Barevné prostory CIE L*a*b* a CIE L*u*v* dovolují také snadno zavést, počítat a měřit objektivní odchylky mezi jednotlivými barvami. Pro vyjádření tohoto rozdílu byla zavedena obecně známá veličina E*. E* se skládá z jednotlivých odchylek L*, a*, b*. Výpočet je jednoduchý, E* je druhou odmocninou součtu čtverců jednotlivých odchylek, E_ab*=(L*² + a*² + b*²)^1/2.

Příklad barevné odchylky E

Odchylka E* je důležitou, všeobecně přijímanou metodou hodnocení rozdílu barev - podle její velikosti hodnotíme kvalitu zobrazení monitorů, shodu nátisku a výsledného tisku apod.

Pro snadnější orientaci byla stanovena stupnice, udávající stupeň neshody dvou barev:

0 - 0,2	nepostřehnutelná
0,2 - 0,5	velmi slabá
nebo
0,2 - 1,0	postřehnutelná
0,5 - 1,5	slabá
nebo
1,0 - 2,0	rozeznatelná
1,5 - 3	jasně postřehnutelná
nebo
2,0 - 4,0	ještě nerušící
3,0 - 6,0	střední
nebo
4,0 - 8,0	mírně rušící
přes 6,0	výrazná nebo mírně rušící
přes 12,0	velmi výrazná
přes 16,0	rušící

Samostatně můžeme hodnotit i odchylky jednotlivých hodnot. Konvence je následující (pokud porovnáváme vzorek s etalonem):

L* >0   vzorek je světlejší (a naopak)
a* >0   vzorek je červenější (a naopak zelenější)
b* >0   vzorek je žlutější (a naopak více modrý)
Cab* >0   vzorek je více sytý (chromatický)

Dodejme, že dobrý spektrofotometr by měl poskytovat všechny výše uvedené hodnoty.

Výše uvedené barevné prostory, a zejména CIE L*a*b*, mají zásadní postavení nejen v dnešním pojetí color managementu. Právě v nezávislém prostoru, např. CIE L*a*b*, lze nejspolehlivěji a bez barevných deformací přenášet a archivovat soubory. Rovněž převody barev mezi vstupními a výstupními zařízeními využívá L*a*b* prostor. Každý přepočet probíhá tak, že se nejprve přes profil vstupního zařízení vypočítají hodnoty L*a*b*, z nich se pak přes profil výstupního zařízení vypočítají barvy na něm závislé.

Odborný garant článku: Článek byl převzat z čísla 6/1999 odborného polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis si můžete předplatit na www.svettisku.cz.