.</p>
<p>„Jen se na sebe podívej. Máš statnější postavu než trpaslíci z kmene Čtvrtých, nikdo tě nikdy neviděl brousit diamanty nebo pracovat na nějakém šperku a z tvojí bojovnosti a síly mají skřeti strach,“ oponoval Balendilín chladně. „To jsem se dozvěděl, když jsem tak trochu poslouchal, co kdo říká. Tvoji nepřátelé by se mohli domnívat, že jsi jedním z trpaslíků z kmene Lorimburova.“</p>
<p>„Ty se opovažuješ vmést mi do tváře takovou urážku?! Při svém vousu, okamžitě bych tě vyzval k souboji o svou čest, kdybys nebyl mrzák!“</p>
<p>Balendilín v duchu zajásal. <emphasis>Těmito slovy, co jsem si právě vymyslel, jsem ho skutečně dostal. </emphasis>„Navrhujeme ti obchod. Ty se budeš chovat klidně, dokud se jedna z obou skupin nevrátí z Šedých hor, a veřejně prohlásíš, že vina elfu na zániku Pátých není prokázaná a ony řádky jsou padělkem, ať už ho zhotovil, kdo chtěl. My ti za to slibujeme, že nebudeme rozšiřovat pověsti o tvém pochybném původu.“</p>
<p>„Ať o budoucím vládci rozhodne výsledek jejich souboje a nic jiného,“ žádal bělovlasý Gundrabur.</p>
<p>Bislipur se skřípěním zubů souhlasil.</p>
<p>„Měli bychom si na naše příměří přiťuknout,“ navrhl Balendilín.</p>
<p>Bislipur sebou trhl a obrátil se k odchodu. „Pijte, když chcete. Já mám ještě moc práce,“ rozloučil se a přiměl se k neradostnému úsměvu. „Nemusíte si dělat starosti, já slovo dodržím a nechám předběžně všechna svá jednání stát, ale abych naše klany svolal na shromáždění, to mi snad ještě dovolíte.“ Aniž by vzdal úctu vládci všech trpaslíků, vytratil se ze sálu. <emphasis>Vy se ještě budete divit. Na svůj slib kašlu. Jenom musím být opatrnější.</emphasis></p>
<p>Na chodbě se střetl s trpaslíkem, který nesl v ruce džbán a tři poháry.</p>
<p><emphasis>Pivo pro krále? Z toho by se dalo něco vytlouct. </emphasis>Když se míjeli, zakopl, zapotácel se a opřel se o sloužícího, který ztratil rovnováhu a spadl. Bislipur duchapřítomně chytil velký džbán a dva poháry, ten třetí se roztříštil na mramorových dlaždicích.</p>
<p>„Promiň, na té hladké podlaze jsem uklouzl. Někdy tu svoji chromou nohu proklínám,“ omlouval se. „Dva poháry a pivo jsou zachráněné.“</p>
<p>Chvíli trvalo, než povalený trpaslík ze sebe setřásl otupělost a zvedl se na nohy. Podíval se na střepy. „To byl pohár pro tebe. Hned se vrátím a přinesu…“</p>
<p>„Ten třetí ať se rozpadne na střepy, já bych stejně nic nepil. Smeť prostě ty střepy na hromádku,“ odmítl Bislipur. Sloužící věnoval všechnu pozornost střepům, které posbíral do zástěry, a pak se obrátil na Bislipura. „Můžeš mi ten džbán a poháry zase vrátit.“</p>
<p>Bislipur právě pohupoval džbánem a pozoroval světlou, hustou pěnu, která se kolébala na tmavém pivu a přitom se s ním nesmíchala. „To je krásný protiklad,“ prohodil zamyšleně. „Bílá stojí nad černou.“ Vtiskl mu džbán a poháry do rukou. „Doufejme, že tomu tak bude i ve Skryté zemi a dobro porazí zlo. Nyní běž. Tvůj král má žízeň.“</p>
<p>Trpaslík pokračoval v cestě, zatímco Bislipur se vydal ke klanům svého kmene a vesele si pobrukoval.</p>
<p><strong>Skrytá země, někde pod zemí,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>P</p>
<p>oslední sráz je obdařil závratným zrychlením a nyní se řítili po trati nejvyšší rychlostí, až Tungdil musel poprvé sáhnout po brzdě. Jestli pojedeme ještě rychleji, tak se převrátíme. Od jejich vozíku odlétaly jiskry a ozývalo se pronikavé kvičení, které představovalo pro jejich uši tvrdou zkoušku.</p>
<p>„To je horší, než když Bavragor zpívá,“ řekl Boïndil nahlas, aby přehlušil vítr, který se do nich opíral. Kameník okamžitě vystupňoval jejich muka tím, že začal vřeštět jakousi píseň. Válečník zakoulel očima.</p>
<p>Vystřelili z tunelu ven, projeli přírodní halou a vjeli na gigantický most vytesaný z kamene, pod nímž se rozléval mohutný tok. Jeho šumění a dunění přehlušilo dokonce i pištění brzd. Vodní tříšť dosahovala až k nim nahoru a pak se zase ocitli v dalším tunelu.</p>
<p>„Viděli jste to?“ vyptával se Tungdil s vykulenýma očima.</p>
<p>„Bohužel ano,“ zašeptal Goïmgar ztrápeně. „Mohli jsme spadnout dolů a zemřít.“</p>
<p>Tungdila však ten pohled doslova nadchl. „Bavragore, viděl jsi už, že by někdo postavil něco podobného? Jak to jen naši předkové dokázali vybudovat?“</p>
<p>Kameník by se nejraději vrátil zpět a důkladně si celou konstrukci prohlédl. „To mohly být jenom klany Druhých,“ odpověděl pyšně. „Žádný jiný kmen by něco takového nesvedl.“ Nesetkal se s odporem. „Na to si připiju.“ Náhle se vozík začal kodrcat a otřásat. „Drž ten vůz v klidu, než něco rozliju nebo než se brusičovi drahokamů udělá blbě a dojde k neštěstí,“ hudroval nahlas.</p>
<p>Tungdil neměl náladu na žerty. „Na kolejích leží malé kamínky,“ hlásil. „Mohli bychom…“</p>
<p>Ozvala se mohutná rána, jejich vozidlo vyskočilo na pravé straně z kolejí, postavilo se napříč přes trať, naklonilo se a hrozilo, že se překotí. Oranžové ohnivé blesky létaly až ke stropu.</p>
<p>Trpaslíci však neměli čas na rozhlížení. Jejich vozík se nakonec stejně převážil, několikrát se převrátil a narazil na masivní skalní stěnu, která před nimi vyrostla jakoby z ničeho.</p>
<p>Tungdil plachtil vzduchem, stočil se do malého klubíčka a doufal, že tak utrží méně ran. Narazil tvrdě na zem, kámen mu na jednom místě roztrhl kůži na tváři a pak vrazil helmou do něčeho masivního. <emphasis>Muselo to tak dopadnout. </emphasis>Omámeně se zvedl a rozhlížel se po svých společnících.</p>
<p>Dvojčata už byla opět na nohou. Jejich kožené kalhoty byly stejně jako ty jeho na několika místech roztrhané a rozedrané, ale zdálo se, že se jim nic horšího nestalo.</p>
<p>Bavragor se zvedal s úpěním na nohy a držel se za boky. Jen Goïmgar nehybně ležel vedle zprohýbaného vozidla, jeho hruď se mírně zvedala a klesala.</p>
<p>„Zatraceně,“ ulevil si Tungdil nahlas a vrávoral k němu, aby se podíval, co mu je. Pruďas a Boëndal se ujali důkladnějšího vyšetření a ke všeobecné úlevě zjistili, že mu navenek nic nechybí.</p>
<p>„To bude hned v pořádku,“ usoudil Bavragor a dal brusiči drahokamů hlt ze svého měchu. „Doufám, že dokáže ocenit mou oběť.“</p>
<p>Útlý trpaslík se s prskáním probral, protože nejspíš nebyl na ostrou pálenku zvyklý. Vyjekl a držel se s tváří zkroucenou bolestí za pravé rameno. „To pálí! Je zlomené!“ Boëndal si ho chtěl ještě jednou prohlédnout, ale Goïmgar se bránil. „Ne! Ty to jenom zhoršíš.“</p>
<p>„Já to hned zhorším,“ zavrčel Boïndil výhružně. „Nech mýho bratra, ať se ti na tu ránu podívá!“</p>
<p>„Goïmgare, prosím tě,“ žádal ho Tungdil. „Je válečník, vyzná se i v léčení.“</p>
<p>„Možná v řezných ranách, ale ne ve zlomeninách,“ odmítal ho Goïmgar pustit k sobě. S úpěním vstal, pravice mu neužitečně visela podél těla. „Mám zlomené rameno,“ naříkal. „Nedokážu jím pohnout.“</p>
<p>„Na! Napij se něčeho proti bolesti.“ Bavragor mu hodil svůj měch. Goïmgar ho reflexivně chytil. Čtyři trpaslíci se na něho vyčítavě zahleděli.</p>
<p>„Tak tys nám tady chtěl zahrát takovou malou komedii, že, slabčáku?!“ zavrčel Pruďas vztekle.</p>
<p>„Zmýlil jsem se!“ pospíšil si Goïmgar s ujišťováním. „Bylo jenom… vykloubené. Tím pohybem kloub zase zapadl na správné místo. Slyšeli jste, jak to luplo?“ Na zkoušku zahýbal ramenem a zase předstíral mírné obtíže. „Pořád to trochu bolí, ale už to ujde.“ Podal Bavragorovi zpátky jeho pálenku. „Vypij si ten svůj mizerný chlast sám. Chutná příšerně.“</p>
<p>„Jestli nás ještě jednou budeš tahat za nos, udělej to líp,“ doporučil mu Boïndil rozzuřeně, „nebo dostaneš takovej nářez, že se ti bude zdát, že tě ta tvoje malá prdel pálí jako výheň.“</p>
<p><emphasis>Nevybral jsem si dobře. Sám jsem si naházel klacky pod nohy. </emphasis>Tungdil se zlobil sám na sebe. Gandogarův klid ho měl před Třpytovousem varovat. Trpaslík se stával stále větším a větším problémem. <emphasis>Už mu nebudu v ničem věřit.</emphasis></p>
<p>Na práci však byly důležitější věci. Rozhlédl se a prohlížel si tunel, který zde končil, uzavřený zříceným stropem. Materiály, které potřebovali na výrobu Ohnivé čepele, ležely roztroušené všude kolem. Přivolal k sobě Bavragora. „Vypadá to na nějaký starý nebo nový sesuv?“</p>
<p>Jednooký změřil pohledem úlomky kamene, vyšplhal po nich ke stěně, zkoumavě přejížděl prsty po hranách a pak se k nim vrátil. „Je to novej sesuv. Poznám to podle lesklejch lomů, prach na kolejích je ze stropu, ne že by na nich dlouho ležel.“ Zatřásl zcela zprohýbanou bočnicí vozíku. „Kdyby se ten náš vozík předtím nezarazil, vlítli bysme bez brždění přímo do tý hromady kamení.“</p>
<p>„Pomohl někdo tomu, aby se štola sesunula?“</p>
<p>Bavragor si otřel prach z očí. „Nemůžu říct, ale možný by to bylo.“ S láskou přiložil ruku ke stěně. „Právě teď, po všech těch cyklech, by se měl tunel probořit? Tomu nevěřím.“</p>
<p>„Určitě za to mohlo to tvoje zpívání,“ soudil Goïmgar tvrdošíjně. „Tvoje zpívání a řev toho šílence.“</p>
<p>„Nebo kameny změkly tím tvým naříkáním,“ opáčil kameník.</p>
<p>„Nebo se uchechtaly nad tím, jak vypadáš,“ přisadil si ještě navrch Boïndil, protože nechtěl Bavragorovi zůstat nic dlužen.</p>
<p>Než na to mohl Goïmgar něco odpovědět, přikázal jim Tungdil, aby posbírali své poklady a zakryli je kousky kamení. „Vylezeme na povrch,“ oznámil jim své rozhodnutí. „Nedaleko odsud je jedno místo, kde můžeme vyjít ven, tam vylezeme z tunelu, najdeme si nějaký statek nebo město a koupíme si poníka.“ Rozložil mapu. „Tady je další místo, kde se můžeme vrátit do chodeb. Je to k němu osmdesát mil.“</p>
<p>„Jenom tam musí na nás čekat nějaký vozík, učený,“ doufal Boëndal. „A co když ne?“</p>
<p>„Koupíme si ještě více poníků a pojedeme těch zbývajících dvě stě mil na nich.“ Tungdil sroloval mapu a pomohl nanosit těžké pruty ušlechtilých kovů na jednu hromadu. Jen ten kousek dřeva si vzal k sobě.</p>
<p>Pohledem přeměřil své čtyři průvodce. <emphasis>S těmi jejich spory se to ani za mák nezlepšilo. Musím udělat něco pro to, abychom drželi víc při sobě, jinak se naše skupina rozpadne. </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, dej mi sílu.</emphasis></p>
<p>Po krátké děkovné modlitbě k Vraccasovi, který jim zachoval život, pochodovali štolou, až došli k úzkému klikatému schodišti, které vedlo strmě vzhůru.</p>
<p>„Kde vlastně jsme?“ chtěl vědět Goïmgar, než se vydal za Bavragorem.</p>
<p>„Podle mapy tu leží Oremaira, země Mairy Ochránkyně,“ odpověděl Tungdil. „Nebo, abych byl přesnější, to, co z ní Nôd’onn udělal.“</p>
<p>„Magusova země,“ zamumlal Boïndil otráveně. „Doufejme, že nám pošle pár těch svejch sviňuch, který bysme mohli rozčtvrtit. Ale bez těch jeho zatracenejch hokuspokusů se milerád obejdu.“</p>
<p>Ostatní čtyři trpaslíci s ním beze slov souhlasili.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Pět trpaslíků, každý z nich zalitý potem, drželo své zbraně pohotově po ruce, když po dlouhém stoupání otevřeli runami zdobené dveře, které měly vést na povrch.</p>
<p>Ocitli se v jakési jeskyni, čtyři kroky vysoké a sedm kroků široké. Přivítalo je šumění vodopádu. Proudy vody se řítily těsně vedle vchodu do jeskyně a s hukotem padaly do hlubin, tříšť jim smývala prach z kroužkových košil, helmic a šatů. Shora na ně dopadalo kalné denní světlo a kreslilo na vlhké podlaze světlé flíčky.</p>
<p>„Todle nenávidím,“ přeřval Boïndil hučení vodopádu. „Když se chcu umejt, zvládnu to sám.“</p>
<p>„Jo, když chceš,“ zakřičel jeho bratr odpověď.</p>
<p>Našli úzkou cestu, která procházela za vodní zástěnou a vedla na jednu skalnatou plošinu. <emphasis>Výborná rozhledna, </emphasis>pomyslel si Tungdil.</p>
<p>„Běžte,“ nabádal ostatní. „Uvidíme, kam jsme se dostali.“</p>
<p>Opatrně postupovali vpřed, aby se na kluzkých kamenech nesmekli. Jeden po druhém procházeli masou vody a každému se dostalo nedobrovolné koupele. Goïmgara dokonce voda málem smetla.</p>
<p>Muselo být nějak kolem poledne. Podzimní slunce vykouzlilo ve vějíři vody duhu, vzduch byl svěží a vlhký. Došli na kamennou plošinu, která jim před nohama příkře spadala padesát kroků dolů. Vrcholky tmavých jedlí, borovic a smrků se k nim tyčily jako oštěpy. Stahující se šedá mračna ohlašovala brzkou přeháňku.</p>
<p>Daleko od nich, někde na obzoru na západě, se něco zalesklo. Leželo tam jakési velké jezero, zatímco směrem na sever rozpoznávali domy a zdi nějakého lidského města, jež leželo skoro na hranici lesa a bylo obklopeno poli, na nichž bylo už dávno po sklizni.</p>
<p><emphasis>Na to, abychom došli do městečka, nám stačí jeden oběh. </emphasis>„Vraccas byl s námi,“ radoval se Tungdil, že mají dobrou výchozí polohu. „Už brzy budeme mít svého poníka.“</p>
<p>„Město plné Dlouhých,“ prohlásil Goïmgar s menším nadšením. „Jenom jestli nás tam snesou?“</p>
<p>„Přestaň naříkat, jinak se nám ještě rozpadne skála pod nohama,“ vyjel na něj Pruďas. „Dlouzí jsou Dlouzí, nic víc. Však my už je zvládnem.“</p>
<p>„Řečnění necháte na mně,“ poučoval je Tungdil plný zlých předtuch. „Znám lidi nejlíp z vás všech.“</p>
<p>Ostatní přikývli na souhlas. Společně se vydali hledat nějakou cestu dolů a objevili úzkou stezku, vedoucí hustým lesem.</p>
<p>Koruny listnatých stromů ztlumily paprsky slunečního světla. Mezi stromy se vznášela řídká podzimní mlha. Ve výši stehen byla dokonce neprostupně hustá a vypadala jako zředěné mléko. Příšeří trpaslíkům usnadňovalo přivyknout si na denní světlo.</p>
<p>„Tak tohle jsou ty lesy, ve kterých Maira poskytla jednorožcům útočiště před pronásledováním?“ pronesl Tungdil nadšený, že vidí na vlastní oči to, co znal z knih. „Když budeme mít štěstí, tak je možná potkáme.“</p>
<p>„A co pak mám s nima dělat?“ tázal se Boïndil bezradně. „Určitě na nich nepojedem.“</p>
<p>„Podíváme se na ně. Od té doby, co je honí alfové, už jich moc není.“</p>
<p>„Copak musí být v lese takovej klid jako v opuštěný štole?“ ptal se Bavragor. „Mohl bych zazpívat nějakou písničku, aby ty zvířata věděly, že jsme tu, a přišly sem za náma, abysme si je mohli prohlídnout.“</p>
<p>„Jednorožci jsou plachá zvířata a zpěv…“</p>
<p>„…jeho zpěv, učený,“ opravil ho Boëndal tiše.</p>
<p>„…tu nepomůže. Prý se přiblíží jenom k pannám,“ poučil ho Tungdil.</p>
<p>„No, kdo asi tak přichází do úvahy, že by nám posloužil jako návnada?“ hloubal Bavragor a Tungdil rudnul, ať dělal, co dělal.</p>
<p>Náhle Boïndil klopýtl o cosi, co leželo na zemi, skryté před jeho očima závojem mlhy.</p>
<p>„No ne!“ divil se a opatrně jednou ze svých seker přitlačil na měkký předmět, který nadále zůstával neviditelný. Čepel se zbarvila jasně rudou barvou. „Tvůj štít,“ požádal Goïmgara a rozháněl jím cáry mlhy, aby rozeznali, co leží v krvi na zemi.</p>
<p>„Kůň?“ zarazil se Bavragor, když spatřili tělo s bílou srstí. „Nebo… je to snad jednorožec?“</p>
<p>Tungdil poklekl vedle mrtvého stvoření, které neslo na těle několik ran, způsobených kousnutím nějaké šelmy. Hrdlo bylo roztrháno na cáry, drahocenný roh byl brutální silou vyrván z lebky.</p>
<p>„Byl to jednorožec,“ pronesl smutně a pohladil hebkou srst. Lot-Ionanovy knihy o těchto stvořeních přímo básnily, nazývaly je čistými, dobrými tvory, jimž je jakékoliv zlo cizí – což je však neochránilo před zlem a smrtí. „Tady musely být Nôd’onnovy tlupy.“</p>
<p>„Myslíš, že třeba jsou pořád ještě tady a číhají mezi stromy?“ zadoufal Boïndil a přiměl tím Goïmgara, aby od zdechliny o pár kroků couvl. Najednou se však prudce poroučel k zemi.</p>
<p>Zády se zabořil do mlhy, ale v mžiku se znovu objevil, ječel strachem a prchal zpět k ostatním. Ruce měl celé od krve. „Tady leží ještě jeden,“ vykřikl s odporem. „Okamžitě mi vrať můj štít!“</p>
<p>Pruďas popošel k místu, kde Čtvrtý upadl, a rozháněl bílé cáry. V lese vál mírný větřík a pomáhal mu mlhu zahnat.</p>
<p>Když zahlédli ten příšerný obraz, vyrazil jim dech. Na zemi spočíval tucet jednorožců a trojnásobné množství mrtvých skřetů. Bestie padly za oběť kopancům a rohům čtyrnožců, jednorožci však byli poseti otevřenými ránami a prošpikováni dlouhými šípy.</p>
<p>V rozplývající se mlze trpaslíci rozeznali obrysy barikád z kmenů stromů, které se stvořením světla staly osudné.</p>
<p>„Uspořádali na ty jednorožce hon,“ prohlásil Bavragor otřeseně. „Jak jsi to říkal? Kolik jich je?“ zeptal se Tungdila.</p>
<p>„Něco přes tucet,“ odpověděl neméně zděšený Tungdil. Dokonce i nyní, když byli jednorožci mrtví, dokázal vytušit, jaká mírumilovnost, jaká důstojnost a laskavost z nich prýštila, než je ty nejsprostší bestie zahubily. „Jsou to všichni, kteří ještě ve Skryté zemi žili.“</p>
<p>„S naší vlastí je to špatné,“ poznamenal Boëndal smutně. „Dělejme, rychle do města, seženem si poníka a pojedem dál. Čím dříve se pustíme do války s Nôd’onnem, tím více životů se nám podaří zachránit.“ Vzchopili se, přelezli přes palisády a pokračovali v cestě lesem.</p>
<p><emphasis>Copak nebude mít umírání nikdy konec? </emphasis>Tungdilova bolest nad ztrátou Lot-Ionana, Fraly a jejích dcer byla přikrmena dalším smutkem.</p>
<p>Boïndil držel sekery připravené k boji, protože stejně jako předtím doufal, že mu nějaký skřet vběhne pod ostří a on si na něm bude moci vybít nahromaděnou zuřivost. Najednou se v jeho očích objevil nový výraz a na tváři se mu usadil úšklebek. Jeho bratr se na nic neptal, ale uchopil do ruky vraní zobák.</p>
<p>„Cítím je,“ zašeptal Pruďas vzrušeně. „Oink, oink, oink!“</p>
<p>Netrvalo dlouho a i Tungdil ucítil žluklý tuk z jejich zbrojí. Vůbec se nehodil k příjemné aromatické vůni čerstvého mechu, vlhké země, jedlí a jejich jehličí.</p>
<p>„Dělejme, musíme se dostat do města.“</p>
<p>„Nesmysl, musíme těm bestiím rozmlátit lebky!“ odporoval Boïndil otevřeně. Zmocnila se ho dlouho potlačovaná bojová horečka, vedla ho jeho žhavá krev. „Kde jste, vy malý sviňuchy? Pojďte sem, řezník už čeká!“ houkl, zaklonil hlavu do týla a vyrazil protáhlé zaryčení.</p>
<p>Odněkud zpoza hustých kmenů zazněla odpověď.</p>
<p>Goïmgar se za svým štítem tak přikrčil, až se za ním úplně ztrácel. „Buď zticha, ty šílenče!“ napomínal ho bojácně. „Oni…“</p>
<p>Řinčení a chrastění zbraní se k nim blížilo, Pruďas rozkošnicky přivřel oči. „Právě přeskočili přes ohradu,“ překládal ony zvuky ostatním. „Musí…“ krátce poslouchal, „jich být proti nám tak dvacet nebo víc.“ Jeho ruce netrpělivě kmitaly sekerami. „Všimli si nás, začali za náma utíkat.“</p>
<p>Zprudka rozevřel oči, vyrazil a přitom vykřikoval „oink, oink, oink“. Boëndal vrhl na Tungdila omluvný pohled a rozběhl se za bratrem. Za pár chvil narazila ocel na ocel, lesem se hlasitě rozléhalo řinčení zbraní.</p>
<p><emphasis>Já tomu p</emphasis><emphasis>rostě nemůžu uvěřit! Ta výheň, c</emphasis><emphasis>o v něm hoří, mu jednou vypálí mozek z hlavy.</emphasis> Tungdil cítil, že je toho na něho moc.</p>
<p>„To je necháme bojovat samotné?“ zeptal se Bavragor nevěřícně a pohodil svým válečným kladivem.</p>
<p>„Ano,“ mínil Goïmgar plaše. „Oni si s tím začali, tak ať to koukají zvládnout sami.“</p>
<p>„Ne. Pomůžeme jim a pak rychle za městské hradby,“ nařídil Tungdil, který už dlouho držel sekeru v rukou.</p>
<p>Všichni tři pospíchali dvojčatům na pomoc. Kameník se řítil vpředu a s řevem se vrhl na prvního skřeta, který mu přišel pod ruku. Bestie, které se právě snažily válečníky obklíčit, překvapil nečekaný příchod dalších trpaslíků. Tomu odpovídala i jejich mizerná obrana.</p>
<p>Brzy ležely na lesní půdě dva tucty pobitých skřetů, přičemž Goïmgar se omezil na postávání za Bavragorem a vyhýbal se jakémukoliv přímému kontaktu s nějakým zelenokožcem.</p>
<p>Většinu krvavé práce vyřídil Pruďas, avšak i Boëndal s Bavragorem bojovali s rozvahou tak, že se Tungdil téměř vůbec nedostal na řadu.</p>
<p>„Ti už žádný další jednorožce nezabijou,“ smál se Boïndil a otíral si hřbetem ruky pot z čela. „Ha, vy sviňuchy!“ Kopl do jedné mrtvoly. „Ten kopanec ti přidám navíc. Vezmi ho s sebou a zanes ho Tionovi, až se s ním uvidíš na onom světě.“</p>
<p>„Hej! Slyšíte? Jsou tam ještě další,“ zvolal Goïmgar vystrašeně a zvedl štít do výše, až mu byly vidět jenom oči.</p>
<p>Pruďas šťouchl bratra do boku. „Koukni se, vypadá jako štít se dvěma nohama,“ dobíral si Goïmgara a natočil se k novým útočníkům. „Dneska mám šťastnej den. To se vyrovná pravýmu zlatu,“ šklebil se. Znovu se zaposlouchal do zvuků způsobených blížícími se skřety, aby mohl zhruba odhadnout jejich počet. „Jeden, dva, tři…“ zpomaloval v počítání a zvážněl, jeho do té doby bezstarostný výraz se zachmuřil, „čtyři, pět… Jeden, dva…“ Široce rozevřel oči a vzdorně sklopil hlavu. „To bude výzva hodná opravdovejch trpaslíků.“</p>
<p>Všichni již slyšeli řinčení zbrojí.</p>
<p>„Tak kolik jich je?“ vyzvídal Tungdil znepokojeně. Když už i Pruďas mluvil o výzvě, nemohlo jich být málo.</p>
<p>„Pět a dva,“ odvětil trpaslík lakonicky. „Přicházejí hlavně zepředu, ale i z pravýho křídla.“</p>
<p>„Sedm?“ oddechl si Goïmgar a zase za svým krytem kapánek povyrostl.</p>
<p>„Pět tuctů a dva jezdci,“ vysvětlil Boëndal bratrův způsob počítání.</p>
<p>Tungdil popadl Pruďase za rameno. „To není žádná výzva, to je šílenství. Okamžitě běžíme do města,“ nařídil. Brusič drahokamů se na místě obrátil a vyběhl.</p>
<p>„Ne!“</p>
<p>„Tentokrát poslechneš! Už sis zábavy užil dost, Boïndile. Mysli na náš úkol.“</p>
<p>Válečník se rozladěně otočil. „No dobrá. Ty sviňuchy měly zase jednou víc štěstí než rozumu,“ ustoupil. „Ale jestli nás dohoní, uvidí, co je bude čekat.“ Zahrozil ukazováčkem Bavragorovi. „Jednookej, ty dej svý kladivo pryč od mejch protivníků. Až budu tvou pomoc potřebovat, dám ti vědět.“</p>
<p>„Já jsem nepomáhal tobě, já jsem stál po boku tvýmu bratrovi. Moc rád bych viděl, jak ti nějakej skřet oholí cop i s krkem,“ opáčil Bavragor nenávistně.</p>
<p>„Teď nechtě těch sporů! Pojďte!“ napomínal je Tungdil a vykročil.</p>
<p>Běželi podél stromů, na úprku lámali malé i větší větvičky a hnali se vpřed, aby unikli tlupě, která se jim přilepila na paty. Goïmgar se jim už mezi kmeny ztratil z očí.</p>
<p>Za zády jim zazněly signální rohy. Skřeti organizovali štvanici, trpaslíci však měli velkou výhodu, že se díky svému menšímu vzrůstu nemuseli prodírat křovím, ale dokázali proklouznout škvírami mezi ním.</p>
<p>Jakmile se trpaslíci začali blížit k okraji lesa, porost zřídl.</p>
<p>Tungdil se udýchaně ohlédl a spatřil obrysy těch stvůr zřetelněji než na začátku štvanice. <emphasis>Bude to těsné.</emphasis></p>
<p>Vyrazili z lesa a rozběhli se mírným klusem. Spásné městské hradby ležely před nimi ve vzdálenosti něco víc než půl míle, Goïmgar už z ní dobrou polovinu překonal.</p>
<p><emphasis>Co to je? </emphasis>Zpočátku si Tungdil myslel, že ho šálí zrak a klamou oči. Napravo i nalevo od nich se tmavý okraj lesa pohyboval spolu s trpaslíky, pak zaslechl řinčení kroužkových košil a rachocení plátového brnění a pochopil. <emphasis>Ocitli jsme se přímo uprostřed útoku!</emphasis></p>
<p>Rovnou za nimi vyrazila z krytu stromů horda skřetů. Její počet odhadoval na tisícovku, ne-li víc. Při svém postupu vpřed tvořili živou černou linii, pohybující se směrem k městečku. Skřeti se řítili i z dalších stran a rovná čára se měnila na neúprosně se stahující kruh. Zdálo se, že ani pro město, ani pro trpaslíky není úniku.</p>
<p>„Utíkejte!“ křičel na své průvodce, „utíkejte, jak nejrychleji umíte!“</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Oremaira,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>G</p>
<p>oïmgar doběhl k zamčené bráně, vedoucí za bezpečné zdi neznámého města, a zabušil na ni pěstmi. „Pusťte mě dovnitř!“ křičel nahoru, kde za cimbuřím zahlédl nějaké tváře. „Prosím, při Vraccasovi kováři, zachraňte mě před těma hordama!“</p>
<p>„Myslím, že by je měl poprosit o ochranu za nás za všechny,“ supěl Bavragor řádný kus za ním.</p>
<p>Otevřela se malá branka. Goïmgar jí mžikem proběhl a branka se opět zavřela. Když ostatní doběhli ke vchodu, zůstal zavřený.</p>
<p>„Hej! My jsme taky ještě tady!“ zahulákal Bavragor.</p>
<p><emphasis>Už to provedl zase,</emphasis> uvědomil si Tungdil zklamaně. <emphasis>Goïmgar</emphasis><emphasis>ovi se nedá věřit.</emphasis></p>
<p>Mezitím se skřeti neúprosně blížili. Šípy létaly směrem k nim, ale míjely je.</p>
<p>Boïndil se otočil čelem k útočníkům a držel sekery pevně v rukou. „Vypadá to, že se nakonec přece jen dočkám svý malý bitky,“ zasmál se a udeřil zadní stranou jedné sekery o druhou, až hlasitě a melodicky zazvučely. „Oink, oink,“ posmíval se hordám.</p>
<p>„Haló! My patříme k tomu druhému trpaslíkovi!“ dožadoval se Tungdil vstupu. „Otevřete nám bránu! My jsme trpaslíci, stojíme na vaší straně!“</p>
<p>Nic se nedělo.</p>
<p>Najednou byli ti nejrychlejší ze skřetů u nich, ale od Pruďase se dočkali krvavého uvítání. Jejich kvičivý řev zalarmoval ostatní soukmenovce a ti spěchali k nim, aby trpaslíky na místě utloukli.</p>
<p>Boïndil a Boëndal kolem sebe rozdávali jednu ránu za druhou. Zelená krev těch stvůr stříkala na zem a žádnému ze skřetů se nepodařilo proniknout až k Tungdilovi a Bavragorovi. Dokonce i když Pruďase zasáhl jeden šíp do nohy, zůstal stát a se smíchem zabíjel jednoho skřeta po druhém.</p>
<p>Teprve když se před bránou válel tucet zabitých skřetů, otevřeli městští trpaslíkům bránu.</p>
<p>Boïndila museli popadnout za límec a násilím ho vtáhnout na druhou stranu hradeb, tak zarytě na protivníky dorážel. Boëndal na něho bez ustání mluvil a uklidňoval ho, dokud bláznivé jiskření v jeho očích nepohaslo.</p>
<p>Bavragor vědoucně kývl na Tungdila. „Copak jsem ti to neříkal? Je šílený, nevypočitatelný a nebezpečný.“</p>
<p>Tungdil mlčel.</p>
<p>Na druhé straně hradeb stálo třicet těžce vyzbrojených a obrněných lidí, kteří vrhali na nově příchozí podezřívavé pohledy. Ještě jim pořád nevěřili. Goïmgar čekal vedle brány, měl mrtvolně bledý obličej.</p>
<p>Kapitán předstoupil před trpaslíky. „Kdo jste a co chcete, podzemšťani?“ požadoval příkře odpověď.</p>
<p>Tungdil se ujal odpovědi a jednoho po druhém představil. „Jsme trpaslíci a jsme na cestách, abychom se porozhlédli po hordách skřetů a útočili na ně, jak nám Vraccas nařídil,“ snažil se vysvětlit, jak se tu vzali. „Slyšeli jsme, že Skrytou zemí prochází zlo, silnější než kdy dřív, a tak jsme se rozhodli, že lidem pomůžeme.“</p>
<p>„S úspěchem, jak jste viděli,“ dodal Pruďas zvesela. „Já bych zůstal venku, abych těm sviňuchám oholil štětiny z kůže, ale tady ti si to nechtěli s tou malou přesilou rozdat.“</p>
<p>Boëndal vedle něj poklekl a důkladně si prohlížel ránu, kterou šíp napáchal. U Boïndila šlo pouze o svalové zranění, a tak jenom zlomil dřík a zbývající konec šípu vytáhl druhou stranou ven. Jeho bratr nehnul ani brvou. Teprve když mu Boëndal přiložil na ránu pár usušených bylinek, aby zastavil krvácení, a převázal ji obvazem, zacukalo mu krátce ve tváři.</p>
<p>Na kapitána udělala trpaslíkova disciplína viditelně dojem. „Nuže, vítejte tedy v Mifurdanii,“ prohlásil. „Vybrali jste si okamžik, který je pro vaši žádost víc než vhodný, ale pro naše město špatný. Brzo budete mít práce dost. Ohlaste se u mě, až budete připraveni bojovat spolu s náma.“</p>
<p>Odvrátil se. Před brankou zůstalo deset jeho vojáků a zabarikádovalo ji další železnou deskou, kterou položili napříč přes vchod a zajistili dlouhými klíny. Z druhé strany se ozývalo rachocení, skřeti se snažili proniknout úzkým průchodem, kov však byl příliš silný a pevný. Nestvůry se nakonec stáhly zpátky.</p>
<p>„To bylo těsný. Na co jste čekali, než jste nám otevřeli?“ zeptal se Bavragor jednoho z městských gardistú.</p>
<p>Muž pohlédl na bledého Goïmgara, který se neodvažoval vylézt z kouta ven. „Ten tady říkal, že máme hned za ním zabouchnout závoru,“ zazněla lhostejná odpověď. „Zeptejte se ho.“</p>
<p>Vojáci se o trpaslíky dále nestarali, zato přinášeli další pojistky na železnou výztuž, aby odolala náporům hrubého násilí. Celý les vzpěr a podpěr měl zajistit dostatečný tlak, aby brána vydržela nárazy beranidla.</p>
<p>„To není pravda,“ koktal trpaslík. „Říkal jsem, že mají branku zabarikádovat, až budete uvnitř.“ Uhnul před výhružně se tvářícím Perlíkem, odlepil se od věže a ustoupil do míst před bránou, aby mohl utéci do uliček Mifurdanie.</p>
<p>„Já ti nevěřím!“ zlobil se Bavragor. „Celou dobu, co jsme na cestě, nemyslíš na nic jinýho než na nějakou podlost.“ Zamával širokými pěstmi. „Pojď sem, dostaneš pořádnej výprask.“</p>
<p>„A až s tebou skončí on, budu na řadě já,“ přizvukoval Pruďas. „Oholím ti svýma sekerama ten tvůj opičí vous.“</p>
<p>To bylo na Goïmgara příliš. Když si představil, co všechno mu hrozí, otočil se na obrtlíku a prchl do změti městských uliček.</p>
<p>„Počkej!“ volal za ním Tungdil, ale trpaslík se nedal zastavit. <emphasis>K něčemu t</emphasis><emphasis>akovému muselo dříve nebo pozděj</emphasis><emphasis>i dojít. </emphasis>S trestajícím pohledem se obrátil na Bavragora a Boïndila.</p>
<p>„To jste vy dva zvládli <emphasis>naprosto skvěle,</emphasis><emphasis>“</emphasis><emphasis> </emphasis>pochválil je s kousavým výsměchem. „Jsme obklíčeni skřety, máme vyřídit důležitý úkol a vy dětinským žvaněním zaženete Goïmgara pryč, abychom si s ním ještě mohli hrát na schovávanou. Máme důležitější starosti, nebo snad ne?“ Nijak se nesnažil potlačit vztek. Jenom ať vidí, že je naštvaný.</p>
<p>Oba vyplísnění trpaslíci hleděli rozpačitě do země.</p>
<p>„Ale on nás zradil,“ odvážil se Bavragor vzepřít.</p>
<p>„Nenechal jsi ho to doříct,“ pokáral ho Tungdil ostře. „Slyšels, co říkal ten gardista, a hned ses po něm rozeřval.“</p>
<p>„A v tom on hned vzal nohy na ramena,“ bránil se Pruďas. „To je pro mě přiznání viny.“</p>
<p>„Ale, najednou umíte držet při sobě! Budeme ho hledat a všechno si vysvětlíme. V klidu,“ připomínal jim přísně. Kousek níž, nedaleko od nich, objevili v ulici jakousi noclehárnu. „Vy dva půjdete tam dovnitř,“ řekl Bavragorovi a Boïndilovi, „sednete si ke stolu a zůstanete tam tak dlouho, než se s Boëndalem vrátíme. Žádné rvačky. A myslete na to, co jsem vám o lidech říkal.“</p>
<p>Bavragor se poškrábal ve vousech. „Co budete dělat vy?“</p>
<p>„Co asi? Budeme ho hledat,“ zavrčel. „Z vás by měl jenom strach a okamžitě by někam zalezl.“ Kývl na Boëndala a vyrazili.</p>
<p>Oba zbylí poslušně odkráčeli k hospodě, vešli dovnitř a vybrali si stůl. Měli hlad, a tak si objednali něco k jídlu a k tomu džbán piva, aby bylo čekání snesitelnější.</p>
<p>Lidé, kterých se v hospodě sešlo dost, na trpaslíky neskrývaně civěli. Ti měli pořád ještě na sobě zaschlou krev skřetů. Trpaslíci však po nich jen loupli mrzutým pohledem a mlčky žvýkali jídlo.</p>
<p>Boïndil jedním tahem vyprázdnil džbánek a nadechl se, aby si vyjasnili společnou minulost. „Poslyš, tehdy s…“</p>
<p>Perlík však zvedl dlaň. „Ne, nechci o tom nic slyšet,“ udusil Boïndilův pokus o usmíření hned v zárodku. „Nikdy si s tebou neměla nic začínat, ale ona nechtěla poslouchat moje rady. Vinu ze sebe nikdy nestřepeš. Já ti rozhodně nikdy neodpustím. Pro mě za mě si žij až do konce svých dnů se špatným svědomím.“ Sáhl po poháru, vlil do sebe pivo a pak si hlasitě říhl. „Čím víc si na to vzpomínám, tím míň se mi chce sedět s tebou u jednoho stolu.“ Vstal a kráčel ke dveřím. „Až se objeví Tungdil, řekni mu, že jsem šel koupit poníka.“</p>
<p>Opuštěný trpaslík stiskl rty. Hostinský mu beze slova postavil pod nos další pivo.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Oba zbylí trpaslíci se rozdělili, aby prošmejdili ulice a uličky Mifurdanie. Tungdil, aby měl přehled, se vyšplhal po schodech na hradby a udělal si první zdrcující dojem.</p>
<p>Město tvořilo obrovské množství domů. Střechy se těsně vinuly jedna ke druhé a jen tam, kde ležely svatostánky a náměstí, se jinak skoro nepřerývaná plocha cihel a slámy protrhávala. Trpaslíkovi, který se chtěl schovat před výpraskem a nedobrovolným holením, se zde nabízely tisíceré možností.</p>
<p>Žádné vzdychání nepomáhalo, Tungdil musel Goïmgara najít a přivést zpět k ostatním. Než se znovu vnořil do labyrintu uliček, mrkl okem přes hradby, co je se skřety. Bestie se stáhly zpět až ke kraji lesa a tam rozbily tábor. Bylo zřejmé, že hodlají město obklíčit.</p>
<p><emphasis>Sedíme v pasti. </emphasis>Běžel ulicemi, kterými pádil Goïmgar, a stále znovu volal jeho jméno, až na něho obyvatelé začali udiveně zírat. Pak se raději v tichosti rozhlížel kolem sebe.</p>
<p>Trpaslíkův útěk tvořil smutný vrchol sporů uvnitř jeho skupiny. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, dej, ať ho najdu, </emphasis>modlil se k bohovi trpaslíků a nahlížel do sebemenší uličky i do toho nejzastrčenějšího dvorku, ale po pohřešovaném nikde neobjevil ani stopu.</p>
<p>Na jednom větším náměstí narazil na pestře oblečeného vyvolávače, který stál na vysoké podestě a mohutným hlasem k sobě přivolával lidi.</p>
<p>„Přijďte, vážení spectatores, přijďte a zřete pravdu o Nudinovi Vědychtivém, jenž se za tak hrůzných okolností změnil v Nôd’onna Dvojitého a chce Skrytou zemi uvrhnout do neštěstí!“ volal zaníceně. „Divadlo Curiosum se svou hereckou veličinou, Neuvěřitelným Rodariem, a magistrem technicus Furgasem vás zavede do jiného světa, v němž se vše v dobré obrátí!“</p>
<p>Muž upil z malé lahvičky, uchopil pochodeň a vyslal nad hlavy obyvatel záplavu jisker.</p>
<p>„Nabízíme váženým spectatores v našem velkolepém divadle zábavu, jaká tu ještě nebyla, a to vše jen za skromné tři měďáky!“ mluvil dále. „Dnes se hraje představení se zvláštní slevou, velevážení spectatores, protože před hradbami leží skřeti a kdo ví, zda budeme zítra ještě hrát! Bez hlavy?!“ Vyvolávač vystrouhal grimasu a několik občanů se zasmálo. „Takže, čile dovnitř, dále neváhejte.“ Ukázal na vchod do domu. „Jeviště je připraveno, herci čekají! Hbitě, hbitě! Nechte nás, abychom vás zbavili vašich starostí!“</p>
<p>Lidé skutečně proudili širokými dveřmi dovnitř, potřeba nějakého rozptýlení byla velká.</p>
<p>Tungdil se vyhoupl na podestu k vyvolávači. „Promiňte, ale neviděl jste někoho takového, jako jsem já?“ otázal se.</p>
<p>„Někoho jako ty?“ muž se na něj usmál. „Och, to bych si zapamatoval…“ Zakoulel očima, najednou zašilhal a pak zas vypadal úplně normálně. „Ha! No jasně! Trochu útlejší? Trochu delší vousy?“ Trpaslík přikývl. „Ten malý pádil rovnou do Curiosa,“ tvrdil muž a Tungdil okamžitě seskočil z podesty a zařadil se do davu lidí, aby si vystál lístek.</p>
<p>Koupil si místo v jedné z lóží, aby měl lepší přehled. Co Goïmgar pohledával právě teď na jakémsi divadelním představení, mu bylo záhadou. <emphasis>Možná si myslí, že zůstane skrytý v davu a unikne výprasku od Bavragora a </emphasis><emphasis>Boïndil</emphasis><emphasis>a?</emphasis></p>
<p>Tungdil vstoupil do interiéru divadla, jež mělo kruhovou podobu, takže diváci mohli ze všech stran vidět na jeviště a sledovat dění.</p>
<p>Celé divadlo bylo vybudované ze dřeva. Prkna a trámy praskaly pod vahou diváků, statečně však tomuto zatížení odolávaly.</p>
<p>Pot a parfém spolu sváděly v trpaslíkově nose neúprosný souboj. K tomu se družil pach petrolejových lamp, umístěných na sloupech a vnášejících do tmavého prostoru bez jediného okna trochu světla. Lidé se mezi sebou bavili a jejich hovory se smísily v jedno hlasité brebentění, ne nepodobné husímu kejhání.</p>
<p><emphasis>Kde jen může vězet? </emphasis>Tungdil si vybral jednu lóži. Byla to uzoučká přepážka s tenkými bočními stěnami a jednou tvrdou lavicí, která stála tak nízko, že když seděl, neviděl na jeviště, proto se posadil na opěradlo a nohy si položil na sedadlo.</p>
<p>Jeho hnědé oči pátraly po povědomé tváři pohřešovaného trpaslíka, v davu ho však nikde neobjevily.</p>
<p>„Kde jsi, Goïmgare?“ Naděje mu ale stále ještě zbývala. Na část přízemí neviděl, dlouhé, tmavě červené závěsy, které visely podél jeviště od stropu dolů, mu zakrývaly výhled, dokud se opona nezvedne a nezačne představení. Trpělivě vyčkával.</p>
<p>Zazněl gong, lampy zhasly, štěbetání publika se ztišilo na šepot a pak úplně odumřelo, napětí stoupalo.</p>
<p>Kapela, namačkaná v některém patře v hledišti, spustila první tiché tóny a naladila diváky na nadcházející chvilky. Kladky konaly se skřípěním svou práci, těžká opona stoupala vzhůru a otevírala pohled na jeviště, na němž byla napodobena kulisa neúrodné stepní krajiny.</p>
<p>Tungdil se nestačil divit, protože tráva vypadala jako opravdová, a dokonce měl dojem, že cítí vítr a vůni země.</p>
<p>Vysoko nad hlavami spectatores vyšlo slunce. To zařídili pomocníci z Curiosa tím, že na střeše sundali ze skleněných desek kryty. Tabule byly uspořádány tak, že světlo dopadalo pouze na velkou podestu uprostřed jeviště a neozařovalo nic jiného, jen scénu. Hlediště a zadní část jeviště zůstaly v pološeru.</p>
<p>Trpaslíkovy oči, přivyklé na tmu, se s příšeřím vyrovnaly. Konečně si mohl prohlédnout i druhou stranu sálu a porozhlédnout se po Čtvrtém.</p>
<p>Mezitím začal na jevišti děj, který však Tungdil vnímal jen okrajově. Určitě neměl v úmyslu dívat se na převlečené lidi při jejich dětinské zábavě. Úporně se po Goïmgarovi rozhlížel, ale nikde ho nenašel.</p>
<p><emphasis>Tak musím dál hledat venku. </emphasis>Vstal a chtěl se otočit, když na jevišti zahlédl postavu v dlouhé, béžové róbě. Zastavil se mu dech.</p>
<p><emphasis>Jak je to možné? </emphasis>Starý muž s bílým vousem, který si právě vyčerpaně sedal na kámen a pouštěl se do monologu, byl Lot-Ionan! A ta ozbrojená plavovlasá žena, která si stoupla vedle něho a povzbudivě mu položila ruku na rameno, se nesmírně podobala Andôkai. Pozorně naslouchal, jestli i magusův hlas zní přesně tak, jak ho měl v paměti.</p>
<p>Jakmile se soustředil na děj, zapomněl na své poslání. Herci byli tak skvělí, že by jim okamžitě uvěřil, že několik kroků od něho stojí opravdové osoby z masa a kostí, přestože velice dobře věděl, že je Lot-Ionan mrtvý a maga někde na cestách za hranicemi Skryté země.</p>
<p>„Do práce, Lot-Ionane,“ pronesla Bouřlivá. „Teď není čas být trpělivý…“</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p> MEZIHRA</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" /></p>
<p>„…ale je čas bojovat proti Mrtvé zemi.“</p>
<p>„Zase a znovu a stejně se nám nepodaří zatlačit ji zpět,“ povzdechl si kouzelník a jemně přejel dlaní po zelené trávě. Nedaleko od nich, asi tak půl míle, se stébla měnila v mrtvolnou šeď, neboť všude tam, kde vládla Mrtvá země, nebylo na jejím území místo pro nic živého. „Zadržíme ji, více však nesvedeme.“</p>
<p>Andôkai neodpověděla, ale místo toho vystoupila na mírný pahorek, kde čekali zbývající magusové a magy. Lot-Ionan kráčel za ní a opíral se při tom o svou hůl. Pak se všichni kouzlotvorci Skryté země shromáždili na mírně se svažující, trávou porostlé plošině a dívali se nepřátelům do tváře.</p>
<p>Země před nimi se příkře skláněla dolů, vítr cloumal jejich oděvem, pohrával si s ním a přinášel k nim úděsné zvuky, jaké vyrážely Tionovy bestie.</p>
<p>Stvůry byly od jejich stanoviště ještě hodně daleko, shromáždily se za neviditelnou, magusy utkanou bariérou, slintaly, chrochtaly a ryčely v radostném očekávání, že konečně prorazí na druhou stranu.</p>
<p>Shora nestvůry vypadaly jako pohyblivá tmavá masa. Těžce vyzbrojení skřeti postávali vedle obrů, odporných trollů a jiných neznámých stvůr, nějaký pořádek se v té hordě nedal postřehnout. Děsivé zjevy ze severu, které ze své vlasti pronikly přes Kamennou bránu do Skryté země, se tlačily jeden přes druhého, aby se jako kobylky vrhly na vesnice a osady a nesmyslně je zničily.</p>
<p>Jednou se jakási lidská armáda pokusila postavit hordám do cesty a ty nestvůry ji jednoduše převálcovaly. Od té doby převzala úkol zadržet invazory a Mrtvou zemi šestice magusů.</p>
<p>„Nechte je přijít blíž,“ udílela Andôkai pokyny ostatním magusům a magám. „Dovolte jim proniknout až těsně před brány vesnice, teprve pak na ně zaútočíme.“</p>
<p>Maira pohlédla k domkům, postaveným u úpatí hory, kde se tiskly ke svahu a hledaly tam bezpečí, jako by je mohla skála chránit před nepřáteli. „Kolik strachu teď asi vládne v těch chatrčích?“ prohodila tiše a soucitně. „Určitě si myslí, že jsou ztraceni.“</p>
<p>„Tím větší radost budou mít, když je zachráníme,“ odvětil Turgur, který ve svém hávu vypadal, jako by šel na nějakou oslavu, a ne táhl do boje.</p>
<p>Nudin Vědychtivý přehlížel řady protivníků, potěšilo ho, že tam vidí tolik nového a neobvyklého. <emphasis>Pokusím se dostat pár těch bestií živých, abych si s nimi mohl po bitvě promluvit a dovědět se o nich něco víc. Samozřejmě tak učiním potají, jinak mi budou podsouvat, že s těmi nestvůrami zacházím příliš mírně.</emphasis></p>
<p>Maira uhodla jeho myšlenky. „Všechny je zabij, Nudine,“ přikazovala mu přísně. „Zlo se do Skryté země nesmí dostat!“</p>
<p>Nudin přikývl a pomalu se koncentroval na nadcházející boj, který by v principu měli rozhodnout kouzelníci tím, že se v pravý čas zapojí do bitvy. To on sám objevil pomocí malachitového ohniska slabá místa v magických zábranách a svolal radu magusů na místě, kde se bestie cítily před kouzelníky v bezpečí.</p>
<p>Vzduch zaplnilo hlasité praskání. Mrtvá země zaútočila na zábranu a nakonec ji prorazila. Tionovy stvůry se s hlasitým řevem hrnuly k vesnici. Obři a trollové předběhli skřety, pomenší goblini odpadali a pronikavě vytrubovali do světa své zklamání nad tím, že jsou poslední.</p>
<p>Andôkai přivolala magií bouři. Během několika málo okamžiků obloha nad pahorkem potemněla, blesky se hněvivě stahovaly do vršících se mračných hor a nabíjely je energií. Pak je Bouřlivá vypustila do prvních řad útočníků.</p>
<p>Její útok byl signálem, že nastal ten správný okamžik, aby ostatní napadli služebníky Mrtvé země. Magusové a magy společně vyslali své zničující síly proti zlu.</p>
<p>Ohnivé koule střílely dolů, ze země se zvedaly bytosti z prachu a kamene a vyřítily se na skřety. O kus dále se zase země rozevřela a obry a trolly pohltila.</p>
<p>Útok bestií se zadrhnul, ty menší se jako první obracely na útek a hledaly spásu na půdě Mrtvé země. Domnívaly se, že tam budou v bezpečí. Bez ochranné bariéry však pronikaly magické střely obránců na druhou stranu a i tam sežehly nesčetné množství protivníku.</p>
<p>Magusové důsledně dbali na to, aby z nestvůr nezůstalo nic, z čeho by ona děsivá moc mohla mít užitek i po jejich smrti. Těla zanikla v ohni a blescích, rozpadala se na prach nebo se roztříštila na droboučké částečky.</p>
<p>Andôkai rozpoutala mohutný vítr, který se vrhl na poslední odvážlivce a zanesl je zpátky na území Mrtvé země. Ostatní magusové se mezitím připravovali na vytyčení nových a ještě mocnějších bariér.</p>
<p>Na Lot-Ionanův pokyn k nim přispěchali učedníci kouzelníků a přinesli krystal malachitu, který koncentroval jejich síly. Náročné zaklínání se zdařilo, ohnisko napojilo bariéru novou mocí a zabezpečilo Skrytou zemi. Lidé se opět odvážili vyjít ze svých příbytků a kouzelníky nadšeně oslavovali.</p>
<p>Bez ohledu na to, jak velkou úlevu kouzelníci pociťovali, zůstala jim na jazyku nepříjemná pachuť. Neboť půdu, na kterou ty nestvůry vstoupily, si pro sebe nárokovalo zlo. Mrtvá země rozšířila moc na jih a zachráněná vesnice ležela bezprostředně u neviditelné zábrany.</p>
<p>Turgur pokynul obyvatelům vesnice. „Měli bychom sejít dolů a nechat je, aby nás trošku oslavovali,“ prohlásil Sličný nadšeně. „Jen se podívejte, jakou mají radost, ty prosté duše.“</p>
<p>„A jen pohleďte, jak se Turgur těmi prosťáčky kochá,“ usmál se Nudin vyčerpaně. „Jeden by si pomyslil, že by se jim nejraději vrhl odsud rovnou do náruče.“ Ostatní magusové se tiše zasmáli.</p>
<p>„Zajděme za nimi do jejich stanů a odpočiňme si u nich při sklenici vína,“ navrhla Maira.</p>
<p>„Jenom běžte, hned za vámi přijdu. Nejdříve navštívím vesnici a vysvětlím všem, že odsud musejí co nejrychleji odtáhnout,“ objasňoval Nudin. „Při nějakém novém průniku by se lidé mohli ocitnout v nebezpečí.“</p>
<p>Andôkai po něm loupla výmluvným pohledem, zřekla se však jakékoliv poznámky.</p>
<p>Nudin si vyhledal úzkou stezku, která vedla z výšiny dolu k osadě. Hned při vstupu do vesnice byl zasypán prostými dary, lidé mu jako výraz díků přinášeli chléb, ovoce a víno.</p>
<p>Magus si dal doušek vína, aby ocenil jejich pozornost, a vyprávěl jim o vážnosti jejich situace. „Ale pošlu vám muže, kteří vám pomohou dostat se odsud pryč,“ uklidňoval je. „Najdu vám vhodné místo, kde budete žít ve větším bezpečí.“</p>
<p>Nudin si vzal jablko a zvolil si trasu svého návratu tak, aby vedla podél předního okraje bitevního pole, který nepadl za oběť Mrtvé zemi.</p>
<p>Na mnoha místech stoupal ze země kouř, energie přetavila písek na sklo, vypařovala se ze země nebo po sobě zanechávala hluboké brázdy a krátery. Všude to páchlo smrtí.</p>
<p>Zaslechl tiché chroptění a srdce se mu rozbušilo. Nudin se zastavil a v tichu nastražil uši, aby vypátral zraněnou bestii. Ztrápené zasupěni zaznělo znovu a Nudin vypátral, odkud přichází.</p>
<p>Opatrně překračoval mrtvoly a prohrabával holí změť pozůstatku kolem sebe, až ta bestie zaprskala. Byl to goblin, který ležel zaklíněn pod gigantickým torzem jakéhosi trolla a vlastními silami se nedokázal osvobodit. Vypadal jako zmenšenina nějakého skřeta.</p>
<p>„Neměj strach. Nic ti neudělám,“ oslovil ho Nudin řečí těch stvůr.</p>
<p>Goblin na něho vyplázl jazyk a pokusil se dosáhnout na rukojeť meče.</p>
<p>„Nabízím ti obchod,“ přispěchal Nudin s nabídkou. „Já ti pomůžu dostat se z téhle pasti, když mi předtím povíš všechno o sobě a sobě podobných. Odkud pocházíš, jak žijete, co děláte, když na nás neútočíte.“ Vytáhl z kapsy pláště svitek pergamenu a cestovní kalamář. „O to, abys mluvil pravdu, se postará jedno malé kouzlo.“</p>
<p>Bezduché dravčí oči na něj vyděšeně mrkaly. Goblin nevěděl, co si počít s tím ztřeštěným člověkem, který ho nechtěl ani zabít, ani osvobodit. Než se mu podařilo něco ze sebe vypravit, provrtal mu dlouhý černý šíp hrdlo a přišpendlil ho k mrtvole jednoho trolla.</p>
<p>„Andôkai?“ Nudin se hbitě otočil a spatřil, jak se k němu blíží skupinka čtyř alfů. <emphasis>Ne. Je to ještě horší. </emphasis>Pln údivu sledoval, jak poslední z nich prochází bariérou. Magický odpor jim nebyl ani v nejmenším na obtíž. Jejich vůdce přiložil další šíp k tětivě, tentokrát měl být cílem on.</p>
<p><emphasis>To se vám nepodaří. </emphasis>V největším chvatu pozvedl ochranné kouzlo, které odklonilo přilétající šíp a nasměrovalo ho zpátky ke střelci. Alf s překvapeným výrazem v očích barvy noci zemřel.</p>
<p>Nudin vyřídil další dva alfy mocnými záblesky magie, které vystřelily z jeho levé ruky. Čtvrtého jen omámil, aby ho mohl později vyzpovídat.</p>
<p>Když pozoroval jemné rysy svých protivníku, musel myslet na to, jak moc Turgur záviděl těmto příbuzným elfů, kteří obsadili Gwandalur a Zlatou rovinu, jejich krásu a dokonalost. Jeho pohled se zarazil na krystalických amuletech, které se jim houpaly na krku.</p>
<p><emphasis>Ochranné runy,</emphasis> podivil se Nudin a vzal si je k sobě. To mu vysvětlovalo, proč alfové dokázali bariéře vzdorovat bez sebemenšího zranění. <emphasis>Jak to vypadá, obstarala si Mrtvá země zbraň, jak vyslat ty nejnebezpečnější ze svých služebníků skrz naši bariéru,</emphasis> pomyslel si znepokojeně. <emphasis>O tom se bezpodmínečně musí dovědět rada.</emphasis></p>
<p>Poté obestřel alfa zaklínadlem a probral ho z bezvědomí. Víčka se rozevřela, a protože byl jasný den, spatřil magus v jeho očích místo panenek a bělma pouhou černotu. Přidržel mu amulet před obličejem. „Kdo vám je dal?“</p>
<p>Alf se na něho bezvýrazně díval.</p>
<p>Nudin na něho seslal kouzlo pravdomluvnosti a alf mu pod jeho vlivem prozradil tajemství, ale jen v řeči alfů, které Nudin nerozuměl. Řeč zněla melodicky a elegantně jako jazyk elfů, její zbarvení však bylo podstatně temnější.</p>
<p>Tak se nemohl dostat dál. Povstal, popošel několik kroků od té bytosti a nechal ji vzplanout v oblaku ohně. Totéž učinil s mrtvolami ostatních alfů a s goblinem.</p>
<p>„Vítězství, které nebude mít dlouhého trvání,“ zamumlal si ztrápeně.</p>
<p><emphasis>Zítra, při společné snídani, jim povyprávím o těch amuletech. Tuto noc jim nebudu brát jejich dobrou náladu.</emphasis> Poté co připomněl strážím, aby se měly obzvláště na pozoru, se odebral k odpočinku.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Noc přinesla Nudinovi podivuhodný sen.</p>
<p>Mlha obklopila jeho stan, prosákla plátěnou stěnou a povlávala kolem jeho lože. Ve středu kalného oparu zářily rychle za sebou různé barvy – černá, stříbrná a rudá.</p>
<p>Mlha se číhavě protáhla kolem veřejí a přiblížila se ke spícímu kouzelníkovi. Na pohled se zdálo, že se Nudin vznáší na bílém, třpytícím se obláčku.</p>
<p>Výběžek mlhy ve tvaru prstu se prodíral vpřed a dotkl se jeho ruky. Magus se tím lehkým, sametovým dotykem probudil.</p>
<p>„Neměj strach. Nic ti neudělám,“ pronesl šeptavý hlas.</p>
<p>Nudin se opatrně vzpřímil a pozoroval zářící mlhu. „Říká se mi Vědychtivý, ne Bázlivý,“ odvětil klidně. „Co jsi?“</p>
<p>„Já jsem duše Mrtvé země,“ zaševelila mlha. „Přišla jsem za tebou, abych ti nabídla volbu.“</p>
<p>„Copak to asi tak bude za volbu? Buď jsem tvým přítelem, nebo jsem tvým nepřítelem a ty mě budeš chtít zabít, nebo snad ne?“</p>
<p>Mlha vystoupila ještě o kousek výše, zahalila Nudinovy nohy a pomalu po nich šplhala výše. Na dotyk byla měkká a teploučká. „Ne. Nabízím ti volbu, abys zachránil Skrytou zemi nebo abys spolu se svými přáteli kouzelníky nesl vinu na jejím zániku.“</p>
<p>„Ale my chráníme náš domov před tebou. To ty mu přinášíš zkázu,“ odporoval magus bojovně.</p>
<p>„Ne, já jsem přišla, abych svou mocí zachránila říše a lidi, elfy i trpaslíky,“ šeptala mlha. „Chtěla jsem být rychlejší než ta pohroma.“ Z oparu se vytvaroval lidský obličej, rty a ústa se pohybovaly. „Ale ta vaše magie mi v tom brání. Zlo brzy dospěje ke Kamenné bráně nebo k západní cestě do Rudých hor a vtrhne do Skryté země. Nejdříve spláchne mne a pak zničí všechno, co obepíná hornatý pás kolem vaší země.“</p>
<p>„Já ti nevěřím. Co je to za duši, která se živí dalšími dušemi?“</p>
<p>„Obrovská duše, která nepožírá, nýbrž vstřebává do sebe a chrání před poškozením,“ šelestila mlha. „Až bude nebezpečí pro Skrytou zemi spoutáno, zase je všechny propustím, aby se dostali k bohům v záhrobí. Do té doby však budu potřebovat jejich sílu.“</p>
<p>„Odejdi!“ nařídil Nudin mlze. „Odejdi, protože já ti nevěřím!“</p>
<p>Bílý závoj zprůhledněl. „Jenom si ještě poslechni, co ti nabízím,“ zašeptal. „Propůjči mi na krátkou chvíli své tělo, abych mohla mít nějakou podobu. Díky mně nabudeš schopností a znalostí, o jakých se ti nikdy ani nesnilo, protože jsi nevěděl, že vůbec existují. Znám zaklínadla z dalekých zemí, vytvořená nejmoudřejšími magusy, znám mnohé věci o hvězdách, lidech, přírodě, životě i zvířatech, jaké nejsou zapsány v žádných knihách. Staneš se tím nejmoudřejším a nejmocnějším magusem, jaký kdy žil ve Skryté zemi, a tvé jméno bude znít Nudin Vševědoucí.“ Mlha se rozptýlila. „Vševědoucí…“</p>
<p><emphasis>Vševědoucí! </emphasis>Nudin se zděšeně probral ze snu a rozhlédl se po stanu, neobjevil však nic neobvyklého. Vynadal si, že je pěkný blázen, a opět si lehl.</p>
<p>Když příští den ráno seděl s ostatními magusy a magami u snídaně, jedl mlčky, zabrán do myšlenek, zatímco ostatní si vyměňovali představy o svých plánech.</p>
<p>Setkání s mlhou a alfy si však ponechal pro sebe, stejně jako novinku o amuletech.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Nudin si dal na čas, aby v plném rozsahu pochopil zprávu, kterou mu doručili krátce před tím, než se odebral na lože.</p>
<p>Lesinteïl, říše severních elfů, padla do rukou alfů. Nějakým záhadným způsobem se jim muselo podařit prorazit bariéru a vpadnout na nic netušící obyvatele.</p>
<p>Řádky mu sdělovaly, že první osady byly dobyty během několika málo dnů. Když elfové konečně zorganizovali obranu a postavili armádu, bylo v jejich říši tolik alfů, že byli v bitvě od počátku odsouzeni k neúspěchu.</p>
<p>Mrtvá země nyní pronikla do Lesinteïlu a zničila kvetoucí život, který elfové kdysi s obrovskou námahou zušlechťovali a přivedli k nejvyšší dokonalosti.</p>
<p>Magus mrzutě hodil pergamen na zem a zabořil se do polštářů. Pozítří bude svolána rada, aby vytyčila zábrany kolem padlé říše elfů. Poselství se zmiňovalo, že alfové z nově dobytého území rychlostí větru pronikali až do Gauragaru, Idoslânu a Urgonu, aby tak získali pro Mrtvou zemi nová území.</p>
<p>Nudinovo svědomí se s vehemencí hlásilo, neboť si myslel, že ví, jak se alfům podařilo bariéry překonat: pomocí amuletů. Na druhé straně by nikomu nic nepřineslo, kdyby ostatním o objevu povyprávěl.</p>
<p><emphasis>Ale přineslo! Mohli ty kouzelné runy prozkoumat a vytvořit bariéru, proti níž by ochranné runy nebyly účinné, vyčítal mu vnitřní hlas. K tomu přepadu mohlo dojít jenom proto, že jsi mlčel!</emphasis></p>
<p>„Ne!“</p>
<p><emphasis>Zodpovědnost za pád </emphasis><emphasis>Lesinteïl</emphasis><emphasis>u padá na tebe! Podvedl jsi je, elfy stejně jako kouzelníky!</emphasis></p>
<p>Přetáhl si deku přes hlavu a snažil se rychle usnout, aby déle nemusel snášet svědomí, které vždycky muselo mít ve všem pravdu.</p>
<p>Bylo však ještě hůř, neboť oné noci se mu opět zdálo o svůdně promlouvající mlze, o duši Mrtvé země, která mu nechtěla dát pokoj.</p>
<p>„Rozmyslel sis moje slova? Chtěl by ses stát Nudinem Vševědoucím a zachráncem Skryté země?“ našeptávala mu v myšlenkách.</p>
<p>„Jak jsi prorazila bariéru před Lesinteïlem?“</p>
<p>„Kdybys byl Nudin Vševědoucí, nemusel bys tuto otázku vůbec klást,“ zašeptal třpytící se opar a vklouzl k němu pod deku, kde bylo příjemně teplo. „První říše elfů teď patří mně, Âlanduru se zmocním hned jako dalšího a vy proti tomu nebudete moci vůbec nic udělat. Moje moc se bude táhnout hlouběji a hlouběji na jih, ale chybí mi čas.“</p>
<p>„Jestliže nás chceš chránit, proč si bereš naše země násilím?“ oponoval Nudin.</p>
<p>„Nikdo, kdo požívá svobody, se jí nevzdává rád, i když jde o pouhopouhý okamžik v soukolí dějin. Králové, národy, všichni jsou jako malé děti a já jsem matka, která by je chtěla uchránit od nejhoršího.“ Mlha opět nabrala obrysy lidské tváře. „Děti nechápou, proč je matka zvedá nahoru, že chce zabránit, aby je nepokousal pes. Děti se brání tomu, aby jim stále někdo poroučel, ohánějí se rukama, kopou kolem sebe a chtějí si hrát, přestože pes jenom čeká na to, aby do nich zabořil své tesáky. Ještě z toho nemají rozum,“ pravil opar. „Teprve až matka psa zažene, pustí dítě zpátky na zem a nechá je, aby se samo rozhodovalo podle vlastní vůle. Po letech, když se z dítěte stal dospělý a vzpomene si na onen den, pochopí, proč tak jeho matka jednala, a bude se radovat z vnucené péče, jíž se mu dostalo.“</p>
<p>Nudinovi bylo toto vysvětlení jasné. Potlačil káravý hlas ve svém nitru, který ho varoval před sametovými slovy, sladkými jako med. „Proč to mocným lidem ve Skryté zemi nevysvětlíš takovými slovy, jakými jsi to vysvětlila mně? A proč sis vybrala zrovna skřety, alfy a všechny ty ostatní odporné bestie, kterých se lidé bojí a k nimž elfové s trpaslíky chovají bezednou nenávist?“</p>
<p>Mlha ho úplně obklopila, zahalila jej a připravila ho o zrak. Měl pocit, že ho hladí a laská tisíc rukou. „Čas pracuje proti Skryté zemi, nemohla jsem si dlouho vybírat spojence a sáhla jsem po tom, co bylo k mání. Mí služebníci dosahují rychlých úspěchů a tímto způsobem mohu tvou vlast ochránit.“</p>
<p>„Narazila jsi na tuto hrůzu již častěji?“ otázal se Nudin ospale, nesoustředěně.</p>
<p>„Nesčetněkrát, ale doposud jsem nad ní nikdy nezvítězila. Ta hrůza je silná, rychlá a obratná, a jen když budu mít dostatečně velký náskok, dokážu uspět a zemi zachránit.“ Laskání se stávalo stále něžnější. „Propůjči mi svou postavu, Nudine. Vpusť mne do sebe a poznej vědění, jaké žádný smrtelník před tebou ještě nikdy nenabyl. Neváhej déle,“ ozývalo se ze všech stran šeptem. „Až našeho společného nepřítele porazíme, pak tvé tělo opustím. A ty mne můžeš ze svého těla kdykoliv vypudit, pokud si to budeš přát.“</p>
<p>„Odkud se dozvím, že je tvé vědění tak rozsáhlé, jak tvrdíš?“</p>
<p>„Počkej, hned ti to ukážu.“ Opar kolem jeho spánků zhoustl, černé, stříbrné a rudé blesky vystupňovaly svou intenzitu.</p>
<p>Magusovi se rozšířily oči, když mu duše Mrtvé země ve snu zprostředkovala představu, co všechno by mu brzy mohlo náležet.</p>
<p>Vznášely se před ním neznámé znaky a písmena, slyšel cizí řeči a rozpoznával úryvky kouzelných zaklínadel, viděl obrazy překrásných i děsivých krajin, jež musely ležet někde za hraničními horami, města a paláce, jejichž konstrukci by nikdy nepovažoval za možnou.</p>
<p>Jeho zvědavý rozum dychtivě vstřebával všechny dojmy, s křikem se dožadoval dalších a těch se mu i dostalo. Zdálo se, že záplava obrazů nebude mít konce a Nudin se v ní vznášel, koupal se ve vědění a opájel se jím, dokud s nimi mlha neskončila.</p>
<p>„Ne, pokračuj!“ žádal magus toužebně.</p>
<p>„Necháš mne, abych do tebe vstoupila?“</p>
<p>„Já…“</p>
<p>Runy se zableskly a vybledly, z nesmírné dálky uslyšel ozvěnu jazyků, které nikdy neslyšel, krása, jaká člověku brala dech, potemněla a rozplynula se, vysokánské hromady knih zakolísaly, svazky slibující nesčetné kouzla a zaklínadla počaly chátrat a rozpadaly se v prach.</p>
<p>„Chceš jako Vševědoucí zachránit Skrytou zemi? Pomoz matce ochránit své dítě před krvežíznivým psem, Nudine,“ zašeptala mlha a zlomila v magusovi poslední odpor.</p>
<p>„Ano,“ odpověděl chraplavě a upřeně zíral do mlhy. „Ano, chci ti stát po boku.“ Vedle všech těch slibů připadl ještě na jednu myšlenku. Protože ta moc bude žít v něm, jak znělo jeho přesvědčení, bude ji moci kontrolovat. <emphasis>Jestli ta hrůza, kterou hrozí, nepřijde, budu od ní žádat, aby svoje jednotky z říší lidí, elfů i trpaslíků stáhla a donutila je zmizet za Severním průsmykem.</emphasis> Tak či onak, Skrytá země zvítězí. „Co musím udělat?“</p>
<p>Opar se zatřpytil silněji, rozrušeněji. „Nic. Prostě tady klidně lež a neklaď mi žádný odpor. Vyprázdni svou mysl, nad ničím neuvažuj a otevři ústa. Až budu u tebe, ucítíš to.“</p>
<p>Nudin si lehl na záda a poslušně učinil, co mu bylo řečeno.</p>
<p>První výběžky oparu mu ze tří stran vklouzly vlnitými pohyby do hrdla a zaplnily jeho ústa, jako by jako zvědové propátrávaly území, než dají pokyn ostatním, aby je následovaly.</p>
<p>Pak šlo všechno ráz na ráz. Mlha se smrštila a vedrala se mu do hrdla. Nudin měl pocit, že mu cosi roztahuje čelisti tak, až mu prasknou, a v uších mu hlasitě luplo. Zabořil nehty do polštářů, látka se pod silou jeho stisku roztrhla.</p>
<p>Jakmile mlha jednou pronikla do jeho těla, bezohledně si razila cestu dál, roztáhla mu jícen, až si magus myslel, že se udusí, a vytlačila mu vzduch z plic. Krev mu v žilách proudila čtyřikrát rychleji než obvykle.</p>
<p>Z nosu a z očí mu nenadále vystříkla rudě zbarvená voda a Nudin se ještě víc vyděsil, když pochopil, že z něj proudem tryská jeho životní míza. Z každého póru na pokožce se mu řinula krev, kapky se stékaly v tenké pramínky a zkrápěly prostěradlo na posteli.</p>
<p>Vyrážel ze sebe nesrozumitelné klokotavé zvuky, zvedl se z postele a při pokusu dostat se ke dveřím upadl tvrdě na zem.</p>
<p>Nohy mu odepřely službu stejně jako všechny ostatní části těla. Dokonce i jeho mozek se mu vymanil zpod kontroly. Zmateně něco drmolil, smál se, lapal po dechu, křičel strachem a bolestí, válel se po podlaze sem a tam, lezl v ložnici po všech čtyřech a všude za sebou zanechával rudou stopu.</p>
<p>Přitom přesně cítil, jak se mu mlha šíří do každičkého kousku těla, pohrává si s jeho masem, stlačuje je, přehrabuje se mu ve vnitřnostech, mučí jeho mužství a ani na okamžik mu nedopřeje odpočinku od bolesti.</p>
<p>Potom jeho utrpení náhle skončilo.</p>
<p>Nudin těžce oddychoval, ležel na chladném mramoru a snažil se znovu nabrat dech. Pocit omámení byl nahrazen bystrostí, nezvyklou pronikavostí myšlení.</p>
<p>Namáhavě se zvedl na nohy. Ulpěla na něm spousta krve a páchl výkaly. Otřásl se odporem k sobě samému, pospíchal chodbami paláce a skočil do nejbližší kašny, na kterou narazil, a tam smyl ze svého těla všechnu špínu. Chladná voda mu vrátila čilost, magus se cítil svěží a bystrý.</p>
<p><emphasis>Je na čase si něco vyzkoušet. </emphasis>Pokusil se vzpomenout si na zaklínadla z dřívějška. Podařilo se mu to hned napoprvé a nejen to: věděl, k čemu se hodí, znal všechny potřebné pohyby rukou, jednu každičkou slabiku a přesný přízvuk, přestože si je z paměti vyvolal poprvé.</p>
<p>Přesně vzato nelovil ve svých vzpomínkách, ve svém vědění, to mu však nikterak nevadilo.</p>
<p>Jako v opojení myslel na věci, které viděl, a opět je spatřil, cítil, chutnal. Jedna z líbezných nížin nabyla v jeho mysli vlastní vůně a on ji znovu rozpoznal, věděl, jaké písně tam ptáci zpívají, vzpomínal si, že se onen idylický koutek nazývá Pajula i kde leží na mapě, na mapě, kterou teprve bude muset nakreslit, protože ona nížina se táhla daleko za hranicemi Skryté země.</p>
<p>Nudin se smál nadšením a cákal kolem sebe vodu z kašny.</p>
<p><emphasis>Jsi spokojen?</emphasis> vydechl hlas v jeho hlavě. <emphasis>Slibovala jsem ti příliš málo?</emphasis></p>
<p>„Ne…“ pronesl magus nahlas a zarazil se. <emphasis>Ne, </emphasis>pomyslel si poté. <emphasis>Zdá se, že jsi říkala pravdu, pokud jde o vědění. </emphasis>Rozhodl se pro rozhodující experiment. <emphasis>Chtěl bych, abys opět opustila moje tělo.</emphasis></p>
<p>Okamžitě pocítil nepříjemné pálení, ledový chlad a rozšířil se v něm pocit osamělosti, opuštěnosti. Mlha se připravovala k tomu, že z něj vyprchá. Nudin dostal strach, že bude muset protrpěné bolesti snášet ještě jednou.</p>
<p><emphasis>Ne,</emphasis> pomyslel si ve spěchu, <emphasis>zůstaň. Jenom jsem chtěl vidět, jestli ti mohu důvěřovat i v této věci.</emphasis></p>
<p><emphasis>Budeš mi muset důvěřovat tak, jak jsem ti já svěřila své zkušenosti a své vědění. Ze dvou bytostí se stala jedna.</emphasis></p>
<p>„Ze dvou se stal jeden,“ zamumlal kouzelník, vylezl z kašny a hledal zrcadlo. Jeho obraz mu neprozradil nic nového, jeho vnější podoba se v ničem nezměnila, a přece mu byla košile, kterou vytáhl z jedné ze skříní, poněkud úzká a rukávy příliš krátké.</p>
<p><emphasis>Zvolila jsem dobře, </emphasis>pravila duše Mrtvé země, která byla s pohledem do zrcadla stejně tak spokojena. <emphasis>Ne, nedělej si starosti. Nedopouštíš se žádné zrady.</emphasis></p>
<p><emphasis>Ty znáš mé myšlenky? </emphasis>divil se magus a cítil se přistižen při činu, neboť stále ještě choval poslední stín podezření.</p>
<p><emphasis>My jsme jedna bytost.</emphasis></p>
<p><emphasis>Proč</emphasis><emphasis> potom nerozumím tvým myšlenkám?</emphasis></p>
<p><emphasis>Měj se sebou trpělivost. Vyžaduje to cvičení, kterého se ti dostane, Nudine Vševědoucí. Vůči ostatním zachováme o naší smlouvě mlčení, dokud nenastane čas, abychom se jim otevřeli. Tvým úkolem bude zajistit mi čas, který budu potřebovat na to, abych se stala matkou všech říší. V klidu se připravuj, pracuj ve skrytu a nedej na sobě nic znát, neboť ostatní by tě doopravdy považovali za zrádce, jímž nejsi, můj příteli, můj jediný příteli, můj milovaný příteli.</emphasis> Šeptavý hlásek dozněl a zanechal muže o samotě.</p>
<p>Nudin přešel k oknu a rozhlédl se po spící Poristě, nad níž brzy vzejde slunce, potom se otočil a sledoval nesčetné hřbety knih, stojících v jeho pokoji.</p>
<p>V hlavě mu spočívalo více znalostí než ve všech těch foliantech, kompendiích a učebnicích dohromady a on byl šťasten, naplněn, vědoucí vše. Ať pomyslel na cokoliv, jeho mozek měl okamžitě po ruce odpověď a sytil jeho zvědavost. Přitom nemusel pátrat, přehrabovat se v knihách, podnikat cesty ani provádět experimenty.</p>
<p>Najednou se ho zmocnila nuda, protože už neměl co na práci. <emphasis>Jediná výzva, která mi zbyla, je záchrana mé vlasti. Tu si nenechám vzít.</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Nudin byl svým úkolem úplně posedlý, kul plány a dospěl k názoru, že nesmí nechat ochranu říší Skryté země pouze na příteli s těmi báječnými vzpomínkami. Chtěl k ní svým dílem rovněž přispět a dát se do boje s hrůzou, která se v jeho představách ze všech stran řítila na hory chránící jeho domovinu.</p>
<p>Vědomí, že zná nová kouzla a zaklínadla, bylo krásné a moc dobré, avšak nestačilo. Aby je mohl uplatnit v praxi, potřeboval moc, více moci.</p>
<p>Magus věděl, jak se k této moci dopracovat, jak by ji mohl do sebe pojmout a uložit ji. Při jednom z následujících zaříkávání, až budou obnovovat pouta svírající Mrtvou zemi, si přisvojí energii ostatních kouzelníků a postaví je před volbu, buď ho budou podporovat, nebo mu déle nebudou stát v cestě.</p>
<p>Na nic jiného se nesoustředil, skrýval se v laboratořích a vybíral si ze zástupu svých fámulů takové, kteří mu byli věrně oddaní. Ti ho budou dále následovat.</p>
<p>Alfové ho tajně navštěvovali, referovali mu o výzvědných výpravách do hor Urgonu, do nížin Gauragaru a mezi nevysoké pahorky Idoslânu, vyprávěli mu o skřetech v Tilogornově říši, kteří byli připraveni ho následovat, jakmile to po nich bude vyžadovat.</p>
<p>Nudin se obával, že by jeho věc mohl někdo zradit, což by považoval za zradu celé Skryté země. Žádný odpor nesměl být tolerován, ale musel ho okamžitě zlomit, aby jeho opovážlivý kousek neohrozil.</p>
<p>Ve velice zřídkavých okamžicích se ho zmocňovaly pochybnosti, zda to všechno činí a chce opravdu on sám, nebo jestli jen poslouchá tiché příkazy oné bytosti, kterou nosí uvnitř v sobě.</p>
<p>Avšak jeho starosti zmizely s takovou nevysvětlitelnou rychlostí, s jakou ho přepadaly. Jeho přítel k němu příležitostně promlouval, radil mu některé věci, přicházel s novými nápady, které ho posouvaly kupředu a na něž ve svém plánu zapomněl.</p>
<p><emphasis>Jsme jedna bytost,</emphasis> říkal si vděčně. <emphasis>Přinášíme lidem bezpečí.</emphasis></p>
<p><emphasis>A přesto jsi byl podveden,</emphasis> ozvalo se šeptem.</p>
<p><emphasis>Jak?</emphasis></p>
<p><emphasis>Tvůj</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>fámulus Heltor hovořil s m</emphasis><emphasis>užem jménem Gorén, bývalým fámu</emphasis><emphasis>lem Lot-Ionana. Mí přátelé je zaslechli, když se během zasedání rady setkali před branami paláce. Gorén si myslí, že ví, co se s námi stalo a jak je nás možné od sebe oddělit.</emphasis></p>
<p><emphasis>Oddělit? Nikdy! Jak by to bylo možné?</emphasis> podivil se Nudin. <emphasis>Tomu musím zabránit.</emphasis></p>
<p><emphasis>To rozhodně není jen Gorénův nápad,</emphasis> varovalo ho to. <emphasis>Určitě jedná z pověření svého maguse. Ten mu dal knihy, v nichž je skryto naše tajemství. Touží po tvojí moci a po tvém vědění. Nedopusť, aby nás od sebe roztrhli. My jsme jedna bytost, </emphasis><emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis>e!</emphasis></p>
<p><emphasis>Vyšlu alfy, aby ho pronásledovali. Oni mi ty knihy přinesou a jeho potrestají,</emphasis> prohlásil magus a myslel na smrt kouzelnického učedníka.</p>
<p><emphasis>Jeho smrt ostatní vyplaší. Znič je všechny,</emphasis> šeptal mu hlas v hlavě.</p>
<p><emphasis>Ne,</emphasis> odporoval. <emphasis>Nejdříve si s nimi promluvím, jako jsi ty hovořila se mnou. Mám naději, že projeví pochopení, neboť kdybychom vlastni</emphasis><emphasis>l</emphasis><emphasis>i moc celé Šestky, mohli bychom být současně na různých místech a pomoci našim přátelům k ještě rychlejšímu vítězství.</emphasis></p>
<p>Ona bytost nepovažovala jeho nápad za dobrý. Protože se ale obávala, že by se magus mohl osvobodit z jejího vlivu, kdyby mu odporovala, neřekla nic. <emphasis>Poznáš, že se v nich mýlíš, můj jediný a opravdový příteli.</emphasis></p>
<p>„Já doufám, že se v nich nemýlím,“ pronesl Nudin tiše a obrátil se ke knize, kterou znal a dokázal ji odříkat i zpaměti, neboť v jeho knihovně již nebylo nic, co by ho dráždilo svou novotou.</p>
<p>Na rozevřenou stranu pleskla kapička krve, zakryla čtyři písmena a ta se stala nečitelnými. Krev mu vytékala z nosu, z očí, nejdříve pomaloučku, potom jako nezadržitelný potůček.</p>
<p>Nôd’onn věděl, co ho očekává. Rychle povstal a odebral se na lůžko. V kostech mu praskalo, lebka skřípěla a kůže se bolestně napínala, jak jeho tělo udělalo další skok a zvětšilo se.</p>
<p>Křičel a ryčel, rozkousal si rty do krve, převaloval se tak prudce, až spadl z lůžka a ztratil vědomí.</p>
<p>Když se probral, zdálo se mu, že ho ty bolesti nikdy netrápily, a jako vždy zatoužil po opulentním jídle. To mělo za následek, že nesmírně přibíral na váze, krejčí mu museli každý týden nově přešívat šatník.</p>
<p><emphasis>Kdy to přestane bolet? </emphasis>zeptal se přítele, zatímco si čistil obličej a ruce od krve.</p>
<p><emphasis>Brzy,</emphasis> slyšel zašeptání. <emphasis>Pro tvé malé, lidské tělo je vědění příliš velké, dělá si místo. Buď bez starostí, na to nezemřeš. Jsme jedna bytost.</emphasis></p>
<p>Hladově se odebral do jídelny a dal si přinést jídlo, které mu sloužící postavili na dlouhou tabuli a jímž by se nasytila celá rodina. Tentokrát mu to nestačilo, kuchař musel přinést další dvě do křupava upečená kuřátka, než se magus zvedl s pocitem dokonalého nasycení. Když vycházel z místnosti, zjistil, že mu jsou rukávy už zase příliš krátké.</p>
<p>Do místnosti vstoupila alfka a v ruce mu přinášela zprávu…</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p> KNIHA DRUHÁ</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />I</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Oremaira,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_20.jpg" />ungdil se nechal dějem úplně strhnout, nebyl už ani schopen rozlišit, co mu přibásnila vlastní představivost a co herci pod ním na pódiu skutečně předváděli.</p>
<p>Jeho pozornost však odvedla jedna hbitá ruka, která se zezadu protáhla skrz závěsy lóže, uchopila řemen batohu a opatrně ho přitahovala k sobě.</p>
<p>Tohle všechno přirozeně neviděl, ale všiml si, když zloděj až příliš chtivě trhl koženým řemínkem, že vzadu za ním někdo něco tahá. Když se otočil, stačil ještě na poslední chvíli zahlédnout ruku toho nenechavce, který zrovna mizel i s jeho bagáží za závěsem.</p>
<p>„Hej! Stůj!“ vykřikl trpaslík vztekle. „Zloděj! Chyťte ho!“ Popadl sekeru a vyřítil se ven na prkennou chodbu, na níž tvrdé, okované podrážky jeho holínek hlasitě duněly. „Já ti hned vtluču do hlavy respekt k majetku jiných lidí!“</p>
<p>Divadlo zahalilo spectatores do závoje iluzí. Pokud se Tungdilovi nepodařilo roztrhat tento závoj svým výhružným hlasem, tak se o to rozhodně postaral hřmot trpaslíkových nohou. Zazněly pobouřené hlasy, které se neobracely ani tak proti zloději, jako spíš proti okradenému.</p>
<p><emphasis>Jejich starosti bych chtěl mít. </emphasis>Tungdil se o ně nestaral, pronásledoval tmavě oděnou postavu. Jeho krátké nožky rychle kmitaly nahoru a dolu a rozpoutaly dlouho trvající dunění.</p>
<p>„Dal by si vážený spectator tu námahu a dupal trošku tišeji,“ zvolal falešný Nôd’onn rozhořčeně z jeviště. Alfka protáhla obličej a zapřela si ruce o úzké boky. Na rozdíl od napodobeniny maguse nadále vypadala ve své černé zbroji velice opravdově, přestože jejich kejkle na jevišti splaskly. „Já se tu snažím pobavit ostatní spectatores, jestli proti tomu nic nemáte.“</p>
<p>„Zloděj!“ odsekl mu trpaslík, aniž by se zastavil. „Ve vašem vznešeném divadle se krade.“</p>
<p>„Ovšemže ano. A ten zloděj jste vy, můj nedorostlý příteli. Kradete mi totiž můj drahocenný čas,“ odpověděl mim kousavě, „a mou trpělivost, která je přímo k nezaplacení. Protože ji nyní máte, táhněte se svou kořistí ven a nechte mne, abych pro znalce umění dovedl kus až ke šťastnému konci, jak se sluší a patří.“</p>
<p>Diváci mu aplaudovali, zazněl smích a herec se uklonil.</p>
<p><emphasis>Blázne. </emphasis>To už byl Tungdil na ulici, zůstal stát před vchodem do Curiosa a rozhlížel se po troufalém lupiči. Zahlédl ho, jak zahýbá za nejbližší roh. Batoh si zloděj hodil na záda, aby měl volné ruce.</p>
<p>„Stůj! Dej to sem!“ nařizoval mu Tungdil a přilepil se zloději na paty.</p>
<p>V prvních třech ulicích se mu dařilo zloděje pronásledovat, ale za čtvrtou ulicí a asi tak desátou prudkou změnou směru ho Tungdil ztratil z očí a zůstal bezradně stát před tržištěm, na němž se hemžila hlava na hlavě. Hustý dav lidí mu před očima vytvořil zábranu, za níž jeho batoh kdesi zmizel.</p>
<p><emphasis>Ten kus sigurdáciového dřeva</emphasis><emphasis>! </emphasis>Zalilo ho vroucí horko. Právě to se nikdy nemělo stát. <emphasis>Přece jsem nedošel tak daleko, jen abych se nechal okrást nějakým obyčejným lotrem,</emphasis> povzbuzoval sám sebe navztekaně.</p>
<p>Jednou rukou uchopil sekeru, druhou do lidí strkal a odtlačoval je stranou, až zastavil u jednoho nápadné vysokého stánku s hromadou pletených vrbových košů a vyšplhal se na její vršek.</p>
<p>Ale ani odsud shora to pro něj nevypadalo lépe. Bez pomoci místních gardistů se mu pravděpodobné nepodaří získat majetek zpét. Ale protože před branami číhali skřeti, narazí se svou žádostí nejspíš, a to dokonce právem, na hluché uši. Jak by je taky dokázal přesvědčit, že je ten kus dřeva tak důležitý?</p>
<p>Promiňte, ale já jsem ztratil kus dřeva, se kterým mohu město a zemi ochránit před Mrtvou zemí… Kdo by mi to věřil?</p>
<p>Když slezl dolů a chtěl se vrátit do hostince, kde, jak doufal, na něho čekají Bavragor s Boïndilem, zjistil, že se navíc ke všemu ještě v Mifurdanii i ztratil.</p>
<p>Tungdil neznal ani jméno hostince, do kterého oba trpaslíky poslal. Jeho jediný záchytný bod představovala brána.</p>
<p><emphasis>Přišli jsme sem severní bránou, nebo nějakou jinou?</emphasis></p>
<p>Se zabručením se dal do hledání a orientoval se při tom podle nejbližších strážních věží na hradbách, které se tu a tam tyčily mezi střešními vikýři. Když kráčel kolem jedné temné boční uličky, zaslechl přidušené chroptění.</p>
<p>Okamžitě zůstal stát, oběma rukama uchopil zbraň a vešel mezi domy. Opatrně obešel místo, kde se ulička mírně stáčela, a zahlédl urostlou, štíhlou postavu, jejíž oděv se skrýval pod tmavě hnědým pláštěm.</p>
<p>U jejích nohou ležel zloděj, který ho okradl. Na žulovou kamennou dlažbu prosakovala krev z tuctu bodných ran. Muž, jenž toho lotra složil, se zvědavě prohrabával v batohu.</p>
<p>Trpaslíka se zmocnil velice nepříjemný pocit. Ten muž se vzrůstem podobal spíše alfovi než nějakému člověku. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, stůj při mně při této zkoušce, </emphasis>žádal tiše.</p>
<p>Nový majitel batohu zavřel chlopeň, levou rukou popadl řemen a ukryl batoh pod pláštěm, aby si ho mohl odnést s sebou, zatímco zloděj naříkal, převaloval se na zádech a kroutil se bolestí. Neznámý se loudal ulicí, jako by s jeho utrpením neměl vůbec nic společného.</p>
<p>„Promiňte, ale ten batoh je můj,“ zvolal Tungdil.</p>
<p>Muž se v mžiku otočil a rozhalil kabát. Trpaslík mu neviděl do obličeje, pak najednou ucítil dva tvrdé nárazy do hrudi. Hozené nože se odrazily od hustě spletené kroužkové košile a se zařinčením dopadly na dlažbu.</p>
<p>Zatímco se Tungdil pořád ještě probíral z překvapení, rozběhl se podlý útočník ulicí a zmizel za nejbližším ohybem. Proti jeho dlouhým nohám neměl trpaslík naději na úspěch, a když zabočil za roh, nebylo po vrahovi široko daleko ani vidu, ani slechu.</p>
<p>Se supěním se opřel o zeď, skrytou ve stínu, a lapal po dechu. <emphasis>Štěstí mě příliš často nechává na holičkách.</emphasis><emphasis> Snad jsem něčím </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>e</emphasis><emphasis> nerozzlob</emphasis><emphasis>il?</emphasis></p>
<p>Tu mu zezadu objala krk něčí ruka. Uzounký nůž se mu zablýskl před očima a dotkl se jeho nechráněného hrdla.</p>
<p>„Ten batoh je tvůj, trpaslíku? Tak to musíš být Tungdil,“ promluvil k němu tlumený hlas. „Domnívali jsme se, že jsi na úplně jiném místě. Můj přítel je od té doby, co jsi byl v Zeleném háji a zabil tam jeho družku, úplně posedlý představou, že tě polapí.“</p>
<p>Tungdil se pokusil zvednout ruku, ale čepel se mu do masa zabořila ještě hlouběji.</p>
<p>„Ne, nehýbej se. Odpovíš mi na pár otázek,“ požadoval po něm neznámý.</p>
<p>„Ne,“ odporoval Tungdil vzdorně a byl si jist, že narazil na jednoho z Nôd’onnových alfů.</p>
<p>„Ne? Uvidíme.“ Útočník ho pozpátku odvlekl do jednoho oblouku, vedoucího ke vchodu do jakéhosi domu, kde byla černočerná tma. „Kam jsi měl s tím artefaktem zamířeno?“</p>
<p>Trpaslík vzdorovitě mlčel.</p>
<p>„Chtěl bys zemřít?“</p>
<p>„Ty mě zabiješ tak jako tak, alfe. Proč bych ti měl něco říkat o svém poslání?“ procedil.</p>
<p>„Protože ti mohu slíbit rychlou smrt a konec, při kterém nebudeš tolik trpět,“ pousmál se jeho protivník. „Zkusíme to ještě jednou. Jsi na cestách sám?“</p>
<p>Přiblížily se k nim nějaké kroky, zaznělo řinčení kroužkových košilí. Ulicí běžely dvě osoby a alf se odmlčel.</p>
<p>Osud musel mít krutý smysl pro humor, neboť přivedl Goïmgara a Boëndala sem k tomuto stinnému úkrytu, aby právě v tom nejkritičtějším okamžiku procházeli kolem nich.</p>
<p>Boëndal uklidňujícím tónem promlouval k brusiči drahokamů a vysvětloval mu, že ani Boïndil, ani Bavragor to se svými výhružkami nemysleli vážně a že kdyby bylo třeba, tak ho před jejich zpupností ochrání on sám. Poté zmizeli za dalším ohybem.</p>
<p>„Tak tedy pět,“ zašeptal mu alf do ucha. „Pět trpaslíku na cestách, a to kam?“</p>
<p>„Abychom tebe a ostatní tobě podobné zadrželi, i tvého mistra,“ pronesl Tungdil nahlas a rozhodl se, že toho alfa musí ze sebe nějak setřást. Uchopil ruku s nožem a prudce se vrhl dozadu, aby útočníkem mrštil o zeď, jeho protivník mu však uhnul. Tungdil narazil na kameny ve zdi a musel úporně vzdorovat síle ruky, která držela nůž.</p>
<p>Hluk stačil na to, aby oba dva trpaslíci zbystřili pozornost a rychle k nim přiběhli.</p>
<p>„Učený? Jsi to ty?“ Válečník stál doširoka rozkročen před výklenkem. Goïmgar si udržoval odstup a splynul se svým štítem.</p>
<p>Alfovo koleno zasáhlo Tungdilovu helmu a s ní i kryt jeho nosu. Kus kovu se bolestně přitiskl k trpaslíkovu čichovému orgánu a do očí mu vhrkly slzy. Ještě než jeho protivník všechno vsadil na útěk, bodl trpaslíka do levého, nechráněného předloktí.</p>
<p><emphasis>Ten zůstane tady. </emphasis>Tungdil duchapřítomně hmátl po batohu a nahmátl chlopeň. Zavrčel, pevně ji chytil a zaútočil sekerou na alfovu ruku.</p>
<p>Jeho sekera udeřila do prázdna. Lupič mu uhnul, čepel ale přesekla řemen trpaslíkova batohu, chlopeň se utrhla a Tungdil spadl na zem.</p>
<p>„Mám, co jsem chtěl.“ Situace se pro alfa stávala kritickou, a tak dal přednost útěku. Chtěl se prosmýknout kolem dvojčete, ale zkušený bojovník Boëndal se nenechal obloudit předstíraným pohybem a udeřil. Špice ničivé sekery proděravěla koženou zbroj a vnikla alfovi hluboko do těla.</p>
<p>Zasažený zavrávoral, nesrozumitelně zaklel a zastavil se na místě, kde na něho dopadal svit ojedinělého slunečního paprsku, který jeho před chvilkou ještě tmavomodré oči proměnil na dvě černé díry.</p>
<p>Zároveň se s alfem stalo něco ještě mnohem hrozivějšího. Na bledém obličeji se narýsovaly tenké, jemné linky. V mžiku posely tvář a krk klikaté čáry, vypadající jako praskliny. Alf si přitiskl ruku na ránu a utíkal uličkou pryč, batoh se mu na zádech pohupoval nahoru a dolů.</p>
<p>„Já tě dostanu.“ Dvojče se mu chtělo přilepit na paty, ale Tungdil je přivolal zpět.</p>
<p>„Ne, nech ho. Nevíme, jestli nás na konci nechce vlákat do nějaké pasti.“</p>
<p>„Ale on má ten ruksak!“</p>
<p>Tungdil si setřel krev pod nosem. Pyšně zvedl kus sigurdáciového dřeva. „Důležité je jenom tohleto. A to mám zase zpátky.“</p>
<p>„Jak jsi to ztratil, učený?“ divil se Boëndal.</p>
<p>„To vám povyprávím cestou.“ Kývl na Goïmgara. „Neměj starosti. Ti dva bručouni ti nic neudělají.“</p>
<p>„Já jsem jim opravdu říkal, že mají bránu zavřít, až když budete uvnitř,“ pronesl trpaslík tiše.</p>
<p>„To je v pořádku, nechme toho,“ prohodil Tungdil, i když si nebyl jistý, že tomu, co právě slyšel, může opravdu věřit. Už trpaslíkovi nedůvěřoval a rozhodl se, že ho nikdy nenechá samotného, dokud Goïmgar nepochopí, o co jim při té jejich cestě jde.</p>
<p>„Měli bychom gardistům říct, že ve zdech Mifurdanie tropí nejméně jeden alf pořádnou neplechu,“ poznamenal Boëndal. „Určitě plánuje nějakou zradu, aby hordám skřetů usnadnil dobytí města.“</p>
<p>„A navíc ví, že jsme tu i my,“ dodal Goïmgar váhavě. „Budou nás teď pronásledovat?“</p>
<p>„To už nejspíš stejně celou dobu dělají,“ odpověděl Tungdil podle pravdy, „ale bohužel zjistili, kde jsme. Musíme co nejrychleji do tunelů. Dokud se o nich nic nedozvědí, jsme před alfy v bezpečí.“</p>
<p>Rychle spěchali ulicemi, až se dostali k blízké jižní bráně, kde Tungdil nahlásil jednomu strážnému, že na ně ve městě zaútočil alf. Pak se vydali k hostinci. Doufali, že tam na ně Bavragor s Boïndilem čekají.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se blížili k putyce, uslyšeli Pruďasovo divoké hulákání. Dřevo s rachotem praskalo a do toho se mísilo hlasité, rozčílené volání lidí.</p>
<p>„U Vraccase! Alfové je objevili,“ vykřikl Boëndal vztekle a rozběhl se bratrovi na pomoc.</p>
<p>Vtom nějaký muž vyletěl vysokým obloukem skrz malé zavřené okno a přistál ve spršce střepů na dlažbě. Další vypadl na cestu spolu s dveřmi vyraženými z pantů, celý od krve se otřepal a vzal nohy na ramena.</p>
<p>Tři trpaslíci se vřítili do výčepu, ve kterém musela řádit smršť. Nic nestálo na původním místě, stoly a lavice byly převržené nebo rozlámané. Všude kolem polehávali naříkající hosté, mnozí z nich zle zbití, jiní jen o trochu méně.</p>
<p>Boïndil stál uprostřed výčepu jako malý bůh pomsty a vyškubával nějakému muži knír, jeden chlup za druhým. Po Bavragorovi nebylo ani vidu, ani slechu.</p>
<p>„Co to děláš?“ zeptal se ho bratr a nechápavé se rozhlížel po nepořádku. „Tohle jsi udělal ty?“</p>
<p>Pruďas se otočil, takže mohli spatřit jeho zohyzdený vous. „Ohó, to bych řek,“ zablekotal. „Pokusili se mě zapálit a za to se seznámili s mejma pěstma.“ Zachichotal se a vytrhl své oběti další chlup. „Tendle Dlouhej s tím začal, připálil mi vousy, a když jsem ho chtěl ztrestat, přišli mu ostatní na pomoc. Řek bych, že to bylo vod nich moc slušný. Aspoň jsem měl víc práce.“</p>
<p>„Prosím, řekněte mu, že mě to mrzí a ať mě pustí,“ naříkal muž. „Byla to nehoda, chtěl jsem mu jenom podat doutnající třísku, aby si mohl zapálil fajfku!“</p>
<p>Boïndil ho popadl za uši a podíval se na něho zakaleným zrakem. „Už nikdy nevypálíš nikomu z našeho národa díru do jeho vousatý pýchy?“ zasupěl.</p>
<p>„Už nikdy,“ sténal muž.</p>
<p>„Přísaháš?“ Muž poslušně odpřísáhl a válečník ho pustil. „Tak dobrá. Mazej pryč, Dlouhej.“ Na rozloučenou mu vytrhl celý chumáč vlasu a nakopl ho do zadku. Se smíchem sebou plácl na stůl, sáhl po džbánku a hlasitě usrkával. „Tolik srandy jsem už dlouho nezažil,“ odříhl si. Jeho oči objevily Goïmgara. „Aha, tady je ta naše ufňukaná děvečka!“</p>
<p>„Je namol opilý.“ poznamenal jeho bratr a sevřel rty.</p>
<p>„Kde je Bavragor?“ zeptal se Tungdil zamračeně. <emphasis>Uhlídat je je horší než hlídat pytel blech. </emphasis>„Musíme ho taky jít hledat?“</p>
<p>„Ten? Ale ten se zase vrátí. Jednookej šel koupit poníka, abysme ty naše poklady…“</p>
<p>„Boïndile, buď zticha!“ vyjel na něj Boëndal tvrdě, sebral mu pivo a stáhl ho ze stolu dolů. „Co si vlastně myslíš? Jsme obklíčeni nepřáteli a ty děláš, jako bys byl kameník právě ty!“</p>
<p>„Ano? Byl taky na tržišti koupit poníka?“ ozvalo se uraženě ode dveří. „Na rozdíl od něho jsem něco dokázal místo toho, abych se serval s Dlouhýma.“</p>
<p>„Vida, Jednookej je tady,“ houkl Pruďas zvesela, vytrhl Boëndalovi džbán z ruky a rychle ho vyprázdnil. „Tak. Už mi ho nesebereš,“ široce se zašklebil a říhl.</p>
<p>„Skřeti,“ zahlaholil někdo zvenčí, pak se dovnitř vřítil jeden z gardistů. „Skřeti jsou v ulicích! Všichni do zbraně! Jižní brána je otevřená! Zachraňte Mifurdanii! Pospěšte si, občané!“ Jeho pohled padl na pomlácené muže. „Co se tady…“</p>
<p>„Do zbraně,“ zapěl Boïndil rozjařeně. „Oink, oink, oink! Pojďte, jdeme podřezávat sviňuchy!“ Vytrhl sekery od opasku a vrávoral ke dveřím. Jeho bratr se mu postavil do cesty a pokoušel se ho slovy uchlácholit.</p>
<p>„Odpusť mu. On to tak nemyslí,“ řekl Tungdil Bavragorovi, aby předešel dalšímu sporu.</p>
<p>„Klidně si to může myslet, protože obvykle mívá pravdu,“ odpověděl Bavragor nevzrušeně. „Venku čekají dva poníci, který jsem dostal se slevou. Prokážou nám dobrý služby.“</p>
<p>„Musíme odsud okamžitě zmizet,“ nařídil Tungdil. Rozhodl se povyprávět jim o svých zážitcích v Curiosu, jakmile nechají město za zády. <emphasis>Ale jak? </emphasis>„Alfové vědí, kde jsme. Budou se za námi štvát.“</p>
<p>„Jak to provedeme?“ chtěl vědět kameník.</p>
<p>„To půjde, učený,“ domníval se Boëndal. „K bitvě dojde před branami. Potřebujeme nějaký boční východ v hradbách. Tím zmizíme a probojujeme se okrajem bitevní vřavy.“ Loupl pohledem po bratrovi, který náhle zkrotl, opřel se o veřeje a právě začínal nahlas chrápat. „I když to za těchto okolností nebude jednoduché,“ dodal s povzdechem.</p>
<p>Goïmgar zbledl. „Okrajem bitevní vřavy?“ opakoval jako ozvěna. Rázem před sebou viděl roje šípů, míhající se meče, oštěpy a kopí, chrochtající skřety, skřehotající gobliny i děsivé tiché alfy, a ti všichni se hnali za ním. „Musíme?“</p>
<p>„Umíš létat? Myslím bez katapultu?“ chtěl vědět Bavragor a Goïmgar přiznal, že ne. „Tak tedy nemáme žádnou jinou možnost.“</p>
<p>Ozval se hlasitý rámus, když se Pruďas, tuhý jako prkno, poroučel k zemi a tam se ani nepohnul. Jenom jeho chrápání bylo důkazem, že nebyl zasažen Vraccasovým kladivem.</p>
<p>„To je ale skvělý válečník,“ pronesl Goïmgar vyčítavě. „Teď, kdy bychom ho potřebovali a on mohl pobít tolik skřetů, že by se jich sám nedopočítal, tak ho přemohlo pivo.“</p>
<p>„Tomu nerozumím,“ souhlasil s ním Bavragor, spolu s Boëndalem trpaslíka popadl a přehodil ho poníkovi přes hřbet. „Pivo těch Dlouhejch přeci nestoji za nic. Jak se teda z něho někdo může tak ztřískat?“</p>
<p>„Copak tys taky měl pět džbánů?“ podivoval se Goïmgar.</p>
<p>„Ne. Sedm. A dva ještě na tržišti,“ mrkl na neduživého trpaslíka a vtiskl mu do ruky otěže poníků. „Tu máš. To je vhodný úkol akorát pro tebe.“</p>
<p>S mohutným válečným kladivem v ruce se vydal dozadu, aby jim kryl záda. Tungdil a Boëndal převzali roli předvoje.</p>
<p>Ojediněle zaslechli řinčení zbraní, pokaždé však včas odbočili a nebezpečí se vyhnuli, což především Goïmgar velice oceňoval.</p>
<p>Kolem nich pobíhali obyvatelé Mifurdanie. Jedni kolem nich proběhli se zbraněmi v rukou, aby se zapojili do boje o své domovy, další k sobě tiskli děti a majetek a hledali ochranu v doposud bezpečné části města.</p>
<p><emphasis>A zase další město hledí vstříc svému zániku. </emphasis>Tungdil měl před očima obraz zničených Dobrých luk, věděl, co se na město řítí, a bojoval sám se sebou, aby nehodil jejich poslání za hlavu a nešel pomáhat lidem, kteří by další ostrou sekeru nepochybně potřebovali. Nebyl daleko od myšlenky, že by ostatním něco takového navrhl.</p>
<p><emphasis>Ale co když jeden z nás zemře? Bez Ohnivé čepele by byla ztrac</emphasis><emphasis>ena celá Skry</emphasis><emphasis>tá země. </emphasis>Svedl další těžký boj sám se sebou a dospěl k rozhodnutí, že nesmí brát ohledy na osud Mifurdanie, i kdyby mu to připadalo sebetěžší. Němě sklopil hlavu. <emphasis>Bohové nechť vás provázejí.</emphasis></p>
<p>Boëndal mu položil ruku na rameno. Jeho pohled Tungdilovi prozradil, že ho trápí úplně stejné myšlenky.</p>
<p>Dorazili k východní straně hradeb a objevili jednu vedlejší branku, u níž stáli ve službě dva strážní. Jakmile zazněl signál na roh, popadli do rukou oštěpy a rozběhli se k severní bráně. Hluk boje, pronikající z náměstí a uliček, se stával stále hlasitějším, skřeti zatlačovali obránce dál a dál.</p>
<p>Dvířka, před kterými stáli, byla zajištěna čtyřmi železnými závorami. Tlusté řetězy a zámky bránily nepovolaným v jejich odstranění.</p>
<p>„Copak to tu máme? Pět kuželek s nožičkama? Ts, ts, ts, a oni chtějí uprchnout?“ pronesl jakýsi hlas nesouhlasně.</p>
<p>Muž s aristokratickými rysy v obličeji a malou bradkou vyšel z vedlejší uličky. Jeho pestrý oděv nepůsobil levným dojmem. Za ním kráčela štíhlá, urostlá žena v kožené zbroji, která dlouhé černé vlasy zčásti skrývala pod tmavě červeným šátkem, a ještě jeden muž s šedozelenýma očima, černými vlasy a tenkým, nepatrně uhlazeným knírkem. Každý z nich nesl námořnický pytel.</p>
<p>„Copak nevíte, vy nedorostlí obři, že je zakázáno používat tuto branku?“ zeptal se jich ten s bradkou.</p>
<p>„Jste zloději?“ zavrčel Bavragor a sevřel mohutnými tlapami topůrko sekery.</p>
<p>Muž se přehnaně rozesmál. „Děti, slyšíte? To jsou šprýmaři, ti malí,“ zvolal přes rameno. „Ne, můj vousatý příteli, ty jsi asi přišel o zrak. Nás nikdo nemůže počítat ani mezi obecný lid, tak jak bychom mohli byt sebrankou obyčejných zločinců?“</p>
<p>Skřetí ryčení bylo stále hlasitější a ozývalo se z větší a větší blízkosti.</p>
<p>„Jděte stranou,“ pronesla černovláska úsečně a prošla skupinkou zaskočených trpaslíků, aniž by se některého z nich dotkla. Zpod opasku se zbraněmi vytáhla kožený váček a z něho vylovila asi prst dlouhý, špičatý a zohýbaný kus železa, se kterým se pustila do zámků. Po chvilce se ozvalo klapnutí.</p>
<p>„Takže přece jen zloději,“ konstatoval kameník spokojeně.</p>
<p>„V žádném případě, nejdražší,“ odporoval muž s bradkou. „Furgas je ten nejlepší magister technicus od dob…“ mávl rukou, protože ho nenapadalo odkdy, „odnepaměti.“ Ukázal na ženu. „Dále je mi výslovným potěšením představit vám okouzlující Narmoru, kvůli jejíž kráse usychají růže u starostova domu závistí, a já sám jsem…“</p>
<p>„Neuvěřitelný Rodario,“ vykřikl Tungdil, který rozpoznal hercův hlas.</p>
<p>Mimovy rysy trochu změkly. „Ctitel mého umění? Kdo by si to pomyslel. Podezříval jsem vás…“ Zarazil se. „No ať mé trefí plný kýbl splašků! Vy jste to nemehlo, které zneuctilo mou scénu, ničitel umělecky tkaného pletiva snů, kterým jsem spectatores držel v zajetí!“ Jeho hnědé oči se vyčítavě zahleděly na Tungdilovy holínky. „Ano, to jsou ony, ty darebačky! Tyhle škorně a k tomu ještě jeho proklaté povykování zruinovaly mé umění!“</p>
<p>Bylo slyšet další klapnutí. Narmora otevřela zámky a vytáhla řetězy z petlice, se zařinčením dopadly k zemi. „Jděte!“</p>
<p>„A ty?“ otázal se Furgas ustaraně.</p>
<p>Usmála se na něho a věnovala mu dlouhý polibek na ústa. „Já za váma zase zamknu a přešplhám přes hradby. Nechtěla bych, aby se říkalo, že zrovna my jsme zavinili pád tohoto města, protože jsme skřetům otevřeli boční branku.“</p>
<p>Trpaslíci vyrazili jako první, za nimi následovali Rodario a Furgas.</p>
<p>Jediný pohled jim prozradil, že tlupy skřetů táboří před branami a boční hradby Mifurdanie je vůbec nezajímají. Dva gardisté, kteří stáli na hradbách, na ně volali, aby zůstali stát a řekli, co jsou zač, na to však ani nepomysleli.</p>
<p>Pouze herec jim zamával. „Dávejte mi pozor na moje divadlo! My se vrátíme, až si tu svou bitvu dobojujete. Přeji vám co nejvíc štěstí,“ zvolal vesele.</p>
<p>„Tohle není žádná scéna z nějaké divadelní hry, Rodario,“ pronesl Furgas káravě, protože herec si zřejmě nebyl plně vědom vážnosti situace, a postrčil ho vpřed.</p>
<p>„Ale všechno mi ji tady připomíná,“ opáčil mim. „Já bych dokázal vytvořit kus ze všeho, i z tady toho, vynikající myšlenka, drahý Furgasi.“ Zaujal hrdinskou pózu, ruce zapřel v bok. „Já jako nebojácný, udatný strážce, jenž odhalí, že se blíží skřeti a zvítězí v boji proti… no, řekněme, že jich byl půltucet, a tak zachráním město před zničením.“</p>
<p>Nad hradbami se najednou zatřepotalo lano. Narmora po něm ručkovala dolů rychle jako vítr a připojila se k jejich skupince, zatímco gardisté k nim s hlasitým voláním přiběhli a honem vytáhli lano zase nahoru, než si ho skřeti všimnou.</p>
<p>Tungdilova skupinka měla naspěch, aby se dostala pod ochranu výběžku blízkého lesa, a tři herci se jich tvrdošíjně drželi.</p>
<p>„Na slovíčko, přátelé zlata a pokladů. Přece byste neměli nic proti tomu, kdybychom se k vám při vašem výletu na povrch na nějakou dobu připojili?“ přihlásil se Neuvěřitelný Rodario a jeho opálený obličej se přitom dojemně rozzářil, jako by musel prodávat nedomrlé ryby a vydělával si tím spoustu peněz. „Časy jsou nejisté a vy s dovolením vypadáte tak, jako byste dokázali kdejaké zelené nebezpečí odstranit z cesty. Naproti tomu my nejsme nic jiného než slabí jevištní umělci.“ Přejel po sobě pohledem odshora dolů a nastrčil před Tungdila dvě tenké paže, které vypadaly jako násady od koštěte v drahých hávech. „Pohleďte, dva muži, statní jako jednoleté břízky, a jedná krásná, avšak nepříliš obranyschopná žena, která nosí svou zbroj jen na odiv. Kdyby upadla do spárů skřetů, tak jen bohové vědí, co by s ní ty bestie…“</p>
<p>„Můžete nás doprovázet, nic proti tomu nebudeme namítat,“ vyhověl Tungdil jejich žádosti. Protože Boïndil trpěl následky své žízně a piva a jeho sekery by v případném boji chyběly, budou možná toho žvanila a oba jeho společníky potřebovat, aby rozptýlili pozornost tlupy skřetu, kdyby bylo třeba, zatímco on a jeho přátelé na ty nestvůry zaútočí.</p>
<p>„Neřekl ten chlap právě ‚na slovíčko‘?“ podivoval se Goïmgar nad neutuchajícím proudem hercových řečí.</p>
<p>„Když mají lidi strach, tak moc mluví,“ připojil Bavragor svůj komentář. „A ten musí mít pořádné plný kalhoty. Viděli jste ty jejich dětský fousky? Tak málo chlupů jsem neměl, ani když mě moje máma kojila,“ dobíral si je.</p>
<p>Tungdil se pustil lesíkem k horám, kde museli naložit svoje drahocenné poklady. Byl rád, že se jeho přátelé mezi sebou bavili trpasličí řečí a že lidé těm urážkám nerozuměli.</p>
<p><emphasis>Zabere nám spoustu času, než vynosíme jednotlivé kovové pruty po schodech nahoru a pak je přivlečeme za vodopádem až k</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>poníkům.</emphasis> Toto zpoždění je bude stát čas, navíc to je zpoždění, které jim podle jeho názoru někdo způsobil úmyslně, jen aby je zdržel.</p>
<p>Neodvažoval se ani pomyslet na to, jak daleko se již musel dostat Gandogar se svými průvodci – a zanadával, protože na to teď stejně myslel. Energicky se přinutil soustředit se na cestu a na zvuky lesa.</p>
<p>„Hej, mužíčku, který jste, jak se zdá, vůdcem této skupinky,“ oslovil ho Rodario a vynořil se mu po boku. Že přitom šlapal po suchých větvích, které se s praskáním lámaly a že se jeho hlas nesl lesem, mu nijak nevadilo. „Podzemšťany…“</p>
<p>„Trpaslíky,“ opravil ho Tungdil automaticky.</p>
<p>„No dobrá. Trpaslíky, jako jste vy, lidské oko každý den nespatří, a tak se sám sebe ptám, co asi ta vaše pětice pohledává tady nahoře, tak daleko od podzemních říší. Vyhnali vás vaši lidé pryč?“</p>
<p>„Po tom vám nic není, pane Rodario.“</p>
<p>„Máte pravdu, po tom mi opravdu nic není. Ale měli byste v tom případě čas, že byste chvilku putovali se mnou a s mými přáteli a zahráli si v nějaké naší divadelní hře?“ usmál se. „Kdybyste souhlasili, napsal bych nějaký kus, který by se točil kolem pěti trpaslíků. Byli bychom taková zvláštnost, že by nás chtěli vidět všichni lidé ve Skryté zemi a své penízky by nám přímo sypali.“</p>
<p>„Ne, pane Rodario. Máme na práci něco jiného.“</p>
<p>„Něco jiného? Co to může být?“ Nakrabatil čelo. „Hledáte poklady?“</p>
<p>„Ne, Ohnivou čepel,“ plácl Pruďas z poníkova hřbetu nezřetelně obecnou řečí. „Jdeme do Šedejch hor a tam vykováme zbraň proti Nôd’onnovi a tou mu rozpáráme to jeho tlustý panděro…“</p>
<p>„Buď zticha, ty ožralče,“ utrhl se na něj Boëndal přísně. „Mluv naší řečí, když už musíš všechno vyzradit.“</p>
<p>„Neposlouchejte ho,“ obrátil se Tungdil na herce, v jehož tváři se odrážela nebezpečná zvědavost. Trpaslík se snažil vypadat vyrovnaně, aby ještě více nerozvířil podezření, že by na těch slovech mohlo být zrníčko pravdy. „Je opilý a fantazíruje.“</p>
<p>„Jen ho nechtě fantazírovat, já jsem pozorný posluchač. Umělcům se hodí jakákoliv inspirace,“ odvětil Rodario ledabyle. „A ta věc se dobře poslouchá, to přiznám bez vytáček. Kdyby se něco takového uvedlo na jevišti, chtěli by to lidi vidět a slyšet. Jen… kde narazím na tak malé lidičky? Děti? Gnómové nebo šotci s falešnými kníry?“ Bezmocně zvedl paže. „Ale ne, to by bylo všechno na nic. Potřebuji silné chlapíky, podzemšťany, jako jste vy, aby to vypadalo opravdově. Nechcete raději přece jen jít s námi?“</p>
<p>„My jsme trpaslíci, žádní podzemšťani. Zapamatuj si to.“ Boëndal se na mima zle podíval. „A mlč už konečně, nebo snad chceš hledat inspiraci v mečích skřetů, až je budeš mít ve svém vlastním břiše?“</p>
<p>Muž potřásl dlouhými hnědými vlasy a vrátil se k oběma přátelům, kde se rozvinula tichá debata.</p>
<p>„Herci,“ zašeptal Boëndal s povzdechem. „Už vidím, jak ten Dlouhý vyrukuje s tou naší historkou na každé návsi, ještě než dorazíme do Šedých hor. Když se Nôd’onn touhle cestou doví o našem záměru…“ Nechal větu vyznít do ztracena.</p>
<p>„Než nějakou hru dopíše, tak mezitím Nôd’onna dávno porazíme.“ Tungdil poklepal Boëndalovi na rameno, aby ho uklidnil. Když pak ale zahlédl, že si Neuvěřitelný Rodario nese pod krkem psací pultík a čmárá poznámky na první listy, nebyl si už tak jistý. „Vezmeme je s sebou,“ oznámil po chvíli přemýšlení.</p>
<p>„To snad nemyslíš vážně!“</p>
<p>„Myslím. Vezmeme je s sebou do říše Prvních. Ten herec si takovou příležitost nenechá ujít. Tam je necháme trčet, dokud nebudeme mít dost velký náskok nebo dokud to naše poslání nesplníme,“ zasvětil trpaslíka do svého plánu. „První určitě mají nějaké pohodlné komůrky, ze kterých se nedá utéct a ve kterých si ti tři budou moci pohodlně užívat pohostinnosti našeho národa.“</p>
<p>„Pokud nás budou chtít doprovodit.“</p>
<p>Tungdil na něho mrkl a měl ze svého nápadu stále větší a větší radost. „Budou. Napovídám mu o trpasličí říši ty nejnemožnější věci a že je musí vidět na vlastní oči.“ Boëndal si něco zabručel do vousu. „Upozorním na to ostatní, aby se nedivili.“</p>
<p>Pod průhlednou záminkou, že musí přezkoušet, jestli jim zbroje dobře sedí, se Tungdil přitočil nejdříve ke Goïmgarovi a hned nato k Bavragorovi a tiše je zasvětil do svého plánu.</p>
<p>Přešli přes les a opět kráčeli kolem pobitých jednorožců, kde si Rodario na místě udělal poznámky a skicy těchto kdysi překrásných a mírumilovných tvorů.</p>
<p><emphasis>Bylo správné, že jsme utekli? </emphasis>Tungdila při pohledu na tato stvoření opět začalo trápit nečisté svědomí, že nechali Mifurdanii a s ní i poslední dva známé jednorožce ve Skryté zemi na holičkách. <emphasis>Bohové, víte, že jsme neměli na výběr.</emphasis></p>
<p>Skupinka dorazila k úpatí plošiny, podél níž vedla úzká, skrytá cestička k terase s rozhlednou.</p>
<p>„Pozor!“ Boëndal se napjatě přikrčil a zvedl vraní zobák, aby byl připraven k boji. Kameník uchopil válečné kladivo a Goïmgar upozornění pochopil jako výzvu, aby se přikrčil za svým štítem.</p>
<p>„Pozor? Proč pozor? Dobří lidé, copak máte za lubem?“ divil se Rodario, zatímco žena rovněž vytasila zbraně. Jedna z nich vypadala, jako by ten, kdo ji stvořil, vzal dva ohnuté konce srpů a nasadil je na levou a pravou stranu krátkého držáku, druhá zbraň se vyznačovala rovnými čepelemi. Tak jak se ostří leskla, byla určitě nabroušena na vnitřní i vnější straně. Prsty té ženy byly před útoky protivníka chráněny kovovým košem.</p>
<p>Herec se k ní otočil. „Co máš vlastně v úmyslu, nejkrásnější květe Skryté země?“</p>
<p>Pokud se Tungdil v posledních týdnech něco naučil, tak to, že má důvěřovat instinktům svých přátel, takže i on byl připraven odrazit možnou hrozbu.</p>
<p>Zakrátko i on ucítil protivníky, stále ještě někde schované. Jejich výpary byly ostřejší, sladší než pach skřetů, a přesto zacítil v mírném větříku žluklý tuk.</p>
<p>A v tom se na ně z křoví vrhli.</p>
<p>S rámusem se na ně vyřítila horda goblinů. Za nimi vylezli z křoví dva skřeti, kteří je popoháněli biči se železnými sponami a štvali je proti lidem i trpaslíkům.</p>
<p>Jinak zbabělí goblini máchali krátkými zubatými meči, na nichž zaschla krev posledních obětí. Poskakovali a hopsali jako opice, jedním dechem ryčeli nenávistí a řvali strachem, a i když to neuměli, oháněli se meči po svých protivnících. Většinou nepřátele zničili pouhou přesilou, a ne udatností. Kde jeden goblin padl, přispěchali na jeho místo tři další, tloukli, kousali a škrábali nebo na protivníky skočili a porazili je na zem.</p>
<p>„Kruh,“ nařídil Boëndal úsečně. Bavragor spěchal za ním a táhl Goïmgara s sebou. Tomu nezbývalo nic jiného, než aby tentokrát stál s nimi v jedné řadě. Rodario náhle zmizel, zato Furgas a Narmora se zařadili mezi trpaslíky.</p>
<p>Zbraně trpaslíků bez ustání dopadaly na nepřátele a drtily lebky a kosti. Přesto si museli dávat pozor, aby jim žádný z hbitých útočníků nevpadl do boku. Goïmgar se zabarikádoval za svým štítem, jeho krátký meč vyrážel jako maličký stříbrný blesk vpřed a probodával těla, jen chatrně chráněná koženou zbrojí. Krev, jež vypadala spíše jako hnis, mu stříkala na štít a stékala po něm dolů.</p>
<p>Žena bojovala třikrát rychleji než trpaslíci, díky jejím lehkým, avšak nevýslovně ostrým zbraním jí nebyli goblini rovnocennými protivníky. Boj se brzy začal vyvíjet ve prospěch lidí a trpaslíků, až skřeti zbičovali své menší příbuzné tak tvrdě, že ti se ve smrtelném strachu opět vrhli na obklíčenou skupinu.</p>
<p>Jejich masový útok se těsně sevřel kolem kruhu obránců. Trpaslíci si při výpadech navzájem překáželi, dlouhá špice vraního zobáku a násada válečného kladiva se do sebe zapletly a Bavragor ztratil zbraň. Na Jednookého okamžitě skočily dvě, tři stvůry a strhly ho k zemi. Další pronikaly mezerou dovnitř do jejich kruhu a přivedly Tungdila zle do úzkých.</p>
<p>Tu se ozvalo hlasité zasyčení a mezi dvěma stromy vyrazil k nebi s hlasitým svištěním a praskáním oblak jedovatého zeleného kouře. V mlze bylo nezřetelně vidět obrysy obrovské dvouhlavé příšery. Ta vyrazila ohlušující řev a z huby, vyzbrojené mohutnými zuby, vyplivla na gobliny jasné plameny. Dvě z bestií se staly obětí ohně, ostatní stály ztuhlé hrůzou.</p>
<p>Chvilka nepozornosti trpaslíkům stačila, aby mohl Bavragor zvednout kladivo a těch několik málo goblinů v jejich kruhu umlátit na kaši. Rovněž Tungdil s Boëndalem přešli do útoku.</p>
<p>„Jestli se ta nová potvora pustí naším směrem, vezmu si ji na starost,“ ozval se Boëndal. „Dokud se stará o gobliny, necháme ji na pokoji.“</p>
<p>Narmora vyklouzla z jejich kruhu, zmizela v nejbližším houští a zakrátko se vynořila za jedním z těch poháněčů s bičem. Zakřivené čepele proťaly mohutný zátylek prvního skřeta a ten se trhanými pohyby zřítil k zemi. Pak se hbitě vyhnula biči druhého skřeta. Přikrčila se, odrazila se od země, skočila přímo před něho a vrazila mu zbraň s rovnými čepelemi přímo do břicha. Úzké špice pronikly kroužky brnění a kůží až do vnitřností a nestvůru zabily.</p>
<p>Neznámá nestvůra a porážka jejich velkých průvodců nahnala goblinům nesmírný strach, takže se dali na divoký útěk, při němž se rozptýlili do všech světových stran. Na místě zůstalo třicet zabitých.</p>
<p>„Teď jdeme na tebe, ty odporné Tionovo sémě,“ zabručel Boëndal, sklopil hlavu a zaútočil na vrhače plamenů, který se rychle stáhl do řídnoucí mlhy.</p>
<p>„Stůj,“ zarazil Furgas válečníka. „To je Rodario!“</p>
<p>„Co?“ zamrkal Bavragor, jenž se právě rozmáchl kladivem a setrvačnost úderu ztlumil tak, že se otočil kolem vlastní osy.</p>
<p>Zaslechli hlasité šelestění a pak se ozval hlučný smích. „Asi už utekli,“ slyšeli jásat mima předtím, než ve svém příliš dlouhém koženém oděvu vylezl z chrastí. V pravici držel obrovské hlavy, v levé ruce chůdy, s jejichž pomocí se natáhl do výšky.</p>
<p>„Však jsem si myslel, že vám jako nestvůra prokážu větší služby než jako bojovník. Moje odborné znalosti stačí akorát tak na jeviště nebo na pobavení nepřátel. Proto jsem nakvap sáhl po několika pomůckách, abych těm miniaturním bestiím taky jednou předvedl něco, před čím by měly mít respekt. Alchymie je báječná věc.“</p>
<p>„Málem jsem tě zabil,“ pronesl Bavragor nepřítomně.</p>
<p>„Takže se dá říct, že jsem vypadal opravdově?“ zahlaholil Rodario a chápal jeho slova jako kompliment. Hluboce se uklonil. „Co teď, vážení spectatores? Žádné plácání rukama?“ prohodil zklamaně, když na něho trpaslíci i potom pouze nechápavě zírali.</p>
<p>„Lidi jsou šílený,“ konstatoval Bavragor suše. „Vždycky jsem si myslel, že Boïndila nic netrumfne, ale tenhleten překonává všecky šílenosti, jaký jsem kdy viděl.“</p>
<p>„Ale jeho šílenost nám prokázala obrovskou službu,“ zamával mu Tungdil skutečností před očima. „Bez ní by jsi byl nejspíš mrtvý, Bavragore. Bestie z papíru a z látky a my na to naletíme…“ Musel se rozesmát a ostatní trpaslíci se k němu po počátečním váhání připojili.</p>
<p>Herec se opět uklonil, tentokrát se široce šklebil. „Děkuji, děkuji. I tohleto se mi zamlouvá, neboť podle toho, jak hlasitě se veselíte, se vám mé představení zřejmě líbilo.“</p>
<p>Tungdil považoval tento okamžik za příhodný a přivolal lidi k sobě. „Poradil jsem se se svými přáteli,“ svěřoval se jim s tajuplným výrazem v tváři. „Projevili jste se jako důvěryhodní, a tak byste se měli dovědět o nás pravdu. Jsme na cestě do trpasličí říše Prvních, ke klanům, které na západě chrání vstupy do Skryté země proti všem vetřelcům.“</p>
<p>„Chápu. Sbíráte síly, abyste se mohli postavit Nôd’onnovi,“ usuzoval dychtivě Rodario. „Nebyly ty žvásty o Ohnivé čepeli nakonec pravdivé?“ Neprodleně hledal pero.</p>
<p>„Chtěli bychom vám navrhnout, abyste nás doprovodili k Prvním, abyste viděli, jaká nádhera tam vládne. To a nějaké zlaťáky budou odměnou za vaši pomoc.“</p>
<p>Když Tungdil postřehl, že jeho slova zabírají pouze na ješitného herce, opěvoval krásu, jakou sám ještě nikdy neviděl, pro technika Furgase si vymyslel ty nejpodivuhodnější konstrukce, jaké kdy trpaslíci údajně stvořili, a vyprávěl o zbrojích a špercích, doufaje, že jimi naláká tu ženu. Když se probojoval ke konci své dlouhé řeči, čekal netrpělivě na odpověď.</p>
<p>Zděšeně si všiml, že Bavragor drží ruce na topůrku zkrvavené sekery a je zřejmě připraven, že na ty tři lidi zaútočí, kdyby jejich nabídku odmítli. Vypadalo to, že stejně tak je připraven k boji i Boëndal.</p>
<p>„Mohl bych pak otevřít nové divadlo,“ dumal Rodario a hladil si bradku. „Furgasi, představ si, s jakou technikou bychom mohli vyjet! Uvidíme věci, jaké ještě před námi žádný člověk neviděl.“</p>
<p>„Pro mě za mě,“ souhlasil Furgas a jen Narmora vypadala všelijak, jen ne šťastně. Rodario vlepil ženě polibek a láskyplně ji pohladil po hlavě, žena však pevně sevřela ústa. „A ona bude taky souhlasit, že ano?!“</p>
<p>Tungdil ji důkladně pozoroval. Byla to žena, která v Curiosu představovala alfku. <emphasis>Ale její obličej se elfímu moc nepodobá. Je to žena,</emphasis><emphasis> kterou šťastné okolnosti obdařily větší krásou než jiné ženy její rasy</emphasis><emphasis>.</emphasis></p>
<p>„Smím se zeptat, kde jste se naučila takhle bojovat?“ zeptal se jí nedbale. Zvedl ruku a ukázal na zbraně, zavěšené v úzkých kožených pochvách na širokém opasku. „Jak se tomu říká? Takové jsem ještě nikdy neviděl.“</p>
<p>„Jmenují se půlměsíc a sluneční paprsek. Sama jsem si je vymyslela.“</p>
<p>„Vy?“</p>
<p>Furgas jí dal další políbení. „Ona v našem kusu představuje alfku a my si řekli, že bychom měli alfům dát zbraně, jaké jsou jen málokdy k vidění,“ vysvětlil a celý přitom zářil pýchou nad nápaditostí své družky. „Trvalo nám dlouho, než jsme našli jednoho kováře, který je dokázal zhotovit.“</p>
<p>„To vám rád věřím,“ pronesl Tungdil a pro tuto chvíli se s jeho odpovědí spokojil. Ukázal na strmou stezku. „Půjdeme tam nahoru, než goblini znovu posbírají odvahu.“</p>
<p>Tungdil si však nadále myslel svoje. <emphasis>Takové zbraně si nikdo jen tak nevymyslí, a už vůbec je pak neovládá tak dokonale jako Narmora.</emphasis></p>
<p>V Boëndalově a Bavragorově tváři vyčetl, že si myslí to samé co on. Tahle žena, říkali si, byla opravdová a vynikající bojovnice, která se z nějakého důvodu zdržovala raději na jevišti než na bojišti.</p>
<p>Trpaslík zahlédl ve Furgasových očích něhu, když tu ženu sevřel v náručí. <emphasis>Mohla za to snad její láska k tomu muži, že se k válce obrátila zády?</emphasis> přemítal. Příležitostně se jí na to zeptá. <emphasis>Určitě byla žoldákem v I</emphasis><emphasis>dosl</emphasis><emphasis>â</emphasis><emphasis>nu nebo u královny Umilante. Ale na to ještě vypadá moc mladě.</emphasis></p>
<p>Furgas a Narmora pomohli herci vysoukat se z jeho dlouhatánských kalhot. Goïmgar se staral o svoje vyděšené poníky, kteří jim během boje kupodivu nikam neuprchli. Boïndil pořád ještě ležel na hřbetě malého koníka, hlasitě chrápal a vyspával opičku.</p>
<p>„Jen si ho poslechněte,“ prohodil Bavragor: „Ten poseká celý les.“</p>
<p>„Už se těším, jak se bude tvářit, až uslyší, že propásl bitvu,“ poznamenal Boëndal se škodolibou radostí. „Samým smutkem se už nikdy nedotkne piva.“</p>
<p>Jako malé procesí vystoupali nahoru na plošinu, odkud mohli spatřit Mifurdanii i celé okolí. Nad městem visel hustý kouř, kolem se hemžily malé černé body. Nezdálo se, že by obránci mohli proti Nôd’onnovým hordám dosáhnout vítězství. Pod tímto tísnivým pohledem potemněla dokonce i hercova zářivá mysl. Narmora nezúčastněně stála na kraji plošiny a pozorně sledovala les pod nimi, zatímco Furgas odešel spolu s trpaslíky k vodě, aby ze svých věcí smyl krev goblinů.</p>
<p>„Kam teď půjdeme?“ vyptával se, když si všiml, že tu nahoře nevede žádná další cesta.</p>
<p>„Zase zpátky dolů, jakmile něco naložíme,“ odpověděl mu Tungdil.</p>
<p>„Než jsme se vydali do Mifurdanie, schovali jsme tady dárky pro První. Leží v malé jeskyňce za vodopádem.“</p>
<p>„Máme vám pomoci?“ nabízel se Furgas.</p>
<p>„Ne, není třeba,“ odmítl trpaslík. Chtěl zabránit, aby vypátrali tajemství štoly. „Trochu si odpočiňte, abyste později mohli držet stráž, až budeme odpočívat my.“ Kývl na něj a spolu s Goïmgarem, Bavragorem a Boëndalem se vrátil do tunelu.</p>
<p>Byla z toho otrocká dřina. Plahočili se hodinu za hodinou, dokud nevyvlekli pruty zlata, stříbra, palandia, vraccasia a tionia nahoru. Námaha v tunelu a vlečení nákladů měly za následek, že po setmění unaveni zalehli na skále a usnuli.</p>
<p>Boïndil se z kocoviny probral krátce předtím, než ulehli, a hrozně se styděl – ne kvůli tomu, že toho tolik vyzunkl, ale protože toho tak málo snese, jak mu dal Bavragor jednoznačně najevo.</p>
<p>Na skupinku herců se díval s krajní nedůvěrou a raději s nimi prohodil jen pár slov. Protože zmeškal bitvu s gobliny, nemohl ocenit jejich bojovnost, a dokud ho nepřesvědčí tak jako ostatní, nebude se k nim chovat příliš přátelsky. Rodariův šarm se od něho odrážel bez sebemenšího účinku.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, na podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„T</p>
<p>vá říše patří nám, Gundrabure,“ pronesl alf stojící vedle velkokrálovy postele. Obklopovala ho čerň a díky ní byl téměř neviditelný. „Prostě si ji vezmeme – tak jako jsme si už vzali říši Pátých.“</p>
<p>„A ty proti tomu nebudeš moci nic udělat.“ Z temnoty místnosti se vynořil obličej dalšího alfa a probodával velkokrále pohledem. Černě vytetované symboly, které ještě více zdůrazňovaly jeho bledou pleť, se mu skvěly ve tváři a propůjčovaly jí vzhled, který naháněl strach. „Budeš mrtvý, budeš sedět ve věčné kovárně svého boha Vraccase a žalostně naříkat.“</p>
<p>„Všichni na tebe zapomenou, ty slaboučký starý trpaslíku,“ prorokoval mu třetí alf, jenž se nehlučně zjevil z temnoty a nyní stál velkokráli u nohou. „Jsi velkokrál, který chtěl v posledních dnech mnohého dosáhnout a nic z toho nezvládl.“ Zaposlouchal se, fialové oči obrácené ke stropu. Zaznělo pronikavé bušení, do skály se zaseklo dláto. „Slyšíš, Gundrabure? To jsou klany Druhých. Odstraňují tvoje jméno, protože jsi byl špatný panovník.“ Z jednoho dláta jich rázem byly tisíce, řinčení a bušení kladiva se Gundraburovi zadíralo do hlavy. „Nic tě nikomu nebude připomínat, tvůj čas se bude nazývat Bezejmenný čas, po kterém následovala potupa porážky. Tvou vinou, trpaslíku. Tvou…“</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Gundrabure! Gundrabure!</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Alfové se otočili ke dveřím, které někdo rozrazil dokořán. Do místnosti vniklo jasné světlo.</p>
<p>„Brzy se uvidíme,“ rozloučili se všichni najednou a zmizeli v černotě, kterou ani jeho oči nedokázaly proniknout.</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Gundrabure!</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Velkokrál se celý vyděšený, rozechvělý a s bušícím srdcem probral ze snu a velice dlouho mu trvalo, než se zase zorientoval ve skutečnosti. Zaúpěl a přejel si rukou po tváři.</p>
<p>Vedle něho seděl na posteli Balendilín, otíral mu z čela studený pot a hadřík vykroutil do malé misky, postavené na velkokrálově břiše. Miska se začala nebezpečně naklánět. „Trápila tě nějaká noční můra,“ pronesl rádce konejšivě a stiskl mu ruku.</p>
<p>„Oni na mě čekají,“ zašeptal Gundrabur zděšeně a vypadal ještě starší než obvykle – prastarý trpaslík, který se málem topil v prostěradlech. „A mají pravdu.“ Rychle, ale s několikerým zadrhnutím, mu povyprávěl o svém snu. „Balendilíne, svoji postel už živý neopustím,“ povzdechl si. „Přitom jsem tolik chtěl zemřít v boji proti Nôd’onnovi nebo aspoň ještě jednou v životě rozpoltit nějakému skřetovi hlavu.“ Usmál se a zároveň zakašlal. „Démoni sami vědí, odkud tahle slabost přišla.“</p>
<p>Nejen démoni, i Balendilín si dokázal velice dobře domyslet příčinu Gundraburova stavu. Po pivu, které si dali hned po rozmluvě s Bislipurem, se tři dny cítil mizerně, jeho žaludek se vzpíral jakémukoliv jídlu a pití a dostal i horečku. To, co on se svou zdravou konstitucí překonal poměrně dobře, byla pro stařičkého velkokrále hotová spoušť.</p>
<p>Mezitím se dozvěděl, že služebník, který jim přinesl jídlo, se cestou srazil s Bislipurem. Bislipur se v záludnostech vyznal tak, jako by chodil k šotkům do učení, nedalo se mu však nic dokázat.</p>
<p><emphasis>Tímto úkladem, tímto pokusem otrávit velkokrále, dospěl Bislipur do stádia, kdy se z něj stal vrah. Vrah nejvyššího vlád</emphasis><emphasis>c</emphasis><emphasis>e našeho národa.</emphasis> Balendilín si potají přísahal, že ho při sebemenších důkazech obžaluje ze zrádných činů, nechá odsoudit a popravit. A jestli se jeho protivník brzy nedopustí nějaké chyby, tak se on sám postará, aby se jedné dopustil.</p>
<p>„Nemám žádné potomky, a proto jsem tě jmenoval svým nástupcem,“ pronesl Gundrabur slabě. „Ty povedeš klany Druhých a budeš jim lepším králem, než jakým jsem byl já.“</p>
<p>Balendilín zlehka setřel perličky potu z vysokého čela. „Byl jsi dobrý král,“ odporoval mu, „a pořád ještě jím jsi.“</p>
<p>Gundraburovy oči zvlhly. „Chtěl bych k Vysoké bráně, kde jsem vybojoval své nejlepší bitvy.“</p>
<p>„To není dobrý nápad. Takový výlet tě může ve tvém stavu zabít.“</p>
<p>„Pak to bude Vraccasova vůle a tobě se uvolní místo!“ Velkokrál postavil misku stranou a vztyčil se. „Moji sekeru, moji zbroj,“ nařídil a s každým kouskem zbroje, který si navlékl, se mu vracel kus jeho dřívější statnosti. Kožená kazajka, lehká kroužková košile po kolena, kamennými šperky zdobené kovové výztuže kolem krku, ramen a hrudi, k tomu přibyly helma a rukavice, kožené kalhoty a železem vyztužené holínky. Nakonec vzal sekeru, jejíž toporo mu sahalo až k bokům, a kráčel ke dveřím.</p>
<p>Rádce ho žádal, aby to nedělal, ale jeho slova neměla žádný účinek, velkokrál se rozhodl, že svůj záměr uskuteční, a s trpasličí zatvrzelostí se od něj nenechal odradit.</p>
<p>Společně pochodovali chodbami trpasličí říše. Balendilín velkokrále podpíral jak cestou, tak i při všech krátkých přestávkách, které vždy po několika schodech museli udělat. Konečně se dostali k hrázi, kterou jejich předkové zřídili proti záplavě skřetů a ostatních bestií, a vystoupili na nejvyšší ochoz.</p>
<p>Gundrabur se zasténáním usedl na nízký kámen mezi dvěma výčnělky cimbuří. Pot se mu řinul po tváři, ruce i nohy se třásly, ve tváři však měl šťastný výraz. Jak si jižní vítr pohrával s jeho bílými vlasy, průhlednými jako tenoučká vlna, přivřel slastně oči.</p>
<p>„Určitě si myslíš, že Bislipur něco namíchal do piva a že kvůli tomu jsem tak slabý,“ promluvil. „A já si myslím, že máš pravdu. Ale i když on bojuje všemi prostředky, nebuď takový jako on, Balendilíne, jen abys ho porazil, jinak budeš i ty stejně špatný a podlý.“</p>
<p>Balendilín přistoupil ke svému pánovi a pozoroval ho. „Co jiného můžu proti němu dělat? Copak se nehasí oheň ohněm?“</p>
<p>„On se prozradí a pak musíš být na místě, aby všichni na vlastní oči viděli jeho falešnost a aby od něj odpadli i jeho nejlepší přátelé. Předtím však zachovej mlčení, jinak o tobě budou klany Čtvrtých tvrdit, že jsi obyčejný křikloun. Voda uhasí oheň důkladněji a nezanechá po sobě vypálená místa, jaká by napáchal druhý oheň.“ Gundraburovy kalné oči k němu pohlédly. „Tentokrát buď jako voda, Balendilíne, ku prospěchu všech trpaslíků.“ Jeho pohled sklouzl po širokém příkopu, v němž ležely ztrouchnivělé kosti nesčetných bestií. „Během mé vlády nepronikl na tuto stranu ani jediný skřet,“ zamumlal a v jeho hlase zazněla troška hrdosti. „Uchránili jsme Skrytou zemi před těmi Tionovými zplozenci. Nyní ji zachraňme před hrozbou zevnitř.“</p>
<p>Chvíli mlčel, opájel se pohledem na majestátné skály a zkoumavě nasával večerní vítr.</p>
<p>„To tys mi je poslal, věrný příteli?“ zašeptal vděčně. „Chtěl jsi mi poskytnout příležitost zemřít jako válečník?“ Zvedl sekeru a palcem prověřil její ostří.</p>
<p>V tutéž chvíli začaly stráže na cimbuří bít na poplach. Zpozorovaly blížící se nestvůry. Hlaholící rohy povolávaly trpaslíky do zbraně, vrata do pevnosti se rozlétla, válečníci určení k střežení hradeb opustili přístřešky a spěchali po schodech nahoru na ochozy.</p>
<p>Balendilín pozorně sledoval tvář svého krále, která mu mládla před očima. Pach nenáviděných skřetů vrátil oheň do výhně jeho života, zpevnil ruku držící násadu sekery a sílu, s níž ji velkokrál držel, a zjasnil mu zrak. <emphasis>Zázrak!</emphasis></p>
<p>„Nech spustit most,“ nařídil Gundrabur a vyskočil. Nohy, které se ještě před pár okamžiky třásly pod tíži kroužkové košile, ho s lehkostí unášely a zdálo se, že o několik palců povyrostl. „Chtěl bych vidět, jestli jsou skřeti stejně na nic jako za mých mladých, velkých časů a jestli je jeden starý trpaslík dokáže zahnat na útěk.“</p>
<p>Když se zvedla brána, pilíře vyjely ze dna příkopu a první kamenné desky se spojily v cestu vedoucí přes soutěsku, zformovalo se pět set trpaslíků do eskorty pro svého velkokrále.</p>
<p>Balendilín podnikl poslední pokus. „Gundrabure, při tom zemřeš. Prosím tě…“</p>
<p>Starý trpaslík mu položil ruku na rameno, pak mu ji podal a silně stiskl. „Chci zemřít, můj drahý příteli, než úplně ztratím sílu. Bislipur se nebude radovat při pomyšlení, že mě podle zavraždil,“ zašeptal mu a dlouze ho objal. Dočkám se slavné smrti, jak příslušníku našeho národa náleží. Všichni na to budou vzpomínat s úctou.“ Vyprostil se z objetí svého přítele a rádce. „Prvních deset skřetů, které pobiju, jsou za tvou ztracenou paži. Žij blaze, Balendilíne, znovu se uvidíme ve Vraccasově kovárně,“ usmál se na něj a obrátil se. „Hej, vy válečnici z Beroïnova kmene!“ vykřikl nahlas. Zdi pevnosti vracely jeho hlas zpátky a zanášely ho ještě dále. „Bojujte se mnou a braňte naši říši a Skrytou zemi.“</p>
<p>Trpaslíci začali nadšeně jásat a radovali se, že jejich velkokrál vytáhl s nimi po jejich boku proti skřetům, neboť o utrpení, které mu někdo zákeřně způsobil, nic netušili.</p>
<p><emphasis>Zase se uvidíme. </emphasis>Balendilínovi se sevřelo hrdlo, když se zahleděl za svým přítelem, jak vzletně kráčí branou na most, krytý před palbou střelců z kuší a katapultů, aby se vrhl do boje zblízka.</p>
<p>Trvalo dlouho, než zazněl děsivý výkřik, že Gundrabur padl. Ve stejnou chvíli se Balendilín navzdory velkokrálově radě rozhodl stát se ohněm a zničit Bislipura. <emphasis>Nemáme v povaze být vodou, </emphasis>pomyslel si zuřivě. <emphasis>My milujeme oheň.</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Pátého dne po velkokrálově smrti zůstávalo v říši Druhých nadále vše beze změny. Tisíce trpaslíků ze všech klanů se shromáždily v obrovské hale smutku, která vyvolávala dojem, že sloupy, které ji podpírají, sahají do nekonečné výšky.</p>
<p>Uprostřed stál kamenný sarkofág, zhotovený nejlepšími kameníky kmene a opatřený těmi nejkrásnějšími rytinami, oslavujícími Gundraburovy činy. Jeho tvůrci věnovali pozornost především poslední, vítězné bitvě se skřety u Vysoké brány.</p>
<p>Do horního krytu byl vytesán trpaslíkův dokonalý, i když poněkud mladší obraz, mramorový Gundrabur ve své nejlepší zbroji, prsty sevřeny kolem topůrka sekery.</p>
<p>Sarkofág byl vystaven na vyvýšeném místě, aby ho bylo dobře vidět i z poslední řady a z velké dálky. Tenké sluneční paprsky na něj padaly otvory ve skále ze všech čtyř světových stran a halily ho do nadpozemského lesku.</p>
<p><emphasis>Je čas se rozloučit. </emphasis>Vážný Balendilín kráčel po schodech nahoru k sarkofágu, přiblížil se k nohám zesnulého panovníka a zůstal před ním stát. Poklekl a sklonil čelo, aby padlému projevil náležitou úctu. Poté se zvedl a odhodlaně se rozhlédl po zástupech trpaslíků, jejichž nejvyšší hlavou měl nyní být.</p>
<p>„Ucítil nepřátele u Vysoké brány ještě předtím, než je objevily stráže. Vždycky vypátral naše nepřátele dříve než všichni ostatní a ochránil nás před nimi,“ zvolal hlasitě. Bezděčně sklouzl pohledem k Bislipurovi, jenž s klany Čtvrtých postával na kraji shromáždění, ale nedovolil si nepřijít na Gundraburův pohřeb. „Náš král odchází dříve, než se mu podařilo uskutečnit svůj velký sen o posílení vzájemnosti všech kmenu našeho národa, zahájil však něco nového, něco velkolepého. Přísahám při Vraccasovi, božském kováři, že jeho cíle jsou nyní mými cíli a já si nedopřeju odpočinek, dokud jich nedosáhnu.“</p>
<p>Shromáždění dali najevo souhlas tím, že udeřili násadami seker o podlahu. V podzemí horou zarachotila bouřka.</p>
<p>Více slov ze sebe Balendilín nevypravil, protože mu smutek sevřel hrdlo. Tak přešel k hlavě sarkofágu, kde políbil čelo velkokrálovy podobizny, ještě jednou poklekl a sestoupil dolů.</p>
<p>Přichvátalo padesát nosičů, do nenápadně připevněných úchytů sarkofágu vsunuli dlouhé tyče a na povel ho zvedli. Mlčky nesli břemeno po schodech dolů a pak prošli halou, aby se trpaslíci mohli mrtvému vládci naposledy poklonit předtím, než bude odnesen do haly králů.</p>
<p>Za rakví kráčel Balendilín, který bude jednu noc sám držet stráž u krále. Až příštího dne ráno vyjde z krypty, ponese korunu Druhých a jednoho dne nalezne odpočinek vedle Gundrabura.</p>
<p>Koutkem oka postřehl, že se Bislipur posunul do první řady. Trpaslíkovy oči si ho měřily, jako by chtěly proniknout do jeho myšlenek a dozvědět se, co mu od něj hrozí. <emphasis>Máš se čeho obávat, Bislipure. Spravedlivému trestu neujdeš. </emphasis>Balendilín upřeně hleděl před sebe a předstíral, že si mohutného trpaslíka vůbec nevšiml.</p>
<p>Nosiči dospěli do haly králů a umístili sarkofág na připravenou čedičovou podestu. Do skály byl vyražen nový otvor pro světlo, takže slunce Skryté země ozařovalo Gundraburovu kamennou tvář.</p>
<p>Trpaslíci opustili rozlehlý sál, v němž se nacházely tělesné pozůstatky králů Druhého kmene, spočívalo jich tam dvacet šest.</p>
<p>Balendilín se odebral ke spodnímu konci sarkofágu, opřel topůrko sekery o zem a pravou rukou sevřel hlavici zbraně. Trpaslíkovy oči se zahleděly na kamenné rysy přítele a vládce. <emphasis>Sbohem, Gundrabure. </emphasis>I on sám se proměnil v kámen, přestal vnímat čas. Při pohledu na sarkofág se jeho myšlení zastavilo, hlava se mu zcela vyprázdnila a vznášela se na vlnách smutku.</p>
<p>Chvilkami si namlouval, že ho šeptem oslovují nějaké hlasy, duchové ostatních králů, ale nic jim nerozuměl.</p>
<p>Legendy Druhých vyprávěly, že duše zesnulých králů přicházely z Vraccasovy kovárny a důkladně následovníky prověřovaly, neboť si vyhradily právo budoucí krále podle svého soudu zamítnout. Vyskytli se následníci trůnu, kteří zůstali za branami haly a nikdo je již nikdy nespatřil.</p>
<p>Balendilín zůstal tohoto osudu ušetřen.</p>
<p>Když příštího rána vyšel branou ven, celý polámaný, unavený a vyčerpaný, přivítaly ho stejně početné zástupy trpaslíků úklonou a bušením násad seker. Pozdravily nového krále a aby se rychle občerstvil, podaly mu sladové pivo, chléb a šunku.</p>
<p>Balendilín si vzal malý kousek chleba a šunky, spláchl ho pivem a vyšplhal na podestu, na níž předtím stál Gundraburův sarkofág.</p>
<p>„Já po tomto titulu netoužil,“ pronesl nahlas a zřetelně. „Rád bych viděl Gundrabura na trůnu dalších sto cyklů nebo i víc a věrně bych mu sloužil, ale dopadlo to jinak. Vraccasovo kladivo dopadlo na našeho krále poté, co pozabíjel čtrnáct skřetů a byl zasažen čtyřmi šípy.“ Rozhlédl se po davu. „Avšak jmenoval mne svým nástupcem, a tak se vás táži: chcete mne jako nového krále?“</p>
<p>Ze všech stran k němu zaléhalo hlasité „Ano,“ znovu zabušilo dřevo o kámen, pak provolali jeho jméno a Balendilínovi z jejich oddanosti zamrazilo v zádech.</p>
<p>„Zvolili jste. Věřím, že na Gundrabura nikdy nezapomeneme a že jeho sen uvedeme v život,“ zvolal. „Ochrana Skryté země je naším společným úkolem, je jedno, o který kmen a klan se jedná.“ Hledal v davu Bislipura a našel ho tam, kde stál i včera. „Pojď ke mně,“ požádal a natáhl k němu ruku.</p>
<p>Trpaslík k němu zaraženě zamířil, s kulháním vyšplhal na podestu a pozdravil nového krále kývnutím hlavy. Studené hnědé oči na něj nejistě hleděly.</p>
<p>„Naše kmeny už nemají velkokrále a oba trpaslíci, z nichž se jeden tohoto úřadu ujme, právě absolvují poslední zkoušku. Není žádným tajemstvím, že Bislipur a já jsme protivníky v tom, co si přejeme. Slibuji, že dokud se jeden z těch dvou uchazečů nevrátí zpět, náš spor ukončím, aby se vztah mezi našimi kmeny neprohloubil a nedošlo snad dokonce i k nepřátelství.“ Napřímil se. „Považte: každý spor mezi námi trpaslíky posiluje zlo. Ať už příští velkokrál nařídí cokoliv, budeme ho poslouchat a následovat.“ Balendilín podal protějšku nataženou ruku. „Sdílíš můj názor?“</p>
<p>Bislipur nemohl dělat nic jiného, musel si s ním plácnout, ale v žádném případě při tom nevypadal poníženě nebo vztekle, a to zase zarazilo krále.</p>
<p>„Přísahám, že stejně jako ty se zdržím přemlouvání v radě kmenů, dokud se jeden z obou uchazečů nevrátí,“ opakoval zřetelně králova slova. „Chceme každý něco jiného, máme však stejného nepřítele: zlo. Bylo a bude úkolem našeho národa ničit je bez ohledu na to, v jaké podobě se vyskytne.“</p>
<p>Trpaslíci jim oběma provolali slávu. Ti si zatím podali ruce a pevně si pohlédli do očí. Nikdo jiný neviděl, že si jejich pohledy vyměnily navěky trvající přísahu vzájemného nepřátelství.</p>
<p>„Abyste viděli, jak vážně to se svou přísahou myslím, navrhuji, abychom boj proti zlu zahájili okamžitě,“ prohovořil Bislipur. „Můžeme připustit, aby skřeti vraždili a drancovali před branami Obrosmrti?“ Obrátil se k trpaslíkům. „Já říkám ne!“</p>
<p>Hlasitá zvolání mu dala za pravdu a poskytla jistotu, že se mínění ostatních shoduje s jeho názorem.</p>
<p>„Poslal jsem tunely skupinu poslů na sever ke klanům Čtvrtých, aby se vrátili s pěti tisíci našich nejlepších bojovníků,“ oznámil zaskočenému Balendilínovi i celému shromáždění. „Klany Čtvrtých a Druhých osvobodí celou oblast od skřetů. Společně!“ Zvedl ruce a zamával ve výši dvouhlavou sekerou, ta se zaleskla, když na ni dopadl sluneční svit. „Poskytněme Gundraburovi kus jeho snu o sjednocené armádě trpaslíků!“</p>
<p>Shromáždění zajásalo a bušením dalo najevo své nadšení, až se žula rozechvěla.</p>
<p><emphasis>Ty bastarde. </emphasis>Balendilín se zatvářil mile a umně zakryl nepříjemné překvapení. <emphasis>Já v</emphasis><emphasis>ím, co máš ve skutečnosti za lub</emphasis><emphasis>em, </emphasis>myslel si, zatímco si pohledem měřil Bislipurův tvrdý obličej. <emphasis>Přitáhneš si sem armádu, aby ses proti mně pojistil. N</emphasis><emphasis>eb</emphasis><emphasis>o teď snad sám toužíš po trůnu </emphasis><emphasis>velkokrál</emphasis><emphasis>e, abys tak prosadil tu svou válku proti elfům?</emphasis></p>
<p>Bislipur se k němu obrátil, v očích ledový, nelítostný výraz. „Hon brzy začne, králi Balendilíne,“ slíbil mu a sešel po schodech dolů. Otázku, kdo se stane obětí štvanice, nechal otevřenou.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />II</p>
<p><strong>Skrytá země, kouzelná říše Oremaira,</strong></p>
<p><strong>pozdní podzim 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_21.jpg" />o chladné noci ohlašující brzký příchod zimy naložili trpaslíci následujícího dne ráno pruty na poníky a vyrazili na západ. Od města již nestoupaly k obloze žádné oblaky kouře, domy byly opuštěné, před hradbami klidně a nehybně ležely malé černé puntíky. Každá tečka představovala jednu mrtvolu a rovina kolem Mifurdanie byla zbarvená do černa.</p>
<p>Tungdil nenáviděl skřety a Nôd’onna víc než kdy předtím. <emphasis>Dobré</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>louky, Mifurdanie, nesčetné vesničky, statky a samoty, půlka Skryté země je v plamenech.</emphasis> Kdesi v dálce na severozápad od nich se zvedalo mračno prachu, tím směrem musela armáda skřetů odtáhnout. <emphasis>Já se nikdy nevzdám.</emphasis></p>
<p>Cestou pojídali sušené ovoce a chléb, což trpaslíci polykali jen s krajním odporem, nic jiného však již neměli. Ve spěchu si v Mifurdanii nestačili obstarat čerstvý proviant a zpátky se nikdo z nich nechtěl vracet. Goïmgar nicméně během cesty našel pár hřibů, které si trpaslíci dali syrové.</p>
<p>„To je doopravdy vezmeme s sebou do potrubí?“ Boïndil vrhl rychlý pohled přes rameno dozadu, kde kráčeli tři lidé.</p>
<p>„Nejdříve počkejme, co najdeme po osmdesáti mílích,“ prohlásil Tungdil. „Možná tam ten vchod ani není a my budeme muset dále pěšky.“</p>
<p>„Potom jsem pro, abychom koupili poníky pro všechny,“ přihlásil se Goïmgar.</p>
<p>„Těm tvojím tenkejm nožičkám vůbec neuškodí, když je budeš chvíli používat,“ poznamenal Pruďas opovržlivě. „Dokonce i ta ženská je silnější než ty. Hejbni kostrou a chovej se jako dítě kováře.“</p>
<p>Po dvou obězích v hustém neustávajícím dešti doputovali na planinu, lemovanou ze severu horami. Na Tungdilově mapě se ty kopečky nazývaly „Královské kameny“ a na jejich úpatí se rozkládalo město Králův kámen. Trpaslík si vzpomněl, že o tom namyšleném hnízdě četl v Lot-Ionanových knihách. Tady si vydržovala nižší šlechta z království Weyurn nákladné domy a malé paláce. Ne že by tam byl tak dobrý vzduch, ale kvůli prestiži a plesům.</p>
<p>„Koupíme si poníky a pojedeme dále,“ oznámil ostatním, zatímco docházeli k bránám Králova kamene. „Ale nepůjdeme až do centra města, kde si bohatci postavili příbytky. Proviant a zvířata bychom měli dostat v méně honosných čtvrtích.“</p>
<p>„Nesmírně politováníhodné,“ zahuhňal Rodario a napodoboval při tom blazeovaný tón šlechticů. „Člověk žil v sousedství bohatých, a přece nikdy neměl možnost odskočit si do Králova kamene.“ Uklidnilo ho, když uviděl masivní hradby a značné množství vojáků. Tyto hradby skýtaly dostatečnou ochranu před všemi těmi černými a zelenými kůžemi. „Mohli bychom uspořádat malé, improvizované pohostinské představení,“ obrátil se s rozzářenýma očima na oba své průvodce. „Jedno improvizované divadélko, co tomu říkáte? Tou skromnou odměnou bychom si naplnili naše prázdné váčky, abychom v budoucnu nemuseli strádat o hladu.“</p>
<p>„Umíš mluvit taky normálně?“ zabručel Pruďas a přejel si po štětinatých lících, nutně už potřeboval oholit.</p>
<p>„Mluvím, jak se mi zamlouvá, pane trpaslíku.“ opáčil herec dotčeně. „Existují bytosti, které ovládají větší šíři výrazových možností než jen nevrle mručení, bručení a říhání. Proč bych měl skrývat své vzdělání, když ani vy neděláte tajnosti s tím, že vám chybí?“</p>
<p>„To jsem zvědavej, co budeš z takovejch keců mít, až narazíš na nějakej sviňskej rypák,“ zabručel trpaslík nenávistně.</p>
<p>Naproti tomu Boëndal chtěl vědět, jak herec dokázal proti goblinům rozpoutat celý ten proud plamenů.</p>
<p>Rodario se rozzářil. „To si vymyslel Furgas, je to vlastně trubička plná silně hořlavých semínek plavuně. Semínka vyfouknu a pomocí doutnajícího knotu je zapálím. Semínka pak vyletí z hlavy nepravé bestie a ta hned plivá oheň.“ Vyhrnul si rukáv. „Když vystupuji jako magus, mám tu i jednu menší variantu. Připevním si trubičku k předloktí. Jeden konec s malým pazourkem směřuje dopředu, na opačném konci je malý kožený pytlík, naplněný vzduchem a semínky plavuně.“ Divoce gestikuloval, aby se jeho popis stal názornějším. „Když stlačím pytlík, vystřelí semínka předkem ven. Zároveň se tím stlačením posune šňůrka, ta zatlačí pazourek dozadu, vystřelí jiskra a ta zapálí vylétající semínka.“ Jeho ruce napodobovaly pohyby ohnivé koule. „Kouzelná moc a s ní i magický oheň jsou hotovy.“</p>
<p>Boëndal pozorně naslouchal, pak věnoval Furgasovi uznalý pohled. „Důvtipný vynález.“ Magister technicus mu poděkoval kývnutím hlavy.</p>
<p>Před bránou se na sebe tlačily káry a povozy obchodníků a uprchlíků, kteří unikli peklu Mifurdanie.</p>
<p>Gardisté kontrolovali náklad a důkladně si zaznamenávali, co obchodníci a sedláci přivážejí do Králova kamene. Pak od nich vybírali clo. Tomu se nevyhnuli ani trpaslíci a úředníci je připravili o několik zlaťáků. Kromě toho mohli jako cizinci vstoupit pouze do prostých částí města a dostali i přesné pokyny, kde mají přenocovat.</p>
<p>Podle pokynů pochodovali úzkou, strmou ulicí nahoru a zabočili do uličky, do které se vešel na šířku akorát tak jeden člověk. Horní patra příhradových domů se k sobě tiskla tak těsně, že se jejich zdi navzájem skoro dotýkaly. Denní světlo jen spoře dopadalo na nerovnou dlažbu.</p>
<p>Trpaslíkům ulička okamžitě připomněla podzemní štolu, jenom v podzemí tolik nepáchly odpadky a fekálie. Uprostřed uličky čněl od zdi štít, na němž byl namalován tančící poník. Našli hostinec.</p>
<p>Rodario s odporem zalovil v kapsách mokrého kabátu, vytáhl šátek a přidržel si ho před ústy a nosem.</p>
<p>„Při všem respektu, tady určitě nehodlám pobývat,“ oznámil a i Furgas s Narmorou měli ve tvářích vepsán odpor. „Řeknu vám, co uděláme: my si vyhledáme příbytek, který nám bude víc vyhovovat, a zase se setkáme zítra ráno u brány, souhlasíte? Do té doby si může každý z nás jít svou cestou. Moje skupina a já uspořádáme v nějakém hostinci představení. Je to přijatelný návrh?“</p>
<p>Pruďas okamžitě přikývl na souhlas, protože měl radost, že se toho žvanila zbaví.</p>
<p>Mim se otočil na podpatku. Jeho zářivě pestrý oděv se zatřepetal ve větru, a kdyby s sebou nevlekl námořnický pytel, byl by se opravdu značně podobal obrazu nějakého šlechtice. Narmora a Furgas odešli za ním, jejich holínky se s mlaskáním zvedaly z páchnoucího bláta cesty.</p>
<p>„Abych pravdu řekl, ani mně to tu nepřipadá nějak zvlášť lákavé,“ přihlásil se Goïmgar a nakoukl do uličky.</p>
<p>„Slyšels gardisty. Tady se máme ubytovat.“ Boëndal se ujal poníků a zavedl je do stáje, zatímco ostatní čtyři zamířili ke dveřím. „Dám na ně pozor, i na naše pruty. Mám dojem, že jsou ve stáji ve větším bezpečí než v pokoji. Jestli uslyšíte můj roh, přijďte mi na pomoc.“</p>
<p>„Domluveno. Dáme ti poslat něco k jídlu.“ Tungdil otevřel dveře a zjistil, že se opět ocitl v jakémsi špinavém výčepu, v němž tvořila oblaka kouře od krbu a od dýmek téměř neprostupnou stěnu. Bylo zřejmé, že komín netáhne tak, jak by měl. Prošli kolem hostů ke stolu vedle krbu a natáhli promočené boty k ohni.</p>
<p>„Alespoň máme střechu nad hlavou,“ poznamenal Goïmgar o něco smířlivěji. „Nenávidím déšť.“ Trpaslíci s ním mlčky souhlasili, neboť ve svých kamenných říších promokli jen tehdy, když sami chtěli, a to se stávalo velice zřídka. „Jenom… mohlo tu být trošičku útulněji.“</p>
<p>Tungdilovi bylo jedno, jak to tam vypadá, hlavně že střechou nepršelo. Za pár okamžiků pocítil teplo, které se mu zvolna rozlévalo po kůži. Zavřel oči a blaženě si vzdychl. Hovor kolem něj se stával stále nezřetelnější, hlavu přemohla únava a na chvíli si zdříml. „Máte pro nás nějaký teplý a suchý pokoj?“ zeptal se hostinského, když jim na Bavragorův pokyn přinesl pivo a jídlo.</p>
<p>„No jistě,“ přikývl hostinský. „Pojďte za mnou.“ Muž šel první, trpaslíci popadli svoje věci a zbytky jídla. Společnosti ne zrovna důvěryhodně vypadajících lidí ve výčepu se s radostí zřekli.</p>
<p>Krčmář je zavedl do střešní komůrky, kterou procházel komín od krbu. Zděný vývod vyzařoval nesmírné teplo a vytápěl celou místnost. „Ještě jedno pivo?“ Bavragor přikývl.</p>
<p>S pomocí provazu rozvěsili mokré šaty kolem komína. Boïndil si přehodil kroužkovou košili přes holé tělo a těžkým krokem vyšel ven, aby bratra vystřídal na hlídce ve stáji.</p>
<p>Když se k nim Boëndal připojil, postavil Tungdil holínky k teplé stěně, aby vyschly, zalezl do prosté postele a přikryl se. „Na chvilku si po obědě zdřímnu a pak se porozhlédnu po městě, jestli někde něco nezaslechnu o klanech Prvních,“ zívnul. „Potřebujeme o nich kdejakou zprávičku, abychom věděli, co nás tam čeká.“</p>
<p>„Ta dlouhá doba, kdy mlčely, může znamenat všechno možný,“ usoudil Bavragor, zatímco pohupoval džbánkem a díval se, jak v něm pivo tančí. „Jestli jsou vůbec ještě živí?“</p>
<p>„Nejspíš to budou zrovna takoví bručouni jako ty,“ utahoval si z něj Boëndal, mrkl na ostatní a zalehl ve spodním prádle a kroužkové košili do peřin.</p>
<p>Kameník dopil pivo, říhl a sesbíral z tácu poslední drobty, které mu tam dvojče nechalo. „Jsem na ty První strašně zvědavej,“ přiznal se a nacpal si dýmku. „Modlím se k Vraccasovi, aby s nima bylo všecko v nejlepším pořádku.“</p>
<p>Tungdil se zahleděl nahoru k obrovitým trámům. Jemné linie mu připomínaly jeho setkání s alfem a trhliny, které se tomu alfovi udělaly v obličeji. „On znal moje jméno.“</p>
<p>„Co, učený?“ zamumlal Boëndal v polospánku.</p>
<p>„Ten alf znal moje jméno,“ opakoval Tungdil stísněně. Bezděčně nahmatal Fralin šátek, ten mu poskytoval oporu a byl pro něj znamením něčeho dobrého, důvěrně známého. „Jsem známější, než jsem si myslel.“</p>
<p>„Zlo má strach z jednoho trpaslíka,“ pousmál se Bavragor tiše a zapálil si dýmku. Brzy v celé místnosti zavoněl tabák, zjemněný špetkou pálenky, a vůbec to nevonělo špatně. „To mi zní v uších dobře.“</p>
<p>„Chápu, že máš starosti. Taky by mi nebylo nejlíp, kdybych věděl, že mě hledají alfové, a přitom přesně vědí, jak vypadám,“ pronesl Goïmgar soucitně.</p>
<p>„Však ty ses taky zbabělec,“ přelétlo Bavragorovi přes rty rychleji, než chtěl.</p>
<p>„Lehni si, než napovídáš ještě více hloupostí,“ umravnil ho Tungdil. <emphasis>Nedají jeden druhému sebemenší možnost, aby nastal klid a mír</emphasis><emphasis>.</emphasis></p>
<p>Goïmgar se na něho krátce podíval, než vzal do ruky krátký meč a štít a posadil se na postel tak, aby měl dveře i okno současně na dohled.</p>
<p>Uchazeči o trůn se honilo hlavou, zda nechává Goïmgar oči otevřené a bere si první hlídku proto, aby všechny chránil, nebo jestli mu jde v prvé řadě o blaho sebe samotného. Zatímco jeho rozum ještě pracoval, usnul.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se Tungdil probudil, byla již tma.</p>
<p>Jeho šaty a boty byly suché, jako už dlouho ne. Ostatní tři trpaslíci spali, Goïmgar se opíral hlavou o stěnu a chrápal s ostatními. Štít ho chránil až po špičku nosu.</p>
<p>Rozhodl se, že se postará o poníky a o proviant, vklouzl do ještě teplých šatů a suché kůže, přehodil přes sebe kroužkovou košili a zastrčil si sekeru za opasek. Drahocenný kus sigurdáciového dřeva zanechal tentokrát v pokoji. Pak sešel po schodech dolů do výčepu, rychle řekl hostinskému, aby jeho přátelům vyřídil, že se za pár hodin vrátí zpátky, a vyšel ven.</p>
<p>Pořád ještě pršelo. Páchnoucí vítr chladně vál úzkými uličkami. Ošuntělá, zanedbaná část města nenechávala nic tušit o nádheře, jaká vládla nahoře. <emphasis>Úplně nahoře dřepí ti bohatí, dole živoří ti chudší a obdivují a nenávidí ty, co trůní nad nimi a mohou si všechno dovolit.</emphasis></p>
<p>Několikrát se musel bránit proti dotěrným žebrákům, dvě staré, vyžilé děvky si z něho utahovaly a vyptávaly se ho, jestli je na něm všechno tak malé a chlupaté.</p>
<p>Tungdil je ignoroval, protože strhávaly do bláta jeho představu romantické lásky, jakou znal z knih nebo od Fraly a jejího muže. Dotkl se Fralina šátku a znovu na ni pomyslel. Že ji a její děti už nikdy neuvidí, ho bolelo víc než Lot-Ionanova smrt. Tak rád by na Ikanu a Sunju dohlížel.</p>
<p>Ztratil náladu a déšť a šedé mraky, celá ta bezútěšnost Králova kamene, mu ji nijak nezlepšily. Daleko od jejich pochybné noclehárny objevil jednoho koňského handlíře, který mu byl ochotný prodat potřebný počet poníků, bude tam však kvůli tomu muset ráno zajít znovu. U kramáře objednal proviant na další cestu a koupil si koláč, který ho na pohled neodolatelně vábil. Nad nakrájenými kousky ovoce, které vykukovaly z nakynutého hnědého těsta, pocítil hlad. Tu a tam se v tenké, zlatožluté vrstvě posýpky se skořicí a máslem vytvořily lákavé kupky a rozinky s rumem, které byly do posýpky zamíchané, se v nich vyjímaly jako černé puntíky. Tungdil musel polknout a koupil si celý koláč, chtěl si ho vzít s sebou do hostince. Možná se koláči podaří zapudit jeho ponuré myšlenky.</p>
<p>Když ve městě nastala úplná tma, vydal se spolu s důkladně zabaleným koláčem na cestu zpátky. Jeho holínky se s odporným zvukem zvedaly z bláta a odpadků, déšť přeměnil nevydlážděnou část ulice na klouzavou břečku.</p>
<p><emphasis>Jak někdo může </emphasis>v <emphasis>takovém městě dobrovolně žít? </emphasis>Samozřejmě že uklouzl. Pravá noha mu ujela po rozměklém koňském trusu, s klopýtnutím přepadl k zemi a jednou rukou se zapřel, aby do toho bláta nespadl celý. Koláč unikl koupeli v bahně jen o fous. <emphasis>Štola nebo hory jsou mi tisíckrát milejší.</emphasis></p>
<p>Kolem hlavy mu zasyčel prudký závan větru a otřel se mu o lalůček levého ucha. Pocítil palčivé bodnutí a překvapením a bolestí vykřikl. Osahal si ucho a zjistil, že mu po krku stéká teplá krev.</p>
<p>Tungdil se hbitě otočil, sekera mu skočila do volné ruky. „Vy mi moji peněženku ani můj koláč…“ Zmlkl. <emphasis>Našli nás!</emphasis></p>
<p>Na konci uličky stál alf, který mu v Mifurdanii málem podřízl krk, jeho oděv povlával v páchnoucím větříku z uličky. Druhý šíp ležel přiložený k tětivě jeho dlouhého luku a alfovy prsty ho právě v tom okamžiku vypustily.</p>
<p>Z boku přilétlo něco obrovského. Tungdil zahlédl fialovou záři a jakousi lesklou stříbrnou šeredu, pak dostal neuvěřitelně tvrdou ránu, která ho po hlavě odmrštila do nejbližší boční uličky. Spadl do břečky na zemi, klouzal čtyři kroky daleko a zanechával za sebou širokou stopu.</p>
<p><emphasis>Co</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>Omámeně se převalil na záda, vytáhl sekeru a počítal s tím, že se co nevidět objeví ten alf, aby ho zabil. Alf však nepřicházel. Se sténáním se zvedl. Nahnědlá břečka se nahrnula i do toho nejmenšího kroužku jeho košile. Vypadal jako prase, co se vyválelo v bahně.</p>
<p>Opatrně vykoukl za roh. Ulička byla až na jeho koláč prázdná, těch několik málo stop smyl silný déšť. Jediné, co našel, byl černý alfí šíp a jakási podivná, jasně žlutá kapalina, jež se mísila s vodou.</p>
<p><emphasis>Proč mě asi ušetřil?</emphasis> Lalůcek ho pálil. <emphasis>A kdo mě zachránil? Měl jsem pocit, jako by mě odmrštila nějaká stěna.</emphasis> Pokusil se vzpomenout si důkladněji. <emphasis>Kdybych nevěděl, že Djerůn</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>
<p>Ve spěchu a s pocitem lítosti nad ztrátou skvělého koláče se vracel do hostince. Měl přitom oči všude, aby ještě nepadl za oběť úkladům nějakého alfa. Vřítil se do hostince a vyběhl do horního patra, kde se Boëndal právě oblékal a chystal na procházku.</p>
<p>„Co se stalo, učený?“ chtěl okamžitě vědět. „Jak vidím, večer ses rozhodně nenudil.“</p>
<p>„Bez takových věcí bych se docela rád obešel.“ Tungdil rychle povyprávěl o svém setkání s alfem a o záhadné záchraně.</p>
<p>„Ráno musíme bez meškání zmizet.“ Boëndal vypadal velice ustaraně. „Jak jsi přišel na myšlenku procházet se sám cizím městem, učený? Myslíš si, že tě tvé vědomosti a tvoje sekera dostatečně ochrání?“ Přemýšlel. „Takže alfové se už nezenou za tím kusem dřeva. Nôd’onn je na nás nasadil, aby nás zabili, protože známe jeho tajemství.“ Probudil Bavragora a Goïmgara, o všem jim řekl a pak se vydal za bratrem, aby spolu drželi stráž. Na spánek už nebylo ani pomyšlení.</p>
<p><emphasis>A co když to přece jen byl Djerůn? </emphasis>přemítal Tungdil, okamžitě však tuto myšlenku zavrhl. Válečník je se svou paní Andôkai v zemi za horami.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Jak se domluvili, čekali Neuvěřitelný Rodario, Narmora a Furgas při východu slunce u brány, přičemž se herec nervózně rozhlížel na všechny strany. Jeho oděv vypadal, jako by si ho oblékal ve značném spěchu. Narmora si přehodila přes ramena kožený kabátec, červený šátek si podle všeho nikdy nesundávala z hlavy. Kabátem, jaký nosívají vozkové, se Furgas chránil proti vlhku, jež na ně shora s bubnováním dopadalo.</p>
<p>Trpaslíci přišli s poníky a proviantem.</p>
<p>„Alfové?“ tázal se Boïndil okamžitě. „Viděli jste nějaké alfy?“</p>
<p>„Můj přítel se obává spíše manželů,“ prohodil technik tónem, jako by se v minulosti takové scénky odehrávaly často. „Po našem malém představení uspořádal Neuvěřitelný zvláštní představení u manželky hostinského a její dcery.“</p>
<p>„Mlč! Copak se o tom musí dovědět a nahánět mě celé město?“ zasyčel Rodario a hlava mu kmitala ze strany na stranu, jak v davu pátral po tvářích, před nimiž musel vzít do zaječích. „Obě tvrdily, že jsou rozvedené.“</p>
<p>„Jo, výmluvu máš vždycky hned po ruce,“ ušklíbla se Narmora. „Ale je pěkně hloupé, že ti to u obou parohatých manželu nebude nic platné.“</p>
<p>„Matka a dcera?“ zasmál se Pruďas.</p>
<p>„Čtyřiatřicet a šestnáct jar. Jaro a léto v jedné jediné posteli, s králem všech ročních období,“ pronesl mim vychloubavě.</p>
<p>„Spíš s nadrženým sedlákem, který zorá kdejakou brázdu široko daleko,“ rozmetala Narmora jeho přirovnání. „Nemusím dodávat, že většina těch brázd je za přeorání vděčná, protože jejich vlastní sedláci je ořou jen málokdy. Anebo mají s tím maličkým pluhem soucit,“ rýpla si dále.</p>
<p>Její poznámky rozptýlily Rodariovu pozornost. Mim se k ní obrátil a přijal výzvu k řečnickému souboji. „Ty bys můj obrovský pluh také určitě velice ráda pocítila, má nejmilejší Narmoro, já vím, ale já vyhledávám jen vybraná pole. Vyschlé louky, na kterých si člověk užene jen modřiny, když na ně ulehne, rád přenechám jiným.“ Usmál se na Furgase, pak však rázem zvážněl. „Alfové? Jsou ve městě? Proč…“</p>
<p>„Tady je ten svůdník!“ zaryčel jakýsi muž. Rozmáchl se vidlemi a mim vzal nohy na ramena, pádil k bráně a šikovně se vnořil mezi čekající vozy. Krátce nato kolem nich proběhli čtyři lidé a pokračovali v pronásledování.</p>
<p>Bavragor a Boïndil se prohýbali smíchy, Boëndal pouze potřásl hlavou, Goïmgar se přitiskl ke svému štítu a držel ho v pohotovosti, aby se v případě nouze za ním mohl skrýt, kdyby si lidé chtěli vybít vztek na něm.</p>
<p>Avšak paroháči a jejich přátelé na ně neměli ani pomyšlení, pozornost zaměřili výlučně na dopadení Rodaria, jemuž se podařilo nepozorovaně vytratit a nechal mstitele stát v dešti.</p>
<p>Trpaslíci, Narmora a Furgas opustili Králův kámen s menším spěchem.</p>
<p>„Alfové?“ navázala herečka přetrženou nit hovoru. „Kde?“</p>
<p>„Včera,“ odpověděl Tungdil. „Byl tam jeden. Vy jste žádné neviděli?“ Pociťoval k ní lehký odpor, možná za to mohlo, že měla trochu elfské rysy. <emphasis>Je jen herečka, </emphasis>připomněl si. <emphasis>Nic víc.</emphasis></p>
<p>Potřásla hlavou. „Ne, nás nechali v klidu. Ale je dobře, že jsi nás varoval.“ Položila pravici na zbraň připomínající půlměsíc.</p>
<p>Zanedlouho narazili na hrdinu ženských srdcí, který na ně čekal dobrou míli od brány, a aby se chránil před deštěm, stál pod mohutnou jedlí.</p>
<p>„Stály alespoň za to?“ nedokázal si Bavragor odpustit otázku.</p>
<p>Rodariův obličej nabral nepřítomný, velice požitkářský výraz. „Ach ano. Přestože jsem měl pocit, že jsem nebyl první, kdo dal oběma ženám možnost vychutnat umění společného hýčkání a mazlení.“ Ztěžka kráčel vedle poníků. „To už však je minulost! Takže se nyní vydejme do říše Prvních a obdivujme nádheru, jakou ještě nikdy žádný člověk na vlastní oči nespatřil.“ Mlaskání bahna pod nohama mírně znehodnotilo účinek jeho vzletných slov, ale jako objevitel vypadal docela slušně.</p>
<p>Tungdil si s hrdým lidským městem Králův kámen spájel všechno možné, jenom ne dobré dojmy. Také se ani neohlédl, nýbrž zrychlil krok, aby pýchu Weyurnu nechal rychle za sebou. Ať se praporce třepetaly ve větru, jak chtěly, ať taškové střechy domů a kopulí zářily sebevíc, trpaslík myslel pouze na alfovy vražedné oči.</p>
<p><emphasis>Doufám, že ho ten neznámý zachránce zabil.</emphasis></p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />III</p>
<p><strong>Skrytá země, království Weyurn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_22.jpg" />ři nejbližší příležitosti si poutníci koupili malý vůz na zavazadla a dva koně, o jednoho z nich se museli dělit Narmora s Furgasem. Potom se jim směrem na západ pokračovalo podstatně snadněji a rychleji.</p>
<p>Především Rodario všechny pobízel, aby postupovali rychle vpřed, protože se pořád ještě obával pomsty manželů, kterým nasadil parohy – nic mu však cestou nebránilo v dalším dobývání žen, a to se mu pomocí jeho šarmu a obratných řečí kromobyčejně dařilo.</p>
<p>Severní vítr přihnal do země první sněhové přeháňky, vločky zůstávaly ležet na zmrzlé půdě a vytvářely souvislou bílou vrstvu. Zdálo se, že tentokrát hodlá zima přepadnout přírodu a obyvatele dříve a tvrději než obvykle. Když skupinka rozbíjela tábor na noc, vyhledávala pouze místa, kde byli chráněni před počasím, a odpočívali tak pod stromy, skalními výběžky nebo v troskách opuštěných domů a pevností.</p>
<p>Obrovská jezera, kterými byl Weyurn z více než dvou třetin pokryt, se ledově třpytila. Mraky vykreslovaly na jejich povrchu vzletnou hru světla a stínů. Když se na ni dvojčata dívala, mrazilo je v zádech. Nebezpečí, že budou staženi do mokrých hlubin, jim připadalo příliš velké, a dokonce ani nechtěli doprovázet Rodaria a Furgase při rybaření v ledu.</p>
<p>„Led a voda jsou stejně zákeřný,“ poučoval je Pruďas, zatímco rozdělával oheň v troskách jednoho starého chrámu, v nichž hledali útočiště. „Zlákaj tě a než se naděješ, zmizíš v nich navždycky.“</p>
<p>„To je jako s manželstvím. Nejdříve tě ženy nalákají, ale jestliže statečně setrváš v jejich náručí, je skutečný život ze dne na den pryč,“ převedl Rodario toto přirovnání jinam. „Muž jako já je stvořený k tomu, aby…“</p>
<p>„Nasazoval jiným mužům parohy, schytával výprask a jednoho dne zemřel v bolestech na nějakou pohlavní nemoc,“ doplnila ho Narmora s úsměvem.</p>
<p>„Tvá závist je mým potěšením.“ Vycenil zuby a odešel za Furgasem k břehu nedalekého jezírka.</p>
<p>„Připomíná mi jednoho kozla, kterého jsme kdysi měli,“ poznamenal Boïndil. „Ten dobytek skočil na všecko, co mu neuhlo z cesty, nežs napočítal do tří.“</p>
<p>„A jak skončil?“</p>
<p>„Skočil na kozu, co stála na kraji u propasti. Jak tam dováděli, slítli oba ze skály dolů.“ Chystal se oholit si strnisko po bocích hlavy, aby jeho černý cop lépe vynikl.</p>
<p>„To znamená, že při některém ze svých dobrodružství spadne z postele a zlomí si krk?“ ušklíbl se Tungdil.</p>
<p>„Nebo vypadne z okna,“ dodal Boëndal se smíchem, protože mu připadala hrozně komická představa, jak neslavný konec by v tom případě mima čekal.</p>
<p>„Představte si, že přistane nahej na dlažbě, jenom šátek zakrejvá jeho mužnost, a celý město stojí kolem něho,“ vyprskl Boïndil a vylezl na vršek zborcené části trosek, odkud měl nejlepší výhled na okolí. Tam se posadil a zapálil si dýmku. Bratr mu nahoru hodil něco k jídlu. „Řek bych, že by to byl konec, jakej by se k tomu kecalovi hodil,“ zněla jeho poslední poznámka, než se pustil do sýra.</p>
<p>Goïmgar se do jejich zábavy nezapojil, zdálo se, že spí. Zabalil se do dvou dek, štít si položil přes sebe jako třetí deku a zavřel oči.</p>
<p>Po mechem porostlých stěnách tančily stíny. Malby na zdech za všechny ty cykly vybledly a opadaná omítka vyhlodala na pěst velké díry v kresbách představujících jakési lidské bohy, ale ti byli trpaslíkům naprosto cizí. Pro ně byl mírou všech věcí Vraccas, nic jiného nemuselo existovat.</p>
<p>Velký oheň rychle vnesl do místnosti teplo a jeho měkké světlo oživilo rozpraskané sochy.</p>
<p>Tungdil musel myslet na představení v Curiosu, kde spatřil mnoho věcí a pořád ještě nevěděl, jestli se odehrály na jevišti nebo jestli mu jeho vlastní představivost nevyvedla nějaký divný kousek. <emphasis>Všechno vypadalo tak skutečně.</emphasis></p>
<p>Vrátil se Bavragor, který se předtím vydal na obhlídku polorozpadlých místností. S bručením posuzoval práce kameníků. „Byli sice dobří řemeslníci, ale ne dost dobří na to, aby se mohli měřit s trpaslíky,“ znělo jeho hodnocení.</p>
<p>Tungdil mu podal chléb a šunku. „Smím se tě na něco zeptat?“</p>
<p>Bavragor si od něj vzal jídlo. „To zní, jako bys měl na srdci něco vážného.“</p>
<p>„Celou dobu se tím trápím. Ta věc s tvojí sestrou…“</p>
<p>„Smeralda.“ Bavragor odložil skrovné jídlo na kámen poblíž plamenů, aby se ohřálo a aby tak šunka získala lepší chuť. „Já mu jeho vinu nikdy neodpustím,“ pronesl hořce, jakmile si dopřál dlouhý doušek ze svého měchu, naplněného pálenkou.</p>
<p>Tungdil na něj nedorážel, cítil, že se onoho večera celé historie konečně dočká, a měl pravdu.</p>
<p>„Smeralda byla mladý kůzle, bylo jí rovnejch čtyřicet cyklů, když na ni upřel ty svoje šílený voči a rozhod se, že se stane jeho. Ona byla stejnej válečník jako on, cvičila se v zacházení se sekerou a snila vo tom, že mu bude stát po boku,“ začal Bavragor a ruce se mu sevřely v pěst, jak si ve vzpomínkách oživoval minulost. „Zakázali jsme jí, aby se s ním vídala, protože jsme měli strach, že jí ve svým šílenství něco udělá. Ale ona se postavila proti našemu otci a scházeli se dál. Jednoho dne, když chtěla vedle něho bojovat u Vysoký brány…“ Bavragor si levicí zakryl zbylé oko, pravá ruka přiložila měch s pálenkou k ústům. „On ji tam zabil. Měl zaslepenej rozum, jak byl opojenej bojem, nepoznal ji a myslel si, že je jedna z těch nestvůr.“</p>
<p>Tungdil polkl, aby odstranil knedlík z krku.</p>
<p>„Smeralda a zvíře… Pak mluvili o tragédii a strašným neštěstí a on sám tvrdil, že si na nic nepamatuje. Ale to je mi fuk, Tungdile. Zabil moji sestru. Ty bys někomu něco takovýho vodpustil? Já nechci.“</p>
<p>Tungdil nevěděl, co by měl kameníkovi odpovědět. Jeho příběh ho hluboce dojal. Soucitně položil Bavragorovi ruku na rameno. „Promiň, že jsem tě tak trápil,“ pronesl a víc o celé věci nemluvil.</p>
<p>Přemohly ho vlastní vzpomínky na ztrátu Lot-Ionana a Fraly, kterou miloval jako sestru. <emphasis>Zčásti ho dokážu pochopit.</emphasis></p>
<p>„Vem to čert!“ Bavragor se zhluboka nadechl a spláchl vzpomínky pálenkou. Jídla se toho večera už ani nedotkl.</p>
<p>Tungdil zvedl hlavu a zadíval se na Boïndila, který seděl na svém stanovišti, dýmku mezi zuby a pozorně bděl nad jejich bezpečím. Modré obláčky dýmu stoupaly k obloze a jemu se zdálo, že slyší, jak sněhová vločka dopadla na žhnoucí tabák.</p>
<p>„Ta rozžhavená výheň jeho života je prokletím,“ pronesl Boëndal smutně. „On do dneška neví, co se tehdy na mostě přihodilo, a vzpomíná si jenom na to, jak viděl ležet Smeraldu před sebou na zemi. Myslel si, že mu jeho milou vzali skřeti, ale když od Bavragora a ostatních slyšel, že to prý udělal on sám.</p>
<p>„A kde jsi byl tehdy ty?“</p>
<p>„Byl jsem zraněný a Vraccas ví, jak tuhle smůlu do dneška proklínám. Říkám si, že by ještě mohla žít, kdybych mu byl po boku.“ Oškrábal rezavé místečko na své kroužkové košili a napustil je olejem. „Občas ve snu volá její jméno. Trpí nejmíň tak jako Bavragor, o tom tě můžu ujistit, učený, ale nikdy by to nepřiznal.“</p>
<p>Nacpali druhou dýmku a střídali se při kouření. Každý se při tom oddával vlastním myšlenkám. Rozbitými okny Tungdil viděl, že sněžení sílí.</p>
<p>Když se Furgas s Rodariem vrátili zpět, vypadali jako pochodující sněhuláci. Technik přiměl dva odrostlé kapry, aby se zakousli do návnady, zatímco herec rozmrzele odstraňoval šupiny z drobného línka.</p>
<p>„Oráč nad bohy, ale o rybaření nemá ani potuchy,“ rýpl si do něj Bavragor, aby rozptýlil tísnivé vzpomínky.</p>
<p>„Ach ano, bohové,“ pronesl Rodario suše a rozhlédl se po vybledlých a vlhkem poškozených nástěnných malbách. „Tady, podívejte se, co se z nich stane, když se o ně nikdo nestará. Vyblednou a zmizí, protože bez smrtelníků nemají žádný důvod, aby dále existovali.</p>
<p>„Vraccas žádný důvod nepotřebuje,“ odvětil Boëndal s naprostým přesvědčením. „Vždyť taky stvořil sám sebe proto, že to chtěl, a ne proto, že by ho jinak vytvořil někdo jiný.“</p>
<p>„Já znám legendy o stvoření, mockrát děkuji, a tvou pomoc určitě nepotřebuji, můj drahý,“ odmítl mim a dále se věnoval rybě. „Dříve jsme je předváděli na jevišti a slavili s nimi úspěchy. Já to pořád říkám: stará témata jsou nakonec vždycky ta nejlepší, přestože naše představení o Nôd’onnovi se současným akcentem bylo přijato velice dobře.“</p>
<p>Tu si Tungdil vzpomněl, že by se konečně mohl herců zeptat na triky, které použili v Curiosu, aby jejich iluze vypadaly na pohled naprosto věrohodně.</p>
<p>„Jak se to dělá?“ Rodario ukázal špinavým nožem na Furgase. „Tam sedí náš magistr technicus.“</p>
<p>Furgas se mezitím pustil do druhého kapra, zatímco jeho přítel lína spíše prznil, než zbavoval šupin. „Hodně jsem se zabýval alchymií. Její pomocí vytváříme veškerý kouř, který potřebujeme,“ vysvětloval jim. „Mohu ho udělat jako těžký nebo lehký, jednou černý, podruhé červený. Nauka o elementech je opravdu fascinující.“</p>
<p>Tungdil věděl, že Lot-Ionan vyučoval alchymii, a z odstupu znal i rozličné přísady. „Jak se vám ale podařilo, že všechny svíčky zhasly najednou?“</p>
<p>„Magie,“ zašeptal Rodario a zapitvořil se. „Ve skutečnosti jsem já jediným dnes ještě žijícím magusem v celé Skryté zemi.“ Přiblížil se k trpaslíkovi, zafuněl mu u ucha a ukázal zlaťák, který držel v ruce. „Co říkáš teď?“</p>
<p>„Ten patří mně,“ odpověděl Tungdil a polapil ho, avšak jedno krátké kousnutí stačilo, aby podvod vyšel najevo. „Olovo s ne moc hodnotným lístkovým zlatem,“ znělo jeho hodnocení a hodil mu minci zpátky. „Tvoje kouzlo nestojí za nic.“</p>
<p>„Takový kapesní magus, nic víc není,“ zasmál se Boëndal a ukázal na něho náustkem dýmky.</p>
<p>Rodario zvedl ukazováček. „Ovšem rozhodující je, že na to diváci letí. A letěli na to dokonce i malí, odporní goblini. Něčemu takovému já osobně říkám úspěch.“</p>
<p>„Takže vaše triky jsou vlastně šikovnost prstů, rychlost a alchymie,“ shrnul jejich diskusi Tungdil.</p>
<p>Furgas přikývl a krátce mrkl na urostlou ženu. „A líčidla,“ dodal. „Ta dokážou dodat mnoha představám zdání skutečnosti. Narmora se s jejich pomocí mění v alfku, před kterou se mladší spectatores pořádně třesou strachy a utíkají za svými rodiči.“ Zasmál se. „A my samozřejmě milujeme, když k něčemu podobnému dojde.“</p>
<p>„Buďte rádi, že tady ten šílenec nebyl ve vašem divadle,“ prohodil Bavragor ponuře. „Vřítil by se na jeviště.“</p>
<p>„Ona opravdu vypadá jako šikmouchá,“ poznamenal Boëndal nepřítomně. „Příroda k ní nebyla moc laskavá.“</p>
<p>Za tuto poznámku sklidil od Narmory zlé pohledy a od mužů široké úšklebky. Tungdil a Bavragor se rozesmáli tak hlasitě, že se Goïmgar vyděsil a vykoukl zpoza svého štítu.</p>
<p>„Ach promiň, tak jsem to nemyslel,“ omlouval se Boëndal rychle a byly na něm vidět rozpaky.</p>
<p>„Možná jsem alfka a přinesu vám dnes do snů noční můry,“ odvětila Narmora se zlým zábleskem v téměř černých očích. „Nedivte se, když se probudíte a budete křičet.“ Vstala, upravila si šátek a vyšla ven z trosek, které jim poskytovaly ochranu. V mžiku splynula s temnotou.</p>
<p>„Bohové, ta je v té roli naprosto skvělá!“ zvolal Rodario nadšeně. „Ona v ní přímo září, nemyslíte? Ale nikdy bych jí to neřekl. Nakonec by ještě chtěla vyšší plat.“ Nadšeně se otočil k trpaslíkům, kteří beze slov sdíleli jeho mínění. Boëndal si dělal vážné starosti, co všechno ho v dřímotách čeká.</p>
<p>Muži se dál věnovali úlovku a brzy všude zavoněly pečené ryby. Poutníci se hladově pustili do jídla.</p>
<p>„Ještě jednu věc musím vědět. Jak se vám podařilo vytvořit to všechno na jevišti?“ vyptával se Tungdil Furgase. „Ten les, palác… Všechno vypadalo tak skutečné.“</p>
<p>„Necháš si to pro sebe?“</p>
<p>„Ano.“</p>
<p>„Opravdu a čestně?“</p>
<p>„Ovšem!“</p>
<p>„Přísahej při svojí sekeře!“</p>
<p>Tungdil tak učinil. „No a?“</p>
<p>„Magie,“ prohlásil Furgas, vesele na něho mrkl a otřel si vousy nad horním rtem.</p>
<p>„Ach jo,“ prohodil trpaslík zklamaně a zlobil se sám na sebe, že mu naletěl na jeho předstírané tajnůstkářství.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když se Boëndal ze svého děsivého snu probudil hrůzou, dalo mu pořádnou práci, aby nahlas nekřičel. Zároveň byl šťastný, že se těch zmatených nočních fantazií zbavil.</p>
<p>Další děs však na sebe nenechal dlouho čekat. Když pro jistotu sáhl po vraním zobáku, byla zbraň pryč a jakási ruka s jemnými prsty se sevřela kolem té jeho.</p>
<p>Trpaslík se obrátil a zíral rovnou do úzké, děsivé tváře alfky, která vedle něj dřepěla, vyzbrojená až po zuby, a prohlížela si ho studenýma černýma očima. <emphasis>To nemůže být pravda! Já pořád ještě sním!</emphasis></p>
<p>„Ať je ti to poučením,“ zašeptala výhružně a hned nato se mu oči zavřely. Nemohl proti tomu nic dělat.</p>
<p>Když se pak po dlouhé době znovu probudil, vyskočil bez dechu na nohy a rozhlédl se. Svůj vraní zobák tentokrát nalezl okamžitě a rychle ho uchopil do rukou.</p>
<p>Narmora ležela schoulená do klubíčka Furgasovi v náručí, Rodario se stočil kolem doutnajícího ohýnku a ležel s tváří zabořenou v šupinách z lína.</p>
<p>Boëndal si všechny tři více než důkladně prohlédl, nenašel však žádný důkaz, že by si z něho vystřelili. Jeho divoce bušící srdce se po té hrůze zvolna uklidňovalo a trpaslík si přísahal, že už nikdy o té ženě neprohodí žádnou nepříjemnou poznámku.</p>
<p>Podíval se po Goïmgarovi, ten měl sedět na skalisku a držet hlídku. Vyvýšené místo bylo prázdné. Stopy nohou vedly někam pryč, ale poníci a koně pořád ještě stáli tam, kde je večer uvázali.</p>
<p><emphasis>Není přece tak praštěný, aby chtěl prchnout ve sněhové bouři? </emphasis>Trpaslík udělal pár kroků směrem od jejich tábora. Okamžitě se na něho začal hrnout sníh, vločky se ho snažily strhnout k zemi. Na zasněžené zemi objevil ležící postavu.</p>
<p>„Goïmgare!“ vykřikl a spěchal k němu, ale droboučký trpaslík se nehýbal. Z úzké rány na čele mu kapala krev. Boëndal ho odnesl do zříceniny a položil vedle ohně, do kterého přihodil dvě polínka.</p>
<p>„Já…“ vypravil ze sebe trpaslík a cvakaly mu zuby, „jsem spadnul.“</p>
<p>Válečník ho obložil dvěma dekami. <emphasis>Málem umrznul, když ču</emphasis><emphasis>ral</emphasis><emphasis>, </emphasis>pomyslel si a nechal si ta slova raději pro sebe, aby ho nepřipravil o poslední zbytky důstojnosti. Bylo mu záhadou, proč Tungdil vzal s sebou právě tohohle mrňavého brusiče drahokamů, když přece měl tak široký výběr. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis> měl při tom určitě</emphasis><emphasis> něco na mysli, </emphasis>řekl si v duchu, zatímco pozoroval onu hromádku neštěstí, která pomaloučku roztávala. Z vousu, vlasů a obočí se mu uvolňoval led a sníh.</p>
<p>Předklonil se. „Goïmgare, chtěl jsi snad tam venku zemřít?“</p>
<p>„Ne,“ přišla pomalá odpověď.</p>
<p>„Dávej na sebe víc pozor. Jsi pro naše poslání důležitý.“</p>
<p>„Důležitý pro podvodníka, aby se dostal na trůn, který mu nepatří!“ odvětil třesoucí se trpaslík nepřátelsky.</p>
<p>Boëndal šetřil dechem. Goïmgar pořád ještě nepochopil, že jde o něco více než o titul velkokrále, a to navzdory všem Tungdilovým dobře míněným kázáním. <emphasis>Takový nic nechápající beran. Jenom ze vzdoru se uzavírá veškerému rozumu a odmítá pochopit zodpovědnost, kterou jsme na sebe vzali.</emphasis></p>
<p>Goïmgar se přestal klepat a díval se bokem do zadní části místnosti, v níž stály sochy. Polkl. „Kolik?“ zašeptal.</p>
<p>„Co?“</p>
<p>„Kolik soch tam stálo, když jsme přišli?“</p>
<p>Válečník zapřemýšlel. „Sedm. Tři malé a čtyři větší.“</p>
<p>Goïmgar zavřel oči. „Je jich osm,“ splynulo mu ze rtů, „z toho pět větších. Co teď budeme dělat?“</p>
<p>„Která z nich je ta nová?“ Boëndalovy prsty uchopily rukojeť vraního zobáku a jeho tělo se napjalo.</p>
<p>„Musí to být ta třetí zprava…“</p>
<p>„Já na ni hned zaútočím a budu při tom nahlas křičet, aby se ostatní probudili. Ty si vezmeš štít a stoupneš si vedle mě, dokud se mi po boku neobjeví Boïndil.“</p>
<p>„Já?“</p>
<p>„Kdo jiný?“</p>
<p>Jeho paže zčistajasna švihly těžkou zbraní do výše a opsaly s ní ve vzduchu půlkruh. Dlouhá špice mířila přímo na břicho, pár coulů nad boky, kde nejsou žádné kosti, o které by se mohl vraní zobák zarazit. Rána do toho místa bude hluboká a smrtelná. Jako malý, tenký praporec opisoval za ním stejný pohyb i jeho cop.</p>
<p>„Vraccas!“ zaduněl jeho bojový pokřik.</p>
<p>Pod silou jeho úderu se socha s prasknutím rozsypala. Vraní zobák projel jako špičák zvětralým kamenem a rozdrtil ho na padrť. Umělecké dílo, vytvořené kdysi nějakým sochařem na počest lidského boha, se rozpadlo na nesčetné množství úlomků.</p>
<p>„Ne, ode mě zprava,“ opravoval ho Goïmgar nešťastně, bylo však již příliš pozdě.</p>
<p>Obrovitá, dosud neživá postava se probudila k životu. Za hledím se rozzářily fialové oči.</p>
<p>„Ty idiote,“ vynadal mu Boëndal, než se rozmáchl k dalšímu úderu.</p>
<p>To však jeho titánský protivník nepřipustil. Rychleji než by trpaslík vzhledem k jeho velikosti považoval za možné, byl přímo u něj. Kolem jeho paží se sevřely mohutné tlapy, zvedly ho do výšky a Boëndal se vznášel nejmíň dva kroky nad zemí. Jeho zbraň se s řinčením odrazila od mocných plátů.</p>
<p>Jeho bratr už stál na nohou a jediným pohledem pochopil situaci. „Pusť ho!“ Vytrhl sekery a právě se chtěl na obrovitého protivníka vrhnout, když ho oslepilo pronikavé světlo a on se musel odvrátit.</p>
<p>„Zpátky, Boïndile!“ nařídil mu nějaký ženský hlas. Pronikavý jas se postupně měnil na slabé mihotavé světlo, které k osvětlení místnosti docela stačilo.</p>
<p>Žena v šarlatově rudém plášti, na němž roztávaly poslední vločky sněhu, vystoupila z úkrytu za další sochou a postavila se obrovi po boku. V ruce se jí vznášela světelná koule. „Můžeš ho postavit na zem, Djerůne. Myslím, že pochopili, kdo jsme.“</p>
<p>„Andôkai!“ zvolal Tungdil překvapeně a sklonil sekeru k zemi. „Tak přece jen!“</p>
<p>Maga stáhla kapuci dozadu a ukázala obličej.</p>
<p>„Bouřlivá?“ vyzvídal Rodario, který si nevšiml, že se mu na tvář přilepily rybí šupiny a že nevypadá zrovna moc dobře. „Andôkai Bouřlivá? Ta maga? Já myslel, že je mrtvá!“ Nestoudně si ji prohlížel odshora až dolů. „Ne, ona žije. Žije! Zatraceně!“ Obrátil se k Furgasovi a Narmoře. „Musíme ten kus přepsat.“</p>
<p>„Ten kus?“ Andôkai přistoupila k ohni, nechala světelnou sféru zmizet a natáhla ruce k plamenům. Její průvodce zatím postavil trpaslíka na zem. „O čem to mluví? Co je vlastně zač?“</p>
<p>„Herec,“ pronesl Tungdil omluvně a sotva se dokázal ovládnout a nezasypat ji hned spoustou otázek.</p>
<p>„Ohó? Tak už jsem se stala součástí nějakého představení? Doufám, že je to čest…“</p>
<p>Rodario se nadechl k lichotivému vysvětlování, byl však hrubé přerušen.</p>
<p>„Co to mělo znamenat, ta tvoje nestvůra?“ vyhrkl Boëndal rozezleně. „Proč nás špehoval? Chyběl jen vlásek a byl bych ho zabil!“</p>
<p>„On vás nešpehoval, on číhal. A ty bys ho určitě nezabil,“ opravila ho maga blahosklonně a sundala si plášť, aby k ní teplo od ohně rychleji proniklo. Pod pláštěm měla zbroj, tlusté zimní oblečení a meč. Díky té spoustě věcí vypadala ještě širší, než už i tak byla. „Na můj pokyn pospíchal dopředu, aby pochytal alfy, kteří vás od Mifurdanie pronásledují.“</p>
<p>„Já to věděl,“ vyrazil Goïmgar nešťastně.</p>
<p>Pruďas se zasmál. „To mi tak ještě chybělo, aby nás jedna bestie zachraňovala před jinejma.“ Jeho prsty pohladily krátké násady seker. „Však my už je srovnáme sami.“</p>
<p>„Jestli jste je dosud nezpozorovali, nevšimli byste si jich, ani kdyby pronikli k vám do tábora,“ pronesla maga vážně. „Djerůn zabil dva z nich tři míle odsud, další dva unikli. Protože jsem si domyslela, že se nespokojí jenom s pronásledováním, poslala jsem ho napřed.“</p>
<p>„Já to věděl! To byl on, kdo mě v Králově kameni zachránil před tím šípem,“ dovtípil se Tungdil.</p>
<p>Andôkai přikývla. „Ten alf mu bohužel unikl.“</p>
<p>„Já bysem ty šikmouchý nenechal zdrhnout,“ bručel Boïndil. „Mně žádnej soupeř neuteče, když se za ním rozběhnu.“</p>
<p>„Ten alf po něm střílel z luku.“ Andôkai mu věnovala soucitný pohled. „Když se za kdekým rozběhneš, pak je snadné vlákat tě do pasti.“</p>
<p>„Já se do žádný pasti vlákat nenechám,“ odporoval jí trpaslík trucovitě, vyšplhal se na zřícený pilíř a zaujal své staré stanoviště, odkud hlídal.</p>
<p>Když se vydrápal nahoru, měl hlavu ve stejné úrovni jako Andôkain obr. Zvědavě mu nakukoval do helmy, chtěl propátrat černotu, která se za ní skrývala, ale dokonce ani jeho oči, zvyklé na tmu, nic nerozeznaly. Měl dojem, že se za kovem rozprostírá bezedná propast.</p>
<p>Ostatní se uvelebili kolem ohniště.</p>
<p>Lidé se úplně probrali, Rodario držel v ruce papír na psaní, pak však zjistil, že mu zamrzl inkoust. Narmora své zázračné zbraně mezitím opět skryla, Djerůn se vrátil zpátky do pološera zadní části místnosti a znovu se proměnil v sochu.</p>
<p>„Čím to, že jste změnila názor, mago?“ zeptal se konečně Tungdil, když vzrušení poněkud opadlo. „A jak jste nás našla?“</p>
<p>„Mohu tedy mluvit před vašimi novými společníky na cestách zcela otevřeně?“</p>
<p>„Pomohli nám, můžete jim důvěřovat.“</p>
<p>„No, no, no,“ zabručel Pruďas shora.</p>
<p>„A jak nám můžete důvěřovat,“ zvolal Rodario nahlas a svým nenapodobitelným způsobem se ujal představení skupinky. „My víme o Ohnivé čepeli a přispěli jsme nastávajícím hrdinům a postavám budoucích eposů ve chvíli nejvyšší nouze, abychom je zachránili před meči a spáry goblinů, ctihodná mago,“ ukončil představení společníků plné širokých gest. „Jsme věrnými průvodci.“</p>
<p>Pod jeho úsměvem obvykle roztával nejtlustší led a měkl kámen, u Andôkai však selhal, neudělal na ni žádný dojem.</p>
<p>„Ty za to můžeš.“ Její modré oči se upřeně zahleděly na Tungdila. „Tvoje slova mi nešla z mysli. Stále a znovu jsem tě slyšela mluvit o odpovědnosti vůči říši. Nepodařilo se mi umlčet své svědomí. A smrt si Nôd’onn zasloužil z několika set důvodů.“</p>
<p>Komíhavé plameny sňaly z jejího obličeje část přísného výrazu, dodávaly jejím rysům měkkost a ženskost. Rodario se na ni bez ustání díval a visel jí na rtech. Její strohý šarm a odměřenost se pro něho, pověstného svůdce, staly výzvou.</p>
<p>„Takže jsem se vrátila zpět ke Druhým a pustila se do té pasáže, kterou jsem zpočátku nedokázala přeložit. Pamatuješ si ji, to poslední nejasné místo v našem plánu?“ hovořila dále a dívala se do ohně. Pokynula rukou a z rozvířených jisker se zformovala slova v obecné řeči. Slova vznikla a hned potom zase zmizela.</p>
<p>„Ohnivá čepel, ukovaná podzemšťany, rozvine v plné šíři svůj účinek proti zlu teprve tehdy, když ji povede nepřítel podzemšťanů,“ četl s ní Rodario nahlas. Sáhl vedle ohniště, kde ležel kousek zuhelnatělého dřeva, a načmáral si pár hesel. „Musím si to poznamenat. Dal bych si pár facek, kdybych to všechno zapomněl.“</p>
<p>„Pár facek? To ti při tom rád pomůžu,“ nabídl se Bavragor.</p>
<p>„Bohové ať mě chrání před těmi tvými tlapami,“ odmítl herec. „Bude to ta nejlepší hra, jakou kdy kdo ve Skryté zemi uvedl na jevišti,“ rozplýval se v představách a škrábal kusem uhlí po papíře. „Divadla se naplní…“ Furgas ho šťouchl loktem na znamení, aby byl zticha.</p>
<p>„Nepřítel podzemšťanů,“ pronesl Tungdil tiše. Ve svém hlase nedokázal skrýt zklamání. <emphasis>Co se tím mohlo myslet?</emphasis></p>
<p>„Nepřátel máme na mou věru dost,“ soudil Boëndal bezradně. „Skřeti, obři,“ přitom krátce pohlédl k Djerůnovi, „goblini a všechno, co Tion proti nám, lidem a elfům stvořil. Nic tě nenapadá, učený? Tvoje vědomosti by konečně byly k nějakému opravdovému užitku,“ dodal napolo škádlivě.</p>
<p>Bavragor si vzal měch s pálenkou. „To bude sranda. Máme si chytnout nějakýho skřeta a vydrezírovat ho, aby se vrhnul na maguse? Nebo budeme muset poprosit nějakýho obra, aby Nôd’onnovi naší zbraní jednu vrazil?“</p>
<p>„To je asi konec naší expedice,“ pesimisticky shrnul Goïmgar význam pasáže, kterou Andôkai přeložila. Najednou zbledl. „Můj král! On to neví!“</p>
<p>Tungdil nahlas vydechl. „Jste si jistá, co se týče překladu?“ zeptal se váhavě.</p>
<p>Přikývla. „Bohužel. Zabývala jsem se tím příliš dlouho na to, abych tam udělala chybu.“</p>
<p>„Co nám můžete navrhnout?“ Podíval se na Djerůna.</p>
<p>Andôkai se usmála. „Djerůn není žádná nestvůra, o tom tě můžu ujistit. Ten nepřipadá v úvahu.“</p>
<p>Tungdil se poškrábal ve vousech, které mu už značně dorostly. „Potom stojíme před velkým problémem.“ Podíval se přátelům a lidem do tváře. „Nic mě nenapadá.“ Lehl si a přehodil přes sebe deku. „Možná mi Vraccas pošle ve snu nějaké vnuknutí. Odpočiňte si, síly budeme potřebovat.“</p>
<p>Polehali si kolem ohně, Djerůn nad nimi bděl.</p>
<p><emphasis>Musí mě napadnout nějaké řešení, já jsem přece vůdce. </emphasis>Neklidně se převaloval sem a tam. Když mě nic pořádného nenapadne, bude to s budoucností Skryté země vypadat více než špatně. Toto vědomí mu usínání jinak neulehčilo.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Vyrazili časně zrána, aniž by se Tungdil dočkal od Vraccase pomoci a nějakého vnuknutí. Přesto se rozhodli, že pojednou do Rudých hor, možná je nějaké řešení napadne cestou nebo společně s Prvními.</p>
<p><emphasis>Podaří se nám to, </emphasis>říkal si Tungdil odhodlaně, když si přes koženou kazajku přetahoval kroužkovou košili, kterou zbavil rzi a čerstvě ji naolejoval.</p>
<p>Andôkai jela spolu s Rodariem. Pokud si herec představoval, že maga bude sedět v sedle před ním a on ji bude moci hrdinně držet a dotýkat se jí, tak se stal pravý opak. Maga sundala sedlo, aby měli více místa, a přinutila ho sedět před ní, přičemž otěže držela v rukou ona. Od Furgase mu to vyneslo pár posměšných poznámek.</p>
<p>V noci připadl nový sníh do výšky jednoho a půl lokte, koně museli poníkům razit cestu. Ztěžka se jeden za druhým prodírali vpřed, na konci dusal Djerůn a vypadal jako oživlá socha z té zříceniny, která se za nimi rozběhla, protože se jí pobyt v mrtvých zdech začal zdát příliš nudný.</p>
<p>Skupinka, na kterou byl prapodivný pohled, postupovala vpřed se stále větší houževnatostí. Zima jim ztěžovala, aby rychle přibývalo mílí, které už mají za sebou, a ukázala Tungdilovi, jak důležité budou tunely s rychlodráhou, aby se od Prvních rychle dostali do Šedých hor. Pěšky, ale dokonce i na koních a ponících, to trvalo příliš dlouho. Dvě stě mil dlouhý úsek, na který potřebovali celý týden, by se svými vozíky zvládli za jeden nebo dva oběhy.</p>
<p>Když odpoledne dopřávali koním odpočinek, obrátil se na magu ještě jednou s dotazem, jak je našla.</p>
<p>„Nebylo to nijak obtížné,“ líčila. „Vrátila jsem se zpět z té země za horama, dohodla se s trpaslíky a použila jsem ten samý tunel jako vy. U Mifurdanie jsem vyšla ven, Djerůn našel vaše stopy a všechno ostatní bylo snadné. Skupinka trpaslíků je nápadná. Tak nemají ani alfové problémy s tím, aby vás našli.“</p>
<p>Tungdil se podíval na Narmoru, která pomáhala Furgasovi nabrat sníh do hrnce a roztopit ho nad ohněm.</p>
<p>Maga obrátila pohled k Rodariovi. „Tihle herci… jak jste se k nim dostali?“ Tungdil jí to povyprávěl. „Aha, takže Narmora je podle všeho žena mnoha talentů,“ usmála se nezvučně, když slyšela, jak odemkla zámky. „Tys viděl tu divadelní hru?“</p>
<p>„Ano, viděl. Nazývá se ‚Pravda o Nudinovi Vědychtivém, který se za tak příšerných okolností změnil v Nôd’onna Dvojitého a uvrhl Skrytou zemi do neštěstí‘. Ostatně, Curiosum bylo vyprodané.“</p>
<p>„Velice dlouhý název,“ ušklíbla se.</p>
<p>Tungdil poprvé spatřil, jak se jí koutky úst zvedají vzhůru, a došel k závěru, že jí přátelské vystupování sluší mnohem víc než přísný výraz, který jinak vystavovala na odiv. Zrovna v tu chvíli se k nim podíval i Rodario a usmál se i on, v domnění, že její úsměv patří jemu.</p>
<p>„A to je prostě ta jejich herecká veličina, Neuvěřitelný Rodario. Svůj titul nosí právem. V každém městě má nějakou milou, aspoň myslím,“ vysvětloval jí.</p>
<p>„To sedí. Kdo představoval mě?“</p>
<p>„To už jsem neviděl, musel jsem honit jakéhosi zloděje, ctihodná mago.“ Zamával na Rodaria. „Můžeme se ho zeptat.“</p>
<p>Herec k nim přichvátal a žena ho podrobila výslechu. „Máme ty nejlepší herce ve Skryté zemi, ctihodná mago, a tak Narmora ztělesnila vaši postavu, neboť její bojové umění je natolik dobré, aby dokázalo napodobit i to vaše.“ Když ho maga vyzvala, vyprávěl jí o jejich hře, dokud ho nepřerušila.</p>
<p>„Jak jsi přišel na to, abys předváděl příběh o postupu Mrtvé země a o Nudinově proměně právě tímhle způsobem?“ chtěla vědět maga.</p>
<p>„Hodně jsem o tom slyšel, vyhledal jsem si staré legendy a smíchal je s řádnou porcí umělecké svobody,“ vysvětloval herec rozzářeně. „Nalezla jste v něm zalíbení?“</p>
<p>„Je podivuhodně blízko pravdy, rozhodně aspoň v tom, co se týká Nudinovy proměny,“ poznamenal Tungdil.</p>
<p>„Ohó,“ uklouzlo Rodariovi, kterého tím trpaslík opravdu zmátl. „Potom tedy umění zase jednou dokázalo, že v sobě má pravdivé jádro, není-liž pravda?“</p>
<p>„Díky, můžeš se zase vrátit k ohni,“ poslala ho Andôkai stroze pryč. „A nezapomeň ten kus přepsat, protože já ještě žiju.“</p>
<p>„A jak jste naživu, ctihodná mago,“ pronesl Rodario sladce a zahleděl se do jejích modrých očí s touhou dobýt její srdce. „Muž, který vaše…“</p>
<p>„Běž,“ nařídila mu a podívala se na Tungdila.</p>
<p>Rodariův nádherný úsměv v mžiku pohasl. Skoro se jim zazdálo, že se mu knírek smutně prověsil k zemi. „Jen proto, že na tom trváte,“ řekl bez sebemenšího nadšení v hlase.</p>
<p>„Aha, odmítnutý páv si balí péra a mizí,“ zasmál se Bavragor, který tu scénku zpozoroval. „Na té si vyláme zuby, pan herec.“ Hledal svůj měch s pitím a potichu si pobroukával nějakou písničku.</p>
<p>„Nevyláme,“ usuzoval Furgas s důvěrou ve svého přítele a lehl si na záda. „Rodario se jen tak nevzdává, když chce dostat nějakou ženskou. Ona ho tou svojí odměřeností jen ještě více dráždí.“ Políbil Narmoru a těsněji přivinul k sobě. „Jednoho dne si se ženskýma přestane zahrávat.“</p>
<p>„Jestli ho předtím neumlátí k smrti rozzuření manželé,“ přisadil si Boïndil rozverně. „Musí umět dobře utíkat, protože bojovat neumí.“</p>
<p>Po krátkém odpočinku se připravili na další cestu. I Tungdil a maga přerušili rozhovor. Djerůn k ní přistoupil, poklekl na koleno a maga si sedla do jeho spletených dlaní. Rodario to pozoroval s nelibostí, neboť díky tomu opět seděl na koni sám.</p>
<p>V nadcházejících dnech projížděli sněhovými závějemi ve Weyurnu a stálo je hodně námahy, aby našli bezpečnou cestu. Tam, kde koně zapadali až po břicha, poníci vůbec neprošli. Djerůn nosil svou paní a pod spojenou váhou jich dvou se bořil do chladné běloby až po boky.</p>
<p>Nejednou se museli vracet a hledat lepší cestu, Rudé hory jim však již nemohly uniknout. Bylo je zřetelně vidět a svými rudými svahy jim ukazovaly cestu. Ve vzácných okamžicích, když zimní slunce proniklo šedí mraků, se rozzářily, jako by byly v plamenech.</p>
<p>Nakonec objevili vchod do úzkého údolíčka, klikatícího se až k tmavě rudé hoře. Při vstupu do něj a na všech pěti místech, kde se údolí stáčelo, se tyčily hradby. Pro nepřátele nebylo snadné tudy projít, trpaslíci z Borengarova kmene byli obezřetní.</p>
<p>„Zvládli jsme to,“ radoval se Tungdil. Vyčerpaně si prohrábl vousy a tenký led, který se mu v porostu pod nosem vytvořil, začal odpadávat. Jeho kůže byla na omak značně prochladlá, nohy skoro vůbec necítil, a kdyby se své kroužkové košile dotkl holýma rukama, asi by k ní přimrzl. <emphasis>Pořádné pivo mi vyžene chlad z těla. </emphasis>„Vchod leží tady před námi!“ vykřikl nahlas.</p>
<p>Válečnická dvojčata skepticky obhlížela oněch šest překážek, jež museli překonat. „Tak se ptám, proč tak asi předem prováděli tolik bezpečnostních opatření,“ dával Boëndal najevo svou nelibost nad tolika hradbami. Omotal si cop kolem krku jako šál, aby se chránil před chladem. „Jeden by si pomyslil, že Tionovy bestie útočí z téhle strany, a ne prúsmykem ze západu.“</p>
<p>„Můžeme o tom přemýšlet, až se dostaneme do tepla?“ poprosil Rodario a zuby mu jektaly zimou. „Moje prsty na nohách si už nechtějí dát říct a hrozí, že umrznou.“ I jemu visely pod nosem malé rampouchy.</p>
<p>„Herci jsou jako malý holky,“ usoudil Bavragor opovržlivě, „nebo jako Třpytovous. Stejně v tom není žádnej rozdíl.“</p>
<p>„Dej si ještě té svojí pálenky, pak aspoň spadneš ožralý do sněhu a pojdeš,“ zasyčel Goïmgar vztekle. „Ty s těma svýma roztřesenýma rukama neuděláš ani jeden jediný trn, který by se k té čepeli hodil, to přímo cítím.“</p>
<p>„To, co cítíš, tě tlačí mezi těma tvojima půlkama, protože máš furt plný kalhoty, maličkej,“ odsekl Bavragor a trpaslík mu nestál ani za pohled.</p>
<p>Boëndal zavelel, aby dále pokračovali v cestě v kruhové formaci. Opatrně s vytasenými zbraněmi projížděli údolím a nakonec se přiblížili k první zvětralé hradbě, která se čtyřicet kroků před nimi tyčila k zimní obloze. Železná brána opatřená runami jim zatarasila další postup. První nevěnovali žádnou zvláštní péči výzdobě kamenů, prostě jenom navršili jeden obyčejný kvádr na druhý.</p>
<p>Tungdil nahlas přečetl staré znaky, portál se zablýskl, křídla se vytočila dozadu a umožnila jim vstoupit. „Kdyby jen bylo všechno tak jednoduché jako čtení a kovářské řemeslo.“ Jejich družina se dala do pohybu.</p>
<p>„Pro tebe je to jednoduché, vědomosti se občas vyplatí, učený,“ prohodil Boëndal s úsměvem a kryl jim záda. „Znovu a znovu mi to dokazuješ. Bez tebe…“ Kroužky na jeho drátěné košili jemně zacinkaly. Znenadání zmlkl a oči se mu rozšířily. „Co, u Vraccase…“ vypravil ze sebe a sáhl si dozadu.</p>
<p>Ze zad mu čněl černý šíp a už se zasyčením přiletěl další, prorazil mu ruku i zbroj a zabořil se mu do těla. Střela přilétla s takovou prudkostí, že mu hrot pronikl celým tělem a vpředu se znovu vynořil. Boëndal zasténal a sklouzl ze sedla.</p>
<p>„Stát!“ vykřikl Rodario zděšeně, aby upozornil ostatní a přitáhl svému koni otěže. Zaslechl, jak mu něco prolétlo nebezpečně blízko kolem krku a místo něho zasáhlo krk jeho koně. Kůň zařičel a zhroutil se k zemi a herec zmizel v oblaku bílého sněhu.</p>
<p>Djerůn se otočil a i on dostal jeden zásah. Dlouhý šíp prorazil s jakýmsi podivným zvukem jeho brnění vedle Andôkainy hrudi, ale ani teď nepronikl zpoza helmy sebemenší zvuk. Djerůn se okamžitě otočil, aby některá ze střel nezasáhla jeho paní.</p>
<p>Maga hlasitě zaklela a upředla kouzlo.</p>
<p>„Co se děje?“ zvolal Furgas a stejně jako všichni ostatní ve skupince se obrátil.</p>
<p>„Tam!“ upozornila je Narmora na urostlou postavu s dlouhými světlými vlasy u vstupu do údolí. Alf právě přikládal k tětivě dlouhého luku další šíp. Střela vylétla a mířila rovnou na Tungdila.</p>
<p>Ten chtěl seskočit ze sedla, aby unikl okřídlené smrti, zamotal se však do třmenů, takže se už šípu nedokázal včas vyhnout. Šíp přilétl s lehkým zabzučením a na prst před ním zůstal bez hnutí stát ve vzduchu, jeho špice mu mířila rovnou do srdce. Zděsil se.</p>
<p>„Rychle, popadněte Boëndala a honem odsud ujíždějme pryč,“ zasupěla maga. „Dlouho už to kouzlo neudržím.“</p>
<p>„Prokletý alf!“ zařval Boïndil, v očích zuřivost, a chtěl popohnat poníka. „Tam je ještě jeden! Ti patřej mně!“</p>
<p>„Ne,“ zadržel ho Tungdil a podíval se dopředu. Skutečně tam nyní stáli vedle sebe dva alfové, čekali na znamení, že se ochranné kouzlo zhroutilo. „Opustil bys Andôkainu ochranu a jejich šípy by tě provrtaly. Tvůj bratr je důležitější než nějaká nesmyslná pomsta.“ Sáhl po uzdě jeho poníka.</p>
<p>„Pryč!“ Pruďas na něho hleděl a přitom ho nepoznával. Sekera se zvedla k úderu.</p>
<p>Zkrvavený Boëndal se zvedl. „Bratře, ne! Nech to pro jednou být,“ zasténal a pokusil se za pomoci vraního zobáku postavit na nohy, ale nezvládl to. Šíp mu jednu ruku přišpendlil k zádům. Bolest mu vehnala slzy do očí, pak oněměl a jeho tělo zvláčnělo.</p>
<p>„Ne! Vraccasi, nedopusť, aby umřel!“ Boïndil seskočil ze sedla a poklekl vedle něj. „Jeho srdce ještě bije.“ Ve spěchu odřízl dříky šípů a bratra zvedl. „Musíme ho dostat do pevnosti.“</p>
<p>Rychle přehodili bezvědomé tělo přes poníka a štvali zvíře, naprosto vyděšené vším tím řevem, k nejbližší bráně.</p>
<p>Tungdilovi běhal mráz po zádech, když na prašné bělobě zahlédl trpaslíkovu krvavou stopu. <emphasis>Naše expedice přináší zkázu dokonce i válečníkům.</emphasis></p>
<p>Koutkem oka se podíval na alfy. Zdálo se mu, že v tom světlovlasém opět poznává Sinthorase. <emphasis>Zatracená bestie! Musel přežít ten Djerůnův útok v oáze. </emphasis>Teď se vrátil zpátky a mstí se za sebe i za svou družku, kterou mu zabili v Zeleném háji.</p>
<p>Sinthoras si strhl z krku jakýsi proužek, omotal ho kolem další střely a zamířil. Vzdálenost od něj k nim činila dvě stě padesát kroků, avšak Tungdil nepochyboval o tom, že smrtící šíp dorazí až k nim. Tětiva se vymrštila vpřed a chvíli poté vystřelil i Sinthorasův společník.</p>
<p>„Dejte si pozor,“ varoval Tungdil ostatní a ztratil šípy z dohledu. Byly příliš rychlé, než aby mohl sledovat jejich let.</p>
<p>Magický štít zbudovaný Andôkai zakolísal, když ho prolomil první šíp. Ten druhý se zabodl Djerůnovi do zad a prorazil kovovou zbroj.</p>
<p>Tentokrát zpod krytu válečníkovy hlavy pronikl ven tupý zvuk a z rány vystříkla jasně nažloutlá tekutina, jako by šíp zasáhl přeplněný měchýř.</p>
<p>Tungdil tu věc spatřil již v Králově kameni, látka plavala v louži, chvíli poté, co byl zachráněn. <emphasis>Opravdu ho tehdy zasáhli. </emphasis>Válečník zavrávoral, omámeně potřásl hlavou a šel dál, tentokrát výrazně pomaleji. „Nezůstávejte stát!“</p>
<p>Běželi a ujížděli ke druhé bráně. Tungdil ji otevřel a teprve až se brána za nimi zavřela, cítili se do jisté míry v bezpečí.</p>
<p>„Rychleji!“ Boïndil je popoháněl ke spěchu, zatímco krev jeho bratra zalévala poníkův bok.</p>
<p>Ze žlutavé tekutiny, prosakující z Djerůnovy rány, se stala tmavě šedá a rychlost, jakou vytékala, se neustále zmenšovala.</p>
<p>Nohy trpaslíků, lidí i zvířat zapadaly do hlubokého sněhu, když se probojovávali mírným svahem dolů k další bráně.</p>
<p>Tungdil si při tomto pohledu připomněl mírný svah vedle štoly v Ionandaru, na němž v zimě jezdíval s Fralou a Sunjou na saních. Bez váhání se rozhodl, vzal Goïmgarovi jeho štít a převrátil ho. „Položte Boëndala na ten štít. Sjedeme dolů, bude to rychlejší.“</p>
<p>Položili těžce raněného na štít, Pruďas se přikrčil nad ním a hned svištěli po bílé ploše přímo ke třetímu vstupu, který se před nimi sám otevřel, což oba dva značně překvapilo.</p>
<p>Hladká spodní strana štítu klouzala po sněhu stále rychleji a Boïndil ho nedokázal ani řídit, ani zabrzdit. Řítil se rovnou na skupinku trpaslíků, kteří se rozestavili za portálem a se sekerami v rukou čekali na nově příchozí.</p>
<p>Tungdil přiložil ruce k ústům. „U Vraccase, my jsme trpaslíci z kmene Druhých,“ zavolal na obránce a jeho dech stoupal v chladném vzduchu k obloze jako bílý obláček. „Skloňte zbraně!“</p>
<p>První zavčasu rozeznali blížící se přátele, utvořili uličku a nechali projet onen podivuhodný povoz, který prosvištěl jejich řadami, obklopen lesklou tříští. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo.</p>
<p>Zbytek společníku přisupěl za nimi a setkal se s podezřívavými pohledy strážných, z nichž byly kvůli zbrojím a kožichům, chránícím je před zimou, vidět pouze části obličeje kolem očí. Proti cestovatelům se vztyčil les dlouhých oštěpů, seker a válečných kladiv.</p>
<p>„Požehnání Vraccase, našeho stvořitele, ať je s vámi! Nechť oheň výhně vašich životů nikdy neuhasne. Mé jméno je Tungdil Zlatoruký,“ představil se, zalapal po dechu a úkosem mrkl přes rameno, aby se porozhlédl po alfech. „To jsou moji průvodci a přátelé. Musíme mluvit s vaším králem, vyslala nás rada kmenů, abychom s vámi projednali záchranu Skryté země.“</p>
<p>Les oceli a železa zřídl. Předstoupil před nejeden trpaslík v kroužkové košili, kožených kalhotách a mimořádně krásně vypracovaném bílém kožešinovém plášti. „Po mnoho cyklů jsme o ostatních kmenech a klanech nic neslyšeli a teď, když se Mrtvá země probouzí, se tu najednou vynoří jakási pestrá sebranka Dlouhých a trpaslíků?“ Jeho hlas byl na muže dost neobvyklý.</p>
<p>„Jak to s náma mluvíš, trpaslíku, který, jak se mi zdá, ani nemáš žádný jméno?“ zaburácel Bavragor a předstoupil před ostatní. Převyšoval mluvčího o celou hlavu. „Já jsem Bavragor Perlík z klanu Perlíku, dítě kováře z kmene Beroïnova a jsem ti rovný rodem. Takhle vypadá pohostinnost Prvních?“</p>
<p>„Takhle řádit dokáže jen trpaslík,“ prohodil jeho protějšek a stáhl si šálu dolů, aby mu byl vidět obličej.</p>
<p>Tungdil úplně ztratil řeč. Díval se do obličeje trpaslici! Její měkké rysy si nikdo nemohl splést a místo vousu měla jemné tmavohnědé chmýří, které jí po bocích houstlo a ztmavlo.</p>
<p>„Mé jméno je Balyndis Železný prst z klanu Železných prstů. Střežím hlavní bránu Prvních, a proto je mou povinností důkladně si hosty prohlédnout, než je pozvu dovnitř,“ prohlásila a rozhodně nepůsobila dojmem, že by ji Bavragor nějak zastrašil.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />IV</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Prvního kmene,</strong></p>
<p><strong>Borengar, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_23.jpg" />y jsi ženská,“ prohlásil Bavragor zmateně.</p>
<p>„Všímáš si dobře, Bavragore Perlíku z klanu Perlíků,“ odpověděla trpaslice s výsměšným podtónem. „Máš ostré oko.“ Pak přikázala ostatním, aby se postarali o zraněného Boëndala. Čtyři trpaslíci ho zvedli i se štítem a odnášeli ke čtvrté bráně. Jeho bratr se mu nehnul od boku, jakmile mu to Tungdil strohým pokynem hlavy dovolil. „Zavedeme vás do velké haly. Tam se setkáte s naší královnou.“</p>
<p>Strážkyně si Tungdila zvědavě měřila, pak se odvrátila a společníci se pustili za ní. Tungdil ji varoval před alfem, načež Balyndis válečníkům nařídila, aby obsadili hradby třetího náspu, na němž stály velké katapulty na vrhání oštěpů a praky na kamení.</p>
<p>„K čemu je potřebujete?“ vyptával se.</p>
<p>„Před mnoha cykly jsme museli bojovat s trolly, které nám Tion nasadil do zad. Naši předkové vybudovali tyto hradby, aby jim zabránili v jejich útocích, a ty bestie nakonec odtáhly s prázdnou.“ Podívala se nahoru. Strážný jí signalizoval, že je vše v pořádku. „Zdá se, že se alfové stáhli zpátky. Co po vás chtějí?“</p>
<p>„Promiň, ale to projednám s tvojí královnou,“ vyhnul se jejímu pátravému pohledu.</p>
<p>„To je ale nesmírně poučné,“ skočil jim do řeči Rodario, rozrušený na nejvyšší míru. „Zdá se, že tady nosí kalhoty ženy. Povstání trpaslic! Jen kdyby mi ten můj zatracený inkoust nezamrzl,“ naříkal. „Nikdy si to všechno nezapamatuju!“</p>
<p>„Povstání?“ Balyndis se zasmála. „Ale ne, žádné povstání. Copak není běžné, že se muži a ženy o úkoly dělí?“</p>
<p>Djerůn postavil Andôkai na zem a potácel se za nimi, až se v posledním oblouku brány zastavil a opřel se o pilíř.</p>
<p><emphasis>Tomu válečníkovi musí být hrozně zle, </emphasis>říkal si v duchu Tungdil. Pociťoval za něj odpovědnost, protože Djerůn utrpěl kvůli němu zranění už v Králově kameni.</p>
<p>„Musí to zvládnout, už jenom pár kroků,“ povzbuzovala je trpaslice, „pak už se o něho postarají naši léčitelé.“ Jak se zdálo, nijak si nelámala hlavu nad tím, že se jeho velikost jaksi nehodí k výšce obyčejného člověka.</p>
<p>„Ne, není třeba. Můžete jít napřed, musím se o něho postarat sama,“ poslala je Andôkai dopředu. Djerůnovi se u kamenné zdi podlomily nohy a složil se na sněhu. „Přijdeme za vámi. Vaše umění nestačí, s tím ho z jeho ran nevyléčíte, může mu pomoci jenom moje magie.“ Bez ohledu na to, že sama byla velice zesláblá, poklekla vedle něho a posbírala poslední zbytky vnitřních sil. „Běžte!“ nařídila tvrdě a ostatní se od ní odvrátili, nechtěli jí odporovat.</p>
<p><emphasis>T</emphasis><emphasis>ak tohle je domov Prvníc</emphasis><emphasis>h. </emphasis>Tungdil se zadíval k rudým svahům hor. U jejich úpatí vyrazili První pevnostní komplex s devíti věžemi, které vzbuzovaly závrať. Stavební styl byl na pohled jiný než u Druhých, ne tak tvrdý a hranatý, nýbrž rozmáchlejší, ale neméně odolný a solidní. Úplně se obešli bez nákladných ornamentů.</p>
<p>Skupinka nechala koně v péči Prvních a vystoupila na dřevěnou plošinu na konci jedné věže. „Nehýbejte se a zůstaňte klidně stát. Napoprvé je to určitě nezvyklé.“ Balyndis přehodila páku a okamžitě vystřelili vzhůru a prolétli kolem úzkého strmého točitého schodiště.</p>
<p>Tungdil cestou zaslechl rachocení řetězů, které se odvíjely a namotávaly. <emphasis>Kladkostroj pro lidi! </emphasis>„Už máte toho lezení po schodech nahoru dost?“ zeptal se trpaslice.</p>
<p>Balyndis mu věnovala úsměv a její rysy tím ještě víc zkrásněly. „Život je takhle snazší.“</p>
<p>Dorazili na vrchol nejvyšší z devíti věží, k jejímu ochozu. Po něm kráčeli dále, až po úzkém samonosném obloukovém mostě došli ke vchodu do pevnosti.</p>
<p>Napravo i nalevo od nich se rozprostírala hloubka dvou set kroku, kolem nich kroužily vrány a kavky a vítr hvízdal ledověji než kdy jindy. Narmora si dávala pozor, aby jí neulétl červený šátek.</p>
<p>Velké, dobrých deset kroků široké a patnáct kroků vysoké portály zůstaly zavřené, Balyndis jim místo toho otevřela dvířka, jimiž se dostali do velké haly.</p>
<p>Bavragor působil navýsost spokojeným dojmem. „Vždyť jsem to věděl,“ zabručel si pod nos a nemusel nic dalšího dodávat, neboť všichni věděli, že právě vyjádřil svůj názor na kvalitu práce kameníků kmene Prvních.</p>
<p>To, co na něho žádný zvláštní dojem neudělalo, však u Furgase, Rodaria a Narmory vzbudilo nezastíraný údiv a nadšení.</p>
<p>„Vždycky jsem o tom slýchával, ale nikdy jsem nevěřil, že by bylo možné vyrazit do skály takové sály,“ pronesl Furgas uctivě a ztlumil hlas.</p>
<p>„Nezbytně potřebujeme nové divadlo,“ rozhodl herec. „Musí být ještě větší, abychom mohli našim spectatores zprostředkovat dojem takovéhle krásy.“ Prsty se dotkl kamene. „Skutečně, je pravý. Žádný papír. To je hotová báj, ne, přímo pohádka!“</p>
<p>Obdivovali sochy a sousoší z bronzu a mědi, ty svým bohatstvím detailů potěšily zejména trpaslíky. Byly zde znázorněny bitvy s Tionovými bestiemi, ale i jednotliví trpaslíci, jako otec kmene Pátých nebo vynikající bojovníci a bojovnice Prvních.</p>
<p>„Tudy,“ ukázala jim směr jejich průvodkyně, která si pospíšila o několik kroků dopředu a ukazovala jim další zázrak.</p>
<p>Tentokrát musel Bavragor uznat, že přinejmenším inženýři kmene Prvních byli v lecčem nedostižní. Tam, kde jim nestačil na postavení mostu přes nekonečně hluboké propadliny kámen, zasadili do spár lesklé ocelové desky a doplnili je zábradlím s překrásným železným kováním a stříbrnými ozdobami.</p>
<p>U posledního mostu vyluzovaly jejich okované holínky okouzlující zvuky, každá deska zněla jinak. Zvuk se ve vysoké jeskyni rozléhal a jednotlivé tóny se smísily v prostý, ale překrásný koncert.</p>
<p>„Já se vzdávám,“ prohlásil Rodario, kterého dojmy z trpasličí říše doslova ubíjely. „Ten projekt pustíme k vodě a nacvičíme nějakou připitomělou frašku. To, co tu je, nedokáže napodobit žádná iluze, ani ta nejlepší.“</p>
<p>„Ale ano, to nějak zvládneme,“ usoudil Furgas optimisticky. „Jenom to bude hrozně drahé.“</p>
<p>Na jejich šatech a zbrojích roztály poslední zbytky ledu a sněhu, cítili se lépe, i když velice unaveně.</p>
<p>Balyndis se zastavila před velkou bránou a zaklepala. Škvírou pronikala ven zlatá záře, která byla první předzvěstí nádhery, jaká na ně čeká uvnitř.</p>
<p>Pravoúhlý sál byl celý vyložený lístkovým zlatem. Stěny odrážely teplé světlo rozestavěných svící a svícnů, veškeré sochy byly zhotoveny ze zlata, stříbra, vraccasia a jiných drahocenných kovů, které klany Prvních vykutaly z útrob hory. Sochy byly zkrášleny volně rozvěšenými šperky, které se daly dle libosti obměňovat.</p>
<p>Královna seděla dvacet kroků od nich na trůnu, který byl zřejmě zhotoven z čisté oceli. Strážili ji trpaslíci a trpaslice v pozlacených zbrojích. Nad hlavami jim visely a zářily umělecké mozaiky z válcovaných plátků stříbra, zlata a vraccasia.</p>
<p>„Říkal jsem drahé?“ zašeptal Furgas Rodariovi. „Myslel jsem hrozně drahé.“</p>
<p>„Přistupte blíže a buďte vítáni v říši Prvních,“ povolila jim královna vstup.</p>
<p>Tungdil se posunul do čela jejich malého průvodu. Zdvořile se před královnou uklonil a poklekl na koleno. Ostatní trpaslíci ho napodobili a jen lidé se spokojili s hlubokou úklonou. Potom je všechny jednoho po druhém představil a nezapomněl se zmínit o dvojčatech ani o Andôkai.</p>
<p>„Já jsem Tungdil Zlatoruký z kmene Čtvrtých,“ ukončil krátký proslov a doufal, že udělal všechno správně. „K tobě nás napříč přes celou Skrytou zem zavedla jedna důležitá záležitost.“</p>
<p>„Velmi dobře, Tungdile Zlatoruký. Já jsem královna Xamtys II. Vzdorohlavá z klanu Vzdorohlavých a již dvaatřicet cyklů jsem vládkyní Rudých hor. Vaše návštěva ve mně vzbuzuje zvědavost, neboť již dlouho jsem z říší svých bratrů o ničem neslyšela.“ Měla na sobě zbroj ze zlatých kroužků a kouli se čtyřmi paprsky jako žezlo, její hnědé oči si je zvědavě a zároveň i přátelsky prohlížely.</p>
<p>Podali jim něco na pití, z pohárů stoupala horká pára. Rodario si s blaženým povzdechem usrkl nápoje a těšil se z tepla, které se v něm po dlouhé době opět rozlilo.</p>
<p>„A jaká důležitá záležitost tebe a tvé přátele přivedla do mé říše?“ otázala se královna.</p>
<p>„Bohužel to není nic dobrého.“ Tungdil se pustil do vyprávění, vylíčil změny ve Skryté zemi, smrt mag a magusů a nezatajil jí ani spornou otázku ohledně příštího velkokrále. Nakonec se v řeči dostal k Ohnivé čepeli.</p>
<p>„A k tomu potřebujeme toho nejlepšího kováře, jakého může tvoje říše nabídnout. Musí být schopen ukout zbraň proti Nôd’onnovi,“ zapřísahal ji. „Pomoz nám a zachraň tak i svou říši, královno.“</p>
<p>Xamtys si ho změřila pohledem tmavohnědých očí a pohrávala si s pramínkem hustého světlého chmýří. Náhle jej pustila. „To, co jsi tu vyprávěl, zní vážně, Tungdile,“ pronesla zamyšleně. „Ten druhý uchazeč, Gandogar, se u nás ještě neobjevil. To ve mně vzbuzuje obavy, jestli nedošlo k nejhoršímu. Možná mu Vraccas proti alfům pomáhal méně než vám.“</p>
<p>„Nikdy!“ rozvášnil se Goïmgar. „Vraccas ho chrání! On je jediný právoplatný uchazeč o trůn!“</p>
<p>„Není mým úkolem, abych tuto věc posuzovala,“ odvětila královna přátelsky a obrátila se na Tungdila. „Ráda tvé přání splním. Copak může být lepší okamžik pro oživení staré pospolitosti všech kmenů?“ Ukázala koulí na Balyndis. „Ona vás doprovodí. Je nejen má nejlepší bojovnice, ale i nejlepší kovářka.“</p>
<p>„Promiňte, že se do toho vměšuji, ó vznešená královno, ale jak je možné, že na trůn usedla trpaslice?“ vyptával se Rodario zvědavě. „Já si vždycky myslel, že muži…“</p>
<p>„Ty jsi nějaký vědychtivý Dlouhý, jak se zdá, že? Nu, já ti to vysvětlím. Všechno začalo jedním sporem. Můj otec Boragil si cenil rad mé matky, ale odepřel jí právo vést naši říši. Matku to hněvalo a žádala, aby směla předložit důkaz ve svůj prospěch. Nakonec se shodli na tom, že na dobu čtrnácti oběhů bude smět řídit osudy Prvních. Právě v tom čase ale na nás zaútočili trollové, matka však ani nepomyslela na to, že by se kvůli jejich útoku vzdala úřadu. Nastoupila proti těm stvůrám v čele armády a silou a lstí je zahnala na útěk. Tím se prokázalo, že vládne dokonce lépe než můj otec. Když otec požadoval po čtrnácti obězích trůn nazpátek, postavila se mu na odpor a klany ji podpořily.“ Povstala. „Když matka před dvaatřiceti cykly zemřela, následovala jsem ji na trůnu já.“</p>
<p>„Vřelé díky, ó velká královno. Dostane se ti v mém kuse vynikající role.“</p>
<p>Do sálu vstoupila trpaslice se zprávou, že Boëndal je ve velice špatném stavu. Je u něho maga a snaží se mu pomoci. Trpaslíci o něho měli stále větší starost.</p>
<p>„Nechám vám přidělit místo k přenocování, kde se budete moci zotavit ze svých útrap. Potom vám nechám ušít šaty a kožešinové kabáty proti chladu,“ prohlásila Xamtys. „Předpokládám, že hned zítra budete chtít cestovat dál, ne? Až si odpočinete, dám vám ukázat vstupy do tunelů.“</p>
<p>„Ty znáš toto tajemství?“ zeptal se jí Tungdil udiveně a musel potlačit zívnutí. „A ani tak jimi První nikdy nejeli?“</p>
<p>„Mojí matce dělalo starosti, že by se ostatní kmeny nemusely smířit se skutečností, že ona tady převzala moc. Aby zabránila sporům, zachovávala ticho a toho jsem se držela i já.“</p>
<p>„Potom tě prosím jménem rady kmenů, abys poslala do Modrých hor aspoň posly od svých klanů a ti aby se účastnili porad.“ Tungdil vkládal do řeči co nejvíce důrazu. „Před chvílí jsi se zmínila o pospolitosti všech kmenů. Pomoz, aby opět všude zavládla.“</p>
<p>„Tungdil se zprávami o Mrtvé zemi v ničem nepřeháněl, velká královno,“ přispěchal mu na pomoc Rodario. „My jsme viděli, co skřeti páchají. Nôd’onn je pohání vpřed a jen váš národ je dokáže zastavit. Promluvte si s králi a náčelníky klanů Čtvrtých a Druhých a nemějte obavy z toho, co by vám mohli říct. Není čas otálet.“</p>
<p>Tungdil se na něho vděčně podíval. <emphasis>Kdo by si </emphasis><emphasis>to pomyslel</emphasis><emphasis>?</emphasis></p>
<p>Xamtys dobromyslně opětovala jejich pohled. „Jakmile vyrazíte na cestu do Šedých hor, setkají se moje klany i já po dlouhých cyklech s našimi bratry a sestrami.“ Odhodlaně se rozhlédla, koule udeřila o trůn. „Máte pravdu, ta věc nesnese žádný odklad.“</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„To je od tebe velice milé,“ trhaně ze sebe v bolestech vyrazil Boëndal, „ale já tvou pomoc nechci. Já ty rány přežiju i bez tvojí magie.“</p>
<p>Pomocníci ho odnesli do teplé místnůstky, sundali mu kroužkovou košili a odkryli rány, aby je mohli ošetřit. Prvními obvazy krev prosákla, teď čekal na nové.</p>
<p>Andôkai, která nevypadala o mnoho lépe než on, seděla vedle trpaslíkovy postele a prohlížela si místa, kudy šípy vnikly do těla. Jeho tělo bojovalo s účinkem alfských šípů. Hrot zranil některé vnitřní orgány a k tomu přistupovala ne nepodstatná ztráta krve. „Já se v ránách vyznám a to, co vidím, mě nutí o tvých slovech pochybovat,“ pronesla maga otevřeně a v jejích modrých očích se odrážely starosti. „Překonej pýchu a mysli na to, že musíme dále.“</p>
<p>„Nejde o jeho pýchu,“ rozčíleně jí skočil do řeči jeho bratr, který postával na druhé straně lože a starostlivě na všechno dohlížel. Dokonce si ani nedovolil něco pojíst, jenom si sundal kabát. „My tvoji magii nechceme, je to špatná magie. Ty uctíváš Samusina a mohla bys do něho začarovat zlo.“</p>
<p>„Nesmysl,“ odmítla maga jeho výtku.</p>
<p>Boëndal zavřel oči, jeho dech se zrychlil. „Já… nechci.“</p>
<p>„Bez té tvé trpasličí robustnosti a tvrdohlavosti bys byl už dávno mrtvý,“ pronesla maga chladně. „Jak dlouho ještě si chceš zahrávat se životem? Nech mě, ať ti pomůžu, dokud ještě můžu. I já ztrácím sílu.“</p>
<p>Trpaslík jí však neodpověděl, místo toho kývl Boïndil směrem ke dveřím. „Postarej se o svýho zraněnýho, kouzelnice, a nechej trpaslíky, aby se o svoje zraněný starali sami.“</p>
<p>Maga se zvedla, ruku položila na rukojeť meče a mlčky kráčela ke dveřím.</p>
<p>„On to tak nemyslí,“ zašeptal Boëndal. „Děkuji ti za nabídku, ale Vraccas se už postará, abych přežil.“</p>
<p>Andôkai si přehodila plášť přes ramena.. „Přeji ti, aby tě tvůj bůh vyslyšel.“ Dveře za ní hlasitě zapadly a v místnůstce se rozhostilo ticho.</p>
<p>„Už si nejsem tak jistý…“ pronesl Boëndal pochvíli.</p>
<p>„Buď klidný, bratříčku,“ přerušil ho Boïndil. „Vraccas tě viděl a obdaří tě dlouhým životem. Jestli si někdo zaslouží smrt, tak já. Tak neměj starosti.“ Dal mu ještě napít hlt vody a i on opustil místnost, aby nahnal dovnitř pomocníky s novými obvazy.</p>
<p>„Vraccasi, stůj při něm!“ Jeho zbroj vážila tisíckrát víc než jindy, jeho nohy měly pocit, že musejí vláčet celé tuny, a myšlenky mu kroužily jenom kolem Boëndala. Bratrův voskově bledý obličej mu naháněl strach, rány po šípech ho jen o vlásek dělily od vstupu do věčné kovárny. Kouzelnice měla se svou poznámkou o houževnatosti jejich národa pravdu. Člověk by takové rány nepřečkal, a jestli je přečká trpaslík, ukáží až nadcházející oběhy.</p>
<p>V chodbě narazil na Tungdila, který se chystal k návštěvě zraněného. „Jak mu je?“ vyptával se neklidně.</p>
<p>„Spí. Obvazy má prosáklý krví a nutně potřebuje nový,“ odpověděl válečník roztěkaně. Nepřítomné záblesky v jeho očích zmizely, místo toho se v nich odrážely nekonečné starosti.</p>
<p>„Myslel jsem, že se na něho podívá Andôkai, ne? Ani její magie nic nedokázala?“ divil se Tungdil.</p>
<p>„My nechceme, aby nám pomáhala,“ odmítl Pruďas. „Magie je na nic, nestojí za nic. A se Samusinem už vůbec nechceme mít nic společnýho.“ Prošel kolem Tungdila a volal na pečovatele, kteří hned přiběhli a přinesli nové obvazy.</p>
<p>Tungdil věděl, že s dvojčaty si všechny spory kvůli magii může ušetřit. Jejich přesvědčení mělo blízko k tvrdohlavosti, ty dvě věci se nedaly oddělit. <emphasis>Boëndal</emphasis><emphasis> by raději zemřel než by dovolil, aby ho </emphasis><emphasis>maga</emphasis><emphasis> vyléčila.</emphasis></p>
<p>Tiše vstoupil do místnosti a zahleděl se na trpaslíka, který ležel v polštářích jako mrtvý, bledý obličej, hruď se mu jen nepatrně zvedala a klesala. Pečovatelé starostlivě omyli zaschlou krev a opět sešili rozevřené rány. Nakonec na ně položili zvlhčený mech, jehož míza tlumila bolesti.</p>
<p>„Dál budeme muset cestovat bez něho,“ prohodil Tungdil polohlasem k Pruďasovi. „Ve svém stavu neudělá ani sto kroků, hned by zemřel.“</p>
<p>„Ne… Já to zvládnu, učený,“ ozvalo se tiše, avšak rozhodně z Boëndalových úst. Úpěnlivě se do něj zabodl očima a chytil ho za ruku. „Po dvou obězích to zase půjde. Je to jenom škrábnutí.“</p>
<p>Tungdil se tázavě podíval na jednoho pečovatele, který potřásl hlavou. „Ne, nepůjde to. Problémem nejsou vnější rány, ale vnitřní zranění. Každý pohyb by mu je jen zhoršil. Zemřel by v hrozných bolestech. Nemůže cestovat.“</p>
<p>„Zůstaň tady a uzdrav se, Boëndale. Před bitvou s Nôd’onnem se znovu setkáme,“ rozhodl Tungdil s těžkým srdcem. „Ty jsi svůj díl práce odvedl.“</p>
<p>„Půjdu s vámi. Kde je jeden z nás, tam je i ten druhý. Je to ten největší čin, jaký kdy někdo z našeho národa…“ Boëndal se chtěl zvednout, ale jakmile jen trošku pohnul trupem, nahlas zaúpěl a na nově přiložených obvazech se objevila tmavě rudá skvrna. „Zdá se, žes měl pravdu, učený,“ procedil přes skousnuté zuby a podíval se na bratra. „Budeš muset chránit jeho i ostatní sám.“</p>
<p>Boïndil stál vedle postele jako opařený, nevěděl, co má říct. „Poprvý v našem životě budeme každej někde jinde,“ řekl sevřeným hlasem a uchopil Boëndalovu ruku. „Budeš mi v boji chybět. Prvních sto sviňskejch rypáků je pro tebe.“</p>
<p>„Máš velké plány,“ usmál se Boëndal slabě. „Ale nepřepínej se. Nemůžu ti chránit záda.“ Objali se, slzy se jim řinuly po vousatých tvářích. Takhle se spolu ještě nikdy neloučili.</p>
<p>„A kroť svoji zuřivost, bratříčku. Budeš muset vztek kontrolovat víc než jindy, slib mi to!“</p>
<p>„Slibuju,“ přísahal Pruďas slavnostně. „Ale teď si odpočiň.“ Spolu s Tungdilem vyšel z místnosti. „Kdy vyrazíme?“</p>
<p>„Co nejdřív,“ odvětil Tungdil. „Andôkai dala s pomocí magických prostředků Djerůna jakž takž dohromady. Tomu už je tak dobře, že může cestovat, ačkoliv pořád ještě nevím, jak ho nacpeme do důlního vozíku.“</p>
<p>„Stejně jich budeme potřebovat několik,“ odhadoval Boïndil. „Perlík, Třpytovous, ti tři herci, naše kovy, maga a ten její poskok, to se nikdy nemůže vlízt do jednoho vozíku.“</p>
<p>„A Balyndis,“ dodal Tungdil.</p>
<p>„Kdo?“</p>
<p>„Ta kovářka.“</p>
<p>„Takže ženská.“</p>
<p>„Říkáš to stejně nadšeně jako Bavragor,“ šťouchl si do něj.</p>
<p>„Ohó, já jsem ten poslední, kdo by podceňoval ženský. Já mám rád festovně tvarovaný trpaslice, kerejch se jeden může chytnout a vohřát se, s pořádnýma prsama a kulatýma tvářema, ale…“</p>
<p>„U klanů Druhých je taky několik kovářek. A Smeralda prý uměla bojovat jako…“ <emphasis>Zatraceně!</emphasis></p>
<p>Boïndil zkameněl, když zaslechl jméno své mrtvé lásky. „Ať jde s náma. Jsem unavenej.“ Odkráčel chodbou do pokojíčku.</p>
<p>Tungdil se za ním ustaraně zahleděl. <emphasis>To byla hloupost. Pitomé pře</emphasis><emphasis>řeknutí, </emphasis>hněval se na sebe.</p>
<p>„Věř mi, že to s kladivem a kovadlinou umím veliee dobře,“ pronesl ženský hlas za ním. Tungdil se vylekaně otočil. „Promiň, nechtěla jsem ti nahnat strach.“ Před ním stála Balyndis, stále ještě měla na sobě kroužkovou košili a dlouhé tmavohnědé vlasy jí lemovaly kulatý obličej. „Chtěla jsem ti jen říct, že se těším, až s vámi vyrazím.“</p>
<p>Jeho srdce se rozbušilo o něco rychleji a představa, že v příštích obězích společně potáhnou Skrytou zemí, se mu natolik zalíbila, že potlačila jeho obavy o Boëndala. Okouzleně jí zíral do tmavohnědých očí a nevypravil ze sebe ani slovo.</p>
<p>„Sekerou vládnu stejně dobře a jistě jako kladivem.“</p>
<p>Tungdil se usmál, hlas mu pořád ještě selhával.</p>
<p>Balyndis nevěděla, jak si má jeho chování vyložit. „Věříš mi, nebo si mě chceš vyzkoušet v nějakém boji…“</p>
<p>„Ne, u Vraccase!“ zvolal a zvedl ruce. „Já ti věřím! Já vím, že trpaslice umějí bojovat.“</p>
<p>I když to tak nemyslel, měla mu kovářka jeho slova za zlé. „Nuže, Tungdile, teď trvám na nějaké zkoušce,“ prohlásila a vytáhla sekeru, přitom jí naběhly svaly na pažích a na hrudi.</p>
<p>„Ne, myslel jsem to doopravdy,“ snažil se vykroutit. „Jenom mám obavy, abych tě… náhodou… nezranil.“</p>
<p>„No ne? Ty si myslíš, že bys mě dokázal zranit?“</p>
<p><emphasis>Ať řeknu, co řeknu, ona na mě ze všeho uplete bič! </emphasis>„Nanejvýš z nepozornosti,“ pokoušel se dále zachránit situaci, zatímco se trpaslice bojovně rozmachovala sekerou sem a tam. „Já ti věřím, Balyndis…“</p>
<p>„Já ne…“ zazněl Bavragorův hluboký, zpěvný hlas a trpaslík se k nim připojil, v pravici třímal kladivo. „Já bych chtěl vidět, jestli nám bude v boji překážet, nebo jestli bojuje jako malý Goïmgar.“</p>
<p>Trpaslice pohlédla k zemi. „Za chviličku se ti před tím tvým zbylým okem začnou míhat hvězdičky,“ prorokovala mu a Tungdil jen taktak stačil uskočit dozadu, aby se neocitl mezi kladivem a sekerou.</p>
<p>Zbraně na sebe s řinčením narazily. Bavragor uznale zabručel a brzy se dostal do úzkých, protože nepočítal s tím, že trpaslice bude bojovat s takovou silou a rychlostí. Neustále ho napadala ze strany, na kterou byl slepý, a nutila ho otáčet hlavu. Zatímco Bavragor odvracel útok sekery, vystřelil najednou opačný konec topora vzhůru a zasáhl ho přesně do helmy. Omámeně se odpotácel dozadu ke zdi a dopadl na zadek.</p>
<p>Zmateně se podíval na šklebící se trpaslici, pak si nevěřícně osahal hlavu. Roztřásla se mu ramena, nejdříve pomalu, pak stále víc a víc, až mu smích vyrazil z hrdla a hlasitě zaburácel chodbou.</p>
<p>„Dostal jsem, co mi patří,“ nadále se náramné bavil, pak se vydrápal na nohy a podal jí svou mozolnatou, hrubou ruku, kterou trpaslice s radostí uchopila. „Jen si tu parádní ženskou pozorně prohlídněte. Ta umí pořádně přiložit ruku k dílu.“</p>
<p>„Teď když jsme si to vysvětlili a víme, že bojuješ velice dobře, bychom měli zalehnout do postelí, abychom si do zítřka před další cestou odpočinuli.“ Tungdil jí kývl a měl radost, že s ní nakonec nemusel bojovat.</p>
<p>Balyndis se zasmála a chtěla se otočit, když ji Bavragor uchopil za paži. „Já mám lepší nápad. Co kdybys mi ukázala nejlepší výčep v Rudých horách a já mohl ochutnat, jaké mají První pivo. Já ti za to zazpívám pěknou písničku.“ Balyndis bez váhání svolila a společně zamířili chodbou opačným směrem.</p>
<p>„Přidáš se k nám, Tungdile?“ zeptala se kousek před ohybem chodby.</p>
<p>„Ne, ten s náma nepůjde. On je náš vůdce, ten se určitě musí přehrabávat v mapách a obhlídnout, v jakým stavu je potrubí,“ pronesl Bavragor napolo vážně, napolo žertem.</p>
<p>„Nepřeháněj to s tím pivem,“ radil mu Tungdil. „Tunely mají spoustu prudkých zatáček.“ Zamával jim a zamířil ke své komůrce, aby tam přemýšlel o všem, co se jim přihodilo. Že by se rozplýval nadšením nad Balyndis – ať byla tato představa sebekrásnější, nepřicházela v úvahu. Nanejvýš by ho rozptylovala.</p>
<p>V pokojíčku si zapálil osamocenou lampu a jen spoře osvětlil kamenné stěny. Pociťoval napětí a chtěl se před velkou jízdou uvolnit.</p>
<p>„Tungdile?“</p>
<p>Vylekaně uskočil, když mu v zádech zazněl cizí hlas, a popadl do ruky sekeru, aby se mohl ubránit. Nedůvěřivě nakukoval do tmavého výklenku vedle dveří. „Narmora?“</p>
<p>Měla na sobě černou koženou zbroj a jakýmsi neurčitým způsobem z ní čišelo nebezpečí. Tungdil si mimoděk vzpomněl na Sinthorase.</p>
<p>Nespouštěl ruku ze zbraně, jeho dřímající nechuť k této ženě dále narůstala. <emphasis>To je nesmysl. Je to lidská žena. </emphasis>„Co pro tebe mohu udělat?“ zeptal se a přinutil se k úsměvu.</p>
<p>„Přemýšlela jsem,“ začala Narmora váhavě. „O těch řádcích, které nám Andôkai ukázala u ohně.“</p>
<p>„Že tou sekerou musejí vládnout nepřátelé trpaslíků?“ Zbystřil sluch. „Ty máš nějaké řešení?“</p>
<p>„Alfové,“ pronesla Narmora opatrně. „Alfové přece patří k vašim nepřátelům, nebo snad ne?“</p>
<p>„Skuteční alfové,“ vymezil Tungdil, „žádní nalíčení. Tvůj návrh tě ctí.“</p>
<p>Narmora si sundala šátek, pod ním se objevily špičaté uši.</p>
<p>Tungdil ucouvl o krok zpět, prsty sevřely sekeru ještě pevněji. „Ty jsi alfka? To nemůže být pravda,“ nalezl po dlouhém, zděšeném mlčení opět hlas. „Ale tvoje oči nejsou přes den černé.“ S ulehčením se usmál. „Na chviličku jsem ti věřil.“</p>
<p>Narmora pozvedla paži směrem k lampě, dlaň nataženou vzhůru, a zamumlala nesrozumitelná slova. Plamen se okamžitě zkroutil, až z něho zbyl jen doutnající knot.</p>
<p><emphasis>Jak to dokázala? Alchymií? </emphasis>Zkoprněle si prohlížel pohasínající světlo. Když se k ní otočil, byla pryč. „Kde…?“</p>
<p>Nečekaně se za ním vztyčila. „Napůl člověk, napůl alf,“ zašeptala mu hrubě do ucha. „Moje matka mi odkázala své dary i zbraně. Od otce jsem toho dostala málo, ale jeho oči jsou pro mě výhodou.“ Během okamžiku z ní spadl výhružný nádech, zvedla se a jemným vířivým pohybem přiměla lampu k novému životu. „Odpusť mi, že jsem tě vylekala. Teď už mi věříš?“</p>
<p>Tungdil ze sebe setřásl ochromení. <emphasis>To vysvětluje, proč k ní cítím takovou nechuť. </emphasis>„A jak ti věřím,“ přikývl. „Tím bychom si vyjasnili otázku, kdo bude vládnout sekerou.“ Změřil si Narmoru uznalým pohledem. „Máš velkou odvahu, když jsi mi prozradila pravdu. A navíc budeš muset vykonat velké věci.“</p>
<p>Podívala se na něho, veškerá divokost a nebezpečí se z ní vytratily. „Kdo by jinak přicházel v úvahu? Skřeti a skuteční alfové asi sotva.“ Ruce jí sklouzly na rukojeti jejich zbraní. „Někdo z vás trpaslíků mě ale bude muset naučit, jak se vládne sekerou, jinak by můj boj proti magusovi určitě nedopadl dobře.“</p>
<p>„Měli bychom to říct i ostatním.“</p>
<p>Narmora přemýšlela. „No ano, to asi budeme muset. Jsem zvědavá, jak to přijmou.“ Tím měla na mysli především Boïndila.</p>
<p>Tungdil se na ni povzbudivě usmál. „Nic se ti nestane, to přísahám.“</p>
<p>Zle se ušklíbla a její rysy překryl nádech alfské části její bytosti.</p>
<p>Rychle svolali všechny společníky a setkali se v Tungdilově komůrce. Tam jim trpaslík povyprávěl o tomto novém obratu. „Podaří se nám Nôd’onna porazit,“ skončil a napjaté čekal na jejich reakci.</p>
<p>„Vlastně bych ji měl zabít,“ pronesl Pruďas zamyšleně, ovšem nezdálo se, že by chtěl svá slova převést ve skutek.</p>
<p>„Ne, vlastně bys měl zabít jen její půlku. A ve které půlce se skrývá dědictví alfu? V pravé nebo v levé? Nahoře nebo dole? Vraccas nám odpustí, protože s její pomocí zachráníme říše Skryté země,“ opáčil Tungdil. „Žádná jiná cesta není.“</p>
<p>Furgas držel Narmoru v objetí a vypadal ustaraně, trpaslík ho ovšem velice dobře chápal. Jeho milovaná se postaví proti magusovi, považovanému za nepřemožitelného.</p>
<p>„Vy dva,“ obrátil se na Rodaria a Furgase, „můžete zůstat u klanu Prvních a počkat na náš návrat.</p>
<p>„Nikdy bych ji nenechal samotnou,“ prohlásil Furgas rozhodně. „Cestou budete nepochybně potřebovat nějakého technika.“</p>
<p>„A jednoho bývalého herce určitě také,“ dodal rychle Rodario, jedním dechem si však uvědomil, že nedokáže pořádně vysvětlit, k čemu se jim bude na cestě hodit. Proto se je pokusil přesvědčit podmanivým úsměvem na své jemně řezané tváři.</p>
<p>„Souhlasí,“ dostalo se mu nečekané podpory od Boïndila. „On těma svejma kecama odvrátí pozornost nepřátel.“</p>
<p>Trpaslíci se ušklíbali, jenom Goïmgar zůstal vážný, než z něho vyhrklo. „Gandogar už je určitě v Šedých horách,“ zasyčel z rohu. „On vyková Ohnivou čepel jako první a stane se velkokrálem a vy mu v tom nezabráníte.“ Opovržlivě se podíval na Narmoru. „S tou to nikdy nemůže dopadnout dobře. Ona je alfka jen napůl.“ S těmito slovy povstal a vyšel ven.</p>
<p>„Potom holt zabije Nôd’onna jenom napůl,“ zabručel Bavragor do ticha a dal si doušek ze svého měchu, který si přinesl s sebou. „O zbytek se postaráme my.“</p>
<p>Jeho poznámka uvolnila napětí a všichni se s úlevou rozesmáli.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Příštího dne ráno kráčeli spolu s královnou Xamtys a ostatními členy poselstva klanů Prvních po zářících mostech a chodbami Rudých hor, které se jen nepatrně lišily od chodeb Druhých.</p>
<p>Bavragorovi to nedalo a znovu a znovu přejížděl prsty po stěnách, tu a tam zadupal nebo zabušil na zeď. „Není to špatný, ale ani nic extra,“ znělo jeho kupodivu diplomatické hodnocení.</p>
<p>Brzy došli k masivní ocelové bráně, v níž se zlatě leskly trpasličí runy. Královna pronesla potřebná slova a brána se před nimi rozevřela. Hala za ní se do nejmenších podrobností podobala té, ze které Tungdil a jeho průvodci vyrazili na cestu. I tady byly k vidění parní kotle a ozubená kola stejně jako osm kolejí. Inženýři uvedli celou mašinérii do chodu a za krátkou dobu se všude ozývalo syčení, klokotání a rachocení a byl cítit rozžhavený kov a mazivo.</p>
<p>„První tenhle potrubní systém udržovali v dobrém stavu,“ poznamenal Furgas při prvním pohledu. „Nikde žádná rez, žádný prach. Řekl bych, že v minulých dobách mohli vyjet, kdykoli se jim zamanulo.“</p>
<p>„Byla chyba, že jsme právě to nikdy neudělali,“ zalitovala Xamtys a udílela pokyny, aby vozíky pro ni a pro Tungdilovu expedici byly co nejrychleji připraveny a naloženy.</p>
<p>Jeden vozík byl určený pro Djerůna, na němž už nebyla zranění vůbec poznat. Kováři ještě během minulé noci opravili poškozená místa na jeho zbroji a necvičené oko by ve srovnání se zbytkem jeho zbroje jen stěží někde objevilo nějaký rozdíl. Kvůli Djerůnovi vymontovali z vozíku lavice na sezení, aby si do něho mohl lehnout. Měli obavy, že by mu jinak kvůli jeho velikosti hlava někde uvízla a on by tak o ni přišel.</p>
<p>V dalším vozíku byla připravena místa pro trpaslíky a v posledním pro herce a Andôkai, navíc pak i pro materiál, který potřebovali pro vyrobení Ohnivé čepele.</p>
<p><emphasis>Vypadá unaveně. </emphasis>Tungdil popošel k Andôkai. „Jak se cítíte, jak jste na tom se silami? Říkala jste, že jste vyčerpaná, že?“</p>
<p>Maga si přichytila světlé vlasy koženým páskem, chtěla jim zabránit, aby jí při nadcházející jízdě až příliš vířily kolem hlavy. „Chtěl bys slyšet pravdu, nebo ti mám zalhat?“</p>
<p>„Pravdu.“</p>
<p>Posadila se na okraj jednoho vozíku a dívala se na přípravy na cestu. „Moje kouzla budou brzy beze zbytku vyčerpaná. Už jsem moc dlouho nebyla na žádném území s magickými poli, ze kterých bych mohla načerpat novou sílu.“</p>
<p>„To je důvod, proč magusové nikdy neopouštějí své říše?“</p>
<p>Její oči se zabodly do Tungdilovy vousaté tváře. „Samozřejmě můžeme využívat i magii, kterou načerpáme jinde než z našich polí, ale energie, kterou do sebe vpravíme, se rychle vytratí a ještě rychleji spotřebovává. Představ si to jako nějaký děravý měch. Ztrácí vodu, i když z něho neupíjíš. Několik mocných kouzel a tvé umění je fuč.“ Podívala se na Djerůna. „Proto jsem se naučila bojovat a mám ho pořád ve své blízkosti. Nechci být bez kouzel úplně bezbranná.“</p>
<p>Tungdil přemýšlel. „Je to cesta, jakou bychom mohli Nôd’onna porazit?“</p>
<p>Maga potřásla hlavou. „Na to bych nespoléhala. Bytost, která se v něm teď usadila, mu propůjčila neznámou moc.“</p>
<p>Trpaslík se podíval na Narmoru a vzpomněl si na kousek, který provedla s lampou. „Ona magii ovládá…“</p>
<p>„Ne, to určitě ne. Moc toho o jejím lidu sice nevím, ale ona určitě neovládá nějaké zvlášť rozvinuté umění nebo dovednost. Myslím, že u ní jde o vrozené schopnosti… jak vyčarovat temnotu, uhasit oheň, pozměňovat sny. Maličkosti, nad nimiž lidé strnou úděsem a které vytvářejí všechny ty legendy kolem alfů.“</p>
<p>„Nic víc? Sinthoras váš magický ochranný štít prorazil.“</p>
<p>„To byla lest, a ne kouzlo. Vzpomínáš si, že jsme u zabitých alfů našli krystaly?“ Tungdil přikývl. „Dostali je od Nôd’onna a chránili se jimi proti kouzlům magie. Jeden z nich uvázal kolem šípu a prorazil jím moje kouzlo.“ Andôkai se zvedla. „Je na čase, všichni jsou nachystaní. Můžeme vyrazit.“ Přípravy byly u konce a i královnin vozík byl vyzvednut na koleje. „Mysli na to, Tungdile, budu svými silami šetřit. Nespoléhejte se na to, že budu věčně zasahovat.“</p>
<p>„Řeknu o tom ostatním.“ <emphasis>Půjde to i bez magie.</emphasis></p>
<p>Vrátili se k rampám, kde právě Xamtys kontrolovala vozíky. „Jsem moc zvědavá, jak taková jízda vypadá.“ Přejela si rukou po světlém chmýří. „A těším se na obličeje těch chlapů.“ Naskočila na sedadlo a uvolnila brzdné zařízení. „Počkáme na vás a na Ohnivou čepel. Vraccas vás provázej.“ Okamžitě se rozjeli a zmizeli v tunelu.</p>
<p>„I tebe,“ zavolal za ní Tungdil, přešel k vedlejší rampě a sedl si do svého vozíku. Mapu potrubních tras, kterou mu dala královna, zasunul pod kroužkovou košili. Vedle něho seděl Boïndil, za ním se Bavragor s Balyndis něčemu společně smáli.</p>
<p>„Buďte zticha,“ zasyčel Pruďas dozadu. Jeho náladu mohl kdekdo bez rozpaků označit jako mizernou, bez bratra se necítil dobře a byl podrážděný.</p>
<p>Rodario rychle dopsal poslední řádky a důkladné zazátkoval čerstvé roztopený inkoust, aby z něho cestou nic nevyšplíchlo a nezničilo mu šaty. „To bude legrace!“ těšil se. „Taky bychom měli něco obdobného postavit, Furgasi. Návštěvníci by mohli prožít podobnou jízdu jako hrdinové našeho kusu.“</p>
<p>„Kdepak, to nebude žádná sranda,“ odporoval mu Goïmgar kysele. „Žaludek se ti sevře, vousy ti budou povlávat v obličeji a budeš mít sto chutí se pozvracet.“</p>
<p>„Ale co. Tak zlé to být nemůže. Já jsem zvyklý na ledacos,“ odpověděl herec a snažil se omotat si bezpečnostní lano kolem břicha.</p>
<p>Když jejich vozík dorazil na zrychlovací úsek a téměř svisle se řítil dolů, vykřičel Rodario z plna hrdla svůj strach. Pak bojoval s mocným nutkáním pozvracet se. Po dlouhé době mohli trpaslíci na Goïmgarově tváři znovu zahlédnout široký úšklebek.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>B</p>
<p>alendilín stál ve svém pokoji, potěžkával v ruce válečnou sekeru a na zkoušku s ní provedl několik úderů, až si byl jistý, že i s jednou rukou dokáže máchnout čepelí dost rychle.</p>
<p>„Jejich stále víc, můj králi,“ zaznělo z venku ustarané volání. „Pojď a podívej se sám.“</p>
<p><emphasis>Skoro by se dalo říct</emphasis><emphasis>, že je </emphasis><emphasis>Bislipurova řeč přilákala. </emphasis>Vyšel ven a kráčel kolem nekonečné řady válečníků kmenů Druhých a Čtvrtých, až se z nejvyšší terasy Obrosmrti mohl rozhlédnout po kraji kolem bran.</p>
<p>Přímo se to tam jimi hemžilo, tisíce velkých a malých bodů kmitaly sem a tam. Vzduch páchl nakyslým tukem a výpary skřetů, kteří se utábořili ve vzdálenosti jedné míle od pevnosti a tam se připravovali na útok. Jejich řev tlumeně pronikal až k němu.</p>
<p>V dálce Balendilín spatřil gigantické dřevěné dobývací věže, které skřeti nezadržitelně přisunovali k pevnosti, měřily do výšky určitě čtyřicet stop i víc. <emphasis>S těmi věžemi nebudou mít problém dostat se na cimbuří první hradby.</emphasis></p>
<p>Šeredné dřevěné konstrukce vypadaly jako zborcené, což těm bestiím nijak nevadilo, jen když splní účel a pomohou jim přes první překážku na cestě do srdce Druhé trpasličí říše. Na ochranu proti zápalným střelám byly véže obaleny lidskou kůží. Jakmile útok začne, budou je polévat, aby dřevo rychle nevzplálo.</p>
<p>„Nevěřil bych, že tak brzy zaútočí na říše trpaslíků,“ poznamenal Bislipur, který si stoupl vedle něho a pozoroval davy skřetů. Měl na sobě plnou zbroj a byl obrazem válečníka, jakých je v trpasličích říších málo. „Jejich nejmíň deset tisíc. Ještě štěstí, že jsem přivolal posily ze své vlasti.“ Marně čekal na královu pochvalu.</p>
<p>„Skřeti, goblini, hrstka obrů, trollové a pár alfů,“ odhadl jejich sílu Balendilín. „Tungdil nelhal, když nám předpovídal Nôd’onnovy záměry.“ Pozoroval, jak trpaslíci obsazují první okruh obrany a připravují se na útok těch bestií. <emphasis>Čaroděj na nás může vyslat své služebníky v tak velkém počtu jen tehdy, když si je jistý dobytím lidských říší. To se mi vůbec nelíbí.</emphasis></p>
<p>„Jestli naše okruhy obrany padnou, stáhneme se do hlubin hor.“</p>
<p>„A pak?“</p>
<p>„Jestli nás budou následovat i tam, jsou ztraceni. My se tam vyznáme líp než oni.“</p>
<p>„Počítáš s tím, že nedokážeme udržet hradby?“ tázal se Bislipur udiveně. „Pět tisíc mých a pět tisíc tvých bojovníků by mělo stačit, abychom ubránili pevnost až navěky.“</p>
<p>„Od té doby, co zlo získalo ve Skryté zemi převahu, počítám se vším.“ Král nařídil nejlepším bojovníkům, aby posílili stráže u vchodů do tunelů. <emphasis>Vším, co mají.</emphasis></p>
<p>Pak se vydal na ochoz, kde se mu odkryla celá šíře té nepřátelské chátry: různorodě poskládané houfy těch nejnižších, nejubožejších Tionových stvůr nedočkavě slintaly, prskaly a čekaly, až trpaslíky pobijí a otevřou svým příbuzným Vysokou bránu.</p>
<p><emphasis>Zbroje těch goblinů a skřetů patřily ještě před nedávném žoldákům královny Umilante. Vojákům se nepodařilo ty stvůry zdolat. </emphasis>Balendilín sledoval, jak se bestie řadí do neuspořádaných skupin, aby se mohly zapojit do prvního útoku a aby viděly, s čím na ně trpaslíci vyrukují. „Dva tisíce bojovníků za velkou bránu!“ nařídil pevným hlasem. „Budete připraveni.“</p>
<p>Když se skřeti s chrochtáním a frkáním pustili k pevnosti, dal otevřít portál a vyslal válečníky na výpad.</p>
<p>S nesmírnou radostí sledoval, jak sekery jeho kmene řádí mezi skřety, kteří s tak mohutným protiútokem nepočítali a hledali spásu v útěku, dokud je trollové nepřinutili obrátit se a znovu vyrazit proti pevnosti.</p>
<p>Ale tou dobou už byli trpaslíci opět zpátky za ochrannými hradbami Obrosmrti a zaznamenali pouze tři tucty lehce zraněných. Naproti tomu na prašné zemi před branami leželo několik set zmrzačených nebo mrtvých bestií. V řadách sjednocených vojů národa trpaslíků zavládl nesmírný jásot.</p>
<p>„Vidíte, čeho všeho jsme schopni, když bojujeme společně?“ zvolal shora Balendilín naplněn pýchou a ohlížel se po Bislipurovi, jestli snad i on nechce svým lidem něco říct.</p>
<p>Avšak nikde ho nemohl najít.</p>
<p><strong>Skrytá země, pod říší královny Weyurn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>V</p>
<p>ozíky se řítily potrubím, strhávaly s sebou pavučiny a rozviřovaly staletý prach. Tu a tam prchaly nějaké velké stíny ze světla pochodní, osvětlujících kus tunelu před jejich rachotícími, hlučnými vozíky, do temnoty bočních chodeb a dokazovaly jim, že i hluboko pod Skrytou zemí přece jen existuje život. Musel to však být nějaký neškodný, ustrašený život, neboť jejich jízda probíhala bez jakýchkoliv incidentů.</p>
<p>Od západu se blížili k Páté trpasličí říši. Tungdil počítal značení na stěnách tunelu a na konci prvního dne jejich cesty spočítal, že urazili více než dvě stě padesát mil.</p>
<p>„S takovou budeme za pět oběhů u Pátých,“ radostně oznámil přátelům při odpočinku u ohně. „Postupujeme rychle vpřed.“</p>
<p>Utábořili se v jedné velké hale, jíž vedly dvě trasy a která sloužila jako dopravní uzel. Strop nesly přírodní kamenné sloupy a vyzděné oblouky, trpasličí runy na stěnách a na sloupech nepřipouštěly žádné pochybnosti o tom, kdo tady všechno postavil. Dřevo, které jim s praskáním skýtalo teplo, pocházelo ze zbytků nepoužitých trámů, které v hale našli.</p>
<p>„Nevěřím, že se nám podaří toho draka přelstít,“ pronesl Goïmgar malomyslně. „On nás svým dechem spálí.“</p>
<p>„Ale co. Nacpem mu do krku toho Dlouhýho, pak už mu z chřtánu nic jinýho nevyleze,“ ozval se Boïndil a žvýkal přitom večeři. „Chutná to skvěle, Balyndis. První doopravdy uměj maso správně nasolit a vyudit,“ chválil. Zvědavě vydloubával kousky bylinek, které obalily šunku křupavou kůrčičkou.</p>
<p>Bavragor šťouchl Tungdila do boku. „Jen se na ni podívej! Není to parádní kovář… kovářka?“ Jeho rudohnědé oko se šťastné zalesklo. „Její kroužková košile, jednotlivý proužky železa, to je práce opravdovýho mistra.“</p>
<p>„Odkdy se vyznáš v kovářské práci?“ Tungdil se široce ušklíbl, ale v duchu mu dával za pravdu, co se týkalo kvality kovářské práce. „Zrovna od tebe jsem před nedávném slyšel úplně jiné věci.“</p>
<p>„Před bojem,“ zakřenil se Bavragor. „Pak mě zasáhla přímo doprostřed srdce…“</p>
<p><emphasis>Vypadá to tak. </emphasis>Od té doby, co ho v souboji porazila, se zdálo, že se hodinu od hodiny vyvíjí mezi nimi něco víc. Tungdil to Jednookému přál. „Netrefila tě do hlavy?“</p>
<p>„Nemluvte tak rychle. Skoro vám nestačím.“ Rodario seděl těsně u ohně, vyslechl jejich tichý rozhovor a horlivě si ho zapisoval. „Rád bych, aby se můj kus co nejvíc podobal skutečnosti.“</p>
<p>Furgas mezitím zkoumal trasu a Narmora stála vedle něho na stráži. Djerůn dřepěl na zemi kousek vedle nich, kolem sebe rozložil svůj arzenál zbraní a jako vždy se ani nehnul.</p>
<p>„Klidně ho mohla praštit o něco silněji,“ zamumlal Goïmgar potichu, takže ho zaslechl jen Tungdil. „Kdybych svého krále tak nemiloval, musel bych ho nenávidět za to, že mě s váma vyslal na tuhle cestu.“ Jako po většinu večerů byl první, kdo si zalezl pod deku a zavřel oči.</p>
<p>Bavragor se ušklíbl a poznamenal, že herec se jako obvykle nedokáže odloučit od vaku se svými kostýmy a má ho pořád na dosah. „Nemohli jsme ho nechat u Prvních?“</p>
<p>Rodario ho obdařil nesouhlasným pohledem. „Nikdy! Jeho obsah je příliš cenný a kdo ví, jestli ty kostýmy nebudeme nakonec třeba ještě potřebovat.“</p>
<p>Ozvala se hlasitá rána a všichni nastražili uši. Zněla jako jeden jediný úder kladiva o skálu, zvuk se valil chodbami a postupně slábl.</p>
<p>Otočili hlavy a zadívali se k Furgasovi, který důkladně zkoumal kovové koleje. „Já jsem to nebyl,“ prohlásil okamžitě. „Přišlo to zevnitř z tunelu před náma.“</p>
<p>Goïmgar se napolo vztyčil. „Už jsem jednou něco takového zaslechl!“ Polekaně sáhl po svém štítu. „To jsou duchové mrtvých dělníků,“ zašeptal a zkroutil se pod dekou do klubíčka. „Vraccasi, ochraňuj nás.“</p>
<p>Tungdil si rovněž vzpomněl. „Bylo to kousek před Mifurdanií,“ pronesl tiše, „a znělo to úplně stejně jako teď.“ <emphasis>Nějaký signál? Komu a co znamená?</emphasis></p>
<p>„Buďte zticha.“ V Boïndilovi se probudily válečnické instinkty. Vstal a rozběhl se ke vchodu do tunelu, zatímco Narmora jistila druhou stranu. Pozorně naslouchal, jestli se v temnotě před ním něco neozve. Čas plynul, nikdo z nich se neodvážil ani nadechnout.</p>
<p>Pouze Andôkai nerušené vybalila dýmku, nacpala si ji a zapálila třískou. Balyndis se široce ušklíbla a následovala její příklad. Lhostejně uchopila rukavicí kousek doutnajícího dřeva, aby jím zapálila tabák. Tváře obou tak odlišných žen zahalil oblak dýmu.</p>
<p>Nakonec se Pruďas vrátil zpět k ohni. „Nic tam nebylo. Nic jsem necítil ani neslyšel.“</p>
<p>„Musíme dávat pozor. Posledně, když jsme takový zvuk zaslechli, tak se potom zřítil kus stropu,“ varoval všechny Tungdil a chystal se k nočnímu odpočinku.</p>
<p>Furgas a poloalfka se k nim připojili. „Je možné, že nejsme jediní, kdo tohle potrubí používá,“ obeznámil Furgas trpaslíka se svými poznatky. „Na kolejích před námi není ani trocha rzi, ani žádná patina.“</p>
<p>„Takže se můžeme domnívat, že po nich v pravidelných intervalech kloužou vozíky.“</p>
<p>„Chtěl jsem, abys to věděl.“</p>
<p>„Děkuji, Furgasi. Prosím, nech si to pro sebe. Nechci, aby nám Třpytovous umřel strachy,“ poprosil ho Tungdil.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„M</p>
<p>ohu ti nějak pomoci, Bislipure?“ otázal se přátelsky jeden ze dvou strážců, ten, co stál na pravé straně. Právě si všiml kulhavého trpaslíka, jak se blíží k nim a k bráně do tunelů.</p>
<p>„Ano. Mohl bys zemřít tak, abys při tom nevydal ani hlásek,“ odpověděl Bislipur stejně přátelsky. Zároveň vystřelila jeho sekera vzhůru a shora šikmo zasáhla trpaslíka do nechráněného krku.</p>
<p>Proti obouručně vedené ráně nebylo obrany a strážce s tichým zachroptěním zemřel.</p>
<p>Druhý bojovník ještě stihl položit pravou ruku na signální roh a levou uchopit válečný kyj, když mu zkrvavená čepel protnula krk a zajela helmou až do mozku.</p>
<p><emphasis>To bylo snadné. </emphasis>Bislipur si otřel krev z tváře, obrátil se a krátce pískl. Z chodby se vyhrnuly dvě stovky jeho nejvěrnějších bojovníku.</p>
<p>„Víte, na čem záleží,“ prohodil stroze a pronesl formuli, která jim otevře přístup do zadní haly k podzemním trasám. „Nemějte slitování s těmi, co chtěli Gandogara podvést, neboť ani vy byste se od nich žádného slitování nedočkali.“</p>
<p><strong>Skrytá země, pod říší královny Weyurn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>D</p>
<p>ošlo k tomu, když dorazili ke značce třísté míle, vyjeli z potrubí a zabočili na úzký most. Pod nimi nebylo nic než vzduch a nekonečná čerň.</p>
<p>Přední vozík s trpaslíky začal v plné rychlosti poskakovat, kola vyskočila z kolejí a vzpříčila se. Vozidlo klouzalo po dvou kolech, sršely od něj jiskry, až se vozík navzdory veškeré snaze jeho osazenstva převrhl a pak se ještě jednou překotil.</p>
<p>Za nimi jedoucí vozíky stačily ještě na poslední chvíli zabrzdit, aby nešťastníky nepřejely.</p>
<p>Tungdil, Balyndis a Boïndil měli štěstí, přistáli na mostě a několikrát se převrátili kolem vlastní osy, než zůstali klidně ležet. Jejich zbroj a rukavice zabránily tomu, aby si z pádu odnesli nějaké zlé odřeniny.</p>
<p>Tungdil nakonec přistál rovnou na kovářce a bylo vidět, jak je mu to trapné. Červeň mu stoupla do tváří. Balyndis mu pohlédla do očí a chtěla něco říct, pak se však zarazila a jen na něho upřeně zírala.</p>
<p>Tu mu k uším proniklo Goïmgarovo zoufalé volání. „Promiň,“ řekl rozpačitě a zvedl se, aby se poohlédl po brusiči diamantů.</p>
<p>Útloučký trpaslík se držel horní hrany zdi, kymácel se sem a tam a naříkal. Ruce zoufale hledaly na hladkém povrchu nějaký záchytný bod, ale váha jeho zbroje a batohu ho neúprosně stahovala dolů. „Dělejte přece něco! Já se zřítím dolů!“</p>
<p>Tungdil se rozběhl. Bavragor ležel u hrazení několik kroků od Goïmgara, s bručením se zvedal a držel se za hlavu. „Nějakej obr mě musel zezadu nakopnout.“ Až v tuto chvíli si všiml, jak jeho společník bojuje o život, vrhl se vpřed a hmátl po jeho paži.</p>
<p>Příliš pozdě.</p>
<p>Goïmgarův zděšený obličej zmizel, uslyšeli jeho pronikavý výkřik, který víc a víc slábl.</p>
<p>„U Vraccase!“ bylo všechno, co ze sebe kameník vypravil. Boïndil, Tungdil a Balyndis dorazili na místo, ale museli jen bezmocně přihlížet, jak se jeho postavička stále zmenšuje a polyká ji temnota.</p>
<p>„Uhněte!“ Najednou se kolem nich mihla Andôkai, mohutným skokem se vyhoupla na zeď, mocně se odrazila a rozpřáhla ruce jako při skoku ze skály. Její šarlatově rudý plášť za ní vlál jako korouhev, pak se i ona vnořila do temnot.</p>
<p>Trpaslíci slyšeli třepetání a šustění látky, nebylo však nic, co by sami mohli dělat. Rodario zapálil pochodeň, ale její svit nestačil ani trochu rozjasnit okolí.</p>
<p>Po dlouhé době zaplálo v černotě hluboko pod nimi drobné světle modré světýlko.</p>
<p>„Spadla dolů a roztříštila se?“ otázal se Boïndil. „To světýlko je její duše?“</p>
<p>Tungdil pohlédl k Djerůnovi, který stál jako vždy nehybně jako socha. Podle toho, jak se choval, nedělal si o svou paní starosti, což zase vzbudilo v trpaslíkovi novou naději. <emphasis>Ona určitě ví, co dělá, aspoň myslím.</emphasis></p>
<p>„Světlo se k nám blíží!“ zvolala Balyndis vzrušeně. „Letí nahoru!“</p>
<p>Z hlubin vyrazil mohutný závan větru a přinášel k nim dvě postavy. Andôkai a Goïmgar se vezli na vrcholku větrné vlny, která je jemně složila na mostě a poté odezněla.</p>
<p>Rozcuchané dlouhé světlé vlasy padaly Andôkai do obličeje, trpaslíkův třpytící se vous vypadal, jako by ho prošmejdil zástup myší a hledal v něm něco k snědku. Jeho obličej byl mrtvolně bledý, ale jinak mu nic nechybělo.</p>
<p>„To bylo… nepopsatelné,“ vydechl Rodario. „Já to nemůžu pochopit, ctihodná mago! Bylo od vás nesmírně nezištné a odvážné, že jste vhodila svůj vlastní drahocenný život na misku vah, jen abyste ho zachránila.“ Obdařil Goïmgara omluvným pohledem. „Což samozřejmě neznamená, že tvůj život má menší cenu než její.“</p>
<p>„Měl by ses podívat na ten vozík,“ obrátila se Andôkai na Furgase, jako by se nic nestalo, upravila si plášť a znovu si spletla cop. „Můžeš ho nějak opravit?“</p>
<p>Muž přešel k vozidlu a už zdálky potřásal hlavou. „Kola jsou prohnutá a už se nedokážou točit rovně.“ Sklonil se. „Na trase někdo zapracoval, měli jsme štěstí, že nás to taky nevyhodilo z kolejí.“</p>
<p>„Zlato a tionium!“ vykřikl Pruďas, který obešel vozík kolem dokola a rozhlížel se po nákladu. „Zmizely!“</p>
<p>Bavragor se otráveně podíval do propasti. „Můžu ti říct, kde zůstaly. Budou někde tam dole a pořád ještě padaj, až dopadnou na konec světa.“ Podíval se na čarodějku.</p>
<p>„Ne,“ odmítla jeho němý návrh. „Budeme muset najít nějaké jiné řešení.“</p>
<p>Mlčeli. K tomu, aby mohli zhotovit magickou zbraň, jim nyní chyběly dva nesmírně důležité materiály.</p>
<p>„Já jsem věděl, že se nám to nepodaří,“ pronesl Goïmgar naříkavě, ne však bez jistého zadostiučinění.</p>
<p>„To mi přišlo akorát tak vhod. Mohli bysme ho vlastně zase hodit dolů,“ poznamenal Boïndil se zabručením. „Teď, když nám chyběj ty pruty, už ani žádnýho ukňouranýho brusiče diamantů nepotřebujem.“</p>
<p>„A co když ano?!“ snažil se Tungdil pozvednout stísněnou náladu. „Nikdo mi nedokáže namluvit, že v trpasličí říši nenajdeme dost zlata a tionia na výrobu Ohnivé čepele.“</p>
<p>„A už jedno řešení máme,“ přikývla na souhlas Andôkai, která si právě posledními pohyby upravovala koženou zbroj, aby jí zase dobře seděla.</p>
<p>„Skvělé. Hrůzu jsme překonali, jedeme dál. Rozdělte se nějak jinak, abychom všichni vlezli do vozíků,“ nařídil Tungdil a cítil se ve své roli vůdce stále líp a líp. „Budeme se střídat při posunování, než se dostaneme k dalšímu sešupu dolů.“</p>
<p>„Není třeba,“ utrousila maga a ukázala na Djerůna.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>T</p>
<p>entokrát se na ně Nôd’onnovo vojsko hrnulo ze stran.</p>
<p>Když se obléhací věže valily vpřed, prorazily trpasličí střely díry do mokrých lidských kůží i do dřeva za nimi nebo strhly kousky trámů, nepodařilo se jim však dosáhnout, aby se věže zřítily.</p>
<p>Nakonec stály tři z těch konstrukcí těsně před cimbuřím. Útočné rampy se rozevřely a z útrob všech věží se s řevem vyřítili skřeti, ale proti rozzuřeným trpaslíkům neměli šanci prorazit.</p>
<p>Balendilín dirigoval obránce více než zdatně, takže se ani jedinému útočníkovi nepodařilo probít se jejich řadami.</p>
<p>„Do věže, a polijte dřevo petrolejem,“ nařídil, když dozněla první vlna útoku a nahoru stoupaly další bestie.</p>
<p>Jeho plán se zdařil. Brzy nato se věže rozhořely jasnými plameny, dřevo prosycené pryskyřicí vzplálo jako troud, provazy se trhaly a obléhací stroje se s rachotem řítily k zemi. Útočníci se s kvičením stáhli zpátky.</p>
<p>Tentokrát však trpaslíci zaznamenali ztráty. Čtrnáct trpaslíků byla zabito šípy alfského odstřelovače, který se skrýval na plošině poslední dobývací věže. Šlehající plameny ho neodradily, ani když mu již hořely šaty na těle, bez přestávky vysílal proti obráncům další a další šípy. Teprve když mu prohořela tětiva luku, skončil s ostřelováním.</p>
<p>Navzdory mrtvým vládla mezi trpaslíky dobrá nálada. Nic nenaznačovalo, že by Obrosmrt měla padnout.</p>
<p>„Bojovali jste dobře,“ pochválil je Balendilín. „Na padlé bratry nikdy nezapomeneme, jejich jména budou ve zlatě vyryta do stěny poradního sálu. Jeho oči přelétly shromáždění vousatých obránců, kteří se na něho dívali, zpocení, ale šťastní, a zdaleka ne vyčerpaní. „Vraccas se postaral…“</p>
<p>„Skřeti!“ přerušil ho výkřik jednoho trpaslíka, stojícího na věži pozorovatelny, který se narychlo ohlédl. „Skřeti jsou uvnitř našich hradeb!“</p>
<p>Byly jich tam stovky a s řevem převálcovali kdejaký odpor. Brzy úplně obsadili první plošinu. Máchali štíty, sekerami a kopími a vysmívali se tak trpaslíkům.</p>
<p><emphasis>Tunely! Dostali se tunely dovnitř! </emphasis>„Musíme je zničit dříve, než otevřou Vysokou bránu! Pospěšte si, děti kováře!“ bičoval Balendilín své bojovníky a vyrval je z jejich zděšené strnulosti. „Tento den nesmí přežít ani jeden skřet!“</p>
<p>Vojskem trpaslíků projel mohutný záchvěv. Vyřítili se po svahu dolů a vrhli se na pradávné nepřátele svého národa. Jejich jednoruký král stál uprostřed mezi nimi a byl jim vzorem statečnosti.</p>
<p>Tu vyšel z haly jakýsi skřet, ústa přiložená k obrovskému rohu, a zazněl pronikavý tón, na který odpověděl z druhé strany pevnosti hlasitý jásot. Druhý čelní útok obléhatelů právě začal.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />V</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_24.jpg" /><emphasis>ak k tomu mohlo dojít? Tunely byly zajištěné. </emphasis>Balendilín neměl čas podívat se ke vchodu, protože vedl své muže proti přesile obrů, skřetů a goblinů, jejichž proud nechtěl vyschnout. Za jednoho zabitého nepřítele stáli před králem dva další, mohl sekerou švihat před sebe i naslepo a vždycky by nějakého nepřítele zasáhl.</p>
<p>Králi a jeho trpaslíkům se však podařilo zahnat bestie, které se tak překvapivě vynořily uvnitř pevnosti, zpátky do podzemních chodeb. V krvavé bitvě, při níž mnoho trpaslíků přišlo o život, zatlačili útočníky zpět až do vstupní haly k tunelům. Dále už to však nešlo.</p>
<p><emphasis>Je jich příliš mnoho! </emphasis>Balendilín se vyděsil, když spatřil množství čekajících nepřátel, které sice zatlačili na jedno místo, ale nedokázali je porazit. Z potrubí se hrnulo stále více skřetů.</p>
<p>Zezadu se přiblížil posel, který jim předal další děsivou zprávu. „Ty stvůry tě obešly,“ lapal po dechu. „Napadly nás zezadu, brány Obrosmrti jsou dokořán, první a druhý okruh obrany padly.“</p>
<p>Balendilín zavětřil zradu. „Zaplavte plošiny vroucím olejem. To bude…“</p>
<p>„Nejde to. Zničili všechna zařízení.“</p>
<p><emphasis>Zničili? </emphasis>Králova víra, že tato bitvu skončí jejich vítězstvím, zakolísala. <emphasis>To mohli udělat, jenom pokud jim někdo řekl, kde ta zařízení jsou. </emphasis>„Vyřiď našim, aby se stáhli a uzavřeli vchod. Vnější část pevnosti opustíme, budeme říší bránit zevnitř.“ Povzbudivě ho plácl po rameni. „Rychle!“</p>
<p>Posel přikývl a odběhl.</p>
<p>Tyto události rozhodně nikdo nemohl svádět na nějakou nešťastnou náhodu, tím si byl král jistý. Skřeti nejdříve prošli tunely, o kterých celé stovky cyklů neměli tušení, pak ty bestie vyřadily obranné mechanismy vnějších teras pevnosti a nakonec trpaslíky obešly.</p>
<p><emphasis>Vyznají se tady dokonale. </emphasis>Někdo je na celou věc důkladně připravil a prozradil jim o Druhých úplně všechno. <emphasis>Který trpaslík by mohl tak ostudný čin spáchat? </emphasis>Nedokázal si představit nikoho, kdo by se dobrovolně bratříčkoval se skřety. <emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis>? Mohl někoho z nás začarovat kouzlem! </emphasis>Rychle dospěl k rozhodnutí, každý okamžik byl důležitý.</p>
<p>„Dvě stovky půjdou se mnou, zbytek bude ty bestie držet tady v šachu,“ nařídil a rozběhl se chodbou.</p>
<p>Jeho cílem byla Vysoká brána. Měl v plánu zničit most přes příkop, než se k němu skřeti dostanou a vysunou ho ven, aby umožnili přístup tvorům ze zemí na druhé straně hor. Jeho vztek a nenávist k Nôd’onnovi rostly každým krokem.</p>
<p><strong>Skrytá země, pod říší královny Weyurn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>„C</p>
<p>opak on si nepotřebuje ani na chvilku odpočinout?“ vyptával se Rodario zvědavě Andôkai. „Vždyť už oba dva vozíky sune tak dlouho.“</p>
<p>„Djerůn je zvyklý na práci, na rozdíl od tebe,“ odsekla maga nevrle.</p>
<p>Mim na ni pohoršené pohlédl a vystrčil bradu. „Co jsem vám udělal, ctihodná mago, že mne stále…“</p>
<p>Otočila se dozadu. „Nastup si, Djerůne, tam před námi je prudký sešup dolů.“</p>
<p>Obrněný válečník poslušně naskočil do zadního vozíku a zkroutil se, aby zabral co nejmíň místa, nikoho nezranil a aby nezachytil hlavou o strop tunelu.</p>
<p>„Klidně mne můžete ignorovat,“ pokračoval herec vytrvale, „ale nepřinese vám to žádný užitek. Uvažte, že tím na mě třeba uděláte špatný dojem a já přitom pořád ještě tvořím kus, ve kterém budete vystupovat. Rozumíte?“</p>
<p>Andôkain pohled se zavrtal do jeho očí. „Pošlu na to představení Djerůna. Podle jeho chování poznáš, jestli jsem s tou hrou spokojena, nebo ne. Kdyby vytáhl sekeru, tak vezmi nohy na ramena.“ Rodario marně vzdoroval jejím očím. „Já proti tobě nic nemám, ale lidi jako ty nemůžu prostě vystát. Jsi strašně ješitný, to se mi vůbec nelíbí.“</p>
<p>Rodario protáhl koutky úst, jeho dobrá nálada se vytratila. „Klidně řekněte, že mě nepovažujete za pořádného chlapa. Ve vašich očích musí muž umět máchat mečem, mít svaly a umět čarovat.“</p>
<p>„Omlouvám se ti,“ prohodila maga výsměšně. „Vyznáš se ve mne lépe, než jsem si myslela. Jak vidíš, nesplňuješ ani jedno z těch tří kritérií, a proto se nemusíš dále ucházet o mou přízeň. Rušíš tím jak mě, tak i ostatní.“</p>
<p>Jako vždy nepovažovala maga za nutné ztlumit zvučný hlas. Rodario zbrunátněl a nadechl se k odpovědi, když tu se vozík prudce naklonil vpřed a nabral rychlost. Obsah jeho kalamáře přetekl a vylil se mu na papír i na šaty. Herec uraženě mlčel.</p>
<p>Tungdil položil ruku na brzdnou páku a zíral do temnoty před sebou, aby rozpoznal možnou překážku a aby dokázal, kdyby bylo třeba, vozidlo v případě nouze včas zabrzdit i když si nedělal iluze, že by zavčasu uviděl například zprohýbanou kolej. Boïndil, který seděl vedle něho, se rovněž napjatě díval vpřed.</p>
<p>Vozíky za jízdy mezi sebou udržovaly velkorysý odstup a brzy dosáhly maximální rychlosti. Chlad v tunelu začal polevovat a vítr k nim zanášel pronikavý pach shnilých vajec.</p>
<p>„Tam vepředu je světlo!“ vykřikl najednou Pruďas. „Oranžové světlo.“</p>
<p>Vystřelili z tunelu a přejeli přes další most, který stál na čedičových vzpěrách a vedl přes obrovské jezero, jehož dno intenzívně zářilo. Láva se plazila po zemi, křišťálově průzračná voda vřela a tvořily se na ní mohutné bubliny, stoupající pára ohřívala vzduch a šířila ubíjející vedro, jež jim vyhánělo pot z póru. Těžce se jim dýchalo a zápach síry jim to nijak neusnadňoval.</p>
<p>Žhnoucí láva osvětlovala stěny nepravidelně tvarované jeskyně, jejíž průměr činil více než dvě míle a která mohla od jezírka až ke stropu měřit dobrých pět set kroků.</p>
<p>Vozíky se valily po dlouhém mostě. <emphasis>I</emphasis><emphasis> když to odsud shora vypadá nádherně, budu rád, až se vrátíme zpátky do tunelu,</emphasis> pomyslel si Tungdil.</p>
<p>Potom znovu uslyšeli bušení.</p>
<p>Začalo jedním jediným zaklepáním, pronikavým zvukem, který přehlušil tiché bublání a kypění.</p>
<p>Goïmgarova hlava sebou vzrušeně mrskala sem a tam, usilovně se pokoušel vypátrat příčinu zvuku. „To jsou duchové našich předků,“ šeptal. „Pamatuju si příběhy, co mi vyprávěla moje babička, o trpaslících, kteří se nepodřídili Vraccasovým zákonům, a proto nesměli po smrti vstoupit do jeho kovárny. Jsou odsouzeni k životu v podzemních chodbách a číhají na živé, aby se jim pomstili za svoje utrpení.“</p>
<p>„Tys věřil i historkám o skřetech, co požíraj lidi, že jo!“ vysmál se mu Bavragor.</p>
<p>„Můžu ti říct, že nelžou,“ zabručel Boïndil zepředu a Goïmgar se ještě více schoulil do sebe, až mu oči jen taktak vykukovaly přes okraj vozíku. „Možná měla s těma strašidlama pravdu.“</p>
<p>„Přestaňte,“ přikázal jim Tungdil a v tom zadunělo přírodní halou, zalitou načervenalým světlem, druhé zabušení.</p>
<p>Nezůstalo však jen u něho.</p>
<p>Bušení sílilo, stávalo se hlasitějším, zvonivé údery kladiva se rozezněly ve zvučném staccatu. Zvuk měl takovou sílu, že při něm vypadávaly ze stropu volné kameny. Menší úlomky se řítily dolů, o několik kroků minuly most a s plesknutím dopadly do horkého jezera.</p>
<p>„Tam!“ vykřikl Goïmgar, celý bez sebe hrůzou. „U Vraccase! Duchové! Přicházejí si nás vzít a strhnout do neštěstí!“</p>
<p>Dívali se, kam míří jeho ukazováček, a objevili bytosti, které se zničehonic vynořily za skalami a shora se na ně dívaly. Když jich bylo více než tři stovky, přestal je Tungdil počítat.</p>
<p>Bylo jich stále víc. Nebylo pochyb, vypadali jako trpaslíci, někteří měli na sobě zbroje, někteří obyčejné šaty, jiní zase skoro nic kromě kožené suknice. Válečníci, kováři, řemeslníci, bledé tváře se na ně upíraly s žalobou v očích a klepání nechtělo ustát. Zároveň zvedali paže a ukazovali opačným směrem, než kam společníci jeli.</p>
<p>„Chtějí, abychom odešli pryč.“ zašeptal Goïmgar. „Vraťme se zpátky, prosím. Přísahám, že dobrovolně půjdu přes celou Mrtvou zemi a budu bojovat se skřety.“</p>
<p><emphasis>Duchové. </emphasis>Tungdil ucítil, že mu po zádech probíhá ledový mráz, když viděl prázdné pohledy těch bytostí. Narudlé světlo lávy zahalovalo bíle tváře krvavou září. Lot-Ionanovy knihy vyprávěly o strašidelných postavách a nyní je viděl živé před sebou. <emphasis>Stejně mě neodradíte.</emphasis></p>
<p>Děs náhle pominul, s hukotem vjeli do dalšího tunelu a halu s jezerem a duchy nechali za sebou. Nakonec doznělo i bušení kladiva.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>J</p>
<p>ak se ukázalo, byly Balendilínovy nejhorší obavy na místě.</p>
<p>Když se svými válečníky dorazil na ochoz Vysoké brány, zjistili, že na kamenných deskách leží první pobití trpaslíci, jejich krev stékala po šedém kameni. Neměli dokonce ani čas vytáhnout zbraň, což naznačovalo, že byli zabiti nějakým přítelem. <emphasis>Přítelem, kterého </emphasis><emphasis>Nôd’onn</emphasis><emphasis> očaroval a učinil z něj zrádce! Prokletá magie!</emphasis></p>
<p>Vítr k nim zanášel pach skřetů, slyšeli rachocení ozubených kol a skřípání kamenných desek, které skřeti na sebe napojovali, jeden díl za druhým. Zrádce byl rychlejší než oni.</p>
<p>„Běžte!“ zakřičel Balendilín. Nic víc nemusel říkat, protože každý z jeho průvodců věděl, o co tady běží.</p>
<p>Pádili po schodech do pevnosti, aby se dostali do místnosti, kde se obsluhovala mechanika ovládající most. Nedočkavý nadšený řev bestií, které stály na druhé straně soutěsky a dívaly se, jak se pro ně staví přechod, jim pronikavě zněl v uších.</p>
<p>Najednou se ocitli před stovkou skřetů, velkých, silných, po zuby ozbrojených stvůr, s nimiž se museli pustit do lítého boje, aby se prodrali do té nejdůležitější místnosti.</p>
<p>Oba oddíly bojovaly s nesmírnou zarputilostí, každý z nich toužil po smrti toho druhého víc než kdykoli jindy. Rudá a zelená krev stříkala, údy a zuby létaly vzduchem a s hrubým bojovým řevem se mísilo vřískání hord čekajících na druhé straně příkopu, jejichž žádostivost neustále rostla.</p>
<p>Balendilínova paže umdlévala minutu po minutě, neustálé rozdávání ran ho čím dál víc unavovalo, zatím však jeho vzdor stále ještě vítězil nad unavenými svaly. „Všechny je pobijte,“ ryčel. „Musíme zničit ten most, jinak je všecko ztracené!“</p>
<p>„Už teď je všecko ztracené, Balendilíne,“ uslyšel, jak se od zdí odráží Bislipurův hlas, a nezdálo se, že by trpaslík cítil lítost nad tím, co právě řekl. „Klany Druhých zaniknou společně s těmi nejlepšími ze Čtvrtých. Když se skřeti dověděli o tunelech, bylo už všechno hračkou.“</p>
<p>„Tos byl ty?“ Král vrazil jednomu útočníkovi sekeru do odporné tlamy, kosti zapraštěly, z obličeje se stala zkrvavělá hmota a skřet padl k zemi. Vchod byl volný a trpaslíci se vřítili dovnitř, kde na ně čekal poslední tucet nepřátel a zuby nehty bránil mechaniku. Balendilín lapal po dechu a zůstal kousek vzadu. „Proč?“</p>
<p>„Původně jsem si to naplánoval jinak, ale ta tvoje pitomá hra s falešným uchazečem o trůn mi překazila plány. Ty a ten tvůj velkokrál jste mě přinutili improvizovat. Ale co, půjde to i tak. To, co by jinak ve válce s váma zvládli elfové, teď přebrali skřeti. A dokonce možná ještě i mnohem líp.“</p>
<p>Balendilín se snažil zjistit, kde Bislipur stojí, ozvěna však byla velice zrádná. „Za tvoji zradu tě vlastnoručně zabiju!“ přísahal naplněn nenávistí.</p>
<p>V odpověď mu zazněl zlomyslný smích. „To už jsem slyšel mockrát, ale nikomu se nepodařilo svoji výhrůžku taky provést. Ani tobě se to nepovede, králi Balendilíne, který brzy budeš bez říše i bez svýho národa.“</p>
<p>Balendilín nechal zrádce zrádcem, místo toho se vřítil do strojovny, aby pomohl zbylým bojovníkům. Nakonec se odvážil vrhnout skrz střílnu letmý pohled ven a podívat se, co je s mostem.</p>
<p>Most už byl ze dvou třetin vysunutý a první netrpělivé bestie se na něho snažily doskočit. Několik se jich při tomto kousku zřítilo do propasti, jiné dosáhly až na hranu a pevně se jí držely, než i ony sklouzly do hlubiny.</p>
<p><emphasis>Ne! To se jim nesmí podařit. </emphasis>Balendilín se s řevem vrhl na posledního skřeta a vší silou mu vrazil sekeru do boku. Ostří se prokousalo tukem promazanou zbrojí a tmavě zelená krev vystříkla mocným obloukem ven. Vytrhl zbraň z rány, odrazil protivníkův úder mečem a ještě jednou ho sekl do stejného místa. Nepřítel zavrávoral, utržil třetí ránu a padl.</p>
<p>Teprve teď si Balendilín všiml spousty zkroucených pák a uražených rukojetí, kterými trpaslíci ovládali most, pokud je ovšem nikdo nepokazil.</p>
<p>„Most vyjel na druhou stranu,“ podal mu zprávu trpaslík. „Ty bestie se hrnou do naší země, můj králi.“</p>
<p>Balendilín se ochromeně díval na zničenou aparaturu, která rozhodla o osudu jeho kmene a Skryté země. Žádné zatřesení ani škubnutí nepomáhalo, ta správná páka byla zaseknutá.</p>
<p>„Vraccasi, to se nesmí stát!“ vykřičel nahlas své zoufalství a vší silou se do páky zapřel. Nakonec páku urazil, do štěrbiny s rozmachem zarazil sekeru a tu použil jako náhradu místo páky. Pak se podíval ven.</p>
<p>Podařilo se! Opěrné pilíře zajely zpět, most uprostřed povolil. Praskání a tříštění pukajících kamenných desek pronikalo až k nim, k tomu se přimíchalo úzkostlivé úpění stvůr, které již pronikly na plochu mostu a pochopily, že je nečeká nic jiného než pád do propasti. Pak se most definitivně rozlomil a odsoudil bestie k smrti. Na druhé straně zůstaly stovky čekajících skřetů, stojících před příkopem u Vysoké brány, kteří dávali hlasitým řevem najevo zklamání.</p>
<p>„Králi, ty jsi zraněný,“ upozornil ho jeden válečník a Balendilín si všiml, že mu z levého boku prosakuje krev. Na kroužkové košili zela široce rozevřená rána, pocházející od úderu nějakého skřeta.</p>
<p>„To nic není,“ zavrčel a vytrhl sekeru z mechanismu. „Jdeme, zničíme ty stvůry, co se dostaly přes most, a pak se vrátíme k ostatním,“ udílel nové rozkazy. „Pak začneme hledat toho zrádce Bislipura.“</p>
<p>Na zpáteční cestě zjistili, že v celých Modrých horách už není ani jedno bezpečné místečko. V každé chodbě, každém průchodu, v každé hale naráželi na menší i větší skupinky skřetů a goblinů, kteří sváděli s trpaslíky tvrdé boje.</p>
<p><emphasis>Jak dlouho ještě se proti nim dokážeme udržet?</emphasis> kladl si v duchu otázku. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, pošli nám pomoc!</emphasis></p>
<p>Když se blížili k předsálí před rychlotunely, uslyšel Balendilín zvířecí skřeky a ryčení skřetů. Někdo je tam pobíjel po celých tuctech.</p>
<p>„Zatraceně, říkal jsem, aby na ně dávali pozor, ale neútočili na ně. Na přímý boj tam těch skřetů bylo strašně moc.“ Pospíchal se svými lidmi kupředu, aby pomohli strážím, které nechali na místě, a objevili něco, co si nedovedli nijak vysvětlit.</p>
<p>Skupina trpaslíků si probíjela cestu řadami skřetu z druhé strany. Bestie překvapilo, že se za nimi nečekaně vynořili další protivníci. Balendilínovi vlastní válečníci pak rovněž podnikli útok a sevřeli skřety ze dvou stran.</p>
<p>Balendilín nařídil průvodcům zaútočit a vrhl se do bitevní vřavy. Brzy se obě skupiny trpaslíků setkaly ve středu haly a blýskající se sekery rozpoltily poslední nepřátele.</p>
<p>„Teší mě, když přijdu k bitvě přesně na čas,“ pozdravil ho trpaslík v překrásně vypracované kroužkové košili. Měl trochu vysoký hlas, velice jemné vousy a zbroj byla na dvou místech na hrudi poněkud vyboulená, takže by muži příliš neseděla. V pravici držel trpaslík pozlacenou válečnou sekeru, potřísněnou krví skřetů.</p>
<p>„Já jsem Xamtys II. Vzdorohlavá z klanu Vzdorohlavých, královna Prvních, kmene Borengarova.“ Šťouchla holínkou do jedné mrtvoly. „Chtěla jsem přijet na shromáždění rady, a co vidím? Skřety. Ti byli taky pozvaní, aby se postarali o nějaké to rozptýlení mezi disputacemi?“</p>
<p>Balendilín rychle překonal překvapení. „Těší mne, že si První v této choulostivé hodině připomněli pospolitost našich kmenů a přišli k nám s pomocí, kterou jsme víc než potřebovali. Já jsem Balendilín Jednoruký z klanu Silnoprstých, král Druhých. Kdo se k vám dostal? Tungdil nebo Gandogar?“ V duchu ji prosil, aby řekla Tungdil.</p>
<p>„Hovořila jsem s Tungdilem a ten mi pomohl rozhodnout se a ukončit mlčení.“ Podala mu ruku a on jí potřásl. „A co se stalo tady?“</p>
<p>V nejvyšším chvatu jí povyprávěl o událostech v Obrosmrti a o zradě jednoho trpaslíka, spáchané na vlastním národu. Zatímco mluvil, obdrželi zprávu, že Vysoká brána odolá už jen chvíli, pak pod útoky nepřátel zvenčí padne.</p>
<p>„Musíte odejít z hor,“ radila Xamtys. „Jestli jste byli zrazeni, tak tady znají každičkou, i tu sebemenší chodbu, v níž byste mohli klást odpor.“ Položila mu ruku na rameno. „Pojďte k nám, nabízíme vám útočiště, dokud nebude Nôd’onn poražen a ty stvůry vyhnány z vaší vlasti.“</p>
<p>„Ne,“ odporoval jí okamžitě.</p>
<p>„Králi Balendilíne, teď není čas na trucování. Ty i tvůj kmen přesile podlehnete, a co pak? Pak budu mít já a mojí První dvakrát tolik práce, abychom Skrytou zemi zachránili,“ přesvědčovala ho královna přátelsky. „Použijeme potrubí a vrátíme se zpátky k nám. Poslové podají Tungdilovi i Gandogarovi zprávu o nové situaci.“ S ulehčením zaznamenala, že již její návrh v duchu akceptoval.</p>
<p>„Ať sem přivedou ženy a děti a naloží jich co nejvíc do vozíků,“ vydával Balendilín pokyny. „Ti, ke kterým se teď už nedostaneme, musejí vydržet, dokud je nepřijdeme vysvobodit. Doly jsou dost velké a dlouhé na to, aby se v nich mohli jednotlivci ukrýt. Měli by taky strhat ty nejdůležitější mosty. Skřeti je tak rychle nenajdou.“</p>
<p>Balendilín vnímal jako hořkou porážku, že musejí ustoupit, nepřišel však na žádné jiné řešení, jak uniknout hrozícímu zániku. <emphasis>Bez Bislipura by to nikdy nedošlo tak daleko, </emphasis>pomyslel si plný nenávisti.</p>
<p>Odhodlaně organizoval jejich odchod, vybíral dobrovolníky, kteří měli zaběhnout do odlehlých oblastí trpasličí říše varovat rodiny jednotlivých klanů a připravit je na nejhorší. „Řekněte jim, že musejí přečkat jen tu nejnutnější dobu,“ vštěpoval jim důrazně. „Za několik týdnů se vrátíme zpátky a skřety pozabíjíme. Tak zní můj slib.“</p>
<p>Poté se vydal do poradní síně, aby odtamtud odnesl ceremoniální kladivo a zachránil ho před zneuctěním. Poklad jeho kmene skřeti nikdy nenajdou, jen Gundrabur a on znali runy, které k němu otevíraly cestu.</p>
<p>Vzal zdobené kladivo, stojící vedle opuštěného trůnu, a poslouchal dunění beranidel, jimiž útočníci zpracovávali velkou bránu. Ten rachot mu zalézal do morku kostí, byl předzvěstí pohromy, chystající se dopadnout na říši Druhých, jako by pohroma sama mocně bušila na bránu.</p>
<p>Se zármutkem pohlédl na trůn, kamenné tribuny, na sloupy se zákony jeho kmene, na vzpěry v síni i na umělecky vytesané scény na stěnách. Otvory ve stropu pronikaly dovnitř zlatavé sluneční paprsky, které síň zalévaly příjemným světlem. <emphasis>Jestli tady všechno ještě bude, až se vrátím?</emphasis></p>
<p>„Skutečný král přece nebude chtít ustoupit, že?“</p>
<p>„Bislipur!“ Balendilín se prudce otočil a zadíval se ke kamenným tabulím. Za jednou z nich se skrýval ten zrádce, kamenné spony v jeho vousech narážely na sebe a tiše cinkaly.</p>
<p>„Čekal jsem na toto setkání, dokud nebudeš sám, bez těch svých horlivých pomocníčků. Na mostě jsi mi udělal čáru přes rozpočet. Byla hrozná škoda, že se ti podařilo ten most strhnout.“ Bislipur vytáhl válečnou sekeru a udeřil s ní do tabule se zákony kmene. V tabuli se objevily praskliny a rozpadla se na několik velkých kusů. „Ale já jsem trpělivý trpaslík. Tak jak já teď zničím tyhle zákony Druhých, tak vy padnete v boji proti skřetům.“</p>
<p>Král sešel po schodech dolů. „Všechno, co zničíš, je jenom kámen, na němž jsou napsaná slova. Dokážeme je znovu vytesat. Tvůj záměr ztroskotá! Trpaslíci obnovili pospolitost. Přišly sem klany Prvních a zničily většinu tvých spojenců. Víš to?“</p>
<p>„Oni nejsou moji spojenci, oni jsou moji přisluhovači, nástroje mé pomsty,“ upřesnil Bislipur klidně a dokončil ničení tabule. „Jen si oslavujte ten svůj maličký úspěch! Ale proti Nôd’onnovi nemáte šanci natrvalo uspět. Nôd’onn je příliš mocný a příliš šílený.“ Pod jeho údery pak praskla druhá tabule, naleštěná žula zabubnovala na kamenných deskách podlahy a rozpadla se na nich na kusy.</p>
<p>„Dost!“ Balendilín sešel dolů pod schodiště a blížil se ke zrádci. Cestou odložil obřadní kladivo a vytáhl z opasku sekeru. Dobře věděl, že co se týče síly, má kulhavý proti němu navrch, naštěstí se mu však nedostávalo obratnosti. „Řekni mi, proč jsi to udělal!“</p>
<p>„To bude boj,“ zasmál se Bislipur. „Dva mrzáci se budou měřit mezi sebou.“</p>
<p>„Tentokrát ale ne slovy,“ dodal král ponuře.</p>
<p>Bislipur se ušklíbl. „A klany Druhých budou už zase muset volit novýho krále.“ Bez rozmachu udeřil, avšak vládce se přikrčil, vyhnul se sekeře a využil setrvačnosti pohybu k vlastnímu úderu.</p>
<p>Bislipur uskočil s klením dozadu, ale trn na konci topůrka ho trefil do nechráněného lýtka. Kůže a látka se roztrhly, z řezu se vyvalila krev.</p>
<p>„Proč jsi nás zradil?“ snažil se Balendilín znovu vyzvědět. „Protože se tvůj chráněnec nestal velkokrálem a nebyla žádná válka proti elfům, proto? To jsi tím byl tak posedlý?“</p>
<p>Bislipur skočil dopředu a zaútočil na něho novou sérií výpadů, Balendilín však jeho finty prohlédl, ustoupil a pozorně vyčkával, až dojde k tomu skutečnému útoku. Při boji se dostali z jednoho konce haly až na druhý a nyní bojovali v chodbě, která vedla k jednomu z mostů. Pod ním zívala dvacet kroků hluboká propast.</p>
<p>„Je mi jedno, kdo sedí na trůnu,“ odpověděl Bislipur. „Chtěl jsem jenom jedno, chtěl jsem, aby došlo k válce. Elfové by vás zničili.“</p>
<p>Jeho úder přišel s takovou prudkostí, že ho král nemohl odvrátit. Balendilínovi se jen taktak podařilo změnit dráhu čepele, přitom však málem ztratil vlastní sekeru.</p>
<p>„Pořád to ještě nechápu, Bislipure. To tě Nôd’onn očaroval, nebo proč se stavíš proti svému vlastnímu kmeni?“</p>
<p>„Mému vlastnímu kmeni? Ne, Čtvrtí v žádným případě nejsou múj kmen. Jednou ses dostal tak blízko k pravdě, že jsem si myslel, že jsem ztracený.“ Jeho sekera opět se zahvízdáním proťala vzduch. Balendilín ji odvrátil protiúderem, ale při tom nárazu a otřesu ztratil v ruce veškerou sílu.</p>
<p>„Tys to sám řekl, Jednoruký. Jsem příliš silný a až moc dobrý bojovník, než abych mohl být jedním z těch slabochů Čtvrtých.“ Znovu udeřil, královy prsty se rozevřely, sekera narazila na most. „Já jsem z kmene Lorimburova a vejdu do dějin jako ten, kdo zazvonil na zvonec a zařídil, že ostatní kmeny zanikly,“ zaduněl ponuře jeho hlas. „Podařilo se mi to, co se nikomu přede mnou nepoštěstilo.“</p>
<p>Balendilín se zapřel do paže, kterou jeho soupeř svíral sekeru, a odvrátil tak další ránu, zrádce mu ale úderem hlavy vrazil helmu do obličeje. Balendilín se zapotácel dozadu, před očima se mu udělala rudá mlha a v ní se roztančily hvězdičky, v uších mu zněl Bislipurův vítězoslavný smích.</p>
<p>„Škoda, že Tungdil patří ke Třetím, jinak by se mohl po svém návratu ucházet o tvoje místo. Ach jé, ten bude brečet, až uvidí trosky Obrosmrti. Možná se schovám někde blízko, abych ho i ty ostatní mohl ze zálohy pobít. To by byla legrace.“</p>
<p>„Tungdil že je jeden z Lorimburova kmene? Nikdy!“ Balendilín se s námahou držel na nohou.</p>
<p>„Poznám jednoho z našich, jakmile ho uvidím, dokážeme se navzájem vycítit. A věř mi, ten tvůj uchazeč o trůn je jeden z mýho kmene, likvidátor trpaslíků. Přísahám, že je to pravda, stejně jako že tě teď zabiju a budu se dívat, jak budou skřeti požírat tvoje horké vnitřnosti.“</p>
<p>„Lžeš!“ Král se opřel o zábradlí, nohy pod ním povolily.</p>
<p>Bislipur se zle ušklíbl a udeřil. „Možná. Tobě to může být jedno.“</p>
<p>Balendilín vnímal dopadající sekeru jen jako rozmazaný stín.</p>
<p><strong>Skrytá země, pod královstvím Tabaïn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>Z</p>
<p>arachocení ve skále je varovalo, takže Tungdil stačil ještě včas zatáhnout za brzdu. Náraz vozíku na nakupené úlomky skály však byl i tak dost prudký, pořádně s nimi zatřásl a vozík vyjel z dráhy.</p>
<p>„Duchové se o chlup přepočítali,“ poznamenal Bavragor a setřel si prach z obličeje. Potom pomohl Balyndis, která mu v tom nebránila. „Určité jsme měli být pohřbeni pod tou sutí.“ Nahmatal měch s pálenkou a dal si jeden doušek.</p>
<p>„Ach, jen takový malý zával,“ prohodil Rodario a seskočil z vozíku na zem. „Ten dobrák Djerůn teď bude pár hodin dřít a my pak budeme moci pokračovat v jízdě. Nebo snad má ctihodná maga v kapse ještě trochu větru a profoukne nám to potrubí?“ Jeho tón byl výrazně uštěpačnější než předtím, to, jak ho žena odmrštila před očima a ušima všech ostatních, ho nesmírně urazilo, což jí hodlal dát najevo.</p>
<p>Strachy pobledlý Goïmgar zůstal, kde byl, a raději si podezřívavě obhlížel strop. Andôkai popošla k místu závalu a dala svému průvodci pokyn, aby odklidil trosky z cesty, ale brzy se jasně ukázalo, že v tunelu leží příliš mnoho kamení.</p>
<p>„Řek bych, že se zřítilo celý potrubí,“ řekl Bavragor, který se vyšplhal po kamenných blocích a prohlížel si stěny. „Vypadá to, že ten zával někdo předem připravil.“</p>
<p>Furgas si k němu pospíšil, zblízka si horninu prohlížel a osahával, až nakonec přikývl na souhlas. „Vidím to taky tak. Někdo vysekal špičákem do kamene malé otvory, takže se chodba musela zřítit, jakmile odstranil vzpěry.“</p>
<p>„To dřevo zpřelámali duchové,“ zašeptal Goïmgar a hlas se mu zatřásl. „Chtějí nás zničit, protože jsme nedbali na jejich varování.“</p>
<p>„Nikdy bych si nemyslel, že to řeknu, ale to ochlastovo vyzpěvování je mi tisíckrát milejší než to tvoje věčný pofňukávání,“ osopil se na něho Pruďas hrubě. Znovu se přihlásila jeho horká krev, která už dlouho nedostala žádnou příležitost vyřádit se podle chuti a nálady.</p>
<p>„Boïndile, kroť svůj vztek,“ uklidňoval ho Tungdil. „Vím, že je to pro tebe stále těžší, ale musíš ho udržet na uzdě.“ Vzal batoh, vyhledal v něm mapu, kterou jim dala Xamtys, a studoval ji. „Vrátíme se zpátky. Jednu míli odsud je východ.“ Podíval se na Goïmgara. „Vypadá to, že ti duchové splní přání a pomohou ti k procházce na povrchu.“</p>
<p>„Kde jsme?“ chtěla vědět Andôkai.</p>
<p>„Podle mých propočtů se nacházíme na jihovýchodě království Tabaïn,“ usoudil Tungdil. „Pochod k nejbližšímu vstupu do tunelů by nám neměl dělat žádné těžkosti. Taky se to tu jmenuje Plochá země, protože celá tahle země je jedna velká rovina.“</p>
<p>„Vynikající,“ zabručel Bavragor s pramalým nadšením. „Sotva si tohle vyžle něco přeje, hned se mu to splní. Já nejsem stvořený k tomu, abysem pobíhal na povrchu, a ani slunko nemám nijak zvlášť rád. Jedno rajtování na koni mi stačilo.“</p>
<p>„Na to si zvykneš,“ odsekl Boïndil. „Kdybys míval častějc službu u Vysoký brány, poznal bys na vlastní kůži, že teplo může být i příjemný.“</p>
<p>„Připadalo mi moc nebezpečný stát někde blízko tebe,“ opáčil Bavragor sžíravě. „Nechtěl jsem skončit jako moje sestra.“</p>
<p>Balyndis nastražila uši. Napětí, které mezi těmi dvěma náhle zajiskřilo, ji vedlo k tomu, že si stoupla před Bavragora, aby se ti dva do sebe nepustili pěstmi. Bavragor ji však popadl za ruku a odsunul stranou.</p>
<p>„Dávej si pozor. Nikdy se k němu neotáčej zády, když s ním lomcuje vztek a nenávist,“ varoval ji před Pruďasem. „Zabíjí rychle a bez přemýšlení.“</p>
<p>Pruďasovy svaly se napjaly, ruce sklouzly na násady obou seker. „Tak to že já dělám, Jednookej?“ vykřikl zprudka a bojovně sklonil hlavu.</p>
<p>„Tak dost! Buďte zticha, oba dva,“ přerušil Tungdil jejich další dohadování. „Abyste si vybili sílu, ponesete ty kovové pruty, dokud vám budou stačit síly, až pak je po vás přebere Djerůn.“ S nechutí uposlechli jeho rozkaz.</p>
<p>„Tomu, aby zvítězil rozum, brání jednomu bolest a tomu druhému vztek,“ vysvětloval Tungdil Balyndis, když k ní popošel. V rychlosti jí povyprávěl o pozadí nenávisti, doutnající mezi oběma trpaslíky.</p>
<p>„To je moc smutné,“ zalitovala Balyndis a její kulaťoučký obličej vyjadřoval soucit. „Smutné pro oba dva.“</p>
<p>„I když si to ve skutečnosti nepřeju, nejlepší by bylo, kdybychom narazili na nepřátele, na kterých by se Boïndil mohl vyřádit,“ pronesl k ní tiše a přitom mu do nosu vnikla její vůně. Voněla božsky, jako čerstvý olej a čistá ocel.</p>
<p>„Jdeš už?“ volal Goïmgar, který se vyšplhal z vozíku a chvátal za ostatními. „Vůdci by přece měli vždycky jít vpředu, nebo se snad mýlím?“</p>
<p>„Ne, nemýlíš se.“ Pospíchal kolem něj dopředu a připojil se k Boïndilovi a Bavragorovi, kteří mlčky vlekli svůj náklad. Žádný z nich nechtěl před tím druhým vypadat jako slabší a předat náklad obrovitému válečníkovi.</p>
<p>Najednou se před nimi ozval hlasitý rachot. Po trati se k nim řítil další vozík a jim se až na poslední chvíli podařilo tomu liduprázdnému vozidlu vyhnout.</p>
<p>Djerůn uskočil stranou, vytáhl sekeru a z otočky udeřil, nato vozík vykolejil a narazil do skalní stěny. Válečník byl v mžiku na miste, vůz nadzvedl, podíval se dovnitř a hledal nějakého pasažéra. Vozík byl prázdný.</p>
<p>„Možná že stál v nějaké boční chodbě a uvolnil se,“ uvažoval Rodario. „Ještě štěstí, že mám reflexy jako kočka, jinak by mě úplně rozmačkal.“ Furgas po něm loupl mnohomluvným pohledem.</p>
<p>„Byli to ti duchové,“ stál si tiše na svém Goïmgar. „Chtěli nás tím zabít.“</p>
<p>„Jasně.“ Boïndil odložil pruty, přistoupil blíž k vozíku a zkoumavě zavětřil. „Skřeti v něm určitě neseděli, tuk z jejich zbrojí bych viděl i cítil.“ Šmejdil ve vozíku sem a tam a nedal si pokoj, dokud na něco nenarazil. „Sponka z boty,“ ohlásil a zvedl ji do výše. „Levný tažený stříbro. Každopádně není stará, ale vypadá pořádně opotřebovaná. Škrábance, svinstvo.“ Zastrčil ji do kapsy.</p>
<p><emphasis>Já ji odněkud znám. </emphasis>„Takhle tu hádanku nerozluštíme,“ rozhodl Tungdil. „Půjdeme dál.“</p>
<p>Pruďas se okamžitě sehnul pro náklad a skupinka se dala na pochod.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>B</p>
<p>alendilín sebou v posledním okamžiku mrskl k zemi. Ostří sekery zasyčelo nad ním a narazilo do kamenného hrazení mostu. Král nakopl Bislipura zespodu do rozkroku, vytasil dýku a vrazil mu ji do špice holínky. Zrádcovo zasténání se okamžitě změnilo na hlasité zařvání.</p>
<p>Mlha před očima mu prořídla, zase viděl Bislipura jasně před sebou – dost brzy, aby stačil uniknout úderu vedenému s nesmírným vztekem. Odkulil se doprava a sekera naprázdno udeřila o most.</p>
<p>Tentokrát Bislipur s královým pohybem počítal a švihl po něm svou zbraní zespodu nahoru jako bojovou koulí. Čepel proťala články kroužků a bolestivě vnikla do jeho zraněného boku, špička sekery se zahákla v kroužkovém pletivu.</p>
<p>„Mám tě! Leť, Jednoruký,“ zasmál se Bislipur, uchopil topůrko oběma rukama, vlekl zbraní svého protivníka za sebou a narazil jím tvrdě o hrazení. Balendilín na kamenech uklouzl a najednou pod sebou viděl propast. „Ach ne, já zapomněl, že by pro tebe mohlo být těžké mávat křídly.“</p>
<p>„Ukaž mi, jestli Třetí létá stejně dobře jako Druhý,“ zvolal král, natáhl se, aby mohl bodnout dýkou, a vrazil ji zrádci do předloktí. Pak ucítil, jak klouže přes okraj mostu.</p>
<p>Balendilín se jako klíště chytil rukojeti dýky a stahoval ječícího Bislipura s sebou do propasti. <emphasis>Za svou zradu zemřeš se mnou.</emphasis></p>
<p>K jeho vlastnímu údivu skončil jeho let už po dvou krocích na pevné půdě. Dýka vyklouzla z předloktí jeho protivníka. Balendilín přistál na zbytcích jednoho kamenného oblouku, který se kdysi vypínal jako okrasa pod mostem a byl kvůli své nestabilitě stržen.</p>
<p>Bislipur prosvištěl kolem něho, instinktivně pustil topůrko sekery, aby se mohl zachytit okraje mostu, a to se mu i podařilo. Zbyla mu však jenom pravá ruka, protože tu druhou mu Balendilínova dýka rozřízla od lokte až k zápěstí.</p>
<p>„Ještě není po všem,“ supěl bolestí a námahou, zatímco se jednou rukou vytahoval nahoru. V očích mu plála nenávist. „Pět prstů mi bude stačit, abych tě uškrtil, Balendilíne.“ Pomalu se posunoval přes okraj hrany.</p>
<p>S hlasitým výkřikem vytrhl král sekeru ze své kroužkové košile. „Ale ano, už je po všem,“ zvolal, prorazil ostřím helmu a sekerou zrádci rozpoltil hlavu. Ozvalo se zaskřípění a zapraskání, pak se Bislipurovo čelo zalilo krví. „Slíbil jsem, že tě zabiju, a já svoje sliby plním.“</p>
<p>Pustil topůrko, kopl umírajícího do tváře a převrátil ho zpátky přes hranu. Tělo se zřítilo do hlubin, bylo slyšet tupý náraz, když po více než dvaceti krocích dopadlo na kameny a zpřelámalo se.</p>
<p><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, spal jeho duši ve své výhni. </emphasis>Balendilín zavřel oči a opřel se o kamenný oblouk. Bolestí ztrácel vědomí.</p>
<p>V poslední chvíli, když hrozilo, že zpola v bezvědomí sklouzne z úzkého sedátka, ho jeho lidé našli a odnesli k rychlotunelům. Jeho vozík se rozjel jako poslední.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Tabaïn,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>S</p>
<p>lunce zapadalo za rovinatým horizontem a sníh se naposledy rozzářil před tím, než nastane soumrak. Na bílé rovině pomrkávaly tisíce droboučkých diamantů.</p>
<p>Uprostřed nedotčené plochy se dal do pohybu jeden osamocený úlomek skály. Sesypal se z něho sníh, pak se kámen posunul stranou a z otvoru pod ním se do prostoru vyšvihla jakási ženská postava. Stopy jejích nohou rozmetaly dřívější dokonalost.</p>
<p>„U Samusina,“ vyklouzlo Andôkai, když se narovnala a rozhlédla po rovině, ploché jako talíř. Všude tam, kde černé flíčky ve velké vzdálenosti označovaly osady, stoupaly k nebi sloupy kouře. Poklekla, aby nebyla tak vidět, a na ochranu proti hlodavému chladu si přitáhla plášť úžeji k tělu. „Skřeti už jsou tady. Museli přijít ze severu.“ Čistý, zvonivě chladný zimní vzduch jí vnikl do plic, musela si odkašlat.</p>
<p>Tu a tam zaznamenala dlouhé černé skvrny, které se pomalu pohybovaly vpřed a táhly tam, kde se nacházelo další, ještě nezapálené město, nezpustošený statek nebo neponičená vesnice.</p>
<p>Andôkai zavřela oči a koncentrovala se. Okamžitě ucítila v zemi výběžky slabého pole energie, které se však pod Nôd’onnovým vlivem změnilo a zkazilo.</p>
<p>„Stojíme na zbytcích kouzelné říše Turgura,“ pronesla zvolna. „Země pod našima nohama kdysi překypovala magií. Teď si skoro nemám co vzít.“ Přesto využila příležitosti a doplnila svou zásobu magie, obličej se jí však přitom křivil bolestí.</p>
<p>V otvoru se objevila trpasličí helma, pár bdělých hnědých očí, které se pozorně rozhlížely kolem. „Pak radši honem odsud pryč,“ houkl Boïndil mrzutě a vydrápal se ven, ostatní se vysoukali po posledních schůdcích nahoru za ním. „Teď už vím, proč se celou dobu cítím tak blbě. Hokuspokusy, pche. Jsou k ničemu, nestojej za nic.“ Otřásl se a zasunul kámen, který zakrýval příchod k tunelům, zpátky na jeho staré místo. „Pojďme.“</p>
<p>„Počkejte.“ Tungdil sledoval, kam se Andôkai dívá. Byla mu zima, jeho dech se měnil na bílé obláčky a vousy se potáhly bílým ledovým filmem. „Dávám vám za pravdu. Ti musí být odněkud, kde vládne Mrtvá země, hordy z Toboriboru by se sem nikdy nemohly tak rychle dostat.“</p>
<p>„Tím hůř pro nás,“ hádal Goïmgar svým obvyklým šťouravým způsobem. „Já…“</p>
<p>„Buď potichu, nebo něco zažiješ,“ obořil se na něho Boïndil výhružně. „Přemýšlíme.“</p>
<p>„Ty? Jenom proto, že…“</p>
<p>Pruďas se hbité otočil a s křikem se na něho vyřítil. Goïmgar rychle vytrhl štít nahoru a křičel o pomoc.</p>
<p>„Ne, Boïndile!“ Ale trpaslík neslyšel. <emphasis>Roztrhne ho na kusy! </emphasis>Tungdil se bez váhání vrhl proti Boïndilovi, Bavragor se k němu přidal a všichni tři zmizeli v oblaku sněhu, z něhož vylétaly kletby, pleskání, rány a supění.</p>
<p>S Djerůnovou pomocí se ostatním podařilo je od sebe zase oddělit. Nějakým božským zázrakem se stalo, že Pruďas nesáhl po zbraních, které by pro ostatní nepochybně měly ničivé následky. Modřiny na hlavě a krev, která se jim řinula z nosu, dokazovaly, jakou sílu ten válečník má.</p>
<p>„Mrzí mě to,“ zafuněl Boïndil. „To ta moje horká krev,“ hledal nějakou omluvu, zatímco vytahoval ze sněhu svou helmu. „On mě vyprovokoval a…“</p>
<p>„Dobrá, dobrá.“ Tungdil si ušetřil káravé kázání, v pravé polovině obličeje mu bušilo a tvář měl na dotek horkou. „Hodně brzy narazíme na skřety, proti těm budeš moct bojovat úplně sám.“</p>
<p>Balyndis se postarala o jejich rány a uplácala sněhové koule, jimiž si chladili postižená místa. Společníci se mlčky dali na cestu a pochodovali severovýchodním směrem.</p>
<p>Andôkai se připojila k Tungdilovi. „Před námi nejsou vidět žádné sloupy kouře. Skřeti asi udusili na Nôd’onnův rozkaz poslední zbytky odporu v kouzelných říších, než se pustí do dobývání světských království.“ Ukázala na východ. „Tam dále, na území Tabaïnu, leží jedno opevněné město, v něm bychom měli strávit noc. Bude ledový mráz a my nejsme vybaveni na to, abychom přespávali pod širým nebem. Ti ve městě budou mít radost z každé ruky, která udrží meč.“</p>
<p>Tungdil s ní souhlasil, a tak se stalo, že dlouho po setmění vešli do města, které se na mapě nazývalo Úhor.</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Druhého kmene,</strong></p>
<p><strong>Beroïn, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>N</p>
<p>a cestě se před trpaslíky vynořil nový problém: Nôd’onnovy oddíly začaly obsazovat tunely a přerušovat kolejové trati.</p>
<p>První zábranou ještě projeli, ale u další čekali vedle skřetů i obři a trollové, kteří po nich vrhali kusy kamení.</p>
<p>Tímto způsobem přišli o čtyři vozíky. Naštěstí se jim podařilo zabočit na výhybce, vozíky však rachotily na sever místo na západ.</p>
<p>Xamtys dala před dalším prudkým srázem znamení zastavit, aby se mohla poradit s Balendilínem. „Odřízli nám cestu do mojí říše,“ řekla a skřípala přitom zuby, zatímco docházela ke královu vozíku. „Používat dále tunely je příliš nebezpečné. Skřeti mohli koleje o kus dál různě zohýbat a nasměrovat nás rovnou do propasti.“</p>
<p>„Bislipur jim musel o tom potrubí všechno vyzradit už před delší dobou,“ odhadoval Balendilín, zatímco jeho průvodci využili přestávky a přiložili mu nový obvaz. <emphasis>To je příšerné. Vynález našeho národa, vymyšlený na ochranu země, nyní používají Tionovy zrůdy, aby zemi rychleji dobyly. </emphasis>Přemýšlel. „Vyšleme zvědy na povrch.“</p>
<p>„Nemůžeme pochodovat pěšky, Balendilíne.“ Xamtys si prohlédla jeho rány a potřásla hlavou. „Je zima a na cestě sotva bude dost jídla, nemluvě o tom, že na pochod po sněhu a ledu nejsme vůbec připraveni. Polovina z nás by pomřela hlady nebo umrzla.“ Sundala si helmu, oba copy jí spadly na ramena. „Musíme přijít na něco jiného. Rudé hory…“</p>
<p>„Ne, Xamtys.“ Zatajil dech, když ho rána prudce zabolela. Jeho široká ruka pevně sevřela okraj vozíku, dokud mu nevyměnili obvaz. „Nemám v úmyslu jít do Rudých hor.“ Balendilín vytáhl mapu a ukázal na jedno místo přímo uprostřed Skryté země. „Tam půjdeme, přestože se mi to vůbec nelíbí. Je to prokleté místo s pochybnou minulostí, ale je to jediné bezpečné útočiště.“</p>
<p>„Jak to?“ Přejela si rukou po obličeji, jako by tak mohla ze sebe setřást těžké myšlenky a únavu.</p>
<p>„Protože nemá žádné spojení s tunely nebo s podzemními chodbami. Musíme ujít po povrchu jen několik mil, zato ale budou ženy a děti v bezpečí. Země v okolí je rovná a přehledná, my budeme mít úkryt a vytrváme, dokud nás Tungdil nebo Gandogar nenajdou.“' Dodatečně proklel Bislipura. Zranění, které mu způsobil, silně omezilo jeho pohyblivost a mělo za následek, že se cítil ještě slabší.</p>
<p>„Skrytá země je velká a vysílat za nimi posly je hodně nejistá věc.“ Xamtys se zahleděla na místo, které králův ukazováček označoval. „Nikdy jsem o něm neslyšela.“</p>
<p>„Žádné posly nepotřebujeme. Musíme se postarat o to, aby každý věděl, kam se vojsko trpaslíků stáhlo, pak už se to oba dva dozvědí sami. Určitě si brzy všimnou, že skřeti obsadili tunely a začnou po nás pátrat.“</p>
<p>„Hm.“ Nezdálo se, že by trpaslici opravdu přesvědčil. „Tím tam zároveň přilákáme i všechny bestie. Je to dobré?“</p>
<p>„Je za tím mnohem víc. Přesně to mám v plánu,“ přikývl a jeho hnědé oči se na ni vážně zahleděly. „Chci, aby na nás vytáhl se svou armádou sám Nôd’onn.“</p>
<p>Xamtys si ho prohlížela, jako by přišel o rozum. „Nevěřím, že něco takového udělá. A jestli to udělá, jsme mrtví, Balendilíne. Chtěl bys, abychom rychle zmizeli ze světa? Pak jsme měli zůstat v Modrých horách a náš útěk neměl žádný smysl.“</p>
<p>„Ne, Xamtys. On za námi musí přijít. Jestli si bude myslet, že vlastníme ty artefakty a knihy, které chce tak zoufale získat, poštve na nás všechny svoje hordy.“</p>
<p>„Důvod, Balendilíne,“ zapřísahala ho a opřela se o vozík. „Uveď mi jediný důvod, proč bych měla vést své válečníky na jistou smrt.“</p>
<p>Pevně čelil jejímu ustaranému pohledu. „Nôd’onn se musí zdržovat v naší blízkosti. Jenom tak dostanou Gandogar a Tungdil příležitost použít proti němu Ohnivou čepel. Jinak bude sedět někde ve Skryté zemi a nebude k nalezení ani k dosažení.“</p>
<p>Královna jeho plán pochopila. „My jsme návnada. Má to však háček, že nevíme, kdy se někdo z těch dvou objeví.“</p>
<p>„Nebo jestli se vůbec objeví,“ připojil podle pravdy a na okamžik zavřel oči. Točila se mu hlava, ztráta krve ho úplně vyčerpala. „Ale přesto je to naše jediná možnost.“</p>
<p>„Dobrá.“ Xamtys zvedla ruku z vozíku. „Ale nejdříve musím varovat klany Prvních.“</p>
<p>„Na to bude příliš pozdě. Skřeti tunely znají, určitě už mezitím k vám vpadli. Já bych to na jejich místě udělal.“ Uchopil ji za ruku. „Vycházej z toho, že my představujeme poslední vojsko našeho národa, královno. O to důležitější je Nôd’onna zničit.“</p>
<p>Královna se zhluboka nadechla a zkoumavě se zahleděla na jeho svraštělou ruku. „Je hrozné, když tušíme, co se asi v Rudých horách děje, a nemůžeme na tom nic změnit.“ Do chmýří na tváři jí stekla slza. „My naše mrtvé tisícinásobně pomstíme, Balendilíne. Pole Skryté země budou zalita krví těch bestií a můj kyj si nedopřeje odpočinku, dokud se neroztříští o hlavu nějakého obra.“ Balendilín věděl, že její zbraň nikdy nepraskne. Královnin pohled znejistěl. „Co se stane, jestli nás Nôd’onn přemůže dříve, než se jeden z těch dvou vrátí s Ohnivou čepelí?“</p>
<p>Balendilín se na ni usmál a snažil se, aby z něho vyzařovala větší sebedůvěra, než jakou skutečně pociťoval. „Do té doby se nesmíme nechat porazit.“</p>
<p>Xamtys zvedla hlavu, její hnědé oči se rozhlédly po vozících a po ustrašených i vzpurných tvářích. Malé děti plakaly, kroužkové košile a zbraně tiše cinkaly, protože jejich nositelé neklidně přecházeli sem a tam. Bylo cítit, jak je vzduch v tunelu vydýchaný.</p>
<p>„Tak tedy dobře, Balendilíne. Půjdu s tebou.“ Podala mu ruku a pak se vrátila zpět ke svému vozíku.</p>
<p>Zpráva o jejich novém cíli se šířila jako lavina. Trpaslíci už od začátku cestovali s nedobrým pocitem, avšak místo, kam je Balendilín nyní hodlal zavést, vzbudilo u většiny těch, co se o tom doslechli, nevíru, u mnohých zděšení a u některých čirou hrůzu.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Tabaïn,</strong></p>
<p><strong>Úhor, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>Z</p>
<p>novu se opakovalo, že stráže nechaly více než pozoruhodnou skupinku cestovatelů projít, aniž by položily jedinou podezřívavou otázku o Djerůnově nezvyklé velikosti.</p>
<p>Město bylo obrovské, gigantické. Tungdil si připomněl, že kdysi v Lot-Ionanových knihách četl, že počet jeho obyvatel přesahuje sedmdesát tisíc, a to byla ta kniha už tehdy dost stará.</p>
<p>„Ohó, nedivím se, že skřeti dávaj od města pracky pryč,“ řekl Boïndil. „Když tady lidi sáhnou po zbraních, tak od začátku maj ty sviňský rypáky v cestě třicet tisíc protivníků.“</p>
<p>„Nebude trvat dlouho, než dají dohromady hordu, co bude stejně velká, nebo to alfové zkusí nějakou lstí,“ odhadovala Andôkai. V Mifurdanii se ukázalo, že už žádné město není bezpečné. „Když na to přijde, může Nôd’onn poslat ke skřetům jednoho ze svých fámulů a ten strhne hradby. Jakmile jednou proniknou do města, nedokáže je už nic zadržet, na to jsou v boji příliš silní.“ Ukázala na hostinec, ve kterém ještě hořelo ve výčepu světlo. „Ubytujeme se tam?“</p>
<p>„V takový rovině bych nechtěl žít,“ prohodil Bavragor k Balyndis. „Není tu žádnej stín a nejhorší je, že pořád svítí slunko. Určité tady musí být horko jako v peci.“</p>
<p>„Když horko pochází z mojí výhně, nic proti němu nemám,“ odpověděla Balyndis a pustila ho před sebou do hostince.</p>
<p>„Máš pravdu. Není nic krásnějšího, než když necháš kladiva tančit po rozžhaveném železe a zpívat stále nové melodie,“ souhlasil s ní Tungdil. „Hrozně mi moje kovárna chybí.“</p>
<p>„Tobě? Já si myslela, že jsi Čtvrtý, ne?“ divila se trpaslice. „Copak vy nejste především brusiči diamantů?“</p>
<p>„Ha,“ houkl Goïmgar s pocitem pravdy a důležitosti. „Vlastně jimi taky jsme. Však on taky není žádný…“</p>
<p>„Já jsem Čtvrtý, to ano, ale cítím, že mě to více táhne k řemeslu, které spojuje náš národ napříč všemi kmeny,“ připustil Tungdil.</p>
<p>„On není žádný Čtvrtý,“ dokončil s despektem Goïmgar načatou větu. „On je nalezenec a vyrůstal u Dlouhých, než mu nasadili brouka do hlavy, že je jedním z nás a že by Gandogarovi mohl upřít jeho titul.“</p>
<p>„Aha,“ řekla Balyndis zmateně. „A že ti kovářské řemeslo dělá radost, na to jsi přišel u lidí?“</p>
<p>„Nedokážu si představit nic krásnějšího,“ doznal Tungdil, „i když mě pálí pot v očích, ruce ztěžknou jako olovo a jiskry mi ožehnou vlasy.“</p>
<p>Zasmála se, oči se jí rozzářily. „No, to znám.“ Balyndis si na pravé ruce vykasala kroužkovou košili a ukázala mu jizvu po spálenině. „Podívej, to jsem si udělala, když jsem chtěla vykovat meč. Vraccasovi se nelíbilo, že z rudy tvořím něco jiného než sekeru nebo pantok a poslal mi po výhni zprávu. Od té doby jsem se nikdy nepokusila vykovat nějaký meč.“</p>
<p>Tungdil nadšeně stáhl levou rukavici a ukázal jí tmavě rudou čáru, která mu procházela dlaní. „Tady, za to může jedna podkova,“ řekl. „Málem mi spadla z kovadliny do špíny a já ji bez přemýšlení zachytil. Bylo to to nejlepší železo, jaké jsem kdy koval, a já si nechtěl nechat zničit svoji práci.</p>
<p>Jeho neočekávané nadšení trpaslici strhlo, ponořili se do hovoru o práci, o kovářském umění a na všechno kolem zapomněli, dokud si Andôkai neodkašlala a nevytrhla je z jejich vyprávění.</p>
<p>„Můžete si popovídat i později, nejdříve bychom se měli postarat o pokoje,“ navrhla.</p>
<p>Tungdil si až teď všiml, že stojí ve velkoryse postavené místnosti plné lidí, kteří na ně zvědavě zírali. Obrovitý Djerůn budil dojem špatně umístěné sochy, která spíše než do výčepu hostince patří někam na náměstí.</p>
<p>Hostinský jim přenechal velkou společnou noclehárnu, v níž obvykle nocovali cestující obchodníci. Vzhledem k nejistým poměrům ve Skryté zemi byla výměna zboží z větší části ochromena, a tak si mohli za málo peněz udělat pohodlí. Objednali si jídlo na pokoj, protože nikdo z nich neměl zvláštní chuť bavit se s ostatními lidmi.</p>
<p>Bavragor poznal, že se při rozhovoru o kovářském umění rychle ocitá kdesi stranou, a proto se snažil vzbudit v Balyndis zájem o sochařství, to se mu však příliš nedařilo.</p>
<p>Právě když začal zpívat klanovou píseň Perlíků, vybalil Tungdil kus sigurdáciového dřeva, aby si ho důkladněji prohlédl. Balyndis to zahlédla a zvědavě se k němu otočila. Bavragor sklapl ústa a zabručel si do vousů cosi nesrozumitelného.</p>
<p>„To je nějaký kov?“ Trpaslice pokrčila čelo, její oči fascinovaně klouzaly po povrchu. „Něco takového jsem ještě nikdy neviděla. V Rudých horách nikde nic podobného není.“</p>
<p>Tungdil jí v krátkosti vysvětlil, co je na tom dřevě tak zvláštního, a podal jí ho. „A protože už tyhle stromy nikde nerostou, je to poslední kousek. Bez něho Ohnivá čepel nevznikne. Jenom Gandogar má ještě jeden kousek.“</p>
<p>Balyndis si dřevo s úctou osahala, jestli o něm dotykem nezjistí něco víc. Bavragor závistivě přihlížel.</p>
<p>„Podívejte, Jednookému za chvíli vypadne i to poslední oko.“ Goïmgar se hlasitě zasmál. „Copak to nechápeš? Začal jsi ji nudit. Ty jsi kameník, s výhní nemáš nic společného,“ řehtal se zlomyslně. „Máš nesprávný dar, s ním ji pro sebe nezískáš.“ Nacpal si dýmku a ukázal troubelí na Tungdila. „Tak už to s podvodníky chodí, často dostanou to, na co nemají nárok.“</p>
<p>Tungdil zrudl, zčásti studem, zčásti vztekem. „Už mám těch tvých věčných jedovatých slin až po krk, Goïmgare!“ prohlásil důrazně. „Copak necítíš, že ti nepřinášejí nic jiného než mrzutosti?“</p>
<p>„Naopak, já se cítím skvěle,“ odsekl Goïmgar nazlobeně. „Vždyť vy přece do mě taky pořád ryjete.“</p>
<p>„Tys pořád ještě nepochopil, že jde o záchranu Skryté země, a ne o titul velkokrále,“ odhodlal se k novému pokusu, pak se však rozhodl říct mu, co si o něm myslí. „Ne, ty to <emphasis>nechceš </emphasis>pochopit! Tobě se tvoje role líbí!“</p>
<p>„<emphasis>Co </emphasis>si myslím, je moje věc. Nešel jsem s vámi ze svobodné vůle, a to vám vždycky s radostí připomenu. Mám na to právo.“</p>
<p>„Ne, už toho bylo dost, Goïmgare! Jestli z tvých úst zaslechnu ještě jednu pomluvu, ještě jedno jediné slovo, jedinou zlomyslnou poznámku, tak ti vlastnoručně sešiju pusu rozžhaveným drátem,“ vyhrožoval Tungdil. „Jsme odkázáni na tvoje ruce a na tvoje umění, ne na tvoje sprosťárny.“ S blesky v očích se obrátil k Bavragorovi a Boïndilovi. „Vy ho necháte v klidu. Žádné popichování, žádné poznámky.“</p>
<p>Goïmgar rychle zabafal, modré obláčky kouře stoupaly ke stropu, pak vstal a šel ke dveřím. „Žádné strachy, já už znovu neuteču,“ pronesl opovržlivě, když si všiml Tungdilova ustaraného obličeje. „Projdu se po ulici sem a tam, vyříkám si nahlas ty svoje pomluvy, sprosťárny a zlomyslnosti a nikdo z vás mi v tom nezabrání.“</p>
<p>Vyšel ven a ani za mák se nesnažil tiše za sebou zavřít dveře.</p>
<p>„Chtěl by někdo z vás tenhle lahodný kousek salámu?“ otázal se Rodario opatrně do napjatého ticha. „Já mám ještě hlad, chtěl jsem však být tak zdvořilý a počkat na mínění ostatních…“ Zmlkl, protože mu nikdo neodpovídal, což pochopil jako souhlas, že si může vzít zbytky, a s požitkem si na nich pochutnal. Pak si opláchl ruce teplou vodou a mýdlem, které jim hostinský přinesl.</p>
<p>Boïndil ho přelétl nechápavým pohledem. Tiše si povzdechl a dal najevo, co si o jeho chování myslí. Pak vzhlédl k Djerůnovi, který se uvelebil na podlaze, zatímco Andôkai vrhla z okna pátravý pohled a zatáhla hrubé záclony. Odložila si plášť. „Pověz, Dlouhej, máš taky chuť zabít takovej tucet sviňskejch rypáků?“ vyzvídal Boïndil na obrovitém válečníkovi. „Kdybysme brzo na nějaký narazili, tak si pamatuj: prvních deset patří mně.“</p>
<p>Válečník jako vždy neodpověděl.</p>
<p>Pruďas pokrčil rameny, otevřel okno a vylezl ven, aby se ze střechy porozhlédl po Goïmgarovi. „Skutečně courá po uličce sem tam,“ hlásil dovnitř.</p>
<p>„Zavolej ho zpátky,“ poprosil ho Tungdil, sklánějící se nad mapou. Nedůvěřoval domnělému bezpečí městských hradeb. <emphasis>Alfové nám už několikrát dokázali</emphasis><emphasis>, že je </emphasis><emphasis>takové věci nedokážou zastavit. </emphasis>Jestli měli špehy někde v blízkosti, nebo dokonce přímo ve městě, určitě už dávno věděli, že do Úhoru dorazila jakási prapodivné vypadající skupinka. <emphasis>Přijdou a nedají si pokoj, dokud svůj úkol nesplní.</emphasis></p>
<p>„On nechce,“ proneslo dvojče hlasitě přes okno.</p>
<p>„Řekni mu, žes zahlídl nějakýho alfa, pak přijde,“ poradil mu Bavragor, který se s Balyndis dělil o kousek pravého trpasličího sýra. Andôkai ucítila jeho drsnou vůni a odporem se jí protáhl obličej, nic však neřekla.</p>
<p>Za pár okamžiků slyšeli, jak brusič diamantů letí po schodech nahoru. Vřítil se do pokoje, zabouchl za sebou dveře a hbitě je zapřel tlustým dubovým trámem</p>
<p>Boïndil se vrátil ze své rozhledny. Kroužková košile jemně zařinčela, jak dopadla na podlahu. „Měl jsi štěstí,“ prohodil smrtelně vážně a smotal si dlouhý cop do polštáře. „Byl těsně za tebou.“</p>
<p>Goïmgarova tvář zpopelavěla.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VI</p>
<p><strong>Skrytá země, království Tabaïn,</strong></p>
<p><strong>Úhor, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_25.jpg" />ungdil se probudil, probralo ho jakési jemné kovové zaškrábání, a otevřel oči.</p>
<p>Djerůn se zvedl a postával přede dveřmi. V pravici svíral obrovský meč, držel ho vodorovně před sebou, čepel mířila ke dveřím.</p>
<p>Andôkai ležela v posteli. Byla rovněž vzhůru, pohlédla na Tungdila a nepatrným kývnutím mu naznačila, aby předstíral, že ještě spí.</p>
<p>Úzkou škvírou ve dveřích někdo protáhl tenký kus dřeva, ten se pak posunoval nahoru, přitom nehlučné vysunul ze západky dubovou vzpěru a odstranil tak pojistku.</p>
<p>Dveře se kousíček po kousíčku otvíraly. Dovnitř vpadl nepatrný záblesk světla a nakreslil na podlaze jakýsi přikrčený stín.</p>
<p>Vetřelec měl stejně velkou postavu jako trpaslík, nesl helmu a měl velmi kudrnaté, husté vousy, aspoň jak se Tungdilovi v odrážejícím se světle zdálo. V levici nesl nějaký sáček. Když uviděl Djerůna, dostal strach. Andôkai válečníkovi hned něco přikázala.</p>
<p>Djerůnova ruka vystřelila dopředu a chmátla po vetřelci, tentokrát mu však nestačila ani jeho nadlidská rychlost.</p>
<p>Trpaslík se mu přikrčil pod rukama a vběhl dovnitř do pokoje, místo aby prchal ven.</p>
<p>„Ne tak nakvap!“ Tungdil vyskočil z postele a postavil se neznámému trpaslíkovi do cesty, aby ho zadržel, i on však podcenil jeho obratnost. Jediné, co mu k jeho údivu zůstalo v ruce, byl chumáč štětinatých vousů.</p>
<p>Neznámý trpaslík vyskočil nahoru k oknu, a než prchl po střechách pryč, hodil po Tungdilovi svůj baťůžek. Ten narazil přímo do Tungdila a jeho obsah se se zařinčením rozsypal po hrubě otesaných prknech podlahy.</p>
<p>Tento hluk stačil na to, aby se probudili i ostatní. Boïndil pobíhal po pokoji s vytasenými sekerami a řval, jen ať si skřeti klidně přijdou, všichni sahali po zbraních.</p>
<p>Balyndis stála na posteli ve spodním prádle, oběma rukama svírala sekeru. Škvírou v záclonách padal dovnitř měsíční svit a její šaty v něm vypadaly, jako by byly průhledné. Alespoň Tungdilovi se zdálo, že z jejího těla vidí více, než by jí třeba bylo milé, ale obliny, které spatřil, se mu velice zamlouvaly.</p>
<p>„Co se stalo?“ vyptával se Pruďas bojovně.</p>
<p>„Měli jsme tu nezvaného návštěvníka, nějakého trpaslíka,“ odpověděla Andôkai a rozhlížela se z okna, kam se poděl, „který kupodivu odolal mému kouzlu. Je pryč.“</p>
<p>„Zlato,“ ohlásil Tungdil překvapeně, když zahlédl na podlaze žlutá kolečka. Sehnul se a posbíral je. Některé se k sobě lepily, měl od nich vlhké prsty.</p>
<p>„A dýka,“ upozornil je Goïmgar, který se choulil v rohu.</p>
<p>Boïndil dýku zvedl a zkoumavě si ji prohlížel. „Je to trpasličí práce,“ usoudil a podal ji Balyndis. „Co tomu říkáš?“</p>
<p>Do pokoje k nim proniklo dunění těžkých holínek, které dupaly po schodech nahoru. Do místnosti se vřítili ozbrojení městští strážní, halapartny výhružně namířené dopředu.</p>
<p>„Světlo,“ zaryčel kdosi. Do místnosti někdo přinesl lampy a současně s tím se dovnitř natlačili i další ozbrojenci.</p>
<p><emphasis>Honem s tím pryč. </emphasis>Tungdil chtěl zlato rychle vyhodit z okna a nařídit Boïndilovi, aby schoval zbraň, bylo však už příliš dobře vidět a tím i příliš pozdě na nějaký skrytý manévr. Ve světle lamp uviděl, že se mu prsty zbarvily do ruda, mince i čepele byly potřísněné cizí krví.</p>
<p>„U Palandiell, tomu říkám drzost!“ láteřil hejtman městské gardy, statný muž, asi tak čtyřicet cyklů starý, s malou jizvou na levé tváři. „Ti nepovedení lotři si tady vysedávají a drze se radí, jak si rozdělí kořist.“ Jeho pohled padl na dýku v Pruďasově ruce. „A tady máme tu zbraň!“ Kývl gardistům. „Zatknout. Všechny. I toho velkýho a ostatní. Při výslechu se ukáže, jestli mají s tou věcí něco společnýho.“</p>
<p>„S jakou věcí, strážci bezpečí ve městě?“ otázal se Rodario vstřícným dvorným tónem, jako by se s ozbrojencem bavil o počasí. Pohyby hodnými šlechtice si upravil spodní prádlo. „Byl byste tak laskav a vnesl trochu světla do této záležitosti?“</p>
<p>„Vyšetřujeme loupežnou vraždu patricije Darolana, právě před chvílí, jen tři uličky odsud.“ Podíval se na Boïndila. „Máš smůlu. Zahlídli jsme tě a pronásledovali.“ Obrátil se na jednoho poddůstojníka. „Jak se zdá, máme tu co do činění s celou bandou. Možná si z toho udělali živnost.“</p>
<p>„To je nějaké velké nedorozumění,“ rozčílil se Tungdil a vysvětloval, co se odehrálo předtím, než městská stráž vtrhla do místnosti. Na důkaz jim předložil chumáč vousů, z nichž se při důkladnějším zkoumání vyklubal kus nespředené vlny.</p>
<p>Hejtman se mu vysmál do tváře. „No jasně, podzemšťane. Myslíš si, že ti na takovou pitomost naletím?“</p>
<p>„Přiznávám, že to zní nepravděpodobně.</p>
<p>„Zní to směšně. Ty i ti tvoji kumpáni jste zatčeni, jménem krále,“ rozhodl. „Však my zjistíme, kdo z vás vraždil. Až dosud se na mučidlech přiznal každej vrah.“</p>
<p>„Jak jsem se už zmínil, my nemáme s těmi trpaslíky nic společného,“ pronesl Rodario s obvyklou sebejistotou, přičemž na Tungdila po očku mrknul. „Jsme průvodci této dámy, její doprovod, a potkali jsme se…“</p>
<p>„To si vyjasníme v citadele,“ přerušil ho hejtman stroze. Jeho před chviličkou ještě zamračená tvář však náhle nabrala přátelský výraz. „Na druhé straně… důkazy vaší neviny jsou nabíledni.“ Vzal chumáč falešných vousu, otočil se a ukázal ke dveřím. „Odchod. Někdo nás vodil za nos. Vrah se musí potulovat někde venku.“</p>
<p>„Hejtmane?!“ divil se nepokrytě jeden poddůstojník. „Vždyť jsme přece viděli, jak ten trpaslík zabočil do výčepu…“</p>
<p>„Budeme pátrat venku,“ opakoval hejtman. „Tak bude to? Jinak nám skutečný vrah uteče.“ Protože si svůj názor nenechal vymluvit, uposlechli zaražení podřízení jeho příkazy a vrátili se na ulici. Zanedlouho zaznělo otevřeným oknem chřestění jejich zbrojí.</p>
<p>„To bylo o chlup. Ještě štěstí, že přišel k rozumu,“ vydechl si Rodario. „Budeme spát dále?“</p>
<p>Andôkai si balila věci. „Musíme odsud zmizet. Moje kouzlo nevydrží věčně, rozum se mu brzo vrátí.“</p>
<p>Boïndil se poškrábal ve vousech. „Myslíš tím toho herce?“</p>
<p>„Ne, myslí toho hejtmana,“ vysvětloval Tungdil a musel se ušklíbnout. Teď už taky věděl, proč se všichni tak málo zajímali o Djerůna. Jak se zdá, dokáže maga ovlivnit myšlenky jiných lidí. Zamyšleně si prohlížel chumáč hrubé vlny, která mu uvízla mezi prsty. <emphasis>Někdo nám chtěl nastražit past, která málem sklapla. </emphasis>„Prokletá past.“</p>
<p>„Tak, a málem jsme to slízli! Ten vrah se zamaskoval za někoho z našeho národa,“ rozčiloval se Pruďas a začal s balením. „Za to z něho udělám sekanou, až ho dostanu pod ruku.“</p>
<p>„Dítě to být nemohlo, to není možné, na to byl příliš hbitý,“ pronesla Balyndis, zatímco se stejně jako všichni ostatní připravovala k odjezdu. „Nějaký gnóm nebo šotek…“</p>
<p>Tungdil se plácl do čela. „Swerd! Ten Bislipurův přisluhovač! Ten gnóm!“ Pospíšili si ke dveřím a po schodech dolů, zatímco Tungdil dál mluvil. „Musel nás sledovat a čekat na vhodnou příležitost, aby nás dostal do pořádných potíží. Určitě mu to nařídil jeho pán.“</p>
<p>„Vytrvalej sráč,“ Bavragor k němu projevil respekt a dotahoval si pevněji ruksak. „Musí mít zatraceně dobrej nos.“</p>
<p>„Nesmysl, byla hračka nás sledovat,“ oponoval Boïndil a zkontroloval, jestli jim ve výčepu nehrozí nebezpečí.</p>
<p>„Tak snadné to zase nebylo. Musel se nějak vetřít k Prvním a proniknout až k našim tunelům,“ soudila Balyndis, na kterou tím udělal dojem.</p>
<p>„Ten prázdný vozík s přezkou na botu, vzpomínáte si?“ Tungdil se opatrně přišoural ke dveřím a opatrně vykoukl ven. „Ta sponka se mi hned od začátku zdála nějaká povědomá.“ Vyběhl ven s Boïndilem po boku. „Můžete jít, hledají nás v nějaké jiné ulici,“ zavolal.</p>
<p>„A neutíkat,“ vštěpoval Pruďas Goïmgarovi. „Kdo v noci zdrhá, je podezřelej.“</p>
<p>Beze spěchu se loudali ulicemi Úhoru, jako by neměli nic lepšího na práci, tiše se bavili a jen stěží mohli v nějakém náhodném pozorovateli vzbudit dojem, že dělají něco zakázaného nebo že prchají, protože je garda podezřívá z vraždy. Djerůn se držel ve stínu, aby ho bylo co nejméně vidět.</p>
<p>Kousek před bránou se k nim z opačné strany blížila skupina gardistů, která měla na starosti běžnou hlídku.</p>
<p>„Jenom neztratit nervy,“ zašeptal Boïndil.</p>
<p>„Čím častějc to říkáš, tím víc ho znervózňuješ,“ zasyčel Bavragor, kterému neuniklo, jak se Goïmgar třese.</p>
<p>Obě skupinky se k sobě přibližovaly, a když byly na stejné úrovni, zapištěl nějaký tenký hlásek z plných plic: „Zadržte je! Jsou to hledaní vrazi! Stráže, sem! Tady utíkají!“</p>
<p>„Já tomu Swerdovi pořádně zmáčknu ten jeho mrňavej krk,“ zahromoval Pruďas a vytasil sekery, aby se mohl gardistům bránit, ti jen nejistě pokukovali po svém veliteli.</p>
<p>V tom se objevil hejtman prvního pátracího komanda a ryčel rozkazy, aby všechny pozatýkali. Za okny v ulici se rozžínaly svíčky, otevíraly se obchody, město se uprostřed noci probouzelo.</p>
<p>„Nemáme čas jim něco vysvětlovat,“ konstatovala Andôkai a vytasila meč. „Nevěřili by nám ani slovo a nechali by nás shnít ve vězení.“</p>
<p>„Co uděláme?“ chtěl vědět Bavragor a pevně svíral topůrko kladiva, odhodlán vybojovat si u brány volnou cestu.</p>
<p>„Já se od vás oddělím, abych je zmátl. Setkáme se na druhé straně hradeb.“ Rodario se s nimi narychlo rozloučil, uchopil drahocenný námořnický pytel s rekvizitami a kostýmy a spěšně zabočil do jedné boční uličky, než je stráže úplně obklíčí. „Stejně vám jenom překážím.“</p>
<p>„Herec,“ zaúpěla Narmora s úšklebkem a i ona vytasila zbraně.</p>
<p>„Zabíjejte jenom tehdy, když to jinak nepůjde,“ udělil jim Tungdil poslední pokyn a pozvedl svoji sekeru tupou, ohlazenou stranou dopředu. „Opouštíme Úhor. S jejich souhlasem, nebo i bez něho.“</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Tungdil si všiml, že gardisté nemají s pořádným bojem moc zkušeností. Ten, kdo dennodenně honí zloděje nebo zavírá opilce, nemá žádnou představu, co to znamená postavit se odhodlaným trpaslíkům, kouzelnici, poloalfce a obrovitému válečníkovi.</p>
<p>Počítat Furgase mezi bojovníky by bylo přehnané, ale on se upřímné snažil aspoň rozptýlit pozornost nepřátel, aby Narmoře nic nebránilo v boji. Goïmgar dostal na starost kovové pruty, které jim ještě zbyly.</p>
<p>Po spíš krátké potyčce pronikli před bránu, kde stál Rodario a bavil se s jedním strážným. Tímto způsobem dostatečně odvedl jeho pozornost, takže se k němu mohla skupinka přiblížit, aniž by strážný vyhlásil poplach, a když se vedle něho objevila maga, bylo už příliš pozdě.</p>
<p>„Pustíš nás ven a nikomu neřekneš, žes nás viděl,“ oslovila ho Andôkai temným hlasem a strážný skutečně jako omámený začal otevírat bránu.</p>
<p>„No, jaký jsem byl? Nepodařilo se mi krásně opříst jeho smysly slovy a dát vám příležitost, abyste se k nám nepozorovaně přiblížili? Magie je opravdu velice praktická věc.“ shledal Rodario. „Kdybyste například v naší hře mohla tak trošku kouzlit za jevištěm, nedokázal by nikdo naše představení napodobit. Kdybyste měla o něco takového zájem…“</p>
<p>„Zavři zobák!“ okřikl ho Furgas a potřásl hlavou.</p>
<p>„Zeptat se snad člověk ještě může. Jenom přemýšlím, co bude. až naše velké dobrodružství skončí.“</p>
<p>Bavragor se zasmál. „Pokud ho přečkáš živej.“</p>
<p>Rachot zapříčiněný navijákem mříže probudil další strážné a o ty se s velkým nadšením postaral Boïndil. Udeřil sice pokaždé jen tupou stranou sekery, přesto Tungdil zaslechl, že to tam nejednou podezřele zapraskalo.</p>
<p><emphasis>Stěží se dokáže ovládnout. </emphasis>Zneklidněně pozoroval krví zalitý a podivně zdeformovaný obličej jednoho gardisty, který se po Pruďasově úderu trhaně zhroutil k zemi. Tím za sebou nechali nejméně jednoho mrtvého a budou je hledat jako vrahy.</p>
<p>Mezitím se zvedala mříž, ale Svverd z úkrytu sledoval, co dělají, a byl připraven poštvat jim městskou stráž na krk ještě jednou. „Tady, u brány! Tady jsou! Ti vrazí prchají!“ hlasitě křičel ze stínu boční uličky.</p>
<p>Jeho kvičení vytrhlo z dřímot kdekoho, i toho posledního ospalce. Gnóm jekotem přivolal všechno, co mělo nohy a dokázalo udržet zbraň, takže první odvážlivci z řad občanské domobrany vybíhali z domu, šaty narychlo přehozené přes sebe.</p>
<p>„Mago, udělej něco!“ vyjekl Tungdil, který se obával krveprolití, jakému by se nic nevyrovnalo, kdyby se Boïndil v bojovém transu obrátil proti špatně vyzbrojeným obyvatelům Úhoru. „Jejich příliš mnoho.“</p>
<p>Tentokrát maga nečarovala. „Djerůne,“ pronesla Andôkai a připojila několik nesrozumitelných slabik.</p>
<p>Válečník postoupil dopředu. Pochodně, kterými lidé neohrabaně mávali, osvětlovaly obrovu zbroj a vdechovaly život zpitvořenému obličeji na jeho masce. Zpoza helmy pronikl zvuk, jaký Tungdil ještě nikdy v životě neslyšel. Byla to směs hadího syčení a tupého, hlubokého dunění jako při zemětřesení, naplněného útočností, plná nebezpečí a varování, aby se nikdo nepřibližoval. Tungdilovi se zježily chlupy na zátylku a do těla se mu vplížil strach. Mimoděk před tou bytostí ucouvl.</p>
<p>Z průzoru masky stále silněji pronikalo fialové záření, až přerostlo ve svit, který překryl dokonce i zář pochodní. Zděšené tváře obyvatel se koupaly v heliotropním jasu, který neustále vzrůstal a blížil se až k prahu bolesti.</p>
<p>Djerůn znovu vyrazil onen zvuk, ještě silněji a děsivěji než poprvé, a občané, a dokonce i strážní se vyděšeně obrátili na útěk a prchali zpět pod ochranu ulic a uliček.</p>
<p>Mříž se pootevřela, to jim úplně stačilo. „Jdeme,“ nařídil Tungdil zajíkavě, stále ještě pod vlivem Djerůnova hlasu. <emphasis>Pokud se tomu dá říkat hlas.</emphasis></p>
<p>Vyběhli do noci, pustili se zasněženou cestou a neustále se ujišťovali, že je nikdo nepronásleduje. Výstup obrovitého válečníka musel obyvatele města přesvědčit, aby se vzdali jakéhokoli pomyšlení na štvanici.</p>
<p>Tungdilova zvědavost na to, co se skrývá pod oním oděvem ze železa a oceli, ještě více vzrostla, přestože si už nebyl tak docela jistý, jestli to chce opravdu vědět. <emphasis>Člověk v tom rozhodně nevězí.</emphasis></p>
<p>Mlčky spěchali zasněženou cestou. Bavragor, chvátající za Goïmgarem, v jednu chvíli přelétl pohledem přes jeho záda. „Kde je pytel s pruty?“ zasupěl a nedostal odpověď. „Hej, na něco jsem se tě ptal!“</p>
<p>Brusič diamantů zrychlil kroky, aby měl před ním trochu náskok, než odpoví. „Jeden strážný mi ho vyrazil z ruky. Je mi to líto,“ doznal s nářkem. „Neudělal jsem to schválně.“</p>
<p>„Neudělal jsi to schválně?! Ale to, co teď udělám já, schválně bude,“ houkl Bavragor, než ho Tungdil železným stiskem zadržel.</p>
<p>„Nech ho být.“</p>
<p>Kameník nedokázal jeho slova pochopit, z jeho rudohnédého oka prýštil vztek. „Ale my se už pro ty pruty nemůžeme vrátit a přinýst si je! Jak pak máme…“</p>
<p>„Půjdeme do říše Pátých, tam se nám podaří něco najít,“ přerušil Tungdil jejich dohadování. Jeho hlas zněl sebejistě a pevně jako hlas vůdce.</p>
<p>„Sám jsi tehdy říkal, že se na to nechceš spolíhat,“ připomínal mu Bavragor tvrdohlavě. „A teď…“</p>
<p>„…se na tom nedá nic změnit. Smiř se s tím,“ přerušil ho Tungdil.</p>
<p>Pustil jeho ruku a povzbudivě mu poklepal na rameno. „Je úplně fuk, co všechno se nám ještě přihodí, my neklesneme na duchu, protože si to nemůžeme dovolit! My jsme zachránci Skryté země a kdo jiný než my by dovedl to, co musíme zvládnout, Bavragore?“</p>
<p>„On to všechno ještě zhoršuje,“ zabručel Bavragor směrem ke Goïmgarovi. „Kdyby tu nebyl, ušetřili bysme si spoustu trablů.“</p>
<p>„Určitě bude mít nějaký smysl, že Vraccas zařídil, abych si ho vybral. A teď buď zticha a dávej pozor, jak dýcháš, jinak tě začne píchat v boku. Goïmgar rozhodně umí pochodovat líp než ty.“</p>
<p>„Zbabělci vždycky umějí dobře utíkat,“ byla poslední Bavragorova poznámka, než něco zašustilo a Bavragor náhle ztuhl jako prkno. Nohy se mu podlomily a upadl do sněhu tam, kde právě stál. Do výšky se zvedl blýskavý obláček sněhu, krystaly pak zase dopadly dolů a pokryly Bavragora tenkou vrstvou pudru. Ze zátylku mu čněla násada šipky z kuše.</p>
<p>S výjimkou Djerůna se všichni okamžitě vrhli k zemi, aby je střelec nemohl zasáhnout. Andôkai opět válečníkovi něco nesrozumitelně nařídila, načež ten přelétl pohledem okolí a okamžitě někam vyrazil.</p>
<p><emphasis>To nebyli </emphasis><emphasis>alf</emphasis><emphasis>ové.</emphasis> Tungdil na rozdíl od Djerůna nedokázal zákeřného střelce vypátrat. <emphasis>Gardisté? Ale jejich pochodně bychom museli vidět.</emphasis></p>
<p>Maga se připlazila sněhem až ke kameníkovi, aby se mu mohla na jeho zranění podívat. Přispěchala k nim i Balyndis.</p>
<p>„Špice mu jen těsně minula páteř,“ prohlásila Andôkai po prvním ohledání. „Jeho kabát a železem pobitý kožený zátylek helmy ztlumily prudkost střely.“ Bez váhání uchopila vyčnívající kus šipky a vytáhla ho z rány. Pak položila pravou ruku na otvor, z něhož tryskala Bavragorova krev. „Řekla bych, že mi odpustí, když použiju samusinovskou magii, abych mu zachránila život,“ prohodila a zavřela oči, aby se mohla lépe koncentrovat. „Léčení trpaslíku nepatří mezi disciplíny, ve kterých bych mimořádně vynikala. Doufám, že se mi to povede.“</p>
<p><emphasis>Taky doufám. </emphasis>Něco zasyčelo Tungdilovi těsně vedle hlavy, třetí střela narazila na Goïmgarův štít, pak zazněl pronikavý, nervy drásající výkřik, který náhle skončil. Djerůn se se střelcem vypořádal.</p>
<p>Válečník se vrátil se svou nevelkou kořistí zpět a pohodil ji do bělostného sněhu. Tam, kam raneček dopadl, se čirý podklad zbarvil do žlutozelená. Hlava s dlouhýma, špičatýma ušima přistála vedle rance.</p>
<p>Goïmgar pocítil zděšení. „Swerd!“ Opravdu to byl Bislipurúv pohůnek. Trpaslík se s mrazením v zádech podíval na mrtvolu, pak na místo na štítu, na kterém byl zřetelně patrný otisk šipky. „Proč na mě taky…“ Rychle se odmlčel.</p>
<p>„Vystřelil?“ dokončil jeho větu Tungdil. Pohlédl na gnómovy vyhasínající oči. Na tuto otázku by i on rád dostal odpověď, avšak nekompromisní způsob, jakým se válečník postaral o odstranění této hrozby, mu v tom zabránil. „Jsi na cestě s nesprávným uchazečem, to si asi pomyslel.“</p>
<p>Sehnul se a vzal si tenký pásek na krk, který už nikomu nebyl k užitku. Období otroctví skončilo pro gnóma jinak, než jak doufal. Tungdil pásek zamyšleně schoval, aby ho při příštím setkání s Bislipurem mohl předložit jako důkaz. Přitom mu padl zrak na máslově žlutou skvrnu, lesknoucí se gnómovi na krku. <emphasis>Zlato! </emphasis>Asi to byl skutečně tenhle gnóm, kdo mu při závodu s Gandogarem nastavil nohu.</p>
<p>„Ten kulhavec je uplnej vyvrhel,“ vrátil se Boïndil k jádru problému a setřepal si sníh z tlustého kabátu a z vousu. „Poštve na nás svýho lokaje, aby nás zabil! Trpaslíci nezabíjejí úmyslně žádný trpaslíky, to je ten nejhorší zločin, jakým se kdo může provinit.“</p>
<p>„Však on by nás přece taky nezabil,“ řekl Tungdil, stále ještě zabraný do úvah, „Tu špinavou práci dělá gnóm. Bislipura by určitě zase napadla nějaká výmluva.“</p>
<p>„Vraccasi, prosím tě, dej, ať potkáme Gandogara, abysem ho mohl zmlátit jako žito,“ úpěnlivě prosilo dvojče.</p>
<p>Goïmgar nepřítomně potřásl hlavou, Swerd ho pořádně vyvedl z rovnováhy. „Ne, Gandogar by se nikdy nepustil do takové hry a nedal by Bislipurovi za úkol, aby nás zabil. Bislipur musel zešílet a jednat na vlastní pěst. On…“ Trpaslík bezmocné zmlkl, jeho důvěra se otřásla v základech.</p>
<p>„Ty přeci taky chceš, aby se Gandogar dostal na trůn, nebo snad ne?“ vyzvídal Pruďas číhavě.</p>
<p>„Chci, to jistě. Od začátku jsem s tím nedělal žádné tajnosti. Ale zabít někoho z našeho národa?“ Otřásl se. „On zešílel,“ opakoval tiše a pohlédl na nehybně ležícího Bavragora. „Bislipurovi zaslepila rozum představa, že musí z Gandogara stůj co stůj udělat velkokrále. To je jediné vysvětlení.“</p>
<p>Balyndis držela kameníka za ruku, aby cítil, že se o něho někdo stará. Otevřená rána v zátylku pomalu srůstala, až už byla vidět jenom malá jizva. Andôkai se vyčerpaně zhroutila do sněhu a ochlazovala si obličej.</p>
<p>„Tu ránu jsem vyléčila,“ řekla slabě. „Hned by se měl…“</p>
<p>„Samusinovská magie,“ zamumlal Bavragor ospale, „rozmyslel jsem si to. Přece jen je na něco dobrá.“ Mírně omámený, ale s naprostou vážností přikývl zcela vyčerpané kouzelnici. Nebylo třeba dalších slov, aby mohl vyjádřit svou vděčnost.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Jeden dotaz, vůdce naší slavné skupiny.“ Rodario, klepající se zimou, se při východu slunce přitočil k Tungdilovi, v železném sevření vlekl za sebou pytel s kostýmy. Potají ukázal na Djerůna. Události minulé noci mu stejně jako všem ostatním připomněly, že válečník doopravdy není žádný vysoký, urostlý člověk. <emphasis>„</emphasis><emphasis>Co je </emphasis>to?“ Skoro mu nebylo rozumět, protože si kolem hlavy několikrát omotal šál.</p>
<p>„Nemám sebemenší tušení,“ odpověděl mu Tungdil po pravdě, aniž by se zastavil v chůzi.</p>
<p>Rodario si jako obvykle nedal pokoj. „Ne? Ale vždyť ty jsi s ním přece už tak dlouho na cestách, aspoň jak jsem slyšel.“</p>
<p>„Maga nám řekla, že to není žádná nestvůra.“ Mimoděk si vybavil noc v oáze, při níž získal trochu představu, co se asi za tou rozšklebenou maskou skrývá, a otřásl se.</p>
<p>Herec si teplým dechem zahříval zmodralé prsty. „Tak? Žádná nestvůra? <emphasis>Co </emphasis>to teda je? Neznám žádného člověka, který by uměl očima osvětlit temnou uličku. Jestli to byl nějaký trik, musím se ho bezpodmínečně naučit, abychom ho mohli uplatnit v našem divadle.“</p>
<p>Tungdil prostě nic víc neříkal a doufal, že Rodario zmizí, energicky dupal sněhem a díval se do mapy, aby se zorientoval.</p>
<p>„Dobrá, tak budu prostě předpokládat, že to je nějaký lionův zplozenec.“ Rodario vypadal velice spokojeně a zastrčil ruce zpět do kapes kožichu. „Tím náš kus získá na dramatičnosti. Ty má dobroto, to bude brilantní, nedostižná hra! Celá Skrytá země se přijde podívat na naše představení.“ Hlasitě zaklel. „Jenom kdyby nebyla taková zima, že mi mrzne inkoust. Než budeme zase doma, všechno zapomenu.“</p>
<p>„Nos ten kalamář přímo u těla,“ poradil mu trpaslík. „Tím udržíš inkoust v teple a budeš moci psát.“</p>
<p>Rodario ho přátelsky šťouchl. „Pod tou tvou spoustou vlasů se skrývá bystrý rozum, můj malý příteli. Ne že bych na to právě nepřišel sám, ale přesto máš můj srdečný dík.“</p>
<p>Postupovali po zasněžené cestě, na níž nebyla vidět ani jediná stopa. Zima a skřeti se postarali o to, že obyvatelé Tabaïnu zůstali v teplých domcích a zabarikádovali se v nich.</p>
<p>V této ploché zemi bylo vidět už z obrovské dálky, že se blíží útočníci. Ze strážních věží byl za jasného počasí rozhled na sto mil daleko, ovšem včasné varování nemělo v tomto případě žádný výsledek. Proti skřetům ze severu pomáhal jen meč a ruka, která jím dobře vládla, a ty v té době chyběly, kam ses jen podíval.</p>
<p>Tungdil porovnal jejich pozici s polohou na mapě. Stále více se blížili ke starým hranicím Mrtvé země. <emphasis>Ta mezitím určitě postoupila dál. V zimě se nedá zjistit, jak daleko sahá její vliv.</emphasis></p>
<p>„Skřeti,“ křikl Boïndil dozadu. „Asi tak dvacet mil na západ od nás. Oni se… obracejí a táhnou na východ,“ divil se. „Mašírují hodně rychle. Ale kam jenom maj zamířeno? Hledají nás?“</p>
<p>Bavragor jim připomenul statek, který ležel na jejich původní trase. Obyčejné oči by ho ani nezahlédly, jeho zrak mu to však umožnil. „To by normálně pro ně byla další jistá kořist. Oni se ho ale ani nedotkli.“ Otřel si pot z čela, jeho obličej nabral výrazný rudý odstín.</p>
<p>„Je s tebou všechno v pořádku?“ vyptávala se ho Balyndis. „Vypadáš, jako bys měl horečku.“</p>
<p>„Má zánět v ráně,“ opravil ji Pruďas. „Je možný, že ten hokuspokus přeci jen neúčinkoval tak, jak měl?“</p>
<p>Andôkai nehodlala připustit, aby jí někdo něco vyčítal. Popošla ke kameníkovi a požádala ho, aby se předklonil a ona se mu mohla podívat na ránu. Boïndil okamžitě stál vedle ní. Oba dospěli ke stejnému závěru.</p>
<p>„Rána se zahojila čistě,“ potvrdil jí, „to nemůže nikdo vyvrátit.“</p>
<p>„Možná za to může ztráta krve,“ pokoušel se Bavragor rozptýlit starosti všech ostatních. Bylo vidět, jak je mu to nepříjemné. Rezolutní kovářka si však sundala rukavici a přiložila mu levou ruku na čelo.</p>
<p>„U Vraccase! Na tvém čele bych mohla kovat podkovy, tak ho máš rozpálené!“ vyjelo jí ustaraně.</p>
<p>„Když uvážíme, jak má tvrdou hlavu, tak by se ti to mohlo i podařit,“ škádlil Bavragora Tungdil. „Našeho Perlíka nic jen tak nepoloží.“</p>
<p>„Má horečku. Vysokou horečku. Může to být třeba i nachlazení,“ varovala je Balyndis. „Musíme si najít nějaké přístřeší, kde by mu horečka klesla, jinak by ho mohla stát život.“</p>
<p>„Nesmysl,“ vzpíral se Bavragor trpasličině radě. „Já jsem…“ Rozkašlal se a dlouho se nedokázal uklidnit, záchvat kašle s ním tak zatřásl, až se mu podlomila kolena. Tungdil ho podepřel, aby neupadl do sněhu.</p>
<p>„Vida, nachlazení.“ Balyndis se rozhlédla. „Musíme pro něho najít nějaké teplé místo.“</p>
<p>Tungdil přikývl. „Uchýlíme se do nejbližšího statku. Mrtvý bys nám na nic nebyl, starý kameníku.“</p>
<p>„Nachlazení,“ zabublal Goïmgar škodolibě. „Kdo z nás dvou je teď ten slabší? Možná nemám tak širokou postavu, ale trampoty snáším líp než ty.“ Bylo na něm vidět i slyšet zadostiučinění, že konečně jednou není na dně on, ale někdo jiný. Se zdviženou hlavou prokráčel kolem nemocného, na rtech mu pohrával mírný úsměv, od Furgase za to sklidil ránu sněhovou koulí do obličeje.</p>
<p>Čekalo na ně zklamání, na cestě do Šedých hor nenarazili ani na statek, ani na žádnou vesnici a Bavragor odmítl, aby si kvůli němu zašli. Proto putování víckrát nepřerušovali, ale šli dlouho bez větších přestávek, jen aby se rychle dostali k nejbližšímu vstupu do tunelu.</p>
<p>Když konečně na to místo došli, zažili zlé překvapení. Jáma se proměnila v jímku naplněnou ledem.</p>
<p>„To je jedno. Dojdeme i ty zbývající míle pěšky,“ prohlásil Bavragor, který se snažil vypadat svěže a nedával na sobě znát slabost, i když byl hodně zesláblý. Ale jeho sytě rudý obličej a husté kapky potu, které se mu navzdory zimě řinuly zpod okraje helmy, ho usvědčovaly ze lži. „Já už Šedé hory i vidím.“</p>
<p>„Hory vidíme od té doby, co jsme v Tabaïnu,“ odsekl Goïmgar, pramálo potěšený vyhlídkou, že bude muset ještě déle šlapat pěšky po povrchu. „Jestli to tak půjde dál, nakonec všichni z toho sněhu oslepneme.“</p>
<p>V mizerné náladě dusal vpřed a jeho společníci ho následovali, až k večeru přece jen došli k opuštěné stodole, ve které nějaký sedlák skladoval seno.</p>
<p>Udělali si v ní pohodlí a opatrně zapálili oheň. Bavragora položili těsně k plamenům a zakryli ho třemi dekami, aby ze sebe vypotil horečku i nachlazení. Rodario se také uložil poblíž ohně, jenom Djerůn bděl u vchodu a umožňoval ostatním, aby se postarali o nemocného. Poskládali se na zemi kolem něho.</p>
<p>„To nic není.“ Bavragor zakašlal, odplivl si a z úst mu vylétl velký chuchvalec krve. Dýchal písklavě, více sípal, než nasával vzduch, a jeho stav se rapidně horšil. „Dejte mi hlt pálenky, pak mi bude zase dobře.“</p>
<p>„To není žádný nachlazení,“ řekl Boïndil přesvědčeně a vstal. „Musela se mu zanítit ta rána. Zánět se může šířit pod kůží, i když na povrchu je to zranění už dávno vyléčený.“</p>
<p>„Ne. Dala jsem si záležet, aby to místo srostlo čistě,“ odporovala Andôkai podrážděně.</p>
<p>Tungdila se zmocnilo neblahé podezření. Také se zvedl, popošel ke Goïmgarovi a vzal si jeho štít, aby si mohl důkladně prohlédnout místo, kam do něho šipka narazila. Zjistil, že okolí místa dopadu poněkud změnilo barvu a všiml si zmrzlé jasné kapaliny, kterou předtím nepostřehl ani on, ani Goïmgar. To mohlo znamenat jen něco špatného. Ať bylo na špičce šipky cokoliv, přichytilo se to na kovu a ztuhlo na led.</p>
<p><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i, ochraňuj ho! </emphasis>„Dokáže vaše magie svést něco proti jedu?“ zeptal se chraplavě Andôkai. „Podle mého to vypadá tak, že se Swerd nespoléhal jenom na své umění, že se trefí.“</p>
<p>„Jed,“ zakašlal Bavragor a musel se ušklíbnout. Přitom všichni zahlédli, že jeho zuby jsou plné krve, ta mu stékala po dásních a barvila je. „Vidíte? Žádný nachlazení. O co se vsadíme, Goïmgare, že ty bys byl už dávno mrtvej? Já jsem díky pálence a pivu odolnej.“</p>
<p>Maga zavřela oči. „Ne, proti jedu nic nesvedu. To není… můj druh kouzelnického umění,“ řekla tiše a zároveň i omluvně. „Navíc mě hodne oslabilo, když jsem ho léčila. Teď už v sobe nemám skoro žádnou magii.“</p>
<p>Na skupinku se sneslo děsivé ticho. Každý tušil, co to pro jednookého trpaslíka znamená. Balyndis uchopila jeho mozolnatou, rozpraskanou ruku a povzbudivé ji stiskla, obavy jí sevřely hrdlo.</p>
<p>„Klidně můžete říct, že to s tím starým zpívajícím ochlastou nevypadá nejlíp,“ zakrákal Bavragor po chvilce. „Stejně jsem se ani předtím nechtěl vrátit do říše Druhých.“ Podíval se na Tungdila. „Ale opravdu jsem chtěl dojít do Šedých hor a splnit tam svůj úkol, abych mohl slavně umřít. Teď skončím tady, v nějaký pitomý stodole, daleko od mejch milovanejch hor.“</p>
<p>První drobounké kapky krve mu prosákly pokožkou. Z kapiček se stávaly malé pramínky, které dopadaly na slámu a zkrápěly stébla. Jeho šaty nasákly krví.</p>
<p>„Ty nezemřeš,“ vytlačil ze sebe Tungdil a jeho úsměv, který měl vyzařovat důvěru, se zkroutil v grimasu. Chytil trpaslíka za druhou ruku. „Ty nesmíš umřít,“ pokračoval zoufale. „Bez tebe nedokážeme vyrobit Ohnivou čepel! Ty jsi ten nejlepší, koho tvůj kmen má.“</p>
<p>Kameník polkl krev, aby mohl mluvit. „Ale ano, vy ji vyrobíte. A já budu u vás.“ Podíval se ke dveřím. „Zaneste mě tam, kde vládne Mrtvá země. Jenom takhle vám budu k užitku i potom, co zemřu.“</p>
<p>„Z tebe… by se stal nemrtvej,“ vyrazil Boïndil s odporem. „Tvoje duše…“</p>
<p>„Budu moct splnit úkol, jenom to je důležitý,“ opáčil na to Bavragor a zaplatil za své vzepětí dalším záchvatem kašle.</p>
<p>„Ale kdo nám řekne, že nás nepodvedeš a nepokusíš se nás zabít nebo sežrat, tak jak to dělali ti ostatní?“ Pruďas se rozhlédl kolem sebe, někde se díval do zaražených, někde do dojatých tváří.</p>
<p>„Pořádně mě svažte a čekejte,“ doporučil jim Bavragor. „Moje tvrdohlavost bude silnější než touha ubližovat. Trpaslíci se zlu nikdy nepoddají.“ Zachvěla se mu víčka. „Myslím, že si budete muset pospíšit…,“ vydechl, pak mu z úst vyšplíchl obsah žaludku a protekl mu do umělecky vyholených vousů.</p>
<p>„Djerůne,“ zavolala Andôkai a udělila mu pokyny. Válečník opatrně uchopil umírajícího trpaslíka a vzal ho něžně do náručí, jako když matka uspává dítě, potom vyšel ze stodoly a ostatní zaslechli, že rychle kráčí dál.</p>
<p>Jeho dlouhé, neúnavné nohy zanesly Bavragora na sever, tam, kde již Mrtvá zem získala plnou moc a všechno, co na ní zemřelo, se nově probouzelo k neslavnému životu.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Zbylí společníci sbalili věci a pustili se za válečníkem, jak rychle jim to zářící sníh a kratší nohy trpaslíku dovolily.</p>
<p>Tungdil se díval ke hvězdám a beze slova proléval slzy kvůli Bavragorovi, který obětoval to nejcennější, co měl, aby umožnil vzniknout zbrani, s níž by mohli Skrytou zemi osvobodit. Při všem jeho hartusení a drsné svéráznosti mu ten trpaslík přece jen přirostl k srdci.</p>
<p>Slyšel, jak vedle něho popotahuje Balyndis, a otočil se k ní. Usmála se na něj zarudlýma očima a podala mu ruku. Tímto gestem mu vrátila odvahu, o kterou ve stodole skoro přišel.</p>
<p>Přihodilo se mnoho věcí, v podstatě až příliš mnoho. Z počátečního dobrodružství se pro všechny zúčastněné vyvinulo něco většího a děsivějšího, to pochopil dokonce i Rodario, který se dříve nafukoval a teď se zdržel všech poznámek a němě se pokoušel strávit, co se vlastně odehrálo.</p>
<p>„Doufám, že obyvatelé Skryté země za to stojí, Vraccasi,“ zamumlal Tungdil směrem k zářivé obloze. „Až bude konečně po všem, postarám se, aby náš národ spolu mluvil a nežil už každý sám pro sebe ve svých horách.“</p>
<p>Balyndis mu znovu stiskla ruku, ale jeho prsty se rozevřely a Tungdil pospíchal do čela za Boïndilem. Nebyla ta správná doba, aby myslel na něco jiného než na Ohnivou čepel.</p>
<p>„Ona se ti líbí,“ přivítalo ho dvojče a dále se dívalo rovnou před sebe.</p>
<p>„To mi tak ještě chybělo, abych se s tebou o tom bavil.“</p>
<p>„Jen se klidně přiznej. Ona navíc vypadá moc dobře a takovýmu, jako seš ty, kdo zatím neměl se ženskýma skoro nic společnýho, musí připadat jako Vraccasova dcera.“</p>
<p>„Vlastně jsem o tom chtěl vážně přemýšlet teprve tehdy, až porazíme Nôd’onna. Skrytá země je důležitější.“</p>
<p>„Jo tak, učenej o tom musí teprve přemýšlet.“ Pruďas se pořád ještě k Tungdilovi neotočil, zdánlivě mluvil někam do sněhu a k Djerůnovým stopám. „Když najdeš něco, co má pro tebe význam, neváhej a snaž se to získat, protože mnohý věci se měněj rychleji, než sekera rozčísne skřetovi hlavu, a ty pak nakonec zůstaneš s prázdnejma rukama.“</p>
<p>„Proč mi to říkáš?“</p>
<p>„Jenom tak. Prostě jen tak.“ Přimhouřil oči. „Tam vpředu je ten železnej muž.“ Vytasil sekery. „Hnedle uvidíme, jestli se rozum našeho zpívajícího ochlasty postavil proti moci Mrtvý země.“ Kdyby tomu náhodou tak nebylo, začaly by sekery v jeho rukou hovořit vlastní řečí.</p>
<p>Maga na Djerůna něco zavolala. Jako odpověď zvedl opancéřovanou ruku a máváním ji přivolal k sobe. Bavragor stál vedle něho, ruce mu bezvládné visely podél těla, oči bezvýrazně zíraly na Šedé hory.</p>
<p>„Bavragore?“ oslovil ho opatrně Tungdil, zatímco přelétl pohledem jeho bledou tvář a hledal nějakou známku pohybu. Trpaslíkovy rysy mu připadaly zestárlé, voskové, mrtvé.</p>
<p>„Já nic… necítím,“ promluvil Bavragor zvolna, jako by ho stálo nekonečnou námahu otevřít ústa a vyrazit ze sebe nějaká slova. „Necítím svoje tělo, hlavu mám podivně prázdnou.“ Jeho bezduché oči se rozhlédly všude kolem a pak se zaměřily na Tungdila. „Jediný, co cítím, je… zlo. Nenávidím věci, který jsem předtím miloval. A věci, který jsem předtím nenáviděl,“ jeho pohled sklouzl z Tungdila na Pruďase, „bych nejraději rozerval na kusy a sežral. Bude lepší, když mi na ruce dáte pouta, protože nevím, jak dlouho se tomu tlaku dokážu ubránit,“ vyrazil ze sebe. „Usadilo se ve mně zlo.“</p>
<p>„Jestli si to přeješ, uděláme to.“ Tungdil vzal kožený řemínek, kterým si Goïmgar přivazoval štít na ramena, a svázal Bavragorovi ruce za zády.</p>
<p>„Pevněji,“ zabručel Bavragor. „Nemůžeš mi zastavit krev, moje srdce už nebije a nežene ji do žil.“ Teprve když Tungdil jeho přání vyhověl, zdálo se, že se mu ulevilo a spadlo z něho napětí. „Dále.“ Podíval se na Tungdila. „Až skončím svoji práci, musíš mi utnout hlavu. Nechcu skončit jako sluha Mrtvý země a navěky bloudit opuštěnýma štolama Pátejch nebo zabíjet lidi jenom proto, že mi to nařídí ta hrůza ze severu.“</p>
<p>„Žádný trpaslík nebude sloužit temné moci,“ slíbil mu Tungdil. „Splním ti tvoje přání.“</p>
<p>„A ty,“ zavolal kameník na Pruďase. „se ke mně moc nepřibližuj. Moje zuby by se ti s velikou radostí zabořily do hrdla a roztrhaly ho na kusy!“ Sklopil hlavu, rudohnědé oko děsivě jiskřilo krutostí, než se rychle odvrátil a zahleděl do sněhu. Pak vykročil, položil jednu nohu před druhou. „Pojďte. Nechtěl bysem být věc bez duše dýl, než bude nutný.“</p>
<p>Na Andôkain pokyn převzal Djerůn úlohu dozorce. Kráčel za proměněným a představoval železnou zástěnu, na níž by si Bavragor vylámal zuby.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Oběh za oběhem pochodovali nekonečnými dálkami Tabaïnu. Rovina klasu, jak se jí v létě říkalo, tak prochladla, že všechno, co se delší dobu nehýbalo, zmrzlo na led.</p>
<p>Tungdil si vzpomněl, že kdysi četl, že jas, který vychází ze sněhu, útočí na oči, a dokonce je dokáže i trvale poškodit. Proto nařídil, aby všichni nosili na očích pásky s uzounkou škvírou, aby se tímto způsobem chránili před slepotou.</p>
<p>Byl to namáhavý pochod. Jediní, kterým podle všeho nevadil, byli Djerůn a nemrtvý Bavragor, kteří jim razili cestu sněhovými závějemi. Potraviny jim zmrzly a museli je po večerech zdlouhavě roztápět u ohně, než se mohli najíst. Bez hřejivých šatů, které obdrželi od Xamtys, by určitě umrzli.</p>
<p>Pruďas se stával stále neklidnějším, chtěl bojovat, naproti tomu Bavragor přišel o všechno, co ho dělalo tím, kým byl. Už nepil, nezpíval, nesmál se a jen strnule civěl před sebe. Hlad utišil pomocí uloveného sněžného zajíce, kterého spolykal zaživa, zbyla po něm jen srst a vysáté kosti. Jeho hltavé mlaskání a křupání kostí vzbuzovaly v Goïmgarovi ještě větší strach. Odteď držel ruku neustále na rukojeti svého krátkého meče.</p>
<p>Šedé hory se víc a víc přibližovaly. Jejich vrcholy zanedlouho budily dojem, že jsou skoro na dosah, a přesto trvalo ještě dlouho, než se probojovali Tabaïnem, překročili hranice do Gauragaru a po dalších dnech namáhavého putování stáli v prvních výběžcích olověně zbarveného horského masívu.</p>
<p>Nenarazili ani na skřety, ani na žádné jiné potvory, jen tu a tam viděli jejich stopy. Obrovské voje jejich armád se musely vydat na jih a těm unikli jen o vlásek.</p>
<p>Konečně se přiblížili k první linii obrany pevnosti Pátých. Už zdálky poznali, že tam nestojí nikdo, kdo by ji bránil proti vetřelcům ze Skryté země.</p>
<p>Bytosti ze severu nenechaly kámen na kameni, strhly hradby a odstranily věže, aby nic nepřipomínalo moc původních obyvatel pevnosti. Tungdil a ostatní si dokonce už ani nedokázali představit, jak to v Šedých horách muselo vypadat za života Giselbarta Železnookého, otce kmene Pátých. Bestie zničily pevnost naprosto dokonale a nepřipustily, aby tam zůstala nějaká připomínka minulosti. Fragmenty pevnosti však svědčily o velkém rukodělném umění jejích stavitelů. Nyní se z obranných zařízení, vybudovaných s velkým uměním, staly smutné trosky, a když je trpaslíci spatřili, pocítili bolest.</p>
<p>Přesto však, když se šplhali po strmé stezce vzhůru a blížili se ke vchodu, neměli žádnou důvěru v klamné zdání míru a pokoje</p>
<p>„Buďte tiše,“ napomínal je Pruďas. „Narmora a já se porozhlédneme, jestli doopravdy nepostavili žádný hlídky.</p>
<p>Oba dva se vypařili jako duchové a pohybovali se ve skrytu šedých skal a zbytků hradeb, vyčnívajících ze sněhu, směrem k otevřené, jako dům vysoké bráně, která vedla rovnou do nitra hory.</p>
<p>Tungdil zbystřil oči i uši. Ledový vítr pohvizdoval a šeptal v rozeklaných zdech náhodnou melodii. Ze skalních výběžků visely ledové rampouchy jako skleněné stalaktity a vodopád, ležící asi padesát kroků vlevo od nich, zmrzl ve tvaru bizarního sousoší.</p>
<p>Nic, nikde žádní skřeti, žádní obři, žádní alfové nebo jiní útočníci.</p>
<p>„Říkal, ať jsme potichu,“ zasmál se Goïmgar hořce. „Ten by hlavně měl vidět a slyšet sám sebe.“</p>
<p>„Ztělesněním graciéznosti rozhodně není, i když srovnávat ho s půvabnou Narmorou není úplně poctivé,“ potvrdil Rodario.</p>
<p>Tungdil je oba pozoroval, jak se plíží vpřed. Trpaslík využíval menší postavy, zatímco poloalfka elegantně přeskakovala z jednoho kamenného balvanu na druhý. Bílý podklad pod jejíma nohama nevydal jediný zrádný zvuk. Tungdil měl dojem, že se nad ním Narmora vznáší lehounce jako pírko. Boïndilova kroužková košile naproti tomu dělala náležitý hluk, přestože trpaslík na ní nosil kožich.</p>
<p>Narmora dorazila ke vchodu jako první, přitiskla se ke stěně a nastražila uši u podzemní chodby, tmavé jako noc. Teprve pak se pustila dovnitř. Její silueta splynula s temnotou a Narmora zmizela.</p>
<p>Furgas se už nedokázal ovládnout a neustále si popotahoval rukavice. „Ona byla vždycky až moc odvážná,“ zašeptal.</p>
<p>„Ale nesmysl. Narmora je žena, která zná své schopnosti a spoléhá na ně, starý příteli,“ uklidňoval ho Rodario. „Vždyť víš, co všechno dělala před tím, než jsme se spolu sešli u divadla. Tady těch pár nejasností a problémů určité taky zvládne.“</p>
<p>„Já nechci vědět, co dělala,“ prohlásil Goïmgar rychle. „Už tak se mi zdá dost děsivá.“</p>
<p>Mezitím se i Boïndil dostal ke vchodu do říše těch, kteří před více než tisícem cyklů podlehli moci Mrtvé země. Poněkud bezradně u něho postával a ostražitě se rozhlížel, ale nikde neobjevil nic nebezpečného.</p>
<p>Náhle Narmora vyklouzla z temnoty. Čerň gigantického tunelu na ní visela jako pavučina, lísala se k ní a jen s velkým zdráháním ji pouštěla ze svého dosahu. Narmora na ně zamávala, její uvolněný postoj prozrazoval, že tam není nic, čeho by se museli obávat.</p>
<p>„Viděli jste to? Jako inkoust, který z ní po kapkách odtéká,“ zašeptal Goïmgar vystrašeně. „To…“</p>
<p>„Poloviční magie. To je vrozená schopnost,“ odhadovala maga. „Alfové jsou děti temnoty.“</p>
<p>„Ona určitě změní strany, až na nějaké alfy narazíme,“ prorokoval Goïmgar úzkostlivě. „Krev je hustější než voda.“</p>
<p>„Ale není silnější než láska, která nás spojuje,“ odporoval mu Furgas energicky. „Raději zemře, než aby mne oklamala. A i já bych raději zemřel, než bych připustil, že se jí přihodí nějaké neštěstí.“</p>
<p>Hubený trpaslík si pro sebe něco zabručel a kráčel za skupinou ke vchodu. Štít držel před sebou, připravený schovat se za ním.</p>
<p>„Tady nikdo není,“ zahlásila Narmora a nepovažovala za nutné ztišit hlas. „Spokojili se s tím, že strhli hradby a brány poškodili tak, že se už nedají zavřít.“</p>
<p>„Ale kde jsou všecky ty potvory?“ Boïndil bojechtivě zavířil sekerami.</p>
<p>„Nejspíš u Kamenné brány,“ domníval se Tungdil, který si vzpomněl na jednu z mnoha knih z Lot-Ionanovy knihovny. „Můžeme být rádi, že jsou tam.“ Obrátil se ke vchodu. „Pojďme rozdmýchat výheň, ten slavný Dračí dech.“</p>
<p>První krok učinil s rozvahou, s úctou, mírným otálením a řádnou porcí dojetí v hrudi. Poprvé po dlouhé době zase vstoupil živý trpaslík do říše Pátých.</p>
<p>Rodario s Furgasem rozžali lampy a rudožluté světlo znovu probudilo v horách život. Záře, která se odrážela od stěn, je oslepovala, takže rychle ztlumili jas.</p>
<p>Stáli v jedné chodbě, jejíž stěny byly vyložené leštěným tvrzeným palandiem. Tisícovka cyklů v osamění neubrala bílému kovu nic na jeho lesku. Do destiček byly vyraženy portréty králů, vousaté tváře trpasličích panovníků na ně přátelsky shlížely a zvedaly na pozdrav sekery, ulité z červenožlutého vraccasia.</p>
<p>„Takové bohatství,“ obdivně vydechl Rodario.</p>
<p>Trpaslíci dojatě klesli na kolena a modlili se k Vraccasovi. Dokonce ani Bavragor se navzdory své proměně neubránil účinku, jaký na ně chodba měla. Jeho modlitba se mu zdařila jen proto, že se na ni plně soustředil, zlo v něm se snažilo zlomit jeho vůli, myšlenky i přesvědčení a samo nad ním převzít kontrolu, nepočítalo však s houževnatostí trpasličího rozumu a proslavenou tvrdohlavostí.</p>
<p>Lidé, Andôkai i Djerůn trpělivě čekali.</p>
<p>Tungdil se zvedl a nadechl. Chodba voněla stářím, prachem a ctností. Hordy skřetů a ostatních bestií ji nedokázaly o nic oloupit. „Musíme se porozhlédnout, abychom našli cestu k Ohnivému jezeru,“ vysvětloval a dal se do kroku. Boïndil se držel po jeho boku.</p>
<p>Kolem nohou jim vířil prach, místy se před nimi mihlo nějaké malé zvířátko a prchalo pryč, tu a tam ležely kusy kostí, zbytky kroužkových košil a štíty.</p>
<p>Mlčky urazili úsek až k dalším dveřím, ty byly vyražené ze závěsů a vedly do haly se sloupovými vzpěrami. Hala byla pětiboká, mimořádně veliká, vyražená do kamene a vedlo z ní patnáct východů. Směrovky ležely rozbité na zemi.</p>
<p>„Tomu říkám výběr!“ zanaříkal Rodario nešťastně. „Bohužel máme naspěch a nemůžeme tu celý den lítat kolem jako myšky a hledat ten správný průchod.“</p>
<p>„Měli bychom si vybrat tu chodbu, ve které najdeme nejméně stop,“ navrhl Tungdil. „Skřeti asi sotva pořád chodili k Ohnivému jezeru. Tam pro ně nebylo nic důležitého.“</p>
<p>„Dobrý nápad,“ přikývl Pruďas a okamžitě se pustil do zkoumání všech těch chodeb. Ostatní se mezitím odvážili vyhledat si v hale skryté místečko a odpočinout si.</p>
<p>Rodario si poznamenal pár věcí, než se s Furgasem podělil o jídlo. Bavragor prostě stál na místě, jeho oči se bezvýrazně dívaly před sebe.</p>
<p>Goïmgar se zpola schoval za štítem, žvýkal sušené kořeněné maso a pečlivě si hlídal okolí. Ta spousta chodeb, která do haly ústila, se mu nezdála bezpečná.</p>
<p>„Vsadila bych se, že si láme hlavu nad tím, co se stalo s Gandogarem,“ špitla Balyndis Tungdilovi.</p>
<p>„To není jediný,“ odpověděl Tungdil zamyšleně. „Po cestě jsme o nějaké druhé skupině trpaslíků nikde nic neslyšeli a u tvého kmene se taky neobjevil. Doufám, že se mu nic nestalo.“ Jeho znepokojení bylo nefalšované, unaveně zavřel oči, ale hned je zase s trhnutím otevřel. Rozepnul si kožich. V chodbě nebyla ani zdaleka taková zima jako venku v přírodě a teplo stupňovalo jeho únavu.</p>
<p>„Nic, nic, klidně spi,“ uklidňovala ho trpaslice. „Já budu hlídat a probudím tě, kdyby něco našli.“</p>
<p>„Já jsem vůdce, já bych neměl spát.“</p>
<p>„Nevyspalí vůdci dělají chyby,“ energicky mu odporovala a stlačila mu ramena dozadu, až skončil na zádech, ačkoliv se jí vzpíral. „Tak, teď ležíš. Spi a ať se ti zdá o záchraně našich domovů.“ Balyndis se na něho usmála, shrnula si z obličeje pramínek vlasů a natočila se do haly.</p>
<p>Seděla těsně vedle něho, jednou rukou se opírala o topůrko sekery a bděle se rozhlížela. Byla dokonalým zobrazením válečnice.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Musí to být tahle cesta.“ Boïndil se definitivně rozhodl a nic ho od jeho rozhodnutí nemohlo odvrátit. To však nikoho nepřekvapilo.</p>
<p>„Prostě jí začneme,“ řekl Tungdil a dal znamení k dalšímu pochodu. „Kdyby ses mýlil, zkusíme tu cestu, kterou navrhla Andôkai.“</p>
<p>Čas k odpočinku vypršel, všichni si dopřáli krátký spánek, aby nabrali síly před bojem s dračí samicí.</p>
<p>„Jmenuje se Argamas a je to družka velkého draka Branbausíla, který žil v Šedých horách,“ vysvětloval Tungdil Balyndis. „Pátí se jednou zmocnili jeho bílých plamenů a rozžhavili jimi svou výheň. Teprve pak ho zabili a ukořistili jeho poklad. Argamas uprchla do Ohnivého jezera…“</p>
<p>„…a nikdo ji nikdy znovu nespatřil,“ dokončil Goïmgar s úlevou jeho řeč. „Abych řekl pravdu, byl bych rád, kdyby ta šupinatá bába zůstala v jezeře. Nemyslím si, že bychom s naší strategií mohli mít úspěch. Dračí šupiny jsou tvrdé jako ocel.“</p>
<p>„Jediné, co potřebujeme, je její oheň, ne její život,“ poznamenala Andôkai, která si příliš starostí nedělala. „Ty bys z toho přece mel mít radost.“</p>
<p>„A já lituju, že tomu hovadu nemůžeme utnout tipec. Ve Skrytý zemi se nám těžko podaří složit něco většího,“ prohlásil Pruďas uraženě, protože mu nikdo nechtěl rozumět. „Draci! Kde jinde dneska ještě jsou? Musíme přeci využít každou příležitost, která se sekeře namane, nebo snad ne?“</p>
<p>„Ne, ctihodná maga hovoří pravdu,“ přispěchal jí Rodario na pomoc.</p>
<p>„Je mi jasný, že ty nikdy nemůžeš být ten nejodvážnější,“ odbyl ho Boïndil. „Ale Balyndis, co na to říkáš ty? Pojď, spolu se do toho draka…“</p>
<p>„Buď zticha,“ okřikl ho Tungdil. Ucítil síru, vzduch v chodbě se oteploval. Sešli po nesčetných schodech, prošli řadou chodeb a konečně se blížili k cíli. „Nikdo teď ani muk, dokud se nerozhlédneme. Nechci Argamas vyrušit při koupeli v lávě dřív, než bude nezbytně nutné.“</p>
<p>Útlý Goïmgar se přitiskl k rukojeti svého štítu. „Napadlo mě, že bychom ji mohli poprosit, aby nám pomohla. Draci jsou chytří a možná naši žádost pochopí.“</p>
<p>Pruďas se na něho vyčítavě podíval. „Ty mě chceš obrat i o ten poslední zbyteček srandy a žebrat u ní, aby nám dala oheň dobrovolně'?“ odfrkl si. „Nikdy, slyšíš?!“</p>
<p>„Trpaslíci zabili jejího druha. Co si myslíš, jak by asi tak vypadala její ochota?“ rozebíral Tungdil Goïmgarův návrh. „Nechceme, aby někdo z nás umřel, proto bude úplně stačit, když ji přimějeme, aby plivala oheň, a kousek toho ohně si pak vezmeme.“ Poklepal na pochodeň, kterou nesl v ruce.</p>
<p>„Pěkná mizérie,“ brblal Boïndil. „Teď mi zkazíte ještě i tuhle výzvu.“</p>
<p>Vyšli z chodby a zalilo je tmavé, nažloutlé světlo. Páchla tam shnilá vejce, jen s námahou nabírali vzduch, který je píchal v plících, ovšem to, co spatřili, je odškodnilo za všechny nepříjemnosti.</p>
<p>Od břehu jezera proti nim vyrazila vlna horka. V jezeře bez ustání klokotala tekutá láva, která vytvářela na povrchu četné bubliny. Ty se někdy široce nafukovaly, pak praskly a jejich žhavé kapky se rozstříkly všude kolem, někdy prostě splaskly a zmizely.</p>
<p>Rozměry jezera dokázal Tungdil jen těžko odhadnout, ale v průměru zabírala vroucí plocha přinejmenším čtyři tisíce kroků. Tu a tam z ní vyčnívaly ostrůvky lávy a ze stropu visely bizarní čedičové rampouchy. Ty se vytvořily v průběhu cyklů z magmatu, které bylo nejprve vymrštěno vzhůru a později vychladlo. V záři jezera měly rampouchy barvu medu.</p>
<p>„V tom že může žít nějaký drak?“ divil se Goïmgar, kterého pohled na jezero ohromil úplně stejně jako ostatní. „Ještě že s ní nebudeme bojovat. Co mohou naše zbraně dokázat proti stvoření, které plave v tomhle pekle?“ Potají doufal, že se dračice jednou provždy ponořila a už se neukáže.</p>
<p>Djerůn pozvedl meč a ukázal na jeden bod na břehu, vzdálený od nich asi tisíc kroků, aby tak upozornil Andôkai na svůj objev. „S Argamas si už nemusíme dělat žádné starosti,“ pronesla maga. „Podívejte se tam dozadu.“</p>
<p>Zděšeně se zadívali na pozůstatky gigantické kostry. Podle jejího tvaru se nemohlo jednat o nic jiného než o draka.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VII</p>
<p><strong>Skrytá země, říše trpaslíků Pátého kmene,</strong></p>
<p><strong>Giselbart, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_26.jpg" />ruďas holínkami překopával zbytky obrovských kostí. Mezi nimi ležely polámané kusy šípů, kopí, oštěpy a menší kosti. „Sviňský rypáky. Zabily toho draka. Musí to bejt už pár cyklů, jak se tak na to dívám.“ Zkoumavé si obhlížel kostru a v jeho očích se odrážel zármutek. „Musel to být dobrej boj.“</p>
<p>Goïmgar pokrčil rameny. „Nemá to smysl. Pojďme domů. Rád bych byl u svého kmene, až to vypukne a Nôd’onn bude stát před branami naší říše.“</p>
<p>„Ty a bojovat?“ vysmíval se mu Boïndil a zkoušel pevnost dračí kosti. Žebro trpaslíkově síle odolalo.</p>
<p>„Chtěl bych být u svého národa, když se bude blížit konec, to je všechno. Umřít ve společnosti jednoho bojechtivého idiota, jednoho podvodníka a jednoho nemrtvého trpaslíka, to teda nechci.“ Kývl na kovářku. „Proti tobě nic nemám.“</p>
<p>„A co když tu výheň rozžhavíme obyčejným ohněm?“ uvažoval Furgas.</p>
<p>Tungdil se rozhlédl po lávě. „Žádnou jinou možnost nemáme. Budeme to muset zkusit,“ pronesl. „Co jiného nám zbývá? Nevrátím se zpět s prázdnýma rukama a nebudu se na Nôd’onna a jeho válku jenom dívat.“ Pozorněji si prohlížel tančící plamínky na lávě a přitom si setřel z očí čerstvý pot. Ze své výhně znal oheň ve všech barvách, tento však vypadal jinak. „Pletu se, nebo hoří ty plameny jasněji?“ zeptal se Balyndis, která se stejně jako on vyznala v ohni nejlíp ze všech.</p>
<p>„Vypadá to tak,“ dala mu za pravdu a pochopila, co tím naznačuje. Vzala pochodeň a zapálila ji o jeden trhaně plápolající ohýnek. Pochodeň skutečně dávala více světla než obvykle.</p>
<p>„Narmoro, zkus, jestli ji svými schopnostmi dokážeš uhasit,“ poprosila Andôkai poloalfku.</p>
<p>Černovláska přikývla, zavřela oči a soustředila se, hned nato je však zase otevřela. „Nejde to,“ přiznala a nepřestávala se divit. „Obyčejný oheň…“</p>
<p>„Právě,“ zasmála se maga s úlevou. „Tungdil měl pravdu. Argamas v jezeře zanechala něco ze svého dračího dechu.“</p>
<p>Balyndis se nesmírně ulevilo, radostí dala Tungdilovi pusu na tvář a ten se rozpačitě zašklebil. „Máme, co potřebujeme,“ pronesl rozhodně. „Zapálíme všechny pochodně a vrátíme se. Výheň čeká, až ji někdo probudí k životu.“ Vyrazil a zamířil rovnou k tunelu, ze kterého přišli.</p>
<p>„Ze srdce rád se k vám přidám,“ komentoval jeho počínání Rodario, „Štěstí, že je tu takové teplo. Inkoust mi krásně splývá z pera a tento okamžik plný úchvatných emocí volá po tom, aby byl zvěčněn.“ Za chůze psal dál. „Furgasi, můj milý příteli a kompaňone, naše dobrodružství nabývá takových rozměrů, že hrozí, že se nevejde do rámce obvyklého divadelního představení. Můžeme začít hned dopoledne,“ přemítal. „Dvojnásobné vstupné, více statistů. Zvládneme to?“</p>
<p>Furgas si ještě jednou prohlédl Ohnivé jezero, než se vrátili zpátky do podzemní chodby a začali stoupat nahoru. „Jezero vypustíme,“ rozhodl. „Uhlí, které bychom potřebovali k napodobení tohohle žáru, by bylo moc drahé.“</p>
<p>„No ano, to už je lepší. Musíme postupovat šetrně. Navíc by se při tom zápachu spectatores asi pozvraceli, jedna řada za druhou.“</p>
<p>„Za to by třeba mohlo i tvoje herecký umění,“ poznamenal Boïndil suše a vtiskl mu do ruky pochodeň. „Vem ji. Ty nebudeš muset bojovat a máš na tenhle balast volnou ruku. A běda ti, jestli ji necháš zhasnout.“</p>
<p>„Přísahám při všech směrech větru, při všech bozích, a dokonce i při zlu, že kdyby se mi tenhle malér měl stát, a před něčím takovým zase nechť mne chrání všechna božstva i bytosti, tak bez ohledu na to, kde právě budu, ať do tebe na místě v tu chvíli sjede blesk,“ pronesl Rodario slavnostně.</p>
<p>Trpaslík spokojeně přikyvoval, dokud mu nedošel smysl hercových kostrbatých slov. „Hrozná sranda,“ zabručel a víc se k tomu nevracel, zatímco se Goïmgar a Rodario prohýbali smíchy.</p>
<p>„Ten smích vás oba ještě přejde,“ vyhrožoval jim Boïndil.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Bavragor se postupně stával stále děsivějším.</p>
<p>Od vstupu do trpasličí říše už vůbec nepromluvil, jenom divoce koulel očima. Chvílemi zabručel nebo zasténal, i když k tomu neměl žádný viditelný důvod, a pouta kolem jeho zápěstí se napínala a nebezpečně vrzala. Djerůn dával pozor, aby se k nikomu příliš nepřiblížil.</p>
<p>Pruďas si tvrdošíjně stěžoval, že je s těmi pochodněmi nepřátelé uvidí mnohem snadněji a rychleji, žádná jiná možnost je však nenapadala.</p>
<p>Boïndil měl pravdu. Zářivé ohně osvětlovaly zdi vyložené vraccasiem, palandiem a zlatými a stříbrnými destičkami, a tak sice na dvacet kroků rozeznali sebemenší detail, ale zároveň na sebe upozornili bestie.</p>
<p><emphasis>Museli tušit</emphasis><emphasis>, že je </emphasis><emphasis>budeme potřebovat. </emphasis>Tungdil se dotkl destiček. S vědomím rizika, že rozhněvá předky, se rozhodl vylomit kusy destiček a nastrkat je do kapes. S Djerůnovou silou to byla snadná záležitost a brzy jich měli dost na vyrobení intarzií na sekeře. Chybělo jim už jen železo. Tungdil si prohlížel sekeru, kterou mu věnoval Lot-Ionan. <emphasis>Kdyby bylo nejhůř, tak ji roztavím.</emphasis></p>
<p>Dlouhou dobu pochodovali opuštěnou říší Pátých, když v tom dal Boïndil najednou znamení, aby zastavili. „Před náma něco je,“ zdůvodnil své rozhodnutí a jeho tělo se zkroutilo do číhavého postoje. „Cítím smrad nějakejch bestií, ale skřeti to nejsou.“</p>
<p>Tungdil začichal a ucítil zbytky nějaké vůně, která se vznášela ve vzduchu. „Musejí být před námi.“ Podíval se na Narmoru, ta jen přikývla a vydala se prozkoumat chodbu.</p>
<p>„Jen sem ke mně pojďte! Tady stojí jeden trpaslík, který se vás nebojí!“ zaduněl náhle chodbou hlučný hlas, pak na sebe s třeskotem narazily zbraně a štíty a zazněly přidušené výkřiky. „Možná jsem poslední a vy mě porazíte, ale určitě vás vezmu čtyři tucty s sebou. Vraccas je se mnou.“</p>
<p><emphasis>Ten hlas znám, </emphasis>uvědomil si Tungdil, ale než mu došlo, komu patří, někdo ho předběhl.</p>
<p>„Gandogare,“ vykřikl Goïmgar přešťastně. „Můj králi, vydrž! Už jdu!“ Shodil ze sebe těžký kabát, popadl štít, vytrhl meč z pochvy a řítil se vpřed.</p>
<p>„Jen se na toho Třpytovousa podívejte,“ podivoval se Rodario. „V něm fakticky dřímala odvaha. Odkud ji jenom nabral?“</p>
<p>„No ne, tomu bych nikdy nevěřil. Ale neměli bysme ho nechat jít samotnýho,“ ozval se Pruďas a v obličeji měl vepsáno, jak moc se těší na pořádný boj s Tionovými stvořeními. „A ty, Dlouhej, znáš moje pravidla hry. Jenom pěkně dávej pozor na Jednookýho, aby mi nevpadl do zad.“ I on odhodil překážející kabát a vyčkávavě se zadíval na Tungdila.</p>
<p>Ten vytasil sekeru, byl přesvědčen, že si král Čtvrtých zaslouží jejich pomoc. „Našemu rivalovi bratrsky pomůžeme a urazíme nepřátelům hlavy,“ oznámil a dal se do běhu.</p>
<p>Dostali se do menší, spoře osvětlené haly, přeplněné chlupatými, hrbatými bestiemi připomínajícími gobliny. S vřískotem máchaly kolem sebe koulemi a zubatými meči a ve zbrojích, které jim byly příliš velké, se hrnuly nahoru po kamenných schodech, vedoucích ke zlaté soše boha Vraccase.</p>
<p>Před ní stál v těžké zbroji Gandogar jako živé ztělesnění tohoto boha. Oběma rukama svíral sekeru s dvojitým ostřím, zeširoka se rozmáchl a jedním úderem skosil první řadu útočníků. Světlo se od diamantů na jeho helmě odráželo na stěny a sloupy a propůjčovalo mu vzezření něčeho veskrze nadpozemského.</p>
<p>Napravo i nalevo od schodiště ležely bezhlavé nebo zraněné bestie, které se zřítily z výšky deseti kroků. Po schodech stékala světle i tmavé zelená krev, schody byly kluzké, a to nepřátelům ještě více ztěžovalo útok.</p>
<p>Nevzdávali se však, s povykem se hrnuli po schodech nahoru, dychtili po tom, aby se dostali do přední řady, jen aby je tam Gandogarova svištící čepel poslala na smrt.</p>
<p>Boïndil všechny předběhl a zadul do svého rohu, aby na sebe smečku upozornil.</p>
<p>„Hej, holá hej! Tady přišel ještě jeden trpaslík!“ S nepříčetným smíchem se vrhl do davu a proměnil se v zuřivého Pruďase, kterému nedokázalo nic odolat. Sekery nacházely jakoby samy od sebe mezery ve zbrojích a zasahovaly nechráněná místa a hned po prvním Boïndilově útoku se na zemi zmítalo šest nepřátel.</p>
<p>Pruďas se prodíral vpřed a zanechával za sebou průsek, do něhož vrazil Tungdil s ostatními společníky. Do bitvy se vydal dokonce i jindy váhavý Goïmgar. Poprvé měl před očima cíl, kvůli kterému se mu takové úsilí vyplatilo, kvůli němu byl odhodlán dokonce i zemřít.</p>
<p>Bavragorovi se v té vřavě podařilo zbavit se kožených pout. Protože neměl žádné zbraně, roztrhal první útočníky holýma rukama, krvavými, silnými prsty jim pronikl hluboko do masa a usmrtil je. Bodnutí mečem ho nechalo v naprostém klidu, pak jenom zvedl ze země dva kyje a se zlověstnou silou se jimi oháněl.</p>
<p>Djerůnova koule vymrštila tvory, kteří mu sahali přesně po kolena, vysoko do vzduchu. Síla nárazu je vrhla mezi jejich soukmenovce a některé z nich zabila.</p>
<p>„Nahoru na schody,“ nařídil Tungdil, který zahlédl, že se Gandogar dostal do úzkých. Zdálo se, že ze své skupiny přežil jako jediný, alespoň v té směsici těl nikde neviděl nějakého dalšího trpaslíka.</p>
<p>Jednotně se probíjeli řadami bestií. Djerůn zůstal stát u úpatí schodů a s vražednou silou bránil postupujícím goblinům v přístupu, zatímco lidé a trpaslíci útočili na protivníky zezadu, dokud na schodech nepadli i ti poslední. Zůstali stát před králem Čtvrtých a lapali po dechu.</p>
<p>Gandogar vypadal hrozně, byl ztrápený, bledý, unavený. Dva hluboké seky, které mu musela zasadit nějaká mocně zbraň, protínaly jeho kroužkovou košili, pokrytou zaschlou krví.</p>
<p>„Můj králi,“ pozdravil ho Goïmgar radostně, neváhal a poklekl před ním na koleno.</p>
<p>Tungdil králi krátce přikývl. „Kde jsou ostatní?“</p>
<p>„Mrtví,“ odpověděl Gandogar a snažil se ovládnout. „Rychle, ze všeho nejdřív odsud musíme zmizet, než se…“</p>
<p>Z druhé strany vstoupilo do haly pět postav, příchozí byli čtyři kroky vysocí, širokoplecí, hnusnější a odpornější než skřeti, a taky mnohem silnější.</p>
<p>„Obři!“ zajásal Pruďas. „Teď bude ta pravá legrace! Hej, Dlouhej, ten malej ksindl nechám tobě.“ Udeřil plochými stranami svých zbraní o sebe a olízl si rty. „Ti tam jsou mně akorát šití na míru.“</p>
<p>Menší bestie ustoupily dozadu a ochotně udělaly obrům uličku.</p>
<p>„Vy utíkejte pryč, my je s Djerůnem zdržíme. O tom se nebudeme hádat,“ nařídila Andôkai. „Uvidíme, co s tím svým zbytkem magie zvládnu.“</p>
<p>Zastrčila meč do pochvy a zamumlala kouzelné zaklínadlo, když se ve skalní stěně vedle svatyně s rachotem odlouplo z masy hory čedičové monstrum. Protáhlá kamenná tvář s otvory pro oči se natočila směrem na magu, gigantova pěst se na ni chystala shora dopadnout.</p>
<p>Andôkai nebezpečí zpozorovala a hbitě přesměrovala magické síly proti útočníkovi, který se tak znenadání vynořil. Podařilo se jí jeho úder odvrátit, klesla však přitom do kolen. „Golem,“ zasupěla. „Mají tu nějakého maguse. Hledejte a zabijte ho, než ztratím poslední zbytky sil a už pak nedokážu tu stvůru zastavit.“</p>
<p>Když goblini, kteří ještě zůstali naživu, viděli, že zpočátku tak nezdolní nepřátelé také projevují známky slabosti, začali pronikavě ječet a navzájem se rozvášňovali, až se celá masa paží, nohou, vyceněných zubů a vířících zbraní vylila vpřed, aby své bojové štěstí vystavila ještě jedné zkoušce.</p>
<p>Útočící dav pomalu zaháněl Djerůna po schodech nahoru, až si otevřel hledí a první řady bestií se ponořily do fialového světla. Opět zazněl strašidelný, výhružný zvuk. Goblini s úzkostným kvičením prchali před válečníkem pryč, ten okamžitě využil příležitosti a zaútočil na ně mečem a kyjem a dobyl zpět ztracenou půdu.</p>
<p>„Je tam vzadu!“ vykřikla Narmora a ukázala na postavu velkou jako člověk, v róbě, jakou nosívali Nôd’onnovi fámulové. Magus stál asi tak sto kroků daleko od nich, obklopený hordou statných skřetů, kteří mu sloužili jako tělesná stráž. Podle jeho pohybů trpaslíci poznali, že diriguje oživlého golema proti Andôkai.</p>
<p>„Zdá se, že nám někdo chce zabránit, abychom se dostali až k výhni,“ procedil Tungdil mezi zuby. <emphasis>Magus</emphasis><emphasis> má z Ohnivé čepele strach</emphasis><emphasis>. Jsme na správné c</emphasis><emphasis>estě.</emphasis></p>
<p>Gandogar zíral na zdánlivě nekonečné množství nestvůr, které proti nim vytvořily živou stěnu. „Je to beznadějné. Brána k výhni leží na konci vedlejší haly a aby do ní nevnikly bestie, zabezpečili ji Pátí Vraccasovými runami,“ vysvětlil stroze. „Byli jsme kousek před ní, ale protivníci na nás číhali. Věděli, že přicházíme.“</p>
<p>Tungdil horečně přemýšlel. „Jeden z nás dvou musí s těmi, kteří jsou důležití pro vytvoření Ohnivé čepele, proniknout za bránu.“ prohlásil. „Gandogare, nikdy jsem neměl v úmyslu sednout si na trůn, věnuji ti ho. Mně se jedná pouze o dobro Skryté země a našeho národa.“ Podíval se mu pevně do očí. „Slib, že za to vytáhneš spolu s Narmorou a Ohnivou čepelí proti Nôd’onnovi. Oni ti vysvětlí, proč je to tak důležité.“</p>
<p>Gandogar sklonil hlavu. „Přísahám při Vraccasovi a Giselbartovi Železnookém, v jehož říši stojíme, že si nedopřeju odpočinek, dokud nebude Nôd’onn mrtev.“ Podali si ruce. „Ale ty budeš stát vedle mě,“ dodal.</p>
<p>Oba dva se otočili ke schodišti a pozvedli zbraně. Tungdil přiložil roh k ústům a zadul do útoku.</p>
<p><strong>Skrytá země, Pátá trpasličí říše,</strong></p>
<p><strong>Giselbart, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>D</p>
<p>jerůn vykročil a postavil se do čela jejich výpadu. Trpaslíci útočili po křídlech, za nimi následoval Rodario s pochodněmi a Furgas, který chránil herce a drahocenné plameny před útoky goblinů.</p>
<p>Andôkai se na schodech stále ještě bránila golemovi. Jeho útoky jí nedaly sebemenší příležitost napadnout maguse a vyřadit tím kořen veškerého zla ze hry. „Rychle! Více než jedno dvě kouzla už nezvládnu,“ vydechla vyčerpaně.</p>
<p>„Já se o to postaráme uklidňovala ji Narmora, jedním skokem se vyhoupla Djerůnovi na ramena, odrazila se a proletěla pět kroků halou, než přistála na hlavě jednoho goblina a od ní se znovu odrazila dál. Používala lebky a ramena zaskočených nepřátel jako stupátka a po nich překonala vzdálenost ke kouzelníkovi. Ale krátce předtím, než se k němu dostala, ji do holeně zasáhla dýka. Narmora špatně došlápla a zmizela v radostně povykujícím davu.</p>
<p>„Narmoro!“ vykřikl Furgas zděšeně a zapomněl na svůj úkol, aby hlídal Rodaria. Bestie začaly okamžitě dorážet a tlačily se k herci.</p>
<p>„Táhnete pryč!“ zařval mim a ohnal se po nich pochodní. Goblini zaječeli a ucouvli před žárem, z pochodní odlétly jiskry a pár goblinu zasáhly. Postižení okamžitě vzpláli plamenem a odpotáceli se pryč. Dračí oheň bleskurychle sežehl Tionovy bestie na popel.</p>
<p>Rodario se úspěšně bránil, zato zdroje světla pohasínaly, jak je goblini meči likvidovali, takže najednou zůstal stát s jednou jedinou pochodní. „Furgasi!“ snažil se přítele upozornit na svou situaci. „Na pomoc!“</p>
<p>Furgas však ustaraně sledoval místo, na kterém zmizela jeho družka.</p>
<p>„Furgasi, sakra!“</p>
<p>Balyndis vyklouzla z řady a ujala se úkolu udržovat bestie v dostatečné vzdálenosti od herce.</p>
<p>Najednou se poloalfka znenadání vynořila za prvním magusovým tělesným strážcem a mocnou ranou mu oddělila hlavu od těla. Než se ostatní skřeti dokázali v nové situaci zorientovat, bylo po nich.</p>
<p>„Působivé,“ okomentoval magus vztekle Narmořino počínání a zamířil na ni svou holí, „ale přesto ne dost dobré!“</p>
<p>Na Narmoru vystřelil široký paprsek, ta uhnula stranou, energie ji však dále pronásledovala, i když před ní uhýbala.</p>
<p>Než ale paprsky stačily Narmoru zasáhnout, narazily najednou na jakousi neviditelnou překážku a rozložily se. Hned poté sjel ze svatyně široký blesk a s hlasitým prásknutím do muže udeřil. Záře se rozplynula, až když magus shořel na hromádku páchnoucích škvarků. Golem se v mžiku roztříštil na několik části. Těžké kusy kamene utloukly tucty bestií a tři obry, kteří se nedokázali včas uklidit do bezpečí.</p>
<p>Oba zbylí obři se zastavili a ustoupili zpět do vedlejší haly a zmizeli jí z dohledu. Vítězná maga jim nahnala strach.</p>
<p>Narmora se obrátila k Andôkai a zvedla ruku na pozdrav, ta její gesto opětovala a plynulým pohybem vytasila meč. Nic jiného už na obranu neměla.</p>
<p>„No tak. Narmora žije. Byl bys mi teď laskavě zase k ruce, nebo sis vybral někoho jiného, kdo bude hrát v příští hře hlavní roli, a mě chceš tady nechat zemřít hrdinskou smrtí?“ zeptal se Rodario líbezně Furgase.</p>
<p>Andôkai seběhla po schodech svatyně dolů jako vítr, její čepel strašlivým způsobem řádila mezi nepřáteli.</p>
<p>„K čertu, ti zbabělí obři zmizeli! Ta tvoje paní mi všecko pokazí,“ rozčiloval se Boïndil a tím zuřivěji se vyřítil za prchajícími gobliny. „Alespoň s těmadle si užiju trošku srandy.“</p>
<p>Pádil za nimi a nedbal na Tungdilova varování. Jeho sekery se zatínaly do krků nepřátel a hnaly je před sebou jako stádo prasat. Na prahu sousední haly zůstal stát jako zkamenělý.</p>
<p>„Co je? Že by tě dohonil rozum?“ zeptal se Goïmgar nenávistně, než se k Pruďasovi připojili i ostatní. Pak však strnuli i oni.</p>
<p>„Tuhle scénu taky vypustíme,“ zašeptal Rodario, kterému vyschlo v ústech. „Vůbec se mi nelíbí.“</p>
<p>Síň měla určitě tři tisíce kroků na délku a dva tisíce na šířku, opuštěné vysoké pece, rampy a lanové výtahy, odložené nebo rozbité pánve na strusku a na surové železo prozrazovaly, co tady kdysi Pátí provozovali.</p>
<p>Tam, kde dříve vznikalo železo a ocel, nyní tábořilo vojsko nejméně tisíce skřetů, goblinů a trollů, kteří jim přehradili přístup k výhni.</p>
<p>Goblini a obři, které společníci zahnali na útěk, se setkali s prvními řadami bestií a rychle jim oznamovali, co se přihodilo ve vedlejší hale. Hordou prolétlo zachvění, první skřeti vstávali, s řevem se chápali zbraní a připravovali se k boji.</p>
<p>„To je…“ Boïndil nevěděl, co by měl v tu chvíli říct, a sekery v jeho rukách se sklonily na znamení kapitulace. Toto děsivé vojsko představovalo pro jejich statečný houf víc než jen „velkou výzvu“, o které tak rád hovořil. Dokonce i on pochopil, že tudy se jim nepodaří projít.</p>
<p>„Můžete se přenést vzduchem na druhou stranu a vzít nás s sebou, tak jak jste to provedla s Goïmgarem, když jste ho zachraňovala?“ navrhl Tungdil chraplavě kouzelnici.</p>
<p>„Boj s golemem a magusem mě úplně vyčerpal, všechnu magii jsem vypotřebovala.“ Andôkai se se zatrpklým výrazem rozhlédla po nestvůrách. „Kdybych byla tušila, co nás čeká, držela bych se zpátky. Ale ani tak…“</p>
<p>„Pojďme domů,“ úpěnlivě je prosil Goïmgar a obrátil se na Gandogara. „Můj králi, ty jsi…“</p>
<p>Tungdil ho jediným pohledem umlčel. „Nemůžeme odejít. Bude-li třeba, zemřeme, ale pokusíme se dosáhnout cíle,“ řekl a vzdorně nachýlil hlavu. „Kromě nás už nikdo nemůže sem na toto místo proniknout, my jsme poslední hrází proti Nôd’onnovi.“</p>
<p>„Zůstaneme.“ Gandogar ke Goïmgarovu zděšení přikývl. „Zůstanu s vámi.“ Pozvedl dvojhlavou bojovou sekeru.</p>
<p>„My jsme trpaslíci,“ přidal se hněvivě Pruďas, který se opět dal do pořádku. I on naklonil hlavu, zatáhl ji mezi ramena a zhluboka se nadechl. „My se nikdy nevzdáme!“ zařval na bestie, plochými stranami seker třískl o sebe a jejich řinčení prolétlo tavírnou rud. „Slyšíte to, vy svině!? To je zvuk vašeho konce.“</p>
<p>Tungdil se v duchu pomodlil k Vraccasovi. „Jediná věc, která mě napadla, je probojovat se jejich řadami.“ Podíval se svým průvodcům do tváře. „Nejspíš se na druhou stranu haly všichni z nás nedostanou. Musíme se snažit, aby se k výhni dostali ti praví.“ Podíval se na Balyndis. „Mě můžete postrádat, položím život, aby Skrytá země a všechny její národy mohly i nadále doufat.“</p>
<p>Furgas vášnivě a se slzami v očích políbil Narmoru. Narmora patřila k těm, kteří museli za všech okolností projít. Něžně ho pohladila po tváři.</p>
<p>„Jeden proti stu,“ odhadl Boïndil jejich poměr. „Mohlo to být i horší.“ Tentokrát se on ujal rohu, zadul do něj a nechal zaznít starý trpasličí signál, na který protivníci odpověděli vyzývavými výkřiky. „Kdo projde na druhou stranu jako první,“ zavrčel, „vyhrál.“</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Po pěti stech krocích uvízli na místě, nešlo to ani dopředu, ani dozadu.</p>
<p>Byli obklíčeni těmi nejodpornějšími bestiemi, stáli namačkaní rameno na rameni a nemohli dělat nic jiného než jen chránit své životy, dokud jejich paže nebudou příliš těžké na to, aby odolaly dalším útokům.</p>
<p>Dost zlé bylo, že na prvních deseti krocích ztratili Rodaria. Nejdříve si nikdo nevšiml, že nepozorovaně zmizel mezi zbrojemi skřetů, a Tungdil až příliš pozdě zpozoroval, že se herec stal obětí něčího úderu.</p>
<p>Tím přišli o dračí oheň, bez kterého se při rozdmýchávání ohně neobešli.</p>
<p><emphasis>Jsem takový kousek od svého cíle, </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i. </emphasis>„Musíme se vrátit,“ houkl přes rameno. „Rodario se s poslední pochodní ztratil.“</p>
<p>Andôkai se nadechla a chtěla něco odseknout, když u vchodu vzplály do výše jasné plameny.</p>
<p>„Zpátky,“ uslyšeli skřehotavý, panovačný hlas. „Ti patří mně.“</p>
<p>Bestie rázem zmlkly, v momentu vytvořily uličku, aby někomu udělaly místo. Tungdil rozpoznal tělnatou postavu v malachitově zbarvené róbě, sunoucí se vpřed, a rozplynula se mu i ta poslední špetka naděje, které se s trpasličí tvrdohlavostí držel.</p>
<p>„Nôd’onn,“ uctivý šepot se nesl řadami nestvůr, které na něho okouzleně zíraly. Některé se uklonily nebo před ním padly na kolena.</p>
<p>„Myslel jsem si, že vás najdu tady u výhně,“ pozdravil je skřípavě a musel si odkašlat. Jasně rudý chuchvalec slin pleskl nejblíže stojícímu goblinovi do tváře, ten ho radostně slízl. „Proto jsem vyslal služebníky, aby si tu na vás počíhali.“ Krok za krokem se k nim blížil. „Nechtěl jsem si nechat ujít potěšení zničit vás vlastníma rukama.“</p>
<p>Jeden skřet vyskočil horlivě dopředu a vytrhl svůj meč. „Já to pro tebe udělám, pane!“ vykvikl.</p>
<p>„Nejsi toho hoden!“ Magus natáhl ruku, krátce se zablesklo a skřeta zasáhl paprsek plamenů. Skřet okamžitě vzplál a slepě se potácel na místě, dokud bolestí neztratil vědomí a nespadl na kamennou podlahu. „Uhněte!“ přikázal magus. „Udělejte místo, abych je mohl zničit sám a abych vám přitom neublížil.“ Jeho bledá tvář nebyla pod kapucí k poznání, viděli tam jen jakousi světlou skvrnu.</p>
<p>„Já se o něco pokusím,“ zašeptala Andôkai Tungdilovi. „Vy utíkejte pryč.“ Shrnula si světlé vlasy z ostře řezaného obličeje, popadla meč a připravila se ke skoku, v tom se však zarazila.</p>
<p>Tungdil postřehl její váhání. „Co je?“</p>
<p>Mága byla podrážděná. „Nemá u sebe hůl. Pravý Nôd’onn by hůl nikdy neodložil, stejně jako bych já nikdy nedala někomu jinému meč. Je to jen mámení…“</p>
<p>„U všech bohů! To je Rodario!“ špitl jí Furgas do ucha a snažil se nedávat najevo radost a neprozradit maškarádu svého přítele. „Je úplně jedno, co po nás bude chtít, my budeme muset hrát tu jeho hru s ním.“</p>
<p>Trpaslík kulil oči. Proměna ve zrádce se tomu muži povedla stejně dokonale jako tehdy v divadle, tentokrát však stál před publikem, které by ho roztrhalo na cucky, kdyby se ukázalo, že jeho umění není dost přesvědčivé. <emphasis>Jak to jen zvládl?</emphasis></p>
<p>„A vy,“ zaskřehotal magus jejich směrem, „budete trpět. Poskytnu vám však milost, budete smět dojít až k bráně kovárny, dotknout se vytouženého portálu a pak vás roztrhám na tisíc kousků! Není to příšerné?“ vykřikl hlasitě a bestie kolem něho souhlasně zaryčely.</p>
<p>Dav za skupinkou se rozdělil a vytvořil pro ně úzkou uličku, vedoucí až k zavřené bráně. Přestrojený Rodario se potácel za nimi, kašlal a chrčel ty nejděsivější hrozby, které jeho horda vítala frenetickým vřískáním.</p>
<p>Byli od vchodu vzdáleni tak deset kroku, když herec zavrávoral ještě více a spadl obličejem k zemi.</p>
<p>„Zůstaňte stát,“ zadržel Tungdil Narmoru a Furgase, kteří mu chtěli pomoci na nohy. „Tím bychom jeho i sebe prozradili.“</p>
<p>Herec se s námahou zvedl. Zpod nohy se mu vykutálela něčí helma a jeho levá noha byla najednou o pořádný kus kratší. Chůda, která posloužila k napodobení velikosti skutečného maguse, byla pryč a jeho podvod vyšel najevo. Přesto bestiím nějakou dobu trvalo, než pochopily všechny souvislosti.</p>
<p>„To není náš pán!“ vyštěkl jeden skřet a skočil se zdviženou zbraní dopředu. Rodario odkulhal do řad svých přátel, znovu se rozpoutala bitva.</p>
<p>„Kde je pochodeň?“ přeptal se Tungdil.</p>
<p>Herec si držel bok a znovu plival krev, za kterou tentokrát mohlo skutečné zranění, a ne nějaké barvivo. Se zkřivenou grimasou zvedl malou lampičku, jejíž knot žhnul. „Tohleto bylo lepší. Nôd’onn s pochodní by vypadal jako hlupák.“</p>
<p>S novou odvahou rozdávali rány a probojovávali se k portálu, zatímco skřeti zahnali menší tvory dozadu a podnikli frontální útok. Tentokrát už lidé a trpaslíci neměli žádnou naději na záchranu.</p>
<p>Jeden společník za druhým utrpěli menší či větší rány sekerami nebo meči, trpaslíci však se železnou vůlí drželi své pozice. Tungdil se snažil rozluštit runy, které by jim umožnily vstup do kovárny. V tomto případě ale jeho znalosti selhaly.</p>
<p>„Nerozumím jim,“ zavolal zděšeně na Andôkai, „Musí to být nějaká hádanka.“</p>
<p>„Jak nevhodné,“ poznamenal Rodario stísněně. Opíral se o bránu, protože nohy ho už nechtěly dále nést. „Nu, moje ztráta vás nebude až tak moc bolet. Ale Skrytá země přijde o impozantního mima, to si pište,“ zaúpěl a zavřel oči. Jeho tělo zvláčnělo a mim se zhroutil na lampu. Hrozilo, že se knot s plamenem udusí.</p>
<p>„Ne,“ zašeptal Gandogar, který koutkem oka postřehl hercovu smrt. „Ten plamen! Nesmí uhasnout!“ Otočil se a pokoušel se plamen zachránit, když v tom se do mezery vklínil jeden mohutný skřet a s řevem máchl svým zubatým mečem do zad odvráceného trpaslíka.</p>
<p>„Můj králi!“ zaječel Goïmgar varovně, poznal však, že tím vládci nijak nepomůže. Bez okolků se vrhl do rány, nastavil dopředu svůj štít a přikrčil hlavu.</p>
<p>Ostří zazpívalo o okraj štítu. Síla nárazu stlačila štít k zemi a odkryla trpaslíkovu hlavu i krk.</p>
<p>Skřet trpaslíka ovanul páchnoucím dechem, až se mu vousy rozevlály, a vycenil na něho mohutné tesáky. Pak přejel dlouhou čepelí zleva doprava a využil při tom okraje štítu jako podložky.</p>
<p>Goïmgar ránu paríroval krátkým mečem. Jeho železo se pod silou nárazu se zařinčením zlomilo a v příštím okamžiku projelo ostří Goïmgarovi kůží, šlachami, svaly i páteří.</p>
<p>Goïmgarova useknutá hlava spadla napravo, torzo jeho těla, které sebou ještě pocukávalo, se zřítilo nalevo na Balyndis, ta vykřikla vzteky a bojovala o to divočeji.</p>
<p>Gandogar se otočil a zahlédl, jak se Goïmgar za něho obětuje. Když hlava mrtvého udeřila o podlahu, lampa zhasla a tenký pramínek kouře se klikatil vzhůru. „K Tionovi s tebou!“ Gandogar rozpoltil Goïmgarova vraha od hlavy až k pupku.</p>
<p>Smrt obou společníků a vyhasnutí dračího ohně ochromily paže zbývajících společníků, jejich obrana slábla a slábla.</p>
<p>„Nechal jsi nás přijít tak daleko, abys nás zničil, Vraccasi?“ zvolal Tungdil vyčítavě, zatímco vrazil jednomu skřetovi sekeru do chřtánu.</p>
<p>Tu zazněl spásný rachot a pravé křídlo dveří se nečekaně zasunulo dozadu.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Rozezvučel se hlasitý, ponurý roh a opakoval melodii, jíž dal Boïndil zaznít na začátku jejich útoku, pak z portálu s dupotem vypochodovaly podsadité postavy a vrhly se na nestvůry. Jejich sekery a válečná kladiva mezi nimi neúprosně řádily.</p>
<p>Tungdil potřeboval pár chvil, než poznal, že to jsou trpaslíci.</p>
<p>Jeden z nich, jehož naleštěná zbroj se jasně blýskala tak, že její lesk přebíjelo pouze blýskání diamantů na trpaslíkově opasku, kývl k otevřeným dveřím.</p>
<p>„Rychle. Nemůžeme je dlouho zadržet,“ nařídil a z jeho hlubokého hlasu přejel Tungdilovi mráz po zádech.</p>
<p>Poznal ho, neboť při dlouhé cestě říší Pátých více než jednou viděli, jak se jeho rysy, vytesané ve zlaté a ve vraccasiu, skví na stěnách. Ten trpaslík byl Giselbart Železnooký, otec kmene Pátých.</p>
<p>„Ty jsi…“</p>
<p>„Později,“ utnul prapředek každé další slovo. „Dovnitř.“</p>
<p>Tungdil uposlechl jeho výzvu, Furgas si přehodil Rodaria přes rameno, Gandogar nesl Goïmgarovu mrtvolu. Když se dostali na druhou stranu, skončili Pátí s výpadem a brána do kovárny se se zhoupnutím zavřela. Brzy nato uslyšeli zběsilé bubnování bestií, které však ve svém slepém vzteku nic nezmohly.</p>
<p>„Zdravím vás,“ pronesl Giselbart vážně, „ať jste kdokoliv. Věřím, že váš příchod věští něco dobrého.“</p>
<p>Dívali se na trpaslíky s bledými tvářemi, bylo jich dohromady deset, jejich oči vypadaly poněkud nepřítomně, jako by byli v transu. Měli na sobě překrásně vypracované zbroje, vousy jim sahaly až k opasku a z každé tváře mohli vyčíst rozhodnost, kterou vložil Vraccas svému národu do vínku.</p>
<p>„My jsme poslední z Pátých, kteří vzdorují hordám zla od porážky mé říše před teď už jedenácti sty cyklů,“ vysvětlil Giselbart, který působil nejvznešenějším dojmem ze všech trpaslíků. „Padli jsme v boji proti alfům a Mrtvá země nás vrátila zpět k životu, ale místo abychom jí sloužili, postavili jsme se proti ní.“</p>
<p>Tungdil vrhl rychlý pohled na Bavragora, pokrytého odshora dolů krví skřetů a goblinů. Stékala mu po předloktí ve všech odstínech zelené barvy a odkapávala na zem.</p>
<p>„I když nás bylo těžké zabít, přišla většina z nás přece jen definitivně o život a my jsme se stáhli zpět k výhni, k tomu nejposvátnějšímu, co náš kmen vlastní.“ Pohlédl Tungdilovi do očí.</p>
<p>„A nepociťujete žádnou nenávist k jiným trpaslíkům nebo ke všemu živému?“ vyptával se Tungdil nedůvěřivě.</p>
<p>Giselbart potřásl hlavou. „Poučili jsme se. Jedenáct set cyklů stačí, aby nenávist umlkla.“ Jeho pohled se vrátil ke vchodu. „Ty obludy dlouho nic nedělaly, jenom nás hlídaly, ale už několik oběhů se snaží o dobytí naší výhně. Důvod, proč změnily svoje chování, jste asi vy, že?“</p>
<p>„Ano, to je možné.“ Tungdil chvatně představil sebe i své společníky a potom v krátkosti shrnul všechno, k čemu ve Skryté zemi došlo a co bylo důvodem jejich příchodu sem. „Ale ztratili jsme naději. Dračí oheň, který jsme nesli s sebou, abychom mohli uvést výheň do chodu, nám před bránou zhasl.“</p>
<p>Giselbart mu položil ruku na rameno a vykouzlil na tisíce cyklu starém obličeji, který se na pohled skládal pouze z vrásek a brázd, přátelský úsměv. „Ne, jen si zachovej svou víru, Tungdile Zlatoruký, neboť oheň ve výhni plane jasně a žhavě jako vždy.“ Zbystřil sluch. „Od začátku jsme výheň bránili proti vetřelcům. Vraccas musel vědět, že ji budeme ještě jednou naléhavě potřebovat.“ Ustoupil i se svými společníky stranou, aby příchozí viděli kovárnu v celé její kráse.</p>
<p>Byla dobrých padesát kroků dlouhá a na šířku měřila třicet kroků. Ve dvou řadách vedle sebe stálo dvacet vyhaslých výhní, k nim bylo nutno připočíst čtyřnásobný počet kovadlin. Byly uspořádány kolem mimořádně velkého ohniště, v němž bíle žhnulo uhlí.</p>
<p>Mezi nesčetnými sloupy, které nesly osmdesát kroků vysoký strop, visely pěkně uspořádané kleště, kladiva, pilníky, dláta a jiné kovářské nástroje. Podlaha byla vysypaná jemným pískem. Na stropě a na horních částech stěn se usadila tlustá vrstva sazí. Nahoru ke komínu vedly kamenné schody.</p>
<p>Řadou otvorů ve skále probíhaly železné řetězy, spojené kladkami a kladkostroji s foukacími měchy vedle výhní a s brusnými kameny. Zřejmě fungovaly podle stejného principu jako zvedací zařízení u důlních vozíků.</p>
<p>Tungdil si dokázal představit, jak tady v kovárně kdysi Pátí pracovali a vytvářeli nejkrásnější zbroje a nejlepší zbraně ve Skryté zemi. Nadechl se a němě žádal Vraccase o prominutí, že zapochyboval. „Tohle je první dobrý obrat od chvíle, kdy jsme vyrazili,“ řekl a překypoval radostí. <emphasis>Nic nebylo nadarmo, přitom nechybělo moc a vzdali bychom se.</emphasis></p>
<p>„Rodario! On žije!“ zajásal Furgas. „Slyším, jak mu bije srdce.“</p>
<p>„Pusť mě, ať se na něho podívám.“ Andôkai pohodila vlasy dozadu, klekla si vedle raněného a prohlédla si jeho ránu. Vyčistila ji pálenkou z Bavragorova měchu, aby zabránila nejhoršímu. „Lehké bodnutí do boku a rána do obličeje,“ zjistila.</p>
<p>Rodario zprudka otevřel oči. „Mé vřelé díky, ctihodná mago,“ procedil skrz zuby. Alkohol na čerstvém zranění měl za následek, že rána pronikavě pálila. „Měl jsem toho skřeta poprosit, aby mě trefil do pusy, pak by mě zpět k životu přivedl polibek z vašich úst.“</p>
<p>„Kdybys byl válečníkem, vypadaly by věci jinak,“ odrazila překvapivě přátelsky jeho dvoření.</p>
<p>„Herec má mnoho podob, je i válečníkem.“</p>
<p>„To poslední jen předstíráš.“</p>
<p>„V duchu jsem bojovník. Nestačí vám to?“</p>
<p>„To je nejspíš pravda,“ přikývla. „Ale mužský pyj způsobil v celé zemi až příliš mnoho válek na to, abych mohla jeho nositeli věřit, že nikdy nezmění strany, když se mu naskytne příležitost.“ Andôkai zamrkala modrýma očima a pohladila ho po tváři. „Zůstaň u ženských, které tě uctívají, velký hochu.“</p>
<p>Giselbart ukázal na jeden výklenek v kováme. „Tam si lehnete a odpočiňte si. Portál nepadne, o to se postaráme,“ prohodil k Tungdilovi. „Dopřejte si tolik spánku, kolik potřebujete, a pak se pustíme do práce. Je třeba připravit spoustu věcí.“</p>
<p>„Co tím myslíš?“</p>
<p>Giselbart se dobromyslně zasmál. „Nejdříve se zotavíte. K jídlu vám bohužel nemůžeme nic nabídnout, ale přinejmenším ubytování je bezpečné.“</p>
<p>Nikdo nebručel, když si šel odpočinout, a dokonce i Boïndil byl tak vyčerpaný, že si nelámal hlavu úvahami o existenci Pátých ve stavu nemrtvých. Uchovali si tímto způsobem život a dokázali, že jsou všechno možné, jen ne zlí.</p>
<p>Tungdil přistoupil ke Gandogarovi, který němě seděl vedle Goïmgarových pozůstatků. Sundal si otlučenou helmu a hnědé vlasy mu volně padaly na široká ramena. „Položil za mě život,“ pronesl zamyšleně. „Bez váhání se tomu skřetovi postavil, i když jistojistě věděl, že se mu nevyrovná. To bych do něho nikdy neřekl.“ Vzhlédl k Tungdilovi. „Když sis vybral Goïmgara, měl jsem radost. Myslel jsem si, že vím, jaký je to dobrý umělec a jak málo je v něm z pravého trpaslíka. Dokázal, že je větším trpaslíkem, než jsem tušil.“</p>
<p>Tungdil vzal pytlík s diamanty a vložil ho královi do rukou. „Teď je na tobě, abys převzal jeho úkol.“</p>
<p>„To učiním, i když mám k jeho řemeslné zručnosti dost daleko.“</p>
<p>Tungdil váhal. „Gandogare, nebude se ti líbit, co ti ještě musím říct. Jde o Bislipura.“ Několika málo slovy mu povyprávěl o velkokrálově plánu a o zákeřnosti kulhavce. Na důkaz svých obvinění předložil kroužek na krk, který Swerdovi odebral.</p>
<p>Král ho na místě poznal. „I když bych si sebevíc přál zavřít před tvými výčitkami oči, ten odporný šperk mluví sám za sebe. Gnóm by nikdy nebyl schopný jednat bez pověření od svého pána.“ Nechápavě potřásl hlavou. „Co ho tak zaslepilo? Jak mohl tak zaslepit i mě?“</p>
<p>„Teď už nechceš vest válku s elfy?“</p>
<p>„Válku? Zrovna teď, když je na tom Skrytá země tak špatně?“ Zhluboka se nadechl. „Právě naopak, Tungdile. Konečně jsem poznal pravdu, která se skrývala ve slovech velkokrále Gundrabura. Po cestě jsme toho příliš mnoho zažili a viděli, než abych dále chtěl vytáhnout proti šikmouchým. Potřebujeme s nimi uzavřít spojenectví.“ Zvedl obočí. „Neříkám, že z nich uděláme své bratry a budeme je zničehonic mít rádi. Zrada Pátých…“</p>
<p>„K žádné zradě ze strany elfů nedošlo,“ přerušil je jeden trpaslík, který stál přímo vedle nich a vyslechl část jejich rozhovoru. Hustý černý vous si spletl v umělecké cůpky, houpaly se mu až na hruď.</p>
<p>„Určitě k ní došlo,“ trval na svém Gandogar. „Četl jsem řádky, které dokazují jejich vinu.“</p>
<p>„Ty řádky, které ti dal Bislipur?“ připomněl mu Tungdil.</p>
<p>Cizí trpaslík se slabě pousmál. „Já jsem Glandallin Kladivobijec z klanu Kladivobijcú a na rozdíl od tebe jsem byl toho ponurého dne při tom, když Kamenná brána zradou padla.“</p>
<p>„Tak přece jen elfové?“ usuzoval Gandogar tvrdošíjně.</p>
<p>„Zradou trpaslíka,“ prohlásil Glandallin klidně, zatímco na něho trpaslíci a Balyndis nechápavě zírali. „Zradil nás Glamdolin Silná paže z klanu Silných paží, ten poprvé vyslovil heslo a zvedl závoru.</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Hrozně dlouho čekal na příhodný okamžik. Toho příšerného rána předstíral, že trpí záhadnou horečkou, kterou k nám vnesli alfové, a v průběhu bitvy jsme na něho nedávali pozor. Proplížil se před bránu a vydal zemi napospas hordám. A taky to byl on, kdo ukázal alfům tajnou stezku do našich chodeb, aby nás mohli napadnout zezadu.“</p>
<p>„Nechápu…“</p>
<p>„Patřil ke Třetím,“ zkrátil Glandallin své vyprávění. „Glamdolin byl Třetí, vrah trpaslíků, který se vloudil do našeho kmene a celou dobu se prohnaně maskoval, aby nás mohl zničit, až budeme oslabení. Zemřel mou rukou, ale moc Mrtvé země ho postavila znovu na nohy a on vyslovil heslo podruhé. Když jsme se probudili ke druhému životu, vyslýchali jsme ho, potom přišel o hlavu a doopravdy zemřel.</p>
<p>„Zapiš mi to,“ pošeptal Rodario Furgasovi. „Ten kus bude úspěch, jaký nemá obdoby!“</p>
<p>„Elfové s tím neměli nic společného?“ Tungdila to potěšilo, protože se tím usnadňovala cesta ke spojenectví. <emphasis>Bislipurův zám</emphasis><emphasis>ě</emphasis><emphasis>r ztroskotal!</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>V rohu kovárny pohřbili pod hromadou kamení Goïmgarovy ostatky a odeslali jeho duši k Vraccasovi. Jakmile si odpočinuli, začali s přípravami na vykování Ohnivé čepele.</p>
<p>„Čepel budiž z nejčistší, nejtvrdší oceli, trny na druhém konci nechť jsou z kamene, rukojeť ze sigurdáciového dřeva, intarzie a runy ze všech ušlechtilých kovů, které se v horách nacházejí. Čepel však budiž posázena diamanty,“ citoval Tungdil staré verše a vytáhl opis s runami, které měly sloužit jako předloha.</p>
<p>Pečlivě položili na stůl veškeré zlato, stříbro, palandium a vraccasium, k nim přihodili pytlík s diamanty i kousek sigurdáciového dřeva, z něhož mělo být vytvořeno topůrko. Surové železo na čepel a žulu na trny přinesli Pátí.</p>
<p>Tungdil si najednou uvědomil, na co zapomněli, a vynadal si za svoji bezmyšlenkovitost. „Chybí nám tionium,“ vyjekl zděšeně. „Máte ho?“</p>
<p>„Tady ne,“ odpověděl Glandallin po chvilce váhání. „My s tím Tionovým kovem neradi pracujeme a používáme ho jen velice málo.“</p>
<p>Narmora si stáhla z krku amulet a položila ho na stůl. „Je vytvořen z čistého tionia. Moje matka mi ho dala, aby mě chránil před silami dobra. Protože jsem se rozhodla pro druhou stranu, už ho nepotřebuji,“ vysvětlila. „Doufám, že toho bude dost.“</p>
<p>Tungdil ji obdařil uznalým pohledem. Narmořiny činy ho přiměly k tomu, že u ní zapomněl na všechny své předsudky a odmítavé pocity. „Teď jsi pro Skrytou zemi dvakrát tak důležitá. I když tu zbraň vykováme my, tobě bude patřit veškerý dík našich národů. Naše umění by bez tebe bylo k ničemu.“</p>
<p>„Lid mé matky nese vinu na mnohém utrpení, které ve Skryté zemi zavládlo. Je správné, když něco málo z toho splatím,“ odvětila Narmora a odmítla chválu.</p>
<p>Tungdil se podíval k výhni, která mírně žhnula. „Můžeme začít?</p>
<p>„Ne, tak jednoduché to není,“ odporoval Giselbart. „Výheň ještě žhne, ale ten žár nebude stačit. Aparatury pro provoz velkého foukacího měchu, který vdechne Dračímu dechu život, jsou zrezivělé a nedá se s nimi hýbat.“</p>
<p>„Jaké štěstí!“ Furgas se zvedl. „Už jsem si myslel, že nejsem nic jiného než společník jedné ženy, která zachrání Skrytou zemi.“ zasmál se a ostatní se k němu připojili. „Konečně mohu dokázat své schopnosti jako magister technicus.“</p>
<p>Narmora ho políbila, popadla sekeru a procvičovala s Pruďasem nejrůznější varianty boje. Andôkai seděla na místě, Djerun dřepěl vedle ní, nehybný jako vždy. Tungdil z nějakého důvodu očekával, že se za ocelovou tváří začne linout zář.</p>
<p>„Ptáš se, co se může za tou maskou skrývat?“ prohodila Narmora, když si s Pruďasem udělali přestávku. Vzala si trochu vody a žíznivě se napila.</p>
<p>Trpaslík se k ní obrátil. „To zní, jako bys to věděla.“</p>
<p>Narmora se opřela o skálu a zhluboka dýchala. Hodiny cvičení jí dávaly zabrat, protože Pruďas ji nutil, aby do cvičení vložila úplně všechno. „Moje matka mi vyprávěla o jedné bytosti, králi všech bestií a všech Samusinových a Tionových stvoření. Ten tvor loví všechno, je dravec uprostřed vlastního rodu, ničí slabé a bojuje se silnými, aby je ještě více posílil, anebo je zabil, pokud si nezaslouží vládnout.“ Otřela si z čela perličky potu. „Jeho oči prý modrofialově září a pouhý jeho pohled stačí, aby ti nejslabší pádili pryč. Všichni se ho bojí. Samusinova syna.“ Narmora se ušklíbla. „Měla jsem neskutečný strach, když mi matka ten příběh vyprávěla, to si jistě dovedeš představit.“ Dávala si pozor, aby se nepodívala směrem k obrněnému válečníkovi. „A co je ještě mnohem horší: dnes vím, že opravdu existuje.“</p>
<p>Její vyprávění dávalo smysl. Andôkai jako přívrženkyně boha Samusina by považovala za čest, kdyby mohla táhnout krajem s nestvůrou, která byla podle pověstí synem jejího boha. Jestli magu a Djerůna skutečně spojovalo něco víc než jen vztah paní a podřízeného, to nechtěl Tungdil raději ani vědět. „Pak není divu, že před ním goblini prchali.“</p>
<p>„Před ním by prchl každý, ať už bestie, nebo někdo jiný.“ Narmora se zvedla a šla dále cvičit.</p>
<p>Tungdil se díval, jak Balyndis roztápí výheň s obyčejným ohněm. Vysvlékla si kroužkovou košili a kožený kabát a převázala si přes břicho a hruď koženou zástěru, spodní prádlo jí kůži moc nezakrývalo. Přišoural se k ní, poháněla ho zvědavost. „Co děláš?“</p>
<p>„Ocel.“ Poprosila ho, aby jí za zády zavázal šňůrky zástěry. Stoupl si za ni a poprvé si mohl prohlédnout holou kůži nějaké trpaslice. Byla narůžovělá a potažená tenounkým, světlým chmýřím. Protože stejné jako všichni ostatní neměla cestou skoro nikde možnost umýt se, vycházela z ní intenzivní, ale v žádném případě ne nepříjemná vuně, ne moc čistá, zato velmi vzrušující. „Protože se nedostaneme k vysokým pecím, abychom v nich ocel vyrobili ze surového železa, pomáhám si jednoduchým trikem.“</p>
<p>Jeho prsty už uzel dávno uvázaly, teď ji však jeho prsty objaly jakoby samy od sebe kolem silných boků. Když se Balyndis dotkl, ucítil její hladkou a teplou kůži a opatrně se dotkl jejích jemných chloupku.</p>
<p>„Pojď dopředu, abys viděl, co dělám.“ Vyhověl jejímu přání. „Abych odstranila nečistoty, dávám kov do ploché pánve a zahřeju ho. Většina nečistot při tom shoří. Nevýhodou je, že tak můžeme vyrobit jen malé množství oceli. Na hlavu sekery by to ale mělo stačit.“ Trpělivě stála u výhně a sledovala, jak teplota stoupá a kov se taví. „Ty jsi nic takového nikdy nedělal?“</p>
<p>„Ne,“ přiznal s lítostí. „Já jsem byl jenom kovář.“</p>
<p>„Kolik úderů potřebuješ na jednu podkovu?“</p>
<p>„Když si dám záležet, sedm, když jsem myšlenkama někde jinde, devět.“</p>
<p>„To jsi velice dobrý, Tungdile,“ usmála se na něho a trpaslík roztál jako to železo. „Jsi stejně dobrý jako já.“</p>
<p>„A jak dlouhou dobu potřebuješ na sekeru?“</p>
<p>„Když si dám záležet, sedm, když jsem myšlenkama někde jinde, devět,“ odpověděla. „Samozřejmě oběhů, ne úderů. Ale protože máme málo času a nebudu dělat žádné přestávky, mělo by se to určitě dát zvládnout za pět oběhů, kvalita se při tom rozhodně nezhorší.“ Ukázala k portálu. „Giselbart by po tobě něco chtěl. Stojí tam a mává na tebe.“</p>
<p>Tungdil pozvedl ruku na znamení, že se za ním hned vydá. „Nepřipadá ti taky zvláštní, že se potkáváme s trpaslíky, kteří jsou starší než všechno, co známe, jedině snad s výjimkou hor?“</p>
<p>„Zdá se mi zvláštní, že si jejich duše přivlastnila Mrtvá země,“ odvětila Balyndis. „Zvláštní a smutné. Přála bych si, abychom jim mohli pomoci, aby se jim duše vrátily zpět.“</p>
<p>„To svede Vraccas, my ne. I mně je to moc líto.“ Rozběhl ke Giselbartovi, který na něho čekal s ustaraným výrazem ve tváři.</p>
<p>„Bestie se připravují k útoku.“</p>
<p>Tungdil zkoumal pohledem masivní železné dveře, které byly navíc chráněny runami jejich boha. „Neříkal jsi, že je výheň bezpečná?“</p>
<p>„Byla bezpečná, asi proto, že neměly žádný důvod, aby ji za každou cenu dobyly. Protože jste tady vy a chystáte se vykovat zbraň, která znamená Nôd’onnův i jejich pád, změnily zřejmě názor.“ Ukázal mu skrytou špehýrku a Tungdil jí nahlédl ven.</p>
<p>Z neuspořádané hordy se v průběhu jediného oběhu stala organizovaná armáda vedená alfy.</p>
<p>Obři přivlekli převržené sloupy a stalaktity, aby je použili jako beranidla. Za nimi se srocovaly nejrůznější oddíly, které cosi montovaly na přístrojích, ze kterých nebyl problém udělat lanové výtahy.</p>
<p>„To nevypadá dobře. Řeknu o tom přátelům,“ rozhodl se Tungdil. „Čím vším se můžeme bránit?“</p>
<p>Giselbart beze slova zvedl sekeru.</p>
<p>„Ničím víc?“</p>
<p>Zvedl druhou sekeru a ponuře se ušklíbl. „Chápu, že ti to nestačí. My…“</p>
<p>Najednou uslyšeli tlumené výkřiky a řinčení zbrojí. Obři řvali, skřeti vyplašeně pištěli a goblini samým rozčílením ječeli jeden přes druhého.</p>
<p><emphasis>Co se tam venku děje? </emphasis>Tungdil rychle přitiskl oko ke špehýrce a viděl, jak táborové ohně pohasínají a mezi nestvůrami se míhají bojovníci s popelavě bílými tvářemi, vypadající jako trpaslíci. Několik nestvůr už pobili, mířili při tom na hlavy, aby se z nich nemohli stát další nemrtví.</p>
<p>Přepad netrval dlouho. Jakmile se plameny znovu rozhořely, nebylo po útočnících ani stopy.</p>
<p><emphasis>Duchové zesnulých trpaslíků! </emphasis>Velice dobře si pamatoval na bledá zjevení, která jim vysílala záhadná varování. Tentokrát se vrhli na ty, kteří na jejich napomínání nedbali a nadále pobývali v jejich říši. „Duchové našich předků, říká ti to něco?“</p>
<p>„Duchové? Ne. Ale jestli bojují na naší straně, nic proti nim nemám,“ řekl Giselbart a odešel, aby ostatní upozornil na chystaný útok Nôd’onnových oddílů. Ti z nich, kteří neměli s kováním ani s přípravnými pracemi nic společného, začali ze zdí vylamovat kameny a vršit je před portálem.</p>
<p>Nejdříve museli zadržet skřety venku. S tím, jak se s Ohnivou čepelí dostanou ven, si budou lámat hlavu později.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Furgas dokázal očekávání do něj vkládané nejen splnit, ale i překonat. Potřeboval jediný oběh slunce, aby pochopil princip fungování vyrovnávacích závaží u foukacího měchu, a s oblibou tento systém srovnával s principem opony na jevišti.</p>
<p>Rychle odhalil poškozená místa, při jejich opravách improvizoval s takovým přehledem, jaký prokazoval pod prkny pódia, když při představení selhalo nějaké zařízení. I brusné kameny se opět otáčely.</p>
<p>Ostatní mezitím vršili kámen za kamenem, protože nestvůry podnikly první pokus o dobytí kovárny, při kterém se ukázalo, že stalaktity jsou příliš křehké a o portál se lámou.</p>
<p>Během druhého oběhu se Gandogar věnoval broušení diamantů, ačkoliv měl k práci ty nejhorší podmínky. Goïmgarovy nástroje mu však přece jen trochu pomohly. Bavragor dřepěl u stolu a tvaroval z kamene svými nástroji trny, jeho ruce se pohybovaly mechanicky a trhaně jako ruce loutky.</p>
<p>Giselbart připravoval formy na tavení ušlechtilých kovů a Balyndis se chystala pustit do tvarování sekery a jejího ucha, které mělo měřit skoro celý loket</p>
<p>Kvůli tomu se vydala do prostřední části kovárny, kde stála výheň, proslulý Dračí dech. Uhlí s každým povzdechem mechanicky poháněného měchu zasyčelo a tu a tam zaplápolaly bílé plamínky.</p>
<p>Trpaslice používala tři odlišně tvarované kovadliny zároveň. Pro vytahování kusů rozehřáté oceli ze žhavého uhlí si cílevědomě vybírala ty správné z řady kleští, jednou vlčí tlamy, jindy bobří kleště, úhlové kleště nebo ostatní z asi sedmdesáti dalších typů. Pak ocel nahrubo vytvarovala, a když teplota kovu příliš klesla, opět ji zasunula do jejího horkého lože.</p>
<p>Takovou kovárnu Tungdil ještě nikdy neviděl. Jestliže se u Lot-Ionana spokojil se čtyřmi různými kladivy, tak tady jich viselo padesát s nejrůznějšími hlavami. K tomu bylo třeba připočítat dláta, pilníky, pilky na železo a další nástroje, s nimiž trpaslice neomylně zacházela jako pravý mistr.</p>
<p>„Pojď sem, pomoz mi,“ požádala ho nečekaně a vtiskla mu do ruky kleště. „Roztluč ten kus oceli na plocho, asi tak na tloušťku ostří nože. Pak ho klínem rozdělíš a přeložíš jednotlivé kusy přes sebe.“</p>
<p>Tungdil udělal, co mu řekla, uchopil jedny z dlouhých kleští a přiblížil se k bíle žhnoucím kouskům uhlí, z nichž sálal žár, jaký ještě nikdy nepoznal.</p>
<p>Kus oceli, který vytáhl z výhně, bíle žhnul. Rychlými údery ho rozválcoval a opatrně vložil zpátky do výhně. Jakmile začala ocel opět sálat, vytáhl ji ven, uprostřed ji rozdělil, přeložil oba kusy přes sebe a mocnými údery je přikoval k sobě a znovu z něho udělal jeden kus.</p>
<p>Jeho srdce jásalo, když měl po tak dlouhé době opět v ruce kovářské kladivo a poslouchal zvuk jeho úderů. To byla magie trpaslíku, svou zručností rozvíjeli v kovu tajemné síly, kterým by nějaký magus nikdy nerozuměl.</p>
<p>Spokojeně se po očku koukl na Balyndis. Jejich rány zaznívaly současně, nemuseli se na tom nijak domlouvat.</p>
<p>Potom nástroj odložil. „Půjdu k ostatním a pomůžu jim tahat kameny, než do mě začnou rýpat, že ničím tvoji práci,“ vysvětloval. „Kolik vrstev bude mít ta sekera, až bude hotová?“</p>
<p>Balyndis dál bušila kladivem. „Kolem tří set. Je to moc dobrá ocel, s tou to půjde. Díky za pomoc.“</p>
<p>Tungdil na ni kývl a přidal se k těm, kdo vláčeli kamení. Pátí nepotřebovali prakticky žádný odpočinek, jejich nemrtvá těla po něm nijak netoužila, ale Boïndil a Tungdil si síly přesně dělili; docházel jim proviant a odnikud nemohly přijít nové zásoby.</p>
<p>„Celou dobu jsem přemýšlel nad tím, kam až sahá Vraccasova prozíravost, když zařídil, aby se navzájem zkřížily cesty tolika různejch lidí,“ prohodil v jednu chvíli Pruďas.</p>
<p>„Jak to myslíš?“ Trpaslík zmátl Tungdila úvahami, jaké by od něho nikdy nečekal.</p>
<p>Boïndil k němu natočil svůj časem již dohněda opálený, vousatý trpasličí obličej. „Každej z nás má svůj úkol, kerej musí vykonat, aby mohla být Ohnivá čepel vykovaná. Bez tebe bysme se k tomu nikdy neodhodlali, bez trpaslíků bysme čepel nikdy nevytvořili, bez toho herce bysme se nedostali živí skrz ty sviňský rypáky. Furgas opravuje zařízení a ta šikmouchá nakonec zbraň pozvedne proti Nôd’onnovi.“ Posadil se na kámen. „My jsme pro tuhle expedici fakticky ta nejlepší parta…“</p>
<p>„Co je s Goïmgarem?“</p>
<p>„Hm… No, bez něho by Gandogar přišel o život.“</p>
<p>„Zapomněls na sebe a na svého bratra. Vy jste nám sekerami prorazili cestu řadami nepřátel tam, kde by se jiní vzdali,“ podotkl Tungdil rozhodně. „Bez vás bychom se až k výhni určitě nedostali.“ Poklepal mu na záda.</p>
<p>Pruďas se zašklebil. „Kdo by si pomyslel, že z učenýho uděláme opravdickýho trpaslíka? No, musels k tomu mít skrytý vlohy. My jsme je po tý době u Dlouhejch probudili z dřímot a důkladně naleštili.“ Rozverně se po něm ohnal. „Ty už teď dost dobře umíš dokonce i bojovat.“</p>
<p>„Moje skryté vlohy,“ opakoval Tungdil opatrně. V duchu přemítal nad tím, že stejně jako předtím neví, ke kterému kmeni vlastně patří.</p>
<p>Boïndil měl výjimečně pro jeho starosti pochopení. „Žádný strachy. Jestli tě Čtvrtí nechcou, vezmeme tě rádi do našich řad,“ slíbil mu a mrkl na něho. „Kdykoliv bysem byl ochotnej tvrdit, že seš nemanželskej synovec jedny mojí neznámý tety ze čtyřiatřicátýho kolena.“ Rozesmáli se.</p>
<p>Giselbart se vrátil zpátky od špehýrky, kterou v pravidelných intervalech nahlížel ven, aby si ověřil situaci, a jeho výraz nevěštil nic dobrého. „Postavili si nová beranidla. Obávám se, že tentokrát by s nimi mohli uspět.“</p>
<p>„Existuje odsud nějaká jiná cesta ven?“ vyptával se Tungdil. „Ten trik s falešným magusem už podruhé fungovat nebude.“ Jeho pohled padl na komín od výhně. „Co tady s tím?“</p>
<p>„Ohó, učenej má prostě ty nejlepší nápady,“ pochválil ho Pruďas.</p>
<p>„Mohlo by se to podařit, ale výstup bude obtížný.“</p>
<p>„Ten zvládneme,“ uklidňoval ho Tungdil okamžitě. „Nic už nám nezabrání, abychom osvobodili Skrytou zemi, zejména teď ne, když už máme Ohnivou čepel prakticky hotovou.“</p>
<p>Něco zadunělo, jako by se hora na ně chtěla zřítit.</p>
<p>Portál se zachvěl, k zemi se snášely úlomky kamení a kov v křídlech brány vydal útrpný tón. Útok začal.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />VIII</p>
<p><strong>Skrytá země, Pátá trpasličí říše,</strong></p>
<p><strong>Giselbart, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_27.jpg" />ž třetí oběh slunce kovárnou nepřetržité duněly údery na portál a námaha bestií přinášela úspěch. Tvrdé železo brány bylo celé zprohýbané, na mnoha místech moc nechybělo, aby prasklo a v souboji s nesmírnou silou podlehlo.</p>
<p>Tungdil v té době navíc neúnavně pracoval u výhně a vykovával železné tyče, které by mohli přichytit k zadní straně dveří a tím je stabilizovat. Dlouho však vrata úsilí útočníků odolat nedokážou.</p>
<p>Balyndis mezitím úspěšně pokračovala a blížila se ke konci hrubé práce. Giselbart vyrýval do teplé oceli linky pro intarsie a runy. Gandogar tvaroval na provizorně nainstalované brusce drahokamy a zaostřoval je do špičky, aby se při úderu provrtaly magusovi kůží. Trny, které Bavragor vyhotovil z černé žuly, byly dlouhé jako ukazováček mužské ruky a byly připraveny k zasazení.</p>
<p>Tungdil dodal podle Narmořiných pokynů konečnou podobu kusu sigurdáciového dřeva. Pilkou na železo, pilníkem a brouskem upravili dřevo podle jejích prstu. Dřevo bylo tvrdé jako železo. Jeho vyhlazení přenechal Narmoře a okamžitě se znovu zaměřil na vyztužení brány. Po čtyřech obězích slunce byly trny zasazeny a do rozehřáté oceli byly po celé délce ostří zapuštěny diamanty.</p>
<p>Balyndis pracovala ještě soustředěněji, každý úder musel sedět, materiál s ní neměl v ničem slitování. Kdyby se na rozhodujícím místě dopustila jediné chybičky, byla by Ohnivá čepel ztracená a museli by začít od začátku. Tolik času však neměli. Neustálé zvonivé řinčení řemeslníkům rozhodně nepomáhalo udržet soustředění.</p>
<p>Giselbart se připravoval, že ušlechtilé kovy roztaví a vytvoří z nich jednu jedinou slitinu, ale to by se mu s normálními plameny nepodařilo. Jeho postup trpaslíky fascinoval, v údivu postávali kolem tavících nádob, v nichž kypělo tmavě žluté zlato stejně jako lesklé stříbro, červenožluté vraccasium, bělavé palandium a kousek tionia, velký jako zlaťák.</p>
<p>Giselbart postupně bral nádobky jednu po druhé a naléval tekutiny do zvonovité licí formy, což byla nádoba, která byla uvnitř vyložená lisovaným pískem. Když do ní přidal onen černý kov, neblaze v ní zasyčelo. Zlo, které kovu vdechl jeho tvůrce Tion, se jen obtížně spojovalo s čistotou palandia.</p>
<p>Tu se zase ozvalo zadunění, železné nosníky se zaskřípěním povolily a beranidlo odsunulo jedno křídlo dveří o půl kroku dovnitř. Otvorem se okamžitě protáhl jeden goblin a velkýma očima se rozhlížel kolem sebe. Rozrušeně zapištěl.</p>
<p>„Hej, ty malý ošklivý sviňátko!“ pozdravil ho rozradostněně Pruďas a vyrazil vpřed. Konečně se mu zase nabídla příležitost vybít si vztek. „Jako odměnu pro svoji matičku dostaneš jednu z mejch seker!“</p>
<p>„Za ním,“ nařídil Tungdil chvatně. „Narmoro, ty zůstaneš vzadu.“ Balyndis a Giselbart, Andôkai a Djerůn zamířili k portálu, aby vypomohli Boïndilovi v boji s prvními protivníky, i kdyby mu to třeba nebylo po chuti.</p>
<p>Sloupy bez ustání a stále mohutněji narážely do brány. Bestie viděly, že se hodina jejich vítězství blíží a ztrojnásobily úsilí. Škvíra se rozšířila natolik, že se jí mohl prosmýknout i skřet. Začaly na ně dovnitř létat šípy, naštěstí jim však nezpůsobily nic horšího než pár škrábanců.</p>
<p>Tungdil došel k názoru, že pokud se otvor nerozšíří, podaří se jim průlom odrážet. <emphasis>Zaženu vás zpátky dračím ohněm. </emphasis>Rozběhl se k Dračímu dechu, přihodil do něho ještě více uhlí a bez ustání ho rozdmýchával měchem, až žár ve výhni dosáhl zářivě bílé barvy.</p>
<p>Spěšně naházel pár lopat nejmenších kousků uhlí na pojízdnou výheň a zajel s ní ke vchodu. Odhodlaně odtud nabral vrchovatou lopatu a s rozmachem ji rozhodil nad hlavami a štíty prvních řad protivníků.</p>
<p>Na bestie dopadl shora ohnivý déšť, procházel i kroužkovými košilemi. Padal nestvůrám na záda, zasahoval je do obličeje. Rozlehl se hlasitý, bolestný řev, který po druhé dávce ještě zesílil. Ucítili pach škvařících se kožených zbrojí, hořících vlasů a popálené kůže. Jakmile skřeti zvedli štíty nahoru, aby se jimi chránili proti ohni, vráželi jim trpaslíci sekery a kladiva do podbřišku.</p>
<p>Furgas si přispíšil s další zásobou, až se skřeti zase stáhli zpátky a spokojili se s pouhým ostřelováním trpaslíků šípy.</p>
<p>„Nebude trvat dlouho a vybudují si ze štítů něco jako ochrannou stěnu,“ odhadovala Andôkai. „Musíme pryč. Dříve nebo později se dostanou až do kovárny.“</p>
<p>Společně se pokusili zavřít vchod, bestie však byly natolik prohnané, že pod dveře zarazily klíny, které trpaslíkům překazily jejich záměr.</p>
<p><emphasis>Andôkai</emphasis><emphasis> má pravdu. Nejlepší by bylo, kdybychom odsud hned zmizeli. </emphasis>Tungdil se vrátil zpátky k výhni. „Jak dlouho potrvá, než skončíš s legováním?“ vyzvídal na Giselbartovi.</p>
<p>„Směs musí půl oběhu vařit, aby se tionium spojilo s palandiem, jenom pak se v té směsi rozpustí i ostatní kovy,“ vysvětloval trpaslík. „Potom můžu hotovou směsí vylít drážky, ale než to celé vychladne, bude trvat ještě dlouho. Vydrží brána?“</p>
<p>„Musí,“ zabručel Tungdil odhodlaně. „A vydrží.“</p>
<p>Nôd’onnovi služebníci jim už však nedopřáli chvilku klidu. Bez ustání útočili a brzy došlo k tomu, co maga předpověděla. Nad hlavami si vytvořili proti žhnoucímu uhlí ochranný štít a znovu zaútočili.</p>
<p>Dvěma trpaslíkům z kmene Pátých usekli hlavy a tím je nadobro usmrtili. Počet obránců nebezpečně klesal a do práce se pustilo nove beranidlo. Útočníky bičovalo vpřed samotné zlo, hrůza ze severu.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Hotovo.“ Po dlouhém, vyčerpávajícím čekání začal Ciiselbart plnit předem připravené, vyryté drážky a trpasličí symboly směsí kovů, které trpaslíci vytěžili v horách. Tekutina mela barvu, jakou Tungdil nedokázal popsat, ani oranžovou, ani žlutou, spíš jakýsi odstín mezi tím, s podivným jiskřením a černými tečkami uvnitř. Směs se jako voda řinula do míst, kam měla, jako by sama od sebe věděla, kam patří. Množství vyšlo naprosto přesně, nic nechybělo, nic nepřebývalo.</p>
<p>„Zvládli jsme to,“ oddechl si otec kmene. „Teď půl dne potrvá, než to vychladne. Pak budeme moci nasadit hlavu na rukojeť a zaklínit ji. Hned…“</p>
<p>Beranidlo prorazilo ztýrané železo brány. Útočníci narychlo vtáhli konec sloupku zpátky k sobě a zakrátko udeřili znovu, kousek nad proraženým otvorem. Snažili se dále zvětšit díru, která byla zatím široká jako sud. Proráželi si druhý vstup.</p>
<p>Tungdil se zhluboka nadechl. Paže ho bolely, měl hlad jako ještě nikdy v životě a nejraději by celý jeden oběh prospal. Přesto zvedl sekeru nad hlavu. „Musíme je zadržet, dokud kov nevychladne.“</p>
<p>Nevšímal si bolesti v zádech a v ramenou, protože chtěl jako správný velitel jít příkladem. Gandogar se vzorně podrobil jeho pokynům, zařadil se do jejich skupinky jako prostý člen a nečinil si nároky na vedení. Toho si Tungdil na něm velice cenil.</p>
<p>„Oink, oink,“ zaryčel Pruďas, kterého potěšil každý boj, jeho nadšení bylo zřejmě nevyčerpatelné. Vyřítil se se sekerou na skřety vnikající do kovárny, až z nich úlomky zbrojí a kusy masa jen lítaly.</p>
<p>Ale už i jeho úsilí bylo korunováno stále menšími výsledky. Čím déle boj trval, tím víc nabývali útočníci převahu. Jen Djerůnovi a Pátým, které bylo téměř nemožné porazit, mohli děkovat, že až dosud před hordami ubránili bránu, která teď už byla skoro ze třetiny otevřená. Čas pracoval proti nim.</p>
<p>Giselbart se vynořil Tungdilovi po boku. „Můžete jít, intarsie na Ohnivé čepeli už vcelku vychladly.“ Pozvedl sekeru. „Zadržíme je tak dlouho, dokud v komíně nevystoupáte dost vysoko, pak zavřeme odtahové klapky a mechanismus zničíme. To by vám mělo stačit; aby byl váš náskok dostatečný. Než někdo ty klapky rukou otevře, bude slunce mít za sebou několik oběhů.“</p>
<p>Tungdil přikývl a nařídil přátelům ústup.</p>
<p>Dokončená hlava sekery ležela na velké kovadlině a ve svitu Dračího dechu tajuplně zářila. Diamanty se třpytily, vsazené prvky a runy se teple leskly a oduševněle tepaly ohněm výhně.</p>
<p>„Podívejte, co se nám s Vraccasovým požehnáním podařilo vytvořit.“ Tungdil si s nesmírnou úctou prohlížel jejich společné dílo. „A teď konečně sekeru doděláme,“ pronesl slavnostně k Balyndis, která uchopila topúrko a zasunula ho do loket dlouhého, uzavřeného ucha. Její obličej najednou zbledl.</p>
<p>„Vraccas ať stojí při nás, topúrko je moc malé,“ vysoukala ze sebe zastřeným hlasem. „Moc jsme ho ořezali, dřevo se viklá, nepasuje dovnitř! Při první ráně ta hlava uletí. Nechápu to, vždyť jsme ji přesně…“</p>
<p>Runy se jedna po druhé rozsvítily. Topůrko i ocel se rozzářily, pak dřevo samo od sebe nabobtnalo, zapraskalo, zaskřípělo a roztáhlo se v dutině, dokud s železnou hlavicí nesrostlo v jediný celek.</p>
<p>Tungdil to považoval za znamení, že úkol zvládli ke spokojenosti božského Vraccase. Jeho prsty sklouzly po kovu, měl z něho dobrý pocit. Jen nerad podal Ohnivou čepel Narmoře, nejraději by si sekeru nechal sám pro sebe.</p>
<p>Giselbart sáhl po zbrani. „Smím?“ otázal se rozechvělým hlasem.</p>
<p>„Ale jistě. Bez vás bychom ji nikdy nevykovali.“</p>
<p>Otec kmene Pátých ji zpočátku jen uctivě držel v ruce, pak s ní několikrát zkusmo máchl a slavnostně ji vrátil zpět poloalfce.</p>
<p>„Nyní už dávají smysl… všechny ty cykly, po které jsme tu museli setrvat a bojovat, všechno to utrpení, kdy jsme byli, a zároveň nebyli mrtví,“ prohlásil pohnutě. „Vraccasi patří náš dík a sláva.“ Všem jim podal ruku, Tungdilovy prsty sevřel o něco déle. „Osídlete tyhle haly znovu, až ze Skryté země vyženete zlo. Nepřipusťte, aby bestie dále vládly v říši Pátého trpasličího kmene.“ Jeho pohled najednou nabral na intenzitě. „Slib mi to, Tungdile Zlatoruký!“</p>
<p>Tungdil nemohl jinak, přikývl, očarován až děsivě fanaticky planoucíma očima otce kmene Pátých.</p>
<p>Giselbart si odepnul diamanty posázený opasek a trpaslíka jím přepásal. „Ponechej si ho jako vzpomínku na Páté a všude vyprávěj, že jsme svou říši bránili až do posledního muže, dokonce i po smrti.“</p>
<p>Tungdil polkl. „Tvůj dárek je pro mne až příliš velkou ctí.“</p>
<p>„Po všem, co jsem viděl a slyšel, si ho zasloužíš jako nikdo jiný.“ Objali se jako přátelé, pak na ne čekalo už jen rozloučení.</p>
<p>„Jdeme,“ dal pokyn Tungdil. Podíval se směrem k úzkým schodům, které vedly nahoru ke vstupu do komína a tam se ztrácely ve trne, a pak k bráně, kde poslední Pátí sváděli neúprosný boj se skřety.</p>
<p>„A co se stane s váma?“ vyptával se Giselbarta Boïndil.</p>
<p>Ten se protáhl a sklouzl pohledem k portálu. „Zůstaneme tady a budeme vás chránit při útěku, dokud nás nepřemůžou a neurazí nám konečně hlavy, pak se náš pobyt tady dočká konce,“ prohlásil naplněn pýchou. „Běžte! Schody se v horní části komína zužují, Djerůn si bude muset dát pozor, aby špatně nešlápl a nezřítil se dolů.“</p>
<p>Narmora se postavila do čela, aby mohla obratností prověřovat pevnost stupínků, za ní následovali lidé a trpaslíci, jako poslední šel válečník. Jen Bavragor zůstal stát vedle výhně, popadl nové válečné kladivo a nehýbal se.</p>
<p>„Jdeš?“ poprosil ho Tungdil nesměle.</p>
<p>Bavragor potřásl hlavou. „Už když jsem s váma vytáhl, tak jsem říkal, že se nechci nikdy vrátit a že se chci dočkat slavnýho konce. Teď ten čas nastal. Došel jsem tam, kam jsem chtěl.“ Byl naprosto uvolněný, spadl z něho neklid, kterým trpěl od své proměny v nemrtvého. Jeho rudohnědé oko pohlédlo na Tungdila. „Děkuju ti, žes mě vzal s sebou a dovolil mi zúčastnit se tohohle odvážnýho podniku.“</p>
<p>„Vždyť jsem ti dal slovo.“</p>
<p>„Mohls ho kdykoliv vzít zpět, nikdo by ti neměl za zlý, kdybys toho rozezpívanýho ochlastu odmítnul, ale tys to neudělal.“ Popošel k němu blíž a podíval se mu přímo do tváře. „Svoje životní dílo jsem skončil prací, jakou nemůže nikdo jiný překonat. Alespoň doufám, že ve Skrytý zemi nebude už nikdy nikdo potřebovat druhou Ohnivou čepel.“</p>
<p>„Nenecháš se přemluvit, příteli?“</p>
<p>Bavragor se rozesmál, jeho smích měl přátelský zvuk, ve kterém zaznívala stará rozvernost jeho písní. „Být trpaslík a nechat se přemluvit, copak se to k sobě hodí? Já se rozhodl už před několika oběhy.“ Kývl směrem k bráně. „Musím k nim. Zemřu ve společnosti předků Pátých, těch nejctihodnějších a nejstarších z našeho národa. Co víc si můžu přát?“ Jeho mozolnaté prsty se sevřely kolem Tungdilových. „Ty seš dobrej trpaslík, jenom na tom záleží, ne na původu. Nezapomeň na mě. A ani na malýho Třpytovousa.“</p>
<p>Objali se a Tungdil se nestyděl za své slzy. Nechával za sebou dalšího přítele, kterého už v tomto životě nikdy neuvidí.</p>
<p>„Jak bych mohl? Ne, Bavragore Perlíku, nezapomenu na tebe.“ Dlouhým pohledem setrval u Goïmgarova hrobu. „Nezapomenu na nikoho z vás.“</p>
<p>Kameník se na něho usmál, těžkým krokem zamířil k bráně, aby si stoupl vedle Pátých. Po dvou krocích se ještě jednou zastavil a okem hledal Pruďase. „Vyřiď Boïndilovi, že mu jeho čin odpouštím,“ pronesl tiše.</p>
<p>Tungdil se na něho překvapeně zahleděl. „Když mu to jen tak řeknu, nebude mi věřit. Bude si myslet, že jsem si to vymyslel, abych ulehčil jeho svědomí.“</p>
<p>„Pak mu řekni, že jsem pochopil, že moji sestru miloval stejně jako já. Nenáviděl jsem vědomí, že jsem ji ztratil. Protože jsem nemohl nenávidět skutečnost, nenáviděl jsem toho, kdo měl v ruce sekeru. Nenávist mi pomáhala zahánět smutek a bolest, s ní byl život lehčí. Vždycky jsem věděl, že to byla nehoda a že on ji miloval.“ Tiše se pousmál. „Zdá se, že ve smrti zmoudříme, Tungdile. Vraccas buď s vámi a především s tebou.“</p>
<p>S písní na rtech se vyřítil proti přesile, jeho kladivo roztříštilo koleno jednoho skřeta a okamžik poté i jeho lebku, kameníkova píseň však zněla dál.</p>
<p>Tungdil polkl a vydal se za svými společníky, kteří se mezitím propracovali vysoko nahoru. Narmora se právě chystala vklouznout do komína.</p>
<p>Bavrogorovy písně je provázely, jak stoupali temnou šachtou vzhůru, až pak Giselbart dole spustil mechanismus a před sopouch se vysunuly těžké ocelové pláty. Potom se ozvalo zařinčení, řetězy zarachotily a odvinuly se z kladek, zařízení bylo zničeno.</p>
<p>Když rachot dozněl, pořád ještě Bavragora slyšeli, mnohem tlumeněji a tišeji, ale přece jen tam stále byl.</p>
<p>Při šplhání mlčeli a naslouchali jeho popěvkům, ve kterých opěvoval hrdinství trpaslíků a slávu války se skřety. Zesměšňoval jejich přesilu, dráždil je a provokoval, lákal je na smrt.</p>
<p>Pak jeho hlas oněměl.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>„Nic tady není. My a hory jsme široko daleko jediní,“ zavolala na ně dolů Narmora. Tungdilovi se krátce mihla před očima její štíhlá silueta, odrážející se jako černý obrys proti světle šedé obloze, pak zase zmizela.</p>
<p>Jeden za druhým vylézali ven ze sopouchu, který byl na horním konci dost široký, aby se v něm ztratil i malý domek.</p>
<p>Trpaslík unavenýma, těžkýma nohama zdolal poslední schody. Při třech tisících přestal počítat ty tmavošedé, sazemi pokryté schůdky, které se podél stěn komína šroubovitě vinuly vzhůru. Podařilo se jim vystoupat nahoru, nikdo z nich neuklouzl ani se neocitl v nebezpečí, že se zřítí. Dokonce ani Djerůn neměl navzdory své zbroji žádné potíže.</p>
<p><emphasis>Unikli jsme. </emphasis>Tungdil se vysoukal z ochrany sopouchu a stál na sněhem pokryté vyvýšenině uprostřed Šedých hor. Ledový vítr si pohrával s jeho vousy a trpaslík se otřepal zimou.</p>
<p>Výhled na nesčetné soutěsky a údolí v něm vyvolal údiv. Rozhlížel se po mohutných vrcholech Velké čepele, viděl špici legendárního Dračího jazyka a příkré svahy Zlaté stěny. Vznešeně a majestátně rostly až do oblak a čelily řádění vichrů. Byly neustále zaváté sněhem a přetrvávaly celé věky. Silou vůle se odtrhl od panoramatu, které v této podobě spatřila jen hrstka vyvolených.</p>
<p>Tungdil vyslal poloalfku dopředu jako zvěda. Toto rozhodnutí pro něj nebylo lehké, na jedné straně byla Narmora příliš důležitá, než aby se vystavovala nebezpečí, na druhé straně měla ty nejlepší předpoklady k tomu, že se neocitne v ohrožení na území, které nebylo zcela bezpečné. Zdálo se, že ona si s tím láme hlavu daleko méně než Furgas, který ze samých starostí málem onemocněl. A tak putovali sněhem trasou, kterou jim Narmora vytyčila.</p>
<p>Cesta je vedla přes můstky ve třpytivém ledovci podél strmých stěn, svisle se tyčících vzhůru, i podél hlubokých propastí. Tu a tam museli vystoupat po spadlých lavinách suti nebo procházet pod kamennými oblouky, které vypadaly, jako by se měly právě zřítit.</p>
<p>Stále ještě neřekli jediného slova, únava a zážitky jim ochromily jazyk a každý se soustředil jedině na to, aby kladl nohu před nohu a nezakopl.</p>
<p>Tungdil byl v myšlenkách u Giselbarta a Bavragora. Viděl je, jak bojují se skřety a alfy, a když zavřel oči a soustředil se, stále ještě mu zněl v uších kameníkův zpěv. <emphasis>Zpívající ochlasta, </emphasis>pomyslel si smutně.</p>
<p>K večeru se vměstnali do jedné jeskyně, v níž hledali ochranu před sílícím větrem, a zapálili pochodeň, aby měli trochu světla. Pruďasovi podle všeho zima nijak nevadila. Andôkai setřásla z kabátu vrstvu sněhu, přitáhla si ho úžeji k tělu a vyčerpaně se opřela o holou skálu. S kletbami na rtech zavřela modré oči.</p>
<p>„Musím se co nejrychleji zase dostat někam, kde je magické pole,“ řekla a prolomila tím přetrvávající mlčení. „Mé síly jsou úplně vyčerpané. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového může nastat. Není to nijak příjemný pocit.“</p>
<p>„A především budeme vaši magii určitě ještě potřebovat.“ Tungdil se rozklepal zimou a vzal do ruky plán, v němž byly zakreslené různé vchody do tunelu. „Protože Nôd’onn o těch tunelech ví, bude to obtížné. Domyslí si, že je budeme chtít použít pro návrat domů.“ Jeho pozorný pohled putoval po nákresu a zarazil se na jednom nástupním bodě, který se nacházel asi dvě stě mil daleko od nich. <emphasis>To je ono! S tím nepočítá. </emphasis>„Půjdeme do Âlanduru.“</p>
<p>„Co? K těm šikmouchejm?“ vylítl Boïndil, který si právě opatrně vylamoval kousky ledu z vousů. „Proč?“</p>
<p>„Vchod do tunelu leží v té části říše elfů, která pravděpodobně ještě nepadla,“ vysvětloval Tungdil svoje rozhodnutí. „A poprosíme je, aby s námi vytáhli proti Nôd’onnovi, jak si přál velkokrál Gundrabur. Nebo máš nějaký lepší nápad, Boïndile?“</p>
<p>„Ne,“ přiznal Pruďas váhavě. „Já… si nejdřív musím na tu myšlenku zvyknout. Jsou to naši nepřátelé… alespoň vždycky byli.“</p>
<p>„Já jsem na tom úplně stejně.“ Balyndis přikývla, že s Pruďasem souhlasí, a natáhla ruce k plameni pochodně.</p>
<p>„Je opravdu pozoruhodné, jak snadno někdo nemá něco nebo někoho rád,“ poznamenal Rodario filozoficky a stlačil si břicho, odkud se ozývalo kručení. Měl strašný hlad a nikomu v jeskyni se nevedlo jinak. V krajní nouzi si ulomil jeden rampouch a pocucával ho.</p>
<p>„Když nás bohové stvořili, nadělali mezi námi příliš mnoho rozdílů. Sitalia, stvořitelka elfů, se postarala o to, aby elfové milovali povrch země a zeleň, nám dal Vraccas světy jeskyní v horách.“ Kovářka si natáhla nohy. „Dívají se na nás shora a opovrhují námi, protože nejsme tak krásní jako oni.“</p>
<p>„A kvůli tomu opovrhujete vy jimi?“ hádal herec. „Takže jeden musí s tím opovrhováním přestat a ten druhý pak k tomu nebude mít žádný důvod. Je to zcela prosté a nepřátelství je hned u konce.“ Ušklíbl se a držel se za poraněné místo. „Prokletý skřet! Máte ještě nějaké nepřátele? Třeba bych vám mohl pomoct další dobrou radou.“</p>
<p>„Třetí,“ pronesl Pruďas zvolna. „Kmen Lorimburův, jak jsi slyšel od Giselbarta. Ale s těma nikdy žádnej mír neuzavřu.“ Jeho ruka se sevřela v pěst. „Teď už vůbec ne, když jsem se dověděl pravdu o zániku Pátejch.“</p>
<p>Rodario se posadil a opřel se o zeď. „A co je vlastně důvodem tohohle nepřátelství? My lidé, jak pozoruji, toho bohužel víme o trpaslících příliš málo.“ Vzal do ruky pero. „Ale prosím jen o krátkou verzi, brzy mi dojde inkoust.“</p>
<p>Balyndis se ušklíbla. „Nenávidíme je.“</p>
<p>Pero strnulo. „To bylo příliš stručné, nadaná kovářko z kmene Prvních,“ oslnivě se na ni usmál.</p>
<p>„To mě napadlo.“ A začala vyprávět celý příběh.</p>
<p><emphasis>„</emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis> stvořil otce pěti kmenů a každý z nich od něho obdržel jméno. Avšak zakladatel Třetího kmene své jméno nechtěl a zvolil si vlastní. Od té doby se nazýval Lorimbur.</emphasis></p>
<p><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis> přiděl</emphasis><emphasis>il každému ze čtyř kmenů nějaký</emphasis><emphasis> zvláštní dar tak vznikly cechy kameníků, brusičů diamantů, kovářů a zlatníků. Lorim</emphasis><emphasis>burovi však řekl: ‚</emphasis><emphasis>Ty sis jméno vybral sám, tak se sám nauč něco dělat. O</emphasis><emphasis>de mne už žádný dar nedostaneš.‘</emphasis></p>
<p><emphasis>Lorimbur se snažil něčemu vyučit, šel u svých čtyř bratrů do učení, ale nic se mu nedařilo. Železo se lámalo, zlato shořelo, drahokamy se tříštily a kámen se mu lámal pod prsty.</emphasis></p>
<p><emphasis>A tak začal na své bratry žárlit. V jeho záludném srdci vzrůstala nenávist ke všem trpaslíkům.</emphasis></p>
<p><emphasis>Ve Skryté zemi se nevěnoval ničemu jinému, jenom bojovému umění. Nejen proto, aby pobíjel nepřátele Skryté země, ale i proto, aby se stal nejlepším ze všech a aby neexistoval nikdo jiný z jeho národa, kdo by byl lepší než on.</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Rodario si všechno zapsal. „To je velké divadlo,“ mumlal si pro sebe. „To je látka pro dalších sto cyklů.“</p>
<p>Balyndis se protáhla. „Teď už víš, proč se Třetích bojíme. Nedá se jim věřit.“</p>
<p>Andôkai se pokusila najít si u skály pohodlnější pozici. „Třetí mi jsou v tuto chvíli úplně lhostejní. Nejprve se nám musí podařit přemluvit elfy,“ prohlásila. „Jejich kníže Liútasil je pověstný tím, že neuzavírá žádná nová přátelství. A že ho budou žádat o pomoc právě trpaslíci, to věci rozhodně v ničem nepomůže.“ Zkřížila ruce za hlavou.</p>
<p>Tungdil se usmál a pozoroval stíny, které všichni v záři pochodně vrhali. „Díky naší cestě jsem se naučil, že je možné ledacos, čemu bych dříve nevěřil. To ve mně budí důvěru, že budeme mít u elfů úspěch.“</p>
<p>Balyndis poprosila Narmoru, aby jí podala Ohnivou čepel. Pilníkem opatrně odstranila přečnívající zbytky vsazených prvku a pak začala kov leštit. Tungdil ji při tom fascinovaně pozoroval, dokud se svou činností neskončila.</p>
<p>„Moje prsty,“ podotkla omluvně. „Je moc zima, než aby se dalo důkladně pracovat.“</p>
<p>Tungdil zabloudil očima k Narmoře a Furgasovi, kteří si zalezli pod deku. „Můžeš se klidně ke mně přitisknout, jestli je ti zima,“ nabídl jí. V ústech mu náhle vyschlo.</p>
<p>Balyndis se posunula a přitulila se k němu. „Teploučko jako u výhně,“ vzdychla spokojeně.</p>
<p>Opatrně jí položil paži kolem ramen. Balyndilina blízkost v něm vzbuzovala něco víc než jen dobrý pocit.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>C</p>
<p>estovali velice svižně, a jakmile jim to terén umožnil, přecházeli do klusu. Hbitě, na jeden zátah prošli jižními výběžky Šedých hor. Vbrzku dorazili do pahorkaté části Gauragaru a mohutné vrcholy nechali za sebou.</p>
<p>Jen málokdy si našli příležitost pobavit se mezi sebou, rychlý pochod je zmáhal až příliš. Když Tungdil vyřídil Pruďasovi Bavragorova poslední slova, neutrousil válečník ani slovo, ale rty se mu stáhly do tenké čárky a oči se mu vlhce zaleskly.</p>
<p>Pokud bylo možné, vyhýbali se cestou všem osadám, jen jedinkrát vyslali Furgase s Rodariem na statek, aby nakoupili proviant. Představovali při tom potulné ševče. Rodario by se sice raději vydával za zchudlého šlechtice, Tungdil však trval na tom, aby vzbuzovali co nejméně pozornosti.</p>
<p>Jídlo nijak zvlášť dobře nechutnalo. Mrtvá země zkazila žalostně obilí, scvrklá zimní jablka a tvrdý chléb jim ležely v žaludku jako olovo, ale i to jim stačilo k navrácení části fyzických sil. Žízeň hasili rozpuštěným sněhem, který měl lepší chuť než voda z potůčků.</p>
<p>Djerůn složil jednu vychrtlou laň, jejíž maso si narychlo opekli nad ohněm a hladově spolykali. Snažili se nevšímat si jeho plesnivé pachuti.</p>
<p>Nikde nenatretili na žádné skřety. Počáteční radost po sedmi obězích slunce přerostla v otevřený údiv, cestu jim nezkřížil dokonce ani jediný goblin, přestože procházeli územím Mrtvé země.</p>
<p><emphasis>Tady by se to vlastně mělo nestvůrami jen hemžit. </emphasis>Tungdilovi připadala tato skutečnost natolik podivuhodná, že jednou poslal Furgase s Rodariem do města, aby vypátrali, co se děje.</p>
<p>Vrátili se zpět s novinkami, které naháněly strach.</p>
<p>„Byli odvolaní pryč,“ sdělil jim mim a jako vždy šperkoval své vyprávění četnými gesty, aby docílil patřičné teatrálnosti. „Tábory, ve kterých se skřeti shromažďovali a připravovali na dobytí lidských říší, jsou prázdné, protože jich tisíce a tisíce odpochodovaly na jih. Jak nám říkali, mají v plánu dobýt jakousi horskou pevnost.“ Vyloudil na tváři výraz usilovného přemýšlení. „Zatraceně, jak se to místo jenom jmenovalo?“</p>
<p>„Na jihu? Tak to muže být jenom Obrosmrt,“ vyjekl Pruďas rozčíleně. „Ha, těch sviňuch musej bejt celý tisíce, když chcou svrhnout říši Druhejch, slyšeli jste to? Oh, hrozně rád bych tam taky byl, abych našim bratrům a sestrám pomoh.“</p>
<p>„Ne, tohle jméno to nebylo,“ odporoval k jejich údivu Rodario. „Tmavý… hnědý… Čert aby to spral, to jméno mi úplně vypadlo z hlavy, přitom jsem svoje texty vždycky uměl dokonale zpaměti. Mělo to cosi společného s horama a s kamenama.“ Divoce šermoval rukama. „Rychle, nějaký velký kus kamene.“</p>
<p>„Skalisko!“ uhodla Balyndis.</p>
<p>Tungdil si zbytek domyslel. „Černé skalisko! Obléhají Černé skalisko!“</p>
<p>Andôkai si lámala hlavu. „To mi nic neříká. Co je to zač?“</p>
<p>„To je tabulová hora, kterou Třetí proměnili v pevnost, a odtamtud chtěli vést válku s ostatními kmeny trpaslíku. Ta hora leží uprostřed Skryté země.“ <emphasis>Ale k čemu potřebují tolik skřet</emphasis><emphasis>ů?</emphasis></p>
<p>„Možná tam uprchli nějací důležití lidi, které by chtěl Nôd’onn mermomocí dostat do rukou?“ navrhla Narmora. „Třeba králové Gauragaru a Idoslânu?“</p>
<p>Tungdil si vzpomněl, že o svém objevu vyprávěl Balendilínovi a Gandraburovi, nedokázal si však vysvětlit, proč by se někdo měl na ono prokleté místo vydat. „Podíváme se, co mají u Černého skaliska za lubem, stejně to máme při cestě.“</p>
<p>Putovali dále.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Dvanáct oběhů slunce poté, co se z říše Pátých vydali na cestu, vstoupili na půdu Âlanduru. Tungdil se kvůli tomu ani nemusel dívat do mapy, předvedla jim to sama příroda.</p>
<p>Procházeli plochým, sněhem pokrytým údolím a z daleka viděli sytou zeleň buků, dubů a javorů, před nimi čněla ochranná zeď z jehličnanů. Pohled na intenzivní barvy a živou zeleň jim dokazoval, že poslední z říší elfů navzdory všemu, co se povídá, nepadla do rukou Nôd’onnových hord a neoblomně se držela. Moc Mrtvé země tady končila.</p>
<p>„Že já někdy budu mít radost, když uvidím květiny,“ kroutil hlavou Pruďas. Vědomí, že dlouhou řadu dní putoval po Mrtvé zemi, tísnilo i jeho mysl. Očima přelétl stromy, tísnící se v řadě vedle sebe a představující přirozenou barikádu proti jakémukoliv vetřelci. Okamžitě sáhl po sekerách. „Řek bych, že si tady budeme muset prosekat cestu.“</p>
<p>„A staneme se důvodem pro rozpoutání války s elfy?“ zapochybovala Andôkai. „Jakmile do lesa vstoupíme, nebudeme potřebovat ani jednu zbraň. Nebude trvat dlouho a někdo si všimne, že jsme pronikli dovnitř.“ Rovněž maga zkoumala terén ležící před nimi. „Už si nás všimli,“ opravila se, když z krytu stromů vystoupily čtyři urostlé postavy. Byly připraveny střílet, tětivy dlouhých luků držely napnuté. „Kdo si chce s nimi promluvit?“</p>
<p>„Já,“ ozval se okamžitě Tungdil. Udělal krok dopředu a odložil sekeru tak okatě, že si toho elfové museli všimnout. Potom pomalu kráčel směrem k nim.</p>
<p>„Lesy Âlanduru viděly již mnohé,“ zazvučel mu v ústrety hlas jednoho ze strážců, „ale podzemšťana dosud ne. Zůstaň stát. Co chceš?“</p>
<p>Tungdil si prohlížel čtyři zástupce lesního národa. Měli na sobě bílé kožené zbroje a bílé kožichy, po boku se jim kýval meč. Rozpuštěné dlouhé světlé vlasy jim spadaly na ramena a Tungdilovi připadali díky svým rovnoměrným rysům jeden jako druhý. Vůbec se mu nezamlouvali.</p>
<p>„Jsem Tungdil Zlatoruký z klanu Čtvrtých a vyrazil jsem se svými přáteli vykovat Ohnivou čepel, která zničí Nôd’onna Dvojitého,“ odpověděl pevným hlasem. „Kvůli tomuto cíli již zemřelo několik našich dobrých přátel. Nyní jsme vás chtěli požádat, abyste nám umožnili přístup ke svému domovu.“</p>
<p>„K čemu? Tady Nôd’onna nenajdeš.“</p>
<p>„Ve vaší říši je vchod do jeskynního labyrintu mého národa. Chtěli bychom pod zemí dorazit k Černému skalisku,“ vysvětloval úsečně. „Magus se tam prý zdržuje.“</p>
<p>„A vy ho chcete zabít tou svou Ohnivou čepelí, nebo co to vlastně máte? Ta vaše hrstka válečníků?“ tázal se elf nevěřícně. „Já si myslím, že vás sem poslal Nôd’onn.“</p>
<p>„To by byl mazaný plán!“ ujelo Tungdilovi v rozčilení. Nejraději by té koňské hlavě vrazil facku. „Zrádce pošle k šikmouchým trpaslíky, na mou věru, při mém vousu, to dává smysl. Vy byste nás přece hned přijali s otevřenou náručí, protože se naše národy tak milují, a my bychom se vám tady vloudili do přízně, jen abychom vás pak nakonec mohli zradit Nôd’onnovi.“</p>
<p>„Hej, tomu magusovi to ale pálí, co?“ prohodil Pruďas tiše a mrzutě, ale ne dost tiše.</p>
<p>Tungdil se musel ušklíbnout, a pokud se příliš nemýlil, přelétl letmý úsměv i po jedné ze štíhlých, krásných elfích tváří. Přesto je nedokázal mít opravdu rád. „Co můžeme udělat, abychom vás přesvědčili o našich dobrých úmyslech?“</p>
<p>Elfové se ve svém jazyce mezi sebou poradili. „Nic. Budete čekat,“ dostalo se jim nepřátelské odpovědi. „Kdybyste vstoupili do naší země, zemřete.“ S těmito slovy zmizeli mezi mohutnými kmeny.</p>
<p>„Aspoň tak,“ ušklíblo se dvojče a zkřížilo paže přes svou širokou hruď. „Znejistili jsme je.“</p>
<p>Udělali z nouze ctnost a odpočinuli si. Povalující se kousky větví jim posloužily jako otop pro oheň, kterým se trochu zahřáli. Tak uplynul delší čas, slunce se již sklánělo za jedlemi, když se elfové opět objevili. Přivedli s sebou dvacet bojovníků a jednoho velmi důležitého velitele, jak cestovatelé poznali podle elfovy zbroje ze zářivého palandia.</p>
<p>„Mí zvědové mi podali zprávu o jedné podivné skupince a o jejich ještě prapodivnějším záměru,“ oslovil je a v jeho hlase zaznívala obezřetnost. Měl obličej bez sebemenší vady a až příliš krásný, takže působil arogantně. Rozpuštěné ryšavé vlasy mu lemovaly tváře a podtrhovaly jeho tmavomodré oči. „Zjistím, jestli hovoříte pravdu.“</p>
<p>Pozvedl paže, jeho prsty vytvářely ve vzduchu kroužky a Andôkai okamžitě zareagovala tím, že začala s obranným zaříkadlem.</p>
<p>Elť to zpozoroval a udiveně přerušil přípravy. „Zdá se, že jste schopni používat magii. V takovém případě nepřichází v úvahu mnoho z těch, kteří žijí krátkým životem. Obdrželi jsme zprávy, že ti všichni padli Nôd’onnovi za oběť.“ Změřil si magu pohledem. „Vzhledem se podobáte ženě, které říkali Andôkai.“</p>
<p>„Já jsem Andôkai Bouřlivá.“ Maga naznačila úklonu. „V magickém souboji bych ti sotva byla důstojným protivníkem, kníže Liútasile, neboť mě naše cesta oslabila.“ Poklepala na rukojeť svého meče. „Ale protože si moje dovednost v boji vysloužila jistý věhlas, byla bych připravena zkřížit s tebou čepel a tímto způsobem dokázat, že jsem to opravdu já.“</p>
<p>Tungdil pokrčil obočí. <emphasis>Špehové k nám opravdu přivedli svého nejvyššího panovníka.</emphasis></p>
<p>Liútasil se zasmál, jemně, přátelsky, přesto však povýšeně. „Vy jste maga, o tom nyní již nepochybuji, ale přesto se pojistím. Alfové vyzkoušeli až příliš mnoho lstí, jak nás přemoci.“ Jeho prsty předvedly pár půvabných gest, pak se kolem nich rozšířila zlatá záře, která celou skupinu obklopila.</p>
<p>Vyčerpání, které Tungdil cítil v každičké kosti, v okamžiku zmizelo, dokonce i jeho hlad odezněl. Zato zaslechl bolestné zasténání Narmory a děsivý zvuk, jaký vydal Djerůn už jednou, tehdy u městské brány.</p>
<p>Elfové na ně namířili šípy, tětivy se se zadrnčením napjaly, oči odhadovaly vzdálenost.</p>
<p>Kníže dal ruce dolů. „Nuže, Andôkai, máte mezi sebou dva společníky, jimž nedovolím vstoupit do lesů Âlanduru,“ řekl s důrazem.</p>
<p>„My víme, že ti dva nepatří mezi Palandiellina nebo Vraccasova stvoření, ale mají předky mezi Tionovými a Samusinovými bestiemi,“ pozvedl Tungdil hlas. „Oni stojí na naší straně a jsou pro zničení Nôd’onna nepostradatelní.“ Ukázal na poloalfku. „Ta musí vést Ohnivou čepel a ten druhý se skoro vyrovná bojovému umění mého přítele Boïndila.“ Sáhl po tomto malém vychloubání, aby se trpaslík cítil polichocený. „Stačí, když ho nestvůry jen zahlédnou, hned se dají na útěk.“</p>
<p>Liútasil mlčel a přemýšlel, zatímco nějaký elf mu bez ustání tiše, avšak rozhodně cosi povídal.</p>
<p>„Vy jste opravdu neobvyklá skupinka cestovatelů,“ pravil a trpaslík podle jeho tónu poznal, že se probojoval k řešení, které jim bude vyhovovat. „Proto nemohu jinak než vám věřit. Můžete vstoupit do Âlanduru, abyste mohli sestoupit do tunelu.“ Chtěl se od nich odvrátit pryč.</p>
<p>Tungdil v tom viděl znamení, aby jej opět oslovil. „Kníže Liútasile, promiňte, že se na vás obracím ještě jednou. Víme, že alfové ohrožují vaši říši a dostali jste se do obrovských nesnází. Vy sami zániku Âlanduru nezabráníte, ale jestli nám pomůžete porazit Nôd’onna a tím i zničit vládce Mrtvé země, dostane se i vám opět příležitosti dobýt si svou zemi zpět. My vám při tom pomůžeme.“</p>
<p>Elf se na trpaslíka vážně zahleděl. „Tvá nabídka tě ctí. Avšak k tomu, abychom svou zem dobyli zpět, je zapotřebí víc než jen pár seker.“</p>
<p>„On tím nemyslel nás, co tu vidíte,“ poopravil knížete Gandogar. „Myslel tím klany Čtvrtých, jejichž králem jsem já. A taky klany Druhých se nepochybně nebudou zdráhat vrazit alfům ostří svých seker do těla.“</p>
<p>„V tom máme dost zkušeností,“ cítil se Boïndil povinen dodat. „Vyčistili jsme od nich zbytky Zeleného háje.“</p>
<p>Nyní již Liútasil déle nedokázal skrývat překvapení. „Král trpaslíků? Nuže, teď jste vskutku probudili moji zvědavost a chci se od vás dovědět víc,“ přiznal. „Promluvme si spolu o tom, proč chtějí zuřiví nepřátelé elfů pomáhat zachránit říši svých protivníků, aby nezanikla.“</p>
<p>Vykročil vpřed, skupinka ho následovala a eskorta elfů je vzala do svého středu.</p>
<p>„To bylo moudré,“ pochválil Tungdil Gandogara.</p>
<p>Gandogar se usmál. „Nic jiného se říct nedalo, i když to ani mně samotnému nebylo příliš po chuti, ale jen tak můžeme elfy přesvědčit, že chceme náš spor opravdu pohřbít.“</p>
<p>Protáhli se mezi kmeny jedlí. Jen pro Djerůna bylo v jeho zbroji obtížné prosmýknout se mezi stromy. Na Liútasilův elfský rozkaz se jedle sklonily stranou a umožnily válečníkovi projít.</p>
<p>Když nechali hradbu stromů za sebou, vstoupili do listnatého lesa, ležícího hned za ní. Přestože už dávno začala zima, neshodily zde stromy listí a jejich větve nepraskaly pod tíhou sněhu. Obrovité buky, duby a javory pyšně předváděly svou krásu, alespoň jak ji Tungdil s Pruďasem znali ze Zeleného háje, než se lesa zmocnila Mrtvá země a vdechla stromům nenávist k veškerému životu.</p>
<p>Nestačili se divit, jaké velikostí mohou stromy dosáhnout. Deset urostlých mužů by s rozpaženýma rukama nedokázalo kmen obejmout.</p>
<p>Uprostřed lesa vládl klid a mír, špatné vzpomínky z nich postupně odpadávaly a každým krokem se víc a víc uvolňovali.</p>
<p>Těsně před setměním došli ke stavení, které Tungdilovi připomínalo obrovské haly jeho národa. Tady však viděli místo pilířů stromy, jejichž koruny se ve výšce dvou set kroků splétaly a vytvářely střechu, která elfy chránila před sněhem a deštěm. O příjemný jas se staralo světlo nesčetného množství světlušek.</p>
<p>Elfové přivedli svou filigránskou architekturou přirozený půvab a vznešenost přírody k naprosté dokonalosti. Tungdil si opět vzpomněl na Zelený háj, jeho klenuté dřevěné oblouky a pečlivě vyhlazené trámy se spoustou elfských run a znaků.</p>
<p>Nedobytá část Âlanduru byla příkladem dokonale harmonie. Měsíční svit dopadal mezi kmeny na umělecké mozaiky z tenounkých plátku zlata a palandia, které se třpytily a blýskaly. Za chvíli prošli halou, jejíž zdi nahradily stromy, a zamířili k runové mozaice, která jim svou krásou vyrazila dech.</p>
<p>„Já sice ty šikmouché pořád ještě nemám doopravdy ráda, ale tohleto,“ vydechla Balyndis a nenápadně ukázala na elfí díla, „umějí fakt dobře.“</p>
<p>„Domy ze stromů,“ pronesl Pruďas pochybovačně. „Já bych se v nich necítil dobře. Pevná skála nad hlavou je mi milejší, určitě odolá bouři a nehoří.“</p>
<p>„Jedině kdyby to byla sopka,“ dodal Rodario, jako vždy věděl všechno líp než ostatní.</p>
<p>„Hora ani tak nehoří, hoří láva,“ opravil ho Tungdil tiše.</p>
<p>„Ale co je láva jiného než…“ Mim zahlédl Narmořin zlý pohled a zmlkl. „Disputace s trpaslíkem stejně nemá smysl,“ dodal.</p>
<p>Elfové, které cestou míjeli, se za nimi s údivem ohlíželi. Ještě nikdy se trpaslíci nevydali do jejich říše a oni ještě nikdy trpaslíky neviděli.</p>
<p>„Vypadají všichni stejně,“ vyslovil Boïndil nahlas své myšlenky. „Dlouhý tváře, na bradě ani chlup a všude ta namyšlenost. Jak se zdá, maj ji vrozenou. Určitě si myslej, že jim Skrytá zemé musí bejt vděčná, že tu žijou.“ Otřásl se, černý cop se mu pohupoval sem tam. „I když se zradou Pátejch nemaj nic společnýho, bude trvat, než si na ně zvyknu.“ Kovářka přikývla na souhlas.</p>
<p>Tungdil, který si ruce zahákl o Giselbartův opasek, byl rád, že ho vychovával Lot-Ionan. Zásadní odpor vůči elfům mu sice podřimoval v srdci, překonat tuto překážku však pro něj nebylo tak těžké.</p>
<p>Liútasil došel k dřevěnému trůnu, bohatě vyzdobenému intarsiemi z palandia, celý obraz dokreslovaly polodrahokamy a jantar. Pro hosty byly přineseny sedačky, jenom Djerůn zůstal stát.</p>
<p>Rodario už vůbec nepřestával psát, dělal si náčrty a neustále obdivnými výkřiky dával najevo úžas nad vším, co vidí. Furgas zůstal u tichého údivu, zatímco Narmora se viditelně necítila dobře. Temné dědictví její matky jí přinášelo utrpení. Její rty se stáhly na uzoučké proužky, pevně se chytila sedátka a vypadala poněkud roztěkaně.</p>
<p>Liútasil udělil pár pokynů, jež byly váhavě provedeny. Nakonec elfové přinesli svým více než nezvyklým hostům chléb, vodu a další věci, které byly nepochybně určeny k jídlu. Pruďas je nedůvěřivě ochutnal.</p>
<p>„Prostě to spolkni, je úplně jedno, jestli ti to chutná, nebo ne,“ radil mu Tungdil důrazně. „Neopovaž se protáhnout obličej nebo něco vyplivnout.“</p>
<p>První náznaky odporu, které se ve vrásčité trpasličí tváři začínaly projevovat, nahradil pokřivený úsměv. Boïndil to, co měl v ústech, nahlas polkl a natáhl se po vodě, aby spláchl chuť jídla. „To žlutý si neber,“ varoval tiše Balyndis a dále si bral už jen chléb.</p>
<p>Zatímco se hosté posilňovali, připojili se k nim další elfové, kteří usedli nalevo i napravo od svého vládce na vyřezávané židle a nezakrytě si je prohlíželi.</p>
<p>Rodario si vzal trochu vody na zředění posledního zbytku inkoustu, který mu ještě zbýval. „Tak vydrží déle,“ mrkl na ně.</p>
<p>„Nuže,“ ujal se kníže elfů slova, „promluvme si o tom, co vás přivedlo do Âlanduru. Chceme se dovědět i ty nejposlednější podrobnosti vašeho dobrodružství, abychom i my mohli dojít k nějakému rozhodnutí. Hovořte pravdu, neboť lež bychom okamžitě rozeznali.“</p>
<p><emphasis>Musím to zvládnout, musím je přemluvit.</emphasis> Tungdil se krátce rozhlédl po kruhu sedících postav a povstal. Pohlédl do pozorných tváří bytostí, které byly ještě před několika oběhy slunce považovány za nejzatvrzelejší nepřátele trpasličího národa, setkání s Giselbartem však změnilo situaci. Nyní bylo na něm, aby ukul ono spojenectví, o kterém snil velkokrál Gundrabur. <emphasis>Chovej se jako učený, </emphasis>napomínal sám sebe. Jeho rozčílení vzrůstalo, musel si nejdříve vzít doušek vody, pak začal s vyprávěním, jedna jeho ruka přitom volně spočívala na opasku od Pátého.</p>
<p>Hovořil a hovořil, viděl, jak za oknem zdobeným mozaikou putují hvězdy, viděl, jak se černá obloha mění na tmavě modrou, jak hvězdy blednou a ustupují ranním červánkům, a teprve když se slunce naplno zvedlo nad Skrytou zemí a prozářilo šedá sněhová oblaka, skončil se svým vyprávěním.</p>
<p>Liútasil od něj ani na okamžik neodvrátil tmavomodré oči a po celou dobu pozorně naslouchal. „Tak se ze souboje o trůn velkokrále stal mnohem významnější podnik,“ pronesl zvolna. „Hodně jste toho zažili, je to na vašich obličejích vidět.“</p>
<p>„Pravdu hovoříš, kníže, zažili jsme velice mnoho a vše jsme přežili.“ Andôkai se zvedla, v očích se jí blýskalo, její bouřlivá povaha už nesnesla další čekání. „Už nám nezbývá čas. Namluvili jsme toho dost, kníže Liútasile. Je nutné dospět k rozhodnutí, aby se dalo na osudu naší země ještě vůbec něco změnit.“ Postoupila o krok vpřed a byla si plně vědoma toho, jak na všechny přítomné působí. „Jak se rozhodneš, Liútasile?“ Její pohled vyzývavě sklouzl po jemné tváři knížete. „Jak se rozhodnou elfové?“</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />IX</p>
<p><strong>Skrytá země, říše elfů Âlandur,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_28.jpg" />á to nechápu!“ Boïndil ne a ne přestat, zmítala jím zlost. Naskočil do vozíku. „Čas na rozmyšlenou! Šikmouší si vyžádali čas na rozmyšlenou! Kdo to kdy slyšel! Jak dlouho teda chtěj přemýšlet? Až Nôd’onn vyhraje a alfové jim spálí ten jejich les, bude moc pozdě.“ Vztekle udeřil do držadla ve vozíku. „Nejraděj bych čtyři el… skřety přesekl vejpůj.“</p>
<p><emphasis>Velkokrál bude zklamán. </emphasis>Tungdil zamířil na vedlejší sedadlo a pokoušel se vystřízlivět z očekávání. „Já jsem na tom úplně stejně jako ty,“ přiznal. „Věřil jsem, že Liútasil prosadí svou vůli silou proti těm, kteří ještě váhají, ale v tom jsem se zřejmě mýlil.“</p>
<p>Furgas mezitím obhlížel koleje a vběhl několik kroků do tunelu, chtěl důkladně prověřit stav kolejí. „Vypadají dobře. Jsou sice zrezivělé, ale neztratily pevnost. Ty dřevěné trámy jsou tvrdé jako železo.“ Spokojeně se k nim vrátil a posadil se vedle Narmory. „Naše jízda muže začít.“</p>
<p>Noc strávili u elfů a spali v těch nejměkčích postelích, jaké ve Skryté zemi mohli najít. To se sice líbilo lidem, trpaslíkům však nezvyklé lože způsobilo bolesti v kříži. Po prosté snídani začal Tungdil se společníky hledat vchod do tunelů a také ho našel. Otevírací mechanismus u skály, schovaný pod hustým kapradím, fungoval naprosto bezchybně. Sestoupili dolů a našli tam obyčejné kolejiště se čtyřmi důlními vozíky.</p>
<p>„Tak.“ Rodario pečlivě uschoval psací potřeby. „Elfům jsem v naší hře nepřipsal žádný zvlášť chvályhodný výstup,“ oznámil spokojeně a jen zářil. „Jen ať Skrytá země ví, že se v boji o naši vlast drželi pěkně stranou.“</p>
<p>„Tak jako tak, aspoň jsme našli vchod do tunelů,“ pokusila se jim Balyndis pozvednout špatnou náladu.</p>
<p>Pruďas zkoušel ostří seker. „Jo, aspoň to. Uvidíme, jestli s tím vozíkem dojedeme daleko nebo jestli se zarazí o těla těch sviňskejch rypáků, co na nás čekaj v chodbách.“ Po tváři mu přeběhl zlomyslný úšklebek. „Konečně tu zase jednou budou jatka podle mý chuti. Však já už nám cestu dopředu prorazím.“ Jako vždy v takových chvílích loupl pohledem po Djerůnovi, aby mu beze slov připomněl, že válečník má v bitvě laskavě hrát až druhé housle.</p>
<p>Tungdil se díval na Narmoru, která od chvíle, kdy opustili půdu Âlanduru, vypadala mnohem klidněji. „Už to zase jde?“</p>
<p>Usmála se. „Kolem mě bylo příliš mnoho elfů a věcí s nimi spojených. Kvůli dědictví mé matky bylo pro mě moc těžké, abych se u nich cítila dobře.“</p>
<p>Tungdil se protáhl. „Jsi… rozrušená?“</p>
<p>„Protože se blíží má velká chvíle?“ Chytila Furgase za ruku. „Rozrušení není to správné slovo, nic takového necítím. To přijde, až budu stát přímo před magusem. Jestli všechno proběhne tak, jak jsme to naplánovali, musí se nám to povést.“</p>
<p>„Přesně tak! Prorazíme skrz jejich zadní linie, a než těm sviňskejm rypákům dojde, o co tady kráčí, zarazíš tomu kouzelníkovi sekeru do těla,“ dodal Pruďas. „To je jistý jako smrt.“</p>
<p>„Abych řekla pravdu, uvažovala jsem o něčem odvážnějším,“ svěřila se jim Narmora se svým plánem. „Budu se vydávat za alfku, jednodušeji už to nejde. Tímto způsobem dokážu projít kolem jeho tělesné stráže a fámulů a nevzbudím přitom žádné podezření.“</p>
<p>„Nevykládej si to nesprávně,“ podotkla Andôkai a v jejím hlase se odrážely pochybnosti, „ale proč by se měl starat o nějakou obyčejnou alfku?“'</p>
<p>Narmora si utáhla šátek. „Však mě už něco napadne.“</p>
<p><emphasis>Samozřejmě! </emphasis>Tungdil se zašklebil, vzpomněl si na jeden příběh, který si kdysi přečetl v Lot-Ionanově knihovně. Hrdinové při něm využili jednoduchého, ale účinného triku, který by mohl fungovat i u nich. „Protože mu přivede zajatce, na které toužebně čeká.“</p>
<p>„A kdo to má bejt?“ divil se Boïndil, dokud mu nedošlo, že by tím zajatcem mohl být on sám. „Co? My že se máme vydat do ruk těch bestií?“ protestoval. „Při mým vousu, my se k Nôd’onnovi probijeme!“</p>
<p>„Nerad ti připomínám zážitek v říši Pátých,“ vmísil se Rodario slaďoučce do řeči, „ale tam nedokázaly tvoje sekery proti přesile skřetů vůbec nic.“</p>
<p>„No právě,“ přikývl Tungdil. „Musíš to pochopit, příteli. Rodario, Furgas a Andôkai se budou vydávat za žoldáky, s jejichž pomocí nás ta alfka chytila. Djerůn vyčká poblíž, jeho postava by nás okamžitě prozradila.“</p>
<p>„Je to riskantní, ale dobrý plán,“ souhlasila vážně Andôkai. „Já jsem pro.“</p>
<p>Rodario si brnkal na spodní ret. „Mohl bych přísahat, že jsem o takovém nápadu už někdy někde četl.“</p>
<p>„Ta kniha se jmenovala <emphasis>Smrt Herrengardova </emphasis>a popisovala čísi zákeřné úklady. Hrdinové na to šli úplně stejně jako my a měli s tím úspěch.“ odhalil Tungdil své tajemství.</p>
<p>„Ty to máš z nějaký knížky?“ rozčílil se Boïndil. „Já…“</p>
<p>„Vždyť jsem přece říkal už tehdy, když jsme se poprvé potkali, že je četba důležitá, vzpomínáš si?“ zakřenil se Tungdil a plácl Pruďase po ramenou. „Teď vidíš, co jsem měl na mysli. Budeme o tom hlasovat?“</p>
<p>Při hlasování byl jen jeden hlas proti. Boïndil trucoval, uražený, že ho nechtějí poslouchat, a dokonce ani nevýskal, když se vozík řítil spádem dolu.</p>
<p>Tungdil si však nechal pro sebe zbytek onoho příběhu, že ty hrdiny, kteří zabili Herrengarda, pak zavraždili jeho tělesní strážci. <emphasis>Ale nápad měli dobrý.</emphasis></p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Opět se drkotali pod Skrytou zemí. Jejich cílem bylo Černé skalisko, kde se shromáždila armáda skřetu a veškeré bytosti, které Nôd’onna následovaly.</p>
<p>Cestou učinili pozoruhodný objev.</p>
<p>Projížděli jedním úsekem, v němž ležely napravo i nalevo vedle kolejí mrtvoly nejméně dvou set skřetů. Jejich vozíky stály odstavené bokem za nimi. Společníci nechtěli zastavit, protože by tím ztratili rychlost, tak si ty bestie jenom letmo prohlédli, když kolem nich svištěli.</p>
<p>„Tady pracovaly sekery,“ bručel Boïndil. „Ty sviňský rypáky smetli trpaslíci. Zdá se, že to s našimi přáteli nevypadá až tak špatně.“</p>
<p>„Proč by měli být v tunelech místo u Černého skaliska?“ Tungdil se podíval na mrtvoly, které byly pečlivě naskládány kus od kolejí. <emphasis>Někdo měl starost, aby se nám nikdo nepostavil do cesty. </emphasis>Okamžitě si vybavil duchy předků, s nimiž se již dvakrát setkali. „Duchové! Pomohli nám v říši Pátých a pomáhají nám zase.“</p>
<p>Balyndis ukázala na jeden výklenek, v němž ležela zkroucená drobnější postava. Z boku jí čněl skřetí oštěp. „To je mrtvý trpaslík, žádné strašidlo!“ upozornila ho na svůj objev. „Ducha nemůžeš zabít.“</p>
<p>„A co když nějací trpaslíci žijí v tunelech?“ zapojil se do hovoru Furgas. „Jasně jsem si všiml, že od určitého bodu naší cesty nebyla na kolejích vůbec žádná rez, jako by je někdo používal častěji.“</p>
<p><emphasis>Jiní trpaslíci. </emphasis>Protože si žádný kmen jeho národa nečinil nárok na užívání vozíků, nedokázal si Tungdil pořádně vysvětlit, co se mohlo přihodit. <emphasis>Aniž by si jich staré kmeny všimly usadili se v tunelech trpaslíci a utvořili vlastní společenství!</emphasis></p>
<p>Nyní se vzrušení zmocnilo každičké částečky jeho těla. Klidně bylo možné, že během stovek cyklů narazili vyvrženci z trpasličích kmenu nějakou šťastnou náhodou na potrubí a vytvořili si v něm vlastní říši. <emphasis>Je možné, že zůs</emphasis><emphasis>tali tady pod svými soukmenovci,</emphasis><emphasis> místo aby se vrátili domů?</emphasis></p>
<p>„Rychle, papír a pero,“ požádal Rodaria, který mu obojí podal, načež Tungdil napsal ve spěchu a příšerným písmem, protože vozík sebou hrozné házel, zprávu, v níž jim poděkoval za jejich pomoc. Když uháněli kolem jednoho stalagmitu, nabodl lístek na něj.</p>
<p>„Co to mělo být?“ dotazovala se zvědavě Andôkai. „Poselství předkům?“</p>
<p>„Žádným předkům,“ odpověděl. „Jestli je můj předpoklad správný, jsou to trpaslíci, vyvrženci z ostatních kmenů, kteří si tu zřídili vlastní panství, kde si sami vládnou. My a skřeti jsme jim do něho vnikli.“ V krátkosti jim vysvětlil, jak k této domněnce došel. „Několikrát nás varovali, jen si vzpomeňte. Klepání, zřícení tunelu, to, jak se objevili v kamenné hale. Myslím, že chtěli, abychom vypadli z jejich říše.“</p>
<p>„Aha, rozumím! Když se objevili skřeti, přestali váhat a přišli nám na pomoc, místo aby nás dále pronásledovali. Krev je prostě hustší než voda. Velkolepé, velkolepé!“ Rodario si okamžitě vzal psací potřeby zpátky k sobě. „Dej je sem. To si musím poznamenat.“</p>
<p>„Cesta nám přinesla tolik nového,“ řekla Balyndis tiše. „Jestli na konci dobro převáží, budu spokojená.“</p>
<p>„Převáží,“ uklidňoval ji Tungdil. Když vozík rachotil do zatáčky a stalagmit jim právě mizel z dohledu, zdálo se mu, že vidí jakousi postavu sahající po jeho lístku.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Když je trať vedla bývalým Lios Nudinem, využila Andôkai příležitosti a načerpala novou magickou sílu. Zavřela oči a nedlouho poté začaly stěny tunelu žhnout, hornina se vyjasnila a předvedla jim své žilkování a vměsky. Andôkai začala rychleji dýchat, svit sílil, až dosáhl pronikavého jasu, a pak náhle pohasl.</p>
<p>Váhavě otevřela víčka, sklonila hlavu na pravou stranu a několikrát se přes okraj vozíku vyzvracela.</p>
<p>„Co je?“ Tungdil chtěl přerušit cestu, Andôkai však na něho mávla, ať jedou dále.</p>
<p>„Pokračujme, to nic není. Nôd’onn ta magická pole tak zkazil, že jsou pro mě skoro nepoužitelná.“ Opřela se zády o stěnu vozíku, Balyndis jí podala měch s vodou. „Ještě to jakž takž jde, ale více energie nemohu nabrat, jinak mě to zabije.“ Stiskla rty, bojovala s novým záchvatem nevolnosti.</p>
<p>Po dvou obězích slunce, na místě, kde kousek za jednou výhybkou probíhaly dvě trasy paralelně vedle sebe, se po druhé koleji přiřítil další vozík a vysunul se na stejnou úroveň jako ten jejich. Tucet skřetů, který v něm dřepěl, se na trpaslíky a lidi díval stejně zmateně jako oni na své nepřátele.</p>
<p>Pruďas překonal údiv jako první a učinil, co se od něho očekávalo.</p>
<p>„Oink, oink! Sviňuchy!“ zaječel plný nadšení a sekery mu vklouzly do rukou. „Ty patřej mně!“</p>
<p>Než ho někdo mohl zadržet, skočil obrovským skokem do vozíku těch bestií, přistál uprostřed mezi nimi a začal tam svými zbraněmi řádit. Protože v opojení z bitvy zabil nejprve brzdaře a až pak se staral o ostatní protivníky, vozík nezastavil a ujížděl plnou rychlostí dál po kolejích.</p>
<p>Svištěli pod řadou stalaktitů, což Boïndil využil ve svůj prospěch. Obratně přiměl jednoho neopatrného skřeta k tomu, aby se kmitající sekeře vyhýbal tak nešťastně, že obličejem narazil do jednoho z vápníkových útvarů. Vytryskl oblak krve a nestvůru to za trpaslíkova nenávistného smíchu vymrštilo ven z vozíku.</p>
<p>Pruďas kosil jednu řadu zelenokožců za druhou, ti se sice bránili, ale spíš mizerně než dobře, překvapení a stísněné poměry hrály trpaslíkovi do karet. Jeho veselý smích, vrčení a výkřiky se mísily s rachocením vozíku. Nakonec se ocitl před posledním z protivníků, statným exemplářem s lepší zbrojí.</p>
<p>„Ne! Nech jejich vůdce naživu!“ vykřikl Tungdil. „Musíme ho vyslechnout.“</p>
<p>Dvojče však v bitevním transu nic nevnímalo. Jeho sekery užuž mířily na skřeta a ten se oběma útokům zároveň nemohl ubránit.</p>
<p>Andôkai dala Djerůnovi nějaký příkaz. Válečník natáhl opancéřovanou paži, uchopil bestii, která již byla zasvěcena smrti, za krk a přetáhl ji jako jeřábem k nim. Tady jí přiložil meč k hrdlu. Skřetův odpor na místě ustal.</p>
<p>„Hej! To je podvod!“ Boïndil přeskočil neohroženě zpátky na své místo a chtěl se pustit do zadní části vozíku, aby skřetovi rozpoltil hlavu, ale Andôkai se mu postavila do cesty.</p>
<p>„Vem rozum do hrsti, Boïndile. Mé magické síly se obnovily do té míry, že tě mohu uklidnit i proti tvé vůli,“ varovala ho s ledovým pohledem. „Nejdříve se musíme dozvědět, co se děje nad našimi hlavami.“</p>
<p>Zřetelně bylo vidět, jak Pruďasova soudnost zápolí se šílenstvím.</p>
<p>Pak zalapal po dechu, sklesl na lavici, rozum zvítězil. „Pro mě za mě. Já si srandy užil a brzy si jí užiju ještě víc.“</p>
<p>Tungdil se obrátil na skřeta, očima se snažil proniknout jejich zajatci do hlavy. „Co se děje u Černého skaliska?“ zeptal se té bestie její vlastní řečí.</p>
<p>„Nic ti neřeknu, podzemšťane,“ zaúpěl skřet.</p>
<p>Trpaslík sáhl Djerůnovi po hledí a rozevřel ho. Fialové světlo padalo zajatci do obličeje, ten se celý zkroutil a v jeho tváři mohli číst zděšení a čirou hrůzu. „Chtěl bys to povědět jemu?“ Tungdil si dal pozor, aby se válečníkovi nepodíval do očí, jeden krátký pohled v oáze mu bude stačit na celý život. „Nebo ti má nejdřív ukousnout ruku?“</p>
<p>Skřet zaječel příšerně písklavým tónem jakési slovo, kterému Tungdil nerozuměl. „Ne, drž ho zpátky!“</p>
<p>„Co chcete u Černého skaliska?“</p>
<p>„Obléháme podzemšťany, kteří se tam schovávají,“ vyprávěl skřet přeskakujícím hlasem. „Nôd’onn chce, abychom je zničili.“</p>
<p>„Proč?“</p>
<p>„Nevím. Prostě to chce.“</p>
<p>„Je tam?“</p>
<p>Skřet mlčel, přičemž z Djerůna nespouštěl oči.</p>
<p>Tungdil jeho strach přímo cítil. „Je magus u tabulové hory?“ opakoval otázku. Protože se stále nic nedělo, převzal iniciativu válečník. Jeho hlava vystřelila dopředu a ozvalo se hlasité křupnutí.</p>
<p>Skřet zavyl a zíral na krvácející pahýl, kde měl ještě před chvílí předloktí. „Je tam! Je tam!“ zaryčel v bolestech odpověď.</p>
<p>„Kdy začne útok?“ vyzvídal Tungdil nelítostně dál.</p>
<p>„To nemůžu říct. Já tam mám se svýma vojákama být za čtyři oběhy,“ sténala nestvůra a snažila se neporaněnou rukou zastavit stříkající zelenou krev, její tlak však byl příliš velký. „Nic víc…“</p>
<p>Jak se zdálo, měl Djerůn hlad a vyhlídka na čerstvé jídlo v něm vzbudila žádostivost. Nečekal na povolení od Andôkai nebo od Tungdila, ale rovnou se na skřeta vrhl, zabil ho a cukající se mrtvolu sežral. Protože tak učinil zády k ostatním, opět nikdo nespatřil jeho tvář.</p>
<p>Maga mu dala nějaký pokyn. Okamžitě mršinu pustil, zavřel hledí a dřepl si. Čelní strana obličejové masky a helma se zbarvily do zelena a vnitřnosti rozcupovaného skřeta odporně páchly.</p>
<p>„Vyhoď ho ven,“ nařídila maga válečníkovi. Djerůn přehodil pozůstatky zelenokožce přes okraj vozíku.</p>
<p>„Kdybysme ho nepotřebovali…“ řekl Pruďas tupě a zůstal u náznaku. „Je to vycvičená šelma, nic jinýho.“ Zvedl oči k Andôkai „Doufám, že ti je tvůj bůh dost nakloněnej a umožňuje ti, abys nad ním vždycky měla moc.“ Trpaslík zasunul sekery za opasek. „Jestli ne, tak řekni a já ti pomůžu.“</p>
<p>Maga se neobtěžovala odpovědět.</p>
<p><emphasis>Samusinů</emphasis><emphasis>v syn pozírá stvoření svého otce. </emphasis>Tungdil uchváceně pozoroval železnou démonskou masku, za níž nadále ještě žhnulo modrofialové světlo, jako by tam plál neuhasitelný oheň, pak se pohledem obrátil k Narmoře. „Jestli tam skřeti musejí být do čtyř oběhu slunce, měli bychom tam do té doby být i my.“ Znovu se otočil dopředu. Zavanul k němu čerstvý vítr, který jízdou zvířili, a vypudil mu zápach mrtvého skřeta z nosu. <emphasis>Už brzo se rozhodne, jestli bude Skrytá země osvobozena od zla, anebo mu padne za oběť.</emphasis></p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>C</p>
<p>estou objevili oddíl padesáti skřetů, kteří leželi mrtví v tunelu, pobiti neviditelnými ochránci cestovatelů, jimž se však ani teď nechtěli ukázat.</p>
<p>Bez nějakého dalšího obtěžování opustili tunely a vyšli na povrch v bývalém Gauragaru, nedaleko Černého skaliska.</p>
<p>Tungdil krajinu okamžitě poznal. „Musíme tamtím směrem.“ Vedl je na vrchol mírného pahorku, z něhož poprvé spatřil tabulovou horu. Opatrně se připlížili k vrcholku, aby si jich stráže nevšimly. Ještě nebyli na maškarádu připraveni.</p>
<p>„U Vraccase!“ vydechl. „Přicházíme právě včas.“</p>
<p>Ponurý jedlový les kolem tabulové hory zmizel. Místo něho se kolem Černého skaliska tyčily dřevěné konstrukce, po jejichž plošinách pobíhaly sem tam malé tečky. Skřeti stavěli závratně vysoké rampy, aby z nich dokázali objevit vstupy do hory nebo aby se dostali až na plochý vrchol a mohli proniknout do pevnosti shora. Zřejmě si předtím na svazích natloukli hlavy a rozzuřená skála je po tuctech setřásala dolů.</p>
<p>Když kolem něho nejsou jedle, vypadá ten ponurý kus skaly ještě hrozivěji.</p>
<p>Občas se ze skrytých otvoru ve skále vylila černá, kouřící kapalina a na úpatí vystříkla na útočící skřety, ti v ní umírali. Na jiném místě vystřelovaly z prolaklin žhnoucí koule, které se po<emphasis> </emphasis>krátkém letu tříštily uprostřed hloučku útočníku. Měchýře praskly, vylil se z nich petrolej a celé okolí bylo v mžiku zachváceno ohněm.</p>
<p>Probudili k životu stará obranná zařízení.</p>
<p>Útočníkům však bylo jedno, kolik bestií přijde o život, nic nedokázalo přimět Nôd’onnovy oddíly k tomu, aby se svého úsilí vzdaly. Hemžily se po rovinaté krajině jako mravenci a neustále hledaly něco, co by se dalo použít při stavbě dalších obléhacích strojů.</p>
<p>Obři rozsekávali jedle na poloviny, napojovali je na sebe a tímto způsobem budovali věže a rampy, které však obránci dosud vždycky včas zapálili nebo je dlouhými železnými řetězy převrátili, než je skřeti stačili použít k útoku proti hoře.</p>
<p>Obrovití tvorové trpělivě sbírali jejich zbytky a skládali z nich nové rampy, zatímco se skřeti na ně tlačili, aby se konečně dostali do pevnosti.</p>
<p>„Hle, jaká ironie,“ prohodil Tungdil k Balyndis a Boïndilovi, přičemž nespustil tabulovou horu z očí. „Tuhle pevnost postavili Třetí proti ostatním kmenům a právě tohle místo dnes slouží k tomu, aby nás trpaslíky zachránilo před zánikem.“ Na mysli mu vytanuly staré řádky, na které narazil v jednom výklenku. <emphasis>Vzbuzeno kdysi k životu Třemi proti vůli Tří. Znovu zbarveno krví všech dětí: Co asi znamenají?</emphasis></p>
<p>„Kolik jich tak může být?“ kladla si otázku kovářka, která velkýma očima zírala na to hemžení.</p>
<p>Ve vzdálenosti jedné míle od úpatí Černého skaliska si útočníci založili kruhové ležení. Ledabyle postavené stany je celkem obstojně chránily před sněhem a větrem a tu a tam stoupaly k obloze černé obláčky.</p>
<p>„Osmdesát tisíc, to snad stačí,“ odhadoval Pruďas střízlivě, pak poklepal Tungdilovi na rameno. „Měls pravdu. Tvůj plán je v tomhle případě lepší, i když ho máš z jakýsi knížky. Nedokázal bych těm sviňskejm rypákům tahat sekery z panděra tak rychle, jak by se na nás hnaly.“</p>
<p>Rodario ukázal k západu. „Podívejte se támhle, tam by mohl Nôd’onn přespávat.“ Objevili tam okázalý stan malachitové barvy, který svými rozměry převyšoval všechny ostatní. „Jako magus bych chtěl bydlet v něm, a ne v nějakých odrbaných stanech spodiny.“</p>
<p>„Tys byl vždycky domýšlivý,“ podotkl Furgas. „Kdyby ses narodil jako šlechtic, tak by tě tvoji poddaní už dávno pověsili.“</p>
<p>„A ty bys pro ně vymyslel konstrukci, aby déle trvalo, než umřu, já vím.“ Chápavě se na sebe zašklebili.</p>
<p>„Mimochodem.“ Furgas je upozornil na jedno místo bokem od vlastního dění bitvy, kde obři budovali pojízdnou věž, která vypadala mnohem stabilněji a sahala do výšky téměř dvou set kroku. „ Tím dosáhnou svého cíle,“ domníval se. „Na ochranu proti zápalným střelám připevnili před vzpěrami cihly.“</p>
<p>Stovky skřetů se přiřítily k věži a vyšplhaly se na nejrůznější plošiny. Katapulty na vrhání šípů a oštěpů byly nabity a připraveny k palbě. Obři zatím dokončovali poslední úkony a opírali se do tažných ramen, aby mohli s věží dojet k hoře. Všude pronikavě duněly rohy a dávaly signál ke společnému útoku.</p>
<p>„Je nejvyšší čas,“ rozhodl se Tungdil. „Narmoro, přiveď Nôd’onnovi jeho zajatce.“</p>
<p>Narmora odhodlaně přikývla a odložila zbroj.</p>
<p>Během několika okamžiků se z ženy stala jedna z nejnebezpečnějších bytostí ve Skryté zemi. Nezměnila pouze oděv, její obličej se měnil s každou částí zbroje, kterou si navlékla. Ztrácel barvu, nabíral tvrdší a především krutější rysy. Odložila červený šátek a prohrábla si rukou černé vlasy. Pak se zvedla. „A teď to nejdůležitější,“ řekla temným hlasem. Oči se jí zakalily, bělmo zmizelo a udělalo místo černi, která alfy přes den prozrazovala.</p>
<p><emphasis>Kdybych o tom nevěděl</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>Tungdil by ji nerozeznal od skutečného alfa. Takto by se jim mohlo podařit převést jejich plán ve skutek. „Dokonalé, Narmoro.“</p>
<p>Andôkai jí pověsila kolem krku amulet, prostý tmavomodrý krystal, který v oáze odebrala jednomu alfovi. „Ten tě ochrání před Nôd’onnovými magickými útoky,“ vysvětlila jí. „Jen pro jistotu, protože nevím, jestli se nerozdělíme a ty se nebudeš muset probíjet na vlastní pěst.“</p>
<p>Narmora se na magu usmála. „Počkejte tady. Půjdu žoldneřům obstarat jejich zbroje.“ Nehlučně se odkradla a po několika krocích jim zmizela z dohledu.</p>
<p>Tungdil si povšiml, že Balyndis oběma rukama sevřela topůrko sekery. „Stala se z ní… příšera,“ bránila své nevědomé gesto. „Ponurá, hrozivá. Jako opravdový alf.“</p>
<p>„Co udoláme, jestli si to její temná strana rozmyslí jinak?“ vyslovil Pruďas otevřeně své obavy. „Má Ohnivou čepel a moc zničit Nôd’onna. S tím amuletem proti ní nic nezmůže ani magie naší kouzelnice. Jak ji dostaneme na kolena, kdybychom museli? Kdyby nás zradila?“</p>
<p>„Zradila? Nikdy! Ona je Narmora,“ uklidňoval je Furgas, jeho hlas zněl energicky a rozhodně poloalfku bránil. „A taky je herečka. Bez ohledu na to, co cestou řekne a jak se bude chovat, nikdy o ní nepochybujte. Už dávno přece měla spoustu možností, aby nás…“</p>
<p>Narmora se vrátila a přinášela zbroje jedné neopatrné hlídky, potřísněné krví. Hodila kořist do sněhu. „Musíte je trochu otřít,“ bylo všechno, co řekla.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Poté co Rodario provedl „některé speciální přípravy,“ jak je nazval, pustili se do nejnebezpečnějšího úseku celé své cesty.</p>
<p>Tungdil, Balyndis a Boïndil kráčeli uprostřed, obklopeni údajnými žoldnéři, kteří skryli tváře pod páchnoucími helmami. Narmora tvořila čelo, v hadrech zabalenou Ohnivou čepel nesla na zádech. Djerůn čekal na pahorku a byl připraven se k nim na sebemenší pokyn své paní připojit a vyvolat svým zjevem zmatek.</p>
<p>Především Boïndilovi přišlo zatěžko být bez milovaných seker, a k tomu ještě mít svázané ruce, pochopil však, že neexistuje žádná jiná možnost, jak by se mohli k Nôd’onnovi dostat. „Jak ta knížka vlastně končí?“ napadla ho přece jenom ona nepříjemná otázka.</p>
<p>Rodario otevřel ústa, ale Tungdil ho předešel. „Dobře. Skončí to dobře,“ tvrdil a vrhl po herci prosebný pohled. Ten zakoulel očima, naštěstí však mlčel.</p>
<p>„Tím líp,“ zabručel Pruďas a dál se neptal.</p>
<p>Furgas ukryl jejich zbraně v jednom pytli a ten držel u sebe tak, aby ho mohl kdykoliv trpaslíkům hodit. Zajatci byli spoutaní, kolem zápěstí měli omotané kožené řemínky. Ty by při sebemenším škubnutí praskly a trpaslíci by byli hned volní. Šlo pouze o zdání.</p>
<p>Když odpoledne začalo padat šero, vstoupili do ležení.</p>
<p>Stráže, tři skřeti a čtyři goblini, je nechaly projít, jen co se na ně Narmora temně podívala a řekla, že chtějí Nôd’onnovi zajatce osobně předat.</p>
<p>Jeden z goblinů pospíchal, aby magusovi podal zprávu o příchodu hrdinné alfky. Cílevědomě pospíchali mezi stany vpřed a mířili přesně tam, kde zmizel posel.</p>
<p>„Měl jsem pravdu,“ ozvalo se dutě zpod Rodariovy helmy. „To mohl být jen Nôd’onnův polní stan.“</p>
<p>„Mlč,“ vyjela na něho alfka změněným, temným hlasem a mim zmlkl, jako když utne.</p>
<p>Tmavozelené plátěné stěny, za nimiž se ukrývalo zlo, se k nim sunuly blíž a blíž. Když byli pouhých dvacet kroku od vchodu, rozlétly se závěsy a ven vyšel jeden jejich starý známý: špičaté uši, rovnoměrné rysy obličeje a dlouhé světlé vlasy. „Sinthoras,“ uklouzlo Tungdilovi zděšeně.</p>
<p>Boïndil se k němu naklonil. „Ten byl v tý knížce taky?“ zašeptal.</p>
<p>Alf se neupřímně pousmál. Jeho trup chránila těžká, černá zbroj z tionia, nohy mu zakrývala železná kroužková sukně z téhož kovu, sahající až pod kolena. Měl na sobě zbroj určenou pro tvrdý boj. „Vždycky je to pro mne radost, když se setkáme,“ pozdravil trpaslíka a uklonil se, pak se zahleděl na Narmoru. „Blahopřeji ti ke tvému úlovku…“</p>
<p>„Morana,“ pomohla si okamžitě alfským jménem.</p>
<p>„Morano,“ opakoval Sinthoras. „Tion tě musí mít raději než mě nebo Caphalora, protože my jsme se za těmihle podzemšťany štvali přes celou Skrytou zemi a nepodařilo se nám je dostat.“ Alfovy krutě chladné oči si změřily členy skupinky a rychle je sečetly, nedalo se rozeznat, na koho se právě dívá. „Přesto, jak vidím, jsme jim aspoň způsobili ztráty.“</p>
<p>„Ale to nestačilo, abyste je chytili,“ prohodila Narmora opovržlivě. Rozhodla se hrát roli nepřátelské alfky a nenechat se jím zastrašit.</p>
<p>„Bohužel ne,“ povzdechl si Sinthoras s hraným utrpením. „Pojď, předej mi je. Zavedu je k Nôd’onnovi.“</p>
<p>Narmura se nehnula. „Já jsem je chytila a já si chci odnést magusovu pochvalu, jak bys udělal i ty.“</p>
<p>Sinthoras je všechny obešel kolem dokola s pátravým výrazem ve tváři. „Máš odvahu, mladá alfko: Jak je možné, že jsem tvoje jméno ještě nikdy neslyšel?“</p>
<p>„Dsôn Balsur je dost velký na to, abychom se nepotkali.“</p>
<p>„Ach tak, ty pocházíš z Dsôn Balsuru? Znám každý kout naší říše, koneckonců jsem to byl já, kdo ji vytvořil.“ Zastavil se před ní. „Jak se jmenuje tvoje matka? Jak se jmenuje tvůj otec? Kde žiješ, Morano?“</p>
<p>„Po tom ti nic není,“ odpověděla neohroženě. „Běž a ohlas mě Nôd’onnovi, nebo zmiz.“</p>
<p>„Mistr spí.“</p>
<p>„Tak ho běž vzbudit.“</p>
<p>Tungdilovi pořád ještě vězel děs ve všech údech. <emphasis>Co jen mám</emphasis><emphasis>e d</emphasis><emphasis>ělat? Projít kolem něho? Než bychom</emphasis><emphasis> kolem něho prošli, někteří z nás zemřou, </emphasis>obával se a hleděl ke vchodu do blízkého stanu. Příliš dlouho čekat nemohli, jinak by vzbudili ještě větší pozornost, a to by jim jejich útok ještě více ztížilo. <emphasis>Musíme to risknout.</emphasis></p>
<p>„Slyšíš, Caphalore?“ Sinthoras pozvedl hlavu a zasmál se. „Odvahy má až moc. Jednoho dne by to mohla být její smrt.“</p>
<p>„Já bych ji už dávno naučil respektu,“ ozvala se jim za zády odpověď.</p>
<p>Rodario se polekaně otočil. Jeho trochu velká zbroj zarachotila a špice halapartny jen o vlas minula hlavu Balyndis.</p>
<p>Za nimi stál alf s dlouhými černými vlasy, kterého Tungdil dobře znal. Poprvé ho viděl v Dobrých lukách a pak i v říši Prvních. Myšlenky se mu v hlavě honily jedna přes druhou, nevěděl, co udělat.</p>
<p>„Znal jsem jednu Moranu, ale ta je už dlouho mrtvá, a když ještě žila, vypadala jinak,“ prohlásil Caphalor a jeho černé oči se přilepily k alfce. Měl na sobě koženou zbroj, vyztuženou tioniem, která pohlcovala veškeré světlo. „Ty nejsi z Dsôn Balsuru.“ Položil tenké pavouci prsty na rukojeť krátkého meče. „Ale odkud teda jsi a proč jsi lhala?“</p>
<p>Teď už zneklidněl i Pruďas, oči mu kmitaly sem tam, vyhledával Tungdilův pohled a čekal na rozkazy.</p>
<p><emphasis>Máme zaútočit? Ale oni jsou moc silní. </emphasis>Tungdil byl bezradný. Znenadání se ocitli mezi alfy, a jak se zdálo, neměli ani Sinthoras, ani Caphalor v úmyslu zavést Narmoru s jejími zajatci k magusovi.</p>
<p>„Ta vaše hra mě nudí. Jestli mě k magusovi nezavedete, tak ho prostě zavolám.“ řekla Narmora a hlas se jí lehce zachvěl. I přes veškeré herecké umění se neubránila strachu. Hlasitě na Nôd’onna zavolala.</p>
<p>Alfové se zasmáli.</p>
<p>„Nemáš prostě ani trošku štěstí, Morano,“ řekl Sinthoras rozjařene. „Obelhal jsem tě. Magus je u svých oddílu, tam, kde je ta věž. Právě jsme chtěli jít za ním. Můj oštěp se už příliš dlouho nenapil trpasličí krve.“</p>
<p>„U věže?“ Pohlédla směrem k trpaslíkům a žoldnéřům. „Tak je tam prostě zaženu.“ Narmora se chystala Sinthorase obejít, ten však bleskurychle tasil meč a chtěl jí ho přiložit ke krku. Narmora vsak jeho úder odrazila. „Jestli to zkusíš ještě jednou, zemřeš,“ řekla mu výhružně.</p>
<p>Nad hlavami trpaslíků zadrnčel nůž, vybroušený hrot se zabodl alfce pod rameno a ta vykřikla.</p>
<p>„Ta Morana, kterou jsem znal,“ prohlásil Caphalor temné, „měla navíc i jiný hlas než ty.“</p>
<p>Furgas, vzteky celý bez sebe, se po útočníkovi rozehnal. Alf se elegantně vyhnul jeho oštěpu, vytasil krátké meče a předstíral, že chce muže udeřit do hlavy. Furgas mu na jeho trik naletěl, a zatímco se snažil odvrátit očekávaný útok, zasáhly ho čepele černovlasého alfa přímo do těla. Se zaúpěním padl k zemi.</p>
<p>„Rychle!“ zařval Tungdil na Rodaria, který musel nejprve překonat děs a až potom jim hodil pytel se zbraněmi. Trpaslíci roztrhali pouta, chopili se seker a vyřítili se na nenáviděné protivníky.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Rodario couvl před usmívajícím se Sinthorasem dozadu, mezi ně skočil Boïndil a jeho sekery vířily kolem dokola.</p>
<p>„Tak, černovokej, ty bys chtěl dát tomu svýmu párátku napít trpasličí krve?“ Zaútočil mu na boky a donutil ho tím poodstoupit od herce o kus dál. To poskytlo Rodariovi čas, který potřeboval. „To se mi jenom hodí. Moje sekery maj žízeň na šťávičku vod šikmouchejch.“ Mezi nimi se rozhořel prudký boj, Balyndis přiskočila Pruďasovi na pomoc a nedbala na jeho hulákání, že chce toho alfa porazit sám.</p>
<p>Andôkai začala spolu s Tungdilem zaměstnávat Caphalora. zatímco zraněná Narmora se starala o svého druha.</p>
<p>Poloalfka měla štěstí. Vržený nuž minul tepnu, takže její zranění nemělo za následek nic horšího než mírně krvácející ránu ve svalu. S Furgasem to vypadalo húř. Přerývaně dýchal, lapal po dechu a bezmocně se snažil nadzvednout hledí, aby se mohl nadechnout čerstvého vzduchu.</p>
<p>„Můj nejdražší.“ snažila se ho Narmora uklidnit a přitom mu rukou stlačovala ránu, aby zastavila krvácení. Její oči se proměnily zpět a opět nabraly lidský vzhled. Nepodařilo se jí však zkrotit příval krve. Se zuřivým výkřikem vystřelila do výše, zatlačila Andôkai stranou a zasypala alfa sprškou ran. „Nechej mi ho! Postarej se o Furgase,“ požádala magu úsečně. „Jinak zemře.“ A její oči opět zčernaly.</p>
<p>Maga přikývla a stáhla se.</p>
<p>„Jak dojemné,“ poznamenal Caphalor se sžíravým výsměchem. „Neměj starost, já tě hned pošlu za tvým milým. Ale nejdřív,“ vyhnul se jejímu útoku a vrazil přitom Tungdilovi elegantně do prsou, až si trpaslík sedl na zadek, „bych se chtěl s tebou trochu pobavit.“</p>
<p>Znovu odrazil Narmořin úder a praštil ji pěstí do obličeje. Narmora se zapotácela a couvla, ale podařilo se jí vyhnout jeho bodnutí, zato však utržila ránu kolenem do nosu. Reflexivně od něho odstoupila, tím se však ocitla přímo v dosahu jeho čepele.</p>
<p>Tungdil neváhal. Hodil sekeru, i když žádnou další neměl, a jednal tak přesně naopak, než jak mu vždycky radil Pruďas.</p>
<p>Sekera letěla vzduchem, ale její zasvištění varovalo Caphalora před nebezpečím.</p>
<p>Trpaslík nedokázal postřehnout, co a jak alf vlastně udělal, ten prostě střelhbitě chytil zbraň za topůrko a mrštil ji zpět. Setrvačností se při tomto pohybu zatočil kolem Narmory a podrazil jí nohy. Jakmile spadne, pošlou ji jeho meče na smrt.</p>
<p>Trpaslíkovi se už nepodařilo vyhnout se vržené sekeře, ale ta mu naštěstí narazila do prsou jen plochou stranou. Žebra zapraskala a trpaslík pocítil pekelnou bolest.</p>
<p>„Ustup, Caphalore! Ta patří mně,“ zaduněl temný hlas. Alf se zarazil a civěl na Nôd’onna, který se tu zničehonic vynořil.</p>
<p>„Pane? Vy…“</p>
<p>Okamžik nepozornosti Narmoře stačil, aby protivníkovi, který se už nad ní skláněl, vrazila zespodu hroty svých zbraní do hrdla. Usekla mu přitom skoro celou hlavu, ta držela na zbytku těla na maličkém kousíčku kůže. Caphalor, než zemřel, Narmoru naposledy bodl a zranil ji na krku, pak spadl a pohřbil ji pod sebou.</p>
<p>Ozval se příšerný výkřik. Sinthoras se stal na vlastní oči svědkem smrti svého přítele a pochopil, že magus, který zavinil onu osudovou ztrátu pozornosti, není ten pravý. Přehodnotil svoje šance, usoudil, že je neporazí, a rozhodl se pro ústup. Silám magy nedokázal sám a bez ochranného amuletu odolávat. „Zase se uvidíme. Vaše smrt ponese moje jméno!“ S těmito slovy vběhl zpátky do honosného stanu.</p>
<p>Tungdil a jeho společníci alfa pronásledovali a vtrhli se za ním do prázdného stanu. <emphasis>Proklatě, tomu alfovi se zase podařilo nás zmást.</emphasis></p>
<p>Rodario, který si zase jednou přisvojil Nôd’onnovu roli, zůstal na místě, posílal přibíhající stvůry zpátky na frontu a nařizoval jim, aby každého zbabělce ve své skupině na místě zabily. „O tuhletu zrádkyni se postarám sám. Dobře se dívejte!“ Ukázal rukou na Andôkai a zamumlal nesrozumitelná slova. Andôkai se k jeho hře připojila a klesla do prachu. Skřeti a goblini se obdivně uklonili a odběhli, aby naplnili jeho vůli.</p>
<p>„Prostoduché publikum je boží požehnání,“ zahuhňal Rodario s úlevou pod svou kutnou. Srdce mu bušilo až v krku. „Jsou pryč, nikdo se na nás nedívá,“ zavolal na magu, stoupl si před zraněnou Narmoru a zakryl ji širokým hávem. „Rychle, ošetři ji.“ Maga se připlížila k poloalfce a zapůsobila na ni svou léčivou magií, aby se Narmoře rány rychle zavřely. „Ostatně, máte opravdu talent,“ neodpustil si mim prohodit přes rameno. „Jen málokdy jsem viděl, aby někdo šel na jevišti tak krásně k zemi.“</p>
<p>„Buď zticha, žvanile,“ zasyčela na něho a soustředila se.</p>
<p>Co nejrychleji a nejnenápadněji odnesli zraněné a mrtvého alfa do stanu a tam se poradili, skryti přede zraky ostatních. Pruďas stál u vchodu a držel stráž.</p>
<p>„Sinthoras uprchl, aby maguse před námi varoval,“ odhadoval situaci Tungdil a díval se na Furgasovo nehybné tělo. Andôkai ho uvedla do léčivého spánku, bez něhož by své těžké zranění nepřežil. Narmora ho držela za ruku, sama se při tom třásla. Krk se jí leskl tmavě červenou krví.</p>
<p>„Náš plán se tím nijak nezjednoduší,“ usoudila Andôkai a rozhlédla se po přítomných. „Ale máme teď jednu alfskou zbroj.“ Bez okolků vysvlékla mrtvého alfa a nasadila si jeho zbroj na sebe. Na některých místech jí byla příliš úzká, jinde zase moc široká, ale se sklopenou helmou a v Narmořině doprovodu by se jí na první pohled mohlo podařit kdekoho ošálit. „V bitevní vřavě si Nôd’onn toho rozdílu nevšimne, dokud nebude příliš pozdě.“</p>
<p>„Rodario, ty nás musíš jako falešný Nôd’onn dovést až na místo, kde je pravý magus. Dokážeš to?“ upravil Tungdil nový plán.</p>
<p>„Jasně. Je to zábavné, že je za mě obávaný magus,“ zašklebil se herec a utáhl si řemeny kolem helmy, která ho dělala větším. Pak zasunul na místo kožené měchy nafouknuté vzduchem, kterými napodoboval Nôd’onnovu tloušťku, a rovněž si nezapomněl vyzkoušet plamenomet. „Tanec může začít, vážení a opovrhovaní spectatores čekají.“</p>
<p>„Dávej si zatracený pozor na to, abys nepřeháněl, jinak tě rozcupujou na kusy dříve, než tomu budeme moct zabránit. Kdyby nás měl někdo zastavit: my,“ Tungdil ukázal na Balyndis a Boïndila, „jsme přeběhlíci, které jsi uvěznil svou magií a kteří skřetům ukážou cestu dovnitř do hory.“</p>
<p>Andôkai si vzala Furgasovu helmu a nasadila si ji. K nákladné, pečlivě vypracované zbroji se moc nehodila, ale jinak to nešlo.</p>
<p>„Ksakru,“ vyrazil Pruďas a vykukoval škvírou v látce. „Přivlekli věž na pozici, odkud můžou útočit. Tentokrát to skončí špatně.“ Přivřel oči. „Myslím, že vidím maguse. Stojí na prostřední plošině a…“ Ohromeně se odmlčel.</p>
<p>Pospíchali ke vchodu, aby na vlastní oči viděli, co Nôd’onn dělá.</p>
<p>Tabulová hora se otřásala pod nápory hrubé moci, kterými s ní magus otřásal. Z onyxu vystřelovaly černé blesky a sjížděly po kamení. Praskání a rachocení slyšeli až v ležení.</p>
<p>Černé skalisko tvrdošíjně odolávalo, skála se bránila a nechtěla puknout, dokud do ní magie násilím nepronikla a neroztrhala ji.</p>
<p>Laviny kamení duněly dolů, obklopené oblaky prachu. Výběžky chránící horu se odlomily a odkryly tunely, které ležely za nimi a vedly do nitra tabulové hory.</p>
<p>Osazenstvo věže okamžitě vysunulo rampy. Z každého patra vyjely narychlo sroubené můstky a přistály u odhalených otvorů. Široké lávky ještě ani pořádně nevyjely a už se po nich hrnuli první skřeti a skákali dovnitř, kde je vítaly sekery trpaslíků.</p>
<p>Nôd’onn čekal, dokud většina z prvních útočníků nepronikne z plošin do pevnosti, pak se zvolna pohnul a zamířil dovnitř.</p>
<p><emphasis>Teď aspoň víme, kde je. </emphasis>Tungdil se zhluboka nadechl a vydechl. „Furgase necháme tady, široko daleko asi nikde není žádné bezpečnější místo,“ rozhodl. „Jste oba připraveni?“</p>
<p>Narmora a Rodario přikývli.</p>
<p>Když kráčeli řadami uctivě si klekajících bestií, které jim svým mdlým rozumem na maškarádu skočily, zmocnil se Boïndila nečekaně pocit, že v rozčílení zapomněli na něco důležitého. Při nejlepší vůli si však nedokázal vybavit, co to mohlo být.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Zůstávali ve střehu, neustále počítali s tím, že se někde vynoří Sinthoras a zaútočí na ně ze zálohy. Jejich výhodou bylo, že v téhle vřavě nenajde prostor pro přímou střelu z luku, a tak se musí dostat až těsně k nim. Ale alfa nebylo nikde vidět.</p>
<p>Aniž by jim někdo cestou bránil, došli k nejčelnější a největší z celkem pěti obléhacích věží, vyšplhali nahoru po širokých schodech, vedoucích k plošinám, a použili stejnou rampu, po které právě před chvílí kráčel Nôd’onn.</p>
<p>Jakoby zázrakem pronikli bez úhony mraky kamení a šípů, které na ně seshora sesílali obránci, a ocitli se v nitru Černého skaliska. Již zdaleka k nim pronikal hluk bitvy, řev skřetů se mísil s řinčením mečů, koulí a seker.</p>
<p>„Já si vezmu na starost, aby jim nepřišly posily,“ řekla Andôkai a obrátila se ke gigantické věži. Skřeti na ni šplhali po stranách nahoru, aby se z vršku dostali na plochý vrchol tabulové hory. Tunely na ně byly moc malé, proto se chtěli vyšplhat na zarovnaný vršek impozantního kopce a z něho obránce napadnout a zničit.</p>
<p>„Moc se nevyčerpej,“ varoval ji Tungdil a pozorně se rozhlížel kolem sebe, jestli se někde nevynoří nějaký skřet. „Proti Nôd’onnovi budeme tvoje síly určitě potřebovat.“</p>
<p>„Teď stačí jen troška.“ Mága nakreslila do vzduchu modře zářící runy, které se spojily v kouli. Magický útvar s prskáním přeletěl do nejnižšího patra věže a tam na Andôkain příkaz praskl.</p>
<p>Zaslechli hluk, jako když hučí bouře, nápor vichru zpřetrhal upevňovací lana a lámal tlusté kmeny jako vyschlé větvičky. První plošina se pod silou větru rozlámala, celá konstrukce pak ztratila stabilitu a se skřípěním se naklonila.</p>
<p>Pod nesmírným tlakem praskaly i další vzpěry. Skřeti máchali rukama a padali jako setřepaní brouci přímo doprostřed změti dalších skřetů, goblinů a ostatních stvůr. Nakonec se celá obléhací věž zhroutila a pohřbila pod sebou stovky bestií. Vyděšený jekot a pištění zněly společníkům v uších jako hudba. Trosky ležely přímo pod přístupem k hoře a útočníkům se podaří přisunout menší obléhací věže na místo teprve tehdy, až budou odstraněny překážející zbytky té původní.</p>
<p>„To je na chvíli zaměstná,“ pronesla Andôkai spokojeně.</p>
<p>„Musíme si prorazit cestu k tomu zrádci,“ přikázal Tungdil a shodil ze sebe existenci Nôd’onnova ochotného otroka. „Skonči s tou maškarádou, než tě začnou trpaslíci považovat za pravého maguse a s nesmírnou radostí tě rozčtvrtí.“</p>
<p>Rodario sestoupil z improvizovaných chůd a odložil róbu, pod níž nosil zbroj. Chvatně nacpal své propriety do ruksaku.</p>
<p>Balyndis pozorovala dění v okolí tabulové hory, odtamtud najednou začalo stoupat husté mračno prachu. „Valí se sem další,“ alarmovala ostatní. „Musíme si pospíšit! U Vraccase, copak to nikdy nebude mít konce?“</p>
<p>Když Tungdil uvážil počet těch bestií, lámal si hlavu s úplně jinou otázkou. <emphasis>Abychom skřety a všechny ty ostatní obludy zničili, museli bychom proti nim vyrukovat se všemi trpasličími kmeny a veškerými lidskými armádami.</emphasis> Stoupl si vedle kovářky a uchopil ji za ruku. Dotek mu vlil novou důvěru a sílu. „Nejdříve je na řadě Nôd’onn, pak se uvidí co dál,“ pronesl spíš pro sebe než k ní.</p>
<p>Otočili se, zbraně pozvednuté k boji, a připravovali se na to, že v tunelu na skřety zaútočí zezadu. Na to se velice těšil zejména Boïndil.</p>
<p>„Oink, oink, oink,“ špitl, oči mu zazářily a jeho hlavy se zmocnilo válečné šílenství. „Tak to mám rád. Úzký tunel, spousta nepřátel. Hej, Vraccasi, prvních deset je za mýho bratra, zbytek za tebe.“</p>
<p>„Ať se stane cokoliv, musíme Narmoru chránit, dokud se nedostaneme až k Nôd’onnovi,“ zapřísahal je jejich vůdce. „Všechno ostatní pak musí vyřídit sama.“</p>
<p>Gandogar popadl sekeru s dvojitým ostřím. „Když bude třeba, položím za ni život. Magusova smrt je pro Skrytou zemi to nejdůležitější.“</p>
<p>Rodario se vznešeně držel zpátky a nedělal žádné tajnosti s tím, že ho nejčastěji najdou v poslední řadě. Letmo se podíval ven, zatímco se jeho společníci chystali vyrazit na skřety.</p>
<p>„Počkejte!“ Prohlížel si praporce vojska, které přitáhlo od východu. „To jsou barvy… země Ido?“ divil se nahlas. „Copak princ Mallen zešílel?“ Pak v impozantním vojsku rozeznával další a další vlajky. <emphasis>To jsou vojska všech království Skryté země!</emphasis></p>
<p>Pln údivu sledoval, jak se první řady blížících se armád vrhají na Nôd’onnovy zaskočené posily a pobíjejí je.</p>
<p>Nějakou dobu trvalo, než bestie pochopily, že se neblíží žádný přítel, ale že jim v zádech vznikla druhá fronta. Obloha v jejich těsné blízkosti zčernala pod mračny šípů, po stovkách stoupaly k nebesům, zaleskly se ve slunci a řítily se do řad bestií, kam přinášely smrt. Proti hordám zla se postavili i další nečekaní protivníci, zápalné bomby se svištěním prolétaly vzduchem, trhaly se uprostřed davů skřetů a zasypávaly je ohněm. Mezi bestiemi vypukla naprostá panika.</p>
<p>„Elfové! Skvělé,“ zajásal Rodario a nadšeně zavolal tuto novinku svým společníkům.</p>
<p>Gandogar se ušklíbl. „Jak se zdá, lidi a šikmouší našli znovu odvahu.“</p>
<p>„Tak už koneěně začněme,“ Boïndil cítil nutkání vidět, jak ze skřetu tryská krev. „Kdesi před náma čeká Nôd’onn na to, že ho zničíme.“</p>
<p>S vírou, že uspějí, se vyřítili vpřed.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Ukázalo se, že porazit protivníky je velice snadné. Skřeti nekladli nečekaně podniknutému útoku téměř žádný odpor. Než se stačili zformovat, čtyřicet nestvůr bylo mrtvých. Přátelé stáli uprostřed křižovatky chodeb, po trpaslících nikde nebylo ani vidu.</p>
<p>„Hoj, to byla sranda! Kam musíme teď, Tungdile?“ supěl Pruďas šťastně. „Ty se vyznáš, kam ten magus moh jit?“</p>
<p>„Nejspíš pomáhá svým oddílům tam, kde vlastními silami nedokážou dále postupovat,“ uvažoval Tungdil horečně a doufal, že k němu stěny proklatého Černého skaliska opět promluví, avšak nic se nestalo. „Žádný přesný místo mě nenapadlo,“ vyrazil ze sebe zoufale. „Je to…“</p>
<p>Uslyšeli tupé dunění a skála se jim pod nohama rozechvěla. Na stěny levé chodby dopadlo světlo a odráželo oheň, který vzplanul někde na konci a po chvilce opět uhasl.</p>
<p>Beze slova vběhli do tunelu. Ve vzduchu se vznášel pach spáleného masa, mastný černý kouř je pálil v očích a nutil ke kašli.</p>
<p>Pronikli do první ze tří za sebou ležících síní. Místnosti od sebe dělily jen hrubě ohlazené, tenké kamenné stěny, do nichž byly vytesány obloukovité průchody. Devět kroků vysoké oblouky stály těsně vedle sebe a umožňovaly jim dohlédnout z první síně až do té poslední.</p>
<p>Všude se trpaslíci bili s vetřelci. Bránili širokou bránu v průčelí poslední haly, odkud zaznívalo řinčení nejčastěji. Četné praporce klanů Druhých a Čtvrtých povlávaly vedle znaků klanů Prvního kmene.</p>
<p>Nedbale opracované černé sloupy nesly padesát kroků vysoké stropy. Kolem vzpěr se vinuly zchátralé točité schody a vedly vzhůru. Zhruba ve středu pilířů se napříč nad síní vypínaly mosty, na nichž se rovněž úporně bojovalo.</p>
<p>„Dále. Musí to být někde tady,“ vykřikl Tungdil odhodlaně.</p>
<p>Zpočátku nebyli uprostřed vší té vřavy nijak zvlášť nápadní, to se však změnilo, jakmile pronikli do poslední síně a objevili Nôd’onna. Pobíhal vysoko nahoře po mostě a očima sledoval obránce, kteří se stále více stahovali k bráně.</p>
<p>„Tam je. Určitě je chce napadnout svojí magií.“ Boïndil se přesunul do čela a zaútočil na sloupy, kolem kterých se vinula schodiště vedoucí k mostu. Osud však měl pro ně připraven jiný souboj.</p>
<p>Zprava přisvištěl černý šíp. Jeho hrot se Tungdilovi zabodl do stehna, rána začala pálit, až zasténal.</p>
<p>„Smrt vás všech se jmenuje Sinthoras,“ vyplivl na ně alf. Vedl smečku padesáti statných skřetů a jeho prsty již nasazovaly na tětivu další šíp. „Vezmu vám všem život a země vám uloupí i vaši duši.“</p>
<p><emphasis>Mně ji určitě neuloupí. </emphasis>Letěl na něho druhý šíp. Tungdil stačil akorát tak nastavit štít, který obral okřídlenou smrt o průraznost.</p>
<p>Sinthoras zanadával, vyřítil se na ně a ryčel příkazy k útoku.</p>
<p>„Rychle, Narmoro a Boïndile, pospíchejte po schodech nahoru,“ nařídil Tungdil. „Zničte Nôd’onna, dokud si nás ještě nevšiml. Budeme vám krýt záda.“ Potlačil zasténání, ulomil dřík šípu, který mu vězel v noze, a připravoval se na srážku s nepřáteli. <emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>i ať všechno dobře dopadne, </emphasis>vyslal přerývaně modlitbu ke svému bohu a rozmáchl se. Mířil prvnímu skřetovi na kolena.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Části kamenných schodů odpadávaly. Třetí nezvolili správný materiál, v průběhu cyklů se v něm vytvořily trhliny a vystoupat po nich nahoru bylo pro trpaslíka a poloalfku velice nebezpečné.</p>
<p>Točili se kolem pilíře, stoupali po spirále výš a výš a neohlíželi se na ty, kteří bojovali. Veškerá jejich pozornost se upínala ke kolosální postavě v róbě malachitové barvy, která se jim v některých momentech objevovala na dohled. Vzduch se stával stále teplejší, v hale se všudypřítomně vznášel pach krve a skřetích vnitřností.</p>
<p>Když dorazili na poslední schod, který už vedl přímo na most, objevil se před nimi prakticky zničehonic jeden fámulus a vztyčil se do výše. Nepozorován postával ve stínu pilíře.</p>
<p>„Co tu chceš?“ otázal se hrubě Narmory, kterou zřejmě pokládal za alfku. „Ty máš vést skřety, a ne…!</p>
<p>Zpoza rohu vyskočil Boïndil, nejdříve mu zarazil sekeru do břicha a pak sekl magusova žáka do pravého boku. Fámulus se zhroutil vedle sloupu a padl k zemi.</p>
<p>„Překvapení je přítelem všech kouzelníků,“ Pruďas se na svou průvodkyni vesele zašklebil. Nakoukl zpoza sloupu. „Nôd’onn je sám. Já zůstanu tady, abych v něm nevzbudil podezření.“ Jeho pohled hledal ten její. Narmořiny oči se díky temnotě a ochraně hory proměnily zpět. „Budu na místě, kdyby ses dostala do těžkostí.“ Pruďas zaváhal. „Cítíš se dost silná?“</p>
<p>Narmora sundala z Ohnivé čepele hadry a uvolnila si ji, aby mohla zbraň okamžitě uchopit. „Trápí tě, jestli ze mě má temná stránka neudělá zrádkyni?“</p>
<p>Přikývl. „Ano.“</p>
<p>„Nuže, Boïndile Dvojčepeli, jsi ke mně upřímný,“ Narmora se předklonila a položila mu ruku na rameno, „ale kdybych skutečně měla v úmyslu přeběhnout, bylo by na tvoje pochyby trochu pozdě.“ Narmořin obličej neztratil tvrdost a krutost alfské povahy, vypadala děsivěji než kdy jindy.</p>
<p>Boïndil nervózně třel hlavice seker jednu o druhou, její řeči i její nepřirozené chování v něm vzbuzovaly neklid. „Udělej něco, abysem věděl, co bude dál,“ požádal ji nevrle.</p>
<p>Narmora se usmála a vystoupila z krytu za sloupem. „Staniž se, jak si přeješ. Půjdu a něco udělám.“ Její rysy zůstaly bezvýrazné.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Nôd’onn stál uprostřed mostu. Vztyčil pravou paži a opsal jí první runy, aby na tvrdošíjně bojující trpaslíky prvního a druhého kmene seslal zničující kouzlo. Nateklá levice třímala kouzelnou hůl z bílého javoru, stříbřitě černý onyx na horním konci hole plál a zvěstoval pohromu.</p>
<p>Na mostě by se jí nepodařilo připlížit se až k němu, stejně tak by ani otevřený útok nepřinesl žádné plody. Takže Narmoře zbývala pouze lest, aby se dostala na dosah nejnebezpečnějšího a nejmocnějšího maguse Skryté země.</p>
<p>Stiskla si rukou ránu na krku, kde jí ještě ulpívala zaschlá krev, a předstírala že je zraněná. Dávala si práci, aby hrála co nejpřesvědčivěji, potácela se a vrávoravě kladla jednu nohu před druhou.</p>
<p>„Mistře,“ zasténala. „Zničili obléhací věž… Andôkai…“</p>
<p>Nôd’onn se zarazil a natočil k ní hlavu. Rychlým pohybem mu rozteklý obličej rozbředl, jako by měl pod voskovou kůží vodu, a ne maso. „Andôkai?“ zaskřehotal. „Kdes ji viděla?“</p>
<p>„Je tam venku, mistře, před horou, a naše oddíly těmi svými kouzly pořádně ničí,“ hovořila s námahou a dále se potácela směrem k tlustému muži. Dělilo ji od něho už jen deset kroků. Deset nekonečně vzdálených kroků. „Co proti ní máme dělat?“</p>
<p>Teď už jí Nôd’onn věnoval plnou pozornost. Viděla jeho tučné tělo, nateklé rysy, které už neměly s Nudinovým obličejem nic společného, a krev, jež mu prosakovala z pórů, se hromadila v tenkých pramíncích a vsakovala do jeho róby. Látka špínou úplně ztuhla, všude se rýsovaly hnědé fleky, místy se vlhce leskly, místy už byly zaschlé. Z magusova zápachu jí bylo na zvracení.</p>
<p>„Proti ní nic nepořídíte,“ odpověděl jí svým dvojitým hlasem. „Zaveď mě na místo, kde vás naposledy napadla, postarám se o ni sám. Na její magii jste nedorostli. Běž první.“</p>
<p>Pět kroků.</p>
<p><emphasis>Musím se k němu dostat ještě o něco blíž. </emphasis>Narmora se zastavila a klesla na kolena. „Mistře, jsem těžce raněná. Mohl byste mi nejdříve prokázat milost a vyléčit mě z mých ran, abych vám mohla sloužit ze všech sil?“</p>
<p>„Na to bude čas později,“ odmrštil magus její žádost. „Vstaň a…“ Jeho pohled padl na skupinku kolem Tungdila a Gandogara, kteří kladli Sinthorasovi a jeho skřetům tvrdošíjný odpor. „Ti tady? Jak je to možné? Já myslel, že artefakty…“ Zmlkl a pečlivě se soustředil. „Tím líp.“</p>
<p>Když zavřel oči, poloalfka jednala, protože lepší příležitost by se jí nejspíš nikdy nenaskytla.</p>
<p>Pomalu a nehlasně se zvedla, aby maguse na sebe neupozornila, a opatrně položila jednu nohu před druhou.</p>
<p>Čtyři kroky, tři kroky, dva kroky, její ruka sahala po rukojeti Ohnivé čepele. <emphasis>Ještě jeden krok</emphasis><emphasis>…</emphasis></p>
<p>„Mistře, pozor!“ zaduněl na mostě varovný výkřik.</p>
<p>Narmora vytrhla sekeru z opasku a udeřila. V tom na ni Nôd’onn přesměroval kouzlo, určené původně pro Tungdila.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Narmora měla pocit, že se dívá přímo do slunce, tak jasně se jí zablesklo před očima. Světlo ji bolestně oslepilo, něco ji zvedlo z nohou a prudce s ní mrštilo dozadu. Slepá přistála na mostě, ale přestože byl náraz hodně tvrdý, držela Ohnivou ěepel pevně v ruce.</p>
<p>Věděla, že se jí nepodařilo Nôd’onna zasáhnout, kvůli tomu nemusela nic vidět. <emphasis>Ale proč jsem ještě naživu? </emphasis>Opatrně se osahala a dotkla se ochranného amuletu, který jí dala Andôkai. <emphasis>Proto!</emphasis></p>
<p>„Vyřiď to,“ slyšela, jak magus komusi říká, „a přines mi tu sekeru.“ Ostré klapání, vyvolané kouzelnou hůlkou, když její konec dopadal na kamennou podlahu, se vzdálilo.</p>
<p>Zrak se jí vrátil zpět, rozmazaně vytušila malachitově zbarvenou róbu na druhém konci mostu. Se zasténáním se zvedla, aby se mohla rozběhnout, dohonit nepřítele a postavit se mu. Amulet jí dodával jistotu.</p>
<p>Najednou ji přeskočil tmavý stín a zastavil se tři kroky před ní. Namířily na ni hroty dvou krátkých mečů.</p>
<p>„Mrtvá země mi dala možnost, abych se ti pomstil,“ pozdravil ji Caphalor. Jasně viděla těžkou ránu na krku, kterou mu předtím zasadila.</p>
<p>„Předtím jsme ti nesrazili hlavu z krku,“ odpověděla Narmora chladně, „abychom ti ukázali, jak málo se tě bojíme. Tebe není těžké porazit.“ Pozvedla Ohnivou čepel. Kdyby vycítil, že má strach, vyhrál by. „Tentokrát už podruhé nevstaneš.“</p>
<p>Caphalor vycenil zuby a pustil se do útoku. Narmora brzy zjistila, že s rychlostí nemrtvého bojovníka nedokáže dlouho držet krok. Proto na jeho útoky odpověděla výpadem, a dokonce ho i zasáhla. Sekera se mu zabořila do levého ramena. Nic víc se nestalo.</p>
<p>Alf uskočil zpět a zvedl zbraně. „Nakonec tě sežeru a tvojí krví namaluju obraz tvého rozčtvrceného těla,“ slíbil jí a pokračoval v boji. Přitom ji zatlačoval dozadu tak obratně, že se ocitla v nebezpečné blízkosti kraje mostu. V posledním okamžiku postřehla, že ji od hlubiny dělí jen uzoučký proužek kamenného mostu, ne širší než dlaň.</p>
<p>Caphalor se bleskurychle odrazil a sekl jí po lýtkách. Narmora nadskočila, otočila se kolem vlastní osy a přitom mu švihla po krku, aby ho konečně vyřídila.</p>
<p>Alf hbitě padl k zemi, převalil se na záda a bodl krátkými meči kolmo vzhůru, zrovna když se Narmora předklonila a rozmáchla Ohnivou čepelí.</p>
<p>Ostří sekery škrtlo o kamennou podlahu mostu, až z něho odlétly jiskry, a pak z boku proniklo alfovi do krku a dokončilo svou ničivou práci. Caphalorovy oči se udivené rozšířily.</p>
<p>I on ji však zasáhl.</p>
<p>Narmora visela nabodnutá na jeho krátkých mečích, které jí pronikly zbrojí pod ramenními klouby až do hrudi. Bolesti ji doslova připravovaly o rozum. Tmavým závojem viděla, jak jí ochranný amulet padá z krku. Přeseknuty pásek a krystal se odrazily od alfa a odkutálely se do hlubiny.</p>
<p><emphasis>Musím</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>Pokusila se zavolat a upozornit na sebe, to se jí však nepodařilo. Byla příliš slabá a obě nové rány moc těžké. Narmora zřetelně cítila, jak upadá do bezvědomí, ale nemohla proti tomu nic dělat.</p>
<p>Ztratila vědomí, kolena jí povolila a zhroutila se na Caphalorovu mrtvolu, jehož krátké meče a ztuhlé paže ji pořád ještě držely v zajetí. Byla jí zima. Neschopná jakéhokoliv pohybu ležela schoulená na útočníkovi.</p>
<p><emphasis>Furgasi</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis> </emphasis>Ztrácela sílu, prsty, které pevně svíraly rukojeť Ohnivé čepele, se proti její vůli rozevřely. Sekera spadla se zařinčením na most, odrazila se a sklouzla přes okraj dolů.</p><empty-line /><p><image xlink:href="#_5.jpg" />X</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>Černé skalisko, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p><image xlink:href="#_29.jpg" />ungdil celou dobu sledoval Narmořin boj, i když zdola nemohl nijak zasáhnout. Když viděl její konec, zmocnil se ho zuřivý vztek.</p>
<p>Nôd’onn mezitím sešel po točitém schodišti u vzdálenějšího sloupu dolů a za pár okamžiků bude u nich. <emphasis>Bez Ohnivé čepele je jakýkoliv odpor proti magusovi nesmyslný.</emphasis></p>
<p>„Přinesu sekeru,“ zavolal na Balyndis. „Drž mi skřety od těla a dávej pozor na Nôd’onna! Andôkai ho musí zaměstnat, dokud se nevrátím.“</p>
<p>Balyndis sveřepě přikývla a jedinou ranou skolila bestii, která se právě řítila na Tungdila. „Běž!“</p>
<p>Tungdil vykličkoval z boje a dal svým rohem znamení bojovníkům Prvních, Druhých a Čtvrtých na druhé straně haly, že potřebuje jejich podporu. Tu a tam se mu dostalo odpovědi a na mnoha místech nabralo řinčení zbraní na intenzitě. Doufal, že krycí manévr pomůže a že se o něho skřeti nebudou tak starat.</p>
<p>„Vraccasi, jestli chceš, aby ve Skryté zemi bylo tvé jméno i nadále uctíváno, stůj při mně,“ pomodlil se stručně a vřítil se do houštiny páchnoucích zbrojí a nohou.</p>
<p>Nesnažil se prosekávat si sekerou cestu houštinou před sebou a upozorňovat na sebe, pokud možno bez odporu přikrčeně kličkoval mezi těmi bestiemi. Pro gnóma, jako byl třeba Swerd, by to byla vcelku snadná záležitost, podsaditý trpaslík však s tím měl těžkosti.</p>
<p>Občas si ho všimli, ale než ho stačili chytnout, zase se jim ztratil. Dvakrát musel použít svou zbraň a useknout ruku se zelenou kůží, která ho chtěla zadržet.</p>
<p>Tak se dostal až na místo, kde viděl zmizet Ohnivou čepel poté, co spadla z mostu. Jeho oči pozorně prohledávaly podlahu, ale sekera byla pryč.</p>
<p>„Hej, Tungdile! Něco pro tebe mám,“ zavolal na něho někdo zezadu. Otočil se a ještě na poslední chvíli zahlédl, jak v davu za ním mizí tělo nějakého trpaslíka a jak se intarsie na hlavici Ohnivé čepele zableskly. „Pojď si pro ni.“</p>
<p><emphasis>To je ale hloupý okamžik na vtipy. </emphasis>S pobolívající nohou začal trpaslíka pronásledovat. Schován za sloupem se vyhnul skupině skřetů, kteří znovu a znovu útočili na válečníky trpaslíků a pramálo se zajímali o to, co se jim děje za zády.</p>
<p>Ke svému údivu se ocitl před trpaslíkem, se kterým počítal ze všeho nejmíň, a ten mu teď sekeru podával.</p>
<p>„Chtěl bys ji?“ vyptával se číhavě Bislipur, kterého pád z obrovské výšky příšerně znetvořil. Celé jeho tělo bylo zdeformované a pohled na Bislipurovu rozbitou tvář s otevřenou ránou, zející v lebce, nedokázal Tungdil snést.</p>
<p>„Jak vidím, byl jsi za svoje pikle potrestán,“ odvětil ponuře a držel sekeru připravenou k útoku. <emphasis>Má ho ve své moci Mrtvá země. </emphasis>„Gandogar…“</p>
<p>„Gandogar je mi úplně lhostejný.“</p>
<p>„Tvůj pán, pro něhož jsi chtěl tak zákeřně a podle vybojovat trůn velkokrále, je ti zčistajasna lhostejný?“</p>
<p>„Ne zčistajasna, celou dobu mi na něm vůbec nezáleželo. Šlo mi o jediné, posadit na trůn někoho, koho můžu řídit a ovládat, jak se mi zlíbí,“ odsekl Bislipur a krouživými pohyby si pohrával se sekerou. „Válka proti elfům, to byl můj cíl. Proto jsem zabil Gandogarova otce a bratra a hodil jejich smrt na elfy, aby je Gandogar tak nenáviděl.“ Zasmál se a ukázal na boje kolem sebe. „Teď už ty šikmouchý nepotřebuju. A všecko běží dokonce ještě líp, než jsem čekal.“ Bislipur rozpoznal v očích svého protějšku nevíru. „Já jsem Třetí, Tungdile. Tak jako ty.“</p>
<p>„Ne,“ zašeptal Tungdil. Souboje a ryk bitvy se vytratily, před očima měl pouze arogantní úsměšek trpaslíka stojícího před ním, se kterým se zpočátku cítil jakýmsi nevysvětlitelným způsobem spřízněn. „Já nejsem žádný Třetí… Já jsem Čtvrtý.“</p>
<p>„Tak jako já?“ vysmál se mu Bislipur. „My jsme určeni k tomu, abychom se ostatním pomstili, Tungdile. Ani Lorimbura, ani nás nic nenaučili, zesměšňovali nás, protože si namlouvali, že jsou něco víc než my. Něco uměli, a tak byli nafoukaní jako elfi. Vzpomeň si, co vyvedli s tebou.“ Popošel blíž. „Jemný Balendilín a ušlechtilý Gundrabur, ti dva tě využili, protože se jim to hodilo do krámu! Myslíš, že by jim na tobě záleželo, kdyby tě nepotřebovali pro tu svoji frašku? Pořád ještě bys seděl u Lot-Ionana a byl bys jim úplně ukradenej, ten dopis by prostě rovnou vyhodili.“ Jeho pohled Tungdila hypnotizoval, slova se mu zažírala do hlavy. „Jsou opovrženíhodní, všichni. Proto musí zemřít.“</p>
<p>„Ne,“ odvážil se váhavě vzdorovat. „Balyndis…“</p>
<p>Bislipur zamečel smíchy. „Líbí se ti nějaká ženská? Co asi udělá, až se doví, že seš zabíječ trpaslíků a zrádce? Tvoje budoucnost je u Třetích, ne tady. Tady čeká jenom smrt.“</p>
<p>„Zrádce…“ Nechápavě zíral na bitvu v hale. Až teď si uvědomil dosah jeho slov. „Tys to byl! To tys zavedl bestie do trpasličích říší…“</p>
<p>„Našel jsem v Nôd’onnovi někoho, kdo je mnohem důležitější spojenec. Slíbil jsem mu, že se mu Třetí nebudou stavět do cesty, jestli za to zničí ostatní kmeny. Takovou příležitost jsem prostě musel využít.“</p>
<p>Tungdil polkl, jeho ruce pevněji sevřely násadu sekery. „Ty jsi šílenec. Odevzdal jsi Skrytou zemi do ruky zlu jenom proto, abys…“</p>
<p>„Ne,“ zařval Bislipur okamžitě. „Žádný ‚jenom proto, abych‘ ale abych splnil naše poslání, abych konečně dokončil to, o co se náš kmen snaží celé tisíce cyklů. Žádný větší cíl pro nás dva neexistuje! Až tu ostatní nebudou, budou všechny hory patřit nám.“</p>
<p>„Za mě nemluv! Já jsem vytáhl, abych Nôd’onna zastavil a abych zachránil kmeny trpaslíku. Já <emphasis>nemůžu </emphasis>být žádný Třetí!“ vykřikl Tungdil zoufale.</p>
<p>„Ale seš, ty seš jeden z nás,“ trval Bislipur na svém přesvědčení. „Poznal jsem to hned, jaks vešel do haly, ale ty se nechceš znát k nenávisti, co číhá ve tvým srdci. Poslechni si, co ti říká tvoje srdce, a poznáš, že mám pravdu.“</p>
<p>„Pravda z úst zrádce?“ Tungdil po něm sjel opovržlivým pohledem a zhluboka se nadechl. „Dej mi Ohnivou čepel.“</p>
<p>Bislipur se na něho pátravě zadíval. „A co s ní uděláš?“</p>
<p>„Zničím Nôd’onna. Gandogar a ostatní pak rozhodnou, co se stane s tebou.“</p>
<p>„Pak mi ji budeš muset sám sebrat. Vybral sis smrt, Tungdile. Škoda, velká škoda,“ pronesl Bislipur lítostivě a poklepal na sekeru. „Když pomyslím, žes na sebe vzal tolik útrap, jenom abys vykoval zbraň, kterou budeš popravenej…“</p>
<p>Tungdil bez varování na zrádce zaútočil, ale ten jeho útok zablokoval. Brzy se mezi trpaslíky rozpoutal zuřivý boj, avšak ani jeden z nich nezískal převahu.</p>
<p>„Pořád ještě chceš zapírat svůj původ?“ vysmíval se mu kulhavec. „Jak jinak by ses za tak krátkou dobu naučil tak dobře bojovat, kdybys to neměl v krvi?“</p>
<p>„Ne,“ vykřikl Tungdil vztekle a udeřil. „Já <emphasis>nechci </emphasis>být žádný Třetí!“</p>
<p>Bislipur jeho úder odrazil a roztříštil Tungdilovu zbraň. Dřevěná rukojeť se ulomila, těžká hlavice se překotila a praštila Tungdila do helmy, kousek nad krytem nosu. Tungdilovi se zatmělo před očima.</p>
<p>Jeho protivník v mžiku útočil dál. Tungdil se mu vyhnul a přitom upadl. V pádu natáhl ruce a strhl Bislipura s sebou.</p>
<p>Váleli se po zemi a Bislipur nakonec Ohnivou čepel ztratil. Místo ní vytasil dýku a zarazil ji protivníkovi hluboko do ramene. Tungdil zalapal po dechu a odpověděl tím, že nožem bodl Bislipura do krku.</p>
<p>„Mě už zabít nemůžeš,“ vysmál se mu Bislipur. „To už před tebou zkusil Balendilín, a jak vidíš, díky Mrtvý zemi mu to nevyšlo.“ Zuřivě praštil Tungdila do obličeje, až mu ulétla helma, pak se Bislipur začal zmítat a vykroutil se zpod Tungdilova těla. Jeden tvrdý kopanec, a Tungdil přišel o nůž. „Je to nerovnej boj, a ty ho navíc ještě prohraješ.“</p>
<p>Bislipurovy prsty vjely Tungdilovi do vlasů a s trhnutím zvedly jeho hlavu nahoru.</p>
<p>„Protože seš jeden z nás, ptám se tě naposled.“ zavrčel. „Chceš jít ke dnu s tím odpadem tady, nebo se se mnou vrátíš do říše Třetích a budeš oslavovat náš triumf?“</p>
<p>Protože už Tungdil neměl žádné zbraně, zbyl mu poslední pokus. Ve svém malém koženém pytlíku nahmatal pásek, který Swerd nosil kolem krku, a přehodil ho zaskočenému Bislipurovi přes hlavu.</p>
<p>„Gnómův pásek? Co s ním chceš dělat? Jen do toho, zkus mě uškrtit! Myslíš, že ještě potřebuju vzduch, abych mohl dýchat?“</p>
<p>„Co potřebuješ, je tvoje hlava.“ Tungdil odrazil Bislipura pryč, přitom přišel o velký chumáč vlasů. Zároveň z opasku vylovil stříbrný drát. „A právě tu ti vezmu.“</p>
<p>S trhnutím utáhl smyčku. Očko se zmenšilo a zároveň se zařezávalo stále hlouběji do krku. Až teď Bislipur pochopil, co má Tungdil v úmyslu.</p>
<p>Nesrozumitelně zaskřehotal, protože už měl rozdrcený jícen, a chtěl Tungdila probodnout dýkou, když Tungdil stříbrný drát s trhnutím utáhl. Stříbrný proužek pronikl kůží, přeřezal Bislipurovi páteř, a když se očkem protáhl celý drát, skoulela se zrádcova hlava na zem, čistě oddělená od těla. Závěr odporného proužku se otevřel a praskl, kouzlo bylo zlomeno.</p>
<p>Na oslavy neměl Tungdil čas. Zvedl Ohnivou čepel a pádil tak rychle, jak mu jeho zranění dovolila, zpátky ke svým přátelům, aby jim pomohl proti Nôd’onnovi.</p>
<p>Teď už jim chyběl jenom nepřítel trpaslíků, který by tuto zbraň proti magusovi pozvedl.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Skřeti uhnuli stranou a udělali Nôd’onnovi místo, boj se přerušil.</p>
<p>„Andôkai,“ zaskřehotal magus a naklonil odulou hlavu. „Bylo by lepší, kdyby ses postavila na moji stranu místo toho, aby ses nechala rozdrtit v tomhle neužitečném povstání. Až sem dojde nebezpečí ze západu, budeme potřebovat všechny síly.“</p>
<p>„Ty jsi nebezpečí, Nudine,“ odsekla maga a z posledních sil udržovála obranné kouzlo, protože nechtěla nic riskovat. „V tobě přebývá nějaká démonická bytost, ta ti vtlouká do hlavy všechny ty zmatené nesmysly, celého tě ovládá a využívá.“</p>
<p>„Je to můj přitel, je to přítel Skryté země,“ odporoval jí magus zoufale. „Vy to nechápete! <emphasis>Proč?</emphasis><emphasis>“</emphasis></p>
<p>Maga přikývla. „Tak v tom s tebou souhlasím, nechápeme to. Přinášet lidem, trpaslíkům a elfům smrt se mi zdá být příliš vysoká cena za údajnou ochranu před nepřítelem, který existuje jenom ve tvé zaslepené hlavě, Nudine.“</p>
<p>„Já jsem <emphasis>Nôd’onn!</emphasis><emphasis>“</emphasis><emphasis> </emphasis>osopil se na ni pronikavým hlasem. „Však vy poznáte, že jsme měli pravdu, můj přítel a já, když jsme vás varovali před tím, co přichází ze západu. Složte zbraně a já vás ušetřím.“ Jeho dvojitý hlas nabral vemlouvavý tón, zdálo se, že je naprosto přesvědčen o tom, co tvrdí. „Vždyť tohle všechno dělám jenom proto, že mě k tomu nutíte. Kdybyste mi svoji moc postoupili dobrovolně, vůbec by k těmhle válkám nedošlo.“</p>
<p>Andôkai pozvedla meč, jeho ostří se zalesklo. „Způsobil jsi nám příliš mnoho utrpení, než abychom ti ještě mohli věřit.“</p>
<p>„Potom,“ pronesl magus ustaraně, „musíme dovést věc do konce. Mohli jste si vybrat.“ Stačilo jediné jeho gesto a Andôkaina ochranná stěna s pronikavým zvukem praskla.</p>
<p>Sinthoras okamžitě skočil vpřed a rozmáchl se po ní oštěpem. Maga jeho útok odvrátila a nato na ni zaútočili tři skřeti najednou, kteří ji odtlačovali pryč od trpaslíků.</p>
<p>Najednou se alf vynořil zničehonic těsně vedle magy, jeho oštěp jí mířil přímo doprostřed těla… a odrazil se od naleštěného štítu.</p>
<p>Po Sinthorasovi se rozlilo fialové světlo, zaznělo hrozivé zavrčení, pak se Djerůn po alfovi rozmáchl mečem. Alf ještě na poslední chvíli stačil nastavit dřík zbraně.</p>
<p>Žádné dřevo na světě, nejspíš dokonce ani sigurdáciové, by takovému úderu neodolalo. Čepel obrovitého meče rozpoltila nejdřív oštěp a pak i Sinthorase. Djerůn mu krouživým pohybem usekl hlavu na ramenou. Alf se mrtvý, rozpolcený a s uťatou hlavou zřítil na kameny.</p>
<p>Skřeti vyděšeně pištěli a uhýbali před králem bestií, který se s řevem napřímil, hledí rozevřené. Pod pronikavým světlem nadále skrýval svou pravou tvář. Děs, který vyvolal, zajistil přátelům chvilku oddechu, kterou už nutně potřebovali.</p>
<p>Tungdil přikulhal k Andôkai, v rukou svíral Ohnivou čepel. „Tady je.“ Ukázal na Djerůna. „Je to bestie a nepřítel trpaslíku?“ vyptával se a těžce supěl.</p>
<p>„Nevím,“ odpověděla maga. „Chtěl bys mu Ohnivou čepel svěřit?“</p>
<p>„Copak máme nějakou jinou možnost?“ Hodil Djerůnovi sekeru.</p>
<p>Djerůn bez okolků probodl krátkým mečem dva skřety a nechal v nich meč trčet, tím si uvolnil ruku a mohl uchopit sekeru.</p>
<p><emphasis>Ať už se to všechno nějak rozhodne. </emphasis>Tungdil sáhl po rohu a hlasitě do něho zadul. Trpaslíci Prvního, Druhého a Čtvrtého kmene odpověděli svými rohy a jásavými výkřiky. „Za Skrytou zemi, ve jménu Vraccase!“ vykřikl Tungdil a vyřítil se proti magusovi. Jeho přátelé ho následovali, Balyndis a Gandogar mu spěchali po boku.</p>
<p>Prosekávali si cestu skřety a gobliny, až kolem nich krev jen stříkala, dokud nebyl Djerůn konečně dost blízko na to, aby se po Andôkaině strohém pokynu odvážil útoku na Nôd’onna. Maga stvořila pronikavě jasný blesk, ten neměl žádný jiný účel, než aby maguse oslepil.</p>
<p>Bezprostředně poté se válečník objevil před podrážděným magusem a udeřil takovou silou, že Ohnivá čepel zadem vnikla do nechráněného těla a vpředu z něj zase vyšla. Po všech, kteří stáli v magusově blízkosti, se rozlila páchnoucí černá tekutina.</p>
<p>Magus hlasitě zaryčel a ještě ve chvíli, kdy se jeho jekot rozléhal síní, se rány opět zavřely.</p>
<p>„Ne,“ zašeptal Tungdil zděšeně. „To… ta sekera ho přece musela zabít!“</p>
<p>Nôd’onn opředl gigantického válečníka kouzlem a ten, zasažen černými blesky, se zřítil mezi skřety a ani se nehnul. „Dokonce ani tohleto se vám nepovedlo!“ mrštil jim do tváře muž, o jehož zranění svědčila pouze potrhaná róba.</p>
<p><emphasis>Přece to všechno nemohlo byt zbůhdarma! </emphasis>Tungdil vztekle pokračoval v útoku, a zatímco jeho přátelé dělali všechno možné, aby maguse zaměstnali, což pro ně bylo stále těžší, podruhé hledal Ohnivou čepel.</p>
<p>Chvatně ji vykroutil z Djerůnových ztuhlých, železných prstů. Prsty mu projelo podivuhodné mravenčení. <emphasis>Co</emphasis><emphasis>…</emphasis><emphasis>?</emphasis></p>
<p>Intarsie zaplály, diamanty se rozzářily a zatřpytily jako tisíc sluncí. Zpočátku si myslel, že se stal obětí Nôd’onnových kouzel, pak však pochopil, že za tento účinek může samotná sekera. Jak se zdálo, ucítila, že proti démonovi potřebují její jedinečné síly.</p>
<p><emphasis>U Vracc</emphasis><emphasis>ase, já jsem opravdu Třetí,</emphasis> pochopil význam toho, co se právě stalo, i odkud pochází. <emphasis>Ale můj původ prospěje dob</emphasis><emphasis>ru, to přísahám.</emphasis></p>
<p>Popadl topůrko a s lehce přikrčenou hlavou se rozběhl k magusovi. Skřeti, kteří se mu postavili do cesty a které zasáhl zářící sekerou, skončili v plamenech bílého ohně. Při každém úderu za sebou zbraň táhla zářivý ohon a Tungdil cítil žár, který z něho vycházel. Byl to stejný žár, jaký znal z výhně v říši Pátých.</p>
<p>Nôd’onn okamžitě postřehl nebezpečí. Jeho dosud tak sebejistý výraz se vytratil a objevil se v něm nesmírný strach. Zaklínadla, která vrhal proti útočícímu trpaslíkovi, neměla žádný účinek. Runy Ohnivé čepele chránily svého nositele a nedopustily, aby se mu cokoliv přihodilo.</p>
<p>„Jestli mě zabiješ, zničíš Skrytou zemi! Nebezpečí, jakému nedokážete odolat, se chystá k úderu a zaútočí na nás ze západu,“ prorokoval magus a pokusil se ho udeřit koncem javorové hole. Tungdil úder snadno odvrátil a přiskočil těsně k magusovi. „Budeš mít na svědomí zkázu Skryté země. Musíš mě nechat žít!“</p>
<p>Tungdil rozbil javorovou hůl, onyx na jejím horním konci se roztříštil a tmavé úlomky drahokamu pršely k zemi.</p>
<p>„Ne. My ochráníme Skrytou zemi sami, tak jak ji dnes chráníme před tebou,“ odsekl Tungdil vztekle a udeřil. <emphasis>Za Lot-</emphasis><emphasis>I</emphasis><emphasis>onana, Fralu a její</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>dcery.</emphasis></p>
<p>Pokus odulého muže vyhnout se jeho úderu přišel příliš pozdě a ani narychlo utkaná magie nedokázala Tungdilovu ránu odvrátit. Ochranné symboly se ve vzduchu zatřpytily a pak je Ohnivá čepel spolkla. Poté se diamanty posázené ostří zabořilo do Nôd’onnova nafouklého břicha.</p><empty-line /><p>* * *</p>
<p>Magusovo břicho prasklo jako přezrálé ovoce. Vnitřnosti, žaludek, střeva, plíce, všechny lidské orgány vystříkly pod obrovským tlakem na zem. Vypadaly jako kaše, která už byla víc než z poloviny v úplném rozkladu. Odporná vlna vyplavila z magusova těla malachitový úlomek, velký jako prst.</p>
<p>Z tryskající krve se vyčleňovala jakási zářící mlha, z níž vycházely černé, stříbrné a rudé záblesky. Mlha se rychle zvětšovala, narostla do výšky pěti kroků a postupně nabírala obrysy. Objevily se dvě černé oční jamky, ze kterých na trpaslíka zíraly rudě žhnoucí třpytivé hvězdy, velké jako pěst a naplněné zlobou a nenávistí. Ty se pak bleskurychle obrátily k Andôkai.</p>
<p><emphasis>Démon si vyhledal novou oběť</emphasis><emphasis>!</emphasis></p>
<p>Vířící opar cílevědomé zamířil za magou, která před ním rychle ucouvla. Její meč démonem projel, ale bez účinku. Teď se opar zase zmenšil, vyrostlo na něm několik samostatných průhledných ramen, která světlovlasou ženu ze všech stran obklopila.</p>
<p>„Tungdile!“ Maga zasténala, zapotácela se a klesla do kolen. První tápající paprsky mlhy násilím rozevíraly Andôkainy čelisti. Bytost si našla novou nositelku a chystala se do ní vklouznout, tentokrát bez jejího svolení.</p>
<p>Tungdil se skokem ocitl Andôkai po boku, a právě když třpytivá, živá mlha hodlala vsáknout kouzelnici do úst, udeřil.</p>
<p>Runy na čepeli mocně zaplály a Ohnivá čepel proťala pavučinu oparu. Zaznělo hlasité zasyčení, mlha se stáhla jako poraněné zvíře, ale Tungdil pokračoval v útoku. Pod údery Ohnivé čepele z mlhy odpadávaly drobnější cáry, ty se pak převalovaly v síni, postupně bledly a rozplývaly se, zbytek démona však držel pohromadě a jak se zdálo, chtěl se vznést ke stropu a vyhnout se tak trpaslíkově sekeře.</p>
<p><emphasis>Tak to holt musí jít jinak. </emphasis>Tungdil se vyšvihl na jeden převrácený sloup, ignoroval bolestivé rány v noze a na rameni, rozběhl se po sloupu a mohutně se odrazil, se zbraní pozvednutou k úderu. „Vraccas!“</p>
<p>Svým dokonale mířeným skokem se dostal do samotného středu mlhy, jeho čepel zasáhla přesně. Všechny runy se rozzářily jasným třpytem a vytvořily za hlavicí sekery zářivý ohon. Diamanty prudce vzplály.</p>
<p>Tungdil na okamžik visel uvnitř démona a měl pocit, že se jeho let zpomaluje, pak uslyšel zvuk, jako když se trhá plátno, po němž následovalo hlasité zaúpění.</p>
<p>Trpaslík přistál na druhé straně mlhy a spadl na zem, ale kroužková košile ho ochránila před odřeninami. <emphasis>Dokázal jsem to? </emphasis>Ohlédl se přes rameno a spatřil díru, kterou do mlhy vyrazil. Opar klesal k zemi a měnil barvu, zešedl, pak zčernal a nakonec se úplně rozpustil. Už ho nepřipomínalo vůbec nic.</p>
<p>Nikdo v Černém skalisku se ani nehnul. Přítel i nepřítel, všichni stáli na místě a jen zírali. Byli očitými svědky toho, jak Tungdil vlastní rukou zabil Nôd’onna a zničil démona. Vládlo hrobové ticho.</p>
<p>Jeden z alfů, který ještě před chvilkou popoháněl hordy skřetů proti trpaslíkům, vykřikl a sáhl po svém ochranném krystalu. V příštích vteřinách zničila amulet mohutná exploze, která roztrhala i válečníka. Magusovy dárky se ničily samy, alfové jeden za druhým umírali, o život přišli i někteří náčelníci skřetů.</p>
<p>Roh hlasitě zaduněl a zahlaholil signál k útoku, válečníci tří trpasličích kmenů nechtěli déle čekat.</p>
<p>Goblini se dali na bezhlavý útěk jako první, následovali je skřeti, ale trpaslíci je pronásledovali a v úzkých chodbách je zase dohonili. Nikdo neprojevil soucit ani milosrdenství. Řinčení a rachocení řádících seker se rozléhalo až ke stropu síně.</p>
<p>Tungdil se zvedl na nohy. Balyndis stála vedle něho a pomohla mu vstát. „Tys to dokázal!“ radovala se a vtiskla mu dlouhý polibek na ústa.</p>
<p>Po takovém Tungdil už velice dlouho toužil, a přece při něm pociťoval jen pramálo radosti. Trápila ho definitivní jistota. „Jenom proto, že jsem Třetí,“ dodal hořce. Z <emphasis>kmene Lorimburova, jsem zabiječ trpaslíků.</emphasis></p>
<p>Balyndis přikývla. „Děkujme Vraccasovi, že je tomu tak. Jak jinak bychom dokázali Nôd’onna porazit?'' usmála se. „Jsi opravdový trpaslík, každým coulem, tvůj původ pro mě nehraje žádnou roli. Moje srdce mi říká, že ti můžu důvěřovat. A jenom na tom mi záleží.“</p>
<p>Tungdil jí vděčně stiskl ruku. <emphasis>Doufám, že ostatní se na to budou dívat taky tak.</emphasis></p>
<p>Andôkai zůstala nahoře na mostě a starala se o zraněné, o Narmoru i o Boïndila, který proti Caphalorovi neuspěl. Pomáhalo jí při tom několik trpaslíků. Djerůn už zase stál, hledí helmy stažené dolů a jako obvykle dělal se svým obličejem tajnosti.</p>
<p>Blížili se k nim první trpasličí léčitelé s vodou, mastmi a obvazy, aby ošetřili rány. Když z něho spadlo napětí z boje, ucítil najednou, kde všude ho něco bolí. Vděčně se podrobil léčivým procedurám. Ohnivou čepel zastrčil za Giselbartův opasek.</p>
<p>Na odpočinek však neměl čas. Přiběhl k němu Rodario a tvářil se velice ustaraně.</p>
<p>„Vím, že tento okamžik přichází nevhod, statečný a zraněný hrdino Skryté země, ale musíme se poohlédnout po Furgasovi,“ prosil ho. „Pořád ještě leží ve stanu a…“</p>
<p>„Hrdino?“ Tungdil se zašklebil. <emphasis>Co všechno se může stát z učence? Doufám, že mé Frala a Lot-Ionan odněkud vidí.</emphasis> Vstal a ověřil si, jestli mu obvazy dobře sedí. „Jestli já jsem hrdina, tak asi musím bojovat dál, tak to vždycky stojí v knihách.“</p>
<p>„Proklatí alfové, jsou jako stíny. Já jsem toho šikmouchýho vůbec neslyšel přijít. Srazil mě zezadu.“ Boïndil kulhal se širokým obvazem kolem hrudi ze schodů dolů a šklebil se. „Přesně tak. Jak se píše v knihách, učenej. Můj bráška by byl na tebe pyšnej.“</p>
<p>„Je skvělé, že jsi tady ty.“ Tungdil mu opatrně poklepal na rameno a pocítil nesmírnou úlevu. Další mrtvý společník by mu ještě tak chyběl. „Tak se půjdeme podívat na Furgase.“</p>
<p>Tungdil, Rodario, Balyndis, Boïndil a Djerůn pospíchali po schodech dolů, po několika krocích je dohonila i Andôkai. Začali celou tu věc společně, i když si byli cizí, a teď ji chtěli společně dokončit, jako přátelé.</p>
<p><strong>Skrytá země, království Gauragar,</strong></p>
<p><strong>Černé skalisko, v zimě 6234. slunečního cyklu</strong></p>
<p>N</p>
<p>a planině vanul chladný vítr, avšak sluneční paprsky, které prolomily peřinu mraků, přinášely teplo a byly předznamenáním nadcházejícího jara.</p>
<p>„Z hory, která se svého času měla stát trpaslíkům osudnou, se dnešním dnem stává místo naděje a víry, že Skrytá země bude v nové soudržnosti vzkvétat a sílit.“ Gandogar přelétl pohledem hřbet tabulové hory a zahleděl se na pestrou, promíchanou společnost, která se kolem něho sešla.</p>
<p>Ještě před půl cyklem by dal prohlásit za šílence každého, kdo by mu prorokoval, že se na tupém vrcholku Černého skaliska shromáždí elfové, lidé a trpaslíci. A mějte na paměti, odehrála se tu bitva, v níž bojovaly všechny tři národy, ale poprvé nebojovaly jeden proti druhému.</p>
<p>Princ Mallen z Ido seděl vedle knížete elfů Liútasila z Âlanduru, za ním následovali Balendilín Jednoruký z klanu Silnoprstých z kmene Druhých a Xamtys II. Vzdorohlavá z klanu Vzdorohlavých z kmene Prvních. Za nimi se nacházeli králové ze šesti zbývajících lidských království, mezi nimi seděla v neposlední řadě i Andôkai Bouřlivá.</p>
<p>V náležitém odstupu od panovníků stáli na planině vedle sebe nejlepší bojovníci této bitvy, lidé, elfové i trpaslíci, a poslouchali, o čem hovoří jejich vůdci. Gandogar mezi nimi postřehl i Tungdila a Balyndis. Djerůn se uprostřed této masy tyčil jako skála.</p>
<p>„Nôd’onn, ta zrůda, která vznikla z Nudina Vedychtivého a bytosti ze severu, je poražen a zničen. Moc Mrtvé země je zlomena a příroda se vrací ke svým starým zákonitostem,“ pokračoval. „Podařilo se nám to jenom proto, že lidé, elfové a trpasličí kmeny stáli při sobě a v momentu ohrožení po dlouhé době zapomněli na staré spory a nenávist, jen aby porazili zlo.“ Pozvedl ruce. „A to se nám podařilo! Může existovat nějaké lepší znamení pro to, abychom pohřbili nepřátelství, které mezi námi vládlo?“</p>
<p>Chvíli mlčel, aby jeho slova měla patřičný účinek.</p>
<p>„Vy, princi Mallene z Ido, jste po porážce u Poristy shromáždil bojovníky z lidských království a vytvořil z nich jedno společné vojsko, které vyrazilo k Černému skalisku a pokusilo se svrhnout Nôd’onna,“ oslovil světlovlasého muže vedle sebe, pak se obrátil na Liútasila. „Vy, Liútasile, kníže elfů z Âlanduru, jste vyslyšel naše slova, když jsme vás žádali o pomoc, a přišel jste navzdory pochybnostem, které jste nesl ve svém srdci.“ Zadíval se na trpaslíky. „A vy, mí bratři a sestry, jste si připomněli naši pospolitost a náš úkol, který nám kdysi Vraccas uložil.“ Sevřel ruku v pěst. „Chránili jsme Skrytou zemi.“</p>
<p>Bojovníci všech národů zabušili na štíty a zařinčeli zbraněmi.</p>
<p>„Z našich srdcí musí zmizet nenávist, války patří minulosti a měli bychom na ně zapomenout. A vězte, že ode dneška budou v naší zemi psány kroniky míru, soudržnosti a přátelství.“ Zvedl sekeru nad hlavu, panovníci a knížata povstali a navzájem si přísahali přátelství.</p>
<p>Tentokrát vypukl hlasitý jásot. Balyndis v nadšení Tungdila políbila, rozradostněla a šťastná, jak dopadlo jejich dobrodružství, jehož průběh by až do samého konce nedokázala předpovědět. „Můžeš být na sebe pyšný,“ řekla mu.</p>
<p>„Na to, že jsem Třetí?“ zeptal se napolo opovržlivě, napolo pobaveně.</p>
<p>„Ne. Na to, že jsi první Třetí, který si dal za úkol zachránit ostatní trpasličí kmeny místo toho, aby je chtěl zničit,“ usmála se na něho. „Dej už s takovými myšlenkami pokoj a raduj se, že jsme z toho vyvázli živí.“</p>
<p>Tungdil myslel na Narmoru a Furgase, které v Černém skalisku přenechali léčivým rukám zázračných léčitelů. Málem se opět spojili v jeden pár, tentokrát však ve smrti, kdyby nebylo posledního zbytku Andôkaina daru a léčivých bylinek, které je zachránily před cestou na onen svět. <emphasis>Z</emphasis><emphasis>dravím vás, Bavragore a </emphasis><emphasis>Goïmgar</emphasis><emphasis>e! Určitě</emphasis><emphasis> stojíte ve </emphasis><emphasis>Vraccas</emphasis><emphasis>ově kovárně.</emphasis></p>
<p>Gandogar k němu natáhl ruku a Tungdilovi projel údy závan strachu. „Zde stojí trpaslík, kterému my všichni musíme poděkovat asi nejvíc. Tungdile Zlatoruký, předstup.“</p>
<p>Nejistě uposlechl Gandogarovy výzvy.</p>
<p>„Pohleďte! Bez jeho důvtipu, jeho tvrdošíjnosti a víry ve zdar našeho odvážného cíle by nikdo z nás nestál tady, ale byli bychom mrtví nebo by se z nás stali Nôd’onnovi služebníci.“</p>
<p>Tungdil přímo cítil, jak na něho zírají všechny páry očí na planině. Zrudl a pocítil nesmírné rozpaky. Pak se chytil hlavice Ohnivé čepele, která mu dodávala jistotu.</p>
<p>„Dluh, který my všichni k tobě máme, nebudeme moci nikdy uhradit,“ prohlásil král Čtvrtých pevným hlasem. „Slibuji ti, Tungdile, že ti až do konce života vyplním každé přání, které budu schopen splnit.“</p>
<p>Liútasilův úzký, vznešený obličej se obrátil k Tungdilovi. „My elfové nepatříme k nejdůvěrnějším přátelům tvého národa, Tungdile Zlatoruký, ale víme, co je vděčnost. Cokoliv budeš požadovat, od nás dostaneš.“</p>
<p>Jeden za druhým se pak obdobnými sliby zavázali i lidští králové a trpaslíkovy rozpaky neznaly mezí.</p>
<p>„Ne, počkejte, vy vládcové, knížata a králové,“ bránil se a zvedl ruku.</p>
<p>Boïndil protočil panenky. „Už je to tu, jeho učenej jazyk se hned zase rozjede, slyšíte?“</p>
<p>Tungdil se zhluboka nadechl. „Já po vás nic nechci. To, co jsem po vás mohl žádat, jste mi již dali: přísahali jste, že se národy Skryté země budou setkávat jen u společných oslav, a ne ve vzájemných válkách. Po ničem dalším netoužím. K čemu by mi bylo všechno zlato, kdyby v naší vlasti přetrvalo nepřátelství? Přijímám vaše díky rovněž jménem Bavragora Perlíka z klanu Perlíků z kmene Druhých a Goïmgara Třpytovouse z klanu Třpytovousú z kmene Čtvrtých, kteří stejně jako já nasadili život, ale tihle dva o něj přišli. Bez nich by Ohnivá čepel nikdy nevznikla.“</p>
<p>Elf sklonil před trpaslíkem tmavě ryšavou kštici. „Hovoříš jako moudrý vládce, Tungdile Zlatoruký. Jakmile dostaneš pocit, že opět začínáme upadat do starých zvyků, co se týká vztahů mezi našimi národy, přijď k nám a připomeň nám dnešní den. Věčný les ti bude otevřen v jakoukoliv dobu.“</p>
<p>Válečníci opět zabušili na štíty, zaduli do rohu, jásavé výkřiky nebraly konce, a tak se Tungdil rychle vrátil zpět k Balyndis.</p>
<p>„Ukaž jazyk,“ vyjel na něho Boïndil s předstíranou nevrlostí. „Určitě sis ho zauzloval, že jo?“</p>
<p>Tungdil se ušklíbl. Měl radost, že mohl předvést své řečnické umění, kterému ho Lot-Ionan naučil.</p>
<p>Shromáždění se zvolna rozcházelo, oddíly lidí, trpaslíků i elfů se odebraly dovnitř hory, společně oslavovaly vítězství a začínaly s prvními opatrnými pokusy o sblížení.</p>
<p>Balendilín a Gandogar se připojili k ostatním trpaslíkům. „Jak šťastného dne jsme se dočkali,“ radoval se Jednoruký. „Kdo by si pomyslel, že to pro nás pro všechny tak dobře dopadne?“ Plácl Tungdila po ramenou. „Vraccas poslal svého nejlepšího trpaslíka, a kdyby někdo chtěl tvrdit opak, vyzvu ho na souboj v běhu.“ Zasmál se a ostatní se k němu přidali. Tungdilův úsměv však nebyl úplně zdařilý a Gandogar si toho okamžitě všiml.</p>
<p>„Co se děje?“</p>
<p>„To nic není.“</p>
<p>„Ale ano, něco tady je. Je to snad proto, že si myslíš, že jsi Třetí?“</p>
<p>„Já jsem Třetí, jak jinak by mohla Ohnivá čepel naplno rozvinout svou moc?“</p>
<p>„Tak si buď Třetí, budeš sloužit jako důkaz, že ne všichni z tohoto kmene musejí být zplozenci těch nejhorších zákeřností, jako byli Bislipur a Glamdolin,“ pronesl Balendilín slavnostně. „Vrátíš se k nám, nebo půjdeš za svým srdcem?“ šibalsky na něho zamrkal.</p>
<p>„Půjdu s Balyndis, to ano, ale ne k Prvním,“ potvrdil Tungdil s úšklebkem jeho domněnky. „Naše láska k výhním a zkušenosti z téhle cesty nás k sobě pevně přikovaly. Odejdeme do říše Pátých. Boïndil nás doprovodí a cestou se k nám přidá Boëndal. Dal jsem Giselbartovi Železnookému slib a ten dodržím.“</p>
<p>Sílící vítr k nim zanášel pach hniloby. Nesl se k nim z bitevního pole kolem Černého skaliska, kde leželi mrtví skřeti, obři, goblini a alfové. Spojená vojska elfů a lidí je zničila a těch několik málo skřetů, kteří jim unikli, už nepředstavovalo žádné nebezpečí. Bez moci Mrtvé země byli mrtví pouhými mršinami. Zmrzlé mrtvoly na slunci roztály a začaly se rozkládat, než je přes noc mráz opět zakonzervuje.</p>
<p>„Bude trvat hodně dlouho, než je všechny pohřbíme,“ poznamenal Gandogar ztrápeně. „Doufám, že si půda s tolika mrtvými dokáže poradit.“</p>
<p>Přicházel k nim Rodario, který si zase znovu poznamenával vše, co viděl a slyšel. „To je pro divadelní hru překrásný konec, jenom tu spoustu mrtvol vypustíme. To se stejně nedá na jevišti nainscenovat.“ Podal Tungdilovi ruku. „Bylo pro mě ctí, že jsem s tebou mohl putovat. Kdybys přišel do Mifurdanie, přijď se podívat do Curiosa, to bude určitě zase brzy stát a hrát.“ Mrkl na něho. „Jako hlavní postava budeš mít samozřejmě vstup zdarma. A Balyndis taky.“</p>
<p>„Kdy vyrážíte?“</p>
<p>„Jakmile můj technicus a alfka budou zase moci sedět na koni. Asi tak za dva týdny. Nabídli nám tady nocleh.“</p>
<p>Připojila se k nim i Andôkai. „Djerůn a já se taktéž rozloučíme,“ oznámila všem najednou. „Musím se postarat, aby se v mé říši všechno dalo znovu do pořádku, a taky musím co nejdřív vybudovat novou školu.“</p>
<p>„Proč ten spěch, má krásko?“ škádlil ji Rodario.</p>
<p>Andôkai zůstala vážná. „Jen nerada bych tady někomu kalila radost.“</p>
<p>„Jen do toho. Při tomto grandiózním úspěchu se ti to sotva může podařit,“ odpověděl Rodario s přehnanou rozjařeností a uvolněností.</p>
<p>„Na to bych si nevsadila.“ Maga sevřela rty. „Co jestli se za Nôd’onnovými slovy skrývala špetka pravdy?“</p>
<p>„To nebezpečí ze západu?“ zasmál se mim nevěřícně. „Naletěla jste mu na ten jeho trik, ctěná mago? Zklamala jste mne.“</p>
<p>„Řekněme prostě, že zůstanu ostražitá.“ Položila Tungdilovi ruku na rameno. „Ten nejdůležitější muž se správnou zbraní bude tak jako tak sedět poblíž brány, na kterou to zlo zaklepe, pokud se Nudin nemýlil.“ Teď už se pousmála dokonce i Andôkai. „Kdyby bylo třeba, tak to s tou tvrdou palicí zvládneš i sám, Tungdile.“</p>
<p>Rozloučili se jeden s druhým dlouhým objetím, jenom Rodario vyšel naprázdno. Zatvářil se vyčítavě a odbelhal se pryč, na půl cestě se však otočil a zamával jim. „Jen běžte, okouzlující mago. Jak jste řekla, vyhledám si ženy, které mne ocení. Ha, ha, <emphasis>a</emphasis><emphasis> </emphasis><emphasis>jak </emphasis>mne ocení!“</p>
<p>Andôkai odešla a Djerůn ji jako vždy následoval. Ostatní se zahleděli za tou zvláštní dvojicí a zabředli do vlastních myšlenek, až se Balendilín protáhl.</p>
<p>„Já už také půjdu, milí přátelé. Musím připravit příští shromáždění trpasličích kmenů, které se bude konat už brzy.“ Kývl na Gandogara. „Teď, když jsi vystoupil z Bislipurova stínu, není nejmenších pochyb o tom, kdo bude zvolen za velkokrále. Osvědčil ses a budeš Gundraburovi dobrým nástupcem.“</p>
<p>„Dokonce i já bych ho volil,“ ušklíbl se Tungdil. Král Čtvrtých se chopil nabídnuté ruky a pevně jí potřásl. Ve tváři měl vepsáno dojetí. „Myslete na to, aby každý kmen vyslal do říše Pátých sto nejlepších válečníku a řemeslníků, abychom tam s Balyndis nebyli tak sami a abychom mohli zavřít Kamennou bránu. Šedé hory musí zaplnit nový život,“ připomněl jim Tungdil, jenž si v paměti přesně vybavoval Giselbartovu prosbu. „Haly nesmějí být déle opuštěné. Uvidím, jestli si dají říct i ti trpaslíci v tunelech. Možná by přivítali nový, lepší domov než štoly, ve kterých pořád fičí vítr.“</p>
<p>„V každém případě se jich určitě zeptáme,“ souhlasil s ním Gandogar.</p>
<p>„Tak vznikají nové kmeny a nemusí je stvořit sám Vraccas. A co provedeme s kmenem Třetích?“ vyptával se Balendilín.</p>
<p>Tungdil se podíval od Černého skaliska směrem na východ k černým horám, kde se nacházela říše Lorimburových potomků.</p>
<p>„Určitě nejsem jediný z nich, kdo v srdci nechová žádnou nenávist,“ odpověděl tiše. „Až uděláme pořádek v říši Pátých, zajdu k nim a promluvím s nimi.“ Pohlédl králům do tváři. „Myslel jsem to vážně, když jsem vás všechny žádal o mír. Kmen Třetích bych z něho nechtěl vyjmout.“</p>
<p>Balyndis se usmála, uchopila ho za ruku a Tungdil stiskl tu její.</p>
<p>Lidé, elfové a trpaslíci postupně odcházeli z planiny. Balyndis a Tungdil tam zůstali, dokud slunce nezapadlo. Nad Skrytou zemí vyšla souhvězdí, vzduch se ochladil a mrzlo, až praštělo, protože zima byla pořád ještě u moci.</p>
<p>Jejich prsty zůstaly pevně zaklíněné do sebe a Tungdila ani ve snu nenapadlo, že by kovářku pustil.</p>
<p>Od východu k západu směřovala padající hvězda, zanechávající za sebou třpytivou stopu. Čím více se blížila k západu, tím více měnil její ohon barvu, původně bílý, pak stále červenější. Najednou hvězda pronikavě vzplála a rozplynula se. Zanechala po sobě temně rudé tečky, které zvolna dohasínaly a připomínaly Tungdilovi kapky krve.</p>
<p>„Bylo to dobré, nebo špatné znamení?“ zeptala se ho Balyndis nejistě.</p>
<p>Pokrčil rameny, stoupl si za ni a oběmi pažemi ji objal. „Dobré,“ odpověděl po chvíli a pohladil ji po chmýří na tváři.</p>
<p>„Odkud to víš?“</p>
<p>Jeho oči pronikly temnotou a zahlédly, jak se tu a tam rozžínají ojedinělá světýlka. Měl radost z ticha a klidu, který jim mír přinesl. Trpaslík napjatě čekal na jaro, kdy se Skrytá země poprvé opět všude zazelená a rozkvete. <emphasis>Poprvé po více než tisíci cyklech.</emphasis></p>
<p>„Prožili jsme tolik špatného, že to muže znamenat jenom něco dobrého,“ zašeptal jí do ucha. „Hvězda měla červený ohon, stejnou barvu, jakou má láska, tak si nedělej žádné starosti. Pojď, půjdeme za ostatními. Po dlouhé době mám zase chuť něco slavit.“</p>
<p>Ruku v ruce přeběhli přes Černé skalisko, které pro trpasličí kmeny přestalo být strašidlem.</p>
<p>Zatímco sestupovali po schodech dolů, objevilo se na obloze druhé nebeské těleso, které padalo k zemi. Toho si ale nikdo nevšiml.</p>
<p>Se zasyčením prolétlo i toto těleso směrem k západu. Nepohasínalo a dále klesalo k zemi, pak prorazilo vrstvu mraků, táhlo za sebou temně rudý ohon a zmizelo na obzoru za horami Prvního kmene. Když s tupým zaduněním dopadlo na zem, jemně se zachvěla celá Skrytá země a otřásla se i tabulová hora.</p>
<p>Pak bylo po všem…</p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p> KONEC</p><empty-line /><p>MARKUS HEITZ</p>
<p>Tento mladý autor je v současnosti jedním z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších v Německu. V souhrnu se prodalo už přes 500 000 kusů jeho knih. A každým dnem tento počet narůstá.</p>
<p>Narodil se v říjnu 1971 v Homburgu. Na malé universitě v Sársku vystudoval historii a literaturu. Už během studia si začal přivydělávat v místních novinách jako reportér. Tato práce ho docela bavila, takže se několik let živil jako novinář na volné noze. Potom ho ale naplno zlákalo psaní, takže se z něj stal profesionál v tomto oboru.</p>
<p>Začínal krátkými povídkami, psanými spíše jen pro pobavení, ale stále chtěl napsat něco většího. Proto začal v roce 1998 psát román, jehož děj se odehrával na kontinentu Ulldart.</p>
<p>Po dvou letech pilné práce rukopis dokončil a poslal několika nakladatelům. V roce 2002 vyšel první díl Ulldartu pod názvem Schatten über Ulldart (Stín nad Ulldartem). Ještě téhož roku se objevilo i pokračování tohoto cyklu Der Orden der Schwerter (Řád meče).</p>
<p>Ulldart v sobě kombinuje prvky historického románu a fantasy. Za Schatten über Ulldart získal Heitz ocenění „deutschen Phantastik Preis 2003“ za nejlepší románový debut. Heitz zatím napsal sedm knih cyklu Ulldart – Temný věk a nyní pracuje na novém cyklu Ulldart – Nový věk.</p>
<p>Ačkoli si Ulldartem získal pozornost a zájem čtenářů, mezi hvězdy (nejen) německé fantasy ho vynesl až román Die Zwerge (č. Trpaslíci, FANTOM Print). U zrodu této knihy stála nabídka nakladatelství Heyne, které chtělo knihu o některé z klasických fantasy ras. Heitz nečekaně zvolil trpaslíky a pustil se do práce. Za pět měsíců byla kniha hotova, a příběh trpaslíka Thungila a boje trpaslíků s Mrtvou zemí se během několika dnů po vydání stal bestsellerem. Kniha se prodávala po tisících a čtenáři se začali dožadovat pokračování. O rok později poslal tedy autor Thungila na další dobrodružství v Der Krieg der Zwerge (č. Válka trpaslíků, FANTOM Print). Za Válku trpaslíků získal Heitz ocenění „deutschen Phantastik Preis 2005“ za nejlepší román. Zatím posledním Tungdilovým dobrodružstvím je Die Rache der Zwerge (č. Pomsta trpaslíků, FANTOM Print), úspěch této knihy se dal očekávat, ale druhá příčka v prodejnosti mezi všemi knihami v Německu (nejen tedy v rámci fantasy) překvapila i autora samotného…</p>
<p>Heitzovy knihy sice v Česku nedosahují takových nákladu jako v Německu, ale Trpaslíci i Válka trpaslíků jsou už vyprodané. Co je však nejdůležitější – mají mimořádný ohlas mezi čtenáři, a to i těmi, kteří fantasy nečtou programově.</p>
<p>O tomto autorovi určitě ještě uslyšíme, práva na cyklus o trpaslících se prodala do dalších evropských zemí (Velká Británie, Itálie, Holandsko…). Zde není od věci připomenout, že FANTOM Print byl vůbec první zahraniční nakladatel, který „vycítil“ potenciál Markuse Heitze a vydal jeho knihy. A podle posledních informací se pracuje na průniku na trh největší, ale taky nejtvrdší, tedy americký. Ale to nakonec není podstatné, už teď se Heitzovi podařilo okouzlit statisíce čtenářů svým vyprávěním a možná tím získal tisíce nových fanoušků fantasy – a to je podstatné.</p>
<p>Bibliografie:</p>
<p>SHADOWRUN:</p>
<p>TAKC 3000 (2002)</p>
<p>Gottes Engel (2002)</p>
<p>Aeternitas (2003)</p>
<p>Sturmvogel (2004)</p>
<p>05:58 (2004)</p>
<p>Jede Wette (2005)</p>
<p>ULLDART:</p>
<p>Ulldart: Die Dunkle Zeit (Ulldart: Temný věk)</p>
<p>1. Schatten über Ulldart – (2002)</p>
<p>2. Der Orden der Schwerter (2002)</p>
<p>3. Das Zeichen des dunklen Gottes (2002)</p>
<p>4. Unter den Augen Tzulans – (2003)</p>
<p>5. Die Magie des Herrschers (2005)</p>
<p>6. Die Quellen des Bösen – (2005)</p>
<p>Ulldart: Die Zen des Neuen (Ulldart: Nový věk)</p>
<p>1. Trügerischer Friede (2005)</p>
<p>2. Brennende Kontinente (2006)</p>
<p>DIE ZWERGE (Trpaslíci)</p>
<p>1. Die Zwerge (2003, česky Trpaslíci, 2005)</p>
<p>2. Der Krieg der Zwerge (2004, česky Válka trpaslíků, 2005)</p>
<p>3. Die Rache der Zwerge (2005, česky Pomsta trpaslíků, 2006)</p>
<p>Horor:</p>
<p>Ritus (2006)</p>
<p><emphasis>Martin </emphasis><emphasis>„</emphasis><emphasis>F</emphasis><emphasis>el</emphasis><emphasis>čar</emphasis><emphasis>“</emphasis><emphasis> Fajkus</emphasis></p><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><empty-line /><p>Markus Heitz</p>
<p><strong>Trpaslíci</strong></p>
<p>2. vydání</p>
<p>Německý originál Die Zwerge</p>
<p>vydaný Piper Verlag GmbH</p>
<p>Překlad Zdeněk Sladovník</p>
<p>Obálka Jan Patrik Krásný</p>
<p>Grafická úprava obálky Jan Patrik Krásný</p>
<p>Jazykový redaktor Jiří Popiolek</p>
<p>Odpovědný redaktor Libor Marchlík</p>
<p>Vydalo nakladatelství <strong><emphasis>F</emphasis></strong><strong><emphasis>ANTOM P</emphasis></strong><strong><emphasis>ri</emphasis></strong><strong><emphasis>nt</emphasis></strong></p>
<p>jako svou 67. publikaci</p>
<p>Ostrava 2006</p>
<p>Tisk Printo, s.r.o., Ostrava</p>
<p>Doporučená cena vč. DPH 329 Kč</p>
</section>
</body><binary id="_3.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMsAjEDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7LooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKOKKMc5oAKKKKACiiigAooooAKKK
KACiiigAooooAKKKKACijIzj1ooAKMUUUAU/scdFW6KAFooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAo
oooAKKKKACiiigAooooAKKKBnHNABRTJFkYp5bhMNlsjOR6e31p9ABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAJRRRQAtFFFABRRRQAUUU3zIzIYw67w
Mlc8geuKAHU1pY0ZFeRVZzhQTgsfQetOryf4n64+m+NfCO1yI7O4FzMO2GYRjP5tQB6xRRS
M6IpZ2CqBkknAAoAWigEEZHIooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAo
oooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKK
KACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigBKKKKAFooqG6u7WygNxeXMVvCCAZJXCq
CTgcmgCais7V9d0jQdOOo6xqENlajA8yRuCT2HqfpVXw94s8PeK7aWfQdSjvFhbbIFBVlPb
IODg+tAG3XmfxS0fUYIbbxp4fvJbLUtMAWd4+Q8Gedw/iCnnHoTXplRzLE0EizhTEykOH6E
HrmgDy/wp8XLO6vl0Hxekek6sANs2f8AR7kH7rKe2RgjPHvXFfFOf+0YfFuqqwK2d3ZWELD
/AGQztj/gTCm674X0PVL2+8DNqNqL2zBn0O8MoOYmOTbOf9k5wPQ1xTahcWvwu1vwXqVs8O
r2upxTbH5Zwfl/HkD8CKAPomLx/o1r4Z0a4aV77Ub+1R4bG2G+aU7RnjsM9zgVwlnqOv8Ax
N8fnSLu4EGgaawlvLe0fMbEH5Ymf+MkjBxxwcVwHiDxDpvhHw/H4S8Jxp/a8sCrquoqd0gY
j5olbsB0OOBXt/wo03w/ovgq1s9L1SzvruYeddSQyqxaQjpxzgdBQB6CoCqFAAAGAB2paKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAzNYbWYokuNI+zP5QdpIZ8r5nyHbhv4cNjOe2elefr4i+M7xK8fgrRpAwyGW+BB+h3V
6HrkDXXhzU7ZHRGmtZYw0jbVUlCMk9h715B4e8D+N7PwzY2/wDwtEadGlv5gtoVSRIoweqv
nlR69KAPYNGm1O40W1m1m0jtNQdAZ4In3KjegPer9Znh+OeHw/ZRXOqrq0yxgNerjE5/vcc
Vp0AFFFFABRRRQAUUUUAFFNd0jQvIwRFGSzHAFYF74z8OWLFJNUgdwWBVHB5Ayf0oA6GivP
P+Fp6FNFNLb3SGONQ2454z0pLb4lWbSusrwyCMDeFkAIz04oA9EorF0jxToWt28UthqUEhk
4C7wCT6YPetqgAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooASiiigBa8n+Ouha5rXgu2
fSQ81vZzeddW8YJZ0xgMB328nHv7V6xRQB8UwL4l8f6pp3hzTY7qW1skMcETsXEKdWdie5/
wArpvhbp+oRfGe2tdFgvrGCzBF4txw5QD5vMHQZbGBX1VDa21uWNvbxw7zlvLQLuPqcUJaW
sd1JdR28aXEoCvKqAM4HQE9TigDlfGOk+N9SVP+ET8R2+loFxJHJCCzHPUPzj8q8g1fwN4y
lLHxbL4m1CIn5pNPukuE+vlnBx+FfR9V728ttOsJ7+8mWG3t0MkjseFUDJNAHynd+EfhfY2
0s114u1q0uYRn7LcWflzMfYEc1xGpw30s1vfWv29rV0ZraS8YNM8adW4/hH9K9FuGtvHni6
fxv4weS20BH8qxskBaa9CniONRyfVj74q1YXU2v8A7Q9laarozaVaLbG2i0+QAeVB5LYBA4
GQc496AMjS9X8S+CdCTV9O8I6Re6fcj/kKBDcb89Q7E5U54wQK3LW08e+KisyfDDSbZj8wu
vLazb8GDA1zehalqXgaa6i1PTLm88Eaw8sLB1ykibiu9T0DjH44+le9/DPXhdaW/h+e+F7L
p6K1rc5/4+rVv9W/1H3W9CKAMXw34P8AijZXEctz4thsbYEZtCWu+PTL9Pzr1rtRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUUAFFZF14h061n8p5lLA84NW7PU7K/XNtcK5xkr3FAFyiiigAooooAKKK
KACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAKeoJZ3VnNpt5KipdxPGULhWZSuGx9Afwr5eul
tbL7VHYfFWxOn2UD6XFH9kdpPs7k5jAC/N05YfnX0b4p0fStS08XmsiaS005JLgxRNtLfIQ
eRzwM4GRyea8F0zwv4XvI9P1bTvihBpkUasbS2u4ofOtlJ+63PJ9zQB7h8OYbe3+GuhQWt2
t5AlsAk6oUDjJ5weR+NdVWP4XQR+FdPjGrLq4WID7agAE/wDtADitigAooooAKKKZJLHDE0
krhEXkkmgB9ZOva5baHot1qMjRyNbru8oyBS3Tj9a4Xxn8T1sBNp3huJNQvFzHKQxBiJHBA
715xZaNN4nFreXZuVLcyxSFt0smMZLehxQBraz4p8SeN5LtbO7bT9Eb5I4du13yOpPcGpvD
3wwWSJvtFu1yHIIZ1KBcenPNdz4Z8IBAslyrRxxDaif0r0CONIkCIoVR0AoA8sT4OaS+oJc
SSyQw874Y34bnK/lTdT+DGmXF/JeWd/NDG3zGBQB83ru6/hXq9FAHzfr3hW+8OyxXGnxySX
8VwJI5UUqyAdenHvk16z4K8bRa7psEV6dl+i4lyMcg459K6nUNLtNSgaK4jByMZHWvn+9s9
Q8FeJNTjOlXEdnK58ghsR45IO7oeh460AfRwIIyDRXA+F/GKXWmRTTkiLYC27qPpXbQ31pP
GJIp0IIz97mgCxRUP2q2IyJ0I6ZBo+1220N9ojweM7hQBNRTVkjcZV1b6GnUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFACUUUUALRRRQAUUUUAFeb/EnS/FHiuW08KaJbCHT5MT3t7MSIiAeI+OW55IHt
XpFFAHJeF/AWjeGtlyFN9qIXb9rnAJQf3Y16Rr7D9a8y+Jcf8Awj/xjsfEqLjzdLnIIHWRU
dR/6Ete9V538SPCdx4l1LwvLbwNKttfgXBA+7CcFifb5R+dAHRaJ4esU8A6d4f1GzjubdbR
ElimUMGbblsj6k1wFz8N9U8G69Z+IfAs0lzbW0hMulyv83lN99Y2PUHrtPcCvYaKAGxtvjV
9rLuAOGGCPY06iigAooooAKKKKACiiigAryX4keMr9NZg8JaJcPaXTgSS3CjOQRwox+tep3
dylpaS3D9EBNfOlhDL4i+I899ZRnynZgzSNg5PQj2oAjtfCHjO/muHtb5rhw2+Ni/BPcGiY
/ELw+73U8EyRxMRIvBXGeqgcmvobS9Lg021WNFXzMYdwMZq1Pa21yuJ4EkH+0M0AeLaP8Wb
6zltl1S0LWc7FFkZShU54BzXoFv47026+aEbo/72eM+lSa94G0rWrN4giQyAExMYwwjYj7w
HrXnMPgDxzoqQ2unx2t8jeYrSNKFCsT8shBH6e9AHpR8Z6dgYUhmONrHpTZPG+lQB5LkmKJ
D8zk8CvKLnwN8RLy3k+2JFG9tGG2W5GZ2zwFbPpzzVmy+EfiG9aJdavRHaoCGiE5d3z69ut
AHdT/FDQIg5SeNgqeYTu425qKL4oaVPJFHA0bGVC6scjgHqR2rn7L4JW0TTfatQZ967AUAA
Az9OvSrz/BTQvJBgv7mK6PDzDHzKeox0xQB0Wn/EnwpeMkcurW8Er9AzYBPTFdgkkci7o3V
x6g5rwe/+D8NhFO6/aGjI+8hDbeevrWT4cvdc8M+J4tNbVbgW6SecRIflfIxhvc0AfSFFZm
laxBqcfyfLIBkqf51p0AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAEF5axX1hcWU+fKuI2ifBwdrDB/Q1xW
n/CLwBY6fDayeHre8aJdpnuBukf3YjAz+Fd5RQBWsNPstK0+HT9OtktrSBdkcSDCoPQUt1f
WllGZLq4SFR3Y4rnPFXjbSfDkE0U1wPtgjLrGOv68V4RqPifxV4xeW2R2ihdigKAbSh7E9S
fcUAfQN74z8O2CM9zqCgKAxC/MQD0OBWfP8TPBtszJLqyLIP4Mc9M15Bp3w21W7uY5tRllm
GduwjIIHTmt60+DwmCyTQNG+TkF8hh6HPb6UAbWpfGrRYlZLGCaRihaNtnB9AfrXF3fifxh
4xnMUiy2ESJzsJVQGGDkdCT29K9JtPhnpqFXmiiVlXYAo4AzkcdK6W18LadayK4XdtOQMYo
A808JfDEQzvdvLcAnA3SEEFc9P5V6nY6DY2J3pEC/sMD8q1ERY0CIoVR0Ap1AAAAMAYFFFF
ABRRRQAVXvLK0v7Y297bR3ER52SLkZ9asUUAeIav8PvF2iXt5L4YaK4sWJeKJjlkGRhTnrj
nGKytN/wCFhyXMUcukTReaTG8kqbVVQPvD36/nX0JRQB89tB8TUuJoityY4zkKUyHHQYI78
5NTwn4iqkKR2DsXbYfMtyFTb1O70PNe+0UAfP76r8SINQYwWsdlHB8zGUFllz/Oun8O/EfX
F1OGy8U2MNranJkveVCZHyg9q9RurO3u4jHPErA98civKfGPhIz2/wBllzboW3LMgzkjn/I
oA9biminiEsMiyIwyGU5Bp9eS/D/xfDDq1t4Ua3NvGY3fz7h8yTy7v04r1qgAooooAKKKKA
CiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiikZgilmOAOSaAOF
8bam5ils7bPmCN1wTgE4rmfg34fRbK71i52tK0nlBdv3CvXnuOazvHmosk1zNDKQ8j7Efgq
fzrvfhdZC0+H1lKrgi7ZrnaBwm44wPbj9aAO1ooooAKKKKACiiigAooooACARgjIPY15f8U
fBH9pWZ8S6W8keoWChjEgG2RQeSfcDJr1CkZVdCrDKkYI9aAPD/DWuXca2+owXCXEY+V3iy
AT6Y7163pWu2mqDbExDAZ+YYzXkfifwjqfhTUY7nRHK6NJcgiNpBtj3feyDzxzz6VZs9REV
0k9leieMHKG3cEcev5UAe00VkaNrdvqdoh3hZsfMp7GtfIoAKKKKACiiigAoorz/wAYfEi0
8P3N3o9nbS3WqrEGiCAFckf0HNAHfM6opZmAA55ryXxl8Y4NIMlpoNrHe3Ks0bO7cRkd9ve
uEn8V+J/FGlmJr67tJsktOQEBHZMDoKg0Pw01tFuZRdzt94uucH1FAFaLw/qPiiSXU9QeS6
knCyNNKMHHcD0r03w74StdItEZ2AbAw7kDCjk49a0dLtDZWiRsjRbAryFD9/0HsK62LTbCd
1a6jbeuSqO3BXPWgCxY29vMpkKsD02k447HFalVLWZXmlhSAosR2h+CG9qt0AFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABUF1aQXkBhnXcp/MVPRQB4L420t/C+t2+sWlx5LtIoZg
uT14A4r23Srxb/Sre7Vw/mIGJHeuF+KEH/EnN0II3MY3B36Aj29ea1PhlPBN4Bslguhc+WW
VmAIwc5xz9aAOzooooAKKKKACiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAKyNW8SaPoTN/a1
ybSNYTOZXRtm0EAjcB15HHWteuP+JepPpPw31e8iSN5lRVjWWISqWLgDKkEH8aAID8Wfh2B
/wAjRbf98P8A/E12kUqTQpNE26ORQyn1B5FeJW+taoLeIyfAsySbADIIYwGOOTjZxmva7Yk
2kJaEQkoMxj+Dj7v4dKAJaKKbJIkSF5GCqBkk0AOpjTRIcPKin3YCvLPE3xY0u01GbTLK5A
eJcl17n0rzG+8VeKNdvZXspbiG2EYwWGCxzyc9qAPcvE3jOw0wtYxXKfaeDjeBkd8V5vqfx
FktleBb2RpHXaEVyc59P88Vh6X4PGrFU1SKaS8ePO5pN/l5OcnmvSbL4UeH/wCyDaTqf3h3
EgEEHuRQB5npdvqPj3xpDCpKWUYKySEZAJHIwa+krO0t7CxhsrSJYYIEEaIowFA6Csfw74W
03w5beTYxBR645Nb9ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAVL/TNP1S3MGoWcV1GQV2yLnAPX
HpXnGufCqadDL4f1hNMuGK7ykIRXx1OBwD0r1KjINAHzfqnhjxt4TmH9l6jPe+ZJg4zkZ9c
++asWXj/wAU+HtWWy1y4lmVjtWaRMAH04619CyRRSgCSNXA/vDNcL4/8Jxa9ZW8Vk0cN6jZ
iQxBlJ9WP8IHr70AXtG8YR3ZRLsKu7+MH9a65XV1DKwZSMgjvXzRrFvr3gjxSpvxLdieFSS
qnYo/i2nocV6F4T+IVpNC0AyUQ8+b8pGPegD1aisO28V6HcCIfb4kaXO1S4OccmoJ/HXhG2
hMsmvWhUf3H3H8hQBL4vv59O8KX1xasyXHllY2VgpUnvk8V4H4Y0jxBqmvNqupSi6nOY4iW
z75yOlbPxA8d/8ACW6hbeHNCimkthN+/AHEq+ufSvSfAfhq30rS4yqkbCQqsc49aAMyPwfb
iEi6cDPzN5XO78a1LbSrK3uwLZMRovGARkjvXR3liuD5KNvlwhKnGBUcOlSJcBy+I1XaFIz
z60ATohFkrTCJWJAAb7oyaS6hOoRR/ZbtUVDnco3cjpWUljqUt6ba5aQwx7nRi3DHPBJH8q
3rW2NsjIW3bmLZCgY9qAI9OsnsopFeXzC7bz7H61do6UUAFFFFABRSAg5wenFLQAUUUUAFF
FFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQBxnxAsTeaFIgA2lfmJ5xj2rnfg1qr3em6np7weX9nmDAqMK
Aew/L9a7nxPAZtIbDBcdWPYV5J4enuvDfxDsoNNnikttUIjkgkcqFGeXJPVvT1oA93ooooA
KKKKACiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAK5X4gXOrWXgPVLrRLY3N9GgZFCh9oyNzb
f4sDJx7V1Vcn8Q5LuPwPevZT6nBOCm19LTfOPmGcD09fagDwSD4jeMLm5W0n8Y38UMWGSaH
SyXmZjyrDsB2r6htwwhG4kjAIJ69K+atHm8enxDp50G58U3Vx5yl01W32W4TvvOemM19NjO
BnrQAV4z8YfEbG9sfDemXEgvWPmOqPtXHYMf1xXsx4Ga+XNeaG/+LeqYthI8lwf3pJ+XA7U
AS6Z4FOpXz3ItVaVSGaRHyitjniu4Ph2LT7GNUj+zTliiIejA/wCNafheKC2jSWO8jR2/1i
9yTXR3VslzamDclxIH5Kj509DQBzWkp9klWFrc211ISrsMncD/AIV2OjWsiwz2xuGdVOSec
g+lY9rp6rrduxD+WWKoZPvDHUmu4hhjhQrGuATk+5oAcg2jGSR706gEHoaKACiiigBCevBp
c84oooAKQdT1paKAAUhbH8JPOKXHOaKACiiigBDQOCTjrzS0hIVSScAc5NAEN1cLbWskzAn
aOAOrHsBVeytZNjXF1/r5gpYf3MdBU0S+fIZ5F+6SIwR0Hr+NWcc0AZ97YQahFNa3kAlikX
HzDI5GCK8z134N2DtJc6FeSWCFD5lsAWWQ9u/FeuUUAfOUPwt8RWd6RHqM+zlWVYtoIPYHt
1qvp/wkvhcTRXSSyRHgYQqwPqK+laKAPKvCvw9FiqG5g27ePNb73HevT4IUgjEaDtycdamo
oARgTjtg0FQwwelLRQBG6EyIwJ+XPFPPWlooAKKKKACiiigDF1rWTpOntK0JaZ+I1UZz9a5
vT/E+orqUS3YaWB35CryM/wCelaHjDJmts5KhSQAe+a561tpJbmBUiw5YcE+9AHpiliDkY5
4pwGCevPNKBgAelFABRn0oooAKKKKACiiigA75ooooAKKKKAK97bi6spYDj51xzXhPjSK7s
NUstQhkCPZy5JIGFAPXpg179XjfxXhYWoilXMMsqqzdkXOc0Aer6VqEWq6Ra6jBu8q4jDrv
GD+VXaxfCtxDdeFNOlt12xeSAo9AOK2qACiiigAooooASiiigBaKKKACiiigAooooAKKKKA
CuI+KK63J4Auo/D4uft5kjK/ZiQ+0OC3TtjrXb1xPjDwVfeJRqDWevXGmm4sxbiKEkLIwYk
GT27cYOCeT0oA5aKT47FUczaB5ZA5b/PWvXY9/lr5mN+BnHTNeLt4E+Jet6dpvhzXtU0u00
G0dGcWhdpXVegyeSfxr2hFCIqL0UYFAFTVJ5LfSriaJdzqhwM4r5j0ueFfGN+WuYHYyFllR
eeW53e/P6V9I+Jrz+z/C9/e/Z3uBDEWMaDJavnHwhpX2+5kvFK5vpCqK/UHOcH/GgD1LT7i
1iVY1gj+zEhvMTs3oa6jS0E81xG8ZDTIG37cVZuvDmmnSo7cxRRqg3ntuYDqT3q1oMULWCS
FMyoSNzdQKAKUGjalb38Mi3AkRGyXblsY9K6RWyvuOKdRQAgAHb3rP1vV7XQdCvNYvVka3t
IzI4jXc2PYVo1znjmOxk8Bawup2tzdWYty0sVqcSOBg4B7dOvpmgDE8K/ElfFGtR6dH4Z1S
xjkRpFubhQEwBkfnXfDpzXzv8GZdAl8aEJYyxaiLdngeC9e4iVDwwkB+63pX0RQAAYGKCcU
UUAFFFFABketFFFABRRRQAHHU9qp6lK8WnyFPvNhMntk4/rVsgMMEZHvUFyscgijkUMGkBG
R3HP8ASgCZcgAE+1OByKKKACiiigAooooAguru1sofOvLmK2i6F5XCKPxNRWGqabqkbSadf
294qHDGCQOF+uOleU/G5dP1PRrCJtW0qA2F5maO+dsEshwuFB5xzj0qT4HraJputLaz6PKf
OjLf2WrgDg/e3fpigD17r0pBkYBPOKWigAo6UUUAFGc0UUABIHU4ozikIB6jOKU9KAPPvFt
402rrFHseNI8Z9GznBqpoT3E2s25D+aBhmC+g61Bqq/atYnnCBWeQng54rf8AB1iouZ7rIK
INqDHQnrQB2RbgEAnJFOoooAKM0UYoAKKKKACiiigA7UUUUAJj5s5NLRRQAV5Z8XraaXSoT
FAZCGU7i4Crz3Br1OvLPjJ57aLawQRs5kkBYYONo5JyOlAHT/D24Nx4JsSzKWRdpCgDGPpx
XWVy3gKJIvB9oIinlkZUJzj8e9dTQAUUUUAFFFFACUUUUALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFAHI/EaWYeA9Rt7WRFnuE8tdzYGO/P0rx/wNMsO+1tYWlkgfYRnOHI7EdRXa/EuSSa
Ka2EW9GUrsZsbj/SsX4U6Wl7ol20VmY2tpRGXLcSNn5sH2FAHplq327QjDAjkDCtubLEnrn
PvW1pttNa2ghnk8wr0I6YxUWlWC2ds8bhTK7bpCoIB9K0qACijFFACc85rF8WXmqWHhHUr3
RrRLy/hhLxQSDIfHUEd+M8Vt1xvxA8QWmleHbmyi1+10nWJot9mZ5hHkgjnJB460AeNaZ42
8T6XGsmm6ZZ2UZfc91Bo7RfbZDjbbYxxjP3q+j7SWeWygkuIRFO8atJGDkIxHIz3wa8q8Ce
OfEeueKLXSNUv/AA/c24ick2dx5kzsq8HH869doAKKKKADvRRRQAUhOKWkKg5z34oAWkyN2
3PPXFLRgZz3oAKqXUhW5s1HO+Uj/wAdNW6rOivfREDmJSRz0zx/jQBZooooAKKKKACiiigD
w3xzqHgSXXLzS9V8L+I5WgvPtMrWdsTFLLs2lhnIIIxkjGcCtj4L22mWllrSaTDqywvOjZ1
OARNjadoXHUeproviXd+LNO8Nx6j4UuraCSGT9+LhlUMrDaMFuBgkGq/wyh8Wx6Vdf8JPqs
eqRl1a1uopllWQEfPhl7A8D6GgD0DPGaAc0UUAFFFFABRRRQAVW1CTydNuZcE7YmPBwelWc
DOaqamgfSbtD0aFx+hoA8oSeUnIQMwHrXc+Dg5spZyhVJSMfUda4u2to42Vlk+YDA9BXoXh
eNE0RSgxudiQD70AbZzjiijAooAKKKKACiigjI64oAKD04oooAKKKKAEByKWiigAryT4xyj
7FZotyYJBJ8rMcIB3z6163XjfxbvreC8tYJtPF1JkSRq7cAg8n6e1AHe+AlRfBGnGK5+1I0
eVlxjdzXT1keGgg8M2GxFRfKBCqMAfStegAooooAKKKKAEooooAWiiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKr3tzHaWM1zKwVEXJJ7UAeM/ER4o7q9mcxjBKbnbg8dMev0qx8HbPVf+ESufKm
iW2a4DRxrkPGR94E9CCMGuR1gN4r8XLoq28tzau5YeXJtfryyjoRjmvoHQ9Ji0XQrXTI2Mg
hjCF2ABbjqcUAaSjCgUtAAAAHAFFABRRRQAV518QPCHiHxJqdlcaNHoTxwwlH/tO281sk5+
U4OBXotcx4w+2WOj3etWviB9KFrauG3QiaLJxhyuM5B9Ox6UAcj4D+Gus+H/FjeItZu9KVx
A0CW2nWojXnqScDB47V6rXlHw413X/EGuSyzeO7HWbK3Q+baJZGCXJ+6wyBxmvV6ACiiigA
ooooAKKKKACiiigAqFF/0uV8/wAKj+f+NTVFDyHfOdzH8ulAEtFFFABRRRQAUUUUAeN/FrX
PBeu6bL4aufF8OmalYXCyNFLFI8ZYfwuoHIwfzrS+C8Ol23h2/ttM8TR60RcB5Ut4mihtiR
wqKwHXGTXPfFDxF4B1C6uNDv7bUrPWLC4Dre2uniTD47k43gg1t/BYaV/Z2tNpmqahqLPcI
8z3loLfBKnG0AnPTmgD1iiiigAooooAKKKKACq98obTrlScAxMM/hViqmpOqabcFgSChU49
+KAPMkARQiLuHQe1d/4aJOiJnsxFcSIHQ5fkA9ua7HwvITpbRHHyOcDuAfWgDeooooATPzY
7UtJjJyaWgAooooAKKKKACiiigAooooAK8e+LmiTyT22rQpcOEDBzGcgDtwOcZr2GqGsaZB
rGk3Gn3AbZMhU7Tg+3P1oA57wBr8Wr+FrTc22ZF2FCeQR2rsK8A8NX9x4L8T3elXsEqybgW
kllXYDn8ule928yXFtHPGwZHUMCpyDQBJRRRQAUUUUAJRRRQAtFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAV598Vdbj0zwpLAWy8wICDOW/L+tdtqN7Hp9hJcydFHA9a+d9dvj408UWmm297M5dju
VFKjIOCDnpgUAdx8KvC1rbwwa80Sm6ki5kBxnP+z2r1uszQ9Ki0jSYLNB8yKAzdSxx3rToA
KKKKACiiigArkPiPrNjovga9lv5ruCO4AgWW1TLqzdwSMDoetdfWR4mku4fDN9NY6XHqt1H
GWjs5BlZSO2O/figDy74ZS+AB4sZtK1vUtY1yeFlWW9hKbIxywHAA7V7RXlPgfxZ4r1jxai
ar4VXTtLvIne2cW5QxBMA5Y9ck4xxXq1ABRRRQAVhaj4hFhqLWpti4TG4565GeK3T0rz7xP
ltfnCgnCLknoOKAO+hlWaCOVM7XUMM+9PqnpZzpFod2/90vPrxVygAooooAjmfy4ic4J4H1
PSnooRAo6CoGzJebDgpGobGP4jnFWKACiiigAooooAKKKKAOR8Q+Lj4cWaW/8ADOpXcYlWO
F7KIT+apXO7j7uCCMH29aseFPFcHimG5kg0bUdL+zsqlb6Dyi+c/d9cYrD+K2nazqmg2Fvo
cF/Pci5yUsrwWzEbT1J+8ParHwy03xdpXhh7XxbNuk84m2jeXzpYo/7rv356elAHdUUUUAF
FFFABRRRQAVQ1iVYtHuWY/wAOB7mn6pqdno+k3WqahN5NraxmWV8E4Uewrz4/Ezwx4r/4l2
hzT3E6/vGLxGMKB9ep5oAcrbfmO7aeVA71ueHboLqrxbs+cnbnkVzJcgFlYKf9qrlg5TUbS
RThjIOnHfpQB6TRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRTXdI4y7sFVeSTQB5j8VdIs5
tMku7hGCEAs0agsMH/Ctn4ZX0V34PSK2JNtbuY4dzbmK+p9OSeK434i+Nra4eXStMBmuY28
tjtJCA967b4baP/ZHhGPLbjdN5xOMDJHYdhQB2dFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFFFFABRRRQA
UUUUAFFFMlcRwvIeigmgDz74ia9HZ2ZhSbGxCxGeGPpXMfBXRBOb3xLdKTLIxSPPQc88Vy/
jpotZ8W2enNNO09xKE2g4UKTjP1FfQei6ZDo+h2emW+fLt4wgJ6nHc0AaFFJzkY6d6Oc0AL
Sbgc4PSlxxg00LtJIPU5oAdR3xSY96WgArC8YW93d+DdVtrGOWS5eAiNYZvJcn2f+H61u1x
HxA8ReGNP0a50HxDq76a+pWzqkkaOWx0yCo9aAON+DsXiQ6rqE8+rCTSAu1rWa+W7l8zs2R
9wcHr1r2mvnj4QWOhWXjZRZeLre/uWtnRbS1s3hWQdSXLDnHX619D4oAKKMUUAB4Feaa5cJ
cazPKWO0k4OccDivR51Z7eRF+8ykD8q8nvrS587DEK6lg4PXNAHT6L4rs7bTUtrlmbyxhWX
nK+/0rRbxpoqqDulOTgcD/GvPbexuLt0ihQyMRtDKCcfh3rWh8K6xcLIfsaodoVRL8oPv7U
AdVH4z0p3cFZQFbAIAO4etbFjqthqORaXAdgMlTwceuK87uvDGt2yNI8CFM5JjOcDHf2qna
S39pcLexsqNEAwAPDY7GgD1eEqzzOpzlsZ+gqesDwtqa6hpKyyFY7iVmkeL0ye3tW+KACjN
GOc5o79KADINFGKTGDmgBaKKKAPM/ibo2iXF9pGq6x4zvfDXlM8aNA5Ac7Scj+6cZ5xyDip
PhRdaReaZfz6V4p1XXA0ihl1M/PCBnBA9G9faqnxse1XwnZpd2Gm3ayXO0fbpzDswpPysO/
GMelP+Dd/o+q6Df3+naDFpVz56w3JgJMMpUfKYyewHX3+tAHqGaRTkZpMfMTS4yoBOaAFop
Mc5paACiiigDiPiNqepWOhC3tvC6a9YXaPHdo9wIgi4GB6nPPTpivH/BVvFd+JbvUbHw0ml
wsmwmG881FPHy47HvXpXxU1Gxj0ee01O+e0s2TZuj+9vYcY9f8A9deXfD3TtO03Urn7F4ig
1F3jBMEA2gKD94juf8aAPSF3rkEKw6Akck1o6dDJLqNqyoqvvA6ehqopYpuQkpjbz2rqNB0
i4EyX90SoAyiEc59aAOoooooAKKKKADtQKKKAPLvif4m8ZeG9QsZdDe3j0+SMglxGzPLnoQ
5BAAx079a6zwNd6nfeELW71eaea5lLNvnSNWK54wIyVx6GvNfjHceG08Taeupf2gl6lscPC
sTRlGbAXEnGcg8jpxmu7+F9xo1x8PbE6FFcRWkbSRlbhw7hwx3cjgjPpxQB2lFFFABRRRQA
V5r8TPEd7ZWkWm6WyC4kkG/Lc7Ohz7c16DqF19j06e627vKQtivA/DlpeeLPGpv9SufPe3l
ePyJBllBOQW/zxQB13gfwC1sZtR1Bw7TnjHPGeMZ79q9UjjSKNY0GFUYApIIkggSJBhUGAK
koAKKKKACiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAKzdbu47PRriWQjldoBPUmtKuX8cIze
G5ipUbQWBY4GQO9AHiHhp5774yQz+WDHHKWLE9QB3zyfoK+lQ2VyQR9a8E+FGhLdeJ7i8vr
n7VPbnzY5o2BUFhgrXvmDgc0ALR3pAMDGc0tABRRSAEE89aAF7+1JnnFL2pu3jk5PrQA6uV
8Yp4gXS7i80C1s7yaO2kC280O+QycbWTse/ynr611Vc543iWXwNq6tqI00eQT9rYMfJwQd3
y8/lQB5j8PtR+Ij/ESHT/EtsYLZYXeQ/2asSkbflHmKBjk/pXuGecV434E17V5fF+n6Rd/E
bT9egNuzLa21qwZgF4LORwR1wTmvZe3NAASAMmgnFFFAB+NRyQwS/62JH/3lBp5B7cf1pcU
ARxwQwgiKJIweu1QKfmjmkZAxByRjPQ0AKwV1KkAgjketeXeKrGXRp53PzQT/wCqIHCEnoa
9SAwMVj+JNNj1XSPscmQXkTaR2OeKAPNrS+NmIHgkdJIuAyjGa9I0DW49X08SMVSdMiRB2x
3+leaXWnTWl0baVCkkRwc859xWj4fuH07V1l8wurjY4I6g0Aep54yKKRfujjHtS45zmgApC
cED1ox60tACZwTntQWA6/Sjb8pHTNLQB558XLvUrTwMLjTdJhv5PPRXeW2Fx9mU5+dUIOT0
H41H8JNd1jV/Ddxb6rppthaSBYZ/sotluFPPEY6Y6e9cd8RTb6PrF/qlx4w8W2rvcrEljZ4
VPmTdujJ4KcH8QRXQfBvVk1WDV3i1LX75UaL59XZW25B4Qj9fwoA9Y74opNq7t2BuxjNLQA
ZHr0pAQRkdKXFJigBaKilligXfNKsa+rHFYus65bxWTxWlyjzuMArzt96APMfidfajdXclt
YaNFq9s6v5kb5wCoG05+vbrXJ+BJNQn1q6N54Yg0qCSHzIpEh2FQCBtJ6nPX8K6nWry807S
Ly/gT7VNBG0ix4zvPasDwH4r1rxR4nOiXljHBtj8zCIwYHI657YNAHsXh7S1uALu4GY0PyA
9z611o6cVFbwJbW6QRjCoMCpaACiiigAooooAKKKKAPF/i/f2EGvWFve6xPbgW5k8mPTorg
RjcRv3PzycDA9K7P4XsW8BWxIk5lk/1kUcZ6/3Y/l/rXKfGKx1K9vdMENvaT2kcUjEfufPV
+Of3p+5j079e1dl8N7K4sPh/p0N1HYJKQzn7AVMZyx5yvBb1I4zQB1xzjgZooooAKKKKAML
xXLJF4cuvKYKWQjkZ/SvNPg9bqdRv2e4hkki5PljDEk/xDFd18QdXg0fwtLcyMwc/LGOgJP
GDXMfCXTBaf2hdvKk9zcPmR0zhR1AGfrQB6qOlFFFABRRRQAUUUUAReUP77/99UVJRQAtFF
FABRRRQAUUUUAFFFFABXFfEOXPh9rbYTvRjgHGeMYz2rta5vxhZxXGhyNI+wrwD65oA8u+C
V1CNX1SyjtTB5SqpzIDzz+de614B4EuptK+K6WFxcR/Z7mNol2KATJjIzj8q9/oAKQgnGDi
looAKKKCMjFACAg9KWkCgEEdhilIyMUAFcf4w8GXPiwwiPxPqGkwohSSG2wUmyc/MD1rsMD
NGKAPNvCHwpt/B/iBNXg8Q3l2FDhoJY0CsWGMkjmvR1bd0JPGelOIzSbRQAZpaTApaADPFG
eM0m3nOTS0ANLqCR1IIFL16UhRSST3OacAAMCgAqC6gFzbtESQeqkdiOQfzqfHOaKAOJ8Tv
52mpdvbhLiGTyZvfj+XpXIC9UEBI25IwAcD2r0zXdKN7ZSyW4xOFOV7SD0NeZwwojFGGMHA
Y5yPSgD0nw9rUep2Kxu4+1Rgh1+netvcMZ7V5roJXT9YglVisTEq49j3Nel9RQAUA5oIyMU
gGBigBaKKKAOD+JmsWWi6ZpVxqPhxdctGvQJE8su0Pyk71AB569fWq/wyu/Bt0mqv4R0G90
kGRHuBdRNHvJzt25J4HPA6ZrC+I0/xG1bUDpnh/wANXsFvZTiWDUbW9WMzfLxlT2yTx7Vpf
CbS/FtgNZn8XQX8d1cyRur3Vysoc4bdtA+71FAHp9FFFABWfq2orptkZeDIeFB9fWtCuE8T
SvNrDxM2Yo0Axjv1xQBlT3M17KJLiZpG6fMeAfaoWVVwqcgnkDtTGc7toQc/5xTcSAZDFkH
Axx+FAGb4iS+/4Ri+XTRILzyz5RjOGDexpvwQsvE73ep6nrMkctkQI42d0kl8zvyp4GPX1p
Nciin8P38V1eNa2nksZZkzujXHJwOT9KzfgPHpNp4g1KCx1i7upJLYHyfsbQQlQw+ckk5bn
A9s0AfQVFFFABRRRQAUUUUAFFFFAHg3xyt9LfxBpbyrdLePbnc48sRGNWyAGk43ZJyB2xmu
7+EMFrD8M7E2b3TRSySS/wCkoEIJY5AxwVz0I4NHirRvGepeLYpNHXSJtKS0A2arF5qLNv5
KqBkMVxz0xXVaBFrUOjxxa+1k16pIP2FWWIL/AAgBuelAGpRRRQAUE4GTRVXUZmttLurhNu
6OJnG44HA7mgDyH4q6xJcmOxjsxNCRtZg+MEngfjXe+AdHk0fwfZQzTSPIybiHXaVzztI9R
0ryWwhXxn4s0++FtJBZRsJJJN2UnkB/THpivoRVCqFHQDFAC0UUUAFFFFABRRRQAlFFFAC0
UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFU9UhNxpdxEMZKHGelXKRlDKVbkEYNAHzzol41j8aLfMUEQUCOR
icllI6j35r6HBBHBzXgPxB0SXw/4rOt7lFkybgV5cOPu59q9Y8D+Io/EnhS2vuVnUbJVIwQ
R3/GgDpqKKKACiigZxz1oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACuM8Q6P5d0bu
Bcq6lipJ69wK7OoblcwlsZKfOB64oA8yMTuySF/LOR8w4Fej6XcG602GQnLAbWPqRXH6xYW
9nqCPHlYZ13ooPA/wq94X1GJJZNP5+c7lY927igDrqKKKACiiigAooooAKKKKACvP9f2jXr
kebjOMj04r0CvPfEIH9uXHy5JIxx7UAYxVQ/OAF53ZrCfxPbrK6pbl4o2wzqODW3NA5gZeV
3ZH51zEdrrMFtdaVDHHJDcSg7igzx70AdtJa2Enw313Wbu0lureWzkHkwttd0xyA3OM+tcN
8Eb/SpvHF5a2ej3enzJZFj59+0w27l42FRz7/416xdRap4f+FlwukxltTtbJnhRYvMzJjON
vf6V5/8ACTVfF+p+LrubxFJfPG9qctPYLCu8MMDeBkkDOBQB7fRRRQAUUUUAFFFFABRRRQA
mTuxtOPWloooAKKKKACvI/ip4ruHJ8KaNclZpELXLR8nH9zPbjJP5V61I2yNn9Bmvn+0hn1
X4g30+oQxw30R2M9v9yQMeCR6kd6AOs8DaQsX2e3MGY4gD5jdSMccV6sOnFZukabHYWcYKg
ybeWx09q0qACiiigAooooAKKKKAEooooAWiiigAooooAKKKKACiiigAooooA5bxlpMOo6W7
SwLMoXaysMgivN/hVqD6Z40vvDvnkWbIWiDIq736jJ6kgZAr2u6gW4tXhbgMMZ9K8M0oPZf
G6FrpdlugYbRKDyRhW29cZoA95opilgdrHJ9fWn0AFFFFABRRRQAUUUySVYlBbPJwABkk0A
K7rGpZjgCmEzOcoVRfcZNCoXYSSDBHRfT3+tS0ARFJj0mA/wCA0hjuC2RcgD02CpqKAIiJ1
H3kf6jFBmIk2NE+P7w5FS0UANWRHJCsDj0NOpjRox3EYbpuHB/Ooz9oQYGybHqdpoAnoqHz
3CbpLdwfRfm/lSG6TJGyTP8A1zNAEwzk56dqUjIwelQefIfuWsh+uB/Wl82bj/Rm/wC+hQB
zXiQb9ItGPO2UjPXArmbdvLmEq7w6sGB6dK3/ABVeRQaZGk/7hxMxEbHlhjPGK44w3l4hku
JTErdIVbHHuaAPV9O1CLULNJ42G7HzLnlTVyvMdEeDSNQWdLcmE/K+OeD35r0hI7aRVlRUY
MMhh3FAE1FRiCIdEA+lRiCSN90UzFf7j8j8D1FAFiioklOQkoCSenY/SpaACiiigArgvEBV
dYnLkYJAxyO1d7XA+IB/xO5zwcEHn6UAY7BCpCt8vv1NaGhWyT6raxMpODvP4Vmk5QLk7s5
611/hS04lvHHzY2KR096ADxxrukaT4entNS8RR6FPqEUkNtctnIfb1GAemRXl/wAD7ZNP13
ULaPxlYakksG77DaySOSwYfvTvAx1xx1zXsuuW+gPY/avENvZSWtsC2+8RWWPjkjd0rE8E6
VDY6e0l3aaTFqjSy5ewjjUmHeTGMoB/DtoA6+iiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAMbx
PeS2Phi/uIDiVIWKnGecV5P8JrNbm6m1KWWW4uZ3DzGTpnnJHrXq/ieF59BnhRgoYYYkZGP
evK/hjrNpp3iebw9dXSSbifsbKmAT/ECRQB7cBgYooooAKKKKACiiigAooooASiiigBaKKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigANeAz2stt8cbrbM1x5hLkAf6snkKx7V76xAUk9BzXgek3h1H4
y3FxHdxS2ay5IgPDAHAyepoA95ZGdB8xRhyCOxpUc52PgMB270+muiuMEfQ+lADqKj2ygYV
wf8AeFMBulOXWNx/sZB/WgCeiohcRdC4U+jcGgs0hKJkKR9//CgBZJCGCINzH8h7mlSPaSx
JZz1JojiSJAiDj3OSafQAUUUUAFFFeXeG/HWrz+Pp/C2oTWd1G11OscpV4ZlRckKFK7XxjG
QfegD1GiiigArwWy8T6/o+rPpY+KHhyWBb1g0VwsksoBk5jDFe3TrxXvVfM11a/DOPWxf2F
3r8T2t6zoosVkS+l83PkxkjkhvXtQB9MiiszQtbsfEGlLqNj5ioWaN45kKSROpwyMp6EHrW
nQAUUUUAc/4qsBd2EdwEUyW77gxHIzXGRwb+3XqCepr0+aJZ4JIWzh1KnHvXm17bvYXL20h
YNG/X1HagCIKWVQoK469xiui0HWhbH7FdsPJz8j/3fr7VzXmfuywyVPboaQyszld+3aOo7+
1AHqwIYZBBHqKK4jQ/EX2RlsbxiYeiv/c/+tXbKwZQykEEZBHegBssayoUYcH07UkTMykPw
68H/GpKilRs+bFjzBxg9GHpQBLRUSzxkcttPo3BqnqGt6ZpkBlurpF9FzyTQBdmmjgheaRt
qIMk15td3P2i/kkHIYk5P1pNS8WQalJsmnWKJCcKpP61mrf2bOvl3CZPBDdvpQBeWNGlUFM
Ox+XFek6fbCz0+G3GPlXnHr3rgvD22912FfvIuXI4I4716NQBznjfTtI1LwXqUWuWEt9ZQx
G4aGHIkJQbhtI6HivLvgxqXhDUdfu/7K8Mf2RqSW+5ZIrl50aIkZDE/dbOPrXpni/XPEGix
2n9heFZdfMxYSrHKE8oADGc9c5P5Vy3gq58ZXHju4lv/CK+GtCe0x5CRx4aYEYYsoBJIJ9u
KAPUaKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAiuYEubd4X6OMV4R440q58KeIbLW7VMwQsSy
oMcnoTj1r3ysPxLo8eraTLGUUyBTgsMigB/hvWE1vRILxdoZlG5VbO046Vs14L4Q8Taj4J1
CTSNYgaa2kk/dNGMADq2PXFe621xHdWsVzEcxyqHXPoaAJaKKKACiiigAooooASiiigBaKK
KACiiigAooooAKKKKACiiigCpqU3kaZcSbtp2kA+5rwD4cIy/EG/hCxTRs7KuVAP3/0r2vx
XqENjoM7SkZK5AJwK84+EFvFd3+pawlsUE0rfOxDA4P8PpQB7NRRRQAUUUUAGBRRRQAUUUU
AFHeiigCG6u7axtJbu8nSC3iXdJLI21UHqT2ryDwtaif4rS6mnhyxe282fytSsL8yKSwLeY
U3EAFTtPH3jXrl/JZRadPJqRhFmqEzGfGwL33Z4xXjHhfSLlfi9BqNiNAvNKlM08UumiMPB
EQQm4KQRnIHIPOaAPcKKKKACvly88Q+DLnxjOsfgK7L3N48ccp1RowknmbWkjUcI27njoTX
1HXi0PiSS51CG38Q/Ca4urq3vnaK6gslVFy+BJzk5wASfagD1fQtEsPDuiwaTpqOtvDkgyN
udiSSWY9ySTzWlSCloAKKKKACuc8SaQ1yov7ZGaeMYZQfvL9K6OigDyfA3kTYQdMEY5pu8M
20ARoxyMHr9a7vWvD0N8puLYCK5APTgP8AWuHkiIkaGSIiSPgj3FAEZQ8HA3Guz8J6g8sT2
Mr7vKUFB6DuK40RMp/eKCevB7+9dF4TXGsycYAiPTp1FAHcUUUUAFcZ4qlEuoJb7EwijJK5
JJrr554reBppnCIoySa871G4W91CW6BYBm4HoKAKBtk2kNEmB1IWo5bG2cAPEjlvu5Wpiyq
20MU7gjpV7TbBtRvo7cKfLzl2H92gDZ8JaLZw2bXyRBJXO1WUkEAda6mJy2Uc/OvB9/ei3t
4bW3S3gjEcaDAUdqJBsYTBSSBggdSKAJaKAQwBByD3ooAKKKKACiiigAooooAKKKRmVRkmg
BaaJEPRgfpzSYZmywwOwp4AAwBigAJxSFhzwT+FLRQAzMp+6Ao9+aY8LyoUeVgp67eD+dTU
UAeWePvC0aaQ66eMyu2+Myc7Tnk5rQ+FOr6heeHJdM1NWafT5TD5pYEOP/rV0/iqAz+H7jA
BZVJHr+favNfhL9ttNav4b64hXzcgQ+aGcMD149qAPZqKKKACiiigAooooASiiigBaKKKAC
iiigAooooAKKKKACiimSsFhdicAKTmgDzf4nai0el3EUCAsIT85P5jBp3wctpYvBrzSLMol
lyPNYEEgclQOg9q878f+I5I5dkiLJFKdmPvZXPPHrXrnw10+0sPANgbRXVboG4O/gkk+nbg
CgDsaKM0UAFFIDmloAKKKKACiiigAo70UZ5oAp6np1pq+lXOmX0fm2t1GYpFzjINeW+F/AP
hjRfH9ve6N4zW6ubR5fMsWaJpGJUqQSuDx1wQelep6ncXdrpdxcWNn9tuY0LRwb9nmH0z2r
w3w0LSL493EDWd5ZTmeWQJcKkm9mUljnblFOSQQTxwaAPfaKTIpsb741cqVz2NAD6+V7jw9
ft48EMQtdPK6hveSfXww2iTJG3OQSO3XtX1BeX1pp9nJe31zFbW0Yy8srBVUe5NfOs3gXwT
L8RYNJsPF1t/aYu/tM0V1bZWZWYSqqvnDHBx15FAH0kKKQGgEE8UALRRQaACikzzS0AFcB4
hi8jXJgg2rJh/cnHP6132enBrm/FOnzXFst3axF5YRggDkg/zoA4xGMZZSDg9zWr4enkttc
iCHcJW2OMdjXPiVPtKNMSGGVKkcZp8eotAwmiUxnO5WU9SDQB7BVW+v7bT4DLcyBRjIHdvp
WF4f8UpqS+RehIZ1XIcsAsn0rC8S6vFdamyw/PHbLt3Bsgn2oAZrWsy6nc/I7JbryqZ4P1x
WS5/eLvmcqR9wLwT2qn9q/db/L+/yme/1pgmBdcooK4JAyaANOJHeQKF3ZO0DpXouj6Ummw
EnBmk++R0HsKzvD+iLBCl7eIrTPgouPuDHX610m5eORzwKAFopOc+1GfmxQBEVaIgxjKdCg
7e4ppvIhKImEisegKHmpyTzxmq1pJ55mlIwN5RfoOP55oAn8z/AGW/75o8znGx/wDvmn+1F
AEbShSBsc59FzQZv+mcn/fNSUUAMWQNn5HGPVaC6sNpBIPqpp9HWgBjSBRwrMfQCkRPmMj/
AHz+g9KkooAKKKKACiiigAooooArX1ut1YzQMu4Mp4BxzXzvfreeC/iGJUsIUt8kBQ+WKE9
SfWvpAkbgvOTXnvxJ8HDxJp32mKONJ7cbt+Pmb2BoA6zQdZh1ixWaJwxCgk4Iz71r14n8M/
Ftmt1baRcyTQzqrRbZT1I6CvbAc0AFFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFVdR
mit9NuJ5iQiITx16dqtVXvZPJ0+4lwDsjZsH2FAHy/JLDrfj6K3lU+RHJvAc7ec8g19N6ZF
FHpVqkOPLSMBcdK+YNDgK+KpY5Y5ftNzMWG9gRtz7dK+m9KmhXT7aDz0aTZjaCM0AaI4ooo
oAQDFLRRQAY9KKKKACiiigBFGBgsW+tJtXzN+PmxjPtTqKAKmp6ja6RpN1ql8xS2tY2lkIG
SFAycCvGvBevXGsfEmKf8A4SXVFtbkyvDYanb7VePBbajgkFgxyP8AZFe2yxRzwvDMiyRup
VkYZDA8EEVylh8NvB2la9ba1pmk/Y7u2Zmj8qVwgJUqflJx0NAHWMuRgHHNOxzmiigDA8W+
FdO8YeHZtG1EuiOQ8ciHmNx0bHQ/Q9a8+s/gvcT6lYXHiXxfcarbWLrJHbJbrECVxgEg5xw
K9U1LTbXVbQW12H2rIsqtG5RlZTlSCPQivBo5/D9z45Fhd+LfG2lyzXrKhupNluX38ID6Ho
PrQB9CY4oChcAcADGBSiigApNvucelLWTr9+1jpp8vHmSnaCTjA7mgC1d6lZ2SEzzKGAyEB
yx/CsmPxZZPMkckEsSs2Axwa4iSZiS+3GeOTTkdAQ4UFyOhOce9AHpA1fTCAft0XPTJxUNx
rWmRRPKt2sjY2gIcnNecSnB8ySTdjkn1pSw25PfoQf1oAia0WSd3aTO5yxPXNMNsB1zszu2
9cVZDPGpAwoz1NV51n2gRtuz9455oArSRfONjHaOMAfnU8ESw/wCrckH5QrDiiNZBDh8o3O
3vz9KSG92MgZSwJ25245FADjYI5Af5VXJC9AM1bs18P6MIdT8RalDYWCP5Sec+BLJjOMdcD
rUaTxSTLFGuHOAd2T1NYHxjfwclpodjfz3b3Fo0iNJp7xu8PAyrox6k4x6YNAHulrcW17aw
3dpMk8EqBo5EOVZT0INSlOOCeuc1xfwrk0x/hvpy6TBdQWsZdAt24eQncckleOSeg6V2pYD
r1oAMA4J7UoGKYZBkDBOTj6U+gCK4YpA5X7xGB9T0otoFtrWOBPuooH196jSZZ7p41BIgIy
exY/4VZoAKKKKACjtzRSE9vWgDzz4r6h4j07w9YDw3NfwyTXISd7C28+VY9pOQO3IFQ/Ci7
1q7g1Z9YvdcumDxiP8Ata3EJXhs7ADz7/hVL4iWem+H7W51a68UazpY1K8jYf2e2Z3cKVKA
k/6sD5sdjn1xW18Ov7KWHUf7M8cXvinLRmQ3cu82+VJAHpnPP09qAO9ooooAKKKQkDrQAuB
nPeigHNFAEF1eWljB595cxW0W4LvlcIuT0GTU9cR8VRY/8K4vjqNo91bh4iY0uBASd4x8xB
xz+dcn8FdV06+m1yGyjvo2iERZbu/+1cfNjbwMUAevyBceY3VQcHNZUluk9rPHI7Ircnack
1rSoJIWQ9GGKz38vTbd3AJAXp15+tAHhPiPQ5bF57qwDtdW8olEzgKI8HPfrXtHgzW4tf8A
CdlfJcrcShfLmYAj94OvFctrMD3ulXU8oVYTw/y8vmuW+FutQ6P4nv8AQrnUClrO2LWCTu2
eoPT2oA9zooooAKKKKAEooooAWiiigAooooAKKKKADIyRnkUUUUAFc343vxp/hC+lyQWjK8
HkZrpK8++Ks0Y8KzQSjcjxsSuCSfTpQB498L4Pt3iWOE8uZt0jHJOOvOa+jrWDSYLmNrREM
kgJBXnjua8O+FMy6dA7tbASucrICPm7Z2/417tbW3mW0clwuZWAYsF2FfQADpQBcjkWWMOu
cH1GKfVaW6gs9OlvLjMEEEbSyFhnYoBJPHsK5nw58R/C3irVf7N0a5nluNhk+e3dF2jqckY
70AdfRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUdqBQAUUUUAV724ktbCe5itpLp4kLiGPG6QgZ2jPGTXz
1oN74Wk16DW5vhx4luL1rpnVpC80ETlyNwDHHGe/Qj2r6Nrwt7n4rXnjNorPxHp1wmn3B8u
3guYx9pRn+Ysg5IRTgg8jHrQB7mvQ0tIPSloAK4/wAYOGntY8klVLbQPUjH8q7CuO8XgNdw
Lznyz0+tAHJs2I2KDcQeQO1DgKdxbk9AKV4tsQBYDPUmmEY3EYYYz1oAGZQOCNw9s1HIyBk
QchuQMYLU6QkumU2+pAxzUseN7M20BeSfSgB6liOSIx/dP9aY27dgYAz29KX5nlAYtsxkZO
c00t5bM4OMdgaAIpWlPyxELz6dqrfY5yMMyqN+5OOn1q3AGaR/mIOeOOld5oWh2RsILy5hE
kzDd8xyB+FAGH4c8MSzXS6jesDAG3IpGC5HT6AVx3xX8N2en6lFqGkfDq31y71ZnSW42uxS
c42khT3568cV7crxn5UZSR2B6V4D4utdU/4THV3j0nx0YpLnKyWV2qQPwB8gI+7xxQB6X8M
YZk+HlksuhjQpSzh7VQQAwYgsAeRkjOK7XHOTXKfDyOWLwTarNBqsD75Mpq0oknHzHqR29P
aunllYZSEB5PTPT3NACyMiDLnaCfzNQuLqZ9qYhixyx+8fp6VMkSq29iXf1P8AT0qSgCOGC
OCMJGML7nNSUUUAGBjFFFFACEc0uKKKAPPPivMI/D9hBceG38QafPdqt1BFG7SIoBO9Cp4P
GOeOab8MDoLaVfWmh+Eb/wAPQxSKz/bYyrTsc85PJxj9au/EzTvEl/4Zi/4Ru8uIJYZ1a4i
trgQPNF0ZQ54U9DXDeFNN+Jh8Xadeand3ckTSKJHN+k8MFsAcxSIv3pW4+b8etAHuOBQBii
igApCM0tFACYHb60vfNFFAHmPxb169t9Ck0DT/AA5dancXSLIJfsX2mCMB+c/7XGRxVf4LH
VRo2pRaloEenKky+Vci0Fs1wCOQVA52+vvXTfEm2gvPAd5aXGuLokczxr9rcsFX5xwSvPPS
sT4XeC9U8Iz6x9v1qDU4Lkx+Q0UrOQBnkg9M57elAHpMjiNGds7VGTgZrH1eRJrRJIiXCnc
VA6+mc1rTsyQuyIXYD7o6msqW2jbT45JFcmNiSC3I+tAFa6iSTw5IblBHuTO0rkZ9a8G1iK
Wy8TW72ggZ0cMLi4X91GwOck9q97sy13pNxbC5jAKMq8fd9zXi/i3R7owyaeJ44PIcSFm4S
RSM5570AfQdrL51pDNvR96K26M5U5Gcj2qWuN+HOrLqHg6zhIw0CeX93bwDgcV0Wp3V/Zxx
TWVj9tTf++RX2uqYPKg/eOccelAGhRXmC/FDXyQP+FYeIM9/l/8ArV3+i6hPqui22oXOnT6
bNMu5rW4+/EckYP5UAX6KKKAFooooAKKKKACiiigAorhde+I8PhqWKHU/DWsGWRpABbQiVd
qtgNuBxhgQR+XameGvifp3ibXYtIt9C1i0klVmEt1bbIxtGeTmgDva8y+KUsrWZgSUQ/uG+
c/w+9em15D8TdYthczWp2uI4SCMZOfagDnPhAWufNE0DtFF0kEfB9if8K9ysJoZI5JVkZss
d27PUV4f8I2uo7Gee8uBJZuyrEBMP3RGc5HqcivVNNvhd36SrKGsx0YHjd05oAXxt4esvEf
h12uhqEn2RHnjgsZzC8x2n5D659K81+Ef/CKN4liOi6frcN+LJjc/aJS9vA24DZyBk9wa9g
13UIrDSZ2Gp2mn3MsbJbS3bhU8zadvUjPNea/C7XvG99qraZ4kvtLuLaCFj5kdxHJPM+4EH
5DyACecelAHr1FFFABRRRQAUUEgdSBRQADkUUUHpQAUUDGOKKACiiigAr5xsPDWjP8AGNba
XxfpNlfQ3rTCHToJI5XbO7y/MPy5PQ+vIr3XxL4hg8M6I+q3Fld3sauqeVZxeZIcnGcelfP
JXwZd+Mf7R/sPxnFbXF4tybBbILFvJGTuzu255oA+nwKKQdKXvQAVyXixR9ptmKn7h5z711
uRWF4msJLvThPAMywZIHqO9AHBtkuIcZ9qZIqqcqqjb2pvm7I98jHHTPXmoWkQnJdWwe56U
ASscLyc479a4LUPiJb6P4oudJv7OSO1hXDTfxF8ZGF7qfWuo1vVTo3h+4vohFLKg4Qk/PyB
gY7ntXl/iPxPbXeotA3hO3OoMw2NdKWZYguSSB+NAHrWk6xBq2kW2p2odYZ0DIHXBA6YNXo
wJZSzKxbH3c9D/hWD4b1O21PwzZ3iwLaLKnyxg4Axxx7ccVstJEJFPmhSw5w/SgCyBtJJGM
cAA9a6RdRuZPBF0lmSLi3G3K9dp71zUJHksVkBTHOSM5rpPCEytdyxZBEkeSuemDQBheHHf
+39Oawu7mZnTN0JVwAe4+mKrfGfR9K1dNFj1PxfH4fKGYxLKrlZjtXuvTHHX14r1WG0tbcs
YLeOIt1KKBmvn74w6b4b07WhPr+s+Ibxr/zJobSF1MUTDGEXcPlB9qAPRfhPBHb/AA4s7Sy
1SHUkSSTddwq+wksSQN/JI/KvQERUXaB+PrXDfCSXTZvhpYPpT3jQbpM/bMb1fcdwyOCAeA
a7ugAooooAKKKKACiiigAoooPAoA8u+NdlLe+ErELPaxRR3qvKLq7Nujja3y5zz9Kp/BWC1
gg1pbeHS4mZoi32C8a4J4b72Sce3rzWt49fwN4jsbqw17XFtk8Pzx3N2i4JG5SApBBzkN25
zVP4N6Z4fsdL1O50HXDqcdxImVktRBLCqg7Qw6nIOc9DQB6nRRRQAUUUUAFFFFAHl/xgk8R
L4cmW10Kx1TQFjWS886R1kVg/BAUj5RwSfrWJ8Cbi0uG1/wCy6Xa2YQwgvbySuJOG/vntXf
fEaXXYvAWoHw2ZP7ROxV8oKW2lgGxu46ZrlPhAniONtWTXP7SEeIzEL0xkZ+bJXZ+HX2oA9
Rlnt1lWCSZUduilsE1m6pfrFKIFj34GTzhST0BrzvWZlOqanLf3d2l0jBYUjXK9evtxXRW9
4JNPsxNI8ki4Lb+R04oA1bZJbdfNEZgXDblxuUisTxZoaap4WupTCTK7DcJhyAB2rpWnxbL
Cw2ythkGf1xTdWme30iTzZoEwCzYOP0oA8r+EF5c22pT6fNcLKsg3qSwJTnaVxXtl15n2Ob
ymCybG2E8AHHFeF/C829z46vLyOExxR5SMO2SCzZ4AwAPf3r3W4UvayoqqxZCArdDx0NAHh
8N78RNI8MbIvF2iavcXKOtxbXl8nnW7HIzHIGAIxg4PQ16d4ATUo/h9o8erzm4vlhxLKZhN
u+Y4+cEg8Y714JeeF5/IvYJtF8CWLQDbPOL9i1sTwCRvODn261774Ds7bT/AOj2VpfW99DD
BtFxa/wCrkOTkr+OaAOkooooAWiiigAooooAKKKKAPNfHaeP/APhOdCm8FrmMW8yzfaC32b
dxjfjvjOKt+GT8Vzr0X/CVroo0ra3mfZC3mZx8uM+9VfGtj8VfssaeEtWtpgZJDIfLSOXYS
CgBbjI5GRjOAa5f4e6Z4wg+ICz+Mp/EkjpG32b7RhrZmKnfvKkgY42+tAHuNeF/EOyuV1Kd
3C7ME9PvfjXuleQfFIIkF0T8pMZXDHGe5oA5H4ZWEieHNYnKMqXUwWONRwCASea6G11vyb0
SPY4jttqsYhwOe/bmsj4a3ttJod3bwRPCPMQMFkyr8YzzXVWHhvXHNxZ20vlWF44LjHoe/e
gDs9Z8OaF448OxRataJcxsjPA7ZzEzDAYe4rhvh78IL3wX4sTW7nVrS5VIHhWOG3KMd2OSS
fauh8Yy6JoGh6Ra6nc6lblWeO2urAnzUk8s/wAI+8CM9iBx061zPw21bRb3xJaG0+IGu6zc
3Fo8v9n353CLBAO/GQGHb60AeyYooooAKCM0UjMEQsegGTQAxokd1ZhkocjPankZpEbdGre
ozTqAExzml4zRR+FABRSbhu285+lLQAmDjBowaWigDP1WwudQsxDa6jPp8qyJIs0OCflOdp
B6qehFeDar8OviRc+IxqdtrU2pQz3zGRrfUigjj8zIODwPl4wM4NfQss8MCGSeVIkHVnYAD
8TXy62rW2l+JLmz0bxF4stml1N2exgiRUKtJy4IbBB6euKAPqRAAo9qU/pSimTHEDneE+U/
Mf4eOtAC7T8vzEY/WhlDqVcZB7V4d4Q8MfEyz8caTqOo+Izq2iMzyytHqJdGUqcfKfvZyDx
xXudAHlOvWTR6jdQRDpITxwADWJ9kk84qdvDZz+PSus19gdZudihgW5bPcdqwdwIJLnGfur
70AYWvQSw6JcSrfLZZcN52AQhzxnPbOM1xMh8Y3urzR6TdaPOYQEOMFgCOQe4BOeK9KvdJh
1HSbixuHeOG4Xa21sMV7jPbNche/DG1uNRkurTWLu0jfaPKhbAXaAFH6d6ANzQbXUotKtxq
iwi9UNvWIAJyeMenFaa2UsaL8wJzxjquKg0jTY9H0qCwN1LdGIYLzHLtznk1rR7CCSSCTn2
HtQBWjhdI5UDA7hycda6bwfbPFqxBAVhGSD1yPeslVO1fm2nPQ966nwlE5uLmZ4yoUBAaAO
sOa8517x94J0rVltfEOyW5jvxboHgLeQQAfMO4cKMj5h+HSvRz0rxr436zbabYaLYXWiaZf
C7lkk8zUN5WIoB024PO7HWgD1HQdS0fVtIS+0GeCawdmCtAu1dwY7uPXOa1K4n4WXyah8Or
GeK1sLWNWkjWKwVhEoDHoG5z65rtqACiiigAooooAKKKKACg9KKKAOH174b+FvFHiOPVb7z
WMLq1xawyARXDgfKZVHU4wPpWv4d8I6Z4avNUu7J5pZtSmEsrzNuKgDCovoo5wK5X4o2dta
aML22ttXE11cp5x0ecQyPtVsM2eDxxnr09KPhHLpdzpWoXFhqusXVwJFjubbVJ/Na2YZwAR
xgg5/D2oA9LooooAKKKKACiiigDh/icthfeCrzRp9TsbO5uE86Nbtj8yxkOxCr8zEAdq5L4
HaJaWVrqurWWu2eox3RSMw2yOphK5+8H5Gc+ldl4y8C6X4qu7O/l1CbStSswVju7cqH2Hqp
3cYz/AJ5qTwP4H0bwZb3n9nXU17dXjBri5ncMz4zgYHAHJoA6afT7G5lWW4tIpXXozKCazb
qKKGTyJrZNkjZhZEGEPvW3WddvKR5aBl79cUAc8Gu7u7ZkkEhiIVABxS+IbKOGxe51ERSRq
QQznHlAD+VRazqqeENMF5LF9pmL58pXVSwzjJJ6DmvLr7UvFXi/UrmO7tp7fTrhxut/PBGM
YwvHGepoA0/hc0d/4y1a9hOU84hZQOGXOcV7lIu+J03Mu4EZXgj6VxXgLwpF4esA0TApJyF
PJX8a7WRBJC8ZLKHUrlTgjPoaAPk3WPD2h6H4hNivjHw44sp3I+020kkkmTnE20FXI9K+lv
Btu1r4M0yF5bGYiHcJLCPZAwJJBRewwR+NeXD4P+K7OCfT9M8SaSNPZnCfaNNSSYqxP3nIJ
Lc9c16d4K0Cfwt4L07Qbm5S5ltEZTLGCFbLE8A/WgDoKKKKAFooooAKKKKACiiigDzH4r6f
4rvU019GGpXGlRswu7XSpfKuXYj5Tu/uj0/yE+HnibxnKLLw/wCJfCGpw+WrqdVucAFVGU3
ju2MDPc16fRQAV5P8cLBpfBqXYuFjCTKGDL9/0Ga9Yry/40+cPCtmXkkWxE/79UUHJxlM59
x0oA5rwRoUl69pCDGLcqrExgL0HPFe12VjFYwLFEScDqe9effDGRZ9PglRQwMIYtt6H+lel
0AUNWimOl3U9lbxy6hFDI1rvUHEm04xnpk4FeN/DCx8e2Pj2SPxBoMWn2cts7SyQ2EUSuxI
KgunvnivSvHuu6TofhC8Oq3EsS3iNaxCBN8rOykDavGcda86+E2tNc+IU0lvF2sXKW9qfLs
NRslhDqCBuDbiSR/WgD26iiigAoPQ5GaKKADtRRVXUbIajp09kbm4tfNXb51s+yRPdW7GgD
yHwF4n1QfEOXwvLq81xYmS5ZYZ0SVhgk4EitkAehHtXtFeHeBYtTtfi5PZyavY6pbw+erXG
YGmf0HADg+vXoa9xoARlVsbhnByKWiigAooooAx/EXhzS/FOiSaPrETS2kjByEcocg5ByK4
6H4I/D+G4inXT7kvGwYZun6g59a9JooAKo6xYWmqaJeadfxtJa3ETJIqEhiCO2O/pV6sPxV
Z67e6C8Xh7WF0m9WRX+0NCJfkByy7fcUAeF/Du9+Hx+I+lWWj6JrsNyoZY7i6umZVmCncjI
OMYzz69q+hb+/g0+1aaZucfKo6sa8j8F32oXWq2WqTfEjRL2yaWSV7MWMcE8rYIY44YN79w
Kt+KfEN7qmvmDRLWS4SCM5wvXHJPtQBPLciWSSZyWaRi2D2NV1AaQlQV9eKz9N1E30DNLhZ
B1XmtFVcqAzgY74xQBS1OK8vNOmtbS8+xTnmOQKGAP09PWvNdcvvH2leLpbq2t5L2DylVY4
VJg6c/wDAgcnNerBCjEOMNt4brivEfFp1GbxhqPnprk9srhYvsvCYx2496APV9AudQl0Szl
1mHZevGDKE+7n3/CtxWVW2uDgDdgc5rmfBqlPCFgu26QKG+W6/1o+Y8NXSswUhx7YoAsRqt
xKiwjAYhcY6/SvR7CyisLNYIs8csSckmuG0CEXWuwqd+EJkO31HrXodAEVwGMJVTgkgD868
9+JU2u2uo+H5tG1PSbbfM8LW2qMBHcuwG0YwTxg9x2rttYv/AOzNPn1AxmVbWJ52jDBdwVc
4yeBXkHi3xJ8OPHcz2Pid7/RP7JRbmGeYCCSTeuSgQ5J/hPTnHBoA9U8KnVz4ehOuDTheln
3DTc+TjccYz39fetyuI+FUumzfDbTpNH0+5sbImTy0uZN8j/OcuSMDk5PFdvQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUUAeafFBrmd9K0+TwJL4o095TI/kysrIwUjbx0POcnjqK0/hzIE0u5sovAk/hK
3hcMkcrBvPJzk56kjA6+1R/E+81aw8N295o3iO10S4S4HNy4RbjKkbNxyPf3xUPwvsNZstN
vmvvEcWv2EzrJbXUc3m7mIPm8nkfNgY9s96APQqKKKACiiigAooooA8s+LOk2ctt/bV34Wn
1j7LbFUliu2jCEuPlZF5IwSdwz0xWR8Eb7T7m/16C08PjSJYViEg+0yyluW4Ifpj+tegfEK
71Cx8C313peqRaXdRGMrczNtRRvGQTg9Rx071j/AA88T6nr97qcGp3eg3ElusZJ0p2cknPL
kjB6dqAPQqwtUeezmaaMS+Vt3EoucHPJP4Vu1XvXWOwnds4VCTigD54+IN3qF/rcCXUam3Z
wBK+M8npkdsc4NeteFvDMVpawONy26gNGCclvY15Bq19ca34xgsLdA1tHMGk3DAcfQ9TgV9
HWm37HCUXauwYHpxQBKAAMAAD2paKKACiiigBKKKKAFopFbcOhH1paACiiigAooooAKKKKA
CuO+JNh9v8AA14otHumi/eKiHByO/612NQ3UK3FpLAwBDqVwaAPJfhJdwm0jhtpWMXKhZn+
YHvx+lewV88aha/8ID47h1S2MotWJ8+EDKx89fevcPDmu2/iTQYNWtUZI5cgBvY4zQBU8We
D9J8Y6dDZ6oZ4/s8nmxTW8mx42xjg+4rG8M/C/QvC3iBdbs7/AFO6uliaEfa7jzAFbr29q7
uigAooooAKKKKACkJCjJIA96XvXLeNDcyaLLbDw02v2bxs0tvHN5bllIKgd/U/h70AebeB7
O9g+Mtys+iX2moVuLhBO2VZWbGfmXPJPY17lXjnw11KG78Z3FpZ6NqujpBbsZbW81RpVQkj
GInGfXkdPxr2OgAooooAKKKKACiiigApkxxBIRGZMKTsHVuOlPriviXpXifV/CJtfC1zJFc
iZXmjil8p5o+6K/8ACeh/CgDw/wAM3Vxc+L7jz/ANlp8IZ9sqWbwvZEEgfOeGJ6V1d3pl8l
691Y3bW7SKQSpIyDwRW14Pi+JCaYPDXifw+X09N7R3892sksagZRWwTv54z71aKjklQQpwQ
RigDH03T1sLUZy5bkknr74rSQh8qVG088ill25zGwAB69xTC25toBx2OaAKet6Z/amj3Nj9
rmtFlABli++uD2ryR9F0JdZn0pvG2oxzWylnd3wmRyVBz1A7V7PJIyxfMGODxzxXjmr23gj
WfGmoQXV3eWVwJMMMhYpnUc4PrQB6f4bsobHRLS0iv3v4tuUnkbJcE5zn8a2xEpbaoLORxj
j8qxPDL2M/hixfTkNvZGMGNH4KKOma0rQtf6nCscj/AGJZFDSd5Oeg9qAPQvD+ljTLdpJnU
SygZXP3RW7uXsw/Oo0trdECrCgUe1OEUQ6RqPwoAbsV3Yth1I2461naj4a8PavdC61TRLG9
nVdokngV2x6ZIrRaIK2+IBW7+9SKwYZU5FADYYYreFIYIliijUKiIMKoHQADoKfRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUUAedfFxtPXwnbnUNXt9OAuQU86zF20pwRtRD35znsKPhDpWjWHhKa60f
V5NS+2TmSdmj8kRuONoi/g/r+VYnxCvptcll0PU/h9r9ytnceZa6hpzLnHZ1bHGehFbvwps
rSx0W/itfDuraQzTh5H1Rg0tySPvZAHA6UAeh0UUUAFFFFABRRRQByHjDwQ3i541k8Rajp1
qseyS2tmXy5ecgsCOTUfgj4f2ngf7YLPVLq8S5CjbOFATBPTA967OigArD8VXX2Xw7csGK7
lIJAzgVuVyvjq5t7bw5KbmTykb5d/pnigDwTQxNqfjRryEJJGhKLuJB/3hX05YEnTrcsysd
gyV6V86eDIoodTmktbtbtFbBZoynHrX0LpD79MiOzaAMAZzQBfpM/MRg0tBz2oAKKKKAEoo
ooAWiiigAooooAKKKKACiiigAooooA8++KGlRz+Eb68C4EcRL4XJbkVn/CC7YeG47EKqIuW
2h920/0+ldp4wtri88G6na2rBZZISoLNgD8a8p+DqPA8sJJLJK2Bk7SOmRQB7nRRRQAUUUU
AFFFFABVTUrqay0+S5gt1ndMHY8oiGM8kseBgc1brB8YWSaj4Rv7GXSZdWjmQI1rDII3cZH
KseAR1/CgDkvB/jq88Q+M30nUtDtop4oXdbuJXDKAwG0h1BGfrjivS68y8A3OrR6omm3V9r
7W0ULIINUsY9qlSBxOhOSOmD/SvTaACiiigArzX4gXcVjfzXM3xGu/DapaIfssNuJM5kx5g
HUk9MDp9K9KrzP4t+I/CeleHnstcs7TVb1tkkVhLN5TlS33gw5ABHbrigDE8Eatrl/4otW0
HxjeeLdKBKaiby2EC2qkEqVycliR2HTrXs9ePfA660q5g199L0qPTg00btHHem4HIbA5+7j
B/yK9hoAKKKKACuI8RaS1tcSXcce63kOWA/hNdvTXRZEZHUMrDBB70AeRMOdzn5QOoH86CQ
WyCAo6n0NWL+JoNQuLeNHGxyMN6ZqNWQAoRnAyS3agCJsBSGJ4HykHpXj/iDUNKMmo6bdeD
7uePz3kNyrYO49XVscdPpXrsgK5YdP5V4j4nXQm8X3qiPU7uISFrt45tqqxPIAx2oA9N8Ho
l54ZsIoLeW0sFiAVJTuZh1wT6V2MKiBlVE2L1AHAFY3h9dOj0Cyj0pgbBYwImBzkfX1rVV2
3AMMA+3IoA9St38y2ifOdyg5/Cpap6UzPpNszHJ2DmrlABUTxsWDxttbvxww96looAaH52t
w3pTqjkj3jglWHII7URyEnZINsg6j19xQBJRRRQAUUUUAFFFFABRRRQB5t498Dya99mtLDx
B/Zgurw3EsEk7J5z+XtOzHJP3Tt6cdqn+FnhLWvCelajBrjI0084ZClw0wKhcZ56ZOTisX4
uaj4duLPThc3l5I9heN5raVcRia1OzksDz0PbmrfwcuVutK1d45NVli+0JsfUrhZWYbeCMf
d+lAHqNFFFABRRRQAUUUUAFFFFABXnfxUnRPDjI67sDftJwGwa9Erxr4sXTTrPZR73YLtwe
mP64oA53wluu7VZYZXfzHYqFG0LznHvXu+jwyQaZGshBYjOQcivKfhLpttfafJIspmht327
sY+buMV7KqhVCjgCgBaKKKACiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAMzxAGPhzUN
m4t5LEBQSSceg5rxH4VSXMGoO8txut2l2hFGCeeSc817/ACIskbRuMqwwR7V84wPN4O+JN1
YT2zxiZyIw7Ar5ZPDD1/nQB9IUVWsLgXNhFMGBJUZ+tWaACiiigAooooAKKKztZvbjT9Le6
tYo5pldFWOWQRq25gMbjwOtAHN+E/CtlpGrXmpaP4mu7zTZpJP9B81ZIYpC2WORzkEYrta8
k8A2lva/EDUJP+ET1XRZJklAaS4MlsXDgyBRjAHK4P1r1ugAooooAK4rxprfg3Ri0/iLR01
C5jiVlX7GJXZC235SwwcHkjPGc967WuA+L11p9n8N7ufUdMTUYhNEqwvM0Q3Fhgll5wPQUA
UfB3xI8BalrqaFoWlyaTd3WcKbNYVkKjOCV74zjNem14l8GLPQNSe+1CPQdIhu7F0aKa0mk
mkUurA5Lk44HGPety613WDPPqH9qxwvBMI1tSTkjntQB6jRUFnM9xYwTyJseRAxX0JFT0AF
FFFAHnviGB4tYn3jAY7w3qKwmRtrNJlWz93PavQvEmnfbLETpnfDzgDqO9cCyrwccfwnn+d
AGVq9/Fpekz6jNHJLDAuSkS7mPPpXkGqX/hbWdWN2dE1O9u5MF4IMoQAB96vW9f0k61o8un
JeTWbuwJeLgjFcB/wrea3vwyeI75GmG0yA4YkdATmgD0XQJkn8P2MttZPYQmMBbZxgxdgCM
VtRkowDEEtxnFZWj6e+l6Va2D3Ut2YU2GV/vP8AWtLIVhuPI9RQB2nh3UFKtYyMMqcoc9fa
ujrzCCV4sTW7EyAg8noa7TR9eXUAIbhBDcY6Z4b6UAbdFFFABTXQOPQjofSnUUARCR0IWRC
R/fXp+VO86Ln94vHvT6Qoh6qD+FACCWM9HX86cCD0pNiZztGfpTTGp6Db9OKAH0UxUZRgSF
vTdzS/OF6AmgB1FNy+Oi5+tIC/dR+dAHLan8N/A+salNqOo+HLae7mO6SX5lLn1OCOa09A8
L6B4Xhmh0HTI7GOdg8gjJO4gYBOSa1i5UZZeO+KcGBGQcigBaKQsAMk4FICWwQOD60AOopp
DkY34+gpNjHGZG/lmgB9GRTPLHqfzNOCqBjAoACyg4LD86Nw9RzQUQ9UBx7UhjRl2lRigB1
eE/FK4kj1O4MKBZdvUcsT/hXuTR5XCuy/Q/418/8AxBsL+x1y4luJPPhck+ZJwTQB3XwYQf
8ACDNL5apI87bsdyO5r0qvH/gjcyvp+oxSXErjzMiJ+icdR9R/KvYKACiiigAooooASiiig
BaKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAryz4p+G7uTyvFenBJJrKMpLE8e4lf7wz0xXqdVNS0+D
VdMuNPut/kzrsbY2049jQB558N/Epu9LhS5Rk8wdSMAt6gehr06vnCRrz4feKZrCSRJrMSY
Fw7ZMYPIBH0xwK+gdIvoNR0m3ureYSq6DLA55xQBeooooAKxH8W+Go7y1tH1uzE10jyQjzR
h1U4Y56cYP5H0rbr57+L8fgbTfFlnBqXh253ND50k1hcpBuDOc5QqcngnPHWgD6CjkSWNZI
3V0cBlZTkEHoQapatDeT6bJFYLbtOxXC3IzGRkZDD0xmm6Cunr4c01dJQpp4t4/s6sCCI9o
25zznHrWjQB5r4M0a407xO73vhK80i5KSbriC9MlnLluP3e87WIx29a9KoooAKKKKACuS+I
cOr3Xgm+tdANo2pOFMaXG07hnnbu43Y6E11teY/FzQNCfw7c+Kr/QJtYvbKJYkjS4eNVUt1
YKegyT60AaHw0bxQ+n3jeJtH03THBjWNbMIGkwvzM4QkcnkfU11Enh3SJdRN/JaKZydxOeC
fXFcL8Hp/DF3pepXPhrw7faQheNZWupGkErBScKSe2SPxFeoUAAAAwOlFFFABRRRQAjAMpU
9CMV5jfQiC+nhb5lVivy16fXmusnbq93lxgyE4A5oAylYtwQzL9O9V9VQDT9/G+N1YYGec1
OoDb1V8oOD6ZqvqYSPTmCtk7lAx25oA0AGB3EBX9Mc08DqMEg8470xXcIMt82BzipSU2kqf
mx3oAckiNlRGAQePl6mje0JWVMtIp4wcEVG0TKRscY69eaduCsckZwOlAHoGjarHqlnvGFl
Th19PetOvN9PvJdN1FLmMExkfvFJ6jvXodvcQ3UCzwPvjYcGgCWiiigAooooAKKKKACiiig
AooooAKTA70tFACYHpS0UUAFFFFABRRRQAUUUUAFec/FoWqeFRLNbrLKziNNzbc55xmvRq8
l+MeqvDp9vpyWi3CzHDE87T2496AL3wosni0ya/ZFUXf7zbggqenXuK9MrlfAOmzaZ4QtLe
4OZduT8u3APIH4ZxXVUAFFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRQelAH
iHxktbGaRb1eZoOuR8pbtn6V3Hw4MV34Rtrtykk0igPJENqMR6AcV5z8TZsRXh8xCHnGPNO
F5/lxXp3w2006X8P9OtmtvszYZ2XBGSSfm59Rg0AdV5JViyTOM9icj9ahnu2tF3TxO6f341
zj6jrVugjNAEMF1BcKWhkD4OCOhH4V4l8X77WrfxZpc2j+GrXUUhj5uTZC7Z5A3+qbj5QOD
j/AGq9vaGNtx2DJ6kcH86+ZrvUNP8AD3iPVD4Y+LT2Vpe3JeeKS1klkSTJBJJGGx6jnFAHu
194jutO8H2WpXlgtpf3ESbrVm4icrkr749KzNG8WasNXh0zW7VQ88ayKyDBAPI4FXrPT4PE
/gTS47rVBqwkhVzfqnlmQ4++F7Z9KfoHg220XUXvXuGupQgSNn6qKAOoJAXcTxS5oooAKKK
KADNefeLT8SP+Eshk8JfZm02GyMjw3Sr5dxLuPyZ+8DtwQeleg4pMUAef/Dy48c3Opa9L4w
059PheSNrS33K0cfB3BCOSOh59a9BpAMUtABzn2ooooAKKD0ooAR2VEZ2OAoya8ivNUju72
eVtwLsTt28gZ4r1yRN6Fc4rxuazaKRyjKWVmXkdeaAIY7vAUZGN2CCOT6VBqd/G1hInzI+5
V+QZxz3qdLMhCI2K5wTjqDUGo2Mn2GXDdXDgf40AaKXUUnlqWB/ukDircjpgIzrz3z+n1rM
htmG0lQVDZAxWolnJqTC1t408xz8ueBkc9aAITMm4BcKzZ5HalS7iKfKTuxkcdfenX2jXVn
eBb5Sp2nbtPBJ96rJassiJuX5futj+dADobxVibzWZ2Vunr9amt9f1Czut1pKo3jIQ8g1Ua
zaJGAIOfvkDrUUduwmRQwHO7pkUAdLH411IxL5nlK2Mk+XxnPSpk8ZagZlUtFgHBBTGfxzX
MmCQwFG2l1YsB0pptZmDBpclsEgjAFAHcWXjWFxi9t2TLEBkHBH0roLLWNO1AE2t0rkdQeC
PwNeWNG0SBhygIPAzU7LLkSxMUPt1B9aAPW6K5/QtdF6gtrllE6gAPnAk/wDr10FABRRjmg
jPfFAACCMg5opMhRyQKpT6nZRR7jcBsdQnzGgC8DmiuXm8TyFZBa24JydpYdB9Kof8JFrLI
zbrZTjAUoc5/OgDt85JHpRXHw+JNUM+Hht3THPVSK6DTtTj1BG2jbIn3h1H4UAaGRnGeaKQ
Lgk5zmjHrQAvNFFFABRRRQAV4BfRXnij4nJcukf2eOQq0RkDjAOMcHqTXu99PFa2E888qwx
ohLSMcBfevCfAiwP47v8Ay7QyTGUlrhTlcljkD0zQB7xbR+XaxJjG1QMelTUDpRQAUUUUAF
FFFACUUUUALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFQXkogs5ZScbVJzjNT1T1RHfS7gRsVYISC
DjpQB88eMp31nxJa6XbBJp2ly29/kQnpur6NtE8uxgj+X5Y1X5enA7e1fOllCbn4rrbXRi+
SX/Ro1wVkOMkk4619HQh1gQPjcFGcdKAH0UmPmzk/SjHPtQAteC36/Fazu57FPCw1HyRcxi
9jWHE5kOYpORnKDoPzr3kDA60vP4UAc74Qt9STwlpD6uskGpC3UXUZAGXxzkDjP0roEkR87
WBIOCPSnU3YoYuFG498daAHUU1GLjJQqRxg06gApAQc4I4OKG+6SQTjniqAgvIZfPgYOJTu
khkPTj+E9qANCiqYurrbltOlBzjG9D/AFoFzdFj/wAS6UAdy6c/rQBcoqGGUSu6tGyOh5Vs
d+/FTUAFFJilI44oAM5ooAxUNxMlvbvNKwREGSTQBX1W/i07TpbiVwpwQg9W7V5PczyeaGk
25lY5bdVzxBrMur6kGfdBbKCI427+/wBaxY1lkDhELEHI3cflQBcjuCJfLULhs9+mKdfBZN
PmVSSDzketVVtGMmdo4bOARyKlkhYyoI1IQ5DZ6H0xQBbhuoZrZNswf5BntWvo95BZ6hBPI
fl3bcg5wDx1rj7KBYr64s7gLGZcvGQM49cVsx2jvaeXKSqqMKw70AepahaWt9EtrcAEsCUP
cECuSuPDOrROogWGVWPO04x9c10vh+SS40aGe4GZD3Ptx/KtagDgx4Y1Yx7Gji5P9/gVn3u
jahp9qHuYQEBxuQ5A+temU2SNJYzHIgdT1DDINAHjZucOWBABODUouVIAL9MgDNaXiXQZ9P
vpJ7SEm1lYOMDIU55Fc/8AZ5xLjblc5HfHtQBoxzqUAV1znnDc4qfzIWjJaTaF44OKyTaSq
SQu3b8vHf3qXZK6IANvy7SzdGoA0o5ViUvDMCyjII6j2rUj8X6lHAA5jZwo4ZcVzkRK3e11
VFcDp0JFSSQnzg6hWU5WgDpE8XXzRBmeNWPbaDVSfxJqskjObgpGBxt4rDS3cIFFu6kZ+dT
+dL9nm8uMkYB+9kcigDUhvbmaMySSsGc54Peke8wygvsI6+9VrXzo2ZSAN3TvmmzQPcSYKE
svIK8ZFAE8V4pdlYhjjIJ6EUQ3ynzGdBszjg1QW2uMCN48nZhm9PSuh0zwpdXmJLlfs0DAH
n7xP0oArwS+fJ5Ua7y/QDqa7DRdKlsj588g3suNgH3as6do1jpkeIIgWPV2A3fnWjjnNABR
R3pOmMDOTzQAtFFFABRRiigDG8UkjwhqxEbSH7LJhUAJ6ds15L8LFaONJdyAyT5zjcc4HXm
vY9bluYdAv5rO2+03CQOyQ/3zjpXi/wAN0MMr33lmPfOWaN+PLb+Lj0oA94opFIZQR0IzS0
AFFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABVHWLhLXRrqd5PLVUOWq7nivN/i
b4gtbXw88Ju2j3p0j5IPTmgDhPh4LS/+I8rJG0kiRk/OvA+blhk8dhX0GCCMjpXh3wZ0q5S
WbU3lLmUggkcsuOc/wA69y6CgAooo60AFFFB6UAFFHajnPtQAUUUUAFFIMjqc0vOaACiigZ
xz1oAhHF5jH3kzn6H/wCvU1U2dv7WjjIIUxMQR9RVw0AFFFFADZJFiiaRzhVGSa881vXZdV
cwIjRW6twueW963fGV+9vpKQRNhp5NhI64rzp2mm8ze7RlQAMfrQBaZBsw+xj2Hc0ccKu0D
rjNUDJujwXYBW2g5P5V6R4b0C0h01bq7h8ySUbgsg+4KAOLGAAWGeM5zTwMqHIyR056VoeM
NPSxv45bSPy0l+bg8E1y5+0FdxmJVXPbpmgC1qiC3+z6hKpPluBuUZIB4NaJlZf9qPsehBx
6Vg33ntoO0tuZZAOvOcirMbyhYXf5OMknqAP8aAPUvCzB9BjZXLDe2M/Wtuuc8G8aCy7icT
MQT6HBro6ACikCkNncemMdqU5xxQA10SRCkihlPUEZBrKvvD2n3rb9nkP3aLAzWvRmgDnj4
SsSMefN+n+FMPg/Tyu0TTAZz2/wroywUZPQUcGgDnR4Q07Kkyykr06f4US+FbTjy7mRWPGS
oaujpGUNwR05oA5Z/Cjoqi3vfYl1x/Kqtx4Xv5UIDREnj5m/+tXaUGgDhIfCmqIcF4iB0Jb
/AOtWxa+GUEeLqcsSOicc/WuiozQBm2+h6fbujiLzHQfec5z7/WtOgdKKACiiigAooooAKK
Q0ZwMk0ALRRnk0UAFeDeLdB1zwlrLXuk3CGwuLoym3hiOV3H3znvXvNZ+racuo2Lw7tjkcH
GaAMPwf4x0jxHbtaWs5+2WwxJFIMNgYG76V1lfP3hp49A+Jk8EDLIVVg80XRhn7pOccGvfL
eZZ7dJVIORzg5we9AEtFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAGfrOpW+kaN
c6jcyrFFCuS79B2r59uP7U+IPisR2HnDSbrhpGQAcfyNeo/FxblvAcvkEbFkV5FLY3qD0Pr
9K5T4UTW3mQJaW/loAT0wA3RgPzoA9W8PaJBoGiW+nQEt5SBS56mtaikyfTtQAtFHPegUAF
FGcUUAFFJn5sDGaXvQAUUUUAFFJn5sUtABRRTVBUY980AMODcrnrtP8xUtQMT9sQAfwNn8x
U3NAC0juqIXdgqqMkntQWAUsTgDua4DxX4lknY6ZpzbY8lZZB/FjsPagCpreojVNXLRsGhH
yoM9qzTGo+VQODwT3+tZsMt5NIkUaeY7g4VF5JrpbHw3qd9GHBRFIBLtwM+nHWgCx4b0Nr+
5+1zoUt4T8uR9816FgYx2rMisriCyih+3srRgD92gA9uKlee5tYD58L3JUE74lHP4ZoAzvF
cKPobSugbymBGe3auEjhVU+4ADyOa7rWr+zvNBuYYndmlgMiDym5A/CvKJdUjEYjWRwUGc7
D07g0AaN+pKxWxG3zpR0HOBz/SrzrBGm6QhSxwVJrnIdZD6yZXcvHGgVRsPGe9WbvVbZiyv
NwT3QjB9qAPVPCgUaJxj/AFjf/WreyPWvNfD3iP8As+VknlVrRsMeMEZHWvRYnikAkjcOrg
MCDnI9RQBLRRSZBGQcigBaKKMj1oAKKTnd2xS0AFFFICSOaAFooooAKKKO9ABRRRQAVzHj/
aPh/q7tqh0rbEGF4Ax8k7hg/J835V09cT8Ttd0/RfBNyt/f3NiLxlt0ntot7ISQe/A4B6+l
AHKfDjxdqWseKF0658d2etxLbMwtYtPeFzjHzb2A6frmvYa8S+Gh8HHxv52neN7/AF/VpLZ
40Se3MSiMEE9uTwO9e1puCDfjNADqKKKACiiigAoPSiigDw64t59K+J2p6d5QFncBpkKAPj
PzfN6HrxXrugpHHo8QiTYnoDn8c14t4xD6V8UbuKK6eC3uwk77nwm4nnk9+Ole3aP5Y0a28
sALszgHNAF+iiigAooooASiiigBaKKKACovtEH2k2vnJ54TzDFuG7bnG7HXGeM1LXm3jjQ/
EuqePvDd54YtBZzWeXuNWaTCCLdzAU6tnrj3oA9H3oX2bhuxnbnnHrTq+Q9a8V+NPBnxjv8
AU9TvTNqEE214zkRTwHlVA7KVxj0PvXtvw2+KyePNb1PTn0x7Mwjz7cg7gY+AQ5/vZ/PPtQ
B6fRRRQAUUUhYKpZiABySe1AHNeO7OK+8EalBMuV8skYGTntgd68z+DcLnUrwXFsYdpDIue
M4547V3Xj/WrVPCd9bxSMzvCx+Tt+XeuH+CzM4uJI1dow2SWj2liRjduzzQB7hRSZoU7lzQ
AtFFFABijvmiigAwM5xyaKPaigAopD0znFAIzjPNAHA6x8VfD/h3xZe6DrcF1am2RHWdIzI
su4Z4CjIxmu6t7iO6tYrmEkxyosikjGQRkcV4Z8UP+Eyh+JFldaVrdlb2qIht0luo4Vib+L
zFY5YH19DivS/Evis+HfCkGo7EuLqdVWPywdjNjkj/AGfT2oA62ivLvDXjvXpNdstO8RWJh
S/XdBIU29eleoEgKSSAB1JoAgHOoH/Zj5/E/wD1qjvtSs7CLfcyhewUck/hXHa54wEGszWW
mSFm8td0g5CnJ6fhXKXN5JNPvk3y4c7nZuuaAOp1nxDPqMJigjaG3AORnlz/AIVy0iQxBTK
QMnAHfNPk1K3gtpJLpGj8sEgA5z6V0XgrSjfXLa3qduBKP9RGw4Uf3h70Aavh7QEjtop5bU
xMw3Fn4c57AdhXVxxRwxLFEgREGFUdAKfRQAUYoooATaPQVwniLw/DbXUl7FbqYJfvKP4TX
eUySKOaNo5FDIwwQR1oA8k8iKOTIQEqPoBTZIYLmQmaNSG4AYDmun1bw3dQl5bJfNh3E7cj
cB/WuQkc24kgniYur4wRQBX/ALLMJZbdlaMHHlSDjHsa6rw/4iuNKlW11OFVtD8vnI24R+n
HXFc/aysYdyqCUyCGoS7DshkXAJIGe/4UAeyRyRyxrJG4dGGQynIIp2B6VyPh+9MVvBJytv
8A6mRR0VuqsB29DXWFwOCcH0oAdRigfSigAopD1HNLQAUUUUAFFJk7unHrQDmgBaKKMgnHp
QAUUUUAFc/4xF0PCGoSWGjwavdxoJIrSdA6yEEHp3IGSB1roK57xrY3mp+CNVsNP1FNOupo
cJcPIY1TkE5YdBjIz70AcP8AD/XfGOqeJzJrXhWDTtNvYHmtmS28s26qQuC3UliehweM9K9
Z7V4d8MPCGs6R4+uLyTWIdU0yG3KiWDUvPG58YBT2w3XHrXuNABRRRQAUUUUAFFFFAHnHxP
8ACh1bS/7Vsrbzb+2wUG7APPcdDWP4J+ISxvDpGsttnbIyAFSIA4AJ7GvXmUMpVgCD1zXk3
xR8IWQ0631m1iECW8oM/lJlnB/zzQB6vHIkqB43Dq3II6U+uJ8B67Z6jYC0tZgywxoAgOdo
x0yOtdtQAUUUUAJRRRQAtFFFAARkYooooA+b/FPxZ8D6pr1xba98Oxfi3kMHnzOqzYUkdMZ
HPbNd38J/EXw91B7vTPBejTaXOEE86ypksMgD59xzgnpXgWoXfiKTx14iktLrT7y5a7cTmR
Idk2HIBVZB/KvVPgcuq/8ACV6m2o+GbfTf9DAFzBbGIP8AOvy5B2n14GeKAPfqKKKACsLxL
cC20yUiRkeRCgx0HvW7XH+PGUaQoYkAZbJOAMd6AOEltbrUbG6d9zNHGzO46qcHoO4wK3/g
5pL2vhOXUJLoyrdyny4NwIhUcc+jHqR9K5HQGufGetT+GVtZYdMtl3TXEE3lOyMMYPXPPIH
tXsnh3RodB0SHT40jDLzI6A/vG6bjnuQBmgDWooooAKKKKADGKKKKACiiigBMCsvXtUs9J0
uSe8vVs/MBiilYEgSEHb/KtWoLy0hvrKa0nXdHMpRhgHr3570AfG+s39trWsSavrfiCS6u3
RY3ll0gjIUYHGcV9RXvhm08R+BdP00y7DHbxNDLsxg7Bg47fSuVT4EeEfNRrnUNYuo1IJil
uhtf2OBXqkMMcEKQwqEjjUIqjoABgCgDzjw78N7yx1y11PW9WN79jGIIwSQuOnXtXR+K9Tk
gtTYW0hWWVcuy8kL6V0F7cpZ2M10/3YkLY9a8tuLma7mkuZmJdzkE8UAc5Lb3kmpTfZztRU
VSWXJqx9g1AxA/bosPjd8nf1qexdvtN3LhnBkxk9u3FaCkMSjqARzyOtAGaujSyzrPc3JmK
jCqE4r13RrE2Ok2sLtl0jx6YzzXH6Np7Xl+kYiAVMF2GcAV6EBgYFABXK+KPHvhfwjcQ22u
XzRXE6bkhjiaRiucZwB04rqq8S+KX/COH4hacNc8TahoEi2BaO4gUMmN54xjcCT+HFAHrHh
/XtN8TaLFq+lPI9rIzKrSIUPynB4PPUVqYrlfh8dNbwXbHStfn1613vtvZwQzHccjBA6dK6
ugAooooAKxtY8PWWqwyEr5dwQAsg7EdM+tbNFAHk0+mPp1xJbXClZOpwOG981UNnH5gCuAN
27BH3TXpev6Z9tsXmgQG6iXKHuR6V5vEZNgWaJd7cnB6HNAHVeF33zzafNykqFhng5HcV19
tloBFL8zxja5bufWvNLXUnsdSgmjdU2/e46r3r0Z50Ty75GLW7oAxUZ47N/n1oAu0UisrqG
VgwPIIpaACik3DOM80tACY9zS0UUAGKAMDAoJwKByKACjHNGR69KKACiiigAryP4uTX13LH
4dXxRoml2F7al5bfUdwd9rZ3BgDgdPyNeuZrx34v8AiM6JrWlwrpGjOZbeRmvtWtjKmAf9S
uAeT1/EUAZHwg0ew03xnczW/i7RLl5bUp/Z+klsSYIO99w7e3rXvNeC/CnxMuueNVYJ4ZsB
LbyMtjYWRS4QDH/LTGMeoz6V71QAUUUd6ACiiigAooooAKz9ZS2l0e4iu1DwuhVlPetCua8
byTL4VuhBu3spAK/eBx2oA84+Ec1mmvX2nWlqE8oMfMLcsu7jjtXtleS/CDTbq3k1K9uQr+
cFCylvnbB5yO1etUAFFFFACUUUUALRRRQAUUUUAfPutfCf4f6144vdD0/xXdWmuPuupLdgs
qgsSSOg55zjOQK634afCvUPAPiC9vZtcS/tJ7fykjVGQhtwOSCSOgrxXx14P8TeDPiDd6hp
VtqEsIn+12l/EruVyc4LAfeByDn+teq/BjxT468S6tq9x4gVpdMYCRZZIygjl4GyMemMkjs
frQB7VRRRQAVxXxJjkfwjdGGSSOURsVePqMV2tYfiu2W68NXkLEYZCMMMg5GKAOE+DOoXF9
pN4bp1d1YKp2YbaOmT3zzXq9eGfBzz4dZuY5542UxKoQHLKRnrXudABRRRQAUUUUAFFFIzB
ELMQFAySTjFAC0V88+M9J8Y6p431W7i0vX7/TnZfsb2WorFF5e0cr7E8/417zpKSR6LYxzJ
IkiW8assjbmUhRkE9z6mgC7RRRQAUUUjMqIzMcKBkmgDnvFl75GmLbKfnnPI/wBkVwuVMTH
IXHBrR1nURqOoPcAAxj5Y2HXaKwtScpAQu3LkLn+6T3oAi06NntnYZ2iRgcH3rs9E8OPdxC
a43QwHleMM/uPSm+F/D8UsaSTw/uIhgc/6w+9d2AFUKAABwB6UARW1rBaRCKCMIvt3qaiig
ArxT4wajfWfiGxjtbu4hU2u4pHpC3YJ3nneRwfava68b+LVr4yn1+wbw1DrzwfZyHOmzBE3
7j1HXOP0oA7H4YSanN8O7CXV45I7t2kJWS2W3O3edvyDGOMV2deU/C3SPiJpl7LJ4qvLqbT
7m1DiO8mEkkU27gDnI+XrXq1ABRRRQAUUUUAFeea9arb6tMEjCqW3LgcAHr+Zr0Oud8UWLS
2iXkW0PEcMCOoP+FAHBSQNLMhkCgAkEKOSK6/wrrDNGmm3JDIARE5GOP7prA25bzXbBxjOe
1QOcIpRgeckdwaAPSbaI211NAmPKb94g/u54I+nf8au1yeiay89uIriQtPbAkOx/wBYvcZ9
R/SusByMigBAAOgoChRhRgUtFAB1owM570UUAFFFFADflDEcbj+tOwM5pCASDgZFLQAY96K
KKAEx61k+I59Fs9BudR1+CGWwtF82TzYhKFHsMda164L4k61pMPhzVdE1OK9MUuntcyvbFU
OwOq4UtwSSRkc4GSaAIfCPjLwX4g142nh/Qbi0uXhZ/tDaeIVKjGRuH4V6HjgV8+fCO+tp/
Hot7dfEGY7aQFL69WSOPGOqAD2A+tfQfagApCMgjJHuKWigAooooAKKKKACud8XeX/YbtIz
KozuK8nBHNdFXCfFO5eDwVcCJzHJjdvHYUAYXwZtZYbDU7gyM0E8oMfzZHBOeOoNesV578K
9Jj07w756eYGuVV2WQ8gnnp0FehUAFFFFACUUUUALRRRQAUUUUAfPEfxp13QfHmqReIbc3e
hG8ktYvKiCmHY2Mqf4iBjIP6V6n4e+IGl+I/F0+haTGk9pHZJex3kcgKuGIBUrjKkE96u3P
gLwrd6LqGkXGlI9rf3D3coZiSJm6upPKngdK5L4c/Cm48BeLtU1JdUjurC4h8mBCpEgG4Nl
u2RjHHX2oA9UooooAKztct/tXh+/tx954WAPoccGtGmSqHidDnkEcUAfO3wy1WTS/GMOjNC
4QkqwbvJnlgT29q+jK+fvFNuNL8Swa7YWZuLm1l3vG8rAfL3CjvXqPh34iaB4j1CPTbd5oL
14RKsUybd2RyB6kYNAHYUUUUAFFFFABVHV9Ltda0a60q98wW90hjfy3Ktj2Iq9VDWNWtdD0
a61a+L/AGa1TzJPLXc2PYDrQB81+Orrw3ZeNdWhuvDd9dtBIIZbk6m1usj+WDwijCgjoB6V
9JaIQfD2mlITCptYsRs+8oNo4Ld8evevnPxD8T7zV/EF29rbWF9pHnI0Nhc6SXe6A6BmIJD
dRnNfSljIZbC3c2xtWaJGMBx+6yPu8ccdKALNFFFABVXUv+QXdf8AXJv5VaqtqGf7MucDJ8
pun0oA8x3qfkZQg6fT6VQ1FFaGJWG8+avc9c1aLoshBztHBBpQqz3thCvzM9zHkA8feHFAH
qdjEINPgiXOFQdevSrFHSigAooooAK8F+KGtaVqvizSJdB+Iljp2o6azoYpZXEcb5++CoIz
1BB4xXvLHCk5xxXyDqmrnfqwg8SQSy3kkjSqmg4aVyTwHI4z6igD6g8HWmp2fhGyh1jWk1q
8Kl2vI+VkDEkbT3ABABrfrhvhNa3ll8LNHgvdOaxlEZYRM5ZiCxIYg/dznOO1dzQAUUUUAF
FFFABUc8MdxbyQTLujcFWHqKkooA80lij89htJWMkByecelV3SMS4yVB5AJP51Zu/mvZcyc
lzgLUUmSCxXAxkHv+FAGloMSSa1HHJ8ylXBTpngjNdutsqxhFkkAAwPnOa4jw06NraKWDlc
8/hXV2GvaNqktxDp+p21zJbzG3lSOQErIBkrj8/yPpQBcW3C5/eynPq5o+zRk5cs/szE4qa
igCu1v5Slrb5HH8OTtP1FTRuJI1cdCM806oWhYOZInKseSp5UmgCaio4pBKmcbWBwy+hqSg
AooooAKKKKACvMvif43n8N3dhpNvpGn3f2uKSWSXU22wBBwUGerH0+nrXptc14oufCgVbfx
XawSW0cT3QkuoN8ShcBsNggNyOOuKAPN/ht4hg8ReOzqceieGtNNxbMALWTN6FXAAKjjHrw
O1e21wXhXVPhZc66IPCLaV/aZiYj7LDtfYMbucDjpXe0AFFFFABRRRQAUUUUAFeR/Fm4kv7
vSdEtmfMsuZNnde4PtXrTsEQuegGa8HElxqvxbnkinmESTFSSu8Mv90N0WgD2Hw3Yx2GiQw
xRlE2gKGbccfU81s0yJdkSqBjAxin0AFFFFACUUUUALRRRQAVzGveLoPD/AIj0bS72ymW01
RzEL/IEUMn8KN7sfpXT1Dc2tteQGC7t454mIJSVQynByOD70AeV3Xx68I2Gv3ul3lrqCpaz
ND9oSNXVypwTjOcZFdh4Z+IXhPxfcNbaHqfn3KoZGheNkYKDjPI9xXkHif4FazPe6/qGmXF
jcpdyPdW0TbklRtxby89DnJGc9hUXwK0HV9K8b38uq+HNQsT9maNZpI2SNDuBKnPUnHGPQ0
AfR1FFFABRiiigDiPE/hM3rGeyiyduNo9c/erxzxPY3vhzXoNdjSSKeIYSReQSP4SO2RX01
XMeNNAg1nw3dAWa3N1GhkhQnG9gOBmgA8G+KIPEuhQ3SunmEYIzznvketdPXzf4O8QXfhrU
jot7BFZzQPyYwcsTzz7e9fQWm6jDqFhFcI67mXLAH7poAvYopMiloATGP8aZIiOP3iqV7g9
CKkrnvG+n3uq+A9a07Tk8y7uLZkiTdty3YZ7UAeQ+OPCXxOm8T6nq2jS3TWJmVbS3s50UhN
vBAyMYPX617bpNtdwaBY213PJJdRwRrK8jZYsFG7JHU5zXl2k+GPjQukWyDxrYWirEqrDJb
bmjAGNpO3kj6161ZrPDYW0V7Os1ysarLIBgO+OSB7nNAFgKQAMn8e9B+maAQelLQAADrVa/
QyadcIqliY2AUdTxVmigDx66tZRO3mKwBIyDxg+mK0dB0e6mlivFt12QzLtYtjncO3fivS3
traQkyQRuT1JUGoblYLexZwqxRxkOdoxjB5oAtnpSYOTzQrBlDLyDyKUnFACbaCM9aWigBD
2GK861b4kaT4fuIk1/w/qVrcS7tsa2vm7drFc7l4IPUEetejV498V4vFVxr1jD4b/t5j9lJ
KaZIqx7txwWB5/GgD0Tw3r1h4o0KLWNNhnjt3LIEuIzG4Knnj0rcA7+tYfhH/hIB4R04eKf
K/tYRgT+Wc89s9t2MZxxnNbtABSEE98UEhQSTgClyCM0ANK5IPpTsd+9IGBJAPI4pc0AIwJ
AAOPWgjJB9KWkyN23v1oA86vrdINVudpDDzCo/wDr1RZgAUbBIOPmOKn1m4j/ALcuVEwY7y
cDt9a4e+vI9U12a2u9S+wRQI2xmU4cgZ7UAdY2ut4d3apDpV1qbx4AtrYbnfPGRx2zmuQ8L
aP4ci+KFrqlv4M8XWkr3ZdFuIgttbu2fmbHO0ZPU96v+E9ckgdJi+8QMCCQRn1FcZ4Ri1B/
ijp1zfata3cz6lvJ/tos+0sSF8v+L6UAfVlFICM4zzS0AIRkYyRS0UUAQj5btgBw65z7ipq
ickXUQAHIbP6VLQAUUUUAFFFFABXP+NJZYPBGrSwsFkWAlSbb7SOo/wCWf8X0roK5bx1pWs
6t4aeDQ9eGjXSOrmZzhGUHlWPUdjkenvQBwnwmv9cvtdv1v9Et3s448x6mNNWyZW7xgYBYE
c+2K9krzvwjb+J4vFVxBq3xDs9dW1ixPYQwIroW+6xxyO9eiDpQAUUUUAFFFFABRRRQBkeJ
rm5s/Cup3NnGJLiOBii7sc465/WvI/hNCGujIr+cJn3uXUjnnkHv3r1bxXdG08OXbqyofLJ
3t0TA6kd64b4T25e2nuvt0d0fNcl1QqGz6ZoA9WooooAKKKKAEooooAWiiigArC8Xx6+/hS
9bwxc+Rq0S+bBlA4kK87MHjkcVu0GgD5V0D4t+OfCkN5Bf6L/aEbXcjzNcpIrRyE5dARwuP
TtmvXfhx8WYPH+p3Gmf2LJYXFvB5zN5odCNwGOgIPNcLrXxl8Y+HfEmq2V54Utp9OS6kSNm
hePegbAO7kHIHXFXfDXxy8FPqay33hf+xLmb93Jd26I4wT/EQA2OnrQB71RTIpY54I54XWS
ORQ6OpyGB5BFPoAKTA596WigAoxRQSB1OKAPGPjB4U2258T210kPlJ5bwMuFck9cjnNdH8M
2D6TGRIHVoVyVJwT3/AFq78UdOuNT8BXNvaH98HRlGcA4PevPvhd4seHxAPD50GWJz8ssik
YQ/3yD0B4oA93C4J9zmlpAQTijPNAC1U1FL+TTbhNNkhjvCh8lp1LIG7bgOcVbJA60zeBGz
SEALkk+goA8t1Xxt8QLLxC+k2XhrSb11wEA1FVaRioJG0nPBJ7V6XZm5m0+2kvYVguWRXlj
RshHxyoPcA8V4B4j8P6b4p8eajqdv4p8M6dbrdqDdiVhdLhV5Uk4J9COPyr6CtSn2KExTm4
Ty12yk5Mgxw2e+etAEyrgdc96UdKO2aMigAoozRQA3BJ9qr6hHv025QKrZjYYYZHSrVI3KH
tn8aAGQZ+zRZAzsHA+lSH6VVsJVkttoYFoiY39iKtZoAO9GKTcucZ5paADFeIfEHQvDumeL
73XNQ8f6poss9qJjZ2pZnYbsYQ56E/w+uT0r2/Irxr4uappWn67pcuo+EbTWmgi89Zp70QF
cMflK/wAa98c8/jQB2/w8isl8E2Z07W7vV7Z2aRZ7z/XKSeUb0IPGK66uS+Hl1oF54Gsbzw
5ZPZafOXlEMmcq5Ylxk9RnOD6YrrCwGMnGTigBCoIIPINBA3bu+MZp2a434k61daD4Kl1Cy
1qDRpxNGoup4TKoBPI2gHr60Aa2peKNE0jxDpehX155d/qpYW0Wwndj3HA/GtvrXzt4T8a6
lrfj3Q4tQ8d6RqbGbasK6YVkORyqOU+Un1yOlfRG4ZxQAuGyeRjtTQmFwWJ96Xd36DHWlzQ
B5j4j01ItduhkDzcHGO1cvdeH7e5kE0knzZOOOtd54uhn/tiKVWzE0W35RyGBrlElAnUFSx
b7wI+7zQBialGPDuiPdxWctxtAUxxJuc544FcF4DTwpJ8R9Amt4tXt7r+0AUykbRu2ehzyA
DnPU167dTYBQAgngEdvevLfB93Zw+PdOu77wfJ9u+3ZFzGxWNSTgPtJ/GgD6xVQCT3NOpM8
UAgigBaKKKAImybqMDoFJP6YqQk5AxnPf0qG2LOjSs2d7Ej2Hb/PvU9ABRRRQAUUUUAFc94
3gs7jwLq8N/a3V1bNAd8VoMytyMbR3OcH8K6GsDxobUeBtZa+s7i8tltnaSC2YrI4AzgEcj
6+lAHlPwk0/wAJJ4nBspdVttbtIJDLBqCLGbkOR+8AH90cY9817rXgnwS1jRW16802HRraO
/ng84XdrM85VBjMbs/3eT24P5V73QAUUUUAFFFFABTXdI42kkYKijJYnAAp1cH8Utfj0bwh
JbbpFnv8wxMoyAcZ5oA474j+LX1m4k8M6GZZ5XAD+Wh27SOuf8ivTvCOlR6X4XsLcRhXWFQ
ehI74z3riPhp4cFvDBfzWwiujHmZi5ctnPHNerAADAGB6UAFFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFF
FFAHzZqvw18V6tr2qar4O8Z2F/DPcyS+RBeMpjyx+UjkcZIrKj+CXxCvLG/utQgsGvZmXaJ
bgeZkHlgyjA44weuat3Gn/E7wH441/WfDvhhnt724kbzVthOrRFywA2nKjnOK9E+GXxJ8R+
LtfudG8QaFHp8lvbmbzFR0LEMBgq31oA7vwbpt7o/gfRtL1Ig3drapFLhtwDAdM963qKKAC
jHOaKKACggHqKQ53D0paAKepWa3+nS2zMV3DgjqDXzlf2r6R8VYGtpZcySp5hDHgDoDj6Z5
r6Z6ivnrx3GV+KcH2QrCUjMzx44JBPI9SaAPoCDm2jOScqOalrnfCN/wDbdGGS5MbbMsc9u
ldF3oATGetKQCMYooPSgD5x8WzeANE8T6jo9v8ADhbu+iuDNM87ssYh2hnkUDoOTjtmvfdC
+yHw9p7WFu9taNbxtDC/WNCoIU/QV4l4x1Lx/B8S70eHU1W6KypFFA2nobd0IBKGTqUPOa9
5tjKbWIzxLFLsXeiHIVscgH0FAEtGB6UmcjjmjHFACkZopARkr3FLnnGKADpRRR2oAopbra
6hJKrbYrk5Ze2/1/Efyq4FG7d3xiq2ou0WnyTJHvePDqvqQatZ4BxQAveijNHOaAEIB7V4f
8cUuY7/AEWeLQ4JYtjqb+Sz+1MpByItvYd817jXzl4m1AaJcR+f8RvGbtdGR/IhgAaALIVI
YMRjnp+HrQB7L4Bvr3U/Ael3WoaSNJmMW37OqbAFBwGC/wAIIGcHpmunKg4z2Oa434Z3/wD
aPgaC5F/qmoAzSKLjVFCzPhvYngdB9K7OgAqvd2tpd2zQ3ttFcQdWSVA68d8GrFIfun6UAe
VaD8RPhlqXjK00XR9Mjiu5iRFcCyWNRIMgLnGQSBnPSvVQBgHHSvlK01/x1F4he40XwraPe
LcyXCsuiMhDYIJ3epHH419R6bPcXWk2dzdwG3uJYUkliP8AyzYqCV/A8UAWtvy460Y9zS0U
ARSW8UqSK6Ahxg5FeYXdkbPU7iFiFIOCT6eteqVxXimAQ6j55IxKo475HFAHE6xd2Oh2M2p
30wSKNeXAyTnoAPWvKPD3hG8n8R2GrQ6jYC3a4FwgSYtI4zkDae9eo+KUZvDV5EuknUtygC
2OBvBIzz2x1rifBOgQt400rPgWaJIrpGad70Hy+epGecelAH1FbljaxFxhigz+VSY5pR0oo
AKZKwSIknGePz4p9RuWM6IB8vLE/wAqAHooRFReijApaKKACiiigAooooAK4Dx7feILS6Vt
I8XaXoltDaPcXEV7b+azqrAFxweOQMe9d/XN+OV0VfBWqXGv2b3NhFA3miIDzAhwDsJxg/j
2oA83+Guvvc+L1sY/F+i38M0TsbSw0o2zyEDOS2wcD617YOleQ+BbT4bDxuupeFvEks2oT2
xA0/zNwUYG4n5evAPXrXrw6UAFFFFABRRRQAV5/wDFO3eTw2twl+LRoCXBKBs8Y/r2r0CuG
+J1ql14QuY328xnBPY9qAI/hXdC88FwS87hlDli3TjvXe1538IJC3gK3QxPHsYgbudwz1zX
olABRRRQAUUUUAJRRRQAtFFFABXH+LPiN4c8F6laWOuNcI11GZUeKLeoAOOcc12Fef8AxDi
+HElzpcXjqKAzXTmC1d2ZSg6kkqRtXOOTxzQB4he/FXxJofjTVNT0LxDHquk3c0rQW0rsyx
q2dvyMAVxx04r0L4ReOfG3ifxJc2XiQxy2iWpmSVYFU7t4AG5eOhPFZni/4UfCjQ7eO4vfE
lzonnjMS+aJt49QuCSPeug+FPw5sfDWqyeJdH8URa1pl5bmGIxx7f4gck5I4xjFAHsFFFFA
BR0GBRRQAUUUUAFeHfGGymi8S2F9bx20SmEOXkGDIUYkqD9D0r3GvHPjJdTqtnAkoRmfaiO
oIkyORk9PrQB2ngVYm0nz0DAyhZCD0UkciuvrkPh6LlfCsAubdYGAA2L0HHSuvoAKZLLFBC
8s8iRxIMs7kAKPUk0+s/XLJdR8P31i1pFeCeFk+zzOUSXI+6SOQD60AeFePtP8R6l8RJNV0
XxDZ3FuFjNnINWjgSzI6gpn5ueffNe+WDTPp1s1xNFPMYkLyQ/cdsclfYnpXyn4xh0rRNdv
raH4dWFpaWxRHa7klYhmQNyQ2COoGPSvp7wyxfwlpDmGKDNnEfLizsQbBgLnnAoA16KKKAC
iiigAooooAgu/+POXjPynqamH3RVXUctYvCoDPN8ir6k1aQbUVT2GKAFooooAK8s+IuueE9
O8T2Vl4s8NPqFtcWUmLyJGd4wWwY8DsevXivUz0r5+8Y33xV1/V4bvSvC2taP9mR4dsE6sk
qknLEHvjp6UAerfD6Tw5J4Nt/8AhFbW5ttLV3VI7lXD7s/MTuJPJrq64n4X2ut2fgWKDX4b
6G9WeQ7b6USSbSeOR2rtqACquoQT3OmXNva3bWc8kTLHcKoYxMRw2D1we1WqRvuNjrigD56
8FeJr4eL9K0R/idd6kqXHktajS2CTYJyvmNyB7mvoYdK+T/BmkG1+LGnSTa3pM8y6iWdI79
ndiWOQBjBNfV4oAWiiigArkfGUZ3WsrNtjAKmuuqOaCG4j8ueJJF9GGaAPBfHVnean4Unst
Ms5724LLsjtSd5IP+ciuB+HXhbXLD4j6RNrmg6hAkd2hDT2sxCtng5HA+p4r6xt9Os7SIx2
tukIOfmUcjPvVoDCgEk47nvQAo6UUUUAFRIQbiUA/dwCKlqtDv8At1zu+78u38qALNFFFAB
RRRQAUUUUAFcF8SPGVj4f0ibSnjke/vbdmg3WZuIeuPnHTHsa72kO3IzjJ45oA8F+GPia+1
n4gQxS6bpunRC2dSttpfktKQv3vMx8ueuM+1e99qMDGMUUAFFFFABRRRQAVyHxAax/4RqeO
/dlhaNt23rj+tdfXKeNxGNGMkzxLEoJYyDgDH8qAMP4Pqn/AAhheGWaSJpCFEh+6B6DtnrX
o9eYfBqcyeHdQh+0CVYrohUB4jBHQe1en0AFFFFABRRRQAlFFFAC0UUUAFeV/F7wJd+I7ax
1/SbKPUNR0vObGXJS5jzkrjIyQecdxkV6pRQB8h2HgTxv411y51fxJp+oW9nbIWmYwbX2IP
8AUwRnAJwMADgV2XwIv9QPjTWdM0qC4t/DiI0ht7lt7QyZAXJx9485Ht7V9FVWttPsrOW4l
tLSGCS5fzJmjQKZWxjc2OpoAs0UUUAFFFFABRRRQAV4p8ZBBcbY7mPe6jMGCevGenfHrXtd
eEfGWGdbyydi/ltOwyjY3Agcf4UAemfD6BoPBlkHcOzIpJBzniurrlPA11HL4dt4VQoVQHa
cccYOcdTXV0AFFFUtWi1CfR7qLSbmO1v3jIgmkXcqP2JHcUAeXeIPFPjPTPEuu2yaVpOs6N
DIjRreXcMf2cbRwQeeSeN1eo6Tcve6LZXksaRyTwJIyRuHVSVBIBHBHvXiGq/BrxprmqS6r
qmuaHPey/6xzasBJxgbgBg4AFe2aJZS6b4f0/TpzG0trbxwsYhhCVUDgdhxQBoUUUUAFFFF
ABRRRQBWYB9SjB/5ZxlvzOP6VZqGPDXMzf3cL+mf61NQAUUUUAFFFFABRRRQAVg+LvEaeFP
Dc+tPYzXywsq+TCwDHJx1PFb1ZmvaDpfiXR5dJ1m2+02cpVmj3FckHI5HPUUAfNfhGfwNe/
FPQbzw9omuQP8Aad8plmjaNZGycHjO1Se3UV9T15HpenfBKDxnYJo09jHrVrKIoIoJpOZFy
ORnDHrzXrlABRRRQAUUUUAFFFFABVe7vIbK3eeZsKoyRnmrBIAJPQV5J4319reWW7DSLFHh
XCjJHPUUAWfFfxTm0e9jsNN09ZriTjEgY5JOOCO4561xn/CeeN/D+pC91RzdW0jKPLVQ28A
HAOPu5yK0/Afgi71vVL7xFrMU9pbO+LeCZSGY4+/6Ywa7DVfBzwr5tui3CKM7cc7s8YoA6v
Qtes9b021njkRbmWBZnt8/NHng5HXrkVr187R3Os/D/wAUQ3Wn3DSade3Ci4iZcjOfu569M
9K920rXtJ1pZP7OvYp3iOJEVhuQ+hFAGnRRRQAUUUUAFGB6UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFcJ8
T5hH4Ru8PkiM5QLlue4ru68k+MGppFb2umK7mWcg+UvG9c4IzQBt/CSOMeBYpo3dhK7Nl1w
TXoFc14FsV07wVp9umduzcMgZGecHFdLQAUUUUAFFFFACUUUUALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABXN+LfDFj4j0wJdRBpIcuh255xjp3rpKDyMUAeAeFvEOo+C/EcOg6jH9otix
X7S2cpn7qjtjFe9W88dzAs0TblNeX/EbwjbTW39pyITBbKz4BOFJHU4qL4S+J7m8s5tL1Jx
5sD7EZs/MOo56UAetUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAEMH/LX/roamqtac+ecY/fNVmgAoo
ooAKKKKACiiigAoPSiigD5o8O/wDCDyfFjTZ9C0LW4ZI79gJZJ4/LLljkspyQASeAa+lx0r
5l+H9xZX3xWigfwHatsuZJFvLQTKbdlYkSNubaR7e9fTQ6UAFFFFABRRRQAUUUhIUEk4A70
AQX0qw2M0jyCMBT8xPSvmvXtTufEHiOPw8iyQW084hlcrkrluoFeo/EXxJNb6TcwWCLKfLO
0lgBn1rF+Evh2O8UeJbtvtJIHlNIxLbv4iQeOvQ0AeqaHpp0fQLHSzMZjawrEZDn5sDrzWj
1GKKKAOa1zwtbakGljUCQDKjjg9sV4y39ufDfWLuSaxlurGWTzBMhCvuPZj3r6LqpqGnWep
2ptr2BJoyc4YZ5oA47QviRpGozQWUsyC5kjDbUOdvsfQ12UGo2Vw5SG4RmHUA15N4m+ESbJ
rzwyq298TlfmIB5557Vzd9a/EXSQFu7YxWsYBNxaoZGZeARj+dAH0PRXiPh74q6xbxSDWNM
MtlEXc3bZQhR0UA9SePzrrtB+LHhrVrMyX0p0u4DEeRKdxx2OQKAPQKKz7DW9J1S3insNQh
njmJEZVsbyOuAea0KACiiigAooooAKKKKACvC/iYtvqvji005GY3p2qrPwI0zzjHU5zXubE
KhY8ACvBNdM3/C27PmBWuZkVZp1BIwfT+tAHuGlwx2+lW0EahVSMKAKuUigBQPSloAKKKKA
CiiigBKKKKAFooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooArahaxXunXFrOm+ORCCucZ4
r5u0u6PgnxfcQ3AcwLMIoJG4wepJXvjPWvpqua1/wdpGv3UV5dW4NzECFfpwaAM/w98QdI1
iY2jXULToBkxtndXaKysoZTkHkGvnPxN8NZPD7y6hYNc2sW/KC3+eQknHXsP8a7D4dePL+7
1b/hHdVSSXyYFxdOCrM3fI/lQB67RQCCAc0UAFFFFABRRRQAUUUUARx4y+Bj5jmpKjiPDk/
wB40x7u2jzvnRcdcnpQBPRVdr60UEtcxjHX5ulOF3bNjEyHPI5oAmopAysMqwP0paACiiig
Aqve3tnp9q11f3UVrbr96WZwqjPAyTVisPxXpsmreHJ7GLTLLU2Zkb7NfZ8qQBgSCR0OM4P
rigDxnwsPF0Pxja7fxfp17YXNy4kb+0EZbiI/dVIVPDdMemK+gh0r5r8Lw63D8VtJtbn4da
boltLctJFIdOcPFGueQ+fvcDk8ZNe8ar4q0jR7gW13OTMeqKMkfWgDcoqrY39pqVml3ZzCW
FuhH8jVqgAoooJwKACuf8TaxHpunsoG6R+PYfWtyWVYoWlbJCgnjrXlPirW0nMlzNI0Vqgz
k9B7H3oA8+8Twy674osNNjukZLgrF5PR1LNg49SR0r6M0fSbLQtHttK0+Ly7e3QIvqfc+5r
yr4RaXa6rc6n4muLNZMyiK3klwxUrzkA8qRkV7JQAUUUUAFFFFABTZI0ljKOMqeop1FAHKa
p4OtL1iYwgB6qy5H0ri734XR3V4bie2YOcgmBtoYdga9fooA+crjwrrOg6mkti8wnRv9HWV
yRC+c7vyr0H4c+Jtcv9Qk0XWb2PUJYYWkllQYML78BCeN3Bz0rr/EWmG7s2mgAWZRywHOO+
K8Vk83wj44tPEFt5j+bNsn8wM6qhADHA5zjP0oA+h6KyNB8R6P4lsTeaPdieNThxghkPoQe
hrXoAKKKKACiivOfHHxJs9EVtJ0iXztYaURbccJ0J5PGccfjQB1HiXWLfTdLm33CIQvz/AD
DKL615DpDXXiv4iaatrHDcW9my3RujyUjBHH17YqC18K+IvFeu3V7qEslsZpASn3wRjjOeO
B2r1/wv4P0jwvEzWNsqXUyKs8oJO/H8qAOkooooAKKKKACiiigBKKKKAFooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAKt/Yx39o0EgHPQkZwa8N+IHhzVPDtyviGyvfsqptSVl
4VlzgZ79xxXvlZPiPQrbxHoFxpN1hY5sfOUDbSDnIBoA5Twj4zhv4Y45bsXCso/eEYAPfHt
mvQAQyhlOQeQRXzNHeDwdrl/o+ozQ/ZrWfy45rcEqCOduMfnXb6P8AFO00yzj/ALQM08ErN
5bBCScdhQB7HRXmUPxm8NFnWbzAUbB2qTkeo9RWtonxR8J67dxWcF28NxLwkciEFj7UAdvR
SKwZQynIPeloAKQkAEk4ApskscKF5XCKO5rzL4hfEG206xl0rS7kLfupO4/dC9+R0J7UAcV
418Xa3eeKr/TdEmaOGAmAYlI3biCXwD2PFUBonj0XM0tlfNcpcwDc7uTz647e1bfw38Kx6p
O2tXNpOs5cgm45yO7D1zXukNtBbxLHFEqqoxwKAPmiLwv8SDpz2yTyqgwZIVkO7r0DfrT5r
7xf4WvbeDXnlngmYjPLFGzwN3QnvX0xtX+6PyqlqekadrFqttqVolzCsiyhH6blOQaAPn+T
4lXNtaO+mSS3Vy2SoZSFXBA59v61etfi74wgijWfSIT1y05I6D17c17BZeDPDVggW30mEYL
kFvmIDtuYZPbPbtWfqvgTTL5CsUSCPr5TcqTQA3w18Q9C8QQWMRuooNRul5tVfeVbuM12Vf
O/iDwINHu1l0+OawuIAZI3t32knHp/hXReAPiLdIP+Ef8AEs0st/GvmLLMQCyY6Z9RQB7NU
F1KiW0m4nBU9PpVaK+hlVSkw3MOm4ZrI8U+HLfxVoraZd3tzbpvWTfayFHBHbI7UAeP/D7x
hqsXinSdA/4T6LVLOWd1a2kspDK3XgyPyvtz0rr/ABJY6pa+KdQ1a2so723uYiu+RdwjGMH
A9eKwNN+GuhaBrNvrMNxqSTQOZA8kwcMR6jGema7+21e4+xNsj8+NTxKTkkk9Me1AFjwbbT
6d4a865RzIwMvlKO2OOPWuk0+9F9YJcAAMy5KA/d9q5a31O6mQsJkMCSDqdhxnv7Vkahq8e
j6hezWEZDFAV5Ij5PJz+NAHXaJfSzNNEylYkJ2g5JJycnPpRrvi3QfDli15ql6I0B2hVUsz
H0AFeNyeLtSt7YRW5ZpSxZtpO3FYdvfa74r8WLcMsISx/cvuXdvzzwfWgDsdX+L8WpaUbCx
0yQahLuICN5kaL/DuYdyOornfD+g+J/GWoy6fqUDWFsu2UTgZAwcHHbucCup07wjNdTO9pY
xQF2/eMgxnnv716joukRaTaCJPvcfh7UAWtNsINM02Cxtx8kKBN2AC2BjJx3NW6KKACiiig
AooooAKKKKACiiigAIB61wfirwkbuKeWAuyyqFdQ204z0yK7yggEYIzQB86SWuq+Cr2PU9A
unt4Y9zSo5MiuTjhlzjHv1r1jw18RND8QW8YaT7DcbMukzBVDbtu0HPJJIxWlrfhmx1G1kK
WsZlIxg9D7V5Fq/glrYKLC2+w3kPzxzopwDnqfT2PagD36ori4itojLM4VR6968FsfGnxC0
2xOnGVbmRGLC7uE80sP7vXv1FU9V+J2q35igawfzimySQ5UA56lO2aAO88ceMrmDQL9LO4N
nIE+RgOcHiuZ8E+BJdSEOq6hcHUILoLcJ5vWNvUnueKm0HwJqfjCObUfEKTaUqoIYIGT7/9
5zk8g17RZ2lvY2MFlaxiOCBBGijsAMCgBljYxWNssSAEgcnFWqKKACiiigAooooAKKKKAEo
oooAWiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAM3VNB0fWrQ2uqadBdRF
t+10HDev1rjb74R+GbxwyLJGoIwm8kADjA9K9EooA8zPwh0VXtTEzD7MPlO45Jznn1rlfEn
gDUNKWW+0i3ZbslirQYy+cdz0r3amuiOu11DD0IoA8B8O/ELxZosa2N1ost2kaEb5JfvMuc
8n/JrVi+OTqkTXmheVGRvkmSTgKThcA9T2Neh6n4Ptr6dpYZBAWGCNmax7f4b2YZluRA0RG
3YI8gj29KAPPNQ+KEN60mz7V5QB+baQPQHPbNSeCvBt94m1SPxDezbEgkCvBPB8siEep69R
yK9M/4Vn4QkmlnuNN86WVSrsWIB4x0HHv9a6+GGO3gjgiXbHGoVR6ADFAENjYwafapb267U
UYq1RRQAUUUUAFFFFAFO/0yz1GIJdQq+OQT2ryDxt8NL2/mhuLRYtyBvnHBA7dPeva6OtAH
zPCnxJsBGJLYu0KPyxGJh2PFQXHizxz4fuYXuJGkWYh3Eq4VM8eX16CvpmS1t5v9ZCjduRW
FrXg7RtbgaK5gADMGIxxn6UAcJZfEHTLvTpbsoJ7lYjsUHCk+4NZMXji006M6tqkBEZYK0U
a8BuxxUeq/Ba+hvIodF1CUQ3MxZnYjbbKBkDHUgmnaZ8F9aWaO81rWhcyxsQIU5TAPynmgD
HuPild3vmImjmyeR3wzISCnVRju3vVW28WW+o3a2cxliZwFIkj+Xf2X9a9LPw/nmBhlRBHy
CG5yM+vatS1+GHhdS0l9YR3EroqMRlenuDQB5FHpd74rvU0ayidIobvyZb+2VpAD36cYx71
7tovhDQ9DE7WVt89wQ0jMc5IXbwO3FaunabY6TYR2Gm2sdrbRDCxxrgD/ABPvVugBscaRKF
jQKo7CnUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFV7qzhu4jHKvB7jg1YooA5S68HQy
ODbzeWCCDx7Yq/p/hjS7JTvt0uHbq0iA5rcooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigBKKKKAF
ooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKK
KKACiiigAooooAKKKKACiiigAo75qlqWorpkEU8lvPNG8qxMYU3+WGON7D+6O5rgG+OXw8R
2Q6jcllJU4tX6j8KAPTKKyfDviLS/FOiR6xo8ry2kjMis6FDlTg8H3rWoAKKKKACiiigAoo
ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooASiii
gBaKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooARhlSBwT3FfI+s+IPEKeLLnT9P1jVNMSCZ4pJ9TiUkEHB
4jjP6Zr65PSvl68vvE32y48rWvH8j+YwQCxwpOcAZ3dKAPcvhw7P4Fs2k1w62+5w12YWi3H
ceArAHjpnHNdfXOeB38QyeCdNfxSmzVjH+9BGGxk7d4/vYxn3ro6ACiiigAooooAKKKKACi
kIywOTx2paACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAS
iiigBaKKKACiijvQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAF
FFFABRRRQAd6KKKACiiigAooooAKKKKAA9K+ZNYs/ikNfvYriDxTcSS3Di5awnHkSQZ+URD
+HjHNfTZ6V88/8ACH/E7QvGj63pmlyanqMd28jahJqA8u7hYn92YiflGMfQjigD1X4bW91a
+B7eG8s9Us5RLITFqkvmzgbuMtgcentXY1j+G7zXL7RUuPEWkx6VqBdg1vHKJQFB4O4eorY
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAbmiotxooAnorO0W+m1HThczqiuTjCAgdAe5960aACiiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA
KKKKACkZlQZY4GcUtFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRR
QAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAFPf7miqPnP60UAf/Z
</binary><binary id="_4.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAM9AjQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7ICLxwOB6U4KB90AD2FKK
KACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiig
AooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAK
KKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACii
jpQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUhB4wcevvQAtFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUU
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFcb8Qo/EcGgrrfhi/e
C80wmZ7fbuS5jx8ysvfA5H40AdlXJ/EbUpdL+HmrT20jR3MkXkQshwwdztGMd+awfCHxa0j
W5o9L1xF0fVnUMiyN+6nB6MjH19D+tXPH5N/qnh7Qsbo5ZZr2UD+7DExH/jzLQBveCdTfWP
AmjajI5eWW2QOScksPlbP4g10FeT/AjVvtfw6ms5XGdPupE542ofmH82q14x+K9npGm3D+H
4V1CSNvJN03/Husn91T/y0b2Xj1NAHp2aK5XwLY61b+HVv/Ed7Lc6rqBFxMrn5YQR8sar0X
A6+9dVQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAF
FFFABRRRQAUUUUAAAAwKKKKACiiigAooryr4363r+jeFLI6LJNbRzXAE91EcGPHKjPbJ/lQ
B6rSKysMqwI6ZBr5H8V/FDxPrumWPh601SWby12T3Nupia8c9sDsOnv1qXwF4h8R+EPHun6
Lbagt+t/LHFd2m8uiMxxjP99R1I47UAfWlBwQQelc54s13WdCsI59H8M3OuyOSGSBwvl47k
Hk59q8j1D4o+Pr6Y2sEWj+GZCcAajvV/wA3XbQBa8U/D7TbjXZPCtxtto7/AH3WhXm3iCXk
yWrH+4T8wHbJxXO/D/U9X0z4iXHhzxnLc/brbTp7SyW4O4JkbiAx6gheDSX3hH4veLGgnk8
U6fqCwOJ4vIvl2xuOjLtHB965Txnqfim2ntbbxDqmm6rq2nnMVzayeZPAO4dlGCPY0Aa3w+
stPtPB+ta/4m1a5tvDy3AQ6fC2z+0JVUkKSOSORwPxrpvh1Y3fxI8ar4m1K1jtvD+iEJZWE
SgRI/VVA746k9zivMdGu9Gls7Sbxemqy6TaswhtbGMLGWJyxZyeCT1712sXjr4ZWfOg6b4j
0SXqDYXOwMfUqWIP5UAfUFFeAaX8QPHNywPhu21nWoTyF1HTVH4eYhH51674V1LxNqdg8vi
bQI9HmBGxUuBJvHc4/h/OgDoqKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAC
iiigAoopCqkgkZI6UALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUZHrRQAUUUUAFVr+ws9TsJrC/to7m2
mXbJHIMhhVmigDjdD+GPgrw9qP8AaGnaMn2oHckkzGQxn/Zz0+tNsvhn4U07xqfFllYeTeY
OIlP7pXPVwvY4/Dmu0ooAKhubW1u4TFd20VxGeqSoHB/A1NXO+NPFFt4R8LXOrTYaYDy7eI
/8tJT91eP19qAPDPi7a6Mniuw8LeCdGjg1yZs3D2QMZG77qYXjkHJ9Biuc8Y6PofgTwdbeH
La7ivvEt7KsmpSRsGMCDkRj05x9cV3fgbwL4n1SS41q8lk0iTUnMlxqLj/S5VbkpED/AKpT
/ePPpxSfGbwPo+hfD/S59EsVgW0vMSyfeeTeMbnY8k5A60Ac1rV5L8L/AB9DPbQR3mhazax
3Nxp0mGQhgAwweAQckH3rvPBv/CJad4vjuNOs7OfRfEWZdPuWiBa1uAPntySPlz1A/CtXw7
pGl+Ldf1+TV7GK8tLa1tNMRJBkDEYd8ehyw5Fct4h+FGteGYruXwZNLfaTcMJX09m/e28in
KSRHuyn8ccc0Ae9gADAGBRXJ+AfFa+K/DEdxMhi1G2P2e9hYYZJB1JB6Z611lABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU
UUUAJS0CigAooooAKKKKACql3pmn381tNe2cVw9q++EyKG8tsYyM96t0UAFcj8S9MGq/DTW
7XbuZYPOUY7oQ39K66mSxRzwvDKgeORSrKejAjBFAHD/Ce1aL4d2l9KCJtSd7t89fmOB/46
oru6gtLS2sLKGzs4Vht4EEccaDAVRwAKnoAhjtbaK4luIoI45pceY6qAz46ZPfqamoooAKK
KKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA
KKKKACiiigAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU
UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFF
FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAY5zRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUCigAo
oooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKQgMpU9DxSgYGM0AFF
FFABRRRQAUUUUAFFFFABRRQc4460AIM55xS0UUABIGMnGaYXX7pIDHOBnk0y5kjgga4lOEi
G41VsbRtzXk5YyyjhT/yzXstAF9fujnNLQAAMAYAooAKKKQ+vpQApOBk0UUUAFFFFABRRRQ
AdaQjIxS0UAHfFBx3o70YoAKKTFUr/VLbTlXzySzdFHWgC7kkkUtVLG/t7+IvDuGOqsMEVb
oATnPTiloooAKKKKACkOccdaWigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAC
iiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoo
ooAKRmVQSxwAMk+gpaq3sTTxrArMu8/Ng4yMcigBF2X6rLu3W+QyDBG7Hc57VaFIiKkaoow
qgAD2p1ABRQOnNFABQeBRRQAgAyTjk0tA+tFABRRRQAUUUUAFFFFABRQRmigAzXneqakkmo
ymQsGYngDgAV6GcAbj2ry2+H2jUJJEYAAsORnqaAOn8NuDeLhid0Z4P4V1lcp4TgZXllZy2
1AufUnmur75oAKM84oo75oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA
KKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoopGOATnFAEF8JW065S33ecYmCbT
g7scYPbmuB8M2VymqW4lsJnmgf99K2oeYUODyyZ/Su/uUL2cqCVotyEeYpwU46g9sV5zpVp
YaLef2nL4jsBbWrmNnt1PmTE9n65+ooA9NHSimQyxzwpLDIskbjKspyCKfQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFQnm7UY6IT+oqaoUJN1ICOAq/1oAmozRQBQAUUUUAFFFFAGL4m1abRtFN5bmF
ZDIsYM2doyevFUvDWtXGqXE6TarYXoRAdtqjqy89Tu7UniJPEMsU8WnAYMkXlkRK4Vc/OSD
3/pWd4QXXF1a4j1QTKI0IJa2WJGbd2I68fzoA7mimb8MqkHLE0+gAooooAKKKKACiikHU0A
UNZuzZ6XLIpAdvkXJ7muALhU/dgbumPSuk8ZSSfZLWNUyhlyTjuP8A9dcYgC5DRMRyS1AHo
vhqFo9EjkkUB5SXOD+VbNU9LCro9oEGF8pSB+FWwc54oAWikxn1/wAaWgAooooAKKKKACii
igAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigCG6EJspxcD9yY28z/dxz+lcbY+G9KuFtbu01wyvEmLPKJiIH/ZxyfrzWl4r1
e/02KGGyTT389WV1vZvLBHtyM9TXFaPfRw+KNMtxpGjI8sm0PazM7IcdepH50AepWFnHYaf
DZxEssS7dx6se5/E81ZpAciloAKKKKACiiigAooooAKKKKACoYubiZsnGQuPoKlf7hqnp8h
ks/tDjBkZmOB05/+tQBdooooAKKKKACiikY4GcgAdaAOd1vS7I3H9oXms39krlYwsMxVM9s
DFVfCj6TLeXUmnatqF6cbdt25KkA8sgPXnjNXPF12lt4TvLmS0+0qqj5DnvxnI5GM9ay/Bm
p2F8zRJZW8N3BCFDWxLJ5eemT0OevrQB2tFJzjtmloAKKKKACiiigAooJABJ6CigDmfFeQl
scDHzDJP0rlUVXxHwVZwpJ9K3PGVwVnt4w2CBx+Nc2kzZRklDYcAr360AeqxRrFAkSDCooU
Cn0inKA+opRnHNABRRR3oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiigjIoAKKQDAAzn3paACiiigAoo
ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAMvVdM0XUpIE1azh
uG5EXmrnHGTg9ulZ+mWng61uw2liwS4f5FMbgsfYc5/Ktu+kWGwnlJQbI2ILjK8A9a4Hw/f
W9x4jgtjpenXbFd63FjAVFuR3YsB1oA9FRQqhRnA9adQOQDRQAUUUUAFFFGfyoAKKKB09aA
CiiigBGICknoBUFnD5FlHEgxgZ5OevNJdTrGYoiCxmkCDH5n9KsZxgUALjPWijIzjPNFABR
RRQAUhAYYIyKWkZgoJPagDkvFX/CUQw3VxprWkliEAMLxlnA7n3H9KqeC9T1C9vrm0uvsvk
RxBh9ntjEC2cde9a+o6Z4ln1CWbT/ECW1u2NkLQBtvHPNWtIsdatJZDqmqi+QqNoEYTBzQB
sAADA6UUUUAFFFFABRRRQAUYBIPpR3ooA5PxfAZPsxVQxwwx69K5dYvLYRtGoGRgjgg1u+L
LmZ79baIsNijBHGM9651ZsusYUNIvXceKAPV4yDEpByCBz606qOkXi32kwXAGCV2sPQjg1e
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQ
AUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABSN06496WigDL1qHUpNMmOkNH9sK4jEnTnr+NZGnQeME
vrZb3+y1tQP3yxAhyMfzro70I2n3KvMYUMTBpF6oMcn8K4Dw3aWt14hjvovFi319G3zIu4B
4QMBRnr2JoA9HHAxRQOlFABRRRQBz/iqa7h0xPskrRFmwxU84xVLwlPPLJLG9y00SICAxyV
NaPidkXRyXYL84wTWT4UlVL6ZF8tVkTPB5JB7fnQB2OCeCeKWjIpCwUqD1Y4FAC0UZ5ximy
SJFE0jsFVRkk9qAKMcZm1V5lf93Eu0YHBY9efwFaGKhtFCWcQHPy5/OpqAEA5zS0UUAFFFF
ABTWRX6jkdD6U6igDn/ABI89npc1zFq9xY72Qb0hE2z1wvvVTwpPPdzXM7eJJNUQKFMEsAi
aJuucdeRVjxRq+k2MENrqWo3NiZ3BWS3JDADrzjp6iofCs/hqaS5bRbyS9uW5mmm3GQjPAJ
IHFAHU80UZzRQAUUUUAFFFFACEEsDnp2paKhubqC1iaWeQIoBPPegDjPEK+drMpG5WRQNxP
T8K58WahPlclgTl8VpXl7FdX8jbzudidvPP41TRiyOWw4BPIOKAOs8ISFLGSydssjbwcdQa
6euK8H3BlvHDbF3Rk/Lnnmu1oAKQDBJz1pc0ZFABRRRQAUUVWur+ysQhvLqKAOcL5jAZNAF
miq9nfWmoQGeyuEniB27kORn0qxQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABSNu2naAT2zS0UAVb1UawufOkMUflNucdV4OT+F
eYeFk02XxTZ3l7cX8pLMti90iIjnGMgL3x0Fei6xfajZxxf2fpLai0hIZQ4TaPxrkdE0yS2
8QwXR8Fmzcsf3rXYcRA9WC/4UAegJnHPqadRRQAUHocUUUAcR4wuXnnisdhZYl810Vuc9q5
m3uLm0mhniIidJCw9fxrttf0W4ubz7daq8jFNrKrYP4Vzf8Awj1/JIALKcEf3uMUAWpfFWs
NPGUESqATwuQ1Vj4q1keWZfLZkYn7nr71r2nhK5EZWadIkYYIHJFX28JacI/3k03HU8YP4U
AYC+J9ZSTdgMqrn5wADXUJqkepaA8kaESsqo8bDGC3Fc3q2hHT5Yd0he3ZuGBwR9RWNNdGy
u7VopcZlBIJwpA5xQB6rGvlxKmc7RinDrWdZa1Y3do05mWAIPn81guPfPpV5biB32JPGzHn
AYE0ASUUUUAFFFFABQeB0zRRQBieIrmWz0uO8TS11AxSBmjK7ii45IHrWd4Tv9Zubi4j1TR
47FHXz4mRNuFJ4U+p71q+IoLifRZI7VbppNynFpKI3Izz8x4xWf4TttYgjuTfyym1ZgYI55
hLIh75YdvagDp6KKKACiiigAooooAa7BRvYgKvJJrzrXNYuNXlMcUSi2jJUfNyfciu41liu
i3RGfuY4rz14lVg5c7m/X8KAKixXG5UDBgMDripLYhY3Dck54HJNTl/3m2RsYFaGmaQ+pXH
7tdkS/ecj9PrQBb8GWcyyvO64VAU3epPau2AxVe0s4LK3ENum1R+Z+tWKADFNK5IOOhzTqK
AAUUUUAFcd4zFqZbZZ4H3SI6GYy+WgXjKkkHk12Nch4wvNRs5Ld7LUorZdhJjeRF3NkfMdw
5GOOO9AGl4UlE2gRuqXCruYDz2DEgcZU4GV9OK3a5/wldXt1pEkl7OJiJSIz5qyMF4wCV4z
1roKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKAKd9bLOgl894HiV9rq+AMrg5Hf1/CuG03wbd22t6VqMF8l9bKRJLL57cED
nb2YE4Nd9dPElrIJSMMpGN2C3HQe9ec6Guj/2tYrY6drAmikUMk9z8kHpkZ5GOcCgD00dKK
B0ooAKKKKAEORzS+1FFABSMQFyelLRQBBd20V3ayQyoGDAgZ7GvHdQtp7TxC9jIDiEkqSeG
P8Aer2msPU9Jg1G4n3xp5oRTGSOuM9aAPLtVtodX0e4sNRlZ4pEXKodpbnPavL9VvvDFvrd
9GnhK9jSJ/JE8eptHIWAGevABr2TVb2y0TT57vVFEMULYckHKn6V5TcfEeCW5vLOTRNC1Sy
nlEkZu1ZQm3oWPXNAH07o0jPoVg7RNBmCPEbtvYfKOCe596vAuSwAIA7nnNU9IlFzoOn3Gy
NPMt432w/cXKg4X29K0KAG7sA98dcU4H8KMCigApoYN0z1p1GKAOZ8USwXGlzaYuuwWF3Ic
kSTBcjrtPcAisfwNamwuJ4xqdo0cmdtpbTeYMg8yZPT+tavibT08i4vo9Csr64IjCPKm9s5
wdwx0ArO8IyTf27cWc+k6fYywREOLaBkYfNgDJ4IPXigDtpNyxs65ZscAU8E45paKAA9OKT
PbpS0UAJ60Dpmo57mC2iMk8qxqBnk15rqXxo8OaP4gvtJ1G1uIvs4UpKPmEuRnoBkfjQB0v
jDVUt9ONikmJZXUEf7NcRKRmVdzblK7ST2q8mux+JoY9XiG63nXMXHRc46HvSEqXEbhcck8
DOKAIYbSe91KCxjJbe+QT/CO9enafYxafaLbwkkA5JJrF8MaYsaG/kT94w2oT2HeumoAKMU
UUAIoYKAxyfWg8ggHHvS0UAIOlLRRQA122oWAJ9hXIeL1vVkjmitbaWJUIVpEjZi/YfPjC/
TmuxAwK5DxhLpkVxZG9knjlQMytHGsihTgHIbjOce9AF/wisw0FWmUhmbPKIoPrjZwRnuea
6Cud8INp/9kSxWCzLsmbzRKwJ3Hnjbxj6V0VABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFB4FFFAGfqei6drCRLqVsJxESyAsRg
nr0NUbfwn4dtL2K6t9MjSeMh0bc2QR361vEZowM570ANDqTgfypQcrnFAUA5HFLQAUUAY70
UAFFFAGBQAUdqKKAGuSAMKTk447VBcJuUTpkSw5I9/UGrNHWgDyvx7Hf3kAfTY4HluotwWd
RgEdQQe+Oma8Q1Z9ftfEJkfTDJCmwxQx2yvFIPRuOpr6S8eeHBrehTCOea2YD53gOGx6180
65oGv6Fq00FneahdIRiKWO4GcHsV60AfVnh3U4tU8N21z9lFqyxhXt0PERAHyjHatkEZIHX
Feb+AbmW1srK0uZZN00So4c/MGx3r0qgBq8DbkkjuadSBQCT3NLQAUUUUAYniC61SDR5H0v
ykuxIoRpXCpjPOSfUcVW0LWNZvdQktdVsbG1ZEyRBdCRs8Y+X0pviLRda1kPbW9/aR2Lhcx
TQljuHfP5VS8J+Er3w/fST3U9pNuUrujjIc5I6se3HSgDsuM59KCRjmlAA6CkAAoAXOBzVe
8uls7Ca7kHyxqWx61OQCMEZFYXipk/sgROcB3AIzjIoA46/1y4vSZ5OPl3ey+1eR+MovF7a
/d3WnpIbGNEK+TErb8j5jzyTmvS77So7uxubczPGk6GMspwyg9xXkniLwZrGlagBYT6hqNp
IgAzdbGjb0NAHo/hj7dH4LsWvjJ9pK/N5iBWUk9wK3bGK7vNQNugQkEL0zn3rE8LWdxb+EN
Otr9n8+NPnBk3nOSeWr07wxpUdvaG9fLSTdNw6DtQBvwxrbW8cKD5UAUYqWjFJigBT0ooxR
QAgIOcHpxS0UUAHNFFHegBrNtx7kCuZ8XR3c8NtFbWsd0pLbohGkkp46qG4x64rpioZhuUH
ByPrWRqvh211fULa7uLieI26MgELlCd2O457UAReE7G8sNDWK+toLaUsWCRIFOO27HGfpW9
VLTdMh0u3aCCWeRCd376UyEfQmrtABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUU
AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFBIHU0UHHegAoJA4oooATnd04xS0UUAGR60U3c
NwGOvenZoAKKKKACiiigAooxRQA1yu3D9G4r5G8eaKbP4ha1ERZ3IMxKJ9u2SIpGRnnj6V9
dMoOM9jmvnvxP8P9C8W+JdWvtD1+2j1OTUDHdQ3qbfJbbhsdyP0oA3fDl4kWg6dIo8p441x
hi2Mdwe/1r2GzuFu7KG4RgwdQcj1rxyDRbnSLS20kypKIE2BlGAff6V3PhDU9mdJm4flkPr
60Adh3pai5WYlm+XHAqWgAooooAKQsN23vS0UAISAOTSEk8cjB7U6igBCcDJ6VzHjC4jjsI
EP3jJ1xnBxXUHkYrkPG7MtnaoEDAyZz3zQBzbbfLOOSR0xzXinja1uJ/Fsk8ipPEUVY1nvB
FggcnbnivY3kkCKw+7nHIwQK8b8a2OgP4juZbjWYobwhQITC0gjx6n3FAHpPgCJZtD0myEI
jEjFW2SbwOT0PevdI0WOJY04VQAK8j+Euip/YthPBcLPaWylkkVCm9iT0HbvXrqrtHv60AL
SE4IGOtGKXvQAUUUdqACiigjIxQAUgYHOCOOvtQwJxhiMHPFLgelABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFAAKKKKACjv1oooAKKKKACiiigAoyKKMc0AFFFBIHU4oAKKKQg9jjnmgBaK
p3pmWMSQBmlQlgoOA4A6Gn2t0lzAkikjj5gRgqe4NAFmik3A5wc49KUHIzQAUUgGCT60YOB
zQAtIcYwRkGjByDntS0AIPpSM6opZmAA7moLu7jtIRK+cbgNoGSfoKrJafb5I7q8jKBDlIc
9PQt6mgCeKS5uAzbDbpnC7xlm98dqkaGcj5bplPrtBqfikByOmPagCuIbhQM3jt9EX/ClEc
wJ/0hiR/eUYP5VYpNvXHU0AVzJdxg7oFl+bA2Ng49cGn/aYxjzMxf74x+vSniMDOecndSso
ZCpAIPrQAqsrDcpDA9waWqEFoIZX+zEwccgD5GPrj/Clll1OMfJbQz/SQr/MUAXqKpm9dHC
PZzkkZyi5H0zUZ1GTywy6bd5JxgqBj360AZ3jTxG3hTwjea3Ha/apYdqpEThSzMANx7Dnk1
80a/rei6rqF3eX3g3T0vIpPO1C5stTbMpY9Y+cHg84719T3KXF5YNbXOnQzRTqUlikfKlT2
PHNcDd/Cvwnc2Ytz4Ns4235DwyFW79/TFAFrUE09rfTpbUbbX7HE0Ksw3bSOM++MZqtaSRW
syXap5ZjfcCemPr2rN8RvHa3cVpZ2xHkwxxLADnaFG3B9his2ws2uHZ7tjKcnanIUfhQB7H
a6rYXlmLmC5jZduSNwyKtiaEgHzUBP+0K8r0yZdM1LiCMQsu2XC5/KvT44bR0SVYI2DAEHa
KAJhNETgSoT6bhTwQehzVZrS2Z8Nawlcddgzmq401ImR7N2gKDAXqv4g0AaOR60ZrJS7mgm
RNQjZQEx5yrlCSe/oa1CMZOMk0AOoopBux82M+1AC1zXitYXgtkk+8WOPyrpa47xoSIbYsm
4Dd256UAc60cSjadpB53A9R9a8Z8aLa2vjK4e21S5DyqjSrbwB/IUDjLE/j+NelX1xNbadL
PHZSyvDCT5Sjl/QCvNL3Ou6ol1P4C1aWRgExC5UuB2OBzQB9I/D61W08B6Wq3gvRJH5guNo
XzAeQcCuprA8IsreFNLVNGl0ZFgCiykOWgAONp9+M/jW+eB0zQAUUUAUAFFFFABRRRQAUUg
BHcnnvS4x0oAKKKQjJHPQ0ALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFHOOlJjPWgBarGCSO5aeFgVfG+M9z6g+tWQMDFFADIpEmiEiAgHsRginiqs
0TF99tKIpQckYyH9iP601ZNREh328JTAI2yEEn8qALh5FFZzXt7DITPp58nON0T7yPqKnhv
7SZS63MZwxXrgj2waALR5qGabYwij+aZhwvp7n2qmb57yUw2B+VeXmK5A9l9TVyGEQgYGWP
3mP3j9TQBFBZLHObmSRpZ2GCx6D2A7VboooAKTNLjnNFACFQWDZOR70tcv4h8Q3Oianbqn2
WSGVPmilcxtnPUNgj866O3l8+3SXAAcBsA5xketAEtFFIDQAv0pgeORW2srKODg5pQScYHy
15Ldapo9nqF5HBr+vR755C8dvGAhbPO38aAPWkCqoCnI7d6dUFqwNrCQXwY1Pzjnp396noA
KKaCQSG6Dox706gDi/FWmD7euo5AVwEIUck+9c5FZiKRZFcbXYsQeR+deia1Yvf6dJCsm3j
cOM8ivNoZNlmBK+CCetAFySJfKZVVhnqRXQ+HtaWBE0+6kUoOEfP3fY1y1vcFsxGXeuAQSK
rGVorkyEo7u2APagD2AEMAQQQe4pa8/0TxLPazQwXs2+1fIzt5jHb8K7uGeKeFZYnDKwypB
60APkjSWNo5FDIwwQe9V7ZTB/oryFyOULdSvpnvipt2JBluD2A6Gory2a4VDHKYnjbcrD1x
0+lAFmjFZ0N/h447z9zNggjs3uKJtX0+FJJZbtY4o+rEHrQBo9BmuC8UX0N7eLFDOAqDGRz
k96qa144S6gkTTrtFj5XjgyD8elc4NWjFtCBcQibaclug57e9AGiN7fc+5t+9iuq8J2KNPJ
qAGEA2KP51yNvdWwsVH2pADluoPPvXo/h6BoPD9qXbLOm9vfP/1qANeimEnnFOBB4zQAtFI
OOpzSg+1ABRRTXzsO0ZPbnFADqKaSwHAHalBJYjHFAC0UnPfFKc4460AHeimkHJb2paAFoo
Gcc9aKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKADvRRRQAUUUUAFFFF
ACYB6ilxRRQAYGelRfZ4N+7yI92c52jOalooARVVRhQB9KWiigAooooAKKKKAOQ8UWP224j
LaZcX8Sqctb3BTbg8qVHXj866m1VEtYljQxoFGEbqox0PvXI+ItNuIb37ZpOjxTjBed45HW
XfkdNp9OelddaljZwl1KtsXKsckHHQ5oAmoxR3ooATaNu3HHTFeZ6vL4cN1cJc+HZFjhnZd
8c4RpJj225yFOBzXptea6vrMtvrd1cv4e04hZmtxc3IO5sAdfqOlAHa6NfnULaSOW3EEluw
ikjSQSKDjOAw68YrVqrYWltZ2axWtvHAh+crEMLk9TVqgBCoIAIzigKBnAxk5paKACuH8Ra
I1q5ubSIyRSbi4J+6TXcUhUMMMAQexoA8ogt3ib5oww2YxULWwcg+SFPY4rutV8PGQST6eQ
rnkxHoT7elcmyELtbO9TyPSgCstossikBVyMkGur8KXkiSvpsuzYoMkfHI9RXNKpV/wCJj2
J/lWz4ZVxrS71OCGP04oA7qiiigBCATnAzXO+LDINOijVlAdjuGOoroyQBknFcb4hvY7u8S
CIkeUCC2e9AHIiyRohizjDLwQAM/UGgWEIHz2sboPboa0ASJDtByOp7CnYAjzkAZxQBX0zQ
LW81CCBrFCjnLr7CvRY7f+zpIkg/488bSrNxF6Y9qq6FpMVnAty6Hz3BIJJO0HtW06K6MrD
IYYIoAXtRgDoKijO39yxyyjj3HrUtABjmiimgneRkYx+NADqKO9NLH+Ed8c0AOoo701icgA
ZHc+lADqKarEgbhtY9s5pwPGaACjNQz3EVuoaQ9eFUDJY+gHeoY/OnAkuoxHGekecn/gX+F
AFgTxEkI28jsvNL5h258tz7Ypy52gkY9qWgCPzDn/VP+lM3XL9I1iHqx3H8hU9FAEHky45u
Xz7KP8KmRQihQSfqc0tFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUCigAoopCwA
yTigBaKQkAZJwKWgAooooAKKKKACijpRQAUUUUAH0ooooA4vVPB15cX091YaikQlLOEkVgQ
577lPOD0yOK661SWOzhjnk8yVEVXf+8wHJ/OuM8VTWk+p2e64aKVC8ZR42K4GMuSpGB712d
ooWzhQMrBUUZViwPHYnrQBNRR3ooAK5WTVNeivLq2l0OO9hWYmOQzIny/w8H+ddVXk+v2tv
N4gvY5RotszSn9/JeMHAz1K56+2KAPVo2LRqxXaSASOuKdUNpsNnD5bK6bFwy9GGOo9qmoA
KKKKACijOaCQOtABXBa1ZeXq06KW/enOccAHtXeFlXqQMnHNcr4strsPDfWyB4wNkgzjHPW
gDn87ONmHxirek3H2bWIXCt8xwTjOQaxvtY3tG77UXJ3feB9qkiv4fLSVXIXOOPX2oA9Vps
kkcSF5HCKO5OK5uw8W6b9lB1K7htdv/AC0kcKrD1J7VB4h1mwutOt3sb2G5idid0UgdTj6U
ALrWu+YDbWMh2nhmUYJ9q5wglmDHnqKg+2Ql1ZyTgZ3D/ClN0hkDCQeWF+ZguMelAEjPHj5
gwyOtbmhaQL9kubjPkRnKg/xGqel2M+ozkxMqxo3zuy5GPau7traK1gEMKBUHYUATAYFFFH
WgBkke/BBKsOjDtUTXKw588MuO4UkH8qsVXvZxb2pbdtZiEX6k4FACi7t2GUk3jp8oJoNxF
nB35PGQh/wqSNFijEaDCqMU/vQBEJ06hXPb7hoMqEco5A/2TUtJQBGJ0JCkMCTgAqaPPj3E
Zbj/AGTUvAprEgrjueeKAGebGFz8x/4CaUyrtyFZvYKeakoHSgCrDaKs73Mp3zMTgk8IPQV
ZZQy7WGRS0UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFBOBnGaKKAG
88Y45p1FFABRRRQAUUUhAIwaAFooxgYo6UAFFGecUAYGKACikYErhTg+tLQAUUUUAFIwJGA
SPcUtFAHGeKr7zL2PTrdtJuXxl4bwjdGeoPJ7jjHvXV2RkNhD5tuLZwgBiXohx0HtXP6r4Q
g1CS6eG9ltjdEmRdiupJGCeRkfnXQWFs1np1taNKZTDGsZc9WwMZoAsUUUUAQyTx28Us08y
pFHlmZjgKMd68u1/RfDreIWRdYWC71GTz1eSASRhW/wBrpjI4r0vU9NtNV06awvI98MowQD
gj3rlpfA0t4kdvqGv3E9mmAIEiWMEDoMigDsLaIQWsUIwRGgUYGOgx07VLTY40iiSKMYRAF
UegFOoAKKKxNb1b7IBawN+9YZYj+EUAaV1eW1jC09w4Rep96zoPEWmXcvlRSsrnBAcYBFcY
6tcuXmnaR8dHbtVeVYVyGGFHHJ7UAenqyDczOh3HKkmqF7cww2Mr3cscka5zGvc9hXm6Xlh
ORDFqCzd9pkBPHYc1ZkgQgkMwBPqcH8aAOcgl1681QmSytdOgd2cjzDI5HYDAwKWz0C9hu4
9SudVurqVSxMRcKnPT5QO1bpESzRqxLZ6Y5Ip7N5amRcOOx9fYigDEtNBhszLJta5EwJlWd
zIOuRweKiW3ttFt57/zjBZz7EaAJhI3JwH9geM/nXRB1LEMjEf3iOKivYbe50+W3ki823lB
V0xwQeKAIZLSV2OYhkx7cg96t2+mzXF1bW0PJcgNzwPrVTQLmC70mNraN0t03RLvbLEKSuc
/hXoXhywjt7M3AUZlPynHagDRs7GKztEto1AVcEkfxGrlFFABRRRQAhGcg9DVWeNp7yGMgG
KI+axzzkdKtMwVSScAUyJMbpCMO5yf6UASUd6KBQAUmKWigAxzmuR8X6vqemzafBY3H2dJ2
cyyiAylQMYwPxrrq5jVxc2qwQt4n/s+WaZtrGMOZATwMH7oHTPSgCTwpe3F9aXT3GpSX22X
Cu9v5O0Y6Ad66LFZ+kW13bWzrd6qdSYvxIUC7e2OK0aACiiigAooooAKKKKACiiigAooooA
KKKKAAdKKKKACiiigAooooAKKKKACiikx6cUALRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAAA
FAAGAKKKKACgjNFFACE4paKKACiiigCteW0d5btDI0iAEMGjYqVIOQQRXnGpXFlJr81nP4q
120aSQqCU2wqSemfrXpzsERnwTgZwoyTXmj33hPUdQa8u/7XuBHKz/Z2DPFkHg7R/KgD0mF
SkKoWLbVA3HqeOtSUyJ1khR0BCsAQCMYGPSn0ANkbbGx7gZ4ry3WZ5JtXvXMj7U754PtXql
ec6pbk6hdIgz+8OOBgCgDnPtCqxI3YCjJ3cn/AArB8VXKz+Grq0+1xrdTRsIonl2E/jkHAr
rjZFUcgKdx6djXnPj2wnW5hvV8MxapBb27mSZpCuwZ5GAeeKAOZ8KaXPa+JbKZrKxhEYOZI
rve/wB08gZ5z9K9q84jT4ypZuMZPWvEfCL2U3i7T4odE0+1eXcVkjuC7R4U9s9e3Ne3iB/L
RAyhh155oAzlYmSOWYnnOSppXl3q6KW8sp3OTmr72zFDK0i8nBKjGaaLQ4ZjJ1wOtAFSOUh
nR3cDaMMDz+VCSuQygkxAqM4xk96tfZM/MCvHWtrSPC/9q25mkuQkO7qg5JHpQBzWhfabzx
JfaDBaxJbwxpMroMbQxIbP4j9a9itIVtrKGBc4RAvNV9N0my0qAx2kWC33nPLN9TV+gBCTx
gdaWgjNI2cfLjPvQApIHWqt1dxWqKz7iWYAIoyT9BTGee63JbOI4wcGUjJP+6P61Pb20VtH
sjB9SWOSfxoArpDLdSRzXAMQjYssQPU9i1XqKKAEYAjBpR0oooAKO9FFADerEY49a4rxtL4
eN5ZW2t+dCzo5juIeqjoVPB4PFdvXLeKbnVLa4tGswqWpDeZL9m89g3ZQO2fWgCfwgmhR6M
6eH5JJbdZSGeTO4txnr+FdADk9K4zQNS8QzatFFe2/kpMWaS3+zeWsKAcNu7knHFdrQAUmT
n2paKAEUkgHGPaloooAKKKKACiiigAooooAKKKKAAUUCigAooooAKKKKACiiigAoooxQAUU
AAdKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKCMjFADFbhe2exNcJfal
43XW7m2sNMijtbVjMWRAfPUn5UHqfXHNd3sAUAZ444rzfUvD96/i3NnJDp80lx5qzvqBZyM
8ERfnxQB6LA8rwo8qBGKjcoOcHuKmpFBVQCxY9ye9LQAhOGUY615nqM7Jql0qoFLyMfvHoK
9NxzXBeI9NFtqhn48qbJGT0PegDnft0rL5giABHI9DWJ4hvJrLRby8UwxnyWdDICyL9R3Fb
zWKtGR5pwp6dK81+KF3c6c9r5FzfxJNGU8uJV8piP7xPf2oA53whqCt4ysIYI9IPnFtz21s
wKcE9T0r2WC4Mlw5QkuFAyBwD7V4t4Ia5n8R2bXeuIm9sC1RDuk4PBIAAr2+KJYyNoIYDHP
pQBFJdTjcmFG0dSKVJpfLkkHl7UIyvXPvUzW0UrF2VgM5OD96ntaxbA5AByM4P86AKouXLF
ByvJ47D0Nd74RuVfSzbHCup3ADpg1xwtYgRgMNxPPpmtnwyXttYSPIw2V65yKAO9Gcc9aKK
Q+3WgCOeeK3hMsrbVFRqr3OHfdHHgYToT9f8KQWcby+dOPMkzlfRfpVoAAYHagAHAxRRRQA
UUUUANJII54PFOHNFFABzmijAyDjkUUAB5Fcn4tuNUieyisJL+OJyxlayhDsAMY5PSusrm/
E+hXmtfZ/J1F7SCJXLhXKbmIG0kjsMUAO8KSXT2E32qa/mbzMqb+MI4GOgx2roe9c/4T067
sNLlF7/AKySUsp88y/LgY5/OuhoATI3EdxS0Y5zRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABRRRQAUZoprBiVwBgHmgB1FA6UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUEZGKAK19f2mm2Ul7fTrBbx8vI3QV5dqU3h291m51G38VWiJcMGZpoma
WLH9w44HpXp95bSS2UscAieV8YFwu9D7EV5zrcfie1u7y4ttOtYrVJhGix2KyZXGQRxyCcj
NAHpVpLFPaRSQymVCoIc9WGOCanqvYrItjD52PMKLuwu3nAzx2+lWKACszXLZLnSZAzFXX5
kYLk59K06ZICY2Ax+NAHj63Ds8skrlPLXhWX9aq6jqFpb6RLd6kFeOAFzvUE/UCtG7tp5bi
cqVjEhxtbvzWVq1tHDpVzNcQJcQIhd4lXO8AcjHvQBh6f4y8NXmvDTrT77Y2TeVtUsedoPr
XXvdrnbGFZSuSw9a8b8G6ppNxr1naLo1rbSPI8ltJHK0jIxHRh9OB6V7BFZsm1gw4U4z1z9
BQBNBLv3K5YEgMOwxTJpSiTRJIx2sMHsKfBDJ5rXFwVZhwQgxxTZbYlZFZQglIIG3kYoAcl
wY2kyzErg9eK09NvYV1q2zA6qrqCfQmsnyHkkJWRQrYBwOa1tJsjLrsAZgQSGJAxwKAPSaa
wBYA+uadUSD9+5JJIA69BQBJnkDBpaQZBOenaloAKO9FFABRRRQAUEgdaKDkjjigAoooIBG
DQAVxl74Z1S9vzbXGol9IaYzSIGPmSkn7h7AD2rs65vWLrV9Ogj8rUdMDtK7brw+X8vUAYP
JHc/SgC14d0240uynt7h0wZ2aOOMkpEnYLnn3/GtknAJrN0aTUp7Izak9nIXbdG1oSUK49T
WljPWgBQcjNFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUU
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAHpWY2rCLU3s5rS4UblCTLGXRsj1HT8a0mOEJAyQOn
rXA3M8N14oikuIrjTphLHvV7YMSeMLvVuc+4oA7+iiigAopBnnPrS0AFFFFABXE3mravYal
qXla1pJt0lzsuZG3wAjhSBXX3kU89nLFbXJtpmGFlChtp9cGuRn8EXtzeLeTa/5lwucO1on
frn1/GgDr7SRprOGVnR2dFYsn3SSOo9qmqK2iMFrFCX3mNApbGM4GM47VLQAVXvbhbWxmnZ
gAik8+varFcLq+oz31xLHvVoEYhEU4BwevuaAMpsbzIwJb19zXN+IZPEouLUaHBaSwkP9oE
/HbgD2roiqh8SH5j/EBnP/ANaub8SaJr2p3EMuk6++lJGpDKq5DnPBoA5bSIvEGn+I7FL3S
tB043DFSYsLKy99o7mvSywBKgbWI9K8+t/BGu/8JBp2p6n4jbUPsMm9BJH19RmvQU3yL+8U
sepINAAHVUA2hc9aJJYudzj8DVeeR2jVNjsEfLY5qtGGIXFuzqzEnPb3oAsJdhIdwgVgThS
Gxnmu08O6cAy6hOoBYful/ma4WO0eaOOKO2kkmdiiqvHU+9eq6daGzsIIGJOxFX5jkg45oA
uE4BPpUNrL51uJcY3EnGc96LpnW0mKgk7DjAzzTbSA29rFH3RAuPegCzRQOgyMUnOT6UALR
RSYOTzmgBaKKKACiiigAooooAK5HxW9jc3lpZSapp1nPGGci8hWTjjpngf1rrq5TxXJplpL
b3d9oSai5R0SRlzhuNq++TQBe8Lw6fbaS1vYaomohZCzujAqrHnAA4Ue1btc54VeF7OdP7H
h0y5jcCeOFcKWxkfiARXR96ACiikA5yTQAtFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRWP4mvdS03w9c6hpa2z3FqvnFLltqOi8su7+EkZwfWgDYoryPX/jjo1h4b0rUdJsZb271
FfMW2k+TylDbWye5yCBj616BonivRdd0ex1O1u0jS8fykjlO1xKASYyD/EMHigDcoopOaAF
ooHvRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAAelcRrH2x/GURNpBNDEY9hMKOy88nO4MOT6V2r
sFUkkD6nFef6lp893rqald6PPFMtxGvm28kcqcEDJBIIoA9CFFIoIHJyaWgAoopBnPOMUAL
RRRQAUUd6THzE880ALRRSY5zuNAGH4kuZoLSOOF2TzCdxX0FciWjDL5bKD79/rXTeKIJJIo
JS37qNiD7E1xV4586JmY53bcZwDQBakaOM/Khy3fNMzK/AYOOmxqzYJ5pwUll2M+dvAx7Ur
PP8AZ3kBIK4U+maANLGFxLuXHCnOeKh85UJO8DB5zxiq0cxxJHJIcAAlj2rNN9Yy3Rs1v4V
u35MLMCxX6UAbryxAqN2C3TtmrCMscWz5SyjjFcM+s61NeiOx0czwwyFFuWuVRXA6kDk4rQ
1PVNTsrKKSxtYbgk4ZWl8vP0ODmgDufDsDXWrqZI2McZ3bh2PbPpXfVyvhtdaOgW0skNnam
WESMAS53n1NdBCL3yk86SFmwN21T1/OgB07xsyW7Zy7dPUDmrFZ8kWoCfzxJC6oTtTaQcem
asWl0l5CZY/u5Kg+uOtAFiiikyM4zQAtFFFABRRR3oAKDwM0UHPagAoooPSgArA8Ty3sVrA
bGa8jcsc/ZbYTk8dwen1reHB54rmPGFvql7p8EWl3B2LLm4iimETuuOAGPTB60AX/AA3Nq0
+kBtYhaKcMQpcBXdexYDoa2a5vwhDq8GkGPVZQwDfuUMnmui+jP3rpKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKpappWna1pz6fqtql1aSEF4nztbByM+vNXaKAPMfij4
N0nXdF0uCHWdP8PXdjITayTMsabT1UDgjseOlecaP8FfFV54it7q+8T2c9kJxcS3Frcs8jE
Hqox94+ual+PQ8OnxzpA1GW/jkNv/AKSYUDAR5O0puOC2c5/DvXD6ZYeD2u4ZNG+IF7psgd
dqXto6dxxujJFAH2OoCqAM4HHNG0bs96F+4O/FKSB1oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAjmhjnULIuQCGHsR0NclH4J0mHVo57aVZEjk3yW8zFufXIOcjqM110p/cuAhc7ThQcb
vavOLKWw1PxBY3lzOdLvRIA1pJCdwKnAXzON2cd6APSQAOlLSAhhkHIpc84oAKKKKACiiig
AooooAKKKKAKmoWn2uwmgUgM44J55FecSxxm4AkjDOhKjtjmvUcnPTjHWvPvHXhG+1eUXOn
6vNp9tsP2iGAKGl9w3UH6UActrOow6MkLwaVc311M2yOKBOWPuegHuar6xJrr+EZZtItkt9
UKhvIdg+OeQD0Jx0rXMgt4oURS20BQWOeg/Wk+2s5AEUasc4OaAOa8GizvYZ72W+u7u9UiC
4iugFMJHbavHJ7966GDRNItp557bTooZpm3SSKnzMe+Sa5i80m7t9ftfEGh7EupMx3ccp2p
PH68fxDtW/NqU3yJDCWkkUhAW7juaAOVmsbnwhriS6ZDLqGk3zESWg5aCQn7y/wCye4rrrS
wJlNzeqJpD90dox6Cq+nRTHUjNcOWuSmHK/dHPQVQtNZ1GTWNW0a/WNJLYrNE8XV4W+7x6j
oaAPcdNZZNLtmXGNgHHSrdYPhe4MuiKrDiNtoPrW9QAVAY2icyRcqx+ZO31HvU/vR39qAGx
yJIm9GDD2p1QzRPtL2+1ZgOCeh9jTbW5FwjBl2Sodroeqn/CgCxRRRQAUUUhIAyaAFoozzi
igAopBgcCgnHfGaAFrzrxRZ6VZXaTN4Za8uLp5WctcMowuDu49c9PrXoe4AEsRx1rB13VL/
Tru0Fro8mowOGMgjXLKeAMHt1oAqeB/sTaVcy2Wmx2KmbBWOYyhiAOcn611dY+g3v2u3lH9
jSaVsb/AFbqBuz1PFazAngY/GgB1FISAQD1NLQAUUA5ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiii
gAooooAKKKKAPEvjH4Y8Zaz4j0nUtA0aLVLSzgI8t1R8SFjnKtyRjHtxXmE7ahZXUf8Awk3
wlt0IZcy28M1qfrlCV/SvTPjh4h8W6Pe6Paabe/2ZpVwwY3kZIbzVOdrkdgMHA68+lT6R8e
dEFpp9rrKM9753kXc9upMQAHEy+xOPl6jmgD2eMgxIQMAgU6kRldFdSCrDII7iloAKKKKAC
iiigAooooAKKKKACiiigAooooAa6B0ZSSMgjIODXFxImmeIY9O/tjUo1jKCJZgJlm3HkZxk
fXPrXaMcMOOtY1xrxtfECaZcafcbJtohnjQurE9c4+6BQBtKMKBgD2FLRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUABGQR0qKaISwNGe4xk81LQaAPK7u3G8xsQojY4xjJqmtmcKTM2QTj3rodfiWwv
pHKfuTlwevH0rBiullLsADHtyrL3oAjFoVKbGZhz94cCuPVR4d8XzzXkzjS71wIbhmyIJSO
VP90Ht2zXZS3UbR4ilO7GcY5rMc201zPY6lGlxHcRB/LIyCO+RQBrQwIGEyyHpgHruqodIj
fxCdYaV0eSD7OUwAG+bcDn1qvo8cGl2g0u2v2m8jLbHOWjjY/Kv0HQfSqnjK4e2stK1SIhf
s1/DIwPGQTtx/49QB6n4TlQW81r0dW39c5966fHOa8xsdWNpfpcpv+X76gdRXoWn6hDqFv5
0J46EHqOKALlFFBOKACq9xbGXDxytFKvR17+x9RViigCKKUv8AI42yL1X+o9qlprRq5BYcj
oe9QlLpGOyRJFxwrjBB+o/woAsUEA9RUKtc/wAccY+jH/Cml7r5iIUOOg3Yz+lAFjFIc9qr
C9AwJYJo27jYWH5ipIru3nYrFKrFQCR3FAE1FBOBmk3L6jjnrQAFQcg964nxDpnibVbtGgs
7dBbu3kSpdFGwe5H4V2xYAcmlBzQBzvhTSbrSrO4S8hWOSWQNkTNLu465PSuhxyaWigAIB6
iims6qMswH1NVzf2qW7StcRkJ97a2efSgCyBgYzmlqtFeRzQrKiSEHtsOak8xz0hb8SBQBL
RUZMxPCqo9zmj99huU9utAElFQkXGDjyyffIpBLMoPmQEkd0IINAE9FMjlWUEqGGP7ykfzp
9ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQB5n8UPF3g/SX0/wAP+LtGl1K2vSJjtHywgHG/qDnrwKo2XgH
4QadbW3jCJoW04OrxTS3LPBuJ+XIPvjg10Xij4e2Xivxfpurao0c9hbWsttNZuh+fdyGVge
CDXjHi/wCF/jLwrFc6Z4YkutW8O6jImbdBvdGByu5fUEfeH40AfTyEMgZSCpGQR3oAG48fj
61FaKyWNujKVZY1BB7HFTUAJye1LRRQAUUUUAFFFFABRRzmigAooooAKKKKAGOMqSccA9a4
yS1urbXbdlvtUjii8vbHsMsLMcZyw7Y45HFdseRisc6IY703NjqNxabim+JcMjBfYj096AN
cADpS0UUAFIfpmlooAKKKKACiiigAooooAO+aDRRQBk61ZfbdKkXADx5Zc15sbeVmZVgVdg
IDKeGr14qCCCMg8GvNLuIx3MgU8byAB060AY7Wz7srHtPl7Caz9RhktduoY3BF2OB1wa6A8
kA8gdB6VT1OSJrJ45EZgUOeOKAOYt4Hbx1ctDgrPpsZYA4OBIQK6PV9Lg1jRn0+6kKRsVbd
3BUg/wBKrwyaXDqkc4kX7e1rtCf9Mt3p9a0LuaJbIg/vPMUgKo9RQAkZZwZonUq67V2tkH3
zRZSXdhOXgPAcMQWPOKyPA06SeDNNCRFfKi2nd3wT0ro1KsxcbOnYUAei6depf2EdyuBu6j
PQ1bPauC0bU3sLncyEQMdrjdn/AIEB613iOskaujBlYZBFAC4bH40ck0ksiQxPNKwSNFLMx
6ADkmuBsvjB4I1HVodNsr25nlmmEEbLavsZicDnHT3oA9AGe9FFFABRRRQAUwxRkklFJPfF
PooAhe1t5EKPEGU9RULabZsJB5C4cYPFXKKAKg060DswhGWxkZODj2qI6ciqGtj5EwYNuBL
DjtgnpWhRQBXc3gTEaRO2erMQD+lRsNQZlKrAnPOWJ4+mKuUUAVEsYzIJrjE8wGA7Dp64HS
pVtoRtPlJlemFxU3OelH4UAIBiloooAKKKKACkAAzjvS0UAFFFFABRRRQAUUDpRQAUUUUAF
V7y9s9Os5Ly/uYrW3jGXllYKq/UmrFVdR06y1bTp9O1G2jubSdSkkUgyGFAEOp63pOjWC3+
q6hBZ2rMqLLK2FJboB61eVldQ6sGVhkEHgivB/i/4B1CHwpo1zptzf6rZ6PmGS1d9zeUW+V
hgckDC5wTgD0NcX4f+K3jHTf7P8PaPYyzxQ3QaC2nBkmeI8CAnAyOeDjI+goA+rqKZC7yQR
vLH5TsoLJnO045Ge+KfQADPeiiigAooooAM0gJyc0veigCk+q6elw0DXUYkQ4YE/dPpViKe
KaMSRSpIhz8ynIp3lRHOY1568daiksraQAGFRjkbeP5UATggjPalqm8F3Ep+yzqw6hJhnHt
mnrcurFZ4Hj/ANofMp/EUAWaKQEMMg5FNkcooIGcsB+ZoAfRjnNFFABzmiiigA470ikFcr0
paKACiiigAooooAKKKKACiiigBkgyB8xAHXFeQ30yiect5hCyHaQcZGa9dnBNvIA20lTz6c
V5bJFvy0k+XyVOPTPWgCgZNzqEdySfu4zgVTvGP2OR5CwGxs84rVERKtcK3AOMYwarX8CDT
pZJSAiLkknnHfNAHJ6dPE3jV/LjcrbacscjYyAztuUflXT4SS2SEZLgff7LTNKt9Hkie90d
0MN83mvIOfMbGM/pitFoSEkRHAyM4xQBnaDappWlrp8W547cbQ5HLVKr5kkRRIZJGBDY7VR
8HnzfCGmyzzMxKEFiTnO49a34Vk84EMGwMbvSgCjIQpZcEnzOef0ro/D3iFrGT7Ncgm2L53
/88/T8Ky/sxaVpQ2R1ZT0JpjxFZQU43D5h04oA9Iv5YbjRbkm7EEEsTg3AI/drt+9z6V4J4
GsPC6X1nNp3xP1CJIL1YYrWeFYhcHORgZ+42DzW94i1W+0qztktdLm1GGeTy5ERseWuPvH2
rzXSbW0HiGC6j8C6ghEwKvJKWjiy33sYxx1oA+tPPj27g2Ru25HPNORxIm5c49xivLoDNDE
QtxIFds4UkEGt+28Q3lsI1ldZY14O/gt+NAHaUVn6dq1rqKDy22v/AHM5/wD11oUAIRzS0U
UAFFGaKACiikDAjIII9qAFopNyj+IfnSb0zjcMntmgB2aKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAQdKWgdBRQAUUUUAFFFFAHgniH4weI/DHxE+wa3pHl2NjvSWG3bi6DYMcgLDjA7Z9RW
9p/x3+H11OJbmC7sZsf6yS2DY/4EpJq18U/FVn4V1TRru78JW+uKySjzZB80I4BAOCOc9/S
vPR4++DOuORrfgNrGRuGeGNeD9UKn9KAPpKGWOe3jnibdHIodT6gjIp9c/wCFPE3h3xJpCy
+HL1Li3twsTJyHiwOAwPPSugoAO9FJgAk9zS0AISRjAzzS0UUABz2oFFBAPWgAopMCloAKT
OFyR+VLR3oAqzxFkJt38mX7wOODx3FQfbhEEt7oCO42hgBkq2CM4P8ATrWgVB6iopLaGaMp
MglXsGGcfSgCXd8+3HbNLTQPmPy47Z9adQAUUUEZGKACimcJtAOM8AU/FABRRRQAUUUUAFF
FFABTVJK5NOooAguyRayhSudh615PLL9n8y2ADM7Yzn1r0XxFqH2TTWhjUtNOCqgdh3NedL
ZqA6GP536HPINAETXbxbrZsbgdpY9MVzXi/UGXwxcWCnddXzi2hVRycnnH/Ac11RtvLg+ZD
vZsk9TWSosrrVLnS2hLXNvF5yl1BChsgEHseDQBNYolnaRQxMqLHEuAo4AA6Cr6TS3LsBJt
UEKc8Zz3rNS606y0iW41N1t0sxiRmJGB24qLTfFnhXW9QWzsb1ZLs5KIARuxzn8qAOutfBE
ugeFLe3tLprtoFJYsuN2ST059awxdTpvLupfGQAOK9T0W4a60iCRwA2NpH0qheeEdLupJZQ
HieQ5O08D8KAPOmvbkSOocNgDtjFEtzKd4jkAxgYxya7pfA1gPvXMh9cADIpJvBFoQWguXD
9tw4oA4q8ZzYzRzAIPKYbm6DI9K8c8PXNwusW2kWXjFvKimwqGArFJg5Khu+ea9u1y1fTLe
SLVI8qUPUj94B2GeteEaTH4bk8TWk89nqVrp0lxmETOvlK+eBgc4zQB7WLubBVp0G/IGw5I
FOS4lFipD78/KVxk1ElsMzMYAGbgHGc1NJAd8Cxp5YIxz1WgC/YXJtIY2ik2YGRg4IrrtI8
RpdxxwXOBOW2bgeG964dIXVmCxFgORuPAP0psabXBkQkls5xQB615sf/PReuPvd6aZo8gea
vOehrzIoRhVJKA5HPQ+v1p8cSliVO1iMHLHmgDvZtZ0y2cJJeIW2lgBzkYqg/i7TAg8oSO7
KWC7cY9jXItaYKDbjHam/Z4ld3RFHYjt+lAG5L4zme2AhtkSaThSSSAe9ZZv7ucN58zYUkY
U4H6VCyRhQFXGOQPQ00RRq5ZVADe/egCCa8fzXIlKqoBOTTZrmSOcMsxA3Aht3IPpVnyIGX
96qh2PQdB9avWWiyX0nlRQBYx96Q9KALug6peLqsFrPdGVJsgxk52nGQRXabhtBPGay9M0G
y04iVV8y4AwZGH8h2rWoARc85paKKACiiigAooooAKKKKACiiigBFztGeuOaWgdMUUAFFFF
ABRRRQB5l8TtG8eavc6c/gnUBA1ujmeL7QE8zJGMqeD0PX1ryS88GfFrWtQt9P1fw1ZyDzV
ZrkwQICAed0iclfUda7j4w23iO08aaB4h0HQp9QS0iJmaFHIchshH2EHHf86oWv7QeoWsvk
+IPBktuwOD5cjIR+Dr/WgDa+HHgnXPDfxQ16+GlHSdBliKQwmUSCQ7gRtwScDDEZ5wQK9lp
kMgmgjlAwHUMB9RT6ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAY8aSrtkXIB
yPY+tN2zKAFZXHq/X9KlooAiP2jHHl/rTWa5RGc+WQOcDNT98UjDKEeooAAQygjoRmgnFVb
Bnk0yBt2W2AEn1HFW84oAKQn5gMHml69KKACszVdas9KhYzPulC5WNep9KZr2o/2fp7MjDz
XBCKeMmvNrqWa6mkuLmYyTMuM479aANC41CTUL2S4uAyuvTngD09qqG4RfNkG4bSAB/hVSJ
pUmd3yQQBjrileCRwyxup3kHCrnHtQBYa7RSQyOpXr6Vz2jw3dpq2p6pfSK11fyhEjQZ8uN
eEXPc8kmsu7vbzXNZfQNDuQvlFXvbyNv9WAfuD/aOPwrpF+SUs2SwGPXBoAwvGk+nrpT/wB
qLMllPiGd4x8ynIIx+NZHhnSvDdt4m+36drX2lihC2i7GPIG45HSjxeNdMc0C2dhPpIRXZr
h9pL56cmqfgSFj4iGLTRbMsjEPayh5PpjPSgD6D8I3CmxlRdzAMOPSunV9zOMfdOK5DwhaP
FJcKz+YMBtxHeuvVCrM2c7uSMUAODZJ+uKCcN0OKQDBP1zSkZOe9AHG+P8Aw5o/ijw66apa
XNwbFXuYhA+xtwU8e+fSvlrRrq0i17Tmi8O2yPLIhh+0XDNwTwwB6kYP419Q+PPFV/4Qi0q
+SyS50+WZor2d92II8ZGAv8R6D34715fY+Mtf1jxdol5f+FrL+zNTnNtpts9pm4WLPzTB8c
AdT68/WgDpp7sqNgBVz93PGTTxdRqxYRGRshSc/wAXtXocvhjSpTlrcbhjBpw8NaOoOyyjH
zbh3waAPPmu1ZHAR1IOOcZzUbXu50SSJiWGST3969GPhrR2yTZqWJzn3p//AAj2kEgtZRtg
Ecj1oA84F8SyIsf3xkHoPwp0N0iNIXiygwGJPQ130nhXRpI1T7Ns29NjEYqnP4L0+SR3inm
h3fwjBAoA5E6g5iEaxMw3Y3+ponwtvGuwli2MbsH8a6h/BNts2i+m5YHgDipG8F2z7N1/Od
p9BQByH25ifkiLZbaMnHNPgju76UQwo4ck9O2Peu4tPCml20exozMA+/5/5VsQWtvbJtgiV
AOmB0oAxNJ0COO3WfUI1knP8IOVFb6BFQBAAo6AdKXHIpelABQaKKAAHPbFFGKKACiiigAo
oooAKKKKACiiigBF+6PpS0DOKKACiiigArL8Qa/pvhnRJtZ1eVorOEqHdULEZIA4Hua1Kw/
Fsfh+TwnfnxTGkmkRp5k6vnGAQR05znGPegDyLx14+udav9Nvfh143srcwxsJ7aabyTI2QR
8sgweM1jP8UviNr8Ud7pXhG2vLGFBFKDbfaN8g++eDkAnoB+tdCfhV8I9e8Ov4i0vUprLT8
b2nS5+SL1DBwdp56GuQ0r4X+G9dvZ4PA3xKE13CN3lvEyMBnqCCMj3AoA+m7Zme0hd02MyA
lcY2nHSpaito3is4YpH3uiKrN/eIGCaloAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAoooPSgAopByOaU80AVrLaLRAmMAnp06mrNZ+jlzpwLJs+d8Dvjca5bx18SNJ8D3Nn
a39pdXMl0rSAW6g7VU4JOfegDuCcdOaWuU8G+M7Txtp9ze2On3VnFBKIz9pUAucZ4we1bOt
amulaZJcY3SEbY19WoA53xVfxyahDZR7WaEEvnsT/8AWrn3eKSNhGR0+Y8VSmmuL2aS5l3M
zkk8dT71XihbyjGUJ4GRk+vQUAaUcSvshjZHLkKoA6k16LpGlQabYJCI1Mh5dsdTXN+FtBR
521K5jK7SDFGRgA46121AHDeKNHsbCNZ7Cwht1kLGTyUCbm65OO9cvA0YQu8aAng7iAfqa9
C8XReb4cmOwvsIYgdcV5ixLg/I2Mj5SKAMzxxDpV14SvkvboWsClHLqu75gcgAd89K4fwDb
6GnjYPp188gMT+XHLamM9s5bpXS+NIbiTwfcWdrA7XE8i7UXgkZHSua8D6brkPiSCS9t9Qi
hCN808gKZx6UAfRvhHd/pQIwOK6rPzYxXEeD5t2pzK/DGPgA+9dptferHnGeKAJD0zQOlFB
OBnGaAGSJFLG0cyK6H7ysAQfrRsiwrCNTsHy4A4+lKWIUkLk+lKD7UALn9aKaC2eVx+NLnn
FACkgDJ4ApAwIzyKWigAooooAKQkgE4z6ClooAKKKKACig57HFFACMyohd2CqoySewpEkSS
NZI2DowyGU5BFMuVDWkylSwKEEA4J46CvOtJggtNb09W0vVrbdKEj86/DIDjP3R1GO1AHpV
FFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABWJ4s8O23ivwte6FdSNElymFkU8ow5U++CB
xW3RQB8q694S+KV6lr4Lh8PG20q1YKoslC287DjzpH/iJ689PSoPEnh5vhvf6JpmhWl+/il
pUmGq8iKRjx5US/wAQycHPPHvX1jUM1rbXEkMk9vHK8Db4mdAxjbGMrnoaAC0+0fYYPte37
T5a+bs6b8c49s5qaiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiikbIXIO
MUALRTF++zbs5xxRLIsULyMcBRk0AQWMYiskjB+UFsfma8o1/WdQ1i5Z9V+Dl/qbW0s1tDJ
5gz5fTI46NXrEDqljHK7bF27jnoM814n8W/Ey2HiHRb/SPE50y7gilXAhZ1cEjsODj39aAO
z+HEVnovhi8U+FbvwtELgt5F5OZXl+UfMCfyx7VW1nUvt9+WmkYLj93GOy1wHhLxPrXiGC4
fUfETaqsUmPMaHywvy/dA4+ua6GCaWfU4IIXeaaVCSiDcfr7CgDWs7GW9dmtlaRVGQW4AHv
XR2HheUBZbiRYxkNjbk8e3StHSNMkiS3a4+RVTd5ajjd6se9bwGB60AVVsl2nNxMSR1D4/Q
UqG6gXY6m4UfxggMfqKtUUAZ2oOl1YXNsYZ8sh6RmvL3vkQvA9tPvj4/1eDXsOOc1w3iPR3
tbiXUYVHlzNh9p5U+tAHlXimN73SbpWuJbJRHtjlf5RuPYnsD0rI8K6d4h0q+jn1q7c6fBE
Ujt48v16Hn0q1461m1WFvDjwXd9c3Kb2EDBdiA5ByR6iud8ESWq+K3juptRtrpIGKR3E/mK
w75HYigD2PTL3y7mG5092JwCee3oa9P0+/h1C1WaI8/xKeqmvGprYicPaSzQFowWaI8MfcV
b0q/1yxdruG7DhePLIxu9aAPZaKx9C1611y1MkSvDMnEkMnBU/wBRWxxmgAoo46ZooAKKKK
ACiikIz3IoAWikAwSdxOe3pRj3oAWikAxnmloAKKCM96THuaAFoopGyMkZPtQBU1Od7bS7i
aO1a6Kof3SdWHeuL0WLTE1i2ki8FXttMSNty+WRM9W5PArublZntZlgcRylCI2PRTjg1wVh
ceJj4gt5bvVYHIlW3a3WdSDH/E+B1J/OgD0SigUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFUNZur2x0a5vNOs1vbiFd6wF9nmAckA9jjOPegDyL4+3Xia00nTTY3bW2iSSbbl4chx
JnK7iP4eOAO4+lZWi/Hy303SrWw1eN9TuIJ1ikvo1KiWDH+s2nneOOO9d3e/EPwDrem6PZ6
jtvbXXHMYhli3CJlIz5g7YbAyPr0rj9PuPgZN8Q4tJtNGiW5V9kdy24Wzyg8KAWweehIwTQ
B7lbzx3VrFcwkmOVA6EggkEZHB6VJSDAGAMAdqWgAooooAKKKKADFIFCnjpS0UAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABRRRQAUjDchXg5GOaWigBAMDAGKq6jcw2mnzTXDAIEPB78dKsySLFG0jnC
qMk15z4k1WS8jmmaQ+QqErGp6fWgCtdaxe6rYRIZfJi8vATPX615b8QDCtzp8T315DcMrBY
rWESFxkZ6+ld3bQ6gllAhlt0GBhNma4nx02mxXmn2uvzAQTb2S4iyphxjI45INAGX4W1XTL
GY6RpU13dy3koH2idNqNIR932xX0d4T8Ow6LpyyyDzL2ZQZJGHP0rxr4f+H/AAdqevW17oM
kk7WjbSGLBQxHJwe+O9fRCgKoUdBwKAFwPSiisfUPE2iaVdG1v75YZgAdm1icH6CgDYoqCz
u7e/s4ru1fzIZV3I2MZFT0AFNdEkQo6hlPUEZzTqKAPOPF/wAKtG8RlZvJ/eR/dUMVI9gR2
9q5bTfBNh4WeVbXTRDM4wzSAs7fie30r3CoLm0t7uLy54lcdsjkfSgDyqS3dsFSUYAdRxij
7NOrbwydckCug1HSZtOkbfIZYnPyMe3tWWrMPl8ugDS8PI/9oSRnCPIMxuOoI/pXdRMWjBb
AYcNjsa4TT5Gt7uG4DjIbnI5xXdAASbwSVkx+dAEnBwaWkAAUADAHQCloAKKKKACiiigAoo
ooAKKKKACiiigAooooAZMqtBIrttUqQT6DFed6Rofh867ZjTNWs7me3YNKpQ72K55Xnj3+m
a6rxHM8cdpGmqvp5ml8vKw+b5mR0PoK5HSk0GPWNPh/4SY3AhkHkwx2nlAt0ALAc80Ael0U
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFYni1LB/CGpjVFu2sRAWnWz3eayDkhdvPP8s
1t1R1fUF0rSLnUXtZrpLdN7xQLucr3wO+Bk49qAPOtb8EeF/E3gzTJ/CNxa6PcC3b+zbhDt
DI4+ZD3Oc8nqDXBy/A7xHpXgyRtMubO81u6YJOu3hIiRxE7dD3Jxkjge/R+NdC8B+KtN0G3
0/xZa6AjebcWQVf3cpdhvHJAUhv4cjBPSsT/hU3xU0RS3h/xqJR/CouZIv0ORQB75pdrJY6
NZWU0pmkt4EiaQnJcqoBP44q3VTS0u49Gso79994sCLO2c5kCjcc/XNW6ACijNFABRRRQAU
UUUAFFFFABRQCD0ooAKKKQMD0OaAFoopGJHf60ALRSc7sdsUtABRRSMyqMscCgDn/ABHfGO
NLNAxLjc2PT0ridUjV9MkjWMB3AUqK0dW1WG61aaUTjYp2Lx2rntXmMccTBhs8xclOxzQBo
CLy4FBIO1VHPavPPiPdSW0mniO88jeHzttRPnp+Vd5JdBr6CNd+ZONqjd+FcRoOh/Fea71G
XTtMgkgju5FH9qMUbGeAoP8ADjHtQB1PwNt9TuoNR1O+WQ26yhIJHtxD5nHJAHWvbK5PwT/
wmg0+5j8ZWen2siOotlsTldmOc++a6ygAridYSzl8U3OfETaTcJEm4OiFWU5xtJ/UV21cH4
rvfs+ssv2jTV2xghLyzMjf8BYDn+lAHX6UEGlW4S9+3KF4uOP3nvxxV2szQJHm8P2cskSRM
8eSkabFXnoB2rToAKKKKACiiigCG5to7q3aGQZB/SuGmtZbe7eGRCZVP5jsa7+ue8SQnbDM
gIbO0sKAOcKhX4wrDkkHrXa6bOLvS4yD8wXac+oriiOWBUjHcnpWjpeoGzn3Zd45CAy47et
AHYo+4dMEdQe1OquzLJEtxEwOOc9iO9WAcjI6UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUA
c/4pvr2wsIZLPZEHlCyXLxmQQDHB2jrk8VzNhrt7d6vBHNqsFuiyrGscdiT9pHHzZI+XP6V
6KxAUkjIrn7bxVYXd0kNtYX8is+wSi2OzOcZJ7CgDoaKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoo
ooAKKKKACqWq2t1faTc2lnfPYXEyFEuUUM0RPcA96u1T1TVLDRdMn1PU7pLW0gXdJK/RRQB
4/wCMfhLqkeg6HY+BnVm02eW6c3c3zSStt+fkYzlT7VjHXv2gdBB+2aR/acSdT5CS5/GMg1
7bq/ibQtC0iPVtV1KG2spNojlY537um3HXjnitSGaG4gjngkWWKRQyOhyGB6EGgCtpNzPe6
JY3l1F5NxPAkkke0jYxUEjB5GDV3vRRQAh9qBnJz0paKAEBJJyMUtFFABRRRQAUUUUAHQcC
iiigAOccDNcN4xutcj1e2t7CTUYrMwlpGsoA5LZwOf6V28il42UMVJBG4dR71wXiG6g0y8g
s59c1iKRYVytmo2nkjJyepoA6Tww9y+hQtdSXjybmDG9TbJ1449K2jk5GOKy/Dsy3Gg28yT
XUytnEl3/rG5PWtWgAooooAKwvEt4bbT9kUi+fL8qr3x3NbtcZ4lw2rZcMQiLgjtQBy1zYs
CzxMMSLyM52kdKy7i1u9Q1Ro9uI4QGKr829u3A9K6Nl2x/K2N3UD+dXfCcEcniK7YEHy8MQ
e5x/OgDW8PeHFtfL1C7T9+y/LGf+WddVRRQAUUUUAFcR4p1HU7LVWW1u7uNGjBVVsRMmeej
dveu36da43VrjxIviJpdAnhvYWQL5DToFjbvkZznoc0AWvClx4klEi62jPE0SSRSvGEOTnK
4H4V1FQWf2r7FD9t2fadg83y/u7sc4qegAooooAKKKKACq97bJd2jwuOoyPY9qsUd6APOGk
mSWWN0yVbGc9fwpxZ8bSADxyM1o63ZJb6mzwDAbDEDqDVEllYk4yevfNAGhp+pyWs43km2Y
YdT/ADrq7aRXjwrBlGNpHcdq4J/9UQuSPTOa7TTYj/Z1u6vtYoN2MHNAGhRTNr4/1h/IUFH
I/wBaw/AUAPoqE26kcvIT67yKAWidUZiyNwCeoPvQBNRRRQAUUUUAFFFFABRRRQBWurmOAx
RuGJmbYu36ZPP0rzvTbqz/ALStFtrTWMNKmwPejaQWOCV7jg12mvarLpsMCQWyTy3DFV81w
ka4GTuY9KwbLUv7Q1izaPStKhSB/KDNMpkU9/LA6jrigDt6KO1FABRRRQAUUUUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABUVzbW95bSW11Ck8EqlXjkXcrA9QRUtFAHh/wAV/htIfCOlz+Horu9XRyy
fYTI0haFmzhR1+Xp67fpXnui+NfiRpj2fhzQtKuoI4rtZYLOSF2Kg8eVub/lnznnp616v8Y
vFHi/w++kWvhe7ghN8zRlQFadm7YDcBff1riIPG3x20eFZr7Q5NQt9uQz2YcEf70dAH0dbt
M1rE1wixzFAXRTkK2OQD35qSq2nTy3OlWlzPH5cs0KSOn91ioJHPvVmgAooooADwKKKKACi
g0UAFFFIQCQSOlAC0UUUAIzKqlmICgZJPavPfE2vaZJqTW1vYWGo5t8yXD3aphQT8uQeoPN
eguiyRtG6hlYEEHuK848TaQNPvguj+H9PW1SESPJJamQHLYPT0HOKAOx8MTafceGrSXS42j
tSp2oxJKnPIyevOa2KxvC889z4atZZxErEEKsMZjVVBwAAfatnHOfSgBCCWHJ47UtFFABXC
eKOPEKuegjHGcZru64bxXbGTVWOeCg4oAxi584ZLAleF9f8K3fAyxyXGqXAQhw6ID2xjNc/
9kcoA0jA9OnNdt4a03+zYbhN7HzSshVhgqSvQ0Ab9FFJjnrQAtFFFAFTU5Wg0m6mTytyRMR
5xwnTufSvHrhYrfTZpI7bRg8XIura8bzFPXgZ5Ne0XAiNtIJ0EkW071K7sjvx3rnpLHwWk6
STW2mRSqAy7wqHB5BxQBq6JMbjQbGYvM5eFSWnGHbjqa0KZDJFNCssDq8TDKshyCPan0AFF
FFABRRRQAUUUUAcd4jk/wCJo0eQP3Y5xzXP2su0soBdtxzz0rpvE9oRdR3atyy7fpiuaW2e
Ng4z8557/hQBItwEtcHcfmyxA5/Ou90h1fSICg4C4rz82Y+YGQgkYxiu+0VQujW4zn5fSgD
RooooAKa6h0KN0NOooArSSPbR75CHiB+ZycFR6n1qyCCMjpSMoZSrAEHgg96htFMcJhLFjG
SuSMcdv0oAnooooAKKKKACiiigCpfLYTRpa6gkckczYVJVyGI5/pWPaHwYL2IWR0z7TuHl+
WV3bu2K35gPIckKcKT8wyOlef8Ah++im8QQwHTNMulbJE1lbFDCR/ESw6UAeiUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFAAKKRfuj6UtABRRRQAVma/rdl4c0C71vUfM+y2ih5PLXc2MgcD8a06rX
9hZ6pYTWGoW0dzazLtkikGVcehFAHhfjLW/hb8UPsLXXi+fRri0DLH5tuQDuxnORjt61hWf
wx1eNfM8E/FKyuAfuKl20TH8FY13Pjb4ffCDQdJbU9asW01C21VtJmDyH0VSTmsQ/ADw1qm
nxaj4a8U3SQXCCSKRlWVWU9ORg0Ae56dHcQ6VaRXcnmXCQosr5zucKMnPfnNWaq6baNYaRZ
2LS+a1vCkRf+9tUDP44q1QAUUUCgAooooADRRRQAUUUUAFFB6cUnPpQAy4ZktZXU4ZUJB98
VwmleJvF1xpkDr4aa+DKc3BkEYfBPb9K705Ck43H0rCvPFWmaYkC30NzbyTJvEXklivOMHH
HWgDS0q5vbrTo5tQsfsVwc7od4bHPHNXap6ZqVtqtit5ab/KYkDehU5HsauUAFFFBoAKrXV
jb3igTJkjuODVgA4G45PrS0AZqaHp8ciusbZUhuW71bjwLyYdyFNT1B0vl46xn+YoAnoopA
KAFooooAK888V39tb+IHE1ppNz5ca/LcxOZiMdFxwc16HXIXMXjC31a5mjGmXNqWBje4+Ux
r6DFAHSaYY20u2MVmbOMoCsBGDGPTFW6rWJvTYx/2gIhdY+fys7evbPtVmgAooooAKKKKAC
iiigDA8RKMQv8ALlQTzXMrOjttUhTj05Irq/EKj7IkpH3Sea4oBi+50yW6elAEktztl8tly
uM8jFdl4dvo7zTAqn54jtI9PSuHMLmbeIiQODjpWnpV9Lp+prJ5P7iQbWC9ufSgDvqKQEMA
wOQelLQAUUUUAFQRbvtM4ONvykflU9VYAft903OPkHt0oAtUUUUAFFFFABRRRQBV1Fb1tOm
GnPGl1t/dmUZXPvWJYJ4vjmgS9fSxFkeYFDbyO/tmuilG6F13FcqRuHUe9ecaLaW13ryNbe
Jzd3dvIgjDhgfIXqoz/Ee/40AeldqKKKACiiigAooooAKKKKACiiigBF+6O/FLTU+4PoKdQ
AUUUUAFFFFAHlvxj8BXXi7RLXUNItxPq2nt8sROPOjJ+ZfqDgj8a8gsIvi5YzpoWk6LqGlx
vdpcx28UTLFE47hjkKh6kZwa9W+Muo+KoLjw3pnhO+nt7y9ml/dwuFMpRVYDPfvx3rE0/wC
OkkfhXUrfWrJbPxRYRHZFOhWK5cEAgjqrYzx+XpQB7fZfav7Pt/t3l/a/LXzvK+5vx82M9s
5qeqGi3z6p4f07UpEEb3dtHOyr0UsoOB+dX6ACiiigAooozigAooooAKKKKACiiigArkvFM
mqR3kB0+41NMx/ctLdZEY5/iJ6V1tcbrdld2+q3N+3jJtMgMYfyioOxQccA9RnPvzQB0mkN
fvpFu+qRLFdlf3ir/nrir1ZegknR4WOqnVN+WFwQBuHpgVqDpzQAUUZooAKKKKACq8423Nv
IM/eKH8R/9arB6VHKhkiKqQG6g+hoAkoqOGVZo9w6g4I9COoqSgAooooAK4nxHBos2uCHUd
bFnG5WSe2Yt+9wML7AetdtXn/jGa3bWVtWu74lkBlht7dG8tP724jIzzQB2ml28lppdvby3
RunRcGYjG+rlUNHWxTRrVNMffZrGBE2c5HufWr9ABRRRQAUUUUAFFFFAGfrKF9KlAGcYJFc
bgFQjqu3PHr+degsquhVgCGGCD3rkdbtUsZE2LiFxx3waAM/M0eAowvoRnmmEuhUkbnydwB
ximNKCBtBXtjd/OmO0iKwEofHIAXpQB3Gj3LXOmIzqVZSVIJyeOlaFcv4XuSHmtnI+b51/r
XUUAFFFFADXbahbGcDNJECIxuHzHk/Wmz8qqc/MwHH51LQAUUUUAFFFFABRRRQAjfdPOPev
PNKn0q58Qwy3V3qF1HHMVtZ7gKsTSdOAOfXGa7TVbrUbWBH03Tvt0hbDJ5gTA9cmuUtLOaP
WYrs+DYIJWl3NKbsHyyTywXpn6UAd3RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUANQ5QfQU6kHIpaAC
iiigAooooA4nx54v8MeEJdHu/EdhJcGSVzbSxxK7QsoGSMkEcHtXnnijUfg38SAtzNryaPq
nC/anhKOy+jAjB+ueK6v4vz6rBpumNp3hC28SxF5BPFcWrTeUMDBBU5XPPPtXzzrt/pN5am
2i+HP8AY2obgN8Us2PcBGHU0AfYmiW9raeHtOtbK4+02sNtHHFNkHzECgBsjjkc1oVjeFEE
fgzRo1tp7UJZxKIbj/WJhQMN71s0AFFFFABRRRQAUA5oooAKKKKACiiigArjvFltZNf2lxc
aNdXxRdzGFlClQeFfPbPNdjXEeNp9PiubGO50u3uppA22W7lMUSKOSCR1JPagDoPDradJoy
3GmM7W87tJ+8PIJPI/Dp+Fa9ZHhzULbUtBguLS2FtEMoI1GFBHHy+o9DWvQAUUUUAFFFFAB
RRRQBXjURXsgXhZBvx79D/SrFQOQLyIeqt/Sp6ACiiigBkrSLA7RIHkCkqpOMnsM1weqQX2
q3Mcur+DHkuFQoJIb4KNvXB9ea75gGUqRkHgiuP1vwtDqmoM1tdRLPDAqxwu5+XBPXBzgg4
/CgDodGXZo9ug08aeFXAtgwbyxn1H51oVnaHYSaZoltZS7PMjU7vLJK5JJ4zz3rRoAKKKKA
CiiigAooooAKy9dgEumM5JHlndkenetSoLzixnPoh/lQBwICMmV/edulNkHlhT82QcHpx+N
BZd3yqw7njP41d0yza71FEDbkzufsdtAG74es2jha7cYMowgxjj1rdpAAqhR0HFLQAUUUUA
Rbd9zu7IMD6mpajhOULHqxJ/WpKACiiigAooooAKKKKAIpoUl2l8godykHGDXC2nggw3dnd
2V1b3KCQPLIzNltrZ+XBI56H6V3zMqjLMB9TXnVsumJqkUFvZa0LlJQWiafCRjdwTzgg88U
AejUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFADVIIHXpTqjjIMa46YH8qkoAKKKKACiiqmpahb6VpVz
qV1v8i2jMsnloXbaBk4A5NAHn3xk8Za14Q8KQPosDLNeyGE3uMi34zwP7x5x9DXnvhrx947
8O3dlqPjS5g1Pw9OyxvMJYZJIS3RvlO7I7g9s136+Ovh58TNG1Hw7cXklskkJd1u0ETKq87
1JyMjr615Ra+CvgzJq6ofiJK1sj/NFImwOM8gSYAA96APqKCeG5t47i3lWaGRQySIchgehB
qSqml29haaRZ22lrGtjHCqwCM5XZj5cHuMVboAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigANcFqk2
tbUGp6v4c8p2ZoVniLggHqM13tcprem+HrzVkt765+yXH2dvLzhUwzcsCRjdkUAaXhq5kud
FV5Lyzu9rlA9kpWMAYwAK2azNDsrew0tYLa6F0u9maUbfmJPPTitOgAooooAKKKKACiiigC
F8faoz6K39KmqGJQ0jTE5JJUc9AKmoAKKKKAEJCqWYgAckntXBeIrrSJNaW7829kLQiITWF
wu0nJIQ+h569K711V0ZGUMrDBB6GsZvCnhxyCdHtgQMfKuP5UASeHc/wBg2+UmTrxPKJH6n
qw61rVXs7O1sLVbWzhWGFM4RegycmrFABRRRQAUUUUAFFFFABSOodGQ9GGDS0UAc6fDOSf9
MIUk5AXt2rXsNPhsIPLiyxPVj1NW6KACiiigAooooAjgx5I24xk4x9akpsabEC+lOoAKKKK
ACiiigAooooAp6hpllqkCwX0Pmxq24DcRz+FZsXhDw7BKssWnKrowcHe3BHI71vUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQA1DlQfUDrTqan3R9Bz606gAooooAKwfGN7qmneDNUvtFtvtOoQ
wloYvLMm85HG0deM8VvUUAfEOv3sctpLFceDY9GvzIXNzCJY85OWUo3GOegxitfTLn4Qz6R
Da6vp+vWd2EAkuoZVlDtjk7ewz2xX2FNb29ymy4gjmX0kUMP1rndR+H/AIK1Uk3vhjT3YjG
5YQh/NcUAa2gi1HhrSxYu72gtYhC0gwzJsG0n3xitGobS1gsbKCytU8uCCNYo0znaoGAPyF
TUAFFFFACHO07cZ7ZpaKKACiiigAooooAKKKKAEJCgk9BXm/iPxJoN1fxSQQ6fqiqnlsJkc
OhJPIOMbR3716TUX2a2zn7PF/3wKAMbwjJHJ4cjaL7LsDsP9FQqnXsDzW9SKqqu1VCgdgMU
tABRRRQAUUUUAFNdgkbOeijNOqK5ybdwO/H60ALACLeMHrtGako6DFFABRRRQAUUUUAJzS0
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUUAFFAOaKACiiigBq4Cge3WnUinIBxjNLQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFRz58k49R/OpKjm/1JxjqOv1oAkoo
ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKKKACiigHNABRRRQAUUUUAFFFFACLnaMjnFLSDpS0AFFFFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUmDxzjFAC0UUmeeKAFoo60UAFFHbmigApAwLFc8jqKCcYpcUAFFFFABRRR
z2oAKKOnWkLYYDB5oAWo5/9Q3OOnP41JVe9IWzdmBIGDx9RQBYoo+lAyByc0AFFHbmjoKAC
iiigAooooAKKKO45oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAEAwKWkX7o5zx60oGBjOaACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKA
CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAan3R9Bz606mg8fhTqACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAC
iiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoo
ooAKKKKACiiigAooooAbHjYoHYDinU2P/Vr9B/KnUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUU
UUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQA
UUUUAFFFFABRRRQAyLOwZGDgfyp9Miz5a59B/Kn0AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAU
UUUAFFFFABRRRQA1CCo57CnU2MYQfQfyp1ABRRRQAUUUHkUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABR
RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQAUUUUAMjOY1OCMgHkYp9RxNlB9B/Kn5oAWikzRmgBaKTNGaAFopM0ZoAWikzRmgBaK
TNGaAFopM0ZoAWikzQeRjpQAtFIOBjk+5ozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmjNAC0Um
aM0ALRSZozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmg4PUUALRS
ZozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZo
zQAtFJmjNAC0UmaM0ALRSZozQAtFJmigD//Z
</binary><binary id="_5.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCAFcAO0DASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD+/YAYHA6DsKXA9B+QoXoP
oP5UtACYHoPyFGB6D8hS0UAJgeg/IUYHoPyFLRQAmB6D8hRgeg/IUtFACYHoPyFGB6D8hS0
UAJgeg/IUYHoPyFLRQAmB6D8hRgeg/IUtFACYHoPyFGB6D8hS0UAJgeg/IUYHoPyFLRQAmB
6D8hSEKMcDk46Cvlb9pT9rDwT+z1Y22kLDB42+K+vWT3nhP4Y2WvaJoNzPYC5isG8WeNvE2
uXVtoXw3+G+nX9xBb6x478UzW+nJK39m6PDrOuzWulT/mb8TviF+194m8M6/wDFH4mft1+E
f2XPClikOnad4Y/Zl/Z41344eG7DxLN45X4a2/gvV/ih410rT9S8T/Em68b2l1of/CLaFpu
kPH/yFI7a20WeG9lAP3cwPQfkKMD0H5CvxG8GftVftkfsX/Gux+FH7fTaR8W/gP431Lw3Ye
DP2wPBPha18K6Z4U1zxlqj6F4c8P8AxI0Kyhs7XT7GfWbc2F/cfZWvdAn1LT72bUdW0i7je
z/bkEMAR0IyOh49cgkEHsQSCOlABgeg/IUYHoPyFLRQAmB6D8hRgeg/IUtFACYHoPyFGB6D
8hS0h3ZyCMYwVx3z1z7Dtjn1FABgeg/IVDNGr7cgcZ6Be+PUH0qeo5O34/0oAevQfQfypaR
eg+g/lS0AFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUgAAAHQepJ/U5NAC0UUUAGQehzXy5+2N+
094V/ZE+Aviv4zeJ44L2bTp9K8PeEtFuJpLeDxD448UXi6V4Z0m5uoYp5rTTjeSNqGtXkMM
09noVhqd1bQXNxFFbTfTk80NpBLcTSLDBBHJPPK7AJFDEjSSyOTnCoilmPYAmv5HvDvj745
f8FcvHXxC+H/AI/vNLOj+Ej4g+J/wx8HfEnxZrHwk/Z+0z4fWnii90Hwd8SND0D4e6Q/xJ+
MfjTw/pN28niHUNb8faL4Y0IanFCHsXvooXAPDPDnim48bfGD4o61+1X8XvDHwyu75PGHib
wL49+Knh5NVsda/aP0XxjPoPgLxj8Y9BjmvbzSPAHh5/Afj3w38KvB8Wn3fhn4aaTc6YzWs
HjPVhq2o+M/Ej49eP8A4u/D744/HzVvjN8TPg1qd38cIPiZ8BP2ZvhnqkWq/D68+I2r3Np8
RfiH8VPEmt6r/ZVxdaF4T1Lw7e+KElvdJ1STRfEX2PRYJLWeWC2m/T2xb9jTxf8AsffCTSh
+zn+z/wDH39pP4vfDfXdC+B3wQ8LeEpdJ1STx78NNc0bQPjba3/xc8P8AiPU/iBqM91rw1L
4kwXeq+J7bxBe+GLC7ttGmu4TeXlz4Anw18O+J/wDgnP8ABnxTpnw4fSPF/wASv2h9U+HGi
eEfBmmwXOr+FfD37Q/7U91L4u+Fngi38R3dppjaxo3h34EWvhzTYdeuchtZms9Vvora9nUg
HjXxc/aG8Z3/AMBPDHiz4rDwb8bJvib+zj8TfhD8avCK/EH4j618cPB3iHxtoHw3+JHgv4t
fE9PHmlWvh7w3e+FfFPhzwj4n8NeHPh/o+n+GrK0m1TSLTU7u5jmu2/qw/YJ+Ieo/FX9i/w
DZg8eavPPdavrvwT8AHWLu6Ltc3ur6ZodvouqX0zSM8kj3t/ptxdGaRi0/m+a2CxFfzU/Gj
4O+Ntc8ZeN9a+KXxn+L3wa1D9ojx5d/BSHxX+3n8LfhqfDE/ibSr7wXqUGl+GdU+B/xAuP+
EU0rUdE8L+DPAk/i288B33w+i0iK80238UaLd6xcwy/tl/wTC8Y+Mfhp4U1H9gb4yaJpem/
GH9lnwf4Xu7TxD4Slt7v4e/En4R+M7/WLnwN4x8IX0dnptxPPbwp/ZPihbvT0n/tlDcS3M9
3c3kduAfq3zkenOf6UtFFABRRRQAUUUUAFRydvx/pUlRydvx/pQA9eg+g/lS0i9B9B/KloA
KKKKACiiigAoIBBB6EYP0NFFAB0ooooAKKKKACiiigAooooAZJHHKjRyoskbqyPG6h0dHUo
6OjAqysrFWVgVIJBBFfyNf8ABTP/AIJx6T8E/wBoX9lzQP2TPFev/Du2/ay+InjD4X2Xgi7
8U+IpfDPw28T+KLnQptf17waLO9ttT0XwZrml6rOni7w2l9d2k9vp8VtBbzWk0Vhb/wBdFf
zY/ti/EbXP2kv+CgHgDWPhn4i8WQeC/wBi7Ude8C+EJvAnwttfjR4s+IH7VmsaYdZ8Y6N8K
vBmo3+j+E7jUvhl4Oj0e48SeOPH+sWPgjwJqenR3GoJqM93p9ldAHhn7PH7MvxG8ZfEbwp8
JfCHxQ8f/CTxJ8efht8RT8bPid4Y0/4Laf4o8EeOv2TfHT/C1pfhhqfhrwP4a8fr8P7jxVp
vh3T9S0Y6t4Lvrq31zTEvNS8RjTtbI8X/AGgLTxhoP/BOr9nL9nLS/F7xa74W/wCCm3xe+E
dv4j117jS7a81XwZ43+IE+geJvEN+kd3JpKx6nr1prt8yefOrzTS26XTw5P1Z4u8Lft+/Bb
wb8QLbXNO/aA8LfDH4rnxx4h8W69efA34GfH69Ot/E2ee6+IUnjbRv2YvEfh34wfDjTfFrr
aajfQ/Du71630rX/ADtQbUVM32GL40/4KBfEzUvAdn8XPhjYz+Drez8O/tbfs7/tm+GLKY6
xovijW9W+K/wQ0DUb3QfD/gPVo/8AhIPCmh6Nrmga54l8XSeJW/tHQ01Xw5od2r6xqEszAH
CfFD9tPxp4i1z4ifDL9oL4lfDTVtc+L3hrTfCfjP4waZ4atvibrfjDTWicD4N+F4firp/w6
8D/ALM3wm1TXZIde/4SLS/hzcPpN/Z23i7XPEHiPWNPS4f9E/8Agi38Cvi7p3x58QfFzQ/i
bF8S/wBm/wCHPwjn/Z80jxzfjxRLpXi7V7rX7Tx5eeFfgtf6xZ6bL4o+GPwt8RyXum23jvU
9O0q01271LUR4d0W1sZY47PzL/gif4atf2lv2k/2nvjr8d9L8OfFXxD8QvAOm+LNVXxxoem
+K7bT9U8V/FfxbbrbWtrrNreWeljTLDwZBp2n2UNvaG30ePT4LaNbaMiv6rtL0rTND06y0j
RtOsNI0rTreO00/TNLs7fT9OsbWFdsVtZ2VpHFbWtvEo2xwwRJGi8KoFAF+iik3Lu2Z+bG7
HfGcZ+mRigBaKoX+q6Zpf2T+09RsdP8A7QvYdNsBe3UFqb7UblZXt9PshO6G6vrhIZngs4B
JcSrFK0cbCNiL9ABRRRQAVHJ2/H+lSVHJ2/H+lADshVBJwAuSfoM06kHQfQfypaACiiigAo
oooAKKKKACiiigAooooAKKKKACisy91rSNNns7bUdU0+wudRnW1063vby2tZ9QunJCW1jDP
JHJeXDkHZDbrJIx4VSa0SygFicKBuLHhQMZJJPAAHJJxgdaAHV/Jz8QPhn4n/ZU/wCCkvxf
/Z3/AGQ/2nfHvwB8H/F34EeJ/jx8UJNR8JTfF+fRb+2h8SeLvE+l+BNEjE3iHU/F0fhex1X
xH4T1213+KbFpH0V73VIYbZh/UB47+Kngz4f/AA28afFfWNVF74O8B+H9e8R69e+HYJPEly
LLw5Z3F3qMGn2Oj/aZ9R1FPs728dhb5ma5IhfyzuZf5M/gjqfw/wD21fFPxA/bk/aS1X9nP
TLxviJoPgzxHr37RPxM8ZfCrwppnhXRLCG60/wX8E/h98MNZ0m78Rz6V4D1CwtvE2p+PvG+
vjxTqeoXVlPoNnpcV5d6iAcp8d/GOhfs367oPxL+Hf7QfxG/aEbxV8G7r4keD/jh8Mv2rPi
V8O/FekiDxhceF9Q1s+FPijqPxJsfH19q2uWd7a6/8PNO+2aTp9nDeXOr+GNHgFrfD58/ab
1H4leMNJ+DnxT/AGhdc8KS/GH9sL9lvxRf6tpnhn4f2lj44vfB/grxyviH4Ja1A3hq41Oyk
8U/HW+061HiPU4rCwZfDmjT6QNM0mOABf6MfFH/AAS7/YY+L+na/wCOPCHgX4f+FPhld/Dx
Ln4deNv2YJ/Eui/Eh21TSNXk8Z3F9qmga/rPhPx9o3iPQrzSIdE8ODwbdXkytqcF5NqI1mK
CL+Xr9pD9nvS/gPoOqWnivx54w8dePda8L+D/ABZ+xj8UfC5urfwbr3wU8J6nrOgeP/hJrn
hI/Z/EPwq+LPhI39zqPijw7K1zDompaRrOgXEMF3rDXs4B+53/AAbtaU0/gD9oLxRcYV45P
g14JtIjsYpbaRoPirxXNPEyqCLa+vfGkksQJJJjZmbccL/Qx4z8e+Dfh5pK65418Rab4d06
W7t9PtJL6U/aNS1O7cRWelaPYQrNqGs6veykRWWk6Va3mo3ch8u2tZX4r+dv/gk+3xM+Fv7
Pn7QXwy+AXgw+L/jprfxE0Cx0vXPEdpqNj8IfhusfwQ+Fx0jxJ8RPFN00Ed/ZWOp61qt3F4
I8G/234w1RbKeEaVp+mSx6jH+hfw2+DukfsbaH4l/am/bM+NuvfGz416lHZaRb6vevrPiHR
9A1jWJWtrP4e/s7fD+8M14vi3x1qUselxweF9I0e/12CLTtHtdH0nRtOullAP0t1zXLbQtF
v9bnt768jsbC4vk0/TrSW71fUmgge4TTdJ01dtxf6xfbPs+naXEPtV7ePFaxIZHArjbXxl4
V1bWfh1BrOlatonjLxToWr+JPC3h/W9DvjrmiWdrp1h/wkMOu3OmJqWh+HtQsodXs9OvLe/
1hVubyVrLT5b2eKQL8XeBJ/EP7QvjzxJqXjbxzo/g746fD3So9e+HvwOsIZfHnh39l9PFdt
cadoXin4t2+l39n4T8ZftCX+g3t7dRaFq2ujS/Blld/Z/C2k3VodS8W6/8Aeemw6h4Z0DQd
Mvr3WvGepQRaTpOo6/c2+jwapqNx5aQXviTWYbFNH0m3jeVZb/UItJs4IbdZGi07TmVY4CA
b91YWF8bY31laXhsrqK+szdW0NwbS9gDrDeW3nI/kXUKySLFcRbJo1kcI6h2zboHIH0rhrf
xmus+IIdK8K22neJtJsdS1/QvGuv6d4g0po/BPiDRbOwuYtA1HTFlkv7vWL1tQijms4FiOk
RoZtReIy20M4B3Bzg45ODj644rL0uDVoTfHVby2vDLf3UtgLW1ktFtNMZlFnZziW6ujdXkK
Kxub5TbxXDv+6tbdEVSzQdIOhaTZaUdV1jWms43RtU168W+1a9Z5Xlaa9uY4baOSQGQogit
4Yo4kjiiiREUDYoAKjk7fj/SuQh8JXKePb3xvP4o8SzwTeGrPw3YeD/7RaLwdp4h1GfUr3X
Ro0WI73xNqEr29o2sXhkms9LtE0+xWCK4vWuuvk7fj/SgB69B9B/KlpF6D6D+VLQAhIBA55
OBgE9ieSOg46nvxS9KKKAGoxdQxVkyT8rYzwSAeCRhgNw56EZAOQHUUUAIc8Yx15znpg9Pf
OOvGM0tFFABRRRQAUUV438SfitrHgjWNJ8OeHfg/8VfijrOtadd38EngnS/D1t4Z01ba4gt
Vt/EXjLxh4k8MeHtHup3nE0Fkt1e6jLaRT3Mdi8ceSAewvIIwCQxyQo2qWOSQOQAcAZyT0C
gscAE0+vg34ya5+2pr+g+EbX4ZfC/T/A9lrniy8h+Jt3pHxP8AAut/Fnw94MOk3E8N14Dn8
Y6LD8MtJ1S71mKz0u7vtQfxjLo+lXVzqOlaLc6jDDs5P4C+F/F3gvxB4r1P4gfFH4nePNN1
rwv/AMI/D8ErP4heLv2iJtM1abUjrN74q8R/Eb/hHPDumaD4mnt5P7EtvDvhyHw34U03TpZ
le71mf7LcWIB7x8U9G/Zb8IeIrv4ifEFfhj4f+KMoifRPHOu6Z4f8RfEnR9TS1fTtI1Hwba
6tZa5rcV9prbZdLtdF01oDcod1pJ506yfM/hq08MeOrq5tNQ8E/teftdapZSxPF4j+MujH4
U/By7u4lZ/M0/wp4lj+EXgC4tYHQ7r6z+HHie+EypHDPOTHs+kNZ11fhro994rj8LfB79nn
wpZRpDfePfi3rWhWV2LTarxtcWHh68tLSZnAcCLVviJbXjyqqNaOzNj5S174mRfG6KbTvAG
jfHf9tL+0HKLFoP2n9m/9k63hEshYa34+uotDfxppVvsLXWn6dqPxjN+pii/seQYAAPsv4L
/EDw541bxh8NyvwWs73wbDY2evfDL4YeLbLxxH4N07WYr6FNH8apZaBoOjabfXxtbuE6NBp
7xtBHP5rSxyKzfzTf8ABOb9iP4XftUftC/tyfHi5+GXgLV/g/4A+J/xA8FfAPwB4x8N3+uf
DK18Uav4pv8AVJtQ/wCEL0rVNGXVdP8ADHg6DSbXTdItdZsYftWv28cVxAbG1ntv1V/aJ+F
fxC+GX7LPxm+IXx5+Jfgz4S/CnwJ8NfFetaP+zf8Asl6dffCjwXrPiEaNcweHNB8bfFbdp/
xG8drqusSWlhNpPhax+G2naxNdOmpabqluwtz3f/BGH4USfC7/AIJ2fBVrqEWeufEqLxL8V
9WaKNPNabxpq9zJosxR02vIPDFl4fCxyCRV2JCWkReQD+f39uH4feKvgFoPhn4tfDD4W/tI
fsu+MPDviqbU/CFxomo/Bf4CfDnTr8of7f8AFPhb9njwH8RfiP8AEq9u9RtLWGHV/Gmpay9
hp2jWOn2HiNJdPje3HND9izxD8ev2dvHH7dXxT+Fehfs++AbT4FW9r8NPBfgrxBq9lqHx1+
PHi7UtP8Kad8c4fB6lNN+G/g3xN4o8TWOu+IND0NLWw8RyiG9h03+zL+61C5p/ttaD4v8Aj
t+3jdfBLS9U+Oul/Fn4mD4T/BLVrj456n8ML7WNQ8I+Kr/UvEviHUPEmnfC2K28OeCfD2ga
NJ4b8S+G/Cccrajb6UurX+v3lvqUsVnD+i37T3jz4Sx6r+zP+yN8C9R1n4t654/+N37N3wr
8UfH/AF/XtOmu5/AHw9+I/he+k8FfAzSrG3h8M6F4I07VfCtgNV13w5pOhfDie70p9Gt9R8
d+K7fVLnQgD1P4Q/tiwfszy/tq/Cf4ceEbjx58U4/2xtQ8H+CPDy2N7NpUWqf8K1+GHgS0j
+waY8U3inXNU8Q+FdWi8K/Djwldf8JHrGn6VqGseIL3wj4W07VvFGndF8Nfht+0J8S/ijfW
+ufEDXPiT+0zpHja7uNd+IGqXtl4z+CH7Aula/p0Gn+MY/CMKxw/D/xl+1trvhxY9H0rwh4
V0vU/DPwtttQhiu5rXS7LVNS8d/Gv7GKX9z8UP24Pivr3ibwx8GfAWt/tBeNtf1r9pdb59Y
+LGkeEfiP408ZaFZ/Cr9mjwwbLUJtI+JXxcu/Dt3aXvj3SrG/8SxaXbabpfhrQdY1w6PPpX
6N/Cf8AZz/a6+Lfi+w0LV59W/Y2/YR8Mz3dh4Q/Z+8Ga1p+jfFj4l+ALiBpom+Jut6KupeN
PDPivx7qFxc6x8SLy78d2niayjuZtIit7jX9U1vxOAD7Q+CY+HXwzuD+z3+zHoV74zs/Dvi
u81n45/FLWtfvNSs7TxR4iu5b7xnqPif4kyQajN8Q/j7rFzLb3l54et/MTQrQQp4ivvC1la
aFot79A+K/Hfwz/Zv+GEPiD4n/ABCPh/wZ4Xt9P0ibxb4+1671jWtVv7pxbWFpLezi51rxR
4n1m6IitNOsLe+1fVbpxBYWUr7Yh4p48+O/w1/Zzm8K/s7fBb4a3fxC+Ls/h8XngT9nf4UW
mlaQui+GoJjap4n8a65c/Z/Cvws8BtfsUuPFXiq5juNVu5Z/7F07xDqnnW9Zfwu/Zn8V694
40P8AaC/aw8S6b8R/jFoTXd94A8A6B54+CP7PX9oRNFKnw30S/hiuvEnjj7C/2TWPi14phf
xFe757fw9ZeGdJf7A4BHa3Pxz/AGqH0+/t4fFf7N37PJv7a/X7UL3w7+0b8YtNsZjLFBJar
JFJ8DPh/rz7HuEuTdfFbW9IiEL2/gD7exb7ZtbS2sohBawxwRAltsagbnbG6SRsbpZXwDJN
IXlkb5pHZiSeb8I+M9I8Z+GLLxdpkGt6fo9+t7LbjxPoWreFdTW1sby6s3vbvRvENrp2raf
bTm0e6tZNQs7Vp7CS3vVQW88bn5R1P9orxh8cNXvfA/7I1hZ63pNnqlxofjL9pzxFYfbPgz
4JkspFh1e1+HkAurW4+N/jq0zLb2Vr4edfh5pGqIreJ/FsjW82g3QB9YeL9f1bw9p9hc6L4
R1jxne3+uaPo7abo1zo9k9haanex2994g1K71rUdOtoNG0KzM2o6ibdrzUpo4VtdN068u54
oi3wfoniLQ9Pu4PE/i248Z6ndatq2oLqk+kaXoUdnYXl7JNpmh2Wm6TGsKWWi2JgsYrq7nv
dTv3jlvL68lln2R4fwn+HJ+FvgrT/AAnP4z8b/EPUobnU9S1jxr8Q9bGueKvEWsazfTajqN
9ezQW1jpmnWv2iYw6ZoWhabpmhaFpsVtpmlWFva26hvSaADnJ6Y7evvmo5O34/0qSo5O34/
wBKAHr0H0H8qWkXoPoP5UtABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAVka7q/9h6Xdan/AGZq+sG1Teun
aFZHUNUumJCrFa2vmRLI7EjmSWKNBlpJEQFhr5GcZGT0HevHfHnx/wDhB8Nr0aP4p8caUni
V8C38F6Gl74s8d3jMjyRpZeB/CtrrPiq6MojYRtFpJiLDBkGDgA5/VPiB8cNUuBZeDfgEkF
ncxsBrfxQ+JXhzwtp8KOq7Wm0jwZZ/EjX5XO5hJaS2lkdijdMjMVXln+Ev7QHjKFI/G/7Qf
/CutLkikifwl+z14L0Lw4kUTrKjRv45+Idr478RyzfvN63uhaZ4QeKVQ8UCMFK1Lj4y/tC+
ONsPwh/Zu1Hw7YXIcQ+OP2ivE+n/AA80qBAyAXcfw98Ljxn8Sb7cjM8Ona3p3gidypjubmy
YiuZ8TfBDxnq+lXnin9pP9rvxtpfhqxia51nQfhXqWk/s3/C3TbGSJkvrPVPEVtd6p8Srmw
w5Rr3UfihZMUQMkFmZJI6APP8Axfof7B/7O3ivSdS+KGqwfEf42xvBN4ctfiBrnjH9pT48X
t+lsUt7jwh4IvZfHHijSrm5VG2TeFfDOiacJGeUtAquydU/xb/aw+MFvdL8IPg9pf7OPgGK
OcSfFj9qWOSTxcLGNG83U/DPwC8LapDe2sNpGjzwzfErxv4LCxmNrjQXSKW3byL4f/G74Ge
DLDxHoP7Av7OVt8RVgFzfeLPjDaQwfCz4Dx3UQY3eq+OP2j/G9ncar8Q7q1OJ7+XwfafEbU
zFHN9purUq0g/OP9pz9o7S/id4V1/R/jJ8Vrf9oqbxCdW8FW3hn4R6p4y+F/7F3gjxVdxX9
gmi+GLrw2+p/Gv9t34m6bM0B0vQPB1n4i8LNrEUaappvglJHuogD50/bPf4b/tYfELTP2W/
hp8evF/7RXjv7ZB4s+Ln7V/xL1nxR4i8D/DnTtIvZLS+8Nfs6fAz4YeHovCeuDWJ3nXU774
e+H9VuDbWf9mReKryFdUvbH6p1X4wftWfBbQvAnwy8G/8FG/hL4Jk0/RfC3hDwH4L+NP/AA
T6+Lvws0i+0PSrDT9E0W18K6xf+HdX1TXDMtqtjLI9vcTSysiiO0mlQL8ffsZTf8FGPDf7V
/x/+E/wc8H/AA28MfHT4n/C74U+LNf+JXx00IaDqfwO+Cfhex/sP4e6RefDDwzq+uaP4Z1j
xHp8miLb/D/UbfXNb0ZTaapqqzbtUnT6g+NV9/wVpvPB8nwJ+NHx+8E+APiL8TLrTtG8BXu
q/D/wfoXwa+LuuWWrW2t2PgPwB+0L4DexufBPxE8Rx6XLpQ+H/wAWfBug2njrSJdT0rRNXl
a4mBAPyQ0T4B+LfA37Wfw+1r9oM+EtP0/4+P458W/C7xd8K9Pg+PXw6+MvjHWNUTw/pHhf4
R6Pf+KLDw0niqHWdRXRDZfGXxDJ4Z8N6jfpL8RLG9tIk064/Ub4U/An4eeHf2zv2UvF194t
uPFnxLsPib8V9c8daNo+o6t4o+H3glfg98CPGXiSx8M6z8U/7I0zwv8AGT4z6BrVzoY8b6x
4Qe08E/DO5t7TwB4L8IeF9AtYEv8AhtP8YaT+3zB+xf8Asp2nwIu/h98Mf2ePH3iP4k/t/w
CuX+nw+Fvhx8MvE3hbU9et/F3grR/G0s8dp4N0zxhq1prOstoPhDxDZ6fptv4j0XR4LRoND
lutP+3/AB58c/hB8Rv2nPhrZfs6aDew/Cz9lH9jH9tLxho/iXSvBk/h/wCE+vR3fhrwV4Rt
7b4XTXVtYWnivQdFvYJ7HUfEWg2knh+9vZ4rXTdU1NWu5kAOO/4JgfD74ReH/E/w1+J/xC0
XT7bXpv2D/hD8ZvDfirxfqVvB4e8HNP8AE34z6H468VW8d9fnQNG1ubSNQ8KRr4rnS31Wx8
PT3FhbXlja32qW036a6v8AGL4z/tHWlzoH7KFlD4I+HeqRSWNx+1h8QtJnOm/ZZleG5v8A4
D/DO+gtdS+JV/AG3aV428UT+H/h0t3H9r0//hNbOMwSfkp+y54V+D/xK+Ff/BHX4m/F7RfD
mteBbz4NfF/4M+ILXxFeXem+F08XfDu0b4geDJvGUAvbXw94j0XR774V+L57bw74vtr3QI9
Vvo9aNs1xZxFP3N8LfGSz+M9vqSfBO7vbXwrpF1o8kXxj1Twobv4aeJrSx1qA+ItD8APe6x
oN74q36Ja6hZxeNtJtLrwNptzc21xYap4hmtJ9MUA+T7n4y/sp/sA6le/CPQtF+I/xJ+L+t
xeGPGXxQ1Dw9pzfEH4t+LLzxn4hg8J+HfFnxR8beIdS0dNb8S+K9cu7uPwl4LstUu9bntLf
UF8H+D7fQdPmNt6f+0r4p+GHwo8d+F/iV8W/HnxJ8b6jPcaHYfAj9lfwETe6r4r+I1pNdO+
t6B8P/DTWOtfEfxA8k9qW1Tx1qM3gD4fW9oupy/2TPK2pjxj4kfEj4d/EH4va54v/AGTPh/
8AAvxJ8VfDmmPpnxd/bj+IujW1z8Hvgdofh61uLQWcPjaF9OT4n/EPS7W7uILXwn4X8T2Gl
eG7J7seNfFeiWmdJvuH+EbznVde8Yfs63Vn4q8R+OGtNN+J/wDwUd/ah0y8MPjDUbsmCy8J
fs7/AA/b/hGbzxb4bsZ8v4X0Dwrd+Dfgzp621tHZaj4+1RrySQA91X4KfHL9qe3vdW/awur
bwF8MpIlutC/Y9+HXi+7iGrJve50yL9pX4p6G8N54xlvESJb74feDRY/Dy0OV1S78cCHev3
L8PtLu9E8D+E9HvvDfhfwdd6ZoGlWNx4T8EsX8IeGpLayhhOh+GpDpeieboul7fsdhKNH0x
ZIIUdLC1QrClPwL8PtE8Ex6pf20Ftd+LPFkuk6n4/8AF4sbew1Xxz4k0zQdN0A+ItYhtAtp
BcTWWmQJBp1hHBpelwf6Jp1rBAuG72gAooooAKjk7fj/AEqSo5O34/0oAevQfQfypaReg+g
/lS0AFFFFABRRXNeK7nxZa6ZHJ4M0jQ9a1c6jpiS2fiHW73w/Yf2TJfwJrNxHqFho2u3H9o
2umtc3Om2jWAtr68iitLm9sIZWu4gDpa5PxV448MeC47JvEOpi0n1OS4i0rTra0v8AVdY1e
a1hNxcw6ToukWt/q2py28A86eOxsp2hi/eShE+auqBAC5zkgdjn8QM8+vpXDfED4j+Afhfo
q+I/iB4m0fwzpj3MWnWc+pTMbvU9QuyfI0jQ9Oto7jVNc1e8Ebm20fRrO+1K78tvJtZAhwA
dlZ3SXtrBdxpNHFcww3ES3EM1tOI54klQTW1xHFcW8oVwJIJ445oXDRyojqyizX5SfFz9pv
8Aaa+MnxN1X4D/ALL3ws+J/wAPdKsvD+n6lrXxx8X/AA41Pw5dagPEFpK9haeC5PiZouneE
/Btppoje51vxZ4j0zxrrk0LJYeEfhzqmrq9zafVfwZ+E37R/hj4XeE/BXxZ/aRfxj4o0Szu
bTWvHfh7wFotj4o16KW6lmtPtereIm1vSpr3TbSWPTP7WTwhZ3OpC1XU7qGO8uJEiAPXvip
pHgDUfD0l78TvEw8P+CtOSdtX/tDxreeB/C93DOqq8fiTULTVdFjvbJFjcrZX98dPctIbi2
nAAX5g8OftGfAHwmJ/Dv7Mvwa8cfFyeUiOe6/Z/wDhXs8F3t1DKbRW1P4veIv+EQ+G+pSpJ
GftN83jTVLgKrSSNJJlDhae37Mt9rtze+AvBnif9sj4m6Ffz6Xd65Pe/wDC2E8O6zZXEgli
vPH/AMRdYtPhR4BuLa5WRTp2gaho99CqOLHRpI0K1w/x6/aR8W+HFtPCnxD+KnhX9l2TWLd
LPSPhJ8GLeL9oj9sDxqZomji0zwZ4a0jRL7QPBkl1DKsVrqVh4N8fC3dVuote0QRC5iAN74
ufHP8Aab8O+G5PE/xL8R/s5/sL/Du5lgtIvFHj7xRL8c/i1eXFwuBpnhjwdpMHhTwFN4qdm
QWun2Wr/EhnlYLDpOqIGZvza+MvxS+GPhO80nxt4n+GHj79ojx1r0vmfDfx/wD8FBda1Wy/
4SG9aRVik/Z6/YW8HeHf+E18XadK07yWc9l8I/h5DLP5SyeM1tle+h9I8M/D34n+ONW8UeL
Pg78JJPgfrHhm60rT9c8f+P8AxNoP7Wf/AAUd1Z/Et5cwwHSdA8ceMtb+Hf7ME2tq88+o6p
4x8QST+HLSK41NfC9slmkA+h/C3w6+Cv7JtxY6t8R9S1mP9pnx34qsdd0my+HnijW/2h/2w
Pjfo2l2ok/4Rbxf4w8T+Gn8T3Wh3eoyTS+JbfwFpHww+FeiWlvDYy61BoxvLq6APjm8/Zr/
AGzv2w73Qrn9o7x9rvwt+H1/4m0nw34f8M6v4MtvGmq6Lqt7pM+qaZbt+y78OL7VfhD8IdO
07SY4btfEv7Rnij4oa/pD3GkfarfSb29s7aT6f+HHw4/ZV/ZZ+IGreGf2d/Burftaftd+E9
CmsPGPxW+IvjGw1bTPgVo0FqrXA+Jfxav7UeBvgB4WtbZLu7T4efDPQP8AhM7rTYp4bPwdc
WeLyPsPGHin4y/G681fQbnQPEHhbQbu5vNS8V/Ar9nHxjpfh7W55xCtlNL+1J+2Jbz6V4W8
CFtN014NZ+H/AMGrrXPHLQQJZz+Jde061e1Pxd8WPib8Mfh18JvH1h4Y8I+Hv2krH4KeF/E
vi3VvgF+z5DZ+FP2BPgZqGn2rXh1748fFPVntR+0H8Q4Li2tri70rWr/xDqviLXUvWi+Gfh
zVLmLUlAPl/wDZh+I/xCvf2kP2gv2wbr9oj9kbwr8V/jx8ZvEvwP8Ah3r3iHwl8SPGh1DRf
hzd+HvDGreJPAXhDw18QPDugaR8MtQt5/DunW/jX4kanf3Nxb6Wt1ZXNteao9rqHc/t/wDi
r4xfs/eNvitL43+Kvhb9rP4k+IfgTFe/Gb4C+O/g9c+CvgHpPwabxLbWvhbx14Wu5viXosf
iT4q+EvE8Xh3+yZfAHhzWvEVrNfytqz6KZbea7f8ACn/glNqQ/wCCefhL9pn4Uza/4L/bD8
R/APxP4q1nQtH0Tw94i0f4n6D4wvr7xbpvhs+GfFmna4vhLx9f+CJdO0bR/FXgG48O6tbXs
sVobe6R5I3+AviV401/9tP9rTwb8JPhp45+NH7W+nal4n+GPgbT9O+LXhzw54G8eSeCfh+3
/CyPjHa6L4ss9D8KaN8K/DT68ltoXiYaj4Sn8SajaaDb6tq9zPDpGg6ZeAH76/sH/wDBOTw
j8D/2Wvh1/wANd+MJPHMGj2r/ABV1T4WeNdYtdK+Anw08Q+I7lfEt7qXinw9J/Z2k/ETxdp
jzpBqniz4ozeILDTLqF7bw1p2k2lslxdeZ/HD4taf8SvH/AO3n8WfhlM03gn4e/sQ/Cz9lH
4eyNoradbat4v8A2k/G+uz6bqXhGG4to1vfDl/p2r+Bp9IvoY1tdQtbiwuILd7KK2Z/s3x3
4R0LwefCvxX/AG6vifaePNUg1Jbf4T/sveA/DMuufDO28azNFFoFh4D+HEOj6h8S/wBoD4m
aVAI7TTvEXiMT2NhLc6hrmm+EPCMAW5svzQ8SfEzW/iR8F/iR45sbbxl8PfHf7WX/AAVE0O
28H+GZPh9b/Eb4paJ4B/Zhi8Kaet2PhTpF7c/8JcfCepfB9bbWdPhvm8OeHdR1OD/hIdZg0
yO7lkAO6+I3w38D/B39lX9oD4XXfgb/AITLwX+wd+3b8LPi/ovwvu7PTr5tY+Cvia5+Hfi+
bTnstWki03UNO1vRviB8RordLi4jsbm5sZLe+MMNtdxp9BfFL4keOvi3dan4T+NNvY+H/CO
k2dne3v7GPwv8daVpUGk+GvJM2naj+3V+0xEYPBvwm8HS28BNx8JvCl+keuwSw6TA/wAUYn
l0l/GvgfpOm+O/jt+0t8Er2Y3ulftc/sl+KtF1TUNR+J138ZPHOs/Ez4Y6hqXh7Udb+KPj3
RbNvhJpnxGm8PfFiy8jwB8ItZ1jw38OtI8LaZpTR6a/2W3fwn9jzwj4i+OPgb4V6Pb6RqXi
3UNA0nR7rVfhx8Pr+28P+HfDPi2yaTS9Z1z4qeO9M08/Dr4DSXd/pN7eTRaLpnxb/bK8aAn
Wr3xX4RtL+HTYQD6ruPEkfxHvdL8JaZ4S0X4/33gKPTdV8NfBvwz4XuPhv+xj8GNOtrZLrT
dduvA2qXXhvUPiZ/ZO27k0zxd8ZL3wL4JuAw1j4eaRZzoI5Pv39lrw3B4yt7z4rePvFGifF
n4h22q3WlaX4r0uHU77wR4N09bO2jk8P/Cm9uNN0jwdPYwr+61TxR8P9JEF/M0mkX/ifxJc
WE949n4afsiaBpukWFt8Up9E8VaXZ3X9q6b8IvC2jP4a+BOhanMttJNqV34TnuLzWPir4oe
eFpb3xv8AF7VvFOo3927ajZaToFxI0Y+yILeC1hht7aGKCC3ijggggjSKGCGFBHFDDFGFji
ijRQkccaqiKAqqAMUATAAAAdAMD6CiiigAooooAKjk7fj/AEqSo5O34/0oAevQfQfypaReg
+g/lS0AFFFFABQc9hn26UUhOATycegJP4AcmgDlPGPgzRfHug3fhrxJ/acujX72kl3BpOu6
74avJGsb2C/t0Gr+GtS0jWIYvtFvF9ohtr+GO8hVra6WW2llifjfG+p6Fofi34XwP8K/Efj
7X2v9SsPDniLQ/DWkatbfDO0ubO2sNY8Q6z4l17UtNTwzYXdnJBp87aXc33iLWLb7Vb2el3
9vDfBOU8fftV/Av4e69J4LvvG0Hib4jgtFB8Lfh3Yah8RPiVcXYxts28G+ELfVtX06ViQGn
1qLS7G3U+deXdvbq0q8N/wsf9qL4pqn/Csvg7o3wQ8OTCFpPG37R8y6j4qlgkOHbRvg38O9
dubhZYFZir+MviD4VlWXCyaNNGWBAPp/xbDq1z4a1qDQ9ftvCerS6ddJZeJrvTbfWLbw/M0
L51ebTby5srK9WwXdcCG9uYrNmRTdB4Q8T/Gtt+154dtLSz+HXwQsviL+2z8RdEEWi694o+
H1p4Vg8FWmuF8PcfEL4uQQeGvhF4Zk3s5u9N8Nf2tq2n28OD4deTaJvmU+Fde/aBlms9R0v
4//ALZ2m2upXEM178Wbix/ZY/Y/k1HT7qeBLi28D6Rotj4t+KGlade27xIl74X+J+g3axNN
Hqkhk+0n660j9nfxRdeG4bH4x/FWHw38P9ItA6fBz4AWEfwO+D/h/RLWGR7rSdS8Q6XOvxD
1zRYrcOL5z4m8H6FeQiXzvDFrBI8NAHzJ4uvfjT8Q9dufA/j7423un36v+/8A2U/2DLJY/E
emxytNHHYfFr9pjxGlldeDLSSZ/J1m7tLf4OCaPzF0p9Qm8hpeh8Nfs4fD/wCBnhLXfGPxR
1L4efssfCh4Dc+L9M8B+Mdai+Ivji+vWhm+z/Gn9qfXrqw+JPjS5u5hLFH4V8Gz6NNqWozm
3TXPEFsYrGXt9E+O0viLS5fhj/wT8+DnhvxR4d0a5uNGl+NOr2beCf2XfCd9aMkN9No+p6R
DF4j+N+rWUsbx3Vn8NrK50m8v1MWsePtOn8+RPHJdQ+F3hH4p2s/iXU/Hf/BRH9tbw6ZLjT
/DHhHTtHfwD8EdQnUL/wASvSJb6P4Nfs62AlSCD/hIvG2t6t8WL23G5NS1syG2ABiax+0fr
tzpGj/Cf9kr4Xap+z94H8RWl9N4K8Uz/CDUNR+NPxP0qzmtl1rxL8DPgHcW2lW2lWDfaUL/
ABs/aT1nwh4Yhvr4anPoHiJGa5k8rsNL+H/hfxjq3w4+GOk/EX48/EXxFpWnXXxh+Gnwi1i
HxB8WfFPja/tNPn1ex/bX/bpn1qHw/wCHvC+m6hJe2tp8N/BepeFLFbRPJtPDusaJLbaFP9
eeBf2VPjR8QtDuNO/aG8dwfDX4W6nfaxq8v7N37Pfi3xhEmoy6/fXuo6qfjF+0VrV/D8VPi
Re3s2o3A1fTfDEngfw1PIi2sq6tpaRQD03w18R/BvhfSLL4NfsTfCLw54vsNANzpj6l4cih
8Cfs8/D+e0kgs7ibxB4/sNKvYfFOtLcsr3nh/wCH+neMvE99NbXZ1240TJ1CgDyrQf2LfHv
xr0TTbL9sbxfpC/DizFm3h/8AY9/Z/l1LwV+z54c020YTWOjePtetI9J8afGi5t2EL3tvqT
+GfAcl3HM0Hg64iZJz4T/wVEvdEf8AY8g/ZG+A/g6y8ON8ePil8If2dfAMPhzQtJ0L4eR6l
rnxGnPiTwxp1lpL293E3hvTPBOp3nilbLRbexttMuoja6pPeTTR2/oHwe/Yz+I3wY8c6r+0
b+2D+3B42+JWkeFrvxP49uvCt14j8Q/D34E+HdZ1TUDqa+IfEOma1401HRn0jwVCVsPCOjx
WugaFp8dta3l/aajexQ+X8sfGT40/Cj/gpD+3J+x/8CvAGoeM9X+BPwvsPi3+0D4v+IWjTe
IfAOk+Pl8P6XceAdIk8FeJrGbTPE//AAjOm+IZdX8N6t4ltf7DsdYnvdT03RdTnhjN4wB7/
pP7a8Nr4G+K37HPiLXfDXw0/bQ+E/wz1iz+Gmk/BrV7Dxl4V+LF/wCDfD89x4Ng+DP9p3rX
U/irUV0Wy0rXvgn4tfT/AIg6e9zcWdlFq1lcWmst+SX7J3h/4v8AhL9tP9sD9qzx5N8N/hh
438Hs/wAMfib8VfHU02p+EfBvx1+KEOneJvGNn8G/hD4b0q08VfFLXpPDUWlaH8PPAT32m6
5CL0y+ML3xLrOoS6Xd/RP/AAUksfgD470Dwt+zr+zJq/g241aw0jX/ABH8J/h/8O7K1+HHg
Pwvr/w/s7i98dfFy7+OWof2d8OrC28D6RBBcXp8ODWvHXiTUBqFheeLtLSWOAeb/wDBNLwk
PB/wo8BfE6z8Ftpvxy+NVz4h8awfEzxJoNh8Rvi9qmlSajc6Xbyfsp/Aq4uU8PeGtDl8Pad
aQ+Kf2i/ijc+FPBdjcXFxbSw+KPD9pbW0QB9ieL9B1wWviL4h/EnxV8Sv2evDWv8AhLxDfa
7438T3kXi3/go/+0J4U8P6VqGranpfgDQvD1nqlh+yX8JGjgmu9U0PwPoFrrNlZ24m8QW/g
R5bi7PyrJ4EsPD/AMNf+CXnwB8S6x4S0WysP2b/AIq/G/xta+LdS8eaxqniO5+OOs+GLfS9
G0HwR8L5tP8AiX8bvFdxceLNaN18M9M17T/D/ixbe6ufGpudFspbe59L/aY8UeK9X+D3xD8
L/DLV9C0nUvjTb6V8OPEHiCf4iRa78Q/i3N428Y+HPhxrPh7Svi3dWT+Mvjpq2mrrtxDqPh
74Q6T4R/Zv+HkC6loUXi/xlcI3h4fb3w7+AEHxR/bT/aN1nQvGes+CPhf8D/AfwE/Zcj03w
VBFpnjHxFD4X8GRfEXVdAsvic003iDwL4ct7fxtoWleJrDwAvh/xF4jktLWO98SWdpZm2vQ
DwXxFNrPw38a/CL9pKyg1iDR/wBmHx94Y0r4nr8SfEmmt8SNM+DHxhgs/hZ4psdK+CnwyOn
/AAX/AGd/BXht/EOh/EAeC7i2X4naha+FrOfxLpujwaSk+oe9/si/s9WeoeIP2mfgv468Z+
L/APhXPwO/aU+INr4R+BXh+WHwP4MuvCvxXms/jd4c8TeOtU8LyWXi74nHVYfHzWljp/iHW
4fC1jBojabP4f1WS3+3V9zeKvhn8JvFXwZ+MX7NPgS08FWNpc/DrxB4M1/wZoDaWZfD8/j7
wtqdppV14i0+2eS6tNU1dH/taHUNYA1PVHjOrPcXMjG5b8+PgF8ZtN+GPjr4P/FjxFYeKNW
sv2tf2M/hDFd6d4Y0LxH418Xat8c/2ftR0/wdrOnQ6BodrdvcXWs6N8TrWC71y7jtbawi8I
vNrGo2dhGJogD9kYoo4Yo4YkVIoo0ijRAFRI41CIiqMBVVQAoAwAABxUlRxOZIo5GR4zJGj
mOQBZIyyhijqrOodCdrAMwDAgMRyZKACiiigAooooAKjk7fj/SpKjk7fj/SgB69B9B/KlpF
6D6D+VLQAVwvirxrceGtb8F6LB4L8aeJYvF+tXGjXWu+GtMsL/Q/BKwadLfxax41mutWsL3
TtFu5Ihp8F5ptjq8i3ssa3EEEBM47qigDySy8VfFXV9E+IMsXwvsPDfiHRNV1PTPh7Z+KPH
Gkz6R45sYYYxpfiXVL3wtaa/eeEtNvblpWn0u4sNQ1m3tIlYw/aJ/Jh8dP7OPjv4kiK6/aK
+NvivxZaSyfaZPhl8I7jVPgv8LLcybHew1Cbw5qz/EzxtawsogH/CTeO/7KvogZZvDds8hj
T696Vgan4m0jS4tTkmnlu5tHS0k1HT9HtbnW9YtxfuEsQ2i6RFe6qWvCS1uFsz5kSSzgiCC
aWMA+Z/D3wT8deF5Lzwd8KYvhV+zX8KLG5VNPHwu8Jad4j+I/iaKN3El/q2oeI9GsvCHh65
vR+9uGufD/AMQNYuHdpptchumeSvZtaPwz+E7+KPir4w8Rad4Qi1LT9Ds/FPizxh4tl07QF
ttBguLXSUWDWtUi8N6LM32m5MiaLZadNq11NvuVvLgQ7NO5HjTxNpviTT4H/wCFe3EesxWf
h/xBCdI8U3t/oUUen3U2tR6Xe2v9n6Te3jyX+mW9hqsOqmxa3XUZ4bkSx2i/FvxK074KeDP
inYeV8MfiP+1f+06Y7S88NaH4gbVfE2m+DbO4lRYfEF1rviW3tfgf8F9EsXCTXOsaXp2meJ
rgSgaXpOuX0yWzAHpI/aT8d/FZms/2XvhHqPjLTJFwvxl+LQ1v4V/BuNSzKLjw8t9o1z8Q/
iQA0cwR/C3hS28NT7VI8YwiRC3xL4vm+GPi/wAb3+k/H3xv8R/2+/jHp2qmC2/Zr/Z38M+I
If2cfh7qEYiNt4f8WaFYa5/wrgXFjchpNU139ob4h6pqEUQdxomnwwx2D/b83wJ+LHxjUT/
tH/E6W08L3AzJ8DvgbqGu+CvBkkEnXT/HHxIS5s/iR8RI/KIiu7bTpvh94ZvszJd+GbuF1W
vpnwZ4I8HfDrw7p3hDwF4X0Hwd4X0mLydN8P8AhrSrLRtJskOC5hsdPhggEkr5knnZGnuJm
eaeSSV2cgHxj/wor4w/GOwhf9ovxnp3wg+DGnWkf2X9mj4Ca5daBo7eHrO23Lpnxe+M1pDo
PiDXLC0tC1tqPhj4dW/gLwckNsILm/8AEdgWkfe8I/EnwH4Y0K3+Gf7FHwb0XxxpGmTz6em
q+DoNP8A/s++Gb6F4oL271v4mRadc2ninUo5GWXUrb4f6V4/8Q3dysg1VrGd5LlfqH4gfDj
wP8UtDh8MfELw7aeK/DkeqafrEugam9y+j6heaXKZ7JNZ02G4htNc02OciWbRtYhvtHu5Ei
a8sbgwxbPCfEv7Tnw/8N6hJ8Mvgr4X1r44/EDQmi0Rvh78HLDTp9A8GSxIYLaz8d+PJpbD4
b/DKwsPKWOey1vWotbhgTZpvh3UZgls4Alp8AfG3xF/079pX4lzeN7CeMs/wg+HVtqHgH4N
QeaAZbLXIIdQuPG3xMiiZI0x4x16Pw5eBXeTwXbecYkw/En7U/gvQb/U/hX+zt4Hb40eLfA
dg9jrel+B7rRfC3wZ+EsWm2m6LT/iV8WrsL4H8CLp9hBNI/hbRofEfjG1tLVtnhJIvLZ/k3
4u+O/Gnj3xS3w6+KXiTWvih44n2JH+xB+xn4h1Kxs7OK+GI7j9qL9oa5l8P6hoPhqJTLa6h
bXVx8MND1CFW+w+G/HMhS2fzt/hpbaxDfeBviGvgnx9b+AIpDc/ss/CHUH+GP/BP79m+C0R
b2O4/aU+IEdlp1x8UfEumqrazrGi67FeXOp3ETSQfCvSNPuB4hAB5r8Y/ivqPxG8M+IvjB8
UPFXgT4ufD/wCHmtiabx34p0vX7L9hT4beItNuFl0zR/gn8K7e50/x3+3j8ZF1CCfT/D2qa
zcReAG8RSQDRLjw7cRS2A/Ka/8AiJ8Vdf8AjN+0hp/jX4SftL+JtZ+LPhb4ILeaH8Q9Xt/h
N8dNf+Feiza/4mvPh4mifCX4e+Ktb8C/Cb4y3X2q+TwB4B0LSvD3hLTvDlqnjjxxM8dy2q/
T3/BQL4g6hqHw0+F37Qnwhmm+Kdn+zf8AG3wD40vv2kPiDYab4C+BWp32gNLZeGPhD+x78I
dU1nSLXx54P0rUhFe69ceENN1N9Y0vw9DJqHxD8TrDcT6cvg/4n/8ABU7xR8ItL/bU+Gnx7
8IP4G8XjzpbD4hfED4F2/ia3l+03rN4Zv8ASPiT8KPAGi+HdN1HUrcXvh74faL8QIIJrHUb
K88O3t6dUj1mUA+df2gv27v2cfHH7JWoaN8DdR/bG+BvxO8R6PZeAPBHwy8QfF+Px/8ACE6
Nc6rb6L4+8JPea/r+va3Z+Dx4Zup3ntb/AE7wdpWo3KWFpYxpFb3aD9R/2OP2b/G/j34PeC
fCHgPSdD8M/COLwx4a0vVvEk91qOv/AA58Y3GhWEdpcahqupai1h43/avvrC7edtE0mW6+H
/7I/hd0/svw9oXxX0/TXkvfz88e/ts/Bb9q39l/9rP4QfG39l/4Q+EP21NF8DXvivw74t0X
w54S8JweNNY8Mz6LpF74stNa1S/fVvCvjLwZ4SMWuHQv+Et8QaX4x8N6dcW3hrVtVhZtHH3
L/wAEnNY/aS8Y/wDBPXwRoGt+M4/gH8BvCt78RJrr9oTxHqulf8Jze/DG2128vE034SW2uW
snh3wN4Z0CP+2NPuvil42l1BdIjjMPg/w3PFZW2v6eAfcfxR+D/wALvCHxB/ZR+E/gbU7fV
fi1qn7SHgX4h+O/EGu6lpOsfEHWvBXwd8CeOfGLv4re3jt5NI8M2rWel2HgvwvpOl6J4N8P
39zZReFND0uC32j53+Fnxb+IVl+zl+0D+0l4mvdX+BX7P/iL4xfHP42+I/iT4ZttN8R/Hb4
xeGX8YXHhzwRpnwr8Py211pfgDSJvAvhnw7oK+KvEyaj4lnS3a90nTPC+nJ/wlyb3jK6+A3
wt1rw78U/2cbbw9deGvh9+xT+198fG8Y3F/qkmq/EHXdXuPh34Q8K+KfFHjjXkuPFvi3VvE
epaR4htLLxFrt5qMl5beZNpMr2k9sx+r/2Lv2Rbf4S/Cz4Oav8AFPxRq3xX+Jvhn4S+GvC2
jXfiC1t9O8J/DTR7zw3Y2ureGfh94Gtd2j6PNeQk2PijxjqK6n428YMLg6xrS6dcLo9sAcP
+z18Vfj/+0X408YX/AIV0b4S/Br4M28fhHXdS+JvgKG8+J3jT4jeJr60ijuvCCeMvEGg+Gv
AOra74Y8N6fpNp408baPpHxG0bT7q9sPDPh7WL66sL690/xzwOH8B3v7N1xbqbf/hQ/wDwU
K/aI/Zvu4FFtJDD4G+OUvxGvvDMN2sIzbB5/EPwvOnKgQRhrKOSMRONv7LRxpFGkUSLHHGi
xxxoqokaIAqIiKAqIigKqqAFUAAACvyL/aR8IT/Yv+Cjfh7Q3nttc0/w18Ef2uPh8lnJbie
w+I3gLwte30WqaVHbiKa31C51L4AaXLcpdOzX7T3B3vFcvGAD9dh0HXoOvX8felrmvBfijT
/G/g7wn400lmbSvF/hnQfFGmM67HbT9f0u11azZly21jbXcZZdxwSRk4zXS0AFFFFABRRRQ
AVHJ2/H+lSVHJ2/H+lAD16D6D+VLSL0H0H8qWgAoPQ469qKKAPBfF3wr+IPjvxRqUmufGjx
L4d+GrCxXS/Afw00618Fa5dLFbxDUf8AhKfiZ9o1bxZcxXt19oMEHgt/AkltaNFDNd3sym4
PoPgL4aeA/hjpc2keA/C2k+GbS7m+1ai9hAzahrF9gqdR13V7p7jV9f1R1JEup61fX1/Lk+
Zctk57mgkAEkgADJJ4AA6knsBQAUmB7/mcc+2cV4l48/aL+Dnw6On22ueM7PUtb1kP/YXhH
wba6h498b6/5Ycu2i+DfBdprviO/gQoUlvI9OFjAxC3F1ESK8mm+IH7VPxYMlv8MPhfpHwD
8KXMrQxfEf4+OmueN5bJi8P2/wAN/BDwhqANpdEr51mvxD8deHZ4laKS/wDDEuHs5AD6u8Q
a/onhfRdS8Q+Ita0fw9oekWsl7qmua/qVnpGjaZaRAGS61LU7+aCzsbWMEGS4uJo40BBZhm
vkV/2vX+Jjvpn7J/w11z4/Smaazk+JlxdSfD/9nzSLmF2hmNz8Uda026uPF7W8mwm0+F3hn
xu0pKwzXlgH85fmv4rWn7Mfwv8AGWjaP8bfFXxV/bs/aUZo9U8HfA24mtPiNq66tth/4m2m
fAzwxbeHfg78NNFS5EVwvi7x/pdhaaPBH5sXiOSZCJfVLP4Yfto/tALbt8W/iHpP7I3wmub
eKBPgp+z/AHNr4h+L93pILKmmeL/j5fWUWleFbpoFiguLL4TeGYJLS3MkFj4vaQJdoAee/F
3U/DOh3Fr4f/bI+Ofin4y/EPxQkl14e/Y8/Zg0nxDpFjrcEhheDTh4H8GahP8AFXxzpduwj
abxL8VPGOh+AZmSWa90nSoQYY59U0L4gWvwxbUfirrvhH/gnf8AsieGLQs3wv8AhVqWk2nx
i17TrpcQaR4p+Inh+1XQvh7f63cssZ8I/B2w8R+P9Yv7s6bZ+O/7VmCSdvo938DP2WdW1T4
IfsifBy3+J3x+1ow6l4y07SNduL/UNJN5v+z+MP2mvjt4lk8R61oNhI0UtxZ2Ou33iHxlq4
ynhLwje27vLB8uRax8RfjJ4z1/xl4b8a+BPid47+G93rP/AAk37XHjnSGtP2K/2QU02MN4n
0X9m/wZquox23xg+K/hyCGQa38Stf1N7bSpIVj8ReNNG09bjwGACzr/AI88MfC7wT4W+Hvh
DwB4n/Zj+FHxDlkPw5/Z++E2myXX7dv7VmpTyOzaheQRXM2r/CLwxqkf+l+MfHvjPXbn4ix
2BuH8T+L/AIbXm+C5+XPiJPcaxqtv8KPHHhrwD4q1n4aWTeLLf9h/wb4rt/Dv7D37JHhrTw
13a/E39v74324tY/il4y09HbxFqHgl7qRPEWtw3Sad4b1f+0U8Rz9HPrnhPSNE1r4k+C/Ff
xS8E/Cz4naha+EvE37YmtLfeK/26/29PEayulr8Mf2QfC91bnUPh78NtbvCz6Z4m0HQtC0O
GwMV94M8O6NpFldeNE9w8A/steD/AAd8MNN+Kn7Zul+GvgR+zX8P9Vh8X+Av2KNCuj4i8NR
eILi6jHh3xV+0t4ktl1TxH+01+0Fr+pTW0tv4VefW9BXxLLZ2Njp3inV2aYAH5q/tZaP41/
aF8A/BXwxpWk6n8TrX9pz40eCPgro/7U/xT0uLwHb6l4aW6/4SbXNN/Y1+AnkpB8H/ANnTw
34c8NXN/rHxL8QDT/E3jfSI1M2oa5pcv9q231r8VPj98OPhl+yHc+BPgf8ADjQPh54e8TWX
xI+JVn8RP2otB+Enjo3I+F9hfyw3fgf4Mbv7W+N9/deEvCuneE/h/wCLNP0R/BWk6TBZzN4
p8RWvhzVFl80/bD+Kkv7Rnxz0DT/2gvEB/ZF+Dvwr+Gmr6j8FtMk8Pax8TbzTPH/j67tfDu
s6b+1Fofw207XrXwD4j034XWb+ItD+CmtXFrpU1nrWm6N4v1m9s7vxHog+Wv2kv2zP2dfiH
8FvF3wu/Zv+H/gX4q32sfEHS/B158UviP431LUv2t/iVFocWm6t4m+I2n+BL7wTp1hZ+AL/
AELwjqfhiLQv+Ex0XTdB8GXqado/gvwhp97HpdqAbn7Lv7K/7P8A4x+OGtfEj9p/wN4f0z4
c/s1+GfAHg6++DejXUnxFvPjr+2B8V9HPxP8AFHhzRNN0PTdPm8ctoaa7pRt/hz4U0eLw3o
t2dP0pLS38LaJq91d/vxb/AAT1X40ar4AtP2kfC154d+Fa3kl18Mf2RvBujW8/wo8K2Pg6z
gv/AA9f/tF6/wCGrZ9E8Ta/Gq29zofw9W9tfhPo+pJaaRaaf421TT/7eP5nf8Ehvh94g+IW
j3X7THhPw5GPiD8Zfil47+IfxW+PHj/RJr7SvA3hvUvFk0cXwU/Z/wDDl7LaW194s8V6Pp9
pH8RfiLaJH4b8OaTNa6Clz4l1vS7XRdG+3Phr+1hqHi/47ePv2Vv2Ivga+p+CPhtq3jCL4v
ftNfEDUfFTfDHwr8V7nV3ufEOn28NxBdeJfip4kGqy6jbXVifFOiz32pweTFe6d4Z01tYYA
8x/4KLC3tvH3x2gWJbWJf8Agn7p1ikfkt9i1PR9Q/aj8KWOu2REcflLHpNiLa38hWVo4PEJ
EMYUMy/tlGiRxpHGqrGihI1UAKqKMKqgcBVAAUDgAAV+FP7cfwc1XwprXjOzvfG3ifx14/8
AjH+wT+1RosHjDxNMryeI/H/wm8QfCv4yad4e0Lwzpcdr4d8HaZHomkeIH0HQ9Bs7WOOGK4
ubmfVNZS81a7/Zn4T+Mbb4ifC34bfECzdZLXxz4B8H+L7d1yVeHxJ4e07WY2BPzcpeD73zf
3uc0AegV8X+LbCRP2vNW0KTTrm9034zfsla1ol0kVxaw2sc/wAMfHWoRzSXkFzMjXUl9afF
+2sLd7a3u5rZVJmjS0eWWP7Qr8r/APgoX8UtP+Dvi7wD8Vr7xtdeCLf4QfBv4zfEW8aymTT
rrx9PZePPgPb+Ffg3HraJLf6NB8VvFkOm+GNUvtMt7u+i0KTV/Lhjha5uYQD6v/Yn1OfVv2
Rf2bru6lM1zH8GPh/p1w5hEDLPo3h+z0eWF4lVQr2z2Bt3wqgtEzBRnFfUNfJX7BzzXH7G/
wCzbqFwiR3Os/CLwj4hu4o23RRXviOwGu3scL877eO61GVLd1wjwqjRqqMqj61oAKKKKACi
iigAqOTt+P8ASpKjk7fj/SgB69B9B/KlpF6D6D+VLQAUUVlR6THFrN5rYvdTaa8sLHTnsJN
RvJNGhisJ7y4S5tdJeY2NtqNw168V9qEMKXN5bW9lb3DvHZW4QA02yVOCQcdRjP4ZBGfTII
z14rx3w94M8d6/4e8e+H/jlr/hDxlpXjd9W0228L+E/DOreGtK0HwZqUN1psnh271i68RX+
s+Jry806WN9R1zy/DzLdzXMdjp9tbiErofFfx1408D6Vo0ngH4T+Ivi94j1vW7fSotD0TW/
Dnhix0my8me71DX/ABH4k8T31pp+laXZ2ttJHbpDFf3+p6pPY6ZaWe65a4g5H4xfs/6X8eL
3RLHx/wCMvHKfDPTrOc6z8JvC+vXfhHQPG+rS3Mclvc+ONd8Oy6f4t1rRrC3j8iHwnba1p3
h++lkkudatNVxbw24B4fD8Uf2Uv2cr/U/hh+zn8LdD8X/FExxRXnwk/Zi8FeH7zxL5tusot
h4+1/SxpXhHwTaQMhMl98SPFei+Wsm61ju55UilkuPh5+1x+0EAPin48tv2Wfhleqn2n4X/
AAR1WPxJ8ZdZsJI282w8W/HW6s4dJ8HSyOEW5s/hXoEt9HC0sVp49ZnEy/XHgH4b+APhX4c
tfCPw38GeGPAnhixUfZ9C8J6JYaFpqPsVHuJLbT4IUuLuYIpuLy4826uHBknmkkLOfH/ir+
0dp3hPxG/ws+GfhfVfjN8c57K3vYfh34WmS207wpZ3jAWev/FrxrPFLoPwz8MurC4jk1iSb
xJrdusi+FPDWv3IEVAEfh3wJ+zF+xP8Ndf1vSdJ8F/B/wAE2rR6h4v8WX8ssmueJdSkxBb3
fifxRqUupeLvHninU52W2sY7+91vX9Xv547PT4bi5nigbwDx18Vfir8WfCN54r1bVvEf7Hn
7NcjQxN4s1Wwkj/an+KsF1IYrHSPh/wCDUttTm+Ev/CU82+ipe6T4i+MusCaBNE8J+DtTkt
70dd4d+DGrW/jDR/if+0P4jt/2hf2gbKeXV/hx4E0ayOifB/4MSToIHufh54ZvmvRp0lm0k
lnffGbx62p+N7+3i+y6Eumecvh2buvFcnhnwDq8Hj7x/Jp/xE+Mlpo+q6l4c0+7vrbRPCnw
28PBHOta5YXGsSSaX8OvBthbxvH4p+KGuh/EGswwy6fDPeTS6b4SQA+QL34VaHafDfSdD8d
eHdX/AGcP2VJ9W/4kf7NHgp9X1b9o/wDak8U6uZbmCz+MWu6JfX3iy9v/ABUyC+1n4daFrW
t+LNdia5vfin48s9JtNV0KyveN/COqeJT4F8GePvhfpmoWtlaWVz8B/wDgnx4BvNPsPAei6
TpVwttpfxF/aq8TaPDceGD4Y8PXIhkh8Nw2l38PNGv7ZtN8P6T8WfGq2s1snwG+PWp/HH9o
PxroHg/wPq3i/wAXeH/AkGo6p+094vtE0n4ffDuy8Q6wLez8DfCz4T3ZfxbpOn6vpkE+saV
N4svPDfir4kW+nQ+KfEhn8IN4eJ+1tOtLPwNeav4O+F9p/wAJf8UNdntdT8eeNvE80t99hu
5IFWz1/wCJOt2iW7z3MVk6/wDCJfD/AEj7A32DybLRrPw34aWXVLQA8E0X4XeHPgV4mtvjh
8Y7+7+P37WPjGwn8L/D3RPDulQwQeFdKKK0vwy/Z18C310LD4d+AdIiljXxd4+1q8t76+s9
2ufEDxTBazWmlW/x1/wUn+JviH9lz4A6v+1H8XNU07xN+0brGpf8K/8A2Yvh9p13HP8ADb9
nzxL4p0+/jn8aeHNL1Brafxr8QfC+gw6hf6z8WNU0ya9t9Uk03RfC+leFfD15dRX/AOgnir
xJpnwU1e28M+CtLvfjl+1d8UNPjkt7bU76Cz1NtEt7ySKXxj461S2iks/hb8DvC9+0/kWWl
2SQXt+o0PwtpXiXxjfXEk3w7+3p4K+FPwU/Y9/al+Ivx31fTvjj+0f41+CeveHLjxBq+jWm
q6joFt4xv7bwr4X0j4X/AA+luL0/DX4S6J411jRoTf6WjXl5rKWWr+L9d8QeJWhlUA/I/wD
Zu/ar/wCCd/wGb4axeKNf/b/+IXxo8eeLrDx54l/aAGv+LvBNv4v8d3tzaWGrvY+AU+Jdsn
jHwzM6W3h7Vpte8NeJNT8SWVqYZry+heG0hd+2n+xV4T+Nvw1+In7U37LH7TOpfHL4p/CFf
E3iH44eHvGHhrwj8HfiT4a+FniCLXNQWa60jT/BvgLWL/UtB8PW2p6JJc+J7d7jxjp0GqTa
ZrD3Fquj3X2h+zn8Hf2ZdP8A2F/j58APGHwIPxj8dfAnwL8MvFf7VHimPxb4X+Heo+M/ij4
ssf8AhY2u/Cqy+Muu61ptzpN18G/DVtpWh67YX+t6RoFrEieH7eRbm+v1k/Or9m3/AIJ9+G
v22v2ltc0P4VeIfiV+zV+zdrnwF8J/ELx58PYfFvjTxf458OeGPFHiC/0/wf8ACjVtd8X2G
h2Opw+NZtC1D4g6Vbz2fifwnpHhQ2Fzod/r76hBeKAf0Cf8EtYfiD8Uv+Cef7I134s1HVfh
uvhBbU6da+DI4NGb4gfDvwDquuaJ4KttfFxBcy2uj+K7W10nWvEaaWbSbxHBaLH9qh07Wby
Kb9ULWxsrFZEsbO2s0muJ7uZLSCK3SW7upDLc3UqQqiyXFxKzSTzuGlldi8jsxJr4h+I/7V
v7OH7HGl+BvghY23iHXtY0HTvAfw78I/DL4YeHLnxRqHh6TV49P8LfC/w34t1GBrfw58P5f
Gdytpp3ha48c6zoEOtOl3eW8kttbXE6/T/w1vPihqWlXOq/FPSfCvhjVdRufP0zwh4W1C91
9fDGleWphsNe8VXUVjbeIvEDMWk1C50jR9K0azcCxsH1aOH+1rsA+df23/Beo3Pw40D43eG
NPGreMv2ZfEdz8XrTQW+5408BQ+HdZ8OfGf4dzZWQOvjL4Vaz4nttPjMMofxFZaDuXYHz5x
/wTX8dWL/CPxH+z/Jq41HVP2bPFU/hDw7PPeveXfiD4E+MIl8efs5eOIZnGLrSPEPws13SN
LsruBng+1+HNRtMiW1kVfvKGy8SyeJtal1LUdEuvBdxo+l22jaHHot0msW2rrJqI1+81bWZ
tVnsdR06/tZtMt9O0y30WxksmttRku72+W9hjtfwR/aU+C/xd/4J8fF/QP2mPgBcacvwg0u
SPwuV8SatqaeGPDvgXxBqt5qc/wCz78XGtbS9udK+D2n+JbyfV/gR8X44NQl+CWt6zP4K8V
wP4ButMvrAA/oWr+fD/grt8TrPw18UdX8N6+1s/gy6/Y68WaL4htf7V0O217V9W+IfxKt5P
C3hnwRYatHK8fjHXbj4bXVv/wAJlFH5fgHwiPFWrxmTWrzQrW6+qvDP/BZT9j2Hw9ey/G/X
Nd/Z48eaRp9lqOo/D3x1plxr91rFjqEkcdrrXw28V+CYte8K/E3wzdLKt1Z634a1FmnsVku
3sYEhnEX5a+CLAf8ABU79svR/jamkWOn6DqmueELWHw7qF5a+LNY+H37LPw3vbjV7u7vf7G
a40XwJ4n+OPiuBtOtLzW72TxnNpmvalpXh7w7p2haVq/i7UQD+lb4CeFbnwN8Dfg14LvRGL
3wl8Kfh74avTFG0MZvND8JaTpt0UicB4ka4t5WWNwGQHawBBr1mmocqMjBAAYf3WwCR2zjP
WnUAISQOBmloooAKKKKACo5O34/0qSo5O34/0oAevQfQfypaReg+g/lS0AFecaz4F1nWfiJ
4W8Zn4h+L9L8PeFdM1KBfh1o02n6f4Y8R6zqe6E654suFspNZ1ldNsWMGk6J9vtdItbwnVZ
re6vVgaD0ekJOQMZBzk5HHpx1OenFAAQCckAkdCQMjnPX6gH6igkAZPSlooA+Y/FmsfEz4w
6rqfgv4W6pf/DbwFpt1PpPjD41xWtlceI9WuLdng1Tw38GNM1SG609b60mDWGrfEvXtPvNG
0a6jubLwvpGv6pDPqOiep/Cz4S+Avg34YXwp4B0OPSbGa8uNW1i/uJp9S8Q+KPEF+wk1TxP
4v8RahJc6x4o8TarN+91LXNZvLu+uCEiEiW0MEEXoyRpEixxokaIAqoihEVQMBVVQAABwAA
AB0rnfEF1rf+jaX4fgiF/fsRLqt2hew0WzQj7RfPFlft99giPTdMVkS4uD5t5LDZQTFwDjP
FXiOy8O3ep2nhjTtJk8U6jZjWdf1a6h8vS/D+jafbvEPEnjG7hMdzJZ2drDLHoujwy/b9Yl
ilhshaafFqWqWfxf4m/Zu1z9rfQZNC8eat4q8Efs9a/4g0jxB4v0Yxvo/wAYv2lDoF1HqWl
X/j3WV+yXvww+Gov7TTpfC/w+0O3tdfk0aAtqknhpbmHRof0M0Lw9p3h+0e2skklkuJ3vL+
/vJPtOpapfygCa/wBRu2Ae5upMBQcLDbwrHa2kVvaQwwR2dW00arp9xp/2y905Lldkt1psx
tb5ImP75ba6UF7aSaPfF9oixcQh2kt5Ip1jlQA8J8L+EfD3hWwl+FfwE0HSPAXhfS764fxb
4q0WySU2uq3CoNRt7G4vhO3iv4iXp8t9a8Ra9cauNHZVn1t9T1jydMGT4/8AF7/DC20j4Nf
Arw5pviH4y+Mor7U9G03U5Lu50TwpYXdy0Ws/GT4watHK+qHQLS/ZiRLcnxJ8Q/Eax+HNBk
846lqWieyeEfEfgK6vde8DeC9X0K7vfh2dO0nxFoWi3EFzJ4VutRtnvtP0vVlt2dbPUbi0U
3z2dzIdQ8maK8vEH2yGWf4m/aE/aM8AfsR3GieGfC3w/wBe+Lvxv+Ns/iHxLY6BL4htbDxV
49fwylrBJJfeK9Us7+71nVlu9Y0jwr4C8CeHNK1G6BvFtdK0fRfD2n6pqdmAdSbaz/Zua38
DeAEm+OP7XXx6upNZ1rxL40vfsN/rraRbm31D4lfEi/0uC4PgP4H/AA9jdNM8MeEfD1qtpB
Lcab4I8GWd54i1jUdWb43/AOCjPgLUfGJ/YF/Zv8V39h438f8Ax0/aO8HWvxR8dW+g6Z4b1
Xxb4C+DMOq/FLxF4fC6fbzT6X4NXXrqxl07RnuL6HS1S1vbp9Q1Jbq8uf01+AvwjPw+0bVP
Ffiq/ufFXxf+JdzH4l+J3jfVrWGDVby/laa40rwfp9vFdahFofg34f2d0PDnhTwzYXs2n6f
bW0+oSSXms6rq2p334Y/8FOfjVrtp+3Douj+EjcWWofCr4D6N8MND8e3kGrv4N+FXxP8A2t
/GqeGZ9Y8Q6lpflLpOsav8MtKn0XRS13bahDY61qWs6U32/TLNZAD2D9rLxd8EPhh/wTb+O
Mf/AAhHw/n1L9p34i+NrH4yReBPF3inxJ4O0T4oeMPEywfET4pweI9Q0WPxZ8QPBvwp1yHQ
La/k8J6Fd6Gup29h4ctBYaM00tvP/wAEjNL/AGgPiN+yt8bP2oLnxF4fuf2gf2lvH+n6P4f
8aeL/AAxb2PhjTPA/wf0bS/hV4T1geEfDB0iG407w7Z2fie60rwtYzaRaahd2Vnp89/a21z
Pfr+eP/BZHw14i+GvhL4LfBDSvEOr+LfDHgO0Pht767ubnQrbVviv4n8N2WuS+CPCvhbRgP
D+heEI/CemeAdN8I/DvT4orDQrG7jO/U9SuNR1m9/oR+DWsfBb9hj9nb9lX4D/Ezxv4d+Hu
qXPhfwX8NfDOm61cmO68SeP7ix04+IY7eO1glK/avFmsSLeapdrb6bFqOr2FvdXkd1qVmlw
Aa/wW/Yh+F3wj17VfG2ra946+LnxB13x3q3xT1PxT8UNZtdUtrf4k+ILOGx1nxfoHhLSLDS
PCei6o1nBFpeiXh0m+1PwroMMPh7w5qenaQj2sjP21fFfxn8G+EfhXrPwC0+z8T/ES3+NPh
y6T4c3d3Jpv/CzvC+keF/GWveNfBdpqyXEUWk6jeeFdK1S/0m6vba+0+XWLHTbG6t0F5HdW
/wBnV8n6xrFr4m/amBvLmOPwn+zl8Hb7xfrN08oS2svHnxaubzTtNnuQSC11oHw38F+KpXX
pb2HjWKV8faI6APVfgd8bfAH7Qvwz8N/FT4b6sNS8PeIrZvOtJ0+za14a1u0Ig1zwh4r0tm
afQ/FnhjURNpPiDRbsJc2N/byKQ8LRTSerzQxXEUkM0ccsUqPHJHKiSxyRyKVdHjcMjo6kq
6MCrKSpBBr8NPB3hv4q/sj+Efh7/wAFAfN8QeJtA+K/hqz8U/8ABQD4c2FjawXGoaT4lurn
WvDX7QfhDwlplvZ2dt4z+FOk6tp+k+N9M0+CK/8AE/gC2muL0Xeu6PNe3H7X+E/FXh3xx4Z
0Hxj4R1vTPEnhfxPpNjrnh/X9Guo73S9Y0jUoEurDULG6iZ45ra6t5EkjYNkBirBWDKADxX
TP2Q/2V9Iv9a1Ox/Zz+CSah4hu7m91m7l+GPg+6lvrm9lee7Zjd6ROsMVzcSSXE1tbLBayX
Ess7QmWV3b2fwx4O8I+CdNGj+DPC3hzwlpCytMuleGND0zQdNWZyS8osdKtbS1ErkktIItz
EkknJro6KACiiigBBnuMfjmloooAKKKKACo5O34/0qSo5O34/wBKAHr0H0H8qWkXoPoP5Ut
ABRRRQAUUUUAFGB1xz60UUAFICGzjsSO3UdfUcH9a8M+KXh34g/ETVLP4e6Te3Xgv4a6hpf
2zx5450bVxZeM9YikuZYD8P/BjWh+3eGZNRtYml8S+N2kgvtO0m6h07wkq63eza34e9Z0vT
dD8H+H7DSNNgttG8O+HNLt7Cxt/MEVlpekaVaLDBGZriT93bWdnbjfNPKSI42lmlZt7kAy/
BHgHwh8N9AXwz4J0O00DRf7Q1fV5LW2aeaS71fXtRudX1rVtQvLuW4vtR1PVdTvLm9vr++u
bi6uJpSZJSqoq+VaJ8D49T+Lg+OnxQnsfFHjzw7b614f+E1jbLK3hr4Q+EdYAtdXXwzb3Ua
S3fjXxtaRQnxx4yu4Y7yeyjs/C2iw6foVhP/a3t+ha7ovifRtM8ReHNV07XdB1qyt9S0fWt
IvbbUdK1XTruNZrS/06/s5JrW8srqF0mt7m3lkimiZXRipBrVoAToMKB7DtX4W+B/gt8OP2
19R+NWrfEWL4g3dj8a/29tT8WaBr/giyvodEPw5/YdGj+AvCuiePdehlt7HRdC1nV7LxBY6
PZTyf23ea/wCIRrGj2dw+j3F9pv7F/GL4kaJ8HvhR8Sfir4juY7TRPh34H8T+MtRnkI2i38
PaPd6kYlB+/LcPbpbwRjmWaWONfmYCvyA+DfibQf2d/wBk34axeK/E2taB468HfBbTn8b6g
fGi2nhbwt8bP2zfGemeKLO18YeA9NebWNS8e29p4pv9e0TXNYsZdI0XS7W7tbDF9q83lgHw
T8WfC8X7X/8AwVp+D/gOztdVuvC1z41Hxf8AE2u6jqWq3Hhg2vwp1KHV57Dw3YSzN4fl1q6
+G/hf4U+G9ZudNtvtVp/wk5ttRmnaKNk/pb+IH7P/AMG/it4y+HfxC+IngDRPFfjH4UXN/e
/D/WdVF1K/h651KfS7y6dLNLmPTtSUX+iaNqdtDrFnqFvY6tpWnarZRW+o2cFzH+AP/BI7w
t4p8fftyfHr40+IbW9h8FaV8I7HxT8KPDl5r9n4gHw00b9pHxHZeKfDnhqeawgtrTT/ABJd
/DvwRpN34g0qOJprVpbc3TiWTyo/6YKAPK/jR8ZfAHwB+G/iP4pfEvW00Xwt4atY5JmVPtO
p6vqN3Ktno/hzw9pyMs+s+JvEWpy22kaDo9qGudQ1K7ghjUKXdPz81rWdT+Hvwsm0r4ugaJ
8df23vHXibxr408EafqNnLrPhT4daT4b0qHWPAGn6rKVsUTwF8IdE8P+A/EHim4kt/Duha5
rviLxrcTDSbOfzPsv8Aas/Zu8GftW/A/wAcfBvxlBaIviPRtSTw3r9zp1jqlx4L8WvpWo6f
ofjDSbfULe5gTVNGk1CZobiNI7uKGa4+xXNpdNHcx/hV+yz+2Vovw9+GHxt8Pftb/BzxN8b
P2t/2O/CWv/s9eMjoqafrWreMv2a7fxVc6PrHiCN/Emr2uk3vhjw3rkmmaN8YfEmm2d1rlx
4bn8I+JfEcOqafDdSWIB+o37PXxp+OvxC8d/D/AEDx7o/wsl+FHxi+Gnxj+KfhrRNA0TU49
S8MfC3Qtf8Ahh4S+EVhfXOoai9lq9j430XxLrniO7nu9Es5ZrK/0zTvsGmvY3tknE/CW3T9
gb9og/s8X850r9kr9ozXrrWP2YL29vZbrSfhJ8ZrzfqXjX9n1rm5RRoXhnxlm48W/CayuLk
2a6gNb8L6cWu3hhf1n9nj4nfB/wAUfGTVE0HV/AGjajcfC/wd8P8A4O+A/C2t6Lq0f/Cu/h
rpdhr3j6/8JS6Ezabf+DtE8ZePrLwTFrWmpBo+ozeCkGmGeG1Hl/SH7QnwL8EftIfCDxp8H
viBbyNofizTDFbapafJrHhbxBZSLfeG/GPh27VkmsPEXhbWoLPWtHu4JY3S7tEjkL28s0Ug
B7ODkAjIz6jB/EHkUtfFv7FPxs8WfEXwb4x+FfxemiH7Qn7Nvio/Cb4xBIktk8S3NrZx3/g
v4padbCe4ZNG+KXhCbTfE1ud5ji1WTWrCMAWW0faVABRRSA5z7HFAC0UUUAFFFFABUcnb8f
6VJUcnb8f6UAPXoPoP5UtIvQfQfypaACiiigApO54xjoeOeOvr145x09KWigArzX4m/DDR/
ivpemeHfE+o65H4Vt9Vh1PXfD2jate6HB4vjtIZxZaL4g1DSprTV30CG/kt9VutLsr60i1a
5sLS01RrrSjd2F36VRQAyONIkSONQqRqqIo6KqKFVRkngKABz0FflX/wVg+Mnizwv8AfE3w
h+GPiSfw745+IHw++I/jLxTr2lSD+1vBnwV+Gvh2XVfG+sps3NZS+M9Zu/DPwt0a6ufJimv
fGF0LWRrmzcR/pf418a+FPh14U8QeOfHPiDS/C3hDwppV3rfiPxDrN3HZaZo+k2MTTXV7dz
yHCoiLtjjRXmuJmjt4I5Z5Y42/nU+NOr+LvjXb/ALYXxP8AGngHWdP+J/xH/YQ+Ifjn4Sae
fGNxBF8Of2f/AIf+PNEhf4VeJPAFrcvb3fj7xZY6ofiD43v/ABBHb6r4X13VLvwXb6LYrpa
X90Afvz8A/B9v8Pvgb8G/AlrbxWkHg74W+AfDKW8MYiii/sTwrpWnOqRqSqgyW7sQCQCTye
p9arjPhz4i0rxd8PfAvivQ3gl0TxN4O8Ma/pElsyvbSaZrGiWOo2DwMhKtCbW5i8sqSCuMG
uK+NX7RXwO/Z00C38T/ABv+KHhD4baPezSW2myeJdVjt7/WbqLyvMtNB0aBbjWteu4/Oh8y
10fT76ePzYt8a+Ym4A+aP+CjTT+K/gx4J/Z+09lGpftS/G/4XfA6ZwzCW08IX+uf8Jr8SdR
RVSTctn8PfBfiRZMoQPtCDKlgw+cP2ifiF8K/HfhDxV4H8Q/CX4R6v+0D4h/aL0b4deEvhH
YfF+6+H/xG8RaL8CvEkmp+CPiBd/Enw7bWGseDNR8GeErrUviPo2pTR3vh7w3ZanFojTapq
t5Lp1z4Vr3/AAUA8C/tC/tmeCPFXwf+EH7Qn7Q3w5/Zz+C/xB1L/hCvAnwc1xfEE/xh+Keq
weDrbV9StPGM/hfT9A0mw+Gema5Douu6zcW8upReLdSsdEtLuV7/AOz/AIuft/8A7ZXgjxn
N4i+CXwR8Ma/8Evhl4Z0KC28Ufs4fEb9nH4X+FPFPhTxfaazHca3ZwfELT59X+JFi73E03j
i7vrzVrS4n1aWDR7K2uLC4lnoA/oH/AOCJvhfS7j4GfHf432UOro3x2/ac+J+u2EniHXj4q
17/AIRjwlfr4W0OPVfE/wBlsIfEF4b+DxDfSaza6dp9tqB1BrmGytUkEEf7P18Z/wDBPL4X
2Pwd/Ym/Zm8C2MEUD2/wi8I+IdUMaKrXGveNNPXxjr13OQqtJPPquu3TO7jdwE4CgD7MoAK
/m7/4KKTP+xx+2z4P/ax8P6fqNzYnTdH+NGv6JYW0cJ8W2WmXWi/A39ovwLpF3JEtlcP4s+
HHiD4W+OLnR715BFrXgabX0ieW4uJB/SJX4Qf8F/tObT/2VvAHxG02/trbxB4X+KL+ELexu
LmSI634d+KXg7xD4b8S6bHbRyxteGM2ukalJF5c6pBYSSSp5IkDAHxd/wAE2PjVafs5ftc3
nwf+POk+Fvh7rPjTQvE/iia18Raj4Q8In4AeJ/i5e6B8QZvAQk0+bUrDUfD/AIjtrn4feD/
Anhy71rQfEXhnWo/FVjN4Ztvtl4Jf6BtZ+I/xg8b+PfCsnwgg8A6P8CPCvirVY/jH8UvHU2
oy6l4i0/w1bzjVvD/wj0S2Fpp01hDq8LaRrvxH1/VotJsLi01SPQ9K1lLCS+P48r/wT+8S/
tP/AAsPw58afFjxr8PL2zuvD/xW/aE+INjp2nar4l1j4lSWFz4xs/B3iaC2mW01LVfDc2vz
61oHgLQtWGgfBvQjo13qEviv4jeONRvNA5v9lv8Aa68E/tofCv4c/sm/tP8AjC2ur2y+Llr
8OZ/h98P/AAt4o8E+Mvjp4asC118NI9X8GaGIbbwj8JbfwjZ/8Jd8Ttcu7mzini0w6Xaabp
Vrp15qt+Afa/xs+KPw/wDAnx2+D/8AwUH+DvjPR/FnwX1LxE37JH7V+ueF7s3fhW78P6j4i
j074e/EVtRghbTtcHwp+JOoroWo+INMk1CEaL4gvNOttQ8qxuo4/wBfFZWVWVgysAysCCGU
jIYEcEEcgjgg5HFeG+P/ANnv4Y+O/wBn7xX+zcvhvSPDfww8SfD7U/h3aaB4bsbfSdM8O6P
d2Elpp8mh2VksNvYzaLc/Z9S09oVQx31rFPkvknw//gn18XfEnxK/Z/tPCXxJulk+NX7Pni
XXf2efjRA2Vml8b/DC4GjweIirYd7bxt4YGgeL7W5x5dwusSeWSYnwAfcdFFFABRRSAgjII
I9Qcj0/nQAtFFFABUcnb8f6VJUcnb8f6UAPXoPoP5UtIvQfQfypaADI59uvtxn+RopCASCR
yM4Ppnr+dLQAUUV8M+Pf+Ck37Ffw08eeL/hf4s+NlhB8QvAupx6J4k8JaT4T8e+I9Ustblj
jki0VD4e8LanZ3GpyPNb232eG6bZe3ENnI6TsVAB9zVynjjxz4Q+GnhLxB478e+I9I8JeD/
Cumz6x4h8Ra7exWGl6Vp1sMy3FzcSkDLHEVvBGJLm7uXitbSGa5miif45X9qz42fEzGmfAD
9kH4uGe5L2p8dftHQ23wC8AaDc4jcXd/pOpTax8UvENilvKk0Y8NeCJ4r2Yi0TUbUpc3Ft8
ZfFrS/jN8SfH2leFND1rwR+2H+1L4e1iG+GmC1/4R39i39iGdpYHs/HHinwqupapffEb4ra
cGu5vBOk+M9d1/wAcXMlnNqVrofg3SVDXoB5z+0l+078Sf2n/AImeC/hR8KfAWu3ut311o3
ir4H/AbxdpMthc6vd299a3Gh/teftdaU0NxffDj4AfDa6nsvEvwi+EPiS3tfFHxW8XWmneI
vE+l2Wl2ejaLddE/wCzZc/Cz4Oaddfs4ad8Rvi9+0X+yR4o+Itx+0LpPxK8F+NvCs/7Xvhv
462/9o/tFeGdJ1DxBoMGneMJfiA+m2PiP4YXvhy+1ax03VfDui2xluLnUvMvvov4i/ArVP2
TPgJ4qv8A4YfCnRv2iPHnid9Z+KP7R/x1+M3xWvPAGp6xrPhvSk1LVPHPjC+0OxvPE2s6HZ
2sWpf8I58OPCZ07QvDGk6fHYaeiysj3n46xf8ABRnwrN8P4/FXxJ+AtlBpevXWor4U8SeAf
Cfxj1T4RaxaQs8Uy6Z8QtT/AGj/AAHd63fw3guIb/Gk2AtZFNvb2aGN5ZQD9Z/+CO37S/g/
4rfs6XXwVsddnvvEn7Nmr3vgaxh1mCXStf1X4TyajfS/C7XrvR7sRXltcadooPgXXojBtsf
EfhS9gZ2S4tXm+S/2w/iZ+zT8Tv2/fjr4N/aBvvGvhSy/Z5/Y+0/Sfh7qfhfy9J8U+IfG/j
jxjpOreJLf4fy6xBaLf+IbmLxB4L8PaE9tdwaNqTx+I4dT1JdHt9TA/n4X9sDTfhD+1JoXx
5/ZH1fSvgT4hvLuy0PX/Ctt4V1S2+E8eg3l1AniBvFdlf8AxS+K/iPxLp2uTxxat4n0uC5h
miurRdW8PfY9aMe79XrCw+Mv/Ban4kfDH4oeHPhL8Ffh9q3wHXxL4F+JHxv1HxBJ8UPhRr+
jXEQ1zwhoCfs/+Jk0XxfNqUOs3d74g0OTxH9t8OvFe3EGp3GqLp72sIBx/ijx9/wST+LXhn
wzp/wf+I3xe/ZG8f6ZYWXhPxv8VviNoXxw1jw74o0x1aDxDpHxa8V/D74gWdj4r8Z+YtzZ6
F4m1vxLNoEBubyytLW40m5s1sPme28T+CfjZpP7R3gX4heIb39pX9n/AMN+KvDksn7YvhH4
SeF7v9q74fQabDZ6BoXi+78NG9u/GGo/AeRdIe+8b+MPEOr63f6r4d0VtIhu9H1PW7A237V
ftDzf8FFf2L/g9p/iF/if+xN8c/B+na1oemTfBzUvgHa/CLVPFlh5qQ/ZvCGi6R4ubTfEes
WsrwXH/CPeG9IGsC3h+1aPY3csJ0+b8jPiR8WP2qvGP7Qnh34R/Av9lOT9hv8Aaa/ar+Fkn
w3+MPg7QYtB0r4b/Fn4bavf3l/pPxHsPBeu6FaTeCNS0PRbbxZb+IvEMl/PrMuhwarpyRrq
yurAH7tf8EW/2mPip+0F+zp4t8O/Eq90zxrB8BvHZ+EXhH4x6U95DF8UfDmk6XDeabqNxpt
/ZWV3FPpGlT6TbLqdzDbXeqWd3ZpqWn2usWWoyXX7HV89/sqfs/8AhP8AZc/Z9+FnwJ8Gta
3Gl/D7wpp2kXmrWtqlqPEfiHYbjxL4nuY42kP2rX9clvtRl86aeWITR2zTyCFDX0HkcnPQ4
P1oAWvyT/4LH6RB4/8A2bPh18B7Caxh8ZftDftMfAv4XeEJp1gnvtMurvxbDrGreIdPs5gT
ctoej6VdTXMSFEaGYR3D+VKyP+m/j/4k/D74U+Gb7xp8TfG3hX4f+EtNXN94j8Za9pvhzRb
dirukT6jq1xa2xuJQjiG2SRridlKQxSP8tfz/AP7QX7evgD4o/tDeEPi/qeheKtI/Z2/ZEs
9b+JPwu8Ral8M/ib4huvi78RPFGmDwdZfF+18LaToNlYW/w18F6bqGq6d4BPi7xd4Gu/Fni
rV4tWguo7FdNguQD75+KXhnwN4c/Z6X9l/SL34kaf4dsFsdM8a+J7P4p6L4D8ffELzb+TUf
GS+Jtb0TTPHnxGtz8S75r+48ZajYeEtC1PUbLU7uy0DUbVZoYT/NP+3XoGgeGfG3w2/aH+B
Oj/DLQPhF4V8Ty/ATxR4U8AzeMdM0258VWT6j4r8RaZ8QdfufEPh342fEqXxFpFxcWHjjVN
T0Pw6raHpdvodtrd3HqV15P3L+0n4C+IH/AAUP+GGm+Pv2aNV/bm8Z3ni/xdfW3xO8P+IfD
Oh/Cv4T2FroTz6Hf+E9F8CSfELwT4JtvEGgeJdPTU9ZOrS/EHUb69Dxaz4ktr6K5jby34rf
8E1Lv9nz9iD4ua/4r+Atp4NvPCegyeNta+MWseNdD8VfF+fU7K3l0rT9HsZvD/ia18K+FPC
OotrU2jaz4X0bwT4gl1Kx1G7lutduL+Kz1G1AP6WP2Lfjbqv7RP7NHwt+Mer+G7LwkPGPh5
J7HSrJ5Y4X0/S7ifQxqp06VXGgRard6Xe3tloEepa7FpWlyWMH9v6u4e7b5b8B+I/C3gb/A
IKUa7L8OvEfhzxJ8M/2yfg9rWqazd+Fdd03xBpFv+0P+zJqmmaB4jie50ue5tLDWZ/hz4n0
631vTROb1r3QzNewQywOZPz0/YKuv2ov2gv2T/gxHpvwB0f4x+HdG0hvAy+Mvjz+0p4w8Nf
COHTfBOtX3hiysdM+DXg7Qbl9Yh0bTNOtrK9/t3RdTmubnT1RdRAZY4v0H/bH8FaD8G9G/Y
R+JXh7wt4U8D3/AMJP2t/hLod/pHw60uHw94VtNP8AjbaX3wt8fWel2Vna6araRfz65Zsi3
0NtLdrbWct8fPj8pgD9UaKBwBk5OOT6+/HHPtRQAUAAdBj6UUUAFFFFABUcnb8f6U8nAJwT
jsOSfpTJO34/0oAevQfQfypaReg+g/lS0AFFFFABX5U/tkf8E3rz4x/ES+/ac/Z1+MXiv4E
ftR2mgwaVbaxHPHqvw58a6fptoLaDw14y8M3VvOkWn6rDHDZaldxR6hp80IMup+HtVYtn9V
qCAeCMj0NAH4KfszftJ6p+0tafGz/gl1+03pOvfAr9oLS/A+sWFp40+Gb6n4AbW7S2g06+u
dV8K6d/aHm6D4j0K4uYdbhg8M31/wCAvGvhy3vtQ0Ga10WWfTz9DfBH4q/FT4L/AAn8Wfsx
eHfgR4Hu/wBpD4AR2Onal4Y+H15oXgXw/wDEzwd4gtWh8EftIeBfDU9vCPEll4quIWX4kaJ
NqVlqGg+L9O1+w1PVwJrCSfz7/gsZ+zt4hvfhf4c/bU+BcMmg/tHfsm6vpvjmx8UaPADq+r
fDnTruSfxBpN/CiEazZ+HGnPiFLK9EkH9ip4l04q1vqk8TeR6r+0DYfGWy/Yz/AOCsfwptL
bWtR+HUFz+zP+0p8KbW4ttP1WGP4watoXhiTR9O1TV7y10rSv8AhEfinrGi67Zahruo2mlX
nhXXbHV576NYZI3APmT9qj9q34ueE/FXifwJ+0T4Y+KXhXWPEfhp11/S9K1TxlYeFdQ0nVb
J9Pgjl0bw5r2reFNV0jWYY7uG+h0uzMSRRXFvqS/aHcSfgLH8T/F3gX4i3+ofAXxx46+F2n
vqkgCeDPF66bZTeUsok/4pbW9S8PQ3sPzzbItXguUKMYmIdiG/pm/4KOeOPhn+0PceFvB/j
rR/FHwn+M3wr1a9vJ9F8AeM9O8X+KdYsb60ay1PwR4v8LeGfD1xP4n0KaeCC60ye11UQ213
BdPp1w1rqF40387Pxr07xX4U+Nkepan8CLeHwfqWhHw5oek/F3w38Tvhb4C1u8nsWaDxZq0
2seNba9stYsXCPFBba/p2gXskUEA0fyiYZAD6d8D/APBUTX/A8/h/wf8AFH4J/s+ftS6TqU
iaN4ksvjB+z/8ADTwF44a0ItrWKWH4l+D7vU9B1S4u7h5lOoa/4ZLWqkTXuoXZk+0xfqV/w
Sc+GVn+1TpP7WPjDRvFPxt/ZY+Gev8A7QdzrOifBv8AZ9uNM+Gvgqbw6fD8Gi22iQ/FTR/B
H9qeJ00MWV1omq2PgbxZpdtptzENUls7CbXLSaT8ofh3rv8AwTV1fTtB8NfGn9mi58P+OrL
wwJvEvxA/Zh/aiPjDW5vEVktnCNb0b4UeP5bbw9e3OpXV2LiDwpo3ifxbqcMlvcWq6RdQRj
y/3v8A2b/2N/8Aglv4f+E/w28KTfEWaHx9BoF01/H45/aXvfhx8aBJ4ptL6PWPD/inwZ4F+
KdhpfhRprq6N/qHhHQrO30+LXLG1v7qK5v7Z5GAP50/2v8A4nePfhP+1f4d0r4W/FHx34k8
c/s+fF7VIfhqdV+K/iT4m+H/AAxqkGsQfYdM8NeMvF/jPxPGU8SrHYaP4q8PvrFpLaBLjQ/
EB+0yTxWv6Wap4d/a++M3jTWviZ4k+Ev7Ln7Ynj340G+j+F3jLxedJur/AMKeA/BcOmaN8S
fDHwZ+Bfjn4p+BJLzw78PfF2najG/ibwlbeJrfxdqc15qv/CfT2GpM9x+bF1YfDH4N/thft
e/EnwT4D8afHr4SfB21+MmlfDTWfFHhbVvi34ah8c6ha2mgeGfFnxT8T3P2CCz0Xwze6pq+
qaV4p1jUTr76tp+hXkxvdQZ7mbzP4dfE/QvFdh4D0fxL4r8KeHNN+Ffh9NC07xDeT+LNEv4
LLxBAbPxBptlO9xrmrXjeIn3x6oND0nS7W+l3qgwUiAB+jj+H/jr+zh4l1DxRqnw7/bz+Eu
pajeSaZYXfgSC6+AXwGubyKKJYrl/C/wAILL4seGLDT9Qa8VpdX1nxy0sqoYpIVviJEih/b
E/ai8GavBaeNv25Pib411DUr5fsngT4dan4sm0Hw1pzmKUx+IfifB+zV4t1bV9QsLMsl3pP
h601TXJr5JITHE+Zh5b8Gv2l/jJ4Zsr34d/AP4/2Xw0+E9lBY23hvxL4w/arbQJfAlvb6us
t5a+DPhf8RPif4a05LXVpJ722uLXxT4Yv3tVvGvbM2dzCtyn7BfBn/go38SX8L3Vld/Fr9m
a18rV9Qt9Ml+KPxag8e+PZBG4Q3dxcfCvW/HFhJolxDGs2lwJA1+ImuGuZDuiNAHHeM9M/Y
y/aA8PeDvEOjfEL9qT9o/4wJqvhzxO9v4l+A/xN/aH+I2m2+gSPdx+DfAHh74oeCPCfwX+D
zyeJpLG+1DX/ABJ4ctBqFhYLZ+JRJY310V9E8f6n42tNe+GmoftD+DZPGPjCwbWvEP7Nf/B
PD4c3nhnxX4q1r4jeCvCF34tsPj3+2fr/AIHh0nw3reo6VcaLZ3traeH/AA0/w88D6/4n0w
6XaeJfET2bwfXX7IvgT4ifEv4P+Ij4t+Pmp/HX4S/Gi01ueH4peEv2hvG17rmjQ/23qok0D
4W3ul/DH4ea/wCGdFhuri90a91K88c6z4igttMtdPt737LEkMOP8T9W8UfsyfGqw8F/slfs
D634wufH9to+u/GP44eG9C0ayvPEum3l5dWVx4eg+JOu+IdFNz4y06Cwj1O51jx94mkstKk
utOnsfDviSSe7azAPi74a/tXfEX4YfEn4zpo/if4G/s5eAfjz8Lvhj+3tFB+0OPHWveIvBW
pfGTwQmm/FbQ/BHw78IyaNf+LNRtfiN4S1DxJfaJc6vp2p339u293Y6PdS38/k/VeiftneA
v2kPBPifwPpn7RX7NXxS0rxD4c1Dw34t0LR/gf+0La38+m6xZSaZqrXGiy+INR1TToZ1uH+
z3MmntHbTvEscrSpGzfMXxj8FW/wu/a5/Za8RXPiL4y+Edc+JX7K3j/TfFD/ABN8fax8RPi
x/ang3xr4J1my0jxJfaZ8bfh/pVzc20Ou3q3Fh4O8SajpEl9FdXNv4c1EhtTs/XP+G9D8Dv
2hvh38FNJ8F/En4zHxtqvh60+JHipvhP8AFTS5fhR4V1ndJFq1jqmoX/j1/FpWSayvNb0jR
ry606wtAt/fa9bSWj2xAMv/AIJ0eOPhPoE/7Sv7EfgP4t6D8PvFFj8YJfHnwlT4Vz6xrt9D
4H17wd4B1HXJtDf4qeDJ2vpNL8SaVreleM7jxBo0zLrGrao0E7PcWGpP9Zf8FYrWWP8AYR+
Lev2vlnVfAms/Cbx5ot3Ps32WreFfi54H1G2v4WdWRbiEJL5e6ORTuZPKcMVPjXwV8SaR4d
/b+/4KefGC90zWdQh+HXgb4G6LfeHZ/CFxr/xuvF0fwXfa5eD4Z6Rpls2tX/wr8UW9npyeF
9LtftH/AAk3iyCbUC0UcFvnzr9q/wDaX8XftOf8E4/j1qfiP9nL4wfs83l54s+EHhOw0n4w
6Rb6aPFOleKPjX4QsbHUvDTCa11G+lSwit5NbsrvR7SHT72+WwtbnW4o5LugD9v7Gc3VlZ3
LABri1t5yByAZokkIBwMgFsDgfQVaqG3hW3t4LdQoWCGKFQqhFCxIqAKo4VcLwo4A4HAqYE
HOOxx+NABRRRQAUUUUAFRydvx/pUlRydvx/pQA9eg+g/lS0i9B9B/KloATIyRkZABI74PT+
VLRRQAUUUUAZOvaLpniTQ9Z8O63aRX+ja/pWoaJq9jMA0N5perWkthqFrKpBDRXFpcTRSKQ
QyuR3r+T7/gnd8MD4Q/aW/bt/wCCW/xdjksPAfxM8G+J/Dmh3Omo9teXOt+AZlu/C3i3TNQ
2I8Ov3Hw58UaR4ptr3YryXHhvS52UyWZA/rXr+eL9szTYvg9/wWD/AGO/iloGkwafB8Rx4A
0/xnqdhA9q17f6z4i8T/BW9vNTlgZU1G4vdI8Y+ENPuJJYZZFt9H0m3meONYWYA+TP2mNV+
C7/ALEf7NfiLxJ8HNT8WeNNJsfE/hn4ieIPBP7RHhL4DfETxJ8U/g94gvfht480G50mbTfF
PxZ+IgOuafqHiG8sfA1n/ZVqL9bzV7mFvsqQfKngH9jP4a+N4/hr8cPivB4q8N/CX4oW9hf
fs/8A7OvwL8c+M/jl+07+1NqX2u8TUha6n400Pwr4l+GvgixSxmt/Eviy9stK0S0sD/aEWp
2dpc2GrT/R37RPxE0r42/tw/GX4W6BqnxU8W3viP4z+Nvgx4j+EvhW28FWeleMfhh4H8M6M
PDXwa8DeLLbQJ9d8ARfF/43p451v4ueI9O1PRVsPhzpOv8AizxPLq9zb2l0P6If2WP2TdK+
CdvdfEjx8dA8ZftKeNtG07TvH3xE0zTVsdH8O6FpsaR6B8H/AIP6TMgTwL8GvAVmlvonhrw
5pkVk+qrYjxB4iF5rN7I8AB/NJ8bdPHxF8O+OvgNJ+x58J/2IP2V/2e/Gfh2++OvxZ+Hem6
F8YPiT4c8W+HXtdZi8A6l8Vb/xF8P9D1P4g22k6zb3uoabYax8QblbnVbOC6nuXe4tU4/wf
pv/AASW8c23jPwp8Pvi5+1X8N/C/hTwbYeJ9T8X/Ev4TfBf4j+FpLa71CLRde1q40DVfh9q
vi+3tNPu30uC8g0i7ga6m1cXGkxQJplxMfor9pH9krxJ+3T+2R8VPH3wI+GHxJ8SfsrW3xI
i0Pxl4g+HHib4W6Zp/jH9or4d6LHovxO8Y6BpXxc8R6b4e0SK6WXSfBOqeNdO0DXofEOq+G
tSaSxvGQzR/JPxr/4Jx/CP4P6xr+kfEv4A/wDBRrwnYaLbwag/xG+G2n/Cj48eA9Jtr6xW9
W6udQ0nwP4AtNWGkpNHDra6Vr0ckU8d1pkVwZhI8YB5vc3/AMU/2c/CXxd/Yr+A/wAUfh7+
1B+zb+3VD4dsfhj8WNHaGDTNP8crqumsbLU7a61EyeB/iadA0W00rxD4T12eW7EcXhzWtC0
u7vDFZ182Dwn8C/h/relC+0z4g6P49+HerX2m+L7rxBZS618FvEGuWJ2aXrM1xq158Lviv8
Mpb+8jtpbXwL8QPDmr3FvcTTLCdRs5o9PHbfsefsyaz+2F8Uk/Y2+Hd/4ItPD194x134w3X
7UV74G8R2/jyDwJ4L0hNAt7XTdPv9asJrawl1a9tYU8ObYL+18X3t0LnxM+lWO6T+wb42f8
Eyvgp+0T8JfBvhD4tatrmsfGTwh8OdE8At+0vocFh4e+Jvif+xdHt9MN141tYkvNF8aaNqd
xbrf6h4X8Vxa1ZrK8sun3llqL/wBpAA/hp1Tx5qHgb4oT+MPEfw30HxBbT3lpcLpt7qPinw
vH9njVprZdL13wRL4K1fT7aeKZNty8Fy8oCtK92BuP7E/sQP8Asr/tC/Drxh408UXHjTwn+
0D4JS80nW/ile/HHwJ4XuPA/hnxZqlwvhK48O6H8X/Euk+C9cGlA3HhbQb1b+HUdWksLO91
7Tn1SeS5v/iH4jfBXxN+wz+0J4//AGePjzoXgbxXoWj2w8UaN431PwF8PNfsvEOmappk134
S12x1f4n+HfE99Y6FrVvpGp6IPBmn3jT2fju1n0mGe7j2y3Xl3h6LwX4R/aY+Dfjnxp4O1T
SPgz8QvGdrFrFh4RtfhdrPiWO2vLceGtQHhfwV8OjrHh0R2F5qOj+IPD3gjWPDSHXdWt7iC
bSbxLuWAAH9i37EOqeCfA2j67ovg/4rftjftBSWPiTwb8Pr+z+KemaLr/hXwYusx6he6fr/
AIV1bwXoOlfDpvCtlZwSp4o1nwp4r8S2ukotha3dpb3t1aw3P6aa1rejeHNKvdc8Q6tpmha
Jp0DXOo6xrN9a6ZpWnWy43XN/qF9NBaWlupKhpriaOMMyqWBYV+Ln7Inxg+DHwO/YGTwv+0
d8Xda+EUHwu+L3xP8Ah1qXjWTx/wCOtG8Z/EXU/hf4/a8utf8ACWjXs1z8QdEs9ctIrS08S
fDXQNLhsfC+3XfDcWnWGlDafiD/AIKE/wDBTa5+MXgvUPhv8M08Tt8Pfij4A8ZReBtC+Dni
Pwz4q+Lfiu6exsrTRvG/x08N6NZa1qnwk+Fv227un8OeBrDWbP4l+K72yjvPFkfhfR9ukXY
An7e/7X/gr47/APBRD9n74LeC/H2n/D+z+COp/Fn4d+OPE3xL+Hut2eheF/ifqjx6XeLqWs
2HiXwxqlz4K1DStI01pdXXUF0HQJxpviG9sdYjdrOLb8cyeHvg9YaTqvxo8O6v+0F4d0nUt
Y1/S/i38O9F/Ze/aQ+EfhrSjLC1/wCISbT4a+GPiV4Y0XRUnjtdZm8XXt5eQxWkl2Nc1O1i
mvI/zq/Zr/ZI+O/xot/iS/hj4N+Mf2gPi/oEGhRfFu5+MfjLwp8P7XQtd8eaUPE7aFbHxzq
Np8Q57680+fTtQ8QeII4HOrO1vBJqjJBbR2Ps3x2/ZX/bR/ZO+D+i/Cfwh8Nfh94Y/wCFpf
ELRvB3h/R/hH8crvxBPrmq/Ey11LwknhnRfDWraZ4V+LNvZ6lc37x+LYNT8deNPhhc20U76
poFvYW0NzaAHp3/AATeXWbqf4rfHrU/Fuj/APCw/jL4pm8NaBp1j431bwPdDwP4JuJbHQp/
Bum/D/47eFfFcfhnVJpZzYaZqfw68TafDZ6bY3Wg6lLBd3bSfSH7VXjr4pfEDxb8Bf2apvi
D4qtv+Fm/tJfs+2F98N/Emrz+JJF0zQPGsHjjUPEsdx8Qvgn4R+Iz2VpZ+G/tcj6d8TfElj
bG1gN5DJa3ssg7L4c/Bj4k+Hv2UPAnwz/a0+CPjy6m+F/hyy8Jp4O1nwZ4l+Lyy6XoMCLbe
JPDfxd+BifEO48JoRNPBp1rL4CTVtIt7KBJbu9jMc8vm37N/hj4fftPftyfs0az8Crn46aD
4B/Zw0vxZ8XvjRoXijxRpkvgLRfFT21z4D+DcHhnSdG0zQNMfUvHCHxfPr2p32g6f46v/D+
m3mm+MdM0i8SWJQD+mQHIz680UigKoUdAAB+HH+fSloAKKKKACiiigAqOTt+P9KkqOTt+P9
KAHr0H0H8qWkXoPoP5UtABTfm3dtv15HH05yevIxx9KdWXrGsWGhafPqepz/ZrKDyxJMIZ7
hg80qQQRx29rFPc3Es08sUMUNvDLLLLIiIjFqANSivkj9nf9qzwN8a1+IcUnivwzZ6n4X+J
3izwvpGkzNN4evrvwrY62ml+EtUWx8QzW2pajcaxBLaPeXdtZwWcWq36aRDCJ4QZvp608Ra
Hf6VFrljqthe6PcRXE9tqdpdRXNjdw2qzvcS2lzAzx3ccaWtxIXtmlVooXkQsgzQBs1+Hf/
BWZdP0j4x/sc+MYIIZfEvh7xLDqtirzWdvJeQaB+0D+zPqCWS3V+9vZ2IJub0te3d1DaW6S
SvdyQWwlnT9cdO+MPhHW4dPuvDlt4u8S2Opm2NrqeieBfGFzpLW92I3t77+1ZtFt7B7GWKW
OdLqC4mjeBvOjLxqWH4x/wDBSj4W3f7UP7a37M/7L7W2sajZeJvC3h/xR4guNL0pzpXgr4V
6b8RNR8SfFvWNf1+PUGmstU8WW/gDwh4O8KWf9n2VtO93qpOpXVw0FtAAdv8A8ElP2ZN1z8
Y/27viJpE6ePv2mviZ8R/FPw10/WLyDV7nwZ8Kdc8U381nf213Ci2kut+NvKjebW7OJBe+E
tP0JbGY2GpXSz/V37dvxO/aEWLwD+zZ+yTf+GdA+Pvx0g8XXyeP/GLXVvoPwp+F3gnT7NvG
njpLqDT9Tj/4SNr/AF3w/oPhmBrG/lju9RutTjs2OmrLH99aVpenaJpmn6NpFja6ZpOk2Vp
pmlaZYwR2tlp2m2FtFaWNhZ2sSpDbWtpawxW9vbxIsUUUaIihVAr5V/bE/Yz+GP7Z3w8i8G
eOtR8VeFPEOgrrF14A+IngfX9U0HxP4I1nWNPXT7u8t1sL20tNb0u+gigtta8P6uk1jqlij
wB7Odo7yIA/B7wx8ZdI+DngvV/hPbf8FGvjR4J8Mfs/6gngbx4n7Mn7IVjc/DPwP4z1XV9R
t9YtdW+IHxI0nxT468c+J9f8SSa1e6r4lv5ri51TxVd3uteSlmIYU6rxNcfFX9uT4JeJPgr
8Fv8AgoZ+z7+19oPjGBktPhx8dvD037O37RvhbxN4fcajo2peH9U+HkulXer6xpGp2guJ7P
xJ4EuPD+pWitHeSyWUs2fytT4Mat4d8feBtW1Xwz40+KMfxB/aK+I37M3hDx54l8K/Ay08J
29p8IfEN3osekaP4F+LXmaN4P8AGXinTkl1HXL34groOjaTDJqWu22q65qEGpW7+X/ED4S+
Ifj/APtN6h8IPgr8MNP+BHxP8NeP9M+H/gH4bXeg6Rpfxe1nxRZmP/hINQ1Txn8HvB3hP4W
afofg/SWl8Y6p4mu/7OksfDcNve6TrHiJLuFaAP20/Yh8T+I/gz/wUT+APwb+O/7Puj/s4f
FK6/Yr8SfBJ7LQbPw1a/Dj4h+JPC/j+Tx9Z/EL4a3fhi7udNlXxvplh4i/4Sa3ndb2HxNYz
wci5ijH9L45APrX83v/AATt/ZO/b0vP2oPAXjz9sW3kvPBP7Gdj8XPhR8KvGHxAsbPWvF/x
Ct/ErwabaXWgalc3p17UNA0pUXXfC/xD1qK8mbSrq78NWdzcs0sun/0g/dXnsOce1AH8xn/
BwV8N7LU/EvwP8bWF1CdZl+D3x1t9d0l7aCePVfD3ww1f4eeP9Ha+8y5hWaG21vUryys4r2
KezS41WSAI0l6VP4k/tfnU/h3b/s+2fj/4b+EPhc2leK4/G9r8PfBvgRfAPiBvBFlc6LIkv
9u2umafaXdzdyWFzas9uYLfTNYnjuNPhlhtpLs/rF/wVC8U6v8AtJ/8FBofgD4O+Ing3won
hrw74Q+C8/8AbHh7xJ451m3m8yz/AGivH2o6Z4P8MaZr15q1vrV9o/wy+H9zo7eHtUbxHei
TTTHHo9lrr1xHwq/Y/wDE3iX9sTw/8SfENto9hrVn8PtQ8TeCbm5+Lf7LNp4oGpeDtS0fQL
bxVP4DPwb1fwD4IgmufFNnqPhbwlq3gweLdJjs5X1Gay1GwkjiAPOPCvhjx1+1n478Uap8M
NN+FP7Evwf+NFt4o1v4h6Z4j+LN/wDFL9qT47/Dn4k+KZL3xWGvP+Ed+K3jXwlouq6p9qtv
7P0Dwn4P8MWp1TdrH/CU3Nzbyy/sD8Bv2Qvgn8CdKs9L+G37MXw1e5fToLa68X6r8G/2kvi
14q8TxQPvabxNr/jHwZ8ONC1G4mumaaErdadpjLtFrp1jbW8e35s+MXgX4maN45+HvxPt/j
n4v8d/Gz4SS67Z+HPDui/FT4FWHj3UPCPiGBbrxt8P9I0T4F3vg57iPUBpFvqsun3nhTSLX
U5rGW1TWNK1Oe11K2/TTSNB+Dfj74W678X9d0H4gJ4q8JeF7HUvG/wr1v8AaM+IN54X0LVL
rSbTXI9T+2X/AMR9N8GeKPDut6Pdxa34X8Y6hqcPhzxNoTRMbzSLldTj04A4rWfDnhjwDJa
eMvG3wttvhD4C8NF7zV/iv4J+EngP9nRvAOk3lz5d7qeo/Ee3/aUj8S6dpYvLmK7v7G88Pa
9YargW0nh/ULqWCEfnR8GfhX+1n+1x+1wP2w7LX/gp8XfAn7JXi34ifBj4N/Fhlisdc+NGg
wanqp07XI9K0PU9M8Lar4k8C6N4tnhj1q91Dwd4b1vXJ5YLh5r7SZTadtdftd+K/wBti0h/
4J7/ALOnhLwd8I9D15/iX8Jf2i/i/wCKPBd9e/Dbw9praatydK+C+m6rrgW/+KHigy+I5bb
wf4gfVptNmtbvWdG17XdK0g+KJP078L/Av9p74O/HfwZc/C34meFvEP7Kd9p1hYfEv4X+OG
e38V6VrNp4bk0u48YfDu/07wpcwWkusa5Daa/r/h2TWbHTdU1K61G5jWxuJ55rkA8V8M2fw
y8P+Dfi98afi/8AHbVfjB8Mv2f7HxRB8QfhB8Z/hf4Pm8SfCzW9D0dNYTwZa+IvEDar42N5
Kt3Yf8I5ZXfivxXY+IZdS0+LTNZ1CG8ilb1j/gm98ALr4UfCHxL8VPF3hfS/B/xX/am8Z3X
x58f+FdH0aw0HT/Alr4ktY08B/DKy07ToYIbWDwL4NXTrHUINi58S3niG52K9yxPPeIFt/w
Bt39pK38Gabi8/ZY/ZO8cafrvxH1G3ihl0P44/tMaEsV34b+HSy4e11zwV8EPOg8TeNQwnt
b74hyeHtDdWPhy+I/TEDAwM/iSTycnk8/59KAFooooAKKKKACiiigAqOTt+P9KkqOTt+P8A
SgB69B9B/KlpF6D6D+VLQAV5J8cvFHiLwd8MfFXiDwjPDH4rs9OmTw1anQJfFF/rGv3Km20
bQNC8PxaxoK6pr+uanLa6ZpMN1qltp8d1crc6kTYQXOOo+IvjjRvhl4C8afEbxEt6/h7wF4
V8QeMtdXTbf7XqB0jw1pN3rOorZWm+P7TdtaWcwt4PMjEsxRGdFYuvCfB74j/DT9pP4efDH
49eA72XXfCviXRR4m8ISXe6KTSrjUIH0/UIdR0uO4mtbXxRokiahoGoJI1xPpF1/a1nbzBb
id5QD460b/gn/beIPh/8NNT8VfEXx/a/GfwpBqXim08Ta9e6f4o0XQfF2uImoRaVe/DOVP8
AhWuq+HtN1SPThr+kxaalxrx0iFE8Roy2+ow/Rnxb+CWh+KtT8Ma9rWk+L/Hur6b4YuPCGm
+DND1aHwh4F8y5sNRs9U1m6v4lOqeBYNS0/V77S9Zm8P64LrVdDWx0V9N18afBayfUE1xb2
kEs9zNHbW1vFJNPPO4hgghhRpJZpZpCsccUUatJJI7KiIrMzBVJFDRNf0LxNpdnrnhvWdK8
Q6LqESz2GsaHqFpq+l3sLcrNaahp8txaXMTDkSQzOhHIagDgPgn8Orv4UfDHwt4Bvddu/EE
2gW97Gt3dXmp30VjbXup3uo2fh3SbrWrzUNYfw74VtLyDw14aXVr+81GPQNK06O8uZJ1cju
rfw14ftNf1PxVbaNp0HiXWdO0vR9W12K0hTVdR0rQ5tSuNH027vgn2iax0y41jVZ7K1eQwW
82o3ksaK88jHiNQ+OHwV0triPVPjB8LtNe0u5bC7S/+IPhSye1voP8AX2dwJ9XiaC7h/wCW
tvJtmj/jQV8q+DfEn7S19Y69qfw+/aX/AGZPj94T0Se+u7rXvFPgTXfBl1ptnM97f2trqHj
L4aeMNU8HXUGm2CCGTU7bwnb7rW0F3dw+dI8rgHov7L3x0+Ifxv139pNvFvhPw94b8I/Cv9
oXxt8Hfhzf6Vf3M2s+IdJ8CCz0/WNR8WadcyzDTNSOsO81m1ube3vdNvLeSK1RIlubv60d1
jVnchUQMzsxwFVVLMxPoACTX8kXxj/bP8Rfs8/tg/B/9oez1b4d+N/2fPG3xV8X/FXxR4S/
Zk+NsfxgsrnxTqnwz0f4VfFK+urKDSfCLWo1e2sfDHjXw/pHjTSLaRdWs9fhsNUQT3c9v+t
/wc/4KXH9o/wh+0R4x0T4H+J/DHwc8DfA3xl8TfAvxTu/E3hjxJpmtHwzoV3Lrfg34jWHhX
UNS/4Vj8QC81pqekeCNUv7vXb3w6LnVriK0RYFlAPz+8P/AAq+GvjP4E+D/wBpz4j6VoGqL
8B/hb+13+1rcSfEqaTVfAPiTxv8evir8Upvg14A8S+Dr7UU8OatpWvnTLrW9d+0WL+J9efT
/AGgw6hDpsgt5u+/4IJfseWnhj4eap+2l4v09ofF3xW06/8ACnw20+50+C2i0jwHY6pG/iH
xRbLNJdzwX/jLxFYTaVaXNtNawf8ACH+HdJEdsseozIPHP2gPgDqnxc8A/wDBJP8AYR8E6n
qWk6h8SvAvhX4x/tAWekrK13a+CPCvgTwZpp8b6/PMFs5IfDlvdeKdC8KWl0piXXp7V4bc3
oWZv0a/aO/ay+HfgT9nT4+/s4/sy6ZrenfFz4JaX4U+DOifC/R7DTbLxsfAGtT+GvCepePf
gtpNzqRT4gW3hjwhrGpT6XeadNJPp/ifTFbxLaafFHJJMAfph8I/i/8AD745+C7f4h/C/XR
4l8HXur+JNCs9bSyv7GC81Dwj4h1Pwtrq2seo21rPPa22taRfW0F9FG1nfxxC6sZ7i1kjme
D44/Fzwt8BPhB8SPjN41uVtvDPw18H634u1TL7JLpNJs5J7XS7Y7XLX2sXwttJ0+IIzTX17
bxKrM4B/Ij9gf8A4KM/DDTvEPij9kz4nfCbSv2J/DvwY0v4eeG/gv4b+LHjjRdD8T65oHiF
LbSdB0LxHpuuz6Xe3vxD1i+aTxHf3Wh2t/pM9vqolv8AU3vib3UMv9uC5+J/7ePivxP8Bvh
h8S/hx8O/2X/hB448N2vjz4ieJPDPinxuPjJ8d/Cc1zr+o/BXRfCeivF/wsDwn8OmttJ1Px
/Bo9zFYSeIZIvDd7cy3ujXtvEAflz4Q/Yc+OPxzs/Ffxs8cfEPU/GfxL/am1gePvit+zF8E
7Hw+nxP8JWHiXxdc69pWj6r8Zte0Dxl4D+GzafpF1a6lfaH4j1z4eBYLe08LajrM14i2Vfd
ln8ANK8KfCvxX8YdG8G/tWeK9J+D3hPx34T0iK3m/wCCe9zpthN4Hvl03xB4Nt9N8G/Dnxh
fQtZ+JfC8WkX+p6FoPijWo59PnS0e+/ewS5f/AAU1+Hv7RnxA+E2s6rofwj+Gej/s5fBS0+
Hv/CrvGGnRfEf4LfEiDxP4lufBul+JrrTfhjbeLvD2hzeHtY8YPYaFaaB4i8LzoujXMUun3
Yvbe7uJfuj9m3/gmN4h+DfgaDwR4t/bP/ak8Q+E1uotRsfh54I8Z2vwp8I6CNUkm1jxXoEd
14UtpvFF3Yav4n1HV9Qkv9L8ReH754b14ZpJ3JuWAP559L+Jd38Xz4ts/DPxc0T9mvXdEn8
Oapc/B/4hfCmDVvib8UbXxBFqj3mh+EdD+Fv7LPhPxlrGv6S2lgX1/p/hfUNIsn1XTNRnud
QsFufK+t/2av2Z/wBqH4lJe/Dz9qL4vfEP9jv4T/s7/DnxR8VvCX/COa/r2l/tE+Kf2ePiD
d+Jl0vwh4w8R6ZJaaXe/C74ZXeka/cz+HvEHhWPxl4Nm11vDtnoXhyw16KO1/oP/Z28Afsi
+C7iO5/Z80HwNNq/ivRb/wATSeO9I/tDxd4k8X6Vpeu3fhXVL/Uviprsut654ln0/Xor3SL
+3v8AxRe31nOHjltooXUt7L8VviR8Ivgz4Y1L4l/F/wAV+DvAPhrSbOSxvvFni67sNNgitL
ySOV9Khurofabz7bNBE40eyW4lvJokK2kroCAD8DbHSfg38H/DHhXwH4O0PQv+Eb0fwUdb0
mP4QRXHxR07xD4U0ttK1nVvip4O8HR6jD8T9V8PQ3F4njH4m/BPVp5/Gvw91G9l+JnwY8b6
FqlkdW8TfSXgf9oD4+/tW32s/snfBTxTN/wiehPZ2vxq/bD0DVzr1x4A8A6nYJOfhn8PvFh
0yHSPHnxp8T6ddWT+GviG1tZ6v4T8I6jNqfxE8I6R8TNEuBqXD/Gn4qfH/wCLfw40fUf2Bf
2Z/G1l8ALfxXFoupfHq2tNJ8M/HbVvhx4p1WaDxrc/seeEPHAj1rwx4TtNKudUg0fxTqMGm
Q/Z9Qhg+HnhldPtV1W3+7fgx8X/ANm/9n/4a6H8OfA3wW+Pvwf8GeH7Oe9g0rV/2Y/jqkkt
1dytcalrOv63ZeCtcGseI9YvWku9Z1rU9VvNT1G+me5vrlySygH1t8I/hP4D+B3w58JfCr4
aaDb+G/BXgvSYdI0XTIGeWTyo2aS4vtQu5S1xqWsapdyT6lrOrXjyXuqandXV9dyyTzux9H
r8+v2cf+Clv7M37R80mnaR4lHw/wBft9Pj1G80H4mX2jeEbu0+269qejaToom1XUba21bxT
d2+mNq9/onhuTXE0C0urS01m/tNVnSwr9AjIiruZgFxnceBj1J7e+cY70APopAQwDKQQRkE
EEEHoQRwQfUUtABRRRQAUUUUAFRydvx/pUlRydvx/pQA9eg+g/lS0i9B9B/KlPQ469qAMnX
9C0jxPoeseG/EFhb6roOv6XqOia3pd2hktdS0jVrOaw1KwuUBUtb3llcT28yhgWjkYAgnNf
m78Lf2DvHX7Nk7Wf7O/wAb9O0fwTb6pLqem+FviH4U8baottGiRpaW2vXPw++K/wAO/D/jc
afbRJZR6t4q8I3XiK9s4LZNd1rWZ4ftD/Zt14N+LniHXtYuNX+K48JeFv7SlXw7oXw58LaJ
DrDaII1SI+KPFXjW38WPdatPIZZZR4c0Tw9bWaCCKGe8dJLh2x/s/fD66kW48Vv4s+Ilyry
OG+IXjPxJ4nsAJSC0S+HLnUI/CkcBIB8iLQY4sgHbkCgD4J8c/s5/DvXviL4y8bftG/tZza
f/AMJ/pfh3TPiH8Dfgv4v1/wABfD/4n6b4cJiSLxr4E1bxr8SPFeqjWNJW30TV7PwQ/g9L7
SBcWV5/aA1C6kk86+O/gH9lX4deBtX8U/Aj4J634E1XUrvTrK3mtPDHx3+EnwG8SS3s6xzW
ut+E/DvxC+B/h7xXf3dkby00q0tJLm51CciBra+07zAv7B+HfBfg/wAIQm38KeFPDfhmBhh
ovD+h6Zo0b8AHemnWtsrE7RksCTgZzXzx+0d8Ffj18Yrnw/YfC39qLWP2d/CdpDN/wlMPg/
4beG/EvjfxDdPKTE+l+NvEWp/8UnapbN9mki0vRJL2UmSU6jsk+zqAfzaa/wDtNftS+GPHc
/hfwz8F/wBnDwR4btrD+ybnU/hj8FPAXwj+I2maYDFZxXWnaj43h+JdzoeqQRzw3Gj77S8v
Le9he4SGfy4JpeK+K/hGLxvqXhLUNC+K/wC2NrMug6xHqGt2Pxe+JNx8ftL8Q+Y1tPZ6Re/
C/wAPeHPBvhK30pHjd9R0651bU9P16zB0y5tY4PMU/qVr37KHgbwP8QNZj8f/AA5+IvxK36
sial8Ufj/+1r8M/hJp/jae0G2TxFpGheGp9V8b3tjc5LPe+JHsdWv9tzJLCgSKA+if8WQ8N
W93Hovgb9mjTdKy4E//AAjPxu/aJRtilBFNrviOw+HXg77RDIGSRrvxVFbFlUl8EEAH43/F
Lwf8UvjJNJrvi7wp+2J41nvPBkXw11fT/wBnn9m34Lfsw6N4s8GWus2us2PhrXL+SbXV1nS
NM1bTbW50aa/hNxpSi9tdNijt7q5s5ea8JfAvw38KP2dv2tPEPiD/AIJ//EX4beF7T4RapY
v8V/2jv2gtL8T3+heKfEFteeGfB+teCfhz4e8G+HNC1HXbfW9TtP8AhIL63cXWi2S6RcG4M
Bltrv8AVPxN8ZfgnYC8tLG3+BOn3lrDc3V1Y6b8Pv2Qfh6BBGnnMsqeLPGf7RPi/E9xtY3M
vhURQhkkMOxNtfmZ4w8IaL+1xNpfib4jfEn4Y/s4/A3WNTtrNfhr4z8Of8JD8U9ci8DeMFG
t+Kvh3dfB/wCDPwn0zxb4a8Y6Pb3OneHVtbjxB4VWW6uLmFf7RhK2gB63qvxB+GHirX7H40
fHS+8HWE/xh8P+BvBH7NXhnxv+1Z4+/Zx+Ifw4/ZI+HWl/YdB13WrL4P8Agnxlro0H48eJr
TxV4nu/7U1Gxi1vRrbRYoRLPc2TL6v4U+In/BNH4eJbPY/Cn/gm5pCQTvcW+oeO/HH7QfjG
eC9uHVp7uLXvHf7Mt6s9xeyKZL3UoLuP7dIomuHlyDX6r6r+1/8ACzRvB1vJ8Df2Xvj/APE
i90bwzZaD4EfTP2VvjFpvhJdN0C2js9C0ebxZcfD+4v7TRLK0UR2P9nabqrRxoFitv3pkr8
Zf2ptO+BPjuLxV+0P+0t4S+KXwG8cWHivStXnHw6/Zs/an0j4neJtVmgtbO1g8J+Lvjr4ps
/gboFnp8dnt1fW7rwBaabYRxPdjTpJpx5oB9c+Gtf8Ag/8AF2bxP4U/Z++GP7KvwW8KRGyP
x2/bO+B9pp/jfQfCXgGbSZ9cfwJ8MfGXiH4WeEpdS+OPibTobu7XUNMsdY0X4T+Ho38R6hq
E3i0aDpC/oT4A/a2/4J/fAv4feGfAXgv43/DHwr4E8H6PHovh7SLa/vpUtrLTt8l7eSTmwn
1DVb6+uZZdQ1zW7yW6udU1Oa41K+uZb25uJpP5t/iLoP7O+qfFrQtV0KP4j+Ofh18TvEOke
HNCufAPx0+CPje61bxLf+H9OdZ/EGkfBTwZ8Wvivfat4s1s3jXbQfDXQtL0vxHJLotrcW1h
b2DV9G6V/wAE7/BsqXV3pH7L3xh0XUL2Gf5vF/h/x345gsjebIjPY6V40/Zdk0q3fCee1ui
2ht3BkW1t5pWlIB+nnx6/4KQf8E+fibpWifCbxB8R/FnifwN4v1vwTreoeP8AwF4B8Y6p4I
8P+IfDfifRPiL8PPC/iHxE3h9oxq3xI1Lwwtr4c0ewsNRl1iyhvnefTo3t7pvTPih/wVW/Z
x+H+ueFvBml6N8SPHHjjx5qNho/gvwzD4e034enVtQ1GOZ4Z9Rv/i9rngGPw94ftzbzrqHi
fVoItEsniZGu5JdiN+Hniz9hT9oDwL+zX41+Cmg2/wC1/wCPPhYLC71iw+B/gLQZvCFr4u8
W3+rWeprqGoPqX7OLRa5f2+pW9tqLf8JN4i057eDSbS0stbtEis4F8e+Cf7N/7P8A4e8Pra
eIB8JLLXFv9J0zWofip4H1b47fEdfE99p091qmkXujeEf2afGMlraeFzDLFr863Y0DSJhDu
1eZp4nAB+u3w1/bs+LXxq+Hfgb4Tf8ABMn9k3TtBS20rW7Txh4s+IL3Om/BD9nzxJD4p16x
13wodY0qxg8OeOPEEN4G8VWyeFtX1iLULPV4ZV0e4Y3Kwflx8Wf2V/2q/EXxZv8AxL/wUG+
KPir4keJ/D2qibwJYeAfG/gXxvpyXEerXFw1x4I+Gnh/4leCfFvhu2dYLFrPQIvhrPdzzXM
iXH76BTP8AYnhf4LeCLDwYfCnhf9on4IeBfDF3pV3Y2tj4T+G3jTwIumR6tbPHcXGkXEXwf
0O90nUZJZjcR6ram11S2umWcTG6RJB6D8Ovg1qPw20PT/C/gr9v3RvDOgWSLDFp9l8fLf4e
alqUzMkk1xq+u658Atc8U6reXUokaTVda1bWL+7BV/tW0iNAD3nwh4Z+PGt+HNCuIvhD8ad
eS606wNlJ8QYvjDp+pyWzWEUtr/bNn4q/bq8NyaW8nlRC60270DTIrKYm3k06zMaWyzaR8H
P2o9a1BZPEH7K/hjw1pl19qkvLmLUvh94v1uC4Ty47R7bTPGP7RfibSrkzojvM82q2fkKyq
sM0mZk4vxb8NfGmsfCv4reDfAXx5t/iJ8YPGfhrULHwL4/8Qf8ABR/xF4tf4e67NYzW+n3+
leFrPwZ8PNOh06S7kMlwktjqV1HcrFLboggVK674YaD+0b8HvE/wyvPhp/wTnj13xna6I9j
8SfjH40/bF0v4jG/0EWlhbatb+CPG3ivXNZ8Q3Wua5qv+mmx8R6D4dsDYwyypGzEpCAfJ/j
r/AIJv/Hqy+HNv8JPg98CtZufC/h74q3/xh+FXjnxb8XvBHw1+KXw68SaiHuJPDHjCbwn4y
8f6B8Tvh7azM9lpEFhF4D8T+HtPe3l07UZNVtDqVx+7HwC8C+OtP/Z/8JeCPjrfat4p8Z3n
ha40zx9F4o8S6f43neXVkuYtV0BvFmm6H4aPifR7a3uZNN03WdS0qDxBfaSLdtdub3VhdXs
/5sR/t/ft6aNr2oad8RP+CfHj/wAJ2tndz20k/hXwt47+LumKkU7wpND4n8DwSWWpwOieel
zp2kyJLG6BEySag1n/AIKs/EPwpq2vaT40/Zc+Kmm+FG8NXMWj/GPQPhP8db3RPBnxAvrOc
+HdK+Knw38UfDPwr4r0zw8L6MNqOseFtU8TedaQsbKFpJytqAfsPJ4XXTfBDeDfBF2nglNP
8MDw34SvtN0+zv4/CaWemDTdCubLStSWewvYtEWO1kg06/WS0uktltrndDI5rW0Oz1LT9H0
qy1jVn17VrTTbC11TW3srbTW1jUbe0hhvtVbTrP8A0OwOo3SS3hsrT/RrQzfZ4P3UaV+HHg
T9qz/gqZ4c+E2lftAeOfA/7I3xg+EeotpuoNfeH/E/jP4L6g+h6jqiaHGIpfiFp9rf6NrVx
4gmi0fTbPXPCc8FxNc27XEltE5vh+4HhnU9T1nw9omra1oN14W1fUtI02/1TwzfXdhqF74e
1G8soLi90S8v9KuLrTL260q5klsZ7vT7iexuJIGmtZpIHRiAN0eHxFHc60ddutIuLR9WeTw
6ml2l7aT2uhmyslS21p7vUL6O/wBWGorqMr3ljHp9kbKWygWxE8E9xPvUUUAFFFFABUcnb8
f6VJUcnb8f6UAOyAoJ6YA6E9fpn8+g706kXoPoP5UtABTZHSJHkkZUSNWd3dlRURQWZmZiF
VVUEszEAAEkgClOcHGM4OM5xntnHOPpzXjy/Bfw9q94dV+IWo6z8S9R+1td21v4qvC3hTSi
Cvk2+k+BNPFp4SijtlSMRXmo6ZqmtSMvmXWrXDsSADA8e/tE+E/C3k6d4R03Wfi34puwwg8
N/DWGLxJLZ87YrjX7/Tnu7fRLGWTMayyR3V07BjFYyKjsvzB4v8P/ALT3xs1Jb7VLf4ifDv
wnKLdF8BeENW0Lw/C0DoolbVPF2sa/4d1y7nZtzXNvceCtSsgwKxacyFGP6Jadpmn6RaRWG
l2NnptjACsFlYWsFlaQqSWIhtrWOKCIFiSQkagkknkkm9QB+Zul/sRXyB2PhjwbBLcNNL9t
8X/FH4leJb5JJCSJbjS/hlo/wQ0eeV2Ja4We+1BnjPkpeIGeR/EP2i/AI/Zt8VeAvGfjPxH
8M9B+D17bawviy2+Ev7EviD4r/GzVNasbYm1tPDHim8s/jHZeDdJhgmtZ7nxH43lmubu6S6
SxgkmZnt/04+K2g/HPxHqPhXTvhP4+8E/Dfw6RrE/jjxFrfg+68ceMZJI4bZfD2m+EdIudT
0vwxbW09xJez69qetvfXEEdrY22m6dI11cXFt6xpNtf2ml6faapqP8Aa+o21laQX2qi0h08
6leQwRpdX/2G3Zrey+1zrJOLSBmit1kEMbMqBiAfzO+JP20vhVfSeLJfD/wr+MHxO+GOm6X
dz2158Rf23/hx+ytL4p0VNOW81WO1+C3hC4+HuuG6aOO60+z0rVdIGrapJGsRtQ91HG36H/
sAePfhf+0r8ErL/hXv7KPxW/Zp8Aat4I1e18AfFMeKtE1O71Lwtfa/f2t5YeBvi/p/ia++K
Onatb61NrVxHZ3tpYR6SLed7O8iJt4G/TjxD4J8D+JYpv8AhKvCnhXXoNokuf8AhINB0bVY
SsOZBJP/AGlZ3CbYiDIGfhMFsjGa8wPx3/Z98GQ2/hjR/GvhBm04tY2vhH4dW58XX+m+UST
ax+Ffh5Za3e6eocsqw/2dAplLKqmQkEA8T+IvwF/ZB+CPhDV/il8Y/EPizQPDmhpaLrvxF+
I37QfxxvZrVr26t9PtBca1qXxEnuI59QvZ7a0igsxG13czRQpC7Mq187+ONP8A+CXPxj8HJ
4a8cfECTVfAtwX1e3fxp8Yf2htI8BC7021uliurnVvEvi/TvCwntYHuBHDPfR3DRtLHEhLY
r6Q+Lv7WnhTw/pJ0rXP2c/jt430TXrS5jWPWvhx4f8N+EtU2JIRp2qH4peIvDOw3HlhjaXG
k3E6wlZ5LXbtB/n1/aq+Nvxl+LniK78BfAT/gnj4D+CvwxvrceHfGvxC8W6doXh3w1rOqa1
IpRpviH/aXgL4QWGj2tgyJfafcy+INRmu479Uv4oI/LIB9CfAn4ZfslfCL4V6T+z/L478Rf
Hrw94j+Jeu/Ffwb400Txrpn7H3wr8BTxaUsV8D4/h+IWlfF7W/DOqW1xYQ2Nxry+O7PW9U0
6F/C0KRWzSN+h/w4/Zw8O/Fe0vtR8D+MPgc+gWdxFa3l54W+K/xx/aa1mxupY47l9P1HW/F
fxY8N6HZanLbMkxuL7wxdSXMUiTfYBblfN/O/4BaHrfwD8C+MvCvhTxR+2B8cfFuv2UcGk6
R8Gvhx8DLz4faRqtnDM9nAPGXwr1HxB47sPDZlkSG61LR/iFpurX2m28EVrcw3CpcL7v8As
2fsb6h4y8ZeL/iN4Ft/jb+yJ8SdRa21rxpqfiHwv+07pL+K9a1K1l0tr1Lrxz+0brPhPxpc
Q2MMtvI93Bqmo6Xb3ERjOniSNEAPr3U/+CW/wc18a1d6z8W/2k7PW9Z8N3nhn+0PAnxe1X4
X6bpVrqKsl9PpnhnwFbaLoN1LPFJLbPH4ptPEsDWkjQPG5JlOPB/wSi+Dvh3wt4F0H4a/Fj
40/CnV/hVPqep/DDxh8O1+DvhLxR4T1/VtIu9Fv9Sn1nw78JNH1bxPp+pWl9crr3h3xJqWo
6Pr6SFdRt5JY4JofX/h5+zF+034L8RWuraz+3x8UfHGhRalZ3N34N1/4T/CKbSbrSoJ0lud
Hj1e70XUfFdv9sjU239pvr9zqEETs4lknCyr91DgAYAwBwOg9hnt6cUAfHPgjwL+2v8AD3Q
bfQ9S+Nvwe+PlzBdXEr+KviJ8N9b+Gnii6t5nUw211/wrvXNU8L7bVF2RPa+FrOR8s07yu2
4dxL44/aI00ra6/wDs+eF/FUaEebe/D/4waTcxXKnPzW+lfEHwx4GaGVeFME+pNGGPy3bDJ
HjetfsyfHDVPGfjHX9X+NWkfETQ9e8U6trvhjQ/GsXxd8Mr4G0G8mjfSvBGn6f8K/jB4P8A
CGq6XocKvbJrOp+FH17VVKz6td3cwzXr8tt8evD2jM+qXn7PaaDpGnSf2hf36+P9DsrbTbW
ydbma6uNQ1TWEs7S3tU23E17fTo0KyzzzIWKgA+ePj9+0dpHw+8NRat4n/YA/aH+J2/UJbe
80nw58Jfhd44bTIorKaY6xdXmm+M9fsDYmRTarNGftIaQubfycM/4neE/j58PviJ8bLzXP2
ev2Pvh5oEnh2TStQPgvxP8AHf8Aav8Ah/8AHaw/s4w3usXnijw18LLLxB4a0+ztr1WFrbPp
Ou6XFpsTyaxfRwyyWa/uXa/ELwP4y143Xjb4VfDT4qabLarBb+IfhZ4A+KPxOvLl7CJPsVr
BfT/CRvCt/YgeUIyvjSOG0hP2hVmjUk/Tfw6+Gfwlsjp/j7wz8D/CXw08S3kFyyXB8AeDvD
XjayguQbaaLULvQrea6tHvraNPOtf7SeRrV44b1I5A9vGAfIvwF/be+KvxV+NWm/DLxf8As
s+MfCfhHW/Dj32nfFfwdceM/HPgjSvElnG099ovjXV/EXwy+GcHhqynhini0XVLYa0l/frb
2UkNsblZF/SCiuI8f+Cz480OHQx4o8YeEBFrfh7WjrHgbXX8O68//CP63Y61/ZL6iltdk6J
rgsTpHiKwMWNT0S8vbAvD5/moAdqyK4KsoYNjIIBBxyMggg49xTgMUijAA4GABgdOB2zzj0
paACiiigAooooAKjk7fj/SpKjk7fj/AEoAevQfQfypaiDkADjj6/40bz6D9f8AGgCWiot59
B+v+NG8+g/X/GgCWiot59B+v+NG8+g/X/GgB5bDKu1jnPzADauP7xyDz2wD74p1Rbz6D9f8
aN59B+v+NAHnHjr4ReBfiZf6PdeO9Mu/EunaIszW3hbUNY1b/hC726mkhdb/AF7whBeQ6B4
mu7VYfKsW8Q2Opw2Uc05toIpZTJXa6N4f0Lw5ZQ6Z4e0XStB022jWK307RdPtNKsIIkyEji
s7CG3t40TJ2KsYCbm2gbjnS3n0H6/40bz6D9f8aAJMDJPr15NcP48+GPw4+KWl2uifEzwD4
N+IejWN8uqWWk+N/DWjeKtMs9TjgntY9StbHXLO+trfUIra6uYIr2GJLmKK4nSOVVlcHtN5
9B+v+NG8+g/X/GgD5ev/ANn/APZUPiPT/h5cfATwINS1PQr3xFZPafC1YtGt9O0XUdMtJc+
LbHRU0bSdVjvL2yk0/SW1e01q5gjmvLC0ltLO6mh+pERY0VEG1EUKo54VRgAZycAAAUzeee
Bz9f8AGjefQfr/AI0AS0VFvPoP1/xo3n0H6/40AS1z/ivwp4a8deGtc8HeMtD0vxN4U8TaX
eaJ4h8O63Zwajo+taRqMD219pmp2Fyklvd2V3byPDcW8yNHIjFWBFbe8+g/X/GjefQfr/jQ
B578PPhR4K+FdlLpngi217TtKe3tbS30jUvGnjTxPpOmWlkHW1tND03xT4g1qz0C0hSQxJa
6LDY24hSGHyjFBAkfoqBgoDNubnLYAzyccAAcDA6dqZvPoP1/xo3n0H6/40AS0VFvPoP1/w
AaN59B+v8AjQBLRUW8+g/X/GjefQfr/jQBLRUW8+g/X/GjefQfr/jQBLSA5GcEckcjB4JGc
ehxkeoINR7z6D9f8aN59B+v+NAEtUb2eKHy/Mk2bt+Pn2Z27M9jnGR9M+9Wd59B+v8AjXJe
KWJ+wckY+1dCR/z79cGgD//Z
</binary><binary id="_6.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD8yP8AgoB8N/2Pf2CP27P2
m/h//wAFbf2av2t/26viD4+8dx/Fz9nb9oPSf2lr34b6f8R/gD4utI18P2viLTk05yNe8I6
7a674ZvpdH1CO0s7q0k0SDQ9MsLDTbzVfn/R/26v+Ddbwy0E8H/BFf49a3qmnZVbXxH+298
QGtNQlQSRPa6s1pdKPIuEdobyOLTmWSPdE9vIrOG/eb/gpH8Ztc+IPxy/b0+Hv7cPwD074k
aR/wT9/bF/Ze+JH7ON78R9F0rTNV+In7DP7bPxG0f8AZ4+L/wAFNO1ay0e2l1TwFf22rXHi
j4deNLS4u9b8G+NNGsGutUOueDIrZ/45P+Cqf7D97/wTx/by/aQ/ZVmn1PUvD3w68ZLefDf
WdWijgvdc+FXjCxsvFPw51i7nTEOo6p/wjOrWema7PaIIZNesNVc+VJHNbwgH9XfwI8R/8G
2Hxt/4J6/tM/tr+A/+CYFzZfE39l6LwsPiZ+y1efHb4uyeK0tviF420rwN4I8RjxyfiHb6W
/wh1DWPEEa+MvGkujWtt4Us7C+g8R6WkUOmm/8ArPwv4C/4N6dK/wCCe/xd/bs+Nf7BHg/w
BoXwV+Kni/4DXHw40v8AaC+J3xp8LfFz4zeBxbPpXhf9nv4j6f8AEZfBvxo8NeKLq/tF0bx
bo2lw2eh2uma9e6zHa2/hu6kH8lv/AAQN/bk+FH7Cf7e2m+PP2jdQsYf2ZPH3we+MXww+PG
l6zoE/jDR9d8Iar4RuvE+jaJdeDIbLUIvFk+reOPCvhjSbDRL+1l02e81NZL1ra2W4uUxf+
CkH7fv7R3/BXn496bpvwh+CPiLwh+z18IYte0D9mX9kb4F+Br3UfD/wr8F3M0lzqmt33hT4
e6L/AGVd+PvFkaf2l421ux0qGygCpoumR2+iabAJQD9P9G/4K3f8G8V34ftrfxN/wQ08ZaD
qglklvNH8H/tFeJbvQFmfzN72+o/8Jb4UubiKVmEv2ebRY4YnKspleGOVvDfFf/BUb/ghPG
LuPwd/wQm1zX4ZL5b2G2+IX7dnxxTRpHhieOCR/DmlT6np9rMgcgFJrtVQup8zeCv4Vw/sd
ftdXVy1pb/ssftHXF4FErWsHwP+JslwqMNwcwR+FzIqFfmDbApHIOKz/Gn7J/7U3w3tZr74
ifs1fH/wFZW9tLe3F540+DfxF8LWsFnAnmTXc1xrnhyxiitoY/3ks7usUafO7heaAP6EPgh
/wUe/4N5fEWsWnh/45f8ABGf4m/A/Q9WvBa3fjD4H/tifHT4hLoUV7PHDJf8A/CH63418BM
8cETNPdTabdXuoukaxWWnXMyRKf7Av2ff2LNM8B/A3w1+2R/wQH/a98XXfw68SaJD4q0T9k
z4xfEPxH8Yv2PvjjaaPeSQ+I/ARt/iFJqvxX/Z2+J1zdW99p58TaF4kSfQPF6jS/Emg/wBm
T3qp/k5wyGGVJB/C6MRgEMFZXwVYFWBwPlYFT0IIr++f/gyn/aJ+J+qah+2d+yzqEo1D4Qa
Do/gn46aDLNeTzT+F/iL4g1ZfAWrafp9ozSBtO8cabYafqmoDylSz1Pwna3W3zNQnkkAP7J
v2If25vh7+3B+z34a+OPg/RrzwPq/9seJ/AHxV+FfjHUtP0/xr8HfjJ8PtauvDfxG+F/i60
Zk26x4Z1q1Yx3UaJDqekXul6tCkcV8iKV/nJ/tU/tb/ABg8Jft9/wDBSJf2WPF+p+FvhXrv
7dHxp1g2fhC9gstG1Dxbb23hbw34s14RyXcXmXut6r4fk1DULiMNHPdTSOrHJClAH9Dv/Bw
8Em+Lf7VxEiFoP2L/APglXp0cCwr5sa6z/wAFXvGl7NKZwjGRVPh+1S3QOBE0t3tVxcuR+C
n/AAeT6Fp2k/8ABVXwhqllbtb3fij9kX4WajrE4diNQv8AT/HfxL0OBmUjy18jStOsYtqfO
Sgd22sij97P+Dh63uB8Vv2ptR+eO1X9lb/gkdFKqoubkw/8FPfjXJNCMlGEUBurORpcO4ne
GELsLvD+Af8AweR6rdXv/BWHwzps0chttF/ZL+E0Vm+MIBfeL/iZeTNkdcSyMhDd2HTjIB+
Cv/BOP9kWb9u79tr9mv8AZOt9XvtDi+NXxN03w34h1zTbJry/8N+CtNt5/EvjfxFYw58me+
0zwjo+uXNnHc7bWO6jhmu3W3WSv9JH9s74CfHj/gndffsQ/Cr/AIJnftF/C79k79m/4s/Fj
4J/szah+yt4B+CXwf1n9o34s6z4h8e/Z/iJ8Z/A3xY8a+DvHOpeMvEfgr4d32oeP/H0niuy
GjaTpHhXUbu91mT+27Wxl/ht/wCDbL4geHPhd/wWI/ZN8aeLUf8AsSxtP2gYmlhtWvbtbxv
2cvifPbQafaIN1xqd89v/AGdp0IeISXd7EhlUEg/02fswwftwf8FIvG/xT/4Le/tRfteeFf
8Agnj+wfbeEvH/AIG+BPjLRdN8M698dfhZ+zn4d8Wax4b8V6f8FfEXjDSNf8NfBHXviFq2j
yaN8Qvi1a6NrPxb8e6nbJ4Z8IabF4ffRYLcA/TX/gojrn7S37Cnw4tbLwr/AMFef2vvil+1
l8XIrrwt+yn+yvp/wU/Yo8U+P/jn8ULtZLbw7bx+HYvgJba5o/w60XU7qxvPiR4083SdN0L
w3Zalcm/+2tbW8ntHhz/gpf8AtAfGbR/CX7If7EHgjwT+3P8AtheDvAvhPwn+2T+1Jrt/N4
b/AOCf3wH+K6eF9MsfiKmu+MfCtlcR/FHxF/wkkmpXFh8HPhBa3M8mnt/p2s6W0FxBH+Ln7
NP7Lul/t/an8SfjB8Do/iL+w5/wStlh1mz+P/8AwUX/AGkviT4h8Uf8FBf+ChfgnSGlttf8
NaT8b/i9q2oa/wDA39nDVoobiDxLJ4buPD+kazZrLY3lprupTaj4Z8NfKv8AwUo/4OKv2aP
2ff2abn/gnN/wRL8JRfD34aaRo2ofDnXf2gtE0VvDXhvRfD9xJqVj4nHwYttTT/hLfFni7x
gjC51j40+L/s95OZJtb0e2vtT1WLxBZAH8sv8AwVC0PR9A/wCCgf7UGg6b4z+GPxDbR/ilq
Ok+KPFnwK+GGlfCD4Qaj4506Czs/iHB8Mfh7o2qa3p2i+FdM8Zw69pemTR6jcya01nLrt2V
udSmUf0hf8EtPAf/AAVP/wCCU37Pdrovwd/Z6+Bcnxw/4K/SaB4d+ANt46+I2r+Hf2kPgh4
W8HeHfG9wfj140+Fx8Pw/2P8ABfwz4b8S6h8RtV8QeINd0y28F+T4cl8VIt9rlno5+av+CH
n7OP7EepW/gb4yafbQf8FB/wDgpv4r8W6tp/7Nv/BPm/8ADPiDwz8HfgrrugLPd2n7RP7VX
jXXtOh0HXvh34JtoLbxXf31jdajap9o07SNI0rxN4z1C3uPDn9Lvgr9mfxL+0h+0x8YP2TN
A+Oet/Hj4++N9M0bSv8AgtB/wUc0K0/4R6z+HXw1ujb33h3/AIJmfsaW1sW034X2Hi2Wxk0
7xxpvh3y9Z8FeCV1XxX4yvb34la1Z6XoQBb/4Ivf8Edv2LvEn7IWu/EzxbqOr/F3T/ir8fv
i94j8DfE/WfEGl3WofEjwp4Q1DS/g3d/EsreaddXdjp3xS8c/C7xn8TNA0u8l+36Z4d8X6T
ZamDqUN47lfz7eK/wDgqzr3/BKb9pf9t39jb9iT4r6J4Y/Zc8C/tf8AxS1D4UeEzr2v6/oX
hGyv9J8H6f4n8L+D74yakv8Awi+h+ONH8T2FqqXlx5uoQ6nezXN5dXc97clAH73/APBw1Y/
a9Y/amunVhbW37LX/AASstWnVBmSXUv8AgqX4wMEaSld8QW3s9QlZ1ZGVzGhVhKSv843/AA
ePXcE//BWfRLaHCyWX7JnwciuiFVN8kniz4o3MaswZjMwhmhKlwpABAUiNWP8ASd/wcHTCK
f8AaohvJIYBqn7N/wDwSdurBi7y+eui/wDBUTxtFrKykxiFXtP+Eg0mWM7EW5gmmYRg27g/
zBf8HfwvH/4LC+IWmz9ni/Zx+BS2m4rgW7weK2xHjnabz7cSD82/ecFdpoA/NX/ghhdmw/4
K2/8ABPaVl8+O8/ak+HelS2vlPOslnrD3+jX4kiVJFeF7bUXS4jcEPDu8xTCWI/pt/wCCov
gT/ggD/wAEyPiN4ntNP8UftAftS+PNP8WXfjzS/wDglz4P/aCv9T/Y88LfEH+0P7XsR8Z9L
XSL+18EeF9L1a7vda/4QKfXvEXiWZ3bRpvCdroEjqf4nf2b/Bvx4+Jnxu+GXw4/Zn0/xdq/
x08X+KbHRvhhpngHU/7C8Y3Pim5Lvbf8I/r0d/pMui36QxzudXGraaLG0S4llvra2WVx/ct
+yD/wbpfshf8ABNf4SXv7eP8AwW++Jnhbxxq3g8afrth8CbG91PxF8NLbxZqsguNJ8KauIl
PiD9on4qa5rM0lpZ/D7wpZf8IrqGrFkll8V6a11qlsAfgF+0b8bf8AgtN/wW90+fVtB+C3x
W1j9l34e2M9x4O+DnwB8A6r8PP2RfhX4V8NRl4IEnuJNM8G6tP4W062tkHiDxPr+tXVha2+
NPm0jT4ls4/wW1vw74h8PvbLrlne6e00c0unvdxXSwXtvZ3Utk11pF8YzYanYrdQTwQ32l3
V1ZO8MgiuGABb/Vy1zw74u/a3+Dv/AA0H/wAFKDZf8E7f+CS/w7t9Nufh3/wT7d08AeO/jP
4ctru0j8G6j+2LceDLi2nsdF8R6lDaf8IN+x38MbOV/E1zqGmaJ4w/t7URBo175B+29+xl8
Mv+CmPwNl+LX7eml+Gf+CY3/BOX9nTwb4gj/Zv8Pax4P8CeCv2kLqyt/Dmo6D4I+KPxZ1bU
7CYfBP4a2L3gv/h3+yN4Whm8Z+LZ/sdx8Qn0HWhpXhmyAP8AMk+Dfxu+Kn7P3jrSPin8FPi
b4++EnxO0CPVIND8efDvxFqfhrxNpUGtafcaTqsVlq2lXlhe2yahpl1cWV0I53Se3ndHjDr
E6f3//APBMr9vux/ba/wCCf3hn9kv9kRfDf/BMv4Jfs5fCrw9q/wDwVD/bJ1nX/Dena7o9z
4vm1zTNbH7PE2ra3qesa18YP2hLvw/q2u+Jvjt8TFF/4Aj1KTS9Ih8S+Lj4Y8z/AD6Pit4B
u/hj4/8AEngu5/tma30jUJxomqa94R8Q+BNQ8S+FrmR7rwl4x/4RLxXa2ev6JY+MvDU2leK
NLstSt0uY9N1a18wuxLt+8v8AwbFeA/2VvHf/AAUq0Nv2tfHngzwz4O8BeAtW+Jnw78HfEr
xFpfhz4d/Ez4z+Ftf8NxeAtJ8TP4h1Gx8O61P4WfVNS8Z+G/D+qJdG98Q6NYXFpC01n5cgB
/Xd8Df+CAn7P37Tel+Mvjf4i8Jn4K/Dfxf4wtNM/Zl+GL+E9RHijRP2ZPh78PvAXwx+FniX
4iDW7+HXR8Q/i1F4L1j40+KG1/zPEUtz8Ro5/ETJrsuowQlf1ipNomoQWt9Dc2V3a3ltHdW
l5HdJLBeWs5aWG6tpxKUubWdX8y3uIneGaFkeF2iKGigD+WX/AIODvD0EvhT9qHVZmhVp/g
Z/wSw8OWkrf65bk/8ABT/V7q6jtycqGktHhmkVuGjt9xPy4P8AKZ/wd93DN/wWH8TQbFVV/
Z1+BALDcWcpZeKJFY5YqD/pLIQoClUQ437y39aH/BwUlwPh/wDtIzXFzC0dj8LP+CXOsmCA
tFdD7B/wU0udMuo7dizeRNeSa9FcWUzK+ItNv0ckpHX8kX/B3kzy/wDBY/xqCCFtf2ffgRG
DhvmV9G1WXOcYHzzMvXBIxndkUAfIv/Bt3ocOv/8ABav9g61m8xVs/H/xA1rfGgbMnh/4L/
ETXLZX37kEZnsAjsqq6JIWVwwQr/bF4Q/aJ8Afta/G74t/8FZv2n7PXviP+zX+y1+0F4m/Z
N/4JLfsmeE9NTxRr3xp+Peh6r/wiPib43eD/h5JqP2Lx/8AG74l+KTL4b+Fs99AumfDPwro
GveMNSbR7fw1e+JK/iL/AODdi/jg/wCCxH7GmltctayeKdZ+Mngm3uULxyWV947/AGfPij4
Q029jmQMyPaX2rw3YaNfMQwDaSxUD+qn/AINjdE8Tz/Hr43/spftTaRp9l8Uv+CSfhXxB8K
vgR8OdW0y5+1eCtX+NXxn+NHiH9oj48aZDdSxz3Pivxql94J8DyeJre3luLTwB/Yltotza2
niXUWvwD9SPjP8AEWx+Cfjj4RftG/8ABQLw3d/tPf8ABQz4n6k8X7AP/BL/AOA+qw+L9I+C
WpSrPCdQ8N2d/NH4a8U/E/RNOu1f45fts/EexsvDXgpNMl0f4RRaBpenQxa/5B8cNf8AHVj
8Yfhqv7YHhHwz/wAFEv8AgqZ4vSfxx+yf/wAEuvhRq2/9j39i7Q7yN0svjj8atS1tbvSNTv
vDJNwdf/aQ+L1oNR1PULq98N/ATwToUP8AxN2+evHX7eHgT9jb4p/8FZv2kvihrfwq0P8A4
Ky+KP2tfC37Ff7NXhD4261Y6D4e+FX7KniG48K+G/2XPiR4di1yS3uov2dH0LWtd+Pnxn8R
+GYE0/X/ABXpV9pfiO5s1isZz9OeNf21/wBhf/gjz8N/Dvw4+BHxF+G/7dX/AAUw/bO8V+E
31nxlrfxa8Ff8JL+0R8Y/HF9BpX/C2/2gvjMt5e+FPhF8ENC1aUN4O8FprWlaF4c8NR2nh7
whpcFqmp+IrcA/h6/4OJPgl+0B8Hv+Cj3iK8/aq+Nfgn44ftDfFv4OfCv4vfFHWfht4XPhD
wD4J1nWdLvvDGlfC3wTpE+oajqlz4O8B+GvCGh6N4Y13XGtNe17RhY6rq1hBdXEks/mn/BA
39nT4b/tX/8ABVT9l74E/GX4caV8V/g/4vvfifc/EvwZrdreTaVdeGtC+DHxD1WK9vrjTbq
w1GwSx1230a4tb+xv7W4s9TjsJ0diux+E/wCC0WkfGvTv+CjfxxT9oz4++A/2kfjtrdv8N/
EvxP8AiL8Lpopvhlpvinxd8OfC3iOb4Z+AJIL6/hPhD4Q2uq2fwz0QrJbymz8LI17ZWl+11
Cv9BH/Bu94F8Cf8E4v2Ofjx/wAFd/i5oFr46+M3xovG/ZL/AGA/gZp+NQ8d/GLxxrusQ2Eu
keFNIsJLnVUm+I/xFsNH8KTX4s7a40Xwf4M8Zaq0zWOrWyXIB9MS/wDBR79s/wD4JEfGX9q
H/gnX+zTp/iH46/s7/s1ftAa14f8AgnqfxBS48f8AiH4d/D3xb4A+HXxF0j4Qf8JPfpcX95
pXgKbxheWejw3lxNPZ6fdQWuY44o4ISv6gv+Ce/wCwZqPwT/Z6h1n9qXQvAfxL/a0/aJ8b+
LP2nv2p/FGtqxgg+Nvxems77XPB3hqOOK9SDwh8NvD+meGfhx4dijupYTYeFEmthFbSwwxl
AH4t/wDBYr9qb4YftIv/AMFQfhL8ObnW7jXP2WW/4JMfs7+P9W119O0vw5qnxG8Rf8FAtI+
JN9png24Jkvr648P2E8OneKry9isoIb+ymFhFNa2U9zc/zL/8HbWoW17/AMFmPjBBBfwXEm
lfCD9nzTbq2jmWWWznf4fx6obSRVz5DLBf2t68TlW2X9vLtKzKa/R//gov+1R8LvhV+2Z8S
PFf7Mv7H/xp/aW/ZK8BftcfEP47/HP4n6Jp+v8Ai34e/tef8FRfh5oQvvA/gX4jfEGy0u7i
H7M/7Kl94tsLuz+HHh2O1j1/WpPErWqSLd2niKP+SP8AaE1z9q39qL43/Ev48/Gnwp8TfGn
xW+LXi/V/GPjHXbnwF4jtpb/WNYuy/lWOmw6b5Gl6Zp1utro2haNZJHY6Nothp+kWMMVrZw
xqAb3/AAT9/afsP2LP2z/2YP2qrzStT8R2HwN+MnhDx74k8OaQ1tBq2t+FdM1FbfxPpOjXN
5JFZx6pqXhu81W2sfts0dkbx4Fu3SAuw/qC/bq/4Lof8Etv2ovitF+19+zhB/wUQ/YP/b60
Twl/wienftHfBfw98IJtP+IPh1fJhsvBPxv8GSfF+3sfHPhvT4LewSPUNserta6TYWF2uq2
NjpdnZfyAS/BT4ywT/ZpvhJ8TYbkHBt5fAXiqOcEkgDyn0oSZJBGNvUEdRUtn8DfjZqNwbP
T/AIPfFO+u1ZVa1s/h94tubhWclUUwQaQ8oZmBCgrliCBkigD9efHn/BVLxh/wUTk0DwP/A
MFU/wBorUNU+G/gqW2g0f4k/Cb9iD9nDxj+0ze6Tb3M0z6VofxMvtR+F2s+ELHVJEgl1q2b
xLq+l3SSH7RoWpzRKB+tPwn/AOCh/wDwa5fsafAzxJ/wo7/gn78Y/wBrX46Ppeo6bpU/7X/
w8+H/AIml8U6jcRRJb3Gva3rXinxP4J8EeGXlhWSceCfh7JrsFu89pHZ3G8XB/kr/AOGefj
9uZf8AhRvxh3L95f8AhWfjTcuDg7h/YmRyCOcciv0n/wCCW/8AwRp/ar/4KNftReEfg7D8O
viR8K/hXp17Z618b/jF4p8C67oui/D/AOHsUpOptp02vWFja6x4416GKfSfBvhyAyy3mrSr
fXgg0TTtVvrMA+lv+CW3/BP/AOFP7Vvjv4z/APBRT9tnwlYfDL/gnn8GfiTLc6t8O/hjoer
6dcftAfGzx1rj3Hw9/ZA/Zw8F6Vqs3iHVJL7Vtb0TRxo2h6heajZ6Xc6F4dXVrafUNR1bRv
0q/YF/4Jo+KPE/jzxh/wAFDf2fPiD8Jf2CP2q/DP7avxX8Hf8ABOj/AIJz/FnWtO8U6L4m8
T/A+LWtK+JXwi8XXHjnWb3xSvii/gsvE3gh/EemxAeG9f0/VNfur7TLGbQW0z+jP9rv4W/C
z/gl/wDF7/gk14o034DeLtU/4Je/seaH8dfDfimHwL4R134n237O3x58WaV4ZsfhV+1b8Tf
Duj2uo6z4o1Sxtbv4iWeofEC40zUb/wAMax4w8Sa/aJb6xqNlDXnv7IXwM/Yk/b5/4Ki+I/
8Agot+y98AtP8ACn7PX7PHivxJ8UPFv7XniHRPGHhG8/at/bD8R+DZfCd1L8NdJ8XXGnL4Y
/Z/+Efgq81fx7448Q2WgeF7b4k/GTxJouo6vb6pH4eGoXIB+6X7A/7afhH9ub9m3wz8atK8
P3Pw38Y6frXiX4Y/Gr4Q+LJfL8V/Br44/DnVJPD/AMSvhjr6SCJ2n8PaxEsumXbxxtqfh+/
0fVTHF9u8pCv5n/2dv2TP2gf29viv/wAFA/2tP2SfjBqXgb9nj4t/8FAPjXP8N7+w1O10PR
fiRb+DfB/ws+HviT4meHlS0vINV0PxF4z8JeI7Kw163naPV10d7plWdplBQByGifsMeKP2A
I/il8Ef2Qf2+v2+vgp8JNB8d6/rel+APD/xN+D2oaDa6tqz2n9pahGviH4C6vepd3wt7f7X
cR3iS3TQpJcPLIXdvD9e/aT/AOChfg7UtK0bSv8Agpx+2dc2t9sWWTWX/Zo1m8UTtJC/l3m
ofs3TzghDmNnZzHJiRCHVSpRQBwnij9rv/go1oE+oRWf/AAUy/bClW0bVPKN2v7Nsxb7Hb3
dxF5m39nWMNueFQ4AUGMlECALt+cPEP/BUP/gqjol/pOhWn/BRz9ouSz1fUrPTbmW68Kfsx
TahHBcWVtO72uof8M9Jd29wHncLMku4AKTucFiUUAa2of8ABTX/AIKmWkmkpH/wUe/aPYT6
kbJi/hX9mAkRQpIqsSv7O6+bIQT5jT+cJGw7qzqjL694D/b6/wCCmvjnVNL0fV/+Ck37T9t
a6is7TyaR4Y/ZT067Q2VvbzxeRdR/s0tLGGeVhOMnz1AEm75iSigD9bv2Sx+2f8atYv7Xxb
/wVH/bqtoY2sIQmjwfsbxhkdgSSNV/ZA1dUf8AeMGeERNMu1ZzKqIF/XHxh/wSw8CftGeDW
8JftQ/tZftz/tD/AA/1IomtfDXxR8c9B+FngDxHY7I2n0fxT4c/Zm+HPwIt/FOh3ZA+06R4
hfUrFwCqworyhyigD9DPhv8AC/4efBD4e+CfhL8IPBugfDj4Z+APDeneHPBngjwjYRaP4e8
O6LYK6W1jp1hbbURcl5rieQyXV5dSz3l7PcXc808hRRQB/9k=
</binary><binary id="_7.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD1H41a74Q0j9pD/gp98ZPi
5/wVK/4KFfs9a/ef8FCvEX7N/wANv2Uf2J/ENp44+JHxw03wf8EPgt4ustN+Ffwq1DTdf1e
01XRbnxrrFjqut2CaN4YstLsYLXV7uO7lVZPl/wCHPxz+CR134+eC/wBmv/goh/wWm/ZI/w
CClf7KXw7+LHxu8P8Awm/4KOePfBHjvwH8Ub/4L+Ar/wCJ/jH4f+M/hxo9hrfg77dqPgnSd
Vhn8Na2NIuhDFPqsOl6xFZ3FjL9C+LI9e/Yl/am/wCC2n/BQfQvBFvJ+198dP23/Cf/AATm
/wCCd1v41sBpljpPxT/aA0DQrjW/ir4Yn1i1H2hF0a50HXJdY0v/AEO8s/B+o+Hru8k0/Vb
2JflL/gqd/wAE1PBM37W//BK//gk18CPENqPi7ofw++Lf7R/7eP7WOs6pbWvi2/0/4q6lo+
q/Hr44/F7xhd3UepFIvDXw98fa5ZaV4j1JLKHQNX8IeFLGd4dSkMoB+1fwa8IftH/tdfsAe
Ef+Cin/AAVB/wCCq/x2/Z7+AHjz4NW3x31f4J/sgab4G/Za+G3gH4Zanp3/ABK9H8RfEi28
PeKPjJ461bxFYDS57LS7TxHZ3l5r2s2mk+FE1ESRA/yUwf8ABR//AIIMaL4v8aWur/8ABGj
4rfGTTZPFmtyaL8c/HX7d/wAZz8ZPiBp0l7cRr438aQOkNrpvijxDEseqX+mabqrW9jcXlx
ave3LRiZtb/gtT/wAFVfEv/BQ7xV4O/YM/YP8ADfjST9g39lzSdK8EfCjwJ4G0nWNb1v45X
Xww0aDw7pPxN17QdHsJdXvfBvhjQrWOL4eaNPZmDTLGd/GmtFdY1mKy0/8ABm7/AGP/ANri
zhtJb39lv9ou0gu4DdWUtz8EPiXbx3VqQWNzbSy+GEW4gwpPnRs8YAJDYBoA/pB0j/gqx/w
b9281vLaf8Ezv26vhubWHNnJ8N/24viqjabcqFRRYQT/GbRoYVKF3NyNsnmImYG3s6ad7/w
AFhv8Agi9YS6bJ4d/Zh/4K3XMWnGdrGzv/APgo/wDFnQrPQjP5YkXRIbD4u6z5CzurXM2w2
pNwqgh43Kx/y9337Pnx70vJ1L4I/F7Twoyxvvhr4ztABgsSftGix4AAJycDAJ6Vhp8JPitJ
Fdzx/DL4gyQ2Fu95fTJ4L8SNFZ2kaNJJdXcg03bb28caM7zzFIlRWZmCgmgD+oKT/guL/wA
E+NIR4/AvwV/4K8+HS91LNDBY/wDBWj4p2sSNI67dr6vpni1/3m1WeORZhGxZEkdSWP8AR9
+wBr/wp/ay/YP8f/8ABQf4l/tSf8Fe/wBib9nH4d6p4sa38QfE3/gohqHjHTPGPhLwPa20X
iXxlot2/gj7bJpUXiQ3vgjSLOOxW/8AEnizTbjSdCS9vWRK/ia/4Ip/8Ehvih/wVf8A2nbP
wXBFqnhP9nX4ZXmheI/2hvi5DGUttC8Nz3itaeBfC94wa1vPiR4+jinsfDNohnGl20V94j1
CBrHTTFcf6Sf/AAVQ+B3wp+FX/BOv4I/AXwV4H8OaF8D/AIf/ALV3/BOT4fweAYbKB/Clp8
ONB/a2+D+nPoes2LBrfVtPmtsDWF1CO4fWNQuJ7i+juLq5Z5ADyj/gg7aftzeKfg38e/iT+
0X+0f8AE/xV4E+JPxeXxX+y38Mf2ir7SPHn7Sfwp/Z71HT7m9+Hd58aZVmsdS8L638TPB97
4Y8V6N4X1VBcHRo4fFSQWg8VPDRX0F/wSX+HieGvEn/BTv4xap4j8Ra/4t+N3/BUb9rKHWr
fXNQtruz0DQvgz4uX4R/D3RtExbreQWFr4F8OaJHDbXt1craWaWNlYpaWNrBDRQB+Vv8Awc
gftV+Dv2Tf2vP+CNvxW+LWj6/4v+Efwa8e/tK/HpvBmgaaL678c/Fz4f8Aw28K23wU0CKKb
fbWsl7471PS7JtVkhuH8O2er32qrDc+WIh+E/8AwVu8PftG/sbf8E5Y/wBon9pPXtUg/wCC
jv8AwWq+LN54g/aT1SJ5LCf4O/sm+BNAsfFGg/sk+EDFM954f8N+Z4h+F8Xj3SrS8jN5aaY
PAGsjUrLw7Jeaj9K/8FUv2rfi7/wUo/4Ka+IfiL+yl8LvCX7TH7MP/BCKbwb8bfGfgGUprR
+P15a/ETwbN8c77w/Yx2twniKDRk8K32iaPZRTT28+kfDfX/E+nR6rJrFppU30P/wdJeEV/
wCCjv8AwTF/Yz/4KIfsj3M3xe+Cfwr1bxV4u8dahoEUupav4a8BfFfQ/DdleeI9fsLOMvpp
+H/i/wAHr4Z+Ilq8CTeG7/VI7i+itdMsLu4hAPgb/g0V/bq/YP8A2bvHPxs+D37QGo6F8LP
2nPjp4h8K6V8JfjN4vis7Pw3r/ga0s2a4+DFr40vJorbwFquoeMFHiGKLUprHQ/GFze2Fgb
yLU9F0q1m+vP8AgrT8df8AgrD/AME//F/7cHxR+Pv7Wv7b3hLwR8SvEtx4n/4J2ePf2Yj8M
9T/AGRNPsdR8VzW2lfBT4/W3ibwBqnjf4a+ObHwS1vqOlf2ZqWl6f4ovNE1b7LqWq3WqpNY
/wCfgOGGRwDyBjseQCQR+YI9iK/qP/4JW/8ABxX41+A/gm4/Yy/4KOeD5v21v2BfGFnH4S1
jw/45sLDx98Tfhj4WvvLtZYdEl8TEQ/EPwVprlbpfBviS/j1fQgkdx4K8Q6XLawadOAfvj8
cv2Sf2lPBP/BKDXP8AgpB4q/4OBv25Nd8Rx/svaH8Z9Bu/CvxL0rQPgfr/AI61/wAN6drGj
/DPStM0fU7XV9Sn8QeMr208CaSsGp2Ovw6pcJLc6Q91b3Wij6e/4J5/tGft4fsmfHj/AIJ7
/sl/tyftUeIf2ovD/wDwVE/ZJ8S/FTwRB8UfB+kw/Gv9mH44eDPht4Z+IXiH4f8AibxGl/q
MHxE8Ca1Yat4j0exufFp/tKTWNCeCVbC1tb61u/yD/wCCVH7Gf7KX7QGvftN/tzfET4reK/
g5/wAEJv2Wf2gfEXxd+C37Hvxi+LU/ivQ9X+IfgjT9Oit/iB8VPBI1PVYtF8M6et4T4f8AB
Wq2mp+LPHuo6npHhSG68QWOm6hfa59G/srf8FZv2B/2lv8Agoj+1B/wVp/bA+OHhb4Q+Hf2
O/hXf/B/9gb9mXx6Y9M+KGs/D3UtO1XVvFfxq8P+HHjjPiX4mfE+XVdQ0DRfD/htry70ibx
ddxapMun6JYahKAey/sA/swf8FCfCX7Vf/BRD/gnl8Hf+ClVn+yPd/sofFXSPi74W0P4Z/s
Lfs0eJPhV8VfAP7Vcd1498NeNfEdlfWuh3+k+K4/Og0PUvDJudS0rw5pdvaad4PB0fTbO0i
7j4OftI/tgftb/8EZfiT8R/2z/ir4e+LvjPQv8AgqF+zt8HvCXinwz4D8OfDqO98IfCb9tr
4A+F5ry+0zwlpWkaLcXGp+Jodfuraa1tVeDTfsFpNmaCSaXitC/b38TfsZ/Cz9q//go78d/
h/qdj/wAFM/8Agshr3gbw7+wb+wroNvJf/Frwp8GfAHhy4+G37MreM9AtLVb3TLONtcXxx4
wvr7TbO48U3R0Dw/p9smtajdWGmdp+zk/wT8Kf8EEPBPwE+FnxW8PfFv4g/s+/ttfsj+EP2
pNb8Nf21dabpn7Tvi39uP4M/Ez4oaBaa7qlnb2Xiyw0K68YWmg2nizw5Pf+HdfbSri90u7e
2eNQAfuV/wAExrqVtA/brSeOOXyP+CpX7dkMJkSQOIf+Fl2c6BmDoH2mdkRgNogSGP70bFi
q3/BLSCHU9I/4KAxywQN9h/4Ks/t0QKZBLJu83xzodyzALLHsOZQjLlgfLVhtyVooA/ku/w
CCPvxj+Cn/AASI/b6sfgX8aNW0j4XN4vf4x/sC/tW3OuzRadbad8fPCPxy1z4t/skfH3xW2
pSTzW3w/wDjN8FfiFL4B0nxCZJvDGmy6BNd6xeLaot3X7dftPfsU/tVf8Ex/GvxQ/a0/wCC
YPgqw+Pn7IvxVu9d8Uftn/8ABKXxFZjUvC/iC312N08a/EX9ljSnsdVsdB8Q6vYHUJ/EPw5
s9N1DSNZTNvY+HvFmjS2Hh7Rfmv8A4ODPgb/wRY/ac+Ky/D/9pP4ueLP2cv21vBXw98Falr
Px4+Fnwb+InxD8O/Dr4d+KJ59J+Htt+17eeEvD+oeD7HwNLqdxbyaVqfifxF4Z8Y6NpNxZj
StetNDlt4bnF/ZD/wCCiH7WX/BETwv4b/Zh/wCCxllrHxM/ZJi06Cy/ZD/4KQfBe01n41+B
fEHhaGz+3eGPhh481LS1uPEr2cvh0Lf/AA6vdVtrbxPp+nxyae6eKfDFvb+JdGAP55v+Ch3
/AATt/wCCYP7Un7N/xc/4KS/8Epf2gfBvwS0/4YacuvftJ/sC/G2/TwJ4y+GGtXF0LWfSvh
1pmtXc2q2Gp3urLcafovge3PiPwr4h1VZrHwJ4osBbp4Xtv5bdf8NeIvCd+NM8SaLq/h7Uj
b2t2NP1rTNQ0e/Fre20N7ZXJstSt7S7Ftd2lxBdWlwYfIuoJY5reSSNg1f36aV+zL+y7+2X
+0N8U/8Ag4Y/4KQ/BfwV+yZ/wT28M2Wjap+zn8ANS8MadpvxO/a/1/SHul8IfFD4s+ENJ+z
/APCa+IPiVrEbT+GfCdjC2o/E5o9DtL2a78EaLfa/4o+bP2+dN+H37WP7Qusfta/8HAPwz/
af/YM/Zp8e/B268Pf8EyfAnwY8DeB9a8Qf2XaST6pd6F8ZNV8M6L4t8RaT8ZBo/wDwjfiW2
8G/EvT/AAz4bgTW7zSY9a0HQ/DH2aYA/i78E/ETxP4G1iw1PS9Qe5tLXxJ4c8VXvh3VvM1X
wl4h1bwpqker6IfFnhe6lOj+KbK2vY2L6frNvc288E91bsFjuZg39EUf/BanT/25f2sPgB8
bP2zfgL8AtU+In7Ofgrwn8MP2Ofhjp+iaR8LP2ToPjH4o8ReHtKPxd/a38V6rqmqeKW+D/w
ANHsdP8b2/w50OG48K7tCttEFvpOhTa7Nq38/4+D/jnxVpPxS+Ifwu+HHxT8V/Bz4X6rGfE
/jxfBWqahpngbw9rup3Vp4MuPiVregW1/4c8JanrcMAiEV7qMFlcaglxDp09xGik+VKJ7WQ
PsKOg3YkiV0KNmPJSVWjkjfJXDKyOCRyKAP7hvjV/wAErPjj+z1+2PpH7dX/AAVx/a4+M3x
G+DH7SLaTpmo/8FFv2E/iFFY6Z+z3rXxEjl8O2Wg/FHS/EfgvUNb8Gfs7+J/CupnwV4R8d/
DOK38O+EdLvbSG2Sya6gtV+h/2Svhv8Nfgp/wTd/4LKfCD9n/X7zWPgl8D/wDgsb+zdoHwM
8Q3PiO18axS+HtA/aO/ZSsNG1u18U6aYtP8RLqtrFaXbahaxxW91HexXCxB5BGv8+H/AASe
/wCC8nxb/YT0DVP2Xf2kPD837WH/AAT2+I2jar4K+If7P3jGWPV9W8G+E/EtvcWOvyfCHUd
ZuRaabbXlveTy6r4C1OaLwprRQSWUvh3WXGtp/Vj8Hf2LvgP+yV/wQw/aS179lP8AaJX9pH
9mr9pf9sL9lD4//BrXn0Q6LqvgfwXf/tXfsxeFh4B8V+ZfXjX3jPwvdeGbrT/FNybTQ72LU
IW0680e2ktJJbkA/eH/AIJa3MEur/8ABTiztyRDpf8AwVd/agtvL2qojnvfBPwR1y8C7GII
lvtXubgsQjF5m3qX3O5XOf8ABKSWO08Vf8FYkuXELN/wV7/aUdFc/wAEnwa/ZonQjGeHjmj
lA6gSAEA5AKAPmz9tD/glN8TfFX7QH7Xn7R3wf/bs0j9lT4D/ALc3wf8AB3w+/wCChXgvxx
8JPC3xGsvEPgb4afDq48AXvir4c+MvGOqWOn/DjXJfhBDe+FrnUL+zvNN0IXur+JktrjVGs
ksvzC1fUf2ef2i/hNof7Y/7ZMuqfCH/AIICf8E5NM8M+Af2Ev2ffFLa5e69+3p40+Guk2vw
+8EfG3x34e1C4s9Y8feFZP7Hh8K/BTwXqdvLD4qtG1TWNXlsPC58Uzal90f8FN/2lPB37V/
7R3xK/YR8ReOV8AfsB/sT/Drw/wDtK/8ABXz4sLqD6Y/iDwtLZW3ir4Rfsb6DqmlzJqk118
Uri1s/EPxG0/SRFqmr6DCvgzTr+LVrufRdQ+BPhb4V+JX7f2j+M/8AgtB+258C77wt/wAE5
P2F/g944+In/BML/gm6ujLHo/inw/8ACzwZc3HhT4ueOvB2kQHTLwX8Og6enhOO70nUNPmi
ktl0Kxf4deG9Ln8VgHyd+2J8cf2v7rWf2Qf+C5/7efg74GaN+yF8NvidPqf7IX/BJv4keOP
EHw1+J7+D2iOn/D74veG9Bh8N3/h/x38crKCbS/iF5HiPQhpOkeEtI0OVF0rw3LpdofhH4f
8Aij4gf8HTX/BUDR9I/am+O3hT9kz4FeBPDP8Aavwe+AsHidW8W+IvAT6h5Ws+FfgZbeJ7O
x034g/GHxQ2myah8QPiJcWtxHpmlabHNpfh3UtK0HTdLsvFf2uPjP8As6ftXfs4/BX/AIKF
ftyftVeE/wBpf9q/45/tg/DzTvjJ+zH8PfHUOneIv2NP2IfD+seKL/xH8LPhD8GbzV9KNr4
k8S/2Dpltq/iDVJprGOw1mwaea98S3eueKr3+wXx3+17/AMG5H/BSP9nXwV8L/G/7R/7KHh
bwb4d0nSYvhBZeIPEmk/s1fG79nfUdE0q2Hh29+FureILfwn4o8AeIfCD21vJbtol1eeGby
5s1sruPWdOi8mUA8gk/Y9/aj/4IOeHfih4i/Yv8Cx/t6f8ABLPxM+teN/2iP2KPHGnaLc/t
JfCu11TTLex8ceOPhd4xfSDZ/G7wuPDWnM3iDwZ40sLq4uNIszpsENxi88R2X45/tEf8EJ/
2DP8Agr78G/EH7c3/AAQw+Knhzwl4vKSXnxE/Y+8URnwz4e0/xrdwy6lP4T0yx1O9bUfgh4
mvMSR6RpeoJq/wl8RzKsvhXxDoWjq9y33R8O/+C9uh/wDBLf4yeHP2af2o/wBtf4N/8FRP2
Q9csdUj+FX7XnwM8YeHfHX7Unwb0azkht9I8LftK+DfD9xcaV8SJzbpaQHxboWtzeKNUjhm
1vURqckh0Kw/JL9l/wCKfwG/ZS+GP7YP/BYv9l749fD34F/G/wAS/t3a/wCKP2XP2MZPi3o
N54o/aE/ZD8S+P5dN8W/s/fFf4BaFqmpXWlDW7TW73xL8MtSGh2useDNT8JSXOk3k1jcWLg
A/kh+Jnw28dfBr4ieLvhj8RvCviLwN8Qfh7r9/4c8X+EvFGl3Gj+IfDXiDR7k299puq2Fwo
e3uradVyyGS2lV45rS4ubWWC4l/pi/4Id/tdeNdX/Yb/wCCjX7Dev6pPeeCdNl/ZR/ay+H1
hKx+y+GNR8F/tkfs6+HPixb6erMwjTxVpt94K1WSxt4gpvfD+p30CC71G6ab74/4PB/2efh
FcWP7Df7ePhzQ5/hv8YP2i/CeoeDPib4K1uwtbPxbruieH/BXh3xv4Y1nxjaxsHfxl8PoNe
fwF4gv5EuZ5o38P2FxeMmjWsZ+c/8Agi3+wl4x+GP/AASf/wCCgf8AwUJ8eaZd6Vp/xpT4A
/Ar4JWF7bizl13wPof7U/wf1T4meN7eaQtM2lah4rt9A8M+HruEQie88KeJJkM8T2UqAH9t
/wDwTDtrK3+Kf/BXLwzLI0mpaT/wVW+KWvXalEKJa+OP2Zf2UPEemGN/mU/6NO0Migh0kgb
zACQAVjf8EutQW8/aT/4LQxAFGt/+CmN2pU+X91P2Tf2YrEOPLROJG093BbLEEb2aXzHcoA
/kK/4Jx3N5/wAFhvij4C/ZSea91j4b/HX9o/41f8FSP+Cr+s2zz203jjRtI+II8F/sv/su3
2vJHHeP4XsrTR9NvZ/DH2h7YTeLrjV7GS3vdBaaP91P+DjT/gtLZf8ABM/4B6Z+yz+zD4h8
P6F+138WvDWmWvh5fDmm6RcW/wCzx8GY5G01vGY0WWOfSrHXdX0y0l8JfDLR7vT1hs4odR8
WNZS2WnaXbXfyB/wQe+GfgX/gnF+2t/wXD+BV/o9xrH7UvgfXrPxJ8BvgMkqaT45+NnwG8L
WXxF+IHhOD4W6fqiWNjrx8RzeJvBVp9q0yOWSJdT0+6kheAM8H8qn7W/8AwTq/4LoftmftF
/Fr9pX43fsDftdeIfiL8XfE974p1qY/CHxRNY6TZqgtdC8MaGsdmYbTQ/Cmh29l4d8P6fDs
aLTLC2jERmkcuAfaH7OP/Bx78IdM+GeleFP2/P8Aglr+yn+3b8WdIurmG5/aR8R+C/hN4V+
J3jTSBcTy6a3jz7b8GPEcWt6/p8LwWB1uzu9I/tOytrWfU7CXV0utQvPofTf+Dlv/AIJp6b
NHaxf8G+/7IB0ayZY9NJ034HTarFbx4aMz3V7+zddtJOkhlYP5rEBlAfKkt+GkP/BDb/grM
/w31b4jyfsCftJ29lpPinSPC76Bd/DXxNB45vn1rRtc1dNb0rwLJpyeIb/wrpSaFJZa14lg
tZNOsNb1nwzpLMbrVo424y2/4Iyf8FY7y3gu7b/gnX+1/Lb3MH2mGUfAzx2oaDLASMr6QrR
AlW2rKqM2MhSKAP6I7n/g5h/4JXa3HNZeIv8Ag39/Zon065DfaBZWnwAju2ZlWMus6/s320
isUVAWSeOT5EAcbFI/N39qH/gqN/wSs+IOueFvjT+x3/wTN8ffsI/tWfCvWdL8YfCH4t/Bb
4zeBP8AhC9G8Z6FqaavpWpeMfg5q/wp1HwV4ps4rpMSpa2uh6kY1jVNTEUbQSfAaf8ABF7/
AIK0SJ5i/wDBOj9sApseTcfgX47UbI8b2+bSBwMjnv8Aw5wa7v4S/wDBCz/grd8UviF4W8C
6T+wd+0L4YuPEeuaboknib4j/AA+8QeA/AnhyLVJltpNZ8XeKtftbHT9H0DT4Hlu9SujJLO
bSGaKztru8eG1lAPYPil+2x8ZP+Cy37XX7L3j7/gqF8XZfhV+zB4S8UeE/gn43+Lngn4aeI
9O+FXwt0rVV/wCEk8Vm2t9Gs9bsdP8AiV8Uk0ZrjUdRuGdLCGOy1U6XH4Y8JrbW/wDoyf8A
BR3TvgX4X/4I3eMtF/Z5l8KD4AaH4W/Zd8K/Ca6+H11o+s+BH8F6b+0T8FtF8KS+HdY0W5u
tP1LSpYnga51GG6uN7G7u7om/F4rfzb/t7+B0/wCCZv8AwTd8df8ABGn4A/8ABNT9qP8AaE
1P4i+F/CHiP44/t0/8Ke8Q658JdW+M3idfD3iXxL8TvADeHfDWu6v4o1TwBYad/wAIt4Rju
rzwUfCUGlpot1LfTQ6pcalF+xl4O8d/ta+Nv2uf2E/+Cffwf/ae+A/7B3xz/YR0XXrjT/2k
/g9r3w++G3wz/b4+DeueEL/wv8QfA8eo634h0vw34Y+OGseE9LuvHXhXwzrC3Fzqusa74hj
0e1PhyylUA/pu/wCCWDxN+0r/AMFpikRRv+HmmoKzLCVjfy/2Wf2b4ziUZDyCVJnlTqjSB2
5mor+fG3+BX/BXz9tj4v8Ax6/bP/4JJftgeFv2TZfjp400LSv27P2Rvifr0Oj+O/2cv20vg
x4L0H4SfEfwPqVtefDD4hW2p6NfWfhjTvEfhHxRbPos2v8AhrVtOe8s5TZwNCUAf1N/tif8
ExP2Mf2+9Y8A+M/2hfhZcTfFL4VXdrefDn40/Dbxd4s+Evxm8ILZ6lJdR2GlfEn4favoPiX
+y1uIDPb6dd3l1baZd3F3f6OmnahcPd14zd/8EdfhPcshg/bP/wCCp+nRRXFxdwwWf/BRn9
pKRYbiWBoYpEn1HxXf3hWzYpPBA909tJLEi3sN3A88EpRQBUg/4JEwacDLp/8AwUy/4K6W0
saSBJJf20G1NlDFZNgXWfhxqUflK8UREJQw7YwjRtG8qSc74t/4JY67ZadLqdp/wVH/AOCu
FvezxyXE0kX7WfhlIWkY26jy7Ffg2LC2RF4SO0tYIxknaSc0UUAfG3jn9kP48+CJ428P/wD
BV7/gqXGZI9rjU/jZ8EfECELIyDbHr/7N+pxxttjTMkSpIxDFmJkk3/OOreA/2uLS88QadH
/wVZ/4KOmDRdNg1G1dvHH7Nq3Ek811BCyXNxF+y/HLNAFmYrFuQKwXnaNpKKAPmz4o/ET9u
v4eRaRa6J/wVF/bsu47+z1O5mbWdX/Zp1C4WSzRVjWO6/4ZohuQjDl1eV/my6FHJY/mZ8X/
APgqv/wVT+Gem64mhf8ABRH9oC+/4R82iWcmueFP2bb6ecXN9BaOb64g+AlnPdMsUjMjNIp
EmHYtjFFFAH6s/wDBMD/gmHoP7WPhP4yftVfE/wDbT/4KA6V8afjj4503Xfip4k+GXx/0H4
Y23jPWdKsLzTdO1LWdK8HfDXTLK6urKwH2S0eWNxaWx+zWqwwYjBRRQB//2Q==
</binary><binary id="_8.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAD4DASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD0rwn+2B8a/wDgvX/wUx8a
fsdeMPGHjX4Lf8EzvBvw1+OvjT4b/Cb4XeKpvhrqH7bei/BXxlafCpZfGHxqhs7jxVf+FPE
fim+lv9V0Xw2sek6J4StHjk0+61lL3xDXxn4W0v8AYuvP2s9e/wCCc/gX/g190e5/ac8G6B
rOtWvw9+Mn7cWo+FPGHjHw74bhTUL7xLoPjfxtFpfhzxdb6nobza7pN1onie8sr/Tbe8vrC
8uINNnjj+vP2W/2Lfjvqf7Ivgj4W/ska/4e+Hn/AAWI/wCCBf7R/wAaPA6+F5/J0zRv2hfg
98XvG2tfFGDw94jutQ+z22o+Dvjv4Q1prjwlq2pzf2bJe2GpaHe3WkW/iOz1m082tv2xv29
v+CyX/BVv4VfFb9g39m/R/wBkP4j/ALCv7P3jv4KfHH4x/tJ2NjeR/AHxP8aNJ8TaH8RNT8
U6RJKJ9Xu/hrqkHiWz+CHgifRbu51LWbbXvEHjK20rw9Nf2tmAeE/EvxJ+wf8AAf8AaO8Kf
sdfFf8A4NcNDvP2l/Gen2ms+GPgp8Hv23Y/jl8RE0rUQzWD+JNN+F48ZSaHcXFtHJq+zxBe
acYtCaPWZY49MDXY+ff+Ch37XX/BC39lrxd4J+FPwN/4I6/A34v/ABNj8MWWs/tIabrf7Q/
xYj8NfBH4oala28msfAfRvGnw98Z6/o/jzxV8OLr7Vo/jjxD4Zv08Fwa3H9g0Nry6t9TWz4
/9uP8A4KAeCv2dL34n/sEf8EgtX+IPxt+O/wAY9S1PS/21f+Cmun2mpeOP2nv2vPGlytxP4
z8C/CLXfD8Wqa94a+FyagbmCafwNcR2dyunLaeHbqXTlvfFviT8E9W/4Jxf8FF7O2sLzVv2
GP2xEttQ82Sxlk/Zw+MMv2ggRGWTbF4PkkEjB4i8kyq8hIJLEHAB+hbf8FQf+CXOIEX/AII
D/s1iNUP2oN+1v+0+0ssxkDb4Jxfq9vEIxsEMn2oh8usgQmI6K/8ABVL/AIJdC0+wn/g3/w
D2YzbqJREw/aq/aMF6vmkkmbUmVr+faxbZuuFMS7UhMYUV+evh/wD4Jcf8FJ/FIU6D+wP+2
Dfhhlcfs6/Fe3yNpbgXfhaAn5QSR1HfmvLvjt+xR+1/+zBpela5+0X+zF8d/ghomuXYsNH1
v4ofC3xj4L0fUtQZJpVsLPVdd0iysJr94reeVLJLg3LxQyypE0cbsAD9cF/4Kd/8Ec1t7eY
f8G/Hwn/taNXErH9uH9pJtKJLIQRYvbMZOFbmdnKFgFyN2795P+CJnwO/4I9/8FkPHfxk8N
zf8EQtK+CHhP4O+CdB1/UfippH7Tnx28XeDb3xdr2uf2daeAbm2k8U+FJrDXNT0mO/8Q6TF
ay6p5GmeH9Vk1X7GdQ0U3f8ln/BMT/gmb+0H/wVC/aR0T4D/BXSJdN0e0Mes/Ff4saxpN7d
eCfhD4JhkDXfiDxDNDGY73V79Uk07wp4Uical4l1h47eAQ2UGo6hYf6+/wDwT4/YR+B3/BO
b9nDwd+zL8AfDj6b4S8M2q32v+K9Sa0m8V/Evxtew2417x94zvbaGMXmv660UTPDbiLSNEs
4bXQdEtotN0+3FAH8blj+03+2F+3V/wVm/bf8A+Clv/BInT/htqFz+w14S+D/wX8ZfAS8vN
Rg8T/8ABQ/4SW2oeNbLxXquqHTru68N3evGTwlNbfDSWOWx1aLRNF+Hv9g3d14gtZNL1P8A
IT/guj/wVe/Zm/bC+J3gf4xfsOeEvj1+zR8ffiZ8Ddf+F37fE0uqX/w0/wCE/sbi8sLWy+C
nj3w14fvrW3+It54KuNK1TTvEXjS+S3h1/Qjoej6lo8c+iR2Gj/pp+wL8NP2gP2af2PfB/w
DwUk/4J4+DoPDf7af7B3g3xd+yl/wVY/YD8caTf+HpvjT4P+HPiDVPEuj+Or7wvYxReI9M+
JGj+D7rR/EP9v7YLzWYfDuqSaHcPeaFreieKP40/wBpT47a1+1B+0t8a/2jfFPh/wAOeFte
+OPxR8bfFTV/DHhmzW08N6Hf+N9av/EEmkaVboA8lrZSXwto7mcfbNQkQ3t6WvLmckA/on/
4IiQ/tT/DP9hP9r79rz/gmRcfCnxF+3d8BPivoU3xm+HPi/4TeGfiF8SdQ/Y31HwI17bT/C
S7166+3abC/jjTPFuqeMvD/hi3s9Y8YWvhXSLKHUWvNI0rRtc/qI/Zh/ba/wCCwn7XH7J9r
+15+z3+3b/wSO8Z+AND8PT6r8TNP+J3wJ+PnwwvvhJqvhzQm13xt4c+Md1Y/EvWx4G1Lw1D
Dctf3rWDabqOlQnxF4eN9o8kE8v47f8ABBn9iyXxf+wRoP7ef/BM74oafon/AAVI/Zt+K3x
W0j4vfCLxPrtw/wAPP2hfhjqeo6dqfh79nj4q+Hby8to9B07xT4I0ez1j4ZfEWxWxSz+IA1
A3eqQX2kQax4Wz/wBub4HfDj9sz4F/tf8A7ZX/AATd1/Xv2Lv2mtF8ISaf/wAFjf8Agl740
8S6d8LZte8L+F9ZsfFXjHxOnh/WW0LTZki1zSHvpdc0xbPRPiFpl5Oln/YPirWdV0DxeAfX
XwT/AOCuf/Bxn+0d8Pfih+0L4G8E/wDBOjwD+yD8Ij4qm1j9r34u+F/iX8NPgN4w0PwneXt
rqPi3wDqHjP4j2njjxT4enkszb6beaZ4NCXd3dWunkrqc32SP8Pta/aK/4LO/8HPvxJ8Lfs
uW/wDwrO4+HXwn1pvH/ic+CfDGo/DL4DeBrowXegab8SviN4iv9Q8TeItV1qXTp9Y0zwXoT
3t/qNxFf6r/AGL4fikkvru28W/4LTf8FvtX/b9tPh9+yv8As5eFrv4DfsB/ATQfB+jeB/g7
ptofCknj7XPDOh6fpltr/jLRrG4mht/DnhXZd6V8OPA8ks9ppOmg+ItXM3iO7ii0pP8Agnn
/AMHH/wC0r/wTV+BWgfs9fAD9mD9kRfBNjfNrni7XtY8J/EkfEP4n+Krssuq+LPH/AIqsfi
Xb2+ra3PZx2GkaYbbRbHT9C0TTrfTLCw8lpjIAf0JfDnwh/wAFhP8AghpbfsqfsReGrX/gn
N8LP2dP2hvjBpPwyh/bo0r4O/EzxrY3vxm8RNqFz4bh/aLS88W+F/EEPjHxjdJa+FPDevXW
k/8ACNxWVjDZaTd6TFY3Esf9Cn/BK79uv9rf49fHD9t79jT9tjwX8FE+PH7Dvir4b6VrXxe
/ZsvNef4NfEnRPixoOpeJPDdtbaP4mv8AV9Y8N+M9B03TVfxLo91qUU9k2pQadfaLpOo6Zd
/a/wCBr/gox/wcsftHf8FPP2cdB/Ze+IfwU+FfwJ0WL4u/D34lap8TvhXqXjjU/EOm/wDCB
XGp3lgNI0TWtWkFpcWl/fRa6Lmw1e31GafRre0t57dJpJF/0R/+CPfwH/ZM+CX7Enwsv/2Q
fG918Y/BHxh0tPi94x/aI166OpeP/wBob4l+Lkik8YfEf4k6ndTXGrjxdFqNs/h+58OapIJ
/BVvp0Xhl0aaxmmlAP5XPDH7Qnij/AIKo/sg/tF/8FQf2FPinon7F/wDwVU+Bf7Onj/wr/w
AFBPhB4e0y9j+Ev7T/AMBrbwd4ubQvE6eHdak8UfbvEVr4V0K/m+EPxJuY77U/D/jHSdQ8F
ateW1lD4f8AEVv/AJ/kjhbhniZiqyB4mYMjlQQyMw8yRlYjBOJXIP3XPDV/dB8C9O0n4Jfs
Vf8ABITx34bWzsPFX7V3/BJf/gtJ+zt8XLvRI1s73xj4H8GfC34sftA/DWHxKlvtfU18C+J
tKurbTL67SWa1k1G7gjnEfkRJ/C0SSwLliMICc5bYAAoBJP3UAVR0AAGABigD+vf/AIIW/B
/4h+Bv2Cvjl/wUv/YS/aD0/wABftrfsdfFPxpL+0b8BfiP4qtrb4IftH/siQ+CfB3jWw8Ge
O9IvfKh8N6sb3S/iBL8PfGpvLaGbxHaX+ipc6Zqy6Tq1p8Wf8FWf23vF/8AwXr/AGv/AAJ4
m/Yj/Yj+I2i+N9H+C9j4S8a6P4A8PXnjj4y/FOH+0tLvdSvfiVceAbaWy1PwN4H1VtL8OeB
LvVrVrsWB+3a9eWrXWj6Lov5p/sb/AAD/AGo/2y76+/Zi/Ys+FHi3xT8T9Q8G/EHxN8VIPA
PjfWfD8nxN+GGkPoWs2+k/Ea11jxVpvgd9B8Ia3pmnx+E9Kj02O78R+J/EkNjcnUNQ/saOD
+qb9lT4L/sRfDb/AIJoeDP2+P8Agnx+0QP2Kf8Agpr/AME0/Dut3/7WGm/HfU7zR9b+LHiu
bXDbePfgL+0H8MPtrT3vgT4ga9br4R+DN5oekbYpTp3hXxFDp/iixe+8NgH8k2j/ALAP7ZX
iDxl8dvh9H8BvG2mePv2Y/Bd58Rfj/wCD/GJ0vwJ4j+Ffgmyjs7ifxF4o07xzqfh6eOyaHU
rK4hSx+23U8N3bzRW7R3MDS+X6f+y9+0fq3wi1P9oLSvgR8XtS+AujTXFvqvxtsPhx4wuvh
Np09tdRWE0N78QodGfwrayJqE9tpzJPqkbR6jcwafKEvJBBX9237XfgH4Df8HK/7ENr+2H+
yn4N0vwD/wAFUf2VPCNhD8Xv2ZNSmMPin4keFbeez1rWfhjr1leXGl6n4v8AAOsxyXHiH4I
+LnUStd3snw/vpdN1DUwLD9q/2JP22P2fv+Ch3/BFj42aj4K+Dvg34Sr8J/2a/jh8D/jt+y
za6euneFvhR468HfCfXor/AMJaZ4XmRPsvgTXbRzrfhu51QR6lFDJLY6nJceJdH1i7iAP8i
rEioD8yo7cckAtGAckZ6qJBgkcBjg8mv9NH/gyx+IWteIv2Bf2k/AOo67eappHw5/ajup/C
+mXZd10DTvGvw48HapqMVi8jForPVtd03UtWa1VVjS9uLu4Jea6mav8AMzud+6Mvuybe3I3
JtygiQIV/vrtAw/fkdq/0Pf8Agx81Uy/Cn/godoSOTb2HxC/Z11lIgdyRS634W+KttNg4B3
N/YkcbZ/59wOcEkA/MT9iz9pPwR+0t4Q/4JH/s3eCLfxSPEn7Fv/BPX/gsdr3xYl8VeFNV0
DSJ5/iV8A/jhpehJ4W8RXLf2f408NTxXgs57zTIlh0e+t5NLune+t5iP4+oywkBG4NsIXy1
BbJjIUgc9cgsR8wyWGG5r/S6/wCCtXjD9nj9gf49f8Eqf2Tf2Yfg3rvxw+Lfgb9mT9sL9mD
wj+zb8KJLLXvjhffCL4//AAG0/wCGnw81HxDd3WnBpNOl8d6fr/im7h1Fba/1b+xfE/iGFL
eCS+E/+alq+mXuiarqGj6jBNaajpV5Pp1/aXEZhubS9s5Gt7q0uYSS0FzbTxyQXELnfDNG8
bgOrAAH9wf/AAb7f8EtfBf7Yf8AwTE8QftM/s3/ABH1/wDZr/4KUfAr9rn4gL8H/wBpHwxr
N/Aoj0X4e/DHWdE+FHxO8OxTzad4k+EHidNX1CLWdOl0wXct3qd6J59X0UX3h679EvtD+Av
/AAXN8Qaj498I/Dv4Ofs8/wDBeX9i3xdDqPxo/Zj8exm6+An7eN3+zzrzwa9p+uaTBe2Gle
KrSXxFoF9pH2wXFzr/AISRxoHjDU9b8D3WieJ9B/O7/g2F8afHj4t+M/jT+xF8Lv8AgpV8U
f2GNT8R6VqHxk+EXgvwX8N/g9450L4sfESz0m20Lxmbyb4k+HtX1ZtZ0bw3pfhfVh4c8OXN
rear4e0bWtQtZbS70lbhuu+DP/BLj/gqVL8dvib8Bvhf+038A/CH7dn/AATD+MXjD4/fB/4
eeINFk8FfG748aB8Uv7N8dXvxm+Gnxg/4RJLz4q/Dn4palHJYX3hHx3rmo6H4d1TVL3wx4m
l8PWGvyvOAfut8co9a/bd/Zj8A/wDBcv8AYF8Czfs1/wDBUD9hq88X+FP2l/gbp0b2p8dQf
A9F0/8AaA/ZV+Lfh7TLCLUfF9xZaBZSat8M59Vs7W/n8K3Np4du0t9ZuvDd54fqeBPi18Gd
U/a38X/tO/su2w8HfAv/AILN/wDBGz9pj9oT4k/CeSeKbQbf9pj9nfTrjS/Empz6LbxxaQ3
iuy0zxN4o8M+LLmGJYdS1fT/FGpGIPrdy7/MPwF/4LL6P+zp/wUS8f/tJ6V8FfiF4y/Y3/b
Y/Yw/Zy/aw/b28NfB3wnf+PX/ZF/aM0+DX/g18Rvif4g0HRLa4j0zRf+Eg8LTeHPiWt82n3
nie01LRPGI+1XtlYWN38cf8EPoLv9ov4vf8FD/G/hXxF4Zuv2WP2Fv2Vv8AgodoH7LPhnEO
j+LrbQP2wfFPifxZpklr4auZY/EA8Mab4b8Na1LqV7dWNta+HtU8VaZo11PHfX6W9AH8VU5
OYwe0MRyWZm5jTgluQBj5UHyKD8uAa/0Bf+DHzRdT8r/got4h866t9GB/Zh0U6dHKf7OuNU
Np8Zb83zwsWb7dBZlYxIGAWK8lVl3Pmv8AP7uSS0We1tbgfTyl9sdc5wTznJDZVf8AUw/4N
A/2W/EnwK/4JseJPjP4202fSNb/AGtfi5qvxG8Nw3yPDeXfwy8EaXZeAfCGrFZgs5sta1ax
8W6zpMsmUvNK1Gz1K2Z7S+gYgH5DfBvwxrOqfFj/AII4f8FwPjhrkyfHD9v/AP4KneP9K8f
eJNV1rVZtG8CfBDxtpWu/CX4B/BrTY7iaPSNN0Xw14f8ABniBNIkhs45byLX7W0muTDYBR+
UX/Byz/wAEofEP7Bn7Yniz9oL4e+HJZf2Vf2tvFut+OvBOsWsUZ0/4a/FXxBcXPiP4hfCTV
giMmnsl5LqHinwMGFvbXPhHUU0+xe4u/DWq+X/UR+wT+zR8I/2mv2Evj3/wb4/tl+I9T+HX
7SP7EHxQ8VT/AAn1jTbu10P4j3vw/wD+EvvviZ+zl+1n8HkkupP+Els9Ng8U3em6/FpDm0t
tCuTompvY/wBvQXcEv7S2of8ABYm3/Z28WfsLf8FBf+CVfg//AIKv/AfX/D8fgi0/aY/Zd+
MNh4D+I/iuLw85tvCHxM17wV4m03xb4g8I/GPSZI7fXpfEmm6Doumwa/DLDI2rWk1+96Af5
n/gPx941+F3jPwv8Qvh34q1/wAE+OPBWuWHiTwp4s8LardaJ4g8P65pk6XFjqmkarZPHdWV
7byoGjmifplHV42dG/oE8Z/8F5bf9q/4f+Gh+3v8BNW8aftY/B34feJNA/Z4/b+/ZY+Jupf
s4ftM+D9en0LUbTwzafECTRdNuPDfjzwidYv5bzxLpkSaPHPHe6vcabZQ32qXstz4V49/4N
5v+Cvvhf4e3Pxck/YR+MQ8HJqOrw2/hTTNU8DeNPizYaVavJdWmo638P8Awrrl14uljktJE
hlurDw7O9zeWt3L9g0+2eBF/ILxp8JPir8N9Rv9I+Inwy+IPgLVtLdo9T0vxp4M8R+FtR05
1JVkv7LXNNsbmzdWBVluIoyCCCARQB+uP7AXxQ/4JF/Dz4ba7f8A7c3xB/4KVeJviF8S59R
0b4n/AAj/AGZNR8C+A/g34k8H2Wqrqeg2njrxNqHjWz8YfEYahOby81PSLqz0jT7G+v1ltJ
JJrRbyX69/bu/4Ki/8Ekb/AOHmiaZ/wSr/AGGfjT+x5+0H4b8J3XgDQv2k/CnxA034P6lde
BvEmnnQfHfhf4m+EvCereOovjXZeNPDcl1pGsXPjLULDWxNeNqEevTGM2s383PhHwT4w8ea
tbaF4L8J+J/GOs3c0NvbaP4U0HVfEOqXVxO4SG3gsNHs768kmnbKQpFbyyO+FSNjxX9G3/B
Pb/g3M/aa+K2j65+1V+3h8OPiv+zF+xR8G/CmvfFj4h6XceEtbb9pv4s+FPBOiyeJdQ8IfC
P4RLp//CU2V94is7aazTxB4j03TXtwQNBsNY1CSKIAH57f8EiP2Vf2Y/2qP24Pgx8J/wBtP
41af8Bvgz4m1eG9trzXLa40+1+MWtaVrNlaad8GtG8cTmHQvBNx41v0m0d/Feq3P2GFLe+0
Gwnt/E17poH+zT4T8GeC/B/hfw34D8CaLYeEfCngjQdJ8KeGPD/h6zh03TPD/hvw7Y2+laN
oWm2qwmG10yw02CzhsYI0VTZx2zws0W1j/npWn7e//BKv9p79u74LxfFb9ir4i/BH/gm5+y
r+xZ8Vv2bvhd8HfF37Nvjr4ga58X/EvxL8UaVJaz6N4M+F/hjxUvgC/wBI0wXnim28Y3Xi7
/hL7nxELnWn1+LXdReUfpD+wD/wWL8efAX4xfEn9lL4OfBH9t/9uX9h7wh4HtfFv7NPxO8f
fBT4heEfj98KLCHWdK0e6+AXjHXfGulRj4peCPBltqQXwL431cab4xtdMhh0HUodZtrVL6y
AP0z/AODgP9lD9n/x9+yX43/av174eW9p+0x+zza2Evwa+O/hDxB4t+HvxU8DIYWnFlYeNf
AGv+Gdcv8ASo7jUb26g0fWrzUtKt7u5luoLKO4IlH+edon/Bwr/wAFnND8O6Xpdj+318W5L
bS9Lis7WXVNH+G+uai8NpM1tC19rGt+B9Q1bVLnyUVZr3U728vblgZbm4llZnJRQB1sv/Bx
p/wWq8/Tz/w3l4/GEtshfAPwTVX/AH7ZMqL8MgsxYcOZQ5dflcsvFL45/wCDhv8A4LIazBZ
W2q/tr+JdQt7mS4juILv4U/AGaGeJ53UwyxP8KCjwYA2wMphVvmVA3NFFAE7/APBfv/grn4
a0zVF8L/tf6p4UIg0KFpfCnwe/Z68L3EyEKW+03WgfCXTrm6ZyqmSS5llkl2jzGbArzDUP+
DhX/gtBfXX2ib/goD8ZY3XYAtlZeANOg/dqFXNrp/g21tmyBmQtCTK2Wl3sSSUUARp/wcK/
8FoI/P2/8FAvjOftBzJvtPAUu35ET9z5ng5/swwgOLfyhvLv9+R2b63/AGKP+C5//BWz4hf
FPxBonjT9ub4w+ItKtvAGq6rBZagPCLxRahB4i8KWcV0nl+GI3EiW17dRAbtm2dyVLYIKKA
P/2Q==
</binary><binary id="_9.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEMDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwBPhj+wL+w7+0f/AMFR/jlp
P/BRz4ifEf8AbR8G/tX/ABi8ceEv2Hv2p9G+MnjTw54Qk+IfwlvNRs/i9+xL8U/Dfh2bRdT
+H/xk+HlvJpreGNO1aXTtD8Y+HdEh1Hwm0f8AbEUE/wAcfGj4if8ABDb4eftleJf2L/2O/w
Dgl18JPHY8F/EfUvgx4z/ai/a0/bH/AGmPhT8A38d6TqLaVeaUda0HVvGcOi6TL4w0+48N6
L408WTaDo+q39tDeW8dnpc0N/dfp3pnwo8J/Cb/AIKqaz8MfAGmXGgeANN/4OKfgV470nRG
1W8v9OsfE3xE/wCCZ/xK+Kvjmexgu5ZPsJ1bxVrtzehIYyptpLHTHmS20eyFeOeC/C3we/Z
K/Zk/4Kwf8ER/2p/il8LP2Hfj98aPi145+N/gL9rL47aFP4k+HP7R37M3jfxL4f1uXxV4d1
Oz+yPqXxK8JfD/AMN61pGleEo9Vt9YtfFGpQyaNZSa7pPiK2tQDg/CPws/ZG8O/tgeNv2fv
2mP+CLn7A/wH+D37K/w3tvjN+3d+0Tqv7Xfxe/aU8KfCP4VaxZ3cvgvQvCms2+pab/YXxc+
I+rtY2Hw9+F+srd+Kdel1B7m20JbNm1A/hJ8bv8Agqn/AME/D8UvGh+AH/BEv9hmH4Ox65e
2vw8f4r3X7QF58Q7zw3A4+x6r4rXwj8Z/D3hq11LVXeW/Gn6Xp7x6Vaz2+jm/1FbBb+58w+
PXxm1L9rrUvAv/AATd/wCCYvwt+Mfir4AWHjTU/Emg6TdWtxr/AO0J+278crTRLtvEP7SHx
8jszulvrbw9pN7/AMK08ArLJ4a+Evgyxv2cS6/f61f1yNp/wQN/4LI6hL5cX/BPb9oNHZQ+
690PR9OjwRnBm1DW7WFWxwYy4cH5SoPFAHXP/wAFSf2O0Ia0/wCCIv8AwT3jaTD3P2vxT+1
ZfI8+NjNbRt8dYVs4CjSbbZA6LIY5SzPENyD/AIKX/sEXDh9S/wCCG/7GExkBN0NM+OP7YO
jq8hU/NarD8Y51so9xDCJBIAo2qy/eFHT/APg3l/4LRamrtbf8E/vjHGEOG/tDUfh7pLHkj
5F1XxrZNIOOsYYYwc4IJ+Sv2t/+Can7c/7B8PgO6/a5/Zv8dfBax+Jtxq9l4Fvtdn8OatYe
I9Q0JbN9U0uz1DwrrfiCyh1a2j1CynGlXs1tqNxbTrcWtrPCHdQD9Bvhb+11+yj+0F8QfCv
wQ/Z3/wCCCv7KOvfFn4s63ZeCvh9oh+O37Y/jTUrvxhrZkttLntbG6+MVnCLDTZ2GrarFM9
rp0Gk2V3NqV5b2KS3Ef9J/ij/gnNL+yl+2L/wTv/Yg/YX+P/jT9jH9rH4hfsu/H/42/t++N
/2U/Hfjc/Cy11H4ffD+yv8A4UeLvGHws+JXi7xr4e0XwZrfxXsL/wAFW1/qX2aPXPCZvJUs
VuNR0xXpf8Ej/wBh/wCGf/BBj9g7x7/wVh/bs8CpqH7WHxE8M2uj/s+/BYqLj4j+GrD4hWy
WPw8+EvhnTwJpoPjH8Z9WuIJfF1xp+nTat4F8BWt7Y3KQSW/irT5Pc/H3wq/ag/Zv/ZS8Te
H/ABdfR+Of+C6//Bfvxenw/wBXaJo5Lr9nj4H3mnQDxv4d0yW0aV/CPwq/Zi+EGpfYvE1/Z
XHkJ411ywW1/ti28JWF0AD9Jf8Agn1/wXX+FPxu/Y0+AXxI/aMn8U2fx21bwfcaP8V38CfD
7xbqfhDVvG3gvxBrXgjXPE2gXXh/wzcaCun+Lbrw43ihLPRZ5tJ019XfTtPle0tIWJX6r/s
bfsQfBn9jT9lv4G/sweA9Gt/Enhr4N+ANI8KweJ9ct4V1fxVqh87VfEnivUYlV47W78T+Jd
R1fXprKBjb2LaibO2/cQRiigD+bf4kRvo//BWPxHczWV3eG1/4OBv2ZrmGG0WNb29vdc/4I
56veaPYxBwUMcsjLCJ5jBZWcdwlzqV/Y2Zlu4/49/8Agu7/AMFLf2rf+Cgn7WniTQP2l/hb
/wAM/wCl/s1+K/HPw3+Hv7PN3pVj/wAJL8Lpv7T0+DxRB458Xi3j1Dxh4r8Qz6RYX2q3tnc
/8ItHDbWEnhK2GnXEupal/Zp8VbS6uP8AgrvqUwhJiX/gvp+yU7ujHMaWn/BE0spbLDCyo6
lvkHI2BnBAH8gH/BzsEX/gtr+3GkcSxgXXwFkbbHGiO8v7OvwkeSUxpFGDO7Sg/aMvKxM/m
vI8x8oA5/8A4N2vgJ8Y/wBpP/go/wCC/CHwE/af1/8AZB+K/g/4VfFjx34Q+Mnhb4e+HPij
rFh9g0zT9B1/w3H4O8X31p4cvLTxD4c8UatbytrBnt1Y3HlxC4milh/sg+Mfib42fs2fEnV
/g78cv+Dtfwh8J/iV4Uk0mTxV4B+IH7Iv7IOmeM9CGuaba61pcWqadfapLJZNe6NfadqNut
2JIns72C82mGeCSX+Zr/gz3tUuP+CvQkaQQyWf7LfxvuIpCA215L3wJZlxuKhTGl07ls8jK
nCksP3B+MH7XfwPu/2sfg9/wX5+EHwyuPH/AOx5421vX/8Agnx/wU6+GvjLwX4S8W+JfgZq
ngrxRbaF8Nvj5e6XHDr9qI7eB/B+pJqdpFmfw7YaR4X+0W93428qxAPT7/8AbE8HafcGLxB
/weB6XeyRqxU+Fv2Rv2VPs+zAKhptC8Ja3aTSDByQ+9sgAKc7vR/hb+zXaf8ABWGSLTfh1/
wcM6x+2af2Y/iD8PfjHb6ddfsQ/so6xN8MPH9jcauPAfjPTf8AhKPAekx211NJb6zbW0irf
6Tfi2u7TVbW8SFYY/1C/wCCvmneEPAP/BKj9rP4xfs2fDj4Uya3c/BzStT0v4heBPhz8PNU
m0r4SeMNf8J6L8Svit4Yu4tGu7HVV8I/B7xB4t8e6LqVlJIDa2Fpfaa008IZfyt+MPhD9nr
4JHRv+CE//BHf+xfgnq/xe8B6d8V/+CiX7Xul3sWp3/wF/ZOk8NWd34s8d+NfiprN0ral8X
/il4H1G2svD0d7qNrpHgzw14jt59Ai8OnxDDqGlAHlX7MvhzxZ8SPjr+0Z/wAFJP8Agp9+3
XrX7Z3/AAT1/wCCTPjXx1pX7InxK8T/AA28F/Djwd8VvjnpNjpdn44+Keh/D7wXpuneGPH2
p/DHxPbx/DH4darHNrNt4r+KIt7zwteWtpp9zFc/J37GP/BZ/wAV+GP+CwXxI/ai/wCCmn7
LfxA+Gnhz9pn4A/DFv2dviPqumatqkX7FH7HnjbxYdO+HPiXWNBhjuYNM+GHxp8Sa54bh+J
PxTkOm6vaeNb+CRrf/AIR7Uv7GH6lfsqfs8/Dz/gq38QPhPofw/wDCF14O/wCCF/8AwTm1D
S/Bn7LfwkbT57XQP27fj54AV7G/+MfjG3v7S0l8T/BnwBqf9qJo0+qCX/hYXiy/1XX9VBvN
W8QafZ+Rftl/EP4B/FPSf+C5P/BRvxdHaal+zR4O/Yon/wCCRn7OOu2AsxafHb4oDV9W1X4
j3/w9kiRkvtG0v9oLxB8PPh74V1bQlu9FupPAXiXxForx2mmTMgB/Y3Hf2U0UM0d7ZzRzww
zxTQ3ETwzRTRJLFNC4kZZIZo3WSKRWZXjZXVmUgkr49/4J++HfiZ4I/YQ/Yu8HfFu2uLv4o
+Fv2VP2fdA+IU13Ni7HjHSfhR4UsvEMF4bmOK4a8tdUhubW7eeNJZLiGR3UMxooA/BL4rPF
Y/8ABV3TJbuMBf8Ah/V8AZZD5cbhF1//AIIdw6JoTu4yGM+o6fciMZL2pUFxHKwU/wAU3/B
y6l3H/wAFs/26lvZDJKPFfwlMLM7ErY3HwA+FdzZRDONyRwMi4PERCpGSmMf3AfFvSk1D/g
qVp15dWEEk4/4Lmfs2o04uGaM2Og/8EVbnU9HWaBxEkN9YXuoXd0pj81pvtMYZ5REiR/w9f
8HKl5caj/wWv/btnkuPtQt/GHwtsN+5Mwwaf8CPhhZQWrhRH/x7rB5SKY2cKgZ5GLCSQA+2
f+DPiaeH/gp/8TpLKDz9Ri/Yt+Nc2njEYK3kXij4YtAFeRXVDLIViy0br83zqVBU/q5/wS8
8OQfsV/8ABNb4Uft3a/4O1n40fsCftlN8cPhX/wAFa/gXqVrc+MLfwDeab8f/AIo/C7w1+1
94D8NRRG7Hhrw5osNj4B+O/hrRVDJ4OttH8ZaRENT8Om5s/wAyv+DNfSvtn/BTz4uaiUaRd
I/Y0+KMjpGFaXbe+P8A4UWZaNHZRISZBEEBJLyoThA7L96/8E4/+CnH7e/wL/4JW/FKz+Gv
/BPn4IfEr9hr9j+8/ah0b9oD4u/tBfGX/hXtl8R9W+IHxm8beOdd+GvgPwqLOY6jdWeg/FD
RPDGoaPJo2u2uvavfrpcd/Yajc2+mTgH63fst/Gbwh/wTb+J/h3/glL+1N4s0v4o/8E2v21
PDGtwf8EvP2o/EPiS38QeFNX+FnxBsIJNa/Y8+KPiX7R9m2aTpvxAisfhb4vmEmn6toPirw
vptxfQWOqaLpvhr8k/2H/8Agnf8U9c/ai/a0/4IcHSdT+DPws8CfGjUvjf+3t+1Ja+PNRvf
jl+2P+xtJdaJafsl/ALwY02nx6n4T8H694a1GJfH82marfaZbvPrEN28F/bHRNd/I/4jfDG
zk8E/s8/sg/HXxNoHgn45/tV+P/CSeGdB+MHi/wAZ+NvhZ/wRH/Yx+L3xc0Xx38NvB2hPr+
oT2fgz4rfF+71iK+8Wpr95pXiTwX8L9E8M+C9Z/wCEe8ReOtVudH9aj+Kn7V2qfGfxB4x+O
P7bemfAT4bfsL+DPi7/AME+v2hf+CpnwX1wa1rv7ZXwKsfEa614K/Z3+CmjfY0b4z/tIxae
dUt/DXiLw5ff2h4R8K3Xh3xh8SfEGh23gax8T+KQD+qH9pv9oXxH+1f428Vf8Env+CYfiDQ
f2Zv2SP2Z/CFp4L/4KBft6eHJbLRPhh+zT8I/D2ltFrf7NvwD8QeZa6Evxc1bQLWfTvFfid
tU/wCKNtxrTvdwXena1rFh8ha9J8Fv2gfh74O/aJn+GesfB7/g3t/4I5+Gp/iN+z94A1OGb
QNY/wCChHx1+Hkc2keDfiBZaT4lktbjxD8KbDxNctZ+DdT8Ryre/Fjxl4kv/tjalceLvEGn
+G/Wf2Zv2Nvhz4i/Yq0P41ftneB7H9iT/gjt+zz4Eb44fDP9gq18Rp4o8UfHzSrWzg8VW37
Tf/BQ3x74ZlN78YPFfjmSPT9b8J/ArRZrjRL+7vNBtNYhu2gstAl8I/bc8P8A7Rn/AAVK/w
CCdP7Vv7aPxz8NeK/2P/8AgnT8Af2ePHHxF/YN/Y78PLB4X8afGbxL4H0Cab4Y/tH/ALQ1p
plta29n4F0pRb3Xwv8Ag3YR2WhmKSDWWF1Y6fp+teKAD+1bw3rtp4p8OeH/ABNYb/sPiPQ9
I12z8xGjk+yavp9vqFvvjcB0fybhNyMAytlWAIIorB+GO4fDX4dh0SNx4F8I744mZ442/wC
Ef07ckbsFZ0U5VGZQzKASASRRQB/PH8SbS3m/4KQWMoV4G07/AILl/BW81eZsoc6j/wAETd
MsvDZiUqouIb+6hnsSwDCCSCdwxYOy/wAEP/BxdFcp/wAFoP8AgoCL3y95+J/g+4gHnCWQ2
8nwl+H62bK4kkwi2oAkt/kaFyqMEEYjH+gN4w0yfW/+CkOvzFFjs7D/AILJ/s6AyF9zGfw7
/wAEY73VwBGyqn799Xt4sR/NGT5rF3fJ/wA+j/g4jJP/AAWf/wCCgjsCzD4u+GIwzBCQn/C
rfBOFBYF1G2NApQgbFw3G2gD9Pv8AgzK1WDT/APgpz8XbVpY4rrVf2O/iLb2UcrLm5nsfiT
8J9Tl8sEoQIbe33SYJG3hnQSAr+hX/AAUj+K998Vf29f2d/wDghH/wSb+CngsfD/8AZ1+J2
rfFj4l6LKNb1L4Yx/tL63e33jib4g/F+UnU7jxV8OP2a77xC/xA8Uad4luL/S/FPxVm0jwp
qmnapF4a0bQ738gv+DSPxJdeHf8AgrPE2n2hv9V1H9lv9oa10jT+T/aWqWOleHPEVnp4CYl
zcyaF5QER8xmcBec1/SH/AMEAPFf7DXgj9jT9o/4t/EH9rz4B/CH/AIKTftl/EL9oi7/aL8
Q/Fj4k+CPBHxs+D/iiTx9470jwX4Vfwv4313Rte0m00C9eH4mXljBFapqfiLWma6mu10PSD
YAH4Jf8FT/2S/hL8Uvj38Mf+CbX/BMH4XfF39s79vHwDN4w1z/goP8Atg6XrOt6vffG/wCJ
njK4sdb8VaN8Sb251y48F6dpvhHxfFd6nqWq65qNnovgDWEsPA1rqGqeI9L1m5fC/Yn/AOC
bWjftaxftRf8ABK/9uHxX8UvgH/wVA/Z38ERD/gnz8NfG/iiz0H4KRado1nq/jHxt4KsNF0
aCXwf4rufidfzWWseIPGcMuq614k8GT2fi7QtY1SHwfqlpN+x37C3gv9rv/gkL4O8XfBz9n
79u7/g3d8UeHviH4pvvHWtfG/46ftCfEHw/8aPizqN60TxXPjG/0DxBfR3Fn4eSW5stE0yO
+ksIftmpX9u9xfXuqXlzz/x+tPFP7Yn7Z37F/wC1J+2X/wAFV/8AggJ8HdX/AGS/jL4O8fT
eI/2WPjp4jj+NGteB/D3iPQ/EV/4BvPE/i7xCLbxLo+pJo95Fpdlqc+kQaG3iHWnE1za3c+
n3IB81/stft1638QP+CMXxk/4J1/tei40D4g/8E3/2q/2TLD9oLwp40t72bWL/APYZ0H9sj
4WeG/iHpWr6dFC8ms23wj1u4ufAXi3T4VvI5PAreHoora6jdp3/AEH/AOCq3/BaPQf2iv8A
gmN+1/4Z8E/sbftD+F/2QPjOnif9mv8AZv8A239Jn8G3vwZ+JHi/wv41tdNtYZfCtrqNh4z
8BfDrxe3hbV9E8L63d6bfaRfW0LaXEY7hbi1ssX9ov4OfsSft9f8ABdD4dxfsTfEbwF8Y/B
X7W37E37Unw4/4Kca/8C9V0nxL8N/Cfg3XPhpqvh74T/ELX/F+gPd+Fo/ipf8Ai6DwfftYz
amdYbU/h34U8RXlrBPftcT/AEf+yV+y34S/4KZf8G7HiP8A4Jw+A/iD8L7P4mfs/eKvGf7M
974+0i8bxL8OdP8AjV+z18fbjxX4Z+I+karoG+TVPB3xU8OLp+v6Z4n0m1u/tFj4wurl3v7
myu7UAH9Wnw2ES/Dn4frBMbiEeCPCYhnICmeIaDp4jmKjABkTD4AAG7AorR8GaPdeHfB/hP
w/fSQS32h+GNA0e8ltt5tpLrTNJtLK4ktzJHFJ5DzQO0W+KN/LK7o0bKgoA/CTXl023/4KI
SJO0T20v/BYjwZf3E63UO631If8EQ9PNnH5UcrPO6SwxyX1vIom0yzEOpXKR2RhmP8Amm/8
FmvjD4I+O3/BUv8Ab0+KHw91keIPB/iX9onxnZ+HddjxNaa1YeFbi18Jf2np1z50ok0q7n0
C4uNJuYWaG80uWzmgEcEiov7ff8FL9B/bx8J+PPiz+xJ+xlrn7V/7cfxn+Hn7X3xs/aq/bD
/am+CPw58ceLJPDfxU+P8A8HtJ+Bfg74GaTrPgHSNWutHuPAn7ONsfDnji4mudKdvEPirVv
Cvh/StJ0fwbbQr+BNt/wSY/4Kj3siRWv/BOn9tyaWRQ6Rx/svfGfeyEkBwn/CGghSQQDgAk
EDkGgCH/AIJkft5a7/wTX/bF+Ff7XvhvwLYfE3U/htH4v0+68Barrd14b07xNo3jTwjrXhH
UbaXXbOy1S5064sotaOqWMi6bdwNfWFsLiB0OR/Sr4p/4Oaf+CYXxp8R6v8Qf2hf+CDHwD8
ffEjXZorrW/Feq3/wc8aatrd6Vka5vtV1vxP8AAS11S8vXmkc/a7prm7mVy1xcMyDd/Orpv
/BGj/grNqpkW1/4JwftoxmIBmOo/s7fE7R1IJI/dtq3hyxWY8HKxF2HBIAIzswf8ES/+Cud
y7Rx/wDBOb9rlWQgEz/Bfxfaoc7sbZbnT4Y3HynJR2A+XONy5AP3wn/4ONv+CRvhu2mb4e/
8G937M8d5cRGGeHV4fgVpVjLGoKxBxYfs86ySqqzjyzb5XPySCvGtf/4OQv2J7l2j8Pf8G/
H/AAT5tbIKtvBFrth4D1OWKxQ7kt2ew/Z/0iN3DtIfNSOFSCoMJC8/k/pX/BBn/gsVrJmFp
/wTy/aOhMAjZ/7V8J22hBhKMr5J1zUtOFwQP9YtuZWiPyyhG4rct/8Ag33/AOCzNzcR26f8
E+vjmjyMVDTw+EbaEYBJLXN14pgtUGAdpkmRWOFDZIBAPvzW/wDgrT+17/wU71j4ff8ABNb
/AIJw/sufAv8A4J8eCv2lvGdn4b+IHgD9lXRbTwzqHxNvNWaeHWtf+I3jrQ/Dvhi90j4d+G
/DQuNS8VWWnabZvdaLYah/amqahZvBpiftX4UT4df8Gzf/AAVa/Zm+Anhvxf4v1j9i39s39
ln4baf+05qGt3Go6rb+FfjR4O8Va78P5f2kjYIt7/wjWgS+JX01/E1jDBBpmn+E/GOv26XF
6+l6XBa/XX/BuD/wSCT/AIJZ/Bv4lftlft3ad4V+EX7SPxItNU8Oafp3xI8ReFtLtfgH8DN
H1CJdVk1XxUNRufD+m+KPiDqcEOp689prEi2nhqx8K6YbiGe91q1r5v8A2jvHPgf/AIKB/G
f/AIKn/wDBTzx5Hb6D/wAE9PgP/wAE0/j9+wd+yh8S/iDeWvhjRP2l/i54t0rxJf654w+Eg
8QPZ32saR/wlt3eab4R1jSY5ItUu73w0NEa71L+17XRwD+45LiKaOOWOSOSOWKKWOSFvOhk
SSNXR4pUGySNlYMki/K6kMODRXwX/wAEtdS8feIf+CbP7But/F2O9f4k6n+yR8AbvxdLrls
YNan1SX4Z+HD9p1iGaOOaPVLm2+z3GoLNGkou5JvMUPuFFAH+UR4k8ffFH4EftPfte/Df4L
fGj48fCvwXpXxt8Q3kWi+Avjv8YPC66hqLarqlk+seIb/SPG1rqnirXZLW3ihl13xNe6vrE
qhvMvmaSUvxf/DZP7ZaeLPEmkr+2T+16un6f4a0vUrO2H7Ufx5Cw31ze20M0+8fEDzXLxyy
Lsld413EoisAQUUAfU/wH+N37Q3xHn1648bftQ/tZeIJ9LtdPm0+a6/as/aJimtZTuIeOS0
+Jls+VKqU3MwjIygWvWvEvxe+P1lrkFnb/tR/tepbvpmpytG37Xn7TMuXhu7SOIh5vitJIq
qkjjYrBCW3MpYAgooA+lPhIfG3jZvFUfir48ftXaymgSaa2jJc/tg/tTIuntfxag940At/j
BCA1w1tAZGbcSYxggFs+3R6F4jR7S3T46ftbpA+xWiT9tP9rhY9pkkyAq/GsBR1OFwASSOS
SSigD1DS/wBhv9nf9omK+t/jzp3xc+MMGjXGhLpUHxH/AGnP2nPF8OnjU7uVr77LFrfxgvE
iNy1vA8hVQd8SOpV1DV+vv/BMf/gmj+xV4x+LpPxE+EGo/FrSv2ePDJvvgj4Q+NPxZ+NXxp
+HXwzutP1q2tdOl8LfDL4rfEXxh8PLH+zIZ5f7MQ+GJI9Omc3NkkFyBKCigD+oa6uJY3hSP
y4o1stOCRxQQRxRr/Z9thI40jVI416JGiqiKAqKqgAFFFAH/9k=
</binary><binary id="_10.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD2D/grL+zJ+zdpf/BXfRf2
tf267TUP26v2FPiV4r+HH7InjnwNoXxI8RaFf/8ABPP48eLPCfw/vvh9Z+NfC/gbWNHvr74
deNtDuo/HthAL7w/dX+oeKda1DVW1rUrXRINf+3P+ChX/AAS9/wCDeD/gmL+yt8Q/2nvjT+
wp4Q1HR/D0kWl+EfBVv8UfjRdeKfid8QNcd4PDvgXwnJqnxLuVtLrUjHNf3l8qPp/hvQLHU
PEF9btaWeyf5K/4LC/s9fDj4N/Gb/gt5qfg+PxZJa/Hr/glX8DP2sfiV4XvdVv/ABBo0H7R
eh/tW3vgL4ffErwfpjR50L/hF9O+HFpeXF+SX8PSTavf2txZ6TdT21v/ADMf8FKf2xv2+f8
Agvn8a/Bt18Cv2bv2h/HPwI+CPhnS/CHwt+Gfw98A+KPiDZaRrj6LpNr468e+NNY8HaTeeH
pfGPjDXLJ1iuJ5ootJ8O2+jaFYv5iX09+AeqTf8FVv+CDUSqlh/wAG9ugbRA6B9Q/bG+JM7
s7gqGJXw6Dgdd4YyBsmNoioNYD/APBWL/girbNHDpv/AAb4fCl7GRQL1dS/at+KV1fnYTs+
x30mgTyWxwx3sAWkIUOSAuz86rz/AIIrf8FbbSNri7/4J2/tbJEkYkZ/+FM+LpAic9RFp7l
SOcx4Dg9VBNfF/wARf2Z/2hfhH8WIvgN8TPgn8T/BHxsuJtGt7b4S+IfBWv2HxFurjxFBFc
6BBaeD5LH+3rubWoJopdLitrGWS+WRfs6yFgCAfuRdf8FQP+CIUUajSf8Ag3z8FiQPuP8Aa
n7cfx6ukOeoBXTd2AeQhymMKFHUc/ef8FTP+CQOLg6d/wAG+nwTDFofsovf2zP2gmARFKyC
4MOmDcxzuVo1UMf9aHbDj80rP/gl5/wUnv4vOtf2Av2y3QnHz/s0/GKGT6mKfwfHKF7bigX
PGc8VfH/BKr/gpmcf8a/v2yBkgc/s4/FlQM45YnwoNoGRuLYC5G4jNAH37cf8FQ/+CUFyXE
v/AAb8/ABUZBGot/20P2mbR1QoUclrW3gzKc5SZBHJGcNuZwHHZ/C/xR8Cv24oPjBr37Fn/
BPT4Lf8E19H/ZE+CPjv9qb4o/te6P8AtAftU/Fz4h/DEfDWwl1XwNpXgTUfEvxF0Pw3a+Lf
ib41j0r4e+HNAufDWtapeya1eatpl1bReH7pH/G3TP2Ov2orz9o3wp+yZc/Ab4naL+0d4x8
R+H/DGhfBvxT4S1jwr44u9U8TJHPo6z6L4gs7G7sdPurFzqUmrXcUWm2ulRXGpz3MdnbyzJ
/aF+yZ+w54D1rTtF/4Iz/ATXtG1H4KfBLxP4b/AGkP+C/H7aumX0Vh8PPGfiX4f3n/AAknh
39jnwN4yuUjgufDPha50rVdB1mabyLO3XQ/Evi6a0gl0nxTZXgB+z3/AARJ/wCCmvxg+Kfw
H134Lf8ABTnxj4X8KftK/Brwt8BfiJofjvxHqGl+G9R+LfwH/ac+FVj8TPg/4l8SWmlXvh2
yl+Iem6dYaxpXjecWkd3cTJpN7qluNWvL/UdUK3/+CVfwp+Ev/BQn4n/t9/8ABSDxf8KvC9
38EP2h/jX4E+DP7IGn+MPh/wCG5mu/2dv2Q/Asvws0Px7oVhr2jX66ZofjvxNqfiV7S1s3h
MX9hNaXMCfY4MlAHyl/wXk+F/h/4s/GP/goroXiHWfFmhWuif8ABGz9mv4hSXHhbU4NMuL6
48Cft0fFrUrLQdQZZUe68PeIEvNS0zxJp10yx3FlJFPYpdXdp5K/Vv7V/wC0j8Zv2K/jP4c
/Y7/ZF+J37GH7Av7I37O3/BPbTP2svH3xB+MXwO8S/EPw/pEEnxgHwg07wL4b8P8Agzxt4A
VtZ1S4NvqWmWlvBrvivxh4juotOtLa/wBU1e0tW8a/4LL2ltc/tGf8FHI1vbxLvUv+CG/wq
spdPFjC1m7R/tx+N1sLlb5oRK88U2oyQrbi4aIJdSytAXVSfdv+Ck/7MHw3+H/7c3hD/grz
+1jp/h/Wv2Qf2Bf2Dr6PVPB95qqajf8AxG/aS0n4nazqfwn0FvAlzANL1ldGvfGEGpeD7/x
AZ7KD4mXPgy8s7aK80SS6swD8i/2qv+C/n/BZz9iD9m34dfFv9ojwb+wF4U8X/H7U9Rn+Bf
wd8UfD346+Hv2mNa+E1hDeqvx58Z/Ca1+KF/oPws8K300Glx6f4b8ba9J4lu9U1ifT4LN10
e+Ka/7DX/BKP/goD8QtXtP+C4/7Uv8AwUq+H/7Hn7V3x/0JPF91ffEz9mv4VfETRfhl8LfG
tpomifD+yvLn4q+LfDfhH4a6rqXhCHw9pmh6LpFlbap4Z0DV9K0KXWW8Q32orX8237OPjP4
r/wDBdL/gur8A9e/aZuZNaf40fHfSNb8T+DLPzJ/Dfgv4HfCK11n4gXnwr8Ow3iH7L4a0vw
b4QvfD89xGgfV77VNT129km1i/vbqT+7n9pb4reDf+CtWm/wDBab/gjWLbwx4U+LHwD8L+A
bb4OO8l1t8UW+rfDrwN8TvBfim/trm4t7e3h8F/HS2i8HeIm0uPyNG0HUfC93JHJ9o+cA4i
b4p/tIeH43Txr/wdFfsB6Nc28ZNzDB+zj+xh9oim3ZWNre9/aDt52h8oZDG1+0M5AYshOZv
CfxO/aX+I/iDQ/A3wy/4OcP2KfH3j7xdqtv4e8F+FPCv7Kn7JXiTW/EfiG7Zls9L0rR9A+N
eo6rqt5MEdhZ2dvcyuqSOy7R5sfp//AASV+B3/AAS4/bW/ZI8CfEi1/wCCcH7F3gb4yfDi4
1L4QftKfDnWf2Z/g9qfjD4T/tFeANnh34k+EtWm1nwnda3arc3lvD4n0WbUHla/8PeINO3y
NqEGppD+ZnxU+J37JX/BKz/go9+2p4i8LfsZeCfGn/BR/wCL/in4C/Br/gl3+zb8J/hXpHg
3wRqfwV8dfCTQdF03xv4eufDnh3R/CfhU6j8ZbD4laF8bvFULx+LI9P0DR/Dtjc22h3+p35
AOD/bu+Fv/AAVz8P8A7dn7P/7P/wAM/wBr79j39pD9uT9oX4W/EH4fv8YfCn7GWifCf4/fs
pfsn+II4LDx98Wte+I+la14osvBPhGK5a9sfCuof2hF47v9ZuNS03wDE11qM1vL8lf8FPPi
P4I/Yh/Yutf+CSf/AATk8AfEn4p/s/8Awy+L3wk8Ef8ABVr9qL4cvY2Hin4sfFX4raxbPc/
s/af46gW9fVfi58V5dE1C18X2en2uvWXgfRYfCfwtvoJ9Mutb0sfpnqL/AB7+E/j/AMUf8E
9P2TPiDp3xo/4LYftyLpvxM/4KX/t4waVJeeFf2J/hPqWn2dsuneHdTEMcfh7S/AvhmW28F
fs6fC2xvre9068ng8a3Vrb+I/EGhQj3D4P/ALCXwD+JPjj9nD4A/Bi6l8Pf8Ez/APgk18WN
U/aB+M/xn8R31sZv2xP+Ch3go3Uuqat4j8YXMkVj4l8MfASWDXPEvxv+JE002hT+PNXt/hV
4anWx8BapPowB+y3/AATz+N/7JPxk/ZI+Fr/so6FceB/hJ8LLOT4JD4O634UvPDvjf4CeMf
hnZ6Zo3iz4L/Enwjd2U+o+F/iD4JvHgt/E1jqDSzXt1crq8V9qVtqEN7KV8X/8EVL3U/inb
ft9ftw6d8Nf+EA+Ef7dP7avi74sfs/2lr9rtr3xt8IfA3grwf8ACTR/jDqXh24a3stFm+Lu
t+D9e8cR3UCm/wDEP9pyaxevcWM2j3t2UAfCX/BYW+uoP2n/APgoBZs8S28H/BGz9k23G9i
0Ug1T/gov47sL61dCOP7QgBtQ6ASYKlVaQIB8Jf8AB6j+1xrHhP4U/sxfsS+G9SnsoPit4j
1748fEy3tZ4ojfeF/h7L/wivw80S+t41aVtKu/FGr+INfVZJI4ptU8MWFwVeaApB9w/wDBY
mA337YH7b+mSr/omvf8Ej/2KIopSHKt5f8AwVI1izeQFWCg2n9qRzKkiq8hkwhZFlA/l9/4
PA/HV74m/wCCu2q+G7mbzbX4dfs3/BHwnpkKvI0dpb6ufFnj+93xyEKl1PeeKUcNADE1uqC
QmYkKAZn/AAaFeHtM8Tf8FgfD13qkJnuvBf7OHx58SaLMzMxh1LUbTwv4NmkwfmwNF8VazA
ArKSbpiCDkN/Rv8LfgL8SvHvxi/wCCrf7fH7K/hmw1T9vb9h//AIK9ftC3nh3TWa4tB+07+
zPYfBP4L+H/AB3+x/4uvY3eKfTPF3hXSdU1P4dTy2c//CL/ABN03w5fwKrahc3Mf833/Bof
4jh0P/gsH4UsMhZvFH7PHx80L5gQJPsuk+HvFUaZwQcL4ZmYgYIA5JyAf6Hv2T/iX+3l44/
b0/4K+/sKf8E/PEHhH4D+NJ/+ClHxV/aV+Pf7XHxQ8KaR8RtD+F3wt8U+HPBvhXwX4E+Hnw
r1qB9O8Y/En4geIvCmvz/atdaDQNH8KaXJci5gvpba8hAO/wDjd+1r8OP2a5fBP/BxN+wvq
dlrv7J/7Sd14N+Ev/BTb9l3Ubqx8K+LrvxJ/bEHhTTfiRoPh++u47XTv2l/g5roPhjxx4aS
N28baTu1sPc6Dq2peJo/S/8AguD4x13Uf2bv2Wv+C6X/AATx8S/D3xn42/Zv0rxFp+i/Fe8
8Maf498PR/sz/ALT3h6bwRrPje50a6SXUIfFPwZ8e6lpetWWnrZf2n4NfW/Fdhr2lXCWutW
Dfz3W/ws+FX7Mfxa/bh/4KYftXfFiD9un9mv4S/tO+JdD/AGSvhe3gDw98J/g5/wAFBv8Ag
oM/h4aL8RfipZfAbw5q2seAtR+GPwP1a119/HHjrw/Y3+k+Lzoxlsbm7ghu9Av+T/Zm1j42
/Cn4F/Ej9jb4cf8ABQ39ny7/AOCf37RX7OGl/tO/8FLfHugeALHxZ8Jv2BrT4v6tqTeIv2e
/gVrOsSaxo+u/Hv4t+D20fwJ4T+FGhwNrg8crez6No2k6l4e1LxnagH71fsY6Z8L/ABN8M/
HX7PH7F37Q99c/s52bD44f8Flf+C1erat/wj+uftEeMNf0WfxX4z+CHwK+JfiFEutL12/03
V3tPF/xCtriC1/Z/wDh7PPp+hT3PxW1+fVx9QeH9J0z/goz4DsfB3hPQLf9kD/g3y/Z48KR
o16Uv/hNr/7ePhn4cQnUUt7SfUH0zWvh5+xFor2V3rGu+I53sfFPxz+xXT3d9d6PruoTW35
ff8E7Lv4Tf8FIfj/8Jf2F/G3wm8d/sgf8EuPg58A/D37TX7FH7D/iDTF0ZP8AgoX4d0jxre
aHf/H39pTx1p0pm+KNpYeKLCPxxr3wzs5brQ9YurldX1OTWrLSb6/1D9ov2wvDSf8ABRL9v
Pwv/wAEpo7rUPDP7Gv7Mnwk+HP7UH7cPh7whbzaLF8YLnX/ABP/AGd+zX+yUDpbWv8AYXw2
urDRtU8f+PLSzhgk17QdD0TRLSXT201ZYAD6G/4I4/8ABRLwd/wUd+H37U3jP4V+GtF8K/s
//Av9qLU/2ff2b9D0zw3D4ZdPgn4J+EvwpufDGr3WmQSm2s4fEWo6pret6DpkFnp40Lwxe6
JoUkDS6c8jFeLf8ETYLPSvjt/wW08NaRpmnaToHh//AIKq/Emy0XT9Js7XT9N0+yg+Fnwz0
y30uxsbOOG3tLXTrLSrOCG3hgihiX5I84bBQB8s/wDBVjTZ9c/bY/aj0uGGKeDVv+CYn7Bn
haZWmjs54PEPiv8A4KryWPg7RrZ5Cy+Zr1xHrIkZFlFu9hZq+TPGr/yKf8HbdtLB/wAFm/i
9JIrLHefBv9n68hJDDesfgG2sd6sU2sgkgnQgNy6nDZR0H9c//BUvD/8ABQ744WssUc9lP+
xt/wAEi5riGUkRmZf+CzbwRTZByJIo2ZowCFLqpbpmvwJ/4PVf2d77wt+1/wDsyftQWViF8
OfGP4Ian8K9VvYVwB44+Dni6+1Q/bZDLkve+EviFocVlD5CLt0a7dZJeTGAfmh/wasX9za/
8Fsv2XY4MRx3ng/9oqwuHVfmmjPwB+I99HGxLBXdrq1tlRDkuAsaI0jJX9ff/BVC7+E3/BM
bwr+0n4f8MfHq9+G3xn/4LQ/tN6l4v+KHxh1DSLa21n9m39mT4d/DvQtK/aG8T+DhpqtqXi
HUfCngMa1oXwwhbZrGt/EL4uWMekW8L6dLfL/nPfsCftY69+w9+2L+zl+1R4at7y8vPgv8U
PD3ivWdMsrhYZ/EXg5ppdL8deF42ZQi/wDCS+DtQ1fRlMzSRxy3Sy7eAB/Yx/wctar8N/2p
/wDgoH/wQ78a2euWfi79lr9ojTfA9vo/i60WC68N654T8a/Hf4ey+Knt7/Mtt50vhPxDoaa
xp1woudPP+jXsSFmjQAXxp8dPCf7I37OngT9vP4k+DPCfwb+Jfxl+FHiX9mP/AIIk/sh+O4
EvPD37EX7Ex0VrHxx+1/8AFfw7Ba3lxr/xS8Z+FL5PHfijVr4ax4l8aa14m0fwpp1xqK+LL
uy0L5U8G/slaj+x58P/ANg/4/f8FH/2YbS4/wCCO/jnxx4m+Hd98AtX1fxT4Z+KHw0+IPxo
8Opo/hT9uv8Aas8IeH4bK11f4g+OtLstZ1jw94XudZuX+DXgSTQvB3hnTPD2s22mWmpfcn/
Bdf4Q6v8ACb/gup+xZ+2x+158KPiD4+/4Jm+ANI+D+kT634C8Gah478FfD+b4dXnirVr/AM
IeLPDfh62u2s7dPiDP4b8X32i3VnEvijwpdNpOmw6pc2T6ZB9If8Fqf+C33/BOj9sr/gm18
d/2ZP2YvEXi79rn4wfGrR/COi+GfDngr4L/ABSjj8C6jonjPwv4mj+IfinVNd8E6NDayeFv
7Jnu9Ii0WK4u9U1aW30qe0tdOluLuMA+bviJ+zv8Z/8Agn98QfhT+zh8O/HNx8UvEn7Ms/j
b9uz/AIIWftDahqp1d/jb8G9G0lvFv7UH/BMjx9r2lA2+txfED4ZpqGv/AAxOkN9i15o4L7
Q5dJ0bxFb6NpP2L4Z/4KNa14K/4KVfGrxT+x78EYP2h/2hv+CxP7Mv/BOr4+fsd+G/Eniqb
wl8ONL+Gngr4Z/GbRPjDe/Gf4g6fZ39z4StPhCPCuu3Fzo+lWN7qOqa1qF7phS0eIqnzD8E
/wBnr9pKP/g2D8e+NPjbD448HfEr9i34neJv2wv+CfOvfEnTZfD3xc+G3ww+CHiXQvFvgi8
1G31BP7R0SHxNph+J2iaboO+2jm8Ia5pmn2EaacNLMfgH/BOX4uP8K/2fv+CMH/BTvxb4U0
vwp8NvAv7df7Z37DXjuO0jluNE8EfAD9sfxP4g1fwBHp13I6XGm+Dfg58UtR8W2Okyr5xis
dRvIJpkiuFtAAfvx/wbx6j8ZfFlj/wVS+Mn7QXw50z4M/En4n/8FP8A4yDxf8NrLWZdZtfC
njXwp4A+GWneMNK07VLqK3n1XRLfU71F0XWGgiTV7IrfwKbWaCRyv6FdI8GeHPDj65LoOia
NoM3ifxDqHivxHLoek2WmPr/iPUbexs7zX9aaCItqWuXVlpmnWl3qlyz3NxBY2sTMIreGNC
gD+an/AIKJvFN/wVE8ewSxh47j9lT/AII6ho5Yo5IZYm/4LVxrKjswkilR/OiQxBj52GADx
o+7iP8Ag4A8OfAz/gqL+zn+2L+xb8LdRurv9vD/AIJ36l4T/aX8O/CfXdHk0Xxf4w8Jw/Dz
S/EniW9+FZZnb4heDfF/w+8Y6lock2jS/bNL+JXh/TNO1WwhjXSJNR89/wCCmPir46fF3/g
rx4Guf2IPhb45/am+HHwL+Ff7Lek/8FJtF+Cdp4D13xB4S0/4M/tcD9qb4L/C7wlrvjXxh4
R8LW3xlu9d8P3eqa/4Stdcl1mDwNqdwL61tnnSS3+Nf2jvCn7U/wC0r+1b+01+3tB/wTk/4
Kb/ALOv7fvhO7+FVn/wTg8S/Dr4UeFfEngrwr4M+Cuj6jPcW37TGqR/FHRfCXiSP9oHWNZ1
zwj4+8NzW/iXTfCfgmPRrHSL/wASJDd2+rgH+e7exCC5jCzxyIY4pY5oA20I43oeTu80DBm
XcTHP5ke7KED9nf2JP+Ci/wAJm+ASf8E8/wDgod4T8Y/E79jGbxevjP4QfEz4fXkVv+0P+x
B8SLyUyX/xO+CmozQlPEPhC9u55dQ8afCm/dbHVUSS/wBJK6qBDdfvH+2h/wAGxv7SP7aHg
zRv25v2X/gton7KHx3+MUU/iT9oD/gnr8VPEXhzw5YeBPiY95Lp/irxB8D/AB9pOp6l4Xg8
DeNNZhufGWj+DfGsnh240S01dba3v7SMwaBZ/wA8vj//AIISf8FhvhnPqlprv/BPr9ojUE0
wXU91e+BfB0HxJsLi3tJRC0lhf/D+78TJfpIyCeC2tpZZriLZdRW20FwAf6Cf7AXxZ/a4+L
/wvttN/ZK/4LVfsJft/wDhrT9OtNN00/H/APZZ8SaV8fdH06O2gGlad8RLb4e/tB+FvFmr6
rbwyolxqHi7wAmr3M5kNxeXcjSufq648E/8HBGn3F6vhL4kf8Ee5LQzOLCTU/gr+1r4cvoY
UOyOS4Sx8dahb3J2MPNSERqFASK4y2+v8x3wN/wRz/4LDz6vpmoeCv2A/wBsjQNZQW17pms
j4TeN/A93ZM5AgmXW9Vs9DbTZVLAsJry2lhADSqgQFf0w+Hn/AATd/wCDqjwy0U3gvRv2+P
Cn2S1dbOOT9rGLR4IYGAL21tZaj8aFigeRYwoj8iEg7VIw2KAP7F/jv/wSm/4Kj/8ABQTSI
Phh/wAFEf8AgpV8OfB/7M1/PbT/ABH+AP7C/wADda+HP/C07HT7611G38N6/wDEn4h+JtY1
+50VZbaOSPTtR0vxDpRukiuW0WS7t4rmPF/4Le/sifAr9nL/AIN8Pj3+zR8FfBdh4C+HXwa
0f4KT/CfQNHffdR+LLP45+AHstZvteIguNY8VeM9a1LUNS1vxDfOt5rGsatqs9xMGlEEf8p
0fwm/4O/Ph54q0XwJDqn/BSIXPi3VLDT7bU4Pirc/EPwjZXN1LFGt7rHjPT/E/ijw14R02I
uJdRvdV1TS7aC2ila8kZIWx/S98aPhv8QPix4A/Yu/4Ij63+0T4y/bN/aF1n4rfCX9pH/gq
Z8bfEuuyeNU+DXwQ+Evimz+LviTwx4i8UoYbTwSnj34maF4b+G/wT8Haqs2ttoFrqGtanpk
cF88xAP2B/wCCRX7Uuuftbf8ABP74EeO/HlvqMXxs+H+m6p8Av2itD1RhLr3hz49fAy7X4d
/Eay8QKtwnlapq2oaNB4qZcuslp4gtbiMmKaN3K+TP+CHuuWfiv4g/8FjPHHhO8i1X4QeMv
+CsXx21T4aeJtMMT+DfFT2Pgr4caF4x1rwbf22/TNa0x9d0lbS41vSLq6sdRu7V3V1mSUEo
A/ju/bV8a/En9j/9v79ufwh+y18YPjh+z/4W8T/tI+O/GHiLw98KPjh8W/Bej634o1uHSNW
1PXNT0/RfGdrbXmo3N/repyieaN2gjnS2tvJtbW0hg+I/iR/wVB/4KRfD7xi3hjwl+3p+19
pmiR+G9G1RLOb9oj4raqwv76crdz/bNZ8U6hfHzhktEbkwqxLpGrktRRQB9lfs+/8ABQv9v
nxrqV3D4n/bc/a31SKGxgeNG/aN+L9oFe4a0WVj9h8YWpZiJH2M5YxbsxFCAR+kPhf9qf8A
asl0WbXpv2r/ANqifUre8ujE9x+0p8b7izAtyBEr6XN48fS5owPvRTWckch5lVzzRRQB7np
H7SP7S+r6tHHfftN/tLtGl3HGI7f9ob4y2CFG1BUKulh43tlkBQlP3gY7Pl+7xX2v4ej8Ye
PvDkbeK/jh+1JqRm1S4t5BF+1v+09pStDK8ivGE0f4t2CIu1FChFXywMR7cnJRQBQ8U/8AB
Pv9nDxtZMvi+6/aT8SW+pi0fUbDWf24P22r/S75pVaOX7VpNx+0K+mzCWNmSVZLRlkVmDgh
mzpfA/8A4JdfsUeDfF2u/BXwn8N/H3hv4WfFy88LeIPip4K0T9pH9pzTNI+I2rDUI7Frnxu
LT4xxXPihJbK4ubO4tNZuLyzubW6ure4t5Ybq4SQooA/px+G/wx+HPwd8CeGPhl8KPAvhL4
cfDvwZpsWh+FPBPgrw/pfhvwx4e0myHlW9jpOjaVbWtjZwoigsIYVaaQtNM0kzu7FFFAH/2
Q==
</binary><binary id="_11.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD8tP8Ago58eP2cfgb/AMFP
/wDgoZ4Y/wCCj37EH7Tv7Xen+K/jXqGpfALV/Gv7S/xM/Zy1bwz8OFtWlew8PaXomi694V8
W/Da/nksbnwXrGlQQx2mh6dayTxpcXlzbxfDt5+2L/wAENrqacW3/AARg+MVpI8KpEi/8FI
vibFsdSzeb5cnwvZDJMGRJItrqUX9yqOxY/wBeP7a+qeK/2ifG/wAWv2BP+ChHgrw78Yrn4
N/8FW/2G9d+BvifWvDnhyy17xl+wx+3B8TPFHw40bRrPWvCNjH/AMI7f+CHsfFHh+61APYa
3dXWkaAmv2t1JZw3k/8ABn/wUz/Y+k/YG/bk/aZ/ZNj1S513TPhD8RptK8Ma9qMSpqms+At
f0618W+AdTvfLlkijv7nwjrukRaxHCTD9vhcoQG2IAf1MXXwl/wCDbnxz/wAEsfEv/BQX4P
8A7CHxC8UePvBHj34a/BDxH+zBd/tS/GDw1420T41fETxDaaXovh/XvGx8Q6rozeGtS0hdY
8U6R42ttBNprul6Xd6fHpWjavHeafpeJ+wF+yp/wRs/aYn/AGzNS/af/wCCT3xI/ZG+C37E
XhLxJq/xl/aHb9ur4o/GL4a6H4x8NavLomofC3Sta0mXw7p/ifxndz2upy6LZ+CtR8WR3V9
pz2M9vbz6rpA1D+bH/gn38MfjH+1Bpn7Un7JPwkvtR1DVfiT8APFHxmtPAlk6j/hL/GX7LE
1v8X/DkOm2x2LL4lm8L2nxG8M6AkbJLNeeKY7ZDiRhX1h+2v8A8FPNU/aJ/YL/AGC/+Cb37
NHgnxN4B+C3wK+FXhG4+PXhzQ9M+wXnxw/aqJvLvxLrNzpekXN7f+J/D+kX1y/iSwk1WOW7
1jxjrt/q99ZwSaLok4AO9v8A9uz/AIINQXepxaP/AMEcfj0+m2F/fR+H7af/AIKE/EnTLPX
tIgzaacnifSrfwvfz6KNZsYYpPE2maFrl4hmvdRtIdUu7fyZax9V/4KN/8EaLzR7iw0j/AI
IZ3XhOe5e2kkTwt/wUb/aW0yya4tX3RXrC50vUpXuo1Z4Yy4dVikfbtkIdfyh0v9iX9s3Xt
zaH+yN+09rKgxEtpXwD+KuoAC4cJbljZ+E5gPPYhYegkYhY9xIFHiP9iT9s7wc7x+Lv2Rf2
nvCsiHDx+I/gH8VdDdDtDYddT8J2rKdpDYIHykHoc0AfuF8Bf+ChX/BBC/8AEeiaP8e/+CT
X7SXhPw/NcNa3HivwL+3p8afi5f6NHezwQl7bwhruq/C+SezihaWa8+w+IzfSRxCC30++kk
CD+k39o3/gnB/wR01v/glt8S/+Ci/7Bfxh+M/wi0f4X/CDx/8AGD4M/Gn4a/tR/GiSXSPif
4Y0ae30XwZ4n8LePPFWuT6T4juvEbWvgPUvCxh0PxPHqGsJpdtJI1/bSS/5r1/p+oaTeT6f
qdnd6bqFpLJBdWN7BLaXtpPE7RywXNrOsc9vPG6skkMyJIhGGUV/Rr/wbsfBbWv24f2htT/
ZF+NvxnuNF/YK+Gd8P26v2hPgfrHiO20fwn8Utf8Ag3FaeHPDbakbkQfZtEtr7xPpuo/Eae
XULfSZvB+hGfUYW1DTNEvbEA/tE/4Icf8ABVb44fE/RIP2Ov8AgpBc+H/D37VPgj9mj4Hft
M+EPiXcSQ6HP8X/AIB/GXQ9K1Pw5ffEDSbiw0ldH+MHhIeIPDtj41+yW4s9fOs2uotDBrVp
rs18V1f/AATv+APgT9tf9v8A/bo/4K1XHgWWb9n34ueGfhf+y5+xrc69a3eij4n/AAp+D2l
6Rp/xH+Omj6RKlrqGl/D/AMdeO/Cekaf8Kw8dkus+HNB1LxBNY+VqOmy0UAfOH7dJt7n/AI
K3/EO0fy4Zl+J3/Bv7YC5l8uF7e1P7W/7TupyM08gIjsp9Rh0mzuGwsct1LZ2QxczW+7+SD
/g628Orov8AwWl/aRugssY8QeBP2ffEURkICXCT/CLwtpMzQhgrNGtxpjoShkVZYJQSMBY/
6wf+ChVrLff8FbfijJBLJCLfxf8A8EA7CeaMK62t1P8At3fGLV7dJR0M8sOnSKm5WIgkldO
QoP8ALn/wd2En/gsr49Pr8BfgPjnPB8NXp4PTGc9OOtAHiv8AwbC6PYeLf+CvfwX+H1/fav
pGnfEj4OftWeAtZ1jQ9R/snXdNsfEX7OfxKhk1DQNWUh9K1i0WKN9Mv0DS2t+sM0e44Uf0K
/tLf8E2f+CJX/BLbxr8B/g/4D+MP/BT3Qf26dZ8Lz+O/BnxC/YW1rVPiX+0Pr3heXUTpdz4
v1zwto/h5PAuj+HNZ1Cwu7PSLTw3pdlcXkVpdz27XUtrJfD+Y7/g32vLnTP+ClHhbWrJp0v
fDv7M/wC3Rr1lJBczWpS80/8AYz+OEtq7TwPHNCEnWMrLBLFNHL5UqSK0amv2f/4JY/tc2v
hz9lb9gz/gogl3qF/4t/4JH/GjX/2Ov21dP09ZdS1jUf8Agnh+2Bq+r6j4J+KWqxW3malqV
n8FviP4j1aHT7K3ULELA3EpEliSAD7Q1r9pdvhv4c1fxh8UP+Cpf/ByP8HPhvoVoJfEXiH4
u/sJz6TZQWDyQ2rOvjy8+H+o6Z4elaWWJI9S1LyQks8SrI07gP8AU/7GfgDwx/wUt0fxtrH
7G/8AwX8/4LH2Nj8OdL8P6149k+MWjWvh60sbLxCuryaVeaZ4j1LwH8PvC91apHoWpNqUWi
a7rC2sNlNe3rx2M0c9fov/AMHG/i7w5rv/AASvtfFc2vtq3wA1r9pT9jjVvjDeeG7oXmieP
f2fNX+MfhDUPEEI1OwuhbXfhbVre60DVVvoJ5rS7+zQQvtilMqfP3xO+MHij/gsr8Qde/Yf
/Yb8Tt8Fv+CT3wMvLHw3+1/+2N8N7i38JWHxysNL023vtX/ZJ/ZiurCy07TtK8HxaNNbWvx
P8e6YY9HstKSeGU/2DPplp49AP84f/gpHpngjT/23P2irf4d/tNeK/wBs3RYfH+pHV/2mfF
3huLw3q/xW8XfuU8YeInt7bWNeh1KxHiM3tjYeJlvli8UW9vFr0Ftb2+owJWP+wj8Dfir+0
d8ebX4SfB9b668Raz4H+JPiHxJ4e07xte+A7zx38Lvh74J1j4h/Fj4d2ur2mYby88a/Dzwr
4i0PTtB1IDS9c1G6tLO/YQ8j7q/4Lz/Fj9ir4kft5a14a/YF8GeFvCX7PvwD+Efw+/Z00fW
PAdvb2vhT4ieI/he2rW2veM9Ja1CHVrMQ6jZ+EIvF17Jc3XjGHwoPEJur6PWILhfmn/glB8
Bv2jf2lP22vhT8H/2X/iJN8IPiH4utvHOna/8AFz7RHZ2fws+EV74H1zSPjR451C6mkgjW0
034Y6t4msZYUuLe6vH1OHT7S5tLm+ivLYA/2Ev2GP2jf2Yf2pP2afhh8Uv2PfFvhTxH8BX8
HeF/Dng3RfDA0+xn+HFr4f0a3s4fhp4l8MWTed4J8Q+C7D7Dol74Sv4be40xLWKWFZ7G6tL
y5K/DT/g2i+HHwv8ADNr/AMFIvG37Lvh7VtD/AGI/EP7T/gX4Y/sv6lqkhlHxFsf2evhNpf
wv+IvxdspnSCS/i+Jviizg8S32qfZYo7rW7jVbYt9qsbu2tCgDxv8A4KDTz6X/AMFU/j0YI
1nF744/4N6ddnMp8uKCS3/b6+J/hSG3MqhpAsg1f7V58ah0aErtZS2f5g/+DvOyFv8A8Fiv
GVySG+2/s9/AaccsWWQ6VrtoOCFCDZpzkqpZcsrfeZgv9OH/AAUVhvL3/gqx8Y7m185IdM8
ef8G8un6ssMsaNPBff8FBPifqEc0InZRJax3UNlDI6KxWYqoKyuFP8z3/AAeBK6f8FgdZBG
0Tfs2/AqUdMPsXxnFv9eGDpzzwe2KAPjX/AIN6beC7/wCCg95Bcu8Vt/wx9+3a13NBsNzHa
3H7KnxLtZHtt2QLiMOzxiTCc55DEH+j39lj9nHw3+zP/wAEsf2Hv+Cp+jfDG28cfBfx3+yd
4g/Zh/4Ky/AbQ7BZ3+M37HfiP4j+LvCdl8eNA0mFbc3HxZ+A+/Rta1a7jZbrXfB8TRjUtIf
SrjVbj+eD/g3T0uK//bs+Jcsqr5+n/sG/ty32mBctcTXk3wF8SaO0VqiEvJcC11G7ZIlRn8
vzXCEFWH7ufsHf8FfPjd4r/wCCcP7Gf/BKD9mD9iH4jat8Zf2jvg78Uf2Zvhb+0d8WdQ0bR
/gDezWt/rj/AB88e6d4fSwvJ/G/hD4N/D/xRrGseKZLrVLO3tdQ0yCLVdNumBtZwD0v/gnL
+0z8EPjF4b/a3/4NtPjd+0F4G+Ovwb8b/DnxboX/AATj/ap8P6/b6za+K/Afi3w2nxM+Fvw
71OZpHhs/Hvw4jvfD/ijwjoNyY7zS9d8P+KvhlPBnS/DNhK//AIJl+F/2kf2yv2NNL/4J4+
PX0H/gn3/wTm/4J1a14/8AhJ/wUj+Lnhjxtb6D42/aw+KWheOfE+reM/hboHjq4i0i0+Gvw
x1DSZ7LV/jT4zn1G61PVk1a20fSrj+y7zSdHt/yJ/a5l/YdsvC/wS/Yv/Yh8TeCvgF8Ff2L
da+KfjbVv+CuPi74feIrzxL+1F+3X8LPAFv4wl+G/wAOviT4NgOq+F9C1bVEgj8Cxi/vbC7
vYPDWoeE9Pn0nRrLV/FPofwQOvf2jeePP+CtvxI+LHxe8UftZ/Gbw7+0h4M/4Il/s1W+p2/
xc/a0+O3ifRtKt/Dvxg/aS8B+EjBpPwe8F+LLTSbLXZPBviVrLxf42Aj8Sw+E9P09YotYAP
x5/4LOfG39jn44ft4fEHVv2C/APh/4ffsveBfCHw8+EHw5g8KeHF8LaF4rt/hn4bg8P3/jj
TtI2wXkll4kvoGlstX11H8Qa/Yw23iDWnbU9QuC3R/8ABDX9j7xr+3V/wUF8Afs5eEfjb4n
+AWleLPBnxEufin418F6rqWk+LNW+C9t4cmtfib8P/D8umzW7z3/xB8PahL4XlhvpW0qGwv
7vUL+01COwGn3XnX/BYnx98UPiR/wUG+NviP4yfAL4XfsufESG2+Hvh7W/2ffhJrGha94c+
E1t4Z+HXhfQtB8F6tqnhqRtDm8a6L4esNKtPGkFhDYrYeIY77T7jTdOvLW4s4fp/wD4N0v2
yv2fP2E/+CmHw8+OP7TPie78DfC+88C/EP4a3HjWDR73XLLwtrnj6x0zStG1rxBa6XBPqdr
4ZspllGtapaQXj6dDcRXT2jW8dxIgB/rd/An4HfDb9m74UeB/gh8HfCGieAvhZ8NPDmm+Ef
AvhLQLdrey0jQ9ME7RiQsTJeajeT3E9/rGq3Zl1TW9autR1nVbu6vb+RkK9H0HxFoPivRNI
8ReGNZ03xF4f13StM13Q9d0W9g1PR9Z0XWLRL7StW0vU7N5rLUNP1GylivLO7tZpYbi2mhn
jdopY2YoA/k0/wCCgnkT/wDBUn9oDzPKaa31D/g3m8qJtplidv8Agpp4naRRypOElQvuVpM
SRlWVeD/Mh/weFzF/+Cv1whVMQ/swfBKJSN27LX3jqbc3zY3/ALwqMgLs2/LuG4/0rf8ABS
FV0D/gpt+0tqK5uZP+OfTxBGHATy7fTf8Agpf4j0eTTFceZtF1NBb6g10VQxtC1uLdxIJh/
Np/weIWP2T/AIK6i6ErP/an7LfwSuWRolVYfK1b4iWIRH3MZN32AS79qMpkaMfKuXAPEP8A
g1Sg0bWv+CxPwf8AB3iGxsdT0Pxt8Hf2l/Cep6XqG57fVLDV/gx4mm1OwkhDL5sV3punT21
xEM5tXuG4IDL+nnwfbwF+1n/wUv8A22vhF8FLt/2X/wDgnJ+xF8L/ABp8AviB8U/C17q2nW
X7O3/BPP4S674j1v46eBPhL4iu7/VdXsPiT+2t8Z/+Etk8V+N9tz4xt/hWni+w0nUNUtbmX
Tx+H3/Bup8T7f4S/wDBZP8AYS8QTSrCniT4p658MJ5nlSCNU+Kvw/8AFXw9tYneUbHabUPE
VpHHEMMzS7UcSlFr+mL/AII5fsi23jOy/wCDkv8A4JS+LNXh8JftB+NfFut6Jp/iTU7GSwv
dV8G6zN8VNJ8IeJZ33rfzeGG1fV/DWtalBC0tsml+N7eeKa6j1KF5QD8TdF0P4sft0ePv+C
hHxp/4Jh/sO6vb/sLJok1t8RP2e/COg2/hjwJ4G8H/AAf8P+HIvgd8V/h9qV5rIe+/bBsr7
TNZ+MEmgeArS716x0e58VeHr1tY0zxxqS6n5J8L9E8dfsh6R/wSk/4K8/s5+KfFfj34o/G/
4pfG74X/ABktPHuox6xf6f8AtUeG/GPiHwhqlvceI9V80xaN8VfhJ8Q/D2sQPrM11qkOoaJ
rmqXV6zSpJb/1O/8ABOj/AIK8fso/8Eof2EvAv7CXxz/Zk/ad+HH7bX7PeleLNA8cfs2eF/
gB4k1jW/j38U73xNrkk3i/wT440aHUfB3iTSfG8raezeLte1e3t4dNWK10GHVdPtdNt7z8j
/jP+w/8T/hN/wAE7/8Agk3+wx498HanoP7YH7bn/BWDxV+1xB+z0J3/AOEq+Hfw71/Q9H8B
3EfiTTIxFceFLPQ/Cf8AwjGr61FILKDSbmXxJJJcrN4f1oW4B/KV+05bvZfFnVtI1vRvHGj
/ABV0WOTRPj/F8QtQn1TxPqX7Qenavq1t8W9Zubq5eS5ZNW8VrdXaxzu0yTSTBiSc1+xn/B
sn8BPBHx5/4Km+DLP4teGfDHiX4NfC/wCC37QfxN+L2n+OLLT7/wAIf8IVD8NNV8B3X/CR2
msRS6a2npqXjnTjPJcJ5lnH5uowNBNYJcwcd/wcp+IPAfiT/gtX+2T/AMK503RNMsdE8R/D
3wz4hn8O21vbw6r4+0P4X+DLTxxqt40EgS78RSeJRf2viC6kEN1Prtnei6ElyslzP0H7Kfx
hs/2Uv+CfP7Yv7Onwo8F/F3Tf+CiH7XfjHQP2ffjDLqXw813QtR+DH7ON7BCfC3wb8Lrq0l
lrWsfFX9qHxvrt14duPDOj6eNQg8L6dfa1dLLB4cgW5AP7rv8Ag1t+O178Yf8Agmx4h8HWt
3q2sfDv9nL9qD42/A74JeJNauLm5vtX+C1jqGlePfh7avNdr9oMXh3RvHsfh6xikYm00rTt
PsUSKG1iQFfeP/BF79hab/gnR/wTu+BH7M2uLbN8R9M0u98e/GO7tGjltrj4rfEO7l8QeK7
KC5ieRLuDwqZLLwNBdh8XUPhaO5iRLaa3FFAH4tft8aXeax/wVG/alNwimHT9a/4N4oPImc
Cc6def8FGdS89IFkZoWtRqMrpdTzzRxQ3DxK7FZDIPxE/4O5Pgfp/xi+MPw1/4KO/s/wDiz
R/jD8C7yx1D9j34x+IPBd3DrNr8IPj38FfGfjCAeEfGv2YNdeH73XYNR1XTILbVYbNRq3ha
ZA7rqekSaj+p/wDwXZ1z45/EL9uTwxff8EpfCOu/tPftE/BvwV8EfFH/AAUN+D/w70W18Z6
FoPhn9mH47eGP2gP2TvDnjrUorzTdWh8eX/xBvfGban8OvBd/c+PNe8HadG93pVnb2Bdvw5
t/jF4E/Z81a01fwl8IP28P2lPiN+2h4k8ap/wV5/YW+Of7Kvi/wJ8HPjLdfE/xRq3jq9174
Ex6Xd614h+HvxL+B/irVLiD4WeLJbfVfEF9qttpXiV9R8O2U+veFL4A/lR0DXNa8Ka/o3iH
Q9V1bw/r3h3V7HWdI1jR7u403WdF1fS7uK7sdT0y9t3huLHU7C7giuLS6hkjmt7iGORHV0B
H9jn7F/8AwVE/Z5/bn+Ivwr+Kvxu/an8S/wDBMj/grz8O/DNt8LvDf7fmj+F/D2v/ALOf7W
XhCzsGstG8LftbeBNQFl4ct9evbO007TdR1XULrRtBnuLW21bT9csrm10Pw3Y/Ov8AwUr/A
ODXz9qb9n3RE/aE/Yh8OfEj9p39mzxV4b0/x3Z+BNV8Nf2T+1P8HNH1uwg15fC/j/4YW4bU
vGl/4fs71LHV9V8GWJ1S01CC5tdW8Laa0DSS/wA5mn/svftPanNf2mlfs7fHnUZ9JuZbbVL
Ww+EfxBu5dMu1ZoJ7fUILfw/I1ncK0bwzQ3KRyAo0TrlSoAP9SfS2/wCDmfxjHpyfDX44/w
DBGr4lfD3VY410f9oTQNH+NN5Ld6bO0Kvq1v4b0mbWfDl3qdsk0tzaxade3OjXCxhJlDMvn
fHP7Tsn7Pv/AAQM8DeOP2/v2uvj3rn7f/8AwWX+O3g3UvBPwU8Q/EU2ll/ZF3qOnyaMtt8J
vhVbXE8Pwp+BXg2QsfFHiAKmreILWG58I6Hd6XceK7vSJP4OvhT8Gv8AgrN8MVTTfgl8LP8
AgoZ8OYriVGWx+GXgr9o7wbbTTXkgiQ/Z/DOm6ZbyPcyyhFJQmV3wNxav39/4Jnf8G8v7Wf
7WvjC5/a0/4Ku+HPj34O+Bnwss9U1/UPhZ8SJPHOr/ALV/7TTeD9Fl8QN4H8OaDrt43jjw1
4Ou1gNk+o3k1hrWt3VydB8FafFdX914m0sA+BP2Gfgp4+1Dxh4D/b/+OXgOb9or9rT9rH44
6l4f/wCCcPwB8dRW1zD+0h+07q/ip7nxh+1T8ZrC9kBk/Zs/Z98V6iNSuY7tLbRfiR8R2tt
CuL+z8CeCvGkkX6I/E39gD9pmX9lb9o//AIKefBT9pbW7nxH/AME8v2irjxxbfGa6WXXfEX
7a/wC1R8PvHdlpX7XH7XM2s38062ngD4aeL76bwF8AdHvNGvrTVPh58OPFF3fWWmah431lt
R3v2b/23pPAvjP9un9rf4s/sT/tqQ/8FANb+DXjX9m//gnR8GPh9+yN4tT4QfsJfBfTfh9f
+FvhNpPh+/nu9G1XwlqMH9p6fpet654f8LXGswWWleJNWSa9vviDrav+sf7ZM+r/AAN/4I1
/sQ/8EN/2bU07Wv24/wBrn4M/BzwH43+HUcCW+pfCTwB4htdP+LX7T3xd+Mkcmw/Djw5a6t
f61Z61q/ipLSeLSL/xFrRWT+w55gAf0Cf8EuP25/Ff7XHw18f/AA4+PWkeGPCX7ZX7Lmu+G
PAX7TPhnwVcm88CeIZ/F3hi38W/C745/C6+OWvvhT8ePAstt428HSy7Lmxc6to88Kx6bbz3
JX54/wDBDax8HfEj9qj/AIKM/tF/Ba5v/E/7M2g+Ef2HP2E/gd8W5LQ2mkfGy5/Yj+EHir4
f/E34heHnXdbar4duta1bw/aaFq9lLLaXNrHN5MrDKoUAfx6fGj9of9qT/gnl/wAFVP8Agp
n8Df2Of2pPjd8F/BEPxn8VeL9ZNhrXhjxbrPjHXxFZ6ha6h4y1H4geE/Faa9c2B8W6va2V1
NbR3kVq1ur3Ms8P2h/Dvil/wcP/APBZ7wfrOqeHdJ/bt8eG10e4Fva3d38O/gVNqMqrpnhW
6Ml3dJ8K4RcyPJq94G8yLy9pjKxq8avRRQB+iL/tvf8ABRrxH+xnrP7T9/8A8FI/2zbf4iw
/Dy/8dxado/jzwRoXglNXginuVtk8L6P8ObK3TSS4CGwWdVWIBI5IwAa/Pzwf/wAFaf8Agq
t8WtS1zwb4p/4KNftY2ekeCvDGleK9Kn8IeO9H8Fa5d6lqzyfaYNc8ReFvDOl63remIo222
nahfTW9uOY1DhWBRQBnfEL/AIKbf8FQPg94Um8T+F/+Ck/7a+o6kfF2j6KI/GHxpv8AxdYL
Z3738M5Wx1zTrq3WULCjRsF2K43GNuAP0f8A2mP+Clf/AAUz/ZB+FPhzx/8ADX/goP8AtK+
JtX1zRdR1G+s/izP8JviVpX2mytNEvIDbQa/8K3u7SPfqNzFJFb3saSwlFcMyB6KKAPgr4d
f8Fx/+CuP7Xa+LPCvxH/by+M3hPSNL0i1RD8GbP4dfCLVLpNYkvLS7Fzr/AIM8DafrqOkMa
i1nstRs7i2kzLFKJPmH7ef8G/f/AASL/ZV/bNtf2l/j3+1Br37QXxg8TyeKNK8C+MdC1/47
eNtN8NfFXw9ren2niS9svi1L4YudC8X+P7V9X0uwupNL1zxbNod61rB/amlX7QwtGUUAf3Z
fDX4a/Dz4OeBvDPwv+FHgnwx8Ovh14K0e00Pwn4J8HaPZ6B4Z8PaTaCQQ2WlaPp0cFlaR7m
eWZ44RLdXEktzdSTXEjyMUUUAf/9k=
</binary><binary id="_12.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEcDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD9Pf8Agu7/AMFw/wBoH9jz
x7qf7I/7DvgvT0+MnhjwF8Pvih+0b+0f468KP4g8CfsyfDX4leOfC/gTwfrn9h3NvcaRq15
qGr+JbE6xrXiGLUfDvhq11SygXT9W1O4mGkfFv7cuq/C39hrUPBnhP/gpf/wXa/4LB+Jvih
4r8O6V4tguP2XPh3afC74L682rWvmJN4F1jS/hfq/w+voLaEzSS6bpPje71O3h+zXWo6dpz
zQW0n6O/to/C/4SfB3/AILAf8JF+1Nomn6t+x1/wV7/AGL5v2C/GPibxMxsvDng/wCP/gPV
n1zwP4J1rxXsaHwyvxc8F3U2n+DLmW4t7h/Hmii+trhpLCJrf8BP+ClPhr/gqz8Cfhx8OP8
Ag348Taf8K/jp8B/j98VNA0D9i/8AbD+Luo6RoHiLxH8JPCevW2v+G/gDr/jTxNdjw14M+I
/gfXdN0nw9qF/Ncw+M5vD0Nh4W8Grq2j+IdGkgAPfdL+M3/BI298MWvj/4n/tIf8HIcXga9
0+11GP9qT4g+Jv2j/Dfw4tNIglt4Yboa74BsIPDY0+2mvbCwn1I+E7y3lutQthHdubhGX9U
vjJ/wT9/4Jvfs+/ssRftjfFb/gp3/wAFQ/B37NmueCPDnj7R/Gmp/t9/EpG8daH4w0O31/w
Xpng/RrzS18V6/wCI/GWl3Vomj+GNDtE1y4Ny3n2lusFzdWfw7+3V8C/jD8L/ANmnwx8Yv+
Dgn9v/AEDR/wBnTwXD4d0j4cf8Et/2FtMvPBPg744eJPA1tYzeEfhrq3i7U2tvFnxChVbCz
bxTM9lPovgq1Uazb+NdBjitiv8AFv8A8FKP+Cn37RP/AAUn+KmmeKviRqFl4J+EPw6hPh/4
Afs5eC7pbT4V/A/wLZ20Gn6Ho3h7Somis9S8QDRrKystb8VXVsuqai9nFawRaZottpWj2QB
++fhX/goV/wAEAviJa6ta/E/4i/8ABdf4dfYL54LKz1D9qzxb4+svEemBpIYpm+x/EbUWsV
e3WFpbO5s7aSIu8CXMyRK8vTWX7Tv/AAa8wXyy6P8AF7/gsV4P1P7O9uvinS/it8TLe/tNP
dC0mliaPxnqc4sZJD5kkI02VWm5MvlZB/i5d5JGIeQvyzcvlcnLsV52gsSemMscDk1JA1y8
kMMBYS7z5IjASQvKAMK4AclxgAFjnOFHPIB/ft+zL4a/4N8P2m/Fen+CPgv/AMFlv+CnXwU
8d+J9RtNN0fw18R/2o/iN8HX1jUZ3hhtrG38S+OfAVv4Kvb29mkjhtbRvFZvLicrb2kMkxj
jP7c3v/BCDw18M9G1nXvD/APwV6/4K6/DLwzoulX+veI9V1L9qvwrrWh6fpWjWdzfarrGqX
/iX4dXs9rYaTbwyXV5PLdpawWo3gtFJHMv+SmslwjraPcbYvM2/MwlgQO4YzR53LgkCQSR/
Mw5Vjnn+/X9gX9tv4z/tO/8ABrJ/wUy8JfFXxXrXijxR+yx4B8f/AAS8K+PdQ1K7ufEerfD
LU/CHhTxBoGhavqU85vr5/DdvruteFLa7uJ3kn8MQaRp8qyC0bzgD9Of+Den41ft8ftFfG3
9qf4k+Mv2nvjX+0D/wTH0U+JfAH7Ini/8Aac0L4fWnxi+NHivw94v8O2Op/FHSNV0Lwtovi
258IaBothqem6l9uvpNEbUvGek2j2Z8SadrCaWV9vfsPfsr+JfDP/BSn4nfHDQ/ENnoH7PP
wR/4J6/sxfsgfCP4I6ZLe2uh+D9X8VWvhH4zeMNX8O+GIDF4c8O6bJbaF4civJ7K1XUPEGq
6jcyXpC6RHJcFAH4R/wDBZ3x7H+11/wAFm/DX7GP7Y2vfEbwr/wAEyPgJpXwf8EeLPHXgPW
T4T0D4QftRftTfCTxbq3wL+OHxK1uyhnkaNfFS2nhHQb3xAtp4R0j7FcwXN1Yf2nqLaj7n+
1H+0l8Pf2c/2VvjX/wS/wD+C9S6n49h8BfCrVviT+wv+2p4L0zV1vf2q9M+H9rBb/DHVfCu
u2FzqWofD39r74f6tfaLpmrx3l9Hoet6VJd3Guatf6DefbfFv2B/wUss/g5+yb+3H43/AGs
fi94b8OfHD9hD9rP4C/Dj9jP/AIKp+ALGy0/xpqXwFvobzVL39mP9pD4h+E9OmvfEekeC9T
0vWtU8H3WqfYrW50aHTtM8R+HLq41z+zopP40P+DhLQ/2mP2evHXwL/Yv8X/H6/wD2lf2IP
AnhG++OP/BPn4ma3daP4l16b4J/FhdI0yLw5qPxO0+Nrj4gR+Bk8J2vhbS7ia+vLY6JHpOu
WBgttajsrQA+M/hJ8Yvj/wD8Fdv+Ch/7C/wy/ba+N3i/4yadr/xR+CfwAXVfGWsafps2l/C
WbxpZRa/o9jJpsNhp9v4i8RaYdT/tPxHPDL4g8R6/eQahq9/qF/5Mx/uX+N3xL/bZ/wCG6v
HP/BMP9h//AIJxf8Erfgz4c+DPwl0jx58DfEn7WmgahrR+L3wbg1Gz0Kbx18HNM8EaHY6Td
Hwtf3aWXjDwhcxazr+g3m+61/VXuL7ef88T/gn3+z7H+1T+2T+zP+zz/wALA1L4VXXxh+L3
hrwFpfxI0hbZ9T8D67qkssnhzxNp8cl9pcz3Gl6+um3CRwalYXtwV8jTblL4wFf9Cb4TeMP
jb+2e9t/wTq/bQ8W237MH/BdT/gnTff8AC0P2M/2qYrd5NL/aD0LR9Hk02y+KOhT3VrBB8S
vh/wDFTw7HP4a/aK+H0MN3ba9ot1e+MP7Dg1nw5rmieGwD6Hb9jf8A4LH+HPDc/iHx74N/4
N3vF+oWZBmtPFn7Mfxj0DRpSiAW1lP4vt7WzjtJ5pilvC8uhpFG0wIaQYU/MXhr4w6H8Wvi
944/4JX/APBXT/gml+xp8GfGP7UHwK+J3iH9mr9o/wDZX0LRbz4IfGY+CfCms+IL3TfBHjO
/06fxP4a8a+GNL0yTVvD+p2/iaDWLPWdHttL1Dw/pkuv6Amq/PXwR8PeK/wDgvh/wUk/aG/
Zm/wCCsWh/E74KaX+wl8CPh9YD9hz4dfEvVfBnw58T/GDUNTj0P4r/ABlvtU8MyQ6x4p8K3
l3LomqeCbyLUpbm28I+KvD1ra65eadaXLa18YfHr9jzxx+zH/wWZ/Zb/wCCVv7NnjzxRr37
KXwn8Tz/ALfvgHwx411rUPGfiX9njR5/hJ41m+MngTTfGF7JFqFv8OvEOl+AVWxsLowm91n
X9Ke8nu9avZ59RAP4hr6NI9SkiV3lijuGjjm4lkngWZhHPgKu9po8SDj5twKkKVA/sK/4JA
vNcf8ABt5/wXi0xXMEdrcWOqC4KlRI9x4B8Ly3VpzhRI0emJbvGMvG1wA2cqD/AB2Xrbrhy
IpIAMIsMrMzQiMeX5QZgGZYipjXIBCqFIyDX9hf/BJCZl/4Nsf+C78yMyPJr2mIzAsUKz+E
/BUciqoIK70ldGJZsqyhgQuGAP7vP2I5L3/hc/7VcV/DHbzS+F/2M9RaCJ2lFrJc/s0+HLO
5szOZXE/kXOmTMkwSPzI5Vz5hUtRWX+xFMJP2k/23Id7s1lof7EtqyMwKxsf2Y9DusRhflV
WFyGYDjeWYcMKKAP5mf29Ln4ufs+/8Fnv2+/8Agov4fl0/xj+yr+zdYfsJfs7/APBQL9nzU
9LuNV0/4o/sqftQfBe10bxV4t1PRnhv9H8S6d8NdTt9G1ZtJvtOa4huFjvku00m21m3n/np
/wCDlr9iTwT+wT+1p8I/hJ8Fvif4+8V/s5eNvgtcfGf4GfCvxdr19r2hfs+eH/HnxH8Xp4h
+Hnw6u725lK+AdR8QaRP4l0WzEEF5ZR30dpqVzq91bHU5/wCsr49/tC/ssaB/wU3/AOC2H/
BP74/eNYvCnj//AIKM/sufs8eHPgrBrOnFPCWsa74d/ZC8b+FZfD+qeJZEk0/QPFc+p6ppN
94Tj1Ux2Oq3UX2G3mXVX0+2v/5Kv+C/PxHv/jN8Lv8Agip8W9XuZbjWPFf/AASc+DGl61Nc
3Ivry717wd4s8WeHtb1G6uTtLtqeqWt3el3BnErzRz5kDmgD8ff2J/APwZ+Jf7T/AMCfAv7
Qnxd1f4A/B/xf4/sNC8Y/GfRI5Df/AA3jv4bu28P+MwzMYobXQ/Fx0CTUtQJtYtL0+Se9mu
4Ehe6tv7vfEfg/4qftDa18L/8AgmB/wUY+JcHwI/4Kg/AIRePP+CQX/BWrwfcXNn4R/ae8O
6DDZXWh2L+NLdkfWfE2s6RFp1j488IS311qfiKe4h1CO1ufGVuh8efwv/8ABPvxh8EPAP7X
XwU8U/tKfBbUf2gvgBba1r9h8YPhRoVpdaprviDwFq3hDxFpHiLWNK06xkiv5NU8C2Oo/wD
Ce2BtLjT5Fm8MLLHqNhJG17bf3L+LvCP7PHwY/Zv+En7KH7Z3xi1D9pj/AIItftMXum+IP+
CaH/BTHTNajk+Ln7A3xRjjv73wX8OPH/jezhnvNCs/DzWclt4G8cqmnWWkpo3iLwJ408P2G
lWep6H4TAPO/wBrH9sTWpfhpc/tofFDVfB/7En/AAXl/wCCQl/4U8BfHHwJq5hs/DX7dHwg
8Y6xpHhuHQ9D0nTlt774nfDX4xx6jB4i8LNpkF/F4H1DWdSjivdP0LV9F17TfuL/AIISXWl
ftpeAv24P+CyXxe8b+C/Hv7YH7Q1n8TfgxrfgPw5HeQ6V+yl8Jvhh4bY+Efglo1jq73GqWz
+K9PsvDvi7UL++nuTrOh2Hh2eK9udWi8XS3P5E+HPi54e/4KkXHwn+EHxAvNH1H/gql+xV4
r1P4lf8Etv23fih4Cu/Bvww/wCCrHwb/Z5+JN9faF8PfGlh4kt4P7Z8SeMB4RubnSttzqNt
f6supatbahpt7d+NNO1jjv2K/jZ8T/hF/wAFTPEHxU/ZR+HPjXwh+yH/AMFS7D49fC79oj4
BT6BqFrB+y/8AtSeDvhv4s1747fDLxJawwtp/h7xx8BviKLn4j+ELmaysU1z4CfEWLS4bXT
rmPVrfQgD+K+7kMmoyyNj5rp3I4JBeZndSQSCQ7Nk7m9jjFf13/wDBIiQL/wAG5X/BercCy
Z8FKF6gPJ4Y0WMOFLKoO7YxYHcdoJD7VU/yEOGR4y5IARCjoQcoCQGRuN2GDAZPylSmRtwP
63P+CRl9JJ/wbt/8F9bGExiS3g+Fd40jF/s7Q3+nW1vNFHGV3rcLDp8qhmJRpnhHCIzsAf3
WfsG3Qf8AbC/4KEaagfy9D8Kf8E/dNaSQgtPcN+y/FevOWByzNb3dpGzOquWiI5QJgrnP+C
f16ZP27v8Agp/YbJ0it9D/AOCdF/ZeeVLCx1D9ku2t40lKMyvdpc6ZefaJFAVlaEKWC5BQB
/On/wAHY37EnhX4RfCLxr/wUU8OeI7mf43fFb9rz9lm2ttTaK007VfhZ4d+G37Ofj/wDaeG
vBOs26tqGo23iLW9O0zx5q7XK2radq1rp0tqrfZw8n85H/BePw1d/Dfwz/wR2+EV88X9peB
f+CP37NWpaxB5YhntdU8d+L/id4mubW4tyS0FzBHcWqzhlSQyiYszg1+z3/B2v/wUStv2j/
if8LP+CZfwW0PUdXsvgp8YPCmp/HH4gLatNoDfHnxX4UfTfA3wl0XVEjktp9Q8L+HfE+r6r
4pL3LPLrV3BpcMZl8Naoa/Dj/g4U/Yr8MfsD/tveD/gD4S8YfF/4gWcP7LnwY8W6t4s+M/j
y4+Inie/1/UpfE2iaxFpmqXNnaS6H4S0+48PR2OheGElv7XSUjkWC7eOWOOEA5v/AINyYLG
8/wCC0H7CdnfwWtzbTfEDxuk0F4F8ifzfhB8RY1ikR3EdwrBvLWCRWWbzpIGjmWUIf6vv2+
rn9nL/AIJQ/tfeKv2L/iN4T/4WH/wR/wD+ClfgHXPiN+0d+z5Z2Gqazb/sF+P9W+IGi+CLj
9ov4fi1S9u/ht8NPEXxB1rwzrNhpccWlaZp/izTZ7nwC0WreHtD0m9/hI/YHtvhNqX7Y37M
Oi/HuTW9O+C3iL44/D/wr8R9e8O+K9R8A614d8L+LPEGn+HNQ8V6d420p01Hw/e+DJdTs/F
EF/aE+SumzLdxzWcssT/1vfDn/gm7+398J/2+f+CuX7KHwD+MPw3/AGsbPSPgT8JtN1X9n7
9trWNW8Ya/+19+yN8UV1zUfBGj6H8V7q8hvfAPj/4L37xaZo/iKy1HwzpK+OL/AEvU1uNNh
a1ZAD9NP2D/ANmXwH+2p+yt+0d/wRp/aL8WW6ftJ/8ABJ/4paev7HX7U3gedLP4ieFfhd42
tx4+/ZK/aM+G/iLSWtZ2sItKksLDXdI07UJdK1zwbJ4WjvZU1H+ytQtvmL9gT9qH4l/Bn/g
q1+2J+zP8f9L0bwh+0b+0h+yd8X7f9p/4eaFFIPBusftufsvfDfWNX0/9qTwRaHTLGwsvCf
7Vf7ON5dfEtptGj0qCXxTrvjDTJobeOws7Q/LX/Bth+1Hqd3/wVS8JfCT426jB8LvjB8M/2
BPG/wCxr8R7Dx7q2lafrPxX+IPwV/aGQ/C/wwhub+N9V8a/Dr4djSfhnDazCXWbvT/hukFi
Lq0iNzL+mX/BUz4Jadqn/Bxv+wd8Rfh3G9l4zsv2FP2jPih8d57GNo/sXw3+Hfw++O/hrQd
c8SJbgXbQ+IU1mT4fx/bQy3Lpo+l+c9uqhAD/ADP5pWnkaV8b3O5yM/M5OXcgk4Z2LOwGF3
MdqqOB/WR/wSOu/sf/AAbv/wDBfiTCjzIfgvaBtpLsb8iy2Ej5mA8/KDohZ2PBav5NlVGkj
XJRXMaszAHbkhXYAYyobcR0OBg85Nf1nf8ABJbSdasf+DeP/gvtq13psx8L6jbfBnTdJ1Wa
KeC2vdf0xkm1qytZXiEc1xosGsaBPeRJIzRte2gZQlwrEA/uD/4J6XMk3/BQf/gqzbSrsfS
tA/4JraYUIKum39kf+0GVwSTuWbUZVPTG3aRlSSVz/wDwTiuZZv8Ago9/wVot2keRbLwP/w
AEt4ZZXfc13ey/slavc3F/IuMpPcQTWkEgZ5GZbSNi+CqqUAfxafs3fBz4u/tv/wDBKH/go
t4v0bw9d/E/9uf9j3/gqb4c/bu8b6XaWUn/AAknxA02PwZf6P4w0Gw0+KS51TUptMXR/iZ4
k03QrGKeeVdOXTNJgvL+4ghT6f8A+DiXRfgl/wAFa/2TPgL/AMFb/wBibxh4X8V3nwY8F3v
w0/au+Fdxq2maV8Xvhv4au9YtvEFhceKPBN3OmuNL8NPGPiDX9J15rWG7il0LxHpfiPR59S
0C1v7yy9x0jWfjz/wQ3/4LQ/tz+MfDXg/XfiF8DPj/AOI2+Neu/AHRI4rbxj8bv2dPG2pXX
i27+Lv7N95qcgj8f/GX9l74meI/FekfET4awK2tal4L1S91LT7eDw2j6zpX76/D79kz/ggD
/wAFjPBt5+0B8Pf2fP2ZfjTrWuvJcePtS8IeHbz4U/Gbw54k1wf8TSP4uaB4Kv8Awd450fx
fbXVxO9xfeMoLtpr2Ge/07UdRt9t7IAf5C4JikWOb5o45CXj3GRATgPgRyICSFAYpIpO0Dc
CBj97vAX/BZz9rDxJ8ZP2H/ir8E9a034Xft3/CD4Xf8MZeLf2h/F3ivwtB8M/2hfgxqmrLB
8KovjppHjOwsdC0/WfBM2pf2frXjDxH4gvNEuY9D8M+K7yXStS0USD9NP8AgsR/wap/Hr4H
+OPEHxm/4Jp+Btf+PX7OWqxR3kvwX0vV7jxP8bvhZfQwW631lpNnqs8mt/FLwxdy+Zf6Zc6
Zcaj4xsorlNPv9N1BIY9TuP5OvF37O/7QXw+vX0rx58C/jF4J1LzPKfT/ABd8MfGnhy+Equ
ymP7LrOh2dwrh0dCoQNuVlIypAAP7N/gB+wl8c/C37Gfjb9kr4g/8ABD/4q/tb/tl/HL4ke
LPjVF+3u/x5+F2m/Cmx8f6xfTjwP8Vfhn+0t4H1bUNW0Hw34Y0u6tPESeH9N8SWMHjPxFd6
zc6mXj1QCz+kbDwH+2Z/wb1fBT41/tYf8FD28O/t8/8ADWXww0P9l/xT8bvCnxU8XeKP2gf
2b9fh8BeLj8MfhUZvjCllpfjT4K61dXNy2u3fhHUNG1PStf0mzv57DW7L7AH/AJHP2Qv22P
8Agq/+wOkr/svfEj9pn4SeF7udZbnwcPCPiDxJ8MtQvFeSXc/gDxl4c17wUuoXLyOJtQttJ
tdSkV3LXbcA/sJ8Ov2a/wDgsv8A8F4vDw+PP/BQX4yfGTwz+wr8BTr/AI51zxdqXwyaG61S
DRdPkbxZpn7Ov7PPgTwxot58UPifeWdi/h/StWm0mXStN1G+NnFqt0y3ejygH4b/APBOz/g
nF+0v/wAFO/2hPD3wJ/Zw8KvevGmn3/xF+I2vQXcPw8+Evg6OaK1vPFvjbV7SBkt7ZTut9D
0G0afxD4o1GP7FpVnPIbqe2/0cf+Chf7Bfwf8A+CcP/Btt+1n+yv8ABuGWbRvCPwVsNX8Y+
MdQUjXPiN8RdX+Ifw2fxx8Qdd2vIiap4jvLXGn6fETa6Po1rpPh+3l+yackz/yJ/sG/tW+K
f+CXI/ak+L/7J3xb/aQ/Z/8AE6/GjUovA37Cf7Uv7KnxF+I3gj9o34JeGrEnwdD8V/iL4D0
PRoPht8eLO81TUrGx1nSI9J07SpEnsrjUrfR72dr7+kTRv+Cq2qf8F4/2LPjp/wAE+/GX7J
f7Sn7If7RH7SPwu1Dwt8PfHt78LfHHxA/Zl1fxho5i8c6Pbal8UYfDOj3HgPSvEOoeEINGk
uvGGlwaTaLqypF4onu4oY7kA/Vb/gnHN/xtD/4LIwKkgtpvDv8AwS61DTXEYEQ02T9kC6tI
EldSyJdGW1nZogSPKCMjMoOCvNv+CQ/h7wp+0h+0D8UP+CmvhfxPrXgD4k/ET4BeCP2Nf22
f2P8AxFNd3Gq/A/8Aa5/Zd1TQPCWpMkqXUVqNJHhTRmt9G/tPT7q/vtL1Wz1yw1S2Osa9o9
oUAfqZ+2d+wd+y1+3x8OtE+FH7T3wxs/Hej6Fqp1/wT4mttS1Xw78Rfhx4ntLNFtvFPw+8f
aHeWXiXwxribIjPPZXxttQ8mBdUtL5IY1X/ADY/+Cgf7EejfsA/tlePdX/Zv/aM/av8LeMN
EFrrNn8QpPi1p9p8QJbu9uLiScah4r8MeEPDWp6nG8kCySm/kuJ7qVpJb2e5kkZiUUAe9fs
0ftuf8FIvjh4J/aD8Z+LP+CmX7benar8GLTXdN8LW/hn4g+BdM0vUbfQPD+qa3ZSeJrC4+G
moJq1/Ld2EMV7qiNaaldWjSW8l3hlZfzk8Rf8ABwp/wWf8Bajb2mkft+fFO/hltJ4mHiHwj
8GteYC2vrm1icNf/DOQ+fshR3uTm4kkyZJWUhAUUAOi/wCDlH/gtj4UvzFb/tx+KdXR7HTp
seIPhf8AAvVQjXun2l7KEEnwwjUBZZ3ETFWkSMKhdhkt3lh/wc1/8FqLay1LWT+1+11c6Cu
iT28V38HPgfLaXja8RLdR6lbj4dIt3DbHcunw5jS0R3ChixNFFAFlP+DrP/gtqibP+GmPBj
jsZP2ffgbI3bHzN4EJOMZBOTnkk14p4q/4OSP+C1vix9X+1ft0+ONGh1neJ7bwr4F+EPhlL
NJCCyaRcaP8PrW/0jG0bJNPvLeeIZEcqbn3FFAH9Tn/AAZ2/EH4p/G/xZ/wUW+PXxc+K3j3
4gePviV4t+HEnjuXxHqdhdaZ4m8SaXaamLfx1qVrHpcNy/jKSwvJNHvNUivora901IVubCW
7iW8ooooA/9k=
</binary><binary id="_13.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDyP4pf8Fdv2gP2UPjv8ef2
U/8Agq5/wUD/AOComg/HL4OfFG58OaZN+wt8HP2H/h78MvFXwwu9E0nVvAvji01Lxn4Di8Z
vd+MtBv4dfeIwtbWsF/Zi1u7m9j1DyMb/AIfgf8EzdUtLuy8Sft9f8HINzEyiG6dfi/8As9
aXFqA3L+82+H7DTJdNJbBaK1e2XchjAZHIf79/4L9+DP2Ff2gv2nviJ4j8bfCPTfF37QH/A
ATN+FPwW+OH7S/g+fXRoUX7Tv7CvxV1eHwt8RPCmk+IdA1HT9e8M/Fz4Dah4m0Txf8AD671
O9W7jm8W6ZBBd6ro+qjTdM/h4/4Kb/scL+wX+2Z8X/2dNJ8SS+L/AALpE/hnxx8JfFl8qx6
x4i+D3xR8NaX8Qfhle+ILaOOOK28TReE9d0uy8SQiC2jTXrLU5LaCO2miQAH9un7PfxN/4J
Iftcfss/tN/tSeF/8AgoX/AMFo08OfseeEpPGPxa+HvjT9sLxP4d+L9v4SEMn9g+IfDXhnw
vey6b4h0nxBq+7wzpt7HrUdnZa+osdbOlW0tvc3P0f/AME//wBk39jf/goh4S+K+p+HP2kf
+C3/AOz94++AfifRfCfxn+Enxt/bX8caF4s8IXvinwuPFvhTVLu+srzxBol3pHiPwuya1Dc
2mqWkljGrSavYafE9rc3P8Uv/AAQO+NvgL4X/APBSD4TeCvjdaeGtW/Z1/aZ8N/EX9lr9oj
QvG19a6R4G1j4V/GHwzcWV2fFt/c3VhaW+laP4m03w3rs97d3lt/Zq6ZHeWdxa3cSXCfeP/
BU7/grJ+zT8Mfh98QP+CZv/AARb8Kx/Ab9jPUvFuq33x6+NXhXxB4vvPHH7UPir/R9Kv9P0
3xn4x1fV/GTfCqK00+201dRvdamufHulwWdnbxaT4Ia4stXAPa/2zv2+v+Ca37On7Q+v/Bb
4Qftd/wDBbv8AaH8IeBZ303xD8Z/hn/wUJ0XSfCOp+K7CZ7DUNM8E2fjX4V66fF2iaRHHNp
8/iiHUdK0jVL+1c6RFqenmLV5eW8Jf8FT/APgnz4mubaHVv+CkP/Bx98KFiiZTLffFr9n34
jaTZZgm2wwPoL6LqssCf6hJJtNMz7xI4TYzj+Ty+0jXbaDzbzSdWtbNJCY5rzT7mKNAVART
cPbxoQI4xtUEJhSyIoJrNV55VMSsNqRkFR5cZMaEyEE/KZAuC5yWwF3HhcgA/uR8Cft0f8E
5NYEEEX/Byf8A8FjPhq9zKEjtvH3gjxRdfZpmEQWW/uPDfw98R2PkBmTe7XKxmOKQNKqDcf
33+Cf7An7WHi/4a+Hf2kP2Jv8Agv7+1L8dk1bw/JrXwh1X4yad8Nvjb+zR8RbqVZ7S10Txj
4ctrUX40O41C2uvDXiC5szbeKvB2oQ31xb20eraQ1k/+T0z3VvKoklZGaJV3B1l/cSqcEMr
OCpRyVwc7W+UgEV/VX/wbq/8Fkvi9+w1pH7QP7KXgv4O/E79q/XvjGui69+yf8Bvh7Dc3E1
x+0R57aLqkF/dTXjnwp8MfEXhRV8TeP8AVLDRby5tbjwtZTf8S972+1aMA/uk/wCCe/8AwV
j8H/tQfA7Xr/8AaH0TTfgZ+0p8Dvi58RP2bP2jfhrai81TQNE+MvwjvrOw8VT+EtQMrT3Ph
fVYtS03VNLW7L3Np9rnsHnvFtEvbkr5/wD+CXn/AASZ8TfDD9nrxf46/br0NfEP7Xn7VHx6
+LH7WXx603wV4rXS/C3gXxx8YtR0+aXwJpX9jag+l3raJpeh6ZPql1p8tzp8GtahqWl6bqG
q6dp1pqt6UAflB/wcs/s+/CPwF+0Rr3xu8I+E7bw18Sv2iP8Agml+3XH8Z/E+lzah9p+JNz
8HNN/Zv0v4cSeIrQ3MtgJPDWj+Vp9vd21lbrNb2lhHeu81tazR/wAwX/ByUqSf8FJJr/eZf
7S/ZK/YtvoZklWexuEl/Z88GQGbTpEaRZLRhbnypC7b5PtLrIVdd39dP/B0TaOPEPwnvxHK
YT/wTm/4KgWYMIIiiYaX+zXKDKwBAjwyRqrbQXZMEH5W/kF/4OKsD9un4cL0K/sJ/sKrt6c
j4AeH/wCHIPyjjpxntxkA/Ib9nL4J+Mf2lPjh8HP2e/AE2kw+MfjV8TPCHw08OT6xPJBpdl
q3jTXbLRLa+1qSNXkTStNMh1C+aGK4lW0ilWOCaSVIm/0GvgN8BvhL+x58TNd/4J//APBGL
/gnh8Df26P2t/gHpeg6V+2N/wAFB/2t7nS0+Ffwi+JOt2Ek8nhq61i8sLzWb7XFmsWkt/hv
8Jr3To/CkMEun3mn+J9X0/xZqcX8V3/BGGGSf/gq5/wTjiRPOV/2zfgM8iJIdyxx+PtFadn
ix9yO3R5nfODGrKeM1/Xh/wAEvf8AgpV4c/Yc/wCCZv8AwW5/bGPhlPHXxs8Hf8FH/in4ml
8NXTX0f9u+LvjPfeFfC/wmn8VXdp/p1l4KsvEf/CU3eqQvcqPsujavaae8Wo6krEA/TH4s+
C/+C+fwo8DXnj743ftc/wDBCn4beDdPtpby+m+KPwz+InhfwBp8sKHOlz+J/EuiWy/ZhARC
Z08y9LssMUMiuHP88ev/APBXH9sv4q/H64/Ze+CP7CP/AASA/wCCp3xBWPTJ4vHX7O37FHx
J8e+DY7rzCLhY9Q8b2XgpFsbGRYLrUPFN5YQ+EbEuqQeIJDDMyfop+3p/wRc8V/ED/glT+0
x+3f8Atw/tKax+01/wUF1r4LeH/jV4X8ZfET4i3PgP9nT9nfRLbVfCnj3XPhn8E/BY1TTPA
6XN74Fi1bwPo91q1tHDrviHUoLfwzotrfXwfUuf/wCCRX/BbL4F/srfsd6Pf6H/AME85P2X
/wBhn4F/CSW0+Ln7VOufEHQ08Z/tI/tX2GhwT2Hgj4aaY/hTRtQ+NXjz4ieLDq/2+0s9d1y
4+G/hS4OpeJbvw74Z01YJwD+E39q7wX8SPh3+0b8ZPBXxh+HGh/B34paB8QfFNr48+E3hfT
rHR/C3w18SS6ze3eoeDPC+k6Zq2uafpnhzQ5LgWuiWNnq+oW9tpq28cN1LGFc/rZ/wbs/tf
+Mf2Iv23/GXxq8Mfsp+Mv2qdH0z9n74gJ8WNO+Glo178Tfg/wDBnStW8K+JfiF8YvCNjPGd
N1CTw1Z6JZ2Gq6PqNxpy63pmrXGkW2qWFzepK35ffFnxV8bP2+/2xPiV8QdI8B+I/HXxv/a
f+NHjHxxB8PfAeian4k1i+8RePfE+oa0nh/w5pWnR3d/fWumpeLp9p5cYjgsLJZJnjhiklX
/QV/4JJ/sD/A//AIN9f2Lfjj+1t/wUU+IXwp8A/tKfGf4eXOneIfDWp+ItK1W58E+BLbT7n
UtC+BPhPTbW6luvHPj3xvrNvZar40i8Nw6jp1zfWekaNZ3E+naHda5fAH9X/wABPj98Mv2n
fg18Ofj58CPFWn/ED4TfFDwzZ+JvBfivTgyRajp07ywSwXVpObW503VdLvre60nWdJvLeK9
0rVbG8sLyOO5t5Y0K/je/4Nh/jF+15p3/AATv8d6N8N/Ak994J0j9rX4x2+h2hsbi7tdBF/
4a+GmuapoGnwXFpdNpdnp+t6tqZGmpLtjuZrm5cefdTMxQB9sf8HL2n3N5beCbyBUa3i/4J
w/8FZopZGK4Jh8G/sv6jwSCHzDGfL2kt5nIAUO6/wAYv/Bx9sP7b3wLkVFUzf8ABPH9iGVi
EVCSfhJAuWAAJbYqKC2WVUVB8qqB/bP/AMHIEEdz4N0J5LdLi7sf+Cb/APwVplYtybS5bwP
+yhFNcISVUutpcumVDZSZsAHJX+I3/g4bWNv2p/2VrmSWea9uv+CYv7BM99PcHdLcXz/CaW
N5kYH/AFb28MTT7xua53FflPIB81/8EMrKS8/4K6f8E71jaIbP2rPhjMwk5ylpfzX0oGFYg
vDayIgICtIUyQAWX9rfgh4I8Mfs1f8ABWf/AIKbfsVftU28Fn+w1+3V+0l49/Y8+LsUt1Za
XJ8LvF3xo1zX/jb+xb8aoV1C4ig0lNIvp5IvCXiu/wDL0qGC41LUJluY7L7Mn85X/BPP9qD
w9+xd+2X+zN+1P4i8Lal450j4E/FnQ/iLq/g3RNQh0nV/ENlo63MIsdP1K+jnsbW+ZrsyRe
bCYXSLbOTkY+tf25/2v/2sv+Cv/wC1t4o+Lfg34KTeAbH9qTx/8JfgZ4d+G3w/S9tPBXjbx
r4JivNN+CvhDxX448STab4c8X/GG20/XrmCO9u7vRLiWC6EOn6LpunRhJAD9iv2ufj/APsf
/sXeGPCfwY/ba/bW+I//AAXH+O/7Pmk2fgj4O/steDvFGp+A/wDgnf8ABaPwTYT+HPBl98b
tQ0DVn1D4z+OdItNM0uXVdFsL/V7oY1Hwt4n1FLeOG+ufzn/Z2+GP7dv/AAceftk6L8LLr4
tfC/4feHvhh4GvtV0Two8Om+Afgf8As0/Bi0uLDTLnQvgT8CPDE1ub1oJ5dM02Sy8PWMmta
xN/Zuq+O/E9taxvrFt+T/xN/Zb+Kvw2+B3gX4765a6Y3gjxR8SfiD8EvEWnWdzdReKPhT8a
PhY8EviD4YfFXwzqFra6j4U8WXmh6na+LNBSYTWms6Nc6gLacahomtWOncb+zx+0V8bv2Vv
i14V+OH7PPxL8RfCT4r+Dv7UTw3438MXEFvqOmprel3mi6pbyx3dre2F9Y6jpt/c2d9Z6jZ
XdrPBJiSLfHE8YB/X1/wAFE/gn+zv/AMEX/F/7Kv8AwTx/YX1z4zeIfjf8e9I1nxP+2V8Yf
gVd6S/7e3xJ0KVdL0v4Y/A74b+IbG01C7+BPhL4pa1a63qF9oHhC1+3Dw3Bp2s6/aePLfZb
6l5dbfsBj9lf4n2/xI+OXw0vfj7/AMFT/jFa3HiH9g7/AIJU6P8AFHxB+0K37K8etaffXuj
/AB8/bH+InjHWNQ+06f8ADeGGPx5YaFret2mgal4qtrO91qS10SDVIvCvinwr/wCChfgL9k
j9m23+MX/BPP4T/F7x5+138ab7wp4Z/bS/4LGftk+ALvxVZ/AX4k/FlQ2s+AvhNfSP410bS
7vTAmq/afFWqNfa14i0mwiv5NB8S3l3pVnoX6QaX8WvhZ+zn8Ovj5+yH/wSo8Up+3d+3D+0
L8NvGOt/8FOP+CyvxN1a+m+EfwU+G2taBc3PxL1+3+KupXc9nY6L4a0qS61XQbS38S3tpBq
NvZ3JvPiD8QDp2jaIAf0Y/wDBuE/hSx/4JBfsw6t4R1vSfFHiPxnf/GHxr8ZNem1u0uNVv/
jZr3xk8dSePv7dkiaTdqdpcQ2NjG7bfP0q1025h32s8E0hXyB/wa1/sneNfBP/AASs0TxB4
g8QeItE0b4u/Hj4t/E/4cCSwu9KTW/htcL4Y8D+G/FlppWosuo6fp3iyTwNqHiHS472KKa5
07UbXUFWSG8inmKAPav+DhayiuPhlqkskQk+zf8ABOn/AIKyr5+3Y6n/AIUt8DLqON5yojH
mXFlbztDw1x9mRI/mRsfwl/8ABwmAP2j/ANjN4yJRdf8ABKn9gK4klYBiSPhjqMSujEkjei
ITgvuJJLdBX983/BwJYW0vwI8Z3s5umuLX/gnx/wAFSFslSNhYIJ/gd8NnnfUJBld+2yMdi
XwXubhYkGQGH8Bv/Bf+TzfjP/wT8ndf39z/AMEhf+CfE91Kchp52+GeqZkcFVUMFIXCFlGO
dpJFAH51f8E6Pg78PP2gP28f2NPgn8WLK41T4afFr9p74L/Drx9pNrrB0CbVfCPirx5oWk6
7pkWsxSw3WmPqVhdT2JvbSaC8gWctY3EN55Mif2DeIfjrpvxR/wCCRX/BUT9m79oPw18G/w
Bmbx5+xp+37c+Af+CdPwo+Deg6F4B+JXh742+DNetNc+EXwu8E/DHwrYr4z8TeImvLa5sdJ
+Jt7Z61rfxH07xB4kvtY1q7ufDV3qR/kn/4JWWs17/wUp/4J82cBYTXX7Z37O8UGxRK5lPx
W8HqirEw2szsyoqnIY9R2P8ASx+37/wUI/Zk+Ef/AAU8/bV/4KV/D/wJ4C+Kv7SPhjxq/wC
yh+xF4P1C0TXvCvhbx38BfCul+CPjV+3n8W7C1CW95pXg/VZ5/BvwUsJo5rjxTf6fqPiaS+
0vTfDEOqTgHif/AAUU/YZ8M+DfhJ8TP2iP+Cm/xN1zwZ/wU2/b91fwz8QP2fv+CZX7F0GnJ
pln8bdbs9J8J6V8ZP2h/CuoN4ptT4o8XX95r83i6LQptKv7/wAWeM/FGm+ENX1zxHf65pmi
/wAl/ijwx4h8FeJNf8HeLdF1Tw34q8K6zqXh3xL4d1ywutK1rQde0a8m0/V9G1fTL2KG70/
U9Lv7e4sb+zuYkmtrqCWF1DIa/q9079kyy+LP7YP7ZP7O2rftbeCv2zP+Cm3jf4FfCD9vr9
jv9tz4VeL9S1HVtJ/aS+EenXPxe8cfs1aVfWWtanoEc3iXwXLcS+EFsgbTQF8LeBryz03QJ
Y5/DOm/zj/tLaX+0R461HTv2wPj7BrOr3f7Xfiv4p+ObD4j6ouixv498Z+GPGk+h/Fh72y0
OOzt9D17R/Fl1C+paJNpWkyQ2esaTqFtYR6XqWnyzAH6CfsH/GHxL8bP2S/jR/wTm+Mn7ZF
18Cf2VNS8SWnx48K/CDwp8D/Evxv+Mnx5/aEhjj0fwN8JfhVpXhWxk1Kztdb8T2HhnxJ4ri
ub23sbcaTYapbLdXP2y3X9Af8Agn/o/wC2Wf2Z/Cf7On7Rf7KX7T/xa/4JtfDv46fETTfjt
+z5+xD8JfDtr+0N8Q/2m/CN/oHiTw18Ef212tJtJ+JOl/D19UvtOudNm1q0hup9Hu9Igs72
aXS9Oi0P8Qf+Ca/7W1x+w7+3H+y/+0/BAstl8Jvi54e1fxZEULm8+H+ru/hr4gWSIqmU3Fx
4M1nXVtdjqBeLZSAAxHf/AKfPjPU9K/YP/wCCvPwc/aP8M6rbL+yR/wAFg/DXhL4E/FLVbO
4hbwzp/wC2l4C8P3Os/s1/ElbiB47WNvjn8NpdR+HoktY2j1nXYLHUL+V5DB5YB9uf8Enf2
roP24v2HPhb8c7D4MQ/sw6fBrfxL+E+m/ATR9SN3D8L9J+CfxH8UfCrR/C11GdA8OR6bqFj
pPhSyF1otvpFrbaMzLpsKBbbapXzb/wb4ag2ofsB+JTLbXFndW37an7dkN5aXQ23NtdT/tS
/EvUZLe4TLGOeBb5IpkZmIkRuSCDRQB+fn/BdD9ou88c/Gv8AaR/ZX0OwuP7H+CH/AAQ4/b
4/aE+IGrC2kay0zxR8ah4L+G/gPRtW1JJPsWnXS6L4L8QtZ2l8YG1C48TWP2L7VOkcafxo/
wDBwKhX4o/8E5Elha1u4v8Agjx/wT8F3aXSeTqNtMPAniNHt9QgbMtteQFVWW3nEM6hlPlO
qll/oh/4Kpf8FOvHf7XX7Tut/Dz9jb9g74r/ALYf7E/wM+LOj+Dv2p/FXwL8DaxdP+2j+0P
8IvD154m+G/wS+KnjPwd4V8ReJpf2ZPhv4gkS/wBd8N3lnI3xHFnq8GmXWnaPcaHqFx/Hh+
3XZ/8ABQX4+ftG/E/49/td/BD486F8T/iHrjahq1r4n+C/xF8D6PoWmafHFp2geFfCega5o
cA0Dwf4U0iKy0Pw3o0LOmnaZb28Uks1zJPPMAcp/wAE17a+v/2+/wBi+w0uS4i1W8/ac+D1
lpUlt5gul1S+8baLb6b9heJJJUvTetCLaSJPMhnMUiFWVXX94/2Cv2bfC/wn/wCCNH7cP7R
Nzo1t4z/a0/bu/aa8P/8ABKH4LXXiRTfWPgNPiB4y8IXfjrUb25u4JG0nUPExn1a/vtduUN
/DdeF/D0VrLCL3UY5vmf8A4N8v+Ca37XPx6/4KMfss/Fq0+Cnjzwh8E/2fvi74W+Nvj/4v+
N/BGv6H4KtbD4fahF4gsvDWk6lrNhZ2XiTxN4l1jTdP0XStI0ia5vLJ7ybVbkW9paSzp/Q7
+0t+ynZfsDXn7XX7JH7W/wAFv2nvFn/BL/8Aam/alT9tz9lr9r39jvw9feLfiv8AsUftLXy
x31zpvizw7oUF9qGkWHhKaxRdE1I6Ve2N9pWmG60qz1TU9evLfw8Afn9pf/BPuD/gmboX7X
Gk6FonhPV/2/P+CNHxT/Zr/wCChHgb9pv4eRa34ct/2kf2VPivPo1t8R/hB4t0DV73ULfSr
fwdY2PiGMQ/Y7i2kt/7Rs7S5lt9U1GS69T/AGjf2NPh5+2p+yz/AMFtvgB+z54ettV8UfsT
ftb+Fv8AgpR+y5aWEQlvbP4YftjfA/wz8S/jJ8JdBlj8swaemieG9T1C38OFLhV8R+H/AA5
plmTtW5WH42fHn9mSD9l39uz4RfsgfFX/AIKCf8Faf+Chv/BTDw78Mfg544+LvjP9nP4ieE
dN8F+BvCV/DHoeiGxvfBnhm20e30rR73VLKbTdHbWLfUdZurJ9Vk0PS9PufN/pI/4N+f8Ag
mN8Z/2B/wBlHxx4k/aru4fEH7Vf7VniHw94u+Mulajcad4gXwX4R8J+FE8F/Dr4YarqdqJb
HXL/AEHw7JqF74kFpPcaVb6hqz+HLSS7i0n+0LsA/wAinb9nuI9zqwRoZd8WWG1gkisodVy
dhB2sowflYAggf6b/APwSY8WaZ/wWi/4IE3H7Kur+KptL/aH/AGYbHT/hPofjAaqkfin4f/
FD4MXNp45/ZH+MmmXkbNqlldWVtpHhbRJL8SKuot4f8W2jT3CecJP5Af8Agu5/wSU+I/8Aw
T3/AG8viJ4e8AfD3xZrH7OXxk1LU/il+z1rehaNqmu6fbeG9evGu9Z+G1zdabY3K2us/DrW
7u50KK1uSJ7vw0nh/WCzHVCI/If+CWH7bX7ef/BKn47P8cvgZ8KPHev+GvFNppXhn4sfCzx
N8O/GR8JfFjwhBqKXVto0+rWfh27vvDmvabdTvdeGPFGksNQ0q9nMT22raZeX2j3wB/oX/w
DBrRe+MLr/AIJZi2+I7ao/xO0r9q39qaw+JrazGsept8QH+JVzqXipr7GC942qajMb5njiZ
b03MYjCRqzFbH/BNj/gr/8A8E9Pi18A/Enir4R/B7xp+yXNL8Z/iPJ8Wvg9rvhC00/UrL42
+ILnTPGvxE8RXE+iazZWmrz+JLzxVZ6hearJpmkXb37XdlcaTp7WIt0KAKln/wAECPgJ8Gv
iP8XPEv7L37aH/BSf9kHRvjL40l+IHjL4cfs0ftM+HfAHw6k8UahAslxf2ei3/wAJvEWokq
8swthqes6m9pbyCwtZItOgtbSDxn47/sH/ABp+C+o6PpvhL/grp/wV3vbbVEee5/4Sj9pn4
Y+IplkjDuBDcX37PxmjibhXg3mBlABj65KKAPCL74PftT6Bo82oWX/BWH/gpvNMHfC6j8W/
gZqUX7yRd2Befs4zOuP4AkiiIZWMIhKnzbWbz9tTwzpcV9p//BU3/goFPNFe24RdT8Ufs3a
nEclSRKl3+zPJ56EtzFOZIWACtGy5BKKAOK1D4sft5abam7t/+Cnn7bDSWrtOiTL+ypJBLI
A8x+1wn9lwJeq7/K8d2Jo3jxEymNVUeMan+2p/wUn0yyka3/4KVftSN5Ooz2aCbwh+yBJ+6
i/eKWc/ssiVn3cHL7An7tUCfLRRQBzeq/8ABQr/AIKc+H/DGp61a/8ABRz9om6u7Swu7mNN
R+H37Ht3Azx2N9cIrxt+y4rbFktIzlJEk2vIpcgrs8auv+Ctn/BVi28UW/hJf+CgHxekstV
1XTtLkv5PhX+yQNVtINSupLKeWxni/ZvitoLiONxJbStaSCCZI3VMKVJRQB98f8EdP+CeHw
I/a4/Zt+KP7Rf7S2rfEr4yfGr4pftQ/GDXPHHxA8Y+J9OuNc1zU7eDwppRuLmWx8PWMTGdd
PF5KGjbbd3Vytv5FkLWztSiigD/2Q==
</binary><binary id="_14.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD6F/4LifAT4XaH/wAFG/h9
+27+2b/an7bH/BNnw5f/AA3/AGePj/8As+aP8VNX0Cf9g74s/EPw54csvBnxO1bwV4e16wu
9T8F+M7a50zxhqdrdz+HLvVtY1hLG61G/jbw7p1395ftgf8Eqv+Dev/gn9+yl8SP2ovjx+x
t4Cufh/wCENCtLrT/7Q+IPxe8T+KPG+t62htvBngH4f6nrPxGlvr/XPEVxFBaaLAk6HTLB5
tZ1S4t9Hsb25h+cf+CrH7Mfgbwh+2B/wVv1/RLbxlqNt+11/wAEH/jJ8bPip4WvNUu9e8Ka
t8Y/2fviH8Jfh58LfGej+GHVrey1Twh4c8PaEUuViu59CZLzVNIms5NXvIX/AJO/+Ckn/BQ
f9rz/AILaXf7PvwX/AGb/AIH/AB48dfBP9l34RfDfw/YeAPh/4A8TePdc174t2ngfRtC+IP
xd8cL4K0zWhZyX19Z3Ph/wZZ6jdSLpfh2GW/E8Go+IdUtqAPb5/wDgq9/wQEt3YWX/AAb5a
a4hWVLOW6/ax8ZxmVVkkWFruJdDukfzFC/aVaa6wWlty88al35yb/grR/wQ4Fyby1/4N6vh
8Lg4QrcftY/EB7LymwJsacvhMWSzbVXyZBFuRizAgsSfy7u/+CNv/BV2002LWrv/AIJ5ftc
xadOF2XLfA/xweCMAywppJnh4HzGeKMght2CGx8hfGX9mf9oX9nbxhp3w++PPwU+J3wd8da
vpWn65pPhD4k+DNd8H+JNU0fVb2903TNT03RtcsrLUL+zv9R03ULCzntIJkuL2zuLSItPE0
YAP3R1X/gqL/wAEQGuVm0j/AIN9fBbBzK8/9p/tr/G2NQ0ztIY7e107SYrSKKElY4f3W5Yl
wNrFi0N1/wAFVv8AgjE9vHDb/wDBvf8ACdTaofshk/bE+NKs0mSw+3XEGgx3F8m8nP2l5mC
bUAKoBX5O2/8AwTV/4KJXcMdxbfsJftgTwTQQXMM0X7OHxeeKWC5t/tcEsbr4QKuktt++Qq
TlCD1IFMl/4Jsf8FEITGJP2Ev2wlMgVlA/Zt+MLcOquu7Z4PbyztZSQ+0rnDAEEAA/Tof8F
Uf+CSgLzR/8G+PwD+0lysayftkftBvaiJuDvhbRzEZRgFWWJQCTtK8k+tfs/wDxN/ZO/wCC
lvxo8D/sj/sdf8EXv2af2bvH/jnUbzUvHH7QWvftD/tLfEGL4E/DPQIorzxj8Y7RIvGPw/s
vDTfDnSln8RJd6ldazY32pW+m6JDpMt5qUMjfz9fEP9nX4/8Awh8ZaL8PPit8Efix8M/Hvi
RrAeG/BXj/AOHvivwh4p8Rf2pf/wBl6a2gaB4g0rT9T1qK/wBSH9n2kumWt1Fc3v8AosTvN
8lf2Ofsc/sLfET9kvwZpf8AwSl/Z/ey/wCHrX/BSfwJp+pft0fFa1tzqui/8E7P2D9RsEut
e+H9/c2rKqfFHxfpN+DrtqLzT5rzXNY0TRYpUuX8G6pOAfpb/wAG/v8AwUq/afm0gfs7ftv
fELU/jf8ABnxf8M/iH8ZP2Jv2hfEZu18deJvhd8DfjlL+zr4w0fxVMsGn63rWmX+s6hoOv+
CdU8R3l5qttpy6tpcmo6vDbwQ6CV6N+zx+xh+zN+3L+3/8RfgZ4G0h7z9gv/gkP+yj4I/YG
+Hev2uqXtr/AMJt+0f4n8W6T8Qvi1er4k0nUdIv9fvvCFr4Oi0TxQy3M2jnxJql1rFlHLDr
dpOpQB7d/wAFqfhxD8XPj7+1r4PufGfiTwNbw/8ABv3+1v45tvEXg29NrrcLfDH9pn4L/Eu
40y8CTW8lx4d8WSeE9M8Ma7ZLPCNT8Paj4hsC6+crrqeL/HnxZ/YL0L9gj9jn/gna37Ff7H
nwp8W/sN/Fv9qz4yfEr9o/wJ4u8S+D9Bs/gnpvwVk8Sax4l1PwT448Ezy6rr8nxMutS8TeO
fFN1q13dmxEdvdQpHFaSbv/AAVphiH7Tn7Y84ZWfUf+Dcv9ui0d8yxm3Nr8ZfAS2AeaFZGW
21CfWJxcQAMbqKwaLayhis/7dv7Dfg74qfGf/gnT+23+07qHh3TP2GP2Bf2Nvif49/ad07X
9WT+xPG9/p+h/CrxP8NvAOpeC1lt5PFXhyXxR4W/4THVNH1Zb3QNavfBvh7w3eaZeTaslvI
Afmv8AGL/gvn/wVi/Zn/ZXvv2tfjD4H/4J8R/Cvx54xm8N/sn3HivQf2i/hZ8ZP2s9AS8WG
H4q/C/4FDxd4g8QeHPhTHorr4ri1n4sar4Ylu9Nu9FVYQfEmkqfIP2I/wDgnj/wUz/4KkeO
PA//AAXg/aU/ay+BX7Lfxal0+K7/AGd9E8ffsw+Hviz4D8K/Bvw3pd7a+HPH9h4M8c+PNF0
DwRokd3q+v674B1TV7rW/EjS3DfEh9btbzU9Iux/N/wDtAftF/Fv/AILy/wDBXb4UQeKbnV
NN8FfG/wCO/gT4J/Bf4ZzX6xWnwk+Adx41tdNt9DsYtOjFpp2qx+GPt3izxhq0FmDfeILjU
L5pvsFrZQ23+jD8RfiZ8CP2q/i1+3n/AMEJlsdN+G0fh39g/wCHVn4DutJuvsty3gj4keCt
b8H3tlo+kOEtbSD4PR3nwu1O3t7ZRNeWPiORHg8rTWmAB4knib9uTTXt28Tf8HEP/BO7TEM
ck0bD9lL4BRreCKcq6tFfftWWe633xyW809vOkkOx1XEpZkYvxJ/bMvb3+z/CP/Bw1/wTM8
S+ItRuLfTLXw5qH7MfwTWGHVdRkig0y00ldB/a+n1q+u71pEFtaXC3c0l5MkUUVwjJFXi//
BGr9jD/AIJkftKfszy+AfjX/wAE3f2NNO/bD/ZP8U6r+zJ+2F4T134DeBNc13Tvir8LpJfD
+nfECdfFmjXmoy6N8Y/D2m23jqw1yzibTdU1W+1mK1uJ0sy6fOv7Wfgn/glH/wAEr/8Agph
43/aU+PP7LXwi+HunfCj9lH4Q6h/wTu+BHwU+CXhrSV+O3xr8RfEP4lad8WtW8O+GvDvh21
0HxN8a/CWuXHw30XQL7xDvtvh14e8Q2ni+28rU720ubcAxP+CpOnf8FfP2e9e/ZE8Q+IvjZ
/wTf/bO/at1j4yjwV+xZ4Km/Ys1LRv2g7D4ka1Yi28S+O/hkmo+NfFPg/RdI8D+G0uPEfjX
xR4mm0/wn4UFlpWqsv8AwkFvoFzZfP8A+1Jrnjj/AIIu/safHv4Ffsv+INd/ak/4LDftK/D
jWv2lP+CkP7YGmXUvifX/ANnP4VXtgLnxB4/1LxXeKlz4V0u0fUpNF+CGg6xeWetaze3uq/
Eq30pr2Twxojfb3in4qftAfs/eJPD/AMZvH/gjwt8a/wDg4E/4KI+GLnwL+yL+zVbNDrngD
/gnd+zjeRXF7b2GrXF00ln4Y8C/DSye78YfHf4i3qW2r/F/x/BP4at0uPC+gapdW8U//BNK
08c+DdV/4JZeCPihq/xX+Lvxm+Inwy/aJ/4Ln/t0X41HVvFHjO3t9QTxn4a/Z90rVXdbiz8
UfFDXYLWHwH4At7m2074T/BbQ9V8ZeJtKjvfGtva6wAfdv/BvL8VP2Odd/wCCf3gL4I/su+
G/Gfw38f8Awa0Xwbqn7S3wq+MOhXGl/Gi0+KnxS8NQ+Krv4peM7e8t9Ln8RaJ8WglxrvgLx
taQR6RrPhO00+00+2sotPFnAVd/Ymn8HfGr/grL+3l+0X8E/Bem6N+zx8GPgf8ABf8AYHuP
jDpms3Vto/xc+PXwg8Q674t8faH4ZsYH/sfxBpXwV0LWvDvw11HxNLGlzZapYHRtJvNSsGv
l00oA8H/4K2tK/wC0t+1vDbOIWl/4N/f2qNN+zuTC09xr/wC0X8O9O028jlUMP+KfeO7knB
3CE6pbkJIsrrXw/wD8Hc37Vuo/AL/gmv8As6fsg6FrLp4n/aj13w9b+Lp7W+2TX3wu+A+ie
Gdb1uKRYI08y21zx3q/gEThDFbXNvptyjRmOWSF/sn/AILCXUtp+0z+1JOr28N7L/wQU/aO
ttKN3IsNmouv2sPg5aa7DdXGUbNz9r0GC1ZiPJb7Q0RR5XJ/mR/4PKPiLLrP7dP7M3wphvV
isfhN+xt4UvH0iWcyi21nx/8AEDxbJqD28Mql47m40fw54dSeRmaWSDTYmLDbigD89f8Ag2
C8J2njH/gtb+yA17Nt/wCESHxg8Y28blCbm70b4L+PILSAeaW3eWb77RGq7Wja3LxlWBav7
CPF37Lvjf8AaL/4Kgf8Fhf2gv2bLqHwd+3n+xR4z/YN8Tfst+NNRuLmHQPErWP7L2qz+O/2
evH8NrcRyap8K/2ifDfn+E/FkDBJdN1EaD4lsJ7a/wBEBn/ju/4Nh9YstK/4LYfsaLeXM9u
upXPxg0a38pgqz3198EviLLa2smPmaGY2rl1yAWRQcpuVv7A4/j3+1H4L/wCCzf8AwVu/ZI
/Yu8K+Fh+1V+0n4m/Y3+J9l8U/idpN9r/wT+AH7PPwx/Zx0bT/AIgfF7x5pekXUOreM/FN3
rPifwv4H+H3w202K3e/8QeKI9Yvr8afo9zHMARfFv4+2+teD9A/4ODP2ANGu/DfxW+DGm2f
wr/4K0/sW6rqFr4X8QeOfh74EnGmfEfwj8StHv4bE2Xx+/Z0vnlvvhp401JRfeLfh/Fps1i
1xZadb6Fq/wBHf8FSPEngL9uX/gnl8Af+Ctn7DC+Avjj4+/YO8d6B+2b8E7TX9JbxLaa/4b
8NSaevx8+Dvjnw9bNc6ppOvaXosEOvavo8UthremeLPh/ptxpF1ZXD2eop/Pp8Vf2Zr2H/A
IKAf8FCf2jv29/2vtC+OH7E/wCy1YfCzxn+3zF+zd4Fvf2ePhh+1x+1H4WshJ8N/wBjy++H
Fn4nn8G+PPirb6pFod18RtQTXdWlisLoWWuXeieJbvUrvS+P/Yg/aD/a6+A/i61139h7x3+
xnqlt/wAFgbb9oP4w/Ef9hq0hTXP2fP8AgmZ8GrHWIrDw9+0L8Y9QtNXtPC/gPSfCXga88V
QeMPDXiG00PRNd0TRrPRNV0/VdTTRdKtgD9Y/+CevjXxF8Q7i+1f8AZW+PHhT9rf8A4K8f8
FHvAfhn4zftdftyWOiL4t+Cv/BNn9nDxE5bw58OtH0vUjbR6f4o8M2trd+D/hb8BJbmx1Xx
D8RNEi8U+P8ATbL4f+C9Osrr7S8KSeJfj74Xvf8Agmf/AMEkvGHiLwX+zX8OfEXiTRv26v8
AgqFqV3ceKfFninxr4m1Ca6+Lvgj9n/4iakm34y/tZfEXUdS1SX4h/Gm3u/8AhEvg4b+0tN
E1KTU9N0DSLX8ZP2JPGH7OHxR+KPwI/wCCO/7GniXx3+zN/wAE7vjNJ8TpfjJ+3Da+G9R8B
fFz/grZ8a/hHZ6YvxR+Fnwk+JTaXZ2fw7+GuoG/vLC3g0SaHxBH4Bs38J6Gvhy41QaZrf8A
Qj+3hp03hq2/Y1/4IpfsJXVj+ylF+1D4f+IMPjHxp8MNJ+x337On7F3wg0K11D4vaj4Djjl
hNp8SPilrGraZ8PvDPizVJ7q/TVPEfiPxFd3lxrJN9GAa/wDwTJ/a7/ZV8WftRfH7/gmT+x
Bpnhi2/Ze/4J6/Bf4beHodf0e6udXvvF/xm1zx149s/iZc2Xiq6vrqbxdY6HcWtlD4u8X3y
3eoeKviTq/ifU5NSngWGe+K8M/4J4/s/wDwg/ZT/wCC1v7Un7OXwK8EaZ4D+Ffwk/4Jh/sf
eF/BOi2a281+dNX4k/EDU9T1bX9YMC6n4j8TeIta1S71nxH4i1i4n1TV9Tna4vJJEW0S2KA
OB/4LTTvZ/tF/tM+VGl493/wQ++KNsTJZnUDZRj9uH4DWciG0X5bga5Hqrlo2HLaCrKrKsg
r+WT/g8e0SfTv+Csug6pJ5v2bXf2TPhBPajbtiUaf4r+JemyxRkqquiyW6uQjOUeQg4xtH9
U//AAWS06fVv2pPj7pNlO1pJqX/AARr1nSZZt6x/aLzVP8AgoJ8AbPw/wCW2RsSzlbVkvbh
x5FtHqdvJKyR7t34vf8AB7n8D7+2+IX7En7TNjZu+l6v4P8AiX8AvEmorHM8NrqXhzWtM+I
3hGwmZoxBBNf2Xi3xhdWzB/MuV067WPclpKUAP50P+DfDXLrw1/wWX/4J+araRQvJc/G2Tw
8xnLGMW/izwP4y8LXjhVZcTx2mrzyWpLY+0RxFlkUlD/oFf8FEl0v/AIJk+I/24f2/fA3xA
8MJ+1p/wUu1X9mD9kT9mqTxdpi6JoPwZ1Pw/wCBD4MvfFms6xcX90bvw34OsNO8S/HPxtqE
tlY2drB4T8P6PqkF9JbJLL/lyfsp/tCeIv2VP2jPgV+0Z4NSY+Kfgl8WfBfxL09YpIQNQi8
L63YajeaM6XEM0O3VtPhv9LeZlDQx6hJJGyyKrL/bb/wdi/Gvwx+19+z1/wAEdfiR8J/Eku
ofs/8A7RviH4leMbDxbDNJJb6fP410T4RadoMOs2kDi1j17w9pms+MNPvLK7m+3WN/o2vaX
cRoY7xGANf4UeK/hD4A+BHhD9t/xr4J1DxN+wp+yX4j8QfDb/gk38AvH6W+neM/+CkP7fni
kXlt8Qv+Chfx5sPEl2tr4ik1rxdF4r8V+HvEPiq8ew+HHgrTte8Q2x0+Twk76z+cHw8+A3j
v4ffs8/D/APbV+K/7Pc/i3/gkf8Qv2n7XxB/wUO8TfC691z4U/Er9rS98VeJdUjl+JeneGf
DllZeI7f8A4J9fBH4n6tYaZ8IPhvpV14ZXxvqWnah4p13SLS68T6Pq3g/9Iv8Ag5r/AGYZv
AvxN/4JO6B4s8L+PfD/APwTB+APgvwT8HfGfiX4Y6FrfiLwv8PLY+OvCGgeNU8Q2+jx3H9n
3Gp/ALw7K3he9Sym1DV7vT9R01ZpjdS1+wn7e/8AwWa/4Iqw/wDBOb4+fCHw9+0V8F/jR4X
8U/s+eK/hN4A/Z2+C+oPqviXWItU8K3fhbwJ4V0bw3p9hZP4R03RZItMklvdXi0218M6fp6
Xs4k8qGK5APx8+JX7Eg/ZNj+En7KPwc+Otvqf7Gf7T3xf0L9q3/gh7+3Hcazb6q/7Jf7eNv
F/wlvhz9nPx342t0kN/8Jv2ndLt7bw3o+syPHa6nrNzDqmoaBd+JLPxRJbfYHi3/gqN4R8J
ftafsW/8FIfGfwe8d658RP2lf+Ccvx3/AGLfh5+zd4YsTeeLNP8A+Cgnww/aw+HOkePv2ah
dXFoYvCN5rvjbW7iyn8Wa7aWUFh4d8JQ6rJFcw3hspPlH/gg/+zh8W/20f+CLX7fX7KHxyf
xR4p/Zs0yLSrz9ibxj450XUfCupeBfjZpnw/1n4h+NNY+FupajHHq8HhT4YfHFfCV1omsab
MlhNf3XjKyt54o9R1vTYvgr9k39oDxb8c/2Avil/wAFHfEGgpqeu/8ABOr/AIKr/sbftveI
ZtP055Jb/UPiT4Q+HPw//bMnsI2eW4kt/iF4n0vRPi/rdrCXmtfFMl/qMRa3kfeAf0h/8Eo
viD+0R8c/+C0n/BUP4m/tG/sx6j+yz8QfBf7MP7GXwv8AEnwz1Lx/o3xOt9Ga4l8f6p4X1P
wx448PaXpeieIPC/jXS9B1TW7a50+Fo7a6sZ7KeQ3cFxFAV/Rn4V0DwJqt5dfGfwNpfhu41
r4q+E/ASXXj3T41h1Lxf4D0CDxFrnw+tL3VLeB5L7S9FHjvxFe6BAcw2qeItQeJgbhi5QB/
Ox/wVxhhvv2zfiLplwwtob7/AIJN2GliV0eRDpmu/wDBS39l3TPEcV2oWR2RbL7AiJJG/mp
cXYwwWVa9P/4LsfC/4L/8FLv2Tv2tP+Cf3w68ZaBr/wC3L+zh4b8HftU/Dz4K3UUln471C6
0Cw1LWtKufCVhqEEX/AAkeneOfBeq+LvAB1Pwzc3UOl69rek2HiCXTpLu1in+bP+C0Xin4i
Sf8FDv2Z/BH7Pvw48XfHrWvHf7PXh/wT+2honwt+HviX4t+Nf2ef2XPDX7YX7P3x3s/ignh
vwVuuDrPjW6+H3i/wronh7VYnuPElkl1eaDpGq3dhBCfhr9r74h+F/2x/wDgoZ8X/wBsbwN
8Of8Agop+x7+0r+y58GfhN4J/YN8cwfsE/tTahd/FjxvoWs/Evxx491j49eD/AAt8JteuX+
D3iSTxDonwTs9C1+70fX5PDV9q+uPpsqxmxQA/zutQhe3uWgkh+zTRIiTW5jaJ4Jdu54ZUk
CyLLET5cgcbwykMSRX7bf8ABPX/AIKK/AnS/wBnnxt/wTe/4KQ+D/GvxP8A2F/H/iSPx98P
vGnw/Nvd/Gv9jz4zEPbj4q/CJNQkSLVPDWpfaJD438ExyqbuC51K802x1FtS1zSdb/W/9r/
/AIN9v2iP2/8A4Vw/8FHf2Qf2YfH/AOzb8Zfinfa3qv7SX/BPb41aFN8JfEOh/FuHzL7xv4
+/Zqn8YDT7fVfhX461mWbXfDng3xVPomq2EmoXtrpeoSQ266Pp383/AMVv+CZX/BRP4E6zL
4d+Jn7Ef7UXhXVYmcSTSfBjxzrOlSPEyBJ9L8R+HNE1TQrxAJFAnsNXu4pBIrK5VkYgH+lr
/wAE6PF/7dPjj9njRPC/7N37fH/BOP8A4Kf/AAH0DRk0Hwf43+K/hz4t/Dv41af4XtEn07R
PC3xn0bwLqHj61bWLTSoF065PjHwrpeuytaD7Sl82LhvVX8Cf8FVvCWsXF54V/wCCbH/BGj
VLVb0eVfeHvjH8QvCmtTXW0Yu5zefsuiO2mV0SNo/tM90NisGONqf5bPwt/Zo/4KK+EfFNl
qvwW/Z+/bO8LeNIHinsdU+GXwo+NuheJont5Vlilg1DwvoFpqaeRKyyJIJgI3KMCDtr9svh
N8V/+DtHRdNF/wCCU/4Kp3emaVbi3QeOPhl4+8Txi3jUOohtviz4U1V7xl+VRJFbXUm3EQf
gIAD+0b40fAr/AIL9ftjeDtS+Dni34w/sEf8ABPv4Q+MbQaB4z1/9m6T4u/Hn48XPgzUN9v
4h0Lwtq3jnw94C8J+Hru60tJdOkuNGTTLyWO5drXXNOKSJL33/AA6s/Za/YP8A+CO37Zv7G
vwa0DULrwn4i/Zf/aC8Q/Ez4heI7i1vvHHxN+IMfws1p4/GHim6t7a1sIrq1GlWMWjaJpdr
baZ4b0vTLCys1muvtV9N/GP4k/bw/wCDuz4Xy2s3ivTf27YB4iOnabZfbP2NfC2uwG81Dmw
tbZNJ+CN/BYapdNuSOF/s19MysssIkUqv9I3jr4hf8FB/hX/wRul/Z+/bZ+M+q/Gz/gqb/w
AFNhd/An4F/AmfSPAXh/xX8Ok+OsaeFdQ0+40f4f6PoJj0b4TfC6fxb8RPin481aGTQfB2t
JbeFJ72PyVa7APqj/g2M/aw1X9oL/glr8L/AIZfEi61az+Ln7KZ0f4O+JtM117mDW5PhxrH
hrTviL+z34mMM8cU39g+Ifg74q8OWXh67LTJqFn4ckuElZVXBVD/AIJ1fDjQf2df+Cy37af
7Nnw1ni1DwN4A/wCCbv8AwTj8MeNbjTDGbWz8ffB/w94m+Gng+LxQkQEcfi3Vvhx9n1SA7Y
ZZdFMbyxt8j0UAfLn7RHwD+Iv7Iv7dP7Tniv8AZf8A2yv2p/gxd/tc/FTwT8RPjHaaS/7On
jiC+1seBBdaZZ6JqPxe/Z2+IviTSdD8Pxa1f6doGknXruDTtMeK0VpBBE6kPxE/bnh8WeLv
DK/8FM/2wWsvBVpoc+n3MvhX9iSe/wBQbXdLbUbpdZmm/Y7eK9WCeMJZGOC2kt4WaPzHBBB
RQB9B/D3Xv2x9b8Ltr2of8FG/2tZbqK/1JvI/4RP9ig2jx20cDxwOr/sfvceTnIZUuEfDNt
dTgj6i8I6N+05e3GgRXv8AwUC/atu08QItxd+b4X/YxVrcbYmEFiYf2RojBCDM/L+bOwCB5
m2LgooA+htC+GPxz1PU3tbv9ur9qloBG5CR6J+yLCQYGRFPmRfsqLJ84JMmXO5iSMcY6m0/
ZV+LXiU2l1c/8FDv239OZ7y4t5odHl/ZGsbeeGOJ3jRo/wDhkmXyijKreZatbyvjbLJIjOr
FFAHmviP/AIJe6v8AECH7Z4i/4KX/APBVCC51KH/iZnwp+0v4G+H9pe72kLCPSvAPwT8M6P
pCGJlgaLw9p+jxNHGrtG07zzTeQfCf/ghB+zp8FfiP4r+MHgb9qH9vn/hb3jXwIvw41v4t+
LP2htH+IHxXt/BseoLqraJ4Y+J/jr4beIfH3gezutS8u81GDwV4i8Pwaq8FvDqcV3awxwKU
UAfon+yz+xj+z5+xn4G1TwT8DPB9zpk3irWF8TfEf4geLNd1fx38Wfi74yMMkU/jT4sfE7x
Zdap4v8e+J51lmCX+uancRadDM9jo1rpunBLNCiigD//Z
</binary><binary id="_15.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD1X4q/sbfsy33/AAWi1If8
FRLnxb+3r+zR/wAFB/G+u+Af2HvjDa/F/wAYw/C34G/GHwhrGo2ni/8AZg+JnhD4e6/oFho
PiPQ9Sks/D3hW4ttTitbUaet3qGiNrF34quPDn1D/AMFR/wBiv/g3y/4JGfsw2Hxp+KH7E1
x411PX/F0Gg/CX4D6L+0H8e9P1z4k+KbiNP7djWLXPizfWOneFfD/h53vfGmpXulanptnaS
2GjNp19qus6bp918j/tw/Cn4UfsCaH/AMFO7jwdpvj/AMSfDj9kn/gqD/wSi/b/APBvhrUt
U1Dxhquj+O/i3qkXiP41WWhXl1FHaeH9M8R2F14ntbXVNQmhW5bUbLw9q11cPDYXV1/M1/w
UC+NX/BQP/gu9+2L4z+OXws/Zw/aG+Knw5s73VPBfwB8BeAvhv4x8beHfhf8ACmx1aefRdN
m1Xw/pN54at/FGvFY9b8ba6buL+1teumt45zp9pp1pAAfWcX/BVr/ggRBLDPB/wQL1KOa2L
tazJ+2t8UY5bQzRrFKtrIloHgVo1ERMbBmiCocIFRcy+/4Knf8ABA+eQXSf8EEdavJYwzJp
+pft1fGOTRrmbcrxSX1gYJ7S48lgTH51nOV3HaVDOH/Le/8A+CMn/BWHTAGvf+Cd/wC1zEp
iMxdPgj42uEWNSQxke20qVYyhU70kKumDuUV8gSfsy/tDx/Gi6/Zx/wCFJfFGX4/2WuTeGb
r4L23gnxBd/E+HxDb2Y1GfRn8E2thN4g/tGHTidRlthYGSOwWS8cC2jeRQD917j/gqD/wQv
1OPz9U/4N8/DSX7ZjdNG/bg+NujaeYQw2OkOnaVamO4WOOJXdU/eO0zlhvIbCm/4KWf8EMr
m5Z5v+DfjQkt5GkL/Zf2+/2jbWYAFfs/lLbwxW8RCrifYih2JdQpLBvzGvv+CWf/AAUs04o
Lv9gL9sVBIsLI0f7OPxauUKzx+bES9t4UmRd0ZyQzAqflcKwIrPu/+CY//BR6xXfc/sD/AL
ZIXCndF+zT8Y7lTuIC4Nt4OmBJJAIBJB6gUAfp7e/8FPP+CMelPt8Cf8G/Hw0wsAa2bxz+2
3+0P4ob+0JG/em4imtJFuLLCxCGAtvjzJg/Owb1HwR8TdC+OPwX/ae/by/YT/Ym+Hf/AASl
s/2MfCvgnWrX9or4RfH39onxN498efH/AMa+N/C/hnwh8AfA9h4k8VQfDvVIfHWia5qGo6p
4SX4d3s+jW1hYaleauf7Us7S8/FH9mP8AYX/aQ/ar/al8F/se/Dr4d61pnxv8TeJ7nQdW8N
+NtM1HwtJ4CstFtzqXi3xJ8RLbV7a2vvCuheDdGjl1XX21KzguktkS3tre5vrq0tZv7jv2W
/gr+zP8W/GHwi/Zf+CusafY/wDBF7/gjNrepftHftoftO+I1j0nwZ+2L+3N4H0uXUJ7qbUP
tLR+JvBPgJWk8SXxQXWmNpFkmhWkF1Yz+Bbm9AP3l/4Jff8ABR3xt8Vf2c9Z8J/t6tY/Dr9
sX9nL4peJf2evj7YaVYPBpfiPxb4V8P8AhDxhpfjSzsNLtDZaVN4k8G+PfDF1rWlwJbw2Xi
JNYitbSzsxbWsRXif/AAR++Auk/tV/AT45ftx/GXw/r+lXP7dn7Yfx5/ae+Fum6mkOh6zb/
ATWp/DPw1+Cc2s6XArxW99qfw/+GOjaxHLG3l6hp+o2OpxFor1HYoA/P/8A4KWfBDwr+0T+
0v8A8FB/CnxCvPEEngbS/wDgo/8A8EG9B8R+BtF1a507QPix4U8c+G9E+HvivwV8SLazngu
9U8JHw98Wda12zsoZ4JofEmgaLfw75rSIr9lftj/tzftYfs1/Gn9qz4R/s0eM/wBiD9lr9l
j9hj4a/supp9n8SPgP8SPiH41+I/xC/aJ0Dxrc+Dfgj8Efhz8J/iB4JtdW8VXs3hKw0bwd4
T0PRUv9Tutet41EtpZ6leWfmX7UEYtf2zv+Cg0YJlk1L/gpf/wb96ldxTH5LbTVuvhla2lz
bqgQl5tR0C4gbzpNo8tmDZVUMn/BQP4ZeE/+Cff7Zf7en/BdD9o/QPC/jXwl8N/gd8Bvh7+
xP8KdZ1n+1Y/GX7U9x4VfwUvjeTw2kU8fhbxBoP2lfCHh/Xzb3fiLTvBus/EvxHpktjZxQT
XAB+b37a3/AAcNf8Fk/wBg7wN8IvCH7QXwf/4J9eGf2ovjh4XbxTpPwB8L6b8c/Fnxw+FPh
jWmFh4X8T/FbwzZeOpvh94f8QeJdZmlsfDXgiDxJr2tXbafey6pYWojaOX2P9ij/gjj+37+
y7f+L/8AgpN8cP8Agpp8AP2Rv2s/2rrKTxT8dfEnxo/Zt+GvxP1L4Wa78RNafxJe+CdD8d/
Ez4meHPCHh3XtQhnsNI8RWWhaXaxRJA/hXT5Luw0q1un/AJ8f+CEXhrxl/wAFTP8Aguz8P/
j1+1J4hu/in4r0fxB48/a1+JF/qdlHdaRqWvfDe00+P4c6XFZSF4dK8NeHPGer+DYfDejtb
2+k6dpOg22gWMUkMQjH9av7YvxD0r/gtF+wh+3V8OvhT8NvC/jP9pP/AIJsft7areWnwA8S
29vrun/FRv2YfiLdahoeieILSYy22r6J8ffhVpvjPw01kimw1PxVBf6AbZntxvAPRbb4pft
KWhkjt/8Ag5y/4J76oY5p4Zv+Eg/Z2/Y+M0F1FMVvLcJo37SeilEtrom3t45kkljtRGtxLL
PiV+68G+Jv2/8A4n+IrLwd8Dv+C9//AATW+NfjjUIb2bTvA2j/ALLHwr8S6zq8GnwmbVJYt
J+HX7V2p69Jb6dak3V5NaWEkdqqK100cDMx9p/Y7/ZW/wCCM/7cX7OHwq/aR+B3/BPn9h6/
8DfEDQIWl0vUP2XPgi3iXwlrmjC90rxZ8NfF9r/whIn0zxR4H8RRzaHq9ndyLI01st2nm2N
zZ3Vx+Jfwp8a/Ab/gnd8eP2pfgX+x5+y78LNZ/wCC3H7Xn7X3xq+D3wz+EWgfDnTPCXwp/Z
d/Z1bUbbWfgf8AEKVNF0rT9E8N/s3WX7P1x4G+M3iyPwnDFffE/wAazeI9F8QTRr4QuDpIB
zn7QP7PP/BUj9oD/gol4x/YZsP2gv2MLr4g/Hf4G6FB/wAFC/2s/wBlT9lNvhJ8Y/gj+ynN
rMEuieCfHPxX1rX9V1CfxZ8YtPgvLDwv4JtNdute1Xw7Y29zq09r4IsUlh+UP+Cjf7THwH0
bwp+x3/wTU/Yn/Z8+NfjP/gjV8N/2nfDfwX/aS+IH7P1lLfeLP2yvjH4Inh8WeOvgr8KvEN
qY9U+Ll3Y21q3jHx74h0tXj8eeMWh0zQdS02x8MeFLi6/WW4+EfiLxj4u8a/8ABH39k74v+
JtT1LXbiX45/wDBdj/gp6t9ZQeO9W8QeMbFbnxJ8F9A8QJJFpXhv4n/ABX02yk8MWvhuxvY
tI+AnwYg/sm10qSSHX1HufwY+DH7PHjP4mfCf9uCx03TPgH/AMEpf+CRfwh+J2n/ALFeiRW
jaPoPxc8UJ4Xmh+Nf7Zcst8scmsfDDRPD1jJ4d+E/iHVoLjX/AIr+MLTxP8UZL2XTdd0h/E
AB+637LXxg+A3xz/Z3+D/xO/ZW1rw94m/Z+8Q+CNHh+F134Nht9M0LTPDOiRHQbTwtDorQw
TeHrvwgdNfwxqPhu7t7a+8P32lT6RfW8F3ZzRqV+ef/AAQp8Hav4b/YQX4ka38Krv4EWX7U
P7QX7RH7Vvgj4RX+qanezeB/hh8c/iZq/if4ZaeNN1QySeGUvvAw0LWm0C3nnt0m1OXVnFn
eatd6bZFAH5/ftE3/ANr/AG+/22dFt4bWZdQ/4KRf8EFfD+qQ3sJVblbPQbXxjAsM+MBop7
XTpxMzxlBFcxfeZBN+If8Awejftja14h+Mf7OX7C2ga20fhr4ZeErz9ob4k2NrcOov/HHjn
UdR8K/Dyw1SBHCrP4U8G6XrepacHV3eDxv57Nu2eX+6nxs06xvP+Cjv7ScBii+1Xn/BVr/g
jDLqAwwe4stH/Zr1HV9NFwFZQ8Md9ZXTWzYI+0xsrbhHtX+F3/g46+IWpfED/gs3+3ZearJ
LcDw3478JfDvSFlcv9i0vwN8OPBOhRRJuGBFJNaTzIiHKtcSMwzI7OAfsh/wZKeFVvv2xf2
yvGmIWn8Pfs1eFvC8ayFvMWHxj8VtB1O5kiURupVE8F/MWKgSPCpBR5Hj/AEt/Ym8E/Ej9n
H9nHxb/AMFfP2XvBFz458d/D39rv9vbwz+3L8CfDMdz9v8A2of2TtP/AGrviH4hk8QeGLSa
e+gf42/s0vNP42+F15ELOTV/DEXiTwZfzXkUtmk35yf8GRmpiL9rT9tbRPtCKdQ/Z28D6r9
k3ATz/wBjfE61tftMabTuhtf7bEU7bl2m8iXaxcMn6Z/8EnPir+2Z8Xv2evir+y5+yH8SfA
v7I/wz/Zb/AGlP2y/EP7Z/7a/xd+Gmg/FGaDxp4t/aA+KXjLw/8MPgR8L/ABHq1n4Xu00b4
YHTvFvxW8d+P5ItI8P2uqWeiafZ3E8bz3IB9CeMf2pPhP8A8Ev/AIx/Dz/gpT+zp458JeMP
+COn/BTfxpoEf7Qui+Fr6yW2+AH7TfiTT5P7I/aO+G3hG2li1aPRfHdrpF/ZftAfDzSdNN/
pniPQNV1DULCG+OjWEfP/APBciT4ofsy/F/8AZz/4KqfsYfEH4OfC6b9qH4faR/wT/wDjd+
054r8MJ408N/Cf4ZfG3WtG8X/BT9qnwvrOlpdXdlP4V06LxHoh8XW1tf2WraTceE7C4tLix
itEtv5yPCHwo8Afsbfs0/EL9tT9qDxJoP7Skf7UfxQ+P/wp/wCCRf7PfxV0KLwP8DbrR/jL
q+t6H8R/+CgPir9n+5vdU8OfCT4croF7aa94U0PTbAizk1LRLxp7ZpPD2saT9IeC9Q8XeBP
2VPjb/wAE0f2g/wBuv4OfFv8A4Iwfsy6v8I/En7Q/7YHgfQ5PEfirU/Hc9hafF2X/AIJ5fs
Va/rWoazZ/EbxNq/xI07T9T0rXNFgudS8A+Ev7c1G+v/DeiO+gOAfs/wDAfwp+ytB+zx4y+
DHw3+JbeA/+CL/7JmseJPGP7f37bXivxBqK+Lf+Co/7RkBS/wDiF4H0Hx7YSDWPGfwafxSg
s/jT4r8Pz6nc/Fu9j0f4A/DYXHhmPxDeXv0xqGoa5+334Uf9qn9tXwy/7FP/AARc/ZostM+
K3w7/AGcviRZ2vgvxn+1Zp3gC2hv/AAN8W/2mfC9nLbp4I+AeiNpehXvwo/Zqtbe4ufiFrM
OiDxZZanp66Fo1x8pf8ErE+HX/AAU5/aK1vTv2hPhJr37M3wg/4Ju2/wAHZ/2Kv+CTviXRL
rQvAfhf4c+M/CkPiT4T/tcfGbw/qSKnxd+Iep2WoyL4Vkv7Cbwv4F1uTT9a3apr+r/25ffo
V4y8KXv/AAVb/wCCjHxK+EHjvUHm/YP/AOCX/j/4YDxt8K4omi0v9qn9tjWPD9h8RdJT4jA
kQax8JP2a/D19oV6fBN6XsvFXxA1m0m1KDUdO0uKOIA+xv+CU37cS/wDBSH9lW5/agsvDp8
GeEta+Nnxx8E/DbQLdZtPvrb4ZfD74g6t4Y8CT+IbMyMlt4kvdAs7S71m1hSGCzuZjZwxlL
cSylfMf/BvUzN+w58UgwjUp+3t+3aojihS2hiB/aK8YOY4reJVjgiDOxSGNQkSkRoAqhQUA
fJHxYk+0f8FTf2kQWjtV/wCHnH/BGbR/NlV8Xk+l/so/FTxQ8FuDIIzKY7+FPMUF9gdHDbI
yv8GH/BwJYXdh/wAFjf8AgoTDeQy20rfHaW+VZI3AltNV8KeFL/TpFLKu0T2cyXMbnKzROG
i3ICx/v4+I+mtqf/BUf4vwk3BhX/gqj/wTKu50hkRVZdD/AOCcvxi1uAzF4pB9nW+t7WR0j
8uR3iQeaisRX8ff/B3H8Abv4R/8Fa/GHxGXS5rPQf2kfg18KvippuotM5stT1/w/pj/AAn8
UQwBg4N7Zv4G0+4uLUNG9tbahbT4MdyoYA9u/wCDMDVF0/8A4KY/GyCS6aBL79jbx6ogL7U
vFsfin8Ib9kKnO5bcRNcEqGKNGDxls/ul/wAFB7/9nj/gmd8E5/8AgnlqfxD8Q6n4P/bD+N
P7Sv8AwUF/b68T+G7CDw38RNf/AGa/EvxQuNXt/gF4HsbHURcW3jH9pDxjJ8Pv2VfDU8F24
uPCll8Rtcli06KYLafxg/8ABCL9tzR/2A/+Clv7Ofxx8b34034U6xrWsfB/4t6i254dI+Hf
xTs7fw5qXiC8iT94bDwnr8/hvxfc+WJHa20O8EcEkpQV/U7/AMFF/Bmh/Fr/AIO3P+Cf3gz
4qvJqPws1f4d/AXxH4Ts9UiTUfCHig+AbH4w/Ebwtpgjkb+ytZ0u++KGi2mSq3lv9vm3eVJ
vRGAOB/a48f3/7MfwT8UeOf2qNH8KWf/BRf/got8AW8I3fwosPDGj+J/B3/BKj/gl/fmy8L
aB8CPhP4B1dItK/4W/4z06XT/ht4C8PQadpmoeOfjXdSi/Edt4J1TVNZ8b8OfsOeE/hX8Zv
2Xf2df8AgsX8ANO+An7Cf7XHwT8VfCH9gfw/4E+KetQaf+wz8efFEmkat/a3x2ltLLTbDXf
2qvibaHw3f+OPiN4u/wCEj0eHxJrCaLcQ23gfRL7Q/CvvH7VXg3Qf2TP+Dme7/bW/4KcaN4
6079krWp18Y/AT446x4K8V+LPgRoer6F8HvD3hj4PaB4ll8O6Dr0Wlaj8M/Fh8QXN3aS2k0
en+KF0fxa9vJHPc6k/o3/BxH/wVJ/4Jxft5fsZeA/2XP2eviQ/7T/j7xL+0J8MfGcniT4Lf
D3xz4ku/gl4X8KyXkPjvxxe3OoeGrBb/AMR654Z1nW/DegeG7NpLnU7e7ury9aOLThJIAMt
r/wDaO/4JyfHXwQnxqe/8X/ta/wDBKz4c6rc6b8UoYXif/gp7/wAEU9Z120t/iXo0Ms7XJu
/jP+xDGtp42i8NXup3OqWNhoFyZP7WtohrGpfZfwO/b0+Jf7N/7Zv/AAUW/ZZ/Y8/ZzX9s/
wDaq/aL/a51v9uXwz4ef4hW3ws+GT/se+OP2W/2f/Fnhj4qy/FHUNB13S7m/wBd1C/034de
DvCtjYy3mo69NBNfz2dkGuZfmH9rvSPjp4C/4N5/+Cfn7cP7WGkeJb79r39jPxJ4OvdYh+I
aLpfj3xd8AfjZ4x1r4FeM/gr8SP7Rs0v5E+Jn7PXinwvpHiuw1SL+15b3T7W71fz9VS9kn2
P+CXHiu5+Avxt/4IPftP8Aj+3htLT9vf8A4Jq+Pf8AgntqHibUsCW28ZfAvx5bePv2ZF1i8
SCMz3/iv4d6RpPw60y4ECzXsWm6VBJczfZrfzgD9c/+DbG68Ua//wAEz4/iD4u8MXfgvVvi
n+1f+2R8Q5fCOoCYaj4Ym1j9oTxtY6r4e1AXENvL9t0TxBpWsaVcb7eBy9oS8Mcm9FK/dHw
94T8PeD9LXRfCGhaP4Z0Zr/WtabS9GsI9Ksjq/ibW9R8SeIdSazslt4Bfa3r+ralrOqXBjE
15qd/d3dwzzTuxKAP54dThvZf+Cs3x9jt7pYg3/BQ//gnJu/0cz/PY/wDBNL9oy/1NzC5eK
JtQ06KKxW4iVZLbas+4tDGw/MX/AIOa/h98FP8AgpT+x18V/jb+zdrC+JP2hf8Agk98dvF/
w9/aK8B3unzaZ8RPCfwy1u7t9F8bveaFLNLe6j4Ph1rTPDHxC8J+KrRLvRNT8LWPjC4t7mC
60jV7W2+kPip8V/j0n/BaX4kfF/4AfAP4zftNfsP/AA2+IHwd+IP7Rfjf9mv4f6L8TPF0n7
X/AMMf2Rfif8FfCnwk8L3174/8PaLrmgeHPDPxV8P6h8To/DA1BPCvij7Ppuu6nplyt1azf
FniTwt+0refGv47/wDBR34Xf8E+f2//AIaf8FJvjB8bddn1n9mXxN+zlrviT9kL4+/sdXeg
eCPhFD+zh8dvENjqp8GRaz4s+Gvh2++I+v8AxIitY5NJ+KuqXVg9pPY2VnqluAf57QVrS6S
Np12Boy8kJaSJ4nVWbgbDKhRirLwH+ZckHJ/o+/ZE/wCCoH7Pv7Q3ww+BX7Mn/BSzx98Yfh
N4/wD2U9a028/YP/4Kc/Ba1n1v47/swWGlz2E2kfD34paJbCXUviZ8JNLudP046TJZPceI/
D8NqtjbtFbCPVrX74/b9/4NRP2kdXtdL/aZ/wCCe3w21AeBvihoNr451/8AYm+Lnirw74b+
On7Oeu6zbJq+qfDTR/E9zrVx4H+IuheG7ue50XT5B4psvEMENvbWyP4h3SalX8+/iv8A4Iz
/APBWLwXrL+GdY/4J7ftafbHfcBo/wY8W+J9NlaM+Uzwa54Xsdc0SeIO5RJoNTkjmTDgkZC
gH+nL+zL45/br+NvwW03XP2fv+Ci3/AATj/wCChPhmSyxbeP8AxZ8AvFvhfVr2QKqx2/xA0
/4K/GXVtEs9UCxrFJDL4C8Japbje1xYXEkpA7G3tf8Agutoauvh/wCH/wDwR3QOC665baz+
1z4UmZgx3W76AfA7yiRohtSVtcMW1iXDBWQ/5l/w2/4JO/8ABbrwF4gtdc+E/wCxj+3L8Ov
EtxbWuqW2veCvCHxB8BaoLeSR2tbhtb0qbRpoJBI7tGs13HcQ5J2ouTX6h+A/gP8A8HfPg/
TLC28JTf8ABRqw06GAG1tda+NNtqDLHF5jKt1beLfHt5dGX7wVNQjMzFlGCGTIB/W98Yf+C
SH7c/8AwUj8SeCrf/gq9+2d8K5P2a/Bfiu28VT/ALGX7CngXxt4J+GvxG1bTrpNT02++J/x
I+I2v3vjbX/JIktJIRoTJZKXvdBuNB1K+ub2Dhf+DlH4W6h8Pv8AgnL+y/P+y54P/wCEa+K
v7Nf7aP7Lk37KHh7wFpMdne6H4k0+z8R+FPCvhDwbawSQXlpAIP7P/wBFV4hfvYQJcRMRHK
n833ws8Cf8Hfvxb+Lvgf4SeIvH37ePwosfF3ifTNG1X4neMryy0L4c+BtIubqM6x4p8S+KN
JRLb+zdF06Ka+WxsLm51DVZYhpel2897fxQTf09ePLXTf2l/wBrj/gnj+wV8OfjP4r/AGi/
Af8AwTA8deHf2wf2/wD9qbxd4li8UD/hZ/wo8Ea5onwF+HfxB8fW+3w7rHxU8b+NfEGs/EP
xp4R84SeB/Bvh+0uLyO3azSK2AP2r/Y9/ad8P/tefsrfs9/tO+EYIk0b44/Cjwl8QjYwSNO
mh6xrWnq3iXwy8kknmC48MeI4tV8PXUcpMsNzpssMp8xGAK/M3/g3g1CXVv+CfviS90ue4u
PhhP+2X+2rcfAq43sbG4+Dl9+0L401LwxcaNJGosptFuNRvddm0+bTJJtMkicm0lKZRCgD/
ADyvBX7e/wC2l+xxqj/s5fswftPfGj4L/BLSvF/jW6034e+DfHOs2+j2N3rGtXN7ql3bT3l
xeapFd313GLm4uVvxO87zyeYGuLgy+qwf8Fpv+Cq+geL4NC0/9u39oGTTLyxilnh1Xxamvz
eY0gBaG912y1K+tiRwfs1zCPaiigD69+G//BW7/gpVqOp6Xp9/+2f8cry11HXr63u1ufFIm
laC3sGliiiuZLVrm1RZPmK2s0Ic/wCs3DivvH4ff8FMf2973XdH0W8/an+K93p96sf2lLnW
bee5fMSk7dQlsm1CIkuxJhuoznB6qpBRQB94a3+1l+0/pzaM1p+0L8Z4zd39ilwJPiT4tuF
kSeyuJ5U2XOqyoiNKisFjVVQDYgVCVNr4x/HX4/P4Y0++h/aH/aI0661HSYZ7uXRfj58X9C
Dy3EuyVoo9G8aWEVtlThVtkhWPrGEPNFFAHffBH9jj4O/tdXOiWn7SfiL9pb4vafrN3aaXq
uleKv21v2y30bULB43Z4LrRtP8Aj3Y6VLuKjMrWZmwNvmbSRX0V8N/+Ccf7IfhX4gaR+xL4
c8A+N9G/ZMu9e1HxPrPwBsf2gP2iYfhv4r1m/N7quoz+OdCHxXKePbbVL3T7OTVdM8Zya7p
eqQ26Wl/ZXNnugJRQB/Q34W8GeEfCPhvRPCXhPwzoPhfwr4XsF8P+G/DXhzSbHQtA0DQ9Kl
ltNN0jR9H0uC10/TdOsbaNILa0tLeKGKNQqIBRRRQB/9k=
</binary><binary id="_16.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABVAEIDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDgdR/4Le/to/D/AOLnx2+B
v/BRX/gql4z/AOCe/wAa/g18UNd8D6l8G/2f/wDgmh8IPjn4RbQreOxutC1bwx8TfGV/r2u
zaZrWkzxar4el1jRBNPo17ZaoNS1OK7h8m9B/wWt/ZH1q/tbLxl/wXm/4K/alb3lzBFcax4
G/ZH/Zl+HWm2MYdN99PFpfwm1bVxZq5zJFp2nXl00eYfstxkK+N4p/4Jf3X/BRD4q/C74F/
tqfGC7+Jn7XvwM/a8/bH/4JueOP2ptIgbTtc+Neg+Gv2MfEf7W/7LvxH8cJdLDc6tqvwh8T
pceF760vo9W1vXfB9w2h6vrWp2Ghabdj+JX4wfDfxx8EPiz8S/g98QbCTRPHnws8c+LPh54
w0va0aWHiLwlrd9oOtQWqtFBi0+3WVw1nJHFFHLaPFJEPKdSQD/S28R6t8B28Cfs3fEP4Yf
8ABaX/AILaftgSftjXvxE0T4A+A/2VfF/wS8SeO/Gt18I/DS+LvisqeFovgR4H/wCEP1D4d
6A8dx4nsPE+o6HrWnNeW3l6bcOUdfMPDXxY/Zg8S/sU/En9vTUf+C1f/Bcz4QfAf4U/EbWv
g5qel/FXxx8CNK+I3ir4o6Iuned4H+HugN8Gtal+IGu3U+oNYW76HrN/p8F1o3iI6pfadF4
f1q4tv4Qfg18bJ9I/ZruvCE3j3W/D+q/Br43Q/FXw7oXh/wAc6v4Q8TeL/hn8bPC0Xwn/AG
j/AAV4W1LT5beaw1DWtC8I/D8arDZ3KtqHhjUPEL3VvdWsNzEfQf8AgpF/wUn8cft6+NvB/
h/wz4U0n4Afsj/AyyuvCH7LH7J/gZ4bH4ffBzwUwS3+3XcNlFZWXiL4i+JoYkuPGvjW8tPt
2pTH7Osq2issgB/Sdcf8FlP2F7BGl07/AILM/wDBwZqBcEMo8G/sx3uEGWVVGraDYxRyhgg
aVHG4EpwjMVTT/wDgtX+xbeNFC3/BZX/gvvppYEM1/wDC/wDZLu/J2gljMdO0i/nkwASWRJ
W2jLYxx/D8JJE3BXZdxO7YxAb/AL5IBH6U6HzfNXyXKSHKqwkER+YFSN5ZcbgSuM/Nnbg5w
QD/AEt/2Kfjd+zh+3p4y0v4f/s8f8HIf/BRyD4takhl0X4TfFfSPgb4C8aa/cW6q02m+HtL
8Y/A7TtA8WarASzzaJoGq6zfzW6SXMdpPZxPcja8Qax/wWX/AGL/ANtL4h/s53//AAUW1/4
/eJNQ+BPjb9qf9jKy+Ovwn+ED/Bf9qbwf8FpYLn47/s1fE248N+G/D/xF+F3xr0XRja654V
8ZeBPE954afSbmS61exsbeeVLH/NF0nW9a0HVtL1TSdY1DR9T0nVrTV9M1fRr+Sw1PS9TsJ
0e11LStTs5I7mxvbSWFJrO6tZo3hlihmiYMkbD+u/4C/tkftk/8Fu/F37C/w0j8eX/wd8U/
sHfs6ftYeG/25f29PGV3oieFfD37PPxq8LWnw58Q/FGTUrm5tk0n4m6p8GbbWvCLy6jcQSa
l431C48WBrbSdK1rUtLAP7BPhB/wcD/sd/Er4TfC/4jazZeJ/COr+P/h34J8bar4Ue3udUf
wxqXirw1pmu33h5tTt9Oig1FtFur+XTWv4Y44bw2xuI0RJFUFffXwL/ZU/Yy0H4I/BzQ/g7
8NfA3iX4R6N8K/h7pPws8RW1sfEFvr/AMONO8JaRZ+B9ag15Ztutw6r4Zh0u+i1ccakk63g
4mooA/A/9mJ4p/8AgqP47kiVLqOf/gv/APtYLBJHbrIofQf+CO3i+z1x0LFGhk0q71PTrO6
uXBiinv4ljLG4Dj+GD/gvTPa3X/BYP/goc9rDHGq/tI+KIm8sKv76y0/S7S/dsclpr1Hlc/
xSPIxGSa/uU/ZMvDa/8FPfECbVcXn/AAcA/wDBRqxOXkVoxN/wSj8Kv5mMAEf6Oqorfu25K
k7Yy38Jv/Bc/wD5TAf8FEv+zoviP/6cEoA0f+CL3/BM64/4Kr/tqeF/2bbnxo/gHwJpHhbW
vih8WfE9lHFd+I7X4e+E9T0Wx1LSfBtrcRPYjxR4lv8AxBpekaZeal5mn6Uk17q95BdxWSa
fe/e2g/tPXv8AwS3/AG8/2wf2Kv2BvhT+zD+3T8ErT46a3pnw/f8Aae+BOjfHLxzZ3fhDRo
ZPFmleDfEmjLoOveIb/wAPS6frfhjU9M8NWV8/jG/8MW2oeGfD0mrahb295yv/AAba+IfGP
hH40f8ABR3xZ8PLjULTx/4X/wCCSP7Z3iLwLd6SD/a1p4y0XS/CGo+GbnSyp3rqMGr29rJZ
MqyEXKxfu3OMfsT+wT/wTR/Zm+M/7Ovw7/ZO8c+JD8KviV/wUN/ZM/Zr/b1/YF/aX0+W4Hi
rwb+2p8D/AAX4g8I/tK+GvDvjCyli1l9Y0y+fwT8Q/FHgpdagutU0fxL4l1XQVtfEPhWyvN
IAPpD4gaZ/wV08Tfsq/wDDav7Lv7PH/Bv3+038Cn8Jan8RLdP2Zf2aNT8SeMrrwnotjLqvi
BdP8P8AxZ0jwq9/4i8OQw3cer+C/tNn40tdVsLnSpNIOqp9idnw48aeJPjV8Sf2MP2PPj5+
zz/wSZ/bU+FX/BUb4bXniuW6/Y//AGddY+CP7Q37NXwU1XwhYa2/x58Yi80i9tPCVl4bvNS
e40aedtF1y51/wnf2WmanDeSWZPif7N/jH9tDwF4h/a5+FXgTw0fAX/BSf4X+FPE/h/8A4K
If8E+dLvbPwx8Mv+CiXwg1bwtqPhY/t0fsgpCP7B8IftWWXhnU7HX/ABbdeCdIg8OfFi6m0
vxZd6C2p6veeGpJv2EPHXwjHw78B/8ABO7/AIN//Bvjh/2sf2gPh5aX/wC3j/wUe/aF8A3v
hr4h/sm/D631OPRPEHhi8hu4msLLxroEiS+GfB3gfwLq0/hTR9St9Ol0SbxJ4wlvPEnhcA/
hd+KHhi58AfFHxt4JuXf7R4F8beJfCLvdpPuMvhTxHqOiTS3CTRrMZJrjT5bi6UwxsZ5Zg0
KPuQfvn/wTv+Ofivxp/wAEnf8Agot/wTo/Z3+GWozftA/F3Wtb/ab+Ofxk8yysPh94I/Yo/
Z1+GVn428e/8JN4pFzLeW+rXHinwXJ4H8L6Emmz2uty/F26U3No4cy/iD+1T8NJ/gt+0z+0
L8HLrxDqni+7+E3xv+LPw0u/F+t28lprPi258DeP/EXhmXxTqttNfalNb6j4ibTP7YvIZb+
9eK4vJIzeXYUXU39EX/Bubr/gu2/Zf/4L5+Fr5rBPiJrv/BLb4s6t4W826gi1Wbwf4e8AfF
u38dpp9vKEaWyg1PX/AANc6u8cx2bNP3wsCGUA/v3/AOCfHirxlL+wP+xBKl1qapJ+yD+zV
IirFMqhX+DHgtlCqq7VUAgAL8oHA4ornv8Agnb4tZP+Cfv7C6C30/C/sdfsyKN1zhsL8FPB
IG4fZjhsDkZOD3NFAH5W/srW8Nh/wU18TXF07yyT/wDBwJ+35ptmsVmWUzaz/wAEidJ1gNN
OreTEtpa6Y8PysbqUyySGLBkMX8JH/BduwmtP+CwX/BRASFGz+0x44uco2cJfNY3sQIIB3C
O7jVuMBw4BIGT/AHj/ALNFxJF/wUq8RWUi2s6P/wAHDX7aEwmjLo0Mk/8AwRnupYFWLcAzx
wQywXUskfMxJhkKvKp/hQ/4L4KF/wCCw3/BQ0LwP+Gh/ED45PzPpXh5nOSSfmZicdB0AA4A
B+ov/BnTaaPqX/BTr4r6JrNraarY6/8AsXfF7S7rRbqNZYtYtLnxv8LotQ0qSKRdsyXdgZl
njG6JreR1k5yB+92ifsO3NlpHxh/4Ie+IfHuo/CH9oH9mnx34r/b7/wCCHf7UI1K+sZbL4f
6r4l1TxPB8PtJ8TXIv7271H4O+LrvXfCHxb8NQteXOq+CtftfGFlpSWmgaaV/i4/4JM/HX4
h/s16n+3b8YPhH431T4ffEvw3/wT1+MA8G+LtBuJrTxB4f1/U/it8D9Khv9EmhhlePULW0u
Jpo7wlIrESCeQ/IDX9Gfxw/4LL/Cj9uv/glJ+x3PrnirxBrv/Bbb4ZftCeE/h/8As7P8LSn
h34r+HPjhp/iXS9FtvjJfzQ240cfCv4u/D46VoHj3wqYZ9N8W+OtTOmwabHp+l3VxpoB6R+
0v+1F+0t/wU6+I/wCyN8Nv2a/2SviH8J/+DhL9hbxV4nvf2gvHcJ0jwD8N/hb4A+GenTWvi
Q+I/FWsTDQ/Ffw6+O3iPXtFfwD4SuribTdJuPEepeHbPUL/AEfxRp93rnv/AMMfjr8WNRHx
Z/4K4/8ABOj4Qah4D/bV+D96vgn/AILYf8EnNagv/D9t8StY8Kw6nPq/xj8DeHEtzqtl4+s
p7fWfFXhrxHpWm3+qeIIJvEFlLb6j4psfEul+MfZINS+OP7fck37U3wM8J2P7H/8AwcT/AP
BNewtvB37Rv7PetLb6T4V/au+F8OEm8IeIdPnuItO8afCj4saSrXfwv8YxXl1a+EfEOo23h
lPEkWkXfg3xnYfnlq/7Tv7YHxg8VftJ/wDBx98Cj8Cv2KvGP7IWu+H/ANlL41/sV/EnVtQG
uftCeHvAehaXN8UNI+NPiJpNAvL74nXviDxNpvh74XeGrrwhpfiV7PwJpUWmayde8N2qXwB
/FN+0B8W/Efx8+PXxZ+OnjS3sbXxR8ZPiX4w+KPiKz0+2NpplnqnjrxJqHiW+sbG2Y7otOs
5dSe0skfEgs4YfNUSbwP6iv+CW/wDwSk1z4i/8EP8A/god+3p4P0n4haT+05d2HxC8Mfsya
t8MtU8QW/ijWfhT4E8KXXhX9oXwKmgaTPPYfEPwZ8a9D8U+OPh3rvhu90TUbi6vPDFvLojQ
apBbGv55fgL8IZ/21f2uPBPg/wAX+OvCHwP034+fG+K08afGHxzcx6V8LvhePiHrVz4kudS
1LVriW20vTlAuNUttA0vUr3ToNV1R7CxN7bK91Nb/AOlJ4d/4Kmfsu/8ABOj9kjw18Pf2Fv
2Rf2k/2uP2H/2K/CWn+Ffir+1h8Nbfw54Y+CGg6TZavHpfi/xf4Q+IPjW80dP2gfFF14q1T
WtY8Yz/AAostS0GDVpr+4bxHb2RjnjAPoT9hWx+I+h/sR/sc6JqHgfxPpF/o/7K37PWl32k
6r4e1vTtU0u80/4SeELS507UtPu9Ogu7C/spoXtryyuoIbi1uIpIJoo5I2RSv3C8A+N/DHx
Q8CeCviX4Lvxq3g74ieEvDnjrwnqoilgGp+GfFuj2ev6DqAgmVJoRe6XqFrciKVElj8zZIq
upAKAP5Y/2ZrmGf/gph4hggmSaUf8ABwz+2tcYiRRbmKz/AOCNl/YXZVv9a89heXNtaagCP
KjuLiEruMuV/hc/4L2SwT/8Fgv+Ch8sDCWMftF+I7fzQ20C4ttO0GC6h2YOTBPFLEzbgGKk
gDbiv7df2XPMT/gqBJGrlF/4iH/+Cj8hwGKN5v8AwSP0+RgVJDMwAUkkFAxDR7lr+GX/AIL
oKV/4LAf8FEgRgn9qH4jN+DX8bA8eoIP4880AfVX/AAbmfA/4TftKftZ/tPfAz486nceH/g
38Qv8Agnl+1BpXxA8XW1wLa48CaDbXXw51mXx3ZzTBrWO78H3WlWniG3F1HLZTS6ckOoQXN
m80D/GH7G/7E/7evxn+OI13/gnz8Mvip4z+I3wZstK+PHgTxb4Zk0Twb4q03wXY+Mb3RvA/
xS0OTxXqug20sup65pkw0rS7G6v7q6vLTVYLaK8062nkb0L/AIJKeKdf8JWn/BTfU/DV3La
avJ/wSX/a20mKa3kZLiLTvEWv/CLQfETw7I2IkPhvUNYikYsjR280k0bKYyw/vX/4Jh/CjS
fgD/wUY/b0+DnwoS3sotG/4JU/8E1YfgjDa+TI91o3hv4TeNfDcmr6Vdx/JcRaj478vU9Ru
oIY4b3WdSe5eMOVLgH8wngn9pP/AIOLP2//ANpz4H/tgfBX9mGXW/2gf2L7nx7+zlrPxx+G
3wh0PwLZ+Pb3S9St5PHfws/aL1nXfFuneBPGdrpryS2114T0yXRNE0i41u/vNHsrbW7tLyL
5O8W/sf8A7ev/AAVB8P8A/BSL/god8Y/HnwtHjf8AZk+JMWq/tgfsyeGbmDwN8R7mH4aaH/
YvjHxj4X+Hvh3TrzwGsvgjwnoeu6bo/irXNV1LUfE2o6B4tA1W91KF31T9ePjn+0R8cPgF/
wAG1X7D1j+yF4q8f+A/hr8Qte/aE8G/t/8Axd+G2iXN/wDFHwp8aH1Dxpq138PvF+rWt3Z6
h4J0X4m/Fa4k8JeJfHS6nZajH4Uj8PWS3T2WsrpOp+7+Ff2b/wBk/wD4JA/sZ/8ABMP/AIK
m/s4+OLvxh8M/jXL8MPgJ/wAFE28S63e+KvCP7SfwE/az0K5vfic2peHo3vNL07xB8A/EWi
albaH4d0u2trlW0i60nxCkt7BqR1AA+R/2Nv2Ybj4f/DrT/g98W/gf4b+FH/BKn/gvl4M0/
wCHX7Nurap8RLT4y/EX9nf9qLwn4Zu5v2WviJ8WPiFfaD4f/szxv8SNdt7rxMdD0K2TwtFq
ep3Oj2mk6JD4a1HSJ/6c7H4kaH8Zv+DaPxn8Qfida6Roen6h/wAErPij4V8W6XYW1pb6Lpf
i34f/AAU8UfDnVf7KtraNYLY3XjvwgLzTbW0hht7K9lt41hl2MX/HHSvhjrlr/wAGhmr+Nf
Ft5q2naj8I/G2sftPfst6lqomj1fwJonhb9r9rz4KXugC723lpp+seHbrVJtIkLQy/2B4r2
QKbeeJh23xq8cfGC3/4Nzf2M/2FPAUVheftXft1/s4/EP4oeI7S+hfSbbwL+zT4YTxV+1P8
e/ih4rgtrXHh7w9L4auNA+HWizNZRWureIfH2l6Vo/2qUOgAP6ov+CdN1fH/AIJ8/sJmbT5
EmP7G37MJlQyoCsn/AApLwRvXDZYbWyMMSeOeaKyf+CeHjLTrn/gn/wDsM3CRyKk/7Hf7Ms
yKQwKrL8FfBLqpAiwCAwBA49KKAP56P2aroWn/AAVBEhBzN/wcS/8ABQ+yQhcgS3f/AASRs
Io9xWRtoJ3HcVGNpO0nckX8RH/BeWz+y/8ABYT/AIKHqIoo1b9pHxbPsVzIQ15baVeGfeVQ
5nNyZXh5WF5HQbgiuf64/DHxZ179ib4/fB/4uft6XXgv4ffGu1/4KD/tk/8ABUj9r/wF8O9
SsfG0f7KvwN+J37HF7+zZ8F/DPjSbw5quvabbfEv44+JJfCml/C/4eW+r6v4q8W6hqUM+mx
NbpqM8X8O3/BQ/9p0/tl/tuftPftRQ+E77wLp3xw+LnifxvpHhHVJVuNT0LQ7u4itdCstTu
FjjjfVU0ax099UNuPsy373CW7PAsbsAfr9/wa4fBrwl+0T+358cPgJ48cHwb8af+Cf/AO1V
8KvE0A2Ncy6J8QLLwd4X1SXTkl8tBqFlZajJqFrJHIJoLi1huo3jMJki/c34O/tLfG//AIJ
1/tO/s8ad+09o9zcfti/sGfBDxD+x7+014Mt5pTq37bP/AAS/l8SWvi/4IftR/su3ckjWvx
P+JX7L7WOqX/jf4Zo114+13wda67d2tr9v0jxlb+H/AOLj9gH9tj4rf8E8/wBqj4UftY/Bo
6LceMvhlqOpmTQfEgubjw34u8N+JdIv/Dnivwl4ghsLq11CLTNf0C/u7RryykW+0m+TTtYs
WF3axA/1UftWf8HPv/BOj9vr4Y2fw1/bD/4JM+JviDYaUGvfDWs6f+0FoGn+MfAutSWcNtc
6r8PvHmn+BPDvjTwdO20gx6Xqq22pQQ29vq9nqSKwUA/oe8Sf8E5dY+KGr/EH9sP/AII4ft
h/BDwd8D/23rE+Kf2g/wBnP4sfDiy/aA/YS/aMvfEFjJZ654+tvCWnyW2p/Dbxt4kieWy+I
ul6Olvc6pqKzw6nFpF19os6/Fr4l/8ABrl/wUk0j4daP4B0D9rX4K/tF/s4eE/jYf2grj/g
n3a+KPi58A/g7qmuXWqSXOveFPhhqd/P8RtO8Fy6tol7qvhvSdY1WSxOnwajc6lfak+r3d5
qNz/Pb8Nf+CkPwB/ZR1jxFdf8E/vi9/wVL/Yy8M+IdZstR1P4b6P8cvgr8W/A9y8MTxSzy6
ZeeFvAunX15GJJDa3er6ZrdxsxbXN9KDHLF9daD/wXc8L+OtPi0f8Aa7/a4/4LH/HTwrcgW
+ufDP4cfFv9nn9m7wh4r02Zwt3ofizxJ8ONHbxvf6NeR4N0mm6x4dvXiD2Qv4YZJZyAfvF8
d/26Phn/AMFlNc/Zx/4Ibfs7+B9Y/Y70y58ajTP2+vh1421DwfoepfB34Q/so61oovP2cvg
dq3hrXdR8MfE/xH4g1vREh0e88EC5htdG8NWeo6ho6abH4oktPYfFVrF+wL+07/wUpsP28L
ay8LN+1n+yz8TPgN/wTN/aVx9m/Zx8H/syfDf4ReLJfCv7Dmn2sSInwg+J3h2O20vX9bt9V
ZbX4vahoE+qaReNq8K2uo/ywaR/wVE/YT+Mnx2+H3wY8TfsRfCP9iL9jHR/FttH8IPjb+y6
/iTSf23v2WPEt1ciLQ/2gtW/aHa5u9a+MWraVdpZ3vxG8C+KNF1fSdU0mN7rw9dS+JNIsdT
v/wB+fj7+2lJ4z8MfGf8A4I3/APBaKTWP2hPgfqfwu+GPxw+DH/BVn9nDwb/bq6N8HPE93p
z/AAV/ae+LHg7TNOv7TR7TTNSvNN0Lxh8R/DL6lo0s1/q/h3xDb6tpGrv4pvwD+h3/AIJ2X
cK/8E/P2Fle6VHX9jj9mNXR5l3Kw+CnggMrZdTuU5DZVTkHIB4or0v9nH9nv4W/DX9nr4D/
AA68Gftd+FfHXg/wD8Gfhf4K8KeN7WP4cvbeMfDXhXwRoehaF4qt2sdfurJoPEOl2Frq8LW
dzcWpjvFNvPNEUkYoA+QfhV/wR3/aL/ZB0n4+T/sz/wDBRzU4Y/jz8VtW+OXxQ1n9pL9kr4
U/tK/ELxZ4yudNsNL09NZ8f6r4u8D6hqGleH7ax3aDp91YSW+kXF5qMmnJarf3Ucvx58UNN
/4KleELnWpF/b2/Zf1Ky07UJLKPTbn/AIJe/CYW5jimit4yJH+NlxcKEysgV5JSGQLu24AK
KAPgb4u/tP8A/BSD4eaq+man8dv2KvGU39lR6m+oal/wTU+F1pPInl3apaOg+Kt5GY0Fq22
T7w85ht2KFP4+ftI/8Fuv2y/g18ULH4ceKfgz/wAE1/i9em20qWHxb4o/YB+HVjf28WuWVh
qLW0VhB4ovbdYrc3YhOydDceV5sm12AjKKAPDPC/8AwXd/aI8VXN1YXH7GP/BJ+BI9P1GZm
b/gn18NrkS/YbmBGSSN9cRWW4E7lgMKjc7HJOfZdM/4KnfG7UPDdlrq/sg/8Ehrdbqxsrr7
Ev8AwTM+Fjqgu9O0y+ERm/4TBAwhXUvIVhAgZYN5RfM2IUUAeleCv+Chnxq8W6x4Z0qT9lT
/AIJC2i+Ib2e2aY/8Evfhbcm0SKW3VsIvj22EwcXBwC0TLt5dy2Rt+Mvj1+3F8Vv24vEVx4
3+P3wk1DxT+1x+zlbf8E/Jbq0/Zi0Wx8DfBb9m34heKdFj1bwh8J/hwPiNNpdj9nkmu7m0v
Ne1LWr6Oe9uJBdq8dk1mUUAf2LfDT/g3e/4J9+Avhx8P/A1zZ/FjxLceC/BPhTwnP4jvfiP
rOm3niCbw7oVho8ut3enaW1vplhc6q9m1/PZadBDYWss7wWcUdvHGilFFAH/2Q==
</binary><binary id="_17.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD8e/2j/hv+x1/wTR/aW+Nn
7O//AAVx/Y7/AGj/ANu/9oWw8ar4x+Hv7SWnftYeLfhn4V+MnwN8TabazfD7WZdFu7HVtTX
ULS5svEWmaxd2niXUYYNZh1Tw2bW1m8O+ffcpYf8ABR7/AIN/tFWJbD/ggZruqXUaGLfr/w
C3r8YNTikR4gnnSo9hPbyTIrM42xRqkgDM2VAT92P25viPqvxa+Of7VPgz9vb4DWfxc1H9i
f8A4KTfAn4P/BzWfiD4X03Q9d+If/BPv/go7rPjr4a6x8P4tX0jT7OTVovC48O2/wARvg18
Qo0vNV8NeNdK0meGdbnR9asb7+Lb/got+yFr37Bn7bv7Sf7K2oX95qcPwV+JWpaF4b1++jh
s9R8Q+BdTgtNf+H/iW6topCoutd8GazoWo35tw0K3t1cJ8oygAP69/h/8T/8Ag3o+If8AwT
Y+IP7bXwe/4JK/DnU/i18HPH/w4+E3xJ/Z0+IXxQ8eQad8NfEfxe8Rjwz4O+IHj34v6nrOq
aavwRuVMt5L8RLrw1GtjqEJ0O9s9I1SSCY/R2vat/wb9fDT/gmNH/wUF+Nn/BLf4BeBfEvi
DxZ8Q/hJ8Lfgboet6h4wX47fFP4da1e6FLqfwX+IcNzpFl4x+CetPaW/iWL4twaFa6bY+Em
ubua2v76406w1P+Wv/ggb/wAFH/hF/wAE4v2t/GfjX9ozT7nxH+zp8VvgN8TPAHxW8G2/he
18XxeJtR0nT08b/DHTX8O3dndWmo3WreNPDlr4SgbUFj0XTl8VnVNXuLays7u5h84/bS/aB
/b3/wCC0/7Q/iD45+DP2f8A4wePfBXgHT5fCXwr+DXwC+GHjPx98Of2d/hhZzBtF8DaLp/g
rw7e6ZZ381qLW+8T6xNZWV/4l1hzOtrb6PZ6Fp9gAfpRp3/BZj/ghpHpcUerf8G8nwnbWRC
VuX0743RHTXucfM1u1z8PJbxIA3CqZZWKgFZBuAXw7xj/AMFi/wDglvPeTzeAv+DfT9kewQ
kwwTeLfjH4/wBTX7HuUgS6TofhrRLNb0qZFN5Hc+YGMbDIQofyRt/+Cbn/AAURu5TFD+wd+
2U8mx5CH/Zk+NUQ2INzsXm8FImFHzNlsgZPQE1i/EX9gH9uf4RaNN4k+KP7HX7TvgDw5bQT
XV14i8V/Av4l6LoFra28K3E9zdaze+GotNt7eGB1llmmuUjjjyzMArYAP3A+A/8AwVg/4Ij
ar4phsf2oP+CDnwl8O+FtSure3u/FHwM+L3j/AFrU9EtSw8y8XwZ4t1Tw/bamUkIaSKx8U6
POLdX2G8kCWz/2H/Ab9jP4V6P8CNG/b4/4N5fjFcfDLQvHWg/8LBf9lPxFrfiPxd+yJ+0tN
o1o1jrfwx8beBPGV7qXir4CfGGG40nUfDI8YeENY0q88NeKWhtvEemX2j3Mjr/k9JuR42BC
tuV0Y4IBDcMwwwwCMkMDkDoQef8AQI/4Mn/jh8ZdYsv2z/2db6ObUPgN4Kb4c/GHQtRkF0s
XhP4meNbi98Lavo0F2SbUweLfDPheHWJ9LO1ItR8Lz36I76lcygA/r9/YX/bj8Eft6/s2+C
v2hPhn4c1nw22oXGteDviR8OdfudOs/FHwj+LvgnUptD+IXwv8UQXTWbHVvC+rwbYryKCO2
1TSLvStWt0jivljQr+Iv9lv4vfGrxR8Vv8AgpD4t/ZZ1u8g+Dvi7/gpz+1d4m8P/wBk67c6
Xp1x/bF34Ouo720trSWO2MF/prabexywAxOk6iNmVQxKAP0v/wCC4MCaf+0v+0fq1x5EhXx
R/wAEHpLRkCrcRWVj+1z+1YZYH+cFd1x9omiDKvyyNyVTK/za/wDB3Po+n6N/wWQ+I1zY2N
vBN4o+BnwE13VbhF/eXOpQeGr/AEFbqQg8TvpuiWNo2eGgtYztJAYf0kf8F0raaf8AaH/aL
ZIXexubn/ghXf8A22II4ijH7ZH7WOnMJIWdZYjuubdkkk2qxnSHILMR/Nx/wd2Xv2z/AILI
+PofLeM6X8B/gLYMSDsnMvhrUdR81SQBtUXwhX72TG/IOVAB+XH/AAR//Yk0n/goT/wUO/Z
p/Zd8UjVE8AeNfGd7rvxSudIuhZX0fwt+H2gan448cW1vfD59MudZ0nQ28OWWprmSyvtctb
m3jmmhWJv9Ef8Ab3+B3xv/AGdf2n/+CfX7On7D/wC2r4o/Za+AXx38e+EPgbZ/8E/v2ZPhT
8MfC/i61+GPg2x1PWfjZ+0T4L+Jtz4M8Zahodh8PPDkmm6t4/1zxlpDW14Bp+m2uvf29eW0
Nz/D9/wbV/HDQP2df+Covgr4p+KrG81Dw54f/Z9/a91nV7TTIRcazeWHgT9nPx18Ub+x0KC
QGKfWr6w8D3Nlp8EhRJpbjY7Ybaf6Gv2ZPh58dv2nPCfxw/4Lt/8ABTL/AIKNap+xD+zb+0
F4LvPCvhXwL+zv4i8Oaf8AGvTf2c9B8UXt54V+CfgT4mz6fr/in4U6P4j1GwFtL4O+EWnyf
Fz4p6u76x4ou9KutRuVnAP0d/4KVR/En9j3w1Y/Bn9nr/gqz/wUH+Lv7ffxbQ2PwB+BerfE
v9njX9J8OWkeo2y+IPjX8f5bb4Faevw8+Anw28Orquu+LPGfjHVdF0uddLuY0vSsOpXun/S
3h/8A4KU/tVftnxad8Bf+CXngvwp8YNC8D+F9P8F/H3/gqd+0XperaJ+x3D4u8O6ba6P49v
fgt4K0t9I1X9onxPe6jBq988OjSaB4D0m62C/u7zw/L9sT8b/gd+y18Hv2oPBfj/8AaT+NH
gqx/wCCWH/BEKzXTta1a5+JvjG/0j9sL/gp22lzpPpfiX9qD46+J9e1v4uS/CnW76D+1dL+
H+natdyeKb6/js/Cth4hvntPFWj/AJ+/8Faf+Dljwh4++BN1/wAE/v8Agk98Orz9n79lux8
PSfC/U/i/Y6angrXfEPw1tbRrGfwV8K/BdnHFc/Dvwdr1mXh13xHrZTxzr+mvdwLZaE9xf3
OoAH8yn7d8mga5+2v+0MPAHjzR/jVpMvxg8SaRp/xP8FfC3wr8JfCvxR1qz1Q6Xq/i3wR8L
Ph3GfCvhfwx4n8QwX174V0fw+JRd6Pc6fezF9Rv7nP9SX7DnwT/AOCpf/BNH9nLTv2RPhz4
h/ZY8BfFb/gqz4af4ifEXRvEF140T9p/9gz4C+GPC2s6X4u/ab+KEdsLPwL4Q+Gnhr4c3V/
fG88V6k2o6J401K30TQre88Sy6nY2nzv/AMECfhn+y5PqPgPVf2Z/Ddn+1z/wV58Xah4nf4
eeBvjl4Uv/AAl+yT+wL4N0GQtr/wC0v4x1W7kux8Yte0Kwm0y88IaZ4Xnk12417UIdI0XSt
B1Gzl8Vt/RR8BP2TfCP7XvxQ+Jn7OHwn8Z+IvjX+zfa/Eo+If8Agr5/wUz8atHYeNf+Cgvx
g8I3tnq8X7FPwb8T6cBa6P8As5eDNUs7TTvivo3g26HgPwt4A0//AIV94evZ9a1XWfEWuAH
11/wbx/sZ/szfD3/gm/4e8Q+BrLTfiF4D+M3xp+NXxX8Aa74hGlav4kPw+m8WH4feAX8TPZ
CSLSfEuteDvh7ofizX/C8sj3XhLVvEd34Zu3NzpMpor+eD9mX9vjx1+yb47/bm+EH7A2rXV
z+yLZft7/H7Xfgja+Gr2ez8GaP4T1mz8EPHpPgO2e2vI08D291BczeGJraY299pdzBqKb3u
5JpSgD9XP+C9NjMvxI/aT229v5txpv8AwRKlS8mZI5jAn7dH7TdiLkEITcMt4RbOkjbY4ne
THyqG/l+/4O4mL/8ABZX4pBj/AKr4K/s/RoD2VvBMshA+b+85JwpHJ6Hr/UZ/wX2kkf4mfH
y1gnVJ/wDhDP8AgijfTWwEb8N/wUM/aps45z5iGRF8/wAiP5TGzeUoZNjSbv5cv+DuAj/h8
t8Vhg5/4Ux+z7zjgf8AFDPwfrxjr0oA+Mf+DfDVZNL/AOCw37CCbLCfT9b+Kuv+FtesdVto
rjTb/wAPeK/hl4+8M69a30M8c0FxaXmiaxqdpLDcRNazBjHdFYA5H7kf8FEPiL/wbpf8E3P
jprutfsqfAOb9tj9pDwl4kv8AxJonwRk+LfiXxT+wL8EviE+otM+oa7YNczaf4putH1CJvK
+HXhzWPFehQGNNG1S80JoIo4/5KP2Sv2f/AI8ftV/tA/C79nn9mbQ9Q8RfGr4ma5daJ4Q02
y1ux8M/6vS7/UtevbrxFe3NjDo+j6X4asNX1PXbua7VE0e21BUguWl+y3H95P7Mf/BDf/gn
d/wRI+FHhn9sX/gqH4i0z9qP9oq+1rR9K+EnwO8M+Fr3x14RvfivqUzf8I38Ovgd8G5bM6z
8fPijdXrxpba34n0uLwnoO3+338OaLbWia64B/M78ePhz/wAFxv8Ags1Y69+1v8YvAfxR8X
/BPwH4e13xnpfizxpeaF8Av2V/hn4M0u1kmvG+F8fxH1/wd8P4tNt7G2MU2reH7nXNa1gJG
NW1zVLhFdfxI8ZfC34mfDi30C68f+B/GngW38WaJY+KfCUvjDwv4h8MR+KvDt6caZ4h8NPr
enWKa5o15EwmstW01rmylgYNHPhgD/qq/EHw/wCJvitpPhv9tT/gs3PJ8MvgBoniPSP+GRv
+CP3gxI/G7eKPiA06XPwosfjX4Q0Lbd/tVftU628VtceDfgRo+nXPw1+Hl6Yb6+sZmtNcv9
P8/wD+ChH7N3gb9sT9nTVv2hv+C3/jK2/ZA/Z38KaVrdp+y3+yD8Otd03W/H/w+8eeK9Cn0
fwp4v8AiX4r8LWFz4h+OX7TGpJNHH4V/Z9+D5b4X+GYY/7G1BPHeqrea9aAH+Wr4O8aeKfA
urx+IPBvivxN4N8Qx21/YQ6/4U1rVNB1u2stXsrrTtVt7fU9IvLC9W21LT7u507ULP7QIL6
zvLiCfMTyI/8Ae1+wp/wUk8Hf8FB/2IPC/wCy54w8YfCf/gmV+wn+yD8Ivh94H/bT/wCFW+
KrHS/jv+1fq+sTX+l6Z8Hv2Z/BOi2MXijwL4S+Mt/o9xqfxP1jw3p/ij4o+MPE3iufwL4d+
0XuuXevXn8KHxw+E3jP4FfFLxX8K/iB4N8beAfFXhK+ihu/DHxH8K3ngnxra6bqNtDrXhq8
8R+ENS3XmgahrHhjUdG1ibS7p5nt/twTzZUKsf3S/wCDY7xX+w34E/4KRWPxI/bl8e/Dz4f
ad8Ovhhr3iP4A+Jfi1rGn6D4C0345/wBv+F9I0G/1PVtYVdHi1bSPDWp+J9Q8Jx61c22m22
uw2uqQyLq+m6UQAf3w/sUf8Es/ANl4D+I3xF+LPw7u/hDe/HT4uar8T/h58AtAjh0C2/Z7+
B+n+Bfh98JPgh8IdT063jv7W38WaH8L/hb4Y1rxza2siQ6Z408Q6/o2LmTTZNQvSv3J0fxH
4a13SNK1zw9r2j65oGtafbapo2t6Pqlpquk6xpt8nn2up6bqlnPcWmo2V5G4mgvba4nhuFb
zElcHcSgD+U3/AIL7QMviL46zq9kZ4fD3/BGqZ8WpS82p/wAFCfj/AAp513uzc2ZmlZrexU
iS3k+1TswWZc/ymf8AB26RL/wWX+LQQnEHwW/Z+837rDf/AMIOrKAQdyfJOpw3JO4/dKZ/r
H/4L9gNe/G6MlwJNN/4I8RqwLFI3b/goJ8cCW2IRIx2L8wUoRmPa25uf5G/+Dsa8eT/AILR
/tAQsOI/hn+zxboVOAVT4UeH7kF1IO45mdRhlxjODyKAPMP+DX/TbW+/4LV/sh3d7Klta+H
tP/aC8T3N1JMIIrW20v8AZ2+J5kuppN8eI7VDLO+9giohkYMqsp/rm/Z0/at8LfGHxt8Rf+
C1Hxp8F+IPjz8Rfit8XviF+xx/wRH/AGPPD1tDqHiHVvCXgzWbvw7rXjzwNp15C1j4S8W/F
jxZYaxrHxp+MmpQWmn/AAy8A+H9Xub3Vv7LudF0o/x7/wDBtparrf8AwV2/Zz8Htrcmgt4/
8BftT/DuDU9pVLbUPG37Lvxd0LSFjlQNIsg1W7tJ1ZAJEkWPygXPzf1F/wDBrVpfi3wx+0L
+1b+zd+1rdWVn+0j/AME8fA3hr9mX4G/DPVrKOz1f4e/CTxB8Vvib46+OPibwRZSxrdXNr4
68fXXgm58VeMLCKSbX/C0/guOacaIYCQD9IPGPxE8R/stfHHwR4p+NfhrRP2+/+C6f7SHhX
XV/Z9/Zz+H1zdWvwK/Y5+F9/PJDqC+FdY11Htfgf8CvDocD4vfH3xLHF8V/jtq9nf2GkNHo
sVho2keUa9ffEPwh+1JF4L8L2fh7/gqH/wAFw30ewvtU8XeItNv9F/YG/wCCUfgvxZCjvLo
OmpHPYfDaxsbYJLp2l20t7+0n8bmtba+1/WtEs7+20yb5A+JH/BRDw9+wF4g/4KUTfFbx54
e+B3/BWP8Aau/4KCw/BPw98TPjF4L1y8034Q/sQa7f2Hhr4BfH7wVMNM1LTvG37P8A8Hfgv
peseNRpXh+4mtrv4tXFtB4y015PJim9W+JP/BYr/gnH/wAEv/g38OP2MP8AgmH8T/gf+0H+
0f8AHbXNObXf2hPiD8TbG8+EmkeO/G11HF4n/ag/bK+PUglk8TeK7u+lufE2r+G475v7PsE
gspX8MeGrSxsLwA/jq/4ODv2fPH37OH/BSfx14S+MX7SeqftV/HXxZ8M/hP8AEn45/FLVND
0jwyqfE3xX4YT+0/CuheHtF22mh+D/AA/oun6DH4J0hooLjS/CNzothLCotkLav/BuP8APC
X7Sf/BWz9nP4bfEn4aeF/i38Km0X4ya78TvBHjbw3p/ivwpqPhK0+D/AI20tLnWNH1aGbT2
jsfEur6BcWd9JG01jqUdpNZmO9WBx8cf8FSNLk0j9vP49rqX7UOhftq+IdS13w34k8b/ALT
HhefSJvCHxV8d+J/B3hzxF44vPCE3h/UdS0geEdA8Talqng/w5Dp12tvY6P4ftLGO008Wv2
C2/pL/AOCA2ofCT/gn9+xp8UP20fA+q+APjv8A8FL/ANs7xBb/ALJ37DH7Kfh/xB4f1/4h6
dc32uSWlhr/AI78Jadq82s+EfCmu+L9Kh8c+Pde16PR9L07wB8PrKGDU7dvE2XAPvX4XftG
ftgf8E/fiz+2p+xZ+xjd654g/Zg/Z4/bE+IXhH4P6FrVlcePE+GXhzXvAfwu+IVz8L9E1vU
/t99FoHhPW/GeqpYabc3Us1k95cCVvMkeiv6iv+Cd/wCxC37HP7MXhn4eeNLvSPix8cPHOv
8Aij43ftM/FfWbLTrm9+I37RfxV1I+IPij4jjdoNqaTBqht/D/AIct4gsVv4c0PSYVXKMSU
Afzy/8ABWv9rz4TftHeL/8AgpJ4D8C6PqMGs/smfFH/AII/fs9+OfEerS2+zxN8Q4v24/Ef
xBvtP8H6WmbiHT/DNlrGt6Pc6xfGC51bUbbVYbSCHTLSO4v/AOYj/g63v9Pv/wDgtV+0f9h
1CzvDY+AvgBp96lndRTmz1C3+EHhMz6feCF5BDeRJLFPNayFZokliaRY2Jjr9Lv27fj7qOk
fteax8Yf2DP2B/jB+1R+x/8Ov2rvih8Y9V+K3hjTfGPxK8Eftff8FOPCen29zpvxL+JmueF
9L17WNe+BX7Mms66sHww+GumQaN4P8AFF/Y+KLqy1KKPxTq11bfzKfFj9mb/gpt+0Z8TfiR
8bfih+yp+2J8QviN8SvGOueNPiF4vuv2cfi5dXOqeKNfv2vtSubhrPwSLWwjE8qQWWnWqW1
lptiltp1hbW9lBBAgByH/AAT4/a3l/YY/bG/Zz/aui8O3fjKP4F/E3TPG+o+DLXU10WbxZo
oguNJ8QaDb609vexaTc6noOo39tbXs+nahb21yIZZrO5jDQv8Av3/wUB/4L3fsJ/t0eM/D/
wAfvD37Hf7VH7If7ZngLRjpPgL9rP8AZs/aY8K+FPiMbCxgmGieF/iDbW3w80638deELSSR
LMwXF3p/iK30iNdLs/EKaXv0yX+fK3/4J5/t+XU0dva/sOftg3M8rKkUMH7NHxomlkdiFVU
jj8FM7MzEKAoJJIAGTW9/w7J/4KR5AP8AwT6/bdBPQH9lP47AnHXAPgMZx3x0oA+pU/4Kl/
Ej9rLWNG8Ef8FWv2hf2tP2jv2cvDF5aa5pvg74av8ABzTfiLqWs6ZdRNZ2o8f+NfDc994X0
u9tUcavdac2qX11KylreSZVu0/af4Zf8F+P+CPf7HXwH8UeBv2E/wDgjvaWfxZutDOiaF42
/aHf4a+O5taeTTpoZtf+JHjW+h8Y+PdcitbmV7ibwdpM+laNrEW6JdS0KMrDH/NzH/wTB/4
KUyuqL/wT3/bdDO6Rr5n7Knx0iXfI4RAXl8CIi5ZgMswAzkkDmv1a/wCCW/8Awbj/ALbf7a
X7Q/h3w1+0P8CPjR+yr+z14Snsdc+L/wARfiz4D8SfD/Wtc0JbxGbwb8LtK8U6Zp9xrni/x
FEJtOW/jt5tE8Lad5viDV53uPsGk3wB03/BJ39iP4ZePk8Xf8FRf29/hbH8QvgQvxcvPAn7
Mf7KXhLw3YWmqft2ftkeNr+5l8PfBv4b+CNLsYNJg+FfhvWrm8m1yGxsf+EVsLa1FjepN4d
8J+I7aT7V/YI/Yu+FfiT4s+MvjpoH7S3wq/4J8/8ABanWv22PjX4c/Yv/AGLvhpa6PcfCf4
Yah8FotasvFXwd+KfgLQNG8QXVj8N/Haad4t8DW/ii41fStHudIt7XVNM/4SwavqOlL/T7+
218EvGH7Cv7SP8AwTA/aT+An7Inj341fsRfsS/Cr43fA7xF8DP2evDi+PviX8Bbr4o6L4c0
Lw58dfA3wtluTqPjzUNF0jSdV0XxPrGiS3Pi640/WNbuZrqaTXriabzb9m34RfCb9rT9uvx
T/wAFb/Hv7K7fsNfs0/szWnivWfC/i/8AaB+FNh8B/jn+1B8eNX8IXvg/x7+018aY/EFpb6
z4d+FHwl+Hc914Z+GGjavdga/401bxF4s1O4k1DTra3tQD9Xf+Cen7dnh/9s79nHT/AIgfE
XR/D3wU+O/w88Z+MvgT+0p8Gtd1aGG5+GHx9+FOpLo3j3w1YNqGox3Nx4dujPpvibwpcSPd
SN4Z8QaSlzd3F3HcPRX89n7IP7BHjL/gqFqf7Xv/AAUD8MeKvFvwh+E37UP7aXxk8ZfAjT4
tc8R+ER43+DnhXRfAfws8L/E5tItLKKPPja+8Aa1frdsrPcxxo3mzRrHK5QB/KL8WP2if2j
P2FfFfj/4I/sfftHftEfs7fCXRfiN4suNL8AfC/wCO/wAWfDvhyyuJ7lhcTw2UHjBgJbkwx
PdSMzNcyos05km+evHLn/grZ/wVEhtYvL/4KFftkgxtOyM37RXxTeRWWYxBhI/idn3eWzIz
bssGIYnJoooAyG/4K5/8FSphO0v/AAUO/bKkNtZXV3CH/aK+KTKs8EE8sTsh8TbJArxITHI
rxsAVdGVmB8rvv+CyP/BV268lpv8Agon+2HuTJUxfHv4h25BO05zb65Fn8c4HA44oooAij/
4LH/8ABVxiyt/wUU/bFZXjkVg3x++IrZGxiPva8cMpAKsMMjDcpB5r3z4f/wDBSz/gop408
S6HZeJf27/2w9StpYpEeMftJfGCyLC4064uJT5un+MLSUMZoo3R1cPFgrEyI7qxRQB+6H7H
Hj741+PtW0Wfxd+1D+2TrMuryadaagZP20f2rrVZ4POtjtSOx+MdrHbviWVBNbLDMI5HiEn
lsVP9c/w+/wCCVf7DPx18O+HvEHx9+FfjP9oW9fT7TUms/wBob9oj9pb48+HmvIZ42SQ+Ev
i78YPGfhUpmKIvb/2N9mlMUZlicouCigD9YdM0XRfC2k6T4Z8M6NpHh7w54e0630TQNA0PT
LHStF0TRtL32WmaTpOl2NvBZadpun2cENrZWVpBDbW1vFHDDGkaKoKKKAP/2Q==
</binary><binary id="_18.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD8GPjJ40/Yo/ZO/ap/bA+H
X/BRf/gmB+0n8cPG+s/tGfEDxr8KfEfxC/aW+Iv7O/xF0z4U63qc6+HdJ8QWWnaB4o0nx7p
swgk1zQvGVjfXT3Vvq0trcatqyRQSxcR/w3P/AMETre7htPD3/BDzxJqNg9wjOvij/gon8c
bvUXiMitPHDNpng/TooS8Kld53MAAN6Ku4f1afGP4T63+2HP8ACv8A4J+/8FOdO0/49fGP9
m//AIKqN+zDq/xhaPQ7Pxt4r/Zh/a3/AGUfjv8AE79nb4gaJ410HT7O407xbpNjpGm65q+i
yWVtFF4h+H2hSeJtM1C+23M/8BP7aP7M/iP9jL9rP9oX9lvxNqEer6t8Cvit4v8Ah5/bsKK
kWv6Xo2pypoPiBYhlbf8At/w/NpesNa5LWhvzbMS0ZJAP7HfiD8Cv+Dd9/wDgm58Pv+Cin7
Lv7BF38avFnxL+OPw4/Zp0b9mr4iftQ/GTwGPBfx88eB5L3wN8S9Zt/HM02m6foek2N9r1h
rtndtpniDSptK1yG7tNKvLtrPmv2BP2b/8Agjh+1V8Mv2yfj7+1p/wSbt/2Qv2e/wBjLSta
m174/wDw8/a4/aI+I/wY+JPiLRte1HwvqPgfwFqviLxRp13418XzahaND4Yk8FarruiapqF
3oli/kX+taRbXn82P7Bfwf+LP7W3wN/bn/Zn+Her6zrOqeGfgdYftleE/hratJdx+KPGH7O
fi/Q9F8RSaXYoWceJU+DXxH+IkemR2ii61Rray0wxzKLRY/pv/AIKMf8FYvF/7ZH7P37Gv7
C/7N3g7xH8Lf2Wv2YPgr8IPDd98ONBtY7TUPix+0JoHg/TdK8WfEPUtF8Otdx3/AIfs/Ez6
tL4J00K91caxe6z411BI9f1mKPTADpI/2+f+CEclzfLe/wDBC/xSlql1PHpsunf8FCPjhBc
TWEc8i2c+oW9xo91Fb381qIXvYbS5ltY7oyrBJJFtc8z4k/4KH/8ABHO0KWnw+/4IOeCrmz
jbzFvviR+3j+1DqmptvRRJDJF4TufDUDxrIC0TyTu6qACMM4P5j2f7C37b2r2I1nTf2N/2q
dR0ueM3Kanp/wCzz8W7rTXhbDedHeW3hCS2aHDAh1kKAFcHBFZkP7Fv7Y1w5jt/2Tf2mJ3E
phKQ/Aj4pSuJlG5oSqeFWIlCgkxkbwBkjFAH7efAf/goN/wQA1zVtI0n9pb/AIIleJPAPhu
fVI1utZ+Cn7YPx/8AH+mWpuGtrefVrnwb438ceFNRuJbSFvNmj0rxcs721vHbRWd5JJsP9K
H7Sv8AwTU/4IsaV/wS8+J3/BTL/gmn438W/sv3vwv+FvjD4t/Bj9oX4JftCfGyzuR8SdGt4
tM0T4Z+LvD3jzxr4gudO1bxF4uNp4B1nwc1loPie31a/t7WSYxskNx/m2anpeq6Bqd5pWsa
fe6Rq+lXlxZahpmp2ktnqGnahYXElteWF/Y3Ucc9pe2N3DNa3tndRRz21zDNb3ESSxug/pP
/AODcT9nrxB+378fNd/ZO+OXxe1O1/YE+C17b/tzfHX4D6l4rTRPCHxN8Z/DlrHwf4V/t6K
Yxr/wjMlz4gs7r4izy3UFg/h3RITctFqQ0zUbEA/tG/wCCI/8AwU8/aA+MNnH+xt/wUIk0O
D9rDwJ+zB8BP2oNE+KEUK6JN8UPgf8AGzw3omraDF8QfD7Wekf2F8XfAlz4j0jRvGLWFsNJ
8QrqFprMMVvqJ1M3BW//AME2PgT4R/a9/bu/br/4K2XfhqGb4I/G3Svh5+zH+xol7pdzokH
jv4FfBTTdH0Xxb8brPR7mOG+g8JfEfx94Rt4/hjczRWS6j4U0K41iKyFhqmmyUUAfNfxLms
Lj/gsz8ZLS+uI7UW//AAVT/wCCUU9u8s8UB+0p/wAExP2oZLGJUkK+e2oXcg0+NV3FpTsiL
SqEH8Sf/Bx/o17oP/BaX9u+zugFN38Q/B+sxYRY1ax8QfCD4ba5a9VXex+2ud4yzuruCfmx
/Z78Z7Iah/wW0+LMZiExtv8AgqJ/wSBuwrchDYf8E9f2pL3zgQMqYgC6r0LDJIBOP4+/+Dn
555P+C3X7a5lcMIrr4CLGq5xHEf2bvhUVVug3BmJY4PzSYDddwB6L/wAGtPgnw98Wf+Ckvj
v4IeLdR1jRvC3x0/Yn/am+EviLWvDmp/2J4l0fRPFvhbSIdU1Xw5rfzDRtc0+xtp7rTdUMN
wtpcxo8sEkPmLX7w/tUfsQf8ENf+CW/xi+D3wv+B3x8/wCCj/wO/besvhZp3ivRvFX7EU2t
/Gz4o+P/AAX4sv7uKy8R+MdPuvDGpeBkufEhsboaXZ+DZvC2nf2dBbXLafMDaTN/Mx/wQjg
lH7QH7YGqxTSQy+H/APglh/wUY1qBoXZJPOT9n3WNOQpNF+/s3Vr8SJcJukDxqsagvuP7uf
8ABLb9rjTPBXwi/wCCWX/BULVb3/iR/sf3ni//AII//wDBQTVp4Hnn8Ifs/wDxK1S88bfso
fGa9uPlOm+E/AWreJvDnhjXtfn+0bfscekRkQySfZAD6Yv/ANqc/DXwnP4u+J3/AAVV/wCD
iz9nvwRpdlDean4x/aB/YGtZvD2n2VxPHBC+peJ4fhh4htLJ7iW4h8m5vr/G0rCW82aBG+r
f2TPAfh3/AIKceFPid4g/Zm/4ONv+CnviPRfg9YaG/wAV9el8L6R8D9K8L6br9tqeoafdHV
rz4f8Aw8trd7a28Pa1qOsapp2tX02m6ZHE+ozWtuVluvu3/g5A1Xwjf/safst3HxE1KWX9m
3UP+CjH7HEP7R0Vpft/wjfij4E3/iXXZvEFp4pKPHZar4HurgaBqdybmd9Nu3t7WaMi7hsZ
l8k+K+or/wAFffGviT9jP9ljWtC+B/8AwR6/Z61B9E/bb/aU+F0mmeAtK/aM1nwnDDqmqfs
q/AXXNJhstMtPhdoOnxWKfGb4mWYg0WXTludKsLiS3t7eHWAD/NI/bxt/hjbftdfHeP4Pft
C+Nv2r/AZ8d6nJp37RvxD0d9F8V/F/UpfLfxJ4zv4JtQ1O6v4dS8RnVfsGv3lyLvxJYx2+v
T29q+om3j3/ANgb4XfFf40/HeT4bfCe78SPJq3w++IXiH4o+EfCXji68Da/8U/gN8OvDd38
SfjZ8LNMmhurW28R6j4v+HnhHXYNK8Iai0th4j1W3stPuImDqyfUP/Bcj43/ALI3xy/4KFf
EW/8A2HPBvhTwl+zd8MfBvw5+BfgW68D6dHpXhTxonwi8NQeEbvxpoFnH8zaLqD2aaXomqX
DS3viHRdG07xHfTTXerzSN5v8A8Ek/gX+1N+0d+2p8PvhD+yD4tHw5+KHjjR/HPhXxJ8U5I
bSaw+F3wX8WeC9d8I/Gzxtrhvla3h0aw+G/iDX7VvJMWq32qXemaTolza6tqFpOgB/sK/sa
/Hf9mP8AaJ/Z0+HHxD/ZB8ceC/F3wHXw3oHhvwX/AMIXdWLWng+w8P6NZ2Np4A1jSI5nvPC
3iHwxpy2NvqfhnVbezv8ATWljJheGeOeYr8KP+DZ/4ZfDfwT4Y/4KK+I/2a9K1XTv2Mdb/a
50X4ffsxapqlzdXFr8RtF+Bfwn8NfDLxz8YtLmuUi/tCH4neJ9MGu3+r28AtbnVl1DToppT
pDpCUAeP/HEE/8ABZr4z3lniK8sv+Cof/BFuzEplMDeVqH7EX7UqaoipECLj7RpE7WzCdlY
KGUZjEQb+Q7/AIOl7WOD/gth+108ShGuNL/Z7ubsKqASTt+z98PYRIW4ZWMcUQCfMXGHJIU
Y/rw+Ouy1/wCCy3xlvo5ZlZP+Cov/AARYtprN0jNpfHVP2KP2pdMSVt6GaOfT0Iu4ZopFV5
Io4XVl3B/5H/8Ag6qhkt/+C2P7T5WFoUu/CH7PtzIclvNz8DfAkSuzEsUGUMWwFUPlD5SVB
oA8h/4IMW8Unxq/bummkJtrb/gkf/wURnv4CQkM9qfg8lsYJ5W+6kklzFIHQhlkiQcgmv6b
vBPwQ+G/7IX/AATs/YY/bg8X+AB4g/YV/be/YH+AX7H/APwVl+H/AIU04QnTNL8T+GbPR/g
d+2tbaZDbXEU3jT4WapqaeEfFut20I1W5sdU8P6vZRya1Fcagf5qf+CA1kdQ+K/8AwUUslR
Xa7/4I9/8ABQODzX5itPM+H+iAyTIo8145cLbkwESJ5wYBiMV/QF+zl/wVy+JP7Q//AATQ/
ZE/4I9fAn9gn4w3nxY/am/Zc0/9lH4VfHT4vW2hf8KE1vSPC2lRfDz9oH422Wh+Rd3niHwJ
8HtCi8ReI49ZbdDp+u6Kj3a2l7oxhuADu/2Dvjz4M/bN/Z6/bl/4Nyv2nvjn4J+O3xE8EeB
vGfh/9gf9orSPEmleK/D/AMbfh54Z0i18d/BFdK8QWt3d2EvjX4YHT/BvjLTbAXU2sDwa3i
TwbeK9/wCC9W+25X/BMC3+KX7fn/BPT4dfsfa0Z/8Agn5/wSw/Yo8Mat4J/wCChnxP/wCEk
sfCnxC/a1+NOjatrPiz4sfC/S/GyXsWnfDH4OyW2q2mrfGHxdeSNrmqS67a+EoJnjmsrCH8
pP2v7/8AZK8D+KPgV+z1/wAE6vF/gH9mL4d/8E39F+NXxM8Hf8FR/H+iazaeL/2y/wBtH4T
6T4c8U+LvhN8OfiJotgNM1ZrzxDc6RY+D/Dd5JqGitPebtK03/hELjTJPEnov7LVjq6aOnj
v/AIKr+IviX4h8C/tM/tC+Jf2vf2ZP+CIfwL0S9g8fftefH/4sXttqtn8QfiN8M9JsZL7wB
+z9rurWFlL4R0b4h30Nn4g021n1vw/op8PvIfFYB+Jn/BZL42/sjfHv9vz4r+L/ANhj4beH
vhp+zJoOi/D74a/Diz8L+H28KaN4tsfhr4L0fwdP49svDkkNvPplp4ml0rztON7BHquqaVb
2Gua4Drep6ix9A/4IZfsm/GD9tr9vXw7+zt8I/j34i/ZxtvG/wz+JVr8ZfiH4Tvb2z8S3H7
P0+jwaZ8WfBugx2QCX+r+NdE1KLw9ZW2oywaVbPeHVrySQaaltP4z/AMFcvGvxd+IP/BQr9
ojxR8dvgh8Ov2a/ildax4TsfE3wE+FusaBrvhT4Tro/gHwtpGi+C21PwvdXWiS+I9J0Cy0u
PxfBafY5LHxQ2rWN7pWjX1tc6VZ/d/8AwbJ/tW/s+fsgf8FRfCfxA/aS8dWvw08D+NPhP8R
PhFpHjnVWli8O6D4z8cTeHB4ffxPexWV4ukaNftpdzpza7e/Z9K0i7ubW61a5t7BZ5kAP9X
v4AfAL4X/swfBX4bfAT4JeF7LwR8MfhZ4T0fwh4P8ADlpGj/YtL0yGQvNfXQSObUtY1O/uL
zV9b1W6LXOqaxfX+o3JNzdzu5XrtnqFlqNjaX9he2uoWV5b211aahZzRz2V9a3VulxbXlnc
ws8Fza3UEiT289vJJDLE6vHIykGigD+Rn47Sm4/4LI/HwNNDHFpn/BVP/gh1FNlHzHHdfsa
/tL/YzIcj5r3ULsWML48oSmJcmTep/k4/4OtRs/4LW/tJ52Ez+BP2fJNxiIYMvwX8GIRG3B
GApVi3LBSpG5Rj+rf49yTj/gs5+0QiFfst9/wVC/4IR6ddQ7VaWVtK/ZW/aT8QW8yuSAkMU
zR5XPmb4nfBUqD/ACt/8HYoA/4LT/H7kDPwz/Z6ba4JOX+EfhxyFO3IOSxBIX5cg4zigDtv
+DSnwx4T+IP/AAU2+IHwp8eaLb+IPBfxe/Yr/aK+G/ivQr15ls9d8M+In8EWviTR7g20ttc
rBqeiPd2UxguoZVhmmaKWOQo8f3t+yrqvhr9uD9uj9urSfhhrmrfsw/sJ/steB9T+AXxL+M
+ma3f6Jafs7f8ABKv9nzWLp7P9nv4J62dRn8R6N44/bD8Z+G/EHij4p+M2vZvFGl+EdI8T2
2n3Ws33i3W4m/Kf/g1s8f2XgP8A4LMfsxWuoakmnRfEfQPjp8NLSZzsEOqa78IvEeoaUMt8
sst5qej2dpZwgqWvmtw5KMAf3C/4I6/sgeMPjH/wTJ/4OEP2AdI06Pw/+2FdfHPxj4J1eyu
7qKy1bV77w7o97L8P/C99cXHlsNC1rxt4O8e6RBqTgWE0Hiy6uklEFx5rAH4oWUXxV/ajtP
8Agob8V/8Agn7+xp49uf2BdK8Qaj8Xdb+D/hXSzB4R/ZG1z4c2Wn/8M/fHX4Ua3qWtXF9ef
HWz0DS9b8a/FrwX4L0i7t5Phn4i1rwxrsF/pseiX+j2vhvpvxt/Yb+K3/BLn/gq18D/AIg+
Lf2gPF37b/hH4m+GPEOtePtfi1TxHYftZ6zceLfgX8SPh/rnim9uLy7hgtV8ceCPHXg7UfE
9zJqMj209xNK0Nou7+mP/AIJ+f8Flv+CaH/BOT/gmP4B/ZH8d+Gfi38Of2tPhJ8P9U8C/F7
9jkfArx9a/GD4iftG+Ire8XxnqpvLrwva+HdZj8aa/cxsmua34igbSNCl0jSIbW7j022tT+
RHin9hf4q/D39hP/gg7+wT440nU9E/aZ/al/wCCi3jz9qGX4L6jLcw+K/hL8JNdn8KaK41H
TmgXUfD+nad4OsLTxprf2q2VtL1OfxAl0yXGl3yQgH8nXx6u7O7+Id4G8P8AjDw74xstM0v
Svi5D481a71nxPq3xs0q3On/FzxJqV3fk3kU3iHx3b63qrWN0z3NjJcyWtzJJcRSu37Xf8G
yv7LXw2/ay/wCCl7+B/jX4U8O+NPgr4a/Zm/aJ8U/FPQfFVlBe6PdeGNV8FD4aRzj7RHJHa
alper/ELTdZ03UItl5p0+nNqFnJHNaq6+M/8HEniP4d+K/+Czn7c938NNK0bStFsPijpnhv
Xf8AhHooFsNR+IHhzwb4Z0P4j6u8dqxRtY1DxvZa7L4ic4nufEQ1Se4H2iaRj7P+xr8a9D/
Y7/4Jtftf+CfgE3jrVv8AgoD+2F4l0T9nv4tLB4J8W+HZ/wBmn9m2LVzo1j4J0PVtS06xk8
Q/HT9qPxJqmraP4U8IeHY7q+j8OaPc6jfto2oeGZBcgH94P/BsR+0FrPx5/wCCW2gaLrXif
U/G8H7OXxw+LX7NnhHxdrMjXGoa98N/Ad3o/iL4a3E1xIFkuV0/wV420bQ7eWWOKRbXSobf
y0igiUFfVn/BEH9g3WP+Ccf/AATj+B/7Oni22sovinPb6p8UvjMLOaCZIvif8R76bVda0gT
QQwx3MfhHSLfw/wCCorsFzdDw27qxiEeSgD8cv2h45T/wWG/aUuraLyXsP+Cn/wDwQCuba6
CKBLcaj8Bv2hdH1kLMzInmz+HJnsGjcu5ilg8oB5Yt38+3/B27+z1fN+2R4M/b08B6x4f+I
P7Ov7Vnw28L+D/CvxN8F61beIvDFv8AFH4Jpc+BfF3gy91iw+2WDag+kaVaX9kkN3E00+le
IrSTbe6Bqluv6mf8Ftfjp8T/AIDf8FNZPi5+wJ8N9V/a8ufh/wCJ/wBlP9p//goB8Mvh14T
8XePtL+Evxl/ZUsfHvw9/Z10rxt428Dadqo8EW/iPwn8RL678V+EjYy+JI4PB2j6vcnR7K5
ud34ieC/2lf2Kfgj4H8DfshXn7TPxK/wCChH7KP7YDte/tm/swab8Cvir8PvHn7Jn7R+p39
xr0P7Qv7IF94z8NQKviT4canqLaRP4X069ef4kWui+IrLxbYfYPEWnHSwD+b34Z/Efx58HP
iJ4K+KXwz8Wa34C+IXw98UaH4x8G+MfDt29jrnhnxJ4fv4NT0fWtNuEDbLqwu4Y541dJIpQ
Ghnilhkkif+27/gn9/wAFF/BX7d/xc0/9ov4GftPfCr/gml/wWW1Xw7p/gj446P8AFHw/bT
fsQ/8ABTXTNFtra28N6p4y0d7myi8BfFeIweXInh+5tvEcVxM03he38QW80qeHvxA/4KO/8
G+v7c/7BusXPjLQ/h94u/aa/Zp1yFNY8E/HP4SeD9f1W8s9D1SyttX01Pi38O4LW68W/DLX
YrS7C6jHrNkdDku1nFlrkjRtaR/hhPpWv6XcSaZe6Pqdndyu8L6fe6deW1000bGMxm3kiiu
GkgkPERU+XMASgcCgD/WT1Txh/wAHKM+qW8Ft+xn/AMEl9V8atapDpf7QNn8VfiVcaBpiyj
K3B0fVo7bx9PZiBvK+z6fZx7oSPKJHzH5E/aU8RaT/AMEV/C3xK/4Kgf8ABR/9oPw1+2R/w
Vn+L/gDV/hL+zP4b0vQh4Z+Gnw3gmtL0ReB/gP4EZ4Lrw78MfDs2oWmufFf4n6tpunahq+n
rf6DZqfEXjG/XVf4Kv2f/wBr7/gq58EtJGhfs3/Hf9tzwR4euTsi0H4d+Kfi+dALnDMLPRr
OW60uGSQqryG0tY2kKqWyFXH7W/8ABOb/AIJVfto/8FXPiJ4i/bp/4KoeKP2m/Ef7Ln7Onh
y/1nxTffFKXx54i+Nvx/tfh3Y3fiu5+CXwc0LX45fFMWgTfZLi18U63o1hCrXOoNovhFr7x
VfXd/oYB8U/sJfALxtH4p8L/wDBRD43fDSb9oL41fG34z6tY/sBfsxeINLtNZ1r9tT9rnxH
4ivrm/8Ai54y8NysL+L9mT4G+Jbq58a+ONf1S3t/DHxC8caXpfw6i1i20uDx3qOkfpX8Vv2
Sf21/B3wK+K3/AAVU+Bfxm8M+JZP+CfX7Vr/ETxf8WfFXh7TvGWqftoftft460zwt+1L+0F
b3WrsNIh+BXwC8XapB8H/gxYajaaxaah4T8E+OvGOjTaBqXiDUpZs/9nb/AIKL/Arwrqv7e
n7cH7QsHxN+Hf8AwUkb4I/ET9mf/gmH+yvp37PXxPh+Hf7KXwmHgSbwp8MdH+HE+n6HL4b8
M6tp0GsTaJd3Gqvpclnb2XivX5p9X1nx/qwf9pf+ChN7L+zt/wAENP2G/wDgkB+z5oH/AAl
P7af7cPwo+AHwd0H4P6SGfxpFaeJP7A+KPx++KPi7SoXa88OaRqPio6zp/iPxDr9vBZRT61
4g1OZhp/hvWJbIA/oh/wCCcv7c8P7anwz8cWfjbwNL8HP2oPgB4usfhZ+1P8C574a3bfD74
jNokGt6XrXhDXop3g8U/C/4jeHbu08WfDjxTayyQahoU7WUrzX+l3tzMV+ef/BGjRNJ1X9u
H/grb8SvAGsJ40+Emg3H7An7IWj/ABO09VPh/wCIPxX/AGN/2b9W+HfxxvdGvAXGtJo3ijW
dM0y416KWaDUGMaRTS/ZmKlAH8itr+2J+1t/wRv8AH3xz+Hf7IP7Q/jS+8MeOvjd408d+NI
/jb4Z+E/xY1jxP44hSz0m88X6r4l1X4c2XiOTXta08rBrN3BqkEd4VMywwzzXMs9bSv+Di7
/gp9qWr6xr1j47+CfhrXrGW3J1zw/8As0fBGLWL2eU2khu73UtT8G6rdyXKvduUeGWBAUjY
xs3mGQooA6vSv+DhT/grv8Q/FOmeEX/awHhC11aX7Hcap4O+CX7PdprEYdorlriCbW/hTr9
klyZHkAeSwkQRyOgjAY1J8c/+CwP/AAVU+H2k6Rd6N+3N46vLx9Ku7+W91f4GfsbXV1NMHm
lCyzQfs0WjOpdNzvxcTFmM88rbSpRQBQX/AILOf8Fa/Cej+GvEtp+398W9Sn1bQtI1m60zW
fhv+zFeaMtze2Ynlht7GP4CW7QWaMSkVvHMAseA7OVVl9G8J/8ABxZ/wVgl0WW/v/jz4R1W
+07WdE8OJd33wN+DP2i5ttUuAHvbqWz8E2jG+tC7NaeQYLEOxa5sbkkmiigDG+LX/Bdn/gq
h428eWHwxj/aik8F2WvmFrjxb4E+D/wAB9C8fWKQ6pcWPk6R4ol+GF/PpqyQWqh57eAXimS
TyLmFPLSP7B/4I3/8ABNLwp+2l+0D8efiz8df2sf24dY+IHiDRpfCHjvxjo3x00rR/G3xC8
GavZrc6x4O8S/EdPANx8TLHw3q6W0On6np/g3xl4U+26OsmjTStpk9xaylFAH9z37Pn7Ofw
W/ZK+Dngz4Dfs9eAdE+Gfwo8BWA03w14R0KF1tLUSyzXd/qN5dTvLqGra3rF9PPqGta1qt3
eanql/PLc3dzJI2QUUUAf/9k=
</binary><binary id="_19.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEIDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD88fjB+3P4p/ZK+O3xc/Zl
/wCCyPxD/wCCuXxX/aR+GvjvWg3iv9nD9ta1+Cfwe8aeB9XS21PwV4k8IfDax8KeGZ7LQvE
Ph6W3vbS80/xXfaZcxTta22k6RqNjf2qeSw/8FWf+CL97rtsvij9gv/gov8Q9OuJTDqWveO
P+ClHxW1nxL9hEgwsGkQ6zZWl+8ts0oltZNfsFYEW32t4n82P9d/gz/wAE5Pg5+1R46+Ff7
Ef7SmqX3xmu/wBnv9rP/gqX/wAE2/CHx/8AGCi5+Kus/BPwB+z94e+Pfwf1nWbqWWaSbxj8
Ffiv48m1LwBt1K4s9P0q51vRYYV0q8NlB/Cj8evhD4v/AGcfjt8YfgR4zR7Txp8F/iX45+F
viNliltxJq/gjxDqXhi/vLZJmeRLW/k097yzkWR1e1uIZYZGjZHIB/dhf+GP+DeL4rfCz9l
DxN+zF+wZqP7Q/jD9rm9+N8Oi+A/i7+2f8ZP2adO+EEn7NPgqy+IXxlt/jj8SvGvxe8S+Ff
C+reH9B1LTtS0CK3s7/AE3xZa3tvqWl6o+nyG7Hl974V/4N2PAX/BPm9/bw/aB/4JJ+Jfgz
f+KPiT4l+G37N/wOuf2pPjf4l1v9q1vC9tpzz/EX4SeJtP8AiLo0UnwfFzeXcF/8Sr7wpB4
cWPTGk0qTXZ9V0a1v/wCPT4bfFvwXY/ATX/AvjYW+p+IvBXxq8DfGH4XaDqdlq1z4f8TQ6t
Zv4M+MngfxFJplxbHTdG8S+HtN8B6vcT28trLeW3hC90cSs+oQKPfP2vP2gv25/wDgqf8AG
TxD+0j4i+HPxA8daPoMNn4A8FeEfgr8M/F+pfB74CeBdHRn8L/CXwFp3h/StQ0zwto+kae0
d1HavJFqerSynWtSea7uMxAH33r/APwUh/4ISM0h8O/8G/1mjnbGP7a/4KAftGlNigqX2aW
1vGkpCoDsByS7s7secW3/AOCjP/BDu9la11v/AIIFabYaW/lk3Xhf9v8A/aOh1uIgq8gjk1
eK/s3V2XYA0S7ImbGWII/IQfsXftjyt8v7Jv7TDs8KXYC/Af4pEtby4aO4UL4V5gkDApKB5
bAjaxBFYfjL9lP9qL4c+HLnxh8Q/wBm749+AvCNkUW88VeNPg98Q/C3huzMjBIxda7rnh2x
0u33syqnnXSbmYAZJFAH9cv7B3xk/wCDWX9rbx34e+E/xU/ZK+OP7GfjDxNfwaR4Z1X4m/t
RfGTW/gtc6zebzZaLd/E3RvipYP4YuLycfZ7C88X+FNB0CVtsU2uQTFIX/Qf4rf8ABMbwh/
wTw/4KC/D34a/An48/H34P+Gf2vfgx8fPiV+xV8fLP4y+L9e8Tfsn/AB9/Zk8CXnxX8ffDP
xp4a1rU9U+H3xx/Zu+JPggwX+o2Hj7RpNTtZTe2K+J8CO/u/wDOchZxIgTJLOo2gK2/OV2l
GBRwwYqUcFWDFWBBIr+pX9gXxB+0H/wVW+HXwW8KftffFvX/AIWf8E//APgj38H/AI3ax8e
f2pNM1DxCvxO1X4I/GDT7TTbv9nu01stdTaxrviTwR4cf4Z+GotMsJb2w+HMd7b3EF/fPoG
m6iAf0PfBn/g5k/aU8Q/B/4Ua/4p/YE8Q+MvE+ufDXwLrHiPxf4bvdQ0vw74q17U/C+l3ur
+JNB0wW0407Rdc1Ce41TS7ATTCzsbqC3Esgj3kr+mf9nr4n/sseIfgF8Dtf+CvhPRtB+Deu
fB/4aax8JdDbwlDpDaN8MtT8F6Le+A9KbSZ7eafS207wtPpVmdOmlllsjCbaSR3iZiUAfgH
+xO8Wmf8ABR7xU1yiQTr/AMFzf+CquhXb3FqLpbnU/E37Cnwo8X6DHpYjO2ykl8PaJMbq+b
zjAba+ikCG8DJ/Bv8A8Fzre5tf+Cv3/BRCK7wZj+0/8RJgQytmC5vo7m1bK8AtbTQkr1Qko
3zKa/vD/ZIWX/h5P4okk3bT/wAHBv8AwUPEG4NkKv8AwSk0VXZDuXCA4XIDKTu4LDcv8KH/
AAXm/wCUxX/BQ3/s4/xb/wCk+m0Aeqf8G/f/AATl+Df/AAUx/b50n4L/AB48S6xpXw08CfD
3xJ8aPEXhLQC1pq/xTs/BOt+E7B/AEOvbo4/C+m6i3iNLnxBrfnxXy6PbXFjo0trqd5DqFj
9MWf7W/wAf/wBjD/goP+0x8Lv+COfx/wDGfwF/Ya8fftaSfD74ezy3nh7V/glq/jGx0mGy/
sPTPFHxr0vxD4Kt/E+ttp+u2XgG68W6zpa61oFr4Wl8U60dGsY9SteN/wCDaOPxZL+2B+1t
F4DNyvjib/gmJ+2lB4MksmZL2LxZJ4a8L/8ACOPaSJl47kautp5EiKzCbZtBOK/df/gnj+z
f+xhffsnfsvfs7/tIeFIh+yb/AMFoP2SfhF4Y8O/EmOKysrT4Yf8ABS39mDUPif4RvxY67F
cXFn4S+IHxI8JazZan4E1i/wDJHijxP8OdS8Ka5bT2viC/08gH0vP8Ff8Agp3+17+zd8Vfj
F+xZ/wXm/aW8UfG74HzeILX4t/spfHP4E+Av2Vfip4A8a+HLO81HVfhn8RdM8H395efDDxN
qEFjdnwpqGq6FrngDXVe1n03xM+kpJqcfAfsL/tWfHr9pj9oH9iX9nz9n79v340/8FHvgp+
1L8Ldb8Y/8FG/gj+1b8K/hj4o8Ofsy/BfU9K+wa74R8S/EzwrY2WpaJ8VNX1Sz8SeGvD3h2
51Ca2voTomvf2Y9hrUET+P+Fvgz+1D8Gv2mD/wT6+LPxesvhX/AMFPPh58N9U0D/gnp+2d4
mXUrD4J/wDBTz9kW30bV9Gi/Y4/ayEU9q/ifX9C0KLUfC/gbxFrE03xK+H2p2y6Npeste6T
4YvfFd/9kTxZ8Zf2sNB/4cj/APBOr9lLXf8Agkx4a+HdsLj/AIK1fGHxH4gHiP42eH7/AFD
Vbrwz4p8FfDLxHNNJ4t8aaj8TrG1TS/CPjzXGF3ceFtQs9KtbjRvB9k+qeIgD+Fr9oH4fp8
Jvjv8AGL4XwSWbw/Dj4q/EHwLbXWn3kN/YXEHhLxhrGgwXNnqFrLcW97btHYKYry3uLiKdA
JY5pAwY/ux/wSW8U/H39q39iz9tr/gk18ILDQPh74L+IOneKf20vj9+0NdJqWsano3wu+An
gPTrv/hUlt4Wt2tLS6uPH3xE0L4d6Rp+u3niKxh07RrvxDvsNRlKCP8AI/8A4KHfAzwx+zB
+3L+1f+zf4Hk1iXwR8Cvj58T/AIW+DX8QahBq2tnwx4Q8W6ppWjNqup29tZw3t+9lDFJczR
20CmV2VYYlUIP2y/4Nivjl8P8A4cfE/wD4KKfCrxPeaXZeOfj1/wAE8fjpovwkh1Fp0n8Ue
KvAnh7VPGWqeBtMaB45JLzWfDFtq2ui1SSOa6Two0dszXHlRSAH9dX7BPxg8Gn9hf8AYuNx
LPHOf2Tf2czPGttcSKk3/Cn/AAd5iB9h3hX3KHz8wGe9Ffmb+xV4k1SD9jb9kqCPUljjh/Z
l+A0SJ5LnYkfws8KoqZEoB2qAMgDOM4FFAH3t+ye6n/go5rIyrFf+Dgr/AIKLjqCFb/h1fp
BKnLbkl24ZcLt2EkEHJr+EP/gvIMf8Fif+ChvJP/GSHi88gDrBpxxwBwM4B6kDJJJJP9zf7
IVzcf8ADyqe1VoWju/+C/8A/wAFUL27AkZbhn0z/gm54c0ywlZcCN4be2uhZlEYOXkiZkdl
Lj+GP/gvGyv/AMFif+ChxUggftI+MFJH95IdPRx9VZWU+4oA/UD/AIM8YkP/AAVl1uSQRSI
P2S/jYrQTbVimDa/8NVEM7Sr5HkzAyZEhKEQymQAKof8ApX8QfsX/AAs+F/i/46f8EQv2l/
t/gr9jj9uHxr4q/aS/4JXfHXSpf7OuPgB+0KdSPjXxz+zjomvXL2aaT4z+Hvj4QfET4UaUJ
7OTxz4Q1zxL4aee7uNbksbL+EX/AIJl+O9f+F/h3/go5478NX2paZrVn/wTi+MPhmw1DR7q
6sNVsZPiB8WfgT4Bmv7G/s3S5tJdPg8TvetPC0csSRGVJ4QjtX7r33/BZ6P/AIKEf8Emv2b
P+CZGveDfFHxp/wCCmXij48/DD4S/DT4q+I7y6sJPA9/4f+Iemz/Cv9pLRPibFNJqz/EqHS
riD4eX8emXtrqq2Vv4j8Sa3ez6XL5WoAH2Z+0E3/BRj/gpH8RfgF/wQy/ad8J/Cb4Rft6fs
n+K9X/aDj/4KLeLfEE6Xvjn4YfDjQvsvw88f/s/6FolvpniXxF4u+JUv9jyfECTw5PGscng
651PWPDek674Z106L9EaRH+1h+1f4p1PUPDT6J+y7/wcl/8ABMTw5DYeMExpenfDj/gpf+z
ZbxeRo11qMS32nWXxR8H+MtKstKeDWbwRaZ4W8UaxbQRTeH9K8Tac3gP1lvhv8cP26NO0X/
gn/wDt1+KrL9l3/gu1+wdY/wDC2v2Ef21fDk/2LS/2i/AukSP9i+JHg7XbGzsP+E08M6+mk
z+HPjr4FOlXl3p0tq3jRvDMWoWvi/w9Z/lV8a/i/wDETx7a/tJ/8FKv29f20PDH7Bf/AAWW
/wCCdPxE8OfBb9nn9nHwp4Z0rS9K8UeGfAvg1/EFh4euvhnP/afiv4seEP2nvEvjPxKY/iJ
p+p6t4B0nwxan7XGfAU0UduAfx4/tG+M/ix8Rvj98Y/H/AMenv5fjZ4y+KHjnxD8W4NVtDp
2pWnxE1DxRqcnjDTr/AE7CHTLix10Xtk2nhVWwSFLaPMcSMf7LP+CIH/BIOL9pb/gh5/wUH
+I998PtN1T49ftPXHiDQf2Uta1TTrJde0DVf2bNI1HUPB2peAfE7smo+G5fGXxVn8SeC9Y1
HT76zi1Ky0RLbUpL7TjLCf5XfgZ8H9T/AGs/jhe/HL9ovUPiB4T/AGYb/wCOXhK+/bG/al8
IeAdW8UeH/gvbfG7xteXOoeItZTS7K+sdNv8AWdWvNSTTbGaK5MN46+RZX0S2sF3/AKO3iP
8Abt/am/Z6/YXn+J3/AAS6/YC8J6b/AME7/wBjT4Iw614e8dfta+IfGPwt8dfHv4TfD2w06
+1jVPgN8F9E0ubxqmj3vhxr7xYPip8XP+EVfxhPFrGq6Z4ZmmuoJLsA+dv2Wf8Agnf+2v4K
/Zj/AGc/Bvin4FeJ9D8TeEvgR8IfDHiLRbvW/DAu9I13Qfh94e0rV9LuhDr8sIuNP1C0uLS
YRSyRiSFgjuuGJX9GXwX/AG0vhF8bvg78J/jRpWn+KdF0z4u/DTwJ8T9N0e90EXl7pNh4+8
LaV4rs9Mu7y0k+yXV1YW+rR2txc2v+jzyxPLD+7daKAP56/wBklRH/AMFM7VRKrZ/4L8/8F
YDkRyBpUb/gnH4NupAshRECW10IoJgN4aQqqvuBJ/hr/wCC8SLH/wAFiP8Agocq9D+0l4xf
/gUkWnyN/wCPOa/uI/ZO82L/AIKcaeJUEKx/8HAH/BVqGZmJby5NT/4Jv+ENS06NtuAjXkF
tLJCzNykbNsJIA/h5/wCC8NtcQ/8ABYb/AIKH+cGP/GSni+TcVIxHdxWVzaryTwbdl2Hoyr
uAAIFAH1r/AMG1Xgj4OfEz9sX9p34eftEaS2rfAfxT/wAE6/2rLb4vRw3L2F3beArGDwNqn
iDUbDUVYHTNT0u0sm1HStTRWk0/U7e0u1UmEEfP/wCwj/wR4/a1/b/+LHi3w5+y/H4f+HOp
+GPhJpH7TfgK++MHjDUPCWq3Pw08T/Ee/wDCXwuaDX/DOk301j4s1NdHudf0/U0gsdOntdM
TUoJLT7Za/aOa/wCCQ134ltr3/gpEng77e3iKf/gkx+2rHBDp88kNzLpraZ4EHiN7ZbYpeT
S2fhQ+Ib+SK3kUmK1MsqyW0FxFL/fT/wAExfht4c+Fv/BTH9oPwf8AD6fTk8J/E3/gjj/wT
b8S/AJ4Bb2lpqPw+8D+ENc+Fc994bkiQhtNg1+x03UNaeAzeVqes2lzfSB7uB2AP5bvgN+x
R/wcEf8ABTy+8IfH+b9qDR7K2/4J7/Ez4hfCT4XftH/Fz42aR4el8G+LPhnqOmWvxE1bwL4
98J+GtW1z4haVYT2FlY618QtavtU0HXrTTbqyu9XvHTUYZfnP4C/8E7PE/wDwVZX/AIKL/E
/4i/t5J+0H/wAFE/2VbjUvGOmfDi5ub74i+Hv2qPhh8Mrf7DrHiHwN8aBqtjrmr+HNZsdFl
8NeBrbwroMceiw3ng83FlZ2XiOCTTf1d+KvhX40/F3/AIN0vgd8Bv2evDHxB17UP2IPib+0
D4J/4Kj/ALMHwt8R/wDCIfGy08XWV38VtR0XxJ400a3sNV1rxH4E074j3+h/FTxlpI0q7/4
SrQIZb6OBf+EevNR0X2PW9b/YU/Y4/wCCRv8AwSj/AOCp/wCwUfDmgfEj9k/40/BXw98cvE
nhhtOf4kfEu3+MWmzeH/2xfg38a7aC7s9V17VdU1KC91Xw/pmvF4NB0y00i88JfYtEure4c
A8V/Y3+EGr/AAQ+DPwE/bh+IVv8FLf/AIJdf8FjdFX9jH9tT9mj4FeCrzwv8MP2UG8Tzaz8
Gv2eviP9o8SeIfF+q6r4o8JeM9Paf4g/FDVrxPFWn+KtR1a5vLm/1DV9Ivbf+jT4CfE281v
/AIN3fGuufFzxBFqd/wDCT9hT9rP4AfFPVLkDzdb1X9mzwx8Y/gHqDGe5Mkkuq60Ph7azsX
abzp5oPIiV5yh/K7wp8G7jSP8Ag0n/AGr9b8e6Fc6RoPxd0r48ftSfCzw1qtraWt14a8HeM
P2iLD4g/Bi+e0twbPSdTuoLHRfFGnQ2MrCC21iD7MytujXL8Jad8TviD/wQv/YK/wCCW3hL
xNdWH7R/7enwL+L37Tvxw8WS2cmr6p8NP2PI/iF4q/aN+JnxJ8QWL+U7638Vb3Xfh/8ACLw
rZTLAuseIPGurpDdRxaTd3QAP1B/4J8xkfsEfsQh+GH7IX7NYYDgbh8GfBYbA7DOcDPFFeI
fsFfFjwP8A8MM/sYfavEcFpdf8Mn/s6fabR7u3D20//CoPB3nW7hrncGhk3RsG+YFTnnNFA
Hnv7MhjT/gpXOTzLc/8HG//AAUCRWBz+4tv+CRU7Sw3Hfb5/wBkmt0bIHltIuCoI/iO/wCC
/wDb+T/wWP8A+ChSJJmM/Hq7uTuZtzST+F/DUzIF28iNrpghJCqisFJBGf66PhhrnxR/ZJ+
N3hzxZ8QW8QftufHz9mT9sL9qH/goj/wUf8T/ALInw51vxx4G8D/Gr9pH9lnVv2XPgT+yF8
K9M8OaNby+Lvi/4xgn0DW/FdtbaZp+nfCbw7bax4k8ZraWkHmT/wAbv7cfw1/4KH/tj/tX/
tB/tVfEH9hn9pjwbr/xw+I2u+O9Q8Naf+z18YBpfhezu5oLPSNAgvbrwZBLfLoekWWmaRPq
08cEuq3NrJqEsMEt20KgH6D/APBqV4U8FePv+Cpcnw8+IFppmreE/iR+yn+0/wCAte0C/mW
P+3ND8R+DtJsPEOkhW2M66h4Zn1tJFhdpRYw6lKUSOF3P7WeO/Ff7QX/BHv4q/syeB/jXep
a/Er9glvip4L/Yr+PPjNptL+C3/BQP/gnf8Rmh1jxT+xd4v+Izrp+lfDX9qT4RwaPpmrfBW
z8TQ6boOra74ZtPC3261S+0DVNf/j7/AGbfDf8AwUQ/Yx+OPw5/aQ+C/wACv2hvh/8AE34P
eJbfxR4d8Q33wL+Isun2cwhuLLUrDXrO78L+TfaBrujXGpaJ4g0y4Aj1HRby+tDtLLIn9Of
xQ/4Odf26/jf8MNU+FX7Qn/BH34H/ABg8BeJ9ONn4s8L+NPhf8edQ8Ka4PsiW8l9/Yet2mr
21lNHGzDT7uC6lvtLdUksrq3aOJ6AP6JPBvwN/4J/f8FivFFh/wUM/4Jwfto/F39kn9qDV/
DulaL8WfHP7Mni/w14T+JWuWlrZJDbeC/2qfgT4lg1fT/EOtaGn2eDTfEOpWcUeox2lmbXX
9f0uw02WP4G+P3/Bor8J7+fxH8avDP7eXj61+Ii+MZPjB4z/AOGhvhj8NLj9nnxh4u0u+fX
dRv8Axr4N+HsPwt03wz4X1FxdW+sTWbXKxaPdX1vbLsmklr+QDxt8cdCv/Ek/xA+HX/BIi/
8A2aNYmt2t5NU/Z8+Jv7cPgKJre5m+0JsXWPGHiXTbMOYFZYdMg07TpWt45BYnyQF9C8B/t
q6R4bu9L8QfFT/gl78Uf2l9LsbnzZdP/aG/af8A22/GvhrVngSRRY634fg1HR/AmvaTbO4m
s9I1vw5qlsjrINVTUkdEjAP6Lvit/wAFULf/AIKy/Er4Bf8ABIb4z6/8Hv2Uvgzqnxx1zwX
+1x+0R8EvHGoax+zb+1PpHwVvra98EfAz9ljxpqOk6XZ+HNC+LWq2drNM3ifVIE0S90rSbD
StZ11Ps+n65+lvxt8M6l/wR5/a7/ap/a4+OlhpXxK/Ym/ba+Hugfs/6H8edK0bUz4z/wCCf
dj4W8K69oPwZ/Z/13wdYx6hY237K/iO/aw8O6b4h8KWVhJpXjKx8O3fiy1dZTcz/wAg2rf8
FtP2hfi78V9G8B/tX/sl/DHXP+Ca91NovhjxJ/wT78GfAax8FfDL4c/D2K5eGXxh8GfE2ma
NpPxA8F/G/wAI2lxc6x4c+Itp4ltJr7UTLo+pW48NTHTl/e/U/j5+0F+yv408Y/8ABOn4me
G/iH/wVM/4JE/Hz9hJ/wBsPwZYfEe4PhT9sj4UfsYalcpZeK7bwzrOuS6Hr3xN8Y/A6KaDW
08Fak2n+NItE0ix1LwrceFp7D+ySAcF+xtA7fshfsqsIwQ37N3wNIOzOQfhj4XOc55+veiv
16+Cmuf8EANF+DXwk0bwF+1/oFn4F0n4ZeAtM8F2nif4t39j4ltfCdh4V0q18OW3iGx1Dw9
bX9nrkGjxWcWrWt7bW93b363ENzBFMjxqUAfYvg//AIIu/B39lnwd490/9kb9rH9vD9lvwr
4n8V698Stc8E/Cr43eDdW8O6j4012G1j1TXLyX4t/CX4neI7y7vEsrZZpbzX7iR/LBd2OCP
zU+OPgj9rf4W3M83hr/AIKpf8FE5g2sSaUINZ8Yfs06pBHaw2QuUaNJf2XkYTmTh5y7SOvD
EnmiigD8rvjl+1t/wUX+GOr2lnoH/BTT9sq8jutYsNOkbWLz9ny5ZYLjRU1F3jW0/Z/sYkm
E7lVfyipiADo7jzK+SPF3/BVP/gqt4S8P3Gsab/wUb/aPnubIbIk1LRf2er63ZWvEtyZ45P
gYGnYIoKvI7OrFiGCsykooA9w0j9u//gpdq/iHwjptz/wUr/a1jg8ReEofEV69t/wz7BJFf
T6D/azxWgX4CmGKzFySkcLwyskGEWQMBJXoeiftf/8ABRu5sfC12/8AwUy/bFEnie/utP1B
fP8A2eZY4YLfSbHU0fT1uf2fZzZzm4uXR5kYu0AWLj5ixRQB1E37V/8AwUVtJLRI/wDgpn+
2JIt0rxSi4H7NdwNgVk+VZv2c3XcVHLlWcklt245rx/TPhD8XvjH+0/J8XPH37cn7ZesfFP
42+EU/Zt8d+P8A/hNPhNDr/wDwpHx/BZXHin4feFFX4LnSvAeialLaI8ieC9M0KYyS3czyv
cXt3LMUUAf2D+C/+CFf/BLHwT4O8J+DLH9k3wNq1l4R8M6D4Ys9V8Ry6pq/iHU7XQNLtdKt
9Q13VZLyOTU9ZvYbRLnVNQeON72+lnuWRGlKgoooA//Z
</binary><binary id="_20.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD07Xf2M/gKf+CxGst/wUb8
bfF79sT4Mf8ABRTxX4q8O/sM/tP+Avj3468H+Bfh38QPA+teJl8X/shfFHw38Mte0uDSdd8
MXLWvhbwxdrrsGi2reHoVn0EavqHiebwx9yf8FKP2WP8Aghl/wSW/ZeX42fHP9nb4heOL/X
9ZsfCvwz+GEX7T37Q9x8Rvihr07pNqGnaDdav8ZLeOw0fwtpDnXPE+sXMH2PSLVbOxlSTVN
T0qxvPzp/bX+D/w0/4J0eF/+ChNx4Ovvidr3wz/AGRP+CuX/BLf9sf4aaLqerTeMNb8GeJf
ij4f07x18ZoPC9zfTwy23/CWR+JfE1hMJzDHqgm0XTNQkunV7k/zh/8ABSH9pH9uP/gu7+1
/4v8Ajp8KP2dvj/8AEr4V+HJNW8DfAL4efDz4aeN/HGlfDj4Y2Wpm8sZ9Xu/DWm6noVr438
USuuseOr5Jokn1Sa10tJ7iw03TEQA+3rn/AIK4/wDBAcvLs/4InfFnUSE8pLzVP20/iob+8
SONEie9uG8T308coVRBmO5nMUMcbRsWAVeRuP8Agq5/wQNeWW5f/gg94p1i52OYX179uP4u
X4V7je1zEPtbX/kwKzfIYwzSDGUhKLX5HXv/AAR7/wCCqGnxtNef8E9/2uYo1tDfMw+Bnj2
XbaiMymQiHRpGBEaljGR5o4BTcQD8f63+z78dPDfxZl+AuvfB/wCJOkfG+HVbPQpPhBfeC/
EEHxLGtahY22p2WlL4IewHiN9QudNvLXUIbRdOM72U8d0E8lg9AH9Fuqf8FZf+CFep21laz
f8ABEP4qGxshI9pokH/AAUT+PlhoOjyzEC4Gi6bbXRs7GO4Ecb3H2S1sxNIB5kTFFc81N/w
VI/4IRKsj2v/AAQp8fSXLBkL3X/BR79ogJNG4KyR3Aj3ko6M6FVGSMEtywr8arr/AIJuf8F
ELK5ns7n9g79sqO4t5ZIZox+zH8apAskTFHCyReCXjkAYEB43dGGCrFSCYD/wTm/4KEjk/s
I/tlgep/Zg+N3/AMw9AH6x6j/wUt/4IatdvPp3/BALTrsSpGrya/8At/8A7R95cjy41hjjV
o12uqRIirIQsnAXGFBr234CePfgX+1PY/tD/GH/AIJ6f8E8vCX/AATJX9iP9nXxv+0147/b
J8L/ALUv7SvxJ+JXgHxN4K0e41D4aeC/B8ms+JYfCDXXxZ8R6bH4bHhXWfC3iCfxBpA8Rak
2oWFvps5uf56fBX7KP7R/jv8AaD8L/sraF8F/iJB+0R4s8V6P4M0n4Q+IfCms+F/HMXiDWo
oruyt9X8P+IrPTdR0K2j02X+2r6/1i3srHTtCiuNavp4NMgluV/uM/Zo/Ym+G3jb/hDf8Ag
iB+zlq0Grfs1fs7+KvDX7RH/Bdj9s/Q5o9M8G/Fr4oeEHi1/R/2TvC3iuWVFufC+hatpf8A
YWqr53l6Bo/hq61SdYtU8OeLX1cA+qv2Sf8Ag5jg/Z0+B3gn4T/8FYtF1fT/ANrHTPDHgTx
efEvgzTrTR7T4lfCX4sfDPwP8XPhX8QNc0SzXStP0bxhqXh3x0NG8WWGnadZ2Y1vQbu5jto
HuZIkK+JfiJ/wSCu/+Dgz47ftG/wDBR7wN4h1j4ffAnxJ8ZtX+Bn7NL6VbeH9L0vx58Df2d
PCvhD4TaD8R9Mtr+AzDS/E3inw74xGlgJEINOsLWzkhjubWdQUAfdn/AAVM+CXhb9oD4w/8
FCfBnjXWfEa+CrP/AIKXf8EPLLxr4J0HXZ9G0b4p+FPiR4N+H/wk8UfD/wAfNYyJe3egDw/
49u/FVjb27i707xFouga1GhS3WRfs79qL9tn9ob9kL4z/ALUXwJ/Zf1T9g/8AZK/Y+/YF+A
/7NfiG4uPjH8GPiz4muvFvir49WPxF/wCEQ+FHwn8J/Bzx/wCBrLUPE10fAVtpfhnwppej6
n4p8TatqMMNpHfMbkQ+L/tBotx+3H/wUC066e2uLW9/4K2f8EHoZIbkqsPlp8M/hBqKwtFl
jOwns4iYXZAwUzhF2gydP+3h8M/CH7Af7bP7c/8AwW7/AGq7HSfF/wAIvhr8FvgX4W/Y2+E
Go+JhfP47/avk8JXvgqPxdD4XBmsvDnijw9aSS+C/B3im6tJta0Pw54m+I3inSorOHThfXw
B+eX7Y3/BxN/wV8/Yc+DHwe139pL9nv9gT4YfHL4/afc6/4N+AL3Hx91T47eDPh5Lp8qWPx
J+I/wAPE8VXPh7wbDqGuGLR9B8Oa342fxLe6vb31pceFxDp+ovb95+wP/wR9/4KH+EPHGsf
8Fefj7+3j8B/2av2zv2ndIn8a/EKx+Nn7K3gr4q23wj0/wCIl5ZXul6Dp+teK/iX4I0n4c+
K7rwrZaL4b1HTPC6Wd94c8O3Vx4AGoyLHetL/ADn/APBIPTfiV/wV/wD+C8Xwm+MP7U2qSf
E/WpPHnif9qL4sS3scMuhW3h/4R6SPEHgnwlpWjBZlsPBWleK5fh74T0bw7Glva2ejbrIwy
TmZ2/sr/a1+Jei/8Fov2Of+Crn7Ifww8OeHb/8AaF/YX/aoufD3hL4b38tvrWm/E6//AGf/
ABPpXxB+HF54ksbiOQT+HvjLqHhP4hfDW/ss2sJv7eaxS7gWceYAevnx1+3NpOnSXuof8F7
P+CYsmnJNbWsOs6x+yz8NrVJLiUiMw3Vzaftoabpq3MspCwRQRIZGO0RqcLRoPjP/AIKK+O
dd0/wv8MP+C4P/AASt+IHinW7hLLw54W0b9l7w7quua7fvbvcfYrHTvDf7ZWs6ld3Bgguri
OHT7C7maC3aQxbElZNP9gr9iz/gjN+2d+y78Kv2lvhr/wAE2P2PNPj8faE3/CZeDta+A3w9
u/EPw1+JfhyRtJ+JHw08SWmqaTqF3omv+BvGNjfaJdafdpbzSxf2dqKwpFdx5/KHwz4m/Yl
/4Jf/ALbP7bV18Kv2Rfh74k/4KvfGT9pPSvgH+wN+yV8Lvh5pPg3wX4e+BviD4ZeDx8JPil
4Vm0fRrLw54F+GvjSG58Q+KP2h/iJprtrsuu6L4o8HtNZWFhcXigGL+3P4B/4K96X+3R8D/
gX8NvjF+wH8WP26f2q/g945+Gut/tEfBj9k7xT8Pf2gf2Yf2UHvdNtfFnxb8S+P9R8c+LdK
8EeHXnvLvQ/COqh08WalqVvc6H4OlF7PEU+Vv+CmPxk8AfsMfsZ2f/BJ/wD4Jw+Cfip4/wD
2dPhv8Zfhj4E/4KkftZfDOO1fxZ8QfH3xR1S1utd+Avhjxs87QeKvj78WFtroeJtN0L+1ZP
Bmg2Xhb4YzqNKfWo7T9MNUsfjl8OPiB4p/4Jvfsd/E1fi1/wAFYf2wm0b4uf8ABWj/AIKIw
2bT6Z+yJ8N9at7e0h0jwjFE5i0XUtE8O6rceBf2WvhBpV3BeaDpoh8W3tlpuv8AiKLUrT3z
4RfsNfAL4kfEr9mD4bfBi3t/CH/BMH/gkh8QfEPxg1X4javcWk0P7Xv7fPhfT7q21v4ia34
uvJI7fxB4O/Z6ux4k8Q/FH4sXDjSfEvxZvdW+H/h6WXSvBWp/YAD9iv8Agn18Tf2P/H/7I/
wd/wCGMH0nw78AvAvh5Phj4b8A3WlSeFvFPwv1TwI50bxF8OfiH4S1nytf8MfEfwxq8dxb+
NdM8QRnWJ9cludXu7nUBqkepXhX4uf8E/PgD4h/av0b9q/9sj4ZeDrf4VfBj9rr9tj44fG/
4KQal8T/AB54NvfiL8OZtP8ABHw7t/jRL4T0TRrqHQ4vi34m+HvibxtZx3Un2rUrDVbXXU3
2Gq2M0pQBnftCSR3H7f8A+1lpr2STR3v/AAVn/wCCG9tMJkjEVwq/B7w/fq6yIWlBSSwWFp
HVXO3yV3RsK/FX/g9P/a91jUfih+zP+wt4Y1Vo/CnhDwld/tI/E+wtbudjf+MfGepaz4M+H
1lq8IKxf8U54e0fxRqWnRyGfdH4xWVdhtoyP2u+Ntmz/wDBRz9qaKeJ9l//AMFaf+CJUtqS
5bzDp/7PUV88iBH/AHccQ06VvnEe543BMmUVv4kP+Dlz4oat8Rv+Cz37a7XVyxsvB/iH4bf
DLTLR3Drb6Z4I+FHg6yMdvHKrNDFLq82rXzeQUQT3k79J8EA/U3/gyk8M2epft4ftT+K5bS
C41Dw5+ytHpVpdTvh7S38UfFrwMdSEACuzvcxaLEpPyDK7WYBhu/Xv9kj4S/Ev4feB/wBqH
/grD+yD4Jk8U/tFfBb/AIKV/wDBRPQ/2jvg7pbXEWqftjfshr8dpda8W/DSNElmgl+L/wAJ
5NPHxA+AmqRxNJFq9hrXhV4r6HxQlrH+O/8AwZS67bWf/BQL9pzQJWJuNY/ZKvtRtogWy40
L4s/DlJnAx5TbP7XiUeYyENKrIeGr9f8A/gm78Xf26fip4v8A27f2Ff2Ctb+HX7Po+Df/AA
Uw/bb+KH7Rv7Wnxo+HcPxW8N/C/wAI/Ej4q6tL8Jvh58HPh9cavo1j8QPifrN14f8AF/ijX
9T8V6jo/h/wn4f0aKC7W5utX0+aEA+hfH37UPw6/YE8T+Df+Cyn7LHiJ/iB/wAEmv8AgoB4
h8H6h+2/8NtCgiivvg18YvGnk+FfDf7U/gDwk9xFc6b4q1LWo7bwV+0d8OtJRdV1DxFZPqk
tjf6ncW9zp1z/AILj+JPEvwL0/wDZl/4Lh/sNX/wT8Q+LvCPgvWP2bPFXxn8UeH5fHPg/S/
2dP2n7a00v4d/HXTZ9FSS+Mvwc+IOtJcw39kbp5NK8e6z4V1Oyv9Iu9S0iX+eXw74X+Hn7K
+kftb/8FKP2yPiRoX7Z37Hfgf8Aab+LHhz/AIJ7/s62nheD4Sfs6ftr/tmeMLSbS/ib+0Vp
X7Ncesan4O8N/A/wLcWupX1zf6Da6p4a17Ure71Hw1JCkGmabrXYfs8an+0n8Jf2bPin/wA
EztU/bT/ZT8c/8E6vGHwJ8E/tB/t5ftI+HNKm8deBf+Cdfhf4za34l1fxl+yt8F/Edzqmq+
FvGvxc+J9rY6J/wrXwRpOm6rrmn+PNRvNS8LeHrS9tr6+mAP3R/Y98BfDOTwL48/ZT/ZH+O
i3/AOzv4bvJPjB/wWP/AOCv114mh07WP2kvitr+myeKvGfwS+D3xkur6OGDVtU03VLpvib8
UNG1ibTv2fPhdfjwtoOpL8YvFN3rdh79ouiSf8FPvCmgeCPh7Yt+yr/wQY+A+jXMV5qtpKP
hR4i/bv8ACnw1DImg+HlLaXqfww/YR0RNLlufEXifUXsPEXxw07Sr5TLaeHL67vV/Nj/gno
nwY/4KY/G7wp+wlrPw3+In7I//AATH/ZU+B/w5/aF/ZO/YK8X6DqnhvW/+CgngDUvGd/YW/
wC1L+0P4seC2n+IfgIeMrOy8U3fw2sbi60TxLrniRNU8S6vr1tZapMP19/a78O3X/BRn9tj
TP8AgljpurX3gT9jf9m/4R/Db9on9uPRfBR/4R7V/jEPG+oajpf7P37JttNpxhfwz8Or/S/
DOoePPidaQfY7jWfDunaN4UtI4bS9muQAUP2Kf+CvfgL9rrwt8ZfEPwDsvDHgn4BfBv49+K
P2e/ghHa+Ep44PE/wz+G/gr4ez6D4xtdLWe0i0DR9cl8Q3v/CMaDFZWP8AZvhO10GOeytbt
riFCvzZ/Z81Lw18Pv2iP+CpPhDw1Y2nhrw5oX/BSz4uaZoXh7wtpenaboGiaVp3wU/Z40+0
0rTNMsraCy0230+O0+yCxtIYoLZoWjRBg5KAPrP4sWza1/wUr+PFvFPFEsv/AAVx/wCCTem
yNIjEwzeC/wBhvxN8RLkYLA4voY4dOt5SigyzFgZAox/At/wcCWt3bf8ABZX/AIKDLd+Y0h
+O9zOry7w5tbzwr4aubBAsm1jDHZvEkLqvlmMLsdk8sn++LxeEuf8Agqt+0ZZs6xPbf8Fc/
wDgmBfo5O4XLP8A8ExPHji2Ee4hJI4rOR/MJy6hB5YVI8/yQ/8AB3R8Ar/4Sf8ABW3xf8SP
sC2+g/tJfBz4T/E/SrqOALFcal4X0R/hL4mjDqPKN0t94FtNQvQCLgf2rbzNGI5VkkAO+/4
M1rk2/wDwVY8dxCXy0v8A9jv4v204DDc8cXj34OXi7Iz990e38wDbJkI2EwrMP6Mf+Cg978
Hv+CYXwr+Nv7Lml/G/U/DGu/8ABU79pj9qn9t/9rL4822nxeG/GvwR/Y9uL7RLz4r6B8P7f
Trlru++J3jLRr3w9+zV8A4Str/bvj34g67rIj0n+zyqfws/8EXf23NN/wCCe/8AwUR/Zv8A
2kfEl7faf8ObLxdffD74yTWqtcRyfCf4kaW/hfxPcyWUTJNOfCxvLTxgkaea9xcaPbC3iNz
bxrL/AFXf8FtPBWi/G7/g5K/4JK+EfiLf2Wt/s6/E7wj+y5F4evFvluvCHjnSIvjr468S6z
oqXVtcix1HTPFupweD7R1hlmtriLU9Ou1ExeAOAa/xn+KFj+zR8FdH/at/aH+Gvwx+Fv7Q/
wC0l+z/AK98Fv8AgmP+x14v0C3174U/8Ev/APgnzY6HFaeLvjX8U/h5qNrfLqfxY8WeGdX0
U67aSaLd+IviN8RNR8LfB3RlM2s6zoFh8jeAP2RvCf7Oh/YR8P8A/BTX9nHUPhT/AMEZv2i
NO8deCPhb4RuPGGr6B8Sfhf8AtHfEbw9b6f4E/ap/bpPg6HSVvvjF8R9IW91LwVBdajqvhf
8AZ/8AAesWnhvTNP0yHwV4ks9d+s/+Cq/g3w78H/8Ag5F+BH7Xf/BRPwx42tP+Ce8Oi/Cce
Cvi3c+ENe8ZfBDSNS8BeBddn0XwP49fRLDVIbK00v8AaS/sXxhq+ialYyXcsJGrTaJqWnyx
vD9I/wDBfH/grn/wS+/ar/4JxfEj9mr4PfHLwx+1L8XPi94n+Gf/AAhGg/C3R/FviTVvAGo
eHfHGh6/qvxS1Vn8NW6adD4a8LWGp2MGlIUvtauNZn0Q2vkXl1cQgHifiX4VftI/8E6fiT8
PfgdqviK7+Jvx5/wCCdemeNv2n/wDglH8ariKFbn9uf/gnilmJv2xf2A/HN9ZzR2mtfFD4c
fDOa98a/D3w7GL7Ubi80mzvPCNhY6Hc6Xdv9veFf+Chp+DP/BS/9rZf2Q/gPqv7W3x0/wCC
p3w6/wCCfX7S37IvgdvFUHwu8G+L/gVoH7NXjHSfH3xA8ZfFrV9L8RaD4H0PwHH4QkWXT7u
0m1K/8Q67BolrYiaKa5f5ks/Bv7Qmp/8ABtx4L/aV+MF1410748f8E9PijqX7Tv7Enjf4ra
Q2jfFA/BP4MfEqw0T4d6X42tb2Cy1S70Dx/wDBrUPEHhLXtF1lEk1/w/c+Gl1O2vora0STx
L/gnN8R1+HXw0/4IRf8FGdT8PweHvhPF+0n+2p/wTb17U9QYznw/wDBH9pD4sfEbU/2aYZ9
Xe2hax8MfDL4g6dqvgfT7iVRZadoMiWaiKW4O0A+8/8Agkv8APix+2Vo/wDwUA/aM+JPgh/
2fPiF8Qv+Cl/7R8vjf4J6tqkuvan8M/Fmh+EfhB4d8QeE77XV0m1g1m40zVdKuo21O0tbey
vFKzWcQtmiZiv6uNA8CeGfCja7N4Y0HSfD8vi3xBf+MfFDafZ/Y5dd8WavFawap4g1ZrKaB
L3Vr2CwsYLm+mV7iaKzt1kkYRqAUAfz0a1aac3/AAVc+PMLW6m+uv8Agpv/AME8tREhVX89
7H/glz8aWiURsjIr2NtYXFwZxtl2SIBL+5jRfzu/4OZfhT8Ff+Cmv7GPxN+N37MHiLT/ABp
+0N/wSu+MnjPwn8fvAUWn3+m/Ebwn8M7+Yab8TbLXPDN6ItWl0XTNU0fw58R/D/iS2tLvQt
V8K6V4ludPuRPaalHD9C/E/wCLnxXsv+C1nxE+K3wQ+CnxR/aH/Yb+HHjj4V/Ej9qT4rfAD
4X3fxr17Rv2svhZ+yF8YvgZo/wi8ErofiG0XU4tI8FfFTwVqvxGXw9p2v3PhLxNZ2ul6t/Z
V897ay/AmpT/ABj8X/Hj9p7/AIKUfAb9hn/gpD8Lf+Cg3xI+N96NA/Z28VfsjfEe/wD2WPj
/APsj6X4N8I/DGX4BftFfbI7Hwz/wkPxe8OaDrvxL8R+ObKe5/wCEI8cata2lnHerpo1KMA
/z5iZIWCMdyHYzR72MUi5DhW2MNyk91Yc5ZG6NX9B37H//AAU0+Anxt+B/wY/Yc/4KdXfxM
8PeDv2c9dsta/Yk/b2+CitcftB/sZavaz6e+maBqWnyTO/jv4M2t3peiNFpVm66/wCGU0fS
pNKhvZdM0S48P/pD+3V/wapftKeN9D0v9q3/AIJ+/DS/8O+Evit4fs/iDrv7Cfxk8RaP4W+
PX7OniHXYkv8AXfhhoviHUL7/AIQrx74f8Mai97Z+Hje654f8RjSI7S3aHXLry5ZPwD8cf8
EaP+Crfw5u2t/EH/BPX9rHzFjd3k0X4K+LPGFrgZRxDc+D7TxLYyqjKTFJHcF2b50UbVNAH
+nP+yT4w/bx+LnwK0W6+FP7cP8AwTY/4KQ/D6XSoIdF+Lnij4Y+P/AXjPxFaw2yRae/xR0r
4Y+PvHPhX/hJQySQ6oq+C/CV/CY/MvtLkv2uXfpLfw7/AMFqvDGpSDwp8B/+CNem2UzSPDr
en+Kv2odBvLSfBEbz6fB8IIJL+aPaspNtcwCRIzGsgcbh/l/fBz/gnp/wWP8ACHiY3vwQ/Z
A/4KDfDjxU6W6trHgr4RfHf4Z6lIgleS3EmuWmj+HWlEcrM48y9bySQzbBg1+vXgH4V/8AB
3v4es4bbwxJ/wAFLbWztolMEHiL4lz3IUbty74fHPiy4edhubdHIGl6K2FGKAP67fj3/wAE
y/8AgqP/AMFKLG2+Gf8AwUY/bg+CHwj/AGVJL6C98bfs7f8ABPXwD8QNMvfi1a2Go2l/aaF
49+L3xh1C71qLS0azSeWwt/D99pElwIJzoTXtra3sWH/wXT/ZL+DfwM/4IGfFr4DfATwLH8
O/Bv7PLfATU/gHoPh66mW70Lxxp/x88B2emX0F487atqHivxNfeLNfur3W76aa/wBa1vxHc
6lqE5u7vfH/AC3weJf+Dxe38TeHPBtx/wAPA7e/8TanbaTpupTeD/CF94atLm5k2RXHiPxh
b6Df+H/DWmW4R7i/1PXdWtLSG2RmkkC7Wf8Apw/aV8GfFn4ofDv9gr/gi34g+PGuftg/tYa
t8U/gb+0j/wAFEPivqz2dzbfDb9nn4QeP9M+MXi7UPHCaTDpFvoNn4/8AiFZeF/hv8EvB2o
GPxH4j8PWMmo3q7bf7bOAfrj/wTK/ab1z9sr9hr9n341+L9NTTPis3hGb4dfHbw3d3V1Zap
4T+PPwl1jUvhx8XvD+r6bHHBJpV/D438NatfDTrmFJ7ey1CzAaaBoLiUr8EP2UfH/x0sPjh
/wAFTof2b9R8V3fwpf8A4Ko/tMXOnT+BLvzfC0niS58JfCCbx42nT2KSWU8zeN38QNqsltI
6LrB1CKRvtEcwBQB/El4f/wCCn37f/wCwTpw+C37I37VPxT+C3wp0vxN411DT/AWialp+t+
HLW/1XWob3Ur6Kx8X6b4iUXl9dZnurosZ5pJJjJI3nS7/bvAX/AAX0/wCCw/iaw8QXGs/t6
fGO4mgutMaFoIPBOnCLLSMyxppvhKzjSOQxoJY1URyruSRWR3ViigD7L8G/8FpP+CpmraTe
3eoftq/F+edUkdXE3hyEKywwONqQeH4o1AZmO1UC8kYxxX6E/Az/AIKff8FAPE1h4Fn139q
z4salLqVjeT37T6vaD7TLH5uxpFisI1wvZVATgfL8owUUAfR2i/8ABRv9uLUZNc027/aV+J
ElrpF3b2tiY73T7e6SGaPzpBPqFvp0V/eyF2O2a9ubiZFxGkixgIOy1T9sP9q/WtB0Jbz9p
P44wtf/AGwXU2lfFDxloNzIFuJAuLvQ9Y065iKgAKYZoyqjapA4oooA07fwBd/HHwhd6t8U
fjP+1t4nu2hs7aVF/bZ/bA0PT7iC9utl1Hd6R4c+OOkaTeCaORo2N1ZTERnYpVQoHr/wl/Y
w+BHwluNE+Dfwwh+MHgD4e/tD+IdO1r436X4S/ac/aa0LVvifqQs9K0cT+LvGGn/F6Dxnqi
LpVxPp62sniAWi2krwrAEYiiigD+qr4O/BP4S/s8fDfwt8H/gf8PfC3wv+GXgvT003w14M8
IaVBpWj6bbqS0svlRAy3uoXsxe71TVtQmu9V1a/ln1DU727vbia4kKKKAP/2Q==
</binary><binary id="_27.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD2HxV+31qX/BQT9uL9uR/2
h/2m/wBsX9nP/gnH+yT8FNZ+I/wC+E37H9r4k8DfEL9qXwV4A+Jv/Cjfih8b/wDhM/Bmlz+
OfGOk+GfH8V1Pf6Po0qWGj+Hri0uLj+w7Dwz4u1HWPzJ8Vftuf8G5NzrF/NF8Wf8Aguh4si
v7meW+1KP4/a4lrdPK7o/Gu/EiLVLhAixzob1EmYSRJOcq0a/r34K/Yk8a+HPEvxx/Yc/Z+
8Yp8F/+ClH/AATG+PfxP/bP/wCCZXjXxTcWdvoP7Qn7F37TOsDxXrfwg1+UNFb+IvhjrPi+
bxN8KfinYXTz2/hvxMPD+o3nkWeq66sn8pX/AAUX+HfxJ/bL0j9s/wD4KG/E7Qf2d/2Wf2g
PgN8dvh78GPjh/wAE+vh14IvPAnxK+H/hnUrSPwq3x28QxXsltL4ii1r4h3Gk+F9U1yCLWp
tUvNVa/wBRutI06DwyusAH6c/D/wCP3/BtT411BtA03xn/AMFsY/EOoy2sPh3wWnxO8Ta7q
fxE8S3+oxWWj+D9E07wV4k1u8vPEeoXM9rHp0Eq2UU/mrFHqEl75cUnQ6f8Mv2DvE/7RvhD
9nHQ/wDgmb/wXxh+J3xI8L6/41+HPgj4j/tOad8KvHnjPwV4X0+61zxLrfhnwx481PTLfUX
8N2thc6kNKj8Wy3jXUJt72OG7KWp/jt+GvxF8X/Cj4ieAvih4E1m60Lxr8N/GXhrx34P1m2
neCfSfE/hPWbPXtD1KGVHRo5bPU7C2nWQOpXyx8wA4/wBAP9v74rfszfF34/fsV/8ABTXxX
/wWT/aD/ZI+L/xc/Zt8LfE/9kj9nz4afsnTftE618JvDXxM8JReBPitaeAR4ftRbzweKPFO
j+KdP8QjxhZXHiC81Gx1oWt1Lo1vpNtYAHGfDn9hn/g38+JWteI/hj8XPDn/AAVK/Z//AGn
/AA54W1nxfp37KP7Unj/xz8PPjl8S/wCyLOWebRPgjFqzP4B+Lvi/V5IU03w34Z8IeN7rXv
E1/cQW2kWF0HDL+XnxY+NH/BsF8N7zVPDeh/Aj/grv4l8T6Dd3+j65oeo/EuD4fX2g61pV5
/Z+o6Nrlp4r+IMN/pl7Z3Ub2uo2s2jfabK5ja1mtY5l2D6L/a8139nH9rrwL4J079u7/gtZ
/wAFENb+HHhHxfb+KPBPiL4sf8EjNa8B6d4c8T3FrNp9v4m0Px74es9O1DTLRYJXa6tbfVs
XccUUgs2uLW3lh4v/AIOH/wDglp8N/hB+xL+xP/wUD+C/xf1f9pKbxZ4f8D/Cj43ftJarpt
jpd/8AtHWPizw7rPjP4I/HfXbKzmupP+Eon8MabL8P9f1e/vL3XNb0zS/BFz4r1DVfFKatq
VwAcN+yX+1f/wAG+nxJ+K/g74Y+LPDn/BVX9lbSPFetWXhfRviZe/tl63rXgrQr/WbmDT7Q
eKx4O1K01vw7os1xdRR3urWmj6pp+n23m3mpy21lBPMn9YXx/wD+CZn7EX7BnwF+IP7TXir
9pj/gpudF8AeHoG8NaT4f/b5+O2q+KvGHjLXLq20P4ffDn4c6BYatJb6940+IXizVtJ8LeE
NNFlqSXWqanbOLcWrSuf8AJbBORliNoO088feYAemWPboTnjrX+r58c/E2uazff8GuWk3t3
ear4d8Y/Ev4deLfFGn6xM96db8VeGP2IrnVfCWv6ulzvGpapoOoarqWu6ff3KNPZaysWpQP
FeJFNEAfb/8AwRF8Ffth/D/9h6ysf28fi74j+LH7QOu/FPxn4p1Pw7418RW3xH+IfwG8La5
pHhK58IfA/wCI/ijR0Zbjx3oWiC28YeJrK9SO+0jU/HE+jzZWwQIV6j/wSn/Zeu/2Yf2UZ7
TXPiLrXjrxj8d/jd8a/wBp7xz4huxPK48TfGjxhLrJ0OGe7N1e3cPh3RLPRdImvryZpr/Ub
bULxFht54baAoA/kk/ad1P9qL9tH/guDq/xtT48ap+yFp3hPxz8cf2IP+CXvxv0ua1tfAtt
+1D+zDL4N8Rz/BP462RsdTefw1+0Ff8AjHxmkum680cniT+1LXTNB0vWtO0k6JqXlP8AwWd
1n9nL/goL+xr8dvjp+0l8OYf2KP8AgtL/AME/4fA/gv8AaQ+DkLxabb/tAfD7XPiD4Y8E2G
v+GvtN43/CyPhnLf8AiTT/ABV4E8XWFxrOr+EYgmgX1/rfhK+8N6036gftX2H7Ifh746f8F
Bfgt8c/E9n4q/4JrftlftQ6VJ8Qvj/8PoNT/wCE2/4Jb/8ABWDQfBvg7QbnxH46ll0izvfB
Xhj4nxWvhbxP4b+Ldo1/4WsvE9jrHhDxBqK+G9a1xj/Nr/wX+8V/tF+H9F+D/wCzV+378Lt
L8eftSfBC5itf2e/+CjfgW3sYvC/7Z37G2p6fff2BP42uYUuIdd8c6FqkOgalDqNhqk91pF
zqHii11u1a71seI/EwB/Mmywx3G0sZoElAZk+UyRhhu2E9CRkK3ToRxX+ktN4L8EfAr/g3U
/4JIfHbU9Pt7X9oT4J/Fn9hrx78CvHNzaQQfELw/qPxY/aj0XW/Fng3QfELKmsWnhvxL8L/
ABR4303VfDv2v+yNS0a1SO9sJFtYBD/mzQxPNLHDGru8siRokSGSR2dgqrHGvzSOxICIvzO
xCjkiv9CC8/ar+Ef/AAUg+Af/AAbg/wDBP74TeI4D4t039ov4YXH7VvwYRJIfGfw2T9hL4c
WkXi7RPiD4VnjtNX0vSdej/wCEi13w7qt1Fb2d/p9vNeR+bcWVzBEAfuz/AMHJv7Utp+zn/
wAEtvjD4L0LTrXxX8V/2tdR0v8AZQ+FHhOZbXUrvUfEHxVMll4k1Cw0q5E4lvdC8GW2uS6X
Jb2+608SXvh8b7drpZh+Zn/BZtvgz4S/4Nq/ib+y38PPiB4T+I/ib9h1f2LP2Zfi7b+HNW/
tq6+Hfxj+H/iz4P6Z4n8Ma3dNbhLfW7I3kwubWNxNaW2oS6ddGG6iuIT5Z/wUZ/aI8M/tK/
8ABUH4v/tU+NrYeIv2K/8AggX4S3eH/D4aa5sP2gv+Cknj68sR8K/hPoWnwCRNf1mz+LFr4
L8P6raWySzaRH4CnN5JFYeKJHb8ktf8N/Gj4a/8EFf+C5/w5/aREl5+0Vp//BTX4Ja38cbq
3vLfUYI/iN428YfBbxR4nmuL2BjHNJ/bEd3b3skReJdVuTBBJNAiykA/j1r/AFS/iHqNzq/
w6/4NS9cuJM6ld/Fr4FrNdRL5chjuP2I9dhvYUJJZbe6S3RJ0JJkjUBiWANf5Wlf6n3jDI+
En/BqFnJP/AAtv4EZJLZP/ABhR4lBJLhWPXOCoz0AwRQB/RV+ynNDf/s6/Cm6tLxp7S40C5
mtLhI4VEtpLrGova/KUlUBLcxoNhAIGccgArE/Ymj8r9k/4ExcHy/A1ogIUKCFu7wAhQSFB
ABC5O0HGTiigD+TFNF8YfszfEH/gtZ/wUYs7G3+Of7OEf/BSL4kfs7/8FDf2OfGuhabr/gv
4h/sk2Phb4RNc/Fb4ewzmGWy+Lfwpk+KPibWNUstUe58PeMfA13qWlXEFlqOi6bfS/hT/AM
HJ3wO8Y/sX2X7J37KfgX9pLVPjd+wr4m0jxp+0b+x34A8aBfEHxA/Z88MeKJtJ0i++HNp8Q
Lx5dc8SfCG4sbuxvfhoNTu5rnT7S1utGltU/spL+9/oa8S/tifsj/DD9nT/AIOWP2YPi78d
fhd4S+OPxK/aL/4KHeIvBnwa8UeLtN8PeOPGei63+yn8MvD3hq68N2OrCK31KbXvFNpJpOi
WltO2oahd2OoLYQPLZOV/kx/4OGfGOsr+1Z+zp+z7ruozXmr/ALIn/BPH9iX9nzxFaXExkk
03xnafBnQfiH4pgaQKqT3Am8b2P2qReTIyqWbygqAH5L/sh/Cn4o/G/wDaf+Avwr+CNn4Y1
P4v+Mvih4SsPhtpXjHVrDQ/DOp+MrbVIdS0LTNa1TVpbfTrez1G+sYbMpczxpdPcR2it5k4
A/tMH7Ynwr8Efth/8FS/+C2kP7Nniz9lr4v/ALN/7JfgD9lC++C/xO0nRtJ1zWf+CpPxtk1
rwxr02l2OhtdnWbDQfDfgy2bWtdhNjq/ifwz/AGp4zv47U648T/yd/wDBOT4CT/Fn4q6z8S
/E/wAJviZ8WP2eP2ZPDlz8Zf2rH+C/iOHwn8Wfhd8F7e7tdAvfjP8AD7UmvrK4v/FHwp1bV
LL4iaXo1r9o+1jwpeRarAugz6heWX7T/FD4gfF39nDxF4F8Y+IP2qfhF8dvhL4E+InxV/4K
dfsw/tR+PfDPjL4xeGv+Cqvx9ur/AOF/wp0f4J/EjTjFPc/Dz41eA/hhZ6t4P1j4feK71tW
+H+qTaxfgwQa9o2pzgH7R/wDBLD4U/Bv9qn4yfsMfsj/BH4gaV8ev2df2I/CGhf8ABUT9vz
4v6ZLc6haftHf8FJPjt5958LfC/ii+kkmOr3fwfvJb/wAQJZa1HFcRjwomh63EdS0m42fPH
/BVH91+wL/wciajbRCO31j/AIK6/AHQpZbcpFbzS6LpHwGv7uGRY4wJp4buVJbyNipF3Ms7
SPKr+bwvwF039mP4k+OvhF+03+yP+0/+0z+w7/wTW/bv+LOhfCv9uL4F/ssfEDR/hV45/Y0
/byvtFvdN+DukePvHf9iatr3h39mP4l6vq2rWXgfVNNt7Xwfp+oyWNncWuk2V4mm6D7f/AM
FTP+Cf3xa/4Ju/8G+v7anww+L3xYm+NnjX4z/8FKfD/wAZbv4qa3rWoeIfGXjrwT4g8Q+Dd
D8E6v481XWoLe8l+Il7pvgDTtR8XW9vcavDbahNdC21G5tHaSEA/wA/Kv8AVG8XFD8E/wDg
1JUAeefjR+zuyOFxCIE/Yl8Z/aUO4bhI2YhGduWZXYlSAa/yu1ALDPTnPX0PoCf0r/UmvJd
Wufgb/wAGnP8AaoWbUX+LXwSkultkzGRbfsX+MBHIAu4YhtQHlcHb8skn3RkAH9DH7FV5Fq
H7JP7P9/ALueC8+H+n3UDzxy6fc+TPNPJF9ptVCNDNsZQ8LqGiZWUgHIorO/YHj/4wr/Zm+
0XL6hI3wn8NyteEvI9y01uZWnd0LBml3hmYsdxJIJ5NFAH8xX/BVH/gnf8ADTQ/i3+zZ+z1
cyeEPGvxY/4Ko/8ABcHw3+014r8Qf8INolh488DfADwH8LtKuPiP8NYvEjHUNW8Q+H/CFr9
r1aC6e50/Sp7nxVdv/Y8cguxcfwof8FYPjWP2gv8AgpV+3V8V450vtP8AFX7TvxXg0G8Fy9
2j+F/CfinUfBvhI2k+QGsR4Y0LSks49pSG0S3hj+SJTX+kL4n8Wz/tEf8AByFNpYgj1Dwp/
wAEsv8AgnV4q8Vq80H2y2s/jn+0idGkuJ0uJBKlhfXHwz1jRY7OKQz3TLpOqSCdRC8Vf5R/
i3Up9Z8VeJtXuWL3Oq+INZ1K4djlmnvtRubqVieMlpJWJOOpoA/c39gf4hXf7Ov/AAR4/wC
Cq3xG0GS6i+I37W/xD/Zb/YH+GUenmZtV1C18Sy+P/id8ZdL0y3tgLq6Gr/DnTItBv4YmdG
k1jSoXjzdCO4+oPih/wSB/aH0n4pfsq/8ABN/9h658b+Pv2s9C/Zj039s/9uPwzrHxCXSPg
v8ABj48+JLe/vfBFppCXawaJ4D+IPhHwRqmleAEvZJzqHiy/wBX8N3XnW1ozHTPT/8AglN8
JvhpN8B/+CIfi74n3ehL8C9f/wCCwf7UOv8Axq1bxZPFaeC9F+KXhn4KfA+T4FeHfFt1f+R
o8SaofAE17ox1K4MDNq2qxSH7PLcR1/Tp8A/2Yf8Agol+y1+11/wUG/aR/Y98f/8ABMj9rL
R/22fjcfilY698avjR8TNB+MOmeGNOguW8M/D1dR+G3hvxj4WtvDPg5tSutEs7GG7u4pl0j
T7iA6ZbCGxswD+df9hj9nT/AIad+A/xj/Yx8CfDzSP2aP8AgrN+zL8GfGHwH/aR/Y8+JFnP
4G+H3/BSD9ma3v5Nctf+EtsJ4xb+Hf2nfhNqWtafrXgX4vaWJNVs9ftfBXjR77UfC2qXer+
HvXv2wP2+fHX7a/8Awa++OPBnx4g1Sy/aj/Y7/as+CH7NHx2tfE0N1F4s1G/8HardW3gzxZ
4mt74Jd2vifVvDtpJoXiua5Mtxf+L/AAv4mvpFhF+ILb9v/FP/AAT8/bj+MP8AwUh/ZU/4K
d/t0eMf+Cf37DWmfsmW9w/inUv2e/Hnj7WviH8adDa2uEj8H/FT4ifE7S/AXhf/AIQ5bCfU
dFjnuXvLvSvC+pa/p9vBqH2uwl0j+dT/AIK7eL/hd8XPh3/wXJ/aK/ZV1U+Lf2SPjH+1V/w
TS0nSviboUV1L8PfiL+0B4P8ABfxif4x3fgTWJLa1s/ENlZ3tzb6h4k16xa9h1HVtZ0nUVv
LpNVSZQD+OZWKkEdR/UYr/AFNPD8lvd/s6/wDBp7qxumhYfE/4NwpNMVjV0vf2Evic7wsoC
gvcPaw20O0gZlKgEsMf5ZVf6j+hWwvv2WP+DTaI7D5fxh/Z/vvOZWGP7N/Ym+Jl/wCWE++D
KbYYYkhXjVmDKcUAf0MfsN2tlZfsa/sy2ulXE9vp0Xwf8H/ZNwhnkeF9JtpFLu0O04Z22mN
QpVhhnAVyVh/8E7F1NP2C/wBj9Z1t1ux+z98Mzch4zEpZvC+mvG6Rwu6xiSNlk2F2KhlBOQ
QCgD+aL/ggN8RfEHxo/wCCoH/BW/4ufEfSv7Og/br8E+Ef2gPgeZrmeS58R/s6eEvj58dP2
dotXsVuVaextdF1DQ7LRZ9OuDHLatbWKLElq9u4/wA7L9pT4Q+IfgR+0H8dvg14msZbDXfh
J8XviH8PNYtJv9ZBd+E/FmqaHvPypvhuRaLNbTKoSeF1lQBGBr/Qf/ZNsvF37OXgvULP4JW
Nt4//AG4v+CFPxs/aW+C3xX/Z1sGZviX+07/wS0+OPxKi+LE914KtLm7trzxF4v07QNT0L4
i/BzVgJNMi8aeE73wnc6ZeHxtpo1P4V/4LW/8ABGa+/wCCk15b/wDBXb/gko2lftM+Av2hv
D1h4h+NXws8E6hp0Hjq08c6HpllYaj4x8L+Fp5NMnu/Fd/Z2UWmfFb4U3a2vxD8O/EO21K6
tNL1X+172y0kA/H7/gj3/wAFYf2Tv2b/AIFfFf8AYB/4KVfs6TftJ/sMfGb4i6Z8XIrXQrL
7b4x+FvxT0+x0fRpvEVla/wBveGrrUtF1HStG01x/YOu6P4h0PULG8ks31Oy8Q6nYr+iWsf
tLf8Gd/i7XA9n+yV+2n8JHRHjXxD4F1f4maLaSMWIS4ews/wBojXpo3jUEosOkCMeYweFzg
j+Rj4m/Br4tfCDX73w38U/hR8SPhbr2nNsvtB+IXgvxJ4R1eyfc4K3Fn4g0zTblVyjhJWgR
JFQsmQNx4Cw0fVtVLLpel6jqTKyoy2Flc3hV3DFEYW8UhDOFYqpwWCsQCAaAP7WPDHxr/wC
DPfw9eW/inxB4P/bY+ME2mSR3lj4K+Kdz8ePFekS3NsxdGk0f/hOtF8P6gCm+3aDVtUmszD
JICisfNX8//wDgsV/wWU0X9vz9nvwx+yV+wd+yfd/s0f8ABOv9nTX/AA/4z1fStP8ABWhWN
3f+Ip7nUvC3gXVPFdp4JjvvCvwt8M/a9W1O30LSzq9/f+LvE2qTz6rrE97Z2enx/jf+y9/w
T8/bJ/a++L3gb4N/BT4A/E7X/E/xB1aPStN1W98HeIPD/grR4CA994g8W+Mb7TLfRPDnhXR
bTfqOvatc3BaKxgaK0t7y/ms7Sb/Ss0f/AIN2vgp8P/8Agi78Y/8Agm74L1fR9S+OHxe8Na
T468WfH6ewutIbxx+0d4M1G18UfD+81KS087UIfhV4c16xs/CWh6HeyXR03wld6pq89qNbv
9RuJAD/ACfEUM6qTgMQM+meMng8DqeDxmv9RH4KeMNB8ffsm/8ABqDr2g3sOpWMPxm8EeHL
uSMIUg1/wZ+xT8d/CfiOwdVeRVm0vxHoOpWDg/MslqWIjb5K/wA9r41f8EzP+CgfwA8c6p4
F+JP7Gv7SXh7XNJ1BtN8+z+EPjrXvD+ozq7RwT+HfFmgaNqegeI7O9jVLm0vtJ1CaO6jlWS
OKJWVB+uf/AATa/aK/4Kh/snj9kzwL4y/Ya/ap+J37NH7KH7YOlftX+Hoov2bfjHc+J/AFh
rng7xj8O/jLo3hS/Xw7Z6bfaN4o8G+Ndb8SWOjazKtrpHjXTItV0y7tDresw3oB/pgf8E7b
631z9gz9j3VdltJ9u/Z0+El0/lG3njWebwRorTorQvNGvly7ovLL+ZGI1jlVJEZFK8G/4JM
/Cb9lf4JfsUeCdF/ZB+K+tfGr9mHxl40+I3xQ+DPiHVJ9Q8Ral4c8M/ELxE/iK4+Hl9eeS1
/Dc+A9Zu9R8OXNjrVnpmvadd2VxpmvWS65Y6lLKUAebf8ABTL/AIJ8/s9/Evwp48/bR8Pw+
OPgP+2T8DPhhqniXwD+1N+z54tuPhr8ZfI8K6Feyaf4S8Y61Faapo3xF8EzQ2NvY3Xhzx9o
PiS1/s5WsbN7OB2Q/wAPHgn9qP8Aa28BePPFv7SXwq/ai+KPwd+J3i42svxOT4U6L8IPBPw
/+MGv2i3hl8bfFH4S6V8Lk+F/ijx1qyRomu+LW8JWms624a71K5uL+Wa7kKKAPZfC3/Byb/
wUs8QwReEPiHe/s9/FS0046hs1Dx/8B/C+oX9xJYeHNQ1aK4uLfSLjRNDFxLc2MKTy22jW5
eEuFCSlZU4+2/4OYf8AgoV4dtND1vw54D/Y68PX9/eLDcSaL+zpp2nsQtvpk6Ok0HiVbpZE
a7lCt9oIChMLuBZiigD6y0T/AIOUf+CmOvXGprPrHwPtE0y4twiWXwltyLqGaw0m4lt7o3u
uXrGKSS+l3G2a2l2pEBKNrF+nvf8Ag4j/AOCk8y2qxeKvhFaRzrGfKt/hJoTxxIXg/dRLeX
F0RHhtoDl2ACkPuANFFAGZrX/Bwl/wU3eKxis/ih8P9LaeaJpJ7L4QeApZSj2Ed20IXUtK1
CAR+Y5UEQeaI8Dzd3z16x8Gf+C03/BSn4w6l4i07Vv2iofDC+HfDGr6nb3PhP4Q/A1Li9u7
ayS8hbUF8TfDXxPaOiOhiCWlrZgxSSZzLtlQooA/pe/4I7/s1eCv2Zf2DPhroPhDxB438XS
fFLxR8Qfjt4x1v4iatpetatd+PfiZ4ge88Uy6fFouheHNE0XRp7qwiubbRtJ0aztYbqe9vJ
POvL25nkKKKAP/2Q==
</binary><binary id="_21.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEIDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD4y+I3/BSbx/8AskfGH41f
sw/8Fk/2jP8Agsr4n/aJ+GfjfWtKuof2Rf2ifhT8JfgF4w8E6wkGseBvEfhnQZPCfgfxvpu
j+KPDN1aahbanbeLNWiubWaNrSHSry3vrGPyqX/gsL/wRsvtVtLbxR+zv/wAFfPih4fmJbV
pviN/wUf8AiTcTzySI6zSHw9pfxRstKuXlGwSumsaSZFyrYTckv6h/DL/gmr8Jf2sPHfwd/
ZA/aq1vXfjpqn7Mf7Zn/BST/gmVonx/8WFl+KfjH4L+H/2WNM/aW+C3iDxPqsU19eN4o+CX
xB8QzyeA/td/e6fZadNqlh5kGnX1vpkf8IP7Q3wS8Y/s2fHf4w/s/fEG0ey8a/Bj4keMPhr
4lheJoRJqng/XL3RJ7yGNnci11D7Gt/ZtvdXtbmF1ZlYEgH9+0jf8EK/iz8MP2TtU/Zo+D/
7Uf7R/iT9rG5+NkXgL4WeL/wBvn40fBfSPhZL+zd4Ls/H/AMZNF+MvjX4mfHNPB/wzuvDeg
3+nXdha+fqcXieyv7fU9J1CbRn+3VwCal/wQx8HfsB+If8AgoH8bP2RP2sPghpcnxC8X/CL
4C/DTUv22/jl4m8ZftVa34csrD7b4l+C+v8Ah/41HT9a+HP2nUL/AE+++Isgh8LWukaXfap
af2vDe6VFqP8AFH8M/in4At/2cPE3w78beZceKPAXxt8E/GT4U6LdW2o3HhzxlZ+IbO38B/
Gv4feJLnTp7W50ex8ReGdO8Gaz9qt7q1/tGy8KaxpUtxFc3Onb/dv22f2n/wBsv/gqV8Zbn
45eIfhl4m1Lwd4VsIvhp8I/hV8FfAniLU/g98Avh1pSb/D/AMKvAml+HtMutJ0mLT9NmtLi
9maOHVtdle31m8URS2CQgH6o3/8AwVf/AOCJwVIbT/gkx+1TMYsIXuv+Cl/x2spo1EbRtEN
k+oAIpIUJhAfLRmAIKHKtf+Cq3/BG5r+Frb/gm7+3L8PocLGNa8Af8FRPjQ2taTF8pl/sq1
1G0tLdzcFSbiOe/hR9zAMo2hfwHb9ln9p1QXb9nL48BeCWb4Q/EED5s4JY+HsfNg455wcVj
6/+z18fPCmhXvinxV8EPi94Y8L6bLHBqXiXxF8NvGeieH9NlmKiOPUNa1LRbbTbN3LrtW4u
Yy24YByKAP7c/wBhH9qH/g3v/a4+Ieg/DG/+MX/BUD9kv4j+KriHQfDC/Gz9uP446L4G1zV
b10jttEtvib4V+LGs6HpV3f3Eiw2q+MW8N6ddMYIkuDcyi2r7p8c/sB/FH9ib/god8N/gr8
NP24/2xtG8MftlfDD44eM/2Mvjv4t/aN8dfELVf2afjx+zP4Il+JXjL4U/Fr4e+OtX174X/
Hz4C/EDwGn2vf4n8M2HiaCK3u7G21eGSCLVp/8ANM8+cRpaSTSLbpMZBC2XjieTyxLIkTcB
nWOPzNu3zRHGHyEXH9Un7CPxC/ac/wCCtvw8/Zx+Dn7RHxh1X4M/sf8A/BID4c/H7x/+0X+
2vZ+Kdah+JVp+zj8VvD1n4Yk+EVjqUdjcNceKLn4d+Edf+HXg6SOPU9Xn8EXeqTXUepHRdO
0jVgD9wPh7/wAHWnxvufAPge58VfsTweLfE9x4Q8NT+JPFXhS98VW3hbxNr0ui2UmseIPDV
sLG5FvoGs6g1xqOjQC5uBFp1zbRieXb5jFf0JfAL9q3/gno/wACfgq/wS+Gf2X4MP8ACX4c
N8IrVvg9BG1t8MG8HaMfAMDJrlwdbQw+FDpMZTWCdUUrjUCbsTUUAfmP+xtfm0/4KI+PlhG
9NW/4Lv8A/BR+xdo18yR4LP8A4JveAri5ZWCsRbwajY2tneSR/wCrml+ySMjTba/gk/4LxO
r/APBYj/gocVZXA/aS8YoSrBgGjjsEZSQSNyMpRl6qylWAIIr+8n9jKYyf8FFWAS4iNv8A8
FtP+CwiKXBjhu2X9jT4XyLJzuMyQgvENmyQMjlflU7/AOCD/guQIx/wV8/4KJiN/MX/AIam
+JpLbQo8w6sTKoAZ+ElLop3fMFDYXO0AHs3/AAQD/wCCbvwu/wCCnv7euk/BH40eIdY0f4W
+APAPiH42+OtG0Kc2Oq/EDRvBeteFtLh8AWmtA58OWniC+8SxDX9fiV7+y0S2uodHa01O6g
v7X7Dn/a5/aC/YV/4KGftZfBb/AIIqfHHxL8Df2K/iZ+1Mnwq8GS+ILXwr4x+DWo/FLSNAg
stR8OeDvGvxi0Pxj4Q07XtY1nTNb0L4Y6pr+tWFx4i8Jr4Xm8T6vHo9hb6pZcX/AMGzNr4h
v/2h/wDgoRp3g+G/m8Y6j/wSa/bGsvCH9lPJHq6eJrhfh/Hon9ktE8ci6lJqDW8VmySI6Tu
rI6sAw/eT9gT9nv8AYy1j9lL9mf8AZo/aM8H6bF+yJ/wWX/Y1/Z703wd8QlXR7Gy+GX/BS7
9mDwv4l+HXiyw0fWoA1j4S+KPxT0GWz8ZeBvEWpG0ufEvinwN4i8D60uqp4h1KyuwD6E074
df8Fbv2uf2WfiZ8Zf2Pv+C8HxQ8RfFz4P8A/CRW/wAV/wBl342fstfBT9mr4s/Cv4ieF9K1
DUtZ+DPxSfwpBqGpfDfxlAbC7tNM1fWdLuvAfiLyoNW0vV20GR9Ut/Of2Mv2vP2pf2gfiX+
wb8Efgt+3P8Sv+CmXw3/bB8NL4l/4KBfs2ftMfs+/CXU9I/ZT/Z01WJ/D3xCn+I3xX+HNrH
qvhrxvf6xZeJNB+HnhbXdXk0/xNEui6m2iW9prmky3/knhb4YftQ/Cz9pHVv2D/if8UdO+D
v8AwVa+G/w01rwv+xf+1d4xivbD4Cf8Fg/2PLfTNQ03S/2Xf2qbCWb7L4o8daF4ZS68OeD/
ABZqOoTfEXwJLax6Tb6g2r+GLDU9Zv8A7HPjj4x/tRaDa/8ABGH/AIJifsp+If8Agktp3w9
g/tH/AIK2/GPxV4gtNe+O/gy6vdam8M+IvBXwx8V3ouPF/jXxD48torqz8E/EjWJV1ZPDMl
tY6avhTwtos+ra4Afwt/tVfDzRfhF+03+0L8KPDkIg8O/DP44fFfwF4fH22LUt+g+FPH3iD
RNFdtQt57m3vSdKs7NTdQ3M8c4USrK+8sf3R/4I2+LPjp+03+yj+3X/AMEmvgzpuj+B/C/x
/wBNT9pb46ftQXMV/qp+F/wO+AXh0X/inwdJ4WtLeGbW7z4n+IdG8DeDfD4k17T7XRrTxP4
nkNteRzl7P8bf2/fgr4c/Zu/bb/au/Z88H3fiC+8JfBT4/wDxV+GPhi78VXUF74luNA8HeM
tX0XSZtfurW2tLe51qSytYX1W4ht4o7i/a4mREVwo/d/8A4Ndfjj8OfAfxB/4KQ/BTxhqFp
pniv9oH9gD4u2nw1+0FY7nxBrfw78PeI9f1zwhpMuPMk1XUvDWp6lr8FjEd93D4WuWRJJre
FaAP6Ef2HPHekR/sU/sfRyWWtCSP9lv9n5JBF4cvriIOnwm8JKwinWycTxhgQkwdxIuHDMG
ySvP/ANiH4x2OmfsXfshaa2m720/9l/4A2RfdKN5tPhR4TgLYWFlG4x5wpIGcAkc0UAfav7
Kc32L/AIKM2sktukEdz/wW3/4Kw6dAkVxZPI0t/wDsJ/DK7jujCpW4WGY6TeNOwBaKaSJZl
YyRsn8Ff/BeNVT/AILE/wDBQ1VVUH/DSPjBsKoUZaHT2ZsKAMszFmPVmJZiWJNf3N/slaZd
D/gpTHPJFD9gsv8Agvx/wVPtC4n+0Tzyaz/wTg8OatClyZJCwhQ6dvWEodk0QAbbGQ38M/8
AwXmBH/BYr/gobkEf8ZH+LOoI622mkdfUcj1HI4oA/Vz/AIM2763s/wDgqn49tbmEzLrP7H
3xasUysTwxiHxx8KtSke6jldd1rJDp08DFVkAmeJJFVJdw/pL1v9j/AOEvwg8bfHT/AIIk/
tLQah4L/Y7/AG3/ABt4t/aQ/wCCVvxzjuGsn+BX7Rl1cP4p8a/s++HtdWRIfDvxA+GnjqaX
4n/B63l1DTj408LeI9c8MW0t3qmrvpyfwaf8EzPGWv8Aw/0D/gor4l8OahqOka0P+Cbfxw0
nSdV0O9uLHW7N/EHxS+BOiahJYXVhIl7B5OmXd5cXjQvG8GnpdXjPHbRTPX7g3v8AwW9h/b
d/4JKfs9f8Ex/EvgPxV8Zv+CjPib44/DL4OeAfjJ4uvLv7N4TudJ8c2Mnwl/aI8P8AxFt79
Nem+MenxX+n+BJHFza6hN9m1bxLrmr6lbXctnfAH6F/H1P+CiP/AAUU+IvwB/4Ii/tBeEfh
x8HP29P2RvE+oftDr/wUk8W6+1nN4q+GXwsgSP4b/F/9m/w/of8AY3i7W/HfxVurjR4/ifb
6Hez2Wm33ha+8RahpGm6zpmtN4d+gvDGtftR/tMePNW1HRNP0H9mj/g5U/wCCa3hVtB8Z6L
qlvDovwp/4KW/swWt1Baw3eoxq+laf8RPBHjTSo7HUNI1aG4s5fBfjaaxksrnQNB1zTm8G9
rqngD40/tty+Hv+Cev7fPia2/Za/wCC4f7FmmD4t/8ABPj9uDwleSpoP7Snhzw1+9sfiF4N
8SWtlZy65p+snRDoPx1+GV5BcX0CiXxtb+G01a28UaHa/mL8cfiv8VvHI/aW/wCChX/BQj9
tLwr+wx/wWQ/4Jp+LPCvwb/Zo+BHhnRNL0jw/4v8AC/g7wrD4luI1+Hk9tP4r+MXhz9rTW/
F3jMad4m0HWLzwFomgzvLPp1t4Qmmt4QD+N39pjxz8T/id+0F8ZfiP8bVmi+MXjr4neOfFH
xTsrqxfSrzTPiBqvijVJ/FukXmlufM0q40rXPttg2nS5lso7eOCWSV0aV/7KP8AghZ/wSIs
v2mf+CJn/BQX4i6z8MdC1X4w/tWHXdD/AGVfEmo21jD4i8Oap+z7out3fg3V/A3iG+IvvCh
8S/F++8QeHdU1Kw1Cyt9b07RZNP1SaTTm8l/5Yfgd8CNc/aw+OGsfGr9oK88deBv2aG+M3h
bV/wBs39p3wf8AD3W/HHhn4FWHxh8bTjVvEfiGDQbS8i0y91jXr68s9I094Zja3dygNpfLa
+Vdf6Pt3+2Z+1X8Cf2GLzx5/wAEov2E/AOkf8E+/wBjL4IX/inwt41/bB1v4g/Drxt+0Z8L
vh/4ei8S6zqn7PHwW8M6dbeOYNK1LSYtV8ZRfFL4zXnhi3+IF1NeXmjeF7mGYSTgHzV+y5/
wTi/ba8Ffsy/s6eDfFPwH1fRPE/hL4E/CLwx4j0a88T+Dvteka9oPw/8AD2lavpl15GtXEH
2iw1C0uLWfybieLzYm8uaVMOxX71fBL/gpX+z38b/gz8I/jRY2HjPQLL4vfDHwD8ULPQrzR
Pt93otr4/8ACuk+K7fSbq+tzHb3lxpsWrJZz3cEccNxLC00SKjqoKAPxn/ZLmtbr/godawr
bxwTXn/BeH/gqxrq3AZAv2rwv/wT88NeEHtDkBZWvo9SF2xSQSJLbuqcKwP8Iv8AwXtvrbU
f+Cw//BQ+4hEaeX+0Zr9iqxSLIjS6Xpel6ZesxTIErXFqZJUJBilaWJhvUqP7kf2U7j/jY9
4ItoZYHK/8F5/+Cv1vdhZQ8kSP+wroGpRRtECGQO9uAGOAm0BQ4yD/AAq/8F2bSKy/4LCf8
FEIYgAj/tNePLsgDaPNv5ba+mOMnkzXEhY5+ZiWwM4AB9mf8Gz3h34N+Lv2x/2n/DP7Reiw
a38AdS/4JzftZN8ZLGbzomufh1aWvgXUfFXkX0LLPp15aaLp1/eadf2MltfWl3D9ohn3xIF
8c/Ya/wCCKn7Wf/BQr4s+OfD/AOz1N4L+CzWPwY8PftW/DK3+MHizxBDq83wr+IPxC13w/w
DCS2bxN4R8N6xqFp4rv4/DEuo6dqepabpenXWm2tr4mRrO21KyuD5h/wAEjZNXT/h5cvh6W
8XWpf8Agkh+2h5DWjukkOm2kXw+vvE+TFNHJHG/hWHWP3vzBh9otzC4csP79/8Agmh4N8M/
Dn/gp/8AHbwB4OvNPsvDfxY/4I0f8E3PFPwTWOVjFcfD/wCHPhjXvhHJdeHryKVre50zS9Q
/sebU30qS6i+06rp9w86zzEygH8unwA/YF/4L2/8ABTWy8E/HbUv2z/BGl+CP+CfvxX+J3w
0+Df7SXxi+OM+jW/gvxR8JdR0u18d+LPh74/8AC3gXXPGnizwhFe6Bpeln4geLHvrLUItPl
tbmaeyttSZPn34Bf8E7tZ/4Kn6h/wAFIPHPxI/bxvv2mP8AgpF+y5c6h4m8DfDyy1STx94e
/aw+HfwzhFtrWvfD/wCLF5c2uvaz4b8S2ulTeFPAemeFNI0u58Li98MTaro9vb+IEg0z9ZP
iF8Pfjn8av+DeP4X/ALN37OXhHxb4i8SfsBfGz9oD4d/8FN/2W/hh4nHhf4w+IvEHh26+Kd
5pnjjUdKS21LW/GvhF/G+t+HPjFr2gyaXdP490iHUo7KC4m8M34sPTdQ+IP7CP7I//AAR0/
wCCU3/BTv8AYph8F+D/AIv/ALJXxp+C3hn4gaj4TOlaV8QviXqvxMjl8Lftq/A740W7u3iD
V/8AhJtNtPEPiawt9UmuBo9np2g+IfB8Nh4fu7aSgDxv9jr4Wyfs9/C/9nP/AIKEeKrb4LD
/AIJa/wDBWXwun7F37cn7LXwQ8Eax4d+Ff7M1n4ll1f4M/BPxfqaeJ9e8Sa74r8Y+FvHujX
WmfFD4taxcxeIIfFmv+KLiAT22vaLKv9I/7HPxQm0r/g36v/FPxqvZta1H4FfsdftT/CH4h
3UkkCajqtl+y1F8ZPgaYdRkZ7hZ9avPD3w0sraR5nuBPd3UEgEhnjDflLpfwuutK/4NSv2z
df8Aih4f/wCEN0H42x/tIftYfCfwprdhBbz+DfB/xD/aEs/iJ8CYbTSmSD+w59TcaD4j0WG
3QTWQ8QWtxbYkdbcY/wAOfD/xC8Zf8EUP2D/+CTej+J9a0/8AaC/bx+BHxP8A2tP2mfGAtr
nUNb+En7HN9408U/tAeP8A4jeIoZlDW2tfFnU/EPgX4J+CrXUo4rHxDrnivxDiUWekXs4AP
qX9gb4WX7/sK/sWOPENhEH/AGTP2cmEbWCM0Yb4PeDjsZjdgsUztJIBJGSM0V4z+w549ii/
Yp/Y+ifxhYI8X7Lf7P0bJ9stotjJ8JvCSsvlCFRFtII8sKuzG3AxiigDt/2Y3bTv+ClXgWI
yK0t7/wAF8/8AgrnGyyRhfLS6/wCCfXh+e3hSUJmXcjrcIXdJYzI6pujOG/iA/wCC+8FvB/
wWO/4KErbsGVv2g9YlY858650LQ7m6XG4jEd1LKhOMkjqOlf17fA4/Fn4C/FHwX4n8I2XxB
/4Ke/Gr9if9rD9rP9sL9vf4rfstfD3ULzwt45/a0/aq+BF18APhz+yn8CUtdPSHxFrOjWV5
o3jT4z+JbPQ7Hw58JvBnhxrvVI11rU9J8Py/yX/td/sIf8FjP2t/2nvjt+0l8TP+Ccn7Wem
+O/jX8R/EvxE8SaPoX7OvxOTRNEudeuPtkGjaTu0G5kfT9F01bPTLK4nuZru4t7RJ7mWS6m
mZgD7G/wCDT3wt4B8ff8FPvE3w0+JENlqXhf4pfsc/tKfDzVfDF4rNH4u0bxHpXhu28S6Ay
BGSc3fhVdfmaJgxNrZXbkAxxh/2r8ej9oX/AII5fE39nTw/8Zp438U/sP2XxA8B/sP/ALVW
vQXmm/s//t2/sMePdRTWvGv/AAT/AP2gfiPbWtxYfAf9o3wEdOOufs+eKPFjQ+DB400Ww0W
6hh0fUNH17UP5Kv2ef2aP+Cs/7H3x28A/H/4KfshftjeBPi58HPE8XiPwzrUP7NHxYvorbU
bMNBe6bq1jN4OkstW0TVLCS60vW9Ku1ns9R027urOaMpcMa/pC8Wf8HBv/AAXX8eeCbr4ef
FT/AIJEeAPiX4P1XTINK8UeF/Hf7D/7Tuu+GfEEaW628y6v4a1HW5tCkhvtplNktm1rEXZY
I4k2qoB/Q58Ofhp/wTk/4LK6xY/t2fsDftbfGH9kv9q+50rR9I+K/jb9mH4iWHwx+Ns8GmJ
bi38D/tR/A7xDaaz4c8enSJHk03TPEOueHtSs9TWO2k07xHrOl2lpHb/F/wC0F/wadfsu6o
/ib4+aR+2X8Y/DvxWg8ZTfGPxd4i/ai0P4T+KfgT448cWl7/wkGqav8UPAXhzw78K9NtvDG
v38V3/wlq6RqWnW66HqOo2cUENnI6V/I58QNf8AjD4+8S3fjKD/AIIID4S+Lblrhjqf7Pnw
+/4KB/BmxhkuN8rCLw74e+Is2hW0SXhiujb2On2cStbQwwrHAgSu18IfGX4w+B7jQtd+I3/
BC7xR8cX0AQzNF+0Pc/8ABSb4meE7i8tpYjHeap4L8afEq88B3buI0U2t1oN1pjgwrNZsEM
bAH7xfF/8A4Kr6J/wVX+JX7On/AASt/aS1/wCDP7L/AOzLD+0Fd+FP2o/2mfgz4u8Tah+yp
+143wT1bR5Phj8BP2a/HGq6HoFr4L8I/ErU7Sxk1STxPrCWmlNYaMdK1S5WCzi1v9TvjZ4Z
1z/gjv8AtK/ta/tifGl9P+K37Ev7dWgeHvhNrfxj0XRtUufib/wT9l0XwbrHhn4KfCK70HS
0vrLVP2Pb671iDwx4du/BmnaXeeD/ABBb+Hb7xDo10JBeXv8AJbef8Fbv+CgvxY+Kdr4a/a
g/YnX4i/8ABPq8S18HeJf+CcPhv9lvVfBfwJ8L/DiG4EkS/B+fR/B1p4u8AfFfwuHbWfh/8
TbbxDD4g0vXQljfXC+Hbq6tq/cxvix+1N+xt8VNZ/YDsvCHif8A4Kdf8Emv2iv2HPFf7W3g
L4I/tCTr4N/ax+HP7KdvFDp/xI+GXgvWPGFvofiDxP4/+FFhdDUtH+HvjaO21fUNPsbBPCt
34Q8X2d2rAHEfsZWemn9j79lEtqHgbcf2a/gWW+1aXM9zuPwv8LZ+0Ob2MvPnPnMY0LSbiU
XO0Ffo78G/2kv+DcTRvhD8KtI8F/tL2/hnwdpXw38Dab4T8N+KPFnxjg8TeHvDNj4Y0u10H
Q/EUM3h++mh13SdLitbDV4pb28lj1C3uEkurhgZXKAP02+HP/BEH9kP4EeFLrwJ+zF8Sf21
f2V/A974i1Dxbd+DvgD+2h8ffB/hefxNqtpZWWpa4dC1Hxfr+mxajfW2m6dFdzwW8RuUsLW
OcSRRbDzvjH/gj3FLZajqVl/wVE/4LHaO6pE0dtpv7dOqC0jYXMb7gl94AvpZCXZi3nzS5B
8v/VKqAooA/Kvxn+y/+0T4d13xLpWnf8Faf+Crws9BvLy0sFuf2jvhzczGC0jMkQurmX4Fm
e6ky5Ek80jTSKF3yMVUjyb/AIVF+1OdG1LUP+Hsf/BUjzrSS0WNR8fvhsI2ExfdvA+B28kY
GNsiD+8G4wUUAb2hfAr9p3VbieG4/wCCs/8AwVQRYrK0uVMH7QXw1RjJcLEzhi3wLcFAZDs
AAIAGWOOcfxf8Mf2rfA1tZ6xpH/BWD/gp7dXUuuQ6K0etfG/4U6vZC0cOTILG7+Az2rXfJ/
0h4nY8bgdq4KKAPSNI+F/7V+oaSL6b/gq9/wAFLVmeEylYvif8A1jDGFZCFDfs2O6rk4AVx
gdCDzXKeEv+CSPhX4nftM3nxg8ffty/8FFvEvxX+LPgvTvhL8QPiNc/H/wXY+MNc+FviuaG
18QfD221nR/g/p1z4b8J6lbaZaQvpHhM6FBAguPsnkNd3TTFFAH9AXhD/gjh/wAExfBPhPw
v4M0j9jH4KXOk+EfDuieGNMudc8NLrut3GnaBpttpVlPrGuapNc6nrOqS21pFJqGq6jcXF9
qN2015dzS3E0kjFFFAH//Z
</binary><binary id="_22.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEIDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD80/2gvj54Y/4J4/tPfGz9
nn/gqd8M/wBtn9tn4lDxhL49+FX7UXgT/gof8XvhPoXxZ+C3i9rjU/A2r+HPA2iwXHhA6Fd
xm6i1K48O63ILbxX/AMJNodzaWtxpC2y+Hy/8FSP+CG9/4gjvPEv/AAQu8XePQskoutY+IP
8AwUH+OviXxHMEtnijklTUbeTS2naXa1x5iYVN21jMiy1+5/wY/wCCcP7NHxE+J3wv/YB+L
Ogax8XPg5+y7/wVj/bu/Yj+FWoeNNQhu/GWh/s4fFj/AIJt+Jf2kIPDN34hhgtZJtT8DfGn
TLPx74D1Wyt7ZtC16wmuba0txf3fnfwt/td/s6eMP2Sf2nfj1+zZ43+fxH8Efin4x+HF7eA
W0a6rbeHNVltNJ1uKG1llhjt9f0RtM1q3iRm8uDUEjkxIkiqAf3H+CvFf/BvJ8bfg1+yx49
/Zh/4Jgfs+6p8Qf2kfix8Wvg/qfhD9pP4wa78FvBXwB8S/A/4TXPxc8b3fxj+I8mqfEXS00
a/8JyaTN4L1DTNKu7DxLJq8cs13puo6Xf6fbVb3x3/wRE+E37AHiz9tT9q3/gjj+z98Jr3x
H8SfE3w5/ZB+GPhDxnr/AIvvv2ytN0CxsEk+Lvwy1HWtJ8DeJdE+DFxq7X7QePvEXhKCxn8
PW1nq2lC/u9e0jTdQ/iU+Gfxg8KaZ+zn8XPgt4xtpr29vPiB8MPjV8JTLEbjRYPHfgubVPC
ni/wAO+IrYIztonjr4c+LNSNxNE0RGseDvDllM4tdQuJbf6r/aQ8e/8FIP+CvHxm8RftCD4
L/Gb45nw3HpXgLQfD/7O3wa8b+KfhD8DfC1jbfavCfwr8BaR4E0XW9J8GaFpelPHNY2E86a
tq6pJreq3OpXz3N8QD7Tvf8AgrP/AMEn9ZuJY9e/4N8v2bUtFMhjbw1+1D8aPDF00kYZLZn
/ALI8P2GyMjBuIdzCRjuPzoC2daf8FRP+CPHngX//AAb8fB77IQjt9k/bR/aIFz5wkjeQq0
1qUELEOUhyFVdsLb42c1+Z2of8Exf+CkWnIs17+wL+2YiSyBFeL9mb4yXStIytJt/0TwbMA
dqsTnABBU4biuK8VfsF/ty+BfDeueMfG/7GP7V/g3wj4YsJtV8S+KfFX7O3xe8PeHPD2l26
GW41LXNb1fwfZ6bpOn28amSe9v7mC2hQbpJVBBoA/p8/Ys/av/4NXP2hfH/h/wAC/tEf8Eu
9d/ZB1PxJfDTtN8feI/j/APG34kfBO01a6k3Q2/ifxLYfEvw5rXhiwuZpGCX934MvtI0qIx
pf6pZWEYuIv1O+LH/BIP8AY4/YN/4KB/sxWH7Per+Kfg58G/29/D/xfg+A/wAdfh18WvGY+
J37EP7Snwf+FWofFTQPiR8K/Fj61qel/Ef4E/F/wZbjTvGHgT4jp420x008PFrdtpMlpaH/
ADjIpZI2Cb9qMwDq27y2RipIkCfM0bAKSBnIAKjODX9Ov/BNZfjx/wAFN/hH8J/2ev2lPit
qnwt/4J4f8EjdF+L37Q/xl/aC0nVNeh+JWgfB3x7oS2M/wL0LW4bu4dbvWtB0Hxh4f8EWWk
232nRPCepeJY/suoraeHtIkAPvjwv/AMHYH/BUvTvDPh3T5/2T/h18U57DQtIspvidb+AfG
en2/wARpbXT7eCTx5BYaRJbaTZQ+L3RvEEVnpltb6dbJqKw2UEVskUalf1NfBD/AIKT/wDB
PWb4L/CGb4QfsweMdI+Esvwv8AS/C7SR8LfhxajS/h1J4U0l/BOnC2uvFl1dW4svDR0y2EF
zdXM8PleXNPNIrSMUAfBf7Oc/m/8ABUPx1DaGSW2uf+Dgn9o0l4VlMVz/AGT/AMEaPH9vrs
LlRvdNIv77S4bzzP3EFxf2Qj5nTP8AD9/wcCTQy/8ABY3/AIKFNHbRoD8c5YAwEu9ZrXwr4
RjnmxKilRcsMkqPLZixhd4irP8A2/8A7J4aL/gpv4tUyllb/g4E/b6woOCTP/wSa0ydgwXc
SsaxrGgfCHaxzuXbX8Pv/BwL/wApkP8AgoT6f8LzlH5eEvB+f6f/AFqANv8A4IBfsBfB3/g
o1/wUS8F/A34+Ta6/wn8M+APG/wAZPF2iaBfJpEvi60+Hsmhm18IatrbKZdD8Pa9e6tDBre
pWLw6kunpNa2N3p9zcx31v9c/HH9oDxZ8Dv+CiX7WWsf8ABHj45eN/2If2CvFfx3+HfwIm+
KHw/wDFGq6N+zQvxasPBt7bWR13UobDXtO8JeDPGXi3RvH2peDPEF/p13Z6H4Xl1DxB5U+i
x3FpFzH/AAa+ab4j1r9vL4+eHfB5I8WeKv8Agnj+154f8MOrvE8XiG/0HwwmiMjqjkN/ai2
mCoBThwSyiN/3n/4Ju+Ff2V/CX7GX7Gy/tCfDPwRqv7CP/BWX9l7wh+xD+0j4hSG2022+F/
7eH7NXj74yaF8HvEni3WJVgfwfrHxf8MeI/EnhvSvGvmRah4c+J3gDwdqNxe2FpeW8pAPob
4d/s1ftpfttfAv4p3P7MX/Bbr/goZ8Ev2yfgjFJY/GL9lX9qzXvAelat8N/GEeiwaxp2n+J
Na+FWn+FHl+Gnji0lTWPh18c/CUPiv4f+KfDOoWGsWCTSQXtlD4f/wAE8v2rf2nPjj8W/wD
gn54S/Y4/4KI/td/thaz8YNd0/wAR/wDBR34AftS6R8Mfj38KP2Zv2eNE1HVtB+J1n40+K2
l+DtPuPD3jL4g6joOoab8G9Ntdaivdc0PW9L1bV9OiguoLe/oH9mv9oT9kr9pjwF/wT5+Jv
xij+Gn7SvgnQvE2m/8ABFn/AIKS+JrW3Oh/tEfBl5p01b/gmx+2HAWNr408MX0WrWug+HfD
2uR3Oo+C9XNpefDuBLLUPCWm6qz9mHxF+0R+05JJ/wAEH/2Pv2QNM/4I+P8ADzTL3xT/AMF
UfiTpXi5vEHxDvvB8+pWej6hH8BPEmrapqXjjxvb/ABfgv9OtdP8AHmv+IdeuLXwnrljo+m
+II/Bdm2o68AfxA/t1+APC3wr/AG1/2sPht4Km0efwJ4I/aQ+NPhnwXP4euIb3Qm8H6T8SP
Edr4dXSLu1nuLa70+HSI7WG2mtbmeB0jHlTSJtY/sn/AMEP9T/aC/an+Ev7an/BK74WSaf4
A+EP7SnhDTfj3+07+0Ollcan4p+Gfwd/Z80bULvW/CXh7QgLfSdSufi54hvPBvgeO51XVbI
abp+pa5IIbpbi4eH8rP8Agp98BvA37LX/AAUE/a4/Zw+GEOqW3w4+Cfxv8bfD3wJba1qs+u
avb+E9B1FoNEg1LWLqKG41C9jsjGtxcSRqDLuWICFYxX7Mf8Grv7QHw7+E37VP7XXwy8dav
Y6Bq/7RP7EPxc8CfDa+1O7s7Gz1Tx34dFn4yt/CUd1eTQJ/aniDQdK12bSLRJPN1G90lLGC
OW6nt0YA/Rf9kfx18ULP9lL9mO00/wCGd7f2Fr+z38F7exvk0/V3S9s4Phv4aitrtXicRut
zCqTK0YCMHBQbSKKw/wBk3412+lfsr/s0aW2h63M2m/s//BqwMsV1pKxSmz+HXhy3MkSyad
JIsbmPciyO7hSA7s2SSgD9sf2dLJ7n/gpd4lvYJIIo7L/g4L/a/SVJCoupnm/4I6aYrLbuo
x5ZMM8s0TD51WLL+cik/wAMP/BwQDF/wWT/AOCg6PndJ8cpGX6P4P8AB8wznGPkYevPHTmv
7mP2fJI2/wCCk+urb5Vf+Iij9q9bnbG0e4j/AIIuawQrOyKXVru2mkKqxDsglYFHRm/ht/4
ODoZ4/wDgsn/wUG+1Rskg+N8TJvAyIbnwR4PmsnGOAs1moeM9dgAbDcEA+7f+DQ24is/+Cv
Gl3k1zFbRW/wCzR8e5p5ZJFijhigs/CsplnkkZYEhQBpN9yywJ5TszBgpr+r/4ufs2/BD9l
P44fHL/AIJ7ftR+G7Nv+CU//BX7xjqvjD4HeLEaSz0b9lz9ujxIthfeJPhXH4iDtp/gjTvi
V4g0rSfif8BNc2Wen2fj/T7rw1Gk9jLqMj/5/P8AwTH8Sat4Zv8A9uC+0VHkvbn/AIJpfto
aNI9ohF5a2Os+DtB02/ummV0eOGzsru5u1mjKvGBcLmQHyx+vvgz/AILnX/x+/wCCPPhb/g
kX45+HFx8V/wBpzx/8SvCXwB+H3xi+LF5ZXfg3w18JtY8XaNe/Dv4h6j4g1HUbbVLL4ufDP
VLm28IeGdSm8qx0rRtN0rxVd6xci2n0mYA/VT49/Dv/AIKN/tVeOfgf/wAG7X7VWr/C7wr4
u8BeM9Q+PHwk/wCCmPxImvtV8e/Fr9nb4M7ZvhvdfA3w/ay+H9Rv/wBojT1kl8M/EQad4sX
xamiaNqba81pHpuq+JtX970DwR+07+0P8QdH/AGePjD4t0T9mH/g4l/4J6+H/AO3v2XP2mI
oLe28C/wDBRz9mHw99vFrpvjG5iNvp3xA8I+MNO06/03x/omsxGbw1q1yfE0umWsF9480HS
/S7T4P/ABV+LGgeDf8AgjN/wU/+JN14E/bn+CUEHxk/4JPf8FN/Bn22Fvipc/Dv7KukSaBr
l1JZ6nc/FjwHElrpXxH+Gt/qQ1nx34LhtdVV5vFGlaV4k1D8ov2g/GfjDxGf2qP2hv8AgsD
+2/q37Kf/AAVq/wCCbuo/D7wj+wJ4X+F+haToFj4q0/SNP1Hxh4b+J3hLwTptu0nxs8L/AL
T/AIwe5sfGHi2DVrTQPB2j2sj+IYNI0K4bw0AD+RP9r/xL8a/GX7Uv7QHij9pOG+tP2hNe+
L/xAv8A42WOpWkOn3OnfE6XxTqa+MdN+wW001tp9rp2tJdWdhp9rK9pYWEFta2jvbRRO39p
3/Bu1/wSctv2hf8Agjz/AMFFfFvizwlotz4y/bZsvE3wj+A2oa1EqxaLJ8DtF1658F+MtK1
WYF9Bif456rOq61aXKtHceDYJHMkUUayfyRfBX4PeN/2xvjD8Rv2k/jhovxQ1X9nnwr8WvC
nxI/b5+PXwt8KJ4p1T4R+DfjP8UTF4n8dHSI5pEe6vpr7W59HsrexvRbraalfy2Mljo17s/
wBIG2/aU/bg8K/sKy+O/wDgkj+yX8JfgF+wv+yx8AtS8Y/BzWP2wrDxqnxV/af+HfgHwvc+
JVb4SfBTwtq+laz4E0LxTpkF5rWn/Ej4za3beKPHOp3sWrweC7Oz1iS+cA/Kr4Lf8Ecv+Ck
ngn4O/CbwZrn7M0C614R+GngTwxrCxfG74TeWuqaB4W0rStQWPZqk6bBd2kwTbNMu0DbLIM
OSv6F/gX/wWd+CHxg+CXwd+LWrfD74leG9V+KPwr+HvxF1Pw7YWthq1joOoeNvCWkeJb3Rb
LVHa2fUrTS7nU5bG31B7a3a8hgS4aCIyGNSgD84/wBna8hn/wCCj2viLfMz/wDBxl+1usRi
KiBxp3/BGbX9N1HZJIySGXT7mWKO9RcqruixB8HH8Rv/AAcUXMF5/wAFnv2/5YgZkt/in4Z
s93mKqxXFt8MfBEM+1VLeYqSxyRSA4KytlsEgH+0n9mYTD/gpdcR74TAP+Djb9vuRgrbneW
b/AIJCXjRkZJBECCSOUIFMcjqsm4spH8Tn/BwZD9n/AOCyP/BQaMtvd/jgJsxqTGqXHgvwX
cqGckESAS7HG3AdThiGU0AfRX/BsPo/w31r/gpRrll8a9O03UfghP8Asd/tcQ/GOz1xJ20G
/wDhhL8L57bx1a6yYpYv+Jc2gXc63pSSN44XV0eOcwSrzH7GP/BEb4t/8FHv2i9X8CfBrW/
Cf7PHhD4g/Azxl+158JrX4lN4w8TroXwQ1X45ah8MPgt4e8ZXWk2j6pZ6p43gtrzU/DWs7d
RuLrwz4bbW7rTC+p2DyeFf8EaIPEt98Sv24NL8KvcjWtT/AOCUv/BRi101bdnik+0D4B6jd
TpbSgkLcTW9msfyqHcvFDnMiMv943/BLaD4eeDP+CjPwl0/wNLGngz4/f8ABAD9hjX/AIKa
jb7H03V9A+DPiOLwb4vt4WgQJb6tpK+LfCd5f2JE90lxJqV3d+WySR0AfzMfAX/gkx/wWK/
b80GbVrj/AIKDeDZvgD/wTu+PHjP4R/B745fFD48fFweCPDfib4SXmmp40+JXwB1uLwjH4g
tPCHhK40zSNMt/Gmo3nh+W2l0VrGy1G20/RHaHxX9lj/gmx4M/4Ku/tA/8FCvhz8UP+Cjmv
/tF/wDBQD4J6Dqviv8AZ58aaZrV98QPhL+1l4e8D6YsGoXtp8Q/GS2fjS50yPUzpXhldP0V
dKXw9Y6xFr+kXfiLS9Pu3r9hvE/wj+LXx/8A+CKetfsQfB/wp4y1r42f8E4f2t/j3Z/8FDv
2NfA/i2fwH8Xfjz4S1PxJ8XPE3hz4iaTFaRTXvi7Q9U1Lxp4O+KVj4djtbzSviF/wi+taPo
k11qOn6Db3WHJ8Rf2DfgL/AMEHP2Cf2+P2OU8EfDr9qn9gr46/AHXPGkFm+k+HfjT4r+Our
+JNG+Hv7Wfwq+KVkzQa7rek/FXwpL4j1qKx1IPpU3gbTtIk0ldK0qyENqAef/sc/D/xV8Cf
2e/gD/wWh1GT4Q3P7KX7Rd037CX/AAUl/Yj+E3wYsvhl8IPhJ+zDrnjy+/Z30jUl0eDU9S1
DxZ43+Gviu1sPFnj/AMVfEO9ufFWsT+K4Fn1+5ttW1uZ/6Yv2AfH9h4J/4IoeOtF8f+KZdb
sf2T/ht+3B8BdY8TanPLcSXPgH9l3x38afhh4T1G4e+Yy3kEnw78KeHvsk86bJ4kMYVdpSv
y/+Gnw2vbT/AINnP+CmnxP+L2i6p4B8MftZzftxftf/AA28F+MrG3g1Lwt4R+KvjWTxL8Co
5dIjkji0248RXul+GPEWlxKsQtpdcsL+CANKIj5l+z/4Z8deOP8Agi7+wl/wSj0fxnrmnft
C/wDBRD4W/En9qX9pzxoLia+8WfCP9ivU/iD4i+MvxK+JniOPUoGuYtQ+LOnax4C+DfgaLV
ke38S6/wCPPEt3DJcaZod8WAPMv2KpgP2N/wBksfZ7ZsfszfAYbmDbjj4WeFRlsSjk9TwOe
worzX9kHXPsv7Jn7L1rGkbJbfs7fBOBGkvLaN2SH4a+GY1Z4y2UchQWQ8qcjtRQB+kXwLQW
f/BSa41a3eGUx/8AByB+1zo3lrGGQ/8ACQ/8EdLoXrm5QKsUtt9jkDwGNnluAVaXMUkh/ie
/4OHNOvLH/gsz/wAFAIpQoVvjHpmo7IpPMRrfVfh34KvLeYgcZCMEuAQDDOfKJJwa/rW+BF
t8Ufhh8UoJ/wBnO1+KH/BU3xV+xf8AttfH/wDbi/bz+PXwm0TS9P0T4q/tc/Gf9nLXv2bvh
Z+zJ+z+brUDY+JNQ8J+FfE+leIPjH4p03z/AA78PdB0h7mWHUNV1HStCb+Wj9sz/gnH/wAF
uf2zP2l/jf8AtW/FT/gnD+0tYeM/jb431Lx1rmk+GfhD4jbSdGjlhhstK0LSrcJdahJZ6Ho
ljp+lWzXDS3t2tmtzc77qdywB7h/wagQ+Gbr/AIK9/DvQvF/9nXWj+OPgZ+0b4Oi0PVPLey
8SzX3w9aXU/Ds1vcgQXy3+gx6g89jH58kttC5lhEI3V++n7R3w8+PP/BHHW/hN4Z8RXlxa/
B79j/4n+NvHX/BMb9ti+03WtW+Fo+FXxc1CV/jJ/wAEyf27b/w9Z6jrPgTwZ4/jhSz+G3xh
isLvTdB8W6Z4V125msrNL6Hw5/Jx8GP+CYv/AAW3/Z9+Knw9+NPwd/YQ/bZ8CfE34WeLtI8
aeBfFmmfALx4l3oXiPR7qG5tLwC88PS2dzaSFBbanZ38U+l6lp0lzp+qQXFhNcwN/Rpe/8F
jP+Dpu98M3XhPxp/wSy1vx1p95azaN4gi8T/8ABO34+6pbeJIBGYLkazpGn6zb6De2180bS
TxQaVHpk5aRbZfIaJYgD9yPhVqn/BKn/gvUngL9qL4C/H34ofsnfty+FvDtl4f8T+If2dfj
VpfwS/bC8Habp0glu/h/8QYohrekfGj4cafqUKy6D4pl0LxVol3bw2zaPrGmQ3F7o0fz7+0
1/wAGqH7Aeq6l4o/aN8S/tp/tG+C/inca9b/EPxN8X/2i/GHwN+IHw+1nxdpZjvz4j+JPh/
V/AXw+03xFp+q3FnNqPie2vvE9nHq1hcapDcTQ/apSP5L/AI+2H7ePxE1Wfxt8S/8Ag3q8G
/DrX9au1YeJ/g/+xf8Atufs+3bau8txcPd2kPwq+KHhrQ4NSuJDcz3cqaMJrtgGud6qtY/w
f8Y/tQfCXV9L1u//AODf/QfjBqWjXZvLQfHr4If8FGvjBpCyANvR/CXjf4zaz4NuS8uyUpq
vh2/hDxqREF2kAH70/GX/AIKoS/8ABRXxT8CP+CbP7XfivwD8HP2Gk/aLXwT+0Z/wUC+Amn
fELRf2Tv2y9G+FdrY638L/AIQfDjxFr2gx6X8H9E+JXivRlsvGmfGPiHw1okulWi+GNXn8O
Q295cfrp+0P4Wv/APgj5+0r+0V/wUgaxtvjp+wl+194O+Ffwu+OF1o/h6DWfi/+w5o/hrwz
P4O+EOqfDVtOk/s3xf8Asf3d1eWWjeJfCGjppGpeF77UdA13TU8Q2tnczzfyYa9/wUd/4Lb
/ABG+NuleJvjx+xZ8aviH+yrc2ek+CvGv/BPCz/ZD+I+g/sea38HY3gt73wXonw31DwPq48
MeI7S2Q3/hn4oi6uPGnhjxTBp93pWoyaLavpFftda6/wDtX/sHfHvwb+yP+zd8P/En7YP/A
ATJ/a3/AGGPHf7VOif8E8v20L/UvDvxo+E3wf8AD8Mc3xt/Z/8Ah1r3i+11HxHp3irw/o2p
i48H+APGZk0HWUurrQpp4ta0m28S6mAfmF+zzrWv/wDCgfgb9l13Uha/8Ke+Gf2YW9jpK24
g/wCEL0TyRAtzNFcLCI9oiWeKOYJtEsaSBlBX7BfD7/gon/wanWHgLwRY6XPq3gbTbLwh4a
tNO8Faton7SFxqvg+xt9GsobTwtqc9prGtWk+oeH7dI9JvZrXWNWt5Lm0keHU7+NlupSgD7
X/bm/4J/wD7L37I/hDxTqH7K3hv4n/s3N4v1qPxd4i074FftKftMfCjw/qPifWtH1F9V14+
F/A3xe0Pw3a6pf8A9m6dHc3llpVtNJBYWdsW+z20MSfy6ftTfG39o34ZX+o23gj9rL9svRo
YLC/uo1f9sj9qLVWFxBp81zFK0mtfFrUZJGWaKNyJHZX27XDISpKKAPyN+J3/AAU4/wCCjn
hFdObw9+3n+2FYESWdwu79o74uXu2d4I7lpANQ8W3YDGcCQEAYIAGFAFeWQf8ABYT/AIKqW
2fI/wCCh/7YkZNzPdlh8f8A4kFvtFy5knl3Nr5YGWQl3AO0sSdvJyUUAall/wAFnf8AgrLp
8xntf+Ci/wC2GrsHBE3x48f3UWJGDNiC61maAHKgqRGCnRCoJB0f+H2X/BXL/pIz+13/AOH
q8Y//ACxoooAkT/gtt/wV0jKlf+CjH7W5KksN/wAZfFkgJIwdyyXzK4x0Vwyg8gA81b+Hn7
WX7Unxl/aHi+M3xL/aP+Ovir4sfEPwV4Z+GfjL4i3PxZ8d2Xi/Wvh14x8TWnhPxP4Fk13St
dsL+z8Ja14etYNNvPD+nTWmlsieelql0zzsUUAf6oXwn/4I8f8ABMDTvhZ8NNPg/Yh+Ak0N
j8P/AAbZwzal4SGsajLFa+HNNgjlv9W1a6vdV1S9kRA91qOp3t3qF9OZLm9uri5lklcoooA
//9k=
</binary><binary id="_23.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABVAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD9DPHTftl65/wWM8e/sn/t
z/8ABRv9rf8AZc+G/wAeLO98Tf8ABNm0/ZBm+Gvw4+DvxR8L6VFdXGvfDLxR4t1/wF4q1m0
+MfhC0ighuNE8QaTe3XiS9M17p/imO0vvCul659U/tk/BP4Uf8E6/2efE37SX7U//AAWK/w
CCtWl+BNN1HSfDlslj8bPhZf8Ai3xH4j1q9+zaT4X8FeFrL4H2S6v4imSC81KcWskUMOi6d
qWrX9zb6ZbSzH8iv2vvCup/sgyftmTfGH4++M/iZ4H/AGEP+Cyf/BN39r/4LeO/iHCH8T/C
DQv2pNZT4h/HbwhpNzpIvLqbwxbaB4p1Gwk0LTp7bTb+z0ODULLR9Ov7s2L/AM2f/Bd3/gr
X45/4K1/tb3n/AArY+JG/ZZ+B99r3hv8AZ18D21nfyTa1ZNcRW2vfFzxHoUccrp4h8c/ZIL
ixhvbcy+HPC0emaEjpcpqhuQD+gKX/AILT/wDBKqON1uf+Cq//AAX8lYIBLZprfw4s7u4ET
MsltDPH4Atxaz3CqYzNHcW7RFw6T28yl05W4/4LWf8ABI9FIh/4KI/8HFS3DyNKL7/hc/hZ
nhAwvlra3OoGxliO77r2pYFQPNGcH+GK58CePbaG3ubzwb4ut7eaQW9rcXPh3WYYZZAciC3
lks1jdwWyIomJBbheaw7jStVtpPs91aXUFyZBCbSdHjvBLI2EiezfFyjytjy0eJWlJUoGBB
IB/c7qf/BbX/glj5zq/wDwUN/4OO9Vt0ZRF5XxW+DGmW8zEMTPF5dtZXYEYBi2Tt84k3lNy
Bk5uT/gth/wS42Tx2H7e3/ByNo8lzOxe9tfjn8H7yRSMMNQ+zalcXdrELpIxELe3hjRUZ2M
KFQa/iMGleIFYsNL1YsV27jYXbHbwQAWhJA4GMY4AqRtH8ShlV9J1tWnEbop0++Uyhi0cJQ
eSCyszskewFSW2r6UAf2rX3/BbL/gnPYxmTSf+Civ/ByjellZFgPxb/ZyJErZUzvLq2nSIW
yS7Qo6x5TbH5JZnp9n/wAFUvjD8SPD3x8+K/8AwTL/AGt/+CrHiOX9jj4FXv7RHxc+K/7fn
xb/AGf/ABb8FbLTtN1nTdJtPg/qHwa0b4a3em+JtV+Ikt/fWPhTVIfFNl4lu/E2mQw6Zaf8
I7Y6jqlv/G38KfhV8UPjH8SPAfwr+F/g3W/HvxD+IfjLSPBPgnwVpMButV8SeKtY1CDT7LR
bS1kdCkstzcIl1cTGC30+3M15e3Frawzzx/3m/sufsH+Cba1+G/8AwRG+F+o+GvEHw7+FPi
rwb+2n/wAF6P2kNI1SJPBDeKvBtxYeIPBH7Fnh/wASOq2l7pOjajodlaa7ZyXLDStD0TU/E
TDT9aj8Y6ZEAf0Qf8E1v+CsHhn9rH9mbTPF37UejWn7OH7S3gDxHc/C744/Cu5tdZi07T/G
ml+G/C3jCy8ReGominuLbw1418GeNvCni7S7C9uby70ka1NpEl/frYJeTlfnp+wz+yun/BS
Sb9sX9vDw7fnwp8J/2k/22PitrnwGe7F5pT+K/g58MvBHwr+AnhrxtBZWMEkMVj4k1T4S6/
daeSxd7JIGOFKgFAHhv/BV/wCAy/tG/E3/AIKNfDLVPiJc+Dvhr4l/4KO/8ESPCvxz8P6Zp
9nLrXxD+GHxF8D+AfhdP4Q0XW7iKebwnrem65460nx7p2vWyp5jeFjpVyXtbqZH+zNd+OPh
L/gml8RP2gv2Zv2Cf+Cav7LFr8E/2G/g58F/iv8AHn42/ED4/eC/2ao9N0L4vaT4uu9Jn1L
xP4j+G3jLW/Gvif8As7wbrMmq69r/AIikvdTvbu2sUWS8v7e0m87/AGu71dP/AGs/+CikYg
iuZD/wUI/4N6dS0yCW1FzG+tan8RPhvo8rXikgSWkem6RFJErFRb3EfnK25gBV/bS+DHhj4
Tf8FIf26f8AgoT+2/ba9/w7T+Af7P37MXxaX4c+I5rKfwD+0t+174D0zxH4K+E1hb+GJmjh
+Ik/wrfULy08P+E/Esd/4Us/ir468N+IJrCe+s1udLAPI/2j/wDg588afs9fs+fCT41/HX/
glB8Q/hz/AML80i71P4FaL8UPjv8ACm31XxRDZaTaapaeLU+HK+HpPivo/wAOrj7dZCx8W6
t4P0m21KSdYdJnuZPKr5N/4J8f8Etv+CtGs/tA+Nv+CvHjb9m7/gnJ4w+P/wC1fcXvxc8Gf
Dv9rTxr8dtI1b9nnT/G1093aSaL4B+H/wAPfFegaXrNz4LuNF03R/7c1LVfFnhTQ7Wzs3Gk
61e6rbR/iJ+w746+JH/Bef8A4OBPgv8AFD9pGwj1nw3qPxF1T4s6x8O3uLnUvCHgL4E/AfT
brxl4M+E1lZXE6RHw/JqekaJoOrlYYR4j1fxLqmt6jbTT67dRj+yn/gpN8ZrT/gol/wAE6v
25W/Zl1X4laZ8Rf+Cen7WWraP8TfAXwt+ImreC/HPxF0r9mPxBYav8XvCml6/4EvYNfstA+
J3wc1DxhceCLW2LS3PiLSbG0lgn1LT544AD6qt7D/gt0yP9p/Zl/wCCONu6RqE8r4w/tPXC
Sy5+ZiG/Z0tzbxADITdcPz984+atc3n/AAWo06Nby5/Yw/4JLeLZYrcQlND/AGiPjvoly7r
OV+zRSa5+zJeQwRxzBTIj3DRxvl95dCg8H+AH/BGf/gjp+0/8C/hZ8f8A4b+H/j/8R/hh8W
PBWiePfCOp6v8Atr/tdalBFpmr2hmlS5g/4XWIbHVdDu47zRfEFpsW50zU7O9sZojLEUP5q
fs1af8Asb/8Eofip+2v+0zBofxL+If7Tupftg/EL9ij9hn/AIJ5WXxg+IPjr4iwW+laZ4Wt
PDcOhaF4y8WeKNQuL34322taP8UPEXxX8TW+r6H4E+GWvaHZeGZ5LzWbqw1kA8K/aA8P/tp
/Cz/gpJo+ifBz/glb+yZ+z9/wU5/bm+FfiTwj4G/aM+Cv7TV38WfDPwJ8BQX9vo/xT/aluf
hC3wx8OWvw/wDFNrouovot98VdSGiTa6tlBoug2eteIZfEFtr3mH/BQj4xfsy/8EzPgl8Kv
+CK3wK+I/jzTPAXxR+MfhK0/wCCwP7f/hTwprXjfxg3iH4jJaax428G6lrVpJdx3nxY8d+G
LK51nXfCkGu3niPwj8LtGt9EgsdY1XVfEsqfqnr17+0N+z34u1v9mX4ReI/DHxp/4L8f8FJ
dBTx3+0X8dLHyL34cf8E/f2eX8nTtMjt7uW3vP+EY+DnwJ0iceHfgb4GQDVvix8SHufiBrt
nfXmo+HtP1DoPgx/wT7+FFx+0r+y58DfhRqkGqfsW/8ElfHnj39oH9rT46eOwmq3n7Wn/BR
3xh4Sa21W68Va9dXSWOu+Jvgxompt8RPi341vdQ1fSvAmpeItG+E0w+1aTq0WkAH9DP7Mvh
79nvwx+zt8EfDX7Nd34Suv2fvD3w08K6J8G7rwJrKap4Vuvh9penx2Xh+40vVLCYwamZrWH
ffX7k3V1qTXkt6RdtMoK/Mf8A4IQLor/se/FPxT8I9C8XeG/2aPiJ+2l+1f4//ZN0PxmIEh
sv2efEHxHmHha58D2bSadc6b8N9d8SWnjDxJ4MsLyxhni0vWFkSW/tZbbU70oA+Of2mNKTU
v22v24rVy0R1n/goR/wQJszL5kTfJpesaLrAURlmlRyY5kDSRBHeSMxM7pII/yr/wCD1H9s
q/0vRf2av2CvC+pfYofEw1D9pT4vQW0xL6np+lajqXgn4SaLeiOPzPsY1Q+P9fe2uHFu17p
mjXKKJoI6/WT46rZ3f/BQf9qPTLqJxJqP/BTb/giHo8U0cQeW6k0T4W3HjKJpXXa/lWotbq
dRI7KkkbFVPmlX/iY/4Ofvi/ffFb/gs3+1rbXFxdHTfhhF8KvhH4fguGjZIbHwn8NfDeo6x
DBjIjgfxX4h1++jTPnN9r81h87UAfpV/wAGUvgq21n9vH9qP4gXUK3E/gj9lePQrB5ESWa2
vfHHxW8Dhrq3kkjdoD/Znha7s5THJGWgmZSsijCfrz+xNLrv7EXh345/8Fd/Blr4j8WfBb4
j/t2ft1fD3/gpV8MNCk1DxNcn4S6D+1n8S9I+E/7V3gPw67XJi8Qfs6C/vNI+I+iaQrQ+Kf
gr4n1bVWiTVPCQlvvy4/4MjNVWD9rb9tbRmuFT+0P2dPBOpC2wN0x0r4n2dmJw2wsBbtrix
FQ6qxulLI5UNH+vX/BNn9qj4/6l8FPjn+w5+wT+zf8ADf8AaH+Kfhv9tD9vK/8A2jvEH7RP
izXfA37M37PHgP4h/tNfEvT/AAN4Q8d6lpOha14g+Lfjn4leHzqmqWXgHwXDcGDwtb6hqmv
6jb+bBZOAfUfgz4h+GP8AgjX+0d4ctNJ1jTtW/wCCNP8AwUO8aHxr8Fvihp2pQ6p4C/Yl/a
V+JcT+JD4ZTV4ftGj6f+zP+0FLOPEngu+R10rwb4qnu4FMOli/ub/wf/gsr4X8T/sE/wDBQ
r9n3/grN8Av2e/hp8aPih+0L8Or/wDYR0vXPiBrEeg+GPhD+0t47urHSf2b/j7qeoNBPZz6
fqHg+TxR8NfE9zPqGmi88K6XY21jqmny3oB/B/wd4X8UeG/2Z/2nda/4KK+NrX4i/wDBMn9
lX9oD43fA/wDYP/YZ+C3xH8W33wh/ac/bI8b6t4v0Dw/4D+DvxLdND+Ifjb4Dfs8ancapqH
hnxFrtxc2vhTUf7TGjW95F4d1PTdU+k4/F/wC3l4l/ZO8Xf8ECv24tF+C3iCH4dfCv4I/Gr
4xft1eMvis/iDwv+wL+y5Dq8XjF9L+NGrRDTrXV/wBoX4YX+g2Hgf4TaHaa3bHxHbXVjpks
mu+H9+rRgH7Jfsn/AAh8TfD3xX8V/wBjn9m34uXHxM/a78d+IofiP/wWn/4KrXSw6gfhx4l
1uwlu5f2fvgZrWpxjTP8Ahb0GjS3Gg/Drwy1vL4T/AGb/AIf2t38RvGWlDx1e6DoQ9F0i30
b/AIKBaJdfsdfsc3Ft8C/+CNXwLtdU8F/tN/tN+H9UudN1X9rd9Iu5NV+JX7P/AMAviDrF3
9tv/hDqNxJqt1+1P+1VLq93qnxGvr/xN4e8K+IL+e+1rxFd/EX/AATw0f4C/wDBUzw54w/Y
Y/ZD8Sal8C/+CSf7H2t+FIvjX4Ys9R8Q6B+1P/wUn+IPj6OfxE3ij4weI3XT/EHg74AfEib
T5tU8VXIuZfGvxNkkg8OXD6J4ZFlpeh/pz+0p4Am/bn/aLsf+CSHwSbTvg5+wt+yx8PfhV4
t/b4k+GMcPhS48U+HPFyXF38D/ANhXwDbaEtl/wiPhfxn4c8Lz+NvjLfacET/hXEmleDreW
3n1qeK8APu//gm5+1x8Bv20v2e9U8c/sy+GNF8PfAT4VfFbx/8As5fClNHitk0HWPBPwUud
P8L+H/EPhvTba3totE8Maxpot7nwzpOJHh0L+z53dHuTbwFfFH/BvjoXhTwt+yv+1Z4V8Ba
PpXh3wF4X/wCCnX7e/h3wN4d0K2Fnofh/wdo3xjnsPDeiaLaD/j10rTNJgtbOwtySYrWKNC
SVNFAHzj8VbOC4/wCCl/7RQluzCJf+Cpf/AASEbZKxxLPpf7Ifi7VIbe1Cbcea8cbuJS4IS
cgKdhH8Bf8AwcCQT2//AAWQ/wCCgcdwjQSf8L71C4WCTIbyLvwp4TuLW5UsAzLd28kcyryq
x7SpKnJ/v++IrWtz/wAFRfjvp02Vlt/+Con/AASw1Jd7BF8tv2CPisbKUEg5Et3pN1bqAAX
mj2A88fxlf8HXvwO1P4R/8FhvjR4tuLCSy0L4/eAPhF8XvDM4tmjtdQ2+DLH4b+JnS5lZ45
7y28TfD3UGvEtmDxLeQmRER0MgB9ff8GV+sS6f/wAFGf2jLBRLJDqf7GviiWWONjs8zTPjB
8IrqIvFjDyFfOjhfJ8vzmABMh2/vT8bPB9p/wAEuP2cviX+xxpvxk8LfDD45f8ABS79rX9s
D9qz48ftF+Flv4x+zZ+w/H4lvPEnxc+LdncX1tbahD488N/A5fDnwl+HGlIkst18XvHdxB4
emvm01Z5f45/+Db39szw5+xZ/wVS+BHirx7rdn4e+GXxgt/E37PPxA1a9mW3tNOsvija2S+
EtUvphtMNjp/xI0HwY99fTOtvYafLezPLbRmeWv6MP+Ct3gCf9p3/g6K/Ye/ZY+KtxeN8Dv
GHwr+AGla94YvLkW2ifEP4feHPFfxR+NXiLwtqAkzb6hpPizxx4Qt9I1fT7ZDHqctlDbuRN
HGQAc/8AHay+DGr/ALFkHxp+O/wN8FeDPDXxi+Cnjb9mv/gip+w/8TLqDRPB37Jn7JVrpFj
e/Ef/AIKIfH0/aZG0T4jaho7WPxh134ganJqPimKR/BPhDw1car4h8fRSr8ofA39jjRPj9r
Xwn/4Jt/tKQftFfsH/ALJP7XHwi174k/sOfEzxJZ6Ta+If28f2s9PWK00D42/tgalfXt3r9
3rkmkjT9Y+CX7OOs3Ohaf4S8G6h4e0nSFi8WeJYvFXiL7P/AGq7Lw38UP8Ag6Hh+Gf/AAUO
8ceHPhX+yd4e8I+ALL4NeCfic0Hg74MfFf4e/DLwBoHxH+Fng2HxF4i+weGdT8N6z+0ZrOq
6/wCK/C0OoppuseK/A8HhzWIZ00/SrSvuT/g6C+Ov7Gfjn9gX4WeArr9pX4VWv7RVp+018G
te/Z/8QfDzxz4V1/xX4G1bR9cXR/HnxDuf+ES1mbU/CHhnwn4N1O/1DWtVs5NKt4detPDdj
psrXK25UA+XvgX8Z/ix+xB+0R4Q+M/x/wDDul+Cv2nf+CeHhL4a/sX/APBUDwv4QsINJ8H/
ALTf/BNrxpq+j+E/2Xf+Chfw106zt9NsvEi/APxGnhaz+Il7Y6XJfaF4Ua603VpfC6wTaBZ
/oZ8HP28/hx+wt+1p/wAFVPBmp/DT4tftJ/tPfHT/AIKAWHj/AMBfs/8A7OXh/SPHvxp8U/
s+r+xz8EPF+i/FmPTdQ1bQdPtfhJ4S0K11LTf7fv8AWlt28QahB4e0S3u9Uvlgb4S/aC+KH
xF+P/8AwRW/YS/4LC/HPwtFrPxu+C8XiP4GftJ6umm3EGn/ALRf7CHxy8eeKf2WfjKvjXRA
lg9zo/xH8OXXhT4weHd1rcjwz4zlGu+HILaa8WePQ/4JVeLtN8J/tX/8Eev20fHl7Fqo/bh
/4JnfFf8A4J7L49vbMxPq/wAcP2O/ifp//CstbutSlDSL4h+Mnwe8B2ul2S3crzazdaJLAt
3cXUjJIAfrb/wbe+ILXx5+wL8S/i3pdjrGm6B8a/27f21vit4astfsJNM1i20HxP8AGnWI7
K31KykLtb6hatp81rqNv5kn2XUILq0Z2kt3wV+1vwp+D/w7+B3hSfwR8JfCWleCPCN54t8e
+PpdA0wTR2Efir4oeNtf+IvjjUbe2aSSKz/tvxh4n1vWZbO08qytp76WO0higCICgD8AfFu
kPff8FXvj80dtFeMf29/+CWN2Y5Vjdo10X9iH9pbUJbiNZsAvZQI16jxgzRGOSVQDGCPzW/
4O4P2aPCf7Wn7Hfgz9tr4D6zoHxA179hz4r+Lfgj8eW8I6pbazeeG/CvivV9G0rxLpvimzs
ZZbjSdb+HfxPs/D0OqaTqFvFdaZp/i6/wBXwmlObqb6d/aW/a5+Hf7N/wDwXT13wN8QrvSd
D+Dev6/+y9+1n8Y/2h9XuvEZ8GfAu7+GP7I37TPwd8NfCXxWuheGdXtrHxh8SY/FXh3xh4W
OsarpAn0m7ki+yXX26ylT8sNf/bJ/ZEsfi7/wUA/4KJfBj9pbwL4y+FH7VPxv1L4bftBf8E
pfHnm6PrP7Wv7Jn/CJ+EfhR43+N/gXw1PDHqnhD9ozxD4xHjT4qfC2z1C0sbrVfATQWuuah
pmseIruwmAP4PGjMEyrIR8jqWKZOAG6qQU3ZA3KVcBgQVcZyP60f2V/29vhP/wUo8N/sgeD
/wBon9pTSf2Ov+CrP7COteHtO/Ys/bv+JNk978Gfjn4Q0nVY9R8MfBj9pm8j3T+Hda0u+jj
0/SvGlzLcWGpW+oatcXT3us69rOm698bft7/8EBf2pPghpuj/ALSP7H3w++Jv7W/7Dfxa0C
x8e/CL4i+C/BWv6h8VPB/hDX44r/TPDnxq+FMFmvjXw34j0CK5GiXmt2eg3Hhu/lsfOmm0i
/mOlp+Euu+CPH/grUbvRPFfgnxV4Y1azne1vtH8T+F9W0nULS6AUGC60/VrG3uLe5Tch8uW
FJVJXK4bBAP9d/4ieFf2rv2lvhT4Z8Nftsf8Ehf2Lf2zrrSrRr/SdT8A/tMfDjxH8Or+51Z
Ue68Q+CrD48fCnRfEHhA6kscMtxLYeIdRkk3rHFqN5Ghmf440P9m3wh8Lb+7Okf8ABqD8Nr
nUImC2t34e+Jv/AAT68caZd2boRG9xd+NfEWnGKcNuW4sxYXm0bGEs+/aP89b9kv8A4KTf8
FP/ANk22tvDv7KP7Sv7RHgzw/HPCLXwFot5qnjTwOsqGXZBa+APEun+JfCsG/zJgY7PRYXY
s7LiQBh+3fgL/g4m/wCDjbSNPDXng3V/iZBMov1vPEP7Dcrs1u7M20S+A/CXgqzktWMby/a
MO3yyFLgFAoAP6fv2tv2ZP+Cwv/BVb4VWP7H2tfAn9nX/AIJS/sNa7H4Xsvixp1x8WNA/aD
+OXinwV4d1jTNQ0TwV4N8LfC3QNN+F/grTLSfSrOUaH/allE1xY2RXxG9rbS6Jdef/APBd7
9lTw3+wp/wRu/ZU8L/spaZrOm65+wR+1d+yj4s/Zsliu5tV8W6n8QLbxTr3hoXepSRW6S6r
rXjPXfGt1rWsW1pHDb6hq919mgsYrK0tYX/ArwH/AMHR3/Bd3xv8SfCPwa8K/AX4D+Ifid4
+8TaX4b8LeC5/2aPifpviLWdd1y9t7Gy0yDT1+Itv5fm3DsZb652Q2sRmu724htrZ3T+qH9
sPVfjf8e/H3/BH/wD4J6/GG98B+Ov2ptc+PXwj/bi/bTT4ZaHdWnw48A/B/wDZOur7xxq2o
NpeoahrN7oXhjx78Zf+EW+GHge91jUrk+LNU0PWGsozCLuKEA/ab9l39oXwl+1P+zj8Dv2k
PAKSXHhL43fDHwl8SdIjiuIbs6avijSoNQvNDnmVkzd6DqEl3o95GVV4LqxmgkSOSN40K/L
z/ggXrSS/sn/tF/DzR5mk+HnwO/4KPft6fCH4QCM5sYfhfo/x313xN4dtNJYFozpFnc+LdU
tNOjgdre2toUtICsVukaFAH53fAj4Ff8FG/wBgaHx98FvhX/wUF+E3xBHiL4j+MfiX46+KX
x0/Yn1L4jfGH4k+LvEbadb3OrfELx2P2sNEv/FF5p+n21lomiz3kQbS/D+n6doluosLG2ij
+vvCPin/AIKpXscGpj9tH9kSyuZmjS5ubD/gnVrdtf3NvFIX+zSXY/bSZfKIBjUC3yisWUi
T56KKAPYtL8Vf8FNdRvYEf9sD9luH7bdLbpLF+wj4q+0Q+ZN9maRpW/bMPnOI4dq4SIBGVW
DeWCfpmX4I/tyavHCnjH9rb9nDxaYoILhW1L9g8uV80M7woLv9qHUFjizHHgqvm5UFpWIBB
RQBveEfgf8AtjaYLj7B+1J8AtFeFzG0nhn9iW20NrhXLNi4x+0NeBlzyViEJZsMT1B2b/4J
/ty30lzHB+3b4W0aOa3QxHSf2RvBZmsrjcQzWj618S9aiNqQo2297BeTKSxN4wKqhRQB85+
Nv2D/APgoF43nE8v/AAWI+MnhR0SaGCfwR+yF+x3o2p2lvcFvNhstdv8A4d6zrtorKxXMOp
JkcuHJYt5F8K/+CNXxD+GNn8VRa/8ABR/9pebxl+0D4otdZ/aC+PmmeC/hBp/7UHxV8O2cU
dpY/D1vjfrfhrxXqPw98F6Fp/2yz8Jab8L9C8HN4VbVdU1DS5E1O6F5EUUAfqZ+z9+zF8IP
2VvhF4O+BX7Pfhi2+Gnwv8D2dzBpHh7TGnvprvUNSv7rVtd8Sa/rOqT3er+IfFPiXV7271j
xJ4i1i8vNV1rVrq51C+upZ5mNFFFAH//Z
</binary><binary id="_24.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABVAEgDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD9tv8Ags5/wWW8W/sjfGn9
mv8A4J8fsiP4Lvv23/2t/GHw88L6f4r8eafFrfgz9nXwt8UfFkHgDw5471zQ0nU+IfE2o63
dT3ui+Gr6GbT00XSdU1bVo7mCbStO1H47/bu+F/8AwTY/Yl0W/wBT/wCCiv8AwV1/4KL/AB
m/aH1vToTqnw7+G/7WniHw18RvGmsyw2zzab4J/Z0+B9loHhr4eeHtYvbsW+iWPiJ9I0iw0
y5hspPEdzDE91J8vf8ABS39mSD4z/8ABan9sv8AZt1lv+EF+PP7af7G37Ofxn/4Jp/GrX/7
PsbXwp+0l+yLc2mvWPgrw3r17G134b/4TS88FeLtL1qS1bNhHPLc32n3IudMI+Efit8b9G/
4K2fD34n/ALM/gn/gihqPij/gtjc6ZoPw9/a0/aStbfwp8N9G+C/j/wAE+INN8EX3xm1zxU
NUivdO1HXU8NT6fqmi+IbTw9penLLPo6eJvFulQWdrMAen6V4B8WaZ+1F+w7Y/HL9mj/gpd
+xR+xN+198YbT9nn4d+LviX/wAFUfjXqH7QFx408YeHHl8Aa3qHwz07xPJcfDewvtTi05dX
0HW9JuvM0rUYWtdVtQLBr2l/wWD+OX/BOv8A4JhfFrSv2bfhV8bf+Cnv7Q3xxtJvtvxu0bw
r/wAFPPjF4Z8PfCSxurWK70/QNZ1660nxfban8R9WW5ivrjw/Fpgj8OacY7rWbxdQvLOwHz
n/AMFFPi/+0p/wT18T/s36l+25+1b4b/a1/wCCkvwP+EPh/wAM/spfs8fDCBNT/Z8/YYtW8
J6V4X0D9oP4pX+pQ20vxX/aV1K0hh1f4e6bdaEpvPEOnab8QvFOvavpVh4U0S+/mf1D9kv9
uH4nazrPjCT9mX9q74g654j1S+8ReIvFEnwT+LnifU9c1fxBdz6nd63q2tf8ItcXWqX2tzy
z6pNqN632m9luJZpGkbe5AP3n8B/8Fn/2JdOZlPjn/gvX8EJpLC4sW1v4Z/8ABSjwl8YL4J
N5bsDpXxY+Gmg6ZKJXiijdjJH5USboYxIzZ7PSP+Czv7AllIEH7Rn/AAca6QZ5Zm1LWNP/A
G2fgPql9fyuHzqj6TqHhO10qC+uW2me1s5LWzhEkhQzOoaT+fLVv+Cdv7f+g6ZDrWt/sO/t
eaTpNwwSHUdR/Zu+MVnaM7BmVTNP4OjRGdUdkDlS6qWTIGa8h+If7N37RHwi0iHX/ix8BPj
R8MNBuLm3soNb+Ifwt8ceCtInvLqN5rW0h1LxJoWmWclzcwxyS28CTNLNHG7xoyqxAB/UHb
/8Fr/2HYWWDS/2v/8Ag5L8Nwuk8NxPp/7V37L2tyXkciuscclhrXhP7LEZN3lyPBKvlKxcJ
O6gN+/n/BLz4E+Jf+CoHwE1j9on4Rf8FK/+C9v7PXg3T/F2oeD/AAJe/Hr47fAbXdN8f/2P
bW66x4j8IjQPhXNF4i8OaVeyNoOpzTy2NtDr1pd2drfX0ljdra/yC/8ABBL/AII5a7/wVg/
aKv28Zyah4Z/ZW+A954e8TfHrxfaQXEd/4kW8uLm40b4QeEr1PLji8ReNbfTb6TVNVFwh8K
eGbW+1cRy6jc6RDcf6bv7NP7Un7G3xy+Dn7RXwt/Yk8ReG9W+GP7H9trP7Pl5D8OtJXSvhj
4e13Qfhr/a0Og/Dy/tmWz8QaToVjcNp1xr2kK2i3Op210lhe6nLBLqMwB/OZ+zdP+3dqH/B
U/Q/DnwJ/wCCunx88f8A7Bvwk+IDfAfx/wDF/wDa91b4Z+KfDf7TX7T1vpniO78cfs2/sxe
DIdH8Oab8VNX8OWFra2+u+LdKNvD4B1PS9e1GPXLuaLw/p+uFZH/BGb9mzwF+0B8Z/wDgjJ
4k8fTazfaX+yZ/wSW8X/tK/C7wdpurz2Hg+x+Ovj/9rjxx4AvviBrekReRcaprd9o9xd3eo
zGRU1TXPD+i3epXF3DpkMN2UAfDv/Bwp+1j8bP2tP8AgtF+zx+xR+zNrWheAPid+xndaZff
BPxncldH1nxJ+1t4p8LeGPjBpPhfS/FUlqklvLrKaT4B+HXg7SdSuH8PXnjHWJX1K3Kaj5i
e7n43/Gb47/Dnwd/wcF/8E8PCf/CNft+fsuWw+C3/AAWH/YqSyvNKt/i9ofgi0s7Dxnrepe
BYkOs2s50rw+fEemOLe41zTNJtI5rVpfGnwm1611nqP+Cl3/BPzS9R/wCC2HxL+F/inVR8L
9F/4KtfCTwX8U/2Qf2hJmYT/BX/AIKO/sraRZN8Ooo9cNjeXGnWmvDT9Q0LWfDumXbXGtWH
xV01tLY6npOmNaeR6b+0l8ev2b/iJ4s/4K1/Cn4STeHP2tv2c/Eth+zf/wAHAn7B2kWbaba
fEfR4bi1Gk/th+B/D0E1xYRWfi+yiPiB/GthDd6FZ65ef29M0/hm78balroB84/tZaB8L/g
X4E/ZQ/wCC23/BMfWtV1/wf+058a/FA/a4/ah/as0bw9+2N8Sv2Q/iX4y1nw/aW2iXnw78R
aDqek+H38IfavF8Fx4kTTtS8a6rJY+CdN0HxLpun6/oKavzPxO/4LN/8F3tN8B6n8a/2Vv2
tvj1+1p+zj4U1DW4fFP7Qif8EvPh98MvhNb6Rod3dwX+vWWv6h4R8SX9/ptnFaS3WqvdQaD
J4egSVNcfT5bd41/TL4taF+z/APsjQv8A8FHv2YdDPx8/4IJf8FSNLtdB/wCCiX7NulaY+p
WnwC8T/Eae50qH46eGfCVqRL4Lm8MeI7u30vxZ4es/L1Twd4jsLvw2rwNqngO68Nfk7+zr+
1d8WfiT4g1X/g35/Zm/bH8P+Ff+CaXx+/aQ+IHws+Bv7cfjT4beKtI8bal8HLme68YeOvgD
4I1U/wBgaN4hl8f67rsfhqG61dNNuNYuvEkWn3Gp6F4P8cWGm24B+6H/AASL/wCC1H7Zvxx
+JH7QV38ZPjR8Jv20/wBj/wDZw/Yl1X9p/wCKv7QHw6+AniH4C+P/AAD8QtPsLrXIPgTfaN
qZ0Dwhr/jaTSdE8RLcx6ZpN1pM8Vpbajp/idTHfWr/AMWv/BWz/gs3+1P/AMFX/ixdav8AE
vXLrwZ8AvDOqXU/wf8A2evD9/Ing7wdYSnZa654iFv5K+MviHdWZC6n4o1lLl7Az3OmeHoN
J0rFs3+il+2h8F/2I/8Agj//AMETP2rPgZ8Ov+EZ+DfgLWv2bviv8N/Dd54g1C0g8d/Gz43
eOfh9q3h/SLjWdVS3TWPHXxH8a388SzNHbNZeH9KsxY2djoPhnS4oIP8AIumiaGV4n+8jYJ
wy5HUMFdVcBgQQGVWAPKg8UAf0of8ABHP4d/8ABY/9qj9i79qX9jD/AIJz+G/CXhn4DfEn4
qaN4h/aA+OOt+Mbf4c6tDev4Hi0d/g/ZeMG1gaqmj+M9HttLn12x8M+G7zWHt1S0uNc0jSN
Xvo7v+qf/ggF+zV8e/2V/wBkj/gran7QH7OMf7J2pav8Z/iL/Y3wosbXX4vDWhWfhD9n15N
T1H4e6x4g1XXrjxN8OpZdVt08LeI7TxBr2n3nk6hHbatdC3KxfyBf8EaIf2ofHnxO/Yq+B3
7KX7SniT9mD4l+Pv2xP2j7/RPiNplq/inw9ot/oX7L/wAPdRmvPFXw4mkXRvGGnXmjWOqeH
ZINbhurSG21u7ZEhZXd/wC4T9j7/gpF+1J8W/Bn/BU39gv/AIKDeDPD+k/tffsM/Af4n+IN
b+J/w502bw98Ofj38KPEPgbxUvhnx5o3h69tYk0W9ltzpd8lxYNDomtWGv2E9npulXen6tY
RgHjn/BvxaXcniH9g7V2EPlH/AIIa+FdLuTEykKbb9tz4jPpAEa5WGRrU3zXchkd7ucDfHA
1riQrrf+De63kudD/Yn1Roo43tf+CMnwy0ycQxRLCsU37Y3x0/s51KoHS4uYtLupb8+ZIt1
OqyskMkZM5QB93/APBXfwr+xz+2J4P0b9ifXP2q/g18FP299I1Tw/8AHX9jAah8RPCegfFr
wV8d/Ce7VfhfrWi6bqN0NQXTvFeowQ6Df6V5cd1rmj37Xuk293e6dpxH5I6/4j+PP7afwal
/4KefsmfDzTPh9/wWE/YV0fXv2Yf+Cjf7GviHw79o8L/tP+EPCcQtviX8FfHXgMi5fxFo/i
zRrd/HfwG1Rri5ubyz/tDwfpd/c6roOm3tnD/wUs/4N0dL+Ln/AAUb8Vf8FPfHv7b3hD4Of
s3r4n+Hfxv+P0XxHsbqHxf8NrL4S6T4ctrq28DeMZZl8LweHr+38JaXDox8SwWV14eN5cWd
nHrzra2lz8veK/25f2nPC/7Z3xA/4OC/2Wf2XfE+g/8ABLjV9U8Gfs4/tKyajdXdl8Qf2sP
hJ4V1zU9B/wCGutO+GA0+1XQrH4dXNxpeleCfFNxPFqUkGj2+la9cCHWfF0mngHx1/wAEw/
8AgoJ4S/Zz+KXxe1OT9lf4reAv+CAv7cXxbb9nb4l+CPjetv48+HX7K/7TPjLwR4dPxA0iz
1e0kkuLD4UnVPEUnh/U7XxFb6Ze3vgeTRdSmmTxZ4Qu7GXvv+Cjvwu+FP8AwTQ+Fvxg/wCC
Zf7UvgD4lfFT9iH4iWXjv9pv/gjH+0n8KtJstd+Ln7P37Qt1dNq7/AkeK420641bR7jxPqe
nHUNWl1C5v77wfq1hrawam2s2E3hb6p/4LGeFE/ZS+HfxO/4KKfsSeHPB/wC0r/wTQ/4Ksf
DD/hGv2xPgZDqCw/DW0+MPxH8O6jbfBP8Aa38CNHZyQ+AvEl14rnsL3xfeW8drJD8QtOOm+
KkttR8U2N94c5f9lHwH8cP2qv2O/jj/AMEFv27reHwj/wAFDf2Ivhh4P/af/wCCePxIs9X0
nWjrOieGvDmneLfhIfCPi+283T/Ff/CG6vqlh4F1u/sJLxL7wNrdxpweW98BahdIAfn94H+
H/wATv21vgv8A8FKvEX/BaX4ofHXxl+3t+wV+wb4t8V/syfso/F+xfwDY+C/BOo/CiTXdK/
aXsNO0abRLPx94wstVudEk8Q6lcW0t9YSNp+teOL3xDcNpdl4e/jnuWZp5GcOGYhmDghgWU
E5DM7d+CzFiMFjkmv8ARK/4KZeDvDP/AAV2/wCCEPgD/gq1oeoT/C79sv8AZi+EXiXw38ad
S8PDU/CuoeJNM0TUJPht+1L8BfGUNvjUJfD2o6qdV8ceFNL1EyWdlbapcaVNALLxZrTN/na
3T+ZcTPvSQFyFkRPLV1HyqwTapBKgE7hvJyXLMSxAP3E/4Jn/AB1+MP7GOq/sb/tmfCj4Mx
fHK4+BfxV/ba+JfiXwPi5sIbn4YeEvgl8HbL4xazqniRbe/tvD0nhnwbrS6voOsNp97LpWp
R+fJZajFOlsv9gfww+PWmftj/tL/wDBVX9sPwzosnhvwd8QP+DfH4A+JtW8I6jqFtqV54U1
v4u/C34pfErSPDeoalY28Nvf3ei6bYanay3ywWjTMqSxWkKOEh+LP+CFU/h3wz/wbC/8FVP
F3iuz0+fTrWb9te0WR7NDqKpffsufDHTGs0vrhZUEOpahcadBHZwosdxLA63CS7kxP/wQ1v
rzxj/wRl/4LRftKa/bwafpl5+ybon7O+i6y8LpM1l+yn+wNL4fvIy6F5Ht7fWPFrXUca26R
m4upyBMrtgA/Y//AIN27Av+zz+yJraIirJ/wS6+CmkTllZpg1l+1P8AtVy2xSRvuxSedePJ
GOM+T1VFwV6R/wAG8Vlff8MPfsaaw72rWt1+wD8K9KmEUUgkSfTPj5+0ZNpo81gVG6xv7kX
EYfMlxG8yoIwpooA/BD/gs5+1f4+/4LEf8FavgJ/wRW+AXivVdL/Zv8IfGPRvDfx71rw5fF
tL+I/jfwrZHxX8XPEGoTadsj1DRPgZ4Q03V9F8PafePLaP8QbfWdTMPm2mhSR/03ft9ftG+
Df2Jf2ePhd+w3+zB8ENA+Nv7SP7QHgS4/Z3/ZJ/ZKt9Lg1LwvdeCdK8MDwprXj74racLaXS
9G+AXw18NTwal8RdR1iO0tNZ8x9HeZI7jUNR0/8AkW/Ygj+Hv/BMX/grj8BdS/bA8V+FPhx
e+Af2lf8Agqx4N+NHxw8aapb2HhI+JPF/wt+GXjf4aeI9T8S3sEbk+KvB/izQ7rSYLsRT3W
oeKDb2MBnuWE32j+y9/wAF0f2XPDP/AAV0/wCClf7Rnj74NftZ/GaDxxo3wE+F/wCyzqnwp
/Z28ReNfFvgL9nb4eeE70eJbWfwh4k1Pw34v+HnhT4l+L73TPibl9Hgn8RzTw3l7BCkNnaq
Ae5/sPfsyfEz/gn5ruuf8EC/+CjXizw78Z/2Sv8AgoX8HfHmq/sm/FfQdFvdA8H+G/jHd6U
+p/HD9nyyh1SQyaFf2OuXMXxF+GX2eYRzazY6Rruj2thqXja80TRfzhsfiT8SPAH7HX7DP/
BSPXtWuLv9qf8A4Iift/ap/wAE3v2qvFYS5XXfF/7Jlp4q/wCEN0208YFrkTatHoOjeLdL8
GaSL+4l8ybxJrOoTN5zSSSfbv8AwV2/4Lh/sF/tV/soeLfDFv4Z/as/Zj/a3+BXiT4f/tNf
sYar+0f+zZr3w6ul+Pfwi8W2OvaHB4X12zv/ABPDayeJfDsWvaFe2uvNomlahZ6lLHJqE9z
BaW8XxN+zdOfj3/wQw/4OKf27PiLoE/hLwB+2b8cr/wCIvgrwbdXv9o2GlfELw/4s0TxNca
tpcpIl23nxZ+IWj6PG0kUISPw5ZwRxrHbhAAfoX8J9C0/R/gZ/wdp/sWWklxH8Jfht4v8Ai
98bPAWmW8yS2OgN+0f8EfHvj/U7PRGCPFb2FvqHgfQriyto4TEqOrrJMxllr/NejKq6l9xX
kMExuIIIIGcjnOD7E1/fx/wTK+Ol38Yf+CcX/ByD/wAFAfGum6zaeHvjV8LNN8D2o1hYdPf
XNV+FP7Lfivwc5tdRmiSyn1W+1HxrpMLQQpIY7+/trR2muZQD/AlNayWV+9nPmN4ZhDNhkZ
lBIV8NEZkJ2scFDJjtk8UAf2ufsk+MF+Ev/Bnd+3Rq1/cXMcnxF/aQ8WfDzQo7F4kYnxl42
/Z68LTQuRtknhkXTtYW4ClmNjLOCjQj93+zP/BNL4Bp8If+DUD4t6VrXm6dqnxq/Yv/AG1P
jlqyRxW9jdiw+I/hL4jP4YvXuCZTcmfwTo3hq6tb6dg/2G4t4nVVgQr/AAx2/jT9tD4f/wD
BHm48Or4v0fxD+wd+0f8AteeIfCb+DNRtLu5134bftCfA3wl4K+IJ1vw5fPHFDpOm/Ejwv4
ttre8jt5ry01mbwfqH2iw06/0+K/uv9Pq/+Gum+Hv+CCOq/CqSOC00nTf+CT2o+Gpo9EQQW
sUK/snXi3X9nToskaszeZsnRyjvI1zsVZEiUA8l/wCDeLTdQh/4JsfsTapcXqzwXf7Hngiy
MMkCieN7T4x/HW500xzKwKww6ffS2pV42MojhZJFEbq5XAf8G5Pji51D9gX9i7wZctCWtv2
I9C8RKgG2Zbe3/aW/aE8K2W4Hlk8jSWYSEAFpWVMqNzFAH8g//BQvW/2w7n4/eOf+C0/w/w
DhR4W+NH7Ddz/wUp8S+Pvh3d6zYx+NNI0u7/Z0fw98BLW++Jnh2W0ls9K+G/xr0fwFaaLo2
vf6fp32zwjpf2680a7l0dNQ/qb+IniH4q/twab8Ef8Agtb/AMEKfEvwu8UftCz+AIPgx+0b
+z98SdTs9C0L44/D+1uLLX2+EPxQjlvvD9v4d+NnwT8QzXh8M69qur6NJqPhvWIZNJ1y58P
x6Jb6r6t/wQe8L6D8D/g1+1b/AMEivjVY6NrXi79ib43/ABG8OWvhPxlp9hf23xc/ZV+PGo
3HxD+F3xLPhvVbRbfxF4P8TR+I/EPh/Xbv+zbzQn1K1jtr+RLu7SE/lT/wWk/ZG8Z/8EXtM
8Eftk/8ETvDPx0/Z+8UfFv4sP4C/aB8DfBm4k+In7Ptxpf/AAjd1qvhK71n9n/xT4f8b2kF
xqOrWmrafpOraMLHw5oE1tf2Vtp1jda9p7KAfY3xL8J/8FsP+Cv3wS8U/smftV/sV/s//wD
BOf4K+L9V03SvjL8c9d8dWHx4+Kuq+BrDU7XVNX0T4C/DTTptWj0fW9YltbSwbxb4i8SWmn
6dZS3c1jM0j1+L3/BZf9hn4L/so+C/2Wv+CO3/AAS8+MP7V/jv9oT9ojxjol78Z/2TNN+O+
veLfhh4w0LybXVdP+Kfxi8AXDy+DfAHi7xD4p0bQ/FMM2njwz4Z03wn4cvPFviHRV03S9G1
OX44H/Bc/wD4OFtea00X4ueIf2pfh/8AD3W1ul1vxN8IP2HPB2n/ABDSwePbjwtqPin4faZ
plpNMhYR6nBfwXWmh/tFq/nxw7PJNA/4KW/tIfst+GvixcfsG/sR/Gv4b/Hv40zavN8Y/+C
i37SOhfEP9oT9tHx7b6xNJPq0+la7q/wAPtF+G/wAK01GSRWa10DQ9ZeNrS2v7vV77XbS01
eIA0/2/v26vit+xb/wTe0b/AIN/td+AOg/Bb4rfCjxxp+ofta/EnwR8T/DnxA8OfFmy1LWT
8XNAXTJvDccd7Y6z4qv9T8L3njW28QXj3mmWvg7StDitbe1vJrK2/mGgfZco5ckBiWfOCV2
kN94NklcjYQd+dhHzV7l46+Gv7TPibWNb8c/Eb4d/HDXNc8SapqPiPxB4w8Y+C/HV7quvat
qErXOq65q+u6xpsl1qF/fTMbi/vru7mlmk/eTSswBr+gz/AIJnf8EA/wBt3X/CXwk/4KB+M
Phz8BNP0Xw18S/h/wCMPgf+yh+1p43vfhTqv7YUmk6sut/8Ipp91cwQ2nhK08QW1kj+FIPF
4Mfi+aJnu9NHhZp7q7APsT9tz9h3xt+zz/wbS/8ABNT4R+KtFutG+KXxs/bk8MfFrxJoM2n
3VnP4e1L9oPwp8SY/Bmha9C26+stQg8CP4Ps760ljhure8huNNeAyWm5v6Av2GYvjH+zppv
8AwUi/4IZfHnxte/G3Sv2dP2Rde+Jf7KPxb1gG08a+Nf2UfjF4J8Y+Hf8AhBvFwgluVj1v4
ZeN9Sg8MaZdwG6iXT7m70ywVNE0rRYB2n7Svx6/Ze/4LGfAfxv/AME6/j9feP8A/gm/+3ZF
qnhD4hfDH4O/tN6XYeCvF/hD41eCLyXVfAHjb4ReI2mtPBnx98GvLNcWN/N4F12XXL3w3ez
z2uiWMr2xHef8E3P+Cfv/AAUV0/8Abq/aC/by/wCCpHjb9nvWvib40/Zg8Lfsg/Drwr8ALz
XZ9C1TwPo2uWWs674z1xNY07Tm0y713UNN+2rp3m309zqfiTXJRaaBY6dpemsAePf8G6fjO
CT4J/sHeE5G06O/1z/glrqetG2tPLWU2Pw//bX+KfhqC5liVVdWkPi7N1L0udQe7Zy8ibqK
+Rf+CQdr8aPhT4//AOCdth8IfA9r408T/s2+Ev2pf+CYf/BR74M3Lw6D8Y/2X9E8Q/tK+Jv
jv8D/AI46j4R1eaHUb74e3f2XTZJPFOn6fNoOp6f4iZIbu7uZ7VNNKAP6ff2ov2C/gT+1Zq
nhLxz4pl8f/DH46/DiyuNP+GP7THwI8ZXXws/aB+H1jendqGkaN4+0e1mGteFdUkLS6r4D8
b6X4s8BajO8txd+GJZ5HlbzDw5+xd+1T4H097Twz/wVM/ar8SXEzMZbj4zfC79kT4iooZCu
bZtA+AHw61WBo5MSxK2sS2ysGR7aSOR0YooApz/sdftsus1xB/wVh/aBi1GabzDHL+zp+xz
L4fhjJXdDbaXD8FrXVo1wGVDL4ln2gqWDupZtSD9mP9vmxhCWn/BTrXL+bzA7SeJf2Qv2ft
QQphQYlj0JfC0ig7SdzXDkM7HphQUUAeO/GT9mr/gpZp3wx8feIdL/AOCr11pWoeHfDHibx
LbpY/sN/s8zWVzFo2jalqK6Rc22sajq5ktbsQx21xJJLI5jBZU3MRX83fxH/wCCOHxx/bA+
D9z+2z+1B/wUj+KX7QHxE1Cbxv8ADvTPDPxa+CngnxR4E8EWkul6mp8R/DbwnbeKdI8M/Dz
xdZPp/wBo0PxB4R0LSb7RbuVbu1drmFJWKKAD4dfDH4o/DHx7+xZ+wh+2H8X9M/4KVfsqft
KeKPBHg8eCP2sfhra6z47+C914s8T/APCK/wDCR/Bb406f4rf4m+DdT0iy0+CXTli16ZbeZ
VNrJahFNf0L2/8AwSE8efB+1Nn+xZ/wU9/b8/Zn0aOSI2Hw98Z+OfBX7W/wn0eCJBCLbRfD
P7SPhDxj4v0uAW6Q26W1p8RI7GOOCMrZ+aXkcooA/Kr/AIJ8/sR/H/8AaR/4KhaH/wAFAP2
hP23vE/i/4ufs6eGde+HVza+Afgb8Nfg/Y/F/wDoGv+MPh9B4V+J8vhG6eDxFp97DqEup30
2oaZfXsckGn22k3OlDS9MubMoooA//2Q==
</binary><binary id="_25.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEQDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD688d/Bzx7L/wWP8TfA7/g
pv8AtZ/tseKvgp+2TqOt/wDDtXxr+zx+0N4o+B/7Psup+HLu6ufF37OnxF0f4Q32j6v4f+J
vhLzNM0bSJ5NRh0nWb2yl1DUluNW8TxjT/pj/AIKR/s6/8Enf+CXH7Lsfxs/al8R/ty/Faz
vvEdl4Q+HPw8m/bu/ae1r4h/EDxLrM7Xd3p3hewvvjR4Z0Vl0HSIbrX9b1LUxFbaZY2lss1
xJf3+mwXX59/tYeBPCX/BPvSv23v7Z+IHxE8Y/Cn9h3/gr3/wAE0v27fhrqnjO8i8ReJvAa
/tLahH4l/aB8OeEX07TojbWVzpWt+LY1tUWxh1K0aAmdtdmmuLr+Yr/gq9+3N+1P/wAFvv2
y/GPjn4V/Cr4v/EX4O/Db+1fCP7O/wq+G3gXxj48uPBvw6tdSQnxbr+leG9J1OW38a/EEQ2
niDxhdvbJLZebo/hd5pLTw7aEgH6s6B/wWs/4Id6FIqaL+zL/wV18BKtvcRw6n4N/bw+Kdz
fxCccpHZ6n+07FpwjkZVWRiW27ATFIyAVyWuf8ABZb/AIImnaU/Zo/4K6/E11LfP8TP+ChH
xU09iZm3yXCnSfj3r3lTW53fZ44BFBL5j+eowmP5qNZ/YM/bl8O2D6p4g/Yz/au0TTIkV5N
R1f8AZ4+Lun2EKNkqZLy78IRW8QyG4eRSCGBAINeBx/Df4hy+MF+HkXgXxhL8QH1K30ZPAs
fhrWX8ZvrF0u+20hPCy2Z1x9UnT54tPSwN26YdYSpBIB/VDqH/AAWG/wCCJ94my1/YN/4KO
6K5it0N1o//AAUg+N0FzshDk2mbn4o3aNalmBJK7iUVlSIhg+Xef8Fif+CQM2k39q/7Jf8A
wVP1bS7pJIpPhXq3/BTn4vn4XarbltjWmpxf8JheXi21+jtc3qLpl0YbuOJrZi5M6fzlP+x
7+1um7f8AstftGJszv3/BH4mLt253bs+GBt24Oc4xg5rno/2a/wBoubWYvDsXwC+NUniCe4
W0g0KP4V+On1ma7ddyWsWmLoJvZLh1+ZYEgMjDkLjmgD+hi2/4K0f8EW7I7rL/AIJPftWWZ
z1tv+Cnnx9jyoYERsAxDRhQsYRgR5YwcksT6x8PP2tbP4n/AA+/aq/al/4JbfCD9ov/AIJ8
2n7FPwe0v4u/Eb9o74k/tufF/wCOFprvivW/E1hoXgP4AN8KvFumar8MvFzfFfVLufSdA03
xFp92LRtMl125lskQabqX81Pwc/ZY+Pfxz/aD8GfsvfD/AOGXifUPjl418b2XgHTvh1qmmX
uheIbHXp5Ab5PEWnalbQ6h4dsNCs1n1LxJqOp2cNvoWl21zfX5iiiOf7z/ANlb9lD4Ha74r
+FH/BJ/4FeIdI179hP/AIJw+KNI/a8/4LCftf2kENp4D/aE/a4+HmfEmhfAgeKb5mtrnwX4
E1bQJNU8TadFdXlpo3hXwY+m6h9k1jw1c6nq4B+7P/BOj/gqH4n+LHwCvdB/bf06D4V/tcf
Avx1f/BX48aN4d0/T4vDviHxTpfhPwb490Tx1o+mzOkmhR+MfAfxC8I6xqnh7asWh+IJtY0
y2jhtbaCCIr4+/4Jt/so/Dv/gor4R/ak/b/wDH+lah4e0H9r39tX44fE74JwarpRS71X4C+
F9O8DfBX4aeJDFqDW1xEniPTvhVdawAqPbyPdvPaSG2miVCgDwv/gpv+z7YftK/Gb/goJ8P
dc8U+J9N+H17+33/AMERNE+LvgXwtObaL40/C/xzpXhr4aa98OfEOoQSQ6hpen2sXxBbx3a
32l3C3Q1XwppCCCYsjL9Q/G/9sL4rfsMfEv8Aaq/Z2/Y2+Ev/AAT3/Zk/ZI/4J9/B39nnxr
4y8X/G2D4u+FYPEGqfH3S/GU/gz4d/Dzwf8DdNMviTxnqF34LOj6bbXUereJvGXiDU9OtLW
31TVr5gmX+0BDcv+1z/AMFEIJrjbBc/8FEf+CEEvklSwfT4r34NsuyNSd5l1SylbY2xR9mL
l2C7a479tj4c6D+xz+3p+3x/wWL/AGwvDkPiX9l39n74G/s33X7K3ww1HX7B9F+MP7X2m+F
dY8D6D4tt/CElxdabcfEPwDLruoeAvBnizxHpr6p4Sg+IGu+IPDluqaHPqEYB8dftTf8ABy
5/wUM/Yg+E/wAKPEn7VP8AwT4/Z4+G3xl+POjar4m+HXwevP2lPG8PxR8L+B4IjBovj34o/
BGDwFqmpeGtC13VxLpOj6brXjrw34r1PUdP1KwfRNLktLu4tM//AIJ1/wDBKj/grBp3xf8A
Fv8AwVm8Z/Fv9hD4aftd/thWdz8Rtf0D9o34A/Ejx/4r+Alh45nGoWvh7wdDpXj/AMD6V4F
1rVPCc2j6Pq9lFLquvaN4bS18L3GtNLNriXP8+H/BJuLx5/wWm/4L2fDf4vftfXUXxDnvPF
Hij9pH4haJcRJN4dg8PfCHRxqnw2+Gmi2QW5gsvAGieIF8EeH4dBupEtb/AEWyvotQludV1
K+muv7Gf+CjXjrwh/wV8/YF/bT8C/BTwHZ/EL4pf8E7/wBtYp4w/Z91bXWlj+L7/sr+Ohru
veFbm40i50XUIdE+OfwkPiqDwxDaXFveDxJZXuhWmpz32kG6YA+oGX/gs3pckb6n/wAFBf8
Agk08Ub+VNDffs2/FnTfMcDaYzOP2oyY5fOIjIEfHXy9zCNek0++/4Le6nGLfw58fP+CPni
2G5E9vZeJYPAf7UMd85UM9xcReHdG+LWraXdXGmokoFourtHcbTJcS23lbK8m/ZW/4JV/8E
Gf2ovgJ8K/2l/gd+wp+zp4k+GHxd8HaZ4g8P6hquga3f3NnFciS21TQtYsdZ1m8Gl+K/Dep
QXuia7aTqmp22s6fd2zMZkjL/kR8AtL/AGKv+CX3xr/bB8efBv4CfDrW/wDgrL8df21Pip+
yB+xh+xVocMlvpfwj8Eu2h2vwt8Q6XosNxNdeC/g344+GOseF/jx8X/i4Ft01XRNYm8A+GZ
rUWOqqwBz37Ufw3/4K1ar/AMFJ7D9nr4beHv8AgmNY/ts/tcfs+Xvh34zftpfsq/C/4z6Z8
X/2b/2VP+EoGma38RfiO/jbxDf6H4P8QeL447rwz4O1+0g1Px54zfR7Hwpo+q2kWiaLqOnf
P3/BRL4+fs3/ALIfwa+Cf/BHX9kPQPjkv/BP7w1+0V4H+D3/AAVC/a/+DPhW/wDE/jX4lfF
HxGV8S+Mv2fdC8Y6PDZ6X4z+NnjTw/wCHtT8QfFjSdEub+507RNO0b4eaLp9xpmma1odz+r
D6T8VvB3xG8Xf8Euf2Mfi1e/E3/gpb+0zHpPxj/wCCt3/BTFtOjlg/Zy8F6/A+lnT/AAqkd
z5Xh3xs+iNH8P8A9ln4IaXLZ2nwv8GNbeLL6Cx1S61DXbX1P4Cfse/A/wAX/H79n2/+Cr6Z
4C/4Ji/8EZ3+JHiLw9421KWO+P7UP7c2oaHqFl8YfjJ4h8a3TiLxZ4U+ANq2qzeMvilHLcw
+IPjbd+N/D2iTzaT4LulswD92f2YNd/Zs8T/s7fBbV/2V77wJqX7OMnw78N2nwXl+H7xP4R
tvAOmWSaboumaVEtutxZtpMdq+m6lp2pJFrWn6ta31lrcMOrQXkSFfm1/wQtg0C+/Yv8Y/F
rwh4L8YfCP4SftJ/taftTftG/AfwLr96sy6f8Evij8VNV1D4f6poGiiwSTwf4a8UadZy+KN
I8LyrttY9Yk1G0kuNO1SzuZigD5q+Nk8b/txftk6VIE+161/wUR/4Id6fYFlV4hcWVh4a8R
SrM7ZZIBZ6PqBgbyiTduqhF81pU/Cb/g9T/bKur7xb+y/+wh4X1Oa20zRNFvf2lfivZWdzI
lvqGueILjVPA/wt0/VoIdqSXWlaTpHjXXFguchE8QadcgPIkDx/t78Z1u5v+CiX7RcO5kif
/gqb/wRtFyQsbZ0mz/Z2v8AUrIS9WSF/EcBjjkXZI1x+6JMO5W/hl/4OYvijqfxR/4LO/tn
SajdMLb4e638NfhV4csspsg0bwX8LfCdvdRgxohZZdeu9X1MmbzJEk1B4xIVVUjAP1t/4Mm
fCg1b9s39sHx1O63Fx4U/Zp8OeGrWOdy0sS+NPivoOq3U9uzK7JsTwZIJdkkfmNdGN1kWZy
P1M/Yv0bx3+yT8O/jH/wAFe/gN4T1Dxtp8/wC3L+3x4L/4KMfCPwwdQl1b4qfsw6L+1h43u
tD+PPw+0Ke4uI2+K/7K8MF3q+naFaIv/CW/CrUfF3h2aRNRtLa4n/Mv/gyM1q1tv2rP22/D
0kifbdW/Z9+H2s21uXKyy2mhfE1NPvJ41A+aO2m8SWIlbcNrSxLht5K/qP8A8Euf2kv2vfi
P8Fvip+xD/wAE/fDPwTsvGnws/av/AG4vFv7Xv7Q/7WHh7xRrHwa+D1h48/aU+Kl38Pfhd4
e8G+F9Q0i/+KfxI+Inhix1rX9fibUNJ8M+CPCdvHcay15PqtvBEAfTUPxn+H3/AASM+PPhf
9qv4b+LdL8X/wDBFj/gpj4y8PeMvEniDwvf/wBt+Df2P/2n/ict1quk/GTwVCryjTPgJ8fI
2hm8X2Fva+T4F8V6NdSpHp7WFrpep8L/AMFtLPxR+xJ+1t8B/wDgrD+y/wCFvgpd+Pv2j/h
vP/wT18VfHP4pTTv4C+AHiT4t6pomp/Af9rqLWNKj1LTp4PDnhaLxX4N1zUbu1m03WPCsOh
6WZ5IC8d3/ADtfDb4W+FP2dv2afj5+1P8At1eMvDP7UH7FWhfHj9oD4G/8ErP2M/Cer+KfC
f7LXx6/aW+IGs+ItJ8VfHPwB8O/GmtRzeCv2efhrfRaq2g61rs99FZ3EV9f6Te/aYPD1z4j
+uPCGpftRaJ+yr8WP+CHX7Y/xS/Z++I/7KH7O/w2+BPx2/a+/bu0rxTqfj6z/Yi+BFzeaf4
/vv2WdCu4rDUbLxv+0MvibRdK8G/ARdLu727OneJLmy0zQNV0aytbfSAD9j/2Wvhh8PofCP
xS/Y3/AGR/jfrWm/s0/DrxDr3j/wD4LBf8FbtR8UWuj+OP2jvjRPatqHxC+Dvwf+MN7PLbw
aubaS9h+LXxV0fXW074C+AwnhPwVqknxI8QXuvWntmlJpX/AAU28Faf4K+G+mRfsof8EIfg
dpYtdc8RRWc3ww179vDwx8L5HvJPDvg6K5/su6+G37CeljSLqfxl4wvVsvEXxySDUtEto9N
8M3uu3t3+f/8AwTTtvg1/wV38Y6z+ztB4Y1X9mr/gl3/wT5j+GF38GP8Agm3qmlat4d8V/t
N6V4qsp/Ffw9/aR/a01PU9mpeO/hb4i1GzuPFWleArM6xoPiXxHqkGseMdX19GGoa3+qHx6
8NT/wDBTT9t3xN/wTstbqLwr+wh+wxo3wN8f/tu+EPDYTRJf2i/iX8RdIl8Z/AL9llPsDWy
WnwH8JeDtBtfG/xa0y1jhbxHJceG/B6Q2EcbXTAH3P8A8Ezv20Ph/wDt8fs7a38cfhL4a0j
w98GNI+NPxZ+EHwXi0ywXTrbV/hd8IvEI8GeE/EsejrDbw6FB4itdPk1bTtCt4IYtI0i506
waKOaCVQV8a/8ABvsIbT9lX9qPQLe2sdNtvCf/AAUy/b08M2mgaZaWunaf4ZtNO+Mt29p4f
stMsoLa002z0+2uIvslhbwRw21rLDHCkcQSNCgD55+MGmS3P/BSr47GwREkuP8Agph/wSBk
1Rmc7m07Q/2YfiTq0UEcYdUVobiFJSgVz5ckkhG0I0f8An/BwTY3Nh/wWR/4KBxagrpcS/H
Oe+t8h1D2eo+EPCF9YsQ6kFTYXEDIykBshgShQV/f54/ghu/+Co3x1hml+zhP+Cof/BLy4h
DEhp5bP/gn58WruJEBHyLLLbNH5h/dzrFJBEBMdzfx0/8AB238Frj4Y/8ABXr4ieOJdOntd
P8Aj18IPgz8UNIvMu1vfz6V4bb4V6+yM42F7a++HsELwqyyQRvbMYtkwdgD3v8A4MwdUjsf
+Cmvxjs3W4aTVP2PPHywxxl2RzYfE74S3khKLtjZ8BI4VlfBeRygLENH++37XPh/4af8EwP
2ffir+x1rHx0s/h/4n/4KQ/tYftfftv8A7W/xw+Hlpe6P4l+Ff7CzeLrnxR8SLDwldzyLqP
8AwtDx14Nufh7+yv8ACmNEQ6v8Sfibr11oSNDpE0tfxt/8G7v7Z3h79iL/AIKmfs9fELx3r
UegfC74kSeIfgF8UNYupo7fT9H8P/FW2tdM8Na3q91cTR2tjo2gfEi38Ga3qmoXXlW+n6ZZ
aldzTJGjOv8AS7/wVY8Gx/tDf8HTv7AfwC+Kt4rfBvxN8Mf2eZb7wxqL58M+NfDngvxz8VP
jRN4S1BMrFq2l+JfiR4QsrGSyHmWmo3aRRTo8TEOAc7+0dqXg74Y/svr8e/2qfhB8OPB3xz
/ax/Z68RfAb/gm5+w98QtMi1r4Sf8ABLv/AIJw22gafYeMPj1468I3NvbrafGK68KnT9c1b
XmhtfHPir4m3XgP4W+HLmC/n1nRtK+VPhB+xh8PPE3jD9mD9hb/AIKD/Db4zfsL/wDBOb9q
r4UeJda/YJ1bR/F2jeF9b+J37V2stpB0b43ftw6m9tqQuP2jPHHheeyvfh/8LfGj6T4T+HW
h654Z+HmmaQpTU9Tu/qv9sDSPh1Z/8HQmm+Of+Co/ia9+GP7Mdha6BrP7P2tfFGKLQP2a/G
vgv4b/AAq0XX/hD4bufGWozyaQEs/j8PFvinxT4e1L7LpE3jHSNKl1FRJqFlt+x/8Ag5v/A
G0f+Cd3x6/4J++Dfg/Z/tS/Bbxp8V/FH7S3wf8AEfwk1D4RfEbwx8U9W+HEOheIZ7D4hfE7
xDJ4EvdZu9C8O6D8OfEuv2ypKbG/v9U1bTrDQ7TUHsLt4gDxXwp4s+P/APwTx+PHgrxR+0I
qar+1t/wS78AaV8OPjh4n8P2n2Ww/4KHf8EQvFXiCHRNO+Oui2LTPca78Sf2J/EkGi694x0
dYm1XR7W0vrTWr/VYvMu1+9PhX+394d/Y9/ba/4Ka/C/4e/BH4kftiftV/tL/tg+Bvjp8Mv
gd8DX8PxeKvFH7Lcn7E/wAEPE1l8Zx4r8UXFh4VtvAfh+307VfD2kR3+vR3XiPxtqll4W8N
2R1PVDGfjr49ar8c9f8A+CD/AOwh/wAFO/2kdG1e/wD2jP2L9Zij8XXnizQpNK8VfHv9h74
xfEG//Zi8ceD/AIkaLf8AlXdzD8fvgR4k8CeMdcg1GWNrrV1t9cuI1urqZgv/AASv8U2fgT
9ob/ght+2D4xa/mT9uD/gnV8ff+CcKeL9ZiiivG8R/syfE6Lxl+z1rWvyiWZk1zx38LvAre
D0lT/j8v9JsVlaaSRHoA/WT/g281m88bfsD/E/4uXvh7WfCM3xv/bw/bW+LJ8KeJYBb+J/D
LeJPjPq1pP4e8TRhVI8QaLdaTcabqwYZju7aSHgRBQV+4vgL4ceBfhjoVx4d+HvhnSPCOg6
h4j8WeM7vTdBs49Ps7zxP4+8Tar4z8YeIJ4IVRW1PxJ4n1zVdd1W4K77jUL+4lblqKAP56v
G+nSXv/BVf40JDZ29wH/4KG/8ABMIXLzICUOgfsF/tJ+IHuVOWczW6pbeTM2PmYoC2xgfze
/4OrfgP8M/26v2LZf2t/wBmnxZ4e+Jvjr/gnT8ZPGfws/aC07wubi58ReDvB/iW+0TSPH3h
rxXppSHUdPv/AId+OLPwz4iZNSsltx4Y1jxDrthcy6daXUw+ofj5+1Bpfwb/AOC5fjTw9qH
hTxXrX7OWla/+z9+1D+0l8efBPgL4qfFOD4R/EfwB+yF8fPgT4I+A+saD8K/AviuXSvEnjK
y8e+EPHbx6xNBqVnpW8tYpDe200X5t3vxp+F2pfG39s3/gpR+zzc/HyT4t/tF/G3XPD/xb/
wCCU/jb9nD48XPgv9s39inSfC/hX4S31rrmn2vwe1TTfCPx68erZ+NPjH4Q8R3PiXVNJ0GD
xHB4a1nTNLuNQ1tnAP4BEJSQJJkIJAJEbftwGG4MqkMfujO0huBgggGv6of2Xf8AgpD8BP2
9fA/7KfwX/bi/aA1v9jH9tv8AYautPh/YX/4KcadoD+MPDw0rw9e6fceEPhX+09ojNbXlxp
VndWWnrpPjx5rDS7aGznuvEVzZXGpeIl8V8/8A8FBv+Dab9qz4Y2dt+03+wr8IfjD8d/2TP
ilodv8AEPwf8MNV8I6vo37WXwH0vxDaDVF+HPxb+EWrwW/izW9T8HSTSaO+v+F7LWr3Ubex
S91fR9NeZ7hv579W/Zt/aU8MXkmha/8As+fGzQdVaa4ifTdb+EvjrTtTWW1/dXcC2eoaBFc
JJAzKtyqwiWJtqyFQdpAP9crw8n/BQ34u/BLQdM+L3wU/4JR/8FFPDl/YRajpXj/Qfit458
E/DzxxcQxqtrf2Pg3xR8C/2gPBY1K7jiNzdav4c8Wx6ZHcITaaVbKPLg8B8O+AP2p/hjrC/
wDCDf8ABuz/AME/tP8AFEOy30zx98Nf2mf2aNC8L6Zud30uS+l1T9m7wx8QIrbS5JZrjUxp
fh+e9LMRo6Xe4rX+a1+zD4r/AOCr/wCzlqwuv2SD+3N8Lru7lDS6X8HvD/xo07SNUlWUXeL
/AML6HpkmhavmSIytFfaVdIwEoZCjyBv2j8Df8Fbf+DqnwpZx+GoPDf7W3jG4vjJFY3HjX9
hG38S65G94gRPsep3HwSiu/NThrdppJXjfkE4AAB/WZ+05+wX/AMFeP+CqmgWPwK/bE+K37
Ln7FH7FOu6noV/8Vfgn+yZrXi/4zfG34qab4b1iPV7Dw1rXxO+IXhHwn4Q0PSrO/wBO0fUL
OHQtIfSrW9srW+1DRNdmtobO381/4OCP2ePDX7IP/BH79nHw9+yn4SuPDOs/sO/tUfsma5+
yhpejNfapr1j4z0rxVqfhLQ0jdZZ9V8Ta74im8U3VxrQZ0vPEOuX91eSxF5EVv54/ht/wV3
/4Os/EnxT8IfAm28A/FiH4j+PNZ0zQ/D9h8RP2G9A8OxrPNKts+o6trGt/DLR9J0XQdOh82
/1/X9QkS20+0t5bq6lEcbEf1X/tNN8Uvjp8c/8AglV/wTZ8a/FPS/j78f8A4VfF/wCFf7d/
7ffjzw54W0Pwx4c8OeBP2cYNU8S+CZPEPhnw/BFpHg6z+L/x4vPCekfDbwtNt1zUtC8KT6z
qFrLbR393MAfsB+yT+034R/a1/Zg+An7THgy4sk8PfG34XeFfH1vaz3Ygm0vUNXsVGvaHNF
IryJceH/EEOqaFdxy7ZobvTp4Jo45YnRSvzJ/4N+9Ru5/2Q/2g/DNvMLj4ffDv/goz+3j4H
+Dezyns4PhdZ/HXW9a0q10uSEtbvpkHiDXvEq2n2VmtUXdFb7Yo1RSgD+PHwB/wUj/bf/4J
neOfiJ+xl+zP8ftW/wCFYad8d/G2s3Xij4neBfhP8Sfix4k17xJfSjWfEHi7x/r3gE3vijX
LuPSLC3Gpaxa3U8FlbW2nwNHYWdlbW32H4Q/4Llf8FRfFOtXWkXX7TUdjDbW0lwtxp3wW/Z
9W6kaJoFCSG++FV/b+W/msX8u3jfONjoAQSigD0a+/4LO/8FMPDtl9vP7TcutNbtHO9tq/w
a/Z5W3utlzGpiuTo/wk0i58uRP3btb3NvOFAMc0bgMPuX4S/wDBUX9ur4lR2Emq/HL+yDcX
l1byLoPwz+D0alI7fzEI/tf4f6ywZW5yGwejAiiigD7s8NftP/tXX6X0N3+0j42maKytpop
z4B/Z9jmSSW9jiZgIfgxHA37ssgDwsAGLYLgMMjXf2gf2t9Q+IegfD6H9rX4q6Rpfil9OsL
nUtK8Bfsxxa5pwv9SS0lutKvLr9n68toLtISfJe6sryJHO4wsQMFFAH0J4q/4J5/FXx7Cun
61/wVd/4Kl6fBLbeXLJ4N+Kn7Mnw/vHULMARfeBf2S/Dt3DIPNJM9vNDOxSIvI3lrjzf4Lf
8EkfBPwe0L4gfBrwJ+2T+3XpOj/G3xs3xA+PHj2P4m/B+H47fG3W762Wylh+IX7QVl8BbP4
z3GnwaPF/YOmR+HfG/h270TSJrqDRb3T5ry6uJiigD9cvgp8CfhL+zV8LvCHwU+A3gfRPhb
8LfAlhPpnhnwd4Wt/s2nWUbX93cXd7cS3DXN9qesareyz6jrWtapd3mq6xqdzc6jqV3c3lx
LM5RRQB/9k=
</binary><binary id="_26.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEIDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD5c8W/8FX/AImfsz/Ez4sf
s+/8Fiv2sf8Agston7VPwz8d63o3irwV+xX45/Zn+FfwE8ReEr6CDUPAep+FJn8J+FPHdrY
eIfDF7ZaxDf2+tS2WtWV7a3trfQ3Bu7W383i/4LPf8Ee7u6TT9f0L/gu34p0ia/gml1LXv+
CgPiX+1FVhskkGm6H8a9Kt5vKyJEtDqOyZ0VWkjXKH9DfhP/wTa8AftveJ/hH+zR+2L4q1L
49fFj4N/F//AIKkf8EzpP2nPEEd63xE8c+CPgR4M8D/ABl/Z9+I2uapqGoapq134r+Dfifx
VqOkeF7nUr++nTwvcX3hO8m1DSfs71/BR8Y/hh4q+Bvxd+KHwa8aWs2neMfhT4+8Y/DfxRa
PG0DRa54O17UPDmrIIz0glurCZocFo5Ld0ZHkjZXYA/0TP7K/4I1/Er4efsq+JP2WPCv7cP
7Xnib9rT/heF18LvB2qf8ABQj4zfBo+ELX9nXw3Y+LPjZpfxN8U/Fr49+F/B3gG78LadqOm
alPot1NfXGuHUrXVdOmu9ElOor5tF4n/wCCJej/APBP7xR/wUA+NHwc/b2+BHgyX4neJPhl
8IPhlqX7cvx013xt+034k8M22ntd6h8CX8O/Hy88PeMPAPnzXkcvjt7ux8MWun6Pf6sdTbT
3057z+IT4VfGnwVpX7O83gjxjKdT8T/Cz9oPwl8ZPhv4J1I60fDXxK8LeNdLg8E/Hv4ba9f
aS8L6Jp/iTRvDXw/udQlNxENY0Oy17TQ32k2qyel/t8ftnftQ/8FJvjUPjR468I32k+DvCO
nJ8Pfgt8HPhn4X1CD4R/s//AA30RYF0b4W+ANI0vT102yg0m0Nr/bV21vBqWsXojur6C2t1
sLGzAP2pm/4K6f8ABGnSrlrvwt+zZ/wV20ydvM+Wy/4KVfFHw/HaqXISwtWsfiPqb/YYkVD
HuIdSTGVdUV2xbf8A4K+f8EkIdZku4v2af+CtmmLdSBr7xDp3/BUv4unxDdnytpubm2k8SR
w3NwrHyVD6qimFFYuDmKv5iz8MviWwMjfD7xyQWOZD4T18gueTljYcsepycnrUWpfDr4h6F
Ytq2seBPGej6YkCXD6lqnhfXNPsEt53aCOZ7y7sYrdYJpQ0KStII5JA0asWBFAH9537C37U
/wDwQg/bO8d6H8MI/wBp/wD4Kw/sj/FXxNdpZeGrT46ft6fHLw94V8WarcGGG10bTviXpfx
R8W+DrXU71w0el23iiTww2pypFaWUtxeSxWg+xvH37Fv7Qn7Cn7fHgr4KfDT/AIKD/tnWOl
/tbfDf4weMP2Hvi/8AEj476r8S9G+D/wAb/wBmXwPffEjxl8B/2ivhX8Q49e8AfHr4UfEnw
fO+p6f4qe08MeNdNWyvLCO9nvbSDVF/zQJDP5gSUsjE4ZAqoVLNghoxsCtkZ2sFPTOODX9W
X7Efxc/au/4K9eCf2UPgt8bfjBefAv8AZh/4JI/Db48+N/2m/wBvV/FGqw+PNM/Z4+KGg2f
g9vAEuoXNozDx/L8NfDGs/C7wVdWkupa1ceELjUNfvVvrnQjp2qgH9Afwx/4OnNd134bfD3
W/GX7Gp1PxfrHgfwnqvirUvC3iq/tvDOoeJNQ0HT7vXL7w7b3GjajcQaFd6pNdT6RDPqF/N
Fp8lukt7dOrTyFf0U/Ae/8A+CeY+B3wZHwT8LfDKb4M/wDCqPh3/wAKklj+GN+Y5fhj/wAI
ho//AAgUiHXPC6a2Ufwr/ZTL/bCLqm0j+0FW784AoA/Hr9huyis/26r2cSIfI/4LS/8ABX3
SVWR43cnVv2ZfAOtbrdsqyxxrpIjnjKmX7Q/URg1/n5f8Fx7Q2X/BXn/godA15Dfu37UPxI
uZLmC3W1jaS91JbySHyUeQLJavcNazNvLSTQySPhnIH99v7FWoXMf7f0WlyeQ0d1/wW6/4L
AXcsqo6Smay/ZD8DxwrEHZnMDx6pMjjlWaGMlyu2v4EP+C4nP8AwV6/4KKZOf8AjKr4p8+u
NckFAHuX/Bv9/wAE1fhV/wAFQ/289J+CHxr17WNI+FngP4f+I/jP450Tw9dS2GufEDR/B2u
eFNHXwJZ6zBiXw1Za7f8Ai3T11vXbcrqdtpFreQ6HLa6pcxX9h9qeGP20v2rP+CfH/BQX9q
n9k7/gjN8e7rwh+xv4u/aq1bwT8MNK8Y+HfBnxK+HniH4laXotlp174G8CeNvjDpmo6A3jD
VtRstT8MeBFuvGWgR+PLbTPCUuua49vPZa0PNf+DZWTxVD+0R/wUGl8D/2iPGS/8Em/2xH8
Jy6MG/teHxKh+H7aBJpk0e57bUhrCWQsZFR3NyYQqHcDX7nf8E//ANj79jbxz+yN+zl+x/8
AHzw1Do3wC/4LI/shfA/xr8H/AIsaXFbwp8M/+Ci/7LvhrxL4I+I9joGuXMZtND+J3jrw3P
pfjXwol7LbW/jPWfDXxE8CTw6rb61cWl0AfYP9of8ABdj9pf8AZd8W/tE/sSf8FmPhN8XNT
+H1j4hj8efAfxd+w98JP2d/jF4I+IngfSLm/wDFvwc8daVrOgeNr/4f/FTTbkf2W3hLxyNG
0q6mFtq1v4hfRLq01GTgf2Yv2wf2vP2jPiV+wn+z9Zftz+C/+Cs/wZ/b++Ht54p/bN/Z7+J
X7IPw0+GOo/ssfsxanpd3pfizxJ488d/CDxDqGnaB4zbXR4g8K+H/AAr4vill8Qa34bsJdJ
sbeDWNP1OvDvhL4a/a9+Hf7SPxL/ZN8S+ONP8AAX/BYL4L/DPUfDfw78Za9qeo+HfgD/wXB
/Yf0fTtX03S/B3xb1Bb61Z/2lPBnhyLVtM8G/Gf7db/ABJ8Lz2jaT4g1Sabwr4m1PS8n9hb
x5q/xu+HVj/wSS/4Iwfs0fFH/gn34itBLN/wVi/aw+OMWnXnx5+BtxLruq+GNb8CaH4vtks
dT8b/ABL8SNYeINK+HWrx2fhVtB0iEweGPC/hFrTxL4h0YA/hT/aS+HMHwc/aJ+OvwjtZft
Nn8KvjJ8TfhzYzyKg+02Pgjxvrnhuzmfy5rhHWa302NgVuZ12MFWeRVDH94P8AgkR8QvjR+
0X+w7+3R/wSR+BPhLSvDWqfH9n/AGnPjX+0rqjzT6T8N/2dPgT4XsdV8aeF77RrK2l1PXde
8Y+KfDvgvwb4Vtobu0s4YPHHieWeRC3nxfjZ+318CtI/Zf8A21/2qP2cfD2ua14m8PfAv48
/FD4WaD4g8R3Fvda/rOj+DPF2q6Pp+pa1PaRW9pLq19b26XWoy2lvb20t7NPJDBErbB++P/
Bq78S/A3hn4rf8FHvhpreoWem+Pfi5/wAE8vjDafDdpgzX+rTeDLO58ReK9D0aGNTPeagdC
J8SGwt286a08MXMwUpbPJEAf1M/sH/HC4b9h39jRhYRKG/ZS/Z3baVZiufhD4PO0sZCSR0y
Sc9cmivz7/Yn+Ifiyy/Y0/ZIsra401be0/Zk+AtrbrJp2+QQ2/wr8KRRB388b3EaKGbA3HJ
wM4ooA/QX9iS1S6/4KDTypNGUg/4LPf8ABY27UowlRzJ+yx8JtPKBgcq6SXw3FQyxNHJETl
s1/AX/AMFwmVv+CvP/AAUUZVCg/tV/FUYBz8w12UM2cn7zAt268Beg/ve/YA1C4b9vPwpp9
zDFi6/4K0f8Fub+1vLd41S7h0r4R/Bqwkkul2rLNdNdapcwI5CmOGwCkFPKav4IP+C4JB/4
K8/8FFMAgf8ADVnxWGCSTxr8wJJPOSQSc9zigD9jP+DNGNX/AOConxXinhW5tbn9jD4pRTW
MiiSO/if4k/B8PbtbyAxXMcipLG8coZGyVIOSK/oi1P8AYs+HPgmX44f8EMPj14l1D4efC/
4veNvFf7Yf/BFj9o7zp7PVPhj8QrbX38ca58FvCuvwJZT2HxQ+BXxJ1G68QaN4fgu4dU8df
CjxvqUNhIk91a28P8MP/BMX4o+Lvg78P/8Agpt478B+JtY8IeL7L/gnj4l0TQvEfh3U73Q/
Eeky+K/2nv2YfDN9d6JremvFqOnT29hq89w01lPb3SgN5MiEu9fv545/4LW+Fv8Ago9/wSy
/Yz/YludC8YfFr/grve/tBfCT4f8Awt+IyJruheIPhZ8S/BfjfTbXwL+1VpXxB0q1t5bvxX
4m8IXsHhnVtO027N7da5c+Kte8S2r6daWbXIB9QftD+Ov2+f8Agqb4w/Z3/wCCXniX4B6f8
Gf+CxH7A3jjVPi/43/bi8ReLbPwV4I8LfDr4e2dtaeG/i38KNR0SGfxT4wtP2g9RvfBWoav
pumaDP4Ys9asNP1oWMUD6snh/wCnPBOv/tNftQePPEP7UXwP8G2P7K//AAcK/sB+HNM8J/t
lfsneJEj0T4Y/8FCPgjYx2Uf9oyaVaXFjZeIdC8fwrDe/Dnxjod7cW3hjxBcaR4f/ALci07
Ufh94xs/UptH+Pn7f0Nh8MfiZe6d+yF/wcbf8ABMTw/D4s+FfxEsnsNO8FftV/DVLpYrPxV
pOqQafZ6T8SP2bfjhCl5ovjLQfKFl8NvHmraleXmm6f4e1bWfDj/mB8Rfjp8d/jlH+0Z/wW
y/aB/ab+Gn/BPP8A4KQf8E3fHen/ALNnw3/ZAvtGs4tL8S+HvAnhePVfFPwr+Jnh69lufiZ
491H9pDxF488Wab4S1nS5dU8LaVo+n3scMK6FZ2/irSwD+Mn9pj4kfEH4x/tCfGb4pfFq3m
sPir8Qvij468X/ABK0640ufRJNK8eeIPFGp6l4p0k6LcQwz6SukaxcXWlpps8S3FolmIbkf
aFlr+v/AP4Ilf8ABIuX4/f8EW/+Chv7QMfgQ6j+0l8ZbjxXof7Gni/RVk074jeHNa+Auhaj
J9p+GPiyGSy1LQZ/ip8QdT8RfDjX4dH1O1sfE2m6RPoOp3EthO0EX8vfwd+E2ofti/tMp8Q
fj/4s1P4T/BL4hfH3Q5/2nv2oZPCep3vw7+C9z8Z/F2raxfap4r1OwsJ9D8O6hrt/NqcOgw
atJZWcV86vdQGztLrZ/pJXX/BQnxZ+yl+xIviT/gmH/wAE+tT+KX/BPf8AYn+EDXF58fPjT
49vfgBpnxL+GvgqD7X4m1j9m7wVqfhTVviP8XZL20S/8X3/AMUPEOleDPB3ibVZ7q98PXfi
Ge8aaMA+N/2VP2Ev2x/Cf7L37N3hXxJ+zl8RdE8ReGvgH8HvD+v6NqdnpllqWka1o3w88O6
dqumahZ3GpRz2l9YX1tPa3dtOiTQXEUkUqK6MAV/V18Hvj/8ACz44fCT4W/GnwxdS2nhr4v
8Aw58EfFHw9a6xYywatbaH4/8ADOmeLNJt9UhgW4hh1GGw1a3jvYoZ54o7lZUjmlQB2KAP5
r/+Cfin/hvP4dvcSwRzL/wVQ/4LootuGy7NL4C+C0reQ+4rcJEiM0kq7cCREERVXlX+Cf8A
4LdvI/8AwV1/4KJvLBJbO37VvxYJhmKmQL/wkM+xyUAXEqbZVC5AR1GWxuP97H7GtxA3/BQ
vQJLSGJDL/wAFtv8AgstawkMitHbL+x/4EuLpbdJC3lC7ntYXlt7bYrsTdAKVIP8ACH/wXd
ZW/wCCw3/BQ8o0TL/w0r42GYRhNy/YlcEZOZVcMs7fxTiRsDOKAPsz/g2y+F3wS+NP7Q37d
Hwx/aTiuG+A3ij/AIJnftGN8T57K4jsdT0vwv4e8YfCTxXd+I9FvXtrv7Hr/hWTQ4vEmiX3
2W6FtqWk27zWt3apNaS/L/7Cf/BJL9u79sX4m6jL+x94Yg8MeL/BHw58KftR+Brzxl8SrP4
beN7L4feJfHeuaH8Ida0PxJZWo/sbxprV54TuvEOgNNd+H1u9Jt9N8WaZexaZqOnSzVf+CR
Gt63oNp/wU6vvDof8AtX/h0h+2Daq8IaS5h07U7z4caVrtxF5J8yKO00K91O4fOPJYfbXPk
ROD/fl/wS++Hej/AAf/AOCnf7V3w/8AB8Wn6ZpHif8A4JO/8Ev9Y+CFtaxbIZvhz8P/AId+
IvhZJcWlyZ5FuEtPEen2kM1xbm5t0W500zT+YpEwB/Lf8H/hd/wcn/8ABS34mfB79qHwhrO
l6v45/wCCf3jD4ifAnwJ+01rXi34MfD77L4j8Eazb23xH0nxJ4rgKJ8btEa+08aZ4i1HVNJ
8VeF9dt7jWbaeW5XVNZe5+fPCP/BO79or/AIKtSf8ABR79qr47ftYaD8af+CgP7G3idtT+J
/7N9s+j6pf/ABo+GHwztW0zxBqXw3+KngK9HhG00A6f4a1LwP8ADseCvDGu6NYajpdnZ6i9
guu6HJN+uHjTWfjNqf8AwbW/s++BP2ab34vaX4T+DXxO/aK+H3/BVTQPgT9gj+PHhfxjptx
8VNb1GHxfZXJTWE8Bat8VdX8F+I/ik2lot3efDLVrO4u1OkR6pHF6RovgL9ij/gn1/wAEnf
8Agk//AMFX/wBjLUNG0fxz8Fvib8BNH/aU+IXhy8S78QfHfwh8f746D+1/8CPi/Z2Uhk1aX
wxqjXVx4X8O6na3T+Cf+EZsZdBtQHTULgA8P/ZH+B918Efhl8JPjn8S/C/wX8Of8Eh/+C5n
grTf2X/jL8Cvgd/wmOt+FP2M/iJ4i0uXwJ+y9488UeJPG2paxq+veP7PxbpdwPH3xXnvdGu
NM+I1/rr3sMMuheF5rr+kv4M/E+98W/8ABvVrvif4wXtp/bPgX/gnl+0F8Ivifd6pbwRW8u
vfs8eCfir8DPFkt7Y7B9muJ9d+H08lyhYKL54443WRXeT8p/CnwssdN/4NXP20tf8AEuk3v
hj4e/EWT9qz9pv9nnRdZsl0G+8M+A/EH7REvj39nHWNO0RnkPg+81K4sdE8S6DZafJA1pb6
/ZT25Et0JpE8Bav8XPHH/BBv9jP/AIJ7aRriXH7Wn/BTv4a/HT4sfEPxNqButQX4afsw+Lv
iN8Qf2iPj58f/ABrY20ccmm2OteC/EeheBPDWlMtvb+JPiN8SrfQ9Id5obx0AP10/4J6eMN
ah/YD/AGHYUj0TbF+x9+zRGvnS4m2p8F/BSjzQL0AS4A8wYGHzwOlFflx+w54j1tP2Kf2P0
jnt/LT9lv8AZ+VMtdQnYvwm8JBcxFsxcAfuz9z7vaigD0T9iay0uf8Aby+GmoRM1xdXv/Ba
H/gtTq1tIbx0trBrP9mzwpod1FIscEJmuZVsrZoSqbI4p7mP5llIH8JX/BdNEj/4LA/8FEE
jiEKD9p34gYjAKjm6gYuAQMCUkyjA24cbcrg1/Y58F/iT8Q/2IfH/AMMPFPxtsNS/aw+Of7
KPxi/bm/bK/wCCgZ/ZF8A63498HfD/APaM/bZ+H2n+A/gz+yV8Pr7w3p95Ya58W9c1US654
n0WO0XT/hz4Ptb/AMReKtR07Traz/tH+Jb9tjRP2yf2rv2qv2g/2pPiH+yn8cfBWv8Axz+K
3i34jX/hz/hUHxGhsvDMXiXV5rjSfDkV1eeF7KS7XRdNax0hL6a3t59SktDeSQxzXDRqAfr
B/wAGonwy8H/GX/got8YvhL8QUhufBXxX/YS/aY+GfijSpJIobjXPDfjT/hA9A8Sadpsk48
oXq6PqNxcbnKiGFHuCQsTGv3I8PfFz9on/AIJg/tFfs2fD/wDaD8OT6h+1N+wV8LvGn7PHw
n1zUL6HQPh9/wAFRf8Agl5r2q6brlv4X+EvxD1q4i0HR/2v/wBmK60DR/FPhj4W69f6e/ji
LRdT8LWbXmv6nZx6n/GR+xp8Wv2xv+CfP7SXw1/ae+Dfw18faD8SfhNq1/fR6b4k+GvjGTR
Ne0XVdMudJ8SeFPGFgLDTprnwz4j0K71DTr+FbqK8tW2alZTWt5ZWtxH/AEu/Gz/g60139p
v4e6h8LP2mv+CN3wU+OngTUvstze+EvHPjfxtrGhWupwjcurWVhrnwp1dtH1hbhGu7HV9Iu
bTVrIONmpy3HmzUAf0waf8AsifBL9vTXrz/AIKQ/wDBH7/goJ4k/ZR8bfHnSrNPjjrXwu8H
eBvi/wDBb4z6lBYo6wftCfsz/EVrXTdC+MWmRz/2Xrt9rdtpvihoZ7tdS0qea+bVZ/y4+Kn
/AAaR+IrltS8ceFP29dL8WiP4vR/HvxT+zn8R/gJefCv9j/xn4+tphqWpxa34C+E/xKNr8P
fDmuaPCnhTV77w7oc9/ovhK/vYtIvLS0htdOH8pSft/fszeAfEur+MP2Vv2Hv2yP2FPEmtX
sN3q8H7K/8AwUn+LvhXQL82s9zcw21zpfiz4CeLNVktbOeYta2dz4huLKzhiMFvaRqzlvXt
B/4K/wDgC/1OS+/aW/Zl/b3/AGztOeWFx4F/aR/4KqfHnU/hrqtuscYnsPEfw+8IfBDwtou
u2VxdJ9puNOlli0K9jjittQ0W8R7lZwD+jL4sf8FL/B//AAV++JPwO/4IkZ+Gf7HGhah8VZ
PAf7bPiLwf8UvC3if4L/Evwd+z1qWiHR/2d/2L/iL4ettNs/Ep+Keo6bpkeixalpHhq90XR
/DWl6RbWmqywXcGo/d3xKsLr/gkv+2L+1P8f/2t7PRda/ZE/bR+GWg/s1fs6/tO6IuorpH7
C3g3wR4J8XJ8Nv2PviP4GFncQeC/g14i1Rmfwj8Q/BUN3pmt+MNIsYvGcWnXl3Akf8h4/wC
C3cHx0+Jfhv4RftM/sVfAHQf+CZ9zquk6JH+yj8FPgtongfxZ+z7pBuIdPtvi78Cvjh4S0f
wz8TbP43eD7eK01w6udRtdD8ZxWU/h3U/C9tBdR6ha/wBBfxA/al+M3wH174qf8EsP23fDn
xE/4Kof8EwPip+xlY/tXeDP2ktLit9E/a48A/sV3Wr2ET/EzxHazyaNP8Vr74D6ja2PiDVt
Rh0fS/iXpdvosfi+K3u9NhPhuzAPW/2Hry5i/Yr/AGQIksdUnSP9l34ARpPHYJsmVPhP4SV
ZU3MjbJAA67kRsEZRTkAr9DvgR+z3/wAEhNH+B/wa0j4cft2XeqfDzSvhT8PNN8B6nqv7Rv
g3TNU1HwZY+EdHtfC99qWm3mjaReaff3ehxWNxeWN1pWmXNpcSSQT6fZSxvbRFAHlt3+whd
f8ABOXw74p+Af7HH7Y37YHwf+GWoeINZ+Jd1pUGu/s/+LdXuPGvjmws7vxHr194t8c/s8eJ
PFer3t3LpVoEl1vWdSkhQOqvkqU/J/8AaI/bg/4KRfBb+1R4Y/4KN/tL6oujiGK2XxL4Q/Z
Lv/NQ6tFpubt7L9mTTJblxA5kMryea84EkjuCyMUUAfj94m/4OCf+CxfhnVNW0uy/bd8W3U
On6zd28M2o/Cv9ny4uXjgeeJBK6fCOGNgRErMixJEXLERgHA+e7b/g6T/4Lb26FG/a10q6+
5h7z4EfAOeRSmCCrn4bAgkjLHnOW6ZoooAmP/B0j/wWflULfftF/D3VNpJD6n+zN+zleSbi
c7jJJ8Mt7MMnBZifmOck5r0XQv8Ag45/4LB+INJsten/AGotAspLo3GdN079nL9mKDSIVt7
1rBI4LOb4O3DqhjTzXDzuWuHkkyA5WiigD1zw9/wcA/8ABW7UdEg1af8AarsFnWDxJdCGL9
nX9lZLffoEn+iJtb4HvKI5QMXIWYOwJEDwdvFLH9s/9s749/tj3fjj4kftT/FLVvHn7SngM
/sn+N/GMWmfC2LUvDXwA+I2qWmseLvh18K9Kl+HNx4U+GOk6rc2xjuJPCfh2wupoLvURczz
zahdzTFFAH+hB8O/+CEH/BMHwX8P/Avg62/Z0tNbtvCfg7wx4Zt9Z8Q+KvE95r+rwaFoljp
cWp65eWmp2Frdaxfx2q3Wp3NtY2VvPeyzyw2ltGywoUUUAf/Z
</binary><binary id="_28.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABTAEgDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD9Y/8Agrt/wVm+Legft5/s
v/8ABIT9kH4hD4JfE79oDx38KPD/AO0H+1KPDumeJdV+BPhv4u3FwvhjwV8PrDXbafw3D8T
PE/hywvfElvrmsxX40+x1DR4tCjj1GW71DRfz4/4KDn/g3N/YE8Z33wm+L/wY8af8FP8A/g
oBrmr2PhvxLovjb4z+PPin8Vrnxtf/AGCz0+3+MPxU1/xppngX4azX02pxT/8ACNaTps2ra
MJiy+FLC0SKer37dX7NN58Rf+CuP/BRn9lPxTqMHwh+NX/BQj4cfseftZ/8Ew/2ktXWPTLG
x/aR/Yc8Gadp+nfDLSvEN401vDqmsX9t4ss72OxMl/p+mvFfJaNLqGkW9382638ZP22/+C7
3gn4vf8E6fCf7An7H/wCzH+094Cl+HEH/AAUb/ae+Odx4W8P/ABQg8eeAPFNnZad4n8A+FP
DnhGD4pWeo6vfeG/KvNctYfGsGm6br9x4W0zW9J0TxHo93qABjeFf+Cc/gL4bf8FEP2Evh3
/wUG/4JT/sK/Az4A/t+aj8Ufh14G+AvwV+K/wAbfH/xq+Gvi3wx4WsPEvh3xJ8Q/GFn8SIt
KnLajd6PoWsHwgJ/C1raXmp3U8WnXkZjHwT/AMFePj5/wQv/AGUf2mR+z9+xD/wTN+A37Qq
fDC/1TSPjr8SvFXxt/ait/At14vtiIJfAXwxm8DfG/RoNSl8LXfnQ+K/F10uoabLqSNoOjW
UjWFzqp2P+CkHxB8e/sq/tAXv7Nfwb/aN+Mn/BSD/gr54o8Aj4CfED9pTw9oWpRWf7LfgHU
9Cm8Na3+zp+yP8ACzwhFqN7ofxV8TeEJLjR/in8R2lm1/wz4cvtZ0nTI9C8XeIvF15b/kXp
f/BCX/gsV4gjtZbX/gnp+0qq3SmSFtX8GLob4kdnZrhdcvtOkt2diWJuxE5BBPy7aAPa9J/
4KT/8Es8pJr//AAQ+8HRyC0htpLfwZ/wUE/a88O6OfJCgC20vUtR8Qy2cDhdzwpqUoaTEhJ
YA16FpX/BSz/gjpayNer/wR4+Mnhi/aFbcDwN/wU3+P+mWsduH8w26NqvhjVLvyw3KlZ42y
zltxc4+dpf+DfL/AILOQw207/8ABPv42sl1G8sSxN4LnmRYyAwubeDxZJcWchJBSG7ihllG
TGjhWI+Rf2n/APgnH+3N+xb4f0PxZ+1T+zH8Uvgb4a8Ta3P4c8Pa7470eDTtM1rXLa1kvp9
N0y7hu7mG8uY7OJ7lhCzqYR5gYqVJAP1Quv8Agpp/wSQu7hZbf/gmf+2ZpfyqiW2l/wDBWT
4xWdksm4Hzgt18NLt4pHIj86QziMmJJNiEMT/WV+wL/wAEof2P/wBrf9kLw5+138aPhn+3t
+xFYeNNH1jxfpXhvxd/wUk+MHim8m+D2jWJ1nw78UfFet3EHhaTwvpGr6C2ra1p2n65oVkb
fw5p8OuqWs9ZtZJP5z/+DaP/AIJIfCj9qfxD8QP+Cg/7ZZ8M237HH7Jus3Pl6L41ngtPCXj
34neGdEt/GepX/ji6vXgsYPhb8LfDtzp3iLxRa3sxtPE+rahpOiXEd1p1vrFlL/b3f/t9fs
/f8FD/APgk7/wUZ+NP7N1zq2qfDTwN8Gf21vgpp+r6npMOlN4hl8A/A/X3/wCEm0LQopXu9
P8ACviPT9X03UfDFvqlpZaudIeIX2m2UivDEAfiJ/wSK+EGj6D/AMFQPBX7QPw7/at/aF+C
v7Hvxs0H4r+Hf2E/2W/jb8ePGPxj+LP7ePhrwF4V1m38e/tCeJ/CvihdRg+H3wJVNEfxl8O
9S1u307XNXl03whJouqxQTX4vyvs//gjT8GfAPjr9s7wp8bfFGi2XiTxh+z1/wRS/4JH+A/
gjrs07yaf4C0D40/Bv4i6n8QX8J6XtisUk8Ut4Wt7X/hIIbWG8hsJtf0iNo7fWNQhkKAPwN
/4Le/HX9ov9vn/guV4J/ZP+DnxTn+Dln+x/4r034X/sleNtYsL6y8N337aNx4A8O/Fa10i+
8YG3hh0Tx18UPiJoPhP4V+GNX1O5u9NtP+Ef0LUriwm0e+1Sd/t3XvE/xf8A24/h54V/4LS
/sI+HZ/hd/wAFkP8AgnisPwc/4KQ/sjTaPPpGofG/QPBdvc6H4+8NeJPBaeTf6nLrei6Nqt
/4bSdJdTvdC0q88D6ZNH4/+GPhiUeof8FAf2C/Csf/AAWM+LPwa+JGpX/w/wDg7/wWW+Evh
Px3+zP8b9O+1wSfs+/8FL/2VdJsNQ+HfiKw1aO3aXS9Y1Wx0/VnmtLO+sZ/F9r8Ur3w9aET
WqT6d4FqPxD/AGlPh18U/FP/AAU4/Z28Nr4W/wCCqP7DVho/wp/4LdfsFaUE03TP2rPgp4Z
jtYf+GovAeiwwXUniDSvFPhXTvD3ixfFuiadd3uiSG01wqt1oFwvjwA+XP2kbD4X/AAu+BH
7L3/BV7/gj9qPxa/ZS/Y8+IPiXU/B3/BTbxD8A9Ul+JP7ZfwO+IfinxbpOo+ItO8T+I/irr
ms+IH0XSZ9Qk0fTNJTxd4Y8E6nqt14W13VI2i8aWWqWnjnxJ+OP/BbvWPgM37bv7N37QX/B
XnXP2HNDtNY8U6x8cfix45+Ceh3uo/C3SdRubS48daH4J8P+MJNYuLaF7K/e7uZNM1PTLJI
kRtYNujSr+v8A8S9Q+C3wJsbr/gsx+xB4G/4Xr/wSN/4KHeDW8Pf8FXP2PNP0W21C28EQ6/
Pd+HfEfxy8OeCIWFho3i3wB4hv/EWk/FnQIJoU0rVZ9Tv4ni8O+MLDX/DH4xfsv/E/xR+0F
8QvgT/wSv8Aiz8ev2j/ANnr/gg5+0T+0V8WNS/ZF8Y/EbwAvg7xZ8efAfhrx1d3vgv4AS/G
G9ZIbL4d6949mhW6lup9SOleJL21tbr7NfXVnDooB+wX/BMX/gqb+25a/Ar/AIKPftmar8d
fiv8AtyfsLfsj/sp2viX4TeIv2nvhJ4M+DfxH8R/tUrpWj65rvw6i17wLda5ca14R8FWj6r
pfjfVbrWdcn1H+1vCd/phsZ2nik/hs/bx/b+/ai/4KI/HHXPjb+0/8Rbvxfr081za+GfC+n
yTWXw9+HWgPIrQeGfh94XE0ljoWkwRxQRz3MYl1bWZYVvtc1LU753uW/wBKz/gvV8Vf2P8A
/gnX/wAEa/jF+yV4fTwZ8IIvix8Hbn4E/s0fAvwVY21rqOpz32paXJrl/a6Is0t62h6HbG+
1fxf411ieeW7vb6Jbu/vfFOpuL7/J7OMnaCBk4B5IGeAT3OKAP6of+CPv7Bv/AAU9/wCCkX
7D+s/AX4L/ALRvwM+EX7Fngr4/+Kvil/wrH4qX91ev8dPjd4c0D4d3974V8W+DPDen32ueJ
/hNptrb+ErjWrfxNND4Ns9R1OS6bSdd1Folsf6gf2D/ANlT9of9ir/ghT/wVi8L/tTfDfw/
8DPi741b/gor8T9T8JeFm0G2+HdjpGufBO603SNV+GkGh3M+iaP8PNTn0u5h8EadbXMi22i
JYwosH7uxtf5Nv+CJH7LfjD9q/wDaE/YV+Fnw/wD2h/jL+yr4ql8IftrePtK+NPwNv47Hxp
4a1Lwk/hY2gMctxDb6noes3cGlaZ4k0idrddX06GHT/tMXmrND/VJY/tt/tYfEb/gl7/wXl
/ZB/botfD/in9qb/gnj8EPid8L/ABD8V9A0638Pab8dvhv8S/hJ441D4VfFC80Kyj+x6frG
uaBo8niC6fT7eysdQ03WNFnk0+y1R9WRQD7Y/wCCJ3maj41h1qeSE3D/APBHP/giSk9vaJE
tpbS6j8JP2hL1/LdSs8gnEMbRC4iTyoo1WElS4BXWf8ESdCtrLRtB12ONUutX/wCCTv8AwR
XsLg4y7QaL8BfjWbPLk7iB/aVyNmxQjAnc5b5SgBf+Cp/xz/4Jv/tY6hf/APBLbx5+1r4F+
Dn7eA13wJ46/ZtvZINfg8T/AAV/aV08af4n+BfiPT/F8GhyeFNO17UtRvtJsL3wp/wkltrm
v+EfEepadFaxvfQSJ+e/iTQfjB/wUW+GOkfty/s1aVpXwH/4Lx/8Ev8AVNW+C/7SnwkNrHB
pnxtuvDVreQeMvgX8QdDe8soPE/wi+PGiabfeMvgb4kupXsUXVNW8K2t9bNbvrdhb/wCChn
/BDr9gT4X/ALaniT/gsr+1V+2F4y+FXwY8L/Ezwb8fviz8Lta0HSNQsvEfxK8JQaG/hHw/4
L8XpqieLJLTxb4h8PWHkeA9K8KeLvEGoEXuh6Jqel2czT2PyTq3jb/gpHYfHLX/APg5b+FH
wKt/AX7N/i2Twj4B+IP7Fmi2d1F8cPjR/wAE/NHsZLf/AIah+JiadfDTtT+I+nsumeJ/C+m
29jNrHhjw1pemXiahJ4R0nVLjWAD4z/4Jdfts/Fn9kv4i/Gr9sjxP+yhY/CL/AIIsftm/tF
67+z/+0p8Bk8Ux/EjSv2RPjhe6JoeheL/HfiHwLqun2OteB/hjq/ifWNd0PxB4Y13Q4LMeC
JD4aMctz4Y8Ix616B/wVH+GWt/sD/C7xr/wS81r4GeKv2x/2IP21dYsPiH/AMEb/GPhTxHb
Hxh+yl+014o8SWd5J8JfCvju5a9u9Q8Aadrfiqy1vwvpsEyXPivwf4llsYbq+g8QeLb7Q/e
v+Czfg3xB8MPhD42/4Kjf8EzPEPgXxT+xZ/wVT+Emn/Bj9ufwP4k06O/+DNpffF8XHhn4cf
tZXWh2kqN4P8daH4g1C58M+NfExX7T4T+INlAdSsb688UawllofAP4T/F74ufswftTf8G9f
7XHjPQtY/bR/Yw8BeH/ANpz/gmP+0Nol7cyr448J+FrVPGPwh8R/DLxFOkeuPb+ENWkt/Bs
Fxaefq9t4E1vWNEYSR+CuQD83dR+C3/CK/sa/wDBYHw3/wAFTtZ+JHi7/gsv8Iv2cvCNn8O
B+0Z4u0/4iaXp37KMetfDm10jxR+zJrgn1HR9avZdRfUNG8f+INHvLrVdOim06W1ktZNU8a
SXH8bExzNKcYy7Ejj5SSSVBUkEKcgEHDAAjriv9Db/AILF2nwq/wCCqn/Bvf8ABX/gqXrmk
jw5+05+zv4a8J2HiPUbLTVj1T/hJbr4p+H/AID/ALQnwn8VrLBbXcWhr49uLn4geHba/TGm
zW0IjtPJ1rUmuf8APP8AMSS9MpjjgiecyNFEyiOOJny8cZJIKhCVUZORgAHIFAH9IP8AwTu
+LH7bn7EXwy/Zm/4KD/swfBXTPiZ4I/Zu+Cf7XWu/GbVfHWla4PhbL8PfEHx38H+AvE3hOX
xLYNZR2njr+0dV8J61p1lpOovrH9kypqcljeaRY6nCP6LvHvxDf43/AAe/4OpP2lra3h0XQ
fiL+yJ+xNoGlw25WS1h1NP2FLPWfEWjLJK/2qRrGfxnpulQSTsQ0U8bxbmLoPC/2M/EcPgb
/gzN/ai1a9so5o9W039orw2BOsRga+8afHbw/wCAbK5YOG33lrc6utxZSjDpLY/Id4jYW/2
WLRtV/wCDXn/grF+0leQ3iz/tG+I/ibNol3eB/NuvAHwq0v4Rfs8+AwJJk8+QQ2XgW9juvM
AVNQN8I1jBwAD+jz/gjPpJtvgz8NtVFy8kV7/wTm/4JU6ZDaOoxaRaP+zVrU0ciyEM7tcrq
w81WcqkkDFFG9mkK7n/AII86K1r+yj8AdfZSf7b/YN/4JyWiTmYSebHov7LPhxSuz5SpjuN
QuGMjIpmaVuSqKFKAP5KP2rfjz4g/wCC+P8AwX0+BP7C+m6nfav+wF+zB8Stfu9X0iwuGi0
D4pL8EtHOq/G/4gXs0ZaDW5/GWp2Mfwn8JzCa6k0zwhrNpf2osJvEesM/9Sf/AAUV+Pvxv8
Ua74S/4Jif8E9Y/D+l/tVfHX4cT6t8Rvibf6TazfDn9iX9lW5C+EtT+Lni3SrRDDN4010R3
Xgn4E+Adkj6vqsWqaxPHFpGixSTfyef8E+tQ+GP/BGH/go1+z74N/aS8Sapr0Hww0T/AIKL
/sqap4p8B+AvEPjLxJ8RfjAfij4A8b+BLvw74L8NWWreML7xH8TPA/ij4faLoOiqdUvf7S1
G2sP7R+wyyXcP3R+wd/wUq/bN0H/got/wVq1/4Z/8Elv2pP2ivib8XPjj8MvGes6P4w8XeE
/2fviX8FPgn4e8Fa14Y+CXgX4gaT8RrG6sdPXU9AtNQ8Q+G9IsNal0+5e71SS2bULqNrtgD
3z9mr9kk/8ABMr4oeLv+CG37R/jXxJ8Zv8Agnf/AMFMfhV49sv2Qfi5490myS88E/Hq98JS
2Hxe+Bevppck+i6Tq3iFZIPij8P5LF9PtJfEcGjPozHxHfa9c2/5p+A/i5438O/sbf8ABJr
/AIKT6hqNzqXx7/4JKft4aj/wTV/ar1S0vwNf8X/s36r4sTwLZ2viOe4ea+ul03wrqvh7wx
pUGpTTRm88V6vexzCRZHr6y/4LSf8ABVz4q/ED9jrxJofx2/4Jfft2fsTftA/CD4ifB749/
stfHfxD4T0D4h/CbwV8Z/hZ8R9A1a3vLv4t+GJ9M0/wydQ8N3Gs6HNc2y6hHfJqUFlcwoGh
E3wh4B0Jrv8A4NfP+Cl/7ZvxETS7Txd+27+3Xpf7QWnaPod1bvH4c1aw/ag+EWl2enaPAzo
tpqKeIbHxle2lnMsV4NAnguTE0SRRUAfZdnpKaL/wSq/4Om/2ZIF+1eBPgT+2n+0j4i+H9g
cGx0XR/EeteGfHNrpunpltkWl6l4VXUEHmMBPPvVULEH/PAgRJLiJGGUaQZDOEymclS/AXI
GC3GM5Ff3t/BL4nXN1/wbwf8Fxv24fiRZT+GrX9v39pr4s33wyXW5EsL7xJpfjTVfh58LfD
UlqXGy8kj8U6l4riuvJQRynQtYEcjRW0sy/wTRlYrkbV85dzIqlcs6yKUHyAkeYAwIUE4kG
ATjNAH9qfxF8Vn4bf8GXvwR0iG/eC5+N/7UGreHZbVDIxntrX9p34teNZbVnWRCqNa/Dm2m
mmIdJF8qMJmVJV/dD4tfAWX9nn/g0j8RfCG4s4o9V0/wD4J9eFPHniOxs7Y2MkHin4l6/of
xd8Sy3kbq05vLPVfF12mqSTosl5NZXD7kD5T+FP4r/Df9ov4ff8Esf2JNa1X4265rf7Hf7X
/wC0D8YPFUfwi1XTkh8NfCH46/APxRqnwtvvFWiX9xNOLfTfG/gPxbPqd1/Yv9lQX2oaXra
anbyXOlwX1x/po/8ABXfQNJP/AARA/be8PeGr2xvtF0D9ifUY9I1jSZYL3StW0bw34M0rU7
C70y8tLh7a70+90rT7eWzubaeWB7S7imBuEKIQD3j/AIJJw6cP2Av2Mrq3eQ6nN+w3+xPBq
itKjRAWv7Ong0ae0UQG+HfbTEvvZvMYb0wmBRXnf/BHTWVvP2R/2eNG3yb9I/YM/wCCdN8L
eSHyxDFrH7L+hJG6SD/XC5fTZpi5G5c7DkBTRQB/EX8cvDP/AAUtTTPh3/wcL/ATwfpPxX+
DPxN/bR+Iv7ZGleA9J8N6hr3j79nbQPCfiXxB8ENIt/GenRnULif4c/FP4Y+D9I07x9rPh2
3u4/DraD4TvdRksRpsV/N/SPrNgP8Agsp4c+BX/BVP/gjd+114a/Za/bb8E+AJfhV8WNE8V
6ba+KrHxF4OvJf+Ein/AGf/ANozwhb2Or3MR8I+NhJd+CvGt14Z1fSr7Q9VutX0Urt0i707
6U/4Ilz2v7G+h/Fv/gj38a9ct9P+Kn7JfxM+Ieo/s6p4mX+zL39oT9j74pa5cfEjwL8SvBS
Xiw23jCbw5qniLxJ4P+Jen+Gvt6+DtU0yxtNehtDdwF/zP/4L9f8ABH743xa38Iv2of8Agj
H+zvffDD9pPUfHfiG1/aA179lfx/q/wK8eazoc1ha6j4U1t/CWleKfBPgbUdPOs2l43irWr
OGLxFPql1ojy22pWV3ql5bAH2dB+wN/wV2/4KM/D5/gh/wVq/aA/Zq+F37LKaxpWoePfg5+
wjpPimDx3+0vb+H7uz1HSNB+IfxO8Vf2lbeB/hzJrMNvqOo6Z4E0BtVv7vT7adjo9zb295a
fg7/wVI/YW/ZR/bU/a7/Z2/4JTf8ABGH4SeGPCnjP4V/21rP7Z3xL+Hninxo37N3wr0GFdN
0/w9D8WIrPWPEPhLxd8QvC93aX+ra14gis9T8a3+uXemeDRrOq63Pq9r4d+PdM+Cf/AAdO6
+0nhf8AaD8B/wDBUb4v/DSSymttV8A6F+0zd/D2LxJFcI1u9hrvi7S9W8RX19pF1E8kGpWc
QF3cW08rR31pIVuBt+Nfh7/wcG+Dv2fvEv7KH7Hn/BLLx1+wR+zp4leUfEPw7+zX4K1S/wD
ix8Vormx+xCb4pftD+LfGPjH4reN9Qmt5bu2v7nQNU8MWK6dcNoyaba6YWtWAPhX/AIKuf8
FGvjjbfAX4Vf8ABF55vgDN8H/2A/E8XgPxD8VP2atd1zWPBP7SPiH4d6aNK8K+JruLWLa3G
ly+HpNT1y58V6dZ3GoWWrfFG917WnuZVsLBU/AfQNH1zxT4k0Xw94W0y/1fxJ4h1bT9D8O6
NpFpNearq+t6rcw6dpOmabZWySz3WqanfT29raQW6NLPeXCLGAzDH6lr/wAEMv8Agr4j+Vc
/8E6/2oJVEZEKJ8Pb544zO4QOJYrkDdEzCUxM7DhmmVIzJIP3o/Y6/wCCE/iv/gnFrP7OH7
W37Sf7c37FH7L37f1n8QPD3jP9mf8AZM/aZ1bSda+GmsapDZajKfDvxm8VWOuafqvh3xHPa
3KzaJ4j8GafrWl+CfE8OjNDrGpa+LWG1APrv/gp9/wTgtvgX+wn/wAG5f8AwT78c6X9uhl/
a+8HfDX44/Y717Czn8W/G+60TxN8W9GstbE0hhkuNR8TeMtN0W9tnU3K6YtxaxxSKsa/c/g
W/wDiH4A/Yo/4L2/8EbfiX4qvviFD+wR+zh8RNS/Zr8ca7cz3PizVv2SfjX8FvGXxJ+FfhP
xXqN7K41fVvhJp9pbeFn1dViFzZyWmn21vDbabZofoX9rf9oP9nD9ub4NWH7FX/BUnwp8Q/
wDgl1+0jqHiDwv4++APxf8AFeu22tfAaP45eBpJ9T8CfF79mP8Aa80d4vhV4qRJ9RnZPBvj
fWPAvjCbQNTudMn0O31RLXVLX3f9g7/glL8XfhVrP7cP7RX7XX7Xem/tsftCft2/Ce0+EOs
/EHwz4Q0vwJ8N7P4O6H4P1fw54e0/T9F064vtI1S9vob6yt59RjRdL0rS7K3tIFvnu9U1C7
AL3/BEXxaLnw34L8FSERtaf8EmP+CNnjO3iN0ZzM/iH4H/ABg0zUbmNGIaJPL0PRldQgVWk
WMMURMFfn5/wSNsvjLoP7U/7I3gzw54g8JeAfi7+y/+xVpf/BPv/gqR+yh8Xb0aP8afDfh/
9nG3+I+u/s0/tCfs/QKkkPxP+HXjvxN4rs7JfFPha51LRLDwpqmj2dw0F1IyWpQB/SL+1V+
yz+z7+1X8OLrRvj98L/D/AMQl8E29/wCJ/Auu3EmqaB428A+JLbRhPFr/AIB+IXhTUNB8d+
BtZ3qol1Pwn4j0e9uIgILiaWAeXX86nhWTxv4YuLjw9o/x3/aqi0bSEu7XTrC8/a8/ai1eG
2hiktzGobV/i7fSSMhdykkzySKWYhwSTRRQB4x8VviJ8adP8UW62H7Sv7W1hHHYWkqwWP7X
X7TVnatIxWVnltbb4rxW0xZlG7zopAyFo2zG7q3hPxG/bC/a1+H40d/DH7UP7Q9uz29/I/8
Aavxp+I/iZZHjhYoZU8T+JNYSUKeQsisoODjIBoooA+A/jv8A8FEf28dd0250i5/bD/aR0+
xu08u4Twz8YfHPg64kinj8iaI33hLWtEvlikikdXiS5WMk7tu9VYfhD+0N4o8WeAvif8UvE
+heL/GF54k+JXheT4cePfEPjHxZ4i+ImueK/BHjPTbe98TeHtZ1b4g6l4nv7u01S7tLa4aR
rgXVrLBE9lcWxQUUUAfsr/wbAftU/H/4n/tW6D+wV8V/iNqHxf8A2OPG/g/Xr/xB+zt8YdJ
8OfFr4bNcabYTvarouj/EXRvEz+FbTed9zp/ha40awvmCtfW1yVUj9nP+C33wD+H/APwTZ0
PTfHP7Al78Uv2QdW1K1vL650j4BfHj45/DnwAtzfrfG8ey+Ffh/wCI1p8MtNW5YlpYdN8I2
kLN83l7uaKKAPzt/wCDfPxf42/ag/4K6fCz9ob9ofx98Q/jJ8avDXws8baTo3xE8f8Aj/xl
4h1620iTwH4w0v8AsiZrzXHtNQ0mKz1a/S10zUbW7sbSacXlrbw3kME8RRRQB//Z
</binary><binary id="_29.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCABUAEUDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7G/4La/AT4N6V/wAFBvhV
+2/+1/qGt/tkfsAeBW+F/wCz3+0p+zbo/wAT9X8N3f7DvjH4pafaJ8Mv2itW8KeD9b0jUNX
+H3jaLUr248UWGpXfh7Vr651GMxaprunvoOjaf9o/te/8E1f+CA//AATn/ZW+K/7Unxp/Yr
+ELfDjQLCG9t9LfxB4/wDEes/EXxLqCSW3grwV4Ug8R+Pb6K+8T+LL6UR2k1usFtZxLqGuX
6xWOmXd6njf/BVn9l/4aaX+01/wVB8V6TpniCfWv2qf+CEX7SXxG+LOjzeJLq58J+I/iL+z
j4t+EXhX4MeJ4PDk4MGmah4JsYbeWO8hMki+ZdyWEcVzd6iL3+R7/goD+15/wUC/4L1618D
fAf7MP7Nn7RXxG+A/7NXwr+H3hXR/C/gHwH4k8S2GsfGG08E6HpvxO+Knji80Gzv/AA5a6z
qusR3ujeEbK71eSXQ/CVpFMpg1DXtbEoB6vqP/AAVz/wCCBs00zv8A8G+ehXU9xPLcXc837
UWvpLJO80kjS+fB4buTN5zSSSO3mKj5QDzI9jLi6l/wV+/4Ia2sZvPC/wDwb1/D2XWgyLGP
FX7TnijVNGESqELS6e3gu4hmlVAFjJhG1Rt34PH5vX//AAQj/wCCxUCLd3X/AATy/aUlEz4
H2XwXHfTbmJbMltYXs88K5J+aSJEQYGQMCviP4ufseftTfAb4yaP+zz8X/gF8UfAfxz8RQa
Fc+H/hNrXhLUx4916HxPPLa+HW0Xw3aQ3Wpaq2tXME9vpsdhBcS3c8E0USNJFIqgH7nzf8F
g/+CO8iyAf8G8vwAyzhlI/aP8bw4AU8Ew+BAyjcT8iMqEYypKg1Tb/gr7/wR9LMR/wbzfs/
8liP+Ml/iEMZJI+VfA4UY9FwOwwMV+e8f/BEL/grtLG8qf8ABOv9q3ZGu59/wn8QxOBz0jk
gSRiMHKqpYYPHFNf/AIIi/wDBXVIjM3/BOv8AawMYjEu5PhH4kkyhGQVWO2ZmYjkIoLn+7Q
B90at/wVx/4JM3DKNP/wCDez9m9IwVLfaf2nvi3bufumTB07wrAOW37A2QilQQwBB92/Zo+
Jv7OP8AwUY8QfE7Qv2Wv+CW/wCzz/wT68Nfs2/Aj4vftNfGn9sjwb8Zv2gvFXxR+Beh/DTw
XquqeE/EHwy1+18Q+CdJ03xhqfi+HSdK0rw7releKoPEFrLrFxHY2tvpN/dJ+Bj/ALC/7Xm
j/tLeBP2RvE/7OXxV8LftG/ELXfDmieE/g/4x8H654Y8W61P4odf7KvIdP1Ozt5hoht/Ov7
3Xgr6Rpun2WoX2oXMNrYXjRf2xfsm/sIeEF0jQf+CHX7OGs2et+DfBnirwn8c/+C+37Znh2
4ay8Hatd+GpIvEej/sUeA/GM6RB7AXWnv4W1h7SeyGlafoPiLVtWtIb668f6NGAfrb/AMEG
v+CgX7RfxH+AN98Gv+ClHijS2+Mnw5+FH7NPxs+GvxU8QRQWvib4qfs/ftSeDPFPiP4bXHj
O2k022a58beE7jwD4i0bXNeMEc2vW0uk3WoSX+sx6nql+V3//AATN8CeA/wBu/wCPX/BQb9
u2TRXsf2avHfxL+FP7Kf7GkOkqNF0fxL8C/wBivw14r8FXPxM8LlEMd74J8d/ETx34yPhR4
4bZbWy0Oaz8lWhYAoAg/wCCv3wr0T4v/G745eBNb1XxBodj4h/4Ie/t3X91qnhfW5tB12O5
+HPxn/Z1+IXh+C1u4RvuLCfXNIhg8QaYrpDq+hz3umX5ayu5VPK+M/jN8U/2UPht/wAE7f2
av2Rvid+yt+wl8C9T/wCCfnxE/ap+NPxV+J3wTbx74Q8EaX8JND+ANvcGHQNN+IHw6tIrvx
dq/wAXNR1LVtd1C6v9a1XWbGGJDqGoaottL65/wVLaaH9oT443dmxj1Gx/4IL/APBTu6sJk
dUmiuI/EvwOZWRdpMmSFOHaNFKggliccb+2l+yl8NdX8Sf8E+P+Chn7R2o+GrH9jn/gm1+x
z8R/ih8WfA+pKb/UPHPi5vBvwp1X4ReGk8LywDTNf0nRvEPhj/hJrXT9TuJLPUPHGg+CNNG
nzedLNbAH5eftKf8ABcX/AIKw/sQfsvr+0h8b7L9hax0T4weL761/ZB+HnxH+B/x2+Hn7T3
7Q3w/tbpYbv4z6z8H9D+Ms2n/BDwVa6FLZ+Lorb4k6hfa9PDreiaRe6Xp11qNlFLzv7CX/A
ATd/b1/a01K0/4Lwfth/wDBQLwr+xT+0V8TvA7ax4C1TUv2evhH438LfCj9ne/0i10vwp4i
li+MuvWnhH4UPrOhLNL4cuLaOfWNP8Ka1JqF/wCIl1fxXq6V/NDc/Gz4s/8ABfj/AILTfAO
f43XFzZeHfjf8efBXgPQ/h7p9299p3wp/Z28M61NrWt+C9FhuJRbve2XgTR/EOt+ItVdS/i
DxXrN3q0/lwXcNnb/6C/xa+Lvwp/bz+MH/AAVG/wCCHeuxeHvAuoeD/wBlr4bWvwvn06aa3
u9Q8KfFP4bi6v8AV7bRmnFstv8ABLx/qPw3DW+lW0dumh63pMDIFgu5YAD58m+NOoeFY2uN
d/4Oof2aZIS2wrqPw9/4J1XDGTLqREmk+LBOhSRJPkdWCqFjcMyFjveCPjP8Qfib4p8O+CP
hL/wc1fsv/EDxr4q1W20Dwv4Q0T9nL9irxr4g8Ta9eFks9M0nQ/DnxDsdX1O9nKs0djpi+f
LsZ0wqkV3/APwR4+GP7Gn7QX7MGneE/iT+wz+yP4C/a0/ZT1Kf9mf9r/wOf2cPg9Y+J9B+O
nw3iTQ9V8XP5fhISXnhr4t6TYab8RvDPiGITafr8WsXps7i5WweZvhr9pH4h/suf8E0f+Cm
n7SHxUvv2R/DXxB/bY+L3gH9nX4P/wDBJf4J/Cn4Y6b4d0fxzoPiLwz4n8PfEC9t9b8N+Ht
M8J+D9fh+Nk3iKy+MvjHUJZvFuhfDFvA9hoLHTNXuLMAGP/wUB8G/8FdPAv7SP7MPwX+D/w
C27+yz+0X+2l8cdJ+IPw/+H+tyfsHeCfhv8dP2dP2dtf0xrb40ftEXHxc0vxp40X4Z+B9Bu
00bSbWWysNOuvFfiB7PSPC9vretpqthJ8N/8FKfGWkf8E9f+CeHxX/4Jbf8E4fDXjH4yeHP
hnqvgBf+CsH7WNtr+kaL4jv/ABf8cvF+l6XqPwpi8bXd3Pfax8evjrrF5a6DrfhvQ7Pxzc/
DP4aXdp4f1PTLh7nWJ7P9NNUuP2lvhF408Qfsg/AXxx4X+Lv/AAXF/bk8P+HviH+3Z+15Y6
U1z8Kf+Cf/AMBvscOmaBDo1s1u8GieDvhrod9eeGv2ZvhI00es+NvGF9cfFHxbDcXuuwXN5
658P/2DPgP8Vbj4EfspfBvWJrL9gL/gnl8eD+0N+1R8atf1Mz+I/wBtT9ur4b3Y1yfTPGHj
i/it7XxfoXw/8Rzaj4+/aW+Ic11qOhv41fw18HvDc1lP4H8UR+GQD9Ov+CZPxp/Z6+Ln7J/
gfwl+zR4I1v4OaB+znFafs7eNv2cfiDoEujfFH9nHx58NdE0jT9Y+FPxJ0O7liki8Tacktv
qbeIbWS80rxrY6naeKrG8mfU7raV8xf8Ej9TPxz+Jv/BQ79vrSPAGmeAvhB+2L+0B4OtPgJ
rVk+rWeu/Gj4X/s4eAx8HLT4+6rpckq6VbaJ8V9esNc1/wXf2Vrb3+saDtvdSlvrY6TezlA
HkP/AAVs8x/jF+0VBE+yab/ggl/wU1ggk814jFNdeJ/glaRyl1+7GhnLysoZwqdM7a/MD/g
7k/at1D4J/wDBOf8AZh/ZP8NajHaa7+034k8Oav4yFlKEe4+F/wAEfC/hjVbrTpYt6TGw1z
4g6t4LnKhPs81t4euLW4CiQJP+i/8AwVxv7mH9oz9oDToppM3f/BA7/goDbWqg/NFd6r8af
2eNGeeJSQrTSW948ZADsVGdoC8/ymf8HkfxCm1b9uH9lH4TrfLc2fws/Yy8H6lJalpjPaa3
488b+MjqEk++JIXN3pXhPQJA1uzglf3pRgIwAfI3/BqXo2n+I/8Agtd+zxdXtujN4d8AfH/
xDZQMoe3iv4/hB4p023liUjcptxqkssK53RGGBVkIXj+v2X9lX4g/tFftkf8ABXv48fs26t
o3g39un9kf9tj4FeLv2WfGmtIbfQ/EcVn+xN8Ho/G/7O3xOvreSG5vvgx8etBvNV8KeKdPm
uIbfQtZufD3jG1kF5oQhn/j6/4NStaTR/8AgtT+zXAzqp13wR+0Voygk4d2+CPi/UraI4Bx
5lzpajHy4zvYheT/AFrfC74pftbeKf8AgrN/wV0/Yh/Y08TWfwX+IXjX9pj4H/Hr4yftTeN
fBuhfEbwx8EvgVZfss/CDwlYaV4E8B6xdQaf42+MvxP8AGslloXhnTfEL2nhvw54W0TxB4i
vDq09ktigBD8eP2svC3h/wbpH/AAX+/ZLspPh948+E50z9nb/grB+xl488Uaf4L8R+ONE8I
61B4O8RfDjxJZandadb2/7Tf7OeuSNP8H/EE1vDc/EDwNfQW+mC6s7saRL7T/wVV+K9v8dP
2Bfgb/wWv/4JweJfBXi34pfsaHxR8dvg94u1rwdpvii1uPgt8S/DF18Mv2kfAvizwlqSLJZ
614NsLlfF+t2DT2ut+Gdd8B6gdOljnJnvPwP8R/BH4cfBT9qj9r//AIKq/tEfGnxl+3x8G/
gL8aNA+HP7NnhbxR4P8J+Bx/wUX/4KN/Dzw+nha5vdD+GPwtsz4R8c+A/2e9Q07VG1T4i6d
4Z1CbXz4W8QyJLe2Xh/UTecF+yr4x+Nfw48B/ErwX+zr/wUZ+CGmfsx/th/BDxR+07/AMFa
viRpHgK31D9mf/gnFP8AHbxLe3UHw4/Z/S9uGtdQ/aP+I3gW51z4O6Z8IbTSLzXrzXtOs5I
NESLS9M8QeHAD9rv2I4fh98TfhX4y+Bn7Gf7S2ueLfhx42jh/aD/4LM/8FlvEVyvg/wAVeP
vEvirw4nivWfgD8IPF+uLDF4R+IQ8M6hLpviTUxPFo/wCyf8MRLDEh+Kviu0ubT668KaDpX
/BR74eaX8MPhLosX7J//BCP4G6HcaRrHiqKTUvhl4g/bv8ABXgW3nm1jwx4Rv7uXSNZ+G/7
DkUNjeX/AMQPifq1/p3i/wCP7W16Eu7PwpqHiS+1f8nv2BvEXwQ/b3+Pv7Pf/BP3Xvg38Qv
2Uf8Agkh4f+B2rfH39hv9mbxFZ2uny/8ABS+4+GfjebSPHHxR/aV8Z2ElzqXjI6drFre/Eu
X4OQTW0XiWK3j1/wAVz65p1pZfaf3L/bU0X/ht/wDbK+E3/BKjS9Ru/BP7Lvw2+B2g/tWft
uaR4QLeHpPih8NLnxtL8PPgH+yfZ/2dJY3Ph7wD4117w74n8T/FW30s7NQ8CeEdO8HmO0td
dlDgHpX/AASZ/wCCg3gX/goBeftg2nwg8N6V4c/Zw/Zf+MPgX4Efs52WmeGJPCltq/ww0z4
R+FdTs/GFhpoS3hsvC/ifUbi9ufh/pNrbQ2un/D238KzxIv8AaLIhXG/8EsbTTtO/bm/4Ld
6TolnZaVoGg/tf/ALw3omi6XZ2+naVo2meHP2QPhJoljpmmadZw29nY2On2Vja6faW1tDHD
Ba2kEMaiKKOigDxb/grPHpqftE/Fu4lDnULn/gjD+1noQKBGk+x6/8AtPfstaMI7cOVMc80
9/5e9DvkBES8nDfyD/8AB5L4Xl0L/gqP8MtQ8pjb65+xx8KJYbgq/I0jx58WdCaCR+YvNjb
TxI6oTtE6E43c/wBa3/BXJ78ftV+OodOEEt3df8Ej/i7aRW1ydkMovP28P2OLGWWSTJ2/Zo
7svGBGwcsyMy7lYfiL/wAHuvwFvVvP2Hv2nrGzQ6c0HxS+A3ie/jtGV475bjSPiL4Itru8L
lZEubWXx09hEEDJJZ6gS5WQIgB/Ph/wbT6/c+H/APgtX+wxPE8EKap4p+KPhyWS4ACNDrXw
U+I1q8Mbsyj7TM0gigAO4uwVVcnaf7r/APgp/a/C3/gnj4c/au+Jfgn4yan8Mf2gP+Cx3xm
+HXw/8d/F3Wk0pIf2dPgh8F/gnJY/G74neCVsLCz1W/i+F3wF8N+O9e8OQy3t3qd78YPHXh
aDT9ssiWzf5ff7Jf7RPij9k79pf4B/tJeDVabxF8DPi34I+J+n2bOPJ1RfCmu2epXuiTxsy
KbbXNNiv9HvEaRVmtdQkjchc5/ts/4ObfiT8P8A9sTV/wDghX8e/DGqv4h/ZE+PviXXJ5PE
VuzLokWn/EfxP8DB4q0DxNfxyw22k61beE4b7R9R0e8urW6gudC8WWk6JLpOoGAA9Qi+Nmj
/ALJnwH+Fn7e/jTwT4S+CnxM8e/DXxD8Av+CI37K3xC3S+EP2Gf2NtI8MC88e/ty/GXRAbi
fUviZ4y8HLpvxE+JOu29tceL/Fd3rXhL4a6NeXWo/Ei/j0r5Jtf2VviZ+yT8Fv2LP21v23P
2f7Xxx/wSL074q60fiZ+yf450rUrP4zaTN+0VZ3HhDSv+CiP7VHh7Tns9H8efGLxpqmtT6t
p/gC9luZPgT4J1HwF8P/AA9bWGutf6sf0U/4L0fsq/Enw7/wU6/YR/bi8efs2fF79pD/AIJ
9fA/RPgz4a+IHhn4GaXdeP7/4XwfDH4meMfHHiiy8RfB7TYDNrXgvxst18NLua4uAnh2ay8
B3mk3+o2Vzc2MS++/8FZf+Cz/7JH7Vf/BO79pn9mv9l34bftJ/tPfGT4+fC7Ufh54a8A6L+
yP+0RY2/hm68QpaM/jzxJf+JPhvYWViPh9KU1uws7Jr/WP+Ep0nTYbe3S3SXU7QA+P/AIg/
sieIv2Ndb+DH7PXwB+KFp42+B3jD4m2/7Yv/AAQQ/aW1TXE1y1+F37T9voieMvFn/BPTx94
5adkv/hL+138OIb7TfhxqEt5Hp/iS7vYbe8tNW8RR3NvB9S+Hf+Ckmp2X7emjfFv9mf4I2/
xO/aB/4LD/ALGX7FN1+yp4T8darq3hrwB8O/EfwM8S/tCaN+0r4Z+OnjLSrDVtZ8K6R8DYb
y41rxVpfhvw/f6nrur6DFpmn28OoXUk1eIfse/sh/H8f8G437Yvw8+PejfFD4XQfCjV/iv+
03/wT9g+OjSeGfjZ8EvDfwH8PeHPjD8JvFWozSoJvA0yfFfw94q1LQdJiS2uLbQPEmqWUcY
0nVREnyr+xX+0Fq8H7Hn7AP8AwV48WaBB4M8FfAX/AILFftJeCvF1if8ARdI8K/su/wDBQC
XSNC+MWpWN2+EufDnhP9oDxRL4mtIJnRI7yK4thcRNbSxygH7+f8ELbb9onWPiX/wVx+J/7
Unww0b4O/F/xx+38ujeK/A/hnVtQ8QeELPVfAnwF+FWmSan4M8SaxZ6dqniLwlr2najpWta
Dq09lBDdaffwtboP3qqV+9ekWdvatqNxaW1rcnU71L26vYYrWO5vZ1sbKyguL+5XDanMNMs
9PhttQmkklfT4bO3ykNtDGpQB/P5/wVniif8AaR8SIIYHmvf+CWnxtsPMnQSRwyT/ALbn7F
Vtpl2yLiVn03U7yG9hVXjXcjuTI8axte/4LFaN+zb/AMFJvh9+1L/wSHvtTtvDv7bXh34Q+
HP2pP2YtF8aW1nosPj3xNo1vr2saDqPwl1yW9lHiSZJdE8R/Dz4i6YILXVdD0PxPqWoppt7
pFpJqtv5P/wVstfjv+0l+2l8Bvg7+wf4c0z4yePPhb8O9W03/gofpPh7VPBenav4H/ZQ8cf
GT9nb4n+HPhta+J/HHiHSPCvh/wCNXxK1v4M+I9U8A+E9QuLbWtR8N2mrajqEem6EU1pPnr
9q/wCB37RX7cf7TvxY/aI+M/8AwTH/AG+PhL4/+GHw98BfDr/gnN8YPgZ48/ZDX4rfBXxX4
R8R+LviHq/xz8cahc/tU6FpJvdf+IWraFoo+HTxeKtDHwzsNZtnvLfVfEt7JEAf5jHiLTL/
AETXtW0XWNOvdJ1XR9Qu9L1bSdQjkt9S0vU7G4ktr/TdQhnjWaDULC7jmtL6KaNJFu4Zt8c
bExr+wn7AP/BU/wAK/BX4PeKP2F/24/g1cftaf8E6/iPrEviO8+FMGrJo3xN+AXxBmhvIo/
i/+zh4wupoz4c8VwzX93eah4eubzT9F1qW4ugt9pbalrTav/Tz+2J/wbT/ALSv/BSb4U6D+
2Xf/D/4d/sU/wDBSPxYl7B+058BLzxDpOv/AAD+N/jXS45Ld/jf4P8AE3w9vfFMPwm8R/Ek
ww6x4g8M3EWvaVJq9zezXjWmpmfWfEX85XxF/wCDaL/gtP4C8Q3uhx/sUeIfGFvZlki8QeA
PiP8ACTxP4f1NYYUke6sLhPHdtqSxzA5ig1HS9Ou2fMItRMrxqAf3I/8ABNz48+HPiz8KNB
8FfsJ/8F0vD3xe0DRNC0HTPCfwo/bM+Afw28e/tE/DfQLGxe303wfrD2fxD/Z4+IPif+y4T
aWF1reuL4uSBNOMdvrVwswmH6A6z8Mf+C3S3l1L4O/bO/YD1TS5fksh4x/Yj+Nui3sThsmS
RNI/aWukeIoD5fzMjswAnYbSf80rQf8Ag3N/4LZauyGz/YI+I9qQYSk+reN/g34dmtyJg6y
xvrPxHsJ1aNgSdiPIgwwThRX6J/C3/ghv/wAHP3hi08/wDrPxw+FESxpCtjbft56J4XlMew
RIi22ifFqSJVhiCowARfKQRxjGFAB/Yn8cP+CUn7dP7eOgL8PP+Ch3/BS1ZP2f7rVba78Y/
s9/sT/Aa2/Z20f4o6fbG1lh0fx78TPGnj34keNtW0V5baVJfDbRy6RKHju9i39vaT2uh/wV
o/ZY+APwG/4II/thfs3fC74eaF4H+Dnwj/ZjuD8PPCtgQ8dprHg3xDpPirw7rs93c/6dqHi
jUfGkNvqusa5eySap4m1jUbvUbq4vZ76QH+RLWP8Agml/wd0+A9c0TQbH4qfti6xa61c2ti
+veGf2+7XW/D2ifbbiGNrrW7if4zxXen2VoX+0X93Fp9wsVtDMyGRgsUn9HHxG+Evjnx9+z
L+z5/wQ+j/aS8b/ALaH7UHxO8V/CX4nf8FL/jb4o8cax8RIfgb+z14f+IGh/Fv4rJ4m8Z6h
c3q+Gv8AhPtY0HSPhB8Afh5c3Nv4l8R6Lca/4juorKx0++u6AP08/wCCJPx68f8Axr/YE+H
Phf40wzwftIfsuaxr37In7R+malILrU7T4o/Ac2fh6DUr26SGGO9fxd8P7jwN4zTUYUNvfL
4gM0bu3mGivH/+CT/iNPHv7a//AAWw+KngG9PiT9n3xt+2H8JdN+G/jDSJE1Pwh4r+IXw9/
Z88K+BfjnqHhLxBak6Vr1hYeJtG0TQb670q4vLeDVdJvLN7l5YGVCgD6L8Zf8Egv2TPE/xy
+Mf7RPhzxF+1J8Ffib+0Brei+JPjDffs7/tb/tA/ArRPHfiDQNIg0XTtZ1zw18NvHmgaJca
jHZwyO9z9jEjXd7qF0pSa+uGe7a/8EpvgvZXK3lr+0l/wUejnTftZ/wDgo9+2LcoN6FHzDd
fFueFyVY8vGxUncuGAIKKAN+1/4JlfCu2lWQ/tIf8ABQy5USNI8N1/wUE/atkjkDx+W8bsv
xNjmCOMsfLmRwxJV1HFeiWH7B3wrsyEufix+2RrVnstkk03Xf23/wBq7UbGdbRg0PnI/wAW
0mYhgC5E6+aQDLvIzRRQB06fsX/BtMn/AISH9o9i27LSfthftZSOdxYkF3+NJdgNxAVmYAc
AVl6j+wh+z1q8MsGqyftAX8c4/wBIE/7Y37YOJ+Qx8wR/HaNSNwyFVVRckKqjiiigDwXxV/
wRq/4JzeOpJZPG/wACvE3jITo0c8Hiv9ov9qDxFZzo8ZhkWax1j4z3llMJYiUlEkDeavEm6
pvA3/BGz/gmv8MfAniX4YfDn9mbT/Avw58aalY6v418D+Evif8AGzQPC/jTUdNjMFjc+MdF
0z4lW1h4rMFs8loIvEEOowvZzXFnJG9tcTRSFFAH6FeBvh/4H+GHg3w18O/hx4T0HwH4D8G
6TZ6D4T8HeD9Og8OeGvDmi2EKQWel6No2kraWGn2NvHGBHb20EcYdpJSpllldyiigD//Z
</binary><binary id="_1.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAJEAYoDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD7LooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKRW
VxlGDDpkHNAC0UUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAB
RRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFBIAJJwB60A
BIAyTgCvMNb+IOuapqNxpHw30uLVXtWK3ep3DBbWA+gbIDEd/61xfjn4jQ+IZb22TUpbDwn
ZkxyNbMFudXkBwY4+4jzwW9PwFO8IWl7rB1XRtWuEje68PGax0O1i2W0EUhymefnfhDnk88
mgC23wy1jxDq7R+NviPIdWMLXP2OzfiOLON2CQAuf9mueuPhhrVhpM2ufD7xtJrMFlIxZIJ
GjfzE+9s2kq5H6+9U9Q+MGnSeCbfRptBXUNbm04WV/fXIEZBGfl+UbmAOD1AzXX/C3x8s3h
fTfCfhbw3PcXljErXk88ixQR5kG9y3UkgkgdTjHagDS+Fvxd/4SSSLQPExSDV2H+jzhdiXQ
9Mdn4PTg47dK9ir5m8Vpf614X1bxBC8Ntrfg3WpYy1vGseLdpAUxt6lTzn/er37wlrf/AAk
fg7Stc2hWvLdZHUdm6MPzBoA26KKKACiiigAooooAKKKKACg9KKKACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAryP
42eNH0LSrLw7azTQzasSLiWAZkS3BwwT/abOB+Na/xG+JEvg2+03R9O02K81PUgTE1xMI4Y
hkKCx+p9unWvEPEfkeItQ/tDxf4qk1rXVHlQaf4fgEyIudyr5v3R3OOTQBl6xoJbU786rJb
WEdreW2l21v5uY7WN/mOehIVcbj/eYmt3xr408MeKdL06SxtZdI8V2cwsvOtZG8oWwyCVcY
3LjoDzya7/AMDeFfCOveE9JS38FG90/U1mkvNRvrhHngZTtC7hhskjoMACuS+JPhz4UeGNU
vrO3jvItXXTy0NnGxNukhGEZied3fGSDQBg+FdZj8J+Br422nwTa9qxSOzaWISORISFcZHC
qoJx3ZxnpWF4MsdHt7nVr3xRb6tc6FZoI5W03cEkl3gAOwwNv3j17CvV5tIt7L4eeGfEFzG
8lz4e0CW6Vc/IHlXbFx6gknP+zXNaZ4e+JFx8HtP0XRv7Li0bVVe5m3ziKaTL5CsWOMMAOn
bqaAOT8UxxaNqeut4OvLiHw3dC3heMsxEqSxbwG3cnkN15FfQXwMupLn4S2CPtxbzTQrh93
G8nn0PzdP8AGvENci8T2Ghmw1/whqR1CbUPt97c+TuikVI9kSIUyAq55r0/9nzxFYz+E7jw
0whgvbKZpNu/55w+SW2n0xjj0HSgD2yiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAozRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUU
AfMHxvjiufivHBrVxNZWTWEaWtwse9FbcckjqVGTnHPStf4a/Erwt4U8FX2halJbR3unPI9
rPHESuoZJKkEDO7nHPOMV7lr/hvRPE+nGw1zToryHnbvHzIfVW6qfpXyFe+Cb+P4qXHgDTr
sjdd+XC7EsApG4M2PRTzj0oA73QvEHi3QvCeoeDbPw9fW+o66WvNJks3BNuJeWViT8u0e2R
+tZvjzSLBfCGoXnirV4R4+ieD7RaRT+ZvQLsTjHUp8xwev1qGHw5o1t4Iur9tN1CDxZo9/L
ZyyWd06xMYxuaV3Odi7epGDnp1rY1f4XWF58Kz47ka80/URp32l7OSUyqzZyGLPluVxxnvQ
B2XjhGt/gNqOoNOmL7TLCGNRztA25Gfcsa53Rvh/wDDnX/hvpPimS+m06K2dGv57qdip2cS
RgE4UEjgjseKTx5em4/Ze8MyGQK0htUKjjdtVhj9M/hXA6boHjDTvDkF/Lo8Wpaa8Iu7G3u
76MxRM3WU25Yb++AR+dAHd/2h4h8IN/wnPgzRryDwQJFjl0+5neRriPnNwqNkxL0AOfQkYN
Z/jLxT4Y1efw78RvDDCxvLK/SG9tvKWOXJ+bc5B+YYVhnnOfwrn5NbuPGJWXxP4kv5tTiQW
9voGnWht3udxACBgdu3nk4JxWXfeBb2PW7Dwvp0sVx4h1FnNzp8EgkisUHKKz92A3EnsPrQ
B9mRyJLEksbBkcBlYdwelOrO0K0vLDw7p1jqM8c93b26RSyRjCuyqASM/StGgAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAKKKKACiiigAooooAKKKKAA4AJJwK+W9A8UaI37QOseM9R1SGy0u3MxVpuWl+Xy1CKM
kk9eO1ex/FnxqfCHg9o7NgdW1Im3tV7rkfM+PYHj3IrzLwj4Z1Pw/M+ieHvC1pqviiNEmvt
S1NcW+nl1ysScZZgCCSOpz2FADYfFXgDVdV8baZqfiOa10HxFLDcxTRxOhVwv7xSdvByAMY
Oa7ufxTpfi5IvCvhjULC90e40u4imaSXE5cR4jRUOGz3JxiqV78OfiJe2SSzeMdKkuEk81b
E6XH9lDfTBOffFZXhvRtbsPiDpcviH4VWovVlwda0yXZEhKkeYyA7f5deBQBzGpzQ6l+ylp
hnAWbTL4QKM87g7DH12tXJ63P4b/wCFaeGhHpS3Pia8geKS5difKhjkZVwucbiBgHsAfWpt
U/sqztvGmhT6lLc/ZNQddJs4xlXld8PMcdSqJj8a4zRVSfW7WO6kJiVXYE8gYRmAx6ZFAHq
3w6+Dlp4x8JQeI59dvLC4edlQRIDhUOMgk5yfXt6V7Z4I+Gvh/wADLJNYCW71CZdst5cEF2
HoOyj1x171T+DNuIPg/oWI9hkSSRuc5JkbmvQaACiiigAooooAKKKr2t7aXomNpcRziCVoZ
NjZ2OvVT7igCxRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUd6ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigDyH4y/Di+8W20evaXd5u9PgZTaSnCSJyx
Kns314PHSvN/CHxJ+JknhQ6BoWlvqrx7YIL9YTLJbjqAf4ThQcbunvivf/iDetp3w28Q3aM
VZLGUAjsWXaP518x/DnxfF4d0TxLpH9qXenXWoQxNZS2kXmyCdScAL7ggH2oA3NbsfEcNtF
N4q8ReKLOSZ/wB9/aBaC1U44KvHvHXHGB0qyfiBqngpFGkePLXxlozARta3G+O5jGMHaxGQ
B2OT9Kr+JfiV4l1z4az6V4h0m6S8+1Ru0wsCttPAuMq5PKncM5GPTivP7s6Td63pOo/YYbb
S7hlEtjZXDzPCgfDKdx3AsMkD3FAHUavdrbeOP+Ej/wCEZlsk17Tm/su2ZwfLkdBEHJx9W/
4EDXF2sb6TqmpQmZDJawTxbhyCcbOPzrs/ih4uspvHGnQeFXRNP8PQJBZlBwHHJ68nGAPwN
cZeJbfbNRaG/N6PJDmfG3e7FS456jJYe+M0AfZngC0ax+G/h62ddrLYxEjOeqg/1rpqoaKu
zw/pq424tohgdvkFZOveO/CvhuRrfU9XhF4BlbSI75nPZQo5yeMZxQB0tFc9olx4l1O7/tL
U7VNI08piLT2xJOxOPnlYcKf9lc9eT2qx4h8Sab4bsY575meadxDbWsQ3S3Eh6Ki9/r0Heg
DZqCO0t4rua7jTE04USNuPIXOOOg6mqGn6JFZavfas13eXFxekZWeYskCj+BF6KM5Pr70/T
7bWItR1CfUtSiuLaWQfZLeOEJ5CD1bqzHv244oA06ZFDDDv8mJI97F22KBuY9SfU+9PooAK
KKQuocIWAZugzyaAFqulxI+oTWxtZEjiVWEzY2uTnhe/GOfrViigAooqFru1W8Sza5iW5dS
6wlwHZR1IXqR70ATUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFF
FFABRRRQAUUVT1L+0/sLjSBbfbDgI1yW8tfUkLyfpxn1FAFyiuRtbLxTpdw+s+IvF6XVhbR
O8tpbacqKRjOc5Zzj0HWq8HxBj1jC+FPD2p61k485ovssC/WSTH6A0AdtRXLQ2nje/ffqGq
2GkQnnybCEzSgehkk+X8krpYIzDbpEZXlKDG+Qgs3ucYoA+cfi/40tNR8bjw7Lq93LoFkgF
3aWO1DNOD9wuew4yTwOeCa7Twv4a8c2cukyWGleF9E0ZdriBY2uLiGMnLDzT95mHOc4rzH4
0eA7bwnrsGuadLGLPVJmxahSDE4AJ7ncDyc+pqXQ9M+JXxZtbvVpvE39n6ZA/ljzJGjh3AD
hUTjgHqaAPo7W7HWr6fT10vUre0tUm3Xsc1uJTcRf3Bnhc881598Sfht4O1Gxiks3sPD2vX
EwSzmUiEXEp/5ZkDrn1AyK47/hM/GXw/sG01fFWjeL9kXkW9ralppoW7O5AyQORgnJ4qna/
FG88f6XH4W1VbLSPEUkqiw1YxHYkm4fL3aJyOAw7+lAHIWOiaTo1l4m8GeKrSXTvE7J5lpd
bwyPsXesWewcjOe/AyOh5rRrA3Og31zhQpvLO2ye29mP8A7LzW54/fxnqvjC00LxJZRy67a
RJZxtbLl7rJyjZH3ic8dPpVy0sC3w9v7i9tkhlfxPa20tsvyqu1GDLx/vHpQB9AeJfE2pal
Y3Hhr4dq93qwxBJfxr/o1lgfMGkPG/AwAMkE1l+CvhJHpVzBq/imW3vtRiYSpFEpMayd5HZ
vmkf3PA7CvTba1sNJ05be0ghsrO3XhEUIkajr7CvNtU+MFv8A2mdM8N6LcaxNcq0dhKhAW6
mBwSo6+UvOX6HGB60AdX4s8YW3htLezt7d9S1u+Oyy06E/PKf7x/uoO7Gq/hvw41rqI1rxP
eQah4puYyS3G22j/wCecK9lGcFupPU1wUUl14PuZi0Z8T/FHWYyzJF86WaHoCTwka/hnHpz
XeeCvBv/AAj9u2qavcvqXiS8TN7fStuPPPlp/dQeg9KANPQ/DraVe3WpXurXeqahd4Eks7Y
RFByEjjHyqP1962JLqKK6gtmD+ZPu2bUJHAyckDA/HrVZL+4fXpNO/sy4W3jhEv21iojZic
bAM5JxknjFX6ACikZlVSzMFUDJJOABXL6T4th8S6zd2Oi2U82m2paKbVdwWIyDjZF13kZ5P
AGO9AG1fX89pd2VvBplzefaZNjSRbQkCjqzkkcegGSalOn2R1Qao1shvVi8kTEfMEznaPQZ
pmlabFpOmRWEVxc3Cx5Pm3Uplkckkklj15NXaACiis6y1zS9R1K80+xvFuLiyIW4CAkRtz8
pbpu46ZyKANGsyLQtNi8QXGvG3WTUZ0WLz3ALRoBjYp7DOSfUmtOigAooooAKKKKACiiigA
79KKKKAEbdtO3Ge2aWiigAooooAKOlFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRSMyopZ2CqOSScAUALSA
nJBGAOh9axbrxR4fsRNJPrlo21C4hSVWf5QScAHJNcA/jTW/FGlPrGn+INK8HaA+7ybm8Ky
3cwBI3bCQqDI6cmgD1qmvIkUbSSOqIoyWY4A/GvOvBF/4rv9fkMmsS6z4bS2wL65sVtWlmz
/AMsgOWXAOWIx6V2M2iaMHe7voVuCOWe7cyKv4McD8BQBQvPHHh+3l8i0mm1a4JwIdMha5O
fQlRtX8SKzG8SeN7+6WLRfArW1v0Nxq12sOP8AgCbmrYHiTR4k+z6Nby6lsO3y9Oh3ov8Aw
LhB+dQvN4y1FytraWWhQZx5ty32mYj1CIQo/Fj9KAKs1h4nltWuvEPi630i2UZlTToVjVR7
zS5P4gCn+Dta8M6k17a+HNTutUFuVM11M8sqsTnAEj8HoeF4rmNd/wCFfaBeibxtr83iDVA
d0drdP55Bz0S3jAUfiv41LHq/j7xOosvC3h4eD9KHBv8AUoh52O3lwjgcdzQB59+0bqMk+v
6DosIDtFC8+0Hks7BQP/Hf1r17QfA+m6b8ONP8M3lhDfiCHdJFcfckmPzMT7bj+VeAWegpe
ftHWuitqNzrH2W8Vri6vG3PM0S73J9BuGAO1fWDbth2Y3Y4z0zQB4td2HxT0vTZmOreEPBu
mIpUNBHgIvoCV61896rHrFx4oSVrp9RvbucGC+QMv2tt2FdNwBxnocCvXvjBp/i7Uholp4h
1PRWu7m7MdlYWSOChbALNIx6D5eo78Vx3gG18R+K/ihbXllDbXd7pqb3nuy5iTaNqyN3Jyc
hRjoOgFAHr/gf4WW3hJ/8AhKvFV7/aniFUeVFeTckTBSTgnl2Az83bsO9eXalcmD4D6ZdSb
UbWvEEt7JxyAufu/lXqvjldI8FeFdQ1nXtWm1nxPe20lrayzMFZC6lT5MY4jQA5JHPqTmvH
vGvm2vwk+HVk7K0q29zdLsHRSwKj6jPJoA9A8S+Idd8a3dlottauBd7WtdCJIaSLtc3rL9y
PuI+p71rWNuPCWtz6Z4diPizx7cxqLm7lUJb6fF2BxxGg7IOTxUXh6cS2P/CN/DWPzNTuI4
31rxJOfMELsoLAOf8AWSckBRwtRa54w034ZiTwf4Oht59UjAn1HUNQkz87Y+ZucyyHIO0dM
0Aeg+FPDNp4N07UNW1jU0utVvWNxqOpT4QE/wB0Z+6g7Cqo1HUvH32i10kT6b4YdGjbVATH
Pdn/AKYD+FPVyOe3rWN4S8P+IPGdtbeIfiPM08KtvstJ8ryocfwzSR92OeA3QYr1RVVFCqA
qgYAAwAKAEjjWKJI0ztQBRk5OBXOeKfG2h+Eo4U1CSSe9uTttrG2TzJ5z0+VR2z3PFYfiLx
/K+qHwv4Gto9a8QOPncHNvZDoWkYcZH93/APVVvwh4EXRL6bxBr18dZ8S3YxNeyDiIf3Ix/
Cv+eKAM6DQfEXjtxeeNVk0nRchodCglIaUetw4wT/uDj1rv7Kxs9NsorKwtYrW2hXbHFEoV
VHsBViigAorN1vXtK8O6VLqesXkdrbxjqx5Y/wB1R1Yn0FcppcnjLxVrtjrczP4e8OQnzYr
E/wDH1eehl7Ip67Rz60AdTqMOuzalYDTLu1trFH33ZkjLyyKOiJ2Ge5PPpWjHFFEGEUSRhm
LNtUDJPUn3p9FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUU
UAFcYvw20Ce4kuNZuNR1yR5GkxqF47ouT0CAhcD6V2dVL/UrHTLfz7+5SCPsW7+wHU/hQBF
ZaHoumwtDp+k2dpGw2ssMCoGHTBwOayIvBnhbSpPtOk+EdM+0ltwYQou0+uSDj8KfceLVA/
4l3h/WdSyPlaK1MaMf96Qr+fSqhvviBqK7bXQ9N0RT/y0vrk3Dgf7kYAz/wACoA1/suvXJB
uNShsVBPyWcQdiPd3B/RRWJqs3gTQ903iXWLaaaNs41G585wfaMk4/BabJ4FuNV+fxN4q1X
UWJB8m2l+xwL9Fj5P4sa1dL8E+E9GdpNO8P2UMrHLSmMO5PqWbJ/WgDnm8eapqzfZfBHhC8
v1A4vb5TZ2qj1BYbm/AUHwr451/nxP4wOm25bJstCTysj0MrfN+VdtqOp6dpFm15ql9BZW6
9ZJ5Ai/ma4Sf4oxapdNp/gTQ7rxLdglTOg8q1iPYtK3BH0oA6Pw/4J8L+FlL6RpMMM7cvcy
fvJn9y7ZNZHif4q+EfDcckYvhql8ik/ZLAiVh7sRwo9STWc3gzxj4sAfxz4l+x2LYLaToxM
aH2eU/Mw9RXnfjbU9Hto5vht8K/D9rdPexkXtxZgyPwwJQP36fMSSADigBvwFtLjWfiBr/i
q8UO6Rtlj2klfccfgp/OvpE9DXzdpHw1vdA0uW3k+LtpoLTlXmt7aZVBb0Y7wSR04q7dfD3
4mr5f9gfFQahDkFA17IjYPQ8FgeMd6APN/iLd+EZPE0cXhIXTCIyPc311JJ5k024kEMxzgY
44HNdh8KPER8P+ENXuNJ083er3cxe4vbtvKs7ONRw0sp75LHauScivPfGGleMLC/ubzxrp1
0b28YRrezjhth52kccgD8Oe9egaJpdndaLoenQ3g8Y6y0KyWej242adp+f+WtzjG5h1O7kk
YxQByfjPXDqUNxcG6kubm8UM+o3cZWW9XdwkEf8AyygBHGeWx+Fdf4/0yJbzw94eSAJFpHh
ae5dAMfOYznHvuGam8Z+FNK07+yILjWYdb8WajrNtFqFzvH7gYOI1jH3E6YHoB9K6rWYU1L
4/65ZMrMV8MyQqAuRlh39PvUAS+FNZu9W8K6b4W+GtnFYww28Y1LWWi2xQSFB5gjH/AC0lz
nk8Cu50H4d+FdBkju4tNW81MZZ9QvP3s8jHqxY9/piqfwkmtpvhLoDW0aR7YPLkVRj51JVi
fckVd8ReOLDRrxdI0+2l1vXZRmPTrPBce8jdI19zQBv6rq2naJpsupareR2lrEMtJIcD6D1
PsK80ebxR8UbwLYy3Xh3wXj5pwPLutQ9l7qnv/PtoWfgnWPE+tWviH4hzQSrbZa10SD5reA
nvIT/rH/Sur1vxZ4d8NGKDU79Ip5B+5tYlMksmP7sagk/lQBNoHhrQ/DGn/YdD06KzhJy20
ZZz6sx5J+tLL4j0aPX4dAF6s2pygt9niBdo1AzufH3B9cZqvpWs6X428Ky3ekXlzHa3Ikg8
1AYpYmGVOMjgj1rJZvBXwq8MhpXSyibgu3z3F4/ufvOx/IZ7UAb+iabf6bbTrqWsz6tPNO0
vmSoqCNT0RVHQAfrk1y2u/ESP+1W8N+DbQa/r5O1lQ/6Pa+rSuOAB6DntxWMkfjj4luHuDP
4S8KOciJTi9vU9z/yzU/5zXYRaIvhTSrTT/BWgWSK86JNvfYEj53SMern29TQBm6H4AVdSi
8QeML9vEGvISySSZFvan0ij6DHqea7miigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoxzmobq7tbG2a5vLmK2hTlpJXCKPqTXKyeP9NuN0fhz
T7/xFMBx9hhPlZ95Xwn5E0AdhUNzdW1nbtcXlxFbwpy0krhFX6k8VxrRfEvWVJN3pXheBxw
kaG8uFHux2oD+Bp1t8NdEe5W88Q3d94luhghtTm3xqR3WIYQfkaAI7r4peH/Oa30K11HxJM
rbSNLtWlQH3fhfyJqtI/wAT/EwxbRWfg2xY4LTEXV2V9QB8in8TXeJHaWFptjSG1t4x0UBE
UfyFcRq/xV0C1um07QILrxNqnRbbTEMi59GkHyj9aAJLD4W+Gor1dR1o3XiPUAB/pGqzGbB
9k+6Pyq1rnjfwr4REWlownv2OyDStNjEkzH0CL938cVztzZ+PPEOnSX3i7xBB4J0fBL2ti6
+dt/252OF/4DXK2HiHw14eju7H4XaJBe3EfF54j1OTZbxE/wATSty568LjPbNAEnjDXPGOo
z6cnjNH8I+Er1n8+O1mBuDGoziV+27IXavJz04rkvg/4d0DxDrviDWtWt4rbRLJQEha5aNU
3EkB8EbgFHOTjNJ9m1nx1qUiaTFN4y1bmOXWr5PK0+xBzxBGcDOP4iM+i1zfhz4dNr3xOvv
Bltq5NrZFvtN5DGcMqEAgDP8AeOBnPTNAHt48R/AS1eS3U+H13AqxFluB7fe2Vw3iVfgtps
djq3hq3tb6ee58rYLqVbe34Pzyxj59o9FAzjrXV3nwD0+znN94V1uWyuUXCRX0KXMLH/aDD
ofxrlbrwb4f1vWv+EX8VaTF4P8AFr5Nrd6euLLUB6gHgHPbg/yoA7rw74Zj1D4Va3pGual9
v0K5L3FnfwS+aBFjdmNSGKBSDhSWPXpXmnwd0zxXqcut6Z4b1j+zvD8sqi6vxGPOOM7fKz9
12Xqe31rOt/Evja18L6j8JbC1lv7+O6a2ElqN/lQA4ZFK9i3c9ASK9X8Hf2T8HvACWXia7i
GtXcrTtZWh86aVjwqIo5PAAz0znmgDM8Y+GdF8PeMfhzoekWawQzaqbiZ+XkmddnzOx5Y9e
tbGiSxt+094mVZVJ/smFSPceXx+v61zcWr+IvF3x18JPrWhHRre3invLS2lOZfK2kb3HZiQ
OMCq3hzUjH+1lrKP8oufOtgB/sxqR/6BQBa8E23ju6TVPA2j3kGl6Tpmp3EV1q8RDT4Lbtk
anoTn72OPw59i8O+F9F8L2BtNItBHvO6WZyXlmbuzueSa4XRryw8MfGnxna3c6WVle2cOqb
5XCpkfLI2T7mt628V6r4oulTwdYAaYrjzdYvkZYnXPIhThpDj+I4X60Adel3aS3c1pFcxPc
QgNJErgsgOcEjqM4P5V5fcfDHX7n4iax4kHiO3t4tR+RZ44C13bxbdpSJidqEjjdyceld9q
F34b8LQ3mt6jLZ6WtwQ1xcvhDKQMDPdjjoOTXBXV34j+KUi2ekC98PeEeTNqDjy7i+H92NT
yqH+8ev6UAWbvxPp/hy1t/A3w20yPV9XiXYIom3Q2gzzJO475ySM5JqfTvBdhpVyPGPxC1q
PVtXhBb7RdMEtbMekaHgY9TzVO113w94YWTwr8MfDv9takv+t+ykeTE3TdPOeM+2SfpU1r4
Psf7RttS+I+rL4g1ydswWTZNvB7RQj7wHdiKAOstLvVNY1bT9V0u+tD4ZktjJ/q2M1w7fdI
yBtUDB9TmugpFVURVRQqgYAAwAKWgAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKKpah/apECaX9lUs+JZLjcdi46qo+8c44JFGn219bJIL7U2vnY5BMSxhPYB
f65oAu0UEgDJOAKZFLFNEssMiyRt0ZDkH8aAH1R1GzvL1EittUl09MnzGhRS7D0BYEL+Rq3
NNDbwtNPKkUSDLO7BQo9ya5afx9opna20aK81+5XgppkJlUfWThB/31QBZg8E+HY5/tF1ZN
qU+c+ZqErXJz6gOSAfoBXQgJHGAoVEUcAcACuIaX4l60QkFrpvha2YEmWZ/tlwB2wowgP4m
q/wDwrS0u4xL4t8T6xr+zLMk9yYIAP9xMD9aANPV/iV4K0WY291r0E1z2t7XM8hPphM81jD
xZ488SfL4U8JDS7RgcX+uMY8+hWJfmP41Aniz4X+FZP7N8OWVve38LFFtdHtPOl3f7wGPxL
VS1LUfiBq9lJqGtarZ/DrQhzlmWW7Ye5PCn2HNAFfVvC2hWhTUPi549bUpj862bTfZ7cY/u
xLy3p71Sk+IkOn6EY/h/4ZtNE0UEj+1tUAtrfP8AeSMfNKfpk+1c7p9rb6pfyR/Djwmddmy
RN4m8RZlQH1QPxweehPtXaWPwst7RI9d8TibxzrUkiKEeQJbwqSBlVJxtUc/QcCgDzTZ4l8
eX32uwsdR8ZyqcLdakv2fToGz1jiBAb8T9RXf6P8Fr3Ufs03j/AF030EHzRaTZDyraH/Z4x
x24A+tehatPp/hi7g1rUPEkej6HbW5g/s8pGkLMTww43ZHTatcnca/4y8eeZF4Zhfwx4a/5
aa3ertmmTuYUP3QR/Ef0oA2PEPjHwt8OdJXSNOtElvIoi9vpNinzBQMlmx9xe5Y/rXz18Lt
RsrDxPd+Jb3Sdd1K8jkMlvBpUJaNmbcW8w+nIwPxrs/F2ueGPD/w/1nSfAuk3Gpx3Q+zajr
8jFlLNxjzTzIx9F+UVh+DviBrI8N6J4E8F6fcxXY8x7ySBUM0rFiTsL/Ki4IyzAkYoA9H1H
x/4x8R6XJp+jfDzVbdrsNFue5a2mjGOXDbMKO2d2a4O81yDSfCNx4T+LHh7WZb7zHutOuZL
jzWTIwNsmQQARzyc56V7R4d1TUNW+Hd0i3f9l6paia0NxcTfavLkTI3s5Ch8HqQMcEdq+YN
avIL7wo8+qRz3+uXGotFDrUlxI6XMK/fZEbgAHaOB3oA7P4MaJ44vtP1GbQZ4dIsr6RY7jW
JY/MlAXOUhU9Tlsljx+Ne8+HPAPh7w3cvfwwyX+qynMuo3z+dcOe/zH7v0GK1dF0/T/DvhW
ysLfZBZWVso3N8oAAyWP6kmuWHizWPFsn2bwVp7JpxcLLrV6rRx7f4vJThpDjo3C896AMTT
5X1L9p7VmKh49K0dIQ390uVb/wBmNcGsKReIV+Jirjf4wa1IUniAjy+fxrrPhkzWWl/EHxY
9xLdf6XNHFcTtukdIEOCW7nkflWNew6bp37L2nR318lrqdyBqNorNiSW48zzBgdTwetAHTf
EbRNNufiz4Gv8AV7aO5sbp5LGSN8hWcfPHu9Ru7Hit/W/iJY2mo/8ACN+ErI+IdeA2i1tSB
Fb47yv0UD0/lXL/ABREPiz4I6Z4oWPd9nNvfPsbBVGwsgBH+8fyptlr1npvhxYfAlja+FvD
agCXxDqqbfNPrFG3zTN15bj60AXJ9O0zStUtvEPxN1Bdc8Rz/wDHjpFtGZUg/wBmGHqx9Xb
8+9W9XGs67pjXfjTUV8G+Gcgf2fFMPtVyOyySD7uf7iZPbNc9b6xb6Ehn0WKVb29+/rurQm
e/1A/9O9sPnK+m7Yg461cGjzQka5401WXRo5TtjM8wm1K4z/CpUbYc5+5CC3q1AF8eI47RI
PDPgrSP7ChcfJm1zdOP70dv1A/6aTFV+td9ovh7TtFEk0KyT3s4Hn3ly/mTzH/ab0/2RgDs
K5bRdP1OWA2/hnRV8JaU5DSXd1GHvbj1whJ2/wC9ISf9mvQFGFAyTgdT3oAWiiigAooooAK
KKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACszUbjWYb2xXTdNgu7aSTbdPJceW0K/3lGD
u+mR0rTooAKKKyILvX5PEM9tNpEEOkoP3d39p3SSHH/PMLxz6mgDXrnfE3jLQvC2mXN1f31
ubiJC6WnnKsspH8KgnrVjxDpOoa1Bb2dprE2l2xkzdNbjEsqY+4r/wZPUjnHSobbwT4TtNN
m0+LQLMwTjEvmRh2l/3mbLMfcmgDx+41rXviPJNDJLdvbTYNvoelyCPy17Pd3GCEB/ujJPo
K7zwR4C17wrokmmN4oKQyyeb5cEO7ycjlUaQkAe+3nrXXhNA8J6E7IlppGmW43NtURov5dS
fzNTaRq9hrmnJqGmyPLbOSFd4mj3Y9AwBx70AZzeENGuHWTVUn1d0OR9vlMqj/AIB9z/x2r
Opa1oPhq0jF9dQWSEYigQfM/siLy34CrGr6YmsaXLp8l3dWkcuA0lpL5cmO43dQD3xXBvrn
w1+HcjW9tMLvVyNpjhLXd5Kf7pYkkfQkCgDZPi/WtQBTQPBWpTEj5Z9R22cXsfmJcj/gOaw
9d0JJLFtS+KXjJI9NBz/Z1o5trXrnaed8v+eKR9V+KHiw+XpGjw+ENOfk3uoES3BQ/wB2Mc
Kfr+dc/B4Y0F9ac21refEfxDCwE15fTgWds3oScqCMfdAY/SgCax8aX+pr/ZPwg8ERw2Y+T
+1LmDyLdcdwMDcfqcn0rPj8Jw6h4llXX7m48f8AiiE/PAzGDT7A+jnp6fKAScfdr0zSfDOs
/bINS8Q6/NJLC2+PT9O/0ezh64XaPmkxnqx/Cq/if4gadoN6NF0mzl1zxBN9zT7MZKn1kbo
g+vNAFyPQkuvB50/xlHp6W6P5jQWRaC3hQchM5BIHfOAc9Kw08ZXGqMuhfDLR4b2C2AhbUp
cx2NsBxhccyEei8e9czq+nz3NzbTfE7V5NXv5jvs/CmkA7C2M4YDlx6sxCj1NdS9vJb6G13
44vLPw1ocS7I9Ksp/LjC+kkgALH/ZTA+tAHOx22iW/iJ7i9W8+JHi1Dg+XGv2ayPXaM/uoh
n1JatPWdKa50uTWfivr8VjpSHeujWkpS3AHIWRh807ewwPQVnR+LfEGv28WjfCLw2lhpSHa
dXvIPKgUDr5aEfMffBz6VvaV8KtON/HrHjHUbnxXq6YZZL0/uYj6JEOAPrmgDxb4n+PP+Es
07SvDHh3QZtP0LzQbVpIfLNyw+VdijgKN1e0at8I/Deu6VZG7jez1q3t0jOo2R8p2cKBuYD
huR35964XVlj8Q/tUabp7OPsmixIVQ4VVKpvwB/vMv5V7/2oA+QIdH8HaX8Otdm8Q3VwfFF
leS2UNrFdMjOwwFYof4epJ9B61kaIZpvHPhrToWn8WQ6aqPFaWygLu/1jRKTxtDnlj713Hx
o/wCEO1zTNP8AFGiiSPWrueSGaBVAZkiJV2lUZ2lSAM9wa1vgDBZ6dpPiPxnrEsNpAGW3Fz
KAiKoG58Hp1KjA9KAPQV8B6n4s/wBN+IupSzKzbo9GsZmjtYF7BiMGRvUk49K1PF3jXwx4D
0BrWe7jhuY7bZaWEBzKQBhQF7Accnjis+58TeJPFKY8JW40fRsbpNf1GPaCncwxNgtx/E2B
XjvjDxBoWm+HtYsfB+mXWuS3p+zaj4pvAZN7nqiPjHPTjA54B60AdRpjNov7JV7dSMTLqEU
rcnkmWXZ/I5qTw3Y2tlZG18K2TeNfEP2cWsusXXy2Vgm3HlKx4wo6qmSe57VP8RbEWHhj4f
eFore5vPMmihbSYn8uG8CIpKu55HzY79ye1LCwuIl0nXhcX91DlY/Cnhj5bW2XPCzyJgHPU
7mA68UAafw9tv7a+CGreD7xopp9PN3pbiNtykjJUg9x8wwfauE8GrqWq+GrXV3kS1NjH9nn
8Ra7IskNgF48q0hPy7gAPmPeu7+GiXWgfETxP4cv9MttJa9ih1S3sreQOkKcoUBAAOMDOBX
JeGovCeg+I/EVv4zmmvJ9M1eQaZpOwyqxky4eOFfvMRjkjAoA7Xw3a3FyJZvA9kyi5/4+fF
OtKzzXXqYkOCw9M7U9Aa7PRfB2l6TeHUp3n1XV2Hz6hfN5kvPZeyD2UCm6HqPijVLxbm80K
HRdJ2HZFcSb7pz2yq/LGPbJP0rpaACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooo
AKKKKACiiigAooooAKKKKAMPX7nxNGLaDwzp9lPLIxMs97KVihUY4wvzMTnjHTBzWxB5/wB
mi+1GMz7R5hjBC7sc4zzjNYGu+N/DXh6UW1/qAe9b7tnbKZp2PoEXJH44rE/4SPx7rjL/AM
I94Rj0u2cZF1rcuw/hEmW/OgDtryOye33X6QtDERJmcAqhHIbngY9a4m9+JmnT3T6Z4OsJ/
FGpDjbaDEEfbLyn5QB7ZrG1nw5pSmO/+KvjcXyqQy6er/Z7bPtGp3P/ADrW07WdVuLaOx8A
+DY7HS14S91FfssJHqkQG9vqQM0AVT4c8b+JY5ZvG/iFND0wDLafpEmzco6+ZMecewpNHn8
J6Oz2Hw38LR6tdr8r3UA2wof9u5bOfou41sxeCJdSnW68Za1NrzqQy2YXybND/wBcgfn+rE
/Sujv9R0fw9pbXWoXVvp1lCPvOQigegH9BQBz3/CJajrRMnjHW5L2J/wDmG2RMFqvsSDvk/
wCBHHtVvVNd8KeA9Jgt52gsIcbbeyto8ySH0SNeSfeuYHi/xX42Y2/gTTDpunZw+t6lGQCP
+mMfVjjueK2tD8F6B4SM+valetqGqEFrjV9ScFwO+CeEX2FAHIazrnjLxBpk+qait54M8KR
4DeVEX1K6ycBVUA7ASateGdLl0lI7/SdKt/Bvh8Os11e6k4e+vlBzh9x/dqe+Tn0Aqrp3jK
Ialf2Pw503U/FuoXUwNxqd9Mfs0fYDccfKueigfjW3b/De51y6g1P4h6zJrk6fOunxfu7OF
vZRy/bk0AYlv4kt7nV7sfCbwfHqV1cuRda5cApAGJ5/eN8z464Bx6Vs2HwvOo6pFrnxB1d/
EuoIP3duy7LSA/7Mfft1/KvQf9B0yxJ/cWVpCuT0jjjH6ACvFfG/jbxRr+vWNr8PBqk2k2x
3XF/ptsXE0n91SwClQB64JPfFAHuEcccUSxRIqRoAqqowFA6ADtWTd6hqE8ph0WKLdb3KJd
SXiSIgjxlzGcfO2MdDjJ5NcT8OfDvjhbhtc8d6zeSyqWFnYvMMRhhy0gT5ScYAXkDmus8b6
yvh/wAB6zqxxvhtmEYJxlyNq/qRQB4X4R8J6R8R9f8AGni/X7mWytVumW0uUm8ryGySH3dP
lUJ145rpfCfxhtdJ1M+GPFurW+oW8BENvr9tkxTYH/LQn+LGMsMjPX1qp8JPhvZaz4ItNT8
R3dxfWEs0k8OllituGB2l3HG8nb34rV+IumSXtldaItgIdGs1EskrQR2Vlag4wfNKs7sBjI
jA9PagDgfiNoWp6HZ+IvFvy2bazqT2IWERmK6s3UOrrySpJXkjrk11WleGvD3gzwzo8Piu7
uvEmrlBLYeHofmWOV8MdsY6nJ5d+BzivGdE02/8V+IrLwnbXiztLclUvGd3AjVTztY/dCgk
cA819DeHv7B0G6l0v4fac3ibXyfLvdXuHJijPfzZ8H/v2mf60AOv/D+s+JLZtV+KGrwaJ4d
iAddFtZ9iY7edLxuP+yOPSsLxdd2GtL4O8GaDoD6d4evdVjMc7p5KzrH8zbI/vbcHO5gMn8
66CRrRtWkubyT/AITfxBa8sMrFp2lkDJJJyiEep3Scdq5zQdUl8c/HfTbibVor+HRbOW4X7
PAY4FdsJiIt8zryDvPXHAxQBL8Vp9Hvfit4f03XtYudO06ysZbpja582V2baI025O5gpHHO
K3YLzULDw6sWkWFp8PfDacC5v1DXcwPdIgeGPqxZie1YNj/beofHDxbfeHNHiu7iJks01HU
JN0FjtUbyB1LE4ARccZyea9Q0jwjbWd4NV1i7l1zWf+fy6AxF7RIPljH059SaAPNta0qw8H
ap4U8f6ZHeov202epz6izGe4jm+USPu6YIyOBjI4FbqWsOkftHPLJbwsuvaXvhlKgsksRAY
A9srjNdb490pNa+Hevac6bjJZyMgx0dRuUj8QK871u/STwf8NPHrztiwuLdbqZByI5UCSZ9
twAP1oA9oooBBGQcg0UAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUVDdXMN
lZzXlwxWGBDI5CliFAyeByaAJqKwdP8V6Xq/heXxDpAuL+2QN+7hhbzWZeqhDg5qzoWq3Os
aQt7daPeaTNuKm2uwA4x34J4NAGrWJrXi3w34eITWNZtrSVhlYWfdI30QZJ/KsOTSPGniO4
dtW1g+HNO3EJZ6YwaeRc9XmI+Ukdk/OtfRfBfhrQG87T9LjN0SS13PmWdz6mRst+tAGAPF/
izXgT4Q8JslocbdQ1lzbo3usY+cj34pf+EG1vWh53i7xhfTMTn7JpTfZLdR/d4+ZvqTW1qb
+Mrq+ez0eGw060HBv7ljM5HqkQwM/7x/CpdJ8MjT7/wDtK81nUtUvipUyXM5EYz12xLhF/K
gCp4VsvBVhc3+n+F4LUXNnJsu2jBaQOezO3JPHqaXxDoPiPXNTiitvEz6Po6p+9SzjxcSt/
wBdDnauMdBmuoVETO1QuTk4GMn1qhq2t6RoVmbzWNSt7GAfxzOFz7D1P0oAytG8CeF9Dl+0
WulpNeHG68uiZ5mPrvfJH4Yrcv8AULHS7J73UryG0toxlpZnCKPxNcT/AMJh4m8RceCPDn+
iHIGp6sTBE3uiD53HvxVRfAEE94fEPxJ19NbeJflglAhsrf6KTz9TQBJcfEW516Z9O+HWkv
rVxyG1CcGKzg9yxGWPsKdZfD3ToZB4i8f6ufEGowjzGlvGCWtt3+SP7oA9TSv8QdMaX+wPh
7pP9vXkYCgWqiOztxnGXk6AD0GabD8PdQ8Qzrf/ABF1g6qytuj0u1Jjs4vqOrn3NACzfEZ9
VkfTvh5ocuvzodhu2Hk2UP1kP3votR23w3u9duF1D4ja1Jrk2dyafATFZw+20YL/AFNegol
np9mFRYbW1hXoMIiKP0Arkrjxy2o3Elj4K0t9fuEO17rd5dnCf9qU/e+ig0AdZaWdlptmlr
Y20NpbRj5Y4kCKo+grmr/xpBNdNpfhSAa9qmdpELf6PAfWWUAquP7oyx6Yqong3VtcxL431
+S8jY5Ol2GYLQezfxyfiQPauwsrGz06zjs7C1itbaIbUiiQKqj6CgDkh4KudavIb7xvqKav
5JLR6dDH5dnGT3KnJkI9WP4V2ccccMaxRIscajCqowAPQCuf8Q+NPD3hho4NSvS15L/qbK3
Qyzy/7qDn88CuP1i78Ua/p0t54ivR4C8Lp/rMyj7bcL6FukeR2GWoA1/FXxEh0q9Gg+GrJv
EPiNzgWVucrB/tSsOFHt1+leJfE6Hxjc2ttb+LdRS71+6vRFY6Rp8gaOKLby5Qc7mYgAnng
13ltqFzDoM//CEafD4M8KQLvufEGoRZmuB/ejQ8sSf4m9RivHLzxD4btfG+k6z4bXUZjp0w
uLm/vXDXF/IGBJwThR2A7A0Ae8T+PNG8B6LpHgu1uLa51q2tY4pftU4hgtSFGWmk5xz/AAj
Jrm/EkHizxLqOmLceM9I1DQJF338dpqKWduFzynBLsMc5P0wK5XTfG/h/wtrF1qN94B0u5g
1OQytJHqK3k8eTnad+ceuOPrXQ614g+BOu6Bq08OlWtvqP2d3iBtGgd5QuVVSuBnOMjNAHH
2lr4QufjFqsEtvLpej2Sm3gsNLcySXzLhfLUpknfyTg9Op716xds9tYW1jr8Y8P6XLhbLwv
onzXd4PSRkwceoXA9Wryf4WvfaXo+o6zB9k0aKR1hfXrxQ5gXHMVtH/y0lYn3HSvW/DvhrU
7/wAybS7e90C2uh/pWs6g3marfD0XORCp6+o7KOtAGbcxy30sOhz6GlwIsNb+E9McLBbj+G
S+mHHvs6ezda1vh3BcX/jjxZ4pv4bW3a3EWkKlrnylMKgybSf4c4H4V6Ho+iaV4f01bHS7V
LaBTuY5yzt3Z2PLMe5PNeTaTdjSPgj418SJI8cWp3d7cWpPB2u3loR9SKAOj+DcMsng291q
dSJdX1O5vCT3BfaMe3y12us6jeWOj3F1pOmtq95GwRLWKRVJYkDljwAM5PtXm/g5PFGveCt
G0fSo5fDWg29pHHLfOuLq6IX5vJX+BSc/O3PoKWHxIui6Rf2Xw30O2n0zS5G+3atqFyY7cy
j753HLSsOMn6AdqAPUrfz59OiF/DGk7xjzo0bcoYj5gD3Gc815Hodg2ofAHxH4bdT5umPfW
iq/BUxuzp/Na6DwtaeJ/GGiWWv+KtXmsoLkCaLS9PBt125+UyP99sgZ25A5o8IxRx+O/iDo
MyN5Ut1FdhW/iWaLDfhkUAWfAVrqupabp/irUfEV1dxXVpGbaxUCOGFSgzuA5kbOfmP5V3d
ee/CCRk8BvpbvuOlX1zZAE8qqyHaD6cGvQqACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACii
igAooooAKKKKAEVVQYVQo64AxS0UUAFFMlligiaaaRY40GWdzgKPUk1Wub147aGeytH1ATF
QvkumNp53EkgbfpmgC5WTeeItKs7t7IyyXN6i7jbWsTTSD0yFBx+OKsR2t6NZlvJNSd7N4g
iWXlqFRs8vu6knpjpVtIo4y7Rxqhc7mKjG4+p9aAOInuPiJ4gmaCws7fwrpzcfa7phcXTD1
WNflU/wC8TipbPwP4V0JjreuTHU75ATJqOrzCQjPXAb5V/AUuteLtXN++i+FfDV7f6gePtV
1E0FpF6lnbBbHovX1qOx8Apeyx6h44vz4j1AciKRdtrAfRIun4tk0ARy+Ob3WXa18B6G+r4
JU6hcEwWcZHox5f6KKjt/hvHqtz/aPjzVJfEd2eVtiTFaQeyRg8/Vs5rvo444o1iiRY0UYV
VGAB6AU6gCrp+m6fpVotppljBZW6nIjgjCLn1wKZqsupQ6VPJpFrFdXwX9zFNJ5aMc92wcA
dfwq7RQBxVv4JudUmS88b6u2tSA7lsY18qyiPp5f/AC0x6uT9K7KKGKCFYYIkiiQYVEAVVH
oAOlZeu+JtD8N2wn1nUYrbfxHH96SU+ioOWP0Fcs+r+OfFT+VoGmHw1pb9dR1JA1w6kdY4f
4T7sfwoA6vXfEWjeGtOa/1rUIrSAdN5+Zz6KvVj7CuOOseOfGKY0KxPhTRn66lqCg3Tr6xx
dF47sao3UPgLwPqSXWqXFx4k8VyDEYmY3V3IxHAROkY/AYp76N4v8cRSXPjS7Phnw7jf/ZV
rKBLKg5/fy9h6gfpQBj6bqugeH9VuNK8AaPc+MvE8h/0rVZnDKH7+ZOeAOvC8VYvtJt7PUr
TUfiNfSeKvEcp32GhWKboYj6rH0IHeR8CtrStRe4sl0T4X6Pa2mkQny21eZSLdT3MS9Zm/2
idue5rJbxLo/hq/uNJ8GWk/jPxhdH/SrncHwfWWQcIoOPkXAHtQBxvjHUtX1v4o6F4X8dXd
tp2iSBbqfT7ab93CuGKrK5xub5eo4GePWrPiLxN8KdRutKW0j1jRrbSJGe01HS7IJFJxghS
Rk9Bg4rjfitoOoaZqdr4g8UeILG98R3xV5tLhiJSFAPlwc8qMAcgZOetb/wAOfBkXxB0M3e
reKNZsr6JiIoUuVCPEON8ceOFBJXjjIoA6a2sfgj440waLaaqIbsyi4knlkMV1M/T5nkHz9
en5VW1T4Aajd6MbaPxfJO9tI5tYZof3ax4+VTg8N6t+lcH4r8CRaZPLZ2PjHQ/EMtuGQ2k8
qQ3MZyeFIPLexPXtWr8Nfixq+nXA8LavqPm2lxG0Nrc3hO6xmwQodu6Zxn0/SgDE+EWrxaZ
8UNO0vW7dbqPe9rbrKd4s5iT8yA8DLDBI9a+oPEvizSPC1okmoSPJcznZb2cC757hv7qIOT
9egr5B8IaNrd38TNP0/Qru2uNShuBN9rQedDGVOWkJ/iUfqcCvqqw0Hw/4ItbvxLrmpm5vi
ubrV9QfL4/ur2RcnhV9e9AHPa1N48uPDGq+JdbvE8P2FraSzw6TagSSvhDt86U/qq/nWD4u
is9K+BngvRLx44ILqexjmd2GETHmO36HP1ro/Gviux1/4Ma1f6WlzHDeYsYGuITEZi7Km5Q
eSp3HB9jVPxPotlqfxL8A+F7vF3bWNrLcTW0gBQqihVYj3Ix6cUAb9h4i1rxfqEP/AAjVkL
Dw3E483UruLm9UHBSGPghT/fP4CmaX8I/B2lsQILu8t/NMyWl1cs8CNnPEfCnoPvA9BXeqq
ooVVCqBgADAApaAEACqFUAAcADtXATFtL+PNs+XMWt6Q0WMfKJIX3Dn/dY16BXD+NN0Hi/w
NfJIAV1N7cqR94SQsD+W2gCj4TlfR/it4v8ADU6gJfMmsWrA9VcBJB+DAV6NXmviKU2Hxl8
GazGv7nUoLjTXyu09PMXOeetelUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQA
UUUUAFcc2r+NdXuJoNH0CLR7dHKfbNVfczY7pEh59iWFdjRQBykHgizuJku/E19ceIbpTuA
uyBAh/2YV+Ufjk+9dUqqiBEUKqjAAGABS0UAFFFFABRRUc08FtEZbiZIY16vIwUD8TQBISA
MmiuC1D4madLdNpnhCxn8U6mDtKWYxBGf9uU/KB9M1XXwz448UqT4x11NJsG/wCYZozFWYe
kkx5P0HFAGzr3xB8O6HcnT1nfU9WPCadYL50zH0IH3fxxWakXxE8TxhrqaHwfp78+VBie8Z
cdC5+VD9ASKsS3Xw9+GGliN5LLSQQSFHzTze/dmJ96xl8SeOvHA2+EdM/4R7R3/wCYrqSZl
kXnmKL+poAutpfw9+Gy/wBt6rcg6g3C3d/Kbi6lPomcn/vkVUXU/HfjxmTRraXwjoLjm/uk
zdzr/wBM0/g+prZ8O/DnQ9Cum1S+km1zWW+Z9Q1E+Y4P+yDwg/zmqeo+MtT1+8n0P4e26Xk
8bGO41iX/AI9LQ98H/lo49Bx60ARR2ngb4XWyssb3mt3fCk/6Rf3rn078/gKo6zHLeac3iT
4oX0ek6DCRJDoUb5Dn+ETMOZX/ANgfLWfLqvh7wFevpmhwy+MPHt2cSux8yYvjku3SNR/dH
b86pX1hpnh6WPxb8XdVXWtecg2WkQ/PHCc8LHH/ABH3PH160ASXE/i/4h6eXidfA/gREGZX
IjnuIcdRjhFI7cDB71HoN7LeWUnh34RafHpGgwMVvfEl2vL4+8UyMu2M/MeB6CqWvQ6p4gg
XxN8Urs+HPCcLZttBic+dc+gcDGSeOP8A0HrWno/h7X/iJBAmqWknhbwLbgC00i3/AHct4n
YyEche/vn8aAPLPH58KXeo6d4X8FySarfyXOL3Vp2Msl3M2FUbz1AJPTj0r6A8GeELLwnJe
ahd3GmyG3hjsoLiJNjQQRqMrIxPJLZY9K8p1RPD+j/HzzY7SNNN8OQQRWmn2a5kuLgr+7jR
erNuYkk9NvJq9aaVZRw32jXNldeItTZ5byTRYLr/AEXTGkyS9xP0eUe+cY4XvQBneP8AxL4
Z1XWp9Is/DOlWGnXU5ifxK9p9oV2J+Zo9g5bORkk85rlYvAy+KPioPCGhSO9jpSLb3N+yjc
VT78je5YkAew9K6K1vPtnizw7b6zotvZab4f0abUpdLUMIIcBmichjlmP7snPUmrPwi8RTW
ulalHoOmnV/F2s3bSyBgVhtIx0eV+y7mY7RyaAPVY7Twb8KNHig0nSzJf3hEMFvCPMu75+w
ye3cngCoIfBms+LdUt9Y+IckP2a3O+10K2YtBGezSt/y0b2xirGmWekeGPElodd1CTW/GOr
cG4EJZkj7hFGRDCOmeM98muwtbG4g1a/vZdSnuIbnyxHbOAEt9oIO3Az8xOTmgDifjHGn/C
tjCm1GN7apEBwA3mqBj8KbCEn/AGip/NXL2mgKIz7tLzVf42X9lb+B4oXvUhv0vILm3izl2
2SDLY9ACeelS2swP7RM5BG2fw+jL/tfvc8UAelUUUUAFcR8Sg8WiaRqKNs+w6xaTs4/hXzN
hP5NXb1yfxIt3ufhj4gSNdzpaNKuPVMOD/47QBm/Er9wnhXUlQM9rr1tgE8kPuQ4/Ou+rzD
xvJYSfDLT5LCWKN7C40+8ESuC0QaRcZ7jIJx616fQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRR
RQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFVr3UbDTYBPqN9b2cRO0PPIEXPpkmq+rSao+g3Evh77LLf
tHm2Nwx8ok9yR2xzQBo1ia34t8OeHo2bVtXt7eRRkQ7w0rewQfMT+Fc/b+GPHV7H9n8Q+Ov
9FP31020WCRx3HmdVH0Ga3dG8H+GtBIfTNIgjn73Dr5kzHuS7ZY/nQBz/wDwk/jPxCNvhbw
udNtmPGoa2TH8pH3lhX5j+OKIPhnZag/2vxrqd14muz1SdzHbIf8AYiUgD8c1v+IvGPhzwr
B5mtanFBI33IFO6WQ9gqDk/wAq4t9T+JXjgldDtB4P0Zul5eruupV/2U/h/wA80AdNrvirw
h8P9OSC4aC1J4hsLOMeZIf9lF/mcCuUE/xS8eKGtUXwRornh5BvvJF9h/D+n410/hj4ceHP
DN0dRSKTUdWfmTUL1vNlJPXBP3fwrsSQoJJwBySaAOJ8O/DLwzoUpvbiBtZ1R+ZL7UT50hP
qM8L+HPvW14k8VaL4U09brVrna0h2w28S75Z2/uog5J/Sub1XxzfarqM3h/4fWaarqEZ2T6
hJxZ2fqS38bD+6Kzbm38PfD2Rdd8RXlx4l8XXoEcG4B5pW/uQxjiNc9x/9agBNQg8QeK7CT
UvGt4PCPhSMb3sEm2z3C9vOk/hB/uDntVK2utc8cWMej+AIP+EW8HR/u21MRbJbhQeRAnYf
7R/+tWlbeENY8W3kWv8AxKkiitLc+bbaJDJ+4hxzumP8bD8hj8KW71rW/HLvofgVv7M0GM+
Vca7tKhgOClsP4sYxu6elAGRJqmk+D5/+EL+GGiprHid/lublhvEJPV55O5zztzge3Ss67X
S/AGoxXWotJ42+JGoYESH5/IY9Nq/wIO3cjpgVox3EXh8v8P8A4U2C3esZ/wCJjqs3zJbE9
Wkf+J+eF7enau08G+AtM8JRy3byvqWtXXzXWpXHMkpPUDP3V9vzoA5zw38NLq/1SPxZ8R7v
+19bJDx2ef8AR7T0UKOGI/L69a0/Fnj6WyvLjw74RsRq+vxRGWbtBYoBktK3r6L1NN1XxFr
Piy+n8PeBJBDbxkxXuvMMx257pD/fk9xwK8h8ReLYdKmHw7+GVjdidLofaNQt5S09/IBhxk
feyScknHHGKALPgzwfbeLPDEuuS+I4LXxJq904v553CzQW5Y7xGnZnx9444OBXd2niyy0S6
bwX8LvDNvrJsYz5832tIo/MwTgseZGPc+vGa5KPwAl/rkCeJvhRd2cN5gG+07UzM8R/vygn
k+4/I15d4m0bwrZXF5L4T1PVopLOTy5rXULNo3gOcf6xeF5/vAUATeJfGep6n4g8SXuo2ws
b/ULeOwnt4CSmUdd/OT/cxjnrXtPgqKfSfDNp4O8DRRtq8yJPrGsMm+GydlyV9HkAwAg4GM
mvnmyu7a/j0TQbsmCBb4vc3TMM/vGVSQfQKuck9STX2a7aD4A8FBrO0aPTrRVWOG2Xe8zMQ
FA7szMRz3zQAapquj+B/C6alrt+8otYVh+0zYae4PoPViecdK4jwv8AETxV8RGvrfw9o8Gj
28MgVtSuHM3lKR0CYAaT2zgd811PijwLo/xAg0e415LyAWmZfsySBfvgZR+vIwBke9dNpml
6do2nRadpVnFZ2kQwkUS4A9/c+/WgDzjx74RsdJ+EfiSW3E99qUkCzT31y++eYq6ty3ZQAf
lGB7VQuLkWnxv8E6usu631jR2tg3YkLuGPrla9V1ewTVNDvtNlAKXUDwnPT5lI/rXz+1zLD
8LPCuutbO2oeCNV+yXsR+8qq2G/D7lAH0bRUcE0dxbx3ETbo5VDqfUEZFSUAFc18QJkg+Gv
iOSRiqiwmGQe5Qgfqa6WuK+K1wtr8KdelcZBhVMDq2XUY/WgDy7xYI/D8uh+H45ftl14kub
O7vppm+eBI2iWOMADATIbGfevoavmvxFpUFz8dNEuEury5F5d2z3JcBVt2IDx24xxlVXJHv
X0pQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRVW8t7qd7Y2181qIpQ8qrG
recnOUOemfUc8UAWqKKa7pGjPIwRVGSzHAAoAydS8L6FrGqwalq2nRX01vGY4luBvRATkkI
flz74zWuqqiBEUKqjAAGABUVvd215bLc2VxFcwt92SJw6t9COK4G68J+J/GN1JL4r1ebSdK
DkRaTpsuC6esso6k+g4FAG1rnxA8NaHcCye7a/wBRY4WxsEM8xP8Aur0/HFYJT4meLWWQTQ
+DNKf/AJZ4E16y+/8ACh/UV1+g+FvD/hm2MGiaXDaBgA7qMu+P7zHk1s0Acn4f+Hvhnw/Mb
yKzN/qTHc9/fN507N67j0/DFdZRXAax451C/wBTl8P+ANPTV9RiO24vZDi0s/8Aeb+Nh/dH
/wBagDofEvizR/Ctkk+pTM08x2W9pCu+a4b+6iDk/XpXKxaF4q8df6R4wlk0PQ3OU0S1kxL
Kvbz5Bz9UGK1tC8H2Hh+4m8Sa9qH9q666fv8AU7rAES/3Yx0jXtxV24hv/E6+V5k+naK3Uo
THPeD69Y0P/fRH90dQDIl1JoF/4RL4b6Zah7b93Nd7MWmnnvnH+sk77B/wIipbfRPDngeK4
8Ta1ey6hqsvyyajd/PPKx6RxKOmegRRWzdXml+FdMttO03T98rDZaadaKA8p/oB1ZzwO5zW
Nbf2Vb66dR8W6zYza/BEZo7USgpYRnAIjU8ljkAuRuPbA4oAgfRdY8aN9p8XI2laAnzpoyy
YecD+K5cdv+mYOPU0x7i/8WRpo3hInRvDMP7qbVIVCNOo48u2GOB2MnT+7nrW1LY3nikn+1
I5LPRO1k3yyXfvL/dT/Y6n+L+7WvqGpWOjWkQdTlv3dvbQrl5TjhEX/IA64FAFfTtM0Hwho
Bgs4oNO0+2UvI7HH1Z2PJPuawXXVfG8pXM+leF8YPBjuNRH844j+DN7A1pQaJd6tdRal4mK
N5bCS301DmG3PZnP/LRx6ngdh3pnibxWNHli0nSrQ6r4gu1zbWKHGB/z0kb+BB3J69BQBjf
EfXIPAPwuuf7EFrYzKi21nCMLtyQCUXuQCT+pr53+HfjrUPCqXMWieF7XU9XuXJ+23DEGNM
D5c8YGQT1FfSeieA4U1A6/4snTXtfkGPNlT9zbKf8AlnCh4Veep5NfPfgjwjZ+KPi3qejPG
yeHbK6mubi3EhCFEcqin8Tj6ZoA2tJ/aB8Yvrsdpd6fpV2ryeWYlbyefQSFiB9TxXp+m+P/
AAhrN4NB1vQZtFvNUk8sxXcCtHcydMeYuVYg46+1SeOPht4T17QtPtEvbLw5ZQvnzIIIV84
Y4XccfXg857185+OvDWmeFb6Gz0HxaNfs0y7CHn7I2R1Kkrk+2DxQBf8Aif8AD4+C/FcFnZ
339oRakDJbo/8ArlO7G1gOvJwD39OK+r/DGmSab4O0bTL0eZPaWsSPu5w6qPX0NeCfDP4e+
Ldf8XaV408Y/aJLCBRNAbyYtLKVH7r5TyF53c9ce9fStABRWJrHijSNGuYrKeZrjUZ/9TY2
y+ZPL7hR0HucD3raUlkVipUkZKnt7UALXkHi/Q7e08fy2LSeRpvje0kspxt+RLtBmJ/TLdP
wr07U9Uk0+ewij0y8vTdziEtboGWAdS7kkYUVS8XeGbXxZ4cm0m5kaCTIlt7hDhoJV5Rx9D
+lAHMfCLXZb7wedA1HKavoMhsrmNjk4UkKfpgY/CvRa+ZZtS8Q+G/GcmtxxgeLNPVYtZ09R
hNVtx0uI/UlQN2OQRux1r3rwt4x0Hxfpcd7o19HKxUGS3LDzIT6MvX8ehoA6CvN/jO00ngG
HTreeOCXUNQt7dXkPyr827J9htyfpXpFeDfGfVLfxJq+m+E7TUoYbOzf7RqFyDvETnKpGAO
Wk+9hBySR05oAzfCFzBrXxW8P6TYXf2zTNMNxfSTHO+7udmHun9AzHCj+6PevouvFfgroqj
VdZ1uPTH020tQNLtYZQDIdp3SO7d3LYz2HTtXtVABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFF
ABRRRQAUUUUAFBIAJJwB3orK8QaHB4i0dtKuri4ht5HRpfIfYZFBBKE/wB09D7UAacckc0Y
kikWRD0ZTkGsvX/D9h4l05NO1TzmtBKsrxRyFBNt/gfHVT3HtVvTdNsNH02HTtMtY7S0hGI
4oxhVGc/zNW6AKOlaRpmh6cmnaRZRWVohLLFEMKCTk/rV6iigArN1vXdL8O6XJqWr3aW1un
GTyznsqjqxPoKp674iGmTRabYWr6lrFyMwWkZxgdN8jdEQep69Bk1Q0rwaP7Uj8QeKLoaxr
acxsRiC0/2YU7f7xyT1oAx/sPijx+BNqctz4a8NuPlsYjtu7xfWVv8Almp/ujnHWuytLHS/
DeiJaaZYC3tIFwkFtHkk+w6kn1P41p0UAZUdjPfSx3WrhcIQ8VopykZ7Fj/Gw/IdueabqOq
zpc/2ZpMCXWokBm3kiO3U9GkI/RRyfYZIdd388922maUQbhcedOwylsD/ADc9l/E8deXaW9
1OSbw/4Mla2tY5Cuo64/zt5n8Sxk/fl9W6L06jAAOR8QeMLbSPEt54b0vVyuuOg+36u9u00
5PUQW8Sgjdg8DhV6nJyavfDv4dtbeIpfGOsaZJZTMm21truXz58nrPMx4Eh9BwK7Pwl4G0b
wlDJJax/aNQnJae9m+aWQn3POOfx71q319cSXJ0zSQrXeMyzMMpbKe7Dux7L+JwOoAup6q1
rIljYwfa9SmGY4QcKg/vyN/Co/M9ACaNO0n7NcPqF9P8AbNRlG1pmGBGv9yNf4V/U9STViw
06DT4nWIvJJI26WaQ7nlb1Y/06DtXOeJfEN++oDwp4VCS67Om6WZuY9PiP/LV/U/3V7n2oA
PEviq5ttSi8M+GYI7/xDcDcUY/u7OLvLKR0HovU1d8MeFLTw5FPO073+q3reZeahN/rJ2/9
lUdlHAqXw34Y03wxYSRWu6a6nPmXd7Md0t1J3dz/AE6CucbUNV8fXz2mjStYeFoJdlxqKkr
LfFTykJH3UyMF+/IFAFjxv4j1DTdM12BbK7srG10t7j+143C7ZjwkcYwctnqe1fP2lyalo3
whzpsTzax40v3sxIM7/JTghfdnY/gTXr3x/wBRa0+GsdhGTvv7uOPGeSq5c/qorZ8KaRf6b
Joei3nh+xXRtJ0+NodQmZWlN24G7yx1UcsCSASaAMb4iWXh7wv8ErDTNc0Y6ylosNpbxhyh
WbaQH3jleh6deleaN4V1axfwT8ONTuvMXVbpdTubdUA+zJ08vI5bgPnPfpXpPxq8Q2402Dw
P9mtzcavGZTdXj+XDbIjZ357txwP55xXAfAWyutb+IF3rt/dT3Z0u08uOWZi/LnaoyegChu
PegD6VnntdPsJLid0t7W2jLux4WNFGSfoAK8N1/wAaeJfFWmLqGiatJoEUrsNI0+0Xzr3VD
naHdR/q4/c+5PavRdd8Map4s12W11e/ltfC8SBfsVs+xr5yASZGHIQdNvGcZrZ0Dwn4c8MQ
tHoWkwWW77zqMu3sWOSR7ZoAz/A3hWPw34etzd26NrdxGHv7osZJJZTycueSAe3Suk+12wv
hYmeP7UY/NEW4bimcbsemeKnryf4i6t4g8O+PdF17SBJqFpaWU0l7YKPuQB1DyA+vzL/3z9
aAPWKKo6Pq1jrujWur6ZMJrS6jEkbj09D6EdCPUVeoA5Xxn4LsfFmmjDCy1e2/eWWoRjEkE
g6cjkr6ivCte8J67otxHfano1zo+tbswav4dRpoZ39JIlwY2PXK4B54r6fooA+bU1/9oC50
WGKPSbweU4YXP2VUmkGMYYHqOfSmeCvh546tWeeLw/DpmqTSN5uralKJGgVgcmGJej853Hn
PHFfStFAGboOi2fh7QLTR7EHybZNu5uWkbqzse5JJJ9zWlRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUA
FFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAFOz022sprm4jUvcXT75pn5Z8cAZ9AOAOg/
OrlFFABWbcXFzdzPZ6cwTads1z1Ef8Asr6t+g7+lT3kdzOBbwSGBH/1kyn5gvovufXt9ang
gitoEggQRxoMKo7UAVl0u0TS305FdIJFKuVch2z94lhzk9znNT2lpa2FnFZ2VvHb28K7Ujj
Xaqj0AqaigDOvJryab7Dp/wC7b/lrcsMiIeiju/t0HU9gbNnZW9hbCC2TauSzEnLOx6sx6k
n1NTsVRSzEKo5JPAFZmj6/pevrcyaTcG6htpPKaZUIjZu4Vjw2PUZFAEGtXmsGZNK0K2xdT
Jua9mXMNqvTcf77+iD6nA6y6DoFloFi8FsXmnnczXN1Md0tzIerufX26AcCtavB9e8c+J/E
/iDU9I8KapNp89tP9ks7CC3zPcOD88srMMRRDnmgDt728vPH2r3nh/SZ5LTw9ZSGDUr6NsP
dOOsER7L2ZvwFdzZWVpp1hBYWNulvawII44oxhUUdAKr6Lplvo+i2un21vDbpEg3JCuE3Hl
iPqSTWhQB4h8WkfxH8TfB/hGHBWNjeXBJwFjz8xJ9AqN+dXbTxJbeLvHVrfCCXV44JM6Xpk
DAJboGw17cHOFJOdgPOOQMmvP8AxjqOoX3xR8X69Y2k9zp2mQCxupoh9yPAVkz1G4hlJ7As
a9L8CPpXhv4I3HiSwjX7TLby3U8/llfOmGQAO5UNhV9h70AeP/FvxBLrXiS+tfKkuLMXbS2
dxK27y4418uQR+iNIpP8AwEV698AtEGm/Df8AtN1Al1W4abP+wvyL/In8a8B8Y6NJpPiu78
Oh5XvYxbwRISTvaRQ8hz2y7dPevrvS4LPwl4ItLe8nSC10uzVZpWOFUIvzH9DQBuUVy3hLx
3oXjM3iaT9pSS0KmSO5hMbFWyVcA9QQM11NABXHaOU1nx/4h1QqHtrKNNITcOGYZkl/DLIP
wNdLqmoQaTo17qlyQIbSF5nyccKCf6Vzvge3fR/h3b3upnZcXCSaldsezSEyNn6AgfhQB5R
Y+IW8Aa3dax4Ze51DwDJqD2t3C0ZxZTAjcYz/AHeeD3xg84Ne/Wd3bX9lBe2cyz206CSORD
kMpGQRXFeAfDsLfCi30zVrQNFqaS3E0Dj+GZiwH12kfQ1yvhjVZ/hh4vHgDX7gvod4xl0m/
kyAm4/6tj06/kSOzcAHs1FFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFF
FABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRVe9vrPTbGa+v7iO2tYFLySyHCqB603T76HU
9Ngv7ZZFhnQOnmIUbaehIPI/GgCvrujwa/olxpF1NNDb3GFkMDbWZQQSufQgYPsTV22trey
tIrS0hSCCJQkcaDCqB0AFS0UAYniDWp9NgjtNMtDfavd5W1t+Qvu7n+FFzkn8ByaoeEvB0H
hw3epXVwb/XdSbzL69YY8xuu1V/hUdhXVYGc45ooAKgvbqOx065vZv9XbxNK30UEn+VT1xX
xW1B9M+FOvXEUgSR4PJU/wC+wU/oTQB5z4X8L6l4m+CHiO9sneLVPEl1LdMAAPNVX4jBJAA
bBGfeull8MtoHwn0TwTdahIst1Mn2mUP80aKTPKUJyAFCYB6dPWr+i6RBb+FfAGm3GuDTYY
40lNghwb+UJvC5znCnLEd+M1lfFDUftGoHSYrqO0aVI9LW5kziF7pgZG49Io//AB+gDx3wJ
aTeLPitoNzNcT39y07X15LM+9gkZOzJ+ir/AN9CvqzXdFsvEXh+90TUVc2l5GY5NjbWA9Qf
UHFeK/s+aPbwah4o1CMCVYZls4ZiMFlBYnjtn5TXvlAHO+FfB2keEbKSHTjPPPPt8+6uZPM
ll2jCgn0A4AHAroqKxvE+tS+H/DV3qtvp0+pTxACK2gUs0jsQqjjtkjPtQBzPxCuDrFzpXg
KzctcatOsl4E5MVmh3Ozem4gKPXJrV8YSLcafb+GIHEb6ofLlIOBFargzOfQbfl+riuQ+Dt
/Y61Hrev6hdtN4qmnKaiky7DbICdkaDsgA/MHPSqtrf3/i+bxN4taxabw9aq0VpCoJfUUhB
IjA/55s+S3975R0U0AdBN8UtFsp9Xit9LvJtL0WyW4kvIkGxskKiIDyc9j0wCenNbHibw1p
PxD8GR292jRCeNbi1mK/PA5XKn9cEd64250+WP4G3AvLWRdb8SmMXIlXa7TzuqgY7BVwAOw
WvWLaBLWzhto/uQosa/QDFAHm3wt8T6hK1/wCBvEs27XdDYx7ycmeEHAbPfGRz3BB9a9Orz
X4k+GNR8628deFAI/EGk/M6qP8Aj7h/iQ+vH5jI9K6rwd4rsPGXhm31qwBTflJoW+9DIPvK
f8e4IoA6CiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKK
ACiiigAooooAKR2CIznOFGTgZNZmvawuiaWboWst5cSOsNvbRfenlb7qg9B6knoATTtEl1u
bTFk1+1tbW9ZifKtZDIqr2BYgZPr2oAwLXTbvxbfRat4htGt9MgcSWOly9WI6TTj+9/dTov
fnp2NFFABRXkXjDxxPe/FPw/wCCdBvLi3eC/ja/ljOFcY3eXnuAM5+vtXrtABRRRQAV5V8a
XOoad4e8KQt+/wBY1ONNv+wvU/mwr1WvKJo11z9paJW/eQ6Dpm/GOFkc8fjhwfwoA7C4bQY
fGUBn0l/tenac8o1B48RW0OcFQx43HB6DIA968B+I91da9Bb6fDp11LdxpLr99KrDy40lUC
POeyxhB+gr2LVfCGvjw145sbTUEvRrTNPZwyswaIsoDoWz0OMKBwO9eD+KIdV8N6Gumv4f1
HS9R1O1j0+/a5fzIp9hQxmJ/faQy9ulAHtfwJsDZ/Cq2ndNrXlxLPkj7wztH/oNeoVleG9M
XRvCul6UqbPslrHER7hRn9c1q0AFIyK67XUMPQjNLRQB8t+JbK/+D/xeh1mw8+TR7xzKATu
82Nj+9iOepHUZ/wBk17Nq3xN8I+G9J0qWGG4ng1KDzbGOxt8rIM/dBGFDZPIqn8aNAGr+AT
qMdu1zcaPMt4sSjPmIOJFx/ukn8K878B2Wi6tdaj8M9XZ7vR72MatolxuxJErDPynqGAPPu
retAHrN1eNr/ivwxYvay2ohhbWLi2mADxEDZErY4B3Ox/4BXa18sx6xfXN74r8KX3iN7i6h
H2SK5V9k+oGMmKCEe25iznOTj619NaVZnTtFsbBpDI1tAkJcnJYqoGf0oAuV47dlPhb8UUv
Vdo/DHiWQidAnyWtx2b2BJz9CfSvXbm5trO2e5u7iO3gjGXklcKqj3J4FYHjLw3Z+NPBl1p
LycTKJbeZDnbIOUYeo/oaAOkBBGR0orzv4TeK7nX/DEmlatuTWtFf7LdLIcs2OFY/kQfdfe
vRKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACii
igBCASCQCR09qWiigArG8Ua/aeGPC99rV44VLeMlAf43PCqPcnArZrxT4iapY+MfEdv4ZOs
jSdD0m5U3+psAU+1HiKFSeNw5JzwPwoAyPB2hy2vxS8Jf2ihbVJ7C51m/aT73mykhQfoMfr
X0FXk1tEtt+0VZWU1xLcm30ARxSzPudzu5LHuTya9ZoAKKKKAEYhVLMcADJrx34eWeoa7oP
jbxVZXxtNQ1y7mS0uCo/dKmQhGe2Tj2xXW/FTxFJ4a+GuqXtu5S6mUW0BHUO/GfwGT+FQ6V
4D0C7+G2heHdQt5VhghjnKRzNE5kZcvkqQTks2RQBzsnjDw9bfCXS9G/tlrrU9Rt0tFR74R
TiRs7nkkzlFDA/N6Yx1rzq/sdWuPib4J8Ia54hk11EaK5mVpBIsLMcsiydXG1ByfWtHx/4k
1LQ7u48OyfDDRIrZLYiGWSIXLi2X5Q+VxgDA69KyvgLo0GofEm41LazQ6Zbs8W/GQznaucc
ZxuoA+p6KKKACiiigBksUc0LwyoHjkUqynoQeCK+Rb+a/8ACCWd5ZoYNY8L6rcWBSRSf3Eo
Z4fqMF8fUV9e18t/GoS6P481qEu/ka3bWtyoxxuibaf0B/OgDntb0688GWekWWsXEMeqbG1
VGs7cG6jmYjy1klPbIJwBxt75r6B8DeP9IvPBUJ1XxAl5q1haLNqG6Mq6kn02jcckLx1OPW
uF0j+0tTnk8TanDbtqF0RfWVrOP3GnQKm1Lq4PoqD5E6nJPUkjjrW38aeEfED/ABE13RJtW
0yS486SWVxGLjcT5cpQcrjgjIwMjvigD2zUfBU/j02uoeLLi6tLNJRLFo8b4Ty8cCX1cnk4
+6OB3Nbl9418NaRrdj4aW58/Up5Fgjs7RfMaP3bHCgDnntWNd+LJPFPhGwh8MG4t9W1iASp
FwHtoicM8jc7F64Ycn+EZ5F3wV8OtD8Gxm4gU3eqyria9lJLNk5IUH7o/U9yaAOM8UgfDz4
w6d4uiPl6Rr5+y36qOFk/vkfk34N617MDkZrlPiH4Z/wCEs8CajpMYH2nb51ucdJF5A9s9P
xqn8LfE58UeALK4nbN9af6LdA9Q6cAn6jB+uaAO3ooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiig
AooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKK4/xh480/wAMBNPto21PX7r5bTTYPmd
2PQtj7q89TQA3xx4sutEWy0TQbdbzxHqzGKzhY/LGO8r/AOyv6/ga8Z1A6FL8M/EOi6Ok+o
XWgyRz3uoEkR3jySqZZFAPUFMAn+EHHeptQutSt9Zm0LS7pdc+Iuu5hv71G+TTI8fNBGei4
GckdMeuK9R8F+F/CPhvw7ceCxqFlf386Y1JPNUvMzAggrnIGMgDt+NAHOeK722074k/D/xr
aEPYX8f2GSUHI2uPkJP/AAM/lXslfLfiG11Pw9peo/DPWpNsUch1HQLxn4+VifL3H1BYD0b
6ivevh94oh8W+B7DVFcm4VBDcqeqyqAG/Pr9DQB1VeD6/8Y/Ed+96PClhZ6dptrMbdtT1J8
BmB6Kp78Z24Y47CvXPF+uxeGvBuqa3KRm2gZkGcbnPCj8yK8e8E2HgWX4GHWfETmLy5pftV
0rYlSTf92M9QWBA45IPX0APMda1/W9cvLO213xpLqGlm6WWS7it3aK0fpkAquSMn5RxXY3H
hr4f+Ir2C30z4palea/dqzJNcsSrMvUHIXaTzgZr0i18ZfBq/wDCcWgfbtNg0qVADYzIY9v
Ofm44bPfOc964fU/hhpl3oupa3J450WDQo/3sL2mnxlI1zwGZTu4yBwcmgDym90Dx1p6T3+
q6Zrkdq0TRzzuHOYgcFWbkbcgcHivY/wBm6CNbDxDcl4zK8sUYUEbgoUnp1xlutcD4T8San
pOj32hX4mm8E3k0kl3frbSN5ke3aUjYkbS5CjnkE1Xkux8OfFWm+KfA+q/b9Hvk3RpIwLlc
/PBMo5DDjB+hHSgD7Doqtp9zJeaZa3cts9q80SyNDIctGSAdpx3FWaACiiigAr5v/aMhuTr
uhTvaqluYZIo5t2TI2VJBHYDI+uTX0hXhnxutm8Q+M/BfhGIlHupXZpByVVmVSfwCsfwoA6
jw5pVhq5TR9NUnw9pToLuVm3tqV2oB2M38SJxnsSAvRcVl/HDXLL/hH4fDEetx2d3dSLLcR
Y3boV7ED5sltuFHJx6Zrt9Ll8PeE9FtfD+lCa4S0Xy1itoWnct3LFRgEnJJOOTXLmzs9H16
/wDEdp4NjttQvZS8mpa/fxxIh9F5dgPYAUAeJaJ4x8WeF9KbwkjxaG2oOhW/u7dopkhbgSb
yeFUDgYPBOMV9N+D/ABDpHiLQVl0a+n1C3tGFq11NGymZlUZbJHOfX1r5c+KNve6jr03ieT
VLTUxOVSb+z0laC1wNqqJWAVs+x654r0T4QeP9YnuLTwu0UF+GVPJt7WJII7GEffdm6ux4+
UAnPU80AfQNeNaQz+B/j7f6HxHpPiZPtUCgcLNyTgDpyHH4ivZa8r+N2mzDwpZeKdPjxqGh
3SXCzL95EJwfw3bT+FAHqlFU9Kvo9U0Wx1KL7l1Aky/RlB/rVygAooooAKKKKACiiigAooo
oAKKKKACiiigAooooAKKKKADnJzRRRQAUUUUAFFc34x8Z6T4I0ZNT1ZZpFlkEUccK7mdsE9
8AcDua4pPjroF15cWm6BrN3dTfLDEIVUSP/d3bvXvQB6zUc08NtA89xMkMSDczyMFVR6knp
Xmo134t60WtrDwlYeHjjd9qv7jzRj0Cr3qRPhv/AGiw1X4jeIptblj+drYP5FlEP9wYyPc4
oAkv/HWp+I7p9H+GttHfzA7ZtXnUi0tvXBx+8b2HH1rh7i2lsr+48HeBpH1fxffHOteIXY5
tQSNwD/w/QdOnJ6dFqmo33jCAeEPhfJFYaNADHe6pFHshReP3cJH3j1zt/Pmu28F+DdN8E+
H10yw/eyufMuLlhh53/vH0HoO1AGF4a8CzeBLMR+HbCy1O8nG67v76do5Hb+6u1Gwvtn65p
tzo18PE0Wvz+F/C39rxn93Ob2RJScYz/q+Tjuc1l/Ejwzrk2nanrupeN72LRbUGb+zrSMQ4
QDgbwcsc4614voEupwQXWr+H/DkfiG0TMc9zfWJunTI5H3gce4H40Aev/EHw9418baELCXw
3oKSRsGiuxqDNJDyCdpKDggYIryfwN411D4ZeOLzTtZiIsHk8q+toSGCMBxImDg49jyD9Ky
r7xmlwWEvhrw6jgYKizmhP5BxXLalq0N+BHDo+m2IDZ32cbhj7ZZjxQB9o6nZeHPiL4Le38
2PUtOulDxvDJja4GVOR0IPY/iK+VNKg1rTdQufDeoavbeH4tNvftUz3nzKkoXYCqAHeccjA
96ydP1ddKNnJ4e1bVdJvTEBczCUJEZS+M8HhNvrk5FfQPhf4PQald3HiPx/qMPia8vVRopI
pHEZTGA2RjdlduOOKAOd0P4e/Bu52zX3jpdVuJTls3aW6sT/s9R+dX5fgV4O1mGa48K+Lpo
4mIKqkiXEa+xwQTz6mu4uvg78M2hd5PDsMCBTl1nkXaPXO6vn+5+Hl5L4vutK8Aao+tQCQF
Li1LLHDznEsowuVxxgnPtQB0fhfTNM+HPjjWPCXxFkE2k31oHjkbcbWYA7gxT+98uB3BGO9
YvgzwZo3j34s6gmmLND4at5GutpXY3l5+SP2yfxwD3rn/FUvjm58QWvhHxZqMt3fWjrFHHL
KHCGTGMuOvUcnNfUHwy8CW/gbwqttIsb6rc/vL2ZG3Bm5woPooOPrk96AO4VQqhVGABgClo
ooAKKKr3l7Z6dZyXl/dRWttEMvLK4VVHuTQBYrxW1hHiL9pq+1NJHksPDtqI3kY7kWUqRtB
6LjcxPupqbxh8VJ9X0670n4arJf3aoWuNTAEcFqmOcO+BvPb9MmuBstdt/CPgstH4W1jVIH
n/fTanKtvbXE79cKhJnP1JGKAPTfF3juC11k6foyav4hlVdz22kusUEAHUSTKCwPBPUYFeE
a/wDEi+vZ5l03R7LSoJl+RnT7TOATyRLJk8nPTFeweEvHfjDxRo+o6HZeAtPSe2Yw3Eclx9
mhhjcHahjwWzjIOKzNK+D3iyz1H7TBH4e0tAcqYfMmkj9AjyKxX8KAOUj0T4m6r8IJY9UeO
PRLWVLmC3v2EU8yglmKsx+7zkBuvaofgtqejWHjS7vJtN1G8uUt2FhHaw+a6qW+fIXvgjk4
HX2r1+P4Z35zd6lqljdXSDd51zZvfSAj0M0hA/BRXz34Sk1LUPijbtpNw9vf3lxMI5DILUZ
bdxlVO3jsB14FAH1O2p+OdTT/AIlnh600hG5E2q3G98f9cos8/Vqof8IVrU/hzxDaa94oud
cm1W2dFhaNY4IGwSNijkc479qxYPhXr9/JHL4k+IGrTKDlrezndFI9N7MT+gr06ws4tO063
sYXleOBBGrTSGRyB6seSfegDgvgxq8uqfDKzguV2z6c7WTD2XBX9CB+FejV5J8Jv9D8YeP9
HHCW+pBkBYkhSXAH0wBXrdABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFA
BRRRQBjeKNBTxL4ZvNGaZYDcJhZTEsmw9jtbj+voRXzpeaP8AEH4SGY/Z7fV/D8rAzgxebb
sOnzA8xnnqD+dfUlMmhhuYJLe4iWWKRSro4yGB6gjvQB5x8N/Hvh7XUbR4hcaZqqjJ066ma
TAA/wCWbN1GOcdR6Yrn/inpt7Y+LdP8R62t1rHgwlUvNPWVgls3QOVB+YdDz347iuK+LPgD
VPCmoW/iHRbid9IjKpDhzv085yFB67Mng9unpXtvgjxPpvxB8DpNNGkzlPs1/bOMgPj5gR3
B6j60AblrqHh6w0GzuLW7sbPSnjH2dg6xRFSMjbnA6VxGtfEewuftFjYSSRCN8LdW2p2cbP
juBIx+U/TNc/op0/wx47ufhRq1q17pl7I1zpMz4Y2iujEqCeQchgCO/wBa6nVfhdpB0O4XT
LrUo71I2aFzcmTLdQNrEKfTt9aAOD1nWp9T0W5sLzxHcz2cqYkiudU0xtw64IAzXi18q6Tq
QuNE1QwSKSyvDfRlh9DHgCug1KO90W/u7OTXVtLqGQieKSaJJN/uAx59ea5TUHluLsy3l3b
35bkbLxd3/wBagDq9H8eeOZBDDdWcHiC1VhldRsFuMj3cDd+Oa7q08d/DtRDH4x+FiaQ8vH
nx2StG57lchWx+deHn7HGpDQXEbhc7o7tCB+n9apzXUsu1ftE8kanKiVy2PcUAevfE+D4XQ
aFpt34GgtZrq7ucyCGZ8JGo5DRk/LkkDoO+K9Zj0j4vaxbQRnX9G8NWBiRRFYW5kkRcDoW6
EdODXy5ZW1nc6pptpcTrooIDXF5cMzKvO4PtxnpjgZzX1Vofxf8AAq6GkWoeLPOubVVjlnu
LVoXuDj76oB0PtQB4z4tv/FFnb6job+ONV1Wwy0M8N9pswwqk53MVI685B54qP4VfFK+8I2
93oclhc6tBON9nbRMMxy4Oev8ACRgnHTBNYvxJ8Uxa14xv5NKkktbR2cFra+eeK7yeHwThc
jqoHHpVHwpNc+F4/wDhLH02aKdAYtNupm2xNK/ysxUj94FUk8cZxmgDr9J1vwn4n+1eK/H9
vqesahvkUwWyrHbwoeUG8spOOcDJoktINTt2uPCPgPWtOjzmLUrvWXgSM+oL4U/ma1tc1P4
SQavodne6XYeIFu41XUNZgnaB45AQGcxoAOevHXkdqk/sb4K+J9a/sXTfFGrWjwgyQzT3BN
soGMqvncelADNI1rx1osJ8/wCK2myhFw0Ajk1Ir7blQjP/AAKoR8ZPiMbx4LS50m6hjIU3E
9uLdSf+BOK2X+E9zNeMugfEHTtYs87jZX7l0A9SInwefYVo3Pw++J6QC30X/hENFRU2ebp1
r5cknvvZCy9uhFACaH438d67qsWkReNfCsepTKSltHaTSMeM9cADj3q54n+HOtXekzaj4lu
9Q8bapMywwWVrILOC23dZAOR8vqax7H4f/Fbw/byX8fi/QtH5DTzsPmk5H+slZCSPqa7ddE
+LOokJe+OtJ0+AjLtp1lvfB9C/T60AYdpdad8N/DUK+LdE0azS3TGn6ZZytdXc8pPzOxbAJ
P8Aexx69BT9O0u81e9k+JfxQ/4lum6bmXTtKlOUtE4xI4A5cnGB1zjjoKhs1+HngqeTXYri
+8b+JPO8hrmLN5MJCCSBj5U4z3zVtPCniL4i6xqOu+Jze+H9JnsmsrHTfN/eBWwTLIvQEnH
y9eB6UAUb7xHo3g74x23ij7eqeHvFWm+dLKEYgyIBtYADOSMD/gRrrbX4q6TqFzCNK0DX9Q
tJAS11Bp7lFI7c8n8K8r8YWkPhP4a+CY4tV0/UdY0O/wDM/d3KyABnYkBepXIAPHGK7HVPE
PxP1eS2k8L3nhqxjWP54kv47jzWz1BKjAx2oA7seNbQ53aFr6Y650uX+grwzxlZeGtH8Rxe
KrG7uba6bWLe4hsZrOW18iLP74jcADlhuyMd69R0OT4xzOsGs/2LbJjP2lIvNH4hZAfyFZf
xRsvHDfDvVUvr/Q7rTVh82dhbyQyrtYEBMuwz7n6d6APSNal14WMMvhuGxuJjKu8XcjKpiP
UqVB59O1a3avOvhRrni7xD4Wjv/EEFtBariK3KwskkygD5zk4x24HODXotAHj/AIcdNN/aV
8U6dGoCX9olwdx53AIeP++jXsFePQbf+Gq7vYn/ADCRvIHfavX8MV7DQAUUUUAFFFFABRRR
QAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFAFe/srXUtOuNPvYVmtriMxyIwyGU
jBr5U8OanffCT4vz6ZfTOunGb7Pcgg4eEnKS49QCD+Yr6zrwT9obw4j2ul+KIIvnR/slywH
VTkoT9DuH4igDa+L2gXcv9k/Ejw/LFLPogE0mDnzYQwYMpHXHP4GursPiJFqlutzYeE/EVz
bOAUnSzASTIzldzDI964z4OasPEPgjWPBGp3Mdw1irQRkHJa3kUgfUA5HtkVh+ErfXfFGjy
/D69s9PSfw1uty9zcXEU2CSFdfLwCMDHJ9DQBN4y0DTNV8RyeKV0PxTod5Iq+a0dvbbHI/i
Id+uAK8k8dapc3ckGnz6k15DFl0a4tII5gTwdzQk7vxNdLr+g33h7xC+kweCLbxNIgO+Ty7
2ZVbrj5mAOPUZFZesy6vb6fv1H4d6XoNpwolfR5FGT0+YtmgDO0fxJ4qkTTIrPw5bX9lZFB
tj0lH+0BT9132EknpnNenp4v8Fz3ES+KPg8thBKrM00EKSsgHBJRVDAe9eXeFPCvirxlNJa
eGbWYQxPiS5+0NFbwn6dM+wya7nXvg7P4H8J3viSbxkV1i3QNBFb/ufMbI3AMW3HjJ49KAO
68CeHPg3qfjC51DwtOL64WHcNOuEZo4BkfOqyLnOcdzjNeq3PhzQLuaWa60Wxmkmi8iR3gU
lo/wC6eOntXyL4e8S+MrTTDbaHNqFpZxuWuZ9Ks/Pd3blmeQ9T7A4FbafEDxJYoZIPiZqSy
jIWPU9MIUkchS3zYz0oAwfi3o+kaP8AE3U9O0G1MFvGqSPGvKoxUM20Y+VRnpz/AEq14q8U
wXGm+FfDWgaosumaTBFKW8oIouAMsQ0nJwSeoA7Yqr4HuvDeu/EuJ/HEayWl8WX/AFjLGJm
PykkHIUnIxnAyO1XfjBoen6b8TX0fw/p8EUYt4tltZx4O4gkgjJy39MUAQwar4j8SXJQ6hr
erNG27fbeQyof94qAKuavDHa2KpqFjNeXe3hbk2U0xHvsJc151Ha3RmFotsHnn+QQsMOp+h
xg10N/osvh21huBcanpt75YP/Hg0ILenmq+D9aANy1i13xJYW1lN4aisbS1lEiS22hShmC9
VZ4hlgR1FeieF9a1wahdxeD9CEDJtW4MGkTJxztH7+cAcg15noUnjrVmhjtdU1/UUB37LDU
xvT/gLMa1Gt/F+sidNC/4S/UprKf7PdrezCUQSDqu1GyTQB61runfELxRpE2janpDy2VyAJ
I5WtYs4OQRhnIIIHOeK3fBOgX/AIYY2Fp4Nh0+zuWBubiXVjcyEAEDgpz6YBA5rwvUItN0O
K1s/Ff/AAkFnfy7ZWW3s4IpNuecNvMmDjGeK+hPA/jXTfFFr9k07StYs47WFcPqEDKHUcDD
kncfXnNAG/Fa6J4X0a5ktLK302wgV7iUW8QVQAMs2FHJwK8fX43R6r4hiiitQ2iyhlNnb2z
XN3OhyMttIWP128nH1r3NlDKVYAgjBB71WtNN06wBFhYW1oG5IhiVM/kKAPG/GekeFp/2fr
3UPCeiR2Vqm2aPzbYpKFEw3ct8w7856U7Qz4fuLC1afxf4dWeSJC0N7okMTg7Rw2SpP1713
XxRWxk+F2vQ397HZxyWxVHkbaGfqq++SAMV5P4Z8W3lp4Hsbm+1i9EEduqlfMtbzywBjmNw
rqOOBuNAG1rnxEsfh9L5GlXGgarcylfMt9Pt3hwPVnDsg69MZrovibrfh7UPgpc319cwyx3
8CtaeTJuEk/VQp/iwQc+wNeXXFj4Q1W6XU9G1fw1BdzOZpjq+mz26uT/sFjGMnnIqx448SR
6X8PZPCpuPCWo29ztaIaQzq8LbslwnzKOh/iHXpQB7B4JuJ/Dfwi0u68WXyw/ZbXzJZZGz5
cecopI6kKVH6VmeGPjJ4Y8S68dHWO4sriabyrTzlz9oHPPH3enQ1m+C59ZufhTpOmeJPBV1
rVk8Aw3mwyeZHkmPKOwIwNuPoK2LTXPAXhBIzc+Hn8KbyVSS4sNgY9wJEDA/nQBiaOHuP2o
fEEhPFvpqL+BEf+Nev14x8PNTstf+OXjPWbC5W7tmt4khmUcMvyjjPPVa9noAKKKKACiiig
AooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigArnvGvh9fFHgnVNEPElxCTE
fSRfmX9QK6GigD5H+DOpTaH8UbJLhWSLUBJYOPR+CAf+BAfnXtF9dx+Hv2hrJnVVi8R6b9n
Lc582NiV/TArx3x7ZW3hH4pXv9nK9rHaXdtqMCqTgbsbzn617h8UtTu7DwNFqmhrbDU55o7
a0uHQNJH5vykxE9GI7/j2oA8g8f8AiPxdb6hcwW3xPj1KeORgbDSUaExRqfmLsvC46ck0vh
fwTpHirRI/HHi7xVqkeiW0rCWHUpdxmKgH5Xz908jgZ4IqvLpuqT3l/wDD68Oj6VpWkILzW
tTtVZpJEGGbfIx3OzEj5Rjn6V3/AIb8KD4jPZ67rlk1h4Ssfk0bRFGxZEHHmyDvn0/p1AK0
GqeMvF2lvD4Bs4PBHhG1Uul/LEFe4Ud0UDgcE5/M15roXhDW/Fs83im+A1jQosxi813UWtg
xGNxypJAzkDtX1s1pbNZGyNvH9mMflGLaAuzGNuPTHGK+OPEej38HiTWvAOhS3WrafY3LSW
8Cy7RAxI3fL0cjIU/TPHNAHZp8dZdD086H4b8M6VDBboY4Ht5X8pSBjIDKC3rk9a3dP+NNt
d+DLfUfFXhmzv7cSCCYpPG0jygcuIHA456g4Fec3fwi8RQlRc3vhmymIwbd9QVWGB1571DL
8FvHq20l1ZW1jqCKu4/YrxHJHXAHGfpQBo+OdL8D+J7JPEXw4ZYr75nvtIAKSKuMmREPpg5
2565rn9G0V9e0m+8T3o1C9lgIgI0xfMnglABW4lycleoyOSR2rM8MzaLpniOU+L7PUHgt45
F8m2cwyrMOACcggdQfrXVfCmx8XJ47sdc8MaPdtpv2nyrhgSIfKJ+ZGc8HAOe/IFAFC88Y6
7qtjGuuWOl+IreEDdf3FjvmjUfwuylWGPf16msW5t0vLeW60eO4SAEhlt45vJHt8xOPpmvq
Hxn8JNG8RXEuraNKdC1xgc3FuMRze0idCD3PX1zXzJ4v8Ka54S15rDWrNYHY742hz9nuhnk
p6fTjHoKAOXeKS2nH30ZTw2CpH9a9H+Gnjq40XXI7JrpbMXTCFboWonbczAZfc68dMkc1Bp
MGh6zZtdw+BtM8qMlCreIGt3z6kO2cemKwvEmlw2N7HdJpENjZSqY1ht9TS6w+D824EkDpw
ffmgD6VuPFg0zU7hJ/FPhPU76M7JUa3eGQFf4S6GTGPcda3dF8Za3r+g395YeD7hLy2dUgS
4m8qG6z1dJGUHaOvKg1816XaX0XwwXxVYSorW1+La8u4EZbuyXIw6spG5SG53Z5wK+sNDRp
PBdkmn63LqDSWg8nUrgB2kJX5ZGHGeucfhQBrWzTvaQvdRLFOyAyIjbgrY5AOBkZ74qHUNS
0/SbJr3U72GztlIBlmcIoJOAMmqMFw/h3wyLjxTr0M7W65uL+WNbdTz/dHA9PevGPiJ411f
xJ4M1TUdIls7Pw9DJGtrIy+ZdXrhx86qf8AVKMEhiMkDPegCl8a/iLJO+reAZNEVPKlhkW7
Mu75cB9wXHGcgdemar/DWPwDd+EI21m8PhnWFcxrewXrwtcKOjnPyHnIwc9K860631/xffS
6lqd6t2kzItxJPcRrLMEAAU5ZW29OR6d60dYsPCQUJqN9NYOowVttk7KBxyGVCf8AvpvqaA
PXdavviVo8KJoniCDxTaMpaJ4dI88lM8K7x/KDj2ryPW9Vbxh420xrsW1jdR4hvluLPyI4Q
j7j5gUtkdQSMHtWrB4i03RfCQOm6zpcjo6iG60eB7LUYhnq6kbH9wT0PWpvhj4k1Gb4g6vf
rfec9+mJEkeCKa5ckYYLJ8pPHKgjr3oA9BsbTw5N+602Lw5KxPC6T4imtW9fu9Km1W8vfD0
cf22/8VaSkhAVo5ItWix64ZSwHvTNd0fQtUYSa8kegXTEqt3d6OYGz7yxyGM/8CJql4l8Oe
IPD/gi68Q+HvEemWNvawb5JtNEo+1j7uCu9oyTnqB1NAF34D2zXY8U+JpXE731/wCWk/liM
uq5YnaOFzuBwK9pry74E6bfaf8AC6CS8bEd5PJcQR45VDgcn3IJ/GvUaACiiigAooooAKKK
KACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKD04oAKKKKACiiigAooooA+cfjlpobxvJcNv/AH+
iO67Rxujkzg+owaf8WtUmb4Z+AnK71eOO4cB9uWWJccderHmup+McEcusaQCNrPpupKWz1A
hBA/MV5Zq0dz41b4feErC1lW7j05EkndSBtbBLDPVVVck+vFAHQfDLwfqHi++vLnWJ3n0V5
1uNQlz/AMhG4HzCLPeNCcn1P6fSiKqIqIoVVGAoGAB6VQ0TRrDw/odpo+mQiK1tUCIB1PqT
6knk1PqF9baZplzqN5II7e2jaWRj2VRk0Ac18R/FD+EvAl9qls8a3rAQ2yv1aRjgYHcjk49
q47wz8FfDM/hnTrnxVYS3OtyE3N3KZ3Vmd+SjYPbP55riLfR/if8AETX7fxpP9k02wUmSyk
vSDFbJ2dIznJxzuYdefSr9x4X8HzzFfEnxtuLu7PLBb1VUSeoGTxnHFAHo+o/CPwRd6Hc6d
pukW2mTS4H2uOFZZU5BPL569Pxrxfxz8OtH+HxtJl8bXlrfXOTbLFYlc7cZy0bDHUdq66w+
GWgXcxHg74s3w1L77eVeLKWPdiqsD6VQ8XeDvi/caFNo+ppYeLrGPDQXO1Rcwn1XODn165o
A8g1jS/Et5o//AAleui5bzbhbNJriMq85CE55AJxjGT1r7N8I6TBofgvSNLt4vLSC1jBXvu
IyxPuSSa+X/EPjO9vvhbB4O8T2t7Br+l3KSW8s8RAljXK7WzzkA4z3xX1ToGoR6r4a0zUom
VluraOX5enKgmgDSrlvH3hO28ZeC77SJkH2goZLWTHMcoGVI+p4PsTXU0UAfBKk6fZm4azt
ria6DWziZA728iMNxVT0JBAyR3Nasdho91oF3Omhvb3hQlJpbmUspHoiRbfzNaXjXTDpfij
xcba4kCafq8MqkKA6mQuwIPbBPH4VtyeJfFOqaXff8VVqMds1u6Rwvqto5kGDnzMlSB7KCa
AMT4cXcq6f4pt31x7Kzi0ua5ksSoaO9+Qpgg9CCykEV674C8d3J8CaL4V8FaPJrWrWtqFub
mcmK0tGOSd7nlsZPArxT4feLNE8Jz6xPreif2wl5ZfZo7dtu3lgTuJ6AgDpmugeD4ifFB4E
0XQf7P0u0U+RBap9ltow3GdxIDkgdfSgBb34mX1/4iuU8bWA8SRWszLb2MM/k2gdSRuKBSZ
OmRk1Rg8L63401C71+ZWsnvXLfZrLT532rjGAEXaAAAME5Ney+EfAt14KgjurPwtpMepbNr
32qamWdj3ChYyqA+1dbJ4h1lM/avEHhTT8dV85pmX82T+VAHitp4EuV1jSk1fSfEmt+GNOh
Tz4HtWhKy5OSsTHLR46hTuFew+F/B3wrlnGq+GtI06WaIFTgs7RZGCGjY/Ke2CM1XuPE/l5
kf4hwlBgEWejtKPzBaob+y0/xT4R1W90u/ml1+yiaS31VbB7OVHAyFBwu7oQRz16UAcN8Xb
j4f6XJqHhyz8J+Xr0sCFLq2j8qKMsRtzgjdx7H0rqtB+Dvw/trK0s71ftGvWkMcty8V0wkV
zyH2A8DPTjtXlegaV8Q/iPrNj4kubGG/8A7MiQJcXsYjS4CsSq8YEjA59BxgmvW5NBtfGNx
HZ+IfEN3aa5ENywtZw2tyg9UYAll91Yj15oAk1g6ihaHSvGXipSOAraL9pU8dyYgSPxryBN
N17WPGEXgWZdRs5tVuVl1JSqwRS26ncsohUDyzgHOepxX0VYaevgrRb+/wBU8TapqdnBEZX
a/kWQxqoJO0hQefcntXGfCjSrnW9U1T4nawH+16s7x2SP/wAsrcHA/wDQQB7D3oA9S0+wtd
L0y202xiEVraxrFEg/hVRgVZoooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigA
ooooAOlIrq6B0YMp5BByDXJ+NvEMemeF9YjhgvJJ1t2iEkMDMqSOuE5+pHSqXgXxVoUvhiD
T/tUVk+nwsnkzkxuIY/l8w7wOoGTjOM0Ad1RVSPUrGa8WziuUe4aPzvLU5ITjDH0ByMZ61P
LMkMUkj5IjUuQoycD2oAkorCt/EiXsCTafo+pXUUihkkEIjVwe4LsKv2F1fXLOLzS3sQACp
aVH3e3ynigDxr403THxDbpC6hrDRrqd+c8SlYgMdutavwZ0G5uNLh8Z6ud1xLapY6fHjiC2
j4yPdiCf/11y3xMt7/WPildeEdG0+J31dLP7XdJGxkjVST8xzgLgA9B0Fe+6dY22maXa6da
Jst7WJYY19FUYFAFqsLxhon/AAkfgzVdFCb2uYCqL5hjDMOVBYA4GQM1u0UAfL2u+P8AxXb
aWvw98U6PZaHB9lFrJK6uQUXGHUA/NwuAAcZPPpXEaHqJj/tSw0b7JZ6ZKMy3OpWH2uVExj
llRtnc8Y+tfTfxasrGX4catfT6Ql/d29s6wP5YZ4N3BcE9ABycelfPniKw8S6T8OfDGqKbH
+xryJVAghWKVmx/q5jndKDgn045oAy/+EWsjGl7p/jzSB5IxFKlvcQZI/2/LwD7k1qaJ8W/
HHhHVTDdasuuWygAwzzeehHYrIDkH/JFa3j24+ImkeCrGGfWtObQLoBXj0aJIo4XIz5b7PX
npwcGsDwt4GsPGWrWfh/RrbULa7hPm6pd3bo8cCAdIwo5LE8Z/wAaAO38Z+P/AA38R/hPdy
TW8dl4h090mW2Y5bbvAYxtgbgQeR/hmvV/hDZS2Pwo0VJLwXIljMyEDiNWYnZ74ya8di+Au
vz+O7+2WSKw0KKTfDdPh/NiJ+4q5zuAyDnFfSGlaXYaJpNvpWl2y21nbLsiiXOFHXv70AXa
bJIkUTyyMERAWZj0AHU06uH+LOuNoHwu1i6ifZPPH9liPo0ny5/Ik/hQB82azqsGqWV9qN5
cx2p8Ua6ZWkYbhDbQkgMQOSMv077Ks+O/Eq6ppMGlaXf2mo20r/vJYdDS0+7yNrAlsdew6U
/wh4e8L6n4tmgi07UtVhtLSNYY7B8G4uAoMkpkYhUUHOAT6V1HifQNXuPDtxq+q+OLe3h08
F7DSEuo7mWPfiNt7qFBO0noDjnBoA4/wfoHw9ttOh1Xxb4rube9Zg8UFtZu6xj/AGy8ZVmP
tx9a7DXdcgXxVo2p6Pda5r2gTYtLy1uLpo/MOTt8sKy4OCcDAGRjvXrEOh6vFpkUC/ES2mt
LeNVVZdOtmjVFGB0I6DvmuS16x0C4tbmxufE+hXhlUqRp2gLcXCk9wYmJUg854oA39Mg0u7
0qHVtE+G0F3aSpvjluriJnZfoS5z7HnNW9Pn18Ddpfwy07SEBz5t1dRxfjtRCfzxWD4RvfE
fhq51S51y5iuLGKdVv7eO2ML26suUvduejjlwAMEMcZBr0HxVffZPC8t9DqVpZxDaWmuYDP
A6Hja4XkKcjLdhzQBf0ptX+yO2s/YRJuyn2MsUCY7lup614949WPXvjFo3h+18V6ikN/ZyL
Jb2NwQtu4UlHwDg7scg9h1ANcbe+O/E0Nzqvw/wDDGlNcxXELQC0Wb7X5B2/P9ncYJj29Ac
4/SvVPhF4J8OaJ4XstatTDf6tcR/vrwHcYycZiGfu7ehGAc5zQBP4D8UeENJ0iy8GrPcaVq
FkFhNpqcfkzSOx5IHIbcxJ+UnrXWeJfC+meK9Phs9Sa4jEEyzxS20nlyI46EMOR1rnvEfws
0PxDrC6wNQ1PTr9JROslrccK/wDeAYHafpirnj3xgng/w6v2dftmsXZFvY23VpZDwGI9BnJ
/Ad6AOV8a3dx4z8WWvwu0i4dbJEW41m6VtzLGuMRZ/vHjOfUe9ep2VnbadYQWFlCsNtboI4
416KoGAK5b4e+EX8K+H3a/k+063qL/AGrULg8l5Tztz6DOPzPeuxoAKKKKACiiigAooooAK
KKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKR3VEZ3YKqjJYnAA9aAPPvHWv6m0cek6Po00sv
2hXM9yPLhby2VsL/ABNligyBjPesvWvh3r9/YabDL4kWa5ijFsIfsmIEXq5yDuBYLgtnJzg
YzXWQaPFr3iSDxTemYRWgMenwbiqlc8yuvcsQpXPQKp6muqoA5rwib06NcRXuhDRr2Kd4pC
GMi3DD/lqrH5mU/wC1zxWBF4PvhY39x4j1pLR7i1aC9vLSVt1wpYEsxf5YwFBAVRxuPNeiV
nz6RbXd6Lm+Z7pUIaKGQ/uoyO+3oT7nJHbFAGL4Ei1KHQJVvbi4ntPtDf2e10oWb7MAAm4A
D0JHGcEV1VFFAFC10fTrPVr/AFW3tlS8vyhuJckl9i7VHsAOwrO8VeMNF8HWEF7rUsiR3Eo
hQRJuJOMk/QAZNdBXlXxisYLibwfc38AuNNj1ZIbmJvussmBz+R/OgD1OKSOaFJonDxuoZW
HQg8g06smw17Q7zWLzQdPvYpL3TlXz4EB/dA8AdMfgOla1AHDfFy6a0+EfiB0YqzwCIEf7T
qv9a828XeA5dafwHoMGoTLe/YokFlsBgtYkUGeZj1JJKqB3Ndp8bn3eBLPT8kfb9TtoDgdR
uyf5VPda5pPhu98QeONYZltbXZpFjGB87iPJdVH+1ISPomaAPnb4hQ6CfH2o2XhzRZrCzsg
LZoYhtDXIYrv25PBOAB39q+kvhR4Lk8G+Co4b6FE1W8cz3bKcnJ+6pP8Asj9Sa8a+GWhz+O
vi/e+KdQtRHaW07ahInVfMc5jT8Pvf8B96+nLy7gsLC4vrp/Lgt42lkb0VRkn8hQBPRXAfC
zXfEfibQtQ13XHza3V4509CiqVgHA6AZGeMn0Nd/QAV87fH3xDNqOu6T4M0iOS7ubdvtU0M
SFyzkfIu0dSF3H8RXver6pZ6Jot5q1/II7a0iaWRj6AdPqen414H8L4NY1rxFqnxAXw/LqO
rX08ghnuJBBaWyng4blnbGF+VTgDGeaAPP9O0XX9c06y8P21pouj3MZIzO5s7y6JPzBmb72
c9BXpq/DjxzJoX9ir4U8F2dq0QiMiKxnwOpMm0kk9z/KrXiTxH4P1PWG0b4ieJBqElnOIzp
Om2ciRRzdsyffcj6gZ7cVY8CaJ4C8TXGtzf2OsFlaXgtbMT3comYKg3FsvnO4n6UAZ+uaLL
ocCQ6/pvwx04zJlYp0mjLgdSO5rhdQ8RHTrIy6VoXhSeDOWk0yC4QYzjgsy5/AGus+KfhDw
/a3tnPpni3R9DjgTmK7uJZpy2c/KMucdOABWX8PP+FmxXerHw/pUOoR37x7tS1G3MEUbAY8
xVIBb5cZwOw4oA5nS/Hdx4b17TfEkFzaTQ3O6C90yFpDI8I7S78qDySuD9etdNpP8AwsHxh
qGqn4d6jqFj4SCtHDHeMFSMFcmGMHPIJIGDwCORXoMPwbOtPc3/AI+1w61qMkbRwi3jEENv
kfeCrjJB5544rqNAtvFWnfC5NNis7WHX9Pge2gWXAhmKEhH+XoGAB7cnmgDzXw74U0TTPDK
HSIp9U6NqOmykRajZ3K9XgZcFXXn5P4gMjrzvWc97pl5FqWn6hC0t8R5GpgbLTVj08q5Uf6
m44wHAGTwf7tLdw654l0k6zDoNu3iCBPJnNpIIpA4HMNxDJgMvoQ5IB3KRWJrj33g3T4fEu
omIWesxiLUvDGoMHklk6ZjZc7mH94jOMZJNAHoOp/E7w/pPhabV74Sw3sL+Q2lvgXInxxHt
9+u7oRyKzPBXhDVr3xBJ4+8cBH1i4UfY7McrYRnkDn+L+XPcmsb4ffD7Ur/VLTxv43Mkl5E
gXT7Gb5mtoxnYZCeWYA8A8jqeenso4oAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACi
iigAooooAKKKKAKep6nY6Ppc+p6lcLb2luu+SRs4UfhTbG903X9GhvrSSO8sLtA6MRlXX3B
/kazPG+iz+IvAmsaNakC4ubcrFnoXHzKPxIFeRfC3xJqnh+zl0AxR3qxuS+mz3CW15Zyfxh
VkwsiE8jDZGTQB79RWfp2pNfW3mz2clg+eIppI2Yj1+RmH615xL8XLnRNd1DR/FPhmeO4gz
JA2muLlXTOFLYxtz6/oKAPV6K8psovjNdk+IYr3S7Zbr5l0W9Q4gTPyjcozux15/wGxH4l+
IskLQyeALe1nC4+0T6onkKfXAG4jvigDvqyfEWkXOuaJLp9prF3o8zMrLdWhAdcHOPoe9cR
OviK1AutT+L2nWTsv7yNbSARp/ubmz+JrlfEPjPRNGijV/H+v8AiWaQk+XpU0ESrjqGZFyK
AO7i0v4pWDBYPE2jatEuAPt1m0Tke5jPX8KwfGsfjzW/Cd/oGq+C4L0zrugu9LvQfKkU5Vt
kgB6+nvXEL8cLjQrYLp3hK8RJm/12q300zSEDsWHp6Vdt9YstZkk8Ua18XRoOsXEQ2WNixE
Ft6KytnzPfpzQByvgTx/8A8Iz8UdQ1LxbFLbteQm2vCEJaOVdvzMvXJKnP1r02++POhwa1Z
raaXd3GhyNsm1No2RVPoikfNjvyD1wK+fdV1DQbu1uZ51m1DxHJeSedcLNi3mQknzUAAOSe
x471t+Br3xxHe2+mWGiTa3plwwj+w38EklmrbgQ5GMKVPOR70Ae7/E+WPUtZ8B6Ku2SK+1Z
J2wediDOfp81cl+0ZKfJ8OafC4LPJNIYE6sTtAOPqSPxNXro+LJvjf4Lt/FyaUGhiuJ4U07
ftjAQ5LF/oOlc/qV9qHi74w3vjHQNEfxFpXhtESOFWwJ2GcbODk7iWx6KDQB6d4VtfD3wr8
AaZa61fQ2Et06maWXP7y4cZK8DsBj2ArK+NviGHTfDel6RcTPBYaxdCO8miG5hbrhnCjuTw
KwNei+L3j+2FnL4S03S9HYhntr6RS8nflvvKfdQCKsaX8NPiPDp0Gnaj4g0O906B/Mhs9Qt
WvVgPYKWAOMEjrQBQ0f476ZF4m0/RbDQDa+GQq2sOwbpweAp2g4A6ccnvmvfa8J1b4N+K9Y
1mx1H+1dA0Z7M/I2k2TQMvOd3B5Yds0TWmuaX4hu/BXhbxnquva1qa/wCnXFywMWlxnG6Uk
dJCAABnj0yRQA3xjL4s+KXinUfBvh97H/hH9MmU3F2sjhZG2/cZsHJDZ4Uds10FpaeKvhz8
LNRs5PEVhqerW+G0+GRQqogwPLALAtxkgevrXYaN4K0TRvDNt4dsjcx21u4klaOZo3uHI5Z
2UgtnuM44A7Vq2Ph7Q9Nm8+y0q1hm/wCeojBkP/Ajz+tAHzJ45bxreWFle+K9Et4pROhivB
pgSR2YfcJ3FWHHQjmvQNE/Z70KG5s7/V9TuroeT+/syqovmFezLggAk4+g5rq/ihYS6m/hC
wVGaKXXYDLjoFCsTn8jXodAHLaJ8PPBfh4s2l+HrSORsbpZV81zjodz5I/Cup4rmPHuja3r
3g650vw9fLZX0skZEpcphQ4JwRyDgVrR6NZJq0ersjnUFgFu03mMN69fmUHaTnvjIzQBo0E
gAknAFee+LfjB4P8ACjtam7Op344NvZkPt/3m+6v06+1eG6/4+8bfEC7ihNnqNrojyj9zpl
u75HueN7exIHtQB7d4m+Iml6Tq0ukeFNOXX/FNyAhhtF3KmOhlcdhk8Z/KvNfAXiLTrz4la
jqnxPvBb67aDy7T7c6xwQHOGVEPRhjg5756813vgm2uPDWiLD4c+G19AJlDyXN/dwxSzkjq
/JI+mOPSt67k17UlP27wHpLAYI+3X6Pz+EbUAdBB4k8PXQBtte0+YN02XSNn8jWfc+N9At/
FMPhvz3mvZIftDtEuYoI+fnd84UcfqK4m80S0mkZ77wn4BtZGzkzXXOPwjFeU+KdCsT470z
T4bLw8NP1CMwLJp168dsJcnIaTnDDj5cYOR60AfUml6tp2tWC3+lXSXdqzMiypnaxUlTg9x
kHkcVdr5x1jUfFHw58Yad4et77XG0UrEtuPOhKS8AtHGzpgYOQM4P517d4W8W6b4stLiWyh
urWe1fy7i1u4jHLC3oR/UUAdBRWbqP8Abn27Tv7J+x/ZfO/037Ru3+Xj/lnjjdn1rSoAKKo
WWs6XqN5e2djfQ3FxYv5dzGjZaFvRh26Gr9ABRRkZx3ooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiii
gAoorL1vW4NDtoZZbW7u5Z5BFDBaQmR5GIJx6AcdSQBQBqVkav4Y8O69/yGdEsr5v780Ksw
/4F1qmt74wvG3QaLYafCRwby6Mkg+qRjH4bvxoOi+Ibtm/tDxVJFE3/ACy0+2SDH/A23t+W
KAKQ+GPgFeR4atV4xkFh/WpbW78BeEg9rYzaXpzt9+K3KmVz7hcsxq1/whugy7Wv4JtSkGP
3l7cPMfyJwPwFa1npmnaegSwsLe1UdoYlT+QoAxD4tM+RpPh3WL9uzG2+zof+BSlePzrgfH
9yNaksrXxB4dtLWZMtBbz6hNJPID1/c2qnI46k/wBa9jY4UkDJHb1ryLVPF3xV1PVJLXw54
El0yAZX7TehC7Ad+WCj/wAeoA8b17wvBHeFYrODS5QQ0cWwwyZ/65u7ykenygmuk8OT+L/C
5cweIJmhK7fLuLAIi577rgx/MPxrsX8B+NNSnW98RaxaWJP+skurppjIfTbGIlA7YJNWLTw
N4S0/Nze+O7JR1zbpaxfXlg7frQByGpazqHiEhtQubrXPJYlYluQFQ4xnbaxN/wCh1Xi0nU
/MRrL4YQXMpXG+5sLqfPvmZ1H8q9IiX4deX5cWp6zrhHRLea7mB+gjwtINI8JSY+zfDbXrh
wflWVXjVvc+ZKB+dAHDG0+MUIA0Xw3p2lgjAK2dnAR6YyxOfxqO28P/AB81HV4Ir7X7q0t5
ZAk0sV9FiFCeW2oece1d3d6DYwREH4aaDZRdfN1PUI12+52qx/WvNfGms6LoaQraaZ4Hvi7
lWi0/zZJIf9rcGUMOvFAB4t1vXfDHxKh09dRbXNdstKXTbe5li+aWWZs7sA8EK+BnOcc1cu
J9D+HmiWvhaP4i6np+qxSNLqUOl2iyfvXC9WbGAoAGAefSmfBvwxbax8S7vxC8NzJY6fGs1
vLLAYlMzDGApJ4Ubscnsa+i5NL0kzyXcunWhlbl5WhXccepxQB8/wAfjbwvCgST4i+OtQx/
HBCEBP4rmph498DI4Fx448eID08yTbj8lrsfGXijwFruknQrbxHfJIsqsToETyOSP4SUUgg
56fSvMG+G2r3msx3PhGw1qYKcm48SW0SQgZ64fLH/AL5oA6hPFU1/q9vpPw68Xa54i1W9Rl
D35AtbFCMGR/kBZlHQepHXpXZ6Bd+D/hzosVpNcX0t5elp7m9ksZ2kupckMzHZxznAPb65r
zPxP4G8S2OowukNu00kAkupbPVk0+2gfpsWPgqoGDnvz0rDfwnBPADq3jrw9buTgxvrc1yQ
fw4zQB71J8VfB8aKzXF7lhkL9gmB/VazJfjb4Lia4VU1GU2yeZKFtsbFzjPzEeorxKHwX4e
gMbXPi/w5qYAyFlvLlNw9MKDtFZh0VNO8VQ6ppn/CKNb2uGjt5b95IGbH3j5mGPPODxQB69
ZfHOYavJa6x4Su7ZLtVl0pFwrzoc4LFyBk8Yx9Oa6HVvirLptotzJ4ZlsIWwPN1a7ithux0
Cgs7f8AfNeMeL73xh420VZNa8SeEXis28yOCC7jSVTjBCk88+mccVgaT4W0m1ZZ/EN5pFyz
AYh/t5Ij+OxHP60AehX3xf8AHGpeF7zxJY32haTbWcyItkGElzcjcASAx+774GRnFXL3UPH
vxb1BIvDyXul+GpY13zzjyYt2PnI2/NKM5wM49a5EaH4IkjVV0LTJPm+/FrF2x+hPkkYPtX
U2uqR20UcVra+VHGAiRjVNVYIvYDbHigCxqP7PkVpZQXdl4phW7jU+e1/br5Dk9MAH5QPfP
rWVb6Za6RFHp9pp3hjXrqNdu3Sb69aWZgOpWPKgn8BVQf21/bk2qXes6bewKSYLPWrW/uYL
YZ6BnTg+5rpoPGPjNF2R+M/BenRg9BaToB+aigDU03wbrV9ZQ3M3w90SzaRSTFe6pcyOnpu
GCP1qxN8N9dubYLBo3hLTZc/eZJ7sgemHwP0qtpuqeJdR1KL+1fjF4fjsCT5kenCKOU8cBS
445xWd4kvtRtviRo3hxPiVqFjpV5A0r6i88TB3yR5Y2qAp4HJ9aAN+1+GHiCCWGX+0/DMfl
nJhj8PR7HPuS278iK1r3wh4j1DR5NFvbXwldWDncUOnyx5bH3sK/B9wc1UubXwJ4MubLxDr
/jHUru4V8Qy3eoSTh2C9NicEAH0rpNQ+I/gjS5o4bzxFbCWRFkWOMNIxVuhwoNAHCT/CLxP
d2Uuly+NRFpEi4+wtA1zGnHG3zWJXHbBr0jwloN34b8OW+j3eryasbcbEnlj2vt7A8nOO3t
is2L4meCpV3DV2Uer2sy/zSpF+JHgYyCN/EtnC56CYmLP/AH0BQB1lFcX46+Iuk+BLCwu72
1nvRfsVh+zlcEAAkkk+hFc5pvx38KXsJnurDUrKANtaZo1kVT77CSB74xQB6jFaWsE808Nt
FHLOQZXRAGkIGAWI68etTVnaPrmkeILBb/RdRgvrYnG+Fs4PoR1B9jWjQBSGl2A1k6yLcfb
jD9nMu4/6vOcYzjr3xmrtFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUVR1PV9P
0iBZb+cxhzhFVGdnPoFUEmgC9VHUdY0nSIxJqmpW1krfdM8qpu+mTz+FcXqvjZr6GaysoYb
FGGPOvLspL/AMBih3SfntrEsdChFz9oV9Xu5JeTJpenGHP1nuCXP4MKALWs23gHWdWm1y70
DUtedgMvMJEtUwMAgzMkYH0rPt/EfhzTnC6H4a8MabORlS1yk8h9glujsfzFbaeF2kuPOTw
HaTSg5WfW9SNw+exIxJ/Otu30nxYhxDeaFpKEYb7HYs7E+uWYD9KAOX/4SfxTqH/HpNqbKP
4NK0FkUe3mXLD8wtVbix8X3W4toPim6B6rda/Daxke4iHH0FWPE2ifEBNYgb/hYcFhogVTN
PcMkDM2fmUBVGOMY+b8azvEeq/CXSNOkupbiXxJP5gQ2sWpSXDyE/xEGTBHvQBz+pWsGm2t
zPqHh7wFaSqDldS1WS7mbjgc5OaoeAbDU7bSdS1fw1DDrH2m5CHTdMijMdowXO4yXIJAIOP
lz71pWnxK8IaXbNPY/COWC2X5nmFsgCj1Lbf611egfG/wRdzfZZLK70ZWI2loAyMx4/5Z59
u1AEd5c/EhIUfVfE2h+FYmXOLu5WSTH0CquR7GsWS+tbqZVuvj+6yA8rZxIqA/XJ4+pr2G9
8N+HdW1CLU9R0WyvbqNNiTXECuyr1xyPersWnafbx+XBY28SEY2pEqj8gKAPD47CzWPy9O/
aAeAZzjMSj+Yrkfib4g1z7PZaVN8RdP1y2jQOYbONo/PwePNZCQx46ZHrivqA2Fiww1lAR7
xj/CqVx4d0K4RvM0TT3cggM9qjY/MUAfM/h7+zfiGbrHwwsZ7m0tv3s8GpSWqhezEsCCw55
Jzir/gVrO2trjT9W+KWmaLbW5/cQWJgdyuT96Zo+SOOhOa67QfB/h34ba/Lrnifx1ELoB3+
w2oEEbqQeXiXJYcnjGK6bTp9D1OBL7wf8NILuCb5kvLi3htInHZlLAuR7haAMiHUfDKcJ8Z
7+VSvyiNoCw98iImpzqvhoqy/wDC1NckXHXykfH4+RXUx6b43nyou9D0JD/FZWzXEh/F9qj
8jUkngj7cp/tvxNreo7hhkW6+zRn/AIDCF/XNAHmPiG2+H3ijQp7fUfipLPb2hEzpLHAJgw
4G392rnr0HWsPwlfa2kEdz4c8NeIbjRtOTETtZ2iecMHG4FA0gzyQr5969fn+Evw9uNLbT2
8N26qTu85S3nZ9fMzu/WnQfC/wtbwrFCdUQAY+XVLgfyegDkvBmp/ErxNo0es6X4y8P3tvK
xzbz6e0bQ4OCpCnI6d89c5rs1T4nKPmufDEn/bG4X/2Y1zOo/A/QhcJe+FtX1Hw1fAEPNbT
M/mg/3snP5Gt2w0r4jaNYRWdvrGiarFCu1Wu4Zo5CPdg7ZPuRQBeVviOoy8XhuTH8KvOufx
wcfrSNfePQdsnhrR5177NScfzipP7W8dWgzd+E7K+UdTYahhvwWRVz+dL/AMJpJDj7d4R8Q
Wo7sLQTAf8AftmP6UAVp5tem4ufhxZXIPXF9C3/AKEgrB1GPwZBaGbxD8LHsYQdpkNpbsoJ
90fNdP8A8LG8HJuE+r/ZWUElbmCSE8dvnUc+1cpP8c/h1cbYCby7yfuG0yM9vvECgDlo4f2
eW1pZZlXT5EBBtrjzkibPqDkcexFdXL8Jvh14msYNU8MzPpyMpVLrSbj5XGec5yD+lck/jb
xff308+mfDvQ57Aufs6TCMyNH7sHwD3xius0/x/wCLrTR2EvwnvYTEuVFpPEIW9SPb6ZoAh
h+DN/ZEHTviX4itcHIHmZH5ZFRav8I/Euuxw2Ws+Ok1WyjYkPeacjTxZ/uODkdu9dV4D+Iu
neNIprZ410/Wbct52nM5Z0UHG7OBkc9uldvQB4ZZ/Cn4i6PGun2Pi3StS0uNsxwatamdUHs
rBtvH90ivR7n4feELux2XHhfSZLjZkstsIwz4/wBnnGe1dZRQBxXw/wDB1v4Z02W6l0ay0v
Vbzi5jsZpHhwpO3aHJxwa7WiigAooooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAKwZvEsU
lxJa6JYz6xcRnDmDCwofRpW+XPsMn2repqRpEgjjRUReAqjAFAGELbxVeqTc6jaaUuchLOL
znA9C8nH5LTx4W0uSUy6g1zqbn/n8naRf++OEH5VuUUAQWtlZ2MXlWVpDbRj+CGMIPyFT0U
UAFZSeJPD0l+lhHrunvdudqwrcoXJ9AM5zU2saXBrei3ek3Ms0UN1GY3eB9jgH0PaqmkeFP
DmhWtvBpmj2kH2cYSQRKZM+pbGST60AGv+FPDvimGGLxBpUOoLAS0XmZBQng4IINcqnwd8J
Wlw9xo8up6PIwxmyu2XHv8ANmvRKKAPNdR+F+p3tpJaJ8R/EItplMcsVw6TK6kYIwQOtb3g
bwPY+CPD/wDZMF1Jf5mafzpkAIYgDgDoOK6ysO98X+GNOnaC712zWdesKyh5PptXJz7YoA3
KrX9oL/TbmyM81uJ42jMsD7HTIxlT2NYH/CXSXPy6R4Z1m/J6O9v9mj/76lK/oDWLrXinx5
YOjR+F9Nsrc/8ALa7vXlz7bYkJFAHOL8G9TsJC1n4ht9SXcWxqcMpZh6F45Rn8q5jxLYXnh
uzuYLLV9N0S+cbGNh4ilG71zDKD/MEetXvEXij4pT2kv9masryv8q2umaLcZ544lkTjjvXm
lh8OfFaXCNrk9r4dtZ33SS6rcqjP3J8vO5z/AJzQB0PhfxXolvKuj3fiu90z7QRFO9lpcDG
XPBLzEu7A9zg16FcrczWwj8JT+ONaMa7Y5FuFsrYADgBnRcj6Kar6XdT6KwPhjSPD97Kowr
6boN1l/wDtrnb+O6otWg+I/ibUbfUdR+HSS/Z1KRoNZktgQepKK/U56/hQBL4S8WfFLQ4TZ
+KvB+papCbjP2ppE8yGLuAP+WhHUc8111z8XPCmn7Tq0Wo6ardGuLbj/wAdJqh4W8I2GpTT
f8JL8M4dLeJQFkuL0XiyHuFBJIrsYPBnhG2/1HhjSk+lpH/hQBn6R8S/Auu3UNppniO1luZ
mCRwtlHdj0ADAZrrqpQ6PpNtKk1vpdpDInCvHAqlfoQOKu0AQXl5bafYXF/eSiG2t42llkb
oqgZJ/KuVs/Gd/rdlHqHhvwpe39hKN0VzPNHbLKPVQxLY9yBXXSxRzwvDNGskbqVZGGQwPU
EdxXKr8NvA6OGh8PwQEHIELvGPyVhQBu6bcatcws+p6bDYPkbY0uPOJHfJ2gD9aut52x9mz
ft+XOcZ9/aubTwH4ZiOYLW5hYDAeO+nBH0O+ibwpoVlC91LqGpWsUa7nkbVZ1VR6kl8CgDV
1GDVriFI7OWxUEfvBcwNKG9cAMMfrXCat8MV1mNkn0/wxbZOfMt9MdX/NZRTzc6Pc/vNE1T
xfqQXkNYySun/fUgCH8zW/bav4mkt44bPwzdyYGPtOq3EMBPuVj3H9BQBw2g/A5dK1WO7u9
dt72135ls5NNRkkXPKguSV+o5rtm+GngRpN7eGbM/7OG2j/AIDnH6V1ib/LXzCC+Bu29M98
U6gDL0rw7oOh5/sfR7OxLDaWghVWI9CQMmtSiigDE07xCmo+JdW0MabewPpuzdcSx4im3DI
2HvW3RRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRRQAUUUUAFFFFABRRQ
BgYoAKKKKAOWl8H/2ndzTeJNYu9VhZyY7MEwW6L2BRD8592Jz6Ctyw0nS9LhWHTdOtrONei
wxKgH5CrtFABRRRQAVzms+BvCXiDUhqWs6Hb3l4EEYmfIYKOgyD7mujooA5QfDrweF2jSpM
Dt9rmx/6HVvSfB2haFqjahpUE9vI8flsn2mR4yM9djMRn3rQ1m21S70maDRtSTTb1seXcPC
JgnPPynrkcVdiV1hRZX8yQKAz4xuPc47UAPooooAKKKKACiiigArN1zQ9N8R6LcaPq9v59n
cAB03FTwcggjkEEVpUUAczpnhW60maEWvivWJbSIjFtctHMCo/h3FN2PxzXSnIHAyaWigAo
oooAKKKKACiiigAooooAKKKKACiiigAoooxyeaACiiigAoophkAJHNADs0ZoooAM0ZoooAM
0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0
ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0ZoooAM0Z
oooAM0ZoooAM1XZ/nPyjrRRQB//9k=
</binary><binary id="_0.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAUEBAQEAwUEBAQGBQUGCA0ICAcHCBALDAkNExA
UExIQEhIUFx0ZFBYcFhISGiMaHB4fISEhFBkkJyQgJh0gISD/2wBDAQUGBggHCA8ICA8gFR
IVICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICD/w
AARCAMjAjkDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwDxoOeBgdKfu+n5VB6fSpFJ
x1/OpsNOxJvb2/KnGQ54A/KosjFLU8pomTCTjPA/Cl3c9vyqClyaksm3c44/Kjccjp+VQgk
UpbJB7ikBLuPt+VKGIOePyqEMeSakzkcUASq5PUD8qeGI9PyqJD2x+NP9qlpDTsSCTrnH5U
4EnB4/KoqfgnBHesmiyTJ9vyoDEHIx+VNORjHNLSGSCQ9wPrinickjp+QqDOKTOaBouCZjx
gflVhJTtxxn6Cs9TVhWOcVDiapl9JDnov5Cp4yc9AfwFUUJFXojgYJrCaOiJq27MUHAyPYV
u2gyo+Vcn/ZFYVmdzAdjXSWACsue9eZWdj1KEbmvar8ijapP+6K14kIj5Rf++RVCGSNXXIx
9a1YZVkQqBz6ivHqt3ue3SSsQxr8+cL/3yKnJKEcKP+AimNlWz2pZTtKyHp2rC9zdJEsLsx
b5V6/3RTJFJYnC/wDfIogc53EZFOeZQ57DvU7MaIEiZnyQv/fIpkkpSUptX/vkVc89HOwDA
AzWXeSbbgEHINVG7dgbsalrL8wBVTn/AGRV9ufm2rgd8CsO1kzjnkVsRyBoue1RNWJeuqJo
mzyAvHqoqSIAzglUxnnKioYWPc5qwkZGHxwayZnLQ01yULBFI/3RVy2bMG0bQe42iq9u37o
t26VNHGUXzOma5JPU82b6Dv4/ur9doqRHZScBf++RUSkljjJzQkhMuzHzVkzNpssIWdtuF5
/2RVxAUixtXP8AuioLdVORn5getWsjPB5xzWcpHLN62KnnsCTtX/vkVGblsEZX/vkVHM+xj
n1qvJICDt4PtWkUdEKafQlmuyBt4zjj5RVNrhuM7c/7oqvPIckiofMJ5NdtOJ2QpJIsSXBJ
UcZH+yKu28hbGVX/AL5FZilSuf51Yik/dbgeM1rJDnDTQvzXJ3H7vA/uiqBkJXd8uf8AdFV
pbgl8Z6+ppPMymRS5RxpcqJRKSMkLkewqs1w+8n5f++RQJlCEd+maqO53Z65reKNlEfPc4U
ZwT/uisC9unckYX/vkVcupDyBwKxbhvnODmu+lE5qz0sU5pyCRhf8AvkVSSZsuAF59hT5SS
x4zVJ/lJwDXoRR5cmW3nJXoOn90U1ZiQAFHHsKpGRiQDx7mpUYAAnr61biiL6kwnIfGBz/s
il80hgcDr0wKjwC5z+VPwCBxyKl2KTHtOVG7C/gBVWS4YDOB/wB8insPrVKU4B7CnFCkxWu
iw52/98iozPzxt49hVV2P3cj16UwybQfeuhROaUtS75xK5wvPsKgll4xx+QqBpBjLE1XknL
theT61Sj3Icrj5Z2ZtgAwPYUqAlhuxx7Coo12nLcmp9wGDjPOap6EIsCUquBt/IVKJmHYfk
Ko7juJNTIcrxzxWEkdMGMnmdmOCv5Cue+b2rZmciTnpWPn/AGTW9PRGFR6nHdh9KUHuaQ9v
pRXuHhkgwB1oByeDTFPtUgoGhaKKKh7mqYoAB9aU+optGeMUihRg/WpRxioQcGpA3HNIVyY
dCe5p3aogSOlODZPPFKwyTPHvTxyBg81EGBPWnK3HX9KhoaZIxwKZuNBYk+1JSSLuGSeppQ
TnFJSqcGk0MnBxjgVMp/Kqwwcc1Krc1Joi7EeR3zVyMjcM8ms6JskH0q9GeQa5pI6IG3YH5
x610kB2R7ga5azkKyrnNbTXGEAB/WvLrJtnr0Wkjdhm3jc2K17GZCnzYBPHWuVt7n92FGa0
45sRLjqDzXnVYHpUpnQNKpcoBnFNuLgFBkcAdKy4J3E4IA5qW5djDu4GTmuXks0jqU7psu2
92pUOQBiiW5Vx0HJrJWTbCcHk9hT13kAnkCn7NXuVGexowuRNuAHp1qhey4lZi3IqWFgF6c
jrVHUN3m/KOG71UI+9Ymo/duWbS8AbcSD61r2t6jo0e7Brk7beA+Pu571vRokdsGUfOw7U6
sEZQmzfhfy1wzcnpVlLz93tGDXPC8V4xk8gY5qayuxLIYgRnHFcsqbsb3i2dhp11FPCYmO1
u1X7jdhCpJTHauUsZit3luG6cV0DXDBQg+6K4KkLSOOtStO6LSuoUOAcgdKa7KrrIp5xVSG
5RmY4wOmKY86tdIOg71ly6mapO5qQTEvx1PrWjHIPLL+vFZMPMihegq8xKWw4wWNYTRx1Yp
shvwGQSoeOhFZhYsNw6CtFmGCGA2ntWRdlolynIJ/Kuimuh1UFpylSaQ78kmoVm+bucnGKr
z3IBJJwKpvclRuBGPrXpQgz0LWNV7jaMAUqTEREZ61jSXJIGQOfSniZlTcG/CtOTQWhekm2
kZNPSdQoXd3yaypps4INVDdutwM9KtU7olzSNuST99jPFMMg3YySB61nG53Nu4NOFx82Tjm
mo2BzFu24PPPtWDcPhyAa1J5gd2TnFYVy4LZHWu6kjgrvQqyyHdgc1WkLd81IWyxHoaY+H6
12o81kOe9SqDhfSmMoA2gdqkGQBkcVbZI9d2CetODddxx2poOOgxTZHAPHXsKzuMQv1Gf1q
pOxIPrUxBBJPWqspxnmtIkS2K7t3PFV3lUck0sjfnWfIxeTg/KK64o5ZSJWkZyQDxT1AUZ7
moeAmRR5mKoybJw+G5P1p4kDLkGqG/LdalWQbeKGhxZc3jGe/pVgHEQJPPpWaHAAOepq4jm
RODwKxlE6YMjc/N+NZuRWk4ww9zWdgelXAiZxB/pRSAkgE+lFe4eGLSg8802igCQNk4p1RC
pA3PTmgpNi5paa3ftTC2aLD5mS0Dg1HvPSnBgeKloLkwfnGKXIqKlzkHPU1JomSg88U4Mwq
FW9etPDCkMk3nFNB9SaaGHrmlosBKPrTqhB496lHSoaNUTDGPelU4aog3PtUinoazZpEtxn
v1q5GRn3qhGxxjoPSrMb84z+VYyR0QNaOUADFX45NygZ5NYiyHoO1XLeU5AziuOcDtpyOl0
za6YPUdKtvKYpBVC2nESIBwMdasFw2MjOa8yS97U9OL0NexfdKHY4B6VYncFSpOAKz4JPLh
V/7tOmuR94c1yODcro7FJKOpLCGkPPyjPetIeWsWAeR3Fc1/aBWQIDilkvWDbRJzVOjKQ41
Yo2gcbjk4HX3qrqN6j2wRAAwOM1Ws9Q3Fo39Dg1nSyEyMS2ee1VCk+bUidT3dDQWTFsFU7i
euK0obvFuI+CcflWBBOI05PPvViCUkljk5qp0+5mpst/aSZCA3Q4xViyuWjvUkRuM4xWMz4
ldj06VYhlCSISfpScE0EZ6nb21wJPNbdiRTn6VtW1y5Qc7gcVxwn2zrJG3DDkV0NpL/o24d
D6V5Fameh8SszSMixXe9jwegqKK48y4ZGXHJwc1VecyIP9nuaIsPMsi4GOtYcvcfIjctLki
5OTwtbbXEUkK4bn0rlVYpKyg8N3q5bzmK5TdyCO9ctSnfVHDWoKXvI0ZQzwsEPI7VizXJwy
uPzra+1RqzYG0ntXLanOqStngk8VrQi27FYdb3Mm+l/e5B4JxiqZlJkwPw5qvLOzXG0nvxS
mZVK5AyOK9yEGkOU7s0yAY0Ygc0x5FVSMknNQLdKEJLc1SmuV3kFuSeaIwbYpTSRaa43MFJ
wKquzedndkA1A0qZ+9g9jmmxzKGIZhmtlGxz8xpb9qg+1AuBnJbiogQVwDkHtULrs+6c/Wk
lcpuw68ueAFP41nO+49c0ly+eMmq7HBGDniumMbI4qkrsRwTkikUD0waeuO/TNOIwB3JrS5
z2GbMnBHWl24OOopwHT+dNchFJYk4qeYFEhlfbx3pUX+J/mb+VMUBjuI5PapM84yBTCw1j1
qhKwBORVuZtoJz+NYl5dqAVU59fet6UbswqOyILqcDdg8mqavxnvUbyZfLGk3jt0r0Ixsji
k7kxkwuRTDJkdRUTOCMCoi3oauxk2WfMAGQ2T6U5Xz1NVefWpYsbhz3qXsUi/GuR7VcgAAK
561TRgO3Bq7FyATXNI7IWGPwwrOzWnNgYx61lbh6iqgKZw6/dH0pc0gPA9KQ4IwCBXuHhDs
g9KKYCAe31p24HvQA7pSqcHNNooAec4PSmUueKSgCzaWF3qDypaIHaJPMIz2HWqykj2PSu2
+GlvHdeKnt5QCkkDKR7GvRX+EOgPKz/aJEzzgPXmYjMaWHqunV8j0aOBnXpqdPzPB959KXf
7V7t/wp3QMZ+1S/wDfdOHwc0HP+vn/AO+qw/tnCd39xqssxHl954OHGeQRSlx25r3c/B3w/
ni5mx/v0n/CnvDuebmb/vul/bGE7v7h/wBmYjy+88PltbuGzhvJI9sMxOw/3sURtkda9A+J
ulWui22m6dZgiGFSFya87hIA616GHrKvTVRdTjr0vY1PZk1Sr096iFKDg81qwTJs09TkVGC
D0NPXpzismaxJ1Oec1OrDGKrKcGpVOOahm0WWlYkjFaEJxg1kq4HU1cgnXdktkVhNHRCVjo
rdy67T0FaUPzRIe+aw7WdASN3UVt2skaoDuyK8uqrHq0pJlu5crAB0zVF7gKrHOccdaW8nG
QAe1ZLzADANRTp3WptUnZkskoMobdTHuCZfvfrVRpAP8KhMnQgYrrUDldSxsRSlcvuPIprX
LD5s8VmNdhFyWxxVdb4SttDUlS6kuutjY88sm7J61oQXC+WGz07VhLIwTB71dR02gZ5rOdM
0hPU0hJv+bPJNDuQVxyKhiGVP6e9Xfs+I0ZuPbFc7smdEU2bOmyl4gjZLHpXSWjn7Ptft2r
kdOnSG6QO33RXSNe26QsyyKN1eViIPmsj0qM1y6s0gyrBIGPAHFNsJo2JY8AHHNZZv45gFE
gIIoeTyljUE4c1zezdrM6LprQ6RnXA2ngd6fLLsg35+bsapWzAw8moLvUYYwQ0ox6VzqDbs
jN2JL3U5UUM3YfnWHqGo/aIkfdgjtUGparapEVD5zWEbyOd9u8Y7DNenRofasc9WrGPupmj
uWXDBuajdyOWPPSq0cxScAnINMuZgZBlucV3Rj0OFy6j/ALVt3fN71k32qiDcS2T9apahfG
Bmy3SsCxRNe1Tyrq+S0skOZZGbBPstd9Kgrc8tjzq2Id+SO5oP4iupwfIhmkRTgNHGSPzFQ
p4jnFwsUiSox/hZSDWnrXja2s7NdC8LwrFbRjYZscn3rmbG3luLgyzOXdjksx5NdVOCceac
LLp3OKpUakownd9ex6Pp2pNNErMx4q7NcOBgHqM1g6cqpbhcc1aln/2q8yUFzaHrRm+TUfJ
MWbDMR9KUcgZ6is8zKWYk4pxvoUAy+TVcvYycl1NNBngjkU9sZ5rMTUoc/epsmoI33WqHCT
YJp7Gk8saJknFVGdpW9FqnveRgSxxU4nRFG5sUcti7pFwdBioppREuWHNVft8RP3+lUb7UI
1QFG+YHNVGm2zGU0luVdQ1GRsoPlArIaSRznP40XFw00zOW5Y5NR7+OcZr1acFFHm1JczH/
AI0zfgnPIqNny1R7u4rZROeTJy2V6803NML59qQt2Hany2JJC2OmKnjbms8yHPrmrEcnIyD
Ski4s1o3wMGrkUg8rHOay0k+UfyqUTEHHauWSudkHYuTSdOayfNHrU0kwJA96z93+1VwiRO
V2cvxtFJ0pD2pK9g8YduOeKdwTnPNR9DShiOKAJaKaGGKcTgUAFFITjFLmgDpvBmox6Xq9x
eSTCLZbttJ/vdqV/HfiUu2NRbGeMVyhyTx0p6/dFc8sPTlNzkr3OiOIqRgoRdrHT/8ACdeJ
x/zEnr2rQNYvrv4dfb5JS0/lE7j61831774Vb/i1GM/8sm/rXj5rQpxpxcYpao9XLa1Sc5K
Ur6HlUvjnxMJ3A1J+Caj/AOE48Td9Skrnpf8AXyf7xpuOM17Cw1G3wL7jy3ia1/if3nW+Jd
b/ALc0DTJpZhJcx5WX1BrlFyopntmpNny471dOlGlHljsTUqSqy5nua1t4d128iSazsWmjc
ZBRgasf8If4p/6A0/5Vs/DC5mXxlDD5hMbKcqTxXa+PPHWqeHtbS0skj8tkycivLrYnERxH
sKcU9LnoUcPQlR9tUbR5bP4c8RWUXmXGk3CJ67c1nrKd21sgjsRXo+j/ABXuZLtYNXtkaFz
gkDpVr4g+FbGfSV8R6UipkbnCDAYU44qpCoqWJja+zWxTw0JQdTDyvbdPc81D/iKkV/Q1Rh
fPU4qx1Ix3rucbHNCdx+ZZZkhiALucLk45rXi8M+KHXfFpcki+qMCKwplxzz7V7L8J7uX/A
IRe9LuX8tzt3c9q4sZWlQpe0gkzow1NVqvJJs4KPw54vRsjRZz+Iptw+taXxqGnz24/vMvH
51rX/wAUfEUGpXFvGItiSFRx2ro/DXj218SS/wBka5ax+ZKNoOOGrlqTxEI+0qU015PU6YR
oOXJCo0/M4eDVVmYbmyfrU0jhnJB4qXxz4Z/4RrVkntARZznKj+6axbafeASfrW8FCpBVKe
zGqk4SdOpujSkfp6VVeUbSMmieQFOKzp5cIcHmtIQuFSpYlggn1fVLbS7bO+dgmR2Hc028t
ZtG1qbTp85ibAJ7jsa9C+EXh9Z7mfX7oYQfu4i36mpPi34eEUkWuWqZUfK5XuPWub65FYr6
t0/Uj6tJ0Pb9d/kclBIshUk9qtxurEHPQ1zVjckkDd2roLV0yNx71pVhym9GpzJHRRbUjUn
mo7rUVi4Y89aZv3YIOABXLazcymXZG2XchV+pNcVKlzy1OutW9nC6Lr6nfX2oG10u3kurhv
4IxnH1PatoeGvHzwhzYIvfa0vNdJ/oPw58ERXMcKyX86gtIRyzmvPW+Iviqa4+0C82jP3Mc
VVP2la7oRXKur6nJUcKVvbyfM+i6FqW71vRbuOPVrSW254Lcqfoa7jStah1JI1YjK9Kq6P4
msfF3ha+XxDCifZxhpD0zjt71weiXq2urNHbTNJbq+EY9xms50nXjJSjyyj22OilXdCUXGV
4y77nr93fm0t3YNyBxXmL32va1qE0djHDlX2hWmCk/hXYX83mW6xk/fXjNebzxyWvie0dGK
t56DI4zzWWAoxSk7amuY1ZNx10Ni80Lxhbw+ZeWsUCf3nmAFY+n6lcLeFJSNyNjKnIrv8A4
uu40LT1DsAzDOD14rzDTFAdSeSa9HCy9tQ9pJLXseVXXsq3JFs9At7kS/Nmq/nkysGOQDVG
Cfy4R78VE9ztBx2Nc6p6nb7TTUoa9ITu288cVlad4T1jWo1ew+zybhnYJQGH4Vp6htmjLA8
1L8Pi0Xj61VWIVg2QO9d/PKnRcobpHmzpxqVlGezdihd+Cte0iPzb5baADn55QCfwp2kTsy
gMBk8cV1HxeZ2120Uk7dh4rlNKjCqGqaVWVbDqpPdhOlGlXdOnsjqI7gxrx0qGa+VVJJxVd
5NkTHOAB3rKt7e813V4tL05SZZDy3ZB3JrGFNO8pbI651GrJbjpdUlmuRb2sbzTN0SNck1s
WfgjxnqSCT7Glqrcjzn5/IV26xeGvhro4eWNZ9RcZLty7muG1P4neIr+RhZbbaL+EDk4rKF
WrW/3aKUe76kyp06f+8Sd+yLsnw48YxIWSS2lI/hDEVzt5b65ok23VbGWFc439VP4irEPxB
8WWsiytd+YP7pFdtZ+NLbxX4Xv7O7t0S9jhLYIznjtVSliqNnVipR8hQjh6vu0pOMvM4601
AToPmqvqd9JFETGMke+KxtMlKvtJ6cVoX6iWHNdXsoxmYe0lOmW7PQPFGpR+bY28U6nn5Jg
SKp6po+v6ZE0moxQw7RkqZhuP4V1Pwhd18S3kO47PLB29s5rA+JTO/jecFyQAMCs6dWbxTo
aWSvt/wAEJ04LDe21vtv/AMA5+GdnHNWTJxVSFdq1IWAr0GlfQ4U3bUld+flP40wNz15qFn
J6mm7gGHNCRLkWTIcZJyKj8wk455qFmwKQOMc07CuS78OeeKtRdOtUVO6rMZ6c54qWuhcGa
MTYGOuKGkx3qssuMeo71E8xJPpWSgdClYmab5x35qv5n0phbBHPOai3GtFFIybMY/0pKU/0
pK7jgCiiigBQeeacST0plPBGMn/9dACbsmlJGBTSRngUh5oAcGB7VICOKhHXinA9gKAJK97
8KEN8KOR/yxavAs/zr3zwmQfhQR/0yb+teNm38OH+JHr5X/El6HhEv+vk/wB402nTH/SJB/
tGmV7C2PJe5IuD2p9RqTwMjFPzxmhq5ojrvhpx46t/91q0fi2P+Koi90rO+Gf/ACPdvx/Ca
9Y8XeE/DWt6kkmp6h5FwRgAPg18/ia8aGPU57cp7WHoyrYNwjvc+dACWAAySeK96vt2n/CF
I744kMAGG68jpU1r8OvCvh2E6vMXulhG8FzkDHtXm3jnxq3iGb7HZ5jsozwPWidZZhUgqK9
2Lu2KFP6jTlKo9ZKyRxkJ+Y+9WlbnBqtCOanr3ZJM8uF0iVydvPNet/Cj/kV9TP8Atn+VeP
sSVxXsnwhjM3hvUIh1aQj9K8jNdMK/VHpYB3xC9GeSahg65d5/56t/OpdK8z+37D7NnzPOX
GPrXa6h8KvEE+qT3ENzbhJHLfMfU10Ph3wNpnhGX+2tev45p4hlFBwq/wD16dTH0FStF3bV
rIUcFWdT3o2V73JPiyyr4Zs1fHmbhjPWvIrVzgVueOfFZ8Tazi3yLSE4T3rAiBUVWCoSo4e
MJ7hiKsaldyhstC68h2GqsFvNqOoQWFuC0s7hBj3pkz8HnmvQPhVoYnv7jxBdr+5tgVjJ6Z
7mta1RUKUqj/pkxi61VU1/SN3xjfp4P8EWmi2D+XO6BdynB9zU/g7Uk8X+BLjSr5/MnjUqd
3X2NeY+O9cOt+KJijZhhOxKl8Aa4+h+KYd8m2G4Ox/6V5zwL+qc3/Lz4vmdKxv+1ci+D4TI
urabSdVnsJgVeJyPwrYsZSygseldX8V9BEc8OvWqDZIMOR+hrhdMmz8uetdlOosRQVRfMy5
HQrOn06HXKJDZ7xmub1EPDcpO2T5bhvyNdDBPxHCSNuO5qrqVqsqOygnpWFJ8stTurw54aH
o2u6XH448EW76fOrTIoZR746GvFr7T77R5nttRtHgccAkfKfoa19I17WfDExaylLQ5y0TdP
w9K9G07xl4Y8V2wsdbt0imYYIkAwfxrCHtsFdRjzU/xRjP2WLa5nyzPGUublrQaesxFsX3l
B3PvW/pFkAofoRzXU+JPhj9nhbUvDk3mRD5vJY5GPY1x+nXrwy+TMCrKdpU9Qa7VXhiKblR
fqc8KEqFRKr8jvJrhDYW8jNyo5rhr2XzfEdkw7zp/OuguJs6eUQ4wM4rkTJu16yyf+W6fzr
nwtO136nbjal1Feh6X8XMDRNO4/iH8q8209kGxjivSPi4c+H9PPow5/CvLLJsgZ6Dmnlyvh
F6s5cY/9p+SOhnlCbFUj1pjv8pY9DWeshmk5OeeKsTz5TZ0I71vyWsiea5BLLkEVo+AyP8A
hYFlnphv5VjucKa1vAZz8QLLBxw38quqv3M/Rkx/iw9Ub3xfz/b9lx/Aa5TSyQuBzn1rq/i
+B/b1lz/Aa5rRot+D1rnwrtg4eh0TV8XJegt/KUgwfzr0D4Z6dDpnhm88SXCjzps7WPZRXn
WsIwRh0wD1r1CxBX4MKIRz9nNc2Mf7iMF9ppGtGP79yf2UeS65qtz4h1+e8ncsm4hBngCpY
LeBI/U+lY1q3PPrWvC27AXoe5r1pRUYqMdEjzaXvtzlq2LLbB+1UNk9rKWt5XjYjaShxkel
aLuwUheg60xEDOPl5PrSjJpalypKTK9nCUO5jWjMreRnGAe9KkXlMwLbh046Gn3JEVq4DKy
nBz3+lRKXNJGsaXLFnQ/CT/kbLz/rkP51gfEgY8dz4/uit34SMP8AhLLs/wDTH+tYXxK48d
Tc9hXLT/5GMv8ACKp/uK9Tnkf5cU1nweeaYrALTGPUivWUbnltils/So2Y9BTcnn0ppbHU1
pYzbJQ49KTfk4ANRg5oyM8GglSLKfeFTh8dqqI36VMHGOc1nJGsWTq2eKYzZNMEnPFMZstm
pSuaXJhksPrUeaAx3Ljg5puT6ilYDK6gfSik5xRnP412HELRSD0paACiiigAooooAKKKKAF
BHHFe/eEefhUc/wDPJv614BX0D4PR/wDhVmAhJMbY/WvFzf8AhQ/xI9fK/wCJL0PBZyRdS4
/vH+dJ2oulZbuUMCDuPWmI3avZWx5L3H0uTjGaSimNM7L4akjxza8/wtWz8WZpIvE8DRSMp
CZGDWL8Nf8AkerTHPytWr8Xvl8TQnBH7uvFmr5lG/8AKetB/wCwS9TqPAXjSLWrH+wtXcGQ
LtBc/fFcd4+8FS6FfNfWaF7GU5yB9z/61cNbXM1pcpcQSGOWNsqRXvHhTxNY+MdCbStUCm5
C7WU9/esa9KeBq+3o/A90a0KkcZT9hV+JbM8IjbH+etTBieMcit/xj4Ru/DWpP+7ZrNzlHA
6exrmVkzjn8a9mnUjVipwd0zzZRlSk6c9yZ2GMCvY/hG7L4Z1F0OCHJA/CvFnYAYBr2b4Rg
nwtqRXP3z/KvNzVf7K790d2XO+IXozgtV8YeI01i7jTUpFVZCAAenNYd5qmq6kf9NvZZR6F
uKTV/l1+8DdRK386jQrt4rup0oRinGK2OSdSc5SUpPcWKPbyanBwODUW/wBqiebHHf2q2m2
O6giZYpby7itIF3SzMEUD1Ne46vBL4S+GiWNjbu8xQKSgyST1NcT8KdAOoa2+tXKf6PaDCE
92rqvEfxWs7C/m05LBbhoW2knpXhY2dStXjQpR5lHVnqYRRp0pVqjtzaJnkNp4d8QahIWt9
LuZdxzuKED8zXS2Pwv8V3EkcssUVmAQQzvyPyqxdfFvW5AVtLaGAdsCufvPHPii+OJNRdFP
ZOK9BvG1Foox/E4ksHDrKX4H0Fd6Imo+CjpVzMk86RbS2e+K+cTFNpmrTWcww8TlTXX/AA3
8YXVn4i+yajctLFdcbnOcGr3xW0E22pR63aofKlGHwOPrXm4SM8JiHh6jupar1O/ETjiaKr
01rH8jBgcuUbPFWb7U4ILXBIB9zXOWF/hNpb86t2N7bQeILO7vYFnt0f5lcZGPWvRlS1u+h
ksReCUXuI81zJam5ezlFsTjzWGFz/Wqjwq0YdTyO9eueM/DDeKdGtb3QZFIiXKxKcKRXmH/
AAjviaKX7MdFui+ccLkfnWeGxNOrC97PsZ4jDzhK1m13O4+Gfie+fUzoN3IZ4ipKbucD0rn
vH1tFpfjeUwKFWUbyB611/gXwnP4aM/iLxAy28gQiOIn7o9/evO/FesLr/ime8i/1KnYnuK
5qCjPGSlS+G2va5vVcoYWMavxX072LwvRJakluSuKwoXzrtlntOg/WrCki1J9Kp2zZ1uzz3
mTr9a9KEElKxzVptqJ6p8Xf+RdsD/tD+VeTW0iiLGa918f+GtR8R6BZxacqtImGwx9q8yX4
XeMEAxbRc/7debl2Ioxw6jOSTuzox1GrKvzQjdWRhx3SxQkj71VftheQ/Nkg11SfC7xdJKs
ckcMak8tvzgVz+uaZHpPiOTTYmOyEBSx7nua9KnVozlaErs4pwrRSlKNkPRHnUHBOfStvwN
EY/H9hx13c/hTLO1JtkigMbtgnnAAP1rQ8LwPB8QNPgJiZ13FvKbdjiuatUTpzS7M7+RQlT
u9W0X/i7G76/ZYGflPSsPQ4mSMgkZ9M810/xRm+zeI7CeRfkCkZ7VFaxabPZJqNiGLsNsit
jAPqK46NTlwkEbwSeNkn5fkcxrUTeUSQcn1Neg/Dm8i1fwVPoshzLFujx7VxmsESRhsYLDp
WJoOuXfhrXEvYc+WTiROxFa1KLxGH5Y7rVBVl9XxHO9nozP1nTLnQ9euLCdSoDEqfUVNHJ+
6UKce9ey6hpvh/4jaMlxbzJHdgZDD7ymvN9Q+HvivS5GSK0+2RA8NGeT+FaUMbCouSq+Wa3
ucs8NOlJypq8XtYxlA2lmbPHQ1E17sIjj3vkchVycVej8KeLblvLTRZ1Pq+AK7LSPAs+gaL
f6tq0yG8eBlSMdEBHP41pUxFGmtZXb6EwhVqO0YtLu0cNbahGyYK5PY96ZeTtImM8DpWRbs
d5HvVm4mAXANdXs0paHOqzlDU7v4RN/xVV3/1xH86w/iYceOJ/wDdFa/wey/im7KjI8ofhz
WP8UQ6eNpSRjKjmuCH/Iyl/hNZu+AT8/1OVVvl57UjkEColYbAc0m84r2rM8jmHFvT0qPOT
yaQn3qPecc81SXczbuSUoODUYbnBNODA07CLCMcZqRWznPFVgxHHapAQRWbRrGVybcPWkU5
Y5OajzgU5Dg9KLF9SZSNy/Wk3H2oH3h9abmosaGbjGB7U3GDnNPP9KSug4w/nRSAilyKACi
iigAooooAKKKKALmmXkdhqEd1LbJchOfLf7p+td1F8V9Tgtxbw2MEcQGAijAx9K85ornq4a
lWd6kbnRSxFWkrQdjb17XU12VZjYRW0q9TGMbvrWJnFFFbQgoR5Y7GU5ynLmluSg/KKQvgd
KZngjNBORiqIOo8P+LI/DpSa00qJroDBnYksauaz48GvIRqWjwSvjAk7rXGAKc80FQBndmu
V4Wk5+0a17nSsVVUORPQMjedo47Zq3puo3Wk6hHeWshSRDnjvVUYB60jEfU+tdLimrMwUnF
3W56DefFK/wBQtTbX2m29xGRja4zXE3t3b3V2ZrezW1VusaHIH0qlTkIHWsKWGpUf4asbVM
RUq6VHclR0jkR3jEigglT39q7PTviRf6TafZdN062toTyVQda4vjHtTMJniqq0KdVWqK46d
apSd6bsbWs+IE1p/Mk02CCcnJliGC31rNjcgfSouB0pVOM4qlBQjyxWgnOUpc0nqWC5NLa3
kthfJdRRo7p0DruB/A1Dv56UuVPek10Y79Ueo+H/AImWMVg+m3VlHY+YCPMhXAB9a831m2E
GsygXa3Sud4kXoc1SYA8dqQD3zXPRw1OjNzp6XNa2IqVYqFTWxKEA96dgZ6U0MuOtKGBOBX
SZqxYsYjNqsCC4S2w24yvwFxzmvR9c+J1u2nppljapeCNQplmXIb3xXl7LuNSRwLXLWw9Or
JTqa22OijWq0k409L9S3Je3GoXn2mdUDNxhFCgD8KtpatLGSRxVaFUXn0rSiuAFCZGDSm7a
RRtTgn8TJdI8Va54ckKWUxaH/nm5yK6U/FzXREB9hhD/AN6uTdIm5yDUEqRlc8D6Vzzw9Cq
+acLs2Uq1NWhPQs654u17xAdt5cbIf+eaHANZttAAgJ6GkKJnFTNIiKFBHFdKjGEeSCsjnt
KUueo7kkjlbcr2FZ6Ti3v4J2GRE6uR9DUrzbgcnjFVJCDWkI9zOrLax2978V/EEkv+iBYYl
4C9aq/8LS8VdfNTP0rjCEHehSoHIrNYLDJfAhPGYhv42dvD8VfE6XEbSyK6AjcMdRWXq11/
b3i37TZpuN3t2r6E9vzrn4YHuZ0hiUtJIwVVHUk9K9E0XwxrfhieTVNQ0m4UxLhWEe8IT3O
OlZTp0aHvU0lK33lKtWqrlnK6v1Luv6LougeG47ee8a51dh88SfKkY+vc1yOj6/qejKq6fB
AsvXzTHlzn3p3iDUzqOrTSAsQzZLv1P1rf8F6RFqOoRxSLu44A9axjH2dG9bW+pcqspT9x2
sVL7xD4p1G0LX1jHcwYwSYd22neGIpxBLLayho87ZITwRnuK9K8S6jovhnSTb2QxfIF2yAA
gnqQfauF1fWLG5tLbVbC2S3lZAl2sZwpYk8gdulYc3NDlhCyZ1YeUvaqpVlewzWo9h4GFbh
c/wBPauWuoAyHjFbNxqUUunxojNknJ3Hgd6yLmUAHBHPYGt6ClFWZ6GNlTm7pmdZ6hqGj3J
msLl4WznAPBrsrL4ueIbZFS4hjmwMZ9a4psMxPrTCqAdBXTUoUa38SKZ4sKlWlpTlZHoE3x
j1dk2w2MSHua5DWfFmva4xF3dssZ/5ZocCsoIuc4oLIOM8+lFLB0KTvCCQp169RWnLQIxsF
RTsSMVIGB68e1RyMp4xXUlrc5525bG9pfjnUtEh8rTbW2tzgKWVPmb6nvUeq+NNQ1uN01G0
tpiwxvKfMPoa5xtueajNQsNR5ufl17kPE1uXk5tBVOD6CnF+OKYPWiuk5QzRRRQAUZoooAk
Q5HNPqEEjpTlYZx2pNDROrZ4qVBzmoU5bNWEHy1BvEePvCm4pcgEE1FuH939ajc0bKR/pTT
1zQPujnPApa3OMZgknml4Hal59abzk/NQA7qaWmjOeTTqACiig9KANm38K6/eW8dxb6dJJF
INysCMEVMPBviT/oFyfmKzU1jVIo1iivpVRRgAMQB7U7+29WI/5CE/8A32a52q99GvxOlew
tqn+BoDwb4lP/ADC3/MUv/CGeJv8AoFv/AN9Cs7+2tW/6CE3/AH2aX+2tW/6CE/8A32aVq/
dfiO+H7P8AA0P+EM8S/wDQMf8A76FH/CF+Jf8AoGN/30P8azf7b1T/AKCM3/fdH9taof8Am
ITH/gdFq/dfcw/2fs/vRfk8H+JIwM6VKc/3cGmf8Ip4j/6BE/5VWj13WIiSmozDPX5qk/4S
PXP+glN/31R+/wC6/Ed8P5/gTf8ACJeJMZ/si4/Kj/hEvEf/AECJ/wDvmof+Ej1z/oJz/wD
fVIfEWt4/5CU4/wCBUf7R5fiH+z+f4FgeEfEp/wCYRP8AkKB4R8Sn/mET/lVf/hIdb7alP/
31Sf8ACQ63j/kJT/8AfdH7/wAvxD/Z/P8AAs/8Ih4l/wCgRP8AkKB4Q8Sn/mETfkKqnxDre
P8AkIz5/wB6kPiDW8f8hCb/AL6otX7r8Q/2b+9+Bc/4Q/xN/wBAib9KX/hDvEueNIm/SqX9
v61j/kIzf99mj+3tbPP9ozf99mlbEd1+Ir4ftL8C7/wh3ibP/IIl/SlHg3xNjI0qb9Ko/wB
va3u/5CM+P980n9u6znjUZ/8Avs0f7R3X4jvh+0vwND/hDfFH/QKl/MUv/CHeJ/8AoFS/mK
zv7d1n/oIzf99mj+29X/6CM/8A32aLYjuvuY+bD/3vwNL/AIQ7xR/0CpPzFH/CG+KP+gVJ+
YrN/tvV/wDoIzn/AIGaP7b1b/oIz/8AfZp2r919zDmw/n96NP8A4QzxSf8AmFv/AN9D/Gj/
AIQ3xRx/xLH/AO+h/jWX/bWrf9BGf/vs0f2zq2f+QhP/AN9mly4juvuYc1Ds/vRrDwb4oB/
5Bb/99D/GpB4R8U/9Atv++xWN/a+rkc38/wD32acup6ux/wCQhOB/vmp5a/dfcy1Kj2l96/
yNoeE/FI/5hT/99r/jTl8KeKh/zC2z/vrWJ/aGsNx/aE//AH2aeL7VjjN/P/32alxrd19z/
wAzTmp9pfev8jbHhXxVjH9lt/38X/Gmnwn4qx/yDWH/AG0X/Gsc3mq9Pt0//fZpjX+rAH/T
5/8Avs0ctXuvuf8AmNzp9pfev8ja/wCER8U9f7NP/fxf8aY3g/xU3/MO/wDIi/41hnUNUHW
+m/77NNOp6mOt9N/32apQrd19z/zMnOj2l96/yNz/AIQzxSeP7PH/AH8WmnwR4pP/AC4D/v
4v+NYn9qalj/j+m/77NH9qal/z/Tf99GqUa/dfc/8AMj2lDtL71/kbR8D+J/8AnyGf+ui0v
/CCeJ8Z+xL/AN/V/wAawv7T1HP/AB+y/wDfZpf7T1E/8vsx/wCBmny4juvuf+YubD9n96/y
Oq0rwt4p0vVIL6PT0d4W3KDKvBrvz4m+Ix4WwhVfQyqc+teUaL/aGpaisDX0yqBuJLmmqdT
n1Y2dveyjc+1cufwrGVKpKWrV/R/5l89FL4Xb1X+R2Wp6LrWqSPNc6FGkzHO+OdF6+vrVax
0Xxjpc4lsbZYyBgbplyK42ebV4bprdrqZnU4wGJzUX9o36PiS5myOxc0KjVta6t6P/ADD2l
Dez+9f5HYX3h7xnqMxknhRj6GdcVXHhHxQsXl/ZItuc4Ey1zX9oXbHi5lA/3zTmnvNgdL2X
6FjxVezrLqvuf+YKrR6J/ev8jd/4RfxV0/sqTj/bH+NNbwp4qJydMf8A77FYbavq6jm/n/7
7NM/tjVcYN/Pj/fNP2dbo19z/AMynVo/3vvX+Ruf8Il4qPH9mN/32KD4Q8VdP7MYf8DH+NY
f9r6p2v5/++zTTq+rY/wCP+c/8DNPkr919z/zF7Wh2l96/yNs+DvFJ5/s0/wDfa/403/hC/
FGedO/8fX/Gsb+1tVPW/mx/vmg6rqn/AD/z/wDfZp8tfuvuf+ZPPQ7S+9f5G1/whfin/oH/
APkRf8aafBHifPOn/wDkRf8AGsU6pqna+m/77NNOq6oTzfTf99mjlr919z/zFz4ftL71/kb
Q8D+JiT/oA/7+L/jR/wAIN4n5/wBAH/fxf8axBqmpZ4vZv++zSHU9T/5/Zv8Avs0+XEd19z
/zFzYf+V/ev8jTvPCWvafaSXd1bKkUYyx3g1hBif8APWrD6jfSRlJLqVlPBBYnNVcY+lbQU
0vfZhUcL+4vvHHdn8KMnG3vSBiRyc4oJ57VZmL3wSPanfjmmA4OeMe1Owc0APoHWilHUUAW
oulWKrx4C81IXyMAVm9zpjohScuBUeacp+YfWm4pCbuUh90fSlpF+7S1qc4UhBzS0UAMGc4
HrTucUEgdjTM5bnigB+R60ZpmQCcY/GlyCeKAHc4461JD5XnJ5+/ys/PsIzj2zUWeTTu3NA
HoPh/wd4R160num8TXenJEQu2e3Dk8cnKnFaS+AvACMD/wsRsg5/49DWB4bJHhXUMddw/ka
495JPMb526+teX7KtUqSSqtJen+R3SVOEIycdz3e31Tw3aRrZ2WkaPrSQLtN5NaKjy+5A4r
n9RsfDXijUXfUdWsvDlrEoEcNlaD5m7k4rlvBpLW+oFiThBzXLXcj/a5cMfvetYUsHarJRm
011/rQ3nUh7JScdz0pPhx4OvG26f8Qk3LywmtSOPauK17TNC0uV7bTdXuNRnRtrO0AjjPuO
ST+VXPBbs2qT7iSfKasLVf+QrP/vGuujGrGs4zqNpen6I56kYeyU4rcpUoXPFA69KevfP48
16BxCbB0703ae1dGPCd6PAo8UupSOW48qFf7yAHc/0zgVz+QVz61EKkZ35Xs7FOLW5HRRXU
eG/Ctn4jcQp4ktLC42lmjuYXAGP9ocUqlSNOPNPYIxcnZHL0V2t74Ct4Ay2Xi/Sb+VQf3UZ
ZST6DPU1x9xbzWtw0FxGUdTgg1NOtCr8DKlSnFXkiKiiur0Pwnput2U0//CVW1k8EfmSxz2
75A9iM5qqlSNNc0hRg5u0TlKK27XQP7S1aax0qa41FYomfzILZuvbIJ4Ge5rHmhltpmhnQo
6nBzTjUjJ2T1BwklcFC8/1pSF45FTWENpcXiw3t6bOIj/WiIyY/AEGui1/wrpWhWkUo8UwX
0s0YkjigtnHB/vEnA+lTKtCMlB7v1Lim1dI5favGcc078KhBOM45qa28l7mOO5naCFjhpAm
/b74yK1ewtCRRx/8AWqxCoJJro7zwvoljoVvqx8YpMlwD5cKWTeZkeoJwPzrmIJvlYtyM8Y
HJrkjUjUi3H/I6YrldpItoilqtBE9K6ePwBcWOnwX/AIr8QWnh1bhd8Vs6GWdl9So6Vzup6
fLp48+y1CHVrMAZmhUrtPoR2rnjWhUdoy/y+/Y61Kyu0V3KYJ6VUcgnpQJlkj3g8H1pjMAO
DXVGL6kSkmroY+M4xVckZyOBT3OBj1qBmPI7VtFHFNk1q1l9sT+0FmNsfveQwVvwyCK7z/h
HPh8PCy602pa2JG6W2yPOc/3uledHpXbyn/i3dv8AU/zrlxKlePLJrXoXh4xnzcy2VzkLz7
Ebxv7OSdbf+ETMGb8cACt/wzZeFtTu7ew1dtThmlbBltmQqPT5SM/rXNDgD5ST34ra8MAnx
TZ4Vj84J4rasn7N2bVjGkk5pNbm5r1v4V8PXssGgXWr3Fyq/LNKyRqD9AM1zdlcOl150znz
iclj1q/4jkaLxFIyEKenP0qlbW1/O+Vt3uVAyfLXfgfhzU4eP7tczvfuVWSjUcYrY6Hw87J
q0uuParcR2wJCyDILY4rDWwbVdWMQdItxLO7cBe5ro9KEGoahbeHrLWpNNguUJmeaHeI5PQ
9CBitE+DPD1rNJE3xL09Xzg4tXrKeIp0p2k9fRv8kP2cpRXKjzm4t/JuGijcMAcBvWlViF2
mul8UaRoGj6Zarpesx63dyuzTXUasgjA6IFPHqc1ypYDGScHrjrXTTqKrDmiZODg7SHytxj
NV67O08JaHe6DNrB8YJDFAQrRPZt5hJ7AA81x9wsKXEkdvMZogcLIy7Sw+mTilTqwm2o9PI
JwkrNjM0ZGM12Ol+DLDVYBcTeJdP0ZCgIS5ZmZz34HSti2+GGmXTbIPiJojMOcbXHFYzxtG
Dak/wf+Rf1ep2PNqK9Ef4caNG5V/iNooYHBGx6xvFHh/Q9B0i1Ww1iDWryV2aW5gLBIlHRQ
p7nrmnDGUpyUYt3fk/8hOjNK7RyZOKaTznFamj6dFqk0lvJLHAcAiWVtqp6k12H/CvPDwUZ
+JGlHH/TGSrqYmnSdp/k3+SYRozkuZHnWQWzjFLkE4IIr01Phfo72bXcfxF0polBJxE+fyr
zvUoLS2vnhs7xryNDjzTH5efoMk0UcTTrNqD28mvzQp0pQV5Ipnr0xQck8mg9OaK6DIKKKD
jsKACpc+1RVID2oAdSr94UlFAE6nFP8wZ6VEPuAmlByPapaNok643A03cvrSBgCAOlRVIyB
fumlx3zTRnb6dKQfXitDAkox3pp5zigDPOSaAEYdPSm45681Jjg1GVx9KAEIowKAPWgjBxQ
AY79qkXGOtRgEnAqQAjoaYHaeGz/AMUvqH+9/Q1x7/6xvqa7HwyD/wAItqBwdpbg9jwa41/
9Y31rjo/xJ+p21/4UDsPBh/0fUcf3B/OuUu/+PyX/AHq6rwYM2+oEdNg5/GuVu/8Aj8lH+1
Spfxp/IKv8CB0Pgs41Wf8A64tWLqn/ACFLj/fNbXgvnVZ8f88mrF1X/kK3A77jVR/jy9EEv
93j6lKt3wl4cuPFXii00eDKo53zydo4xyzflWCSAMk4r2XSbD/hCPhwzyyJba9r6ZJk4MMH
Ye2e/wBajGVnSp2h8UtF/n8jCjT9pK3QyvGXi+2k12HRdNRV0OxT7LDEOm0cE/jXAapZGyv
SF5if5kbsQa6d/Dvg+L99qfjV5ZCMmOzsy2D6bmIFJqMWg6lp4sdDmupmtl3K90FDv6gAdq
woShRSjBO3V2f36nXKLqJxl02OKIIPNdH4QBbUblV6tA4x+Fc4wKsVbqODXR+D3KapckHBF
u5/Su3EfwpHPh/4qNjSfhj4y1e4hvBY/YtPlbcby4kCoig8sRnNZHjM2a6wLa0ulu/IAjM6
9JCOCRRZeKL+3uJrS7uppbSQlWTzDgCqGraZ9ncXds/n20vKuOSPY+9c1NVPbXqtW6WRtK3
s5KGt9zJrrfBsS3A1CB87HiAOD2yK5LIPSup8ITNDHqkqY3JDkfmK3xP8J2MsL/FRta342X
R9IPhnwrY/2TaEYuJRzNct3LN6ewrz2WaeYfvX3Z9etdH/AGhY63uttUCxXAOEuFH8/UVjX
+m3OmzbJ13RnlXHIYeoNRh4Qp+7az/P5lV+Z+9B+6VVHzrnsRXReLeWse2YE/kK5vPG5T05
rppVHiHSoPIcfbLdQvlnq4HpWlXScZPYmj70JwW7ObxTT0q62l6mMZ0+5PusTH+QrqPDXw6
1/XrhJLu1k0nSYzuuL68XylVO+M8k1VSvSpx5pSVjPlbdrFDWP+RQ0nnjDf8AoVYYZkRJI8
hkIYY7YrqPHuo6Ncaoum+HVI021HlxE9XA6t+Nc5bxpJdQ28lyltHI20zSAlYx6kDk1jQb9
nzNWvdnTVs5P0SOi1G4PjJ47mTU9t+EVGWd/v4GOCaxry31rSbL7JcW/kwsx/eAff8Aqe9X
Nf8ADK6VqMdto97LrB2BpLi3gIjJPOE7kD19a6HS9B8Rp4RvNQ1+2e20kDZELsbGd+2xTz+
NYqpCnCLi1y9E9H8i0vaStLSXc4WJQseA24HnNPqGLh5FX7oPFTV3GSehFIDmq9WnB4qsfv
Gric9QTtXomn3o07wXaXhgjnMbEhJF3KTnjI7150SADmu6ljkj+HUAkRkJJI3AjjNceLSly
xfc6sG2nJrsa5+M+vHAGn6Zx6WaVZsPirr2rXa6YbWwhW5/dl4rZVYA+hxxXkyjNbvheN5P
FFoIlZ9rZO1c4FYVMBhowclBE0q83NJknijA8QsGXI44/CrOhalDpsi3tlqM9lfRnKDGVP4
g5FS6pFayeM8X0ojtwDuY9B8vH61z95EkZZk4BPFdVCScIx8hYiL55S8zvPDctrreq6vr+t
zXEuoqf3BiI2MxyPm9gPSqSeA31JpLuXxRo9gXc4huJzvA9TgVh+EZpf7cithIVjfJYA9eD
Vk+EfFurTzXenaFf3VsXKiSKPIJFctROFWT9py3tvb9TVOLoK8b6h4n8PWfh7TLOGLV7fVb
qZmeSW1k3RxqOAuMde9coea6HWfC+uaDo8M+uW8li88jLFbTIQ7AYy/pjnFc8Riu3Du8Pi5
vM46lr6Kx1Fhn/hBLz0Ew/lXKAHacd66vT8HwJe45/fD+RrllOVpUd5+prX+GHoK80shG6T
GOldB4PLNrMm47v3L9f901zxGa3/B3/Iade/lP/wCgmqr/AMKROHbdWNzEvHb7bKN7D5uxq
EyyGMxlsqalvf8Aj+l/3qr1pHZGU2+Zj0mkjVgpxu610Xg7wpqHi/xBHpttIYoUHmXNwfuw
Rjqx9/SsfSdLvda1W30zToGnurhwkaL3PqfQDua9l1i1n8JeGU8CeELSbUNUuRv1K5tkLNK
4HKD/AGR/nvXDi8R7O1Km/el+C7v0/E1o03PV7I5Dx7rmiwyx6D4XtY7ewtF8rzV+9cMOC7
HvmvPDzya6d/AfjmWQu3hbUySevkGsnWtIn0PVZNNuZFe4hwJQgICNjJXnuK1w3soRVOEuZ
+t36iqylN3a0M6iiiuswCiiigApQcY5zSUUASjk9elLTVPGBTqAHFjgY4pASO9JShSTQPdk
y9RTacOGAzTeKLGhXAJXH0pMEU5fu0p6dKDIj56Zp67hwRxTQpycipBQAh9BSYYd+9O7dKK
AIsYPrijJqQjJ5prLkjH5UAMqa3mMNxHL5aSeWwYK4yDj1HcVDg9cU4BuKAOhuPGGu3kaQz
3IMSZCxqioo+gAArLub6a7eN50QmIBVAUAYHY4qp37U6s404R+FWNHUk1Zs3pPF2ty262/n
JHCvSOKNUUfkKy7vUJ7xESYKRHnbgAYz16VVopxpwjsgdSTVm9DoYvGOtQ2IsIXihtQAAkc
SrjHuBn6881lXepz3kPlywxj5i+5UAYn3PWqdFKNKEXdIHUm1y30Lmn6ndaXMZrVYt5xkyR
q/AOccg1f1/xRf+JJxd6nM0lyABkcDH0HArEqN+OcUOlBy52te4ozlFcq2JOvXmtDS9Qg02
WSd4GlmAxFh9oU9yRjn6Vlbjjil3cVUoqSsxRk4u6L99qdxfqqNHGiISVCqFwT1PvVq18RX
9jp4srSGCGPHzMsS739ctjP4Vj7u9AOR260nTi1ytaFe0lzcyepLczvcurtGqkDHygDI96s
W2qXdpC8CNuifqrcg1SLeo5pMgnJp8qas0SpyTumS3Fw9xN5rKqtjB2gAfkK1U8S6hDYDT4
UhhtwACscSgt/vNjLfiaxcgknFBPPvQ4Ras0NTkndMlubhpphKUVGAA+QAdPYVaTWb6O2W2
Lh41OQrAHB/Gs/jbSChxT0aEpyWzJjI0kzSMoUtyccc06J5IZA8LlGHpUan0p1VboCbvc6j
TvH/i3SgBZ6pLHgYGCD/OqureMPE+uLs1LVbidOu13OB+HSsLPbt70bjuJBrBYekpcyir+h
0e0m95DlXDEs25j3p5+ZMc+tRbjjFSKcitmhLsamm+IvEGjFW06/lhx0KNjFN1XxFr+uuG1
XUp7nHTzHLY+lZ1FZKlDm5+VX7lOTta7sPiUKCBUlRoccU4sBkVQ9Ehjnmq561LIfl+tRVo
jmkyxY391pl6l5abRMgIRmUNtJ7gHjNX7vxRr1/J5t7evcPgDLnOAOgxWRRUOnCTu1qEZyj
8LJp7m4vbt7m4bdK5yzetdDoep+KTbro2i3DQxMDuSLCb8nnceprnUGOK7TwdcW+nvPfTHB
RTtHqccD86xr2VPa5rRi5T3sRT6D4rfSL+6m2G0iIScmQfNg8D3xXJys6wrE5yQcfSvQdS1
l4vDQtCSBMCz89TXnL/PIB15qMM5STclY0xKUWrO7LNhdy6fdi5hP7wD5eM9a0U8S+JYU2w
6rcxL2VZWUD8AabbIkVhLIygsRtU+hrPc4XFbOMZy1RnGU4xsmTahrep6nAseo3U1yyH5Gl
ctj86pcjaQASMHB6GnUVpGKirRRm25O7ZpXXibV7uJYZniEScLFHGqIv4AVkySSTXDzSAbn
OTgY5pG69KSiMIx+FClNy0bEOccVp2niLVbHTvsFnIsEJJLbEUM592xk/nWYenrSL9CPrRK
KlpJXJUnF3RLc3U12VMoBKDAIGKg2EVJRxiqStsDd3dlzSdd1LQ5JZdLnNrNKuxpk4fb3AP
YH2q1D4q163kMsGoTxO3V0cgn8aycA9RSYFZunBttouNSUVZM3/wDhOfFmc/29ff8Af9v8a
xr29lv71rqZmeV+XZjkk9yahAAPFLiiNKEXeKsJ1JSVmyNu44ptK3WkrQgKKKKACiiigBRn
Bwaeu7v0pEHGc08DnAoAKUMRSkbelNoG9B4Yl1z0zSb6QfeH1plAhV+6KWg/0ooAYSN45xS
jr1qM43U/ePTFAD6Kbnvxml6jg0ALmjFRliDjNOLAc5zQAHnIo5zSbjk04HPb8aAE5yaXnF
B9aMGgBaKD0pu7B5oAdRRRQAU1hkdad3pG6GgCLpRQaKADNHeiigANHaiigAzg8UpOaSigA
JoopQCaAFXgcdKkpmTnjt+tPoGlqFFKAT0pKDSwU5WwcdqbRQF9SXPfNKDnpUWeKlHQUFig
kdKaxwCaWmP6VKQpOyGkk9aSkOe1LVGAUo60lKOtAGlpVmL7VLe0Z/LSRwGfGdo7n8s169L
4U8C6zo8f/CHa9Ja6hCAHt79ceeR1IPbNeT6RBPPqUEVqCZXbAAGevFal/FeaJdGGVdrbmw
69ODiuCvFzmkpWf9bnbSXLDmtoQ+IrDV9PkMV9buq5+UgZX8DXOQjdMAevpXTS+KdQkhCNc
eYFGOeeKxzdJcXW+SBPmPOODXTTUoxs0c9RqTumTSsRCkQOABk+9UHIzirlxgMQowBwOaoN
3qorqVLRCFgOaYXNIeRikrQxuFFFFAhCcUg68UZzkelIDgkDg96AH0Uds0UAFFFGaACg9Oa
QnjNMDc9aABqbSk5GKSgAooooAKAMnFAx71IBtXPf1oAUccY6VMgwue9RKM4HNTUGkUMKks
aTYcjNSUoBPSk3YOUYqfMM+tN2ew/Op9p3LjmmbW9KnmG4EbKQOnpTT04qYfdH0qJl2n2qz
KxCeuM0nenOMfSm0AODc89KcSQQBUf0pdxzQBIQD1qMqRS7sHIqQMr/AHhQBDQCQamMORle
aiKleoxQAu8+nFKH7YqOloAcCSDx+NBJyc4po+tOJBGO9ADg1AbNN64FB4+lAElIaQH8KNw
HBOaAGHG72pMEDPanNwcikznv0oATGKKUnnmkOM8UAFFFFABRRRQAUZoooAeh9qfUa5yBxU
lA07MmHAxSEA9qYHIpwfJ7AUmmbjGGDim55xTj1NMyd2DTM5aMdU+M1Bn0qZT7ZpMuLTHnl
cntUD9am+tRP1pRQpsjPPFLSZ5xS1RiFPjGTjFMq3bpuYcZIobsVFXZ2/gCzQ60l5JkLARg
gd+g/WrXxEeP+2lgjZW+zxBGYd2JJP8AOrmjQ/2PpOnyyZVp5/NYdCVUcfqa5TxFfm81G5n
bgs5OK8WCdTE+06I92dqWE9n1Zyb/AHjir9tbFYVmbgseBiqWN8uB3NbEx2KkY6IoH41682
1ojxqcbvUr3Bx9TVKrE0mXHtVZmA+tEFoVNq4xzlutNopCfSrOcWmk9hSZHT1oPvQAdM9KC
O+O1Jk96QE4oAUnnO40A89abRQAu6nHBGB0plHagCTAx9ajPXpTlOOPWh+KAG0UYoAJ7UAF
AGSABTwnHNO6DHSgBAu3mgcnPag5Y4HAp6rnA7UAPQEcmnjjmk6VMBx61DZulZEYBzUgGOK
WikVYUfeH1pKUfeH1pKBMiAyv5UwjIIqVBx+AoZc8ind3ItdFQjIxURGDirTJz71E6c+9WZ
tEVFGO2KUqRz2oEIRS9MEGk6HkU4jDZxxQBKjMuCOamDRS/K/yn1quMY4xT9vy5FJopEz2E
pXdGNw9RVZreReqkVbtLqWBuCSp6g1uwSW06jegz3rKU5Q3RSipHKFGFIQQeRXaNpNpcD5M
An0rPufDdyiloV3r7VKxEHo9CvZS6anOgdRTjtIBGSR1zU01pLASroV+vFREY610XT2Mmrb
kZyM03tUhXP1phXHcUCEyaPrQOtHegBSc0mc0UUAHaiinDBOMUANopStIeDigAooooAUcnr
UnAwKjGc9M0poAkopqnIp1BSkwqMnDZqSom60CbuOU5zxzVhfuiqydTU6E7TQXBjywFRE5O
aGBDc96SgUmJjnNLRRQQKoywFb+gWRvNVtrbtI4yfQd6xIkJYZFdf4cKWsk12RlkQquO2e9
c2Im1B2OzCwTmubY2PEmrb7iNYsLFAm1AOwrgrqcuHJPJra1WYtC7d2NczIe2fes8LTUYl4
uq5S1J7GPfdqT0X5qsSuTubPJptsphs3mzgt8oqvK2Qe1dO7OaL5YjHb86iz60E5OTSNyta
GTdxC3YGmjPvSAfKc4p6jigQAHI7fWggkYzTqACelAEZU8mk2k444q0luxNWotPmmOEiZ/o
M1PMluaRpylsZnlknrThGT6/lXT2XhfUbpwEt2GemRituPwLdoMz4Vetc08ZRho5HXDA1Za
pHnwhY9AaX7LKeQpr0J/DMUI56+5qtJpUCDngexqFjIS2HLBuPxHCeRKDjYaXyZCcEV1Vxa
2yg4Utj3rFnnVGKxxAe9dEavPsjmlSUd2Ult5APu0vlqo+d/yoZpH5YnFR4zWtn1MnoDSKv
3R9CajO5jzTipJ9qULimSKOlSpjb70wDJxUyqOlJsuK1HqBjOKcMY4o7UDJ6iszUWjvRRgn
pTLAfeH1pn/AH1UgBBGR3pKRDI0yMfhUnemDp9MU8cqD3pvcmIjrxkfhVd14zjkVbAGSp/C
oXXv+dNOxUkim33h6GgY6inuvOB60nOeBVnON2jPHGKdjIx2oxkg0tADAuD6VPGwyFaoicD
mlo3GnYteUSMqc+1WbaTGAeKpQyFCB/Or6QidC8X3hzisp6KzNorm+E14HOB83PrXQaZqRg
cCZN6+9cdbztE5SQEVuWsqHGfwrzq1K6szWMmnoen2OgeHPFVtsMSrOO2cGsrXvgbqcdu13
pWJ06+Xn5hWLpk8sEvmwSFGHQg4xXo+i+PtRhVYLiXzI+OTXzlZ43DS5sNK67M9D2tOrFRn
FXPnrVvDmqaRO0V5aSREH+JaxWTBxjBr7eNjoXjPR/8ATrSNyq53jqK8C8cfC7+z5JLvSn8
yLOfL6kV6OX5/TxEvZVlyy/A5KuE3dM8a2nOKStC5sbi1kKSIVI7GqbL7V9Ommro89prRkd
FKUweKCCKYhKVWxSYPpRQApPYikJJoNHegByrmnBQKRafQA0gLzTTyaeTUZxnNACp1qTk9B
TU+7ipUPagpIaQQcEVE/Wp3IOMVC9AmrMRPvVYj6e1Vl4OfSrCHnFA47jioNGxfSnUlSmaa
Ddg+lOVfSilBqibImiXLBe5Ndh5P2LQY0A/eXD8H9K5/Q7X7bqsEJ6FuTXW65LGbuJEA8u0
BA49BXnV5XmofM9ChG0HP5HH6nMGndVPyhiB+HFYwBZvqasSv5jYzzyafZQh7lc84rtiuWJ
583zSJ7vMdvDBjoNx+tZzMdxFXbyTzJmYdM4H0qj1Jqo7BISiil79KozsNwM5pQMnAp23PA
61NHESRgUN2KUbjEhLGtaw0qW5YKi1d0fRZr6ZVVOO5r2TwvoWhaQqXerMr7eRCOcn3rx8b
mEcPHTV9j0KGG5tWYPgr4S32vzpNdKbeyBy0jDr9PWvarXwB4R8M6dJMbZWCr9+TqTWVd/E
uKOOKx0i2SLJCg4+6K57xt4vn1JUsopcRqPmx/Ea+Gr1Mxx1VKb5IvojvgnTd4uyX3mV4h1
uz8+SPTLdEQcA4rkZ7u7n+/MxHpmlZixzVeWZVXqK+ioUI00ooKlec92RtkAszfnWVd3cMY
yWzReXbPlUasmW24MtzJge5r1KdNdTHllJaFK9vWmJWIYWs4oAMvzVmaSMMRGOBVRmz/jXq
QSS0OCe+o1vm6cVEy4IwKmUZzmm1qmkYtXIeR2pQpJ4FSkA9aAABVXJ5AA4xUq9OaYo61IF
JAGazNEhee1FFOwSenFBaQgGfanheOnNAUjg07rUtlAByPrUe361ZRcMpNN4qOYLFQDK0se
MFfwpF6DilUYatDJIkcYwaY2GzjjNSsMx96iUZUjPIoRTRVcYbpTKmnX5gahrVHM9wooooE
IRmloooAUHBq7aztDIGQ1RHWpVOBx2pNXVi4Np6G60K3UbTIPmAyQKLeR4yBn8DVSwvPJkw
TgHqK07iNJlEsOFPcetcUrp8rO3lU1zLc1bO7x1JH41tQXA3AiuIS5eJsMSK0rXU9uMtXJU
oX2I2PZvAWttHq40+SUiK4QryehxxWl4ourm1WKVDlMYAryKx1hoZ0nicq6EEEetdPd+IZN
RtlaRycjoT0NfOVsA1iFVS06nRCrZWM3WINN1mI7oVhuMcMBjNecarok9nIdy5Xswru55Vb
PQEVnzt5qMkh3KfWvdws5UtFsY1LVPiPOHQqcNTSM10Oo6eigvHyPQ9qwpIyhr3ITUlocUo
2I8YpNgp30oyPWrJGlQOtRnj2qakwPSgCMMR0p2/1NO2jHHFNKccc0AMz7migjBooAVWwal
yPWoaM0AS5GM9qjZsn2pKKACpFYnAqOgUAWN7etG9sVGp4pwoHcduORmnK2SajqWFTvyR0o
egLc7LwtbtbWN1rDjCRfIh9W6/4VRvrtntRlvmYFm/GtW8R9M8MWVkWwZl81lx0Jrlr2bET
D1wK86muebmejUfs4KBlEktWpafJDJL3xgVlx5d8D1rZkURW0Ufc8mu6b0scMFdmfJ2FRFB
24qV/vUynHYpoiPXpihQSePxowS1TxxkkADiqbsTa7CKPJwBXRaTpJmYPJwtVrCz3MHccCu
mgbywBGAMcYrz69Z7ROqnBLVm5ZvDp1uFiADAfjTZLue4bLOcHtmqQBYgnk1KWCjJrxuRXu
9zpdR7Iv2ZxKZ2PyxjOarTTtLKXY9TUEl2Eh8qNsKfmZjxzWTPfMxKRHJ7nsKuFFt3HdvQv
3V6kKEbst7VlEz3Lb5GKrURngjb538ySory/aGLcGUOeg712Qp20RvGEUuabHXVxb2agspZ
+y5/U1gXF3JcOWkYn0A6Co5ZHlfe7biaiB65r0KdNR33OOrX5tFohTj+LpTAAc85HalPzdD
3o69BWpyCjpSFR1xmnUxn7AUxsZSUpPFKB3I4oEOXgAGnA55FNGWPNSIvpwKQ1uOA6Z5PpT
6cq85pdvOetS5GlhApxkinAYIqQJnqaXy8NWfMWojR94fWmYqYL860zC+tIbRVUDpjjimd6
kXqfwp23D5xW7MOUXHymoPuyYqyvoRVedSMMO1SnqVJaXIpRkbTVbocVac5TIFViQecc1rE
55CUUUVRmFFJkDg0tABTg2KbRQBMG7irUVy6jDHiqCttz709TkelTKNzWE2tjRE5B6hvY1I
JomHTaazlbA68Upf5uBxWbga8xqJLJGMxvxV2DWHiGx84rnxKw+6SKUykjBrN0U9xcx1keq
xScOamN1E4+Qg1xe8jkZH405buaP8Aj/Os/qy6A5pbnTXBV0OOntWNc2wbPFVxqUuckVL9t
STnoe4qo05wJbjIzZY2jJ4qAtk4IxWnKyyKcVnyR/NXXF3MmrDQwHHP1p9Q96UE8gc+9Mkl
oqNWA61JmgBrKMZqOpGIC9aj47UAFFFFABRRRQAUUUu0+lAAp5qQHOec1GQRUij5RQAtbOg
Wa3usWts5xGXBc/7I5NY6jLAV2HhaDybe5vzHkn9whPYnk/pWNefLBm9CPNUSLPiy9jutXE
cIxGuFUe1cdduDk+9ad/c+beXE46LkLWJI24AHvUUIcsUi8RPmk33LOmwGW5TjgGr15IPOb
HQcCk0weVayy46DiqU7lmYk1q9ZGUXyxuMZuck0wNk4AphJPU1JEmW+tXsSm2OSPPArRtYc
MCRTIYsYyKvxKqjkgCuaczeMbamlAmVAFadsmB0rGF7DEBlskelNbXooztU5PtXFKnOeyN+
ZLc6UyrGDk4xWVd6oiEqnJrCudbklBCnArMkuXboetVTwr3kS6i6Gtc6m79X/AAFUHu5nG0
MVHoKphz35pQ564rsjTUehm5tl2KUwneTufsPSq0s7uxZzkk1E0hP402rUNbg5tqw/djJJJ
NMJy31pKKuxA4cHrUlQ+1OAIwSaQDywAqPqaDyaACTgUAJUihjzmk2HNSAdABSDcFXJwKmV
egFCJgc1dt4QW55NRKdkbQhfQRbY+WCRSrByTjgVsLb/ACLnjFNFuAT71ye1Oz2ZQEPH+NJ
5XzcA1fMRGDgGk8jJ4pc4uQoFCZFwMVFsP92tIwt5inGMGovJPvV8xDiY6oPyA6VIF3HNEY
zyfQVPGo3YxkVs2YxVyEjBANRuu5StWmTBFIYwYi3frSuW430Mj7j7T0qF1wc9jV25j43j8
apEMBgnIrqi76nDNW0G0UUVRkIRkYoCgHjNKBn60pBB5oHbS4lGM98UU7BHPWgEg2+4pDkd
6OeuKevI5oGkMDEdKA5+tSbR6UFVPYUFcrGBsDqRRvNPEYPQUGIg+lK6CzEDAnqRTWYMMGg
oR702mQwooo6daBCh2HegvkYOKTjvTSgPNACMPmHQZpuBnHNOI+YUu3kGgBgUnoKMNmpeO1
Lg4zigCA0VKQCKbsOaAGUUpUikoAB15pyj5utNpy4zzQA8DGaWj6UUAFFFKBk4oHYfEuTuP
Su0uC+k6Bb2rfK/l+YR/tN/9aub0i1F1qUEJ4QtuY+ijk1seJ5y0iAuSWGTnt6VyVfeqRgd
lL3IORzsj4ttufvHmqoGWAxzT5mICrU1lCZrpFA710rRHI3dmpOpttOhi4DPyfpWO4LN+Na
WqS77pgp+VPlFZYYBsk1Me5UuxIkQzk9Kn3RpjAzVVpWNMyc/eNVZsFJItNdMCfm2003b44
JP1NViMnJ60UcqE5slMjNyzn6UZFRUVQuYl3DOKXINQgE8U9VbsKC0x9FSLGW6mpREAORUt
mlmyvjNBUg4xVoqMYCim7cDJqeYfKyAIT14p+wY96dRQ9RPQYRj60gXnk0/HNIq4+tAgCgC
nBfQUVKq45xzSKS6kWD6VMidzShMnNTKu41EpGkYionQ4zWrp9uTJuI4FVraEs4AFdJa2wj
RRjGetcdapZWO6hT5mIYv3fSo/J56VpeWSMChYCACQa4PaWPQdMzjbnFOW1Oa1DBkDaKkEQ
xjHNS6oexMj7Ou4Z9ag+yj+7Wy8R80cd6peX9PzqlUZjKFuhxsanp7CpQpHSljU4z7CpNvT
jrXqtnnRQhUMMmlQcFcZGKeE49+9Koxz0rNs0sZ7R53IRWbJHscrjit6SIeYG7HtVW5twy5
xW8J2Zz1KdzHKg/WoypBxVl42jPIyKYVH1rp5jjcCAdeuKm4NNaP04NKpIobvsJabjWTHIp
ynI6UtNII5WqQ2OowBTVYk4NOJxQO6Cio9xOecU4NnilYOZD6Nx6ZpoP40vGaLILi5PekKK
eaKXPGKLW2HuRMhHSmEH1qekIDCmQ4kGM/WjnJqTY31pvTrQQ1YT607BIzQq5+lWBGNvvSb
sUo3IFwTgipSvA75pdhzikyRnFK99i+Ub5Q9Ka0ZHSpg56fyp/UdOKV2HKiky9j1qIgjqKu
lfUZqGRQDiqTTM3GxAOTipAuKRVwc1IvUAimJK7FCE+wqUR4XNKoyfpU6pkZrNydzZRKZU5
46U5FHbqasNFxn+VNVCCc9qfNoLlszd8PQYae5YYVFxn+dZus3P2i+L+p4+layyGx8OGJRi
S4YAn0rmrp910x/u8flXPTXNUcmbVXywUUVpCWlxW5pcOxWmI+6DWHGN1wPrXSyEW+nIi/e
k5P0rebsrGFNXdzIuCWdj71TIIODVuQZ6etQOOM04PSxMl1Iz0ppOWwBTuvFKFJ7VZBGQWJ
PSlVD0PU1MIZD0FCoVJyaLopRY0RnHWpVhB4IOaBnqBUynHNQ32NFFAIBxkU8QkVKrDsM5p
xDDNZtvqbqKGqnHXFO2im7iCaQseucUtWVoh+Bg1HTWc9BTd7etUkyWxxRetRn60pZif8KU
IT14p7CG0YNShR0xTgvbGKVxcoxVwQTUqoT1GakSMsasxwknpWbmaqBDHDu61bWDao4xVuG
BVXJGKnht/OlAA+WuWVQ6Y0+hJp1qThyOK3ooT9abbWpUBQM1qLAEUFj+FeZVq3Z69GjyoZ
FCAvI59Kf5S9SOPpUqkE9CfSpPJeQ5fgelcbZ12XQqY3HCjA+lOEYRcnmrLRhAO1V5Pu+xp
3uS13K0hBcYB5rN2t/crQcjzAAO/Ws/B/vH866Io5Z2ucrEuVBHAwKm2fL70QRnygc9hUwQ
kc9RXrOR5UFoQhDtzkfSm4INWdh4OfrTSh7ClzI05SMqGXHU1C6cbcVYAw3pinPHuGUBpqS
E0Y8sPXcuaotCVbKdK27iLC5AyRVEgE46H3rohM45wVzPwDSNFt5FWXhOemKApxtIzWvMY8
ncqLGSef0pGUr9KuBQDjBxTGXPNPm1uhcpTI9ODTNrEc1ZYZGfSouc4rTmM7IZspwXnp9Kl
EfqaeFA6DmjmBRIlRm6CpBAe5qeKBnPOcVcEA24HFZuZtGnczREc9M0vkn0rR8juDigw4Hr
Ue0NFRM0wnHSozGw7ZrV8sEdKd5AxT9oHsTGwQelIQD2rXNsOmBTDZqQeMGqVVEOjIz4UXo
RT2iIOQTip2tGQ5WlUk/I4wRQ5dULktoyryB61GwP8A+qrjoOg/Oq7qenp6U0+pDViMHnIq
btUarnrUoXNNscRKrSDvVvYahZDk+lCYprQrAEnAqUKB25p4Q56Yp6qAMd6pyIURI881cj4
GMVCi46j8KnXHY1jJm0VYRlBU4ot4hLcxp2JGfoKeBx6Vc0qFWvHd/uqvJ/U1DlaLZpy3aD
WZ1E0ECE7Y134PrXOP/e7nk1ev5/PuppRwCdqj2rPlPG2tqUeWJy1Zc0rktjHunUnoTWvev
vfj7qjAFVLCIoofHvVidTkA/jSnL3iqa0KXBIpohLnGKvwWZmcBATW3a6XFEu5xzWU6ygbw
oSmYcGncbn4FSMtvEeE3H6V0LxWyLhjxVGWGxJOA34GsVV5nqdDoKK0MOWRmOFXaPaqoQk+
lbjw2pGArD8arPZxnlH4963jNHPKmzPAAHFPUZ5xT3hKng0qKc9c5rW5HLYAPQVLSKuDT1H
IIrKTNYojK85FNZePWrOM57ZpgQ96FIHErbAecUuwYxirWw5yORSGNs9KamLkZWCgHgVKo4
+tO8k5zip44SRgUpSHGLuQrGScgVYW33dsVahtv7wFWvKUAYrB1LG8aZUitsEccVbSHacnp
/Opo4iTwMVZjgLc4/OsJVDojTIEiaVsLnFbNraiIAY5pIIVjH9asqwIwB+dcdSo3ojsp0lH
VlyFgi8jmn7t7fN27VUDdnPHUCp4pFBDDFcjXU7VK+hoQIMByuKmaZFG0dapeflevHpUDy5
Oc1ioXZtzJIu43nJNQzKoPXmqgdwdxbioZboAdcn0rVQdzKU1YlkKK43Vm74/b86VpXklBP
rVTB/vV0RicUp3Zl26/IAfQfyqYRkZpYF4z6Yq4IyVziu6UtThhG6KuGx6VGyfStARckUjQ
AHOKjmN1G5mmPHUHJ706MYPHNXvs+e1O+zgdOlVzIXsyt5auNrJ1qjcaWHyYzj2rYWDNSiA
49qSqNbEypKRyEljPHxjNQNDMvVa7V7YOPu5qnJp6k/dreNfuc0sP2ORZZB/DiomVz2rq20
5cZK5qu1iufuitVWRk6LRzXltTxCcdOa6D+z0zgrij7CiHOP0q/bIj2DMIW5xnbUsdtzyMV
rmFQMYpoi/zik6lylSSK6RjGBwKeE5OelWFjyOmaVo/asuY2S7FfbUZGD6VYKH8aaUNCYWI
cU5RzUvlHA5x7U3bt9u2adx2DaCeOtBjOTkYqUKB82Me9TOobBxjj86hysx8pntG2OMH61V
lTJB2/NWysSs2cg/SpDFCi7iASOtUqtgdJsw2tnYZC0w6eyruYke1ak12g4G1fbGTVZp0OT
uLE9sValIzlTh3KBtNvJOKYyhB1AFS3FzGONwBrPZ5J22p09a3im9zlm4x0iTCRWJwcAU4h
ScnNMWHbyx/+vUuFVSe3erv2ErvcYMD0I/WnBQTwM1BI8Y6qc1XLk8rkfjTtchzSNDGKUHB
qrGXA5YEfrUwZV75P1pNdBqSZcTGM8Vb3m00+V+hdcfnVC0xNMsXQk9Pap9WY5SEd+cVg1e
VjRy925jzZGwHqBuNQAGS4UepqWZsufyqbTovMvV46DNdl7K5xbs17eAAIKbIpMhGOSa0oo
wisR2GBTBEDMhI6GuDnu2z0oUvdRfsrVYYB2J5NOuZgiYB57CrXSIVRlUNJuPNcafM7s9Fr
ljZFFmZj8xqJ+vA61cZQDnrUDLgmuhNdDlasVjHkgnmk8oHpmrBGaQgdqu7FYrPbq3Q1F9m
5GGq7tbtTOPpVKTRDgupXMOAMZzSbSDkjFTmgjd2p3DlREBmpI0yM9aTYCtPGQBQ2NIdtxw
BjinbeMYpU3EcjirKKCuNuPesm7GijcgSJic9asRwAtn0qRYxkACplj4wv51k5lqALGvb8q
kS3B56Cnom3luRUykH2FYts6IxQ6OAYycAe9TYXGV4NM3BuOmKUcnrWDbe5srdCXczDGak3
hI9o5PrUaKOink96CFU5JyRU2uWtEDM2eT+FPSRgfm4+lQNKp45oV8YoaFzF1ZSx6802SVI
sknJqpJdBc7SM+1U2nLHk9aFTuKVZIuyXTycZx6VEMlupyetQp1INWFAPQVbVloZ8zepIin
zB6ZqHZ9anVwjqOpqt5o9RSRDZTthwAfQVoqMDNVIkyAR6DpV1QSgA6it5GVLYkVOKUxFiA
O9NV2BIq1borN1J/GsHc7IWZWMW3mmDoRjmr8sZ8zHTNQNAVJ4oUu42uwxEy2cVOqDHSkUE
Ltzz6VICQozzzQ2IBGMfdzSNAM9Kk3EHjp6U9ZU/iHHtU3YadShNCNpGBmqa2284I9623jW
QfKaRbUhgQOatTJdO5lCzGc4wKiltfbiuiFkx6rionsyHxgketCq6kukcxJbYPSq5gKnGMV
001kQRlapPaYyRzW0ahhKmZAhIHHQ01o9vatY2pxgContTt6VXOifZsxyuWNKsLEjitJbQ9
QKnFsFA4que2hSp3M0Q8dMGni2Vh0rRS2LNjHWpLgLBEMdQOBWTnrY1VJWuYc0WximRxSRB
lGXbcMYx6U26zyx47/U0lnI7xcAVvZ8tzn+1YdJMifKmPwFVncOCd2fpRPbATHM3lqOSe1U
Lm6hhBVH3HpkVrCN9jKc3H4iR1hLZY5x6VTllIyEwBVKS9dsgLj61WZ2Y5JNdkab6nBOuuh
MYw8nzNj61J5gTaqjjuaqbtpz60bnPU1rynOp22LL3CjqelQNdMehxUJX5tx5pAnvTURObY
4y56kmlAOck/hSLGc57CnhS3tT2J1Y0HLfSrqLlcgVXMO0bh3qeIkL9KiWxcVrqbnh+yWa4
nupcBIEzmsy5m87U3b+EZxW5E76d4W3EANdtnJ9BXL7yCzk81z07ylKXyN6nuxjH5kLcufr
WtpcYidpW4AHWsuBPMuFT3rXuStvEsYPLVvN6WMILW5tQo0iDaMg9a0YbVsbinT2rl7HVJo
yEADDPU11FvqUMqBTlfr615VaE47Ht4edOW7LDoQvTH1qo0ZznGK1UtXmiMgIOelVZLSVex
wPSuWM1sd86b3SM1o/mORxULRde1aflHO1hz3NVJwqMR+tbxkck421KDJzkdKZipHPOKj7f
SuhGF7DWOCKjJySaV+e9RdPvHOa0USCTmioi3OBUg96bVgFxxUiDNNVdxxVhAAAccVDZSVx
8cbEfKKsrGemevpQhUCgzgcVg22bRUUtSZUwPalaRVGAcmqjXGcdhUJlyOtLkb3G5pbF4S5
OSakV9y5J4FZolPQcD+dO809zj2puAlU7l8z9l6U8T4XJYZ+tZwlyMD86AxzzyaXIP2hrC7
dwoLH5RgfSnF2bk8D3rPRgvzOfwp7XDMMAYFQ4alKpoW96jknimSTxgYTJPtVLeT3608fKO
FPNHIt2J1H0FJdsnp70qxt/D+JpQATlz0p5kUDg89qfoQvMcqYGQck1YQFRljVdHA5Y08Zc
1m0aJosIV8xcnvTPl9qACHUZHWo9p/2fzqLDZetbfeoGOCB/Kp/J2uV9K17a1iMAkQcFRj8
qRrZS2cc1m56l046IxXiwSetSW4O/jNXZbVt2AvWnxWu3qMGhy0NYx1JUVJUG4cjvSNEp+t
TLEQoKjgVG4YtWSNyo0O09qQjCjHWrbZIwQCahcDcM4q0zORXKd8c0mzt3qwFLDgU9IeQDV
XIIEUg5HrjFa1nGSRuXIpkFiWPJxnvWxa2mwbc7qxnJG1OAggRkyAKhaBARmr6QlN2DjHSo
ZBvzxkisEzZozZIFJOKptp5dsgZBraRIuTLw3pQXRTtXFaqbRm4rcxRpwyUK0x7AI2AMiuh
Qlj93BNNkiw33Bn1p+0YowTOaFkEb7vBqT+z1JBFa8saqmcCqJuVTNUpN7D5Yx3IEs4445H
PRR1rCnKSTEg7gOnvWleagsdlJ5j4Ddh1Nc+86RRb3QucZCnoDW9OEnqzGpVilZFPUooyjN
v5A454rAhujCWBJx3Gaff6j5zlVGF9BWU7nHWvWpU/dszxK1dOV4k99qEkrbei+g71nMznG
eKkAyf61ajt1ePcQa6lywRxvmqPVlDBI6fnRsY+oq6YipCpGSTwKTy5C+0KDg81XOT7MpBf
mx1IoII471ZaMRszqRkd6h8uR18zHB71SlczcehFtJPJqQIT34pMFVzk0ilhnbTDTqWUQbA
D1pwAHQVDFIw+9z25q5CI2lAJ474rJ6GsdQVAYs4yabHG0kqxqMliFrRggRo2kDAgHgGrug
Wsbaw88v+qtlMjH6CsXV5U2b+zu0UdYkb7Qlnu3LEAoHpWLJhdw98VoXTtJqLSP1Ylz7VmS
HJ/HNbUlZI5qrvImsl/fhj0FWr0+bNuHGOMGnW0Xl2ySHvzULli5ZupOaG7u4krIZGuCDyC
O4rXsZmaZI/vZ4xWamSOe1XIJPLYFDtasp6qx0U9Hc6y2lljIHmEDvWssyyqBIuM981yFte
zc/N9PatW2v5lOZUBXsRXlVaL3Pco4hWszcmtoZI/kXa3rng1nzQxFfKlQI3ZvWraalBLbl
ArbyeOKz7uGSRCFDknkADmuempJ2ehvUs1damdc2fl8hgfpWdIjpwc1rCOaFRJLDI2OMkVF
KqTjcuM9xXfGRwSp9jJI701lz0HNWXj2n+lR4B59O1dCkYNFfGCMVIq8gk80pXuadjjNNvQ
ErEi8LUik1ECcetOB+XHSsyokhfHApN4AyaZR1oKFYlj6CkwAc0hbFMLnp0oJJM+lHBpigk
GnqABz1oESJjFO3DtxUW4sMKMCjGOopWHclD8k5NSbwT04qAAn7oqVMDqalpAmTK2Og4pd7
Y5PFRb+eBRu9Rk1BVx7SE9OnvSK1JjeQo5qwsWMbuT2A7Ur2BJthCrSHLHaBVwDGFRc02NA
uO5P6VbhT5uRzWMpHRCA6C3O9S5A5707y1qUvh1C8tmquW9TXPds1aR2cFqy2iPDjaFUsvp
xVeRSr7lYYJ6Vs+Hh9s0+N8AkIAR6jFVdU065s2ZwnyVjze84jp6xM5wxOGXmnIhLcjioYr
zy32yjOPWrIkRySnJPPWm0zeLRNCyQsdwyD2pk4jwW2Y9BUPnoT84IOaY0oxjd+dJR1uU5E
TjPTn+lM2ZYZFKZDnA7daYZCSOua1sYMn2Djtil+VeaZ5nT+VQuSzEnOPalYDZtJ1xtJz9a
0VufLIGBiuXTKj5W5q7HdN5e1hk1nKnc1jUsa8kzSEheo5qIzBRhxj3qnDcuZgOuetOun6L
jBqVEbnfUHkDP169Kie52Nzg1X3ZO0k49aifLnd+FaqJnKWmhrQ3W8jsKsmbcucg1iwhhnd
zV2LhevPtUyijSnK+gl1J8jE1gyyZJJPFbsw3owzWHqEXk28vrirppLQVS72OZ1C5E12G3A
og6VhX17NJmMHavTjrWi8fzsVGQehrJlgzM2JVA75r16aSPHqczWhnsNvVSxqu5JIGCM+ta
UiBeFYNgc4qMSRA44JrrUjilT6NlZBH91lzWhGV8kALj0FVldVbcEH1qQN6GplqXC0RZPl+
YDmq6M4geVnAU9wOTUwdSDuODnj2FQXHz2+3jAPQU12FN31RUQNPOE9TV2UIsYhVhleuKji
hcknGwY2jHerEdpKImYRFsclqqUkZwg7bFARiQEb8EdM0C3ZfmDZWrMUarKxkB+U1bmS1kR
jbybMjo/rQ52dgjSTV2UordWnETqy7jkGpoIxkk45OM0okEahn4KjGVPWkilQDAcDHrUtto
aUUaawTbQIgSAuQ2OK0Yx5FgIVIVrjCuR6daqwTzXEcUZ3KrfKrDpjvVjUmW3gk2nIiAjHu
2MmuR3b5WdeijdHM3Moa6uJFOQCQD7VnqCzAdzUsjfK3vRbjMoxXpJWR5Ld2ajAtbRoq5AG
DgVVMfz5yQPStCKXykKrx7ih7vzF2GFGA65Fc/M77HUoqxSG0ttJxU2FXgEGni3jnGIgfM/
uf4VA8TKCpypHB9aLpjs0WI5ChyD+Fa1pfKABLFu7da51YpiQFOauRecEIIPHNZzppm1Oo4
s6a3vEZwVBBU0XGt3jMIbS3JI43nvXOx3ssfAyMe1ON3czHgn/gNc/sFe7R1LEu1kzpLWfU
58LcbI1B5yeTVuXT4pEygCSdiO9c3b2+qld44X3PWtW1v7tSi3cLqo43YrnqQad4NHdSqJq
00/mU7iCWOTEibT/OqpUgkGuhvY1nVSvbuKy5IvXOa1hUujKrRs7Iz8D+7TSDn2qw8e3oOK
ZtPQit73OdxGDIGMZ96D8oOKcBkUoBzjvSBRI957igP6/pTiOO1NIXr/KmJpjKPrTgoJAzz
TgmTyelFyQQALn9Kdsz8xx7GlzjpxTQpbqxxSAkBwOAB7mjBIyeTTliz3qZY0A55NS5IaRG
oO3AHNO2HIqbKBgMCn8AcDAqHIpRK23HWnJE7HpgVajt2lYbR19auC3EYAxk+prOU0jWNNv
UqxwlenWrMdvgZY4NTxxjHC9alVY1b5yCf7tYSmzeMENiVV4VR9TUuSPlUYHrT0iZmyVCj0
qUxADvj0HesW1c1UWVo2cuFjGOeTVb5v7xrRCfMvy4GelVfLX2/OkmjNo6nwHfkBFODhVyp
+ldPrk7pIJUyYz95SK4DSbC+08RXFswYhVPy/SvSNN1K21OzEd+ipIOOe9Z10lPmWqDD/Dr
ucfLFb3ZJjOx6ptbzwvg/n2rrLnw5veSW1+XB4ArOa2mi/d3CEDpmkqq6HR7N9TEMjHiRQc
cZqM5yR27e1bE9oitlcFT0NUWjIPAFaxkmQ00VdrevWmFW/Kp2XHQc1AXxnPWtCLiFvlA61
LFKN23iqwbJqJm2HIOKdiOY2XSPy12nqeaFhx93pWYly2MZzipFvJAwwT9KnkZXMjQWMxPv
BxSTXBbjv6ioVk3j5ieKQlQuetSl3FzXFimwxDR9fWpBGM5zkVX89TU6EsNw6elU0NPQlJC
jr2ojcqp9hTAmRnp60/yiV4Oc1L2NIjEnZ3C4yPesrXnfyyy/Q1rBQjgg5P0rK1wnyicEDH
TFEPiRcvgZyE04jXaq8nuazXSCVi0hYMDyRVi4JL7gMgVTljj4kyQe9etFHkuTsVZiELKjZ
H941mOG8zJIOfatCYjt0qsxOGwp47V2w0R51XVjY3fo2cCnCTdwDURkJAwM+2KcyFQJFHXq
Kdu5mm+hMiCUFS1SqvlEDOeKrxSLkDoDUrBkXCyhl6jPapfY1TVrjmYnnuKkgldYnUPkEEY
NUy/7v7w59KW3fbIGJ6HpScdAVT3iJppc4AH1p8Ty5OcY71FIymY/IeuasRj94u44Unt6Vo
7W2Mk23uWDGJYggwD1JzTXsWWEyhh8pAwTWgp0tVIczFuORjioLq3hYo9rM0wOWIIxiudSd
7bHRKCtfc1/DlpJeXkavJuij5wOwxk/oKqa5cKkCW6sDt3Ocdya19JI0vQ7i4k+R2QqCO7N
2/KuS1iRvPCNwwGWHpmsqa56rfRGlVqFFLqzNZsmr9hFk7j25NZqZaQYPFbULLb2RLD5n4A
rum9Dz4K7GuRuOD+Rp0Yz9arSEB8j5c9KbFdmMgN69RWfK2tDZSSeprQEANIvAU4OO9TTva
ug8zcZunHQ/WqMWonbtwFUn0pjXisyg8npWHI7nRzxtYvZMcX3Exnt1oguNz7Nop0D20gVX
Yl/r0pPIEF06ZyB/EO1Rps0arpYtRwIRmTGTwBViKCGMZ249veqPmgSsMng9TUF3qWE2K4A
6VHJKWiNVUhBXZuwX8CAI3zOp4zV5NSinbySoOa4nzYmGQwzjPBq3p10Y5cscL61E8MrXNa
eNafL0Ojt59ry2rnLqcg+1NlTJJx71mRulxdGWJjnPP0rUA4ArKUeV3OiNTnRUkUE+1ReWP
rVxwAegqIqAM9KpMlpFTaQTxTSOo9askY6VCQfStFIhxIzkDkcUxgM1KQcYqPGTwKsgac4+
WjnHvSlSPanBD1P6UCsNCbjg81YWEqp3cCnwxsRkLj+dThMkf1rNyBQIQwPCqaUI7c52+1X
UgPHyge5qcQog+bk/pWLqJGqpspLCVAwM+9WEhAwW/lUwAH09KXePxqOZmiikORtoyvH1p6
h5W6E+9LEhcjnIB9KvKhxgZrnlKxuo3KhwvyZJY9hyakghbzNwQD69atpDFENzkf1pTcw52
ouPrWbm3sXyrqOyc7dtISqcscGonulAxuFUpbn+4ck96Sg2KUkjRyC6lj1I4qt8ntVFbllc
EHcSar/AGqb1FaqmzmlNHZabcKLRWQ/MoH16V1enrpmqRqBKLe7XsTgMa8s07UGVVy2GAGD
+FdHY3dtcyBHlMDnv2p1aL1Io1bpHrGm2l7b3PlToHgPAYVZv9BS5jdVQgnkHFc1p9/qGmr
GyXYu7YYyG6/ga7jSNVt9XHyyGKdeiMeDXlTUou56EpySueb3ek3VtK0YiOO/HFZF1aTRnJ
TpXst+U8tlvIFicdGAyDXH3y2V0pgk228y/dYj5WranVbKiueNzzhkPcc+9QSIyjLDK9jXc
NoDSRbk2l/T1rOudBnCFXXArqVVMylSlY4iTIbIPFQvJng1uXmlXNuzBoztHQisW4iKk5Br
qi00cU00RCUowA6U9LjDdKpPJtbjmlSUMfStuUy5jYhuN5xnAq2rc44IrFVuDg1cguNq7Sc
Vk4mkZdGajWQlG+NseopqxyQqc5zVaG+aKXIbA9PWt63+z6hCfurIP1rJ3W5tGz2KMEqdHb
B+lSPcRqMBhkVXurbZkjhge1UvmySW4o5bjUmtC5udpAVbBNZ3iAEWxUHJxzV632noee1Z2
vnbbHOc+vvRFe+rFt+4zi7j06Csud8nGelaF3JtPNY8hbJOOK9emjx6k+hEzdQeaiDgH72K
a27OCeD6UhjYcI/Hoa60jgch5LnhZBj3FOjChSA+4moSsvdFPuKQHcwRgVb/AGhRYXNqSSR
GLLINynqPSkDgrgnil/ebCF4I6qeagJ28qPl7j0oWoPTYVzx1ojPzEnNNP3f5GkTdz2461d
tDO+tywbhVujtTIFTySoFQsm4Nn2qrJtDrs5I6+9Tuw8sLnaAOh5rNpOxqm7NCWj/6WUReJ
Dtwx/ma2Y2uLdPsUsKjc+4t3wPQ+lZkS2/2ZWZcSE9q6rTfDGr32iS6/bxveR25BaJOTsz1
FY1GuprT91EuryRww6fpXG4L50x9CecfgK4XUJzcX0szHJZq1r++lnuZJ5siVycg9VrBkfL
niqw9PkjqRiKvtJabElqheUAdTWrcYDKvQKMVTsVCHeRwOae967YLxqcHjcK1ldvQyjZbkc
gZydnOO9MMWwAnkn9Kc17Iy7AAoPYDFPkjmSXDlSSAelCuh6PUhZX2BwWC55OKa7MWAHGO1
WjPN5QjLJsBzgCopo2cLKgHHDe9JPuDXYlgWb7QEL4HXmrcM8i3DF8k1At85VVaIN0ySOw9
6dclIhHKjktIMkelZtNuzNouyumWbuYlgVGAegrJvNwPzY9asSXO9F4wQfWqz4cHLZNVBcp
FSfMQRsD35qwk0hG3OBVeOMlz6VfigBI+XpWkmluZQTextaUNkQ7lzW6eh5rCsiVkX+FVra
X5lzk/WvKqq8rnuUNI2GnOeaQ+/Sgc0EHGSKhHQRMDnpTTnHFPb2pMHHoKoltELrxx+VMVf
mx2qyVIxmkKgfNimnYyZGYxn5jxU8aIpzt/OmgqMErk1KrSN0XA9qTbKjYeGP3fuirKBFHG
M+pquPlbcWpWlGOBmsmrmt7FrfgEEE+9Qmdm4VePWoPOJPKmpQ6bctwfQVPLYOe4mcnk596
ljGfvHA/Wq7TIoymDUXnMTkHn3quVk86RsrMAoUEIg/M0/wC0H/lmcL65rFWZs5ckmphMSu
AxrN0i1VL0lwB94lvXJqubot9wECqpDZ+bA/Gnqyj7xpqCRLqN6Ew3Mck4p2B2/M1FvBJ24
Bo3qB8zEmmK487VYc5NU959qkLMzAdiaqYf3rSMe5i2WbTa0ShueBV+CRg2zv2NZdgcgccY
Fanl9D0960lvY54PQ2tP1y8sm2K5CD+EnINdnpHieyeVRMpgdiP3idq81BAwWzirUMyQyjj
Kk9a5KlGMlsd1KtKJ9J2ck13aqfNS8hYcMOtVNQ8OxTxFwNhPO30ry3w/4rutEkUQzFoj1U
nIr1Oz8UW+rWKYYLOf7vQ/WvJnSlTeh0qU27w2ORubLUNLfcjl4s/UVNe3K3eleYH2Tp1Xu
a60gN8rqpVuo6ioLvwdFqMPm2xEbL0xTUr7nRKrGK952PJLm9lEbK+euOapeRFeRFThX7Ni
tTxJpctlcvHMCroeh71jWdxAr4Z8HPINd8bON4nJJ62ZzeoW0kFwyMuCKpoxHUflXdajZwX
cGRg56VyFzZNbluCRXXTmpI5Zw5XdDFkO3FDzNwBkioOhyp6Vo2wiuImHCyD1rR9zJO5WWZ
x15+ta2nag0RHIU1mvGA5B4IqrM7oc7sc8YpOKloUpOOp09xqD5JbkGsprrMp+bg1R+2s8G
HPPSqbyncfm/KhU7DdS50MV2oYbTzUWrzCTTiCeQQaw0uyrfMeRU88/m25GetL2dncr2mjR
gXfzdh9ayJkc5CsQDWrcMG3A9qoy4Cgg5HtXoQ0PPmrmahZSQ3WpgNwDDv3qKUBZMg/K3f0
oyycg5HfB4NdG5yrTQmwy8gjOOPem/Kx+dwB3U9RQskGQdxY9MY5FTFYsCSRFBH96pbsaJX
IysjKJLfDBeOf4qiZGZi7ReX6nPWpp9QiRNkQDemOgrNeaWVsux+gpxTZNRwWidx8jRKMLz
j3qHcc9eKQDn0orU52ywSx5XhsY/CnbGIyzfpTbZHlcBe3etks9m7QxIjqwBLMKznLl0RrC
HMrvYrWVqJTtOeTxXU6T4s1fw5PEun3JjSMbChAKuvoR3FYFqrPdLCGOXbFdDaaTDqeuLY4
2p93PoB1rkqzS+PY6adJysobnV6zrfgjxboUcl3pCaZrCHBmtT8rj3WvMLzQ4knb7NdJKo6
Z4qDU1W2vpo4mICMQOapieZiPmJI6GumlFJXi9Dlm/es1qXhGY4SpIUk7aSNkjmKzRZBOMk
ZxTBcSZxIoJX86kgdrhmjYFjJnp2NEkEGRX0SmYGJQFPSq4beoVn2uvHJ6irK4miaJmxKh4
yapXC8ZOAy9aqPYclZ8w5TuO3vVpZDChUn5SOaoRYd0UPtNSTb0Hlk7vpTcVclSaVydp1O0
kgD2FT3BhNnGEHOckk1mfMAM4FWesWCePek42aGpt3RGygoSCTioPmDYHSr4X9w6qQc+lVt
mSQOlUmQ0Og+975rThBPHes+JNpBxita0GT9KyqM2pLU0LGMeZhunXFavGPk7VQtULNweDx
WssQRAo6V5lR6nsUloQBTn0oIwME5qXaeppGBBycVnc2ICOO1NAqYpnvR5a9Tn61XMFiLbx
ijHapQuM96AnOe9FxWK5Q7velw54JIFWvKJ5NJsx26UcxPKQ4/OkINTFR1xk0nXkrii5LRH
imsMjrUzDg1HxmmtSSGnKmRmnbeenSpY1702xEQTmpVTA5JzUoiA570MPm4qGy4rqRY564p
hqxsJHIFAjAxxzSuKxAMk8U4Rt16CrKxDr/OkKZPFFwsRAfOvfmoMn+7VrYVYZ9ar7T6n8q
pEsZZjZj/dH8q1o2BGDjBrItyMD3Aq9C+GAJ4Naz1Zz09izIAR8pqEMV4PTuKlZDnK8iq0j
EHnj61BqXoblo+FOUP6VradrlxYyBonIxxg1zSSeh4NO83acjNS4J7lxm46nrOk+LWKgSvw
eoPb6V21lrt5a263NrJ9ohPUZ5H1rwKyvcd+a6nRvEE1lJjcTE33l7GuGph+sTuhXU1yzV0
eq38ukeLbZorlViucYDdCK8g8TeFdQ0a5LhTJFnhwMiusSRZl8+wfKkZ2DqK0bLXh5ZtNUh
E0J4O8ZrGm5U3oVKlFqyPKLXUpLYCK4BKjpVmS7tZ1zkc+teh6t4E03VYDe6LKqg8+XmvP9
R8OXunOY5YiMdwK7I1IT8mc7jOK7mPd2seTJC2QeorMMkkMm9cg1oNHJGSDkfWqUw3ckc12
Q7HK+4j3zt82OfrTElWb5WOCfWq7pyRUDEpyM1ryoycmWZkKZw34VXLH1pfO8wAHrUT4Han
axLY7JyMg81MshEZBbAxVTPeo9zNJyeBRa41IhkJz1xVOYbjuVtp756GrsroxIHX1qg8iqx
V1J/DIrePkZTt1K7YPDL+FRpHGTjGPYHipX2MCSSqjp2qs82cqg2r/Ot1dnLKyJ5bmKIBYx
l/aqUkks3Lk49BRgDtS1aSRnKbkRhPTBFTKq/eOM0xmO3b60m4A460yBZBlhtpuzpzTh19q
UsC2FHFAE9qSkgPboavSyL8zZJA4FUolAAGfmJ4FWTDKYi3QDnBrGVm7nRBtRsjX0VFFz9p
cMyRKTg+tbWj3sVhNe30xBaK3IjHq7cZ/nWZbKIdDiwcSTtk+tZd9P5aToCQM4Az6VxOHtZ
NM7Iz9kkzHvJjLO7d2YmrmmxBQ8zjhRWWfmk4robcQpp6xsxDy56dvSu+b5Y2RwQXNK7KKs
pYvsySeeaIGCSEqCCD+FRhhHlRnr3FEcmPMG4jPb1pNXQ07akkh3akWXEYk6gdKryrtmaPr
z6VLO6rLAykllHzE1XkmbzGbcTniqiiZNEUQH2hVJ4zVkAyXGOoB/KqjBh82Mc1d8oCGORZ
Msw5A7U5aErUjMTGRsHIHcU3IzsIzS72UkbsfhSiPzDk4H86L9x9dCRdvDH5OOuKcfKUk7g
SemOaligiVT5oJP50OiiPKqAB1rO+ppyuwi5EgyKv2wORg4qvtDT8Nx7VaUiMjt2rKTujaC
szb08Ase+K1CjcEjHtWZpPLEnrW/sAXAHJ715lV2ketR1iUthpGjJ6GrYi3EYHFO8jJArPm
NLMo+X6ZpfKYDnmrwgx1zT/JPpT5kOxmmIj3p6xYq8sAzyvNPMGDRzBZlDyyW4zTmh+X3q0
Y9oyQaYE3sBimncVissAwKikhYHitgWx257VWkgbnj6Uua4OJlkYJ9aDGTjj8qvG1JXbjmj
7PsHIIq+Yy5GZxjO7jtUyr/AJNWmiCgnH5UyOPLDim3dCtqMKN6UbDxVpRximOpPCioNErE
ZUAZqLknirSxsw6damW3CDp1ougab2KYjY+wqRYatCIZHHNPEWB1pcyFylJosOMjv1FUPLP
vWyy/OAB3qj5L/wB0VUWZyWpgWsoyBnsK0PMAbGc1g28uOCecD+VX0m75/Ou+UdTghLQ14r
nYdpPFS3A3J5iYKnj6VjiQ4xgZqe3u/KbDcxngisZR7G6n0Y4koaesue1LKqMmVP0qtkBsE
4prUb0LQbqyH61rWFyjkKzYP86wQSvzKeKcpJBdDhl5xSlG6GpWO0ttSm0+5V4nIGfwrdl1
OG6j+0wsFkH30PQmvPLa/Mo8qRuccZqxBczQyb0G9P4krmnRvqbwrNaHdWesXlnOJbOQr6r
nINdva31vrESpeQbZCOpHWvGo7h1czWUpZD96JjyprpNG8Y3NuFt7pUYr03CuepRbV0dVKs
lpI6TWvDFiwZkXax6e9ee6pojWrkghgPSvToPEMGoxLG0SE5wQf6Vi+JdLEaCS3BORnBNTR
nKLsx1oQkuaJ5VKm1iOlUZFx1rX1CIpIS6FW9DWaUYjgYFeqnc8qSexQYYbikVs5U9ulTSR
nHWq7cDjr6VstTMeSFUse1Ui5BLetPlYlcZzULY25JoSsDGySBVwFJzVV5hGnJyfaiWY885
HSqUhDdSc10Ric06jWwjyNIcseKa2M4AFBUcY5zQfpitrWOZ36idevNFGDjOOKQ4xmgQ3GG
9zSkHA2jOKVemTzmpY5WjJCnGetDBeZCoZzhQee9SJGAcEHPfBojLZIPTnGavRxxi3LABmI
6+lTKVi4xuV12oUdVIPY1et3Eki9TkYNRBtk0PAI25INXEhT7WWiBC4zjPTNYzemp0QXYvy
SkSWu0AbRuA7Vz2oztLKxJ5Jya0bqVpJ3ZOFjXFYErFpD7UqMLairTurImtITNKBitF5xHd
KqhgFwMgZqPTh5cTSYzximkMXY8Fic4rSTuzOKshu8PcOOqZ7iq5OyRgCaXcyO4PBJ5pMjL
cjkVaRDdwZiW3AdB1phOfmIpASqsjcCniAPCWVznPSq2JtchdgR1yakhmcL5eeO3tUbqUOM
dqRMbxk4o3DYmYfPljn1pVfa3ynK+9I4C425J6GmBSBgkigNiwJXaTavOenNWo8vC248YxV
OMqj5HOO9WmcNyp69aykuhrB9whl4BHXpVkSDvzis7d5UuOzVNG+5uT9aTihqXQ6XTJ9kq5
OM966qE+ZECOlcFay7drA9K7PTJQ8YOc5rzMRC2p6uGqX900o1yvA6U8J82CMGliUl8KM1Z
8hj83P5VwtneivtJUDvTktnxwOKsBRnAOOKtJjABGPpSb7FrUoCBt3AqX7PzjNaccKuOopX
tR6dajm1K5TLNnGQMuBU0NjbjnJNWmgVTgjketId8Od/QjqKbbEkh/2SMRYB/Cs6W3AfI4q
yLh2J+Wkdzx0z60kmgk0yqYUROeD2qlIpdxgcCr8ilhyMgVAVG/5eBWqujJlWWNQvPWogq4
wBVqSF3Pyg/Wp7ezPG5W/KrvZEWuzPEe0cDr60scUhPCZreXT2PIGF9x1qx9h8tM7MH1rJ1
DRU2zEWBlIBX8asR2yuct0NXTGc5Ip6IcYCn61LkVylI2iqfu8momiUHArTl2xpgn5vSqp4
Bc4oTZLRWjtVMqsSaj8sen6VYSdVlU989M1X+0v/cP5VerMXY8qiJHPsKtK/Sqkf9BVgDHF
e7Lc8WOxZWQipN+7vzVUE5GOcdqfniosapltLgrhS3FTMysdynms3nNPVmBqXEtSL6zAEg8
j0qWKURzA9RWaxcEN096t/LLaeYpxInp3qXEaZoM1ovzRg7+oPar2nTo6kMQK56OYlSGbip
I5zG3DAiolDoVGVjrBbxStuRxHJ/Cw6Gq14Jk+W6jKSL0kHQ1TsbsBtrfPGe3cVtbpCFZW+
0Qeh5xWDXKzdPmRkWusTW7jEh4Nbcmv3EsKv5xb2zmrll4W0jXEfZdi0uCOFPAzWVqngrXt
HBPkvND1Dx8jFK9OT13K5akVpsXVa21e2LqyCVfvK9c5fWUkDsAMj26VRY3Nq5DKyE/hR9t
mAwZD+NbRg1sYSmmtVqQSKyklhiqc2M5FXJboyD5lH4VRkbJOBXQkY3Kkz/LgcVVLtk7m69
BTp3+fjmoXYGt4rQwk9RJcH3z2qs6jHXpUx4OB19ajyq/McmtImUtRhKjj+VIQBjFSYUndj
FM2/N9au5DQ08qDjioyDu4GakZSowDmpYVZjt2LnHXNFxWu7Ff5iOOMc81ZU28kJfYyyDqO
1Itu3O5gBUhhk8pgsQz/AHlNQ2mXGL7Eca5GcckZAqZJMQbTjjjinQAJ8jxnp3PSpHtyLXc
uAc9BUuS6mii7XRGVPmLKD8pxj3retY410+aaQENjIrHVN1vDsR87sEkcVsX4ks9OW3fhpF
D/AIGuao72ibQ927Zizv5dk3rIefpWOPmf61fvJgyqo6AVXtYzJMo7E11wVkck3d6GiE8ux
AHU81BGcDPBzWgC5mKrGWULtIFZoO1mVhtwe9Zp7mjVrDJlzMcngjIzVV8g5rQkEckcZQfM
Mg5qvcRHywwzxWkZaGco9UJEA8bKT82OPc1LBBNJcx2cSZkkcKoH8RPFQQkhkOMdq9D+FOl
JqHxDsr2cKbbTs3Mm7pkfdH5/yqas/ZxcmVTg5yUUT/ED4X6n4S0Sw1V4wsEyKGUHLI2OQf
evL2GH4r7cht4vH/gXVbDUIw0fmMYGPJ3cnI/OvjjXtKm0rX7rTJlKyQOV5GOK4cDiZVLwn
ujWvS5XzIpLuPU5/CmuMdOM1PGVSPD8n1ppXB9q9Dm1OflViLHQCpkO1eetMOMZwOKBnjIA
BqnqJaMRx5nAB/GlSORGHBJ78VNHFvIw1T+S46GocraGihfUWB23bcHmum0q5eN0TOVJwfa
ubTcpGWq5BdzRuGU4CnvXPUhzI6abcWenacVZvf8AnWv5OeoIBrjdJ1BJlEgbGOtddpt6so
2SPxng5rxakHFntUpqSLcWnLIoO3miWxKZG01qRXUcIAQAir8Li4TOBu9MVyOTR2KKexz1v
YyurAAnFOe1niOGBIroS0kSYMCqPUDpTDJC0RUpubtijnY+VHNPA4GckZpyISu11yK0ZOX+
aM0vlBhkc+1aXM1EyvJgU/dYUhhgccGtU2IYfe/DFPjs03bSnFHMg5THSzByAf8A69LFpSt
Ll+n1rohp8KYMW0cc7qWSGJVA2ZbvjpU+0H7PuZBtraFciIyD0qRFJX5bbAqa4k8kYCFQOc
VXbVjsCLAx+goSbE2kSlJZF2ooFILC/c/KrMPpTYtQuWO2G2JNacF9riJ81oVHb5alpouLi
9zM/si7QFpYvzqtNHMnAHHsK15rrU52/eg4x06U+G2uZVBfaox1xQpNbg4p6I5Z7eSRyclR
396DZOw/ibHaupljtLUZYb37VlXV+UG2OICtFJvYwlBLcyUsEhdXmPOaqZg9R+dWJVmnkDy
uV56ZrK+zj1reKvucsn2PL4hkfgKsjoKghGB+A/lVlUyM9K9yW54sdhACTUnpTkXjGaeIxk
1JohgGfWpYkz1FIFIOKnjVvTikzRIb5eVIqEB0OOcGtiCAOdrY5qWTSJAPkG4fWs+ddSuUw
TkDvik3HcDmteTTJETLKR71Ta0bPyiqUkybMbBO0bApzXRaZqe2Zd4+VvvCuZMMkbYIqaGR
42yCR9amUVJFRk0z0O5tGkQXMBaI4yGXoa1dJ8Wanp9r5ck/2hQMFHGRVPwr4u01bVbDVoF
ZOgf0qXWtNhtX+36ZIJ7RzkqOq1wNa8s0dyenNBkt3/ZHiGB7iWzS2uE6lBgNXEatonkxGa
D509uorvdMh0u90eXdOYZ89+9Z9xaRxRPEHDHPX1q6cuV2RNSPMrs8rkjK5qpI5wRXcX+mW
u1967X7Fa4+8tfLZiGyBXoQkpHnyi4mM5y5IqNjg5yM02Rm3nBxg1ES4PTNdaicnMSswYHH
WmNsJC54FN38Z7+lRE8Z707Etk52g9RQQOu79elQjkg8EU87QpyvPtTC43DNyM49zSI65AU
vnPY0ox3JqE/K+R60E3L8YiOQyknPc8irYZWjwrlQPQ1UhdXfPAqwFhZ2w3PoaxkrnTB6Fi
FFd1BfIz1ouoZIJyqtuQ8qTxUJR1XKdumDU6vLOVExAx261ls7m101y9R+lLcy3ccDE+Xnp
V3X5xNdTyAgjIRfoBirEDRWdqLgLlyD/gKwL643kndznNRFc8+axE3yR5b3MuclpDV2xQJm
UjhRVLHmS5xWjgRWuGz8xrrltY5Y7jl1AwMsigOTnINVGugZGk8oZY5qR42mi34GV4wKr7f
n5GBSjGO5cpS2FN5lifLC8U77cGhZDFkn+LNCWwJO6nC1G4j1p+6Jc9hqzwuhV1IHUY7GvY
fAiHw/4CuNRMP+k6kSsbN/dHH+NeV6Jod1q+v2+mWyFpJG5PZV7mvU/FF+kEtnpdnIRbQqI
1xwSq98e5zXJiLSapr1OrDXjeo/Q9P8D6/FZW8VqJdxQZcHjJPJrz34z+EnuLVvGNnH88Ug
ju0jHRG+4/8AQ1f0F4tL8OSarcHNxcsYLVCe38Tf0r0bwzavqFmtvrflXNnqULW7wY5CeuP
bqK8n+BV9qv8AhzrkuenynxuZSpKsDnpiguzLgcV1nxA8JT+C/GV5o8yEw53wyEffQ9CK5M
DLYr6GEozipR6njyTTsxyHgD86lCr5mWJOB0qNBtcH+dPbeeF6nrTe41sSo4A3Y4BxxV8MC
mSMCqsUAUDeOn61JK+1doGfasZaux1Q91XYjOmcDGKch5AqrnJOVA4qSMFnG0ZqrWRPMdFp
kpUBB0zmu10yWMoNxridPt3YqFBz3rrbK0dNpcHjsK86ukdtG6O2sWthhpW4FaZ123tv3UV
qMf3u9clCJpcKoKjNasVpIoJK5P1rzJQV9T14VHbQtXWrNOfvOF96hi1qK3JGwsT6VBLp88
nKjJJ6CojpF2hP7oge9NRiJzkTSawHYkoRml/tclMKgHviqj2c69VUfU1C6Mo++mKvliQ5y
NE6zcAcbW/CoTrU+8nIBrMdmyMMKjf5h7e1UqcSHUfc1zrkx6Mo96T+2LjOFbdmscQg8kH8
acFTrkr9KPZxF7WRrHU7knDKrH86DeXLkFcL9BWSsm1iQWNTC5kPG7HsKXIuwOfma9vqd7D
IGTap9cVptreoSqFaTjHrgVz0NzCuC4Zm9zVpr6IJwvPpWUoJ9DSNTTctXGrynOZVyBUY1K
eTBEpK+vasiSUO27ygM1H556ZxVKmuxLqs0570sRuck+tVxLuPMwGaone/8JNWIbK4lA2Jg
epq+VIz52yVhbKQVkLsepNZOYPQ/lXQR2NvblXupA7f3RWf52n/AN2qi0tjOSfc8rgh+QHG
flFWEiwM1Jp5VkAcHO0YP4VekjVcbTXqydnY8uK0KIjznvilC4OMYqYlQRUojD8LRc0RWwN
w/KpkO0jAzjtQ0RGcCmZKtyMVL1GWkCucg4NPmedWVlkYD2qqZD94Gp4bhWGGGKVhmjG001
sPnL460IigbnUcUy2n8o4GADWioSdMFRz6CsXoaJ3M6Q2UnDjaaYLCBzkOKsT6evUZJqOK1
kiBBOVqumjD1K82kzpl4hkdeK1dC1O5tZhaXLHym4w3ao43dD8sh2+hq4lxbuAJ4959e9Ju
6syo6O6OjttHe6Ev2NwzY3bR2rJuxcW03kzKVcetaOnXscTCaCVoZU7A9RTte1SC4gSSRFM
/97FYK6kbSty3Rzl5dI8XONw6g1xuosCzYX6Vs3tyWZjjj0Fcxqc3zbRnnmu2knc4qktDKk
UByarkc5BqdiMHPpVcsQgx3ruRwuwELtODkioiMmlyfWiqIbHRrlulSuo6Go0JUZC5FHnAt
8wIpO9yk1YTbjrz9KYVDD3qcHJ6iouVbimJodErKT3q3HGCBI33vaoogQCSBVhSANpNZyfY
1iu5KhOdoPFSoC0qoBySBUMY56k471o2EJkuDIBlIRuY1hPQ3jqx2pS+XCsS9q5yZ93JrS1
OctNtz0rJc7jxWtKNkc9WV2S2ybpRxV27GwiPsoo06Ef6xugGabcKzDzDjOabfvCgtLjIgF
z79OaY8Z3nJ680gJBHOQfSrCH5eefrRexotdCOFsNhqskqmSSOKrTIPlccYPapGKuu08A0r
FJtKx674LFh4e8GXeokxtq2pERxgDLRRfxHPbNcncOb7xKyqOF4x/IVzGma3daYGtJCzQMd
wHcH2rsfC9ushl1GQ+ZLI+QhHA/Gub2bhKU31NFUU0oo6/S0N7rUFu8JeGzj8qJexbuT+Oa
6zSb+Ox1SOX7dIXikCRrGN3mN3UegqhaabLpWnyXMkZFxIh2g9s1p+FIrTTb2J5UF1qT5K8
ZWL/69cFRJxZ1xutC78dfB83iTwtBrtvCoudOjDMo+/sPLDHt1/Ovk5lCuV6Y4r7fXVkluz
Y6gC8E/ySqT1B4r5j+J/gp/CPi6ayVMWsp8yFh0KnpitsFUcV7OXyOSvSseeoNrZx83r6U9
WzMxz2/WpdoHOKgXhyD3r09zm2Jwwb1JpHY5waZSMx4zzRYvmbFwD2rQsIwScjnoKooMmuj
0e2M08EKrkufyqJyshwTbOl0exPkpIVwprsLKFSAhHIqNIUjjVRn5RjpgVqROscAAAzj0rx
KknI9qnBR0Hs8Edv8APtx6jrmsibU2hP7tiF9zVm8lVwd7bQOmOlctf3MSsQrlqIQvuaTnb
Y1Tq1zuPlyHB9KedSu2TDyOfqa5f7aynhvfipF1KUnBJwPWtvZHP7V9zZllnc8uQPrUKM+4
gynFZz3bnnzMg+/SoWvkTgt9cU+RkuZueYqj5mFL9qQcL0rnvtoY4FSLcN2NP2bF7TsbJnZ
v4qXewHWsf7Q2Mg4p/myk8MTS5A5jTyWIG8VMHjHDMKyF3btzSfkasxqzHgfiaXKPmNHzIw
PWnCQuAqRGoI48EEnP0q4rugPKRj9ahotMiFrKx+bge/arMVpEo3NOAPQ1UknXJzIce5qs1
zCv3pM+wpWbGpJG2Z7OH7jbmHc9Kry6w33YsgViyXYZdsYwvf3qPcev3V9TTVPuS6r6F2a6
mdgWc9e1Y+5/7zfnVj7WEYbFLe5qh9tf+6K1jG2xzylcxbPaI046qv8AKtONbaU7ZHKmsmy
LeWv+6P5VoBQeSK7JLU5IPQtPpcTkGGbP1p8enOg++DVOMmNvvMBUn21+m89elZvmNlY0RY
lwARyKbJpLshwOajt9UeLAbDYrQGrK3G0j6VHvJlrlZhnS5lb7lWItLJYBgQPX0ragvYZGx
kE+hq2WiDYYY+lDnIfKjPj0VlQMxBXsavWlkquF5yasKX8smN9y+lNL4bI4YdKybb3NEkjY
g0Z5VJjVZPbFVLzQnGcwlTjnFaXh7xBHaXG26jLr3PpXeRS6HcQ/abZs55IaueU5Qex0RjG
SPFbnSJoyShyR2xVBlljXbNERj+ICvabuz0y5QhAgJ9q5y+8OjkxRkj1HNaQrX3M5Uex5sJ
Z0B+z3HPXa3BqjcajdbitwpK12Go6TGqlJotrD+IcGuQvrBomIilLD0Jrqg0zmmmjNmu152
msC9kMkxatO4RlJ3YrGuPvsB1rshFHJNtlVm+9xUQG7qamCkkD1pPLxn5cfWuk52rkPA680
4MGIATr6VbtLCW8fESHaPvN2FbkVtZaUBKxSRx3I5z9O1ZTqKOi1ZUabepifZRDbmaclTj5
E7ms8gEc1ev7lridmb+I5wO1UuNvfNXC9rsmdr2QgymSvPtTkdWbBGDSde1GB9aoktICcYq
QAk4FOggZLBp2Hys21Sf1pEHOfSsm+xsiyq7VyTW5GgsfDolZsSXTbsf7I6VhxK0hSPBBY4
FafiG6XettHwkCCJfwFc0k5SUToTUYuRzt3KZJmbPU1XUbmAofGd3rT7Rd8447127I4W7s1
QPLtVXoW/lUbFSuMVLOw37AAQoxUBIHORisNzojoiCQFXGwA+tTjlFPFRsFznNSjA+lUxxW
o0njGPaoipD4646VO2Cp4xUPO4c9e9ApDpot0at/EK9M+G1/pOoRrpWoyeTfQEvbntMP7h9
687RS0ZXGagtrmWw1GO5hYpJGwYEVMo88XEObkkpH1Ne2Ty6PHcrKzbcA7RnA/wq34YFpZx
zXKASSjjcV5+gp3wz8W2Hirw5Pp8iJDcGNVdQOvbIrKgnkstQvYrbkxSsm/OQMcV5CjKzhL
oejzpvmRr3NxFZ2hutQjBnuHJhXPKAdzS+OPCcXj/wCHg1C1LNqunx5QDnfgdPxrmNYJuni
eN2BRQCrHOfWuz8EavJZXEEJOElO0jPBFVyWSaMJyPkO4ieGZ4ZUKOhKsp4II7VV75xXrvx
y8FP4a8bm/tYdumasDNGw7Sfxr+Zz9DXkrqAMLnJ716tOXMrnIxlN5JGaDvUgbsim72zWhN
yxFjPPrXbeDxG+pPKzj5E4H1rhomDMcV0vh27jt7zY5KGTgGsKqvFo2pStJM9QSQSTAFvlq
/JPCkZ2YZ8YGa5lLwAfK1NlllJ3RsT7V5fsz0/aE9/czE/MRz2rnLgMSWPArRaVi2ZELD2N
U54S7blzj0raCsZydzNaTjIPFMAmb15rUW0zgbMfWrMcRiXOwYHqOtaOaM1BmOYJnIUK1OG
mXP3hG2OuTW/BcsXKBFH+1ire55vlZdqjqPWo9o10NFTRzAt5FX0NSCEg8n64rfe3gQcgZP
fPaqwazXOUOR2oU7i5LFWGzZwCoP41qxaXMyDdH1qAatDENsUHNVpNUvJXz5hUDoAaXvMr3
UXTYrHJh8+vFLJIsKduOgHesuS+uyuA5NRAzOcucn1o5G9xcy6F59QnxtQBfYVA9xcMOSTn
uaVOe351IQhHzyjHoKLCuVd0pOdxJp6xSYBPGepNWk2g/u1yPUinkZXngmgVip0Hy8mmOzn
7x49BVry2bgDApRbrt5HNAFPYxYdcVQ8v/ADmt3bEg6GsjcvvVRZnIxLJv3aDGflH8q0UJ7
Cq+nRo6IDwdo/lWutqf4eR610SetjngtCuMN95enelWJN2TjH0qwYCCAVqUWhbkDg1BsVDA
pOIzn8KYYCuflIP1rSjsmD8NmtH7HGEAwGPepckiuU5xUxzg59a0reeQR/e3fWrj6crfw7a
T7DIF2iP6H3pNpjs0x8N0oPzFkq7tjnO5ZASfWs0WVwCBggmrEcMkDZc8HvUNLoWr9TRitJ
GOcjA9K2rCW7s5Ex8y+hHWs20aBgBHOC3pmtvT2uBJhWWTsQeaxnc3gkXJHlc744vLzycdK
0bK+lSML5G4j9aroLskqIeB0AFSyXNxaK3mwBWx1I6VzvsdKRn69DFKpkuIPKcjPSvLNZWC
ORijEH2rttb168lDxy7WA6YHavPtSujKWLJmuyjFrc4q0k9jmruXdkbsGsiXO/k5rRvANxx
xVW3s572fZCv1Y9BXpRdlqea9yCOF5XCRoWY8AAda2LDQ0aZW1OYQRg8p/EatwwxWdvi3YB
hnzLjrj2Wsye/cKVQjHdz1NZ88p6RK5VHWRqahqkUEX2PTokjjTpgfqT3rnZ3lkzPMw5PQV
KvzRiR8hTkDnrVO6k3DC9ParpwUdERKTa1KrHLk03GW5/ClpQpIziuk5hAOwqSMZPIxRGmW
BPrV61t2luEjA5ZgKmTsVGNzX1a3+xeHdJiIAaVXnIHXk4H8qx4skdMZr0P4p6dHp+o6RFb
4MRsY9jDvjrXBQI0kqR5A3ELk9B71z05c0Obuby0lYt2xRbhZTnEYz+NZuoSlyCxyzEk16D
4u8FR+HtGtL6wuDe28nySTKcgtjPA9OteZzks+SMCqpLmfMTVlpYib5hjPNW7BMSA46c1TH
LH0rRi+VRxjNbS2MUruxIxJJYjrTHxt5P4VIxOcdRUbYPWs0dDIj16Uil9/HH1oY8HI+lKC
DzjnFMQhYscZxj3pRwcikZEI5zmnYwMY/CgVy1C3v2qteLtAcVIm7OFGPSrGowOukQ3LL99
yuaSdpDkrxJvDviLUtBuLh9MuPIkuYTAXz9wHuPQ9fzr6Q0fRpbLwXBOWzlVJkOT5mRnPvm
vlBWKtmvXdN+I2vap4JsvDBmUiyBBl6O0QHC/57Cor03K1gpVFHc7ZrpJr3yUbeOmR0zWpB
eCyg85ZAGTpzXFaVcgKsgI3BenpU9u0t9qK26szMzcIOc1kqd9zRyPUviDosnxA+EH22OMS
anpi/aogBy4A+dR9R/IV8kyDDfhX254RmGnypaycxMuxscj8a+XPij4bi8NfELVNPtI9lq0
hmhX+6rc4/A5FTT92Vu4mtDz2TgnAqEnNTzAbc1BjjNdqMmORsN1xWpZTp5it1KmsjODU9u
+wg5pTjdApWZ3lteqcHP1rUhnUDOa4a2vtpxurSXVSi9c1yOmdcaiOsWMyHePkB9ac8lnaD
dNNvPoK5qLU7icBFY4FWhb+YgaXJPuaydO25qqnVFybWYt37lAPrVY6k0hyzZNV3thnOCD7
U6JYA/ls+GHUEU+WPQXNIn+0uq+YG61ONVkCgEZOOtL5Vvs4Ic+xpPIh2ZC7SfWlZMq8kQP
qLZyehqNrnzORxUqWkcsmFbP0rTi0e3Cjc2T1NDcUC5pGMrFjtHJNShHHZsfStuS1s7NM4y
T2qi90hYhFx/KhSvqhONtyqY5MZCmnRwzsANpq1Dvl4DDPvUss/kKFYbnPpQ2wskMS1P3pX
IX0HemSGMD5FAxTXvSoIZcGq4lLtkilysd0XYWlcBC2AevFXRCkZGHBHrWL9pOOtJJczMuA
5A9qXKw5jYleGMcyKDVSS7iTOw+Yfaskuh+aVy3tQ11Gi4Xiq5CHMtvcTScAYrN2SetLJff
LgNge1Znnj++fzrRQMZTNLSbZ5Yk2/wBwfyrZFrcou4g4HOKz9CfakYzn5V/lXV7pBCuGVw
eoIqKkmpFU0mjDSSY5Dx0vnyIcDOK3R5LRsxUbu5qp5VuUYlgPrU83c1aaK8F5tkXKity1v
YMgzIuK5m48tZAEfJ9u1VzcyBSPMocbjjKx6GBo93GWPyOOmOlVzFYxuSt1j0rglvpCRFG5
JPPJrROr6JYQbr0ST3AXON/BPsB0rKUHHRamnto9TuI5bRoD5rIQOO1Z1zeWDAxqV47jmuL
0/Ub3W74x2CWtpgbgXO4gfjXRQNa6fcLHqGtSyyMfmMQG2sJtwfmWqvPoizFbI5/0e3mlYn
7yIakd760yIrWVT7nBq7/b+jsjW0Wp3Srj5W38fyrI2h3Jg1bzMnOCP61mpze420tjW07W/
EaTFoYnIHXdjFXLzVdSu9yXssETDrjOTWEfNWBgdSMbDooIGfxrmNSuL0TkxTmQepPJqlFz
ehLqOKOhvrOS6yVuoyO+DXPz6DfkskQR9vJ5xiq2na15VwYbhtpYY+Y8Z7GrF1rNxJbMZ7n
LIMIqnO6uhKcNDBzUtTOvPD8NraC71S8iSPP+qiOWNZ51GwEZiW3aC1HGEOC31NMuIpr+4W
W9nKxgdj0rD1Bx55jiJEY9ea66cebSTOecuXVEl7qT3TiOIeVAnCovpVZU8xgDwneo41HQ9
avGExWhbdgntXQ0oqyME3LUrzFWII4VRgAVUfBf2qfHyjHc1s2vhuW7gM6sFT3PNNzUNWVy
uWxzZAA+7kU8bTjafzrfl8OXkYLxqHX1HFQ/2TOOHtmp+1i+ovZy7GXHHzjrXWeDtEuNc8T
WVhbQmSSSQLj+v5VVs/D+pXcwjtLCaUnsi5wK9c8G6VJ4J0G68XTlVltoHaPcON5GFX3J9q
56tZWtF3ZfK47nFfEO9/tTU7q4TYbexujZxbOm1FC5H1xmuIiVQ4ZlJUelb0d9Jf8Ah7U7Z
9uTP9qPHOT1xVfw9pp1C3vZmXK20WRz3NbxhypLsZc1zo/CvilbW3bS9QhGpaZLwY2bDxf7
pPH4GtjUPhTpuqRC50LWY4ndd4tr2Mx49t44zXL+EvCf9v6wLYXZtMghpeynsTW14g0/xf4
KZtNkvku4yN3IKlBnik7c1ovUVm1dnDXvgzVLWYrHEk+DgtDKjjP4GoYtMultLpp7Z1MK5L
MMbTmorrUrueQvNuB746U63Nzfo8aOxAGevX2rSV0tSVvoUWJ7/gajrWbRr85xAWx1APIqu
ul3Tg7IySO2azU49zo5ZdigelL2wKvjS7rp5fPpmtXS/DEt2+6dtiL1AP8AWplWhFXbKVOc
nZI55IpHOI0LN6Cp0s7qRmzESF68dK7pNItISsNsr5x95cHn0qnLFcx2u1V2OG5Y8Eex9RX
P9aUvhNnh2tznorGX5flX3rU8S2a23g7SHxtNxNKcZ6hcf41bhsr2RwJQM54wP8KoeNr9Jr
2y02L/AFVhAI8+rHljTpydSol2FUXJTfmcdtwRxWlpN2dP1GC6A3bGyVPcVV2oE45JqSAES
KOpr0Tzj2ERCK2ivbRf9Gu13o3p6j866fwlb2dvOZbk4nk7k8Y+vYV5hpuuTNpNvpOCWSXg
k8Kp612MV4mCQu5V6DOAaycTdO56bFqd3qWtJBpkXneVwotwVT8T/Wsj9oLwu1z4X0zxYYQ
l3AVgujGcgg8A+/P86wrLVtQaPyY5fJgxzHF8oJ969OvLX/hK/glqmkzMVmSAsnc5X5h+or
nqKyv2KT1PjGVDuwSB7VWfH8PIFXrhWRm3D5s4I9KpMMZx3rojrqS9yE5z7U9HIFJQBitTL
qPSQo+aupMOCazXyBuB6UqzYGKloal3OhtdQWFhhefWtD+13cjDYrkBO2cAmnrLJn7+KzdO
5qqrWh3EeoYQE4Oe9aFve6QoEl1CrmuBjnkUf6ylNzI5xuJrF0bmyrW6HdzXunSSbrdAgHQ
DtUct6jR7VKn+dcxZo8g5kCj3NakCW6HdPKDjsKn2Viva3NGC6KEGJTuHpV0306gFyc+wrG
fUwD5dtHtHrUZuLhhhgcUOncFUtojVmvjKPnOWzUG5mPuar26SSPjHXrWnHZOy8KSfahQsD
k2MiDDkyFR3OaV3hzjzGY/WlmtpkjJPSsyVXbp+Jpco+YttNGeN2QaZu4xmsmV3j7kYpBfO
BgkVXK+hHOaTSAd8VBJclVyDyaqPc7gPempl+nNNRJciRp2YdTVdpsH7xqV4pFXp1qm4beF
289KtJEXL1tC9wwbsDzUn2MeoqWwDR4UjrU2G9KQF/wAOadPdCMQ/NlFP6Vv3dpfWQIkiYZ
45rI8J3MkMKMj7XCLj8q6C+vbq5lEczAqOc+tc8k+Y6KduUxw82Ohx396rTiXnapGe1bUe3
cAfwongRzkR5o6lM5Y7wTuUioWDM25Tj2NbstuWfaISMHuKz9Th+y2zSYAbGAKu5LWhjTQy
LBJdtnG7Yp9TXaaboGh6V4Ym1nW7X7ZczpiKKQ42n1rF0mzOp6zp+nuNtvAvnyU/xlqs2pa
wun2XIUiNUTnmuacpTkoL1YopJOTOc01iPEWYQY4yCWVPT0roY7jSv7UEV5ZPGJWwDuJIPp
z612fhfw/pfhfQn1vX4o5HjBZIW+9cSds/7Irz6/1C98S+KnuY7Y3NxI+4RRDAAHQcdAKly
VWTa2RdnBK+7OleTSIirQaQpAOGEo54pbjVreG3zDpnAHyooIzUzLq2hRRTa9oVr5Ux/eEM
fMA9eeK1tTjXyFn09FmhdRswBuT2rlcrPU6ErrQ4o68kzlJdMRh6ZNSi80ZZB58MkJPQJ0/
GrEtxKikXVukMwHUYNYF3eRyTH5lPHQCumKUtkYu8d2WNUtdJvJC8BMLhch4z/Q1zk8N1AT
5bbgR98datSXDKuUzmq5jvJgqojA9jzXVTTirN6GErPYhaaV8qV3ZA6mq8tpNt8xYm2mtOD
Q7ndvuJtoHOB/Wun0/TrBY8yzqTjnc1OVaMPh1FGk5bnnQbbIcdfQ1eEs1wgjCHaO1d9eWO
g3Fq4HlrNjh8Ac/1ri5Wm0y8yyJIgPBxlTWsKqqrbUznB0/QSDSLi4KpGyIzHA3tjFb9npO
q2LoqkSYPVXyDXZeCfFnw7mlit/EWgtZztw08DgxsfUo3T8DXummeFPA0r21zZ3sDQy5+Sb
A3DtjsKzkqkny2EqkYnzdb2eolpCbaQRgfNgVp2ujapNME2paxnH+tO98euB0r6F8SQ/DjQ
dLnhvNQtLR+A0ayBpOT/dHNeHa18QdA0C/k/wCEajGo7eVeUYQH19SaPq76oUq8nsdzoeiW
HhnTV1TxPrTQaZkeZGi+Xvz0DHq30ryT4l+PYvE2riw0ZZLfQbb5YIm4Mh7uw9+gHYCuavt
Y8Q+ONRL6hqas/wDCksmxfoB0rJl0PVo8k2pfaTnYQa1pYeMHzPcxc5S3YyzvjbXTknCSDa
w9RXU6DLFHa3GlLIqtdHcJN3DD+7XDTwXCMBJbyI3oykV1ekjT0ZLTUbZ5oGjAZozh4jnO4
difauqwj2/4NeG5v+Eva4lhK28MDbz5fyvnjBPSuH+L+ozX3i2/Fuf3Xm7Rj0HAArrfBZ+I
Phfw9JrnhaVtZ0NXy8Eqks4H+z1/EV5r4t+IaeJL64n1Tw/Ba3zSHMke5DGPTB/rWfLrcpy
urHAToyzbC2T3xXTaBa4tJHWJnZjgY71ztxcWzy5jLYzxk5rqfDuri0gWO5iL2oOd8Qyyk+
vrWeIu4e6aUWlO7NGa3LxqSkqyp69hT7bTbq5XzYodxX+PGK7K00dNetPO0e/S8Qj5grDcv
1HUVBNoF5DGY5HYFeD7V4jqdOp6qV9TmJ9OkQo8sYRzwzZyG9+Kz55Lm2ZjCQVPGAeldBfW
4K4iuWAHA4rBks7wsQ0ZOOcgVcNdxSb6DYJ5eXbLAc7lBqS7ne5CHlnHAqewsrqYmOOIt9R
jFXYdHnR5HZGVV7HrVNxTBczVhgkFlpLXDg5UZJ968x1C4a51CWXqWYnJrsvF+oG2t4tKUj
zPvy4PT0WuCY5OAa9TDUvZxu92efiKvPK3REiHB56mp0BY4XOfUVGnkrgksW9qtRMuOmF9K
6zlNjw7E82rRxFsE5ALdM4rvrC3e5PlqyoF67uM157YXdxFN+4VEY9Cw6V6BoCajdkXN7bN
cxMSF2y4X8qGjSLOu02wUeWj3EaZPPOc16x4Ot4laW0ZnkjuI9js3A56YFcP4X0IT6jDJc2
zRW7ZOdwwMV6Hpl7a2WpCC3s3lbP3mU4Ue1c843NVoj5G8faBJonjvVtO2MgjnYqGGMqeQf
1rkZ7eRV+4frXvn7Qul/Z/HNrqXl7Y721Uk4xllOD+PSvFzKgGCRj3rKMpR07Fu0tTBK7Vy
xwfSmVqypbyc8A1TaFCTtauiM7mLViALzg00x5ySMVL5bLyRmnLjPIxV3JsiBYwD0NTiPI6
DFWVRCOBUioq8Hoe9HMPlKSwtng1OkDFq1LaGDA3NgntV5YLYHnBPoKlyZSiUrWyDKCRhve
r62QHPWrCeUi57+lT25WWQCpKsiOz0/zZ1Xaea6yDww8q/c5Io05LaDDyEZrpbPVo0U4xgU
cpSVjPs/B7qnmFckHpiujs/D9v9n5RQ1TRa0kcBIxk9aqprrIxOQFJo5NC+axg67pJDbI1H
PtXMPpohVt45Nd1d3y3ClmxXPXu1g2CM1PsxykjhL63Ic8cVlSQkNnGK667t92SRWRLbjJO
OlUlYxkupi7GHANW7RG35PSpZYyFyBUaSiNQep7UWEbKwqyZ4p9vpUcr7nA69qzo744wOPe
tK31JAuN/XvUNMtNFtrGKNty4ODWZtT/Z/OrU97vXYg4NYu5/epSE7G54ajJihXBIKL0+ld
JOqbtzHBx0qh4VVE0+JwMuYlA46cVtSWjP1UkisZPU2pr3SCytTdTgAd66uLw++1TJGSCOM
VH4bsovtSFyOD0ru9Tu7Sy08hSMkcn+lc85u9kdcIK12cNPpduN4bG7vXB+IILUysHYCONw
vHc13lzdxNHJPvCrgn3rxzX72RzH+++V2MhGfelyuUkrkVGkth8eoSafLqN0rFSP3a4Pb0r
Y+Gtla3niV9U1N/kgUvk+prk4o21F4bcE/O5dz9K1ZtQOjWN1Y2uVuJ2Chl7AVpUg3FxW7O
aDs1J7I6fxpqs3i7xXBomgb2QkRBQeK7zR9N8L/DGzke+uEu9YWPLoMYUnsTXnehX0fgTRH
1e8jB1u8U+QrDJiHr9a4q/1TVNZla6uZGmd34z/ABsew9axp0nL3Y/CvxNpVFH3n8TN7xt4
zvvEeomWSTYoJAUfdA9BUWm3niyfTFt4IG8t8JE5+Uj6V1vgj4dS3MkV5qEQeRucuPki+nq
a9NuLfw/odszylJJIurnnk9qJ1Y/DBX8yoUpN80nY8TTQ7b7Kya1O9pOW+aWRSwPvmtm18F
XNrcQOkFtqFrPgRyr3B6HPSm+MvF9jcK8EEUbq3y7dvaqvw18X3dpcy6FMzS2rbnhzyYj7e
1HLOUHLYXuKaida3gi3SNbg6WVZThlB3fiKzbjRtNgVtqukgB5kPOf6V1tv4xmgiuILyU/L
yj4GR7GsC61fStUmkublXEwHCrwM+pribk+p12icrPory2xcXCE542jhfw71zOosliSjShm
HYDn8a9JtLe2mYpB8pck4HAzWRruhWE0gQboLhxtdSPlb3zW9KraVpGFSF1dHmjajk5z9KW
W5E0Bi3qAw710MnghyGcXUS8cAc8+lY7eGNTDMqRAkeh4P0r0o1KT2ZwShUW6MJlKng/jXQ
aN4ovrO3fT57mQ2jrtAJz5Z7MM9Koz6Re2+RcQOh91NZzxOnDAg11xmpHM4tbmncm5lkMsk
2T3PUms2TcWIyWNbVjD9q0WS4J3NbMEcf7J6frWZM3zlQuwDt61qQUSJUO5cqRzmrEGq38M
oIuXB9zkGrEZRE3OF9gaoXKKCXXgk9B2oA2rvWLq9hiNzM2Yx+BFbOiwiS7RZtrJOAyyA8V
xUkhEKJ69a09GnvYrpPsvz7SD5Z6Gk7dRo+jvEzyeDfAWkXGi301pf3m8t5Uh2KAOfl6d6+
f8AxBrN7q948+pypNcfxSKgBb8q6nxf45fVtDsNNlsJNPe23E5ctuB9M9K84nuFkkyGz9ae
iSSdwk7u7JrV7KK6T7YJPJP3vLALfrXW2+i6beWiXnhvXo5Zc4a0uCIplPsM4YfQ1xS2l1c
xyTxQvIkfLFRnaPeqZLK2fyNS1cR6OINe0uRb640m9t3H3by0DIfzHBrbtfGd9NH5d5creg
8MZf3Un444b9K8203xRr2nKy2eq3USN95VlODWu/xA16WHypzay5wWZ7ZCx+pxXNUw8Z7o2
hVlHZnotvLpd2TtEkKnoXwP61sx2auoBjikQD7w6/zryq28dosXl3Wh2kgx1QlDn19KsL43
siH26UIznIw3+FcUsDJv3WdUcVbc9Ws9GhKSzQxnnqScAVg+I/E2n6FZSxGVbq+k4WNDnb9
a85uvG+qTRtHBM6I3bdXMyzSzyGSVyzHkkmqo4FxnzVHcqpjLx5YKxYu7qS7uZLiY7nc5NV
kQZyQPx60u1m9APrUgUgLtT8ua9ax5w+JIx/CWPvVs8gEQqB7VVCEDnOKmjjLNgNx9apAW7
RR56sOte1+GNr+CoriNkinspSsiDBJVuQxH514vbQktuUlQvf1r1z4XRtcnU9MIyJ4gw+q5
Oau10XDc6bRri5vLtnlklaM5B+cgYr0Dw5BDJq8Eo+VYiMZbvXO6PospBRI9sSnjHcV0NvC
1pdrIgGFI6d65pI2tc5/9ozTjP4a0vUfLBW3nKM2OcMP8QK+VLiEs3y8exNfcPxMs49Y+FW
oo0e/EQlBHJUqQc18hX+mRJbreqdybtrD0NcUpezqNPqaQg5Q9DkWsLrBOxsfSoBBMCVJOa
7O3S2dl2SNGjnGD2NackWhuQuoxSQ3SKR+4UYf3NEsU4uzRUcMpdTzoRXRGQx2/SkEc5Yrg
Ej1rrBYW5dvslyJYR1yuCPwre0mHTIctqeniYAYzHw2KbxKSvYSw93a557ClwRjYM+manZJ
YziSNlPpjpXd6ppPh64Yy6a7xRnkIw+b/AANZr+H1EqKtxjf/AAng044hS1E6TWhyRkcZIy
AKcl1IBjJru18Eyyozsw2r/GBu/lXN6loElncNFJGUYdG2kCtY14N2JlSna5npdSN/EfSti
wn24JbpWFJbT27Zdcj1FTwzEAHOMV0XT2MldbnTHUX8wfMcVqw3x8sFW61xnnknO6r8F5jC
g8Cgq51yalKq8N1ofV/LTaw5NYsMjNgkdajvkkEi/LwR2pgzTGusQUyfSoTdTTHLE4qhaxG
XapU9fStie2FvbDscVnKXQaVyo10qqwc5x3qlNcRkZQgVUvJzkoOAPfrWa07E/epJg2tixc
XICMp596pQwmWQDJApkpYgsDmrVirsygKevWm9Cb62La6bJjMb5qOexuogZOw64rsNK0vzU
BbjPWpNUsFityiEEH9ax59bGvJpc421nO5Q+eo4qfKeh/IVZh0t/MB6Emk/s2T1H51puZam
74VmEdva7yMeWufyruPtUMjlYQCTxXluiTOLaFQcYRR+ldfaXYjjyx+b+Vck46nTTlodGjy
258xOCOeKrXuqTznDsWz71SOqp5LKGzVWO8jZyXbI9+1Ry9zo5kM1C8xp1wpbGUbivO47Wb
WNW8tPljjABYdhXYazN5thMIBgkfpmqmmRW9hAtuGDXMnzOvcf/Wq1pqZT95l2z0i2tsOke
Cq7Qe31rHaxRNXbUb3HlRsWCnjIHP8APFdcr7oQoX8ulVbvRJb+MPsLInVexrNvzNOS+xwt
2bnWr9728Zkt924bu49BXo/hnwtpem6f/wAJN4jTCRgC2tTwcnocVH4c8Kz63qBv7iPytLs
Dkg8CRx2HsKZ4pvWmllu7lysajbDDngAdzXNVq8zVGD9SoU+W85GhqPxAeOzYLthgUcKnB9
gK841nxbPqbModkjIxjpzWZeak0js2RIzcAY4H0rL8i6uXysbN9BXVRw8Vqzmq15S+EdNdL
JITnOO571peG79LHVWudhLlCq44AJ7msVodjMpPzDg1asSIyT/EK65xXI0c0W+ZM9Ji1eJf
tRnRZzKoxnpxWE+pCKY+WcoT0rCfUSEIHUYUVV86Tr1/pXDHDpHVKsdnF4mSybMsEh9CjDn
86t/8JlaXE+TuKuPm81QdprgTdFxsfqKhhlaK8SZDhlOQT2qvqsXq9xLESO6KyF2ljv4fKL
ZVGBNXYby8S2NsbQTsCSHXBAHtXPWuoqVLFYlB5+WMA11Fnq2mpLFGIThk5Jbkn0rmnFrRq
50RknrcqP4gnETR3GnuY1HCyKMCuZ1KzhubBrqHd5seWYHoV9B9K69dUhnfymVVyp8rjPOe
hqIPps6SwX1twV+VoxgqTVQm4PRClDnVjmPBMo/tO705kTbfWzxDcM4YDcp+uRUNnoi6xdX
KG5SB14QN0ZvQ1BpwW28UWZSQqI7lfn9g3WqOq3Uiazd/Z5WK+ezAjgdeK9qErnktW0L134
P161Zi1k7IOQ2QAawZ7S8jn8qWB0YdQR0rZsvFms6fviS68yFxhopPnQ/gahvdWa//AIdhP
XByPwrV26CMOfBn2joOK6Tw4rQ3K3I+VUz82OhxUnhnQbbWtUjtboMsTttLoQGBPTGev0r0
nxJ8GfFHhXS3uLG4t9Qt2TzHQMFdR6be5x3FYVU5KyNINJ3Z5Hr94bnUJHKhewx0rD4yTV/
ULS7t52W6tpIWB6OpGKzjwfaqhHlikRJ3dzR03VLvTJ/MtZNufvKejD0Na9zY6frFo9/pzL
b3C/6y1PGfdfWuaVvmzipEmkibdGxFVYkZJE8TFWByKRSG46Yrp4/sGt6Oys4g1O3Hy7uky
+n1rmWQpIysMMODVWAQDJqUKwXO38RUYXPSrEb7PvLkelKwyMZ3dB+NSAqByOaRhlvl5Bpy
hfLIKfN2OaYDxU0O9HBVSc8ECo4yuMY6d6tRswG2MjJ60AK8aKw3HHqB2q5bWz3Mnlx4L/w
jgZpht2EO4ggk1ZtoWy7EHC45rVKwEsUTRy+XNEUccYYYr1T4Z4tPFEHksQZwUOea8/t1mv
YPKmkLhOVJ6r+Ndh4Plu7PW7N4kE0sLhlBOA4HvVWKjufSlhbRQWkkHkETs33j3FSLpEsuG
8o9eavnV9PuI7WZFy0y5Ax0qw98lvO0SpucDIOeKxce5um2tERXunySeFL6xkAYvC4A+o4r
4fubiWNprJwNoYhlPrmvum7vlTS1uCOHYIQOcZ4r4d8WQxweMtWth91Lh8EdvmNefXinNGt
Ny5X6mQsi2+Q2NpIIzWpLqUUiFxEhbbgNj+Vc3ezjCxgfiaabxvK2E4A7iodLmSYlO2hszq
VdZl/cs+M54BFWBqE8QzJFmNflLLyDWFdakZbdd/O3GBVdNZnjBSNtqngjPWhUZNA6ivuap
1by7qT7wUngEdKtR6nBLGUmLE5yrZ6Vz8lxDOu6RPnx61UYuikpKcDtWipJ+RDqM73QvGGq
+H75pNPuN691k5U/hWrfeNV16Rf7TiVJ1GA4HGPevKoL6SEjOG56k1bN6JmVn27vQVnPCxb
5mtS4YmUVZM9Lc+H9RtEyGiuAu07Fyj+/tWBd+Fp5EebTSJNvJizz+FYkF2VjAVyuPQ10Om
6rNA6y78+jDgiufknR+BnVzwrfGjk3DxFlcMpB5BqW2mUMN3TNd/d2WjeKCzOPsGosBskU/
u5T7jsTXnl1by2N5JbTpskjbaw967qGIVXRqzOWrRdN3WqOosb6JsLkZH61rqsc8YQqCW6m
uFtpjG4YN9K3I9T2gBCc+tbPyIi+519vFb2kXmEKGH3VrNvLvzHdj8xPbsKyxqDv82T706P
dcHC55NTbqV6GHdyFZC24Ek8gUzT7GbU7rylby16lq2LnRWLg7Dz1NaWn2yWMRIGGNF7LQh
R11M0+HY7cc3BY+hFWLO3it33ORtFSXMkjMW5qkDLPLsCn8qWrLsjQfWZoJcRH5O2Kn/tE3
aqzkkj1qv8A2biHc3J9agjhMLHd9eKLIG2a6SKCGcfKDwPWs/7R/sj86ZNcEEFRnHFY32iW
ixm2XvD4j+zxyTSYAQfyroVdLyXbCcBeeO9cFaXUkcSRqcDaP5Vt2l01vHu3EE9eaynHW5p
Tl0OuaG3gizJJlj27CobiS0ghGGHPNcpcanLK2BI2PSo/PbBaR2Y9h6VPI+ps5roaOo6xBF
G3lYMp6Z5A96paDeIZ5bq4kZnc4zXPXku8yMvOTtA9KsWD+Tp/m843bfqatxSRzqo3I9Pj1
uxMMaDAUD7uavzawJ4UtbRgC/HHFeapDJwS2K0Ir5dNgM8p3N/CDXNOmraHbGs0eqa74n0z
RvC1tpVh92NMMT1kbufpmvFdT1K+1q9ZEzI3cKOB2qG9v7rV74AOcd8HhRV5JEsYRBaqPMf
v392NTQw0aSu9zKdR1HboMtNIt4juunEsg6qDwtaOVRgqAKOnFZEM6pLIqnndVrz1PPpXXq
yE1bQ5nU8Lq1xt6Bu9PghuJIvMQcdqcbZrvWZQeV3ZNbjRi2s2IwMDrWkmrJHPGN22c+imS
4SAnDbsH2r0DRPC1tPpgkvpMGTJ+Q4MfoT7V5/YnzdR3Hu9d9qGpLpOimGCb97OemOi1yYn
muowNqHLrKRjajpkBjWBREJUJzMh+8M9+x+ornLiCS2maOQcjuO9OnviWzuI9s05743kKK4
G9RjPetYRnFakTlF7EKXbICqj2zVltSdJYwh4j+7UaabLKjP5saAdSTVKezmhYNuV167kOR
WtoSZleSNpdU/dxRcMVk3b89c9a14NW2SxszfMpMbHrkVxSthclqmimwfvHPXrWcqCZpGs0
bFoc+IF53bSTz3rMucNcyMOASTmkgnK3DShsHpn0q0i2bffJZh79a3T5EZW5noZp254ZTSw
qQ7EYGa0zb2U3G3y8nqGzioRZ23nCB5CFJ/1ncD1qozUhSg4nX+AWkTXrCRQGMcysAwyOD1
rvPiv42nvr+RrW7Kyovkt5ZxjFedaGniDRy2oWOntqFjb/N5san5R2JxXP6tqX267luJZW3
sxJDDnNaJ6klK9v7u5cm4neTj+I5rLIyc/pUsjhs4JNR0EicBhk9aCrk5XpRhM5LU88LjBp
gCO8Th0JVhW5faS0nh+DW7dlkVjtmCZOxvesHkn3rb0DUxaXLWl0S9hc/u5489QeMj3HUfS
rhy3tIDGUnPTrVmNCeuee1Sarp8ulanLZu4dUb5HXo6noR9RVeOQjBB6VNraMZaSIkZThl7
DvSiZlyAMjvkVGG7596GZm+8c+9ACAndxxntU5CoEZXYOT+VRLGjgYba3rTmglUBiwdfUGk
BoeVcPCszToyE4681p2JkEZRp1AIyMiufWY/KpYgCr0c2QEB4NUmB0lndyWk6uBHMhH8Pau
r0a8tbq9QJi0mYYAkOFJ9j2rg5LmNIoIY8AgEse9dBpE7SNHEJGG91wQcYrW5SZ67a+INQs
3W3uWkjjQbVYHOOO1dbpOvpOF3X0cpzgsx2t+NcL9pvdG1N7C7WDUUjxxMvIJAOOKfLPYT3
AnNgbdz95Ivu4rKbVzpiesXep7NGETOH3sMFTnHNfIfxGcWvxG1bY4IaUtkds819F2twJ9L
tQGIRjjy/SvmH4kSRt8QNV8osF3jOTn5tozXLKPNNDm7Q+ZzUs5kcMWLY9ageVj3AFRUZH4
VrZHJdslyXI3yAAVYjNgvEkhAHfb1rOLZ6HApCxPHahq4Gj5mn84MmfWomEDZxKw+oqlRRy
2FcmKAdDkUd+vNQ5PrShsNk80wL0MkqMMtitWK5eIDJwDWEZQw25+lSxXckY2Nhh2yKznC5
pCVjsbHUUbEbNtz0NXtcgOrWy3C83EYwxx973riRc7QCpx61sab4i+zHy7sFozwWHUVxzoy
i+eB2Qqxa5ZGWxkikKOMEHFTxzEOC1dJrGk2l7YLqWmTI4YfMueQfpXGytLA211IxXTSqKo
r9TGrTdN2ZuR3QxitqwvBAwbg8Vx8EucE1oJc4AXNW0Sn1R3g1OGWMbk6daWOSOV+V49K5S
3n3DduzWrDeiMDnmlaxpzXNa48sDG0cU2KIlQdgAPQ1UM4lAdjjHenx6iDLszkClYLmnJay
NByQq9qw7iGWNy3J9+1bQv45Y1U9qp3U6tEegz0FJIbsYDzMr4J6mqHnD+8amuw5kyvTNZW
yb0NUYMhQuyosaljtHQe1b9hp1zLbkySFeM4PeqelOqRIoTJ2gmt2G+iQgsegrOcmtjSml1
KL6ZPE4JwgqC4YRxt2ZRkmrN1qySMCxwBwBWPqF4ssEm09sURTb1KnypaFazR50kZV3MeFB
7k1e1NRYC0sMAbCGfHdu9a+g6YYV8PuQC17I0h9gDgVh+JpluNfm8luBJtGfY1km51bdCXF
Rp36l+3vzPPKmMJHgCs7U7oz3JiRsqOCfSqVtOYLqVMfeFR3W94RdrkJvK9Op9a3UVfUhz9
0uWV2kRkjB4Hf1rc0aA3+navqUhAEMW2OuK3lTweoxXoXh8CLwLeDcB5inPvzWeI92OhVJ8
zszm7Zv379+auLyMDvWdbMBcSAnqKLS7JmlGcjPHtWlrgpWN60hiQmQgZPWqet3a/ZfLjPL
cY9qrvdOgyHwMVRa4E0W9gCx7ntSUdbscpaWQaZHiQO5wq/M/wBKZqGoy3M7SMxJJ4HoOwq
k8zvuSM4U9cUQ7Q5yNzeprTku+ZmN9LIY4ZeX6nkCkR/nGAc0szeZOcZPYUsSlbhc+1X0IP
QNBsIJ9LnEsWBsBJc55/pXKX0aRSyKmAueAK6e71JLbRzFE23zECtjjPtXHSymVxkflXnUF
Jycnsd1VxSUUV9wH3+lW4YreaCRt3zoueRiqE4/e+9TRQv5DSb8DpXfJaXORb2CFSx4Ga0G
jhaNNrbZPQ9DVaNZI4jIo+ToTVoYe280qGAPT0NZSeuhcYjI7WeWVYIwCxPFJMZYbpVuo2h
fsGGAfcGtVJUtdNZRzNNyxPUDsK6bwtZxeIdQ0zS9YxLaTzKhDDPlgnGRVxk1qRJXdkb3hL
xPf+DfDl5L5FvLDcKB5cq7vN9vpXl+ram2oXk0j20EIkcuFjQADPb6V7l4++CtpoGgtL4c1
95WhYySWkrhtqHoVHUfrXgd3Z3dvLiRFbtlauPcl9jMnCqwAGM1AWbParMsEpySPmzjFV3R
0bEike4qrktDQW+uKcrPnpgUwKT0NO2tnlqoRIA2OlPTCsGLgYqLHGM04RFiT04oA0Ly8W7
tYgzlniG0Z6gelUY/9YCfuiljUDgrnPegHZNxxzxmq31YzQjeyb70LY9jTxFZsf8AWSRqf9
nOKbHdW0gAubRGP9+M7G/Tg1Ktva+YDbSuVb+Fx0rTcCHyMSkJKpHYnjNatlZxy27PI4LA4
2jvWc6YlK+hqzbyS2xzGhcH2qdgJX00yudkWMVKmj7ojGs6q45G48E+lTw38MqhJF8p+zdj
Wzb6eJbXzd4O4EjnilZDscZLHc2tx5VyjIR0B7/Su48DwDVPEGnWBJ/eTKpyOgzUNmq37x2
eoKjQhsES8bRnkg9RXbaV8OdZ0XU4td8MlNXsowXMTffUY9O/1FLRFRi9zX1qOe58V3krfd
aYlVz0UHA/QVIn2jzR5WSwHQVonT5lRbySNkaWESbHP3Ce1aEGjS3MEV1bnY44w3esJSOlE
mjT5uYkmwpDZbdxjivmfx9x471YZz+/NfVcOmQxE3dwQWgUhwRkNxwa+SfF10L3xfqlyvR7
hsfyrODvIVVWgjAbPQVHTpOtNrc5Aooop2EwooopiCiiigYU4HK4702gHBzSAcrkHDdKkVg
QRUbAYyOlCfeNIZpWNxeQ8QMdmclR3rXiiGq/uZEKzsPl9zWbpwAYbvWupTSluNNa/sZt08
HzeXjkj1B/pXFWmou53UYSku5yM8EtlO0MqFSOxpFdsg561sa1cjUYIrkgecF2vj+L3rAV8
EfyNdNOTlG73OaolGVlsa9tIy96u/aMMCDzWRFMQnXmplkJIqmgTNpb19mCadDPluSazI2J
xV6CMkg9akq5sxKzgBWqO5Z1GDmpbdZPLJzgdqpXkjBz82QOKRctiNsINz/lVDz4/So5J3Z
sFuAap7vpQZtjYLp4oV5P3RV2JJJQJTKQP5VkxDhfoKvCSbAEUbSHsFUmiSCLLEsaKu5juP
qTWZdlRsRe5yamM7tuWVSrA4Kngg1Tus/K1OKsEnodz4ZvI5PFOjrcTAQWkX4L3Nc/BAt/4
muHZPkUySkD0GT/AIVX8P3ITV0kkOBtIJP0qxp1wItYupAcBo2Xk8c1zSi4uVuxrGSko37m
JMT9tc9K17vP/CJ28XTafM+uTisW5wbk7TkZreuXMmkxQZB/cAD8DmtZ/ZMor4jm+rCvRNA
h3+DdQbcTtxha86X7wHoa9D0u5jg8LSqkih5RsZe55zmoxOy9TTD7s42SQxTMQemRVKKUxS
7/AH5FW7pSsrZPc1QbjJrojsYT0ZdubgtHtB+8KhRd7AZIHp61V35HFKkzIwIqrWJv3LjkK
CFGAKihJByehNQyTl+gxUxGIFYdaYXJ1iVQz4xTLMb7sFuRnNJJNmLCnlutM3iFOD8zVNnZ
lX1L97dNPMsS8helMwIkznJPU1BCRHCZW5Y1HPN8vB61KjbRDbvqxmS8ueprTmkjjtooc8/
eYVnREIfMf8Ka8jyOSTyapq7JTsaEl0ZYhEihUX0rQt0FvbC4dldfush4JBHWshGEYA6Cun
8PLbX0t+t7Hvhjgzx/CcjBrCa5Vpsbwld6mMZoppNjS7WHQ9Qa9Y+FVtK2t2FwkaSBJdpyN
3Y84rzPUtClt/39shlt26Oo6ex9Ko2GsazoVyLjTb2e0k9Y2Iz7VpZTjZGK913Z6T8UPFF1
e+KpLcs0MtsDExRsbhn1715nPezTAJI7MM55pL/WLnVb+S8vvnnlYs7j+I+tRRjznAVCCTx
nvVxXLFITd3cnCM8RKjJzziqsqN0ZSR6eldDaQRQR+VIhlJ5LL2NVbuACVgqlh16dqwVT3j
Vw0OcdDGcg/KaT3zWhPDhsFcZHeqTIVfb2PSulO5i1YAMjHfr9akjIKkDrUecYznNKoKtuH
5VQhxIz1p+BKu3dz2phGGLL0PanDpkHAppgEYY9eoq3AWRgytypzzUWA7DHB9fWnxjD44B9
6taAXUdGLpOOW5DD1qzbBThW7d81RJPU4xUqSFTx0obA17W3SWceaElTOOe9bw05baDEUjQ
vnciMcqw9jWLp80DuokOw9cjp9a6i0njvZkhmOUQbVNK5rFIrxwJLIHlBRzwQB1969p8EWk
2j6R/rJIjOQYZJGwDx0X0rylLJywMTqSTxk9MV3y6/LdWOkWLqsDadbsJEJ5dix+b8scVEt
UbRVmep3ejrrVmwnQI4j/1iDnj+dOsdHAtYc/cUAbjx0rH8O+JoPs2y4v3jl28YGQPqKs3u
tzGSOPaoDDhlPBz6jtWEostK7KnjMwaVoM80eQPJaRyT7V8Q3MhmuZJmOS7Fj+Jr6r+NGtp
beELiKKbfJLGIVwc59TXye33vpSpLdmeIe0SJuWPtTacW54ptbHKFFFFUIKKKKACiiigAop
KlSJmG7oo7mgCM5BxQDg0/budm7CmdTgUhmvbSJ9nBHLZre0LWf7P1FZJOYiMMvY1zdojen
WppWKICDXNUpqd0zppzcbSRpXkSRXD+V/qZCWQHsD2rnpBiRh05rcE3n2qk9RWJNkzvnrmn
SutGTWs9UKkhBxVqJyzYxVVQOuMGrUJVcMelbmKNm2jG3mtOCRE4OKxI7n5QFqUzEjrWdjZ
M231EIdikYHQ1mXN15jHFUZZGIznmq5lOMlufShIGx0k534x3qr5o9qHfc4J/KoN1aGTZPb
tzz0Cg1Yg1OaxvFnt2K7T8wHRh6VQR8JgdwKVFLk/Kdo6kDpUuKfxDjJrY6CfVJtRuJbyy0
AtcSAjz1VmzxgkjoTXPOk+zDtx712Nhd21jo7WianLbzjMkbiIgA4+6f8a5aWVWJJPJrCk9
WktDepHa71KKSNHJ8pII71ahn2CWXJLEYxVdwhBwQDUcbYytdDSZzp2Y4NmUZrVuJAoijDj
IHPtWPnDckAVb3q8Ybuo5qZRu0OLsRTBDKXjyfWtOy1FkURM3ysMYrJ3YyOOaFcBsE0SgpK
zCM3F6F25kLn8aotyfSnvIp+6cVHuBzVRVkE3dkbDaT70lPcZANMqjMciF2AFWJWCxbe4NF
uu1Xc9hUMhyBS3K6Cq6jk/gKjLFmyaSimSWC+YgvaogSzbsZxwKcRhcGogTjrSGS8nljS1F
uOKcScDqKAJlc5+Zsiuv8GsF0/XXY432xQH3yDXG11nhVm/szVFTkmIgj24rOr8JpT+I7vw
DaTapOyqzPtADRgZyCcE49q634ifDrRtF0SG/lhQTn5pWi+QMvsp4J/Ksv4X+RaX8Ulyxgj
nOxpOwNcz8TPHOp6v4hvLCG+lfTopNqI5444zjoPwrgdOcqy5XZGvMlDU5dtH8M3EbtBq09
vID9yWMYI/A1m3EEFl/qbpJ9h4Kjhqy2kLyYJ5JzmpVkUsDjIHSu9xstzFO5aS7kDYDFT1w
eKla6lYbmbd74pzyQPZxMVXepwfcGpba3t5ZGDNtG0lcmudtb2N7MpNNuXBKkD1FUZ4srlT
0q3IqAAqB9B1qo7YcrW0PIykQY3LnvQFx3p2CGYDoeaco6GugyGOSMYH1xT0ZTyeD6jvTWU
hQQMZ5pitk4oAtJ82Cuc5qysRmBGOR3qG0VTId77eOK1I0UPndnI546mrigKHlsuUZcZqzC
B93b071fmhRAvTJXP0qER8Fhjgim4gacdnA6wxghJ3GQcVbguGhnDKFDqRkDv71TinKXBnU
fMqbRjtUdupBM8jHj171LNVoddBfjzzczkCK2TzCo43HsPzosdY3Tz3E0uZZQSSTznNcpfa
iWgS0Vtpc73/oKrWrgsNzd+h71I+fU9RtdRxZmUOfMdjsweVFatt4ivBsFxJ5m4hRnrXBaV
cZhCFsYJwDWk9+sUxfICwqWJPaplsbxZT+KetJd6pBpkZIEKhn5746fzrzYWtpNCy7Nj9RI
p4/EVJqWqTajqMt7cSbmc8Z9O1ZouGQKFPfJrBQaWhnOSb1FOkXe3dHskHs1VpLW5iOJIHX
8Kuwag8bfvPmHetiDUIJeGQUSnOPS5KhCWzOUwfQ0YPoa7aO80ZEy9iJ2PQg4qOU6HdR4W1
lgnHoMr+BqVXfWLLeH/vI4/y3wDsPPtU62N0yhhEQD3NdXHfx20BRrdHxwC681m3uoySndk
ovYAYFUqspO1iXSit2ZS6dIfvTRoMZyxqP7NGDzLkD0FPlnB+bec1WMhZs7uK1V+pi7LYsq
0SsAkY+ppsjF+C4FQiXb9wYPqaYWZvvMT9apIG7kkjKqhIyCO5FCLypHWoanj+Tkc0Mk6HT
miZvLwN5HU1X1UBJBFtHHORWcs+xRjnHaia4eZ0d+oGPwrFU7Suaud42HwzGNdoP51DOQZi
w70B8timsCzY9K1trci+lhEyTwakycgE0irjikYlWzimSWYWarXmYGc1QSRlXPAqUTBhjND
KTsTSSZQe44qDtRJlQOTyOKZvPpSiOTdxSNpHPeosD1oaTLDB5qLe3tTIHA4OfapoLya283
yyNsqFHVhkEVCPpngVLa2k97cLBbJudvfAH1pO1tRq99DrorjXh4W3wxpcMy7RzukWMgjO3
+tcVnPfNbV/Fq+jzWtw96G8yMrFLE+QAOCv4Z/WsWsqUUk2uprVk20n0CmcNyM/4U+kOeAB
WxiREEdakR8KRSZJByOKZg9cGgBzEE5FNJJoooAAcfSgH0oooAkUfJyKd5YGGU/hUYfFSRy
YYHoaAJ3dRCIlHOck+tVJOoFWpXV8HaM47VXZdx680LQqW5HTkwMse1IFNPZdqbRz3pkjdx
bNNoPHFFAmFKmN2DzTanjQhS2Mn+VABXWeFWKWN928yMjP0xXJDvXX+Hl22QAAG/r+fNZVP
hNae51/9q/2bod0iDBdEdc9m715leXDSXDyMcknJrd8RamZZFhU4VRyBXKO5Y5NFONlcU3r
YcrYJY9TTw+c4PGKgo3cVoQXBMwgdATyMU77RIIztfnb09KpFzjr7Ubs/hxU8qK5mSpM5lB
3AEnrTpGLy7+lV6crdB6GnYV+hP1OevFORTwvrQn3c1NHtAYnrjAqxFeQHBB5FRbQGHpVl0
OMdRURU8UAOifYcHp2PpWhFeBW+Zfpisuriwzkb1jOPUU07AbttduFkedAxnG3DDOBTWRQ3
ynKn9Kp2kgdv3xw3TmtWMIwxt3fStU7gVlLRjg9TVu2BmGONqfO2TjimyWubctGrM+QAopb
uF7e3+zAbZBzIfU+lJrS5SujEkJmu3fdgs2eO1a1nEeFlxJGejr/nis9UyQ4HIOCK19PRjN
ujXOB+VZBHc6KwjtFVfNYgr3NYXirUPsts1nE2HlPzleRitW4nW2tXnlVVMa4OOhrzjULqW
8uWmlYtk/lUbs3nK0bFVzuPtUTPxgdaHODgimUzmHBj1Jp0bvjaGwCajpdxxigDVguFKbX6
464qZZ1C5BANYyyFR9OlOErEY3cntWbpo2VTubqahKF2lty+jDNR3FxE65GUbpwOKyPPdV2
kcipUlJ6g49cVPs0tUV7W+gkqnuF98CoGUHpxWpFbw3JGTg/WpJLCELtDFSOuarnS0JdNvV
GKEPfpTSCOtav2RBkEg+nFQtbojHJ/Gq5kQ4NFDB9KKuSIqAc8etRhFOVHf2qk7ktEapuAI
ySOtSEYOcYAp/EfU4NRu5ccfpQIQH5sinB+eaiUkmh24xzQBPvFN389OKgDH1p2/PtQBIzZ
PNICQcg1Hu556UofPFAFnzJCpyoK4/L3qNnyMClaRCmzpwOahyR1pIpki/eH1plMU/MPrT8
0ySVcc/QVp6Xe29jbXzsT5siiNAvBwT8xB9cVlfjjgVZsrC51C5+z2iB5MFsFgOPxqJpNe9
sXBtPQ15bnSrzQ7XTheSQGCVpA0se7AIxjj8K57vWnfaDqmn232m5t/wBznBdGDBT746VmU
qfLb3XdDqN395WDvTSPmzTqZnJyBmtDMNxyePzoPIOG/Kmk5OaXC4JzQA2iiimAUUYOM4ow
fSgAooooEKGIo3cc9fWm0tAC7j+dKG7U2imAUAZOBRRQA5V+bnrViTMaLGeCeTUUXYjG4dq
WQu0hJ6k5pDEz7Guu0dkh07zOcquc/jXIEHeD2rp5CINAUg8nArOeuhpDTUx7+cy3Tt6mqJ
OBT2JYlic00ruIHrVkPViDG33qPvnNWXUKmOuKrYxgmgQhPYdKep9+DTCAAO9PGDgHoKAH9
Keg5yRTQMnk1Mi/Mq+tAE4AWMc9amOMLjvzULctjsKmyCBj0FUA5dpUgjnqKikQrwVwasQA
bwSBxT5AJCWOC3eqSuBlsu3nsasx3EikKzYX2pGjO7pxSbB160WYGvbzwSpmWMN6kVbgYJN
m3LMAM4PUVk2bRpI2/ptOBXQ6HotzczLf3BeK0VvlYDmUj+Ff61qikm3ZHZeGbSD7HLfzwl
p3jP2bPAU/3/r6D8a5G+t5VRnPLEnO7vmuysrh/MeLARVOMYxgelM1/S4IbSGa1JdZssc9j
6H3rOc7mzhoefx25XEncVesw3n5yVHfHep5I1UYI6VXuJRaW7Op/eEcY7VjKVgjEz/EWoNI
4s42yi8n61y77iTtz6GtaS3kz5ko+Z+cGjyAkW5h8x/SslUSHKm5GG4w2CDxUZ5OavyRAvn
g/jVV40DHaSPY1qncwcWiKinbMD5uKQqR1pkjauWllLctiMZOMn2qCOLzWwpx7mt7TbqKzt
5FVt7kFeePxrOcml7u5pCKb97Yx5oGiOx1IPpiocyIuwMyq3UdjW19ribJYrkHoxqrcJFJG
eMHqMGiM290NwW6ZRW4eMjZ+PvTvtDEkgkH61XIwcGitLIzuyZLhw+7caUzlj1xUFFFguTb
i3U5oVgTUOcdKlUgDg9aBD2YNimbgvH9KcWAAwPyqJmz0oAcSB0GTTCc9aVTj5uppQN3XFA
DOvSjtmpduBgVEQQcGgAoHXilABp2BkZx+dAEoVTGRxuXn61C2DyDUvljYGU7vU56U0jsKB
siH3hT6RV+Yc5wad+AoEO7/gK09GtLi6uyba9S1eMZ3McH8PWszPzEew/lW34ZsoL3VGW4j
81I4y+znn8utZ1XaDZpTV5JF3Xop7eRHsZLhmeI/atuTEfcZ9e47Vy9b6W1lrLXMVnE9hex
hpEhZyUkUckc8q2PwrnvelSVo2fQdV3d0ISdwwetIeOoINKCMHoMU3v8xrUyDbnOOlGCTwO
1Jxn2ozzkcUAKpIzjrSD7wzRRQA7dgnBpwYbeajxxQCRQA5mzx1oK7Vz3pyqvXFLjPWgBhG
cYIo2H1p+OaWmA3yxjOabsPapM0UAR7D2puCOtSlgBjNMJUigBASpyDzUu8Mcsc/0qLBIJp
BwaALcXzusfqRWjqdz+6S3U/KKzbPJnBPbmluJPMmYnoOKm12VfQbGoZsMcCpCFT7mCfU9q
hDHHSjceRimK46XDLwc1C27Az1pxbb2NJkZXFAhmGYgAEnsBT9pGNw571Ip2MHXgjpT8+Zn
I5oARVxyetTxAks3oKjPXFXVj8u1AI+Z+fwpgQqufapkGY+nNOjABwRlSKlZVErgdBimAiN
tIJGKnQK7ELwaaYCUXBxnrT44XWVSvPOaqIDri2zCkijA6HNUmQFvl6V0UBW5tpLYr86jcP
emwaQRGLq+Vre3/AIQfvyf7o/rW1irdjFtoyJAxXI9xmuqsNUkj8uJjlYjlY/4V9cVhXUg8
9jHGI16KvoKiScqDg8k9aycrlxVmdhLqG67kP3RI27A/lUqawRG9vNl0JyM9vesCaeI2Vvc
xyBn5Dp3Uj/Gq4nGGnlOAOcZrNmylqaV3cRoWkLDavOazIJ4LmUzTgkA/KB/Osy6vftTf3Y
lP5molmRDln29wK5al3oaQavdmpfkSBXiY46VjyZIO5yPbNXzcJLDtLKPp396zZwVyVAxnr
2rOmraGlTXUrvvRSRgj1NVmkxyRn6VOZVaPBPPqKquuOeuO4rsRxTfYcz5HzDmmHDcZwT60
3zDwKVmGR0NMyHKWQlDxSkkcnNMLnA44HvShwRgnr2oEB+deFJNJvkA27icUZOCAeO2KQgE
D5qAEZixyetJRRTAKKKKACkpaKACijsOKKQBnjinIRkDHNNOMHFFAEpOKaeSMYNIC2OKU8g
bhQAu3PehQO1BAYZ5FIq4BJoAlZXXjpkdfWo8c+1SeZ8rKVJBHHtUZbBwBQNjlxuH1pNxoX
72cYpcD1P5UCE/iP0H8q1dDhv5r9/7OnEMyRM+T3AHQe5rLI+bPritbQb2axupHgt1nd127
S4U/hms6l+R2Lp25lct32t6ykHlX1mIZ3TZ9oeLbIQevNc4efYjtW3Nq2uW8L2975jwyAgx
zplTnuD2+orDxjnH60U48q2HUd3uM7cZpQC3XNOIGBjjNAXjk1oZjKDyaCMUdKACijoRnnN
HU9MUAANO4A4o2e9OwB2zQAqnI+lGecY49aXpTWPAoACCT1IoyadGjO6op3MxwB6mggqSp4
IODQBGxyQORSE/jQ3NJQAv+FJRRTAUMQOT+FOIUgHHWmU48gYHFICxb4VWb2qFzxj1p6nEQ
96TAzmgCMNjFOLccUxlwfak+tAASaeuCM9DTKSgCYHjBOTUitsIaqwODUo6UAXLOIzz5b7o
5NX5iHYY+gpLWEwWeSMM/NLjPNNFPRDkTkc01JE851fuABUij5R65qWTSb2G6hNxF5QlUOp
PPy0xWbL0Ko0QDAVsWWlG4k8vYeByTxiq8DWunIsksP2iYfdWToPw61oW2oyTx84QE/NgYB
rVWW5qkSwJa6FeR3Nvtmu0fKllyi/X1qlqV1cXBMtw5ZmOef6egpbyRCg+br1rPMsjKUdyy
EYGe1Kc9LFrsZ9ygkUMCCaoj5WxnNXZW2lgG4z1rMmuFQ/Lyawvcl6FlpVijyx+gNZ09087
HnC+gqvNO0jc/lUZc9qPUhyuTb2HfFDSHgkj6VCrKzfM3FP3/ANwcjuaTQJkxlIjBRuO4NP
SZXX5xx6GqhkYrjOPUYpm/Jx79cUuU0VSxcmgRwHiXaf0qpIskYweT6ipEDPkGUAf3c4qxC
iq5V3DDHTOaL8qHyqb00MwgjrRViaDDfIwPtmq5BHBGDVp3MHFrcMnGKemzPzelMoHv0oJH
bieBwKRgB06UmaAMmgAooIwcGimAUUUUwCiiigAooxxnNFSAUUUYOM4oAUNS7j9BTcUvzHA
59qAHhjxkY96efLBHl7iMckjFR7DjBOPakwQcbqAJ2cmIYxu6fhUfHFPKDZwedu7P41EAex
oG7j1I3DHY0+oRkOMk5NSY9z+dAhDwfwFaGkWun3V75eoT+TEBkYONx9M9qoYJOB6CtrRNM
sL/AO0fbJpEMa7gseMkd/rWdWXLBs1pxcpaG/e+fpulS2+i2f2u0kjPmO7iUIMc/L2+tcJj
p6V1Opado66HHe2F3PEzkxqGyVlI659Dj8K5es8OlyuxpiL81hORTTnPAp9GK6DmIiCBkij
jPSpCM8UmznOaAGAZIpOhqZIxnOaaY+eaCuVjVLdM07JxyKXaMYpDkjj9aBWEBO08Zpuc80
8rheOvWjafX60CFGO3SloAwKTHOccUAMJLNjGBQUPapKYSQcAUAG0YxkUBQeR0pR13HAHel
LAUAG1R05pT0phfBBHWnLln5IxQA49gBgAUlDYJPbNJweR+dAAcZ6ZphQBuCAKduOcAZFHO
eBQAmw8800qR3FSZPQYNMxz1H4UAKi5PNaem2D3t9FAg6nkn0rPA9Oa6C0DWFnuHE0g6+gp
N2KirvUv3MFos7xichY/lGRz9aJINLiiR/Nlmz/CF21lCUlssc4P50skxdhk/SqTNW0Xt0b
yqI49ig9O9at7OZLiBg3CxjH4Vgo5GGFXTcBlhU/eQYPvRcB00haQu2WY9Se9OgujGw29PS
qbMTg4560Lx87MAB6molNIpJs1JJ9yHIxmq091FDCy55PrWbcakoXZFkn+92rKlnd2zITmh
O6E5JFua7ZshWwP51nu+SRTCxPGaaSe1UlYxcrgxwM0wsw9qN3fPNJnnpnNBImTTl+Ybc4P
rTKXJHIoAkT7vJyacOM5qMbgc889aertg5wKCkNIZyFQFvwqVIJNwBkCfWnJLKoyrdPQVGz
Mzbicn1palpRWrJzuiY7uSDg8VCzqxOcEe9OlnuJ9pmlLlRgE1HtGSdtCXcbbe2w/ZHtyD+
FN4zjGaUI2ePTpQMg8HH1pit5DTtAO4VGBnuBntT29+eaXy2LDaBQRZ3GFTnGMkUhVh1FSi
Ngc7ST0pHRicY+YUDcXYj2ttzjikqVVYggmmBGBGRkGmTYbRU2wZ5GBTCpGcHigfK0MopwB
644pWGef6UhWGU8E7eB+NAU4PHNKqnaB3z2oCwmMrnvSghu3407GTjGTTeQuAKAaF47ikxk
GkD+1KGBoAfjEQPOM4wKbkdiKcSNhA4z1Oai2qOck0AxwUEg54zUuFqJRkgqe9S0CBPvdO1
aWn2l1JFcXttcpAbUBixYqcE44NUY1HX2FbmjXMNl9piubU3FvcpsdR35zis6jaWh0UoXI5
dQvDp8FtfwJcQykzIxOG7jOR0PWsgpkHI29q6e5m0S6tILYedZG3LlGK7xhudp5z1/nWE7K
OVwQazpy7Kx0Sh3ZU8ogEYz70wxjPGcfyq0ZAVwOajYng46djWybM3BFco2eh9jT1hbv+Qq
YsOMjFG4EcNg9uKbbIVNDURUGXAx6U4opzleO1MKkHBIpjnEeMkk1Jd7LYUhc5wD7UwjgnA
WkU4+U0m0nsTVmLd+gHGB60lKEJGSMUbWIztOKDN33Eo7Cjb9acFY9BQFmMP1pNh9eakA2k
HjPoRTyNzFsYPoKAS7kW09TSEA9RTicnrTSMjHSgTABccU5cDJqInb0J/GnA8dKBC5BOAef
WjPYc008DgA+9HAALDH0oANx5yMUjMMYBpVbJx+VMIIODQAUA4yMDmjPPNTQIZW2BR9fSgC
7p0AeXzpR8ifqau3EhkkzziogypEI0+6vT396bySOazbuzZKyGsSOhp69qXZzk4FIZYkzg5
NVzBYsKcrgDPencKuWcKBzmqLXknSP5ffvUDs8h3OxJqbNjukaMl7HGuIyD7ms+aaSQHdLn
27VASRkHBIpmSetUopEym3oKc5+9n6Upcke/rTcZ5ApwUtxiqM9RNrbcgHFRlGHzN1qwVUD
YMk9STQ6HAxjGPWi5fIVcenIp6oODn8KcIyWG3rinCM8g8UCUX1GFRu/XNG1al8sg+1L5eM
ZFK6L5BqBcHnPFMwCeakAweuBSYx/F1plWG5x0PH0pWTABHQ075R17cUodQMDpQOyGFGHVT
SjO3P8ASpA247Rj2oJXdtyAfrxSuNRGHLKO2KVQ/UHHHPFAIAIalEigZFDYaEe1gDxmhVGO
n45qfzkPTI9aDLGwOVGaV32Hyx7keGHQke2alCAqHAOT6UiupTP6YqRZgijvUu5UbdRphxg
45poiXPJOKkeXdx6/pTcpswf0o1G1G+gFYVGFQ/7xpCgI2hRz/ERQxyBhuPShXDJtJ6U9R6
PQiMYUlcZOOCKYAGyCp/A1YfBUqGHrTFGSAowRTRk4q9iMbNpIySKQc8gcnvT2U8joaa5K4
I7CqJeg3cfWkOPrS4BYYBpziJRg/e70ENXRE3T5cUDHfGfakbZ/ATj3pnQ8GgzJMqCRSHAz
np6UyjnGM8UCFX7w9c1YqALyp3DrU9DAuw7PTnAqRndQVVtv1pkRTy+cdBzSSON3zNketYv
c7YytEaC7tguB9TSyBUAJBIPXFRliSPlAx/F3pHYYGCT61VgvoxQ0Y4A7dabvx09elMILHJ
FSJnnsfWqaRN29BNzBt20Z+lKeR0A96XknG4n8KQgcD71FyrDFHOPvfWlzhvmXI9DSjPbmp
CoONwAPseaGxITfEx/1XPbFMZWDE+npT2DEbeBjsaZtZT2NJA33ELbuuQMdBTSR14xTj0wD
u+lAiLA9VPbjrVIhkZYcgnFBLNgAAY9KkRFUESj6YpVwHyAQO3vTuTbUgxtOeTUyJ5iEgYx
6Cp44coXZQxPIHNWklTGBBkjrjis3LsaRp9zNMYMQUREMDktnqPTFQ7Tux37YrWnbzEIC4H
QkDNRFY5F2xrnHcnGKan3E6OuhneWx6jpSGLpmtA2c3sPxpht9vDuqkd85p8yJ9i+xTEfHQ
YpCmOoq6ICDhSDx34zT/IPl7Fjj3d8mjmQeyZmhQDxS+WzHcMn8KuCGc5DRjjvirCHywNi5
yOuMc0OQlSvuZfkn0OfpViJJ4gcRnHU1a8ud5Q4AJI+6KUI2eA4A6nPFLmKVKxA0sw4wKTz
JD0P5VLKik5zz79TTtoIBRdo/nSuh8jK+9ieT1owc/wB73q0Y4zHuCYPrmkEa4OORS5l0Go
MrZAByPpikC7jgdasIgjk75pzKH4c7n/ICnzByMpiMs3Qml8rGRgVZZW2qq5bHoKEXj51II
7GnzDVPoVjHgZ/lS7PlPAA/nU0oIHDDHbiq+7A3EZFNXZLSQ4lew59acT0449aiDggjGc+l
G/kDjFFhKSHkjOR/KkQtjax4phYA8nP0p5jIGQV57k80WQ73FZsnmkbJC/zqMufXJoyCNxP
4UWFe48465FIQAM9W7Uit3xwKQkFehz607CuIzAgCmE4FL3pM+ppmTYm8dRSg57YpoBLVIE
I4waBXbG4PY4pwU4z1zTpHVj8i7QKaD05xQUO2YPIyKABgkjj3pRJwQB1oc8AUFJqwgK4JH
FG4A56g0zkH60oGTQLmY/ePSk3LuyWxTQM0mBnkUC5mPZ/SlWQ8+9MJGMbfxppYDrQHO7k2
cclTim7zzgVEXJ6ZNG4ggdzQHOPJzyetKGwMY47imKc9etLQLmDJ9TTDxkk5Poaf+NJ0A5o
J3GEY59e1ACnrwfQCnkZODRtU8AnPbmgQ/wAuMruI/WmEIq8Zpc/LtKcign5DxQW2hqlSyj
bg561NiokABHHU1Y/P8qCCzGoK4PTj+VOeNBKAF4NFFQ9zqj8JCyrk8d6kiRCwyoNFFN7At
x4RC2COKsRW8BY5jHSiiplsbRQSIqoQoAzVcKoj6dTRRUrYb3GPxnHFLIoWNXXIYjrmiiq7
GfckhRW2kjJqNv8Aj4C9vSiiktxv4SwsMXXYM0wRI0vIz+NFFS9jSyC4iRdoVcDNKsMX9yi
imtiWtSVI0UtgdB61L5Ue/wC71HNFFZlrchuB5UarH8oPpUqKrW5yM5oopdEOGrZmKoMzAk
4+pq7bwxlVJQZooreWxjS3HmKNpQGXPFN8pEY7BjjsaKKzRvMeY0SHeoIYjrk02MBowW5I9
aKKOgdSSUBVVl4J6moUG6HJ6k0UVK2HLcc6KNmBS+WmelFFMS3FeNCMFai2LgcUUUkRIiPE
y44z1p2xd547miimZkSE4c56DinN/qie/rRRWttRJkbouBx1HrUAUFenrRRVoye4xQAcip9
iufmUGiilIUSby41IIUAgUhRXjYsMkE0UVJ0JaFLAwB2qV0UlQRRRWiOSJP5EXkp8nU81Wl
VQ+0DiiipW5tNaDhGnlbsc/Wo9i56UUVRk9kPiUYJxzTto3miigENEaE8rSlFCkYoooGgWN
NoO2o2RQ3SiigiWw7aoiGBRGqleRRRQUtwCKZDkUMigDA7UUUEsj2jjihkXHTrRRQSwCLjp
S7Vx0oooENVVHAFO2j0oooANo9KUgbQKKKAAKuOlJsTbnbRRQMftXCHHNL5aY+72oooLY1Y
03Lx3FSUUUGZ//9k=
</binary><binary id="_2.jpg" content-type="image/jpeg">/9j/4AAQSkZJRgABAQEAYABgAAD/2wBDAAEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQE
BAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/2wBDAQEBAQEBAQEBAQEBAQ
EBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQEBAQH/w
AARCAARAGYDASIAAhEBAxEB/8QAHwAAAQUBAQEBAQEAAAAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL/8QA
tRAAAgEDAwIEAwUFBAQAAAF9AQIDAAQRBRIhMUEGE1FhByJxFDKBkaEII0KxwRVS0fAkM2J
yggkKFhcYGRolJicoKSo0NTY3ODk6Q0RFRkdISUpTVFVWV1hZWmNkZWZnaGlqc3R1dnd4eX
qDhIWGh4iJipKTlJWWl5iZmqKjpKWmp6ipqrKztLW2t7i5usLDxMXGx8jJytLT1NXW19jZ2
uHi4+Tl5ufo6erx8vP09fb3+Pn6/8QAHwEAAwEBAQEBAQEBAQAAAAAAAAECAwQFBgcICQoL
/8QAtREAAgECBAQDBAcFBAQAAQJ3AAECAxEEBSExBhJBUQdhcRMiMoEIFEKRobHBCSMzUvA
VYnLRChYkNOEl8RcYGRomJygpKjU2Nzg5OkNERUZHSElKU1RVVldYWVpjZGVmZ2hpanN0dX
Z3eHl6goOEhYaHiImKkpOUlZaXmJmaoqOkpaanqKmqsrO0tba3uLm6wsPExcbHyMnK0tPU1
dbX2Nna4uPk5ebn6Onq8vP09fb3+Pn6/9oADAMBAAIRAxEAPwD9wf8Agoh/wUK/b68K/wDB
Qv4Xf8E/f2J9K+B2ga940+Hmn+PZvHvxWtL3WrU291Brd1qLa6mYrXQtG0Kz0G+uppLWG9v
7qMwyxSFpGtV9k+Jn7aP7c37Ln7AmleJvjn4D+Hnjn9u74l/E/X/g/wDCLw18PEtbTwJr93
NNq8nh/wAfJbvJeLL4b0Tw7pF34qvUnuIIp7S5tDMY4pZY0yfjf/wSa8G/tlf8FKfjH8e/2
oPD3i+/+DOjfBT4PeCvhDa+F/F2p+FrfxHrNomuTeN01a/8Nz2evwQWsmoNp0lql7aw3dpe
ztLJ5WFqX9sP/gj54D/aj+Kn7O/w0tdV+LXwp/Zd+APwg8Stp+n/AA88c3iw3XjfVvFljb6
JomnjXZ9d1Kzv4tJfV77xH4hZWvbnRJLDSrK6CwzRIAfHf7PH/Bbb46n/AIJSftNftc/GQf
Dzxf8AHr4I/FmX4ZeFdHtdHttA07xBqOtXNhb+FYvEHh7w5ezvb2012dXtbfUrR9OttWtdM
e5gnBV5z+iP7Kn/AAU/vv2qPgT+xl418N+FdBsPid+0n43+I/gvxT4SijvE0nw9dfBPwh4p
8R/ETUNGe8uJr57Q39h4W0/S/tazNHJrLHzZ9kbn4A8Jf8ECNU8DfsyfDT4BWniLQ/E0niL
9tPwj8af2mr+8+26fJ4r+Bvhu+1e28OfDXTrqWS4tdbuvCOhXML3d/c2mmpreoXt08EW+CD
y/cv8Agmn/AMElfit+xd+3B8efiF4i8RR6x+zR4Vs/Fekfsi+GrjxAdVl0XSfi5qWkav42u
7jRvs0CeH9T0qDw1pfhmRXeeTULDNyrs9zM7AHmv7CX/BYH9v746ftp+KP2Ufjx+xl4W8NW
/gq81TWPifqnh3U9T8N+Jfgz4Ak1e60nw/4p8V6d4s1FrDWdNnk/s2e7bSnW5isLw3mxyqw
N85+If+DiT9sG08bfEH4i+Fv2GdB8U/scfD/4yv8ACHWviPY674k1bXdOv7bW5tI+0y65ot
tJ4YW41C2jTUbZpLQ6cBMkBuY3liVv1Q/Zn/YJ+JNj+0d/wU0/ac+K03/CKeK/2wNX1b4Wf
Cq40porvxD4U+C+geHZvD3h/WrqQJJDa6vq2otb6lbWrALBZ2CPeOJZoGb86/2Yf+CVv/BQ
Dwv4L+H37AXxXt/hT4I/YR+H/wAU9Q+K/wAV/iX4A8S3GpfEb9qS5j8UDxHofhrWND2RXXh
jR5ZNP0c6xZLAIbgxyfaS88ULkA9K+CP/AAcAaFrPxg/4KGab8bNL8IeAvAf7N3hK68T/AA
K8MQpcWPjH4jXmhvFY3vh+8lv5TPf+Ktb1TUtIjm03T7F1sbR7q9sXubWzuZU/Vn/gmZ+3o
/8AwUH/AGXNK/aIvPhwvwyvLvxj4t8I33haLW08QwwTeFBYvPeWupJbW4mjnF8qqkiR7Xhk
+fDID8Qaj/wRX+At54h/aL/aAv8A4Q2OsftFX3j39pDxT8GGfWzF4Wvm+IekXun/AAxutZ0
xoTYRXXhCHUr2w0yaa3ZbCzuJfPMsixlPtj/gmN+xNffsBfsh+Av2f77xA3ivxXHqWp+NvH
utWkc8WkDxj4ruLK+1mw0KCRUlHh/T4bO30y3jlDXMzQTSyCKO5CgA/KH44f8ABUv/AIKFf
sgftG/tH2fjL4Y/Bn9pn9lT9njxL4Yf4seJfhmtx4O8dfCHwx8SbhLzwZZ6pPeXX9m6v4qt
tHuE1DW9Pg0bUwyvDslgllYr+8Ghfte/s667ZfBm7l+LvgTw/dfHzwXaePPhPofiLxFo2g6
v440S6isJLhdFt9ansvtk+ny6jaWl5aQsl2t1KsEaSyGvwX8O/wDBCnw7+1R8bf2qPjV+1P
4s/aL8DaD8R/2lPiZcaZ8ItJ8V6VpXh/xx8N7S+MHg3xPq+pWs2tazfJcWPmR6Z/aCpcQWS
Q2trHbRPHNF7j/wUT/4JXeKf2mfEn7AnwD+C/w18LeBP2cPgBqEV54w+NEevWEnxY+G3hfw
zf6bNpXgjwJZ6t5lzqTas1imqjUZJrgrqscM9xtMSuQD7P1D/goBpvw+/bB+Lnwe+PnxA/Z
x+DPwr+HOg+BovC8eveNLi/8AjB4913x7Pp8Gma5FplnKdH8N+FptT1OHwza6ZqMc3iK71W
2ebyo7OWOc/X37T/7Sfw2/ZQ+B3jj9ob4pPraeAPh3plrrGuT+GNLttd1e5trzUbPT7ey0+
xN1AJZbya8t5N8lxbQR24ed7lWjEbfyy/FX/ggP+1Q13+3Npnhrx5pPxNX48+JPgjqHwe+J
fjvxPM3ja30vw98SLfxL4zPjhvsIubTVtE0lAbCTSL60tNWFha2UQijkMY+j/wBlr/glD+1
38PtA/wCCnv7LPxM+Ininxl8LPj38MvD/AIT+CXxs8e+K7/xFFq/iWTS5Ly9vJPCtxe3V/o
lvpesXx0+G5haK3tLSHMMF5FB5SAH6Z/8ABJb9u7xx/wAFBfgR8Sfjl4q0HS/DsUHxu8XeF
vB3hTTdPnsU0TwPYW9jd+H/ALZrFx5i+IdTure883Ur2BUjjvPOhVUCBFK+o/2Ffht4/wDh
B+yx8I/hb8S/BHhH4e+Lfh94ZtfB114Z8Dai2s+H47Lw00ujaXqq6x9ls11TU9dsLKDV9Uv
fs8Us11dlpo0fAooA+t6KKKACiiigAooooAKKKKACiiigAooooAenU/T+oooooA//2Q==
</binary>
</FictionBook>
Zerion Mini Shell 1.0