Monitor je v předtiskové přípravě používán jako výstupní i vstupní zařízení. Obě jeho funkce jsou úzce svázány. Při otevření souboru používáme monitor jako výstupní zařízení, jakmile učiníme barevné korekce, nebo např. "namícháme" barevný odstín, monitor se stane zároveň zařízením vstupním (protože do systému posílá hodnoty barvy, kterou uživatel vidí na monitoru). ICC profil monitoru proto musí umět transformovat mezi závislým a nezávislým prostorem oběma směry - musí být obousměrný.

Praktický postup vyžaduje použití měřícího přístroje, spektrofotometru nebo kolorimetru. Přístroj se umístí do určeného místa na monitoru a software mu promítne sérii RGB polí. Postup měřícího software je sice trochu odlišný u spektrofotometru i kolorimetru, jejich rozdílné možnosti však nejsou v tomto okamžiku důležité. Výstup z obou přístrojů použije software pro tvorbu profilů k výpočtu vztahu (převodních rovnic) mezi Lab hodnotami, naměřenými z obrazovky a RGB hodnotami, které byly zobrazovány.

Základní ICC profil monitoru si můžeme vytvořit i sami, prostřednictvím Adobe Gamma z balíku Photoshop 5, na platformě Apple podobnou funkci nabízí ovládací panel Obraz a zvuk. Podobné možnosti mají i některé utilitky od třetích výrobců. Přesnost profilu bude sice závislá na barevném vnímání uživatele, ale rozhodně je takový profil lepší než nic.

Jednoduší život mají vlastníci těch monitorů Apple, které využívají technologii DigitalColor (řada AppleVision). Monitory mají gamut vhodný pro pre-press a řadu funkcí, které automatizují a usnadňují barevná nastavení včetně uživatelského nastavení vlivu okolního osvětlení, vnitřní kalibarce a generování ICC profilu.

Je potřebné si i tady uvědomit, jaký je rozdíl mezi přístupem ICC správy barev a předchozími metodami dosažení věrných barev.

Před zavedením ICC profilů se požadavky na věrné zobrazení řešily kalibrací periferií, v našem případě na monitoru. Jinými slovy, monitor musel co nejpřesněji zobrazit daná RGB data. Konkrétních řešení byla celá řada, výsledek byl pak závislý na kvalitě monitoru a jeho příslušenství - jednoduchá řešení pouze modifikovala převodní hodnoty v LUT (look-up-table). Následkem pak často bývala deformace barevného rozsahu monitoru a chyby při zobrazování. Na druhé straně spektra stála vyspělá řešení, jako např. Barco, kde se používala kalibrace na úrovni eletroniky monitoru. Podobně tomu ostatně bylo i u ostatních periferií - prostřednictvím softwarových a hardwarových ovládacích prvků bylo nutné seřídit zařízení tak, aby co nejvěrněji reprodukovalo známá data.

Revoluce ICC profilů spočívá v tom, že připustíme odchylky zařízení a opravíme je prostřednictvím profilu. Je jasné, že úspěch bude závislý na kvalitě konkrétního zařízení - ani ICC profily nejsou samospasitelné a nemohou rozšířit gamut zařízení, stejně jako jsou naprosto bezcenné,