V tomto článku se proto podrobněji věnujeme otázce používání barevných prostorů Photoshopu 5.0, jejichž volba má zásadní vliv na způsob, jakým jsou barvy v programu zobrazovány. Mezi základními nastaveními Photoshopu jsou totiž k dispozici prostory vysloveně nevhodné pro profesionální práci. Adobe Photoshop sice již od první verze pracoval se soubory ve formátu RGB, ale zobrazení na monitoru bylo ovlivněno mnoha faktory, např. typ monitoru a jeho nastavení, hodnoty v look-up tabulkách videokaret apod. Neznamená to sice, že by při použití vhodných zařízení pro kalibraci a tvorbu profilů nebyla dosažitelná přesnost zobrazení, ale nebyl stanoven absolutní, závazný standard pro zobrazení.

Způsob zobrazení na monitoru byl u předešlých verzí založen na předpokladu, že na monitoru jsou zobrazovány právě RGB hodnoty aktuálního souboru. Jinak řečeno, předpokládali jsme, že RGB data v souboru vyjadřují barvu, která má být zobrazena, a že je nutné monitory kalibrovat tak, aby data přesně zobrazily, jeden jako druhý. Takový přístup byl výhodný zejména svou jednoduchostí. Za předpokladu přesného nastavení hodnot v nastavení monitoru program "věděl", jaké hodnoty bude uživatel na obrazovce vidět a tyto hodnoty poté použil i při převodu do jiných barevných prostorů (CMYK, stupně šedí).

Na druhou stranu zmíněný přístup, tedy ztotožňování RGB prostoru obrazu s prostorem zobrazitelným monitorem, přinášel nemalá rizika a omezení. V prvé řadě bylo nutné se smířit s nezbytným "ořezáváním" RGB barev do gamutu monitoru. Přitom mnohá periferní zařízení (skenery, digitální fotoaparáty) mají gamut mnohem širší než monitor. Každý monitor proto tedy více či méně ořezával i gamut, potřebný pro zobrazení (tisk) v CMYK prostoru - zejména je to patrné u azurové barvy (a tím i při zobrazení modrých a zelených tónů). Další problémy přinášela skutečnost, že prostory monitorů nejsou v celém rozsahu stejně citlivé na změny - jinak řečeno, barevná korekce souboru (např. ve Photoshopu) může mít různé následky v různých oblastech spektra - od neznatelných posunů po skokové změny. Další problémy se vyskytovaly při přenosu obrazových dat mezi jednotlivými stanicemi - díky různým nastavením monitorů bylo možné barevnou věrnost docílit jen při vkládání ICC profilů monitoru do obrázku, ovšem za cenu transformace dat pokaždé, když byl soubor otevírán na jiném počítači. A i když jsou transformace v zásadě malé, po několika přenosech mezi stanicemi byla data více či méně degradována počítači.

S příchodem Photoshopu verze 5.0 je ale všechno jinak. Zásadní změnou je to, že pro uložení obrazových dat byl zaveden tzv. pracovní barevný RGB prostor (a jeho profil), který je tak oddělen od monitoru. Obrázek se mezi uživateli přenáší uložený v kvalitním, uniformním RGB prostoru s vhodným gamutem a s vloženým profilem vstupního zařízení (např. skeneru). Každá stanice již při zobrazování nemusí data měnit - přepočítává jen zobrazované hodnoty, přes profil vstupního zařízení do CIELAB, přes profil monitoru do jeho RGB. Celá pracovní skupina si může například stanovit společný pracovní RGB prostor, což umožní všem uživatelům skupiny bez problémů přenášet grafická data. Je-li potřeba otevřít data na stanici, kde je nastaven jiný pracovní RGB prostor, je možné využít toho, že Photoshop 5.0 má standardně zapnutou funkci ukládání profilu pracovního prostoru do obrázku a uživatel si může nechat obrázek přepočítat (konvertovat) do svého pracovního prostoru.

V této souvislosti je důležité si uvědomit, že vhledem k tomu, že v Photoshopu 5.0 je pracovní barevný prostor oddělen od prostoru monitoru, bude zobrazení nepřesné, pokud nepoužijeme správný profil monitoru. V Photoshopu je totiž nyní funkce "Monitor Compensation", která transformuje zobrazovaná data (přirozeně bez modifikace souboru) podle profilu monitoru do jeho prostoru. Profil používaného monitoru je na platformě Apple nastaven jako "ColorSync System profile" a na platformě Windows 95 jako "monitor ICM profile".

Při práci s programem Photoshop 5.0 je tedy velmi důležité mít k dispozici profil používaného monitoru. Ten lze získat buď pomocí různých hardwarových kalibračních sond, nebo pomocí jednoduchého softwarového prostředku Adobe Gamma, který je s programem dodáván. Na platformě Apple je možné použít i ovládací panel Obraz a zvuk, který rovněž poskytuje možnost vytvořit profil monitoru. Je třeba zdůraznit, že profily vytvořené tímto produktem se nastavují "na oko", a tak jejich výsledná kvalita do značné míry závisí i na tom, jak obsluha vnímá barvy. Takový profil je sice lepší než žádný, pro profesionální výsledek je ovšem nutné použít zmiňované hardwarové měřící prostředky.

Jaké jsou praktické možnosti otevření souboru v novém Photoshopu vzhledem k jejich "umístění" do pracovního RGB prostoru?

Za prvé (nouzově) je možné soubor otevřít bez konverzí. Hodnoty (obrazová data) souboru sice zůstanou beze změny, ale jejich zobrazení (tedy barevný "význam" číselných hodnot) bude záviset na jejich interpretaci konkrétním aktuálním pracovním prostorem, a nebude přesné - podobně jako když v dřívějších verzích Photoshopu byla barevnost konkrétních RGB hodnot dána nastavením monitoru.

Za druhé můžeme požadovat konverzi souboru do zvoleného pracovního RGB prostoru. Pro správný přepočet je však třeba, aby obrázek obsahoval profil původního prostoru, resp. potřebujeme znát původ souboru (skener, digitální fotoaparát) a správný ICC profil zařízení, na němž byl soubor pořízen. Pak systém sice přepočte data do nového prostoru, ale jejich barevný význam zůstane zachován (laicky, barevnost se v rámci kvality profilů a šíře gamutů nezmění).

V souvislosti s popisovanou novou interpretací barevného prostoru Photoshopem 5.0 vyvstává potřeba konvertovat starší archivovaná obrazová data. Úspěch operace bude samozřejmě závislý na tom, jaká péče a pozornost byla řízení barev na daném pracovišti věnována dříve. V zásadě můžeme postupovat dvěma způsoby. Pokud jsme již dříve používali v systému ColorSync profil monitoru, jednoduše jej použijeme jako vstupní profil pro převod do zvoleného pracovního prostoru. V opačném případě je třeba použít o něco složitější postup, a to konverzi původního nastavení monitoru (Photoshop Monitor Setup) na ICC profil. Konverzi provedeme tak, že po spuštění Photoshopu 4.x v menu zvolíme Color Settings a zde Monitor Setup. Používané nastavení necháme uložit jako AMS soubor a opustíme Photoshop 4.x. Ve Photoshopu 5.0 zvolíme v menu Color Settings položku RGB Setup a otevřeme právě uložený AMS soubor nastavení monitoru. Toto nastavení nyní uložíme jako ICC profil (na Apple do složky ColorSync, na Windows do složky ICM profiles) - pro orientaci je vhodné jej nazvat nezaměnitelně, např. "Původní monitor". Poté ještě nezapomeneme obnovit správný RGB prostor Photoshopu 5.0 - pouhým uzavřením programu bychom pochopitelně nastavili jako svůj pracovní RGB prostor hodnoty, odpovídající původnímu nastavení monitoru.

Volba vhodného RGB pracovního prostoru

Spolu s programem obdrží uživatel i řadu volitelných RGB prostorů. Bohužel bližší pohled na jejich charakteristiky ukazuje, že většina z nich není pro práci v předtiskové přípravě vůbec vhodná a dokonce přednastavený sRGB je pro editaci souborů určených pro tisk zcela nevhodný.

Podle posledních trendů musí vhodný RGB prostor splňovat následující požadavky:

• Měl by být stejnoměrně citlivý. Tomuto požadavku obecně lépe vyhovují prostory s hodnotu gamma 2,2, které navíc poskytují o něco lepší možnosti editace ve stínech. Neznamená to ale, že bychom měli nutně opouštět nastavení gamma 1,8 - to se naopak lépe přibližuje kontrastu tisku a je i ideální hodnotou pro soft-proofing
• Shodné hodnoty R+G+B musí vždy v celém rozsahu spektra produkovat neutrální šedou
• Gamut RGB prostoru musí být dostatečně rozsáhlý, aby vyhověl používaným vstupním a výstupním zařízením.
• Gamut prostoru nesmí být zároveň příliš velký, abychom se vyhnuli barvám, které neumíme snímat, zobrazovat nebo tisknout.

Je jasné, že po převodu RGB do CMYK nemůže výsledný obraz obsahovat žádné barvy, které jsou mimo gamut pracovního prostoru (nebo mimo gamut zařízení, kterým byl obraz pořízen). Z uvedeného vyplývá, že je třeba volit pracovní prostor tak, aby pokrýval pokud možno co nevíce z gamutu CMYK, aniž by však svým rozsahem způsoboval problémy s posterizací.

Podívejme se tedy ve světle uvedených požadavků na jednotlivé standardně dodávané RGB pracovní prostory.

sRGB: tento prostor měl patrně představovat prostor "průměrného monitoru", používaného zejména pro práci s WWW. sRGB má však vážné problémy s převody do CMYK - ořezává okraj tiskového gamutu zejména v oblasti azurové (cyan) barvy, proto jsou reprodukce jasných barev v azurové, zelené a modré podstatně omezeny. Chceme-li čistou azurovou barvu vygenerovanou převodem RGB-CMYK poskytne prostor sRGB hodnoty maximálně okolo 75C7M5Y. Prvním krokem nového uživatele Photoshopu 5.0 by mělo proto být odstranění sRGB z pozice profilu pracovního prostoru. Jediné vhodné uplatnění nalezne sRGB jako nejnižší společný výstupní gamut pro oblast www a multimédií.

AppleRGB: je prostor založený na Apple 13" RGB monitoru, jinak též defaultní RGB prostor Photoshopu 2.0. Má o něco málo lepší gamut než sRGB (azurová končí na 80C4M3Y), protože ale jeho gamma 1.8 není stejnoměrně citlivé, má naopak větší tendenci k posterizaci ve stínech, než sRGB. Ani AppleRGB není lepší volbou než sRGB. CIE RGB: je prostor vytvořený CIE. Má velmi široký gamut - základní barvy jsou na limitech lidského vnímání. To jej ovšem činí nepoužitelným pro práci v barvách s 8 bity na kanál, právě kvůli téměř nevyhnutelné posterizaci, navíc má potíže s reprodukcemi modrých tónů. CIE RGB bude zajímavý pro uživatele, kteří pracují se vstupními periferiemi, nabízejícími široký gamut a 16 bitové kanály, zvláště pokud používají i podobně široký gamut na výstupu.

ColorMatch RGB: je prostor, založený na barevném prostoru monitorů Radius Pressview, a je to jeden ze dvou lepších pracovních prostorů; dá se označit za první bezpečnou volbu. Má rozumně velký gamut (azurová končí kolem 87C5M4Y) a uživatelé monitorů Presview mohou při jeho použití jednoduše otevírat archivní soubory bez konverzí. Pokud používáte kvalitní monitory, kalibrované na D50/1.8 gamma, ColorMatch RGB je prostor, nejvěrnější vašemu dřívějšímu Photoshop RGB. Jedinou námitku můžeme mít k použití gamma 1.8, které přece jen dává horší výsledky ve stínech.

NTSC(1953): je standardní prostor pro video a TV v Severní Americe. Disponuje širokým gamutem a velmi žlutým nastavením bílého bodu. Pokud netvoříte obrazy či animace pro TV a video pro tuto normu, nepoužívejte jej.

PAL/SECAM: totéž, jako výše uvedený prostor, jen jiná norma.

SMPTE-240M: barevný prostor, navrhovaný pro HDTV. Je to druhý ze standardně dodávaných prostorů, které je možné bezpečně použít. Gamut tohoto prostoru velmi dobře pokrývá gamut CMYKu (azurová končí okolo 98C2M2Y) a používá vhodnější, stabilnější gamma 2.2. Slabinou může být velká oblast v zelené, díky které plýtvá bitovým prostorem na "netisknutelné" a nezobrazitelné barvy; přesto jej lze, zejména pro 16 bitové barvy, doporučit.

SMPTE-C: ze všech prostorů má asi nejhorší gamut, nepoužívejte jej.

Wide Gamut RGB: prostor, který dokonale odpovídá svému jménu. Jeho gamut je tak široký, že jeho primární barvy jsou čisté barvy (resp. jejich vlnové délky) RGB. Gamut je tak široký, že barvy s 8 bity na kanál se jednoduše "rozpadnou", zejména v zelené části spektra; práce s těmito barvami není vůbec bezpečná. Používejte jej opatrně jen pro 16 bitové barvy.

Simplified Monitor RGB: toto je vlastně váš ICC profil monitoru. Na rozdíl ode všech ostatních výše uvedených barevných pracovních prostorů logicky není nezávislý - je svázán s konkrétním monitorem a na každém počítači tedy bude jiný. Jediné rozumné využití je jako konverzní profil pro archivní soubory, jako pracovní RGB prostor jej nepoužívejte.

Vzhledem k tomu, že je i možné si pracovní RGB prostor definovat, nejsme na defaultně dodávaných prostorech závislí. Jak víme, RGB pracovní prostor je definován třemi xy hodnotami ("primárními barvami"), hodnotou bílého bodu a hodnotou gamma. Zkoumaví uživatelé si proto mohou tvořit své vlastní pracovní prostory (pozor, nikoli ovšem bez rizika). Například je možné si definovat pracovní prostor s primárními barvami shodnými se vstupními periferiemi (skener), a tak si zajistit shodu jejich barevného prostoru s pracovním prostorem.

Bruce Fraser a David Blatner vytvořili a nechali široce testovat (s dobrými výsledky) vlastní pracovní prostor, BruceRGB. Prostor je navržen tak, aby netrpěl nectnostmi výše uváděných RGB prostorů. Má vyhovující gamut o něco lepší než ColorMatch RGB (azurová končí kolem 90C2M2Y), a je již používán i komerčně (standard pro ScanPrepPro 3.5 a vyšší).

BruceRGB je definován následovně:

Bílý bod (white point): 6500K

Gamma: 2.2
červená (red xy):   0.6400   0.3300
zelená (green xy):   0.2800   0.6500
modrá (blue xy):   0.1500   0.0600

Doporučení je zřejmé: pokud se chcete vyvarovat problémům s přenosem a tiskem barevných souborů, používejte (bez udání pořadí) jako pracovní RGB prostory ColorMatch RGB, SMPTE-240M, nebo BruceRGB.

Adobe Photoshop má celosvětově výsadní postavení při zpracování obrazových dat v pre-pressu. V tomto článku jsme se podrobněji věnovali novému použitému přístupu, oddělení pracovní RGB prostoru od barevného prostoru monitoru, který je základním krokem k zavedení jednotných standardů v color managementu a k používání barev nezávislých na zařízení.

Připraveno podle měření a výzkumů Bruce Frasera a Davida Blatnera.